Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Univerzita Hradec Králové
Pedagogická fakulta
Katedra sociální patologie a sociologie
Způsob trávení volného času žáků druhého stupně
základních škol
Bakalářská práce
Autor: Stanislava Podloucká
Studijní program: B7507 Specializace v pedagogice
Studijní obor: Sociální komunikace v neziskovém sektoru
Vedoucí práce: PhDr. Václav Bělík, Ph.D.
Hradec Králové 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské
práce samostatně a uvedla jsem všechny použité zdroje a literaturu.
V Hradci Králové dne 21. 4. 2016
Poděkování
Děkuji touto cestou vedoucímu práce PhDr. Václavu Bělíkovi, Ph.D. za pomoc, konzultace
a cenné rady, které mi poskytl v průběhu psaní mé bakalářské práce.
Anotace:
PODLOUCKÁ Stanislava. Způsob trávení volného času žáků druhého stupně základních škol.
Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. Bakalářská práce.
Bakalářská práce se zabývá problematikou využití volného času žáky druhého stupně
základních škol. V teoretické části práce vymezuje základní pojmy zmiňované problematiky,
pojem – volný čas, zabývá se historií a funkcí volného času. Dále zmiňuje využití volného
času v jednotlivých fázích dětství. Dále se obecně zmiňuje o možnostech a současných
trendech využití volného času, vlivu masmédií a uvádí některá volnočasová zařízení pro děti a
mládež v regionu Hradec Králové. Empirická část práce se zaměřuje na způsob využití
volného času žáky druhého stupně základních škol.
Klíčová slova: volný čas, pedagogika volného času, žák, vrstevník, volnočasová zařízení.
Annotation:
PODLOUCKÁ Stanislava. Leisure time pupils of upper primary school. Hradec Kralove
Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2016. Bachelor thesis.
The bachelor thesis is focused on leisure time pupils of upper primary school. The theoretical
part defines basic terms mentioned issues, the term - leisure time, it deals with the history and
function of leisure time. Also mentions the use of leisure time in various stages of childhood.
Furthermore, generally it refers to the possibilities and trends in leisure time, the influence of
mass media and identifies some leisure facilities for children and youth in the region Hradec
Králové. The research focuses on how to use free time pupils of upper primary school.
Key words: leisure, leisure time pedagogy, student, peer, leisure facilities.
Úvod ................................................................................................................................................................ 9
1. Dětství jako rizikové období ....................................................................................................................... 11
1.1. Předškolní období ....................................................................................................................................... 11
1.2. Školní období .............................................................................................................................................. 12
1.3. Děti na druhém stupni základní školy ......................................................................................................... 12
2. Volný čas .................................................................................................................................................... 13
2.1. Vymezení pojmu volný čas ......................................................................................................................... 14
2.2. Historie volného času ................................................................................................................................. 15
2.3. Funkce volného času .................................................................................................................................. 16
2.4. Klasifikace volného času ............................................................................................................................. 18
2.5. Faktory ovlivňující volný čas ....................................................................................................................... 18
2.6. Pedagogika volného času ........................................................................................................................... 19
3. Využití volného času ................................................................................................................................... 21
3.1. Masmédia a jejich vliv na volný čas dětí .................................................................................................... 21
3.2. Možnosti trávení volného času ................................................................................................................... 22
3.2.1. Organizované formy trávení volného času .............................................................................................. 22
3.2.2. Neorganizované formy trávení volného času .......................................................................................... 26
3.4. Činitelé ovlivňující volný čas ....................................................................................................................... 28
4. Vybraná zařízení volnočasových aktivit v Hradci Králové ............................................................................ 31
4.1. Zařízení nabízející sportovní aktivity .......................................................................................................... 32
4.2. Zařízení nabízející kulturní aktivity ............................................................................................................. 33
4.3. Církevní instituce pro volný čas .................................................................................................................. 34
4.4. Ostatní organizace ...................................................................................................................................... 34
5. Výzkumné šetření .......................................................................................................................................... 36
5.1. Specifikace výzkumného cíle ...................................................................................................................... 36
5.2. Charakteristika metody výzkumu ............................................................................................................... 37
5.3. Charakteristika výzkumného souboru ........................................................................................................ 38
5.4. Výsledky výzkumného šetření .................................................................................................................... 38
Závěr .............................................................................................................................................................. 49
Seznam použitých zdrojů ................................................................................................................................... 51
Seznam tabulek ................................................................................................................................................. 55
9
Úvod
„ Dobře využitý volný čas činí čas ještě mnohem drahocennějším”.
Jean Jacques Rousseau
Tématem bakalářské práce je způsob trávení volného času žáků druhého stupně
základních škol v Hradci Králové. Toto téma je mi velmi blízké, a to především volný čas dětí
staršího školního věku, jelikož jsem matkou dvou synů v tomto věku, a tak mě zajímá, jak žije
dnešní mládež a jak nakládá se svým volným časem.
Problém trávení volného času dětí a mládeže je již dlouhou dobu aktuálním tématem v
dnešní uspěchané době. Pro mnohé z nás je volný čas vzácností a dlouho očekávanou
odměnou. Pro jiné je spousta volného času samozřejmostí a mnohdy ani nevědí, jak jej
smysluplně vyplnit. Problematika náplně volného času dětí a mládeže je oblast velmi široká,
rozmanitá a přínosná. Zahrnuje mnoho aktivit, nejrůznějších činností, možností a organizací,
které nabízejí, umožňují nebo zajišťují co možná nejatraktivnější a nejvhodnější využívání
volného času ve všech věkových kategoriích dětí. Oblast volného času dětí a mládeže má pro
rozvoj mladé generace významné místo, proto je nezbytné věnovat této problematice
patřičnou pozornost, neboť téma smysluplného trávení a účelného využívání volného času je,
a do budoucna bude žádoucí, potřebné a aktuální. Je vhodné, abychom se naučili zacházet se
svým volným časem jako s každodenním jevem, který nás pravidelně obklopuje a aby byl
nejen vytvořen, ale rovněž také správně využit.
Dnešní mládež většinu svého volného času tráví s tabletem, mobilním telefonem či
sledováním televize nebo u počítače. Základem dobře stráveného volného času je rodina a to z
toho důvodu, že děti rády své rodiče napodobují a ve značné míře přebírají jejich životní styl a
tím i způsob trávení volného času. Rovněž ve svém volném čase také tráví společný čas s
kamarády a vytvářejí si tak sociální kontakty a díky tomu si určují a budují svůj vlastní
životní program. Dětem je v dnešní době nabízeno spousta možností jak mohou svůj volný
čas trávit, otázkou ale zůstává, zda je jeho využití kvalitní a nemá-li negativní dopady na
utváření jejich osobnosti, životních postojů.
Dospělí lidé si svůj volný čas koordinují sami, sami se rozhodují, co a kdy budou dělat,
ale u dětí je důležité pedagogické ovlivňování. Je velmi důležité, aby jim bylo v čase po
ukončení vyučování umožněno smysluplné využití volného času, který se zásadním způsobem
podílí na utváření každého jedince. S touto problematikou souvisí i výchova dětí mimo
vyučování a možnost výběru volnočasových organizací, které nabízejí a zajišťují smysluplné
10
trávení volného času dětí. Podle mého názoru jsou nejvíce ohroženi nevhodným způsobem
trávení volného času právě jedinci ve věku 12 až 15 let, které může v důsledku vést až k
asociálnímu, nebo sociálně patologickému chování, jako je například šikana, alkoholismus,
užívání či zneužívání drog, gamblerství, krádeže, xenofobie, porušení zákona apod. Oproti
cílenému vedení k využití volného času, které působí velice dobře jako prevence proti
nežádoucímu chování a sociálně patologickým jevům. Velice dobře také působí a rozvíjí
mnohé stránky jedince jako je například intelekt, empatie, pocit sounáležitosti, psychickou a
fyzickou odolnost a mnohé další.
Tato bakalářská práce je zaměřena na způsob trávení volného času žáků na druhém
stupni základní školy. Výzkumným vzorkem v tomto případě jsou žáci 6. až 9. tříd, v regionu
Hradec Králové.
Cílem práce je zjistit u dané skupiny žáků jakým způsobem tráví svůj volný čas, zda a
jakou úlohu hrají ve volném čase rodiče menší výzkumné šetření provedené mezi žáky dvou
základních škol v Hradci Králové.
11
1. Dětství jako rizikové období
„Dětství, tedy čas, který dítě prožívá, nechápeme jako období přípravy na dospělost, ale
jako plnohodnotné životní období, jehož význam v lidském životě je nenahraditelný.“
(Svobodová, 2007, str. 6).
Termín dětství není přesně daný, může tedy zahrnovat různý rozsah let v lidském
vývoji. Nejčastěji je označováno jako vývojové stádium jedince od narození po dospělost.
Dělí se na období novorozenecké, kojenecké, batolecí, předškolní věk, mladší školní věk,
starší školní věk - pubescence a období dorostové. Nicméně někteří autoři pokládají za
začátek dětství již prenatální období a za konec bývá považováno dosažení zletilosti. Období
dětství by mělo být šťastné a bezproblémové, jelikož je považováno za nejdůležitější období v
životě člověka pro jeho neskonalou hodnotu. Je primárním obdobím pro počátek učení a
intelektuální vývoj dítěte. Je spjato s pohybem, protože pohyb je pro dítě velmi zásadní
životní potřebou. Bez možnosti pohybu by se nemohlo radovat, rozvíjet prožívat a poznávat
svět.
1.1. Předškolní období
Předškolní období je vymezeno věkem od tří do šesti až sedmi let věku dítěte tj. po nástup
dítěte do školy. Bývá označováno jako „věk otázek“, „věk mateřské školy“ či „první období
vzdoru“. „Předškolní období trvá přibližně od tří do šesti let. Konec této fáze má individuálně
rozličnou časovou lokalizaci, protože není určen jen fyzickým věkem, ale hlavně sociálním
mezníkem, nástupem do školy. Ten s věkem dítěte sice souvisí, ale může oscilovat v rozmezí jednoho
eventuálně více let.“ Bývá označován jako „věk otázek „Konec této fáze má individuálně rozličnou
časovou lokalizaci, protože není určen jen fyzickým věkem, ale hlavně sociálním mezníkem,
nástupem do školy.“ (Vágnerová, 1997, str. 107).
Předškolní období můžeme také nazývat věkem iniciativy. Jeho největší potřebou je aktivita
povětšinou směřující k nějakému cíli. V tomto období si dítě samo volí, co bude dělat, ačkoli velmi
často ke své činnosti potřebuje dopomoci a častokrát musí být jeho činorodost jistým způsobem
regulována. Na základě vlastní iniciativy a potřeby prosadit se, dítě více vstupuje do prostředí kolem
sebe.
Všeobecně je toto období označováno za opravdu nejpříjemnější etapou lidského života.
„Období předškolní je nejpozoruhodnější etapou vývoje lidského jedince, spojuje vše, co bylo u
dítěte vrozeno s tím, co se výchovou a učením stane zlatým mostem k budoucí dospělé osobnosti. Je
12
to doba, na kterou si již v dospělosti vzpomínáme, ke které se vracíme, která zanechává v naší paměti
již mnohé stopy.“ (Lisá, Kňourková 1986, str. 174).
1.2. Školní období
Školní období lze rozdělit na tři časové úseky:
- mladší školní věk zahrnuje zhruba první dva roky školní docházky
- střední školní věk se pohybuje zhruba od osmi do dvanácti let
- starší školní věk se kryje s obdobím tzv. puberty a stýká se pak s věkem mladistvým,
tonuto období je přisuzována doba přibližně od patnácti do konce druhé desítky našich
let (Matějček, 2007, str. 61)
V mladším školním věku se děti zpočátku nejprve přizpůsobují školnímu prostředí a
teprve časem jsou schopny se rozhodovat o tom, do kterého kroužku se přihlásí. Ze začátku
povinné školní docházky rodiče převážně rozhodují o tom, jaký kroužek bude jejich potomek
navštěvovat. Čím je, ale dítě starší, dokáže se samo rozhodnout i naplánovat týdenní rozvrh
toho co by chtělo a bylo schopno ve svém volném čase zvládnout. Rodiče by své děti měli v
jejich odhodláních, pokud je to možné co nejvíce podporovat.
Na základní škole mají žáci k volnočasovým aktivitám největší přístup a nejvíce to i
využívají, neboť tyto děti mají nabídku daleko širší, než je tomu u mladších dětí. Zajišťuje to
pro ně několik středisek i přímo učitelé a odborníci na základních školách. (Hofbauer, 2004,
str. 67).
Nelze také přehlédnout, že právě v tomto období dochází k počátečnímu
experimentování s konzumováním alkoholu, tabákových výrobků nebo drog, což má na děti
značně nežádoucí vliv.
1.3. Děti na druhém stupni základní školy
Průcha, Mareš a Walterová definují mládež jako skupinu tvořenou lidmi ve věku
přibližně od 15 do 25 let, jejíž členové už nadále ve společnosti neplní role dětí, ale podle
společnosti ještě nepřebírají roli dospělých. Mládež má specifický způsob chování a myšlení,
jiný systém vzorů, hodnot a norem.
Fenoménem dnešních mladých lidí se bohužel stává, že se ve svém volném čase raději
věnují škodlivějším věcem.
13
V dnešní postmoderní době si mnozí z nás spojují trávení volného času se surfováním
na internetu nebo sledováním televize. Do určité míry se dá bezpochyby hovořit o jakém si
trávení volného času, ale zajisté by si dle mého názoru kdokoliv z nás byl schopen najít
daleko smysluplnější činnost k využití volného času.
Poslední dobou se značně mezi mládeží rozmohlo požívání alkoholu, cigaret a drog.
Ačkoliv osobám mladším 18 let je prodej cigaret a alkoholu zakázán, býváme dost často
svědky, že tomu tak není. Mládež může alkohol bez problému kdykoli bez problému zakoupit,
nebo o takový nákup požádat nějakého staršího kamaráda. V důsledku se poté stávají různá
neštěstí.
Mezi mládeží se bohužel nalézají i tací, kteří se sdružují v problematických skupinách,
které se o nic nestarají, celé dny nic nedělají a provozují takové aktivity, které jsou zpravidla
nežádoucí.
Mládež se takových skupin drží nejen proto, že chtějí někam patřit, ale snaží se tím řešit
i své problémy ať už se jedná o špatné známky, neschopnost najít si nějaké kamarády, první
zklamání v lásce nebo problémy s rodiči.
Rodiče i dospělí si jsou plně vědomi, toho, že pokud nejsou jejich děti dostatečně
zaměstnány, nemají žádné koníčky ani záliby, tak se začínají vztahovat k různým partám, a
proto se snaží tomu alespoň z části zamezit.
2. Volný čas
„Volný čas tvoří nejdůležitější část našeho života.“
Denis Diderot
Každá etapa vývoje lidské společnosti s sebou přináší nejen pozitiva, ale také negativa.
Jedním z pozitiv současné postmoderní doby je volný čas. Rysy, které s tímto termínem
nerozlučně spojujeme, byly nejvíce rozvinuty na základě vztahů příznačných pro
kapitalismus.
V současnosti je pro nás termín volný čas synonymem oproštění se od pracovních nebo
dalších objektivních povinností. Obecně lze tedy tento termín chápat jako opak nebo dokonce
protiklad práce. Jedná se tedy o čas, ve kterém si můžeme dělat, co chceme, dle svého
vlastního uvážení. Děláme to, co nám přináší radost a vnitřní uspokojení. Pro současnou
14
postmoderní dobu je také charakteristická volnost od většiny sociálních norem, které by
jedinci podrobně určovali způsob využití volného času.
2.1. Vymezení pojmu volný čas
Pojem volný čas je vlastně složen ze dvou výrazů – „volný“ a „čas“. Lze tedy říci, že
volný čas je podmnožinou z času celého. Jedná se o běžně velmi často používaný výraz, ale
pro naši práci je třeba, abychom si jeho význam vysvětlili. Definicí pojmu volný čas se
zabývá velké množství odborných publikací. Názory odborníků se jistým způsobem
překrývají a prolínají, ale zároveň se jistou měrou navzájem odlišují.
"Volný čas již nepředstavuje jen prostor pro relaxaci a oddych, ale složitý dynamický
systém širokého dosahu" (Kraus, Poláčková et. al., 2001, str. 164).
Spousta (1996, str. 39) definuje volný čas jako zbytkový, který zbývá po splnění všech
povinností. – pracovních studijních, rodinných i uspokojení všech fyziologických potřeb. Dle
Hofbauera (2004, str. 13) je volný čas doba, která nám zbývá po splnění pracovních i
nepracovních povinností, kde nejednáme pod tlakem závazků, které vyplývají z našich
sociálních rolí a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj rod. Dle Bakaláře (1978, str. 25) je volný
čas dobou, kdy je jedinec nejvíce sám sebou, kdy jedná dle své vlastní svobodné volby. Ale s
tímto názorem lze dle dalších odborníků často polemizovat. Současná postmoderní doba od
většiny z nás vyžaduje, abychom trávili svůj volný čas způsobem, který od nás je očekáván a
který lze přiřadit k našemu sociálnímu statusu, prestiži a sociální roli, kterou hrajeme v daném
společenském systému. Další překážkou ve svobodném trávení volného času je bezesporu
také zdravotní a v neposlední řadě ekonomická situace. Pokud specifikujeme trávení volného
času u dětí a mládeže, potom velice důležitou roli ve výběru činností hraje rodina a to jak
způsobem záměrným, tak nezáměrným. Pávková (1999, str. 31) uvádí, že volný čas zahrnuje
činnosti, které vykonáváme dobrovolně, rádi, a které nám přinášejí radost a uspokojení.
Volný čas lze také vymezit rozdělením dne na několik úseků, jak to můžeme vidět u
Hájka a kolektivu (2008, str. 10). U nich najdeme dělení volného času na:
čas pracovní – čas strávený v práci, ve škole, přičemž sem řadíme i čas strávený přípravou na
vyučování
čas vázaný – zahrnuje dobu, která je určena k uspokojování základních potřeb, jako je
spánek, hygiena a péči o děti
15
čas volný – čas, který zbývá po splnění povinností a uspokojení potřeb
Volný čas by měl být dle mého názoru vymezený stejně, jako je vymezený čas pro naše
povinnosti. Je pravdou, že v současné době existuje mezi námi spousta lidí, kteří vlastně
žádný volný čas nemají. Jedná se zejména o jedince, kteří jsou pracovně velmi vytíženi a na
relaxaci a odpočinek jim již téměř žádný čas nezbývá. Mnozí lidé v současnosti upřednostňují
budování kariéry před rodinným životem. Tím ale ve většině případů trpí zejména jejich děti,
neboť díky skutečnosti, že jejich rodiče nemají, nebo s nimi netráví žádný volný čas, často
sami neumí efektivně a smysluplně využít svůj vlastní volný čas. I přesto, že rodiče mají
mnoho příležitostí se svými dětmi strávit hezké chvíle, v mnoha případech tyto příležitosti
promarní. Ať už nákupem, cestou domu nebo kvůli jiným povinnostem (Warner, 2004).
Dle Sokola (In Pávková a kol., 1999) je volný čas jedním z největších snů novodobého
člověka. Jeden z nejvýznamnějších teoretiků sociologie volného času Joffre Dumazediera
vymezuje psychologickou funkci volného času jako částečné vyrovnání pracovnímu vlivu.
Zahrnuje očekávání a naději, dále osvobození od požadavků pracovního procesu a dalších
zátěží běžného života. Další jeho součástí je zábava a rozptýlení, které přináší například
divadlo, kino, hra, rozvoj intelektuální, umělecký a fyzický, dále také vzdělávání a tvořivost.
(Hofbauer, 2004, str. 14).
„Volný čas dětí se liší od volného času dospělých tím, že v něm probíhá vývoj všech
stránek osobnosti.“ (Veselá, 1997, str. 9)
U dětí a mládeže nelze pod pojem volný čas zařadit vyučování a činnosti, které jsou s
tím spojené. Nepatří sem ani čas strávený sebeobsluhou, základní péčí o svůj zevnějšek a o
své osobní věci. Součástí volného času nejsou ani takové činnosti, které se týkají biologických
potřeb jedince, jako je například jídlo, spánek, zdravotní péče a podobně.
2.2. Historie volného času
Chceme-li pochopit problematiku volného času v dnešní postmoderní době, je třeba se
vrátit nejprve hluboko do historie. Již významný starořecký filozof Aristoteles volný čas
chápal jako čas, který není určen k lenošení a nicnedělání, ale naopak k přemýšlení a tříbení si
myšlenek, čtení veršů, poslouchání hudby a setkávání se s přáteli.
„Středověk byl z hlediska využití volného času chápán jako čas věnovaný především
modlitbám a rozjímání, ale také jako čas věnovaný hrám, tancům a zábavám“ (Hodaň,
Dohnal, 2005, str. 53).
16
V renesanční společnosti se s pojmem volný čas téměř nesetkáme, neboť jeho množství
bylo naprosto minimální. V tomto historickém období měla práce přednost před zahálkou.
V českých zemích měla výchova dětí v době mimo povinné vyučování dlouholetou
tradici. Mezi průkopníky smysluplného využívání volného času patřil pedagog, učitel národů
Jan Ámos Komenský. Byl přesvědčen o tom, že velký význam pro rozvoj dětí mají hry,
pohybová cvičení a varoval před přetěžováním dětí v době jejich volna. Upozorňoval také
velice důrazně na nebezpečí, které dětem hrozí, vykonávají-li činnosti pro ně nevhodné,
například hazardní nebo karetní hry. V této době se mnoho osvícených pedagogů věnovalo
výchově dětí mimo vyučování ve svém volném čase. Snažili se v dětech vzbudit zájem o
přírodu, historii, rozvíjeli jejich výtvarné, hudební či divadelní nadání a v neposlední řadě jim
předávali spoustu užitečných pracovních dovedností.
Volný čas začal hrát významnou úlohu v životě společnosti od druhé poloviny 20.
století. V této době se rostoucí měrou uplatnil ve výchově mladé generace. V tomto období
začaly masově vznikat specifické prostředky a postupy pro jeho efektivní využití. Volný čas
se stává aktuálním problémem, dostává se v této době do popředí pozornosti a na základě
všech těchto skutečností dochází ke vzniku nového odvětví sociologie – sociologie volného
času (Hofbauer, 2004, str. 47).
2.3. Funkce volného času
Význam času, kdy si můžeme sami svobodně zvolit, jakým způsobem s ním naložíme,
se vzhledem k rychlému vývoji celé naší společnosti zvyšuje. Způsob využívání volného času
často velmi výrazně ovlivňuje následnou životní orientaci jedince.
V průběhu historie docházelo postupně ke změnám funkcí volného času. Ve starověku a
středověku měl volný čas vedle funkce rekreační také funkci náboženskou a sociální.
Soudobý francouzský sociolog Roger Sue uvádí jako základní funkce volného času:
funkci psychosociologickou – v této souvislosti je myšleno zejména uvolnění, zábava a
rozvoj jedince
funkci sociální – sem lze zařadit zejména proces socializace a symbolickou příslušnost
k některé z existujících sociálních skupin
funkci terapeutickou – sem lze zařadit zejména volný čas využitý pro prevenci chorob,
smyslový rozvoj a osvojení zdravého životního stylu
funkci ekonomickou
17
Komplexně byly funkce a možnosti volného času vymezeny německým pedagogem
Horstem W. Opaschowskim (1977, str. 28). Tento uznávaný odborník uvádí tyto funkce
volného času:
rekreace – zotavení a uvolnění
kompenzace – odstraňování zklamání a frustrací z toho, co se v běžném životě nedaří
výchova a další vzdělávání – sociální učení
kontemplaci – hledání smyslu života
komunikaci – partnerství a sociální komunikace
participaci – spoluúčast na vývoji společnosti
integraci – stabilizace rodinného soužití a včleňování se do společnosti
akulturace – rozvoj sebe sama prostřednictvím sportu, umění a dalších činností
Podle Bedřicha Hájka a kolektivu (2008, str. 70) funkce výchovy ve volném čase lze
vymezit do čtyř kategorií. A to na funkce výchovně-vzdělávací, zdravotní, sociální a
preventivní. Je nesporné, že se v průběhu historického vývoje význam těchto jednotlivých
funkci měnil.
Mezi první instituce by se daly zařadit útulky, dobrovolná sdružení a spolky, které
kladly důraz především na sociální a preventivní funkci. Bylo důležité děti ohlídat, nedovolit,
aby se jim cokoliv stalo a zaměstnat je natolik, aby se nezačali věnovat nevhodným a
nebezpečným činnostem. Postupem času ale začala na významu nabývat funkce výchovně-
vzdělávací. Jednalo se o cílené a promyšlené působení na žáky, které se ukázalo jako pozitivní
vliv na zdravotní, sociální i preventivní výsledky.
Český oficiální dokument (Bílá kniha, 2002) uvádí základní funkce volného času:
vzdělávací, výchovná, kulturní, zdravotní (regenerační a relaxační), sociální a preventivní.
Je neoddiskutovatelné, že volný čas, který je strávený kvalitně, podporuje
mnohostranný rozvoj osobnosti jedince a pozitivně ovlivňuje jeho sociální vztahy a interakci.
Dle Saka (2000, str. 79) jsou aktivity vykonávané v našem volném čase jednak výrazem naší
osobnosti, ale také jedním z rozhodujících činitelů jejího formování. Je přesvědčen, že pokud
naše společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeže, urychlí tím nejen
rozvoj obecných, ale zejména specifických schopností mladé generace a zároveň potlačí
nežádoucí rozvoj negativních vlivů. (Sak, Saková, 2004, str. 59). Pávková uvádí, že všechny
typy zájmových činností umožňují prožívání kladných citů, odreagování citů negativních i
kultivaci citů, poznávání vlastních možností na základě svobodné možnosti volby druhu
činnosti, dobrovolnosti i individuálních přání. (Pávková et al., 1999, str. 103).
18
2.4. Klasifikace volného času
Klasifikovat aktivity, jež jsou jedincem vykonávány ve volném čase lze mnoha různými
způsoby a na základě velkého množství různých aspektů. Činnosti vykonávané ve volném
čase lze obecně rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní využití volného času je zejména u dětí a
mládeže jedním ze základních stavebních prvků zdravého životního stylu a ruku v ruce s tím
souvisí také prevence patologických jevů.
Jak jsem již uvedla, existuje velké množství různých způsobů klasifikace aktivit
prováděných ve volném čase. Uvedu tedy pouze některé. Sak (2000, str. 48) rozlišuje
volnočasové aktivity dle jejich zaměření na:
kulturně orientované – návštěva kulturních událostí, četba, výtvarná činnost
sportovně orientované – domácí práce, aktivní a pasivní sport
extrovertní – návštěvy restaurací, kaváren, diskoték
manuální – kutilství, chov zvířat
introvertně-konzumní – sledování televize
Dalším způsobem dělení je dělení na: kulturní, sportovní, tvůrčí (jedná se o pozitivní
činnost), konzumní (označeny jako negativní způsob trávení volného času) (Kraus,
Poláčková, 2001, str. 36).
Někteří odborníci klasifikují aktivity dle jejich frekvence v závislosti na věku. V této
souvislosti je užíváno rozdělení na:
- aktivity s věkem rostoucí – např. četba periodik, poslech rozhlasu
- aktivity s věkem klesající – např. turistika, studium
- aktivity s věkem rostoucí do určitého věku a pak klesající – schůzky s partnerem
- aktivity s věkem klesající do určitého věku a pak rostoucí – četba knih, domácí práce
2.5. Faktory ovlivňující volný čas
Způsob využití volného času se odvíjí od individuálnosti jedince a je ovlivněn dalšími
faktory. Jak uvádí Spousta (1994, str. 48) je možno rozlišit pět základních limitujících faktorů
ovlivňující volný čas: věk, pohlaví, fyzická kondice a zdravotní stav, psychická kondice a
příslušnost ke společenské vrstvě. Dalo by se tedy říci, že pestrost volného času závisí na
věku, pohlaví, vzdělání, tělesné a duševní kondici, zaměstnání jedince, rodinném stavu a
zvyklostmi daného prostředí. Ke smysluplnému a přiměřenému využití volného času, je třeba
19
děti vést a vychovávat od útlého dětství. Díky lásce, trpělivosti, toleranci a důslednosti ze
strany rodičů, se může stát, že jejich děti budou své ratolesti jednou vychovávat stejně.
Zejména u mládeže je z výchovných důvodů žádoucí volný čas do jisté míry pedagogicky
ovlivňovat. „V dospělosti se pak stane jedním z pozitivních ukazatelů životního stylu a
důležitou hodnotou“ (Hájek, et al. 2004, str. 30).
Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volný čas je rodina. „Činnosti, které si dítě
vybírá, jsou dány v nemalé míře nejen množstvím volného času, osobnostními předpoklady
dítěte, nýbrž i tím, jaké hodnoty rodina uznává jako důležité, finančními možnostmi rodičů a
jejich představami, jakým způsobem by mělo jejich dítě svůj volný čas trávit. Často se v této
sféře promítají i nenaplněná přání rodičů a jejich vlastní ctižádost. To může mnohdy dítě
povzbudit k vyšším výkonům nebo naopak v něm vyvolat pocit méněcennosti“ (Hájek et al.
2004, str. 31).
Dalším důležitým faktorem, ovlivňujícím volný čas jedince jsou vrstevníci. Společnost
vrstevníků mládež vyhledává obzvláště v období dospívání a adolescence. Trávení času ve
společnosti kamarádů, party je jednou z nejčastějších aktivit v tomto období. Zabývají se
řešením společných problémů, které spojují stejné zájmy. Za další faktory se nabízí centra
volného času a instituce a aktuální otázky, které člověk dneška prožívá a řeší. Současná doba
a ekonomické problémy regionu mohou negativně ovlivnit volnočasová zařízení. Vzrůstající
nezaměstnanost se promítá i do životní úrovně rodiny. Riziko negativních vlivů spočívá také v
nedostatku prostorů, jako jsou tělocvičny, kina, bazény, knihovny, divadla atd. Moderní styl
života ve volném čase ovlivňují jak životní situace, objektivní podmínky, tak i subjektivní
nároky na průběh životní dráhy, sociodemografické atributy i veškeré příležitosti a překážky,
které jedince obklopují. Důležitou proměnnou se jeví stupeň ochoty člověka reálně vnímat,
chápat, pozorovat a aplikovat kvalitativní životní úroveň (Vážanský, Smékal, 1995, str. 38.).
2.6. Pedagogika volného času
„Pedagogika odhaluje zákonitosti výchovy a její důležitou úlohu v rozvoji jedince i
v životě společnosti. Poskytuje rozbor výchovy ve všech věkových údobích a v nejrůznějších
vzdělávacích a výchovných zařízeních.“ (Jůva, 2001, str. 21).
Pedagogika volného času je velmi důležitým vědním oborem v dnešní konzumní
společnosti. Zabývá se teorii a praxí výchovy ve volném čase, a jednou z oblastí výchovy je i
výchova mimo vyučování. Stěžejním zájmem tohoto pedagogického oboru je „volný čas“
20
trávený určitou skupinou populace: děti ve věku povinného vzdělávání, mládež, dospělí. Při
práci s dětmi školního věku se někdy používá také označení mimoškolní vzdělávání.
Podle pedagogického slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, str. 161) se jedná o
disciplínu pedagogiky zaměřenou na výchovné a vzdělávací prostředky, napomáhající
autonomnímu a smysluplnému využívání volného času dětí, dospívajících a dospělých
Jak ve své publikaci uvádí Průcha (2009, str. 92 - 93) Pedagogika volného času se
zabývá:
- „obsahem, formami a prostředky edukačních aktivit pro kultivaci individuálně
a společensky prospěšného trávení volného času u dětí a mládeže;
- činností školských a jiných zařízení, která zabezpečují edukaci ve volném čase;
- teorií a výzkumem toho, jak současná mládež (resp. i jiné skupiny populace) tráví
volný čas v podmínkách soudobého stavu společnosti“.
„Pedagogika odhaluje zákonitosti výchovy a její důležitou úlohu v rozvoji jedince i v
životě společnosti. Poskytuje rozbor výchovy ve všech věkových údobích a v nejrůznějších
vzdělávacích a výchovných zařízeních.“ (Jůva, 2001, str. 21).
Z pedagogického hlediska jak ve své publikaci popisuje Pávková (1999, str. 20) má
volný čas dětí a mládeže dva velmi důležité úkoly.
- výchova ve volném čase
Označuje přímé rekreační a výchovně-vzdělávací činnosti, které smysluplně naplňují volný
čas dětí a mládeže.
- výchova k volnému času
jedná se o teorii edukačního myšlení, která objasní účastníkům různorodost a hojnost
zájmových činností a naučí je základní orientaci mezi těmito činnostmi. Na principu vlastní
orientace a souhrnu znalostí v různých oblastech volného času přispěje k nalezení vhodné
oblasti zájmové aktivity, která jim poskytne možnost sebeuplatnění a realizaci v další
vývojové fázi života. Vytváří si tak vhodné návyky pro budoucí trávení volného času.
21
3. Využití volného času
3.1. Masmédia a jejich vliv na volný čas dětí
Děti a mladí lidé vyrůstají v globálním světě obklopené médii, přehlcené informacemi a
s neomezenými možnostmi zábavy. S médii se denně setkávají v rodině, škole i ve volném
čase. Možnosti pro jejich využívání se jim dnes nabízejí již v předškolním věku. V současné
době se ocitáme v další fázi změn v přístupu k médiím v rodinách. Média stále představují
jedno z center společného rodinného života, avšak díky stále větší dostupnosti a stále
rozmanitější nabídce médií dochází k multiplikaci médií v domácnostech a také k privátnímu
vlastnictví médií. Média postupně zabydlují celý byt a díky tomu dochází k individualizaci a
růstu konzumace médií, a to nejen u dospělých, ale i u dětí.
Prostřednictvím médií děti a mladí lidé získávají nejen informace o světě dospělých a
vrstevnících, ale zároveň uspokojují a rozvíjejí své zájmy; získávají inspiraci pro nové
způsoby oddechu a zábavy, prožívají chvíle radosti, dobrodružství nebo napětí.
Někteří z nich se někdy na mediální tvorbě sami podílejí. Tak se vytvořila nová,
významná a svébytná oblast zájmové činnosti, jejíž rozvoj lze předpokládat také pro
budoucnost. Jak uvádí Hofbauer „ V životě současného člověka stále roste význam mezilidské
komunikace jako formy sociálního styku spočívající ve sdělovací informaci. Komunikace může
být bezprostřední, tváří tvář, stále častěji však informace zprostředkují média (sdělovací
prostředky). Zejména masmédia (hromadné sdělovací prostředky) umožňují ovlivňování
velkých skupin lidí najednou a v poslední době i jejich aktivní zapojení do komunikace. Ve 20
století prošla prudkým vývojem jak tradiční média tištená (knihy, časopisy), tak média
zaměřená na akustické nebo obrazové zpracování informací (film, rozhlas, televize). Značně
rozšířila svoji nabídku z hlediska obsahu i metod, zvýšila dosah, vliv a význam. V posledních
desetiletích je doplnila média spjatá s rozvojem elektronických technologií (mobilní telefony,
počítače, internet)“. (Hofbauer, 2004, str. 128).
Zda mají masmédia vliv na vývoj dětí a mládeže, tak zde se názory často liší. Někteří
popisují jejich negativní vlivy zejména v propagaci násilí, pasivity či konzumního způsobu
života. Jiní naopak vyzdvihují pozitiva spočívající v rychlejším dospívání. Někteří
psychologové a sociologové se snaží upozornit na rozdíly vnímání především televizních
pořadů u dospělých a dětí. „Dospělí (…) rozlišují mezi zprávami a zábavou a mezi zábavou a
reklamou. Děti však nikoliv.“ (Koťa, 2004, str. 48).
22
Není jednoduché odpovědět na otázku, zda sledováním televize se zvyšuje u
mladistvých agresivita Koťa (2004, str. 48) ukazuje na několika studiích, že agresivita nemá
přímou souvislost se sledováním násilných scén. Tyto totiž obsahují většinou i rozložení na
„dobro a zlo“ a dospívající si tedy kromě negativního přejímání agresivity přebírají do své
výbavy i schopnost rozlišovat mezi těmito základními kategoriemi. Televize a další média
také rozšiřují mladým lidem obzory a jsou takovým „oknem do světa“. Touto formou je
možné předávat společenské a kulturní hodnoty. Jiný význam bychom našli též v tom, že
sledování oblíbených seriálů funguje jako komunikační prostředek a přihlášení se k
vrstevnické skupině. Média se nedají přesvědčivě vyložit jako socializační činitel. Dalo by se
říci, že mají jak pozitivní, tak i negativní vliv na děti a mládež.
„S nebývalou rychlostí a razancí se nové formy komunikace staly součástí denního
života rostoucího okruhu příslušníků společnosti. Prostupují také volný čas na všech úrovních
– od individuální po celospolečenskou, od místní po světovou – a všechna tato prostředí
pomáhají spojovat. Jejich působení má však také odvrácenou stranu: jednak přecenění
diváckého a uživatelského přístupu na úkor vlastní aktivity a spoluúčast, jednak propagaci
násilí, šíření pornografie a dalších negativních jevů.“ (Hofbauer, 2004, str. 128-129).
3.2. Možnosti trávení volného času
Dnešní děti mají na výběr z mnoha možností, jak využívat svůj volný čas. Pokud
nebudeme brát v úvahu činnosti, kterým se děti věnují v domácím prostředí jako je například
četba knih, časopisů, poslech hudby nebo hraní různých stolních her, můžeme možnosti jak
trávit volný čas rozdělit na formy organizované a neorganizované.
3.2.1. Organizované formy trávení volného času
Do této skupiny lze zařadit příležitostné, jednorázové školní volnočasové aktivity, které
rozšiřují, prohlubují vyučovací proces, ale také současně slouží jako jistý druh zábavy a
odpočinku. Mezi tyto aktivity patří „návštěvy historických památek, kulturních, sportovních a
dalších obdobných akcí; školní slavnosti, zábavy, taneční a plesy; mezitřídní, mezi školní a
sportovní utkání a jiná soutěžní setkání; lyžařské výcvikové zájezdy a školy v přírodě; putovní,
stálé prázdninové tábory nebo zahraniční zájezdy pořádané školou.“(Hofbauer, 2004, str. 69).
Neméně důležitou roli vedle příležitostných aktivit hraje také pravidelná zájmová
činnost, ať již jsou to různé sportovní, umělecké, zájmové kroužky či soubory, která také
pozitivně působí na jedincův individuální rozvoj. Existují rovněž různé organizace, jejichž
předmětem zájmu je volný čas dětí a mládeže. Pávková (1999, str. 127, 149-152) uvádí
23
následující: „Domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností, Junák, Pionýr, Česká
tábornická unie, Duha, Hnutí Brontosaurus, Občanská sdružení pracující s mládeží,
Tělovýchovné a sportovní organizace, Organizace církví a náboženských společností i
Základní umělecké školy.“ Nyní bych ráda blíže specifikovala některé z těchto organizací.
Dům dětí a mládeže
Náplní činnosti domů dětí a mládeže tvoří zájmová činnost pravidelná, příležitostná a
nabídka spontánních aktivit (Pávková 1999, str. 122 -123). Jedná se zařízení zaměřené na
žáky středních škol, kteří nemohou vzhledem k velké vzdálenosti svého trvalého bydliště
každý den dojíždět do školy. Výchovně vzdělávací činnost, ubytování a stravování žáků
zabezpečují pedagogičtí pracovníci. Dbají na dodržování stanoveného režimu dne, který
zahrnuje kontrolu nad dodržováním sebeobsluhy a přípravou na školní vyučování. Nabízí
žákům účastnit se připravených volnočasových aktivit. Součástí domova mládeže obvykle
bývá školní tělocvična či školní hřiště, které mohou žáci ve svém volnu využívat.
Junák
Junák se zařazuje mezi nejčetnější základní typ sdružení dětí a mládeže. „ Jeho
posláním je působit mezi dětmi, mladými lidmi i dospělými a vést je k duchovní, mravní a
tělesné zdatnosti a připravenosti plnit svoje povinnosti k bližnímu, společnosti, vlasti a
přátelství mezi národy.“ (Hofbauer, 2004, str. 107). Hlavní důraz je kladen na pobyt v přírodě,
kooperaci a schopnost korigovat sebe samého. V oddílech se potkávají děti a mladí lidé s
rozdílnými schopnostmi, různých národností nebo s odlišným náboženstvím. Každý má právo
být členem a navázat nová přátelství. Členové prožívají život naplno, dělají to, co je baví. Ať
už je to focení, psaní reportáží, slaňování, sportování nebo cokoliv jiného Jak uvádí Hofbauer
ve své publikaci (2004, str. 107) klíčovými hesly jsou: „Příroda- Sport- kultura- Hry-
Služba- Kamarádství- Romantika“.
Pionýr
Je považován za druhé největší sdružení dětí, mládeže a dospělých. Pojem „pionýr“
pochází z francouzštiny. Prapůvodně označoval vojenské sapéry, později první osadníky na
nových územích. Obecně znamená být průkopníkem, snažit se poznávat nepoznané, hledat
nové cesty, posouvat hranice. Pionýři chodí na výpravy, sportují, hrají deskové hry, jezdí na
kolech, soutěží, zpívají a hrají na kytaru, malují, natáčejí videa – poznávají život ze všech
možných stránek, spolupracují, nebojí se těžkostí a problémů, snaží se s nimi vyrovnávat
24
čestně, hlásí se ke svým úkolům i průšvihům, nemají své slovo za cár papíru, překonávají
bariéry nabídkou příležitostí. Členové se sdružují formou oddílových schůzek, klubů,
víkendových výprav či táborů.
Česká tábornická unie
Je organizace, která volně sdružuje děti, mládež i dospělé na základě společného
zájmu Vytváří rovněž podmínky pro rozvíjení zájmů jednotlivců. Vychází z myšlenek lesní
moudrosti, a proto svoji činnost zaměřuje hlavně na pobyt v přírodě. Navazuje na tradice
České tábornické unie z let 1968–70 a tradice historického trampského hnutí. Česká
tábornická unie dává prostor všem věkovým skupinám, pomáhá jim v uspokojování jejich
zájmů a získávání dalších cenných znalostí, dovedností a snaží se je vychovávat v ideálech
pravého lidství. Cílem organizace není něco předepisovat, ale vyjádřit společné zájmy a
potřeby. Činnost organizace je uskutečňována prostřednictvím pravidelných schůzek v
tábornických klubech a trampských osadách. Kromě pravidelných činností jsou také pořádány
různorodé akce, jako jsou například hudební soutěže a přehlídky – festivaly Porta a Brána,
sportovní utkání a turnaje, setkávání v lesích, kulturní večery, výstavy, oblastní i ústřední
tábornické školy (letní a zimní), speciální tábornické školy vodácké, jezdecké, horolezecké,
potápěčské, lyžařské, ochrany přírody, zahraniční expedice apod.
Duha - sdružení dětí a mládeže pro volný čas
Občanské sdružení, které od roku 1989 nabízí pestrý výběr volnočasových aktivit pro
děti a mladé lidi založené na principech zážitkové pedagogiky. Snaží se o celkový rozvoj
jedince. Duha je velice úspěšná v projektech pro děti a mládež z dětských domovů, v
programech pro neorganizované děti a mládež, v podpoře participace dětí a mládeže, rozvíjení
dobrovolné služby a ve zprostředkování workcampů pro mladé lidi. Základní články Duhy se
jmenují dužiny. Členům je nabízena pestrá škála volnočasových aktivit, jimiž jsou vodáctví,
jeskyňaření, turistika, táboření, cyklistika, lezení, divadlo či výtvarná činnost. Duha rovněž
uskutečňuje programy pro děti z dětských domovů, romské děti a další znevýhodněné
skupiny. Své členy učí vzájemné toleranci, úctě a ohleduplnosti. Zaujímá významné postavení
mezi českými i mezinárodními organizacemi jako je například NFI (Mezinárodní přátelé
přírody).
Stejně jako organizované formy trávení volného času nabízejí i neorganizované
(spontánní) velký výběr možností pro realizaci dětí a mládeže. „Proto zařízení vytvářejí
podmínky i pro neorganizované využití volného času podle aktuálního zájmu jednotlivců i
skupin, vymezené pouze provozní dobou zařízení a pedagogicky a organizačně ovlivňované
25
jen nepřímo.“ (Hofbauer, 2004, str. 89) Řadíme sem posilovny, různá sportoviště, hřiště,
plavecké bazény, aquaparky, koupaliště, lanová centra, lezecké stěny, ale i divadla, kina,
knihovny, muzea, galerie či hudební a taneční kluby.
Děti a mládež na základě vlastního rozhodnutí, času a zájmu volí, zda a kdy tato
zařízení navštíví. Nejsou nijak vázáni pravidelnou docházkou. Spontánní aktivity jsou mezi
dětmi a mládeží velmi oblíbené. Jedním z důvodů může být právě ta svoboda v rozhodování,
kdy si sami určují, čemu se momentálně budou věnovat. Pravidelná školní docházka je
pravým opakem, musí plnit úkoly a povinnosti a jsou pod neustálým dohledem pedagoga,
proto je příjemné strávit čas činnostmi, které si sami určí.
Další faktor může být skutečnost, že děti a mládež jsou ve svém volném čase neradi
hodnoceni. S tím se v jisté míře setkávají u organizovaných forem trávení volného času, a
proto nemusí být u některých jedinců tolik v oblibě, jako jsou spontánní aktivity. Na druhé
straně však může účast v těchto činnostech probudit
Volnočasová zařízení pro děti a mládež
Volnočasová zařízení jsou zařízení, která nabízí smysluplné trávení volného času.
Zařízení mají jednoznačně vymezené výchovné a vzdělávací cíle, strukturu, organizaci a
kvalifikované pracovníky. Důležitým rysem je prostorové a materiální zázemí, které dává
klientům možnost vykonávat různé činnosti. Volnočasová zařízení působí na rozvoj všech
stránek osobnosti a snaží se působit preventivně proti sociálně patologickým jevům. Měly by
reagovat na potřeby společnosti i mladé generace. V posledních letech se počet
volnočasových zařízení zvýšil. Roste také kvalita nabízených služeb (Hofbauer, 2004, str. 81).
Volnočasová zařízení dělí autoři různě. Pávková a kol.(2008, str. 43) rozlišuje tyto: školní
družiny a školní kluby, střediska pro volný čas dětí a mládeže, domovy mládeže, dětské
domovy. Dále sem řadí základní umělecké školy a jazykové školy.
Hnutí Brontosaurus
„nezávislé hnutí sdružující děti a mládež zaměřené na ochranu a tvorbu životního
prostředí“ (Pávková, 1999, str. 151). Hnutí Brontosaurus je uskupení převážně mladých lidí
do 26 let se zájmem o okolní svět, ve kterém žijí. I toto sdružení nabízí rozmanité programy.
Své si v nich najdou lidé se zájmem o památky, ochránci přírodního dědictví a krajiny anebo
také lidé, kteří chtějí pomáhat s projekty nejen v Česku ale i v zahraničí. Hnutí je založeno na
26
dobrovolnické činnosti. Tisíce dobrovolníku se každoročně účastní akcí, jako jsou kosení
orchidejových luk, opravování hradů či stavění školy v Himalájích.
Základní umělecké školy
Poskytují základy vzdělání v uměleckých oborech - hudebním, výtvarném, tanečním a
literárně-dramatickém. Výuka probíhá v mimoškolní době a účast je dobrovolná. Dříve byly
tyto školy označovány názvem lidová škola umění. Většina dětí má zájem o studium hudby
nebo tance.
3.2.2. Neorganizované formy trávení volného času
Podobně jako organizované formy trávení volného času nabízejí i neorganizované
pestrý výběr možností pro realizaci dětí a mládeže. „ V současné době se doceňuje spontánní
činnost dětí a mládeže. Proto zařízení vytvářejí podmínky i pro neorganizované využití
volného času podle aktuálního zájmu jednotlivců i skupin, vymezené pouze provozní dobou
zařízení a pedagogicky a organizačně ovlivňované jen nepřímo.“ (Hofbauer, 2004, str. 89).
Do neorganizovaných forem trávení volného lze zařadit různá sportoviště, hřiště,
plavecké bazény, koupaliště, aquaparky, lanová centra, lezecké stěny, ale také divadla, kina,
knihovny, muzea, galerie či hudební a taneční kluby. Na základě vlastního rozhodnutí, času a
zájmu si děti a mládež sami zvolí, zda a kdy tato zařízení navštíví, jelikož nejsou vázáni
pravidelnou docházkou. Mezi dětmi a mládeží je tento druh spontánní aktivity velice
populární. Důvodem může být nezávislost v rozhodování, kdy si sami mohou určit, čemu se
ve svém volném čase budou věnovat.
Pravidelná školní docházka je úplným opakem, zde se musí podřizovat dennodenním
povinnostem a úkolům a jsou pod nepřetržitým dozorem pedagoga. Z tohoto pohledu je tedy
příjemné strávit čas aktivitami, které si sami určí. Další faktor může být, že děti a mládež jsou
neradi ve svém volném čase hodnoceni. S tímto faktorem se bohužel v určité míře setkávají
zvlášť u organizovaných forem trávení volného času, a tudíž nemusí být u mládeže tolik
oblíbené, jako jsou spontánní aktivity. Na druhou stranu si lze představit, že účast na těchto
činnostech může u jednotlivce vyvolat takový zájem, kdy zprvu spontánní návštěvy nahradí
pravidelnou zájmovou činností (Hofbauer, 2004, str. 89-90).
27
3.3. Školská zařízení pro zájmové vzdělávání
Jak uvádí Pávková a kolektiv (2002, str. 117) podmínky pro realizaci výchovy mimo
vyučování vytvářejí různé společenské instituce.
Školní družina
Školní družina je školské zařízení pro výchovu mimo vyučování (Malach 2004, str. 77)
Její navštěvování není povinné a rodiče se rozhodnout, zda své děti do zařízení umístí, či
nikoliv. Jedná se o placenou službu. Školní družiny bývají zřizovány jako samostatná zařízení,
nebo jako součást základních škol. Ačkoliv fungují jako sociální služba (hlídají děti
zaměstnaných rodičů), hlavním úkolem školních družin je mimoškolní výchova založená na
pedagogice volného času, která tvoří mezistupeň mezi výchovou ve škole a výchovou v
rodině. Jejich hlavním posláním je poskytování zájmové činnosti a možnost odpočinku a
relaxace po školním vyučování. Na konci devadesátých let 20. století jich v České republice
bylo více než čtyři tisíce. Jejich služby využívala více než jedna třetina žáků prvního stupně
základních škol (Malach 2004, str. 78). Ve školních družinách mají děti možnost hrát
kolektivní i individuální hry. Některé družiny mají svůj program rozšířen, například o sport,
výlety apod. Součástí školní družiny může být také hřiště. Školní družiny bývají propojeny se
školní jídelnou, kterou mohou děti využívat.
Školní kluby
Školní kluby jsou dle stávající legislativy určeny žákům II. stupně základních škol a
žákům víceletých gymnázií odpovídajících nejvýše devátému ročníku základní školy.
Účastníkem může být i žák nižšího ročníku základní školy, který nebyl přijat do družiny.
Základem činnosti školních klubů jsou zájmové aktivity organizované formou různých
kroužků i průběžnou nabídkou spontánních činností a dalších aktivit. Do školního klubu se
mohou žáci přihlásit k pravidelné docházce nebo jen do některých kroužků. Školní kluby
realizují svou funkci různými činnostmi, které jsou podobné jako u školních družin.
Školní kluby jsou školská zařízení pro zájmové vzdělávání a poskytují zájmové
vzdělávání žákům jedné nebo několika škol podle vlastního školního vzdělávacího programu,
vycházejíce ze zájmů a potřeb jednotlivých žáků. Od školní družiny se klub liší především
starším věkem účastníků a odlišnými formami činností. Činnost školních klubů je totiž určena
přednostně žákům druhého stupně základní školy, žákům nižšího stupně šestiletého nebo
osmiletého gymnázia a odpovídajícím ročníkům osmiletého vzdělávacího programu
28
konzervatoře. Účastníkem může být i žák prvního stupně základní školy, který není přijat k
pravidelné denní docházce do družiny.
Počet školních klubů po celé sledované období mírně narůstá; v roce 2012/13 existovalo
526 školních klubů. Ve školním roce 2014/15 působilo v České republice již 552 školních
klubů. V nich bylo zapsáno 44 873 žáků, což představovalo 12,3 % žáků 2. stupně základních
škol a nižších stupňů víceletých středních škol a osmiletých konzervatoří. Ve srovnání se
školním rokem 2013/14 se zvýšil počet zapsaných do školních klubů cca o 300 osob.
(MŠMT)
Střediska volného času
Střediska volného času poskytují metodickou, odbornou, popřípadě materiální pomoc
účastníkům zájmového vzdělávání, případně školám a školským zařízením. Střediska
zpravidla vykonávají činnost po celý školní rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní
vyučování. Střediska nabízejí aktivní využití volného času všem věkovým skupinám dětí a
mládeže a organizují činnosti i pro dospělé či seniory. Organizují pravidelné zájmové útvary
pro stálou skupinu účastníků (tzv. kroužky), podílejí se na organizaci soutěží a přehlídek dětí a
žáků, a dále organizují otevřené dlouhodobé i jednorázové aktivity, kurzy a jiné vzdělávací
akce, tábory, spontánní aktivity, otevřené kluby, výukové programy pro školy navazující na
průřezová témata školních vzdělávacích programů, adaptační programy v rámci prevence
sociálně patologických jevů a řadu dalších činností. Věnují se často i komunitnímu plánování,
participaci, prevenci, vzdělávání pedagogů atd. Většina středisek volného času se stala
přirozeným centrem společenského života v obci. Zapojují se do různých regionálních,
krajských, republikových i evropských projektů, organizují výměnné a zahraniční pobyty, a
rovněž stáže pracovníků. Ve školním roce 2014/15 existovalo 312 středisek volného času.
Tato zařízení navštěvovalo 272 744 účastníků, z nichž největší podíl tvořili žáci (74,1 %) a
děti (13,5 %). (MŠMT).
3.4. Činitelé ovlivňující volný čas
V současné době na výchovu dětí a mládeže ve volném čase mimo rodiny také v nemalé míře
působí:
- škola a učitelé v době mimo vyučování
- speciální státní, soukromé a nadační výchovné instituce
29
- sportovní, zdravotnické, ekologické a další organizace, které vstupují v rámci své
specifické programové činnosti do výchovy dětí a mládeže,
- světské a církevní dětské a mládežnické organizace odborové,
- hromadné sdělovací prostředky (televize, rozhlas, film a tisk),
- další lokální a regionální faktory společenského prostředí (Spousta a kol., 1994, str.
106).
Rodina
Rodina hraje důležitou roli v životě každého jedince i společnosti. Rodina může vývoj
dítěte příznivě stimulovat, ale může být i jeho brzdou, zdrojem utlumení vývoje schopností,
charakteru a celé osobnosti dítěte. Rodiče mají za úkol své děti naučit a vést k vhodnému,
zodpovědnému přistupování k volnému času a rozvoji své osoby. Jak je uvedeno v
sociologickém slovníku, rodinu lze definovat následovně:
„ Rodina, původní a nejdůležitější společenská skupina a instituce, která je základním
článkem sociální struktury a základní ekonomickou jednotkou, a její hlavními funkcemi je
reprodukce trvání biologického druhu a výchova resp. socializace potomstva, ale i přenos
kulturních vzorů a zachování kontinuity kulturního vývoje.“ (Velký sociologický slovník,
1996, str. 249).
Volný čas se pak stává příležitostí jak trávit čas společně. Optimálně strávený volný čas
je důležitým faktorem ve vývoji mladého člověka. Nejen ve volném čase se rodinná výchova
stává podstatným činitelem v prevenci patologických projevů chování a kompenzaci
negativních environmentálních vlivů. Obzvláště rodiče mohou svým příkladem naučit své
děti, jak mají svůj volný čas využívat smysluplně, efektivně a jak se mohou aktivně bránit
zahálce nebo pocitům nudy.
Děti v současné době pocit nudy zažívají poměrně často. Dle mého názoru i vzpomínek
na dětství se mi zdá, že dříve tomu tak nebylo. Děti si s kamarády hrávaly venku na čerstvém
vzduchu například na honěnou, skákaly panáka namalovaného křídou na chodníku, hrály
vybíjenou nebo na schovávanou a podobné hry. Tyto hry dokázaly dětí zabavit na dlouhou
dobu a domu se často vraceli až za tmy. Pokud rodiče své rodičovství nezvládají, mohou se v
dnešní době ve složitějších situacích obrátit na odborníky z řad psychologů, pedagogů,
pediatrů či psychiatrů. Výchova dítěte je nepochybně prioritní záležitostí rodičů, na druhé
straně spolupráce se školou nebo mimoškolními organizacemi hraje rovněž důležitou úlohu
při výchově i v podobě a kvalitě trávení volného času.
30
Vrstevníci
Velmi důležitou skupinu k navazování sociálních vazeb a komunikace tvoří již v
předškolním či školním věku vrstevníci. Vrstevníci jsou osoby přibližně stejného věku.
Kromě věku mohou mít společné zájmy, styl oblékání a podobně, ale mohou se i úplně lišit.
Vrstevnické skupiny se zvláště v období adolescence stávají významnou sociální skupinou a
do určité míry mohou rozhodujícím způsobem určovat náplň volného času jedince. Pro
většinu jedinců zejména v tomto je velmi důležité ve své vrstevnické skupině uspět a být
uznáván. Během školní docházky tvoří naši vrstevnickou skupinu naši spolužáci. Jak ve své
publikaci uvádí Vágnerová (2000) „ Vrstevníci se stávají neformálními autoritami, které
mohou mít za určitých okolností větší vliv než dospělí“. Pocity jistoty a bezpečí, které
pubescentovi dříve poskytovala rodina, nyní nachází mezi vrstevnickou skupinou (Vágnerová,
2000). Bohužel tyto skupiny mohou také výrazně zvyšovat riziko míry vzniku problému s
drogou a alkoholem, neboť pubescenti ve skupině rádi napodobují jeden druhého, což může
být právě nebezpečné, pokud se jedinec dostane do party, kde se nějaké drogy berou. Obecně,
lze říci, že členství ve vrstevnické skupině je důležitým faktorem zdravého vývoje jedince
(Pávková 1999, str. 34).
Škola
Škola má na trávení volného času velmi důležitý vliv. volném čase. Školní prostředí
dříve hrálo ve společenské výchově významnou roli. Dříve hrálo školní prostředí významnější
roli ve společenské výchově. Pedagog po celou školní docházku byl považován za autoritu a
výchovné kázeňské poklesky bylo možné účinně trestat. Neexistenci účinných nápravných
prostředků ze strany pedagogického sboru si v dnešní době, děti a mládež často značně
uvědomují. Tato skutečnost bývá mnohdy ztěžována lhostejností či neschopností ze strany
rodičů akceptovat a řešit výhrady sdělené k chování jejich dítěte. U těchto dětí je obzvláště
dobré změnit jejich hodnoty pomocí vhodně zvolené volnočasové aktivity.
Další
Vedle vrstevnických skupin a vztahů mezi kamarády na jedince a jeho způsob trávení
volného času mají, který také ovlivňuje dospívající mládež, bývají vzory z řad jejich idolů.
Může se jednat o nejen o zpěváky, sportovce, kamarády, učitele, ale také o respektované
jedince z okolí.
31
Nelze také opomenout hrdiny z literatury. Celé generace dětí a mládeže jsou dodnes
ovlivňovány hrdiny dobrodružné a naučné literatury od autorů, kterými byli např. Karel May,
Jules Verne nebo Jaroslav Foglar. Obzvláště poslední jmenovaný autor v českém prostředí
mládeži poskytoval na obdiv ideály soudržnosti, sociálního cítění se slabšími, kamarádství
nebo k nenásilnému napravování mravních odpadlíků a to na dnešní dobu příliš prostým
pohledem. Jules Verne naopak směřoval své čtenáře k využívání neustále se zvyšujících
technických schopností lidstva a v prvé řadě schopnosti lidského mozku výhradně k
prospěchu celé společnosti a současně upozorňoval na eventuální z neužitelnosti jejích
produktů.
4. Vybraná zařízení volnočasových aktivit v Hradci Králové
Město Hradec Králové nabízí na výběr velké množství volnočasových aktivit, ať již se
jedná o kulturní nebo sportovní aktivity. Obyvatelé města mohou pro svůj volný čas využít
nejen zařízení zřízena pro volný čas, ale mají zde i mnoho míst kde se mohou oddávat
nejrůznějším druhům sportu. Ať už to je krásné prostředí městských lesů, které je lákavé pro
běžce, in-line bruslaře, cyklisty, jezdce na koních nebo běžkaře. Velmi zajímavá je i nejdelší
cyklostezka v České republice, která je dlouhá 26 km a vede krásnou polabskou krajinou,
převážně v těsné blízkosti řeky Labe, Metuje a Úpy.
V letním období pro změnu mohou využít koupaliště Flošna nebo celoročně městské
lázně, plavecký bazén, golfová i minigolfová hřiště, střelnice, lezecké stěny a lanová centra,
skatepark, veřejné bruslení na zimním stadionu nebo udržované běžkařské tratě. Město
Hradec Králové má mnoho významných sportovních klubů (hokejisté, hokejbalisté, fotbalisté,
basketbalisté, judisté, střelci a další). Kluby město reprezentují na národní i mezinárodní
úrovni.
Dle mého názoru nabídku volnočasových aktivit na území města považuji za dostatečně
pestrou. Každý má možnost si vybrat dle svých zájmů a možností. Nezáleží na tom, kolik je
vám let a jakou máte fyzickou kondici, v Hradci Králové si najde sportovní nebo kulturní
vyžitý každý.
V další kapitole bych ráda uvedla některé institucí, které nabízejí využití volného času dětem
a mládeži v Hradci Králové. Instituce jsem rozčlenila podle zaměření jednotlivých aktivit
(sportovní aktivity, kulturní aktivity, aktivity pořádané církví a ostatní) a uvedla základní
charakteristiku.
32
4.1. Zařízení nabízející sportovní aktivity
Barák - dům dětí a mládeže
Dům dětí a mládeže Barák vznikl roku 1989. Je umístěn přímo pod historickým centrem
města Hradec Králové. Kromě pořádání pravidelných kurzů a kroužků během týdne, funguje i
během víkendů, o svátcích nebo prázdninách. Ze sportovních aktivit nabízí například kroužek
Florbalu, Košíkové, Aerobiku, Plavání, Hokejbalu, Sebeobrany, Juda, Stolního tenisu,
Pilatesu, Dětské jógy nebo se zájemci mohou zúčastnit Lyžařské školy.
FC Olympia
V Královéhradeckém kraji patří FC Olympia Hradec Králové – Kukleny mezi největší
fotbalové kluby. Klub působí ve sportovním areálu v Kuklenách, kde jsou k dispozici dvě
travnatá hřiště a jedno menší s umělou trávou.
Florbalový klub Hradec Králové
Florbalový klub Hradec Králové má již dvacetiletou historii. Starší žáci se účastní nejvyšší
soutěže, ale probíhají i tréninky mladších žáků.
Golf club Hradec Králové
Golf klub Hradec Králové je občanské sdružení založené v roce 1995. Klub zajišťuje nejen
školu pro dospělé hráče, ale i pro děti a mládež od 6 do 18 let. Sdružení spadá pod Českou
golfovou federaci.
Krasobruslařský klub Hradec Králové
Krasobruslení má v Hradci Králové dlouholetou tradici, za tu dobu zde vyrostla spousta
skvělých krasobruslařů. Podmínkou zapsání do kurzu je minimální věk 4 roky.
TJ Sokol Hradec Králové
Tělocvičná jednota Sokol má dlouholetou tradici, byla založena v roce 1866. V současné době
sdružuje šestnáct oddílů, které se zabývají těmito sporty - aerobic, atletika, basketbal, bridž,
33
judo, kanoistika, kulečník, plavání, sokolská všestrannost, sportovní gymnastika, sportovní
příprava, šachy, taekwondo a zápas.
Spartak
Spartak Hradec Králové nabízí několik kurzů, jako je například karate, sebeobrana, fitness
nebo bojová umění.
Tenis centrum
Tenisová škola v tomto centru nabízí pro děti od 5 do 7 let kurzy minitenisu a pro děti od 8 do
9 let kurzy babytenisu. Dále pořádá tenisové školy pro dětí od10 let a kurzy tenisu pro
dospělé.
4.2. Zařízení nabízející kulturní aktivity
Adalbertinum
Adalbertinum je poměrně velká organizace zabezpečující různá školení a vzdělávací akce.
Též pořádá různá symposia a kongresy.
Barák - dům dětí a mládeže
V oblasti kulturní, dům dětí a mládeže nabízí tyto možnosti.
Hudba - výuka hry na zobcovou flétnu, kytaru, housle.
Tanec - kroužek orientálního tance, kurz Mini - dance, zde se děti naučí pohybové a taneční
základy a Dance klub je zaměřen na tance disko.
Keramika - kroužky zabývající se technikou keramiky, zdobením a glazováním. Keramická
dílna Hliněnka je určena pro děti předškolního věku. Keramické dílny jsou pak určeny pro
starší děti.
Výtvarná tvorba - Kreativní tvorba zaměřená na práci s textilem, papírem, malbou na sklo,
ubrouskovou techniku nebo aranžování.
Modelářství - Letečtí modeláři, Plastikoví modeláři, Lodní modeláři, Železniční modeláři.
T-BASS
Taneční skupina se řadí mezi špičku taneční kultury v České republice. Zabývá se tanečními
technikami streetdance a mohou ho navštěvovat děti od 3 let.
34
Základní umělecká škola Habrmanova
Jsou zde nabízeny kroužky hudební, taneční a výtvarné. V hudební oblasti je nabízena hra na
kytaru, klavír, bicí nástroje, elektronické klávesové nástroje sborový či sólový zpěv, dechové
nástroje či akordeon. Ve výtvarné oblasti se lze přihlásit na plošnou a prostorovou tvorbu,
keramiku, počítačovou grafiku nebo řezbářství. Taneční oblast nabízí mimo tance se připojit
ke Královéhradeckým mažoretkám.
4.3. Církevní instituce pro volný čas
SEDMIKRÁSKA
Křesťanské rodinné centrum SEDMIKRÁSKA vzniklo v roce 1999. Umožňuje setkání na
různých programech, nabízí aktivní způsob trávení volného času a posiluje tím příznivé
vztahy v rodinách. Nabízí pestrou nabídku programů a kurzů nejen pro děti, ale i dospělé.
YMCA
Křesťanské sdružení mladých lidí YMCA Hradec Králové provozuje v současné době 128
klubů, kroužků a oddílů. Účast v nich není podmíněna členstvím v YMCA. Spektrum jeho
činností je velmi široké.
4.4. Ostatní organizace
Český Zálesák
Nezisková organizace Český Zálesák se snaží o to, aby děti a mládež poznala krásu přírody a
kamarádství. Každý týden připravuje pro děti, které již nastoupily do základní školy,
program, ve kterém nechybí spousta her a poznatků o přírodě. Snaží se mezi dětmi vypěstovat
tolerantnost, upřímnost a dobrý vztah k přírodě.
Greenhorns
Dětský oddíl Greenhorns je nezisková a nezávislá dětská organizace. Pořádá letní, zimní a
podzimní tábory a pro zájemce je otevřen kroužek i během roku.
Hradečtí Lvi
Táborový klub Hradečtí Lvi je nezisková organizace založená v roce 1997 jako občanské
sdružení. Předmětem činnosti je regionální a kulturní rozvoj, práce s dětmi, turistika, sport a
35
především pořádání táborů pro děti. Zároveň pořádá i pravidelné schůzky, které se konají
každý pátek v prostorách Aliance dětí a mládeže Královéhradeckého kraje. Přijímají všechny
děti od 5 do 15 let.
Skaut
Skautská střediska jsou umístěna po celé České republice a jsou zde známa jako Junák.
Posláním hnutí je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních,
mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. Cílem je připravenost jedince
plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství.
Střediska v Hradci Králové například jsou - Středisko „K. Šimka“, 7. středisko Želivák a 4.
středisko Kukleny
Salinger
Občanské sdružení Salinger vzniklo za účelem pomáhat mladým lidem začlenit se do
společnosti a hájit jejich zájmy. Mezi jeho činnosti patří i pořádání volnočasových aktivit
pro mladé lidi z rizikového prostředí.
Modrý pomeranč
Jedná se o nízkoprahové zařízení pro děti a mládež od 7 do 21 let v Hradci Králové. Hlavním
cílem je předejít a zamezit sociálnímu vyloučení dětí a mládeže, zorientovat je ve společnosti,
podporovat je při zvládání těžkých životních situací a v neposlední řadě zvýšit jejich
kompetence v plánování vlastních volnočasových aktivit.
Klub Beruška
Je určen pro děti ve věku od 7 do 14 let, které žijí v komplikovaných sociálních vztazích a
nemají kde a jak trávit svůj volný čas.
Klub Orange
Klub je určen mládeži ve věku 13 až 19 let, která nemá kde bezpečně trávit svůj volný čas,
nachází se v obtížných životních situacích, které v rámci svých sociálních vztahů nedokáže
řešit a žije životním stylem, který je v rozporu s normami a ohrožuje jejich zdravý vývoj.
36
5. Výzkumné šetření
5.1. Specifikace výzkumného cíle
Cílem výzkumného šetření je zmapovat prostřednictvím dotazníkového šetření u
vybraného vzorku žáků 2. stupně základní školy způsoby a různé postoje k trávení volného
času. Zajímá mě, jaké mají děti záliby, zda navštěvují zájmové kroužky, jakou úlohu hrají ve
volném čase rodiče a jestli se setkali nebo mají vlastní zkušenost s některým sociálně
patologickým jevem.
Stanovení hypotéz
Na základě výše uvedených cílů jsem sestavila následující hypotézy:
H1 Předpokládám, že vlastní zkušenost se sociálně patologickými jevy má více jak
třetina respondentů.
Pro stanovení první hypotézy jsem vycházela ze skutečnosti narůstající kriminality mládeže a
snižující věkové hranice, kdy dítě přichází do styku s návykovými látkami, nebo s určitým
typem agresivního chování na vlastní kůži. Bohužel tyto problémy už nejsou pouze záležitostí
vyššího stupně základních škol, ale čím dál častěji se týkají i stupně nižšího. Domnívám se
tedy, že v současné době třetina dotázaných respondentů již vyzkoušela kouřit, pít alkohol, jít
za školu nebo vzít drogu. Nelze také opomenout typický problém naší společnosti jako je
šikana, krádeže, agresivita či vandalismus.
H2 Více jak polovina respondentů průměrně tráví s rodiči více než 3 hodiny volného
času za týden.
Druhá hypotéza vychází z předpokladu, že se rodiče z větší části o volný čas svých dětí
zajímají a chtějí být jeho součástí. Je důležité, aby se rodiče dostatečně věnovali svým dětem
a měli aktivní přístup k tomu, aby se děti naučili vhodně využívat volný čas, jak pro sebe, tak
ve prospěch druhých (Hofbauer, 2004, str. 62).
37
H3 Předpokládám, že z pohledu žáků je nabídka volnočasových aktivit v Hradci
Králové dostačující.
Tuto hypotézu jsem si stanovila ve spojitosti z předešlé části této práce, ve které jsem uvedla
vybraná volnočasová zařízení v Hradci Králové. Dle mého názoru město Hradec Králové
nabízí neskutečně širokou a pestrou škálu volnočasových aktivit. S nabídky je možné vybírat
aktivity zaměřené na sportovní i kulturní vyžití. Předpokládám, že žáci budou mít tentýž
názor a mou hypotézu potvrdí.
H4 Předpokládám, že zájmový kroužek žáci navštěvují kvůli kamarádům.
Tato hypotéza vychází z předpokladu, že mládež převážně nejraději svůj volný čas tráví se
svými vrstevníky a kamarády a nechá se jimi ovlivňovat. Tuto hypotézu rovněž podporují
různé odborné publikace. Například Pávková (1999, str. 35) ve své publikaci zdůrazňuje vliv
vrstevníků na jedince. A jak uvádí Sak, Saková (2004, str. 45), povídání s vrstevníky a s
kamarády má u mládeže velký význam a oblíbenost. Domnívám se tedy, že žáci zájmový
kroužek vybírají podle svých vrstevníků, kamarádů.
H5 Předpokládám, že žáci tráví více než 1 hodinu denně na internetu a sociálních sítích.
Při stanovení poslední hypotézy jsem vycházela ze současného celospolečenského trendu,
jakým jsou sociální sítě a informační technologie. Internet je zdrojem informací, nabízí
zábavu, komunikaci, umožňuje poslouchat hudbu, sledovat videa apod. Z osobní zkušenosti
vím, že děti a mládež sociální sítě velmi dobře znají, vyhledávají a volný čas si na nich s
oblibou užívají. Jak ve své publikaci MŠMT uvádí, ve volném čase počítač patří mezi
nejoblíbenější činnosti. Počítač v dnešní době je také nedílnou součástí přípravy do školy, kdy
se žák může přes počítač vzdělávat a plnit zadané úkoly.
5.2. Charakteristika metody výzkumu
Naplnění cíle šetření a získání odpovědí na výzkumné cíle umožní data získaná
metodou kvantitativně orientovaného dotazníku. Získané informace poslouží k nalezení
odpovědí na otázky, jež jsou zaměřeny na zjištění postojů dětí v období pubescence na způsob
trávení volného času. Dotazník obsahuje 18 otázek. Pokud jde o formu otázek, byly použity
38
uzavřené otázky a polouzavřené otázky. Výsledky šetření jsou zpracovány v četnostních
tabulkách, kde je vyjádřena absolutní (počet) a relativní (%) četnost. Absolutní četnost udává
počet odpovědí v jednotlivých skupinách, relativní četnost je vyjádřena v procentech a udává,
jaký díl z celku představuje určitá skupina.
5.3. Charakteristika výzkumného souboru
Základním souborem pro výzkum se stali žáci 6. až 9. tříd základních škol v Hradci
Králové. Dotazníky byly distribuovány do 2 základních škol v Hradci Králové. Počet
rozdaných dotazníků byl 135, vyplněných dotazníků bylo navráceno v počtu 101, ze kterých
bylo pro nevhodně vyplněné otázky nebo neúplné vyplnění vyřazeno 5 dotazníků. Konečný
počet dotazníků pro výzkumné šetření byl 96.
Tabulka č. 1: Zastoupení žáků podle pohlaví
pohlaví počet %
dívky 54 56,25
chlapci 42 43,75
celkem 96 100
Z Tabulky č. 1 je zřejmé, že se dotazníkového šetření zúčastnilo 56,25 % dívek a 43,75%
chlapců.
Tabulka č. 2 : Zastoupení žáků podle ročníků
ročník počet %
6 23 23,96
7 31 32,29
8 26 27,08
9 16 16,67
Celkem 96 100
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23,96 % žáků z 6. ročníku, 32,29 % ze 7. ročníku, 27,08 %
8. ročníku a 16,67 % 9. ročníku.
5.4. Výsledky výzkumného šetření
Výsledky výzkumného šetření, analýzy jednotlivých hypotéz a otázek jsou
interpretovány níže.
39
H1 Předpokládám, že vlastní zkušenost se sociálně patologickými jevy má více jak
třetina respondentů.
Tuto hypotézu ověřovaly body 16, 17 a 18
Tabulka č. 3: Rozbor otázky č. 16
Jak často nemáš ve
svém volném čase co
dělat? (nudíš se)
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
Denně 6 6,25 4 4,17 10 10,42
Několikrát týdně 10 10,41 6 6,25 16 16,66
1 x za týden 16 16,67 15 15,63 31 32,30
Párkrát za měsíc 22 22,92 17 17,70 39 40,62
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Z celkového počtu 40 %, téměř 23 % dívek a necelých 18 % chlapců se nudí párkrát do
měsíce. Nudu 1 x za týden z celkového počtu 32 % pak zažívá necelých 17 % dívek a
necelých 16 % procent chlapců. Naopak několikrát týdně se z celkového počtu respondentů
nudí pouze 16 % z toho 10 % dívek a 6 % chlapců. Za dobré zjištění považuji to, že se denně
z celkového počtu nudí jenom 10 %, z nichž 6 % tvoří dívky a 4 % chlapci.
Tabulka č. 4: Rozbor otázky č. 17
Setkal (a) jsi se již
s nějakou formou
rizikového chování na
Vaší škole? (šikana, kouření, pití
alkoholu, agresivita
krádež aj.)
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
ANO 15 15,63 25 26,04 40 41,67
NE 39 40,63 17 17,71 56 58,33
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
40
Z celkového počtu 42 % se téměř 16 % dívek a 26 % chlapců již někdy setkalo s rizikovým
chováním na své škole. Naopak z celkového počtu 58 % se zhruba 41 % dívek a 17 % chlapců
s rizikovým chováním doposud na své škole nesetkalo.
Tabulka č. 5: Rozbor otázky č. 18
Zkoušel (a) jsi už
někdy (kouřit, pít
alkohol, chodit za
školu, drogu)
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
ANO 18 18,75 25 26,04 43 44,79
NE 36 37,50 17 17,71 53 55,21
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Na otázku zda žáci již někdy zkoušeli kouřit, pít alkohol, chodit za školu nebo brát drogu
odpovědělo NE 55 % respondentů, z toho negativně odpovědělo 37 % dívek a zhruba 18 %
chlapců. Naopak kouřit, pít alkohol chodit za školu nebo dokonce vzít drogu zkusilo z
celkového počtu necelých 45 % respondentů z toho 26 % dívek a necelých 19 % chlapců.
Nelze opomenout ani to, že vlastní zkušenost s některým sociálně patologickým jevem na
druhém stupni základní školy má již za sebou 32 % respondentů z celkového počtu
dotázaných.
Závěr k H1: Podle zjištěných údajů necelých 45 % z celkového počtu respondentů někdy
zkusilo kouřit, pít alkohol, chodit za školu nebo brát drogu. S rizikovým chováním se na své
škole setkalo již 42 % respondentů. Příjemným zjištěním také bylo, že ve volném čase nemá
denně co dělat (nudí se) pouze 10 % z celkového množství respondentů. Tato hypotéza je
potvrzena.
41
H2 Více jak polovina žáků průměrně tráví s rodiči více než 3 hodiny volného času za
týden.
Tuto hypotézu ověřovaly body 6, 7 a 8
Tabulka č. 6: Rozbor otázky č. 6
Kolik hodin volného
času průměrně trávíš s
rodiči?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
Méně než 3 hodiny
týdně 11 11,46 9 9,38 20 20,84
Více než 3 hodiny
týdně 24 25 21 21,87 45 46,87
Více než 5 hodin
týdně 19 19,79 12 12,50 31 32,29
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Z celkového počtu dotazovaných dívek a chlapců, 79 % stráví s rodiči průměrně více než 3
hodiny volného času za týden, z toho více než 5 hodin týdně stráví s rodiči dokonce 32 %
dotazovaných. Naopak méně než 3 hodiny volného času týdně se svými rodiči stráví pouze 20 %
respondentů.
Tabulka č. 7: Rozbor otázky č. 7
S rodiči si:
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
Velmi rozumím 21 21,87 16 16,67 37 38,54
Rozumím 26 27,09 18 18,75 44 45,84
Spíše rozumím 4 4,17 7 7,29 11 11,46
Spíše nerozumím 2 2,08 1 1,04 3 3,12
Nerozumím 1 1,04 0 0,00 1 1,04
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
42
Tato otázka byla orientována na vztah žáků ke svým rodičům. Z celkového počtu
dotazovaných dívek a chlapců uvedlo v necelých 46 %, že si s rodiči rozumí a 38 %
dotazovaných dokonce odpovědělo, že si s rodiči velmi rozumí. Možnost „spíše rozumím“
zvolilo 11 % dotazovaných, naopak odpověď „spíše nerozumím “ byla zvolena jenom u 3 %
respondentů. Odpověď, že si se svými rodiči nerozumí, uvedla pouze 1 dívka. Zjištěné
informace jsou velmi potěšující.
Tabulka č. 8 : Rozbor otázky č. 8
Kdy se zúčastňuješ
společné aktivity s
rodiči?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
Denně 16 16,67 12 12,50 28 29,17
Pouze ve všední dny 9 9,38 5 5,21 14 14,59
Pouze o víkendu 29 30,20 19 19,79 48 49.99
Nikdy 0 0,00 6 6,25 6 6,25
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Na otázku kdy se zúčastňuješ společné aktivity s rodiči, nejvíce času tráví dotazovaní s rodiči
pouze o víkendu, což je necelých 50 %. Denně se věnuje společným aktivitám 29 % z nich.
Možnost „pouze ve všední dny“ zvolilo14 % dotazovaných žáků a „ nikdy“ zvolilo pouze 6 %
žáků.
Závěr k H2: Podle zjištěných údajů 79 % z celkového počtu dotazovaných žáků tráví s rodiči
více než 3 hodiny volného času týdně. Více než 5 hodin týdně stráví s rodiči dokonce 32 %
dotazovaných. Naopak méně než 3 hodiny volného času týdně se svými rodiči stráví pouze
20 % respondentů. Respondenti si se svými rodiči převážně rozumějí, ba dokonce velmi a
volný čas pak tráví převážně o víkendu. Tato hypotéza je potvrzena.
43
H3 Předpokládám, že z pohledu žáků je nabídka volnočasových aktivit v Hradci
Králové nedostačující.
Tuto hypotézu ověřovaly body 9,10 a 11
Tabulka č. 9: Rozbor otázky č. 9
Myslíš si, že nabídka volnočasových
aktivit v Hradci Králové je dostačující?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
ANO 53 55,21 39 40,63 92 95,83
NE 1 1,04 3 3,12 4 4,17
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Ohledně nabídky volnočasových aktivit v Hradci Králové je velmi uspokojující, že pouze 4 %
dotazovaných si myslí, že nabídka volnočasových aktivit je v Hradci Králové nedostačující.
Z celkového počtu téměř 96 % respondentů, 55 % dívek a 41 % chlapců jsou toho názoru, že
nabídka volnočasových aktivit v Hradci Králové je dostačující.
Tabulka č. 10: Rozbor otázky č. 10
Jsi spokojený (á) s nabídkou
volnočasových aktivit (kroužků)
na tvé škole?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
Spokojený (á) 49 51, 04 37 38,54 86 89,58
Nespokojený (á) 5 5,21 5 5,21 10 10,42
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
S nabídkou volnočasových aktivit pořádané školou je spokojeno z celkového počtu téměř
90 % respondentů. Naopak nespokojeno je pouze 10 % dotázaných.
Tabulka č. 11: Rozbor otázky č. 11
Zájmový kroužek
navštěvuji:
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
Ve škole 23 23,96 18 18,75 41 42,71
Mimo školu 26 27,08 22 22,92 48 50
Nenavštěvuji 5 5,21 2 2,08 7 7,29
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
44
Z celkového počtu 50 % navštěvuje zájmový kroužek mimo školu, z nichž 27 % tvoří dívky a
necelých 23 % chlapců. Proti tomu zhruba 43 % dotázaných navštěvuje zájmový kroužek ve
škole, jedná se o 24 % dívek a 19 % chlapců. Naopak je potěšující zjištění, že zájmový
kroužek nenavštěvuje pouhých 7 % dotázaných.
Závěr k H3: Podle zjištěných údajů 96 % z celkového počtu soudí, že nabídka
volnočasových aktiv v Hradci Králové je dostačující. S nabídkou volnočasových aktivit je
spokojeno téměř 90 % dotázaných respondentů a 50 % z celkového počtu své zájmové
kroužky navštěvuje mimo školu. Tato hypotéza je potvrzena.
H4 Předpokládám, že zájmový kroužek nejčastěji žáci navštěvují kvůli kamarádům.
Tuto hypotézu ověřovaly body 12, 13, 14 a 15
Tabulka č. 12: Rozbor otázky č. 12
Kolik zájmových
kroužků
navštěvuješ?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
Jeden 16 16,67 25 26,04 41 42,71
Dva a více 33 34,37 15 15,63 48 50
Žádný 5 5,21 2 2,08 7 7,29
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Z celkového počtu dotazovaných dívek a chlapců uvedlo 89 %, že navštěvují zájmový
kroužek, z toho dva a více zájmových kroužků navštěvuje 48 % respondentů a pouze 7 %
respondentů uvedlo, že žádný kroužek nenavštěvují. Dva a více zájmových kroužků
navštěvují častěji dívky (34 %).
45
Tabulka č. 13: Rozbor otázky č. 13
Proč tento kroužek
navštěvuješ?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
Kvůli kamarádům 18 18,75 11 11,46 29 30,21
Chtěli to rodiče 4 4,17 5 5,21 9 9,38
Abych se nenudil (a) 3 3,13 5 5,21 8 8,34
Abych se něco naučil (a) 10 10,41 10 10,41 20 20,82
Chtěl (a) jsem sama 14 14,58 9 9,38 23 23,96
Celkem 49 51,04 40 41,67 89 92,71
Na otázku proč respondenti navštěvují kroužek, odpovídalo necelých 93 % respondentů. Na
tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předchozí otázce uvedli, že navštěvují
zájmový kroužek. Z celkového počtu 30 % respondentů nejčastěji kroužek navštěvuje kvůli
kamarádům, necelých 24 % pak vybralo možnost „chtěl (a) jsem sama“ a necelých 21 %
z nich „abych se něco naučil (a)“. Naopak možnost „chtěli to rodiče“ uvádí pouze 9 %
respondentů a 8 % „ abych se nenudil (a)“. Pozitivním zjištěním je, že pokud respondenti
kroužek navštěvují, není to z důvodu nátlaku ze strany rodičů, ani vlivem kamarádů nebo
spolužáků.
Tabulka č. 14: Rozbor otázky č. 14
Podle čeho se rozhoduješ, co budeš
dělat ve volném čase?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
podle toho co řeknou rodiče 2 2,08 6 6,25 8 8,33
podle toho co dělají spolužáci a kamarádi 11 11,46 4 4,17 15 15,63
podle toho co mě baví a zajímá 30 31,25 21 21,87 51 53,12
kombinace všech předešlých možností
(rodiče, kamarádi, co mě baví) 11 11,46 11 11,46 22 22,92
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
46
Nejčastěji z celkového počtu dotazovaných dívek a chlapců 51 % na výše uvedenou otázku
odpovědělo podle toho, co mě baví a zajímá. Je potěšující, že 31 % dívek a 21 % chlapců se
při výběru svých volnočasových aktivit nenechá ovlivnit někým jiným a záleží jim na tom,
aby jejich volný čas byl prožíván činnostmi, které je baví. Kombinaci předešlých odpovědí
zvolilo 11 % dívek i chlapců. Přibližně 11 % dívek a 4 % chlapců se rozhoduje podle toho, co
dělají spolužáci a kamarádí. Okolo 6 % chlapců a 2 % dívek přihlíží na rozhodnutí svých
rodičů.
Tabulka č. 15: Rozbor otázky č. 15
Volný čas trávím
nejčastěji:
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
s rodiči 23 23,96 6 6,25 29 30,21
Sám (a) 10 10,42 8 8,33 18 18,75
S kamarády 21 21,87 28 29,17 49 51,04
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Z celkového počtu dotazovaných respondentů 51 % odpovědělo, že nejčastěji volný čas tráví
s kamarády, s rodiči pak tráví 30 % a pouhých 18 % respondentů svůj volný čas tráví sami se
sebou. Pokud porovnáme rozdíly mezi chlapci a dívkami, z výsledků vyplývá, že chlapci
nejčastěji tráví volný čas s kamarády (29 %) a nejméně tráví svůj volný čas s rodiči (6 %).
Dívky naopak nejčastěji volný čas tráví s rodiči (necelých 24 %) a nejméně samy se sebou
(10 %).
Závěr k H4: Podle zjištěných údajů 30 % z celkového počtu navštěvuje zájmový kroužek,
protože ho navštěvují kamarádi. Při výběru volnočasových aktivit se celkem 51 %
respondentů rozhoduje podle toho, co je baví a zajímá. Zároveň 51 % respondentů uvedlo, že
volný čas nejčastěji tráví s kamarády. Tato hypotéza je potvrzena.
47
H5 Předpokládám, že žáci tráví více než 1 hodinu denně na internetu a sociálních sítích.
Tuto hypotézu ověřovaly body 3, 4 a 5
Tabulka č. 16: Rozbor otázky č. 3
Kolik hodin
průměrně trávíš u
počítače?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
méně než 1 hodinu
denně 22 22,92 11 11,46 33 34,38
více než 1 hodinu
denně 13 13,54 13 13,54 26 27,08
více než 2 hodiny
denně 19 19,79 18 18,75 37 38,54
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Více než hodinu denně u počítače tráví průměrně necelých 66 % respondentů, z toho 38 %
více než 2 hodiny denně a 34 % méně než 1 hodinu denně. Rozdíly v čase tráveném na
počítači mezi dívkami a chlapci je následující: více než 1 hodinu denně průměrně na počítači
tráví 63 % chlapců a 32 % dívek, z toho pak touto aktivitou tráví více než 2 hodiny denně
19 % dívek a necelých 19 % chlapců. Naopak méně než 1 hodinu denně u počítače tráví 22 %
dívek a pouze 11 % chlapců. Z tohoto výsledku lze odvodit, že chlapci u počítače tráví více
času než dívky.
Tabulka č. 17: Rozbor otázky č. 4
Kolik hodin
průměrně trávíš na
sociálních sítích -
internetu?
dívky chlapci celkem
počet % počet % počet %
méně než 1 hodinu
denně 22 22,92 14 14,58 36 37,50
více než 1 hodinu
denně 15 15,63 13 13,54 28 29,17
více než 2 hodiny
denně 17 17,70 15 15,63 32 33,33
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Na sociálních sítích - internetu tráví průměrně více jak 1 hodinu denně 62 % respondentů, z
toho 33 % více než 2 hodiny denně a 37 % méně než 1 hodinu denně dotazovaných
48
respondentů. Rozdíly v čase tráveném na sociálních sítích a internetu mezi dívkami a chlapci
je následující: více než 1 hodinu denně průměrně na sociálních sítích - internetu tráví 33 %
dívek a 29 % chlapců, z toho pak touto aktivitou tráví více než 2 hodiny denně necelých 18 %
dívek a necelých 16 % chlapců. Naopak méně než 1 hodinu denně tráví na sociálních sítích -
internetu necelých 23 % dívek a pouze necelých 15 % chlapců. Z tohoto výsledku lze odvodit,
že dívky na sociálních sítích – internetu tráví více času než chlapci. Z porovnání obou výše
uvedených otázek lze konstatovat, že není velký % rozdíl mezi tráveným časem na počítači a
tráveným časem na sociálních sítích - internetu z celkového počtu dotazovaných respondentů.
Tabulka č. 18: Rozbor otázky č. 5
Jakým způsobem nejčastěji
trávíš svůj volný čas dívky chlapci celkem
počet % počet počet % počet
Navštěvuji kroužek 3 3,12 1 1,04 4 4,16
Jsem na počítači a na
internetu 15 15,63 12 12,50 27 28,13
Čtu knihy, časopisy 5 5,21 0 0,00 5 5,21
Poslouchám hudbu 6 6,25 2 2,08 8 8,33
Dívám se na televizi 2 2,08 1 1,04 3 3,12
Jsem venku s kamarády 10 10,42 11 11,46 21 21,88
Sportuji 9 9,37 10 10,42 19 19,79
S rodinou 4 4,17 5 5,21 9 9,38
Celkem 54 56,25 42 43,75 96 100
Nejčastěji svůj volný čas tráví na počítači a internetu tato možnost byla vybrána ve 28 %
odpovědí, dále následuje zhruba s 22 % „jsem venku s kamarády“, poté s 19 % následuje
možnost „sportuji“. S rodinou nejčastěji tráví volný čas pouhých 9 % respondentů. Možnost
„poslouchám hudbu“ zvolilo 8 %, možnost „ čtu knihy, časopisy“ zvolilo 5 % a 4 % zvolilo
možnost „navštěvuji kroužek“. Možnost „dívám se na televizi“ zvolili 3 % respondentů.
Závěr k H5: Podle zjištěných údajů více než hodinu denně u počítače tráví průměrně
necelých 66 % respondentů. Údaje též prokazuje i skutečnost, že na sociální sítí – internetu
tráví průměrně více jak 1 hodinu denně 62 % respondentů. Co se týče, způsobu trávení
volného času na prvním místě s 28 % se umístila možnost „ jsem na počítači a na internetu“.
49
Závěr
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku trávení volného času žáků druhého
stupně základních škol v Hradci Králové. V úvodní části práce byl definován pojem volný
čas, v krátkosti popsána historie volného času, charakterizovány funkce volného času,
klasifikace i faktory ovlivňující volný čas. Dále bylo cílem této práce popsat činitele
ovlivňující volný čas a možnosti využití volného času.
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak dnešní děti školního věku tráví svůj volný čas,
jakou úlohu v něm hrají rodiče nebo zda bývají ovlivňovány ve výběru způsobu jeho trávení.
Dílčí cíle práce se věnovali tématům vrstevníci, počítač, internet nebo sociální sítě. Součástí
práce, je rovněž zjistit zda žáci již měli osobní zkušenost s užíváním návykových látek.
Výzkumné šetření bylo zaměřeno na žáky 6. až 9. tříd základní školy. Šetření se
uskutečnilo na dvou základních školách v Hradci Králové prostřednictvím kvantitativně
orientovaného dotazníku.
Z údajů získaných výzkumným šetřením bylo zjištěno, že více jak třetina chlapců a
dívek 6. až 9. tříd někdy zkusili kouřit, pít alkohol, chodit za školu nebo brát drogu a ve svém
životě se setkali s jistou formou rizikového chování, ať již se jednalo o šikanu, agresivitu nebo
krádež.
Též bylo zjištěno, že většina žáků tráví více jak 1 hodinu denně na počítači – internetu
nebo sociálních sítích. Nejčastěji volný čas tráví na počítači, venku s kamarády nebo sportují.
Naopak volnočasové aktivity pasivního charakteru (poslech hudby, sledování televize) zvolilo
pouze malé množství respondentů.
I přes dnes hektický a stresující způsob života dospělých, rodiče většinou tráví s dětmi
více než 3 hodiny volného času týdně. Děti si s rodiči rozumějí, někteří dokonce velmi a
volný čas spolu pak převážně tráví o víkendu.
Dle výzkumu většina dětí z výzkumného souboru navštěvuje organizovanou zájmovou
činnost. Zájmovou činnost si převážně vybírají z důvodu podle toho, co je baví a zajímá. Více
jak polovina respondentů svůj volný čas nejčastěji tráví s kamarády.
S nabídkou volnočasových aktivit ve škole jsou žáci spokojení a usuzují, že nabídka v
Hradci Králové je dostačující. Toto se prokázalo i tím, že zájmovou činnost respondenti více
navštěvují mimo školu.
Na závěr bych ještě ráda zmínila, že i dnes stejně jako v minulosti má na volný čas vliv
především rodina, která učí dítě orientovat ve změti informací a nabídek. Rychlý rozvoj
techniky poskytuje značné možnosti, ze kterých je nezbytné si vybírat. Dnes mají děti ve
50
městech i na venkově většinou poměrně velké možnosti výběru volnočasových aktivit, ale
záleží na rodině, jakým směrem se budou děti ubírat, jaké kroužky jim rodiče doporučí a
zejména jak volné dny stráví.
51
Seznam použitých zdrojů
Literatura:
BAKALÁŘ, Eduard. Umění odpočívat. 1. Vydání. Praha: Práce, 1978, 208 s.
ISBN 24-103-78.
HÁJEK, Bedřich. et al. Děti, vedoucí a volný čas. Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT,
2004, 120 s. ISBN 80-8678-406-1.
HÁJEK, Bedřich; HOFBAUER, Břetislav; PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogické ovlivňování
volného času: současné trendy. 1 Vydání. Praha: Portál, 2008, 239 s. ISBN 978-807-
3674731.
HODÁŇ, Bohuslav; DOHNAL, Tomáš. Rekrologie, 1. Vydání. Olomouc: Hanex, 2005, 202 s.
ISBN 80-85783-48.
HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. 1. Vydání. Praha: Portál, 2004, 176 s.
ISBN 80-7178-927-5.
JŮVA, Vladimír. Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. 1. Vydání Brno:
Paido - edice pedagogické literatury, 2001, 118 s. ISBN 80-85931-95-8.
KOLEKTIV AUTORŮ. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, 747 s.
ISBN 80-7184-310-5
KOŤA, Jaroslav. Sociální deviace a společenský řád. In JEDLIČKA, Richard. et al. Děti a
mládež v obtížných životních situacích. Praha: Themis, 2004, 475 s. ISBN 80-7312-038-0.
KRAUS, Blahoslav; Poláčková, Věra. Člověk – prostředí- výchova. 1 Vydání. Brno: Paido,
2001, 199 s. ISBN 80-7315-004-2.
LISÁ, Lidka; KŇOURKOVÁ, Marie. Vývoj dítěte a jeho úskalí, 1. Vydání. Praha: Avicenum, 1986,
274 s.
52
MALACH, Josef. Teorie a metodika výchovy, 1. Vydání. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě,
2004, 169 s. ISBN 80-7042-374-9.
MATĚJČEK, Zdeněk. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 4. Vydání. Praha: Portál, 2007, 143 s.
ISBN 978-80-7367-325-3.
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. Vydání. Praha: Turis,
2001, 98 s. ISBN 80-211-0372-8.
OPASCHOWSKI, Horst. Pädagogik der Freizeit. Grundlegung für Wissenschaft und Praxis.
Bad. Heilbrunn 1976, 195 s.
PÁVKOVÁ, Jiřina a kol. Pedagogika volného času. 1. Vydání. Praha: Portál, 1999, 232 s.
ISBN 80-7178-295-5.
PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 4. Aktualizované
vydání. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-7178-772-8.
PRŮCHA, Jan. Přehled Pedagogiky: Úvod do studia. 3. Aktualizované vydání. Praha: Portál,
2009, 272 s. ISBN 978-80-7367-567-7.
SAK, Petr. Proměny české mládeže. 1 Vydání. Praha: Petrklíč, 2000, 296 s.
ISBN 80-7229-042-8.
SAK, Petr; SAKOVÁ, Karolína. Mládež na křižovatce. 1. Vydání. Praha: Svoboda servis,
2004, 240 s. ISBN 80-86320-33-2.
SPOUSTA, Vladimír. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. Vydání. Brno, Masarykova
univerzita, 1996, 37 s. ISBN 80-210-1274-9.
SPOUSTA, Vladimír. A kol. Teoretické základy výchovy ve volném čase. 1. Vydání. Brno:
Masarykova univerzita, 1994, 183 s. ISBN 80-210-1007-X.
SVOBODOVÁ, Eva. Obsah a formy předškolního vzdělávání. 1. Vydání. České Budějovice:
Jihočeská universita v českých Budějovicích, 2007, 75 s. ISBN 978-80-7040-940-4
53
VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová Psychologie. 1. Vydání. Praha: Portál, 2000, 528 s.
ISBN 80-7178-308-0.
VÁŽANSKÝ, Mojmír; SMÉKAL, Vladimír. Základy pedagogiky volného času. 1. Vydání.
Brno: Paido, 1995, 176 s. ISBN 80-901737-9-9.
VESELÁ, Jana. Jak ve volném čase? Projekty her pro volný čas dětí a mládeže. 1. vydání.
Hradec Králové: Gaudeamus, 1997, 121 s. ISBN 80-7041-146-5.
WARNER, Penny. Jak lépe využít čas strávený s dětmi: Hry pro rodiče a dítě ve věku od 3 do
12 let. 1. vydání Praha: Portál. 2004, 224 s. ISBN 80-7041-146- 6
Internetové zdroje
http://www.adalbertinum.cz
http://www.barak.cz
http://www.brontosaurus.cz
http://www.ceskyzalesak.wz.cz
http://www.fbchk.cz
http://www.fcolympia.cz
http://www.gchk.cz
http://www.hk.ymca.cz
http://www.hklvi.cz
http://www.junak.cz
54
http://www.krasohk.cz
http://www.msmt.cz
http://www.oddilgreenhorns.cz
http://www.salinger.cz
http://www.sedmikraska.wz.cz
http://www.sokolhk.cz
http://www.spartak.cz
http://www.tabornici.cz
http://www.t-bass.cz
http://www.teniscentrumhk.cz
http://www.zus-habrmanova.cz
55
Seznam tabulek
Tab. č. 1 Zastoupení žáků podle pohlaví
Tab. č. 2 Zastoupení žáků podle ročníků
Tab. č. 3 Rozbor otázky č. 16
Tab. č. 4 Rozbor otázky č. 17
Tab. č. 5 Rozbor otázky č. 18
Tab. č. 6 Rozbor otázky č. 6
Tab. č. 7 Rozbor otázky č. 7
Tab. č. 8 Rozbor otázky č. 8
Tab. č. 9 Rozbor otázky č. 9
Tab. č. 10 Rozbor otázky č. 10
Tab. č. 11 Rozbor otázky č. 11
Tab. č. 12 Rozbor otázky č. 12
Tab. č. 13 Rozbor otázky č. 13
Tab. č. 14 Rozbor otázky č. 14
Tab. č. 15 Rozbor otázky č. 15
Tab. č. 16 Rozbor otázky č. 3
Tab. č. 17 Rozbor otázky č. 4
Tab. č. 18 Rozbor otázky č. 5
Seznam příloh
Příloha 1 Dotazník
Příloha 2 Ukázka vyplněného dotazníku
56
Příloha 1
Ahoj
obdržel (a) jsi dotazník, který je součástí bakalářské práce s názvem: „Způsob trávení
volného času žáků druhého stupně základních škol.“
Jsem studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové a pomocí tohoto dotazníku
se snažím zjistit u žáků 6., 7., 8. a 9. tříd základních škol jakým způsobem tráví svůj volný
čas.
Laskavě Tě prosím o pravdivé vyplnění tohoto krátkého dotazníku. Veškeré svěřené
informace jsou anonymní a slouží pouze pro potřeby výzkumného šetření. Své odpovědi na
otázky prosím zakroužkuj, chybějící doplň.
Děkuji za ochotu a věnovaný čas.
Stanislava Podloucká
1) Jsem:
a) dívka
b) chlapec
2) Do jaké třídy chodíš?
a) 6
b) 7
c) 8
d) 9
3) Kolik hodin průměrně trávíš u počítače?
a) méně než 1 hodinu denně
b) více než 1 hodinu denně
c)více než 2 hodiny denně
4) Kolik hodin průměrně trávíš na sociálních sítích - internetu?
a) méně než 1 hodinu denně
b) více než 1 hodinu denně
c)více než 2 hodiny denně
57
5) Jakým způsobem nejraději trávíš svůj volný čas?
a) navštěvuji kroužek
b) jsem na počítači a na internetu
c) čtu knihy, časopisy
d) poslouchám hudbu
e) dívám se na televizi
f) jsem venku s kamarády
g) sportuji
h) jsem s rodinou (rodiči, sourozenci, prarodiči …)
6) Kolik hodin volného času průměrně trávíš s rodiči?
a) méně než 3 hodiny týdně
b) více než 3 hodiny týdně
c) více než 5 hodin týdně
7) S rodiči si:
a) velmi rozumím
b) rozumím
c) spíše rozumím
d) spíše nerozumím
e) nerozumím
8) Kdy se zúčastňuješ společné aktivity s rodiči?
a) denně
b) pouze ve všedních dnech
c) pouze o víkendu
d) nikdy
9) Jsi spokojený (á) s nabídkou volnočasových aktivit (kroužků) na tvé škole?
a) spokojený (á)
b) nespokojený (á)
58
10) Myslíš si, že nabídka zájmových kroužků v Hradci Králové je dostačující?
a) ano
b) ne
11) Kde kroužek navštěvuješ?
a) ve škole
b) mimo školu
c) nenavštěvuji
12) Kolik zájmových kroužků navštěvuješ?
a) jeden
b) dva a více
c) žádný
13) Proč tento kroužek navštěvuješ?
a) kvůli kamarádům
b) chtěli to rodiče
c) abych se nenudil (a)
d) abych se něco naučil (a)
e) chtěl (a) jsem sama
14) Podle čeho se rozhoduješ, co budeš dělat ve volném čase?
a) podle toho co řeknou rodiče
b) podle toho co dělají spolužáci a kamarádi
c) podle toho co mě baví a zajímá
d) kombinace všech předešlých možností (rodiče, kamarádi, co mě baví)
15) Volný čas trávím nejčastěji:
a) s rodiči
b) sám (a)
c) s kamarády
59
16) Jak často nemáš ve svém volném čase co dělat (nudíš se)?
a) denně
b) několikrát týdně
c) 1 x za týden
d) párkrát za měsíc
17)Setkal (a) jsi se již s nějakou formou rizikového chování na Vaší škole? (šikana,
kouření, pití alkoholu, agresivita, krádež aj.)
a) ano
b) ne
18)Zkoušel (a) jsi už někdy (kouřit, pít alkohol, chodit za školu, drogu):
a) ano
b) ne
60
Příloha
2
61
62
63