Vážení čtenáři,

openMagazin je jedinečný elektronický časopis, který vám každý měsíc přináší to nejlepší,co vyšlo na portálech zaměřených na volně šiřitelný software. Můžete se těšit na návody,recenze, novinky, tipy a triky, které si můžete přečíst na svém netbooku nebo jinémpřenosném zařízení. Doufáme, že vás obsah zaujme a také vás prosíme, abyste PDFsoubor šířili, kam to jen jde. Kopírujte nás, posílejte, sdílejte. A napište nám, jak se vámmagazín líbí. Neodmítáme ani dary či možnou obchodní spolupráci. Děkujeme za přízeň.

redakce openMagazinuredakce@openmagazin.cz

NNoovviinnkkyy vv KKDDEE 44 .. 44

Podílejí seCo se děje ve světě Linuxu a open sourceEaster eggs – virtuální velikonoční vajíčkaNovinky v KDE 4.4OpenShot Video Editor 1.0Využití open source v laboratoři kvantové optikyUbuntu 9.10 CZ, Praktická příručka uživatele LinuxuOpera 10.50: na co se uživatelé mohou těšitCírkevní střední odborná škola Bojkovice spokojeněpoužívá UbuntuRecenze: Linux Mint 8 HelenaRok 2009 nejen s LinuxemČím v Linuxu nahradit Zoner Photo Studio?Mandriva InstantOn – operační rychlosystémMůj software v Mandriva Linuxu 3 – Jiří MatějkaNovinky ze světa aplikací MozillaJak změníte barvu hypertextového odkazu?Vytvořte si rejstříkZajímavé programy 84História a princíp UNIX-u 1. časťHistória a princípy UNIX-u 2. časťJak vzniká velký otevřený projekt MythTVNexus One: nadupaný neblokovaný telefonOff-The-Record: tajná komunikace mimo záznamPodpořte liberix a jeho konkrétní aktivity

1

www.openmagazin.cz

238

121519222426

283235434648505357596266697174

leden 2010

� kopírujte � sdílejte � posílejte � vystavujte � publikujte � tiskněte � duplikujte �

12

2

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

Produkuje:

Přispívají:

Šéfredaktor: Vlastimil Ott – OpenOffice.org

Sazba: Michal Hlavatý – Scribus

Návrh loga: Martin Kopta – Inkscape

Licence: Creative Commons Attribution-Non-commercial-No Derivative Works 3.0 Unpor-ted, což znamená, že jej smíte šířit, ale nesmíteměnit ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

Autoři: Jiří Eischmann, Robert Krátký, MichalVyskočil, Jan Drábek, Karel Lemr, LukášHelebrandt, Jiří Macich ml., MiroslavHrončok, Lubomír Čevela, Vlastimil Ott,Irena Šafářová, Peter Fodrek, Martin Foltin,Michal Blaho, Petr Stehlík, Adam Štrauch,Petr Krčmář

ISSN 1804-1426

o  magazínu

za podpory

podílejí se http: //www. openmagazin. cz/podileji-se/

3

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

Kampaň za záchranu MySQLPohlcením společnosti Sun Microsystems získal

Oracle pod svá křídla celou řadu významných opensource projektů, což vyvolalo otázku, co s nimi v bu-doucnosti bude. Samozřejmě nejcitlivěji lidé vnímajízískání MySQL, které bylo doposud konkurenčnímproduktem. Ozývají se hlasy, že Oracle nechá MySQLpostupně odumřít. Tyto obavy jsou natolik hlasité, žejsou i  ústředním bodem schvalování fúze obouspolečností Evropskou komisí. Ta fúzi pravděpodobněschválí, ale do podmínek si dá záruky, že Oracle vývojMySQL neutlumí.

To však nestačí zakladateli MySQL, Michaeli„Montymu“ Wideniusovi, který tvrdí, že by Oracle zís-kal příliš velkou moc nad databázemi a mohl by jiv budoucnu zneužít. Proto také spustil kampaň s ná-zvem „Zachraňte MySQL!“. Tvrdí například, že Oraclemá největší podíl na trhu z pohledu tržeb a MySQLzase z  pohledu počtu instalací, jejím získáním byOracle ovládl oba segmenty trhu. Říká také, že předprodejem Sunu se pokoušel Oracle koupit MySQL dva-krát. Ani jednou mu ji však neprodali, protože pod je-ho křídly neviděli pro MySQL budoucnost.

Za současnou situaci si ale může Widenius doznačné míry sám. Byl to totiž on, kdo vymyslel modelvývoje MySQL. To je sice open source, ale jeho vývojprobíhá velmi centralizovaně, tudíž ten, kdo ovládnespolečnost vyvíjející databázi, má prakticky v rukoui její budoucnost. Případný fork databáze by to měl

kvůli dosavadnímu charakteru a obchodnímu mode-lu projektu velmi obtížné.

Na to poukazuje i  Joe „Zonker“ Brockmeier vesvém článku Postavení PostgreSQL: Není tak jedno-duché zabít. Zatímco vývoj MySQL je v rukou jednéspolečnosti, druhý z dvojice nejvýznamnějších opensource databází, PostgreSQL, je vyvíjen lidmi z desí-tek společností a tedy nezávislý na jakékoliv z nich.Brockmeier proto tvrdí, že PostgreSQL se do podobnésituace nikdy dostat nemůže.

Microsoft považuje OpenOffice.org za vážnéhokonkurenta

Microsoft nerad přiznává, že mu na trzích, kterédříve suverénně ovládal, začíná někdo zatápět. Že jeLinux vážným konkurentem Windows na trhu serve-rových operačních systémů, je dnes bez otazníku.Přesto Microsoftu trvalo roky, než Linux jako vážnéhokonkurenta uznal.

Zdá se, že se do podobné fáze dostává i kancelářskýbalík OpenOffice.org, a Microsoft ho začíná brát jakovážného konkurenta. Podle dat sesbíraných z 21 tisícpočítačů s Windows má OpenOffice.org podíl 12 %. Ně-jaké to procento by jistě přidaly i uživatelé ostatníchoperačních systémů, kde bude podíl OpenOffice.org ne-poměrně vyšší. To už není rozhodně zanedbatelná částtržního koláče a trend naznačuje, že poroste i nadále.Microsoft samozřejmě cítí nebezpečí pro jeden ze svýchnejziskovějších produktů a dělá protiopatření.

Na svých stránkách hledal zaměstnance na pozicivedoucího konkurenčního boje proti OpenOffice.orga Linuxu. Ten měl vytvořit a spravovat marketingovéaktivity cílené na boj s  open source alternativami.Mezi tyto aktivity by měla mimo jiné patřit spoluprá-ce s open source komunitami a upozorňování na ne-dostatky konkurenčních produktů. Možná, že se tedyv dohledné době dočkáme stránek ve stylu Get thefact! také pro OpenOffice.org. Nabídka pracovní pozi-ce byla po určité době z internetu odstraněna.

Lenovo a  MSI představily netbooky s  LinuxemSpolečnost Lenovo patří mezi výrobci počítačů

mezi ty s nejodměřenějším přístupem k Linuxu. Předdvěma lety sice zkusila prodávat tři modely řadyThinkPad s Linuxem, ale po půl roce je bez vysvětlenístáhla. Od té doby Linux na počítačích Lenovo nenaj-dete, a to ani na netboocích.

Proto překvapilo uvedení netbooku Lenovo Sky-light. Představitelé společnosti jej nenazývají netbook,ale smartbook. Měl by totiž kombinovat vlastnostismartphonu a počítače. Nejzásadnější informací je, ženeobsahuje procesor kompatibilní s architekturou In-tel. Chipset je od společnosti Qualcomm a dosud bylpoužíván právě ve smartphonech. Jeho nespornou vý-hodou je úspornost. Skylight by měl vydržet na bate-rii běžet více než 10 hodin. Má desetipalcovouobrazovku s  rozlišením 1280x720, 20GB flash disk,8 GB miniSD kartu a 2 GB místa online.

Co se děj e ve světě Linuxu a  open source

Jiří Eischmann

Kampaň za záchranu MySQL, Microsoft považuje OpenOffice.org za vážného konkurenta, Lenovo a  MSI představily netbooky s  Linuxem, OpenStreetMap do-sáhlo milníku 200 000 editorů, XBMC 9.11 Camelot, GIMP v  jednom okně, 75  % kódu Linuxu je psáno profesionály, linuxový pracovní trh vzrostl o  80  %, Micro-soft: Linux na mobilech propadne, OpenStreetMaps pomáhají Haiti, Zimbra odkoupena společností VMware, BAE Systems si vybralo MontaVista Linux, VLMCa  OpenShot: nové open source editory videa, Pardus 2009.1, Mandriva InstantOn.

http: //www. linuxexpres. cz/microsoft-povazuje-openoffice-org-za-vaznou-konkurencilinuxexpres.cz

4

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Podle představitelů společnosti je pro uživatele,kteří chtějí funkcionalitu smartphonů, ale přitom plno-hodnotné prohlížení internetu a plnou podporu multi-médií. Linuxový systém má speciální uživatelské roz-hraní, které by mělo být maximálně jednoduché napoužívání. Překvapí možná cena, která bude 499 dola-rů, což není na netbook málo. V USA by se měl Skylightobjevit v dubnu, v Evropě v druhé polovině roku.

Lenovo Smartbook, zdroj geekwithlaptop.com

MSI taky nepatří mezi milovníky Linuxu. Právě odjejího představitele pochází tvrzení, ze kterého médianeopodstatněně vytvořila téměř obecnou pravdu, te-dy, že netbooky s Linuxem se vracejí čtyřikrát častějinež s Windows. Odpověď na otázku, proč mělo tentoproblém právě MSI, byla nasnadě. Jako distribuci totižzvolilo SUSE Enterprise Desktop, což je korporátní dis-tribuce určená k  úplně jinému účelu než netbook,a podle toho také vypadala její multimediální podpo-ra. Ostatně tuto chybu přiznali i lidé z MSI.

V novém řešení se pravděpodobně poučili z před-chozích chyb. Netbook Wind U135, který se již prodává

s Windows 7, bude dodáván také se SUSE Moblin Linux,kterýmá kromě populárního prostředí pro netbooky ta-ké plnou multimediální podporu, předinstalovaný soft-ware jako Adobe AIR, Flash, Acrobat Reader a integracise službami Facebook, Last.FM a Flickr.

OpenStreetMap dosáhlo milníku 200 000 editorůOnline mapy se pomalu stávají jednou z nejvyuží-

vanějších služeb na internetu. Problém je v tom, ževšechny známé mapy jako např. Google Maps jsouprovozovány pod proprietární licencí. To se nemusívyplatit např. při pořizování screenshotů a  jejichnásledné publikaci. Proto se v roce 2004 rozhodl ang-ličan Steve Coast, že založí svobodné mapyOpenStreetMap. Projekt funguje na podobné bázi ja-ko Wikipedia – mapy vznikají na základě doplňovánídat jejich uživateli.

Od založení se našlo také několik společností, kte-ré svá data projektu věnovaly a významně tak přispě-ly k jejich zlepšení. Projekt tohoto typu kriticky závisína počtu přispěvatelů a ten v případě OpenStreetMapprudce stoupá. Ještě před rokem a  půl bylo regis-trovaných pouze 50 tisíc editorů, v březnu loňskéhoroku to bylo už 100 tisíc a toto číslo se podařilo do kon-ce roku zdvojnásobit. Z OSM se tak stává opravdu za-jímavý projekt, který by mohl být v budoucnosti stejněúspěšný jako Wikipedia.

Jamendo se dostalo do úzkýchJamendo je pravděpodobně nejznámější svobod-

nou alternativou k iTunes. Na rozdíl od něj jsou všech-ny skladby distribuovány pod svobodnou licencía uživatelé je tak mohou volně stahovat. Z tohoto dů-vodu je jasné, že na Jamendu nenajdete žádné interpre-ty velkých labelů. Byznys model portálu byl založenýna příjmech z reklamy a na dobrovolných odměnáchautorům. Podle představitelů Jamenda putovalo naúčty hudebníků 50 % příjmů z reklamy a téměř 100 %

odměn od posluchačů. Od začátku projektu už přispě-lo kolem 2300 uživatelů a loňský obrat činil 300 tisíceur s hrubou marží 50 %. Společnost však potřebujefinance na další rozvoj infrastruktury a nové službya peníze docházejí. Jamendu se podařilo získat penízev  roce 2007 od investičního fondu. Nyní jednalos dalším investičním fondem o finanční injekci ve vý-ši 1,5 milionu eur, ale jednání ztroskotala.

Jamendo – server se svobodnou hudbou

Mezitím se do celé záležitosti vložila komunita,která chce samozřejmě pomoci. Vznikla petice za zá-chranu Jamenda a objevují se návrhy na to, jak projek-tu pomoci, včetně veřejné sbírky. Vedení společnostivšak s pomocí komunity momentálně nepočítá a i na-dále jedná s investory o finanční injekci. Uvidíme, na-kolik budou jednání úspěšná a zda se podaří zachránitprojekt, který je známý především mezi uživateli svo-bodného softwaru, protože je integrován do celé řadyopen source hudebních přehrávačů.

75  % kódu Linuxu je psáno profesionályAč už médii několikrát proběhly zprávy o tom, jak

je to ve skutečnosti s tvorbou linuxového jádra, stálemůžete narazit na osoby, které si myslí, že Linux jepouze dílem nadšenců a  studentů, kteří si progra-

http: //www. linuxexpres. cz/tri-ctvrtiny-kodu-linuxu-pisi-profesionalove

5

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

mováním krátí volný čas. To platilo možná v úplnémpočátku vývoje Linuxu, dnes je však situace naprostoodlišná. S nejnovější statistikou přišel na konferenciLinux.conf.au 2010, která se koná v novozélandskémWellingtonu, jeden z vývojářů jádra, Jonathan Corbet.

Podle této statistiky přibylo mezi jádry 2.6.28a 2.6.32 (prosince 2008 – leden 2010) 2,8 milionu řád-ků kódu, což představovalo 55 tisíc významnýchzměn. To znamená více než 7 tisíc řádek kódu každýden. Nejzajímavější částí však je, od koho tento kód po-chází. 75 % veškerého kódu pochází od vývojářů, kte-ří pracují pro nějakou společnost a jsou za tuto práciplaceni. Číslo placených vývojářů však může být ještěvyšší. 7 % totiž není klasifikováno a 18 % se nehlásík žádné společnosti, to však ale nemusí nutně zna-menat, že je práce na Linuxu neživí.

Výrazně se nemění také pořadí firem, které dojádra přispívají nejvíce. Na prvním místě je i nadáleRed Hat s 12 %, následovaný Intelem s 8 %, Novellema IBM s 6 % a Oracle s 3 %. Corbet také zmínil, pročmezi největšími přispěvateli chybí gigant Google, je-hož tisíce serverů běží právě na Linuxu. Patří prýk těm společnostem, které si veškeré úpravy necháva-jí pro sebe a nevrací je zpátky do hlavního vývoje. Go-ogle ale už prý slíbil, že bude přispívat více. PodleCorbeta je to logická cesta i pro ostatní společnosti,protože to je pro ně ve výsledku efektivnější.

Linuxový pracovní trh vzrostl o  80  %Když už jsme u těch čísel, se zajímavým údajem

přišla i organizace Linux Foundation. Každý studentinformačních technologií se může dostat před otázku,na jakou platformu se v budoucnu specializovat. ŽeLinux není z hlediska uplatnění špatnou volbou, se víjiž delší dobu. Na trhu práce s odborníky na Linux užněkolik let trvá chronická převaha poptávky nad na-bídkou. Nyní tuto informaci podložila číslem i LinuxFoundation. Pracovní trh s odborníky na Linux podle

ní za posledních pět let vzrostl o 80 %. Tato situacesvědčí linuxovým profesionálům, jejichž cena za tétosituace poroste. Méně už ale těší firmy, které mohoumít problémy s  nalezením potřebných odborníků.Z  tohoto důvodu se Linux Foundation rozhodlazaložit portál jobs.linux.com, který by měl dávat do-hromady linuxové profesionály z celého světa a spo-lečnosti poptávající jejich práci.

Microsoft: Linux na mobilech propadneLinuxové operační systémy, mezi které se řadí Go-

ogle Android, WebOS, Maemo nebo LiMo, mají slušněnašlápnuto a některé agentury predikují, že budou mítdo několika let většinu na trhu s chytrými telefony. Ně-co jiného si však myslí Robbie Bach, prezident divizeEntertainment & Devices v Microsoftu. Podle něj je toprávě Linux, který v následujících letech ostrouhá. Přirozhovoru s finančními analytiky na letošním CESuprohlásil, že Linux selže při testu kvality, až budouoperátoři prořezávat současnou přebujelou nabídkuoperačních systémů. Podle něj je na trhu příliš mnohooperačních systémů, což operátorům způsobujeproblémy. S tím nakonec souhlasí i mnoho dalších li-dí. Názory se rozcházejí v tom, na čí úkor ke sníženípočtu OS dojde. Nyní to je spíše Windows Mobile, kte-rému konkurence technologicky utekla.

Zimbra odkoupena společností VMwareSpolečnost Zimbra, která vyvíjí open source group-

ware Zimbra Collaboration Suite, byla odkoupenaspolečností VMware. Stalo se tak necelé tři roky poté,co se dostala do portfolia firem vlastněných Yahoo. Tovšak začalo úzce spolupracovat s Microsoftem, kterýmá vlastní groupware řešení v podobě Outlook/Ex-change, a pro ZCS pravděpodobně v port-foliu služebtěchto dvou společností nezbylo místo.

Přitom si Zimbra nevedla vůbec špatně. Komuni-ta kolem jejího produktu čítá na 20 tisíc aktivních

členů, má více než 60 tisíc zákazníků a poskytuje 55milionů poštovních schránek s meziročním růstem86 %. Zimbra je silná především v poskytování SaaSproduktu ve formě cloudu, který je preferovánstředními a menšími zákazníky. V tomto segmentu tr-hu měla meziroční růst o 165 %. A za podpory tech-nologií od VMware by mělo zaměření na tuto oblastještě více zesílit. Podle dohody však bude moci Yahooi nadále využívat technologie Zimbra ve svých služ-bách Yahoo! Mail a Yahoo! Calendar.

BAE Systems si vybralo MontaVista LinuxLinux se v poslední době zabydluje i oblastech IT,

které se vyznačují velkým konzervatismem. Mezi ty-to oblasti patří také obranné systémy, které řídí veške-rou moderní armádní techniku. Dosud měly v tétooblasti neotřesitelnou pozici specializované real-timeoperační systémy, nyní se však čím dál častěji začínáprosazovat Linux.

Důkazem toho je i oznámení britské zbrojařskéspolečnosti BAE Systems, konkrétně její švédské po-bočky, že bude do svých dělostřeleckých a námořníchzbraní instalovat komerční linuxovou distribuciMontaVista Linux Professional Edition. Té dalipřednost právě před specializovanými RTOS. Nanovém systému si cení především unikátní kombina-ce vysoké kvality, rychlého vývoje a dlouhé podpory.

Novinky ze světa softwaru

XBMC 9.11 CamelotNejenže XBMC patřímezi nejpropracovanějšímulti-

mediální centra se svobodnou licencí, ale vyrovná sedokonce i komerční konkurenci. Původně byl vyvíjenpouze pro X-Box, odtud také pochází název XBMC (X-BoxMedia Center), ale nyní běží na všech třech nejvýznam-nějších operačních systémech. Verze 9.11, která vyšla nakonciminulého roku, opět přináší celou řadu novinek.

6

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Podpora skinování byla vylepšena a je flexibilnější. Ak-tualizovány byly překlady mnoha jazyků a to včetně ná-povědy. Pokud používáte více monitorů, vyzkoušejtenovou verzi, jejich podpora byla zlepšena. Přidána bylapodpora pro titulky ve formátu MPL2, který se používána blue-ray discích. S novými knihovnami FFmpeg a de-mux se rozšířila a zlepšila podpora audio a video formá-tů. Přibyla také celá řada praktických vylepšení jakopřeskakování reklamy. Server UPnP je nyní kompatibilníse standardy DLNA (Digital Living Network Alliance).

XBMC je ke stažení ve verzích pro Mac OS X,Windows, Apple TV a jako live distribuce. Verze proLinux je nabízena v balíčcích pro Ubuntu nebo ve for-mě zdrojových kódů.

GIMP v  jednom okněGIMP vždy patřil k mocným a propracovaným

bitmapovým editorům, který se v určitých aspektechmohl porovnávat se špičkou mezi placenými produk-ty. Zatímco v Linuxu se jedná o populární program,ve Windows si cestu k uživatelům moc nenašel. Kri-tika se snáší především na uživatelské rozhraní a ovlá-dání. Faktem je, že GIMP byl navržen jako čistělinuxový program a port na Windows byl vytvořen ažpozději. Z tohoto důvodu se spoléhá na správu okentak, jak je řešena v  linuxových prostředích, a  veWindows se s ním nepracuje zrovna ideálně.

Vývojáři GIMPu však na tomto problému pracujía několik změn už v tomto směru do programu zapra-covali. Nejzásadnější by však měla přijít s verzí 2.8,která přinese tzv. režim jednoho okna. Standardně bu-dou i  nadále jednotlivé prvky rozhraní v  samo-statných oknech, ale uživatel bude moci jednodušepřepnout do rozhraní, které se podobá tomu z Photo-shopu. Tato možnost se objevila ve vývojové verzi 2.7.Dříve se o  toto řešení snažila neoficiální verze, na-zývaná GIMPshop, ale ta už je dlouhou dobu neudr-žovaná a poslední verze vychází z GIMPu 2.2.

VLMC a  OpenShot: dva nové open source editoryvidea

Dříve byly editory videa v nabídce open sourceprogramů docela nedostatkovým zbožím. Jak se videodostává do počítačů běžných uživatelů, vývojáři od-povídají na zvýšenou poptávku po editorech. Na za-čátku roku se objevili hned dva slibné.

První z nich mají na svědomí autoři populárníhovideo přehrávače VLC. Jejich nový projekt se jmenujeVideoLAN Movie Creator. Program již je sice funkční,ale stále v rané fázi vývoje. Cílem je vytvořit neline-ární editor, nabízející funkce pro vytváření videípoloprofesionální kvality. Jako je u VLC zvykem, bu-de se jednat o multiplatformní software, který budedostupný minimálně pro Windows, Mac OS X a Li-

nux. V současné době nejsou venku ještě žádné ofici-ální buildy, ale zdrojové kódy si můžete stáhnoutz  vývojového stromu (git clone git://github.com/VLMC/vlmc.git) a program zkompilovat.

V pokročilejším stádiu vývoje je editor OpenShot,který vyšel ve verzi 1.0. Taktéž se jedná o nelineárníeditor. Je napsán v Pythonu za pomoci knihovny GTKa multimediálního frameworku MLT. Jednou z jehonejvětších výhod je široká podpora formátů. Autoři sesnaží o jednoduché a intuitivní rozhraní, které by mě-lo uživatelům maximálně usnadnit stříhání domácíchvideí. Program má také integraci do prostředí GNO-ME. Na rozdíl od VLMC je pouze pro Linux.OpenShot je dostupný ve zdrojových kódech, ale užexistují i balíčky pro různé distribuce.

GIMP v  jednom okně ve vývojové verzi 2.7, zdroj learningubuntu.com

7

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

GenoCAD bude open sourceVirginia Tech Intellectual Properties, dceřiná

společnost Virginia Tech, oznámila, že uvolní svůj pro-dukt GenoCAD pod svobodnou licencí. GenoCAD jeexperimentální software, který uživatelům umožňujevytvářet a ověřovat komplexní genetické konstrukceodvozené z knihovny standardních genetických částí.Původním autorem je Virginia Bioinformatics Institu-te, který dostal grant 1,4 milionu dolarů na vývoj. Pů-vodním cílem bylo vytvořit stránku, na které by mohlivědci nahrávat svá data ke zpracování. Mnoho z nichvšak vyjádřilo přání nainstalovat si software i na svéservery. Aby se instituce mohla o vývoj a užívání lépedělit s ostatními výzkumnými ústavy, uvolnila Geno-CAD po licencí Apache.

Novinky ze světa distribucí

Pardus 2009.1: Dravá šelma z  TureckaNejen uživatelé „jablečných“ počítačů mají svého

leoparda. Pardus je totiž turecké označení pro za-kavkazského leoparda a s dravostí šelmy se také vy-víjí. Není dílem nadšenců, ale je vyvíjen v Tureckémnárodním ústavu elektroniky a kryptologie. Pravdě-podobně díky tomu vývoj probíhá rychlým tempemjiž téměř pět let. Mezi uživatele této distribuce patřívesměs turecké vládní organizace: armáda, minis-terstvo obrany, ministerstvo zahraničních věcí, tureckápolicie. Mezi její zvláštnosti patří vlastní správa soft-waru nazývaná PiSi, která má několik zajímavýchvlastností, například stahování pouze rozdílů místocelých balíčků. To se může hodit především uživate-lům s pomalejším připojením.

Nová verze přináší KDE 4.3.4, jádro 2.6.31.11,OpenOffice.Org 3.1.1.5, Mozilla Firefox 3.5.7, Gimp 2.6.8,Xorg 1.6.5. K  dispozici je na tzv. hybridních ISO ob-razech, které lze vypálit na CD nebo umístit na USB disk.

Mandriva InstantOnNetbooky jsou trendem, který již dva roky hýbe

světem Linuxu. Během této doby se vyrojilo nespočetspecializovaných distribucí nebo edicí. Se speciální dis-tribucí nyní přichází i francouzská Mandriva. Od ostat-ních se odlišuje tím, že je placená. Systém MandrivaInstantOn je určený jak pro OEM výrobce a uživatele,tak pro koncové uživatele, pro které je cena stanovenana 9,90 eur. Distribuce slibuje rychlý start (do 10sekund), možnost zákaznických úprav podle trhu,nenáročnost na hardware, podporu multimédií atd.Tím však výhody končí. Verze pro koncové zákazníky

je omezena na rozlišení 800x600. Systém obsahujepouze několik aplikací – Firefox, Thunderbird, Pidgin,Skype, Rhythmbox, Totem, Nautilus, Eye Of GNOME,Evince. A další nelze instalovat. Více se můžete do-zvědět v recenzi na MandrivaLinux.cz.

8

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Wikipedie: Velikonoční vajíčko (používá se i  anglický výraz easter egg) je skrytáa  oficiálně nedokumentovaná funkce nebo vlastnost počítačového programu, DVDnebo CD. Většinou se jedná pouze o  neškodné hříčky a  vtípky, grafické symboly,animace, titulky se jmény tvůrců apod.

I v prostředí Linuxu a open source programů najdeme množství více či méně pro-pracovaných (a více či méně vtipných) easter eggs. Představme si některé z nich.Přidejte do diskuse další, která znáte.

Easter egg – nějaká kravina?Jedno z  nejznámějších velikonočních vajíček skrývají programy pro práci

s balíčky a repozitáři distribucí založených na Debianu: apt-get a aptitude .Je to jen taková kravina… (poznámka: v angličtině krávy neříkají „bůů“, nýbrž„moo“). Jak je vidět z výpisu, aptitude je nutno přemlouvat, než konečně povolía tajemství prozradí.

apt-get help | grep -i super

This APT has Super Cow Powers.

apt-get moo

(__)

(oo)

/------\/

/ | | |

* /\---/\

~~ ~~

…"Have you mooed today?"…

aptitude -v moo

There really are no Easter Eggs in this program.

aptitude -vv moo

Didn' t I already tell you that there are no Easter Eggs in

this program?

aptitude -vvv moo

Stop it!

aptitude -vvvv moo

Okay, okay, if I give you an Easter Egg, will you go away?

aptitude -vvvvv moo

All right, you win.

/----\

-------/ \

/ \

/ |

-----------------/ --------\

----------------------------------------------

aptitude -vvvvvv moo

What is it? It' s an elephant being eaten by a snake, of

course.

A víte, že v textovém rozhraní aptitude si můžete zahrát starou dobrou mino-lovku? Tato funkce si není skrytá (hru lze spustit přímo z běžného menu), ale po-někud překvapivá ano.

A když už jsme u balíčků DEB, podívejte se, s jakou invencí pojmenovávajínové verze programu dpkg vývojáři Debianu (funguje i na Ubuntu):

$ zgrep "The. *Release" /usr/share/doc/dpkg/changelog. Debian. gz

The "Good, clean fun" Release.

The "Bully' s Special Prize" Release.

The "On like Donkey Kong" Release.

The "In like Flynn" Release.

The "Maidenhead Creeping Water Plant" Release.

The "Just kidding about the God part" Release.

The "Flatulent Elm of West Ruislip" Release.

The "Or the Wabbit gets it" Release.

Easter eggs – virtuální velikonoční vaj íčka

Robert Krátký

Easter egg (velikonoční vajíčko) je v počítačovém kontextu většinou nějaká skrytá funkce nebo vlastnost. Zobrazit či spustit takové vajíčko je obyčejně možnépouze při znalosti speciálních nedokumentovaných příkazů nebo klávesových zkratek. Jak vypadají linuxová vajíčka?

http: //www. abclinuxu. cz/clanky/tipy/easter-eggs-virtualni-velikonocni-vajicka

9

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

The "Paying off Karma at a vastly accelerated rate" Release.

The "Mysteriously Unnamed" Release.

The "Livin' like a good boy oughta" Release.

The "Three banana strategy" Release.

The "Awh, yeah? Ripper! " Release.

The "Grab your gun and bring in the cat" Release.

The "Captain Tight-Pants" Release.

The " " Release.

The "Donald, where' s your troosers?" Release.

The "Let the Wookie win" Release.

The DebConf4 Release.

OpenOffice.org – Star Wars a  dalšíI nejoblíbenější kancelářský balík obsahuje několik skrytých funkcí. Mimo-

chodem, obsahuje také neskrytý, ale o to podivnější, přehrávač multimediálníchsouborů. Najdete jej v menu „Nástroje“, ale nenajdete tam už vysvětlení, proč jetato funkce považována u kancelářského balíku za užitečnou.

Ale zpět ke skrytým funkcím. V tabulkovém kalkulátoru Calc si můžete zahrátnapříklad primitivní klon známé vesmírné střílečky Space Invaders. Stačí do ně-které buňky vložit tuto „funkci“ a stisknout Enter:

=GAME("StarWars" )

10

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Kdyby vás to omrzelo (Calc to omrzí hned napoprvé – podívejte se na třetíscreenshot, jak reaguje, když zkusíte hru spustit znovu), zahrajte si v  Calcupiškvorky. Jsou sice poněkud primitivní, ale program vaše snažení doprovodí po-vzbuzujícími komentáři. Stačí zadat do pole A1:

=GAME(A2: C4; " TicTacToe" )

Další možnosti najdete ve wiki projektu OpenOffice.org. Mimo jiné si ve Wri-teru můžete nechat zobrazit fotku vývojářských týmů StarWriter (viz předchůdceOpenOffice.org Star Office) a  GoOO. Vložte do dokumentu ve Writeru slova„StarWriterTeam“ nebo „GoOOTeam“ a stiskněte klávesu F3 (tým GoOO se zob-razuje pouze ve verzích z http://go-oo.org/download/).

Odpověďna otázku života, vesmíru a  vůbecZnáte knihu Stopařův průvodce po galaxii, kterou napsal Douglas Adams? Pokud

patříte k těm, kdo se každý rok pohoršují nad „ručníkovou anketou“ na AbcLi-nuxu.cz, raději tuto kapitolku přeskočte. Ostatním nabízím několik míst, na kte-rých mohou všemocnou odpověď objevit.

Krunner je utilitka z prostředí KDE, s  jejíž pomocí lze spouštět programy,provádět vyhledávání, počítat a tak podobně. Zcela jedinečný výsledek však na-bízí, pokud zadáte slovo „life“ (život).

11

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Používáte Vim? Bram Molenaar zjevně Stopaře če-tl, protože po zadání příkazu : help 42 se vám zob-razí o něco sdílnější vysvětlení než v Krunneru.

Mimochodem, podobně funguje i vyhledávání Go-ogle. Tam však musíte zadat frázi „answer to life, theuniverse and everything“.

Google skrývá překvapení ještě další, ale to sem ne-patří, takže vám jenom povím, že velikonoční vajíčkatam berou asi dost vážně. Když totiž zadáte vyhle-dávání fráze „google easter eggs“ a kliknete na tlačítko

„Zkusím štěstí“ (I'm feeling lucky), nabídne vám Googlejavový applet s velikonočním zajíčkem, který se vajíč-ka (s vaší pomocí) snaží nachytat do košíku.

Ryba jménemWandaVzpomínáte na skvělou komedii Ryba jménem Wan-

da, ve které hráli John Cleese, Jamie Lee Curtis a KevinKline? Vývojáři Gnome mají ten film určitě rádi, pro-tože rybku Wandu zakódovali přímo do pracovníhoprostředí. Vyvolejte dialogové okno pro spouštěníprogramů (Alt+F2) a napište „free the fish“. Wanda seobjeví na obrazovce a bude plavat sem a tam.

A když už jsme u Gnome… i tam najdete primi-tivní střílečku, akorát se místo vesmírných lodí sestře-lují mimozemské krávy. Stačí do dialogu prospouštění programů napsat „gegls from outer space“.

Diskordiánský kalendářVětšina linuxových systémů obsahuje prográmek

ddate , který, ač o to asi nestojíte, umí zobrazovat da-tum v diskordiánském formátu. Diskordianismus jeparodie na náboženství, která hlásá, že na světěvládne jen a pouze chaos. Diskordianisté by jistě bylinadšeni. My se spokojíme s konstatováním, že pro po-rozumění diskordiánskému kalendáři bychom potře-bovali studovat jeho pravidla.

ddate

Today is Prickle-Prickle, the 14th

day of Chaos in the YOLD 3176

12

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Skrývání příliš dlouhých hlaviček e-mailůDrobnost, kterou ocení především uživatelé KMai-

lu, jimž chodí e-maily se spoustou položek v To: neboCC:. KMail tyto údaje dokáže automaticky sbalit, tak-že nebudete nuceni se prodírat kilometry dlouhouhlavičkou jako doposud. Velice sympatické, předevšímpokud jsou ty e-maily ještě navíc HTML (a existujísituace, kdy je prostě potřeba si ten e-mail přečíst a neho jako normálně zahodit jako spam).

KRunner na vršku obrazovkyKRunner se nyní zobrazuje na vrchu obrazovky –

tato změna mi osobně přišla rušivá zejména kvůli to-mu, že nešlo okno jednoduše přetáhnout na „správné“místo uprostřed obrazovky. Pro změnu je nutné navští-vit nastavení.

Více animacíBez obrázkového důkazu, ale 4.4 je daleko více ani-

mované než předtím. Například změna obrázku naploše je doprovázena morph efektem, všechno plynulezajíždí a vyjíždí, akorát na kartě nVidia s ovladačemnv jsem těch animací viděl méně.

Nový dialog pro přidávání Plasma widgetůVíte, lidé se ptali, proč není důležitá část plasmy

napsaná v Plasmě. Takže tady máme nový dialog, ako-rát se umísťuje dospod obrazovky.

SystemsettingsKonfigurační centrum nám bobtná, mezi verzí .73

a .85 přibyla řada nových voleb:

Navíc umí zobrazovat tooltipy, které rovnou uká-ží, které submoduly jsou k dispozici

Novinky v KDE 4.4

Michal Vyskočil

Novinky z grafického prostředí KDE 4.4 spíše telegraficky. Podrobnější článek naleznete na uvedené adrese.

http: //www. abclinuxu. cz/clanky/recenze/kde-4. 4-akonadi-a-ostatni-novinky

13

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Plasma widgety v  systemtraySystemtray má podporu (alespoň některých)

Plasma widgetů.

Nové náhledy adresářůNáhledy adresářů vypadají velice efektně.

Taby v  KWinuSympatické je, že KWin nedostává pouze nové

efekty, ale i funkce, které nevyžadují funkční 3D akce-leraci. Taby jsou funkce známá uživatelům Fluxboxua dalších správců oken. Bude zajímavé sledovat, zdaa jak tato vlastnost ovlivní zbytek programů, protožemít taby v KWinu, prohlížeči a vlastně i v taskbaru jeuž trochu moc tabů na nebohého uživatele.

Automatická maximalizace okenTěžko říct, jak se vlastně taková funkce jmenuje,

ale v zásadě jde o to, že pokud chce uživatel maxima-lizovat okno, stačí s ním zajet do horního okraje a ponějaké době se mu objeví maximalizovaný rámečeka  pak stačí okno pustit a  ono se maximalizuje.Podobně, pokud zajede doleva či doprava, okno seupraví tak, aby zabíralo přibližně polovinu obrazovky.Taková funkce se velice špatně vysvětluje a fotí, takžesi prohlédněte video (2:12).

Plasma aktivityPlasma team si našel čas na rozpracování pokroči-

lejších možností – takzvaných aktivit. Novinkou jesearch and launch aktivita, která dělá z plochy jedenvelký KRunner.

14

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Příjemnou drobností je i fakt, že už je možné nastavitrůzné akce, jako třeba „zobraz menu po kliknutí na ploše“.

KAuth – autentizační knihovnaJednou z chybějících vlastností řady 4 oproti star-

šímu vydání byla nemožnost pouštět některé na-stavovací moduly jako root, takže z ovládacího centranešel měnit například datum a čas, případně nastaveníKDM. Novinkou vydání 4.4 je tedy knihovna KAuth.Ta umožňuje běh kódu s vyšším oprávněním, než máaktuální uživatel, pokud se dokáže k jeho provedeníautorizovat (obvykle prostě zadá heslo roota). Při po-užití KAuth tedy není nutné, aby pod rootem běželacelá grafická aplikace, pod ním běží pouze ta kritickáčást zvaná helper. KAuth obaluje platformní odlišnostiohledně autorizace a spouštění privilegovaného kódu.

V linuxových systémech KAuth používá polkit-1,což je nástupce staršího PolicyKit, jehož vývojáři se odverze 0.9 rozhodli začít znovu. Více zasvěcených de-tailů viz Polkit and KDE: let’s make the point of thesituation. Díky práci mnoha vývojářů (jmenovitě KDEteamu Fedory) KAuth odstiňuje vývojáře KDE i od té-to situace a je připraven i na přechod z PolicyKit napolkit-1, který je plánován na 4.5. Současné vydání bu-de používat PolicyKit jako výchozí možnost.

V nadcházejícím vydání je KAuth integrován za-tím pouze do modulu pro nastavení času.

Most wanted: K3b a  KaffeineJedním z velkých zklamání pro uživatele KDE je

fakt, že populární programy K3b a Kaffeine zatím stá-le nemají (stabilní) verzi pro řadu 4.x, takže uživatelébuďto riskují s nějakou verzí z svn, případně používa-jí starší a funkční variantu z KDE 3.

Jedním z důvodů tohoto stavu je i skutečnost, žese Sebastian Trueg, jakožto hlavní vývojář, věnovalspíše Nepomuku nežli K3b. Nicméně i  tady se za-blesklo na lepší časy, protože se objevil nástupce – Mi-chal Malek z Polska. Při používání 1.66.0 jsem narazilna drobné problémy při grabování audiocd, takžejsem se vrátil k cdparanoia a ručnímu pálení z konzo-le. Proto nemůžu říct, jak dobře tato verze funguje.

Kaffeine se zdá být blíže stabilnímu vydání – číslo1.0-pre2 ze září, ale u mě aplikace končila pokaždé pá-dem, takže jsem se vrátil zpět k verzi z 3.x.

ZávěremToto vydání KDE představuje určitý přelom – jak

se zdá, tak Plasma přestala hledat samu sebe a vývojá-ři se namísto stavění základů soustředí na vývojnových vlastností. To se ostatně dá říct i  o  zbytkuprostředí. Největší problém představuje neexistencestabilních KDE4 verzí různých populárních programůjako K3b a Kaffeine.

15

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Na začátku vývoje stál sice linuxový nováček, ale za-to ostřílený programátor. Ten ani po týdnech probdě-ných zkoušením stávajících video editorů nenašelžádný, který by odpovídal jeho požadavkům. Tutosituaci pojal jako výzvu a rozhodl se vyvinout editorvlastní, který by měl mít atributy – jednoduchost, sta-bilita a vysoká použitelnost.

Pro práci s videem zvolil MLT a FFMPEG, a tak zanecelé dva roky dokázal vyvinout program, který sto-jí za to vyzkoušet a posoudit, zda-li autor dosáhl poža-dovaných cílů.

Vlastnosti• Díky kombinaci MLT a FFMPEG podporuje ši-

rokou řadu formátů (chlubí se i podporou HDvidea a AVCHD).

• Integrace s GNOME – video můžete přetáhnoutpřímo do programu.

• Nelineární editace – můžete mít více stop.• Množství přechodů a efektů.• Některé efekty lze nastavovat pomocí klíčových

snímků.• Práce s maskami, vodoznaky, práce s průhled-

ností a míchání (obsahuje efekt klíčování).• Nástroj pro vytváření titulků – pro náročné je

možné i propojení s Inkscape.• Podrobně nastavitelné renderování.• Je přeložen do češtiny.

Rozhraní a  nastaveníNa prvním screenshotu vidíte nový prázdný

projekt, ten se objeví při každém novém spuštění. Nadruhém obrázku můžete vidět velice sporadickémožnosti nastavení – zde jistě oceníte možnost nasta-vení výchozího profilu a zřejmě také možnost změnit

motiv vzhledu. Na třetím screenshotu pak informaceo verzi a licenci.

V  hlavním menu celé aplikace nenajdete přílišmnoho položek, většina voleb je schována do kontex-tových nabídek, a  to jak v souborech projektu, takv časové ose.

OpenShot Video Editor 1.0

Jan Drábek

Editor, který vám dnes představím, je mladý program OpenShot, sloužící k  nelineárnímu střihu videa. Věnuji mu dnešní článek především kvůli nové verzis  označením 1.0, která nedávno vyšla.

http: //www. abclinuxu. cz/clanky/multimedia/openshot-video-editor-1. 0

16

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

MožnostiDo souborů projektu můžete importovat video sou-

bory, sekvence obrázků, můžete vytvářet složky prolepší přehlednost (z kontextové nabídky). Z kontex-tové nabídky můžete také spustit náhled klipu, pře-pnout na zobrazování miniatur a  přesunovat mezisložkami (nejde tažením).

Při zakládání projektu máte pouze omezenémožnosti nastavení. Největší pozornost věnujte výbě-ru typu projektu. Na délce projektu příliš nezáleží,v případě potřeby se automaticky prodlouží. Pod na-stavením vidíte vlastnosti aktuálně vybraného typuprojektu (ty patří MLT, takže vám mohou být pově-domé z Kdenlive).

Vytváření titulků se provádí přes hlavní menuProjekt→ Nové titulky. Nejprve musíte vybrat šablo-nu (viz rozbalovací seznam vpravo nahoře na prvnímobrázku), zadat název a potvrdit tlačítkem. Poté bu-dete dotázáni na text (viz druhý obrázek). Následněbudou titulky uloženy a budou zpřístupněny nástroje

pro úpravu. Lehce upravené titulky vidíte na třetímobrázku. Titulky můžete upravit v  Inkscape pokliknutí na tlačítko použít pokročilý editor. Přeskontextovou nabídku v souborech projektu můžeteupravit již přidané titulky.

17

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

Na screenshotu vidíte příklad časové osy. Časovouosu lze přibližovat/oddalovat, lze v ní měnit početstop a jejich uspořádání (z kontextové nabídky vyvo-lané nad hlavičkami jednotlivých stop).

Můžete použít nástroj pro přesun klipů, rozdě-lování klipů a pro změnu velikosti klipů (tj. taženímza levou nebo pravou hranu klipu). Do určitého místačasové osy můžete přidat značku (zarážku).

Z kontextové nabídky klipu můžete určit velikost(plochu) daného klipu ve výsledném obrazu, animaciobrazu apod.

Každý objekt v časové ose má své vlastnosti (vizprvní obrázek). Ve vlastnostech lze nastavit spoustuvěcí jako rychlost přehrávání, délku a oříznutí, stmí-vačku/roztmívačku videa i audia a v neposlední řa-dě efekty.

abclinuxu.cz

18

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Na druhém obrázku je otevřena správa efektů (po-slední záložka ve vlastnostech klipu časové osy). Efek-ty zde můžete přidávat, mazat i  upravovat jejichnastavení (s živým náhledem vlevo).

Na třetím obrázku můžete vidět vlastnosti přecho-du (nastavení přechodu). Přechody mají určen směrprovádění; pokud ho chcete změnit, učiňte takz kontextové nabídky.

Renderování

Formulář pro renderování vyvoláte z  hlavníhomenu nebo z nástrojové lišty. Při jednoduchém rende-rování (viz první obrázek) stačí vybrat výstup a pod-le toho určit jeho nastavení v dolní části záložky. Připokročilém renderování (viz druhý obrázek) můžetevelice podrobně určit veškerá nastavení.

ZhodnoceníPři používání jsem zaznamenal menší obtíže s pře-

kreslováním okna – někdy bylo okno potřeba přesvěd-čit, že se má překreslit (možná vada v  mém WM).Další výtkou je zpoždění pauzování přehrávání ča-sové osy. Taktéž při přehrávání některých efektů do-cházelo k  mírnému zpomalení přehrávání – většízpomalení bylo patrné při přidávání efektů, přechodůa překrytí HD videa, ale u toho soudím, že jde spíšeo výkonnostní problém procesoru či grafické karty.

Další nevýhodou je nepřítomnost rozhraní pro na-hrávání z kamer, webových kamerek nebo obrazovky.Přesto se programu OpenShot nedá upřít rychlost vý-voje, stabilita, množství i propracovanost funkcí. Tovše dohromady jistě uspokojí řadu uživatelů.

19

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Pracoviště autora:

Společná laboratoř optiky UP Olomouc a  FzÚAVČRtř. 17. listopadu 50A, 779 07 Olomoucweb: http://jointlab.upol.cz/

Migrace na open sourceV minulosti se v naší laboratoři využíval převážně

operační systém MS DOS. V prostředí tohoto operační-ho systému byly provozovány aplikace programovanév jazyce Pascal. Ale s ubíhajícím časem, jak operačnísystém MS DOS postupně zastarával, vznikla potřebapřejít na zcela novou platformu, kterou je možnéprovozovat i  na novém hardwaru. Migrace na MSWindows byla vyloučena vzhledem k problematické-mu chování při komunikaci MS Windows s měřicímizařízeními připojenými přes sériový port.

Jako operační systém pro PC řídící kvantově op-tické experimenty byl zvolen Debian Linux. Výhodoutéto linuxové distribuce je vysoká míra stability, dobrádokumentace a  podpora moderních technologiía programovacích jazyků. Řídící PC musí být schopnoobsluhovat přibližně 8 zařízení připojených přes séri-ový port. Proto využíváme rozšiřující PCI kartu, kterápřidá 4 sériová rozhraní a další rozhraní pak emuluje-me pomocí převodníku USB-Serial. Mezi připojená za-řízení patří různé motorizované posuvy, rotace, DApřevodníky a elektronika pro zpracování TTL signá-lů. Ve většině případů nepodporují výrobci těchto za-ří-zení OS Linux. Ovladače si tedy musímeprogramovat sami. Vzhledem k tomu, že zařízení lzeobsluhovat pomocí dobře zdokumentovaných tex-tových příkazů přes sériový port, nebylo vytvoření pří-slušných ovladačů zásadní obtíží.

Jako programovací jazyk pro řízení veškeré připo-jené elektroniky jsme zvolili Python. Jedná se o skrip-tovací jazyk podporující objektové programování.Vzhledem k tomu, že v našich experimentech nepo-třebujeme vysoký výpočetní výkon, možnosti Pytho-nu bohatě postačí. Jeho předností je snadnéprogramování kódu a dále pak možnosti interaktivnípříkazové řádky. Ovladače pro jednotlivá zařízení má-

me naprogramovány jako moduly pro Python, kteréimplementují komunikaci se zařízením a obsluhu je-ho činnosti. Měřicí aplikace si moduly importují přisvém startu. Většina aplikací pracuje na příkazovéřádce a klasicky pomocí přepínačů můžeme volit pa-rametry měření. Naměřená data pak zapisujeme dovhodně strukturovaných textových souborů, které dá-le zpracováváme na pracovních stanicích v kanceláři.

Měřicí elektronika komunikující s  řídícím PC.

Využití open source v laboratoři kvantové optiky

Karel Lemr

Laboratoř kvantové optiky (Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního Ústavu AV ČR) nasazuje Linux a open source software ve všech fázíchsvé práce od výzkumu až po publikaci. Článek přibližuje výhody open source, ukazuje konkrétní příklady využití a vyjmenovává jednotlivé součásti aplikační-ho vybavení laboratoře.

http: //www. abclinuxu. cz/clanky/recenze/vyuziti-open-source-v-laboratori-kvantove-optiky

Příklad optické části experimentu na kvantové zpracováníinformace. Některé optické komponenty jsou umístěny namotorizované posuvy a rotace a jsou řízeny počítačem.

20

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Detail jedné komponenty experimentu, v  pozadí aplikacev  Pythonu běžící na příkazové řádce.

Open source i  mimo laboratořKancelářské pracovní stanice jsou osazeny systé-

mem Mandriva Linux. Pro vyhodnocování namě-řených dat a  následné matematické zpracovánípoužíváme převážně Octave. Jeho výhodou je opětsnadná programovatelnost a výborná podpora mate-matických objektů využívaných v  kvantové fyzice.K  datům uloženým na měřicím PC přistupujemeprostřednictvím OpenSSH. Vzdálená příkazová řádkanám přitom umožňuje nejen přistupovat k datům, aletaké vzdáleně ovládat měřicí elektroniku. Toho s vý-hodou využíváme při citlivých měřeních, která by po-hyb osob v laboratoři mohl ohrozit.

Po vyhodnocení dat přichází většinou na řadujejich zpracování do podoby různých grafů a diagra-mů. Zde se nám osvědčil převážně grafický systémGLE. V  kombinaci s  Pythonem nám toto řešeníumožňuje automatickou generaci zdrojového kódu nazákladě vstupních dat a následný překlad tohoto kó-du do podoby obrázku v PostScriptu. Pro jednoduššínákresy, u kterých nevyžadujeme tuto dynamičnost,využíváme program Inkscape.

Po provedení úspěšného experimentu je třebas ním seznámit vědeckou komunitu prostřednictvím

publikace v mezinárodně uznávaném časopise. V ča-sopisech, kde publikujeme, se běžně využívá TeX. Ten-to open source sázecí systém v mnohém předčí běžnědostupné kancelářské balíky. Podporuje veškerou po-třebnou matematickou sazbu a pro editory časopisu jevhodným vstupním formátem k dalšímu zpracovánía vysázení v časopise. V linuxových systémech pou-žíváme implementaci TeXu známou jako LaTeX. Provytváření drobných zpráv a jiných nenáročných doku-mentů, kde by využití TeXu bylo spíše kanónem navrabce, používáme balík OpenOffice.org.

Mimo publikací vytváříme také různé přednáškya postery (plakátová sdělení), která následně prezen-

tujeme na konferencích. Pro vytváření přednášek senám osvědčil LaTeX Beamer, který v sobě kombinujenástroje pro tvorbu prezentací a TeXové možnosti ma-tematické sazby. Plakátová sdělení vytváříme v TeXunebo v Inkscape. Do Inkscape je však předem třebadoinstalovat modul pro podporu TeXové matematiky.

Obrázek (formát EPS) generovaný dynamicky pomocí kombinace Pythonu a GLE.

21

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Open source od měření až po publikaciJak jsem podrobněji popsal výše, open source vy-

užíváme ve všech fázích naší vědecké práce. Odsamotného měření přes vyhodnocování naměřenýchdat a vykreslení grafů až po vytvoření závěrečné pu-blikace. Při posledním provedeném experimentu ne-byl v celém procesu využit jiný než open sourcesoftware. Hlavním důvodem pro využití svobodnéhosoftwaru je hlavně jeho vhodnost pro naši práci. Opensource řešení nám poskytují vysokou míru kontrolynad celým procesem a umožňují nám ladit svou funk-ci i do nejpodrobnějších detailů. U uzavřených řešeníbývá míra kontroly omezena vlivem uživatelsky pří-větivé automatizace. Jako vedlejší efekt se jeví úsporaza licence na komerční softwarová řešení. Tím šetřímeprostředky z veřejných zdrojů.

Ne všechny laboratoře mohou zvolit otevřené ře-šení jako my. Hlavním důvodem bývá potřeba využí-vat výrobcem dodaný software pro měření. Ten neníčasto v Linuxu podporován. U zařízení komunikují-cích přes sériové rozhraní s dobrou dokumentací ne-bývá tvorba ovladačů přílišnou překážkou. Zařízení,která komunikují přes USB nebo dokonce využívajíproprietární PCI kartu jsou již větší oříšek, protože ne-bývají často ani dobře dokumentovaná.

Děkuji kolegovi Antonínu Černochovi a JanuSoubustovi za diskusi a připomínky k tomutočlánku.

Ukázka PDF posteru(plakátového sdělení) po-užitého na konferenci(vytvořeno v  Inkscape).

22

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

Kniha mírněnabobtnala, a to na 288 stran. Text byl spolus všudypřítomnými screenshoty samozřejmě aktualizována některéproblematičtějšíkapitoly se na podněty čtenářůdočkaly většího přepracování. Pro nastínění obsahu siprojdeme jednotlivé kapitoly a popíšeme největší změny.

Úvod do Linuxu, Přípravy na instalaci, In-stalace

Úvodní kapitola, vysvětlující základní pojmy jako Li-nux a distribuce, se velkých změn nedočkala. Zato hnednásledující kapitoly – Přípravy na instalaci a Instalace –byly přepracovány poměrně výrazně. V  části o  mi-nimálních požadavcích nemohlo být opomenuto téma net-booků: Jsou popsány důsledky jejich nižšího výkonu a jezmíněna pro ně určená varianta distribuce Ubuntu Net-book Remix. Bylo také přidáno několik odstavců týkají-cích se výběru mezi 64 a 32bitovou platformou. Autořidoporučují vyzkoušet nejprve 64bitovémédium, a pakli-že „nepůjde“, použít to 32bitové.Čtenář je jakožto k jisto-tě nabádán k  použití 32bitového média, výhodou64bitového systému „by mělo být lepší využití hardwaru“ –zde by mohla padnout zmínka o vhodnosti jeho použitína počítačích s více než 4 GB operační paměti.

Na základě podnětů uživatelů byla kompletně pře-psána a značně rozšířena kapitola o dělení disku – dů-ležitá problematika nyní zabírá téměř deset strana podrobně rozebírá snad všechny myslitelné situace.Podrobněji je popsána také instalace Ubuntu na oddíls Windows pomocí Wubi.

První startKapitola pokrývá popis přihlášení, vypínání, prvot-

ní seznámení se systémem a první poinstalační krokytypu aktualizace systému, kontrola přehrávání multi-médií (v přiloženém systému opět fungují ihned poinstalaci) či instalace písem od Microsoftu. Není opo-menuto ani první přihlášení uživatele se šifrovanýmdomovským adresářem – zde je nutnost zaznamenatsi passphrase. Jediná výtka směřuje k popisu přepí-nání mezi přihlášenými uživateli, kde je zmíněnamožnost použití klávesových zkratek, ale už ne apple-tu vpravo nahoře, k tomuto účelu vytvořeného. Uspá-vání je také věnováno více prostoru, není však jasnězmíněna často mnohem vyšší rychlost probuzení z dis-ku v porovnání s klasickým startem.

Pracujeme s  UbuntuV  této části knihy je popsán způsob práce

v grafickém prostředí Gnome, a to od základní ori-entace v jeho struktuře přes fulltextové vyhledávánípomocí Trackeru a práci s bluetooth zařízeními po na-stavování síťových připojení. Struktura kapitoly sezměnila – v předchozím vydání byly jedna po druhépopisovány položky nabídek, nyní jsou hlavním ori-entačním prvkem jednotlivé činnosti s následným po-pisem, kde je můžeme provést – samozřejmě víceméněkopíruje strukturu nabídek, ale umožňuje elegantnějšízapracování popisu práce se standardními appletya přesouvá sem témata dříve rozházená po celé knize(např. ono fulltextové vyhledávání či nastavení sítě).

Výtky z loňské recenze byly vyslyšeny, vzdálenéploše je namísto jednoho odstavce věnována více nežstrana. Stejně tak se patřičné pozornosti dostalo i po-pisu nastavení plochy rozšířené na více monitorů.

Aplikace v  Ubuntu, HryNásleduje kapitola popisující práci s  předin-

stalovanými aplikacemi. Struktura zůstala stejná –jednotlivé podkapitoly popisují běžné činnosti jakosurfování na webu (Firefox), tvorba dokumentů(OO.o), přehrávání multimédií (Rhythmbox), komu-nikace (Evolution) atd. Vyhledávání pomocí Trackerubylo přesunuto do kapitoly Pracujeme s  Ubuntua extrahování hudebních CD už není popisováno naSoundJuiceru, ale na standardně přítomném Rhythm-

Ubuntu 9.10 CZ, Praktická příručka uživatele Linuxu

Lukáš Helebrandt

Opět po roce se setkáváme s  aktualizovaným vydáním knihy o  Ubuntu pro linuxové začátečníky. Načasování bylo opravdu výborné, autorský kolektiv v  čeles  Ivanem Bíbrem ji stihl vydat na začátku listopadu 2009, jen asi dvacet dní po vydání finální verze Ubuntu 9.10. Stejně jako před rokem je kniha kompletnímprůvodcem pro instalaci, používání a  administraci dlouhodobě nejpopulárnější desktopové distribuce. Recenzi předchozího vydání jste si v  únoru 2009 mohlipřečíst zde na Ábíčku, co se od té doby změnilo?

http: //www. abclinuxu. cz/clanky/recenze/ubuntu-9. 10-cz-prakticka-prirucka-uzivatele-linuxu

23

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

abclinuxu.cz

boxu. Přibyl také popis Ubuntu One, nové služby odCanonicalu pro synchronizaci dat mezi více počítači.

U  „Rychlé komunikace po síti“, neboli InstantMessagingu, zůstává jak kniha, tak samozřejmě i při-ložený systém, u déle vyvíjeného Pidginu, který bylz oficiálních instalačních médií vyřazen ve prospěchkomunikátoru Empathy. Tento krok je pochopitelný –Empathy je sice progresivní, ale méně vyspělý pro-dukt, navíc má problémy s přenosy souborů v u násrozšířené síti ICQ. Čtenáři je doporučeno zřídit siJabber účet, tentokrát však kniha přidává i pár řádkůo tom, proč zrovna Jabber.

Stejně jako minule je u každé aplikace uveden se-znam nejdůležitějších klávesových zkratek – běžnéhouživatele většinou ani nenapadne, že by si je mohl vy-hledat. Také praktičnost, ostatně typická pro celou kni-hu, byla zachována – při popisu práce s aplikacemi jeuváděna spousta užitečných tipů, jmenujme např. vy-užití Opery Turbo na pomalých připojeních či synchro-nizace kalendáře/kontaktů s Google účtem.

V kapitole o hrách se toho příliš nezměnilo; vysvět-luje nejčastější způsob instalace komerčních her (vlast-ní instalátor, přidělení práv pro spouštění apod.) a prokaždý žánr představuje pár kousků, ať už z repozitá-řů, či komerčních. Není opomenuto ani spouštění herurčených pro Windows či DOS. Ten, kdo si chce za-hrát, získá slušné množství informací o tom, jak to sehrami v Linuxu vypadá.

Zlepšujeme UbuntuSem je zahrnuta úprava pracovního prostředí po

stránce jak vizuální (motivy, tapeta, písma, efektyprostředí), tak funkční (applety, desklety). Letmo jsoupopsána další pracovní prostředí, konkrétně KDEa XFCE, a práce s programem Ubuntu Tweak – ten jezahrnut v  přiloženém systému a  umožňuje měnitrůzná „tajná“ nastavení (tedy většinou nastavení, kvů-li kterým byste museli spustit gconf-editor). Umožňu-

je také např. pohodlné přidání populárních zdrojůsoftwaru či pročištění systému od zbytečných balíčků.

Správa systémuNejdůležitější informace, kterou zde čtenář dostane,

je dozajista princip instalace softwaru. Dozví se, co je tobalíček, repozitář, co se nachází ve kterém aktua-lizačním zdroji, zkrátka vše pro to, aby pochopil, jak ce-lý systém funguje. Byla samozřejmě přidána kapitolao  novém Centru softwaru pro Ubuntu, mnohem víceprostoru je však věnováno pokročilejšímu Synapticu.

Kapitola pokračuje popisem zabezpečení počítače,zálohování, instalace ovladačů a všech dalších důleži-tých administrátorských úkonů. Nemálo prostoru jevěnováno práci v textovém prostředí, což však určitěnení na škodu.

Celou knihu uzavírá sekce „Časté dotazya problémy“ – stejně jako loni je vidět, že se autorůuživatelé opravdu ptají. Byly z ní odstraněny některéuž neaktuální problémy – v  minulém vydání bylanapř. celá strana věnovaná problémům s PulseAudioči selhání automatické konfigurace X serveru. Úplněna závěr ještě dostáváme tipy na další zdroje informa-cí o Ubuntu i Linuxu obecně.

ZávěrKnihu nelze hodnotit jinak než loni – je zpracová-

na na výbornou. Autoři udělali při aktualizaci kus prá-ce: Byla zapracována spousta uživatelských podnětůa  při letmém porovnávání těch „ne úplně pře-kopaných“ částí jde vidět, že se pracovalo na stylisti-ce a lepší výstižnosti, srozumitelnosti textu – knihazkrátka zraje. Drobným chybám typu překlepu či sty-listicky nesedícího výrazu se samozřejmě nevyhnula,je jich však poskrovnu a všechny již byly autorům na-hlášeny.

K  uspořádání témat nemám výhrady, jedinýmproblémem by mohlo být doporučování instalace růz-

ných balíků v „uživatelské“ části knihy – ten, kdo čteod začátku do konce, bude muset dříve či později sko-čit na konec, jelikož samotný způsob instalace je po-psán až v té „administrátorské“ části. Toto rozloženíje však logické.

Přiložené upravené „CZ“ verzi Ubuntu také ne-můžu nic vytknout – předinstalované aplikace sledu-jí cíl co nejlepší okamžité použitelnosti systému. To setaké daří, množství poinstalační rutiny se smrskává naminimum, jsou přítomny např. kodeky, zásuvné mo-duly do prohlížeče a často používané aplikace typuSkype nebo Esmska. Jazyková podpora pro portugal-štinu a bengálštinu (neplánovaný easter egg minuléhovydání) zmizela, zato se do nabídky Správa dostalapoložka s matoucím názvem „Nainstalovat RELEA-SE“, sloužící na instalačním médiu pro instalaci dis-tribuce. To však byla snad jediná chyba, na kteroujsem narazil.

Máte-li ve svém okolí vhodné adepty na uživateleLinuxu, s klidným srdcem jim můžete knihu doporu-čit, budou v dobrých rukou. Předchozí vydání bylovyprodáno, věřím, že osud tohoto nebude jiný.

Autor: Ivan Bíbr a kolektivNázev: Ubuntu 9.10 CZ, Praktická příručka

uživatele LinuxuNakladat.: Computer PressPočet stran: 288Cena: 337 Kč/14,01 €Rok vydání: 2009

24

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

browsery.cz

Vyšší výkon: Carakan a  VEGAStalo se již zvykem, že téměř každá nová verze pro-

hlížeče slibuje vyšší výkon. Stejně je tomu i v případěOpery 10.50, která má přinést nový engine pro zpra-cování kódu v jazyce JavaScript. Bude se jmenovat Ca-rakan a má být mnohonásobně rychlejší než Futharkpoužívaný v aktuální ostré Opeře 10.10. K posílení vý-konu má dále přispět předělaná správa vyrovnávacípaměti doplněná o funkci k snadnému uživatelskémuprocházení jejího obsahu. Rychleji má pracovat i ve-stavěný e-mailový klient.

K vyššímu výkonu má dopomoci i rozšíření polepůsobnosti grafické knihovny VEGA. Ta se doposudpoužívá jen pro vykreslování SVG grafiky. Nově ji alevývojáři hodlají nasadit na zpracování veškeréhografického výstupu včetně webových stránek i roz-hraní prohlížeče. Hardwarová akcelerace, o které sehovoří třeba v souvislosti s Internet Explorerem 9 a ex-perimentují s ním i tvůrci Firefoxu, má v Opeře přijítaž ve vzdálenější budoucnosti. Vývojáři však tvrdí, žeVEGA nabídne zajímavý výkon i přes softwarové vy-kreslování.

Jádro Presto 2.50, nezávislost na Qtknihovně

Ke změnám „pod kapotou“ patří také nové vykres-lovací jádro Presto 2.50, které slibuje třeba podporutransformací z CSS 3, lokálního offline úložiště prowebové aplikace nebo nativního přehrávání videaz  HTML 5. Také Opera 10.50 bude tedy patřit meziprohlížeče, které teoreticky dovedou přehrávat videoi bez plug-inů (např. Flash).

Rýsuje se také splnění testu Acid 3, ale pro uživa-tele Linuxu bude mnohem zajímavější skutečnost, žese vývojáři zaměřili na odstranění závislosti na Qtknihovně. Kýženým cílem je zlepšení kompatibilitys různými instalacemi a distribucemi.

Splněný test Acid 3 v  jednom z  pre-alpha buildů

Přepracovaná podpora widgetůKromě vyššího výkonu je dalším tahákem Opery

10.50 přepracovaná podpora widgetů. Jejich podpora

se objevila poprvé v deváté generaci prohlížeče norskéfirmy, ale zatím její efekt zůstává za očekáváním. Wi-dgety v Opeře nejsou až takovým tahákem jako rozší-ření ve Firefoxu. Může se to ale změnit. Nejzajímavějšínastíněnou novinkou je fungování widgetů jako samo-statných aplikací. Koncept Opera Widgets fordesktop umožní spouštění vybraných widgetů i bezpotřeby předchozího otevírání prohlížeče.

To samozřejmě rozšíří možnosti využitelnosti wi-dgetů. Například si tedy uživatelé budou moci spustitwidgetového Twitter klienta přímo z  hlavní systé-mové nabídky nebo přes zástupce na ploše. Poběžípak jako nový proces nezávisle na Opeře. Mění se ta-ké způsob instalace widgetů. Dostanou nový vlastníinstalační program, takže si je uživatelé budou mocistáhnout i  přes jiný webový prohlížeč. Při jejichstahování v  Opeře je již klasicky použít správcestahování, takže lze normálně pokračovat v surfování,což v ostré verzi v tuto chvíli stále není možné.

Anonymní filtr a  méně obtěžuj ících zpráva  dotazů

Opera 10.50 s určitým zpožděním oproti konku-renci nabídne uživatelům filtr pro anonymní sur-fování, který ocení nejen uživatelé na počítačíchsdílených více lidmi. Tzv. „pornomód“ se poprvé bezvětšího mediálního zájmu objevil před lety v Safari naMac OS X. Později jej jako hlavní tahák vytáhl Googleve svém prohlížeči a přidal se také Internet Explorer 8nebo Firefox 3.5.

Opera 10.50: na co se uživatelé mohou těšit

Jiří Macich ml.

Na závěr roku 2009 si společnost Opera Software přichystala představení prohlížeče Opera 10.50. Navzdory označení má tato nová verze přinést velkou porcinovinek. Týkat se budou jak funkcí přímo pro koncové uživatele, tak technologického pozadí prohlížeče.

http: //www. browsery. cz/clanky/opera-10-50-na-co-se-uzivatele-mohou-tesit

Líbí se vám openMagazin? Přispějte na jeho výrobu a propagaci -pošlete libovolnou částku na účet 2100055120/2010. Stav účtu simůžete zkontrolovat na této adrese.Peníze poslouží na pokrytí redakčních prací a propagaci

openMagazinu. Za podporu velmi děkujeme.Vaše otázky zodpovíme na adrese redakce@openmagazin.cz.

25

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

browsery.cz

Aktivace anonymního režimu funguje podobně jako u  konku-rence.

Dalším avizovaným vylepšením v Opeře 10.50 jesnížení počtu zpráv a dotazů, které uživatele obtěžu-jí a brzdí, protože jim je třeba věnovat pozornost (bezjejich odkliknutí není možný přístup k jednotlivýmotevřeným panelům). Opera 10.50 tato dialogová ok-na nahradí informačními lištami (podobně třeba jakovyšší verze Mozilla Firefoxu).

V pre-alfa verzi se objevilo na stavové liště takénové praktické tlačítko View, po jehož rozkliknutí sezobrazí menu s možností zoomování stránky pomocítáhla, kterému sekundují tlačítka pro správu načteníobrázků (standardní, žádné nebo jen z vyrovnávacípaměti) nebo pro přizpůsobení stránky šířce okna.

Rychlé nastavení možností zobrazení se stěhuje do jednohomenu

26

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

Od kdy Linux na škole používáte?Když končila akce Indoš, škola si z různých nabí-

dek vybrala linuxové serverové řešení. První školnírok po této změně zůstal na všech stávajících školníchpočítačových stanicích systém Windows (někde XP,někde 2000). Ale už v lednu 2006 škola pořídila dvanové počítače, na kterých jsme začali pracovat vý-hradně s Linuxem. O letních prázdninách v roce 2006jsme pak téměř na všechny školní počítače nechali na-instalovat Linux jako druhý operační systém. Tento„dualbootový stav“ trvá doposud.

Ubuntu, kam se podíváš

Používáte jej od začátku nasazení počítačů na škole?Ne, první dva školní počítače pracovaly pod DO-

Sem :-). A na dalších pak byly Windows.

Co vás k  přechodu vedlo?Rozhodnutí pro Linux mělo důvody finanční

i  ideologické. Spočítali jsme si, kolik stojí licence naWindows, MS Office a jejich upgrade. Rozhodující alebylo setkání s několika linuxovými nadšenci a potéúčast dvou zaměstnanců školy na linuxové konferenciv Olomouci (Konference Openchange 2006 – pozn. red.)– získal nás zápal těchto lidí. Můj podíl na rozhodováníbyl podpořen ještě snahou ušetřit práci – z předchozí-ho zaměstnání jsem měla zkušenost s nákupy a převo-dy licencí a upgradem na postupně přibývající počítače.Po několika letech dala snaha o systematický a průkaz-ný přehled o nakoupeném softwaru docela „zabrat“.

Byly s  přechodem nějaké problémy? Jak jste je řešili?Při přechodu (resp. při zavedení dualbootu) vznikl

problém se serverovými profily. Protože ve firmě, kteránám server po ukončení Indoše spravovala, se v tu dobuzrovna docela střídali zaměstnanci a my sinedokázalipo-radit sami, docela dlouho nám tyto problémy komplikovalyživot. Nakonec jsme zaplatili jiné firmě, aby té „naší“ po-mohla... Hlavní problém to vyřešilo, ale následná praxeukazuje, že od té doby není náš server příliš průhlednýa opravit některé běžné chyby dá zbytečněmoc práce. V do-hlednédoběnás tedy čekápřeinstalace serveru.

Máte nějaké rady pro školy, které se rozhodly taképřej ít na Linux?

Rada č. 1: Nebojte se. Linux je dobrodružstvía život bez dobrodružství by za moc nestál :-).

Rada č. 2: Nevzdávejte se. Překážky se vyskytujína všech cestách a  palce otlučené od častých za-kopnutí nejsou zas taková tragédie... Máte šanci hodněnového se naučit. Fakt ale je, že zatímco pomocníky nawindowsovské problémy najdete celkem snadno, s li-nuxovými si hned tak někdo neporadí.

Rada č. 3: Těšte se. Poznáte řadu moc fajn lidí.

Nebojte se. Linux je dobrodružství a  život bez dobrodruž-ství by za moc nestál :-)

A pak si ještě dejte pozor při nákupu hardwaru.Ne ke všemu seženete vhodné ovladače.

Také nezapomeňte, že většinu problémů nezpůso-buje systém, ale neznalost – dobré školení ušetří časi zmatky. Rozdíl mezi přechodem na jiný systém nebo nanovou verzi systému používaného není zas až tak velký.

Církevní střední odborná škola Bojkovice spokoj eně používá Ubuntu

Miroslav Hrončok

Že Církevní střední odborná škola Bojkovice používá Linux a je s ním spokojena, je jasným důkazem toho, že Linux není jen pro nadšence a počítačové maniaky.A pracovat s Ubuntu se tu neučí pouze středoškolské studentky, ale také senioři. „Vysvětlujeme základní princip Open Source Software a považujeme to i zaprevenci kriminality,“ říká Ludmila Chládková, vyučující informatiky.

http: //www. linuxexpres. cz/business/csos-bojkovice-spokojene-pouziva-ubuntulinuxexpres.cz

27

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Jaké jsou výhody používání Linuxu?Netrápí vás papírování ohledně licencí.Ušetříte – místo licencí na jednu počítačovou

učebnu si můžete pořídit jeden či dva nové počítačenavíc. A nemusíte kupovat ani antivirové programy.

Systém je krásně přehledný, po základním zaško-lení lze snadno spravovat, nové aplikace je možné in-stalovat i „klikacím způsobem“ přes aplikační manažer.

Nezakrníte. A zakusíte velkou radost pokaždé, kdyžkonečně objevíte aplikaci, která umí, co potřebujete. (Ra-dost z jejího „rozchození“ je stejná jako ve Windows.)

Občas se setkáte s obdivnými pohledy :-).Budete pít méně kávy – téměř se vám nestane, že si

počítač vynutí restart a vám nezbude, než si dát pauzu.

Používáte distribuci Ubuntu, jak se vám s ní, jako pe-dagogům, pracuje?

Ubuntu krásně zní – a ještě líp zní Edubuntu, kte-ré jsme také jednu chvíli používali :-). Nepopírám, žesborovně toto slovo působilo noční můry a občas seproti němu málem stávkovalo. Pak ale většina z nászjistila, že problémem není systém, nýbrž „počítačovývěk“ jako takový ve spojení s nedokonalostí našich zna-lostí. Ať má člověk na počítači systém, jaký chce, stejněse občas nemůže dopídit „jak na to“. A procházka polese uklidní, ať už vás rozčílil Linux nebo Windows.

A žákům?Ačkoli skoro všichni pracovali na základních ško-

lách s Windows, používání Ubuntu jim žádnéproblémy nepůsobí. Dokonce i po té části výuky, kte-rá probíhá na Windows, si většina z nich restartuje napřestávku zpátky do Ubuntu.

Podotýkám, že u nás studují téměř výhradně děvčata– čili ani běžné uživatelky nemusejímít z Linuxu strach.

Pracujete s Linuxem jen v hodinách informatiky, ne-bo i v rámci j iných předmětů?

Ve výuce běžně využíváme aplikace, které fungu-jí pod různými systémy – především jde o kancelářskýbalík OpenOffice.org a prohlížeč Mozilla Firefox, ob-čas též GIMP. Žádné speciální linuxové výukovéaplikace nemáme – tipy na nějaké praktické výukovéprogramy uvítáme. Teď zrovna začínáme hledat něcopro výuku psaní na klávesnici s dopracovanou „nad-stavbou“ pro učitele a program na tvorbu výukovýchkřížovek. A nějaké „Ubuntu-účetnictví“ bychommožná také využili.

Kolik máte na škole počítačů s Linuxem a koliks  Windows?

• Počítačová učebna: 13 stanic dualboot, jednapouze linuxová.

• Sborovna, kanceláře: 5 stanic + dva notebookydualboot, jedna stanice pouze Windows.

Absolvovala jste, jakožto učitelka informatiky, něja-ké školení ohledně Linuxu?

Ne, nepočítám-li společná počítačová „sezení“ slidmi, kteří Linux ovládají. Ale už se po nějakém sys-tematickém školení rozhlížím.

Používáte Linux i na svém počítači?Pro soukromé účely používám počítač s dualbootem

a sdíleným datovým prostorem, Ubuntu upřednostňuji.

Vaše škola pořádá i mimoškolní počítačové kurzypro seniory. Učíte je pracovat s Ubuntu?

Učíme OpenOffice.org na Linuxu, připravuje se kurzgrafiky – také na Linuxu (GIMP). Na domácích počíta-čích jedné studijní skupiny by se stejně našly různé vari-anty kancelářských programů a OpenOffice.org si každýmůže zdarma pořídit. Účastníkům kurzů vysvětlujemezákladní princip Open Source Software a považujeme toi za prevenci kriminality. Lidé nemusí programy „krást“,mohou si pořídit, co se nabízí zdarma.

S Linuxem pak souzní slova jako dobrodružství, nadšení,spolupráce, komunita, pomoc, občas cesta proti proudu.

Doporučila byste používání Linuxu i j iným školám?ANO! Nebo pro začátek alespoň používání open-

source aplikací.Vysoce hodnotím marketingovou strategii firmy

Microsoft. Ale je mi líto, že jí české školství (přinejmenšímzákladní a střední) tolik podlehlo. Přijde mi to nefér vůčistudentům, kteří školy opouštějí se znalostí produktůMicrosoft a tušením, že něco jiného sice existuje, ale...

Počítačový svět Microsoftu je asipohodlnější a penízena licence se téměř vždy dajína úkor něčeho jiného sehnat.

S Linuxem pak souzní slova jako dobrodružství,nadšení, spolupráce, komunita, pomoc, občas cestaproti proudu. A mezi studenty jsou jistě „hledači“,kteří v podobných kategoriích nacházejí lidské štěstí.Bylo by tedy dobré, aby Linux jako možnou součásttéto své životní cesty mohli poznat právě ve škole.

Církevní střední odborná škola BojkoviceHusova 537, Bojkovice, 68771http://csos.op.czNa otázky odpovídala Ludmila Chládková

28

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

První verze Linux Mint vyšla před více než třemi lety a by-la postavená na povedeném Ubuntu 6.06. Od té doby zís-kává více a  více uživatelů. V  žebříčku distribucí naDistrowatch už se dokonce prosmýkla před takové dis-tribuce jako openSUSE, Mandriva Linux a Debian na třetípozici. Naposledy jsem měl Linux Mint nainstalovaný kvů-li recenzi Linux Mint – s Ubuntu za zády před dvěma le-ty, a  proto jsem byl zvědavý, co oproti Ubuntu, kterépoužívám na notebooku už skoro čtyři roky, nabízí navíc.

EdiceNež se rozhodnete Linux Mint nainstalovat, musí-

te se rozhodnout, kterou verzi zvolit. Standardně jsouk dostání dvě hlavní: Main a Universal. Jaký je mezinimi rozdíl? Main se vejde na jedno CD a obsahuje pa-tentově rizikový a proprietární software. Edice Univer-sal je od toho softwaru oproštěna, aby mohla býtdistribuována i v zemích jako USA nebo Japonsko, alecelkově obsahuje více softwaru a instalační médiumzabírá 1 GB. Tvůrci Linux Mintu dlouhou dobu odmí-tali vytvářet 64bitovou verzi s tím, že je to zbytečné.Vývoj však nelze zastavit, a tak už nabízejí ke staženíi 64bitovou verzi edice Main.

Jak se komunita kolem Linux Mint rozrůstala, začalyvznikat i komunitní verze distribuce s různými prostře-dími. Na rozdíl od Ubuntu však tyto verze vycházejí s ne-pravidelným zpožděním a v době psaní této recenzeještě k nejnovější verzi Linux Mint 8 Helena k dispozicinebyly. Podle ohlasů uživatelů je však především verzes prostředím Xfce velmi povedená a nic vám nebránív tom si toto prostředí nainstalovat ze zdrojů softwaru.

InstalaceInstalace se prakticky v ničem neliší od Ubuntu. Je

velmi jednoduchá a přímočará. V poslední verzi Ubun-tu přidalo zobrazování informací o systému během in-stalace. Zatímco plno derivátů se ani nesnažilo je nějakzměnit, vývojáři Linux Mintu se jim věnovali a běheminstalování systému si tak můžete přečíst informaceopravdu o Linux Mintu a ne o Ubuntu. Až na jedenřetězec jsou také všechny přeložené.

První spuštění a  prostředíAčkoliv v některých recenzích si autoři pochvalu-

jí, že start Linux Mintu je výrazně rychlejší než v pří-

padě Ubuntu, a to zvláště na netboocích, já jsem nictakového nepozoroval a  subjektivně mi přijdebootování zhruba stejně rychlé.

Příjemným vylepšením je uvítací okno, kteréuživateli nabídne odkazy na seznam nových vlastnos-tí, poznámky k vydání nebo uživatelskou příručkuv PDF. Ta je bohužel pouze v angličtině. Nabídnuta jevám také možnost zapojit se do vývoje nebo vývoj za-sponzorovat. Jedním kliknutím se můžete z  oknadostat také na fórum nebo chat distribuce.

Recenze: Linux Mint 8 Helena

Jiří Eischmann

Linux Mint je jednoznačně nejpopulárnějším derivátem Ubuntu. Jeho autoři tvrdí, že jednoduchost a uživatelskou přívětivost Ubuntu dotahují téměř k dokona-losti. Pojďme se tedy podívat na to, jak se j im to daří.

http: //www. linuxexpres. cz/distro/recenze-linux-mint-8-helena

Uvítací obrazovkav  Linux Mintu

29

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Linux Mint se od Ubuntu vždy výrazně odlišovalvzhledově. Jelikož zakladatel této distribuce pocházíz Irska, není se čemu divit, že převažující barvou je ze-lená. Když jsem recenzoval Linux Mint naposledy,vzhled se mi líbil a považoval jsem jej za modernějšínež Human v Ubuntu. Nyní si už ale tak jistý nejsem.Nové téma je hodně podobné New Wave z Ubuntu.Na výběr je však sedm dalších vlastních témat, z nichžněkterá mi přijdou poněkud divoká. Už však neplatíto, co jsem psal v  recenzi před lety (Linux Mint –s Ubuntu za zády), kdy bylo možné změnit vzhled Li-nux Mintu na Ubuntu během několika kliknutí. Téma-ta z Ubuntu v něm již nenajdete.

Prostředí Linux Mintu se od Ubuntu výrazně od-lišuje také tím, že nemá dva panely, ale pouze jeden.Na tom se nic nezměnilo. Osobně z toho nejsem přílišnadšený. Koncept dvou panelů považuji za dobrý. Naikony na ploše nebo nejrůznější widgety nehraji. Všech-ny věci, které chci mít na očích, musím mít na pane-lech, kde jsou pořád viditelné. A na jeden panel se toprostě všechno nevejde. V Linux Mintu na to doplatilpřepínač pracovních ploch a ikona koše. A po pravděsi člověk nemůže kvůli místu přidat nic navíc. Nadruhou stranu druhý panel lze jednoduše přidat a prouživatele, přecházející z  Windows, je prostředís jedním panelem asi schůdnější.

Další věcí, kterou se prostředí Linux Mintu výraz-ně odlišuje od Ubuntu, je vlastní nabídka na panelu.Zatímco v Ubuntu můžete nalézt zavedenou trojiciAplikace, Místa a  Systém, Linux Mint má vše in-tegrované do jedné položky Menu. Toto řešení, kterémají na svědomí samotní vývojáři distribuce, je doce-la povedené, za poslední dva roky se na něm prak-ticky nic nezměnilo, jen je konečně lokalizováno i dočeštiny. To je ostatně jedno z největších zlepšení, kteréLinux Mint prodělal. Zatímco při poslední recenzibyly prakticky všechny specifické aplikace v angličti-ně, nyní je lokalizace na velmi slušné úrovni.

MintMenu – vlastní řešení přístupu k  programům a  soubo-rům

Mátové aplikaceNa rozdíl od mnoha jiných derivátů Ubuntu, kte-

ré bez nadsázky představují pouze Ubuntu s jinýmpozadím a grafickým tématem, Linux Mint se snažínabídnout přidanou hodnotu. Jednou z nich je i sadaaplikací, které mají uživateli ulehčit život.

Linux Mint má vlastní správu softwaru. MintIn-stall, který v systému vykonává úlohu správce soft-waru, je velmi podobný Synapticu (který je obsažentaké), má však několik vlastností navíc. Jsou to hodno-cení uživatelů, recenze a počet zobrazení ve webové

Pokud se vám nový vzhled nelíbí, můžete se vrátit ke starému

30

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

galerii aplikací. To může začínajícím uživatelům po-moci s výběrem. Líbí se miMintUpdate, který je pod-le mého názoru udělaný lépe než Správce aktualizacív Ubuntu. Všechny balíčky jsou přehledně rozdělenydo pěti skupin podle toho, jakou záruku za ně distribu-tor dává. Každá skupina má svoji barvu, takže uživa-tel může v seznamu aktualizací okamžitě vidět, dokteré skupiny patří. Lze také nastavit, kterou skupinuaktualizovat a kterou ne. Stejně tak si můžete nastavitvýjimky z aktualizace na konkrétní balíčky, které po-tom aktualizovány nebudou.

Další specifické aplikace jsou jednoúčelovéutilitky, kte-réuživateliulehčují život především přinastavování systé-mu a prostředí. Naleznete je v Ovládacím centru, což jeokno, ve kterém jsou sdruženy všechny konfigurační ná-stroje. Považuji toto řešení za lepšínežnástroje umístit dopodnabídek, jako to máUbuntu. Už kvůli tomu, že jsou nato uživatelé zvyklí z jiných systémů (Windows, Mac OS X).

Jednou utilitkou Mintu je MintDesktop, pomocí kte-rého můžete nastavit, jaké ikony se mají zobrazit naploše, a povolit 3D akceleraci desktopu skrze Metacitymísto standardního Compizu. PomocíMintBackup za-se můžete jednoduše provádět zálohování vybranýchadresářů. Novou aplikací je MintNanny, která před-stavuje velmi jednoduchý nástroj tzv. rodičovské kont-roly. Lze v něm blokovat vybrané internetové stránky.MintUpload už není tou pohodlnou aplikací, co býval.Dříve stačilo kliknout pravým tlačítkem na soubora okamžitě ho uploadovat na server vybraný distribucí.Nyní je potřeba FTP nastavit, což bude pro většinuuživatelů, kterým je tato služba určena, kámen úrazu.

MintInstall – Správa softwaruMintUpdate – Přehledný správce aktualizací

31

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

S  MintUpload můžete jednoduše nahrávat soubory na ja-kékoliv FTP

SoftwareLinux Mint obsahuje dokonce více softwaru než

Ubuntu. Kromě všech standardních repozitářů Ubun-tu totiž přidává ještě několik vlastních, v kterých nabízínapříklad proprietární aplikace, jako je Opera, GoogleEarth, Adobe Reader, Gizmo 5, Google Picasa atd.

Jelikož je drtivá většina balíčků totožná s Ubuntu,neliší se ani verze programů. Linux Mint nabízí v zá-kladní instalaci tento software: Kernel 2.6.31, OpenOf-fice.org 3.1.1, Firefox 3.5.3, GNOME 2.28, Rhyhtmbox0.12.5. Ve výběru výchozích aplikací se však od Ubun-tu v určitých programech odlišuje. Nenaleznete zdetolik diskutované Empathy (Rozhovor: Sjoerd Simons,Empathy), ale Linux Mint i  nadále sází na Pidgin.Místo poštovního klienta Evolution je předinstalovaný

Thunderbird. Diskutabilním rozhodnutím je zdvojenípozice video přehrávače. Kromě Totemu je nain-stalovaný i gnome–mplayer. Abych pravdu řekl, mocto nechápu. V limitované kapacitě CD si mohli ušetřitmísto na něco jiného. Poprvé jsem se setkal s progra-mem Giver, který je také součástí základní instalace.Jedná se velmi jednoduché sdílení souborů v  síti.Program automaticky hledá ostatní počítače v  sítia sdílení je potom otázkou přetažení souboru nebosložky.

Jednou z neproklamovanějších výhod Linux Min-tu je multimediální podpora. Již v základní instalaciby měla nabízet maximum toho, co dnes Linux na po-li multimédií dokáže. Zkoušel jsem přehrát hudbu veformátu MP3 a WMA a několik formátů videa a Li-nux Mint si vždy poradil. Stejně tak neměl problémys Flashem. Po této stránce mu tedy nelze nic vytknout.

Závěrečné hodnoceníTuto recenzi jsem vedl v duchu srovnání s Ubun-

tu a tak bych ji rád i zakončil. Zaslouží si tedy LinuxMint vaši pozornost, nebo byste měli zvolit radějiUbuntu? Jsem spíše zastáncem konsolidace na poli li-nuxových distribucí. Myslím, že by Linuxu obecněprospělo, kdyby většina uživatelů koncentrovala doněkolika distribucí, a různé deriváty a klony tento pro-ces narušují. Pokud má však nějaký derivát Ubuntusmysl, je to právě Linux Mint.

Jedná se o  distribuci, která již má dostatečněvelkou komunitu na to, aby vytvářela vlastní řešení,nejen přetřela Ubuntu z hnědé na zelenou. Zkušenější-mu uživateli bude asi naprosto jedno, jestli zvolí Ubun-tu nebo Linux Mint, protože věci, které Linux Mintnabízí navíc, si sám zařídí velmi rychle. Pro uživatele,začínajícího s Linuxem, však může být multimediálnípodpora a desktopové utilitky rozhodujícím faktoremspokojenosti se systémem.

Slabinou bývala lokalizace, v níž se Linux Mint za

poslední dva roky výrazně zlepšil, téměř všechnyvlastní aplikace byly přeloženy, přesto člověk narazína anglické řetězce stále častěji než v Ubuntu. Nutnotaké dodat, že výhody jako multimediální podpora jižv základní instalaci smazává česká edice Ubuntu, kte-rá je dodávána s českou příručkou. Situaci tedy nelzerozlousknout obecným doporučením, ale každý semusí rozhodnout dle vlastních preferencí a potřeb.

Líbí se vám openMagazin? Přispějte na jeho výrobu a propagaci -pošlete libovolnou částku na účet 2100055120/2010. Stav účtu simůžete zkontrolovat na této adrese.Peníze poslouží na pokrytí redakčních prací a propagaci

openMagazinu. Za podporu velmi děkujeme.Vaše otázky zodpovíme na adrese redakce@openmagazin.cz.

32

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Netbooky i  nadále hýbaly světem LinuxuJestli něco v posledních letech zahýbalo světem desk-

topového Linuxu, byly to netbooky. Microsoft na tomtotrhu zaspal a speciálně upravené linuxové distribucebyly instalovány na téměř všechny netbooky. Poté Micro-soft získal agresivní cenovou politikou na trhu převahu,ale i  tak někteří výrobci hlásí kolem 30 procent pro-daných netbooků s Linuxem. Na nástup netbooků již za-reagovaly všichni velcí linuxoví distributoři a  každýz nich nabízí nějakým způsobem upravenou verzi proběh na počítačích s malou obrazovkou. Fenoménem v té-to oblasti se však stal v roce 2009 Moblin.

Tento projekt byl založen společností Intel za úče-lem vytvoření distribuce pro netbooky s procesoremAtom. Později přešla správa projektu pod Linux Foun-dation, aby byl dosaženo neutrality. Intel si však za-choval vůdčí roli ve vývoji. Moblin se vyznačuje nejenoptimalizací na procesor Atom, ale i originálním roz-hraním, které během roku převzaly všechny velké dis-tribuce. Moblin se v minulém roce dostal již do verze2 a výrobci netbooků Foxconn, Acer a Dell oznámili,že budou přímo Moblin nebo ostatní distribuce s jehorozhraním instalovat na své netbooky.

Ubuntu Moblin Remix, zdroj blog.canonical.com

Ke konci roku mělo podle předpovědí dojít k ná-stupu netbooků s procesory ARM, které by měly po-moci Linuxu mezi netbooky, ale kromě několikaprototypů a ohlášení zatím k ničemu nedošlo. Snad sedočkáme v roce 2010.

Sun odkoupen firmou OracleNa jaře celý svět sledoval námluvy společnosti

Sun Microsystems. Jelikož tato firma stojí také zacelou řadou významných open source projektů sle-dovat svět OSS tyto události s ještě větším zájmem.Sun sice držel velké množství zajímavých technologií,ale všeobecně se mělo za to, že je nedokázal dosta-tečně komerčně využít, proto se rozhodl hledatpartnera, kterému by se jeho technologie hodily doportfolia. Jelikož Sun není žádným drobečkem, IT fi-rem, které by ho mohly pohltit, mnoho nebylo. Už tovypadalo, že skončí v náručí IBM, ale námluvy na po-slední chvíli ztroskotaly a Sun nakonec skončil v ná-ručí Oracle, o kterém se původně spekulovalo, že chceSun odkoupit společně s HP.

V souvislosti s touto fúzí vyvstávají otázky, co sestane s jednotlivými open source projekty Sunu. Nej-větší strach má odborná veřejnost především o opensource databázi MySQL, protože Oracle je největšímproducentem databázových produktů na světěa MySQL byla pro jeho komerční produkty určitýmkonkurentem. Evropská komise si dokonce podmíni-la schválení fúze tím, že se Oracle zaváže k tomu, ževývoj MySQL nepřidusí nebo neuzavře. Naopak bu-

Rok 2009 nej en s   Linuxem

Jiří Eischmann

Rok 2009 byl plný událostí, které se přímo i  nepřímo týkaly Linuxu a  otevřeného softwaru. Netbooky i  nadále hýbaly světem Linuxu stejně tak jako Linux ovliv-ňoval svět mobilních telefonů. OSS byl nasazován na úřadech po celé Evropě kromě České republiky. Nejeden z  nás se zapotil s  grafickými kartami Intel a  v  ne-poslední řadě vyšlo mnoho distribucí obsahujících mimo jiné i  stabilní a  použitelné KDE 4.

http: //www. linuxexpres. cz/rok-2009-nejen-s-linuxem

33

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

doucnost pod křídly Oracle má Java, v které je vytvo-řena celá řada aplikací této společnosti. Počítá se takés operačním systémem Solaris, který by měl společněs Oracle Enterprise Linux vytvořit dvojici, schopnounabídnout zákazníkovi vše, co potřebuje. Zdá se, žeani vývoj OpenOffice.org by neměl být výraznějiohrožen.

Nasazování open source software v  EvropěNa začátku prosince jsme vás informovali o tom, že

rozšíření OSS v  evropských firmách a  institucích jevětší než v Severní Americe. Potvrzovaly to i událostiv roce 2009. Španělský region Axarquia se rozhodl na-sadit ve svých organizacích open source software, kte-rý poběží na linuxové distribuci Guadalinex (derivátUbuntu). Maďarská ekonomika je na dně a veřejné fi-nance předlužené, proto se tamní vláda rozhodla pod-porovat nasazení OSS, což by mělo vést k úsporám.Kromě vyhrazených peněz na OSS byly také zakázányjakékoliv podmínky, které by nasazení OSS znemož-ňovaly.

Stejně jako maďarská vláda, i ta nová německá sev programovém prohlášení zavázala k prosazováníotevřených standardů a  férovým podmínkám proOSS. Ve Švýcarsku vznikla skupina napříč politickýmistranami, která prosazuje otevřené standardy a OSSve státní sféře. Jedním z cílů je vytvořit centrum, kte-ré by státním organizacím pomáhalo s přechodem naOSS. V Dánsku město Lyngby-Taarbæk spustilo řetě-zovou reakci mezi dalšími městy v nasazování kance-lářského balíku OpenOffice.org. V roce 2008 na sebeupozornila Francie obřím přechodem četníků na linu-xovou distribuci Ubuntu a v minulém roce to bylo za-se francouzské ministerstvo obrany, které se rozhodlonasadit e-mailového klienta Mozilla Thunderbird na80 tisíc počítačů. Ministerstvo navíc zvažuje nasazeníOpenOffice.org a Linuxu.

Nasazování OSS nezůstalo však pouze u veřejnéhosektoru. Obzvláště dobře si OSS, konkrétně Linux, vedlmezi burzovními společnostmi. Nejdříve se německáspolečnost Deutsche Borse Group pochlubila novouburzovní platformou Xentra, postavenou na Linuxu, kte-rá je údajně nejrychlejší na světě. A poté Londýnská ak-ciová burza oznámila, že opouští Windows, a přecházína řešení, postavené na Linuxu, který dnes dominuje nasvětových burzách. Na Windows nyní běží pouze jednavýznamnější burza a i ta zvažuje přechod na Linux.

Česká republika se zatím zdá býti vůči těmto tren-dům rezistentní. Možná, že jsme oproti Švýcarsku,Dánsku, Německu a  Francii dost bohatí na to,abychom nad open source alternativami alespoň uva-žovali. Nebo na tom nejsme ještě tak špatně, abychomk tomu byli donuceni jako Maďarsko. Dočkáme se v ro-ce 2010 v tomto směru nějakého průlomu?

Linux na mobilechLinux potvrzuje, že je velmi univerzálním ope-

račním systémem, a prosazuje se v další oblasti – mo-bilních telefonech a komunikátorech. Zde si hledá místona slunci již několik let, ale rok 2009 byl z tohoto pohle-du nejlepší a nabídl několik průlomových událostí.

Na začátku roku Palm oznámil operační systémWebOS, postavený na Linuxu, který by měl pohánětjeho chytré telefony. Palm dříve dominoval trhu s PDAa komunikátory, ale v posledních letech úplně vykli-dil pole. WebOS by měl být nový start. Společně s nímbyl také oznámen nový telefon Palm Pre, který v plnéparádě demonstroval možnosti nového systému a bylmnoha recenzenty označen za „iPhonobijce“. Na kon-ci roku Palm představil další telefon – Pixi. A WebOSmá nakročeno k tomu být významným hráčem na po-li mobilních telefonů.

V expanzi pokračoval také Google Android, kterýje taktéž postavený na Linuxu. Na konci října vyšel veverzi 2 a  Google nezahálí také v  marketingu

a dojednává jeho instalaci na mobily mnoha výrobců.Ve třetím čtvrtletí roku 2009 měl Google Android po-díl na trhu s chytrými telefony pouze 3,5 procenta, alepodle agentury Gartner by měl mít v roce 2012 druhýnejvětší podíl za Symbianem, který by měl v dohlednédobě být taktéž open source.

Zapomínat by se nemělo ani na LiMo, kterémuvzal trochu vítr z plachet právě Google Android, i takbychom ho ale na konci roku našli na více než 40typech chytrých telefonů.

Posledním z řady linuxových řešení pro mobilnítelefony je Maemo, za jehož vývojem stojí Nokia. Ta si-ce sází především na Symbian, ale Maemo nasazuje nasvé drahé komunikátory. Na podzim vyšlo Maemo 5a komunikátor Nokia N900, který tento operační sys-tém obsahuje a je mnohými recenzenty označován zato nejlepší, co nyní trh s chytrými telefony nabízí.

KDE konečně připravenoKDE 4.0 bylo vydáno přesně před dvěma lety, ale

do použitelného stavu mělo ještě hodně daleko a vydo-bylo si pověst sice technologicky vyspělého, ale nevy-zrálého prostředí. Ještě v distribučních vydáních napodzim roku 2008 strašilo uživatele nestabilitoua  menším množstvím funkcí, než měla verze 3.V jarních vydáních to však bylo mnohem lepší a o KDE4.3, které se nachází ve vydáních podzimních, už se dáříct, že je připraveno pro masové nasazení mezi běžnéuživatele. Z dozrání KDE těží distribuce, které stavípředevším na něm. Také díky němu mají uživatelépodzimního openSUSE a Mandrivy jedno z nejpove-denějších vydání za poslední roky.

KDE udělalo v roce 2009 také velký skok v loka-lizaci. Zatímco ještě na začátku roku čeští uživateléčasto naráželi na anglické texty, KDE 4.3 je na toms českými překlady mnohem lépe a anglické texty jsouspíše výjimkou.

34

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Oblačno i  ve světě open sourceJedním z nejčastěji skloňovaných termínů byl v ro-

ce 2009 cloud computing a tento trend se nevyhnul aniopen source softwaru. Za „cloud“ se považuje interne-tová služba, která je, aniž by to uživatel pocítil, provo-zována z velkého množství serverů.

Móda cloud computingu zasáhla svět open sourceze dvou stran. Na jedné straně to byl OSS, který začalbýt využíván pro podporu cloud computingu, a nadruhé straně to byly internetové služby, které linuxovídistributoři začali poskytovat svým uživatelům. Nej-aktivnější v  tomto směru byl asi tvůrce distribuceUbuntu – Canonical. Ten společně s americkým onli-ne gigantem Amazonem vytvořil technologii pro bu-dování a provoz cloudu. Ubuntu Enterprise Cloud jeurčen pro tzv. soukromý cloud v  rámci jednéspolečnosti a Amazon EC2 je naopak určen pro služ-bu, která bude zpracovávat požadavky zvenčí. Obětechnologie jsou součástí podzimního vydání UbuntuServer. Linux v drtivé většině případů využívá i Go-ogle, jehož služby jako Gmail lze také označit za cloud.

Móda „obláčkových služeb“ se nevyhnula ani li-nuxovým distributorům. Jednou z prvních vlaštovekv této oblasti byla služba Ubuntu One, pomocí nížmohou uživatelé Ubuntu synchronizovat data, kontak-ty a poznámky mezi počítači. Základní verze je zdar-ma, za více místa se platí. Do budoucna by to mohl býtdalší příjem do pokladen tvůrců distribucí.

Neposedné ovladače od InteluSpolečnost Intel vyvíjí open source ovladače pro

svoje grafické karty. Díky tomu jsou obsaženy v jádřea proto s jejich instalací a provozem nejsou zásadnějšíproblémy. Minulý rok se však rozhodli vývojáři z In-telu ovladače kompletně přepsat. Nová architekturaměla velké přísliby do budoucna, ale mnoho uživate-lů si kvůli tomu prožilo během minulého roku peklo.Nejhorší byla situace na jaře, kdy většina distribucí

přešla s novým jádrem na nové ovladače, jejichž vý-kon byl opravdu špatný. Nejhůře z velkých distribucíasi dopadlo Ubuntu, které nasadilo jádro 2.6.28,s nímž byly ovladače nejpomalejší. Není divu, že ná-vod na instalaci nových ovladačů a jádra, který jsemnapsal v recenzi na Ubuntu 9.04, se setkal s takovýmohlasem. Ostatní velké distribuce jako napříkladMandriva, které nasadily jádro 2.6.29, měly výkons grafickými kartami Intel trochu lepší, ale stále dale-ko od ideálu.

Změna přišla až s  podzimními vydáními dis-tribucí, které již přinesly optimalizované ovladačes mnohem vyšším výkonem. Akcelerační architektu-ra EXA byla nahrazená UXA. Ovladače využívajíKernel Mode Setting a Graphics Execution Manager.S největší pravděpodobností tak mají ovladače Intel tonejhorší za sebou a nyní by se měli uživatelé jen těšitz vyšší stability a výkonu.

Problém s  datovými schránkamiV polovině minulého roku byly zákonem uvedeny

v život tzv. datové schránky, které slouží k  zasílánídokumentů orgány veřejné správy v elektronické podo-bě. Jelikož se jedná o záležitost, která je pro vybranésubjekty povinnou, byla jednou z  podmínek mul-tiplatformnost řešení. Oficiální řešení zhotovené firmouSoftware602 je však multiplatformní pouze v uvozov-kách, protože verze 602XML Filler pro Linux je vlastnějen verzí pro Windows běžící pomocí technologii Wine.Navíc je proprietární a  nemá 64bitovou verzi, cožkomplikuje provoz na 64bitových systémech.

Proto se rozhodli vzít příznivci svobodného soft-ware řešení do vlastních rukou a vzniklo hned něko-lik projektů, které mají odstranit všechny vytýkanéproblémy. Jedno z  nich vzniklo v  CZ.NIC Labsa jmenuje se DSGUI. Na konci roku byla oznámenaverze 0.2, která má zatím sloužit pouze jako ukázka.Další projekt organizuje nezisková organizace na pod-

poru svobodného softwaru Liberix a linuxový portálABCLinuxu.cz. Tady si ještě budeme muset na kon-krétní výsledky počkat, ale na odměnu pro řešitele užse podařilo vybrat skoro 80 tisíc korun. Motivací nenípouze přinést svobodné a skutečně multiplatformnířešení, ale také dokázat, že toho lze dosáhnouts mnohem menšími prostředky, než které zaplatil stát.

Pravidelná dávka distribučních vydáníStejně jako každý rok i v roce 2009 se objevila celá

řada distribučních vydání a mnoho z nich jsme vámpředstavili v recenzích:

• Slečno, chtěl bych vám ukázat nové openSUSE11.1

• OpenSolaris: Slunce, které svítí Linuxu do očí• Přehled aktuálních novinek ze světa Debianu• Greenie - pohled na slovenskou distribuci• Recenze: Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope• Recenze: Novinky v Mandriva Linuxu 2009.1• Salix OS - Parádní Slackware s Xfce• Recenze: Ubuntu 9.10 Karmic Koala• Obsáhlá recenze Mandriva Linuxu 2010.0• Recenze openSUSE 11.2• Recenze: Fedora 12 Constantine

35

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Na počátku chci uvést, že nepatřím mezi odpůrceprogramu Zoneru Photo Studio. Naopak, jeho ne-dávno uvolněná dvanáctá verze se dle mého míněníautorům opravdu povedla. Nejde jen o  „temný“vzhled ve stylu programu Adobe Lightroom. ZPS 12mimo jiné přinesl vylepšené ovládání, funkci Katalog

pro zobrazení snímků napříč souborovým systémem,vylepšené editační funkce a zdokonalený RAW kon-vertor. Z pohledu uživatelů Linuxu je proto škoda, žeportace na jejich oblíbený systém ve vlastnostech ZPS12 chybí.

Zoner Photo Studio 12

Nautilus, GIMP, UFRaw a  dalšíPrvním z možných řešení je náhrada programu

typu „vše v jednom“ několika jednoúčelovými aplika-cemi. Každá z nich sice umí jen jednu věc, zato buďdisponuje jednodušším ovládáním, nebo jde v tom, coumí, do mnohem větší hloubky. Hlavní výhodouvětšiny z nich je integrace do desktopového prostředí.Například zkusme vyjít z toho, co uživateli nabídneprostředí GNOME hned po instalaci linuxové dis-tribuce Ubuntu 9.10. Při organizaci fotografií vám mů-že výborně posloužit správce souborů Nautilus. Půjdemu to lépe, pokud si postranní panel přepnete do„stromového“ pohledu a  pokud si doinstalujeteprogram gnome-raw-thumbnailer, který Nautiluumožní zobrazení náhledů souborů RAW.

Nautilus

Čím v Linuxu nahradit Zoner Photo Studio?

Lubomír Čevela

Program Zoner Photo Studio není třeba dlouho představovat. Jde o vyspělý správce fotografií s mnoha rozšiřujícími funkcemi. Uživatel s jeho pomocí dokážezvládnout celý proces práce s fotografiemi, počínaje načtením RAW souborů, přes jej ich zařazení do digitálního archivu, následnou editaci, až po výsledný exportna internet, DVD prezentaci nebo tisk. Podíváme se na linuxové alternativy, které ZPS dokáží úspěšně nahradit.

http: //www. linuxexpres. cz/duel/zoner-photo-studio-alternativy-pro-linux

36

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Pro prohlížení je možné vystačit se základním pro-hlížečem obrázků Eye of GNOME. Jeho ovládánínelze nazvat jinak než příjemně přímočarým a jehoběh svižným.

Eye for GNOME

Pokud kliknete pravým tlačítkem myši na obrázekve správci souborů nebo v prohlížeči a zvolíteOtevřítpomocí | Editor obrázků GIMP, vstoupíte do prostředíplnohodnotného editoru, jehož výbava ZPS jednoznačněpřevyšuje. Pro vyvolávání souborů RAW vám může po-sloužit konvertorUFRaw, který je použitelný jak samo-statně, tak ve formě zásuvného modulu pro GIMP.

Abychom nezapomněli na příznivce desktopové-ho prostředí KDE, kombinace správce souborůKonqueror a  prohlížeče Gwenview je s  Nautilema Eye for GNOME přinejmenším plně srovnatelná.

Uvedený přístup má nevýhodu. Váš archiv digi-tálních fotografií dříve či později naroste do té míry, žese v něm budete orientovat jen s obtížemi. Vůbec ne-bude záležet na tom, zda si složky s  fotografiemipojmenováváte podle data pořízení snímků (chrono-logicky) nebo podle jejich témat (obsahově). Názvy

složek a souborů k účinnému vyhledávání a tříděnísnímků jednoduše přestanou stačit. Pomocnou rukupři záchraně před rostoucím chaosem vám mohou po-dat vyspělí správci fotografií. Tyto programy obsahu-jí kromě jiného funkce pro vyhledávání a  tříděnífotografií pomocí metadat tj. pomocí textových infor-mací, které jsou vloženy dovnitř do fotografií.

Exif - zkratka z  anglického Exchangeable image file for-mat. Jde o  specifikaci pro formát metadat, vkládaných dosouborů digitálními fotoaparáty. (~ wikipedia)IPTC (nebo též IPTC-NAA-Standard) – standard proukládání textových informací do obrazových souborů(např. JPEG nebo TIFF). Tento standard byl definovánzhruba v  roce 1990 jako Information InterchangeModel (IIM) pro novinářské účely. (~wikipedia)XMP - zkratka z  anglického Extensible MetatadaPlatform. Jde o  formát společnosti Adobe Systems Incpro ukládání standardizovaných a  proprietárníchinformací do obrazových souborů. (~wikipedia)

UFRaw

37

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Dostali jsme se oklikou zpět k programu ZonerPhoto Studio a k jeho opravdu plnohodnotné náhra-dě v prostředí Linuxu. Požadavek bychom mohli zfor-mulovat následně. Hledá se vyspělý správce fotografií,který si poradí s metadaty ve formátech Exif, IPTC ne-bo XMP včetně vyhledávání snímků podle nich, dáv-kovými operacemi a základní editaci fotografií a takés zvládnutím řízeného „vyvolávání“ digitálních nega-tivů – souborů RAW.

XnViewNapůl cesty mezi jednoduchými prohlížeči foto-

grafií a  ZPS se nachází freewarový (nikoli všakopen source) program XnView. Zvládne práci s meta-daty ve formátech IPTC i Exif a je přeborníkem v dáv-kových operacích nad fotografiemi. Jeho zastaralývzhled daný použitým grafickým toolkitem Motif, ab-sence ovladatelného konvertoru RAW a předevšímchybějící vyhledávání podle metadat jej však připravu-jí o kandidaturu na dokonalou náhradu ZPS.

Gwenview

GwenviewV současné době se dere do popředí zájmu uživa-

telů základní prohlížeč prostředí KDE 4 - Gwenview.Umí dávkové operace, poradí si s metadaty ve všechtřech formátech a má díky KIPI modulům zajímavémožnosti exportu fotografií do různých internetovýchslužeb. Ačkoli se jinak jedná o vynikající program, ab-sence vyhledávání podle metadat a chybějící RAW kon-vertor jej tak řadí mezi linuxovými správci fotografiíaž na druhou pozici.

Xnview

digiKamDle mého mínění se možnostem Zoneru Photo

Studia nejvíc přibližuje program digiKam. Jdeo program z rodiny aplikací KDE 4, vydaný pod svo-bodnou licencí GPL 2. Jeho současná verze 1.0.0 (métesty probíhaly na verzi 1.0.0 beta 5 pod linuxovoudistribucí Ubuntu 9.10) se ZPS do jisté míry vzhledověpodobá. Stačí z roletového menu vybrat funkci Nasta-vení | Motivy vzhledu | Desert a  v  nastaveníchprogramu upravit Pohled na alba.

38

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

digiKam

Podobný vzhled ale nemusí znamenat shodnou funkční výbavu. Při jejím po-rovnávání trochu zvýhodním Zoner Photo Studio, neboť budu postupovat podlejeho modulů.

SprávceOba programy si shodně poradí s metadaty ve všech třech formátech Exif, IPTC

a XMP. Setřiďování alb podle kategorií a vyhledávání obrázků má u obou odlišnéovládání, ale ve výsledku funguje výborně. K tomu každý z obou programů přidávásvé „vychytávky“. Například u ZPS se mi líbilo jednoduché použití filtrů a možnostpřipojit k fotografiím hlasové poznámky, u digiKamu mě zaujala možnost vyhle-dávání obrázků podle ručně nakreslené skici. Dle mého mínění nelze jednoznačněříci, který z obou programů je v roli správce fotografií úspěšnější.

Uživatelé, kteří na digiKam přejdou ze ZPS, se setkají se dvěma překážkami.První z nich může představovat odlišný způsob ovládání, druhou jsou potíže s čes-kou diakritikou v metadatech. Návyk na Zoner se jistě časem vyřeší sám, problémkódových stránek je možné zvládnout například tak, že si necháte ZPS metadatapřekódovat z  kódování Windows-1250 do UTF-8 ještě před přechodem na

digiKam (Informace | Hromadné přiřazení informací | Změnit kódování IPTCna UTF8). Techničtěji orientovaným uživatelům mohou také pomoci konzolovéutility iptc a exiv2.

Zoner Photo Studio – práce s  metadaty

digiKam – metadata ve formátu IPTC

39

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

Krajinářům se může hodit přiřazení souřadnic GPS k fotografiím. Funkčnostje u obou programů opět velmi podobná. ZPS spolupracuje se stránkami Mapy.cznebo Google maps, digiKam spolupracuje pouze s Google maps. ZPS v tomto pří-padě umí navíc např. načíst data z GPS záznamu trasy.

ZPS – přiřazení GPS údajů

digiKam – přiřazení GPS údajů

Nikoho asi nepřekvapí, že oba programy mají poměrně široké možnosti expor-tu souborů. ZPS je snadno konfigurovatelný a umí se výborně vypořádat s odesí-láním souborů do minilabů, digiKam naproti tomu díky zásuvným modulům KIPI(KDE Image Plugin Interface) přímo komunikuje se službami Picasaweb, Facebooka Flickr. Přímý export z digiKamu vám také významně ulehčí práci, je li součástívašich webových stránek internetová galerie tvořená programem Gallery neboGallery2. Jak ZPS, tak digiKam umí pracovat se sbírkami snímků na výměnnýchzařízeních, ZPS si navíc poradí s jejich vypalováním na CD nebo DVD. Vzhledemk absenci kvalitního vypalovacího programu v základní instalaci Windows to chá-pu, linuxoví uživatelé tuto vlastnost snadno oželí a  sáhnou po osvědčenýchprogramech K3b nebo Brasero.

ProhlížečJako nejrozdílnější část při porovnávání ZPS a digiKamu mi připadal prohlí-

žeč snímků. ZPS obsahuje příjemně jednoduché okno prohlížeče, digiKam je vy-baven oknem vloženého náhledu. Oba programy mají možnost snadnéhoporovnávání dvou obrázků, oba zvládají promítání obrázkových prezentací. Opětbych chtěl poznamenat, že ovládání ZPS mi připadlo trochu intuitivnější nežu digiKamu, ale to je věc zvyku a názoru.

ZPS - prohlížeč

40

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

digiKam - prohlížeč

EditorNijak se netajím tím, že dávám při editaci fotografií jednoznačně přednost

GIMPu. Dle mého mínění mu ani ZPS, ani digiKam nemohou konkurovat. U oboumi chybí možnost náročnějších editačních operací s  použitím vrstev a  masekvrstev. Přesto si myslím, že pro většinu běžně prováděných úprav fotografií anijednomu z nich nechybí nic podstatného. Uživatelům například poskytují úpravunatočení obrázku, úpravu perspektivy, úpravy jasu a barev pomocí úrovní a kři-vek, doostření fotografií, kvalitní převod do černobílé škály, retuš červených očía spoustu efektových úprav.

Základní funkční výbava obou programů mi připadala opět dost podobná. Od-lišnosti bylo možné najít až v detailech. U digiKamu se mi například líbilo komfort-ní provedení funkce Transformovat | Oříznutí s  poměrem stran a také provedenífunkce Barva | Vyvážení bílé. ZPS si mě získal svým provedením náhledů na

právě prováděnou funkci, množstvím efektových úprav a svižnějším během. K to-mu ZPS verze 12 přidal snadnější práci se sestavováním panoramat, což u digiKa-mu úplně chybí a uživatelé musí sáhnout po externím programu Hugin.

Ovládání obou zabudovaných editorů se opět značně liší. ZPS vede o hezkýpanel nástrojů ve stylu Adobe Photoshopu a rozmístění příkazů v jeho menu mipřipadalo logičtější. DigiKam se zase dokonale integruje do prostředí KDE 4 včetněvelice efektních vyjížděcích bočních panelů.

ZPS – editace obrázku, křivky

41

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

digiKam– editace obrázku, křivky

Chtěl bych dodat, že oba programy si poradí s  obrázky v  barevné hloubce 16 bitůna kanál (ZPS pouze ve verzi Profesional), oba také shodně podporují systémsprávy barev.

digiKam – správa barev

RAWMezi vylepšení ZPS 12 patří jeho RAW konvertor. Pro vyvolávání „digitálních

negativů“ používá WIC kodeky, případně externí program dcraw. V tom druhémse výrazně neliší od digiKamu, který pro dekódování souborů RAW používá kni-hovnu LibRaw, založenou na kódu programu dcraw. Ačkoli se postup dekódováníRAW u obou programů liší, opět je to jen v detailech. ZPS verze 12 přináší svýmuživatelům oproti digiKamu něco málo navíc. Je jím uživatelsky velice přívětivézpracování HDR snímků získaných různými vyvoláními téhož RAW souboru. Sou-hlasím s námitkami, že externí svobodný program Qtpfsqui uvedený nedostatekdigiKamu bez potíží vykryje, ovšem zpracování HDR snímků v ZPS 12 je oprav-du velice slibné.

ZPS – správa barev

42

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

linuxexpres.cz

ZPS – RAW konvertor

ShrnutíCelkový výsledek porovnávání ZPS a digiKamu mě samotného překvapil. Co

se týče uživatelům poskytnutého množství funkcí, považuji oba programy za téměřrovnocenné. Především uživatelé starších verzí ZPS a verze Standard mohou býtdigiKamem v mnoha ohledech příjemně překvapeni.

Kvůli objektivitě ale musím dodat, že ZPS má v oblasti ergonomie ovládánía svižnosti běhu programu před digiKamem přece jen určitý náskok. K tomu při-dává některé funkční detaily, např. uživatelsky přívětivou práci s HDR fotografie-mi, které jej posouvají o malý kousek výše. Přesto je moje odpověď na úvodníotázku jednoznačná. Ano, digiKam dokáže Zoner Photo Studio velmi dobře na-hradit. Ať už jste zkušenými fotografy nebo jen potřebujete kvalitní program prosprávu domácího archivu fotografií, digiKam může být výborným řešením právěpro vás.

digiKam – RAW konvertor

43

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

Nabídka mini systému pro netbooky je poměrně bo-hatá, ale velká většina z nich je založena na Ubuntu(netbook remix) nebo se jedná o jednotlivé systémy ob-vykle vytvářené jedním člověkem („one man show“).Nic proti nim, jsou výborné, ale nabídka od zavedenésoftwarové společnosti byla prostě lákavější.

Instant znamená okamžitýSlovo „instantní“ se v češtině zabydlelo už dávno

– kávu či polévku tohoto typu si dopřáváme možnádenně. Ale operační systém, který je po spuštění pří-stroje připraven rychleji než voda v rychlovarné kon-vici – ten zatím nemáme, i když kandidátů je taky více(např. Moblin). Na výběr tedy je, ale něco přece chybí– a tuto mezeru se Mandriva S.A. snaží vyplnit systé-mem InstantOn, který byl (a nadále je) primárně určenOEM prodejcům (Co je OEM?).

Nabídka OEM výrobcům a uživatelůmNejde tedy primárně o produkt určený koncové-

mu zákazníkovi – je zamýšlen do dílen prodejcůmhardwaru, kteří si jej mohou dotvořit. Slibuje se jim:

• rychlý start do 10 sekund• vysoká úroveň zákaznických úprav podle po-

třeb trhu• nenáročnost na hardware• efektivní správa paměti a hardwaru• vysoká úroveň bezpečnosti• optimalizovaná správa paměti a diskového

úložiště• několik typů připojení (pevné, bezdrátové, 3G)

• webové (?) úložiště („live storage“)• Mandriva Linux jako symbol kvality• jednotné uživatelské rozhraní vhodné pro malé

displeje• kancelářský balík OpenOffice.org• cca 20000 aplikací, aktualizace• podpora multimédií, fotoaparátů a souvisejících

webových služebNabídka koncovým uživatelům vychází z výše uve-

deného a je konkretizovaná. Kromě toho se uvádí po-měrně kryptická informace o tom, že lze InstantOninstalovat buď jako doplněk ke stávajícímu operační-mu systému typu Linux a Windows (!), nebo samo-statně. Další informace jsou pak už konkrétní:

Skype se šíří jako vir, je už úplně všude

• Mozilla Firefox, moduly pro Flash a Java• Mozilla Thunderbird• Pidgin a Skype• Rythmbox, Totem, Eye of GNOME, Evince• „A to je vše!“ (Tuto větu také přebírám, není

můj výmysl. Má svůj význam. )Dále má systém různá další omezení – pracuje

pouze v rozlišení 800×600 16 bitů, nepracuje s webka-merami, s RAID a LVM (což nelze čekat a myslím toani nevadí). Soudě podle diskuzí jsem nebyl sám, kdoviděl šanci na výborný systém pro domácí multimedi-ální centrum, kde budou jen ty programy, které jsoupotřeba, a přitom bude zajištěna hardwarová kompa-tibilita a kvalita celku.

Mandriva InstantOn je placený operační systém –můžete si ho koupit za 9,90 eur. Cena neobsahuježádnou podporu, tu je třeba zakoupit zvlášť.

Zprovoznění systémuJakmile zaplatíte, dostanete emailem odkaz na ftp

server a také login a heslo. Po zadání si stáhnete isosoubor o velikosti cca 460 MB, kontrolní součet, aplika-ci mandriva-seed.sh a PDF dokument. ISO soubor pakpřeneste na USB disk nebo vypalte jako každý jiný ISOsoubor (třeba pomocí mandriva-seed.sh). Dokumenta-ce obsahuje obrázkový návod k instalaci a několik strananglicko-francouzských marketingových řečí v mizernékvalitě; o produktu se nedozvíte nic víc než na webu.

Jakmile z disku nabootujete, spustí se instalacesystému Mandriva Linux 2010 – notně zkrácená.

Mandriva InstantOn – operační rychlosystém

Vlastimil Ott

Když se objevila zmínka o operačním systému, který startuje během deseti sekund, obsahuje vybrané programy, je určený pro netbooky a postavený na MandrivaLinuxu, zbystřil jsem. Nebyl jsem sám, kdo viděl velké možnosti.

http: //www. mandrivalinux. cz/mandriva-instanton-%E2%80%93-operacni-rychlosystem/mandrivalinux.cz

44

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

mandrivalinux.cz

Jakmile vyřešíte organizaci diskových oddílů,program se na nic neptá a instaluje. Díky tomu je pro-ces celkem rychlý, nicméně poměrně „podpokličkový“– nemáte na něj vliv. Nevytvářejí se žádní uživatelé,nejste nuceni do výběru balíčků či nastavování služeb.

Startovní nabídka pak obsahuje klasické dvěpoložky – spuštění systému a spuštění nouzového reži-mu. Pokud vyberete klasický start po deseti sekun-dách byste měli vidět pracovní plochu (ve druhémpřípadě pak za delší chvíli uvidíte prompt k přihlá-šení). Do pracovního prostředí se nepřihlašujete.Problém je i s přihlášením v rámci záchranného reži-mu – nikde se totiž nedozvíte přístupové heslo. A bo-hužel to není problém jediný.

Pracovní prostředí a jeho používání

Základní obrazovka

Pracovní prostředí je příjemně jednoduché asnadné na ovládání – tak, jak si to člověk přeje. Natestovacích strojích (Asus Eee 900A a Lenovo T500)uběhlo od startu do zobrazení plochy 9-11 sekund.Prostor je zaplněn obrovskými tlačítky, dole kotvípanel s ikonami běžících programů. Ačkoliv byla přiinstalaci vybrána čeština, tlačítka česky nejsou – nejsou

bohužel ani anglicky, chybí znaky s diakritikou:„Webov prohle Firefox“, „Applications“ a „Sov cent-rum“ vás pomalu vedou k závěru, že tohle asi nebudevysněné homemedia centrum.

Panel v dolní části obrazovky není žádný panel, jeto jen barevný proužek. Stejně jako plocha či tlačítkanemá ani on žádné kontextové menu (běžící programyv systémové oblasti kontextovou nabídku obvykle ma-jí). Pouze zobrazuje čas a datum (v anglickém formá-tu), ikony pro CapsLock, NumLock a ScrollLock,regulaci hlasitosti, síťové centrum, baterii, připojenédisky a pak ikony spuštěných programů (Skype,Rhythmbox apod.). Monitor napájení je z GNOME,regulátor hlasitosti je podle všeho Kmix.

Na testovaném Asus Eee PC 900A nebyla občas roz-poznána bezdrátová síťová karta, na Lenovu T500ano a vše fungovalo v pořádku.

Jak už jsem zmínil, rozlišení grafického režimu je800×600 bez možnosti změny. Chápu, že tento režim bě-ží snad úplně všude, ale přesto bych byl radši, kdyby bylk dispozici např. výborný LXRandr, s nímž je možné reži-my přepínat podle možnosti grafického režimu.

Objevil jsem indicie, že vůbec nejde o X server, ný-brž o režim framebufferu. Tomu by odpovídala rych-lost a omezení.

Jako správce souborů figuruje Nautilus, prosnímky obrazovky slouží nástroj z GNOME. Pro při-pojení jiných diskových oddílů je vyžadováno hesloroota, které neznáte.

Multimediální aplikace

Jako správce souborů slouží Nautilus

A to je vše?Vzpomínáte si na větu, kterou jsem napsal (resp.

převzal od autorů) o pár desítek řádek výše? Tak užjste ji pochopili. Ona bohužel neznamená „Tak snadné,funkční a po ruce.“ Bohužel znamená spíše „Šestprogramů bez podpory vašeho jazyka a nic víc.“ Če-kal jsem více, tohle je málo. Co všechno v systémunenajdete?

45

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

mandrivalinux.cz

Nástroje pro komunikaci

Ačkoliv běží celé prostředí jako úloha jakéhosisprávce úloh (stiskněte Ctrl-Alt-Tab, uvidíte název pro-cesu), nic z toho nezískáte. Nelze přepnout na správ-ce úloh, nelze otevřít „nějaké menu“, nelze přepnoutna příkazovou řádku, nelze přepnout na konzole(např. Ctrl-Alt-F3), nelze nic diagnostikovat, nelze zís-kat informace o systému nebo co obsahuje, nelze nicnastavit, nelze instalovat software!

Nepřišel jsem na to, jak tento balík nainstalovat doexistujícího systému, což bylo uváděno v informacích.Čtením německé diskuze jsem zjistil, že to systém neu-mí, snad to dokáže OEM verze; zavádějící informace by-la z webu odstraněna. Bohužel také nevím, jak fungujemechanismus aktualizací – moc automaticky ne. Počítačpřipojený k internetu žádné aktualizace nenabízel.

Připojeno k síti

Shrnuto: Propagační stránky nelžou – systémovšem nabízí skutečně jen a pouze to, co je na nich na-psáno. Ani o bajt navíc, a to dokonce ani běžné ná-stroje. Je to poměrně zarážející, ale přesto mohou býtuživatelé, kterým se tento systém trefil do vkusu. Ně-mečtí uživatelé citují francouzské fórum, které prývrní blahem. Mají [pouze francouzsky psanou] doku-mentaci. Prý. Ti Němci neumí dobře francouzsky…(celá diskuze, německy)

Rozzlobili j sme, budeme zlíJeště jsem se nerozhodl skončit – za systém jsem

zaplatil deset eur a rozhodně jsem se nechtěl nechatporazit. Systém bych vzal na milost, kdyby bylomožné instalovat software. Jak jsem psal, v prostředížádný nástroj tohoto typu není, nicméně jsem si uvě-domil, že existuje záchranný režim, který spustípříkazovou řádku. V ní bliká prompt, systém sejmenuje „mini“, což – jak vyzkoušeli zmiňovaní ně-mečtí uživatelé – je také geniální heslo roota!Hauauauauúúúú..

Vítá mě hlášení, že selhalo nastavení locales, tedyproměnných pro jazyk (otravovat bude i nadále). Mo-ment překvapení: program urpmi pro správu softwa-ru v prostředí k dispozici je, urpmi --auto-update

anglicky hlásí, že balíčky jsou aktuální. Zkouším in-stalovat mc a dozvídám se, že „No package namedmc“. Příkaz urpmq --list-media mě svýmtrapným výstupem utvrzuje v tom, že nejsou k dispo-zici žádné zdroje.

Tak po pravdě řečeno, nevím, co dál. Pracně vklá-dat zdroje přes příkazovou řádku, abych z toho udě-lal běžný Mandriva Linux? Nebude lepší běžnýsystém raději rovnou nainstalovat? Smířit se s tímtonedodělkem?

Tlačítka pro vypnutí - uspání nefunguje

Na zlobu není sílaJsem přesvědčený, že je to jen marketingový trik.

Toto je vykuchaná OEM verze, ve které chybí klíčovéa stěžejní funkce pro úpravu. Podle videa ve skutečnéOEM verzi k dispozici jsou (tlačítka vpravo dole). Smí-řil jsem se, kuchat to nebudu. Spokojen ale nejsem.Ono – co bych chtěl za deset eur…

46

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

mandrivalinux.cz

Mandriva Linux jsem začal používat již před několikalety. Jelikož jsem přešel z  operačního systému MSWindows, hledal jsem systém uživatelsky přívětivý,který by se i podobně ovládal a přitom nebyl prorost-lý viry a spywarem. Přiznám se, že jsem v té době ne-měl vůbec ponětí o nějaké příkazové řádce, a protojsem se celý systém snažil ovládat pomocí myši. I kdyždnes sice dovedu provést některé základní věciz příkazové řádky (jako je instalace programového vy-bavení a základní konfigurace systému), dávám stálepřednost práci v grafickém prostředí.

Plocha Jiřího Matějky

V rodině máme dva počítače. První stolní použí-vám společně se ženou k práci, surfování a stříhánídomácího videa. Druhý netbook Asus 1000H použí-vám převážně já spíše pro zábavu a k připojení na in-ternet mimo domov. Na obou strojích mámnainstalován Mandriva Linux 2010.0 32bit s grafickým

prostředím KDE 4.3.2. Na ploše mám widget yaWPzobrazující předpověď počasí a ikony programů, kte-ré používám. Preferuji totiž snadný přístupk programům bez zdlouhavého hledání v nabídce.A jaké programy vlastně používám?

Správce souborůJako správce souborů používám Krusader. Již z do-

by, kdy jsem na svém prvním počítači s procesorem80286 používal Norton Commander, jsem si oblíbil prá-ci se soubory ve dvou panelech. Přijde mi to rychlejšínež přetahování souborů z okna do okna. Pokud se po-hybuji v konzoli, používám Midnight Commander, kte-rý je také pěkně vyvedený a oplývá mnoha funkcemi.

HudbaPři práci na počítači rád poslouchám hudbu. Hu-

dební sbírku mám uloženou ve formátu MP3. Je todáno nejen historicky, kdy jsem začal do tohoto formá-tu hudbu převádět, ale hlavně také proto, že vlastnímMP3 přehrávač zvládající pouze tento formát. Kroměsvé malé sbírky poslouchám také internetová rádia.

Pro přehrávání hudby používám dva programy.Prvním je Audacious, který je velmi podobný Wi-nampu z  Windows. Ten používám hlavně k  pře-hrávání hudební sbírky. Líbí se mi na něm hlavněsnadné ovládání, možnost jednoduchého vytvářeníplaylistů a pěkný zvuk. Druhým programem je VLCPlayer, který zároveň používám pro přehrávání videa.VLC Player používám hlavně k přehrávání interne-tových rádií, která ve většině případů potřebujíWindows Media player.

VideoJak jsem již nakousl o  pár řádek výše, k  pře-

hráváni videa používám VLC Player. Umí totiž pře-hrát video v téměř jakémkoli formátu. Přehraje i ISOobraz DVD a CD, aniž by je bylo předtím nutné připo-jovat do systému.

Obrázky a  úprava fotografiíK prohlížení a základním úpravám fotek, jako je

například ořez nebo otočení, používám programGwenview. Mým oblíbeným programem na úpravufotografií je také GIMP. Jelikož čas od času potřebujiněco naskenovat, používám také program Kooka. Tensice pochází z KDE 3, ale protože jsem si již na nějzvykl, nainstaloval jsem si ho i do nového KDE 4.

Internet a  komunikaceK procházení internetu používám Seamonkey. Ten

umí procházet nejen internetové stránky, ale má in-tegrovaného i  velmi šikovného mailového klienta.Jedná se vlastně o sloučení programu Firefox a Thuder-bird. Ke komunikaci s přáteli používám programy Pi-dgin a Skype. S prvně uvedeným se přihlašuji k účtuna ICQ, ale umí i jiné „kecálky“ jako MSN, AIM, IRC…

Občas přes internet i vypomáhám přátelům, kteříjsou na tom se znalostí Linuxu o něco hůře než já. K to-mu používám ssh připojení z příkazové řádky. Mohusi tak spustil jejich aplikaci na svém PC, aniž bych mu-sel vidět celou jejich plochu. Přitom může dotyčný nasvém počítači pracovat dál, aniž bych ho rušil.

Můj software v  Mandriva Linuxu 3 – Jiří Matějka

Jako další příspěvek o  softwaru, který používají uživatelé Mandriva Linuxu, vydáváme ten od Jiřího Matějky (za což mu moc děkujeme). Přešel z  Windowsa  dokázal si najít své oblíbené aplikace i  v  Linuxu.

http: //www. mandrivalinux. cz/muj-software-v-mandriva-linuxu-3-jiri-matejka/

47

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

mandrivalinux.cz

Program SeaMonkey

ProgramováníJelikož mě na počítači nebaví jen pasivní zábava,snažím si čas od času vytvořit nějaký vlastní prográ-mek. Protože již mám z předchozích OS znalostiprogramovacího jazyka Pascal a vývojového prostře-dí Delphi, hledal jsem i v Linuxu nějakou, pokudmožno neplacenou alternativu. Našel jsem ji v prostře-dí jménem Lazarus. Programovacím jazykem jerovněž Object Pascal a kdo zná Delphi, zjistí, že je zde

vše velmi podobné. Navíc je možno napsaný programsnadno portovat i pod Windows či Mac OS.

Hry a zábavaPro odreagování si čas od času zahraji Lbreakout2

nebo spustím atari 800 emulátor a zahraji si nějakoustarou hru z osmibitů.

Co mi v Linuxu zatím nejdeI když se snažím plně přejít na Linux, stále se ještě

najdou programy, které v Linuxu nenajdu. Kvůli tomumám na stolním počítači stále nainstalovaný jako druhýOS Windows. Jedná se o programy na střih videa.Celkem použitelný je ještě Avidemux (ve Windows po-užívám VideoStudio 10), ale neumí vše, co bych si před-stavoval (např. různé pěkné přechody a prolínačky meziscénami). Druhým oříškem je stahování nahraných pořa-dů z mého set top boxu do počítače pro následné vypá-lení na DVD. Vlastním přístrojMascom MC1321T, prokterý existují ovladače pouze pro Windows.

A jak jste na tom vy? Používáte Linux? Napištenám do redakce – redakce@openmagazin.cz, vášpříspěvek rádi vydáme.

Podobné články• Můj software v Mandriva Linuxu 2 -- Co použí-

vá Jiří Řánek• Můj software v Mandriva Linuxu 1 -- Co použí-

vá Peťoš• Obsáhlá recenze Mandriva Linuxu 2010.0

Program Lazarus

48

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

mozilla.cz

obsah je dostupný pod licencí creative commons attribution-share alike 3.0

Co je Personas Plus pro Firefox a  j aké mávýhody

Jednou z novinek nedávno uvolněného Firefoxu3.6 jsou lehké motivy vzhledu Personas. Jejich přehlednaleznete na webu GetPersonas či v rámci serveru Mo-zilla Add-ons. Na prvním zmiňovaném se často mů-žete setkat s výrazem Personas Plus. Protože se již vícez vás dotazovalo, jaký je mezi Personas a PersonasPlus rozdíl, je tu malé vysvětlení.

Jak asi řada z vás ví, lehké motivy vzhledu Perso-nas původně vznikly jako samostatný projekt MozillaLabs, který byl k dispozici ve formě rozšíření. Pozdě-ji byla podpora Personas zahrnuta do Firefoxu 3.6, aleuživatelé rozšíření Personas vědí, že byla zahrnuta

„pouze“ podpora pro nastavení vzhledu. A právě rozší-ření, které stále vyvíjí Mozilla Labs, je propagováno ja-ko Personas Plus, aby se odlišila podpora Personas veFirefoxu 3.6 s tím, co je dále vyvíjeno jako samostatnérozšíření.

Ptáte se, proč zrovna Personas Plus? Jak název na-povídá, přináší Personas Plus něco navíc. Nad rámecFirefoxu 3.6 podporuje snadný přístup ke galerii vzhle-dů Personas přímo z  prostředí prohlížeče, přidávámožnost nastavení vlastního vzhledu na základě ob-rázků z lokálního disku či možnost správy oblíbenýchvzhledů. Pokud používáte Firefox 3.5, může vás potě-šit informace, že Personas Plus přidávají podporu Per-sonas i pro tuto verzi Firefoxu. Personas Plus se navícdále vyvíjí a aktuální verzi si můžete stáhnout ze serve-ru Mozilla Add-ons.

Web GetPersonas.com nově v  češtiněU příležitosti vydání Firefoxu 3.6 byla spuštěna

nová verze webu GetPersonas.com. Web nabízí gale-rii vzhledů Personas, základní informace o  jejichpoužívání a návod na vytváření nových. Asi nejpod-statnější novinkou nové verze webu je podpora prolokalizace. Web je tak kromě anglická variantydostupný ve třech dalších lokalizacích, mezi kterýminechybí čeština.

Firefox už běží na Androidu!Vladimir Vukićević, jeden z vývojářů Firefoxu, ve

svém blogu ukázal Firefox běžící na Androidu. Jakříká, Firefox již běží, ale do alfa verze zbývá ještěhodně práce. Na obrázku níže možná některé z vászaujme, že GUI Firefoxu je shodné s  desktopovouverzí na místo mobilní verze. Jak Vladimir píše, je topro testovací účely, protože na GUI z  desktopovéverze se lépe otestuje, zda na Androidu vše funguje

Novinky ze světa aplikací Mozilla

Výběr novinek ze světa Firefoxu, Thunderbirdu, Seamonkey a  dalších aplikací. Co je Personas Plus pro Firefox a  jaké má výhody. Web GetPersonas.com nověv  češtině. Firefox už běží na Androidu! Plány Thunderbirdu pro rok 2010. Vyšla nová verze Firefoxu pro Windows Mobile. EU Ballot Screen z  pohledu Mozilly.

http: //www. mozilla. cz/zpravicky/web-getpersonas-com-nove-v-cestine/

http: //www. mozilla. cz/zpravicky/co-je-personas-plus-pro-firefox-a-jake-ma-vyhody/

http: //www. mozilla. cz/zpravicky/firefox-uz-bezi-na-androidu/

49

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

mozilla.cz

obsah je dostupný pod licencí creative commons attribution-share alike 3.0

korektně. Finální podoba GUI by tedy měla býtshodná s verzemi pro Maemo či Windows Mobile. Fi-refox pro Android prozatím není k dispozici ke sta-žení a ne, skutečně nevyjde v únoru.

Plány Thunderbirdu pro rok 2010David Ascher, ředitel Mozilla Messaging, která vy-

víjí poštovní klient Thunderbird, se rozepsal o plánechs Thunderbirdem na letošní rok. Jako první bod zmí-nil důraz na prototypy. U  vývoje Firefoxu je dnesběžné, že řada nových funkcí je nejprve dostupnáv podobě samostatného rozšíření (prototypu), jehožvývoj ovlivňuje zájem uživatelů. Vzpomeňme na-příklad Personas či Weave.

Jako druhý bod David zmínil připravovaný Thun-derbird 3.1. Ten je plánován na duben letošního rokua jak bylo dříve zmíněno, zaměřuje se zejména na vě-ci, které se do Thunderbirdu 3 nevešly. Jak též Daviduvádí, přinese též úpravy funkcí, ke kterým mělyuživatelé Thunderbirdu 3 připomínky.

Na závěr padlo, že tvůrci Thunderbirdu se začnoupokoušet o  nalezení business modelu, který byumožnil samostatné fungování Mozilla Messaging. Taje v současné době „dotována“ z peněz Mozilla Foun-dation. Nově hledané business modely nebudou mítvliv na existující cíle Mozilla Messaging, jako je posky-tování Thunderbirdu zdarma a volnou dostupnostzdrojového kódu. Není to tak dávno, co se zajímavýmbusiness modelem přišel Songbird.

Vyšla nová verze Firefoxu pro WindowsMobile

Mozilla dnes vydala novou verzi Firefoxu proWindows Mobile. Jedná se o již čtvrtou alfaverzi a oddata vydání té poslední uplynul nějaký ten měsíc.

Pokud se podíváte na poznámky k vydání, naleznetev  přehledu změn zejména opravy chyb, opětovnézrychlení celého prohlížeče a vylepšenou podporu prosoftwarovou klávesnici. Dle našeho testování je na mo-bilním telefonu HTC Touch Pro zrychlení skutečněpatrné a to jak v rychlosti startu, tak v samotné ode-zvě prohlížeče. Pokud jste zkoušeli starší alfaverzi, do-poručuje se odstranit uživatelský profil. Ten starší totižmůže mít vliv na výkon a stabilitu. Novou verzi si pakmůžete volně stáhnout.

Krátká vsuvka pro uživatele, kteří čekají na Fire-fox pro Android. Na Flickeru se objevila fotka Firefo-xu běžícího na Nexus One. Prozatím má GUIdesktopové verze Firefoxu, ale ve finále by měl mítstejný vzhled jako Firefox pro Maemo či Windows Mo-bile. V komentářích pod fotkou napsal jeden vývojářzmínku o minimální podporované verzi Androidu.Prozatím je v plánu podpora Androidu 2.0 a vyšší.

EU Ballot Screen z  pohledu MozillyJak asi řada z vás ví, bude od března uživatelům

Windows v Evropské unii, kteří používají Internet Ex-plorer, nabízena možnost volby prohlížeče. Jedná seo výsledek dohody mezi Evropskou komisí a Micro-softem, na který si u  prvně jmenované stěžovalanorská společnost Opera Software. Mozilla nebylaúčastníkem tohoto sporu, ale výsledek sporu se jí po-chopitelně dotýká.

Jak tedy bude vypadat EU Ballot Screen z pohleduMozilly? Uživatelům Internet Exploreru se zobrazíokno s nabídkou volby webového prohlížeče. Meziněkolika nabízenými prohlížeči bude i  Firefox.U webového prohlížeče bude jeho logo, krátký popi-sek s možností instalace či volby pro získání více infor-mací. Popisky dodávají sami tvůrci prohlížečů a jeho

délka byla omezena na 140 znaků. Popisky překládalyu  Mozilly jednotlivé lokalizační týmy do polovinyledna.

Jak bylo zmíněno v předchozím odstavci, budeu volby prohlížeče dostupný odkaz na získání víceinformací. Odkaz již povede na web tvůrce webovéhoprohlížeče. U Mozilly vzniká samostatná stránka, nakteré bude ve stručnosti představen Firefox a  cíleprojektu Mozilla. Stránka, resp. její překlady, jsouv přípravě a její pracovní náhled je možné zhlédnoutna testovacím serveru. Finální podoba stránky budedostupná na adrese browserchoice. mozilla. com.

Uvedená stránka však není jediné, co vznikne.Zkraje příštího týdne by měl být spuštěn web, kterýbude formou otevřeného dopisu informovat uživate-le o možnosti volby prohlížeče. Stránky podpory Fire-foxu pak budou obsahovat novou vstupní stránku prouživatele, kteří čerstvě přešli z Internet Exploreru naFirefox. Stránka se jim pokusí odpovědět na nejčastějšídotazy a nabídne návody, které souvisí s přechodem.Jak nový web, tak nová stránka podpory, budoudostupné i v češtině.

http: //www. mozilla. cz/zpravicky/plany-thunderbirdu-pro-rok-2010/

http: //www. mozilla. cz/zpravicky/vysla-nova-verze-firefoxu-pro-windows-mobile/

http: //www. mozilla. cz/zpravicky/eu-ballot-screen-z-pohledu-mozilly/

50

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

openoffice.cz

Modrým písmem napsaný hypertextový odkaz je stan-dard. Navštívený se změní na červenou barvu. Jemožné tuto normu změnit? Vy ve svém dokumentunepotřebujete modrou a červenou, nutně potřebujetejinou barvu, dejme tomu zelenou. Pojďme se společněpodívat, jak to lze udělat v  kancelářském balíkuOpenOffice.org. Nejprve se podívejte na výchozíchování hypertextových odkazů.

Nenavštívený odkaz

Navštívený odkaz

Pokud nevíte, jak se nastavují v kancelářském ba-líku OpenOffice.org hypertextové odkazy, tady je krát-ký návod. Můžete postupovat několika způsoby, ale jápopíšu jen jeden. Napište svůj text a vyberte si něko-lik slov, na kterých chcete mít hypertextový odkaz. Napanelu nástrojů Standardní klikněte na ikonu s  ná-zvem Hypertextový odkaz nebo v nabídce Vložit |Hypertextový odkaz. Poté se otevře okno a v poli s ná-zvem Cíl pouze doplníte internetovou adresu, která sebude otevírat ve vašem výchozím internetovém pro-hlížeči po kliknutí levým tlačítkem myši a zároveň stla-čením Ctrl.

Po vašem souhlasu kliknutím na Použít se volbyuloží a můžete v tuto chvíli vidět, že se zvolená slovapodtrhla a zbarvila do modra.

Okno voleb hypertextového odkazu

Nastavte si barvu nenavštíveného odkazuJak změnit barvy odkazů? Otevřete si okno Styly

a  formátování [F11] a klikněte na druhou ikonu zleva sejménem Znakové styly. V poli pod ikonami si najdětestyl, který je pojmenovaný Internetový odkaz. Kliknětena něj pravým tlačítkem myši a vyberte Upravit. Otevřese okno s několika kartami, na kterých simůžete zvolitspoustu různých nastavení. Vy, pro tuto chvíli, potřebuje-te kartu s  názvem Efekty pro písmo. V  sekci Barvapísma si z  rozbalovacího pole vyberte svou prefe-rovanou barvu. Tentokrát to bude pro nenavštívenýodkaz. Tady je vybraná dost tmavá zelená.

Výběr nastavení pro nenavštívený odkaz

Jak změníte barvu hypertextového odkazu?

Vytváříte dokument, který má několik hypertextových odkazů; to je odkazů, které vedou na nějakou internetovou stránku. Obvykle je modrým písmem a pokudna něj klepnete a stránku navštívíte, změní se jeho barva na červenou. Vám tyto barvy nevyhovují, nechcete je v dokumentu mít a potřebujete je změnit. V článkuse dovíte, jak na to.

http: //www. openoffice. cz/navody/jak-zmenite-barvu-hypertextoveho-odkazu

51

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

openoffice.cz

Na kartě si vyberete barvu

Zvolte si tučné písmo

Na další kartě Písmo si můžete zvolit tučné a  to hlavně kvůli tomu, ženenavštívený odkaz bude takovým způsobem více viditelný.

Pak s volbami souhlasíte kliknutím na OK.

Navštívený odkaz si také nastavíteTeď vás čeká nastavení navštíveného odkazu. Je to zrovna tak jednoduché, ja-

ko ve výše popsaném návodu. Nemusíte se obávat, že nastavení bude příliš složi-té. Budete postupovat skoro úplně stejně, jako při volbě barvy v prvním případě.Otevřete si opět okno Styly a  formátování [F11] a klikněte na druhou ikonu zlevas názvem Znakové styly. Tentokrát si pravým tlačítkem myši zvolte Upravit nastylu Navštívený internetový odkaz, který je hned pod vaším starým známým In-ternetovým odkazem z popisu výše. Opět se otevře vám známé okno a na kartěEfekty pro písmo si v sekci Barva písma tentokrát vyberte světlou zelenou. Ta bu-de symbolizovat navštívený odkaz. Kartu Písmo nechte tentokrát bez povšimnutí,protože chcete zachovat viditelný rozdíl ve stylu fontu mezi navštívenýma nenavštíveným internetovým odkazem.

Uvedený postup nastavení barev ve Styly a  formátování platí pouze pro současný doku-ment. V  nově otevřeném dokumentu budou barvy nastaveny opět na výchozí hodnoty.

A jak dokument bude vypadat po vašem úsilí? Podívejte se na obrázek níže.Na první pohled je vidět, který odkaz už navštívený byl, a který ještě ne.

Navštívený a  nenavštívený odkaz pod sebou

52

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

openoffice.cz

Globální nastavení barev pro internetovéodkazy

Můžete mi namítnout, že potřebujete nastavit jinébarvy nastálo. Nevyhovují vám ty výchozí modro/čer-vené. To můžete v  kancelářském balíku OpenOffi-ce.org také a není to vůbec těžké. Otevřete nabídkuNástroje | Volby a v otevřeném okně v levém pane-lu klikněte na OpenOffice.org | Vzhled. V pravémpanelu v poli pod prvním nadpisem Obecné najděteřádek Nenavštívený odkaz a Navštívené odkazy. Vý-chozí volba barev je Automaticky. Tu si můžete z roz-balovacího pole změnit tak, jak budete chtít a volbabude platit pro všechny hypertextové odkazy.

V  tomto případě bude mít vždy přednost vámiručně nastavená barva v  nabídce Nástroje | Volby| OpenOffice.org | Vzhled. Pak nastavení barvyz  okna Styly a  formátování nebude mít vliv. Pokudchcete vlastní barvu hypertextového odkazu v  doku-mentu, musíte vrátit globální nastavení barvy naautomaticky.

Popsaný postup platí pro moduly kancelářskéhobalíku Writer, Calc, Impress i Draw.

Globální změna barev odkazů je jednoduchá

53

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

openoffice.cz

Rejstřík se používá v dokumentech na rychlé nalezení slova a s tím související lát-ky nebo problematiky, o které se píše v odstavci. Hodí se hlavně na rozsáhlé doku-menty o mnoha stranách. Lze ho také použít na několik dokumentů se stejnýmislovy a založit si zvláštní rejstřík, který můžete vkládat do vašich dokumentů a ne-musíte vytvářet stále stejnojmenné rejstříky v různých dokumentech.

Vyberte slova do rejstříkuNejdříve musíte do rejstříku definovat jednotlivé položky. Udělejte to následu-

jícím postupem:1. Vyberte slovo, které chcete použít jako položku rejstříku.2. Zvolte Vložit | Rejstříky a  tabulky | Položka.3. V otevřeném okně zkontrolujte rozbalovací pole Rejstřík; musí být vybráno

Abecední rejstřík4. Pokud chcete, aby označené slovo bylo zobrazeno tučně, protože se jedná

o hlavní položku v dokumentu, zaškrtněte Hlavní položka.5. Potřebujete-li, aby byla vybrána všechna skloňovaná slova, zaškrtněte

položku Použít na všechny podobné texty.6. Klepněte na Vložit.

Vložení položky rejstříku

Okno se po klepnutí na Vložit nezavře a je to dobře, protože se můžete pohy-bovat po dokumentu a dále vybírat slova. Vybrat další slova poklepáním na něnení problém, a pak je vložit kliknutím na stejnojmenné tlačítko. V této fázi vy-bírání položek si rozmyslete, jak budete slova vkládat do políček otevřeného oknaVložit položku rejstříku. Chcete-li mít v rejstříku například položku licence a jehopodpoložku GNU musíte to do políček napsat. A jak? Podívejte se na obrázek.

Vložení položky a  její podpoložky do rejstříku

V poli První klíč je název položky, v našem případě licence. V poli Položka jenázev podpoložky, v našem případě GNU. A jak to vypadá na závěr ve vytvo-řeném abecedním rejstříku? Podívejte se.

Vytvořená položka a  podpoložka v  Abecedním rejstříku

Vytvořte si rej střík

Irena Šafářová

Rejstřík je seznam slov, použitých v jednom nebo více dokumentech. Na co vám může být dobrý? Představte si situaci, kdy máte rozsáhlý dokument. Potřebujete,abyste se v něm mohli orientovat a rychle najít nějakou informaci. V této situaci si vytvořte rejstřík.

http: //www. openoffice. cz/navody/vytvorte-si-rejstrik

54

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

openoffice.cz

Ale abecední rejstřík ještě nemáte udělaný. Jak na něj se dovíte dále.

Vytváření abecedních rejstříkůRejstřík začíná vždy na další stránce bez ohledu na to, kde končí text té před-

cházející. Musíte si zalomit stránku, aby se váš seznam položek ocitl na nové strán-ce. Klikněte na konec textu, po kterém chcete mít zalomení na váš pracněvytvořený rejstřík. V nabídce Vložit | Ruční zalomení vyberte Zalomení stránkya pod ním v rozbalovacím poli Rejstřík. Po kliknutí na OK se stránka zalomí. Mů-žete si také zvolit nové číslování stránek vašeho rejstříku zaškrtnutím Změnit čís-lo stránky a napsáním její nové hodnoty do políčka.

Zalomení stránky pro rejstřík

Pak proveďte tyto kroky:1. Klepněte na místo v dokumentu, kam si přejete vložit rejstřík.2. Zvolte Vložit | Rejstříky a  tabulky | Rejstříky a  tabulky.3. Na kartě Rejstřík/Tabulka vyberte v poli Typ Abecední rejstřík.4. Pokud budete chtít rejstřík ručně upravit, odškrtněte Zamknuto proti ručním

změnám.5. V sekci Volby nechte zaškrtnutou položku Sloučit stejné položky. Ostatní

nechte prázdné, protože pokud, například, necháte zaškrtnutou položkuSloučit s p nebo pp, bude v rejstříku zahrnutý pouze první výskyt slova.Ostatní v rejstříku nebudou.

6. Na kartě Položky zaškrtněte pole Abecední oddělovač, pokud napříkladchcete použít jednopísmenné nadpisy.

7. Pro změnu formátování úrovní rejstříku klepněte na kartu Styly.8. Na kartě Sloupce můžete vybrat vícesloupcové rozložení.9. Klepněte na OK.

Karta Rejstřík/Tabulka

Karta Položky

55

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

openoffice.cz

Karta Styly

Pokud se budete řídit obrázky, na konci dostanete konečný abecední rejstřík.

Hotový abecední rejstřík

Vytvořte si rej stříkový soubor pro více dokumentůChcete zvláštní, univerzální, rejstříkový soubor, který budete moci vkládat do

svých dokumentů? Zvolte Vložit | Rejstříky a  tabulky | Rejstříky a  tabulky. Za-škrtněte na kartě Rejstřík/Tabulka v sekci Volby Rejstříkový soubor a vybertez rozbalovacího pole Soubor Nový nebo Upravit.

Okno s  položkami rejstříkového seznamu

Napište do jednotlivých políček seznam položek rejstříku. Názvy jednotlivýchsloupců jsou velmi podobné, jako když vytváříte rejstřík pouze v jednom doku-mentu. Soubor obsahuje následující pole: Hledaný výraz odkazuje na položkurejstříku, kterou chcete vyznačit v dokumentu. První a druhý klíč jsou nadřazenépoložky rejstříku. Rozlišovat velikost znamená, že budou rozlišována malá a velkápísmena. Sloupec s názvem Celá slova hledá výraz pouze jako celé slovo, ne jakočást jiného slova. Pak klikněte na OK. Pak ještě jednou na OK v otevřeném okněVložit Rejstřík/Tabulku.

Pokud chcete použít rejstříkový soubor v některém jiném dokumentu, otevřetenabídku Vložit | Rejstříky a  tabulky | Rejstříky a  tabulky. Na kartěRejstřík/Tabulka zaškrtněte v oblasti Volby pole Rejstříkový soubor, klepněte natlačítko Soubor | Otevřít, najděte na disku svůj rejstříkový soubor a otevřete ho. Pakopět klikněte na OK a ještě jednou na OK v otevřeném okně Vložit Rejstřík/Tabulku.

Aktualizace a  úpravy rejstříkuPravým tlačítkem myši klikněte do vytvořeného abecedního rejstříku. Je jedno

kam. A  zvolte si z  nabídky Aktualizovat rejstřík/tabulku. Stejně ho můžetei  upravit, ale zvolte si z  nabídky pod pravým tlačítkem myši Upravitrejstřík/tabulku. Přímá úprava seznamu je také možná, ale musíte mít v nabídceVložit | Rejstříky a  tabulky | Rejstříky a  tabulky na kartě Rejstřík/Tabulka od-škrtněte zatržené políčko Zamknuto proti ručním změnám. Pak můžete měnitrejstřík přímo. Pokud není možné umístit ukazatel myši do rejstříku, zvolte Ná-stroje | Volby | OpenOffice.org Writer | Pomůcky pro formátování a v oblastiKurzor v zamknutých oblastech zaškrtněte pole Povoleno.

56

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

openoffice.cz

Chcete-li změnit v rejstříku nějakou položku nebo ji smazat, klikněte v textudokumentu (ne v rejstříku) před slovo, které chcete změnit a pravým tlačítkemmyši na něj klikněte. Vyberte Úpravy | Položka rejstříku a v otevřeném okně sivyberte, co budete potřebovat.

Okno pro úpravu položky rejstříku

Tady můžete položku změnit, smazat; můžete se pohybovat po jednotlivýchpoložkách rejstříku pomocí šipek v pravém dolním rohu okna. Nemusíte ho tedystále otevírat a zavírat, pokud potřebujete změnit více položek.

57

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

DesktopProgram Nixieclock sice není zrovna moc nový, ale zdá se, že se pořád některým

lidem líbí, takže je možná na místě připomenout jeho existenci. Jde o grafické hodi-ny v retro stylu s imitací digitronového displeje. Používají knihovnu FLTK, ale nastránce programu najdete (kromě zdrojových kódů) verze pro IRIX, pár starších dis-tribucí Linuxu, Windows, Mac OS X.

Virtuální klávesnici xvkbd možná znáte nebo i používáte. Má takovou hezkouvlastnost, že používá grafickou knihovnu Athena (tedy Xaw), které je součástí kaž-dé slušné instalace X Window Systemu (instalace na linuxových PDA obvykleslušné nejsou...) a nevyžaduje tedy ani Gtk+ ani Qt ani jiné obludnosti. Nově vy-daná verze rozšiřuje možnosti uživatelského nastavování rozložení i numerickéčásti klávesnice.

VesmírPokud nutně potřebujete simulovat průběh budoucího osídlení planety Mars,

tak asi oceníte Mars Simulation Project. Není mi úplně jasné, zda je to myšleno ja-ko hra, nebo jestli to má i nějaký serióznější cíl, a vzhledem k tomu, že je to na-psané v Javě, rád přenechám podrobnější studium čtenářům.

Zcela vážnou věcí je však Qastrocam-g2, což je program pro zachycování ob-rázků z kamer optimalizovaný pro potřeby astronomů. Autor uvádí, že je to forkprogramu Qastrocam obsahující některé nové vlastnosti, ale nějak jsem nepostřehl,čím se oba programy od sebe liší. Napsané je to pomocí Qt.

Vyšla nová verze Adobe Readeru, tedy známý prohlížeč PDF souborů.Opravuje několik bezpečnostních oprav (našlo se v něm několik způsobů jak vzdá-leně spouštět programy), takže jeho uživatelům se vyplatí přejít na aktuální verzi.

A  pokud nemáte ta PDF v  čem vytvářet, tak vězte, že vyšla nová verze distribuceTeXu: TeX Live 2009.

Věda a  technikaPokud používáte program Impact (pro úlohy statiky a dynamiky konstrukcí

řešené metodou konečných prvků), třeba oceníte nedávno vyšlou novou verzi,i když jde jen o drobné změny. Tedy, jedna z nich je, že to už neběží v Java Virtu-al Machine v IRIXu. Ale jinak by mělo jít o vylepšení. Pokud nemáte představu,k čemu, že to je dobré, tak tady jsou příklady řešených problémů.

Překvapilo mě, že nedávno (loni) vyšla i nová verze konečněprvkového progra-mu pro statiku konstrukcí FElt. Ten býval před více než desíti lety zmiňován jako je-den z mála tehdy existujících open source programů této kategorie (byť byl i takurčený hlavně pro výukové účely), ale od té doby se kolem něj už nic nedělo. Ale jepravda, že nová verze obsahuje jen opravy, ale i tak je pozitivní, že není úplně mrt-

Zaj ímavé programy 84

Tak je tu první letošní vydání našeho nepravidelného občasníku. Tentokrát půjde takřka výhradně o nové verze starších programů.

http: //penguin. cz/novinky-view. php?id=1237penguin

58

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

vý. Taky dnes už vypadá vcelku archaicky (grafická nadstavba používá pro ovláda-cí prvky knihovnu Athena), ale to by snad funkčnosti tolik vadit nemuselo. Tak sinějak říkám, že bych se ho konečně mohl naučit používat...

Pokud jde o rozdíly mezi výše uvedenými programy, tak Impact se (mnohem)víc hodí třeba na ... impakty, tedy na rychlé dynamické děje, na studium kontaktůtěles a podobně, zatímco statické problémy (nehýbající se) umí spíš tak nějak, pro-tože to patří k věci. FElt naopak se víc hodí na statické problémy, na úlohy vedenítepla a z dynamiky umí řešit úlohy kmitání konstrukcí. Také Impact je míněn spíšk vážné práci, zatímco FElt hlavně jako výuková pomůcka.CAD program gCAD3D existuje už docela dlouho. Je freeware (bez dostupnýchzdrojových kódů, binární verze jsou k mání pro Linux a Windows na platformě x86).Zajímavou změnou v aktuální verzi (1.42) je možnost práce s formátem souborůprogramu Blender.

Vývoj programůJistě mi dáte za pravdu, že pokud má program rychle běžet, tak není od věci

mít co nejlepší překladač. Pro platformu AMD64 a jazyky C, C++ a FORTRAN bytakovým mohl být AMD x86 Open64 Compiler Suite, který je i podporovaný fir-mou AMD.

penguin

59

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

posterus. sk

Cloud computing

V Cloud computing-u sa uvažuje o tom, že Multixovýpočítač budú tvoriť datacentrá v  rámci celého inte-renet-u spojeného do cluster-a. Čo je to ten cluster? Jeto skupina počítačov, ktoré sa navonok tvária ako je-den. Nevýhodou cluster-ov voči masívne paralelnýmsuperpočítačom, ktoré sa vyvinuli z  minipočítačova počítačov doby Multics-u, je to, že dosahujú len asi1/3 výkonu. Výhodou cluster-ov je však cena, keďžemasívne paralelný superpočítač stojí 10-15 násobok ce-ny porovnateľného cluster-a. Z minipočítačov vznikla

kategória mainframe. Tá často spĺňa podmienku po-menovania stroja slovom superpočítač. Výkon je me-raný počtom operácií v pohyblivej rádovej čiarke zajednotku času, ktorý je najmenej o tri rády vyšší akonajvýkonnejší stolný počítač. Mainframe-y sú tiež ma-sívne paralelné stroje.

Ako vidno (obr. Cloud computing) k počítaču je pripo-jených viacero terminálov t.j. zariadení, ktoré zobrazujúvýstup počítača a zabezpečujú vstup od používateľa.Tento prístup nebol ani v  Multics-e nový. Už v  50.rokoch 20. storočia boli terminály vedľa počítačav susednej miestnosti. To, čo priniesol Multics, boloumožnenie mať terminál doma, alebo kdekoľvek, kdeje dostupná telefónna analógová linka. Jeden z vývojá-rov Multics-u, spoločnosť AT&T (American Telephoneand Telegraph) , bola v tomto čase dominantným po-skytovateľom telekomunikačných služieb v  USA.V tých rokoch sa ako terminály používali ďalekopisy.U nás známe aj pod menom telex. Ďalekopis je niečoako písací stroj pripojený k telefónnej linke, pričom va-mi píaný text sa zobrazuje na ďalekopise na druhejstrane telefonického spojenia a naopak. Písať však mô-žete len texty. Keďže textové terminály vznikli v USA,vedeli zobrazovať text len v kódovaní ASCII (AmericanStandard Code for Information Interchange). Anglickysa ďalekopis povie teletype a preto sa dodnes textovéterminály označujú skratkou tty (z TeleTYpe). Počítačmal na svojej strane telefónny modem, ktorý sa pripá-jal k jeho sériovému rozhraniu, preto sa pre sériové por-ty zaužívala skratky ttyS a  ttys, ktoré znamenajú

TeleTYpe on Serial interface. Spoločnosť MOXA techno-logies, označuje porty na svojich kartách s rozhranímRS-422/RS485 skratkou ttyM, teda TeleTYpe on Moxainterface. Keďže k počítaču môže byť pripojených nie-koľko terminálov alebo portov, za názvom typu je jehoporadové číslo. Toto všetko platí od Multixu v  uni-xovom svete dodnes. Mac OS X 10.5.8 má prednasta-vené trojmiestne číslo terminálu vrátane núl, Linuxnuly naľavo od prvej platnej číslice vynecháva.

Ďalekopis 1

História a princíp UNIX-u 1. časť

Ing. Peter Fodrek, PhD. , Ing. Martin Foltin, PhD. a Ing. Michal Blaho

Vývoj Unix-u začal projektom MULTICS (MULTiplexed Information and Computing Services) v roku 1964. Tento systém razil ideu, že jeden počítač bude používaťcelé mesto veľkosti mesta Buffalo resp. Košíc u nás. Ľudia mali platiť za čas využitia počítača a jeho výpočtového výkonu. Celé sa to veľmi podobá na predstavufirmy Google o Cloud computing-u z roku 2009, ktorá platí dodnes a má sa masovo presadiť v rokoch 2010 a 2011.

http: //www. posterus. sk/?p=5262

60

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

posterus. sk

Ďalekopis 2

Jeden terminál mal výsadné postavenie, lebo bolpriamo pripojený k počítaču. Tento terminál dostal ná-zov konzola. Bežne na konzole pracoval správca sys-tému. Ostatné terminály, ktoré využívali bežnípoužívatelia boli pripojené cez telefónnu linku. Keďžesa platilo za čas pripojenia, museli sa príkazy skra-covať a aby boli zrozumiteľné vychádzali z anglickýchslov a slovných spojení. Vynechávali sa predovšetkýmsamohlásky. To isté sa týkalo názvov súborov a adresá-rov a pretrvalo to až odnes ako unixová kultúra. Vý-hodou použitia terminálov je to, že ich netrebaudržiavať ani robiť tzv. upgrade t.j. zlepšovať paramet-re terminálu. Upgrade využívaného počítača sa prejavínárastom výkonu programov na každom termináli,ktorý je k nemu pripojený. Nevýhodou je, že všetkydáta sú na počítači. Terminál slúži len ako prídavná„obrazovka“ a klávesnica k počítaču, ktorá umožňujena počítači súčasne pracovať stovkám ľudí.

Systém Multics bol v  roku 1969 takmer hotový,keď AT&T vývoj opustila a nechala ho len na dvíziu

počítačov General Electric. Celá divízia bola o rok pre-daná spoločnosti Honnewell. Prvá verzia vyšla v roku1969. GE vývoj zastavil až v roku 1985, pričom po-sledný stroj s Multics-om bežal do roku 2000. V roku2006 ho urobil Európsky distribútor BULL open sour-ce operačným systémom a v roku 2007 prešli na MITlicense. Tá je veľmi podobná BSD licencii a  tedaumožňuje použiť kód pod licenciou ako v open sour-ce, tak proprietárnych programoch a to bez udania pô-vodného autora. Zaujímavé je, že o cloud computingusa začalo hovoriť až v roku 2008, teda po zverejneníkódu Multics-u.

Spolu s AT&T odišli od vývoja Multics-u aj vý-vojári z Massachusets Institute of Technology (MIT).Počas vývoja Multics-u sa situácia v IT dramatickyzmenila. V roku 1968 sa nezhodol šéf Fairchild semi-conductor Sherman Fairchild so svojimi vývojármi.Časť z nich so spoluzakladateľmi Fairchild-u Rober-tom Noyceom a  Gordonom Mooreom založiliv auguste 1968 spoločnosť, ktorá sa dnes volá IntelCorporation. Druhá skupina spolu s obchodníkomFairchild-u Jerrym Sandersom založila 1. mája 1969Advanced Micro Devices (AMD), čím sa vytvorilopredpolie pre nástup lacných desktopov a dočasné po-tlačenie systémov s terminálmi (samotný akt nastalkoncom 70. a začiatkom 80. rokov 20. storočia. O tomale neskôr). V  septembri 1969 sa spustil projektDARPAnet a 29.10.1969 sa po ňom preniesli prvé dá-ta. Rozširovaním DARPAnet-u  vznikol Internet.V auguste 1969 vývojári z Bellových laboratórií AT&TKen (Kenneth Lane) Thompson a Dennis MacAlistairRitchie vymámili od vedenia 72 tisíc dolárový počítačPDP-7 na výskumný projekt. V priebehu štyroch týžd-ňov vyvinul Ritchie operačný systém, ktorý nazvalUNICS. Názov zvolil ako paródiu na MULTICS, na vý-voji ktorého pracoval dovtedy. Ako vieme, MULTICSbol skratkou z MULTiplexed Information and Compu-ting Services, UNICS je skratkou z UNiplexed Infor-

mation and Computing Services. UNICS podporovalsúčasný beh viacerých programov, ale len jeden moholmať výstup na konzolu. Preto sa museli po dokončeníUNICS-u  v  septembri 1969 (v  čase spusteniaDARPANET-u) vytvoriť mechanizmy na komunikáciumedzi programami. Na tom sa už podieľal aj Thomp-son a pribrali na to ďalších ex-vývojárov MULICS-u,ktorými boli Brian Kernighan, Douglas McIlroy a JoeOssanna. Tím v roku 1971 uviedol UNIX Time Sha-ring System First Edition, ktorý už podporoval viace-rých užívateľov naraz pracujúcich na jedinom počítači.V názve skrátili CS na X.

PDP-7 s  konzolou, vyrábaný od roku 1965, tento kusfunguje od roku 1985 v  múzeu počítačov v  OSLO. Nikdysa nereštartoval a  v  roku 2009 ho prvý raz na 4 mesiacevypli kvôli rekonštrukcii, ktorá sa skončí v  roku 2010

Je pochopiteľné, že dnes v roku 2010 všetkých 24 kľ-účových serverov siete Internet, beží na modernomUnix-e resp. Unix like Operačnom systémy GNU/Li-nux. O tom ako aj o smeroch vývoja UNIX-u, ale ažv  budúcej časti. Na záver si len pripomeňme, žev roku 1971 pochopili vývojári UNIX-u, že ak chcúmať UNICS aj na novšom počítači ako je PDP-7, musiavyvinúť jazyk na písanie operačných systémov. Ritchie

61

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

posterus. sk

už robil na vývoji jazykov B a BCPL. Kernighan s Rit-chiem robil na jazyku B a tak nový jazyk nazvali C.Jazyk C je druhý najpopulárnejší programovací jazykza rok 2009.

Literatúra[1] Johnston,S. : Diagram showing overview of

cloud computing including Google, Salesforce,Amazon, Microsoft, Yahoo & Zoho [online], SanFrancisco: Wikimedia Foundation, 2009, [ci-tované 13.1.2010], dostupné na URL:http://en.wikipedia.org/wiki/File:Cloud_-computing.svg

[2] Manske.M. : Fernschreiber T100 Siemens.jpg[online], San Francisco: Wikimedia Foundation,2006,[citované 13.1.2010], dostupné na URL:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fern-schreiber_T100_Siemens.jpg

[3] „Flominator”: Telex.jpg [online], San Francisco:Wikimedia Foundation, 2005, [citované13.1.2010], dostupné na URL: http://cs.wikipe-dia.org/wiki/Soubor:Telex.jpg

[4] „Wind”: Pdp7-oslo-2005.jpeg [online], SanFrancisco: Wikimedia Foundation, 2007, [ci-tované 13.1.2010], dostupné na URL:http://en.wikipedia.org/wiki/File:Pdp7-oslo-2005.jpeg

[5] TIOBE Software team: TIOBE ProgrammingCommunity Index for January 2010 [online],Eindhoven: TIOBE Software BV, 2010, [citované13.1.2010], dostupné na URL: http://www.tio-be.com/index.php/content/paperinfo/tpci/in-dex.html

Popularita programovacích jazykov

62

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

posterus. sk

Bolo to prvýkrát v histórii, čo bolo možné použiť jeden operačný systém na viace-rých typoch počítačov. V tom istom roku sa zrušil greenwichský čas a nahradil sauniverzálnym časom, ktorý z neho vychádza. Aká symbolika. Aby toho nebolodosť, jedným z posledných detí „predunixovej doby“ bol Linus Benedikt Torvalds,ktorý sa narodil 28.12.1969, a ktorý vstúpil na scénu až o 22 rokov neskôr.

Potenciál Unixu v AT&T neodhadli, preto umožnili prístup k zdrojovým kó-dom univerzitám. Najviac sa na vývoji podieľali tri univerzity: Massachusets In-stitute of Technology, University of California at Berkeley a Univerzita LeelandaStanforda mladšieho. MIT sídli v „Petržalke Bostonu“ meste Cambridge, MA. Tá-

to 105 tisícová obec má až 14 univerzít. Jedenásť je kategórie college, čo zodpove-dá našej odbornej vysokej škole (môže udeľovať len bakalárske tituly). Dve z trochzvyšných univerzít sú výskumné univerzity. Na druhej strane Karlovej rieky,v Bostone sídli Free Software Foundation. FSF vytvorili ľudia, ktorí na MIT urobi-li GNU. GNU bol projekt na vytvorenie operačného systému, ktorý bol nebol Uni-xom, ale bol ako Unix. Preto je GNU rekurzívna skratka z „GNU is not UNIX“.Paradoxne GNU je dnes jedným zo štandardov Unix-ových systémov a dal svetuGNU Compiler Collection, známe to, gcc. Problémom GNU je dodnes neexisten-cia dokončeného jadra HURD, a tak GNU musela zachrániť Európa. GNU bol na-štartovaný v roku 1984.Na opačnom konci USA, v severnej Kalifornii, sa nachádzadruhá centrála vývoja Unix-u. Ide o miesto historicky známe ako severná polovicaúdolia Svätej Kláry (Santa Clara Valley) a opačný breh Sanfranciského zálivu. Dnes jeseverná polovica údolia Svätej Kláry známejšia ako Kremíkové údolie (Silicon Valley).Je to oblasť medzi južným San Franciskom a San José (body D a F).

Geografickým centrom Santa Clara Valley je Sunnyvale, správnym centrom jePalo Alto, kde sídli IT fakulta univerzity Leelanda Stanforda mladšieho. Nápad daťsem technologické firmy skrsol u miestnych ľudí. Tí boli nespokojní so skutočnos-ťou, že absolventi Stanfordu chodia robiť do údolia rieky Hudson v štáte New York.Tam totiž sídlia zvyšné technologické firmy ako IBM. Tie dnes mozgami zásobujúlen bostonské univerzity. Tak to bolo v 30. rokoch 20. storočia. Názov Silicon Valleysa zrodil v hlave miestneho vizionára a prvý raz bol zverejnený v novinách dňa11.1.1971.

Skutočnosť, že Unix bol vyvíjaný na viacerých špičkových univerzitách spôsobi-lo, že nie je a nikdy nebol jednoduchý. Potvrdil to aj Linus Torvalds vo svojej odpo-vedi na otázku: „Nezdá sa Vám, že Linux opúšťa Unixové tradície a začína byťzbytočne komplikovaný?“ Odpovedal: „Vlastne, kúzlo Unixu nieje v tom, že byvôbec niekedy bol jednoduchý. Je to o tom, že potrebujete mať nejaké koncepty navysokej úrovni. Tie sú dôležité a určujú dizajn. Koncepty ako ‘jednotný priestor presúbory, všetky dáta sú tok bytov a všetko je proces, sú stále pravdivé napriek tomu,že čas zmenil veľa detailov. Takže detaily sú komplikované.“

História a  princípy UNIX-u  2. časť

Ing.   Peter Fodrek, PhD. , Ing. Martin Foltin, PhD. a Ing. Michal Blaho

Ako sme si povedali v  minulej časti, Unix vznikol v  septembri 1969. Keďže sa rozvinul v  70. rokoch a  čas v  Unixe sa počíta od polnoci z  31.12.1969 na 1.1.1970v  greenwichskom čase, je tento čas označovaný aj ako čas „Doby Unixovej“. Unix bol vďaka jazyku C v  roku 1972 portovaný na rôzne hardvérové platformy.

http: //www. posterus. sk/?p=5617

Boston a  Cambridge,MA: a) Harvardova Univerzita, b) MIT, c) Bostonská univerzita, d)Severovýchodná Univerzita, e) FSF

63

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

posterus. sk

Nástroje UNIX-u koncepčne vychádzajú z metódy dekompozície. Jednoduchomáme veľa nástrojov, ktoré robia jednu veľmi konkrétnu vec v mnohých modifi-káciách a vždy presne. Preto má každý príkaz UNIX-u „miliónpäť“ prepínačov,alebo kombinácií prepínačov. Na riešenie zložitejších problémov však treba maťsystém komunikácie medzi príkazmi a programami. Toto má Unix vyriešené ukáž-kovo a preto ho akademici „zbožňujú“. Bežným používateľom však niektoré pre-technizované a príliš akademické koncepty nie sú blízke.

Prvý textový editor v UNIX-e bol ed. Ten bol a stále je v UNIX-e od roku 1969.Bol to riadkový editor. Napísal ho Ken Thomson a bol prvým editorom na svetes regulárnymi výrazmi. Bol inšpirovaný editorom QED z Berkeley, kde Ken štu-doval. Vo vývoji Unixu sa začínajú objavovať dva hlavné prúdy. Jeden vychádzalzo základov AT&T a značil sa názvom System s rímskym číslom (System I, Sys-tem II, System III, System IV a dnes System V). Verzie Kalifornskej univerzityv Berkeley zas ako BSD (Berkeley Software Distribution). V BSD sa dočkal ed ná-stupcu v editore ex z EXtended. Kópia editora Ex v MS-DOS-e sa volal EDLIN, čomožno viac zdôrazňuje, že ide o riadkový editor. Ex bol vydaný ako súčasť BSDv roku 1977. Už v roku 1976 vznikol jeho nástupca editor vi (Visual). Ten využívalsystém termcap, ktorý sa dostal do System III ako terminfo. Bol, a je, to systém napísanie aplikácií, ktoré bežia na rôznych termináloch na celej obrazovke a vyze-rajú rovnako aj keď terminály majú rozdielny protokol komunikácie a rozdielnemožnosti (farby, veľkosť písmen, font, obnovovacia frekvencia monitora…). Tietoinformácie si zisťoval a udržiaval systém sám. Aplikácia využívajúca termcap/ter-minfo vedela údaje čítať a poľa nich sa správať. To bolo nepohodlné a navyše term-cap nepodporoval farby a ťažko sa teda písali programy univerzálne pre všetkyUnix-y. Toto vyriešila nadstavbová knižnica curses, ktorá poskytovala jednotnéAPI (Application Programing Interface) / ABI (Application Binary Interface) natvorbu programov. Program sa napísal raz a bežal všade a to bez nutnosti, aby au-tor programu poznal všetky terminály. Rozdiely medzi termcap a terminfo ako ajUnixami všeobecne donútili vývojárov zaviesť dynamicky linkovateľné a zdieľa-né knižnice (vo Windows známe ako DLL), ktoré sa v Unix-och volajú shared ob-jects (súbory s menom obsahujúcim .so). Vďaka tomu sa editor vi dostal do BSD2v roku 1978. Keď bol vývoj pôvodnej knižnice curses v polovici 90. rokov 20. sto-ročia zastavený a bol pokus nechať len grafickú knižnicu X/Open Curses, tak sanašla skupina, ktorá začala vyvíjať knižnicu ncurses (new Curses), ktorá je plnekompatibilná s pôvodnou. Vďaka tomu je editor vi, alebo jeho verzia vim (VIsualIMproved) dostupná na každom modernom UNIX-e. Preto je dobré si niečo pove-dať o tomto editore.

Základom sú dva režimy práce. Príkazový a editačný. V príkazovom režimesa logicky zadávajú príkazy a  v  editačnom sa mení text. Z  editačného dopríkazového režimu sa dostaneme stlačením klávesy resp. Klávesa Escape nemáv príkazovom režime žiadnu funkciu. V príkazovom režime zadávame príkazyeditora vi/vim, ktoré sú jedno- a dvoj-znakové. Ak však ako prvý znak zadáme„:“ zadávame za ním postupnosť jedno-písmenové príkazy editor ex. Tie sa vyko-najú až keď sa postupnosť ukončí stlačením klávesy. Najdôležitejšie príkazy sú:

Silicon Valley a  jeho univerzity: A) UC @ Berkeley, B) Carnegie Mellon Silicon Valley, C)UC @ San Francisco, D) Južné San Francisco= severná hranica SV. E) Stanford, F) SanJosé= južná hranica SV

64

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

posterus. sk

• w zapíše súbor na disk• q ukončí program ak je súbor uložený alebo nebol zmenený, inak varuje, že

súbor nebol uložený a neurobí nič• ! ignoruje varovania predchádzajúceho príkazu a zabezpečí jeho vykonanie

napriek možným následkomAk teda chceme ukončiť program bez uloženia zmien použijeme kombináciu

:q!. Do editačného režimu sa dostaneme z príkazového rôznymi príkazmi editoravi. Najčastejšie príkazy na prechod do editačného režimu sú :

• i vloží text na miesto kde je kurzor• dd – zmaže aktuálny riadok• dw – zmaže aktuálne slovoPre ilustráciu si prácu s vi editorom ukážeme na jednoduchých príkladoch.

V prvom kroku si vytvoríme nový súbor unix2.txt (prvý príkaz na obr. 4). Stla-čením :i môžeme písať text do súboru.

Editačný režím editora vi

Keď napíšeme náš text, do príkazového režimu sa dostaneme klávesou Escape.Súbor uložíme pomocou príkazov :wq!. Súbor si môžeme následne vypísaťpríkazom more.

Vytvorenie súboru a  jeho výpis

Ak by sme chceli dopísať ďalší text, znovu si otvoríme súbor unix2.txt a pomo-cou príkazu :i sa dostaneme do editačného režimu. Stlačením klávesy Escape sadostaneme do príkazového režimu. Teraz vyskúšame opustiť editor bez igno-rovania upozornení pomocou príkazu :q. Ako je vidieť na obrázku, editor nás upo-zorní pomocou chybovej správy.

Ukončenie editora vi s  chybou

65

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

posterus. sk

Pred príkaz možno dať číslo, ktoré značí počet opakovaní daného príkazu, te-da napr. 3dd zmaže 3 riadky od kurzora smerom dole. Alebo 10i toto je test napí-še 10x Toto je test, pričom každý výpis je na novom riadku. Pozor, Unix rozlišujeveľké a malé písmená. Preto sú I a i vo vi editore rôzne príkazy.

Výsledok vo vim v  grafickom terminále

Pri editoroch v textovom režime, ktorých je omnoho viac (joe, pico/nano, atď.)platí, že ak napíšeme za meno editora názov súboru, tak sa otvorí ten súbor v edito-re. Pri editoroch sme sa zmienili aj o (n)cruses a termcap. Oba sú aj v MS-DOS-e.Keďže MS-DOS má len konzolu a aj to len jediného typu, používa sa zjednodušenáverzia curses s názvom CONIO (CONsole Input/Output). Prečo je však bod sosúradnicami [0,0] interpretovaný ako ľavý horný a nie ako by logika kázala ľavýdolný bod ? A odkiaľ píše písací stroj, teda aj ďalekopis? A sme doma. Dôvodom jeľahká interpretácia na termináloch. Preto rovnakým spôsobom chodí aj lúč na CRTmonitoroch a televízoroch. Prečo sa ten lúč vracia vždy na začiatok riadku a nekres-lí každý druhý riadok od konca? Unix na prechod medzi riadkami používal ASCIIznaky LF (Line feed =posun na nový riadok) a CR (Carriage return =návrat vozíka).Ak ste videli písací stroj, tak viete, že na nový riadok sa posúval pákou. To je vyko-nanie LF. Potom bolo treba valec posunúť doprava to je CR. Unix, kvôli nedostatkupamäte v 60. rokoch ukladá v textových súboroch len LF a CR pridáva pri výpise.Na to pridanie však vtedy potreboval čas a ten mu dal návrat lúča. Niektoré edito-ry v MS Windows (Notepad) nepridávajú CR a preto v nich súbory robené na Uni-xe vyzerajú nepekne (obvykle sú nesprávne zalomené). Ďalšia vec, ktorú Microsoftnemá dodnes, je možnosť mať niekoľko rôznych dynamických knižníc s rovnakýmmenom v rovnakom adresári a systém na vybratie tej správnej. Úplne iná vec je

príkaz sudo, ten príkaz umožňuje prepnúť sa na vykonanie jedného príkazu na inéhoužívateľa. Do Unix-u sa dostal v roku 1980. Do MS Windows sa pod menom „runas“dostal v NT5.0 ktoré sa predávali ako MS Windows 2000. Tu môžeme postrehnúťodlišnú koncepciu oboch operačných systémov. Zatiaľčo Unix od začiatku bol navr-hovaný ako viacpouživateľský, tak Windows si zakladal práve na tom, že je in-štalovaný na osobné počítače. Každý používateľ teda pracoval lokálne na svojomsystéme. Potreba rozlíšenia práv používateľa bola minimálna. Grafické nadstavbysudo boli v Unixe už pred uvedením KDE (rok 1998). Do MS Windows sa dostali voWindows VISTA ako User Account Control (UAC), ale užívatelia ho odmietli a sna-žili sa ho vypnúť. Pritom ide o zásadný posun v bezpečnosti. Tým sme skočili roz-právanie o textových programoch. K nim ešte patrí, ale pár detailov. Vďaka cursesvznikli súborové manažéry Midnight Commander v Unixe a Norton Commandera Total Comander na OS Microsoftu.

Jedna vec, ktorú Unix vysvetľuje je nutnosť pri volaní funkcie jazyka C exec*, za-dávať medzi cestu ku programu a parametre aj takzvaný nultý parameter, ktorý jezhodný s menom programu. Volanie exec spustí program zo súboru na disku a taksa zdá parameter ako duplicitný. V System II a novších je príkaz na výpis dlhých sú-borov po stránkach/obrazovkách „more“, v BSD to robí príkaz „less“. V GNU vy-robili jeden program, ktorý raz nahrali na disk a ktorý plnil funkcie ako more takless, keďže sa mierne líšili parametrami. Vytvorili link na súbor toho programu na-hraný ako more, ktorý mal meno less, a podľa toho, ktorým príkazom bol programvolaný menil spracovanie parameterov. To, ktorým príkazom bol program volanýsa prejavilo práve zmenou obsahu nultého parametra. V Unix-e existujú [ dva typylinkov – symbolické a tvrdé. Symbolické linky prebral Microsoft ako zástupcov. Tvr-dé linky zabezpečujú, aby sa súbor nezmazal, pokiaľ na neho existuje aspoň jedentvrdý link. Pri hard linkoch teda neexistujú neplatné odkazy známe z MicrosoftWindows. Bohužiaľ hard linky Microsoft dodnes nevie vytvárať.

Ďalšou zaujímavosťou knižnice curses, je že sa výstup zobrazí až po volanífunkcií refresh/wrefresh. Je to preto, lebo už vtedy sa šetrilo papierom (mohlo bysa začať opäť) a ak by nebol refresh, tlačil by sa pri zmene každého jediného zna-ku celý list papiera. Refresh teda znamená dokončil som zmenu obrazovky, môžesa to vytlačiť.

Keďže grafické programy v Unix-e sú prevažne programy, ktoré uľahčujúprácu s ich textovými obdobami povieme si nabudúce o tom ako funguje grafikav Unixoch a začneme s ním pracovať.

66

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

MythTV je svobodný software šířený pod GNU GPL,což krom jiného znamená, že je komukoliv dostupnýzcela zdarma. A taky každý může vzít jeho zdrojovýkód a jakkoliv ho upravovat a vylepšovat. Vyvíjí se odroku 2002 a  podle automatické analýzy serveremOhloh obsahuje přes 2 miliony řádků zdrojových tex-tů. Čas věnovaný vývoji MythTV (a knihoven, kterépoužívá) se dá vyčíslit na 569 člověko-roků a celkovácena tohoto software (vypočítaná podle platu prů-měrného amerického programátora) přesahuje 31 mi-lionů amerických dolarů. Jinými slovy, je to opravduvelký projekt a investice vložené do něj jeho vývojářijsou obrovské. Jak něco podobného vůbec můževzniknout?

Otevřený vývoj a  spolupráceProjekt zahájil před téměř osmi lety Isaac Richards,

ale zřejmě poměrně brzy se kolem MythTV vytvořila si-lná komunita čítající asi desítku aktivních vývojářů, kte-

rá celý vývoj více méně převzala. V posledních několikaletech, co vývoj sleduji, Isaac kódem téměř nepřispíváa v projektu moc nevystupuje. Sem tam se ale nečekaněvynoří a provede něco zásadního, jako například napodzim 2008 zachytil vydání VDPAU a bleskově napro-gramoval jeho podporu do MythTV. Od té doby je takMythTV bezvadně použitelný pro přehrávání HD videai na strojích se slabým procesorem.

Mezi skutečné MythTV vývojáře lze řadit jen ty, kdosi za léta perfektní práce vysloužili důvěru Isaaca Ri-chardse a  dalších v  týmu a  s  touto důvěrou dostalii právo zápisu do zdrojového repozitáře. Těmto „vyvo-leným“ pomáhá ještě mnoho dalších programátorů čipokročilých uživatelů, kteří přispívají buďto hotovýmivlastnostmi, nebo opravami známých chyb, nebo i jenkvalitními hlášeními o existujících chybách. K tomu naMythTV pracují desítky překladatelů a  nelze zapo-menout ani na stovky přispěvatelů do mailing listů, kte-ří pomáhají začínajícím uživatelům s řešením problémů.

MythTV je celý napsaný v C++ s využitím knihov-ny Qt (přesněji téměř celý, protože MythWeb je v PHPa je tu ještě pár drobností v perlu a pythonu). Je tovícevláknová aplikace, což zřejmě s  relativně ne-dávným boomem vícejaderných procesorů autorůmmísty trochu přerůstá přes hlavu, ale statečně s tímbojují a s pomocí zámků a semaforů a jiných thread-safe řešeních postupně umravňují jednotlivé kolizea tím způsobené problémy (v minulé verzi MythTV0.21 např. platilo, že kdo chtěl vyhledávat nové TVkanály, musel spustit mythtv-setup zamčený jen najedno jádro procesoru pomocí „taskset -c 0“, jinak muto pěkně spadlo – toto je po přepsání channel scanne-ru v aktuální verzi 0.22 už minulostí).

Vzhledem k obrovskému objemu zpracovávanýchinformací a nutnosti reagovat na uživatelské povelyco nejrychleji jsou mnohé kritické části MythTV různěručně optimalizované, což spolu s prý nedostatečnýmmnožstvím komentářů ve zdrojových kódech dálezvyšuje už tak vysokou laťku pro nástup nových vý-vojářů. Narazil jsem však na vznikající vývojářskoudokumentaci, která pomůže porozumět i nově přícho-zím programátorům, co a jak uvnitř MythTV funguje.

Jak vzniká velký otevřený proj ekt MythTV

Petr Stehlík

Několik posledních týdnů jsme si na Rootu povídali o výsledcích projektu MythTV, který připravuje specializovaný operační systém pro váš obývák. Jak fungujetakto velký projekt? Jak mají uživatelé komunikovat s vývojáři a naopak, aby obě skupiny dosáhly svého? MythTV se rozvíj í a ukazuje, jak na to.

http: //www. root. cz/clanky/jak-vznika-velky-otevreny-projekt-mythtv/root.cz

Grafz  Ohloh.net ukazuje rychlý růst počtu řádků zdrojového kódu v  uplynulých 10 letech.

67

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

root.cz

Od Seattle po Sydney – vývojáři MythTV na mapě světaz  Ohloh.net.

Komunikace a  vedení projektuSamotný vývoj probíhá poměrně standardním ko-

munitním způsobem, zdrojový kód je dostupnýv SVN, správu úkolů a hlášení nalezených chyb sesnaží zvládat Trac (často ale padne, prý je to hodně ne-stabilní SW). Trac je propojený jak s SVN, tak i s mai-ling listem, takže kdo chce být informován o každézměně v databázi chyb či ve zdrojových kódech, stačímu se přihlásit k odběru mythtv-commits listu. Myth-TV používá ještě další dva mailing listy, jeden pro dis-kuse ohledně vývoje (mythtv-dev) a  druhý proběžnou podporu uživatelů (mythtv-users).

Je třeba zdůraznit, že vývojáři opravdu neradi vi-dí uživatelské dotazy typu „nefunguje mi to neboono“ ve vývojářském listu. Takoví tazatelé jsou ihnedslušně (ale důrazně) požádáni o přestěhování svéhodotazu do mythtv-users listu. Je to proto, že většinouje v mythtv-dev listu poměrně rušno a řeší se řadaotázek, takže nikdo z  místních guru se nechce roz-ptylovat řešením problémů, které by zvládli vyřešiti pokročilejší uživatelé, kteří jsou doma právě v myth-tv-users.

Ostatně podobné (i ještě tvrdší) reakce se dostanetomu, kdo by se pokusil (zne)užít Trac pro laxní hlá-

šení chyby („prostě mi to nejede“) či nedejbože vyjád-ření nějakého svého přání (typu „bylo by super, kdybyMythTV uměl ještě tohleto takto“). Vývojáři neoblo-mně trvají na tom, že jakékoliv pády či zatuhnutíaplikace je nezbytné doprovodit kompletním výpisemfunkcí volaných těsně předtím (backtrace), jinaknejsou schopni (bez křišťálové koule čaroděje Checho-ty) chyby vyřešit. Vlastní přání či nápady na novévlastnosti potom patří úplně mimo Trac, v MythTVWiki na to mají své místo.

Rozumím vývojářům i jejich striktním pravidlům– i s jejich dodržováním seznam hlášených chyb na-růstá mnohem rychleji, než co vývojářský tým zvládářešit. Je to zřejmě dáno rozsahem a konfigurovatelnos-tí tohoto softwarového balíku, násobeno množstvíma různorodostí hardware, na kterém může běžet. Vý-sledné myriády kombinací pak někdy odhalují různázákoutí software, kde žádný z vývojářů při testovánítřeba ani nikdy nebyl.

Je poněkud nemilé, že přestože vývojový tým nenímalý (a postupně se snaží rozšiřovat), tak kolikrát ne-stíhá ani řešit opravy chyb, které jsou v Tracu někdynahlášené včetně navrhované opravy. Je to daň za to,že to žádný z programátorů nedělá za peníze, ale jenjako hobby ve svém volném čase, kterého bohuželnikdy není dost. Tomuto procesu nepomůžemenaléháním v Tracu („kdy už to konečně opravíte?!“),to vývojáře vždy akorát rozzlobí. Díky dostupnémuzdrojovému kódu však každý může testovat navrženéopravy a vlastně používat svou vlastní upravenouverzi do doby, než se vývojáři dostanou k dané chyběa opraví ji přímo v hlavním repozitáři.

Můj závěr pro autory jiných svobodných projektůs  otevřeným zdrojovým kódem (FOSS) a  velkouuživatelskou základnou: pokud se nechcete zamotatdo nekonečného diskutování s  uživateli o  jejichproblémech, bude nezbytné rozhodně a trpělivě novéuživatele „vychovávat“ v tom smyslu, aby ctili draho-

68

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

root.cz

cenný čas a nesmírné osobní investice vývojářů. Je tře-ba po uživatelích žádat, aby se snažili vlastní problémyřešit vždy nejdříve sami, a nejlépe pak s pomocí ostat-ních uživatelů – je to takový jejich příspěvek k celkové-mu dílu. A pokud máte živý projekt s mnoha uživatelia  zaneprázdněnými vývojáři, je rozdělení komuni-kačních kanálů na „vývojářský“ a „uživatelský“ a jejichstriktní dodržování asi nezbytné pro přežití a rozvojprojektu i komunity kolem něj.

Dostupné verze MythTVMythTV je díky zdrojovému kódu přístupnému ve

veřejném SVN vlastně kdykoliv dostupný v  nejpo-slednější možné revizi. Této verzi se říká „trunk“, pod-le názvu místa v  SVN, kde probíhá hlavní vývoj.Trunk je pohybující se cíl, každý den přibudou desít-ky nových revizí. Běžným uživatelům je silně nedopo-ručeno se pokoušet tuto obecně nestabilní verzipoužívat, přestože vlastně všichni vývojáři používajíjen ji. Pokud se někdo z běžných lidí rozhodne pod-stoupit to riziko a nainstalovat si „trunk“, je jeho po-vinností sledovat mythtv-devel a  mythtv-commitsmailing listy, aby zbytečně nehlásil chyby, které jsouvlastně v tu chvíli vlastnostmi danými třeba rozpra-covaností určité věci a podobně.

Po stabilizaci a vydání konkrétní verze (třeba 0.22teď v listopadu minulého roku) se vytvoří tzv. branch(větev, opět terminologie z SVN) nazvaný dle verzes přídavkem „fixes“ (tedy nyní „0.22-fixes“), ve kte-rém se průběžně opravují chyby, co se postupně na-jdou (znáte to – v každém programu je alespoň jednachyba). Zde vývojáři naopak doporučují všem uživa-telům, aby nezůstávali na vydané verzi, ale drželi setéto větve a průběžně updatovali na její nejposlednějšírevizi. Pochopila to už i většina packagerů (lidí vyrá-bějících binární balíčky) – např. se správně zvolenýmirepozitáři Mythbuntu nejméně jednou za týden přije-de nový balíček (aktuálně „0.22.0+fixes23230–0ubun-

tu0+mythbuntu3“ – to číslo 23230 je číslo SVN revize,ze které byl balíček vytvořen).

Díky rozdělení zdrojových kódů na „trunk“a  „branch fixes“ (lze připodobnit např. k  Debianuunstable a stable) je možné pro většinu uživatelů mít sta-bilní a dle možností bezchybný systém, zatímco dobro-druhům a  vývojářům je k  dispozici „bleeding edge“software. Pro projekty s velkou uživatelskou základnoua rapidním vývojem je to celkem osvědčenýmodel.

Vývojový cyklusV  minulosti byl MythTV znám až nesmyslně

dlouhými vývojovými cykly – od jednoho vydáník druhému uběhly i dva roky, takže navenek mohlprojekt vypadat chvílemi jak mrtvý. Ve skutečnosti seuvnitř neustále horečně pracovalo, ale vývojáři si dáva-li tak velké cíle, že jejich dosažení prostě vyžadovalopříliš mnoho času. Mnoho uživatelů z toho bylo krajněnervózních – stabilní verze se stávaly příliš zastaralý-mi, uživatelé lačnící po nových vlastnostech v houfechpřecházeli na nestabilní „trunk“, což bylo častozdrojem dalších frustrací i pro vývojáře řešící podpo-ru takových uživatelů.

Příslovečnou poslední kapkou bylo rozhodnutí (povydání verze 0.21 na jaře 2008) jednak portovat celýMythTV z knihovny Qt verze 3 na (s ní poměrně ne-kompatibilní) verzi Qt4 a zároveň (aby toho nebylomálo) zahájit dlouho odkládaný přechod GUI z pů-vodní knihovny na novou, nazvanou MythUI. Při tomnavíc došlo k přepsání channel scanneru (tj. hledáníTV kanálů), přidával se VDPAU renderer, konečně při-byla podpora pro DVB-S2, předělával se kód na obrazv  obraze (Picture-In-Picture, Picture-By-Picture)a mnoho dalších věcí. Díky tomu se verze 0.22 rodiladlouho předlouho a po několika odkladech byla vy-dána poněkud nehotová ne náhodou těsně po uvolně-ní Karmické Koaly a  dalších podzimních verzílinuxových distribucí.

Vývojáři sami doznali, že téměř dvouletý cyklusnejenže porušuje důležité pravidlo vývoje otevřenéhosoftware „release early, release often“ (vydávej brzya často), ale přináší více komplikací, než je zdrávo,takže naplánovali další vydání (verze 0.23) už na ko-nec března, tj. za dva měsíce. Předcházet tomu budezmražení přidávání nových vlastností, které bude za-vršeno velkou bug squashing party (mejdan drceníchyb) už tento víkend! Pokud máte čas a chuť, tak tobude ideální čas na pomoc s vydrcením některýchchyb, které trápí i uživatele u nás (například ve verzi0.22 nefunkční ladění analogových TV karet).

Pro vedoucí FOSS projektů z  toho plyne, žedlouhé vývojové cykly ničí uživatele i vývojáře, a pro-to je lepší snažit se postupovat po menších, ale o torychlejších krůčcích.

Výhled na jarní verzi 0.23A na co se můžeme těšit v příští verzi MythTV?

Kromě dokončení převodu dalších pluginů na novéMythUI, snad novým tématům vzhledu a dalším dů-ležitým vylepšením VDPAU rendereru (např. ještěkvalitnější upscaling), přechodu OSD na MythUI,možná i  novému vzhledu MythMusic pluginua opravě mnoha chyb bude zřejmě hlavním tahákemzbrusu nový plugin MythNetVision, zvaný též „ofici-ální Internet Video plugin“ (protože už byly nějakéneoficiální pokusy dříve). Tento plugin má v MythTVpohodlně zpřístupnit videa z YouTube, Joost, Vimeo,Blip.tv, TheMovieDB trailery a mnohé další. Tam snadpřidáme i naše archivy českých televizí na internetu,o čemž se můžeme informovat navzájem třeba přesmailing list nebo chat, který nabízí nově spuštěný webna podporu MythTV u nás – tvpc.cz.

69

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

root.cz

Nexus OneNexus One je chytrým telefonem bez zbytečných po-

hyblivých částí. Obsahuje velmi rychlý gigahertzový pro-cesor Qualcomm Snapdragon QSD 8250, který by mělodstranit občas se vyskytující problémy s  rychlostíAndroida na nynějších telefonech. Pamětimá Androidtaké hodně, přesněji 512 MB RAM i flash paměti, což jetéměř dvojnásobek toho, co jsme v telefonech s Androi-dem našli dodnes. Na těle telefonu najdeme jednu speci-alitku. Tou jsou dva mikrofony. Jeden je umístěnnormálně a druhý v zadní části telefonu. Pomocí druhé-ho mikrofonu by měl telefon lépe odfiltrovat šum z tohohlavního. Display je technologie AMOLED o velikosti3,7" s  rozlišením 480×800 pixelů. Hardwarem je topodobný telefon jako HD2 od firmy HTC, která vyrobi-la i Nexus One, i když pod značkou Googlu.

V telefonu nechybí ani WiFi, GPS a Bluetooth. Toje u telefonů této kategorie standard. Díky Androidu2.1 už mohou uživatelé odesílat a přijímat soubory. Veverzích menších než 2.0 se toto muselo řešit přímopřes bluez a  hlavně oprávnění root. Další novinkynové verze je 3D framework, který v kombinaci s rych-lým procesorem dá vývojářům konečně rozlet. Andro-id se umí i  sám aktualizovat. Nexus One nemáhardwarovou klávesnici. Ta je považována za killervlastnost u prvního telefonu s Androidem G1, kterýsi i přes velké nevýhody ještě dnes uživatelé kupujíprávě kvůli ní. Android 2.1 tu ale má jednu novinku,která hardwarovou klávesnici nahradí. Dokáže totižpřepisovat, co mu řeknete. Hlasem je možné ovládati některé funkce telefonu. To určitě ocení třeba řidiči.

Všeho všudy je Nexus One vynikající kousek Hard-waru s nejnovějším Androidem připravený pro ty nej-větší technologické nadšence, který by měl svýmimožnostmi pár let vydržet na špici nebo mírně pod ní.

UvedeníPřed uvedením telefonu se začaly šířit nejrůznější

fámy. Všichni se těšili na něco nového a úžasného.Dokonce se jednou objevila zpráva, myslím, žeproběhla na Twitteru, že Google bude Telefon dotovata  koncový zákazník ho dostane za 200 USD. To sevcelku logicky nesplnilo, ale určitě to ukazuje, jak mocse lidé na Nexus One těšili. Přece jen to je první tele-fon s nálepkou Google.

Video z uvedení nebylo k dispozici, alespoň neonline široké veřejnosti. Dostatečnou informačníhodnotu měly textové komentáře některých účastní-ků. V Čechách jste si je mohli vychutnat např. z Twit-teru Jiřího Drahoráda.

Hned na začátku byl spuštěn web store, ve kterémsi první zájemci mohli telefon objednat. A tady přicházírána pro české uživatele. Z naší země není možné Ne-xus One tímto způsobem získat. Uvidíme, s čím přijdoušedé kanály. Na aukčním serveru Aukro se deset kusůobjevilo, ale s malinko přetáhnutou cenou 19 990 Kč.Cena u Googlu je totiž 529 USD, tedy nějakých 9000 Kč.

Bohužel se k nám za tuto cenu Nexus One asi jentak nedostane. Důvody leží v prostředí, kde se NexusOne prodává. Jde o jednoduchou stránku, jejímž jedi-ným cílem je nabídnout jeden produkt. U nás tentoúkol převezmou prodejci, kteří mají v nabídce telefo-ny jako HTC Tattoo nebo HTC Hero, jejichž cena jepřesně vystupňovaná podle hardwarového vybavenía  zaměření. HTC Hero stojí dnes kolem 10 až 12000 Kč a prodejci pod tuto cenu rozhodně nepůjdou.Osobně tipuji, že začnou na 15 000 Kč.

Nexus One: nadupaný neblokovaný telefon

Adam Štrauch

Jak Google sliboval, tak také splnil a v úterý uspořádal tiskovku k uvolnění telefonu Nexus One nebo někdy také Google Phonu. Během čekání na tuto událostse rozšířila řada fám, která vytvořila možná až moc velká očekávání na prvního Nexuse, ale nakonec to dopadlo trochu jinak.

http: //www. root. cz/clanky/nexus-one-nadupany-neblokovany-telefon/

70

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

root.cz

Celkově Google na tiskovce nepředvedl nic jinéhonež nový telefon. Chyběl tomu takový ten iPhone efekt,který každý druhý očekával. Nicméně pro USA uživa-tele přišel Google s něčím novým, něčím praktickýma něčím, co není v této zemi zvykem. Pamatujete, jakstartoval iPhone? Bylo možné ho koupit pouze u ope-rátora AT&T a navíc ještě s mastným tarifem. Googlena to šel přesně obráceně a telefon nabízí neblokovaný.To znamená nejdříve si koupit telefon a až potom vy-brat operátora. Pro nás běžná věc, ale v USA nikoli. Natomto principu je také postavený plán, podle kteréhochce Google telefon prodávat.

Nexus One je jen prvním telefonem z řady Nexus.Zatím není jisté, co všechno přinese třeba Nexus Two,zvlášť když One nabízí prakticky to nejlepší, co můžednes uživatel dostat. O  dvojce nejsou téměř žádnéinformace, takže je klidně možné, že se zatím na ničemtakovém nepracuje.

Nejlepší zprávu večera pro české uživatele takbylo, že se nový Android dostane i na současné za-

řízení. Androida 2.1 slibuje HTC na starší zařízení jiždlouho, ale zatím ani vidu ani slechu o jediném upda-tu. Majitelé současných telefonů tak byli opět ujištěni,že aktualizace se blíží. Na různých hackerských fórechse již dvojkový Android dá sehnat, ale změna vyža-duje opět práva roota nebo minimálně ze strany záru-ky pochybný zásah do telefonu. Uživatel tím takémůže ztratit nějaké funkce, které doteď využíval.

SoftwareNexus One má i díky Androidu 2.1 zajímavou soft-

warovou výbavu. Určitě jste slyšeli o programu GoogleGoggles. Pokud ne, tak přiblížím. Je to program, pomo-cí kterého vyfotíte nějakou budovu, předmět nebo tře-ba i  knihu a  on pomocí této fotografie dokáže najítinformace, které souvisí s tím co jste vyfotili. Další dů-ležitou změnou je aktualizace Google Maps, které vy-padá spíše jako port Google Earthu a  doplňuje jeGoogle Street View. Navigace přes Google Maps je nynímnohem více použitelná a má i hlasové navádění.

Výběr telefonního čísla bude opět o něco jedno-dušší. Telefon nyní při hledání čísla bere ohledy jak naseznam Google kontaktů, tak na seznam v telefonua třeba i na Facebooku. Uživatelé potrpící si na vzhledzařízení ocení animované pozadí. Možná se ptáte, jest-li to není zbytečné plýtvání energií, ale jak už tou  podobných zařízení bývá, připojení k  internetudostane jejich baterii do kolen mnohem dříve.

ZávěrAbych to všechno shrnul. Google pro nás nepřine-

sl nic převratného. Známý iPhone efekt se nekonala zbývá nám „jen“ moderní hardware i operační sys-tém. To dnes není bohužel jediná věc, která se postaráo úspěch. Google měl vždy spíše geekovské nápadynež masové, ale i ty si svoji skupinu uživatelů najdou.Jednodušším způsobem jak získat podobný telefon,bude v tomto roce HTC Bravo, o kterém utekly infor-mace v prosinci.

Kdo má vztah k  technice a  ještě k  tomuk pořádnému linuxovému systému ve svém telefonu,tak po telefonu sáhne všemi deseti. Kdo chce býtmoderní, tak ho Nexus One neosloví a sáhne spíše poněkterém z iPhonů.

Fotografie byly použity se svolením Googlu zestránek o Nexus One pro média. Na stejné stránce může-te najít i videa, která představujíNexus One do detailu.

71

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

root.cz

Každý potřebuje občas přes internet přenést něco ne-veřejného. Ať už to je nevybíravá kritika ředitele firmynebo nové heslo pro přístup k serveru, je potřeba sezamyslet nad tím, jak tyto údaje ukrýt před cizími zra-ky. Zároveň je důležité se ujistit, že komunikujeme sku-tečně s tím, s kým chceme, a nevyzrazujeme citlivéinformace někomu cizímu.

Samozřejmě, že šifrování je dnes běžně používanoumetodou ukrývání dat a konkrétních implementací má-me celé hromady, ale většina uživatelů preferuje jedno-duchost a použití „na jedno kliknutí“ před zkoumánímsložitých a komplexních řešení. Tím nejznámějším jepravděpodobně GnuPG, o kterém nám na Rootu právěběží rozsáhlý seriál. GnuPG je poměrně rozšířené a na-prosto univerzální řešení, které je možné využití i v IMsítích, jako například při šifrování Jabberu. Potíž jev tom, že k jejímu použití musíte mít jisté znalosti, kte-ré je často zbytečné vysvětlovat někomu, komu chceteposlat jen krátké heslo k nějaké službě.

Proč ne GPG?Ačkoliv je GPG velmi dobrým a  mocným ná-

strojem (sám jej hojně využívám), z pohledu některýchuživatelů má některé zásadní nevýhody. Vedle už zmí-něné komplexnosti je to také způsob, jakým pracujes klíči. GPG používá asymetrické šifrování pomocí pá-ru klíčů. Tyto klíče jsou uloženy na počítačích obouuživatelů a ti pomocí nich šifrují své zprávy. Zprávyse často ukládají na disk, ale jsou zašifrované právě tě-mito klíči, takže jsou v bezpečí. Podrobnosti nalezne-te v článku GPG: šifrování otevřeně a bezpečně.

Existují ale nezanedbatelná rizika: někdo může na-příklad napadnout nebo odcizit počítač vaší protistra-ny. V  tom případě získá šifrovací klíče (pokud jsouzašifrovány slabým heslem) i  zašifrovaná data a  jeschopen zjistit, co přesně jste si posílali a dokonce mů-že dokázat, že zprávy pocházejí přímo od vás (jsoupodepsány). Navíc nad bezpečností protistrany nemá-te žádnou kontrolu a tak ji neovlivníte. Záznam takovékomunikace může být nakonec lehce použit proti vám.

Tyto nevýhody si uvědomili pánové Ian Goldberga Nikita Borisov z University of California v Berkeleya navrhli řešení. Vlastní šifrovací protokol s názvemOff-The-Record (zkráceně OTR) neboli „mimo zá-znam“. Goldberg a Borisov tvrdí, že zatímco klasickákomunikace (třeba s GPG) je jako psát informace šif-rovaně na papír, jejich systém OTR se podobá spíše pří-mému šeptání dvou účastníků bez účasti svědků.

Tajně a  inkognitoKomunikaci OTR charakterizují dvě speciální

vlastnosti, díky kterým je celý systém unikátní: komu-nikace bez záznamu a takzvaná popiratelná (deniable)autorizace. OTR totiž pracuje s náhodně generovaný-mi krátkodobými klíči, kterými je komunikace šif-rovaná. Podle Goldberga a  Borisova by měly navícaplikace měnit klíče co nejčastěji. Jednoduchý návrh vý-měny klíčů to bez problémů umožňuje a  i málo vý-konná zařízení jsou schopna měnit klíče alespoň jednoudo minuty. To zaručuje, že i kdyby někdo jeden z klíčůkompromitoval (třeba hrubou silou na superpočítači),stejně by viděl z komunikace jen pár vět.

Klíče se navíc nikam neukládají a  po vypršeníplatnosti se rovnou zahazují. Neexistuje tedy žádnýzáznam, ani cesta, jak by jej bylo možno dodatečně de-šifrovat. Proto se také celý systém jmenuje „mimo zá-znam“, protože je to skutečně podobné tomu, jako bysi dva účastníci někde tajně povídali. Nikdo nic nepí-še, nikdo nic nenahrává.

Ještě zajímavější je ale už také zmíněná popiratelnáautorizace. Každá správná šifrovací metoda se musívyrovnávat nejen s utajením, ale také s útoky typuman-in-the-middle (člověk uprostřed). Bez těchtoochran by bylo velmi snadné vydávat se za někoho ji-ného a nechat si prozradit důležité informace. Kla-sické metody jsou ale zpětně zneužitelné právěk identifikaci autora textu, který může mít i po letechproblémy s tím, co původně tajně někomu poslal.

OTR řeší tento problém velmi elegantně. Zachovávásamozřejmě digitální identifikaci protistrany pomocí je-jího klíče. Uživatel je při zahájení první komunikace vy-zván ke kontrole klíče protistrany a  jeho ověření.Aplikace si pak obvykle klíč zapamatuje a už mu dobudoucna důvěřuje. Důležité ale je, že pomocí těchtoúdajů není možné identifikovat konkrétního pisatele.

Pokud by tedy byla vaše protistrana opravdu ošk-livá, mohla by pokoutně pořídit záznam celé komu-nikace. V rámci protokolu OTR je ale možné dokázatjen to, že text psal některý z  účastníků komunikace, užale není možné určit, kdo z nich je autorem. Příklad na-poví: Alice napsala něco Bobovi. Ten obdržel zprávuu níž může ověřit, že pochází od něj nebo od Alice. Pro-tože ví, že sám ji nepsal, je jasné, že patří Alici.

Off-The-Record: taj ná komunikace mimo záznam

Petr Krčmář

Určitě jste už chtěli někomu něco sdělit po internetu tak, aby to nemohl číst nikdo jiný. Pravděpodobně znáte věci jako GPG, ale jsou pro vás příliš složité, neboprostě nechcete učit protistranu tak komplexní technologii kvůli pár slovům. Pro takové použití je tu Off-The-Record, šifrování s mnoha výhodami.

http: //www. root. cz/clanky/off-the-record-tajna-komunikace-mimo-zaznam/

72

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

root.cz

V důsledku tedy Bob ví, že je vše v pořádku a Ali-ce je autorkou, ale už nemůže důkaz předat dále.Pokud by text ukázal Cyrilovi, ten nemá jistotu, jestli(třeba) vulgární kritiku skutečně napsala Alice nebo seji snaží Bob diskreditovat a text napsal sám. Komu-nikace pomocí OTR tedy není zpětně zneužitelná.

Já to chci, já to chci!Použití OTR je velmi jednoduché, což je také jedna

z výhod tohoto systému. Někteří klienti mají podporupřímo zabudovanou, nebo ji lze jednoduše doinstalovatpomocí zásuvných modulů. Do první skupiny patří na-příklad CenterIM, MCabbber, climm nebo Adium proMac OS X. Jednoduchou doinstalaci pak umožňujíKopete, oblíbený Pidgin (dříve Gaim) a pro Windowsnapříklad Miranda nebo Trillian. OTR se navíc neo-mezuje jen na Jabber, ale je možné jej využít na li-bovolné IM síti, kterou podporuje zvolený klient.

Pokud váš klient OTR neumí, existuje ještě jednamožnost: vytvořit si lokální OTR proxy, která umí ne-šifrovanou komunikaci přijmout, provést potřebné ak-ce a odeslat ji. Totéž samozřejmě obráceně. Bohuželjediná proxy, kterou znám, umí komunikovat jen posítích AIM a ICQ. Na druhou stranu pro většinu lidíje jednodušší nainstalovat si jiného klienta.

Praktická část s  klientem PidginPro práci s OTR budete potřebovat tři věci: klient

Pidgin, knihovnu libotr a modul pidgin-otr. Pokudmáte rozumný balíčkovací systém, postačí když muřekněte o instalaci posledního zmíněného balíčku (pi-dgin-otr). Vše ostatní se vám už nainstaluje samo.

Po instalaci spusťte Pidgin a nejprve modul aktivuj-te. Jděte do menu Nástroje → Zásuvné moduly (neboCtrl+U) a zaškrtněte modul Off-The-Record Messa-ging, jako na obrázku:

Poté klikněte na Nastavit zásuvný modul. V násle-dujícím dialogu uvidíte všechny své účty a několikdalších voleb:

Klikněte na Generovat, čímž vygenerujete klíč prodaný účet. Trvá to jen chviličku a máme vlastně hotovo:

Protože jsme modul aktivovali, do okna komu-nikace nám přibylo jednoduché menu, které umožňu-je zahájit či ukončit skrytou komunikaci. Pokud sepokusíme zahájit s někým chat, program nás výrazněupozorní, že osoba na druhé straně je neprověřená.

Buďto v menu nebo ve spodní části okna u formulářepro psaní proto klikneme na ikonku s vykřičníkem a vy-bereme položku Autentizovat. Program nám nabídne provyšší bezpečnost možnost zeptat se automaticky protistra-ny na kontrolní otázku. Kromě jiného je možné také kla-sicky ručně ověřit fingerprinty. Zkusíme ale otázku:

73

www.openmagazin.cz

leden 2010 |

root.cz

Pokud protistrana odpoví špatně, dozvíme se toa autorizace neproběhne:

V  opačném případě se protistrana autorizujea v dolní části se objeví informace o tom, že je všev pořádku:

Stejné ověření je pochopitelně třeba udělat i obrá-ceně. V takovém případě jste zase na otázku dotázáni vy:

Teď jste připraveni tajně komunikovat, programzná vaši protistranu a příště už s ní automaticky navá-že ověřenou a šifrovanou OTR komunikaci.

Shrnutí závěremOTR má z hlediska uživatelů jednu významnou

výhodu: je naprosto jednoduché a nemusíte vůbec nicvědět o šifrování, klíčích ani autentizaci. Prostě nain-

stalujete (u některých klientů ani to ne) a jednodušepoužíváte. Bezpečnost je navíc stejně vysoká (a poten-ciálně i vyšší) než u klasického GPG.

Co zatím OTR neumí, je komunikace mezi více lid-mi najednou a zatím nefunguje ani šifrovaný přenossouborů. V budoucnu by měly být tyto funkce doplně-ny. Už teď se ale jedná o jednoduše použitelnou služ-bu pro každého.

K  dalšímu čtení• Domovská stránka OTR• Dokument o principech OTR (PDF)• Popis protokolu verze 2• Videozáznam přednášky jednoho z autorů

Podpořte nás finančním daremObracíme se na vás s prosbou: Podpořte naše aktivi-

ty finančně. Peníze jsou univerzální pomoc a my je ta-ké potřebujeme. Vítáme podporu v  jakékoliv výši,protože nám umožňuje realizovat některý z našich cílů.Dary přijímáme na následujícím transparentním účtu:

• 2100055120/2010 (FIO) – online náhled na účetUvádíme aktuální seznam činností, které financu-

jeme z darů a zisku. Pokud vás zajímají další informa-ce, neváhejte se nás zeptat.

• odměna za redakční práce – příprava openMa-gazinu

• odměna za korektury – články na našich webech• honoráře autorům za články na našich webech• odměny za grafické práceAktivity obecně prospěšné společnosti směřují

k naplňování cílů hlavní činnosti, nikoliv k vytvářenízisku. Pokud bude (např. prostřednictvím doplňko-vých činností) vytvořen zisk, ze zákona musí být po-užit ve prospěch plnění hlavních činností. Dary tedypoužijeme výhradně na financování našich hlavníchaktivit. Doporučujeme vám k  přečtení dokumentZakládací listina společnosti (PDF; 1,8 MB).

Rádi vám vystavíme doklad o  poskytnutí daru,kontaktujte nás, prosím. Každý dárce bude uvedenna stránce Pomáhají nám.

Začněte odebírat newsletter – informacez  Liberixu

Liberix, o.p.s., připravil pro své partnery, spolupra-covníky, fanoušky a další zájemce nový informačníservis. Přihlaste se k odběru newsletteru a nechte sipravidelně zasílat informace o  dění ve společnosti,jejich úspěších, plánech či potřebách. Newsletter budetaké informovat o nových vydáních elektronickéhoopenMagazinu.

Jak se přihlásitRegistrovat se můžete na stránce http://newslet-

ter.liberix.cz/register.php. V současné době obsahujenewsletter následující skupiny:

• Dění v  Liberixu – každé druhé úterý, počátek1.12.2009

• openMagazin – jakmile bude dostupné novévydání

Každá z nich bude příjemcem jiných informací, po-kud máte zájem dostávat maximum, vyberte všechnyskupiny (stiskněte klávesu Ctrl a klikněte na skupinymyší). Po vyplnění formuláře vám přijde potvrzovacíe-mail, klepněte prosím na odkaz, který je v  němuvedený – jinak nebude vaše přihlášení funkční.

Jak se odhlásitV každém e-mailu bude odkaz na odhlášení. Od-

hlášení je celkové, tedy ze všech skupin.

Jak změnit skupinyPokud chcete přidat nebo ubrat tematickou skupi-

nu, napište nám prosím na adresu info@liberix.cz, a toz adresy, která je přihlášená pro příjem newsletteru.Skupiny vám nastavíme podle vašeho přání.

Napište nám, prosím, jak bychom měli službu vy-lepšit, o  jaké informace máte zájem, v  jakém formátubychom měli newsletter zasílat apod. Děkujeme!

Podpořte Liberix a j eho konkrétní aktivity

Liberix, o.p.s. aktivně prosazuje volně šiřitelný software, organizuje vzdělávací akce, spravuje obsah webových portálů, vydává tento elektronický časopis, překládásoftware a zapojuje se do mnoha různých aktivit. Mnohé činnosti vykonávají dobrovolníci, některé činnosti je ale vhodné zaplatit, protože také v neziskovémsektoru jsou finance důležitým motivačním prostředkem. Hledáme proto dárce a mecenáše.

http: //www. liberix. cz

74

www.openmagazin.czliberix.cz

leden 2010 |

.tento projekt je spolufinancován evropským sociálním fondem a  státním rozpočtem české republiky

Internetové j azykové kurzy

pro nevidomé žákyŘešitel proj ektu

Partner proj ektu

investice do rozvoje vzdělání

Základní škola prof. V. Vejdovskéhonáměstí Přemysla Otakara 777784 01 Litovel

Aktuální informace na www.liberix.cz

Cílem projektu je modernizovat výuku cizích jazyků pro zrakověpostižené vytvořením nových jazykových modulů. Děti se zra-kovým hendikepem se tak mohou lépe učit jazyky jako napříkladangličtinu, němčinu, španělštinu a italštinu.

Výukové texty ke všem čtyřem jazykovým modulům jsou jižpřipraveny a přiblížila se fáze dalšího zpracování. Nyní budounahrány a sestříhány zvukové záznamy učebnice. Projekt zdárněpokračuje.