Začínáme 1

Co nevím, nepovím 2-3

V naší hlavě 4-5

Co nás baví 6-7

Jak se učíme na 2. stupni 8-9

Jak se učíme na 1. stupni 10-11

Máme rádi družinu 12

Hurá na cesty 13 Hýbejte se, kosti moje 14 Věda a technika nás baví 15 Kalendárium 16

XXIV. ročník, 4vydání

Ilustrovaný občasník

Školní rok 2016/2017

Francouzský komiks Jak všichni víme, na naší škole se od tohoto školního roku učí jako druhý jazyk vedle němčiny a angličtiny francouzština, kterou učí paní učitelka Re-nata Košťálová. Je to jazyk sice těžký, ale žáky moc baví. Dokonce tak, že chodí i na Kroužek francouzského jazyka. V hodinách francouzštiny žáci vy-tvořili veselé komiksy.

Čtení pomáhá V noci z pátečního 21. dubna na 22.dubna proběhla na naší škole již potřetí akce nazvaná Čtení pomáhá. Byla tradičně složena z několika částí. Letošní akce se zúčastnilo 118 dětí a 95 rodičů. V pět hodin se všichni sešli na školním hřišti, kde se konalo grilování. Tato část byla přístupná i rodičům a členům rodiny. Mohli jste si opéct špekáček nebo dát výborný grilovaný hermelín. Po sedmé hodině se žá-ci, kteří se účastnili večerního čtení, přemístili do tělocvičen, kde proběhla hygiena a příprava na čtení a spánek. Poté žáci ulehli do svých spacáků a poslouchali četbu starších spolužáků. Letos se četly tyto knihy: 1. stupeň: Liška Bystrouška, Bratři Lví srdce, Aprílová škola a Ezopovy bajky. 2. stupeň: Deník Malého poseroutky III., Vražda v salonním kupé, Postřižiny a Farma zvířat. Po sobotní snídani žáci 2. stupně pomáhali svým mladším spolužákům vyplnit otázky na www.ctenipomaha.cz, mnozí žáci vyplnili i knížky, které četli ve svém volném čase, a právě díky všem žákům, kteří se zúčastnili akce Čtení pomáhá, se vybralo přes 24.000 Kč, což je o 8.000Kč více jak vloni. Tato částka byla věnována mentálně postižené slečně zastoupené charitou spolupracující se Čtením pomá-há, která by se ráda naučila číst a psát. Moc děkuji všem žákům, kteří takto nezištně pomohli, a samozřejmě svým kolegům za pomoc—Janu Dvo-řákovi, Václavu Mikutovi, Janě Kolínské, Evě Karolové a Kataríně Pytelové. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Díky moc.

Marcela Šífová

CO NEVÍM, NEPOVÍM... Stránka 2

Dnes přinášíme opět několik stránek z našich školních kronik. Ta první je z roku 1971-72, dále ze školního

roku 1975-76.

V kronikách je také množství výstřižků z různých novin a ča-sopisů, kde se o naší škole psa-lo….

Poslední foto je z roku 2005, kdy naši školu navštívil oštěpař Jan Železný u příležitosti vyhlašová-ní sportovce roku v tělocvičně školy. Významných osobností se v naší škole objevila celá řada a větši-nou to bylo při konání nějaké sportovní akce – Aprílového bě-hu, Vyhlášení sportovce roku či jiné podobné příležitosti… Žáci měli tak možnost poznat sportovní hvězdy zblízka….

Z kronik naší školy

CO NEVÍM, NEPOVÍM... Stránka 3

Rozhovor s paní učitelkou Irenou Podlipnou

R: Kde jste studovala základní školu a kde vysoké vzdělání? IP:Navštěvovala jsem ZŠ Chmelnice na Praze 3. Vystudovala jsem Fakultu sociálních věd UK (Evropská

studia) a Pedagogickou fakultu UK (Německý jazyk) v Praze. R: Máte sourozence?

IP: Mám mladší sestru Radku, která je lékařka R: V jakém znamení jste se narodila? IP: Narodila jsem se ve znamení berana. Beran rád začíná nové věci (viz. odpověď Jazyky) R: Máte děti nebo zvíře?

IP: Mám dva syny, takže i dvě zvířátka :-) R: Jaký je Váš oblíbený film, kniha, jídlo? IP: Nemám jen jeden oblíbený film, asi tři: "Amadeus" od režiséra Miloše Formana, "Walk the Line" o živo-

tě country zpěváka Johnyho Cashe a německý film "Good Bye Lenin". Oblíbená kniha je "Německá grama-tika"... to byl vtip :-) Jakákoliv od německého spisovatele Hanse Fallady. Moje oblíbené jídlo jsou těstoviny se špenátem.

R: Cestujete ráda? Kam? V Čechách nebo cizině? IP: Cestuji strašně ráda!!! S manželem navštěvujeme rádi evropská města. Po Čechách děláme většinou jednodenní výlety s dětmi.

R: Jaký sport děláte ráda? IP: V létě jezdíme rádi na kole nebo chodíme po horách. Nejvíc mě ale baví in-line brusle, a to hlavně na trase Nymburk - Poděbrady nebo v Německu nedaleko Drážďan. V zimě lyžujeme, běžkujeme a bruslíme. R: Kdybyste si měla dát: chlebíček nebo zákusek?

IP: Nejdřív chlebíček, pak dortíček... :-) R: Baví Vás role učitele? IP: Učím proto, že mám ráda německý jazyk, a ráda učím děti (malé i velké).

R: Jaké je Vaše oblíbené jídlo ve školní jídelně? IP: Zapečená ryba s bramborem. R: Z jakého dárku byste měla největší radost?

IP: Radost mi udělá vždy kniha a dárek od mých synů. R: Kolika jazyky mluvíte? IP: Na to, že jsem se učila španělsky, francouzsky, japonsky, švédsky, rusky, tak hovořím jen anglicky a německy :-( Nejvíc se mi však líbí čeština! :-)

R: Děkuji moc paní učitelce za rozhovor.

Charlotte Aidomoan, 6. B

V NAŠÍ HLAVĚ... Stránka 4

Láska znamená strávit svůj život s někým, koho máte opravdu rádi. Lás-ka není o tom kolik hodin, měsíců, nebo let jste spolu strávili každý den. Láska je nejkrásnější a nejsilnější po-cit z našeho života, který nás oboha-cuje štěstím a smutkem. Moje kamarádka říká: „Myslím, že lás-ka je k životu velmi potřebná. Bez lásky není štěstí. Každý má svůj názor na lásku. Ale řekla bych, že láskou by si měl projít každý“. Nezáleží na vzhledu, ale to co máte v duši a v srdci. Co si o lásce myslím já?: Láska je dar od boha, a má ho každý člověk. Lás-ka mezi rodiči je velmi pevné pouto. „Milovat neznamená jen mít rád. Milo-vat znamená věřit a lásku dát. Milovat je odpustit a znovu podat ruce, milo-vat je rozdělit duši a srdce. Není zá-zrak jen mít rád. Je zázrak milovat“. Láska není jen slovo a polibků proud, láska je věřit, čekat a nezapomenout. TO JE PRAVÁ LÁSKA.

Sára Mentlíková, 9. A

Láska Smysl života

Co je to vlastně smysl života? Jít každé ráno do školy či do prá-ce? Vstávat každé ráno v osm hodin a pít to samé kafe? Ne. To smysl života opravdu není. Do smyslu života zapadá si utvořit rodinu a žít život naplno. Hodně lidem ale v dnešní době připa-dá, ze žít život na plno znamená mít velkou spoustu peněz. Ne-ní to pravda. Hezký život můžete mít i bez velké hromady fi-nanci, protože na nějaký krásny výlet či na procházku s přáteli si můžete zajít i jen tak. Jít po chodníku a na někoho se usmát taky nic nestojí a věřte, jak to může zlepšit den. Tímto článkem vám chci říct, ať si život užíváte co nejvíc umíte, protože mno-ho lidí leží v nemocnici a něco tak krásného, jako je jít do příro-dy, si dopřát nemohou.

Šikana

Proč právě šikana?- Protože mně přijde, že většina dětí se o tomto tématu nerado baví nebo svěřuje, a tak se právě na toto téma, ať už ve škole nebo doma, zapomíná. Je mnoho druhů šikany. Fyzická agrese- agresor oběť fyzicky poškozuje. Slovní agrese- agresor oběť zesměšňuje, hnusně nadává nebo vyhro-žuje. Kyberšikana - vyhrožování, posmívání a otravování přes sociální sítě. Mobbing – obtěžování na pracovišti, nadávání, ale také sexuální obtěžování. Bossing – šikany se dopouští nadřa-zený pracovník. Nejčastěji se na školách dějí první tři zmiňované šikany. Agresor je jen jeden a má svou partu, která mu v šikanování ostatních pomáhá, příčinou toho, že se agresor šikany dopustí, je většinou nízké sebevědomí. Pokud jste právě Vy obětí šikany nebojte se svěřit doma rodičům, ve škole učite-lům nebo zavolat na linku bezpečí, kde Vám pomůžou.

Eliška Jůzková, 8. B

Chování Pojďme si zopakovat, jak se cho-vat ve škole: Jak se chovat ve škole: • Na každý předmět musíme mít

připraveno • Nesmíme vykřikovat v hodině • Nesmíme se prát o přestávce • Musíme držet za jeden provaz • Nesmíme kreslit po škole • Musíme se respektovat • A pamatujte – že škola je základ

života a co se v ní naučíte, urči-tě se vám v životě hodí.

Alex Olah, 6. B

Boulder bar

Naše třída navštívila horolezeckou stěnu. Od školy jsme jeli 16 (můžete jet i 10). Na Palmovce jsme vystoupili a přešli na nástu-piště, ze kterého jede tramvaj číslo 6, jedeme až do zastávky Vý-staviště Holešovice. Lezecká stěna se nachází na adrese U Výsta-viště 230/11, 17000 Praha 7 - Holešovice. Byli jsme tam přesně 1 hodinu a řeknu vám, že nám to stačilo. Bylo to tam naprosto BO-ŽÍ, co jiného. Všichni jsme si to náramně užili. Určité se tam jdě-te podívat.

Veronika Pančíková, 6. A

V NAŠÍ HLAVĚ... Stránka 5

DAP Neboli Dance academyprague je taneční škola nejznámějšího českého tanečníka a choreografa Yemiho AD, který skládá cho-reografie např. do hudebních klipů Kanye Westa a spolupracuje s Justinem Timberlakem. Můžete ho znát také z populární show Tvoje tvář má známý hlas. V taneční škole se naučíte nejrůzněj-ší typy tanců. Tréninky vedou profesionální lektoři, kteří jsou součástí JADDC pod vedením Yemiho. Jsou zde soutěžní složky, které jsou oficiálně součástí školy, např. bubblegums (house pod vedením Poli), Chillies (contemporary pod vedením Fandy), Foundies (funky pod vedením Dona) atd. Já osobně chodím do streetberries pod vedením Maki, kde jsme zaměření hlavně na Hiphop, funky, streetdance a občas house. Proto, abyste mohli chodit do soutěžní složky a stát se součástí DAPu, musíte udělat konkurz jako já. Pokud ale máte zájem jen tak si zatancovat, tak jsou zde také openclass a stojí 170 kč na lekci, která trvá hodinu. Openclass lektoři: Michal (Vogue), Zizoe (house), Čili (hiphop), Eugene (LA style) a asi nejvíc vás bude zajímat Angée (MTV style) a jsou zde další lektoři a typy tanců.

Charlotte Aidomoan, 6. B

Nová škola

Přešel jsem do nové školy z Gymnázia Karla Sladkovského, mám hodně kamarádů, učitelé mi tu vyhovují, nejvíc slečna učitelka Marcela Šífová a pan učitel Václav Mikuta. Předměty mi jdou, jsem ze všech na 1-2, nejradši mám češtinu, mate-matiku, tělocvik, angličtinu. Mám hodně kamarádů a nejradši mám z kluků Alexe, Adama Fialu, Lukáše, Dina a z holek Pavlínu, Charlott. Škola se mi líbí celkově, ale nelíbí se mi, jak musíme vždycky ráno chodit až do 4. patra.

Lukáš Sivák, 6. B

Zázračná páska na tělo

Jsem sportovec, i celá moje rodi-na, a proto často využíváme kine-siotaping. Kinesiotaping nám velmi pomáhá při regeneraci svalů, a vůbec při různých potížích s pohybovým aparátem. Účinky kinesiotapingu předčily všechna naše očekávání a nedáme na něj dopustit. Jedná se o léčebnou techniku, která funguje tak, že nalepíme speciální pásky (kinesiotapy nebo také K-tapy). Nalepení pásky má svá pravidla a musí se to umět. Správné nalepení K-tapu dokáže pomoci v mnoha ohledech. Mezi nejvýznamnější účinky patří: snížení bolestivosti; zlepšení pohybu a práce svalů, šlach, vazů a kloubů; redukce oto-ku a bolesti; hojení a léčba jizev. S kinesiotapingem jsem se poprvé seznámila díky krasobruslení, kte-ré dělám od 4 let. Skvělé účinky můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, kterých mám opravdu hodně. Nej-novější moje zkušenost, kdy mi K-tape hodně pomohl, je z nedávna, kdy jsem spadla z koně na bok. Bolest začala rychle ustupovat a za 5 dní jsem o ní již vůbec nevě-děla. Díky vlastní zkušenosti mohu kinesiotaping doporučit opravdu všem.

Adriana Dobroňová, 6. B

Kouzelný dort V tomto článku se recept na kouzelný dort. Nebojte se, nejsem kouzelnice, jenom jsme v českém jazyce za úkol napsat v popisu recept. A mě napadlo, že nebudu popisovat nic obyčejného, ale rovnou kouzelné-ho. Ale doporučuji nepéct ani nezkoušet!!! Ingredience: smetana 125 ml, cukr 115, soví vajíčka, 3 kostky ztvrdlé duhy, bylinky které se najdou jen v nejhlubších lesích, kousek dobré duše, duha Pracovní postup: Troubu dáme předehřát na 125 stupňů . Nadrtíme najemno dva bylinkové květy, dáme si vařit smetanu. Nadrcené květy zalijeme horkou smetanou a pomalu mícháme, dokud se květy nerozpustí . Přidáme jedno soví vajíčko a cukr a , dokud se cukr ne-rozpustí . Nasypeme mouku a mícháme. Vznikne nám těsto, přidáme kousky duhy a zbylá dvě vajíčka . Přimíchání opatrně a pomalu přidáme kousek dobré duše. Ted už jen dáme do trouby a pečeme 15 min. Po vyndání z trouby můžeme posypat duhou.

Dobrou chuť přeje Julie Pangrácová, 6. A

CO NÁS BAVÍ... Stránka 6

Prodloužené řasy

O jarních prázdninách jsem si ne-chala prodloužit řasy. Spoustu lidí se mě ptá na dotazy typu: ,,Bolí to? To jsou nalepovací? A jak se to dě-lá?“ Dělá se to tak, že kosmetička vám lepí řasu po řase do řady. Pro-tože má člověk v průměru 100 řas na jednom oku, je to velmi zdlouha-vé. Trvalo to asi 2 hodiny. Musím říct, že to vůbec nebolelo. Na začát-ku jsem se bála, že to bude nepří-jemné nebo to bude opravdu bolet, naštěstí jsem to ani necítila. Během těch dvou hodin co jsem musela nehybně ležet, jsem si říkala, jak to asi bude vypadat a co na to okolí řekne. Myslela jsem si, že si kosme-tička řekne, že mi je teprve 15 a nebude to nijak přehánět. Jenže paní kosmetička si myslela, že mi je 18 (prý tak vypadám), a tak mi dala opravdu velké množství. Také se mě lidé, kterým se to líbí, ptají na cenu. Já jsem měla 50% slevu, pro-tože k té samé kosmetičce po dlou-há léta chodila moje máma. Takže mě to stálo 600Kč. A jak to vzalo okolí? Samozřejmě jsem měla sou-hlas aspoň jednoho z rodičů, a to byla máma. Takže ta byla z toho nadšená a říkala, že konečně vypa-dám jako opravdová dáma. Ale táta malování a takovým věcem nerozu-mí, takže se nevyjadřoval. Kamará-di mi říkají, že mi to sluší a že se těší, až to uvidí naživo. Jestli vás bude ještě něco zajímat, přijďte se zeptat.

Klára Venclová, 8. C

Parkour Parkour je disciplína francouzského původu, jejímž základem je schopnost dostat se z bodu A do bodu B (a také umět se dostat zpět) bezpečně, plynule a účinně (efektivně) za použití vlastního těla. Pomáhá v překonávání libovolných překážek v okolním prostředí – od větví přes kameny a skály až po zábradlí a betonové zdi – a může být provozován jak ve městě, tak na venkově. Park-our je fyzická aktivita, které lze jen těžko přiřadit kategorii. Není to extrémní sport, ale spíše umění nebo disciplína, která se podobá sebeobraně v bojových uměních. Podle Davida Bella je fyzická část parkouru založená na překonávání všech překážek, které se v cestě vyskytnou, jako kdyby šlo o stav ohrožení – chcete se pohy-bovat takovým způsobem, za použití jakéhokoliv pohybu, který vám pomůže dostat se od/k někomu/něčemu.

Důležitou charakteristikou parkouru je efektivita. Traceur se nesna-ží pohybovat jen nejrychleji jak dokáže, ale také s co nejmenší spotřebou energie a nejpřímější možnou cestou. A protože neofi-ciálním parkourovým mottem je být a zůstat, být a vydržet, efek-tivita zahrnuje předcházení zraněním krátko i dlouhodobým.

Parkour dělám celkově 4 roky a stalo se mi toho celkem dost. Nicméně mě nadále baví a chci v něm pokračovat i v budoucnu.

Matthias Richter, 8. A

Ještě jednou o šikane Je nutné neplést si šikanu a škádlení mezi spolužáky. Šikana je zlá a zaměřená, většinou zaměřená na jednoho člověka. Oběti šikany jsou často lidé, kteří se nějakým způsobem odlišují - přijdou do nové školy, jsou obézní, ,,šprti“ a další… Zatímco agresor je člověk, který chce všemu velet, má nízké nebo naopak vysoké IQ, baví se ubližováním a ponižováním druhých. Takový člověk má vždy nějaký problém, který řeší agresí obráce-nou na nevinné a snadné oběti. Šikana může být fyzická nebo psychická, kam spadá i kyberšikana. Ta se odehrává především na internetu a sociálních sítích jako Fa-cebook, Viber atd. I vám někdo může posílat nevyžádané zprávy, nebo nevhodně komentovat fotky a posty. Nejhorší je, když to nikdo neřekne, poslední záchrana oběti je, (když už se to oběť bojí říci, že je šikanována), že to řekne někdo jiný. Nikdy by nikdo neměl být k této věci lhostejný. No abych to shrnula, pokud víte, že někoho šikanují nebo dokonce jste vy šikanováni, nebojte se to říct… (kamarádům, rodičům, uči-telům ve škole), můžete někomu zachránit život. Tady je odkaz na Youtube kanál kde je video o šikaně Němý svě-dek.

Pavlína Baierová, 6. B

CO NÁS BAVÍ... Stránka 7

Vzpomínka na sníh O jarních prázdninách jsem navštívil ski areál Rokytnice nad Jizerou. Ski Rokytnice se nachází na Lysé ho-ře, která má nadmořskou výšku 1 323 m, a proto je tam velmi kvalitní sníh. V Rokytnici je mnoho bufetů s mnoha velkými cenami, a proto je lepší si vzít alespoň nějaké jídlo s sebou. Dále tam jsou dvě sedačko-vé lanovky a tři pomy. Je tam mnoho dlouhých sjezdovek. Jedna z nejdelších v ČR je turistická, která má modrou obtížnost. Dále je dobrá Červená FIS, která má červenou obtížnost. V areálu je i snow park, kde si můžete vyzkoušet mnoho skokánků od malých po ty největší. Sjezdovky jsou velmi široké a jsou dobré i pro začátečníky. Dolní stanice se nachází v nadmořské výšce 657 m, kde v březnu už sníh není tak kvalit-ní. Toto místo bych doporučil pro toho, kdo má rád dlouhé sjezdovky.

Kočičí rodina Doma máme 4 kočky. Ráda kdybych vám je představila.

Ten vlevo je náš nejstarší kocour Harry, kterému je 6 let. Je to hodný, ale neu-stále nabručený kocour. Má přezdívku Hermiona. Mourovatobílý je náš druhý dvouletý kocour Macek, který je povahově strašně hodný a mazlivý. Je vychovaný jako pes. Každý ráno nás doprovází na autobus. Jeho přezdívky jsou různé, ale nejčastější je Mačmín.

Toto je naše 9-ti měsíční kočka Ellie. Je mazlivá, ale pla-chá. Je to vesnická kočka. Odebrali jsme si jí s jejím bráš-kou Silverem, když jim byl jeden měsíc. Její přezdívka je jako nor-malní jméno pro člo-věka, Eliška.

A toto je náš taky 9-ti měsíční Silver. Není moc mazlivý, ale je oprav-du velmi plachý. Je huňatý jako angorská kočka. Říkáme, že má ocas jako veverka. Když byl malý, byl do barvy stříbra, ale když vyrostl, už nebyl stříbrný,ale hnědočernobílý. Proto má přezdívky buď Silvín ne-bo Sylva.

Klára Čiperová, 7. B

Jak funguje tlumič Někdo si myslí, že tlumič utlumí zvuk zbraně, protože to tak je ve hrách nebo v nějakých filmech, ale není to tak. Pro střelbu zbraní lidé musí používat ochranu uší, jinak by mohly ohluchnout. Tlumič může ztlumit tento zvuk, ale pořád to bude hlasité jako výbuch petardy nebo spoustu dalších věcí, které dělají hodně hlučný zvuk. Tlumič redukuje záblesk zbraně. Když vystřelíme, tak vyletí plyny, které jsou velmi horké, ale když prolítá náboj tlumiče, tak jsou chlazeny. Když náboj vylítne, tak je pomalejší, ale nevytvoří takový záblesk jako bez tlumiče, a to znamená, že bude méně slyšet. Tlumiče mohou být různé, ale v podstatě jde o to, aby se ochladil jen plyn, který vychází z hlavně a díky tomu nebude dělat takový hluk a záblesk.

Dominik Trojáček, 6. B

JAK SE UČÍME NA 2. STUPNI... Stránka 8

Přednáška v kině Aero o Vietnamu

Ve čtvrtek dne 6.4. 2017 jsme se spo-lečně s ostatními třídami vydali do kina zvaného Aero. Od školy je to jen kou-sek, tak jsme neměli sebemenší pro-blém se tam rychle přesunout. V kině jsme se usadili a po chvíli začala před-náška o cestě po Vietnamu a Číně. Promítání trvalo odhadem tak hodinu. Dva páni, kteří těmito zeměmi proces-tovali, ještě u prezentace doplňovali nejrůznější zajímavosti. Na konci nám nechali prostor pro nejrůznější libovol-né dotazy. Padl i dotaz, který se týkal stravování. Překvapivé bylo to, že v těchto zemích můžeme obvykle v j íde ln í čku naraz i t t řeba i na ,,pochoutku“ morčete, a dokonce i psa. Mně se osobně přednáška líbila. Příští rok se můžeme těšit na další přednášku.

Neviditelná výstava

V pátek 31.3. 2017 jsme se s třídou 7.A byli podívat na NEVI-DITELNOU VÝSTAVU. Už od začátku jsem (jsme) měli strach a zároveň jsme se těšili. Hned co jsme přijeli, mohli jsme si před výstavou vyzkoušet plno věcí a pomůcek pro nevidomé lidi. Byl to pro nás docela oříšek, ale něco bylo lehké… Na výstavu se vycházelo po skupinách. A už konečně šla naše skupina. Vedla nás průvodkyně Šárka. Byla hodná a všichni z naší skupiny ji obdivovali, jak se v té tmě vyzná. Vedla nás přes různé místnosti a prostory v typickém světě. Dokonce jsme byli i na ulici, lese a v galerii soch. Na konci prohlídky jsme si mohli koupit něco k pití. Všichni byli překvapení, jak nám Šárka dala v té tmě opravdu, co jsme si objednali. Potom jsme se s ní rozloučili a poděkovali a šli. Výstava byla opravdu perfektně udělaná a určitě bych si to chtěla zopakovat. PS: A největší zážitek...ve tmě na nás zatroubilo auto. Všichni vyletěli a lekli se. Bylo to opravdu nečekané.

Sára Zitová, 7. B

Jak si nenechat ublížit

Jednou k nám do třídy přišel na přednášku pan policista a vyprávěl nám např.o Michaele Muzikářové a Anně Janatkové, které byly v našem věku a někdo je zavraždil. Říkal nám, že Míša šla do školy a do školy

nedorazila. Ale divné bylo, že den poté její otčím spáchal sebevraždu. Pan policista říkal, že na 99,9% Mí-še ublížil její otčím a dorazilo ho svědomí. U Aničky to bylo podobné. Když šla Anička ze školy, tak si zkrá-tila cestu a tam už jí nikdo neviděl. Stalo se to, že jí ublížil její otčím. Její klíče, batoh našli někde v parku

a na batohu byla DNA jejího otčíma. Jestli si myslíte, že lidé ubližují jen dívkám, tak ne. Je to padesát na padesát. Ubližují i chlapcům. Když si myslíte, že vás někdo sleduje, tak zpomalte nebo dělejte, že si zava-zujete tkaničku. Pokud člověk půjde dál, tak vás nesleduje, ale když se také zastaví, tak je něco špatně. Pokud se vám toto stane, rychle jděte do nejbližšího obchodu nebo do lidnatější oblasti a když tam bude-

te, tak pak zavolejte rodičům, že jste tam a tam. Když se vám stane to, že vás zastaví auto a bude vás přemlouvat, abyste si nastoupili a řekli jim cestu, tak se držte dva metry od auta a pokud cestu znáte, tak ji klidně řekněte, ale když se vám to bude zdát podezřelé, tak utíkejte proti jízdě auta. Musíte umět říct

ne. Když chcete odemknout vchodové dveře a vedle vás stojí neznámý člověk, určitě neodemykejte, řek-něte, že jste zapomněli nakoupit a jděte do nejbližšího obchodu a tam zavolejte rodičům. Z toho plyne to, že se máme naučit říct ne.

Pavlína Baierová, 6. B

Stránka 9 JAK SE UČÍME NA 2. STUPNI...

Neslyšící pro slyšící

V pátek 10. 3. jsme byli my 6.B a sleč-na učitelka Šífová na přednášce „Neslyšící pro slyšící ‘‘. Přednáška se konala v muzeu na Flo-renci. Přednášku vedla slečna Barbora, která již několik let s neslyšícími pracu-je a výborně ovládá znakový jazyk. Jako první nás naučila 3 věty v znakovém jazyce a to včetně jména (vlastní jména neslyšící “říkají“ prsto-vou abecedou, kterou jsme se také naučili). Vysvětlila nám zásady komu-nikace s neslyšícími a také jejich pravi-dla. Neslyšící často používají mimiku a občasně pantomimu. Asi jste si někdy položili otázku, proč neslyšící místo znakové řeči nepoužívají pantomimu. Je to proto(sami jsme si to vyzkoušeli), že pantomimou nelze vyjádřit úplně všechno, zatímco ve znakovém jazyce ano. Zajímavost: Vědeli jste, že označení hluchoněmý je nesprávné a mohli bys-te tím dotyčného urazit? Je to proto, že oni jsou hlušší, ale hlasivky má vět-šina v naprostém pořádku, tudíž nejsou němí. Já přednášku určitě doporučuji. Stojí 50Kč a dozvíte se na ní spoustu zají-mavých věcí, které jste určitě nevěděli a navíc si spoustu věcí můžete vyzkou-šet v praxi.

Charlotte Aidomoan, 6. B

Reklama/antireklama na zdravý životní styl

Na výchově ke zdraví vytvářeli žáci osmých tříd reklama a an-tireklamu na zdravý životní styl. K tomuto tématu jsme si říka-li, že je zdravé snídat, dodržovat pitný reži, zařadit do jídelníč-ku ryby a luštěniny, sportovat...a naopak si humornou formou v antireklamách ukázali, co zdravé není( nejezte párek, je ži-vý, ležte u počítačů, ať víte, z čeho umřete...atd.). Někdo využil básničky, sloganů nebo hereckých představení… Ukázky můžete vidět ve 4.patře na nástěnce. A když už tam budete, prohlédněte si na chodbě tablo s Pet lahvemi, kde je ukázáno, kolik cukru v nápojích vypijete…

Marcela Šífová a 8. A, 8. B

Mně osobně to ve školní jídelně chutná, hodně lídí(kluků) si stěžuje, že je to hrozné, mají různé vtípky na jídelnu a tak. To si nemyslím, na to za kolik peněz mají uvařit, je to dobré jídlo. Ty kuchařky mám rád, jsou hodné a když třeba nemáte svoje oblíbené jídlo, dají vám to lepší, které chcete, můžete s nimi prohodit i nějakou řeč, jsou sympatické. Teď desing, desing je celkově bych řekl jednoduchý, ale pěkný, jsou tam zajímavé obrazy, nějaké slogany prostě na první pohled vypadá v celku hezky. Jediné, co mi vadí, jsou ty obrovské fronty, ale tak s tím jídelna nemůže vůbec nic udělat.

Jakub Hejzlar, 8. C

Školní jídelna

Fastfoody když papáte, špatné srdce pak máte. Když se snažíš zbavit váhy a projevíš jen trochu snahy, překvapen ty budeš záhy, nad úbytkem tvojí váhy.

Výživový poradce praví, že fastfoody škodí zdraví. Nad fastfoody vždy jen pláči, že prachy nechal jsem zas v Mekáči. Lukáš Trubička a Natálie Svo-bodová, 8. B

Znakový jazyk, ne řeč!!!

JAK SE UČÍME NA 1. STUPNI... Stránka 10

Chodíme rádi do knihovny?

Prvňáčkové se teprve učí číst, ale do knihovny už chodí velmi rádi. V dubnu poznali, co je to autorské čtení. To autor čte ukázky ze své knihy a vy-práví, proč knihu napsal.Také odpovídá na otázky dětí. My jsme si zahráli hádan-kovou soutěž o mandarinky, to jsme ne-čekali. Nám předčítal a vyprávěl pan spisovatel Jiří Dvořák. Chcete se dozvědět něco nového o různých zvířátkách? Přečtěte si knihu HAVĚTNÍK. Do knihovny Vozovna se těší prvňáčci i paní učitelka Ulmanová.

Popis zvířete Při hodině českého jazyka jsme se učili popisovat zvíře. Větši-ně z nás se práce opravdu povedla.

Žáci 2. B J. O

ndrovčák

M. Kalenský

Velikonoční věnec Dne 30. 3. jsme si pozvali lektorku na výrobu velikonoční vý-zdoby. Dostali jsme věneček, vajíčka, drátky, čtverečky tylu a dřívko. Podle návodu jsme si vyrobili krásné velikonoční vě-nečky, které doma použijeme k výzdobě.

Žáci 2. A a 2. B

JAK SE UČÍME NA 1. STUPNI... Stránka 11 Stránka 11

Vojenské muzeum 6.4., na Vítání jara, se žáci z 5.A vydali na Vítkov. Přestože byla pěkná zima, foukal vítr, alespoň na nás svítilo sluníčko a měli jsme krásný výhled na Prahu. Prohlédli jsme si jarní Pra-hu od sochy Jana Žižky a snažili jsme se určit známé stavby. Pak jsme sešli tam, kam jsme se nejvíce těšili – do Vojenské-ho muzea. Pan průvodce s námi podrobně prošel celou expo-zici 2. světová válka, kde jsme si připomněli své znalosti z vlastivědy o počátku války, domácím i zahraničním odboji, atentátu na protektora Heydricha i konci války a povstání v Praze. Potom jsme dostali pracovní listy, ve kterých jsme se stali válečnými zpravodaji a podle válečných zpráv jsme plnili úkoly. Samostatně jsme si také prošli expozici 1. světové války, ale další části muzea jsme už nestihli. Určitě však mnozí z nás Vojenské muzeum ještě navštíví, třeba už jen proto, že na konci prázdnin se chystá rekonstrukce, která bude trvat něko-lik let, a přestože nové muzeum bude určitě zajímavější, tank, u kterého jsme se vyfotografovali, už u něj stát nebude.

5. A

Svátky jara 1. B

Prvňáčci se na svátky na jara připravili. Zasadili osení, ozdo-bili kraslice, vyrobili přáníčka. Příští rok budou plést pomlázky.

Hezké jaro přejí žáci 1.B

Souvislá praxe studentek ve 3. C

Minulé 4 týdny jste mohli ve třídě 3.C po-tkávat studentky 5.ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, které tu od 20.3 do 12.4. vykonávaly svou souvislou pedagogickou praxi. Že nevíte, co to je? Každý se musí na své budoucí povolání učit a připravovat, proto i Katka s Anetou se v naší třídě „učily učit“, aby z nich byly šikovné paní učitelky. Hrály s dětmi různé hry, připravovaly zajímavé práce ve skupi-nách a hlavně se s dětmi učily. Připravily si i týmové úkoly na Vítání jara a před Velikonocemi nám upekly beránka a per-níčky, které jsme si ozdobili. Anetě a Kač-ce děkujeme za uplynulé čtyři týdny a přejeme jim, ať už jako „opravdové“ paní učitelky mají spoustu hodných žáčků.

Jana Halbichová a 3. C

MÁME RÁDI DRUŽINU... Stránka 12

Pletení velikonoční pomlázky

Umíte uplést pomlázku? Ne? Tak to jste se měli zajít podívat 11.dubna do třídy 4. B, kde paní vychovatelka Jo-zová se svojí sekcí družiny pletla po-mlázku. Kluci byli velmi rádi, že si mohli uplést vlastnoruční pomlázku, s kterou mohli jít na pondělní koledu. A holky si zase vyzkoušely, jak se plete nástroj, kterým dostanou v pondělí našupáno. Akce se mohli zúčastnit i rodiče. Miroslava Jozová, vychovatelka družiny

Národní památník na Vítkově

Dne 28.3. jsme se vypravili v odpoledních hodi-nách na turistickou procházku na Národní pa-mátník na Vítkově se známou sochou Jana Žiž-ky na vrcholu a historickým tankem umístěným před hlavní budovou.

Miroslava Jozová

Předškoláci MŠ Duben přinesl na základní školy zápisy do 1. tříd. Malí předškoláci se tak konečně dočkali okamžiku, kdy vstoupí poprvé do školy. Děti, které přicházely z MŠ Jeseniova se však v naší škole zorientovaly velmi snad-no, neboť již v prosinci 2016 jsme si pro ně připravili hudební vystoupení a ukázku naší umělecké práce. Na konci března současní prvňáčkové z 1.A, 1.B a 1.C přiví-tali předškoláky ve svých třídách, kde jim předvedli, jak to ve škole chodí. Ukázali jim své učebnice, pomůcky, nakreslili si společně velký jarní obraz nebo jim byli oporou, když se hlásili. J Malí předškoláci měli možnost vyzkoušet si, jak se sedí ve školní lavici nebo si vypůjčili nějakou školní pomůcku, se kterou pracovali společně se školáky a jejich třídní učitelkou. Všichni si společně užili příjemné chvíle. Ještě než však předškoláci used-nou v září 2017 do lavic, budeme se na ně těšit 15.6. od 16:00 do 17:00 hod. , kdy proběhne ŠKOLA NANE-ČISTO. Děkuji všem paním učitelkám, žákyním ze 4.B, 8.A a 8.C, které se podílely na organizaci akcí, které navštívili či navštíví malí předškoláci.

Gabriela Babušová

HURÁ NA CESTY... Stránka 13 Stránka 13

Nejmladší zámek v Čechách… Nejmladší zámek v Čechách… si nechala postavit na začátku dvacátého století českožidovská rodina Mandelíků, úspěšných prvorepubli-kových podnikatelů v cukrovarnictví. Zámek byl původně naprojektován pro dva mladší bratry Mandelíko-vi, kteří si jej nechali postavit dle návrhu jednoho z našich nejslavnějších prvorepublikových architektů Ja-na Kotěry. V době druhé světové války byl tento architektonický skvost vyvlastněn rodině nacisty a na sklonku války do něj oddíly SS umístili správu německého majetku. Po osvobození naší republiky tu na čas pobývala Rudá armáda, v roce 1947 sem Městský úřad umístil základní školu a po sametové revoluci byl zámek opět navrácen rodině Mandelíků. Chátrající stavbu však zachránila až citlivá přestavba zámku na luxusní hotel. Neoklasicistní zámek však dnes není pouhým hotelem s výbornou kuchyní, ale i místem s živoucí historií. Procházíte-li se jeho přenádhernými chodbami, můžete se na chvíli zastavit pod lustrem T. G. M, který prý jako poslanec Říšské rady míval ve své kanceláři. Některé dobové kusy nábytku jsou signovány takovými jmény, jako byli představitelé českého kubismu – Josef Gočár, Pavel Janák či představitel národního slohu Dušan Jurkovič. Několik uměleckých skvostů na zámku pochází dokonce z tzv. Vídeňských dílen vedených Kolomanem Moserem. A to nejlepší nakonec, to vše je Vám na zámku k dispozici, všech těchto historic-kých skvostů se můžete nejen dotýkat, ale jako hoteloví hosté je můžete i s libostí využívat. Návštěva to-hoto zámku Vás alespoň na okamžik dovede vrátit zpátky do období naší zlaté první republiky.

Renata Košťálová

Smetanova vyhlídka Toto nádherné místo se nachází nad údolím Vlta-vy u obce Třebsín a bylo založeno v roce 1974 k 150.výročí narození českého skladatele Bedři-cha Smetany. Na protějším břehu pod vyhlídkou leží legendární trampská osada Ztracená naděje, tedy Ztracenka. Tento název dostala podle filmo-vé kovbojky Údolí Ztracené naděje. Skalní srázy a svažité lesy západně od vyhlídky jsou chráněny jako přírodní rezervace, která se nazývá Kobylí dráha. Když se budete chtít na krajinu a řeku po-dívat shora, musíte jít přes zahrádky a odtamtud

po žluté až k samotné vyhlídce. Je tam menší skalní plac, ohraničený zábradlím. Nachází se tam mnoho teplomilných rostlin např. třemdava bílá a hvězdnice chlumní, z živočichů ještěrka zelená a výr velký. Na toto místo se vždy s rodinou rádi vracíme a kocháme se pohledem na krajinu, obzvláště v létě, kde na každém kroku uvidíte ještěrku, která se vyhřívá na kamenech. Doporučuji toto místo navštívit, a když si o něm něco málo přečtete, tím je zajímavější.

Eliška Hodrová, 8. B

HÝBEJTE SE, KOSTI MOJE... Stránka 14

Hokej

Hokej je sport který hraju asi 3 roky. Na rozdíl od ostatních jsem začal v 11 letech, normálně se začíná v 5-6 letech. Tato hra je o stabilitě, rych-losti, síle, výšce a práci s rukama. V hokeji jsou dva týmy, v každém týmu musí být minimálně 10 hráčů, aby mohli nastoupit na zápas. Hraje se na 3. Třetiny, jedna třetina trvá 20 min. a hraje se 5 na 5 plus brankář. Tento sport jsem si vybral sám a moc rád bych se jím živil, ale cesty hokeje se neotevřou vždy každému.

Jakub Šebík, 8. A

Atletika a Vítkov

Na naší škole navštěvuji oddíl velké atletiky. Máme 3 krát týdně tréninky. V zimním období trénujeme ve velké nebo malé tělocvičně. Díky tomu, že naše škola vybudovala nový tunel trénujeme i tam. Je to moc prima změna. Když nás chtějí trenéři pro-táhnout vyběhneme si na Vítkov. Vrch je pojmenován po pražském měšťanu Vítkovi z Hory, který zde vlastnil vinice. V roce 1420 zde ve slavné bitvě zvítězili Pražané s Janem Žižkou v čele nad Křižáky. Tak jako každý rok se odehrává na Vítkově další bitva ne však historická, ale sportovní a to v přespolním běhu. 28. březen 2017 byl den, kdy změřili své síly sportovci v několika kategori-ích. Já jsem běžel za SK ZŠ Jesenio-va. Trasy byly vedeny převážně po asfaltových cestách. Sportovní odpo-ledne se vydařilo, počasí nám přálo. Vítězové byli odměněni diplomem a věcnou cenou.

Filip Hübsch, 7. B

Florbal Florbal je kolektivní sport, ve kterém hraje 5 hráčů plus brankář v každém týmu. Začí-ná se v přípravce a za každé 2 roky se jde o kategorii výš. Mě osobně tento sport velice chyt-nul a určitě s ním nechci skon-čit. Florbal můžu určitě dopo-ručit nejvíce asi klukům, proto-že je to občas i celkem tvrdý sport. Florbal je halový sport. Hraje se na hřišti o rozměrech 20x40 metrů. Florbal začíná být stále populárnější. Vznikl v Americe, ale nejvíce se hraje ve Švédsku nebo Finsku. V Praze je tento sport taky velice

oblíbený a nejlepším týmem v Praze je Chodov. Matěj Víšek, 8. C

Soustředění v Lučkovicích

Minulý týden jsme jeli na týdenní soustředění do Lučkovic, kde jsme sportovali, jak jen se dalo. Ráno byl od našich trenérů nejlepší budíček, bez ironie, a hned poté byla snídaně. Po snídani jsme dělali atletiku nebo hráli hry. Všichni jsme se těšili na oběd, ale když jsme zjistili, co je k jídlu, měli jsme chuť to radši zabalit a jet domů, každopádně jsme to přežili a šli na pokoje v podobě garáží vykonávat polední klid, po kterém následoval další tréninkový plán. Jedno odpoledne, když jsme byli rozdělení podle tréninkových skupin, jsme s Ondrou a Marianem pod vedením Dana šli na výběh. Myslela jsem, že to bude nejhorší trénink a že tam umřu, ale naopak, přebrodili jsme řeknu na ochlazení, vybíhali velký kopec, kdy mě Marian na konci vzal na záda a vyběhl to se mnou do konce, běhali sprintem po poli, abychom měli zablácené boty a na konci jsme přelézali lávku, všem se namočil kousek oblečení, ale já jsem tam spadla celá, ale bylo to super. Po odpoledních aktivitách a večeři byla moje nejob-líbenější část: volný čas. O volném čase jsme mohli chodit dělat vrhačské disciplíny a překážky, ale stejně jsem většinou byla s kamarády a házela si, nebo hrála hry. Nejlepší byla na konci diskotéka, kterou jsme si všichni užili, hlavně naše třída na konci našim řvaním „EEeeeJ“. Další den se jelo domů. Jeli jsme domů naprosto unavení, ale na-bití zážitky, ale i s pocitem, že to bylo poslední soustředění.

Barbora Venclová, 8. C

VĚDA A TECHNIKA NÁS BAVÍ... Stránka 15 Stránka 15

Prokop Diviš podruhé...

Všichni víme, že Prokop Diviš sestrojil bleskosvod ale málo kdo ví o elektroléčbě nebo hudebním nástroji.... Prokop Diviš známý díky bleskosvodu je autorem i známe elektroléčby. V.P. Diviš využíval statickou elektřinu také pro léčebné účely, pozoroval její blahodárný vliv na léčení různých forem ochrnutí, revmatismu a svalových křečí. Od roku 1754 se pokoušel také o elektroléčbu revmatizmu a ochrnutí. Diviš byl v kontaktu s mnoha vědci té doby. Byl také obe-známen s prací B. Franklina. Svá zjištění publi-koval v Magia naturalis (Přírodní kouzelnictví). Kniha byla později v němčině vydána v roce 1765 (Tübingen) a v roce 1768 (Frankfurt nad Mohanem). Prokop Diviš dále sestrojil (1753) elektricky strunný nástroj Denis d´or (Zlatý Diviš), který byl napájen proudem z leidenských lahví. Ná-stroj měl 14 klaviatur. Přístroj dokázal napodobit mnoho nástrojů a prý také lidský hlas. Prokop Diviš zemřel 21. prosince 1765 v Příměticích u Znojma. Zdroj: Internet

Vojtěch Mudraninec, 9. C

Kaplanova turbína Kaplanova turbína je přetlaková turbína, která má vel-mi dobrou možnost regulace. Turbínu vynalezl profe-sor Viktor Kaplan. Existuje také Francisova turbína, ale od Kaplanovy turbíny se liší tím, že má menší počet lopatek, ale i tak má větší účinnost. V letech 1910 – 1912 navrhl nový tvar oběžného kola. Turbína dosaho-vala svojí mechanickou účinností až 86 %. Až další prototyp byl vyzkoušen v poděbradské elektrárně.

Zdroj: Internet Jasmína Sirotková, 9. C

Kostka cukru

Koncem 20. let 19. století založili v Dačicích bratři Grebnerovi rafinérii cuk-ru. Třtinový cukr byl do-vážen z italského přístavu v Terstu a později od 40. let zpracovávali již v ý h r a d n ě ř e p n ý cukr z domácích zdrojů. Roku 1840 přichází do dačické cukerné rafinérie nový ředitel z Vídně Ja-kub Kryštof Rad, který zmodernizuje podnik, za-vede nové stroje a r.

1842 i první parní stroj ve městě. Rafinérie vyváží cukr na jižní Moravu, východních a jižních Čech a do rakouského pohraničí. Dříve dodával ve velkých kusech a ty se musely drtit na menší. Právě při této práci se jednou zranila jeho manželka, která se pak přimlouvala za praktičtější velikost. Roku 1843 se nový výrobek objevil na trhu. Kostka cuk-ru se poté rozšířila po celém světě. Zdroj: Internet

Růžena Urbánková, 9. C

Hydronaut H03

V roce 2010 přestavil Matyáš Šanda na Výstavě v Praze svůj vynález, který umožňuje lepší mož-nosti pro výcvik budoucích astronautů a vědec-kých pracovníků zkoumající naší planetu pod vodou. Hydronaut simuluje činnosti, vykonávané ve vesmíru. Tuto činnost je na zemi těžké vyko-návat hlavně kvůli gravitaci. Nejlepší způsob, jak si ji mohou astronauti nacvičit, je ve vodě. Její využití je možné jak pro vesmírné agentury, tak ji mohou využít vědci zkoumající naši planetu pod vodou. Na rozdíl od ponorek umožňuje hyd-ronaut posádce kdykoliv vystoupit mimo základ-nu a provádět tak nácvik různých činností nebo zkoumat podvodní svět. Zájem o tento projekt už projevila ESA, NASA i Čínská národní vesmír-ná agentura – CNS. Zdroj: Internet

Andrea Kheilová, 9. C

KALENDÁRIUM... Stránka 16 Stránka 16

Den Země Den Země je věnovaný naší Zemi, slaví se každoročně 22. dubna. Sou-visí s původními oslavami příchodu jara (21. březen). Tento svátek je ekologicky motivovaný, upozorňuje všechny lidi na důsledky ničení život-ního prostředí. Poprvé se Den Země slavil v roce 1970 v USA, potom se jeho myšlenka začala šířit i do dalších zemí světa. Každý z nás by se měl alespoň tro-chu zamyslet nad tím, jestli naší pla-netě neškodí a jak by jí mohl po-moct.

Jana Kolínská

Mezinárodní den učitelů

Tento svátek se slaví pro po-ctu učitelů, kte-rým bychom mě-li projevovat úctu. I když nás žáky některé

hodiny nebaví, ale jsou to právě uči-telé, kteří nám dávají veškeré vzdělá-ní a i zkušenosti do života. Světový den učitelů se slaví 5. října, ale v České republice se slaví 28. března, kdy se narodil Jan Amos Ko-menský , učitel národa. Díky J.A. Ko-menskému se můžeme vzdělávat, i když my žáci většinou nechceme, ně-kdy nás to i nebaví, ale měli bychom být rádi, že se vůbec můžeme vzdělá-vat, to všechny děti nemohou. Větši-nou se ve škole dozvíme spoustu zají-mavých věcí, které se nám budou v životě hodit.

Anežka Wrightová, 8. A

Mezinárodní den žen Mezinárodní den žen, také známý pod v dnešní době častěji po-užívanou zkratkou MDŽ , je svátek , který si připomínáme vždy 8. března . Nyní už je to spíš milá tradice, která se u běžných lidí neřeší tolik z politického hlediska, ale historie a vznik ukazuje prá-vě naopak. Původně vznikl tento svátek kvůli několika protestům žen v roce 1908 v Americe, ale později se k významům svátků připojila také ženská práva, jako jsou volební hlasy a nebo "jen" rovnost s muži. Samotný svátek vznikl až po první světové válce. Pro nás je možná taková věc už vcelku normální a všední, ale ur-čitě není na škodu si připomenout , že toto není samozřejmost, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale že za tento luxus, co my nyní máme, musela spousta žen bojovat... Proto bychom si měli alespoň uvědomit a v duchu s pokorou poděkovat za to, co nyní máme. Dalo by se říct, že tento den se ale netýká jen samot-ných žen, ale i mužů, pro které platí to samé zamyšlení a také "povinnost" obdarování a nebo alespoň potěšení některé z žen. Když už ne jindy v roce, tak dnešní den se přímo nabízí...

Veronika Tůmová, 8. A

Velikonoce

Velikonoce jsou svátky jara. Pro křesťany je to naší největší svá-tek, oslavují zmrtvýchvstání Ježíše. Velikonoce jsou pohyblivý svátek, vycházejí vždy na neděli po prvním jarním úplňku. A jaké barvy má celý velikonoční týden? Jaké zvyky se dodržova-ly? Modré pondělí – modrá látka je pokládána na oltář. Šedivé úterý – hospodyňky uklízely, byla poslední možnost dosy-ta se najíst. Škaredá středa – nikdo se nesměl škaredit (mračit), zase se uklí-zelo, vymetaly se saze z komína (Sazometná středa). Zelený čtvrtek – lidé se měli postít, měli jíst zeleninu a hlavně zelenou (špenát, zelí). Velký pátek – podle tradice se otevírala cesta k pokladům v zemi. Bílá sobota – děvčata se omývala rosou kvůli pěkné pleti, před východem slunce se vymetalo stavení koštětem (pak se v něm nedržel hmyz). Květná neděle – měly se obléknout nové šaty, aby v nich člověk „kvetl“, peklo se velikonoční pečivo, světily se pokrmy (chleba, vejce, víno, mazance…). Velikonoční pondělí – chlapci chodili koledovat s pomlázkami, vyšlehané dívky pak byly celý rok zdravé a veselé.

Jana Kolínská