1
41 Zaacutekladniacute veličiny v chemii
Vyjaacutedřeniacute množstviacute laacutetek
1 Objem - V - (cm3 ml dm3 l)
2 Hmotnost - m - (g kg)
3 Laacutetkoveacute množstviacute - n - (mol) udaacutevaacute počet čaacutestic (atomů molekul iontů) v soustavě (v laacutetce o určiteacute
hmotnosti)
1mol=60231023čaacutestic
Hmotnost a objem laacutetek o stejneacutem laacutetkoveacutem množstviacute jsou různaacute protože jsou různeacute i čaacutestice
1mol plynneacute laacutetky zaujiacutemaacute za normaacutelniacutech podmiacutenek objem 224dm3
4 Molaacuterniacute hmotnost - M - (gmol) podiacutel hmotnosti laacutetky a jejiacuteho laacutetkoveacuteho množstviacute
Molaacuterniacute hmotnost je důležitou charakteristikou prvku a nalezneme ji v tabulkaacutech
Vztahy ktereacute platiacute
m=ρV
M=mn
n=mM
m=nM
Molaacuterniacute hmotnost laacutetek můžeme vypočiacutetat jako součet molaacuterniacutech hmotnostiacute všech atomů ktereacute vyjadřuje
vzorec sloučeniny
M(Cu)=635gmol
M(S)=321gmol
M(O)=160gmol
takže molaacuterniacute hmotnost siacuteranu měďnateacuteho CuSO4 je
M(CuSO4)=1 M(Cu)+1 M(S)+4 M(O)= =635+321+4160=635+321+64=1596gmol
2
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jak je definovanaacute soustava
2 Jakeacute jsou možnosti vyjaacutedřeniacute množstviacute laacutetek
3 Ve vaacutelci 1 je 1mol vody (18cm3) a ve vaacutelci 2 je 1mol ethanolu (584cm3) Vysvětli proč je objem
1molu vody menšiacute než objem 1molu ethanolu Vypočiacutetej hmotnost 1molu obou laacutetek Vzorec
etanolu je Ch3CH2OH
4 Čaacutestice ktereacute tvořiacute chemickeacute laacutetky jsou velmi maleacute a i v nepatrneacutem objemu jich je velkeacute množstviacute
Vypočiacutetej počet molekul vody v kapce o hmotnosti 025g
5 Stejnyacutem způsobem jako v předešleacutem přiacutekladu vypočiacutetej kolik molekul sacharoacutezy obsahuje kostka
cukru o hmotnosti 45g Vzorec sacharoacutezy je C12H22O11
6 Urči prvek jehož laacutetkoveacute množstviacute je 025mol a hmotnost 5175g Co o něm už viacuteme
7 Vypočiacutetej molaacuterniacute hmotnosti naacutesledujiacuteciacutech sloučenin AgNO3 MgCl26H2O Ca(OH)2
8 Vypočiacutetej deacutelku hrany krychle kteraacute maacute objem 224dm3
3
42 Zaacutekladniacute veličiny v chemii
Vyjaacutedřeniacute složeniacute roztoku
1 Hmotnostniacute zlomek - w - () často vyjadřujeme v procentech
2 Laacutetkovaacute koncentrace - c - (moll moldm3) je vyjaacutedřena podiacutelem laacutetkoveacuteho množstviacute rozpuštěneacute laacutetky a
objemu roztoku Čiacutem většiacute je koncentrace tiacutem většiacute laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky roztok daneacuteho
objemu obsahuje
Vztahy ktereacute platiacute
w= msmroztoku
mroztoku= ms+mrozpouštědla
c=nV
Př Vypočiacutetej kolikaprocentniacute je roztok skalice modreacute je li jeho hmotnost 150g a rozpustili jsme 15g skalice modreacute
w=
mroztoku=150g
ms=15g
w=msmroztoku
w=15150
w=01=10
Př Vypočiacutetej koncentraci kyseliny chlorovodiacutekoveacute HCl v roztoku o objemu 5dm3 kteryacute obsahuje 05mol rozpuštěneacuteho
chlorovodiacuteku
c=
V=5dm3
n=05mol
c=nV
c=055
c=01moldm3
4
Otaacutezky a uacutekoly
1 Co je roztok a jakyacutemi způsoby lze vyjaacutedřit jeho složeniacute
2 Vypočiacutetej hmotnostniacute zlomek hydroxidu sodneacuteho v roztoku kteryacute vznikne rozpuštěniacutem 80g teacuteto
laacutetky v 15l vody
3 Vypočiacutetej hmotnost pevneacute laacutetky a hmotnost rozpouštědla v roztoku kteryacute je 20 a jeho hmotnost je
1kg
4 Vypočiacutetej koncentraci roztoku o objemu 200ml viacuteme li že je v něm rozpuštěno 05mol laacutetky
5 Jakyacute je objem roztoku o koncentraci 15moll je li laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky 06mol
6 Maacuteme 500g 25 roztoku NaCl a 075dm3roztoku o koncentraci 025moldm3
V ktereacutem z těchto dvou roztoků je rozpuštěno viacutece soli
5
43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute
Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku
teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
120g 15
8g 20g
13 33g
550g 455g
Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje
6
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Laacutetka Molaacuterniacute
hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
NaOH 01mol 05dm3
HCl 72g 20dm3
CuSO4 02mol 100cm3
NaCl 50g 500cm3
Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku
7
44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 1
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi
nCu=mCuMCu
nCu=160635
nCu=0025mol
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nCu2S nCu = 12
nCu2S=00252
nCu2S=00126mol
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol
mCu2S= nCu2SMCu2S
mCu2S=001261591
mCu2S=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
8
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho
MNaCl=
nNaCl=mNaClMCNaCl
nNaCl=
nNaCl=
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nNa nNaCl =
nNa=
nNa=
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MNa=
mNa= nNaMNa
mNa=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
2
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jak je definovanaacute soustava
2 Jakeacute jsou možnosti vyjaacutedřeniacute množstviacute laacutetek
3 Ve vaacutelci 1 je 1mol vody (18cm3) a ve vaacutelci 2 je 1mol ethanolu (584cm3) Vysvětli proč je objem
1molu vody menšiacute než objem 1molu ethanolu Vypočiacutetej hmotnost 1molu obou laacutetek Vzorec
etanolu je Ch3CH2OH
4 Čaacutestice ktereacute tvořiacute chemickeacute laacutetky jsou velmi maleacute a i v nepatrneacutem objemu jich je velkeacute množstviacute
Vypočiacutetej počet molekul vody v kapce o hmotnosti 025g
5 Stejnyacutem způsobem jako v předešleacutem přiacutekladu vypočiacutetej kolik molekul sacharoacutezy obsahuje kostka
cukru o hmotnosti 45g Vzorec sacharoacutezy je C12H22O11
6 Urči prvek jehož laacutetkoveacute množstviacute je 025mol a hmotnost 5175g Co o něm už viacuteme
7 Vypočiacutetej molaacuterniacute hmotnosti naacutesledujiacuteciacutech sloučenin AgNO3 MgCl26H2O Ca(OH)2
8 Vypočiacutetej deacutelku hrany krychle kteraacute maacute objem 224dm3
3
42 Zaacutekladniacute veličiny v chemii
Vyjaacutedřeniacute složeniacute roztoku
1 Hmotnostniacute zlomek - w - () často vyjadřujeme v procentech
2 Laacutetkovaacute koncentrace - c - (moll moldm3) je vyjaacutedřena podiacutelem laacutetkoveacuteho množstviacute rozpuštěneacute laacutetky a
objemu roztoku Čiacutem většiacute je koncentrace tiacutem většiacute laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky roztok daneacuteho
objemu obsahuje
Vztahy ktereacute platiacute
w= msmroztoku
mroztoku= ms+mrozpouštědla
c=nV
Př Vypočiacutetej kolikaprocentniacute je roztok skalice modreacute je li jeho hmotnost 150g a rozpustili jsme 15g skalice modreacute
w=
mroztoku=150g
ms=15g
w=msmroztoku
w=15150
w=01=10
Př Vypočiacutetej koncentraci kyseliny chlorovodiacutekoveacute HCl v roztoku o objemu 5dm3 kteryacute obsahuje 05mol rozpuštěneacuteho
chlorovodiacuteku
c=
V=5dm3
n=05mol
c=nV
c=055
c=01moldm3
4
Otaacutezky a uacutekoly
1 Co je roztok a jakyacutemi způsoby lze vyjaacutedřit jeho složeniacute
2 Vypočiacutetej hmotnostniacute zlomek hydroxidu sodneacuteho v roztoku kteryacute vznikne rozpuštěniacutem 80g teacuteto
laacutetky v 15l vody
3 Vypočiacutetej hmotnost pevneacute laacutetky a hmotnost rozpouštědla v roztoku kteryacute je 20 a jeho hmotnost je
1kg
4 Vypočiacutetej koncentraci roztoku o objemu 200ml viacuteme li že je v něm rozpuštěno 05mol laacutetky
5 Jakyacute je objem roztoku o koncentraci 15moll je li laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky 06mol
6 Maacuteme 500g 25 roztoku NaCl a 075dm3roztoku o koncentraci 025moldm3
V ktereacutem z těchto dvou roztoků je rozpuštěno viacutece soli
5
43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute
Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku
teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
120g 15
8g 20g
13 33g
550g 455g
Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje
6
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Laacutetka Molaacuterniacute
hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
NaOH 01mol 05dm3
HCl 72g 20dm3
CuSO4 02mol 100cm3
NaCl 50g 500cm3
Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku
7
44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 1
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi
nCu=mCuMCu
nCu=160635
nCu=0025mol
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nCu2S nCu = 12
nCu2S=00252
nCu2S=00126mol
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol
mCu2S= nCu2SMCu2S
mCu2S=001261591
mCu2S=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
8
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho
MNaCl=
nNaCl=mNaClMCNaCl
nNaCl=
nNaCl=
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nNa nNaCl =
nNa=
nNa=
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MNa=
mNa= nNaMNa
mNa=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
3
42 Zaacutekladniacute veličiny v chemii
Vyjaacutedřeniacute složeniacute roztoku
1 Hmotnostniacute zlomek - w - () často vyjadřujeme v procentech
2 Laacutetkovaacute koncentrace - c - (moll moldm3) je vyjaacutedřena podiacutelem laacutetkoveacuteho množstviacute rozpuštěneacute laacutetky a
objemu roztoku Čiacutem většiacute je koncentrace tiacutem většiacute laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky roztok daneacuteho
objemu obsahuje
Vztahy ktereacute platiacute
w= msmroztoku
mroztoku= ms+mrozpouštědla
c=nV
Př Vypočiacutetej kolikaprocentniacute je roztok skalice modreacute je li jeho hmotnost 150g a rozpustili jsme 15g skalice modreacute
w=
mroztoku=150g
ms=15g
w=msmroztoku
w=15150
w=01=10
Př Vypočiacutetej koncentraci kyseliny chlorovodiacutekoveacute HCl v roztoku o objemu 5dm3 kteryacute obsahuje 05mol rozpuštěneacuteho
chlorovodiacuteku
c=
V=5dm3
n=05mol
c=nV
c=055
c=01moldm3
4
Otaacutezky a uacutekoly
1 Co je roztok a jakyacutemi způsoby lze vyjaacutedřit jeho složeniacute
2 Vypočiacutetej hmotnostniacute zlomek hydroxidu sodneacuteho v roztoku kteryacute vznikne rozpuštěniacutem 80g teacuteto
laacutetky v 15l vody
3 Vypočiacutetej hmotnost pevneacute laacutetky a hmotnost rozpouštědla v roztoku kteryacute je 20 a jeho hmotnost je
1kg
4 Vypočiacutetej koncentraci roztoku o objemu 200ml viacuteme li že je v něm rozpuštěno 05mol laacutetky
5 Jakyacute je objem roztoku o koncentraci 15moll je li laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky 06mol
6 Maacuteme 500g 25 roztoku NaCl a 075dm3roztoku o koncentraci 025moldm3
V ktereacutem z těchto dvou roztoků je rozpuštěno viacutece soli
5
43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute
Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku
teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
120g 15
8g 20g
13 33g
550g 455g
Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje
6
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Laacutetka Molaacuterniacute
hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
NaOH 01mol 05dm3
HCl 72g 20dm3
CuSO4 02mol 100cm3
NaCl 50g 500cm3
Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku
7
44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 1
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi
nCu=mCuMCu
nCu=160635
nCu=0025mol
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nCu2S nCu = 12
nCu2S=00252
nCu2S=00126mol
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol
mCu2S= nCu2SMCu2S
mCu2S=001261591
mCu2S=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
8
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho
MNaCl=
nNaCl=mNaClMCNaCl
nNaCl=
nNaCl=
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nNa nNaCl =
nNa=
nNa=
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MNa=
mNa= nNaMNa
mNa=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
4
Otaacutezky a uacutekoly
1 Co je roztok a jakyacutemi způsoby lze vyjaacutedřit jeho složeniacute
2 Vypočiacutetej hmotnostniacute zlomek hydroxidu sodneacuteho v roztoku kteryacute vznikne rozpuštěniacutem 80g teacuteto
laacutetky v 15l vody
3 Vypočiacutetej hmotnost pevneacute laacutetky a hmotnost rozpouštědla v roztoku kteryacute je 20 a jeho hmotnost je
1kg
4 Vypočiacutetej koncentraci roztoku o objemu 200ml viacuteme li že je v něm rozpuštěno 05mol laacutetky
5 Jakyacute je objem roztoku o koncentraci 15moll je li laacutetkoveacute množstviacute rozpuštěneacute laacutetky 06mol
6 Maacuteme 500g 25 roztoku NaCl a 075dm3roztoku o koncentraci 025moldm3
V ktereacutem z těchto dvou roztoků je rozpuštěno viacutece soli
5
43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute
Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku
teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
120g 15
8g 20g
13 33g
550g 455g
Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje
6
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Laacutetka Molaacuterniacute
hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
NaOH 01mol 05dm3
HCl 72g 20dm3
CuSO4 02mol 100cm3
NaCl 50g 500cm3
Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku
7
44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 1
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi
nCu=mCuMCu
nCu=160635
nCu=0025mol
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nCu2S nCu = 12
nCu2S=00252
nCu2S=00126mol
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol
mCu2S= nCu2SMCu2S
mCu2S=001261591
mCu2S=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
8
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho
MNaCl=
nNaCl=mNaClMCNaCl
nNaCl=
nNaCl=
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nNa nNaCl =
nNa=
nNa=
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MNa=
mNa= nNaMNa
mNa=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
5
43 Zaacutekladniacute veličiny v chemii - procvičovaacuteniacute
Vypočiacutetej kolik g skalice modreacute (vzorec najdeš v učebnici na straně 115) je potřeba na přiacutepravu 180g 25 roztoku
teacuteto laacutetky a porovnej ho s množstviacutem potřebnyacutem na přiacutepravu 350ml roztoku o koncentraci 055moll
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
120g 15
8g 20g
13 33g
550g 455g
Popiš a zakresli jak se spraacutevně při přiacutepravě roztoku postupuje
6
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Laacutetka Molaacuterniacute
hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
NaOH 01mol 05dm3
HCl 72g 20dm3
CuSO4 02mol 100cm3
NaCl 50g 500cm3
Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku
7
44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 1
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi
nCu=mCuMCu
nCu=160635
nCu=0025mol
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nCu2S nCu = 12
nCu2S=00252
nCu2S=00126mol
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol
mCu2S= nCu2SMCu2S
mCu2S=001261591
mCu2S=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
8
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho
MNaCl=
nNaCl=mNaClMCNaCl
nNaCl=
nNaCl=
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nNa nNaCl =
nNa=
nNa=
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MNa=
mNa= nNaMNa
mNa=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
6
Dopočiacutetej chybějiacuteciacute uacutedaje v tabulce
Laacutetka Molaacuterniacute
hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
NaOH 01mol 05dm3
HCl 72g 20dm3
CuSO4 02mol 100cm3
NaCl 50g 500cm3
Hmotnostniacute zlomek vyjadřuje nejen složeniacute roztoků jak viacuteme ale takeacute složeniacute sloučenin Rozborem dusiacutekatyacutech hnojiv bylo zjištěno že v 1kg NH4NO3 je 350g vaacutezaneacuteho dusiacuteku a ve 2kg (NH4)2SO4 je vaacutezaacuteno 424g dusiacuteku Jakyacute je hmotnostniacute zlomek dusiacuteku v těchto hnojivech Ktereacute hnojivo obsahuje viacutece dusiacuteku
7
44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 1
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi
nCu=mCuMCu
nCu=160635
nCu=0025mol
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nCu2S nCu = 12
nCu2S=00252
nCu2S=00126mol
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol
mCu2S= nCu2SMCu2S
mCu2S=001261591
mCu2S=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
8
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho
MNaCl=
nNaCl=mNaClMCNaCl
nNaCl=
nNaCl=
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nNa nNaCl =
nNa=
nNa=
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MNa=
mNa= nNaMNa
mNa=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
7
44 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 1
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 1
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy mědi
nCu=mCuMCu
nCu=160635
nCu=0025mol
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sulfidu měďneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nCu2S nCu = 12
nCu2S=00252
nCu2S=00126mol
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MCu2S=2MCu + 1MS=2635 + 321=1591gmol
mCu2S= nCu2SMCu2S
mCu2S=001261591
mCu2S=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
8
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho
MNaCl=
nNaCl=mNaClMCNaCl
nNaCl=
nNaCl=
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nNa nNaCl =
nNa=
nNa=
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MNa=
mNa= nNaMNa
mNa=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
8
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy chloridu sodneacuteho
MNaCl=
nNaCl=mNaClMCNaCl
nNaCl=
nNaCl=
3 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy sodiacuteku
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto laacutetek
nNa nNaCl =
nNa=
nNa=
4 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
MNa=
mNa= nNaMNa
mNa=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
9
45 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - 2
V praxi je nutneacute umět vypočiacutetat hmotnost produktů ktereacute vznikajiacute ze znaacutemeacuteho množstviacute vyacutechoziacutech laacutetek a naopak
Vyacutepočty využiacutevaacuteme jak v laboratoři tak při průmyslovyacutech vyacuterobaacutech
Existuje několik postupů vyacutepočtů jak dosaacutehnout spraacutevneacuteho vyacutesledku
Př Vypočiacutetej hmotnost sulfidu měďneacuteho kteryacute vznikne reakciacute mědi o hmotnosti 160g se siacuterou
Postup č 2
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2Cu +1S rarr 1Cu2S
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
2Cu +1S rarr 1Cu2S
a A b B
m(A)=16g m(B)= 3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MCu2S=159gmol
MCu=635gmol
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Cu2S)=12159635160
m(Cu2S)=200g
Reakciacute 160g mědi se siacuterou vzniknou 200g sulfidu měďneacuteho
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
10
Př Vypočiacutetej hmotnost sodiacuteku potřebneacuteho na reakci s chlorem maacute li vzniknout 35g chloridu sodneacuteho
1 Chemickou rovniciacute zapiacutešeme probiacutehajiacuteciacute reakci a rovnici vyčiacutesliacuteme
2 Pod rovniciacute označiacuteme
A - laacutetka jejiacutež hmotnost znaacuteme - chlorid sodnyacute
a - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mA - hmotnost laacutetky A
B - laacutetka jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme - sodiacutek
b - jejiacute stechiometrickyacute koeficient
mB - hmotnost laacutetky B
3 Vypočiacutetaacuteme molaacuterniacute hmotnosti laacutetky A i laacutetky B
MNaCl=
MNa=
4 Hmotnost laacutetky B vypočiacutetaacuteme dosazeniacutem do obecneacuteho vzorce
m(B)=baM(B)M(A)m(A)
m(Na)=
Př Vypočiacutetej kolik zinku je potřeba na reakci s chlorem maacute li při přiacutepravě vodiacuteku vzniknout 65g chloridu
zinečnateacuteho ZnCl2
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
11
46 Vyacutepočet z chemickeacute rovnice - procvičovaacuteniacute
1 Vypočtěte hmotnost oxidu siřičiteacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 8g siacutery
S + O2 --gt SO2
2 Reakciacute železa s kyselinou siacuterovou vznikaacute vodiacutek a siacuteran železnatyacute
Vypočtěte hmotnost železa kterou potřebujeme k přiacutepravě 20g vodiacuteku
Fe + H2SO4 --gt H2 + FeSO4
3 Vypočtěte hmotnost vaacutepniacuteku potřebneacuteho k oxidaci vznikaacute li 112g oxidu vaacutepenateacuteho
2Ca + O2 --gt 2CaO
4 Vypočtěte hmotnost uhličitanu vaacutepenateacuteho kterou potřebujeme k vyacuterobě 112kg paacuteleneacuteho vaacutepna (oxidu
vaacutepenateacuteho)
CaCO3 --gt CaO + CO2
5 Vypočtěte hmotnost hliniacuteku a hmotnost kysliacuteku potřebnou k přiacutepravě 51g oxidu hliniteacuteho
4Al + 3O2 --gt 2Al2O3
6 Vypočtěte hmotnost oxidu fosforečneacuteho kteryacute vznikl spaacuteleniacutem 31g fosforu
P + O2 --gt P2O5 (rovnici uprav)
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
12
7 Vypočtěte hmotnost chloridu hliniteacuteho kteryacute vznikl reakciacute 105g chloru s praacuteškovyacutem hliniacutekem
Al + Cl2 --gt AlCl3 (rovnici uprav)
8 Tepelnyacutem rozkladem oxidu rtuťnateacuteho HgO vznikaacute rtuť a kysliacutek
Vypočtěte hmotnost rtuti a kysliacuteku kteryacute vznikne rozkladem 1085g oxidu rtuťnateacuteho
9 Koupili jsme 50kg paacuteleneacuteho vaacutepna CaO Kolik kg hašeneacuteho vaacutepna Ca(OH)2 připraviacuteme z tohoto množstviacute
paacuteleneacuteho vaacutepna
Vznikne 16g laacutetky
Potřebujeme 558g železa
Potřebujeme 80g vaacutepniacuteku
Potřebujeme 2002g uhličitanu vaacutepenateacuteho
K přiacutepravě potřebujeme 27g hliniacuteku a 24g kysliacuteku
Vznikne 71g oxidu fosforečneacuteho
Vznikne 132g chloridu hliniteacuteho
Vznikne 1005g rtuti a 8g kysliacuteku
Připraviacuteme 66kg hašeneacuteho vaacutepna
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
13
47 Sloučeniny - přehled naacutezvosloviacute
Chemickaacute sloučenina - sklaacutedaacute se z vaacutezanyacutech atomů dvou a viacutece prvků
dvouprvkoveacute sloučeniny - oxidy sulfidy halogenidy bezkysliacutekateacute kyseliny
viacutece prvkoveacute sloučeniny - kyseliny hydroxidy soli
Chemickeacute naacutezvosloviacute - soubor pravidel podle ktereacuteho se tvořiacute naacutezvy a vzorce chemickyacutech sloučenin O českeacute naacutezvosloviacute se ve velkeacute miacuteře zasloužil chemik Emil Votoček
Oxidačniacute čiacuteslo - naacuteboj kteryacute zdaacutenlivě majiacute jednotliveacute atomy v molekule sloučeniny
zapisuje se řiacutemskou čiacutesliciacute vpravo nahoře u značky prvku O-II HI FeIII
kladneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s menšiacute elektronegativitou
zaacuteporneacute oxidačniacute čiacuteslo maacute atom prvku s většiacute elektronegativitou
součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
Platiacute
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I - nyacute
II - natyacute
III - ityacute
IV - ičityacute
V - ičnyacute
- ečnyacute
VI - ovyacute
VII - istyacute
VIII - ičelyacute
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
14
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zapiš naacutezvy některyacutech dvouprvkovyacutech sloučenin s kteryacutemi jsme se již seznaacutemili uveď jejich
vyacuteznamneacute vlastnosti
2 Definuj oxidačniacute čiacuteslo
3 Součet všech oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v molekule je vždy roven
4 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla I a -I NaCl KBr HCl AgI
5 V naacutesledujiacuteciacutech vzorciacutech sloučenin doplň oxidačniacute čiacutesla II a-II CaO FeS HgO ZnS
6 Doplň tabulku
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku sloučeneacuteho s kysliacutekem siacuterou atd
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu oxidu sulfidu atd
I
natyacute
III
ičityacute
V
ovyacute
VII
ičelyacute
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
15
48 Oxidy - vyacuteznamneacute oxidy
Oxidy
dvouprvkoveacute sloučeniny kysliacuteku a dalšiacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo kysliacuteku je -II
jsou vyacuteznamnyacutemi vyacutechoziacutemi laacutetkami meziprodukty či konečnyacutemi produkty chemickyacutech vyacuterob
mezi důležiteacute oxidy patřiacute - dusnyacute dusnatyacute dusičityacute siřičityacute siacuterovyacute uhelnatyacute uhličityacute vaacutepenatyacute hlinityacute
fosforečnyacute křemičityacute chromityacute železityacute měďnatyacute aj
Oxid siřičityacute - bezbarvaacute plynnaacute zapaacutechajiacuteciacute jedovataacute laacutetka Vznikaacute hořeniacutem siacutery kteraacute je obsažena takeacute v palivech Je
přiacutečinou tzv kyselyacutech dešťů Využiacutevaacute se při vyacuterobě papiacuteru k běleniacute vlny k dezinfekci sudů a je meziproduktem při
vyacuterobě kyseliny siacuteroveacute
Oxid dusnatyacute a oxid dusičityacute - bezbarvyacute a hnědočervenyacute plyn Do ovzdušiacute se dostaacutevajiacute z některyacutech vyacuterob a činnostiacute
spalovaciacutech motorů Takeacute se podiacuteliacute na kyselyacutech deštiacutech Oba jsou meziprodukty při vyacuterobě kyseliny dusičneacute
Oxid uhelnatyacute - bezbarvyacute jedovatyacute plyn Vznikaacute při nedokonaleacutem spalovaacuteniacute uhliacutekatyacutech laacutetek nebo redukciacute oxidu
uhličiteacuteho uhliacutekem najdeme ho ve vyacutefukovyacutech plynech i v cigaretoveacutem kouři Je složkou plynnyacutech paliv např
sviacutetiplynu
Oxid uhličityacute - plynnaacute nedyacutechatelnaacute bezbarvaacute laacutetka přirozenaacute součaacutest vzduchu Je těžšiacute než vzduch a čaacutestečně
rozpustnyacute ve vodě Přepravuje se zkapalněnyacute v ocelovyacutech lahviacutech s černyacutem pruhem Použiacutevaacute se k syceniacute naacutepojů
k plněniacute hasiciacutech přiacutestrojů a v pevneacutem skupenstviacute jako tzv suchyacute led k chlazeniacute Nezastupitelnou roli hraje při
fotosynteacuteze
Oxid vaacutepenatyacute - biacutelaacute praacuteškovaacute nebo kusovaacute laacutetka vyrobenaacute ve vaacutepence tepelnyacutem rozkladem uhličitanu vaacutepenateacuteho
Použiacutevaacute se ve stavebnictviacute jako paacuteleneacute vaacutepno na vyacuterobu hašeneacuteho vaacutepna a takeacute v zemědělstviacute k vaacutepněniacute půdy
Oxid hlinityacute - v přiacuterodě se nachaacuteziacute jako tvrdyacute nerost korund jehož odrůdy jsou smirek modryacute safiacuter a červenyacute rubiacuten
Vyraacutebiacute se z bauxitu jako biacutelaacute praacuteškovaacute laacutetka a použiacutevaacute se při vyacuterobě porcelaacutenu zubniacutech cementů a k vyacuterobě hliniacuteku
Oxid fosforečnyacute - biacutelaacute krystalickaacute laacutetka vznikaacute hořeniacutem fosforu Slučuje se ochotně s vodou proto se použiacutevaacute jako
sušidlo
Oxid křemičityacute - pevnyacute těžko tavitelnyacute a chemicky staacutelyacute Využiacutevaacute se ve stavebnictviacute do malty a betonu a ve sklaacuteřstviacute
jako zaacutekladniacute surovina pro vyacuterobu skla
Oxid železityacute - hnědočervenaacute praacuteškovaacute laacutetka je takeacute součaacutestiacute železnyacutech rud pro vyacuterobu železa
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
16
Otaacutezky a uacutekoly
1 Za jakyacutech okolnostiacute může v běžneacutem životě dojiacutet k ohroženiacute oxidem uhelnatyacutem a jak poskytnout
v takoveacutem přiacutepadě prvniacute pomoc
2 Nadbytek oxidu uhličiteacuteho způsobuje tzv skleniacutekovyacute efekt Co o tom viacuteš
3 Ktereacute oxidy najdeme
v kouři tovaacuterniacutech komiacutenů
v mineraacutelniacute vodě
v polodrahokamech
v rudaacutech
4 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute fosforu v oxidu fosforečneacutem P2O5
5 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec oxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
využitiacute ve stavebnictviacute jako
paacuteleneacute vaacutepno
existuje jako s - suchyacute led i jako g s velkou hustotou
oxid křemičityacute SiO2
jako tzv hnědel se taviacute ve
vysokeacute peci
zapaacutechaacute je jedovatyacute vznikaacute hořeniacutem S
oxid dusnatyacute a dusičityacute NO a NO2
použiacutevaacute se jako sušidlo
velmi tvrdyacute nerost modryacute safiacuter
a červenyacute rubiacuten
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
17
49 Oxidy - naacutezev - vzorec
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s kysliacutekem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku kysliacuteku a jeho oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
oxid manganistyacute
MnVII O-II
Mn 2 O7
Zkouška 2VII+7(-II)=0
oxid dusičityacute
NIV O-II
N2 O4 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
N O2
Zkouška 1IV+2(-II)=0
oxid kobaltnatyacute
CoII O-II
Co2 O2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Co O
Zkouška 1II+1(-II)=0
Součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
18
Otaacutezky a uacutekoly
1 Součaacutestiacute vrstvičky laacutetek kteraacute se tvořiacute na povrchu některyacutech kovů je takeacute oxid hlinityacute oxid
zinečnatyacute a oxid olovnatyacute Utvoř vzorce těchto sloučenin
2 Najdi k naacutezvu spraacutevnyacute vzorec
oxid dusnatyacute N2O5
oxid dusičityacute NO
oxid dusnyacute NO2
oxid dusičnyacute N2O
3 Doplň k naacutezvům vzorce
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 U znaacutemyacutech oxidů z předešlyacutech cvičeniacute doplň vyacuteznamnou vlastnost nebo použitiacute
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
19
50 Oxidy - vzorec - naacutezev
Naacutezev oxidu je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno oxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho
s kysliacutekem Při tvořeniacute naacutezvu aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku v oxidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu oxid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
Hg2O - urči naacutezev
Hg2 x O-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute oxid rtuťnyacute
SiO2 - urči naacutezev
Si x O2-II
1x+2(-II)=0
1x-4=0
x=4
x = 4 ičityacute oxid křemičityacute
20
Otaacutezky a uacutekoly
1 Oxidy majiacute značnyacute vyacuteznam v průmysloveacute vyacuterobě Napřiacuteklad
CaO - paacuteleneacute vaacutepno -
CO2 - suchyacute led -
ZnO - složka biacutelyacutech barev -
N2O - naacuteplň bombiček na šlehačku -
Cr2O3 - složka zelenyacutech barev -
Al2O3 - na brusneacute materiaacutely -
CuO - na vyacuterobu mědi -
SO3 - vyacuteroba kyseliny siacuteroveacute -
Odvoď jejich naacutezvy
2 Jeden z těchto oxidů je obsažen ve vyacutefukovyacutech plynech a je velmi škodlivyacute Urči kteryacute a jakyacute je jeho
naacutezev NiO FeO NO HgO
3 Doplň ke vzorcům naacutezvy
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2 oxid střiacutebrnyacute
I2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
MgO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid siřičityacute
4 Jeden z vyacuteznamnyacutech oxidů se podiacuteliacute na vzniku velmi nebezpečneacuteho jevu ktereacutemu řiacutekaacuteme skleniacutekovyacute
efekt O kteryacute oxid jde
21
51 Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
Sulfidy
dvouprvkoveacute sloučeniny siacutery a kovoveacuteho prvku
oxidačniacute čiacuteslo siacutery je -II
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty patřiacute k vyacuteznamnyacutem rudaacutem
mezi důležiteacute sulfidy patřiacute - olovnatyacute zinečnatyacute disulfid železa
Sulfid olovnatyacute - tzv galenit krystalicky střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou Je vyacuteznamnou surovinou pro vyacuterobu olova
Sulfid zinečnatyacute - tzv sfalerit tvořiacute krychloveacute krystaly většinou hnědeacute černeacute někdy i žluteacute barvy Je surovinou pro
vyacuterobu zinku
Disulfid železa - tzv pyrit někdy teacutež nazyacutevanyacute pro svoji žlutou barvu kočičiacute zlato Je nejrozšiacuteřenějšiacutem sulfidem
v zemskeacute kůře Použiacutevaacute se jako ruda na vyacuterobu železa
Sulfid rtuťnatyacute - tzv cinnabarit červenyacute až hnědočervenyacute dřiacuteve na vyacuterobu červeneacuteho barviva je surovinou na
vyacuterobu rtuti
Sulfan - dřiacuteve sirovodiacutek je dvouprvkovou sloučeninou siacutery a vodiacuteku Jde o bezbarvou odporně zapaacutechajiacuteciacute prudce
jedovatou plynnou laacutetku jejiacutež vzorec je H2S
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy jako nerosty patřiacute k nejvyacuteznamnějšiacutem rudaacutem ze kteryacutech se vyraacutebiacute kovy Co je tedy ruda
2 Ktereacute kysliacutekateacute a bezkysliacutekateacute sloučeniny siacutery znaacuteš
3 K miacutestům časteacuteho vyacuteskytu rud patřiacute oblasti kolem Přiacutebrami Střiacutebra Kutneacute Hory a Zlatyacutech Hor Najdi
tato miacutesta na mapě
22
4 Při spalovaacuteniacute uhliacute s obsahem pyritu vznikaacute oxid železityacute a oxid siřičityacute Doplň scheacutema chemickeacute
rovnice
FeS2 + 11O2 rarr helliphellip + helliphellip
5 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute železa v pyritu
6 Sulfid železnatyacute FeS vznikaacute reakciacute praacuteškoveacuteho železa siacutery Vypočiacutetej kolik siacutery je potřeba na přiacutepravu
15g teacuteto sloučeniny Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
7 Doplň tabulku vzorce vyhledej v učebnici
Naacutezev a vzorec sulfidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
sirovodiacutek H2S
krystalickyacute střiacutebřitě šedyacute s velkou hustotou
surovina pro vyacuterobu zinku
zlatožlutyacute krystalickyacute -tzv kočičiacute zlato
surovina na vyacuterobu rtuti
23
52 Sulfidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev sulfidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno sulfid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu prvku
sloučeneacuteho s kysliacutekem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho se siacuterou
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku siacutery a jejiacute oxidačniacute čiacuteslo-II
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
sulfid železityacute
FeIII S-II
Fe2 S3
Zkouška 2III+3(-II)=0
sulfid měďnatyacute
CuII S-II
Cu2 S2 kraacutetiacuteme na zaacutekladniacute tvar
Cu S
Zkouška 1II+1(-II)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu siacutery v sulfidech
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu sulfid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
24
Hg2S - urči naacutezev
Hg2 x S-II
2x+1(-II)=0
2x-2=0
2x=2
x=1
x = 1 nyacute sulfid rtuťnyacute
BaS - urči naacutezev
Ba x S-II
1x+1(-II)=0
1x-2=0
x=2
x = 2 natyacute sulfid barnatyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Sulfidy alkalickyacutech kovů jsou na rozdiacutel od ostatniacutech rozpustneacute ve vodě O ktereacute kovy jde
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute ze sulfidů maacute největšiacute hodnotu M
K2S sulfid ciacuteničityacute Au2S3
sulfid hlinityacute FeS2 sulfid sodnyacute
H2S sulfid chromovyacute V2S5
25
53 Halogenidy - vyacuteznamneacute halogenidy
Halogenidy
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu (F Cl Br I) s jinyacutem prvkem
dvouprvkoveacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem - halogenvodiacuteky
oxidačniacute čiacuteslo halogenu je -I
vyskytujiacute se v přiacuterodě jako nerosty nebo vznikajiacute slučovaacuteniacutem z prvků
mezi vyacuteznamneacute patřiacute chlorid sodnyacute fluorid vaacutepenatyacute bromid střiacutebrnyacute chlorid amonnyacute
Chlorid sodnyacute - tzv halit bezbarvaacute krystalickaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka Ziacuteskaacutevaacute se odpařovaacuteniacutem mořskeacute vody
těžbou ze země Použiacutevaacute se jako konzervačniacute činidlo dochucovadlo k vyacuterobě chloru hydroxidu sodneacuteho při vyacuterobě
myacutedla k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy
Fluorid vaacutepenatyacute - tzv kazivec biacutelaacute krystalickaacute laacutetka Využiacutevaacute se v hutnictviacute a takeacute na vyacuterobu fluorovodiacuteku
Bromid střiacutebrnyacute - světle žlutyacute vznikaacute jako sraženina reakciacute roztoku bromidu sodneacuteho a dusičnanu střiacutebrneacuteho Je
citlivyacute na světlo a využiacutevaacute se na vyacuterobu fotografickyacutech materiaacutelů
Chlorid amonnyacute - tzv salmiak použiacutevaacute se při paacutejeniacute na čištěniacute kovů jako naacuteplň suchyacutech člaacutenků bateriiacute ustalovač při
vyacuterobě fotek E510 jako regulaacutetor kyselosti v potravinaacuteřstviacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kolem roku 1000 př n l se začala sůl dolovat na uacutezemiacute dnešniacuteho Rakouska v okoliacute města
Solnohrad Jak se toto město nazyacutevaacute dnes
2 Jakyacute rozdiacutel je mezi pojmem halogen a halogenid
3 Ktereacute společneacute vlastnosti halogenů znaacuteš Vyhledej hodnoty elektronegativit a seřaď je vzestupně
4 Chlorid sodnyacute se použiacutevaacute k odstraňovaacuteniacute sněhu a naacutemrazy Toto uplatněniacute neniacute vhodneacute z hlediska
ochrany přiacuterody viacuteš proč
5 Chlorid sodnyacute v potravě je zdrojem důležityacutech sodnyacutech a chloridovyacutech iontů viacuteš na co je tělo
potřebuje
26
6 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho NaCl kteryacute vznikne odpařeniacutem 150kg mořskeacute vody Mořskaacute
voda obsahuje v průměru 27 NaCl
7 Vypočiacutetej hmotnost chloridu sodneacuteho kteryacute vznikne reakciacute 20g sodiacuteku s chlorem Jde ovyacutepočet
z chemickeacute rovnice
8 Jak se nazyacutevajiacute sloučeniny halogenu s vodiacutekem
9 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec prvku halogenidu halogenvodiacuteku
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
světle žlutyacute citlivyacute na světlo vznikaacute sraacutežeciacute reakciacute
chlorid sodnyacute NaCl
v přiacuterodě jako fialovyacute nerost kazivec
při paacutejeniacute na čištěniacute kovů naacuteplň
suchyacutech člaacutenků
chlorovodiacutek HCl
měkkyacute kov prudce reagujiacuteciacute s vodou
v podobě kyseliny leptaacute sklo
střiacutebro Ag
kapalnyacute jedovatyacute nekov
27
54 Halogenidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezev halogenidů je dvouslovnyacute Tvořiacute ho podstatneacute jmeacuteno chlorid fluorid bromid jodid a přiacutedavneacute jmeacuteno
utvořeneacute od naacutezvu prvku sloučeneacuteho s halogenem Při tvořeniacute vzorce aplikujeme křiacutežoveacute pravidlo
1 Zapiacutešeme značku prvku vaacutezaneacuteho s halogenem
2 Podle zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena určiacuteme a zapiacutešeme ke značce oxidačniacute čiacuteslo
3 Zapiacutešeme značku halogenu a jeho oxidačniacute čiacuteslo-I
4 Upraviacuteme počet vaacutezanyacutech atomů tak aby se součet oxidačniacutech čiacutesel atomů ve vzorci rovnal nule
chlorid fosforečnyacute
PV Cl-I
P1 Cl5
Zkouška 1V+5(-I)=0
jodid hlinityacute
AlIII I-I
Al1 I3
Zkouška 1III+3(-I)=0
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu halogenu v halogenidu
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu druheacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu druheacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu chlorid fluorid bromid jodid přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
28
CaF2 - urči naacutezev
Cax F2-I
1x+2(-I)=0
x-2=0
x=2
x = 2 natyacute fluorid vaacutepenatyacute
MnBr7 - urči naacutezev
Mn x Br7-I
1x+7(-I)=0
1x-7=0
x=7
x = 7 istyacute bromid manganistyacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nejreaktivnějšiacutem halogenem je F a nejmeacuteně reaktivniacute je I Zapiš naacutesledujiacuteciacute reakce chemickyacutemi
rovnicemi
chlor + bromid sodnyacute rarr brom + chlorid sodnyacute
chlor + jodid draselnyacute rarr jod + chlorid draselnyacute
brom + jodid sodnyacute rarr jod + bromid sodnyacute
2 Doplň tabulku a vypočiacutetej kteryacute z halogenidů maacute největšiacute hodnotu M
CaF2 jodid draselnyacute IF7
chlorid hlinityacute CCl4 chlorid křemičityacute
KI fluorid hořečnatyacute CrBr6
bromid siacuterovyacute AsF5 jodid fosforečnyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute MnCl7
29
55 Sraacutežeciacute reakce
Chemickaacute reakce - děj při ktereacutem z vyacutechoziacutech laacutetek (reaktanty)vznikajiacute laacutetky chemicky jineacute (produkty) Původniacute
chemickeacute vazby zanikajiacute a vznikajiacute vazby noveacute V průběhu reakce se počet a druh atomů neměniacute atomy se pouze
přeskupujiacute
Reakci při niacutež z vyacutechoziacutech laacutetek v roztoku vznikaacute maacutelo rozpustnyacute produkt - sraženina nazyacutevaacuteme sraacutežeciacute reakce
Př Reakciacute bromidu sodneacuteho s dusičnanem střiacutebrnyacutem vznikaacute dusičnan sodnyacute a světle žlutaacute sraženina bromidu
střiacutebrneacuteho kteraacute působeniacutem světla pozvolna tmavne
AgNO3 + NaBr rarr NaNO3 + AgBr
V roztociacutech vyacutechoziacutech laacutetek jsou přiacutetomny ionty ktereacute se uvolňujiacute při rozpouštěniacute laacutetek ve vodě Reakci zapiacutešeme
iontovyacutem zaacutepisem
Ag+ + NO3- + Na+ + Br- rarr Na+ + NO3
- + AgBr
Reakce se tedy ve skutečnosti uacutečastniacute pouze střiacutebrneacute kationty a bromidoveacute anionty proto je vyacutehodneacute vyjaacutedřit průběh
reakce zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem kteryacute uvaacutediacute pouze reagujiacuteciacute ionty a z nich vznikleacute produkty
Ag+ + Br- rarr AgBrdarr darr - označeniacute sraženiny
Otaacutezky a uacutekoly
1 Vznik sraženiny při reakci často využiacutevaacuteme k důkazu různyacutech laacutetek Stejně tak jako bromidoveacute
anionty lze dokaacutezat chloridoveacute a jodidoveacute anionty přidaacuteniacutem roztoku dusičnanu střiacutebrneacuteho Uvedeneacute
reakce zapiš zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
hellip
2 Typickou sraženinou je černyacute sulfid olovnatyacute Zapiš jeho vznik zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
3 Černaacute sraženina HgS vznikaacute působeniacutem H2S na ionty Hg2+ zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
4 Dalšiacutem činidlem může byacutet sulfid amonnyacute (NH4)2S Jeho reakciacute s ionty Mn2+ vznikaacute světle růžovyacute sulfid
manganatyacute Zapiš reakci zkraacutecenyacutem iontovyacutem zaacutepisem
hellip
30
5 Jestliže do kaacutedinky s vaacutepennou vodou (protřepanyacute oxid vaacutepenatyacute s vodou) vydechujeme skleněnou
trubičkou vzduch vznikaacute biacutelyacute zaacutekal až sraženina uhličitanu vaacutepenateacuteho Kterou laacutetku můžeme takto
dokaacutezat Všechny znaacutemeacute sloučeniny zapiš chemickyacutemi vzorci
6 Doplň scheacutemata vyjadřujiacuteciacute děje ktereacute probiacutehajiacute při vzniku a důkazu sulfanu
sulfid železnatyacute + HCl rarrsulfan + chlorid železnatyacute
sulfan + Pb(NO3)2 rarr sulfid olovnatyacute + HNO3
HCl - kyselina chlorovodiacutekovaacute
Pb(NO3)2 - dusičnan olovnatyacute
HNO3 - kyselina dusičnaacute
7 Co jsou to ionty a co vyjadřuje iontovyacute zaacutepis
8 Ktereacute jineacute typy chemickyacutech reakciacute znaacuteš Uveď přiacuteklady
hellip
hellip
hellip
31
56 Dvouprvkoveacute sloučeniny - cvičnyacute test
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec sloučeniny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve
sklaacuteřstviacute
sulfid olovnatyacute
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute
ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu
železa
oxid uhličityacute
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě
jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při
vyacuterobě papiacuteru
bromid střiacutebrnyacute
bezbarvyacute a hnědočervenyacute
produkty spalovaciacutech motorů
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech
cementů hliniacuteku
oxid dusnyacute
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem
fosforu
využitiacute v hutnictviacute a na vyacuterobu
HF
sulfid zinečnatyacute
2 Chemickyacutemi rovnicemi zapiš faacuteze vyacuteroby olova z galenitu Nejdřiacutev vznikaacute praženiacutem oxid olovnatyacute a
oxid siřičityacute a potom z oxidu olovnateacuteho reakciacute s uhliacutekem olovo a oxid uhličityacute
3 O dvou oxidech teacutehož prvku viacuteme že jeden je jedovatyacute a druhyacute nedyacutechatelnyacute Napiš u obou jejich
naacutezvy a vzorce
32
4 Bromid střiacutebrnyacute je produktem sraacutežeciacute reakce Co o teacuteto reakci viacuteš Jakyacute rozdiacutel je mezi chemickou a
fyzikaacutelniacute změnou
5 Doplň tabulku vpravo ke vzorci naacutezev vlevo k naacutezvu vzorec
CaF2 sulfid draselnyacute IF7
sulfid hlinityacute CCl4
chlorid uhličityacute
KI fluorid hořečnatyacute IBr7
chlorid měďnatyacute AsF5 sulfid měďnatyacute
FeCl3 bromid osmičelyacute Li2S
jodid olovičityacute Cr2S3 jodid zlatityacute
Cl2O5 oxid barnatyacute OsO4
oxid draselnyacute PbO2
oxid střiacutebrnyacute
Mn2O7 oxid selenovyacute CrO3
oxid ciacuteničityacute B2O3 oxid vanadičnyacute
ZnO oxid bromistyacute Au2O3
oxid fosforečnyacute Na2O oxid hlinityacute
6 Co viacuteš o skleniacutekovyacutech plynech Jak vznikajiacute a jakeacute majiacute uacutečinky
7 Vypočiacutetej procentuaacutelniacute zastoupeniacute hliniacuteku v oxidu hliniteacutem
8 Co jsou to halogenvodiacuteky Zapiš vznik chlorovodiacuteku
33
57 Kyseliny - obecneacute vlastnosti
Kyseliny
sloučeniny ktereacute ve vodneacutem roztoku odštěpujiacute kation vodiacuteku H+ tyto kationty reagujiacute s molekulami vody a
vznikajiacute oxonioveacute kationty H3O+
rozpad kyseliny na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou kyseliny vodiveacute
jsou to žiacuteraviny
řediacute se vodou vždy lijeme kyselinu do vody a miacutechaacuteme při reakci se uvolňuje teplo
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
při reakci kyseliny s neušlechtilyacutem kovem vznikaacute vodiacutek
kyseliny se mohou vyskytovat jako kapaliny např kyselina octovaacute jako pevneacute laacutetky např kyselina citroacutenovaacute
nebo existujiacute v roztoku např kyselina chlorovodiacutekovaacute
mezi vyacuteznamneacute kyseliny patřiacute - chlorovodiacutekovaacutefluorovodiacutekovaacute siacuterovaacute dusičnaacute fosforečnaacute chlornaacute
uhličitaacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku
Otaacutezky a uacutekoly
1 Kyseliny patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme prvniacute pomoc při
kontaktu s nimi
2 V chemickeacute laboratoři se často musiacute kyselina ředit Popiš a nakresli postup ředěniacute silneacute kyseliny
3 Kolika procentniacute roztok kyseliny maacuteme obsahuje li 150g roztoku 30g laacutetky
34
4 Jakyacutem způsobem se můžeme přesvědčit že v molekulaacutech kyselin je vaacutezanyacute vodiacutek Zapiš chemickyacutemi
rovnicemi
5 Lze k důkazu kyseliny použiacutet zkoušku chuti Jestli ne tak jak dokaacutežeme přiacutetomnost kyseliny
6 Znaacuteš nějakeacute kyseliny z přiacuterody nebo z běžneacuteho použiacutevaacuteniacute
7 Z laboratorniacute praacutece znaacuteme kyselinu chlorovodiacutekovou HCl Napiš rovnici ionizace teacuteto kyseliny
8 Kyseliny ochotně reagujiacute s neušlechtilyacutemi kovy Kteryacute z těchto kovů tedy s kyselinou reagovat
nebude a proč
Ag
Al
Ca
Au
Mg
Sn
Pt
Pb
58 Bezkysliacutekateacute kyseliny
Tyto kyseliny tvořiacute pouze vodiacutek a dalšiacute nekovovyacute prvek Jejich naacutezvy a vzorce je nutneacute si pamatovat
kyselina chlorovodiacutekovaacute - HCl
kyselina fluorovodiacutekovaacute - HF
kyselina jodovodiacutekovaacute - HI
kyselina bromovodiacutekovaacute - HBr
Kyselina sirovodiacutekovaacute - H2S
Kyselina chlorovodiacutekovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute těkavaacute kapalina vlastnosti zaacutevisiacute na hodnotě hmotnostniacuteho zlomku chlorovodiacuteku
v roztoku Koncentrovanaacute (37) je silnaacute žiacuteravina Technickaacute kyselina se prodaacutevaacute pod naacutezvem kyselina solnaacute
Skladuje se ve skle nebo v plastu V žaludku jejiacute slabyacute roztok napomaacutehaacute traacuteveniacute potravy
35
přiacuteprava - přikapaacutevaacuteniacutem 96 kyseliny siacuteroveacute na pevnyacute chlorid sodnyacute vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek kteryacute
zavaacutediacuteme do vody
vyacuteroba - hořeniacutem vodiacuteku a chloru vznikaacute plynnyacute chlorovodiacutek jeho rozpuštěniacutem ve vodě vznikaacute kyselina
chlorovodiacutekovaacute
H2 + Cl2 rarr 2HCl
použitiacute - na vyacuterobu barviv plastů v textilniacutem a koželužskeacutem průmyslu k vyacuterobě chloridů čištěniacute spojů při
letovaacuteniacute odstraňovaacuteniacute vodniacuteho kamene atd
Kyselina fluorovodiacutekovaacute
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina se silně leptavyacutemi uacutečinky ochotně reaguje s oxidem křemičityacutem použiacutevaacute se na
leptaacuteniacute skla
Otaacutezky a uacutekoly
1 Všechny kyseliny (bezkysliacutekateacute i kysliacutekateacute) obsahujiacute vždy
2 Napiš rovnici ionizace kyseliny sirovodiacutekoveacute
3 Jakeacute vlastnosti maacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
4 Na co se použiacutevaacute kyselina chlorovodiacutekovaacute
5 K jakeacutemu uacutečelu se prodaacutevaacute technickaacute HCl
6 Kyselina chlorovodiacutekovaacute ochotně reaguje s uhličitanem vaacutepenatyacutem (vaacutepencem) Reakce se
projevuje šuměniacutem jakyacute plyn se uvolňuje V ktereacutem oboru lze tento důkaz použiacutet
7 Zapiš reakci kyseliny fluorovodiacutekoveacute s oxidem křemičityacutem je li produktem fluorid křemičityacute a voda
Rovnici vyčiacutesli
8 Vypočiacutetej jakeacute množstviacute kyseliny fluorovodiacutekoveacute je potřeba na leptaacuteniacute 20g oxidu křemičiteacuteho Jde o
vyacutepočet z chemickeacute rovnice
36
59 Kysliacutekateacute kyseliny
Obecnyacute vzorec kysliacutekatyacutech kyselin je HXO kde X je kyselinotvornyacute prvek Naacutezvy a vzorce těchto kyselin tvořiacuteme podle
pravidel chemickeacuteho naacutezvosloviacute
Kyselina siacuterovaacute
vlastnosti - bezbarvaacute olejovitaacute kapalina jejiacutež hustota je teacuteměř dvakraacutet většiacute než hustota vody Koncentrovanaacute
(96) je silnaacute žiacuteravina způsobuje zuhelnatěniacute organickeacute laacutetky Zastaralyacute naacutezev byl vitriol Je hygroskopickaacute
což znamenaacute že pohlcuje vodniacute paacuteru Ochotně reaguje se všemi neušlechtilyacutemi kovy mimo železa ktereacute tzv
pasivuje
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech reakciacutech
1 spalovaacuteniacutem siacutery vznikaacute oxid siřičityacute
2 oxid siřičityacute reaguje se vzdušnyacutem kysliacutekem a vznikaacute oxid siacuterovyacute reakce probiacutehaacute v přiacutetomnosti
katalyzaacutetoru
3 oxid siacuterovyacute reaguje s vodou a vznikaacute H2SO4
použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin plastů a vlaacuteken
kovů 32 roztok se použiacutevaacute jako naacuteplň olověnyacutech akumulaacutetorů
reakce zředěneacute kyseliny
1 s neušlechtilyacutem kovem
Zn + H2SO4 rarr H2 + ZnSO4
2 s oxidy kovů
ZnO + H2SO4 rarr H2O + ZnSO4
3 ionizace
H2SO4 rarr 2H+ + (SO4)2-
Kyselina dusičnaacute
vlastnosti - nestaacutelaacute bezbarvaacute kapalina kteraacute se uacutečinkem světla rozklaacutedaacute uchovaacutevaacute se proto v tmavyacutech
naacutedobaacutech Koncentrovanaacute (65-68) je silnaacute žiacuteravina rozkladem vznikaacute jedovatyacute NO2
vyacuteroba - probiacutehaacute ve třech zaacutekladniacutech krociacutech
1 amoniak reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusnatyacute a voda
4NH3 + 5O2 rarr NO + 6H2O
2 oxid dusnatyacute reaguje s kysliacutekem a vznikaacute oxid dusičityacute
2NO + O2 rarr 2NO2
3 oxid dusičityacute reaguje s vodou a vznikaacute kyselina dusičnaacute a oxid dusnatyacute
37
3NO2 + H2O rarr 2HNO3 + NO použitiacute - v mnoha průmyslovyacutech odvětviacutech při vyacuterobě umělyacutech hnojiv barviv vyacutebušnin leacutečiv plastů a vlaacuteken
Kyselina fosforečnaacute
vlastnosti - bezbarvaacute sirupovitaacute kapalina většinou se vyraacutebiacute jako 85 roztok
použitiacute - vyacuteroba průmyslovyacutech hnojiv při zpracovaacuteniacute ropy a uacutepravě kovů zředěnaacute do nealkoholickyacutech naacutepojů
k uacutepravě kyselosti při vyacuterobě leacutečiv a zubniacutech tmelů
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
vyacuteroba hnojiv leacutečiv do naacutepojů
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
kyselina siacuterovaacute H2SO4
vyacuteroba barviv plastů
v koželužskeacutem a textilniacutem pr
bezbarvaacute dyacutemajiacuteciacute kapalina leptaacute sklo
kyselina chlornaacute HClO
je součaacutestiacute každeacuteho syceneacuteho
naacutepoje
2 Doplň v zaacutepise chemickeacute rovnice vyacuteroby kyseliny siacuteroveacute a rovnice ionizace kyseliny dusičneacute a
kyseliny fosforečneacute
38
60 Kyseliny - naacutezev - vzorec
Naacutezvosloviacute kysliacutekatyacutech kyselin
Naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno kyselina a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
1 Zapiacutešeme značky prvků podle obecneacuteho vzorce HXO
2 Zapiacutešeme k vodiacuteku oxidačniacute čiacuteslo I a ke kysliacuteku-II
3 Podle přiacutedavneacuteho jmeacutena v naacutezvu kyseliny určiacuteme a zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku
4 Je li oxidačniacute čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute bude počet atomů vodiacuteku 2 je li licheacute bude počet atomů
vodiacuteku 1
5 Počet atomů kyselinotvorneacuteho prvku bude v našem přiacutepadě vždy 1
6 Dopočiacutetaacuteme pomociacute rovnice počet atomů kysliacuteku ve vzorci
kyselina boritaacute - urči vzorec
HIBIIIOx-II -je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku licheacute je počet atomů vodiacuteku 1
1I + 1III + x(-II) = O
1 + 3 - 2x = O
4 - 2x = O
2x = 4
X = 2 HNO2
kyselina siřičitaacute - urči vzorec
HISIVO-II - je li ox čiacuteslo kyselinotvorneacuteho prvku sudeacute je počet atomů vodiacuteku 2
H2SOx
2I + 1IV + x(-II) = O
2 + 4 -2x = O
6 - 2x = O
2x = 6
X = 3 H2SO3
Vzorec kyseliny trihydrogenfosforečneacute je nutneacute si zapamatovat - H3PO4
39
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce kyselin
kyselina dusitaacute
kyselina chlornaacute
kyselina křemičitaacute
kyselina jodičnaacute
kyselina chromovaacute
kyselina manganistaacute
2 Kteryacute vzorec je spraacutevně
kyselina siacuterovaacute - HSO4 H2SO4 H2SO3
kyselina dusitaacute - HNO HNO2 HNO3
kyselina chlorečnaacute - HClO HClO3 HClO4
3 Co znamenaacute je li laacutetka hygroskopickaacute co je to exsikaacutetor
61 Kyseliny - vzorec - naacutezev
Při odvozovaacuteniacute naacutezvu ze vzorce postupujeme takto
1 Zapiacutešeme oxidačniacute čiacuteslo atomu kysliacuteku a atomu vodiacuteku v kyselině
2 Určiacuteme oxidačniacute čiacuteslo atomu kyselinotvorneacuteho prvku Jelikož platiacute že součet hodnot oxidačniacutech čiacutesel atomů prvků v každeacutem vzorci se rovnaacute 0 pomůžeme si jednoduchou rovniciacute
3 K naacutezvu kyselinotvorneacuteho prvku přidaacuteme zakončeniacute ktereacute odpoviacutedaacute oxidačniacutemu čiacuteslu jeho atomů
4 K podstatneacutemu jmeacutenu kyselina přidaacuteme odvozeneacute přiacutedavneacute jmeacuteno
40
H2SiO3 - urči naacutezev
H2ISixO3
-II
2I + 1x + 3(-II) = 0
2 + x - 6 = 0
X = 4 ičitaacute kyselina křemičitaacute
HMnO4 - urči naacutezev
HIMnxO4-II
1I + 1x + 4(-II) = 0
1 + x - 8 = 0
X = 7 istaacute kyselina manganistaacute
Kyseliny se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty
HNO2 rarr H+ + (NO2)- helliphelliphelliphelliphelliphellip dusitanovyacute anion
H2CO3 rarr 2H+ + (CO3)2-helliphelliphelliphelliphellip uhličitanovyacute anion
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď naacutezvy kyselin
HPO2
HF
HBrO3
H2MnO4
HIO
HClO4
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude laacutetka kteraacute se použiacutevaacute k zjištěniacute přiacutetomnosti
kyseliny
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost kyseliny siacuteroveacute je 981gmol
L S
Kyselina uhličitaacute poskytuje anion (CO2)2-
U A
Vzorec kyseliny manganateacute je H2MnO2
K L
Kyseliny vždy řediacuteme litiacutem do vody
M F
V žaludku je roztok kyseliny HClO
I U
Koncentrovanaacute HCl nereaguje s hořčiacutekem
D S
41
3 Reakciacute oxidu nekovu s vodou vznikaacute kyselina doplň chemickeacute rovnice
SO3 + H2O rarr
CO2 + H2O rarr
SiO2 + H2O rarr
Mn2O7 + H2O rarr
4 V ktereacutem zaacutepisu jsou zapsaneacute kyseliny v pořadiacute sirovodiacutekovaacute siacuterovaacute siřičitaacute
HSO3 H2S H2SO4
HS H2SO4 H2SO3
H2SO4 H2SO3 H2S
H2S H2SO4 H2SO3
5 Vzorec kteryacutech kyselin je nutneacute si zapamatovat
62 Indikace laacutetek
K určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory (česky ukazatele) laacutetky měniacuteciacute svou barvu
podle prostřediacute
Indikaacutetor barva v kyseleacutem prostřediacute barva v zaacutesaditeacutem prostřediacute
lakmus - modrofialovyacute červenaacute modraacute
methyloranž červenaacute oranžovaacute
fenolftalein - bezbarvyacute bezbarvaacute fialovaacute
K přesnějšiacutemu určovaacuteniacute kyselosti a zaacutesaditosti roztoků se použiacutevaacute stupnice pH tato stupnice maacute hodnoty od 0 do 14
pro kyseliny pod hodnotu 7
42
Při indikaci postupujeme naacutesledovně
pH papiacuterek uchopiacuteme do pinzety a na okamžik ponořiacuteme do roztoku indikovaneacute laacutetky
po vyjmutiacute srovnaacuteme zabarveniacute s barevnou škaacutelou na krabičce
pokud použiacutevaacuteme kapalneacute indikaacutetory stačiacute pro indikaci přikaacutepnout jednu kapku do vzorku laacutetky
Podstatou kyselosti a zaacutesaditosti roztoků je koncentrace kationtů vodiacuteku spraacutevněji oxoniovyacutech kationtů a
hydroxidovyacutech aniontů
je li koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů většiacute než koncentrace hydroxidovyacutech aniontů je roztok kyselyacute
je li koncentrace hydroxidovyacutech aniontů většiacute než koncentrace vodiacutekovyacutech kationtů je roztok zaacutesadityacute
jsou li si koncentrace iontů rovny je roztok neutraacutelniacute
Podle toho zdali kyseliny ve vodě štěpiacute všechny molekuly nebo jen jejich čaacutest rozlišujeme kyseliny
silneacute - kyselina siacuterovaacute chlorovodiacutekovaacute dusičnaacute
středně silneacute - kyselina fosforečnaacute
slabeacute - kyselina uhličitaacute
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
laacutetka lakmus fenolftalein pH
citronovaacute šťaacuteva 22
rajčatovaacute šťaacuteva 50
slzy 73
žaludečniacute šťaacuteva 29
roztok sody 109
destilovanaacute voda 70
mořskaacute voda 83
sliny 65
2 Na lahvičkaacutech obsahujiacuteciacutech roztoky třiacute bezbarvyacutech laacutetek se odlepily štiacutetky Na jednom je napsaacuteno 1
roztok kyseliny chlorovodiacutekoveacute na druheacutem 2 roztok hydroxidu sodneacuteho a na třetiacutem destilovanaacute
voda Jak bezpečně poznaacuteme ke ktereacute lahvičce patřiacute ten pravyacute štiacutetek
43
3 Popiš děj na obraacutezku
spalovaacuteniacutem paliv obsahujiacuteciacutech siacuteru vznikaacute -
tato sloučenina reaguje s vodou za vzniku -
na zemskyacute povrch pak dopadaacute jako -
4 Vysvětli rozdiacutel ve slovech koncentrovanaacute kyselina a silnaacute kyselina
5 Jak spraacutevně postupujeme při ředěniacute kyselin
63 Hydroxidy - obecneacute vlastnosti
Hydroxidy
jsou sloučeniny ktereacute obsahujiacute jednu nebo viacutece hydroxylovyacutech skupin OH vaacutezanyacutech na kationty kovu nebo
kation amonnyacute NH4+
rozpad hydroxidu na ionty nazyacutevaacuteme ionizace
přiacutetomnost volnyacutech čaacutestic s naacutebojem je přiacutečinou toho že v roztoku jsou hydroxidy vodiveacute
ve vodě rozpustneacute hydroxidy jsou žiacuteraviny
k určovaacuteniacute kyselosti nebo zaacutesaditosti roztoků se použiacutevajiacute tzv indikaacutetory
mezi vyacuteznamneacute hydroxidy patřiacute - sodnyacute draselnyacute vaacutepenatyacute amonnyacute
nerozpustneacute hydroxidy lze připravit sraacutežeciacute reakciacute - měďnatyacute zinečnatyacute železnatyacute železityacute
naacutezev je dvouslovnyacute - podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno utvořeneacute od naacutezvu kovoveacuteho prvku
44
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ve vodě rozpustneacute hydroxidy patřiacute mezi žiacuteraviny Jak se obecně takoveacute laacutetky značiacute a jak poskytneme
prvniacute pomoc při kontaktu s nimi
2 Kolika procentniacute roztok hydroxidu použijeme viacuteme li že v 200g vody je rozpuštěno 5g laacutetky
3 Stejně jako kyselina siacuterovaacute je napřiacuteklad i hydroxid sodnyacute hygroskopickyacute Připomeň si co tato
vlastnost znamenaacute
4 Seřaď uvedeneacute uacutedaje tak aby postupně klesala kyselost a stoupala zaacutesaditost roztoku
mleacuteko 65 ocet 28 pivo 45 viacuteno 31 destilovanaacute voda 70 vaacutepenneacute mleacuteko 124 mořskaacute voda 82
vyacuteluh z půdy 76 Čiacutesla udaacutevajiacute hodnoty pH
laacutetka hodnota pH charakter roztoku
5 Maacuteme ve dvou naacutedobaacutech 100ml 5 roztoku hydroxidu sodneacuteho a hydroxidu draselneacuteho Jak oba
roztoky od sebe odlišiacuteme
45
6 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se že hydroxidy jsou laacutetky -
1 protonoveacute čiacuteslo značiacuteme piacutesmenem -
2 od hodnoty pH1 k hodnotě pH7 siacutela kyselin -
3 přiacutedavneacute jmeacuteno v naacutezvu kyseliny HBrO4 -
4 naacutezev prvku ve skupině VIIA a v periodě 6 -
5 naacutezev aniontu S2- -
6 dvouprvkovaacute sloučenina kysliacuteku a jineacuteho prvku -
7 kladneacute čaacutestice v atomoveacutem jaacutedru -
8 laacutetka v ktereacute se lakmus barviacute do červena patřiacute mezi laacutetky ndash
64 Vyacuteznamneacute hydroxidy
Hydroxid sodnyacute
vlastnosti - biacutelaacute pevnaacute ve vodě rozpustnaacute laacutetka nejčastěji ve formě peciček silně hygroskopickaacute Zastaralyacute
naacutezev byl natron
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu sodneacuteho kde vedlejšiacutem produktem je chlor
použitiacute - při vyacuterobě myacutedel papiacuteru hliniacuteku v textilniacutem průmyslu v hutnictviacute ve vodaacuterenstviacute k čištěniacute lahviacute aj
a takeacute v chemickeacute laboratoři jako důležiteacute činidlo
reakce hydroxidu
4 s oxidem uhličityacutem
2 NaOH + CO2 rarr Na2CO3 + H2O
5 neutralizace
NaOH + HCl rarr NaCl + H2O
6 rozpouštěniacute ve vodě je silně exotermickaacute reakce
46
Hydroxid draselnyacute
vlastnosti -podobneacute jako hydroxid sodnyacute
vyacuteroba - elektrolytickyacutem rozkladem roztoku chloridu draselneacuteho
použitiacute - podobneacute jako hydroxid sodnyacute takeacute při vyacuterobě čokolaacutedy sladkyacutech naacutepojů a jako elektrolyt
v bateriiacutech
Hydroxid vaacutepenatyacute
vlastnosti - pevnaacute biacutelaacute laacutetka ve vodě meacuteně rozpustnaacute nazyacutevanaacute hašeneacute vaacutepno maacute dezinfekčniacute uacutečinky
vyacuteroba
1 tepelnyacute rozklad vaacutepence
CaCO3 rarr CaO + CO2
CaO - paacuteleneacute vaacutepno 2 reakce s vodou
CaO + H2O rarr Ca(OH)2
Ca(OH)2 - hašeneacute vaacutepno
použitiacute - k uacutepravě kyselyacutech půd součaacutest malty a omiacutetkovyacutech směsiacute při vyacuterobě cukru v potravinaacuteřskeacutem a
chemickeacutem průmyslu
Hydroxid amonnyacute
vlastnosti - vyskytuje se pouze ve vodneacutem roztoku a samovolně se rozklaacutedaacute na vodu a amoniak
vyacuteroba
1 N2 + H2 rarr NH3
2 NH3 + H2O rarr NH4OH
použitiacute - na uacutepravu kyselosti a jako kypřiacuteciacute laacutetka pro cukraacuteřskeacute a pekařskeacute vyacuterobky
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec hydroxidu Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
v zemědělstviacute a stavebnictviacute
nestaacutelyacute pouze ve formě vodneacuteho roztoku
hydroxid draselnyacute KOH
při vyacuterobě myacutedel papiacuteru
vyacuteznamneacute činidlo
nerozpouštiacute se ve vodě vyraacutebiacute se z chloridu zinečnateacuteho
47
2 Hydroxidy jsou tedy helliphelliphellip prvkoveacute sloučeniny obsahujiacuteciacute pro ně typickou skupinu helliphelliphellip vaacutezanou
zpravidla na helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip neboNH4 + Ve vodě helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hydroxidy patřiacute mezi
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a proto je potřeba s nimi pracovat velmi helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Kolik paacuteleneacuteho vaacutepna by se vyrobilo z 1 tuny vaacutepence pokud bychom nebrali v uacutevahu přiacutetomnost
nečistot Jde o vyacutepočet z chemickeacute rovnice
4 Amoniak je jedovatyacute štiplavě zapaacutechajiacuteciacute plyn vznikajiacuteciacute rozkladem organickeacuteho materiaacutelu Kde se
s niacutem můžeme setkat
65 Hydroxidy - naacutezev - vzorec vzorec - naacutezev
Naacutezvosloviacute hydroxidů
naacutezev je dvouslovnyacute podstatneacute jmeacuteno hydroxid a přiacutedavneacute jmeacuteno podle naacutezvu kovoveacuteho prvku se
zakončeniacutem odpoviacutedajiacuteciacutem oxidačniacutemu čiacuteslu
platiacute křiacutežoveacute pravidlo
hydroxid železityacute- urči vzorec
FeIII (OH)-I
Fe (OH)3
hydroxid barnatyacute- urči vzorec
BaII (OH)-I
Ba (OH)2
Cu(OH)2 - urči naacutezev
CuII (OH)2-I -natyacute hydroxid měďnatyacute
Hg(OH) - urči naacutezev
HgI (OH)-I -nyacute hydroxid rtuťnyacute
48
hydroxidy se ve vodneacutem prostřediacute štěpiacute na ionty probiacutehaacute tzv ionizace
KOH rarr K+ + (OH)-
Ca(OH)2 rarr Ca2+ +2 (OH)-
NaOH rarr
NH4OH rarr
Otaacutezky a uacutekoly
1 Odvoď vzorce hydroxidů
hydroxid zlatityacute
hydroxid lithnyacute
hydroxid měďnatyacute
hydroxid olovnatyacute
hydroxid měďnyacute
hydroxid manganičityacute
2 Odpověz spraacutevně na otaacutezky řešeniacutem pak bude naacutezev pro vodneacute roztoky hydroxidů
ANO NE
Molaacuterniacute hmotnost Ca(OH)2 je 841gmol
V L
Hydroxid sodnyacute je důležiteacute činidlo
O Aacute
Vzorec hydroxidu amonneacuteho je NH3OH
P U
Rozpouštěniacute hydroxidů je reakce exotermniacute
H N
Hydroxid sodnyacute vznikaacute reakciacute sodiacuteku s vodou
Y A
3 Odvoď naacutezvy hydroxidů
Cr(OH)3
AgOH
Mg(OH)2
Fe(OH)2
Sn(OH)4
Co(OH)2
49
4 Modře podtrhni oxidy červeně hydroxidy a zeleně kyseliny
Li2O KOH FeCl3 HCl H2O2 Cu(OH)2 CuO HNO HBr NH3 NH4Cl P2O5 LiOH PbO
5 Na zaacutekladě přiacutekladu reakce sodiacuteku s vodou zapiš reakce ostatniacutech alkalickyacutech kovů Jak je možneacute
se přesvědčit že produktem reakce je hydroxid
50
66 Cvičnyacute test - kyseliny a hydroxidy
1 Doplň tabulku
Naacutezev a vzorec kyseliny nebo hydroxidu
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
olejovitaacute hygroskopickaacute 96 dřiacuteve nazyacutevanaacute vitriol
kyselina fosforečnaacute
k leptaacuteniacute skla
slabaacute s běliacuteciacutemi a dezinfekčniacutemi
uacutečinky
hydroxid amonnyacute
v zemědělstviacute na uacutepravu pH půd ve stavebnictviacute
biacutelaacute ve formě peciček vyraacutebiacute se
z roztoku soli kamenneacute
kyselina chlorovodiacutekovaacute
takeacute jako elektrolyt v bateriiacutech
nebo při vyacuterobě čokolaacuted
nestaacutelaacute bezbarvaacute na světle se rozklaacutedaacute
hydroxid zinečnatyacute
2 Kteryacute z těchto piktogramů musiacute byacutet na každeacute laacutehvi s kyselinou nebo hydroxidem a proč
3 Zapiš vznik kyseliny siřičiteacute chemickou reakciacute přiacuteslušneacuteho oxidu s vodou
Zapiš oba produkty reakce sodiacuteku a vody
Jak můžeme jednoznačně dokaacutezat produkty těchto reakciacute
51
4 Maacuteme k dispozici pouze indikaacutetor fenolftalein Kterou z těchto laacutetek zcela jistě dokaacutezat nepůjde U
ostatniacutech laacutetek zapiš barevnou změnu
laacutetka fenolftalein
roztok vitamiacutenu C
destilovanaacute voda
vaacutepennaacute voda
činidlo s KOH
roztok soli
činidlo s HCl
myacutedlovyacute roztok
5 Napiš rovnici ionizace (rozpad na ionty) pro kyselinu siacuterovou a pro hydroxid vaacutepenatyacute
6 Sloučeniny pojmenuj modře podtrhni kyseliny a červeně hydroxidy
HPO2 P2O3 NaCl NaOH NH3 CO H2CO3 CO2 LiOH HCl
7 Popiš přiacutepravu 5 roztoku kyseliny chlorovodiacutekoveacute maacuteme li k dispozici pouze 30roztok teacuteto laacutetky
8 Jakyacute je rozdiacutel mezi paacutelenyacutem a hašenyacutem vaacutepnem
9 Je možneacute o některyacutech kyselinaacutech či hydroxidech řiacutect že nejsou žiacuteraviny
10 Doplň tabulku
Fe(OH)3 hydroxid rtuťnyacute Au(OH)3
kyselina boritaacute HNO
kyselina uhličitaacute
HBr kyselina selenovaacute H2O
hydroxid měďnatyacute
Al(OH)3 hydroxid olovičityacute
H2CrO4 kyselina
manganistaacute NaCl
kyselina bromičnaacute
H2SiO3 kyselina
sirovodiacutekovaacute
AgOH hydroxid zinečnatyacute
HPO2
52
52
67 Voda
Voda
dvouprvkovaacute sloučenina vodiacuteku a kysliacuteku
vyskytuje se ve všech třech skupenstviacutech
97 je voda slanaacute s obsahem kolem 35 rozpuštěnyacutech laacutetek
prostor kteryacute voda zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme hydrosfeacutera
voda neustaacutele cirkuluje - oběh vody v přiacuterodě potřebnou energii poskytuje slunečniacute zaacuteřeniacute
při oběhu vody vznikajiacute roztoky ve vodě rozpustnyacutech laacutetek
- voda měkkaacute - hlavně voda dešťovaacute - maleacute množstviacute
- voda tvrdaacute - hlavně voda podzemniacute - většiacute množstviacute
- voda mineraacutelniacute - kromě mineraacutelniacutech laacutetek i rozpuštěneacute plyny
Destilovanaacute voda
čiraacute bezbarvaacute bez chuti i zaacutepachu
neobsahuje žaacutedneacute rozpuštěneacute laacutetky
použiacutevaacute se v laboratořiacutech jako rozpouštědlo do chladičů a akumulaacutetorů aut do žehliček aj
53
53
Otaacutezky a uacutekoly
1 Označ šipky v obraacutezku čiacutesly a zapiš o jakou změnu skupenstviacute vody se jednaacute K zaacutepisu použij s -
pevneacute sk l - kapalneacute sk g - plynneacute sk
2 Jakyacutem jednoduchyacutem způsobem můžeme rozlišit vodu mineraacutelniacute a dešťovou
3 Kolik g soliacute je rozpuštěno v 1t mořskeacute vody budeme li vychaacutezet z průměrneacute slanosti
4 Kde na našem uacutezemiacute se nachaacuteziacute mineraacutelniacute prameny
5 Vypočiacutetej hmotnost vody ve sveacutem těle budeme li uvažovat jejiacute 60 zastoupeniacute
6 Nakresli destilačniacute přiacutestroj a popiš princip teacuteto metody
7 Vylušti křiacutežovku a dozviacuteš se jakeacute je voda rozpouštědlo
1 voda je životodaacuternaacute -
2 vzdušnaacute vlhkost podporuje na povrchu kovů -
3 jinyacutem slovem slanost mořiacute -
4 180gmol je - helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip hmotnost vody
5 plovouciacute kus ledu -
6 nejviacutec rozpuštěnyacutech laacutetek obsahuje voda -
7 jedna z forem vody v pevneacutem skupenstviacute -
54
54
68 Uacuteprava vody
Pitnaacute voda
musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadnaacute
ziacuteskaacutevaacute se z podzemniacutech zdrojů nebo uacutepravou vody povrchoveacute např odsolovaacuteniacutem
Uacuteprava vody ve vodaacuterně
usazovaacuteniacutem se odděliacute pevneacute laacutetky
pomociacute přiacutesad (např siacuteranu železiteacuteho) se vysraacutežiacute nečistoty ktereacute klesajiacute ke dnu
upraviacute se pH vody vaacutepennou vodou
naacutesledně probiacutehaacute filtrace přes piacuteskovyacute filtr
posledniacutem krokem je odstraněniacute choroboplodnyacutech zaacuterodků chlorem
voda se hromadiacute ve vodojemech
po zkontrolovaacuteniacute kvality je odtud rozvaacuteděna do domaacutecnostiacute
Užitkovaacute voda
podzemniacute či povrchovaacute voda kteraacute neniacute upravenaacute a přesto neobsahuje laacutetky poškozujiacuteciacute lidskeacute zdraviacute
použiacutevaacute se k mytiacute praniacute splachovaacuteniacute v průmyslu a zemědělstviacute
Odpadniacute voda
vznikaacute činnostiacute člověka
před vypuštěniacutem do vodniacutech toků se musiacute čistit
pokud tomu tak neniacute dochaacuteziacute k havaacuteriiacutem
Čištěniacute vody v ČOV
většiacute nečistoty se odstraniacute usazovaacuteniacutem
naacutesleduje chemickeacute čištěniacute působeniacutem chemickyacutech laacutetek
na zaacutevěr probiacutehaacute biologickeacute čištěniacute působeniacutem mikroorganismů a kysliacuteku
vedlejšiacutem produktem jsou kaly ktereacute se využiacutevajiacute jako hnojivo a plynneacute produkty ktereacute sloužiacute jako palivo
55
55
Otaacutezky a uacutekoly
1 Doplň tabulku
Voda
Podle obsahu mineraacutelniacutech laacutetek
Podle obsahu nečistot
2 Čiacutem může byacutet znečištěnaacute studničniacute voda
3 Voda ve vodniacutech naacutedržiacutech a řekaacutech obsahuje průměrně 005 rozpuštěnyacutech laacutetek Vypočiacutetej kolik
gramů bude v 1kg takoveacute vody
4 Popiš podle obraacutezku jednotliveacute kroky uacutepravy pitneacute vody ve vodaacuterně
5 Průměrnaacute denniacute spotřeba vody v domaacutecnosti na osobu v roce 2012 byla cca 83l při průměrneacute ceně
(vodneacute+stočneacute) 83kč Sestav tabulku průměrneacute spotřeby pitneacute vody na osobu den u vaacutes doma
zaacutekladniacute měrnou jednotkou je 1l
cena je udaacutevaacutena na m3 tedy na 1000l
využij průměrnou spotřebu v l při běžnyacutech činnostech v domaacutecnosti
splaacutechnutiacute toalety 10 - 12
koupel ve vaně 100 - 150
sprchovaacuteniacute 60 - 80
mytiacute naacutedobiacute v myčce 15 - 30
praniacute v pračce 40 - 80
mytiacute rukou 3
mytiacute automobilu 200
pitiacute každyacute den 15
denně v kuchyni 5 - 7
56
56
69 Voda jako rozpouštědlo
Rozpouštědlo - laacutetka schopnaacute rozpustit jinou laacutetku za vzniku stejnorodeacute směsi - roztoku tak aby fyzikaacutelniacute a chemickeacute
vlastnosti byly v celeacutem objemu stejneacute
Děleniacute rozpouštědel
pravaacute - přiacutemo rozpustiacute danou laacutetku
nepravaacute - rozpustiacute laacutetku ve směsi s pravyacutem rozpouštědlem
ředidla - sloužiacute k ředěniacute např naacutetěrovyacutech hmot před použitiacutem
polaacuterniacute - voda ethanol
nepolaacuterniacute - benzen tetrachlormethan
Voda
dobře rozpouštiacute iontoveacute sloučeniny polaacuterniacute sloučeniny a sloučeniny obsahujiacuteciacute polaacuterniacute skupiny
NaCl (s)rarr Na+ + Cl- ve vodě
rozpustnost je množstviacute laacutetky v gramech ktereacute se rozpustiacute za daneacute teploty a tlaku ve 100g rozpouštědla za
vzniku nasyceneacuteho roztoku
ve vodě se mohou rozpouštět i kapaliny - etanol nebo plynneacute laacutetky - kysliacutek
s rostouciacute teplotou rozpustnost pevnyacutech laacutetek a kapalin roste a rozpustnost plynů klesaacute
rozpouštěniacute zaacutevisiacute na rozpouštědle přiacutetomnosti jinyacutech laacutetek teplotě a tlaku
ve vodě se nerozpouštiacute např uhlovodiacuteky tuky vosky některeacute soli - např uhličitan vaacutepenatyacute a hydrogensoli
některeacute hydroxidy aj
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zopakuj si zaacutekladniacute znalosti o roztociacutech
roztok vznikaacute -
vznik roztoku urychliacuteme -
složeniacute roztoku vyjaacutedřiacuteme -
nasycenyacute roztok je -
rozdiacutel mezi koncentrovanyacutem a zředěnyacutem roztokem je -
podle rozpouštědla děliacuteme roztoky na ndash
57
57
2 Na obraacutezku je graf zaacutevislosti rozpustnosti skalice modreacute ve vodě na teplotě
vypočiacutetej kolikaprocentniacute roztok vznikne při teplotě 50degC
vypočiacutetej při jakeacute teplotě je hmotnostniacute zlomek přibližně 033
3 Doplň tabulku
voda ethanol
běžně použiacutevaneacute laacutetky rozpustneacute v daneacutem
rozpouštědle
4 S kteryacutemi roztoky se setkaacutevaacuteme a kde
70 Vzduch
Vzduch
směs převaacutežně plynnyacutech laacutetek tvořiacuteciacutech naše životniacute prostřediacute
zaacutekladniacutemi složkami vzduchu jsou
58
58
mezi jineacute laacutetky řadiacuteme vzaacutecneacute plyny - argon 093 neon 0002 daacutele oxid uhličityacute 003 a takeacute vodniacute paacuteru
mikroorganismy prachoveacute čaacutestice vulkanickyacute popel aj
prostor kteryacute vzduch zaujiacutemaacute nazyacutevaacuteme atmosfeacutera
troposfeacutera (0-10 km) - teplota klesaacute až k -55degC
tropopauza (10-20 km) - teplota se neměniacute je staacutele okolo -55degC
stratosfeacutera (20-50 km) - teplota stoupaacute k 0degC
dalšiacute vrstvy mezosfeacutera (50-80 km) termosfeacutera (80-450 km) exosfeacutera (450-40 tisiacutec km)
důležitaacute pro život na Zemi je ozonosfeacutera (25 - 35 km) braacuteniacuteciacute průchodu škodliveacuteho UV zaacuteřeniacute
izobary - čaacutery na mapaacutech spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu za normaacutelniacute tlak považujeme 101 kPa
se stoupajiacuteciacute nadmořskou vyacuteškou tlak vzduchu klesaacute a takeacute průměrnaacute teplota se zmenšuje
Škodliveacute laacutetky v ovzdušiacute
majiacute různyacute původ - činnost člověka i přiacuterodniacute jevy
smog - směs mlhy prachu a kouřovyacutech zplodin nepřiacuteznivě působiacute na lidskyacute organismus
Otaacutezky a uacutekoly
1 Jakeacute jsou zaacutekladniacute složky vzduchu
2 Jak můžeme rozlišit kysliacutek od oxidu uhličiteacuteho v zazaacutetkovaneacute baňce
3 Porovnej svoji hmotnost s hmotnostiacute vzduchu ve třiacutedě jsou li rozměry třiacutedy 6mtimes10mtimes4m a hustota
vzduchu je 12kgm3
4 Doplň tabulku
člověk přiacuteroda
zdroje znečištěniacute ovzdušiacute
59
59
5 Jak zapiacutešeme molekulu ozonu a jakyacute je jeho vyacuteznam v atmosfeacuteře
6 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev jevu kdy teplota vzduchu směrem vzhůru stoupaacute
1 lepšiacute je použiacutevat bezolovnatyacute -
2 zaacuteřivkoveacute trubice se plniacute -
3 směs laacutetek tvořiacuteciacutech atmosfeacuteru -
4 směs mlhy a dyacutemu -
5 oblast stratosfeacutery s oslabenou vrstvou ozonu -
6 čaacutery spojujiacuteciacute miacutesta se stejnyacutem tlakem vzduchu -
7 naacutezev předpony v zaacutepise 1013hPa -
60
60
71 Technickeacute plyny
Technickeacute plyny
majiacute rozmaniteacute použitiacute
patřiacute sem - CO2 O2 N2 H2 N2O NH3 SO2 vzaacutecneacute plyny a acetylen
vzduch je jedna z nejvyacuteznamnějšiacutech surovin pro vyacuterobu některyacutech z nich (O2 N2 Ar)
Zkapalněniacute vzduchu
je založeno na několikanaacutesobneacutem stlačovaacuteniacute ochlazovaacuteniacute a rozpiacutenaacuteniacute plynů
1 kompresor
2 vodniacute chladič
3 vyacuteměniacutek
4 expanzniacute ventil
5 zaacutesobniacutek na kapalnyacute vzduch
6 přiacutevod vzduchu
7 chladiacuteciacute vod
jednotliveacute složky se pak ze směsi oddělujiacute destilaciacute
plyny se dopravujiacute zkapalněneacute v ocelovyacutech naacutedobaacutech
použitiacute plynů
plyn stareacute značeniacute
noveacute značeniacute
kysliacutek modraacute modraacutebiacutelaacute
dusiacutek zelenaacute zelenaacute šedaacutečernaacute
vodiacutek červenaacute červenaacute
oxid uhličityacute šedaacute šedaacute
acetylen kaštanovaacute kaštanovaacute
kysliacutek svařovaacuteniacute oxidačniacute děje dyacutechaciacute přiacutestroje
dusiacutek inertniacute prostřediacute k chlazeniacute vyacuteroba amoniaku
argon inertniacute prostřediacute ochr atmosfeacutera žaacuterovek a potravin
61
Otaacutezky a uacutekoly
1 Mezi dalšiacute technickeacute plyny patřiacute CO2 H2 N2O NH3 SO2 Zopakuj si jejich použitiacute vyber z možnostiacute
hnojivo pro rostliny vyacuteroba vyacuteznamneacute anorganickeacute kyseliny chladivo na zimniacutem stadionu siacuteřeniacute
sudů syceniacute naacutepojů ztužovaacuteniacute tuků raketoveacute palivo běleniacute přiacuterodniacutech materiaacutelů naacuteplň sněhovyacutech
hasiciacutech přiacutestrojů vyacuteroba HCl anestetikum k narkoacutezaacutem svařovaacuteniacute a řezaacuteniacute kovů k chlazeniacute jako
suchyacute led hnaciacute
plyn v bombičkaacutech na šlehačku
oxid uhličityacute
vodiacutek
oxid dusnyacute
amoniak
oxid siřičityacute
2 Mnoheacute technickeacute plyny jsou hořlaveacute dokresli a vybarvi piktogram kteryacutem označujeme hořlaviny
3 Spoj v tabulce rovnou čarou poliacutečka tak aby ve všech byly pouze technickeacute plyny
čpavek ozon dural sulfan
korund rajskyacute plyn vzduch kysliacutek
helium brom argon halogenvodiacutek
dusiacutek oxid siřičityacute uhliacutek vodiacutek
62
72 Hořeniacute
Hořeniacute
chemickyacute děj při ktereacutem vznikaacute teplo světlo a laacutetky jinyacutech vlastnostiacute než laacutetka původniacute
plamen je sloupec hořiacuteciacutech většinou plynnyacutech laacutetek
mezi podmiacutenky hořeniacute patřiacute dostatek kysliacuteku a zahřaacutetiacute na teplotu vzniacuteceniacute
teplota vzniacuteceniacute je nejnižšiacute teplota při ktereacute hořlavaacute laacutetka ve směsi se vzduchem po přibliacuteženiacute plamene
vzplane a hořiacute nejmeacuteně 5 sekund
teplota vzplanutiacute je nejnižšiacute teplota na kterou musiacute byacutet hořlavaacute kapalina zahřaacutetaacute aby po přibliacuteženiacute plamene
došlo ke vzniacuteceniacute par
hořlaviny jsou laacutetky ktereacute prudce hořiacute mohou byacutet pevneacute kapalneacute i plynneacute
děleniacute kapalnyacutech hořlavin (podle teploty vzplanutiacute)
1 hořlaviny 1 třiacutedy do 21 degC- aceton benzin nitroředidla
2 hořlaviny 2 třiacutedy do 55degC - petrolej styren
3 hořlaviny 3 třiacutedy do 100degC - motorovaacute nafta
4 hořlaviny 4 třiacutedy nad 100degC - topneacute oleje fermeže
vysoce hořlaveacute laacutetky se mohou samovolně zahřiacutevat a poteacute vzniacutetit
Zaacutesady praacutece s hořlavinami
nikdy je nezahřiacutevaacuteme přiacutemyacutem plamenem
držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od ohně a žhavyacutech předmětů
pro jejich těkavost pracujeme v dobře odvětraneacute miacutestnosti
bereme v uacutevahu i jejich ostatniacute vlastnosti např jedovatost psychotropniacute uacutečinky vyacutebušnost atd
Hořlaviny v domaacutecnosti
organickaacute ředidla jako ethanol aceton toluen nitroředidla benziacuten propan a butan čisticiacute prostředky
lepidla pyrotechnika o vaacutenociacutech )
Oheň
člověkem řiacutezeneacute hořeniacute v omezeneacutem prostoru
Požaacuter
člověkem nekontrolovatelneacute hořeniacute v nevymezeneacutem prostoru
63
Otaacutezky a uacutekoly
1 Hořeniacute je helliphelliphelliphelliphelliphellipděj při ktereacutem vznikaacutehelliphelliphelliphellip helliphelliphelliphellip a laacutetky jinyacutechhelliphelliphelliphelliphellip Zaacutekladniacutemi
podmiacutenkami hořeniacute jsouhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellipa zahřaacutetiacute na teplotuhelliphelliphelliphellip
Laacutetky ktereacute prudce hořiacute nazyacutevaacutemehelliphelliphelliphelliphelliphellip Nejnebezpečnějšiacute jsou ty ktereacute patřiacute dohelliphelliphelliptřiacutedy
2 Hořlaveacute laacutetky nikdy nezahřiacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip držiacuteme je v bezpečneacute vzdaacutelenosti od
helliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Protože mnoheacute jsou těkaveacute a mohou byacutet i jedovateacute pracujeme s nimi v
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
3 Doplň tabulku
hořlaveacute laacutetky v domaacutecnosti
naacutezev použitiacute
4 Řešeniacutem křiacutežovky je naacutezev velmi nebezpečneacuteho jevu
1 Potřebujeme sirky nebo helliphelliphelliphellip
2 Vznikaacute li teplo světlo a jinaacute laacutetka jde o helliphelliphelliphellip
3 Tepelnaacute uacuteprava rud se nazyacutevaacute helliphelliphelliphellip
4 Při praacuteci s těkavyacutemi laacutetkami v uzavřeneacute miacutestnosti je důležiteacute helliphelliphelliphelliphelliphellip
5 Hořlavina 2 třiacutedy helliphelliphelliphellip
64
73 Hasebniacute prostředky
Každeacute hašeniacute je založeno
na omezeniacute přiacutestupu kysliacuteku k hořiacuteciacute laacutetce
na ochlazeniacute hořiacuteciacute laacutetky pod teplotu vzplanutiacute
Hasebniacute prostředky a jejich použitiacute
Hasebniacute prostředek
Hašeniacute Nelze hasit
voda pevnyacutech laacutetek (např dřeva uhliacute sena slaacutemy)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy benzin
piacutesek kovů takeacute při menšiacutem požaacuteru pokud nelze k hašeniacute použiacutet vodu
------
oxid uhličityacute kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
lehkeacute kovy a prachy
pěna pevnyacutech laacutetek kapalin (např benzinu nafty)
elektrickaacute zařiacutezeniacute pod napětiacutem lehkeacute kovy
praacutešky kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem knihoven archivů
lehkeacute kovy prachy jemnou mechaniku a elektroniku
halony kapalin plynů elektrickyacutech zařiacutezeniacute pod napětiacutem
v uzavřenyacutech miacutestnostech (při hašeniacute vznikajiacute jedovateacute zplodiny) jejich použiacutevaacuteniacute se omezuje neboť majiacute škodlivyacute vliv na horniacute vrstvu atmosfeacutery
Hasiciacute přiacutestroje
vodniacute (voda+potaš - nezamrzaacute)
sněhovyacute (CO2)
pěnovyacute (voda+pěnidlo)
praacuteškovyacute (nevodivyacute pevnyacute praacutešek)
halonovyacute (halonoveacute plyny)
Při požaacuteru ale i při neopatrneacutem zachaacutezeniacute s otevřenyacutem ohněm může dojiacutet k popaacuteleniacute
65
Otaacutezky a uacutekoly
1 Nekontrolovaneacute hořeniacute v neomezeneacutem prostoru nazyacutevaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Dochaacuteziacute tak k velkyacutem
škodaacutem na majetku ale takeacute k ohroženiacute helliphelliphelliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Každeacute hašeniacute je založeno
na helliphelliphelliphellip a helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Pokud nemůžeme uhasit požaacuter vlastniacutemi
silami volaacuteme helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip na čiacuteslo hellip
Pokud dojde k popaacuteleniacute menšiacute popaacuteleniny můžeme chladit helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip a poteacute na ně přiložiacuteme
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Většiacute popaacuteleniny musiacute vždy ošetřit helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
2 Vysvětli princip hasiciacutech přiacutestrojů
vodniacute
sněhovyacute
pěnovyacute
praacuteškovyacute
3 Vyber vhodnyacute hasebniacute prostředek a hasiciacute přiacutestroj svůj vyacuteběr zdůvodni
hořiacuteciacute materiaacutel hasebniacute prostředek hasiciacute přiacutestroj zdůvodněniacute
knihy
pohonneacute hmoty
elektrospotřebič
stoh
ředidla
4 Jakeacute hasiciacute přiacutestroje jsou umiacutestěny ve škole
5 Je vhodneacute miacutet hasiciacute přiacutestroj i v domaacutecnosti
6 Seřaď laacutetky podle vzrůstajiacuteciacuteho nebezpečiacute požaacuteru
laacutetka teplota vzniacuteceniacute degC
aceton 535
dřevo 400
liacuteh 425
uhelnyacute prach 260
biacutelyacute fosfor 60
PVC 370
66
74 Chemie a životniacute prostřediacute
Pro existenci života je důležiteacute slunečniacute zaacuteřeniacute fotosynteacuteza a uzavřenyacute koloběh laacutetek Přiacuteroda neznaacute odpad
Chemizace - rostouciacute využiacutevaacuteniacute vyacuterobků chemickeacuteho průmyslu a chemickyacutech metod ve všech oblastech hospodaacuteřstviacute
vědniacute ch oborech a v běžneacutem životě
Laacutetkovyacute tok (transport laacutetek)
přirozenyacute - 10mld tunrok
způsobenyacute člověkem - až 33mld tunrok
Cesty laacutetek do prostřediacute
g l s
ciacuteleneacute - hnojiva pesticidy
ostatniacute - těžkeacute kovy z hlušiny exhalace z komiacutenů vyacutefukoveacute plyny posyp vozovek tuheacute a kapalneacute odpady
z vyacuterob havaacuterie
Znečištěniacute vzduchu
Emise j - laacutetky plynneacute kapalneacute a pevneacute jež jsou vypouštěny (emitovaacuteny) z nějakeacuteho zdroje do ovzdušiacute
Nejvyacuteznamnějšiacute složkou emisiacute jsou oxid siřičityacute uhelnatyacute oxidy dusiacuteku uhlovodiacuteky sloučeniny chloacuteru fluoru
a těžkyacutech kovů Ty se rozptylujiacute a mohou se v atmosfeacuteře chemicky i fyzikaacutelně měnit
Imise - vznikajiacute reakcemi emisiacute s dalšiacutemi složkami atmosfeacutery a působiacute na životniacute prostřediacute a člověka
Smog - směs prachu mlhy a kouřovyacutech zplodin
Znečištěniacute vody
zdrojem většina lidskyacutech činnostiacute
ukazatelem znečištěniacute je obsah kysliacuteku obsah rozpuštěnyacutech laacutetek pH
probleacutemem jsou sloučeniny dusiacuteku fosforu ropneacute produkty organickeacute laacutetky
Znečištěniacute půdy
jde hlavně o pesticidy těžkeacute kovy uhlovodiacuteky
negativně působiacute i to že je to sfeacutera bez pohybu
Důležitaacute opatřeniacute
zastavit zastaraleacute vyacuteroby nahradit je bezodpadovyacutemi technologiemi
využiacutevat odlučovaciacute a odsiřovaciacute zařiacutezeniacute
budovat čistiacuterny odpadniacutech vod
využiacutevat druhotneacute suroviny
chovat se zodpovědně
67
Otaacutezky a uacutekoly
1 Ktereacute laacutetky se dostaacutevajiacute do životniacuteho prostřediacute činnostiacute člověka a jakou
Laacutetka činnost člověka laacutetka činnost člověka
2 Vyjmenuj pět surovin ktereacute jsou obnovitelneacute a pět surovin ktereacute jsou druhotneacute
3 Co je to chemizace
4 Jak rozumiacuteš označeniacute laacutetkovyacute tok
5 Jakaacute opatřeniacute je nutneacute přijmout aby se nezhoršoval stav životniacuteho prostřediacute
6 Co znamenajiacute naacutesledujiacuteciacute piktogramy
68
75 Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
Radiačniacute havaacuterie
možneacute přiacutečiny - lidskyacute faktor technickyacute stav zařiacutezeniacute teroristickyacute uacutetok
naše jaderneacute elektraacuterny jsou dobře zabezpečeny systeacutemem pěti ochrannyacutech barieacuter
přesto je nutneacute byacutet dobře informovaacuten
Varovaacuteniacute obyvatelstva
koliacutesavyacute toacuten sireacuteny v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute - to je v okruhu asi 20km od zařiacutezeniacute
informace prostřednictviacutem sdělovaciacutech prostředků
Ukrytiacute obyvatelstva v budovaacutech
sniacutežiacute se tiacutem podstatně ozaacuteřeniacute i vdechovaacuteniacute radioaktivniacutech laacutetek
platiacute do odvolaacuteniacute
Jodovaacute profylaxe
jde o nasyceniacute štiacutetneacute žlaacutezy neradioaktivniacutemi jodidovyacutemi anionty miacutesto radioaktivniacutemi
každyacute občan v zoacuteně havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute je tedy pro tento přiacutepad vybaven tabletami jodidu draselneacuteho a
potřebnyacutemi instrukcemi
Evakuace osob
neprodleneacute a rychleacute přemiacutestěniacute osob z ohroženeacute oblasti
plaacutenuje se pro obyvatele do vzdaacutelenosti 5 - 10km od zařiacutezeniacute
Individuaacutelniacute ochrana
chraacutenit si dyacutechaciacute cesty a oči
chraacutenit povrch těla
postupovat tak aby pobyt ve volneacutem prostoru byl co nejkratšiacute
V jaderneacute elektraacuterně i v jejiacutem okoliacute se pravidelně provaacutediacute a vyhodnocuje měřeniacute radioaktivity - tzv monitorovaacuteniacute
Do ovzdušiacute se mohou radioaktivniacute laacutetky dostat takeacute z komiacutenů uhelnyacutech elektraacuteren a jinyacutech zařiacutezeniacute spalujiacuteciacutech uhliacute
69
Otaacutezky a uacutekoly
1 Zaznač do mapky jaderneacute elektraacuterny na našem uacutezemiacute
2 Z jakyacutech zdrojů se mohou do prostřediacute dostat radioaktivniacute laacutetky
3 Co může byacutet přiacutečinou radiačniacute havaacuterie
4 Co je to zoacutena havarijniacuteho plaacutenovaacuteniacute a jakaacute opatřeniacute v niacute platiacute
5 Napiš vzorec sloučeniny kteraacute sloužiacute jako jodovaacute profylaxe
6 Co viacuteš o evakuaci osob o evakuačniacutem zavazadle
7 Jakeacute jsou prostředky individuaacutelniacute ochrany obyvatel
ochrana očiacute -
ochrana dyacutechaciacutech cest -
ochrana povrchu těla -
8 Jak zniacute varovnyacute signaacutel všeobecnaacute vyacutestraha
9 Jak můžeme chaacutepat větu bdquoKaždeacute nebezpečiacute na ktereacute jsme připraveni je menšiacuteldquo
70
76 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
prvek atom
elektron molaacuterniacute hmotnost
rozpouštědlo chemickaacute reakce
gmol periodickaacute tabulka
produkt roztok
katalyzaacutetor teplota varu
moldm3 nasycenyacute roztok
destilace laacutetkovaacute koncentrace
krystalizace indikaacutetor
rozpustnost rychlost reakce
Škrtni pojem kteryacute s ostatniacutemi nesouvisiacute skupinu pojmenuj pojmy vysvětli
atom elektron molekula proton izotop oxid neutron nuklid
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
suspenze pěna aerosol prvek mlha emulze dyacutem roztok
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
destilace sraacuteženiacute krystalizace sublimace filtrace odstřeďovaacuteniacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
koncentrace velikost plošneacuteho obsahu zaacutepach katalyzaacutetor teplota
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
oxidy bromidy hydroxidy sulfidy chloridy jodidy
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
olovo uhliacutek ciacuten sodiacutek vaacutepniacutek železo kobalt titan zlato lithium
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
vodiacutek dusiacutek helium kysliacutek neon argon radon brom
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute naftalen oxid vaacutepenatyacute chlorid sodnyacute dusičnan střiacutebrnyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
71
Co je opakem
reakce endotermniacute -
chemickyacute rozklad -
vypařovaacuteniacute -
koncentrovanyacute roztok -
mlha -
kov -
chemickaacute změna -
kysliacutekataacute kyselina ndash
Spraacutevně doplň tabulku
naacutezev značka X Z e- M gmol
val e- vlastnosti použitiacute
siacutera
Na
22
17
8
197
4
kapalnyacute jedo- vatyacute nekov
ocel naacuteřadiacute konstrukce
Oxidačniacute čiacuteslo atomu prvku
Zakončeniacute přiacutedavneacuteho jmeacutena
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
72
77 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Spoj co k sobě patřiacute
oxid hlinityacute N2O
kyselina boritaacute NH4Cl
hydroxid sodnyacute Fe2S3
sulfid železityacute Al2O3
kyselina jodovodiacutekovaacute SF6
bromid ciacuteničityacute NaOH
oxid dusnyacute H3PO4
kyselina fosforečnaacute HBO2
fluorid siacuterovyacute HI
hydroxid amonnyacute SnBr4
Škrtni kteryacute naacutezev mezi ostatniacute nepatřiacute a vysvětli proč
lithium sodiacutek olovo drasliacutek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
lakmus katalyzaacutetor fenolftalein pH papiacuterek
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
chlor biacutelyacute fosfor jod rtuť oxid uhelnatyacute kysliacutek oxid siřičityacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
skalice modraacute manganistan draselnyacute chlorid sodnyacute sulfid olovnatyacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
ocet viacuteno citronovaacute šťaacuteva vaacutepenneacute mleacuteko žaludečniacute šťaacuteva
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sklo voda hřebiacutek plast dřevo liacuteh cukr led
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
sublimace karamelizace zkapalněniacute taacuteniacute vypařovaacuteniacute tuhnutiacute
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
Tv M ρ Tt X mol
helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
73
Co je opakem
kation -
krystalickaacute siacutera -
pH=1
nasycenyacute roztok -
sublimace -
oheň -
destilovanaacute voda -
filtraacutet -
Spraacutevně doplň tabulku
děliacuteciacute metoda
typ směsi rozdiacutelnaacute vlastnost přiacuteklad
usazovaacuteniacute
suspenze
hustota rozpustnost
roztok skalice modreacute
naacutezev vzorec Tv Tt typ vazby
M gmol
ρ kgm3
vlastnosti použitiacute
oxid uhelnatyacute
KOH
-85degC
-76degC
iontovaacute
250
981
g i s nedyacutechatelnyacute
jako paacuteleneacute vaacutepno
74
78 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Hmotnost roztoku
Hmotnostniacute zlomek
Hmotnost složky
Hmotnost rozpouštědla
150g
8
10g 190g
25 25g
550g
300g
Podle čeho rozdělujeme laacutetky Zapiš do tabulky
Laacutetky
Dopočiacutetej zaacutekladniacute čaacutestice v atomu
Značka prvku
Protonoveacute čiacuteslo
Nukleonoveacute čiacuteslo
Počet
protonů neutronů elektronů
P 16
23 51
7 7
Mo 96
226 88
75
Vyčiacutesli rovnice pojmenuj produkty a reaktanty
H2SO3 + KOH rarrK2SO3 + H2O K2SO3 - siřičitan draselnyacute
HF + Ca(OH)2 rarr CaF2 + H2O
HNO3 + Al(OH)3 rarr Al(NO3)3 + H2O Al(NO3)3 - dusičnan hlinityacute
(NH4)2Cr2O7 rarr N2 + Cr2O3 + H2O (NH4)2Cr2O7 - dichroman amonnyacute
Na zaacutekladě posledniacute rovnice vypočiacutetej kolik laacutetky je třeba navaacutežit aby vzniklo 5g Cr2O3
5 Vypočiacutetaacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky o znaacutemeacute hmotnosti tedy Cr2O3
M (Cr2O3) = n(Cr2O3) =
6 Určiacuteme laacutetkoveacute množstviacute laacutetky jejiacutež hmotnost počiacutetaacuteme tedy dichromanu amonneacuteho
Laacutetkovaacute množstviacute laacutetek v chemickeacute rovnici jsou v poměru stechiometrickyacutech koeficientů těchto
laacutetek
n(NH4)2Cr2O7 n(Cr2O3) = n(NH4)2Cr2O7 =
7 Vypočiacutetaacuteme hmotnost laacutetky podle zadaacuteniacute
M(NH4)2Cr2O7 = m(NH4)2Cr2O7 =
Doplň tabulku
Laacutetka
Rozdiacutel elektronegativit
Iontovaacute vazba
Polaacuterniacute vazba
Nepolaacuterniacute vazba
LiF CH K S
O2 A O E
HBr D M H
PCl3 A I Iacute
I2 K N E
76
79 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Doplň tabulku
Li rarr Li+
+ Br-
S 2e-
- rarr
3e- Al3+
Cu Cu2+
Doplň tabulku včetně vzorce dosazeniacute a vyacutesledku
Laacutetka
Molaacuterniacute hmotnost
Hmotnost rozpuštěneacute
laacutetky
Laacutetkoveacute množstviacute
laacutetky
Objem roztoku
Koncentrace roztoku
KOH
02mol 04dm3
H2SO4
98g 40dm3
KNO3
03mol 150cm3
AgNO3
17g 20cm3
Doplň chemickyacute naacutezev
korund -
rajskyacute plyn -
galenit -
kyselina solnaacute -
halit -
paacuteleneacute vaacutepno -
čpavek -
sfalerit -
suchyacute led -
louh sodnyacute -
77
Pojmenuj chemickeacute sklo zeleně označ vše potřebneacute pro sestaveniacute aparatury pro filtraci červeně pro
sublimaci a modře pro destilaci
Ktereacute laacutetky označiacuteme naacutesledujiacuteciacutem piktogramem
Hydroxid vaacutepenatyacute amoniak kyselina fosforečnaacute rtuť uhliacutek oxid uhelnatyacute sulfan oxid křemičityacute oxid
siřičityacute chlor sodiacutek kyselina siacuterovaacute biacutelyacute fosfor jod peroxid vodiacuteku skalice modraacute
78
80 Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
Z naacutesledujiacuteciacutech čaacutestiacute sestav podle pravidel naacutezvosloviacute vzorce a sloučeninu zařaď na spraacutevneacute miacutesto do
tabulky
Naacutezev a vzorec sloučeniny
Vzhled a vlastnosti Přiacuteklady využitiacute
použiacutevaacute se ve stavebnictviacute a ve sklaacuteřstviacute
biacutelyacute rozpustnyacute ve formě peciček žiacuteravina
při vyacuterobě vyacutebušnin plastů kovů bdquokrev průmysluldquo
biacutelyacute praacuteškovyacute nebo kusovyacute ochotně reaguje s vodou
vyacuteznamnaacute ruda na vyacuterobu železa
bezbarvyacute krystalickyacute v přiacuterodě jako mineraacutel halit
k běleniacute k dezinfekci sudů při vyacuterobě papiacuteru
bezbarvyacute a hnědočervenyacute produkty spal motorů
dezinfekčniacute a běliacuteciacute prostředky - např Savo
biacutelyacute krystalickyacute vznikaacute hořeniacutem fosforu
vyacuteroba porcelaacutenu zubniacutech cementů hliniacuteku
bezbarvaacute sirupovitaacute jako 80roztok
v zemědělstviacute na kyseleacute půdy při vyacuterobě cukru
bezbarvaacute těkavaacute staršiacute naacutezev - kyselina solnaacute
k syceniacute naacutepojů jako chladivo
zapaacutechaacute po zkaženyacutech vejciacutech je jedovatyacute
ruda z ktereacute se vyraacutebiacute olovo
jedovatyacute plyn vznikaacute při nedokonaleacutem hořeniacute
vyacuteroba kyseliny dusičneacute hnojiv a barviv
79
O2 Cl (OH)2 H3 S O2 Si Na SO4 S2 O2 N C Pb H2 O PO4 Ca H C O Cl Ca H2 OH O2
O Fe N H ClO O5 Al2 H3 Na S P2 N S O3
Jak se zabarviacute roztoky po přidaacuteniacute fenolftaleinu
Jakou laacutetku jsme dokaacutezali jestliže se ozvalo třesknutiacute a zkumavka se orosila
Jakaacute laacutetka je v keliacutemku jestliže se vyžiacutehaacuteniacutem změnila barva z modreacute na biacutelou
Kteryacute plyn lze dokaacutezat zapaacuteleniacutem žhnouciacute špejle
Jakaacute laacutetka pohltiacute barvivo z roztoku tak že vznikne čiryacute filtraacutet
Jakyacute jev je zachycen na obraacutezku jestliže se roztok pozvolna barviacute do fialova
80
Zdroje obraacutezků
1 Čtvrtletiacute
Co je chemie
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
Pozorovaacuteniacute měřeniacute pokus
httpwwwscimuniczbotanyrotreklovapokusyseznam_pracovnich_listuhtm
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Pravidla bezpečnosti praacutece
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Vyacutesledky pozorovaacuteniacute
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky24html
Fyzikaacutelniacute a chemickaacute změna
httpwwwzschemieeuwebczlatkylatky13html
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute veličiny v chemii
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Kahan
httpwwwpedmuniczwchemsmhcZFCpomuckyhtm
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
Od alchymie k chemii
httpalchemicaldiagramsblogspotcom201105alchemy-symbolshtml
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Směsi různorodeacute
httphometiscaliczchemiemvelicinyhtm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage507htm
Děliacuteciacute metody
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage462htm
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesstanoveni_teploty_varuhtml
httphometiscaliczchemieindexhtm
81
Zaacutekladniacute parametry roztoku
httphometiscaliczchemiesmesihtm
Opakovaacuteniacute bezpečnosti praacutece
httpwwwpedmuniczwchemCHEMICKE_DIDAKTICKE_HRYJak_to_nedelathtm
httpcswikipediaorgwikiGlobC3A1lnC49B_harmonizovanC3BD_systC3A9m_klasifikace_a_
oznaC48DovC3A1nC3AD_chemikC3A1liC3AD
Opakovaacuteniacute pojmů - 2
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute kyselin - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 1
httphometiscaliczchemieindexhtm
Opakovaacuteniacute hydroxidů - 2
httphometiscaliczchemiepHhtm
Soli - 1
httpwwwoskoleskid_cat=5ampclanok=6345
Soli - 2
httpwwwhelago-czczsetlahev-zasobni-sirokohrdla-cira
Naacutezvosloviacute soliacute - 1
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
2 Čtvrtletiacute
Laacutetky
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm
Čaacutesticoveacute složeniacute laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpitcgswedufacultyspeavyspclasschemistryatomshtm
Periodickaacute soustava prvků
httpwwwfchvutbrcz~richteradownloadpsphtml
Naacutezvosloviacute soliacute - 2
httpwwwchemierolwzcz820soli_nazvoslovihtm
Neutralizace
httphometiscaliczchemieindexhtm
82
Elektrolyacuteza
httpcswikipediaorgwikiElektrolC3BDza
Galvanickyacute člaacutenek
httpdragonadamwzcz
Uhliacute
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Ropa a zemniacute plyn
httpmapasvetainfosvetmapa_sveta_slepa_mapa_hranicehtml
Zpracovaacuteniacute ropy a zemniacuteho plynu
httpwwwautaveskoleczgalleryobr13jpg
Jadernaacute energie
httpfyzikajreichlcomdataMikro_4jaderka_souboryimage151jpg
httpiidnescz07084nesdRJA1d6a8d_schema_princip_elktrarnyjpg
3 Čtvrtletiacute
Sulfidy - vyacuteznamneacute sulfidy
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Organickeacute sloučeniny
httpreichmannwzczchemieindex_souboryPage427htm
Organickeacute sloučeniny
httpwwwchemiewzczucivo9organicka_chemieorganicka_chemiehtm
Alkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_propanPNG
Cykloalkany
httpcswikipediaorgwikiSouborStrukt_vzorec_cyklohexan_plnyPNG
Alkeny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Dieny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
Areny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyarenyhtml
httpwwwe-chembookeuorganicka-chemiearomaticke-uhlovodiky
83
Uhlovodiacuteky a automobilismus
httpwwwenergywebczwebindexphpdisplay_page=2ampsubitem=1ampee_chapter=154
Uhlovodiacuteky - cvičnyacute test
httpjane111chytrakczCh9pracovni_listyPL_6A_nasycene_uhlovodikypdf
Halogenderivaacutety
httphometiscaliczchemiehalogenderhtm
Alkoholy a fenoly
httphometiscaliczchemiealkoholyhtm
httpwwwprimuscomplng9strony20uczniowolga_dauksza_wynalazcydynamithtm
Aldehydy
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Ketony
httphometiscaliczchemiealdehydyhtm
Karboxyloveacute kyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatykarbox_kyselinyhtml
Kyseliny vaacutezaneacute v tuciacutech aminokyseliny
httpxantinahyperlinkczorganikauhlovodikyalkenyhtml
httpwwwraw-milk-factscomfatty_acids_T3html
4 Čtvrtletiacute
Indikace laacutetek
httphometiscaliczchemieindexhtm
httpwwwdkimagescomdiscoverpreviews786564281JPG
Voda
httpwwwoc-silesiaczobjectdetskykouteknew_41_obrazekjpg
Uacuteprava vody
httphometiscaliczchemievodahtm
Voda jako rozpouštědlo
httpwwwprirodovedciczzeptejte-se-prirodovedcuaction5Bfaq5D=detailampfaqID=21
httphometiscaliczchemieindexhtm
Vzduch
httphometiscaliczchemieindexhtm
84
Oheň
httphasicistudenkaczindexphpoption=com_contentampview=articleampid=57ampItemid=42
Hasebniacute prostředky
httphometiscaliczchemieindexhtm
Chemie a životniacute prostřediacute
httpwwwaquaclearczkolobeh-vody-v-prirodehtml
httparnikaorgjak-vypada-udrzitelna-k-zdravi-a-zivotnimu-prostredi-setrna-skolni-pomucka
Ochrana člověka za mimořaacutednyacutech situaciacute
httpwwwzsjablunkaczhtmlvyukazemepishtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwchemierolwzcz820laborator_sklohtm
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwbgmlchytrakcznakrehtm
Estery
httpxantinahyperlinkczorganikaderivatyesteryhtml
Plasty
httpxantinahyperlinkczorganikapolymeracehtml
Sacharidy
wwwteplamiladawzczmaterialymaterialyAnna_Pracovni_listyd
Polysacharidy
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtechpagesdekantacehtml
Tuky
httpwwwgymnaziumjiczcomponentcontentarticle382
httpstastnyzivotwzczdoporuceny20postup20pri20vyberu20potravinhtm
Myacutedla
httpcswikipediaorgwikiMC3BDdlo
Biokatalyzaacutetory
httpwwwgastrosuperczinventarkuchunepomuckyvkuchyniuschovapotravin
Leacutečiva
httpcswikipediaorgwikiPenicilin
Pesticidy
httpvysocinalesnictviczmaterialylykozrouthtm
85
Detergenty
httpcswikipediaorgwikiTenzidy
Drogy
httpcswikipediaorgwikiNikotin
httpcswikipediaorgwikiKofein
httpcswikipediaorgwikiTetrahydrocannabinol
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpcswikipediaorgwikiKC599ivule
httpkubusznetBioethanolsurovinyhtml
httpwwwviscojisczteensindexphppotraviny-rostlinneho-pvoduzelenina92-74
httpwwwnovalineczblogslunecnice
httpwwwceskamasnaczmasoveprove-masov-sadlo-hrbetnihtml
Zaacutevěrečneacute opakovaacuteniacute
httpwwwcentrumucebnicczcsdetail1689-zaklady-chemie-2
httpmasterbraincenterblognet4938330-Chromatography-of-chlorophyll
httpftpmgoopavaczkavdownloadesfbartosikova_hanaprojektdoc
httpwwwpedmuniczwchemsmhclabtech-oldsouboryoperacevodikpdf
httpwwwvschtczfchpokusy85html
httpgrohgfpvmczpokusydifuzehtm