E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
ČA
S
ČasOd nepaměti se lidé snažili změřit a zaznamenat běh času. Zprvu šlo hlavně o počítání dnů,
měsíců a ročních období. Začaly tak vznikat první kalendáře.
Později se lidé pustili do měření kratších časových úseků – hodin, minut a dokonce i sekund.
Nyní už měříme čas opravdu přesně.
Měj stále na paměti, že čas je relativní!
Digitální hodiny z roku 1980 řízené radiovým
signálem, ze sbírek NTM
První kamenný kalendář z r. 3000 př.n.l.
Přenosné
sluneční hodiny
z roku 1600,
ze sbírek NTM
Přesýpací hodiny
z konce 19. stol.,
ze sbírek NTM
ČA
S
Poznámky
E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
ČA
S
ÚKOL
KalendářNázev kalendář pochází z latiny. Kalendária byly původně účetní knihy římských bankéřů. V těchto
knihách se zaznamenávaly pohledávky a dluhy. Splátky dluhů se pak platily vždy prvního dne
v měsíci; tyto dny se nazývaly kalendae (kalendé).
O měření a zaznamenávání času se lidé pokoušeli odedávna. Je to pochopitelné. Bez určení času
bychom se nedohodli na ničem. Kdy jede vlak, v kolik začíná kino, kdy se člověk narodil a jak je starý
(kdy má začít chodit do školy, jestli je plnoletý), ale třeba i kdy si přivstat na mamuta. Jak měřit čas
tedy vymýšlely civilizace v různých koutech světa.
JULIÁNSKÝ KALENDÁŘ A GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ
Jako základ kalendáře lidé již v dávné minulosti používali dny, fáze měsíce i roční období, protože
se pravidelně opakují. Problémem všech kalendářů je však sladění délky dne s délkou měsíce a roku.
Doby, za kterou se Země otočí kolem své osy (což je náš jeden den), za kterou Měsíc oběhne Zemi
(náš jeden měsíc) a Země oběhne Slunce (náš rok), jsou navzájem úplně nezávislé, takže je to skoro
nemožné. Počet dnů v roce ve skutečnosti nikdy není celé číslo. Jeden oběh Země kolem Slunce
(sluneční rok) trvá totiž 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 48 vteřin, nebo také 365,2422 dnů.
Poslední den roku, náš Silvestr, by tak měl trvat jenom necelých 6 hodin. To by byl pěkný zmatek!
Proto se jednou za 4 roky vkládá přestupný rok, který je o 1 celý den delší, čímž se tento nesoulad
částečně vyrovná. (4 x 0,2422 = 0,9688 dne). Ale jak dále uvidíme, i to nestačí.
Náš kalendář je původu egyptského. Tento egyptský kalendář přejali Římané a v roce 45 př.n.l. jej
upravil Julius Caesar. Po něm nazvaný juliánský kalendář měl každé 4 roky jeden přestupný rok;
každý rok tedy trval „průměrně“ 365,25 dnů. Skutečná délka roku je ale 365,2422 dne, takže
i juliánský kalendář se předbíhal, i když zdánlivě ne o moc. Caesar by rozhodně mohl být pyšný na to,
jak dlouho po pádu Říma se juliánský kalendář ještě používal.
Postupně se ale rozdíly sčítaly, až ve středověku dosáhly celých 10 dnů. Kalendář bylo třeba opravit.
To provedl papež Řehoř (Gregorius) XII. roku 1582 a na světě byl kalendář řehořský neboli
gregoriánský. Nového zpřesnění se dosáhlo tím, že roky, jimiž končí století, jsou v něm přestupné
pouze tehdy, pokud jsou dělitelné čtyřmi sty (roky 1600, 2000, 2400 atd.). Řehoř XII. převedl
juliánský kalendář na gregoriánský tak, že v roce 1582 nechal vynechat celých 10 dnů, takže po
čtvrtku 4. října následoval pátek 15. října. To si mohl dovolit opravdu jen papež. Dnes už by rozdíl
obou kalendářů činil 13 dnů.
Oba zmiňované kalendáře jsou sluneční – založené za vzájemném pohybu Slunce a Země. Dalším
kalendářem může být kalendář lunární, založený na pozorování měsíčních cyklů. Takovým kalendářem je
například kalendář islámský. Ten byl zaveden chalífou Umarem, vládcem islámské říše, roku 637. Jeho
počátek byl stanoven na rok 622. Pro pozorovatele ze Země trvá jeden měsíční cyklus (od novu do novu)
přibližně 29,5 dne. Islámský kalendář má také 12 měsíců, ale ty trvají střídavě 30 a 29 dnů. Jeho rok má
tedy 354 dnů a je o 11 dnů kratší než rok solární. Tento rozdíl způsobuje posun začátku roku vždy
o přibližně 11 dní dopředu. Proto v lunárním kalendáři neexistují „zimní měsíce“ nebo „letní měsíce“;
každý měsíc se v průběhu doby může ocitnout v libovolném ročním období. Protože je islámský kalendář
kratší přesně o 11,2425 dní než náš gregoriánský, každých 32,5 roků ho předežene o jeden rok.
ČA
S
Jaké je dnes datum podle různých kalendářů?
gregoriánský kalendář juliánský kalendář
Jaký je dnes rok podle různých kalendářů?
gregoriánský kalendář islámský kalendář
Tahák: islámský = 33 (gregoriánský – 622) / 32 (čísla za desetinnou čárkou se nepočítají)
Moje datum narození podle kalendáře gregoriánského: a podle juliánského:
Můj rok narození podle kalendáře gregoriánského: a podle islámského:
K čemu slouží přestupný rok?
Používá se ještě dnes juliánský kalendář?
STOLETÝ KALENDÁŘ
Pravidelnost kalendáře umožňuje zpětně i dopředu zjistit ke každému datu den v týdnu. Používají se
k tomu takzvané „stoleté kalendáře“. Víš, jaký je den tvého narození? Třeba jsi nedělňátko.
Nebo nebude příští měsíc třináctého náhodou zrovna v pátek? To vše si teď už budeš umět najít!
Návod: Nejprve najdi rok, v kterém hledáš, a v tomto řádku pod příslušným měsícem přečti číslo.
Toto číslo pak přičti ke hledanému datu a v poslední tabulce zjistíš, o jaký den v týdnu jde.
Příklad: Na který den připadlo vyhlášení samostatnosti Československa 28. října 1918?
Najdeš rok 1918, v tomto řádku pod 10. měsícem je uvedena 2. Součet data a tohoto čísla
(28 + 2 = 30) potom vyhledáš v druhé tabulce. Hle, Československo vyhlásilo svou samostatnost
hned v pondělí.
KONTROLNÍ OTÁZKY:?
ÚKOL
TABULKA 1
Měsíc
Rok 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
1925 1953 1981 2009 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 21926 1954 1982 2010 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 31927 1955 1983 2011 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 41928 1956 1984 2012 0 3 4 0 2 5 0 3 6 1 4 6
1901 1929 1957 1985 2013 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 01902 1930 1958 1986 2014 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 11903 1931 1959 1987 2015 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 21904 1932 1960 1988 2016 5 1 2 5 0 3 5 1 4 6 2 41905 1933 1961 1989 2017 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 51906 1934 1962 1990 2018 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 61907 1935 1963 1991 2019 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 01908 1936 1964 1992 2020 3 6 0 3 5 1 3 6 2 4 0 21909 1937 1965 1993 2021 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 31910 1938 1966 1994 2022 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 41911 1939 1967 1995 2023 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 51912 1940 1968 1996 2024 1 4 5 1 3 6 1 4 0 2 5 01913 1941 1969 1997 2025 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 11914 1942 1970 1998 2026 4 0 0 3 5 1 3 6 2 4 0 21915 1943 1971 1999 2027 5 1 1 4 6 2 4 0 3 5 1 31916 1944 1972 2000 2028 6 2 3 6 1 4 6 2 5 0 3 51917 1945 1973 2001 2029 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 61918 1946 1974 2002 2030 2 5 5 1 3 6 1 4 0 2 5 01919 1947 1975 2003 2031 3 6 6 2 4 0 2 5 1 3 6 11920 1948 1976 2004 2032 4 0 1 4 6 2 4 0 3 5 1 31921 1949 1977 2005 2033 6 2 2 5 0 3 5 1 4 6 2 41922 1950 1978 2006 2034 0 3 3 6 1 4 6 2 5 0 3 51923 1951 1979 2007 2035 1 4 4 0 2 5 0 3 6 1 4 61924 1952 1980 2008 2036 2 5 6 2 4 0 2 5 1 3 6 1
TABULKA 2
1 8 15 22 29 36 Neděle2 9 16 23 30 37 Pondělí3 10 17 24 31 Úterý4 11 18 25 32 Středa5 12 19 26 33 Čtvrtek6 13 20 27 34 Pátek7 14 21 28 35 Sobota
Nejprve si to vyzkoušej pro dnešní den,
ať víš, že počítáš správně.
Dnešní datum:
+ = =
kolikátého je číslo z tab. 1 najdi v tab. 2 dnešní den
Moje datum narození: den v týdnu:
ČA
S
ÚKOL
VELIKONOCE
Velikonoce jsou pro křesťany svátkem ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. Jsou to takzvané pohyblivé
svátky, protože každý rok začínají jiným dnem. Koncil v Nikaji r. 325 stanovil, že velikonoční neděle
je první nedělí po prvním jarním úplňku. Tedy je to nadcházející neděle po prvním úplňku po jarní
rovnodennosti. Jen padne-li úplněk rovnou na neděli, slaví se Velikonoce až neděli příští.
Teď, když už umíš určit den v týdnu zpětně i dopředu, můžeš podle tabulky úplňků a stoletého
kalendáře určit datum Velikonoc letos a v dalších letech. Pusť se do toho.
Velikonoce v roce
jarní datum prvního den, kdy je datum
rovnodennost úplňku po jarní úplněk následující
rovnodennosti neděle
Velikonoce v roce
jarní datum prvního den, kdy je datum
rovnodennost úplňku po jarní úplněk následující
rovnodennosti neděle
Dny jarní rovnodennosti
2007 2008 2009
21 20 20
Dny, v nichž je měsíc v úplňku
2007 2008 2009
březen 3 21 11
duben 2 20 9
E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
ČA
S
EXPERIMENT
StonehengeStonehenge patří mezi jednu z nejslavnějších
megalitických staveb na světě. Leží v samém srdci
jižní Anglie.
Tato pět tisíc let stará stavba, starší než egyptské
pyramidy, vzbuzuje dodnes svou záhadností velký
zájem. I po mnohých archeologických výzkumech přesně
nevíme, o co usilovaly generace jejích stavitelů a jak
byla stavba v různých dobách používána.
Stonehenge začalo vznikat kolem roku 3300 př. n. l.
a jeho podoba se měnila. V současnosti je téměř polovina
kamenů nadobro ztracena či pohřbena pod trávou.
Monument Stonehenge je opředen velkým množstvím
bájí a pověstí, v nichž se objevují lidské oběti, druidové,
kouzelník Merlin a další. V 60. letech minulého století
se objevila teorie, podle které bylo Stonehenge přímo
pravěkým počítačem, pomocí něhož se dalo určit datum
nebo předpovídat zatmění Slunce a Měsíce. Podle
střízlivějších teorií šlo spíše o chrám a shromaždiště.
Poté, co archeologové v lednu 2007 objevili poblíž Stonehenge zbytky vesnice, vynořila se opět nová
teorie, že Stonehenge mohlo pro tuto vesnici sloužit jako pohřebiště.
Nikdy si nejspíš nebudeme významem této stavby naprosto jisti. Nicméně těžko zpochybnitelné je,
že na místě šlo skutečně určit letní slunovrat a zřejmě i slunovrat zimní a snad i úplňky Měsíce
(možná byl tehdy používán i jakýsi lunární kalendář).
V roce 1986 byl monument zanesen do seznamu památek UNESCO.
současná podoba
Stonehenge
ČA
S
EXPERIMENT
Astronomický a kalendářový významPři pohledu od středu oltářního kamene vycházelo Slunce v den letního slunovratu (21. 6.) mezi
dvěma patními kameny, z nichž do dnešní doby přetrval jen jeden. Protože zemská osa se pomalinku
stáčí, bod slunovratového východu Slunce se za tisíciletí poněkud posunul. V současné době proto
Slunce při letním slunovratu vychází nad špičkou zachovaného (pravého) patního kamene.
Další astronomicky významné směry ukazovala čtveřice tzv. staničních kamenů. Ty se nacházejí 43 metrů
od středu kruhu a na náš model se proto nevešly. Spojíme-li jejich místa do čtyřúhelníku (je to skoro
přesně obdélník), pak strany čtyřúhelníku míří na východním obzoru na místa nejsevernějšího
a nejjižnějšího možného východu Měsíce, a na západní straně na místa nejsevernějšího a nejjižnějšího
západu Měsíce.
Sestav model Stonehenge a ukaž na něm směr k severu, k místům východu Slunce při letním
slunovratu a zimním slunovratu a ke slunovratovým západům Slunce.
Rozsviť baterku, která představuje Slunce, a sleduj hru světel a stínů na kamenech během posouvání
baterky podél dráhy vycházejícího Slunce. První den po slunovratu nastane východ Slunce nepatrně
jižněji (asi o 1/3 ’), desátý den (1. července) to bude 15 ’ (tedy 1/4 °), a 15. července vyjde Slunce
přibližně o 3 ° jižněji.
Když při rozebírání necháš stát ty kameny, které z původní stavby zůstaly (jsou to ty tmavé v plánku),
získáš představu, jak Stonehenge vypadá dnes.
Zdokumentuj fotograficky stavbu a srovnej ji s fotografiemi skutečného Stonehenge.
3000 p
ř.n.l
.2000
1000
0 1000
2000 n
.l.
E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
ČA
S
EXPERIMENT
Sluneční hodinySlunce lidé používali k určování času již ve starověku a umělecky provedené sluneční hodiny byly
ozdobou i mnoha renesančních a barokních staveb.
K měření času sloužila délka anebo směr stínu. Renesanční hodiny na obrázku mají číselník nakreslený
na zdi otočené k jihu. Ukazatel zvaný polos musí být rovnoběžný se zemskou osou. Z místa jeho
zakotvení ve zdi vycházejí hodinové čáry. Kulička na konci ukazatele se jmenuje nodus (uzlík) a její
stín ukazuje přibližně datum. Při jarní a podzimní rovnodennosti se pohybuje podél vodorovné přímky,
která je obrazem nebeského rovníku. Při letním slunovratu běží stín nodu podél nejnižší z křivek,
která představuje obratník Raka. Po nejvyšší z křivek, obratníku Kozoroha, běží stín nodu při zimním
slunovratu. Hodiny jsou
zapsány římskými
číslicemi na stuze po
obvodu, datové čáry
mají tvar křivky zvané
hyperbola a jsou popsány
znaky jednotlivých
znamení zvířetníku.
Ze šablony, kterou Ti dá
lektor, si vyrob svoje
vlastní sluneční hodiny
a nauč se je správně
orientovat vůči Slunci.
Co je to polos? Může mít jakýkoliv tvar a sklon? Podle čeho se sluneční hodiny orientují?
Kolik hodin tvoje sluneční hodiny ukazují?
A jaký čas máš na svých náramkových hodinkách?
Rozcházejí se tyto časy? Pokud ano, nic se neděje. Sluneční hodiny, i když jsou správně postaveny,
ukazují totiž skoro vždycky něco jiného, než máme na našich hodinkách. A to hned ze dvou důvodů.
KONTROLNÍ OTÁZKY:?
ČA
S
EXPERIMENT
Naše běžné hodiny máme nařízené na středoevropský čas (SEČ), který odpovídá místnímu času
na patnáctém poledníku (ten u nás prochází např. Jindřichovým Hradcem). Sluneční hodiny však
ukazují pravý sluneční čas na tom místě, na kterém stojí.
Jedna část rozdílu tedy spočívá v zeměpisné poloze slunečních hodin. Centrum Prahy má zeměpisnou
délku přibližně 14 ° 25 ‘ a proto je v Praze přibližně o 2 minuty 20 sekund méně než na patnáctém
poledníku, který udává středoevropský čas.
Druhá část rozdílu spočívá v nerovnoměrnosti pravého slunečního času. Země obíhá kolem Slunce
po eliptické dráze a běží tedy různou rychlostí v různých ročních obdobích. Nejrychleji začátkem
ledna, kdy je nejblíže ke Slunci, a nejpomaleji začátkem července, kdy je od Slunce nejdál.
Pokud běžné i sluneční hodiny budou měřit místní čas, pak sluneční hodiny se budou opožďovat
nejvíce v polovině února – až o 14 minut, a naopak předcházet až o 16 minut začátkem listopadu.
Úsloví „akademická čtvrthodinka“ kdysi znamenalo počkat se začátkem výuky tak, aby stihli dorazit
studenti řídící se jak podle mechanických, tak i podle slunečních hodin.
Řekli jsme si, že sluneční hodiny ukazují pravý sluneční čas na místě, na kterém se nacházejí.
Na glóbu si můžeš vyzkoušet, kolik budou ukazovat sluneční hodiny na různých místech zeměkoule.
(Nezapomeň, že ukazatel hodin musí být rovnoběžný se zemskou osou.)
Je rozdíl mezi časem východu slunce například v Praze a v Jindřichově Hradci?
V jakém smyslu se dnes používá úsloví o akademické čtvrthodince?
Jak musí být postaven polos na rovníku?
KONTROLNÍ OTÁZKY:?
E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
ČA
S
EXPERIMENT
Tep časuJan Marek Marci (marci) byl profesorem medicíny na pražské univerzitě a osobním lékařem císaře
Leopolda I. Kromě své lékařské praxe se ale zabýval také mechanikou, optikou, matematikou
a astronomií. Ještě před vynálezem kyvadlových hodin
přišel na možnost použít jednoduché kyvadlo k měření
tepu srdce.
Zdravý člověk má v klidu asi 78 tepů za minutu, sportovci
pouze asi 60 tepů za minutu. Při pohybu (běh, cvičení)
ale také při některých nemocech se tep zrychluje. Tehdy
známé hodiny (přesýpací, vodní či sluneční) však nebyly
dostatečně přesné, aby změřily dobu několika minut nebo
dokonce sekund. Právě proto Jan Marek Marci a někteří
další lékaři začali k měření tepu pacientů užívat kyvadlo.
Na kyvadle Marka Marci pro měření tepu se nastavovala
délka závěsu kolíčkem podobným jako u houslí. Délku
závěsu ukazoval uzlík na niti. Při délce závěsu 1 metr trvá
doba kyvu přibližně 1 sekundu, při délce 1/4 m je doba
kyvu 1/2 sekundy. (Tato čísla platí jen tehdy, když rozkyv
kyvadla je malý.)
ČA
S
EXPERIMENT
Na chvíli zapomeň na stopky a vyzkoušej si měření času kyvadlem.
Polož tyč kyvadla na stůl, lehce kyvadlo rozkývej a zároveň si nahmatej na zápěstí nebo na krku
svůj puls. Pak upravuj délku závěsu tak dlouho, až bude kyvadlo kývat se stejnou frekvencí jako
tep tvého srdce.
Změř délku závěsu (měřeno od úchytu až po střed mosazné kuličky) a zapiš ji.
Nech kyvadlo kývat a zkus s ním sladit metronom – mechanický anebo
elektronický. Není to jednoduché. Pokus se proto alespoň o přibližnou
synchronizaci. Jakou frekvenci ukazuje?
Urči počet kmitů kyvadla za 15 s tj počet kmitů za 1 minutu
Nakonec si změř počet tepů pomocí moderního přístroje na měření tepu a tlaku
a výsledek si poznamenej.
Nyní udělej deset dřepů a změř si svůj tep znovu – měl by být rychlejší.
Výsledek zapiš.
Délka závěsu kyvadla:
Frekvence podle metronomu:
Frekvence tepu podle elektronického měřiče tepu:
Měl Marci ve své době – v polovině 17. století – jinou možnost, jak měřit tep?
Ve fyzice se dokazuje, že doba kmitu matematického kyvadla v sekundách (T) je T = 2 √ l / g, kde
= 3,14… je Ludolfovo číslo,
l je délka závěsu v metrech
g = 9,81 m/s2 je normální tíhové zrychlení
Souhlasí délky závěsu a doby kmitu Marciho kyvadla s tímto vzorcem?
KONTROLNÍ OTÁZKY:?
POZNÁMKA K ZAMYŠLENÍ?>
E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
ČA
S
EXPERIMENT
Pražský orlojStaroměstský orloj je jedním z nejznámějších orlojů na světě. Pochází z roku 1410 a jeho vzhled
se postupně měnil. Zprvu měl pouze astronomický ciferník a později pod něj přibyl kalendář.
Na kalendářní desce s dvanácti medailony zvířetníkových znamení a obrazy venkovských prací
jsou vyznačeny všechny dny roku.
Celá deska se otočí kolem
dokola jednou za rok a aktuální
den ukazuje zlacená šipka
na horním okraji ostění.
Mechanické figurky jsou ještě
novější, pocházejí ze 17. – 18.
století.
V květnu 1945, na konci
druhé světové války, orloj po
ostřelování z německého
tanku vyhořel a většina soch
byla nahrazena novými.
ČA
S
EXPERIMENT
CO VŠECHNO MŮŽEME NA ORLOJI VYČÍST?
Pozlacená ruka ukazuje čas na číselníku hodin a čtyřiadvacetníku. Orloj ukazuje středoevropský
čas (SEČ), na obrázku 11h 30m. Rozdíl mezi SEČ a pražským lokálním časem (na Staroměstském
náměstí) je pouze 138 sekund. Na čtyřiadvacetníku je stupnice staročeských či italských hodin, které
se počítaly od západu Slunce. Tento čas však byl podle dekretu císaře Ferdinanda I. z roku 1547
nahrazen časem německým, podle něhož den začíná o půlnoci a od ní se počítá 2x dvanáct hodin.
Symbol slunce ukazuje polohu Slunce na zvířetníku a rovněž jeho východy a západy. Východ Slunce
nastává, když symbol slunce protíná čáru obzoru označenou ORTUS (východ) a západ při protnutí
čáry u nápisu OCCASUS (západ). Fázi Měsíce ukazuje měsíc. Jeho napůl černá a napůl stříbrná koule
se otočí kolem své osy vždy za 29,5 dne. Na obrázku je Měsíc v první čtvrti.
Orloj ukazuje ještě řadu dalších, složitějších věcí. Například v kruhu označeném jako země je pohled
na zeměkouli. Černý kruh noc vymezuje rozsah astronomické noci. Oblouky označené jako babylónské
hodiny ukazují nestejné planetní či babylónské hodiny, na kterých se čas počítá podle polohy symbolu
Slunce (zde půl šesté planetní hodiny). Rafije (ručička) s hvězdičkou ukazuje hvězdný čas.
CO UKAZUJE ORLOJ V TUTO CHVÍLI?
Náš orloj nemá vlastní mechanismus, nastav tedy na modelu rafije Slunce, Měsíce a zvířetník
do polohy, jakou mají mít právě v daném okamžiku!
Pokud znáš hodinu svého narození, zkus nastavit orloj, jak v té chvíli vypadal. Nebo můžeš zkusit jiné
datum z minulosti či budoucnosti.
Sluneční rafije ukazuje na ciferníku: hodin (musíš vědět přesný čas narození)
a na zvířetníku je ve znamení (v jakém jsi znamení?)
Měsíc je na zvířetníku ve znamení
a od posledního novu uplynulo asi dnů (najdeš ve Hvězdářské ročence).
slunce
zvířetník
země
hvězdička
noc
ruka
hodiny
čtyřiadvacetník
babylónské hodiny
východ
měsíc
E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
ČA
S
Shrnutí tématu časKALENDÁŘE
Archeologie přinesla mnohá svědectví, že měření a zaznamenávání času zvládali lidé již na přechodu
od společenství kočovných lovců k společenstvím usedlých zemědělců. Na starověkých dokumentech,
jako jsou např. mezopotamské klínové tabulky, egyptské papyry, čínské dokumenty psané na hedvábí
či papíru nebo mayské listy z fíkových vláken, byly nalezeny různé kalendáře.
Jedním z nejstarších dochovaných kalendářů je Stonehenge – megalitická stavba, stojící asi 13 km
severně od městečka Salisbury v jižní Anglii. Jeho stavitelé pocítili na vlastní kůži, jak těžké je
sestavit (nebo přesněji postavit) kalendář. Velký kruh byl složen ze 30 kamenů vysokých skoro pět
metrů, z nichž každý váží kolem 40 tun, přes jejichž vrcholy byly položeny menší kvádry. Další
kameny stály uprostřed kruhu ve tvaru podkovy a úplně uvnitř byl velký oltář ze zeleného pískovce.
Některé kameny byly dopraveny z lomu vzdáleného 220 kilometrů odtud! Způsob, jak v dávných
dobách lidé tak těžké kameny přepravovali, je další záhada Stonehenge. Tento nejstarší kalendář, jak
se dnes domníváme, sloužil hlavně k určení letního a zimního slunovratu, tedy k obdobím důležitým
hlavně pro zemědělce, aby věděli kdy zasít a kdy sklidit.
Pro vytvoření kalendáře používali lidé již od začátku délky dne, fáze Měsíce a roční období, protože
jsou neměnné a pravidelně se opakují. Kalendáře založené na vzájemném pohybu Slunce a Země
se nazývají sluneční neboli solární kalendáře. Takovými kalendáři jsou například gregoriánský, který
používáme my, nebo starší juliánský, který stále používá pravoslavná církev. Kalendář založený
na pozorování měsíčních cyklů se nazývá lunární a používá ho dodnes například islámský kalendář.
Sedmidenní týden je zřejmě orientálního původu – po r. 700 př.n.l. byl ustanoven v Babylónu.
Od starověku bylo známo 7 pohyblivých nebeských těles. Podle délky oběhu to byly Saturn, Jupiter,
Mars, Slunce, Venuše, Merkur a Měsíc. A dnů v týdnu bylo také sedm – astronomové tedy nazvali dny
jménem jedné z planet podle „vládnoucí planety“ první denní hodiny. V průběhu doby se názvy dnů
v různých jazycích změnily. České názvy dní jsou však jiného původu – neděle je od „nedělání“,
pondělí „po neděli“, úterý z ruského „vtoroj“ (druhý), středa představovala střed týdne (který začínal
nedělí; stejně je nazvána v němčině – Mittwoch). Čtvrtek a pátek opět odpovídají pořadí dne a sobota
pochází z latinského sabbatum = svátek, nebo hebrejského šabbát = 7. den v týdnu.
HODINY
Slunce lidé používali k určování času již ve starověku, jak dokazují archeologické výzkumy a také
zachované stavby v zemích kolem Středozemního moře, v Číně i ve Střední a Jižní Americe. Umělecky
provedené sluneční hodiny jsou ozdobou mnoha renesančních a barokních staveb dodnes. Sluneční
hodiny, i když jsou správně postavené, ukazují skoro vždycky něco jiného, než máme na našich
hodinách. Naše běžné mechanické nebo elektronické hodiny máme nařízené na středoevropský čas
(SEČ), který plyne rovnoměrně a odpovídá místnímu času na patnáctém poledníku (ten prochází
např. Jindřichovým Hradcem). Sluneční hodiny však ukazují tak zvaný pravý sluneční čas na daném
místě a mohou se odchylovat až o čtvrt hodiny. Kromě slunečních hodin se používaly také hodiny
přesýpací nebo vodní, měřily čas dobou výtoku vody.
ČA
S
SHRNUTÍ
Až do doby, kdy holandský matematik, fyzik a astronom Christian Huygens (chrystyán hígens)
sestrojil v roce 1655 kyvadlové hodiny, nebylo možné přesně měřit krátké časové úseky. Přesýpací,
vodní, sluneční hodiny – ty všechny nebyly dostatečně přesné, aby změřily dobu několika minut
nebo dokonce sekund. Mechanické hodiny s ozubenými kolečky se začaly objevovat na věžích kostelů
a radnic sice už ve 13. století, ale ani ty nebyly dost přesné. Huygens zjistil, že nepříliš rozkývané
kyvadlo udržuje velmi přesně stálou dobu kyvu a že tuto dobu lze velmi citlivě nastavit změnou délky
závěsu kyvadla.
Tento poznatek nebyl úplně nový, kyvadlo s nastavitelnou délkou používal už Galileo Galilei
(1564–1642) anebo u nás Jan Marek Marci k měření pulsu svých pacientů.
Kromě běžných věžních hodin byly konstruovány také orloje, které zobrazovaly mimo běžného času
různé kalendářní a astronomické údaje.
Mechanické kyvadlové hodiny se stále zmenšovaly a byly tak snáze přenosné. V malých hodinkách
ovšem nemohlo být použito kyvadlo; vyřešit tento problém trvalo dlouho. Klasické náramkové
hodinky se proto objevily až na konci 19. století. V padesátých letech minulého století se pak objevily
první „digitálky“ – elektronické náramkové hodinky řízené krystalem.
Ve sbírkách NTM se nacházejí například přesné
hodiny, sestrojené již v roce 1855, podle kterých
se vysílal časový signál v našem rozhlase až
do 60. let minulého století.
Největší hodiny ve sbírce jsou věžní hodiny
z Klementina a nejmenší jsou miniaturní
hodinky v prstenu.
K nejzajímavějším kapesním hodinkám
patří královské hodinky z přelomu
18. a 19. století, které daroval
dánský král Frederik VI. jednomu
ze svých důstojníků.
Zajímavé jsou i hodinky pro nevidomé
(na obrázku), na kterých se čas odečítal
hmatem.
HODINY VE SBÍRKÁCH NTM
E D U K AT I V N Í P R O G R A MN Á RODNÍHO T E C HN IC K É HO MUZ E A
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
ČA
S
ŠABLONA
4
5
6
7
8
910 11 12 13 14
20
19
18
17
16
15
SEVER
JIH
ZÁPAD
VÝCH
OD