Integrované nástroje rozvoje území
Ing. Jan Binek, Ph.D.
Regionální rozvoj a praxe
Přednáška č. 4.0
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie
HLAVNÍ BODY
Detailní seznámení se s integrovanými nástroji:
Co to je?
Proč to je?
Jak se to realizuje?
Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP) – územní dimenze v oblasti vzdělávání.
Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) – zesílená územní dimenze v sociální oblasti (vedle ORP s výskytem sociálně vyloučené lokality).
2
Integrované přístupy byly uplatňovány zejména iniciativami EU na podporu rozvoje měst, např. URBAN /1994–2013/, URBACT /2002–2013/.
Nařízení EP a Rady (ES) č. 1083/2006 obsahuje opatření prosazující integrovaný územní rozvoj a podporu meziregionální spolupráce. Užit pojem integrovaný plán udržitelného rozvoje měst.
Základní doporučované rysy integrovaných strategií definuje Lipská charta o udržitelných evropských městech z roku 2007. V rámci města by měla být věnována zvláštní pozornost deprivovaným nebo upadajícím čtvrtím.
Rámec integrovaných nástrojů (definice a cíle ITI a CLLD) pro období 2014–2020 stanoví Nařízení EP a Rady (ES) č. 1303/2013.
Konkrétní přístup rozpracován v dohodách o partnerství s jednotlivými státy.
VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V EU
Spojeny především s využíváním fondů EU.
Výslovně nadefinovány až pro období 2014–2020, jsou ale zmiňovány již v prvním období 2004–2006 po vstupu ČR do EU:
Společný regionální operační program (SROP) – uplatnění v prioritě 2 – Regionální rozvoj infrastruktury, součást opatření 2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst.
SROP – Integrované plány cestovního ruchu byly specifickým nástrojem používaným v prioritě 4 – Rozvoj cestovního ruchu.
OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) –podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova – podpora pilotních integrovaných územních strategií rozvoje venkova připravených místními akčními skupinami (10 MAS).
VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V ČR (I)
2007–2013: Koncept integrovaných přístupů v řadě operačních programů. Do praxe ve větší míře dostaly pouze integrované plány rozvoje měst a místní rozvojové strategie místních akčních skupin.
Integrované plány rozvoje měst (IPRM) – uplatnění v regionálních operačních programech (ROP) a tematických operačních programech a dále také v rámci Integrovaného operačního programu (IOP).
regenerace a revitalizace brownfields,
revitalizace specifických městských zón,
modernizace veřejných prostranství,
rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdělávání,
rozvoj infrastruktury zdravotní péče,
posilování sociální soudržnosti, kvality života, zdraví městského obyvatelstva.
VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V ČR (II)
IRPM byly určeny pro regionální centra daných regionů soudržnosti (v praxi většinou krajská města), v některých regionálních operačních programech i pro menší města.
Města se schváleným IPRM v období 2007–2013
VYUŽITÍ IPRM 2007–2013
.
POZITIVA A NEGATIVA IPRM
Pozitiva IPRM Negativa IPRM
snaha o uplatnění „vyšší úrovně“ strategického plánování
pokus o hledání vhodných synergií
možnost využití větších objemových finančních rámců na řešení potřebné infrastruktury
posílení partnerství ve městech
obsahové zaměření strategií pouze na problémy řešené na katastrálním území samotného města nebo v rámci vymezené zóny
menší provázanost ROP a IOP s ostatními operačními programy
málo účinná bonifikace projektů IPRM v dalších OP
vysoké nároky na administrativní zabezpečení
nejasná závaznost a malá účinnost smlouvy mezi předkladatelem IPRM a řídicím orgánem
Slouží k provázanějšímu rozvoji městských i venkovských regionů.
Integrovaný přístup = věcná (provázané tematické/sektorové intervence), územní (realizace intervencí ve spojitém území) a časová (sladění návazností intervencí) provázanost intervencí realizovaných na základě integrované strategie rozvoje území.
ČR má pro období EU 2014–2020 tři integrované nástroje:
• Integrované územní investice (ITI)
• Integrované plány rozvoje území (IPRÚ)
• Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)
Způsob jejich užití je zakotven v Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020 (MPIN) (schválen usnesením vlády ČR č. 682 ze dne 27. srpna 2014, resp. verze 2 z vydané 10. listopadu 2015).
8
INTEGROVANÉ NÁSTROJE 2014–2020
VYUŽITÍ ITI A CLLD VE VYBRANÝCH STÁTECH EU
DoP = Dohoda o partnerství
* Bylo již uplatňováno i v předchozím období jako tzv. Local Enterprise Partnership (LEP). Formální označení ITI není používáno.
Stát Schválení
DoP EK ITI CLLD
Financování
ERDF ESF EAFRD
ITI CLLD ITI CLLD ITI CLLD
ČR 26. 8. 2014 ANO ANO x x x x x
SR 20. 6. 2014 ANO ANO x x x x
Polsko 21. 5. 2014 ANO ANO x x x x x
Německo 15. 8. 2014 soubor regionálních programů
Rakousko 17. 10. 2014 NE ANO x x
Španělsko 4. 11. 2014 NE ANO x x x
Francie 8. 8. 2014 soubor regionálních programů
Anglie 15. 10. 2014 ANO* ANO x x x x x x
Irsko 18. 11. 2014 NE ANO x
ÚZEMNÍ DIMENZE
Dohoda o partnerství: „Je chápána jako možnost koncentrovat prostředky z programů ESI fondů ve specifických typech území podporující jednak konkurenceschopnost (v závislosti na rozvojový potenciál) ČR a také zohledňující požadavek na vyrovnávání územních disparit (ve vztahu k vnitřní diferenciaci území a koncentraci problémů ekonomického, sociálního či environmentálního charakteru). Územní zaměření intervencí v programech financovaných z ESI fondů bude respektovat specifická hlediska.“
Zakotvena v jednotlivých operačních programech, které se promítají do Národního dokumentu k územní dimenzi (NDÚD).
ÚZEMNÍ DIMENZE
REGIONÁLNÍ A NÁRODNÍ STÁLÁ KONFERENCE
Pro lepší identifikaci potřeb území a zajištění propojenosti s řídícími orgány (ŘO) byly vytvořeny komunikační platformy:
Na krajské úrovni Regionální stálá konference (RSK).
Na celostátní úrovni Národní stálá konference (NSK).
Nástrojem pro výměnu informací regionální akční plány krajů (viz přednáška 1. 3.)
KOORDINACE ÚZEMNÍ DIMENZE
.
regionální úroveň národní úroveň
Systém stálých konferencí
Rada vlády pro ESI fondy
Předseda vlády,
ministři (MMR, MF,
MPO, MŠMT, MD, MŽP,
MPSV, MZe), primátor hl.
m. Prahy
Rezortní tematické pracovní skupiny
s územním průmětem
Národní stálá
konference MMR (ORP, NOK), ŘO,
věcní garanti, ASZ, AK ČR, SMO ČR, NS
MAS, SMS ČR
Regionální stálá
konference Kraj, nositelé IN, střední a malá města,
SMS ČR, SPOV, KS MAS,
manažer RIS3, KHK, NNO, VŠ,
ASZ, KÚP
Komora ITI a IPRÚ
Nositelé ITI, IPRÚ,
relevantní ŘO,
SMO ČR, ASZ, MMR
(ORP)
Komora regionální Zástupci 13
RSK, relevantní ŘO, AK ČR,
SMO ČR, NS MAS, SMS ČR,
ASZ, MMR (ORP)
Využití RSK při řízení
územní dimenze
OP
Rada na pracovní úrovni
MMR, ÚV, Rady vlády, ministerstva,
HMP, AK ČR, SMO ČR, NS MAS, NNO, ASZ, ČSÚ, HK ČR, AK ČR, ÚOHS,
TAČR, VOP, SOCR aj.
Operativní pracovní skupina pro integrované nástroje a území
dimenzi ŘO, MMR,
vybraní zástupci ITI/IPRÚ
Operativní pracovní
skupina pro CLLD
ŘO, MMR, vybraní
zástupci CLLD
Operativní pracovní skupina
Regionálních stálých
konferencí ŘO, MMR, vybraní
zástupci RSK
PS Zaměst-nanci
PS Vzdělávání
Další pracovní skupiny
Komora CLLD
Zástupci KS MAS,
relevantní ŘO, NS
MAS, SMS ČR, ASZ,
MMR (ORP)
OPERAČNÍ PROGRAMY ČR 2014–2020
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)
OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)
OP Zaměstnanost (OP Z)
OP Doprava (OP D)
OP Životní prostředí (OP ŽP)
Integrovaný regionální operační program (IROP)
OP Praha – pól růstu (OP PPR)
OP Technická pomoc (OP TP)
Program rozvoje venkova 2014–2020 (PRV)
OP Rybářství (OP R)
OP Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce)
15 Regionální rozvoj a praxe
IN 2014–2020: TYPY ÚZEMÍ A VAZBA NA OP
.
Typ
nástroje
Typ území navržený pro jejich
implementaci
Operačního programy,
z nichž je nástroj
financován
ITI Metropolitní oblasti a aglomerace (nad
300 tis. obyvatel)
IROP, OP D, OP VVV, OP
PIK, OP Z, OP ŽP, OP PPR
IPRÚ
Ostatní významné aglomerace (krajská
centra + statutární město Mladá Boleslav
se svým zázemím)
IROP, OP D, OP Z
CLLD
Venkovská území s přesahem do
městských regionů dle platné definice
územní působnosti MAS a kvalitativního
vymezení PRV. Důraz na periferní území
s přesahem do území stabilizovaných a
částečně do rozvojových.
IROP, OP Z, OP ŽP, PRV
FINANČNÍ ALOKACE ALOKACE NA INTEGROVANÉ NÁSTROJE DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
.
ÚZEMNÍ DIMENZE PRO ROZVOJ MĚST A JEJICH ZÁZEMÍ (ITI+IPRÚ)
OP Doprava: veřejná doprava (SC 1.4), telematika, bezpečnost dopravy (SC 2.3)
OP VVV: SC 1.1; 1.2; 1.3; 2.1; 2.2; 2.3; 2.4; 2.5
OP PIK: 1.1; 1.2; 2.1; 4.2; 2.2; 2.3; 2.4; 3.5.
IROP: silnice II. a III. třídy (SC 1.1), cyklostezky za prací (SC 1.2), sociální služby (SC 2.1), sociální podnikání (SC 2.2), vzdělávání a celoživotní učení (SC 2.4), kulturní památky (SC 3.1)
OP ŽP: teoreticky hodně ale žalostná alokace
OP ZAM: 1.1.1; 2.1.1
Podrobnosti – viz příslušné OP a NDÚD.
ÚZEMNÍ DIMENZE PRO ROZVOJ VENKOVA (CLLD)
IROP 4.1 1.2; 1.3; 2.1; 2.2; 2.3; 2.4; 3.1; 3.3
OPZ 2.3.1
OP ŽP (4.2; 4.3): výsadba lesů, likvidace bolševníku a křídlatky
PRV (19): viz operace 19.2.1 19.3.1 v dokumentu PRV, články odkazují na články Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1305/2013.
Domácí úkol z 1. 3. 2017:
Vyhledat si a prostudovat
libovolnou strategii ITI
a libovolnou strategii CLLD MAS.
OTÁZKY:
Jak hodnotíte strukturu strategie?
Jak hodnotíte kvalitu zpracování strategie?
Co konkrétně vás nejvíce zaujalo?
CO VÁS ZAUJALO NA INTEGROVANÝCH STRATEGIÍCH?
Vymezení území – stanoví nositelé nástroje (nositelé IN).
Zpracování integrované strategie, v níž je zakotven způsob uplatnění nástroje.
Hodnocení a schválení integrované strategie MMR a řídícími orgány (ŘO) operačních programů.
Realizace projektových výzev (výzvu schválí ŘO, nositel IN vybírá projekty, kontroluje realizaci).
Podávání zpráv o plnění integrované strategie.
21
POSTUP UPLATNĚNÍ INTEGROVANÉHO NÁSTROJE
22
ÚZEMÍ ITI A IPRÚ
INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI)
Metropolitní oblasti celostátního významu (území s koncentrací více než 300 000 obyvatel): Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Olomouc, Hradecko-Pardubická – celkem 7.
Hlavními tématy řešenými v rámci nástroje ITI jsou:
Doprava
Trh práce
Propojení výzkumných kapacit a aplikace jejich výstupů do praxe
Inovace a podnikání
Oblast životního prostředí včetně technické infrastruktury
Veřejné služby (sociální, zdravotní a vzdělávací)
ITI a IPRÚ využily pro vymezení vlastní metodiky
VYMEZENÍ ÚZEMÍ ITI (I) Praha: Užití dat od mobilních operátorů, dojížďka do zaměstnání
a do škol, rezidenční suburbanizace (počet přistěhovalých, počet dokončených bytů, počet obyvatel), omezení na SO ORP.
Brno: Pracovní vazby, ,vyjížďka za prací do Brna, časová dostupnost Brna veřejnou hromadnou dopravou, Počet spojů veřejné hromadné dopravy do Brna, časová dostupnost Brna individuální automobilovou dopravou, podíl dětí ve věku 6–14 let vyjíždějících do ZŠ v Brně, počet významných proudů dojížďky do škol (mimo základních)
Olomouc: Tříjádrová aglomerace (Prostějov, Přerov), dojížďka pracujících, časová dostupnost osobním automobilem, vzdělanostní struktura obyvatelstva, analýza zaměstnanosti v high-tech sektorech.
OLOMOUCKÁ AGLOMERACE (= ZÓNY A + B)
.
VYMEZENÍ ÚZEMÍ ITI (II) Ostrava: Na základě expertního posouzení (dojížďka do
zaměstnání, syntetický ukazatel vzdělanosti, podíl zaměstnaných v high-tech průmyslu a službách), devítijádrové území (Ostrava, Karviná, Havířov, Opava, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnice, Nový Jičín, Příbor), denní pracovní migranti, nespojité území spojeno.
Plzeň: Bylo zváženo 8 demografických, 3 ekonomické, 5 územně technických a 3 ukazatele dopravní struktury
Ústecko-chomutovská aglomerace: Hustota zalidnění a zóna rezidenční suburbanizace (intenzita bytové výstavby a podíl migrantů), povrchové doly, významné průmyslové podniky, páteřní dopravní vztahy
Hradecko-pardubická aglomerace: Vyjížďka do zaměstnání a do škol, administrativní hranice okresů
INTEGROVANÉ PLÁNY ROZVOJE ÚZEMÍ (IPRÚ)
Nástroj pro udržitelný rozvoj regionálních pólů růstu (aglomerace 100 000 a více)
České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Mladá Boleslav, Zlín, Liberec-Jablonec nad Nisou – celkem 6
Krajská města + Mladá Boleslav
Témata rozvoje:
Veřejné služby (hlavně sociální)
Vzdělávání a trh práce
Dopravní obslužnost
VYMEZENÍ ÚZEMÍ IPRÚ
České Budějovice: Správní obvod ORP České Budějovice
Jihlava: Pracovní vztahy, podíl ekonomicky aktivních vyjíždějících za prací
do Jihlavy, časová dostupnost Jihlavy veřejnou hromadnou dopravou, počet spojů veřejné hromadné dopravy do Jihlavy, časová dostupnost Jihlavy individuální automobilovou dopravou, podíl dětí ve věku 6–14 let vyjíždějících do ZŠ v Jihlavě, počet významných proudů dojížďky do škol
Karlovy Vary: 25 sociodemografických a ekonomických charakteristik,
které byly srovnány s dojížďkou do zaměstnání, složitě vymezené území bylo uměle oříznuto na základě Politiky územního rozvoje z roku 2008 a ZÚR Karlovarského kraje 2010. Bez vysvětlení přidán Nejdek.
Mladá Boleslav: Sousední obce a obce na silnici č. I/16 + obec Rokytec
Zlín: Vymezení na základě problémových a rozvojových oblastí
Liberecko- Jablonecká aglomerace: 16 dílčích demografických,
ekonomických a územně technických ukazatelů, intenzita osobní a nákladní dopravy, dojížďka do zaměstnání a škol, síť IDS.
29
Struktura strategie ITI/IPRÚ
Popis území a zdůvodnění jeho výběru
• Socio-ekonomická analýza
• Analýza stakeholderů
• Analýza problémů a potřeb
• SWOT analýza
Analytická část
• Stanovení vize, strategických cílů, specifických cílů a opatření
• Koincidenční matice
• Vazba na horizontální témata
• Vazba na strategické dokumenty
Strategická část
• Popis řízení včetně řídící a realizační struktury a komunikace nositele IN
• Popis realizace partnerné spolupráce
• Monitorování a hodnocení plnění strategie
Implementační část
• Finanční plán a indikátory
• SEA hodnocení
• Mapa území
• Analýza rizik
• Seznam obcí aglomerace
• Doklad o schválení strategie zastupitelstvem nositele
• Vzor Statutu a Jednacího řádu ŘV
• Vzor Statutu a Jednacího řádu PS ŘV
• Čestné prohlášení
Přílohy
KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD
Nástroj určený pro venkovská území, město nesmí mít více než 25 000 obyvatel, území musí mít 10 000–100 000 obyvatel
Realizován přes místní akční skupiny
Velká část MAS fungovala již v minulém programovém období (LEADER), připojeni obcí, vznik nových MAS
Partnerství veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru
K 11. 11. 2016 Národní síť MAS ČR evidovala 180 MAS.
Realizace CLLD zpracována ve strategii CLLD pro území MAS
31
ÚZEMNÍ POKRYTÍ MAS
PRINCIPY METODY CLLD
Teritoriální přístup
Přístup zespodu nahoru
Místní veřejno-soukromá partnerství
Inovativní přístup
Integrovaný a multisektorový přístup
Decentralizovaná administrace
Síťování
Spolupráce
TÉMATA PRO MAS FINANCOVANÁ PŘES CLLD
Rozvoj lokální ekonomiky: investice do zemědělství a lesnictví, nezemědělských mikropodniků a malých podniků a sociálního podnikání.
Řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňovaní.
Realizace opatření na zvýšení podílu udržitelných forem dopravy, zejména cyklodopravy do škol a do zaměstnání.
Komplexní řešeni zvýšení bezpečnosti dopravy.
Deinstitucionalizace peče o zdraví formou terénních sociálních služeb.
Zvýšení kvality a dostupnosti vzdělávání a celoživotního učení v oblasti klíčových kompetencí (přírodovědné a technické obory).
Zefektivnění prezentace a posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví.
Možnost pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje.
U vybraných MAS, na jejichž území se rozkládají chráněná území, odstranění nepůvodních druhů (křídlatka a bolševník) a výsadba dřevin.
34
Struktura strategie
CLLD území MAS
Popis území a zdůvodnění jeho výběru
• Socioekonomická analýza
• SWOT analýza
• Analýza problémů a potřeb
Analytická část
• Stanovení vize, strategických cílů, specifických cílů a opatření
• Popis integrovaných a inovativních rysů strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky
• Vazba na strategické dokumenty
• Akční plán obsahující popis programových rámců
• Vazba na horizontální témata
Strategická část
• Popis řízení včetně řídící a realizační struktury MAS
• Popis administrativních postupů pro vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výběr projektů s uvedením plánované personální kapacity
• Popis animačních aktivit
• Popis spolupráce mezi MAS na národní a mezinárodní úrovni a přeshraniční spolupráce
• Popis zvláštních opatření pro hodnocení
Implementační část
• Finanční plán a indikátory pro programované rámce
• Mapa území a seznam obcí
• Popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie
• Analýza rizik
• Čestné prohlášení
Přílohy
STRUKTURA OPATŘENÍ PROGRAMOVÉHO RÁMCE (IROP)
Specifický cíl strategie
Název opatření
Vazba na specifický cíl IROP
Popis opatření – cíl opatření a zdůvodnění potřeb
Typy (témata) projektů
Příjemci podpory – možní příjemci dotace.
Minimální a maximální výše způsobilých výdajů:
Principy preferenčních kritérií (konkrétní kritéria budou stanovena až ve výzvě MAS)
Výsledky – Indikátory a jejich hodnoty
MOŽNÁ STRUKTURA STRATEGICKÉ ČÁSTI SCLLD
Priorita Priorita
Priorita
Vize
Strategický cíl (indikátory SC)
Opatření CLLD
indikátory dle NČI
Opatření indikátory
Obecná struktura strategické části
Specifický cíl
Specifický cíl
Specifický cíl
Opatření CLLD
indikátory dle NČI
Opatření indikátory
Opatření CLLD
indikátory dle NČI
Opatření indikátory
Opatření indikátory
Finanční a časový plán
Strategický cíl (indikátory SC)
Priorita
Akční plán pro vlastní zdroje
Individuální projekty z OP
KRITÉRIA HODNOCENÍ SCLLD (I) Kritéria formálních náležitostí
1. Odpovídá struktura SCLLD požadavkům definovaným v MPIN?
2. Byly dodány všechny povinné přílohy?
3. Obsahují povinné přílohy požadované náležitosti definované v MPIN?
Kritéria přijatelnosti
1. Je území vymezeno na základě statisticky podložených charakteristik?
2. Vychází SWOT analýza ze socioekonomické analýzy?
3. Vychází analýza potřeb ze socioekonomické analýzy?
4. Představuje SWOT analýza a analýza potřeb východisko pro strategickou část?
5. Obsahuje SCLLD popis takových opatření, která jsou vzájemně integrovaná?
6. Má MAS popsány používané komunikační a animační aktivity?
7. Vyplývá z nastavených postupů, že jsou transparentní?
8. Odpovídají údaje vč. orgánů MAS v SCLLD údajům v žádosti o standardizaci?
9. Je v implementační části popsaná organizace řízení integrovaného nástroje ve fázi tvorby i realizace strategie (rozdělení rolí a kompetencí apod.)?
KRITÉRIA HODNOCENÍ SCLLD (II)
Kritéria přijatelnosti
10. Jsou definovány postupy administrace projektů konečných žadatelů?
11. Odpovídá vymezení zájmových skupin zaměření SCLLD?
12. Jsou zastoupeny všechny významné zájmové skupiny ve vztahu k zaměření SCLLD?
13. Je v implementační části popsán způsob monitoringu a vyhodnocování plnění integrované strategie?
14. Jsou v analýze rizik jednoznačně popsána rizika ohrožující realizaci strategie?
15. Jsou v analýze rizik popsána opatření k řízení identifikovaných rizik?
16. Jsou principy pro určení preferenčních kritérií v souladu se zaměřením integrované strategie CLLD?
.
STAV HODNOCENÍ STRATEGIÍ CLLD K 24. 2. 2017
STAV HODNOCENÍ STRATEGIÍ CLLD K 24. 2. 2017
ÚKOLY MAS VE VZTAHU K SCLLD Zpracování strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD).
Propagace SCLLD, informování o SCLLD.
Vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení a objektivních preferenčních kritérií pro výběr projektů.
Příprava a zveřejňování výzev na úrovni MAS k podávání žádostí o podporu.
Výběr projektů k realizaci v souladu se SCLLD a stanovení výše podpory.
Přijímání a hodnocení žádostí o podporu.
Zajištění administrace SCLLD a projektů vybraných k realizaci v rámci jednotlivých programů – Sledování plnění SCLLD a podpořených projektů (evaluace).
Realizace animačních aktivit směřujících k naplňování SCLLD – Podpora potenciálních příjemců v rozvíjení projektových záměrů a přípravě žádostí směřujících k naplňování SCLLD
Koordinace aktivit místních aktérů směřujících k naplňování SCLLD.
POSTUPY PRO VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV A ADMINISTRACI PROJEKTŮ (I)
Řídící orgán OP (ŘO) vyhlásí průběžnou výzvu na předkládání žádostí o podporu v rámci CLLD, ve které může stanovit určité společné prvky výzev MAS, postupů a hodnotících kritérií (principy pro tvorbu hodnoticích kritérií, případně vylučovací kritéria zajišťující soulad s programem).
MAS připraví výzvu MAS k předkládání žádostí o podporu v rámci své SCLLD a předloží ji ke schválení ŘO (respektive platební agentuře Státního zemědělského intervenčního fondu = SZIF).
ŘO, resp. platební agentura SZIF si stanoví rozsah údajů výzvy MAS, které podléhají schválení. ŘO má právo ve výzvě ŘO stanovit některá kritéria pro hodnocení a výběr projektů jako povinná, dále může stanovit kritéria doporučující.
V rámci výzvy MAS je uveden přesný popis způsobu výběru projektů a v případě PRV je také vymezena alokace na jednotlivé Fiche SCLLD vyhlášené výzvy MAS. Výzva rovněž obsahuje kritéria pro hodnocení a výběr projektů stanovená s důrazem na soulad projektu s SCLLD a příslušným programem a v souladu s principy pro určení preferenčních kritérií MAS v SCLLD
MAS vyhlásí výzvu MAS na předkládání žádostí o podporu v rámci specifické výzvy ŘO. MAS výzvu vyhlašuje prostřednictvím MS2014+ (v případě PRV prostřednictvím IS SZIF) a na svém webu.
Žádosti o podporu jsou vkládány prostřednictvím MS2014+, v případě PRV prostřednictvím IS SZIF.
Příjem projektů Kanceláří MAS, ke každému projektu bude uvedeno registrační číslo.
POSTUPY PRO VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV A ADMINISTRACI PROJEKTŮ (II)
MAS provede výběr projektů – výše jejich podpory nesmí překročit maximální procentuální výši podpory projektů stanovenou na výzvě ŘO, výši podpory projektu může snížit na úrovni výzvy MAS.
MAS postoupí vybrané projekty ŘO (respektive platební agentuře SZIF v případě PRV) k závěrečnému ověření jejich způsobilosti před schválením.
ŘO (respektive platební agentura SZIF v případě PRV) provádí kontrolu způsobilosti projektů a ověření administrativní kontroly.
ŘO (respektive platební agentura SZIF v případě PRV) schválí způsobilé projekty, v pořadí a ve výši podpory schválené MAS k realizaci (ŘO/platební SZIF může schválenou výši podpory snížit, pokud o to požádá žadatel, nebo nebudou požadované výdaje způsobilé v plné výši).
Je vydán právní akt o poskytnutí/převodu podpory ze strany ŘO programu, platební agentury SZIF v případě PRV, nebo oprávněného zprostředkujícího subjektu.
Projekty budou vyvěšeny na webové stránce MAS.
Klíčové projekty MAS jsou administrovány v souladu s postupem pro administraci klíčových projektů MAS popsaným v implementační části SCLLD a rovněž v souladu s pravidly stanovenými v řídicí dokumentaci příslušného programu. MAS musí zajistit dodržení transparentních a nediskriminačních postupů hodnocení a výběru projektů.
DOPORUČENÍ GaREP KE ZLEPŠENÍ UPLATNĚNÍ INTEGROVANÝCH NÁSTROJŮ
Plán rozvoje aglomerace v návaznosti na strategii ITI/IPRÚ (doplnění Strategie ITI/IPRÚ)
Akční plán SCLLD pro vlastní zdroje z území MAS
Plán společných aktivit svazku obcí ve vazbě na SCLLD
Viz METODIKA pro zlepšení komplexních podmínek realizace společných rozvojových aktivit a projektů obcí a měst a zvýšení efektivity jejich spolupráce (certifikovaná metodika MMR 009/2015, výstup projektu č. TD020018)
AKČNÍ PLÁN SCLLD PRO VLASTNÍ ZDROJE MAS
Volitelná část SCLLD, resp. plán na SCLLD volně navazující.
Byl zmiňován pouze v Manuálu (Metodice) SCLLD, nicméně jde o dokument s velkým potenciálem.
Opatření financovaná formou CLLD mají poměrně přesně vymezený obsah i procesy s nimi spojené.
Opatření v akčním plánu pro vlastní zdroje jsou velkou výzvou pro spolupráci všech aktérů na území MAS a minimálně pro koordinaci rozvojových aktivit → posílení animační role MAS.
AKČNÍ PLÁN SCLLD – POSTUP
1. Specifikace „ostatních“ opatření v SCLLD – zejména rozlišení, které typy subjektů budou realizátory
2. Seskupení témat podle (převažujících) realizátorů (podle kompetencí)
3. Konkretizace rozvojových aktivit potenciálních realizátorů
4. Návrh společných aktivit a financování jejich činnosti
PLÁN SPOLEČNÝCH AKTIVIT SVAZKŮ OBCÍ VE VAZBĚ NA SCLLD
= Minimalistická verze rozvojové koncepce svazku obcí.
Za situace, kdy je území svazků detailně zanalyzováno v rámci SCLLD, tak není nezbytné znovu analyzovat. Klíčové je domluvit se na obsahu spolupráce.
Musí obsahovat následující informace:
vize spolupráce obcí (proč spolupracují, čeho by chtěli společně dosáhnout, jaké hlavní problémy chtějí vyřešit),
typy činností svazku, témata činnosti a konkrétní projekty/činnosti včetně zodpovědností za jejich realizaci,
specifikace fungování svazku.
PLÁN SPOLEČNÝCH AKTIVIT – POSTUP TVORBY
1. Stanovení základní představy o fungování a zaměření svazku obcí
2. Výběr z opatření SCLLD MAS, která se potkávají s dohodnutým zaměřením spolupráce
3. Doplnění dalších specifických opatření
4. Konkretizace opatření – Návrh konkrétních projektů / činností a způsobů (finance, odpovědnosti…)
5. Rozpis konkrétních kroků minimálně na nejbližšího půl roku
UŽITEČNÉ MATERIÁLY
Pokyny ke komunitně vedenému místnímu rozvoje určené místním aktérům (verze 2, srpen 2014, překlad textu EK) http://nsmascr.cz/content/uploads/2014/09/guidance_clld_local_actors_cs.pdf
Manuál pro integrované územní investice: ITI (Zpracovatel MEPCO ve spolupráci se SMO ČR) – řada využitelných postupů (struktura strategií ITI a CLLD je obdobná) http://www.smocr.cz/data/fileBank/f9454283-3c85-4997-858f-20ff3f735c3f.pdf
Nový koncepční nástroj na zlepšování podmínek pro předškolní a základní vzdělávání na úrovni správních obvodů ORP.
Nositeli, tj. tvůrci a garanty, jsou MAS, ORP či mikroregiony.
MAP je podmínkou pro čerpání dotací z IROP, postupně bude nezbytné, aby v něm byly všechny záměry, které žádají o dotaci.
Na zpracování „dokumentů“ MAP naváží projekty MAP II, v rámci nichž budou realizovány plánované aktivity.
Cíle MAP – shodnout se na prioritách a připravit akční plán:
Zkoordinovat investice do školství v SO ORP.
Zkvalitnit vzdělávací procesy.
Rozvinout spolupráci a vzájemnou podporu škol.
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁNY ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ (MAP)
.
NOSITELÉ MAP
Aktivita 0 – Příprava
Aktivita 1 – Akční plánování
Podaktivita A) Rozvoj partnerství
Podaktivita B) Dohoda o prioritách
Podaktivita C) Akční plánování
Podaktivita D) Budování znalostních kapacit
Aktivita 2 – Realizace plánu
Aktivita 3 – Evaluace plánu
Aktivita 4 – Řízení MAP
PROCESNÍ AKTIVITY PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI MAP (dle Postupů zpracování MAP – Příloha č. 2 výzvy k
předkládání projektů MAP)
1. Úvod
2. Manažerský souhrn
3. Analytická část
3.1 Obecná část analýzy (popis území, vzdělávacích organizací…)
3.2 Specifická část analýzy (popis témat k řešení, aktérů, rizik…)
3.3 Východiska pro strategickou část (klíčové problémy, SWOT-3)
4. Strategická část – strategický rámec priorit MAP do r. 2023
5. Akční plán
6. Implementační část
NÁVODNÁ STRUKTURA MAP
Řídící výbor jako hlavní schvalující orgán
Setkání a diskuze:
Ředitelé škol
Zástupci organizací neformálního vzdělávání
Zřizovatelé škol
Rodiče…
Dotazníková šetření:
MŠMT
Informace o situaci ve školách
Konkrétní plány škol
Kvalitu významně ovlivňuje zapojení expertů na vzdělávání
HLAVNÍ PRVKY ZPRACOVÁNÍ MAP
LOGIKA STRATEGICKÉHO RÁMCE MAP
povinná témata doporučená témata
volitelná témata
VIZE
STRATEGICKÉ CÍLE
PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY
AKČNÍ PLÁN: OPATŘENÍ – aktivity škol, spolupráce, infrastruktura
STRUKTURA STRATEGICKÉHO RÁMCE MAP TIŠNOV
1. Vize
2. Popis zapojení aktérů
3. Popis priorit a cílů
4. Vazby cílů MAP na opatření
5. Prioritizace projektových záměrů při posouzení souladu pro intervence z IROP a OP VVV
6. Prioritizace ostatních investičních projektových záměrů bez přímé vazby na IROP a OP VVV
7. Prioritizace projekt. záměrů realizovaných pomocí šablon OP VVV
8. Prioritizace neinvestičních projekt. záměrů mimo šablony OP VVV
Povinná opatření
Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost – inkluze – kvalita
Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem
Doporučená opatření
Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků
Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky „STEM“, což zahrnuje i EVVO, nově se do této oblasti zahrnuje i umělecká tvorba a užívá se zkratky „STEAM“).
Kariérové poradenství v základních školách
Průřezová a volitelná opatření
„TEMATICKÁ“ OPATŘENÍ MAP
MAP ORP TIŠNOV – UKÁZKA CÍLŮ A PRIORIT
Strategický cíl Priority
1.1 Posílit individuální přístup k potřebám dětí a žáků a zvýšit
jejich vnitřní motivaci ke vzdělávání (obecná didaktika)
Uplatňování nových výukových přístupů a metod
Rozvinutí diagnostiky a poradenství pro děti a žáky
1.2: Zkvalitnit proces vzdělávání a rozvinout znalosti a
dovednosti dětí a žáků (oborová didaktika)
Uplatňování nových výukových přístupů a metod, zkvalitňování výuky
Využití specializovaných odborných učeben a jejich vybavení k inovativnímu přístupu ve výuce
1.3: Zlepšit podmínky pro osobní rozvoj pedagogů a vytvořit ve školách novým
výzvám otevřené a vzájemně se podporující týmy
Vzdělávání pedagogických pracovníků ve vazbě na jejich individuální potřeby
Metodická a konzultační podpora pedagogů, sdílení a vzájemná podpora mezi
pedagogickými pracovníky
1.4 Posílit působení organizací neformálního vzdělávání na
rozvoj základní gramotnosti a klíčových kompetencí
Uplatnění neformálního vzdělávání pro rozvoj kompetencí dětí a žáků, spolupráce a propojení
aktivit organizací neformálního vzdělávání v návaznosti na formální vzdělávání
AKČNÍ PLÁN MAP – STRUKTURA
Akční plán = realizační koncovka MAP
Popis opatření naplňujících strategické cíle MAP
– zdůvodnění,
– aktivity škol,
– aktivity spolupráce,
– infrastrukturní aktivity
Akční plán na školní rok 2017/2018 – Konkrétní aktivity (činnosti), které je třeba organizačně zajistit
– Popis
– Garant
– Zapojené organizace
– Náklady (v tis. Kč)
– Zdroj financování
Dotazník k aktivitám
Strategický rámec
Diskuze
.
ZÁKLADNÍ OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ
Celoživotní vzdělávání
Neformální vzdělávání
Formální vzdělávání
Počáteční vzdělávání
Další profesní vzdělávání
Zájmové vzdělávání
Ostatní neformální vzdělávání (zejména zajišťované NNO)
= nástroj pomoci městům a obcím při sociálním začleňování sociálně vyloučených obyvatel z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) za místní podpory Agentury pro sociální začleňování (ASZ) – pro obce, které chtějí systematické řešení.
ASZ zpracovalo metodiku k uplatnění KPSVL.
Postup uplatnění:
Analýza situace
Vytvoření lokálního partnerství (obec – úřady – NNO – školy a školská zařízení – policie – zaměstnavatelé – veřejnost)
Vytvoření Strategického plánu sociálního začleňování (SPSZ)
Uplatnění KPSVL
Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL)
.
SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY V ČR
Úvodní část
Analytická část
Kvalitativní charakteristika
Kvantitativní indikátory
Popis problémů a problémová analýza
SWOT analýza
Návrhová část: oblast – zastřešující dokumenty – priorita – obecný cíl – specifický cíl (není povinný) – opatření
Přílohy: alokace, projektové fiše, monitorovací indikátory OPZ / IROP / OP VVV
Struktura strategického plánu soc. začleňování
Sociální politika a sociální služby, prevence sociální patologie
Zaměstnanost
Bydlení
Vzdělávání
Projekty a implementace.
Pro každou z oblasti vzniká obvykle v rámci lokálního partnerství pracovní skupina.
V rámci KPSVL možná podpora z OP ZAM, OP VVV, IROP.
Hlavní řešené oblasti
Agentura pro sociální začleňování
Ministerstvo práce a sociální věcí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo pro místní rozvoj (bydlení)
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo spravedlnosti
Úřad práce ČR
Kraj
Školy a školská zařízení
Poskytovatelé sociálních služeb
Probační a mediační služba
Neziskové organizace
Klíčoví partneři pro KPSVL
1. MPIN
2. NDÚD
3. Kolik aglomerací využívá ITI?
4. Kolik aglomerací využívá IPRÚ?
5. Kolik MAS působí v ČR?
6. Kolik nejvíce obyvatel může mít město, aby mohlo být součástí Místní akční skupiny?
7. IROP
8. ŘO
9. SPSZ
10. ASZ
KVÍZ
Děkuji za pozornost.
Ing. Jan Binek, Ph.D.
GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství
nám. 28. října 3, Brno
[email protected], www.garep.cz