Obsažný a přitom pro všechny zájemce o práci s bleskem „stravitelný“ průvodce použitím fotografického blesku v digitální éře.
Zabývá se všemi druhy blesků – od blesků zabudovaných v kompaktních fotoaparátech, přes blesky pro hotshoe patici (sáňky), až po studiová záblesková zařízení.
Poodhalí desítky užitečných postupů a kreativních technik na ukázkách, kterým porozumí i začínající fotograf.
Věnuje se jak základům světla a umělého osvětlení, tak i pokročilým technologiím moderních osvětlovacích zařízení ve fotografii.
Obsahuje množství ukázkových fotografií pro vaši inspiraci, rad, tipů a triků pro maximální využití vašeho fotografického vybavení.
Bleskv digitální fotografi i
Chris GeorgeChris George
[kompletní průvodce]
E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A F O T O G R A F I E
DSLR – Naučte se fotografovat digitální zrcadlovkou
Publikace se plně věnuje digitálním zrcadlovkám, shrnuje informace o technických podrobnostech digitálních zrcadlovek i jejich doplňcích, o vlastním fotografování i následné úpravě fotografi í. Vedle množství technických informací přináší i řadu praktických rad a tipů.
Fotografi e a vysoký dynamický rozsah – základy HDR
Zachycení a zobrazení scén s vysokým dynamickým rozsahem (s velkým kontrastním poměrem) byl a je problém v klasické i digitální fotografi i. Kniha ukazuje nové možnosti, které přináší rychle se rozvíjející oblast HDRI, High Dynamic Range Imaging – zobrazování vysokého dynamického rozsahu.
Fotografi e a nízká hladina osvětlení – kompletní průvodce
Fotografování v podmínkách, kdy nízká hladina osvětlení vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost použité fotografi cké technice, postupům vlastního snímání a předpokládá znalost možností dodatečné úpravy snímku na počítači.
Očima fotografa – kompozice pro lepší digitální fotografi e
Úvod do klasické toerie fotografi cké kompozice. Od teoretických základů, přes význam a použití základních kompozičních prvků, až po praktické aplikace s množstvím praktických ukázek doplněných názornými náčrtky a schématy. Knihou se prolíná i řada názorů na kompozici fotografi ckých veličin minulosti i současnosti.
HDRI pro fotografy a počítačové grafi ky
V nabídce vydavatelství Zoner Press je to již druhá kniha o možnosti zachycení scén s vysokým dynamickým rozsahem digitálním fotoaparátem, vytváření HDR (high dynamic range) snímků a jejich převodu na obrazy s nízkým dynamickým rozsahem (LDR, low dynamic range) vhodným pro zobrazování a tisk.
E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A F O T O G R A F I E
MICHAEL FREEMAN
nízká hladina osvětlení[kompletní průvodce]
Fotografie a
Z nabídky Zoner Press dále doporučujeme:
Chris George je autorem publikace Total Digital Photography, kterou v roce 2006 vydal Ilex Press. Podílel se na časopisu Amateur Photographer, působil jako redaktor časopisů What Camera a Video Camera. Přispěl a podílel se na téměř dvou desítkách knih zabýva-jících se fotografi í. Jako novinář píše a fotografuje pro řadu novin a časopisů, např. pro The Daily Telegraph, Digital Camera User, Com-puterActive nebo Web User.
Bleskv digitální fotografi i[kompletní průvodce]
Chris
Geo
rge
Bles
k v
digi
táln
í fot
ogra
fi i
Zoner Press tel.: 532 190 883 fax: 543 257 245e-mail: [email protected]://www.zonerpress.cz
ZONER software, s.r.o., Nové sady 18, 602 00 Brno
kom
plet
ní
prův
odce
9 7 8 8 0 8 6 8 1 5 9 5 4
KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR827DOPORUČENÁ CENA: 290 KČ
9 7 8 8 0 7 4 1 3 0 0 9 0
ISBN 978-80-7413-009-0KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR828DOPORUČENÁ CENA: 290 KČ
Pod logem encyklopedie – grafi ka a digitální fotografi e vycházejí pub likace určené všem zájemcům o grafi cké aplikace a fotografi i, zejména fotografi i digitální. Od ryze praktických příruček a průvodců až po komplexní publikace o všem, co potřebuje profesionální grafi k, ale také třeba fotograf amatér.
Pfzzpot
Kompletní nabídku vydavatelství najdete na adrese www.zonerpress.cz.
Dnešní velmi sofi stikované digitální fotoaparáty jsou schopny zachytit kvalitní snímky v nejrůznějších světelných podmínkách. To ale vůbec neznamená, že by fotografi cké blesky ztratily svůj význam pro fotografy – naopak: dnešní blesky, i pro svoji schopnost komunikovat přímo s digitálními fotoaparáty, nejenže plní svoji základní roli osvětlení fotografované scény, ale přinášejí mnoho kreativních možností použití.Tato kniha by vám měla pomoci dosáhnout optimálních výsledků při použití blesku, ukázat, jak za různých okolností blesk používat
a poskytnout vám dostatek nezbytných informací, abyste dokázali:
• orientovat se v dnešní nabídce stále dokonalejších blesků a nejrůznějšího doplňkového vybavení;
• fotografovat skvělé snímky kdykoli, ať už si budete muset poradit s noční tmou nebo prudkým slunečním světlem;
• porozumět technikám, jakými jsou výplňový (vykrývací, fi ll-in) blesk, vysokorychlostní nebo pomalá synchronizace a řada dalších;
• během krátké doby dosáhnout výsledků, které byly dříve výsadou pouze profesionálních fotografů.
Chris George
Bleskv digitální fotografi i[kompletní průvodce]
Zoner Press2008
Mastering Digital Flash PhotographyThe Complete Reference GuideGeorge, Chris M.T.First published in the United Kingdom in 2008 by:
ILEX, The Old Candlemakers, West Street, Lewes,
East Sussex BN7 2NZ
Copyright © 2008 The Ilex Press Limited
This translation of the Mastering Digital Flash Photography: The Complete
Reference Guide by Chris, George, published in English in 2008 is published by
agreement with The Ilex Press Limited.
All rights reserved. No part of this publication may be reproduced or used in
any form, or by any means – graphic, electronic, or mechanical, including
photocopying, recording, or information storage-and-retrieval systems –
without the prior permission of the publisher.
Printed and bound in China
Chris GeorgeBlesk v digitální fotografii – základní průvodceCopyright © ZONER software, s.r.o.
2008 – první vydání.
Překlad knihy Chris George, Mastering Digital Flash Photography: The Complete
Reference Guide z anglického vydání z roku 2008 je vydán na základě smlouvy
s The Ilex Press Limited. Všechna práva vyhrazena.
Zoner Press
Katalogové číslo: ZR828
ZONER software, s.r.o, Nové sady 18, 602 00 Brnohttp://www.zonerpress.cz
Šéfredaktor: Pavel Kristián
© Překlad: Veronika Smělá
Tisk a vazba: Čína.
Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent.
Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě
textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze
zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní
odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho
vyplývajících důsledků. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani
distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi
či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele
s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.
Dotazy týkající se distribuce směřujte na:
Zoner Press
ZONER software, s.r.o., Nové sady 18, 602 00 Brnotel.: 532 190 883, fax: 543 257 245
http://www.zonerpress.cz e-mail: [email protected]
ISBN 978-80-7413-009-0
ÚVOD 6
1ZÁKLADY 9
FYZIKA SVĚTLA 10
ZÁKLADY PRÁCE S BLESKEM 16
OVLÁDÁNÍ 18
SYNCHRONIZACE BLESKU 20
KOMUNIKACE 22
POKRYTÍ 24
MĚŘENÍ BLESKU 26
RUČNÍ BLESK 30
RUČNÍ MĚŘENÍ SVĚTLA 32
VESTAVĚNÝ BLESK 34
SÁŇKOVÝ BLESK 36
BLESK MIMO FOTOAPARÁT 38
STUDIOVÁ ZÁBLESKOVÁ ZAŘÍZENÍ 40
STUDIOVÉ SYSTÉMY 42
BATERIE A DOBY NABÍJENÍ 44
2ZÁKLADY SVĚTLA 47
OBNOVENÍ DENNÍHO SVITU 48
ČELNÍ OSVĚTLENÍ 50
OSVĚTLENÍ Z BOKU A PROTISVĚTLO 52
PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ SVĚTLO 54
OSTRÉ NEBO MĚKKÉ SVĚTLO? 56
TVŮRČÍ VYVÁŽENÍ BÍLÉ 58
3VÝPLŇOVÝ BLESK 61
DVOJNÁSOBNÁ EXPOZICE 62
VÝPLŇOVÝ BLESK A ZVÝŠENÍ KONTRASTU 64
VÝPLŇOVÝ BLESK A SNÍŽENÍ KONTRASTU 66
NASTAVENÍ MÍRY OSVITU 68
AKČNÍ SNÍMKY 70
AKČNÍ SNÍMKY ZA SLABÉHO OSVĚTLENÍ 72
VYSOKORYCHLOSTNÍ SYNCHRONIZACE 74
4SLABÉ OSVĚTLENÍ 77
KDY BLESK NEPOUŽÍVAT 78
ZÁKON PŘEVRÁCENÉHO ČTVERCE 80
VÝBĚR POZADÍ 82
POZADÍ A EXPOZICE 84
ROZPTYLUJEME EXTERNÍ BLESK 86
PŘENOSNÉ SOFTBOXY 88
ODRÁŽENÍ BLESKU OD STĚN 90
ODRAZ BEZE STĚN 92
ČERVENÉ OČI: PŘÍČINA A ŘEŠENÍ 94
SYNCHRONIZACE S POMALÝMI ČASY 96
EFEKTY S POMALOU SYNCHRONIZACÍ 98
SYNCHRONIZACE SE ZADNÍ LAMELOU 100
MALBA SVĚTLEM 102
NASTAVENÍ VÍCE BLESKŮ 104
KRUHOVÝ BLESK A MAKRO 106
5SVĚTLO VE STUDIU 109
ZAŘIZUJEME STUDIO 110
TABLE TOP 112
SVĚTELNÉ POMĚRY A MODELOVACÍ SVĚTLO 114
SCÉNA S JEDNÍM SVĚTLEM 116
ZMĚKČENÍ STÍNŮ 118
DRUHY ODRAZNÝCH PLOCH 120
DVOJICE SVĚTEL 122
NASTAVENÍ VÍCE SVĚTEL 124
DEŠTNÍKY 126
SOFTBOXY 128
SNOOTS, SPOTS A GOBOS 130
PLOCHÉ PŘEDMĚTY 132
VYSOKORYCHLOSTNÍ FOTOGRAFIE 134
OPAKOVÁNÍ ZÁBLESKU 136
6ÚPRAVY V POČÍTAČI 139
ZÁKLADNÍ ÚPRAVY 140
STÍNY A SVĚTLA 142
SELEKTIVNÍ ÚPRAVY 144
PLASTICKÁ CHIRURGIE 146
ÚKLID POZADÍ 148
ODSTRANĚNÍ ČERVENÝCH OČÍ 150
KOREKCE SMÍŠENÉHO OSVĚTLENÍ 152
GLOSÁŘ 154
REJSTŘÍK 156
6
S příchodem digitálních fotoaparátů se stal blesk v ně-kterých ohledech méně důležitý než dříve. Není to však proto, že digitální senzory „vidí“ ve tmě lépe než kla-sické přístroje, ale protože digitální fotoaparáty se lépe přizpůsobují nejrůznějším světelným zdrojům. Jejich systémy pro vyvažování bílé ( white balance, WB) sní-mek přesně barevně posunou bez ohledu na to, jaký typ osvětlení je v místnosti použit. Není třeba se starat o barevné korekce, přístroj udělá (téměř) vše za vás. Dokonce můžete po každém snímku ověřit přítomnost nepředpokládaných barevných nádechů, a pokud je třeba, tak manuálně vyvážení bílé upravit. Díky tomu
je snadné fotografovat i v případech, pro které byl blesk dříve nezbytný. Často stačí pouze stativ, dlouhá doba expozice a vhodně umístěná stolní lampa, popřípadě vhodná poloha okna.
Navzdory tomu však blesk s příchodem digitální éry neupadá, ale naopak se dále rozvíjí. Prakticky ve všech současných fotoaparátech je nějakým způsobem zabu-dován. Dokonce spousta vysoce kvalitních zrcadlovek nabízí jak blesky externí, tak i integrované. Mimoto se rozvíjí prosperující trh s ještě důmyslnějšími externí-mi jednotkami a nesčetným množstvím příslušenství k úpravě světla pro každou příležitost.
Úvod
ZRAKOVÁ ZPĚTNÁ VAZBA
Na LCD obrazovce digitálního fotoaparátu
můžete zkontrolovat, zda je váš snímek
perfektní. Zachycení takto rychlých kapek
dříve vyžadovalo speciální vybavení. Nyní je
můžete jednoduše fotografovat tak dlouho,
dokud nejste spokojeni.
ÚVOD
7
Je ovšem jasné, že pravidla použití se pozměnila. Blesk zůstává pro fotografa neocenitelnou pomůc-kou, ale jeho role je poněkud jiná. Stále zůstává do-plňkovým umělým osvětlením pro velké množství studiových objektů, především pro ty, které nemo-hou zůstat delší dobu v klidu. Krátká expozice, kte-rou blesk nabízí, je ideální nejenom pro portréty, ale i pro množství dalších případů. Před příchodem di-gitálních fotoaparátů byl blesk často pouze nutným
zlem. Potřebovali jste jej, ale získat pečlivě vyrovna-nou expozici nebylo nikdy jednoduché. Vždy zde bylo nebezpečí nechtěných stínů či vypálených od-lesků na různých částech snímku, a navíc – před vy-voláním jste nikdy nemohli výsledek vidět.
Okamžitá zpětná vazba, kterou dnes uživatel di-gitálního fotoaparátu má, je nespornou výhodou. Problém vidíte ihned na LCD obrazovce přístroje, a nic vám nebrání v provedení nezbytných korekcí. Letité potíže jako vybělené popředí ( přepaly), čer-vené oči nebo příliš temné pozadí samozřejmě stále zůstávají. Vy ovšem máte možnost problém rozpo-znat a napravit jej dříve, než bude příliš pozdě.
Okamžitá zpětná vazba není užitečná pouze pro přímé fotografování. Obrazovka přístroje vám nabíd-ne pomocnou ruku a tím pádem i možnost být více odvážný a experimentovat s bleskem. Můžete tak kombinovat dlouhou expozici s bleskem a okamži-tě vidíte, zda má smysl takovou techniku používat. Triky s bleskem, které byly v minulosti dostupné pouze specialistům (například fotografování vyso-kých rychlostí), mohou dnes být použity s minimem vybavení a stresu. Protože vyfotografování dalšího snímku nic nestojí, může fotograf zkoušet tak dlou-ho, dokud nebude s výsledkem spokojen.
Tato kniha si klade za cíl vám ukázat, jak co nejlé-pe využívat blesku ve spojení s digitálními přístroji.
VYTVÁŘENÍ DENNÍHO SVĚTLA
Často při nasvícení scény blesk nahrazuje denní světlo. Občas
je však jednodušší využít skutečného slunečního svitu. Tyto
zrezivělé klíče byly nasvíceny umístěním stolu blízko vhodné-
ho okna.
DOJEM RYCHLOSTI
Blesk se může hodit i v si-
tuaci, kdy by vám připadal
nepotřebný. Kombinace
delšího expozičního času,
blesku a denního světla
v tomto akčně vyhlížejícím
snímku umocňuje dojem
pohybu.
ÚVOD
ZÁKLADYKapitola 1
1Co je toblesk?
10 CO JE TO BLESK?
Světlo je forma elektromagnetického záření. Nejčastěji jej produkují tepelné zdroje, jakými jsou Slunce, žá-rovka, plameny atd. Může být ovšem vyvoláno spous-tou jiných procesů, například fosforescencí (schopnost znovu uvolnit předem pohlcenou energii) a chemilumi-niscencí nebo bioluminiscencí (spontánní světélkování některých chemických látek nebo živých organismů). Viditelné světlo je pouze malá část elektromagnetického spektra a jeho vlnová délka se pohybuje mezi 400 až 700 nanometry (jeden nanometr je jedna miliardtina met-ru, 10-9 m). Barva viditelného světla se mění se vzrůs-tající vlnovou délkou od fialové přes modrou, zelenou, žlutou a oranžovou až k hodnotě 700 nm, kdy je světlo temně červené. Světlo v rozsahu 250 – 400nm se nazývá ultrafialové ( UV), světlo s vlnovou délkou nad 700 nm je označováno jako infračervené ( IR). Ultrafialové i infra-červené světlo je však pouhým okem neviditelné.
I když mohou lidské oči detekovat pouze malou část světelného spektra, fotografický materiál je mnohem
citlivější a „vidí“ rozsah větší. Film je například citlivý na ultrafialové světlo a většina moderních digitálních fo-toaparátů používá infračervené filtry, jelikož světlocitli-vé prvky senzorů jsou na tento druh neviditelného svět-la citlivé.
Je také vhodné poznamenat, že i když je spektrum vi-ditelného světla spojité – přechody barevné škály jsou hladké a plynulé – lidské oko je v rozpoznávání barev relativně nedokonalé. Barvy vidíme ve třech hlavních kategoriích: modré, zelené a červené. Přes toto ome-zení můžeme základní barvy vzájemně míchat a vý-znamným důsledkem toho je, že jsme schopni vnímat barvy další. Pokud tedy zkombinujeme červené a zele-né světlo, naše oči sice vidí barvy dvě, ale ve spoluprá-ci s mozkem je vyhodnotí jako barvu žlutou. Podobně když smícháme všechny tři barvy, oko vyhodnotí výsle-dek jako barvu bílou. Digitální fotoaparáty tento pozna-tek úspěšně využívají. Jejich senzory jsou typicky slo-ženy ze skupiny fotodiod, které přes předsazené filtry
POROVNÁNÍ RŮZNÝCH ZDROJŮ SVĚTLA NA BAREVNÉ STUPNICI
1 000 K 2 000 K 3 000 K 4 000 K 5 000 K 6 000 K 7 000 K 8 000 K 9 000 K 10 000 K
světlo svíčky 100W
wolframová
žárovka
pilotní
halogenová
žárovka
blesk
soumrak nebo úsvit
průměrné
denní světlo
kolem poledne
opar,
zamlženo
zataženo,
pod mrakem záření oblohy
Fyzika světla
11FYZIKA SVĚTLA
γ zářenírentgenové
záření
UV
záře-
ní
IR zářenímikrovlnné
zářeníFM AM dlouhé rádiové vlny
10-16 10-14 10-12 10-10 10-8 10-6 10-4 10-2 100 102 104 106 108
400 500 600 700
1024 1022 10-20 1018 1016 1014 1012 1010 108 106 104 102 100
(m)
f (Hz)
GOSSEN COLOR PRO
Měří teplotu barvy blesku
nebo okolního osvětlení
a zároveň zjišťuje jas světla.
přijímají pouze červené, zelené a modré světlo. Tato data jsou poté zkombinována a dávají hodnotu RGB (Red-Green-Blue = červená-zelená-modrá) každého jednotlivého pixelu.
Barevná teplota
Zatímco digitální fotoaparát zaznamenává barvu světla v relativní intenzitě červené, zelené a modré barvy podle toho, jak dopadají na příslušný senzor, my můžeme rovněž měřit takzvanou „ barevnou tep-lotu – teplotu chromatičnosti světla“ scény či světel-ného zdroje. Barevnou teplotu lze chápat vzhledem k barvě osvětlení scény, například oranžově zabar-vený soumrak nebo chladně modré světlo kolem po-ledne. Měří se v Kelvinech (K). Přírodní zdroje světla vzrůstají od přibližně 1 500 K (dohasínající plamen svíčky), přes 5 500 K ( denní světlo a většina elektro-nických zábleskových jednotek) až k 10 000 K a výše (modré světlo vyzařované atmosférou). Barevná tep-lota může být měřena množstvím přístrojů, jako jsou například spektroradiometry a spektrofotome-try (měří množství každé složky barvy ve spektru světelného zdroje, a to ve velmi přesných vlnových délkách, poté generují charakteristický „otisk prs-tu“ světelného zdroje), kolorimetry (měří vyvážení barev obrázku) a měřiče teploty barvy, jako je třeba Gossen Color Pro 3F Color Meter, který měří „teplo-tu“ blesku nebo okolního osvětlení (v Kelvinech).
Za zmínku stojí, že barevná teplota světelného zdroje a naše představa o zařazení barev mezi tzv. teplé a studené, se liší. Chladné světelné zdroje jsou červené, zatímco velmi horké tíh-nou k modré. Čím je to způsobeno? „Teplota“ barvy je určena teplotou tzv. černého tělesa, které při zahřívání mění barvu („ černé těle-so“ je objekt pohlcující veškeré záření, kte-ré na něj dopadá). Pod 700 K (asi 430°C) černé těleso produkuje nepatrné množ-ství viditelného světla, avšak s narůsta-jící teplotou začíná zářit červeně a poté přes oranžovou, žlutou a bílou dojde až k modré. Teplota v tomto bodě dosahuje7 000K (přibližně 6 730°C).
Abychom to ještě trošku zkomplikovali, některé světelné zdroje se chovají skoro jako černá tělesa, za-tímco jiná ne. Například rozžhavený světelný zdroj jako wolframová žárovka září principiálně stejně jako černé těleso. Naopak zářivka neprodukuje svět-lo stejně, používá se pro ně takzvaná „ korelovaná teplota chromatičnosti“ ( correlated color temperatu-re – CCT). To je taková teplota barvy černého tělesa, která nejblíže odpovídá vnímané barvě zářivky.
Je také třeba dodat, že nemůžeme vnímat barvy a jejich teploty tak přesně, jako fotoaparát. Pokud například použijete vyvážení bílé pro „denní světlo“ v místnosti, která je ozářena stolní lampou, bude mít
nm (10-9 m)
vlnová délka
frekvence
VÝPLŇOVÝBLESK
Kapitola 3
3Výplňový blesk
62 VÝPLŇOVÝ BLESK
Dvojnásobná expoziceHodně lidí považuje blesk za techniku používanou vý-hradně při nízké hladině osvětlení (při slabém osvětle-ní), případně přímo za tmy. Výplňový blesk ( fill-in, vy-krývací blesk) tomuto předsudku odporuje, protože se po užívá při světle, či dokonce na přímém slunci. Může se to zdát zvláštní až nepotřebné, ale ve skutečnosti se jedná o velmi užitečnou techniku, kterou může využít i běžný amatérský fotograf.
Výplňový blesk se někdy označuje také jako „ synchro slunce“, což nám do jisté míry osvětluje jeho význam: využívá dva zdroje světla zároveň – denní světlo a elek-tronický blesk.
Existuje až nečekaně velké množství různých situa-cí, ve který můžete výplňový blesk s výhodou využít, jsou i situace, ve kterých je jeho použití nutností. Jak se v této kapitole dozvíme, pomocí výplňového blesku mů-žeme ovlivňovat celkový kontrast snímku, zvýšit či sni-žit rozsah jasů, které poskytuje okolní světlo. Můžeme jím ovlivnit jas pozadí nebo ho použít jako techniku pro úpravu hloubky pole ostrosti. Hlavní důvod použití výplňového blesku je však estetický. Pro fotoreportéry nebo fotografy svateb je ne ocenitelnou pomůckou, pro-tože jim umožňuje pořizovat jasné a kvalitní fotografie neopakovatelných okamžiků.
KAPESNÍ SLUNCE
Výplňový blesk je zásadní pro fotografy událostí. Díky němu může
přidat slunce zataženému dni nebo sluneční svit dokonce posu-
nout tak, aby osvětloval správné místo.
63DVOJNÁSOBNÁ EXPOZICE
OSVĚTLENÍ KRAJINY
Blesk není v krajinářské fo-
tografi i užitečný ve stejném
smyslu jako pro portréty.
Výplňový blesk v tomto
příkladu odhaluje barvu
a detail skal na pláži, aniž
by při tom ztratil šedavý ná-
dech irského počasí a krajiny
v pozadí.
(Poznámka redakce: blíže se
možnostmi použití blesku
v krajinářské fotografi i zabý-
vá Jiří Havel ve své knize Jak
fotografovat krajinu, Zoner
Press, 2007).
ABSTRAKTNÍ DŮRAZ
Vestavěný blesk je často užitečnější za plného denního světla,
než v noci. Na uvedené ukázce úspěšně osvětluje a dosycuje
barvy dopravní značky a směruje pozornost na velice názor-
nou nápovědu toho, co se stane automobilu, když neupo-
slechne tuto výstrahu.
Výplňový blesk můžete ale úspěšně použít i při fo-tografování jiných objektů. Někteří fotografové kra-jin jej používají ke stylizaci svých snímků, protože se tím zdůrazní popředí snímku. Dokumentární fo-tografové, jakým je třeba Martin Parr, umí z obyčej-né fotografie vytvořit nevšední záležitost pouhým výplňovým bleskem.
Spojení blesku a denního světla vytváří komplex-nější expozici. V podstatě jde o dvojitou expozici kombinující obraz z blesku s obrazem s okolním světlem. Výsledkem je možnost ovládat barevné vyvážení obrazu a vytvářet různé obrazové efekty. Jediným omezením využití výplňového blesku je vzdálenost. Blesk má omezený dosah, a to i za sla-bého světla, a za denního světla s nastavenou ma-lou clonou (více zacloněný objektiv) je těžké jeho účinek vůbec zachytit. Vzhledem k tomu, že zby-tek scény je osvětlen denním světlem, však postačí, když blesk osvětlí jen významnou část kompozice.
3Výplňový blesk
64 VÝPLŇOVÝ BLESK
Zvýšení kontrastu pomocí výplňového bleskuPochmurné počasí často vede k pochmurným až nud-ným snímkům, protože je dané osvětlení je příliš měk-ké. Zatažená obloha a vyšší obsah aerosolu rozptýlí veš-keré světlo a scénu rovnoměrně osvětlí. Takový snímek v podstatě postrádá stíny a vy proto nemáte žádné infor-mace o prostorové hloubce. Barvy jsou tak utlumené, že se spojují v temnou, zakalenou šeď.
V takovýchto podmínkách je zapotřebí zkusit získat z nich co nejvíce a najít objekty zájmu fotografa, kterým takové světelné podmínky prospívají. V případě, že je objekt přiměřeně malý a můžete se přiblížit dostatečně blízko, je výplňový blesk schopen scénu zcela proměnit. Často stačí jen vysunout blesk nebo zapnout funkci pro vynucený, „fill-in“ blesk a stisknout spoušť.
S bleskemBez blesku
65ZVÝŠENÍ KONTRASTU POMOCÍ VÝPLŇOVÉHO BLESKU
V ZÁŘI REFLEKTORU
Tyto dva snímky byly fotografovány za tak slunečného dne, že nebylo možné využít přímé světlo.
Fotografování tedy probíhalo ve stínu zahradní stěny. Bez použití blesku je obličej nevěsty tmavý.
Řešením byla trocha umělého sluníčka, tedy zabudovaného blesku fotoaparátu.
LEMUŘI
Za oblačného dne vypadá snímek (dále vlevo) bez další-
ho osvětlení šedě a chybí mu šťáva. Blesk (pravý obrázek
vlevo) dodává scéně potřebný kontrast a barvu.
Bez blesku
V těchto případech tedy výplňový blesk přidává tolik potřebný kontrast scéně. Blesk zabudovaný pří-mo ve fotoaparátu sice nevylepší modelování stínů na objektu, ale už jenom samotné osvětlení popředí oproti tmavšímu pozadí oddělí výrazně popředí od pozadí a vyvolává tak dojem trojrozměrnosti.
Tato technika s výplňovým bleskem je vhodná zejména pro portréty a je přímo darem z nebes pro svatby, kde není možné čekat na lepší světelné pod-mínky nebo používat lepší (ale hůře přenosné) zá-bleskové zařízení.
Výplňový blesk by neměl snímek ovládnout, ale měl by umocnit světla tak, jak to mdlé okolní světlo v některých případech nedokáže. Dokud jste před-mětu blízko – řekněme na vzdálenost několika kro-ků – blesk dodá fotografovaným osobám jiskru v oku a jemně její rysy zaplaví světlem.
Další výhodou je zvýraznění barvy předmětu nebo jeho blízkého okolí. Může tomu tak být u portrétů, při kterých barva oblečení fotografované osoby do-dává snímku živost.
POUŽITÍ VÝPLŇOVÉHO BLESKU
Spojení osvitu z blesku a denního světla pro zdůraznění tmavých detailů
je s moderními digitálními SLR snadné. Fotoaparáty s vestavěným
bleskem udělají vše za vás, stačí jen blesk aktivovat. Sáňkové dedikované
blesky pracují stejně – zaznamenají intenzitu světla a vyzáří přesně tolik
světla, kolik je třeba k osvětlení tmavých míst.
Aby nebylo vyplnění tak nápadný, měl by být o něco slabší než okolní
světlo – o 1/2EV nebo 1EV. Pomocí kompenzace blesku na fotoaparátu
nebo blesku nastavíte přesnou hodnotu, o kterou se má blesk lišit od
denního světla. Blesk se jednoduše nastaví v režimu s prioritou clony
na větší clonu než je ta, kterou jste nastavili na objektivu. Když vám
expozimetr radí, že je potřeba clona f/11 a 1/125 s, nastavte na blesku,
že používáte clonu f/8 a tím jeho výkon zmenšíte. Výplňový blesk by měl
jen vyplnit (=„fi ll“) scénu a ne být hlavním zdrojem světla.
S bleskem
65
3Výplňový blesk
66 VÝPLŇOVÝ BLESK
Snížení kontrastu výplňovým bleskem
Výplňový blesk však funguje dvěma způsoby. Nejen že přidává kontrast ve mdlých, tmavých či nevýrazných svě telných podmínkách, ale naopak dokáže snížit pří-liš vysoký kontrast na přijatelnou úroveň, především na přímém slunci.
Učebnicový příklad je fotografování v protisvětle, obvykle postava, která stojí ke slunci zády a tudíž má obličej ve stínu. Senzor fotoaparátu nedokáže správně změřit expozici při jasném pozadí s temným popředím zároveň, což většinou končí buďto přezářenými, přepá-lenými světly nebo tmavými oblastmi se slitými stíny.
Řešením tohoto expozičního problému je právě krát-ké intenzivní světlo blesku. Dokáže osvítit tmavé popře-dí a dosáhnout lepšího rozložení tónů celého obrázku. Znamená to, že fotoaparát musí umět nastavit sílu zá-blesku tak, aby odpovídala vyvážené celkové expozici.
Tato metoda nás nejen zbaví nechtěných siluet, ale osvědčí se i při přímém slunečním záření z boku či
Bez blesku S bleskem
STROM
Výplňový blesk úplně změní povahu
tohoto obrázku. Celý obrázek ztrácí
účinek, pokud je osvětlen pouze
polorozptýleným světlem zezadu.
Výplňový blesk kombinovaný se
zbývajícím denním světlem vytváří
mnohem zajímavější snímek.
zepředu. Portréty na slunci představují obecně tvrdý oříšek, protože nerozptýlené směrové světlo vrhá stíny na obličeji osoby – okolo očí, pod nosem a pod bradou. Záblesk světla z blesku takové stíny zjemní či dokonce úplně odstraní. Problém s kontrastem je tak vyřešen.
67SNÍŽENÍ KONTRASTU VÝPLŇOVÝM BLESKEM 67
CATCHLIGHTY
Catchlight je termín používaný umělci, který značí velmi
světlý, bílý, odlesk v očích fotografované osoby. Tato
nápadná bílá skvrna je odrazem hlavního zdroje světla.
V portrétní fotografi i je catchlight nejen zajímavým
detailem snímku, ale také obrázek celkově oživuje díky
„jiskře v oku“.
Musíme si uvědomit, že při pohledu na portrét (po-
tažmo na skutečnou osobu) si nejprve prohlédneme její
oči. Potom prohlédneme zbytek obličeje a vrátíme se
ke zkoumání očí. Vzhled očí je tedy pro kvalitu portrétu
zásadní.
Catchlight odráží velikost a tvar zdroje světla.
Vestavěný blesk udělá malý catchlight, tvar a velikost
catchlightů studiových světel závisí a mění se s použi-
tým příslušenstvím – deštníky a softboxy.
SILUETA SOCHY
Vyplnění stínů pomocí blesku je v tomto případě vel-
mi jemné (nahoře). Bez blesku starobylá socha v po-
předí ztmavne a začne splývat se stromy. Vestavěný
SLR blesk odhaluje barvu a strukturu sochy.
Výplňový blesk
Bílý kulatý odlesk v oku
je způsoben přímo
namířeným vestavěným
bleskem.
Studiový záblesk
Dvojitý obdélníkový
catchlight byl vytvořen
párem softboxů na studi-
ových světlech.
TVARY
Různé tvary a umístění osvětlení vytváří různé
tvary catchlightů i jejich pozici v oku.
SVĚTLO VE STUDIU
Kapitola 5
5Světlove studiu
110 SVĚTLO VE STUDIU
Zařizujeme studioPři fotografování ve studiu má fotograf vše pod kontro-lou. Nastavení osvětlení a pozadí lze provést tak, jak by v terénu jen s externím bleskem nebylo možné.
Pro studio nepotřebujete žádnou speciální místnost. Ve skutečnosti lze mnoho místností (třeba i garáž) ve studio dočasně proměnit bez nutnosti větších úprav. Avšak potřebný prostor je mnohem větší, než si většina začátečníků uvědomuje. Rozměry studia jsou do určité
Typické vybavení domácího
studia
ZDRAVÍ A BEZPEČNOST
Studio je změť kabelů táhnoucích se k ne zcela a sto-
procentně stabilním stojanům. Fotografové, pomocníci
i fotografované subjekty mohou snadno zakopnout,
praštit se či skončit pod padajícím vybavením. Práce
s elektrickým vedením a se žhavými žárovkami a trubi-
cemi blesku vyžaduje také vysokou opatrnost.
Nečekejte, až se nějaká nehoda skutečně přihodí.
Udělejte vše, co je možné – nebezpečí můžete zmírnit
už pouhým přilepením kabelů ke stěně nebo odklize-
ním nepotřebných tašek a obalů. Upozorněte všechny,
kteří se pohybují po studiu – zejména příležitostné
návštěvníky, na rizika a nebezpečí číhající ve studiu.
míry dané fotografovaným objektem samotným (malé předměty můžeme fotit na stolku či lavičce), důležitý je také prostor okolo předmětu.
Vzdálenost fotoaparátu od objektu také závisí na po-užité ohniskové vzdálenosti. Při portrétní fotografii nebo produktové fotografii se obvykle budete vyhýbat extrém-ně širokoúhlým objektivům. Používané základní (stan-dardní) nebo krátké teleobjektivy pro portrétní snímek osoby či předmětu objekt nezdeformují tak jako široko-úhlý objektiv. Jejich použití ovšem vyžaduje poněkud více místa.
Stejně tak je důležitá i vzdálenost fotografovaného objektu od pozadí. Čím je větší, tím větší máte prostor k tomu, abyste dosáhli pomocí hloubky ostrosti rozos-tření pozadí. Stejně důležitá je tato vzdálenost i kvůli možnosti odděleného osvětlení pozadí a objektu. Při fo-tografování osob by měla být jejich vzdálenost od poza-dí alespoň 1 m.
Studiová světla se stojany jsou velká a neskladná. Jejich velká stojná plocha kvůli stabilitě zvyšuje nároky na šířku místnosti. V úzké místnosti se světla a odrazové plochy hůře udržují mimo záběr. Také nelze upravovat výkon světel jejich prostým odsunutím.
Pro pohodlnou práci s fotoaparátem je rovněž potřeb-ný dostatečný prostor za samotným fotoaparátem. Místo za fotoaparátem je nutné také k umístění čelních světel a jejich stojanů.
Nekonečné pozadí (role papíru
zavěšená na vlastním stojanu)
pokračuje i po podlaze tak, že
popředí přechází hladce v pozadí
Zatemnění
na okně
Prostor po stranách
a okolo fotoaparátu
pro umístění světel
111ZAŘIZUJEME STUDIO
BAREVNÁ OBLOHA
Vzorované pozadí vyvolávající dojem dramatické oblohy je
oblíbenou náhradou za jednobarevné plochy. Toto purpuro-
vé látkové pozadí, zvané New York, vyrábí Lasolite.
SVĚTLO A TMA
U obou snímků byl použit stejný arch modrého kartonu. Je
ohnut do oblouku tak, že tvoří zároveň podložku i pozadí,
vytváří tedy tzv. „ nekonečné pozadí“. Barvu a rozložení tónů
můžeme ovlivnit osvětlením.
Nepodsvícené pozadí Podsvícené pozadí
Stojany na pozadí
V trvalém studiu je pozadí
většinou zavěšeno na tyč
připevněnou ke stěně.
Samostatný stojan pro po-
zadí, jako je této ukázce,
se skládá ze dvou sloupů
a příčky pro uchycení
látky či papírové role. Jeho
předností je vysoká mobi-
lita a přizpůsobivost.
POZADÍ
Je k dispozici v dostatečně širokém sortimentu barev, látek a vzorů.
Papírová pozadí jsou často v jednoduchých barvách včetně černé a bílé, protože
když se část zašpiní, lze ji snadno odstřihnout a vyhodit.
Pokud zamýšlíte pozadí používat často, zvažte, jak je materiál odolný skvrnám a jak
se žehlí. Vhodné jsou otíratelné a pratelné materiály, obzvláště u světlých odstínů.
Pokud máte dostatek prostoru, lze barvu a odstín pozadí do značné míry ovládat
světlem. Bílé pozadí se může změnit v černé, pokud ho neosvítíme, a v mnoho dalších
barev pomocí barevných fi ltrů.
Pořiďte si co největší pozadí, vzhledem k danému prostoru tak, abyste mohli poho-
dlně zabírat z více úhlů. Čím menší je místnost, tím větší bude třeba pozadí – budete
potřebovat větší úhel objektivu, který zabere více z pozadí.
Místnost o rozměrech asi 5 m na délku a 4 na šířku je pro portrétování ideální. Pro skupinové fotografie nebo fotografování celé postavy však již budou potí-že s nedostatkem místa.
Abychom se vyhnuli problémům s mícháním ba-rev osvětlení, je třeba zakrýt všechna okna dobrými závěsy či stínidly. Pokud není nic podobného k dis-pozici, použijte alespoň zatemňující materiál. Stěny, stropy a podlahy by měly být bílé, šedé nebo černé – opět kvůli kontrole nad barevností.
5Světlove studiu
112 SVĚTLO VE STUDIU
Mnoho předmětů, které budete chtít fotografovat, nepo-třebuje velké pozadí. Když fotografujete předmět urče-ný k prodeji na internetu nebo umělecké zátiší, je stůl k aranžování předmětu i pozadí často mnohem příhod-nější. A stůl – table je i původem názvu tohoto druhu fo-tografie, která se u nás často označuje i jako produktová, případně reklamní. A nemusí to být přímo speciální fo-tografický stůl, často postačí stůl jakýkoli.
Především kvůli světlu potřebujete skutečně mít do-statek místa okolo stolu, abyste mohli pohodlně mani-pulovat s nejrůznějšími odraznými plochami, stojany a stativy a nastavit je do optimální polohy. I tak lze stůl i s veškerým nezbytným příslušenstvím, na rozdíl od portrétního studia, umístit do skoro každé místnosti.
S pozadím se v tomto malém měřítku mnohem lépe zachází. Stačí na stůl položit větší arch papíru nebo kus látky a přehnout je přes krabici či stoh knih a vytvořit tak zaoblení. Mnohdy můžeme předmět fotit z výšky a tak není třeba pozadí dělat nijak vysoké. Pozadím se stává povrch, na kterém předmět leží.
Table top
STARÝ FOTOAPARÁT
Tento starý aparát byl vyfotografován na podlaze. Byl trochu
vyzdvižen malou krabičkou položenou pod tmavofi alovým
pozadím. Fotoaparát byl uchycen ve stativu Benbo, aby byl při
nízkém úhlu stabilní.
ZLATÁ ZÁŘE
Tyto kapsle s rybím tukem byly osvětleny na improvizovaném
stole. Světlo pod deskou plexiskla, na kterém jsou kapsle uložené,
tvoří podsvícení.
Základní uspořádání na stole
Stoh knih,
o které se pozadí
opírá
Světlo
Arch kartonu
jako pozadí
Odrazová
plocha
113TABLE TOP
Odrazová plocha SVĚTELNÉ STANY
Ve fotografi i výrobků je častým a velkým problémem
lesklý povrch fotografovaného výrobku, který odráží
dopadající světlo. I když rozptýlení světla může po-
moci, ale velmi lesklé povrchy mohou zrcadlit i váš
fotoaparát, stativ a jiné ateliérové vybavení, které je
obklopuje.
Používanou pomůckou je světelný stan, ve kterém
je celý předmět ze všech stran obklopen difúzním
materiálem, který světlo umístěné mimo stan
změkčí. Jediný malý otvůrek ve stanu je určen pro
objektiv.
Jen malá část stanů je přizpůsobitelná všem
předmětům. Kuželovité stany bez rohů jsou velmi
vhodným komerčním řešením. Jinou možností je
vyrobit si svůj vlastní stan podle svých potřeb z bílé
bavlněné látky nebo z nylonu.
Se světelným stanem
Bez světelného stanu
ZBAVTE SE ODRAZŮ
Nebylo snadné zachytit tento starobylý mosazný
fén, protože nablýskaný kov zrcadlil fotografa, stativ
i světlo. Problém vyřešilo připevnění bílého plátna
okolo předmětu. Bílá barva použitého difuzéru
potlačila barvu mosazi, což se později dalo snadno
napravit ve Photoshopu.
SPECIÁLNÍ STOLY
Fotografi cké stoly nebo
stoly pro zátiší jsou
konstruovány přímo pro
menší studiovou fotografi i.
Vyrobeny jsou ze zakři-
veného plexiskla, které
vytváří čistě bílé pozadí
pro následné zpracování
snímku. Ke stolu mohou
být připevněny další poza-
dí různých barev a vzorů.
Stůl pro zátiší
Manfrotto
Již jednou zmíněný samet je ideální volbou pro barevné i černé pozadí, protože se neleskne. Bílá se často používá při fotografování výrobků, protože bílé pozadí je vhodné pro následné maskování a tvorbu ořezové cesty na počítači. Na stole se však v plném rozsahu scény jasné bílé pozadí vytváří obtížně, nej-lepším řešením je výrobek podsvítit. K tomuto jsou vhodné speciální fotografické stoly.
Studio na zemi
Podlaha se vhodná v případech,
kdy nemáte dost velký stůl
Stoličky nebo čelo
postele jako opora pro pozadí
Role papíru jako pozadí SvětloSvětlo