55
2 3 7 11 13 16 18 20 23 26 28 31 35 42 43 44 47 49 52 54 Podílejí se Co se děje ve světě Linuxu a open source Amazon Kindle 3: Malý zázrak pro knihomoly – 1 Linuxové a open-source prohlížeče v listopadu 2010 Typografie a čárové kódy Osm tipů a triků pro Dropbox Hedgewars: Linuxový remake hry Worms Armageddon Rozhovor: Paul Cormier, Red Hat Recenze počítače Ubuntu Free Office 01 od firmy VT Servis GNOME Do – Spouštějte s mrknutím oka Ze světa aplikací Mozilla Průvodce v praxi: dopis, použití a správa šablon Ve společnosti INTAX, s. r. o. používají OpenOffice.org Používání kancelářského balíku OpenOffice.org je výhodné pro firmu POMAR CZ, s. r. o. Neinteraktivní CAD a klient pro Twitter Grafický software ve výuce a pro výuku Účetní software GnuCash LinuxAlt 2010: Datové schránky v Linuxu LinuxAlt 2010: Co přinese Java 7 a nové Ubuntu? Podpořte Liberix a jeho konkrétní aktivity openMagazin je jedinečný elektronický časopis, který vám každý měsíc přináší to nejlepší, co vyšlo na portálech zaměřených na volně šiřitelný software. Můžete se těšit na návody, recenze, novinky, tipy a triky, které si můžete přečíst na svém netbooku nebo jiném přenosném zařízení. Doufáme, že vás obsah zaujme a také vás prosíme, abyste PDF soubor šířili, kam to jen jde. Kopírujte nás, posílejte, sdílejte. A napište nám, jak se vám magazín líbí. Neodmítáme ani dary či možnou obchodní spolupráci. Děkujeme za přízeň. redakce openMagazinu [email protected] L L i i n n u u x x A A l l t t 2 2 0 0 1 1 0 0 ..

openMagazin 11/2010

Embed Size (px)

DESCRIPTION

OpenMagazin má tentokráte přes padesát stránek. Přináší recenze, návody, tipy a triky a také výhled do budoucích verzí programového vybavení vašeho počítačového miláčka.Ponořte se s námi do recenze čtečky Amazonu Kindle 3 a také o UFO-01. Nevíte o co se jedná? O počítač Ubuntu Free Office 01. Máme pro vás pár tipů a triků pro Dropbox a také se můžete podívat do budoucího vývoje aplikací Mozilla. Znáte GNOME Do – spouštěč pro linuxové distribuce? Seznamte se s ním. V některých firmách používají kancelářský balík OpenOffice.org a jak se jim osvědčil? Řeknou vám to v článcích. V listopadu byla významná událost – LinuxAlt. Pokud jste tam nemohli být, přinesli jsme vám o něm dva články. Do čísla jsme také zařadili exkluzivní rozhovor s Paulem Cormierem, který má na starosti již deset let vývoj a technologie v Red Hatu. Přejeme pěkné počtení.

Citation preview

Page 1: openMagazin 11/2010

237

1113161820232628313542

434447495254

Podílejí seCo se děje ve světě Linuxu a open sourceAmazon Kindle 3: Malý zázrak pro knihomoly – 1Linuxové a open-source prohlížeče v listopadu 2010Typografie a čárové kódyOsm tipů a triků pro DropboxHedgewars: Linuxový remake hry Worms ArmageddonRozhovor: Paul Cormier, Red HatRecenze počítače Ubuntu Free Office 01 od firmy VT ServisGNOME Do – Spouštějte s mrknutím okaZe světa aplikací MozillaPrůvodce v praxi: dopis, použití a správa šablonVe společnosti INTAX, s. r. o. používají OpenOffice.orgPoužívání kancelářského balíku OpenOffice.org je výhodnépro firmu POMAR CZ, s. r. o.Neinteraktivní CAD a klient pro TwitterGrafický software ve výuce a pro výukuÚčetní software GnuCashLinuxAlt 2010: Datové schránky v LinuxuLinuxAlt 2010: Co přinese Java 7 a nové Ubuntu?Podpořte Liberix a jeho konkrétní aktivity

11

openMagazin je jedinečný elektronický časopis, který vám každý měsíc přináší to nejlepší,co vyšlo na portálech zaměřených na volně šiřitelný software. Můžete se těšit na návody,recenze, novinky, tipy a triky, které si můžete přečíst na svém netbooku nebo jinémpřenosném zařízení. Doufáme, že vás obsah zaujme a také vás prosíme, abyste PDFsoubor šířili, kam to jen jde. Kopírujte nás, posílejte, sdílejte. A napište nám, jak se vámmagazín líbí. Neodmítáme ani dary či možnou obchodní spolupráci. Děkujeme za přízeň.

redakce [email protected]

LLiinnuuxxAAlltt 22001100

..

5451

Page 2: openMagazin 11/2010

2

..

|

Produkuje:

Přispívají:

Šéfredaktor: Vlastimil Ott – OpenOffice.org

Odpovědná redaktorka: Irena Šafářová –– OpenOffice.org

Jazyková korekce: Dana Baierová – OpenOffice.org

Sazba: Michal Hlavatý – Scribus

Návrh loga: Martin Kopta – Inkscape

Licence: Creative Commons Attribution-Non-commercial-No Derivative Works 3.0 Unpor-ted, což znamená, že jej smíte šířit, ale nesmíteměnit ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

Autoři: Roman Bořánek, Pavel Beníšek, JiříMacich, ml., Pavel Stříž, Adam Saleh, JiříEischmann, Vojtěch Trefný, Tonda Szturc,Pavel Cvrček, Michal Polák, redakceOpenOffice.cz, Jiří Brožovský, PetraTalandová, Michal Černý, Petr Krčmář.

ISSN 1804-1426

 

za podpory

http://www.openmagazin.cz/podileji­se/

Page 3: openMagazin 11/2010

3

..

|

Londýnská burza je s Linuxem rekordně rychláPokud čtete Dva týdny s  Linuxem pravidelně,

zhruba před rokem jste si mohli přečíst také o tom, želondýnská burza přechází z Microsoft Windows na Li-nux a Solaris. Řešení s Windows bylo nespolehlivéa časté výpadky jsou pro takto důležité obchody ne-přijatelné. Jednou byla burza „offline“ dokonce sedmhodin, což přineslo velké finanční ztráty. Teď londýn-ská burza dokončila přípravy ke kompletní migraci naLinux a s Linuxem také stanovila rekord v rychlostiprovedení transakce. K  nejrychlejšímu zpracovánítransakce systému stačilo 126 mikrosekund. Ale asiještě důležitější je, že v 99 % případů čas zpracovánínepřekročil 210 mikrosekund, což svědčí o  slušnéspolehlivosti. Linux má na burzách silnou pozici, v po-slední době na něj například přešla i newyorská, tokij-ská nebo novozélandská burza.

Android pod patentovými útokyPřed pár týdny Oracle podal žalobu na Google pro

porušení softwarových patentů. Společnosti Oracle senelíbí, že Google vytvořil virtuální stroj Java VM, kte-rý provozuje na Androidu a díky němu lze na Andro-idu po drobných úpravách spouštět Java aplikace.Podrobnosti si přečtěte v článku. Nyní Oracle žaloburozšířil a  tvrdí, že Google dokonce zkopíroval celéčásti kódu z Java API. Údajně by mělo jít až o třetinuzdrojových kódů.

Z druhé strany na Android nepřímo útočí i Micro-soft. Asi víte, že ve Spojených státech amerických lzezískat patent prakticky na cokoliv, včetně velmiobecných věcí. Nedávno například Microsoft získal pa-tenty na „vypnutí operačního systému“ nebo kó-dování videa přes grafickou kartu. Microsoft mápodobných patentů celou sbírku a  nyní je využívák potlačení nástupu Androidu na tablety a netbooky.A protože je v Androidu použito několik technologií,které má Microsoft patentovány, chce za produktys Androidem (ale třeba i Chrome OS) vybírat licenčnípoplatky. Poplatky ve výši deseti až patnácti ame-rických dolarů chce vybírat přímo od výrobců, na-příklad Aceru a Asusteku. Microsoft se zřejmě snažíhlavně zbrzdit rozšiřování Androidu na úkor svýchWindows. Už za několik týdnů by měl vyjít Android3.0 uzpůsobený právě pro tablety a brzy poté snad ko-nečně vypukne už dlouho očekávaný tabletový boom.

Několik členů rady OpenOffice.org rezignovaloNedávný vznik The Document Foundation, která

bude zaštiťovat vývoj kancelářského balíku LibreOffi-ce, představitele Oraclu moc nepotěšil. Oracle se na je-ho tvorbě nechce podílet a zároveň nevyslyšel prosbu,aby LibreOffice přenechal název OpenOffice.org. Ta-ké vyzval několik členů rady OpenOffice.org, kteříjsou zároveň členy The Document Foundation, aby sevzdali svých funkcí. Nakonec tak učinili, takže seOracle zbavil několika „rebelů“. Zároveň ale přišel

i o několik velmi zkušených lidí, kteří na OpenOffi-ce.org dohlíželi z vysokých manažerských a vývojář-ských pozic. Oracle je silná společnost a určitě nebudemít problém je nahradit, ale léta zkušeností s konkrét-ním projektem jsou cenné a mohly by chybět.

Další ambiciózní plán Ubuntu: X.Org nahradímeWaylandem

Nedávno přišel Canonical s nápadem, že Ubuntunebude používat GNOME Shell a nahradí ho vlastnímprostředím Unity. Teď přichází s dalším plánem, kte-rý vzbuzuje snad ještě víc otázek a obav. Možná už zarok v Ubuntu nenajdete zobrazovací server X.Org, aleWayland. Wayland je mladý projekt, vznikl teprvev  roce 2008 a  vede ho společnost Red Hat. Mnozíuživatelé tuto snahu cení, protože považují X.Orgserver za zbytečně složitý a zastaralý. Zároveň se aleobávají, aby se Wayland do Ubuntu nedostal příliš br-zy. Aktuálně je projekt teprve v alfa stádiu a cestak použitelnému a stabilnímu serveru bude ještě hodnědlouhá. Počítejte určitě spíše s roky než s měsíci.

Dalším důležitým aspektem bude podpora od vý-robců grafických karet. Canonical se nechal slyšet, žese je bude snažit přesvědčit, aby na projektu spolupra-covali nebo poskytli zdrojové kódy ovladačů. Ale o tose už snažili mnozí. Od výrobce grafických karet Nvi-dia přišla rychlá a jasná odpověď: „Nemáme v plánupodporovat Wayland.“ Na druhou stranu projektuvyjádřila podporu Fedora. Do následujícího vydání

Co se děje ve světě Linuxu a open sourceRoman Bořánek

Londýnská burza je s Linuxem rekordně rychlá, Android pod patentovými útoky, Několik členů rady OpenOffice.org rezignovalo, Další ambiciózní plán Ubuntu:X.Org nahradíme Waylandem, MPlayer a Android slaví narozeniny, Nové verze střílečky Urban Terror už nebudou open-source, Linux Mint chce zachovat staréosvědčené GNOME, Výchozím prostředím Ubuntu bude Unity, Ubuntu: Nová reklama a chystané novinky v centru softwaru, Red Hat Enterprise Linux 6, Fedora14 Laughlin, Linux Mint 11 Julia, Prohlížeč Firefox 4.0 bude až příští rok, Firebug se více zaměří i na další prohlížeče.

http://www.linuxexpres.cz/nejrychlejsi­burza­na­svete­bezi­na­linuxu.

Page 4: openMagazin 11/2010

4

..

|

http://www.linuxexpres.cz/distribucni­zne­red­hat­fedora­a­mint.

Fedora 15 ho zařadí jako alternativu a do budoucna siho dokáže představit jako výchozí zobrazovací server.Na Twitteru vyjádřila podporu projektu i vývojářskáikona John Carmack, jehož společnost id Software sto-jí za mnoha kvalitními hrami (např. série Wolfenstein,Doom a Quake), které se objevily i na Linuxu.

MPlayer a Android slaví narozeninyPřesně 11. 11. 2000 spatřila světlo světa první verze

(resp. verze 0.01) multimediálního přehrávače MPlayer.Přehrávač je dostupný pro Microsoft Windows, Mac OSX, ale největší popularity se samozřejmě těší na Linuxu,kde chybí v  málokteré instalaci systému. Mezi jehohlavní přednosti patří podpora všemožných formátůa množství grafických nadstaveb. Pro pořádek zmínímnapříklad KMPlayer, SMPlayer, GNOME MPlayer ne-bo Kaffeine. Všechno nejlepší.

Druhým oslavencem je operační systém pro chyt-ré mobilní telefony Google Android. Ten slaví třetí na-rozeniny a asi ho nemusím představovat, v poslednídobě mu na webu prakticky nejde uniknout. Příběhzačal už v roce 2005, kdy Google koupil poměrně ne-známou společnost Android Inc. Naplno to ale celé za-čalo až 5. listopadu 2007, kdy Google oznámil vstupna trh mobilních telefonů, založil Open Handset Al-liance a vydal první verzi SDK pro vývojáře. Androidza tak krátkou dobu dosáhl úctyhodných výsledků.V USA už je druhým nejpoužívanějším mobilním sys-témem, každý den se prodá dalších více než dvě stě ti-síc zařízení s ním a v Android Marketu už najdete stotisíc aplikací. Android se navíc chystá i na další platfor-my, a to hlavně na tablety (v připravované verzi 3.0)a do televizí. Historii operačního systému Android po-drobně mapuje článek na serveru SvetAndroida.cz.

Nové verze střílečky Urban Terror už nebudouopen-source

Pokud jste se někdy zajímali o hraní her pod Li-nuxem, asi vás nemohla minout akční FPS UrbanTerror. Často bývá doporučována jako open-source al-ternativa legendárního Counter-Strike 1.6. Urban Terrorbyl dosud založen na otevřených zdrojových kódechhry Quake 3. Vylepšená verze Urban Terror HD už bu-de založená přímo na Quake 3 enginu, ke kterému vý-vojový tým Frozen Sand zakoupil licenci. Hra se takbude moci rychleji rozvíjet a  vývojáři získají novémožnosti, ale právě kvůli proprietárnímu enginu už hranepůjde šířit jako open-source. Urban Terror už nebu-de módem hry Quake 3 a  oficiálně se stane samo-statnou hrou. Jinak se zatím nic nemění. Hra bude stálezdarma dostupná pro Linux, Microsoft Windows i MacOS X. Nákup enginu ale může svědčit o tom, že se tvůr-ci budou snažit na hře více profitovat. První betaverzeUrban Terror HD (resp. Urban Terror 4.2) se na ve-řejnost dostane ještě před Vánocemi.

Urban Terror

Linux Mint chce zachovat staré osvědčené GNOMEPokud používáte GNOME, dost možná vás začí-

nají děsit pokusy s ním. Minule jsme psali, že Canoni-

cal do Ubuntu nasadí vlastní desktopové prostředíUnity a na jaře by mělo vyjít nové GNOME 3, kterézase přijde s přetřásaným rozhraním GNOME Shell.Jak uživatelé tyto změny přijmou, je velmi těžké od-hadnout. Jedním z  přístavů nespokojených by semohla stát distribuce Linux Mint. Linux Mint je asinejpopulárnější derivát Ubuntu a snaží se o ještě většípřívětivost. Zakladatel a  muž, který má ve vývojiMintu hlavní slovo, Clement Lefebvre prohlásil, žeMint nebude používat ani Unity, ani GNOME Shell,ale zaměří se na to, aby rozhraní vypadalo co možnánejvíc jako současné GNOME. To je slovo do pranicea Canonical to bude mít těžké. Nemusí přijít jen o tyuživatele, kterým se nové rozhraní nebude líbit, alei o ty, kteří prostě nebudou chtít zkoušet něco novéhoa učit se s novým rozhraním. Linux Mint se od Ubun-tu moc neliší, nabízí prakticky stejné výhody a i pře-chod by byl jednoduchý.

Novinky ze světa distribucí

Výchozím prostředím Ubuntu bude UnityUbuntu 10.10 vyšlo teprve nedávno a  zprávy

o další verzi 11.04 už plní hlavní strany linuxových,ale i obecně technických portálů. Hlavním důvodemje plánovaná změna výchozího prostředí. Ubuntu ne-bude používat GNOME Shell, vlajkovou loď GNOME3, ale nahradí jej vlastním mladým prostředím Unity.Unity bylo poprvé použito v současném Ubuntu 10.10ve verzi pro netbooky. Reakce na něj jsou rozporuplné,většina uživatelů se ale shoduje, že Unity ještě nenídostatečně odladěné a vyspělé. Zatím to vypadá tak,že Unity by bylo výchozí volbou, ale už při instalacibyste mohli zvolit i standardní GNOME s Shellem.Každopádně je to dost odvážný krok. Ubuntu se po-slední dobou daří a zprvu kontroverzní kroky bylynakonec přijaty celkem kladně, což Canonicalu možnádodalo sebevědomí a věří, že změna prostředí jeho

Page 5: openMagazin 11/2010

5

..

|

.

pozici nemůže ohrozit. Celou situaci a strategii Cano-nicalu obecně rozebírá Jiří Eischmann v článku Unityse Canonicalu nemusí vyplatit. Další významné změ-ny se odehrají u výchozích programů, OpenOffice.orgbude nahrazen LibreOffice a po dlouhých diskuzíchse výchozím hudebním přehrávačem stane Banshee,které nahradí Rhythmbox.

Prostředí Unity

Ubuntu: Nová reklama a chystané novinky v centrusoftwaru

Další novinka se v distribuci Ubuntu objeví ještěpřed vydáním další verze. V  Ubuntu 10.10 byloznačně vylepšeno centrum softwaru a jako vánoční dá-rek Canonical naservíruje další možnosti. Centrumsoftwaru se ještě více přiblíží například Android Mar-ketu nebo App Store. Po přihlášení budete moci hodno-tit aplikace a psát k nim komentáře. Nejspíš je v plánui  integrace tlačítek pro snadné zaslání menších fi-nančních částek vývojářům, ale zatím není jasné, kdyse jich dočkáme. A pokud se vám Ubuntu ještě nepře-jedlo, podívejte se na předělaný web Ubuntu.cz nebona povedenou reklamu s chytlavou hudbou.

Red Hat Enterprise Linux 6Po dlouhých třech a půl letech vyšla nová verze

serverové distribuce Red Hat Enterprise Linux

(RHEL). Takové dlouhé čekání má své opodstatnění.RHEL se často nasazuje na důležité a rozsáhlé main-framy, které vyžadují stabilitu. Šestá verze přináší vícenež dva tisíce dalších balíčků, osmnáct set novýchfunkcí a  čtrnáct tisíc oprav. Novinek je opravdumnoho, ale pokud se nepohybujete v branži, moc vámneřeknou. Zájemci si mohou přečíst podrobný seznamnovinek. Ostatním bude stačit vědět, že se výchozímsouborovým systémem stal ext4, RHEL 6 dokáže lépeřídit spotřebu a podporuje další virtualizační a síťovétechnologie. Pokud si RHEL 6 budete chtít „osahat“,tak za pár týdnů vyjde CentOS 6. CentOS je praktickyidentická kopie RHELu vytvořená z jeho zdrojovýchkódů, pouze neobsahuje chráněné značky apod.

Fedora 14 LaughlinRed Hat má prsty i  v  další distribuci, která ne-

dávno vyšla. Čtrnáctá verze Fedory se jmenujeLaughlin – podle fyzika a nositele Nobelovy ceny Ro-berta B. Laughlina. Výchozím grafickým prostředímFedory zůstalo GNOME, ale k mání je i KDE, Xfcea LXDE. Všechna prostředí jsou v aktuálních stabi-lních verzích. Na své si přijdou opět spíše odborníci.Fedora nově podporuje protokol SPICE pro přístup kevzdáleným a virtualizovaným strojům, který je alterna-tivou ke známému VNC. Programátoři se mohou těšitna Python 2.7, Perl 5.12, Ruby 1.8.7, NetBeans 6.9,kompilátor pro programovací jazyk D nebo vývojovéprostředí GNUstep v repozitářích. Stahovat můžetez FedoraProject.org a o všech zajímavých novinkáchse dočtete v poznámkách k vydání.

Linux Mint 11 JuliaNová verze distribuce Linux Mint zvaná Julia vy-

chází z  Ubuntu 10.10. Takže se připravte na stejnérepozitáře, stejné verze aplikací a stejné novinky, kte-ré přineslo právě poslední vydání Ubuntu. OprotiUbuntu navíc nabízí například propracované menu

nebo vlastního správce aplikací. V  nabídce se zvý-razňují nově nainstalované aplikace a také přes nějmůžete vyhledávat nejrůznější informace, přičemž seprohledává obsah vašeho disku i Internetu. Mint jakouž tradičně nabízí povedený vzhled, kde převažuje še-divá barva a trochu tak připomíná Mac OS X.

Menu distribuce Linux Mint

Novinky ze světa softwaru

Prohlížeč Firefox 4.0 bude až příští rokDlouhé čekání na novou verzi prohlížeče Mozilla

Firefox se ještě prodlouží. Podle původního plánu mělFirefox 4.0 vyjít už brzy, ale nový plán počítá s uve-dením až začátkem roku 2011. Aktuálně je venku šestábetaverze a ještě několik jich vyjde. Naprosto odlišnýstyl vývoje preferuje Google s prohlížečem Chrome.Měsíc a půl po vydání šesté verze už tu máme stabilníChrome 7. Asi už jste zvyklí, že při rychlosti vydávánínových verzí, je novinek poskrovnu. Tentokrát je jichještě méně než jindy, Chrome 7 přidává jen drobnostia především opravuje chyby. Google by rád vydávalnové verze pravidelně po šesti týdnech. Proč ne, alepokud budou pokračovat v současném číslování, br-zy se dostane k velmi vysokým cifrám.

Page 6: openMagazin 11/2010

.

Firebug se více zaměří i na další prohlížečeFirebug je nástroj, který umožňuje testování a debugování

webových stránek. Pro mnoho webdesignerů a programátorůwebových aplikací je nepostradatelný. Dlouhou dobu byl Firebugjen pro prohlížeč Mozilla Firefox, ale později se v  jednoduššíverzi Lite dostal i do dalších prohlížečů. Do budoucna by mělFirebug v ostatních prohlížečích umět víc. Vývojáři si všimli, žeuž se v prohlížečích v základu objevují podobné nástroje a chtějí jimkonkurovat. Firebug se navíc nechce omezovat jen na desktopo-vé prohlížeče a chystá se i na chytré telefony. Nic konkrétního vý-vojáři neprozradili, ale jasné je, že jde o dlou-hodobý plán, takženečekejte brzké novinky.

Firebug v Mozilla Firefoxu

???Jak snadné Jak snadné je znát je znát LinuxLinuxPotřebujete znát Linux rychle a do hloubky? Naše

školicí středisko Vám může nabídnout bohaté

zkušenosti a špičkové odborníky linuxových systémů.

Vybíráme z našich kurzů:

Linux – základy ovládání a administrace (LX1)Kurz seznamuje s OS Linux, jeho instalací, ovládáním, konfi gurací a možnostmi využití.

Linux Internet server (LX2)Kurz seznamuje s OS Linux a jeho možnostmi využití jako serveru pro Internet/Intranet a poštovního serveru.

Linux v sítích TCP/IP (LX3)Kurz seznámí účastníky s protokolem TCP/IP a jeho vlastnostmi, vysvětlí funkci síťové adresy a masky sítě.

Linux – rozšířená správa systému (LX4)Kurz seznámí správce systému Linux s pokročilými funkcemi, konfi gurací a zabezpečením tohoto systému.

Linux - Red Hat Cluster Suite (LXCS)Kurz seznámí účastníky s řešením HA clusteru pomocí Red Hat Cluster Suite.

Pokročilé programování v systému Unix/Linux (UXAP)Kurz seznámí s programováním IPC, vícevláknovým programováním a síťovou komunikací pomocí socketů.

Nabízíme školení různých distribucí, dle dohody se studenty. Používáme distribuce CentOS, Debian, Suse, Fedora, Ubuntu. Není-li distribuce domluvena, je použita aktuální verze CentOS (volný klon Redhat Enterprise Linuxu).

Sleva*15 %15 %

na školení dle výběru

&

* po předložení tohoto kupónu získáte slevu 15 %

na školení dle Vašeho výběru. Slevy se nekum

ulují. Akce platí do 31. 12. 2010. Více inform

ací na tel.: +420 608 700 834

TRADICE A ZKUŠENOSTI – KVALITNÍ LEKTORSKÝ TÝM – DŮRAZ NA

SPOJENÍ S PRAXÍ – OCHRANA INVESTIC KLIENTŮ – AKREDITOVANÁ

ŠKOLENÍ – PÉČE O ZÁKAZNÍKY – INDIVIDUÁLNÍ KURZY

Školicí středisko PC-DIR

www.pcdir.cz

PC-DIR Real, s.r.o., Mlýnská 70, 602 00 Brno, tel.: 543 533 610, fax: 543 533 304, e-mail: [email protected]

PLACEN

ÁINZER

CE

Page 7: openMagazin 11/2010

7

..

|

.

Základní parametryRozměry je čtečka o něco menší než formát A5.

Tím se dobře drží (dokonce lépe než klasická knížka)a  vejde se do větší kapsy. Rozhodně je o  dostskladnější než např. iPad. Škoda, že má zařízení po-měrně široký rámeček, který pak ubírá místo samotné-mu displeji. Ten je šest palců veliký - úhlopříčně. Zdebych připojil výčitku Amazonu, že zobrazovaný ráme-ček okolo textu je úplně zbytečný a zmenšuje již takrelativně malou plochu displeje na ještě menší využi-tou. To je patrné hlavně při prohlížení PDF souborů,které mají většinou ještě své vlastní okraje.

Nicméně i přesto je na něm čtení o moc příjemnějšínež na různých PDA nebo telefonech a já si ho oprav-du užívám. Když mluvíme o displeji, nemůžu pomi-nout použitou technologii e-ink. Ta je opravduzaručená bomba pro ty, co s ní ještě nepřišli do styku.

Po rozbalení je na Kindle zobrazeno logo Amazonua krátké upozornění na potřebu zařízení nejprve na-bít. Kvalita zobrazení mě tak překvapila, že jsem sepokoušel strhnout nalepený papír z displeje v domně-ní, že tam nějaký je. Nebyl... I přesto, že udávané roz-lišení je „pouhých“ 600×800 bodů, ani při nejlepší vůlijsem nebyl schopný nikde najít hranatý pixel u písma,ani u  obrázků. Pouze při použití Web Browseru jerastr vidět jak na grafice, tak i u některých dialogů,takže se zřejmě jedná o kombinaci dobrých fontů a vy-hlazování hran písma.

Interní paměťové úložiště má kapacitu 4 GBz nichž je uživatelsky využitelných něco málo přes3GB. Nenajdete zde žádný slot na paměťové karty, zřej-mě z důvodu snížení ceny zařízení. Po připojení k po-čítači se Kindle tváří jako USB disk a můžete s nímpracovat stejně jako s USB klíčenkou.

Čtečka je poháněna „překvapivě“ operačním sys-témem Linux. Amazon uveřejňuje zdrojové kódy tak,jak hlásáGPL licence (stahovat můžete zde na Amazonu).Nečekejte však žádné KDE nebo GNOME. Zařízení ne-používá ani X Window server, ale aplikace zapisují pří-mo do framebufferu.

Malou připomínku mám ještě k použitému konek-toru, protože se jedná o typ mikro-A, tak s sebou mu-sím nosit další kabel. Nejde o  nic až tak hroznéhovzhledem k výdrži baterie a možná, že byl zvolen, pro-tože používanější mini-B by se na výšku nevešel.Kindle je zvláště na krajích opravdu tenký.

Elektronické knihyPřekvapivě je základní vlastností zařízení čtečka

knížek. Vše se v  Kindle točí okolo toho a  čtenísamotné se opravdu povedlo. Ovládání je velmi intui-tivní, i když mi pár dní zabralo zvyknout si na neexis-tenci dotykového ovládání. To může být i výhodou,protože si pak neopatláme displej tak, jak to známez  dotykových telefonů, kde bych občas ocenil onoznámé „stěrače stírají“ ;-)

Při čtení specifikací jsem byl nadšený, že čtečkaumí přečíst prc/pdb formát používaný na starých Pal-mech (pouze bez DRM), ale bohužel jsem to muselšpatně pochopit, protože se mi nepodařilo přečíst anijeden z mojí sbírky. Kindle zvládá formát .mobi a popřejmenování na .azw jej přečte, ale opět zde narazí-me na problém kódování češtiny. Takže pro českédokumenty a knížky je třeba překódování do UTF-8.Protože už stejně musím měnit kódování, tak mi při-jde nejjednodušší použít konverzi do čistého textu(.txt) a potom je již vše, jak má být. Na převod do mo-bi můžete použít program Calibre, ale mně osobněk srdci nepřirostl.

Amazon a nakupováníNakupování obsahu na Amazonu je takzvané

„one-click“, což je někdy až příliš jednoduché a může-te koupit omylem knížku, kterou vlastně nechcete.

Amazon Kindle 3: Malý zázrak pro knihomoly – 1Pavel Beníšek

Čtečka elektronických knih Kindle 3 byla uvedena teprve nedávno, ale vzbudila oprávněný rozruch. Ten byl částečně způsoben masivní reklamní kampaní, kteráproběhla tentokrát i v Evropě, ale také vylepšením technologie elektronického inkoustu. Tomu se dříve vyčítalo pomalé překreslování. V nové verzi je (podlespecifikace) dvakrát rychlejší a při čtení se tak stihne překreslit za dobu, než přejedete očima z poslední řádky na první. Tím se po chvíli stane téměřnepostřehnutelným a již vás při čtení neruší.

http://www.abclinuxu.cz/clanky/amazon­kindle­3­maly­zazrak­pro­knihomoly­1

Page 8: openMagazin 11/2010

8

..

|

.

Doporučuji si to vyzkoušet nejdříve na některémz mnoha titulů dostupných zdarma. Při nákupu si mů-žete vybrat, na jaké zařízení má být kniha automatickydoručena, a pokud máte v tu dobu Kindle připojenýna wifi, je to opravdu otázka několika sekund.

Na Amazonu je vše přehledně tříděno do téma-tických kategorií, takže se dobře hledá mezi žánry, nakteré máte právě náladu. Pro nás budou asi nejuži-tečnější kategorie Kindle eBooks a Kindle eBooks/FreeeBook Collections pro vyzkoušení. Zajímavé jsou takéKindle Newspapers a Kindle Magazines. Zde najdetespoustu zajímavých časopisů, které by se jinak v Čes-ké republice hodně špatně sháněly. Mě například za-ujal Asimov's Science Fiction za šedesát korun českýchza „výtisk“. Při objednání periodik máte prvníchčtrnáct dní na vyzkoušení zdarma (pouze jednou natitul), takže si můžete stáhnout první číslo a zjistit, zdase jedná o to, co chcete.

Později najdete zakoupený obsah v archivu a mů-žete si jej stáhnout i do dalších zařízení nebo čtečekKindle.

Nastavení a funkcePro čtení máte možnost si vybrat z osmi velikostí

fontu. Z nich je pro člověka s dobrým zrakem použi-telných maximálně menších pět. Také máme možnostzvolit patkový, bezpatkový a užší typ fontu. Nastavitlze také proklad řádků, počet slov na řádek a rotacestránky.

Za velice přínosnou a použitelnou funkci považu-ji integraci anglického výkladového slovníku. Ten ponajetí kurzorem na slovo zobrazí na dvou řádcích za-čátek výkladu a po stisku klávesy Enter (↲ ) můžete

přejít přímo do slovníku. Třeba někdo časem převedei anglicko-český slovník (nenápadné pošťouchnutí :-)).

Page 9: openMagazin 11/2010

9

..

|

.

V knihách jde samozřejmě vyhledávat, což takémůže být užitečné hlavně při čtení manuálů nebo re-ferenčních příruček. Můžete si ještě ukládatbookmarky, poznámky a označovat zajímavá místav textu. U označení (Highlights) je zajímavé, že je lzesynchronizovat s Amazonem a ostatní uživatelé je po-té mohou vidět (Při použití View Popular Highlights)a naopak vy můžete vidět nejkomentovanější části odostatních čtenářů podtržené (Při aktivaci PopularHighlights v Setting). Svoje poznámky pak můžetedokonce sdílet pomocí Facebooku nebo Twitteru.

Další užitečnou vlastností může být synchroniza-ce aktuální pozice mezi více čtečkami (Whispernet).Pokud máte např. Kindle Reader na vašem počítači ne-bo telefonu, software automaticky odesílá při zavření

knihy na Amazon poslední pozici a při otevření stejnéknihy na jiném zařízení se vás zeptá, zda chcete „pře-točit“ na poslední známou pozici. To funguje samozřej-mě obousměrně a  předpokladem je být připojenk Internetu. Zde má velkou výhodu 3G verze, která semůže připojit téměř kdekoliv.

Licence knihZde se dostáváme asi k nejhoršímu bodu nakupo-

vání elektronických knih z (nejen) Amazonu. Koupí totižnezískáváte produkt, kterýmůžete někomu třeba půjčit,jako je to u papírové knížky, ale pouze nepřenosnou li-cenci na opakované čtení zakoupeného obsahu. Tato jevynucena použitím DRM, takže i když soubor zkopíruje-te manželce do jejího Kindle, tak si jej nebude moci pře-číst (pokud není její Kindle slinkován se stejným účtem).Amazon vám povoluje si zakoupená díla stáhnout ko-likrát budete chtít, takže je nemusíte mít všechna na-hraná ve čtečce. Zde však může být problémem otázkadůvěry (mě zatím Amazon nezklamal), protože nikdo,aniAmazon sám, nemůže vědět, jak vše bude za desetlet, kdy si budete znovu chtít přečíst vaši již jednou za-koupenou (licencovanou) knihu. Podle Amazonu je li-cence sice neodvolatelná, ale i to má háček, protože jakotéměř ve všech smlouvách i zde nalezneme nějakou tukouzelnou formulku, a tou je v tomto případě vyhrazenízměn podmínek bez varování.

Jako nejjednodušší řešení by se zdálo nestarat se o na-kupování na Amazonu a shánět si knížky jinak a hlavněbez onoho proklínaného DRM. Skoro to až zavání pirát-stvím. Zde ale potenciálně můžete tvrdě narazit. Při kaž-dém připojení k Internetu posílá totižKindle na serverAmazonu seznam dokumentů s  poslední otevřenoustránkou (Whispernet). Tím vás může velice lehceAmazon vysledovat a časem i třeba zažalovat nebo vám„upirátěné“ tituly klidně rovnou naúčtovat, protože mávaše platební údaje. Nikde jsem nenašel, že by se to jižstalo, ale možnosti k tomu rozhodně má.

Jak nahrát do Kindle vlastní knihyPokud pomineme předchozí trochu paranoidní

odstavec a budeme číst volně šiřitelná díla, tak mámedostatek prostředků a formátů, jak své dokumentya knížky do Kindle dostat. Po připojení k počítači USBkabelem se nám přihlásí jako USB disk a soubory naněj stačí zkopírovat. Je to jednoduché a  efektivnía funguje to na všech operačních systémech.

Nejdříve přidám pár odkazů na elektronické kni-hy zdarma (a legálně):

1. http://www.gutenberg.org (anglicky)2. http://m.gutenberg.org/ (mobilní verze pro

přímé stahování do Kindle)3. http://www.mlp.cz/karelcapek/ (Městská

knihovna v Praze)4. http://www.mlp.cz/pohadky/ (Městská knihovna

v Praze)5. http://msdn.microsoft.com/cs-cz/dd727769.aspx

(tomu prostě nešlo odolat ;-))6. http://www.dobre-knihy.cz/zdarma (knihy

česky)7. http://palmknihy.cz/www/index.php (knihy

česky)

U nás jsou historicky nejrozšířenější knížky ve formá-tu PDB původně pro čtečky na PDA od Palmu. Najde-te jich slušné množství zdarma na webu a věřím, žespousta z vás bude mít nemalou kolekci doma. Pro-tože ruční převod není zrovna zábava, vytvořil jsem sijednoduchý bash script, který je převede do použi-telného formátu txt a překóduje do UTF-8 tak, aby jimKindle rozuměl.

Hromadný převod skriptemNejlépe se mi osvědčilo buď převedení knihy do

formátu mobi a následné přejmenování koncovky naazw, nebo klasický čistý text ve formátování UTF-8.Mobi formát má sice výhodu zachování formátování

Page 10: openMagazin 11/2010

10

..

|

.

textu, ale pro mě je to až na výjimky zbytečné. Propřevod do .mobi formátu můžete použít program Ca-libre. Pro převod do txt např. následující skript. Tenpřevede všechny dokumenty v aktuálním adresáři doadresáře.#!/bin/bash

# script prevede vsechny *.pdb

v adtualnim adresari z cp­1250 do

UTF­8 v txt formatu

echo "Vytvarim adresar ./output"

mkdir ­p ./output

echo "Kopiruji vsechny .pdb soubory

do adresare ./output"

cp ./*.pdb ./output/

echo "Konvertuji z pdb do txt”

cd ./output

for i in *.pdb

do

echo ­n ­e "\rConverting PDB­

>TXT: $i

\t\t\t\t"

txt2pdbdoc ­d "./${i%%.pdb}.pdb"

"./${i%%.pdb}.txt"

rm "./${i%%.pdb}.pdb"

done

echo

echo "Prekodovavam z CP1250 do UTF8"

for i in *.txt

do

echo ­n ­e "\rRecoding: $i

\t\t\t\t"

recode ­v windows­1250..UTF­8

"./${i%%.txt}.txt"

done

cd ..

echo "Hotovo"

Převod pomocí CalibreCalibre není pouze jednoduchý převodník, ale jde

jej přirovnat k  Amaroku nebo iTunes pro knihy.Umožňuje vám udržovat celou knihovnu a mimo jinéi převádět mezi různými formáty. Pro lepší představu,co vše umí, se můžete podívat na video přímo od au-torů. Já osobně jsem mu nepřišel zrovna na chuť, aleněkomu se může líbit.

Oproti skriptu výše má výhodu při převodu, pro-tože můžete použít formát mobi a zachovat formá-tování a obrázky. Pokud převádíte z PDB souborů, takbudete muset nastavit vstupní kódování na windows-1250, jinak vám Kindle nezobrazí správně české zna-ky. Doufal jsem, že půjde použít na převod z PDF, alenemožnost převést tabulky, pro mě tuto funkci učini-la téměř nepoužitelnou.

Příště se podíváme na další funkce Kindle jakonapř. čtení PDF, Web Browser, jaké existují hacky a naautomatické offline novinky pomocí Calibre..

Page 11: openMagazin 11/2010

11

..

|

.

Firebug má podporovat další prohlížečevčetně těch mobilních

[7. 11. 2010] Projekt Firebug čekají změny. Tvůrcipopulárního rozšíření pro prohlížeč Mozilla Firefox,které pomáhá řadě webových vývojářů v různých kou-tech světa, reagují na skutečnost, že podobné nástrojejsou stále častěji integrovány přímo do webových pro-hlížečů. Integrovaní konkurenti mají samozřejměmenší výhodu, protože jsou uživatelům více po ruce,a proto Firebug čekají změny.

Jednou z nich je snaha zpřístupnit Firebug pro víceprohlížečů. Zatím existuje jen základní verze pro Mo-zilla Firefox a Firebug Lite pro Google Chrome. V bu-doucnu by to ale s podporou dalších prohlížečů mělobýt výrazně lepší. Počítá se i se zohledněním mobi-lních prohlížečů. Tvůrci rozšíření Firebug se pak chtě-jí zaměřit i  na vývoj nových pomůcek – zmiňujíkonkrétně třeba CSS debugger.

71 % uživatelů používá aktuální verzi své-ho prohlížeče

[11. 11. 2010] Společnost Pingdom zveřejnilavýsledky zajímavé studie opírající se o data ze službyStatCounter. Jejím cílem bylo vyzkoumat, kolik pro-cent uživatelů používá aktuální ostrou verzi svého pro-hlížeče. Nakonec bylo zjištěno, že jde o  71 procentuživatelů. Nejpilněji aktualizují uživatelé prohlížečeGoogle Chrome, kde samozřejmě vše probíhá plně au-tomaticky v  režii utility Google Update. I  tak alenejnovější ostrou verzi prohlížeče Googlu nepoužívápřes devět procent jeho uživatelů.

Aktuální Mozilla Firefox (větev 3.6) používá 81 pro-cent uživatelů prohlížeče od Mozilla Corporation. Ope-ra je na třetím místě, když aktuální verzi (10.6)používá 77 procent uživatelů. S malým odstupem ná-sleduje Safari, jehož aktuální pátou generaci používá71 procent uživatelů. Na chvostu zůstává Internet Ex-plorer, jehož aktuální osmou generaci používá jen še-desát procent uživatelů.

Dlužno dodat, že uživatelé nepoužívající aktuálníostrou verzi nemusí nutně setrvávat na starší verzi, alemohou již testovat verzi novější.

Vyšel rychlejší Mozilla Firefox 4.0 Beta 7[12. 11. 2010] Vyšla sedmá betaverze prohlížeče Mo-

zilla Firefox 4.0. Nese se ve znamení navyšování výko-nu. Pořádného vyladění se dočkal engine prozpracování kódu v  jazyce JavaScript. Je to výsledekprojektu JägerMonkey, jehož cílem je vylepšit možnostičtvrté generace Mozilla Firefoxu právě v této disciplíně.

K posílení výkonu by měla přispět i hardwarováakcelerace. Kromě technologie Direct2D je nyní vyu-žita také technologie Direct3D (verze 9 pod WindowsXP, verze 10 pod Windows Vista a Windows 7). Uživa-telé Mac OS X mohou požívat výhod hardwarové ak-celerace díky OpenGL.

K dalším technologickým novinkám patří aktivovanápodpora pro WebGL, čímž se otevírá cesta k nové gene-raciwebových her, které nebudou pro moderní grafickýkabátek potřebovat pluginy třetích stran (např. Flash).Mozilla Firefox 4.0 Beta 7 je k dispozici celkem v 57 jazy-cích, mezi nimiž nechybí opět ani čeština.

Vyšla Opera Mobile 10.1 Beta pro Android[20. 11. 2010] Společnost Opera Software splnila

nedávný slib a  uvolnila k  veřejnému testování be-taverzi prohlížeče Opera Mobile 10.1 pro Android.Doposud uživatelům stále populárnější platformy prochytré telefony a  další přenosná zařízení nabízelapouze známější prohlížeč Opera Mini. Betaverzi jemožné stahovat standardně přes Android Market.

Opera Mobile na rozdíl od zmiňovaného browseruOpera Mini netransformuje webové stránky pro prohlí-žení na displejích mobilních zařízení. Pro akceleraci na-čítání stránek lze však použít službu Opera Turbo, kterápřed časem oslavila rok v ostrém provozu.

Maxthon nyní také pro Android[24. 11. 2010] Tvůrci prohlížeče Maxthon zvýšili

tah na branku o po zlomové desktopové verzi 3, kte-rá už primárně využívá jádro WebKit a přinesla pře-budované uživatelské rozhraní, nyní ukázali světutaké verzi pro mobilní zařízení vybavená systémemAndroid.

Maxthon pro Android je prezentován jako rychlý,stabilní a  snadno použitelný prohlížeč. Obrázek simůžete udělat ale sami, aplikace je dostupná přesAndroid Market.

Maxthon pro Android je zatím betaverzí a prezen-tuje se hlavně v Číně. K dispozici je ale i verze v ang-ličtině, takže stahovat a  testovat mohou třebai našinci, kteří nevládnou čínštinou.

Mobilní Maxthon podporuje prohlížení stránekv  panelech s  rychlým přístupem na často navště-

Linuxové a open-source prohlížeče v listopadu 2010Jiří Macich, ml.

Listopad se ve světě webových prohlížečů nesl ve znamení betaverzí a přál hlavně majitelům mobilů se systémem Android, pro které vyšly betaverze mobilníchbrowserů Maxthon a Opera Mobile. Objevila se ale také sedmá betaverze Firefoxu 4 a první betaverze Opery 11 s podporou rozšíření.

http://www.browsery.cz/clanky/linuxove­a­open­source­prohlizece­v­listopadu­2010/

Page 12: openMagazin 11/2010

12

..

|

.

vované stránky, ovládání browseru dotykovými gestynebo snadné stahování souborů díky integrovanémusprávci stahování.

Vyšla Opera 11 Beta s  novým tříděnímotevřených stránek

[25. 11. 2010] Vyšla betaverze prohlížeče Opera 11.Největší novinkou je bezpochyby nová implementacepodpory rozšíření na bázi běžných webových techno-logií, jako je HTML, CSS nebo JavaScript.

K  novinkám patří také nové řešení tříděníotevřených stránek do skupin či vizualizace gest my-ší, která má pomoci uživatelům osvojit si práci s tou-to funkcí.

Úprav se dočkal i  řádek s  adresou, který nynískrývá použitý protokol a nahrazuje jej indikačnímsymbolem. Vylepšeno bylo též našeptávání ve vyhle-dávacím políčku.

Firefox 4.0: Firefox Button je nyní i ve verzipro Linux

[29. 11. 2010] Jak známo, chystaný prohlížeč Mo-zilla Firefox 4.0 částečně nahradí tradiční hlavní na-bídku tlačítkem pokřtěným jednoduše Firefox Button,pod nímž se bude skrývat zjednodušená podobahlavního menu. V nejnovějších vývojových buildechse lze s tímto tlačítkem setkat i ve verzi pro Linux.

Na rozdíl od nastavení pro Windows Vistaa Windows 7 zde však není a zřejmě ani nebude vevýchozím nastavení aktivní. Zůstane tak zobrazovánatradiční hlavní nabídka a Firefox Button se objeví ažpři jejím skrytí na přání uživatele. Podobně tomu bu-de i ve Windows 2000 a Windows XP.

Ve výchozím nastavení se tak se zmiňovaným tlačít-kem počítá hlavně pod Windows 7 a Windows Vista,kde celkově Microsoft i tvůrci dalšího softwaru tlačí tra-diční horizontální lišty s menu do pozadí. Viz třeba Of-fice 2007, Office 2010, Windows Live Essentials neboz prohlížečůOpera či Google Chrome. Nadále ale budemožné kdykoliv přepnout zpět na tradiční hlavní menu,což jistě potěší nejednoho konzervativního uživatele.

Page 13: openMagazin 11/2010

13

..

|

.

Makro ean13.texNejstarší autorovi známá sada maker pro čárové

kódy EAN a ISBN v TeXu je od Petra Olšáka z roku1995. Dokumentaci lze vyvolat pomocí texdoc

ean13, případně lze přímo nahlédnout do souboruean13.tex, který naleznete ve složce texmf­dist/tex/generic/ean/ean13.tex (zdrojový soubor).Více o tomto balíčku v časopisu TUGboat číslo 4/1994(PDF, str. 459) či ve Zpravodaji CSTUG čísle 2/1996(PDF, str. 86).

Vytvoříme si soubor test1.tex, který bude vy-padat takto:\documentclass[a4paper]{article}

\begin{document}

\pagestyle{empty}

\input ean13.tex

\font\ocrbsmall=ocrb7 scaled 890

\def\ISBNb #1 {\def\ISBNnum{

\makebox[10pt][r]{ISBN }#1}

\barheight=45.151515\X\relax}

\ISBNb 978­80­87106­36­5

\EAN 9788087106365

\end{document}

Tohle je první ukázka od nakladatele Martina Stříže,použil se LaTeX formát a  zasáhlo se do formátovánítak, aby textové výstupy lícovaly. PDF výstup (nastraně A4 nebo na americkém letter, dle instalace TeXkolekce) dostaneme spuštěním:pdflatex test1.tex

Takto díky dvěma příkazům (\ISBNb a \EAN) mů-žeme s čárovým kódem pracovat kdekoliv v doku-mentu. Někdy je však výhodné mít takový grafickýelement ve zvláštním souboru a ořezaný o volné bíléoblasti. Toho dosáhneme nejrychleji takto:pdfcrop ­­hires ­­margins 2 test1.pdf

test1out.pdf

Nově vzniklé PDF je ořezané se dvěma body (typo-grafické jednotky bp) jako ochrannou zónou. Pomocíbalíčku graphicx a příkazu \includegraphics

můžeme rovnou načíst do libovolného dokumentu.Pro účely náhledu tohoto článku se vytváří

i rastrovaná verze, to můžeme zrealizovat pomocí ná-strojů ImageMagick a GhostScript takto:convert ­density 300 test1out.pdf

test1out.png

Výstupní PNG je rastrovaný obrázek v  rozlišení 300 dpi

Balíček ean13isbnS příchodem ISBN-13 (1. ledna 2007) bylo potřeba

drobných zásahů. V roce 2008 vznikl balíček ean13isbnod Zdeňka Wagnera. Dokumentaci vyvoláte texdocean13isbn (dokumentace). Na délku čárového kóduformátuje ISBN (horní část) a  přichází s možností na-

stavit si přepínačem v  podobě textového řetězce rozměrEAN13. Pro zájemce zmiňujeme, že Zdeněk Wagner vy-tvořil i  balíček makebarcode (dokumentace) pro proklá-daný čárový kód 2/5 a Code 39.

Konkrétní ukázka nechť je uložena v  souborutest2.tex:\documentclass{article}

\usepackage[SC7]{ean13isbn}

\pagestyle{empty}

\begin{document}

\EANisbn[ISBN=978­80­87106­36­5]

\end{document}

Výstup opět můžeme ořezat a  rastrovat, stan-dardně v  PDF nalezneme po spuštění pdflatextest2.tex následující:

Používáme XeLaTeX na soubory PFBJak si mnozí jistě všimli, výstupní PDF obsahuje

rastrované písmo. Horní i spodní popisek v první ukázcea spodní v druhé ukázce, je to tím, že písmo ocrb7 (celástarší písmová rodina ocrb; autor Norbert Schwarz;přímý odkaz) je z dob aktivního používání Metafontu,kdy se rastrovalo závisle na výstupním zařízení.

Zdeněk Wagner pro studijní účely pracovně zvekto-roval písma z MF do podoby PFB souborů. To je před-

Typografie a čárové kódyPavel Stříž

Tento příspěvek je volným pokračováním překladu článku o projektu PSTricks, viz příspěvek v předchozím openMagazinu. V ukázkách se podíváme na vývojsazby čárových kódů (ean13.tex a ean13isbn) a vyzkoušíme si konkrétní příklady u projektu PSTricks, speciálně pomocí balíčku pst-barcode.

http://bulletin.cstug.cz/

ISBN 978-80-87106-36-5

9 788087 106365

ISBN 978-80-87106-36-5

9 788087 106365

Page 14: openMagazin 11/2010

14

..

|

.

chůdce OTF i TTF písmových formátů. My si s takovýmpísmovým formátem dokážeme poradit i bez dalšíchkonverzí (např. programem FontForge) pomocí XeTeXu,který jsme si představili v openMagazinu 05/2010.

Naše první ukázka (test1.tex) v novém hávuby vypadala jako soubor test3.tex, ten spustímepomocí xelatex test3.tex:\documentclass[a4paper]{article}

\usepackage{fontspec}

\pagestyle{empty}

\begin{document}

\input ean13.tex

\font\ocrb=ocrb9.pfb

\font\ocrbsmall=ocrb7.pfb scaled 890

\def\ISBNb #1 {\def\ISBNnum{

\makebox[10pt][r]{ISBN }#1}

\barheight=45.151515\X\relax}

\ISBNb 978­80­87106­36­5

\EAN 9788087106365

\end{document}

Výstup je stejný jako v první ukázce, jen PDF jekrásně celé vektorové.

U naší druhé ukázky pomocí balíčku ean13isbn

si stačí do adresáře s TeXovým souborem nahrát sou-bor ocrb9.pfb a spustit si xelatex test2.tex.Zdeněk Wagner doporučuje obecnou cestu, rozbalit siZIP soubor do adresáře texmf­local/fonts/

type1/local/ a aktualizovat si TeXu dostupné sou-bory pomocí příkazu mktexlsr. Tím odpadá po-vinnost mít soubor vždy v  adresáři s  příslušnýmTeXovým souborem.

Projekt PSTricks: balíček pst-barcodeVývoj nelze zastavit a  ve světě čárových kódů

(několik ukázek) nelze vystačit s kódy ISBN a EAN.Jistou typografickou evolucí je balíček pst-barcode(přímý odkaz) autorů Terryho Burtona a  Herberta

Vosse. Dokumentaci lze v TeX Live vyvolat texdocpst-barcode (přímý odkaz). Původní projekt TerryhoBurtona lze nalézt na webové stráncehttp://www.terryburton. co.uk/barcodewriter/generator/,s možností si výstup stáhnout jako EPS, BMP, JPEG, PNGči TIFF soubor. Nádstavbu pro KDE lze nalézt na strán-kách http://www.kbarcode.net/.

Ukázky čárových kódů dle projektu Terryho Bur-tona (link či dokumentace balíčku pst-barcode)

Tvorba samostatného PDFZkusíme si prvně naši ISBN ukázku dle rady

z předchozího článku (více detailů viz tento článekv TUGboatu, pozor, na rok od vydání je dostupný jenpro členy TUG), tedy tak, že výstup bude tvořit samo-statné a na hlavním dokumentu nezávislé PDF.

Po projití technické dokumentace balíčku pst­

barcode získáváme ukázku v  podobě souborutest4.tex:\documentclass{article}

\pagestyle{empty}

\usepackage{pst­barcode}

\begin{document}

\begin{pspicture}(3,1in)

\psbarcode{978­80­87106­36­5}

{includetext guardwhitespace}{isbn}

\end{pspicture}

\end{document}

Spustíme hned několik kroků za sebou (pro usnadně-ní práce na to samozřejmě užijte pomocný makefile,sh či bat soubor):latex test4.tex

dvips test4.dvi

ps2pdf test4.ps test4in.pdf

pdfcrop ­­hires ­­margins 2 test4in.pdf

test4out.pdf

Popisky jsou vektorové, centrované na délku čárové-ho kódu a s ochranným symbolem (>) v části spodní.

Kód PSTricks v  TeX souboru určeném pro zpra-cování pdfLaTeXem

Nebyl by to Will Robertson – autor významného balíč-kufontspec (dokumentace) a správce balíčkůPetera Wil-sona – aby nám život ještě trochu neusnadnil. Přeskočímemožnost pomocíbalíčku pst­pdf (dokumentace) a na-hlédneme rovnou na balíčekauto­pst­pdf (archiv).

* C O D E 3 9 *Code 39

T H I S I S C O D E 9 3Code 93

(01)05012345678900(15)011106Code 128

0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Interleaved 2 of 5

(01)24012345678905DataBar Truncated

DataBar Stacked

DataBar Limited

DataBar Expanded

117480Pharmacode

0 1 2 3 4 5 6 7 Code 2 of 5

0 1 2 4 5 8 9Code 11

A 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 BRationalized Codabar

9 771473 968012

0 5

EAN-130133 5583

EAN-8

7 88581 01497 4UPC-A

0 425261 4UPC-E

9 781860 742712

5 4 4 9 5ISBN 978-1-86074-271-2

ISBN

01 234 567094 987654321 01234 5678 91OneCode

0 1 2 3 4 Postnet

L E 2 8 H S 9 Z Royal Mail

1 2 3 1 F Z 1 3 X H SKIX

6540123789-A-K-Z JapanPost

56439111A B A 9AusPost

1 2 3 4 5 6MSI

1 2 3 A B Plessey

1 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 2ITF-14 QR Code

MaxiCode

PDF417

Data Matrix

Aztec Code

9 788087 106365

ISBN 978-80-87106-36-5

Page 15: openMagazin 11/2010

15

..

|

.

Tento balíček nám zajistí kompletní automatizaci po-stscriptových operací v pozadí vznikajícího PDF souboru.U další ukázky test5.tex simůžeme navíc všimnoutnastavování parametrů. Více o možnosti volby paramet-rů v  dokumentaci, u  webové verze je popis na tétostránce. Volba parametrů je místy úplnější na webovéstránce než v dokumentaci balíčku pst­barcode; je todané vytíženostíHerberta Vosse, kdy jeho ToDo seznamobsahuje důležitější položky. Pro zkušenější TeXistkya TeXisty poznámka, že první sada parametrů se odděluječárkou, další pak mezerou. Přístup k barvám zajišťuje balí-ček xcolor (dokumentace), který je PSTricks načten au-tomaticky, pokud soubor xcolor.sty v TeXové kolekci,např. na vašem pevném čiUSB flash disku, existuje.\documentclass{article}

\usepackage[utf8]{inputenc}

\usepackage[czech]{babel}

\usepackage[IL2]{fontenc}

\usepackage{auto­pst­pdf}

\usepackage{pst­barcode}

\pagestyle{empty}

\begin{document}

Text před čárovým kódem\ldots\par

\begin{pspicture}(2,1in)

\psbarcode[scalex=1.1,linecolor={[cmyk]

{0,0.85,0.87,0.35}}]

{978­80­87106­36­5}

{guardwhitespace textsize=10

inkspread=0.5 includetext}{isbn}

\end{pspicture}\par

Text za čárovým kódem\ldots

\end{document}

Potřebujeme spustit jen jeden řádek (první je proinstalaci TeX Live, druhý je pro MiKTeX) s možnostínavrácení se do systémového prostředí za běhu TeXu:pdflatex ­shell­escape test5.tex

#pdflatex ­enable­write18 test5.tex

V dokumentaci tohoto balíčku Will Robertson zmi-ňuje, že vyvíjí další balíček nazvaný pstool (doku-mentace), který by měl v  jisté budoucnosti balíčekauto­pst­pdf (dokumentace) překonat.

Ukázka z JaponskaZ celé škály čárových kódů (http://www.terryburton.

co.uk/barcodewriter/ nebo přímý odkaz) si ještě uká-žeme relativně nový typ dvojrozměrného čárového kó-du (QR Code v angličtině, či na Wiki v češtině), kterýje již dávno zaběhlým standardem v Japonsku, čtenýnapř. mobilním telefonem za pochodu na ulici. Čárovýkód odkazuje na webovou stránku nějaké firmy, ob-jednávkový systém koncertu, divadelního kousku atp.Jedna ukázka za všechny uložená pod test6.tex:\documentclass{article}

\usepackage{auto­pst­pdf}

\usepackage{pst­barcode}

\pagestyle{empty}

\begin{document}

\begin{pspicture}(1,1in)

\psbarcode[linecolor=blue]{Viva QR

Code!}

{eclevel=H version=8}{qrcode}

\end{pspicture}

\end{document}

Po spuštění pdflatex ­shell­escape test6.tex

získáváme:

Rozloučení se z ČeskaZa pozornost stojí, že kvazidvourozměrný čárový

kód PDF 417 nalezneme na České daňové správě podInteraktivními formuláři. Jeden konkrétní za všechny, vizDaň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V AdobeReaderu 9.4 přepočítává čárový kód (v pravém dolnímrohu na každé straně) při vyplňování formulářovýchpolíček za pochodu. Můžete vyzkoušet funkčnost vesvém oblíbeném prohlížeči PDF souborů.

Na úplný závěr ukázka statického čárového kóduPDF 417 s čárově kódovaným textem „Na shledanou!“% pdflatex ­shell­escape test7.tex

\documentclass{article}

\pagestyle{empty}

\usepackage[svgnames]{xcolor}

% nebo lze užít x11names

% dvipsnames není takto použitelný

\usepackage{pst­barcode}

\usepackage{auto­pst­pdf}

\begin{document}

\begin{pspicture}(1,1in)

\psbarcode[linecolor=Black]{Na shledanou!}

{columns=9 rows=11 eclevel=5 rowmult=12}

{pdf417}

\end{pspicture}

\end{document}

Text před čárovým kódem. . .

9 7 8 8 0 8 7 1 0 6 3 6 5

ISBN 978-80-87106-36-5

Text za čárovým kódem. . .

Page 16: openMagazin 11/2010

16

..

|

.

Co je to Dropbox?Věřím, že Dropbox většina z vás zná, ale i tak si

stručně připomeneme, co to je a co umí. Dropbox jenástroj, který umožňuje synchronizaci a zálohu vašichdat, případně i jejich sdílení s ostatními uživateli Drop-boxu. Jeho největší přednost asi spočívá v  jedno-duchosti. Ve svém domovském adresáři máte adresářDropbox, a cokoliv do něj umístíte, se na pozadí syn-chronizuje se serverem. Přítomnost Dropboxu tak po-znáte vlastně jen ikonou v oznamovací oblasti. Více seo Dropboxu dozvíte v článku Dropbox: Synchronizuj-te svá data jednoduše. Teď už se pojďme podívat nakonkrétní tipy a triky...

Nechte do svého Dropboxu nahrávat i ostatníS pomocí služby DropItTo.Me můžete každému

umožnit, aby vám nahrál soubor do Dropboxu. E-mailje pro větší přílohy nevhodný, posílání například přesJabber je nepohodlné a vlastní FTP má málokdo. Kdyžse zaregistrujete na DropItTo.Me a nově vytvořenýúčet propojíte s  Dropbox účtem, na adrese dropit-to.me/uzivatelskejmeno budete mít uploader pro vášDropbox. Nahrávat lze soubory o maximální velikosti75 MB. Vstup k uploadu je chráněn heslem, aby vámdo počítače kdokoliv nenahrával cokoliv. Ihned po na-hrání se vám soubor objeví v adresáři DROPitTOme.

Uploader DropItTo.Me vypadá vkusně a jednoduše

Dropbox jako hostingPokud Dropbox používáte, tak už asi víte, že když

soubor umístíte do adresáře Public, můžete na něj zís-kat hypertextový odkaz a poslat ho komukoliv. Alemožná vás nenapadlo, že díky této funkci může Drop-box hostovat i jednoduchou webovou prezentaci, alebudete se muset obejít bez PHP a dalších akcí, které seprovádí na straně serveru. Samozřejmě, existujespousta hostingů zdarma s mnohem hezčími adresa-mi a lepšími funkcemi, ale pokud se budete chtít s párlidmi rychle podělit o nějaké informace, Dropbox dob-ře poslouží. Nemusíte řešit žádné FTP, nastavování ne-bo umisťování reklamních ploch v  případě freehostingu. Zkrátka jen umístíte stránky do adresáře Pu-blic a zkopírujete odkaz.

Dropbox i v mobiluPokud máte novější mobilní telefon a chtěli byste

přes něj přistupovat ke svým datům v Dropboxu, ne-bude to problém. Přímo Dropbox nabízí klienty promobilní operační systémy Google Android, iOS (verze

pro iPhone i iPad) a BlackBerry. Ale i pokud máte ji-ný systém, pořád je tu naděje, že nějaký uživatel nebokomunita klienta vyvíjí na vlastní pěst. Díky nim roz-běhnete Dropbox třeba i na systémech Maemo (NokiaN900), Windows Mobile, webOS od Palmu neboSymbianu od Nokie. Ve vývoji je i klient pro nový sys-tém od Microsoftu Windows Phone 7. Co se týče funk-cí, jednotlivé klienty se mírně liší. Zásadní rozdíloproti desktopové verzi, který mají všechny společný,je hlavně v tom, že se Dropbox v mobilu automatickynesynchronizuje. Když spustíte Dropbox ve svém te-lefonu, stáhnou se pouze metadata o souborech a ad-resářích, konkrétní soubory se stáhnou až navyžádání. Vzhledem k nízké rychlosti mobilních sítí,vysoké ceně datových tarifů a  nejrůznějších ome-zeních mi to přijde jako rozumné řešení.

Dropbox klient pro mobilní systém Google Android

Osm tipů a triků pro DropboxRoman Bořánek

Synchronizační nástroj Dropbox je na první pohled velmi jednoduchý. Ale možná právě kvůli té jednoduchosti a kvůli tomu, že se chová jako standardní adresář,se s ním dají dělat zajímavé kousky. Podívejte se na osm věcí, které Dropbox můžete naučit a o kterých jste možná nevěděli.

http://www.linuxexpres.cz/praxe/osm­tipu­a­triku­pro­dropbox

Page 17: openMagazin 11/2010

17

..

|

.

Navyšte si kapacitu zdarmaDropbox zdarma nabízí úložiště o velikosti 2 GB,

a pokud chcete, můžete si připlatit deset dolarů mě-síčně za 50 GB, případně dvacet dolarů měsíčně za 100GB. Kapacitu si ale můžete zvýšit i zdarma, a to až na10 GB. Používají se k tomu tzv. referral neboli dopo-ručující odkazy. Dole na hlavní stránce Dropboxuklikněte na Referrals a  získáte svůj doporučujícíodkaz. Ten můžete zaslat přátelům a za každého, kte-rý se přes něj zaregistruje, dostanete 250 MB kapacityk dobru. Stejně tak 250 MB navíc získá i uživatel, co sepřes doporučující odkaz zaregistroval. Pokud chcete,můžete se zaregistrovat přes můj doporučující odkaza oba získáme prostor navíc.

Dropbox nejen v GNOMELinuxová verze Dropboxu je uzpůsobena pro

prostředí GNOME a souborového správce Nautila. Po-užívat samozřejmě jde i v dalších prostředích, ale ně-které akce už nejsou tak snadné. Pomocí různýchnávodů a utilit to ale zase můžete vylepšit. Uživate-lům prostředí KDE bych doporučil Kfilebox (dříveKdropbox). Kfilebox je dostupný v balíčcích pro Ku-buntu, Mandriva Linux a openSUSE. Po snadné in-stalaci (kdybyste tápali, podívejte se do návodu) budeDropbox v  KDE jako doma. Další utilita ThunarDropbox bude už podle názvu patřit do Xfce a jehosouborového správce Thunaru. Ta do kontextové na-bídky (pravé kliknutí na soubor/adresář) přidápoložky pro sdílení a procházení předchozích verzí.

Kontextová nabídka v Thunaru nyní už i s Dropboxem

Nahrávejte do Dropboxu přes e-mailSlužba Habilis je vlastně e-mailová brána. Po kliknutí

na Connect to Dropbox (Propojit s Dropboxem) a auto-rizaci brány vám bude přidělena speciální e-mailová ad-resa ve tvaru [email protected] na ni pošlete e-mail s přílohou, příloha se auto-maticky během chvilky uloží do adresáře From Habilisve vašem Dropboxu. A využití? Možná alternativa zmi-ňovaného uploaderu DropItTo.Me, bezpečnější na-hrávání do Dropboxu z cizího počítače, nebo hromadnéstahování a záloha příloh z elektronické pošty.

Dropbox v příkazovém řádkuDropbox Linux CLI sloužípro ovládáníDropboxu přes

příkazový řádek terminálu. Stejně jako samotné grafickérozhranínabízípouze několik málo funkcí. Pro jeho použí-vání budete potřebovat Python a skript dbcli.py. Díky ně-mu můžete různé akce s Dropboxem zakomponovat dosvých skriptů. Dropbox Linux CLI umínapříklad zjišťovatinformace o souborech a adresářích, získat adresu veřejné-ho souboru čigalerie, nebo dokáže nainstalovat Dropboxdaemona a  zjistit jeho aktuální status. Více informacía příklad najdete na wiki.dropbox.com. Někteříuživatelés tímto skriptem ale majíproblém, jestlipatříte mezi ně, mů-žete vyzkoušet i textové rozhraní samotného Dropboxu.Manuál najdete pod standardním příkazem man dropbox.

Základní příkazy zvládá i samotný Dropbox

Jakédalší funkce byste v Dropboxu chtělimít?Dropbox sice není open-source, ale dá se říct, že

s uživatelimádobré vztahy, naslouchá jim a nechává je na-hlédnout i pod pokličku. O tom svědčí i tzv. Votebox. Tammohou uživatelépsát svénápady, jak udělat Dropbox ještělepším. A zároveň mákaždýuživatel šest hlasůměsíčně,kterýmimůže dané nápady podpořit. Podobné principyznáme z open-source projektů, ale používáníVoteboxu jemnohem snadnější a vyzná se v něm v podstatě každý. Couživatele trápí? Chtěli by synchronizovat i adresáře mimohlavní adresář Dropbox, nastavovat oprávněnípro sdílenésložky nebo snížit spotřebu paměti. A hned můžete vidět,že danénápady nebo výtky vzali vývojáři v potaz a pracu-jína nich. Zdá se, že je Votebox poměrně využívaný – nejú-spěšnějšínápad máužpřes šedesát tisíc hlasů.

Pár dalších tipů...Pokud vás tyto utility zaujaly, nebo vám zde něco

chybělo, na stránkách Dropboxu najdete desítkydalších tipů a  triků, aplikací a  rozšíření. V  tomtočlánku jsem probral hlavně ty nejzajímavější linuxové,ale na těchto odkazech najdete další nástroje pro dalšídesktopové i mobilní systémy. A pokud najdete neboznáte další užitečné triky pro používání Dropboxu,nezapomeňte se o ně podělit v diskusi.

Page 18: openMagazin 11/2010

18

..

|

.

Vitajte vo Worm-, ehm, Hedgewars

Hedgewars je remake, a to remake tak verný, že ak bymiesto ježkov na vygenerovaných mapách poskakova-li červíci, asi by ste si ani nevšimli, že hráte inú hru. Akste sa však náhodou ešte s  fenoménom zvanýmWorms nestretli, a teda neviete akej hre to Hedgewarsakoby z oka vypadol, v rýchlosti zopár základnýchinformácií. Hedgewars je akčná ťahová hra, v ktorej samedzi sebou snažia vyvraždiť tímy ježkov (hedge-hogs), používajú k tomu rozmanitý arzenál zbraní (odrevolveru po vybuchujúcu tortu) a popri tom výdatnehláškujú. Grafika je 2D videná zboku a väčšina kres-leného prostredia je zničiteľná (ak rovno nevybuchuje).Ale vy určite skôr premýšľate nad tým, že predsa tuuž jeden open-source remake Wormsov máme.

A  budete mať pravdu, podobností medziHedgewars a Wormuxom je viac než dosť. Hedgewarsje podla môjho názoru remake kvalitnejší, Wormux za-se neopisoval až tak verne, ale originalita sa cení. Ne-

originálnosť pri remaku tak kvalitnej hry, akou jeWorms Armageddon, vie však byť výhodou.

NastaveniaK nastaveniam sa dostanete hneď z úvodnej ob-

razovky kliknutím na ikonku francúzskeho kľúča. Tusi viete vytvoriť svoj ježí tím, upravovať módy hrya váš zbraňový inventár. K týmto nastaveniam sa vie-te dostať aj na iných miestach hry, z nejakého dôvoduvšak nefungujú všetky. To vie byť mierne frustrujúcehlavne pri vyberaní tímov do hry na jednom počítači.K nastaveniam sa dostanem, ale vytvoriť nový tím sanedá. Na to sa treba k tomu istému dialógu prekliaťz úvodnej obrazovky.

Keď sa ale už dostanete k nastaveniam svojho tí-mu, môžete si podobne ako v origináli zvoliť menákaždého z ježkov, štýl hlasu, akým budú vaši ježkoviahláškovať, a náhrobný kameň. Samozrejme viete pretím nastaviť aj, či ho bude ovládať človek, alebo počí-tač. Počítač na najnižšej úrovni nieje veľmi dôstojnýsúper, ale na vyšších sa už celkom zapotíte.

Malý rozdiel by sa tu však našiel. V Hedgewarsviete svojim ježkom zvoliť aj helmy. Takto môžete pro-ti sebe poslať napríklad armádu Darth Vaderov a ma-lých ježčích pirátov. Posledným nastavením týmu jevoľba pevnosti, ktorá sa potom využíva v  jednomz módov hry.

ZbraneNajzákladnejším atribútom každej akčnej hry sú

samozrejme zbrane. Nájdete tu všetky štandardné ako

bazuka (k nej je dokonca inštruktážne video), granát,mortar, baseballová pálka, dynamit a mína. U týchtoa ostatných štandartných zbraní pravdepodobne ne-bolo treba veľa predstavivosť pri ich výrobe. Ostatnézbrane už sú originálnejšie.

Stihne torta dojsť za svojím cieľom?

Napríklad taká explodujúca torta. Myslel som si,že ju hodím a ona vybuchne. V skutočnosti ju môjježko položil pred seba, torta vysunula robotické nohya vybuchla až potom, čo prekráčala polku obrazovky.Alebo puška na paintball. Po stlačení spúšte začne chr-liť prúd malých poskakujúcich guličiek, ktoré po chví-li explodujú a  zanechajú po sebe malé ohníkyhoriaceho napalmu. Ďalšie zbrane sú len staré klasikyv novom kabáte. Namiesto červa s jet-packom môže-

Hedgewars: Linuxový remake hry Worms ArmageddonAdam Saleh

Spomínate na rok 1999, keď známi vývojári z Team 17 priniesli šialenstvo Armageddonu v podaní malých ružových červov? Ak vám tieto časy chýbajú, nemusíteďalej váhať a stiahnite si Hedgewars.

http://www.linuxexpres.cz/hry/hedgewars­linuxovy­remake­hry­worms­armageddon

Page 19: openMagazin 11/2010

19

..

|

.

te poletovať s ježkom v lietajúcom tanieri, ako navá-dzanú strelu budete používať navádzanú včelu na-miesto poštového holuba. Z  popisu niekedy niejecelkom zrejmé, ako ktorá zbraň bude fungovať, a ichskúšanie na súperovi je veľmi zábavné.

Skúšať paintball-gun v uzatvorenompriestore sa rovná sebevražde

Hra je aktívne vyvíjaná, takže zoznam zbraní sabude ďalej rozširovať. V poslednej verzii (0.9.13) pribu-dol nový dopravný prostriedok, Birdy (alebo po slo-vensky Vtáčisko). Okrem toho, že dokáže preniesťvášho ježka, môžete s ním cestou bombardovať vašichsúperov znášaním vajíčiek. Do novej verzie jepripravovaná portal-gun, ktorá určite poteší fanúšikovhry Portal. V Hedgewars s ňou môžete samozrejmeteleportovať aj súperov. Napríklad do hlbín oceánu.Táto zbraň môže naozaj zaujímavo zmeniť váš štýl hry.

MapyAni mapy v Hedgewars sa v porovnaní so svojim

predchodcom nenechajú ničím zahanbiť. To, že hra ob-sahuje viac ako dvadsať máp, podľa mňa nieje ničzvláštne. To, že obsahuje dva rôzne generátory máp (jedenštandardný, druhý vytvára bludisko) a viac než pätnásťtém pre vygenerovanémapy, je už vcelku úctyhodné.

MódyHra navyše obsahuje niekoľko módov, alebo

herných schém. Napríklad v Shoppa móde hráči začí-najú bez zbraní a získať je môžu len z dopadajúcichbalíkov. Mód menom Basketball pridá všetkýmježkom nezničiteľné silové pole, takže jediná možnosť,ako poraziť súpera, je utopiť ho.

Celá tvorba novej hernej schémy momentálne spočí-va v tom, že povolíte alebo zakážete niekoľko nastaveníhry v Scheme Edit dialógu. Medzi zaujímavé nastaveniapatrí napríklad Fort mód, pri ktorom sa dva tímy snažianavzájom si zničiť svoje pevnosti. Ďalej je tu Artilerymód, ktorý zabráni ježkom v  pohybe, možnosť roz

miestniť po mape míny, už spomínaná nezničiteľnosť,a  zopár ďalších. Väčšina možností je kompatibilnás  ostatnými, takže možností na vytvorenie vlastnejschémy je neúrekom. Navyše tu môžete upraviť štan-dardné herné nastavenia, ako je trvanie jedného ťahu,počet životov, alebo frekvencia dopadu balíkov.

MultiplayerHra obsahuje možnosť hrať po lokálnej sieti, ako sa

aj napojiť na oficiálny lobby server na Internete. Vy-tvorenie vlastnej lobby na lokálnej sieti je otázkou je-diného kliknutia v menu. Ale prečo si komplikovaťživot sieťovaním počítačov, keď rovnako dobre sa dáhrať aj pri jednom počítači.

Ako originálHedgewars je asi najkvalitnejší remake Wormsov,

aký som zatiaľ videl. Originálu sa verne drží, hrateľ-nosť je vynikajúca, navyše je celý projekt open source,aktívne vyvíjaný a s tonou pripravovaných noviniek.Čo viac by som od takej hry mohol chcieť?

Plus

• Perfektný klon Worms Armageddon• Aktívne vo vývoji• Množstvo zábavných zbraní• Možnosti rôznych schém hier

Mínus

• Nastavovanie by chcelo vylepšiť

Page 20: openMagazin 11/2010

20

..

|

.

Základem úspěchu většiny obchodních modelů jeunikátní produkt. Vaše produkty jsou ale založenyna open source a kdokoliv je může převzít a využít,což se děje (např. Oracle Linux). Přesto Red Hat do-minuje trhu s podnikovým Linuxem. Co za tímtoúspěchem stojí? Jak byste obchodní model popsal?

Open source je pro nás model vývoje a my věříme,že tento model produkuje lepší software. Je to model,přinášející vyšší kvalitu, rychlejší inovace, rychlejší prů-nik na trh atd. Obchodní model nad ním pro nás zna-mená vzít tento software a  posunout ho na vyššíúroveň, použitelnou pro podnikovou sféru. Přispívámedo upstreamu tak jako kdokoliv jiný. Potom ale pokra-čujeme dále, integrujeme, testujeme, zlepšujeme kvali-tu, ladíme mnoho vlastností, abychom dosáhli vyššíhovýkonu, spolehlivosti atd. Výsledný produkt pak pod-porujeme sedm a více let, přidáváme do něj funkce,provádíme úpravy, abychom zachovali kompatibilitua použitelnost s novým hardwarem a softwarem.

To je něco, co open-source komunita neřeší. Způ-sob, jakým open-source komunita funguje, je, že kdyžje třeba přidat nějakou vlastnost nebo opravit chybu,čeká se na další vydání. To si podniková sféra nemů-že dovolit.

V čem je rozdíl mezi vámi a například společnostíOracle? To je taky renomovaná firma, která může na-bízet spolehlivou podporu. Když před několika letyvzali váš systém a udělali z něj svůj produkt, mnoholidí předpovídalo, že pro vás bude vážným konku-rentem. Zatím se jim to ale nevede, proč?

Všechny naše produkty vracíme jako open sourcezpátky do komunity a Oracle, stejně jako kdokoliv ji-ný, je do této komunity vítaný. Rozdíl byl v tom, žeOracle řekl trhu, že bude podporovat Red Hat lépe nežRed Hat samotný. To je ale obtížné. Už to prostě neníRed Hat, je to Oracle. My ale nemáme problém s tím,že Oracle bere části našeho softwaru a používá je.

Podívejte se na Red Hat Enterprise Linux 6, kterýse velmi brzo dostane na trh. Na něm jsme pracovalitři roky. Před třemi lety nebyl připravený na to,abychom ho vzali a využili v produkčním nasazení.Nyní je. Během tří let jsme na něm udělali velké množ-ství práce. To je myslím to, co hodně lidí nevidí. Je tovšechno o práci, kterou na tom děláme, o službách,které poskytujeme. A rozdíl mezi námi a Oraclem?Oracle je společnost s proprietárním softwarem a jevelmi, velmi obtížné udělat čáru a říci: „OK, vše, co jepod čarou, budeme dělat jako open source, vše, co jenad čarou, budeme dělat proprietárně.“ Jestli chtějí býtopen-source společností, měli by otevřít svou databázi.

Linuxový svět netrpělivě čeká na vydání Red HatEnterprise Linux 6. Co vy osobně považujete za nej-větší inovace, které přinese?

V RHEL 6 je velké množství věcí, které opravdustojí zato. Především je to hlubší integrace s virtualiza-cí, pokročilejší integrace KVM do jádra. Dnes můžeteo virtualizaci hodně slyšet. Staré modely virtualizacejako Xen a VMware znamenají další vrstvu nad ope-račních systémem. Pokud něco inovujete v operačnímsystému, musíte to inovovat i v této vrstvě. S KVM

v rámci RHEL 6 to stačí udělat pouze jednou. KVM jesoučástí operačního systému. V rámci virtualizace te-dy zdědíte všechno, veškerou práci, která byla vě-nována operačnímu systému, ať už se jednáo vlastnosti hardwaru, bezpečnost atd. Opravdu sejedná o virtualizační platformu nové generace. To jejedna inovace.

Hodně práce jsme udělali na power managemen-tu. Úzce jsme spolupracovali s Intelem na kombina-cích power managementu mezi tím, co jepodporováno „křemíkem“ a co operačním systémem.Také jsme investovali do resource managementu,např. spinlocks, věci jako spinlocks jsme schopni ko-ordinovat napříč virtuálními stroji, což je velmi dů-ležité, jak se postupně přesouváme k technologiímcloudu. Udělali jsme hodně úprav pro běh ve virtua-lizovaném prostředí. Myslíme si, že je to v současnostidíky této práci nejlepší hostingový operační systémpro nasazení v cloudech.

Rozhovor: Paul Cormier, Red HatJiří Eischmann

Přinášíme rozhovor s Paulem Cormierem, který má již deset let na starosti vývoj a technologie v Red Hatu. Paul mluví o obchodním modelu, open source,virtualizaci, nastupujícím cloud computingu a blížícím se RHEL 6.

http://www.linuxexpres.cz/rozhovor/paul­cormier­red­hat

Page 21: openMagazin 11/2010

21

..

|

.

Například moje alma mater, Vysoká škola ekono-mická, spravuje kolem tisíce desktopů a hodlá s ni-mi přejít na řešení s  virtualizovanými MicrosoftWindows na serveru a k němu připojenými tenký-mi klienty. Toto řešení je v tak velkých organizacíchčím dál populárnější. To, že jste před dvěma lety kou-pili společnost, která protokol pro řešení tohoto typuvyvíjela...

Ta je z Izraele. Byl jsem tam včera.

...naznačuje, že v této oblasti máte nějaké plány. Jaké?To, co vaše škola preferuje, se nazývá VDI. Ve sku-

tečnosti už VDI řešení dneska máme. Můžete použítLinux jako tenkého klienta. Tou zajímavou částí ovšemnení tenký klient, ale ta VDI část, správa. Můžete ne-chat systém běžet v datovém centru a protokol systé-mu umožňuje obsluhovat ve vysoké grafické kvalitěa rychlosti desktopy na tenkých klientech. To už na-bízíme. Máte pravdu, koupili jsme společnostQumranet. Hlavně to bylo kvůli technologiím proKVM, o kterém jsem již mluvil, ale také měli řešenípro VDI. To, co měli, jsme zabudovali také do centrapro správu virtualizací v RHEL.

Vypadá to, že Red Hat vidí budoucnost podnikovýchdesktopů ve virtualizaciMicrosoft Windows. Má podlevás nějakou budoucnost i klasický linuxový desktop?

Myslím, že Microsoft bude mít s desktopem v bu-doucnu velký problém, protože desktop se opravdurapidně mění. Podívejte se, toto je desktop (ukazuje namobil na stole), nemám pravdu? Nyní je desktopemcokoliv od telefonů k tabletům nebo tenkým klientům,což je cokoliv, co je poháněné virtualizací na stranětenkých klientů. My máme desktop, v enterprise verzi.Nemáme však desktop pro běžné uživatele. A lidé topo nás neustále chtěli, už před třemi čtyřmi lety. Sys-témy tzv. tlustých desktopů jsou však technologií vče-rejška. My jsme se rozhodli do toho nejít.

Jaká je pozice KVM na trhu virtualizací? Je to myš-leno jako konkurence virtualizačním řešením typuVMware nebo je to pouze doplňková část Red HatEnterprise Linuxu?

Myslím, že VMware se snaží být konkurencí spíšepro nás. Za dva roky nebude existovat žádný samo-statný trh s virtualizacemi. Je to operační systém. Vyjste pravděpodobně příliš mladý na to, abyste si pama-toval staré časy, které bohužel pamatuji já. Před mnohalety se Windows neprodávaly s podporou TCP/IP, věř-te tomu nebo ne, ale opravdu neobsahovaly podporuTCP/IP, takže jste si koupil Windows, šel jste ven a kou-pil jste si podporu TCP/IP. Existovaly společnosti, kte-ré vytvářely pouze podporu pro TCP/IP, byl tam FTPsoftware atd. No a časem se TCP/IP stalo součástí ope-račního systému a už vám ani nepřijde, že to bylo jinak.To je virtualizace. Je to funkce operačního systému. VM-ware má jistě skvělý produkt, je skvělým konkurentem,ale myslím, že my máme víc než jen části, které má VM-ware. My a Microsoft jsme jediné dvě společnosti, kte-ré mají všechny části celku. Máme virtualizaci, operačnísystém, middleware, produkty pro management, pro-dukty pro podporu cloudu.

Zdá se, že Red Hat bere cloud computing vážně a při-náší zajímavé nápady. Jedním z nich je Delta Cloud.Můžete tuto technologii popsat a jaké plány s ní máte?

Delta Cloud je část toho, co přineseme na trh jakocloud engine. Máme dosti odlišnou strategii nežkdokoliv jiný. Podívejte se, o co se snaží Microsoft. Málock-in (proprietární „uzamčení“ zákazníka, pozn. redakce)s Windows, mají ho ve všech vrstvách. Mají operačnísystém, middleware, .NET, aplikace, a pokud chcetevytvořit svou aplikaci v tomto frameworku, všechnopůjde skvěle, ale budeme s tímto frameworkem svázá-ni. A s nástupem cloud computingu přišli s Azurea byl to ten samý lock-in, pouze v cloudu. Takže jejichstrategií je posunout lock-in do cloudu. Podíváte-li sena VMware, zjistíte, že mají hodně drahou virtua-lizační základnu a taktéž budují produkty pro cloud,ale mají uzavřený hypervisor. Takže to je jako za sta-rých časů Microsoftu, kdy nikdo kromě nich nemohlna úrovni operačního systému inovovat. Není to tedynic jiného než nový způsob lock-inu.

My jsme se rozhodli pro zcela odlišný přístup.Prvním využitím Delta Cloud byla abstrakční vrstva,abychom odstranili všechny rozdíly v cloudech. Má-me virtualizační technologii pro soukromé cloudy ko-lem KVM, RHEV-M a  VMware má taky jeden –vSphere. Díváme se na to jako na dva rozdílné sou-kromé cloudy. Dále máte veřejné cloudy. Amazon májednu sadu API, IBM má jinou sadu API, RackSpacemá zase jinou sadu API. Co Delta Cloud dělá, je, že to-to vše pro administrátora abstrahuje a umožňuje mupřesunout zatížení, kamkoliv chce. Budeme podpo-rovat VMware, Amazon, IBM, RackSpace. To je prvnívyužití Delta Cloudu. Přesně, jako jsme to udělalis operačním systémem. Řekli jsme: „Používejte, jakýhardware chcete, nám to je jedno, budete mít pořád tosamé operační prostředí.“ To je naše strategie procloudy. Další částí Delta Cloudu je budování služeb.Stejně jako veřejné cloudy nabízejí výpočetní nebo da-

Page 22: openMagazin 11/2010

22

..

|

.

tové služby, my je budujeme jako součást našeho cloudenginu pro IT manažery, aby mohli vytvářet soukromécloudy. Takže IT manažer bude moci nabídnout čas vir-tuálního stroje oddělení lidských zdrojů nebo finanční-mu oddělení uvnitř společnosti. Současně ale můžepřesunout část vytížení někam do venkovního cloudu.

Strategie a vize se již nestaví pouze na finančníchukazatelích, ale bere s v potaz i společenská zodpo-vědnost. Jak vidíte svou společenskou zodpo-vědnost?

No, udělali jsme s Intelem hodně práce na powermanagementu. To je jistě součást green computingua my do toho dali hodně úsilí. Celý model open sourceje popravdě společenskou zodpovědností. Minulý rokjsme investovali do výzkumu a vývoje sto dvacet mi-lionů dolarů a každý řádek kódu, který jsme napsali, sevrátil zpátky komunitě. Takže jestli toho chce využít na-příklad univerzita... kdokoliv z komunity to může vy-užít. To je myslím dost společensky zodpovědné.

Ptal jsem se mnoha kolegů a přátel, v které linuxovéfirmě by chtěli pracovat a většina odpovídá Red Hat.Proč si myslíte, že má Red Hat tak dobrou reputaciv rámci komunity a je vysněným zaměstnavatelemmnoha linuxových odborníků?

Protože jsme jedni z  mála, kteří mají opravduupřímný postoj k open-source mantře. Jak jsem říkal,vše dáváme zpátky do komunity. My velmi rádi vy-tváříme funkce pro naše zákazníky a vyhovuje námbýt směrováni zákazníky, ale vše otevřeme zpátky ja-ko open source. Nemáme problém, který jsem uváděl:všechno nad čarou je uzavřené a všechno pod čarouotevřené. Jsme kompletně open-source společnost. Sou-časně ale vedeme v inovacích. Lidé se tu setkávají s nej-modernějšími technologiemi, jsme hybnou silouv cloud computingu. Těžko si představit lepší místo,ve kterém se dostat k nejmodernějším technologiíma zároveň to dělat tradičním open-source způsobem.Je to vývojový model budoucnosti.

Toto je ta věc, která vás dělá atraktivnějšími než na-příklad Novell?

Myslím, že Novell trpí tím problémem „nad čaroua pod čarou“. Je příkladem toho, že to moc dobře ne-funguje.

Jak často se stává, že se vývojář z komunity stanevaším zaměstnancem?

Pořád, ne? (Otáčí se na Radovana Musila, zástupce čes-ké pobočky.) Ale nejsme stoprocentně tvoření komuni-tou, ani to tak nechceme. Mít vývojáře z  různýchkomunit, myslím tím z různých míst, je dobrá věc. Ne-chceme zaměstnat celou komunitu. Ale často se stane,

že k nám členové komunity přijdou, a pokud jsoudobří, zaměstnáme je. Myslím, že máme asi nejlepšívývojářské talenty v odvětví a zároveň vyvíjíme open-source způsobem. Jsem na to velmi pyšný. Vzhledemk  tomu, jakým způsobem vyvíjíme, musí být hošiz vývoje dobří. Když kdokoliv může kdykoliv vidětváš kód, musí být dobrý.

Co můžete nabídnout talentovaným lidem z komu-nity, aby se stali zaměstnanci Red Hatu?

Je to myslím možnost pracovat ve společnosti, kte-rá je opravdu tahounem na cestě k  počítačové bu-doucnosti, a přitom to moci dělat způsobem, kterýznají již od studentských let, a tím je open source. Cosem ale přivádí vývojáře, je možnost se velmi rychledostat k práci na nejmodernějších technologiích. Jindetu možnost mít nemusí.

Radovan Musil: Rád bych jen přidal místní pohled nato, proč pro nás chtějí lidé pracovat a proč je to tubaví. Odlišné je to, že každý zaměstnanec, každý vý-vojář se tady stává členem globálního týmu. Nejsmežádná oddělená jednotka. Máme tady celkově třicetpět globálních týmů. Někde máme čtyřicet lidí v tý-mu, jinde je to zase jen jeden člověk, který má svéhonadřízeného na druhé straně planety. Je to pro všech-ny skvělá příležitost. Nedělají se rozdíly mezi za-městnancem ze Spojených států amerických, Čínyatd., panují tady rovné podmínky pro každého.

Paul Cormierwww

Page 23: openMagazin 11/2010

23

..

|

.

Jeden takový počítač (a nemá zůstat jen u něj) nabízípražská společnost VT Servis. Je jím Ubuntu FreeOffice 01 (UFO-01), již podle názvu určený předevšímpro kanceláře (ale kromě hraní hardwarově náročnýchher použitelný prakticky kdekoli), kterým přináší prů-měrný, ale dostačující výkon a především příznivoucenu 5.990 Kč včetně DPH.

HardwarePočítač Ubuntu Free Office, jak již bylo řečeno, je

určen především pro použití v  kancelářích (ale jevhodný i jako levnější domácí počítač pro nenáročnéuživatele) a tomu je také uzpůsoben jeho hardware –levnější (ale kvalitní) a méně výkonné komponenty(ačkoli, jak se přesvědčíme později, výkon je i  takcelkem zajímavý).

Počítač Ubuntu Free Office

Hardware ve zkratce:• Skříň: ML-301, 350 W OEM Fortron• Základní deska: GIGABYTE M68M-S2P, AM3• Grafická Karta: Integrovaná nVidia GeForce 7025• Procesor: AMD Sempron 140 EE 2,7 GHz• Operační paměť: 1 GB• Pevný disk: 250 GB Seagate Barracuda 7200/8 MB• Optická mechanika: SH-S223L SATA, LightScribe

Do úplného výčtu schází ještě integrovaná čtečkamnoha různých druhů paměťových karet. Majitele star-ších periferních zařízení také potěší obsažený paralelníi sériový port.

Dostupné porty pro připojení externích zařízení

Mezi poněkud diskutabilní součásti počítače mů-žeme zařadit procesor, který je na dnešní dobu po-někud neobvykle pouze jednojádrový (ani technologieHyper-threading není podporována). Pro kancelářskénasazení počítače je však zcela dostačující (o tom, žejeho výkon není tak nízký, se můžete přesvědčit dále)a snad kromě instalace aktualizací na pozadí jsme přitestování nenarazili na znatelné zpomalení práce způ-sobené procesorem. Nižší výkon procesoru také hraje

svou roli u spotřeby, která je u tohoto počítače celkempříjemná. Stejně jako u operační paměti, která se mů-že někomu zdát také nízká, je možné domluvit se nalibovolné změně za výkonnější modely.

Disk je rozdělen standardně na tři oddíly – 50 GBpro systém, 180 GB pro /home a 3 GB pro odkládacíoddíl (swap).

PříslušenstvíK základní sestavě jsou přibaleny i základní periferie

– klasická drátová klávesnice (Genius KB-06XE) a myš(Genius NetScroll), webová kamera s mikrofonem (Micro-soft VX-800) a malé reproduktory (Genius SP-S105).

Základní periferie dodávané k UFO-01

Recenze počítače Ubuntu Free Office 01 od firmy VT ServisVojtěch Trefný

V dnešní době, kdy je prodej počítačů s předinstalovaným Linuxem opravdovou vzácností, potěší každý nový přírůstek do této rodiny. Pokud je takový počítačnavíc sestavený s rozmyslem, za rozumnou cenu a Linuxem řádně nainstalovaným a nastaveným k okamžitému použití pro každého, je možná vhodné začít troubitfanfáry.

http://www.linuxexpres.cz/hardware/recenze­pocitace­ubuntu­free­office­01­od­firmy­vt­servis

Page 24: openMagazin 11/2010

24

..

|

.

K méně obvyklému, ale o to vítanějšímu příslušen-ství, patří kniha Ubuntu 10.04 CZ Praktická příručkauživatele Linuxu. Systém sice není instalován pomocíu ní přiložených DVD s upravenou edicí Ubuntu, alei tak jistě uživatelé ocení přítomnost kvalitního a sro-zumitelného manuálu.

K úplnému výčtu příslušenství schází již jen DVDurčené pro případnou přeinstalaci systému. Při té jemožno volit mezi úplným přechodem do „továrníhonastavení“ (včetně formátování celého disku)a pouhým navrácením samotného systému do výcho-zího stavu (domovský adresář /home, který je umístěnna samostatném oddíle, tak zůstane zachován).

SoftwareJak již bylo řečeno, počítač pohání Ubuntu 10.04

Lucid Lynx (ačkoli je na světě již novější verze Ubun-tu 10.10, zůstal výrobce raději u prověřené LTS verze).Nejedná se o přesně stejný systém, jaký získáte čistouinstalací z oficiálních instalačních médií, ale byl výrob-cem počítače mírně upraven. Samozřejmostí je stopro-centní funkčnost veškerého hardwaru a  instalacenezbytných ovladačů (včetně nesvobodného ovladačepro integrovanou grafickou kartu NVidia GeForce7025, podpory popisování médií pomocí LightScribea další), ale potěší také například kompletní sada kode-ků pro přehrávání snad všech druhů audia i videa,rozsáhlý výběr aplikací včetně „klasiky“ jako Skype,VLC nebo Esmska, ale i méně obvyklých kousků, kte-ré zastupuje například účetnictví Winstrom Flexibeenebo XMLFiller (datové schránky).

První spuštěníProtože je počítač instalován v tzv. OEM módu,

který dává výrobci počítače možnost snadného nasta-vení všeho potřebného, ale zároveň nechává některározhodnutí na uživateli, může být pro někoho prvníspuštění poněkud neobvyklé.

Tomu, kdo si počítač přinese domů, se spustí in-stalátor systému a vyptá se na základní nastavení –jazyk, rozložení klávesnice, datum a čas a také umožnívytvoření prvního uživatele systému.

VýkonI přesto, že je „UFO“ primárně určeno pro kancelá-

ře, případně jako obyčejný domácí počítač, kde výkonrozhodně nepatří mezi nejsledovanější veličiny, mohloby mnohé zajímat, jak si testovaný počítač stojí.

K měření výkonu byl použit balík Phoronix TestSuite vytvořený lidmi kolem portálu Phoronix.com, kte-rý se již řadu let zabývá recenzemi hardwarua testováním výkonu především u unixových systémů.

Krátké vysvětlení k jednotlivým testům:• 7zip – komprese souborů pomocí p7zip. Vý-

sledky jsou v MIPS (miliony instrukcí za sekun-du) – více je lépe.

• FFMPEG – převod AVI na NTSC VCD. Vý-sledky jsou v sekundách – méně je lépe.

• GnuPG – zašifrování 1 GB velkého souboru po-mocí GnuPG. Výsledky jsou v sekundách – mé-ně je lépe.

• POV-Ray – tvorba 3D grafiky pomocí sledovánípaprsku (raytracing). Výsledky jsou v sekun-dách – méně je lépe.

• OpenArena – 3D střílečka OpenArena při roz-lišení 1280x1024. Frames per Second (FPS) – víceje lépe.

• Ogg – převod WAV do Ogg. Výsledky jsouv sekundách – méně je lépe.

Kromě výše uvedených testů byl měřen i výkon při pře-hráváníHD videa (1080p H.264). Ačkoli grafická karta ne-podporuje technologiiVDPAU (akcelerace videa grafickoukartou), s HD videem si počítač poradí bez větších problé-mů jen s mírně zvýšenou zátěží procesoru.

Název testu

7zipFFMPEGGnuPGPOV-RayOpenArenaOgg

UFO (testo-vaný počítač)196226.6520.55104351.325.88

Atom Z530

88292.3575.56829-101.55

Core i3

805313.1319.895872536.4312.04

Tvorba uživatele a výchozích nastavení

Page 25: openMagazin 11/2010

25

..

|

.

Výše uvedené testy nejsou zrovna relevantní prokancelářský počítač, slouží spíše pro ukázku toho, žeani levný počítač klasifikovaný jako méně výkonný ne-musí být žádný pomalý lenoch – při běžné „kancelář-ské“ práci (psaní dokumentů, prohlížení Internetu,úprava fotografií) se zátěž procesoru pohybuje v řádujednotek procent a měřit „výkon“ tak nemá moc smysl.

Pro lepší orientaci jsou výsledky testovaného po-čítači srovnány se dvěma dalšími stroji (výsledky proporovnání poskytuje přímo testovací software). Jejichpodrobné parametry naleznete níže.

• Fit-PC2 Atom Z530• Procesor: Intel Atom CPU Z530 @ 1.60 GHz

(počet jader: 2)• Operační paměť: 993 MB

• Grafická karta: Gallium 0.1 pipe/psb/Poul-sbo on IEGD (Intel GMA500)

• Ovladač GK: iegd 10.2.1450• Rozlišení obrazovky: 1920x1080• OS: Ubuntu 9.10 (32bit)

• Core i3 Desktop• Procesor: Intel Core i3 CPU 530 @ 3.31 GHz

(počet jader: 4)• Operační paměť: 1936 MB• Grafická karta: nVidia G92 [GeForce 9800 GT]

512 MB (660/950 MHz)• Ovladač GK: nVidia 195.30• Rozlišení obrazovky: 2560×1600• OS: Ubuntu 10.04 (64bit)

SpotřebaAčkoli AMD Sempron 140 rozhodně nemůže, co se

spotřeby týče, konkurovat úsporným Atomům, chlubí setaké jistou mírou úspornosti, která při dnešních cenáchelektřiny jistěpotěší. Při testování se spotřeba pohybovalamezi 40 a 70 W a byla měřena zásuvkovým Wattmetrem.

Při běžné činnosti (práce v OpenOffice.org, pro-cházení složek...) s procesorem v režimu Ondemanddosáhla spotřeba celého počítače 40 W a v režimu Per-formance 50 W. Při přehrávání HD videa vyskočila na60 W a nejvyšší spotřebu jsme zaznamenali při hraníhry OpenArena, kdy spotřeba byla 70 W. V uspanémstavu (do paměti) Wattmetr ukazoval 5 W a po vy-pnutí 3 W (tyto dvě hodnoty je ale třeba brát s  re-zervou – jsou na hranici rozlišovacích schopnostíměřiče).

Kancelářský počítač za rozumnou cenuUbuntu Free Office není převratná novinka a ne-

bude se o něm psát po celém Internetu (ačkoli kdo ví).Jedná se ale o dobře sestavený kancelářský počítačs dobrým výkonem i pro mírně náročnější nasazení,rozumnou spotřebou, výborně připraveným ope-račním systémem a cenou pod šest tisíc, což z něj dě-lá zajímavou volbu pro mnoho firem, ale třebai domácností nebo škol.

Srovnání zatížení CPU při přehrávání HD videa u testovaného počítače a počítače Core i3

Page 26: openMagazin 11/2010

26

..

|

.

Instalace DoZákladní program nainstalujete v  Mandriva Li-

nuxu balíčkem gnome-do, rozšíření, která popisuji dá-le, pak balíčkem gnome-do-plugins.

Základy ovládání programuVe výchozím nastavení se program spustí při star-

tu GNOME a dále běží v pozadí, výchozí klávesovouzkratkou pro povolání Do k  činnosti je [Super-Me-zerník] (přičemž klávesa Super se na běžných klávesni-cích skrývá pod tzv. Windows klávesou – což je onookýnko v levém dolním rohu klávesnice).

Po vyvolání programu můžete začít psát příkaz, kte-rý chcete provést, přičemž ve chvíli, kdy začnete psát,Do začne hádat, co asi chcete udělat. Uhádne-li, je všev  pořádku, stiskněte [Enter] a  příkaz proveďte,v opačném případě buďto pište dál, nebo pomocí šipekna klávesnici vyberte mezi navrhovanými možnostmi.

Podle typu příkazu Do interaktivně mění podobu,konkrétní chování bude naznačeno dále, obecně seprogram ovládá především klávesou [Tab] (pro pře-sun mezi sousedními políčky programu), [Esc] (prozrušení zadaného) a šipkami (pro výběr mezi několikamožnostmi). Textové parametry se zadávají běžnýmzpůsobem z klávesnice. Myš použijete snad v jedinémpřípadě – pro přístup k nastavením programu, jehožfunkce se skrývá pod bílým trojúhelníčkem v pravémhorním rohu dialogového okna.

Při prvním spuštění Do umí vlastně jen spouštětprogramy, i zde se však uplatňuje již dříve zmíněnéchytré fulltextové vyhledávání, navíc s možností po-stupně se učit, proto pravděpodobně již po napsánídvou až tří písmen (třeba zprostřed názvu programu)vám Do nabídne tu správnou aplikaci. Já například tex-tový procesor Writer z balíku kancelářských aplikacíOpenOffice.org spouštím napsáním řetězce oow a Dojiž ví, který program má spustit. Zkuste si to také, je tovelmi intuitivní.

odoba dialogového okna po zadání sekvence znaků „oow“.Jak vidíte, stačí už jen potvrdit

Zadávání parametrů pro jednotlivá použití Doupřesňuji v dalším textu, teď pouze vyjmenuji možnétypy vstupu:

1. Přímé napsání argumentu (názvu programu,adresy, příkazu...) pomocí klávesnice

2. Vložení ze schránky (pomocí známé zkratky[Ctrl-V])

3. Některá rozšíření nabízí i možnost vložení pře-dem vyznačené části textu (upřesním později).

Schopnosti GNOME Do dále umocňují jednotlivározšíření funkčnosti (pluginy), z nichž některá, z mé-ho pohledu nejzajímavější, vám představím.

Upozornění: Přinejmenším v mé instalaci Do bylavšechna rozšíření zpočátku neaktivní. Pokud chceteurčité rozšíření využívat, je třeba jej nejdřív ak-tivovat: Spusťte Do, v nabídce programu (bílý trojú-helníček v pravém horním rohu) položku Nastavení,záložku Zásuvné moduly, nakonec pro zobrazenívšech rozšíření zvolte Zobrazit: Všechny modulya aktivujte rozšíření, která chcete využívat.

Rozšíření pro spolupráci s Google MapsToto rozšíření umožňuje rychle vyhledat konkrét-

ní lokalitu na Google Maps, jsou-li zadány lokalitydvě, umožňuje vyhledat cestu mezi zadanými místy.

Postup pro hledání lokality:1. Spusťte Do a zadejte adresu, kterou chcete vy-

hledat

GNOME Do – Spouštějte s mrknutím okaTonda Szturc

Snad každý z vás někdy pracoval s internetovým prohlížečem Mozilla Firefox a tak jistě znáte jeho příjemnou vlastnost, kdy Firefox, píšete-li do adresového řádku„fulltextově“, vyhledává v záložkách a v dříve navštívených stránkách. Taktéž jste si jistě všimli, že se Mozilla Firefox rychle „učí“, takže stránky, které navštěvujetečasto, se v jeho nápovědách dostávají stále výše. Až poněkolikáté již při napsání několika prvních písmen „uhodne“ tu správnou stránku. Nějak podobně fungujeprogram GNOME Do (v dalším textu budu program nazývat jednoduše Do). Možná jste podobný program už někde zahlédli, autoři se hlásí k inspiraci podobnýmiaplikacemi – Quicksilverem z operační systém Mac OS X a programem původem z GNOME – GNOME Launch Boxem.

http://www.mandrivalinux.cz/gnome­do­spoustejte­s­mrknutim­oka/

Page 27: openMagazin 11/2010

27

..

|

.

2. Pokud vám Do již nenabídlo možnost hledánína mapách Google, stiskněte [Tab] a  zadejteslovo map, Do vám nabídne možnost vyhledatlokalitu na mapě Google

3. Odsouhlaste tuto možnost stisknutím klávesy[Enter]

4. Mapa se otevře ve výchozím internetovém pro-hlížeči

Postup pro hledání cesty mezi dvěma místy:1. Spusťte Do a zadejte výchozí adresu2. Pokud vám Do již nenabídlo možnost hledání

na mapách Google, stiskněte [Tab] a  zadejteslovo map

3. Stiskněte znovu [Tab]4. Zadejte cílovou adresu, nebo před spuštěním Do

kurzorem vyznačte cílovou adresu v jakémko-liv textu a poté v tomto kroku zvolte možnostVybraný text

5. Mapa s vyznačenou trasou se otevře ve výcho-zím internetovém prohlížeči

Hledám cestu mezi Mírovým náměstíma náměstím Republiky v Ostravě

Rozšíření Remind MeČesky tedy Připomeň mi. Slouží k vytváření jedno-

duchých „budíků“ s krátkou poznámkou, cože je tře-ba udělat. Dále lze nastavit, může-li či nemůže-li býtbudík odložen.

Budík za určitý čas:1. Zadejte do Do příkaz: Vypni hořák v ku­

chyni in 10m, případně stiskněte [Tab], šip-kami zvolte akci Remind Me a potvrďte.

2. Za deset minut od zadání budíku se vysune bub-lina s výzvou Vypni hořák v kuchyni.

U tohoto typu budíku lze coby jednotky času užít hodi-ny, minuty a sekundy, přičemž mezery jsou ignorová-ny, takže upomínku ke spuštění za 1 hodinu 1 minutua 1 sekundu lze nastavit text_upomínky in 1h1m1s

nebo třeba text_upomínky in 1 h 1 m 1 s.

Budík v určitý čas:1. Zadejte do Do příkaz: Vypni hořák v ku­

chyni at 15:10, případně stiskněte [Tab], šip-kami zvolte akci Remind Me a potvrďte.

2. V 15.10 se vysune bublina s výzvou Vypni hořákv kuchyni.

Oběd je už hotový!

Rozšíření Mozilla FirefoxVyhledává zadanou frázi v záložkách prohlížeče

Mozilla Firefox a najde-li vyhovující položku, nabídnevám ji k otevření.

Rozšíření EpiphanyVyhledává zadanou frázi v záložkách prohlížeče

Epiphany a najde-li vyhovující záložku, nabídne vámji k otevření.

Rozšíření LocateVlastně se jedná jen o grafickou nadstavbu nad

známým programem stejného názvu, přesto totorozšíření považuji za jedno z nejpoužitelnějších (mu-síte mít nainstalován balíček mlocate). Řekněme, žechci vyhledat položky mající v názvu řetězec auto:

1. Spustím Do a začnu psát locate. Pravděpodobnějiž po napsání několika písmen mi Do nabídneslužbu Locate Files, v opačném případě zvolímtuto službu šipkami, jak bylo popsáno v úvodučlánku

2. Stisknu [Tab], vložím hledanou frázi a stisknu[Enter]

3. Ve vyhledaných položkách se mohu pohybovatpomocí šipek, přičemž pro každou položku miDo nabídne hned několik možných akcí

Dialog po vyhledání řetězce „auto“

Možnosti pro konkrétní soubor

Page 28: openMagazin 11/2010

28

..

|

.

- .

Prospector: Za rychlejší vyhledávání veFirefoxu

Je tomu již nějaký ten týden, co Mozilla Labs před-stavila novou iniciativu s názvem Prospector. Pod níse skrývá snaha hledat vylepšení, která by usnadnilavyhledávání v prohlížeči. Konkrétněji je projekt popi-sován jako snaha o vylepšení vyhledávání ve strán-kách, které jste již navštívili, které máte otevřenya v těch, které jste dosud nenavštívili.

Před pár dny byl uvolněn první experiment. Nesepodobu rozšíření Speak Words a  jeho snahou jeusnadnění našeptávání v adresním řádku prohlížeče.V čem konkrétně jej vylepšuje? Snahou rozšíření je nazákladě napsaného textu do adresního řádku dopl-ňovat slova, která odpovídají webům, které nejčastějinavštěvujete. Pokud například začnete psát „re“, mů-že vám rozšíření automaticky nabídnout „reader“.Pokud následně stisknete klávesu Enter, přejdete nastránky Google Reader.

Vše vychází z historie vámi navštívených stránek,takže jak se bude vylepšené našeptávání chovat u vás,záleží na vašich zvyklostech. Na základě několika-denní zkušenosti mohu potvrdit, že se jedná o návy-kovou záležitost, která mi šetří čas. Nejlépe to alečlověk pozná tehdy, když si rozšíření Speak Words vy-zkouší. Rozšíření je k dispozici pro Firefox 4.0 Beta 4a vyšší a jeho instalace nevyžaduje restart prohlížeče.

Experimenty Mozilla Labs lze nyní automa-ticky odebírat

Poměrně často zde píšeme o novinkách, které při-chází z dílny Mozilla Labs. Většinou se jedná o experi-mentální rozšíření, která se v případě, kdy se ujmou,mohou stát součástí budoucích verzí Firefoxu či Thun-derbirdu. Pokud nemáte čas dostupnost nových ex-perimentů sledovat, můžete je nyní automatickyodebírat. Slouží k tomu rozšíření Lab Kit, které vás bu-de upozorňovat na nová rozšíření a zároveň je za vási nainstaluje. Důležitou poznámkou je, že uvedenérozšíření je k dispozici „pouze“ pro Firefox 4 Beta.

Když už hovoříme o experimentech Mozila Labs,stálo by za to ve stručnosti zmínit i nejnovější experi-ment, který se jmenuje Rainbow. V rámci něj se lidéz Mozilla Labs snaží ukázat, že by z prohlížeče šlosnadno nahrávat video a zvuk pomocí několika řádekkódu v JavaScriptu. Experiment má v současné doběnevýhodu, že je k dispozici pouze pro Mac OS X, alejak vývojáři uvádí, brzy by měl být dostupný i proWindows a Linux.

Thunderbird 3.3 a zobrazování velikostípříloh

Pokud používáte vývojovou verzi Thunderbirdu,mohli jste si povšimnout, že se u příloh poštovníchzpráv začala objevovat informace o  jejich velikosti.Pokud se vývojáři rozhodnou vydat Thunderbird 3.2(viz dřívější zprávička), měla by se tato úprava objeviti v této verzi.

Firefox 4 Mobile Beta 2 zrychluje verzi proAndroid

Ještě před vydáním Firefoxu 4.0 Beta 7 včera Mo-zilla uvolnila Firefox 4 Beta 2 pro mobily. Pokud se po-díváte na poznámky k vydání, naleznete tam zmínkuo řadě novinek, které mají výrazný vliv na rychlostprohlížeče. Proti první betaverzi například došlo kezrychlení načítání stránek přibližně o čtyřicet procent.Vykonávání JavaScriptu je nyní o dvacet pět procentrychlejší a došlo též ke snížení paměťové náročnosti.Některé z vás též může potěšit, že se zmenšila velikostinstalace ze 43 MB na 17 MB.

Výrazné novinky si můžete povšimnout hned připrvním spuštění. Druhá betaverze má totiž nový vzhled.

Nově je k dispozici funkce opětovného otevření jižzavřené stránky, došlo k přepracování úvodní stránkypanelu, novinky naleznete v  integrovaném vyhle-dávání a úprav doznalo snadné sdílení odkazů ve služ-bách třetích stran. Mezi novinkami vývojové verze téžnaleznete Beta Tester Tools, pomocí kterých můžete po-tlačit kontrolu kompatibility doplňků či poslat reakci.

Druhá betaverze totiž nově obsahuje funkci proodeslání reakce na prohlížeč (líbí/nelíbí), se kterým semůžete setkávat v  betaverzích Firefoxu 4.0. Bližšíinformace o  novinkách včetně ukázek naleznete

Ze světa aplikací MozillaPavel Cvrček

Prospector: Za rychlejší vyhledávání ve Firefoxu, Experimenty Mozilla Labs lze nyní automaticky odebírat, Thunderbird 3.3 a zobrazování velikostí příloh, Firefox4 Mobile Beta 2 zrychluje verzi pro Android, Vyšel Firefox 4.0 Beta 7 s rychlým JavaScriptem, Vyšel K-Meleon 1.6 Beta s několika novinkami, Jak do Firefoxu 4.0vrátit stavový řádek, Firefox 4.0 nově obsahuje Firefox Button i v Linuxu, Ne, Mozilla nekritizuje Google, Apple či Microsoft za integraci pluginů.

http://www.mozilla.cz

Page 29: openMagazin 11/2010

29

..

|

.

- .

v blogu Madhava Enrose, který má u mobilní verzeFirefoxu na starosti tvorbu uživatelského rozhraní.

Pokud si chcete Firefox 4 pro mobily vyzkoušet,budete potřebovat mobilní telefon s Androidem 2.0 čivyšším či Maemo (Nokii N900). Druhou betaverzi simůžete volně stáhnout. Nově je k dispozici multijazy-kový balíček, který obsahuje i češtinu. V prosinci bypak měla být dostupná třetí a zároveň poslední be-taverze.

Vyšel Firefox 4.0 Beta 7 s  rychlýmJavaScriptem

Po dlouhém čekání dnes Mozilla uvolnila Firefox4.0 Beta 7. Novinek je celá řada a jednou z nich je na-příklad začlenění úprav javascriptového engine, kteréjsou označovány jako JägerMonkey. Díky nim došlok podstatnému zrychlení vykonávání JavaScriptu. Nanásledujícím grafu se můžete podívat na porovnánís předchozími verzemi.

Pokud sledujete Mozilla.cz pravidelněji, pak jistěvíte, že průběžné výsledky prací můžete sledovat nawebu Are we fast yet?. Jak je z webu patrné, výsledkyjsou opravdu zajímavé. A s aktuální betaverzí se sezrychlováním rozhodně neskončilo

V aktuální betaverzi též naleznete novinky v hard-warové akceleraci. Ta je nyní například použita při fi-nálním sestavení stránky. Pokud tedy vlastníteodpovídající hardware, došlo díky tomu ke zrychlenívykreslování stránek. Joe Drew k této problematicesepsal dva příspěvky.

V  tom prvním se snaží vysvětlit, jaké novinkyohledně hardwarové akcelerace v poslední betaverzinaleznete. Vyzývá též, abyste pomohli s otestováním.V druhém příspěvku pak vysvětluje, jak poznáte, zdaje na vaší konfiguraci použita při vykreslování stránekhardwarová akcelerace či nikoliv.

S podporou hardwarové akcelerace úzce souvisídalší novinka a tou je aktivována podpora WebGL.Díky ní tak mohou vývojáři vytvářet na webu zají-

mavé hry či vizualizace bez nutnosti, aby měl uživatelnainstalován nějaký zásuvný modul (plugin).

Mimo to jsou v poznámkách k vydání zmiňoványnovinky v  podpoře formulářů z  rodiny HTML5.O nich se rozepsal Mounir Lamouri, který, pokud senepletu, stojí i za implementací řady z nich. Novinekse též dočkala podpora OpenType.

Patříte mezi uživatele Mac OS X? Pak vás patrnězaujmou novinky v distribuovaném balíčku. Ten jenyní univerzální i386/x86_64 binární verzí. Pokud po-užíváte Mac OS X 10.6, poběží Firefox standardněv 64bitové variantě. V případě Mac OS X 10.5 pakv 32bitové variantě. A benefity? Ty zaregistrují zejmé-na uživatelé s Mac OS X 10.6, kde díky novému balíč-ku došlo k výraznému zrychlení startu (až o 25 %) čizajímavých zrychlení v různých testech výkonu.

A novinky speciálně pro koncové uživatele? Je jichopět celá řada a o většině z nich jsme se zde již zmi-ňovali. Můžete si povšimnout nové lišty doplňků,lepší obnovy panelů při startu prohlížeče či zobrazovánícílového odkazu v adresním řádku.

O sedmé betaverzi Firefoxu 4.0 se hovoří jako o fi-nální z hlediska funkčnosti. Reálně tomu ale podle násnení. Jsou totiž stále naplánovány některé novinkyv uživatelském rozhraní (např. nové tlačítko Firefox proLinux) či např. asynchronní vykreslování zásuvných mo-dulů (již v zítřejším buildu). Pokud se rozhodnete be-taverzi Firefoxu 4.0 vyzkoušet, doporučujeme instalacirozšíření Add-on Compatibility Reporter, díky kterémupotlačíte kontrolu kompatibility doplňků a hlavně bude-te moci nahlásit ty, které (ne)fungují.

Stejně jako u předchozích betaverzí máte možnostvyužít tlačítko Zpětná vazba, které je k dispozici naliště aplikace, a poslat informaci o tom, co se vám nanové betaverzi Firefoxu líbí a co ne. Případně můžetevyužít naše webové fórum.

Firefox 4.0 Beta 7 si můžete volně stáhnout. Jakovždy je k dispozici i česká verze.

Page 30: openMagazin 11/2010

30

..

|

Vyšel K-Meleon 1.6 Beta s několika novinkamiO webovém prohlížeči K-Meleon nebylo delší čas

slyšet. Poslední minoritní aktualizace řady 1.5 vyšla si-ce letos v březnu, ale poslední „velká verze“ je již vícenež dva roky stará. Nyní však vyšla verze 1.6 Beta, kte-rá přináší několik novinek. Není jich však zas až tolik.

V zásadě stojí za zmínku „pouze“ přidání podpo-ry plného zvětšování stránky, několik nových předvo-leb a hlavně povýšení na novější verzi vykreslovacíhojádra Gecko. To je však povýšeno pouze na verzi 1.9.1,což odpovídá Firefoxu 3.5. Zamrzí, i když z pohleduběžného uživatele je to nepodstatná informace. K-Me-leon nepatří mezi populární prohlížeče, ale pokud hle-dáte webový prohlížeč pro Windows a nemůžete sivybrat, můžete jej vyzkoušet.

Na rozdíl od Firefoxu není K-Meleon mul-tiplatformní prohlížeč. Má však za sebou bohatou his-torii. První verze byla dostupná již v  srpnu 2000a  zejména ze začátku byl prohlížeč považován zavhodnou alternativu k prohlížečům Mozilla (MozillaSuite, Firefox) pro slabší počítače. V poslední doběvšak projekt není navenek tolik aktivní.

Jak do Firefoxu 4.0 vrátit stavový řádekPokud patříte mezi uživatele vývojové verze Fire-

foxu 4.0, pak jste určitě zaregistrovali odstraněnístavového řádku. Ten byl nově nahrazen lištou doplň-ků, která je přizpůsobitelná podobně jako ostatní lištyaplikace. Zobrazování cíle odkazu při jeho přejetíkurzorem myši bylo přesunuto do adresního řádkuprohlížeče a průběh načítání stránky vidíte v rámcihlavičky panelu. Jediné, co prozatím není dořešeno, jezobrazování průběhu stahování.

Pokud patříte mezi ty, kteří by si rádi jednotlivéfunkce vrátili zpět do stavového řádku, můžete vyu-žít služeb rozšíření Status-4-Evar. To do novědostupné lišty doplňků navrátí zpět funkce, které od-povídají původní podobě stavového řádku. Rozšíření

je konfigurovatelné, takže máte možnosti navrátit jen tyfunkce, které chcete. Jako „bonus“ rozšíření přidávámožnost zobrazování průběhu načítání stránky přímo doadresního řádku. To bylo původně součástí Firefoxu 4.0,ale nakonec došlo k jeho odstranění.

Firefox 4.0 nově obsahuje Firefox Buttoni v Linuxu

Pokud patříte mezi uživatele Firefoxu 4.0 veWindows, můžete se již nějaký čas setkávat s novýmFirefox Button, což je tlačítko v levém horním rohu ok-na Firefoxu, které nahrazuje hlavní nabídku. VeWindows Vista/7 je toto tlačítko ve výchozím nasta-vení zapnuté, v případě Windows XP zůstává výcho-zí hlavní nabídka. Bez problémů ovšem lze mezitlačítkem a nabídkou přepnout.

V posledních vývojových verzích je nové tlačítkok dispozici i v linuxové verzi. Ve výchozím nastaveníje zobrazena hlavní nabídka, ale pokud si ji skryjete,zobrazí se vám nové jednotné tlačítko. Na rozdíl odWindows, kde je zobrazeno přímo v hlavičce okna, jev Linuxu k dispozici po levé straně lišty s panely.

Ne, Mozilla nekritizuje Google, Apple čiMicrosoft za integraci pluginů

Čas od času se na webu začne šířit nějaká ta dez-informace. Protentokrát si můžete přečíst zprávu, žeMozilla údajně kritizuje Google, Apple či Microsoft zazpůsob, jakým integrují své doplňky do Firefoxu.Zpráva je založena na blogovém zápisku Asy Dotzlera,což je zaměstnanec Mozilly. Podstatné ovšem je, že ja-ko u všech svých zápisků vyjadřuje svůj osobní ná-zor. Dost často však bývají při honbě za nějakouzajímavou zprávou chybně zaměňovány za vyjádřeníMozilly. Mozilla (pokud se bavíme o Mozilla Corpo-ration) však uveřejňuje zprávy v oficiálním blogu čiformou tiskových zpráv. Není tedy pravdou, že byMozilla něco takového kritizovala.

Automatická integrace doplňků do Firefoxu zestrany softwaru třetích stran je dost často o hledáníhranice, kdy je tato integrace uživatelem očekávána,a kdy je vnímána „jako spyware“. Zatímco integracezásuvného modulu multimediálního přehrávače(např. Windows Media Playeru) je ze strany uživate-le očekávána, z nové lišty, kterou při instalaci neod-souhlasil, nebude patrně příliš nadšen. Jak napříkladzmiňuje Benjamin Smedberg, jiný zaměstnanec Mo-zilly, na samotné integraci jednotlivých produktů nenínic špatného. Samozřejmě vždy záleží na formě.

Automatická instalace doplňků do Firefoxu projdedo budoucna změnou. Uživatelé by měli dostat nadjejich instalací větší kontrolu (ukázka návrhu GUI)a uvažuje se též, že by se s aktualizací na Firefox 4.0automaticky zakázala všechna automaticky nain-stalovaná rozšíření z předchozí verze. Uživatelem na-instalovaných rozšíření se tato změna pochopitelněnetýká.

.

- .

Page 31: openMagazin 11/2010

31

..

|

.

Průvodce dopisem versus Průvodce hromadnou korespondencíSamotných průvodců je v OpenOffice.org, a tedy i v aplikaci Writer, celá řa-

da. Pokud pomineme známý Průvodce hromadnou korespondencí (obsahuje takéinformace týkající se databáze kontaktů), který se nachází v Nástrojích, naleznetecelou řadu průvodců na jiném místě. V  nabídce Soubor | Průvodci (čtvrtámožnost od shora) je totiž hned celá řada různých průvodců. Na prvních třechmístech je však trojice poměrně užitečných průvodců, a to Dopis, Fax a Porada.Jak již bylo řečeno, v dnešním článku se zaměříme na Dopis. Vyberte jej tedy v Sou-bor | Průvodci | Dopis, čímž se otevře samotný průvodce. Samozřejmě jejich funk-ce je zcela specifická pro daný úkol, a tak od nich – v širším pojetí – nelze očekávatzázraky. Nicméně průvodce je rychlejší (má méně kroků) a v neposlední řadě jevhodný spíše pro vytváření šablon, u nichž se předpokládá další editace.

Navíc nemusíte řešit formát adres a oslovení. Prostě si rychle naklikáte prů-vodce a on vám vytvoří něco, z čehož uděláte šablonu, kterou lze jednoduše edi-tovat. Svým způsobem se tak Průvodce dopisem překrývá s funkcí Hromadnékorespondence, nicméně na rozdíl od ní je velice specificky zaměřený. Navíc šab-lonu vytvořenou přes Průvodce dopisem můžete využít v samotném průvodciHromadnou korespondencí.

Vzhled stránkyHned v první záložce Vzhled stránky je celá řada možností k nastavení. Pri-

mární je vybrat si v podstatě typ dopisu, tedy zda chcete Obchodní dopis, For-mální osobní dopis nebo jen Osobní dopis. Samotný vzhled stránky, respektivedopisu, se tomu trochu přizpůsobí, přičemž máte vždy na výběr mezi třemi vzhle-dy. Sám jsem si vybral Obchodní dopis, a to kancelářský. Pokud máte k dispozi-ci hlavičkový papír a chcete jej použít, zaškrtněte možnost Použít hlavičkový papírs předtiskem. Klikněte na tlačítko Další.

Vzhled stránky

Vzhled hlavičkového papíruPokud jste zaškrtli možnost Použít hlavičkový papír s předtiskem, pak se vám

aktivovala záložka Vzhled hlavičkového papíru. Pokud nikoliv, pokračujte zá-ložkou položky, ke které se dostanete v dalším kroku. Vzhled hlavičkového papí-ru umožňuje nastavit rozměry a umístění samotného loga a zpáteční adresy, stejnějako celou řadu možností k zaškrtnutí. Sám jsem nastavil parametry podle snímkuVzhled hlavičkového papíru, a tak je zde nebudu zbytečně opisovat.

Průvodce v praxi: dopis, použití a správa šablonMichal Polák

Pokud patříte mezi ty, kteří používají aplikaci Writer častěji k vytváření dopisů, určitě vám tuto činnost může zjednodušit a hlavně zefektivnit Průvodce dopisem.Ačkoliv patří mezi méně známé funkce Writeru, rozhodně není na místě ji podceňovat, jelikož umožňuje rychle vytvořit obstojně vypadající šablonu dopisu.V článku si tuto funkci představíme na praktickém příkladě a vysvětlíme také rozdíly oproti Hromadné korespondenci.

http://www.openoffice.cz/navody/pruvodce­v­praxi­dopis­pouziti­sprava­sablon

Page 32: openMagazin 11/2010

32

..

|

.

Vzhled hlavičkového papíru

PoložkyPrvní možností na výběr, která vás jistě zaujme v záložce Položky, je Vytvořit

typický dopis dle zvyklostí v: Česku (a dále na výběr). Rozdíly jsou však v podsta-tě jen v použitém jazyce, respektive v oslovení. Dále je ve výchozím nastavení za-škrtnuta celá řada možností, jako je Předmět, Oslovení, Značky ohybu a Zdvořilostnízakončení. Zde není důvod ke změnám, nicméně po pravé straně si lze vybratvhodné Oslovení a zdvořilostní zakončení. Opět je vždy na výběr ze tří možností.

Položky a oslovení

Příjemce a odesílatel, Název a umístěníV záložce Příjemce a odesílatel je možnost si dole zaškrtnout Použít databázi

adres pro hromadnou korespondenci? Tímto se dostáváte k tomu, že funkce Do-pisu v Průvodci je v podstatě velmi podobná s funkcí Hromadné korespondencea v mnohém se překrývají. Sám jsem zaškrtl dole právě možnost Použít databáziadres pro hromadnou korespondenci?, klikněte na Další. V poslední záložce Ná-zev a umístění máte v podstatě dvě možnosti, buď rovnou Vytvořit dopis z tétošablony, anebo Upravit šablonu dopisu ručně. Samozřejmě část své dosavadnípráce završíte tlačítkem Dokončit. Ještě před tím si zvolte vhodný název, tedy Jmé-no šablony. Sám jsem v příkladu postupoval podle snímku Příjemce a odesílatel.

Příjemce a odesílatel

Název a umístění

Page 33: openMagazin 11/2010

33

..

|

.

Další úpravy a práce se šablonouPo vytvoření šablony je vhodná další úprava, zejména se jedná o formátování

textu. Sám jsem zvolil písmo Liberation Serif, které je jakožto patkové písmo prodopis vhodné. V záhlaví je v příkladě nastavena velikost 12 a jméno je tučně, ad-resa kurzívou. Zapnuté logo je třeba nahradit, anebo smazat. Sám jsem se rozhodldemonstrativně nastavit logo OpenOffice (viz Jednoduchá změna loga).

Nastavení zápatí

Dále je zapotřebí dopsat kontaktní informace za logo telefonu pod adresou.V příkladu jsem dopsal za telefon telefonní číslo a za symbol „zavináč“ pak vy-myšlenou e-mailovou adresu. Pokud používáte fax, stačí jej jednoduše dopsat. Dá-le už jen postačí naformátovat dle potřeby nebo dle příkladu zbylý text.

Hotová šablona před uložením

Uložení šablony a její využitíNyní je potřeba, pokud jste tak ještě neučinili, uložit vámi vytvořený dokument

jako šablonu přes Soubor | Uložit jako... a vybrat formát Šablona textovéhodokumentu (.ott). Pokud nyní chcete šablonu použít, máte hned několik možnos-tí. Tou první je manuálně si otevřít šablonu jako nový soubor přes Soubor | Nový| Šablony a dokumenty, kde si šablonu vyberete podle jejího umístění. Dále seautomaticky otevře Průvodce zdrojem dat databáze kontaktů. Ten slouží k při-řazení databáze kontaktů, které chcete použít. Ta však již musí existovat. Druhoumožností použití je stejný postup s vypuštěním jakékoliv databáze, kde prostě jenadresu příjemce „<>“ jednoduše přepíšete manuálně. Třetí možností je použitív Hromadné korespondenci (Nástroje | Průvodce hromadnou korenspondecí),kde si zaškrtnete v první záložce Vybrat počáteční dokument volbu Začít ze šab-lony a kliknete na tlačítko Procházet..., kde vytvořenou šablonu přiřadíte. Tentopostup platí samozřejmě i pro šablony vytvořené jiným způsobem, než je právěPrůvodce.

Page 34: openMagazin 11/2010

34

..

|

Jak organizovat šablonyPři větším množství je třeba řešit organizaci šablon, které se ve výchozím na-

stavení ukládají do složky Moje šablony. Pak jděte přes Soubor | Nový | Šablo-ny a  dokumenty do okna Šablony a  dokumenty, kde klikněte na tlačítkoUspořádat... Nyní se otevře malé okno Správa šablon, kde je celá řada možnostítýkající se organizace a nastavení šablon. Přes další tlačítko Příkazy jednoduše vy-tváříte nebo mažete složky, ve kterých jsou umístěny šablony.

Organizace šablon

Pro vytvoření vlastní složky tedy klikněte na Příkazy a Nový. Po levé straněse vytvoří složka Bez názvu, ihned změňte její název. Podobným způsobem lze ta-ké importovat staženou šablonu přes Příkazy | Importovat šablonu... A to je jižz dnešního článku o Průvodci dopisem a šablon vše. Pokud máte jakýkoliv dotaztýkající se této problematiky, neváhejte se ozvat v diskuzi pod článkem.

.

Page 35: openMagazin 11/2010

35

..

|

.

Proč používáte OpenOffice.org?OpenOffice.org se mi líbí, sám s ním mám dobré

zkušenosti, a tak se snažím jej prosazovat i mezi spolu-pracovníky a zákazníky, ovšem ne vždy s úspěchem.OpenOffice.org existuje 10 let (za datum vzniku se po-važuje 13. říjen 2000, kdy firma Sun zveřejnilazdrojové kódy programu StarOffice 5.2), verze 1.0 by-la vydána v roce 2002. V naší firmě INTAX propagujipoužívání OpenOffice.org již od roku 2004, tj. od verze1.1.2. S  pomocí různých součástí OpenOffice.org(Impress, Writer, Calc) jsem tehdy pro INTAX vytvo-řil několik souborů pro interní školení.

Myslím, že teď, s odstupem několika let, je opětvhodná doba se zamyslet nad tím, jak a k čemu seOpenOffice.org u nás dá nebo nedá použít a také jakse změnily názory na něj, případně které předsudkypřetrvávají, i když už možná nejsou oprávněné. V ob-lasti výpočetní techniky se dnes projevuje velmi rych-lý vývoj, a tak svoje názory na zaběhnuté a osvědčenépostupy a zvyklosti musíme stále přehodnocovat, pro-tože to, co dobře fungovalo nebo platilo včera, již dnesnemusí být pravda. A platí to i naopak, takže dříve za-vrhovaná řešení se nyní mohou ukázat jako velmidobrá.

Již několikrát se mi podařilo dokumenty, kteréuživatelům v Microsoft Office opakovaně havarovalya nešly otevřít, zachránit a opravit pomocí OpenOffi-ce.org. Někdy mi OpenOffice.org také pomáhá u doku-mentů vytvořených v  Microsoft Office odhalovatrůzné nekonzistence či skryté chyby ve formátování,

které třeba Word toleruje, avšak časem při dalšímupravování dokumentů vedou k problémům.

Za velký přínos OpenOffice.org považuji zavedenímezinárodního standardu Open Document Formatpro ukládání a výměnu textových dokumentů, pre-zentací, tabulek, grafů a databází. Dobře dokumen-tovaný otevřený standard dává záruku, že různékancelářské soubory budou vypadat stejně i za něko-lik let a při použití jiných programů a že budou čitelnébez ohledu na nově vyvíjené technologie a operačnísystémy. U nových souborů, pokud budou dodržovatschválené standardy, by snad už nemusely býtproblémy s převody. Vznik nových standardů pro kan-celářské aplikace jsem proto před několika lety se záj-mem sledoval a významné události si poznamenával.

OOXML versus ODF

Formát OpenDocument, který je založen na XMLa byl vyvinut sdružením OASIS ze staršího soubo-rového formátu používaného aplikacemi OpenOffi-ce.org, byl v  květnu 2006 standardizovánMezinárodní organizací pro normalizaci jako stan-dard ISO/IEC 26300 (celým názvem OASIS OpenDocument Format for Office Applications). FirmaMicrosoft si později prosadila vlastní kancelářskýformát Office Open XML, který použila v MicrosoftOffice 2007 a který získal mezinárodní standardISO v dubnu 2008.

Dokumentace k OOXML má asi 6 tisíc stran – opro-ti popisu ODF je tedy více než 10krát větší – a fir-ma Microsoft ji požadovala schválit ve zkrácenémřízení, což se nakonec podařilo, ale ke standardu by-la řada připomínek, takže plná podpora standarduOOXML nebyla zatím implementována. OOXMLbyl v roce 2008 jako ISO formát schválen s několikasty pozměňovacích návrhů, které dosud neřešil anijeden ze service packů pro Office 2007 a schválenouspecifikaci podle ISO standardu nepodporuje aniverze 2010. Microsoft to zdůvodnil organizačnímia časovými problémy.

Následující tabulka na jednoduchém příkladuukazuje rozdíl ve vnitřním kódování mezi ODFa OOXML. Zatímco v OpenOffice.org jsou kódypro textový dokument, pro tabulku i pro prezentacishodné, tak jednotlivé aplikace Microsoft Office prostejné vlastnosti generují rozdílné kódy.

Ve společnosti INTAX, s. r. o. používají OpenOffice.orgredakce OpenOffice.cz

Cílem společnosti INTAX je poskytovat kvalitní služby v oblasti informačních systémů, vyvíjet aplikační programové vybavení podle potřeb zákazníků a nadodané řešení poskytovat kvalitní servis. Ke své práci potřebují kancelářský balík, který jim na jejich požadavky bude stačit a tím je OpenOffice.org. Lidem vespolečnosti se líbí například práce se styly a přehledné uspořádání. Nelíbí se jim, že ve státní správě kancelářský balík skoro nikdo nepoužívá.

http://www.openoffice.cz/pouzivaji­openoffice­org/zkusenosti­spolecnosti­intax­spol­s­r­o­pouzivaji­openoffice­org

Page 36: openMagazin 11/2010

36

..

|

.

Formáty souborů používané u kancelářských aplikací

OpenOffice.org nyní podporuje několik formátů.Kromě nativního ODF, který je od roku 2006 stan-dardem ISO, v něm lze pracovat i s formáty známý-mi z Microsoft Office, a to jak binárními z verze2003 a starších, tak i s formátem OOXML, kterýMicrosoft zabudoval prvně do verze 2007. V únoru2008 Microsoft zveřejnil specifikaci všech svých for-mátů pro Microsoft Office a díky tomu mohli vývojá-ři převody souborů mezi OpenOffice.orga Microsoft Office velmi zlepšit.

V oblasti interoperability nastala změna také nastraně Microsoft Office, když Microsoft zavedl pod-poru formátu ODF. Uživatelé nových verzí Micro-soft Office 2007 (s opravou SP2) a Microsoft Office2010 už mohou otevírat i dokumenty vytvořenév OpenOffice.org nebo jiných balících využívajícíchOpenDocument.

Pro práci se starými dokumenty Microsoft Office,v nichž se vyskytují staré české fonty, občas potřebuje-me ještě verzi OpenOffice.org 1.1.5, kterou lze naštěs-tí bezproblémově provozovat současně s  aktuálníverzí 3.

Rozšíření (doplňky) pro OpenOffice.orgKromě běžného doplňku s českými slovníky s ob-

libou používám a spolupracovníkům doporučuji do-plněk s  makry pro typografickou úpravu textů odTomáše Bílka (typoJTB.oxt) a případně doplněk progenerování česky vypadajících textů od Júliusa Pastie-rika (jp_loremipsum.oxt). Od stejných autorů ještě po-užívám doplněk pro alternativní hledání a  nahra-zování (AltSearch.oxt) a nově také doplněk pro kont-rolu a označení typografických chyb (jp_typokontrola_textu.oxt). Pomocí maker z doplňku TypoJTB se po-třebné kontroly a úpravy dokumentů dělají opravduvelmi dobře. Kdysi byl s verzí Microsoft Office 97 do-dáván soubor Makra8.dot, ale o něčem obdobném prosoučasný Microsoft Word nevím.

Panel nástrojů TypoJTB

Příklady některých příjemných „drobností“, kterémá OpenOffice.org a které v jiných programech větši-nou nebývají:

• Změna režimu z vkládání na přepisování je in-dikována změnou kurzoru z│ na █ .

• Ve stavovém řádku je indikátor změny: pokudse zobrazený soubor liší od souboru uloženéhona disku, tak je v něm zobrazena hvězdička (*).

• Ikony a volby v menu, které v danou chvíli ne-má smysl použít, zešednou – např. po uloženísouboru zešedne v nabídce položka „Uložit ...Ctrl+S“.

• Pokud je v Calcu obsah buňky delší a je vpravopřekrytý obsahem sousední buňky, tak na toupozorní malá červená šipka na pravém okrajibuňky.

Na OpenOffice.org velmi oceňuji navigátor, který sevyvolává stisknutím klávesy F5 a poskytuje velmi uži-tečné informace o  obsahu a  celkovém uspořádánívšech formátovacích prvků v dokumentech, tabulkácha kresbách.

Jací uživatelé, na kolika počítačích a kolikjich je?

OpenOffice.org je v naší společnosti nainstalovánna všech počítačích, ovšem asi 80 % pracovníků máz různých důvodů, ke kterým se ještě vrátím, i Micro-soft Office (někdy i velmi staré verze). Jako základníkomunikační nástroj používáme už od roku 1996 kli-enty IBM Lotus Notes připojené na server IBM LotusDomino (nyní ve verzi 8.5.1). Součástí tohoto prostře-dí je základní textový editor a někteří uživatelé prosvou práci tak ani žádný další kancelářský programnepotřebují.

IBM Lotus Symphony

Na OpenOffice.org je založen pro nás zajímavý kan-celářský balík IBM Lotus Symphony, který obsahujetextový procesor Documents, tabulkový kalkulátorSpreadsheets a prezentační program Presentations.Původní verze byla vydána v roce 1984 pro DOS,

(převzato z příspěvku „OOXML versus ODF: lepší jeden příklad než tisíce stran dokumentace“ uveřejněného 15.3.2008na Lupě)

Page 37: openMagazin 11/2010

37

..

|

v roce 2007 společnost IBM balík obnovila a novouverzi dává zdarma jako samostatný program nebo ja-ko volitelnou součást klienta IBM Lotus Notes (odverze 8.0). Připravovaná nová verze IBM LotusSymphony, která na rozdíl od předchozí vychází užz OpenOffice.org verze 3, vypadá docela slibně.

Počet uživatelů OpenOffice.org ve firmě INTAX jesice malý, včetně externích spolupracovníků to je asi25 uživatelů, ale tento můj vzorek uživatelů je velmipestrý a s různými požadavky, mnohdy velmi proti-chůdnými, takže bude snad zajímavé, když dále uve-du některé jejich názory, zkušenosti a  také různédůvody, proč někteří OpenOffice.org odmítají a prefe-rují Microsoft Office.

Na jakých operačních systémech OpenOf-fice.org provozujete?

1. Převážně na Microsoft Windows XP a na několikapočítačích s Windows Vista nebo Windows 7.

2. Několik uživatelů používá na svých domácíchpočítačích Linux.

Popište typ dokumentů, které obvykle vy-tváříte nebo zpracováváte.

Vytváříme malé i velké textové dokumenty s více-úrovňovým číslováním nadpisů, občas tabulkya někdy prezentace. Pro vytváření diagramů a sché-mat se hodí program Draw, na který se často zapomí-ná, protože obdobný grafický program v MicrosoftOffice není. Přitom je to velmi mocný nástroj, který tře-ba dokáže pracovat i s vrstvami. Prezentace ukládá-me jako PDF soubory, což je pro další bezproblémovoudistribuci nyní asi nejlepší formát. Cvičně jsme si takézkusili prezentace uložit jako animace do formátuMacromedia Flash (SWF).

Za významný přínos pro uživatele považuji schopnostOpenOffice.org vytvářet PDF soubory, které jsou kvalitní

a nemají problémy s češtinou. V PDF souborech vytvo-řených některými jinými programy – neplacenými, alei placenými (!) – se třeba chybně zobrazují některé českéznaky v  záložkách nebo z  PDF nelze přes schránkusprávně exportovat text s českými znaky jinam.

OpenOffice.org umožňuje výrazně ovlivňovatuživatelské rozhraní vytvořených PDF souborů a ně-které vlastnosti, které v něm lze zvolit a které jsou prouživatele velmi příjemné, nelze nastavit dokonce anipomocí programu Adobe Acrobat. Dokumentacev PDF souborech vytvořených pomocí OpenOffice.orgse může dobře zobrazovat požadovaným způsobem,a to nezávisle na tom, jak má uživatel svůj prohlížečPDF souborů právě nastavený. PDF soubor vytvořenýv OpenOffice.org může mít velmi intuitivní ovládání,které se mi pomocí žádných jiných programů nepo-dařilo tak pěkně nastavit.

Možné vlastnosti PDF souborů vytvořenýchv OpenOffice.org

Například pro dokumentaci ve formátu PDF vy-tvořenou v OpenOffice.org je možné zajistit:

• aby se uživateli společně s dokumentem hnedobjevily i záložky, a to bez jakéhokoliv zásahuuživatele,

• aby se automaticky rozbalily třeba právě dvěúrovně záložek, což bývá lepší než krajní stavy,kdy jsou všechny záložky úplně rozbalené, ne-bo když jsou zcela sbalené,

• aby se okno prohlížeče vhodně přizpůsobilo ve-likosti použité obrazovky,

• aby se zvětšení dokumentu vhodně nastavilo nacelou stránku a uživatel tak mohl dokumentemhned snadno listovat třeba kolečkem myši,

• aby se šířka okna prohlížeče přizpůsobila šířcedokumentu, takže se optimálně využije plocha ob-razovky a zvětšení dokumentu se dá snadno mě-nit posouváním pravého okraje okna prohlížeče.

Pomocí OpenOffice.org jsme zkoušeli vytvářeti velké PDF dokumenty s několika tisíci stránek, kte-ré byly hotové překvapivě rychle. Vytváření PDF sou-borů pomocí tiskového ovladače přímo v MicrosoftWordu jsme kvůli neuspokojivým výsledkům poněkolika pokusech vzdali. Protože zákazník odmítlpoužití OpenOffice.org a trval na tom, že je potřebamít dokumenty ve formátu DOC, s nimiž by mohlpracovat v  programu Microsoft Word, vyzkoušelijsme i  tvorbu PDF souborů v  placeném programuAdobe Acrobat. Oproti souborům vytvořeným z Wri-teru byly PDF soubory vytvořené pomocí AdobeAcrobatu sice menší, ale jejich tvorba trvala mnohemdéle, protože Adobe Reader provádí víceprůchodovouoptimalizaci kódu, kterou nelze vypnout. Zajímavébylo, že zobrazení větších PDF souborů vytvořenýchpomocí OpenOffice.org se někdy zdálo možná i nepa-trně rychlejší než zobrazení odpovídajících menšíchPDF souborů vytvořených pomocí Adobe Acrobatu.

V OpenOffice.org máme dobré zkušenosti s hro-madným převodem souborů pomocí průvodce „Kon-vertor dokumentů“ a  s  vytvářením tzv. hlavníchdokumentů, které se oproti Microsoft Wordu tvořímnohem snadněji a rychleji. Převod dokumentů jsmesi zatím vyzkoušeli jen cvičně. Zákazník jej z různýchdůvodů odmítá. Převod by si vyžádal kvůli opravámvšelijakých nesrovnalostí i dost „ruční práce“ a každýautomaticky převedený dokument by musel zkont-rolovat a popř. upravit jeho autor.

HLAVNÍ DOKUMENT (upravená informacez nápovědy)

OpenOffice.org umožňuje spravovat velké dokumen-ty s mnoha kapitolami pomocí tzv. hlavního doku-mentu, který slouží jako kontejner pro jednotlivésoubory aplikace OpenOffice.org Writer. Tyto jednot-livé dokumenty se nazývají přílohy.

.

Page 38: openMagazin 11/2010

38

..

|

.

Vlastnosti hlavního dokumentu:• Pokud se tiskne hlavní dokument, bude vytištěn

obsah všech poddokumentů, rejstříky a ostatnínapsaný text.

• Obsah a rejstřík je možné v hlavním dokumen-tu vytvořit pro všechny poddokumenty.

• Styly, které jsou použity v poddokumentech, ja-ko například styly odstavce, jsou automatickynačteny do hlavního dokumentu.

• Při prohlížení hlavního dokumentu majípřednost styly z  hlavního dokumentu předstyly stejného názvu z poddokumentů.

• Změny provedené v hlavním dokumentu pod-dokumenty nijak nezmění.

Když se do hlavního dokumentu přidá dokumentnebo když se vytvoří nový poddokument, v hlavnímdokumentu je vytvořen odkaz. Obsah poddokumen-tu není možné v  hlavním dokumentu přímoupravovat, ale je možné použít navigátor a jednot-livé poddokumenty otevřít a upravit.

Máte problémy při výměně dat, např. v pří-padě souborů Microsoft Office?

V posledních verzích OpenOffice.org se kompatibilitas Microsoft Office velmi zlepšila a u správně naformá-tovaných souborůuž bývajívýsledky převodů z jednohoformátu do druhého docela dobré, i když při vzájemné(a opakované) výměně souborůmeziuživateliMicrosoftOffice a OpenOffice.org stále narážíme na různépotíže, ja-ko třeba přiukotvení, překrývání a obtékání obrázků, připoužívání plovoucích tabulek či několika do sebe vno-řených tabulek, připoužívání a převádění šablon, připou-žívání komentářů, při zvýrazňování textůpodbarvením, připráci s rozsáhlýmidokumenty, na nichž se podílímnohoautorů, kteřído dokumentů (často zbytečně) zanášejí růz-né formátovacíprvky, kterénavíc mnohdy využívají i ne-obvyklým způsobem (příkladů bych mohl uvést bezpočet).

Opakovaným převodům mezi různými formáty jelepší se raději vyhnout, opravovat formátováníu cizích dokumentů většinou není možné, a tak námčasto nezbývá nic jiného, než se podřídit a používatMicrosoft Office stejně jako druhá strana.

Problémy týkající se samotného programu MicrosoftWord

Ostatně problémy působí i střídavé používání sta-rých a nových verzí Microsoft Office. Ve firmě kvůlijedné zakázce stále ještě používáme Microsoft Wordverze 6 z roku 1993 (je to vlastně teprve třetí verzeWordu pro Windows, protože kvůli sjednocení čís-lování s verzí pro Microsoft DOS byly tehdy verze3, 4 a 5 přeskočeny). Nejnovější Word z MicrosoftOffice 2010 už má pořadové číslo 13.

V Microsoft Office od verze 2007 lze spustit kont-rolu kompatibility, která umožňuje v  právěotevřeném souboru zjistit funkce, které nejsou dří-vějšími verzemi podporovány. Na zpětnou kompati-bilitu se staršími verzemi se u Microsoft Officedosud nedalo moc spoléhat.

Během vývoje aplikace Microsoft Word firma Micro-soft postupně rozšiřovala funkčnost produktu při-dáváním dalších obohacených či zcela nových funkcía v souvislosti s tím měnila i vnitřní binární formátdokumentů. Dále se měnil i způsob kódování znaků,vnitřní příkazy byly přeloženy do češtiny, názvypolí byly naopak opět ponechány anglicky a od verze97/2000 se změnil jazyk pro programování maker.Poslední verze používají nový formát OOXML a pří-slušné soubory mají příponu DOCX.

Některé starší formáty, včetně těch od Microsoftu,nejsou dostatečně zabezpečené a  umožňují

útočníkům umístit do nich škodlivý kód s cílem na-padnout počítač uživatele. V  Service Packu vy-daném pro Microsoft Office 2003 v  lednu 2008došlo mimo jiné ke zvýšení bezpečnosti tohoto kance-lářského balíčku, což mělo ale za následek blokovánípřístupu ke starším typům souborů. Pozdějšíopravou opravy byly tyto soubory opět povoleny.

U velkých a složitějších dokumentů s tabulkami a ob-rázky se stává, že i když je na počítačích použitaúplně stejná verze programu Microsoft Word, tak jedokument jinak stránkován a dokonce může míti úplně jiný počet stránek. Rozdíl ve formátování,které se projeví už při prohlížení na obrazovce, můžebýt způsoben použitím jiné tiskárny, třeba když semísto laserové tiskárny použije tiskárna trysková,která má jiné okraje stránky a liší se i ve velikostifontů.

U některých našich zakázek je ve smlouvách vý-slovně vyžadováno používání souborů v určité verziMicrosoft Office. Velmi rozsáhlá uživatelská doku-mentace, která dnes má přes 8 tisíc stránek a tvoří jipřes 600 souborů typu DOC ve formátu MicrosoftWord verze 6, je spravována pomocí systému IBMLotus Notes. Dokumenty obsahují ještě staré českéfonty, které mají na konci názvu označení „CE“. Tytofonty se dají dobře odhalit pomocí OpenOffice.org. Přizobrazení v nových verzích Wordu se už sufix „CE“neobjeví a pokud se dokument v nové verzi Worduzmění a uloží, tak se při zobrazení ve staré verzi v tex-tu velmi často objeví nesprávné znaky.

Převodem dokumentace do novějšího standar-dizovaného formátu by se mohla podstatně zlepšitpřístupnost dokumentů a usnadnilo by se v nich vy-hledávání. Zkoušeli jsme převod do XML formátuODF 1.2 a do archivního formátu PDF/A-1a, což jepodmnožina formátu Adobe PDF 1.4, která zaručuje

Page 39: openMagazin 11/2010

39

..

|

správné zobrazení dokumentů nezávisle na prostředí.Díky rozsáhlým zkouškám a řadě pokusů jsme získa-li četné zkušenosti s mnoha různými způsoby převo-du dokumentů.

Pokud se v souborech sdílených více uživateli po-užívají revize, tak je dobré, aby všichni měli nejenstejný program, ale pokud možno i stejnou verzi. Po-užívání revizí v OpenOffice.org a v Microsoft Officese liší a ani různé verze Microsoft Office nejsou 100%kompatibilní.

Microsoft Office dovoluje, aby formátované objek-ty (tabulky, obrázky) přesahovaly oblast pro tisk, cožvšak někdy způsobuje, že se pak s objekty nedá vůbecmanipulovat. Pokud se na něco použije více formá-tovacích možností současně, často za přispění víceuživatelů, tak bývá obtížné rozluštit, jak výsledný for-mát vlastně vznikl.

Specifickým konverzním problémem jsou velké ne-bo složitěji členěné tabulky ve Wordu nebo ve Write-ru. U tabulek, které se nevejdou na stránku, Writerdrží „víceřádkové“ řádky tabulky pohromadě, zatím-co Word je běžně rozděluje.

Problémy může způsobit, když se někdy (často ne-chtěně) zejména u ohraničení a stínování kombinujeformátování pro buňky tabulky s formátováním proodstavce textu. U  funkce „Ohraničení a  stínování“dává Word možnost „Použít na: text/od-stavec/buňku/tabulku/rám“. Uživatelé tyto formáty(obvykle nevědomky) kombinují a  dokument zby-tečně komplikují, takže při převodech se objevují ne-srovnalosti.

Rozdíly ve formátování může způsobit i využíváníimplicitních tabulátorových zarážek (⊥), místo zarážekexplicitně definovaných. Standardně jsou implicitnítabulátory nastaveny po 1,25 cm (tj. po ½ "). Ve Wordujsou vždy fixně od levého okraje stránky, zatímco veWriteru se posouvají s  levým okrajem textu. Toto jelogičtější, protože při posunutí levého okraje se vzájem-

ná poloha zarážek nezmění, ale je to jiné než ve Wordu.Dobře naformátovaný dokument by se na implicitní za-rážky neměl spoléhat, ale v praxi se často setkávámes dokumenty, které mají i různé jiné nedostatky.

U tabulek se někdy stalo, že Excel v Microsoft Of-fice dával jiné výsledky než Calc v OpenOffice.org. Ex-cel totiž počítá i s čísly v buňkách formátovaných jakotext, zatímco Calc (ne)nastavený formát buněk respek-toval. Kvůli zlepšení kompatibility bylo v  novýchverzích OpenOffice.org standardně přednastavenéchování ve Writeru a v Calcu upraveno tak, aby bylostejné jako ve Wordu a v Excelu.

Zhodnoťte kvalitu práce s kancelářským ba-líkem OpenOffice.org. Uveďte důvody projeho doporučení jiným uživatelům, uveďtetaké nedostatky, které vám vadí.

Dokumenty vytvářené uživateli v OpenOffice.orgse mi zdají konzistentnější a připadají mi i po typo-grafické stránce lepší (precizněji formátované). Jakopříklad uvedu rozdíly v tabulkách: Writer údaje za-psané uvnitř tabulek automaticky pěkně odsadí odvšech okrajů. Microsoft Word sám od sebe nevyne-chává nad a pod texty v tabulkách žádné místo a svis-lé okraje tabulek vytvořených ve Wordu na plnoušířku stránky standardně přesahují nastavené okrajestránky. U tabulek vytvořených ve Writeru jsou okrajetabulek vždy přesně zarovnané s hranicí stránky, a te-dy i s ostatním textem.

Programy Microsoft Office jsou tolerantní vůči růz-ným chybám uživatele, což se sice může zdát vý-hodou, ale při týmové spolupráci více uživatelůsnadněji vznikají různé nesrovnalosti, které se pakněkdy těžko hledají.

Významný rozdíl mezi OpenOffice.org a MicrosoftOffice je asi v  celkovém přístupu k  uživateli.Programy firmy Microsoft se obecně snaží uživatelivěci vždy co nejvíce usnadnit, aby se to „udělalo

samo“, a tak uživatel často zcela nevědomě použijetřeba nějaký formátovací prvek ve Wordu, s kterýmpozději nedokáže pracovat.

Příklady „automatického naformátování“ v progra-mu Microsoft Word

Jednoduchý příklad: při automatickém vložení čís-lování stránek do zápatí nebo záhlaví ve Wordu se pří-slušné pole zapíše do textového rámečku, který připozdějších úpravách zápatí nebo záhlaví mnohýmuživatelům působí problémy a nevědí, o co jde.

Druhý příklad: Po zadání tří nebo více určenýchznaků na začátku řádku ve Wordu se automatickyzapíše oddělovací čára, které se pak uživatelé neumě-jí zbavit, protože po vymazání příslušného odstavcese jim čára vždy přestěhuje k sousednímu odstavci –nevědí totiž, že oddělovací čára byla u prázdného od-stavce realizována jako ohraničení textu a  tutovlastnost sousední odstavec zdědí.

A  ještě třetí ukázka: Microsoft Word od verze 2000umožňuje každou tabulku pouhým přetažením myší začtvereček u levého horního rohu převést na tzv. plovoucítabulku. Jde to velmi snadno, takže to někdy uživatel udělái nechtěně. Vrátit tabulku zpět však už tak snadno nejde.

Mně osobně je bližší systémový přístup použitýv  OpenOffice.org. Když třeba chci, aby text obtékaltabulku nebo jiný objekt, tak vím, že jejmusím dát do rá-mu. Je to pracnější, ale uživatel má formátování pod kont-rolou. Jako pěkný příklad systémového přístupuOpenOffice.org lze uvést formátování stránek pomocí sty-lů, tzn. pro formátování znaků, odstavců a také stránek sepoužívají stejné principy. Také se mi v OpenOffice.org lí-bí navigátor. (V poslední verzi Microsoft Office 2010 jeuž něco podobného, ale jen pro nadpisy.)

.

Page 40: openMagazin 11/2010

40

..

|

.

Při práci s rozsáhlými dokumenty, na nichž spolu-pracuje víc autorů, je vhodné použít tzv. hlavní doku-ment, který obsahuje odkazy na jednotlivé dílčí části.Práce s hlavním dokumentem mi připadá mnohemsnazší a pro uživatele také intuitivnější ve Writeru nežv Microsoft Wordu.

Ve Writeru s oblibou přehazuji pořadí odstavců,hlavně číslovaných bodů nebo bodů s  puntíky,pouhým stisknutím kláves Ctrl-Alt a šipky nahoru ne-bo dolů, aniž bych musel texty označovat. (I ve Wor-du se dají odstavce takto přesouvat, a to stisknutímkláves Shift-Alt a  šipky nahoru nebo dolů.) Je tomnohem rychlejší a pohodlnější než používat myš. VeWindows je dokonce možno místo dvojice kláves Ctrl-Alt použít jedinou klávesu AltGr, která je poblíž kurzo-rových šipek, takže přehazování textů pak lze dělat jenjednou rukou.

Někteří naši uživatelé kancelářské programy téměřnepotřebují a stačí jim jednoduchý editor, jaký je tře-ba v Lotus Notes, a pouze příležitostně použijí Writernebo Calc. Příležitostní uživatelé nemívají s OpenOf-fice.org problémy a používají jej stejně, jako kdyby mě-li Microsoft Office.

Několik našich uživatelů intenzivně pracujes tabulkami a mají makra pro Microsoft Excel, kteránelze v Calcu použít. Ti vyžadují Microsoft Office.

Dříve někteří uživatelé potřebovali Microsoft Offi-ce k tomu, aby si mohli přečíst dokumenty chráněnéheslem, které dostali e-mailem. Nyní již OpenOffice.orgdokáže otevřít i šifrované soubory DOC, XLS apod.

Naopak, když uživatelé nyní dostanou od někohosoubor DOCX nebo XLSX vytvořený v Microsoft Of-fice 2007 nebo 2010, tak jsou rádi, že mají OpenOffi-ce.org a soubor v něm bez problémů otevřou. (Dostarých verzí Microsoft Office by si museli instalovatsadu Microsoft Office Compatibility Pack.)

Oprávněným důvodem, proč některým uživate-lům nestačí OpenOffice.org a potřebují Microsoft Of-

fice je vazba na další programy – třeba vazba naMicrosoft Project nebo Microsoft Visio. Sám mámMicrosoft Office XP hlavně kvůli OCR.

Poznámka: Jen málokdo ví, že v této staré verzi „XP“z roku 2002 je k dispozici volitelná součást „MicrosoftOffice Document Scanning“, která umí skenovat jedno-stranné nebo oboustranné dokumenty, a to i z automa-tického podavače, a rozpoznávat české texty a převádětje do upravitelného formátu pro Word.

Pro všechny uživatele Linuxu – ale těch je u násjen pár – je OpenOffice.org jasná volba.

U  některých zakázek probíhá opakovaná obou-směrná výměna dokumentů, tabulek a prezentací v pro-prietárních formátech Microsoft Office 2003 a starších.V těchto případech je OpenOffice.org uživateli stále od-mítán především kvůli obavám z možné nekompatibi-lity, jiného ovládání (a tím snížení produktivity práce),z delší doby potřebné k otevření souborů.

Na závěr jsem vybral několik názorů našich uživate-lů a uživatelek na používání kancelářských programů:

• Používám OpenOffice.org pro psaní dopisů ne-bo vytváření tabulek a grafů. Nenarazil jsem nanic, co by bylo v OpenOffice.org výrazně horšínež v Microsoft Office, ale platí to i obráceně.Jsou to oba kvalitní kancelářské SW plně dosta-čující mým potřebám. Microsoft Office použí-vám jako nutné zlo, protože ho používajíostatní, ať už zákazníci, nebo kamarádi. S kon-verzí mezi doc a odt apod. nemám dobré zku-šenosti, prostě to vypadá vždy trošku jinak(v lepším případě). Navíc když chci použít mak-ra ve spreadsheetu, tak myslím neexistuje ro-zumná konverze mezi VB a OOo skriptem.

• S dokumenty vytvořenými v OpenOffice.orgjsem narazila u uživatele, který je neuměl pře-číst, a samozřejmě se to stalo v nějaké vypjaté

situaci, kdy to bylo hodně nervózní. Také s pre-zentacemi v OpenOffice.org byla obvykle něja-ká potíž, musely se ukládat do zvláštníhoformátu (na což se po půl roce zapomene)a nikdy jsem si pak nebyla jistá, jestli to u zá-kazníka opravdu přečtu, nebo bude ostuda.V době, kdy jsem neměla k dipozici MicrosoftOffice, jsem si raději prezentace chodila dělat najiný počítač v PowerPointu, ale to jsem pak za-se byla v problému, když jsem potřebovala ně-co na poslední chvíli upravit. Kromě toho sedokument v  OpenOffice.org velmi dlouhootevíral. Pokud by i  zákazník přešel naOpenOffice.org, tak bych s tím neměla problém.

• OpenOffice.org nepoužívám a nepoužíval bychvůbec, pokud by některé firemní dokumentynebyly uloženy ve formátu OpenOffice.org.Přestože se mnoho firem tváří, včetně velkýchhráčů na trhu (např. IBM), že OpenOffice.orgpoužívají, není to pravda. Důkazem je jejich ko-munikace (dokumenty jsou v Microsoft Office).Poslední perla je, že OpenOffice.org patří firměOracle a  podle posledních informací se vý-vojový tým odtrhl od Oracle. Další vývoj budesnad nějak pokračovat za peníze někoho jiného,pokud se najde. Microsoft Office kvůli zákaz-níkům potřebujeme.

• Používám skoro výhradněWriter a Word jenomvýjimečně pro oficiální texty. OpenOffice.org mipřipadá uživatelsky příjemnější a úspornější ve ve-likosti souborů. Zatím jsem zjistila jedinou nevýho-du, která se mne dotýkala, a to je práce s obrázky.Jednalo se o  kopie obrazovek zpracovanév Malování. Ve Wordu byly obrázky o něco kva-litnější, a když se člověk smířil s jistými omezeními(ztráta barev), bylo možné obrázky vzít z Wordu,znovu zpracovat v Malování a vrátit zpět. Tohle veWriteru dříve možné nebylo. Nyní mi to už jde.

Page 41: openMagazin 11/2010

41

..

|

• Upřímně řečeno OpenOffice.org používám pře-devším pro čtení dokumentů z Microsoft Office.Sám si obvykle vystačím s prostým textovýmeditorem a  když už chci zase něco pořádněgraficky vysázet, použiji Adobe InDesign.

• Líbí se mi, že program OpenOffice.org je volně sta-žitelný, má pohodlný export do PDF a  je pře-hledně uspořádaný. Nelíbí se mi rychlost oprotiMicrosoft Office a mám obavu z nekompatibilityrůzných funkcí Microsoft Office a OpenOffice.org.

• OpenOffice.org používám, ale pracuji s Micro-soft Office, kde si pamatuji více funkcí a takésem tam používám makra.

• Pokud jde o funkčnost, nevidím pro svoje běžnépoužívání zásadní rozdíly mezi OpenOffice.orga Microsoft Office. Hlavní nevýhodou MicrosoftOffice je samozřejmě pro domácí počítače cena,a výhodou OpenOffice.org je i poměrně výraz-ně úspornější ukládání souborů (oproti dří-vějším binárním souborům typu DOC, XLS, PPTatd.). Problém vzniká v  případě, kdy je na-příklad kvůli společné práci s někým, kdo pre-feruje Microsoft Office, jeho použití nutné.Střídání OpenOffice.org a Microsoft Office najednom dokumentu rozhodně nelze doporučit.

Klady+ systematický přístup+ přehledné uspořádání+ navigátor+ práce se styly+ precizní formátování+ spouštění programu se výrazně zrychlilo+ lze otevírat dokumenty chráněné heslem

Zápory– makra z Microsoft Excelu a z Microsoft Wordu

se nepřevádějí– u obrázků vkládaných přes schránku se někdy

nezachová stejná velikost– ve státní správě se v ČR téměř nepoužívá (ale to

není chyba OpenOffice.org)

Je podle vás literatura a  dokumentacek OpenOffice.org dostačující? Chybí vámněkterý typ dokumentace? Jaké zdroje po-užíváte?

Literaturu nepoužíváme, na většinu problémů sedaří najít řešení v nápovědě.

V začátcích OpenOffice.org jsem doporučoval mate-riál pro školení učitelů „Práce s textem v OpenOffice.org“od Pavla Roubala a měli jsme knihu od Pavla Satrapy„OpenOffice.org pro zelenáče“. Užitečné byly i někte-ré materiály zveřejňované na stránkáchhttp://www.software602.cz.

U používaných programů mám rád krátké přehle-dy funkcí. V roce 2004 jsme používali „Taháky“ od Ro-berta Vojty (akceptoval tehdy i  několik mýchdrobných připomínek) a pro OpenOffice.org verze 3nyní doporučuji „Karty rychlé nápovědy“ od IrenyŠafářové.

Bylibyste ochotnivěnovat finančníprostředkyna úpravu vlastnostíOpenOffice.org nebo navytvoření speciálního rozšíření?

Kromě již dříve zmiňovaných doplňků žádné zvlášt-ní vlastnosti nebo speciální rozšíření nepotřebujeme.

Časem možná budeme používat IBM LotusSymphony – až bude v roce 2011 vydána nová verze3 (zatím je k dispozici beta 4). Výhodou bude přizpů-sobené ovládání a  podobný vzhled jako má klientLotus Notes. V distribuční verzi má být podpora ma-ker ve Visual Basicu, která má uživatelům umožnit

běh zákaznických aplikací vytvořených pro MicrosoftOffice. Verze 1.3 vydaná v červnu 2009 byla založenáještě na staré verzi jádra, takže funkčně odpovídalaOpenOffice.org 1.1.5. V  nové verzi IBM LotusSymphony už bude ODF ve verzi 1.2, přidaná podpo-ra pro digitální podpisy, renderování grafických ob-jektů, bohatší API pro Javu a Lotus Scripty či instalerdoplňků pro Notes. Podporován je i formát .docx prokompatibilitu s novými dokumenty vytvořenými veWordu. Vzhledem k tomu, že Symphony je – podobnějako řada dalších řešení vycházejících z  OpenOffi-ce.org – bezplatná, má poměrně dobrou šanci sev konkurenci Microsoft Office uplatnit. Symphonymůže být díky značce IBM zárukou kvalitního pro-duktu a pokračujícího vývoje v budoucnu.

Uveďte prosím informace o vaší organizacia nezapomeňte také napsat své jméno a po-zici či funkci.

INTAX, spol. s  r. o., poskytuje služby v oblastiinformačních systémů a vyvíjí aplikační programovévybavení podle potřeb zákazníků.

INTAX, spol. s r. o.Zoubkova 3150 00 Praha 5www.intax.czIng. Karel Havlíček, ved. odd. ITkarel<tečka>havlicek<zavináč>intax<tečka>cz

Používáte ve firmě, škole či organizaci kancelářskýbalík OpenOffice.org? Stáhněte si dotazník PoužíváteOpenOffice.org?, vyplňte jej a  pošlete nám jej([email protected]). Budeme rádi, když se v rubri-ce Používají OpenOffice.org objeví další příspěvky.A k tomu potřebujeme vaši spolupráci. Děkujeme.

.

Page 42: openMagazin 11/2010

42

..

|

.

Proč používáte OpenOffice.org?Používáme Linux, podporujeme open source. OpenOf-

fice.org je volba číslo 1 – a umímnohem více, než ve sku-tečnostipotřebujeme. Bezproblémový software, export doPDF atd. Nenídůvod používat Microsoft Office. Vyhovuje.

Jacíuživatelé,nakolikapočítačícha kolik jich je?15 uživatelů (plus/mínus) přes celou firmu, kromě

výrobních dělníků, kteří nemají počítač, používají všich-ni (vedení, obchod, konstrukce, zásobování, výroba...).Všichni mají Fedoru Linux, v oddělení konstrukce sepoužívá AutoCAD, takže zde jsou stanice s Windows– a tedy i verze OpenOffice.org pro Windows... Instala-ce na desktopech v práci i doma, též na noteboocích.

Na jakých operačních systémech OpenOf-fice.org provozujete?

1. Fedora Linux (10, 12, 13)2. Windows XP

Popište typ dokumentů, které obvykle vy-tváříte nebo zpracováváte.

Obchodní korespondence, nabídky, jednoduchétabulky, passporty, atesty – veškerá obecná dokumenta-ce ve výrobní firmě.

Máte problémy při výměně dat, např. v pří-padě souborů Microsoft Office?

Vše, co přijde v Microsoft formátu, přečteme, rea-gujeme v PDF. Pokud je nutné zaslat zpět v DOC či

XLS, volíme starší formát Office 97 či XP. S kompatibi-litou nemáme problémy, vše co v obchodní / výrobnípraxi potřebujeme, pokryje Openoffice.org (používá-me Calc a Writer, občas Draw... Impress minimálně).

Zhodnoťte kvalitu práce s kancelářským ba-líkem OpenOffice.org. Uveďte důvody projeho doporučení jiným uživatelům, uveďtetaké nedostatky, které vám vadí.

Práce s OpenOffice.org je intuitivní, přehledná.Doporučil bych ho, protože jde o výborný poměr

cena/výkon, program je stabilní. Výborný PDF export.Téměř nic nám nevadí. Ano, je třeba silnější hardware,

ale v dnešní době to není problém, výkon počítačů prů-běžně zvyšujeme (vyplatí se, když zaměstnanci nečekají).

Klady+ Stabilita+ Funkčnost+ PDF export+ Kompatibilita

Zápory– Téměř nevidíme

Je podle vás literatura a  dokumentacek OpenOffice.org dostačující? Chybívám ně-který typ dokumentace? Jaké zdroje používáte?

Dokumentace není třeba, zaměstnanci zvládají.Máme interní šablony.

Typicky zaměstnanci pracují stylem copy+paste zestarších dokumentů do nových, poté úprava relevant-ních detailů. Ve finále export do PDF a odeslání mai-lem zákazníkovi.

Bylibyste ochotnivěnovat finančníprostředkyna úpravu vlastnostíOpenOffice.org nebo navytvoření speciálního rozšíření?

Ne, jsme malá firma. OpenOffice.org nám stačí ta-kový, jaký je. Jen žádné GUI veletoče jako Microsoft!!!

Uveďte prosím informace o vaší organizacia nezapomeňte také napsat své jméno a po-zici či funkci.

POMAR CZ s.r.o.Sokolovská 207, PrahaOldřich Chmel, jednatel, chmelo<zavináč>po-

mar<tečka>czwww.pomar.cz

Další sděleníObecně: Věříme v open source (majitel firmy je ex-

programátor a sys. integrátor – Linux, Apache, Sam-ba, NFS, Cyrus-IMAP, Sendmail, HylaFAX ... atd. – tovše ve firme běží).

OpenOffice.org otevřeně propagujeme přivhodných příležitostech i mezi obchodními partnery(nic nuceného, jen pokud to vyplyne ze situace a jek věci). Nejsme fanatici..

Používání kancelářského balíku OpenOffice.org je výhodné pro firmu POMAR CZ, s. r. o.redakce OpenOffice.cz

Firma POMAR CZ, s. r. o. vyrábí tlakové i beztlaké nádoby, nádrže, potrubí, výměníky, ohřívače a jiné svařované výrobky z ocelí pro průmyslové použití.Administrativní úkony jim spolehlivě zajišťuje OpenOffice.org. Cení si na něm jednoduchý převod do PDF, ale i to, že s kompatibilitou nemají problémya v obchodní nebo výrobní praxi pokryje všechny jejich potřeby.

http://www.openoffice.cz/pouzivaji­openoffice­org/pouzivani­kancelarskeho­baliku­openoffice­org­vyhodne­vyroba­firma

Page 43: openMagazin 11/2010

43

..

|

CAD a 3D modelováníRůzných 3D modelátorů a CADů existuje velmi mnoho, bohužel nabídka pro Li-

nux zase až tak bohatá není. Dnes představovaný program tuto díru v nabídce sicenezaplní, ale může být zajímavý pro některé speciálnější příklady použití. Je totižneinteraktivní. A protože jednou ze silných stránek UN*Xových systémů je automa-tizace a neinteraktivní provádění (shellové skripty apod.) a dost uživatelů jej právěproto používá, může je oslovit právě takovýto CAD program – OpenSCAD.

Tvorbu modelů je možné provádět více způsoby: buď sestavovat z geomet-rických primitiv (jak se česky řekne „constructive solid geometry“?), nebo je možnétvořit prostorové objekty vytažením z 2D útvarů („extrusion“). Ty 2D útvary mumohou být předloženy v podobě souboru ve formátu DXF, který dovede vytvořitskoro každý obyčejný CAD (pod Linuxem například QCAD).

S tou neinteraktivitou to není až tak úplně hrozné, protože výsledky své prá-ce dovede zobrazit v grafickém okně (používá Qt 4 a OpenGL). OpenSCAD uklá-dá do formátů STL a OFF.

Jinak program OpenSCAD je licencován pod GPL a je k dispozici také pro obanejběžnější proprietární operační systémy.

Identi.ca, Twitter a podobné asocialityPokud mikroblogování na Twitteru nebo otevřenější službě Identi.ca patří k ne-

odmyslitelným činnostem vašich dní a současně nepatříte mezi nadšené fanouš-ky barevných grafických programů, pak možná oceníte konzolový programQataki, který slouží jako klient výše uvedených služeb. Qataki je ve skutečnostishellovým skriptem, který využívá běžné UN*Xové a GNU programy (awk, grep,sed a dále WWW prohlížeče eLinks nebo Lynx). Jediným méně obvyklým progra-mem, který používá, je formátovač odstavců par (netuším, co má autor proti stan-dardnímu fmt).

Neinteraktivní CAD a klient pro TwitterJiří Brožovský

Dnes zkusíme být trochu originálnější a představíme si dva trochu méně obvyklé programy: neinteraktivní CAD a konzolového klienta pro Twitter.

http://www.penguin.cz/novinky­view.php?id=1264

Page 44: openMagazin 11/2010

44

..

|

.

Jedním z důležitých bodů rozhodování při přípravěprojektu (kterým může být pro naše účely i výuka nebotvorba výukových materiálů) je volba používanéhosoftwaru. Je třeba zohlednit účel softwaru, požadavkyna něj kladené a  jeho funkčnost, znalosti uživatelů,zajistit fungující týmovou spolupráci a vzít v úvahuplatformu softwaru, míru kompatibility programů(nebo více verzí jednoho programu) i  používanésouborové formáty. Důležitým kritériem je i  cena.Zatímco podnik může zvolit jednotné (a  třebai komerční) řešení, v prostředí školy se otevírá prostorpro diskuzi nad použitím otevřeného softwaru. Školy,resp. vyučující nebo ICT koordinátoři, by měli vzítv úvahu následující faktory :

• Cena a  licence. Školy si sice obvykle mohoupořídit levnější školní multilicence, nulová cenaje však nepřekonatelná. Nejen pro studenty jedůležitá i možnost pořídit si software legálněv několika kopiích současně.

• Kompatibilita. Komerční programy se nezřídkavyznačují nekompatibilitou verzí svých programů,je nutné pořizovat stále nové verze. U otevřenýchprogramů takové riziko nepozorujeme.

• Platforma. Jak studenti, tak učitelé mohoupoužívat velmi rozdílné operační systémy. Přestoje nutné, aby bylo možné výsledky týmové práce(např. studentské seminární práce, e-learningovémateriály) bez problémů sdílet. To se opět snázepodaří s otevřeným multiplatformním softwarem.

• Podpora souborových formátů. Lze předpokládat,že otevřený software bude používat standardnísouborové formáty, jejichž sdílení a zpracování jepro uživatele (organizačně) jednodušší. Komerčnísoftware obvykle využívá vlastní formát, kterýbývá v jiných aplikacích podporován jen částečněnebo vůbec.

• Účel. Při použití ve výuce je software častopoužíván pro ukázky, představení principů, proseznámení se s novou problematikou. Cílem neníprofesionální práce, využití všech detailníchmožností a  precizní ovládání konkrétní verzeprogramu. Pro výukové účely je otevřený softwareobvykle zcela postačující a má-li komerční softwaresvůj otevřený ekvivalent, je možné jej velmi dobřevyužít.

Výuka počítačové grafiky je velmi rozšířená a  namnoha typech škol bývá povinnou, nebo alespoňvolitelnou součástí výuky. Zároveň jsou graficképrogramy využívány tvůrci elektronických studijníchmateriálů, a to napříč všemi obory. Počítačová grafikamá proto své nezastupitelné místo a zbývá rozhodnutío volbě programů.

Ačkoli mnoho důvodů hovoří pro využitíotevřeného softwaru a  řadu otevřených programůvyužitelných ve výuce, které lze provozovat podoperačními systémy Linux i Windows, používá se i veškolním prostředí komerční software. Následující

tabulky nabízejí stručné srovnání několika parametrůpro vektorové a  pro rastrové programy. Výběrparametrů byl proveden s ohledem na předpokládanévyužití, tj. pro práci ve výuce a  pro přípravuvýukových materiálů. Proto je největší pozornostvěnována podporovaným souborovým formátům,díky nimž je umožněna spolupráce uživatelů i  narůzných platformách.

V  případě vektorových programů byly porov-návány otevřenéprogramy Inkscape (http://inkscape.org/),OpenOffice.org Draw (http://www.openoffice.cz/draw)a komerčníprogram CorelDRAW (http://apps.corel.com/int/cz/). Inkscape byl vybrán kvůli své oblibě nejenve výuce (program se stává jakýmsi výukovýmstandardem). Jeho značnou výhodou je používánístandardního formátu SVG. Program poskytujerozsáhlé možnosti, které lze vyjádřit v  řaděsouborových formátů.

Podstatně jednodušší, ale pro výuku využitelnoualternativou je program OpenOffice.org Draw. Jehovýhodou je integrace do kancelářského balíku a tedymožnost mít vždy přístup ke kreslicímu programu.Podpora různorodých formátů je v  tomto případěmenší.

Grafický software ve výuce a pro výukuPetra Talandová

Otevřený software v oblasti počítačové grafiky nachází využití i ve výuce, a to jak přímo při vyučování, tak i pro přípravu studijních materiálů. Zde se velmi dobřeuplatní animované prvky, které jsou vhodným doplňkem při přípravě e-learningových lekcí. Jednou z oblastí, kde lze tyto animace využít pro velmi názornévysvětlení problematiky, je programování, kde animace pomohou studentům lépe pochopit souvislosti. Článek představuje možnosti, které nabízí (nejen) otevřenýsoftware pro práci s grafikou a s animacemi (nejen) ve školním prostředí.

http://www.posterus.sk/?p=9262

Page 45: openMagazin 11/2010

45

..

|

.

Jako zástupce komerčních programů byl zvolenCorelDRAW. Aplikace vyniká propracovanýmimožnostmi ovládání a použití i cenou (jde o cenu zacelou novou sadu CorelDRAW Graphics Suite X5u prodejce svetsoftware.cz z října 2010). Komerční verzepak s sebou nese všechny nevýhody popsané v úvodu.

V případě rastrových programů byl porovnávánotevřený program GIMP (http://www.gimp.cz/)s  komerčním programem Corel Photopaint(http://apps.corel.com/int/cz/). GIMP je v rastrovégrafice, podobně jako Inkscape ve vektorové grafice,velmi oblíben nejen ve výuce, ale i pro jiné použití.Nabízí rozsáhlé možnosti a pro účely spolupráce jevybaven řadou vstupních a  výstupních formátů.Komerční alternativou je program Corel Photopaint,který je také součástí balíku programů.

Vhodnou dvojicí pro výuku počítačové grafikymůže být (a  v  mnoha případech je) právě sadaCorelDRAW Graphics Suite. Programy v ní obsaženénabízejí rozsáhlé možnosti využitelné na profesionálníúrovni a díky množství podporovaných souborovýchformátů by snad bylo možné očekávat snadnouspolupráci s jinými programy.

Otevřenou alternativou je kombinace Inkscape +GIMP. Tato „sada“ nabízí srovnatelné možnosti a takéumožňuje otevírat a  uchovávat data v  různýchformátech. To při týmové práci znamená větší flexibilitua  lepší možnosti spolupráce. Nezanedbatelnouvýhodou je ovšem i multiplatformnost a typ licence.Cena tohoto „balíku“ je nulová a při nákupu softwarutak lze ušetřit až několik tisíc korun.

Dalším rysem, který obě skupiny programůrozděluje, je uživatelské rozhraní a způsob ovládání.Zatímco programy společnosti Corel používají jedinéokno s  pracovní plochou a  panely nástrojů, GIMPa  Inkscape se vyznačují uspořádáním složenýmz pracovního okna a samostatně umístěných panelůnástrojů. Důležité však je, že spolupracující programyjsou si z  hlediska ovládání podobné a  nabízejídostatek možností pro výměnu dat. Z  uvedenéhovyplývá, že při rozhodování o  použití softwaru jemožné zvolit obě varianty, limitující v tomto případěvšak zřejmě budou finanční prostředky.

Nedílnou součástí moderní výuky jsoui elektronické studijní opory (e-opory), jejichž častýmiprvky jsou obrázky, schémata, animace a  video.Příkladem může být e-opora pro předměty zaměřenéna algoritmizaci nebo techniky programování. Prozačátečníky nebo mírně pokročilé jsou některé obratyobtížně představitelné. Animace v  tomto případěmohou opravdu pomoci – vizualizují průběhalgoritmu a  upozorňují na důležitá místa řešení.Vizualizace (a nejen u algoritmů) se při e-learninguvyužívá poměrně často. Velmi často je pro přípravuanimovaných materiálů použit program Flash, kterýse stal „de facto standardem“ pro použití animací nawebu.

Přesto existuje alternativní řešení a  pro tvorbuanimací lze použít i jiné programy, včetně otevřenéhosoftwaru. Kromě zmíněného Flashe lze docela dobřevyužít animace v  grafických programech, jako jeGIMP, Synfig (http://synfig.org/) nebo Blender(http://www.blender.org/), nebo dokoncev prezentačních programech (OpenOffice.org neboMicrosoft PowerPoint). Výhodou je i to, že učitelé jakotvůrci opor, si vystačí i s dosavadním používanýmprogramovým vybavením.

Následující ukázky zobrazují algoritmus provytváření zásobníku ve formě dynamické datové

Page 46: openMagazin 11/2010

46

..

|

.

struktury. V animaci je zobrazeno vložení několikaprvků do zásobníku, začíná se s  prázdnýmzásobníkem. V  některých ukázkách je animacedoplněna i  o  příkazy jazyka Pascal, které se přivytváření zásobníku využívají. Animace v programuGIMP jednoduchým způsobem zobrazuje načtení tříčísel a jejich vložení do zásobníku. Nevýhodou je zdezpůsob animace a nutnost „ručního“ vytvoření celéřady snímků, které tvoří animaci, postup je alepoměrně jednoduchý.

zasobnik_gimp.gifDalší animace v  našich ukázkách už využívají

jednotlivé komponenty, které v  průběhu animaceprocházejí transformacemi. Odpadá nutnostpřekreslovat jednotlivé snímky, postup tvorby jepoměrně intuitivní, vyžaduje ale poměrně hodněklikání. Následující ukázka byla vytvořena vezkušební verzi programu Flash. Výsledkem je

animace, kterou je možno sledovat po krocích, pokliknutí se objeví další krok algoritmu.

zasobnik_flash.swfV  programu OpenOffice.org Impress byla

vytvořena animace, která zobrazuje postup vložení tříčísel do zásobníku, tentokrát i s příslušnými příkazyjazyka Pascal. Druhý snímek prezentace zobrazujeodebrání prvku z vrcholu zásobníku, opět s příkazy.Tento způsob využívá možností animací, které nabízísamotný Impress v nabídce Vlastní animace. Tatážanimace byla vytvořena také v programu MicrosoftPowerPoint, oba výsledky můžete porovnat.

zasobnik_odp.odpzasobnik_ppt.pptPoslední ukázkou je o něco podrobněji provedené

vložení prvků – opět vytvořené ve Flashi, tentokrátjako souvislá animace.

seznam.swf

Článek se zabýval možnostmi využití programůpro práci s  počítačovou grafikou ve výuce i  připřípravě studijních materiálů. Ze zkušeností s výukouvyplývá, že přechod na otevřený software by byl jistěmožný, alespoň v základních kurzech zaměřených nagrafiku.

Prozatím se však využívá také komerční software,který splňuje i  náročné požadavky na vlastnostigrafických aplikací. Dalším aspektem je přípravastudijních materiálů a vysvětlujících příkladů, kterévyžadují nové vytvoření obrázků a animací. Zde sejeví jako vhodnější použití otevřených aplikací, kterénabízejí mnohé výhody a vytvoření stejně kvalitníchvýsledků. Vedení škol, učitelé nebo studenti se pakmohou rozhodnout, zda používat profesionální (alekomerční) software, nebo jeho otevřenou a  stejněkvalitní variantu.

Page 47: openMagazin 11/2010

47

..

|

.

Aplikace GnuCash (aktuálně ve verzi 2.2.9) patří mezi nejznámější programy, kte-ré slouží pro správu osobních financí, případně pro drobné živnostníky. Je k dis-pozici pro Windows, Linux, Mac OS, BSD či Solaris. Využívá licence GNU GPLa českého uživatele jistě potěší, je k dispozici také v našem mateřském jazyce.Aplikace je napsaná v C, jen některé funkce pro export jsou vytvořeny v Scheme.

Program se funkčně nachází na pomezí mezi účetnictvím a nástrojem na správuosobních financí. Jistě by někdo mohl namítnout (a zcela oprávněně), že by účet-ní program měl zvládat práci s českými zákony, automatizovat poplatky, vytvářetdaňová a další přiznání atp., což GnuCash u nás neumí. To je jistě pravda, ale nadruhou stranu je pravdou, že aplikace umožňuje generovat takové přehledy, kte-ré budou jako podklad pro samotnou tvorbu dokumentů sloužit velice dobře.

Na rozdíl od velké části svých konkurentů nabízí služby které mohou velicedobře posloužit nejen pro osobní finance, ale také pro drobné živnostníky – ať jižse jedná o možnost vést podvojné i jednoduché účetnictví nebo například nástrojpro práci se mzdami, zákazníky, faktury a další. Pokud tedy máte několik málo za-městnanců, je možné těchto nástrojů využít.

Mezi zajímavosti, které lze v úvodu zmínit, patří jistě i skutečnost, že aplikacemá ve spojených státech placenou podporu, což znamená, že pro tamní podnikáníje jednoduše a plně použitelná.

OvládáníOvládání je řešeno poněkud méně obvyklou formou, ale nutno říci, že nikoli

nepřehledně. Na rozdíl od konkurence (HomeBank, Grisbi) aplikace nehraje vše-mi barvami, ale nabízí decentní grafiku až trochu strohého úředního stylu. Přispuštění si můžete zobrazit tipy dne, což může být zvláště ze začátku poměrně uži-tečné. Následuje možný import dat z jiných aplikací. K dispozici je vícero voleb,z nichž nejdůležitější jsou asi QIF a OFX (ač je paleta podstatně bohatší). Importv porovnání s jinými projekty funguje poměrně solidně, ale ne bezchybně. Po-třebné zásahy do dat jsou spíše minimální a je nutné tuto funkci ocenit. GnuCashnabízí také možnost exportovat účty.

Aplikace pracuje s účty poněkud netradičně, neboť je řadí hierarchickým způ-sobem, což má běžnému uživateli usnadnit orientaci v celém účetnictví. Výhodné

Účetní software GnuCashMichal Černý

Ať jste drobný živnostník, nebo jen běžný zaměstnanec, hodí se mít finance pod kontrolou. A právě k tomu dnes slouží všemožné aplikace, mezi které patří iuniverzální program GnuCash. Ten si poradí s běžnými účty, akciemi, podvojným i jednoduchým účetnictvím a nabídne i podrobné finanční analýzy.

http://www.root.cz/clanky/ucetni­software­gnucash/

Page 48: openMagazin 11/2010

48

..

|

.

je to především tam, kde máte například u jedné banky více účtů, obchodujete s ak-ciemi a využíváte další finanční služby.

GnuCash podporuje práci s akciemi. Škodou je, že k dispozici není pražskáburza – ne že byste nemohli pak pracovat s akciemi, ale přijdete o možnost ne-chávat si aktualizovat kurz cenných papírů online, což je služba, která se zvláštěu komplikovanějších portfólií velmi hodí. Aplikace si podobně bravurním způso-bem poradí s cizími měnami. Poněkud nepochopitelně jsou v seznamu cizích měnstále uvedeny měny, jako je rakouský šilink, který dnes již nikdo nepoužívá.

Aplikace podporuje klávesové zkratky, má profesionálně propracované převo-dy v  rámci účtů. Naopak pro české banky není k  dispozici napojení na účetprostřednictvím on-line tunelu – program si umí zapamatovat také PIN, což po-važuji za poměrně nebezpečnou volbu. GnuCash nabízí řadu užitečný malýchdrobností, které uživatelům usnadní orientaci ve finančních tocích a celkově po-mohou lépe zpravovat své peníze. Jako příklad je možné uvést např. kalkulátor,který umí vypočítat cílovou částku při daných vkladech a úrocích, nebo jak dlouhobudete spořit do dané částky. Pokud mu ale zadáte čísla šikovně nesmyslně, na-bídne ještě nesmyslnější výsledek. Tedy chyby se vloudí i do tak kvalitního progra-mu, jako je tento. Dalším užitečným pomocníkem je finanční kniha, kterou lzepoměrně bohatě nastavovat.

Pro každého něcoPokud jste drobný živnostník, pak jistě oceníte to, že aplikace umožňuje vést

základní jednoduché a podvojné účetnictví, mzdy, elementární daňovou politiku

nebo například zpracovávat faktury. Stále poměrně hodně těchto podnikatelůpracuje především v tabulkovém procesoru a GnuCash by jejich práci dokázalpodstatně zjednodušit a zlepšit.

Zklamáni nebudou ani milovníci statistik a přehledů – od různých grafů pracu-jící s příjmy a výdaji, finančními toky, rozpočty atp. Bohaté jsou také možnosti pře-hledů v oblasti akciových trhů, přehled zákazníků i s finanční bilancí.

Popisovat všechny funkce tohoto programu by si jistě vyžádalo několikadílnýseriál, což není v našich možnostech. Aplikace GnuCash je zajímavým projektem,který umožňuje spravovat příjmy a  výdaje domácnostem, drobným firmámi jednotlivcům, v moderním panelovém provedení, stabilním vydání a velice bo-hatou nabídkou funkcí.

Přes všechny drobné nedostatky je zde zdarma dostupná aplikace, která je plněpoužitelná a nabízí i poměrně obsáhlou dokumentaci, která usnadní její užívání.Projekt má velké plány a  můžeme-li soudit z  jeho dosavadního vývoje, takéslibnou, i když značně svébytnou budoucnost.

Page 49: openMagazin 11/2010

49

..

|

.

Pokud vás zajímají předchozí ročníky, přečtěte si:• LinuxAlt 2008: sobota ve znamení novinek• LinuxAlt 2008: neděle s odbornými tématy• LinuxAlt 2009: sobota o bezpečnosti a novin-

kách v softwaru• LinuxAlt 2009: neděle nejen o chytrých krabičkách

Další postřehy naleznete na blogu Adama Štraucha:• LinuxAlt 2010: sobota• LinuxAlt 2010: neděle

Letošní LinuxAlt byl již pátým ročníkem a podle slovorganizátorů se v sobotu 6. listopadu na konferenci se-šel rekordní počet účastníků, který překonal tři stovky.První den se hovořilo o novinkách v chystaném RHEL6, o grafickém prostředí Xfce, ale také třeba o softwa-ru pro práci s datovými schránkami nejen v Linuxu.Společně se podíváme na to, co nejzajímavějšího za-znělo první den konference.

Radek Vokál: Red Hat Enterprise Linux 6,Fedora 14 a Red Hat Cloud

Red Hat Enterprise Linux je zřejmě nejpoužívanějšíkomerční linuxovou distribucí, která se vyvíjí také pří-mo v Brně. Verze pět je tu s námi už tři a půl rokua uživatelé nyní netrpělivě čekají na RHEL 6. Na RHE-Lu 6 jsme pracovali i tady v Brně poslední tři rokya  myslím, že je to povedené vydání, zahájil svoupřednášku Radek Vokál. Zároveň hned vysvětlil, žeopravdových novinek moc nebude. Pro mnohé z vásbude tahle prezentace nudná, protože neuvidíte nic,

co jste neviděli už dříve ve Fedoře. Distribuce Fedoraje využívána pro testování důležitých novinek před-tím, než se tyto dostanou do RHELu.

Dále se Vokál věnoval už přímo nové verzi Red Ha-tu. RHEL 6 se zaměřuje primárně na nasazení vevelkých datacentrech. Soustředili jsme se na výkona dobrou modifikovatelnost. V Brně se vývojáři zamě-řovali také na vylepšený power management. RHEL 6používá tickless jádro, což umožňuje snížit celkovýpříkon serveru. K dispozici je i sada nástrojů pro ladě-ní power managementu za běhu, se kterými je možnécelý systém optimalizovat. Laděním můžete získat párwattů k dobru, ale i pár wattů pro vás může být zají-mavých.

Z konkrétních novinek byla zmíněna podpora ar-chitektury Nehalem od Intelu, což umožňuje řešitproblémy s vadnými paměťmi a jejich výměnu za plné-ho provozu serveru. Funguje to tak, že systém poznáchybu, označí vadné bloky a  spustí proces znovu.RHEL 6 už také přešel na souborový systém ext4. Toodstraňuje především limity na velikost souborovéhosystému, počty souborů a podobně.

Kromě toho byla vylepšena či rozšířena řada funk-cí, které jste mohli najít už v  předchozí verzi:DNSSEC, IPv6, SELinux, Samba a další. Ať chceme ne-bo ne, musíme se systémy Microsoft Windows nějakspolupracovat, RHEL 6 vylepšuje kompatibilitus  Windows. Nově je možné pomocí nástroje Open-Change komunikovat s Microsoft Exchange a nováSamba 3.5 přináší podporu novinek z Windows 2008server.

Velká změna proběhla v  podpoře virtualizacev RHELu. Ze systému zmizel Xen, který byl plně na-hrazen jaderným KVM. Podle Radka Vokála užv ‚šestce‘ vůbec Xen není, ale k dispozici jsou nástroje,které umožňují migraci systému na KVM. Pro Xen by-

LinuxAlt 2010: Datové schránky v LinuxuPetr Krčmář

Letos se už popáté konala populární brněnská konference LinuxAlt. Jako obvykle se jednalo o příjemné dva dny strávené v přednáškových sálech, kde hlavnímspolečným tématem byl svobodný software, linuxové distribuce a vše, co s tím alespoň okrajově souvisí. Kdy vyjde nový RHEL? Jak na datové schránky v Linuxu?

http://www.root.cz/clanky/linuxalt­2010­datove­schranky­v­linuxu/

Page 50: openMagazin 11/2010

50

..

|

.

la potřeba speciálního jádra pro hypervizor a jiná prohostitelské systémy. KVM je proti tomu součástí stan-dardního jádra a je jedno, jestli jedno jádro používátejako hosta nebo hypervizor. Pro nás je to jednoduššía udržovatelnější.

Radek Vokál prozradil také datum vydání RHELu6, které je naplánováno na 10. listopadu letošníhoroku. Pro nás vývojáře už je to nějakou dobu uzavřenýprojekt, protože ‚šestka‘ už je hotová. Připravují se jenmarketingové aktivity, ale samotný systém je připra-vený. Nová verze bude podporovaná až deset let odvydání. Základní podpora bude k dispozici jako ob-vykle sedm let a zákazníci si poté budou moci připla-tit za další tři roky rozšířené podpory. Zjednodušeněto znamená, že pokud nám zaplatíte, budeme vám na-bízet podporu další tři roky.

Miroslav Hrončok: Xfce – jen třetído počtu?Miroslav Hrončok se věnoval desktopovému

prostředí Xfce, které je postavené na knihovně GTK,stejně jako třeba GNOME, ale je menší a spotřebováváméně systémových prostředků. Často slýchávám, žeXfce je prostředí pro starší počítače. Není to pravda,nikdo nevytváří desktop přímo pro starší počítače. Xf-ce se jen snaží být výkonné a moderní zároveň.

Velkou výhodou Xfce je modularita, takže je možnéjeho části kombinovat v jiných prostředích. Zatímco přiinstalaci jednoho programu z GNOME, vám bude chtítsystém stáhnout stovky megabajtů dalších balíků, v pří-padě instalací součástí Xfce se s takovým problémemnesetkáte. Bez problémů tak uživatel může do svéhostandardního prostředí doinstalovat jen některé částiz Xfce a využívat je mezi jinými programy.

Podle Hrončoka není Xfce prostředí primárně ur-čené pro starší stroje, naopak má některé velmimoderní funkce. Xfce bylo například první linuxovédesktopové prostředí, které využívalo akceleracia kompozitní efekty jako reálnou průhlednost.

Hrončok se zabýval také nejzajímavějšími aplika-cemi, které přicházejí obvykle s  Xfce. Zmínil seo mocném správci souborů Thunar a prohlížeči Mido-ri. Midori není původní součástí Xfce, ale protože kaž-dé velké prostředí má svůj prohlížeč, má prohlížeči Xfce. Podle Hrončoka ale jsou takové prohlížeče tro-chu zbytečné, protože uživatele vlastně nezajímají.KDE má Konqueror, GNOME má Epiphany a Xfce máMidori. Stejně si ale uživatelé budou používat Mozil-la Firefox, Operu nebo Chrome.

Miroslav Hrončok se zmínil také o konkrétních dis-tribucích, ve kterých je možné Xfce najít. Jako prvníbylo zmíněno Xubuntu. Výhodou je, že řada vývojářů

Xfce se podílí také přímo na vývoji Xubuntu. Další va-riantou je Linux Mint, který má k dispozici také verzis Xfce. Bohužel tyto distribuce jsou až příliš závislé naGNOME a využívají jeho balíčky, přestože existují al-ternativy, které jej nevyžadují.

V současné době je ve vývoji Xfce verze 4.8, kteráby mohla být k dispozici už začátkem roku. Podlezkušeností s předchozími verzemi to bude ale asi ažv červnu. Jednou z největších novinek bude podporavzdálených úložišť v Thunaru, která je už teď k dispo-zici ve vývojové verzi. Stále to ale zůstane maléa lehké, uzavřel Hrončok.

Matej Dioszegi, Bedřich Košata: Datovéschránky na Linuxu

Organizace CZ.NIC vytváří vlastní svobodné ře-šení pro práci s datovými schránkami. Primárně sevývoj zabývá linuxovou verzí, ale software dsgui jemožné používat také na Mac OS X, BSD a Windows.Bedřich Košata na začátku přednášky zmínil, že nej-větším problémem webového rozhraní datovýchschránek je 602 XML Filler, bez kterého se k obsahunedostanete. Pokud Filler nemáte, objeví se vám jenhláška ‚čekejte‘, která tam bude viset velmi dlouho.

CZ.NIC proto připravuje vlastní aplikaci, která vů-bec webové rozhraní nevyužívá a je napsaná v Pytho-nu pomocí knihovny GTK. Ke komunikaci využíváSOAP rozhraní posílané skrze HTTPS. Aplikace jednes plnohodnotnou náhradou za webové rozhranídatových schránek i  za 602 XML Filler. Aplikaceumožňuje provádět všechny běžné operace, jako jeodesílání zpráv, přijímání, ověřování, archivacia podobně.

V současné době považujeme aplikaci za komplet-ní, ale průběžně doimplementováváme drobné funk-ce, pokud se ozvou uživatelé s nějakým požadavkem.Košata na konci své přednášky upozornil také nachystanou aplikaci pro iPhone, která by měla být co

Page 51: openMagazin 11/2010

51

..

|

.

nevidět k dispozici uživatelům. Aplikace bude umětzprávy jen číst, ale i tak by se mělo jednat o příjem-ného pomocníka.

V přednášce pokračoval Matej Dioszegi, který sevěnoval formátu ZFO, ve kterém jsou často vytvářenyformuláře státní správy. Jedná se vlastně o zazipovanéXML soubory doplněné o elektronický podpis a dalšímeta informace. Bohužel ZFO formuláře je možné vy-plňovat jen pomocí zmíněného 602 XML Filleru, pro-to se CZ.NIC rozhodl vytvořit vlastní open-sourcealternativu, která by jej měla být schopna plně nahra-dit. Tato aplikace se jmenuje ZFO Editor a je opět na-psaná pomocí Pythonu a GTK.

V současné době je program plně funkční, snaží-me se zajistit pokud možno stoprocentní kompatibili-tu s původním programem od 602. Program má plněfunkční grafické rozhraní, ve kterém je možné pohod-lně formuláře editovat a prohlížet. Naopak zatím ne-funguje například ověřování elektronických podpisů.Také narážíme na to, že všechna rozšíření formulářůXpath nejsou ze strany 602 dobře dokumentovaná.Dalším problémem je rozdílná kvalita jednotlivých for-mulářů, která závisí na tom, od koho formulář pocházía v případě nestandardní podoby formulářů je pakproblém s takovým souborem korektně pracovat. Na-razili jsme dokonce i na to, že formulář byl uložen ja-ko velký obrázek pozadí.

Martin Kudlej: Condor – kradneme ko-legom vypočtový výkon

Jedna z posledních přednášek sobotního dne se za-bývala aplikací Condor, jejímž úkolem je řídit velkéclustery, které pracují na zpracování rozsáhlých mate-matických úloh. Projekt se vyvíjí už od roku 1988 a vý-vojem se dnes zabývá také Red Hat. Všechny změnyjdou ale postupně do upstreamu čili ať používáte našiverzi nebo upstreamovou, používáte stále stejný Con-dor, zmínil Martin Kudlej.

Condor je velmi dobře škálovatelný a dokáže ob-sluhovat skutečně ohromné farmy počítačů. Určitě jemožné jít přes sto tisíc počítačů, ale nic podobnéhojsem nikdy netestoval, protože pochopitelně nemámpřístup k tolika strojům. Podle Kudleje by ale měl díkydobře navržené architektuře skutečně na takovéto sítisprávně fungovat.

Možností využití je celá řada, software vznikl pů-vodně na univerzitní půdě a Martin Kudlej zmínil ta-ké jeden ze způsobů využití: Kdyby v  jednomvědeckém ústavu pracovaly dvě skupiny – fyzikůa chemiků – mohou společně sdílet výkon svých počí-tačů a vzájemně si pomáhat. Condor je možné dokon-

ce používat v heterogenním prostředí a provozovat jejnajednou nad různými architekturami nebo platfor-mami.

Platforma Condor je k dispozici pro Linux, AIX,Mac OS X, Solaris a Microsoft Windows. Kudlej serozhovořil i o tom, jak konkrétně do projektu přispí-vá Red Hat. Red Hat přidává například podporu proúlohy počítané na cloudu od Amazonu. Další vy-lepšení se týká snížení času potřebného na samotnýmanagement celého clusteru. Dříve se u krátkých úlohstávalo, že samotná správa clusteru zabrala několikrátvíce času než výpočet samotný.

Foto: Tomáš Bžatek

Page 52: openMagazin 11/2010

52

..

|

.

Pokud vás zajímají předchozí ročníky, přečtěte si:• LinuxAlt 2008: sobota ve znamení novinek• LinuxAlt 2008: neděle s odbornými tématy• LinuxAlt 2009: sobota o bezpečnosti a novin-

kách v softwaru• LinuxAlt 2009: neděle nejen o chytrých krabičkách• LinuxAlt 2010: datové schránky v Linuxu

Jaroslav Vorlíček: Suricata IDS/IPSJaroslav Vorlíček se na své přednášce zabýval sys-

témem Suricata, který dokáže monitorovat počítačovousíť a oznamovat potenciální hrozby a bezpečnostní in-cidenty. Pokud máte v síti několik málo počítačů, jsteschopni ji uhlídat, ale v případě desítek tisíc počítačůuž ztratíte přehled. Pro hlídání takto velkých sítí je po-třeba nasadit IDS systém, který dokáže samostatně hlí-dat provoz na síti a  informovat administrátorao  jakýchkoliv problémech. IDS systémy dokáží po-rovnávat provoz podle předem dané databáze proble-

matických signatur nebo je možné nechat jejautomaticky učit. Necháte třeba týden IDS sledovat stan-dardní provoz a on vás později upozorňuje na jakéko-liv odchylky od běžného stavu, vysvětlil Vorlíček.

IDS systémy jsou určeny ale jen pro detekci průni-ků, šikovnější variantou jsou IPS, které dokáží naproblémy přímo reagovat. Podezřelou aktivitu je pakmožné přímo zablokovat. IDS systémy je ale možnéi zneužívat, Vorlíček zmínil některé časté požadavky,které má vedení firem na své administrátory – na-příklad zneužití IDS ke sledování uživatelů. Měli bys-te takový požadavek odmítnout. Jste placeni zaochranu sítě, ne za špehování lidí.

Jaroslav Vorlíček dále hovořil o IDS systému Suri-cata, což je velmi mladý projekt, který už dosáhl vy-soké kvality. Vytváří jej především nadšenci, projektmá samozřejmě nějaké peníze, ale většina věcí je od-vedena zdarma. Kromě jiného může kód projektu Su-ricata fungovat jako zajímavý zdroj inspirace provývojáře, protože podle Vorlíčka využívá mnohomoderních postupů.

Suricata má řadu zajímavých vlastností: umí IPv6,automatickou detekci protokolů, statistickou detekcianomálií nebo třeba podporu více jader na monitorova-cím serveru. Vývojáři se rozhodli udělat Suricatu více-vláknově, protože to umožňuje sledovat mnohem většítoky dat. Stejně tak je tento software schopen využítnapříklad akceleraci grafické karty k  dalšímu zvy-šování výkonu.

Pavel Tišnovský: Novinky v JDK7Pavel Tišnovský, kterého jistě znáte jako autora

mnoha článků na Root.cz, hovořil o novinkách, kterénás čekají v OpenJDK 7. Zatím ale není bohužel jasné,kdy se nové verze dočkáme. Nevíme, kdy vyjde JavaSE 7, ale doufáme, že se to stane už příští rok. Za velkézměny ve vývoji JDK 7 může samozřejmě koupěspolečnosti Sun firmou Oracle. Pravděpodobně se navývoji Javy teď i hodně šetří, posteskl si Tišnovský.

Do nové verze by se měla dostat řada důležitých změn.Návrhůna vylepšení JDK bylo asidvě stě, ne všechny alebudou realizovány. Existují ale interní limity, kterénechtějívývojářipřekračovat. Sun totiždříve stanovil hranice, kte-rénechce přivývojiporušit. Jde například o jakékoliv vý-razné změny v jazyce nebo jinébouřlivéúpravy, kterébymohly platformu poškodit. Hlavním heslem vývoje Javytak například je, že čitelnost kódu je vždy důležitějšínež je-ho snadný čiúsporný zápis. Tomu je taképřizpůsobováni seznam změn, které se chystajípro novou verzi.

Původně existovaly dva plány na vývoj další verzeJDK. Plán „A“ předpokládal vydání sedmé verze ažv roce 2012, ale už by se v ní objevily všechny pod-statné změny. Druhý plán „B“ počítal s vydáním užv roce 2011, ale zavedeny by byly jen některé změny.Další novinky se měly přesunout do budoucího JDK8, vysvětlil Pavel Tišnovský. Nakonec zvítězil druhýjmenovaný plán dle hesla je lepší vydat alespoň něcov roce 2011 než nic. JDK 8 by ale měl přinést dalšínovinky už přibližně rok po vydání JDK 7.

Nyní už se jasněji rýsují vlastnosti, kterých se do-čkáme pravděpodobně v příštím roce v sedmičce. Če-

LinuxAlt 2010: Co přinese Java 7 a nové Ubuntu?Petr Krčmář

Letos se už popáté konala populární konference LinuxAlt. Pojďme se společně podívat na to, co zajímavého zaznělo během druhého konferenčního dne. Opět seobjevila řada zajímavých témat a my vybíráme některá z nich. Jak se bránit proti síťovým útokům? Co se chystá v Javě 7 a 8 a jaké změny nás čekají v Ubuntu?

http://www.root.cz/clanky/linuxalt­2010­co­prinese­java­7­a­nove­ubuntu/

Page 53: openMagazin 11/2010

53

..

|

.

ká nás podpora dynamicky typovaných jazyků, změ-ny v syntaxi jazyka a další. Postupně byly přidányi další vlastnosti, které v původním plánu nebyly –TLS 1.2, Unicode 6.0 a podobně. Naopak odložen bylprojekt Lambda, který by měl způsobit velké změnyv syntaxi, a také podpora anotací pro parametry me-tod. Pavel Tišnovský zmínil také přidání podporu XRendering Extension, především pak rozšíření opera-cí s obrazy o alfa kanál. Výhodou je, že je možné vyu-žít grafickou akceleraci, takže se nám práce s grafikouvýrazně urychlí. Změna je prý pozorovatelná pře-devším u aplikací určených pro desktop.

Pavel Tišnovský se věnoval také projektu Coin.Ten by měl usnadnit programátorovi život a zjedno-dušit mu některé běžné operace. Se zavedením novýchúprav je tak možné jednoduše vytvářet například bi-nární konstanty, využít podtržítka pro lepší čitelnostnumerických konstant a  bylo také vylepšeno zpra-cování výjimek. Důležité je, že se žádná z těchto změnnetýká výsledného bytekódu, který je pak možné nor-málně zpracovat i ve starším JDK. Coin také zavedeněkteré důležité syntaktické změny, na které vývojářičekali několik let.

Vojtěch Trefný: Ubuntu 10.10 MaverickMeerkat

Vojtěch Trefný se jako obvykle ve své přednášcevěnoval novinkám představeným v Ubuntu 10.10, aletaké těm chystaným do Ubuntu 11.04. Mark Shutt-leworth minulý týden oznámil, že Unity bude i sou-částí desktopové verze Ubuntu, připomněl na začátkupřednášky. Uživatelé si často myslí, že Unity na-hrazuje doposud používané prostředí GNOME, alepodle Trefného jde spíš o rozšíření GNOME. Uživatelbude sice nově interagovat s Unity, ale pod povrchembude stále GNOME. Je to velmi podobné tomu, kdyžsi někteří uživatelé třeba v GNOME vymění GNOMEPanel za Avant Window Navigator.

Unity při práci s počítačem mění mnoho věcí, cožse samozřejmě nelíbí řadě konzervativních uživatelů.Kromě jiného se například, podobně jako na Mac OSX, menu aplikace přenáší do horního panelu a mění sepodle toho, jakou aplikaci máte otevřenou. V tuto chví-li je možné si desktopové Unity vyzkoušet, ale ještě senejedná o dokončený projekt. Přesun menu do pane-lu zatím nefunguje v OpenOffice.org a programechnapsaných v Javě a Monu. V Ubuntu 11.04 by už toale mělo být v pořádku.

Verze Unity pro desktop nebude shodná s tím, co teďpoužíváUbuntu Netbook Edition. Pravděpodobně bude

„velká verze“ umět víc než ta, která je vyloženě určena pro

malé netbooky. V současné době jsou ještě problémy s vý-konem. To by se do vydánímělo ale také ještě změnit. Při-spět by k tomu měl i kompletně akcelerovaný desktop,i když i bez něj se systém v nouzi dokáže obejít. Pokudnebudete mít přístup k akceleraci grafickou kartou, na-startuje vám standardníGNOME s GNOME Panelem.

Novým derivátem Ubuntu je Lubuntu, o kterémjsme na Rootu už také psali. Jedná se o poměrně mla-dou a neoficiální verzi vyvíjenou mimo Canonical, aleto se snad brzy změní. Pracuje se na tom, aby seLubuntu stalo oficiální součástí projektu.

Vojtěch Trefný se samozřejmě věnoval i chystanémuUbuntu 11.04 Natty Narwhal, které by mělo vyjít 28.dubna 2011. Přibudou nové funkce do centra softwaru,standardním vzhledem se stane Unity a součástí vydáníbude mediální přehrávač Banshee. Opět tedy přibudedalší Mono aplikace a lidé se mohou začít zase hádat.Trefný upozornil také na web brainstorm.ubuntu.com,kde je možné vyjádřit se k  různým návrhům, pří-padně vložit nějaký vlastní nápad.

Foto: Tomáš Bžatek

Page 54: openMagazin 11/2010

Podpořte nás finančním daremObracíme se na vás s prosbou: Podpořte naše aktivi-

ty finančně. Peníze jsou univerzální pomoc a my je ta-ké potřebujeme. Vítáme podporu v  jakékoliv výši,protože nám umožňuje realizovat některý z našich cílů.Dary přijímáme na následujícím transparentním účtu:

• 2100055120/2010 (FIO) – online náhled na účetUvádíme aktuální seznam činností, které financu-

jeme z darů a zisku. Pokud vás zajímají další informa-ce, neváhejte se nás zeptat.

• odměna za redakční práce – příprava openMa-gazinu

• odměna za korektury – články na našich webech• honoráře autorům za články na našich webech• odměny za grafické práceAktivity obecně prospěšné společnosti směřují

k naplňování cílů hlavní činnosti, nikoliv k vytvářenízisku. Pokud bude (např. prostřednictvím doplňko-vých činností) vytvořen zisk, ze zákona musí být po-užit ve prospěch plnění hlavních činností. Dary tedypoužijeme výhradně na financování našich hlavníchaktivit. Doporučujeme vám k  přečtení dokumentZakládací listina společnosti (PDF; 1,8 MB).

Rádi vám vystavíme doklad o  poskytnutí daru,kontaktujte nás, prosím. Každý dárce bude uvedenna stránce Pomáhají nám.

Začněte odebírat newsletter – informacez Liberixu

Liberix, o.p.s., připravil pro své partnery, spolupra-covníky, fanoušky a další zájemce nový informačníservis. Přihlaste se k odběru newsletteru a nechte sipravidelně zasílat informace o  dění ve společnosti,jejich úspěších, plánech či potřebách. Newsletter budetaké informovat o nových vydáních elektronickéhoopenMagazinu.

Jak se přihlásitRegistrovat se můžete na stránce http://newslet-

ter.liberix.cz/register.php. V současné době obsahujenewsletter následující skupiny:

• Dění v Liberixu – každé druhé úterý, počátek1.12.2009

• openMagazin – jakmile bude dostupné novévydání

Každá z nich bude příjemcem jiných informací, po-kud máte zájem dostávat maximum, vyberte všechnyskupiny (stiskněte klávesu Ctrl a klikněte na skupinymyší). Po vyplnění formuláře vám přijde potvrzovacíe-mail, klepněte prosím na odkaz, který je v  němuvedený – jinak nebude vaše přihlášení funkční.

Jak se odhlásitV každém e-mailu bude odkaz na odhlášení. Od-

hlášení je celkové, tedy ze všech skupin.

Jak změnit skupinyPokud chcete přidat nebo ubrat tematickou skupi-

nu, napište nám prosím na adresu [email protected], a toz adresy, která je přihlášená pro příjem newsletteru.Skupiny vám nastavíme podle vašeho přání.

Napište nám, prosím, jak bychom měli službu vy-lepšit, o jaké informace máte zájem, v jakém formátubychom měli newsletter zasílat apod. Děkujeme!

Podpořte Liberix a jeho konkrétní aktivityLiberix, o.p.s. aktivně prosazuje volně šiřitelný software, organizuje vzdělávací akce, spravuje obsah webových portálů, vydává tento elektronický časopis, překládásoftware a zapojuje se do mnoha různých aktivit. Mnohé činnosti vykonávají dobrovolníci, některé činnosti je ale vhodné zaplatit, protože také v neziskovémsektoru jsou finance důležitým motivačním prostředkem. Hledáme proto dárce a mecenáše.

http://www.liberix.cz

54

...

|

Podpořte Liberix a jeho konkrétní aktivity

Page 55: openMagazin 11/2010

 

Internetové jazykové kurzypro nevidomé žáky

Řešitel projektu

Partner projektu

Základní škola prof. V. Vejdovskéhonáměstí Přemysla Otakara 777784 01 Litovel

Informace o projektu najdete na adrese ec3.liberix.cz

Cílem projektu je modernizovat výuku cizích jazyků pro zrakověpostižené vytvořením nových jazykových modulů. Děti se zra-kovým hendikepem se tak mohou lépe učit vybrané jazyky: ang-ličtinu, němčinu, španělštinu a italštinu.

V současnosti jsou výukové texty všech modulů k dispoziciv cizích jazycích a češtině. Textové informace i zvukové nahrávkyjsou vkládány do výukového systému. Probíhá optimální nasta-vení softwaru a připravuje se metodika pro používání celého sys-tému. Další fáze projektu je zaměřena na testování a školenílektorů.