1
PRAKTICKÁ OCHRANA OBOJŽIVELNÍK� Tereza Petrusková1,2 a Martin Šandera3
1 AOPK �R, Nuselská 34, 140 00 Praha 4 ([email protected]) 2 Katedra ekologie P�F UK, Vini�ná 7, 128 44 Praha 2 3 Laborato� pro výzkum biodiverzity, Kat. zoologie P�F UK, Vini�ná 7, 128 44 Praha 2 ([email protected]) V uplynulých desetiletích došlo na území �R vlivem zem�d�lství, rybá�ství, lesního
hospodá�ství, pr�myslové výroby a dalších p�í�in k drastickému úbytku vodních ploch
vhodných pro život obojživelník� a vývoj jejich larválních stadií. Zejména menší vodní
nádrže, kterým v�tšina druh� dává p�ednost, byly z nejr�zn�jších d�vod� likvidovány, nebo
zanikly p�irozenou sukcesí. Odvod�ováním mok�ad� a p�em�nou luk na ornou p�du byl na
mnoha místech zni�en biotop pot�ebný pro terestrickou fázi života. N�kolikanásobn� se
zvýšila intenzita silni�ního provozu, což má za následek lokální oslabování populací
n�kterých druh�. Po�etní stavy všech obojživelník� zna�n� poklesly a v sou�asné dob� pat�í
všechnu naše druhy, krom� skokana hn�dého (Rana temporaria), na kterého se vztahuje
pouze obecná ochrana, mezi zvlášt� chrán�né druhy živo�ich�.
Ochraná�ské aktivity, které dnes probíhají na podporu obojživelník�, jsou v zásad�
dvojího typu. Do první skupiny pat�í vytvá�ení, údržba �i obnova vodních nádrží pro
rozmnožování obojživelník�. Tyto akce se obvykle nezam��ují na konkrétní druh, ale spíše na
veškerou batrachofaunu na p�íslušné lokalit�. Druhou formou pomoci obojživelník�m jsou
opat�ení b�hem jarního tahu k vod� (na místa rozmnožování), jež mají zabránit jejich úhynu
na frekventovaných komunikacích. �innost spo�ívá v zamezení vstupu obojživelník� na
vozovku vhodn� umíst�nými zábranami, jejich odchyt do padacích pastí a p�enesení na
druhou stranu nebo p�ímo na reproduk�ní stanovišt�. Cílovými druhy bývají nej�ast�ji
ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hn�dý (Rana temporaria).
Ob� výše uvedené aktivity lze spojit s osv�tovou �inností a jsou velmi vhodné pro
nevládní organizace i jednotlivce, kte�í mají zájem o ochranu obojživelník�. Jejich nedílnou
sou�ástí by m�lo být sledování výskytu populací našich obojživelník�, které však zatím
bohužel v �ad� p�ípad� chybí. Bez znalosti druh� obojživelník� a dlouhodobého sledování
jejich po�etností na lokalitách, kde dochází k zásah�m, lze jen t�žko hodnotit ú�innost
provedených opat�ení. Nevládní organizace, jež by cht�ly efektivn� pomáhat obojživelník�m,
by se m�ly soust�edit na následující �innosti (pro jednotlivce je vhodný zejména bod 1).
2
1) ZHOTOVENÍ �I OBNOVENÍ ROZMNOŽOVACÍCH NÁDRŽÍ
Každá i malá vodní plocha má význam pro zvýšení biodiverzity krajiny i v p�ípad�, že ji
obojživelníci nevyužijí. P�i zakládání �i obnovování nádrží je t�eba dodržet následující:
• nádrž musí mít správný sklon b�eh� – pozvolný, aby mohli metamorfovaní jedinci
vylézat na souš, schody jsou zcela nevhodné
• nádrž m�že být �áste�n� periodická, ale nesmí zcela vysychat, zejména ne v období
rozmnožování
• nesmí v ní žít ryby, které zlikvidují vají�ka i larvy obojživelník�; pokud se jedná o t��
propojenou se zarybn�ným tokem, je pot�eba zamezit pr�niku ryb do nádrže
(nap�íklad p�ehrazení pletivem)
• je nutné odstra�ovat náletové d�eviny, které p�íliš zasti�ují nádrž
• po zhotovení �i obnovení nádrže je t�eba dlouhodob� sledovat výskyt obojživelník� a
stav (nár�st, pokles) jejich populací na lokalit�
Podrobn�jší popis, jak postupovat p�i stavb� nádrže, naleznete v p�íloze 1: “Jak
„chovat“ naše obojživelníky”. Další informace o tom, jak postupovat p�i obnov� �i zhotovení
nádrže lze získat nap�íklad na:
• www.mpcr.cz • www.naturaservis.net • www.csop.cz • Ochrana obojživelník�. Metodická p�íru�ka �SOP (Mikátová B., Vlašín M.)
2) OPAT�ENÍ PRO JARNÍ TAHY
Hlavní a prvotní význam opat�ení na ochranu jarního tahu obojživelník� spo�ívá v záchran�
dosp�lých jedinc� p�ed reprodukcí. Aby pomoc m�la smysl, je t�eba nejprve zvážit, zda je
možné sehnat dostate�né množství dobrovolník� na dostate�n� dlouhou dobu, a to i z hlediska
budoucnosti – p�estane-li se transfer na lokalit� v dalších letech provád�t, p�ijde nazmar
p�edchozí vynaložené úsilí i finan�ní prost�edky. Proto by bylo na kritických lokalitách
vhodné usilovat o vybudování trvalých navád�cích bariér spojených s již existujícími
podchody (roury, vodote�e, mostky), p�ípadn� o vybudování nových podchod�.
Stavební úpravy umož�ující migraci obojživelník�:
Praktickou ochranou obojživelník� se dlouhodob� profesionáln� zabývá Roman Rozínek.
Jeho rady a informace o trvalých i p�enosných bariérách naleznete na: www.naturaservis.net
3
Záchranné transfery
V p�ípadech, kdy prozatím není možné trvalé bariéry a migra�ní koridory vybudovat a
je možné zajistit dobrovolníky a p�enosné bariéry, je nutné dodržet následující:
• seznámit se detailn� s metodikou instalace bariér a p�enášení obojživelník�
• správn� na�asovat umíst�ní bariér
• dostate�n� �asto kontrolovat odchycená zví�ata – minimáln� dvakrát denn� (ráno a
ve�er); optimální je nep�etržitá kontrola – jinak hrozí ztráty chycených obojživelník�
uma�káním �i umrznutím ve kbelících
Další informace o této problematice lze �erpat také na:
• www.csop.cz • Ochrana obojživelník�. Metodická p�íru�ka �SOP (Mikátová B., Vlašín M.) • Obojživelníci a doprava (Mikátová B., Vlašín M.):
http://www.veronica.cz/dokumenty/obojzivelnici_dopr.pdf
3) MAPOVÁNÍ A MONITORING
Mapování a následný monitoring populací všech druh� obojživelník� je základem pro veškeré
ochraná�ské aktivity. Jen dlouhodobý monitoring stávajících populací jednotlivých druh�
dokáže odhalit jejich sou�asný stav v naší p�írod� – zda dochází spíše k nár�stu nebo
k poklesu populací a dokáže sledovat i jejich p�ípadné ší�ení.
Metodika t�chto aktivit by m�la být jednotná, aby byla získaná data snadn�ji
zpracovatelná a lépe využitelná. V sou�asné dob� jsou celorepubliková data z mapování a
monitoringu obojživelník� shromaž�ována na AOPK �R v Praze. Nov� se rovn�ž rozbíhá
mapovací akce na www.biolib.cz ve spolupráci s �eskou herpetologickou spole�ností.
4) OSVTA
Nesmírn� d�ležitá je ale také prezentace a popularizace všech akcí. Velký výchovný význam
mají p�edevším záchranné transfery p�i jarních migracích, kde se ve�ejnost a zejména d�ti
mohou aktivn� zapojit. Lze logicky p�edpokládat, že �lov�k bude mít kladný vztah
k živo�ich�m, které pomáhal zachra�ovat. Bez zapojení dobrovolník� se záchranné transfery
neobejdou a z�stanou zatím pravd�podobn� hlavní metodou ochrany jarního tahu žab. Je ale
nezbytné dodržovat výše uvedené zásady. Navíc je nutné si uv�domit, že se jedná o
manipulace se zvlášt� chrán�nými druhy, na které je nezbytné vlastnit výjimku ze zákona o
ochran� p�írody a krajiny, p�id�lenou p�íslušnými orgány ochrany p�írody.
4
Další vhodnou formou osv�ty je rozmísování informa�ních tabulí nap�íklad u nov�
vytvo�ených t�ní tak, aby význam drobných vodních nádrží v krajin� vešel do pov�domí
široké ve�ejnosti a nebyly považovány pouze za líhe� komár�. V období jarních transfer� je
vhodné informovat obyvatele i návšt�vníky lokalit, kde záchranné akce probíhají, nap�íklad
pomocí propaga�ních leták�.
Nezastupitelnou roli mají ur�it� také besedy a exkurze na lokality s výskytem
obojživelník�. Jejich zajišt�ní na dostate�né odborné úrovni, a již pro ve�ejnost nebo pro
školy, je další vhodnou �inností pro nevládní neziskové organizace, které cht�jí pomoci
ochran� obojživelník�.
Literatura:
Mikátová, B., Roth, P., Vlašín, M., Piálek, J. (1991): Ochrana obojživelník�. ÚVR �SOP, Praha. 94 pp.
Mikátová B. et Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelník�. EkoCentrum Brno, 138 pp.
Mikátová B. et Vlašín M., 2002: Ochrana obojživelník�. EkoCentrum Brno, 140 pp.
Kolman P. (2005): Rešerše a hodnocení realizovaných a probíhajících projekt� aktivní ochrany obojživelník�
(Amphibia) v �eské republice (in Kumstátová T., Nová P. a Marhoul P. (eds.) Hodnocení projekt� aktivní
podpory ohrožených živo�ich� v �eské republice, Praha: 159 – 186.
Šandera M., 2005: Um�lé zahradní jezírko pro chov obojživelník�. Akvárium terárium 48 (3): 34 – 35.
Šandera M., 2006: Známe, kde je máme? – Mapování výskytu obojživelník� a plaz� v �R on line.
Herpetologické informace 5 (1): 24 – 25.
5
P�ÍLOHA I. – Jak „chovat“ naše obojživelníky
Mgr. Martin Šandera
Muzeum p�írody �eský ráj, Prachov 37, 506 01 Ji�ín �eská herpetologická spole�nost, Vini�ná 7, 128 44 Praha 2 Laborato� pro výzkum biodiverzity, katedra zoologie P�F UK, Vini�ná 7, 128 44 Praha 2
Tém�� všechny druhy obojživelník� žijící v �R jsou chrán�né (zvlášt� chrán�né) podle
zákona (Zákon �. 114/1992 Sb., o ochran� p�írody a krajiny). Není dovoleno je zabíjet, rušit,
manipulovat s nimi a chovat je bez povolení. Jediným druhem, který není zvlášt� chrán�ný, je
skokan hn�dý (Rana temporaria). Podle zmi�ovaného zákona se však t�ší obecné ochran�,
aby nedošlo k jeho ohrožení.
Ale i kdyby se �lov�k rozhodl povolení získat, je v�bec schopen vytvo�it doma
odpovídající podmínky pro chov? Z tohoto pohledu je valná v�tšina našich obojživelník�
nechovatelná. Druhy mírného pásma vyžadují dlouhodobé zimování, kolísání teplot
v pr�b�hu sezóny a v neposlední �ad� širší potravní spektrum než jim lze nabídnout v zajetí.
Nejjednodušším zp�sobem, jak naše obojživelníky „chovat“, je vybudovat jim vodní
nádrž vhodnou pro jejich rozmnožování. �ada druh� se spokojí i s malým zahradním
jezírkem. P�edpokladem je, že se obojživelníci v okolí vyskytují. Pak si najdou cestu k jezírku
sami. V žádném p�ípad� obojživelníky nep�enášíme, ani z blízkého okolí, protože t�žko
dop�edu posoudíme, zda ur�itému druhu bude nádrž vyhovovat. Už v�bec je nevozíme
z jiných oblastí (m�že dojít ke zk�ížení s místní populací, k narušení lokáln� p�izp�sobené
genetické výbavy a nakonec k vyhynutí populace).
Nejrychlejší a nejjednodušší zp�sob, jak si po�ídit zahradní jezírko je koupit si hotový
plastový bazének. Pak už sta�í jen zapustit jej do zem�. Nevýhodou je, že v�tší (více jak
metrové) bazénky jsou dražší, mají p�edem stanovené tvar a hloubku, chybí jim plynulý
p�echod mezi r�znými hloubkami a p�íkré b�ehy nejsou ideální pro výstup metamorfovaných
obojživelník� z vody. Další možností je betonová nádrž. Tvar si lze zvolit a p�izp�sobit
požadavk�m jednotlivých druh� obojživelník�, ale t�žkosti spojené s budováním a údržbou
tento zp�sob diskvalifikují dop�edu (Papworth 2003) a i po�izovací cena je nakonec nemalá.
Ideálním zp�sobem je použití r�zných fólií. Tvar, hloubku a sklon st�n lze volit dle
libosti. Nabízeny jsou r�zné materiály (nej�ast�ji PE a PVC) o r�zné tloušce, n�které fólie je
možné i „sva�ovat“ (nap�. Aquaplast) a vytvo�it tak i rozm�rn�jší zahradní jezírko (Kodym in
verb.). V�tšinu b�žn� nabízených fólií je nutné podkládat geotextilií, �ímž stoupají po�izovací
6
náklady. Podkládaní však není nutné nap�íklad u folie Junifol PE-HD (www.naturaservis.net).
Další její výhoda spo�ívá v odolnosti v��i prošlápnutí, ultrafialovému zá�ení a p�dním
kyselinám. Menší nevýhodou je nepoddajnost a tudíž složit�jší vytvarování st�n u jezírka
s nepravidelným p�dorysem. Geotextilií, v podob� 30 – 50 cm širokých pruh�, je v každém
p�ípad� žádoucí pokrýt alespo� p�echod mezi souší a vodou. Zakryje se tak obnažená fólie,
p�echod lépe zar�stají rostliny a obojživelníci mohou snadn�ji vylézat z vody.
Fóliová jezírka je možné budovat po celý rok. Zimní období je však mén� vhodné,
jednak z hlediska teploty, ale navíc hrozí i vykopání zimujících živo�ich�. Nádrž napouštíme
vodou z vodovodu �i studn�, je však dobré vždy p�ilít alespo� kbelík odstáté vody z rybníka,
aby se rychleji namnožili prvoci, �asy a další organismy tvo�ící potravu larev obojživelník�.
Na dno nádrže je pot�eba umístit kameny, ko�eny �i v�tve jako úkryty a nahrnout zeminu
(n�kte�í obojživelníci zimují ve vod� v bahn�). Pokud nádrž spl�uje základní podmínky,
obojživelníci si ji d�íve �i pozd�ji najdou. Chce to trp�livost, minimáln� po�kat jednu zimu po
zhotovení nádrže. N�kterým druh�m trvá déle (více jak 2 roky), než novou nádrž najdou.
Fóliová zahradní jezírka se dají využít nap�. pro chov vodních želv nebo exotických
obojživelník�. Nutností pak je zabezpe�ení proti úniku chovaných druh�. „Oplocení“ jezírka
by m�lo zamezit také p�ístupu tuzemských obojživelník�, jež by jinak mohli být sežráni.
Jezírko již máme, ale to není všechno. Je d�ležité vybudovat v blízkosti ješt�
zimovišt�. Jednoduché zimovišt� m�že vypadat nap�íklad tak, že na nepodmá�eném míst�
vyhloubíme menší jámu (0,5 – 1 m hlubokou), naházíme do ní menší klády, v�tve, kameny a
p�ihrneme zeminou tak, aby vznikla menší �i v�tší hromada. V�tve �i kameny na povrchu je
dobré nechat alespo� z �ásti odhrnuté, aby skulinami podél nich mohli r�zní živo�ichové
pronikat do úkryt�. Navíc takové hromady využívají i ješt�rky – obnažené klády a kameny
jako místo ke slun�ní, hromadu hlíny jako úkryt �i snáškové místo. Zimovišt� m�že být
vybudováno i „luxusn�ji“, s drenáží a možností kontroly vnit�ního prostoru (Rozínek in
Mikátová et Vlašín 1998).
Na záv�r je pot�eba uvést, že v jezírku ur�eném pro rozmnožování obojživelník� není
dobré chovat ryby. I menší druhy ryb jsou potravní konkurenti a �asto i predáto�i larev
obojživelník�.
Literatura:
Mikátová B. et Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelník�. EkoCentrum Brno, 138 pp.
Papworth D., 2003: Zahradní jezírka. Slovart, 118 pp.
7
Postup budování zahradního jezírka pro obojživelníky z „nepr�šlapné“ fólie Junifol PE-HD v zahrad� Muzea p�írody �eský ráj v Prachov�:
1. Vykopanou jámu není pot�eba vykládat
geotextilií p�i použití nepr�šlapné fólie.
2. Použití „nepr�šlapné“ fólie.
3. Okraje fólie je pot�eba nejprve zatížit a
jezírko pomalu p�erušovan� napoušt�t a tvarovat nepravidelnosti.
4. Jezírko krátce po napušt�ní v dubnu
2002 (konference �eské herpetologické spole�nosti).
5. Pruhy geotextilie na p�echodu vody a souše umož�ují snadn�jší zar�stání b�ehu rostlinami
a výstup obojživelník� z vody. Na obrázku první obyvatel – skokan hn�dý (Rana temporaria).
Recommended
