Rekultivace Skládek
Kruh: 205
Rekultivací skládky rozumíme činnost směřující k vytvoření podmínek, za nichž je možno území skládky následně využít v souladu s územně technickou dokumentací. Rekultivace skládek se provádějí podle normy ČSN 83 80 35 "Uzavírání a rekultivace skládek".
Rkultivace Skládek
Uzavírání a rekultivace skládek
Uzavření skládky je souhrn prací a opatření prováděných na tělese skládky následně po ukončení skládkování odpadů.
Technická opatření, která musí bezprostředně následovat po ukončení skládkování na skládce nebo její části jsou: úprava tvaru tělesa skládky uzavření a rekultivace povrchu provozování uzavřené skládky včetně
monitorování
Předpokladem existence každé řízené skládky je, že bude po skončení své životnosti (respektive po etapách během skládkování) odborně rekultivována, aby časem splynula s okolní krajinou. Rekultivaci musíme mít na zřeteli již při projektování a provozu skládky.
Je velmi důležité dodržovat vhodně projektované sklony svahů a výšku skládkového tělesa, neboť se tak vytváří budoucí krajinný útvar. Po skončení ukládání se nejprve provádí technická rekultivace (urovnání povrchu, plynová drenáž, zatěsnění povrchu, krycí vrstva zeminy) a následně rekultivace biologická.
Povrch skládky se opatří vrstvou humusu a oseje travou v kombinaci s vhodnými křovinami či stromy. Rekultivace skládky se mimo jiné řídí i tím, k jakému účelu využití bude rekultivovaná plocha sloužit.
Rekultivační technologie
Zemědělská Lesnická Hydrická Rekreační Ostatní
Zemědělská rekultivace
Využívá především vhodných terénních úprav, navážku potřebné mocnosti (cca 1m) úrodných, potenciálně úrodných či melioračně efektivních zemin a osevní postup preferuje aplikaci bohatě kořenících druhů trav a hluboce kořenících jetelovin, které se bohatou kořenovou soustavou účinně podílejí na tvorbě produktivního půdního profilu.
Lesnická rekultivace
Klade hlavní důraz na intenzivní přípravu nejen půdy, ale celého ekotopu daného stanoviště, na vhodnou volbu sortimentu dřevin, pečlivou výsadbu a několikaletou péči o založené kultury vylepšováním, ochranou před zvěří a výchovnými zásahy. Mocnost zeminy 0,6 - 0,8 m.
Hydrická rekultivace
Vody stojaté a tekoucí
Rekreační rekultivace
Zahrady, koupaliště, parky. Mocnost zeminy cca 0,4m.
Ostatní
staveniště, letiště, golfová hřiště. Využití vhodné zejména při rekultivaci skládek, které byly původně na okrajích měst, ale jejich postupným rozrůstáním se ocitly uvnitř zástavby.
Technická rekultivace
hrubé terénní úpravy prováděné těžkou mechanizací
konečné terénní úpravy a zemní práce návozy a převozy zemin, manipulace se
zúrodnitelnými zeminami výstavba a údržba účelových komunikací
na rekultivovaných plochách svahování výstavba odvodňovacích a stabilizačních
prvků
Bilogická rekultivace
rekultivační agrocyklus od návozu ornice po sklizeň zelené hmoty (sběr kamení, opatření ke zlepšení fyzikálně - chemických vlastností půdy a obnově struktury půdy, orba, příprava půdy pro setí, ošetřování a hnojení porostů, sklizeň zelené hmoty)
zakládání a ošetřování lesních porostů (výsadby, okopávky, ochrana proti poškození zvěří, prořezávky a tvarové řezy, přihnojování
Rekultivační modely
M1 - utěsněná skládka M2 - mezitěsněná skládka M3 - otevřená skládka M4 - systém kruhového valu M5 - zakrytá skládka M6 - polootevřená skládka
M1 - utěsněná skládka
má těsnící fólii Ţ největší zamezení průsaku
kultivační zemina, mocnost: traviny 0,3m; křoviny 0,5m; dřeviny 1,5-2m
Vyhody: sázení stromů a keřů hned po zakrytí nehrozí únik skládkového plynu žádný průnik srážkové vody do odpadu nižší náklady na čištění vod
Nevýhody: vysoké náklady na těsnění nutný odplyňovací systém ztráta skládkového prostoru pro krycí
materiál nebezpečí sklouznutí kultivační vrstvy po
krycí fólii
M1 - utěsněná skládka
M2 - mezitěsněná skládka
jako kultivační vrstva se užívá volný odpad, pod nímž je fólie
jako první vyrůstají náletové rostliny
Výhody: úspory nákladů na krycí zeminu úplné využití prostoru pro odpad těsnící výhody jako M1
Nevýhody: není možná okamžitá výsadba dřevin průsaková voda musí být čištěna zvýšené riziko vývratu stromů sesedáním a
mineralizací odpadu
M2 - mezitěsněná skládka
M3 – otevřená skládka
kruhový násep na úpatí, osázení překrytí násypu vrstvou 0,3m kompostu ozelenění po ukončení produkce
skládkového plynu
Výhody: úspora nákladů na odplynění dlouhodobě příznivé podmínky pro vegetaci nehrozí sklouznutí krycí vrstvy
Nevýhody: dřeviny možno vysázet až po delší době plyn ovlivňuje vegetaci srážková voda proniká do tělesa
skládkyŢnutné její čistění
M3 - otevřená skládka
M4 - systém kruhového valu
každá vrstva odpadu má kruhový násep
Výhody: odpadají náklady na těsnící vrstvu okamžitá výsadba menší vstup vody
Nevýhody: náklady na odplynění potřeba většího množství krycího materiálu není zamezeno průniku vodyŢnutné její
čištění výměna vzduch-plyn je horší plyn ovlivňuje vegetaci možnost porušení valu při sesedání
M4 - systém kruhového valu
M5 - zakrytá skládka
podobně jako M3 rychlé osázení kultivační zemina místo kompostu
Výhody: nehrozí nebezpečí sklouznutí vrstvy nehrozí nebezpečí sklouznutí vrstvy hromadění vody v kultivační vrstvě
Nevýhody: náklady na krycí materiál a odplynění není zamezeno průniku vodyŢnutné její
čištění není výměna vzduch-plyn plyn ovlivňuje vegetaci
M5 - zakrytá skládka
M6 - polootevřená skládka
kruhový val je v každé druhé vrstvě, ostatní otevřené nebo kryté kompostem
Výhody: není nutné odplynění není nutné odplynění okamžitá výsadba
Nevýhody: není zamezeno průniku vodyŢnutné její
čištění plyn ovlivňuje vegetaci
M6 - polootevřená skládka
Hrubé terenní úpravy
Pokládání izolační vrstvy
Pokládka drenážní vrstvy
Pokládka rekultivační vrstvy
Biologická rekultivace
Použitá literatura
Kreníková V.: Odpadové hospodářství, FŽP UJEP Ústí nad Labem, 1999c
http://www.waste.cz/waste/waste.php?clanek=rekultivaceskladek.htm
http://www.waste.cz/waste/waste.php?clanek=rekultivacefajmon.htm
http://www.mega.cz/rekultivace-starych-skladek-odpadu.html
http://www.ekologiesro.cz/