SLEDOVÁNÍ VERTIKÁLNÍCH POSUNŮ NA VÝSYPKÁCH

Specializovaná mapa

Případová studie Radovesice

Příloha k výzkumnému projektu MZe NAZV QH 92091

„Optimalizace rekultivačních a sanačních postupů pro těžbou devastované krajinné

celky s důrazem na ochranu voda a ekologickou stabilitu“

(hlavní koordinátor Prof. Ing. Pavel Kovář, DrSc.)

Autoři: Ing. Lubomír Chamout

Ing. Dana Tollingerová, Ph. D.

Ing. Michaela Hrabalíková

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

1

OBSAH

A. TEXTOVÁ ČÁST 2

B. GRAFICKÁ ČÁST 4

C. POUŽITÉ ZDROJE 6

ANOTACE

Soubor se zabývá způsobem sledováním vertikálních posunů na Radovesické výsypce.

Obecně se sledování vertikálních posunů provádí metodou přesné nebo velmi přesné nivelace

za použití přesných nivelačních přístrojů. Velkou nevýhodou těchto metod je zbytečně veliká

přesnost a s tím související časová náročnost a obtížný pohyb po tělese výsypky. Řešením je

technologický postup, který umožní opakované geodetické sledování vertikálních posunů

v oblastech výsypek pomocí ověřené modifikované geodetické metody trigonometrické

nivelace.

2

A. TEXTOVÁ ČÁST

Úvod a cíl

Výsypky vznikají přesunem velkého množství zeminy při povrchové těžbě hnědého

uhlí. Je zde minimální nebo žádné zhutnění navezeného materiálu a tudíž lze předpokládat, že

zde bude docházet k vertikálním poklesům terénu. Vzhledem k možné budoucí výstavbě na

rekultivovaných výsypkách je velmi aktuálním tématem, jak se z výškového hlediska chová

terén výsypky vůči stabilnímu okolí v návaznosti na časový interval sledování vertikálních

posunů.

Jednou z možností jak lze zjistit předpokládané poklesy terénu výsypky, je vytvoření

polygonového pořadu, který vychází z pozorovacího bodu o známé a stabilní nadmořské

výšce umístěného mimo výsypku. Dalšími body budou body pozorované na výsypce.

Polygonový pořad se poté zakončí na pozorovacím bodě o známé a stabilní nadmořské výšce

umístěném mimo výsypku. Pro pozorování vertikálních posunů výsypky slouží určování

nadmořských výšek jednotlivých pozorovaných bodů zapojených do polygonového pořadu v

určených časových intervalech. Tím se získá souvislá řada pozorování, která jednoznačně

prokáže velikost a časovou posloupnost vertikálních posunů. Modifikovaná metoda byla

ověřena při sledování vertikálních posunů na Radovesické výsypce v severních Čechách.

Zhodnocení výstupů

Nultá etapa sledování vertikálních posunů na výsypce proběhla v srpnu a září 2010, kdy

byla provedena stabilizace pozorovacích bodů a zaměření výškového polygonového pořadu.

Bylo vytvořeno 23 pozorovaných bodů z toho 21 v prostoru výsypky, jejichž stabilizace

odpovídala výše popsanému postupu. Pozorovací body byly dva, mimo oblast výsypky. Jeden

na jedné straně výsypky, druhý na straně opačné. Jednalo se o body stávajícího státního

polohového bodového pole stabilizované žulovými mezníky, jejichž nadmořská výška byla

určena s přesností na 10-2 m nivelační metodou v roce 2003 resp. 2008 KÚ Liberec. Tato

uvedená nadmořská výška byla vlastním nivelačním měřením zpřesněna na 10-3 m od

nejbližších státních výškových bodů a zároveň tím byla ověřena jejich dlouhodobá výšková

stabilita. Vytvořil se výškový polygonový pořad, o délce 7 780 m s převýšením 191 m.

První etapa sledování vertikálních posunů na uvedené výsypce proběhla během dubna

2011. Druhá etapa sledování vertikálních posunů na uvedené výsypce proběhla během října

2011.

3

Z dosud uskutečněných měření je patrné, že při dodržení všech bodů technologického

postupu sledování vertikálních posunů na výsypkách metodou trigonometrické nivelace je

možné ji bez problémů používat.

Základním předpokladem pro užití této metody je moderní elektronický měřický přístroj

- geodetická totální stanice (GTS). Druhým předpokladem je dodržení požadované přesnosti

sledování vertikálních posunů na výsypkách 10-2 m. Tato podmínka byla vyřešena úpravou

metody trigonometrické nivelace a prozkoušení této metodiky při určování nadmořských

výšek bodů kombinované měřické sítě na mnohých měřických sítích.

4

B. GRAFICKÁ ČÁST

Podkladní mapa poskytnuta společností Severočeské doly a.s.

5

6

C. POUŽITÉ ZDROJE

Použitá literatura

Banhert, G., 1981: Refrationseinflüsse auf trigonometrische Nivellements,

Vermessungstechnik, 29, Heft 3, s. 79-82

Blažek, R., Skořepa, Z., 1999: Geodezie 30 Výškopis, Praha ČVUT: 93 s. ISBN 80-01-

01598-X

Hauf, M. a kolektiv, 1982: Geodézie, Praha, SNTL: 544 s., ISBN 04-713-82

Hlaváčová, I, Halounová, L., Knechtlová, B., 2011: Sledování poklesů na výsypce v

severních Čechách metodou radarové interferometrie, Geodetický a kartografický obzor

č. 10, s. 241-243

Chamout, L., 2009: Trigonometrická nivelace pro určování nadmořské výšky bodů

kombinované měřické sítě, Stavební obzor č. 6 s. 185-187