MEDZINÁRODNÝ VEDECKÝ ČASOPIS MLADÁ VEDA / YOUNG SCIENCE Číslo 2 (špeciálne vydanie), ročník 6., vydané vo februári 2018 ISSN 1339-3189 Kontakt: [email protected], tel.: +421 908 546 716, www.mladaveda.sk Fotografia na obálke: Schwebebahn, Wuppertal. © Branislav A. Švorc, foto.branisko.at
REDAKČNÁ RADA doc. Ing. Peter Adamišin, PhD. (Katedra environmentálneho manažmentu, Prešovská univerzita, Prešov) doc. Dr. Pavel Chromý, PhD. (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Univerzita Karlova, Praha) prof. Dr. Paul Robert Magocsi (Chair of Ukrainian Studies, University of Toronto; Royal Society of Canada) Ing. Lucia Mikušová, PhD. (Ústav biochémie, výživy a ochrany zdravia, Slovenská technická univerzita, Bratislava) doc. Ing. Peter Skok, CSc. (Ekomos s. r. o., Prešov) prof. Ing. Róbert Štefko, Ph.D. (Katedra marketingu a medzinárodného obchodu, Prešovská univerzita, Prešov) prof. PhDr. Peter Švorc, CSc.,predseda (Inštitút histórie, Prešovská univerzita, Prešov) doc. Ing. Petr Tománek, CSc. (Katedra veřejné ekonomiky, Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ostrava)
REDAKCIA PhDr. Magdaléna Keresztesová, PhD. (Fakulta stredoeurópskych štúdií UKF, Nitra) Mgr. Martin Hajduk (Inštitút histórie, Prešovská univerzita, Prešov) RNDr. Richard Nikischer, Ph.D. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha) Mgr. Branislav A. Švorc, PhD., šéfredaktor (Vydavateľstvo UNIVERSUM, Prešov) PhDr. Veronika Trstianska, PhD. (Ústav stredoeurópskych jazykov a kultúr FSŠ UKF, Nitra) Mgr. Veronika Zuskáčová (Geografický ústav, Masarykova univerzita, Brno)
VYDAVATEĽ Vydavateľstvo UNIVERSUM, spol. s r. o. www.universum-eu.sk Javorinská 26, 080 01 Prešov Slovenská republika
© Mladá veda / Young Science. Akékoľvek šírenie a rozmnožovanie textu, fotografií, údajov a iných informácií je možné len s písomným povolením redakcie.
Vol. 6 (2), pp. 1-13
1 http://www.mladaveda.sk
PREFERENCE RODIN S DĚTMI PŘI
VÝBĚRUAKTIVIT A ATRAKTIVIT
CESTOVNÍHO RUCHU
PREFERENCES OF FAMILIES WITH CHILDREN IN THE SELECTION
OF ATTRACTIVENESS IN TOURISM
Roman Švec, Petra Martíšková, Michaela Koubková1
Roman Švec působí jako odborný asistent na katedře cestovního ruchu a marketingu Vysoké
školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Výzkumná a pedagogická činnost je
svázána s oblastí marketingu, obchodu a cestovního ruchu, kde rovněž působí v praxi na
pozici vedoucí obchodního oddělení. Petra Martíšková působí jako odborná asistentka na
Katedře cestovního ruchu a marketingu Vysoké školy technické a ekonomické v Českých
Budějovicích. Ve svém výzkumu se zaměřuje na marketing a maloobchod, zejména na
problematiku řízení vztahů se zákazníky, známou pod zkratkou CRM. Michaela Koubková
působí jako pomocná vědecká síla na Katedře cestovního ruchu a marketingu Vysoké školy
technické a ekonomické v Českých Budějovicích.
Roman Švec is an assistant professor at the Department of Tourism and Marketing at The
Institute of Technology and Business in České Budějovice, Czech Republic. His research and
pedagogical activities focus on trade and tourism. Petra Martíšková is an assistant professor at
the Department of Tourism and Marketing at The Institute of Technology and Business in
České Budějovice, Czech Republic. She focuses on marketing and retailing in her research
studies, especially on the topic of customer relationship management, abbreviated as CRM.
Michaela Koubková is an auxiliary scientific force at the Department of Tourism and
Marketing The Institute of Technology and Business in České Budějovice, Czech Republic.
Abstract
The article deals with the issue of preferences of families with children in tourism activities.
Families with children in the Czech Republic are becoming an important segment for tourism,
due to the number of children born around 2010. There are many studies that analyze various
segments of tourism (business travelers, VIP clients, seniors), but in the case of families with
children, there are more sociological studies than research preferences that can help to better
understand the needs of this segment of clients.
Keywords: preference, family, tourism, factors
1 Adresa pracoviště: Ing. Roman Švec, Ph.D., Ing. Petra Martíšková, Ph.D., Bc. Michaela Koubková, Vysoká
škola technická a ekonomická, Katedra cestovního ruchu a marketingu, Okružní 10, 370 01 České Budějovice,
Česká republika
E-mail: [email protected], [email protected], [email protected]
Vol. 6 (2), pp. 1-13
2 http://www.mladaveda.sk
Abstrakt
Článek se věnuje problematice preferencí rodin s dětmi v rámci aktivit cestovního ruchu.
Rodiny s dětmi se v České republice stávají v této době, díky počtu narozených dětí kolem
roku 2010, významným segmentem pro cestovní ruch. Existuje mnoho studií, které analyzují
nejrůznější segmenty cestovního ruchu (obchodní cestující, VIP klientela, senioři),
ale v případě rodin s dětmi existují spíše sociologické studie, než výzkum preferencí, který
může pomoci k lepšímu pochopení požadavků tohoto segmentu klientů.
Klíčová slova: preference, rodina, cestovní ruch, faktory
Úvod
Aktivity ohledně cestování jsou známé již z období cca 4 000 př.n.l. Goldner a Ritchie (2012),
nicméně cestovní ruch jako vědní disciplína je zkoumána od počátku 20. století (Jindra,
2011), kdy jsou mapovány jeho dopady a přínosy (Kašpar, 2011). Nové definice cestovního
ruchu přináší např. Palatková a Zichová (2011), nebo Kotíková (2010), nicméně již i tyto
zdroje přestávají postihovat současnou šíři aktivit cestovního ruchu. Na definicích cestovního
ruchu nepanuje zatím shoda (Morley, 2009), kdy někteří, autoři, charakterizují cestovní ruch
jako součást (pododvětví) pohostinských služeb např. Scollo, Lal, Hyland a Glantz (2003),
nebo Olsen, Ching-Yick, a West (1998).
Sice nepanuje úplná shoda ve vymezení cestovního ruchu, ale shoda na významnosti
cestovního ruchu pro současnou společnost a národní hospodářství je patrná u většiny autorů
publikujících v minulosti např. Diamond (1977), či Heng a Low (1990), ale také autorů
současných např. Goldner a Ritchie (2012), či Mason (2015). Cestovní ruch je často
označován jako průřezové odvětví (Vystoupil a kol., 2006) zahrnující rozličné dílčí služby
(informační, dopravní, ubytovací, atraktivity) (Gunn, 1997). Cestovní ruch je často vnímán
jako rozsáhlý systém vytvářející nabídku produktů, které jsou spotřebovávány účastníky
cestovního ruchu (Middleton, 2009); Horner, Swarbrooke, 2007). Pro trh cestovního ruchu je
typické poskytování služeb (Payne, 1996), který definuje službu jako činnost, která má v sobě
určitý prvek nehmatatelnosti a vyžaduje určitou interakci se zákazníkem nebo s jeho
majetkem, kde výsledkem služby není převod vlastnictví. Souhlas s touto definicí lze nalézt
např. u Kotlera a Kellera (2012), Grönrosse (1994), či Zimákové (2007). Obrovský význam
služeb uvádí rovněž Vajčnerová (2009), či Bull (1991), Neal, Yusal a Sirgy (2007).
Pro úspěšné zavedení služeb na trh je třeba znát své zákazníky a vědět jaké jsou jejich
potřeby (Hitl, 2009). O potřebách se obecně zmiňují např. Lester (1995), Brooks (2003) a
Kerzner (2009). Blíže potřeby potom rozvádí mimo jiných také Kučerová (1997), Plamínek
(2008), popř. Gillernová (2006). Lidské potřeby lze uspokojit mimo jiné také službami,
o kterých se ze zahraničních autorů zmiňují např. Inman (1985) či Lipsey a Nakamura (2006).
Současní účastníci cestovního ruchu jsou ve svých požadavcích nároční, hledají nové zážitky,
dobrodružství, mají zájem vést zdravý životní styl a chtějí poznávat místní kulturu (Yeoman,
2008). Pro uspokojení svých potřeb využívají řadu služeb, které uvádí např. Vavrečka (2012).
V současné době se pozornost provozovatelů podniků cestovního ruchu, ale také destinačních
managementů soustřeďuje na segment rodin s dětmi. Výraz segment, jako část zákazníků
dostupných na trhu využívají např. (Kotler a Keller, 2012). Pro potřeby cestovního ruchu
charakterizuje segment trhu Orieška (2010) jako relativně homogenní skupinu účastníků
Vol. 6 (2), pp. 1-13
3 http://www.mladaveda.sk
cestovního ruchu, která se z určitého hlediska dostatečně liší od ostatních skupin účastníků.
Čertík a kol. (2001) segmentací trhu rozumí členění trhu na různé skupiny zákazníků, které
mají společné charakteristiky. Jednotlivé segmenty, podle něho, potom vytvářejí cílové trhy,
na které se podniky zaměřují. Podle Novacké a kol. (2010) je „segment klientely určitá
skupina (podmnožina) osob, se specifickými vlastnostmi nebo zájmy z celé všeobecně dané
skupiny lidí“. Dále uvádí, že segmenty lze rozdělit podle demografických charakteristik (věk,
rodinný status, pohlaví…), podle geografických charakteristik, podle délky pobytu a podle
zájmu. Jak uvádí Indrová a kol. (2004) „segmentace trhu cestovního ruchu je důležitá kvůli
lepšímu poznání potřeb zákazníků a vytvoření správné marketingové strategie“.
Z grafu 1 je vidět, jak se vyvíjí populační křivka v ČR od roku 1989, který je
považován za přelomový z důvodu změny politického režimu. Od roku 1993 byl počet
narozených dětí nižší, než počet zemřelých, což mělo za následek stárnutí populace
(Carnevale, Cohn, Kent a kol., 2007) a snižování počtu obyvatel. Situace se mění až v roce
2006, kdy se trend obrací a počet narozených je až do roku 2011 vyšší, než počet zemřelých.
Od roku 2011 se počty již zásadně neliší.
Graf 1: Živě narození a zemřelí od roku 1989
Zdroj: upraveno dle dat CZSO 2018b
Tento fakt potvrzuje také graf 2, který zobrazuje přírůstky a úbytky obyvatel v posledních
letech. Díky tomuto grafu je zřejmé, že nejvíce obyvatel se v posledních letech narodilo
v letech 2007 a 2008 potom opět dochází k propadům v počtu narozených, až v posledních
několika letech se situace stabilizovala.
Vol. 6 (2), pp. 1-13
4 http://www.mladaveda.sk
Graf 2: Přírůstek/úbytek počtu obyvatel
Zdroj: CZSO 2018a
Díky vysokému počtu narozených v letech 2007 a 2008 dochází na trhu cestovního ruchu
k zajímavé situaci, kdy rodiny s dětmi kolem deseti let významně cestují a stávají se tak
zajímavým segmentem cestovního ruchu. Je důležité si uvědomit, že početnější rodina přináší
větší tržby všem podnikům cestovního ruchu, oproti např. segmentu seniorů, kteří v dosti
případech cestují samostatně.
Rodina je v literatuře definována jako skupina osob přímo spjatých příbuzenskými
vztahy, jejíž dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí (Giddens, 1999). „Rodina
představuje nejen sociální prostředí, v němž daný jedinec vyrůstá a socializuje se, ale též
součást většího sociálního celku, společnosti (…), vůči níž si plní určité funkce (Reichel,
2008). Rodina představuje nejen sociální skupinu a součást společnosti, ale také prezentuje v
marketingové oblasti významné zákazníky a spotřebitele (Schieffman, 2004). Ačkoliv dochází
v západních společnostech k snižování počtu novorozených dětí a stárnutí obyvatelstva, strom
života České republiky neodpovídá tomuto trendu ČSÚ (2018c).
Studovaná oblast
Mezi nejčastěji navštěvovaná města patří mimo hlavního města Prahy také známé Karlovy
Vary a dvě města zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO Kutná Hora a Český
Krumlov, který účastníky cestovního ruchu přitahuje nejen, známým hradem a unikátním
komplexem měšťanských domů nad meandrem Vltavy (CzechTourism, 2017), ale také
množstvím aktivit pořádaným právě pro účastníky cestovního ruchu. Český Krumlov je
součástí jihočeského turistického regionu (Cetkovský et al., 2007; Navrátil, Pícha and
Martinát, 2012; popř. Klufová, 2016), který je dlouhodobě oblíbenou destinací cestovního
ruchu. První zmínka je zachována v písemnosti z roku 1253, ale nejstarší osídlení je
zaznamenáno v době 70 000 - 50 000 let před naším letopočtem. (Český Krumlov, 2017a)
Vol. 6 (2), pp. 1-13
5 http://www.mladaveda.sk
dnes je jedním z nejnavštěvovanějších měst ČR a nabízí celou řadu služeb pro turisty (Český
Krumlov, 2017b). Na území města, které má 2216 ha plochy se nachází 143 ubytovacích
zařízení (Risy, 2017a), dva přírodní amfiteátry, 6 muzeí, 39 kulturní zařízení 6 sakrálních
staveb (Risy, 2017b) a hlavní turistická atraktivita Hrad a zámek Český Krumlov a nově
rekonstruovaných klášterů. Na základě závěrů výzkumu, lze shrnout, že většina starších
účastníků cestovního ruchu, preferuje poznávání historie, památek a také lokální gastronomii
a více než 70% se zajímá současně městský turismus (CzechTourism, 2017). Díky těmto
preferencím může hrát Český Krumlov významnou roli v nabídce produktů cestovního ruchu
pro seniory.
Cíle a metodika
Hlavní výzkumným problém článku je zjištění preferencí rodin s dětmi během účasti na
cestovním ruchu. Názory respondentů byly zjišťovány prostřednictvím krátkého dotazníku
distribuovaného právě tomuto segmentu cestovního ruchu. Tento dotazník byl distribuován
během vánoční sezóny, kdy byla aktivity pro rodiny s dětmi významnou součástí nabídky
cestovního ruchu ve zkoumané destinaci.
Dotazník hledal odpověď na 20 faktorů důležitých při výběru dovolené, které mají
blíže určit některé důležité preference segmentu rodiny s dětmi v oblasti cestovního ruchu.
Dotazníky byly distribuovány rodinám s dětmi ve třech ubytovacích zařízeních zkoumané
destinace na přelomu roku 2017/2018, kdy proběhl vrchol zimní sezóny. Zkoumané faktory
představujeme v následujících tabulkách. V levém sloupci je uveden název faktorů a
v pravých sloupcích potom dvě varianty odpovědí, tak jak ukazuje tabulka 1, která zkoumané
faktory a varianty odpovědí představuje.
Faktor Varianta odpovědi A Varianta odpovědi B
1.
Preference aktivní, či
pasivní dovolené Preferuji pasivní odpočinek Preferuji aktivní odpočinek
2.
Preference trávení volného
času Preferuji kulturní atraktivity Preferuji sportovní aktivity
3. Rozhodování o dovolené
O dovolené rozhodují jen
rodiče
Při rozhodování o dovolené mají
slovo rovněž děti
4. Objednávka pobytu Neobjednaný pobyt Objednaný pobyt
5. Způsob dopravy Na dovolenou jezdím autem Na dovolenou jezdím vlakem
6. Způsob dopravy Na dovolenou jezdím autem Na dovolenou jezdím autobusem
7. Lokalita trávení dovolené
Pro dovolenou preferuji
venkovskou lokalitu
Pro dovolenou preferuji městskou
lokalitu
8. Místo trávení dovolené
Dovolenou trávím v České
republice Dovolenou trávím v zahraničí
9. Doba trvání dovolené Dovolená trvá více než 7 dní Dovolená trvá méně než 7 dní
10. Doba realizace dovolené
Na dovolenou jezdím v
sezóně Na dovolenou jezdím mimo sezónu
Tabulka 1: Zkoumané faktory a varianty odpovědí I
Zdroj: vlastní
Vol. 6 (2), pp. 1-13
6 http://www.mladaveda.sk
Faktor Varianta odpovědi A Varianta odpovědi B
11. Parkování
Parkování v uzavřeném
prostoru Místo parkování neřeším
12. Místo lokalizace Klidné místo lokalizace Lokalizace v centru destinace
13. Typ stravování
Využívám stravovacích
služeb Během dovolené si vařím sám
14. Využití informací
Pro pobyt využívám aktuální
informace od ubytovatelů
Informace důležité pro pobyt má
zjištěné před příjezdem
15. Preference ubytování Pro ubytování preferuji hotely Pro ubytování preferuji kempy
16. Preference ubytování Pro ubytování preferuji hotely Pro ubytování preferuji penziony
17.
Využití věrnostních
programů
Využívám věrnostní
programy ubytovacích
zařízení
Nevyužívám věrnostní programy
ubytovacích zařízení
18.
Rozsah doplňkových
služeb
Při pobytu využívám
doplňkové služby
Při pobytu nevyužívám doplňkové
služby
19. Komplexnost služeb Objednávám balíček služeb
Mám objednaný pouze pobyt a
zbytek řeším na místě
20.
On – line objednávka
pobytu Neobjednávám pobyt On-line Objednávám pobyt On-line
Tabulka 2: Zkoumané faktory a varianty odpovědí II
Zdroj: vlastní
Respondentům byly vždy představeny dvě zcela protichůdné varianty odpovědí a nabídnuta
škála pěti typů odpovědí. Odpověď 1 znamenala jasný souhlas s tvrzením v levé části tabulky,
odpověď 2 potom částečný souhlas s tvrzením v levé části tabulky, odpověď 3 neutrální
postoj, odpověď 4 potom znamená částečný souhlas s tvrzením v pravé části tabulky
a odpověď 5 naprostý souhlas s tvrzením v pravé části tabulky. Pro snazší identifikaci
odpovědí byla zvolena Likertova škála s pětibodovou hodnotící stupnicí. V první části
výzkumu bylo pracováno s průměrnými hodnotami za všechny respondenty a hodnoceny byly
preference rodin s dětmi jako celku. Ve druhé části výzkumu byly odpovědi respondentů dále
rozčleněny na dvě skupiny dle věku dětí respondentů, na věk do deseti let a nad deset let. Pro
přehlednost bylo pro vizuální zobrazení využito sémantického diferenciálu – tato metoda je
vytvořena na základě hodnocení postojů k určitému objektu a umožňuje měřit významnost
zkoumaného jevu pro konkrétního respondenta (Chráska, 2007). Machková (2015) uvádí, že
sémantický diferenciál je baterií stejně orientovaných škál, s jejichž pomocí se hodnotí různé
vlastnosti osob či objektů. Další metodou zjišťování dat je zúčastněné vlastní pozorování. Pro
objasnění zkoumané problematiky bylo využito rovněž vlastních praktických zkušeností
autorů při práci se zkoumaným segmentem klientů v analyzované destinaci cestovního ruchu.
Jádro
V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty odpovědí u jednotlivých faktorů. U prvního
faktoru je jasná preference pasivního odpočinku (1,32), kdy je možné říci, že většina
respondentů preferuje pasivní formy cestovního ruchu. S prvním faktorem souvisí i druhý
hodnocený faktor, kdy jsou preferovány kulturní atraktivity nad sportovními aktivitami.
Vol. 6 (2), pp. 1-13
7 http://www.mladaveda.sk
Výsledky u prvních dvou zkoumaných faktorů jsou navzájem logicky provázány a poukazují
na spíše kulturní a pasivní založení respondentů. Třetí faktor zkoumal, jak ovlivňují nákupní
chování rodičů jejich děti. Hodnota 2,30 říká, že o dovolené rozhodují spíše rodiče. Čtvrtý
faktor „Objednávka pobytu“ (2,17) se zabýval dobou objednávky. Z výsledku vychází, že
respondenti neobjednávají pobyty výrazněji dopředu. V případě obou faktorů sledujících
dopravu lze jasně vyhodnotit převahu dopravy autem. V případě srovnání auta s vlekem je
hodnota méně výrazná (1,50), než v případě autobusu (1,27) z čehož lze dedukovat, že při
cestování rodiny s dětmi mimo auta raději preferují vlak, přestože cestovní autem jasně
dominuje. Sedmým faktorem Byla zjištěna preference venkovského prostředí pro rekreaci,
přestože od neutrální hodnoty je preference tohoto typu prostředí vzdálená jen minimálně.
Podobná, spíše neutrální, reakce je patrná také u faktoru „Doba trvání dovolené“. Poslední
faktor „Doba realizace dovolené“ se jasně přiklání k dovolené v sezóně. Jedná se o největší
preferenci v ze všech faktorů první části. Je jasné, že pro tento segment je účelné připravovat
programy právě v sezóně, protože na rozdíl o jiných segmentů nemohou účastníci cestovat
v jiných měsících.
V případě druhé sady otázek se již hodnoty pohybovaly více směrem k hodnotě
neutrální. U faktoru 11 „Parkování“ (2,44) se respondenti přiklánějí k parkování v uzavřeném
prostoru, což může souviset s obavou o rodinný majetek. Faktor 12 potvrzuje, již dříve
zjištěný zájem o klidnější prostředí (2,30). Dalším zkoumaným faktorem byla preference
stravování, kdy respondenti preferují využití stravovacích služeb nad vlastní přípravou stravy.
V případě faktoru „Využívání informací“ (2,25) jsou preferovány informace od ubytovatele,
nad těmi, které respondenti zjišťují při cestě destinace. Neutrálnější odpověď byla
zaznamenána v případě srovnání preferencí využití hotelů a kempů, kdy více preferencí
získala ubytovací zařízení typu hotel. Naopak v případě srovnání hotelů a penziony mají
mírnou převahu penziony. Za zajímavý lze považovat faktor „Využití věrnostních programů“,
kdy poměrně významnou měrou respondenti nedeklarují využívání věrnostních programů
(4,18). V případě faktoru „Doplňkové služby“ je odpověď skoro neutrální. Předposledním
faktorem byla „Komplexnost služeb“, kdy jsou preferovány dopředu sestavené balíčky služeb.
Posledním zkoumaným faktorem byla ochota rezervovat služby prostřednictvím On-line
technologií, kdy vyšla výrazná preference „klasického“ objednávání (1,60). Výsledky přináší
tabulky 3 a 4.
Vol. 6 (2), pp. 1-13
8 http://www.mladaveda.sk
Tabulky 3 a 4: Výsledky bez rozdílu segmentů
Zdroj: vlastní
Druhá část výzkumu potom jednotlivé zkoumané faktory rozebírala dále dle deklarovaného
věku dětí respondentů. Pro větší přehlednost byly zpracovány dva grafy, kdy každý obsahuje
10 faktorů a hodnocení za každý segment zvlášť. V případě prvního faktoru „Preference
aktivní, či pasivní dovolené“ se jedná o minimální odlišnost mezi zkoumanými segmenty a
proto lze říci, že preference dovolené s větším množstvím odpočinku je jedním
z nejdůležitějších faktorů při přípravě produktů pro tento segment klientů. Nevýznamný rozdíl
byl zaznamenán rovněž v případě faktoru 2 „Preference trávení volného času“, nicméně lze
konstatovat fakt, že rodiny s mladšími dětmi preferují návštěvu kulturních atraktivit více, než
rodiny s dětmi staršími. U faktoru 3 lze vidět trend, kdy se starší děti více účastní výběru
dovolené. V případě faktoru „Objednávka pobytu“ a faktorů „Způsob dopravy“ se preference
dle věkových skupin zásadně neodlišují. Významnější rozdíly byly zaznamenány v případě
faktoru „Lokalita trávení dovolené“, kdy rodiny se staršími sice také preferovali venkovské
lokality, ale v tomto případě se blíží zjištěná hodnota hodnotě neutrální více, než je tomu
v případě rodin s mladšími dětmi. V případě faktoru „Místo trávení dovolené“ jsou zřetelné
preference dle věkové skupiny, kdy rodiny se staršími dětmi více preferují zahraniční
dovolené a naopak. Významné indiference zaznamenáváme u faktoru „Doba trvání
dovolené“, kdy delší dobu trvání preferují rodiče se staršími dětmi. Naopak v případě
posledního faktoru „Doba realizace dovolené“ není možné nalézt významnější rozdíly
v preferencích. Z první části dotazníku věnujícího se základním preferencím v oblasti výběru
dovolené vyplývá, že největší rozdíly v případě obou segmentů lze nalézt ve zkoumaných
faktorech 7 „Lokalita trávení dovolené“ (1,04), 8 „Místo trávení dovolené“ (1,12) a faktoru 9
„Doba trávení dovolené“ (1,07). U těchto faktorů lze konstatovat významnou závislost na
věku dětí, které se s rodinou účastní cestovního ruchu. Naopak nejmenší rozdíly lze nalézt u
faktoru 1 „Preference aktivní či pasivní dovolené“ (0,07), faktoru 4 „Objednávka pobytu“
(0,03), faktoru 5 „Způsob dopravy“ (0,04) a faktoru 10 „Doba realizace dovolené“ (0,07).
Faktor
Průměrná
hodnota
1.
Preference aktivní, či pasivní
dovolené 1,32
2. Preference trávení volného času 1,59
3. Rozhodování o dovolené 2,30
4. Objednávka pobytu 2,17
5. Způsob dopravy 1,50
6. Způsob dopravy 1,27
7. Lokalita trávení dovolené 2,30
8. Místo trávení dovolené 2,66
9. Doba trvání dovolené 2,72
10. Doba realizace dovolené 1,19
Faktor
Průměrná
hodnota
11. Parkování 2,44
12. Místo lokalizace 2,30
13. Typ stravování 2,07
14. Využití informací 2,25
15. Preference ubytování 2,63
16. Preference ubytování 3,40
17. Využití věrnostních programů 4,18
18. Rozsah doplňkových služeb 2,86
19. Komplexnost služeb 2,08
20. On-line objednávka pobytu 1,60
Vol. 6 (2), pp. 1-13
9 http://www.mladaveda.sk
V případě těchto čtyřech faktorů lze říci, že věk dítěte nemá významnějšího vlivu na
zkoumané preference. Bližší informace uvádíme v grafu 3.
Graf 3: Sémantický diferenciál pro první část výzkumu
Zdroj: vlastní
Druhá část dotazníku byla věnována praktickým vlastnostem poskytovaných služeb. U
zkoumaného faktoru 11 „Parkování“ nebylo zaznamenáno větších rozdílů dle věkových
skupin, což již není pravdou v případě druhého faktoru „Místo lokalizace“. V případě rodin
s mladšími dětmi se jedná o preferenci klidnější lokality nad lokalitou ve středu destinací,
nicméně i druhý zkoumaný segment lokalizaci mimo centra preferuje, ovšem preference zde
není již tak vyhraněná a blíží se spíše neutrální hodnotě. Rozdíl byl zjištěn také v případě
faktoru „Typ stravování“, kdy je ochota připravovat si vlastní stravu vyšší v případě rodin
s menšími dětmi. S rostoucím věkem se také snižuje ochota rodičů vařit během dovolené.
V případě faktoru „Využití informací“ byl zjištěn také zásadní rozdíl, kdy rodiny se staršími
dětmi častěji uvádí ochotu zjišťovat si informace před dovolenou. V případě preference hotelů
a kempů se segmentace opět výrazně projevuje ochotou rodin se staršími dětmi využívat
kempů. Podobné hodnoty vykazuje faktor „Využití věrnostních programů“. Naopak u dalšího
faktoru „Rozsah doplňkových služeb“ lze nelézt významně jiné hodnocení ve vztahu k věku
dětí. Rodiny s mladšími dětmi využívají nabídky doplňkových služeb, naopak rodiny s dětmi
staršími doplňkové služby nevyužívají. V případě posledních dvou zkoumaných faktorů
významnější odlišnosti nejsou odhaleny. Významnější rozdíly byly pozorovány u faktorů 15 a
16 „Preference ubytování“ (1,15 a 1,63). Nejvýznamnější odlišnost byla prokázána v případě
faktoru 8 „Typ stravování“ (2,16) naopak nejméně výrazné diference byly prokázány
v případě faktoru 19 „Místo lokalizace“ (0,14) a faktoru 10 „Parkování“ (0,04). Bližší
informace uvádíme v grafu 4.
Vol. 6 (2), pp. 1-13
10 http://www.mladaveda.sk
Graf 4: Sémantický diferenciál pro druhou část výzkumu
Zdroj: vlastní
Závěr
Na základě preference pasivního odpočinku a ochoty navštěvovat spíše kulturní atraktivity lze
říci, že nabídky podnikatelů by se měly zaměřit právě na tyto aktivity. Zajímavostí je zjištění,
že rodiny s mladšími dětmi preferují významněji návštěvu kulturních atraktivit, než rodiny
s dětmi staršími. Tuto skutečnost lze potvrdit i praktickými zkušenostmi jednoho z autorů
článku. Pro marketing a zaměření se na kupní chování zákazníků je důležitý závěr, že role dětí
při výběru dovolené není dle předpokladů výrazněji významná, ale její významnost roste
s věkem dětí. Je proto zajímavé se při plánování aktivit ohledně podpory prodeje a dalších
komunikačních nástrojů zaměřovat též na starší děti, které se častěji stávají součástí nákupní
jednotky. V případě dopravy jasně dominuje doprava autem, což může být ovlivněno nejen
úsporou času a dostupností tohoto typu dopravy, ale také nutností vozit větší množství často
objemných věcí. Dominance automobilové dopravy je často, ale negativní z pohledu využití
služeb v destinaci. Velmi častým jevem je „rychlý“ odjezd domů poslední den pobytu, který
by mohl být ještě částečně věnován pobytu (např. návštěva některé z atraktivit při cestě
domů), nicméně tato aktivita není častá z důvodu strachu o bezpečnost věcí uložených ve
vozidle a strachem o únavu řidiče. Dalším důležitým výsledkem je zjištění, že tyto rodiny
neobjednávají pobyty výrazněji dopředu.
Významnou zjištěnou preferencí se stává také preference venkovského prostředí pro
rekreaci, nicméně toto zjištění bylo výraznější u segmentu rodin s mladšími dětmi. Venkovské
lokality jsou obecně zajímavou záležitostí pro rekreaci rodin s dětmi, neboť nabízí množství
možností trávení volného času. Je pravdou, že se lze často dozvědět o nutnosti připravovat
dětem vhodné sportovní vyžití, což výzkum preferencí ovšem nedokázal. Dostáváme se tak
do střetu toho co by měli rodiče připravovat a co skutečně během dovolené chtějí s dětmi
dělat. Další již předem očekávanou informací je preference dovolené v čase hlavní sezóny,
kdy mají děti prázdniny, protože na rozdíl o jiných segmentů nemohou účastníci cestovat
v jiných měsících (např. senioři, kterým se věnoval jeden z předcházejících výzkumů autorů
článku.
NEobjednávám pobyt On-
line Objednávám pobyt On-line
Vol. 6 (2), pp. 1-13
11 http://www.mladaveda.sk
Oba zkoumané segmenty projevují zájem spíše o klidnější destinace, což neodporuje
předchozím zjištění preference venkovského prostředí. Jedná se o preferenci klidných a
bezpečných míst s možností venkovního vyžití dětí. Jejich bezpečnost se stává pro mnohé
rodiče prioritou a vybírají takové destinace a taková zařízení, která bezpečnost dětí mohou
zajistit. Zajímavým zjištěním je také fakt, že rodiny s dětmi preferují spíše stravování za
pomocí stravovacích zařízení (přestože v případě rodin s mladšími dětmi je ochota
navštěvovat stravovací zařízení nižší), která v minulých letech nebyla vnímána tak významně
což potvrzují i rozhovory s provozovateli ubytovacích zařízení v rámci jiného výzkumu.
V případě faktoru „Využití informací“ byl zjištěn také zásadní rozdíl, kdy rodiny se staršími
dětmi častěji uvádí ochotu zjišťovat si informace před dovolenou. Tato ochota může být
ovlivněna aktivitou dětí v internetovém prostředí a využíváním mnoha znalostí, které starší
děti mají. Ochota může být ovlivněna také snahou rodičů o přípravu pestrého pobytu pro
starší děti.
Za zajímavý lze považovat dílčí závěr v oblasti faktoru „Využití věrnostních
programů“, kdy poměrně významnou měrou respondenti nedeklarují ochotu využívat
věrnostních programů. Důvodem může být častá změna lokalit pro trávení dovolené, či
četnost cest spojených s dovolenou. V posledních letech se používání věrnostních systémů
významně rozvinulo a tato záležitost se často stává stěžejním faktorem marketingu, nicméně
v tomto segmentu se uplatňování zákaznického marketingu nepreferuje. Důvody jsou dle
pozorování malá pravděpodobnost návratu na dané místo a také neurčitá časová představa pro
případný návrat do dané destinace, či konkrétního zařízení. Z tohoto důvodu doporučujeme
vytvářet intenzivnější věrnostní marketing, který bude zákazníkům nabízet více, než současná
standard v podobě věrnostních karet.
Článek měl za úkol přiblížit preference rodin s dětmi při výběru dovolené, což se na základě
zjištěných informací povedlo, zároveň jsou z těchto informací přijaty závěry a nastíněna
možná doporučení pro podnikatele, destinační managementy, či teoretiky cestovního ruchu.
Tento článok odporúčal na publikovanie vo vedeckom časopise Mladá veda:
doc. RNDr. Josef Navrátil Ph.D.
Použitá literatura
1. BROOKS, I., 2003. Firemní kultura jedinci, skupiny, organizace a jejich chování. Brno: Computer press.
ISBN 80-7226-763-9.
2. BULL, A. et al., 1991. The economics of travel and tourism. Melbourne: Longman Cheshire Pty Ltd. ISBN
0-7299-0175-0.
3. CARNEVALE E., COHN, D., KENT M., MAKI, S., MALSAWMA, Z., SKOLNIK, R. a S. YIN, 2007.
World Population Highlights. In: Population Bulletin. Roč. 62, č..3, s. 1-3. ISSN 0032-468X.
4. CETKOVSKÝ, S., P. KLUSÁČEK, S. MARTINÁT et al., 2007. Some aspects of cross-border cooperation
in Euroregions of the Czech Republic: An example of the Šumava Region. In: Moravian Geographical
Reports. Roč. 15, č.1, s. 43–55. ISSN 1210-8812
5. CzechTourism 2017b. Nejnavštěvovanější památky ČR [online]. [cit. 15. května 2017]. Dostupné z:
http://www.kudyz nudy.cz/aktuality/20-tipu-na-nejnavstevovanejsi-mista-v-cesku.aspx
6. ČERTÍK, M., P. ATTL, J. SYSEL a M. VITÁKOVÁ, 2001. Cestovní ruch, vývoj, organizace a řízení.
Praha: OFF. ISBN 80-238-6275-8.
Vol. 6 (2), pp. 1-13
12 http://www.mladaveda.sk
7. ČESKÝ KRUMLOV, 2017a. Historie města. In. ckrumlov.cz [online]. [cit. 16.září. 2017]. Dostupné z:
http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_ himeck.xml
8. ČESKÝ KRUMLOV, 2017b. Produkty a služby. In. ckrumlov.cz [online]. [cit. 16.září. 2017]. Dostupné z:
http://infoservis.ckrumlov.info/php/katalog/select.php
9. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2018a. Český statistický úřad [online]. [cit. 4. leden 2018]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide
10. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2018b. Český statistický úřad [online]. [cit. 4. leden 2018]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/csu/czso/zive-narozeni-a-zemreli-v-cr-od-roku-1814
11. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2018c. Věková skladba obyvatelstva ČR, 1945 - 2011. Český statistický
úřad [online]. [cit. 4. leden 2018]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce nsf/i/vekova_
skladba_obyvatelstva_cr 44
12. DIAMOND, J., 1977. Tourism's role in economic development: the case reexamined. In: Economic
development and cultural change. Roč. 25, č.3, s. 539-553. ISSN 0013-0079
13. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999, s. 156. ISBN 80-7203-124-4.
14. GILLNEROVÁ, I., 2006. Slovník základních pojmů z psychologie. Praha: Fortuna. ISBN 80-7168-683-2.
15. GOELDNER, Ch. R. a J. R. B. RITCHIE, 2012. Tourism: Principles, practices, philosophies. 12th ed.
Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons. ISBN 978-1-118-07177-9.
16. GUNN, C. A., 1997. Vacationscape: Developing tourist areas. Washington, Taylor and Francis. ISBN 1-
56032-520-8.
17. HENG, T a L. LOW, 1990. Economic impact of tourism in Singapore. In. Annals of Tourism Research.
Roč. 17, č.2, s. 246-269. ISSN: 0160-7383
18. HITL, M., 2009. Strategic Management: Competitivess and Globalization (Concepts and Cases). LEAP
Publishing. ISBN 978-0324-65559-9.
19. CHRÁSKA, M., 2007. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada
Publishing. ISBN 978-80-247-1369-4.
20. INDROVÁ, J. et al., 2004. Cestovní ruch I. Praha: VŠE. ISBN 80-245-0799-4
21. INMAN, R. P., 1985. Managing the service economy: Prospects and Problems. Cambridge University
Press. ISBN 0-521-30647-7.
22. JINDRA, J., 2011. Potenciální směry výzkumu hotelnictví. In: Hotelnictví, turismus a vzdělávání. sborník
recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Praha: VŠH v Praze 8, 2011, s. 104-119.
ISBN 978-8087411-15-5.
23. KAŠPAR, J., 2011. K otázce cestovního ruchu jako vědecké disciplíny. In: Aktuální problémy cestovního
ruchu v kontextu řešení regionálních disparit. Sborník recenzovaných příspěvků. Praha: Vysoká škola
hotelová v Praze 8, 2011, s. 148-154. ISBN 978-80-87411-12-4.
24. KLUFOVÁ, R., 2016. Destination attractiveness of the South Bohemian region from the viewpoint of
spatial data analysis. In: Deturope. Roč. 8, č.1, s. 92-111
25. KUČEROVÁ, I., 1997. Ekonomika se zaměřením na cestovní ruch. Praha, Idea servis. ISBN 80-85970-14-
7
26. LESTER, D., 1995. Theories of personality. A system approach. New Jersey: Tailor a Francis. ISBN 1-
56032-351-5.
27. MACHKOVÁ, H., 2015. Mezinárodní marketing: Strategické trendy a příklady z praxe – 4. aktualiz. a
přeprac. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5366-9.
28. MASON, P. Tourism impacts, planning and management. 3rd Edition Routledge, 2016. ISBN 978-11380-
1629-3
29. MIDDLETON,V. et al., 2009. Marketing in Travel and Tourism. Oxford: Routledge. ISBN 978-07-50686-
93-8.
30. MORLEY, C. L., 1992. Microeconomic theory of international tourism demand. Annals of Tourism
Research. 19(2), 250-267. ISSN 0160-7383.
31. NEAL, J. D., UYSAL, M. a M. J. SIRGY, 2007. The effect of tourism services on travelers’ quality of life.
In: Journal of Travel Research. Roč. 46, roč. 2, s. 154-163. ISSN 0047-2875.
32. NOVACKÁ, L., 2010. Cestovný ruch, technika služieb, delegát a sprievodca. Bratislava: Ekonom, ISBN
978-80-225-2982-2
Vol. 6 (2), pp. 1-13
13 http://www.mladaveda.sk
33. OLSEN, M. D., E. CHING-YICK TSE, a J. J. WEST, 1998. Strategic management in the hospitality
industry (2 Ed.). John Wiley and Sons. ISBN 978-01-311-9662-9.
34. ORIEŠKA, J., 2010. Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea servis, 2010. ISBN 978-80-8597-0.
35. PLAMÍNEK, J., 2008. Vedení lidí, týmů a firem-Praktický atlas managementu. Praha: Grada Publishing.
ISBN 978-80-247-1448-5.
36. REICHEL, Jiří. Kapitoly systematické sociologie. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, s. 179. ISBN 978-80-
247-2594-9.
37. RISY, 2017a. Český Krumlov – technická vybavenost . Risy.cz. [online]. [cit. 28. března. 2017]. Dostupné
z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=545392# technicka_vybavenost
38. RISY, 2017b. Český Krumlov – základní informace. Risy.cz. [online]. [cit. 28. března 2017]. Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=545392# technicka_vybavenost
39. SCOLLO, M., LAL, A., HYLAND, A. a S. GLANTZ, 2003. Review of the quality of studies on the
economic effects of smoke-free policies on the hospitality industry. Tobacco control. Roč. 12, č. 1, s. 13-
20. ISSN 1468-3318.
40. SCHIFFMAN, Leon G. a Leslie Lazar KANUK. Nákupní chování. Brno: ComputerPress, 2004, s. 341.
ISBN 80-251-0094-4.
41. SWARBROOKE, J., a HORNER, S. 2007, Consumer behaviour in tourism. Routledge. ISBN 978-07-
5066-735-7
42. VAJČNEROVÁ, I., 2009. Kvalita destinace cestovního ruchu–integrovaný management kvality. Acta
Universitafis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 57(6), 361–367. ISSN 1211-8516.
43. VAVREČKA, V., 2008. Cestovní ruch jako jeden z významných nástrojů řešení regionálních disparit.
Regionální disparity – jejich pojetí, klasifikace a měření: sborník přednášek. Ostrava: VŠB, 2008, s. 107-
122. ISBN 978-80- 248-1890-0.
44. VYSTOUPIL, J. at al., 2006. Základy cestovního ruchu 1.vyd. Brno: ESF MU, 121+13s. ISBN80-210-
4167-6
45. YEOMAN, I., 2008. Why food tourism is becoming more important? In: HN Hospitalitynet 11. srpna 2008
[online]. [cit. 16.9.2016]. Dostupné z: http://www.hospitalitynet .org/news/4037197.html
46. ZIMÁKOVÁ, B., 2010. Kvalita služeb v gastronomii a její řízení. In. Hotelnictví, turismus a vzdělávání
2010: sborník příspěvků. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010, s. 251-259. ISBN 978-80-87411-
06-3.
47. ZIMÁKOVÁ, B., 2010. Kvalita služeb v gastronomii a její řízení. In. Hotelnictví, turismus a vzdělávání
2010: sborník příspěvků. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010, s. 251-259. ISBN 978-80-87411-
06-3.