Download pdf - České vysoké učení technické v Praze Analýza a zpracování

České vysoké učení technické v PrazeFakulta stavební

Katedra mapování a kartografie

Doktorská disertační práce

Analýza a zpracování nivelačních měření

20. února 2008 Petr Souček

České vysoké učení technické v PrazeFakulta stavební

Katedra mapování a kartografie

Ing. Petr Souček

Analýza a zpracování nivelačních měření

Analysis and Processing of Levelling Data

Disertační práce k získání akademického titulu Ph.D.

Doktorský studijní program: Geodézie a kartografie

Studijní obor: Geodézie a kartografie

Školitel: Prof. Ing. Aleš Čepek, CSc.

Praha, 20. února 2008

PODĚKOVÁNÍ

Poděkování

Touto cestou bych rád poděkoval panu prof. Ing. Alešovi Čepkovi, CSc. za úžasná léta,která jsem prožil jako jeho doktorand. Dále bych rád poděkoval svým kolegům, kteří mibyli inspirací a vždy přispěli radou či připomínkou. Nesmím zapomenout na svojí rodinu -na rodiče, kteří mi umožnili studovat, na manželku, která musela trpět mé ponocování, ana syna Vojtu, kterému jsem musel odpírat jeho oblíbené obrázky vlaků a místo toho jsempsal tuto práci. Úplně na závěr děkuji pracovníkům Zeměměřického úřadu, kteří mi předalimnožství připomínek a nápadů na vylepšení programů pro zpracování nivelačních měření.

Zvláštní dík patří Ing. Františkovi Benešovi, CSc., který mě k nivelaci „přitáhlÿ a vlastněmi umožnil pracovat s nivelačními daty.

Vojtovi a všem, kteří milují vlaky, vláčky a koleje, věnuji následující obrázek 1.

Obrázek 1: Motorový vůz 810 085-1 řady 810, který zachytil objektiv fotoaparátu25. ledna 2007 v Česticích (zdroj http://trainweb.cz).

Text této práce byl vysázen systémem LATEX. Děkuji všem, kteří se podílejí na jehovývoji a umožňují tím kvalitní sazbu dokumentů.

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření i

http://trainweb.cz

UPOZORNĚNÍ

Upozornění

Veškerá data, která byla použita v této disertační práci, jsou majetkem Zeměměřic-kého úřadu Praha. Jejich správu má na starosti Odbor geodetických základů (dříve Odbornivelace a gravimetrie). Veškerá data mi byla zapůjčena pro studijní účely a pro účely zpra-cování této disertační práce.

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření ii

PŘEDMLUVA

Předmluva

„ Proč dnes pár slov o nivelaci? Na problém nivelačních značek jsem narazilve chvíli, kdy se naši hasiči rozhodli požádat obec o pozemek mezi hřištěm SKa cestou k lávce. Na tom úzkém pruhu země chtějí cvičit a proti tomu nelzenic namítat. Mne spíše zajímá, jak se, v případě, že jim pozemek bude pronajat,zachovají k nivelační značce, která se na pozemku nachází. Značka se podle méholaického názoru nenalézá v dobrém stavu a to, že se někteří občané nechovajíuctivě k předmětům, které slouží jiným lidem při jejich práci, dokumentuje . . . ÿ

— Jaroslav Marsa

Tímto úryvkem z obecního zpravodaje jedné obce rovinatého Podřipska chci ilustrovatskutečnost, že nivelační značky, potažmo nivelační body, nezajímají jen odborníky, ale ilaickou veřejnost. Již od nepaměti chceme vědět v jaké nadmořské výšce se to či ono nachází.K tomu nám slouží nivelace. Ta nivelace, která by bez určených nivelačních bodů, byla jenpouhou relativní metodou. Nivelační body by zase jeden bez druhého byly příliš osamoceny,a tak poznáváme nivelační oddíly, nivelační pořady a celé nivelační sítě.

Nevím, jestli svojí disertační prací přispěji k tomu, aby se lidé chovali lépe k nivelačnímznačkám, ale rád bych pomohl k tomu, aby nadmořské výšky jednotlivých nivelačních bodůbyly určeny snadněji a lépe.

Petr Souček

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření iii

OBSAH

Obsah

1 Úvod 1

2 Výškové základy v ČR 52.1 Vývoj výškových základů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

2.1.1 Výšková síť na území bývalého Rakousko-Uherska . . . . . . . . . . . 62.1.2 Období po vzniku Československa v roce 1918 . . . . . . . . . . . . . 72.1.3 Situace po roce 1939 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72.1.4 Rok 1960 a dokončení ČSJNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.1.5 Období po „sametovéÿ revoluci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

2.2 Systém značení nivelačních pořadů a bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112.3 Stabilizace a signalizace nivelačních bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.3.1 Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142.3.2 Součanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2.4 Katalogy, soubory nivelačních údajů a databáze . . . . . . . . . . . . . . . . 172.4.1 Katalogy nivelačních bodů (KNB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.4.2 Soubory nivelačních údajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192.4.3 Databáze nivelačních (výškových) bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3 Proces zpracování nivelačních dat 223.1 Zpracování nivelačních měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.1.1 Prohlížení používaných souborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243.1.2 Přípravné práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253.1.3 Výpočetní práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.1.3.1 Výpočet normálního převýšení . . . . . . . . . . . . . . . . 283.1.3.2 Výpočet Bouguerových anomálií . . . . . . . . . . . . . . . 293.1.3.3 Výpočet kladů mapových listů . . . . . . . . . . . . . . . . 303.1.3.4 Výpočet souřadnic rohů mapových listů . . . . . . . . . . . 323.1.3.5 Křovákovo zobrazení – převod souřadnic . . . . . . . . . . . 323.1.3.6 Gaussovo zobrazení – převod souřadnic . . . . . . . . . . . . 323.1.3.7 Zobrazení výškového profilu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343.1.3.8 Sumarizace pořadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343.1.3.9 Výpočet nivelačního pořadu – pořadové vyrovnání . . . . . 38

3.2 Sestavení nivelačního pořadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463.3 Digitalizace souřadnic S-JTSK z map . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření iv

OBSAH

3.4 Čtení z Wild GIF10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553.5 Export bodů z DBF do TXT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 573.6 Převod databáze s kontrolou kladů map . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 603.7 Kontrola identity souborů TAB a LIF . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4 Databáze nivelačních bodů 644.1 Migrace dat do relační databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 644.2 Kontroly dat v databázi nivelačních bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 674.3 Zajímavosti z databáze nivelačních bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 774.4 Zobrazení dat v Google Earth . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 814.5 Vylepšení datového modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

5 Dokumentace měřických dat 925.1 Báze dat – formát XLS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 925.2 Formát XML/levelling . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 935.3 Převod dat ve formátu XLS do XML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 935.4 Převod dat do relační databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

5.4.1 Import dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 945.4.2 Datový model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 945.4.3 Výhody uložení dat v relační databázi . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

6 Závěr 966.1 Další vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

A Obsah přiloženého DVD 101

B Použité vývojové nástroje a komponenty 103B.1 C++ Builder 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103B.2 SortKit 1.20 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103B.3 TAdvStringGrid 2.3.0.0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103B.4 TComPort 2.00 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104B.5 Expat 1.95.5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104B.6 C++ Matrix/Vector templates (gMatVec 0.9.12) . . . . . . . . . . . . . . . . 104B.7 TMemoEx v2.31 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104B.8 Tdejbug 1.0 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105B.9 PCRE 3.4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105B.10 TPrintPreview v4.01 & TPaperPreview v1.01 . . . . . . . . . . . . . . . . . 105B.11 Inno Setup 5.1.6 & ISTool 5.1.5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

C Postup při sestavení programového vybavení 106

D Definice XML formátů 110

E Výstupy ze vzorového sestavení nivelačního pořadu Bh14 117

F Výstupy ze vzorového vyrovnání nivelačního pořadu Ge2 129

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření v

OBSAH

G SQL skript pro kontrolu nivelačních dat v databázi BODY.DBF 149

H Ukázky importních SQL skriptů pro naplnění nivelačních dat do databáze154

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření vi

SEZNAM OBRÁZKŮ

Seznam obrázků

1 Motorový vůz 810 085-1 řady 810, který zachytil objektiv fotoaparátu 25. ledna 2007v Česticích (zdroj http://trainweb.cz). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i

2.1 Základní nivelační bod I. Lišov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52.2 Síť I. řádu ČSJNS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.3 Základní geodynamická síť v ČR – GEODYN (v roce 2005) . . . . . . . . . . 112.4 Označení nivelačních oblastí I. řádu v České republice . . . . . . . . . . . . . 122.5 Schéma ČSJNS II. a III. řádu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132.6 Schéma ČSJNS III. a IV. řádu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132.7 Schéma místní nivelační sítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132.8 Nákres hřebové nivelační značky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162.9 Nákres hřebové nivelační značky pro hloubkové stabilizace . . . . . . . . . . 162.10 Nákres hřebové nivelační značky pro tyčové stabilizace . . . . . . . . . . . . 162.11 Nákres čepové nivelační značky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162.12 Zákres nivelačních bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.13 Nivelační údaje k bodu Ja4-25.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

3.1 Schéma zpracování nivelačních dat v ČSNS pomocí nástrojů z balíku „Zpra-cování nivelačních datÿ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

3.2 Průvodce instalací celého balíku „Zpracování nivelačních měřeníÿ . . . . . . 233.3 Dialog z programu nivelace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263.4 Ukázka z programu nivelace – výpočet normálního převýšení. . . . . . . . . . 283.5 Ukázka z programu nivelace – výpočet Bouguerových anomálií. . . . . . . . . 293.6 Ukázka z programu nivelace – výpočet označení mapových listů. . . . . . . . 303.7 Ukázka z programu nivelace – zobrazení mapových listů v přehledové mapě

ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313.8 Ukázka z programu nivelace – výpočet rohů mapových listů. . . . . . . . . . 323.9 Ukázka z programu nivelace – převod souřadnic v Křovákově zobrazení. . . . 333.10 Ukázka z programu nivelace – převod souřadnic v Gaussově zobrazení. . . . . 333.11 Ukázka z programu nivelace – zobrazení výškového profilu přímo z elektro-

nického zápisníku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343.12 Ukázka z programu nivelace – statistika značek a stabilizací. . . . . . . . . . 363.13 Ukázka z programu nivelace – statistika nivelačních pořadů. . . . . . . . . . 373.14 Ukázka dialogu s nastavením programu nivelace. . . . . . . . . . . . . . . . . 383.15 Ukázka z programu nivelace – zobrazení výškového profilu nivelačního pořadu. 40

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření vii

http://trainweb.cz

SEZNAM OBRÁZKŮ

3.16 Ukázka z programu nivelace – graf rozdílů nových a původních nadmořskýchvýšek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

3.17 Ukázka z programu nivelace – graf rozdílů nových a původních nadmořskýchvýšek (varianta s mřížkou, určeno k tisku). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

3.18 Ukázka z programu nivelace – polohové zobrazení nivelačního pořadu v S-JTSK. 423.19 Zápisník ve formátu HTML (.html, .xhtml) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 493.20 Dialogové okno programu sestava, informující o kontrole převýšení . . . . . . 503.21 Ukázka dialogu s nastavením kritérií v programu sestava. . . . . . . . . . . . 513.22 Ukázka z programu sestava. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 523.23 Ukázka z programu digismo5. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543.24 Ukázka z programu g10read. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553.25 Ukázka z programu Export DBF2TXT. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 573.26 Ukázka z programu DBFtoDBF. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 603.27 Ukázka z programu TabLif compare. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

4.1 Struktura databáze BODY v relační databázi. . . . . . . . . . . . . . . . . . 654.2 Postup migrace dat z databáze BODY do relační databáze. . . . . . . . . . . 664.3 Počet určených výšek nivelačních bodů v jednotlivých letech. . . . . . . . . . 784.4 Počet stabilizovaných nivelačních bodů v jednotlivých letech. . . . . . . . . . 794.5 Ukázka samostatného nivelačního pořadu v Google Earth (část pořadu BC

Praha–Teplice). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 834.6 Ukázka nivelační sítě v Google Earth. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 884.7 Nově navržený datový model databáze nivelačních bodů. . . . . . . . . . . . 90

5.1 Schema datového modelu pro uložení nivelačních měřických dat. . . . . . . . 95

6.1 Proces generování nivelačních údajů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

A.1 Obsah přiloženého DVD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

F.1 Výstup č.1: graf rozdílu nových a původních nadmořských výšek u nivelačníhopořadu Ge2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

F.2 Výstup č.2: výškový profil nivelačního pořadu Ge2 . . . . . . . . . . . . . . . 136F.3 Výstup č.3: zobrazení polohopisu nivelačního pořadu Ge2 v S-JTSK . . . . . 137F.4 Výstup č.4: výstup ve formátu Microsoft Excel pro nivelační pořad Ge2,

„Ge2.xlsÿ strana č.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138F.5 Výstup č.4: výstup ve formátu Microsoft Excel pro nivelační pořad Ge2,

„Ge2.xlsÿ strana č.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139F.6 Výstup č.4: výstup ve formátu Microsoft Excel pro nivelační pořad Ge2,

„Ge2.xlsÿ strana č.3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření viii

SEZNAM TABULEK

Seznam tabulek

4.1 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uveden druh sta-bilizace (případně není vyplněn vůbec). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

4.2 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedeno datumstabilizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

4.3 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uveden druh značky(případně není vyplněn vůbec). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

4.4 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena zeměpisnášířka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

4.5 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena nadmořskávýška. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

4.6 Seznam nivelačních bodů, které jsou v databázi zadány duplicitně. . . . . . . 704.7 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena zeměpisná

délka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 714.8 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uveden rok určení

nadmořské výšky (případně zcela chybí). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 714.9 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena normální

tíže. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 714.10 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena skutečná

tíže. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 724.11 Seznam nivelačních bodů, u kterých nejsou v databázi vyplněny souřadnice

X a Y v systému JTSK. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 724.12 Seznam nivelačních bodů, u kterých není v databázi zadán předchozí bod. . 734.13 Seznam nivelačních bodů, u kterých je rok určení výšky starší než datum

stabilizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 744.14 Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uveden stupeň

stability (případně není vyplněn vůbec). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 754.15 Seznam nivelačních bodů, u kterých není v databázi zadána územní jednotka. 764.16 Počet bodů v databázi BODY, ze které jsou generovány nivelační údaje (stav

k 22. květnu 2007). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 774.17 Kdo stabilizoval nejvíce nivelačních bodů? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 784.18 Druhy stabilizace nivelačních bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 794.19 Druhy značek nivelačních bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 804.20 Stupeň stability nivelačních bodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření ix

SEZNAM TABULEK

4.21 Vysvětlivky k jednotlivým značkám pro umístění zájmového místa v jazyceKML. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

4.22 Vysvětlivky k jednotlivým značkám pro zobrazení nivelační sítě v jazyce KML. 87

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření x

SEZNAM UKÁZEK

Seznam ukázek

3.1 Ukázka vstupního souboru TAB (jednotlivé hodnoty jsou oddělené tabulá-torem) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.2 Ukázka vstupního souboru LIF (soubor ve formátu XML) . . . . . . . . . . . 253.3 Ukázka protokolu o výpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393.4 Ukázka výstupu v XML formátu (soubor .lof) . . . . . . . . . . . . . . . . . 433.5 Ukázka výstupu v textovém formátu (soubor .t01) . . . . . . . . . . . . . . . 443.6 Ukázka informací o vyrovnání MNČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443.7 Elektronický zápisník ve formátu GRE (soubor s příponou .gre) . . . . . . . 463.8 Soubor se seznamem čísel bodů (soubor s příponou .bod) . . . . . . . . . . . 463.9 Nivelační zápisník v textovém formátu (.zap) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 473.10 Zápisník měřených převýšení (.arc) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 473.11 Zápisník měřených převýšení – čísla bodů (.da1) . . . . . . . . . . . . . . . . 483.12 Zápisník měřených převýšení – měření (.da2) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 483.13 Zápisník ve formátu DNP/XML (.xml) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 483.14 Ukázka protokolu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503.15 Základní výstupní soubor o sestavení (.ses) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503.16 Podrobnější výstupní soubor o sestavení (.se2) . . . . . . . . . . . . . . . . . 513.17 Ukázka výstupního souboru (přípona .sou) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 533.18 Ukázka výstupního souboru (přípona .gre) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 563.19 Ukázka vstupního textového souboru (list mapy ZM-50) . . . . . . . . . . . . 573.20 Ukázka vstupního textového souboru (souřadnicový výřez) . . . . . . . . . . 583.21 Ukázka vstupního textového souboru (číslo územní jednotky) . . . . . . . . . 583.22 Ukázka vstupního textového souboru (název nivelačního pořadu) . . . . . . . 583.23 Ukázka výstupního souboru (formát Kokeš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 583.24 Ukázka výstupního souboru (formát ZABAGED) . . . . . . . . . . . . . . . 583.25 Ukázka výstupního souboru (formát ISKN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 594.1 Ukázka základního PHP skriptu nivelacni-body.php pro zobrazení nivelač-

ních dat v Google Earth . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 844.2 Ukázka dynamického KML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85C.1 Varování při instalaci balíčku „TMemoEx v2.31ÿ . . . . . . . . . . . . . . . . 107C.2 Chybová hlášení při kompilaci projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ . . 107C.3 Chybová hlášení při kompilaci projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ . . 107C.4 Chybová hlášení při kompilaci projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ . . 108C.5 Chybová hlášení při kompilaci projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ . . 108C.6 Konečná varování při sestavení projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ . . 109

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření xi

SEZNAM UKÁZEK SEZNAM UKÁZEK

D.1 DTD „leveling.dtdÿ pro formáty LIF a LOF z programového balíku Zpraco-vání nivelačních měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

D.2 DTD „dnp.dtdÿ pro formát DNP z programového balíku Zpracování nivelač-ních měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

E.1 Vstup č.1: vstupní soubor s daty z digitálního nivelačního přístroje „Bh14.greÿ118E.2 Vstup č.2: vstupní soubor se seznamem nivelačních bodů „Bh14.bodÿ . . . . 120E.3 Výstup č.1: soubor se sestavením „Bh14.sesÿ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121E.4 Výstup č.2: podrobnější soubor se sestavením „Bh14.se2ÿ . . . . . . . . . . . 122E.5 Výstup č.3: nivelační zápisník v textovém formátu „Bh14.zapÿ . . . . . . . . 123E.6 Výstup č.4: zápisník měřených převýšení „Bh14.arcÿ . . . . . . . . . . . . . . 124E.7 Výstup č.5: zápisník měřených převýšení s čísly bodů „Bh14.da1ÿ . . . . . . 125E.8 Výstup č.6: zápisník měřených převýšení s měřením „Bh14.da2ÿ . . . . . . . 126E.9 Výstup č.7: nivelační zápisník ve formátu DNP/XML „Bh14.xmlÿ . . . . . . 127F.1 Vstup č.1: vstupní soubor v textovém formátu (text oddělený tabulátory)

„Ge2.tabÿ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131F.2 Vstup č.2: vstupní soubor ve formátu LIF (XML) „Ge2.lifÿ . . . . . . . . . . 133F.3 Výstup č.5: výstup v textovém formátu (hodnoty oddělené tabulátorem)

„Ge2.t01ÿ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141F.4 Výstup č.6: výstup ve formátu LOF (XML) „Ge2.lofÿ . . . . . . . . . . . . . 145F.5 Výstup č.7: protokol o výpočtu „Ge2.prtÿ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147F.6 Výstup č.8: protokol o vyrovnání nivelačního pořadu „Ge2.vyrÿ . . . . . . . 148G.1 SQL skript pro kontrolu nivelačních dat v databázi BODY.DBF „kontroly-

nivelace.sqlÿ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149G.2 Soubor ve formátu LATEX s chybnými nebo neúplnými nivelačními daty v da-

tabázi BODY.DBF „kontroly-nivelace.texÿ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152H.1 Importní SQL skript ve verzi pro databázi MySQL „BODY mysql.sqlÿ . . . 154H.2 Importní SQL skript ve verzi pro databázi Oracle „BODY oracleÿ . . . . . . 156

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření xii

Kapitola 1. Úvod

Kapitola 1

Úvod

O náplni svého doktorského studia jsem měl jasno již před svým nástupem na Katedrumapování a kartografie ke svému školiteli prof. Ing. Aleši Čepkovi, CSc. Vzhledem k tomu,že jsem se ve své diplomové práci, kterou jsem pod vedením prof. Čepka obhájil v lednu2001, věnoval nivelaci – konkrétně formátům digitálních nivelačních přístrojů, chtěl jsem senivelační problematice věnovat i v rámci svého doktorského studia.

Měl jsem štěstí, že moje diplomová práce oslovila vedoucího Odboru nivelace a gravime-trie Zeměměřického úřadu pana Ing. Františka Beneše, CSc., který mi umožnil na mém pro-jektu spolupracovat s jeho odborem. Domluvili jsme se, že bude pro obě strany přínosemvytvořit kompletní softwarové řešení pro zpracování naměřených nivelačních dat. Od saméhopočátku je vývoj „technologické linkyÿ na zpracování dat v ČSNS konzultován se zaměst-nanci Odboru nivelace a gravimetrie.

Na stejném odboru je vytvářený software „Zpracování nivelačních měřeníÿ testovánv reálných podmínkách a v dnešní době již plně využíván jako hlavní nástroj ke zpracovánínivelačních měření. Po celou dobu (od roku 2002) je software vyvíjen a postupně doplňováno nové funkce. Některé funkce byly dodány na základě připomínek zaměstnanců ZÚ, kteříse softwarem přímo pracují.

Disertační práce se věnuje zpracování nivelačních dat. V úvodní kapitole 2 se zaměřímena výškové základy v České republice. Popíšeme si jejich historický vývoj od doby bývaléhoRakouska-Uherska přes období Československa až k jejich současnému stavu v České re-publice v 21. století. Popíšeme si systém značení nivelačních pořadů a bodů v České státnínivelační síti (ČSNS). Na několika přehledných obrázcích si vysvětlíme označení nivelač-ních oblastí a jejich dělení na jednotlivé řády. Na to zcela logicky navážeme vysvětlenímznačení nivelačních pořadů a bodů. V další části úvodní kapitoly si popíšeme možné způ-soby stabilizace a signalizace nivelačních bodů. Zaměříme se zejména na současnost, alenezapomeneme se podívat také do historie. V závěrečné části úvodní kapitoly se budemezabývat katalogy, soubory a databází nivelačních údajů.

V kapitole 3 se podrobně seznámíme s procesem zpracování nivelačních dat. Na sché-

Petr Souček: Analýza a zpracování nivelačních měření 1

Kapitola 1. Úvod

matu zpracování nivelačních dat si vysvětlíme celý pracovní postup přípravy a zpraco-vání nivelačních dat od získání naměřených dat v terénu až po uložení dat do databázeBODY (databáze nivelačních bodů), ze které se generují nivelační údaje. Podstatnou částtéto kapitoly tvoří popis programového vybavení „Zpracování nivelačních měřeníÿ, kterébylo navrženo a naprogramováno v rámci této disertační práce a jehož součástí je několiksamostatných programů (modulů).

Nejdříve si představíme základní modul „Zpracování nivelačních měřeníÿ, který tvoří já-dro celého systému. Tento modul nám umožňuje prohlížení používaných souborů. V rámcičásti, která se věnuje přípravným pracím, nám umožňuje vytvořit vstupní soubor (z množstvírůzných zdrojů), který se následně stane vstupem pro pořadové vyrovnání nivelačníhopořadu. Ovšem jeho nejdůležitější činností jsou výpočetní práce (výpočet normálního převý-šení, Bouguerových anomálií, kladů mapových listů map SMO-5 a ZM 1:50 000, zeměpisnýchsouřadnic, atd.). Mezi ty patří právě vyrovnání nivelačního pořadu skládající se z množstvídílčích výpočetních úkolů, které si také podrobně představíme.

Zmíníme se také o možnosti vytvoření výškového profilu nivelačního pořadu a to jednakz vypočtených nadmořských výšek jednotlivých bodů, ale také přímo z naměřených hodnot,kde můžeme vidět až jednotlivé sestavy. Součástí „Zpracování nivelačních měřeníÿ je takétvorba statistik a sumarizací nivelačních pořadů. A to jednak z hlediska použitých značeka stabilizací bodů, tak i z hlediska délky pořadů, počtu bodů a sestav.

Další z modulů „Sestavení nivelačního pořaduÿ se používá k pořadovému sestavení. Jdeo proces, ve kterém se z digitálně naměřených dat (v interním formátu výrobce) a na základěznalosti konfigurace nivelačních bodů vytváří protokol o sestavení, který slouží jako jedenze zdrojů pro vstup do pořadového vyrovnání. Ve své podstatě jde o sestavení jednotlivýchnaměřených bloků nivelačního pořadu do jednoho souboru ve správném pořadí. Ve velkévětšině případů se totiž nivelační pořad měří po částech a nevejde se na jednu paměťovoukartu.

Modul „Digitalizace souřadnic S-JTSK z mapÿ se používá k digitalizaci souřadnic ni-velačních bodů z map SMO-5. V současné době se již modul používá zcela výjimečně,ale v minulosti, kdy docházelo k hromadnému doplňování souřadnic v S-JTSK, měl velkévyužití.

Dále si představíme program „Čtení z Wild GIF10ÿ, který slouží k nahrání dat z digi-tálního záznamníku, kam se ukládají data přímo v terénu, do počítače. K tomuto účelu bylomožné použít firemní software, který přenos také řeší, ale na základě specifických požadavkůbyla zvolena cesta vlastního programu.

Na závěr této kapitoly se zmíníme ještě o dalších třech součástech softwarového balíku.Jedná se o programy „Export bodů z DBF do TXTÿ, „Převod databáze s kontrolou kladůmapÿ a „Kontrola identity souborů TAB a LIFÿ. Prvně jmenovaný je používán pro získáníhromadných dat z databáze nivelačních bodů ve speciálních formátech a pro specifické účely.Umožňuje generovat výstupy pro import do ZABAGED 1, do databáze katastru nemovitostí

1Více na http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:30-ZU_ZABAGED.


http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:30-ZU_ZABAGED

Kapitola 1. Úvod

ISKN2 3 a do programu Kokeš4.

Druhý program „Převod databáze s kontrolou kladů mapÿ umožňuje zkontrolovat v da-tabázi nivelačních bodů správnost vypočtených kladů mapových listů a navrhne jejichopravu. O výsledku svého snažení podá na závěr informaci ve formě protokolu. Posled-ním programem je modul „Kontrola identity souborů TAB a LIFÿ. Program nám umožnízkontrolovat vzájemnou identitu vstupních souborů ve formátech TAB (hodnoty oddělenétabulátorem) a LIF (XML soubor) a to zejména v případě, kdy do souborů zasahujemenástroji mimo balík „Zpracování nivelačních měřeníÿ.

V kapitole 4 se budeme věnovat databázi nivelačních bodů. Popíšeme si stávající stavdatabáze, která je vedena v systému FoxPro. Navrhneme nový model databáze, kterýv závěru kapitoly ještě vylepšíme o další možnosti. Popíšeme si program na migraci dat zestávajícího modelu do nového modelu databáze. V další části kapitoly si popíšeme navrženékontroly dat v databázi nivelačních bodů a jejich možné dopady na provoz databáze. K jed-notlivým kontrolám dat připojíme nalezené chybné záznamy v databázi, které byly předánypracovníkům Zeměměřického úřadu k posouzení a následné opravě. Při kontrole dat jsem sedetailně seznámil s nivelačními daty uloženými v databázi, a proto jsem se rozhodl v dalšíčásti nabídnout čtenáři zajímavosti z databáze nivelačních bodů. Pokud chcete vědět, kdeleží nejvýše nebo naopak nejníže položený bod uložený v databázi, pak si určitě přečtětenásledující úsek této kapitoly.

Poté si představíme jednu z možností prezentace a vizualizace dat uložených v databázinivelačních bodů a to prostřednictvím programu Google Earth. Vysvětlíme si možnostijazyka KML, jehož prostřednictvím nivelační data v aplikaci Google Earth zobrazíme.Popíšeme si jádro systému, který je napsán v jazyce PHP a má na starosti vlastní výběrdat z databáze a jejich přenos do aplikace Google Earth. Hned na úvod se sluší dodat,že tato služba (zobrazení nivelačních bodů a pořadů v Google Earth) není veřejně dos-tupná. Slouží jako demonstrace využití jazyka KML k vizualizaci dat. Zatím se nepodařilose Zeměměřickým úřadem domluvit podmínky pro zveřejnění této služby.

V závěrečné části této kapitoly si popíšeme možnosti dalšího vylepšení datového modeludatabáze nivelačních bodů. Představíme si schéma databáze a popíšeme si jednotlivé jejítabulky. Opět se jedná pouze o návrh, jehož využití bude možné v době, kdy Zeměměřickýúřad přistoupí k migraci databáze nivelačních bodů do jiného databázového systému.

V kapitole 5 se podíváme na dokumentaci měřických dat. Představíme si tzv. „Bázidatÿ, která je ve formátu XLS a jíž součástí jsou všechna měření v nivelačních pořadech odroku 1939. Dále se budeme zabývat převodem dat ve stávajícím formátu XLS do formátuXML. Ukážeme si konverzní programy a jejich možnosti využití. V další části si popíšememožný převod dat ve formátu XLS do relační databáze, ukážeme si schéma datového modelua popíšeme jednotlivé jeho části. Krátce se zmíníme o programu xls2sql, který byl napro-

2Více na http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10283&AKCE=DOC:10-INFORMACNI_SYSTEM.3Nivelační body doposud nebyly do ISKN zavedeny.4Více na http://www.gepro.cz/geodezie-a-projektovani/kokes/.


http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10283&AKCE=DOC:10-INFORMACNI_SYSTEM

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10283&AKCE=DOC:10-INFORMACNI_SYSTEM

http://www.gepro.cz/geodezie-a-projektovani/kokes/

Kapitola 1. Úvod

gramován přímo pro převod těchto dat do relační databáze. Již zde je nutné zmínit, žepřevod celé Báze dat do relační databáze nebyl ještě dokončen a to zejména kvůli manuálníkontrole dat. Data ve formátu XLS nemají zcela jednotnou strukturu a tudíž je praktickynemožné všechny varianty postihnout programově a musí se některé soubory upravovatručně.

V poslední kapitole 6 si shrneme celou disertační práci s důrazem na její praktický přínos.Zmíníme se také o možném dalším vývoji a plánech do budoucna.


Kapitola 2. Výškové základy v ČR

Kapitola 2

Výškové základy v ČR

Výškové základy tvoří v České republice nivelační síť s velkým počtem nivelačních bodů.Byla zaměřena metodou velmi přesné a přesné nivelace. Základem výškové (nivelační) sítěje 12 základních nivelačních bodů (ZNB). Na ně navazuje Česká státní nivelační síť (ČSNS),zahrnující body I.–IV. řádu. Její zhuštění se provádí podle potřeby a účelu plošnými nive-lačními sítěmi. Hustota má být taková, aby v zastavěné části obce připadl 1 bod na území6–8 ha, v části určené k zastavění 1 bod na 25 ha. (Dřívější Československá jednotná nivelačnísíť měla v dokumentaci závaznou zkratku ČSJNS.)

Obrázek 2.1: Základní nivelační bod I. Lišov

Základní výškové bodové pole (ZVBP) je tvořeno sítí základních nivelačních bodů abody ČSNS I.–III. řádu. Referenčním bodem je ZNB Lišov (viz obrázek 2.1). Pod číslem2919 byl zřízen roku 1877, zaměřen 1878, pomník postaven 1890 s datem 1889. Chráněnéúzemí geodetického bodu bylo vyhlášeno roku 1972 v okruhu o poloměru 150 m.

Podrobné výškové bodové pole (PVBP) je tvořeno body IV. řádu ČSNS, body plošných


Kapitola 2. Výškové základy v ČR 2.1. Vývoj výškových základů

nivelací a stabilizovanými body technických nivelací nebo body polohových a tíhových polí,výškově určených technickou nivelací. Nivelační body se volí na vhodných místech podélpozemních a drážních komunikací a vodních toků. Body mají v nivelačních pořadech v ne-zastavěném území průměrnou vzdálenost 1 km, v zastavěném území 0,3 km. V obci jsouosazeny vždy alespoň 3 výškové (nivelační) značky.

2.1 Vývoj výškových základů

Vznik a vývoj výškových základů včetně stabilizace bodů na území České republiky jepopsán v publikaci [10] (případně také v knize [3]). Budování výškových základů se v nídělí do pěti etap. První etapa je do vzniku Československa v roce 1918, druhá etapa dozačátku 2. světové války (tj. do roku 1939), třetí do roku 1960 (dokončení ČSJNS), čtvrtámonitoruje dobu do roku 1989 a poslední pátá popisuje stav po tzv. sametové revoluci, tj.po roce 1989.

2.1.1 Výšková síť na území bývalého Rakousko-Uherska

Výškovou síť na území býv. Rakousko-Uherska budoval Rakousko-Uherský vojenskýzeměpisný ústav (RUVZU) ve Vídni. Síť vycházela ze základního bodu na Molu Sarto-rio v Terstu, jehož výška byla dána hodnotou 3,352 m nad střední úrovní moře, zjištěnéz dlouhodobého pozorování mareografem 1. Síť byla zaměřena podle zásad velmi přesnénivelace v letech 1873 až 1896. Byla rozdělena na tři části (západní, severovýchodní a ji-hovýchodní) obsahovala 7 základních výškových bodů. Užívalo se dřevěných latí, u nichžse od roku 1876 zjišťovala délka laťového metru. Odchylky z nerovnoběžnosti hladinovýchploch byly eliminovány korekcemi vypočtenými podle teorie normálních výšek. Do západníčásti sítě spadalo i území České republiky. Měření měla přes některé hrubé chyby relativněvysokou kvalitu a stala se podkladem pro další budování základní výškové sítě v bývalémČeskoslovensku. V rozboru části sítě na území ČR byla odhadnuta střední kilometrová chybaz vyrovnání sítě 4,1 mm. Vojenský zeměpisný ústav ve Vídni vybudoval nivelační pořadys malou hustotou bodů.

V období let 1898–1918 byly také vybudovány nivelační pořady podél větších řek, jejichžvýšky se vztahují k samostatným výškovým systémům. Např. Labe a Vltava byly vztaženyk základnímu výškovému bodu v Cuxhafenu [3].

1 Mareograf je přístroj, který na pobřeží zaznamenává výšku mořské hladiny. Přístroj pomocí systémukladek reaguje na změny vodní hladiny a ty pak zaznamenává. Pro správnou funkčnost mareografu je nutnémít v jeho blízkosti nivelační body o známé nadmořské výšce. Mareograf nachází praktické využití přisledování vln tsunami. Více viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Mareograf.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Mareograf


2.1.2 Období po vzniku Československa v roce 1918

Po roce 1918 byly k dispozici na území Československa tři základní nivelační body:Lišov, Strečno a Trebušany. Budování výškové sítě navazovalo na rakousko-uherskou síťv systému jadranském. Nivelační práce organizovala od r. 1920 Ústřední nivelační služba,zřízená u tehdejšího Ministerstva veřejných prací. V navazování nivelačních pořadů na bodyrakousko-uherské sítě vznikaly určité nedostatky, protože v důsledku nízkých finančníchprostředků nebyly tyto body ověřovány. Na území Čech a Moravy navazovaly výpočty ni-velačních pořadů na základní bod Lišov a na Slovensku, kde vedl nivelační práce Vojenskýzeměpisný ústav (VZÚ) v Praze, na základní bod Strečno. Protože nebylo zkontrolovánopřevýšení obou základních bodů, docházelo v důsledku chyb v rakousko-uherské síti připropojení nivelačních sítí v hraničních oblastech mezi Moravou a Slovenskem k rozdílům vevýškách identických bodů v rozmezí 23 až 83 mm. Při kontrole bylo zjištěno, že základníbod Strečno u Ži1iny byl poškozen. Na území ČR byly vybudovány další čtyři základnínivelační body: Mrač, Vrbatův Kostelec, Vlaské a Želešice. Celá československá síť bylaspojena se sítěmi v Polsku, Maďarsku a Rakousku. O dobré kvalitě měření nivelačníchpořadů svědčí relativně nízká střední kilometrová chyba 1,70 mm. Síť nebyla dobudovánaa nivelační pořady zestárly, což se projevovalo jak ztrátami stabilizací mnoha bodů, takzměnami výšek některých bodů. Proto byl v roce 1938 zpracován projekt na vybudovánínové celostátní nivelační sítě, vyhovující vysokým požadavkům na kvalitu a jednotnost sítěna celém území státu.

2.1.3 Situace po roce 1939

Vzhledem k rozpadu Československa v r. 1938, zabrání pohraničních území Čech aMoravy, obsazení zbytku území německou armádou a vzniku druhé světové války v r. 1939,realizovala se nivelační měření do roku 1945 jen v menší míře na omezeném území teh-dejšího Protektorátu Čechy a Morava. Teprve po válce se tempo prací zrychlilo. Nová síťbyla nazvána Československou jednotnou nivelační sítí (ČSJNS) a jejím výchozím bodemse stal základní nivelační bod Lišov u Českých Budějovic. Síť byla opět vztažena ke středníhladině Jaderského moře. Skládala se z Československé státní nivelační sítě I. až III. řádua z Československé podrobné nivelační sítě, kterou tvořila síť IV. řádu a plošné nivelačnísítě. Pořady I. řádu byly doměřeny v r. 1953 a pořady II. a III. řádu v r. 1960. V r.1947 bylo na území ČR stabilizováno a postaveno dalších šest základních nivelačních bodů:Svárov, Žirovice, Teplice, Železná Ruda, Bojkovice a Krnov. Jejich umístění bylo vybránove spolupráci s tehdejším Ústředním ústavem geologickým. Celkem se tak na území ČRnacházelo 11 základních nivelačních bodů.

Síť I. řádu (obrázek 2.2) sestává z nivelačních pořadů tvořících uzavřené oblast I. řádus průměrnou délkou obvodu 330 km. Síť má na území býv. Československa 27 uzavřenýchoblastí a 35 neuzavřených oblastí pohraničních, které byly propojeny s nivelačními sítěminěkterých sousedních států. Nivelační pořady I. a II. řádu byly měřeny metodou velmi přesnénivelace a byly vedeny po důležitějších silnicích. Nivelační pořady III. řádu byly zaměřovány



Obrázek 2.2: Síť I. řádu ČSJNS

metodou přesné nivelace. Přesto i síť III. řádu vyhovuje mezinárodním kritériím kvalitystanoveným pro velmi přesnou nivelaci (VPN).

ČSJNS byla budována podle zásad přijatých pro přesnou nivelaci Mezinárodní uniígeodetickou a geofyzikální (IUGG). Body byly stabilizovány čepovými a hřebovými znač-kami z litiny. Ze starých nivelací byly převzaty jen ty, které vyhovovaly svou kvalitou.K měření byly použity přístroje nejvyšší přesnosti od fy. Zeiss a Wild. Nivelační latě bylyvybaveny dvoustupnicovými invarovými páskami. K proměřování stupnic byly používányetalonové metry. Při měření byly dodržovány platné směrnice, vyžadující dvojí měřenípořadů (v opačných směrech) v různých denních dobách.

2.1.4 Rok 1960 a dokončení ČSJNS

V roce 1960 byla ČSJNS dokončena, včetně vyrovnání metodou nejmenších čtverců,již v novém výškovém systému. Před vyrovnáním byly k naměřeným výškovým rozdílůmsystematicky připočteny normální ortometrické korekce podle teorie Moloděnského. Nive-lační pořady IV. řádu byly zaměřeny metodou přesné nivelace (PN). Podrobné nivelačnísítě (PNS) se původně dělily na sítě oblastní (ONS), zahrnující území několika obcí a nasítě místní (MNS), budované na území jedné obce.

Po připojení Československa po roce 1948 k sovětskému bloku a později k Varšavskésmlouvě bylo v padesátých letech z vojenských důvodů rozhodnuto přejít k výškovému sys-tému baltskému, používanému v Sovětském svazu. K přípravě válečných operací vojenskéa civilní organizace urychleně přikročily k celostátnímu mapování základních měřítek to-



pografických map 1:50 000 a 1:25 000 s vrstevnicemi v baltském výškovém systému. Protožekvalitní spojení nivelačních sítí států Varšavské smlouvy bylo časově náročné a vyžadovaloněkolika roků, rozhodla se nejprve Vojenská topografická služba zavést v r. 1953 prozatímnívýškový systém označený ”B-68”. Výšky všech bodů se získaly odečtením hodnoty 0,68 mod výšek v jadranském systému.

Jen o dva roky později, v roce 1955, zavedla býv. Ústřední správa geodézie a kartografiepro civilní potřeby výškový systém ”B-46”, v němž se výšky nivelačních bodů vypočetlyodečtením hodnoty 0,46 m od jadranských výšek. Současně, na základě mezinárodních jed-nání, probíhala příprava vybudování jednotné výškové sítě na území všech států Varšavskésmlouvy. K hlavním výsledkům mezinárodní dohody patřilo propojení nivelačních síti navybraných místech, předání výsledků měření v národních sítích I. řádu včetně hraničníchspojení do společného centra v Moskvě, volba střední hladiny Baltského moře u Kronš-tatu (stanovené mareografem) za společnou základní hladinovou plochu a vytvoření sys-tému normálních ortometrických výšek podle teorie Moloděnského. U normálních Moloděn-ského výšek se k výpočtu korekcí bere zřetel na skutečné hodnoty tíže, zjištěné na zemskémpovrchu podél nivelačních pořadů.

K mezinárodnímu vyrovnání nivelačních sítí I. řádu došlo v letech 1957 a 1958. Přivyrovnání se objevily určité nedostatky některých národních sítí, související s jejich nestej-norodostí. Sítě byly měřeny s různou kvalitou a s různou hustotou nivelačních pořadů abodů. Některé národní sítě také nebyly zcela homogenní. O správnosti zavedení normálníchvýšek svědčí doporučení komise EUREF v r. 1996 zavést tento druh výšek pro celou Evropu.

Po zavedení jednotného baltského výškového systému ve státech Varšavské smlouvy bylyv roce 1961 dohodnuty hlavní zásady opakovaných nivelací, které umožnily koordinovatna mezinárodní bázi zkušební měření a zejména zajistit nebo obnovit potřebnou kvalitunivelačních prací v pořadech vyšších řádů. V Československu byly zahájeny nivelační prácehned v r. 1961 a postupně byla uskutečněna opakovaná měření na vybraných pořadechvyšších řádů a ve Zvláštních nivelačních sítích (ZNS). K zajištění náročných technologickýchpožadavků

• byly pořady a nivelační body vybrány ve spolupráci s geology,

• byl kladen důraz na kvalitní stabi1izaci bodů (byly zavedeny hloubkové, tyčové apodzemní stabilizace),

• byla ustanovena příznivější kritéria pro observaci (např. zkrácení záměr a jejich vyššíminimální výška nad terénem),

• byla zavedena metoda zvlášť přesné nivelace (ZPN) a hlubší analýza výsledků měření.

Od roku 1970 byla dokumentace nivelačních bodů převáděna do Souboru nivelačníchúdajů, uspořádaných podle nivelačních pořadů. V sedmdesátých letech se přistoupilo k za-měření mezinárodní sítě opakovaných nivelací, která je na území Československa z 90 %totožná se sítí I. řádu. Po spojení sítí opakovaných nivelací všech zainteresovaných států



vznikla homogenní mezinárodní nivelační síť na velké části evropského kontinentu, která do-volila relativně s vyšší spolehlivostí určit současný výškový vztah mezi třemi moři (Baltským,Černým a Jaderským) a také výškové relace všech geologických celků. Většina měřickýchprací se uskutečnila v letech 1973 až 1978.

Z rozboru nivelací bylo zjištěno, že střední kilometrová chyba se trochu snížila, ale zvýšilyse asi o 50 % absolutní hodnoty odchylek v uzavřených nivelačních polygonech [10]. Zapříčinu zvýšení velikosti uzávěrů se považuje zejména větší hustota nivelačních bodů a pod-statně zhoršené pracovní podmínky na všech druzích komunikací, po nichž, nebo v jejichžtěsné blízkosti, jsou pořady vedeny. Výsledky opakovaných nivelací ze všech zúčastněnýchstátů byly vyrovnány v r. 1983 v Moskvě. Vyrovnané výšky prokázaly na území České re-publiky, že jejich hodnota systematicky narůstá, vzhledem k předcházejícímu vyrovnání, odzákladního bodu Lišov směrem k severním hranicím státu, kde dosahuje hodnot větších ažo 60 mm. V roce 1969 byly zřízen na Geodetické observatoři Pecný základní nivelační bod,který se stal dvanáctým základním bodem v ČR.

Od roku 1951 byly zakládány Zvláštní nivelační sítě (ZNS), které umožnily registrovatzávažné výškové změny zpravidla v oblastech spojených s intenzivní důlní činností. Nej-známější je ZNS Ostrava, která byla založena v r. 1951, rozšířena a spojena v r. 1959s obdobnou sítí v Polsku, aby mohly být komplexně sledovány změny v celé hornoslezskéuhelné pánvi. Síť se pravidelně přeměřuje v několikaletých intervalech. V rozmezí let 1951až 1995 byla síť zaměřena dvanáctkrát. Další ZNS byly založeny a jsou v několikaletýchintervalech přeměřovány v Kladně (od r. 1961), v Mostě (od r. 1965), v Sokolovu (od r.1967), v Žacléři (od r. 1980), v P1zni (od r. 1982) a v Rosících (od r. 1982).

2.1.5 Období po „sametovéÿ revoluci

Po roce 1989 bylo možno po změně politických podmínek přikročit k dokončení spojeníČSNS i se západními sousedy. V letech 1991 a 1992 došlo ke styčným měřením s Rakouskema v roce 1992 byly zaměřeny spojovací pořady se SRN (s Bavorskem a se Saskem). V roce1990 byla dokončena i měřická obnova nivelační sítě II. řádu a následně provedena i obnovasítě III. řádu. Po roce 1989 začala příprava k zapojení ČSNS do celoevropské jednotné nive-lační sítě UELN (United European Levelling Network), která je vedena v geopotenciá1níchrozdílech. Na geopotenciá1ní rozdíly byly převedeny všechny pořady I. řádu včetně spo-jovacích pohraničních měření. K převodu byly použity opakované nivelace převážně z let1973 až 1978. V roce 1995 byly geopotenciální rozdíly předány mezinárodnímu výpočetnímucentru v Lipsku. Část geopotenciální sítě na území ČR se ve velké míře shoduje s nivelačnísítí I. řádu (obrázek 2.2). V roce 1999 byla do výpočetního centra UELN předána data zesítí I. a II. řádu ČSNS, jak v geopotenciálních kótách, tak v měřených převýšeních (včetněvšech korekcí) pro původní a opakovanou nivelaci.

Velké úsilí bylo věnováno přípravě a zaměření geodynamické sítě v ČR. Síť se skládáz 35 bodů, z toho 5 bodů je současně body ZPBP (obrázek 2.3). Síť je také propojena sesítí gravimetrickou (S Gr 95). Body byly vybrány tak, aby se na nich mohlo dobře měřit


Kapitola 2. Výškové základy v ČR 2.2. Systém značení nivelačních pořadů a bodů

i s přijímacími přístroji GPS. V letech 1994 a 1995 proběhly čtyři měřické etapy zaměřenícelé sítě. V roce 1999 byla síť doplněna o 36. bod na Pomezních Boudách. Seznam všechgeodynamických bodů najdete na http://nivelace.cuzk.cz/_gdb.aspx.

Obrázek 2.3: Základní geodynamická síť v ČR – GEODYN (v roce 2005)

V posledních letech byla v ZÚ vytvořena datová báze výškových bodů všech pořadůČSNS (databáze nivelačních bodů), která postupně nahrazuje původní Soubory nivelačníchúdajů. V současné době (r. 2008 dochází k doplnění báze výškových bodů o body IV. řádů).Databázi nivelačních bodů se budeme podrobně věnovat v kapitole 4.

2.2 Systém značení nivelačních pořadů a bodů

Označování oblastí a pořadů zůstává u ČSNS stejné jako u bývalé ČSJNS [10], [3].

Pořady I. řádu tvoří uzavřené oblasti, které se označují velkými písmeny. V Čechách ana Moravě je to 16 oblastí A, B až P (obrázek 2.4).

V pohraničí jsou nivelační oblasti na území ČR neuzavřené. Byly postupně napojoványna nivelační sítě sousedních států. Na území ČR se tyto oblasti označují symboly Z0, Z1, Z2 ažZ19 (poslední dva symboly Z18 a Z19 značí uzavřené oblasti SA, SB v bývalém Českosloven-sku, nyní v pohraniční oblasti se Slovenskem) (obrázek 2.4).


http://nivelace.cuzk.cz/_gdb.aspx


Nivelační síť I. řádu se zhušťovala nivelačními pořady II. řádu. Ty vytvářely v každéoblasti I. řádu několik oblastí II. řádu. Označují se malými písmeny a, b, c, . . . postupněpodle abecedy. Označení oblasti I. řádu a II. řádu je důležité pro označování nivelačníchpořadů III. a IV. řádu [3].

Nivelační pořady I. řádu se označují velkými písmeny těch oblastí I. řádu, které pořadyod sebe oddělují, a názvy obcí, mezi kterými pořady leží (např. JN Jihlava-Tábor).

Označení nivelačních pořadů II. řádu začíná třemi písmeny. První je velké písmenooblasti I. řádu, v niž se pořád nachází, a další dvě písmena udávají, mezi kterými dvěmaoblastmi II. řádu pořad leží. (obrázek 2.5). Pak následují místa počátku a konce pořadu,např. Bgh Žebrák-Rakovník.

Obrázek 2.4: Označení nivelačních oblastí I. řádu v České republice

Každý nivelační pořad III. řádu má v označení dvě písmena oblastí I. a II., řádu, vekteré je umístěn. Pak následuje arabské pořadové číslo, které udává o kolikátý pořad III.řádu se v dané oblasti II. řádu jedná (obrázek 2.6). Příklad: Bh1 Ruzyně-Malé Přítočno.

Nivelační pořad IV. řádu se označuje podobně jako pořady III. řádu. Pouze v průběžnémčíslování pořadů v oblasti II. řádu se předsazuje číslo 0. Příklad: Z1a02 Cheb-Karlovy Vary.Také v označení pořadů III. a IV. řádu se uvádějí obce, v nichž pořady začínají a končí.

Oblastní a místní (plošné) nivelační sítě se označují obcí, kde byly vybudovány, neboobcí a technickým dílem, pro které ONS (oblastní nivelační síť) byla zaměřena(obrázek 2.7),např. PNS Plzeň nebo PNS Ostravsko-Žermanice.

Číslování nivelačních bodů každého pořadu je průběžné a začíná číslem 1. Čísla bodůnivelačních pořadů mohou mít některé zvláštnosti. Pokud se za číslem bodu nachází některémalé písmeno, např. JN-96a, jde o bod zaměřený odbočným pořadem.



Obrázek 2.5: Schéma ČSJNS II. a III. řádu

Obrázek 2.6: Schéma ČSJNS III. a IV. řádu

Obrázek 2.7: Schéma místní nivelační sítě


Kapitola 2. Výškové základy v ČR 2.3. Stabilizace a signalizace nivelačních bodů

Příklady označení:

• Oblasti I. řádu: A, B, C (české kraje), Z0, Z1, Z18 (pohraniční neuzavřené oblasti).

• Oblasti II. řádu: Aa, Ab, Ac, Z1a, Z1b, Z1c, . . .

• Nivelační pořady a body prvního řádu: JN Tábor-Jihlava, JN-l, JN-2, JN-3 ; Z15Z16

Hranice-Znojmo, Z15Z16-1

• Nivelační pořady a body II. řádu: Nbc Pelhřimov-Telč, Nbc-l, Nbc-2, Nbc-3 ; Z15abJemnice-Znojmo, Z15ab-1, Z15ab-2, . . .

• Nivelační pořady a body III. řádu: Oh4 Lachovice-Božice, Oh4-1, Oh4-2, Oh4-3 ; Z16a3Hrádek-Jaroslavice, Z16a3-1, Z16a3-2, Z16a3-3, . . .

• Nivelační pořady a body IV. řádu: Mf04 Záboří-Křemže, Mf04-1, Mf04-2, Mf04-3 ;Z14c01 Majdalena-Staňkov, Z14c01-1, Z14c01-2, . . .

Všechna označení oblastí, pořadů a bodů začínají písmenem příslušejícím oblasti I. řádu.K němu se u každé oblasti II. řádu připojuje písmeno této oblasti, u pořadů III. řádu ještěčísla pořadů a u pořadů IV. řádu jejich čísla s předřaděním 0. Každý pořad se kromě tohooznačuje názvy obcí, v nichž začíná a končí.

Číslo ztraceného bodu se nesmí používat. Pokud byl bod obnoven, dostává nové číslo.Skládá se z původního čísla a dodatečného znaku .1. Např. místo čísla ztraceného bodu JN-25 je číslo nového bodu JN-25.1. Při eventuální další obnově bude mít označení JN-25.1.1.

Dodatečně zaměřený (vložený) bod dostává číslo předcházejícího bodu daného nive-lačního pořadu, opět s připojením dodatku .1. Např. mezi body JN-100 a JN–101 bylvložen další bod, takže dostává označení JN-100.1. Pokud by byly vloženy mezi oba danébody dva nové body, dostaly by označení JN-100.1 a JN-100.2. Bude-li v dalším obdobíještě zřízen další bod mezi bodem JN-101.1 a JN-101.2, dostane označení JN-100.1.1. Pakčást řady nivelačních bodů má sled JN-100, JN-100.1, JN-100.1.1, JN-100.2, JN-101. Početdesetinných míst čísla uživatele informuje, v kolika etapách byl nivelační pořad zhušťován.

2.3 Stabilizace a signalizace nivelačních bodů

2.3.1 Historie

Od počátku budování nivelační sítě na území ČR se používala řada nivelačních značekrůzných tvarů a z různých materiálů. Byly to značky přirozené, např. na základních ni-velačních bodech ploška o velikosti 0,15 x 0,15 m vyhlazená v kompaktní skále a zakrytápomníkem, značky otvorové, značky ze zvláštních hmot (z Monelova kovu, ze skla), značkylitinové (ze šedé litiny) a značky zasazené do nivelačních kamenů. Značky ze zvláštních hmot



měly zpravidla hruškovitý nebo krychlový tvar. Značky ze šedé litiny se dělily na čepové(s polokulovým výstupkem na horní straně nebo s kulatou hlavou) a hřebové (se zploštělounebo kulovou hlavou). V lokalitách, kde nebylo možné zabudovat kovové značky do zdi anido zvětralé skály, se používaly nivelační kameny.

Na horní části kamenného hranolu, byla osazena buď čepová značka z boční strany(rozměr hranolu 0,25 x 0,25 x 1,10 m) nebo hřebová značka shora ve středu horní plochy.Tyto značky schválené býv. ÚSGK (Ústřední správou geodézie a kartografie) se používalyaž po druhé světové válce. Bližší údaje o nivelačních značkách nebo o značkách použí-vaných za Rakouska-Uherska, a po vzniku Československa Ministerstvem veřejných prací,a Československým vojenským zeměpisným ústavem a jinými organizacemi jsou popsány aschématicky zobrazeny v publikaci [3].

2.3.2 Součanost

V současné době je dovoleno v ČSNS používat značek v souladu s vyhláškou č. 31/1995Sb. Provedení zákona o zeměměřictví.

V ní se dělí nivelační značky na šest druhů:

a) skalní značka (vytesaná vodorovná ploška nebo vodorovná ploška s polokulovým vrch-líkem uprostřed),

b) hřebová značka (obrázek 2.8b)), která se osazuje shora do vodorovné plochy skal,balvanů, staveb a nivelačních kamenů,

c) hřebová značka (obrázek 2.8c)), která se osazuje shora nebo ze strany do svislé polohyskal a vybraných staveb,

d) hřebová značka (obrázek 2.9b)) pro hloubkové stabilizace (obrázek 2.9a) nebo 2.9c)),

e) hřebová značka (obrázek 2.10b)) pro tyčové stabilizace (obrázek 2.10a) nebo 2.10c)),

f) čepová značka (obrázek 2.11a)) s označením „Státní nivelaceÿ pro body základníhovýškového pole (ZVBP), která se osazuje do stěn vybraných staveb, ze strany nive-lačního kamene (obrázek 2.11b)) nebo do svislých ploch skalních stěn.

U všech nivelačních značek se vztahuje výška (normální Moloděnského) k vodorovnétečné rovině přiložené ze shora ke kulovým vrchlíkům (výčnělkům) na hlavě značky nebok zaoblené kulové popřípadě čočkové hlavě značky. Při nivelačních měřeních je tato vodo-rovná rovina totožná se spodní plochou kovové patky nivelační latě.

Skalní značka (vyhlazená vodorovná ploška 0,15 x 0,15 m) je volena pro základní nivelačníbody a je chráněna pomníkem. Je také zabezpečena dvěma až čtyřmi zajišťovacími značkami,které jsou obezděny a zakryty. Čepové a hřebové značky mají antikorozní nátěr. Mají býtzapuštěny do objektů a do skal nejpozději dva týdny před měřením.



Obrázek 2.8: Nákres hřebové nivelační značky

Obrázek 2.9: Nákres hřebové nivelační značky pro hloubkové stabilizace

Obrázek 2.10: Nákres hřebové nivelační značky pro tyčové stabilizace

Obrázek 2.11: Nákres čepové nivelační značky


Kapitola 2. Výškové základy v ČR 2.4. Katalogy, soubory nivelačních údajů a databáze

Nivelační kameny jsou zpravidla stabilizovány povrchově a zakládají se v místech, kdenejsou jiné vhodné objekty (stavby, skály) k zabudování nivelační značky. Nivelační čepovámačka se umisťuje do kamene ze strany 0,15 m od horní plochy kamene. Některé nivelačníkameny mají zapuštěny hřebovou značku ve středu horní plochy kamene. Někdy se taképoužívá nivelačního kamene s hřebovou značkou osazenou ze shora jako značky podzemní,pokud je základová půda únosná v hloubce 1 až 2 m. Nivelační kameny se osazují obvyklejeden rok před měřickými pracemi.

Hloubkové stabilizace se zakládají pomocí vrtné soupravy v místech, kde pevný pod-klad je až v hloubce několika metrů. Jsou hluboké průměrně 10 m. Stabilizace je tvořenaželezobetonovou válcovou konstrukcí s hřebovou značkou umístěnou shora uprostřed válcea je chráněna bytem. Podobně u tyčových stabilizací se tyče zarážejí do hloubky několikametrů, průměrně 5–6 m. Hřebová značka je opět umístěna shora a je chráněna krytem asypaným materiálem v betonové skruži. Hloubkové a tyčové stabilizace jsou zřizovány ales-poň tři měsíce před měřením. Hloubkové a podzemní nivelační kameny se polohově zaměřujív rovinných souřadnicích S-JTSK s přesností kolem 0,2 m.

K ochraně a vyhledání nivelační značky nebo kamene slouží řada opatření. Vedle užuvedených pomníků pro základní nivelační body, a zakrytí jejich zajišťovacích značek, sečasto umisťuje nad nivelační značkou na stěnách staveb a skal ochranný štítek s nápisem„Státní nivelace-poškození se trestáÿ. Také značky osazované shora na skály se zakrývajípoklopem s obezděním. K jejich snadnějšímu nalezení se na vhodném místě poblíž značkyumisťuje vyhledávací tyč, popřípadě křížek vytesaný do skály.

K povrchovému nivelačnímu kameni se osazuje ochranná tyč se štítkem. Ochranná tyčje červenobílá a výstražná tabulka má nápis „STÁTNÍ NIVELACE. POŠKOZENÍ SETRESTÁÿ. K ochraně podzemních značek (hloubkových a tyčových stabilizaci a podzemníchnivelačních kamenů) často slouží betonové skruže o průměru 0,8 m nebo 1,0 m. Značky jsouchráněny nejen ochrannými poklopy, ale i sypaným materiálem uvnitř skruže. Na okružíchbývá nápis „Státní nivelaceÿ.

2.4 Katalogy, soubory nivelačních údajů a databáze

Nivelační síť je vybudována tak, aby vzdálenost nivelačních bodů v nivelačních pořadechv nezastavěném území byla menší než 1,0 km a v zastavěném území byla v průměru 0,3 km.

Důležitou součástí ČSNS je její dokumentace. Při vzniku ČSJNS se nivelační pořadypřehledně zakreslovaly do evidenční pořadové mapy v měřítku 1:200 000. Poloha pořadů is nivelačními body se vykreslovala do mapy většího měřítka 1:75 000.



2.4.1 Katalogy nivelačních bodů (KNB)

Po převodu ČSJNS do baltského výškového systému byla vytvořena ucelená celostátnídokumentace v podobě Katalogů nivelačních bodů (KNB), které obsahovaly potřebné údajeo každém výškovém (nivelačním) bodě včetně místopisu (topografie).

První díl obsahuje údaje pro body I. až III. řádu s pracemi již ukončenými, druhýdíl pro body IV. řádu a k nim připojené místní nivelační sítě. Práce v tomto oddílu sítěnejsou a nikdy nebudou ukončeny, takže druhý díl katalogu se bude stále rozšiřovat. Katalogzákladních nivelačních bodů s jejich body zajišťovacími se vyhotovuje pro celé státní území.Též katalogy sítí velkých měst a katalogy nivelačních bodů v poddolovaném území se vedousamostatně.

Katalogy byly sestaveny pro jednotlivé mapové listy v měřítku 1:100 000. Každá mapase dělila na čtyři mapy 1:50 000 a v nich byly zakresleny všechny pořady a nivelační bodyI. až IV. řádu, podrobné a zvláštní nivelační sítě. Přitom se dodržovalo odlišení pořadůrůznými barvami. Pořady I. řádu jsou vyznačeny rumělkou, II. řádu kobaltovou modří,III. řádu svinibrodskou zelení a IV. řádu fialově. Pořady podrobných nivelačních sítí jsounakresleny šedě. Uvedené barvy jsou použity i pro přehlednou mapu nivelační sítě I. až III.řádu v měřítku 1:50 000.

Do evidenčních otisků mapových listů 1:50 000 s potlačenou kresbou se fialově tisknourůznými druhy čar pořady, jejich označení a poloha bodů na nich.

Obrázek 2.12: Zákres nivelačních bodů

Poloha bodů se vyznačuje vzhledem k nejbližší komunikaci kolmicemi k čáře pořadu ačíslem bodu v prodloužení kolmice, vždy na stranu komunikace, při níž leží bod. Ke kolmicím



se psala čísla nivelačních bodů, která jsou pořadová od čísla 1 (obrázek 2.12). Obvodymístních nivelačních sítí se vyznačují fialově čárkovaně, obvody samostatných nivelačníchsítí v okruhu poddolovaného území tečkovaně.

V seznamech se uvádí číslo bodů, zkratka stabi1izace (Z, M, Č, H, O, S), stručný slovnímístopis, vzdálenosti značek od počátku pořadu, nivelované převýšení, opravy z tíže a vy-rovnání, nadmořská výška v m na desetiny mm u bodů I. až III. řádu a na mm u bodů IV.řádu.

Nivelační údaje pro každý nivelační bod na samostatném listu formátu A4 obsahovalyvšechny důležité informace a údaje potřebné pro další geodetické práce. Byly to zejména:název nivelačního pořadu, místopisný náčrt a místopisné údaje, číslo nivelačního bodu abodu předcházejícího, délka oddílu, délka od počátku pořadu, měřené převýšení, opravyz tíže a vyrovnání, vyrovnaná výška H v metrech na 4 desetinná místa u pořadů I. až III.řádu, výškový rozdíly v jadranském systému, druh značky a stabilizace, rok zaměření azáznam o změnách.

2.4.2 Soubory nivelačních údajů

Od r. 1970 se v dokumentaci výškové sítě postupně přecházelo od Katalogů nivelačníchúdajů k Souborům nivelačních údajů, které jsou sestaveny podle nivelačních pořadů. Zákrespořadů zůstával stejný. Zkvalitnily se však nivelační údaje pro každý bod. Každý souborobsahuje titulní údaje, přehled prací a počtu nivelačních údajů, statistické údaje o hlavnímpořadu a odbočných pořadech, záznam o sdělení nivelačních údajů a nivelační údaje.

2.4.3 Databáze nivelačních (výškových) bodů

V posledních letech byla v Zeměměřickém úřadu (ZÚ) vytvořena ze Souboru nivelačníchúdajů databáze nivelačních (výškových) bodů. Informační soubor je po propojení počítačovésítě k dispozici ve všech Katastrálních úřadech a podle potřeby si uživatelé mohou z databázevybírat údaje o nivelačních bodech a nivelačních pořadech. Databáze je vedena od r. 1990.Ukázka nivelačních údajů o Základním nivelačním bodě Lišov je na obrázku 2.13.

Listy „Nivelačních údajůÿ se poněkud změnily a obsahují hlavně

• označení a název pořadu,

• číslo bodu, číslo předcházejícího bodu,

• délku oddílu a pořadu od počátečného bodu,

• nadmořskou výšku H (u bodů ZVBP a PVBP na milimetry),

• rok určení výšky,



Obrázek 2.13: Nivelační údaje k bodu Ja4-25.1



• místopis včetně popisu objektu a umístěni značky,

• polohu značky v rámci správního rozdělení,

• vlastníka pozemku,

• číslo základní mapy 1:50 000, číslo a název státní mapy odvozené 1:5 000,

• druh značky,

• rovinné souřadnice značky v S-JTSK na metry a u podzemních stabilizací na decime-try, zeměpisné souřadnice a tíhové údaje v miligalech.


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat

Kapitola 3

Proces zpracování nivelačních dat

Celé zpracování dat v ČSNS je prováděno vytvořeným balíkem aplikací. Celý balík apli-kací jsem navrhl a vytvořil v rámci mé disertační práce. O velikosti projektu vypovídá např.celková velikost zdrojových textů v C++ (soubory s příponou .cpp a hlavičkové souborys příponou .h), která přesahuje 1,2MB. Proces celého zpracování naměřených nivelačníchdat nejlépe dokumentuje obrázek 3.1.

Obrázek 3.1: Schéma zpracování nivelačních dat v ČSNS pomocí nástrojů z balíku „Zpra-cování nivelačních datÿ

Software, který jsem navrhnul a v programovacím jazyce C++ napsal, je testovánna Zeměměřickém úřadu Praha, Odborem geodetických základů (dříve Odbor nivelacea gravimetrie) v reálných podmínkách pro zpracování měření v ČSNS. Od roku 2002 jeprůběžně doplňován o nové funkce a vylepšení, na která jsem byl upozorňován pracovníky


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat

ZÚ.

Data naměřená přímo v terénu, která se ukládají do elektronického zápisníku na elektro-nický modul, se z tohoto modulu stáhnou do PC pomocí prvního z programů „GIF10readÿ,následně se provede sestavení naměřených převýšení. V tomto okamžiku můžeme přistoupitk přípravě hlavního vstupního souboru, do kterého přidáme informace z dalších zdrojů (di-gitalizované souřadnice pomocí programu DigiSMO5, další údaje uložené v databázi BODY,. . . ).

Obrázek 3.2: Průvodce instalací celého balíku „Zpracování nivelačních měřeníÿ

Nyní už máme dostatek informací, abychom provedli pořadové vyrovnání. Výstupy z to-hoto vyrovnání se generují do mnoha výstupních formátů, ale zejména se exportují dodatabáze BODY, ze které se následně generují nivelační údaje.

Do databáze BODY se exportují pouze základní informace o nivelačních bodech, respek-tive ty, které jsou nutné k vygenerování nivelačních údajů. Ostatní data (původní naměřenádata s informacemi o vyrovnání atd.) tvoří dokumentaci měřických dat.

Vlastní proces zpracování naměřených dat je prováděn programovými nástroji pro zpra-cování dat, které jsem vytvořil. Balík aplikací „Zpracování nivelačních měřeníÿ obsahujetyto programy/moduly:

• Zpracování nivelačních měření (nivelace.exe), aktuální verze 0.35.0.5,

• Sestavení nivelačního pořadu (sestava.exe), aktuální verze 0.11.0.5,

• Digitalizace souřadnic S-JTSK z map S-JTSK (digismo5.exe), aktuální verze 0.9.0.2,

• Čtení ze záznamníku Wild GIF10 (gif10read.exe), aktuální verze 0.2.0.1,


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.1. Zpracování nivelačních měření

• Export DBF2TXT - Export bodů z BODY.DBF do TXT (export dbf2txt.exe),aktuální verze 0.5.0.3,

• DBFtoDBF - převod databáze BODY s kontrolou kladů map SMO-5 a ZM50 (DBF-toDBF smo5.exe),aktuální verze 0.1.1.5,

• TabLif compare - Zkontroluje identitu souborů TAB a LIF (tablif compare.exe),aktuální verze 0.0.1.2.

Všechny programy/moduly výše uvedeného balíku pracují na operačních systémech Mi-crosoft Windows (Windows 98 – Windows XP). Instalace softwaru je díky instalačnímubalíku jednoduchá. Při instalaci můžete zvolit tradiční parametry: cílový adresář, atd., vizobrázek 3.2. Společně s balíkem aplikací se nainstalují i příklady se vstupními soubory prosnazší pochopení celé problematiky.

V dalším textu si popíšeme jednotlivé programy, které tvoří ucelený programový balíkpro zpracování nivelačních dat. Detailně se podíváme na jednotlivé funkce, seznámíme se sevšemi částmi programů. Začněme u programu „Zpracování nivelačních měřeníÿ, který tvoříjádro celého systému.

3.1 Zpracování nivelačních měření

Hlavní funkcí programu „Zpracování nivelačních měřeníÿ je pořadové vyrovnání jed-notlivých nivelačních pořadů. Než se podíváme na pořadové vyrovnání, řekneme si něcoo dalších funkcích, kterých je v programu velké množství. Tyto funkce můžeme rozdělit doněkolika skupin – prohlížení používaných souborů, přípravné práce a výpočetní práce.

3.1.1 Prohlížení používaných souborů

Tato část programu umožňuje prohlížení používaných souborů:

• databázové soubory DBF (.dbf),

• textové soubory se souřadnicemi bodů (.np1, .np2 a .np3),

• textové soubory se vstupními hodnotami oddělenými tabulátory (.tab),

• textové soubory s digitalizovanými souřadnicemi (.sou),

• textové soubory se sestavením nivelačního pořadu (.ses),

• textové soubory s podrobným sestavením (.se2).



3.1.2 Přípravné práce

Mezi přípravnými pracemi je nejzajímavější a také nejdůležitější vytvoření vstupníhosouboru pro vlastní pořadové vyrovnání. Tato funkce nám umožňuje vytvořit vstupní sou-bor (ať už ve formátu TAB – běžný textový formát, nebo LIF – formát na bázi XML)z několika zdrojů. Vstupní soubor pro pořadové vyrovnání obsahuje množství údajů, kterése nacházejí na různých místech (v souborech několika typů a v databázi). Funkce „Přípravavstupního souboruÿ nám umožňuje právě z tohoto množství různých souborů vyhledat asestavit tento soubor. Základem pro přípravu LIF (TAB) souboru je soubor se sestavenímnivelačního pořadu po jednotlivých oddílech. K němu je nutné přidat souřadnice X a Y ni-velačních bodů, které mohou být uloženy v databázi, nebo v souboru získaným programemDigiSMO5, a stávající nadmořské výšky nivelačních bodů (najdeme opět v databázi). Dalšíúdaje (místopisný popis, druh a stupeň stability) se musí do souboru vyplnit ručně nazákladě údajů získaných v terénu.

Takto sestavený soubor LIF (viz ukázka 3.2) je vstupním souborem pro pořadové vy-rovnání. Soubor je ve formátu XML a jsou v něm uloženy následující informace - jménopořadu, číslo nivelačního bodu, souřadnice Y a X, původní nadmořská výška a její rokurčení, převýšení tam a zpět, délka oddílu, počet sestav, místopisný popis, značka, druhstabilizace a stupeň stability, střední převýšení oddílu z elektronického zápisníku (tentoúdaj se počítá z převýšení mezi jednotlivými přestavovými body a je využíván pro výpočetBouguerových anomálií).

Ukázka 3.1: Ukázka vstupního souboru TAB (jednotlivé hodnoty jsou oddělené tabulátorem)# jméno pořadu , č í s l o n i v e l a č n í h o bodu , souřadn ice Y, souřadn ice X, původní nadmořská výška

, rok určen í t é t o výšky , převýšen í tam a zpět , dé lka oddí lu , počet sestav , místop isnýpopis , značka , druh a stupeň s t a b i l i z a c e , s t ř e d n í převýšen í odd í lu

GZ9 89 .2 481820.370 1091154.660 231.582 1984Dolní Benešov , dům čp .498 Č VIa N 2

Gc1 0 .1 481900.300 1091263.960 231.363 1962 �0.21913 0.21860 2144 Dolní Benešov , k o s t e l sv . Martina Č VI N 2

Gc1 1 481766.190 1091284.700 231.382 1957 0.01934 �0.01929 1804 Dolní Benešov , dům čp . 96 Č V N 2

Gc1 2 481869.170 1091392.980 230.458 1957 �0.92501 0.92548 1702 Dolní Benešov , transformovna Č V N 4

Gc1 2 .1 481798.100 1091489.400 231.923 1962 1.46530 �1.46481 1252 Dolní Benešov , hloubková s t a b i l i z a c e HB IV HS 1

Gc1 2 .2 481808.640 1091496.090 233.318 1962 1.39472 �1.39478 151 Dolní Benešov , dům čp . 65 , OÚ Č VI N 2

Ukázka 3.2: Ukázka vstupního souboru LIF (soubor ve formátu XML)< l e v e l i n g �xml version=” 1 .0 ”><head�l i n e �l e v e l i n g>

< l e v e l i n g �point><input>

<id�point>89 .2</ id�point><id�l i n e>GZ9</ id�l i n e><f i xed�point>t rue</ f ixed�point><x un i t=”m”>1091154.660</x><y un i t=”m”>481820.370</y><dh�f o r e /><dh�back /><he ight un i t=”m”>231.582</ he ight><s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight>1984</ s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight>



<R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n /><s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g /><d e s c r i p t i o n�sketch�l o c a t i o n>Dolní Benešov , dům čp .498</ d e s c r i p t i o n�sketch�l o c a t i o n><mark>Č VIa</mark><sor t�of�cont ro l�s t a t i o n s>N</ sort�of�cont ro l�s t a t i o n s><marking�of�cont ro l�s t a t i o n s>2</marking�of�cont ro l�s t a t i o n s><dh�center�gre />

</ input></ l e v e l i n g �point>

Vlastní ovládání programu, kterým vytváříme vstupní soubor, je jednoduché. Hlavníokno aplikace je rozděleno do několika částí – nejdůležitější je ukázka výsledného souboru.Prvním vstupem pro přípravu souboru je buď samotný vstupní soubor ve formátu TABnebo LIF, případně soubor se sestavením (.ses nebo .se2). Dále se k těmto hodnotám přihrajísoubory se souřadnicemi bodů a další informace z databáze BODY. V okně jste informovánio počtu získaných souřadnic z různých zdrojů. V případě, že jsou souřadnice ve vstupnímsouboru již vyplněny a ty jsou znovu nalezeny v dalším ze zdrojů, jste o této skutečnostiinformování a máte možnost se rozhodnout, zda-li použijete souřadnice stávající nebo jenahradíte novými.

Obrázek 3.3: Dialog z programu nivelace.

V tabulce s výsledným vstupním souborem jste informováni, které hodnoty je ještě nutnédoplnit. Buňky v tabulce, které jsou označeny hnědě, je nutné vyplnit všechny. Ze zelenýchbuněk musíte vyplnit alespoň jednu a u žlutých buněk je vyplnění vhodné.

Hodnoty v tabulce se vstupními hodnotami můžete kromě automatického doplnění z růz-ných zdrojů doplnit také ručně – zadáním textů pomocí klávesnice. Výsledný soubor, kterýje vstupem pro další práci, je nutné uložit – ať už se rozhodnete pro obyčejný textový formátTAB nebo XML formát LIF.



3.1.3 Výpočetní práce

Výpočetní práce obsahují samostatné funkce pro výpočet:

• normálního převýšení (ze zadaných souřadnic YX a nadmořské výšky 2 bodů, případněstřední výšky),

• Bouguerových anomálií ze zadaných souřadnic YX, případně zeměpisných souřadnic(tento výpočet můžeme provádět jednotlivě nebo dávkou, kdy souřadnice čteme zevstupního textového souboru),

• kladů mapových listů map ZM a ZMVM (případně SMO-5),

• výpočet souřadnic rohů mapových listů map ZM a ZMVM (případně SMO-5),

• zeměpisných souřadnic na Besselově elipsoidu ze souřadnic XY v S-JTSK (Křovákovozobrazení),

• souřadnic XY v S-JTSK ze zeměpisných souřadnic na Besselově elipsoidu (Křovákovozobrazení),

• zeměpisných souřadnic na Krasovského elipsoidu ze souřadnic XY v S-42 (Gaussovozobrazení),

• souřadnic XY v S-42 ze zeměpisných souřadnic na Krasovského elipsoidu (Gaussovozobrazení),

• převodu úhlových jednotek (stupně, grady, radiány, . . .),

• výškového profilu z elektronického nivelačního zápisníku (.gre),

• sumarizace pořadů,

• nivelačního pořadu – pořadové vyrovnání.



3.1.3.1 Výpočet normálního převýšení

Ze zadaných hodnot (zeměpisná šířka, Bouguerova anomálie a nadmořská výška na oboubodech, naměřené převýšení) je pomocí této funkce vypočítáno: normální převýšení, tíhovézrychlení a normální tíhové zrychlení na obou bodech, normální a ortometrická redukce,rozdíl geopotencionálních kót a převodní člen ze systému ortometrických do systému nor-málních výšek. Ve druhé variantě zadání místo Bouguerových anomálií zadáváme zeměpis-nou délku obou bodů. Větší představu o formuláři si můžete udělat po zhlédnutí obrázku3.4.

Obrázek 3.4: Ukázka z programu nivelace – výpočet normálního převýšení.



3.1.3.2 Výpočet Bouguerových anomálií

Tato funkce umožňuje ze zadaných souřadnic (souřadnice XY v S-JTSK nebo souřadniceϕ a λ na Besselově elipsoidu) bodu vypočítat na tomto bodě Bouguerovu anomálii. Formulářpro výpočet Bouguerových anomálií si můžete prohlédnout na obrázku 3.5.

Obrázek 3.5: Ukázka z programu nivelace – výpočet Bouguerových anomálií.



3.1.3.3 Výpočet kladů mapových listů

Tato funkce umožňuje ze zadaných souřadnic XY v systému JTSK vypočítat označenímapových listů map ZM měřítek 1:10 000 – 1:200 000 a ZMVM 1:500 – 1:5 000 (SMO-51:5 000), viz obrázek 3.6.

Obrázek 3.6: Ukázka z programu nivelace – výpočet označení mapových listů.

Zároveň je možné si nechat polohu bodu (ze zadaných souřadnic) a vypočtených mapo-vých listů zobrazit v přehledové mapě ČR, viz obrázek 3.7.


Kapitola

3.P

roceszpracování

nivelačníchdat

3.1.Z

pracovánínivelačních

měření

Obrázek 3.7: Ukázka z programu nivelace – zobrazení mapových listů v přehledové mapě ČR.

PetrSouček:Analýzaazpracovánínivelačníchměření

31


3.1.3.4 Výpočet souřadnic rohů mapových listů

Pomocí této funkce je možné ze zadaného názvu mapového listu map ZM měřítek1:10 000 – 1:200 000 nebo ZMVM 1:500 – 1:5 000 získat souřadnice rohů těchto mapo-vých listů, viz obrázek 3.8.

Obrázek 3.8: Ukázka z programu nivelace – výpočet rohů mapových listů.

3.1.3.5 Křovákovo zobrazení – převod souřadnic

Pomocí této funkce můžeme vzájemně převádět souřadnice XY a zeměpisné souřadniceϕ a λ v Křovákově zobrazení, viz obrázek 3.9.

3.1.3.6 Gaussovo zobrazení – převod souřadnic

Pomocí této funkce můžeme vzájemně převádět souřadnice XY a zeměpisné souřadniceϕ a λ v Gaussově zobrazení, viz obrázek 3.10.



Obrázek 3.9: Ukázka z programu nivelace – převod souřadnic v Křovákově zobrazení.

Obrázek 3.10: Ukázka z programu nivelace – převod souřadnic v Gaussově zobrazení.



3.1.3.7 Zobrazení výškového profilu

Tato funkce umožňuje graficky zobrazit výškový profil nivelačního pořadu přímo z elek-tronického zápisníku. Na obrázku 3.11 máte možnost vidět přímo jednotlivá postavení strojea latě. Výslednému profilu je samozřejmě možné měnit měřítko, tzn. zvětšovat nebo zmenšo-vat grafický výstup. Dále je možné vypínat / zapínat jednotlivé grafické vrstvy (čísla bodů,postavení stroje, lať, . . .). Je zajímavé se podívat a v grafické podobě si zobrazit jednotlivépřestavy.

Obrázek 3.11: Ukázka z programu nivelace – zobrazení výškového profilu přímo z elektro-nického zápisníku.

3.1.3.8 Sumarizace pořadů

Sumarizace pořadů umožňuje vytvořit dvojici statistik:

• statistika použitých nivelačních značek a stabilizace bodů,

• statistika délek pořadů, počtu bodů a sestav.

První ze statistik, která sumarizuje použité nivelační značky a stabilizaci bodů, zezadaného seznamu nivelačních pořadů (jako vstup se berou textové soubory ve formátuLOF) vypočítá, kolik kterých nivelačních značek (čepová bronzová, hřebová bronzová, hře-bová ocelová, hřebová tyčová, čepová litinová, hřebová litinová, otvorová a ostatní) bylopoužito ke stabilizaci nivelačních bodů (skála, hloubková stabilizace, tyčová stabilizace,podzemní nivelační kámen, nivelační kámen, nástěnná, jiná a ostatní). Sumarizace se provádí



po jednotlivých pořadech. Ukázku provedené statistiky si můžete prohlédnout na obrázku3.12.

Druhá statistika sumarizuje délky pořadů, počty bodů a sestav. Ze zadaného seznamunivelačních pořadů se vypočítají následující hodnoty: počet bodů v hlavním a vedlejšíchpořadech, délka hlavního a vedlejších pořadů, počet sestav, průměrný počet bodů na 1km,průměrná délka záměr, průměrný počet sestav na 1km, střední kilometrová chyba m0

m0 �12

c1nR

�¸ ρi � ρi

Ri

(3.1)

a součet rozdílů mezi měřením tam a zpět v oddílech λ

λ �¸

ρi (3.2)

Sumarizace se provádí po jednotlivých pořadech. Výsledek statistiky ukazuje obrázek 3.13.


Kapitola

3.P

roceszpracování

nivelačníchdat

3.1.Z


měření

Obrázek 3.12: Ukázka z programu nivelace – statistika značek a stabilizací.


36

Kapitola

3.P

roceszpracování

nivelačníchdat

3.1.Z


měření

Obrázek 3.13: Ukázka z programu nivelace – statistika nivelačních pořadů.


37


3.1.3.9 Výpočet nivelačního pořadu – pořadové vyrovnání

Nejdůležitější funkcí je samozřejmě pořadové vyrovnání. Na základě vstupního souboru(LIF nebo TAB) je provedeno pořadové vyrovnání tohoto nivelačního pořadu. Nejdříve jenutné stanovit kritéria přesnosti, tzn. zvolit typ měření (I. – IV. řád + PNS, technickánivelace, . . . ). Podle zvoleného typu měření se nastaví příslušná kritéria přesnosti (max.střední km chyba, max. odchylka pro rozdíl měření T+Z v oddíle a pro nivelační úsek),jejichž dodržení se bude v rámci výpočtu kontrolovat. Dále můžeme volit volbu vah jakopřevrácenou hodnotu délky oddílu a nebo jako převrácenou hodnotu počtu sestav. Další vol-bou můžeme ovlivnit, zda-li se při otevření vstupního souboru budou automaticky zvýrazňo-vat pevné body (vždy první a poslední v hlavním pořadu a dále vždy první v každémodbočném pořadu). Toto vše je možné nastavit v dialogu s nastavením - viz obrázek 3.14.

Obrázek 3.14: Ukázka dialogu s nastavením programu nivelace.

Před vlastním výpočtem (vyrovnáním) je nutné označit některé nivelační body za pevné,aby bylo možné nivelační pořad vyrovnat. Je možné označit jen jeden pevný bod – pořad sebude počítat jako volný bez vyrovnání a nebo více pevných bodů – pořad se bude vyrovnávatpomocí metody MNČ.

Po provedení tohoto základního nastavení můžeme stisknout tlačítko pro výpočet. Běhemvýpočtu se provádí následující. Pro každý nivelační bod se vypočte označení mapového listuSMO-5 a ZM50, na kterém bod leží, zeměpisné souřadnice ϕ a λ na Besselově elipsoidu,



Bouguerova anomálie, skutečná tíže g

g � BA� 0,196 7 �H � γ � 14,0 � 0,2 � 0,5 (3.3)

a normální tíhové zrychlení γ.

γ � 978 030,0 ��1,0 � 0,005 302 � sin2 ϕ� 0,000 007 � sin 2ϕ

�(3.4)

Pro každé nivelační převýšení se vypočte rozdíl převýšení tam a zpět, průměrné převýšení,normální převýšení, rozdíl geopotenciálních kót, normální redukce Cq,

Cq � C0 � P (3.5)

ortometrická redukce C0

C0 � �0,000 025 4 � pϕ2 � ϕ1qcc �HS (3.6)

a převodní člen PP � 0,001 02 � pBAS � 0,112 �HSq � dh (3.7)

ze systému ortometrických do systému normálních výšek. Poté se přistoupí k vyrovnánínivelačního pořadu – výpočet vyrovnaných převýšení a výšek, střední chyby jednotlivýchpřevýšení.

Během výpočtu se generuje protokol o výpočtu (viz ukázka 3.3), do kterého se zapisujíinformace o vyrovnání, kritéria přesnosti a případně zpráva o jejich překročení.

Ukázka 3.3: Ukázka protokolu o výpočtuVýpočet n i v e l a č n í h o pořadu :

K výpočtu byl použ i t program: Nive lace . exe verze 0 . 3 5 . 0 . 4Výpočet byl spuštěn dne: 1 . 5 . 2006 21 : 5 9 : 5 3Výpočet byl spuštěn na OS: Win32 on Windows NT 5 .1 . 2600 S e r v i c e Pack 2Výpočet byl spuštěn už iva t e l em : soucekp@N200010

∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗Vstupní soubor : C:\Program F i l e s \Nive lace \example\Aa1 . tab

��Výpočet h lavního n i v e l a č n í h o pořadu :V odd í lu mezi body Aa1�35 : Aa1�34.1 j e vzdá l enos t počátečn ího a koncového bodu ze

souřadn ic v ě t š í než dé lka odd í lu [ Rxy = 293 m, R = 290 m, dR = 3m] .St ř edn í chyby :

počet odd í lů nR = 44s t ř e d n í k i lometrový r o z d í l ró0 [ odmocnina (1/nR∗suma( r ó i ∗ r ó i /Ri ) ) ] = 0.759 mms t ř e d n í k i lometrová chyba nahodi lá m0R [ ró0 /2 ] = 0.379 mms t ř e d n í chyba pro úsek mL [m0∗odmocnina (L) ] = 1.426 mmr o z d í l měření T+Z pro úsek dhL = 3.280 mm

Max. dopustná odchylka pro s t ř . km chybu ( IV . řád + PNS) mdHMAXi [ 1 . 0 0 + 1 .77/ ( odmocnina (nR) ) ] = 1.267 mm

Max. r o z d í l měření T+Z pro úsek do 50km ( IV . řád + PNS) dhLMAX [ 5 . 0 0 ∗ ( t r e t i odmocnina (L∗L) ) ] = 29.201 mm

Délka pořadu L = 14.114km

Po výpočtu máme k dispozici další funkce grafického charakteru:



• Polohové zobrazení nivelačního pořadu v systému S-JTSK: tato funkce nám zobrazínivelační pořad s případnými odbočnými pořady v systému S-JTSK, u každého oddíluje uvedena jeho délka. Ukázka je na obrázku 3.18.

• Výškový profil nivelačního pořadu: funkce zobrazí výškový profil nivelačního pořadus případnými odbočnými pořady. U každého nivelačního bodu je uvedeno jeho čísloa nadmořská výška. Výškový profil nivelačního pořadu Aa1 můžete vidět na obrázku3.15.

• Graf rozdílu nových a původních výšek: funkce zobrazí graf rozdílu původních a nověurčených výšek. U každého bodu je uvedeno jeho číslo a rozdíl výšek v mm. Navýsledném obrázku 3.16 můžeme přehledně vidět, jak se změnily nadmořské výšky jed-notlivých bodů. Pro tisk výsledného grafu použijeme jinou verzi výstupu (viz obrázek3.17), ve které je zobrazena mřížka, která usnadní orientaci ve výsledném grafickémvýstupu.

Ve všech grafických výstupech máte možnost zapínat a vypínat jednotlivé vrstvy (popisy,spojnice bodů, . . . ), měnit měřítko, tisknout sestavy a další běžné funkce známé z CADsystémů.

Obrázek 3.15: Ukázka z programu nivelace – zobrazení výškového profilu nivelačního pořadu.

Výstupů z pořadového vyrovnání je několik:

• Nejdůležitějším je soubor LOF ve formátu XML (.lof). V něm jsou uložena všechnavypočtená data (viz výše) společně se vstupními daty. Vstupní data do výstupníhosouboru ukládám záměrně, neboť tato dvojice dat (vstupní a výstupní hodnoty) jsoupohromadě a je jasné, z jakých vstupních hodnot byly ty výstupní hodnoty vypočteny,viz ukázka 3.4.



Obrázek 3.16: Ukázka z programu nivelace – graf rozdílů nových a původních nadmořskýchvýšek.

Obrázek 3.17: Ukázka z programu nivelace – graf rozdílů nových a původních nadmořskýchvýšek (varianta s mřížkou, určeno k tisku).



Obrázek 3.18: Ukázka z programu nivelace – polohové zobrazení nivelačního pořadu v S-JTSK.



Ukázka 3.4: Ukázka výstupu v XML formátu (soubor .lof)<?xml version=” 1 .0 ” encoding=”windows�1250”?>< !DOCTYPE l e v e l i n g �xml SYSTEM ”E:/Dokumenty/Cvut/Doktor/zu/ n i v e l a c e / exe / l e v e l i n g . dtd”

>

< !��∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗��>< !��∗ ∗��>< !��∗ generated by program Nive lace . exe ∗��>< !��∗ 6.1 .2004 17 :21 :10 ∗��>< !��∗ Petr Souček /soucek@gama . f s v . cvut . cz / ∗��>< !��∗ ∗��>< !��∗ l e v e l i n g . dtd verze 1.0 ∗��>< !��∗ ∗��>< !��∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗��>

< l e v e l i n g �xml version=” 1 .0 ”><head�l i n e �l e v e l i n g>

< l e v e l i n g �point><input>

<id�point>35</ id�point><id�l i n e>Aab</ id�l i n e><f i xed�point>t rue</ f ixed�point><x un i t=”m”>1018414.44</x><y un i t=”m”>853552.09</y><dh�f o r e /><dh�back /><R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n /><L�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n /><s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g /><d e s c r i p t i o n�sketch�l o c a t i o n /><mark /><sor t�of�cont ro l�s t a t i o n s /><marking�of�cont ro l�s t a t i o n s /><dh�center�gre />

</ input><output>

< l a t i t u d e un i t=” degree�decimal ”>50.160900280</ l a t i t u d e><l ong i tude un i t=” degree�decimal ”>12.839706714</ l ong i tude><l a t i t u d e �degree un i t=” degree ”>50 �09´39 .241 ´´</ l a t i t u d e �degree><l ong i tude�degree un i t=” degree ”>12 �50´22 .944 ´´</ long i tude�degree><dh�average /><dh�normal /><ro�dev i a t i on /><ro�max�a l lowable�dev i a t i on /><Bouguer�anomal ies un i t=”mGal”>�49.5</Bouguer�anomal ies><GS�g rav i ty un i t=”mGal”>980928.3204</GS�g rav i ty><GN�normal�g rav i ty un i t=”mGal”>981080.6925</GN�normal�g rav i ty><dCMN�grav i ty�pot en t i a l�d i f f e r e n c e /><Cq�normal�r educt i on /><C0�orthometr ic�r educt i on /><P�convers ion�term /><height�beg inning un i t=”m”>450.3328</ height�beg inning><height�new uni t=”m”>450.3328</ height�new><s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight>1948</ s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight><change�of�he ight un i t=”mm”>0 .00</change�of�he ight><m0�standard�dev i a t i on un i t=”mm”>0 .000</m0�standard�dev i a t i on><layout�map�smo�5>Sokolov 1�9</ layout�map�smo�5><layout�map�zm50>11�23</ layout�map�zm50><Rxy�di s tance�of�coo rd ina t e s /><dR�dev iat ion�of�d i s t ance />

</ output></ l e v e l i n g �point>

</head�l i n e �l e v e l i n g></ l e v e l i n g �xml>



• Stejná vypočtená data jsou uložena také v klasickém textovém souboru, kde jsoujednotlivé hodnoty oddělené tabulátorem (.t01), viz ukázka 3.5.

Ukázka 3.5: Ukázka výstupu v textovém formátu (soubor .t01)č pořad čb Místopisný popis Značka Druh s t a b i l i z a c e

Stupeň s t a b i l i z a c e H původní [m] Rok určen í původní výšky Hprozat imní [m] ( nač í taná od 1 . bodu z měř . prům . převýšen í ) H výpočetn í [m] Y [m] X [m] h tam [m] h zpět [m] R [m] � délka odd í lu počet s e s t av

f i [ � ] � zeměpisná č í ř k a f i [ � ] � zeměpisná č í ř k a lambda [ � ] �zeměpisná dé lka od Greenwitche lambda [ � ] � zeměpisná dé lka od Greenwitche

h průměrné [m] hq [m] � normální převýšen í ró [mm] T+Z � r o z d í lp řevýšen í tam a zpět ró max [mm] T+Z � povolená odchylka mezi měřením T a Z

BA [ mgal ] � Bouguerova anomálie GS [ mgal ] � skutečná t í ž e GN [ mgal]�normální t íhové z r y c h l e n í dCMN [ ugp ] � r o z d í l g e o p o t e n c i á l n í c h kót L [km] � délka od začátku pořadu Cq [mm] � normální redukce C0 [mm] �ortometr i cká redukce ( oprava ) P [mm] � převodní č l en ze systému ortometr ických do

systému normálních výšek H nová [m] Rok určen í výšky dH [mm] �r o z d í l nové a původní výšky m � s t ř e d n í chyba nadmořské výšky Mapový l i s tSMO�5 1 : 5 000 Mapový l i s t ZM50 1 :50 000 Rxy � vzdá l enos t PK ze

souřadn ic dR � r o z d í l v z d á l e n o s t i PK a délky odd í lu h s t ř e d n í z GREH n i v e l a č n í [m] ( nač í taná od 1 . bodu s tíhovými opravami ) St ředn í chybapřevýšen í v o d d í l e mdHi [mm] T+Z od začátku [mm] H prozat imní + Cq [mm]

Geopotenc . r o z d í l [ ugp ]

1 . Aab 35 450.3328 1948450.3328 450.3328 853552.09 1018414.44

50.160900280 50 �09´39 .241 ´´ 12.839706714 12 �50´22 .944 ´´�49.5 980928.3204 981080.6925450.3328 1948 0 .00 0 .000 Sokolov

1�9 11�23 450.3328 450.33280.000000

2 . Aa1 1 471.6190 1998471.61860 471.6190 853841.16 1018539.70 21.28585�21.28575 380 6 50.159379126 50 �09´33 .765 ´´ 12.83598664112 �50´09 .552 ´´ 21.28580 21.285910 0 .10 1 .39 �49.6980923.9300 981080.5569 20.879795 0 .380 0 .110 0 .064 0 .046471.618905 �0.10 1 .170 Sokolov 1�9 11�23 315 �65

471.61871 0 .234 0 .10 471.618710 20.879795

3 . Aa1 2 491.6230 1998491.62189 491.6230 854148.81 1018642.40 20.00341�20.00316 360 6 50.158031894 50 �09´28 .915 ´´ 12.83196029712 �49´55 .057 ´´ 20.00328 20.003435 0 .25 1 .35 �49.4980919.9988 981080.4368 19.621660 0 .740 0 .150 0 .059 0 .090491.622524 �0.48 1 .612 Sokolov 1�9 11�23 324 �36

491.62215 0 .228 0 .35 491.622145 40.501455

• Vypočtená data ve formátu BIFF – XLS Microsoft Excel (.xls).

• Již dříve zmíněný protokol o výpočtu (.prt), viz ukázka 3.3.

• Podrobné informace o vyrovnání MNČ (.vyr), viz ukázka 3.6.

Ukázka 3.6: Ukázka informací o vyrovnání MNČč pořad+čb H [m] h normální q = 1/p v = oprava [mm] h vyrovnané

H vyrovnaná m � s t ř e d n í chyba výšky [ q ] � suma q 1�k1 . Aab � 35 450.3328 450.3328

0 .0002 . Aa1 � 1 21.285910 0 .380 0 .195 21.286105 471.618905

1 .170 0 .38003 . Aa1 � 2 20.003435 0 .360 0 .184 20.003619 491.622524

1 .612 0 .7400



4 . Aa1 � 2 .1 20.768096 0 .244 0 .125 20.768221512.390745 1 .841 0 .9840

5 . Aa1 � 3 .1 17.066157 0 .260 0 .133 17.066290529.457035 2 .050 1 .2440

6 . Aa1 � 5 27.991027 0 .350 0 .179 27.991206 557.4482412 .288 1 .5940

7 . Aa1 � 6 .1 15.165175 0 .184 0 .094 15.165269572.613510 2 .399 1 .7780

8 . Aa1 � 7 .1 8 .718437 0 .250 0 .128 8.718565581.332075 2 .536 2 .0280

9 . Aa1 � 8 .1 24.676685 0 .306 0 .157 24.676842606.008917 2 .686 2 .3340

10 . Aa1 � 8 .2 12.028092 0 .550 0 .282 12.028374618.037291 2 .915 2 .8840

• Vybraná vypočtená data ve formátu DBF (pro vstup do databáze, ze které se generujínivelační údaje pro širokou geodetickou veřejnost). Více na http://nivelace.cuzk.cz.


http://nivelace.cuzk.cz

http://nivelace.cuzk.cz

Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.2. Sestavení nivelačního pořadu

3.2 Sestavení nivelačního pořadu

Program „Sestavení nivelačního pořaduÿ provádí tzv. pořadové sestavení. V této fázizpracování nám jde o rozdělení naměřených dat na jednotlivé nivelační pořady, z jed-notlivých elektronických zápisníků GRE vytvořit sadu jednotlivých zápisníků pro nivelačnípořady (soubor měření tam a zpět). Z takto vytvořených zápisníků samostatných pořadůse vytváří souborový podklad pro pořadové vyrovnání.

Pomocí tohoto programu se ze zápisníků GRE generuje obecný zápisník DNP ve formátuXML. Ze zápisníku DNP se vytvářejí pro uživatele čitelnější a přívětivější zápisníky nive-lačního měření ve formátu XHTML, v jednodušším textovém formátu (soubor ZAP a ARC).Po přidání informace o nivelačním pořadu (teplotní koeficienty pro určení opravy z teplotníroztažnosti nivelační latě a seznam čísel bodů, ze kterých se nivelační pořad skládá) sevytvoří soubor výsledného sestavení (soubor SES, respektive SES2). Tento výsledný souborobsahuje seznam měření nivelačního pořadu po jednotlivých oddílech (číslo bodu, měřenítam a zpět, počet sestav, délku oddílu a laťovou opravu). To úvodem a nyní konkrétnějik funkcím tohoto programu.

Jak už jsem předeslal výše, tak program slouží k pořadovému sestavení. Vstupnímiparametry jsou elektronické zápisníky ve formátu GRE (soubor s příponou .gre) a sou-bor se seznamem čísel bodů, ze kterých se jednotlivé pořady skládají, společně s koeficientylaťové opravy.

Ukázky vstupních souborů:

Ukázka 3.7: Elektronický zápisník ve formátu GRE (soubor s příponou .gre)4 1 0 0 0 1 + ? . . . . . . 1110002+01800000 83. .16+00000000410003+00000002 42 . . . .+00000002410004+00000001 42 . . . .+00000730 43 . . . .+00000005 44 . . . .+00001110 45 . . . .+17042002110005+01800000 32. .00+00012390 331108+00121230 57 . . . .+00000004110006+00000001 32. .00+00011140 332108+00154402 57 . . . .+00000004110007+00000001 573. .0+00001250 574. .0+00023530 83..06 �00003317110008+00000001 32. .00+00024950 331108+00097455 57 . . . .+00000004110009+00000002 32. .00+00024540 332108+00242344 57 . . . .+00000004110010+00000002 573. .0+00001660 574. .0+00073020 83..06 �00017806

Ukázka 3.8: Soubor se seznamem čísel bodů (soubor s příponou .bod)#k o e f i c i e n t y alba a beta pro výpočet l a ť ové opravy#prázdný řádek#j e d n o t l i v é body n i v e l a č n í h o pořadu1 .5 0 .75

10 .20 .323 .1455 .16 . 0 . 1



V případě, že elektronický zápisník obsahuje údaje o více nivelačních pořadech nebonaopak informace o jednom nivelačním pořadu jsou ve více zápisnících, je nutné nejdříveposkládat jednotlivé části pořadu do jednoho souboru. K tomu slouží tlačítko „GREÿ.Výsledný soubor (.gre), který již obsahuje informace pouze o jednom nivelačním pořadu,je možné si prohlédnout pomocí tlačítka „greÿ. Pokud při stisku tohoto tlačítka podržíteklávesu SHIFT, zobrazí se Vám zápisník (.gre) ve zformátované podobě – v tabulce, kdebudou jednotlivé záznamy odděleny a podle významu obarveny.

Z takto získaného elektronického zápisníku (.gre) jsou nejdříve vygenerovány (pomocítlačítka „ZAPÿ) pomocné soubory pro další výpočet (sloužily zejména pro porovnání tohotosestavení s původním řešením) a „čitelnějšíÿ zápisníky měření v různých formátech.

Postupně je vygenerováno 6 souborů:

• Nivelační zápisník v textovém formátu (.zap): jsou zde uvedeny jednotlivá naměřenápřevýšení tam a zpět s délkou sestav (délka sestavy při měření tam v metrech, pře-výšení tam v metrech, délka sestavy při měření zpět v metrech, převýšení zpět) asouhrnné informace o jednotlivých oddílech (číslo bodu, čas měření, teplota ve �C,kód počasí, převýšení v metrech, délka oddílu v km, počet sestav, datum měření), vizukázka 3.9.

Ukázka 3.9: Nivelační zápisník v textovém formátu (.zap)Zápisn ík měřených převýšen íN ive l a čn í pořad Bh2

Strana č . 1# č í s l o bodu , čas měření , t e p l o t a ve �C , kód počas í , p řevýšen í v metrech , dé lka

odd í lu v km, počet sestav , datum měření18 .1 07 .50 5 1110 �11.42211 0 .206 7 17 . 4 . 200218 .1 12 .130 1.19921 11 .360 1.53352

24 .860 1.00577 24 .720 2 .4527015 .160 0.85518 14 .780 2 .22946

# délka se s tavy v metrech , převýšen í tam v metrech , dé lka sestavy , převýšen í zpět14 .960 0.20260 14 .660 2 .4854711 .770 0.47354 11 .780 2 .3479811 .920 0.35513 11 .620 2 .4796412 .910 0.40112 13 .060 2 .3808715 .070 0.52308 14 .300 2 .06024

5 .230 1.20341 4 .890 1 .6165617 .2 15 .670 0.73285 17 .170 1.89573

• Zápisník měřených převýšení (.arc): jsou zde uvedena jednotlivá naměřená převýšenímezi nivelačními body s informacemi o podmínkách měření (viz výše), viz ukázka 3.10.

Ukázka 3.10: Zápisník měřených převýšení (.arc)Zápisn ík měřených převýšen íN ive l a čn í pořad Bh2

Bod cas T kod h R pres . datum

# č í s l o bodu , čas začátku měření , t e p l o t a ve �C , kód počas í , p ř evýšen í v metrech ,dé lka odd í lu v km, počet sestav , datum měření

18 07 .30 5 1110 0.00000 0 .000 0 17 . 4 . 200218 .1 07 .50 5 1110 �11.42211 0 .206 7 17 . 4 . 200217 .2 08 .05 5 1110 �14.53028 0 .278 10 17 . 4 . 2002



17 .1 08 .20 5 1110 �8.19173 0 .200 6 17 . 4 . 200217 08 .25 6 1110 �5.90550 0 .124 4 17 . 4 . 200216 .1 08 .35 6 1110 0.37427 0 .155 4 17 . 4 . 200216 08 .40 6 2110 �1.50753 0 .112 4 17 . 4 . 2002

• Zápisník měřených převýšení – čísla bodů (.da1): je zde uveden seznam naměřenýchpřevýšení mezi nivelačními body. Na každé řádce jsou vždy uvedena dvě čísla bodů –počáteční a koncový bod oddílu, viz ukázka 3.11.

Ukázka 3.11: Zápisník měřených převýšení – čísla bodů (.da1)Zápisn ík měřených převýšen í � č í s l a bodů

# počátečn í č í s l o bodu , koncové č í s l o bodu18 18 .118 .1 17 .217 .2 17 .117 .1 1717 16 .116 .1 16

• Zápisník měřených převýšení – měření (.da2): obsahuje informace o naměřených pře-výšeních mezi nivelačními body. Konkrétně jsou zde uvedeny sumáře oddílů: převýšenív metrech, délka oddílu v km, počet sestav, teplota ve �C, průměrné převýšení (z jed-notlivých převýšení sestav), průměrné převýšení (z převýšení oddílu), čas ve formátuTDateTime (počet dnů od 30.12.1899), viz ukázka 3.12.

Ukázka 3.12: Zápisník měřených převýšení – měření (.da2)Zápisn ík měřených převýšen í � měření

# převýšen í v metrech , dé lka odd í lu v km, počet sestav , t e p l o t a ve �C , průměrnépřevýšení , průměrné převýšení , čas ve formátu TDateTime ( počet dnů od 30 . 12 . 1899 )

�11.42211 0 .206 7 5 �4.86 �5.71 37363.326389�14.53028 0 .278 10 5 �7.25 �7.27 37363.336806�8.19173 0 .200 6 5 �3.99 �4.10 37363.347222�5.90550 0 .124 4 6 �3.34 �2.95 37363.350694

0.37427 0 .155 4 6 �0.32 0 .19 37363.357639�1.50753 0 .112 4 6 �0.53 �0.75 37363.361111

• Zápisník ve formátu DNP/XML (.xml): obsahuje veškeré informace z elektronickéhozápisníku převedené do formátu XML, viz ukázka 3.13.

Ukázka 3.13: Zápisník ve formátu DNP/XML (.xml)•<?xml version=” 1 .0 ” encoding=”windows�1250”?>< !DOCTYPE dnp�xml SYSTEM ”dnp . dtd”><?xml�s t y l e s h e e t h r e f=”dnp . x s l ” type=” text / x s l ”?>

<dnp�xml><measuring><measuring�data><l i n e � l e v e l l i n g typ=”0”>

<f i xed�point><id�point>18</ id�point><h unit�d i s t = ”m”>0</h>

</ f ixed�point><i�time>00 :02</ i�time><i�time>07 :30</ i�time>



<i�temperature>5�C</ i�temperature><i�code id=”1110”>Jasno , As fa l t , Suchá , b e z v ě t ř í</ i�code><i�date>17 . 4 . 2002</ i�date><stand�point>

<back�s i g h t><id�point>18</ id�point><s t a f f �read ing unit�d i s t = ”m”>1 .2123</ s t a f f �read ing><d i s t ance unit�d i s t = ”m”>12 .39</ d i s t ance>

</back�s i g h t>

• Zápisník ve formátu HTML (.html, .xhtml): nivelační zápisník ve formátu HTML,který obsahuje již dekódované informace o podmínkách při měření, kompletní infor-mace o měření, zvýraznění jednotlivých položek atd, viz obrázek 3.19.

Obrázek 3.19: Zápisník ve formátu HTML (.html, .xhtml)

Nyní přistoupíme k vlastnímu pořadovému vyrovnání. Do zpracování přidáme vstupnísoubor s čísly nivelačních bodů (.bod) a pomocí tlačítka „SESÿ spustíme vlastní sestavení.Proces sestavení spočívá v nalezení jednotlivých naměřených převýšení mezi nivelačnímibody a jejich sdružení do dvojic tam a zpět.



V rámci sestavení se kontroluje překročení odchylek mezi měřením tam a zpět. O tétokontrole jste informováni dialogovým oknem (viz obrázek 3.20) a zároveň se tato informacezaznamená do protokolu o výpočtu (soubor .prt), viz ukázka 3.14.

Ukázka 3.14: Ukázka protokoluProkol o s e s t a v e n í n i v e l a č n í c h pořadů z e l e k t r o n i c k ý c h záp i sn íkůVygenerováno: 1 . 5 . 2006 15 : 3 5 : 4 9Nastavené k r i t é r i u m : 1 .5∗ s q r t (R)

N ive l a čn í pořad: Bh2��U převýšen í [8�9] byla překročena povolená odchylka ! ! ( 0 . 79 > 0 . 6 5 )

Obrázek 3.20: Dialogové okno programu sestava, informující o kontrole převýšení

Při sestavení se generují dva výstupní soubory – základní soubor (.ses) a soubor s po-drobnějšími informacemi (.se2):

• Základní výstupní soubor o sestavení (.ses): jsou zde uvedená převýšení tam a zpět,již opravená o laťovou opravu z teploty or0,01 mms,

or0,01 mms � hrms �α � β � Tr�Cs

10(3.8)

laťová oprava v setinách mm pro převýšení tam i zpět, délka oddílu a počet sestav(průměr z měření tam a zpět)

Ukázka 3.15: Základní výstupní soubor o sestavení (.ses)# č í s l o řádku , č í s l o bodu , dé lka odd í lu v km ( průměr z tam a zpět ) , p řevýšen í tam v m

( opravené o laťovou opravu ) , l a ťová oprava v s e t i nách mm převýšen í tam ,převýšen í zpět v m ( opravené o laťovou opravu ) , l a ťová oprava v s e t i nách mmpřevýšen í zpět , počet s e s t av ( průměr z tam a zpět )

30 17 0 .153 �0.37417 1 0.37427 0 431 17 .1 0 .123 5.90590 10 �5.90554 4 432 17 .2 0 .200 8.19178 14 �8.19177 4 633 1 8 . 0 . 1 PŘEVÝŠENÍ NEZAMĚŘENA34 18 .1 PŘEVÝŠENÍ NEZAMĚŘENA35 19 0 .146 3.27571 6 NEZAMĚŘENO 6

• Podrobnější výstupní soubor o sestavení (.se2): jsou zde kromě hodnot uvedenýchv základním výstupu následující údaje: údaje o teplotě při měření tam a zpět, údaje



o času měření tam a zpět a zejména hodnoty střední výšky, respektive středního pře-výšení oddílu. Tyto hodnoty jsou zde uvedeny dvě. Jedna je počítána z elektronickéhozápisníku jako průměr jednotlivých převýšení sestav. Naopak druhá je vypočítánapouze z celkového převýšení oddílu hS.

hS �pdhS-tam � dhS-zpetq

2(3.9)

Ukázka 3.16: Podrobnější výstupní soubor o sestavení (.se2)# č í s l o řádku , č í s l o bodu , dé lka odd í lu v km ( průměr z tam a zpět ) , p řevýšen í tam v m

( opravené o laťovou opravu ) , l a ťová oprava v s e t i nách mm převýšen í tam , t e p l o t ave �C p ř i měření tam , datum a čas měření tam , převýšen í zpět v m ( opravené olaťovou opravu ) , l a ťová oprava v s e t i nách mm převýšen í zpět , t e p l o t a ve �C p ř iměření zpět , datum a čas měření zpět , počet s e s t av ( průměr z tam a zpět ) , s t ř e d n í

výška poč í tané z e l . záp i sn íku , s t ř e d n í výška poč í taná z převýšen í tam a zpět30 17 0 .153 �0.37417 1 21 09 .05 . 2002 14 :25 0 .37427 0 6

17 .04 . 2002 08 :35 4 �0.73 �0.1931 17 .1 0 .123 5.90590 10 21 09 .05 . 2002 14 :35 �5.90554 4 6

17 .04 . 2002 08 :25 4 2 .60 2 .9532 17 .2 0 .200 8.19178 14 21 09 .05 . 2002 14 :45 �8.19177 4 5

17 .04 . 2002 08 :20 6 4 .21 4 .1033 1 8 . 0 . 1 PŘEVÝŠENÍ NEZAMĚŘENA34 18 .1 PŘEVÝŠENÍ NEZAMĚŘENA35 19 0 .146 3.27571 6 21 09 .05 . 2002 15 :40 NEZAMĚŘENO

6

Zobrazení výstupních souborů provedete stiskem tlačítka „sesÿ pro základní výstup,respektive se stisknutou klávesou SHIFT pro podrobnější výstup – soubor se2.

Program dále umožňuje volit kritéria pro sledování odchylek mezi měřením tam a zpět.Kritéria měníme v dialogu s nastavením (viz 3.21).

Obrázek 3.21: Ukázka dialogu s nastavením kritérií v programu sestava.

Ještě máme možnost využít funkce „Kontrola rozdělení modulůÿ, pomocí které zjistíme,zda-li veškeré bloky z jednotlivých modulů byly použity pro výpočet některého z nivelačníchpořadů. Ukázku z programu najdete na obrázku 3.22.


Kapitola

3.P

roceszpracování

nivelačníchdat

3.2.Sestavení

nivelačníhop

ořadu

Obrázek 3.22: Ukázka z programu sestava.


52

Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.3. Digitalizace souřadnic S-JTSK z map

3.3 Digitalizace souřadnic S-JTSK z map

Tento program slouží k digitalizaci souřadnic pomocí digitizéru WACOM UD-1218-RE(případně jiného typu, který podporuje přenosový protokol Wacom II ASCII mode) nive-lačních bodů z mapového podkladu, kterým je v tomto případě mapa SMO-5.

Program na základě odsunutých souřadnic rohů mapy vypočítá transformační klíč, míruztotožnění, plošnou srážku mapy a následně všechny odsunuté souřadnice bodů na mapětransformuje do systému JTSK.

Před zahájením vlastní digitalizace je nutné zadat označení mapového listu SMO-5, např.Libochovice 5-1. Z tohoto označení se vypočítají souřadnice rohů mapového listu v systémuJTSK (identické body).

Jednotlivé body můžeme snímat jednou nebo vícekrát (v tomto případě se z několikasouřadnic udělá průměr a vypočítá se střední chyba jednoho odsunutí). Výstupem tohotoprogramu jsou souřadnice YX nivelačních bodů společně s textovým protokolem, kde jsouuvedeny všechny údaje o procesu digitalizace, tzn. transformační klíč, atd.

Ukázka 3.17: Ukázka výstupního souboru (přípona .sou)#název pořadu , č í s l o bodu , souřadn ice X, souřadn ice Ygc1 7 .3 1092614.404 483603.814gc1 22 .3 1095615.442 486588.549gc1 33 f 1097243.819 489274.748gc1 33g 1097243.202 489283.192

Určování polohy nivelačních bodů tímto způsobem se provádí v případě, že body nejsoupolohově zaměřeny přímo v terénu. Ukázku z programu najdete na obrázku 3.23.


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.3. Digitalizace souřadnic S-JTSK z map

Obrázek 3.23: Ukázka z programu digismo5.


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.4. Čtení z Wild GIF10

3.4 Čtení z Wild GIF10

Program slouží k přenosu digitálně naměřených dat z nivelačního přístroje do počítače.Vzhledem k tomu, že na ZÚ Praha používají nivelační přístroje Na3003 od firmy LeicaGeosystems (http://www.leica-geosystems.com), program ve stávající verzi umožňujepřenos dat pouze z tohoto typu přístroje.

Obrázek 3.24: Ukázka z programu g10read.

Ke čtení je využívána čtečka datových modulů (REC modul) Wild GIF 10. Čtečka jek počítači připojena přes standardní sériové rozhraní RS232. Výstupem tohoto programu jeelektronický zápisník ve formátu GRE. Funkci tohoto programu běžně nahrazuje program


http://www.leica-geosystems.com

Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.4. Čtení z Wild GIF10

dodávaný výrobcem. Vzhledem k jeho rozsáhlosti a chybějícím některým funkcím jsme zvolilivlastní řešení.

Ovládání programu je jednoduché. Stačí zvolit sériový port, ke kterému je čtečka připo-jena, a jeho parametry (rychlost, . . .). Dále je nutné vybrat bloky, které chceme z modulunačíst. Rozsah bloků můžeme zadat buď intervalem od – do nebo zvolit, že chceme načístbloky všechny. Nyní už zbývá zvolit číslo souboru, se kterým budeme na modulu pracovat,a stisknout tlačítko „Čtení datÿ. Data se nám načtou do pracovní oblasti (editační polev hlavní části programu), ze které je můžeme uložit do výstupního souboru.

Ukázka 3.18: Ukázka výstupního souboru (přípona .gre)410019+00000001 42 . . . .+00000730 43 . . . .+00000015 44 . . . .+00002110110020+00500700 32. .00+00004590 331108+00009476110021+00000140 32. .00+00004070 332108+00214615 83..06 �00290991110022+00000140 32. .00+00016910 331108+00239794110023+00000141 32. .00+00017180 332108+00012371 83..06 �00268249110024+00000141 32. .00+00009990 331108+00260313110025+00000142 32. .00+00010410 332108+00073161 83..06 �00249534110026+00000142 32. .00+00018290 331108+00235228110027+00000143 32. .00+00019890 332108+00042820 83..06 �00230293110028+00000143 32. .00+00024960 331108+00269790110029+00000144 32. .00+00024830 332108+00030796 83..06 �00206393110030+00000144 32. .00+00034550 331108+00241278

K dispozici máme ještě několik dalších nastavení. Kromě detailního nastavení parametrůsériového portu to je ještě barevná kombinace pracovní oblasti (barva písma a pozadí).K dispozici je také základní nápověda, kde se dozvíte přesný postup prací při načítání datz modulu do PC. Ukázku z programu najdete na obrázku 3.24.


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.5. Export bodů z DBF do TXT

3.5 Export bodů z DBF do TXT

Program pro vytváření textových exportů z databáze BODY.DBF. Vstupem je textovýsoubor, ve kterém je definováno kritérium, které nivelační body se mají z databáze vybrat.Ve vstupním souboru může být uvedeno více kritérií na samostatných řádcích (potom budevygenerováno více výstupních souborů, pro každé kritérium jeden soubor).

Obrázek 3.25: Ukázka z programu Export DBF2TXT.

Jako kritérium je možné zvolit:

• List mapy ZM-50

Ukázka 3.19: Ukázka vstupního textového souboru (list mapy ZM-50)#l i s t mapy ZM�50 . . . za znakem # do konce řádky j e komentář01�0105�0508�08 # Praha11�11 # Havlíčkův Brod



• Souřadnicový výřez

Ukázka 3.20: Ukázka vstupního textového souboru (souřadnicový výřez)#název výřezu , souřadn ice LH rohu , v e l i k o s t výřezuvyrez1 745423.144 1023457.456 6123.45 �5476.23vyrez2 745143.123 1024446.456 6123.45 45476.23vyrez3 745444.126 9923456.456 �8123.45 �8976.23

• Číslo územní jednotky

Ukázka 3.21: Ukázka vstupního textového souboru (číslo územní jednotky)#č í s l o územní jednotky340200506340500102 # Nějaký popis340500101

• Název nivelačního pořadu

Ukázka 3.22: Ukázka vstupního textového souboru (název nivelačního pořadu)#název pořaduBf5Kk1 # Pořad Kk1Bh32 # Nějaký popisZ10Z19

Vstupní soubor má textový formát (jednotlivé hodnoty jsou od sebe odděleny alespoňjedním bílým znakem, tzn. mezerou nebo tabulátorem).

Výstupem z programu jsou vybrané nivelační body z databáze body. Výstup je k dis-pozici v těchto formátech, respektive pro tyto programy:

• Kokeš – jednotlivé hodnoty oddělené tabulátorem

Ukázka 3.23: Ukázka výstupního souboru (formát Kokeš)#č í s l o bodu , souřadn ice Y, souřadn ice X, nadm . výška , popi s boduAZ2�58.1 828003.240 997240.290 415.499 Klá š t e r e c nad Ohří , n i v e l a č n í

kámenAZ2�58.2 827447.200 997261.050 387.366 Klá š t e r e c nad Ohří , n i v e l a č n í

kámenAZ2�59.1 827341.010 997382.540 376.519 Klá š t e r e c nad Ohří , n i v e l a č n í

kámenAZ2�60 827264.640 997198.080 362.292 Klá š t e r e c nad Ohří , dům čp .336

• ZABAGED – jednotlivé hodnoty jsou na samostatných řádcích

Ukázka 3.24: Ukázka výstupního souboru (formát ZABAGED)#č í s l o bodu , nadmořská výška , k v a l i t a bodu , souřadn ice Y a XAZ2�58.1415 .5030�828003 �997240014423AZ2�58.2



387 .3730�827447 �997261014423AZ2�59.1376 .5230�827341 �997383014423AZ2�60362 .2930�827265 �997198014423

• ISKN – jednotlivé hodnoty oddělené středníkem

Ukázka 3.25: Ukázka výstupního souboru (formát ISKN)#č í s l o bodu , název pořadu , kód k a t a s t r á l n í h o území , verze bodu , stav bodu , p l a tno s t

od , p l a tno s t do , souřadn ice Y, souřadn ice X, nadmořská výška , kód druhu n i v e l a č n íznačky , hodnota pro převod do Jadranu , místop isný popis , s t a b i l i z a c e , způsob

určení , poznámkaB58 . 1 ; AZ2 ; ; 6 6 5 6 2 2 ; 1 ; 0 ; 0 1 . 0 1 . 1 9 6 7 ; ; 8 2 8 0 0 3 . 2 4 ; 9 9 7 2 4 0 . 2 9 ; 4 1 5 . 5 0 ; 4 ; ; K lá š t e r e c nad Ohří ,

n i v e l a č n í kámen ; 3 ; ; ; ;B58 . 2 ; AZ2 ; ; 6 6 5 6 2 2 ; 1 ; 0 ; 0 1 . 0 1 . 1 9 6 7 ; ; 8 2 7 4 4 7 . 2 0 ; 9 9 7 2 6 1 . 0 5 ; 3 8 7 . 3 7 ; 9 ; ; K lá š t e r e c nad Ohří ,

n i v e l a č n í kámen ; 3 ; ; ; ;B59 . 1 ; AZ2 ; ; 6 6 5 6 2 2 ; 1 ; 0 ; 0 1 . 0 1 . 1 9 6 7 ; ; 8 2 7 3 4 1 . 0 1 ; 9 9 7 3 8 2 . 5 4 ; 3 7 6 . 5 2 ; 9 ; ; K lá š t e r e c nad Ohří ,

n i v e l a č n í kámen ; 2 ; ; ; ;B60 ; AZ2 ; ; 6 6 5 6 2 2 ; 1 ; 0 ; 0 1 . 0 1 . 1 9 4 6 ; ; 8 2 7 2 6 4 . 6 4 ; 9 9 7 1 9 8 . 0 8 ; 3 6 2 . 2 9 ; 4 ; ; K lá š t e r e c nad Ohří , dům

čp .336 ; 3 ; ; ; ;

Výstupní soubory jsou pojmenovány podle druhu vstupu: názvem mapového listu ZM-50, názvem výřezu, číslem územní jednotky, názvem nivelačního pořadu. Exportované hod-noty jsou také různé podle druhu výstupu – jejich výčet je uveden výše přímo u ukázkyvýstupního souboru. Ukázku z programu najdete na obrázku 3.25.


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.6. Převod databáze s kontrolou kladů map

3.6 Převod databáze s kontrolou kladů map

Program DBFtoDBF slouží ke kontrole databáze nivelačních bodů (z této databázese generují nivelační údaje). Kontrují se uložené názvy listů map SMO-5 a ZM50 s nověurčenými z uložených souřadnic XY.

Obrázek 3.26: Ukázka z programu DBFtoDBF.

Tímto způsobem se z databáze odstraňují možné chyby, které se do databáze dostalypřed používáním programového balíku „Zpracování nivelačních měřeníÿ. V dnešní době byuž k zanesení chyb nemělo dojít.

Vstupním parametrem programu je soubor DBF s databází „BODYÿ. Výstupem z pro-gramu je nový soubor DBF s nově určenými názvy listů map SMO-5 a ZM50, které se počí-tají na základě uložených souřadnic XY ve vstupní databázi. Společně s novou DBF databázíje generován textový výstup, ve kterém jsou uvedeny všechny zjištěné chyby (rozdíly oprotipůvodní databázi). Na konci textového souboru je uvedena malá statistika – jsou zde uve-deny následující údaje:

• druh a počet zjištěných chyb (klad neodpovídá zadaným souřadnicím, název městaneexistuje v seznamu měst, . . .),

• seznam nalezených kladů SMO-5 v databázi DBF s uvedeným počtem výskytů,


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.6. Převod databáze s kontrolou kladů map

• seznam nalezených jmen měst u SMO-5 v databázi DBF s uvedeným počtem výskytů.

Vlastní proces kontroly se spouští pomocí tlačítka „Převod databáze BODY.DBFÿ. Ukázkuz programu najdete na obrázku 3.26.


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.7. Kontrola identity souborů TAB a LIF

3.7 Kontrola identity souborů TAB a LIF

Nástroj TabLif compare sloužící ke kontrole identity vstupních souborů TAB a LIF.Používá se zejména v případě, kdy potřebujeme zjistit rozdíly mezi oběma verzemi vstupníchsouborů, např. pokud jsme jeden z nich upravovali v klasickém textovém editoru mimoprodukty tohoto programového balíku.

Obrázek 3.27: Ukázka z programu TabLif compare.

Ovládání programu je jednoduché. Ve vstupním poli zvolíme adresář, ve kterém chcemeprovést kontrolu identity zmíněných souborů. Po stisku tlačítka „Zkontrolovat identitusouborů TAB a LIFÿ se vygeneruje výstup, ve kterém jsou uvedeny zjištěné rozdíly mezi


Kapitola 3. Proces zpracování nivelačních dat 3.7. Kontrola identity souborů TAB a LIF

nalezenými soubory. Tento výstup je možné uložit do souboru pomocí tlačítka „Uložit výs-tupy do LOG souboruÿ.


Kapitola 4. Databáze nivelačních bodů

Kapitola 4

Databáze nivelačních bodů

V současné době je celá databáze nivelačních bodů ČSNS uložena v databázovém sys-tému FoxPro (soubor BODY.dbf). Jedná se o tzv. souborovou databázi, kdy jsou jednotlivétabulky uloženy v souborech operačního systému ve formátu DBF. V dalším textu naznačímmožnost převedení těchto údajů do relační databáze. A je v této chvíli nepodstatné, zda-lito bude např. do prostředí Oracle nebo MySQL.

4.1 Migrace dat do relační databáze

Pro snadnější práci s databází nivelačních bodů jsem se rozhodl pro její převod z původ-ního systému FoxPro do relační databáze MySQL. Postup migrace dat ukazuje obrázek4.2. Nejdříve jsem si vytvořil strukturu databáze, která se skládá ze 4 tabulek – z hlavnítabulky nivelacni dbf body a třech číselníků (ciselnik druh znac, ciselnik druh stab, cisel-nik stab organ), které definují druhy značek, druhy stabilizací a orgány, které stabilizovalynivelační body.

Při návrhu struktury databáze je nutné brát v úvahu např. skutečnost, že není možnépoužít standardní datový typ YEAR pro uložení roku, neboť musíme ukládat i záznamy,u kterých je rok např. 1896 atd. Z toho důvodu musíme použít obecný typ INT(4).

K převodu jsem použil vlastní program dbf2sql.exe, jehož úkolem bylo načíst původnídatabázi (standardní dbf soubor) a vytvořit z něj importní SQL dávku do databáze MySQL.V rámci převodu se ke všem nivelačním bodům vypočtou souřadnice FI a LAMBDA v sys-tému GRS80, které budeme používat právě pro zobrazení těchto bodů v Google Earth.Program dále umožňuje vytvořit importní dávku do databáze ORACLE. Importní skriptyse liší v použitých datových typech ve výsledné tabulce

Vlastní proces vytvoření SQL skriptu a následného importu je jednoduchý. Pro vytvořeníSQL dávky spustíme následující program s těmito parametry:

dbf2sql D:\Dokumenty\BODY.DBF D:\Dokumenty\BODY


Kapitola 4. Databáze nivelačních bodů 4.1. Migrace dat do relační databáze

Obrázek 4.1: Struktura databáze BODY v relační databázi.


Kapitola 4. Databáze nivelačních bodů 4.1. Migrace dat do relační databáze

Obrázek 4.2: Postup migrace dat z databáze BODY do relační databáze.

Následný import do databáze MySQL zařídíme spuštěním programu:

mysql -uuser database -ppasswd < D:\Dokumenty\BODY mysql.sql> import dbf body.log 2>&1

Pokud se rozhodneme importovat do databáze ORACLE, potom použijeme tento příkaz:

PLUS80W.EXE user/passwd@database @D:\Dokumenty\BODY oracle.sql

Po úspěšném importu dat do databáze MySQL jsem provedl množství kontrol nad celoudatabází. Vycházel jsem z předpokladu, že veškeré anomality jsou možným zdrojem chyb.To byla první vlna kontrol, kdy jsem u nivelačních bodů kontroloval extrémní hodnotyjednotlivých parametrů. Po opravě množství chyb jsem pokračoval v dalších kontrolách,které vycházejí ze znalosti dat. Jako příklad uvedu kontrolu, kdy jsem hledal nivelační body,které mají výšku určenou dříve, než-li byl bod stabilizován. Více o kontrolách se dozvítev další části 4.2, která se kontrolám dat věnuje detailněji.

Po všech kontrolách jsem nad tabulkami vytvořil příslušné indexy pro rychlejší výběrdat, které budeme potřebovat pro zobrazení nivelačních bodů v Google Earth.

ALTER TABLE nivelacni dbf body ADD INDEX I BOD CISLO ( BOD CISLO );

ALTER TABLE nivelacni dbf body ADD INDEX I PRED BOD ( PRED BOD );

ALTER TABLE nivelacni dbf body ADD INDEX I GRS ( GRS80 FI, GRS80 LA );

Na závěr této části se sluší doplnit, že byly otestovány obě verze importních skriptů, tj.jak naplnění dat do databáze MySQL, tak i do databáze ORACLE. Data v prostředí MySQLjsem otestoval pomocí jejich zobrazení v aplikaci Google Earth. Nivelační data v databáziORACLE jsem zase úspěšně použil pro kontrolu dat, které se budeme věnovat v další části.Ukázky importních SQL skriptů najdete v příloze H.


Kapitola 4. Databáze nivelačních bodů 4.2. Kontroly dat v databázi nivelačních bodů

4.2 Kontroly dat v databázi nivelačních bodů

Kontrola dat a jejich vzájemná integrita je jednou z nejdůležitějších částí celého systému.Proto jsem se této problematice věnoval důkladně a po kontrolách, které jsem prováděljiž v minulém období, jsem se zaměřil na detailní studii jednotlivých údajů, které jsouv databázi uloženy.

V předchozím období jsem provedl kontrolu uložených kladů map SMO-5 a ZM50 u jed-notlivých nivelačních bodů. V databázi jsem nalezl mnoho nepřesností a nesrovnalostí. Aťuž se jednalo o pouhý překlep v názvu města u mapy SMO-5 (místo Humpolec např. Hun-polec), o překlep v jiné části označení mapového listu (např. Brno 1-3 místo Brno 1-6) neboo zcela chybné určení mapového listu (Moravská Třebová 0-9 místo Zábřeh 9-9). Kontrolyse provádí programem DBFtoDBF, viz 3.6. Chyby tohoto druhu by se již nově do databázenivelačních bodů neměly dostat, neboť v rámci pořadového vyrovnání nivelačních pořadůje výpočet kladů mapových listů prováděn zcela automaticky.

Nyní jsem se soustředil na ostatní údaje, které jsou v databázi uloženy. Vycházel jsemz předpokladu, že veškeré anomální jevy jsou zpravidla „podezřeléÿ. To byla první částkontrol, kdy jsem si pomocí jazyka SQL vypsal z databáze takové nivelační body, kterésplňují následující podmínky:

• Nivelační bod s minimální hodnotou sledovaného jevu (např. s nejnižší nadmořskouvýškou).

• Nivelační bod s maximální hodnotou sledovaného jevu (např. s nejvyšší nadmořskouvýškou).

• Nivelační body, u kterých se vyskytuje sledovaný jev s nejnižší četností výskytu v da-tabázi (např. body, u kterých je uveden takový druh stabilizace, který se v databázivyskytuje pouze jednou, respektive v nejmenším počtu výskytů).

Takto jsem postupoval pro všechny údaje, které jsou v databázi BODY.DBF uloženy. Nazákladě těchto výstupů jsem sestavil vlastní kontrolní skript „kontroly-nivelace.sqlÿ (vizpříloha G).

Další kontroly vycházely ze znalosti nivelačních dat a jejich vzájemné vazby. Není např.možné, aby byl nivelační bod nejdříve zaměřen a potom teprve stabilizován. Z tohotojednoduchého předpokladu vychází kontrola, která porovnává rok určení výšky s datumemstabilizace, kdy samozřejmě stabilizace musí nutně předcházet zaměření (určení) nadmořskévýšky nivelačního bodu.



V první tabulce 4.1 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuveden druh stabilizace (případně není vyplněn vůbec). Těchto případů není mnoho, aleurčitě bude vhodné je v databázi opravit.

číslo bodu název pořadu druh stabilizaceKj6-8a Kj6: Holubice-Křtiny - 1. odbočný pořad Č VZ12bc-26.2 Z12bc: Kdyně-Všeruby HTLc2-0.1 Lc2: Prostějov-Polkovice N cBg014-6 Bg014: Bezděkov-Chrást u PlzněBg014-12 Bg014: Bezděkov-Chrást u PlzněBg02-25 Bg02: Rokycany-ChrástHc02-10 Hc02: Řenče-SkašovHd04-18 Hd04: Staňkov-KolovečIc03-2 Ic03: Strašice-DobřívIc03-9 Ic03: Strašice-DobřívIf01-76 If01: Koterov-Babín

Tabulka 4.1: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uveden druh stabi-lizace (případně není vyplněn vůbec).

V další tabulce 4.2 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuveden datum stabilizace. Jsou zde vypsány všechny záznamy, ve kterých je u nivelačníhobodu vyplněno datum stabilizace menší než rok 1870. Ve většině případů se bude jednato překlep při pořizování vstupních údajů k vytvoření databáze BODY.DBF.

číslo bodu název pořadu datum stabilizaceAe01-25 Ae01: Svojšín-Bor u Tachova 157AB-125 AB: Plzeň-Kadaň 194Z12a01-222 Z12a01: Domažlice-Planá u Mariánských Lázní 195AB-70.4 AB: Plzeň-Kadaň 196Hb05-6.1 Hb05: Tlučná-Vochov 198Lcd-53 Lcd: Vyškov-Kroměříž 941Z2b3-177 Z2b3: Jirkov-Litvínov 946

Tabulka 4.2: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedeno datumstabilizace.



V další tabulce 4.3 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuveden druh značky. Ve všech případech je druh značky vyplněn jako nulový. Tato chyba jeo to závažnější, že uvedení nulového druhu značky u nivelačního údaje zabrání vygenerovánínivelačních údajů k tomuto bodu v aplikaci „Vyhledávání v databázi ČSNSÿ 1.

číslo bodu název pořadu druh značkyZ5ab-9.2 Z5ab: Trutnov-Královec 0Df4-14.1 Df4: Doubravice-Sovětice 0Ff2-4 Ff2: Zábřeh-Horní Libina 0Ff2-26 Ff2: Zábřeh-Horní Libina 0Ff2-29 Ff2: Zábřeh-Horní Libina 0Kf4-11 Kf4: Uhřínov-Ostrov 0Z8a2-17 Z8a2: Žulová-Stará Červená Voda 0Af01-83 Af01: Milíkov-Křimice 0Af01-59a Af01: Milíkov-Křimice - 5.odbočný pořad 0Bg02-25 Bg02: Rokycany-Chrást 0Hb02-3 Hb02: Chlumčany-Dnešice 0Ic03-10 Ic03: Strašice-Dobřív 0If01-38 if01: Koterov-Babín 0

Tabulka 4.3: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uveden druh značky(případně není vyplněn vůbec).

V další tabulce 4.4 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uve-dena zeměpisná šířka. Vypisuji ty nivelační body, které mají zeměpisnou šířku mimo rozmezí47� až 52� (jedná se většinou o případy, kdy je zeměpisná šířka zaměněna se zeměpisnoudélkou), případně ty, u kterých jsou stupňové minuty a vteřiny větší než 60’, respektive 60”.

číslo bodu název pořadu zem. šířka FILZ18-87 LZ18: Kunovice-Bylnice 4�4’7”Z13ab-20 Z13ab: Rejštejn-Březník 13�29’36,2”Nab-10.1 Nab: Pelhřimov-Jindřichův Hradec 14�24’52,7”DJ-152.1 DJ: Nymburk-Pardubice 15�42’23,5”

Tabulka 4.4: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena zeměpisnášířka.

1Aplikaci najdete na stránkách Zeměměřického úřadu http://nivelace.cuzk.cz/_search.aspx


http://nivelace.cuzk.cz/_search.aspx


V další tabulce 4.5 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuvedena nadmořská výška. Jedná se o takové případy, kdy není nadmořská výška vyplněnavůbec a kdy je hodnota nadmořské výšky menší než 120 m (předpokládám, že na nižšímmístě nebude nivelační bod stabilizován).

číslo bodu název pořadu nadmořská výškaIf01-102 If01: Koterov-Babín 0 mAf01-76 Af01: Milíkov-Křimice 35,598 m

Tabulka 4.5: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena nadmořskávýška.

V další tabulce 4.6 vidíte seznam nivelačních bodů, které jsou v databázi zadány dupli-citně. Jedná se o velice závažnou chybu, a to zejména v těch případech, kdy je u duplicitníchbodů uvedena různá nadmořská výška. Tyto body naštěstí nejde vyhledat pomocí aplikacena stránkách Zeměměřického úřadu. Přesto se jedná o jednu z nejzávažnějších chyb.

K nemožnosti zanesení této chyby do databáze by postačilo, kdyby se k tabulce při-dalo integritní omezení unikátnosti příslušného sloupce (ALTER TABLE NIVELACNI DBF BODYadd CONSTRAINT cislobodu unique UNIQUE (BOD CISLO);), případně by se sloupec (číslonivelačního bodu) označil přímo unikátním indexem (CREATE UNIQUE INDEX icisloboduON NIVELACNI DBF BODY(BOD CISLO)). Tím by se odstranil možný vznik chyby již na úrovnidatabáze.

číslo bodu název pořadu nadm. výškaAe01-3 Ae01: Svojšín-Bor u Tachova 425,832 mAe01-3 Ae01: Svojšín-Bor u Tachova 425,832 mBg03-33 Bg03: Radnice-Brodeslavy 334,447 mBg03-33 Bg03: Radnice-Brodeslavy 334,447 mHb010-21 Hb010: Sulislav-Lochousice 429,952 mHb010-21 Hb010: Sulislav-Lochousice 429,952 mHd01-2 Hd01: Staňkov-Poběžovice 370,532 mHd01-2 Hd01: Staňkov-Poběžovice 371,083 mIf01-8 If01: Koterov-Babín 355,019 mIf01-8 If01: Koterov-Babín 355,019 mZ12a01-134 Z12a01: Domažlice-Planá u Mariánských Lázní 480,011 mZ12a01-134 Z12a01: Domažlice-Planá u Mariánských Lázní 480,011 mZ18c1-36a Z18c1: Veselí-Javorník - 1.odbočný pořad 262,819 mZ18c1-36a Z18c1: Veselí-Javorník - 1.odbočný pořad 262,819 m

Tabulka 4.6: Seznam nivelačních bodů, které jsou v databázi zadány duplicitně.

V další tabulce 4.7 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuvedena zeměpisná délka. Vypisuji ty nivelační body, které mají zeměpisnou délku mimo



rozmezí 12� až 18� (jedná se většinou o případy, kdy je zeměpisná délka zaměněna se zeměpis-nou šířkou), případně ty, u kterých jsou stupňové minuty a vteřiny větší než 60’, respektive60”.

číslo bodu název pořadu zem. délka LAMBDAHZ12-113.2 HZ12: Bor- Železná Ruda 13�61’17”Kaf-53 Kaf: Jihlava-Žďár 15�0’84”Ja7-21.1 Ja7: Český Brod-Mukařov 19�40’52,3”Z13ab-20 Z13ab: Rejštejn-Březník 49�5’48,7”DJ-152.1 DJ: Nymburk-Pardubice 50�1’10”

Tabulka 4.7: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena zeměpisnádélka.

V další tabulce 4.8 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuveden rok určení nadmořské výšky. Jsou zde vypsány všechny záznamy, ve kterých jeu nivelačního bodu vyplněn rok určení výšky menší než rok 1870, případně tento údajzcela chybí. Ve většině případů se bude jednat o překlep při pořizování vstupních údajůk vytvoření databáze BODY.DBF.

číslo bodu název pořadu rok určení výškyDZ4-49.1 DZ4: Liberec-Paseky 197Z1Z2-6.5 Z1Z2: Dolní Žďár-Boží Dar 1067Hd011-6 Hd011: Domažlice-Horšovský Týn 1196

Tabulka 4.8: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uveden rok určenínadmořské výšky (případně zcela chybí).

V další tabulce 4.9 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuvedena normální tíže. Jedná se o nivelační body, u kterých je normální tíže menší než980 000 mgal.

číslo bodu název pořadu normální tížeAZ11-27.1 AZ11: Bor-Potočiště 98 104 mgalBg6-27 Bg6: Drahoňův Újezd-Zvíkovec 810 626 mgal

Tabulka 4.9: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena normálnítíže.



V další tabulce 4.10 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuvedena skutečná tíže. Jedná se o nivelační body, u kterých je skutečná tíže menší než980 700 mgal.

číslo bodu název pořadu skutečná tížeBg6-27 Bg6: Drahoňův Újezd-Zvíkovec 810 009 mgalZ18c1-36a Z18c1: Veselí-Javorník - 1.odbočný pořad 980 080 mgal

Tabulka 4.10: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uvedena skutečnátíže.

V další tabulce 4.11 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých nejsou v databázi vy-plněny souřadnice X a Y v systému JTSK. Tento druh chyby je také dost závažný, neboťkromě toho, že neumožní zobrazení tohoto bodu v aplikaci Google Earth, tak jej nenímožné vyhledat pomocí grafického vyhledávání nivelačních bodů na stránkách Zeměmě-řického úřadu 2.

číslo bodu název pořadu souř. X souř. YAB-169.1 AB: Plzeň-KadaňAZ2-91.1 AZ2: Dolní Žďár-KadaňBI-199.1 BI: Plzeň-PrahaZ12Z13-9a Z12Z13: Železná Ruda-státní hranice-1.odb. poř.Bde-11.3 Bde: Slaný-LounyKcd-20.0.1 Kcd: Svitavy-SebraniceObc-2 Obc: Velká Bíteš-Hrotovice - 1.odbočný pořadIa21-25 Ia21: Jíloviště-DobřichoviceIh2-292 Ih2: Milín-Hrazany - 4.odbočný pořadIh2-293 Ih2: Milín-Hrazany - 4.odbočný pořadJc4-29 Jc4: Struhařov-NechybaJe1-36 Je1: Malín-MalešovJj5-3.1 Jj5: Česká Bělá-ChotěbořJj5-5.1 Jj5: Česká Bělá-ChotěbořJj5-6.1 Jj5: Česká Bělá-ChotěbořJj5-7.1 Jj5: Česká Bělá-ChotěbořZ14c3-13 Z14c3: Nová Bystřice-státní hraniceZ15a1-71 Z15a1: Slavonice-VranovIf01-8 If01: Koterov-Babín

Tabulka 4.11: Seznam nivelačních bodů, u kterých nejsou v databázi vyplněny souřadniceX a Y v systému JTSK.

V další tabulce 4.12 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých není v databázi zadán

2Aplikaci najdete na adrese http://nivelace.cuzk.cz/_mapTop.aspx.


http://nivelace.cuzk.cz/_mapTop.aspx


předchozí bod, tzn. že není možné z databáze přímo určit pomocí jakého nivelačního pořadubyl tento bod určen. Podle mého názoru k této chybě došlo v případě, kdy byl některýbod z databáze „násilněÿ vymazán a tím pádem byla přerušena vazba mezi předchozím anásledujícím bodem.

číslo bodu název pořadu předchozí bodBZ2-22 BZ2: Teplice-KadaňBZ2-26 BZ2: Teplice-KadaňBZ2-64 BZ2: Teplice-KadaňBZ2-110 BZ2: Teplice-KadaňCD-0.1 CD: Nymburk-LiberecCJ-1 CJ: Praha-NymburkHI-0.1 HI: Kotouň-PlzeňKP-101 KP: Brno-SlavkovMN-135 MN: České Budějovice-TáborPZ18-0.1 PZ18: Břeclav-KunoviceZ1Z11-0.1 Z1Z11: Cheb-PotočištěEbf-1 Ebf: České Libchavy-Vysoké MýtoAf10-1 Af10: Pernarec-ÚněšovAf8-0.1 Af8: Všeruby-ÚněšovBb3-101 Bb3: Most-HavraňBg1-9 Bg1: Chrást-NadrybyBi4-1.2 Bi4: Kralupy-KnovízCd4-7.1 Cd4: Radouň-TuhaňHg2-1 Hg2: Nemilkov-KolinecIa15-1 Ia15: Řevnice-RadotínIj5-9.1 Ij5: Oslov-KvětovMd6-1 Md6: Volenice-StrašínZ14b4-0.1 Z14b4: Petrovice-JíloviceZ2b3-132 Z2b3: Jirkov-LitvínovAf08-1 Af08: Všeruby-NekmířHc02-1 Hc02: Řenče-SkašovZ11b01-11a Z11b01: Kateřina-Tachov - 13odbočný pořad

Tabulka 4.12: Seznam nivelačních bodů, u kterých není v databázi zadán předchozí bod.



V další tabulce 4.13 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je rok určení výšky staršínež datum stabilizace. O této kontrole jsem mluvil již v úvodu, tak se o ní nebudu dálerozepisovat. Jen zopakuji, že zde jsou uvedeny všechny nivelační body, u kterých by měl býtnivelační bod zaměřen (určena jeho výška) dříve než došlo k jeho stabilizaci. Což je zcelajistě nemožné.

číslobodu

název pořadu datumstabi-lizace

rokurčenívýšky

Bh1-107 Bh1: Ruzyně-Řevničov 1946 1880Ij5-16 Ij5: Oslov-Květov 1959 1955Hd011-6 Hd011: Domažlice-Horšovský Týn 1963 1196Odg-36 Odg: Polánka-Branišovice 1963 1953Z12a03-1 Z12a03: Horšovský Týn-Meclov 1963 1954Z12a01-88b

Z12a01: Domažlice-Planá u MariánskýchLázní - 1.

1963 1957

Z2b4-11 Z2b4: Jirkov-Brandov 1965 1959Z1Z2-6.5 Z1Z2: Dolní Žďár-Boží Dar 1966 1067Ha01-3 Ha01: Hradec-Holýšov 1966 1961Z1Z2-27.1 Z1Z2: Dolní Žďár-Boží Dar 1968 1967Lfh-16.1 Lfh: Vsetín-Zádveřice 1973 1972Ja2-18c Ja2: Krč-Uhříněves - 1.odbočný pořad 1973 1972CD-195b CD: Nymburk-Liberec - 3.odbočný pořad 1974 1947DZ4-49.1 DZ4: Liberec-Paseky 1975 197Fef-49 Fef: Mohelnice-Šumperk 1982 1952De9-24 De9: Ostroměř-Nová Paka 1986 1985Ld3-34.1 Ld3: Popůvky-Morkovice 1986 1985Nbc-58.1 Nbc: Pelhřimov-Telč 1989 1988Z14c3-13 Z14c3: Nová Bystřice-státní hranice 1991 1959Z13c3-18 Z13c3: Černá-Dolní Vltavice 1991 1960Z13d1-16 Z13d1: Přední Výtoň-Spáleniště 1991 1960Kj6-35 Kj6: Holubice-Křtiny 2000 1956Df2-12 Df2: Havlovice-Chvalkovice 2001 1953Gg4-51.1 Gg4: Vítkov-Odry 2006 2005

Tabulka 4.13: Seznam nivelačních bodů, u kterých je rok určení výšky starší než datumstabilizace.

V další tabulce 4.14 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybněuveden stupeň stability. Ve všech případech je stupeň stability vyplněn jako nulový. Stupeňstability by měl nabývat pouze hodnot 1 až 5.



číslo bodu název pořadu stupeň stabilityCZ3-110 CZ3: Teplice-Bílý Kostel 0CZ3-125.1 CZ3: Teplice-Bílý Kostel 0CZ3-184.2 CZ3: Teplice-Bílý Kostel 0DZ5-107.2 DZ5: Paseky-Česká Skalice 0HM-22 HM: Kotouň-Dlouhá Ves 0IJ-57.3 IJ: Tábor-Praha 0IJ-103.1 IJ: Tábor-Praha 0LP-112.2 LP: Slavkov-Kunovice 0LZ19-90.1 LZ19: Bylnice-Valašské Meziříčí 0Bg19-66 Bg19: Roztoky-Mlečice 0Bh6-13a Bh6: Slaný-Tuchlovice- 1. odbočný pořad 0Bi4-23.2 Bi4: Kralupy-Knovíz 0Gc5-32.2 Gc5: Poruba-Hrabyně 0Ge13-3.1 Ge13: Hrabová-Nová Ves 0Ge13-5.2 Ge13: Hrabová-Nová Ves 0Ge13-18.1 Ge13: Hrabová-Nová Ves - 1.odbočný pořad 0Nf1-21 Nf1: Dačice-Heřmaneč 0Ae01-4 Ae01: Svojšín-Bor u Tachova 0Af01-62 Af01: Milíkov-Křimice 0Af01-80 Af01: Milíkov-Křimice 0Af04-7 Af04: Trpisty-Pernarec 0Bg014-12 Bg014: Bezděkov-Chrást u Plzně 0Bg02-25 Bg02: Rokycany-Chrást 0Hd017-1 Hd017: Lazce-Blížejov 0Hf01-11 Hf01: Úborsko-Janovice nad Úhlavou 0If01-5 If01: Koterov-Babín 0If01-120 If01: Koterov-Babín 0If01-121 If01: Koterov-Babín 0Z11b01-25 Z11b01: Kateřina-Tachov 0Z12a01-3 Z12a01: Domažlice-Planá u Mariánských Lázní 0Z12a01-94 Z12a01: Domažlice-Planá u Mariánských Lázní 0Z12a01-152 Z12a01: Domažlice-Planá u Mariánských Lázní 0Z12b02-10 Z12b02: Domažlice-Maxov 0

Tabulka 4.14: Seznam nivelačních bodů, u kterých je v databázi chybně uveden stupeňstability (případně není vyplněn vůbec).



V další tabulce 4.15 vidíte seznam nivelačních bodů, u kterých není v databázi zadánaúzemní jednotka. Územní jednotka je zadána devítimístným kódem katastrálního území 3.

číslo bodu název pořadu územní jednotkaAf05-5 Af05: Město Touškov-KřimiceAf08-6 Af08: Všeruby-NekmířBg02-25e Bg02: Rokycany-Chrást - 3.odbočný pořad

Tabulka 4.15: Seznam nivelačních bodů, u kterých není v databázi zadána územní jednotka.

Všechny tabulky s chybnými údaji v databázi BODY.DBF uvedené v této kapitole bylypředány zaměstnancům Zeměměřického úřadu k prověření a případné opravě. Osobně topovažuji za jeden z přínosů mé práce, neboť kvalitní databáze nivelačních bodů je prosprávu a vedení ČSNS určitě jedním z nejdůležitějších aspektů. A hlavně další měření, kterájsou navázána na body ČSNS, jsou bez kvalitních, tzn. bezchybných, výškových základůprakticky nemožná.

3Identifikátor katastrálního území v rámci ČR. Struktura devítimístného kódu: 1.–4.pozice=okres, 5.–7.=obec, 8.–9.=katastrální území)


Kapitola 4. Databáze nivelačních bodů 4.3. Zajímavosti z databáze nivelačních bodů

4.3 Zajímavosti z databáze nivelačních bodů

Tato kapitola vznikla na základě kontrol prováděných v rámci migrace databáze BODYdo relační databáze. Byla by škoda, kdyby tyto zajímavé údaje zůstaly čtenáři utajeny. Aledost úvodních řečí. V databázi nivelačních bodů je uloženo k 22. květnu 2007 cca. 85 tisíczáznamů. Přesný počet bodů jednotlivých řádů ukazuje tabulka 4.16. Když se na databázinivelačních bodů podíváme detailněji pomocí jazyka SQL, tak se můžeme dozvědět mnohozajímavého.

Řád Počet bodů0. 901. 15 7822. 19 6673. 48 3614. 1 505Celkem 85 405

Tabulka 4.16: Počet bodů v databázi BODY, ze které jsou generovány nivelační údaje (stavk 22. květnu 2007).

Průměrná výška nivelačních bodů v ČR je 407,4 metrů. Nejníže položený bod Z3b5-3.1(nivelační pořad Hřensko-Chřibská) má v databázi uloženu nadmořskou výšku 123,278 ma asi nikoho nepřekvapí, že se nachází v Hřensku. Naopak největší výšku 1 243,438 m máu sebe zaznamenán nivelační bod Z2a1-110 (nivelační pořad Boží Dar-Křimov) a jedná seo čepovou značku, která je umístěna na rozhledně v Jáchymově. Nejvíce nadmořských výšekbylo určeno v letech 1989 (u 3 122 bodů), 1983 (2 929) a 1976 (2 679). Nadmořské výšky jsouprůměrně z roku 1982. Nejstarší výška je u bodu Jd4-77 (Zruč nad Sázavou) a to z roku1928.

Průměrná délka oddílu se rovná 298 metrům. Některé oddíly jsou dlouhé pouze několikmetrů (4 m), což se nedá srovnat s rekordmanem v této oblasti oddílem mezi body Bg16-4a Bg018-13, který měří přes 6 km (6,318 km). Jen u 66 bodů se dozvíte, na které parcelenivelační bod leží.

I z pohledu stabilizace se v databázi najdou zajímavé informace. Nejvíce nivelačníchbodů stabilizoval p. Kožený, který v letech 1957-1986 stihl zastabilizovat přes 6 tisíc bodů.Více rekordmanů si můžete prohlédnout v tabulce 4.17. Bohužel u 3 125 bodů není tentoúdaj vyplněn.

Nejčastějším druhem stabilizace je stabilizace nástěnná, která je použita u více než45 tisíc bodů. U 11 nivelačních bodů není informace o druhu stabilizace vyplněna. Víceinformací najdete v tabulce 4.18.

Průměrný rok stabilizace bodů v nivelační síti je 1967. Nejvíce bodů (3 321) se stabi-lizovalo v roce 1958, dále v roce 1957 (3 114) a 1959 (2 934). Nejstarší rok 1875 najdeme



Pořadí Jméno stabilizátora Počet bodů V letech (od-do)1. Kožený 6 605 1957-19862. Bartůněk 6 319 1976-20063. Šimon 2 807 1949-19864. Hrobník 2 620 1954-19915. Řehoř 2 617 1947-19866. Pudil 2 258 1966-2002

Tabulka 4.17: Kdo stabilizoval nejvíce nivelačních bodů?

Obrázek 4.3: Počet určených výšek nivelačních bodů v jednotlivých letech.

v databázi u stabilizace nivelačního bodu Pce-3b z Hodonína. Následuje základní nivelačníbod I.ZNB Lišov z roku 1877 a bod Z13d3-22a v Horním Dvořišti z roku 1878. Cca. 2 000bodů nemá rok stabilizace vyplněn.

Nejvíce se používá značka čepová litinová (60 tisíc bodů) a hřebová litinová značka(21 tisíc bodů). Ostatní značky se již používají v daleko menší míře, jako např. otvorováznačka u 142 bodů. 59 bodů nemá druh značky správně vyplněn. Více informací najdetev tabulce 4.19.

Rozdělení nivelačních bodů dle stupně stability ukazuje tabulka 4.20. U 33 nivelačníchbodů není stupeň stability vyplněn. Mezi nejdelší pořady patří nivelační pořad MZ13 DlouháVes-Dolní Dvořiště, u kterého je definováno 686 bodů a jeho délka je přes 152 km. Dalšív řadě jsou pořady DZ5 Paseky-Česká Skalice (524 bodů), IJ Tábor-Praha (518 bodů) neboCZ3 Teplice-Bílý Kostel (463 bodů).



Obrázek 4.4: Počet stabilizovaných nivelačních bodů v jednotlivých letech.

Nejhustější pokrytí nivelačními body vykazuje mapový list ZM 1:50 000 12-24 (Praha),na kterém je evidováno 1 795 bodů. Pokud jde o mapové listy SMO-5, tak nejvíce bodůnalezneme na listě CHOMUTOV 0-1 (74 bodů), 73 jich najdeme na mapě PRAHA 7-2 a62 nivelačních bodů je na SMO-5 Kralupy nad Vltavou 7-9.

19 nivelačních bodů nemá vyplněné souřadnice X a Y v systému JTSK. Cca. 1 500bodů nemá vyplněné zeměpisné souřadnice. U 3 nivelačních bodů není vyplněna územníjednotka. Bouguerova anomálie se u nivelačních bodů pohybuje v rozmezí �57 až 32 mgala její průměrná hodnota je �5 mgal. Normální tíže nabývá hodnot 980 897 až 981 157 mgal.Skutečná tíže je u nivelačních bodů v rozmezí 980 708 až 981 093 mgal. Normální a skutečnátíže není uvedena u cca. 2 000 bodů.

Pořadí Druh stabilizace Kód Počet bodů1. Nástěnná N 45 1002. Nivelační kámen NK 14 2713. Jiná J 13 9114. Skála S 9 2085. Hloubková stabilizace HS 1 4276. Tyčová stabilizace TS 1 1627. Podzemní nivelační kámen PNK 315

Tabulka 4.18: Druhy stabilizace nivelačních bodů



Druh značky Kód Počet bodůČepová litinová Č 1 377Čepová litinová Č I 2 299Čepová litinová Č II 550Čepová litinová Č V 25 716Čepová litinová Č VI 7 972Čepová litinová Č VIa 22 659Čepová litinová: celkem 60 573Čepová bronzová ČB 107Čepová bronzová: celkem 107Hřebová litinová H 613Hřebová litinová H III 16 445Hřebová litinová H IV 4 276Hřebová litinová: celkem 21 334Hřebová bronzová HB 64Hřebová bronzová HB III 393Hřebová bronzová HB IV 538Hřebová bronzová: celkem 995Hřebová tyčová HT 1 303Hřebová tyčová: celkem 1 303Hřebová ocelová HO 892Hřebová ocelová: celkem 892Otvorová O 142Otvorová: celkem 142

Tabulka 4.19: Druhy značek nivelačních bodů

Stupeň stability Počet bodů1 5 7192 14 9863 51 6304 9 4975 3 540

Tabulka 4.20: Stupeň stability nivelačních bodů


Kapitola 4. Databáze nivelačních bodů 4.4. Zobrazení dat v Google Earth

4.4 Zobrazení dat v Google Earth

Aplikace Google Earth umožňuje prohlížení geografických dat. Jeho hlavní výhodou je,že v sobě integruje zobrazení družicových snímků, map a terénu s možností zobrazovat sivlastní vrstvy a objekty.

V Google Earth můžete zobrazit geografická data z nejrůznějších oblastí. Od zobrazeníaktuálních zemětřesení4 [16] až po zobrazení výskytu různých druhů mravenců v lokalitáchpo celém světě5.

Aplikace Google Earth si získala velkou popularitu na celém světě. Jednou z příčin je-jího prosazení bude určitě skutečnost, že to je jeden z produktů společnosti Google, kterév současné době zažívají neuvěřitelný boom. Ale rozhodně k tomu přispěla i možnost zo-brazení vlastních (uživatelských) vrstev, které standardní aplikaci doplňují právě o dalšímožnosti. Toto rozšíření umožňují soubory ve formátu KML.

Jazyk KML (Keyhole Markup Language) je založen na jazyce XML. Pro účely vizualizacenivelačních dat byla využita pouze část jazyka zaměřená na definování tzv. bodů zájmu(Placemark). Jednotlivé body zájmu je možné podle potřeby sdružovat do adresářů (Folder),což se pak projevuje v navigačním okně aplikace Google Earth. Následující tabulka 4.21vysvětluje jednotlivé značky pro umístění zájmového místa.

Vlastní zobrazení nivelačních pořadů v Google Earth můžeme rozdělit do dvou částí. V téprvní vytváříme statické KML. Tento KML soubor (standardní XML), který je následnězobrazen v aplikaci Google Earth, generujeme přímo z programu na výpočet nivelačníchměření. Do pořadového vyrovnání přibyla další funkce, která generuje další výstupní sou-bor, tentokrát ve formátu KML, který je vhodný pro zobrazení v prostředí Google Earth.Vytvoření KML souboru se děje přímo v aplikaci a tudíž je napsáno v jazyce C++. Ukázkuzobrazení jednoho nivelačního pořadu si můžete prohlédnout na obrázku 4.5.

4viz http://gis.vsb.cz/ruzicka/Projekty/orfeus/zemetreseni.kml5viz http://www.antweb.org/AntWebImages.kmz


http://gis.vsb.cz/ruzicka/Projekty/orfeus/zemetreseni.kml

http://www.antweb.org/AntWebImages.kmz


Název značky Vysvětlení PříkladFolder Značka pro adresář zájmových

místObsahuje vnořené značky

name Název adresáře Hlavní pořad BCopen Rozbalení obsahu adresáře 1 – ANO, 0 - NEPlacemark Značka pro umístění definice

zájmového místaObsahuje vnořené značky

styleUrl Obsahuje jméno definice styluznačky

#ls leveling line

ExtendedData Značka pro umístění dalších in-formací

Obsahuje vnořené značky

Data Vlastní data Obsahuje vnořené značkyatribut name Název dopňkové informace Délka oddíluvalue Hodnota doplňkové informace 100metrů

Point Značka pro definici souřadniczájmového místa


coordinates Souřadnice umístění bodu 13.2282721478,49.8419968944, 0

LineString Značka pro definici souřadniclinie


extrude Specifikuje, zda-li značka nebolinie bude spojena s povrchem

1 – ANO, 0 - NE

tessellate Určuje, zda-li linie budekopírovat průběh terénu.Volba je zvlášť důležitá proextrémně dlouhé linie.

1 – ANO, 0 - NE

coordinates Souřadnice umístění linie 13.2282721478,49.8419968944, 0,13.2295292436,49.8420970889, 0

Tabulka 4.21: Vysvětlivky k jednotlivým značkám pro umístění zájmového místa v jazyceKML.


Kapitola

4.D

atabázenivelačních

bodů

4.4.Z

obrazenídat

vG

oogleE

arth

Obrázek 4.5: Ukázka samostatného nivelačního pořadu v Google Earth (část pořadu BC Praha–Teplice).


83


Pokud provádíte vyrovnání hlavního nivelačního pořadu i s pořady odbočnými, tak sevám samozřejmě zobrazí i pořady odbočné. Máte navíc možnost vypnout celý hlavní pořadnebo celý odbočný pořad najednou, protože jednotlivé body jsou sdruženy do logickýchcelků (adresářů, v terminologii KML do značky „<Folder>ÿ).

Ve druhé části se jedná o generování dynamického KML, které vytváříme z převedenédatabáze nivelačních bodů. Dynamické KML generujeme pomocí jazyka PHP s přímýmnapojením do databáze MySQL. KML soubor se vytvoří na základě požadavku aplikaceGoogle Earth. Aplikace Google Earth si pomocí parametru BBOX řekne, ze kterého územíchce naše data zobrazit. Na základě takto definovaného zobrazovacího okna se pomocí funkcív PHP vygeneruje výsledné KML, které se pošle zpět aplikaci Google Earth a ta jej zobrazí.

Aplikace napsaná v PHP používá třídu kml, která je součástí knihovny kmlgenerator6,jíž autorem je Pablo Kogan. Třída kml zpříjemňuje práci při generování KML souboru,neboť programátorovi zapouzdřuje vlastní XML značky a programátor se omezuje pouze navyužití následujících funkcí:

• function addPoint($lon, $lat, $alt, $tit, $des, $sLayer = ’’);

• function addLine($puntos, $tit, $des, $sLayer = ’’);

Základní PHP skript nivelacni-body.php si můžete prohlédnout na ukázce 4.1.

Ukázka 4.1: Ukázka základního PHP skriptu nivelacni-body.php pro zobrazení nivelačníchdat v Google Earth<?php$BOX = $ GET [ ’BBOX’ ] ; //$ REQUEST[ ’BBOX ’ ] ;i f ($BOX != ”” ) {

$coords = p r e g s p l i t ( ’ / , | \ s / ’ , $BOX) ;$west = $coords [ 0 ] ;$south = $coords [ 1 ] ;$ eas t = $coords [ 2 ] ;$north = $coords [ 3 ] ;

}else {

$west = 12 .146196048 ;$south = 48 .563525514 ;$eas t = 18 .851924247 ;$north = 51 .021419311 ;

}

r e q u i r e o n c e ( ’ c l a s s . kml . php ’ ) ;$kml= new kml ( ’ N ive l a čn í body ČR’ ) ;

$query = ”” ;i f ( ( ( $eas t � $west ) < 0 . 5 ) && ( ( $north � $south ) < 0 . 5 ) ) {

r e q u i r e o n c e ( ’ connect . php ’ ) ;$query = ” s e l e c t

BOD.BOD CISLO as A CISLO , BOD.RAD as A RAD, BOD. GRS80 FI as A FI , BOD. GRS80 LA as A LA,BOD.VYSKA as A VYSKA,PRED BOD.BOD CISLO as B CISLO , PRED BOD.RAD as B RAD, PRED BOD. GRS80 FI as B FI ,PRED BOD. GRS80 LA as B LA

from NIVELACNI DBF BODY BODLEFT JOIN NIVELACNI DBF BODY PRED BOD ON (BOD.PRED BOD = PRED BOD.BOD CISLO)

6Projekt najdete na adrese http://www.phpclasses.org/browse/package/4070.html.


http://www.phpclasses.org/browse/package/4070.html


where ” .” (BOD. GRS80 FI between ” . $south . ” and ” . $north . ” ) and

(BOD. GRS80 LA between ” . $west . ” and ” . $eas t . ” ) ” .” ;” ;$ r e s = mysql query ( $query , GetMyConnection ( ) ) ;while ( $row = mysq l f e t ch a r r ay ( $res , MYSQL ASSOC /∗MYSQLNUM∗/ ) ) {

$kml�>addPoint ( $row [ ”A LA” ] , $row [ ”A FI” ] , 0 ,$row [ ”A CISLO” ] ,”<h2>” . $row [ ”A CISLO” ] . ”</h2><h3>” . $row [ ”A RAD” ] . ” . řád</h3><p>Nadmořská výška : ” .

$row [ ”A VYSKA” ] . ”m</p>” ,” i s l p ” . $row [ ”A RAD” ] . ” rad ” ) ;

i f ( ( $row [ ”B LA” ] != 0) | | ( $row [ ”B FI” ] != 0) ) {$kml�>addLine (array (

array ( ’ lon ’=>$row [ ”A LA” ] ,’ l a t ’=>$row [ ”A FI” ] ,’ a l t ’=>0) ,

array ( ’ lon ’=>$row [ ”B LA” ] ,’ l a t ’=>$row [ ”B FI” ] ,’ a l t ’=>0)

) , $row [ ”A CISLO” ] . ” � ” . $row [ ”B CISLO” ] , ’ Oddíl : ’ . $row [ ”A CISLO” ] . ” � ” .$row [ ”B CISLO” ] , ” l s l l ” . $row [ ”A RAD” ] . ” rad ” ) ;

}}

}

$kml�>export ( ) ;?>

Nyní si prohlédneme ukázku dynamického KML s nastavením pro zobrazení nivelačnísítě 4.2. Jednotlivé XML značky si popíšeme v tabulce 4.22.

Ukázka 4.2: Ukázka dynamického KML<?xml v e r s i on=” 1 .0 ” encoding=”UTF�8”?><kml xmlns=” http : // earth . goog l e . com/kml/ 2 .2 ”>

<Folder><name>Databáze n i v e l a č n í c h bodů ČR</name><v i s i b i l i t y>0</ v i s i b i l i t y><open>0</open><d e s c r i p t i o n>Zobrazuje databáz i n i v e l a č n í c h bodů 1 . až 4 . řádu .</ d e s c r i p t i o n><NetworkLink>

<LookAt><l ong i tude>15</ l ong i tude>< l a t i t u d e>50</ l a t i t u d e><a l t i t u d e>0</ a l t i t u d e><range>7500</ range>< t i l t>0</ t i l t><heading>0</ heading>

</LookAt><name>Nive l a čn í body ČR</name><v i s i b i l i t y>0</ v i s i b i l i t y><open>0</open><d e s c r i p t i o n>Zobrazuje databáz i n i v e l a č n í c h bodů 1 . až 4 . řádu .</ d e s c r i p t i o n>< r e f r e s h V i s i b i l i t y>0</ r e f r e s h V i s i b i l i t y><f lyToView>0</ flyToView><Link>

<h r e f>http : // l o c a l h o s t /kml/ n i c e l a c n i �body . php</ h r e f><r e f r e s h I n t e r v a l>2</ r e f r e s h I n t e r v a l><viewRefreshMode>onStop</viewRefreshMode><viewRefreshTime>1</ viewRefreshTime>

</Link></NetworkLink>

</ Folder></kml>



Takto vytvořený KML dokument je možno připojit do aplikace Google Earth pomocífunkce ”Přidat síťové propojení”. Data poskytovaná touto službou se budou v uživatelemdaných intervalech aktualizovat.

Výsledek si můžete prohlédnout na obrázku 4.6, kde vidíte část Brna s nivelačnímipořady a body. Barvou jsou rozlišeny jednotlivé řády nivelační sítě. Po stisknutí tlačítkamyši na některém nivelačním bodě získáte jeho další podrobné údaje.



Název značky Vysvětlení PříkladFolder Značka pro adresář zájmových

místObsahuje vnořené značky

name Název adresáře Databáze nivelačních bodůČR

visibility Viditelnost dat v aplikace 1 – ANO, 0 - NEopen Rozbalení obsahu adresáře 1 – ANO, 0 - NEdescription Popis adresáře Zobrazuje databázi nive-

lačních bodů 1. až 4. řádu.NetworkLink Značka pro umístění definice

službyObsahuje vnořené značky

LookAt Obsahuje definici umístěnímísta, na které se díváme, akamery.


longitude Zeměpisná délka místa, na kterése díváme

15

latitude Zeměpisná šířka místa, na kterése díváme

50

altitude Nadmořská výška místa, nakteré se díváme

0

range Vzdálenost kamery od místa, nakteré se díváme

7500

tilt Úhel, pod kterým se na místodíváme

0

heading Směr kompasu 0name Název adresáře Nivelační body ČRvisibility Viditelnost dat v aplikaci 1 – ANO, 0 - NEopen Rozbalení obsahu síťové služby 1 – ANO, 0 - NEdescription Popis síťové služby Zobrazuje databázi nive-

lačních bodů 1. až 4. řádu.refreshVisibility Určuje, zda-li se po zviditelnění

dat mají data obnovit1 – ANO, 0 - NE

Link Definice umístění zdroje Obsahuje vnořené značkyhref URL zdroje, který generuje

KML souboryhttp://localhost/kml/nivelacni-body.php

refreshInterval Frekvence obnovování datv sekundách

2

viewRefresh-Mode

Určuje, kdy dojde k obnovenídat v závislosti na pohybukamery

onStop

viewRefresh-Time

Určuje čas v sekundách, kdy do-jde k obnovení dat po zastaveníkamery

1

Tabulka 4.22: Vysvětlivky k jednotlivým značkám pro zobrazení nivelační sítě v jazyce KML.


Kapitola

4.D


bodů

4.4.Z

obrazenídat

vG

oogleE

arth

Obrázek 4.6: Ukázka nivelační sítě v Google Earth.


88

Kapitola 4. Databáze nivelačních bodů 4.5. Vylepšení datového modelu

4.5 Vylepšení datového modelu

V předchozí části byl popsán a realizován model databáze nivelačních bodů, který z velkéčásti kopíroval původní datový model ze systému FoxPro. Pokud bychom se rozhodli promigraci do relační databáze, bylo by vhodnější, abychom navržený model (viz schéma naobrázku 4.1) ještě dále upravili. A to s ohledem na normalizaci navržené databáze.

V databázi bychom vytvořili další číselníky:

• NIVELACNI PORADY - číselník nivelačních pořadů,

• UZEMNI JEDNOTKY - číselník územních jednotek (v našem případě katastrálníchúzemí),

• MAPOVE LISTY SMO 5 - číselník mapových listů SMO-5,

• MAPOVE LISTY ZM 50 - číselník mapových listů ZM50,

• TECHNICI - číselník techniků (zaměstnanců, kteří stabilizují nivelační body).

Zároveň jsme vytvořili tabulku POZNAMKY, do které budeme zapisovat poznámky o jed-notlivých nivelačních bodech. Poznámek pro jeden nivelační bod může být více, použijemeproto vazbu 1:n. V tabulce se budou objevovat informace např. tohoto typu „1.Odbočnýpořad k bodu Hg3-19ÿ atd.

V novém modelu upravíme datové typy. Použijeme standardní typ DATE pro uloženíinformace o datu stabilizace a určení výšky. Změníme uložení zeměpisné šířky a délky natyp FLOAT místo původního ukládaní ve třech částech (stupně, minuty a vteřiny). Formá-tování zeměpisných souřadnic ponecháme na výstupních funkcích při zobrazení souřadnicna klientovi.

Místo původního uložení místopisů (obrázků ve formátu JPG), kdy se obrázky ukládalymimo databázi jako soubory operačního systému a v databázi byla pouze informace o cestě,kde se soubor na disku nacházel, zvolíme modernější způsob uložení binárních dat přímo dodatabáze s využitím datového typu BLOB.

U údaje o technikovi, který nivelační bod stabilizoval, navrhuji stávající model rozšířito podrobnější informace o technikovi. Místo dosavadního příjmení budeme uchovávat infor-maci o jméně, příjmení a číslu zaměstnance. Číslo zaměstnance z toho důvodu, abychompřípadně dokázali rozlišit techniky stejného jména a příjmení, což nebývá nic neobvyklého,zvlášť v zeměměřické profesi, kde se povolání dědí z generace na generaci. Samozřejmělepší řešení by bylo využít nějakého unikátního identifikátoru typu rodného čísla, ale toby zbytečně naráželo na problém s ochranou osobních dat. Nově navržený datový modeldatabáze nivelačních bodů si můžete prohlédnout na obrázku 4.7.


Kapitola

4.D


bodů

4.5.V

ylepšenídatového

modeluObrázek 4.7: Nově navržený datový model databáze nivelačních bodů.


90

Kapitola 4. Databáze nivelačních bodů 4.5. Vylepšení datového modelu

Datový model je možné dále rozšířit o možnost historizace a to vytvořením tabulkyNIVELACNI PORADY MIN, do které by se při aktualizaci databáze ukládaly nahrazovanézáznamy z tabulky NIVELACNI PORADY. Tabulka NIVELACNI PORADY MIN budeobsahovat sloupce jako tabulka NIVELACNI PORADY a navíc sloupce určující platnosttěchto záznamů (např. PLATNOST OD a PLATNOST DO typu DATE).


Kapitola 5. Dokumentace měřických dat

Kapitola 5

Dokumentace měřických dat

Tato dokumentace se v dnešní době skládá ze dvou částí:

• z původních dat (data naměřená od roku 1939) – ve formátu XLS, tj. formátu pro-gramu Microsoft Excel, tzv. „Báze datÿ,

• z nových dat (data naměřená od roku 2002 a zpracovaná softwarovým balíkem „Zpra-cování nivelačních datÿ – ve formátu LOF/XML (snadná konverze do níže popsanéhoformátu XML/levelling1) a ve formátu XLS.

5.1 Báze dat – formát XLS

„Báze datÿ je soubor dat v digitální podobě, který obsahuje původní naměřená nivelačnídata (opsaná z původních papírových dokumentů) ve formátu XLS (Microsoft Excel).

Soubory obsahují údaje v tabulkách o číslu bodu, místopisu, druhu bodu, značce, druhustabilizace, původu, délce oddílu, délce pořadu od počátku, počtu sestav, rozdílech tam azpět od počátku, převýšení, nivelační výšce, roku a nadmořské výšce. Někdy ještě obsahujíúdaje o tíhovém poli a souřadnice (zeměpisné i S–JTSK). To vše v listech po létech měření.Prvním listem je vždy původní měření na všech bodech (v názvu listu je posledním znakemp). Druhým listem jsou ta samá data, ale jen na bodech, které se dochovaly až do rokucca 1975. Značení listu odpovídá označení pořadu a roku měření. Například v souboru „ABdat.xlsÿ jsou tyto listy: AB 39 43 46p, AB 39 43 46, AB 49, AB 50, AB 52, . . . , AB 98.

1levelling od anglického překladu slova nivelace. V britské angličtině se používá levelling. Naproti tomuv americké angličtině se používá leveling (tj. pouze s jedním l).


Kapitola 5. Dokumentace měřických dat 5.2. Formát XML/levelling

5.2 Formát XML/levelling

Z formálního hlediska je dokument členěn na hlavičku info (informace) a jednotlivépořady line (porad). Hlavička je povinná a obsahuje informace o tvůrci souboru a datumuvytvoření, případně o tom, kdo dokument naposledy upravil a kdy. Element line obsahujepouze elementy tab (tabulka). Ty reprezentují jednotlivé tabulky v původních souborech.V každé tabulce je jeden nivelační pořad, jeho část nebo odbočné pořady. Element linemusí obsahovat atribut id (identifikátor), který reprezentuje označení pořadu. V našempřípadě je to název excelovského listu (označení pořadu a rok měření).

Elementy tab obsahují pouze prázdné elementy lp (levelling point – nivelační bod).Všechny informace o bodu jsou uloženy v atributech. Tři atributy byly označeny jakopovinné. Je to id (číslo bodu), year (rok) a H (nadmořská výška). Ostatní atributy jsoudoporučené. Jedná se o topography (místopis), type (druh bodu), mark (značka, např. Cpro čepovou, H pro hřebovou, atd.), monumentation (stabilizace, např. N pro nástěnnou, HSpro hloubkovou, J pro jinou, atd.), origin (původ), section (délka oddílu), d 0 (délka odpočátku), sec 0 (sestav od počátku), FB 0 (rozdíl tam a zpět od počátku), dh (převýšení)a h (nivelační výška).

5.3 Převod dat ve formátu XLS do XML

Autorem konverzního programu LXJ je Ing. Jan Bílek, který ho vytvořil v rámci svédiplomové práce [1]. Celý program pro převod stávajícího formátu XLS do nového formátulevelling, který v rámci své diplomové práce (obhájené v lednu 2004) napsal Ing. Jan Bílek, jezapracován do knihovny JXL (Java Excel Library) http://www.andykhan.com/jexcelapi/od Andy Khana. Knihovna je napsaná v jazyce Java a umožňuje číst, zapisovat a měnitexcelovské dokumenty.

Program LXJ (zdrojové kódy se nachází v adresáři src/jxl/main) převádí soubor veformátu XLS do formátu levelling. Prochází postupně všechny listy v souboru XLS a získanéinformace (uspořádané v tabulkách) zapisuje do formátu levelling (XML). Během převodunás program informuje o jednotlivých listech, jejich jménech, počtu tabulek a začátku a koncitěchto tabulek. Nakonec zobrazí čas převodu v milisekundách. Program LXJ je vyrobenpod licencí GPL http://www.gnu.org/ a jeho archiv najdete na adrese http://gama.fsv.cvut.cz/~bilek/dp/CD/Archiv/.

Pro úspěšné spuštění programu je třeba mít nainstalovanou Javu. Úplně stačí JRE (JavaRuntime Enviroment) 1.4 a vyšší. Pokud budete chtít program překládat ze zdrojovýchkódů, pak budete potřebovat JDK (Java Development Kit) 1.4 nebo vyšší http://java.sun.com. Jako vývojové prostředí je nejlépe použít nástroj NetBeans IDE http://www.netbeans.org/.


http://www.andykhan.com/jexcelapi/

http://www.gnu.org/

http://gama.fsv.cvut.cz/~bilek/dp/CD/Archiv/

http://gama.fsv.cvut.cz/~bilek/dp/CD/Archiv/

http://java.sun.com

http://java.sun.com

http://www.netbeans.org/

http://www.netbeans.org/

Kapitola 5. Dokumentace měřických dat 5.4. Převod dat do relační databáze

5.4 Převod dat do relační databáze

5.4.1 Import dat

Vzhledem k tomu, že při výše uvedeném převodu z formátu XLS do XML nebyly využityveškeré údaje (např. chyběla informace o měřiči, který nivelační pořad zaměřil, atd.), použiljsem pro převod opět původní formát XLS. Konverzní program xls2sql jsem napsal v jazyceJava. Programem se vytvoří SQL dotazy, které slouží k importu do databázových tabulek.Při testování jsem používal relační databázi MySQL 5.0.18nt http://www.mysql.org/,ale stejně tak bychom mohli využít i ostatní relační databáze PostgreSQL http://www.postgresql.org/, Oracle http://www.oracle.com, atd.

5.4.2 Datový model

Datový model tvoří 9 tabulek (Nivelacni porad, Odbocny porad, Meric, Prevyseni v po-radu, Prevyseni, Nivelacni body, Znacka bodu, Druh bodu, Stabilizace bodu). Jejich vzá-jemné vazby ukazuje schéma na obrázku 5.1.

Základem celého modelu je tabulka Nivelacni porad, kde jsou uvedeny základní infor-mace o měřeném pořadu. Informace o měřených převýšeních v pořadu jsou uvedeny vevazební tabulce Prevyseni v poradu, která spojuje jednotlivá převýšení s nivelačním pořa-dem. V tabulce převýšení jsou vazby do tabulky Nivelacni body (na počáteční a koncovýbod převýšení). Ostatní tabulky slouží jako číselníky (Znacka bodu, Druh bodu, Stabi-lizace bodu) a seznamy měřičů (Meric), kteří jednotlivé pořady zaměřovali.

Poslední tabulkou je tabulka Odbocny porad, ve které jsou uloženy informace o odboč-ných pořadech, respektive je zde uvedena pouze vazba na hlavní pořad a záznam v tabulceNivelacni porad, kde jsou data uložena společně s hlavními pořady. Z hlediska strukturynení rozdíl mezi hlavním a odbočným pořadem.

5.4.3 Výhody uložení dat v relační databázi

Mezi hlavní výhody uložení dat v relační databázi je jejich jednoduchá správa a možnostautomatizovaného zpracování za využití jazyka SQL. Nyní bude daleko jednodušší hromadnězpracovat data např. z celé České republiky – toto je také hlavním cílem celého převodupůvodní dokumentace do nového formátu.


http://www.mysql.org/

http://www.postgresql.org/

http://www.postgresql.org/

http://www.oracle.com

Kapitola 5. Dokumentace měřických dat 5.4. Převod dat do relační databáze

Obrázek 5.1: Schema datového modelu pro uložení nivelačních měřických dat.


Kapitola 6. Závěr

Kapitola 6

Závěr

Disertační práce se zabývá zpracováním nivelačních měření. I přes nástup moderníchtechnologií v čele s GPS (a možná právě proto) je v dnešní době nivelace a s ní spojenévýškové základy stále populární. Souvisí s tím zejména vazba nivelačních měření na geody-namická měření, bez kterých se při určování tvaru a rozměru geoidu neobejdeme.

V úvodní kapitole 2 jsme si popsali historii výškových základů v České republice s vazbouna jejich historický vývoj od dob Rakouska-Uherska. Popsali jsme si systém značení nivelač-ních oblastí a z nich vycházející číslování nivelačních pořadů a bodů. Krátce jsme se zmínilitaké o stabilizaci a signalizaci nivelačních bodů. Podívali jsme se na její historii, ale zejménasoučasnost tj. na povolené možnosti stabilizace, které nám nabízí vyhláška 31/1995 Sb.1 veznění pozdějších předpisů 212/1995 Sb. a 365/2001 Sb. . V závěru úvodní kapitoly jsme sevěnovali katalogům a souborům nivelačních údajů a to zejména z hlediska historického.

Po tomto úvodu do problematiky výškových základů se v další kapitole 3 zaměříme naproces zpracování nivelačních dat. V rámci disertační práce jsem navrhl a naprogramovalza využití programovacího jazyka C++ a vývojového prostředí C++ Builder ucelený balíkaplikací „Zpracování nivelačních měřeníÿ, který postihuje celou „výrobní linkuÿ na zpraco-vání nivelačních měření. Při programování aplikace bylo použito množství doplňků, jejichžkompletní seznam podává příloha B a postup jejich zavedení do prostředí C++ Buildervysvětluje příloha C. Celá sada programů je již 7 let úspěšně využívána ke zpracování měřenív České státní nivelační síti na Zeměměřickém úřadě v Praze. Za celou dobu používáníumožnil software zpracovat stovky nivelačních pořadů a určit nadmořské výšky tisíce výškovýchbodů. Za jeden z přínosů své práce pokládám již navržení a sestavení tohoto nástroje naucelené zpracování nivelačních dat a dále skutečnost, že navržený software je již řadu letnasazen v ostrém provozu při správě ČSNS, kterou provádí Odbor geodetických základů(dříve Odbor nivelace a gravimetrie).

Programový balík „Zpracování nivelačních měřeníÿ obsahuje následující programy, o je-jichž funkcích a využití jsme se dozvěděli v kapitole 3:

1 Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 1. února 1995, kterou se provádí zákonč. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.


Kapitola 6. Závěr

• Zpracování nivelačních měření (nivelace.exe),

• Sestavení nivelačního pořadu (sestava.exe),

• Digitalizace souřadnic S-JTSK z map S-JTSK (digismo5.exe),

• Čtení ze záznamníku Wild GIF10 (gif10read.exe),

• Export DBF2TXT - Export bodů z BODY.DBF do TXT (export dbf2txt.exe),

• DBFtoDBF - převod databáze BODY s kontrolou kladů map SMO-5 a ZM50 (DBF-toDBF smo5.exe),

• TabLif compare - Zkontroluje identitu souborů TAB a LIF (tablif compare.exe).

Součástí kapitoly je podrobný popis jednotlivých modulů. Největší prostor je věnovánjádru celého systému, který tvoří program Zpracování nivelačních měření (nivelace.exe).Součástí tohoto modulu jsou funkce na prohlížení používaných souborů, přípravné a výpo-četní práce. V rámci přípravných prací dochází k vytvoření vstupního souboru ve formátuLIF, který je popsán pomocí XML. Jako alternativu můžeme použít formát TAB, kterýje v klasickém textovém formátu, kde jsou jednotlivé hodnoty odděleny tabulátorem. Zahlavní a preferovaný je brán formát LIF, jehož specifikaci pomocí DTD najdete v příloze D.Vytvoření tohoto jednotného formátu LIF jako vstupu do pořadového vyrovnání považujiza další přínost své práce, neboť formát je jasně popsán pomocí specifikace DTD a umožňujesnadné opakované zpracování (i v jiných aplikacích). Vstupní soubor LIF (případně TAB)je v rámci přípravných prací vytvářen (skládán) z několika různých zdrojů.

Další částí programu jsou výpočetní funkce. Mezi nejdůležitější patří vlastní výpočetnivelačního pořadu tj. pořadové vyrovnání nivelačního pořadu, které do sebe integrujeostatní základní výpočetní funkce jako výpočet normálního převýšení, Bouguerových ano-málií, kladů mapových listů map SMO-5 a ZM 1:50 000, zeměpisných souřadnic, atd. V rámcipořadového vyrovnání se vytváří sada výstupů. Mezi nejdůležitější patří výstup ve formátuLOF, který odpovídá normě XML. Specifikaci formátu pomocí DTD najdete opět v přílozeD. Za zajímavé a přínosné považuji, že součástí výstupního souboru LOF je současně celávstupní konfigurace (hodnoty, které vstupují do vyrovnání s aktuálním nastavením). Po-važuji to za přínosné zejména ve chvíli, kdy ihned z výstupního souboru vidíte z jakých data při jakém nastavení byl pořízen. Prakticky to znamená, že součástí souboru LOF jsouvstupní hodnoty ve formátu LIF. Z toho důvodu je pro oba formáty vytvořena jedna speci-fikace pomocí DTD, protože formát LIF je jistou podmnožinou formátu LOF. Další přínosvidím v tom, že výstupy z pořadového vyrovnání jsou právě ve formátu XML, který je jasněpopsán a nebude případně problém soubory dále programově opakovaně zpracovávat.

Mezi další výstupy z pořadového vyrovnání patří textové a grafické výstupy. Textovévýstupy ve formátu Microsoft Excel, které slouží k běžné práci s výstupy na Zeměměřickémúřadě. Mezi grafické výstupy patří graf rozdílu původních a nově určených výšek, zobrazenípolohopisu nivelačního pořadu v S-JTSK a výškový profil nivelačního pořadu. Veškeré


Kapitola 6. Závěr

textové i grafické výstupy ze vzorového vyrovnání jednoho nivelačního pořadu jsou k dis-pozici v příloze F.

Další důležitou součástí hlavního programu „Zpracování nivelačních měřeníÿ je tvorbastatistik a sumarizací. Generování statistik použitých značek a stabilizací bodů stejně taksumarizace dle délky pořadů, počtu bodů a sestav je aktuální vždy na konci sezóny, kdy seanalyzuje a bilancuje uplynulý rok a připravují se plány na rok příští.

Další moduly doplňují hlavní program do ucelené „výrobní linkyÿ. Na jejím úplnémpočátku je program „Čtení z Wild GIF10ÿ, který slouží k nahrání dat z digitálního záz-namníku s daty naměřenými přímo v terénu do počítače. Dále pokračujeme digitalizacísouřadnic nivelačních bodů z map SMO-5 pomocí programu „Digitalizace souřadnic S-JTSK z mapÿ. Ale to jen v případě, že jeho souřadnice neznáme z jiných zdrojů (příméměření nově určeného bodu, souřadnice v databázi nivelačních bodů, atd.). Poté přistoupímek pořadovému sestavení, k čemuž použijeme program „Sestavení nivelačního pořaduÿ. Tentoprogram má za úkol usnadnit nalezení a sloučení dat z jednotlivých digitálních záznamníků(data z jednoho nivelačního pořadu mohou být uložena na více paměťových kartách a navícmezi měřením se mohou vyskytovat měření z dalších pořadů) na základě znalosti průběhunivelačního pořadu. Ukázky ze vzorového sestavení nivelačního pořadu najdete v příloze E.

Poslední tři programy „Export bodů z DBF do TXTÿ, „Převod databáze s kontroloukladů mapÿ a „Kontrola identity souborů TAB a LIFÿ nám umožňují vytvořit export bodůz databáze do speciálních formátů (je k dispozici varianta pro ZABAGED, databázi katastrunemovitostí ISKN a program Kokeš), provést kontrolu správnosti uložených kladů mapovýchlistů map SMO-5 a ZM 1:50 000 v databázi nivelačních bodů a v poslední řadě zkontrolo-vat vzájemnou identitu vstupních souborů TAB a LIF (pro případ, že bychom se souborypracovali mimo softwarové prostředí „Zpracování nivelačních měřeníÿ).

V další kapitole 4 jsme se věnovali databázi nivelačních bodů a jejímu možnému převodudo relační databáze. Popsali jsme si stávající datový model databáze, která je vedena v sys-tému FoxPro, a nutné kroky k převodu do nového modelu databáze, jehož schéma 4.1 jsmesi detailně popsali. Vzhledem k tomu, že nově navržený model databáze ještě stále kopírovalpůvodní model, v závěru kapitoly jsme jej ještě podstatně vylepšili (viz schéma 4.7). U to-hoto návrhu jsme použili metody normalizace a vytvořili několik číselníků.

Vzhledem k tomu, že se ve stávající podobě jedná pouze o návrh nové struktury, popsalijsme si detailně jen migraci do jednoduššího modelu. K vytvoření importního skriptu bylv rámci disertační práce sestaven program dbf2sql.exe. Program pracuje ve dvou variantácha to pro systémy Oracle a MySQL. Podle vstupního parametru určujeme, která verze SQLskriptu se použije (ukázky najdete v příloze H).

V rámci převodu do nového datového modelu bylo provedeno množství kontrol datuložených v databázi. Pomocí kontrolního SQL skriptu (viz příloha G) vyhledané podezřelézáznamy, které byly předány pracovníkům Zeměměřického úřadu k posouzení a případnéopravě, považuji za další přínos mé práce, neboť jen kvalitní a „čistáÿ data tvoří kvalitnía ucelenou databázi nivelačních bodů. Při kontrolách dat jsem v databázi objevil mnohozajímavých údajů, které jsme si detailně prohlédli v další části kapitoly.


Kapitola 6. Závěr 6.1. Další vývoj

V závěru kapitoly jsme se věnovali vizualizaci nivelačních dat (pořadů i jednotlivýchbodů). Jako cílové prostředí pro zobrazení nivelačních dat byla zvolena aplikace GoogleEarth. Zároveň jsme tím ukázali možné využití jazyka KML k prezentaci geodetických dat.Za přínos této části považuji skutečnost, že relativně jednoduchou formou je možné vizuali-zovat nivelační data a představit je široké veřejnosti. Z mého pohledu je to jistě zajímavýzpůsob, kterým by se mohla nivelační data dostat relativně snadno mezi geodetickou veře-jnost. Jak už jsem předeslal v úvodu, tak se jedná pouze o ukázku, aplikace se zobrazenímnivelačních dat v Google Earth není zatím zveřejněna. Jistě by to byl dobrý doplněk stáva-jího poskytování nivelačních dat přes portál http://nivelace.cuzk.cz/.

Poslední kapitola 5 obsahuje informace o dokumentaci měřických dat tzv. Báze dat.V současné době je dokumentace vedena ve formátu Microsoft Excel, což dle mého názoruprakticky znemožňuje jejich hromadné zpracování. V rámci kapitoly jsem navrhl převoddat do relační databáze. Ukázali jsme si schéma datového modelu (5.1). Součástí disertačnípráce bylo také sestavení programu xls2sql, který byl napsán v jazyce Java a který sloužík převodu Báze dat z formátu XLS do nového datového modelu v relační databázi.

Vzhledem k velkému množství ruční práce na převodu souborů ve formátu MicrosoftExcel nebyl celý převod dokumentace proveden. Formát souborů ve formátu Excel totiž neníjednotný a je prakticky nemožné vytvořit jednotný konverzní program, který by reagovalna veškeré varianty souborů. Přesto si myslím, že dosavadní práce na vytvoření datovéhomodelu a na převodu Báze dat do nového formátu jsou dalším z přínosů mé disertační práce.

Veškeré zdrojové kódy k vytvořeným aplikacím společně se všemi daty použitými v rámcitéto disertační práce jsou k dispozici na přiloženém DVD, jehož obsah najdete v příloze A.

6.1 Další vývoj

Ve druhé části závěru se ještě stručně podíváme na možný další vývoj problematiky,kterou se zabývala tato disertační práce.

Samozřejmostí jsou možné další úpravy a doplnění programového balíku „Zpracovánínivelačních měřeníÿ, které vyplynou z jeho dalšího používání. Některé nové funkce přinesounové nivelační přístroje, které s sebou přinesou nové formáty naměřených nivelačních dat,nové technologie nebo vynucená komunikace s dalšími programy.

V případě, že se Zeměměřický úřad rozhodne pro převod databáze nivelačních bodů dorelační databáze, tak nás čeká úprava programu na migraci dat do nového datového modelu.Tiše předpokládám, že by se realizoval vylepšený datový model.

Jak už jsem zmínil v předchozím textu, bude se pokračovat na přípravě pro převoddokumentace měřických dat do relační databáze. Zde je před námi ještě pěkný kus práce.

Při sestavování SQL skriptů pro kontrolu dat v databázi nivelačních bodů, které jsemrealizoval tak, že jejich výstupem je zdrojový kód pro program LATEX, ze kterého se přímo


http://nivelace.cuzk.cz/

Kapitola 6. Závěr 6.1. Další vývoj

pomocí programu pdfcslatex.exe generuje výstup ve formátu PDF, mě napadlo, že stejnýpostup by se mohl použít pro generování nivelačních údajů. Přineslo by to výhodu v tom, ževýsledný PDF dokument by byl po typografické stránce kvalitnější než dosavadní výstup veformátu HTML. V neposlední řadě by mohl být PDF dokument obsahující nivelační údajeopatřen elektronickou značkou2, a tak by se mohl stát oficiálním dokumentem vydávanýmprostřednictvím internetové sítě široké odborné veřejnosti. Proces generování PDF souborus nivelačními údaji ukazuje obrázek 6.1. Pokud bychom přesto trvali na formátu HTML(případně jiném), tak není problém ze zdrojového souboru ve formátu LATEX vygenerovatpříslušný další formát.

Obrázek 6.1: Proces generování nivelačních údajů

Další zajímavou možností, jak poskytovat nivelační data, je prostřednictvím webovýchslužeb. Pomocí webových služeb by se mohla nivelační data dostat do množství klientů auživatelé by si je na základě svých specifických potřeb zobrazovali. Pod klientem si můžemepředstavit některý z geodetických softwarů, případně bychom mohli nivelační data zobraziti na display mobilního telefonu.

Můžeme pokračovat v dalších kontrolách nivelačních dat. Mezi možné okruhy zájmupatří

• kontrola vzájemné integrity souřadnic X, Y a zeměpisných souřadnic ϕ a λ,

• kontrola vzájemné integrity normální γ a skutečné tíže g, atd.

2 Jde o obdobu zaručeného elektronického podpisu s tím rozdílem, že elektronický podpis označuje osobusoukromého práva - tedy osobu fyzickou či právnickou obecně, zatímco elektronická značka je identifikátoremveřejné instituce (správního úřadu zejména, případně i fyzických či právnických osob s určitou působnostív oblasti veřejného práva).


Příloha A. Obsah přiloženého DVD

Příloha A

Obsah přiloženého DVD

Obrázek A.1: Obsah přiloženého DVD


Příloha A. Obsah přiloženého DVD

Struktura adresářů je zřejmá z přiloženého obrázku A.1.

Některé aplikace na DVD nejsou samostatně funkční. Jsou přiloženy pouze pro snadnýpřístup ke zdrojovým souborům v navržených aplikacích.


Příloha B. Použité vývojové nástroje a komponenty

Příloha B

Použité vývojové nástroje akomponenty

Všechny programy uvedené v kapitole 3 byly sestaveny v programovacím jazyku C++s využitím programového nástroje C++ Builder 5 a několika programových komponenttřetích stran, jejichž seznam je uveden níže.

B.1 C++ Builder 5

URL: http://www.borland.cz/

C++ Builder od firmy Borland je vývojový nástroj pro programátory v C++. Umožňujesnadnou tvorbu programů v C++ s využitím grafickém knihovny VCL.

B.2 SortKit 1.20

URL: http://www.vitsoft.info/sortkitc.htm

Knihovna SortKit kompiluje tabulky vah určené pro trojprůchodové české řazení v jazykuasembler, pascal nebo C. Je určen pro programátory, kteří chtějí naučit své programy správnětřídit česky. Já jsem jí doplnil o možnost napojení na standardní kontejner std:map prosprávné řazení českých textů v seznamu.

B.3 TAdvStringGrid 2.3.0.0

URL: http://www.tmssoftware.com


http://www.borland.cz/

http://www.vitsoft.info/sortkitc.htm

http://www.tmssoftware.com

Příloha B. Použité vývojové nástroje a komponenty B.4. TComPort 2.00

Knihovna TAdvStringGrid rozšiřuje možnosti standardní komponenty TStringGrid z běž-ně dostupné knihovny VCL. Umožňuje do tabulky jednoduše vkládat grafiku a další ovládacíprvky. Já jsem jí využil v modulu Sestavení nivelačního pořadu.

B.4 TComPort 2.00

URL: http://sourceforge.net/projects/comport/

Knihovna TComPort od slovinského studenta Dejana Crnily (University of Ljubljana)umožňuje snadnější práci se sériovými porty. S jejím použitím můžeme lépe číst (zapiso-vat) hodnoty z přístrojů připojených k počítači přes sériové rozhraní RS232 (COM1, . . . ).Knihovna je použita v modulu Čtení z Wild GIF 10.

B.5 Expat 1.95.5

URL: http://expat.sourceforge.net/

Expat je knihovna v jazyce C pro práci s XML dokumenty napsaná Jamesem Clarkem.Expat je XML parser, který využívá událostní SAX rozhraní. Parser Expat neumožňujekontrolu oproti DTD či XML schématu. Expat je v projektu používán jako základní XMLparser.

B.6 C++ Matrix/Vector templates (gMatVec 0.9.12)

URL: http://www.gnu.org/software/gama/gama.html

C++ knihovna šablon gMatVec (dnes již matvec) pro práci s maticemi a vektory jesoučástí projektu GNU GaMa, který je věnovaný vyrovnání geodetických volných sítí (akro-nym Gama je vytvořen ze slov geodézie a mapování). GNU GaMa (http://www.gnu.org/software/gama/gama.cs.html) je napsána v C++ a v současnosti podporuje pouze vy-rovnání v lokální kartézské soustavě; vyrovnání v geocentrickém souřadném systému jesoučástí nové vývojové větve.

B.7 TMemoEx v2.31

URL: http://www.tmemoex.com

Knihovna TMemoEx od Alexeye Kolesnichenka nahrazuje standardní TMemo z VCL.Přidává jednoduché zvýraznění syntaxe a odstraňuje limit 32kB textu ve starších verzích


http://sourceforge.net/projects/comport/

http://expat.sourceforge.net/

http://www.gnu.org/software/gama/gama.html

http://www.gnu.org/software/gama/gama.cs.html

http://www.gnu.org/software/gama/gama.cs.html

http://www.tmemoex.com

Příloha B. Použité vývojové nástroje a komponenty B.8. Tdejbug 1.0

OS Windows.

B.8 Tdejbug 1.0

URL: http://www.pecny.cz

Knihovna Tdejbug od Jakuba Kosteleckého je napsaná v programovacím jazyce Pas-cal. Slouží k získání hodnot Bouguerových anomálií interpolací z modelu Bugakor (modelBouguerových anomálií, který vznikl na podkladě tíhového mapování v měřítku 1 : 200 000).

B.9 PCRE 3.4

URL: http://www.pcre.org/

PCRE (Perl-compatible regular expression library) je knihovna pro práci s regulárnímivýrazy, které známe z Perlu. Vývojový nástroj C++ Builder 5 obsahuje v základní verzitaké knihovnu PCRE, ale pouze ve verzi 2.1, která má ještě značně omezené možnosti.

B.10 TPrintPreview v4.01 & TPaperPreview v1.01

URL: http://www.delphiarea.com

Knihovna od Kambiz R. Khojasteha pro snadnější tisk. Umožňuje volit tiskárnu, náhledpřed tiskem, tisknout textové dokumenty s grafikou, atd.

B.11 Inno Setup 5.1.6 & ISTool 5.1.5

URL: http://www.jrsoftware.org/

Inno Setup je instalátor programů pro operační systém Windows. Umožňuje snadnévytvoření instalačního balíku, využívá komprimačního algoritmu bzip2. Software ISTool jegrafické rozhraní pro práci s tímto instalátorem, umožňuje snazší tvorbu instalačního balíku.


http://www.pecny.cz

http://www.pcre.org/

http://www.delphiarea.com

http://www.jrsoftware.org/

Příloha C. Postup při sestavení programového vybavení

Příloha C

Postup při sestavení programovéhovybavení

V této příloze si popíšeme postup při sestavení programového balíku „Zpracování ni-velačních měřeníÿ. Vzhledem k tomu, že jako hlavní vývojové prostředí byl použit C++Builder 5 a několik knihoven (balíčků) jiných výrobců (viz příloha B), které je nutné dovývojového prostředí řádně nainstalovat, věnuji postupu sestavení zvláštní přílohu.

1. Nainstalujeme vývojové prostředí C++ Builder 5 (případně ve verzi 6).

2. Přidáme cestu k adresáři %DIR SOURCE%\delphi\ 1 do proměnné „Browsing Pathÿ2.

3. Zkompilujeme a nainstalujeme balíček3 „TAdvStringGrid 2.3.0.0ÿ ze souboru%DIR SOURCE%\ADVGRID2C5\asgc5.bpk.

4. Přidáme cestu k adresáři %DIR SOURCE%\ADVGRID2C5\ do proměnné „Library Pathÿ4

a „Browsing Pathÿ.

5. Zkompilujeme a nainstalujeme balíček „TComPort 2.00ÿ ze souboru%DIR SOURCE%\cport200\cport200a.bpk.

6. Přidáme cestu k adresáři %DIR SOURCE%\cport200\ do proměnné „Library Pathÿ a„Browsing Pathÿ.

7. Zkompilujeme a nainstalujeme balíček „TMemoEx v2.31ÿ ze souboru%DIR SOURCE%\MemoEx\Source\MemoExCB5.bpk.Při kompilaci dostaneme následující varování, která budeme ignorovat.

1Za proměnnou %DIR SOURCE% si dosaďte svůj adresář, ve kterém máte uloženy zdrojové kódy celéhoprogramového balíku2Proměnná vývojovému prostředí říká, na kterých místech má hledat zdrojové kódy našeho projektu.3Pomocí funkce „Compile and install packageÿ4Proměnná vývojovému prostředí říká, na kterých místech má hledat zdrojové kódy k nainstalovaným

balíčkům.



Ukázka C.1: Varování při instalaci balíčku „TMemoEx v2.31ÿWarning :

[ Pasca l Warning ] MemoEx. pas (2669) : Var iab le ’ cp ’ might not have been i n i t i a l i z e d[ Pasca l Hint ] MemoEx. pas (2578) : Var iab le ’F ’ i s dec l a r ed but never used in ’

TCustomMemoEx . Inte rna lPa intL ine ’

8. Přidáme cestu k adresáři %DIR SOURCE%\MemoEx\Source\ do proměnné „Library Pathÿa „Browsing Pathÿ.

9. Zkompilujeme a nainstalujeme balíček „TPrintPreview v4.01 & TPaperPreview v1.01ÿze souboru %DIR SOURCE%\preview\previewa.bpk.

10. Přidáme cestu k adresáři %DIR SOURCE%\preview\ do proměnné „Library Pathÿ a„Browsing Pathÿ.

11. Zkompilujeme a nainstalujeme vlastní balíček „TMyScrollBox 1.0ÿ5 ze souboru%DIR SOURCE%\myscroll.bpk.

12. Přidáme cestu k adresáři %DIR SOURCE%\ do proměnné „Library Pathÿ a „BrowsingPathÿ.

13. Zkompilujeme projekt „Zpracování nivelačních měřeníÿ ze souboru%DIR SOURCE%\nivelace all.bpg.Při kompilaci dostaneme následující chybová hlášení, která odstraníme níže uvedenýmzpůsobem.

Ukázka C.2: Chybová hlášení při kompilaci projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ[C++ Error ] Preview . hpp (180) : E2303 Type name expected[C++ Error ] f memo32 . cpp (44) : E2096 I l l e g a l s t r u c t u r e opera t i on

V souboru %DIR SOURCE%\preview\Preview.hpp na řádce 80 změnímeproperty OnDragDRop ;

naproperty OnDragDrop ;

Při opětovné kompilaci dostaneme další chybová hlášení, která odstraníme níže uve-deným způsobem.

Ukázka C.3: Chybová hlášení při kompilaci projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ[C++ Error ] CPort . hpp (421) : E2238 Mult ip l e d e c l a r a t i o n f o r ’ f a s t c a l l EComPort : :

EComPort( i n t ) ’[C++ Error ] CPort . hpp (414) : E2344 E a r l i e r d e c l a r a t i o n o f ’ f a s t c a l l EComPort : :

EComPort( i n t ) ’[C++ Error ] CPort . hpp (439) : E2238 Mult ip l e d e c l a r a t i o n f o r ’ f a s t c a l l EComPort : :

EComPort( int , i n t ) ’[C++ Error ] CPort . hpp (413) : E2344 E a r l i e r d e c l a r a t i o n o f ’ f a s t c a l l EComPort : :

EComPort( int , i n t ) ’[C++ Error ] Unit read . cpp (112) : E2085 I n v a l i d po in t e r add i t i on[C++ Error ] Unit read . cpp (353) : E2096 I l l e g a l s t r u c t u r e opera t i on[C++ Fatal Error ] Unit read . cpp (509) : F1004 I n t e r n a l compi le r e r r o r at 0x1299803 with

base 0x1200000

5Balíček obsahuje komponentu, která nám umožňuje kreslení na standardní komponentu TScrollBox.



V souboru %DIR SOURCE%\cport200\CPort.hpp zakomentujeme řádky 413 a 414fastcall EComPort(int ACode, int AWinCode);fastcall EComPort(int ACode);

na// fastcall EComPort(int ACode, int AWinCode);// fastcall EComPort(int ACode);


Ukázka C.4: Chybová hlášení při kompilaci projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ[ Pasca l Error ] s y s u t i l s . pas (4389) : F i l e not found : ’FFMT.OBJ’[ Pasca l Error ] s y s u t i l s . pas (1373) : U n s a t i s f i e d forward or e x t e r n a l d e c l a r a t i o n : ’

FloatToText ’[ Pasca l Error ] s y s u t i l s . pas (1492) : U n s a t i s f i e d forward or e x t e r n a l d e c l a r a t i o n : ’

FloatToTextFmt ’[ Pasca l Error ] s y s u t i l s . pas (1519) : U n s a t i s f i e d forward or e x t e r n a l d e c l a r a t i o n : ’

TextToFloat ’[ Pasca l Error ] s y s u t i l s . pas (1551) : U n s a t i s f i e d forward or e x t e r n a l d e c l a r a t i o n : ’

FloatToDecimal ’[ Pasca l Fata l Error ] p a s a l l . tmp(6) : Could not compi le used un i t ’ Sy sUt i l s . pas ’

Spustíme příkaz "tasm32 ffmt.asm" v adresářiC:\Program Files\Borland\CBuilder5\Source\Vcl\. Více o řešení tohoto prob-lému se dozvíme na http://rxlib.ru/faqs/faqc_en/20492.html.


Ukázka C.5: Chybová hlášení při kompilaci projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ[ Pasca l Warning ] s y s u t i l s . pas (7390) : Unsupported language f e a t u r e : ’Comp’[ Pasca l Warning ] s y s u t i l s . pas (7390) : Unsupported language f e a t u r e : ’Comp’[ Pasca l Warning ] a c t i v ex . pas (6492) : Unsupported language f e a t u r e : ’Comp’[ Pasca l Warning ] c o n t r o l s . pas (17) : F i l e not found : ’CONTROLS.RES’[ Pasca l Warning ] f i l e c t r l . pas (360) : F i l e not found : ’ F i l e C t r l .RES’[C++ Warning ] f porad . cpp (966) : W8004 ’ rozsahy ’ i s a s s i gned a value that i s never

used[C++ Warning ] f porad . cpp (1051) : W8004 ’ rozsahy ’ i s a s s i gned a value that i s never


used[C++ Warning ] u t i l s . cpp (256) : W8004 ’ ve l ’ i s a s s i gned a value that i s never used[C++ Warning ] u t i l s . cpp (1769) : W8004 ’ vel ’ i s a s s i gned a value that i s never used[C++ Warning ] u t i l s . cpp (2616) : W8004 ’ hprhcq ’ i s a s s i gned a value that i s never used[C++ Warning ] u t i l s . cpp (2651) : W8004 ’ vel ’ i s a s s i gned a value that i s never used[C++ Warning ] blh . cpp (217) : W8004 ’ dlambda1 ’ i s a s s i gned a value that i s never used

Zkopírujeme soubory controls.res a filectrl.res do správného adresářez

C:\Program Files\Borland\CBuilder5\Lib\Obj\do

C:\Program Files\Borland\CBuilder5\Source\Vcl\

Po tomto zásahu by nám po kompilaci mělo zůstat následujících několik varování,která již budeme ignorovat a celý projekt budeme považovat za správně přeložený.


http://rxlib.ru/faqs/faqc_en/20492.html


Ukázka C.6: Konečná varování při sestavení projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ[ Pasca l Warning ] s y s u t i l s . pas (7390) : Unsupported language f e a t u r e : ’Comp’[ Pasca l Warning ] s y s u t i l s . pas (7390) : Unsupported language f e a t u r e : ’Comp’[ Pasca l Warning ] a c t i v ex . pas (6492) : Unsupported language f e a t u r e : ’Comp’[C++ Warning ] f porad . cpp (966) : W8004 ’ rozsahy ’ i s a s s i gned a value that i s never



used[C++ Warning ] u t i l s . cpp (256) : W8004 ’ ve l ’ i s a s s i gned a value that i s never used[C++ Warning ] u t i l s . cpp (1769) : W8004 ’ vel ’ i s a s s i gned a value that i s never used[C++ Warning ] u t i l s . cpp (2616) : W8004 ’ hprhcq ’ i s a s s i gned a value that i s never used[C++ Warning ] u t i l s . cpp (2651) : W8004 ’ vel ’ i s a s s i gned a value that i s never used[C++ Warning ] blh . cpp (217) : W8004 ’ dlambda1 ’ i s a s s i gned a value that i s never used

Po úspěšné kompilaci a sestavení projektu „Zpracování nivelačních měřeníÿ bychomměli v adresáři %DIR SOURCE%\ získat sadu spustitelných souborů s příponou exe.


Příloha D. Definice XML formátů

Příloha D

Definice XML formátů

V příloze D najdete definice formátů LIF, LOF a DNP. Jedná se o XML formáty, kterése používají v rámci vyrovnání nivelačních pořadů.

Pro formáty LIF (Levelling Input Format) a LOF (Levelling Output Format) bylopoužito společné DTD „leveling.dtdÿ. Jedná se o formáty, které jsou použity jako vstupní,respektive výstupní formát při pořadovém vyrovnání nivelačních pořadů.

Formát DNP se používá pro ukládání dat z digitálních nivelačních přístrojů. Více setomuto formátu věnuji ve své diplomové práci „Analýza výstupních formátů digitálníchnivelačních přístrojůÿ [17].

Ukázka D.1: DTD „leveling.dtdÿ pro formáty LIF a LOF z programového balíku Zpracovánínivelačních měření<?xml v e r s i on=” 1 .0 ” encoding=”UTF�8”?>

<!�� ∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗

l e v e l i n g . dtd verze 1 .0 2007 .01 . 11============

∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗ ��>

< !ELEMENT system�i n f o ( WinVersion , Leve l l i ngVer s i on , ComputerName , UserName , Disp layColors,

MemoryLoadPerc , MemoryTotalPhyskB , MemoryAvailPhyskB , MemoryTotalPageFilekB ,MemoryAvailPageFilekB ,

SystemSeparator ) >

< !ELEMENT WinVersion ( #PCDATA ) >

< !ATTLIST WinVersion plat form CDATA #REQUIREDmajor CDATA #REQUIRED

minor CDATA #REQUIREDbui ld CDATA #REQUIREDpatch CDATA #REQUIRED>

< !ELEMENT L ev e l l i n gV e r s i on ( #PCDATA ) >< !ELEMENT ComputerName ( #PCDATA ) >< !ELEMENT UserName ( #PCDATA ) >< !ELEMENT Disp layColor s ( #PCDATA ) >



< !ELEMENT MemoryLoadPerc ( #PCDATA ) >< !ELEMENT MemoryTotalPhyskB ( #PCDATA ) >< !ELEMENT MemoryAvailPhyskB ( #PCDATA ) >< !ELEMENT MemoryTotalPageFilekB ( #PCDATA ) >< !ELEMENT MemoryAvailPageFilekB ( #PCDATA ) >< !ELEMENT SystemSeparator ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT Bouguer�anomal ies ( #PCDATA ) >< !ATTLIST Bouguer�anomal ies un i t NMTOKEN #FIXED ”mGal” >

< !ELEMENT C0�orthometr ic�r educt i on ( #PCDATA ) >< !ATTLIST C0�orthometr ic�r educt i on un i t ( mm ) #IMPLIED >

< !ELEMENT Cq�normal�r educt i on ( #PCDATA ) >< !ATTLIST Cq�normal�r educt i on un i t ( mm ) #IMPLIED >

< !ELEMENT GN�normal�g rav i ty ( #PCDATA ) >< !ATTLIST GN�normal�g rav i ty un i t NMTOKEN #FIXED ”mGal” >

< !ELEMENT GS�g rav i ty ( #PCDATA ) >< !ATTLIST GS�g rav i ty un i t NMTOKEN #FIXED ”mGal” >

< !ELEMENT L�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n ( #PCDATA ) >< !ATTLIST L�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n un i t ( km ) #IMPLIED >

< !ELEMENT P�convers ion�term ( #PCDATA ) >< !ATTLIST P�convers ion�term uni t ( mm ) #IMPLIED >

< !ELEMENT R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n ( #PCDATA ) >< !ATTLIST R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n un i t ( m ) #IMPLIED >

< !ELEMENT Rxy�di s tance�of�coo rd ina t e s ( #PCDATA ) >< !ATTLIST Rxy�di s tance�of�coo rd ina t e s un i t ( m ) #IMPLIED >

< !ELEMENT change�of�he ight ( #PCDATA ) >< !ATTLIST change�of�he ight un i t ( mm ) #IMPLIED >

< !ELEMENT dCMN�grav i ty�pot en t i a l�d i f f e r e n c e ( #PCDATA ) >< !ATTLIST dCMN�grav i ty�pot en t i a l�d i f f e r e n c e un i t ( ugp ) #IMPLIED >

< !ELEMENT dR�dev iat ion�of�d i s t anc e ( #PCDATA ) >< !ATTLIST dR�dev iat ion�of�d i s t anc e un i t ( m ) #IMPLIED >

< !ELEMENT d e s c r i p t i o n�sketch�l o c a t i o n ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT dh�average ( #PCDATA ) >< !ATTLIST dh�average un i t ( m ) #IMPLIED >

< !ELEMENT dh�back ( #PCDATA ) >< !ATTLIST dh�back un i t ( m ) #IMPLIED >

< !ELEMENT dh�center�gre ( #PCDATA ) >< !ATTLIST dh�center�gre un i t NMTOKEN #IMPLIED >

< !ELEMENT dh�f o r e ( #PCDATA ) >< !ATTLIST dh�f o r e un i t ( m ) #IMPLIED >

< !ELEMENT dh�normal ( #PCDATA ) >< !ATTLIST dh�normal un i t ( m ) #IMPLIED >

< !ELEMENT f ixed�point ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT head�l i n e �l e v e l i n g ( l e v e l i n g �point+ ) >

< !ELEMENT height�beg inning ( #PCDATA ) >< !ATTLIST height�beg inning un i t ( m ) #IMPLIED >



< !ELEMENT height�new ( #PCDATA ) >< !ATTLIST height�new uni t NMTOKEN #FIXED ”m” >

< !ELEMENT he ight ( #PCDATA ) >< !ATTLIST he ight un i t NMTOKEN #FIXED ”m” >

< !ELEMENT id�l i n e ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT id�point ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT input ( id�point , id�l i n e , f i xed�point , x , y , dh�f o r e , dh�back , he ight ? ,s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight ? , R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i on , L�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n ? , s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g , d e s c r i p t i o n�sketch�l o ca t i on , mark , sort�of�cont ro l�s t a t i o n s ,

marking�of�cont ro l�s t a t i o n s , dh�center�gre ) >

< !ELEMENT l a t i t u d e ( #PCDATA ) >< !ATTLIST l a t i t u d e un i t NMTOKEN #FIXED ” degree�decimal ” >

< !ELEMENT l a t i t u d e �degree ( #PCDATA ) >< !ATTLIST l a t i t u d e �degree un i t NMTOKEN #FIXED ” degree ” >

< !ELEMENT layout�map�smo�5 ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT layout�map�zm50 ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT l e v e l i n g �point ( input , output ? ) >

< !ELEMENT l e v e l i n g �xml ( system�i n f o ? , head�l i n e �l e v e l i n g , secondary�l i n e �l e v e l i n g ∗ ) >< !ATTLIST l e v e l i n g �xml v e r s i on NMTOKEN #REQUIRED >

< !ELEMENT long i tude ( #PCDATA ) >< !ATTLIST long i tude un i t NMTOKEN #FIXED ” degree�decimal ” >

< !ELEMENT long i tude�degree ( #PCDATA ) >< !ATTLIST long i tude�degree un i t NMTOKEN #FIXED ” degree ” >

< !ELEMENT m0�standard�dev i a t i on ( #PCDATA ) >< !ATTLIST m0�standard�dev i a t i on un i t NMTOKEN #FIXED ”mm” >

< !ELEMENT mark ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT marking�of�cont ro l�s t a t i o n s ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT output ( l a t i t u d e , long i tude , l a t i t u d e �degree , long i tude�degree , dh�average , dh�normal , ro�dev iat ion , ro�max�a l lowable�dev iat ion , Bouguer�anomalies , GS�grav i ty , GN�normal�grav i ty , dCMN�grav i ty�pot en t i a l�d i f f e r e n c e , Cq�normal�reduct ion , C0�orthometr ic�reduct ion , P�convers ion�term , height�beginning , height�new , s p e c i f i c a t i o n �year�of�height , change�of�height , m0�standard�dev iat ion , layout�map�smo�5, layout�map�zm50 , Rxy�di s tance�of�coord inate s , dR�dev iat ion�of�d i s t ance ) >

< !ELEMENT ro�dev i a t i on ( #PCDATA ) >< !ATTLIST ro�dev i a t i on un i t ( mm ) #IMPLIED >

< !ELEMENT ro�max�a l lowable�dev i a t i on ( #PCDATA ) >< !ATTLIST ro�max�a l lowable�dev i a t i on un i t ( mm ) #IMPLIED >

< !ELEMENT s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT secondary�l i n e �l e v e l i n g ( l e v e l i n g �point+ ) >

< !ELEMENT sort�of�cont ro l�s t a t i o n s ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight ( #PCDATA ) >

< !ELEMENT x ( #PCDATA ) >< !ATTLIST x uni t NMTOKEN #FIXED ”m” >



< !ELEMENT y ( #PCDATA ) >< !ATTLIST y uni t NMTOKEN #FIXED ”m” >



Ukázka D.2: DTD „dnp.dtdÿ pro formát DNP z programového balíku Zpracování nivelačníchměření<?xml v e r s i on = ’1.0 ’ encoding =’UTF�8’ ?>

<!�� ∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗

dnp�xml . dtd verze 1 .0 2000 .21 .11============

d e s c r i p t i o n dtd pro u n i v e r z a l n i vystupni format d i g i t a l n i c h n i v e l a c n i c h measurementu .

Aktualni verze dtd j e na adrese

http : //gama . f s v . cvut . cz /˜ soucek /dp/dnp�xml . dtd

upravy :10 . 12 .2000 nazvy tagu prepsany do Eng l i s ch language

mereni / measuringv l a s t n i �mereni / measuring . datapopis / d e s c r i p t i o n. . .

14 . � 16 .12 . 2000pridano neko l i k parametru , prevazne do h lav i cky

∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗ ��>

< !ELEMENT dnp�xml ( system�head , d e s c r i p t i o n ? , measuring )>

< !ELEMENT measuring ( head , measuring�data ) ∗>

< !ELEMENT d e s c r i p t i o n (#PCDATA)>

< !ELEMENT measuring�data ( l i n e � l e v e l l i n g | s e t t i n g�out )>

< !ELEMENT s e t t i n g�out ( f ixed�point , s e t t i n g�out�s i g h t , in fo�s e t ? ) ∗>

< !ELEMENT l i n e � l e v e l l i n g ( f ixed�point , stand�point ∗ , i n fo�i ∗ )>< !ATTLIST l i n e � l e v e l l i n g typ (0 | 1) #REQUIRED >

< !ELEMENT stand�point (( ( back�s i g h t , f o re�s i g h t ) |

( back�s i g h t , f o re�s i ght , back�s i g h t , f o re�s i g h t ) ) , ( intermediate�s i g h t ? , in fo�stand ? ) )>

< !ELEMENT di s t ance (#PCDATA)>< !ATTLIST d i s t ance unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >

< !ELEMENT angle EMPTY>< !ATTLIST angle unit�ang le ( gon | deg ) ’ gon ’ >< !ELEMENT f ixed�point ( id�point , x? , y? , h )>

< !ELEMENT back�s i g h t ( id�point , s t a f f �read ing , d i s t anc e , num�meas? , m0? , h�meas? , time ?)>

< !ELEMENT fore�s i g h t ( id�point , s t a f f �read ing , d i s t anc e , num�meas? , m0? , h�meas? , time ?)>

< !ELEMENT intermediate�s i g h t ( id�point , s t a f f �read ing , d i s t ance , h , num�meas? , m0? , h�meas? , time ? )>

< !ELEMENT s e t t i n g�out�s i g h t ( id�point , s t a f f �read ing , d i s t ance , h , num�meas? , m0? , h�meas? , time ? )>



< !ELEMENT in fo�stand ( d i s t , suma�ds , h)>

< !ELEMENT in fo�s e t ( id�point , dh , h)>

< !ELEMENT id�point (#PCDATA)>

< !ELEMENT in fo�i ( ( i �41? , i �42? , i �43? , i �44? , i �45? ) ∗ )>

< !ELEMENT i �41 (#PCDATA)>< !ELEMENT i �42 (#PCDATA)>< !ELEMENT i �43 (#PCDATA)>< !ELEMENT i �44 (#PCDATA)>< !ELEMENT i �45 (#PCDATA)>

< !ELEMENT time (#PCDATA)>

< !ELEMENT x (#PCDATA)>< !ATTLIST x unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT y (#PCDATA)>< !ATTLIST y unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT h (#PCDATA)>< !ATTLIST h unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT h�meas (#PCDATA)>< !ATTLIST h�meas unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT s t a f f �read ing (#PCDATA)>< !ATTLIST s t a f f �read ing unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT m0 (#PCDATA)>< !ATTLIST m0 unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT d i s t (#PCDATA)>< !ATTLIST d i s t unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT dh (#PCDATA)>< !ATTLIST dh unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT num�meas (#PCDATA)>< !ATTLIST num�meas e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >< !ELEMENT suma�ds (#PCDATA)>< !ATTLIST suma�ds unit�d i s t (m | mm | inch | f t ) ’mm’

e�dtype NMTOKEN #FIXED ’ f l o a t ’ >

< !ELEMENT head ( measurement , measurer , r e g i s t r e r , c a l c u l a t e r , i n f o )>

< !ELEMENT system�head ( use�dtd ? , system�i n f o ? , source� f i l e ? )>

< !ELEMENT system�i n f o EMPTY>< !ATTLIST system�i n f o c s s CDATA #REQUIRED

time CDATA #REQUIREDdate CDATA #REQUIRED>

< !ELEMENT use�dtd EMPTY>< !ATTLIST use�dtd name CDATA #REQUIRED

ve r s i o n CDATA #REQUIRED>

< !ELEMENT source� f i l e EMPTY>< !ATTLIST source� f i l e name CDATA #REQUIRED>

< !ELEMENT measurement EMPTY>< !ATTLIST measurement company ( Le ica | Z e i s s | Sokkia | Topcon ) #REQUIRED

typ CDATA #IMPLIED>



< !ELEMENT measurer EMPTY>< !ATTLIST measurer company CDATA #IMPLIED

name CDATA #IMPLIEDdate CDATA #IMPLIEDtime CDATA #IMPLIED>

< !ELEMENT r e g i s t r e r EMPTY>< !ATTLIST r e g i s t r e r company CDATA #IMPLIED


< !ELEMENT c a l c u l a t e r EMPTY>< !ATTLIST c a l c u l a t e r company CDATA #IMPLIED


< !ELEMENT i n f o EMPTY>< !ATTLIST i n f o weather CDATA #IMPLIED>


Příloha E. Výstupy ze vzorového sestavení nivelačního pořadu Bh14

Příloha E

Výstupy ze vzorového sestavenínivelačního pořadu Bh14

V této příloze najdete kompletní vstupní a výstupní data ze sestavení jednoho nive-lačního pořadu. Nivelační pořad Bh14 budeme zpracovávat pomocí softwarového balíku„Zpracování nivelačních měřeníÿ, konkrétně pomocí programu „Sestavení nivelačního pořa-duÿ.

Základním vstupním souborem pro sestavení nivelačního pořadu je soubor s naměřenýmidaty z digitálního nivelačního přístroje „Bh14.greÿ. Ten musíme doplnit souborem „Bh-14.bodÿ, ve kterém jsou teplotní koeficienty pro určení opravy z teplotní roztažnosti nivelačnílatě a seznam čísel bodů, ze kterých se nivelační pořad skládá.

• Vstup č.1: vstupní soubor s daty z digitálního nivelačního přístroje „Bh14.greÿ.

• Vstup č.2: vstupní soubor se seznamem nivelačních bodů „Bh14.bodÿ.

Ze sestavení nivelačního pořadu vznikají následující výstupy. Nejdůležitější mezi nimije soubor „Bh14.sesÿ, který se stává jedním ze vstupních souborů pro pořadové vyrovnání.Zde uvádím všechny výstupní soubory.

• Výstup č.1: soubor se sestavením „Bh14.sesÿ.

• Výstup č.2: podrobnější soubor se sestavením „Bh14.se2ÿ.

• Výstup č.3: nivelační zápisník v textovém formátu „Bh14.zapÿ.

• Výstup č.4: zápisník měřených převýšení „Bh14.arcÿ.

• Výstup č.5: zápisník měřených převýšení s čísly bodů „Bh14.da1ÿ.

• Výstup č.6: zápisník měřených převýšení s měřením „Bh14.da2ÿ.



• Výstup č.7: nivelační zápisník ve formátu DNP/XML „Bh14.xmlÿ.

Ukázka E.1: Vstup č.1: vstupní soubor s daty z digitálního nivelačního přístroje „Bh14.greÿ111777+03600100 83. .16+01575031411777+00000001 42 . . . .+00000750 43 . . . .+00000006 44 . . . .+00005110 45 . . . .+03102002111778�03600100 32. .00+00014830 331108+00276757111779+00000243 32. .00+00021040 332108+00135066 83. .06+01589200111780+00000243 32. .00+00016180 331108+00170980111781+00000244 32. .00+00016010 332108+00159934 83. .06+01590305111782+00000244 32. .00+00034860 331108+00153057111783+00000245 32. .00+00034620 332108+00153120 83. .06+01590299111784+00000245 32. .00+00035130 331108+00157152111785+00000246 32. .00+00034520 332108+00124578 83. .06+01593556111786+00000246 32. .00+00034900 331108+00164363111787+00000247 32. .00+00034620 332108+00128676 83. .06+01597125111788+00000247 32. .00+00034500 331108+00150198111789+00000248 32. .00+00034630 332108+00154251 83. .06+01596720111790+00000248 32. .00+00034630 331108+00148838111791+00000249 32. .00+00034850 332108+00170746 83. .06+01594529111792+00000249 32. .00+00035000 331108+00124330111793+00000250 32. .00+00034650 332108+00158949 83. .06+01591067111794+00000250 32. .00+00030000 331108+00065471111795+00000251 32. .00+00030170 332108+00226106 83. .06+01575003111796+00000251 32. .00+00030610 331108+00065585111797+00000252 32. .00+00029890 332108+00230686 83. .06+01558493111798+00000252 32. .00+00029850 331108+00065339111799+00000253 32. .00+00029710 332108+00246296 83. .06+01540398111800+00000253 32. .00+00010200 331108+00101434111801�00900000 32. .00+00009620 332108+00100181 83. .06+01540523411802+00000001 42 . . . .+00000815 43 . . . .+00000008 44 . . . .+00005110111803+00900000 32. .00+00009620 331108+00100181111804+00000254 32. .00+00009790 332108+00181559 83. .06+01532385111805+00000254 32. .00+00019840 331108+00085951111806+00000255 32. .00+00019960 332108+00170954 83. .06+01523885111807+00000255 32. .00+00024810 331108+00147824111808+00000256 32. .00+00024920 332108+00093983 83. .06+01529269111809+00000256 32. .00+00015120 331108+00191377111810+00800000 32. .00+00016460 332108+00047449 83. .06+01543662411811+00000001 42 . . . .+00000825 43 . . . .+00000008 44 . . . .+00005110111812+00800000 32. .00+00027720 331108+00129167

. . . zkráceno . . .

111703+00900000 32. .00+00009610 332108+00104793 83..06 �00034514411704+00000001 42 . . . .+00001545 43 . . . .+00000009 44 . . . .+00031126111705+00900000 32. .00+00009610 331108+00104792111706+00000012 32. .00+00009840 332108+00106589 83..06 �00034694111707+00000012 32. .00+00029950 331108+00250468111708+00000013 32. .00+00029700 332108+00067960 83..06 �00016443111709+00000013 32. .00+00029890 331108+00230988111710+00000014 32. .00+00030260 332108+00067181 83..06 �00000062111711+00000014 32. .00+00030630 331108+00229640111712+00000015 32. .00+00029740 332108+00068531 83. .06+00016049111713+00000015 32. .00+00034810 331108+00163243111714+00000016 32. .00+00034780 332108+00129148 83. .06+00019458111715+00000016 32. .00+00035070 331108+00172951111716+00000017 32. .00+00034410 332108+00149772 83. .06+00021776111717+00000017 32. .00+00034740 331108+00154518111718+00000018 32. .00+00034470 332108+00151179 83. .06+00022110111719+00000018 32. .00+00034670 331108+00129303111720+00000019 32. .00+00034810 332108+00164609 83. .06+00018579111721+00000019 32. .00+00034690 331108+00124924111722+00000020 32. .00+00034980 332108+00155892 83. .06+00015483111723+00000020 32. .00+00034550 331108+00150692111724+00000021 32. .00+00034930 332108+00151742 83. .06+00015378



111725+00000021 32. .00+00016200 331108+00159223111726+00000022 32. .00+00022080 332108+00176423 83. .06+00013658111727+00000022 32. .00+00014690 331108+00141560111728+03600100 32. .00+00014820 332108+00277985 83. .06+00000015411729+00000001 42 . . . .+00001605 43 . . . .+00000009 44 . . . .+00051226



Ukázka E.2: Vstup č.2: vstupní soubor se seznamem nivelačních bodů „Bh14.bodÿ�2.600 +0.730

33123 .145678936 .1



Ukázka E.3: Výstup č.1: soubor se sestavením „Bh14.sesÿ1 Bh6�332 1 0 .074 4.88123 3 �4.88180 4 23 2 0 .181 1.36583 4 �1.36578 3 44 3 .1 0 .234 7 .43384 4 �7.43380 3 45 4 0 .548 �1.54923 4 1.54964 3 86 5 0 .526 1.00850 4 �1.00737 3 87 6 0 .427 �3.40185 4 3.40317 3 88 7 0 .639 �1.61505 4 1.61449 3 109 8 0 .098 �1.19065 4 1.19055 3 2

10 9 0 .141 �0.31368 4 0.31388 3 411 Bh13�36.1 0 .684 3.45292 4 �3.45141 4 12

=================================================================3.552 �10.07186 �10.06845 62


Příloha

E.

Výstupy

zevzorového

sestavenínivelačního

pořadu

Bh14

Ukázka E.4: Výstup č.2: podrobnější soubor se sestavením „Bh14.se2ÿ1 332 1 0 .074 4.88123 3 7 29 .10 . 2002 10 :55 �4.88180 4 9 03 .10 .2002 10 :40 2 2 .53

2 .443 2 0 .181 1.36583 4 9 29 .10 . 2002 13 :10 �1.36578 3 8 03 .10 .2002 10 :30 4 0 .84

0 .684 3 .1 0 .234 7 .43384 4 9 29 .10 .2002 13 :25 �7.43380 3 8 03 .10 .2002 10 :20 4 3 .00

3 .725 4 0 .548 �1.54923 4 9 29 .10 .2002 13 :40 1 .54964 3 8 03 .10 . 2002 10 :05 8 0 .90

�0.776 5 0 .526 1.00850 4 9 29 .10 . 2002 14 :00 �1.00737 3 7 03 .10 .2002 09 :45 8 0 .66

0 .507 6 0 .427 �3.40185 4 9 29 .10 .2002 14 :20 3 .40317 3 7 03 .10 . 2002 09 :20 8 �2.71

�1.708 7 0 .639 NEZAMĚŘENO 1.61449 3 8 03 .10 .2002 08 :55 109 8 0 .098 NEZAMĚŘENO 1.19055 3 8 03 .10 .2002 08 :35 2

10 9 0 .141 �0.31368 4 9 29 .10 .2002 15 :00 0 .31388 3 8 03 .10 . 2002 08 :25 4 �0.98�0.16

11 36 .1 0 .684 3.45292 4 9 29 .10 . 2002 16 :05 �3.45141 4 9 29 .10 .2002 15 :45 12 3 .871 .73

===============================================================================================================================

3.552 12.87756 �10.06845 62


122


Ukázka E.5: Výstup č.3: nivelační zápisník v textovém formátu „Bh14.zapÿSoubor : C:\ Zápisn ík \Bh14\Bh14 . gre

Záp i sn ík měřených převýšen íN ive l a čn í pořad Bh14

Strana č . 1

36 .1 07 .50 6 5110 0.00000 0 .000 0 3 . 10 . 2002∗36 .1 14 .830 2.76757 21 .040 1 .35066

16 .180 1.70980 16 .010 1 .5993434 .860 1.53057 34 .620 1 .5312035 .130 1.57152 34 .520 1 .2457834 .900 1.64363 34 .620 1 .2867634 .500 1.50198 34 .630 1 .5425134 .630 1.48838 34 .850 1 .7074635 .000 1.24330 34 .650 1 .5894930 .000 0.65471 30 .170 2 .2610630 .610 0.65585 29 .890 2 .3068629 .850 0.65339 29 .710 2 .46296

∗9 10 .200 1 .01434 9 .620 1 .00181∗9 08 .15 8 5110 �3.45085 0 .685 12 3 . 10 . 20029 9 .620 1.00181 9 .790 1 .81559

19 .840 0.85951 19 .960 1 .7095424 .810 1.47824 24 .920 0 .93983

8 15 .120 1 .91377 16 .460 0.474498 08 .25 8 5110 0.31388 0 .141 4 3 . 10 . 2002

8 27 .720 1 .29167 32 .210 1.020397 20 .590 1 .68918 17 .860 0.76991

7 08 .35 8 5110 1.19055 0 .098 2 3 . 10 . 20027 17 .860 0 .76987 21 .520 1.47761

25 .020 1.51560 24 .930 1 .3805835 .570 1.82941 34 .690 1 .1622235 .430 1.89768 35 .610 0 .82309


35 .070 1.72951 34 .410 1 .4977234 .740 1.54518 34 .470 1 .5117934 .670 1.29303 34 .810 1 .6460934 .690 1.24924 34 .980 1 .5589234 .550 1.50692 34 .930 1 .5174216 .200 1.59223 22 .080 1 .76423

36 .1 14 .690 1.41560 14 .820 2.7798536 .1 16 .05 9 51226 3.45291 0 .684 12 29 .10 . 2002

0.00000 0 .000 0

( c ) 2002 program Nivelace , vygenerováno : 21 . 11 .2002 8 : 1 9 : 2 4 .



Ukázka E.6: Výstup č.4: zápisník měřených převýšení „Bh14.arcÿSoubor : C:\ Zápisn ík \Bh14\Bh14 . gre

Záp i sn ík měřených převýšen íN ive l a čn í pořad Bh14 , dod . č . 5

Bod cas T kod h R pres . datum

Bh13�36.1 07 .50 6 5110 0.00000 0 .000 0 3 . 10 . 2002∗9 08 .15 8 5110 �3.45085 0 .685 12 3 . 10 . 2002

8 08 .25 8 5110 0.31388 0 .141 4 3 . 10 . 20027 08 .35 8 5110 1.19055 0 .098 2 3 . 10 . 20026 08 .55 8 5110 1.61448 0 .639 10 3 . 10 . 20025 09 .20 7 5110 3.40316 0 .428 8 3 . 10 . 20024 09 .45 7 5110 �1.00737 0 .526 8 3 . 10 . 20023 .1 10 .05 8 5110 1.54963 0 .548 8 3 . 10 . 20022 10 .20 8 5110 �7.43378 0 .234 4 3 . 10 . 20021 10 .30 8 5110 �1.36578 0 .181 4 3 . 10 . 2002Bh6�33 10 .40 9 5110 �4.88178 0 .074 2 3 . 10 . 2002Bh6�33 10 .45 7 21126 0.00000 0 .000 0 29 .10 .20021 10 .55 7 31126 4.88122 0 .074 2 29 .10 . 20021 13 .00 9 31126 0.00000 0 .000 0 29 .10 . 20022 13 .10 9 31126 1.36582 0 .181 4 29 .10 . 20023 .1 13 .25 9 41126 7.43381 0 .235 4 29 .10 . 20024 13 .40 9 41126 �1.54922 0 .548 8 29 .10 .20025 14 .00 9 41126 1.00850 0 .525 8 29 .10 . 20026 14 .20 9 41126 �3.40184 0 .426 8 29 .10 .20028 14 .50 9 41126 �2.80569 0 .698 12 29 .10 .20029 15 .00 9 41126 �0.31368 0 .141 4 29 .10 .2002∗Bh13�36.1 15 .25 9 31126 3.45522 0 .685 12 29 .10 .2002

9 15 .45 9 31126 �3.45140 0 .684 13 29 .10 .2002Bh13�36.1 16 .05 9 51226 3.45291 0 .684 12 29 .10 .2002




Ukázka E.7: Výstup č.5: zápisník měřených převýšení s čísly bodů „Bh14.da1ÿSoubor : C:\ Zápisn ík \Bh14\Bh14 . gre

Záp i sn ík měřených převýšen í � č í s l a bodů

∗36 .1 ∗99 88 77 66 55 44 3 .13 .1 22 11 3333 11 22 3 .13 .1 44 55 66 88 9∗9 ∗36 .136 .1 99 36 .1




Ukázka E.8: Výstup č.6: zápisník měřených převýšení s měřením „Bh14.da2ÿSoubor : C:\ Zápisn ík \Bh14\Bh14 . gre

Záp i sn ík měřených převýšen í � měření

�3.45085 0 .685 12 8 0 .44 �1.73 37532.3437500.31388 0 .141 4 8 �0.66 0 .16 37532.3506941.19055 0 .098 2 8 0 .49 0 .60 37532.3576391.61448 0 .639 10 8 1 .35 0 .81 37532.3715283.40316 0 .428 8 7 0 .67 1 .70 37532.388889

�1.00737 0 .526 8 7 �0.35 �0.50 37532.4062501.54963 0 .548 8 8 2 .45 0 .77 37532.420139

�7.43378 0 .234 4 8 �4.47 �3.72 37532.430556�1.36578 0 .181 4 8 �0.53 �0.68 37532.437500�4.88178 0 .074 2 9 �2.35 �2.44 37532.444444

4.88122 0 .074 2 7 2 .53 2 .44 37558.4548611.36582 0 .181 4 9 0 .84 0 .68 37558.5486117.43381 0 .235 4 9 3 .04 3 .72 37558.559028

�1.54922 0 .548 8 9 0 .90 �0.77 37558.5694441.00850 0 .525 8 9 0 .66 0 .50 37558.583333

�3.40184 0 .426 8 9 �2.69 �1.70 37558.597222�2.80569 0 .698 12 9 �0.77 �1.40 37558.618056�0.31368 0 .141 4 9 �0.99 �0.16 37558.625000

3.45522 0 .685 12 9 3 .89 1 .73 37558.642361�3.45140 0 .684 13 9 0 .40 �1.73 37558.656250

3.45291 0 .684 12 9 3 .89 1 .73 37558.670139




Ukázka E.9: Výstup č.7: nivelační zápisník ve formátu DNP/XML „Bh14.xmlÿ<?xml ve r s i o n =”1.0” encoding=”windows�1250”?><!DOCTYPE dnp�xml SYSTEM ”dnp . dtd”>

<!��∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗��><!��∗ ∗��><!��∗ generated by program Convert . exe ∗��><!��∗ 21 .11 .2002 8 : 1 9 : 2 4 ∗��><!��∗ Petr Souček /soucek@gama . f s v . cvut . cz / ∗��><!��∗ ∗��><!��∗ dnp . dtd verze 1 .0 ∗��><!��∗ ∗��><!��∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗��>

<?xml�s t y l e s h e e t h r e f=”dnp . x s l ” type=”text / x s l ”?>

<dnp�xml>

<system�head><use�dtd name=”dnp . dtd” ve r s i on =”1.0”/><system�i n f o c s s=”dnp . c s s ” time =”8:19:24” date =”21.11.2002”/ ><source� f i l e name=”C: / Zápi sn ík /Bh14/Bh14 . gre”/>

</system�head>

<d e s c r i p t i o n ><!��============��>

<!��============��></d e s c r i p t i o n >

<measuring>

<head><measurement company=”Leica ” typ=”Na 3003”/><measurer company=”” name=”” date = ”” time = ””/>< r e g i s t r e r company=”” name=”” date = ”” time = ””/><c a l c u l a t e r company=”” name=”” date = ”” time = ””/>< i n f o weather=””/>

</head>

<measuring�data><l i n e � l e v e l l i n g typ=”0”>

<f i xed�point><id�point >36.1</ id�point><h unit�d i s t = ”m”>157.5031</h>

</f ixed�point><i�time >07:50</ i�time><i�temperature >6�C</i�temperature><i�code id =”5110”>Mlhavo , As fa l t , Suchá , bezvě t ř í </i�code><i�date >3.10.2002 </ i�date><stand�point>

<back�s i ght ><id�point >∗36.1</ id�point><s t a f f �read ing unit�d i s t = ”m”>2.76757</ s t a f f �reading><d i s t ance unit�d i s t = ”m”>14.83</ d i s tance >

</back�s i ght ><f o r e�s i ght >

<id�point ></id�point><s t a f f �read ing unit�d i s t = ”m”>1.35066</ s t a f f �reading><d i s t ance unit�d i s t = ”m”>21.04</ d i s tance >

</fore�s i ght ><i n fo�stand><h unit�d i s t = ”m”>158.92</h>

</in fo�stand></stand�point><stand�point>



<back�s i ght ><id�point ></id�point><s t a f f �read ing unit�d i s t = ”m”>1.7098</ s t a f f �reading><d i s t ance unit�d i s t = ”m”>16.18</ d i s tance >




</in fo�stand></stand�point>


<stand�point><back�s i ght >



<id�point >36.1</ id�point><s t a f f �read ing unit�d i s t = ”m”>2.77985</ s t a f f �reading><d i s t ance unit�d i s t = ”m”>14.82</ d i s tance >


</in fo�stand></stand�point><i�time >16:05</ i�time><i�temperature >9�C</i�temperature><i�code id =”51226”>Mlhavo , As fa l t , Vlhká , v í t r=2�Z</i�code>

</ l i n e�l e v e l l i n g ></measuring�data></measuring>

</dnp�xml>


Příloha F. Výstupy ze vzorového vyrovnání nivelačního pořadu Ge2

Příloha F

Výstupy ze vzorového vyrovnánínivelačního pořadu Ge2

V této příloze najdete kompletní vstupní a výstupní data ze zpracování jednoho nive-lačního pořadu. Nivelační pořad Ge2 budeme zpracovávat pomocí softwarového balíku„Zpracování nivelačních měřeníÿ.

Za vstupní soubor pro pořadové vyrovnání si můžeme vybrat jeden ze dvou formátů(TAB nebo LIF). Jedná se o zcela rovnocenné varianty. Je jen na nás, kterou z nich sivybereme.

• Vstup č.1: vstupní soubor v textovém formátu (text oddělený tabulátory) „Ge2.tabÿ.

• Vstup č.2: vstupní soubor ve formátu LIF (XML) „Ge2.lifÿ.

V rámci pořadového vyrovnání nivelačního pořadu vzniká množství textových a grafic-kých výstupů. Mezi grafické výstupy patří výškový profil a graf s porovnáním nových apůvodních výšek. Z textových výstupů si představíme sestavu ve formátu Microsoft Excel,soubor XML ve formátu LOF a další.

• Výstup č.1: graf rozdílu nových a původních nadmořských výšek u nivelačního pořaduGe2.

• Výstup č.2: výškový profil nivelačního pořadu Ge2.

• Výstup č.3: zobrazení polohopisu nivelačního pořadu Ge2 v S-JTSK.

• Výstup č.4: výstup ve formátu Microsoft Excel pro nivelační pořad Ge2, „Ge2.xlsÿ.

• Výstup č.5: výstup v textovém formátu (hodnoty oddělené tabulátorem) „Ge2.t01ÿ.

• Výstup č.6: výstup ve formátu LOF (XML) „Ge2.lofÿ.



• Výstup č.7: protokol o výpočtu „Ge2.prtÿ.

• Výstup č.8: protokol o vyrovnání nivelačního pořadu „Ge2.vyrÿ.


Příloha

F.

Výstupy

zevzorového

vyrovnánínivelačního

pořadu

Ge2

Ukázka F.1: Vstup č.1: vstupní soubor v textovém formátu (text oddělený tabulátory) „Ge2.tabÿGe2 30 465072.940 1113132.630 322.097 1988 Bruzovice , dům čp .82

Č V N 3Ge2 31 .1 464944.874 1112999.112 �0.25019 0.25066 235 4 Bruzovice ,dům čp .203

Č VIa N 3Ge2 32 464886.750 1112760.550 317.391 1988 �4.45667 4.45741 264 4 Kaňovice , dům čp . 7

Č V N 3Ge2 33 464962.040 1112491.230 312.501 1988 �4.88683 4.88634 274 6 Kaňovice , n i v e l a č n í

kámen H I I I NK 4Ge2 34 464884.920 1112271.890 314.038 1988 1.53529 �1.53489 377 8 Kaňovice , dům čp .12

Č V N 3Ge2 34 .1 464801.350 1112131.290 311.302 1988 �2.73353 2.73279 227 6 Václavovice , tyčová

s t a b i l i z a c e HT TS 2Ge2 35 464629.240 1111957.320 311.562 1995 0.25936 �0.25985 288 6 Václavovice , dům čp

.231 Č V N 3Ge2 36 464568.830 1111762.420 307.513 1995 �4.04889 4.04856 213 4 Václavovice , dům čp

.227 Č V N 3Ge2 37 .1 464486.000 1111611.720 305.047 1995 �2.46632 2.46693 240 5 Václavovice , dům čp

.167 Č V N 3Ge2 38 464398.920 1111327.110 299.326 1995 �5.72247 5.72151 420 8 Václavovice , dům čp

.129 Č V N 3Ge2 39 464225.250 1111158.950 299.605 1995 0.28109 �0.28059 282 6 Václavovice , dům čp

.241 Č V N 3Ge2 40 464161.030 1110991.420 304.584 1995 4.97794 �4.97724 208 4 Václavovice , dům čp

. 5 6 , ho s t i n e c Č V N 3Ge2 41 464076.840 1110859.970 304.394 1995 �0.19105 0.19140 167 4 Václavovice , dům čp

.79 Č V N 3Ge2 42 .1 463962.020 1110542.970 300.885 1995 �3.50951 3.51039 425 8 Václavovice , dům čp

.176 Č VIa N 3Ge2 43 464045.510 1110421.640 300.538 1995 �0.34629 0.34656 188 6 Šenov , dům čp .88

Č V N 3Ge2 44 .1 464051.120 1110089.690 291.679 1995 �8.85944 8.85935 362 10 Šenov , d§ům čp .404

Č VIa N 3Ge2 45 464155.720 1109855.100 276.586 1995 �15.09527 15.09601 278 8 Šenov , dům čp

.194 Č V N 3Ge2 46 464225.530 1109599.740 268.239 1995 �8.34939 8.34920 282 6 Šenov , dům čp .281 ,

ho s t i n e c Č V N 3Ge2 47 464289.360 1109415.010 263.839 1995 �4.39944 4.40048 205 4 Šenov , dům čp .897

Č V N 3Ge2 48 464316.500 1109192.210 254.806 1995 �9.03292 9.03315 231 6 Šenov , dům čp .553

Č V N 3Ge2 49 .1 464337.828 1108967.238 �10.95579 10.95667 256 6 Šenov , garáž

u domu čp .465 Č VIa N 3Ge2 50 .1 464331.370 1108746.790 242.575 1995 �1.26950 1.26996 221 4 Šenov , s i l n i č n í most

H I I I J 3Ge2 53 .1 464311.260 1108566.130 246.393 1995 3.81173 �3.81125 177 4 Šenov , s i l n i č n í most

Č VIa J 3Ge2 54 .1 464270.840 1108146.170 242.706 1995 �3.70507 3.70652 418 6 Šenov , s i l n i č n í most


131

Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

Č VIa J 3Ge2 55 464250.250 1107950.110 243.372 1995 0.67706 �0.67744 201 4 Šenov , s i l n i č n í most

Č VIa J 3Ge1 36 .1 464562.150 1107862.913 239.463 2001 �3.89054 3.89096 369 8 Šenov , dům čp . 5 Č VIa

N 3

Ge2 50 .1 464331.370 1108746.790 242.575 Šenov , s i l n i č n í mostH I I I J 3

Ge2 51 464111.410 1108644.260 248.436 1995 5.85681 �5.85633 348 8 Šenov , dům čp .55Č V N 3

Ge2 52 464111.220 1108543.500 244.344 1995 �4.08375 4.08426 146 6 Šenov , dům čp .59Č V N 3


132


Ukázka F.2: Vstup č.2: vstupní soubor ve formátu LIF (XML) „Ge2.lifÿ<?xml version=” 1 .0 ” encoding=”windows�1250”?>< !DOCTYPE l e v e l i n g �xml SYSTEM ” h t tp : //gama . f s v . cvut . cz /˜ soucek /dtd/ l e v e l i n g . dtd”>


< l e v e l i n g �xml version=” 1 .0 ”><system�i n f o>

<WinVersion plat form=”Win32 on Windows NT” major=”5” minor=”1” bu i ld=”2600” patch=”S e r v i c e Pack 2” />

<Le ve l l i n gVe r s i o n>0 . 3 5 . 0 . 4</ L ev e l l i ng Ve r s i on><ComputerName>N200010</ComputerName><UserName>soucekp</UserName><Disp layColor s>32 b i t</ Disp layColors><MemoryLoadPerc>72 %</MemoryLoadPerc><MemoryTotalPhyskB>777008.000 kB</MemoryTotalPhyskB><MemoryAvailPhyskB>211484.000 kB</MemoryAvailPhyskB><MemoryTotalPageFilekB>1508608.000 kB</MemoryTotalPageFilekB><MemoryAvailPageFilekB>727032.000 kB</MemoryAvailPageFilekB><SystemSeparator> .</ SystemSeparator>

</system�i n f o><head�l i n e �l e v e l i n g>

< l e v e l i n g �point><input><id�point>30</ id�point><id�l i n e>Ge2</ id�l i n e>

<f i xed�point>t rue</ f ixed�point><x un i t=”m”>1113132.630</x><y un i t=”m”>465072.940</y><dh�f o r e /><dh�back /><he ight un i t=”m”>322.097</ he ight>

<s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight>1988</ s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight><R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n />

<s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g /><d e s c r i p t i o n�sketch�l o c a t i o n>Bruzovice , dům čp .82 </ d e s c r i p t i o n�

sketch�l o c a t i o n><mark>Č V</mark><sor t�of�cont ro l�s t a t i o n s>N</ sort�of�cont ro l�s t a t i o n s><marking�of�cont ro l�s t a t i o n s>3</marking�of�cont ro l�s t a t i o n s>

<dh�center�gre /></ input>

</ l e v e l i n g �point>



<f i xed�point> f a l s e</ f ixed�point><x un i t=”m”>1108543.500</x><y un i t=”m”>464111.220</y><dh�f o r e un i t=”m”>�4.08375</dh�f o r e><dh�back un i t=”m”>4.08426</dh�back><he ight un i t=”m”>244.344</ he ight>

<s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight>1995</ s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight><R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n un i t=”m”>146</R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n>



<s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g>6</s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g><d e s c r i p t i o n�sketch�l o c a t i o n>Šenov , dům čp .59 </ d e s c r i p t i o n�


<dh�center�gre /></ input>

</ l e v e l i n g �point></ secondary�l i n e �l e v e l i n g></ l e v e l i n g �xml>


Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

0 5

-30

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

30

L [km]

dh [mm]

3032

33

34

34.1

35

3637.1

38

3940

4142.14344.1

454647 48

50.1

53.1

54.1

55

36.1

50.1

51

52

[1,1] 1/1 1 : 100000 (2:1)

Graf rozdílů výšek (2005 - evidenční stav)

Ge2 [Ge2-30 — Ge1-36.1]

Obrázek F.1: Výstup č.1: graf rozdílu nových a původních nadmořských výšek u nivelačního pořadu Ge2


135

Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

0 5

250

300

L [km]

H [m]3032

33 3434.1 35 3637.138 39

4041 42.14344.1

4546 47

48

50.153.1 54.1 55 36.1 50.15152

[1,1] 1/1 1 : 50000 (1:2500)

Graf profilu nivelačního pořadu

Ge2 [Ge2-30 — Ge1-36.1]

Obrázek F.2: Výstup č.2: výškový profil nivelačního pořadu Ge2


136


Ge2 - 30

Ge2 - 31.1

Ge2 - 32

Ge2 - 33

Ge2 - 34

Ge2 - 34.1

Ge2 - 35

Ge2 - 36

Ge2 - 37.1

Ge2 - 38

Ge2 - 39

Ge2 - 40

Ge2 - 41

Ge2 - 42.1

Ge2 - 43

Ge2 - 44.1

Ge2 - 45

Ge2 - 46

Ge2 - 47

Ge2 - 48

Ge2 - 49.1

Ge2 - 50.1

Ge2 - 53.1

Ge2 - 54.1

Ge2 - 55Ge1 - 36.1

Ge2 - 50.1Ge2 - 51Ge2 - 52

235

m26

4 m

274

m37

7 m2

27 m

288

m21

3 m2

40 m

420

m

282

m

208

m167

m42

5 m

188

m362

m27

8 m

282

m20

5 m2

31 m

256

m22

1 m1

77 m

418

m20

1 m

369 m

348 m

14

6 m

[1,1] 1/1 1 : 25000 (1:25000)

Polohopis nivelačního pořadu v S-JTSK

Ge2 [Ge2-30 — Ge1-36.1]

Obrázek F.3: Výstup č.3: zobrazení polohopisu nivelačního pořadu Ge2 v S-JTSK


Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

Zeměměřický úřad Nivelační pořad - protokol o výpočtu

Nivelační po řad : dodatek č.1 z roku 2005 (Novák)

Místopisný popis Zna č. Druh Stab. Délka Sest. Rozdíl Povol. T+Z P řevýšení Výška

oddílu od po č. od po č. Tam Zpět T+Z odch. od po č. průměrné h prozatimní

Ge2 - 30 Bruzovice, dům čp.82 Č V N 3 0.000 0.00 322.09700Ge2 - 31.1 Bruzovice,dům čp.203 Č VIa N 3 0.235 0.235 4 -0.25019 0.25066 0.47 2.42 0.47 -0.25043 321.84657Ge2 - 32 Kaňovice, dům čp.7 Č V N 3 0.264 0.499 8 -4.45667 4.45741 0.74 2.57 1.21 -4.45704 317.38953Ge2 - 33 Kaňovice, nivelační kámen H III NK 4 0.274 0.773 14 -4.88683 4.88634 -0.49 2.62 0.72 -4.88659 312.50294Ge2 - 34 Kaňovice, dům čp.12 Č V N 3 0.377 1.150 22 1.53529 -1.53489 0.40 3.07 1.12 1.53509 314.03803Ge2 - 34.1 Václavovice, tyčová stabilizace HT TS 2 0.227 1.377 28 -2.73353 2.73279 -0.74 2.38 0.38 -2.73316 311.30487Ge2 - 35 Václavovice, dům čp.231 Č V N 3 0.288 1.665 34 0.25936 -0.25985 -0.49 2.68 -0.11 0.25960 311.56447Ge2 - 36 Václavovice, dům čp.227 Č V N 3 0.213 1.878 38 -4.04889 4.04856 -0.33 2.31 -0.44 -4.04873 307.51574Ge2 - 37.1 Václavovice, dům čp.167 Č V N 3 0.240 2.118 43 -2.46632 2.46693 0.61 2.45 0.17 -2.46663 305.04911Ge2 - 38 Václavovice, dům čp.129 Č V N 3 0.420 2.538 51 -5.72247 5.72151 -0.96 3.24 -0.79 -5.72199 299.32712Ge2 - 39 Václavovice, dům čp.241 Č V N 3 0.282 2.820 57 0.28109 -0.28059 0.50 2.66 -0.29 0.28084 299.60796Ge2 - 40 Václavovice, dům čp.56, hostinec Č V N 3 0.208 3.028 61 4.97794 -4.97724 0.70 2.28 0.41 4.97759 304.58555Ge2 - 41 Václavovice, dům čp.79 Č V N 3 0.167 3.195 65 -0.19105 0.19140 0.35 2.04 0.76 -0.19122 304.39433Ge2 - 42.1 Václavovice, dům čp.176 Č VIa N 3 0.425 3.620 73 -3.50951 3.51039 0.88 3.26 1.64 -3.50995 300.88438Ge2 - 43 Šenov, dům čp.88 Č V N 3 0.188 3.808 79 -0.34629 0.34656 0.27 2.17 1.91 -0.34642 300.53796Ge2 - 44.1 Šenov, d§ům čp.404 Č VIa N 3 0.362 4.170 89 -8.85944 8.85935 -0.09 3.01 1.82 -8.85939 291.67856Ge2 - 45 Šenov, dům čp.194 Č V N 3 0.278 4.448 97 -15.09527 15.09601 0.74 2.64 2.56 -15.09564 276.58292Ge2 - 46 Šenov, dům čp.281, hostinec Č V N 3 0.282 4.730 103 -8.34939 8.34920 -0.19 2.66 2.37 -8.34929 268.23363Ge2 - 47 Šenov, dům čp.897 Č V N 3 0.205 4.935 107 -4.39944 4.40048 1.04 2.26 3.41 -4.39996 263.83367Ge2 - 48 Šenov, dům čp.553 Č V N 3 0.231 5.166 113 -9.03292 9.03315 0.23 2.40 3.64 -9.03303 254.80063Ge2 - 49.1 Šenov, garáž u domu čp.465 Č VIa N 3 0.256 5.422 119 -10.95579 10.95667 0.88 2.53 4.52 -10.95623 243.84440Ge2 - 50.1 Šenov, silniční most H III J 3 0.221 5.643 123 -1.26950 1.26996 0.46 2.35 4.98 -1.26973 242.57467Ge2 - 53.1 Šenov, silniční most Č VIa J 3 0.177 5.820 127 3.81173 -3.81125 0.48 2.10 5.46 3.81149 246.38616Ge2 - 54.1 Šenov, silniční most Č VIa J 3 0.418 6.238 133 -3.70507 3.70652 1.45 3.23 6.91 -3.70580 242.68036Ge2 - 55 Šenov, silniční most Č VIa J 3 0.201 6.439 137 0.67706 -0.67744 -0.38 2.24 6.53 0.67725 243.35761Ge1 - 36.1 Šenov, dům čp.5 Č VIa N 3 0.369 6.808 145 -3.89054 3.89096 0.42 3.04 6.95 -3.89075 239.46686

Ge2 - 50.1 Šenov, silniční most H III J 3 0.000 0.00 242.57467Ge2 - 51 Šenov, dům čp.55 Č V N 3 0.348 0.348 8 5.85681 -5.85633 0.48 2.95 0.48 5.85657 248.43124Ge2 - 52 Šenov, dům čp.59 Č V N 3 0.146 0.494 14 -4.08375 4.08426 0.51 1.91 0.99 -4.08400 244.34724

Číslo bodu Převýšení

Soubor : Ge2.xls [vygenerováno 9.2.2008 21:46:10 programem Nivelace verze 0.35.0.4] Stránka 1/3

Obrázek F.4: Výstup č.4: výstup ve formátu Microsoft Excel pro nivelační pořad Ge2, „Ge2.xlsÿ strana č.1


138

Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2


BA Ortom. P řev. Norm. P řevýšení Výška

šířka délka M ěř. Y X red. člen red. Cq h + Cq proz.+Cq eviden ční nadmo řská

Ge2 - 30 49°44´12´´ 18°22´28´´ 465072.94 1113132.63 12.4 0.000 0.0 00 0.000 322.09700 1988 322.097 1988 322.09700Ge2 - 31.1 49°44´17´´ 18°22´34´´ 464944.87 1112999.11 12.0 -0.038 -0 .012 -0.050 -0.25048 321.84653 2005 321.84656Ge2 - 32 49°44´25´´ 18°22´36´´ 464886.75 1112760.55 11.9 -0.102 -0 .229 -0.331 -4.45732 317.38920 1988 317.391 2005 317.38927Ge2 - 33 49°44´33´´ 18°22´31´´ 464962.04 1112491.23 11.5 -0.170 -0 .463 -0.633 -4.88689 312.50232 1988 312.501 2005 312.50242Ge2 - 34 49°44´41´´ 18°22´34´´ 464884.92 1112271.89 11.5 -0.228 -0 .390 -0.618 1.53511 314.03742 1988 314.038 2005 314.03757Ge2 - 34.1 49°44´45´´ 18°22´37´´ 464801.35 1112131.29 11.5 -0.266 -0 .520 -0.786 -2.73333 311.30409 1988 311.302 2005 311.30428Ge2 - 35 49°44´51´´ 18°22´45´´ 464629.24 1111957.32 11.5 -0.314 -0 .508 -0.822 0.25957 311.56366 1995 311.562 2005 311.56388Ge2 - 36 49°44´58´´ 18°22´47´´ 464568.83 1111762.42 11.5 -0.365 -0 .699 -1.063 -4.04897 307.51470 1995 307.513 2005 307.51495Ge2 - 37.1 49°45´03´´ 18°22´51´´ 464486.00 1111611.72 11.5 -0.405 -0 .814 -1.218 -2.46678 305.04792 1995 305.047 2005 305.04820Ge2 - 38 49°45´12´´ 18°22´54´´ 464398.92 1111327.11 11.4 -0.477 -1 .078 -1.555 -5.72233 299.32559 1995 299.326 2005 299.32593Ge2 - 39 49°45´18´´ 18°23´02´´ 464225.25 1111158.95 11.0 -0.522 -1 .065 -1.587 0.28081 299.60640 1995 299.605 2005 299.60677Ge2 - 40 49°45´24´´ 18°23´04´´ 464161.03 1110991.42 11.0 -0.565 -0 .837 -1.402 4.97778 304.58417 1995 304.584 2005 304.58457Ge2 - 41 49°45´28´´ 18°23´08´´ 464076.84 1110859.97 11.1 -0.600 -0 .846 -1.445 -0.19127 304.39291 1995 304.394 2005 304.39333Ge2 - 42.1 49°45´39´´ 18°23´12´´ 463962.02 1110542.97 10.5 -0.681 -1 .006 -1.686 -3.51019 300.88271 1995 300.885 2005 300.88319Ge2 - 43 49°45´42´´ 18°23´08´´ 464045.51 1110421.64 10.5 -0.709 -1 .022 -1.730 -0.34647 300.53625 1995 300.538 2005 300.53675Ge2 - 44.1 49°45´53´´ 18°23´06´´ 464051.12 1110089.69 10.5 -0.789 -1 .417 -2.205 -8.85987 291.67638 1995 291.679 2005 291.67693Ge2 - 45 49°46´00´´ 18°22´60´´ 464155.72 1109855.10 10.1 -0.842 -2 .065 -2.906 -15.09634 276.58003 1995 276.586 2005 276.58062Ge2 - 46 49°46´08´´ 18°22´55´´ 464225.53 1109599.74 10.0 -0.898 -2 .410 -3.307 -8.34970 268.23034 1995 268.239 2005 268.23096Ge2 - 47 49°46´14´´ 18°22´51´´ 464289.36 1109415.01 10.0 -0.937 -2 .589 -3.525 -4.40018 263.83016 1995 263.839 2005 263.83081Ge2 - 48 49°46´21´´ 18°22´49´´ 464316.50 1109192.21 10.0 -0.984 -2 .949 -3.932 -9.03344 254.79672 1995 254.806 2005 254.79740Ge2 - 49.1 49°46´29´´ 18°22´47´´ 464337.83 1108967.24 9.9 -1.030 -3. 372 -4.401 -10.95670 243.84002 2005 243.84073Ge2 - 50.1 49°46´36´´ 18°22´46´´ 464331.37 1108746.79 9.5 -1.074 -3. 420 -4.493 -1.26982 242.57020 1995 242.575 2005 242.57094Ge2 - 53.1 49°46´42´´ 18°22´47´´ 464311.26 1108566.13 9.5 -1.111 -3. 277 -4.386 3.81160 246.38179 1995 246.393 2005 246.38256Ge2 - 54.1 49°46´55´´ 18°22´47´´ 464270.84 1108146.17 9.5 -1.196 -3. 416 -4.610 -3.70602 242.67578 1995 242.706 2005 242.67660Ge2 - 55 49°47´02´´ 18°22´47´´ 464250.25 1107950.11 9.5 -1.235 -3. 391 -4.624 0.67724 243.35301 1995 243.372 2005 243.35386Ge1 - 36.1 49°47´04´´ 18°22´31´´ 464562.15 1107862.91 9.0 -1.247 -3. 535 -4.780 -3.89091 239.46211 2001 239.463 2001 239.46300

Ge2 - 50.1 49°46´36´´ 18°22´46´´ 464331.37 1108746.79 9.5 0.000 0.00 0 0.000 242.57020 242.575 2005 242.57094Ge2 - 51 49°46´40´´ 18°22´57´´ 464111.41 1108644.26 9.5 -0.024 0.2 21 0.197 5.85677 248.42696 1995 248.436 2005 248.42771Ge2 - 52 49°46´43´´ 18°22´56´´ 464111.22 1108543.50 9.5 -0.044 0.0 66 0.022 -4.08418 244.34278 1995 244.344 2005 244.34353

Zeměpisná Sou řadnice JTSKČíslo bodu




139

Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2


Číslo bodu Rozdíl výš. St ř. chyba Geopotenc. SMO-5 ZM50 Oddíl Rozdíl odd.

nadm-evid. výšky rozdíl skute čná normální ze sou ř. měř.-sou ř.

Ge2 - 30 0.00 0.000 0.00000 980977.58 981042.84 Ostrava 6-6 15-44Ge2 - 31.1 0.163 -0.24566 980977.35 981042.96 Ostrava 5-6 15-44 185 50Ge2 - 32 -1.73 0.233 -4.61792 980978.36 981043.15 Ostrava 5-6 15-44 246 18Ge2 - 33 1.42 0.284 -9.41155 980979.10 981043.36 Ostrava 5-6 15-44 280 -6Ge2 - 34 -0.43 0.335 -7.90566 980978.98 981043.54 Ostrava 5-6 15-44 233 144Ge2 - 34.1 2.28 0.360 -10.58684 980979.62 981043.66 Ostrava 5-6 15-44 164 63Ge2 - 35 1.88 0.385 -10.33217 980979.73 981043.81 Ostrava 5-5 15-44 245 43Ge2 - 36 1.95 0.400 -14.30389 980980.68 981043.97 Ostrava 5-5 15-44 204 9Ge2 - 37.1 1.20 0.414 -16.72360 980981.29 981044.10 Ostrava 5-5 15-44 172 68Ge2 - 38 -0.08 0.433 -22.33677 980982.53 981044.33 Ostrava 5-5 15-44 298 122Ge2 - 39 1.77 0.441 -22.06127 980982.21 981044.48 Ostrava 5-5 15-44 242 40Ge2 - 40 0.57 0.445 -17.17834 980981.40 981044.62 Ostrava 5-5 15-44 179 29Ge2 - 41 -0.67 0.447 -17.36593 980981.60 981044.73 Ostrava 5-5 15-44 156 11Ge2 - 42.1 -1.81 0.447 -20.80913 980981.96 981044.99 Ostrava 5-5 15-44 337 88Ge2 - 43 -1.25 0.444 -21.14897 980982.16 981045.08 Ostrava 5-5 15-44 147 41Ge2 - 44.1 -2.07 0.436 -29.83988 980984.22 981045.35 Ostrava 5-5 15-44 332 30Ge2 - 45 -5.38 0.426 -44.64849 980986.90 981045.53 Ostrava 5-4 15-44 257 21Ge2 - 46 -8.04 0.412 -52.83904 980988.66 981045.73 Ostrava 5-4 15-44 265 17Ge2 - 47 -8.19 0.400 -57.15536 980989.67 981045.87 Ostrava 5-4 15-44 195 10Ge2 - 48 -8.60 0.383 -66.01668 980991.62 981046.05 Ostrava 5-4 15-44 224 7Ge2 - 49.1 0.360 -76.76466 980993.86 981046.22 Ostrava 5-4 15-44 226 30Ge2 - 50.1 -4.06 0.337 -78.01026 980993.86 981046.40 Ostrava 5-4 15-44 221 0Ge2 - 53.1 -10.44 0.315 -74.27121 980993.28 981046.55 Ostrava 5-4 15-44 182 -5Ge2 - 54.1 -29.40 0.248 -77.90657 980994.35 981046.89 Ostrava 5-4 15-44 422 -4Ge2 - 55 -18.14 0.203 -77.24219 980994.40 981047.04 Ostrava 5-3 15-44 197 4Ge1 - 36.1 0.00 0.000 -81.05900 980994.69 981047.09 Ostrava 5-3 15-44 324 45

Ge2 - 50.1 -4.06 ? -78.01026 980993.86 981046.40 Ostrava 5-4 15-44Ge2 - 51 -8.29 ? -72.26500 980992.83 981046.50 Ostrava 5-4 15-44 243 105Ge2 - 52 -0.47 ? -76.27138 980993.71 981046.58 Ostrava 5-4 15-44 101 45

Tíže




140

Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

Ukázka F.3: Výstup č.5: výstup v textovém formátu (hodnoty oddělené tabulátorem) „Ge2.t01ÿč pořad čb Místopisný popis Značka Druh s t a b i l i z a c e Stupeň s t a b i l i z a c e H původní [m] Rok

určen í původní výšky H prozat imní [m] ( nač í taná od 1 . bodu z měř . prům . převýšen í ) H výpočetn í [m] Y [m] X [m]h tam [m] h zpět [m] R [m] � délka odd í lu počet s e s t av f i [ � ] � zeměpisná č í ř k a f i [ � ] �

zeměpisná č í ř k a lambda [ � ] � zeměpisná dé lka od Greenwitche lambda [ � ] � zeměpisná dé lka od Greenwitche hprůměrné [m] hq [m] � normální převýšen í ró [mm] T+Z � r o z d í l p řevýšen í tam a zpět ró max [mm] T+Z � povolenáodchylka mezi měřením T a Z BA [ mgal ] � Bouguerova anomálie GS [ mgal ] � skutečná t í ž e GN [ mgal]� normální t íhovéz r y c h l e n í dCMN [ ugp ] � r o z d í l g e o p o t e n c i á l n í c h kót L [km] � délka od začátku pořadu Cq [mm] � normálníredukce C0 [mm] � ortometr i cká redukce ( oprava ) P [mm] � převodní č l en ze systému ortometr ických do systémunormálních výšek H nová [m] Rok určen í výšky dH [mm] � r o z d í l nové a původní výšky m � s t ř e d n í chybanadmořské výšky Mapový l i s t SMO�5 1 :5 000 Mapový l i s t ZM50 1 :50 000 Rxy � vzdá l enos t PK ze souřadn ic

dR � r o z d í l v z d á l e n o s t i PK a délky odd í lu h s t ř e d n í z GRE H n i v e l a č n í [m] ( nač í taná od 1 . bodu s tíhovýmiopravami ) St ředn í chyba převýšen í v o d d í l e mdHi [mm] T+Z od začátku [mm] H prozat imní + Cq [mm] Geopotenc. r o z d í l [ ugp ]

1 . Ge2 30 Bruzovice , dům čp .82 Č V N 3 322.097 1988 322.097322.097 465072.940 1113132.630 49.736731840 49 �44´12 .235 ´´ 18.37441814618 �22´27 .905 ´´ 12 .4 980977.5751 981042.8408

322.097 1988 0 .00 0 .000 Ostrava 6�6 15�44 322.097 322.0970.000000

2 . Ge2 31 .1 Bruzovice ,dům čp .203 Č VIa N 3 321.84657 321.84681464944.874 1112999.112 �0.25019 0.25066 235 4 49.738025140 49 �44´16 .891 ´´ 18.37603259118 �22´33 .717 ´´ �0.25043 �0.250475 0 .47 2 .42 12 .0 980977.3480 981042.9564 �0.2456610 .235 �0.050 �0.038 �0.012 321.846556 2005 0 .163 Ostrava 5�6 15�44 185 �50321.84652 0 .295 0 .47 321.846525 �0.245661

3 . Ge2 32 Kaňovice , dům čp . 7 Č V N 3 317.391 1988 317.38953317.391 464886.750 1112760.550 �4.45667 4.45741 264 4 49.740206642 49 �44´24 .744 ´´

18.376557419 18 �22´35 .607 ´´ �4.45704 �4.457321 0 .74 2 .57 11 .9 980978.3621 981043.1513�4.372257 0 .499 �0.281 �0.064 �0.217 317.389270 2005 �1.73 0 .233 Ostrava 5�6 15�44 246�18 317.38920 0 .313 1 .21 317.389204 �4.617918

4 . Ge2 33 Kaňovice , n i v e l a č n í kámen H I I I NK 4 312.501 1988 312.50294312.501 464962.040 1112491.230 �4.88683 4.88634 274 6 49.742562697 49 �44´33 .226 ´´

18.375201750 18 �22´30 .726 ´´ �4.88659 �4.886887 �0.49 2 .62 11 .5 980979.1007 981043.3618�4.793636 0 .773 �0.302 �0.068 �0.234 312.502419 2005 1 .42 0 .284 Ostrava 5�6 15�44 280 6

312.50231 0 .319 0 .72 312.502317 �9.4115545 . Ge2 34 Kaňovice , dům čp .12 Č V N 3 314.038 1988 314.03803

314.038 464884.920 1112271.890 1.53529 �1.53489 377 8 49.744586357 49 �44´40 .511 ´´18.376011708 18 �22´33 .642 ´´ 1.53509 1.535105 0 .40 3 .07 11 .5 980978.9752 981043.5426 1.505891

1 .150 0 .015 �0.058 0 .073 314.037574 2005 �0.43 0 .335 Ostrava 5�6 15�44 233 �144314.03742 0 .374 1 .12 314.037422 �7.905663

6 . Ge2 34 .1 Václavovice , tyčová s t a b i l i z a c e HT TS 2 311.302 1988 311.30487311.302 464801.350 1112131.290 �2.73353 2.73279 227 6 49.745909395 49 �44´45 .274 ´´

18.377002927 18 �22´37 .211 ´´ �2.73316 �2.733328 �0.74 2 .38 11 .5 980979.6243 981043.6608�2.681173 1 .377 �0.168 �0.038 �0.130 311.304276 2005 2 .28 0 .360 Ostrava 5�6 15�44 164�63 311.30409 0 .290 0 .38 311.304094 �10.586836

7 . Ge2 35 Václavovice , dům čp .231 Č V N 3 311.562 1995 311.56447311.562 464629.240 1111957.320 0.25936 �0.25985 288 6 49.747598436 49 �44´51 .354 ´´

18.379179510 18 �22´45 .046 ´´ 0.25960 0.259569 �0.49 2 .68 11 .5 980979.7266 981043.8117 0.2546671 .665 �0.036 �0.048 0 .012 311.563883 2005 1 .88 0 .385 Ostrava 5�5 15�44 245 �43


141

Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

311.56366 0 .327 �0.11 311.563663 �10.3321698 . Ge2 36 Václavovice , dům čp .227 Č V N 3 307.513 1995 307.51574

307.513 464568.830 1111762.420 �4.04889 4.04856 213 4 49.749390439 49 �44´57 .806 ´´18.379787193 18 �22´47 .234 ´´ �4.04873 �4.048966 �0.33 2 .31 11 .5 980980.6804 981043.9718�3.971719 1 .878 �0.241 �0.051 �0.191 307.514945 2005 1 .95 0 .400 Ostrava 5�5 15�44 204�9 307.51469 0 .281 �0.44 307.514697 �14.303888

9 . Ge2 37 .1 Václavovice , dům čp .167 Č V N 3 305.047 1995 305.04911305.047 464486.000 1111611.720 �2.46632 2.46693 240 5 49.750803376 49 �45´02 .892 ´´

18.380756582 18 �22´50 .724 ´´ �2.46663 �2.466780 0 .61 2 .45 11 .5 980981.2933 981044.0980�2.419712 2 .118 �0.155 �0.040 �0.115 305.048197 2005 1 .20 0 .414 Ostrava 5�5 15�44 172�68 305.04791 0 .299 0 .17 305.047917 �16.723600

10 . Ge2 38 Václavovice , dům čp .129 Č V N 3 299.326 1995 299.32712299.326 464398.920 1111327.110 �5.72247 5.72151 420 8 49.753419337 49 �45´12 .310 ´´

18.381628423 18 �22´53 .862 ´´ �5.72199 �5.722327 �0.96 3 .24 11 .4 980982.5280 981044.3317�5.613168 2 .538 �0.337 �0.072 �0.264 299.325925 2005 �0.08 0 .433 Ostrava 5�5 15�44 298�122 299.32558 0 .395 �0.79 299.325590 �22.336768

11 . Ge2 39 Václavovice , dům čp .241 Č V N 3 299.605 1995 299.60796299.605 464225.250 1111158.950 0.28109 �0.28059 282 6 49.755057409 49 �45´18 .207 ´´

18.383833854 18 �23´01 .802 ´´ 0.28084 0.280808 0 .50 2 .66 11 .0 980982.2129 981044.4781 0.2754992 .820 �0.032 �0.045 0 .013 299.606770 2005 1 .77 0 .441 Ostrava 5�5 15�44 242 �40299.60639 0 .324 �0.29 299.606398 �22.061269

12 . Ge2 40 Václavovice , dům čp . 5 6 , ho s t i n e c Č V N 3 304.584 1995 304.58555304.584 464161.030 1110991.420 4.97794 �4.97724 208 4 49.756607030 49 �45´23 .785 ´´

18.384526445 18 �23´04 .295 ´´ 4.97759 4.977775 0 .70 2 .28 11 .0 980981.4048 981044.6165 4.8829253 .028 0 .185 �0.043 0 .228 304.584572 2005 0 .57 0 .445 Ostrava 5�5 15�44 179 �29304.58416 0 .278 0 .41 304.584173 �17.178344

13 . Ge2 41 Václavovice , dům čp .79 Č V N 3 304.394 1995 304.39433304.394 464076.840 1110859.970 �0.19105 0.19140 167 4 49.757848474 49 �45´28 .255 ´´

18.385537391 18 �23´07 .935 ´´ �0.19122 �0.191268 0 .35 2 .04 11 .1 980981.6035 981044.7274�0.187588 3 .195 �0.043 �0.035 �0.009 304.393326 2005 �0.67 0 .447 Ostrava 5�5 15�44 156�11 304.39289 0 .249 0 .76 304.392905 �17.365932

14 . Ge2 42 .1 Václavovice , dům čp .176 Č VIa N 3 300.885 1995 300.88438300.885 463962.020 1110542.970 �3.50951 3.51039 425 8 49.760775574 49 �45´38 .792 ´´

18.386755495 18 �23´12 .320 ´´ �3.50995 �3.510191 0 .88 3 .26 10 .5 980981.9577 981044.9889�3.443197 3 .620 �0.241 �0.081 �0.160 300.883191 2005 �1.81 0 .447 Ostrava 5�5 15�44 337�88 300.88270 0 .397 1 .64 300.882714 �20.809129

15 . Ge2 43 Šenov , dům čp .88 Č V N 3 300.538 1995 300.53796300.538 464045.510 1110421.640 �0.34629 0.34656 188 6 49.761799553 49 �45´42 .478 ´´

18.385459083 18 �23´07 .653 ´´ �0.34642 �0.346469 0 .27 2 .17 10 .5 980982.1648 981045.0804�0.339837 3 .808 �0.044 �0.028 �0.016 300.536747 2005 �1.25 0 .444 Ostrava 5�5 15�44 147�41 300.53623 0 .264 1 .91 300.536245 �21.148966

16 . Ge2 44 .1 Šenov , d§ům čp .404 Č VIa N 3 291.679 1995 291.67856291.679 464051.120 1110089.690 �8.85944 8.85935 362 10 49.764769541 49 �45´53 .170 ´´

18.384993976 18 �23´05 .978 ´´ �8.85939 �8.859870 �0.09 3 .01 10 .5 980984.2193 981045.3457�8.690917 4 .170 �0.475 �0.080 �0.395 291.676925 2005 �2.07 0 .436 Ostrava 5�5 15�44 332�30 291.67636 0 .367 1 .82 291.676375 �29.839883

17 . Ge2 45 Šenov , dům čp .194 Č V N 3 276.586 1995 276.58292276.586 464155.720 1109855.100 �15.09527 15.09601 278 8 49.766792325 49 �46´00


142

Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

. 452 ´´ 18.383273149 18 �22´59 .783 ´´ �15.09564 �15.096341 0 .74 2 .64 10 .1 980986.9045981045.5264 �14.808604 4 .448 �0.701 �0.053 �0.648 276.580621 2005 �5.38 0 .426 Ostrava 5�415�44 257 �21 276.58002 0 .321 2 .56 276.580034 �44.648487

18 . Ge2 46 Šenov , dům čp .281 , ho s t i n e c Č V N 3 268.239 1995 268.23363268.239 464225.530 1109599.740 �8.34939 8.34920 282 6 49.769027498 49 �46´08 .499 ´´

18.382009192 18 �22´55 .233 ´´ �8.34929 �8.349696 �0.19 2 .66 10 .0 980988.6635 981045.7261�8.190556 4 .730 �0.401 �0.056 �0.345 268.230962 2005 �8.04 0 .412 Ostrava 5�4 15�44 265�17 268.23032 0 .324 2 .37 268.230338 �52.839043


18.380910370 18 �22´51 .277 ´´ �4.39996 �4.400178 1 .04 2 .26 10 .0 980989.6726 981045.8696�4.316313 4 .935 �0.218 �0.039 �0.179 263.830811 2005 �8.19 0 .400 Ostrava 5�4 15�44 195�10 263.83014 0 .276 3 .41 263.830160 �57.155356


18.380274584 18 �22´48 .989 ´´ �9.03303 �9.033442 0 .23 2 .40 10 .0 980991.6240 981046.0461�8.861322 5 .166 �0.407 �0.047 �0.360 254.797399 2005 �8.60 0 .383 Ostrava 5�4 15�44 224�7 254.79670 0 .293 3 .64 254.796718 �66.016678

21 . Ge2 49 .1 Šenov , garáž u domu čp .465 Č VIa N 3 243.84440 243.85021464337.828 1108967.238 �10.95579 10.95667 256 6 49.774609617 49 �46´28 .595 ´´

18.379716619 18 �22´46 .980 ´´ �10.95623 �10.956699 0 .88 2 .53 9 .9 980993.8599 981046.2247�10.747982 5 .422 �0.469 �0.046 �0.423 243.840734 2005 0 .360 Ostrava 5�4 15�44 226�30 243.84000 0 .308 4 .52 243.840019 �76.764660

22 . Ge2 50 .1 Šenov , s i l n i č n í most H I I I J 3 242.575 1995 242.57467242.575 464331.370 1108746.790 �1.26950 1.26996 221 4 49.776589669 49 �46´35 .723 ´´

18.379548338 18 �22´46 .374 ´´ �1.26973 �1.269822 0 .46 2 .35 9 .5 980993.8639 981046.4016�1.245597 5 .643 �0.092 �0.044 �0.048 242.570941 2005 �4.06 0 .337 Ostrava 5�4 15�44 221 0

242.57018 0 .286 4 .98 242.570197 �78.01025723 . Ge2 53 .1 Šenov , s i l n i č n í most Č VIa J 3 246.393 1995 246.38616

246.393 464311.260 1108566.130 3.81173 �3.81125 177 4 49.778223561 49 �46´41 .605 ´´18.379615440 18 �22´46 .616 ´´ 3.81149 3.811597 0 .48 2 .10 9 .5 980993.2812 981046.5476 3.739047

5 .820 0 .107 �0.037 0 .143 246.382561 2005 �10.44 0 .315 Ostrava 5�4 15�44 182 5246.38178 0 .256 5 .46 246.381794 �74.271210

24 . Ge2 54 .1 Šenov , s i l n i č n í most Č VIa J 3 242.706 1995 242.68036242.706 464270.840 1108146.170 �3.70507 3.70652 418 6 49.782016892 49 �46´55 .261 ´´

18.379683887 18 �22´46 .862 ´´ �3.70580 �3.706019 1 .45 3 .23 9 .5 980994.3457 981046.8864�3.635362 6 .238 �0.224 �0.085 �0.139 242.676597 2005 �29.40 0 .248 Ostrava 5�4 15�44 422 4

242.67576 0 .394 6 .91 242.675775 �77.90657225 . Ge2 55 Šenov , s i l n i č n í most Č VIa J 3 243.372 1995 243.35761

243.372 464250.250 1107950.110 0.67706 �0.67744 201 4 49.783789123 49 �47´01 .641 ´´18.379739643 18 �22´47 .063 ´´ 0.67725 0.677236 �0.38 2 .24 9 .5 980994.4045 981047.0447 0.664378

6 .439 �0.014 �0.039 0 .025 243.353859 2005 �18.14 0 .203 Ostrava 5�3 15�44 197 �4243.35300 0 .273 6 .53 243.353011 �77.242194

26 . Ge1 36 .1 Šenov , dům čp . 5 Č VIa N 3 239.463 2001 239.46686 239.463 464562.1501107862.913 �3.89054 3.89096 369 8 49.784334257 49 �47´03 .603 ´´ 18.375321659 18 �22´31 .158 ´´�3.89075 �3.890906 0 .42 3 .04 9 .0 980994.6920 981047.0934 �3.816804 6 .808 �0.156�0.012 �0.144 239.463002 2001 0 .00 0 .000 Ostrava 5�3 15�44 324 �45 239.462090 .370 6 .95 239.462105 �81.058998


143

Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

28 . Ge2 50 .1 Šenov , s i l n i č n í most H I I I J 3 242.575 242.57467242.570941 464331.370 1108746.790 49.776589669 49 �46´35 .723 ´´

18.379548338 18 �22´46 .374 ´´ 9 .5 980993.8647 981046.4016242.570941 2005 �4.06 ? Ostrava 5�4 15�44 242.575

242.570197 �78.01025729 . Ge2 51 Šenov , dům čp .55 Č V N 3 248.436 1995 248.43124

248.436 464111.410 1108644.260 5.85681 �5.85633 348 8 49.777674750 49 �46´39 .629 ´´18.382471896 18 �22´56 .899 ´´ 5.85657 5.856767 0 .48 2 .95 9 .5 980992.8321 981046.4985 5.745256

0 .348 0 .197 �0.024 0 .221 248.427708 2005 �8.29 ? Ostrava 5�4 15�44 243 �105248.43177 0 .326 0 .48 248.426964 �72.265001


18.382356815 18 �22´56 .485 ´´ �4.08400 �4.084180 0 .51 1 .91 9 .5 980993.7148 981046.5792�4.006381 0 .494 �0.175 �0.020 �0.155 244.343528 2005 �0.47 ? Ostrava 5�4 15�44 101�45 244.34759 0 .211 0 .99 244.342784 �76.271382


144


Ukázka F.4: Výstup č.6: výstup ve formátu LOF (XML) „Ge2.lofÿ<?xml version=” 1 .0 ” encoding=”windows�1250”?>< !DOCTYPE l e v e l i n g �xml SYSTEM ” h t tp : //gama . f s v . cvut . cz /˜ soucek /dtd/ l e v e l i n g . dtd”>


< l e v e l i n g �xml version=” 1 .0 ”><system�i n f o>

<WinVersion plat form=”Win32 on Windows NT” major=”5” minor=”1” bu i ld=”2600” patch=”S e r v i c e Pack 2” />

<Le ve l l i n gVe r s i o n>0 . 3 5 . 0 . 4</ L ev e l l i ng Ve r s i on><ComputerName>N200010</ComputerName><UserName>soucekp</UserName><Disp layColor s>32 b i t</ Disp layColors><MemoryLoadPerc>72 %</MemoryLoadPerc><MemoryTotalPhyskB>777008.000 kB</MemoryTotalPhyskB><MemoryAvailPhyskB>211564.000 kB</MemoryAvailPhyskB><MemoryTotalPageFilekB>1508608.000 kB</MemoryTotalPageFilekB><MemoryAvailPageFilekB>727032.000 kB</MemoryAvailPageFilekB><SystemSeparator> .</ SystemSeparator>

</system�i n f o><head�l i n e �l e v e l i n g>


<f i xed�point>t rue</ f ixed�point><x un i t=”m”>1113132.630</x><y un i t=”m”>465072.940</y><dh�f o r e /><dh�back /><R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n /><L�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n />

<s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g /><d e s c r i p t i o n�sketch�l o c a t i o n>Bruzovice , dům čp .82 </ d e s c r i p t i o n�


<dh�center�gre /></ input><output>

< l a t i t u d e un i t=” degree�decimal ”>49.736731840</ l a t i t u d e><l ong i tude un i t=” degree�decimal ”>18.374418146</ l ong i tude><l a t i t u d e �degree un i t=” degree ”>49 �44´12 .235 ´´</ l a t i t u d e �degree><l ong i tude�degree un i t=” degree ”>18 �22´27 .905 ´´</ long i tude�degree><dh�average /><dh�normal /><ro�dev i a t i on /><ro�max�a l lowable�dev i a t i on /><Bouguer�anomal ies un i t=”mGal”>12 .4</Bouguer�anomal ies><GS�g rav i ty un i t=”mGal”>980977.5751</GS�g rav i ty><GN�normal�g rav i ty un i t=”mGal”>981042.8408</GN�normal�g rav i ty><dCMN�grav i ty�pot en t i a l�d i f f e r e n c e /><Cq�normal�r educt i on /><C0�orthometr ic�r educt i on /><P�convers ion�term /><height�beg inning un i t=”m”>322.097</ height�beg inning>



<height�new uni t=”m”>322.097</ height�new><s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight>1988</ s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight>

<change�of�he ight un i t=”mm”>0 .00</change�of�he ight><m0�standard�dev i a t i on un i t=”mm”>0 .000</m0�standard�dev i a t i on>

<layout�map�smo�5>Ostrava 6�6</ layout�map�smo�5><layout�map�zm50>15�44</ layout�map�zm50>

<Rxy�di s tance�of�coo rd ina t e s /><dR�dev iat ion�of�d i s t ance />




<f i xed�point> f a l s e</ f ixed�point><x un i t=”m”>1108543.500</x><y un i t=”m”>464111.220</y><dh�f o r e un i t=”m”>�4.08375</dh�f o r e><dh�back un i t=”m”>4.08426</dh�back><R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n un i t=”m”>146</R�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n><L�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n un i t=”km”>0 .494</L�d i s t�l e v e l i n g �s e c t i o n>

<s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g>6</s�count�s e c t i on�of�l e v e l i n g><d e s c r i p t i o n�sketch�l o c a t i o n>Šenov , dům čp .59 </ d e s c r i p t i o n�


<dh�center�gre /></ input><output>

< l a t i t u d e un i t=” degree�decimal ”>49.778577683</ l a t i t u d e><l ong i tude un i t=” degree�decimal ”>18.382356815</ l ong i tude><l a t i t u d e �degree un i t=” degree ”>49 �46´42 .880 ´´</ l a t i t u d e �degree><l ong i tude�degree un i t=” degree ”>18 �22´56 .485 ´´</ long i tude�degree><dh�average un i t=”m”>�4.08400</dh�average><dh�normal un i t=”m”>�4.084180</dh�normal><ro�dev i a t i on un i t=”mm”>0 .51</ro�dev i a t i on><ro�max�a l lowable�dev i a t i on un i t=”mm”>1 .91</ro�max�a l lowable�dev i a t i on><Bouguer�anomal ies un i t=”mGal”>9 .5</Bouguer�anomal ies><GS�g rav i ty un i t=”mGal”>980993.7148</GS�g rav i ty><GN�normal�g rav i ty un i t=”mGal”>981046.5792</GN�normal�g rav i ty><dCMN�grav i ty�pot en t i a l�d i f f e r e n c e un i t=”ugp”>�4.006381</dCMN�grav i ty�pot en t i a l�

d i f f e r e n c e><Cq�normal�r educt i on un i t=”mm”>�0.175</Cq�normal�r educt i on><C0�orthometr ic�r educt i on un i t=”mm”>�0.020</C0�orthometr ic�r educt i on><P�convers ion�term uni t=”mm”>�0.155</P�convers ion�term><height�beg inning un i t=”m”>244.344</ height�beg inning><height�new uni t=”m”>244.343528</ height�new>

<s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight>2005</ s p e c i f i c a t i o n �year�of�he ight><change�of�he ight un i t=”mm”>�0.47</change�of�he ight><m0�standard�dev i a t i on un i t=”mm”>?</m0�standard�dev i a t i on>

<layout�map�smo�5>Ostrava 5�4</ layout�map�smo�5><layout�map�zm50>15�44</ layout�map�zm50>

<Rxy�di s tance�of�coo rd ina t e s un i t=”m”>101</Rxy�di s tance�of�coo rd ina t e s><dR�dev iat ion�of�d i s t ance un i t=”m”>�45</dR�dev iat ion�of�d i s t ance>


</ secondary�l i n e �l e v e l i n g></ l e v e l i n g �xml>



Ukázka F.5: Výstup č.7: protokol o výpočtu „Ge2.prtÿHlášen í programu :∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗Výpočet n i v e l a č n í h o pořadu :

K výpočtu byl použ i t program : Nive lace . exe verze 0 . 3 5 . 0 . 4Výpočet byl spuštěn dne : 9 . 2 . 2008 21 : 44 : 21Výpočet byl spuštěn na OS: Win32 on Windows NT 5 .1 . 2600 S e r v i c e Pack 2Výpočet byl spuštěn už ivate lem : soucekp@N200010

∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗Vstupní soubor : D:\Dokumenty\zu�n i v e l a c e \Example\Ge2 . tab

��Výpočet h lavního n i v e l a č n í h o pořadu :V odd í lu mezi body Ge2�33 : Ge2�32 j e vzdá l enos t počátečn ího a koncového bodu ze souřadn ic

v ě t š í než dé lka odd í lu [ Rxy = 280 m, R = 274 m, dR = 6m] .V odd í lu mezi body Ge2�53.1 : Ge2�50.1 j e vzdá l enos t počátečn ího a koncového bodu ze

souřadn ic v ě t š í než dé lka odd í lu [ Rxy = 182 m, R = 177 m, dR = 5m] .V odd í lu mezi body Ge2�54.1 : Ge2�53.1 j e vzdá l enos t počátečn ího a koncového bodu ze

souřadn ic v ě t š í než dé lka odd í lu [ Rxy = 422 m, R = 418 m, dR = 4m] .St ř edn í chyby :

počet odd í lů nR = 25s t ř e d n í k i lometrový r o z d í l ró0 [ odmocnina (1/nR∗suma( r ó i ∗ r ó i /Ri ) ) ] = 1.219 mms t ř e d n í k i lometrová chyba nahodi lá m0R [ ró0 /2 ] = 0.609 mms t ř e d n í chyba pro úsek mL [m0∗odmocnina (L) ] = 1.590 mmr o z d í l měření T+Z pro úsek dhL = 6.950 mmMax. dopustná odchylka pro s t ř . km chybu ( IV . řád + PNS) mdHMAXi [ 1 . 0 0 + 1 .77/ ( odmocnina (

nR) ) ] = 1.354 mmMax. r o z d í l měření T+Z pro úsek do 50km ( IV . řád + PNS) dhLMAX [ 5 . 0 0 ∗ ( t r e t i odmocnina (L∗

L) ) ] = 17.960 mmDélka pořadu L = 6.808km

Nive l a čn í pořad se 2 pevnými výškami .Počet pevných výšek v niv . pořadu : 2 .

Bude provedeno vyrovnání pomocí metody MNČ.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .Doplňkový výpočet jako volný pořad. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .N ive l a čn í pořad [ č . 1 ] mezi body [ Ge2 � 30 a Ge1 � 3 6 . 1 ] .Uzávěr U = �0.895mm.H[ Ge1 � 3 6 . 1 ] � H[ Ge2 � 30 ] = �82.634000m.[ hq ] = �82.634895m.[ q ] = 6 .808000 .[m0] = 0 . 3 4 3 .L = 6.808km

��Výpočet odbočného n i v e l a č n í h o pořadu č . 1 :S t ř edn í chyby :

počet odd í lů nR = 2s t ř e d n í k i lometrový r o z d í l ró0 [ odmocnina (1/nR∗suma( r ó i ∗ r ó i /Ri ) ) ] = 1.105 mms t ř e d n í k i lometrová chyba nahodi lá m0R [ ró0 /2 ] = 0.553 mms t ř e d n í chyba pro úsek mL [m0∗odmocnina (L) ] = 0.388 mmr o z d í l měření T+Z pro úsek dhL = 0.990 mmMax. dopustná odchylka pro s t ř . km chybu ( IV . řád + PNS) mdHMAXi [ 1 . 0 0 + 1 .77/ ( odmocnina (

nR) ) ] = 2.252 mmMax. r o z d í l měření T+Z pro úsek do 50km ( IV . řád + PNS) dhLMAX [ 5 . 0 0 ∗ ( t r e t i odmocnina (L∗

L) ) ] = 3.125 mmDélka pořadu L = 0.494km

Nive l a čn í pořad s 1 pevnou výškou [ Ge2 � 5 0 . 1 ] .Pořad bude vypočten jako volný s př ipo jen ím na jednu výšku [ Ge2 � 5 0 . 1 ] .Volný n i v e l a č n í pořad z bodu [ Ge2 � 5 0 . 1 ] .∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗∗


Příloha

F.

Výstupy

zevzorového


pořadu

Ge2

Ukázka F.6: Výstup č.8: protokol o vyrovnání nivelačního pořadu „Ge2.vyrÿč pořad+čb H [m] h normální q = 1/p v = oprava [mm] h vyrovnané H vyrovnaná m � s t ř e d n í chyba

výšky [ q ] � suma q 1�k1 . Ge2 � 30 322.097 322.097 0 .0002 . Ge2 � 31 .1 �0.250475 0 .235 0 .031 �0.250444 321.846556 0 .163 0 .23503 . Ge2 � 32 �4.457321 0 .264 0 .035 �4.457286 317.389270 0 .233 0 .49904 . Ge2 � 33 �4.886887 0 .274 0 .036 �4.886851 312.502419 0 .284 0 .77305 . Ge2 � 34 1.535105 0 .377 0 .050 1.535155 314.037574 0 .335 1 .15006 . Ge2 � 34 .1 �2.733328 0 .227 0 .030 �2.733298 311.304276 0 .360 1 .37707 . Ge2 � 35 0.259569 0 .288 0 .038 0.259607 311.563883 0 .385 1 .66508 . Ge2 � 36 �4.048966 0 .213 0 .028 �4.048938 307.514945 0 .400 1 .87809 . Ge2 � 37 .1 �2.466780 0 .240 0 .032 �2.466748 305.048197 0 .414 2 .118010 . Ge2 � 38 �5.722327 0 .420 0 .055 �5.722272 299.325925 0 .433 2 .538011 . Ge2 � 39 0.280808 0 .282 0 .037 0.280845 299.606770 0 .441 2 .820012 . Ge2 � 40 4.977775 0 .208 0 .027 4.977802 304.584572 0 .445 3 .028013 . Ge2 � 41 �0.191268 0 .167 0 .022 �0.191246 304.393326 0 .447 3 .195014 . Ge2 � 42 .1 �3.510191 0 .425 0 .056 �3.510135 300.883191 0 .447 3 .620015 . Ge2 � 43 �0.346469 0 .188 0 .025 �0.346444 300.536747 0 .444 3 .808016 . Ge2 � 44 .1 �8.859870 0 .362 0 .048 �8.859822 291.676925 0 .436 4 .170017 . Ge2 � 45 �15.096341 0 .278 0 .037 �15.096304 276.580621 0 .426 4 .448018 . Ge2 � 46 �8.349696 0 .282 0 .037 �8.349659 268.230962 0 .412 4 .730019 . Ge2 � 47 �4.400178 0 .205 0 .027 �4.400151 263.830811 0 .400 4 .935020 . Ge2 � 48 �9.033442 0 .231 0 .030 �9.033412 254.797399 0 .383 5 .166021 . Ge2 � 49 .1 �10.956699 0 .256 0 .034 �10.956665 243.840734 0 .360 5 .422022 . Ge2 � 50 .1 �1.269822 0 .221 0 .029 �1.269793 242.570941 0 .337 5 .643023 . Ge2 � 53 .1 3 .811597 0 .177 0 .023 3.811620 246.382561 0 .315 5 .820024 . Ge2 � 54 .1 �3.706019 0 .418 0 .055 �3.705964 242.676597 0 .248 6 .238025 . Ge2 � 55 0.677236 0 .201 0 .026 0.677262 243.353859 0 .203 6 .439026 . Ge1 � 36 .1 239 .463 �3.890906 0 .369 0 .049 �3.890857 239.463002 0 .000 6 .8080

28 . Ge2 � 50 .1 242.570941 242.57094129 . Ge2 � 51 5.856767 0 .348 248.42770830 . Ge2 � 52 �4.084180 0 .146 244.343528


148

Příloha G. SQL skript pro kontrolu nivelačních dat v databázi BODY.DBF

Příloha G

SQL skript pro kontrolu nivelačníchdat v databázi BODY.DBF

V této příloze najdete kompletní SQL skript, pomocí kterého jsou generovány tabulkys chybnými nebo neúplnými údaji v databázi BODY.SQL. Výstupem ze skriptu „kontroly-nivelace.sqlÿ je soubor „kontroly-nivelace.texÿ. Ten je ve formátu pro program LATEX. Po-mocí programu pdfcslatex.exe z něj vygenerujeme PDF soubor s výsledními tabulkamichyb, které je možné použít pro další analýzu a jejich opravu. Výsledné tabulky můžetevidět v kapitole 4.2.

Ukázka G.1: SQL skript pro kontrolu nivelačních dat v databázi BODY.DBF „kontroly-nivelace.sqlÿ/∗%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %% kontro ly�n i v e l a c e . s q l %% %% Verze : 1.0 %% %% Autor : Petr Souček , pe t r . soucek@cuzk . cz %% Datum vy t vořen í : 24.12.2007 %% Spouš tě t pod už iva te l em : soucekp read /@iskn %% %% Info : Skr ip t , k t e rý v yp i s u j e chybné záznamy v da tabáz í n i v e l a čn í ch bodů %% %% Vytvořeno pro : %% %% Změny ve s k r i p t u : %% 1.1 ( . .2007 ) : %% %% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%∗/

SET SPACE 1SET NUMWIDTH 12SET LINESIZE 8000SET NEWPAGE 0SET PAGESIZE 0SET ECHO OFFSET HEADING OFF



SET FEEDBACK OFFSET VERIFY OFFSET TRIMOUT ONSET TRIMSPOOL ONSET SERVEROUTPUT ON format wrapped s ize 1000000

�� @D:\ s k r i p t y \ kontro ly�n i v e l a c e . s q l

DEFINE VYSTUP ADR = ”D:\ s k r i p t y \”

PROMPT ZACATEK SKRIPTUSET TERMOUT OFF

spoo l &VYSTUP ADR. kontro ly�n i v e l a c e . tex

select ’ \begin { t ab l e } [ hptb ] ’ from dual ;select ’ \begin { c en te r } ’ from dual ;select ’ \begin { tabu la r }{ | l | l | l | } ’ from dual ;select ’ \ h l i n e ’ from dual ;select

’ \ t e x t b f { č í s l o bodu} & \ t e x t b f {název pořadu} & \ t e x t b f {druh s t a b i l i z a c e } \\ ’| | CHR(13) | | ’ \ h l i n e ’ | | CHR(13) | | ’ \ h l i n e ’

from dual;select

BOD CISLO | | ’ & ’ | | PORAD | | ’ : ’ | | PORAD NAZ | | ’ & ’ | | DRUH STAB | | ’ \\ ’| | CHR(13) | | ’ \ h l i n e ’

from NIVELACNI DBF BODYwhere (DRUH STAB in (select DRUH STAB from NIVELACNI DBF BODY group by DRUH STAB having count (∗ ) < 10

) ) OR (DRUH STAB = ’ ’ ) OR (DRUH STAB IS NULL)order by DRUH STAB;select ’ \end{ tabu la r } ’ from dual ;select ’ \ capt ion {Seznam n i v e l a č n í c h bodů , u kterých j e v databáz i chybně uveden druh

s t a b i l i z a c e ( případně není vyplněn vůbec ) .} ’ from dual ;select ’ \ l a b e l { tab : tchybnydruhstab i l } ’ from dual ;select ’ \end{ c en te r } ’ from dual ;select ’ \end{ t ab l e } ’ from dual ;

select CHR(13) | | CHR(13) | | ’ ’ from dual ;

select ’ \begin { t ab l e } [ hptb ] ’ from dual ;select ’ \begin { c en te r } ’ from dual ;select ’ \begin { tabu la r }{ | l | l | l | } ’ from dual ;select ’ \ h l i n e ’ from dual ;select

’ \ t e x t b f { č í s l o bodu} & \ t e x t b f {název pořadu} & \ t e x t b f {druh značky} \\ ’| | CHR(13) | | ’ \ h l i n e ’ | | CHR(13) | | ’ \ h l i n e ’

from dual;select

BOD CISLO | | ’ & ’ | | PORAD | | ’ : ’ | | PORAD NAZ | | ’ & ’ | | ZN | | ’ \\ ’| | CHR(13) | | ’ \ h l i n e ’

from NIVELACNI DBF BODYwhere (ZN = ’ ’ ) OR (ZN IS NULL) OR (ZN = 0)order by ZN;select ’ \end{ tabu la r } ’ from dual ;select ’ \ capt ion {Seznam n i v e l a č n í c h bodů , u kterých j e v databáz i chybně uveden druh

značky ( případně není vyplněn vůbec ) .} ’ from dual ;select ’ \ l a b e l { tab : tchybnydruhznacky} ’ from dual ;select ’ \end{ c en te r } ’ from dual ;select ’ \end{ t ab l e } ’ from dual ;




spoo l o f f

SET TERMOUT ONPROMPT KONEC SKRIPTUe x i t



Ukázka G.2: Soubor ve formátu LATEX s chybnými nebo neúplnými nivelačními daty v da-tabázi BODY.DBF „kontroly-nivelace.texÿ\begin{ t ab l e } [ hptb ]\begin{ c en te r }\begin{ tabu la r }{ | l | l | l | }

\hline\textbf{ č í s l o bodu} & \textbf{název pořadu} & \textbf{druh s t a b i l i z a c e } \\\hline\hlineKj6�8a & Kj 6 : Holubice�Křtiny � 1 . odbočný pořad & Č V \\\hlineZ12bc�26.2 & Z12bc : Kdyně�Všeruby & HT \\\hlineLc2�0.1 & Lc 2 : Prostě jov�Polkov ice & N c \\\hlineBg014�6 & Bg014 : Bezděkov�Chrást u Plzně & \\\hlineBg014�12 & Bg014 : Bezděkov�Chrást u Plzně & \\\hlineBg02�25 & Bg02 : Rokycany�Chrást & \\\hlineHc02�10 & Hc02 : Řenče�Skašov & \\\hlineHd04�18 & Hd04 : Staňkov�Koloveč & \\\hlineI c 03�2 & Ic 03 : S t r a š i c e �Dobřív & \\\hlineI c 03�9 & Ic 03 : S t r a š i c e �Dobřív & \\\hlineI f 01�76 & I f 01 : Koterov�Babín & \\\hline\end{ tabu la r }\caption{Seznam n i v e l a č n í c h bodů , u kterých j e v databáz i chybně uveden druh s t a b i l i z a c e

( případně není vyplněn vůbec ) .}\ label { tab : tchybnydruhstab i l }

\end{ c en te r }\end{ t ab l e }


\begin{ t ab l e } [ hptb ]\begin{ c en te r }\begin{ tabu la r }{ | l | l | l | }

\hline\textbf{ č í s l o bodu} & \textbf{název pořadu} & \textbf{nadm . výška} \\\hline\hlineAe01�3 & Ae01 : Svojš ín�Bor u Tachova & 425 ,832\ ,m \\\hlineAe01�3 & Ae01 : Svojš ín�Bor u Tachova & 425 ,832\ ,m \\\hlineBg03�33 & Bg03 : Radnice�Brodeslavy & 334 ,447\ ,m \\\hlineBg03�33 & Bg03 : Radnice�Brodeslavy & 334 ,447\ ,m \\\hlineHb010�21 & Hb010 : S u l i s l a v �Lochous ice & 429 ,952\ ,m \\\hlineHb010�21 & Hb010 : S u l i s l a v �Lochous ice & 429 ,952\ ,m \\\hlineHd01�2 & Hd01 : Staňkov�Poběžovice & 370 ,532\ ,m \\\hlineHd01�2 & Hd01 : Staňkov�Poběžovice & 371 ,083\ ,m \\\hlineI f 01�8 & I f 01 : Koterov�Babín & 355 ,019\ ,m \\\hlineI f 01�8 & I f 01 : Koterov�Babín & 355 ,019\ ,m \\



\hlineZ12a01�134 & Z12a 01 : Domažlice�Planá u Mariánských Lázní & 480 ,011\ ,m \\\hlineZ12a01�134 & Z12a 01 : Domažlice�Planá u Mariánských Lázní & 480 ,011\ ,m \\\hlineZ18 c1�36a & Z18 c 1 : Vese l í�Javorník � 1 . odbočný pořad & 262 ,819\ ,m \\\hlineZ18 c1�36a & Z18 c 1 : Vese l í�Javorník � 1 . odbočný pořad & 262 ,819\ ,m \\\hline\end{ tabu la r }\caption{Seznam n i v e l a č n í c h bodů , k t e r é j sou v databáz i zadány d u p l i c i t n ě .}\ label { tab : tchybnedupl i c i tbody }

\end{ c en te r }\end{ t ab l e }


Příloha H. Ukázky importních SQL skriptů pro naplnění nivelačních dat do databáze

Příloha H

Ukázky importních SQL skriptů pronaplnění nivelačních dat do databáze

V této příloze najdete ukázku importních SQL skriptů, kterými můžeme vytvořit anaplnit databázi nivelačních bodů. SQL skripty jsou vytvořeny pomocí programu dbf2sql.exe.Najdete zde obě varianty: pro databázi MySQL i pro databázi ORACLE. Procesem migracedat do relační databáze se zabývá kapitola 4.

Ukázka H.1: Importní SQL skript ve verzi pro databázi MySQL „BODY mysql.sqlÿ�� SQL importní s k r i p t pro naplnění SQL databáze BODY��DROP TABLE IF EXISTS NIVELACNI DBF BODY;��CREATE TABLE NIVELACNI DBF BODY (

GRS80 FI FLOAT(18 ,15) ,GRS80 LA FLOAT(18 ,15) ,PORADVARCHAR(8 ) ,PORAD NAZ VARCHAR(40) ,PRED BOD VARCHAR(13) ,BOD CISLO VARCHAR(13) ,R FLOAT( 5 , 3 ) ,VZDALENOST FLOAT( 7 , 3 ) ,VYSKA FLOAT( 8 , 3 ) ,ROK INT(4 ) ,POPIS BODU VARCHAR(40) ,UZ JED VARCHAR(9 ) ,PARC CISLO VARCHAR(7 ) ,ZM 50 VARCHAR(5 ) ,SMO 5 VARCHAR(32) ,ZN INT(2 ) ,STUPEN INT(1 ) ,DRUH STAB VARCHAR(3 ) ,STAB ORGAN INT(2 ) ,STAB JMENO VARCHAR(20) ,STAB DATUM INT(4 ) ,INFO VARCHAR(16) ,SOUR Y FLOAT(10 ,3 ) ,SOUR X FLOAT(11 ,3 ) ,LAMBDA 1 INT(2 ) ,LAMBDA 2 INT(2 ) ,LAMBDA 3 FLOAT( 4 , 1 ) ,FI 1 INT(2 ) ,FI 2 INT(2 ) ,



FI 3 FLOAT( 4 , 1 ) ,GS INT(6 ) ,GN INT(6 ) ,BA INT(3 ) ,MERENOVARCHAR(1 ) ,OZN VARCHAR(1 ) ,OZNACENI VARCHAR(10) ,RAD INT(2 )

) ;�� Celkovy pocet importovanych zaznamu : 85405��COMMIT;INSERT INTO NIVELACNI DBF BODY

( GRS80 FI , GRS80 LA , PORAD, PORAD NAZ, PRED BOD, BOD CISLO, R, VZDALENOST, VYSKA, ROK,POPIS BODU, UZ JED , PARC CISLO, ZM 50 , SMO 5, ZN, STUPEN, DRUH STAB, STAB ORGAN,STAB JMENO, STAB DATUM, INFO, SOUR Y, SOUR X, LAMBDA 1, LAMBDA 2, LAMBDA 3, FI 1 ,FI 2 , FI 3 , GS, GN, BA, MERENO, OZN, OZNACENI, RAD)

VALUES(49 .006910901205828 ,14 .584916013615672 , ’ I .ZNB ’ , ’ Základní niv . bod I . Lišov ’ , ’NZ14�23 ’ , ’ I .ZNB

’ , 0 . 1 2 0 , 0 . 1 2 0 ,564 .760 ,1940 , ’ Lišov , ská l a v lomu Spraved lnost ’ , ’ 330105301 ’ ,NULL, ’32�22 ’ , ’TŘEBOŇ 8�1 ’ , 18 ,1 , ’S ’ , 3 ,NULL, 1877 , ’HBVIP,ZNB ’ ,747332 .200 ,1163680 .620 ,14 ,35 ,9 . 2,49 ,0 ,27 .2 ,980831 ,980977 , �21 , ’F ’ , ’F ’ , ’ d i sk D7 ’ ,0 ) ;

INSERT INTO NIVELACNI DBF BODY( GRS80 FI , GRS80 LA , PORAD, PORAD NAZ, PRED BOD, BOD CISLO, R, VZDALENOST, VYSKA, ROK,

POPIS BODU, UZ JED , PARC CISLO, ZM 50 , SMO 5, ZN, STUPEN, DRUH STAB, STAB ORGAN,STAB JMENO, STAB DATUM, INFO, SOUR Y, SOUR X, LAMBDA 1, LAMBDA 2, LAMBDA 3, FI 1 ,FI 2 , FI 3 , GS, GN, BA, MERENO, OZN, OZNACENI, RAD)

VALUES(49 .006807032686396 ,14 .585410623266942 , ’ I .ZNB ’ , ’ Základní niv . bod I . Lišov ’ , ’ I .ZNB ’ , ’ I .ZNB�5

’ , 0 . 0 3 6 , 0 . 1 5 6 ,564 .290 ,1940 , ’ Lišov , ská l a v lomu Spraved lnost ’ , ’ 330105301 ’ ,NULL, ’32�22 ’ , ’TŘEBOŇ 8�1 ’ , 4 , 1 , ’S ’ , 4 , ’ Ing . Hrubec ’ ,1940 , ’VIP ’,747297 .890 ,1163696 .920 ,14 ,35 ,10 .9 ,49 ,0 ,26 .8 ,980831 ,980977 , �21 , ’F ’ , ’F ’ , ’ d i sk D7 ’ ,0 ) ;



VALUES(49 .006837098454838 ,14 .585441541452438 , ’ I .ZNB ’ , ’ Základní niv . bod I . Lišov� 1 . odb . pořad ’ , ’ I .

ZNB�5 ’ , ’ I .ZNB�1 ’ , 0 . 0 0 8 , 0 . 00 8 ,564 .957 ,1969 , ’ Lišov , ská l a v lomu Spraved lnost ’ , ’330105301 ’ ,NULL, ’ 32�22 ’ , ’TŘEBOŇ 8�1 ’ , 8 , 1 , ’S ’ , 4 , ’ Ing . Hrubec ’ ,1940 , ’VIB ’,747295 .200 ,1163693 .910 ,14 ,35 ,11 .0 ,49 ,0 ,27 .0 ,980831 ,980977 , �21 , ’F ’ , ’F ’ , ’ d i sk D7 ’ ,0 ) ;

. . .

COMMIT;



Ukázka H.2: Importní SQL skript ve verzi pro databázi Oracle „BODY oracleÿ�� SQL importní s k r i p t pro naplnění SQL databáze BODY��DECLARE PESO TABLE EXIST PLS INTEGER;

BEGINSELECT COUNT(∗ ) INTO PESO TABLE EXIST FROM USER TABLES WHERE TABLE NAME = ’

NIVELACNI DBF BODY ’ ;IF PESO TABLE EXIST = 1 THENEXECUTE IMMEDIATE ’DROP TABLE NIVELACNI DBF BODY ’ ;

END IF ;END;/

SPOOL import dbf body . l og��CREATE TABLE NIVELACNI DBF BODY (

GRS80 FI NUMBER(18 ,15) ,GRS80 LA NUMBER(18 ,15) ,PORAD VARCHAR2(8 ) ,PORAD NAZ VARCHAR2(40) ,PRED BOD VARCHAR2(13) ,BOD CISLO VARCHAR2(13) ,R NUMBER( 5 , 3 ) ,VZDALENOSTNUMBER( 7 , 3 ) ,VYSKANUMBER( 8 , 3 ) ,ROKNUMBER(4 ) ,POPIS BODU VARCHAR2(40) ,UZ JED VARCHAR2(9 ) ,PARC CISLO VARCHAR2(7 ) ,ZM 50 VARCHAR2(5 ) ,SMO 5 VARCHAR2(32) ,ZN NUMBER(2 ) ,STUPEN NUMBER(1 ) ,DRUH STAB VARCHAR2(3 ) ,STAB ORGAN NUMBER(2 ) ,STAB JMENO VARCHAR2(20) ,STAB DATUMNUMBER(4 ) ,INFO VARCHAR2(16) ,SOUR Y NUMBER(10 ,3 ) ,SOUR X NUMBER(11 ,3 ) ,LAMBDA 1 NUMBER(2 ) ,LAMBDA 2 NUMBER(2 ) ,LAMBDA 3 NUMBER( 4 , 1 ) ,FI 1 NUMBER(2 ) ,FI 2 NUMBER(2 ) ,FI 3 NUMBER( 4 , 1 ) ,GS NUMBER(6 ) ,GNNUMBER(6 ) ,BA NUMBER(3 ) ,MERENO VARCHAR2(1 ) ,OZN VARCHAR2(1 ) ,OZNACENI VARCHAR2(10) ,RADNUMBER(2 )

) ;�� Celkovy pocet importovanych zaznamu : 85405��COMMIT;INSERT INTO NIVELACNI DBF BODY

( GRS80 FI , GRS80 LA , PORAD, PORAD NAZ, PRED BOD, BOD CISLO, R, VZDALENOST, VYSKA, ROK,POPIS BODU, UZ JED , PARC CISLO, ZM 50 , SMO 5, ZN, STUPEN, DRUH STAB, STAB ORGAN,STAB JMENO, STAB DATUM, INFO, SOUR Y, SOUR X, LAMBDA 1, LAMBDA 2, LAMBDA 3, FI 1 ,FI 2 , FI 3 , GS, GN, BA, MERENO, OZN, OZNACENI, RAD)

VALUES



(49 .006910901205828 ,14 .584916013615672 , ’ I .ZNB ’ , ’ Základní niv . bod I . Lišov ’ , ’NZ14�23 ’ , ’ I .ZNB’ , 0 . 1 2 0 , 0 . 1 2 0 ,564 .760 ,1940 , ’ Lišov , ská l a v lomu Spraved lnost ’ , ’ 330105301 ’ ,NULL, ’32�22 ’ , ’TŘEBOŇ 8�1 ’ , 18 ,1 , ’S ’ , 3 ,NULL, 1877 , ’HBVIP,ZNB ’ ,747332 .200 ,1163680 .620 ,14 ,35 ,9 . 2,49 ,0 ,27 .2 ,980831 ,980977 , �21 , ’F ’ , ’F ’ , ’ d i sk D7 ’ ,0 ) ;



VALUES(49 .006807032686396 ,14 .585410623266942 , ’ I .ZNB ’ , ’ Základní niv . bod I . Lišov ’ , ’ I .ZNB ’ , ’ I .ZNB�5

’ , 0 . 0 3 6 , 0 . 1 5 6 ,564 .290 ,1940 , ’ Lišov , ská l a v lomu Spraved lnost ’ , ’ 330105301 ’ ,NULL, ’32�22 ’ , ’TŘEBOŇ 8�1 ’ , 4 , 1 , ’S ’ , 4 , ’ Ing . Hrubec ’ ,1940 , ’VIP ’,747297 .890 ,1163696 .920 ,14 ,35 ,10 .9 ,49 ,0 ,26 .8 ,980831 ,980977 , �21 , ’F ’ , ’F ’ , ’ d i sk D7 ’ ,0 ) ;



VALUES(49 .006837098454838 ,14 .585441541452438 , ’ I .ZNB ’ , ’ Základní niv . bod I . Lišov� 1 . odb . pořad ’ , ’ I .

ZNB�5 ’ , ’ I .ZNB�1 ’ , 0 . 0 0 8 , 0 . 00 8 ,564 .957 ,1969 , ’ Lišov , ská l a v lomu Spraved lnost ’ , ’330105301 ’ ,NULL, ’ 32�22 ’ , ’TŘEBOŇ 8�1 ’ , 8 , 1 , ’S ’ , 4 , ’ Ing . Hrubec ’ ,1940 , ’VIB ’,747295 .200 ,1163693 .910 ,14 ,35 ,11 .0 ,49 ,0 ,27 .0 ,980831 ,980977 , �21 , ’F ’ , ’F ’ , ’ d i sk D7 ’ ,0 ) ;

. . .

COMMIT;SPOOL OFF


LITERATURA

Literatura

[1] BÍLEK, J.: Dokumentace měřických nivelačních dat. Diplomová práce, ČVUT v Praze,Fakulta stavební, 2004.

[2] BÖHM, J.: Vyšší geodézie I (geometrická). Praha ČVUT, 1972.

[3] BÖHM, J.; SVOBODA, J.: Geometrická nivelace. SNTL Praha, 1960.

[4] CIMBÁLNÍK, M.; MERVART, L.: Vyšší geodézie 1. Praha ČVUT, 1997.

[5] ČEPEK, A.: Programování 23, Úvod do C++. Praha ČVUT, 1996.

[6] ČERNOHORSKÝ, V.: Vliv vnějšího prostředí na výsledky klasické a elektronickénivelace. Diplomová práce, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 1995.

[7] DEMEL, J.: GRAFY a jejich aplikace. ACADEMIA, 2002, ISBN 80-200-0990-6.

[8] HÁNEK, P.: 250 století zeměměřictví (Data z dějin oboru). Klaudián Praha, 2000.

[9] HAROLD, E. R.: XML Bible, Second Edition. New York: Hungry Minds, Inc., 2001,ISBN 0-7645-4760-7, 1206 s.

[10] HRABĚ, A.; BENEŠ, F.: Vývoj výškových základů na území České republiky. ZÚ vPraze, 1997.

[11] KOSEK, J.: XML pro každého, podrobný průvodce. Grada Publishing, 2000.

[12] MARCHAL, B.: XML v příkladech. Praha: Computer Press, 2000, ISBN 80 7226-332-3,447 s.

[13] MARSA, J.: Nivelační značky ve Spomyšli. Spomyšelské aktuality, Květen 2007: s. 17–19, evidenční číslo MK ČR E 16225, http://www.spomysl.cz/doc/aktuality/2007_2.pdf.

[14] MERVART, L.; CIMBÁLNÍK, M.: Vyšší geodézie 2. Praha ČVUT, 1997.

[15] POKORA, M.: Geodézie pro stavební fakulty. GaK podnik Praha, 1984.

[16] RŮŽIČKA, J.; KLÍMEK, F.: Aktuální zemětřesení pro Google Earth. In SympoziumGIS Ostrava 2007, Ostrava: VŠB, 2007, ISSN 1213-239X.


http://www.spomysl.cz/doc/aktuality/2007_2.pdf

http://www.spomysl.cz/doc/aktuality/2007_2.pdf

LITERATURA

[17] SOUČEK, P.: Analýza výstupních formátů digitálních nivelačních přístrojů. Diplomovápráce, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 2001.
