VPÁD MONGOLŮ

DO EVROPY

Na přelomu 11. a 12. století dosáhla říše seldžuckých Turků na Blízkém východě svého vrcholu.

V průběhu 2.poloviny 12. století říše pomalu ztrácela území,až se v 1. čtvrtině 13. století rozpadla na menší státní útvary.Hlavní příčinou rozpadu byl vpád Mongolů (Tatarů)* z východoasijských stepí

*Tatar = ruské označení pro mongolské nájezdníky – tatarus = rus. peklo

V roce 1241 Tataři pronikli až do střední Evropy. Dvěma proudy pronikli do Polska a Uher. Protáhli rychle Moravou, ale do Čech se nedostali. Poté se stáhli a vytvořili si svůj stát v jižním Rusku. 

Před sjednocením jednotlivých kočovných kmenů se

Mongolové živili převážně jako kočovní pastevci. Spíše ojediněle se věnovali řemeslům. Většinou

bydleli jen v jednoduchých stanech nebo tzv. jurtách.

Sjednotitelem mongolských kmenů se stal náčelník kmene z rodu Bodrdžiginů a po matce původem Merkit:

TEMÜDŽIN

Narodil se roku 1155 v asijských stepích. Tyto stepi byly obývány mnoha, mezi sebou neustále válčícími, kmeny a národy, z nichž Mongolové rozhodně nebyli nejmocnější. Mimo Mongolů zde byli např. Kerejté na jihozápadě a Džurčenové na východě , Merkité, Ojrati, Kyrgyzové a Najmané na západě.

V roce 1206 byl všemi vůdci mongolských kmenů na Velkém mongolském sněmu (tzv. Huraldaj) jmenován Čingischánem,) a chán neboli král se stal prvním Velkým chánem všech Mongolů (Cha-han).

Za svoje sídelní město ustanovil Karakorum (v dnešním východním Mongolsku).Pravděpodobně díky vnitřním sociálním problémům zahájil v roce 1211 Čingischán mohutnou vojenskou expanzi která ve výsledku znamenala dobytí Číny, Střední Asie, Persie a dalších území.Čingischánova vojska pronikla roku 1213 na pěti místech Velkou čínskou zdí a zaútočila na říši Ťin v severní Číně. Mongolové porazili hlavní síly nepřítele a v roce 1215 se zmocnili dnešního Pekingu, který nechali vyplenit.

Čingischán dokázal zaútočit i na Rusko a spojené síly knížat kyjevských, ruských a poloveckých porazil v bitvě na

řece Kalce (31.05. 1223).Slovanské vojsko v bitvě ztratilo 90% vojáků (cca. 36000).

Mezi nimi padlo 12 rodových knížat 

Sudebej Bagatur

Džebe

Tábor Mstislava Kyjevského

Rusko-polovecké oddíly

Mongolské

vojsko

řeka Kalka

Čingischán byl z úspěchu své "experimentální" výpravy nadšený, ujistil se, že bohatý východ Evropy je snadno porazitelný, což vedlo v roce 1237 k dobytí Kyjevské Rusi. Vítězná vojska Tatarů mohla dále pokračovat na Krym a následovně na Ukrajinu. Odtud se však z důvodu vyčerpání a únavy vojáků záhy stáhla, aby se mohla sjednotit s Čingischánovými hlavními silami v severo-západní Číně. Mongolský generál Džebe po cestě zpět zemřel, zatímco z Bagatury se stal válečný hrdina.

Tažení Mongolů do střední Evropy započalo roku 1241

Na své cestě smetli ruská knížectví Novgorod, Kyjev a postoupili ve dvou proudech na severu do Polska a na

jihu do Uherska

Bitva u Legnice 9. 4. 1241 (Lehnice) ve Slezsku

U Lehnice ve Slezsku , se vojsko knížete Jindřicha II. Pobožného střetlo s těmito nájezdníky na „Dobrém poli“. Vojska krále Jindřicha byla poražena a 30 000 mužů i s knížetem bylo zabito. Mongolové každému padlému uřezali ucho, které dávali do pytlů a posílali

svému chánovi Ögedejovi , jako důkaz vítězství.

Svému švagrovi Jindřichovi II. spěchal na pomoc s českým vojskem o síle 10 000 mužů Václav I.

Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání Vratislavi a vyjeli naproti polskému vojsku a bitvu uspíšili.

LEGNICA

KOSKOWICE

GNIEWOMIERZ

MONGOLOVÉ

KOSKOWICKÉ JEZERO

BITVA U LEHNICE9. DUBNA 1241

JINDŘICH II. POBOŽNÝ

Voj nájezdníků protáhl od severu Moravou, kterou poplenil a ze Slezska tak došel do Uher, kde se obě mongolské armády spojily.

Václavovi I. a jeho německým spojencům se koncem roku (když zamrzlý Dunaj dovolil Tatarům přejít na druhý břeh), podařilo zabránit postupu Tatarů vedeným chánem Bátú k Vídni. Touto úspěšnou obranou velmi vzrostla jeho prestiž.

Zanedlouho potom k Bátúovi dorazili poslové se zprávou o smrti velkého chána Ögedeje a s povoláním na Huruldaj. Bátú musel od své invaze na západ upustit a vydat se do Karakorumu. Po volbě nového chákána se Mongolové o novou invazi do Evropy již nepokusili.

Legnica

Olomouc

Vpád Tatarů do Evropy 1241- 42

?Poznáte krajovou cukrovinku na talíři ? Jakou souvislost má její název s vpádem Tatarů na Moravu?

" v roce 1241 vtrhli na Moravu Tataři a dostali se i pod Štramberk. Štramberáci tušili, že bude zle, tak se uchýlili na bájnou horu Kotouč, kde se schovali a modlili se k Panně Marii. Tataři si udělali ležení. V okolí byla spousta rybníků a tím, jak se Štramberáci modlili, tak si vymodlili velký déšť a začaly potopy. Místní byli tak přičinliví, že prokopali hráze rybníka a to tatarské ležení zaplavili. Tataři se odebrali loupit jinam. Kromě toho, že tam nechali ten svůj lup, tak tam ležely v pytli nasolené uši, které nesli svému vladaři, aby dokázali, kolik zabili svých nepřátel.“

Štramberské uši

Územní rozmach mongolské říše