• kopírujte • sdílejte • posílejte • vystavujte • publikujte • tiskněte • duplikujte •

Co se děje ve světě Linuxu a open sourceBezplatné CA – nebojte se šifrovat s S/MIMEFirefox 3.6 – rychlejší, opatrnější, barevnějšíPošťák Thunderbird III.Rok 2009 nejen s LinuxemMandriva Linux 2010 CZ – Instalační a uživatelská příručkaSynchronizujte a sdílejte data: Zdarma a jednodušeSMPlayer: přehrávač videa pro každý denRozšíření pro Google ChromeShape Collage: Koláže z vašich fotografiíMůj software v Mandriva Linuxu 2 – Co používá Jiří ŘánekNávod pro KDE4: Používejte RSS kanályNovinky ze světa aplikací MozillaQtMoko v16: jaké to je s Qt ExtendedSpolečnost RAMET C.H.M., a. s. používá kancelářský balíkOpenOffice.orgKancelářský balík OpenOffice.org používá firma Unimetra,s. r. o.Zrychlete své líné OpenOffice.orgRozhovor: Tomáš Bílek, autor praktických rozšíření AltSearchnebo TypoJTBZajímavé programy 83Retro recenze – linuxové PDA Agenda VR3Poznámkovat či nepoznámkovat?Mark Shuttleworth už nebude ředitelem společnostiCanonical (Ubuntu)Matroska: multimédia v úhledném balíčkuDistribuce xPUD: nečekaně silný soupeř pro Chrome OSPodpořte Liberix a jeho konkrétní aktivity

Obsah

26

1216192325293235384346475253545759616466687174

Vážení čtenáři,openMagazin je jedinečný PDF e-zin, který vám každý měsíc přinese to nejlepší,co vyšlo na portálech věnovaných svobodnému softwaru, a to zcela zdarma. Mů-žete se těšit na návody, recenze, novinky, tipy a triky, které si můžete v klidupřečíst na svém netbooku nebo jiném přenosném zařízení. Doufáme, že vás ob-sah zaujme a také vás prosíme, abyste PDF soubor šířili, kam to jen jde. Kopíruj-te nás, posílejte, sdílejte. A pište nám, jak se vám nový česko-slovenský nejenlinuxový e-zin líbí. Chcete pro nás psát, spolupracovat s námi? Napište nám, vašereakce a nápady nás velmi zajímají.

redakce openMagazinuredakce@openmagazin.cz

www.openmagazin.cz

openMagazin je společným projektem portálů AbcLinuxu.cz, LinuxEXPRES.cz, MandrivaLinux.cz, OpenOffice.cz, Penguin.cz, Posterus.sk, Root.cz, Mozilla.cz, Openmoko.cz. Je šířen zdarma pod licencí Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License, což znamená, že jej smíte šířit, nesmíte jej ale měnit ani komerčně využívat. Autorská práva náleží autorům článků. Magazín si můžete stáhnout na adrese OpenMagazin.cz a mnoha dalších. Kontakt na

redakci je redakce@openmagazin.cz. Produkuje Liberix, o.p.s. Při přípravě magazínu byl použit kancelářský balík OpenOffice.org a sázecí program Scribus. Autorem loga magazínu je Martin Kopta. Sazbu provádí Michal Hlavatý.

12 www.openmagazin.cz

ISSN 1804-1426

Číslo 12/2009 2/75

www.openmagazin.cz

Švédská policie šetří díky svobodnému softwaruOpen Source Observatory and Repository, evrop-ská organizace na prosazování open source, zve-řejnila podrobnou případovou studii, která popisujemigraci švédské policie z proprietárního řešení naopen-source software. Švédská národní policie mároční rozpočet na IT 130 milionů eur a 40 milionůz něj bylo určeno na serverovou infrastrukturu naroky 2006 až 2011. Původní proprietární řešení seskládalo z aplikačních serverů s architekturou BEAWebLogic Server 8.1, operační systém HP Unix a da-tabáze Oracle. Nové řešení založené na open-sour-ce technologiích se skládá z aplikačních serverůJBoss EAP, které za pětinovou cenu nahradily BEA,ze SUSE Linux Enterprise Serveru jako operačníhosystému a MySQL jako databáze. Celé řešení sní-žilo celkové náklady na serverovou infrastrukturuo 50 % na 20 milionů, což v reáliích švédské policiepředstavuje 400 nových policejních aut nebo platpro 70 nových vývojářů. Představitelé za nižší cenouvidí především vyšší konkurenci. U jednotlivýchopen-source řešení si totiž navzájem konkurovalohned několik dodavatelů, což tlačilo cenu dolů.

Výrazně nižší cena však není jediným kladem nové-ho řešení. Přináší také výrazný nárůst výkonu, ne-závislost na dodavateli, otevřené standardy, kteréjsou vyžadovány švédskými zákony, a jednoduššívývoj, což hrálo také podstatnou roli, protože 70 %informačního systému švédská policie vyvíjí vlast-ními silami.OSS se daří lépe v  evropských firmách nežamerickýchSpolečnost Actuate, zabývající se především vý-vojem analytických nástrojů, zveřejnila podrobnýprůzkum o nasazení open-source softwaru ve fir-mách a organizacích. Dotazováno bylo 1500 IT od-borníků na pozici senior ze Severní Ameriky,Německa, Francie, Velké Británie a Číny. Z průzku-mu vyplývá, že open-source software (OSS) je vícerozšířen v evropských firmách. Ve Francii už jej po-užívá 67 % dotázaných, v Německu je to 60 %, za-tímco v Severní Americe jen 41 %. Mezi oblastmijsou rozdíly i v jiných otázkách. Například skoro73 % dotazovaných z Číny odpovědělo, že na OSSvelmi oceňují přístup ke zdrojovým kódům, jindetoto číslo pohybovalo kolem 40 %.

Podrobnější výsledky průzkumu jsou zpracoványpodle jednotlivých oblastí. Např. dotazovaní zeSeverní Ameriky odpovídali takto: 57 % z nich simyslí, že výhody OSS převažují nad jeho nevýho-dami, opak si myslí jen 8 %. 51 % při hledání ře-šení vždy zvažuje OSS, naopak 9  % to mázakázáno. Nejpoužívanějšími open-source techno-logiemi jsou Apache a Linux, které používá vícenež 40 % dotázaných organizací. Z těch, kteří OSSpoužívají, jej 73 % používá na vývoj aplikací, 59 %jako serverový operační systém a 52 % jako data-báze.Nejvíce respondentů zařadilo mezi největší výho-dy OSS žádné licenční poplatky. Dále následuje fle-xibilita a nezávislost na dodavateli. Zajímavé takéje, že 37 % označilo za výhodu to, že nejsou svázá-ni s Microsoftem. Naopak za největší bariéry v na-sazení OSS jsou respondenty považoványdostupnost dlouhodobé podpory a správy nebo ne-dostatek zaměstnanců schopných zvládnout imple-mentaci.

Co se děje ve světě Linuxu a  open sourceJ iří Eischmann

http://www.linuxexpres.cz/dve­novinky­na­desktopu­chrome­os­ulteo­open­virtual­desktop

http://www.linuxexpres.cz/francouzska­armada­prechazi­na­thunderbird

http://www.linuxexpres.cz/zakladatel­ubuntu­nebude­reditelem­canonicalu

Švédská policie šetří díky svobodnému softwaru. OSS se daří lépe v  evropských firmách než amerických. Francouzská armáda přecházíz  Outlooku na Thunderbird. Mark Shuttleworth odstupuje z  vedoucí pozice v  Canonicalu. Linus Torvalds slaví 40. KOffice 2.1. Thunderbird   3.Vývojáři X.org končí s  HAL. DSGUI 0.2. Linux Mint 8 Helena. Ulteo Open Virtual Desktop 2.0

Číslo 12/2009 3/75

www.openmagazin.cz

Zástupci firem, kteří odpověděli, že OSS nepouží-vají, byli dotázáni na důvod. Většina z nich odpo-věděla, že nasazení či použití OSS vlastně ještědoopravdy nezvažovali. Ačkoliv se úroveň přijetív jednotlivých oblastech liší, porovnání výsledkůs minulými roky ukazuje, že tato úroveň roste vevšech oblastech bez výjimky. Jednotlivé verze prů-zkumu v různých jazycích naleznete na stránkáchActuate.Francouzská armáda přechází z  Outlooku naThunderbirdPodle agentury Reuters se francouzské minis-terstvo obrany rozhodlo přejít z e-mailového klien-tu MS Outlook na Mozilla Thunderbird. Využívánaje speciální verze Thunderbirdu zvaná TrustedBi-rd, kterou ministerstvo vyvinulo společně s Mo-zillou. Na ministerstvu obrany už je nasazena na80 tisících počítačích. Podobné rozhodnutí přitomnedávno udělaly také ministerstva financí, za-hraničních věcí a kultury.Důvodem jsou prý především bezpečnost,spolehlivost a otevřené zdrojové kódy. OtevřenostMozilly jim umožňuje vyvíjet vlastní bezpečnostníprogram, což kvůli uzavřeným kódům nebylou Outlooku možné. Podle ministerstva také Mozil-la mnohem rychleji reaguje na objevené bez-pečnostní chyby. Cílem ministerstev je získat conejvětší technologickou a komerční nezávislost.Francouzská vláda také zvažuje nasazení Linuxumísto Windows a OpenOffice.org místo MS Office.Mark Shuttleworth odstupuje z  vedoucí po-zice v  CanonicaluPro mnohé bylo překvapivou zprávou oznámení,že zakladatel nejpopulárnější desktopové distribuceUbuntu a společnosti Canonical, která stojí za je-

jím vývojem, odstoupil z nejvyšší pozice této fir-my. Shuttleworth byl CEO Canonicalu více než pětlet od založení společnosti v roce 2004. Ač se ob-jevují názory, podle kterých tento krok znamenákonec zájmu jihoafrického miliardáře o  Linuxa vzdání se vize Ubuntu jako systému pro všech-ny, důvod je pravděpodobně mnohem prostší.Canonical už přestává být tou malou, začínající fir-mou, ale nabývá na velikosti. Výsledky hospodařenísice nezveřejňuje, ale loni prý činily něco kolem 30milionů dolarů. Jak firma roste, mění se i úloha ře-ditele, kterému přibývá čím dál více administra-tivních záležitostí. To se pravděpodobněShuttleworthovi nelíbí a rád by zůstal blíže vývoji.Proto odstoupil z pozice CEO, kterou přenechalJane Silber. Ta pracuje v Canonicalu od jeho za-ložení za tu dobu vystřídala mnoho pozic, naposle-dy byla COO a ředitelem pro online služby. MarkShuttleworth bude nadále pracovat na pozici bližšívývoji Ubuntu. Konkrétně se chce věnovat designu,vztahům s partnery a zákazníkům. Více času byměl trávit s jednotlivými vývojářskými týmy, bu-dováním partnerství a získáváním odezvy od zá-kazníků. Tato personální změna by se neměla nijakprojevit na plánech a strategii firmy.Linus Torvalds slaví 40Zakladatel a tvůrce operačního systému Linuxoslavil 28. prosince 40. narozeniny. Ač je občan-stvím Fin, narodil se do rodiny, která patří ke švéd-sky mluvící menšině. Ještě před Linusem mělarodina slavné členy, jeho dědeček Ole byl noviná-řem a básníkem a jeho otec Nils byl ve Finsku vý-znamným představitelem komunistického hnutí.Operační systém Linux vytvořil jako svoji diplo-movou práci, když mu bylo 21 let. Od té doby sepočet vývojářů linuxového kernelu rozrostl na něko-

lik set, ale Linus si i nadále drží hlavní slovo. Mezi-tím s rodinou přesídlil do USA, kde momentálněžije v Portlandu (Oregon). Je zaměstnán v LinuxFoundation a jeho hlavní pracovní činností je i na-dále vývoj linuxového jádra.Novinky ze světa softwaru

KOffice 2.1Po půl roce od vydání první verze kancelářskéhobalíku KOffice, postavené na Qt4, vývojáři uvolni-li další verzi, která opravuje velké množství chyb,zlepšuje stabilitu a přináší nové funkce. Ačkoliv naKOffice pracuje mnohem méně vývojářů než naOpenOffice.org snaží se ze všech sil a balík můžemít zajímavou budoucnost. V současné době všakstále není vhodný k nasazení mezi masy uživatelů.Textový procesor KWord se dočkal nové imple-mentace tabulek a sledování změn v dokumentu.KSpread nepřináší žádné zásadní nové funkce, aleopravuje celou řadu chyb. V KPresenteru přibylonapříklad číslování slajdů. Projektový manažerKPlato má podporu pro různé manipulace se zdro-ji, měnami, typy prací. Karbon má nový frameworkpro moduly efektů SVG filtrů. Rastrový grafický edi-tor má novou sadu štětců. Výrazně zlepšena bylapodpora starých formátů MS Office DOC a PPT. Da-tabázový nástroj Kexi se bohužel do vydání 2.1 ne-vešel, protože ještě nebyl dokončen. Kivio, nástrojna kreslení diagramů bohužel ztratil svého správ-ce a jeho další budoucnost je nejistá.Na KOffice je založen i  prohlížeč dokumentů

pro platformu Maemo5, tedy například pro

Nokii N900.

Thunderbird 3Od vydání druhé verze populárního „pošťáka“ užuběhly skoro tři roky a s jeho vývojem to vypadalovšelijak. Krize po odchodu hlavních vývojářů vy-ústila ve vytvoření dceřiné společnosti MozillaMessaging, v které se mělo Thunderbirdu volnějidýchat. Až poté se daly věci do pohybu. A třetíverze přináší celou řadu novinek.Thunderbird převzal z webových prohlížečů zobrazenív kartách. Můžete v nich mít otevřeno několik e-mai-lů naráz a přepínat mezi nimi. Vylepšeno bylo vyhle-dání, které bylo doplněno o časovou osu. E-mailyjsou nově také indexovány, což se projeví na rych-losti vyhledávání. Pokud používáte více e-mailovýchúčtů, můžete je sjednotit pomocí chytrých složek.Namísto třech složek Doručená pošta tak budete mítjenom jednu. Vylepšena byla také správa vzhledůa doplňků. Jestliže používáte e-mailový klient Evolu-tion, určitě znáte Připomínku příloh, která vás upo-zorní na to, že máte k e-mailu připojit přílohu, pokudnarazí v textu na klíčové slovo. Nyní s touto vlastnos-tí přichází i Thunderbird s tím rozdílem, že na přílo-hu upozorňuje jak okamžitě po napsání klíčovéhoslova, tak při odeslání. Zlepšen byl také integrovanýfiltr nevyžádané pošty a ochrana proti phishingu.Změn je daleko více, přečíst si o nich můžete nastránkách projektu.

Thunderbird je přeložen do mnoha jazyků včetněčeštiny a slovenštiny a dostupné jsou instalačnísoubory pro Windows, MacOS X a Linux. Jelikož sejedná o open source, můžete si jej také sestavit zezdrojových kódů.Vývojáři X.org končí s  HALVypadá to, že brzo už se nebudeme v linuxovýchdistribucích setkávat s HAL, neboli hardware abs-traction layer (hardwarová abstraktní vrstva). Větši-na distribucí se jej již snaží nahradit něčím jiným,například v Ubuntu je to dvojce DeviceKit a udev,i když HAL je stále přítomný. V jarní verzi 10.04 byvšak měla být odstraněna úplně.Nyní se k tomuto kroku odhodlali i vývojáři X.orgu,X serveru, který využívají všechny linuxové dis-tribuce. Ten HAL využíval k takovým věcem jako au-tomatické nastavení rozlišení. Podle wiki stránekvývojářů by měl být veškerý kód závislý na HAL od-straněn a měl by být nahrazen platformně závislýmkódem. Vývojáře k tomu vedlo především to, že HALje již zastaralý a jeho vývoj byl zastaven.DSGUI 0.2V polovině tohoto roku byl zákonem spuštěn infor-mační systém datových schránek. Ačkoliv je ofici-ální řešení dostupné kromě Windows také prosystém Mac OS X a Linux, je závislé na propri-etárním 602XML Filler. Navíc verze pro Linux jevlastně jen verze pro Windows běžící za pomociWine. Navíc nemá 64bitovou verzi, což komplikujeběh na 64bitových systémech. Z tohoto důvoduvzniklo několik projektů, které se snaží vytvořitopen source nástroje pro přístup k  datovýmschránkám.

Jedním z nich je i projekt v rámci CZ.NIC Labs,v rámci něhož se vyvíjí multiplatformní open sour-ce aplikace pro přístup k datovým schránkám. Jepsána v Pythonu a využívá knihovnu GTK. Verze0.2 je stále ve fázi „technical preview“, která byjen měla demonstrovat možnosti knihovny dslib,takže by neměla být používána v ostrém provozu.Přibyla možnost správy více uživatelských účtů,podpora pro nastavení HTTPS proxy a stránkas informacemi o datové schránce. Podporovanýmisystémy jsou zatím Linux, Windows, Mac OS Xa FreeBSD.Další projekt, který má za cíl multiplatformní opensource řešení pro přístup k datovým schránkám,zastřešuje linuxový portál ABCLinuxu.cz a  ne-zisková organizace Liberix. Cílem je vytvořitplatformně nezávislé knihovny, které by poté bylomožné využít v různých aplikacích. Skrze Liberixje pořádána sbírka na odměnu, která se v případěúspěšného splnění úkolu rozdělí mezi členy rea-lizačního týmu. Momentálně se již vybralo téměř80 tisíc Kč.Novinky ze světa distribucí

Linux Mint 8 HelenaMěsíc po vydání Ubuntu se objevilo i osmé vydánídistribuce Linux Mint, která z něj vychází. S Ubun-tu je stále úzce spjato a dá se říci, že se jednáo  totožnou distribuci, která pouze přináší jinývzhled a snaží se o určitá vylepšení.Nový Linux Mint přináší lehce vylepšený vzhled.Stále si však drží zelený nádech a oproti Ubuntuse liší tím, že má pouze jeden panel místo dvou,což by mělo vyhovovat uživatelům Windows. Na-

Číslo 12/2009 4/75

www.openmagazin.cz

Líbí se vám openMagazin? Přispějte na jeho výrobu a propagaci –pošlete libovolnou částku na účet 2100055120/2010. Stav účtu simůžete zkontrolovat na této adrese.Peníze poslouží na pokrytí redakčních prací a propagaciopenMagazinu. Za podporu velmi děkujeme.Vaše otázky zodpovíme na adrese redakce@openmagazin.cz.

Číslo 12/2009 5/75

www.openmagazin.cz

bídku, kterou Mint taktéž řeší vlastním způsobem,je nyní možné konfigurovat. Software manager pro-dělal vizuální změny. Jedná se o vlastní aplikaci,která se však velmi podobá Synapticu. Vzhledzměnil také Update Manager. Aplikace UploadManager byla rozdělena do dvou aplikací, jednařeší přenos souborů po protokolech FTP, SFTP, SCPa druhá tyto služby zpřístupňuje z panelu. Vývojá-ři také své aplikace otevřeli ostatním distribucím.Byly odstraněny loga Linux Mintu a upraveny zá-vislosti tak, aby šly bez problémů nainstalovat doUbuntu.Linux Mint je k dispozici ve dvou edicích – Main Edi-tion, která má 688 MB, a Universal Edition, kterámá 1GB, obsahuje více softwaru a také českoua slovenskou lokalizaci. Více najdete v článku Re-cenze: Linux Mint 8 Helena.

Ulteo Open Virtual Desktop 2.0Poté, co byl Gaël Duval „odejit“ z  Mandrivy,společnosti, kterou založil, pustil se do dalšíhoprojektu – Ulteo. Původně se mělo jednat o dalšídistribuci, která měla uživatelům přinést maximálnípohodlí a prostě fungovat. Nakonec se ale z Ulteavyloupl projekt, který přináší zajímavé nápady napoli virtualizace systému a aplikací.Prvním veřejným počinem Ultea byl OpenOffice.orgv prohlížeči, z něhož se stal rázem jednoznačněnejpropracovanější online kancelářský balík. Potébyl prezentován celý linuxový operační systémv prohlížeči. Dále se začal projekt zaměřovat naspojení světů Linuxu a Windows.Nový Open Virtual Desktop přináší virtualizovanýdesktop, pomocí něhož lze spouštět jak aplikacepro Windows, tak pro Linux. Oproti minulé verzi

však uživatelé nemusí spouštět celý desktop, alekliknutím na odkaz v prohlížeči mohou spustitsamostatnou aplikaci. OVD 2 je k dispozici takésdílení adresářů pro snadnější spolupráci. Přidávápodporu pro Windows Server 2003 a dokáže běžetna EC2 od Amazonu. Ulteo OVD může být nain-stalováno na Ubuntu, Red Hat Enterprise Linux,CentOS a Fedoru. Lze také stáhnout kompletní in-stalaci, která již systém obsahuje (Ubuntu).Ulteo Open Virtual Desktop je open source

a  můžete si jej stáhnout a  vyzkoušet i  vy.

ÚvodNaše soukromí by mělo být chráněno listovnímtajemstvím, nicméně dnešní svět je plnývšemožných slídilů a  jiných záškodníků, takžekromě spoléhání se na psané právo je dobré pou-žívat i kryptografii. Ač to slovo zní hrozivě, šifrováníje snadné a dostupné i běžnému uživateli.OpenPGP (GPG) vs. S/MIMEOpenPGP a S/MIME jsou do jisté míry konkurenčnítechnologie. Oboje slouží k šifrování a podepisováníe-mailů, z bezpečnostního hlediska jsou srovnatelné– stojí na stejném šifrovacím algoritmu (RSA). V čemse ale liší, je způsob, jakým se ověřuje vlastník klíče.OpenPGP funguje na síťovém principu – jednodu-še si vytvoříte svůj klíč (resp. pár veřejného a sou-kromého klíče) a můžete šifrovat a podepisovat.Aby mohl někdo jiný váš podpis ověřit (věděl, žepatří vám), musíte mu nejdřív předem sdělit otisksvého klíče, což je náročné – musíte to totižprovést nějakou důvěryhodnou cestou (např. pře-dat na papíře při osobním setkání). Druhou možnos-tí je, že váš klíč podepíší vaši kamarádi a „zaručí“se za vás. Adresát pak uvidí, kdo váš klíč podepsal,a pokud těm lidem věří, bude věřit i vašemu pod-pisu – nemusíte se tedy setkávat osobně.

S/MIME (a obecně PKI) oproti tomu funguje na hi-erarchickém principu. Existují zde tzv. certifikačníautority (dále jen CA). Kořenové (nejvyšší) CA svýmpodpisem (certifikátem) ověřují podřízené CA a tyjednotlivé uživatele. Příjemce má ve svém e-mai-lovém klientovi nainstalované certifikáty autorit,kterým důvěřuje, což umožňuje bezpečnou komu-nikaci bez toho, aby bylo potřeba si předávat ve-řejné klíče osobně nebo se spoléhat na podpisykamarádů.S/MIME bývá někdy spojováno spíš se světem ko-merčního a uzavřeného softwaru, zatímco OpenP-GP se považuje za víc „open“. V obou případechse ale jedná o otevřené standardy a v obou přípa-dech existují jak otevřené, tak uzavřené imple-mentace: GnuPG (GPG), OpenSSL, GnuTLS, PGP…Tento článek se věnuje S/MIME, ale neznamená to,že by S/MIME byla jediná správná cesta – záleží nazpůsobu vaší práce, zda vám víc vyhovuje pavuči-na důvěry (WoT – Web of Trust) u PGP/GPG nebohierarchický systém s certifikačními autoritami.A v neposlední řadě také záleží na tom, jakou tech-nologii používají lidé, se kterými si budete dopi-sovat – výhodné je tak mít oboje.

Bezplatné certifikační autorityProvozovat certifikační autoritu něco stojí, a tak seani vydávání certifikátů neobejde bez placení(alespoň u těch CA, které jsou ve výchozí instala-ci prohlížečů a e-mailových klientů). Vedle tohozde existují i CA, které ověří vaši „totožnost“, a vy-dají vám certifikát bezplatně.Jako zástupce těchto certifikačních autorit jsem vy-bral CAcert.org a StartSSL. CAcert je zcela neko-merční a komunitní a její certifikáty používá např.poskytovatel IPv6 tunelů SixXS nebo nadace FSFe.U StartSSL si naopak časem můžete (ale nemusí-te) přikoupit placený certifikát, který bude důvě-ryhodný ve většině e-mailových klientů a takénabízí další zajímavé služby (DNS, OpenID).Vytvoření soukromého klíčea  požadavkuS/MIME stojí na asymetrické kryptografii – tedy šif-rování s dvojicí klíčů, soukromým a veřejným.V prvním kroku si tedy tuto dvojici klíčů vytvoříme– použijeme k tomu software OpenSSL, který naj-dete ve své linuxové distribuci.Nejprve si vyrobíme pomocný soubor s nastavením– šablonu – a pojmenujeme ho nastavení.txt:

Číslo 12/2009 6/75

www.openmagazin.cz

Bezplatné CA – nebojte se šifrovat s S/MIMEFrantišek Kučera

http://www.abclinuxu.cz/clanky/bezpecnost/bezplatne­ca­nebojte­se­sifrovat­s­s­mime

V dnešním praktickém návodu se naučíme šifrovat e-maily pomocí S/MIME. Zároveň je budeme moci i elektronicky podepisovat, což jevýhodné, protože e-mailové adresy jde jinak velice snadno podvrhnout a vydávat se za někoho jiného.

default_bits = 4096

distinguished_name = req_distinguished_name

prompt = no

[req_distinguished_name]

commonName = franta@example.com

Zadejte samozřejmě svoji e-mailovou adresu. Víceúdajů (země, organizace…) není potřeba uvádět –stejně by se ve vydaném certifikátu neobjevily – igno-rují se, protože je v našem případě nelze ověřit.Následujícím příkazem si vygenerujeme soukromýklíč a požadavek:openssl req ­new ­keyout klíč.pem ­out

požadavek.pem ­nodes ­config nastavení.txt

Soubor klíč.pem teď musíme střežit jako okov  hlavě, je to náš soukromý klíč a  díky volbě­nodes není ani chráněný heslem. Takový souborpatří na šifrovaný disk bezpečného počítače. Takémůžete volbu ­nodes vypustit – pak ale nezapo-meňte heslo. Soubor požadavek.pem je tzv. CSR,tedy požadavek na podepsání certifikátu. Obsahujenáš veřejný klíč a metadata (v našem případě jene-mailovou adresu). Oba soubory jsou v textovémPEM formátu – snadno se kopírují třeba přesschránku a můžete si je zálohovat vytištěním napapír (jsou v Base64 kódování).Získání certifikátuSoubor s CSR požadavkem vygenerovaný v před-chozím kroku teď předáme certifikační autoritě a tanám na základě něj vystaví certifikát. Před tím jepotřeba ověřit, že jsme majiteli dané e-mailové ad-resy – jinak byste si mohli vyžádat certifikáty pro

adresy cizích lidí, což by jistě nebylo dobré. Násle-dující podpis se liší podle zvolené CA – kterou sivyberete, je na vás.CAcert.orgPo nezbytné registraci a přihlášení klikneme v na-bídce na „Emailové účty“ a „Přidat“. Zadáme svo-ji e-mailovou adresu (stejnou jako v  CSR)a odešleme. Vzápětí nám přijde ověřovací e-mails odkazem – klikneme na něj a potvrdíme, že seskutečně jedná o náš e-mail.

Po ověření e-mailové adresy si můžeme požádato certifikát – klikneme na „Klientské certifikáty“a „Nový“. Zaškrtneme svoji e-mailovou adresua volbu „Show advanced options“. Do textovéhopole vložíme obsah souboru požadavek.pem a ode-šleme.

Číslo 12/2009 7/75

www.openmagazin.cz

CAcert.org nám obratem vygeneruje certifikát:

Máme klientský certifikát. Uložíme si ho včetněhlaviček (­­­­­BEGIN CERTIFICATE­­­­­ a ­­­­­END CERTIFICATE­­­­­) do souboru cer­

tifikát­cacert.pem.Klíč a certifikát můžeme zabalit do jednoho soubo-ru – k tomu slouží binární formát PKCS#12:openssl pkcs12 ­export ­in certifikát­

cacert.pem ­inkey klíč.pem ­out cacert.p12

Při vytváření tohoto „archivu“ budeme požádánio heslo, kterým bude chráněn. Textové PEM sou-bory s klíčem a certifikátem můžeme smazat (da-jí se v případě potřeby z PKCS#12 zase obnovit).StartSSLOpět se zaregistrujeme a přihlásíme. Poté klikne-me na „Validations Wizzard“ a vybereme „EmailAddress Validation“. Tentokrát nebudeme klikat naodkaz z e-mailu, ale opíšeme z něj kontrolní kóddo webového formuláře. Ověření dané adresy jeteď platné po dobu třiceti dnů – do té doby si mu-síme certifikát vyřídit, jinak je potřeba adresuznovu ověřit (na platnost certifikátu samozřejmětato lhůta nemá vliv).

Číslo 12/2009 8/75

www.openmagazin.cz

Číslo 12/2009 9/75

www.openmagazin.cz

Po ověření e-mailové adresy si můžeme požádato certifikát – klikneme na „Certificates Wizzard“a zvolíme „S/MIME and Authentication Certificate“.V případě klientských (S/MIME) certifikátů bohuželnemůžeme použít vlastní CSR a soukromý klíčz předchozího kroku. Ke generování klíče totiž do-chází ve webovém prohlížeči – jak praví jejich FAQ:Otázka: Can I  submit a  certificate request

(CSR) for client certificates (S/MIME)?

Odpověď: No. The client certificates (S/MI-

ME) are created by using the capabilities of

the browser. The private key and certificate

request are generated by either using the

<KEYGEN> tag (Firefox) or activeX control

(Internet Explorer). This is the most conveni-

ent way for the majority of users. The in-

stallation of the certificate is seamless and

doesn't require any special knowledge by the

user. For the security minded it's  important to

note that the private key is generated in

the browser and not at the server side!

Na jednu stranu je to pohodlnější způsob (nemu-síme si klíč s  požadavkem vytvářet ručněv příkazové řádce), na druhou stranu nemámesituaci tolik pod kontrolou (byť se klíč generujev prohlížeči, a ne na serveru) a nemůžeme si zvo-lit dlouhý klíč 4096, ale „jen“ 2048 (případně1024).Pokud ale žádáme o  serverový certifikát (prodoménu), můžeme vlastní CSR a vlastnoručně vy-tvořený klíč použít. U serverových certifikátů mů-žeme mít i délku 4096 bitů.

Číslo 12/2009 10/75

www.openmagazin.cz

Klientský (S/MIME) certifikát je teď včetně klíče na-instalován v našem webovém prohlížeči. Odtud siho vyexportujeme do souboru startssl.p12 – veFirefoxu pomocí Úpravy / Předvolby / Rozší­

řené / Šifrování / Certifikáty / Zálohovat.Zálohu jsme provedli ve formátu PKCS#12, což jebinární formát a v souboru je uložený jak soukro-mý klíč, tak certifikát (veřejný klíč).StartSSL nabízí vedle vydávání SSL certifikátů i ji-né zajímavé služby. Můžete si zde zdarma ak-tivovat OpenID, které pak bude: https://

vaše­jméno­či­přezdívka.startssl.com/ (pokudmáte svoji doménu nebo stabilní webovou adresu,doporučuji používat jako OpenID adresu je a naStartSSL pouze delegovat – budete na nich ne-závislí a můžete kdykoli svého OpenID poskytova-tele změnit). Ověřování pak probíhá (stejně jakopřihlašování k jiným službám StartSSL) přes klient-ský certifikát, takže při používání svého OpenIDani nebudete muset zadávat heslo. StartSSL dáleposkytuje DNS servery (můžete je používat prosvoji doménu, zatím je to beta).Nastavení e-mailového klientaBez ohledu na to, kterou CA jsme si vybrali, mámeteď jak soukromý klíč, tak podepsaný certifikátv jednom souboru – buď cacert.p12 nebo star­

tssl.p12. Teď je potřeba nainstalovat si do e-mai-lového klienta (zejména na straně příjemce)kořenový certifikát dané CA (získáme na jejichwebu) a importovat si svůj klíč a certifikát (PK-CS#12) do e-mailového klienta, ze kterého bude-me posílat podepsané e-maily a číst ty šifrované.ThunderbirdV Thunderbirdu si importujeme soubor *.p12 po-mocí Úpravy / Předvolby / Rozšířené / Cer­

tifikáty / Importovat. Budeme dotázání naheslo k *.p12 souboru a hlavní heslo k Thunderbi-rdu (pokud ho máme) – tím bude také náš certifikáta klíč chráněn. Podobným způsobem si importuje-me i kořenový certifikát dané CA.Takto potom vypadá podepsaná a zašifrovanázpráva v Thunderbirdu:

Výhodou oproti OpenPGP/GPG zde je, že není po-třeba doinstalovávat žádné rozšíření (Enigmail) –S/MIME je podporované ve výchozí instalaci Thun-derbirdu.KMailKMail obsahuje ve výchozí instalaci modulu jak proOpenPGP (GPG), tak pro S/MIME šifrování a pode-pisování. Ke správě klíčů a certifikátů v KDE slou-ží grafický nástroj Kleopatra, který je nadstavbounad gpgsm (GNU privacy guard – S/MIME version).Svůj klíč a certifikát si importujeme pomocí příkazu:gpgsm ­­import cacert.p12

Budeme dotázáni na heslo k PKCS#12 souborua potom na heslo, kterým bude soukromý klíčchráněn v rámci GPG systému (stejně jako u GPGjsou tyto klíče uloženy v adresáři ~/.gnupg)Dále je potřeba importovat kořenový certifikátdané CA a označit ho za důvěryhodný:# importujeme kořenový certifikát

gpgsm ­­import root.crt

# vypíšeme si veřejné klíče a zjistíme

otisk toho daného kořenového certifikátu

gpgsm ­k

# nepovinný komentář – pro pořádek

echo "# CAcert" >> ~/.gnupg/trustlist.txt

# otisk certifikátu + S (označíme danou CA

jako důvěryhodnou)

echo

"13:5C:EC:36:F4:9C:B8:E9:3B:1A:B2:70:CD:80:

88:46:76:CE:8F:33 S" >> ~/.gnupg/trust­

list.txt

# pošleme signál HUP gpg­agentovi, aby si

načetl změny

killall ­SIGHUP gpg­agent

V KMailu (Kontactu) si potom nastavíme klíč prodanou identitu (e-mailovou adresu odesílatele) v:Nastavení / Nastavit KMail / Identity /

Změnit / Šifrování (na stejném místě se na-stavují jak OpenPGP klíče, tak S/MIME).

Číslo 12/2009 11/75

www.openmagazin.cz

Takto potom vypadá podepsaná a zašifrovanázpráva v KMailu:

Na rozdíl od Thunderbirdu v KMailu nestačí zadatheslo ke „klíčence“ jen při spuštění e-mailovéhoklienta, KMail používá gpg-agenta a na heslo septá častěji (záleží na vašem nastavení).Serverové certifikátyTento článek se zabývá získáním certifikátu pro šif-rování a podepisování e-mailů, ovšem služeb těch-to CA můžete samozřejmě využít i pro získáníserverového certifikátu. Ten vám poslouží k zabez-pečení vašeho webového, poštovního, XMPP nebojiného serveru. Kontrola, zda jste oprávněni získat

certifikát pro danou doménu probíhá opět e-mai-lem – je potřeba mít přístup k adrese ve tvaruwebmaster@vaše­doména.cz.Je to bezpečné?Pokud identifikace uživatele spočívá jen v zasláníe-mailu a kliknutí na odkaz, lze samozřejmě namí-tat, že toto řešení není příliš bezpečné. Stejně takprosté stahování kořenového certifikátu CA z její-ho webu není optimální – cestou nám teoretickymohl někdo podstrčit jiný certifikát a my to nemá-me jak ověřit, protože neznáme otisky certifikátu.

Certifikát CA byste si tak měli stáhnout aspoň narůzných počítačích v různých sítí a zkontrolovat,zda je vždy stejný. V tomto případě má výhoduStartSSL, protože její komerční certifikáty jsouv běžných prohlížečích už nainstalované, a tak sijejí Class 1 certifikát můžete stáhnout po bez-pečném HTTPS. Jestliže máte pocit, že vám tatoúroveň zabezpečení nevyhovuje, stačí si poříditcertifikát od některé z komerčních CA. Nabídka jeopravdu široká – stačí, když se podíváte do svéhoe-mailového klienta nebo webového prohlížeče, ja-ké autority v něm jsou nainstalované jako důvě-ryhodné. Osobně si myslím, že mít podepsanýcertifikát od bezplatné CA je dobrou alternativouk samopodepsaným certifikátům – za nulové ná-klady přináší alespoň nějaké zvýšení důvě-ryhodnosti (jak velké, to nechám na vás).

Poslední verze (3.5), která vyšla 30. června minulého roku, přinesla spoustunovinek. Jak je poznat již z čísla 3.6, nyní se jedná o „desetinku“ přinášejícíjen drobná vylepšení. Každopádně si myslím, že některá z nich stojí za po-zornost.PersonasJedním z velkých taháků verze 3.6 jsou personalizované motivy vzhledu, tak-zvaná Personas. Původně byla vyvíjena zvlášť jako rozšíření a nyní se je Mo-zilla rozhodla začlenit do Firefoxu rovnou. O co jde? Nástrojové lišty jsouobvykle šedé, případně v některých tmavých tématech černé. Personasumožňuje dát jim na pozadí obrázek. Těžko říct, jak moc to může být uži-tečné, osobně si dovedu představit využití asi jen pro marketing a propaga-ci loga nebo firemních barev například v internetové kavárně či při OEMinstalaci počítače.V galerii již hotových stylů getpersonas.com jich najdete nepřeberné množ-ství od infantilních křiklavých obrázků až po decentní vzory.Nicméně, jak jsem již napsal, Personas mění pouze vzhled panelů nástrojů,stavového řádku a tabů (ty se chovají jako poloprůhledné), nikoli však již na-bídek a dalších prvků uživatelského rozhraní. Po rozkliknutí nějakého menutedy pocit grafického vyladění pravděpodobně rychle vyprchá… Nastavené Personas. Ještě se sluší podotknout, že Firefox není potřeba re-

startovat.

Číslo 12/2009 12/75

www.openmagazin.cz

Firefox 3.6 – rychlejší, opatrnější, barevnějšíJan Hrach

http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/firefox­3.6­rychlejsi­opatrnejsi­barevnejsi

Mozilla Firefox je nejpopulárnější linuxový prohlížeč a druhý nejpoužívanější prohlížeč vůbec. Stále probíhá jeho vývoj a co nevidět vyjdenová verze 3.6. Pojďte se podívat, zda přináší nějaké zajímavé změny.

Číslo 12/2009 13/75

www.openmagazin.cz

Několik různých Personas

Vzhled menu se nemění, takže příliš nezapadá…

Přehled otevřených panelůCtrl+Tab již pouze nepřeskakuje mezi otevřenými panely, ale zobrazí nabídkus jejich náhledy. Pokud jich je tolik, že se nevejdou na obrazovku, tlačítkem„Zobrazit všech n panelů“ se nabídka zvětší a mezi panely lze dokonce vy-hledávat. Podle mě velmi praktická funkce

Pozor! Pozor! Máte děravý plugin!Mozilla zjistila, že největší bezpečnostní hrozbu nepředstavují díryv samotném Firefoxu (jsou docela rychle opravovány), ale děravé zásuvnémoduly, které si aktualizaci řeší samy a mnohdy docela sporadicky. Uživate-

Číslo 12/2009 14/75

www.openmagazin.cz

lům bude při detekci neaktualizovaného pluginu vyjíždět varování. Zároveňsi můžete aktuálnost svých pluginů ověřit na mozilla.com/en-US/plugincheck.Bohužel například mplayerplug-in nezná. Nicméně u nás by měla být bez-pečnost pluginů řešena balíčkovacím systémem.Vylepšená podpora tagu videoDostáváme se již spíše ke kosmetickým vylepšením. Uživatel si může pře-hrávající se video vložené pomocí tagu video zvětšit na celou obrazovku.Bohužel se zdá, že Firefox zatím nepodporuje hardwarově akcelerovaný vý-stup, jako je například gl nebo xv u MPlayeru, a proto je přehrávání zvětšené-ho videa velmi trhané.Dále je možné u tagu video použít atribut poster a nastavit ho na cestuk obrázku, který se bude místo videa zobrazovat před jeho spuštěním.

Napovídání ve formulářových políchPokud začnete psát text do vstupního pole formuláře, které jste již dříve vy-plňovali, zobrazuje se nápověda nejen výrazů začínajících stejně, ale i ob-sahujících kousek dosud zadaného řetězce. Stejně to funguje i pro vyhledávacípolíčko. Drobnost, ale potěší.

Číslo 12/2009 15/75

www.openmagazin.cz

Rychlost a  paměťStalo se již tradicí, že v každé nové verzi slibuje Firefox ještě vyšší rychlosta nižší paměťovou náročnost. S pamětí musím souhlasit – verze 3.6 si na roz-díl od 3.5 vezme při desítkách otevřených panelů skutečně méně. Rychlostje u obou velmi podobná.MěřeníMěřil jsem na AMD Sempronu 3000+, Firefox měl vždy nový profil bez rozší-ření. Měřil jsem studený start, teplý start (data jsou v cache) a dobu vykres-lení jedné velmi košaté diskuze pod zápiskem Krokodýlí řeka.

Rychlost Firefoxů

ZávěrJe pěkné pozorovat, že Firefox se s každou další verzí zlepšuje. Náhledy připřepínání panelů, inteligentnější doplňování vstupních polí a další novinkyjsou vlastnosti, které jistě potěší. Přidejte pár rozšíření a máte dobrý prohlí-žeč. Jen ještě trochu srazit paměťovou náročnost, zejména při delším běhu…

Studený startTeplý startRenderování stránky

Firefox 3.5.610 s2 s21 s

Firefox 3.6b59,5 s2 s20,5 s

Těžké obdobíS Thunderbirdem to vypadalo jednu dobu skutečně neslavně. Krize po od-chodu hlavních vývojářů nakonec vyvrcholila založením Mozilla Messaging,která vzala vývoj Thunderbirdu pod svá křídla a vývoj se dal opět zvolna dopohybu. Opravdu zvolna, například první návrh na vylepšení GUI zazněl užpřed čtyřmi lety a implementace ve stabilní verzi se dočkal teprve nyní.Trojka přicházíUživatelé předchozích verzí, kteří volali hlavně po použitelném vyhledávání,se dočkali. A spolu s ním přišla spousta dalších velkých i menších novinek.Protože vyřizováním korespondence tráví uživatelé poměrně dost času, ho-dí se každé vylepšení.GUIZačneme s největším tahákem nového Thunderbirdu.Určitě si povšimněte panelů v horní části okna. Do nového panelu se dáotevřít téměř cokoliv – výpis složky, zpráva, vyhledávání. Ovšem bohužel neuž například okno pro psaní nové zprávy. Ale i tak tuto vlastnost určitě oceníhlavně ti, kteří si zvykli na panely ve webovém prohlížeči, a zatvrzelí odpůr-ci konceptu jedna aplikace – jedna plocha.Dále se přestěhovala tlačítka Odpovědět, Přeposlat, Smazat a další dočásti okna se zprávou. Osobně mi toto rozložení přijde logičtější, nicméněnení problém je vrátit zpět do horní lišty. Rovněž si všimněte hvězdičky ve-dle e-mailové adresy. Slouží k  rychlému přidání do kontaktů, případněk úpravě existujícího kontaktu.

Číslo 12/2009 16/75

www.openmagazin.cz

Pošťák Thunderbird II I .Jan Hrach

http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenze/postak­thunderbird­iii

Po dlouhé době a několika odkladech vyšla třetí verze populárního pošťáka: Mozilla Thunderbird 3. Přináší nové grafické rozhraní,vyhledávání a vylepšenou práci se složkami.

Číslo 12/2009 17/75

www.openmagazin.cz

Složky a  vše kolem nichPokud vyberete více zpráv nebo sbalené vlákno, zobrazí se vám rychlý přehled.

V minulých verzích Thunderbirdu se ve výpisu složek rozlišovaly pouze složky,ve kterých byly všechny zprávy přečtené, a ty, ve kterých byla nějaká ne-přečtená zpráva (ta se zobrazila tučně). Thunderbird 3 přidává třetí stav „při-šla nová zpráva a do složky jste se ještě nepodívali“. To je indikováno tučněa modře.

Tlačítko „archivovat“ vytvoří ve složce Archiv podsložku s číslem aktuálníhoroku a zprávu do ní přesune. Užitečné, pokud nechcete mít například v Do-ručených nepořádek.VyhledáváníPři prvním spuštění si Thunderbird vytvoří index, což může trvat poněkud déle,ale následné vyhledávání ve zprávách je bleskové. Při hledání si můžete na-stavit spoustu filtrů – zajímají vás zprávy, které přišly v říjnu 2009, jsou ve slož-ce AbcLinuxu, napsal je Robert Krátký a obsahují přílohu ve formátu PDF? Navícse při vyhledávání zobrazuje kalendář se statistikou, kolik odpovídajících zprávpřišlo ve kterém roce a měsíci. Vyhledané zprávy si můžete nechat zobrazitjako rychlý přehled (viz výše) nebo jako normální seznam

Číslo 12/2009 18/75

www.openmagazin.cz

Průvodce přidáním nového účtuZejména pro začátečníky je stresující, když si přidávají nový účet a nevědí, coje to ten SMTP server, POP3 a IMAP. Mozilla se chlubí novou vlastností – při při-dávání účtu stačí zadat jméno, e-mail a „heslo“ a Thunderbird se pak pokou-ší zbylé údaje uhádnout – například pro e-mail example@example.com sezkouší postupně připojit na smtp.example.com:25 pro SMTP,imap.example.com, mail.example.com, pop3.example.com a další „běžné tva-ry“. Osobně se mi takovéto věštění z křišťálové koule příliš nelíbí, zejména pro-tože se na vyvěštěné adresy budou posílat uživatelovy přihlašovací údaje.

Upozornění na nepřiložený souborKdyž Thunderbird detekuje ve zprávě nějaké slovo naznačující, že se v e-mai-lu mluví o příloze, zobrazí vám žlutou lištu s upozorněním, že pravděpodobněchcete přiložit soubor. Pokud nic nepřiložíte, zeptá se ještě jednou při odesílání.

Škálování obrázkůPokud mají vaši známí zlozvyk posílat e-mailem nezmenšené fotografie, urči-tě oceníte, že Thunderbird ty, které se nevejdou do okna, přeškáluje, takžepro rychlé prohlédnutí není třeba horizontálně rolovat nebo otevírat externíprohlížeč obrázků.ZávěremTřetí verzi používám už od bety a dosud jsem nenarazil na žádnou chybu.Možná trochu zamrzí absence integrované podpory GPG a kalendáře (je nutnénainstalovat rozšíření Enigmail a Lightning), jako mají například produktyz balíku Kontact. Nicméně pokud požadujete multiplatformního e-mailovéhoklienta, je pro vás Thunderbird již plnohodnotnou alternativou velkých balíků.

Netbooky i   nadále hýbaly světemLinuxuJestli něco v posledních letech zahýbalo světemdesktopového Linuxu, byly to netbooky. Microsoftna tomto trhu zaspal a speciálně upravené linuxovédistribuce byly instalovány na téměř všechny net-booky. Poté Microsoft získal agresivní cenovou po-litikou na trhu převahu, ale i tak někteří výrobcihlásí kolem 30 procent prodaných netbooků s Li-nuxem. Na nástup netbooků již zareagovaly všich-ni velcí linuxoví distributoři a každý z nich nabízínějakým způsobem upravenou verzi pro běh na po-čítačích s malou obrazovkou. Fenoménem v tétooblasti se však stal v roce 2009 Moblin.Tento projekt byl založen společností Intel za účelemvytvoření distribuce pro netbooky s procesoremAtom. Později přešla správa projektu pod Linux Foun-dation, aby byl dosaženo neutrality. Intel si však za-choval vůdčí roli ve vývoji. Moblin se vyznačuje nejenoptimalizací na procesor Atom, ale i originálním roz-hraním, které během roku převzaly všechny velkédistribuce. Moblin se v minulém roce dostal již doverze 2 a výrobci netbooků Foxconn, Acer a Dell ozná-mili, že budou přímo Moblin nebo ostatní distribuces jeho rozhraním instalovat na své netbooky.

Ubuntu Moblin Remix, zdroj blog.canonical. com

Číslo 12/2009 19/75

www.openmagazin.cz

Rok 2009 nejen s LinuxemJ iří Eischmann

http://www.linuxexpres.cz/rok­2009­nejen­s­linuxem

Rok 2009 byl plný událostí, které se přímo i nepřímo týkaly Linuxu a otevřeného softwaru. Netbooky i nadále hýbaly světem Linuxu stejnětak jako Linux ovlivňoval svět mobilních telefonů. OSS byl nasazován na úřadech po celé Evropě kromě České republiky. Nejeden z násse zapotil s grafickými kartami Intel a v neposlední řadě vyšlo mnoho distribucí obsahujících mimo jiné i stabilní a použitelné KDE

Číslo 12/2009 20/75

www.openmagazin.cz

Ke konci roku mělo podle předpovědí dojít k nástu-pu netbooků s procesory ARM, které by měly po-moci Linuxu mezi netbooky, ale kromě několikaprototypů a ohlášení zatím k ničemu nedošlo. Snadse dočkáme v roce 2010.Sun odkoupen firmou OracleNa jaře celý svět sledoval námluvy společnosti SunMicrosystems. Jelikož tato firma stojí také za celouřadou významných open source projektů sledovatsvět OSS tyto události s ještě větším zájmem. Sunsice držel velké množství zajímavých technologií,ale všeobecně se mělo za to, že je nedokázal dosta-tečně komerčně využít, proto se rozhodl hledatpartnera, kterému by se jeho technologie hodilydo portfolia. Jelikož Sun není žádným drobečkem,IT firem, které by ho mohly pohltit, mnoho nebylo.Už to vypadalo, že skončí v náručí IBM, ale námlu-vy na poslední chvíli ztroskotaly a Sun nakonecskončil v náručí Oracle, o kterém se původně spe-kulovalo, že chce Sun odkoupit společně s HP.V souvislosti s touto fúzí vyvstávají otázky, co se stanes jednotlivými open source projekty Sunu. Největšístrach má odborná veřejnost především o open sour-ce databázi MySQL, protože Oracle je největším pro-ducentem databázových produktů na světě a MySQLbyla pro jeho komerční produkty určitým konkurentem.Evropská komise si dokonce podmínila schválení fúzetím, že se Oracle zaváže k tomu, že vývoj MySQL ne-přidusí nebo neuzavře. Naopak budoucnost pod kříd-ly Oracle má Java, v které je vytvořena celá řadaaplikací této společnosti. Počítá se také s operačnímsystémem Solaris, který by měl společně s OracleEnterprise Linux vytvořit dvojici, schopnou nabídnoutzákazníkovi vše, co potřebuje. Zdá se, že ani vývojOpenOffice.org by neměl být výrazněji ohrožen.

Nasazování open source softwarev  EvropěNa začátku prosince jsme vás informovali o tom,že rozšíření OSS v evropských firmách a institucíchje větší než v Severní Americe. Potvrzovaly to i udá-losti v roce 2009. Španělský region Axarquia serozhodl nasadit ve svých organizacích open sour-ce software, který poběží na linuxové distribuciGuadalinex (derivát Ubuntu). Maďarská ekonomikaje na dně a veřejné finance předlužené, proto setamní vláda rozhodla podporovat nasazení OSS,což by mělo vést k úsporám. Kromě vyhrazenýchpeněz na OSS byly také zakázány jakékoliv pod-mínky, které by nasazení OSS znemožňovaly.Stejně jako maďarská vláda, i ta nová německá sev programovém prohlášení zavázala k prosazováníotevřených standardů a férovým podmínkám proOSS. Ve Švýcarsku vznikla skupina napříč politický-mi stranami, která prosazuje otevřené standardya OSS ve státní sféře. Jedním z cílů je vytvořit cent-rum, které by státním organizacím pomáhalo s pře-chodem na OSS. V Dánsku město Lyngby-Taarbækspustilo řetězovou reakci mezi dalšími městy v na-sazování kancelářského balíku OpenOffice.org.V roce 2008 na sebe upozornila Francie obřím pře-chodem četníků na linuxovou distribuci Ubuntua v minulém roce to bylo zase francouzské minis-terstvo obrany, které se rozhodlo nasadit e-mai-lového klienta Mozilla Thunderbird na 80 tisícpočítačů. Ministerstvo navíc zvažuje nasazeníOpenOffice.org a Linuxu.Nasazování OSS nezůstalo však pouze u veřejnéhosektoru. Obzvláště dobře si OSS, konkrétně Linux,vedl mezi burzovními společnostmi. Nejdříve se ně-mecká společnost Deutsche Borse Group pochlubi-

la novou burzovní platformou Xentra, postavenouna Linuxu, která je údajně nejrychlejší na světě.A  poté Londýnská akciová burza oznámila, žeopouští Windows, a přechází na řešení, postavenéna Linuxu, který dnes dominuje na světovýchburzách. Na Windows nyní běží pouze jedna vý-znamnější burza a i ta zvažuje přechod na Linux.Česká republika se zatím zdá býti vůči těmto trendůmrezistentní. Možná, že jsme oproti Švýcarsku, Dánsku,Německu a Francii dost bohatí na to, abychom nadopen source alternativami alespoň uvažovali. Nebona tom nejsme ještě tak špatně, abychom k tomu by-li donuceni jako Maďarsko. Dočkáme se v roce 2010v tomto směru nějakého průlomu?Linux na mobilechLinux potvrzuje, že je velmi univerzálním ope-račním systémem, a prosazuje se v další oblasti –mobilních telefonech a komunikátorech. Zde si hle-dá místo na slunci již několik let, ale rok 2009 bylz tohoto pohledu nejlepší a nabídl několik průlo-mových událostí.Na začátku roku Palm oznámil operační systémWebOS, postavený na Linuxu, který by měl po-hánět jeho chytré telefony. Palm dříve dominovaltrhu s PDA a komunikátory, ale v posledních letechúplně vyklidil pole. WebOS by měl být nový start.Společně s ním byl také oznámen nový telefonPalm Pre, který v  plné parádě demonstrovalmožnosti nového systému a byl mnoha recenzen-ty označen za „iPhonobijce“. Na konci roku Palmpředstavil další telefon – Pixi. A WebOS má nakro-čeno k tomu být významným hráčem na poli mo-bilních telefonů.

Číslo 12/2009 21/75

www.openmagazin.cz

V expanzi pokračoval také Google Android, který jetaktéž postavený na Linuxu. Na konci října vyšel veverzi 2 a  Google nezahálí také v  marketingua dojednává jeho instalaci na mobily mnoha výrob-ců. Ve třetím čtvrtletí roku 2009 měl Google Andro-id podíl na trhu s  chytrými telefony pouze 3,5procenta, ale podle agentury Gartner by měl mít v ro-ce 2012 druhý největší podíl za Symbianem, kterýby měl v dohledné době být taktéž open source.Zapomínat by se nemělo ani na LiMo, kterému vzaltrochu vítr z plachet právě Google Android, i takbychom ho ale na konci roku našli na více než 40typech chytrých telefonů.Posledním z řady linuxových řešení pro mobilní tele-fony je Maemo, za jehož vývojem stojí Nokia. Ta sicesází především na Symbian, ale Maemo nasazuje nasvé drahé komunikátory. Na podzim vyšlo Maemo 5a komunikátor Nokia N900, který tento operační sys-tém obsahuje a je mnohými recenzenty označovánza to nejlepší, co nyní trh s chytrými telefony nabízí.KDE konečně připravenoKDE 4.0 bylo vydáno přesně před dvěma lety, ale dopoužitelného stavu mělo ještě hodně daleko a vydo-bylo si pověst sice technologicky vyspělého, ale ne-vyzrálého prostředí. Ještě v distribučních vydáních napodzim roku 2008 strašilo uživatele nestabilitoua  menším množstvím funkcí, než měla verze 3.V jarních vydáních to však bylo mnohem lepší a o KDE4.3, které se nachází ve vydáních podzimních, už sedá říct, že je připraveno pro masové nasazení meziběžné uživatele. Z dozrání KDE těží distribuce, kteréstaví především na něm. Také díky němu mají uživa-telé podzimního openSUSE a Mandrivy jedno z nejpo-vedenějších vydání za poslední roky.

Uživatelem vyladěné KDE 4.3.2

KDE udělalo v roce 2009 také velký skok v loka-lizaci. Zatímco ještě na začátku roku čeští uživa-telé často naráželi na anglické texty, KDE 4.3 je natom s českými překlady mnohem lépe a anglickétexty jsou spíše výjimkou.Oblačno i   ve světě open sourceJedním z nejčastěji skloňovaných termínů byl v ro-ce 2009 cloud computing a tento trend se nevyhnulani open source softwaru. Za „cloud“ se považujeinternetová služba, která je, aniž by to uživatel po-cítil, provozována z velkého množství serverů.

Móda cloud computingu zasáhla svět open sourceze dvou stran. Na jedné straně to byl OSS, kterýzačal být využíván pro podporu cloud computingu,a na druhé straně to byly internetové služby, kte-ré linuxoví distributoři začali poskytovat svýmuživatelům. Nejaktivnější v tomto směru byl asitvůrce distribuce Ubuntu – Canonical. Ten společněs americkým online gigantem Amazonem vytvořiltechnologii pro budování a provoz cloudu. UbuntuEnterprise Cloud je určen pro tzv. soukromý cloudv rámci jedné společnosti a Amazon EC2 je naopakurčen pro službu, která bude zpracovávat poža-

Číslo 12/2009 22/75

www.openmagazin.cz

davky zvenčí. Obě technologie jsou součástípodzimního vydání Ubuntu Server. Linux v drtivévětšině případů využívá i Google, jehož služby ja-ko Gmail lze také označit za cloud.Móda „obláčkových služeb“ se nevyhnula ani linu-xovým distributorům. Jednou z prvních vlaštovekv této oblasti byla služba Ubuntu One, pomocí nížmohou uživatelé Ubuntu synchronizovat data, kontak-ty a poznámky mezi počítači. Základní verze je zdar-ma, za více místa se platí. Do budoucna by to mohlbýt další příjem do pokladen tvůrců distribucí.Neposedné ovladače od InteluSpolečnost Intel vyvíjí open source ovladače prosvoje grafické karty. Díky tomu jsou obsaženyv jádře a proto s jejich instalací a provozem nejsouzásadnější problémy. Minulý rok se však rozhodlivývojáři z Intelu ovladače kompletně přepsat. Nováarchitektura měla velké přísliby do budoucna, alemnoho uživatelů si kvůli tomu prožilo během mi-nulého roku peklo. Nejhorší byla situace na jaře, kdyvětšina distribucí přešla s novým jádrem na novéovladače, jejichž výkon byl opravdu špatný. Nejhůřez velkých distribucí asi dopadlo Ubuntu, které na-sadilo jádro 2.6.28, s nímž byly ovladače nejpoma-lejší. Není divu, že návod na instalaci novýchovladačů a jádra, který jsem napsal v recenzi naUbuntu 9.04, se setkal s takovým ohlasem. Ostat-ní velké distribuce jako například Mandriva, kterénasadily jádro 2.6.29, měly výkon s grafickými kar-tami Intel trochu lepší, ale stále daleko od ideálu.

Změna přišla až s podzimními vydáními distribucí,které již přinesly optimalizované ovladačes mnohem vyšším výkonem. Akcelerační architek-tura EXA byla nahrazená UXA. Ovladače využívajíKernel Mode Setting a Graphics Execution Manager.S největší pravděpodobností tak mají ovladače In-tel to nejhorší za sebou a nyní by se měli uživate-lé jen těšit z vyšší stability a výkonu.Problém s  datovými schránkamiV polovině minulého roku byly zákonem uvedenyv život tzv. datové schránky, které slouží k zasílánídokumentů orgány veřejné správy v elektronicképodobě. Jelikož se jedná o záležitost, která je provybrané subjekty povinnou, byla jednou z podmí-nek multiplatformnost řešení. Oficiální řešení zho-tovené firmou Software602 je však multiplatformnípouze v uvozovkách, protože verze 602XML Fillerpro Linux je vlastně jen verzí pro Windows běžícípomocí technologii Wine. Navíc je proprietární a ne-má 64bitovou verzi, což komplikuje provoz na 64bi-tových systémech.Proto se rozhodli vzít příznivci svobodného soft-ware řešení do vlastních rukou a vzniklo hned něko-lik projektů, které mají odstranit všechny vytýkanéproblémy. Jedno z  nich vzniklo v  CZ.NIC Labsa jmenuje se DSGUI. Na konci roku byla oznáme-na verze 0.2, která má zatím sloužit pouze jakoukázka. Další projekt organizuje nezisková organiza-ce na podporu svobodného softwaru Liberix a li-nuxový portál ABCLinuxu.cz. Tady si ještě budeme

muset na konkrétní výsledky počkat, ale na odmě-nu pro řešitele už se podařilo vybrat skoro 80 tisíckorun. Motivací není pouze přinést svobodné a sku-tečně multiplatformní řešení, ale také dokázat, žetoho lze dosáhnout s mnohem menšími prostředky,než které zaplatil stát.Pravidelná dávka distribučníchvydáníStejně jako každý rok i v roce 2009 se objevila ce-lá řada distribučních vydání a mnoho z nich jsmevám představili v recenzích:

• Slečno, chtěl bych vám ukázat nové open-SUSE 11.1

• OpenSolaris: Slunce, které svítí Linuxu do očí• Přehled aktuálních novinek ze světa Debianu• Greenie – pohled na slovenskou distribuci• Recenze: Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope• Recenze: Novinky v Mandriva Linuxu 2009.1• Salix OS – Parádní Slackware s Xfce• Recenze: Ubuntu 9.10 Karmic Koala• Obsáhlá recenze Mandriva Linuxu 2010.0• Recenze openSUSE 11.2• Recenze: Fedora 12 Constantine

Příručka během let od relativně skromných začát-ků nabobtnala a dnes využívá maximálního počtustran používaného pro knihy s brožovanou vazbou.Cca 430 stran nabitých kvalitními a ověřenýmiinformacemi, provázející čtenáře instalací, použí-váním i řešením mnoha případných potíží či zá-drhelů při správě a  provozu Mandriva Linuxu.Obsahuje také řadu odkazů na další dostupné infor-mace na internetu.Obsah knihy

• Úvodem (9 kapitol) – např. změny oproti před-chozím verzím, obsah Extra DVD.

• Před instalací (3 kapitoly) – systémové poža-davky, kooperace Linuxu s Windows.

• Instalujeme (25 kapitol) – probírá jednotlivékroky instalačního procesu, včetně varovánína možná úskalí.

• První start systému (10 kapitol) – co a pročudělat po dokončení instalace, návody na vy-užití bonusového Extra DVD.

• Základy práce v  Linuxu a  KDE4 (9 kapitol)– rozsáhlý popis možností nového grafickéhoprostředí a aplikací.

• Pracovní prostředí GNOME (6 kapitol) – po-pis pracovního prostředí GNOME a jeho na-tivních aplikací.

• Mandriva Linux na netbooku (5 kapitol) –probrána jsou "odlehčená" prostředí LXDE, Xf-ce, tipy a triky pro práci s netbooky.

• Vybrané linuxové aplikace (18 kapitol) –vedle výchozího OpenOffice.org či Firefoxu na-příklad i  Skype, digiKam, střih videav Avidemuxu, komprimační nástroje a další.

• Nastavení systému (31 kapitol) – podrobný po-pis možností Ovládacího centra a jeho modulů.

• Správa softwaru (16 kapitol) – to, v čem seasi z uživatelské stránky nejvíc odlišuje světLinuxu a Windows - pokud s Linuxem začíná-te – rozhodně přečíst.

• Základy práce v  příkazové řádce (12 kapitol)– grafické prostředí je volitelnou součástí systé-mu, vlastně ho vůbec nepotřebujete, nastíněnítoho, jak a co lze v příkazové řádce udělat.

• Praktické návody a  FAQ - obsahuje celkem41 „kapitol“ – velmi dobře zvolených krátkýchnávodů, triků či tipů.

• Odkazy a  zdroje informací (9 kapitol) - jakhledat, jak se ptát, kde jsou dostupné infor-mace v češtině atd.

• Literatura – obsahuje 21 odkazů na publikaces linuxovou tématikou, všechny v češtině, chcte-lise dozvědět o Linuxu něco víc, víte, kam zamířit.

• Seznam tabulek, Seznam obrázkůa  Rejstřík. – U rejstříku bych se rád pozastavil.Pokud ho příliš nevyužíváte, zkuste to změnit.Přestože obsah knihy je velmi podrobný, 21stran setříděných hesel ve dvou sloupcích vámpomůže najít přesně to, co hledáte.

Podrobnosti a   dojmyOd posledního vydání se změnilo mnohé. Někdejší pa-desátistránkový oddíl Základy práce v  Linuxu se roz-padl na tři o  celkovém rozsahu devadesáti stran(Základy práce v  Linuxu a  KDE 4, Pracovníprostředí GNOME a Mandriva Linux na netbooku,která probírá možnosti prostředí LXDE a Xfce). Část vě-novaná KDE 4 byla úplně přepracována, podrobně jevysvětlena práce s Plasmou, widgety a aktivitami.U všech prostředí jsou vysvětleny možnosti nastavení,uvedeny klíčové aplikace a mnoho dalšího.

Číslo 12/2009 23/75

www.openmagazin.cz

Mandriva Linux 2010 CZ – Instalačnía uživatelská příručkaHobil

http://www.linuxexpres.cz/knihy/mandriva­linux­2010­cz­instalacni­a­uzivatelska­prirucka

Distribuce Mandriva Linux vychází dvakrát ročně. Speciální české vydání tento cyklus kopíruje, avšak poslední verze (tedy 2009.1) nevyšla.Po jednom roce tedy máme k dispozici nové vydání, obsahující instalační DVD, bonusové dvouvrstvé DVD9 naplněné až po okraj dalšímsoftwarem a nástroji a – což nás v této chvíli zajímá především – příručku od pětičlenného autorského kolektivu vedeného Ivanem Bíbrem.

Číslo 12/2009 24/75

www.openmagazin.cz

Jestliže se jedna kapitola takto rozrostla, musel seprostor ubrat jinde. Kapitola Vybrané linuxovéaplikace prošla (dle mého názoru potřebnou)revizí – byly vypuštěny části týkající se různých uti-lit (kupříkladu Převod CD na MP3 nebo OGG),nebo systémových nastavení (Práce s  telefonempomocí Bluetooth). Podobné informace najdetebuď u příslušné „vybrané linuxové aplikace“, nebose probírá v části věnované Nastavení systému.Poinstalační nastavování Linuxu je to, co Mandrivuod jiných linuxových distribucí odlišuje nejvíc. Ovlá-dací centrum Mandriva Linuxu zastřešující více nežosmdesát nástrojů pro nastavení jednotlivých sou-částí systému či hardwaru. Jde o komplexní a vy-zrálý systém s minimem nedostatků. Právě těmtonástrojům se podrobně věnuje kapitola Nastavenísystému. Uživatel nemusí nic vědět o /etc a jinýchsystémových adresářích, ale pokud potřebuje

• nastavit grafickou či zvukovou kartu, 3D efek-ty, tiskárny, připojení k netu,

• spravovat uživatele či skupiny, síťové profily,disky a diskové oddíly,

• využívat sdílení dat a služeb v rámci sítě,• vytvořit a používat sdíleny disk,• provést základní nastavení některých serverů,• zajistit bezpečnost systému (firewall),

a mnoho dalších věcí...pomoc najde v Ovládacím centru. Informace, ná-vody k použití, tipy, triky – to vše je obsahem toho-to oddílu knihy.Další oddíl je věnovány Správě software. Zatím-co možnosti správy systému v Mandriva Linuxujsou srovnatelné s komfortem ve Windows, správa

softwaru možnosti, které znáte z Windows, vysokopřevyšuje. Popsána je jak filozofie celého systému,tak i jednotlivé kroky, které se před a při instalaciprogramů provádějí. V  souladu se zaměřenímMandrivy se nemusíte bát příkazového řádku (všeje možné naklikat), ale alternativní možnosti in-stalace v příkazovém řádku jsou popsány také.V oddílu Základy práce v  příkazovém řádkupřibyla kapitola Diagnostika systému. Dozvítese, jak v něm nastavit české prostředí, probrányjsou některé základní příkazy, připomenuta je prá-ce se správcem souborů Midnight Commander,práce s archivy a řada dalších postřehů.Část Praktické návody a  FAQ je opět o něco delšínež dříve. Z celé knihy, ale zejména z této kapitoly,je cítit, že autoři jsou úzce navázáni na komunitua internetové fórum uživatelů Mandriva Linuxu. Smys-luplné nebo často opakované dotazy uživatelů dis-kutované na fóru se díky tomu dostávají do knihya vy máte možnost využívat ověřené a funkční po-stupy pro řešení nejrůznějších potíží. Jen namátkou:Tvorba virtuální DVD mechaniky. Nastavení myši proleváky. Jak obnovit zavaděč Windows. Jak obnovitsmazané soubory. Popis adresářové struktury. Změ-na hesla uživatele root, nebo úvaha o licenční poli-tice (Kdy mohu používat programy i komerčně).Knize se zcela nevyhnul tiskařský šotek (zkomo-lený odkaz v rámečku na straně 255), nebo pře-klepy (chybně uvedený příkaz guzip (správně mábýt gunzip) na straně 340. Rovněž by byl užitečnýpopis významu ikon v aktualizačním dialogu (pro-bíráno na straně 298). To jsou ale drobnosti, kterécelkový vynikající dojem z publikace neruší.

Při čtení této příručky je zřejmé, že jde o vyzrálýprodukt s velmi vysokou užitnou hodnotou. Na svési přijdou jak noví uživatelé Mandriva Linuxu (proně jde bez přehánění o povinnou literaturu, kterájim ušetří jak nervy, tak i hodiny a hodiny práce),tak staří kozáci (zejména popis nových vlastnostív prostředích či aplikacích a některé vychytávky).Pokud si knihu koupíte na stránkách Liberixu,

podpoříte jeho konkrétní aktivity, mimojiné

rozvoj LinuxEXPRESu, jenž je ve správě Libe-

rixu. Utržené finance jdou na autorské hono-

ráře, překlady a  další zcela konkrétní aktivity.

Zcela nejdůležitější a nejcennější je na knize jejípraktičnost. Jsou v instalátoru Mandriva Linuxu chy-by? Ano, a zde se dozvíte jaké a jak je obejít/vyřešit.Začátečník bez těchto informací nemá šanci a zku-šený uživatel se zapotí. Co a proč instalovat. Dopo-ručované programy jsou ověřené, vybrané z mnohadostupných a autory vyzkoušených alternativ. Nic senezastírá, nic se nelakuje, ale jak věci jsou, tak seo nich píše. Informace jsou spolehlivé, proložené le-titými zkušenostmi a hlubokými znalostmi. Upřímnělituji, že jde jen o příručku „na půl roku“.O knizebrožovaná vazbaformát knihy: 167 mm x 225 mm432 stran černobílýchPřiložen 4 x DVD-ROMDatum vydání: listopad 2009Nakladatel: Computer PressDoporučená cena: 597 KčISBN: 978-80-251-2825-1EAN: 978-80-251-2825-1

Pár slov úvodemCo je vlastně synchronizace? Jde o proces, kdyprostřednictvím  nějakého serveru aktualizujete da-ta na svých počítačích. Představte si to v praxi.Upravujete nějaký dokument, který potom uložíte.Celý dokument nebo jen jeho změny se odešlou naserver a ten vydá pokyn, aby se data aktualizova-la i na dalších počítačích, které synchronizujete.Možná si říkáte, v čem je tento způsob lepší než tře-ba FTP? Největší výhoda je samozřejmě v automa-tizaci procesu. Například si stačí vybrat adresář,který chcete synchronizovat, a všechny další úko-ny už probíhají automaticky na pozadí běžné práce.Opravdu zdarma?Další dobrá otázka. Provoz datových center, kdejsou data umístěna, pochopitelně něco stojí, takproč by mi někdo poskytoval prostor na svých serve-rech zdarma? Každá synchronizační služba má větši-nou několik úrovní, přičemž ta základní je zdarmaa působí jako upoutávka na komerční tarify. Zdar-ma dostanete nejčastěji 1-2 GB úložného prostoru.Uživatelé, kteří se s podobnými službami teprveseznamují, se často obávají o bezpečnost svýchdat. V současné době je na tom většina služeb

s bezpečností celkem dobře. Vaše data jsou naserveru umístěna šifrovaně, takže se nebojte, žeby admin zaháněl nudu čtením vaší koresponden-ce. Bez hesla se k datům nikdo (včetně provozova-tele) nedostane. Navíc nejsou data umístěnafyzicky na jednom místě, ale kus je tam, kousekzase jinde. Z toho plyne ještě větší bezpečnost.Šifrování dat během přenosu z vašeho počítače naserver je také téměř samozřejmost.Jděte na to multiplatformněMultiplatformnost je u synchronizačních nástrojůdocela podstatná. Určitě se nebudete chtítomezovat pouze na synchronizaci linuxových dis-tribucí, ale budete požadovat propojení napříklads Windows stanicí a podobně. A proto jsou čtyřiz pěti nástrojů v tomto článku multiplatformní,alespoň v tom smyslu, že je můžete provozovat natřech nejběžnějších systémech dneška. Ale teď užse pojďme podívat na jednotlivé služby.DropboxDropbox je z našeho výběru zřejmě nejznámějšía nejoblíbenější. Sází na jednoduchost, nechlubíse hromadou funkcí, ale ty co má, zvládá skvěle.Příjemná je hlavně integrace do souborového správ-ce Nautilu. V domovském adresáři se vytvoří ad-

resář Dropbox, se kterým pracujete jakos jakýmkoliv jiným adresářem, o samotné přeno-sy na server se na pozadí stará démon Dropboxu,takže s tím nemusíte mít starosti.Hlavní výhodou integrace do prostředí je to, že s ob-sahem na svém úložišti můžete manipulovat pomo-cí jakéhokoliv správce souborů. Adresářům lzesnadno nastavit sdílení s ostatními uživateli Drop-boxu, a pokud chcete poskytnout nějaký soubori někomu, kdo Dropbox nemá, tak ho přesuňte doadresáře public a poté si nechte vygenerovat odkazke stažení, přes který ho může stáhnout kdokoliv.Dropbox působí tak trochu i jako zálohovací ná-stroj, a  to proto, že na serveru jsou umístěnyi předchozí verze daného souboru. Takže pokudněco omylem smažete a uložíte, nemusíte sestrachovat. Přes webové rozhraní, které je mimo-chodem také povedené, můžete ve staršíchverzích souborů listovat. Verze zdarma nabízí 2 GBúložného prostoru a dále jsou k dispozici variantys 50 GB (9,99 $ měsíčně) a 100 GB (19,99 $ mě-síčně). Na stránkách Dropbox.com naleznete při-pravené balíčky pro Ubuntu a Fedoru.

Číslo 12/2009 25/75

www.openmagazin.cz

Synchronizujte a sdílejte data: Zdarma a jednodušeRoman Bořánek

http://www.linuxexpres.cz/software/synchronizace­a­sdileni­dat­zdarma­a­jednoduse

Dnes je naprosto běžné, že má někdo více počítačů. Jeden používá doma pro zábavu, druhý jako přenosnou pracovní stanici a tak podobně.Problém nastává, když máte část dat tam a část zase onde. Pět nástrojů, které si dnes představíme, by vás tohoto problému mohlo zbavit.

Číslo 12/2009 26/75

www.openmagazin.cz

Dropbox: V  nastavení opravdu není co pokazit

Dropbox: Webové rozhraní za jedna

Box.netTato služba z našeho souhrnu tak trochu vybočuje.Jedná se spíše o nástroj ke kolektivní práci než k syn-chronizaci souborů na desktopu. Po přihlášení dowebového rozhraní vám možná bude připomínatGoogle Docs. Box.net obsahuje i jednoduchý editortextových dokumentů, ten ale pracuje s vlastnímformátem a nepodporuje populární DOC nebo ODF.Ale není to tak jednoznačné, díky otevřenému APIlze k Box.net připojit další známé služby, nebonaopak Box.net připojit k  jiné službě. Takže na-příklad editaci některého toho ODF dokumentu mů-žete vyřešit přes propojení s  webovýmkancelářským balíkem Zoho.com. Mezi další spolu-pracující služby patří například Twitter, Linked.ina mnoho dalších, takže je určitě z čeho vybírat.Síla „boxíku“ spočívá hlavně ve sdílení dat s ostat-ními uživateli, nastavování různých práv a právěpropojením s dalšími službami. Trochu překvapí, žeBox.net vlastně ani nemá desktopového klienta.Vše je řešeno pomocí prostého připojení k WebDAV(HTTPS) serveru. Není to tak pohodlné řešení jakou klienta psaného na míru, ale nespornou výhodouje, že k  WebDAV se můžete připojit praktickyodkudkoliv a nejste omezováni systémem počítače.V základní verzi získáte 1 GB prostoru, ale velikostsouboru je bohužel omezena na 30 MB. 5 GBúložiště si můžete objednat za 9,95 $ měsíčně a 10GB za 15 $ měsíčně. S přechodem na placenouverzi nesouvisí jen kapacita úložiště, ale i další vý-hody. Na ty už se ale podívejte přímo na Box.net.

Box.net: Připojení k  WebDAV serveru

Box.net: Zde je webové rozhraní primárnímprostředím

Číslo 12/2009 27/75

www.openmagazin.cz

Ubuntu OneO Ubuntu One se v posledních měsících napsalo hodně.Nejdříve bylo jen v testovacím programu na pozvání,ale s verzí Ubuntu 9.10 Karmic Koala se dostalo do kaž-dého Ubuntu. Ubuntu One se velmi inspiruje Dropbo-xem, systém práce s ním je skoro stejný, stejně jakokapacita vašeho úložiště, tedy 2 GB. Nevýhodou je aleškála počítačů, kam můžete Ubuntu One nasadit. Jakojediné z našeho výběru není multiplatformní a fungujedokonce jen na Ubuntu, uživatelé ostatních linuxovýchdistribucí mají také smůlu. Integrace do Ubuntu a ori-entace na jediný systém ale přináší i některé výhody.Například synchronizaci poznámek programu Tomboy.A do budoucna v plánu spolupráce s dalšími aplikace-mi, v čemž vidím slušný potenciál.Placená verze s 50 GB prostoru stojí stejně jakou Dropboxu 10 $ za měsíc. Webové rozhraní jecelkem dobré a přívětivé, ale myslím si, že Dropboxje v tomto směru o krok napřed. Takže Dropbox, ne-bo Ubuntu One? Pokud chcete synchronizovat pou-ze počítače s Ubuntu, klidně využijte předinstalovanéUbuntu One. Pokud ale budete požadovat synchro-nizaci i mezi dalšími distribucemi nebo Windows,Dropboxu se nevyhnete.

Ubuntu One: Webrozhraní by slušelo více možností

WualaWuala je multiplatformní díky Javě, takžes  dostupností byste neměli mít sebemenšíproblém. V bezplatném programu se můžete těšitna 1 GB úložiště, ale pro běžného uživatele by semohl hodit i program s 10 GB, za který ročně za-platíte jen 25 dolarů. Wuala bohužel nemá webovérozhraní, ale to desktopové se povedlo, je ideálnímkompromisem mezi množstvím funkcí a přehlednos-tí. Ve Wuala síti můžete navíc vytvářet skupiny,přidávat uživatele nebo psát komentáře, takže setak trochu jedná i o sociální síť. Možná by se dalasrovnávat s Opera Unite. Je škoda, že s obsahemvašeho úložiště lze pracovat pouze skrze aplikaci,s integrací do systému nepočítejte.

Wuala: Schopný a  přitom přehlednýUbuntu One: Bezchybná integrace do systému

Číslo 12/2009 28/75

www.openmagazin.cz

Wuala: Sociální funkce

SpiderOakSpiderOak nabízí 2 GB prostoru zdarma a také celkemvýhodný placený program. Za 10 $ měsíčně dostane-te 100 GB pro své soubory. Ze všech nástrojů před-stavených v tomto článku zřejmě vede v možnostechkonfigurace. Mimo synchronizace adresářůmůžetevyužít i zálohování. U obou činností lze přesně na-stavit, kdy se mají dané úlohy provádět. Možnosti jsouopravdu rozsáhlé, včetně všemožných statistik, grafustavu sítě apod. Mnoho uživatelů jistě potěší, že mů-žete synchronizovat jakoukoliv složku ve svém počí-tači, nejen jednu konkrétní, jako je tomu třebau Dropboxu. Šikovné je také filtrování souborů. To zna-mená, že můžete definovat určité soubory, třeba pod-le typu, které se nemají synchronizovat. Tím můžetezamezit nechtěným přenosům dat. Stahovat můžetebalíčky pro Debian, Ubuntu, Fedoru, SuSE a Slackware.

SpiderOak: Přehledné info o  zálohování a  synchro-nizaci

SpiderOak: Webové rozhraní umožňuje pouzestahování souborů

Kterou službu zvolit?Asi jste z článku již poznali, že technických rozdí-lů mezi službami moc není. Jedna poskytuje 1 GBúložného prostoru, další 2GB, ale to není tak pod-statné. Stejně tak si všechny dobře vedou v bez-pečnosti, spolehlivosti a  umí synchronizacia sdílení. Takže podle čeho vybírat? Hlavní roli zřej-mě bude hrát uživatelská přívětivost rozhraní,někomu vyhovuje krásně jednoduché řešení jakoDropbox, další uživatel si bude chtít hrát se Spide-rOakem. Takže poslední otázku nechám nezodpo-vězenou, ať si ji zodpoví každý sám. Doufám, ževám v tom tento článek pomůže.

SMPlayer je napsán nad knihovnami Qt a pravdě-podobně jej najdete v repozitářích vaší distribuce.Je k dispozici i verze pro Windows. Snadno zapadnedo většiny pracovních prostředí. Dokáže přehrátprakticky cokoliv a navíc má velmi pohodlné ovlá-dání se spoustou možností. O podstatné částiz nich nepochybně řada lidí vůbec nebude tušit,že existují, natož že by je vůbec mohli potřebovat.

Asi nejběžnější použití SMPlayeru: přehrávání videa

Pokud vás zajímají detailní informace o právě pře-hrávaném souboru a multimediálním systému vaše-ho počítače, klikněte na modrou ikonku sesympolem i (případně použijte klávesovou zkratku[Ctrl + i]). Pro zájemce jsou k dispozici i podrobnélogy (nabídka Možnosti | Zobrazit logy).

Informace o  přehrávaném souboru

Patříte-li mezi lidi, kteří si rádi hrají s ekvalizéry,SMPlayer nabízí audio i video ekvalizér. Programtaké obsahuje experimentální podporu pro DVDmenu, která někdy funguje skvěle, občas vůbec,ale obecně je na tom, myslím, docela dobře (menuNavigace). Stačí pak prostě otevřít DVD z me-chaniky nebo adresáře (nabídka Otevřít).

Vyvážení audia (nabídka Audio | Ekvalizér)

Výchozí nastavení ([Ctrl + p], menu Možnosti |Nastavení) bude asi většině uživatelů vyhovovat.Obvykle je potřeba udělat jedinou změnu, a sicezměnit výchozí kódování titulků na středoevropskéWindows CP-1250 (Nastavení | Titulky), jinak sepravděpodobně dočkáte velmi podivné diakritiky.Pokud jste měnili zvukový nebo video systém vaše-ho počítače, možná bude v SMPlayeru potřeba zvo-

Číslo 12/2009 29/75

www.openmagazin.cz

SMPlayer: přehrávač videa pro každý denVojtěch Zeisek

http://www.linuxexpres.cz/software/smplayer­prehravac­videa­pro­kazdy­den

MPlayer je bezesporu jedním z nejlepších multimediálních přehrávačů známý především tím, že přehraje prakticky cokoliv na praktickyčemkoliv. Na druhou stranu spoustu lidí odrazuje to, že hodně jeho voleb je přístupných jen skrz příkazovou řádku. Ani výchozí grafickérozhraní není úplně dokonalé. Proto vznikla spousta programů, sloužících jako grafické rozhraní nad MPlayerem. Mezi nimi zaujímá jednuz čelních příček SMPlayer.

Číslo 12/2009 30/75

www.openmagazin.cz

lit nový (Nastavení | Obecné). Po chvilce zkou-šení se vám určitě podaří vybrat ten správný. Vevýchozím nastavení bývá vše vyvážené a funkční,ale občas je v případě potíží nutné něco změnit.

Jednoduché a  přehledné nastavení SMPlayeru

Přehráváte-li video, SMPlayer v daném adresáři au-tomaticky hledá soubory s titulky obsahující názevvideo souboru. Pokud je nenajde, můžete je zvolitručně (nabídka Titulky | Načíst). V  nabídceTitulky s nimi lze provádět spoustu dalších ope-rací, jako třeba změny velikosti, pozice, zpožděnínebo naopak zrychlení apod. Navíc umožňuje hle-dat pro daný soubor titulky na OpenSubtitles (ta-to možnost mi ale nikdy příliš nefungovala).Velmi široké možnosti jsou i v nabídkách Audioa Video. U audia můžete měnit např. zpoždění ne-bo zrychlení oproti videu, vybírat jednotlivé kaná-ly (máte-li multikanálový vstup) nebo používat

softwarové filtry. U videa můžete měnit velikosta poměr stran (někdy je špatně detekován), oto-čení a převrácení obrazu, jeho rychlost nebo tře-ba také používat nejrůznější softwarové filtry.Zvolíte-li Video | Náhled..., SMPlayer vytvoří sériisnímků, které vám dávají představu o celém videu.Klávesou [s] můžete sejmout snímek obrazovky,který se ve výchozím stavu ukládá do skrytého ad-resáře .config/smplayer ve vašem domovskémadresáři. To můžete změnit v nastavení v sekcíchObecné (Kam se mají ukládat obrázky?) a Titulky(Chcete titulky ve snímcích obrazovky?).

Náhled prohlíženého videa

SMPlayer nabízí i  poměrně rozsáhlou nabídkuOtevřít, kde najdete soubory, adresáře, playlisty,URL, DVD (z  mechaniky i  adresáře), hudebnía video CD, TV i rádio. Přehráváte-li SMPlayeremvíce souborů (např. adresář s hudbou), bude sevám hodit playlist ([Ctrl + l]). Zobrazí se v plovou-cím okně mimo hlavní okno SMPlayeru, ale pokudho chytnete myší a upustíte nad SMPlayerem,

stane se jeho součástí. Můžete do něj načítatuložené playlisty (soubory m3u) nebo naopak z nějmůžete ukládat seznam souborů jako playlist. Po-mocí tlačítek ve spodní části okna lze provádětběžné operace jako přidávání, odebírání, změnypořadí, náhodné přehrávání, opakování apod.Ikonka úplně vpravo nastavuje obecné vlastnostiplaylistu. Za zmínku stojí možnost rekurzivníhoprohledávání adresářů (tj. včetně všech podad-resářů) při přidávání souborů.

Playlist při přehrávání hudebních souborů

SMPlayer se snaží převzít nastavení vzhledu Qt,které nalezne v systému, aby vzhledem zapadlmezi ostatní aplikace, ale ne vždy se mu to poda-

Číslo 12/2009 31/75

www.openmagazin.cz

ří. Proto je k dispozici celá řada témat vzhledu. Prominimalisty je tu skutečně minimální režim, kdynení kromě přehrávaného videa vidět nic (nabídkaVideo | Kompaktní mód, [Ctrl + c]). Pro ostatnítu jsou motivy vzhledu (v Nastavení | Rozhraní).Ty někdy bývají v samostatném balíčku. Můžetenezávisle nastavit sadu ikon, styl (vzhled ovláda-cích prvků - v podstatě jde o běžně dostupné Qtstyly) a GUI (výchozí, minimalistické nebo něcomezi). Nakonec si jistě vybere každý a SMPlayer,ač postavený nad Qt, může být prakticky k nero-zeznání od GTK aplikací.

Minimalistické zobrazení, veškeré nabídky se vy-volávají kliknutím pravým tlačítkem myši na ob-razovku

Nutno podotknout, že SMPlayer nepracuje s hu-debními kolekcemi (ve stylu např. Amaroku), aleto ostatně ani není jeho cílem. Asi se to trochu li-ší mezi distribucemi, ale SMPlayer zobrazuje ikonkuv systémové části panelu, kam se někdy po skon-čení přehrávání schová anebo startuje rovnouschován v panelu. Nevidíte-li jej po startu, hledej-te mezi ostatními systémovými ikonkami. Osobněpovažuji SMPlayer za vůbec nejlepší univerzálnívideo přehrávač a jeho vyzkoušení mohu vřele do-poručit.

Vzhled hlavního okna SMPlayeru se stylem ovládacích prvků Oxygen a  ikonkami Panther

SeznámeníRozšíření pro Chrome jsou dostupné až pro jehočtvrtou verzi, která je v tuto chvíli prozatím v be-ta stádiu. Donedávna byla rozšíření dostupná pou-ze přes neoficiální stránky, největší oblibě se těšilaasi ChromeExtensions.org, ale nyní už je v provo-zu oficiální katalog Googlu, také v  beta verzi.Nicméně na obsáhlosti to není znát, počet rozší-ření už překročil první tisícovku, takže si určitě kaž-dý najde svoje. A dá se předpokládat, že budouhojně přibývat další.

Google Chrome

Měl by se Firefox bát?Odpovím stručně: Měl. Google Chrome je v sou-časné době jasně nejrychlejší prohlížeč a Firefoxmu nemůže konkurovat, ať už rychlostí rozhranínebo načítání stránek. A nemalá skupina „Firefo-xáků“ už o Chrome uvažovala, ale prozatím je u Fi-refoxu držela především jejich oblíbená rozšíření.Takzvaná killer rozšíření se ale začínají objevovatuž i pro Chrome, takže přechod z Firefoxu nebudetak bolestný.A jak se liší samotný princip rozšíření? Na rozdíl odFirefoxu, kde se rozšíření integrují přímo, se u Chro-me jedná pouze o jakousi nadstavbu na základěklasických webových technologií – HTML, CSSa JavaScriptu. S tím souvisí další věc, kvůli aktiva-ci nebo deaktivaci rozšíření nemusíte restartovatprohlížeč. Samotná instalace probíhá stejně, nawebu si vyhlídnete rozšíření, kliknete na Install(instalovat), toť vše. U aktualizací rozšíření je situa-ce jiná. Firefox se uživatele ptá a Google Chromesi poradí sám, aktualizuje na pozadí.

Správce rozšíření

Služby GoogluU prohlížeče od Googlu se dá očekávat, že se hobude snažit co nejvíce prošpikovat svými služba-mi. To platí i pro rozšíření, některá vyvíjí samotnýGoogle, ale mnoho dalších i fanoušci. Nejvíce ob-líbené jsou hlavně notifikátory, dalo by se říciprosté ikonky, které vás informují o stavu vašehoúčtu, nově příchozích zprávách a tak podobně.O Gmail se stará Google Mail Checker, o RSS Go-ogle Reader Notifier, Google Voice Notifer spolu-pracuje s  vaším mobilním telefonem a  svého

Číslo 12/2009 32/75

www.openmagazin.cz

Rozšíření pro Google ChromeRoman Bořánek

http://www.linuxexpres.cz/software/rozsireni­pro­google­chrome

Při svém uvedení byl Chrome považován za velmi jednoduchý, rychlý a možná i tak trochu hloupý prohlížeč. To se ale postupně mění.Chrome sice pořád v základním sestavení zůstává jednoduchý a nenáročný, ale funkce si nově můžete přidávat pomocí rozšíření, podobnějako je tomu třeba u Firefoxu.

Číslo 12/2009 33/75

www.openmagazin.cz

rozšíření se dočkala už i horká novinka posledníchměsíců – Google Wave. Tato rozšíření je možno na-hradit jedním jediným s názvem One Number.Rozšíření pro Google Talk se ukázalo být celkemnepoužitelné, protože při každém schování okénkase vše dostane do základního stavu. Nápad dob-rý, ale provedení zatím dost pokulhává. Šikovné jei rozšíření gPDF, které otevírá všechny PDF soubo-ry přímo přes Google Docs. To se hodí, napříkladpokud nosíte prohlížeč s sebou na USB klíčencenebo jste na počítači, kde nemáte práva k instala-ci prohlížeče PDF souborů.

One Number: Notifikace o  všech službách Googlupěkně pohromadě

Sociální sítěS doplňky určenými pro sociální sítě se doslova roz-trhl pytel. Jen na oficiálních stránkách jich najdetedesítky a vede samozřejmě Facebook a Twitter. ProFacebook zde najdete spoustu modifikací, které urči-tým způsobem upravují rozhraní nebo "opravují"chyby Facebooku. Nutno podotknout, že ve většiněpřípadů je to jako z bláta do louže. Ale každý má-me jiný vkus, tak se vám možná nějaká modifikacezalíbí. Zajímavější určitě bude samotný klient proFacebook. Za zmínku stojí dva. Prvním je Facebook

for Google Chrome, který zobrazuje Facebook v od-lehčeném rozhraní zvaném Lite. Druhý s opravduvýstižným názvem Facebook pracuje s rozhranímpro chytré mobilní telefony. Dají se používat, ale napokročilejšího klienta, který na to půjde od píky, siještě budeme muset počkat.U Twitteru je situace lepší, všechna rozšíření se vel-mi podobají TwitterFoxu/Echofonu. Ale Twitter jetak jednoduchá služba, tak jaké novoty vymýšlet?Jako nejpovedenější se mi jeví Metrist, a to hlavněpo designové stránce. Ten ale neumí automatickyzkracovat odkazy, pokud je to pro vás problém, do-poručím vám spíše Chromed Bird nebo Tweetings.U nich si můžete vybrat ze třech služeb pro zkra-cování odkazů, v základním nastavení je to bit.ly,které je z nich i nejznámější.

Metrist: Hezký design především

Killer rozšířeníO killer rozšířeních už jsem se zmínil výše, teď sitedy představíme některá konkrétní, která se uždostala z  Firefoxu i  na Chrome. Programátorya designery webových stránek jistě potěší Firebug.Jedná se sice o osekanou verzi s přívlastkem Lite,ale stále je to velice schopný nástroj, který byvětšině uživatelů měl stačit. Další rozšíření přidávávelmi oblíbená gesta myši, bez kterých si kdejakýuživatel už nedokáže představit práci s prohlíže-čem. Rozšíření se jmenuje Mouse Stroke. Povedlse i Speed Dial, který určitě překonává ten z Fire-foxu a možná i originál z Opery. Vypadá opravduhezky a dobře se s ním pracuje. Oněch alternativk rozšířením z Firefoxu je samozřejmě mnohemvíce, dalo by se říct, že absolutní většina rozšířenípro Chrome z nich nějakým způsobem čerpá. Dnesuž je celkem pravděpodobné, že pro své oblíbenérozšíření najdete alternativu určenou pro Chrome.Ale všechno chce čas, takže se většinou budetemuset spokojit s menšími možnostmi konfigurace.SynchronizaceO Xmarks už jsme psali v článku o rozšířeních proFirefox, takže to není jen záležitost Chrome. Ná-strojů pro synchronizaci záložek a hesel je tu více,ale Xmarks vyniká tím, že podporuje čtyři známéprohlížeče. Jedná se právě o Chrome, Firefox, alei Safari nebo Internet Explorer. Záložky lze pro-cházet i přes webové rozhraní na Xmarks.com. Mi-mochodem, Chrome už také nabízí vlastnísynchronizaci dostupnou hned v základním sesta-vení prohlížeče (opět pouze verze 4). Tam ale ne-platí ta výhoda, kterou jsem vyzdvihl u Xmarks,protože tento způsob synchronizace lze použít pou-ze pro Chrome. Pokud vám to ale nevadí, můžeteho klidně využít, k přihlášení použijete klasickysvůj účet na Googlu.

Číslo 12/2009 34/75

www.openmagazin.cz

Má Chrome budoucnost?Většina rozšíření je velmi jednoduchá a v nasta-vení si vystačí s několika málo zatrhávátky. Hlavníje ale to, že i při větším počtu aktivovaných rozší-ření jsem se nesetkal s nějakým větším poklesemrychlosti, vlastně jsem ho ani nezpozoroval. Právětoto o Firefoxu bývá problém, pokud si ho "potuní-te" až moc, rychlost může začít rapidně klesat. Alenebudu jen chválit. Měl jsem celkem problém v ori-entaci na stránkách věnovaných rozšířením, pro-tože rozšíření se prakticky nijak netřídí do kategoriía nějakou možnost pokročilejšího vyhledávání bys-te také hledali marně. Trochu problém je i se sta-bilitou samotných rozšíření, často se jedná

o poměrně nové projekty, takže nečekejte bezpro-blémovost. Nad tímto lze ale přimhouřit oči, pře-ce jen je stránka i Chrome 4 prozatím v beta verzi.Na konečný ortel si ještě nějaký čas počkáme.Pokud se Googlu a vývojářům do ostrého nasazenípodaří opravit chyby a lépe svá díla vyladit, mohlby Chrome Firefoxu slušně zatopit. Potenciál urči-tě má. Už nyní lze Chrome s doplňky relativně dob-ře používat, ale pokud nikam nechvátáte,doporučuji pár týdnů nebo měsíců počkat.

Speed Dial: Nastavení

Stažení a  spuštěníShape Collage 2.5 si můžete stáhnout ze stránek aplika-ce. Kromě jar souboru, můžete stáhnout i balíčky proLinux, Mac OS X nebo Windows. Balíček pro Linux ob-sahuje jar soubor a spouštěcí shellový skript. Pro běhaplikace musíte samozřejmě mít nainstalovanou Javu.Kromě výše zmíněných metod můžete použít i techno-logii Java Web Start a spustit aplikaci přímo z prohlížeče.Navíc obsahuje web aplikace i online verzi, která fungujepřímo v prohlížeči a má pouze omezené možnosti.Pro spuštění aplikace stačí spustit přiložený skript,případně poklepat na jar soubor.

Shape Collage

První kolážRozhraní aplikace je naprosto intuitivní, veliké ná-pisy Drag Photos Here (Sem přetáhněte fotky)a Add Photos and Click „Create“ (Přidejte fo-tky a klikněte na „Vytvořit“) mluví za vše. Krátcejsem nakoukl do nabídky Options | Languagea zjistil jsem, že program bohužel neumí česky. Za

tím se nabídkou nebudu zabývat a vrhnu se naukázkovou koláž, kterou jsem vytvořil podle po-kynů. Označil jsem hromadu fotek a přetáhl jsemje do políčka Photos. Můžete přetáhnout i adresá-ře s fotografiemi.

Číslo 12/2009 35/75

www.openmagazin.cz

Shape Collage: Koláže z vašich fotografiíMiroslav Hrončok

http://www.linuxexpres.cz/software/shape­collage­kolaze­z­vasich­fotografii

Shape Collage je Java aplikace na tvorbu koláží. Pro nekomerční použití je zdarma a díky Javě je multiplatformní. Umožňuje automatickya rychle vytvořit koláže v různých tvarech, které vypadají opravdu dobře.

Číslo 12/2009 36/75

www.openmagazin.cz

Přetažení fotek

Náhled koláže

Navzdory pokynům jsem místo tlačítka Create po-užil vedlejší Preview, které v mžiku vytvořilo ob-rysový náhled výsledné koláže.Pokud kliknete na tlačítko Create, aplikace se vászeptá, kam chcete výslednou koláž uložit. Na vý-běr máte také z výsledných formátů. Můžete zvo-lit JPG, PNG nebo PSD. Pokud zvolíte první dvazmíněné, vše proběhne v pořádku, pokud zvolítePSD, aplikace vás upozorní, že je to možné pouzev placené verzi.Tam, kde byl náhled, je teď koláž.Při detailním pohledu na koláž jsem zjistil, že ob-sahuje v pravém dolním rohu vodoznak. Pravdě-podobně další neduh neplacené verze, přesto nenívodoznak příliš rušivý.Více možností, více kolážíNa obrázku jste si jistě všimli v pravé části oknaněkolik voleb. Pomocí nich lze tvořit koláže růz-ných tvarů. Základem je obdélník, kruh či srdce,ale můžete vytvořit i koláž ve tvaru textu, nebotvar nakreslit sami.Je vidět, že autoři programu nejsou úplně hloupí,protože při zvolení tvaru srdce, se vodoznak pře-sunul tak, aby nešel z koláže jednoduše vyříznout.Pokud zvolíte vlastní tvar, objeví se před vámikreslící plocha. Máte několik možností. Buď tvranakreslíte vlastními silami, pomocí štětce (Brush)a gumy (Eraser). Nejsem velký výtvarník a takjsem raději sáhl po předvolených tvarech v pravémhorním rohu okna. Najdete jich tam několik. VolbaMore kupodivu nenabízí koupi placené verze, aleotevře webový prohlížeč na stránce s více tvary.

Číslo 12/2009 37/75

www.openmagazin.cz

Ty uložíte do počítače a jednoduše je do programunačtete pomocí tlačítka Load. Můžete samozřej-mě načíst i vlastní černobílé obrázky.Pokud zvolíte nápis, můžete po kliknutí na

tlačítko s  třemi tečkami vybrat písmo a  vzdá-

lenost jednotlivých znaků od sebe.

Tvořil jsem koláž ve tvaru nápisu LinuxEXPRESa výsledný soubor byl monstrózní, pokud tedy zvo-líte více než pár znaků, doporučuji manuálně na-stavit velikost koláže, pokud ji nepotřebuje tisknoutna plakát.Volby obsahují další karty, které umožňují měnitpozadí koláže (lze nastavit i transparentní, pří-padně použít obrázek) a barvu a velikost rámečkus fotkou.Koláže z  fotek na InternetuNabídka File obsahuje volbu Add Photos FromWeb, která umožňuje tvořit koláže například z ob-rázků na Flickru, Facebooku, nebo z výsledků hle-dání Googlu.

To jsem zvědav, co z  toho vyleze

Jak můžete vidět z posledního příkladu, ne vždy jevhodné zvolit příliš složitý vzor, pokud na to nemá-te dostatek fotografií. Také si můžete všimnout, žene vždy vodoznak udeří hřebík na hlavičku.Placená verze Shape Collage Pro

Co umí navíc• Samozřejmě do obrázků nevkládá vodoznaky.• Umožňuje uložení do formátu PSD, kde každá

fotografie je samostatnou vrstvou, takže s ni-mi můžete ve Photoshopu nebo GIMPu li-bovolně šachovat.

• Můžete rozpracované koláže uložit jakoprojekt a věnovat se jim později.

Kolik stojíShape Collage Pro stojí pro nekomerční využití 25amerických dolarů, což nyní odpovídá částcezlehka převyšující 450 korun. Pro komerční účelyje to 45 $, což zhruba odpovídá 820 korunám.

V rodině – tedy já a manželka a naše děti – vlast-níme dva stroje. Notebook HP 550 (ten je převážnědoma) a „netbook“ HP Mini 2140 (ten si brávám jána cesty). Na každém z nich používáme jiný OS,programové vybavení je vcelku stejné. Tak, a dá-le budu psát jen o  sobě. V  naší rodině jsem –alespoň co se týká vztahu k výpočetní technice –hlavou já. Tedy… alespoň si to myslí moje žena.NA HP 550 je čerstvě nainstalován aktuálníMandriva Linux 2010.0 Free 32 bit, s grafickýmprostředím KDE 4.3.2. Až do této instalace byla natomto notebooku předchozí verze Mandriva Linuxu(2009 Spring) v dualbootu s OS MS Windows. Proč?Zejména z důvodu záloh a synchronizace s PDA,který používám. Ale k tomuto problému se dostanuv příslušné části tohoto povídání… Jako pozadí po-užívám program xplanet, na ploše je pouze koš,widget s počasím a jeden mírně upravený deskletSuperKaramby. Ke spouštění programů použí-vám dva automaticky se skrývající panely. Jednot-livé (nejčastěji používané) programy jsou tu (podlemého názoru) tématicky rozděleny. Styl grafické-ho prostředí, vzhled a dekorace oken, stejně takzákladní motiv plochy je nastaven na Oxygen. Efek-ty používám minimálně – pouze pár z prostředí

KDE4. V počátcích mého (doposud stálého) se-znamování se s  OS Linux (začínal jsem s  OSMandriva Linux 2009.0) jsem samozřejmě zkoušeli různé legrácky, třeba s Compiz Fusion… Ale jendo doby jistého nabažení se, ukázání kamarádům,co všechno „ten Linux“ umí, a především vlastní-ho zjištění, že to při práci spíš otravuje a zdržuje.

Plocha podle Jiřího Řánka

Na HP Mini je prozatím stále nainstalován MandrivaLinux 2009 Spring ONE 32 bit. To, proč tomu takje, se týká problému synchronizace s PDA – ale tovysvětlím, jak už jsem výše uvedl, v příslušné části.I na tomto zdánlivě slabém stroji používám grafické

prostředí KDE 4.2.4. Líbí se mi, a i když jsem seobával, že netbook nebude stíhat, tak opak jepravdou. Sice spouštění prostředí, jednotlivýchprogramů a jejich odezvy jsou poněkud pomalejší,nicméně pro mé potřeby naprosto postačující. Ja-ko pozadí používám jeden hezký upravený ob-rázek, na ploše je pouze koš a dva sloupce (okna)s výpisy programu Conky.Práce s tímto programem jsem se zpočátku trochuobával, myslím ale, že se mi úprava souborů.conkyrc nakonec díky hledání na netu povedlaa zvažuji, a že conky půjde místo SuperKarambyi na notebook. Krom základního monitorování bě-hu systému mi conky zobrazují předpověď počasí,aktuální kurzy měn a počet nových e-mailů veschránce. Jinak i  na netbooku používám kespouštění programů dva skrývající se panelya i zde stylu vévodí Oxygen.

Číslo 12/2009 38/75

www.openmagazin.cz

Můj software v Mandriva Linuxu 2 – Co používáJiří Řánekhttp://www.mandrivalinux.cz/muj­software­v­mandriva­linuxu­2­co­pouziva­jiri­ranek/

J iří Řánek nám napsal, jaký software používá. Za příspěvek děkujeme a doufáme, že se ozvou i ostatní čtenáři. Rádi bychom věděli, jakýsoftware vás zajímá, jaký používáte, co se vám na něm líbí a co ne. Neváhejte a napište článek, třeba právě podle této předlohy. Stáleještě můžete vyhrát knihu Mandriva Linux 2010 CZ.

Číslo 12/2009 39/75

www.openmagazin.cz

Jiřího plocha na netbooku

Správce souborůJako správce souborů používám zejména Krusa-der. Je to asi díky tomu, že práce s ním je asi nej-bližší programu Total Commander, na který jsembyl zvyklý v předešlém OS. Taje příkazové řádky stá-le objevuji a tedy se snažím některé operace dělati v terminálu. Používám klasický program Konso-le, která je v systému jako výchozí. Co se týká vý-chozího správce souborů pro KDE, tedy programuDolphin, tak ten nevyžívám prakticky vůbec.HudbaK poslechu hudby používám program Amarok 2.Líbí se mi a jsem s ním spokojený. V mém prvnímMandriva Linuxu 2009.0 s  ním byly poněkudproblémy, tady jsem měl nainstalovaný Amarok 1.Oproti ostatním uživatelům však budu asi nějakávýjimka, Amarok 2 se mi líbí víc a vrátil jsem sek němu hned po povýšení systému na 2009 Spring.Při používání tohoto programu mne štve pouze jed-

na věc – nutí mne dělat to, co jsem dříve nedělal– otagovat si sbírku hudebních souborů. Sice samo-zřejmě umí procházet sbírkou hudby v adresáříchna disku, ale komfort je komfort…K  jednoduché úpravě audio souborů používámprogram Audacity. Pro mé potřeby je naprostodostačující, nejedná se o nějaké velké projekty, spí-še se jedná o běžnou, jednoduchou editaci audiosouborů. Tento program je multiplatformní, použí-val jsem ho i v předešlém OS. Asi největší a časověnejnáročnější prací s tímto programem pro mne bylynahrávky a editace souborů s hlasem mého tehdytříletého syna, které jsem pak použil jako hlasy pronavigaci, kterou používám na PDA.

Editace titulků s  programem subtitle composer

VideoPro přehrávání videa používám program SMplayer(LinuxEXPRES: SMPlayer: přehrávač videa pro kaž-dý den). Jedná se o frontend programu Mplayer,který je podle mého názoru v prostředí OS Linuxnejlepší multimediální přehrávač. Zejména tentoprogram používám na netbooku, kdy si na cestáchsledováním filmů krátím volný čas — třeba v au-tobuse. Používám ho i pro přehrávání DVD nadomácím notebooku. Ale to spíše výjimečně.Co se týká zpracování videa, tak z této oblasti po-užívám (i když ne příliš často) programy K9copy,DeVeDe a Subtitle Composer. Pro mé potřebyjsou naprosto dostačující.

Číslo 12/2009 40/75

www.openmagazin.cz

Grafika, fotografie, obecně obrázkyZ této kategorie asi nejčastěji používám programGwenview – prohlížeč obrázků. Zvládá i jedno-duché úpravy bitmapových obrázků, práce s nímmi přijde celkem jednoduchá a intuitivní.Jako další adept následuje samozřejmě program GIMP.S tímto programem jsem začal koketovat i v přede-šlém OS, kde jsem především využíval balíku progra-mů od firmy Corel. Ne, nejsem grafik, v předešlémzaměstnání jsme měli zakoupenu jednu licenci tohotoprogramu a kolegové se zpravidla při potřebě nějakého„projektu“ obraceli na mne. Stylem: „jednooký mezislepými králem“. GIMP jsem začal zkoušet používat ja-ko alternativu programu Corel Photo-Paint.S tímto balíkem programů tedy souvisí i mé první krůč-ky v programu Inkscape – zpracování vektorové grafiky.Tady mi prozatím připadá, že Inkscape za programemCorelDRAW (který znám víc) stále pokulhává, nicméně,jak jsem psal, jedná se o mé první krůčky.JakoposledníprogramtétočástizmínímprogramPhatchPhoto Batch Processor. Jedná se o  velmi zajímavýa schopnýprogramprohromadnéúpravyfotografiía obrázků.O  Phatch Photo Bath Processoru si přečtěte

článek na serveru LinuxEXPRES.cz.

Internetové nástroje, komunikaceK prohlížení internetu používám programMozilla Fire-fox v poslední verzi. Jako rozšíření používám Bet-terPrivacy, DownloadHelper, PlasmaNotifya Speed Dial, jako motiv vzhleduNoia 2.0 eXtreme.Na prohlížení různého videa na internetových stránkáchvyužívám zejména zásuvného modulumplayerplug-in, tedy kromě stránek ČT. Zde se mi po úmorném zkou-šení prozatím nejvíce osvědčilRealPlayer.

Firefox s  rozšířením Speed Dial

Na elektronickou poštu používám zejména programMozilla Thunderbird, jen výjimečně prohlížím poštupřímo na www stránkách. Používám několik schráneku několika poskytovatelů, poštu stahuji jak pomocí pro-tokolů POP3 tak i IMAP. Jako rozšíření používám Enig-mail,Display Mail User Agent a New Mail Icon,jako motiv vzhledu opět Noia 2.0 eXtreme.Co se týká pokecu s přáteli, tak vzhledem k tomu,že prakticky všichni využívají protokol ICQ, komu-nikuji s nimi pomocí – pro KDE výchozího – kecálkaKopete. Bohatě mi vystačuje. K pokecu s dalšímipak používám program Skype. Na obou strojíchmám nainstalovaný i jabber klienta Jabbim, zatímjsem ho však moc nepoužil. Nikdo z mých známýchtento protokol nepoužívá…

Webový vývojJednoho dne jsem tak přemýšlel, že by bylo dobré na-učit se alespoň základům práce tvorby www stránek.Zakoupil jsem tedy literaturu pro začátečníky a vrhlse do poznávání tajů HTML kódu a kaskádových sty-lů. K práci používám editory Bluefish a Cssed. Jepravdou, že jsem chtěl pro HTML používat editorQuanta, o kterém se domnívám, že by lépe zapadldo grafického prostředí KDE, nicméně pro KDE4 za-tím není a asi hned tak nebude. Stejný problém bu-de asi s balíkem kdewebdev4.V předchozí instalaci jsem měl nainstalován i balíkprogramů LAMP – chtěl jsem se začít seznamovats PHP. Po přeinstalaci současnou verzi OS jsem sevšak k instalaci LAMPu zatím časově nedostal.

Číslo 12/2009 41/75

www.openmagazin.cz

PDA synchronizaceJak už jsem v úvodu zmínil, jsem vlastníkem PDA,konkrétně se jedná o už postarší HTC Artemis s pře-flashovanou ROMkou WM 6.1. Synchronizace s PCbyl poslední důvod k tomu, že na notebooku jsemměl Mandriva Linux nainstalován v dualbootu s pů-vodním MS Windows. U netbooku byla situace ji-ná, koupil jsem ho čistý – bez dominantního OS(resp. s připravenou instalací OS SLED 10 Linux).Netbook jsem používal i  na testování různýchprogramů pro mou potřebu. Jednou z těchto po-třeb byla i zmíněná synchronizace s PDA. Na čes-kém fóru Mandriva Linuxu jsem našel i několik radohledně této problematiky a tak jsem to vyzkoušel.Nešlo to hned a úplně podle mých představ, nako-nec se to však podařilo. V Mandriva Linuxu 2009Spring používám k  synchronizaci SYNCEa programy s tím související. Konkrétně k samotnésynchronizaci program msynctool. Samozřejmějsem se zprvu pokoušel synchronizovat s výcho-zím správcem osobních informací – Kontact, te-dy vlastně kdepim aplikacemi. Nepodařilo se však,problém jsem zjistil v balíčku libopensync-plugin-kdepim, který je potřebný, a kde byl, podle méhonázoru, problém s linkováním na nějaké knihovnyz KDE3. Vyzkoušel jsem tedy program Evolution.Zde synchronizace s PDA funguje bez problémů.

Chybějící vlastnost Evolutionu – skrývání do sys-témové části panelu – řeším prográmkem alltray.Problém synchronizace byl tedy vyřešen. Proto po-té, co vyšla nová verze Mandriva Linuxu 2010.0,jsem na notebooku provedl komplet přeinstalaci –bez OS Windows. A samozřejmě došlo i na synchro-nizaci s PDA Před instalací jsem se díval na balíčeklibopensync-plugin-kdepim a z informací v repozi-táři jsem vyčetl, že už je upravený pro KDE4. Tedyjsem nainstaloval. Vše vypadalo dobře – až nasamotnou synchronizaci. Ta neproběhne, systémhlásí chybu. Při hledání řešení této chyby na in-ternetu jsem zjistil, že se jedná o už hlášený BUGprogramu msynctool, a že se na jeho odstraněnípracuje. Z toho důvodu tedy nechávám na net-booku prozatím starší verzi 2009 Spring.Ale je docela možné, že vše dopadne úplně jinak.I na český trh má v nejbližší době dorazit novinkafirmy Nokia – telefon, nebo spíš tablet – NokiaN900 s OS Maemo. Což je vývojová platforma za-ložená na GNU/Linuxu. Tady by byla situace jináa předpokládám, že synchronizace s PC by mohladosáhnout jiných rozměrů. Uvidíme…Hry a  zábavaNo… Hry a počítač. Osobně hry na PC nehraji,a vlastně jsem je ani v minulosti moc nehrál. Cose týká linuxových her, tak občas maximálně ně-jaké karty, popřípadě miny. Toť vše…Ostatní programyNa závěr uvedu ještě několik programů, které častě-ji používám – bez rozdělení do kategorií.

Kjots (KJots – program pro vedení poznámek): Ten-to program z balíku kdepim aplikací používám velmičasto. Pro poznámky, různé informace a okamžiténápady, které si chci uchovat na pozdější dobu… Ta-ky si tady zaznamenávám podle data proběhlé ak-tualizace systému – včetně balíčků, které bylyaktualizovány, nebo třeba pro přehled programy,které jsem instaloval, včetně jejich závislostí. Jasně,vím, že tyto informace jsou v systému zaznamená-ny, nicméně, takto je to pro mne přehlednější…Xarchiver: Komprimace a dekomprimace soubo-rů. Používám ho raději než výchozí Ark. Nějak semi s ním líp pracuje.Okular: Prohlížení PDF dokumentů. Zatím jsem ne-pocítil potřebu instalovat jiný program této katego-rie, Okular mi plně postačuje. Malý, svižný,nenáročný.FBReader: Čtečka elektronických knih. Používámzejména na netbooku při cestách. (LinuxEXPRES:FBReader – čtečka e-knih na netbooku)TrueCrypt: Program pro OTFE šifrování obsahudat na disku. Zajímavý program, který jsem pou-žíval i na předchozím OS. Důležité je, že zašif-rované oddíly (volume disk) jsou navzájemkompatibilní.602XML Filler: Program pro vyplňování a odesí-lání elektronických formulářů. Tento program jsembyl nucen nainstalovat poté, co jsem se nedávnopotřeboval podívat do mnou vyplněných formulá-řů pro jistý úřad. Vyplňoval jsem je asi před rokema nějak jsem pozapomněl, co všechno jsem jimvlastně psal… Odesílání vyplněného formulářejsem nezkoušel, nebylo potřeba. Trochu mne štve,

Líbí se vám openMagazin? Přispějte na jeho výrobu a propagaci –pošlete libovolnou částku na účet 2100055120/2010. Stav účtu simůžete zkontrolovat na této adrese.Peníze poslouží na pokrytí redakčních prací a propagaciopenMagazinu. Za podporu velmi děkujeme.Vaše otázky zodpovíme na adrese redakce@openmagazin.cz.

Číslo 12/2009 42/75

www.openmagazin.cz

že jako součást tohoto programu se nainstalovaloi wine. S wine nemám žádné zkušenosti – nepou-žívám ho a ani jsem ho nechtěl používat – pro mépotřeby si vystačím s programy běžícími v OS Li-nux. Nicméně alternativní program k 602XML Fille-ru jsem zatím nenašel.No, tak to jsou základní programy, se kterými pře-devším pracuji. Zkouším toho samozřejmě víc. S Li-nuxem pracuji zatím necelý rok, jsem tedy stáleještě nezkušený elév… Nicméně učím se… vlastněse snažím…S pozdravem Jirka Řánek

Správa a vyplňování webových formulářů

Číslo 12/2009 43/75

www.openmagazin.cz

RSS kanál poskytuje seznam aktuálních článkůz daného webu. Obecný návod k použití RSS si mů-žete přečíst na LinuxEXPRESu a něco také veWikipedii. Obvykle bývá označen charakteristickouoranžovou ikonkou nebo klíčovým slovem “RSS”.Kliknete-li na něj, zpravidla se vás prohlížeč zeptá(záleží na typu a nastavení), zda chcete kanál při-dat mezi záložky, nebo zda chcete k jeho odebíránípoužít specializovaný program. Dále představímmožnost, jak si práci s RSS v KDE usnadnit pomo-cí programu Akregator.Kompletní přehled na vaší plošeJedním z charakteristických rysů KDE4 je téměř ne-konečně konfigurovatelná plocha. Mezi spoustouwidgetů přidávaných na plochu je i miniaplikacenazvaná Novinky. Přidejte ho na plochu – pokudnevíte jak, postupujte podle našeho návodu.Pokud chcete widget nastavit, odemkněte plochua  najeďte na něj kurzorem myši. Na okraji seobjeví proužek s ikonami pro změnu velikosti, prorotaci prvku a pro jeho nastavení. Klepněte nasymbol klíče, čímž se dostanete do nastavení.V sekci Kanály přidáváte a odebíráte jednotlivésledované kanály z  různých webů. Např.

http://www.mandrivalinux.cz/feed/ přidá novéčlánky ze serveru MandrivaLinux.cz. Musíte jednot-livě přidat každý kanál, kterážto drobná práce sevám bohatě vrátí v podobě pravidelného získávánínovinek. V nastavení můžete dále nastavit obecnéchování plasmoidu (interval stahování nových člán-ků apod.).

TIP: Ovládání widgetů představuje naše video

Co je to widget?

Návod pro KDE4: Používejte RSS kanályVojtěch Zeisek

http://www.mandrivalinux.cz/navod­pro­kde4­pouzivejte­rss­kanaly/

RSS je populární nástroj pro získávání novinek z oblíbených webových portálů. Hlavním znakem této technologie je fakt, že tyto portálynemusíte denně navštěvovat, protože informace o novinkách přijdou za vámi. Buď si je můžete přidat jako záložky do vašeho oblíbenéhoprohlížeče nebo použít speciální program. V případě KDE se jedná o Akregator nebo plasmoid Novinky.

Plasmoid (widget, applet) Novinky a  nastavení odebíraných RSS kanálů

Číslo 12/2009 44/75

www.openmagazin.cz

Obecné nastavení plasmoidu Novinky

Novinky nejsou jediným widgetem pro stahováníRSS kanálů. Další je např. RSSnow. RSSnow jemnohem menší než Novinky a zachází se s nímvelmi podobně jako s předchozím. Chcete-li siv obou miniaplikacích přečíst nějaký článek, klikně-te na něj a spustí se výchozí prohlížeč. (Výchozíprohlížeč se nastavuje v nabídce Nastavení sys-tému – Ovládací centrum KDE, vyberte Osobní,pak Výchozí aplikace a tam nastavte vámi pre-ferovaný prohlížeč).Akregator: To pravé pro pohodlnéčtení RSSPokud vám miniaplikace na ploše nestačí a chce-te skutečný plnohodnotný program, prostředí KDEvám nabízí Akregator ze sady KDE PIM, kam dálepatří KMail, Korganizer, KAddressbook a  další.Akregator umožňuje pohodlnou správu a čteníkanálů. Když čtete kanál, v okně Akregatoru běžíjádro Konqueroru, není tedy nutné si kvůli čteníspouštět externí prohlížeč (ale samozřejmě to jde).

Pokud budete číst více kanálů (což dříve či pozdějibudete), je vhodné je třídit do složek. Vlevo klikně-te na nějakou složku pravým tlačítkem myši a vyber-te Nová složka. Můžete tak se složkami a kanályrůzně manipulovat, přesouvat je apod. Chcete-li při-dat nový článek, v horní nabídce vyberte Kanál |Přidat kanál nebo stiskněte klávesu Insert. Pak za-dejte adresu vybraného RSS kanálu. Např.http://www.mandrivalinux.cz/feed/ přidá novéčlánky ze serveru MandrivaLinux..cz.

Přidání nového RSS kanálu (zdroje) do Akregatoru

Akregator se pokusí stáhnout kanál a informaceo něm, které předvyplní do dalšího okna. Tam mů-

Hlavní okno programu Akregatoru, vlevo seznam kanálů, vpravo nahoře články a  dole náhled vybrané-ho kanálu

Číslo 12/2009 45/75

www.openmagazin.cz

žete upravit název, abyste se v tom lépe vyznali.Dále můžete určit, má-li se pro kanál použít výcho-zí nastavení týkající se archivování (zachovávánístarých přečtených článků), intervalu aktualizace(jak často se stahují nové články) apod. Poslézesamozřejmě můžete kanál kdykoliv upravit (klikne-te na něj pravým tlačítkem myši a  vybereteUpravit kanál).

Úpravy vlastností RSS kanálu

Vpravo nahoře vidíte seznam článků z daného kaná-lu. Záleží na nastavení kanálu autorem webu, alezpravidla se do RSS posílá pouze krátká upoutávka.V dolní části okna Akregatoru tak vidíte to, co vámautoři webu poslali. Chcete-li si přečíst více, klikně-te na odkaz Celý článek pod upoutávkou.Akregator nabízí spoustu dalších možností, nejenprosté čtení nových článků. Např. import a exportseznamu kanálů (nabídka Soubor) a různé možnostinastavení (Nastavení | Nastavit Akregator): Mů-žete si nastavit, jestli chcete používat oznamovacíikonku v panelu (což doporučuji), jak často chcetestahovat nové články (ručně, při startu, v nějakém

nastaveném intervalu), jestli chcete archivovat sta-ré články (pak se můžete vracet ke starým článkům,ale časem to začne zabírat dost místa), jaký externíprohlížeč chcete používat apod.Spolupráce s  prohlížečemPoslední možností jak si usnadnit práci s Akregato-rem, je možnost do něj posílat nové RSS kanály pří-mo z prohlížeče. Jste-li v Konqueroru na stránceposkytující RSS, v  pravém dolním rohu uvidíteoranžovou ikonku. Klikněte na ni a vyberte, kterékanály chcete odebírat. V Akregatoru je pak může-te upravit (např. přesunout do vhodné složky a pře-jmenovat). V Mozilla Firefoxu vidíte obdobnou ikonkuu pravého okraje adresního řádku. Klikněte na nia vyberte kanál, který chcete číst. Firefox se vás ze-ptá, jak chcete kanál odebírat. Vyberte Akregator.Velmi podobně funguje zacházení s RSS i v Opeře.

RSS je nesmírně užitečný nástroj, jehož použí-váním si ušetříte spoustu práce. Ze strany provo-zovatelů patří mezi naprostý standard. Uživateléby měli vědět, že je to technologie, která jimhodně pomůže.

Odebírání nových RSS kanálu prostřednictvím Akregatoru ve Firefoxu

Číslo 12/2009 46/75

www.openmagazin.cz

Doplňky používá jen každý třetíuživatel FirefoxuV blogu W3i se objevil příspěvek shrnující nedávnoproběhlou konferenci Add-on-Con. Tématem konferen-ce byla tvorba doplňků pro webové prohlížeče a stejnějako loni se jí účastnili zástupci Mozilly, Microsoftu či Go-ogle. Na konferenci zazněla řada zajímavých informacía mimo jiné bylo zmíněno, že jen každý třetí uživatel Fi-refoxu používá doplňky. Doplňky tedy u Firefoxu nepat-ří mezi takové „killer“ vlatnosti, jak se mnozí domnívají.Z dalších zajímavých čísel stojí za zmínku informaceo počtu rozšíření hostovaných serverem Mozilla Add-ons. Na něm se aktuálně nachází přibližně 14 500 do-plňků a jejich počet jen za letošek vstoupl o 5 700. Toje dost značný nárůst. Uživatelé pak mají nain-stalováno přibližně 190 miliónů instalací doplňků.Zástupci Mozilly též zmínili, že i nadále budou kontrolovatdoplňky nahrávané na jíž zmíněný server Mozilla Add-ons.Co se týče plánovaného „obchodu s doplňky“, nehodláMozilla předřadit komerční zájmy nad zájmy uživatelů. Ne-dočkáme se tedy žádného DRM (digital rights manage-ment) či snad hromadnému zpoplatnění doplňků, jak sesnažila některá bulvární periodika naznačovat. Jednou z vý-hod doplňkůostatně je, že jsou dostupné zdarma.Co se týče budoucnosti doplňků, byl na konferenci zmíněnJetpack, což je projekt Mozilla Labs, který umožňujesnadnou tvorbu rozšíření pomocí webových technologií ja-ko jsou HTML, CSS či JavaScript. Projekt byl poprvé veřejně

představen letos na jaře, a později s obdobnou filozií tvor-by rozšíření přišel i Google ve svém Google Chrome.Jetpack je aktuálně k dispozici ve formě rozšíření,které umožňuje tvorbu rozšíření a jejich instalaci.Mezi výhody se řadí zejména snadný vývoj, většíbezpečnost a instalace vytvořených rozšíření ne-vyžaduje restart prohlížeče. V průběhu příštíhoroku by se měl Jetpack začlenit do Firefoxu a státse druhým způsobem, jak pro něj vytvářet doplňky.Jak snadno zálohovat hesla FirefoxuV našem pravidelném představování zajímavých doplň-ků se tentokrát zaměříme na Firefox. Jeden z frekven-tovaných dotazů k Firefoxu se točí okolo možnostisnadné zálohy a přenosu uložených hesel. Existuje ručnízpůsob, který spočívá v překopírování dvou souborůu uživatelského profilu Firefoxu. Méně uživatelů již ví, žeexistuje ještě snazší způsob. K jednoduchému zazálo-hování hesel můžete použít rozšíření Password Expor-ter, které umí hesla nejen vyexportovat, ale kdykolivi naimportovat zpět. Existují přitom i verze pro Thunder-bird a SeaMonkey. Chcete snadno synchronizovat hes-la mezi více instalacemi Firefoxu? Pak je ještě lepšípoužít rozšíření Mozilla Weave Sync.Poznámka na závěr. Pokud chcete sledovat zajímavédoplňky, o kterých pravidelně píšeme, odebírejtesbírky na serveru Mozilla Add-ons, které jsme pro ten-to účel založili. Jedná se o sbírky: Zajímavé doplňkypro Firefox a Zajímavé doplňky pro Thunderbird.

Televizní program přímo ve FirefoxuV rámci pravidelného představování zajímavých doplň-ků se tentokrát podíváme na jedno slovenské rozšíření.Je jím TV program a jak již název napovídá, jedná seo zobrazování televizního programu přímo ve Firefoxu.Ikonky zvolených televizních stanic se v něm mohouzobrazovat na liště aplikace či ve stavovém řádku.Při přejetí kurzorem na ikonku televizního kanáluse zobrazí informace o aktuálně běžícím pořadua nechybí též upozornění na právě začínající pořad.Televizní programy pak lze i přehledně zobrazit nasamostatné stránce. Pokud se vám rozšíření líbí,můžete si ho stáhnout ze serveru Doplňky Mozilly.Firefox 4 nabídne snadnější for-mu tvorby rozšířeníJak již bylo několikrát zmíněno, Firefox 4 přinese novýzpůsob, jak vytvářet rozšíření. Tento nový způsob, kte-rý je založen na webových technologiích jako HTML,JavaScript či CSS, nese aktuálně označení Jetpack a lzepomocí něj vyvíjet již nyní. Mike Conner, jeden z vývojá-řů Firefoxu, se o Jetpacku zmínil ve svém blogu. Perso-nas, které budou součástí Firefoxu 3.6, a Jetpack jsoudle jeho slov v Mozille vnímány jako budoucnost rozši-řitelnosti Firefoxu. Umožní snadný vývoj, instalaci bezrestartu prohlížeče a bezpečný chod.V praxi to samozřejmě neznamená, že by existujícídoplňky přestaly fungovat či nebyly nadále podpo-rovány. Namísto toho budou oba způsoby vedle sebekoexistovat a dá se předpokládat, že nová rozšířeníbudou převážně založena na Jetpacku.

Novinky ze světa aplikací Mozil lahttp://www.mozilla.cz/zpravicky/doplnky­pouziva­jen­kazdy­treti­uzivatel­firefoxu/

http://www.mozilla.cz/zpravicky/jak­snadno­zalohovat­hesla­firefoxu/

http://www.mozilla.cz/zpravicky/televizni­program­primo­ve­firefoxu/

http://www.mozilla.cz/zpravicky/firefox­4­nabidne­snadnejsi­formu­tvorby­rozsireni/

Obsah je dostupný pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0. (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs)

Číslo 12/2009 47/75

www.openmagazin.cz

Kde se vzalo.. .QtMoko je jedna z distribucí, které pro telefonovánípoužívají komplexní telefonní aplikaci Qt Extended.Vývojem Qt Extended (možná jste ji znali pod sta-rým názvem Qtopia) se zabývala společnost Troll-tech (dnes Qt Development Frameworks). Pro NeoFreeRunner se objevila jako výchozí telefonní aplika-ce v distribuci OM2008. V březnu 2009 byl ukon-čen oficiální vývoj Qt Extend a jako opensource bylcelý projekt ponechán komunitě. Vznikly dva projek-ty, jedním z nich je právě QtMoko, druhým je QtExtended Improved.O  co tedy jdeQtMoko je distribuce založená na Debianu. Existu-jí zmínky, že by mohla fungovat i na FSO, aleimage nejsou funkční. Je zbytečné popisovat vý-hody a nevýhody telefonu s plnokrevným Debi-anem. Jistě si domyslíte největší výhodu: můžemenainstalovat téměř cokoli nás linuxového napadne.Nevýhoda: hlavní vývoj pro Neo FreeRunner se to-čí kolem SHR a většina aplikací optimalizovaná projeho display a ovládání je tudíž zde nedostupná.Navíc QtMoko nepoužívá klasické X11 prostředí,obsahuje však spouštěč X11 aplikací v menu Aplika-ce/QX. Takže nepřipravené aplikace se spouštějíz tohoto menu. Budu se mu věnovat za chvíli.

Po spuštění telefonu Qt Extended plně ovládá ce-lé prostředí telefonu, tudíž pracovní prostředí jezcela odlišné od SHR. Chybí klasické ikonky naploše displeje známé z SHR, naopak celá filozofieovládání se mnohem víc blíží telefonu, než „počí-tači s možností telefonovat“. Na hlavní obrazovcejsou názorně zobrazené informace o signálu, stavubaterie, operátorovi, čas a datum, zvolený profil(pokud není „Obecný“) a čtyři ikony (s přístupemk telefonním funkcím, menu, oblíbeným položkáma zamčení displeje).

Softwarové vybaveníJak jsem už naznačil, programové vybavení je tro-chu chudší. I přesto samotné QtMoko přicházís celou řadou předinstalovaných aplikací, díky nimžNeo FreeRunner už „v základu“ nezaostane zaběžným smartphonem. Využití jistě najde kalkulač-ka, Google Contact sync, hlasové poznámky, pro-hlížeč obrázků i  multimediální přehrávač,prográmek Scribe pro „malování“ poznámeka další. Nechybí samozřejmě kalendář (včetněfungujících připomínek!), úkoly, kontakty. Samo-zřejmostí je terminál. QtMoko má dokonce nápo-vědu, kterou můžete vyvolat buď z  menuAplikace/Nápověda, nebo téměř kdykoli tlačítkemvolby. Dlouho jsem nevěděl, jak z ní následně vy-skočit, až nedávno jsem na to přišel: z nějakéhodůvodu není vidět v nápovědě obrázek zelenéšipky vpravo dole, která se obvykle používá propotvrzení/uzavření. Když v  tom místě displaystisknete, nápověda se skutečně ukončí!

QtMoko v16: jaké to je s Qt ExtendedPavel Baksy

http://www.openmoko.cz/index.php/pages/read/QtMoko_v16_jake_to_je_s_Qt_Extended

Zkusme se dnes podívat na distribuci QtMoko. Pokud ji nemáte, možná vás překvapí, že její použitelnost je relativně vysoká.

Číslo 12/2009 48/75

www.openmagazin.cz

Dál je možné nainstalovat nové aplikace ze samo-statného repozitáře. K instalaci se používá přímomenu telefonu, konkrétně Settings/SoftwarePackages. Na záložce Downloads si vyberemesprávný zdroj (prozatím jediný) a můžeme zvolitinstalaci některé z přichystaných aplikací. K dispo-zici je třeba webový browser Arora, komunikátormqutim, GPS aplikace NeronGPS, zálohovacíprogram qtbackup a další. Já mám navíc instalovánshopper pro tvorbu „nákupního seznamu“, GPSkrokoměr qtpedometer, qmokoplayer a eyepiece.Jistě zajímavý je i Google translator. Takto nain-stalované aplikace se obrazí nově v menu Aplika-ce s příhodnou ikonkou.

Právě při upgrade na případnou novou verzi vyu-žijete zmíněný prográmek qtbackup. Doporučujusi jej skutečně doinstalovat, před upgradem zazá-lohovat a po upgrade opětovně obnovit nejenkontakty, ale i nastavení přístroje.Aplikace pro prostředí X11Ze začátku jsem psal, že pro X11 aplikace je v QtExtended zabudovaná možnost spuštění aplikacív tomto prostředí. Najde se v menu Aplikace/QX.Zde je potřeba spouštět všechny navíc nain-stalované X11 aplikace. Já jsem si třeba doin-staloval Navit. Ve vlastnostech spouštěče lzenastavit několik základních parametrů.

Číslo 12/2009 49/75

www.openmagazin.cz

Zajímavě řešený taskmanagerPokud se nemůžete dostat z  nějaké aplikace(včetně těch spuštěních z QX), stačí stisknout tla-čítko AUX a zobrazí se hlavní obrazovka. Jestližese AUX podrží, spustí se Task Manager. Není tovšak jen tak obyčejný taskmanager. Obsahuje totižčtyři záložky: oblíbené, poslední spuštěné (včetněposledních hovorů!), často používané (opět včetněčastých hovorů) a aktuálně běžící aplikace.

Kontakty, SMS, nastavení hovorů,profily - prostě telefonujemeAčkoli jistě mnozí z Neo Freerunnera netelefonují,svým primárním určením telefonem je. Já funkcetelefonu považuju za základní a navíc jej denně ja-ko telefon využívám. Komfort ovládání telefonníchfunkcí je u QtMoko velmi vysoký. Na hlavní obrazov-ce je přímo ikona pro přístup do Dialeru (vytáčeníčísel), odtud se dá jedním klikem dostat ke kontak-tům, SMS i historii hovorů. Co mi trochu vadí, jsouvelká tlačítka na displeji v průběhu hovoru. Velmičasto si omylem tváří stisknu tlačítko HOLD a bo-hužel to obvykle poznám, až když ten druhý zavě-sí, to je skutečně nepříjemné. Podpora rychléhovytáčení je taky k dispozici (nastavení v menuSettings). Kontakty jsou velmi podrobné a mimojiné obsahují i historii SMS a uskutečněných hovo-rů vybraného kontaktu. Lze je díky předinstalované

aplikaci snadno synchronizovat s kontakty na Go-oglu. Kromě volání a posílání SMS jde na kontaktyposílat i e-maily. Stačí ve zprávách nakonfigurovatPOP3 nebo IMAP účet.

Číslo 12/2009 50/75

www.openmagazin.cz

SMS zprávy jsou rozdělené na přijaté, odeslané,rozepsané ap. stejně jako jsme zvyklí u e-mailů.Při výběru příjemce zprávy je dokonce zobrazenovyhledávací pole pro zadání kontaktu, ale v ostat-ních případech chybí. Pamatuju si z Om 2008, žešlo zapnout, bohužel už nevím kde.Qt Extended má zabudovanou i podporu MMS,avšak zdá se, že nefunguje. Snažil jsem se to roz-chodit, ale nezdařilo se. Nejspíš jde o to, že neník dispozici funkční WAP prohlížeč. GPRS připojenípřitom funguje dobře.

Najdeme zde dokonce některé funkce, které u ji-ných distribucí obvykle chybí. Jde o přesměrováníhovorů, volbu mobilní sítě, možnost zjistit po-drobné informace o síti, nastavení vyhledávání sí-tě na ručně/automaticky, nastavení preferovanýchGSM sítí či dokonce výběr používaného GSMpásma. Dále blokování hovorů, čekání na hovor,nastavení zobrazení informací o volajícím a další.Vše se nastavuje v menu Settings.

QtMoko také podporuje volbu profilů. Ty se dajízvolit buď z hlavní obrazovky tlačítkem Volby, ne-bo v menu Settings. Obsahují všechny základní na-stavení jako vyzvánění nebo automatický příjema navíc dokonce možnost časovaného zapnutí.Také od verze tuším 15 obsahuje integrovanouVOIP aplikaci. Musím se přiznat, že jsem ji zatímnezkoušel. Spustit se dá z menu Settings, nebo tře-ba stisknutím „kuličky“ nahoře uprostřed na hlavníobrazovce.

Číslo 12/2009 51/75

www.openmagazin.cz

InternetOd instalace máme k dispozici předinstalovanýprohlížeč, moc ale nefunguje. Mnohem lepší je do-instalovat si z repozitáře browser Arora. Co se tý-če připojení, funguje relativně dobře. Nastavuje sev menu Aplikace/Internet. Bluetooth připojení přesjiný mobil jsem nerozchodil, i když spárování pří-stroje proběhlo, možná jsem něco přehlédl. GPRSfunguje okamžitě, připojení přes WiFi je také bezproblémů. WIFI není potřeba ručně zapínat (jde toz menu Devtools, kde ostatně lze zapnout/vypnouti GPS, Bluetooth apod.) Chvíli mi jen trvalo, nežjsem pochopil logiku: menu volby - New - Bezdrá-

tová síť, zde vše vyplnit. Následně znovu menuvolby, WLAN Detection a připojit se k síti. Při při-dávání nové WiFi sítě se už jen opakují kroky WLANDetection na již vytvořeném připojení. Pokud si vy-tvoříte úplně nové WiFi připojení, nebude fungo-vat a zřejmě nepůjde ani smazat :o) Připojení seprovádí pomocí menu volby - Start, obdobně pakodpojení.

Co dodat na závěrPokusil jsem se tady co nejvíc přiblížit aktuální (veverzi v16) distribuci QtMoko. Jistě jsem na mnohézajímavé věci zapomněl. Snad jen dodám, že Qt-

Moko je velmi dobře použitelná distribuce a z NeoFreerunnera dělá skutečně příjemný telefon, kte-rý dokáže v základě používat skoro každý. Navíc jeQtMoko částečně lokalizováno do češtiny i něko-lika dalších jazyků.

Musím se přiznat, že nebýt zajímavých změnv „programové nabídce“ pro SHR, neloučil bych ses QtMoko tak rychle.

Číslo 12/2009 52/75

www.openmagazin.cz

Proč používáte OpenOffice.org?OpenOffice.org používáme, protože plně postačujek vytváření firemních dokumentů. Je zadarmo a téměřse všemi vlastnostmi vyrovná komerčním softwarům.Jací uživatelé, na kolika počítačích a  kolik jich je?V naší organizaci jej používá 65 uživatelů. Převážně nižšía střední pozice – sklady, výroba, technologie, vývoj ...Na jakých operačních systémech OpenOffi-ce.org provozujete?

1.Windows XP - 452.Windows Vista - 153.Windows 2000 - 34. Linux – Fedora, Ubuntu, Mandriva Linux

Popište typ dokumentů, které obvykle vytvá-říte nebo zpracováváte.Nejčastěji uživatelé vytvářejí běžné dokumenty ja-ko sdělení, jednoduché tabulky, občas i nějaká pre-zentace, blokové diagramy pro vývoj softwaru.Poslední dobou děláme pokusy s Base.Máteproblémypři výměnědat, např. v  případěsouborůMSOffice?Pokudano, popište, prosím, jakétobývají.Problémy: tabulky výrazně pokulhávají za Excelem.Občas jsou problémy s rozmístěním obrázků či bub-lin v ODT vers DOC (stěhují se jinam).

Formát pro výměnu dat: Jednoznačně PDF, ODTvnitrofiremně, pokud je potřeba něco dále editovat.Pokud není zbytí, tak MS Office.Zhodnoťte kvalitu práce s  kancelářským ba-líkem OpenOffice.org. Uveďte důvody pro je-ho doporučení jiným uživatelům, uveďte takénedostatky, které vám vadí.Práce s OpenOffice.org je velmi jednoduchá a intuitivní.Doporučil bych ho, protože v drtivé většině uživate-lů stačí, a to jak domácím tak firemním. Je přehledný.Vadí nám ovšem, že privilegovaní uživatelé použí-vají i nadále MS Office, zbytek firmy OpenOffi-ce.org. Občas jsou uživatelé nuceni pohybovat sev obou prostředích, což dělá největší problémy připřechodu z Excel do Calc. Chybou je dle mne po-češtění příkazů v Excelu, Calc setrvává u klasiky(angličtina), ale pro programování to je lahůdka...Klady

+ PřehlednostZápory

– Calc– Automatický filtr v Calcu lze v jednom sešitu

aplikovat jen na jeden list.

Je podle vás literatura a  dokumentace k  OpenOf-fice.org dostačující? Chybí vám některý typdokumentace? Jaké zdroje používáte?Máme knihy o OpenOffice.org 1.1 a 2.0. Používá-me PDF od SW 602 z jejich Office 602.Webové zdroje: openoffice.cz a office602.czNápovědu v programech používáme nejčastěji.Osobní zkušenosti si sami předáváme mezi sebou.Byli byste ochotni věnovat finanční prostředkyna úpravu vlastností OpenOffice.org nebo navytvoření speciálního rozšíření?Teoreticky to možné je. Záleželo by, zda bychomdané vlastnosti pak sami využili.Uveďte prosím informace o  vašíorganizaci a  nezapo-meňte také napsat své jméno a  pozici či funkci.RAMET C.H.M. a.s.Letecká 1110, KunoviceBc. Aleš Mišurec, IT Manažer, správce sítěemail:ales_misurec<zavinac>rametchm<tecka>czwww.rametchm.cz

Společnost RAMET C.H.M., a. s. používákancelářský balík OpenOffice.orghttp://www.openoffice.cz/pouzivaji­openoffice­org/spolecnost­ramet­c­h­m­a­s­pouziva­kancelarsky­balik

Ve firmě RAMET C.H.M., a. s. používá OpenOffice.org 65 uživatelů. Cení si ho především proto, že je zdarma a téměř se vyrovná komerčnímusoftwaru. Vadí jim hlavně přenositelnost Calc versus Excel.

Číslo 12/2009 53/75

www.openmagazin.cz

Proč používáte OpenOffice.org?OpenOffice.org používáme, protože jde o cenověnesrovnatelně výhodnější alternativu ke komerčnímproduktům a z hlediska použití pro běžnou práci jeplně vyhovující. Přínosem je také neustálý vývoja zlepšování funkčnosti balíku.Jací uživatelé, na kolika počítačích a  kolik jich je?V naší organizaci jej používá cca 12 pracovníků, nain-stalován je na cca 16 počítačích. OpenOffice.org pou-žívají pracovníci obchodního oddělení a marketingu proběžné činnosti (texty, tabulky, prezentace), a pracovní-ci kalibrační laboratoře formou formulářů v Calcu.Na jakých operačních systémech OpenOffi-ce.org provozujete?

1.Windows XP – 15 počítačů2.Windows Vista – 1 počítač

Popište typ dokumentů, které obvykle vytvá-říte nebo zpracováváte.Nejčastěji uživatelé vytvářejí dopisy, zprávy, doku-mentaci systému managementu kvality, analýzyúdajů z  účetního systému, prezentace propřednáškovou činnost, evidence zařízení, inteligent-ní formuláře pro ukládání naměřených hodnot přikalibracích měřidel.

Máte problémy při výměně dat, např. v  pří-padě souborů MS Office?Problémy se výjimečně objevují při otevírání některýchdoručených dokumentů *.doc (cca 1-2 dokumenty zaměsíc), kdy jsou nesprávně zobrazeny. Řešením pak býváotevření v bezplatném prohlížeči těchto dokumentů.Zhodnoťte kvalitu práce s  kancelářským ba-líkem OpenOffice.org. Uveďte důvody pro je-ho doporučení jiným uživatelům, uveďte takénedostatky, které vám vadí.Práce s OpenOffice.org je poměrně snadná, na-bídky jsou řazeny přehledně, lze je přizpůsobovat,dobře je zpracována i nápověda.Doporučil bych ho, protože jde, pro většinu fi-remních uživatelů, o zcela vyhovující alternativuke komerčním produktům, která navíc přinášíznačnou úsporu nákladů.Klady

+ naprosto vyhovující funkčnost+ bezproblémový přechod z komerčního balíku+ snadné převody do *.pdf+ formuláře Xforms

Zápory– pro nás žádné

Je podle vás literatura a  dokumentace k  OpenOf-fice.org dostačující? Chybí vám některý typdokumentace? Jaké zdroje používáte?Knihy nepoužíváme, nemáme potřebu.Používáme tipy a nápovědy z openoffice.cz, 602of-fice.cz, openoffice.org. Chybí více článků o XForms.Nápověda v programech je dostatečná, chybí víceinformací o formulářích XForms.Byli byste ochotni věnovat finanční prostředkyna úpravu vlastností OpenOffice.org nebo na vy-tvoření speciálního rozšíření?Neuvažovali jsme, vyhovují nám standardní vlastnosti.Uveďte prosím informace o  vašíorganizaci a  nezapo-meňte také napsat své jméno a  pozici či funkci.Unimetra, spol. s r.o.Těšínská 773/396, Ostrava-Radvanice, 716 00Ing. Petr Muroňpředstavitel managementu pro jakost / pracovníkmarketingu / částečně správa ITe  mail: petr<tecka>muron<zavinac>unimet-ra<tecka>czwww.unimetra.cz

Kancelářský balík OpenOffice.org používáfirma Unimetra, s. r. o.http://www.openoffice.cz/pouzivaji­openoffice­org/kancelarsky­balik­openoffice­org­pouziva­firma­unimetra­s­r

Unimetra, s. r. o. se zabývá metrologickými službami. Firma je spokojena s cenou kancelářského balíku a pro jejich potřeby je OpenOffice.orgplně vyhovující. Vadí jim nedostatečný počet článků a málo informací k práci v dokumentu s XML formulářem – XForms.

Číslo 12/2009 54/75

www.openmagazin.cz

Začněte těmi nejjednoduššími kroky. Přidátepaměť, vypnete Javu a  také vypnete zazna-menávání a zobrazování změn. Pak můžete přejítke složitějšímu kroku, který lze doporučit pouzeopravdu zkušeným uživatelům.Přidat paměťNejjednodušším způsobem je, přidat programupaměť. Pokud jste po instalaci volby nechali ve vý-chozím nastavení, je paměti vyhrazeno opravdumálo prostoru. Pak není divu, že se OpenOffice.orgtak pomalu startuje a nějakou dobu trvá, než seprogram načte. Práce s ním také není moc růžová,protože všechno moc dlouho trvá. Napravte to ná-sledujícími kroky:

• Otevřete nabídku Nástroje | Volby a rozbal-te v levém poli OpenOffice.org | Paměť

• Na pravé straně v sekci Zpět, v poli Počet kro-ků nastavte 20 až 30

• V sekci Grafická vyrovnávací paměť, v poli Po-užít pro OpenOffice.org nastavte 92 až 128

• Pod ním, v poli Paměť na objekt nastavte 16až 20

Kolik přesně máte nastavit paměti v polích? Odpo-vím otázkou: „Kolik máte paměti v počítači?“ Je to1GB? Nebo více? Či méně? Při nastavení údajů mu-síte brát v  potaz ostatní programy, které mátespuštěné. Také operační systém si bude pro sebe

kousek paměti ukrajovat. Proto nemůžeme doporu-čit přesně, kolik máte zadat do jednotlivých polí.Obecně lze pouze doporučit – při menší paměti v po-čítači: méně pro OpenOffice.org. Při větší pamětiv počítači: větší pro OpenOffice.org. Jednotlivé vol-by vyzkoušejte, a uvidíte, co to udělá s rychlostíprogramu. Po kliknutí na OK se vaše nastavení uloží.Vypnout JavuZvažte, jestli opravu potřebujete používat Javuv OpenOffice.org. Někdy to není nutné, a je proto

lepší ji vypnout. Spotřebovává totiž dost prostřed-ků vašeho milovaného počítače.Nechte si otevřené okno voleb z kroku uvedenéhovýše nebo si ho znovu otevřete.

• V levém poli vyberte OpenOffice.org | Java• Odškrtněte zaškrtávací pole u nápisu Použít

běhové prostředí jazyka Java (JRE)

Zrychlete své líné OpenOffice.orghttp://www.openoffice.cz/navody/zrychlete­sve­line­openoffice­org

Někteří uživatelé mají počítač staršího data. Slouží dobře a spolehlivě. Proč ho měnit? Není to nutné. Ale OpenOffice.org je při spouštěnía provozu velmi líný a práce je pomalá. Dá se program trošku „popohnat“ k rychlejší práci? Ano dá, v článku si přečtěte, jak na to.

Okno s  nastavením voleb paměti pro OpenOffice.org

Číslo 12/2009 55/75

www.openmagazin.cz

Vypnutí běhového prostředí Java

Někdy není možné vypnout Javu, protože používá-te funkce, které jsou s ní úzce spojeny. Je pravda,že Java je do OpenOffice.org včleněna do hloubky.Hodně funkcí kancelářského balíku je na ní závis-lých. Pokud ji vypnete a pak vám nepůjdou někte-ré funkce, vzpomeňte si, že jste vypnuli běhovéprostředí Java. Klikněte na OK a máte nastaveníuloženo.Vypněte zaznamenávání a  zob-razování změnStalo se mi při načtení „cizího“ dokumentu, že sezaznamenávaly všechny provedené změny. Tenkrátto nebylo potřeba, proto byla tato možnost mnouvypnuta. Funkce také spotřebovává dost paměti.Pokud ji máte spuštěnou, vypněte ji. Odškrtnutímv nabídce Úpravy | Sledování změn | Záznamji vyřadíte z provozu.

Uberte ze svého systému fontyNejste grafik/grafička? Pak není třeba, abyste měliv systému 300 nebo 500 různých fontů. Dejte si ru-ku na srdce a sami sobě přiznejte: „Kolik fontů oprav-du používám?“ Je to základních 5 až 10? Tak to úplněstačí. Ostatní v operačním systému nemají co dělata jen zabírají místo a paměť. Při startu OpenOffi-ce.org se totiž všechny fonty natahují do pamětispolu s celým programem. Naše rada zní: „Chcetemít OpenOffice.org rychlejší? Odinstalujte nepotřebnéfonty z vašeho operačního systému.“Jak na to už vám neřeknu. Nevím, co máte na po-čítači nainstalováno za operační systém. Ale ne-měl by to být problém. Uživatelé Windows určitěmají nějaký program na instalaci/odinstalaci fontůze systému. Uživatelé Linuxu si jistě také poradí.

Zakažte úvodní logo OpenOffice.orgPro zkušené uživatele počítače existuje ještě jed-na možnost, jak zrychlit líné OpenOffice.org. Zrych-lení není sice tak znatelné, ale přece jen nějaké je.Postup je doporučen pouze zkušenějším uživate-lům počítače! Je nutná opatrnost.Vypněte si úvodní logo, které se objevuje pospuštění kancelářského balíku. Zabírá nějaké tomísto v paměti a pár cenných vteřinek při načítání.Musíte jen udělat jeden důležitý krok. Najděte vesvém systému soubor, ve kterém je volba povolena.V linuxovém operačním systému to bude souborsofficerc. Můžete ho mít v adresáři /etc/openoffi-ce?/, kde otazník představuje číslo verze OpenOf-fice.org. Soubor může být i  v  adresáři/opt/openoffice.org?/program/. Také tady platí, žeotazník představuje  číslo verze OpenOffice.org.Pokud nebude v žádném ze dvou možností, zkus-te použít vyhledávání.Ve Windows hledejte soubor soffice.ini. Bývá obvyklev C:\Program Files\OpenOffice.org?\program\. Takétady platí, že otazník zastupuje číslo verze vaší in-stalace OpenOffice.org. Pokud ho nemůžete najít –radím tak jako výše: použijte vyhledávání.Máte soubor otevřený ve svém oblíbeném edito-ru. Může to být gedit, notepad, pspad, kate, vimnebo editor z Midnight Commanderu, případně To-tal Commanderu.

Číslo 12/2009 56/75

www.openmagazin.cz

Zakažte načítání úvodního loga programu

Najděte řádek:Logo=1

a změňte ho na:Logo=0

Od té chvíle se logo programu nebude načítat a přispouštění tak neuvidíte úvodní malé okno s číslemverze a společností, která balík sestavila. Spustíse až potřebný modul OpenOffice.org.Obrázky k  článkuVšechny obrázky a fotografie naleznete v samo-statné fotogalerii.

Číslo 12/2009 57/75

www.openmagazin.cz

Vaši práci známe, o  vás toho ale bohužel mnohonevíme. Můžete se nám krátce představit?Jsem z Brna, je mi přes čtyřicet, absolvoval jsemFE VUT Brno a profesně se zabývám servisem lé-kařských přístrojů.Tomáš Bílek je autorem rozšíření AltSearch,

TypoJTB, TestFonts a  několika dalších doplň-

ků, které si můžete stáhnout z  jeho stránek.

Jak dlouho používáte OpenOffice.org a  jakédůvody vás k  tomu vedly či vedou? Co se vámna balíku líbí a  nelíbí?OpenOffice.org používám přibližně od roku 2004,kdy jsem potřeboval vytvářet menší černobílé tis-koviny a chtěl jsem, aby měly alespoň základní typo-grafickou úroveň. Potřeboval jsem přiměřeněvybavený textový editor pro Windows s možnostmitisku, exportu do PDF, a to vše pokud možno zadar-mo. MS Word jsem kvůli tomu nechtěl kupovat.Po několika pokusech jsem přišel na OpenOffice.orgWriter, tehdy tuším ve verzi okolo 1.x, který mi zá-kladními možnostmi vyhovoval a sliboval i nadějina budoucí vývoj. Další části balíku OpenOffice.orgpoužívám méně, Draw na fotoalba, v poslední do-

bě také Calc na různé výpočty do práce. NaOpenOffice.org se mi líbí poměr výkon/cena, navícje mi sympatická myšlenka svobodného softwaru.Má to ale i stinné stránky, klony OpenOffice.org(teď zkouším Go-Oo) začínají být nekompatibilní -v Calcu mi např. na Go-Oo nefungují některé vzor-ce - ale má zase nějaké funkce navíc...Co vás vedlo k  tomu, že jste začal vytvářetrozšíření pro OpenOffice.org? Které byloprvní a  kdy?K psaní maker a rozšíření mě vede v podstatě vždyabsence nebo problematická použitelnost stávajícíchfunkcí. Takže první pokusy začaly prakticky ihned, cojsem začal používat OpenOffice.org pro vytvářenímalého časopisu. Během několika měsíců vzniklodosti živelně makro, později doplněk TypoJTB. Na kaž-dém z prvních čísel se vyskytl nějaký požadavek,který by se hodilo nějak zautomatizovat.Co bývá prvotním impulsem pro vznik nové-ho rozšíření?Na začátku je vždy nějaká potřeba - něco upravitnebo zjistit, co nejde provést stávajícími funkce-mi. V tomto okamžiku se snažím využít dostupnýchznámých prostředků, zapátrám po existujících do-

plňcích, makrech, na fóru a v diskuzích. Dost častose to tím vyřeší, i když jinak než si člověk původněmyslel. Pokud jde o činnost, která má nebo budemít tendenci se opakovat často, tak jako poslednímožnost začnu programovat.Kde a  jak jste se naučil programovat? Jakýsoftware používáte pro vývoj?Základy programování jsem pochytil už dříve, ně-co málo na škole, více později v Turbo Pascalu,ještě na Dosu, pod Windows pak v Delphi a VisualBasicu - jako amatér a samouk. Baví mě vytvářetvěci, které něco dokáží udělat, které fungujía pokud možno jsou i k něčemu užitečné.Rozšíření OpenOffice.org programuji v Star Basicu,protože je to pro mě nejjednodušší. Základem mibyla nápověda k  OpenOffice.org, dokumentAndrewMacro.odt, studium hotových rozšířenía nenahraditelnou pomůckou makro X-Ray tool,bez kterého bych s programováním brzy skončil.Jeho autorovi patří můj velký obdiv. Když je nejhůř,tak skončím na OooForum.org, kde se jednak dajínajít použitelné kusy kódu, a pokud se mi dosta-tečně podaří popsat, o co mi jde, tak se často na-jdou i lidé, co dokáží poradit.

Rozhovor: Tomáš Bílek, autor praktickýchrozšíření AltSearch nebo TypoJTBhttp://www.openoffice.cz/rozhovory/tomas­bilek­autor­praktickych­rozsireni­altsearch­typojtb

Tomáš Bílek vytváří už několik let velmi zajímavá rozšíření pro OpenOffice.org. Je zřejmě nejvýraznějším českým autorem doplňků, kterékancelářskému balíku dodávají specifické funkce. Díky mu patří minimálně za TypoJTB, které má velké množství praktických funkcí – alenení to jeho jediné rozšíření.

Číslo 12/2009 58/75

www.openmagazin.cz

Jak probíhá vývoj rozšíření? Jak udržujete kóda  jazykové varianty?Při častější a „hlubší“ práci s OpenOffice.org myslímdost brzo vyplynou na povrch jeho chyby a nedoko-nalosti. Na něco se dá zvyknout, něco přizpůsobit,obejít, něco je nahlášená chyba, která (snad) budeopravena, a něco mi prostě dost vadí. Důležité je,aby byl nápad, jak by šel problém pomocí makraefektivně vyřešit. Chce to určitou zkušenost a před-stavu, co funkce OpenOffice.org objektů dovedou.A dovedou toho mnoho - jenže je problém to najíta „zkrotit". Takže se pokusím základní funkci nane-čisto zjednodušeně modelově vyřešit. Pokud to vy-padá nadějně, tak se to zabalí do nějakého dialogua upraví do formy rozšíření, otestuje a vypustí ven.Pokud se nedaří, nechám to odležet, časem se ob-vykle objeví nějaká inspirace.V kódu se snažím dělat maximum komentářů, pro-tože vím, že za půl roku, kdy se najde nějakáchybka nebo podnět pro vylepšení, nebuduschopen vypátrat, proč tam mám tak nesmyslněsložité a nesystémové postupy. Přicházející změ-ny se snažím průběžně zapracovat a vedu doku-ment se změnami a  nevyřešenými problémy,případně úkoly k dodělání.U rozšíření, která nejsou vázána přímo na češtinu(např. u AltSearch), jsem tak trochu počítal s vyu-žitím i jinde než u nás doma a kromě české jsemvytvořil zároveň i anglickou lokalizaci. Asi to vzbu-dilo zájem, protože poměrně brzo po zveřejnění naOOo Extensions mi přišly mailem nabídky na pře-klady do různých jazyků. V případě AltSearch tozačíná být trochu problematické protože se loka-lizace blíží ke 200 řetězcům, má celkem obsáhlýhelp a je nyní v osmi jazycích. Snažím se udržet

aktuální českou a anglickou variantu, při význam-nější změně obešlu překladatele s prosbou o do-plněk překladu, zbytek nechávám na jejich aktivitě.Podle čeho určíte, co mají jednotlivá rozší-ření umět?Většinou jde o nějakou základní funkci, vlastnost - u Alt-Search to bylo hledání a nahrazení přes konce odstav-ců a předefinované častěji užívané regulární výrazy. Nato se pak nabalí různá vylepšení a přídavky, podněty,které přijdou od uživatelů. Jde o kompromis, co by tomohlo dělat. Fantazie produkuje velkolepé představy –ale ne všechno jsem momentálně schopen napro-gramovat tak, aby to byl přínos.Omezuje vás něco ve vývoji? Třeba nedosta-tek dokumentace, chybějící vlastnosti, vy-soký časový vklad apod.Omezení jsou různá. Z mé strany je to čas a chuť, obo-jí se dost mění. Ze strany OpenOffice.org by efektivi-tu určitě zlepšila přívětivější dokumentace i prostředíBasicu. Hodily by se např. záložky, ale hlavně inspek-tor objektů a jejich automatické nabízení v průběhupsaní, známé z Visual Basicu nebo Delphi. Objektů jespousta a rychlá orientace v nich, jejich funkcích a pa-rametrech mi připadá pro efektivitu zásadní. Nepří-jemné jsou chyby (issue), které např. znefunkční dříveodladěná makra, a jejichž odstranění trvá dlouho. Chá-pu, že je to dáno rychlostí vývoje a omezenýmiprostředky, ale osobně bych uvítal, kdyby se vývojnových funkcí OpenOffice.org na čas zastavil a opravi-la se podstatná část z tisíců známých chyb.Jak probíhá testování? Kolik lidí vám pomá-há při vývoji a   při testování?Testuji sám, napřed na krátkém modelovém sou-boru, pak na nějakém složitém a dlouhém doku-

mentu, např. AndrewMacro.odt, pokud jde o Writer.Objeví se tím většinou dost problémů, chyb vlast-ních a bohužel někdy i systémových „issue“. Tímse původní jednoduchý a přehledný kód začne za-motávat. Po vydání veřejné verze se ozývají uživa-telé, kteří narazí na nějaký problém, a to jsoupodněty pro další úpravy.Jaký operační systém používáte?Momentálně Windows XP, občas otestuji rozšířenína Mandriva Linuxu. Párkrát jsem tak přišel třebana rozdílné chování v  Basicu mezi Linuxema Windows verzemi, které se mi ani vždy nepodaři-lo uspokojivě vyřešit.Co byste poradil těm, kdo by potřebovali ně-jaké rozšíření? Zvládnou ho vytvořit sami?Jak a  kde začít?Myslím, že jednoduché věci se dají vytvořit celkemsnadno a  zvládne to každý, kdo zná základyprogramování. U složitějších asi narazí na nedo-statek podkladů v češtině a, alespoň pro mě, ob-tížnou orientaci v online dokumentaci. Možná tamje všechno, ale najít potřebné a porozumět tomunení snadné. Ideální pro mne jsou krátké příkladys komentářem, jako je v AndrewMacro.odt. Dobréjsou také myslím články o makrech od Júlia Pastie-rika, kterých napsal poměrně dost.V každém případě je potřeba počítat s tím, že to na-konec zabere mnohem více času, než to ze začátkuvypadá. Já osobně se do rozšíření pouštím jen v pří-padě, že je pravděpodobné jeho časté použití širšímokruhem lidí, kteří by se do maker normálně nepustili.Jinak si udělám jenom pomocné makro. Doporučuji,aby si každý dobře rozmyslel, jestli se do toho pustit,nebo najít nějakou schůdnější cestu.

Číslo 12/2009 59/75

www.openmagazin.cz

Které rozšíření považujete za nejlepší a  kte-ré se nejvíc používá?Obecně těžko říct, rozšíření je spousta, každémuse hodí něco jiného. Pokud jde o moje výtvory, taku nás je asi nejpoužívanější TypoJTB (přes 5500stažení přímo z mé stránky), v cizině AltSearch(přes 88 000 stažení).Sledujete portál OpenOffice.cz?Portál sleduji, občas mě některý článek nebo dis-kuse inspiruje a taky rozšiřuje obzory v částechOpenOffice.org, které moc často nepoužívám. Dob-ré jsou i popisy šikovných rozšíření, která se mohouobčas hodit. Přeji všem uživatelům OpenOffice.org,aby jim vše fungovalo podle jejich očekávání,a trpělivost, pokud nastanou problémy.

Kapesní počítačeZ oblasti kapesních počítačů se tady na Penguinovinejčastěji objevují informace na Neo Freerunneru,ale asi by se slušelo zmínit se i o programech projiné (více nebo méně „linuxové“) přístroje. Takžetřeba uživatelé přístrojů se systémem Android bymohli využít Android Scripting Environment. A tozejména v případě, že si chtějí nebo potřebují vy-tvořit nějaký krátký program ve skiptovacím jazy-ce (Python, Perl, Ruby, jazyk Bourne shellu). Kroměmožnosti vytvářet (a v terminálu spouštět) tytosvoje výtvory je taky možné je spouštět jako služ-bu. Ve skriptech je možné využívat spoustu věcíz API Androidu. Je tak možné si třeba napsat skiptíkpro posílání SMS, automatizované vytáčení hovorůa spoustu další věcí.NavigacePokud si taky myslíte, že navigačních aplikací nenínikdy dost (a to zejména těch, které používajíOpenStreetMap), pak jistě oceníte program Trave-lingSalesman, který je napsaný v Javě.Operační systémyJe nepochybně pravdou, že moderní linuxové dis-tribuce jsou větší a větší a větší. Pro někoho můžebýt příliš i například stahování obrazu LiveCD něja-ké distribuce jen proto, když by mu stačilo jen „ně-co“, co dovede fungovat jako grafický terminál.

A zrovna pro takové situace by se mohl hodit TinyCore Linux. To je vám taková desetimegová věc, kte-rá obsahuje X server, knihovny FLTK a další nezbytnévěci (samotné linuxové jádro, BusyBox a tak dále).Tiny Core Linux může fungovat vícero způsoby -po spuštění (například z CD) jej můžete použít ja-ko X-terminál ke spouštění vzdálených aplikací,a nebo si pomocí dodávaného grafického uživatel-ského programu (viz obrázek) spustit další po-třebné aplikace, třeba AbiWord, Firefox, VLC, gcca tak podobně. Pokud nejste zase až takoví mini-nalisté, tak lze mít i celé desktopové prostředí XF-ce. Za určitých podmínek si dotyčné programymůžete i trvale „nainstalovat“ na pevný disk počí-tače. Konkrétně za předpokladu, že jste při startuzadali, kam se může zapisovat. No a samozřejměje možné nainstalovat Tiny Core Linux na pevnýdisk tak, aby se choval skoro jako normální linu-xová distribuce.

Zajímavé programy 83http://penguin.cz/novinky­view.php?id=1234

Dnešní vydání našeho nepravidelného občasníku je letos poslední, a proto bych chtěl všemkolegům a čtenářům i příznivcům Penguina popřát mnoho štěstí v novém roce.

Číslo 12/2009 60/75

www.openmagazin.cz

Pokud byste raději nějaký nelinuxový operační sys-tém, tak Minix verze 3 se stále vyvíjí, přibývají proněj programy (i když pomalu), dokonce na něm mů-žete mít i Gtk+. Získáte tak moderní operační sys-tém s mikrojádrem a s výhodami z toho plynoucími,i když si (zatím?) nebudete moci tolik vyskakovatco se ovladačů a podpory různého hardware týče.

VývojMinGW cross compiling environment je věc, kte-rou se stále chystám vyzkoušet, ale nějak se k to-mu nemohu odhodlat. Nápad kompilovat aplikacepro Windows na Linuxu nebo jiném Unixu se mijeví být praktickým (na Windows jen ladíma snažím se tam nemít žádné vývojové knihovny),a tahle věc by si měla poradit i s knihovnami jakoje Gtk+. Dříve jsem zkoušel používat I'm a cross,

což je něco podobného, jedna verze mi i  bezproblémů fungovala, ale nějak se mi nedařil up-grade. Kromě toho I'm a cross měl pořád před-stavu, že by měl být kompilován s právy roota, cožmě nijak nenaplňovalo nadšením.Knihovny BLAS a LAPACK asi programátoři ve For-tranu, C a C++ pracující s maticemi znají. Proprogramátory v jazyce Java je k mání jblas. Nera-dujte se ovšem přespíliš, nejde o nějaký přepis doJavy, protože jblas využívá nativních implementa-cí výše uvedených (konkrétně knihovnu ATLAS).Drobné nástrojeLong Range ZIP je kompresní program, který byměl být velmi efektivní a dosti rychlý hlavně přikomprimování velkých souborů (za cenu většípaměťové náročnosti během práce). Autoři tvrdí,že by měl být rychlejší než gzip, ale při velikostizkomprimovaných souborů srovnatelné s použitímbzip2. Kompatibilní je asi jen sám se sebou.Občas vyjde nová verze i u programu, kde byčlověk potřebu vývoje už ani nečekal – dos2unix,tedy program převádějící textové soubory s DO-Sovými konci řádků na unixové vyšel s několikaopravami.Spousta lidí to nemá ráda a považují to za neko-rektní způsob přípravy instalačních balíčků. Nadruhou stranu, pro osobní potřebu je to nepo-chybně vhodnější, než v případě nezbytnosti apli-kovat klasické ./configure ; make ; make install

a dělat si v linuxovém operačním systému nekont-rolovatelný nepořádek. O čem je řeč? O programucheckinstall, který vyšel v nové opravné verzi.

Číslo 12/2009 61/75

www.openmagazin.cz

Historická exkurzeNěkdy v roce 2000 zveřejnila (dnes již neexistující) fir-ma Agenda Computing svůj záměr vyrábět a prodávatrelativně levný kapesní počítač. To by nebylo nic až za-se tak neobvyklého, v té době byly populární třebakapesní počítače firmy Palm, zatímco slavný Newton odApple se už dokonce nacházel na smetišti dějin.Přestože v té době už nebylo úplně nemožné vidět Li-nux na kapesním počítači – třeba právě na tom Palmu,zpravidla se jednalo o přístroje, které byly dodávány jijiným operačním systémem, a Linux se na nich roz-běhával dodatečně (s většími nebo menšími obtížemi,které souvisely i s tím, že původní systém často nebylomožné z přístroje odstranit). Firma Agenda Computingvšak nabízela přístroj, který byl k provozu Linuxu přímourčen (žádný jiný operační systém nebyl dodáván).Další, tehdy nezvyklou věcí, bylo to, že ten Linux mělbýt minimálně modifikovaný, a to jak jádro (které samo-zřejmě muselo obsahovat ovladače specifických za-řízení, jako je třeba dotykový displej), tak i součástiuživatelského prostředí. Na přístroji totiž běžela verze„desktopového“ prostředí X Window System, a to v teh-dy nejpopulárnější implementaci XFree86. Jako grafickáknihovna pak posloužila FLTK ve verzi 1.x.Přístroj se začal prodávat během roku 2001 a slavil určitýúspěch – vznikla kolem něj jistá komunita uživatelů a vý-vojářů, objevily se různé aplikace - což byla jistě v ne-

malé míře zásluha zvolených knihoven, protože FLTK jepoměrně jednoduše zvládnutelná knihovna a vyvíjeta testovat se dalo přímo na stolním počítači. Taky proFLTK už v té době spousta programů existovala a stači-lo jen provést nějaké úpravy pro jejich přizpůsobení ma-lým rozměrům obrazovky PDA (k čemuž pomáhalyi nadstavby FLTK, např. flpda).Nicméně úspěch zařízení byl asi menší než firma oče-kávala (taky mohl hrát roli fakt, že pro malou firmu jeobtížnější udržet nízkou cenu zařízení – což se nutněprojeví na vybavenosti přístroje v porovnání s konkuren-cí od větších firem, které mívají přístup ke komponen-tům za nižší ceny, jsouce schopny jich nakupovatmnohem větší objemy) a v té době již viditelný nástupPDA s barevnými displeji. Takže Agenda Computing po-měrně záhy ukončila činnost a očekávaný nástupces barevným displejem už nikdy nevznikl.Nicméně VR3 se prodával dál, a to firmou SoftField Re-search, a to docela dlouho, minimálně do roku 2008 (alenyní se zdá, že teď už to taky mají za sebou). SoftFielddokonce prodával mírně vylepšené VR3 ve verzi s většíRAM. Ale prodával (možná jen vyprodával?) je velmi ti-še, bez nějaké větší reklamy, takže asi taky ne vevelkých množstvích.Technické parametryAgenda VR3 byla vydána v několika verzích – vývojářské(se slabším hardware), komerční (ta je asi nejrozšířenější)

a ve vylepšené od SoftFieldu, nicméně hlavní rozdíl té vy-lepšené verze spočívá v 16 MB operační paměti.Tedy Agenda měla MIPS procesor of NEC na frekvenci66 MHz (pro srovnání – tehdy ještě běžné a cenově po-rovnatelné „černobílé“ Palmy měly Motorolu řady m68kkolem 16-33 MHz), 8 MB operační paměti (hodnotapodobná jako u konkurence) a flash paměť (pro ope-rační systém a data) o velikosti 16 MB (což pro změnuzase nebylo až tak málo). Připojení se provádělo pomo-cí sériového portu (na přístroji je speciální konektor dokolébky) nebo pomocí infračerveného přijímače a vysí-lače (ona má Agenda ve skutečnosti vysílače dva – je-den pro přenos dat a druhý, silnější, pro použití v úlozedálkového ovládání). Pak má taky několik tlačítek(přesně 7) dotykový displej o úhlopříčce kolem 4". Dis-plej je černobílý (uvádí se 16 odstínů šedé) a má rozli-šení 160x240 bodů (palmy měly klasicky čtvercový160x160, šířka displeje je třeba u Palmu III praktickyshodná, ale je pochopitelně nižší). Displej má samozřej-mě podsvícení pro práci ve tmě. Je to podobné jakočernobílých u Palmů – v šeru to není nic moc, pro prácije třeba mít buď hodně světla nebo hodně tmy.Ta tlačítka jsou poměrně zajímavě umístěná - pod ob-razovkou jsou šipky vlevo a vpravo, zatímco na levémboku nahoře jsou klávesy „Page Up“ a „Page Down“ a podnimi je vypínač. Není to tak nepohodlné, jak by to mohlovypadat, při držení v levé ruce je to pro listování textemvelmi praktické. Další dvě klávesy fungují jako Shift a jsou

Retro recenze – linuxové PDA Agenda VR3http://penguin.cz/novinky­view.php?id=1232

Pamětníci si jistě vzpomenou, že někdy kolem roku 2001 vznikl kapesní počítač Agenda VR3, který byl (tehdy) neobvyklý tím, že bylprimárně určen pro běh OS Linux.

Číslo 12/2009 62/75

www.openmagazin.cz

po obou bocích přístroje dole – stisknou se dají dlaní. To jettaky málo běžném, ale pči psaní textu docela praktické.„Tlačítko“ Reset je schované v dírce na zadní straně pří-stroje, podobně jako u většiny ostatních PDA.K ovládacím prvkům patří i lišta na spodním okraji dis-pleje, kde jsou nakresleny ikonky programů – ty lzespustit klepnutím na příslušný obrázek pomocí doty-kového pera (je to podobné jako u Palmu).Přístroj má ještě jednu pěknou „vychytávku“, která semoc nevidí. Protože se ovládá perem (jeho šachta je napravém boku přístroje), disponuje vypínačem, který jeaktivován vysunutím nebo zasunutím toho pera. Chce-te pracovat - stačí vysunout pero. Chcete skončit – za-sunete ho zpět. Pokud je to potřeba (např. pro čtení,když pero nehodláte potřebovat), je možné přístroj za-pnou nebo vypnout normálním vypínacím tlačítkem.Pokud se mi podařilo dohledat, tak existovaly tři barevnévariace: s neprůhledným černým krytem (je lesklý a jsouna něm vidět škrábance a otisky prstů), s průhlednýmmodrým a s průhledným bezbarvým (či bílým) krytem.Já mám černý přístroj a až na ty škrábance vypadá i dnesdosti elegantně (řekl bych, že lépe, než ty průhledné).Základní softwareTo je celkem jednoduché: Linux 2.4.0 (projekt Linux VR,dnes taktéž na odpočinku), XFree86, FLTK 1.x. A samo-zřejmě BusyBox. Během života přístroje vzniklo několik„distribucí“, vesměs šířených v podobě obrazů do flashpaměti, taktéž jsou k mání překladače a tak podobně.Výchozí výbava nebyla na kapesní počítač úplně špatná:kalendář, úkolníček, poznámková aplikace, kalkulačka,nějaké hry, e-mailový klient, terminálový emulátor (rxvt),synchronizační program...

Se synchronizací zatím nemohu sloužit, ještě jsem se ne-odvážil použít (existuje „stolní“ aplikace pro Linux, přímoAgenda Computing dodávala program pro Windows, kte-rý snad uměl komunikovat i s MS Outlokem, ale tentoprogram jsem na vlastní oči také neviděl).Data však nejsou ukládána v nějakém supertajném pro-pietárním formátu, používá se Berkeley DB. Poznámkyse ukládají jako prosté textové soubory (dokonce s kon-covkou *.txt), takže s těmi je to ještě jednodušší.Komunikace s přístrojem se děje přes sériový nebo infra-červený port. Kromě synchronizačního protokolu jsou napřístroji k mání a k připojení servery pro rsync a telnet,takže spojení a ovládání standardními prostředky z Li-nuxu by nemělo činit potíží (mě to tedy funguje... i kdyžrsync klient v nových distribucích brblá něco o tom, žeserver je příliš starý, a že ho mám upgradovat – alefunguje). Samotné připojení se děje protokolem PPP.Ve starších recenzích se lze dočíst, že přístroj je poooo-maaaalyyyyy. Není to pravda a tato informace pramenízřejmě z toho, že většina recenzí vznikla na základě po-užívání původní (slabší) vývojářské verze přístroje, kte-rou výrobce nabízel novinářům k otestování. Běžnáaplikace (např. všechny výše jmenované) startuje asisekundu maximálně dvě, což je u spousty novějších pří-strojů často dost utopická představa (ovšem staré Pal-my na tom byly často ještě lépe) a běží taky rychle(odezvy jsou bez problémů i při několika současněspuštěných aplikacích).Další softwareExistuje toho celkem dost, ale s postupem času se ně-které věci (nebo alespoň jejich verze pro VR3) už stači-ly vytratit. Třeba textový editor FlWriter jsem pro VR3zkompilovaný nenašel (a zatím jsem se o samostatnýpřeklad ani moc nepokusil).

Pokud jde o tabulkový kalkulátor, na své si přijdou pře-devším příznivci klasického sc, kteří si mohou vybrat zedvou grafických klonů: xspread a port na FLTK nazvanýFlSpread. Druhý jmenovaný jsem zkoušel a kromědrobnosti, že odmítá načítat soubory s koncovkou *.sca trapně trvá na tom, že musí být *.xsw, tak ještě ne-má rád „větší“ soubory (moji tabulku o asi 300 řádcíchnačítal tak dlouho, až jsem ho ukončil), na malé věcia drobné výpočty se ovšem hodí dobře.Najdete i Gnuplot, dokonce i matematický systém Ya-cas se dá vygooglovat. Z ostatních programůminimálnědvě čtečky elektronických knih: TWReader na některé„kapesní“ formáty (Aportis Doc, Plucker) a FreeType Rea-der na čistý text (mimochodem je to od autora DJGPP,tedy portu gcc do DOSu). Na čitelnou češtinu se zdeovšem radši moc netěšte.Asi bych neměl zapomenou ani na Bash 2.x (to pro ty,kteří potřebují provozovat shellové skripty) a na řaduher (Tetris, nějaké karty, miny). Port Dooma se mi už do-hledat nepodařilo, škoda.Je třeba dát si pozor na jednu „drobnost“ – v průběhuvývoje se měnilo rozhraní knihoven, to novější se ozna-čuje jako „snow“ a je úspornější (na PDA je nezbyné še-

Číslo 12/2009 63/75

www.openmagazin.cz

třit místem). Jenže starší a novější rozhraní nejsoukompatibilní, takže na „snow“ systému vám „ne-snow“aplikace (třeba ten Yacas, ale i další) nepojede.Odkazy na řadu programů jsou i na Agenda Wiki, ale mu-síte je najít mezi těmi tunami spamu, které tam teď jsou.Praktické používáníPřístroj jsem si pořídil spíše do sbírky, takže jej nehod-lám aktivněji používat, nicméně pár dní jsem to zkusil.Chvílemi budu asi srovnávat i s Palmem III, který jsempoužíval delší dobu (srovnávat s Nokií 770 nebo N800asi už není na místě). Musím, ale podotknout, že můj„nový“ VR3 má cosi za sebou (upadlý a opravovaný krytdispleje, špatně funkční levé tlačítko a tak).Přístroj se v ruce drží překvapivě dobře a ani není moctěžký. Trochu mě překvapilo, že krytka baterií (2xAA) je při-šroubovaná kovovým šroubkem (dá se vyšroubovat i neh-tem, takže není problém), ale po tom, co se mi na Palmurozbil zrovna zobáček na krytce baterek, to už to chápu.Ani ta tlačítka nejsou rozmístěná tak hloupě, jak to naprvní pohled vypadá a ovládají se dobře (tedy – uvítalbych ještě tlačítko pro Enter, případně pro otevření na-bídky aplikací). Funkce tlačítek by ovšem mělo jít pře-mapovat, což jsem nezkoušel.Psaní je možné provozovat pomocí virtuální klávesnicea pera (jde to lépe než to vypadá), případně pomocí roz-poznávání znaků (verze xscribble). Na můj vkus je to roz-poznávání dost přecitlivělé a s Palmem jsem se dokázaldohodnout podstatně rychleji (takže dávám přednost tévirtuální klávesnici, která mimochodem obsahuje vše po-třebné – i Esc, Ctrl, Alt,...). Klávesnice se aktivuje klepnu-tím na ikonku klávesnice (pod displejem vpravo).

Čtení taky jde - na silném osvětlení (venkovní slunce) jedisplej jasně a dobře čitelný (a ne jako mnohé barevné),ve tmě lze použít podsvícení. Slabší je to v šeru, kdy jepodsvícení ještě nedostatečné (a taky žere baterky), aleuž není dost světla na čtení bez něj. Ale to je problémasi všech přístrojů s černobílým displejem (včetně nové-ho WikiReaderu).Kalendář, úkolníček a poznámkovač jsou funkčně jedno-duché, ale praktické, kalendář pochopitelně umí zvu-kovou signalizaci akce. Kalkulačka obsahuje přesně tyfunkce, které se mi hodí, a které ještě zvládám použí-vat - základní operace, goniometrické funkce, mocniny,jednu paměť a pár dalších drobností. Tabulkový kalkulá-tor je taky na podobný přístroj dostatečný (umí zhrubato, co původní sc).Čtečku elektronických knih jsem moc nezkoušel – po-mazal jsem nějaké věci po původním uživateli a teď miodmítá fungovat. Ale ono tam stejně nijak moc místana knihy není – základní systém je read only a po smazá-ní všeho ostatního mám asi 2 MB místa na dataa programy, což není zrovna moc.Výdrž je otázkou – na Agenda Wiki se k tomu najdepěkná stránka, já mám od neděle v přístroji 1000 mAhakumulátory a teď (čtvrtek) jsem na 68% (podle toho,co tvrdí VR3 - počáteční hodnota byla prý 75%, i kdyžnabíječka baterií se tvářila, jako že je úplně nabito). Taksi to přeberte.ZávěremKdyž jsem poprvé Agendu VR3 spustil, tak jsem byl dostpřekvapený nakolik povedený a „vyladěný“ přístroj toje. Samozřejmě, je na něm poslední dostupná distribuce(cca z roku 2003), ale i tak. Aplikace startují a běží rych-le (rychleji než na Nokii 770 s 64 MB RAM), mašinka zvlá-dá multitasking, textová pole jsou snadno dostupná

a nikde se neschovávají (jak se to někdy děje v SHR naFreerunneru), nejsou tam žádné zbytečné a zdržujícíanimace nebo podivná „cool“ grafická udělátka, aleprostě to funguje. Samozřejmě, spuštěním více velkýchaplikací se dá dosáhnout zpomalení, ale to jde všude.Totéž se dá říct o hardware. Rozložení tlačítek je sice tro-chu neobvyklé, ale nečekaně praktické, displej je velkýa čitelný, uspávání a probouzení je okamžité (než vysu-nu dotykové pero z šachty, tak zcela „obživne“ a usnetaky dřív, než stihnu pero zcela zasunout). Jediná zá-sadní závada na mém přístroji je v kloubu krytky disp-leje – předchozí uživatel ho musel nahradit novým,protože starý nevydržel (předpokládám tedy, že tenkloub nebyl až tak pevný, jak by se slušelo). Ale to je asitak všechno (a přístroj je osm let starý a viditelněcelkem intenzivně používaný).Pokud si člověk uvědomí, že má v ruce přístroj s 66 MHznízkovýkonovým procesorem a 8 MB paměti, tak munezbývá, než žasnout. Proti starým Palmům je samo-zřejmě v nevýhodě v počtu dostupných programů, pří-padně v jejich možnostech, ale zase má multitasking,průhlednější formáty souborů a možnost snadno por-tovat „normální“ programy. Odezvy grafického prostře-dí bych hodnotil jako víceméně srovnatelné, displej(Agenda VR3 versus Palm IIIx) považuji za trochu lepšíu Agendy pokud jde o čitelnost. Samozřejmě na většímdispleji (zase Agenda) je vidět více informací.Vypadá to, že je škoda, že se jeho výrobci nepodařilopokračovat – možná bychom měli nativní linuxová PDAa telefony dřív a možná i lepší než je současná nabídkapodivných přístrojů provozujících nenažrané Qt neboGtk+ nebo věčně nedokončené prostředí Enlightenmen-tu (nemluvě o různých obskurních WebOSech a Andro-idech s jejich vlastními vymyšlenostmi)...

Číslo 12/2009 64/75

www.openmagazin.cz

Co a  proč?Asi se vám taky už někdy stalo, že jste si potřebova-li stručně a rychle zaznamenat nějakou informacia pak ji na jiném místě mít k dispozici. Ať již odjezdyautobusů MHD nebo nějakou tvůrčí myšlenku či ideu.Na tohle se obvyklé nástroje, jako jsou úkolníčky,TODO listy, kalendáře a podobně, obvykle moc ne-hodí. Spousta informací není ani úkol, ani schůzkači jiný časově zařaditelný údaj, a navíc jsou tyúdaje nejvíc potřeba ve chvíli, kdy člověk u žádné-ho normálního počítače nesedí, ale naopak stojítřeba někde u  východu z  obchodního centraa v dešti, v jedné ruce má nákupní tašku, druhous zoufale snaží otevřít deštník a přemýšlí, kde byvzal třetí ruku, aby si mohl sáhnout do kapsy a za-čít hledat ten papírek, mobil nebo jiné záznamovémédium s informace o odjezdech MHD (přece jenje příjemnější čekat v suchu nákupního střediskanež ve větru a dešti na nekryté zastávce). Skoroto samé nastane, když člověk potká nečekaně šéfaa zoufale si snaží vzpomenout, o čem že se tos ním chtěl přesně tak nutně bavit.Takže mít poznámky řádně vedené a uložené nadesktopu (či notebooku) je sice jistě důležité, ale takyse hodně hodí mít je po ruce i pro nečekané situace.Nástroje pro stolní počítačCo si budeme namlouvat, na 99.9% případů jsouadekvátními nástroji ed, more a grep. Dobrá, při-

pouštím, že vi nebo Vim je trochu víc uživatelskýpřítulný než ed, ale na tom nesejde. Ostatnědlouhodobě tyto nástroje takto používám a nevi-dím v tom zásadní problém.Nicméně ve chvíli, kdy člověk dostane do rukykapesní počítač (nebo telefon) s malým displejema relativně mizernou klávesnicí (třeba i jen virtu-ální), tak si začne říkat, jestli by opravdu nebyl namístě nějaký jiný způsob ovládání.Takovým celkem rozšířeným nástrojem je programTomBoy. Je (z pohledu uživatele) malý, jednoduchý,snadno použitelný a tak podobně. Má ovšem něko-lik v podstatě nepřekonatelných nedostatků. Hnedprvní je skutečnost, že je napsán v prostředí v jazy-ce C# pro programové prostředí Mono. Pokud po-mineme právní a morální otázky takového řešení(což je samo o sobě téma na dlouhou diskusi sezatím stejně otevřeným koncem), jsou tu ještě dvadrobné nedostatky: náročnost na systémovéprostředky a (ne)přenositelnost.Skalní zastánci programového prostředí Mono samo-zřejmě budou argumentovat, že to zas tolik pamě-ti, výkonu, prostoru a ostatně ani místa na diskunepotřebuje, protože je přece doba pamětí v řáduGiB, disků v TiB a procesorů s hromadou jadera s frekvencí v GHz. To je všechno hezké, ale poři-zovat si šíleně výkonný počítač jen kvůli psaní po-známek, když na všechno ostatní mi stačí 250-400

MHz a pár stovek MB paměti, to snad může jen je-dinec s poruchou osobnosti. Jen pro zajímavost –jako domácí linuxový počítač používám IBM Intel-listation s 384 MB RAM, procesorem Pentium II na400 MHz a s 18 GB SCSI diskem a tak nějak nepo-zoruji, že by něco nestíhal (kvůli dalším uživatelůna něm běžně jede GNOME). Samozřejmě Mono,JVM a podobné šílenosti na něj nesmí (už jen kvů-li místu na disku, data mají přednost).Nemluvě o tom, že Mono je portováno na pár „nej-běžnějších“ architektur a třeba na MIPS (ze kte-rého teď píšu), prostě není. Takže TomBoy je u měmimo hru. Naštěstí existuje přepis TomBoye doC++ pojmenovaný Gnote. Nedovedu posoudit na-kolik jsou tyto dva programy kompatibilní, ale nato, co potřebuji, mezi nimi rozdíl nevidím (pro Tom-Boy existuje spousta vylepšujících zásuvných mo-dulů, Gnote by je měl akceptovat také - ale zatímjsem ještě nic takového nepotřeboval). Na SGIjsem Gnote zatím přeložit nezkoušel, nemaje dostodvahy, ale zdá se, že by to jít mohlo.Kapesní počítačeDesktop tedy máme nějak vyřešení, ale to samoo sobě není úplně všechno. Na desktopu lze mítpoznámky uložené i jinak (a není potřeba používatXML formát a kdo ví, co ještě).

Poznámkovat či nepoznámkovat?http://penguin.cz/novinky­view.php?id=1231

Stručná úvaha na téma krátkých poznámek na desktopu, PDA nebo mobilu (Freerunneru, samozřejmě), včetně pár tipů na software.

Číslo 12/2009 65/75

www.openmagazin.cz

Výše uvedené nástroje (TomBoy a Gnote) samozřej-mě nebudou úplně ideální pro kapesní počítače. Aleto není takový problém, protože pro platformuMaemo (tedy pro internetové tablety od Nokie) exis-tuje klon výše uvedených programů napsaný v Cpřímo pro toto prostředí – Conboy. Ten je malý,jednoduchý, ale umí všechno, co člověk běžně po-třebuje – načíst soubory z desktopových programů,vyhledávat v nich, vytvářet nové a editovat staré.A dobře se ovládá perem. Osobně ho používámk plné spokojenosti a to zejména na cestách.

Trochu horší je to s Freerunnerem. Ten s sebou no-sím poměrně často (mívám tam nákupní seznama takové věci, někdy ho beru s sebou, abych v pří-padě potřeby mohl využít jeho telefonních funkcí)a bylo by užitečné mít na něm třeba jízdní řády au-tobusů a tramvají z mých typických destinací. Vy-zkoušel jsem několik na(t)ivných poznámkovačů,

ale žádný se mi nelíbil (buď nevyhovovaly ergono-micky, nebo data ukládaly do databázového sou-boru, což se pak ne úplně snadno synchronizujebez speciálních nástrojů). Nakonec jsem našeljednoduchý program PyTomBoy. Ten sice dovedepoznámky jen zobrazovat a neumí vyhledávání,což mi ovšem na telefonu obyčejně úplně stačí.Zatím jsem zjistil jen pár nedostatků – tlačítko pronávrat na seznam poznámek je docela malé(špatně se na něj dostává bez dotykového pera)a při zobrazování zalamuje texty bez ohledu načeské dělení slov. Další, větší, chybkou, je že senedovede vyrovnat s formátem data v některýchsouborech (produkovaných staršími verzemi Gno-te) a v takové (s)prostě padá (chyba je ovšemv  především v  Gnote, který vkládá do datapísmenko H – dělá to asi jen verze pro stabilní De-bian a v novějších to zřejmě už „nezlobí“).Synchronizace?Klikací synchronizaci by měl zvládat program Con-duit, který je v GNOME. To jsem raději ani nezkou-šel, protože při jiných pokusech se mi s ním nikdynic nepovedlo. Takže používám rsync, což se mijeví jako zcela dostatečný synchronizační nástroj(Gnote má data v adresáři ~/.gnote, TomBoy a Py-TomBoy v ~/.tomboy a Conboy v ~/.conboy).ZávěremS použitím uvedených nástrojů (Gnote, Conboy ne-bo PyTomBoy a třeba rsync) se dá celkem dobřemít k dispozici způsob pro tvorbu a používání po-známek a jiných podobných krátkých (v mém pří-padě textových) informací. Přiznám se, že jsem sepůvodně obával, že to bude podstatně složitější.

Číslo 12/2009 66/75

www.openmagazin.cz

Ve čtvrtek 17. prosince Mark Shuttleworth oznámil,že opustí své dosavadní ředitelské křeslo ve svéspolečnosti Canonical. To zastával od března roku2004, tedy od založení firmy. K odstoupení zřejmědojde na konci února 2010. „Od března se zaměřímna design produktů, partnery a zákazníky. To jsouoblasti, které mě nejvíce zajímají a ve kterých mohunejlépe ovlivnit náš dopad na open source a tech-nologický trh," píše Shuttleworth ve svém blogu.Na jeho místo by měla usednout Jane Silber, kte-rá je ve firmě od roku 2004 a dnes zastává funkcitechnické ředitelky (COO). Její hlavní úlohou bylouskutečňování strategických vizí Shuttlewortha ja-ko nejvyššího ředitele společnosti. Na novém místě

se Jane Silber zaměří na celkovou koncepci a stra-tegii společnosti a Mark Shuttleworth nabídne dů-ležitou strategickou podporu vývoje.Podle oficiálního vyjádření obou ředitelů by to nijaknemělo změnit celkovou koncepci firmy. „Nezmění tosměrování firmy. Jane a já (Shuttleworth) jsme spolu-

pracovali posledních pět let a přestože jako nová ře-ditelka bude mít pravomoc dělat odlišná rozhodnutí,v celkové strategii a koncepci jsme za jedno."Mark Shuttleworth potvrdil, že rozhodně nehodláze společnosti Canonical odejít a chce se i nadáleUbuntu věnovat. Zůstane také vedoucím dalšíchaktivit jako Ubuntu Community Council a UbuntuTechnical Board. Nechce už ale řešit obchodní zá-ležitosti firmy a raději se chce věnovat techno-logiím a velkým enterprise zákazníkům. „Nadchljsem se pro design a kvalitu, takže chci trávit vícečasu řešením procesů, které nám umožní vytvořitlepší a kvalitnější produkty."Shuttleworth se chce přímo zapojit do vývojeUbuntu a chce systém posunout dále. „Zaměřímse na produktový design a vývoj. Chci aby Ubun-tu uspělo jako otevřená a univerzální platforma nanetboocích, noteboocích, desktopu, serverech, em-bedded zařízeních a v dalších oblastech. Je to velkýzávazek a já se mu budu moci díky Jane věnovat."Kromě Ubuntu se chce Mark věnovat také relativněnové aktivitě Canonicalu – cloudům. Služby toho-

Mark Shuttleworth už nebude ředitelemspolečnosti Canonical (Ubuntu)Petr Krčmář

http://www.root.cz/clanky/mark­shuttleworth­uz­nebude­reditelem­spolecnosti­canonical­ubuntu/

Na konci minulého týdne oznámil Mark Shuttleworth, ředitel společnosti Canonical vyvíjející populární linuxovou distribuci Ubuntu, že pošesti letech opustí ředitelské křeslo firmy. Co ho k tomu vedlo? Co bude Mark Shuttleworth dělat dál a kdo se chystá usednout na jehomísto? Jaký dopad to bude mít na firmu?

Líbí se vám openMagazin? Přispějte na jeho výrobu a propagaci –pošlete libovolnou částku na účet 2100055120/2010. Stav účtu simůžete zkontrolovat na této adrese.Peníze poslouží na pokrytí redakčních prací a propagaciopenMagazinu. Za podporu velmi děkujeme.Vaše otázky zodpovíme na adrese redakce@openmagazin.cz.

Číslo 12/2009 67/75

www.openmagazin.cz

to typu začala firma nabízet v červnu letošníhoroku. „Budu se věnovat velkým zákazníkům pře-devším v Asii. Budu také úzce spolupracovat se zá-kazníky našich nových cloud řešení."

Podle Jane Silber změna také vyjasní role ve firmě.„Dojde k jasnému oddělení rolí ředitele Canonicalua vedoucího Ubuntu komunity. Budou to dva růz-ní lidé, což by mělo pomoci urychlit dosažení jejichindividuálních cílů."

Shuttleworth při této příležitosti zmínil také někte-ré informace týkající se příjmů společnosti. Podleněj existují tři hlavní oblasti, které přinášejí firměpeníze: prodej linuxových netbooků a PC, podpo-ra koncových a firemních uživatelů. Podle jeho slovrostou příjmy „velmi dobře" a daří se také novýmoblastem podnikání – nabídce linuxových serverůči zmíněným cloudům a službám okolo nich. Pod-le slov současného ředitele firma stále ještě ne-vydělává, ale je na dobré cestě. Sám Shuttleworthje s provozem společnosti spokojený. V současnédobě v Canonicalu pracuje více než 300 lidí.(Obrázky pocházejí z Wikimedia Commons a jsouk dispozici pod licencí CC by-sa 3.0. Autory jsouPaul Sladen a Tristan Nitot.)

Číslo 12/2009 68/75

www.openmagazin.cz

PojmyZačátečníkům nemusí pojem „kontejner“ být zcelajasný, takže začneme s vysvětlením několika pojmů.KontejnerMultimediální kontejner je něco, co každý den po-užíváme a ani o tom nemusíme vědět. Pro před-stavu jde o krabici, do které se složí další data.Nejčastěji jde o video nebo audio, ale najdou sei jiné typy dat. Existuje jich mnoho, ale nejrozší-řenější je AVI (Audio Video Interleave). Je to kla-sický, 17 let starý kontejner, který se používáprakticky dodnes. I když má nepříjemné vlastnosti,které znemožňují použití některých kodeků bez ne-hezkých hacků, tak ho mají výrobci i „piráti“ vcelkuv  oblibě. Další zástupci kontejnerů jsou třebaMPEG-TS(PS), QuickTime, Ogg, 3GP atd.KodekVideo a audio data samotná musí být v nějakémformátu, který se může umístit do kontejneru. Mů-žeme ukládat jednotlivé snímky nebo použít něja-ký sofistikovanější způsob, jako třeba kodek H.264nebo stále populární MPEG-4. Tento balík dat vloží-me do kontejneru, který jim dá tvar a přehrávačes  nimi budou moci pracovat. Kontejner může

zpravidla obsahovat více balíků. Cílem kodeku jeuložit data za nějakým účelem, u multimédií nej-častěji snížit velikost a zachovat co největší kvali-tu. Kodek ale nemusí pracovat jen s multimédii,ale i s obecnými daty, které má schovat před zra-ky ostatních nebo se snaží snížit jejich velikost anižby se ztratil jediný bit. To nás v kontextu s Mat-roskou moc zajímat nemusí.StopaStopa obsahuje nějaká data s videem, audiem čitextem. Např. do Matrosky si můžeme vložit stopkolik chceme. Tahle vlastnost umožňuje dokontejneru přidat titulky a audio několika jazyků.Aby toho nebylo málo, můžeme do kontejneru při-dat i několik video stop. To znamená, že v jednommkv souboru najdeme třeba celou sezónu jednohoseriálu nebo film s bonusy. V případě Matrosky jeve stopě uložen vždy jeden typ dat, tedy titulky,audio nebo video.MenuKdyž si koupíte DVD, najdete na něm hromadu sou-borů, mezi kterými se dá najít i tzv. menu. Jdeo vlastnost, díky které si může uživatel pohodlněnavolit zvukovou stopu, případně titulky s několika

tlačítky na ovladači a v neposlední řadě spustitpřesně to video, které chce. Jde prakticky jen o for-mu podání obsahu, na kterou nás často představi-telé filmových společností lákají, samotný film sipustíme i bez menu. U Matrosky si můžete vytvo-řit také takové menu. Bohužel se mi nepodařilo na-jít nástroj, který by to opravdu dokázal.MKVToolnix, který si ukážeme v druhé poloviněčlánku, to bohužel neumí a jiné linuxové nástrojejsou rády, že Matrosku vůbec správně otevřou.KapitolaKapitolou se rozumí rozdělení jednoho videa naněkolik části. V podání Matrosky jde o textovouinformaci (může být i XML), která obsahuje čas za-čátku této části a její název. Slouží pro jednoduššíorientaci ve filmu. Obdobu najdeme i na DVD mé-diích. Video v tomto případě není rozděleno nakapitoly fyzicky, ale jde jen o značky.MatroskaKdyž známe základní pojmy, můžeme si říci něcobližšího o  Matrosce. Jak už bylo řečeno, jdeo  kontejner na multimediální data. Je otevřenýa snaží se vyhovět požadavkům moderní doby. Jenavržen tak, aby budoucí změny nezničily kompati-

Matroska: multimédia v úhledném balíčkuAdam Štrauch

http://www.root.cz/clanky/matroska­multimedia­v­uhlednem­balicku/

Multimediální kontejner Matroska je vyzdvihován snad každým článkem, který se o ní jenom zmíní. Realita se může zdát mnoha uživatelůmmalinko jiná. Přesto, že toho umí Matroška spoustu, nástrojů pro využití všech jejích možností je málo a některé chybí. V Linuxu na tomje nejlépe řádkový MKVToolnix.

Číslo 12/2009 69/75

www.openmagazin.cz

bilitu se staršími verzemi. Na druhou stranu tu je jed-na vlastnost, kvůli které se dnes Matroska nedostanetam, kde bychom ji chtěli, a to absence DRM. I kdyžnejsem zastáncem této technologie, tak je pravda,že tlak je jiný. Bohužel ne od uživatelů. Dokud budoufilmové společnosti cítit potřebu omezovat právauživatele na stažené soubory např. z nějaké onlinevideopůjčovny, nebude zde prostor ani pro Matrosku.Kde se Matroska hodně používá, jsou různé TVa Blue-ray ripy. Většinu ale nevyužívají nic jiného nežjednu audio a jednu video stopu.Matroska může v jednom souboru nést data, které zná-me z klasických DVD, a přitom si drží navíc výhody jako:

• Podpora velkého množství kodeků• Bezztrátová editace• Rychlé řešení chybných snímků• Rychlé přetáčení• Streamování po síti• O kousek menší soubory než třeba u AVI

Nemusíte narazit pouze na video soubory, ale můžese vám dostat do ruky i soubor s koncovkou .mka,který obsahuje pouze zvukové stopy. Někteří čtená-ři již pravděpodobně pochopili, že v tomto souborumůže být rovnou celé album. Další variantou (kroměklasického .mkv s video stopou) je soubor s kon-covkou .mks. Jde pouze o titulky, které jsou připra-veny ve „správném“ formátu pro další práci. Smysltohoto převodu pochopíte u příkladů v příštím článku.I když povídání o Matrosce zní jak rajská hudba,kromě absence DRM ji chybí ještě jedna velmi dů-ležitá strategická věc. Výrobci nejrůznějších stolníchpřehrávačů se do implementace nehrnou. Podporuvšech vlastností Matrosky nenajdeme pomalu aniu přehrávačů, které používáme běžně v Linuxu ne-

bo i  ve Windows. Matroska není dostatečně ko-merčně zajímavá a touhu uživatelů ukazuje třebamnožství návodů na převod Matrosky do AVI.MKVToolnixPro příznivce Linuxu je Matroska ideální. Je vyvíje-na otevřeně a nabízí všechno, co může uživatel odkontejneru chtít. Když už se rozhodneme Matroskupoužít, bude to pravděpodobně k tomu, abychomnaše videa převedli z  „ošklivého“ .avi donablýskaného .mkv. Jako bonus si můžeme přidattitulky, s  trochou štěstí i  další zvukové stopy,prostě co zdroj dá. Odvážnější si mohou nashromáž-děné seriály rozdělit po sezónách a doufat, že tojejich oblíbený přehrávač nějak přehraje a umožnípřepínat. Nicméně i běžné spojení jednoho dílus titulky bude dobrý výsledek.Matroska za nás totiž vyřeší jednu velmi nepří-jemnou záležitost u titulků, a to je kódování. V Mat-rosce jsou všechny titulky uchovávané v utf-8a jiné kódování bychom jí ani neměli strkat. Kdyžzajdeme až do extrémů, můžeme k titulkům přiba-lit i opravdu hezký font, který se pak při přehrávánípoužije. Důležitou poznámkou je, že titulky nejsoupevnou součástí videa, a i když je možné nastavit,aby je přehrávač automaticky použil, vždycky jdouvypnout, stejně jako lze zvolit jiný jazyk.Jedním z cílů projektu Matroska je i přinést nástroje,které s tímto kontejnerem umí pracovat. Sběhlejší li-nuxáci budou jako doma, protože tímto nástrojem jeřádkový balík MKVToolnix. S ním lze prakticky z ja-kéhokoli kontejneru dostat data a uložit je do Mat-rosky. Převod lze naskriptovat a aplikovat na celýsouborový systém. K výsledku můžeme přidat již zmí-něné titulky a třeba ještě seznam kapitol. Kdyžmá-me takovýchto .mkv souborů více, můžeme je opět

spojit do jednoho a tím uložit několik videí do jednoho.mkv souboru rozděleného na jednotlivé stopy.Tady ve vylepšování naší sbírky malinko narazíme. Ne-podařilo se mi najít způsob, jak dostat menu do .mkv.MKVToolnix žádnou volbu nemá a např. Avidemux neu-možňuje ani přidat titulky, natož pracovat s menu.InstalaceInstalace je jednoduchá, protože jde o natolik zná-mý balík, že ho najdeme snad v každé distribuci.Na Ubuntu vypadá instalace takto:sudo aptitude install mkvtoolnix

mkvtoolnix­gui

To nejdůležitější, tedy utilitku mkvmerge, najdemev balíčku mkvtoolnix. Balíček mkvtoolnix-gui ob-sahuje grafickou utilitku mkvinfo-gui, která námzobrazí nějaké informace o .mk* souborech v okněa frontend mmg pro mkvmerge..avi do .mkvProgram mkvmerge pracuje pouze s kontejnerem, ne-provádí žádné de/kódování a žádnými níže popsaný-mi postupy se tedy neztratí kvalita původního zdroje.Pouze se soubor vylepší o vlastnosti Matrosky. Nebu-du vás dále napínat, takto se převede .avi na .mkv:mkvmerge ­o video.mkv video.avi

Ani to nebolelo a můžeme se rovnou podívat, covšechno v našem novém kontejneru najdeme:$ mkvmerge ­i video.mkv

File 'video.mkv': container: Matroska

Track ID 1: video (V_MS/VFW/FOURCC, XVID)

Track ID 2: audio (A_MPEG/L3)

Číslo 12/2009 70/75

www.openmagazin.cz

Parametr -i je důležitý, protože díky němu zjistíme,co všechno jsme do kontejneru nahráli. V prvnímpříkladu jsme použili parametr -o, kterým říkáme,kam má jít výstup mkvmerge. Dalším parametremje již název samotného .avi kontejneru s videema audiem. Po spuštění se dozvíme, co přesně mkv-merge dělá, a procentuální splnění úkolu. Jde prak-ticky jen nakopírování dat z původní krabice donové. Délka procesu závisí na rychlost vašeho disku.Detailnější informace získáme buď pomocí grafickéutilitky mkvinfo-gui nebo mkvinfo.Přidáváme titulkyJelikož titulek můžeme přidat několik, sluší se jimdát i nějakou cedulku s názvem jazyka. Nejdříveale zkusíme vytvořit video s titulky.mkvmerge ­o video.mkv video.avi video.srt

Program mkvmerge bere pouze srt titulky, pokudmu vnutíte jiné, oznámí vám, že není spokojenýs formátem. Teď zkusíme dát titulkům cedulkus tím, že jsou české, a řekneme přehrávači, aby jespustil společně se zvukem a videem.mkvmerge ­o video.mkv video.avi ­­default­

track 0 ­­language 0:cze video.srt

Volba –default-track zařídí, aby se naše titulkyspustily ve výchozím stavu. To může být ovlivně-no mnoha faktory, závisející na přehrávači. Někte-ré přehrávače třeba vyberou titulky v závislosti na

nastavení jazyka lokálního systému. Označenétitulky vložíme pomocí parametru –language, kdečást před dvojtečkou označuje číslo stopy a částza je kód země či jazyka. Ten získáme takto:$ mkvmerge ­­list­languages

Je jedno, jestli použijeme jeden či druhý kód.Titulky jsou převáděny vždy do utf-8 a to buď z kó-dování, které předáváme parametrem –sub-charsetnebo se použije kódování nastavené v locale. Osobněnejdříve titulky převedu do utf8 pomocí iconv:iconv ­f cp1250 ­t utf8 video.srt >

video.utf8.srt

Většina českých titulek co se nachází na interne-tu, jsou v kódování cp2150.Nakonec se můžeme podívat na informace o videu:$ mkvmerge ­i video.mkv

File 'video.mkv': container: Matroska

Track ID 1: video (V_MS/VFW/FOURCC, XVID)

Track ID 2: audio (A_MPEG/L3)

Track ID 3: subtitles (S_TEXT/UTF8)

ZávěrI když je tu Matroska již sedm let a tolik se nepro-sazovala, zatím není na čase ji odepisovat a jepravděpodobné, že ji čeká ještě hezká budoucnost.Podpora .avi souborů v běžných DVD přehrávačích

se také neobjevila hned. Lépe na tom jsou pře-hrávače v Linuxu nebo ve Windows, kde si větši-nou uživatel takto uložený film přehraje. Matroskaje často spojována s kodekem H.264. Je to vícemé-ně její nejčastější použití. Většinou jde o velmi kva-litní videa nebo videa určená třeba pro mobilnítelefony s Androidem.Jelikož se mi začal článek nafukovat, tak jsem serozhodl ho rozdělit na dva. Budeme se tak mocipodrobněji podívat na problematiku přehráváníMatrosky v Linuxu a hlavně rozebrat mnohem vícepříkladů s mkvmerge a zatím neznámý nástrojmkvextract.

Základem xPUD 0.9.2 je známý BusyBox a z tohotodůvodu je start systému neskutečně rychlý a pra-covat můžete již za zmíněných osm sekund. Může-te však narazit na problém s ovladači, pokud základnísystém nenalezne síťovou kartu. Pokud máte to štěs-tí a síťová karta je rozpoznána, můžete jednodušedoinstalovat přes internet kompletní linuxové jádroi s potřebnými ovladači pro další hardware.

Systém xPUD je v prvé řadě live CD s možnostíuložit konfiguraci na rozpoznaný filesystém. Můžeto být dostupný harddisk nebo flashdisk. V sou-časné době systém xPUD nemá klasický instalá-tor, ale připravuje se do některé z budoucích verzí.Existuje pouze instalátor pod Windows, který vy-tvoří dualboot Windows/xPUD a může být tedylepší alternativou Splashtopu od ASUSu.Nároky na hardwareSystém je nenáročný a vyžaduje pouhých 256 MBRAM. To v dnešní době není problém. Pokud chce-te používat i náročnější aplikace jako je OpenOffi-ce.org, bude vhodnější mít paměti víc.Firefox „centric“Autoři svůj systém nazývají „Firefox OS“, neboť jehozákladem je právě prohlížeč Firefox. Potěšitelná jetaké přítomnost pluginu Flash již hned při spuštění.Výhody oproti jiným odlehčenýmsystémůmFirefox není to jediné co v systému uvidíte a nebu-dete tudíž omezeni právě a jen na pouhý prohlížeč

jako ve Chrome OS od Googlu. A už vůbec nejstezávislí na připojení k internetu jako je tomu právěv případě Chrome OS. Navíc systém má pouhých64MB jako .iso a na rozdíl od podobných systémůjako je Splashtop od ASUSu to není systém, kterýse instaluje na disk C: z .exe instalátoru. OS xPUDje i autory nazýván „kioskovým“ operačním systé-mem a hodí se i jako univerzální systém do in-ternetové kavárny.Možnost nativního spuštěníDistribuci lze spustit i  nativně nastavenímspouštění v GRUBu. Stačí stáhnout image a doplnitpříslušnou sekci do menu.lst (vyzkoušeno společněs openSUSE):title xPUD 0.9.2

root (hd0,0)

kernel /xpud­0.9.2­image noisapnp quiet

lang=en screen=1024x786

Pokud máte například v  systému 2 oddílyhda1/sda1 (swap), hda2 (/), vytvořte si pomocíGparted místo na konci disku a přidejte hda3,

Číslo 12/2009 71/75

www.openmagazin.cz

Distribuce xPUD: nečekaně silný soupeřpro Chrome OSPavel Chalupa

http://www.root.cz/clanky/distribuce­xpud­0­9­2­necekane­silny­souper­pro­chrome­os/

Chtěli byste systém, který startuje za osm sekund a přitom nechcete kupovat SSD? Chtěli byste systém jednoduchý jako Google ChromeOS a nelíbí se vám vazba na Google služby a nemožnost spustit systém bez připojení na internet? Zároveň chcete používat i desktopovéaplikace? Jedna možnost tu je: distribuce xPUD.

Číslo 12/2009 72/75

www.openmagazin.cz

naformátujte ext3 a na partition zkopírujte xpud-0.9.2-image (45 MB). Druhý řádek by pak vypadaltakto: „root (hd0,2)“. Nevýhodou je však stále běhsystému jako „live“. Můžete potom sice ukládatpřímo na tuto partition i konfiguraci systému, alekonfigurace je jeden zabalený soubor, takže úpravynejsou prakticky možné.Nastavení systémuSystém disponuje přehledně rozděleným menus nejčastěji vyžadovanými funkcemi, které bystemohli očekávat od systému.

Systémové informaceNa příkladu s nastavením sítě a možnostmi zob-razení stavu sítě vidíte, jak je systém jednoduchýa přímočarý.

Pokud bych porovnal vše, co je dostupné v menus běžně známými distribucemi, řekl bych, že jekompletní a  přehledné, a  přitom nabízí širokémožnosti nastavení a všechno je pěkně po ruce. Po-užívám jako desktop openSUSE a řekl bych, že spous-tu nastavení, které nejčastěji používám, jsou hlubokoskryta v různých částech systému a relativně těžkose hledají. Stejně jsou na tom i ostatní distribuce Li-nuxu – jednoduše jsou příliš složité s mnoha možnost-mi a přitom člověk běžně spoustu věcí nepotřebuje.

Přidání vlastních aplikacíPokud vám nestačí základní možnosti systému,můžete si doinstalovat nejpoužívanější aplikacepřes internet. K již zmíněnému kompletnímu kerne-lu, máte dále možnost doplnit následující: komplet-ní sadu kodeků včetně knihovny pro přehráváníDVD, klienta Skype, OpenOffice, bittorrent klienta,prohlížeč obrázků, prohlížeč PDF…

Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jak je to s kompa-tibilitou s distribucí Ubuntu. Autoři tvrdí, že byxPUD mělo být kompatibilní s Ubuntu a mělo by jítnainstalovat libovolnou aplikaci z repositářů Ubun-tu. Mně se to nepodařilo. Pravděpodobně s někte-rou z příštích verzí tomu bude jinak.Běžící systém s  aplikacemiSpuštěné aplikace nejsou dole v liště, jak jsmezvyklí z běžného desktopu (např. KDE). Informacio spuštěné aplikaci podává malé „i“ v modrémkruhu u ikony aplikace v seznamu aplikací, kteréjsou dostupné.

Číslo 12/2009 73/75

www.openmagazin.cz

Pokud máte nějakou spuštěnou aplikaci, můžete jiminimalizovat v pravém horním rohu plochy, kdeje odchlípnutý roh. Zpět se vrátíte kliknutím na iko-nu v seznamu aplikací, stejně jako byste ji spouště-li poprvé. Systém nerozpoznává kliknutí na ikonyjenom jako spuštění aplikace, ale též jako přesunspuštěné aplikace do popředí. Samozřejmostí jei možnost se přepnout do režimu celé obrazovky.

LokalizaceSystém jako takový nabízí lokalizaci do více jazy-ků. V našem prostředí je asi nejvhodnější použítanglickou verzi. V základu je již dostupná částečnápodpora češtiny – české stránky ve Firefoxu se zob-razují s českými fonty. Bohužel česká klávesnicev základu dostupná není. Pravděpodobně je možnéklávesnici doinstalovat a v systému nastavit čes-ké locales, ale to už by nebyla triviální akce proběžného uživatele. Pokud systém běží jako live CD,není na první pohled jasné, do jakých míst systé-mu zasáhnout, aby člověk nastavil to, co chce –není například možné kouknout do /etc a něco na-stavit, jako to známe z běžných distribucí.ZhodnoceníBěžné mainstreamové distribuce se snaží býtuživatelsky přívětivé, ale při porovnání s xPUD jsouna můj vkus všechny „příšerně“ složité. Tento kon-cept může směle soupeřit v rychlosti se známýmkonceptem Splashtop od ASUSu. Nabízí všakmnohem víc než jenom rychlý webový OS. Ani Go-ogle Chrome OS nenabízí tolik co xPUD. Až vývojá-ři dořeší slibovaný instalátor a  kompatibilitas Ubuntu nebude jen proklamovaným heslem, mů-žeme se těšit na systém, který nechává daleko zasebou Splashtop i Chrome OS, které jsou až přílišjednoúčelové. Systém xPUD je stále ve vývojovéverzi, ale již nyní je to vysoce slibná univerzálnírychlá distribuce i pro nezkušené uživatele.

Číslo 11/2009 74/75Číslo 12/2009 74/75

www.openmagazin.cz

Podpořte nás finančním daremObracíme se na vás s prosbou: Podpořte naše ak-tivity finančně. Peníze jsou univerzální pomoc a myje také potřebujeme. Vítáme podporu v jakékolivvýši, protože nám umožnit realizovat některý z na-šich cílů. Dary přijímáme na následujícím transpa-rentním účtu:

• 2100055120/2010 (FIO) – online náhled naúčet

Uvádíme aktuální seznam činností, které financuje-me z darů a zisku. Pokud vás zajímají další infor-mace, neváhejte se nás zeptat.

• odměna za redakční práce – příprava open-Magazinu

• odměna za korektury – články na našichwebech

• honoráře autorům za články na našichwebech

• odměny za grafické práceAktivity obecně prospěšné společnosti směřují k na-plňování cílů hlavní činnosti, nikoliv k vytváření zis-ku. Pokud bude (např. prostřednictvím doplňkovýchčinností) vytvořen zisk, ze zákona musí být použitve prospěch plnění hlavních činností. Dary tedy po-

užijeme výhradně na financování našich hlavníchaktivit. Doporučujeme vám k přečtení dokumentZakládací listina společnosti (PDF; 1,8 MB).

Začněte odebírat newsletter –informace z  LiberixuLiberix, o.p.s., připravil pro své partnery, spolupra-covníky, fanoušky a další zájemce nový informačníservis. Přihlaste se k odběru newsletteru a nechtesi pravidelně zasílat informace o  dění vespolečnosti, jejich úspěších, plánech či potřebách.Newsletter bude také informovat o nových vy-dáních elektronického openMagazinu.Jak se přihlásitRegistrovat se můžete na stránce http://newslet-ter.liberix.cz/register.php. V současné době ob-sahuje newsletter následující skupiny:

• Dění v  Liberixu – každé druhé úterý, počátek1.12.2009

• openMagazin – jakmile bude dostupné novévydání

Každá z nich bude příjemcem jiných informací,pokud máte zájem dostávat maximum, vybertevšechny skupiny (stiskněte klávesu Ctrl a kliknětena skupiny myší). Po vyplnění formuláře vám při-jde potvrzovací e-mail, klepněte prosím na odkaz,který je v něm uvedený – jinak nebude vaše při-hlášení funkční.Jak se odhlásitV každém e-mailu bude odkaz na odhlášení. Od-hlášení je celkové, tedy ze všech skupin.Jak změnit skupinyPokud chcete přidat nebo ubrat tematickou skupinu,napište nám prosím na adresu info@liberix.cz, a toz adresy, která je přihlášená pro příjem newsletteru.Skupiny vám nastavíme podle vašeho přání.

Podpořte Liberix a jeho konkrétní aktivityhttp://www.liberix.cz

Liberix, o.p.s. aktivně prosazuje volně šiřitelný software, organizuje vzdělávací akce, spravuje obsah webových portálů, vydává tentoelektronický časopis, překládá software a zapojuje se do mnoha různých aktivit. Mnohé činnosti vykonávají dobrovolníci, některé činnostije ale vhodné zaplatit, protože také v neziskovém sektoru jsou finance důležitým motivačním prostředkem. Hledáme proto dárce a mecenáše.

Napište nám, prosím, jak bychom měli

službu vylepšit, o  jaké informace máte zá-

jem, v  jakém formátu bychom měli news-

letter zasílat apod. Děkujeme!

Rádi vám vystavíme doklad o  poskytnutí

daru, kontaktujte nás, prosím. Každý dár-

ce bude uveden na stránce Pomáhají nám.

Výukové texty ke všem čtyřem jazykovým modulům jsou

již připraveny a  přiblížila se fáze dalšího zpracování.

Nyní budou nahrány a  sestříhány zvukové záznamy

učebnice. Projekt zdárně pokračuje.