ZV 3/2013

Msnk Spolku pro obnovu venkova R a Nrodn st Mstnch aknch skupin R

www.spov.org www.nsmascr.cz

Aktuln:Ministerstvo zemdlstvnavrhlo pro venkovzdrcujc program rozvoje

Ministerstvo zemdlstv pedstavilo 20. nora nvrh PRV 2014+, v nm masivn vy-tsuje nezemdlsk venkov na maximln monou mez danou nazenmi Evropsk komise na povinnou vi 5% pro metodu LEADER z celkov alokace vylenn na rea-lizaci Spolen zemdlsk politiky v danm stt. Nen tomu tak dvno, kdy pedstavite-l MZe ujiovali, e se venkov nem brt jen jako msto pro tvorbu zisku nekonkurence-schopnch podnik, e venkov mus bt ch-pn jako prosted, kde ij lid. Pozitivn lze hodnotit, e adatel v rmci MAS budou moci pipravit dosti pro rozvoj svho ze-m a pro zlepen ivota a slueb na venko-v, ovem pi pedpokldan celkov finan-n oblce na PRV a potu MAS, bude jejich ron alokace v rozmez 3 6 milion korun.

Vce informac na stran 3

Rozhovor:Vme, e n boj bude spn,k autorka Druh zlnskvzvy Jana Juenkov

Na webovch strnkch Jany Juenko-v to v tchto dnech pmo ve. Je toti spo-luautorkou Druh zlnsk vzvy, kter vyvo-lala bouliv reakce. Venkov si mus o svch prostedcch rozhodovat sm. Neexistuje ko-ordinace mezi jednotlivmi dcmi org-ny, kter by zabrnila dublovn monch intervenc, neexistuje takov implementa-n struktura a mechanismus, kter by vedl k maximln efektivnmu erpn prostedk z operanch program. Velk mnostv fi-nanch prostedk bude R vracet. Pro? pt se Juenkov. Nen mon pedem zaruit stoprocentn spch, ale i sten vtzstv pro ns bude vtzstvm. Ano, oe-kvme, e boj bude spn, k bval mstopedsedkyn Spolku. Pod vzvu se po-depsalo v dob rozhovoru ji 1270 lid.

Rozhovor zan na stran 13

TMA:Pprava obdob 2014 2020:Venkovan vech region,spojme se!

Utkn o vyuit podpory Evropsk unie v letech 20142010 se dostalo do nov f-ze. V souvislosti se schvlenm rozpotu EU se nechaly ady slyet, e ppravu progra-m v roce 2013 urychl, co jet ped pr msci nevypadalo dobe. Ministerstvo ze-mdlstv u dokonce pedstavilo extrmn model podpory v budoucm Programu roz-voje venkova (PRV), tj. zemdlci vs. ostatn venkov 95:5, zatmco v souasnm obdob tomu je cca 75:25. Proti tto tendenci se postavilo jednoznan Sdruen mstnch sa-mosprv a tak Svaz mst a obc. Obdobn reakce lze oekvat od Spolku a NS MAS. Souasnou ppravu politiky 2014+ reflektu-je iniciativa DRUH ZLNSK VZVA, kterou podpoili SPOV, SMS a NS MAS. Svaz mst a obc zatm kontruje Kunnskou deklarac.

Vce informac od strany 3

A TR

ZATek JARA. Pohled od kostela svatho Jana v Modr k Velehradu, kde letos vyvrchol oslavy vznamnho vro 1150 let od p-chodu Cyrila a Metodje na Velkou Moravu. Slavnosti se uskuten ve dnech 4. 5. ervence v rmci sttnho svtku ji tradinm n-rodnm projektem Dny lid dobr vle. Foto: TSu

3/2013 (180)

Zpravodajvenkova(msnkSPOVRaNSMASR).1803/2013

Aktu ln i n fo rmace SPOV / NS MAS 2

Obsah (slo 3/2013):

aktuln informace sPOV / Ns Mas str.2 Vbeznustartuje19.ronkVesniceroku

Tma: Pprava program rozvoje venkova str.312 Venkovanvechregion,spojmese! NovnvrhPRV20142020jezdrcujc.SMSjeoste

proti NvrhMZe:Jethor,nejsmedoufali SMOseohradilvinovmunvrhuPRV 2014+Venkovskoblasti,neboplyrstu?Pozicese

vyjasuj KomunikzjednnzstupcNSMASaSMO:Nzory

SvazuaNrodnstnejsouvrozporu NzorSMO:Spoluprceobcvzemproerpnfon-

dEUiudritelnsamostatnostiobc

Rozhovor str.1317 Vme,enbojbudespn,kautorkaDruh

zlnsk vzvy. Rozhovor s bvaloumstopedsedkynSPOVaexsentorkouJanouJuenkovou

Druhzlnskvzva:Evropskpenzepmoobcm,ms-tmajejichsdruenm!Vzvavld,nechneudlstej-nouchybupidlenpenzEUjakovldyminul.

Z innosti sPOV str.1823 Jenezbytn,abyseaktivenkovaspojiliaopenze

bojovali.Jinakjezsknkdojin.Spoleksevnoruzabvalbudoucmprogramovmobdobmzpohledudvouministerstev

SpolekuzavelmemorandumospoluprcisPamtko-voukomorouR:Chtjvstobanykdnpiokul-turnddictv

Pracovn skupina Sluby na venkov hodl zskatpodporupromalprodejny

SpolekseprezentovalnaveletrzchvPrazeaBratisla-v,SlovakiatouraHolidayWorld

PorodilaanadruhdenvyhrlajejobecdruhmstovsoutiVesniceroku2012

Z innosti Ns Mas str.2428 VborNSMASpodpoilprovyjednvnpstuppozi-

tivnhovysvtlovn DovednostiMAS chce zskvat 60mstnch partner-

stv,ktersebudouuitanimovatregiony MASvPlzeskmkrajispolupracujsEvropskmhlav-

nmstemkulturyPlze2015 Stedoesk krajsk sdruen MAS m i bez prvn

subjektivitypevnpravidla

aktuln o venkovu str.2934 Summitldr27sttsedohodl,eEUbudemtni

rozpoet.Rozdlse960miliard Snmovnaschvlilazkonotransformacio.s.nao.p.s. Menobcenechtjpijtosvpoty!Omezovnpo-

boekjecestoukezruen Ministerstvokolstvpedstavilosamosprvmprinci-

pymodelunovhofinancovn Sentpodalseminobudoucnostisttnchaobec-

nchednk NrodngeoparkGeoLocibudevdubnuhostit1.Kon-

ferencinrodnchgeopark

akce v regionech str.3536 PenzzEUpromalobcebudemn,spchzajist

lepvzjemnspoluprce Venkov sevdubnuotevePlzni.Pipravuje seVEN-

KOVSKEXPO

Dotan programy str.3739 Vyuijtegrantunadaceazantelpehospodaitsvodou Novzelenspormsezamnejprvenazateplen

rodinnchdom DoPORVMMRsepihlsilo1206projektza389mil. ObpokutazEvropskkomise:ROPSeverozpadzej-

mpijdeo2,5miliardykorunzEU

Vydavatel:SpolekproobnovuvenkovaR (www.spov.org)Odpovdn redaktor:Tomulk,tel.:775949142,[email protected]:Pota:Veselko196,75125,tel.:[email protected]/[email protected]:OndejHavlk,tel.:774724774,info@studiomatrix.czUzvrkazpravodajejevdytdenpedkoncemm-sce.NejbliuzvrkavaichpspvkproZpravodajvenkova4/2013jevptek22.bezna2013.Distribu-cejeodpondl1.dubna2013.

A

Obce se mohou ji podevatenct utkat v souti o titul Vesnice roku. Slavnostn pod-pis a vyhlen podmnek se uskuten 5. bezna na Dnu malch obc v Praze. Ji tento den se mohou obce do soute hlsit, posledn monost pak maj 30. dubna. Pihlka je k dis-pozici na www.vesniceroku.cz.

Clem soute Vesnice roku v Programu obnovy venkova je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivn asti na rozvoji svho domova, zveejnit rozmanitost a pestrost uskute-ovan program obnovy vesnic a upozornit irokou veejnost na vznam venkova. Sout poprv vyhlsil Spolek pro obnovu venkova R v roce 1995 pod nzvem Sout o nejzda-ilej program obnovy vesnice. Od roku 1996 je jednm z vyhlaovatel ministerstvo pro mstn rozvoj a Svaz mst a obc. Ministerstvo zemdlstv se mezi vyhlaovatele pipojilo v roce 2007. Vtzem 18. ronku byla jihoesk obec epice. Na druhm mst se umsti-la jihomoravsk obec Tvaron Lhota a tet msto zskala obec Kinky z Kraje Vysoina.

V beznu startuje 19. ronk soute Vesniceroku. Obce se mohou hlsit do konce dubna.

Valn hromada NS MAS R14. 3. 2013 od 10.00ve luticch v Karlovarskm kraji(Velknmst137,36452lutice).

Program:1.vodnslovopedsedysdruen2.vodnslovozstupcKSNSMASRKarlovar-skhokraje,Karlovarskhokrajeamstalutice3.Vystoupenhost4.Volbakomis(mandtov,volebn,nvrhov,skruttoi),volbazapisovatelaovovatelzpisu5.Schvlenprogramuazpsobuvedendiskuze6.Zprvaoinnostizarok2012(Winter)7.Zprvaohospodaenzarok2012(pikov)8.ZprvaKontrolnkomisezarok2012(Chmela)9.Schvlenetnzvrkyzarok2012(Hamplov)10.VolbydoorgnNSMASR11.Informacezinnostivyjednvachotmu(Pomurn)12:3013:30Pestvkanaobdvolbapedsedyamstopedsedvrmcijed-nnVboru

volbapedsedyvrmcijednnKontrolnko-mise

12.Seznmensvolbou13.NvrhaschvlenPlnuprcenarok201314.Mandtvyjednvnnarok201315.Nvrhaschvlenrozpotu201316.SouhrnusnesenazvrValnhromadyZprvyzPracovnchskupinbudousoustV-ronzprvyvtitnpodob.ModertorvalnhromadyTomulk.

Vceinformackvalnhromad:http://nsmascr.cz/pozvanky/2013/pozvanka-na-valnou-horma-du-ns-mas-cr/

Jednn vboru NS MAS13. bezna 2013 od 13.00 ve luticch(PenzionHarmonie,ikov540,36452lutice)Program:1.Kontrolaplnnkolzminulhojednn(pikov),Zprvaoinnostizauplynulobdob(Winter),

ZprvaoinnostiVyjednvachotmuzauplynulobdob(Pomurn)2.InformaceonominacchzstupcveVboruaPS3.InformacekekonnValnhromady4.PlnakceLeaderFEST2013(zstupceorganiztor)5.RznlenskpihlkyMAS,informaceospoluprcisCRR,MemorandumVenkovjakomstoso-

cilnhosmruaduchovnhorozvoje,InformacezpracovnskupinySlubynavenkov(Ondrkov)

39. Den malch obc5. 3. 2013 (t)NrodndmSmchov(mapa)7. 3. 2013 (t)Prostjov,Komenskho6(mapa)Zatekv9.00hod.Vceinformacwww.denmalychobci.cz

Pipravovantmata:Regionln rozvoj,veejnzakzky, stavebn z-kon(MMR)Programrozvojevenkovavsledkyavhledydalhoobdob(MZe)Financovnob-canovrozpotovurendan(MF)Aktulnzmnyveveejnsprv,kontrolninnost(MV)

Pozvnka na schzi SPOV Rter 5. 3. 2013 ve 12 hodinv Nrodnm dom na smchov v Praze

Program:12.0012.15 Kontrolausnesen12.1512.30

Volba1.mstopedsedySPOVRPozvanhost:Ing.VeronikaVrecionov,len-kaStlkomiseSentuprorozvojvenkova

12.3013.00SoutVesniceroku2013aktulninformacePozvanhost:Ing.MiroslavaTich(MMRR),tajemnicesoute

13.0013.30PedstavenpublikaceZajedenprovaz(sou-hrnnmt,radadoporuen,jakzapojitkydoivotaobceaobecdoivotakoly)PedstavenpublikaceJakpe(d)kldatsvtPozvan host: 3 zstupci autor (z nadacePartnerstv)

13.3014.00Rzn


Utkn o vyuit podpory evropsk unie v letech 2014 2010 se dostalo v poslednch tdnech do nov fze. V souvislosti se schvlenm rozpotu eU se nechaly ady slyet, e ppravu budoucch program v roce 2013 urychl, co jet ped pr msci nevypadalo dobe. Ministerstvo zemdlstv u dokonce pedstavilo extrmn model podpory v budoucm Programu rozvoje venkova (PRV), tj. zemdlci vs. ostat-n venkov 95:5, zatmco v souasnm obdob tomu je cca 75:25.Proti tto tendenci se postavilo jednoznan Sdruen mstnch samosprv a tak Svaz mst a obc (viz

analzy SMS a SMO ne). Obdobn reakce lze oekvat od Spolku pro obnovu venkova a Nrodn st MAS, kter budou zasedat v nejbli dob.

Souasnou ppravu budouc politiky 2014+ reflektuje iniciati-va DRUH ZLNSK VZVA, kterou podpoil tak Spolek pro ob-novu venkova, Sdruen mstnch samosprv a Nrodn s MAS (viz rozhovor s Janou Juenkovou, vetn dokumentu). Svaz mst a obc kontroval umrnnj Kunnskou deklarac.

Mezi organizacemi zastupujcmi nezemdlsk venkov v lednu zajiskilo od kol po suknut nkolika voz, kter sice jedou stej-nm smrem a piblin stejnou rychlost, ale troku uhnuly z osy sv jzdy. Nkter vozy jsou pitom o kolo vped a nkter o kolo pozadu. fmechanici tak dvaj z depa pokyny, aby se trochu ubral plyn, a aby se vichni sjeli do jednoho kola. (viz komunik z jednn NS MAS a SMO na zvr tto rubriky a zznam z jedn-n norov schze SPOV v Sentu v rubrice Z innosti SPOV).

Nov nvrhy MZe a MMR by mly pivst profesn a neziskov organizace, kter hj venkov, k naplovn memoranda Venkov jako dstojn msto pro ivot, tedy k vmn pehtch pneu-matik do box, aby na trati nedolo k hromadn havrii kvli pat-

nmu technickmu stavu vozidel, a vichni mohli dojet ve zdrav do cle. Je jasn, e nkdo tam bude dve (a zsk toho vce), n-kdo bude posledn, ale dojet by mli vichni.

Partnerstv vs. sPoleenstvNa jedn stran nyn stoj zstupci VENKOVA a v poslednch le-

tech osvden metody LEADER, kter spojuje nejaktivnj aktry venkova v mstnch partnerstvch, kter jsou schopna sama rozhodo-vat o rozdlen dotanch zdroj v regionu (MAS), nkde lpe nkde he, nkde vce jinde mn transparentn, nkde profesionln, jin-de mn s ohledem na lidskou kapacitu, na stran druh se opt ob-jevuj konstrukti a sociln ineni tzv. spoleenstv obc i no-vch spdovch mikroregion, kte tvrd, e pemlej ji za ho-rizont roku 2020. Nejde vak o nic jinho ne o snahu, aby msta dila okoln vesnice. Svaz mst a obc v noru vydal lnek Spolu-prce obc v zem jako zklad spchu erpn prostedk z fond EU i dlouhodob udriteln samostatnosti obc (viz lnek SMS).

PROBUME SE!

Venkovan vech region, spojme se!

Ilustran fotografie: http://www.santovka.cz, archiv obce Radkovy

T m a : B u d o u c p r o g r am y p r o r o z v o j v e n k o v a 3T

MSTO X VESNICE


nov administrativn PaskvilApart obecnch ad nen vdy pln stoprocentn administ-

rativn pipraven eit vekerou agendu, ale svou prci zvld v dr-tiv me dobe. Otzkou naopak je, zda se a nadmru neroziuj chapadla mstskch ad vech velikost, na kter se val nov po-vinnosti sttu, a kde je peadovno. Stejn jako na krajch, ze kterch se za pispn pravicovch stran staly administrativn pev-nosti stt ve stt namsto samosprvnch akceschopnch jed-notek. Stejn tak na centrlnch orgnech, kterch se zatm nedo-tkla reforma veejn sprvy!

Navrhovan model Svazu mst a obc uinit z ad obc s roz-enou psobnost (ORP) prostednictvm snmu i sboru starost a s potebou novch ednk nov rozhodovac orgn nap. o ev-ropskch dotacch (i jejich sti), by byl novm administrativnm paskvilem, kter by potebn zdroje venkovu a malm obcm nepi-blil, ale naopak oddlil. ad obc chyb i v 21. stolet zkladn in-frastruktura a zkladn obansk vybavenost. Na jedn stran se sta-v nov obchodn tvrti ve mstech s novmi mrakodrapy a nov kongresov centra, na stran druh ada vesnic nem ani spoleen-skou mstnost i klubovnu, kde by se mohlo sejt vce lid, zachrau-j se mstn prodejny potravin, nen na investice do kulturnch dom z dob akc Z atp. Jen tu a tam, nebo jen spe na okraj, se skute-n nco dl na obnovu kulturnho ddictv, obnovu krajiny, pod-poru cestovnho ruchu i mstnho podnikn vbec. Ne e by se ne-mly stavt nov obchodn tvrti i kongresov centra, ale nky mezi mstem a venkovem se nebezpen rozevraj. Tud i zklad-n infrastruktura a sluby obc, jak vyplv ze zkona o obcch, co m SMO na srdci, se mus eit jedin na rovni obc a na tu je po-teba dostat i evropsk penze (nap. i nrokov), nikoliv prosted-nictvm dalho zbytenho apartu pes ORP. Prostednictvm MAS je potom na rovni regionu lpe eit napklad zajmav integrova-n projekty spojujc vce obc nebo akce propojujc sektory.

sPc krsa mikroregionCo se tk mrn vy rovn svazky obc (mikroregiony) slou-

v pevn vtin spe jen k vmn nzor a zkuenost sta-

rost i drobnm projektm, ne aby to byly motory mstnho soci-lnho a hospodskho rozvoje. Ale co nen, me bt. Od listopa-du 1989 uplynulo teprve necel tvrtstolet. Spoluprce v tomto smru je vhodnj urit v nejblim okruhu 515 obc, kde se vichni dobe znaj, ne v umle vytvoench celcch ORP, kter jsou velmi rznorod obrovsk i mal! Nen dobr tvoit z tchto ad-ministrativnch celk nco vc, ne jsou. Naopak jsou tady osvde-n mal mikroregiony, kter nsledn skldaj mstn akn skupiny, je vznikly z vlastn vle zdola nahoru. Nyn je poteba definovat m-ru spoluprce veejnho sektoru v MAS (nap. vt role mikroregi-on, kter zastupuj obce) s vtm zapojenm podnikatelskch sub-jekt (budouc draz na prci a sluby) a plonjm i strukturlnm pokrytm celho spektra neziskovch organizac v celm regionu. Probume spc krsu mikroregion, kde se mohou vytvet vztahy a akce rychle dle momentlnch monost v rmci vize a jednodu-ch titeln strategie, a kde mohou starostov koordinovat sv pl-ny. Nevytvejme novou edn obludu a nenechme se senrovat mainri listin, dokument, ednch lht, dlouhch termn, za-tmco skuten poteby i ivot plyne jinde.

kdy se dva Perou, tet se smje?Pedel zamylen m ovem hek v tom, e jde o arvtku na

levm kdle bitvy, a rozhoduje se v n obrazn eeno o pt vl-ce (kter se vede nad rmec jednoho plnovacho obdob EU), za-tmco rychl jzda (souasnch politik a souasnch ministerskch ednk) rozhoduje bitvu na druhm kdle.

A jak u to tak bv, zatmco dva se perou, tet se smje. Mini-sterstvo zemdlstv v nvrhu budoucho Programu rozvoje venko-va vytsuje venkov na sam okraj (viz analza SMS). Vemu nasa-zuje korunu nvrh ministerstva pro mstn rozvoj, kter ve Strategii regionlnho rozvoje 2014+ navrhuje typologii venkova na perifer-n oblasti, stabilizovan oblasti a rozvojov oblasti (viz mapa) na z-klad snad pesnho stn nepesnch sel. Kdo se bude smt na-posled? Bude se nkdo vbec smt? Tom ulk

Tento vodn komentovan text rubriky Tma (ZV 3/2013) nen oficilnm nzorem SPOV ani NS MAS



Evropa pole mn penz pro programrozvoje venkova a zemdlstv

esk zemdlstv by v letech 2014 a 2020 mlo mt monost zskat na dotacch z Evropsk unie a 8,2 miliardy euro (podle ak-tulnho kurzu 208 miliard korun). Proti letos koncmu sedmile-tmu obdob by ml objem penz proudcch z Bruselu do resortu vzrst zhruba o desetinu. Vrazn vak maj ve prospch kohez-nch fond klesnout penze na Program rozvoje venkova. Potvrdi-lo to ministerstvo zemdlstv.

Zkladn agrrn dotac jsou pm platby, kter tvo vtinu takzvanho prvnho pile Spolen zemdlsk politiky EU. Pes-toe ve srovnn s letonm rokem prmrn ron ve pmch plateb v nadchzejcm obdob podle MZe mrn klesne, celkov suma, kterou mohou et zemdlci z Bruselu v ptch sedmi le-tech dostat, bude ve srovnn s obdobm 2007 a 2013 vy.

et zemdlci zanali v roce 2004 na 25 procentech rovn pmch plateb starch lenskch zem. Takov postaven pro ze-mdlce z R a dalch devti nov vstupujcch zem si vymohla Francie a vldy vstupujcch stt podmnky stvrdily v pstupovch smlouvch. Pm platby postupn rostly a letos maj doshnout 100 procent ve. Postupn bylo naopak krceno dorovnvn do-tace ze sttnho rozpotu, kter letos prvn nebude dn.

V ppad prostedk pro druh pil, tedy oblast rozvoje ven-kova, by se mlo jednat o pokles a o 30 procent, tedy zhruba o 700 milion eur, uvedla nmstkyn ministra zemdlstv pro spolenou zemdlskou a rybskou politiku EU Jaroslava Bene palkov. esko by vak podle n mlo mt monost v budoucnu pevdt mezi obma pili a 15 procent ve celkov sumy. Tm by mohl bt pokles penz na rozvoj venkova sten kompen-zovn.

Podle prezidenta Agrrn komory Jana Veleby premir Petr Ne-as svmi kroky na jednn hlav stt EU ohrozil konkurenceschop-nost eskho zemdlstv, kdy nechal odebrat 300 milion eur (zhruba 7,5 miliardy K) ze zemdlskho Programu rozvoje ven-kova ve prospch koheznch fond.

Program rozvoje venkova se podle Veleby pitom me pochlu-bit 100procentnm erpnm penz i absenc korupnch kauz b-nch pi erpn koheznch fond. Podle Veleby je esko jedinou ze 27 zem EU, kter chce oblku Programu rozvoje venkova sn-it, vtina stt naopak penze na podporu venkova pro nadch-zejc programov obdob zvyuje o stovky milion eur.

Naven prostedk na kohezn politiku na kor rozvoje ven-kova povede k nutnosti do jist mry pehodnotit nae dosavadn zmry, co se te intervenc v budoucm programovm obdob, pipustila palkov. Ministerstvo se podle n bude snait co neje-fektivnji penze vyuvat ve prospch hlavnch priorit.

Zem Evropsk unie se 8. nora dohodly na rozpotu unie na lta 2014 a 2020. R, kter ped jednnm hrozila vetem v ppa-d nedostatenho mnostv penz, je by mohla erpat z evrop-skch fond, by mla zskat zhruba 20,5 miliardy eur (520 miliard korun). Pedstavitel zem EU dohodu vesms chvl, ale fov ty klovch politickch skupin v Evropskm parlamentu ji ozna-ili za nepijatelnou. Evropsk parlament pitom me rozpoet zablokovat.

Proti souasnmu rozpotu pro roky 2007 a 2013, kdy je pro esko vylenno a 26,7 miliardy eur (678 miliard korun), si R po-hor. esko by mlo bt mezi prvnmi pti stty v rmci EU v pe-potu koheznch penz, tedy penz z fond na podporu chudch region, na hlavu.

Zdroj: AGROWeB, Zuzana Fialov

Nov nvrh PRV 2014 2020je zdrcujc. SMS je oste protiMinisterstvo zemdlstv pedstavilo nvrh PRV 2014+,v nm masivn vytsuje venkov.

Dne 20. nora 2013 se odehrlo za asti zstupc SMS R a dalch subjekt jednn pracovn skupiny ministra zemdlstv k nvrhu struktury novho Programu rozvoje venkova na obdob 20142020. Bohuel ihned v vodu je nutno konstatovat, e slo-vo venkov v nzvu programu by v ppad naplnn tohoto nvr-hu zstalo jen jakousi reminiscenc minulch as. Podpora venko-va je toti vytsnna na maximln monou mez danou nazenmi Evropsk komise na povinnou vi 5 % pro metodu LEADER z cel-kov alokace vylenn na realizaci Spolen zemdlsk politiky v danm stt.

Pokud tento dokument pipodobnme ke stvajcmu pro-gramovmu dokumentu PRV, tak z cel tzv. osy III zstaly v n-vrhu k implementaci pouze nsledujc opaten; Investice do nezemdlskch innost (dle lnku 20.1.b) podpora diverzifikace zemdlskch podnik (opt podpora OZE, dajn vak bez bioplynovch stanic).

investice do drobn vodohospodsk infrastruktury (dle ln-ku 21.1.b) realizovna m bt pouze dl st vodohospo-dsk infrastruktury, probhaj jednn s MP jako dcm or-gnem novho OPP o obsahu tohoto opaten

mstn akn skupiny LEADER zde by mly bt umonna vechna opaten, i ta, kter v souasnm nvrhu vypadla, mi-mo tzv. nrokov platby (vztaen na hektary zemdlsk p-dy) a opaten se zvltnm reimem napklad Zahjen in-nosti mladch zemdlc apod.

To ve, co chce, respektive je ochotno MZe, jako dc orgn souasnho i budoucho Programu rozvoje venkova financovat...

Nen tomu tak dvno, kdy ns pedstavitel MZe ujiovali, e se venkov nem brt jen jako msto pro tvorbu zisku nekonkuren-ceschopnch(?) podnik, e venkov mus bt chpn jako proste-d, kde ij lid. Bohuel to, co nyn MZe pedstavilo je v pkrm rozporu s uvedenmi proklamovanmi frzemi.

Pozitivn lze hodnotit to, e i adatel v rmci MAS budou mo-ci pipravit dosti pro rozvoj svho zem a pro zlepen ivota a slueb na venkov. Pi pedpokldan celkov finann oblce na cel PRV 2014 2020 a potu MASek, vak bude jejich ron alo-

Vybrali jsme z aktulnch lnk a reakc k tmatuppravy novho plnovacho obdob EU 20142020:



kace piblin v rozmez 3 6 milion korun. Pi takto vrazn omezench prostedcch alokovanch na metodu LEADER vak vy-vstv otzka, zda bude reln vbec podpoit MASky plon na celm zem R. Me tak nastat situace, e se zpsobilost MA-Sek pro erpn v novm programovm obdob bude eit opt v-brem a budou podpoeny jen nkter. Pomineme-li ten fakt, e to jet ped asem MZe odmtalo, pak vyvstv otzka, jak a z e-ho budou uskuteovat sv projekty obce, kter nebudou sous-t podpoen MASky.

5 % na leader = ve Pro venkov. komu zvon urbnn dimenze?

Faktem, kter je vak nutno dt do souvislosti s naznaenm z-mrem drasticky omezit politiku rozvoje venkova v budoucm PRV, je, e se z celkov oblky pro R ve vceletm finannm rmci EU pesunulo cca 300 mil. ze Spolen zemdlsk politiky (PRV) do tzv. Kohezn politiky (jej naplovn je v gesci MMR R), co jsou vlastn vechny zbyl hlavn plnovan operan programy. Nikdo vak nesdlil, kde tyto prostedky skon bude to venkov, kter byl takto vyretuovn z PRV, nebo se tato suma stane koist pro jin velk hre? Jen pro pipomenut v ppad PRV 20142020 je Evropskou komis stanoveno, e minimln 5 % finann pro-stedk mus bt rozdleno metodou LEADER. V jin sti pslu-nch Nazen je vak ureno, e z prostedk ERDF (tedy zejm-na budouc IROP) m bt rovn 5 % vylenno na tzv. urbnn dimenzi, tedy na projekty velkch mst. V nvrzch novch ope-ranch program se sice tm vude hovo a pe o zemn di-menzi, ale nikde nefiguruje dn povinn kvta, kter by garan-tovala patin podl alokovanch prostedk tak pro venkovsk oblasti.

Jet pikantnost tm na zvr. Po pedstaven koncepce PRV a zdvodnnm siln okletn problematiky venkova zejmna od-sunem uvedench 300 mil. do Kohezn politiky, se ctili bt okradeny prakticky vechny NNO zastupujc venkov a komunl-n sfru. Dle nkterch vyjden a koment elnch pedstavite-l zstupc zemdlskch svaz vak stejn pocit mli i oni. S nad-szkou vak lze uvst, e na parkoviti ped budovou MZe na n ale ekalo sluebn auto i s idiem...

sjednotit venkov a zaadit se zPt mezi siln hre!

Domnvme se, e nastal as (doufaje, e u nen pozd), aby se venkov konen ozval tak, aby nebyl dle tmto zpsobem pe-hlen. Aby na nj nco zbylo pokud nem bt esk a morav-sk venkov jen tou noclehrnou, pro ty, co svj vkon, um a v-domosti jedou rno odevzdat do mst, kter se potom prezentu-j tm, e u nich vznik to tolik potebn HDP a zamstnanost ne na jakmsi venkov. I za tmto elem stle b tzv. Druh zln-sk vzva, kter je v dan situaci hlavn cestou, jak venkov sjed-notit a zaadit zpt mezi siln hre o evropsk prostedky. Mini-stert ednci mus pochopit, e esk republika, vce ne kter jin lensk zem EU, je tvoena pestrm a plon rozshlm ven-kovem. Pokud je proklamovan podpora venkova z prostedk Spolen zemdlsk politiky EU v R sekrtna ze strany MZe na nejni mon podl, je to signl, e dlouhodob politika venko-va prosazovan tmto resortem nyn zcela kolabuje. SMS R pro-to vyzv vechny obce, men msta a dal aktry venkova, aby se zapojili do aktivnho boje za vrazn naven alokac smuj-c na projekty rozvoje venkova z PRV 2014+, samozejm pi vyu-it metody LEADER. SMS R v nejblich dnech oslov ministra zemdlstv a vyzve ho, aby neuvliv snen alokace na rozvoj venkova a realizaci metody LEADER, vrazn pehodnotil. V opa-nm ppad by bylo dal uvn nzvu Program rozvoje venko-va zavdjc a nedstojn vi veejnosti, kter tyto rozshl re-giony R obv.

Mgr. Zdenk Miklas, Mgr. Tom ChmelaMezititulky TSu

Nvrh ministerstva zemdlstv:Jet hor, ne jsme doufali

V Programu rozvoje venkova 20142020 mus obce a venkov zaujmat vi zemdlcm vyvenou pozici. Kroky ministerstva zemdlstv jsou vak naprosto opan.

Jet hor, ne jsme doufali... je nvrh ministerstva zemdlstv ve vci budouc podpory venkova v R. Ministerstvo zemdlstv v nvrhu struktury PRV pro nov programov obdob 20142012 prakticky zruilo investice do venkovskch oblast vraznm sn-enm celkov alokace a omezenm podporovanch intervenc jen na investice pro podporu rozvoje drobn vodohospodsk infra-struktury a potom opaten LEADER. V prbhu poslednch jedn-n byla vznesena nmitka, e pi stvajcm potu MAS v R se bu-de jednat o ron alokaci v rozsahu cca 3 5 milion korun na jed-nu fungujc MAS. Tato stka sice dlm zpsobem doke podpoit oiven vesnickho, komunitnho a spolkovho ivota, ale je naprosto nedostaujc pro een problm v souvislosti s inves-tinm rozvojem obc a podporou smysluplnho diverzifikovanho podnikn na venkov.

trojice venkov aneb hlouben novch ProPast

Dal zsadn a bohuel negativn skutenost je navzdory opo-nentue SMS R stle aktuln nvrh na rozlenn venkovskch oblast do t vrazn odlinch skupin. Toto pojet trojice venko-v vychzejc z pipravovan Strategie rozvoje venkova R 2014+ figuruje v nvrhovch materilech ministerstev zemdlstv i mstnho rozvoje, kter jako gestoi pro budouc erpn evrop-skch prostedk v nadchzejcm programovm maj v tto vci zsadn slovo.

Ale zanme popodku. MMR navrhuje v rmci een zem-n dimenze v navrhovanch operanch programech zapojen MA-Sek do implementan struktury, co SMS R vnm jako velk po-zitivum. adatel z podpoen MAS si patrn budou moci shnout i do prostedk z Kohezn politiky EU (nap. budouc IROP, OPP, OP Zamstnanost...). Vc m ale hek MASky budou oprvn-nmi adateli jen v ppad, e budou psobit na tzv. podporova-nch zemch a perifernch zemch s pesahem do zem stabili-zovanch. MASky a potamo obce v okol velkch mst, zaazen tud do tzv. rozvojovch zem mohou bt ze hry zcela vyazeny nebo budou jejich monosti erpn sneny na minimum. Rozvoj venkova v tchto oblastech se dle nvrh MMR R m realizovat difznm efektem, prv dky potencilu tchto regionlnch center, kter maj dle teoretickch pedpoklad sama ekonomicky stimulovat rozvoj v jejich zzem. Maj vak tento dojem o funk-nosti tohoto modelu napklad starostov malch obc v okol Zl-na, Olomouce, na jin Morav nebo ve stednch echch?



Priorita 6: sociln zaleovn a boj Proti chudob Pouze Pro zemdlce

Zatm posledn nemil pekvapen pro venkov pilo z minister-stva zemdlstv potkem poslednho norovho tdne. V pedlo-ench nvrzch a podkladech k projednn tzv. Priority 6 (Podpora socilnho zaleovn, boj proti chudob...) se podpora podnik-n financovan z PRV (nebo nov a pesnji Programu rozvoje ze-mdlstv?) vztahuje pouze na adatele z ad zemdlc. Takt i podpora v rmci rozvoje infrastruktury cestovnho ruchu. Jako tenika na pomyslnm dortu je pak nvrh na podporu pouze cel-kem 50 MAS, z celkovho aktulnho potu cca 170 MAS, z nich mnoh v souasnosti se zapojenm ady nadjnch aktr rozvoje venkova v tchto mscch vznikaj.

Koment k ve uvedenmu prakticky nen poteba. Asi vich-ni z ad starost, jak bez politick pslunosti, tak zejmna ti, kte- maj vazbu na vldn koalici, by se mli vn zaobrat otzkou, zda je nynj zjem o starostovsk problmy a tmata skute-n upmnou snahou o povznesen a rozvoj venkovskho zem na republiky anebo opt jen przdnou proklamac bez zeteln-ho kladnho inku.

eenm souasn situace je ve zcela jasnm, zetelnm a mo-hutnm tlumoen poadavk venkova na t nejvy mon rov-ni. Jet tento tden odejde za Sdruen mstnch samosprv R pro-testn dopis ministru zemdlstv. Dle vyzvme vechny starosty, kte tak doposud neuinili, aby se postavili za poadavky Druh zln-sk vzvy http://www.jurencakova.cz/druha-zlinska-vyzva/ a bedliv sledovali dal aktivity s clem uhjit pro venkov co mon nejdstoj-nj podmnky na ptch sedm let. asu nen nazbyt.

Zdroj: SMSMezititulky TSu

Svaz mst a obc se ohradil vinovmu Programu rozvoje venkova

Svaz mst a obc reaguje na znepokojujc vvoj ppravy nov-ho Programu rozvoje venkova (PRV) na ministerstvu zemdlstv, a to zejmna s ohledem na poteby venkovskch, pro kter je ten-to program zcela zsadn. Na prvnm letonm jednn na minister-stvu zemdlstv dne 20. 2. 2013 byl pedstaven pedbn a pro Svaz zcela nov nvrh struktury PRV, kde vtina opaten zame-nch na poteby obc nebyla pro pm dosti obc i jejich svazk pedbn doporuena k implementaci s ohledem na omezen roz-poet a pesun 300 mil. Eur ze Spolen zemdlsk politiky do strukturlnch fond v rmci vyjednvn evropskho rozpotu.

V cel priorit jsou pedbn doporuena k implementaci pouze nsledujc opaten: Investice do nezemdlskch innost (KOM /2011/ 627 l. 20. 1. b)

Investice do drobn vodohospodsk infrastruktury (KOM /2011/ 627 l. 21. 1. b)

Mstn akn skupiny LEADER 5 % z rozpotu PRV (KOM /2011/ 627 l. 42)

Pro obce a msta jsou jasnou prioritou opaten vnujc se pod-poe drobn infrastruktury veho druhu a investice do zkladnch slueb obsaen v nazen (KOM /2011/ 627 l. 21. 1. b, d). Z pedbnho nvrhu PRV vak pro pm dosti o dotace obc z-stala pouze podpora drobn vodohospodsk infrastruktury, kte-r nen v souasn dob nijak definovna. Svaz m navc informa-ce, e onch 300 mil. Eur bylo pesunuto do strukturlnch fond s tm, e z nich bude eena prv vodohospodsk infrastruktu-ra a ochrana krajiny. Vyvstv zde tedy logick otzka, zda z PRV s ohledem na omezen rozpoet tento druh infrastruktury vbec podporovat. Podpora zkladnch slueb vychzejc z nazen by se podle nvrhu mla eit ze strukturlnch fond. Nen vak dnm zpsobem zarueno, e operan programy financovan ze struk-turlnch fond tyto poteby pokryj.

Proti tomuto nvrhu, kter zjevn pokozuje zjmy naich len-skch obc, Svaz razantn vystoupil ji na zmnnm jednn. Z-rove byl pmo na ministra zemdlstv Petra Bendla odesln ne-souhlasn dopis, kter obsahuje i konkrtn doporuen na pravu PRV. Dal jednn se uskuten na ministerstvu zemdlstv 6. bez-na, kde Svaz znovu tvrd vystoup proti navren struktue. O v-sledcch jednn Vs budeme informovat.

Mezi zkladn poadavky Svazu pat: Vylenit adekvtn stku z PRV urenou na poteby venkovskch obc.

Rozit podporu pro dal druhy infrastruktury (KOM /2011/ 627 l. 20. 1. b).

Implementovat opaten tkajc se zkladnch slueb (KOM /2011/ 627 l. 20. 1. d).

Zvit podporu vodohospodsk infrastruktury z PRV.

Mgr. et Mgr. Tom Lysk,oddlen vnjch vztah SMO R

http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/evropske-fondy/svaz--se-ohradil-vuci-novemu-navrhu-programu-rozvoje-venkova.aspx



2014+ Venkovsk oblasti, neboply rstu? Pozice se vyjasujesko-slovensk semin o budouc roli obc a mst pinesl pozoruhodn momenty

Ve dnech 21. 22. ledna se v minoritskm kltee v Praze usku-tenil esko-slovensk semin na tma role mst a obc pi vyu-vn evropskch fond, kter organizovalo esk ministerstvo pro mstn rozvoj a slovensk ministerstvo dopravy, vstavby a regionl-nho rozvoje.

Vce ne ti destky pspvk vtinou rekapitulovaly pozitiva i negativa souasnho programovho obdob a formulovaly stano-viska jednotlivch zastnnch stran. Nron administrativa, ne-monost kovho financovn v nkterch programech, duplici-ta kontrol a plin lpn na nesmyslnch formalitch bez drazu na komplexn pnosy projekt vetn mnohch dalch problm rekapitulovali pednejc z ad zstupc obc, mst i stednch orgn sttn sprvy.

Sdruen mstnch samosprv reprezentoval tajemnk Tom Chmela a starosta Dolnch Bean Vslav Michalik. Druh jmeno-van strun, pragmaticky a zejmna svin zhodnotil systm(y) erpn dotanch podpor ve stvajcm programovm obdob, vy-tkl momenty nadmrn byrokracie pi uskuteovn projekt roz-voje na zem Dolnch Bean.

K vyjasnn pozic hlavnch aktr z ad municipalit napomohl pspvek Tome Chmely. Ten poukzal na zjevnou nevyvenost erpn prostedk z EU, kdy do mench obc ve stvajcm pro-gramovm obdob dosud piteklo v absolutnch i relativnch s-lech vrazn mn finannch prostedk, ne do vtch mst-skch center a vysplch region. (Brno dle kritria pepotu na obyvatele). Vsledkem tto selektivn podpory vybranch center a projekt pak je neustl vzdalovn se ji vysplch urbanizova-nch region a zvyovn socilnch a hospodskch rozdl v pro-blmovch regionech soudrnosti a v takka vech venkovskch oblastech R.

odstranit Pekky brnc dobr imPlementaci dotac Pes mas

Tom Chmela proto vyzval ptomn k respektovn oprvn-nch poteb venkovskch a mlo rozvinutch region v duchu po-litiky solidarity a soudrnosti. SMS R se tak oteven pihlsilo k principm kohezn politiky, kter si kladou za cl odstraovn me-ziregionlnch rozdl, je jsou v eskm prostoru nejvraznj me-zi mstskmi centry a venkovem. Hlavnm principem, kter by mo-hl dominantn napomoci eit souasn neuten stav v podpo-e rozvoje venkova, pak SMS R vyzdvihlo metodu LEADER, kter je rozshle podpoena v Nazench EK k budoucnosti kohezn po-litiky. Navzdory rozshl negativn kampani jsou mstn akn sku-piny fungujcm implementanm mezilnkem ji ve stvajcm programovm obdob. Nyn je potebn, aby vechny organizace

sdruujc obce napely sly a spolupracovaly na odstrann pek-ek (nap. otzka certifikace MAS), kter by mohly budouc roli mstnch aknch skupin eliminovat.

venkov m Prvo na rozvoj, nejen velk aglomerace!

Toto zsadn sdlen vyvolalo nslednou diskusi. Oldich Vlask, mstopedsedu Evropskho parlamentu a zrove mstopedseda Svazu mst a obc v reakci na pspvek tajemnka SMS R zcela oteven prohlsil, e rozvoj R spatuje zejmna v podpoe inte-grovanch projekt mst a vtch celk, kter by mly zabezpeit snen nezamstnanosti a rozvoj region. Venkovsk prostor, ped-stavovan menmi a malmi obcemi, dajn tento potencil nem.

Tajemnk SMS R v t souvislosti pipomnl, e prioritou by st-le mlo bt nalezen spolenho stanoviska vech organizac usilu-jcch o rozvoj venkovskch obc, by pjde o mimodn obtn proces. Je potebn, aby krom cl hospodskho rstu byla pa-tin vnmna i poteba sociln stability, soudrnosti a solidrnch a ptelskch vztah mezi msty a venkovem. V oblasti princip erpn SMS je stle pipraveno podpoit urit formy sten n-rokovosti, kter by vedly ke zven absorpn kapacity zem. Ji v souasnm programovm obdob tento model funguje napklad v oblasti podpor zpracovn zemnch pln z IOP.

Nespornm pnosem semine bylo vytben pozic jednotlivch aktr. Nsledujc msce ppravy smlouvy o partnerstv uk, zda pojet znsoben podpory urbanizovanch pl rstu i pes v-razn nezdar ve stvajcm programovm obdob opt pev nad stle nevyuitm potencilem venkovskch a hospodsky slabch oblast. Je zcela zejm, e vichni akti opravdov hjc zjmy ob-c, mst a venkovskch region, budou proti tomuto jednostran-nmu a neefektivnmu vynakldn dotanch prostedk z rozpo-tu EU i nadle inn vystupovat.

Mgr. Zdenk Miklas



Komunik z jednn zstupc NS MAS a SMO

MAS nejsou adatelem, ale implementanstrukturou. LEADER nen lokalita podpory,ale nstroj integrovanho pstupu

Na dvoustrannm jednn mezi SMO R a NS MAS R dne 19. nora 2013 bylo docleno vraznho pokroku v oblasti vy-jasnn si dezinformac vznikajcch nedostatenou komunikac.

Spolenm clem SMO R a NS MAS R je zajistit co nejtrans-parentnj, nejotevenj a nejprhlednj fungovn MAS. P-prava certifikanch pravidel znamen dle spolenho nzoru sta-noven minimlnch standard pro prci MAS v dalm obdob s c-lem mt na zem obc kvalitn fungujc MAS, a to jak v oblasti administrativy integrovanho pstupu komunitn vedenho mst-nho rozvoje (metody Leader) jako nstroje rozvoje venkova, tak i v oblasti fungovn mstnho partnerstv. Pi pprav certifika-ce MAS nejde o eliminaci potu MAS nebo jejich selekci, ale o za-jitn kvality.

SMO R i NS MAS R se dohodly diskutovat zkladn pravidla fungovn MAS stejn jako mru zapojen obc do jejich veejn kontroly. Metoda LEADER a innost MAS jsou dle vyjden SMO R pnosem pro venkovsk oblasti, co dokazuje nejen objem fi-nannch prostedk, kter se pes MAS na venkov dostaly, ale i z-jem obc a dalch aktr spolupracovat na zklad mstnho part-nerstv. V zjmu venkova je poteba innost MAS zachovat a pod-poit v oblasti zapojovn oban do dn.

Mstn akn skupiny si v dnm ppad nepivlastuj pravo-moci nlec samosprv obc, naopak svou innost se jim sna v drtiv vtin MAS vemon pomhat k tomu, aby se zem ob-c co nejvce rozvjelo. Pispvaj k tomu, aby obce (tedy jejich ped-stavitel) naplnily zkonnou povinnost peovat o vestrann roz-voj svho zem a o poteby svch oban danou 2 Zkona ob-cch. Stejn tak si MAS neberou prvo zastupovat vechny obany v danm zem, jsou uskupenm mstnch aktivnch organizac, fi-rem a jedinc, kte maj zjem o rozvoj danho zem a rozhodli se vytvoit mstn partnerstv, jeho prostednictvm se podl na ak-tivitch smujcch k rozvoji regionu.

MAS, stejn jako SMO R, si uvdomuj, e ne vechna tma-ta a priority operanch program bude vhodn implementovat prostednictvm MAS primrn je to vhodn tam, kde je vho-dou mstn znalost zem regionu pi vbru projekt, kde zle na partnersk spoluprci a provzn projekt a tak tam, kde bu-de vhodou integrace projekt z rznch operanch program. Prioritou MAS je zskat co nejvce podpory tedy tmat pro ven-kov a s tm samozejm i dostatek finannch prostedk. Ze stra-ny NS MAS bylo rmcov upozornno na fakt, e v programu Le-ader nejsou MAS konenm adatelem, ale implementan struk-turou, a e metoda LEADER nen lokalitou podpory, ale nstrojem integrovanho pstupu.

V zvru se astnci jednn dohodli v pedstihu eit potenci-ln sporn body vzjemn koexistence pmo bez vnjch vliv a zsah.

Zdroj: NS MAShttp://nsmascr.cz/tiskove-zpravy/2013/jednani-zastupcu-ns-

-mas-cr-a-smo/

Nzory Svazu a Nrodn st MASnejsou v rozporu

V reakci na debaty veden ohledn fungovn mstnch aknch skupin (MAS) v ptm programovm obdob se dne 19. nora 2013 seel vkonn mstopedseda Svazu Jaromr Jech a zstupce NS MAS Vclav Pomurn, aby dolo k vyjasnn stanovisek obou organizac.

Zkladnm stavebnm kamenem jednn byla shoda na tom, e souasn situace vznikla na zklad rznch dezinterpretac, kte-r vedly ke smovn role obc a MAS v regionlnm rozvoji. Ob-ce jsou ze zkona zodpovdn za rozvoj zem, a to zejmna v ob-lasti zkladnch veejnch slueb a infrastruktury, a nemohou sv povinnosti penet na jin subjekty. MAS jsou vbornm nstro-jem doplujcm aktivity sttu a samosprv. Proto ani systmov nvrh Svazu na vytvoen meziobecn spoluprce v rmci ORP, kte-r smuje ke zkvalitnn veejnch slueb a infrastruktury, nen z pohledu NS MAS s innost mstnch aknch skupin v rozporu a dnm zpsobem nepebr ani nenahrazuje jejich roli, kter je zejmna ve tvorb mstnho partnerstv mezi veejnm sektorem, podnikateli a neziskovm sektorem. Nastaven meziobecn spolu-prce v rmci zem ORP je tak cestou a pleitost, jak zefektiv-nit fungovn veejn sprvy za evropsk penze, a to i za horizont roku 2020.

Svaz nikdy nestl proti innosti MAS, kter jsou zejmna pro mal obce vznamnm nstrojem pro erpn evropskch penz. Dlouhodob vak zastv jednoznan nzor, e pouze kvalitn fungujc MAS jsou pnosem pro rozvoj obc a region. V tto sou-vislosti dospli astnci jednn ke shod, e role MAS je vyjasn-na v zkladn rovin partnerstv, ale nadstavbov st aktivit a otz-ky spojen s ppravou na nov programov obdob vyjasnny zce-la nejsou. Z tohoto dvodu se Svaz chce aktivn spolupodlet na nastavovn pravidel a een stle otevench otzek jejich innos-ti, a to nejen prostednictvm diskuse, ale i konkrtn ppravou cer-tifikace MAS, kterou m v kompetenci Ministerstvo zemdlstv a kde bude Svaz jednm z partner. Zvrem schzky se zastn-n shodli, e nzory obou organizac nejsou v rozporu. Jaromr Jech tak vyjdil zjem zastnit se Valn hromady NS MAS 14. bez-na ve lutici u Karlovch Var, kde by pokraoval dal dialog obou organizac.

Stanovisko SMO RZdroj: http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/evropske-fondy/

nazory-svazu-a-narodni-site-mas-nejsou-v-rozporu.aspx



Pedsednictvo SMS R podpoilo Druhou Zlnskou vzvu

esk republika potebuje zsadnreformu dlen evropskchprostedk ve prospch region

Ven pan starostko, ven pane starosto,pedsednictvo SMS R podpoilo znn Druh Zlnsk vzvy,

kter usiluje o zsadn zlom v dlen eurofond po roce 2013.Chceme pro obce a men msta ukrojit co nejvce prosted-

k urench na rozvoj na zem. Prv obce a men msta to-ti eurofondy nejvce potebuj a um tyto prostedky efektivn zroit ve prospch zamstnanosti, konkurenceschopnosti a i-votnho prosted v naich regionech.

Vyzvme Vs proto k zapojen se k Druh Zlnsk vzv vy-plnnm formule na tomto webu: http://www.jurencakova.cz/druha-zlinska-vyzva/

Pokud se k Vm vzva ji dostala jinm kanlem, dkujeme za podporu. Pokud zatm s podporou vhte, vme, e se rozhod-nete sprvn.

Dkujeme za podporu vzvy a za jej en mezi dal staros-ty i obany.

Nzor SMO

Spoluprce obc v zem jako zkladspchu erpn prostedk z fond EUi dlouhodob udriteln samostatnosti obc

Jednm ze zkladnch pedpoklad pro vyjednn odpovdajc-ho objemu finannch prostedk z fond EU pro een zkladnch poteb obc je systmov nvrh erpn, kter poskytne Evropsk komisi, ale i pslunm ministerstvm, zruku, e pjde o skute-n zefektivnn vkonu veejn sprvy. Vzhledem k prioritm sta-novenm pro budouc obdob na rovni EU je tm jist, e po-kud k systmovmu een v oblasti efektivn veejn sprvy na mstn rovni nedojde, nebude cel ada priorit obc a mst v dal-m obdob financovateln. Zrove je ance z prostedk EU v n-sledujcch sedmi letech nastartovat a prosadit dlouhodobou me-ziobecn spoluprci, kter by pokraovala i po ukonen tto pod-pory, a to pi zachovn samostatnosti i tch nejmench obc.

Zkladnm clem je, aby starostov mli rozvoj svho zem pev-n v rukou, a nemohl tak o nm rozhodovat (by nepmo) nkdo jin, nap. kraje, stt, mstn akn skupiny (dle jen MAS) nebo dal- subjekty. Svaz proto navrhuje nastaven systmu meziobecn spo-luprce v zem, zaloenho na mechanismu koordinace a rozho-dovn prostednictvm sbor volench pedstavitel. Nvrh, kter schvlila Rada Svazu na svm zasedn dne 23. listopadu 2012, pedpokld vznik specilnch svazk obc s pokrytm cel republi-ky, a to vdy pro zem toton se sprvnm obvodem ORP. Takto definovan zem je zkladnm skladebnm kamenem rozvoje ce-lho zem sttu a umouje smyslupln vyuit prostedk na pri-ority definovan na zklad dohody starost (i dalch povench volench pedstavitel) v danm zem. O realizaci vybranch prio-rit v oblasti veejnch slueb a veejn infrastruktury budou rozho-dovat vhradn obce z titulu jejich postaven jako subjektu veejn sprvy zodpovdajcho jak za dostupnost slueb a pslun inves-tice, tak jejich udritelnost. Jde pedevm o priority v oblasti kol-stv, ale i socilnch slueb, odpadovho hospodstv, dopravn ob-slunosti, ivotnho prosted apod. Navrhovan een tedy umo-n vrazn poslit roli obc vzhledem k psoben ostatnch aktr v zem a z dlouhodobho hlediska tak douc rozvoj meziobec-n spoluprce. Tm pispje zrove k dlouhodob udritelnosti sa-mostatnosti i tch nejmench obc, kter je ze strany sttu vce i mn zeteln ohroovna.

vchodiska Pro formovn meziobecn sPoluPrce na bzi sPecilnch svazk obc

Zkladnm vchodiskem pro navrhovan een jsou nezpochyb-niteln kompetence obc rozhodovat o rozvoji svho zem a pe-ovat o poteby svch oban, vyplvajc z stavy R i zkona o obcch. Nvrh vytvoit speciln svazky obc (dle jen spdov mi-

Kunnsk deklarace

Pedsednictvo Komory obc SMO R na svm zasedn 12. 2. 2013 v obci Kunn jednalo o tzv. Druh Zlnsk vzv, kter d vldu Petra Nease o nleit zohlednn poteb eskch obc, mst a je-jich sdruen pi erpn evropskch penz v ptm programovm obdob 2014 2020. Pedsednictvo Komory obc se jednoznan shodlo, e v pevn vtin ppad Druh zlnsk vzva vyjad-uje podporu dlouhodobm poadavkm Svazu mst a obc.

Zohlednn poteb obc a mst ve vech relevantnch operanch programech je jednm ze zkladnch cl, kter Svaz ve vztahu k jed-notlivm resortm prosazuje ji od svho XII. Snmu v roce 2011. Jde o tzv. zemn dimenzi operanch program, kter m zajistit smovn prostedk z operanch program na poteby jednotli-vch typ zem. Za tmto elem Svaz vypracoval ucelenou kon-cepci zemn (a urbnn dimenze), zohledujc postaven obc a mst a oblasti jejich poteb. K vytvoen jasn definovanch priorit zamench na poteby mst a obc se vlda Petra Nease zavzala ji po spolenm jednn se zstupci SMO R na konci ledna 2013.

Na ve uvedenou koncepci zemn a urbnn dimenze navazuje i nvrh systmovho een financovn poteb v oblasti zajitn z-kladnch veejnch slueb v samosprvn psobnosti obc, kter by znamenal monost vyjednn uritho balku penz pro obce a ms-ta v rmci sprvnho obvodu obc s rozenou psobnost. Pro toto een by vak musely bt splnny urit podmnky, zejmna vytvoe-n integrovan strategie pro dan zem a plon een na zem ce-l R, kter by zaruilo, e dojde k zefektivnn veejn sprvy na mstn rovni. Podrobnosti o tomto nvrhu Svazu se mete dost v lednovm sle Informanho servisu nebo na webovch strnkch.

K metod LEADER Svaz zastv konzistentn postoj ji del dobu. Chpe ji jako jednu z cest financovn rozvoje venkovskch zem. Nesm to vak bt cesta jedin, vlun nebo dominantn. Z hlediska fungovn veejn sprvy jsou to prv obce, kter jsou zodpovdn za rozvoj svho zem, a tuto roli nem pebrat MAS. Je teba se shodnout na oblastech, kde se innost a podpora MAS jev jako vhodn a pnosn. Obce jsou na zklad sv samosprvn psob-nosti zodpovdn za poskytovn veejnch slueb a pi o veejnou infrastrukturu a na tyto vahy prv navazuje systmov nvrh Sva-zu na vytvoen rozhodovacch a koordinanch mechanism formou tzv. shromdn starost v rmci zem sprvnho obvodu ORP, kte-r by zohlednil vlun kompetence a reln poteby obc.

Za Komoru obc Josef Bezdek, pedseda Antonn Lzner, mstopedseda

Mgr. Pavel Drahovzal, mstopedseda

T m a : B u d o u c p r o g r am y p r o r o z v o j v e n k o v a 1 0T


kroregiony), ve kterch by se rozhodovalo na zklad sboru vole-nch pedstavitel, se opr i o pedchoz zkuenosti a snahy o na-staven meziobecn spoluprce (nap. bval okresn shromdn nebo pokus o systmov pstup spoluprce obc na bzi spoleen-stv obc).

Spdov mikroregion tvoen sprvnm zemm ORP pedsta-vuje prostorovou jednotku, ve kter se odehrv vtina kado-dennch aktivit obyvatelstva. Dojka obyvatel za prac, do koly, za slubami nebo kulturou vytv hust pedivo vztah mezi ob-cemi. Jednm z vchodisek je i skutenost, e s touto zemn jed-notkou potaj a pracuj jak jednotliv ministerstva (MMR, MV, MPSV), tak kraje. zem sprvnch obvod ORP jsou chpna jako nejni zemn jednotky, kde je mon realizovat regionln poli-tiku a rozvoj a nastavit pro tento rozvoj systematick sbr dat a in-formac za dan zem.

Vytvoenm spdovch mikroregion v rmci zem sprvnch obvod ORP nebudou doteny ji funkn elov mikroregiony, kter byly zaloeny za elem een jednoho nebo nkolika kon-krtnch kol (nap. sprva a provoz vodovodu), pi rozvoji ces-tovnho ruchu apod. Clem je naopak podpoit rovn fungovn stvajcch elovch mikroregion zaloench obcemi a podporo-vat dosahovn jejich cl.

role sPdovch mikroregion a oblasti koordinace Prostednictvm sbor starostPedpokld se, e spdov mikroregiony, tvoen svazkem ob-

c na zem sprvnho obvodu ORP, budou plnit nsledujc role:a) roli z hlediska budoucho erpn fond EU, kter umon

rovnomrn a vzjemn provzan rozvoj zem, podporu zejm-na malch obc pi erpn prostedk, zajitn rozhodovac pra-vomoci zstupc obc v oblasti veejnch slueb a infrastruktury s ohledem na psoben MAS a dalch aktr v zem apod.

b) roli z hlediska efektivnho fungovn veejn sprvy, zejmna vzhledem k zajitn dostupnosti veejnch slueb v kompetenci obc (kolstv, odpadov hospodstv, sociln zaleovn apod.).

Vznik spdovch mikroregion umon: koordinaci a spoluprci obc pi zajiovn vybranch slueb

v rmci samostatn psobnosti obc plon po cel R; obhajobu spolench zjm vi stednm orgnm sttn spr-

vy v zem a vi krajm; vymezen vztahu k aktivitm MAS a spoluprci s dalmi aktry

v danm zem; monost udritelnosti meziobecn spoluprce (po fzi ustaven

a stabilizace z prostedk EU) vhledov napojenm na systm veejnch rozpot.Nejprve je v krtkodobm horizontu poteba prosadit roli sp-

dovch mikroregion jako nstroje efektivnho vyuvn fond EU. Clem je vyuit tto instituce coby prvku podporujcho realizaci opaten zamench na rozvoj mst a obc pedevm z Integrova-

nho regionlnho operanho programu (IROP), ale i dalch ope-ranch program (OP), a umoujcho na bzi integrovanho pl-nu eit spolen problmy pi zajitn vybranch slueb. Clem je tedy doshnout souladu mezi obcemi v danm zem pi formu-lovn investinch a neinvestinch priorit a projektovch zmr v oblastech spolenho zjmu a podporovat kapacitu obc pro vy-tven tchto projekt.

Z ve uvedenho vyplvaj nsledujc oblasti innosti spdo-vch mikroregion: formulovn postoj k dostupnosti vybranch slueb a mecha-

nismus umoujc doshnout spolenho stanoviska obc v da-nm zem;

vytvoen integrovanho plnu rozvoje zem (analza situace v dostupnosti vybranch slueb, definovn cl a priorit a stra-tegie jejich dosaen, stanoven finannho rmce investinch i neinvestinch zmr);

vytvoen mechanism pro sledovn a vyhodnocovn realiza-ce integrovanho plnu;

podpora pro pedkldn projektovch dost ze strany obc, ppadn organizac zakldanch obcemi.

monosti financovn vzniku a fungovn sPdovch mikroregion

Pro dosaen cl popsanch ve bude poteba zajistit finann prostedky krom samotnho vytvoen spdovch mikroregion tak na financovn potebnho apartu pro zajitn pedpokl-danch innost administrativn a koordinan aktivity, analytick a koncepn prce, podpora pi vytven integrovanch pln roz-voje a jejich realizaci, podpora obc pi pprav a pedkldn ty-povch projekt atd. Pedpokld se zapojen 23 osob podle po-tu obc ve spdovm mikroregionu, pro jejich psoben by bylo vytvoeno zzem dle dohody obc v danm zem. Na tyto aktivi-ty je mon nrokovat prostedky z fond Spolenho strategic-kho rmce, pedevm IROP, dle Evropskho socilnho fondu (ESF) zamenho na lidsk zdroje a Operanho programu Tech-nick pomoc, kde je mon spojit vytvoen a fungovn svazk s procesy modernizace veejn sprvy a konsolidace veejnch slu-eb na mstn rovni.

Podmnkou je vyjednn zaazen tchto tmat do programo-vch dokument s pslunmi dicmi orgny. Vyuit prostedk EU je vak jako v ostatnch ppadech podmnno nutnost zajistit spolufinancovn ze strany pjemc (nyn minimln ve vi 15 %). Vzhledem k tomu, e st nklad spojen s fungovnm svazku nemus bt z pohledu pravidel erpn zpsobil, je nutn potat i s dlm financovnm ze strany jeho len.

Ve stedndobm a dlouhodobm horizontu se pedpokld mon poslen role spdovch mikroregion (svazk obc v rmci sprvnho zem ORP) coby partnera pro zemn sttn sprvu a dal- klov aktry v zem, vetn monosti spoluprce obc sdrue-



nch ve svazku i v dalch oblastech spolenho zjmu dle jejich pri-orit. Ustaven spdovch mikroregion jako systmotvornho prv-ku vkonu veejn sprvy v zem a bezproblmov fungovn i po roce 2020 vak bude vyadovat rozen okruhu zdroj jejich finan-covn. To pedpokld vasn zahjen debaty nap. ohledn mo-nosti napojen na systm veejnch rozpot, pedevm RUD.

legislativn Prava vzniku a fungovn sPdovch mikroregion

Vzhledem k tomu, e v nvrhu jde primrn o nastaven mecha-nism meziobecn spoluprce obc a clem je ustavit speciln sp-dov mikroregiony (tj. svazky obc v zemnm obvodu ORP) na bzi dobrovolnosti po cel R, je navrhovno zakotven rol speciln-ho svazku v zkonu o obcch. Vyuit zkona o podpoe regionln-ho rozvoje nebo ustanoven stavebnho zkona tkajc se Rady ob-c pro udriteln rozvoj zem se nejev pro ely formovn mezio-becn spoluprce jako vhodn. V prvnm ppad je nejasn vvoj tohoto zkona a jeho dal role v prvnm du R a nebezpe po-sunut role fungovn svazk obc pouze jako obslun struktury pro ely realizace erpn fond EU (jako v ppad souasnch regio-nlnch rad). Ve druhm ppad rovn nejde o spoluprci obc vy-chzejc ze samostatn psobnosti (ze sdlen primrnch kompe-tenc), nejde tedy o klasickou spoluprci zaloenou na meziobecn spoluprci (zespodu). Rada je zrove orgn bez prvn subjektivity. Jedinou vhodnou formou je tak open se o samostatnou psobnost obc zakotvenou v zkonu o obcch a jejich ochotu vzjemn spolu-pracovat pi zajitn rozvoje irho zem a pi zabezpeen dostup-nosti veejnch slueb v primrn kompetenci.

Stvajc prvn prava zkona o obcch ji nyn upravuje posta-ven dobrovolnho svazku obc a vymezuje jeho innosti. Nejsou zde vak uvedeny potenciln vznamn a douc oblasti spolu-prce, jako nap. podpora malho a stednho podnikn, nkter tmata v oblasti ivotnho prosted, ale pedevm spoluprce pi realizaci kohezn politiky, resp. vyuvn fond EU. V ppad, e bude svazek takovouto rol poven, je zejm, e orgny sted-n sprvy budou vyadovat pinejmenm technickou legislativn pravu postaven specilnho svazku.

V zkonu o obcch tak budou muset bt nov doplnna ustano-ven o speciln prav svazku pro realizaci kohezn politiky a erp-n fond EU a upraveny jeho zkladn orgny. Zde je mon uvaovat o vzniku orgn obdobnch jako v ppad obce tj. shromdn zstupc obc (sbor starost), volen vbor a volen pedseda, i je mon vytvoit pouze jeden orgn sbor starost, ktermu pedse-

d volen pedseda. Pro ely zde popsan meziobecn spoluprce by bylo zejm nejvhodnj, aby druh varianta byla stanovenm mini-mem pro vechny, ale zrove by mla bt ponechna monost vy-tvoit i sloitj strukturu, pokud bude svazek chtt plnit dal koly v samostatn psobnosti i nabvat majetek. V takovm ppad by musely bt zkonem upraveny i kontroln mechanismy apod.

Dal eenou oblast je otzka dosahovn souhlasu sboru sta-rost. Mezi monmi zpsoby se jako nejvhodnj jev hlasovn na principu vtiny obc a zrove vtiny potu obyvatel danho zem. Tato monost zaruuje ochranu malch obc a zrove ga-rantuje nalezen een, kter je vhodn pro vtinu obyvatelstva.

zvremZde popsan nvrh formovn meziobecn spoluprce vychz

ze samostatn psobnosti obc a ochoty jejho sdlen pi een spolench poteb, m z principu dobrovoln charakter nastave-n je vak nutn provst na zem cel R. V opanm ppad ne-budou tyto struktury brny Evropskou komis ani centrln sttn sprvou jako relevantn partner a cel koncept bude odsouzen k nespchu.

Navren systm umouje propojit urit reformn kroky v R na rovni zemnho obvodu ORP s prioritami a zajitnm zklad-nho rozvoje, slueb a infrastruktury s pomoc fond EU. Jde o sys-tmov een, kter umon v rmci nsledujcch sedmi let zajistit rovnomrn a vyven rozvoj zkladnch veejnch slueb po cel R a vyjednat pro tyto ely rozumn objem finannch prosted-k v rmci zemn dimenze pro obdob erpn fond 20142020.

Zrove tento nvrh umon vytvoit pevn zklad dlouhodob spoluprce obc v danm zem v rmci samostatn psobnosti a jej udritelnost i po roce 2020. Nepochybn tak dojde k poa-dovanmu zefektivnn vkonu veejn sprvy v zem a spoe fi-nannch prostedk, a to pi zachovn samostatnosti vech obc. Navrhovan een je tak v konenm dsledku vlastn pirozenou obranou proti tlakm sttu na sluovn obc.

Mgr. Ingrid tegmannov, Ph.D.vedouc oddlen vnjch vztah Kancele Svazu

http://www.smocr.cz/cz/oblasti-cinnosti/evropske-fondy/spolu-prace-obci-v-uzemi-jako-zaklad-uspechu-cerpani-prostredku-z--fondu-eu-i-dlouhodobe-udrzitelne-samostatnosti-obci.aspx

Pspvek byl zpracovn s vyuitm dokumentu Teze spoluprce obc pi zajiovn dostupnosti statk a slueb v rmci zemnho obvodu ORP Svazek obc zemnho obvodu ORP.


Ilustran fotografie v tto rubrice: Ivo Havlk


kolik lid se u pod vzvu podepsalo?K datu 27. nora 2013 je pod vzvou

1270 podpis.

Ve vzv pete, e by se ml zaruit model nrokovho erpn minimln 65 % prostedk alokovanch do IROP 20142020 za elem vyven a efek-tivn distribuce prostedk eU do ze-m. Mete to, prosm, ble vysvtlit?

Obce v souasn promnliv a nestabil-n dob potebuj jistotu. Zastvat funkci starosty je m dl obtnj a dvojnsob to plat pro men obce. Prv proto jsem s kolegy protagonisty Druh zlnsk vzvy formulovala tento bod. Idelnm stavem, kter je jednou z variant, by bylo onch 65 procent z budoucho IROPu rozdlovat za podmnky pesn urench clovch inter-

R o z h o v o r 1 3R

RNa webovch strnkch Jany Ju-

enkov to v tchto dnech pmo ve. Je toti autorkou Druh zlnsk vzvy, kter vyvolala bouliv reak-ce mnoha starost i obyvatel venko-va i zstupc samosprv. Venkov si mus o svch prostedcch rozhodo-vat sm. Neexistuje koordinace me-zi jednotlivmi dcmi orgny, kter by zabrnila dublovn monch in-tervenc, neexistuje takov imple-mentan struktura a mechanismus, kter by vedl k maximln efektivn-mu erpn prostedk z pslunch operanch program. Velk mno-stv financh prostedk bude R vracet. Pro? pt se Juenkov ak-tuln na svm webu. Pod vzvu se podepsalo v dob tohoto rozhovoru ji 1270 lid a podpis i podprnch reakc den ode dne pibv. Nen mon pedem zaruit stoprocentn spch, ale i sten vtzstv pro ns bude vtzstvm. Ano, oekv-me, e boj bude spn, k bva-l mstopedsedkyn Spolku pro ob-novu venkova a bval sentorka.

Mete v nkolika vtch objasnit, o jde v tzv. Druh zlnsk vzv, jej jste inicitorkou a autorkou?

V kostce to shrnuji nsledovn: Je te-ba povit obce, men msta a venkovsk regiony na rove dalch partner, budou-cch pjemc eurodotac. Dokzat, e i ven-kov a samosprvy dovedou evropsk pro-stedky erpat efektivn, smyslupln a s pi-danou hodnotou. Sjednotit a zeslit hlas obc, nebo jsou v souasnosti pehluov-ny tvrdm lobbyingem silnch hr z ad ministerstev, velkomst i velkch firem.

Jde tedy o smysluplnj rozdlov-n evropskch dotac? V em vidte ze-jmna problm?

Ano, pesn tak. Stt nyn dl ve pro-to, aby obce erpaly mlo. Sloit byrokra-cie, nejednotn metodiky, uivatelsk pro-sted, vysok poet operanch program, omezen monosti uskutenn investi-nch projekt, plin lpn na formln podob projektu bez hodnocen smyslu a zpsobu realizace a nzk prvn jistota pjemc starost jsou nejastj vtky, se ktermi se setkvm. Pitom na druh stra-n esku hroz nedoerpn destek mili-

Vme, e n boj bude spn,k autorka Druh zlnsk vzvy

Rozhovor s bvalou mstopedsedkyn SPOV a exsentorkou Janou Juenkovou

ard korun. Obce maj v zsobch investi-n projektov zmry, kter jsou nyn u le-du. Jednm z cl Druh zlnsk vzvy bude vzva k pesunu nkterch nedoerpanch prostedk z eurofond prv na projekty samosprv.

Pipojila se k vm ada vznamnch osobnost pedstavitel instituc za-stupujcch venkov, zejmna starostov i krajt zastupitel apod. Oekvala jste takov ohlas?

Nai Druhou zlnskou vzvu podpoil Spo-lek pro obnovu venkova R, Sdruen mst-nch samosprv, zstupci Mstnch aknch skupin. Z Kunnsk deklarace SMO mm po-cit, e i jim jde o stejn cl. Ohlas jsem oe-kvala, protoe jde o problm, kter se opt dotk vtiny samosprv.

Jana Juenkov na slavnostnm vyhlaovn soute Vesnice roku 2012 v Luhaovicch



venc v souladu s poadavky EU fakticky podobn jako souasn rozpotov uren dan napklad podle potu obyvatel a mry nezamstnanosti v obci. Jsme vak pipra-veni ve vyjednvnch slevit. Povaovala bych za spch, pokud by se nm podailo doshnout alespo regionln nrokovosti. Pomocn tak oznauji model, kdy by ales-po kadmu regionu o velikosti napklad bvalho okresu, bylo z onch celosttn vylennch 65 procent z IROP garantovn patin podl k vyerpn formou klasick soute projekt.

Pvodn bylo pomrn jasn, e by se pes MAS rozdlovaly dotace z rz-nch operanch program. V posledn dob se to ale zaalo zpochybovat napklad ze strany SMO. Pro myslte, e tomu tak je?

Vte, jednm z prostedk moci je vlda nad penzi. Kdo ji m soustednu, ten je vlivn a siln. Obce a venkov do tto skupi-ny nepat, a i proto se potk s tak zva-nmi existennmi problmy. Meme si do-sadit podle souasnch reli z kadho re-gionu, jak to kde funguje, avak systm zaveden metodou LEADER je od souas-nch operanch program diametrln od-lin, ekla bych demokratitj. Na chodu kad MASky se toti vyvenou mrou po-dlej zstupci samosprv, podnikatel i ne-ziskovho sektoru. Vichni si lidov eeno vid do tale. Pak nastv otzka: Chceme, aby bylo vidt do tale dlen evropskch dotac? J km jednoznan ano! Tm, kte se sna popinit MASky, bych pak do-poruila, aby se se stejnou vervou pustili do kritiky souasnch operanch program. Bylo by to mnohem uitenj. Prvih je tam toti mnohonsobn vce, o em svd- i trestn-prvn dohry nkterch ROP. O tom ale teba SMO taktn ml.

Vte, e boj o eurodotace pro ven-kov vyhrajete stejn, jako se to podai-lo s RUD?

Nen mon pedem zaruit stoprocent-n spch, ale i sten vtzstv pro ns bude vtzstvm. ANO, oekvme, e boj bude spn. J

Pipomete prosm, co bylo clem prvn Zlnsk vzvy?

Prvn Zlnsk vzva Iniciativa za iv venkov mla za cl zmenit rozdl mezi p-jmy na jednoho obana Prahy a malch ob-c, ve zkratce zmnit zkon o rozpotovm uren dan tak, aby rozdl nebyl 6,5 nso-bek, ale aspo trojnsobek. Dl spch t-to vzvy byl k 1. 1. 2008, kdy nastala prvn zmna zkona o RUD a vtzn konec byl zavren zmnou zkona o RUD platnou od 1. 1. 2013. Ve je vak zvisl na fungujc ekonomice, take hodnotit budeme moci a po uplynut roku 2013.

Co povaujete za nejvt spch ve funkci sentorky a tak mstopedsed-kyn Spolku pro obnovu venkova?

la jsem do sentn funkce s clem zm-nit rozpotov uren dan ve prospch men-

ch celk, co se nakonec podailo ve dvou krocch. Ve funkci mstopedsedkyn Spol-ku pro obnovu venkova se mn podailo piblit prci Spolku svm kolegm sen-torm, kte maj nkdy myln dojem, e oni jsou ti nejdleitj. J Za velk spch povauji to, e se mdia nauila znt v-znam slova rozpotov uren dan a zjisti-la, jak jsou vlastn samosprvy financovny. A tak to, e financovn obc se dotk vlastn kadho obana, protoe ten to pak me poznat na svch podmnkch k bydlen ve vlastn obci, ve vlastnm mst.

Jak vzpomnte na sentn volby, kde jste mla ve svm obvodu silnou konku-renci osobnost jako je Tomio Okamura a hejtman Zlnskho kraje Mik?

V sentnch volbch jsem poznala, e obany ani tak nezajm, kdo co pro n udlal, ale spe to, kdo jim toho vce nasli-buje a to j neumm. Slibuji jenom to, co jsem schopn ovlivnit a neumm slibovat vzdun zmky. To byl mon mj problm a asi to tak mlo bt, protoe po esti letech ve vysok politice jsem u byla hodn una-ven. Svj slib o zmn RUD jsem dodre-la, take jsem odela s istm ttem a te jsem jenom zvdav, jak se projev mj n-stupce. Zda to budou jenom slova, anebo budou nsledovat i iny.

Co Vs v souasn dob nejvce za-mstnv, kdy u nejste sentorkou?

Po celou dobu svho psoben jak v ko-munln, tak v parlamentn politice jsem pokraovala ve svm podnikn od roku 1993 jsem daov poradce. Take dokon-uji sv star resty, dlm podky ve firem-n kanceli a zpracovvm mzdy, etnic-tv a dan. V lednu jsem se zaala angao-vat s Druhou zlnskou vzvou, od 1. nora psobm na sten vazek ve funkci po-radce ministryn prce a socilnch vc, za-ala jsem uit dan na Univerzit Tome Bati ve Zln, uvm si vnuky Niny a sv ro-diny a tm se na pchod vnouka, kter by se ml narodit na pelomu dubna a kvt-na. Ve zkratce eeno: Uvm si ivota a v-bec se nenudm. J

Rozhovor vedla Marie ulkov

Jana Juenkov v ervnu 2012 pi podpisu memoranda Venkov jako dstojn msto pro ivot s pedsedou SPOV Eduardem Kavalou


Ven kolegyn, starostky,Ven kolegov, starostov,Ven komunln politici,obracme se na Vs opt po ase s nal-

havou vzvou. Stejn, jako ped nkolika le-ty, kdy jsme pli nevili, e se nm poda zmnit financovn samosprv, odstranit dis-kriminaci a zavst rmcov systm do dlen prostedk daovch poplatnk mezi stt a jeho samosprvy. Pesto se obc a mst pod tehdej Zlnskou vzvou za zmnu RUD po-depsalo v roce 2006 pes tisc pt set staros-t a starostek. Tehdy jsme zaloili neforml-n Iniciativu za iv venkov a s pr nadenci se vzbouili proti nespravedlivmu zkonu. Cl se po nron cest zavril 1. 1. 2013 mme spravedlivj RUD.

Dnes jde opt o penze, opt o zjmy na-ich oban, daovch poplatnk, naich region a jejich samosprv. Vlda m v le-tonm roce vyjednat smlouvu s Evropskou komis, na jejm zklad budou v novm rozpotovm obdob 20142020 opt pi-chzet evropsk prostedky. I po vech v-kyvech na finannch trzch zejm nepjde o mal penze, nicmn to bude patrn po-

sledn pleitost zskat vznamn prosted-ky z fond EU do na zem.

Jako obyvatel venkova, starostov obc i mench mst, mme obrovsk zkuenosti s erpnm dotac v souasnm obdob, kte-r m adu chyb. Z tch se mus budouc eta-pa erpn dotac pouit. Bohuel pomysln vlak jednn je ji rozjet a m velmi siln vstc velkm hrm silnm firmm, velko-mstm i ministerstvm. Venkov se zd bt odsunut na bon kolej, nebo s nadszkou na trasu loklky, kter navc hroz zruen. Ob-novili jsme proto nai neformln aktivitu Ini-ciativy za iv venkov. Stejn jako ped lety chceme vyvinout tlak na stedn sttn spr-vu. Druh zlnsk vzva chce vyzvat vl-du, aby co nejvce prostedk urench pro integrovan rozvoj zem, minimln z 65 % bylo prakticky nrokovm systmem erpno pmo obcemi, msty a jejich sdruenmi. Jen systm, kter se bude blit modelu nroko-vatelnho erpn, odrejc mru poteb jednotlivch region, spln oekvn neopa-kovat chyby minul vetn zamezen ne-doucm politickm vlivm. O efektech men administrativy, jednoduch nsledn sprvy,


Ke Druh zlnsk vzv se v noru pipojilo tak pedsednictvo SPOV R

DokumentDDruh zlnsk vzva: Evropsk penzepmo obcm, mstm a jejich sdruenm!Vzva vld, nech neudl stejnou chybu pi dlen penz EU jako vldy minul.

eliminace politickho klientelismu a korupce nemusme snad ani hovoit.

Jsme pesvden, e meme spolenm hlasem vldu podat o pravu navrhova-nho modelu erpn evropskch prosted-k 2014 a dle. Nen pozd, z ady signl vme, e lze nvrhy pozmnit, ale chce to ra-zantn a veobecnou podporu. Myslme si, e se nemme eho bt. e meme bt i dky argumentm zkuenost se stvajcm erpnm spn. Jen je teba rychle jednat. Proto Vs vyzvme touto Druhou zlnskou vzvou, abychom spojili sly nap politic-km spektrem, nap rznm zastoupenm, abychom podpoili tuto vzvu podpisem. Nae vzva je podporovna celosttnmi sdruenmi obc i jednotlivch mikroregion nejen ze Zlnska. Vme, e ji podpote i Vy, abychom mohli s hlasem nepehldnuteln podpory dat o npravu.

Prosme Vs, pomozte znovu prosadit dobrou vc. Prosme, podpote tuto vzvu jednodue kliknutm. Zde naleznete odkaz na strnky http://www.jurencakova.cz/dru-ha-zlinska-vyzva/, kde postauje vyplnit kraj, msto / obec, jmno a pjmen, funkci (sta-rosta, mstostarosta, zastupitel, podnikatel, oban). Chceme se s co nejvtm potem podporovatel tto vzvy obrtit co nejdve na vldu, kompetentn ministry a prosazovat zmnn poadavky.

O dalch krocch a jednnch s vldou vs budeme informovat.

Dkujeme!Ing. Jana Juenkov,

pedsedkyn Druh zlnsk vzvyJosef Zicha,

starosta obce Vysok PoleMgr. Ivana Majkov,

starostka msta KunoviceZdenek Blana,

starosta msta Brumov BylniceSilvie Pospilov,

starostka obce SehradiceJaroslav Nmeek,

starosta obce Pohoelice

Znn vzvy:My, signati Druh zlnsk vzvy, vyzvme pedsedu vldy R Petra Nease, aby pi pprav Dohody o partnerstv s Evropskou komis: 1. respektoval poteby region R a zaruil model nrokovho erpn minimln 65 % prostedk alokovanch do Integrovanho reg i on l n ho operanho programu 2014 2020 za elem vyven a efektivn distribuce pro-stedk eU do zem.

2. zaruil i v ostatnch operanch programech a v Programu rozvoje venkova R 20142020 vrazn zohlednn po-teb venkovskch region R v duchu politiky soudrnosti.

3. zajistil v co nejvt me vyuit metody komunitn vedenho mstnho rozvoje tedy Mstnch aknch skupin, ve vech relevantnch operanch programech tak, aby dolo k maximlnmu monmu vyuit potencilu danho zem.


Jaromr p, obanSouhlasm s vzvou. Ono u to, e finan-

covn projekt pes MAS nenavazuje, bude pro nkter z nich likvidan a je to absolut-n necta k prci lid, kterou svmu regionu vnovali. Opt se ukzalo, jak to s nmi vldnouc garnitura mysl.

Oldich Valenta, starostaSouhlasm a pipojuji se k vzv, kterou

pln podporuji. K rozvoji venkova je teba spojit sly. Pes MAS je to dobr cesta. Au-toi vzvy si zaslou velk podkovn.

Pavel Blha, obanSouhlasm s vzvou na samostatnost ob-

c ohledn rozdlovn svch evropskch prostedk na svoje projekty. Mnoh obce s takovou innost a s takovmi projekty maj u dobr nebo patn zkuenosti. Navrhuji, aby se ty projekty dobr co nejvce propago-valy a koprovaly. A ty projekty patn, aby se tak zveejnily, aby se rozebralo, co bylo a je patn, aby to cel fungovalo i jako n-vod. Navrhuji, aby se v rmci toho vce spo-lupracovalo s spnm zahranim, aby si n venkov prosazoval pro sebe osvden zahranin pravidla a projekty. A tam, kde toho nae obce nejsou schopn z odbor-nch dvod (u tch projekt tuzemskch), nebo odbornch a jazykovch dvod (u tch projekt zahraninch), aby se do hry za oboustrann pijatelnch finannch pod-mnek co nejvce vthli studenti a cel koly. I ti venkovt studenti se dnes boj, zda ztra najdou msto. I ty regionln stedn koly se boj o svou existenci. Pro by ne-mohli vichni navzjem spojit sly, a tak tro-chu si pomoci sami, a podle vzoru tch, kte- to dlaj dobe! J vm, e nemluvm te pesn o tmatu Zlnsk vzvy. Ale sname se prosadit zrove i tu vzvu, a zrove u se o venkov a svoj budoucnost starat bez tch ministerstev a dalch orgn. Pro by teba nemohl existovat portl dotaz, jak na venkov a v malch mstech uskutenit nebo radi pln obejt velijak npady. Teba: Jak oivit pestrlou vesnici? Nebo: Jak vzksit teba pojzdn obchod pro dva-cet dohodnutch vesnic? Nebo se o takovou vc nepokouet? Nebo: Podpoit 2 a 4 ze-mdlce, aby postupn pevzali hospodae-n na veker pd kolem vesnice namsto tch tiscihektarovch moloch? Nebo se jen zasadit, aby z jejich veden zmizeli ti b-val? Nebo jak znovu oivit malou elektrr-nu u mlna, i kdy na to sm majitel mlna nesta? Nebo jak vyeit problm nkdej-ho prodeje neprodeje obecnho pozem-ku pro nerealizovanou fotovoltaickou elek-trrnu? Atd, atd. Kdy to uveejnme, tak se na kad takov dotaz jist ozve i nkolik vy-kuk a podvodnk. Kdy s tm neudlme nic, asi nm to v budoucnu peroste pes hlavu. Vdy i ta Vzva je jednm z krok, jak vrtit na venkov ivot a dit si ho sami. Tak j pidvm jeden z mnoha monch nvr-

h, jak vrtit na venkov i prci, kterou si -dit budeme taky sami.

Tom Hrubi, starostaJe poteba apelovat tak na to, aby alo-

kace financ v dalm programovacm obdo-b smovala z vt sti na podporu infra-struktury obc a mn na tzv. mkk pro-jekty, kde se daj mnohdy bez efektu (dravm lobismem) utratit znan finann prostedky. Ty zkuenosti mme asi vichni.

Karel Pel, starosta SDHJsme neziskov organizace a z vlastn

zkuenosti vme, jak je tk vyhledat vhod-n program a bt spn pi zskvn pe-nz na rozvoj a chod organizace. S vzvou pln souhlasm, protoe obec sama nejlpe v, kam je teba penze investovat. Stvajc systm je patn a administrativn velmi n-ron a zrove drah.

Ing. Ji Malec, starostaS vzvou souhlasm. S nadenm pozn-

vm, e vichni starostov, zastupitel a li-d, kte pijdou do kontaktu se systmem dotac, ji poznali, jak je patn a mnohdy nesmysln. Jsem pro zalenn dotanch penz do RUD. Kad obec nejlpe v, co potebuje a nemus pak sloit hledat, do kterho dotanho titulu se vejde. Ppra-va projekt a administrativy pi ekn na vhodnou dotan vzvu nut obce investo-vat penze, kter pi nespchu le v reg-lech. Pi zalenn penz do RUD budeme vdt, kolik penz mme a podle toho pi-pravovat a realizovat akce. Uetily by se tak nemal prostedky z rozpot obc.

Radomr Pala, starostaHlavn ubrat nesmyslnho paprovn

a vce selskho rozumu. Pozor na neuven projekty, kter budou mlo slouit, ale do budoucna spotebovvat energie a drbu.

Josef Zoser, starosta, kraj. zastupitelJako nov jmenovan len Ragionln rady

regionu soudrnosti Severozpad se na ka-dm zasedn tto rady postupn dozvdm co se nekalho pi perozdlovn finannch prostedk z evropskch fond dlo. U mnoha projekt nezleelo a tak na kvalit a po-tebnosti realizace projektu pro rozvoj regio-nu, parametry byly nastaveny zcela jinak. A e si sv potebn vybrala hlavn velk msta je vtin z ns zejm. Hlavn z tchto dvod podporuji vzvu a zdravm ze luknovska.

Chyst se dal revoluce.Obcemi putujeDruh zlnsk vzva

S obrovskm ohlasem se setkala Druh zlnsk vzva. Za nkolik dn se pod ni po-depsalo pes 700 lid, kterm zle na tom, jestli se budou v budoucnu rozdlovat ev-ropsk dotace smysluplnji.

Vzvu podepsali starostov, mstosta-rostov, zastupitel a oban z obc ze vech kout republiky. To nm dokazuje, jak je n poadavek dleit. Podporuje ho spousta tch, kte se s touto problematikou denn setkvaj, upozornila autorka vzvy a bojov-nice za prva venkova Jana Juenkov.

Ti, kte se pod vzvou podepisuj na tomto odkazu http://www.jurencakova.cz/druha-zlinska-vyzva/, p tak ohlasy. Vti-na se vztahuje k poteb navit prostedky proudc na venkov a do hospodsky sla-bch region. Dal vtky starost se tkaj nadmrn byrokracie, kterou je teba ome-zit. Druhou zlnskou vzvu jednoznan podporuji. U je poteba nco udlat v do-b narstajc byrokracie, poznamenal Pe-tr Jot, starosta Svojic na Pardubicku.

Druh zlnsk vzva svm tmatem uho-dila hebek na hlaviku. Vzvu jsem po-depsal mezi prvnmi. Musme vld dok-zat, e obce dovedou bt partnerem, kter um chyte a smyslupln investovat do roz-voje skomrajcch venkovskch oblast, svil se Josef Zicha, starosta Vysokho Po-le na Zlnsku. Sama obec v nejlpe, kde svoje penze eln vyut, ani k tomu ne-potebuje vyplovat stohy nesmyslnch do-taznk a poizovat mnostv nesmyslnch projekt, kter bychom sami o sv vli ni-kdy nepoizovali, pipomn starosta Lib-nkovic na Krlovhradecku Milan Vavinka.

Prv proto je nutn v aktivitch vytrvat. Byl schvlen evropsk rozpoet na lta 20142020, kde je ureno pro nai repub-liku piblin 500 miliard korun na politiku soudrnosti, tedy na vyrovnvn rozdl mezi vysplmi a zaostalmi regiony. Trou-fm si tvrdit, e pro vyven rozvoj zem R bude poteba minimln ptina tchto prostedk, vysvtluje pedsedkyn vzvy Jana Juenkov.

Clem Druh zlnsk vzvy je navzat na spch prvn vzvy, kter se tak zrodila ve Zlnskm kraji. Tehdy v roce 2006 vce ne 1500 starost zaalo mohutn protestovat za zmnu rozpotovho uren dan, kter neoprvnn zvhodovalo rozpoty vel-kch mst. spch se dostavil v roce 2012, kdy parlament schvlil zsadn novelu, kte-r dan nyn rozdluje spravedlivji. V-m, e boj o eurodotace pro venkov vyhra-jeme. Snad to nebude tak dlouh a vyer-pvajc jako v ppad prvn Zlnsk vzvy ped sedmi lety, optimisticky dodv Jana Juenkov.

DZV

R o z h o v o r 1 6RVbr z ohlas ke Druh zlnsk vzv


JUDr. Dagmar HrudovPln souhlasm s vzvou. Stvajc stav zs-

kvn financ z dotac pro msta je nesmy-sln, drah a korupn. Administrativn in-nosti spojen se zsknm penz jsou vti-nou asov nronj ne samotn realizace projektu. Abychom plnili zpravidla nejasn a asto nesmysln podmnky poskytovatel dotac, platme si drah firmy a vyhazujeme do vzduchu penze, kter meme vyut pmo pro nae obce a jejich obany. Kdo ne-poznal, neuv, e takov systm zskvn penz pro msta a obany naeho sttu v-bec me existovat a bohuel ji pestvm vit, e jet existuje zdrav rozum, norml-n mra soudnosti a poadavek na normln, ekonomick a etrn zachzen s veejn-mi prostedky. Proto vzvu zcela podporuji a snad pispje i k tomu, abychom s pro-stedky z dotac mohli nakldat jako svprv-n, etrn lid.

Jan Voek, starostaSouhlasm s vzvou, vdy znan st

prostedk vbec do obc nedojde, protoe si kvli komplikovanosti procesu vyzen do-tace mus zejmna men obce najmat pora-densk firmy, m se projekty vrazn pro-drauj. Omezila by se tak neuviteln roz-bujel administrativa a dokldn mnohdy nesmyslnch a duplicitnch ploh.

Petr Horek, starostaPipojujeme se k vzv a pln ji podporu-

jeme. Je nutn, aby rozdlovn finannch prostedk obcm probhalo ve vt me na regionln rovni, pak finance pjdou tam, kde jsou skuten potebn.

Doubravka Fierov, starostkaPodporuji svprvnost a nezvislost ven-

kova, kter sm v, co potebuje a nechce nechat o svch zleitostech, potebch a fi-nancch rozhodovat sttn ednky, kte v mnoha ppadech situaci venkova znaj jen velmi mlo. Jako starostka mal obce pro-hlauji, e jsem znavena nekonenm psa-nm dost, vyplovnm nesmyslnch v-kaz a soutenm s ostatnmi obcemi o pe-nze, kter by mohly plynout spravedlivm rozdlenm pmo do rozpotu. Pravdpo-dobnost, e starosta a zastupitelstvo obecn finance zneuije i zpronev je stejn tak mal, jako pravdpodobnost, e tyto finan-ce zneuije a zpronev kterkoli z mnoha instituc, kter je nyn perozdluje. Avak si troufm tvrdit, e finann nronost stva-jcho perozdlovn financ a administrov-n projekt je daleko vy ne stka ztrty pi ppadnm delikventnm jednn zastupi-tel obc.

Vclav Harasevi, starostaJsme sami schopni dobe hospodait se

vemi prostedky, kter zskme ku prosp-chu naich oban. Omezme echtn ed-nho imla a bude lpe. Podpome v co nej-

vt me 2. zlnskou vzvu, m ns bude vc, tm budeme silnj a vce slyet. Nedej-me se a bojujme.

Jan Vyhnalk, starostaSouhlasm s vzvou. V Praze zapomnaj,

e na vesnicch jsou tak lid. Ale hlavn bez byrokracie a formul!

Dagmar Strnadov, starostkaNaprosto s vzvou souhlasm a apeluji na

zjednoduen administrace pi zpracovn dost a pi samotn realizaci projekt. Souasn byrokracie je nenosn, asi se z n vichni brzy zblznme. I to by mla vlda vdt. Proto si dovoluji navrhnout doplnn 2. vzvy i v tomto smyslu.

Jaroslava Tomanov, starostkaStojm za lidmi z na MAS. Jsou pkla-

dem vem. Vzvu podporuji. Jsme tady..., za mal obce Bohatice.

Lumr Macura, mstostarostaPodporuji souasn jako pedseda pro-

gramovho vboru nov vznikl MAS Bohu-mnsko. Nehazardujme s potencilem lid, kte se zapojuj do tvorby strategie zem.

Ji Krist, pedseda MAS Opavskopodporuji rozhodn cle vzvy, nedopus-

me opakovn chyb, kter vedly k tak mal podpoe venkova ve stvajcm obdob. Spo-jme sly venkova v sil za spravedliv podl na penzch, kter maj slouit vem.

Ji Iral, starostaJednoznan souhlasm s podporou v-

zvy. Oekvm minimln velkou diskusi na pd SMO a bylo by vhodn zskat i jejich jednoznanou podporu bez obvyklch p-davk a doplujcch podmnek. Myslm, e to nebude jednoduch. Ale stanovisko SMO bude dleit, mli bychom s pedsta-viteli co nedve jednat.

Jaroslav tefek, starostaPln podporuji tuto vzvu a podotkm,

e tento systm perozdlovn dotac je zce-la legln korupn prosted. Jak pe kolega, ednk v Praze nebo Brn vbec nev co je na venkov teba, proto tito lid by se nem-li podlet na rozdlovn tchto financ.

Josef kvor, starostaSouhlasm s vytyenmi cli vzvy. Ale po-

zor, ne vichni sdlme stejnou strategii. SMO

se dne 29.1.t.r. nechal slyet sty Mgr. T. Ly-ska, jak svaz nahl s velkmi pochybnost-mi na metodu LEADER aplikovanou pro-stednictvm MAS v koncm obdob. Obe-zetnosti nen nikdy nazbyt, vdy jde zase jen o penze, ale ns tady ten nzor pomr-n znejisuje.

Dalibor Lampa, starostaSouhlasm, velmi potebn aktivita. P-

m cesta penz z EU do obc, mikroregion a MAS, to je nejtvrd zsah korupnmu prosted a parazitujcm zprostedkovate-lm...

Martin Bauer, starostaPedstava, e nemusm vymlet u jed-

notlivch projekt nereln pnosy pro e-ny, multiplikan efekty a jin ptkoviny je pln geniln... Kad obec m sv specifi-ka a jen odpovdn samosprva je doke smyslupln investovat, ne nazen a hodno-tc kritria z centra...

Hana tpnov, starostkaProsazen tto vci by mlo pro obce a re-

giony velk vznam, stejn jako se podailo zmenit diskriminaci obc uvedenm v ivot zkona o rozpotovm uren dan. Starost-ky a starostov, ite vzvu dle mezi zn-m, a se podepe co nejvce lid. Pipojte se i vy, kte jste nevili v RUD a pesto le-tos penze pro obce dostanete. dn poli-tick pslunost nen v tomto ppad na pekku.

Vladimr Buchta, mstopedseda Mi-kroregionu Svita

Povauji to za sprvn krok. Jedin finan-covnm a hospodaenm s finannmi pro-stedky pmo v obcch, mikroregionech ne-bo mstnch aknch skupinch bude efek-tivn vyuvno alokovanch prostedk. Nebude mon z nich ukrajovat nesmysl-nm perozdlovnm prostednictvm mi-nisterstev, fond a rznch pochybnch agentur.

Petr ibrava, starosta mstaPln souhlasm, je zapoteb tmto zpso-

bem poslit rovn mstn akn skupiny, mi-kroregiony a svazky obc, kter nejlpe zna-j poteby venkova.

Vladimr Kralk, starostaAno pln podporuji nvrh. Je nutn o fin.

prostedcch rozhodovat na rovn MAS, mi-kroregiony, obce.

Anneliese Benkov, starostkaU je na ase, aby tato vzva pomohla.

Jsem pesvden, e se po cest neztrat tolik penz ne se dostanou na obec. Dku-ji vem, kdo se k tto vzv pipoj.

Zdroj: www.jurencakova.cz



Z i n n o s t i S P O V R 1 8Z

Budouc programov obdob z pohledu ministerstev pro mstn rozvoj a zemdlstv, ale tak zosten debata a vy-kn nzor mezi ptomnmi se zstupcem Svazu mst a obc o nzorech tto organizace z posledn doby na innost mst-nch aknch skupin. To byla hlavn tmata norov schze Spolku pro obnovu venkova, kter se konala 5. 2. v budov Sentu v Praze. Pedstavitel Spolku rovn uvedli do svta novou publikaci Venkovsk stavby 2012 a dolo i k podpisu Memoranda o spoluprci s prezidentem Pamtkov komory R.

budouc Programov obdobBudouc programov obdob z pohledu ministerstva pro mstn

rozvoj pedstavil Miroslav Dank z oddlen kohezn politiky MMR R. Uvedl, e v poslednm kvartlu loskho roku se ve vl-d podailo prosadit dokument, kter stanovuje strukturu opera-nch program pro pt obdob. Oproti souasnmu obdob se u do budoucna nebudeme potkvat s ROPy, ale v hlavnm cli bu-de osm operanch program (OP) vetn jednoho, kter bude re-gionln specifick pro Prahu a jednoho, jen bude zamen na

technickou pomoc a budou z nj erpat jen urit subjekty na chod systmu, ekl Dank. Pokraovatelem ROP a souasnho IOPu by ml bt Integrovan regionln operan program, kter bude p-sobit na pomez toho, kam u nebudou sahat intervence PRV.

Na esk stran je podle Daka nastaven harmonogram, kter ukld vem resortm pedloit nult nebo mnus prvn verze pro-gram do konce bezna. MMR pak ve zkrcen podob bude in-formovat vldu R do konce kvtna. Spolu s tm by vlda mla ob-dret nvrh Dohody o partnerstv, co je dokument, kter na-

Je nezbytn, aby se akti venkova spojilia o penze bojovali. Jinak je zsk nkdo jinSpolek se v noru zabval budoucm programovm obdobm z pohledu dvou ministerstev

norov schze SPOV v Sentu. Radan Veerka pipravuje s tajemnic Kateinou Kapkovou prezentaci mapy t venkov.

Miroslav Dank (MMR) Pavel Sek (MZe) Stanislav Polk (PsP)


Z i n n o s t i S P O V R 1 9Z

hrazuje souasn Nrodn strategick referenn rmec. Tato dohoda bude zatiovat vechny fondy.

Dank dle ptomnm vysvtlil, e ke konci srpna by mlo bt pedloeno dal koleko operanch program na MMR, potamo na vldu R, kter by se tmto nvrhem mla zabvat v poslednm kvartlu letonho roku. Jakmile bude R pitena finann aloka-ce, bude mon stanovit finann pdly pro jednotliv OP a ty pak vnitn strukturovat.

Ped koncem loskho roku nebyl na pt obdob schvlen spolen finann rmec pro celou Evropu. Vypadalo to, e bude R tratit, informoval dle Dank a pokraoval: V souasn do-b mme na kohezn politiku zhruba 27 miliard euro, ale do bu-doucna se d potat maximln s 20 miliardami. Zatm ale nen stanoven finann ani legislativn rmec, o nm se nyn vyjedn-v. Zhruba do przdnin probhnou jednn s Evropskou komis na neoficiln bzi, po przdninch bude nsledovat proces projedn-vn. Zatm pracujeme na tom, co se podailo dohodnout na rad mezi 27 stty. Parlament k tomu m njak pipomnky, vsledky prozatmnch jednn jsou zatm mlhav, uzavel.

Sek: Harmonogramy evropsk komise jsou patn, jedeme na zklad nvrh, kter nejsou schvleny.

Vrchn editel sekce rozvoje venkova MZe R Pavel Sek se zmnil o koordinaci vyjednvn resort a jednotlivch pracov-nch skupin. Sdlil, e MZe m dva programy rozvoj venkova a ry-bsk fond. Mme est priorit, kter bychom mli do budoucna eit. Jednou z nich je zemn rozvoj. Jde o to, jakou politiku a ja-k cl a smr si zvolme pi rozloen intervennch oblast z jednot-livch fond. Tento politick dialog bude muset probhnout nejen na poli venkova jako takovho, ale zejmna mnohem citlivjho tmatu posledn doby a to jsou MASky a jejich dal byt ve struk-tue rozvoje venkova, ekl Sek.

Jak dle uvedl, souasn struktura programu m dv obligtn sti. Na ivotn prosted 25 procent a na LEADER pt procent z celkovho rozpotu fondu, ekl dle Sek.

Sek tak zmnil, e celkov badet rozvoje venkova byl zkr-cen a zejm se ji nenav. Z 93 miliard na sedmilet obdob se meme propadnout a nkde k 7580 miliardm EUR. A j nero-zumm spoivosti sttu, kdy stojme ped nvrhem na kofinan-covn programu 85 ku 15. V souasn dob je to 75 ku 25. Na jedn stran budou na ministerstvu financ spokojeni, e uet-me, na druhou stranu pjde do venkova mnohem mn, ekl a pokraoval: Harmonogramy evropsk komise jsou patn, je-deme na zklad nvrh, kter nejsou schvleny. V tuto chvli, rok ped sputnm, nemme jet ani hlavn provdc pedpis a za-tm k tomu nesmuje ani dn dohoda. Dokonce u i na DG Agri pipoutj, e rok 2014 bude provizorn. U k tomu pipravuj i le- Eduard Kavala a Josef Bezdek

Josef Bezdek (SMO) a Stanislav Rampas (SPOV)Radan Veerka (SPOV)

gislativu, aby bylo jasn, jak se budou financovat pm platby a jak se budou dofinancovvat opaten rozvoje venkova. V zem-dlstv jsme paradoxn trestni za rychl erpn. My jsme u vy-erpali a dostvme se do hluchho roku 2014, kdy jinm sttm je dna monost dofinancovat si a dobhnout stvajc obdob. i-li ti, co byli v peletonu na chvostu, paradoxn dostvaj pozin v-hodu, aby to dobhli, a ti co spchali, aby to vyerpali a mohli se zat pipravovat na erpn novch penz, budou stt a ekat. A te se ptme, jestli budeme mt monost shnout si do toho no-vho balku, sdlil Sek.

Komise chtla jet v obdob 2014 a 2020 v systmu, kdy u nastav nov podmnky. Ale v tuto chvli by musela slevit z toho, e programov obdob zkrt, protoe by musela z balku pustit nco na pechodn obdob, aby nebylo pln hluch. Jedn se prv o rok 2014. Nicmn u se pipout, e investice v roce 2014 v-bec nebudou a ve bude zvisl jen na sttnm rozpotu, dodal.

Radan Veerka reagoval, e kvituje s povdkem, e MMR i MZe bere Spolek jako partnerskou organizaci a jeho hlasy tam jsou sly-et. Existuje nyn reln vhled, e ze souasnho programovac-ho obdob vyerpme 60 70 procent. Vce penz pes ten sloi-t mechanismus bohuel neprojde. To je problm v nastaven sou-asnho obdob. My jsme se nepouili a nastavujeme si obdobnm zpsobem problmy pro obdob 2014+. Co je pro m nejasn, to je vrcholov struktura zen strategickho rmce, kter tady v p-tm obdob bude. Vznikly funkce generlnch sekret, na adu vldy m bt rada, kter by se mla stt Nrodnm orgnem pro koordinaci, aby byla vt koordinace mezi jednotlivmi operan-mi programy a nedochzelo tam k pekryvm nebo nedokryvm jako v tomto obdob. Souasn vznik nrodn orgn pro koordi-naci na MMR, m tady podle m vznikaj duplicity. Kdo tedy vlast-n bude koordinovat tu kohezn politiku? ptal se Veerka. Pot zmnil Druhou zlnskou vzvu, na n od ledna spolupracoval.


Z i n n o s t i S P O V R 2 0ZPolk: Pokud bude penz mn, pak je nezbytn, aby se akti venkova spojili a o penze bojovali, nebo to udl ve svj prospch nkdo jin. Proto byste mli Druhou zlnskou vzvu podpoit

Stanislav Polk, bval pedseda Vboru pro veejnou

sprvu a regionln rozvoj uvedl, e ze svho titulu dochzel na MMR, kde se pipravovaly programy a erpn pro pt obdob. Ztotouji se s panem Veerkou, e se pvodn jednalo o pti prioritch a dnes se kad sna prosadit svou vizi a sv zjmy. Jsem pro, aby se venkov ozval. Pokud bude penz mn, pak je nezbyt-n, aby se akti venkova spojili a o penze bojovali, nebo to ud-l ve svj prospch nkdo jin. Proto byste mli Druhou zlnskou vzvu podpoit, vyzval ptomn.

eduarda kavala se zmnil se o obavch ministra Bendla a dal-ch z toho, e MASky supluj samosprvy, a e by nemly peroz-dlovat penze z EU. Postavil se na stranu MASek a vyzval venkov jako celek k tomu, aby se o sv prva pihlsil a hjil je.

Radan Veerka pot reagoval, e se MZe zavzalo sjednotit standardy a urit pravidla hry. A j tvrdm, e u jsme to mli ud-lat dvno. Je poteba se postavit ke stoprocentnmu pokryt psob-nosti MASek v R. Apeluji i na MMR ve smyslu propojen strate-gickch pln LEADER strategi kraj, region, obc atd., ekl.

Na jeho slova pak navzal ptomn zstupce MZe Pavel Se-k, kter uvedl, e komise pro standardy MASek je ji piprave-na. Te je ve schvalovn u ministra statut pracovn skupiny, kde se chceme potkat se vemi relevantnmi partnery. Diskuze bude ve-dena nejen kolem nastaven v rmci samotnho programu, ale i metodice a certifikaci MASek, kde projednme prv to, aby stan-dardy smrem k veejnosti byly deklarovny, a aby ustaly diskuze o tom, kde je msto MASek a kde msto starost. Existuje dohoda s MMR, e to bude deklarovat metodiku regionlnho zemnho rozvoje. Budeme mt jistotu, e se navazuje na rozvoj kraje a da-nho zem a e strategie MAS jsou vytvoeny v souladu a se sou-hlasem samosprv. Nikdo pak nebude zpochybovat politick a volebn mandty. Pokud to tak nkde nebude, nebude moci MAS-ka dat prostedky, upesnil Sek.

zajitn regionlnch funkc knihovenVt Richter z esk nrodn knihovny a souasn pedseda

Svazu knihovnk a informanch pracovnk R (SKIP) pedstavil v prezentaci statistiku nvtvnosti rznch kulturnch a sportov-nch instituc a akc. Uvedl, e financovn knihoven pelo na kra-je a nyn dochz k podstatnmu ochuzen jejich slueb. Ve Ste

Documents

ZV 3/2013