Download ppt - GEOGRAFIE ČR

GEOGRAFIE ČRúvod, historický vývoj,

administrativní členění

GER2, přednáška 1

letní semestr 2009Mgr. Michal Holub, [email protected]

GEOGRAFIE ČR

- termíny přednášek - sylabus předmětu - blokové cvičení - požadavky ke zkoušce - vstupní dotazník - dotazy?

GEOGRAFIE ČR ÚVOD

Geografie je „multidisciplinární“ věda, zabývající se prostorovým rozšířením jevů na Zemi. Studuje nejen jejich statickou (současnou) podobu, ale také jejich interakci a

vývoj v čase.

GEOGRAFIE ČR ÚVOD

•Geografii lze rozčlenit na více skupin, nejčastější je zhruba toto:

fyzická geografiefyzická geografie (vodstvo, vegetace, orografie, klima, geomorfologie…) socioekonomická geografiesocioekonomická geografie (obyvatelstvo, průmysl, zemědělství, admin. členění…) regionální geografieregionální geografie (FG i SEG v rámci vybraného území)

Podle některých definic sem patří i kartografie.

GEOGRAFIE ČR ÚVOD

My se zaměříme na regionální geografii ČR, a to jak z pohledu

fyzického, tak i socioekonomického.

Kartografií Vás trápit nebudu…

HISTORICKÝ VÝVOJ

• Velká Morava, Přemyslovské Čechy, Habsburkové…• Rakousko-Uhersko do roku 1867-1918• Československo 1918-1938• Česko-Slovenská republika 1938-1939• Protektorát Čechy a Morava 1939-1945• Československá republika 1945-1960• Československá socialistická republika 1960-1990• Česká a Slovenská Federativní Republika 1990-1992• Česká republika 1993-současnost

HISTORICKÝ VÝVOJ

• RAKOUSKO-UHERSKO 1867-1918– státní útvar, vzniklý po prohrané

rakousko-pruské válce přeměnou Habsburské monarchie na unii

– dvě části Předlitavsko a Zalitavsko– součástí Předlitavska i Království České

a Markrabství Moravské– v roce 1910 v mělo Rakousko-Uhersko

51 milionů obyvatel a 676 000 km2

– unie dvou celků je patrná i na znaku

HISTORICKÝ VÝVOJ

• ČESKOSLOVENSKO 1918-1938– státní útvar, vzniklý po rozpadu Rakouska-

Uherska v souvislosti s výsledky 1. sv. války– tzv. První republika– součástí byla Podkarpatská Rus (až 24°39´ v.d.)– toto období končí Mnichovskou dohodou a začíná

Druhá republika

Mapka ukazuje původní hranice Rakouska-Uherska (šedá) a nové

uspořádání po I. sv. válce (červená)

HISTORICKÝ VÝVOJ

• ČESKO-SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1938-1939– státní útvar, vzniklý po Mnichovské dohodě– tzv. Druhá republika– trvala jen 167 dní– již bez Podkarpatské Rusi a části Horních Uher,

oboje si přisvojilo Maďarsko

HISTORICKÝ VÝVOJ

• PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945

– státní útvar, vzniklý po okupaci nacistickým Německem (Protektorat Böhmen und Mähren)

– bez Slovenska (Slovenský štát) a celých Sudet (o třetinu obyvatelstva méně)

– konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války

HISTORICKÝ VÝVOJ• PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945

mapa západní části protektorátu s největším úbytkem území

HISTORICKÝ VÝVOJ

• ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA 1945-1990– obnovení Československa po II. sv. válce, ovšem

již bez Podkarpatské Rusi, která připadla Ukrajině (resp. SSSR)

– 3-4 miliony německého a maďarského obyvatelstva „odsunuto“, tzv. Benešovy dekrety

– konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války– v roce 1960 do názvu vsunut přívlastek

„socialistická“

HISTORICKÝ VÝVOJ

• ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA 1990-1992– po „sametu“ vleklé spory o uspořádání obou

federativních republik– změna názvu nestačila (tzv. „pomlčková válka“)

a tak od 1.1.1993 nenásilně vznikají dva samostatné státní útvary

– dlouhá a náročná jednání týmů premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara

HISTORICKÝ VÝVOJ

• ČESKÁ REPUBLIKA 1993-?– samostatný stát zahrnující Čechy, Moravu a část

Slezska– 78 866 km2, 10 450 000 obyvatel– s Polskem jednání o výměně cca 400 ha území na

Opavsku či průběh hranice se Slovenskem

ČR V RÁMCI EVROPY

• NATO– Severoatlantická

aliance, založena 1949– ČR součástí od roku

1999– bezpečnostní

organizace, reakce západních demokracií na vývoj v Evropě

ČR V RÁMCI EVROPY

• EVROPSKÁ UNIE– vznik v roce 1992 na

základě Maastrichtské smlouvy, navazující na předchozí společenství (EHS, ES)

– ČR součástí od roku 2004, v roce 2007 rozšíření o další země (Bulh.,Rum.)

– ekonomické sdružení, nyní 27 zemí s cca 500 miliony obyvatel

ČR V RÁMCI EVROPY

ČR V RÁMCI EVROPY

- na základě Schengenské dohody z roku 1985 (prováděcí úmluva v roce 1990)

- zaručuje volný pohyb osob v rámci členských zemí

- hraniční přechody jsou odstraněny a hranici lze překročit kdekoliv

- vnější hranice prostoru je střežena pečlivěji, zákaz vstupu udělený v kterémkoliv státě je pak platný i pro celý prostor

- ČR vstoupilo do prostoru v prosinci 2007 a jelikož tak učinilo i Polsko a Slovensko, nemáme žádnou vnější hranici

- ze zemí EU není členy Velká Británie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko a Kypr

- navíc Norsko, Island a Švýcarsko

• SCHENGENSKÝ PROSTOR

ČR V RÁMCI EVROPY

• EUROREGIONY– regionální formy partnerství přes hranice státu– hospodářská, kulturní a společenská spolupráce– „mapy, propagace, silnice, setkání, dotace“

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ

• KRAJE

• OKRESY

• OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

• OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM

• OBCE

• KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

• NUTS regiony soudržnosti


• KRAJE– nově vznikly roku 2000, celkem 14 v ČR

– tzv. Vyšší územní samosprávné celky (VÚSC)

– v letech 1960-99 bylo krajů 7, což bylo z hlediska správy území málo

– Středočeský kraj nemá krajské město, ale sídlo je v Praze

– Krajský úřad vykonává přenesenou působnost státní správy

– nejvyšším představitelem kraje je hejtman

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍKRAJE

Název krajeObyvatelstvo

9/2008okresy

Počet SO ORP

Počet SO POÚ

obce části obcíVýměra v

km2

Hlavní město Praha 1 227 000 0 0 0 1 146 496

Středočeský 1 223 000 12 26 55 1146 2782 11015

Jihočeský 635 000 7 17 37 623 1974 10057

Plzeňský 567 000 7 15 35 501 1543 7561

Karlovarský 309 000 3 7 14 132 516 3315

Ústecký 835 000 7 16 30 354 1139 5335

Liberecký 437 000 4 10 21 216 763 3163

Královéhradecký 554 000 5 15 35 448 1073 4758

Pardubický 515 000 4 15 26 452 992 4519

Vysočina 515 000 5 15 26 729 1443 6925

Jihomoravský 1 145 000 7 21 34 647 871 7066

Olomoucký 642 000 5 13 19 394 755 5159

Zlínský 591 000 4 13 25 304 438 3964

Moravskoslezský 1 251 000 6 22 31 302 636 5533


• OKRESY– od roku 2003 zrušeny okresní úřady, jednotky však

existují dál (statistická jednotka, členění soudů)

– pravomoci okresních úřadů přesunuty „nahoru i dolů“

– celkem 77 v ČR

– od roku 1996 nový okres Jeseník, jinak je jejich členění platné z roku 1960

– dříve se lišily soudní a správní okresy



• OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (ORP)– tzv. obce III. typu

– mezičlánek řízení mezi krajem a obcí

– celkem 205 v ČR

– agenda odpovídá zhruba bývalým okresním úřadům, proto se těmto územím říká „malé okresy“


• OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM (POÚ)

– tzv. obce II. typu

– část pravomocí jako obec „trojková“

– celkem 389 v ČR


• OBEC– obec je základní článek státní správy i samosprávy– jeden či více katastrů– obec spravuje volené zastupitelstvo a rada obce, v

čele je starosta (primátor)– obec má vlastní hospodaření (rozpočet)– celkem cca 6500 obcí v ČR– intravilán a extravilán


• KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ– obec může mít více katastrů (obec Hostivice – k.ú.

Hostivice a k.ú. Litovice)– jedinečný název v rámci ČR– obec, městská část či osada– celkem cca 13 500 k.ú.– v rámci k.ú. jsou parcely a budovy číslovány

souvislou číselnou řadou


• NUTS regiony soudržnostiNUTS regiony soudržnosti– statistická jednotka pro potřeby Eurostatu a dotační politiky

– členění ČR zapadá do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v rámci Evropské unie

– návrh členění ČR (NUTS 1 až 3) schválen v lednu 1999

– úroveň NUTS 1NUTS 1 zahrnuje celou ČR

– úroveň NUTS 2NUTS 2 slučuje některé kraje (8 jednotek)

– úroveň NUTS 3NUTS 3 je totožná s kraji

– úroveň NUTS 4NUTS 4 je totožná s okresy

– úroveň NUTS 5NUTS 5 je totožná s obcemi

