83
Podílejí se Co se děje ve světě Linuxu a open source Agros2D – aplikace pro řešení fyzikálních polí Amarok 2.3 (Clear Light) Dingoo A320: Nejen herní orgie (za $85) Elektronický inkoust, Amazon Kindle a Linux Menu pro KDE4 Bude HTML 5 světlou budoucností videa na webu? FatRat – univerzální stahovač z Česka GNOME 2.30 – Poslední zastávka na cestě ke GNOME 3 Z Linuxu mobilný domov na USB kľúči FlightGear – Vzneste se do oblak Můj software v Mandriva Linuxu 4 – Irena Šafářová Novinky ze světa aplikací Mozilla Hackable: 1 rev5 – Chuck Firma Burgnet používá OpenOffice.org Impress pro pokročilé: export do PDF Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka používá OpenOffice.org a mají ho skoro na všech počítačích OpenOffice.org používá společnost PURTEX, s. r. o. OpenOffice.org 3.2 a jeho nové vlastnosti Ben NanoNote na druhý pohled Možnosti nasadenia otvoreného softvéru na školách Firefox 4.0: ve stopách konkurence i s vlastními nápady Ubuntu Tweak má to, co v Ubuntu chybí Kdy se firmě vyplatí přejít na open source? Liberix v komisi odborné soutěže VIP – Vyvíjej, Inovuj, Programuj Podpořte liberix a jeho konkrétní aktivity openMagazin je jedinečný elektronický časopis, který vám každý měsíc přináší to nejlepší, co vyšlo na portálech zaměřených na volně šiřitelný software. Můžete se těšit na návody, recenze, novinky, tipy a triky, které si můžete přečíst na svém netbooku nebo jiném přenosném zařízení. Doufáme, že vás obsah zaujme a také vás prosíme, abyste PDF soubor šířili, kam to jen jde. Kopírujte nás, posílejte, sdílejte. A napište nám, jak se vám magazín líbí. Neodmítáme ani dary či možnou obchodní spolupráci. Děkujeme za přízeň. redakce openMagazinu [email protected] 2 3 6 11 14 18 23 26 28 31 36 38 42 45 47 53 55 58 59 60 63 65 70 72 76 80 81

openMagazin 3/2010

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Magazin o svobodném softwaru a open source

Citation preview

Podílejí seCo se děje ve světě Linuxu a open sourceAgros2D – aplikace pro řešení fyzikálních políAmarok 2.3 (Clear Light)Dingoo A320: Nejen herní orgie (za $85)Elektronický inkoust, Amazon Kindle a LinuxMenu pro KDE4Bude HTML 5 světlou budoucností videa na webu?FatRat – univerzální stahovač z ČeskaGNOME 2.30 – Poslední zastávka na cestě ke GNOME 3Z Linuxu mobilný domov na USB kľúčiFlightGear – Vzneste se do oblakMůj software v Mandriva Linuxu 4 – Irena ŠafářováNovinky ze světa aplikací MozillaHackable: 1 rev5 – ChuckFirma Burgnet používá OpenOffice.orgImpress pro pokročilé: export do PDFKonzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka používá OpenOffice.orga mají ho skoro na všech počítačíchOpenOffice.org používá společnost PURTEX, s. r. o.OpenOffice.org 3.2 a jeho nové vlastnostiBen NanoNote na druhý pohledMožnosti nasadenia otvoreného softvéru na školáchFirefox 4.0: ve stopách konkurence i s vlastními nápadyUbuntu Tweak má to, co v Ubuntu chybíKdy se firmě vyplatí přejít na open source?Liberix v komisi odborné soutěže VIP – Vyvíjej, Inovuj, ProgramujPodpořte liberix a jeho konkrétní aktivity

openMagazin je jedinečný elektronický časopis, který vám každý měsíc přináší to nejlepší,co vyšlo na portálech zaměřených na volně šiřitelný software. Můžete se těšit na návody,recenze, novinky, tipy a triky, které si můžete přečíst na svém netbooku nebo jinémpřenosném zařízení. Doufáme, že vás obsah zaujme a také vás prosíme, abyste PDFsoubor šířili, kam to jen jde. Kopírujte nás, posílejte, sdílejte. A napište nám, jak se vámmagazín líbí. Neodmítáme ani dary či možnou obchodní spolupráci. Děkujeme za přízeň.

redakce [email protected]

SOUTKQE PRO MLADBPROGRAMATORY

3

www.openmagazin.cz

236

111418232628313638424547535558

596063657072768081

březen 2010

� kopírujte � sdílejte � posílejte � vystavujte � publikujte � tiskněte � duplikujte �

vyhlaOuje uR tNetF roJnFk

vFce informacF >>>

Qil inskD univerzita

1 .–4. jH l 201 0

vFce informacF >>>

OtvorenI softvEr vo vzdelDvanF,

vIskume a v IT rieOeniach 201 0

4th ConTeXt MeetingSeptember 1 3–1 8, 201 0

Brejlov (Prague)Czech Republic

vFce >>>

2

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

Produkuje:

Přispívají:

Šéfredaktor: Vlastimil Ott – OpenOffice.org

Odpovědná redaktorka: Irena Šafářová –– OpenOffice.org

Sazba: Michal Hlavatý – Scribus

Návrh loga: Martin Kopta – Inkscape

Licence: Creative Commons Attribution-Non-commercial-No Derivative Works 3.0 Unpor-ted, což znamená, že jej smíte šířit, ale nesmíteměnit ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

Autoři: Jiří Eischmann, Pavel Karban, DavidKolibáč, Robert Krátký, Jiří Macich ml., PetrŠafařík, Juraj Šípoš, Irena Šafářová, PavelBaksy, redakce OpenOffice.cz, Michal Polák,Miloš Šrámek, Adam Štrauch, Petr Krčmář.

ISSN 1804-1426

o  magazínu

za podpory

podílejí se http://www.openmagazin.cz/podileji­se/

3

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

Bývalý CEO Sunu: Bill Gates chtěl peníze zaOpenOffice.org

Jonathan I. Schwartz, bývalý výkonný ředitelspolečnosti Sun Microsystems, se na svém blogu WhatI  couldn't say... (Co jsem nemohl říct...) rozpovídalo  praktikách, se kterými se setkal během svého šé-fování softwarovému gigantu, který byl nedávnoodkoupen společností Oracle.

V příspěvku Good Artists Copy, Great Artists Steal(Dobří umělci kopírují, velcí umělci kradou) se roze-psal o tom, jak se Bill Gates a Steve Ballmer vydali naschůzku se zástupci Sunu, na které se dožadovali, abySun platil za každou staženou kopii OpenOffice.org.Podle nich totiž porušoval celou řadu patentů Micro-softu a ten má tak nárok na licenční poplatky. Zástup-ci Sunu však byli na tento útok připraveni a  BilluGatesovi odvětili, že jejich technologie. NET porušujecelou řadu patentů Javy a zajímalo by je tedy, kolik bu-de Microsoft platit Sunu na každou prodanou kopiiWindows. Tím schůzka de facto skončila.

Stejnou zkušenost má i se Stevem Jobsem z Apple,který Jonathanu Schwartzovi poslal e-mail poté, co Sunzveřejnil projet unixového desktopu Looking Glass.V e-mailu stálo, že tento projekt obsahuje velké množ-ství intelektuálního vlastnictví společnosti Applea pokud jej Sun někdy zkomercializuje, Apple ho za-žaluje. Jonathan Schwartz mu odpověděl, že se zrovnadíval na jeho prezentaci na Keynote, která mu velmi při-pomínala Concurrence od Sunu, jestlipak k ní má taképráva. Steve Jobs na e-mail neodpověděl a projekt Lo-

oking Glass byl nakonec ukončen, takže se ani neu-kázalo, nakolik byla tato hrozba míněna vážně.

Novell odmítá převzetí investičním fondemMinule jsem psal o tom, že kolem Novellu začínají

kroužit kupci. Spekuluje se o softwarových gigantechHP, SAP a IBM. Někteří analytici tvrdí, že zájem by měli Microsoft. Ten si ale asi musí nechat zajít chuť, protožeby tento nákup s největší pravděpodobností nezískalposvěcení amerických antimonopolních orgánů.S konkrétní nabídkou ale přišel investiční fond ElliottAssociates, který již vlastní 8,5 % akcií Novellu.

Za jednu akcii nabídl 5,75 dolarů, čímž ocenil celouspolečnost na dvěmiliardy dolarů. Představenstvo Novelluvšak oznámilo, že nabízenou cenu nepovažuje za odpoví-dající a odmítá ji. Místo toho se pokusí zatraktivnit akcie in-vestorům jiným způsobem. Mezi zvažovanýmimožnostmijsou zpětný odkup akcií, který zvýší jejich cenu, nebo vý-plata dividend. Elliott Associates může zkusit nepřátelsképřevzetí, ale to je málo pravděpodobné. Někteří analytici simyslí, že by siměl Novell najít strategického partnera z ob-lasti IT, který by mu pomohl z negativního vývoje tržeb. Tytotižklesají již šesté čtvrtletív řadě. Linuxovýbyznys siceroste, ale tak moc, aby mohl nahradit výpadek za upadají-cí síťovéprodukty Novellu.

Web Scribus.cz v novém, obsah zachovánLiberix, o.p.s. oznamuje spuštění nové verze webu

Scribus.cz. Děkujeme panu Michalu Janíkovi za ocho-tu, se kterou nám vyšel vstříc a poskytl všechny infor-

mace a prostředky, abychom mohli stránky převzít.Doufáme, že nový česko-slovenský portál o Scribusubrzy získá své čtenáře.

Snažili jsme se zachovat maximum z původníhoobsahu – drtivou část článků najdete v nových rubri-kách, jsou ale také zařazeny v rubrice Archivní, abybylo jasné, že pocházejí z původního webu. Naším zá-měrem je poskytovat návody pro uživatele Scribusu,pomáhat jim řešit problémy a ukazovat dobré příkladya nápady. Zřídili jsme fórum, nabízíme různé materiá-ly ke stažení a plánujeme vydávání článků. Pokud bys-te se chtěli zapojit, vaši pomoc uvítáme. Můžete začíttřeba tak, že nám pošlete obrázek svého Scribusu.

Pokud máte nápad na vylepšení nebo máte výhra-dy, napište nám prosím do fóra. Jsme otevřeni všemnápadům a spolupráci.

Liberix již spravuje servery LinuxEXPRES.cz,OpenOffice.cz, MandrivaLinux.cz, LinuxForum.cza openMagazin.cz.

Koupením hudby na Magnatune přispějete naRhythmbox

Magnatune je malé nezávislé hudební vydavatel-ství, které má slogan „Nejsme zlo“ a jednu dobu bylooznačováno za iTunes pro Linux. Jelikož sdílí s opensource některé ideály, oblíbili si jej jak uživatelé, tak vý-vojáři linuxových programů. Momentálně je Magnatu-ne integrován do přehrávačů Amarok, Rhythmboxa Songbird, z kterých také mohou hudbu zakoupit.Cenu si určuje zákazník, dolní hranicí je 5 dolarů.

Co se děje ve světě Linuxu a open sourceJiří Eischmann

Bývalý CEO Sunu: Bill Gates chtěl peníze za OpenOffice.org. Novell odmítá převzetí investičním fondem. Liberix spouští web Scribus.cz. Amazon podepsalpatentovou dohodu s Microsoftem. Koupením hudby na Magnatune přispějete na Rhythmbox. Amarok 2.3.0. TIP: Integrace Gmailu do GNOME. Fluendo MediaCenter. Společnost CodeWeavers vydala novou verzi CrossOver. Ubuntu bude mít nový vzhled. OpenSolaris bude pokračovat, ale nebude zcela open-source

http://www.linuxexpres.cz/ubuntu­meni­vzhled­umozni­nakup­hudbylinuxexpres.cz

4

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz http://www.linuxexpres.cz/bill­gates­chtel­po­sunu­penize­za­openoffice­org

Nastavení Mangatune v Rhytmboxu, zdroj blogs.magnatu-ne.com/buckman

50 % z ceny jde přímo do kapes interpretů. 10 %pak na zprostředkovatele. Jedním z nich je i přehrávačRhythmbox, přes který se dosud prodalo 905 alb za7159 dolarů. Z toho ale 1017 dolarů připadá na Ubun-tu, které má vlastní ref=. Majitel Magnatune JohnBuckman na svém blogu oznámil, že již vypsal šek proGNOME Foundation ve výši 614,20 dolarů. Canonicalse o svých 100 dolarů zatím nepřihlásil. Nejedná se si-ce o nijak závratné částky, ale i ty mohou napomocik lepšímu programu, třeba tím, že zaplatí vývojáři le-tenku na konferenci.

Amazon podepsal patentovou dohodu s MicrosoftemAmerický online obchodník Amazon se stal další

společností, která uzavřela patentovou dohodus Microsoftem. Podrobnosti smlouvy zůstaly utajeny,ale Microsoft prozradil, že mu Amazon zaplatí blíženeurčenou částku. Údajně jsou předmětem smlouvypatenty Microsoftu, které podle něj porušuje linuxovéjádro. Amazon využívá Linux nejen na svých serve-rech, ale také ve své čtečce Kindle, která je v  po-sledních měsících v USA hitem.

Microsoft prohlašuje již několik let, že Linux poru-šuje jeho intelektuální vlastnictví, ale nemá se k tomu

toto tvrzení doložit. Linux Foundation za tím vidí pou-ze pokus o zastrašení potenciálních uživatelů. ŘeditelLF Jim Zemlin však říká, že smlouva s Amazonem nicneznamená a je to jen smlouva mezi dvěma soukromý-mi subjekty a že je lepší se věnovat vývoji.

Novinky ze světa softwaru

Amarok 2.3.0Amarok se dočkal nového vydání, které má kó-

dové označení Clear Light a které přináší opravy velké-ho množství chyb, které se vyskytovaly ve verzi 2.2.0.Nezůstalo však pouze u opravování chyb a vývojářipřidali také velké množství nových vlastností. Výraz-ně vylepšena byla podpora podcastů, ukládání play-listů (podpora pro zařízení USB mass storage). Nováje nástrojová lišta a prohlížeč souborů, které byly vy-lepšeny na základě odezvy od uživatelů. Lépe vypa-dá applet pro zobrazování informací z  Wikipediea byly opraveny odkazy na ni.

Amarok 2.3.0, zdroj amarok.kde.org

Pokud vám Amarok druhé generace nevyhovuje,možná vás potěší zpráva, že se skupinka vývojářů roz-hodla portovat Amarok 1.4 na Qt4. Přehrávač se

jmenuje Clementine a de facto se jedná o fork, protoževychází ze staré verze a zachovává původní koncept.Projekt je stále v rané fázi a  je potřeba udělat ještěmnoho práce, ale na Google Code už jsou k dispozicibalíčky, takže si jej můžete vyzkoušet.

TIP: Integrace Gmailu do GNOMEK jedněm z nejpopulárnějších e-mailových služeb

patří Gmail, to samé se dá říct mezi desktopovýmiprostředími o GNOME, proto se pravděpodobně naj-de velká skupina uživatelů, která by mohla ocenit in-tegraci Gmailu do GNOME. Gmail lze používat přese-mailového klienta, používáte-li ho ale ve webovémprohlížeči, nemůžete využít funkcí jako otevření novézprávy kliknutím na e-mailový odkaz atd. To se snažířešit utilita nazvaná Gnome Gmail. Po její nain-stalování můžete ve volbách prostředí nastavit Gmailjako výchozí aplikaci. Gnome Gmail podporuje poleKomu, Předmět, tělo, Kopie, Skrytá kopie. Rozumí sitaké s rozšířením Sento, pomocí kterého můžete posí-lat soubory jako přílohu přímo ze správce souborůNautilus. Gnome Gmail je ke stažení v balíčcích proUbuntu a Debian a pro Fedoru a Red Hat.

Fluendo Media CenterŠpanělská společnost Fluendo oznámila vydání

nového produktu Fluendo Media Center. Fluendo jeznámé svými multimediálními produkty pro platfor-mu Linux. Desktopoví uživatelé ji mohou znát jakoprodejce multimediálních kodeků, které mají vyřešenéprávní problémy, protože k nim má Fluendo nakou-pené licence. Nedávno také vydala DVD přehrávačpro Linux, který má také všechny potřebné licence a jecertifikovaný společností Dolby Laboratory. Fluendotaké významně přispívá do open source projektůGStreamer, Moovida nebo PiViTi.

Nové multimediální centrum je postavené na opensource centru Moovida a je rozšířené o sadu legálních

5

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

kodeků a DVD přehrávač. Nabízí tak ucelené řešení,které lze používat po celém světě, protože ani v zemíchs  platnými softwarovými patenty nemá problémys legalitou, což se o svobodných kodecích říci nedá. Zatuto výsadu si však musí uživatelé připlatit 40 eur.

CrossOver 9.0 Snow MallardSpolečnost CodeWeavers vydala další verzi

CrossOver, softwaru, který slouží ke spouštění aplika-cí pro Windows v Linuxu a Mac OS X. Jedná se o ko-merční produkt, který postavený na projektu Wine.Vývojáři CodeWeavers patří také mezi největší přispě-vatele do Wine a dá se tedy říct, že koupí CrossOverpodpoříte i vývoj Wine. Nová verze je první od Cros-sOver 1.0, která je kompletně přepracovaná. To se tý-ká především uživatelského rozhraní, které je úplněnové a napsané pomocí knihovny GTK, takže lépe za-padne do prostředí GNOME, které dnes používá větši-na velkých distribucí včetně Ubuntu. Zgruntu byl takézměněn proces instalace aplikací. Práce s láhvemi jerychlejší. Byl vylepšen běh Internet Exploreru 7a Microsoft Office. Celkově CrossOver obsahuje 7500patchů zařazených během roku do Wine.

Cena zůstává stejná – 40 dolarů za verzi Standarda  70 dolarů za verzi Pro. Všichni aktivní uživateléCrossOver dostávají automaticky verzi 9.0 na rok zdar-ma. Společnost CodeWeavers se tak omlouvá za pěti-měsíční zpoždění.

Novinky ze světa distribucí

Ubuntu bude mít nový vzhled (už opravdu!) a prodejhudby

Ubuntu je nejpopulárnější distribucí, proto je me-diálně nejvíce propíráno. Jak se blíží nové vydání, při-bývají zprávy o  změnách a  novinkách, které sepřipravují. Nejinak je tomu i nyní. Nejočekávanějšízměnou je pro Ubuntu 10.04 zbrusu nový vzhled. Za-

kladatel Ubuntu Mark Shuttleworth se nechal slyšet,že vizuálními změnami neprojde pouze rozhraní sys-tému, ale i celý branding Ubuntu, a že se vše poneseve znamení světla.

Zhruba dva měsíce před vydáním Ubuntu 10.04Lucid Lynx prezentoval na svém blogu vedoucí komu-nity Jono Bacon nový vzhled. Kde se designéři Ubun-tu inspirovali, není těžké uhodnout. Podobnost s MacOS X podtrhuje i  výchozí pozadí, které stejně jakov případě Mac OS X fialové. Faceliftu se dočkala i logaUbuntu. Zatímco posledních pět let bylo mottem„Ubuntu - Linux for Human Beings“, nyní jím bude„Ubuntu is Lightware“. Podle představitelů Canoni-calu bude takto nastavený směr platit po několik ná-sledujících let.

Vzhled není jedinou změnou, na kterou se mohouuživatelé těšit. Velmi zajímavě také zní možnost náku-pu hudby po vzoru iTunes. Ve výchozím správci hud-by Rhythmbox je již možné stahovat hudbu z Jamendaa  Magnatune, kde je platba dobrovolná, respektivedobrovolná, ale s minimálním limitem. Jedná se všako nezávislé labely, které nenabízejí žádná velká jména.Spekulovalo se o několika obchodech, se kterými byCanonical mohl navázat spolupráci, nejvíce se sklo-ňovalo jméno Amazonu, který prodává MP3 bez DRM,ale pouze v rámci USA. Nikdo příliš nedoufal, že by sepřípadný prodej hudby v Ubuntu týkal i České repub-liky, protože to se zatím nepodařilo ani Applu, ale nyníse zdá, že šance jsou vysoké. Jako partner byl totiž vy-brán obchod 7digital, z jehož britské verze lze nakupo-vat i u nás. Hudba bude ve formátu MP3 s datovýmtokem 256 kbps a vyšším. K nákupu bude potřeba účetu Ubuntu One, protože hudba se po zakoupení stáhnena online disk, kde se posléze synchronizuje na zaregis-trované počítače. Modul Ubuntu One Music Store, jakse bude obchod jmenovat, už je připraven pro Rhythm-box a prý se počítá i s integrací do dalších správců hud-by jako Banshee a Amarok.

OpenSolaris bude pokračovat, ale nebude zcelaopen-source

Poté, co byla společnost Sun Microsystems odkou-pena Oraclem, začalo se spekulovat, jaký to bude mítdopad na jednotlivé open-source projekty. Otazníkyvisely také nad OpenSolarisem. Ten vycházel z ko-merčního Solarisu, ale Sun se před několika lety roz-hodl oživit vývoj a systém uvolnil pod svobodnoulicencí. Přešel na model po vzoru Red Hatu, kdy vy-dává aktuální a  všem přístupný systém zdarmaa v pravidelných časových intervalech na jeho zákla-dě vytváří komerční produkt.

Ředitel product managementu Oracle Dan Robertsujistil všechny partnery a  členy komunity, že vývojOpenSolarisu bude pokračovat i nadále a Oracle budejeho vývoj a komunitu aktivně podporovat. Podle nějteď Oracle investuje do vývoje Solarisu dokonce víceprostředků než Sun před akvizicí. Ne všechny techno-logie však budou uvolňovány jako open-source.Společnost tak chce zvýšit hodnotu svých komerčníchproduktů. Příklad si chce vzít z politiky MySQL.

Otázkou i nadále zůstává, nakolik bude OracleOpenSolaris prosazovat jako řešení na desktop. Předtřemi lety Sun započal projekt Indiana, jehož cílembylo vytvořit podobný ekosystém, jako mají linuxovédistribuce. V rámci tohoto projektu se začal klást dů-raz také na využití na desktopu, aby se k OpenSolari-su nalákala větší uživatelská základna. SpolečnostToshiba dokonce prodávala notebooky s  předin-stalovaným OpenSolarisem. Momentálně není jasné,jestli v těchto aktivitách bude Oracle pokračovat, ne-bo se zaměří pouze na serverové využití, jako tomubylo dřív.

6

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

ÚvodV současné době si snad již nelze představit vývoj nového zařízení bez předem

provedené simulace některého z fyzikálních polí nebo jejich kombinací. Vývoj elek-trických strojů a přístrojů bylo možné podstatně zlevnit a zkvalitnit díky výpo-čtům rozložení magnetického pole a následné optimalizaci magnetického obvodu.Tepelné izolace budov jsou díky výpočtům teplotního pole ve zdivu mnohem efek-tivněji uloženy a podstatně šetří investorům jejich vklady. Tyto simulace jsou větši-nou založeny na metodě konečných prvků implementované v  mnohasofistikovaných a také velice drahých profesionálních programech. Cílem tohotopříspěvku je ukázat volnou alternativu k těmto programům a motivovat případnéuživatele k dalšímu vývoji aplikace.

Základní popisProgram využívá pro řešení příslušných parciálních diferenciálních rovnic kni-

hovnu Hermes2D založenou na adaptivní metodě konečných prvků vyššího řádupřesnosti. Tato knihovna je vyvíjena skupinou Pavla Šolína, který v současné do-bě působí na univerzitě v Renu v USA a je v této oblasti uznávaným odborníkem.Více informací naleznete na webových stránkách projektu http://hpfem.org/.

Samotná aplikace je primárně vyvíjena na linuxovém desktopu, je napsánav jazyce C++ a šířena pod licencí GNU GPL v2. Na vývoji aplikace se začalo pra-covat v květnu roku 2009 a jedná se tedy o poměrně mladou aplikaci. Graficképrostředí je vytvořeno pomocí knihovny Qt a je plně multiplatformní. Díky tétoknihovně je aplikace také lokalizovaná do českého jazyka. Pro vykreslování geo-metrie a vypočtených dat je použita knihovna OpenGL. Agros2D umožňuje, jaknázev napovídá, řešení polí ve 2D kartézském nebo osově symetrickém uspořá-dání. Je určena pro vědecké pracovníky, inženýry, studenty technických fakulta všechny, kdo se zabývají řešením fyzikálních polí. Aplikace je vyvíjena s dů-razem na jednoduchost a snadnost použití a přitom co největší komplexnost.

Klíčové vlastnostiAgros2D umožňuje řešit problémy elektrického, elektrického proudového,

magnetického a teplotního pole v kartézském a osově symetrickém uspořádání.K dispozici je analýza ustáleného stavu, harmonická analýza a analýza přechodné-ho děje. Jednotlivé části aplikace lze rozdělit na preprocesor, který slouží k defi-nování problému, procesor řešící příslušná pole a postprocesor určený k analýzevypočtených dat. V  následujících kapitolách představíme jednotlivé modulyaplikace.

PreprocesorModul preprocesoru slouží k vytváření geometrie řešené oblasti a definici ma-

teriálů a okrajových podmínek. Obsahuje základní operace pro práci s uzly, hrana-mi a  značkami oblastí, jako jsou například geometrické transformace (posun,otočení a zvětšení). Geometrii lze také nakreslit v CAD programu a importovatpomocí formátu DXF. Na obrázku vidíme detail budovy obsahující zdivo (horníčást) a okno (spodní část) oddělených stropní konstrukcí.

Agros2D – aplikace pro řešení fyzikálních políPavel Karban

Agros2D je univerzální multiplatformní aplikace určená pro řešení fyzikálních polí. Je napsaná v jazyce C++ a pro řešení parciálních diferenciálních rovnic využíváknihovnu Hermes2D založenou na hp-FEM (adaptivní metoda konečných prvků vyššího řádů přesnosti). Aplikace je vyvíjena na Katedře teoretické elektrotechnikyFEL ZČU v Plzni a je distribuována pod GPL licencí.

http://www.abclinuxu.cz/clanky/agros2d­aplikace­pro­reseni­fyzikalnich­poli

7

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Na následujícím obrázku vidíme definici fyzikálních vlastností jednoho z po-užitých materiálů. Obdobným způsobem lze definovat okrajové podmínky řešenéoblasti.

ProcesorK diskretizaci geometrie řešeného problému je využíván program Triangle za-

ložený na Delaunay triangulaci, který umožňuje vytvoření vysoce kvalitní nestruk-turované trojúhelníkové sítě. Procesor využívá při výpočtu elementy vyššího řádupřesnosti a automatickou hp-adaptivitu (automatické zjemnění sítě a řádu poly-nomu na elementu dle potřeby). Pro řešení získané soustavy algebraických rovnicje použit oblíbený UMFPACK z balíku SuiteSparse.

PostprocesorPostprocesor slouží k analýze vypočtených dat. Získané hodnoty pole lze zob-

razit pomocí barevných map a vektorů nebo dále zpracovat jako povrchové a ob-jemové integrální veličiny charakterizující dané pole (v případě teploty napříkladcelkový tepelný tok zdivem případně průměrnou teplotu v  oblasti). Příkladlokálních veličin pole ukazuje pravá část obrázku.

Na následujícím obrázku vidíme příklad rozložení teploty (skalární mapy)v detailu budovy. Mezi další možnosti zobrazení postprocesoru patří ekvičáry(v případě teplotního pole jsou to izotermy), vektory pole ve formě neproporčníchšipek, mapa použitého polynomiálního řádu (na obrázku je řád polynomu pospuštění automatické adaptivity u modelu válcového kondezátoru) a také 3D zob-razení barevné mapy.

8

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Získané lokální veličiny pole lze také zobrazit ve formě grafu v závislosti nasouřadnicích nebo u přechodného děje v čase. Získané průběhy lze exportovat prodalší zpracování ve formě bitmapového obrázku nebo textového CSV (commaseparated values) souboru.

Mezi další možnosti exportu patří celková zpráva řešeného projektu ve forměHTML stránky obsahující obecné informace o problému, geometrii, materiálovévlastnosti a okrajové podmínky, použitou diskretizační síť, barevnou mapu vy-počtené veličiny a konečně skript k jeho vytvoření.

V případě přechodných dějů lze obsah okna postprocesoru vygenerovat jakosérii obrázků a s použitím programu FFmpeg vytvořit animaci.

Editor skriptůDíky jazyku Python a jeho velice snadné implementaci do C++ aplikace zís-

kává Agros2D mocný skriptovací nástroj využitelný k automatizaci často prová-děných úkonů. Umožňuje například rychlý výpočet statické charakteristikyelektromagnetického akcelerátoru (závislost magnetické síly na poloze jádra), kdyje potřeba po malých krocích posouvat jádro a v každém kroku počítat působícímagnetickou sílu. K automatickému výpočtu pak stačí jeden cyklus, funkce proposuv části geometrie a výpočet příslušného integrálu.

Ukázku editoru skriptů vidíme na obrázku. Editor obsahuje jednoduchý ter-minál pro výpis vypočtených dat a  vstupní dialog pro zadání příkazu. Dáleumožňuje spouštění celých skriptů nebo jejich částí a automatické vytvoření skrip-

9

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

tu z již vytvořeného modelu. Tato funkce je velice výhodná, protože lze často na-kreslit model přímo v preprocesoru, vytvořit skript a následně jej parametrizovat.

Výrazy v  Pythonu lze také využít při zadávání fyzikálních vlastnostía okrajových podmínek. Je pak možné v rámci projektu nadefinovat proměnné(například teplotní vodivosti jednotlivých oblastí) a ty pak využívat ve skriptu ne-bo přímo v celé aplikaci.

Jedna z největších výhod oproti jiným skriptovacím jazykům (dostupné ko-merční programy obsahují své vlastní a tím i velice omezené jazyky) je obrovskémnožství dostupných knihoven. Z hlediska použití je velice zajímavý projekt SciPy(http://www.scipy.org/), obsahující velké množství algoritmů pro vědecké výpo-čty a využívaný po celém světě nejen vědeckou komunitou. Obsahuje funkce pronumerické řešení obyčejných diferenciálních rovnic nebo optimalizační algoritmy.S touto knihovnou jsou úzce svázány projekty matplotlib (http://matplotlib.sour-ceforge.net/) pro kreslení kvalitních 2D grafů a  Mayavi (http://code.enthou-ght.com/projects/mayavi/) podporovaný firmou Enthought určený k vizualizaci3D struktur.

PožadavkyAgros2D využívá velké množství open-source knihoven, jejichž seznam je uve-

den v následující tabulce.

Porovnání s dostupnými programyStručné porovnání s některými dostupnými aplikacemi pro řešení fyzikálních

je uvedeno v následující tabulce. Mezi klíčové vlastnosti, které nejsou dostupnéu jiných programů, patří díky knihovně Hermes2D automatická hp-adaptivita a ta-ké použití Pythonu jako skriptovacího jazyka aplikace. Díky němu získává Ag-ros2D možnost využití obrovského množství knihoven pro vědecké výpočty.

ProduktHermes2D

Nokia Qt

Python

dxflib

Qwt

Triangle

FFmpeg

SuiteSparse

Webové stránkyhttp://www.hpfem.org/hermes2dhttp://www.qtsoftware.com/productshttp://www.python.org

http://www.ribbonsoft.com/dxflib.htmlhttp://qwt.sourceforge.net

http://www.cs.cmu.edu/~quake/triangle.htmlhttp://ffmpeg.org

http://www.cise.ufl.edu/research/sparse/SuiteSparse/

Stručný popisknihovna pro řešení PDE pomo-cí hp-FEMmultiplatformní framework pře-vážně pro tvorbu GUIuniverzální interpretovanýprogramovací jazykknihovna pro práci s formátemDXFknihovna komponent technic-kých grafůkvalitní generátor sítě založenýna Delaunay triangulaciaplikace pro práci s videem po-mocí libavcodecUMFPACK pro řešení soustavřídkých rovnic

10

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

Ke staženíTento měsíc byla vydána první stabilní verze aplikace a je ke stažení na adrese

http://hpfem.org/agros2d/. K dispozici je repozitář v GITu a instalátor binárníverze pro Windows. Balíčky pro Ubuntu se nachází na Launchpadu na adresehttps://launchpad.net/~pkarban/+archive/ppa.

Závěr a plány do budoucnaDo dalších verzí Agros2D je plánováno rozšíření o další fyzikální pole, jako

jsou pole termoelastických deformací popsané Lamého rovnicemi a proudění ne-stlačitelné tekutiny popsané Navierovými-Stokesovými rovnicemi. Implementová-ny budou také nelineární závislosti fyzikálních veličin, které v současné verzichybí. V případě zájmu je vítána jakákoliv spolupráce na vývoji aplikace, propa-gaci, tvorbě dokumentace, testování nebo i podněty pro zlepšení aplikace.

Produkt

ANSYS

Comsol

QuickField

FEMM

Agros2D +

Hermes2D

Licence

prop.

prop.

prop.

Aladdin

GPL v2

Geom.

2D/3D

2D/3D

2D

2D

2D

Platforma

windows,

linux (část.),

osx (část.)

windows,

linux, osx

windows

windows,

linux (wine)

windows,

linux, osx

Max. řád

polynomu

2

5

1

1

10

Adapt.

h, p

h

h, p, hp

Skript

.

Ansys

Comsol

Script

(Matlab

komp.)

ActiveX

objekty

LUA

Python

Fyzikální

vlastnosti

lineární,

nelineární

lineární,

nelineární

lineární,

nelineární

lineární,

nelineární

pouze BH

charakterist.

lineární

(Hermes2D

nelineární)

abclinuxu.cz

11

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Nová ovládací lištaZměna patrná na první pohled je nová lišta s ovládacími prvky. Vlevo se na-

chází obligátní tlačítko pro pozastavení přehrávání, pak následuje dlouhý ukaza-tel průběhu, a pak tlačítko, které zjevně slouží ke změně hlasitosti. Ovšem pokliknutí na něj se zvuk vypne/zapne – jak se tedy mění ta hlasitost? Nejsnáze to-čením kolečka myši, případně po obvodu čudlíku je tenká linie… A kam se podě-ly další ovládací prvky?!

Nad ukazatelem průběhu se ukazují názvy předchozí, aktuální a následujícískladby – při klepnutí na název na kraji tedy proběhne skok na předchozí, resp.následující skladbu. Kolem názvu aktuální stopy se ještě ukrývají tlačítka prouložení záložky a označení písně jako milované (pro last.fm), ale jejich kontrast je

skutečně bídný. Tahle lišta bude vypadat zajímavě na displejích mobilních zařízení,ale takhle moc použitelná není. Naštěstí zůstala ještě lišta minimalistická, předsta-vená ve verzi 2.2, případně lze Amarok ovládat prostřednictvím ikonky v oznamo-vací oblasti, nabídky, lokálních ovládacích prvků v seznamu skladeb nebo nejlépepřes globální klávesové zkratky.

Amarok 2.3 (Clear Light)David Kolibáč

Nové vydání Amaroku, hlavního hudebního přehrávače pro KDE, se nese ve znamení změn spíše kosmetických – cílem je snazší použitelnost, ačkoliv některéúpravy jsou poněkud kontroverzní.

http://www.abclinuxu.cz/clanky/amarok­2.3­clear­light­zlepseni

12

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

MoodbarNovinka (ve verzi 2.2.2) je tzv. „moodbar“ neboli ukazatel průběhu hrající

barvami na základě toho, jak Amarok skladbu analyzuje – cílem je upozornit tak-to na zajímavá místa. Vyžaduje GStreamer a prográmek moodbar.

Středový panelV Amaroku 2.0 sklidil napevno uchycený středový kontextový panel značný

negativní ohlas. Současná situace je o mnoho lepší. Plocha pod ovládacími prvkyje rozdělena na tři panely (Kontext, Seznam skladeb a Hudební zdroje), z nichž všech-ny lze skrýt, přesouvat, zvětšovat či zmenšovat, vyhodit do samostatného oknai seskupovat do panelu jednoho – pomocí karet pak lze panely přepínat (jde se te-dy v podstatě vrátit k rozvržení z Amaroku 1.4.

Podcasty a uložené seznamy skladeb se seskupují do seznamů podobných ko-lekci. U podcastů si lze nastavit, jak často a kam se mají ukládat.

EkvalizérJiž vyšlo stabilní KDE 4.4 a s ním tedy i nová verze Phononu – ekvalizér je ve

spolupráci s ní připraven a funkční. Umožňuje výběr z celé řady předvoleb, i tvor-bu vlastních nastavení. Kvalitu hodnotit nebudu, používání ekvalizéru je dle mé-ho názoru neúctou k práci zvukaře, který na nahrávce pracoval.

Drobné opravyDrobných změn a oprav chyb je spousta.• Krom jiného potěší možnost aktualizovat jednotlivé adresáře v kolekci.• Applet zobrazující informace z  Wikipedie nyní otevírá externí odkazy ve

webovém prohlížeči, zatímco odkazy v rámci Wikipedie otevírá v sobě samém.• Prohlížeč souborů byl přepracován a zjednodušen, nově používá drobeč-

kovou navigaci a ztratil původní funkcionalitu pro správu souborů (přecijen má sloužit jen k jejich přehrávání).

13

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

• V podrobnostech skladby lze k metadatům přidat štítky.• Kontextová nabídka v seznamu skladeb obsahuje položku Show in media

sources, která do vyhledávacího pole v panelu kolekce zadá výraz pro nale-zení dané skladby a náležitě profiltruje výpis kolekce.

• Zrychlilo a zpřesnilo se stahování obalů alb.

Příští verzeAmarok se s každou novou verzí lepší ve spoustě drobností. Do příštích verzí

by se mohla dostat podpora obrázků alb ukrytých v MP3 souborech nebo třebapodpora Music Brainz, kopírování podcastů do iPodu (mass storage zařízení jižpodporována jsou) a iPod scrobbling.

Na druhou stranu nová hlavní lišta není právě nejšťastněji řešena, je ovšem oče-kávána zpětná vazba, snad tedy dojde ke zlepšení.

14

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Dingoo A320 se z Šen-Čenu šíří do světa pod několikaznačkami, nejznámější z nich je… Dingoo A320. Ob-jednat si ho můžete přes eBay, DealExtreme a podobnéprodejce za pozoruhodnou cenu, totiž zhruba $85 (přisoučasném kursu amerického dolaru to dává přibližně1600 Kč). Za takovou cenu sice můžete mít značkový

„MP4 přehrávač“ se zárukou, ovšem neužijete si s nímtolik zábavy… Jednoletá záruka sice výrobcem naDingoo poskytována je, ale kdo ví, jak to bude s jejímuplatňováním? Každopádně i v Evropě se objeviloněkolik prodejců nabízejících Dingoo – se zárukou.

Hardware zvenčíPo asiměsíci čekáními dorazil poměrněmalý balíček

z Hong Kongu. Byla to pečlivě zabalená (jeden by nevě-

řil, jak výrazně se liší zabalení „jejich“ a „našich“ balíků)krabička s několika obrázky očekávané herní konzole,hustě popsaná typicky čínskou angličtinou – specifikace-mi. K těm se dostaneme později. Vzhůru vybalovat!

Uvnitř se hned pod povrchem ukrýval Dingoo.V bílé barvě – ještě je dostupná černá varianta, kteráse ale podle mého skromného odhadu bude snáze špi-nit. Pod ním ještě miniUSB a AV kabel, sluchátka, sí-ťový adaptér a letáček s návodem. Oba kabely se zdajíbýt docela dlouhé a robustní, což ovšem neplatí prosluchátka. Tenoučký káblík se po šedesáti centimetrechrozdvojuje, pecky (které jsou mimochodem tvrdé, mněvypadávají z uší a od okolí vůbec neizolují) následujípo dalších třiceti centimetrech – při přehrávači zasu-nutém v (třeba náprsní) kapse to naštěstí nevadí. Sí-ťový adaptér má na jedné straně USB vstup, na druhéstraně na první pohled (na další už asi ne) výměnnoukoncovku do zásuvky, která rozhodně není typickápro naše končiny. Nicméně jelikož se Dingoo nabíjípřes USB, nebude tento adaptér potřeba a na cestáchmi místo něj slouží nabíječka od Motoroly (můj telefonse také nabíjí přes miniUSB). Podle jednoho z ofici-álních návodů ten síťový adaptér ani neexistuje –brožurka papírová se s tou v PDF na webu (či v pamě-ti Dingoo) v mnohém shoduje, ovšem v té celulózovéoproti její elektronické sestřičce chybí napříkladzmínka o záruce; ta se totiž prý nevztahuje na příslu-šenství, v jehož digitálním výčtu adaptér vůbec není.V tištěné verzi je také FAQ těžko čitelný pro chybějícíslova či zmatenou gramatiku. Divoký Východ…

Dingoo samotnýpro měbyl veliképřekvapení. Je do-cela malý (12,5×5,6×1,4 cm) a lehký (110 g), alespoň naherní konzoli. Prakticky celé tělo je vyrobeno z příjemněmatného plastu, který je bohužel na přední straněpřekrytlesklým průhledným plastem, tedy přitahujícím pracha držícím otisky prstů – jsem rád, že jsem sáhl po provedeníbílém, nikoliv černém. Až po jednom menším incidentujsem si všiml, že ten lesklý plast je chráněn tvrdou fólií.Naneštěstí jsem právěpři tom ochranu sloupl a zpět už semi jidát nepodařilo, aniž by se pod ní objevily bublinky. Onse totiž ten lesklýpovrch velmi snadno poškrábe.

Co najdeme na té které straně? Dole pouze gu-mové nožičky pro větší součinitel smykového tření;vlevo mikrofón a restartovací tlačítko (či spíše dírkuna párátko); „vzadu“ dvojici „ramenních“ tlačítek;vpravo třípolohový posuvník a 3,5mm jack (právěv  místě, kde je při hraní dlaň); „vpředu“ dvojicireproduktorů, miniUSB port, miniSD slot a AV-out;nahoře čtyřsměrový kříž, čtveřici funkčních tlačítek,dva malé čudlíky a především 2,8palcový displej.

Dingoo A320: Nejen herní orgie (za $85)David Kolibáč

Dingoo A320 je další čínský levný kapesní multimediální přehrávač… nacpaný k prasknutí emulátory klasických herních konzolí. Právě díky tomu si vysloužilu celosvětové komunity značnou popularitu. Navíc na něm funguje linuxová distribuce Dingux, díky níž je jeho používání příjemnější… a je to i zajímavá hračkapro geeky.

http://www.abclinuxu.cz/clanky/dingoo­a320­nejen­herni­orgie­za­85

15

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Pozastavím se u displeje. Úhlopříčka necelé tři pal-ce, to není mnoho. Na čtení, prohlížení obrázků a sle-dování videí je to tak na hraně. Ovšem na hraní je toakorát, odpovídá tomu i  rozlišení 320×240 pixelů –většinou není třeba interpolace. Jas (kontrast) je mimoexteriéry docela dobrý, jinak je hlavní (docela zásadní)komplikace lesklý povrch. Barevné podání rozhodněnení špatné.

Celou konstrukci musím pochválit – drží velmidobře. Také tlačítka překvapivě dobře snáší zuřivý ná-por zvláště při hraní akčnějších záležitostí, pouze dvo-jice drobných tlačítek (sloužících pouze ke vhazovánímincí, resp. potvrzování v menu v automatovkách)snáze zapadne do těla přístroje. Drhne to ale pře-devším s ergonomií. Malý, tenký kvádr nesedne do ru-ky optimálně; „ramenní“ tlačítka jsou příliš blízkorohům, lidé s delšími prsty tak mají problém; kabelsluchátek je vyveden přímo do dlaně (doporučuji te-dy pořízení sluchátek se zahnutou koncovkou, pří-padně strkání sluchátek do AV-outu a  vypnutíreproduktorů).

Hardware zevnitřCo tu krásu pohání? Krom jiného Ingenic JZ4732

založený na architektuře MIPS. Jeho základní frekven-cí je 400 MHz, ovšem pro lepší výdrž na baterie je pod-taktován na 336 MHz, jde ale i přetaktovat nad 400MHz. Zkušenosti jsou s tím i dlouhodobějšího rázu…a bez potíží. V některých emulátorech (zvláště ve vý-robcem dodaném pro Sega Genesis/Microdrive) to vý-razně pomáhá. Když jsem nakousl tu výdrž baterie, najedno nabití se dá počítat se sedmi hodinami použí-vání (hraní), jde se dostat i výše. Nabíjení probíhá přesminiUSB port a je při něm třeba dát si pozor na zahří-vání akumulátoru.

Dále je uvnitř 32 MB RAM a 4GB flash paměť, doníž se ukládají uživatelská data. Podle nápisu na kra-bici by měla existovat i verze s 2GB nebo 8GB pamě-

tí, ale přes Google jsem ji neobjevil. Tím se ale nenínutné omezovat, miniSDHC karty by měly být podpo-rovány do kapacity 8 GB oficiálně. Ale podle informa-cí na fórech fungují i 16GB karty. On tedy miniSD není(u nás) právě rozšířený formát, ale není problém se-hnat microSD kartu s adaptérem.

Originální firmwareSpolečnost Dingoo Digital uvedla Dingoo A320 na

trh na jaře 2009 a od té doby jej dále udržuje – mj. vy-dává aktualizace firmwaru. Ovšem firmware stále vy-padá… tak nějak čínsky, jak se dále dočtete. Naštěstíse Linux na Dingoo podařilo portovat doslova střelhbi-tě a navíc velice úspěšně, čímž se spousta nedodělávekřeší, navíc se tím radikálně rozšiřuje nabídka her.O tom ale až o mnoho dále, nyní o původním ope-račním systému μC/OS-II a jeho prostředí…

Několik málo vteřin po podržení posuvníku v za-pínací poloze se ukáže logo Dingoo Digital, tedytlapka, a pak se už objeví nabídka všeho, co Dingoos oficiálním firmwarem umí. Nejdřív tu máme „Gamecenter“ se dvěma podvolbami – „3D game“ a „Inte-resting game“. Už ta pojmenování jsou taková… po-divná, když se k  tomu přidá docela ošklivé(nevyhlazené, neproporcionální) písmo a vůbec celánabídka evidentně kopírující tu ze Sony PlayStation 3,víme, kde jsme – v Číně.

„3D“ hry jsou nativní hry napsané pro operačnísystém použitý v Dingoo. Je jich celkem asi deset plusněkolik komunitních, napsaných pomocí veřejnéhoSDK. Z této nepříliš pestré nabídky je skutečně 3Dsotva třetina titulů, mezi nimi adventura 7 Days,bojovka (na motivy čínské legendy) Hsing Tin (akaDecollation Warrior) a Ultimate Drift, závodní hra,u níž se pozastavím, poněvadž dodaný software do-cela dobře vystihuje. Dá se jezdit na třech okruzích(ukrutně málo) s  několika auty (zjevně kopie na-příklad opticky zkrášleného Nissanu Z350 nebo Lam-borghini Gallarda), přičemž herní model je evidentněpřinejmenším inspirovaný klasikou Need for Speed:Underground – za „driftování“ (dělání smyků) při-bývá skóre a doplňuje se hladina dusíku pro rychlejšíjízdu. Skutečně rychlejší jízdu: 700 mil za hodinu neníproblém, bez dusíku „pouze“ kolem 300 mil za hodi-nu. Vůbec fyzikální model drhne… To jen tak propředstavu. Ale snaha nahnat maximální skóre udržípozornost aspoň na chvíli.

Další hry jsou vesměs klasiky typu „had“, „tetris“,„sameGame“ apod. Hlavním těžištěm jsou zjevněemulátory. Nechybí podpora GameBoy Advance, SegaGenesis/Megadrive, SNES, NEC, NeoGeo, CPS, … Užve výchozím stavu je paměť plná „romek“ a na webu

16

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

lze najít plno dalších. S licencováním si zjevně nikdomoc hlavu neláme, u většiny her se pouze po spuštěnízobrazí upozornění, že byste to spouštět opravdu ne-měli, pokud jste v Japonsku, USA nebo Kanadě. Tím tohasne. Je pozoruhodné, že výkon některých emulátorův Dinguxu je lepší než výkon emulátorů originálních.U nich je často problém s přeskakováním snímků, ně-které hry pro změnu nejdou vůbec spustit. Výrobce siskutečně nedal mnoho práce… Více se hrami zabývatnebudu, neb to není můj každodenní chléb. V diskuzise však mohu pokusit odpovědět na případné dotazy.

Za hrami v nabídce následuje hudební síň. Přehrávačpracuje s databází hudby v paměti a na kartě, lze tudížpřehrávat podle alb nebo umělců (rozpoznaných pomocímetadat, teoreticky by mělo jít i v kolekci vyhledávat, cožmi ale nefungovalo), jinak také na základě adresářovéstruktury, ale soubory v ní nejsou řazeny podle abecedy.Mezi podporované formáty patří především MP3, WMAa dokonce i FLAC, nikoliv ale Ogg Vorbis. Přehrávač semi zdá docela propracovaný. Umožňuje opakování nejenvíce skladeb, ale i určitého úseku skladby; může běžet napozadí při prohlížení obrázků nebo čtení si (ne však přihraní); skladby lze i  označovat jako oblíbené a  pak jesnáze přehrávat přes vyhrazený seznam skladeb; ekva-lizér má předpřipravených několik konfigurací, ovšempodle mého názoru je to pouze prznění originálních skla-deb. Kvalita zvukového výstupu je, troufám si říct, doce-la dobrá – přiložená sluchátka nejsou úplně špatná, co dozvuku, ale reproduktory se hodí leda jako ozvučení na po-zadí her, třeba z rocku udělají pouhý hluk. Příjemný bo-nus je možnost zapojit do AV výstupu druhá sluchátka.Ovšem pozor! Pokud nejsou sluchátka zapojena do dírypro ně primárně určené, zvuk jde i z reproduktorů. Na-štěstí jde výstup do reproduktorů zcela vypnout.

Přehrávat video na něčem tak malém by mě aninenapadlo, ale jde to. Podporovány jsou formátyRealPlayeru, MPEG (AVI), WMV, Adobe Flash(!)a další… chybí Ogg Theora nebo Matroska. S rozli-

šením VGA jsem problém neměl, HD už vázne. Je fajn,že není nutné provádět nějakou konverzi ve speci-álním softwaru obvykle pouze pro MS Windows.Jinak k pokročilejším možnostem ovládání přehráva-če není moc co dodat, jde měnit poměr stran, spustitpřehrávání od místa posledního ukončení přehrávačea to je vše. Podpora titulků chybí, stejně tak postrádámmožnost výběru zvukové stopy (u  anime s  origi-nálním i anglickým dabingem se hodí). O důvod víc,proč použít Dingux, na němž běží MPlayer.

FM rádio nepotřebuje připojená sluchátka jako an-ténu, ovšem kvalita příjmu neexceluje, pořád tam něcochrastí. Frekvence je možné naladit (a uložit si – i auto-matizovaně) v celém u nás používaném rozsahu. Z rá-dia jde i nahrávat. Přehrávání funguje také na pozadí.

Funkce diktafonu si příliš pozornosti nezaslouží,je to spíše nouzovka, protože nahrávání se startuje ve-lice pomalu. Nahrávky se ukládají do formátu MP3v ucházející kvalitě.

Obrázky lze prohlížet v nejrozšířenějších formá-tech – JPEG, GIF, BMP a PNG. Příjemná je možnostzvětšení obrázku na původní velikost, takže se dá po-hodlně číst z naskenovaných papírů.

Na čtení elektronických knih jsem se docela těšil, ale rea-lizace čtečky to pohřbila. Kniha musíbýt v prostém textu,s použitím ASCII nebo čínských znaků – s diakritikou neníšance. Formátování na malém displejipouze překáží, menšívelikost toho ošklivého písma činí čtení aspoň troškumožným (při velkých znacích se na obrazovku skoro nicnevejde). Skákánímezi stranami, ukládání záložek a auto-maticképosouvání jsou na druhou stranu docela příjemnéfunkce.Číňanka vysoko položeným hlasem lámající ang-ličtinu zabila veškerénaděje ohledně strojového předčítání.

Pěknou funkcí, kterou by se mohli inspirovat i vý-robci dalších zařízení s operačním systémem, je jedno-duchý správce souborů schopný kopírovat a mazat…soubory, adresáře ne. Nakonec tu máme ještě nasta-vení. Změnit si lze intenzitu a dobu podsvícení disp-

leje, barvu pozadí (tzv. „téma“ – neoficiální firmwareumožňuje použití uživatelských motivů obvykles různými stylovými obrázky) a písma (světle modrápojmenovaná jako „Dark White“ mě rozesmála), au-tomatické vypínání po nějaké době neaktivity… a toje v podstatě vše. Žádné nastavení času, Dingoo nedis-ponuje hodinami, a to je škoda, velká škoda.

DinguxDingux je linuxový systém schopný běžet právě na

Dingoo A320 a pak ještě na podobném zařízení Gemei760+. Jeho instalace je velice snadná, stačí nainstalovatzavaděč (pro dual-boot) a na paměťovou kartu rozbalitpříslušný archiv s obrazem systému. Návod najdete vezdejší wiki, případně můžete využít původní zdroj.

Po zapnutí Dingoo se na chvilku zobrazí nápis„Dingux“, pokud během ní stisknete tlačítko „select“,naběhne Dingux, jinak se dostanete do původního fim-waru. Původně bylo nutné spouštět programyz příkazového řádku, ale naštěstí už je tu nějaký ten pá-tek Dmenu, což je skinovatelné grafické prostředí na-podobující to z  originálního firmwaru, bohužel jeovšem trošku neohrabané (především kvůli prodlevámpři spouštění a vypínání programů). Objevilo se tedypár prostředí alternativních – gmenu2x a DinguXMB.

17

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

V balících s Dinguxem bývá obsaženo skutečně velkémnožství her, za všechny zmíním OpenLiero, OpenTyri-an, FreeDroid a PowerManga plus porty akčních her Do-om, Hexen, Heretic, Rise of the Triad, Quakux, Duke3D,Wolfenstein3D apod. (většinou jsou ale nutná originálnídata!). Za zmínku stojí také spousta emulátorů zahrnujícítřeba ScummVM, MAME4ALL, psx4all, Picodrive,…

K  dispozici je i  neherní software. Portován bylMPlayer, GReader2x (čtečka knih) a přehrávač GMU,původně pocházející z konzole GP2X. K tomu je příto-mna jednoduchá kalkulačka a dokonce ještě emulátorvědeckého kalkulátoru Ti-92. Velkým překvapením pro

mě byl textový editor. Ano, textový editor. Vstup je vy-řešen vskutku originálně – na okraji se zobrazuje mati-ce políček, z  nichž se stiskem příslušné šipky jednoaktivuje, v tomto políčku jsou čtyři znaky, z nichž kaž-dý je přiřazen jednomu „akčnímu“ tlačítku, „ramenní“klávesy fungují jako modifikátory. Geniální. Samozřej-mostí pak jsou ještě prohlížeč souborů a terminál…

Co se podpory hardwaru týče, funguje snad vše,v menu je možné i snadno měnit intenzitu podsvícenía  taktovat procesor, vyjma rádia – o  vyřešení tohotoproblému ani není velký zájem. Ještě tedy nelze připojitinterní paměť a využívat ji. Možným řešením je instala-ce Dinguxu na místo firmwaru, ale to jsem nezkoušel, ne-boť právě originální firmware mi většinou dostačuje.

ZávěrNení snadné Dingoo zhodnotit. Multimediální pře-

hrávač je to spíše horší (velký, s nedodělaným firmwarema ne právě oslňující výdrží na baterie), zvláště za tu cenu.Herní konzole je to pro změnu při poměru cena/vý-kon(/zábava) velmi zajímavá, zvláště díky Dinguxu –ovšem možnosti dnešních chytrých telefonů jsou srovna-telné, ne-li lepší, vedle toho o nemnoho dražšíGP2X Wiznebo PSP… Ani pro hráče Dingoo není výhrou. Geek sis tím zase moc nepohraje (vyjma her, samozřejmě) kvůli

chybějící klávesnici nebo dotykovému displeji. Pokud alehledáte kombinaci všeho uvedeného za málo peněz, dostmožná už víte, kam sáhnout.

Klady: cena, příjemné rozměry a  docela dobrézpracování, výdrž na baterie (kolem sedmi hodin),díky miniSDHC kartám až 20 GB místa, Dingux,spousta podporovaných multimediálních formátů,spousta podporovaných her (v Dinguxu), komunita.

Zápory: odfláknutý originální firmware a některéemulátory pro něj, absence hodin, ergonomie (např.sluchátka trčící do dlaně).

18

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Elektronický inkoust (E-Ink), elektronickéknihy a linuxové čtečky

Ačkoliv elektronické knihy (často nazývané E-Books) nejsou žádnou novinkou, až donedávna bylojejich používání nepohodlné a namáhavé na oči. Čtenídlouhého textu na počítači, PDA nebo jiném podob-ném zařízení je nepraktické. Elektronický inkoust//papír je však technologie, která nabízí v tomto smě-ru mnohem lepší podmínky. V poslední době se ob-jevilo několik výrobků, které pomocí e-inkoustuběžným spotřebitelům zpřístupňují elektronické kni-hy se všemi jejich výhodami.

Na rozdíl od LCD (displej z tekutých krystalů), kte-ré jsou v současnosti nejrozšířenějším druhem displejůpoužívaných jako zobrazovací jednotky počítačů, mo-bilních telefonů apod., nepotřebuje elektronický papírpro udržení obrazu vynakládat žádnou energii. To jejedna ze dvou nejpodstatnějších vlastností této techno-logie. Nižší celková spotřeba energie dává zařízenímspoléhajícím na elektronický papír delší životnost nabaterie, což je pro reálné využití nezbytná podmínka.Druhá výhoda souvisí s kvalitou zobrazení a komfor-tem čtení. Elektronický papír totiž na pohled opravduvypadá jako papír, včetně dobrého kontrastu v přímémsvětle, což je vlastnost, kterou LCD nemají.

E-inkoust je založen na fyzikálním fenoménu na-zývaném elektroforéza. Zjednodušeně řečeno jde o vy-užití pohybu částic s elektrickým nábojem v tekutémprostředí mezi dvěma vodivými deskami. Nejjedno-dušší druh elektroforetického displeje obsahuje části-

ce oxidu titaničitého a zabarvený olej. Když deskamiprojde proud, částice se nahrnou k desce s opačnýmnábojem a  uživatel spatří buď odrážené světlo odčástic (bílá), nebo zabarvenou tekutinu (černá). Tech-nologie je zatím rozumně použitelná pouze pro mo-nochromatické displeje, i když se objevují zprávy, žebarevné čtečky budou k dispozici už příští rok.

Vysoká modularita a přizpůsobitelnost pro embed-ded zařízení stojí za skutečností, že většina dnes na-bízených elektroforézních čteček elektronických knihvyužívá Linux. Patří k nim například recenzovanýAmazon Kindle, což je roztomile nevzhledné zařízení,které se však vyznačuje výbornou kvalitou displejea vysokorychlostní EVDO konektivitou. Dalším zá-stupcem je Readius od firmy Polymer Vision, který jezajímavý pružným displejem, takže z  krabičky ve-likosti mobilního telefonu lze „vyrolovat“ displej s úh-lopříčkou 5 palců. Obě čtečky jsou postaveny nalinuxovém jádře verze 2.6.10.

KindleDruhá generace Kindlu přinesla kromě kosme-

tických změn krabičky také mnohá vylepšení softwa-ru (která jsou však po upgradu firmwaru dostupnái  uživatelům první verze). Displej však žádnéhozlepšení nedošel (kromě většího počtu odstínů šedé),dokonce někteří uživatelé obou verzí tvrdí, že u prvnígenerace je displej kontrastnější. Každopádně i ten naKindle 2 je dobře čitelný. Bohužel však Kindle 2 přišelo čtečku SD karet.

ZvenčíKindle se zatím dodává pouze ve sterilně bílém

provedení. Placaté tělo je lehké a dobře se drží v ruce,takže pokud jej například zkombinujete s některýmz nabízených obalů, opravdu budete moci chvílemi po-zapomenout, že nečtete skutečnou papírovou knihu.

Ovládací prvky jsou rozmístěné po skoro celéploše zařízení. Nejviditelnější je čudlíková QWERTYklávesnice, která alespoň mně připadá ukrutně neer-gonomická. Dá se však na ni zvyknout a při běžnémpoužívání není příliš potřeba, takže je to odpustitelné.

Elektronický inkoust, Amazon Kindle a LinuxRobert Krátký

Čtečka elektronických knih Kindle od společnosti Amazon byla první produkt s tzv. elektronickým inkoustem, který se uchytil na širším trhu běžných uživatelů.V současnosti se dodává již druhá generace Kindle. Od podzimu 2009 navíc Amazon nabízí mezinárodní verzi Kindle, která je dobře použitelná i v ČR. Jak totozařízení, které jako operační systém samo používá Linux, funguje a jak spolupracuje s Linuxem? A co je to ten elektronický inkoust?

http://www.abclinuxu.cz/clanky/elektronicky­inkoust­amazon­kindle­a­linux

19

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

Pohyb po různých menu uživatelského rozhranízajišťuje joystick podobný jako u některých mobilníchtelefonů. Opět žádná slast pro váš palec, ale funkciplní. Nakonec zmíním dlouhá tlačítka pro „obracení“stránek. Ta jsou podél hran čtečky a na můj vkus jejejich stisk dost tuhý, ale asi je to lepší, než kdyby tošlo příliš lehce a  pořád byste si omylem otáčelistránky.

HardwareKindle používá procesor Freescale 532 MHz,

ARM-11. Druhá verze má 2 GB interní flash paměti,šestipalcový displej s rozlišením 600x800 pixelů a 16odstíny šedé. Kindle pro Amazon vyrábí (chvilka na-pětí) firma Foxconn a  technologie elektronickéhoinkoustu je od firmy E Ink.

Jak už jsem zmínil, Kindle 2 postrádá čtečku karet,takže více než ty dva gigabajty dat do něj nedostane-te. Tato data je možné jednak kopírovat přes USB kabel(Kindle má konektor USB mini, který zároveň sloužípro dobíjení baterie) nebo přenášet bezdrátově. Kromětoho je možné ke Kindlu připojit sluchátka přes 3,5mmjack a k dispozici je i vestavěný chrastítkový repro-duktor (pro mluvené slovo však dostačující).

Kindle na rozdíl od mnoha konkurenčních čteček

nemá WiFi, takže je bezdrátový přenos omezen na EV-DO/CDMA. Mezinárodní verze používají CDMA propřipojení k libovolné GSM síti. Jedná se jedno z nej-větších lákadel mezinárodního Kindlu – ať už jste kde-koliv, stačí, aby tam byl signál pro mobil, a váš Kindlebude online. Zadarmo. Pořád. (Připojení lze pochopi-telně vypnout a šetřit baterii.) Náklady na připojeníjsou započteny již v  jednorázové pořizovací ceně(a samozřejmě v cenách knih, které Amazon očekává,že budete z jejich obchodu kupovat).

Linux v KindluAmazon používá jádro 2.6.10 s různými modifika-

cemi, z nichž asi nejzajímavější je XIP (eXecution InPlace). XIP umožňuje spouštění programů bez kopí-rování jejich textových částí do paměti (zůstává na fla-sh), což pomáhá snižovat paměťovou náročnost. Jakosouborový systém je používán SquashFS.

Amazon sice dostává podmínkám GPL a na svémwebu zpřístupňuje zdrojové kódy modifikovanéhojádra, které na Kindlech distribuuje, ale tím otevřenosta  linuxovost hasne. Kindle je jinak zařízení velmiuzavřené, svázané DRM a obtížně hackovatelné. Užse sice podařilo získat na Kindlu přístup k root shellu,ale je k tomu potřeba netriviální vrtání v hardwaru.

Amazon se nechvalně proslavil incidentem při kte-rém zákazníkům na dálku z Kindlů smazal řádně za-koupený obsah. Shodou okolností se jednalo o knihu1984 od George Orwella – ironie již nemohla být větší.Amazon tento krok vysvětloval tím, že byl upozorněnna nesrovnalosti v distribučním právu, a proto byl nu-cen elektronickou verzi knihy stáhnout z oběhu. A stá-hl ji opravdu dokonale.

Následuje ukázka výpisu adresářů z připojenéhoKindlu.

robert@deb:/media/Kindle$ l

celkem 16

drwxr­xr­x 2 robert root 4096 1. led

1980 audible

drwxr­xr­x 4 robert root 4096 23. pro

2009 documents

drwxr­xr­x 2 robert root 4096 1. led

1980 music

drwxr­xr­x 4 robert root 4096 23. pro

2009 system

A ukázka souboru s uživatelským nastavením.

robert@deb:/media/Kindle$ cat

system/com.amazon.ebook.booklet.reader/

reader.pref

#User preferences for Reader Booklet

#Wed Dec 23 13:42:40 GMT 2009

FONT_SIZE=21

DICTIONARY=The New Oxford American

Dictionary

JUSTIFICATION=full

LAST_BOOK_READ=/mnt/us/documents/

Lemony Snicket/The Wide Window_ Or,

Disappearance\!/The Wide Window_ Or,

Disappearance\! – Lemony

Snicket_30.mobi

Ovládání systémuKindle používá skutečně velmi primitivní a  neši-

kovný způsob organizace knih či jakéhokoliv dalšího ob-sahu, který na něj nahrajete: žádný. Všechno je prostěnaházeno do jakéhosi kořenového adresáře (v hierarchiisouborového systému to samozřejmě kořen není – viz vý-še – ale uživateli grafického rozhraní se to tak jeví). Mátemožnost dokumenty různě řadit a můžete také určit, žese v hlavním výpisu zobrazovat nebudou. Avšak žádnésložky. Zvláště u knih na pokračování to citelně chybí.

abclinuxu.cz

20

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Jednoduchý systém menu poskytuje přístup kevšem hlavním funkcím. Díky rootnutí systému vyšlynajevo i klávesové zkratky, které v manuálu zmíněnynejsou. Kromě užitečných povelů (uložit screenshot,spustit slideshow apod.) Kindle ukrývá i  legráckytypu easter egg – například hru Minesweeper (mino-lovka) nebo piškvorky.

V knihách je možné vyhledávat, ukládat záložky,připisovat poznámky a  také používat výkladovýslovník a  slovník synonym. Jednotlivé stránky lzeukládat do textových souborů. Kindle si také u každéknihy pamatuje, na které stránce jste skončili. Zají-mavá funkce je čtení textu. Kindle má software, kterýdokáže poměrně srozumitelně a  zřetelně předčítatvaše e-knihy.

21

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Systém také nabízí obyčejný prohlížeč webu.U mezinárodní verze je bohužel prohlížení webu ome-zeno jen na anglickou Wikipedii. K té však můžetemít, díky neustálému bezplatnému připojení, přístupkdykoliv a kdekoliv.

Podporované formáty, importKindle má bohužel dosti omezenou podporu for-

mátů e-knih. Jako hlavní formát používá AZW, což jevlastně MOBI, ale s přidaným DRM. V AZW jsou dis-tribuovány všechny knihy z Amazonu. NekódovanýMOBI je také podporován, stejně jako TXT, PDF a ob-rázkové formáty PNG, JPEG, GIF a BMP. Sluší se do-dat, že podpora PDF přibyla až s firmwarem verze 2.3,který je k dispozici od listopadu 2009.

Amazon poskytuje online službu pro konverzi růz-ných formátů (včetně HTML a  MS Word, ne všakODT). Funguje to tak, že dokument nahrajete na webuAmazonu a po konverzi vám je bezdrátově doručenpřímo na Kindle (jakmile se příště připojíte k síti). Ta-to služba je však zpoplatněna (0,15 USD za MB). Chce-te-li konverzi zadarmo, můžete si převedenýdokument nechat poslat na e-mail.

PrvníKindle podporoval taképřehráváníMP3, ale nováverze užumípouze formát AAX (Audible Enhanced).

Spolupráce s LinuxemAmazon distribuuje aplikaci pro Windows (lze

spustit pod Wine), která umožňuje synchronizaci ob-sahu Kindlu a přístup k vaší knihovně na serverechAmazonu i z PC. V Linuxu máme ale také poměrnědostatečné možnosti pro práci s Kindlem.

Mass storageJednak lze samozřejmě Kindle připojit jako za-

řízení usb mass storage – neboli se tváří jako externíflash disk. V tomto režimu můžete procházet uživa-telskou adresářovou strukturu a kopírovat souboryz/na Kindl. Hodí se to mimo jiné jako pojistka předmanýry Velkého bratra Amazonu. Kdyby vám ná-hodou chtěl v budoucnu opět mazat pod rukama kni-hy bez vašeho vědomí, můžete mít aspoň zálohu.

CalibreŠikovný a versatilní nástroj Calibre v mnohém vy-

lepšuje uživatelskou zkušenost s Kindlem v Linuxu.Calibre podporuje i  jiné elektronické čtečky nežKindle, ale obzvláště uživatelé Kindlu ocení bezešvoukonverzi všech možných druhů e-knih do formátu,který Kindle dokáže přežvýkat (nutno podotknout, žese občas konverze nezdaří úplně bezchybně, ale vevětšině případů jsem na problémy nenarazil).

Program (který pro své grafické rozhraní využíváknihovnu Qt) zároveň poslouží jako obrazovkováčtečka a správce či knihovna e-knih. Svou čtečku mů-žete s jeho pomocí synchronizovat. Další skvělá funk-ce je stahování novinek z webu (a opět konverze doformátu, kterému čtečka rozumí). Tento proces lzei  automatizovat. Amazon sice pro Kindle nabízístahování novin jako placenou službu, ale s Calibre jeto jednodušší a zadarmo.

22

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

Calibre navíc umí stahovat obaly knih ve vaší kolek-ci. Dobré je také to, že Calibre umožňuje provádění větši-ny úkonů dávkově, takže nemusíte klikat kvůli stejnéčinnosti zvlášť na každou knihu. Po prvním spuštění mů-žete využít průvodce, který vám kromě základního na-stavení pomůže s  konfigurací další užitečné funkceCalibre: Posílání dokumentů na Kindle e-mailem.

TvůrciCalibre také připravili instruktážní videa, kte-rá vysvětlují používání jednotlivých funkcí programu.Tleskám, to se u open source projektů zas tak často nevidí.

ZávěrAmazon Kindle je v jistém smyslu průkopnické za-

řízení. Můžeme mu přičíst to, že se čtečky elektro-nických knih s  e-inkoustem dostaly do povědomímilionů lidí. Doživotní bezplatné připojení k síti je ta-ké bezvadný koncept. Na druhou stranu je škoda, žeje Kindle ochuzen o nativní podporu nejrozšířenější-ho formátu EPUB. Přísné DRM, které Amazon uživa-telům vnucuje, také body nepřidává. Naštěstí existujeCalibre, který uživatelům Linuxu výrazně rozšiřujemožnosti využití Kindlu.

23

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

ÚvodKaždé desktopové prostředí používá mírně od-

lišný způsob organizace základních informací na pra-covní ploše, ale povětšinou vycházejí tyto různépřístupy ze stejného základu: K  některé hraně ob-razovky je přichycen panel, který poskytuje prostorpro prezentaci rozličných údajů. Tento panel také oby-čejně obsahuje ovládací prvek, s  jehož pomocí jemožné zobrazit hlavní menu. Toto hlavní menuv prostředí KDE4 nás v článku zajímá.

Kicker a KDE3V předchozí hlavní verzi KDE byl využíván kla-

sický koncept pracovní plochy: Plocha byl prostor, nakterý šlo přidávat různé aplikace, ikonky atd. Jednouz těchto aplikací byl také velmi šikovný Kicker. Tatoaplikace poskytovala nejen hlavní menu ve forměappletu, ale také celý hlavní panel. Ten panel, na kte-rém má většina uživatelů hodiny, seznam spuštěnýchprogramů atd.

Plasma a KDE4V KDE4 se od základu změnilo vnímání pracovní

plochy. Roli obyčejné pracovní plochy i všech s tímspojených funkcí převzal framework Plasma. Ikony,menu, panely a další atributy dřívějšího pracovníhoprostředí nyní spadají pod plasmu. Všechny tytoi další funkce, které pracovní plocha poskytuje, jsouimplementovány prostřednictvím tzv. plasmoidů.Panel je plasmoid, ikonka je plasmoid, hodiny na pane-lu jsou plasmoid a hlavní menu je také plasmoid.

Tento princip je do jisté míry srovnatelný s  dří-vějším Kickerem a jeho applety, ale vše bylo přepsánoa naprogramováno znovu.

Kickoff – výchozí spouštěčKDE4 má jako výchozí spouštěč nastaveno

univerzální menu pojmenované Kickoff. Vzhleda  funkce Kickoffu vzešly ze studia vzorců chováníuživatelů. Jako základ byly použity různé variantyhlavního menu z různých systémů (KDE 3.5, GNOMEmenu vyvinuté pro SUSE Linux Enterprise Desktop 10i Windows Vista beta). Podrobný popis procesu návr-hu Kickoffu najdete na stránkách openSUSE.

Kickoff má pět hlavních záložek (karet), které ma-jí usnadňovat a urychlovat přístup k širokému okruhufunkcí. Dohromady tyto karty obsahují v podstatě to-též co dřívější klasické menu, ovšem s tím rozdílem,že jsou jednotlivé položky seskupeny tak, aby se k nimšlo intuitivně dobrat. Kromě toho je pod hornímokrajem Kickoffu textové pole pro vyhledávání.

Karty Kickoffu:• Oblíbené• Aplikace• Můj počítač• Naposledy použité• OpustitPohyb po menu se obejde bez klikání, dokud ne-

dojdete k položce, kterou chcete spustit. Jinými slovy:Karty se přepínají pouhým podržením kurzoru myšinad požadovanou ikonou (tato vlastnost je konfigu-rovatelná). Možnosti nastavení Kickoffu nesahají dále.

Menu pro KDE4Robert Krátký

V rámci desktopového prostředí KDE4 můžete používat několik různých variant hlavního menu. Od základního, které neposkytuje nic víc než prosté menu pokomplexní „spouštěče“ nového stylu, které vám zprostředkují přístup k souborovému systému, konfiguračním volbám apod. pojďme si je představit.

http://www.abclinuxu.cz/clanky/menu­pro­kde4

24

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

KDE menu ClassicPřestože prvních několik verzí KDE 4.x obsahovalo

pouze omezenou verzi klasického menu (předevšímchyběla možnost nechat v menu zobrazovat naposle-dy použité nebo nejpoužívanější aplikace), později sevrátilo v celé parádě – tj. podobné jako u KDE3.

Menu „Classic“ je na první pohled prostší než Kic-koff, ale to je právě to, co některým uživatelů vyhovu-je. Na rozdíl od Kickoffu je možné klasické menupoměrně značně ovlivnit nastavením různých konfigu-račních voleb. Mezi nejpodstatnější možnosti nasta-vení patří výběr zvláštních položek (v  některýchpřípadech jsou to rovnou podmenu), které se v menuzobrazí. Screenshoty napoví více.

LancelotDalší alternativa je menu/spouštěč Lancelot. Na

první pohled má rozhodně blíže ke Kickoffu, ale při-dává dost nových funkcí a také mírně upravuje kon-cept navigace po menu. Hlavní a patrně nejzásadnějšírozdíl je v tom, že Lancelot umí zobrazit dva sloupcepoložek vedle sebe. Podle mého názoru to výrazně na-pomáhá orientaci.

Lancelot také používá karty (ve výchozím stavu polevé straně), ale tuto vlastnost doplňuje ještě o navi-gační cestu v záhlaví menu (hned pod vyhledávacímpolem, které je umístěno podobně jako u Kickoffu).Navigace po kartách může být také bez klikání, aleLancelot tuto funkci bere ještě kousek dál a umožňu-je i spuštění vybrané položky bez kliknutí.

Karty Lancelotu:• Aplikace• Počítač• Kontakty• Dokumenty

Z výčtu je patrné, že Lancelot přistupuje k organiza-ci menu jinak než Kickoff. Kromě toho nabízí takémožnost celý spouštěč zjednodušit: Místo jednohomenu, které obsahuje všechny čtyři karty, je možné na-

stavit Lancelot tak, aby v panelu zobrazoval rovnouikonky pro přímé otevření jednotlivých karet. Skladbutěchto ikonek na panelu můžete samozřejmě určit.

Takže pokud vám například vyhovuje způsob po-hybu po menu Lancelotu, ale chcete jen menus aplikacemi, můžete se ostatních karet zbavit a mít namístě hlavního spouštěče jen ikonku pro otevření lan-celotovského výběru programů. Další šikovnávlastnost Lancelotu je možnost vložit jeho části přímona pracovní plochu (stačí přetáhnout myší).

Další projektyNápadů existuje mnoho, ale trochu pokulhává rea-

lizace. Představme si další dva spouštěče, z  nichdruhý zatím není možné rozumně používat, protožeje pouze ve stadiu návrhu/myšlenky.

RaptorRaptor je poměrně nevšední spouštěč. Kromě toho,

že snaží vytvořit zcela nový způsob procházení položekmenu, o něm jeho tvůrci tvrdí, že má být také krásný.Na první pohled se zdá, že princip horizontálního po-suvného menu s velkými ikonami našel uplatnění při-nejmenším v plasmovém dialogu pro výběr plasmoidůdo panelu, který zavedlo KDE 4.4.

Z webu projektu to bohužel vypadá, že Raptor ne-má žádného aktivního vývojáře – ale zdání klame. Jakmě upozornil Dan Vrátil, v gitu projektu to žije a po-slední verze jdou kompilovat oproti KDE 4.4 (ačkoliv

Líbí se vám openMagazin? Přispějte na jeho výrobu a propagaci -pošlete libovolnou částku na účet 2100055120/2010. Stav účtu simůžete zkontrolovat na této adrese.

Peníze poslouží na pokrytí redakčních prací a propagaciopenMagazinu. Za podporu velmi děkujeme.

Vaše otázky zodpovíme na adrese [email protected].

25

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

abclinuxu.cz

se na webu píše, že jsou nutné zdrojové kódy staršínež 4.3). Mailová konference se již také několik měsí-ců odmlčela, takže ani odtud aktivitu neuhodnete.

KplanetaryMenuStránky KDE-Look.org se hemží nápady, „mock-

upy“ a „brainstormingovými“ diskusemi o novémvzhledu různých ovládacích prvků prostředí KDE.KplanetaryMenu je jeden z těchto nápadů, který zatímzůstává pouze ve stadiu nápadu a ilustračního obráz-ku (mock-up).

Od ostatních implementací by se menu postavenéna tomto principu lišilo zejména absencí textových po-pisků. To by mohlo být pro některé uživatele matoucí,ale ušetřilo by to dost místa. Umím si představit, že bypodobný spouštěč doplňoval funkci hlavního menu.

26

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

browsery.cz

Videu na webu vládne Flash, ideální to alenení

Otazníky se však vznášejí nad technickoustránkou. Z online videa si svou baštu udělala techno-logie Flash od společnosti Adobe. Na Flash sází skorokaždý větší poskytovatel online videa. Alespoňčástečné uplatnění si najdou konkurenti typu Micro-soft Silverlight, Windows Media Video, Quick Timenebo Real Media. Všechny zmíněné technologie alemají jeden společný rys: vyžadují ve webovém prohlí-žeči koncového uživatele svůj konkrétní plug-in. Bezněj se video přímo v okně prohlížeče nepřehraje. Užto je samo o sobě problémem. Jakousi jistotu zatímpředstavuje pouze Flash, jehož plug-in je dle řady vý-zkumů a analýz přítomný v naprosté většině reálněpoužívaných instalací webových prohlížečů. Na tosází celá řada provozovatelů internetových projektůorientujících se na video (a upřímně řečeno to dostomezuje konkurenční prostředí).

Sázka na Flash sice víceméně řeší problém kompa-tibility, ovšem samotný Flash rozhodně není bezpro-blémová technologie. Hodně se v posledních měsícíchnamluvilo a napsalo o jeho bezpečnosti. Uživatelé sitotiž často aktualizují pouze webový prohlížeč, ale napřítomné plug-iny zapomínají. Neošetřené chybyv plug-inech webového prohlížeče jsou přitom slavo-bránou pro útoky vedené skrze podstrčený obsah na

záškodnických webových stránkách, jejichž pouhénavštívení může mít fatální následky na bezpečnostkoncového počítače. Flash skutečně trpí bezpečnostní-mi chybami, ostatně snad jako každý software, takžeřeč je o  reálném riziku. I  proto Mozilla Firefox odverze 3.6 zavádí do Správce doplňků kontrolu dostup-nosti nových verzí jednotlivých plug-inů. MozillaCorporation rozjela také přímo související osvětovoukampaň věnovanou plug-inům a jejich bezpečnosti.

Ožehavá ovšem není jen otázka bezpečnosti. Nemé-ně vážně lze hovořit i o spolehlivosti. Flash má na-příklad velmi často prsty v problémech se stabilitouwebových prohlížečů. Vývojáři z Mozilla Corporationsi stěžují, že ladění prohlížeče kvůli kompatibilitě jevelmi pracné. Ostatně kvůli obecné nespolehlivostiplug-inů se v nástupci Firefoxu 3.6 objeví podpora bě-hu plug-inů v odděleném procesu. Stejnou cestou sevydávají i někteří tvůrci dalších prohlížečů. Adobe ta-ké slibuje, že přiloží ruku k dílu. Konkrétně třeba sezmíněnými vývojáři z  Mozilla Corporation chcenavázat užší spolupráci při zajišťování kompatibilityproduktů obou firem.

Flash může mít také výkonnostní problémy.U stolních počítačů a novějších notebooků už to nenítak markantní, ale netbooky stále nemají výkonu na-zbyt a Flash na těch hardwarově slabších zkrátka způ-sobuje nepříjemné výkonnostní problémy. S tím pak

přímo souvisí i  snižování výdrže chodu na bateriia další nepříjemnosti.

HTML 5 přináší naději na změnuŘada odborníků na problematiku online videa se

shoduje, že současná dominance technologie Flash jedána historickými důvody. V době rozmachu videatotiž Flash dával vývojářům a  provozovatelůmvideoprojektů víceméně to, co potřebovali (i přes svézjevné nedostatky). Flash však nemusí být pánem on-line videa „na věčné časy a nikdy jinak“. HTML 5 při-náší pro webové vývojáře široké spektrum novineka jednou z nich jsou multimediální značky video a au-dio. S multimediálním obsahem by tak díky HTML 5mělo být v budoucnu možné pracovat obdobně jakos obrázky. Žádný plug-in třetí strany (ať už pro Flashnebo třeba Silverlight), zpracování obsahu by bylo čis-tě v režii webového prohlížeče.

Důležité je, že HTML 5 jsou nakloněni i  tvůrciwebových prohlížečů. Právě jeho široká a bezproblé-mová podpora ve webových prohlížečích je základempro možný budoucí přechod od proprietárních tech-nologií vyžadujících na uživatelské straně často ne-spolehlivé doplňky třetích stran. Mozilla Firefox,Google Chrome, Apple Safari a nejčerstvěji Opera jižznačku video z HTML 5 podporují. Otazníkem je dleočekávání opět Internet Explorer. V souvislosti s jeho

Bude HTML 5 světlou budoucností videa na webu?Jiří Macich ml.

Video se ve webovém prostředí zabydlelo velmi dobře. Z obskurní záležitosti se díky rozmachu vysokorychlostního připojení k internetu v posledních letechstává obvyklá součást webových stránek. Nejde jen o servery typu YouTube pro jeho sdílení, o jejichž reálném přínosu si můžeme myslet své. Z videa se stávástále častější součást zpravodajských serverů, realizují se přímé přenosy různých více či méně důležitých kulturních a sportovních akcí, fungují online archivytelevizní tvorby. O přítomnosti videa na webu tedy rozhodně nelze pochybovat. Není to jen nějaká nová módní vlna, ale zkrátka další krok evoluce webu. V urči-tém smyslu podobný dávnému nástupu obrázků do tehdy čistě textového webového prostředí.

http://www.browsery.cz/clanky/bude­html­5­svetlou­budoucnosti­videa­na­webu/

27

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

browsery.cz

připravovanou devátou generací se hovoří o podpořeněkterých novinek z HTML 5, ale v době psaní tohotočlánku není úplně jasné, o které novinky půjde. Indi-cie ukazují spíše např. na canvas. Pokud by se podpo-ra značky video v stále jasně dominantním prohlížečizadrhla na několik let, mohl by to pro budoucnost on-line videa být vážný problém.

Svým pomalým akceptováním nových webovýchtechnologií již Internet Explorer pohřbil nebo mi-nimálně zmrazil nejednu zajímavou novinku. Za všech-ny stačí vzpomenout SVG, vektorový grafický formátzaložený na XML, ve kterém byla dlouho viděna bu-doucnost webové grafiky. Teprve Internet Explorer 9jej snad bude podporovat. Konkurenční prohlížečejsou na SVG už dávno připraveny, ale příslovečnou žá-bou na prameni je právě Internet Explorer, který stálena globální úrovni drží většinový tržní podíl. NavícMicrosoft v oblasti videa nyní hodně sází na svůjSilverlight, kterým chce konkurovat Adobe.

Souboj kodeků může výhody HTML 5 roz-cupovat

Značka video z HTML 5 a její podpora napříč pro-hlížeči není však všespásným řešením. To by bylo ažpříliš jednoduché. Možným problémem může být pod-pora různých kodeků v různých prohlížečích. Mozil-la Firefox sází na otevřený kodek OGG Theora. Googlea Apple ve svých prohlížečích naopak na H.264. Go-ogle nedávno začal testovat na svém notoricky zná-mém videoportálu YouTube nový přehrávač videa,který využívá právě HTML 5 (dosud YouTube v ost-rém provozu sází na Flash). Jenže video servírovanévideoportálem YouTube přes HTML 5 využívá právěH.264, takže uživatelé Mozilla Firefoxu si jej nepřehra-jí. Jde přitom o nejrozšířenější prohlížeč s podporouznačky video z HTML 5.

Tím se opět dostáváme na začátek. Pokud všech-ny webové prohlížeče s významnějším podílem na tr-hu nebudou podporovat společný kodek, pořád máFlash obrovskou výhodu v široké podpoře. Přestoženejde o nativní součást prohlížeče, nachází se v cca 90procentech používaných instalací browserů. Najít

kodek, ke kterému by se mohli přihlásit všichni tvůr-ci webových prohlížečů, bude nelehký úkol. ZástupciMozilla Corporation vidí v otevřeném kodeku OGGTheora bezproblémovou budoucnost. Masové pro-sazení H.264 do online videa nepovažují za dobrý ná-pad. Je prý potřeba vydat se cestou technologií, kterébudou legálně dostupné každému a nebudou vytvá-řet nová umělá omezení. Samozřejmě narážejí na pa-tentová a licenční omezení a z nich vyplývající možnépoplatky.

Zastánci H.264 ale zase protiargumentují vysokoutechnickou kvalitou, které prý OGG Theora nedo-sahuje. Otázkou bude, jak do této diskuse přispějeMicrosoft, respektive k jakému kodeku/formátu sepřihlásí on. Hodně veselo by bylo, kdyby sáhl posvém proprietárním Windows Media Video, ale to jezatím čirá spekulace. Každopádně rozepře okolokodeků mohou těšit společnost Adobe, protože zHTML 5 pro její Flash nedělají v tuto chvíli tak vážnouhrozbu, kterou by mohlo HTML 5 být. Zvláště, kdyžmá podporu ze strany kolosů jako je třeba Google, re-spektive jeho YouTube.

28

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

Jára Cimrman si vyšlechtil zvláštní druh ptakopyska – Univerzálního ptakopyska.Snášel vejce, dával jemnou angorskou vlnu a byl naprostý všežravec, přičemž sinejvíce pochutnával na starých, týden nošených ponožkách. Luboš Doležal má kry-su, kterou také vyšlechtil, jen mu trochu přibrala: FatRat je univerzální krysa – seže-re všechno, čím ji nakrmíte. Tato tlusťoška ráda HTTP či FTP přenosy souborů,spolupracuje se službou DropBox a s znalecky sleduje filmy s titulky staženými zOpenSubtitles.com. O soubory se podělí podporou torrentů a to stále není vše. Rač-te vstoupit a podívejte se na možnosti, které vám FatRat nabízí.

InstalujemeZačneme od podlahy. FatRat, jakkoli jsme přesvědčeni o jeho užitečnosti, se za-

tím nedostal do distribučních repozitářů a to ani do Ubuntu, které je má pouze vrepozitáři pro vývojovou verzi 10.04, tak ani do jiných, námi vyzkoušených, pro-to až na jednu výjimku, tvořenou uživateli Mandriva Linuxu 2010, bude nejspíšenutná kompilace ze zdrojových kódů.

Uživatelům 32bitové verze distribuce Mandriva Linux 2010.0 postačí, když sido systému přidají můj repozitář a balíček fatrat i balíčky pluginů se objeví v jejichSprávci softwaru.

Zdrojové kódy je možné stáhnout z oficiální stránky programu. Doporučuje-me také stáhnout a nainstalovat všechny (zatím) tři dostupné pluginy, které rozši-řují funkcionalitu programu.

Rozhraní programu FatRatV grafickém okně aplikace FatRat se zajisté ihned zorientujete. Nejvíce místa

zde zabírají jednotlivé karty s nejrůznějšími informacemi – výchozí jsou kartypřenosy, podrobnosti, graf rychlosti a poslední karta logy. Nad těmito kartami sepoté vyskytují ovládací tlačítka, pomocí kterých je možné přidávat a odebíratstahované položky či měnit jejich pořadí. V záhlaví programu se nachází nabídkypro práci s frontou stahování, nastavení programu a jednotlivých pluginů a nako-nec nápovědu.

Přehledné grafické rozhraní aplikace FatRat

Karty výrazně ulehčují orientaci ve stahování. První karta Přenosy obsahujeseznam front. Při výběru fronty z levého sloupce se v hlavní části okna zobrazí se-znam všech uskutečněných, probíhajících i dokončených stahování a nebo na-hrávání této fronty. Ano, slyšíte dobře – tento hlodavec umí i nahrávat soubory naFTP a servery RapidShare a CZshare.

Karta Podrobnosti je, stejně jako karta Graf rychlosti, dostupná jen tehdy,pokud vyberete konkrétní přenos. Na této kartě najdete celé jméno a adresu sou-boru, odhadovaný čas do stažení i rychlost stahování. Celkový vzhled této kartyse liší v závislosti na tom, co stahujete.

FatRat – univerzální stahovač z ČeskaPetr Šafařík

FatRat je univerzální správce stahování, který umožňuje stahovat soubory z HTTP a FTP umístění, tvoří, stahuje a nahrává torrenty, pracuje s weby jako RapidSharea CZshare. Navíc jej můžete vzdáleně spravovat přes webové rozhraní nebo pomocí Jabberu.

http://www.linuxexpres.cz/software/fatrat­univerzalni­stahovac­z­ceska?highlightWords=fatrat

29

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

Zobrazení rychlosti stahování a nahrávání konkrétního torrentu

Poslední kartu Log využijete tehdy, pokud něco v programu nefunguje zceladle vašich představ. Program je ovšem velice stabilní a do logů jsem zatím nahlí-žel jen ze zvědavosti. Log je rozdělen na dvě okna – horní Log přenosu a spodníGlobální log. Log přenosu se zobrazuje vždy jen pro konkrétní, uskutečněný da-tový přenos, zatímco Globální log zobrazuje výpisy ze startu programu, případněpluginů a (nejspíše) jejich chyby („nejspíše“ proto, že jsem tam zatím žádnou chybuneobjevil).

Nové stahováníZvolením položky nabídky Přenos | Nový přenos (a nebo klávesovou zkratkou

[Ctrl+n] zobrazíte zadávací dialog. Prvně zvolíte typ přenosu, zda-li budetestahovat, nebo nahrávat (upload) a frontu, ve které se bude tento přenos zpra-covávat. Pokud budete stahovat, stačí zadat do textového pole adresy seznamwebových adres, ze kterých má FatRat stahovat. To můžete udělat buďto ručně,vložením ze schránky a nebo, máte-li adresy v textovém souboru, jen vložením ob-sahu tohoto souboru přes rolovací nabídku Přidat speciální. Poslední úkol je na-stavení cílového adresáře. Klepnutím na malý oranžový zámek je možné vložituživatelské jméno a heslo, pokud bude třeba.

Zadání nového FTP přenosu

Způsob stahovacího protokolu je možné nechat buďto na automatickém roz-poznání a nebo jej můžete zvolit ručně. FatRat umí stahovat z libovolného HTTPnebo FTP umístění. To je ovšem v dnešní době celkem obvyklá vlastnost stahova-cích manažerů. FatRat ovšem zvládá i servery, na které je možné ukládat i velkésoubory, konkrétně RapidShare a CZShare a autor se nechal slyšet, že uvažuje i odalších serverech, jako ulozto.cz.

Pokročilé služby FatRatu

Ovládání programuJak již bylo naznačeno v úvodu článku, tak FatRat není jen prostý stahovač. Po-

dívejme se nyní podrobně na další služby, které FatRat nabízí. Začněme tím, jak jemožné FatRat ovládat. Máte-li veřejnou IP, je možné spustit i webové ovládání apřipojením se na port 2233 budete moci ovládat FatRat.

Nabídka pokročilých nástrojů FatRatu

30

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

Jabber představuje další možnost, jak ovládat FatRat – nepotřebujete k tomu ve-řejnou IP adresu, stačí vám libovolný Jabber klient. Stačí vytvořit speciální účet právěpro váš FatRat a následně přes Jabber klienta dáváte příkazy. FatRat se dá ovládat ipomocí D-Bus sběrnice, ale toto normální uživatel nejspíše příliš nevyužije.

BitTorrent manažerFatRat podporuje i technologii BitTorrent. Torrenty umí nejen stahovat (a po-

skytovat), ale hlavně zakládat. Na několik kliknutí jej vytvoříte. K tomu slouží ma-lé tlačítko nalevo od karet. Klepnete-li na něj, zobrazí se vám další možnostiFatRatu. Vybráním položky Vytvořit torrent se vám zobrazí dialog pro generování.torrent souboru. Vyberete soubor (F) nebo adresář (D) pro sdílení a velikost packe-tů, které se budou přenášet. Nyní jen vložíte adresu trackeru – tedy serveru, kte-rý bude tento přenos zabezpečovat a dáte generovat torrent tlačítkem Vytvořit.Hotový torrent soubor nezapomeňte nahrát zpátky na tracker.

FatRat umí torrenty také vyhledávat a to na nejznámějších trackerech, jako Li-nuxTracker, Pirate Bay a dalších.

Stahovač videíLíbí se vám nějaké video na YouTube nebo Stream.cz? Není nic jednoduššího,

než jej stáhnout pomocí FatRatu. Zvolte Stahovač videí z nabídky rozšířenýchmožností a nyní již jen stačí překopírovat URL stránky s videem do horního tex-tového pole a zmáčknout tlačítko Dekódovat. Provede se extrahování URL vlast-ního videa a nakonec stačí klepnout na Stáhnout dekódované. Videa se zařadí dofronty ke stažení.

RapidSharePředstavovat RapidShare je nošením dříví do lesa, proto se jen podívejme na

jeho podporu ve FatRatu. Krom stahování a nahrávání souborů má FatRat celousadu Nástrojů pro RapidShare. Jako první je nutné jmenovat nástroj pro kontrolulinků, funkční linky je možné poté rovnou stáhnout. Druhý nástroj slouží k prácis odkazy na RapidSave a třetí extrahuje odkazy z uživatelských stránek RapidSha-re, tzv. linklistů.

RSSFatRat dokáže zpracovávat i RSS informace, které zobrazuje v oznamovací ob-

lasti. V kontextovém menu Nastavení | RSS zvolíte RSS kanál a interval jeho ak-tualizací načež vám FatRat sám bude hlídat vše, co se na webu šustne.

PlánovačPlánovač se sice skromně krčí v koutku v nabídce Nastavení, ale je to právě ta-

to funkce, která FatRat posouvá daleko před jeho konkurenty. Právě plánovač vespolupráci s dělením stahování na různé fronty umožní automatizovat řízení zá-těže na lince – automaticky zapínat torrenty v noci, kdy na počítači nikdo ne-pracuje, ale přitom mít plnou rychlost přes den apod.

Užitečná krysaFatRat je tlustá, všežravá a vychytralá krysa. Zpracuje všechno, co jí předhodí-

te, nastrčí pomocnou tlapku tam, kde to očekáváte a je úspěšná i při řešení úkolů,které by mohly být na jiného malého hlodavce velké – a ona to zvládá sama, ši-kovně a dokonale. Nebojte se pustit si tuto krysu do svého počítače.

31

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

Větší počet změn je způsoben především tím, že GNO-ME 2.30 je poslední zastávkou na cestě ke GNOME 3.Původně se jím mělo stát GNOME 2.30 a mělo tedyvyjít už nyní, ale nakonec se rozhodlo, že se ještě půlroku počká. Strašák v podobě KDE 4.0 byl příliš velký.Pokud se dnes podíváte na stav vývoje novinek, kterémají být vlajkovými pro GNOME 3, tak nelze nic ji-ného, než konstatovat, že to bylo velmi moudré roz-hodnutí. Nejde jen o novinky, ale jedním z hlavníchcílů přechodu na novou řadu GNOME je také vy-čištění celé platformy a odstranění starých knihovenz GNOME, funkcí z GTK a jejich závislostí aplikacích.Tento cíl už je z velké části dokončen, ale práce stálepokračují.

Dvoupanelový NautilusSprávce souborů Nautilus je bez nadsázky srdcemGNOME, nejenže je výchozím nástrojem pro práci sesoubory, ale také se stará o zobrazení ikon na ploše,takže se dá říci, že se bez něj prostředí neobejde. Nau-tilus je dost propracovaný správce souborů, který máza sebou roky vývoje, během niž získal velké množ-ství vlastností. Vývoj však neutichá ani nyní a ve verzi2.30 se dočkal především vizuálních změn. Potěšenímohou být fanoušci dvoupanelových správců soubo-rů, protože nyní se mezi ně může řadit i  Nautilus.Samozřejmě nikdy nebyl problém otevřít si dvě oknaa přetahovat soubory mezi nimi, ale povídejte lidemodkojeným na Total Commanderu, že to může být ta-ké efektivní způsob práce se soubory. Nyní všakmohou vzít Nautilus na milost i oni. Pokud zaškrtnou

v nabídce Zobrazit->Další panel, tak se jim v okně zob-razí dva panely vedle sebe. Pokud ještě zvolí Zob-razení v seznamu, tak už se výsledek dosti podobáklasickému dvoupanelovému správci souborů.

Empathy stále na vlně inovacíEmpathy se objevilo v GNOME jako výchozí ko-

munikátor již před rokem a půl. Nutno říci, že jehouvedení bylo předčasné a tenkrát se dal používat jen

s  velkou dávkou tolerance vůči nedostatku funkcía  množství chyb. Nyní se již Empathy dostává dostavu zralé aplikace, která by měla uživatelům dobřesloužit. Přesto mi stále nesedí. Snažil jsem se jej pou-žívat dva dny, ale nakonec jsem stejně skončil zpátkyu Pidginu. Množstvím funkcí, stabilitou a rozhranímmi vyhovoval, navíc má nejlepší integraci do GNO-ME, ale nakonec mě odradily podivnosti jako např.nepochopitelné otevírání konverzací v novém okně.

GNOME 2.30 – Poslední zastávka na cestě ke GNOME 3Jiří Eischmann

Půlrok uběhl a je tu další vydání oblíbeného desktopového prostředí GNOME s pravidelnou dávkou novinek. Novinek není na první pohled mnoho, ale vývojářipilně pracují a GNOME prochází největšími změnami od přechodu na řadu 2.

http://www.linuxexpres.cz/software/recenze­gnome­2­30?highlightWords=gnome+2.30

Nautilus v dvoupanelovém režimu.

32

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

V nastavení jsem si zvolil, že chci, aby se konverzaceotevíraly v jednom okně v podobě karet, ale Empathymi třeba tři konverzace otevřelo v jednom okně a dalšív novém.

Na ty, kterým Empathy vyvovuje, čekají nové zají-mavé vlastnosti. Integrace s GNOME byla ještě víceprohloubena. Zaslat soubor nyní můžete prostě tak, ževybraný soubor chytíte, přetáhnete a pustíte na danýkontakt. Výrazně rozšířena byla podpora IRC, podpo-rovány jsou příkazy IRC a  vstupovat můžete i  domístností chráněných heslem. Mezi podporovanýmisítěmi nově naleznete i Facebook Chat. Podle všeho sejiž jedná o mnohem stabilnější přípojení přes protokolXMPP, které bylo zveřejněno zhruba před měsícem,takže se jedná o rychlou reakci vývojářů. Pokud seEmpathy nemůže připojit k některému z účtů, dozví-te se o tom nyní v okně s kontakty. Bohužel stále se minepodařilo zprovoznit volání přes SIP s účty Fayn ne-bo 802.cz. Spíše to ale bude problém ve frameworkuTelepathy, který Empathy pro tento protokol používá.

Seznam kontaktů v Empathy.

Hamster jako samostatná aplikaceJednou z dalších čerstvých ryb v rybníce GNOME

je Hamster, který se objevil stejně jako Empathy ve verzi2.24. Jedná se sice víceméně o one-man-show, ale jehoautor se mu poctivě věnuje a Hamster, který v českélokalizaci naleznete pod názvem Měřič času, kvete dovelmi dobrého programu. Říkal jsem si, že je ho až ško-da na to být pouhým appletem do GNOME panelu, kte-rý bude na podzim nahrazen GNOME Shell. AutorHamsteru si to uvědomil asi také, takže je ve verzi 2.30uveden také jako samostatná aplikace, což znamená, žejej můžete používat i  mimo GNOME. V  nabídce jejnaleznete pod Aplikace->Příslušenství->Měřič času.

Vylepšena byla také funkcionalita. Měřené aktivity mů-žete značkovat a v přehledu je filtrovat podle všech kritérií.

V Hamstertu jde k aktivitám přidávat už i značky.

Epiphany na WebkituWebový prohlížeč Epiphany je tak trochu stranou

zájmu, protože ve většině distribucí, využívajících GNO-ME, je na pozici výchozího prohlížeče nahrazen Firefo-xem. Rozhodněmá však uživatelům co nabídnout. Je tojednoduché a přehledné rozhraní a svižnost. Již relativnědávno byl zahájen přechod na vykreslovací jádro Webkit.Ten se nakonec ukázal jako dosti bolestný a ač již v minu-lé verzi byl Webkit v  Epiphany výchozím jádrem, ne-fungoval zdaleka ideálně. Jedním z  problémů bylanemožnost ukládat hesla. Tento problém je v této verzivyřešen a hesla jsou ukládána pomocí gnome-keyring.

Mezidalšínovinky patřínáhled před tiskem, ukládánílibovolného objektu na stránce kliknutím pravého tlačítka,obnovená podpora favicon. Kontextové nabídky jsoukompatibilní s vlastními kontextovýminabídkami stránek.Kliknutím kolečka myši lze vkládat obsah schránky dostránky. Přibyla taképokročilejšínastavení, která jsou všakdostupnápouze přes gconf. Můžete tak například změnitUser Agent nebo vykreslovací jádro. Nové rozšířeníHtml5tube přinášípodporu pro HTML 5 na YouTube, tak-že k přehrávání videíužnenípotřeba Flashplayer.

Epiphany s Webkitem užumí ukládat hesla.

33

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

Rozhovor s Andre Klapperem, členem tý-mu, který má na starosti plánování a vy-dávání GNOME.

Které jsou podle tvého názoru nejlepší novinkyv GNOME 2.30?

Jako vždy jsou tam inkrementální změny a  vy-lepšení, uvedené v poznámkách k vydání, ale z pohle-du uživatele tam není nic ohromujícího jednodušeproto, že jsou vývojáři většinou zaměřeni na přípravyna GNOME 3. Mnoho věcí se událo pod kapotoua  byly potřebné, ač nejsou viditelné pro koncovéuživatele. Proto je 2.30 pravděpodobně trochu nudná,ale je to dobrý a potřebný krok na cestě ke GNOME 3.

Co se mi osobně líbí na 2.30 nejvíce je nový systémuživatelské nápovědy „Mallard“, který struktuován té-maticky. Empathy, Gcalctool, Gnotravex a Hamsterjsou první aplikace, které jej používají místo tradiční-ho přístupu („Buď číst ten dlouhý nudný manuál ne-bo rovnou hledat některá slova s tím, že nalezneteodpověď na vaši otázku, pokud jste zvolili ta správnáslova“). Plus poprvé za mnoho let, možná poprvé vů-bec, je GNOME přeloženo do češtiny ze 100 %.

Už je jisté, že GNOME 2.32 se stane GNOME 3?Vždy je tu troška nejistoty, protože množství úko-

lů je obrovské a lidské zdroje jsou v open source limi-tované. Nikdy nemůžete udělat kompletní analýzurizika prostě proto, že se jedná o mnoho komplexníchoblastí, které vyžadují hluboké znalosti. Dokoncei když pracujete ve skvělém týmu s rozdílnými zna-lostmi a pozadím, můžete zkusit riziko pouze minima-lizovat.

V posledních letech jsme neměli ani jedno vydáníGNOME, které muselo být odloženo. Jak distributoři,tak uživatelé očekávají vysokou kvalitu vydání GNO-ME, ale také dodržování časového plánu. Na druhoustranu jsme si samozřejmě vědomi odezvy na fórechpo zveřejnění plánu pro GNOME 3, kde ty negativnínebo varující příspěvky byly většinou „Ale já tennový shell nechci, já chci mít i nadále můj panel“ (cožje samozřejmě možné skrze distribuce) a „Ale neudě-lejte to jako KDE 4.0“ (KDE 4 je skvělé, ale nazývat to.0 naznačuje, že se jedná o stabilní vydání).

Takže ano, GNOME 3 bude vydáno tento rok a dis-kutovali jsme v  release teamu o  případných ná-hradních řešeních nebo následujících potřebnýchrozhodnutích pro případ, že plán nebude fungovattak, jak se předpokládalo.

Pokud by jsi měl stupnici, na které by 0 byl začátekprací na GNOME 3 a 10 by bylo GNOME 3 tak, jakjste jej plánovali, kde by se nacházel vývoj nyní?

Když release team GNOME oznámil v červenci 2008GNOME 3, chtěli jsme vytvořit nějakýpodnět a nechat vý-vojáře GNOME diskutovat o konkrétních plánech, protožev minulosti kolovaly pouze neurčiténápady bez toho, anižby se na něněkdo zaměřil. Odezva vedla ke konkrétnímunávrhu, který release team vydal v dubnu 2009.

GNOME 3 se skládá z několika oblastí. Abych někte-ré z nich jmenoval: stránky založené na CMS, push mar-keting, nový software a  uživatelská zkušenost jakoGNOME Shell nebo Activity Journal/Zeitgeist, nuda jakoúklid velkého množství kódu, nebo komplexní portování(např. v oblasti přístupnosti), vysvětlování našeho zdělenívývojářům, když jde o platformu a jejímoduly...

Já osobně nemůžu a nebudu sledovat všechny ty-to oblasti vzhledem k tomu, že si chci nechat taky ně-jaký čas pro skutečný život, ale z mého omezenéhopohledu bych dal 7. Mnoho práce je hotovo, alehodně ještě musí být uděláno.

Kde vidíš největší rizika vzhledem ke GNOME 3?Přístupnost má velké množství rizik, hlavně kvůli

týmu s velmi malým stavem vývojářů a chybějícímufinancování. Infrastruktura se musí přesunout z lib-bonobo na D-Bus a všechny nové věci potřebují ještěhodně testování.

Portování všech aplikací na to, aby používaly novéGSettings/dconf místo Gconf, by nemělo být takkomplexní, jak portování začne s největšími aplikace-mi. Hackfest, věnující se GSettings, který se konáv dubnu, by měl také pomoci tento úkol posunout dál.

Také tým GTK+ je tradičně vždycky trochu zaplánem, když se blíží vydání, nicméně to by rozhodněnemělo blokovat vydání GNOME.

Jedna záchranná otázka (slíbil jsem Andrému, žemu položím alespoň jednu otázku, na kterou budeurčitě schopný odpovědět :-): Jaké pivo máš rád?

Nepil jsem alkohol několik let. V té době byl roz-hodně mým oblíbeným nealkoholickým pivemBudvar, protože chutnal, jako byste byli v místnosti,kde se mlátí obilí (ano, vyrůstal jsem na venkově...).Dneska piju hlavně Gambrinus. Staropramen je takydobrý. Nebo Kozel, když jsem součástí temné strany.

linuxexpres.cz

34

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

Synchronizující TomboyTomboy patří mezi populární nástroje pro tvorbu

a uchovávání poznámek. To je typ informací, který jedobré mít na všech počítačích, na kterých pracujete.Proto v Tomboyi přibyla synchronizace poznámek au-tomaticky na pozadí. Dosud totiž bylo všechno nutnodělat ručně. Výrazně optimalizován byl start a Tom-boy nyní startuje prakticky okamžitě. Pokud kopíruje-te něco z poznámek do aplikací jako OpenOffice.orgnebo Evolution, je zachováno HTML formátování.

Vylepšený VinagreVylepšení se dočkal taky klient pro vzdálený pří-

stup k  obrazovce Vinagre. V  zájmu zvýšení bez-pečnosti přibyla podpora pro SSH tunelování. Díkytomu, že můžete nastavit nižší hloubku barev a JPEGkompresi, snížíte reakční dobu i na pomalých připo-jeních. Přibyl nový naslouchací režim, který pomáháv případě, kdy nemá vzdálený počítač veřejnou IP ad-resu. V tomto režimu můžete vzdálený počítač infor-movat, že se k němu připojujete a on se připojí k vám.

Další novinkyZe systémových nástrojů bylo odstraněno tlačítko

Odemčít. Původně bylo heslo roota vyžadováno ihnedpři spuštění daného nástroje. Pak si ale vývojáři uvě-domili, že ne pro všechny operace v těchto nástrojíchjsou práva roota potřeba, tak přišli s řešením, kdy jstemohli nástroje používat bez práv a ty případně získatkliknutím na tlačítko Odemčít a zadáním hesla. Nyníse vývojáři rozhodli jít jinou cestou a toto tlačítko od-stranit. Když prostě budete chtít provést operaci, kte-rá práva roota potřebuje, bude vám ve spoluprácis PolicyKitem nabídnuto heslo zadat a posléze právapřidělena.

V prohlížeči dokumentů Evince byla zlepšena pod-pora tisku, byl přidán dialog pro nastavení stránkya nastavení roztáhnutí stránky. Přibyl režim převrá-

cených barev, zlepšen byl prezentační režim a podpo-ra poznámek k PDF umí nyní pracovat se vzdálenýmidokumenty.

Dlouho si uživatelé stěžovali, že v GNOME nee-xistuje nějaký grafický nástroj pro instalaci písem. Vý-vojáři GNOME to vyřešili po svém. Prostě jen stačív Nautilu poklikat na soubor písma a to se nainstaluje.

Pokud máte nastaveno několik rozložení klávesnica chcete mezi nimi přepínat, již si nemusíte dávat spe-ciální applet na panel, přepínač se zobrazí přímov oznamovací oblasti.

Správce archivů File Roller nyní umí pomocíPackageKit požádat o nainstalování balíčků, které jsoupotřebné pro práci s daným archivem.

Díky knihovně libmobiledevice jsou zařízení iPoda iPod Touch podporovány v gvfs. Pokud tedy jedenz těch přístrojů připojíte, neměli byste mít problémsynchronizovat hudbu, přistupovat k  souborůma stahovat fotky.

Když jsem přednášel na letošním Ubuntu GlobalJam, byl jsem příjemně překvapený, že připojení a od-pojení projektu fungovalo bez nejmenších problémů.Především jsem byl překvapený, že po odpojenía navrácení do standardního rozlišení zůstaly všech-ny applety na panelu tak jako dříve. Je to tím, žev GNOME Panel opravili letitou chybu, která způso-bovala to, že se po navrácení do původního rozlišeníapplety poskládaly, jak se jim zachtělo.

LokalizaceJsem rád, že můžu napsat, že lokalizace GNOME do

češtiny je kompletní. Dlouho se pohybovala na úrovni95 % s tím, že nebyly přeložené. Nyní však překladate-lé zapnuli a dotáhli to do konce. Překlady dokumenta-cí se lehce zlepšily a jsou na úrovni 54 %. Značnou částnepřeložených řetězců však tvoří dokumentace pro vý-vojáře a  drtivá většina aplikací má nápovědu pře-loženou. Pozvedla se také lokalizace přidružených

aplikací, v minulé verzi byly přeloženy z 80 %, nyní toje již 93 %. V českém překladatelském týmu je regis-trováno již 38 překladatelů, samozřejmě ne všichni jsouaktivní, ale od minulého vydání již přibylo 13.

POZNÁMKA: Na některých snímcích obrazovkyjsou stále anglické řetězce. Je to kvůli tomu, žekompletní překlad ještě do distribuce „neprobublal“.

Bohužel optimistická čísla nemám pro slovenskoulokalizaci. Tomuto tématu jsem také věnoval článek nablogu, který vyvolal zajímavou debatu a snahy o od-volání koordinátora, jehož dosavadním výsledkempráce je propad překladů z 80 % (2.14) na 46 %. Ano,jednu dobu byly slovenské překlady GNOME velmidobré a původně se GNOME překládalo do češtiny zeslovenštiny. Každopádně slovenský koordinátorsetrval na svém místě a na výsledcích žádná změnazatím vidět nejde. Naopak např. přidružené aplikacese propadly už na pouhých 29 %.

GNOME 3Na přechodu na GNOME 3 už se pracuje již více

než rok. Někdo čeká převratnou změnu podobnourozdílu mezi KDE 3 a KDE 4. To však čekat nemůže-me. Jak GTK, tak GNOME má evoluční vývoj, takženás žádný šok nečeká. Já osobně vidím hlavní přínosGNOME 3 ve velkém pročistění a  odlehčení celéplatformy. Většina této práce je již však hotova a jejíplody můžeme pozorovat již aktuálním vydání. GNO-ME se za poslední dvě verze zrychlilo a celková ode-zva je svižnější.

Ačkoliv lidé, kteří plánovali vývoj GNOME 3, při-stupovali k problému realističtěji než jejich kolegovéz KDE a dali vývojářům raději více času, už nyní jejasné, že některé oblasti čeká citelná regrese. Mezi něpatří např. podpora pro zdravotně postižené. Tu máGNOME asi nejlepší ve světě open source, ale jediní

35

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

dva placení vývojáři projektu a11y byli na začátku pro-puštěni společností Oracle a smělé plány se tak asi ne-podaří naplnit.

Přestože většina změn pro GNOME 3 je provádě-na pod povrchem, lidé kolem GNOME se shodli natom, že není možné uvést novou řadu bez výraznézměny „user experience“. Tuto změnu by měly repre-zentovat především GNOME Shell a GNOME Activi-ty Journal.

GNOME ShellO GNOME Shell se toho napsalo již hodně. Mělo

by se jednat zbrusu nové rozhraní desktopu. Někteřítvrdí, že je to jen výsledek snahy přinést za každoucenu něco nového a jiného, jiní zase tvrdí, že je to za-jímavý nápad. Všichni se však shodují na tom, že je po-třeba udělat ještě velké množství práce. OstatněGNOME Shell si můžete zkusit už nyní. Je součástíGNOME, i  když volitelnou. Stačí jej nainstalovata spustit příkazem „gnome-shell –replace &“. Pama-tujte na to, že k jeho běhu potřebujete 3D akceleraci.

Ukázka současného stavu GNOME Shell:http://www.youtube.com/watch?v=7Mved3pMaUU

GNOME Activity JournalPůvodně vychází z projektu Zeitgeist. Tak se nyní

jmenuje technologie pracující na pozadí, a grafickáaplikace dostala pojmenování Activity Journal. Zatím-co skrze klasické správce souborů lze k souborům při-stupovat hiearchicky, Zeitgeist nabízí databázovýpřístup. Na soubory můžete nahlížet s různých úhlů.Současná podoba Activity Journal nabízí časový po-hled. Jedná se de facto o kalendář, v kterém se zob-razuje, kdy jste používali které soubory. Zajímavouinformací také je, že vám zobrazuje, odkdy dokdy jstedaný soubor používali. Jedná se o zajímavý nápad,který ale opět potřebuje ještě hodně práce.

GNOME ActivityJournal

36

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

Iba pred nedávnom jeden známy musel neskoropoobede v  práci napaľovať dáta. Skoro všetci za-mestnanci už boli preč a  mnohí svoje počítačes  Windows XP mali zaheslované. Všade iba jednaCD/DVD mechanika, tak s nejakým linuxovským LiveCD a s chuťou napáliť ďalšie by asi neuspel. Ale poda-rilo sa mu to – použil USB kľúč...

Linux na USB kľúči (pokiaľ nemáte nejaký starý po-čítač s  USB 1.0) beží podstatne rýchlejšie akoz CD/DVD. Čo sa týka rýchlosti, tu CD/DVD (okremúčelu zálohovania či inštalovania) už dnes prestávajúbyť zaujímavé. A kľúče sa vždy lepšie nosia vo vrecku.Pokiaľ CD/DVD nie je malé (a tým s menšou kapacitoupre uchovanie dát), nosiť ho v nohaviciach je nepohod-lné. Optické disky sa príjemnejšie nosia v saku či v ka-báte, ale čo keď je žeravé leto a vy ste iba v tričku?

Viete, že všetky svoje užívateľské nastavenia si mô-žete preniesť na USB kľúč, kdekoľvek s  ním na-bootovať a mať tak „mobilný domov“?

Je samozrejmosťou, že každý užívateľ má svoj sys-tém vybudovaný s najrôznejšími užívateľskými progra-mami a  nastaveniami, ktoré si vytvára roky. Akopríklad stačí spomenúť e-mailové schránky; ar-chivované e-maily; heslá navštevovaných webstránok; záložky internetových stránok; obľúbené apli-kácie Windows (pod Wine); potrebné programy; hry;milovaný window manažér či desktopové prostredie;rozloženie ikôn na ploche – to všetko na bežnom LiveCD/DVD, ktoré si stiahnete z internetu, mať nebudete.

Pre vytvorenie takého USB kľúča existuje viac ciest.Ale aby si vaše prsty i mozog oddýchli, najvhodnejšie

bude celé bremeno položiť na chrbát softvéru, ktorý tovšetko urobí za vás. USB kľúč vytvoríte tak, že 1) najskôrvyrobíte ISO obraz z vášho pracovného linuxovskéhooddielu a 2) výsledný ISO súbor potom veľmi jedno-ducho prenesiete na USB kľúč – pravdaže, povieme ako.

RemastersysJedným z  najlepších riešení v  tomto smere je

program Remastersys, ktorý spraví ten najdôležitejší -prvý krok (vytvorenie ISO obrazu).

Remastersys je „Debian-friendly“ (Ubuntu, Xubun-tu, Kubuntu atď.) zálohovací program, ktorý bezakýchkoľvek obťažujúcich otázok vytvorí použiteľnýISO súbor (bootovateľné CD/DVD) z vášho pracovné-ho linuxovského disku – zároveň získate kompletnýbackup vrátane osobných dát.

InštaláciaMožno sa pokyny pre inštaláciu budú zdať tým sk-

úsenejším smiešne, ale mnohí užívatelia nemusia nájsťRemastersys v repozitároch Debianu či Ubuntu, takaby tento článok zodpovedal aj na túto otázku, je po-trebné do súboru /etc/apt/sources.list skopí-rovať riadok:

deb http://www.remastersys.klikit­li­

nux.com/repository remastersys/

(Čo je uvedené aj na tejto stránke.)Potom do príkazového riadku zadať: aptitude

update && aptitude install remastersys.

Remastersys použijete aj v textovej konzole – po za-daní príkazu remastersys uvidíte iba možnosti programu:

(sudo) remastersys backup – vytvoríte

zálohu celého užívateľského prostredia

vrátane osobných preferencií (/home);

(sudo) remastersys dist – takisto, ale

voľba „dist“ znamená, že osobný adresár

(napr. /home/alena) bude vylúčený;

(sudo) remastersys clean – čistenie,

teda všetko, čo remastersys predtým

vykonal, sa vymaže.

Je potrebné mať veľa voľného miesta, v  mojomprípade 8 GB, pretože Remastersys zazálohuje celý ak-tuálny diskový oddiel (Linux, v ktorom práve pracuje-te). Výsledná práca Remastersys, teda koncový ISOsúbor, sa uloží do domovského adresára /home.

linuxexpres.cz

Z Linuxu mobilný domov na USB kľúčiJuraj Šípoš

Tento článok popisuje kroky, ako si preniesť pracovný linuxovský oddiel (z pevného disku) na USB kľúč – ľahučko a rýchlo, s ktorým (s kľúčom) budete môcťrobiť všetko tak, ako keby ste vytiahli váš fyzický disk a priniesli ho do iného počítača.

http://www.linuxexpres.cz/praxe/z­linuxu­mobilny­domov­na­usb­kluci

37

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

linuxexpres.cz

Okrem možnosti pracovať s konzolou Remastersysmá aj svoju grafickú nadstavbu, ktorú po inštaláciiv  GNOME nájdete v  menu Systém | Správa | Re-mastersys Backup.

V mojom prípade som spustil Remastersysz konzoly (remastersys backup) po prihlásení sa akoužívateľ root. Program začal bez akýchkoľvek otázokpracovať a po čosi vyše jednej hodiny sa v adresári/home/remastersys objavil súbor custombackup.isoo veľkosti 2 GB (prostredie Linuxu v ISO obraze jepravdaže skomprimované).

Súbor custombackup.iso možno napáliť na DVDa mať tak hneď k dispozícii bootovateľné optické médi-um s celým vašim užívateľským prostredím. Nás všakzaujíma, ako dostať custombackup.iso na USB kľúč.

UNetbootin a USB kľúčeUNetbootin je univerzálny USB inštalátor nielen

pre linuxovské distribúcie, ktorý skopíruje ISO obrazna USB disk a umožní užívateľom inštalovať Linux čispúšťať Live CD z USB zariadení. Jeho port existujedokonca aj pre Windows. Vytvoríte si tak bootovateľ-ný USB kľúč z ISO súboru.

Pre vytvorenie USB kľúča z custombackup.iso ne-vyberajte distribúcie, ale ISO súbor, ktorý ste práve vy-tvorili pomocou Remastersys (custombackup.iso).

Podporované distribúcie nech vás teda nateraz ne-zaujímajú. UNetbootin sa vám v tomto ohľade môžeukázať užitočným inokedy. Program inštalovať netre-ba, stačí ho stiahnuť z jeho domovskej stránky a po-tom spustiť. Môžete použiť akýkoľvek USB kľúčs formátom FAT32, kde sa zmestí inštalačný ISO súbor(o veľkosti 700 MB).

Na záver uvidíte okno s ponukou reštartovať počí-tač aj s tým, aby ste nezabudli na možnosti BIOSu, kdevoľba spustiť systém z USB kľúča musí byť aktívna.

Keďže Remastersys už asi nebude úspešný s iný-mi distribúciami, použite podobné programy a ne-chajte sa pozdvihnúť do výšin rýchlosti a portability.

Odkazyhttp://www.geekconnection.org/remastersys/

Remastersyshttp://unetbootin.sourceforge.net/ UNetbootinhttp://www.mondorescue.org/ Mondo Rescue –

podobný program ako Remastersys preMandrivu, SuSE, Gentoo, RHEL, ale i FreeBSD

38

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mandrivalinux.cz

Nejjednodušší způsob nainstalování programu jez repozitářů. Hra se nachází snad ve všech distribucíchminimálně ve verzi 1.9.1. Přes správce software si najdě-te balíček flightgear a ten nainstalujte. Spolu s ním vámbude nabídnut balíček flightgear-data. Ten obsahuje něko-lik základních letadel a  mapu v  okolí San Franciska.FlightGear obsahuje ovšem mapy skoro celého povrchuZemě (až na pár míst) a ohromné množství nejrůznějšíchvzducholetů – nejen letadel a vrtulníků, ale i paraglidis-ta, americký jeep (ten samozřejmě neumí létat) a neboletadélko z Lega (nebo něčeho podobného). Jak tentodalší materiál do hry dostat a spustit si ve článku taképovíme. Začněme ovšem se základními prvky hry, tj.s mapou San Francisca a letadlem Cessna 172P Skyhaw,jak to nabízí výchozí nastavení hry.

Ve hře můžete létat opravdu s neuvěřitelnými stroji

POZNÁMKA: Na oficiálních stránkách hry je nyníke stažení již verze 2.0.0 plná nejrůznějších, hlavněgrafických, vylepšení. Z těchto důvodů jsem hru, jakje mým zvykem, ubalil do RPM a nahrál na svůjzdroj (http://petos.cz/rpms). Mimo již zmiňovanýchbalíčků se hrou FlightGear se zde nachází ještě dalšíbonusové balíčky. Více v dalších částech článku.

Bohužel hra nepatří mezi nenáročné domácí maz-líčky. Jak je snad již z obrázků patrné, celý terén, bu-dovy i vlastní letadlo (vrtulník, auto, vzducholoď) jsouvelice pěkně vymodelovány. Je tedy vhodné vlastnitsilnější počítač – na stroji s procesorem Intel 2 GHz a 4GB ram paměti to bohužel nebyla žádná velká sláva.

Detaily na palubě plovoucí letadlové lodě

První letPo nainstalování hru spustíte z Mandriva Menu |

Hry | Ostatní | Flight Gear. Po načtení vás hra posa-dí do kokpitu letadla Cessna 172P Skyhaw na hlavnídráze v San Francisku. Nejedná se o žádné velkolepéletadlo, jeho výjimečnost tkví snad jen v tom, že je tojedno z nejběžnějších letadel, které v USA vlastní sou-kromé osoby (jakkoli se to zdá neuvěřitelné, průměrnýAmeričan vlastnící letadlo nevlastní soukromýtryskáč, ale právě malou Cessnu). To, že s takovoutoCessnou sedíte právě na dráze 28R (jedna hlavníchdrah letiště, přistání či vzlétnutí zde stojí tisíce dolarů)je již zvláštní, leč přesto ne nemožné.

POZNÁMKA: Pro hru, stejně jako pro všechny si-mulátory létání, je vhodné používat joystick. Ovšemje možné, byť ne nejpohodlnější, hru ovládat jen po-mocí myši a klávesnice.

Použití joysticku popisovat nebudeme, popišme sijen krátce ovládání bez něj. Myš má celkem tři modyfungování, mezi kterými přepínáte pravým tlačítkemmyši. První je běžná šipka – v tomto módu klepete narůzné interaktivní prvky v  kokpitu, do menu,a  podobně. Druhý mód myši je řídící – kurzor sezmění na znaménko + a ovládáte tím směr letu leta-dla. Poslední mód má kurzor ve tvaru dvojšipkya slouží k rozhlížení se z pozice, na které se nachází-te. Poznamenejme, že hra se dá hrát dokonce i bezmyši, ale je to podobné, jako hrát klasickou střílečkubez myši. Jde to, ale ne moc dlouho.

FlightGear – Vzneste se do oblakPetr Šafařík

FlightGear je jeden z nejlepších leteckých simulátorů s otevřenými zdrojovými kódy. Podívejme se spolu na zoubek tomuto vzdušnému drakovi a zkusme si,jaké to je proletět s Boeingem pod Golden Gate nebo vrtulníkem obkroužit Sochu svobody.

http://www.mandrivalinux.cz/flightgear­%E2%80%93­vzneste­se­do­oblak­2/

39

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mandrivalinux.cz

Vaše letadlo, sedící na dráze, bude mít vypnutýmotor, proto jej zapněte stiskem klávesy [s]. Pokudmotor „nechytne“ na první pokus, zkuste to vícekrát.Pokud chcete zapínat motor pěkně myší a klíčkem, takklepněte na klíček v pravé části pod berany (zajisté klí-ček snadno najdete). Roztočí se vrtule a letadlo se po-malu začne sunout kupředu. Abyste jej zastavili,zkuste zmáčknout tlačítko [b]. Zabrzdíte na takdlouho, dokud budete klávesu držet. Pro zajištěníbrzd použijte zkratku [Shift + b]. Kola budou zabrzdě-na, dokud znovu nestisknete tuto zkratku.

Pokud stisknete klávesu [c] a [Shift+c], budete mě-nit kamery v jednom nebo obráceném směru. Pokudse budete chtít vrátit rychle zpátky za knipl, použijte[Ctrl+c]. Kamery, mezi kterými budete přepínat, si mů-žete snadno nastavit v nabídce View | View Options.

Nyní je na čase přidat pořádně plyn (klávesa [Page-Up]) a vzlétnout. Zajisté si všimnete, že letadlo „táh-ne“ silně doleva. Hráči s 3osým joystickem to vyřešírotací joysticku, ostatní budou muset vzít zavděkklávesnicí a tlačítky [Enter] a [Insert] toto srovnávat.Jedná se o reálný efekt každého vrtulového letadla,kdy rotace vrtule stáčí letadlo jedním směrem. Toto sekompenzuje tzv. horizontálním trimováním – vy-šlápnutím pedálů ve vhodném směru tak, že se vyto-čí směrovka a  kolečko letadla v  protisměru tahu.Letadlo se pak rozjíždí rovně.

Jakmile dosáhne váš létající stroj potřebné rychlosti,lehce přitáhněte řízení a letadlo vzlétne. Letíte? Vidíte,že to není nic náročného. Ono vzlétnout je vždyo hodně jednodušší, než přistát. Pro začátek se netrap-me s drobnostmi, jako je řízení letového provozu a uží-vejme si letu. Přímo na sever od letiště je slavný mostGolden Gate či Alcatraz. Případně v moři kousek na zá-pad od Golden Bridge plující letadlová loď.

Slavná pevnost a vězení Alcatraz

Letadlová loď

Jakmile se prolétáte, je nejvyšší čas přistát. Pro za-čátek je vhodné vrátit se zpět k letišti a pomalu se při-bližovat k jedné z drah (ke dráze). Vysuňte částečněklapky ovládané klávesami [a] (hranaté závorky). Jetaké vhodné z nabídky Help povolit volbu Toggle gli-de slope tunel. Vykreslí se vám červené „branky“s ideálním sestupem.

Ideální sestupná trajektorie s neideální rychlostí

Jakmile se dotknete koly země (poznáte dletypického svištivě-pískavého zvuku), přitlačte letadlok zemi, zcela stáhněte tah motoru a zmáčkněte brzdu[b]. Vše ovšem je nutné dělat zlehka, jinak se vámmůže stát, že se letadlo roztočí po dráze jako káča.Dosedli jste v pořádku? Gratulujeme, ale zatím doskutečného letadla za knipl nelezte (a nebo jen samido vlastního letadla:))

Pokud chcete startovat z jiného letiště, než je SanFrancisco, zkuste v nabídce Location | Select airportfrom the list si vybrat jiné. Ocitli jste se v moři? Ne-zvolili jste letiště, které se nachází na vaší nahranémapě světa. Zkuste aspoň prozatím jiné letiště – narozšiřování základny terénů se samozřejmě dostane.

Dobrou zprávou pro začínajícího a horší pro zku-šeného pilota je mechanická odolnost letadel. Ta jsoutotiž takřka nezničitelná. Airbusu A320 neublíží náraz dozemě v rychlosti asi 700 knotů při střemhlavém letu dozemě z několika kilometrů. Stejně tak není problém sestejným letadlem udělat výkrut, aniž by se utrhla křídla.

Druhé negativum na realističnosti chování prostře-dí je možnost proletět skrz libovolný objekt – loď,hangár, mrakodrap či věž.

40

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mandrivalinux.cz

Cessna 172P... A další letadla?FlightGear už v základním balíku nabízí asi dva-

cet letadel. Kromě zmíněné Cessna 172P Skyhaw je tonapříklad vzducholoď Zeppelin NT07 nebo Boeing777-200ER. Celkem hra ovšem nabízí více jak 350 leta-del. Hra po nainstalování bohužel neobsahuje žádnougrafickou možnost pro výběr letadla tak, jako prozměnu letiště – pomocí nabídky.

Výběr letadla má běžně dva kroky a oba se dějív  terminálu. Prvním z  těchto kroků je vypsání sidostupných letadel a hlavně jejich značek. To prove-dete příkazem:

fgfs ­­show­aircraft

Tento příkaz ukáže dva sloupce. V prvním sloup-ci jsou značky a ve druhém popisy letadel. Značka jejednoznačný ukazatel tohoto letadla. Na následujícímpříkladu vidíte, že pro Boeing 777-200ER je značka„777-200ER“.

[petos@Dolphin ~]$ fgfs ­­show­aircraft

Available aircraft:

777­200ER Boeing 777­200ER

A6M2 A6M2 Zero

A6M2­jsbsim A6M2 Zero (JSBSim)

CitationX Cessna Citation­X

Dragonfly Moyes Dragonfly

Pokud víte značku, spustíte FlightGear tímtopříkazem:

fgfs ­­aircraft=ZNACKA

tedy pro náš příklad s Boeingem je to

fgfs ­­aircraft=777­200ER

Stejně jako je ve hře skoro celý svět, jsou ve hře po-měrně početně zastoupena i letadla. A to od létajícíhoIgráčka v letadle, vzducholoď či dvojplošník, ale i Air-busy či Concord. Jak na to? Oficiální způsob je stáh-nout si vybrané letadlo ze stránek hry(http://www.flightgear.org/Downloads/aircraft-2.0.0/). V  adresáři, do kterého se hra instalovala(/usr/share/games/Flightgear) najděte adresář Aircrafta do něj rozbalte obsah archivu. Nyní máte při volběletadla o právě nainstalované volby více. Odebráníletadla poté provedete pouze smazáním příslušnéhoadresáře.

Majitelé Mandriva Linuxu 2010 ve 32bit verzi anebrozsáhlá poznámka autora článku

Celkem tedy, jak již bylo řečeno, můžete mít až asi370 letadel. V mém repozitáři (http://petos.cz/rpms)jsou k dispozici balíčky se všemi dostupnými letadlyjen pro vás. Stačí si vybrat a pomocí správce softwarenainstalovat. Balíčky se jmenují flightgear-data-JMENO-LETADLA.

A to není vše! Bohužel je pravdou, že možnost vy-brat si letadlo pouze z terminálu není nejšikovnější.Abyste nemuseli hru pouštět přes terminál, automa-ticky se vám z mého repozitáře nainstaluje i grafickýspouštěč, který vám dá letadlo na výběr. Stačí doin-stalovat malý balíček flightgear-spoustec, který opětnaleznete v mém repozitáři. Po nainstalování balíčkuse vám kromě klasického Flight Gearu v nabídce vy-tvoří i FlighGear – Peťošův spouštěč: pomocí jednoduchégrafické nabídky si to své letadlo vyberete a spustíte.

Unikátní Peťošův spouštěč hry FlightGear – vyberte si vašeletadlo...

POZNÁMKA: Samotný script, který zajišťuje chodspouštěče, je k  dispozici na mých stránkách(http://petos.cz). K tomu, aby fungoval, vyžadujejen nainstalovaný balíček Xdialog (a  hruFlightGear).

Uživatelé Mandriva Linuxu 2010 v 64bitové verzi tomají o něco složitější, protože můj repozitář je jen pro32bitovou architekturu. Ale i tak není nic ztracené. Balíč-ky s letadly a spouštěčem samotné jsou totiž nezávisléna verzi Mandriva Linuxu a dokonce nezávisí ani na bi-tové verzi. Je možné je tedy nainstalovat i do 64bitovéverzi. Nezapomeňte ale poté repozitář odebrat, jinaknebude možné zaručit funkčnost systému!! Jediná závis-lost balíčků je na vlastní hře FlightGear ve verzi 2.0.0,která se ovšem nachází v repozitářích Contrib-Backpor-ts. I ty po nainstalování hry doporučuji vypnout.

41

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mandrivalinux.cz

FlightGear a jeho světJak jsme již psali, FlightGear obsahuje skoro celý

svět. Ten je rozdělen na čtverce o velikosti strany de-set stupňů zeměpisné šířky. Pokud se dostanete zaokraj staženého čtverce (a nebo pokud se rozhodnetestartovat z letiště, které leží v místě, pro které nemátestaženou krajinu), uvidíte jen moře a terén zde budekolmo a nepřirozeně ukončený.

Konec stažené krajiny poznáte na první pohled

Jak si rozšířit krajiny na více než jen okolí San Fran-cisca? Z  oficiální stránky světa FlightGear(http://www.flightgear.org/Downloads/scenery-1.0.1.html) si stáhněte vhodný archiv – klepněte na

požadovaný čtvereček na mapě. Archiv s  terénem,podobně jako letadla, rozbalte a nahrajte do adresářese hrou. Pouze nebudete rozbalovat do jednoho ad-resáře Aircraft, ale do adresáře Scenery. Soubor in-dex.txt, který se nachází v adresáři Scenery/Airports,vždy přepište.

Česká republika se nachází celkem na dvou čtver-cích – e010n40 (ftp://ftp.ibiblio.org/pub/mirrors/flightgear/ftp/Scenery-1.0.1/e010n40.tgz) a výjimečněi  na e010n50 (ftp://ftp.ibiblio.org/pub/mirrors/flightgear/ftp/Scenery-1.0.1/e010n50.tgz). Stačí ar-chivy stáhnout a rozbalit. Nezapomeňte, že neexistujeletiště „Praha“ ani „Prague“, ale „Ruzyne“ či Kunovice.

Bohužel si nejsem jist, jestli poznáte Brno či Prahujinak než podle nejbližšího letiště jménem Ruzyně čiTuřany. Je bohužel smutnou pravdou, že nejlépe jezpracováno okolí San Francisca a některá další ame-rická města – NY, Washington, a další.

POZNÁMKA: Pro ty, kteří by rádi měli svět FlightGearu takový, jak jej znají z každodenní zkušenosti,můžeme doporučit hledat na Googlu. Existuje velkémnožství nejrůznějších fanouškovských stráneks přesnými mapami a modely míst, které jsou jimblízké. Uveďme velice povedený model Prahy a něk-terých dalších míst v České republice ze stránekhttp://flightgear-cz.wz.cz/.

Smyslem tohoto článku není naučit vás veškerémulétání s FlightGearem ani komunikaci s věží. V tomtoohledu vás budeme muset odkázat na velice zdařenétutoriály, které jsou ve hře pro vás přichystány:klepněte na nabídku Help | Start Tutorial. Zde vásnaučí opravdu od základu nastartovat motor (to jižumíte;)) až po přistávání v bočním větru. Další pře-hledné návody najdete na oficiálních stránkách hry(http://flightgear.org). Snahou bylo spíše poukázatna opravdu povedený simulátor létání, se kterým sidoma můžete zkusit, jaké to je být pilotem, představitzáklady ovládání a navíc přidání a použití novéholetadla či scenérie.

FlightGear si zahrajete po náročném dni v práci,kdy chcete mít půl hodinu před sebou jen povinnostdržet kurz či zkoušet si akrobatické prvky. Pokud bys-te rádi naprosto dokonalý a reálný letový model, do-poručujeme některý z  komerčních projektů anebodopravní fakultu obor dopravní pilot.

42

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mandrivalinux.cz

Proč používám LinuxKdyž jsem si před lety sedávala k počítači (ještě s ope-

račním systémem WindowsXP), běhal mimráz po zádech,protože jsem neustále odvirovávala, přeinstalovávalaa znova konfigurovala systém.. Tenkrát jsem si dávalaotázku: „To je ten Windows opravdu tak děravý nebo jsouvymýšleči virů tak dobří, že se dokáže kvůli nim celýWindows zhroutit a způsobit 'modrou smrt'?”

Antivirový program, antispywarový program, an-timalwarový program… Kolik jsem jich tam vlastně mě-la? Zabíraly místo na disku, místo v paměti, snižovalyvýkon CPU, atd. Mám pokračovat? Asi to není třeba.

Brouzdala jsem po internetu a nechtělo se mi věřit, žeexistuje na světě jen jeden operační systém. Hledala jsema našla. Existuje jich více – Mac OS X (od firmy Apple) a Li-nux (více distribucí). Trvalo mi pár dní, než jsem zjistilapotřebné informace. Firma Apple má určitě vynikající po-čítače, ale já jsem potřebovala pro svůj hardware nějakýoperační systém, který budu moci nainstalovat a použí-vat ho tak, jak je. Co já vlastně na počítači dělám? Potřebu-ji připojení k internetu, psát dopisy a e-maily, poslouchathudbu, malovat obrázky, upravovat fotky, učit se anglič-tinu, nahrávat a upravovat televizní pořady, zahrát si hry,vypalovat DVD, atd. Našlo by se toho víc. Splňoval můjvysněný operační systém (newindowsácký) tahle kritéria?Zjistila jsem, že skoro ano.

Tenkrát jsem nechtěla nic ponechat náhodě a kou-pila jsem si krabicovou verzi Mandriva Linux 2006. Tobylo snad někdy koncem prosince 2005. Obsahovaladvě knihy: Mandriva Linux 2006 a Příručku pokroči-lého uživatele a začínajícího správce systému. Jen chcidodat, že tu druhou knihu mám stále doma a občas do

ní nahlížím a stále se učím. První knihu jsem i s dvdnosiči darovala známým:-D.

Pracovní prostředíV naší čtyřčlenné domácnosti máme čtyři počíta-

če. Každý má svůj. Dva „plnokrevné“ stolní a dva no-tebooky. Máme totiž dvě dospělé děti, které chodí navysokou školu. Musí mít tedy vlastní počítač. Bez ně-ho se nepřihlásí ani na zkoušky, na oběd v  menze,apod. Také si musí vypracovávat úkoly, počítat příkla-dy, kreslit výkresy, učit se jazyky, stahovat materiályke zkouškám, atd. Dlužno dodat, že na všech čtyřechpočítačích je Linux. Na třech je Mandriva Linux 2010

a na jednom je OpenSUSE s dualbootem se stařičký-mi WindowsXP. Je veliká škoda, že se Windows ne-můžeme zbavit. Jen na něm běží vizuální architektArCon, velmi potřebný pro firmu manžela. Musím jendodat, že Windows je pořádně „osekaný“ a v žádnémpřípadě nesmí na internet.

Mám pracovní prostředí Gnome v Mandriva Li-nuxu 2010. Prostředí KDE jsem používala do posledníverze 3.5.10. Novému KDE4 jsem zatím dala červenou,protože je pro mě nepoužitelný. Dal se na dlouhoua pro mě, prozatím, nepochopitelnou cestu. Měl ze za-čátku spoustu chyb, které mě odradily od jeho použí-vání. Možná mu v budoucnu dám šanci.

Můj software v Mandriva Linuxu 4 – Irena ŠafářováIrena Šafářová

Chci také přispět a napsat o softwaru, který používám v Mandriva Linuxu. Nevadí, že to nebude soutěž o knihu. Už ji mám.

http://www.mandrivalinux.cz/muj­software­v­mandrivalinuxu­4%E2%80%93­irena­safarova/

Pracovní plocha Ireny Šafářové

43

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mandrivalinux.cz

Na pozadí plochy mám výchozí motiv Mandrivya  na ní ikony diskových oddílů s  jednou ikonouprogramu. Panely mám nastaveny na automatickéskrývání, aby mi nepřekážely (pro účely tohoto článkujsem je zviditelnila). Na ploše vlevo je také Conky,program, který mě informuje o datu, čase, mé IP ad-rese viditelné zvenku, zaplněnosti oddílů, zatíženíCPU, obsazenosti paměti, apod. Vzhled oken mám IaOra Grey, ikony Oxygen a motiv kurzoru SoftSteel. Méprostředí je tedy laděné do modrošedé barvy.

Správce souborůJako správce souborů používám skoro výhradně

Nautilus. Stačí mi na všechny mé operace se soubory.Pod pravé tlačítko myši jsem si přidala potřebné skrip-ty. Teď mi stačí na nějaký soubor kliknout a potřebnáoperace je ihned po ruce. Nemusím ji složitě nikdev nabídce hledat. Abych byla spravedlivá, tak použí-vám i GnomeCommander. Je to kvůli mé práci. Jenutné přistupovat ke vzdáleným úložištím přes ftp ne-bo ssh. Je výhodný hlavně kvůli dvoupanelovému zob-razení. Kdyby měl Nautilus tuto vymoženost, asi bychGnomeCommander odinstalovala. Výhodný a hlavněvelmi rychlý je i MidnightCommander a nedám naněj dopustit. Pro specifickou práci s některými soubo-ry v terminálu je opravdu nenahraditelný.

HudbaJako přehrávač hudby používám Rythmbox. Pro

mé potřeby stačí, protože má to, co potřebuji a nicnavíc. Právě tahle strategie mi plně vyhovuje. Z  in-ternetu stahuji (legálně) soubory v mp3, které mají i ně-které popisky. Ty ostatní si přidám přes pravé tlačítkomyši na vybraných souborech.

Pro jednodušší úpravy audio souborů používám(jak jinak) Audacity. Na internetu jsem si našla a stáh-la několik plug-inů. Potřebuji občas vyčistit nahrávkuod šumu, rozdělit ji na díly, zvýraznit některé oddíly,

ze sterea udělat mono, apod. To vše Audacity splňujea má ještě daleko více možností, které možná někdyvyužiji, ale zatím se na to nechystám.

Přečtěte si některé články o Audacity na LinuxEX-PRESU.cz.

VideoPřehrávání filmů a videa je v SMplayeru velmi

snadné. V podstatě mu nemám co vytknout. Všechno,co potřebuji, má. A ještě něco navíc. Je to nádstavbanad Mplayer, který je opravdu špička.

Na nahrávání filmů z televizní karty používámVLC. Film zbavím reklam a zbytečných snímků po-mocí ProjectX a v Avidemuxu ho upravím do finálnípodoby. Pak v DVDStyler vytvořím soubory pro vy-pálení na dvd. Brasero film nakonec vypálí k  plnéspokojenosti mé i mé rodiny, protože si občas pouští-me z vypálených dvd filmy, které stojí za to. Občas ta-ké používám program dvd: rip. Je to hlavně kvůlišpatným nosičům, na kterých lze filmy koupit. Ta ne-kvalita mě celkem štve, proto občas přistupuji k tomu-to kroku.

Občas je nutné pořídit video z dění na pracovníploše nebo okna na monitoru. Na tento účel je nej-vhodnější v  Gnome prostředí program GTK-Re-cordMyDesktop. Líbí se mi kvůli tomu, že jeintuitivní, přehledný a jednoduchý.

Program GTK-recordMyDesktop

O nahrávání videa na obrazovce vyšel na LinuxEX-PRESU.cz článek Návod: Nahrajte si aktivitu naobazovce a vytvořte video.

Fotky a obrázkyVlastním fotoaparát Canon 450d a fotím do formá-

tu *.raw. Tím je dán i program na jeho úpravu a to jeRawTherapee. Mé nároky splňuje na jedničku, pro-tože má vše, co potřebuji pro základní úpravu foto-grafií a „vyvolání“ z formátu *.raw. Dalším nezbyt-ným programem je GIMP, bez kterého si nedovedupředstavit své fotografické zájmy. Doladí k  méspokojenosti to, co započal RawTherapee. Na prohlí-žení obrázků je velmi dobrý, mnou nedávno objevený,Geeqie. Také vektorový program Inkscape se určitěneztratí, protože v duelu s uniconvertorem otevírásoubory v corelovském formátu *.cdr.

O programu RawTherapee vyšla na Mandriva Li-nuxu.cz série článků.

Musím se alespoň slůvkem zmínit o správě barevv  Linuxu. Na nějaké profesionální ladění můžemeopravdu (zatím) zapomenout, i když už se blýská nalepší časy a  dnes Linux podporuje některé druhysond. Má poznámka platí to pro ty, kdo se zabývají fo-tografováním pouze jako amatéři a nemají sondu naladění barev. Právě pro ně je tu program LProf, ve kte-rém si můžete přibližně vyladit barevný prostor mo-nitoru bez sondy. Program je opravdu velmi dobrýa pro nás, amatéry, nezbytný.

Internetové nástroje, komunikaceNa prohlížení internetu používám dva programy:

Mozillu Firefox a  Operu. Hlavním favoritem jeovšem Opera. Důvod? Je rychlá a obsahuje vše, co po-třebuji. Nemusím nikde žádné plug-iny dodatečněstahovat a doinstalovávat. Protože ale není bez chyb,

44

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mandrivalinux.cz

používám i Firefox tam, kde Opera zobrazuje špatněinternetové stránky. Není to mnohdy její chyba. Je tochyba tvůrců stránek, kteří ladí kód pouze pro prefe-rovanou skupinu prohlížečů. Mezi ně vzali na milostFirefox, ale Operu zatím ne. Ve Firefoxu používámrozšíření AdblockPlus, Download Statusbar, Fla-shblock, NoScript a Screengrab.

V internetové komunikaci je mým favoritem Pid-gin. Má vše a je spolehlivý. Co nemá, doinstaluji pomo-cí plug-inů. Co si přát víc? Používám ho k okamžitýmrozhovorům s mými spolupracovníky. A mé plug-iny?Automatické přijímání souborů, Časová značka,Libnotify Popups, Switch Spell, Telepatický režim,Tlačítko Odeslat a Upozornění na zprávu.

Samozřejmě nesmí chybět e-mailová pošta. Thun-derbird je tím, co používám. I když mi ze začátkuopravdu „neseděl“ a nemohla jsem se s ním tak nějaksžít. Nemohla jsem mu „přijít na chuť“. Připadal mi ja-ko medvěd právě probuzený ze zimního spánku. Zís-kal si mě tím, že umožňuje Spravovat identity. Tedypřidávat ke stávající adrese její aliasy (se souhlasemprovozovatele). Právě tato vlastnost je pro mě v prácivelmi důležitá. Používám pouze dva plug-iny:Lightning a Poskytovatele Google kalendáře.

Pro tvorbu a správu internetových stránek použí-vám Bluefish. Mám nainstalovanou nejnovější verzia  musím říci, že značně pokročil kupředu. Přibylomnoho voleb, které jsem v předchozí verzi postráda-la. Je intuitivnější a lépe se s ním pracuje.

Program Bluefish

Mezi internetové nástroje také řadím Dropbox. Je tomá záchrana v časech tísně. Nedávno se mi stalo, žeráno prostě počítač odmítl pracovat. Ani po mém pře-

mlouvání a slibech se nerozjel. Po mnohých pokusecho opravu jsem to vzdala a odnesla jsem ho do opravy.Donesla jsem si ho po několika dnech zpět, ale úplněprázdný! Nic tam nebylo. Operační systém, data, ob-rázky, fotky, dokumenty, filmy, videa, firemní účetnic-tví, faktury, smlouvy, protokoly, všechno bylo pryč.Proto je Dropbox má záchrana. Zachránil mi některádata. Ne všechna. Jen ta, která jsem přes něj zálohovala(zálohovala jsem i jinak). Proto na něj nedám dopustit.

PrácePro mou práci používám mnoho programů

Mandriva Linuxu 2010 tak, jak jsou napsány výše.Proto je nechci znova vyjmenovávat. Ale ještě jsem ne-zmínila třeba Twitux pro posílání twitter zpráv. TakéOpenOffice.org je mým „denním chlebem“. Plannerpoužívám pro správu, řízení a  rozdělování úkolů.Stardict je nezbytný překladač neznámých slovíček.Snímač obrazovky s pokročilými volbami je jedinečnýShutter. Také je užitečný program Xsane, kterýskenuje předlohy. Oblíbila jsem si ho už dávno. Mámnoho pokročilých voleb, které ve firmě manželaurčitě využiji.

Hry, zábavaAbych se přiznala, na hry moc času nezbývá.

A když, tak snad trošku Sudoku, Mahjongg, apod.

Zajímá nás, které programy používáte vy a proč. Covám na něm sedí a  jak jste se sžili s  Linuxemobecně. Doufáme, že se ozvou i další uživatelé a při-spějí také svým článkem.

Thunderbird s rozšířením Lightning

45

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mozilla.cz

obsah je dostupný pod licencí creative commons attribution-share alike 3.0

Vyšel Thunderbird 3.0.3Jak již patrně řada z vás zaregistrovala, vyšel vče-

ra Thunderbird 3.0.3. Jedná se o neplánovanou aktua-lizaci, která řeší jeden problém, který se u několikauživatelů vyskytl v minulé verzi. Bližší informace jsoudostupné v poznámkách k vydání a nová verze se ja-ko vždy nabízí v rámci automatických aktualizací, pří-padně si ji můžete stáhnout z Mozilla.cz.

Web GetPersonas.com se sloučí s MozillaAdd-ons

Jednou z výrazných novinek Firefoxu 3.6 jsou lehkémotivy vzhledu Personas. Původně experimentálníprojekt Mozilla Labs se stal populární, o čemž svědčíi více než 70 000 vzhledů, které jsou aktuálně dostupné.Podle neoficiálních informací používá vzhledy Perso-nas více než 20 % uživatelů Firefoxu 3.6. Původně ex-perimentální projekt, který je nyní přímou součástíFirefoxu, funguje dále jako Personas Plus. Databázivzhledů lze dnes nalézt na webech GetPersonas.com(kde je lze též přidávat) a Mozilla Add-ons.

Zdánlivá duplicita galerií vzhledů Personas má spí-še historický důvod. Web GetPersonas.com totiž byldomovskou stránkou projektu ještě v  dobách, kdyfungoval jako experimentální projekt. Tato doba sevšak změnila a  i  to byl jeden z  důvodů, proč setvůrci rozhodli sloučit GetPersonas.com s  MozillaAdd-ons. Co to v praxi znamená?

Z pohledu běžného uživatele nic. Pokud jste do-sud chodili vybírat nové vzhledy na web GetPerso-

nas.com, budete nově chodit na Mozilla Add-ons, kdezískáte všechny druhy doplňků pod jednou střechou.Pakliže budete chtít nahrát nový vzhled do galerie, bu-dete tak nově činit na Mozilla Add-ons.

Ke sloučení webů ještě nedošlo. Mělo by k tomudojít během následujících týdnů.

Jak rozšíření ovlivňují rychlost startu Fire-foxu

Řada uživatelů Firefoxu má nainstalováno nějakéto rozšíření, které přidává zajímavou funkčnost. Taktonainstalovaná rozšíření však mohou být i  zdrojemproblémů. Nejčastějším řešením problému bývá zakázá-ní či odinstalace problematického rozšíření. Jak ukázaljeden vývojář, mohou být rozšíření i zdrojem pomaléhostartu Firefoxu. Příčiny přitom mohou být různé. Mů-že se jednat o špatně napsané rozšíření, o rozšíření, kte-ré je komplexní a  při startu vyžaduje určitý čas nainicializaci, případně může být problém i v samotnémFirefoxu. V Mozille se snaží tuto situaci zlepšit.

V souvislosti s mobilní verzí Firefoxu (Fennec) sevývojáři již delší čas zaměřují na zrychlení startuaplikace. Protože je mobilní verze Firefoxu založenana stejném kódu jako Firefox pro desktop, projeví sevýsledek na všech platformách. Z  hlediska snaho další zrychlení Firefoxu to však není vše. Již delší do-bu se pracuje na optimalizaci čtení a zápisu na disk.

Mozilla přišla s nápadem, jak urychlit na-čítání stránek

Existuje řada postupů, jak mohou tvůrci webovýchaplikací urychlit načítání stránek. I tvůrci webovýchprohlížečů se snaží, aby se stránka uživateli načetla conejrychleji. V Mozille přišli před nějakým časem s ná-padem, jak by se rychlost načtení stránky dala pod-statně zrychlit. Nápad popsali ve specifikaciResources Packages a její podobu též připomínkovalilidé od prohlížeče Google Chrome či lidé od Face-booku. V čem nápad spočívá?

Myšlenka vychází z toho, že nezanedbatelnou částčasu načítání stránky tvoří dotazy na server. Souborys  obrázky, styly, JavaScript apod., to vše se načítá,pokud je již prohlížeč nemá nakešovány. SpecifikaceResources Packages přichází s nápadem tyto statickésoubory zabalit do archivu a  odkaz na něj nabízetv hlavičce stránky v tagu link. Všechny statické věciby se tak načetly v rámci jednoho dotazu.

Celá funkčnost by navíc byla zpětně kompatibilní,protože prohlížeče, které by zmíněnou specifikaci ne-podporovaly, by uvedený tag jednoduše ignorovaly. Dáse přitom předpokládat, že by se do archivu umisťovalypouze malé soubory, které jsou na stránce obsaženy.

Vyšel Firefox 3.6.2Mozilla včera večer uvolnila Firefox 3.6.2. Ten měl pů-

vodněvyjít 30. března, ale kvůli bezpečnostní chybě, kterábyla koncem minulého týdne opravena, bylo vydáníuspí-šeno a to i přesto, že popis chyby nebyl volně dostupnýa chyba nebyla zneužívána. Spolu s touto chybou byloopraveno dalších více než 100 chyb. Bližší informace získá-

Novinky ze světa aplikací MozillaVýběr ze světa aplikací Firefox, Thunderbird, Seamonkey, a dalších. Vyšel Thunderbird 3.0.3. Lehké motivy vzhledu se přestěhovaly na web Mozilla Add-ons.Jak ovlivňuje rozšíření rychlost Firefoxu? Jak zrychlit načítání stránek. Vydána opravená verze Firefoxu 3.6. Počet stažení od vydání verze Firefoxu 3.6 překročil100 milionů. Popis novinek Firefoxu 4.

http://www.mozilla.cz/zpravicky/web­getpersonas­com­se­slouci­s­mozilla­add­ons/

http://www.mozilla.cz/zpravicky/jak­rozsireni­ovlivnuji­rychlost­startu­firefoxu/

46

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

mozilla.cz

obsah je dostupný pod licencí creative commons attribution-share alike 3.0

te v poznámkách k vydání a opravenáverze se jako vždydistribuuje v rámci automatických aktualizacíprohlížeče.Zmíněná chyba postihovala pouze Firefox 3.6, aktualizaceFirefoxu 3.0/3.5 tak vyjdou podle plánu na konci března.

Firefox 3.6 již překročil 100 miliónů staženíFirefox 3.6, který byl vydán koncem ledna letošní-

ho roku, v uplynulých dnech překonal hranici 100 mi-liónů stažení (v České republice necelých 650 000, naSlovensku 330 000). Do tohoto čísla jsou započítávánapouze přímá stažení z webů Mozilly (včetně Mozil-la.cz) a neobsahují aktualizace z předchozích verzí Fi-refoxu, které si uživatelé stáhnou skrze automatickéaktualizace Firefoxu. Přes ty je Firefox 3.6 dostupný,ale prozatím pouze na vyžádání.

V praxi to znamená, že se uživateli nabídne aktua-lizace jen tehdy, když v nabídce Nápověda aktivnězvolí volbu Zkontrolovat aktualizace. To je ostatně dů-vod, proč je dosud nejrozšířenější verzí Firefoxu verze3.5. Podle čísel z minulého týdne si u české verze dr-ží podíl 64 %. Stejně jako u minulých verzí se všaksituace rychle změní, jakmile bude Firefox 3.6 v rám-ci automatických aktualizací nabídnut aktivně tj. uživa-teli se zobrazí dialog, v rámci něhož dostane na výběr,zda chce přejít na novější verzi či zůstat u té aktuální.Na rozdíl od bezpečnostních aktualizací se totiž tatoaktualizace uživateli nabízí a nikoliv vnucuje.

Novinky ve vývoji Firefoxu 4.0Již delší dobu jsme se nevěnovali žádným novinkám,

které přijdou spolu s Firefoxem 4.0. Bylo by tedy dobrése podívat, co je nového. Jak asi většina z vás zaznamena-la, dosud prezentované novinky, které jsou součástí vý-vojové verze Firefoxu 4.0, jsou zaměřeny zejména navývojáře. Příkladem může být hardwarová akceleraceskrze Direct2D, podpora WebGL či CSS transitions.

Novinek pro koncové uživatele prozatím není to-lik, i když již uživatelé mohli zaregistrovat první změ-ny ve vzhledu aplikace či možnost měnit velikosttextových oblastí. Rozpracovaných novinek je však ce-lá řada a jejich přehled naleznete v Mozilla Wiki. Tynejzajímavější jsou uvedeny v následujícím seznamu:

• Nový motiv vzhledu• Nový Správce doplňků• Integrace Mozilla Weave Sync• Nové nástroje pro webové vývojáře• Podpora pro Jetpack (další forma tvorby rozší-

ření)• Vylepšení rychlosti startu• Optimalizace zápisu na disk• Vylepšení Správce stahování• Vylepšení automatických aktualizacíPřehled samozřejmě není úplný a řada novinek se

může objevit později. V  posledních vývojovýchverzích přibyly hned tři novinky. Ta první se týkáúpravy vzhledu automatického doplňování u formulá-řů na webových stránkách. Jak si můžete všimnout nanásledujícím obrázku, již napsaná část textu je v na-bízených možnostech zvýrazněna a jednotlivé položkyjsou od sebe vizuálně odděleny.

Automatické doplňování

Druhou novinkou je nabízení již otevřených pane-lů v  adresním řádku. Tuto novinku ocení zejménauživatelé, kteří mají otevřeno hodně panelů a již seztrácí v tom, zda mají konkrétní stránku otevřenu činikoliv. Pokud začnete psát do adresního řádkustránku, kterou již máte otevřenu, nabídne vám Fire-fox přepnutí na panel, kde je otevřena.

Přepnutí na panel

Třetí novinka se týká Windows 7 a konkrétně zob-razování průběhu stahování přímo v  ikoně nahlavním panelu.

Průběh stahování

Vývoj Firefoxu 4.0 se vyznačuje častým vy-dáváním milníků. Třetí alfaverze vyšla před pár dnya čtvrtá má v nejbližší době následovat. Kromě třínovinek zmíněných výše bude obsahovat další opti-malizace čtení a zápisu na disk či rychlejší 64 bitovouverzi Firefoxu pro Linux.

http://www.mozilla.cz/zpravicky/mozilla­prisla­s­napadem­jak­urychlit­nacitani­stranek/

http://www.mozilla.cz/zpravicky/novinky­ve­vyvoji­firefoxu­4­0/

47

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openmoko.cz

Startovní obrazovka. (zdroj Hackable: 1)

Co je to Hackable: 1Hackable: 1 je (podle některých indícií) francouz-

ský projekt založený na Debianu a platformě GnomeMobile, podle informací na domovských stránkách stá-le ve vývoji. K nalezení je i částečná dokumentace. Tapříliš obsáhlá není, ale dočtete se tam důležité věci:

• Heslo pro roota je „root“.• Tlačítko AUX při krátkém stisku zobrazí

klávesnici, při dlouhém tzv. AUX menu.• Tlačítko POWER při krátkém stisku ukončí ak-

tuální aplikaci, při dlouhém zobrazí Power menu.Já bych ještě doplnil, že pro přístup k  internetu

přes USB kabel je potřeba donastavit DNS servery (vizhttp://wiki.openmoko.org/wiki/USB_Networking).

Domovská obrazovka

Zamykání obrazovky

Základní obrazovkaPo instalaci (nejlépe na SD kartu: o)) proběhne

první trochu delší boot, následně start systému (dozobrazení dotazu na PIN) trvá přibližně 1: 35 minuty,což není tolik zlé. Jako boot–logo, které nevypadá zle,je zvolen patron této revize – obrázek Chucka. Kdybyněkdo omylem stiskl Cancel místo OK při zadáváníPINu, dotaz se sice znovu nezobrazí, není ale nutnésystém restartovat. Stačí vypnout a opětovně zapnoutGSM – v horní části základní obrazovky je ikona GSMsítě, při klepnutí se objeví menu s možností vypnutíi zapnutí.

GSM menu

Podobně aktivní je i baterie, po klepnutí se zobrazíjejí stav

Hackable: 1 rev5 – ChuckPavel Baksy

Už před nějakou dobou jsem se rozhodl, že otestuju distribuci Hackable: 1. Musím se přiznat, že jsem toho příliš neočekával, podle běžných screenshotů to vypadájako staré OM2007.2. Jenže o jejím vývoji se občas někde píše a zdá se, že není úplně „mrtvá“, takže mi to nedalo. Upřímně řečeno, byl jsem příjemně překvapen.

http://www.openmoko.cz/index.php/pages/read/Hackable_1_rev5_Chuck

48

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openmoko.cz

Informace o baterii

Kliknout lze i  na aktuální datum a  čas v  dolníčásti, zobrazí se obrazovka h1date s možností nasta-vení data a času.

Nastavení času a data

Ostatně kliknout se dá i na nápis vlevo nahoře, naúvodní obrazovce je zde zobrazen název mobilníhooperátora, v  ostatních případech právě spuštěnáaplikace na popředí. Po kliknutí se rozbalí seznam bě-žících aplikací, které umožní se z aplikace přepnoutjinam, aniž byste ji ukončili tlačítkem Power.

Menu pro přepínání běžících aplikací

Ovládání Hackable: 1 chce trochu cviku, jehologika je mírně odlišná od běžných standardů, o tovšak zajímavější. V  dolní části základní obrazovkyjsou k dispozici tři tlačítka, první přepíná vždy právěna základní obrazovku, druhé (v podobě křížku) jemenu s  aplikacemi, třetí zobrazí seznam běžícíchaplikací s možností na ně přepnout, či je ukončit.

Aplikace – Hry

Správce spuštěných aplikací

AplikaceMenu s aplikacemi je rozdělené do několika ka-

tegorií, dokonce v něm lze i vyhledávat podle názvu.Stačí kliknout na ikonu lupy před názvem kategorie,zobrazit klávesnici pomocí AUX a začít psát…

Aplikace – Nástroje

49

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openmoko.cz

Aplikace – Telefonní aplikace (PIM)

Aplikace – Vyhledávání

Výchozí programová nabídka je v Hackable: 1 pod-le mého názoru slušná. Mimo základních aplikací protelefonování je ihned předinstalovaný kalendář (známéDates např. z SHR), dále pak woosh! Browser (webki-tový prohlížeč, zdá se mi být poměrně slušně funkčníi dostatečně rychlý), utilitka na konfiguraci Wi–Fi sítě,Pidgin (pro ICQ, Jabber a podobně), utilita pro připo-

jení k GPRS či zajímavý RSS Feed Reader (a zrovnafunkční RSS čtečka mi na SHR skutečně velmi chybí).

Mezi další programy, které jistě potěší, patří tango-GPS, pěkný textový editor (mám pocit, že už jsem honěkde viděl), či docela přehledný správce souborů –File browser. Terminál je samozřejmostí.

Správce souborů

V  kategorii Games je dokonce předinstalovánoněkolik desítek (!) jednoduchých her, některé skutečnědokážou příjemně zkrátit dlouhou chvíli na zastávceautobusu.

Telefonování a psaní SMSPodobná logika ovládání, jakou používá základní

obrazovka, se pak promítá ve všech telefonníchaplikacích. Například v kontaktech obsahuje horní řá-dek ikony pro akce (vytočit, napsat zprávu, přidatnový), dolní potom pro práci s kontaktem. Nejprvezvolte požadovaný kontakt a potom vyberte některouz  ikon ve spodním řádku, např.: upravit kontakt(v  horním řádku se změní první ikona na symboltužky, po jejím stisku lze kontakt upravit, po druhémstisku se změny uloží a zároveň se v něm zobrazí iko-na pro smazání kontaktu), zobrazit historii (voláníi zpráv – a to jak přijatých, tak odchozích) a skupinykontaktu. Mimochodem, vyhledávání v kontaktechlze aktivovat kliknutím na ikonu lupy nahoře u řádkus  kategoriemi, kontakty jsou prohledávány podlevšech částí jména (nejen podle začátku).

Kontakty

RSS čtečka

50

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openmoko.cz

Historie kontaktů

Zprávy (SMS) jsou na tom opět podobně. Dovolímsi jen upozornit na možnost zapnout k odesílanýmzprávám zasílání „doručenek“, jejich použití jsem alezatím příliš neovládl. Bohužel práce se seznamemzpráv moc intuitivní skutečně není. Nevím, zda jeproblém u mě, nebo to prostě nefunguje, ale v sezna-mu zpráv se mi nezobrazuje jméno kontaktu, pouzetelefonní číslo. Odeslaná zpráva pak (pokud je filtr na-staven na všechny zprávy) vůbec neobsahuje ani čís-lo, ani jméno (nevím, podle čeho poznám, komu bylaodeslána). A  aby to nebylo zase tak snadné, zmi-ňovaná „doručenka“ vypadá jako přijatá zpráva s pů-vodním textem (který jsem napsal já) a zase bez čísla.Možná akorát něco dělám špatně. Odeslané zprávy po-znáte podle toho, že mají ikonku nalevo, přijaté paknapravo. A pokud budete marně hledat tlačítko „od-povědět“, vězte, že to je ta první ikona vlevo nahoře.

Zprávy Psaní nové zprávy

A co si budeme povídat, Dialer (aplikace pro vytá-čení čísla) je na tom zase úplně stejně. Řádek je sice je-den dole, přepnete–li ale na zobrazení historie všechhovorů, nic nového se nekoná. Práce s  takovoutologikou ovládání je ze zečátku poněkud kostrbatá, alekdyž si zvyknete, nebudete se už chtít ke klasickémumenu (vše na jedno brdo) vrátit. Alespoň je to nápadi-té. I zde si dovolím upozornit na příjemnou funkci, připřidávání kontaktu ze seznamu hovorů (ano, i totofunguje) si lze vybrat, zda bude vytvořen novýkontakt, nebo přidán detail ke kontaktu již existující-mu. Další pěknou vychytávkou je vyhledáváníkontaktu přímo z obrazovky dialeru – stačí začít psátčíslo a  systém podle něj automaticky vyhledávákontakty s daným číslem a nabízí je malým písmemtěsně nad číslem. Vytočit je lze ihned poťukáním.

51

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openmoko.cz

Vytáčení čísla

Historie volání

Při příchozím hovoru je dostupná příjemná funkceztlumení vyzvánění (nemusíte hovor hned odmítat). Bo-hužel obrázky nejsou příliš intuitivní, asi to chce trochucviku, než si člověk zvykne, co to má zmáčknout. Připrobíhajícím hovoru je zobrazena informace o jeho dél-ce, telefonním čísle (popřípadě i se jménem kontaktu,pokud jej máte v seznamu), a možností pustit hovor nahlasitý odposlech či jej ukončit. Dokonce máte možnostv průběhu hovoru regulovat hlasitost reproduktoru.

Příchozí hovor

NastaveníHackable: 1 disponuje i  jednoduchou grafickou

aplikací pro nastavování základních vlastností systé-mu. Některé volby jsou vlastně dostupné přímoz AUX menu (jako například otočení displeje nebo pře-pnutí režimu USB), pro ostatní je pak už ale potřebasáhnout do aplikace h1settings, kterou naleznetev Power menu (zobrazí se dlouhým stisknutím tlačít-ka Power).

AUX menu

Power menu

52

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openmoko.cz

V h1settings lze upravit power management, za-pínat a vypínat GSM, GPS či bluetooth, zapnout Silentmode (ztlumit telefon) nebo nastavit datum a čas.

H: 1 settings – Menu nastavení

H: 1 settings – Síť

H: 1 settings – GSM a GPS

Telefon se vypíná pomocí Power menu

Vlastní dojmyJak už jsem v úvodu článku psal, Hackable: 1 mě

minimálně příjemně překvapilo. I přes svoje některé ne-duhy jde o relativně použitelnou distribuci. Kromě vý-še popisovaného se mi líbí například způsob skrolováníve všech menu (i v seznamech zpráv a kontaktů), kdyprstem rozjedete seznam a ten se buď postupně zastaví,nebo jej zastavíte okamžitě dalším klepnutím na disp-lej. Podle mého názoru je to velmi příjemná funkcea rozhodně zvyšuje běžný komfort při práci s tímto sys-témem. Startování aplikací je trochu pomalejší, zatojejich běhu se rychlost vytýkat nedá.

Mám ale také výhrady. Nepodstatnou výtkou je po-divně barevné schéma, křiklavé modré barvy a navíccheckboxy („zatržítka“), kdy nepoznáte, jestli danépolíčko zatržené je, nebo není. Také je škoda, že

klávesnice neumí reagovat automaticky na textovápole, vždy ji musíte vypnout/zapnout ručně (tlačít-kem AUX). Ani zvuk není úplně vyladěný, někteří li-dé, kterým jsem telefonoval, si občas stěžovali naslyšitelné echo. Předpokládám ale, že tohle by šloalespoň omezit správným nastavením hlasitosti repro-duktoru a mikrofonu.

Stabilita systému je dobrá, jen občas se mi přihodí,že se FreeRunner prostě zasekne (například při vy-zvánění příchozího hovoru). Nutno ale dodat, že tonení pravidelné, spíše nahodilé cca jednou za dva dnynepřetržitého provozu. To není zase tak špatná bilance.

Za nepříjemné považuju, jak jsem se zmínil výše,chybějící jména v seznamu přijatých/odeslaných SMS.Nevím, zda to je pouze můj problém, ale tato drobnostvelmi degraduje použitelnost SMS aplikace.

Budoucnost Hackable: 1Skutečně se zdá, že tato distribuce ještě není

u konce svého vývoje (ani svých sil). Pokud jsem tosprávně pochopil, připravovaná verze Hackable: 1rev6 by měla už používat platformu freesmartpho-ne.org (FSO), což by mělo přinést celkově lepší stabi-litu systému. Zřejmě se máme na co těšit.

53

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Proč používáte OpenOffice.org?Rozhodnutí používat OpenOffice.org vzniklo

z několika důvodů. U mého bývalého zaměstnavatelejsme přešli na OpenOffice.org, protože bylo potřeba vy-bavit cca 20 PC kancelářským balíkem a nebyly volnéprostředky na nákup Microsoft Office. Bylo to v dobáchOpenOffice.org 1.0. X – 1.1. X. I přes tehdejší ne přílišpřesvědčivou kompatibilitu s Microsoft Office se správ-cům systému (mně a kolegovi) podařilo přesvědčit ve-dení, abychom zkusili nasadit OpenOffice.org(a nebudu nijak zastírat, že hlavním argumentem bylacena). Ostatní zaměstnanci sice chvíli prskali, ale nako-nec jim nezbylo, než se podřídit. Já začal podnikat a zezaměstnání odešel. U OpenOffice.org jsem pak zůstalze dvou hlavních důvodů. Prvním je, jak jinak, opět ce-na. Druhým důvodem je multiplatformnost balíku (po-užívám na Windows a FreeBSD).

…a jinak, jak v nápovědě píšete, mohl bych sem při-psat, že mi prostě ale opravdu vyhovuje (na rozdíl odnového (ne) vzhledu Microsoft Office. Hlavněmi vyhovu-je to, že je u OpenOffice.org více místa na práci a míňmísta je „zasviněno“ menu, toolbary a různými otravný-mi grafickými blbostmi. V jednoduchosti je krása!

A dnes, po několika letech spokojeného používáníOpenOffice.org klidně můžu napsat, že jej na svýchstrojích budu provozovat i „z přesvědčení“.

Jací uživatelé, na kolika počítačích a kolik jich je?V mé firmě je OpenOffice.org nainstalován na třech

PC (jeden z toho je dualboot Windows / FreeBSD)

Jeden PC slouží pro správu sítě + administrativa +všechno, co musí zvládnout podnikatel v oboru po-skytování připojení k internetu (a jiných telekomuni-kačních služeb) a  vlastně vše kolem výpočetnía telekomunikační techniky. Na druhém PC pracujeúčetní a třetí je notebook do terénu.

Asi by bylo dobré ale napsat, že pokud si ode mneněkdo koupíPC, dostane jej s předinstalovanýmiOpenOf-fice.org. V několika případech si na něj lidé ještě přidalii Microsoft Office (většinou nějakýnesmyslnýpožadavekze školy), ale pokud pak po svých zákaznících jezdím, všu-de se OpenOffice.org používá. Většina mých zákazníkůjsou domácnosti, v jednom případě se pak jedná o stavebnífirmu s cca 8 PC využívanými k administrativním pracím.

Na jakých operačních systémech OpenOffice.orgprovozujete?

1. Windows (u mne 3, u zákazníků si netroufámodhadnout počet, kolik jich OpenOffice.org ak-tivně používá)

2. FreeBSD (jeden stroj)

Popište typ dokumentů, které obvykle vytváříte ne-bo zpracováváte.

V mé firmě je to veškerá agenda firmy – tedy veške-rá korespondence, smlouvy, evidence drobného majetku.

Další a velice podstatné využití je spojené s činnos-tí firmy – poskytování připojení k  internetu –v OpenOffice.org se vede evidence plateb, evidencezákazníků a zařízení, podklady pro statistiky, zpra-cování reportů poskytovaných služeb,…

…a  pak jsou to desítky různých nepojmenova-telných a nezařaditelných úkolů – někde si něco po-značit, někde něco spočítat,…

Máte problémy při výměně dat, např. v případě sou-borů MS Office?

Už dlouho jsem žádné zásadní problémy při vý-měně dat nezaznamenal – a  to i  proto, že se datau  nás zpracovávají hlavně pro vlastní potřebu,A pokud se něco posílá zákazníkům, tak buď akcep-tují formát OpenOffice.org (a je jednodušší je přesvěd-čit na instalaci OpenOffice.org, než řešit potížes Microsoft Office – a pokud se zákazník dozví, žemůže mít kancelářský balík zdarma, většinou dlouhoneváhá) nebo po převodu do formátu Microsoft Offi-ce nebývají žádné větší problémy. Výbornou a použí-vanou funkcí je přímý export do PDF.

Je ale pravdou, že se občas vyskytne textový doku-ment, který po otevření vypadá „jinak“, než jak byluložen. Typicky tehdy, když jsou v něm sekce. Pak sevzácně stane, že sekce odskočí na další stranu. Pootevření stačí „někam“ „přidat enter“ a pak jej smáz-nout a dokument je opět tak, jak má být. Protivné je,když se to stává při každém otevření takového doku-mentu. Naštěstí to nebývá často, tak se mně ještě ne-vyplatilo pátrat po tom, jak takový dokument opravit.

Formát pro výměnu dat: Nejčastěji.doc,.xls a.pdfobčas.csv

Firma Burgnet používá OpenOffice.orgredakce OpenOffice.cz

Pan Zdeněk Burget začal kancelářský balík OpenOffice.org používat už velmi dávno a dle svých jeho slov mu opravdu vyhovuje. Cení si jednoduchosti vzhledua přenositelnosti na ostatní operační systémy. Vadí mu nedostatečná dokumentace.

http://www.openoffice.cz/pouzivaji­openoffice­org/firma­burgnet­pouziva­openoffice­org­1

54

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Zhodnoťte kvalitu práce s kancelářským balíkemOpenOffice.org.

S  OpenOffice.org se mi pracuje výborně, těžkomůžu dnes porovnávat s Microsoft Office, s tím jsemjiž dlouho neseděl. A ani po tom netoužím, protožesměr, kam se ubírá jeho způsob ovládání není to, co bymi vyhovovalo.

Doporučil/a bych ho, protože opět se opakuji, jezadarmo. To je z mého pohledu největší výhoda prolidi, kteří se vyskytují v mém okolí a se kterými při-cházím do styku (v drtivé většině domácnosti).

Vadí nám ovšem, že……jedinou pro „normální lidi“ vadou na kráse je

snad jen těžko vysvětlitelná absence českých slovníkův základním distribučním balíku. Jestli se to dá pova-žovat za nedostatek OpenOffice.org nevím, spíš nedo-statek propagace nebo tlaku na příslušné orgánya organizace – občas se vyskytne případ, že orgán stát-ní správy nebo škola apod. neakceptují dokument veformátu ODF. To je pak celkem nepříjemné a pro lidiodrazující.

Klady+ cena+ stabilita+ relativně rychlé řešení bugů a relativně rychlý

vývoj balíku

Zápory– zatím stále ještě nízké procento uživatelů– občas neochota orgánů státní správy a  škol-

ských zařízení akceptovat dokumenty ve formá-tu ODF

Je podle vás literatura a dokumentace k OpenOffi-ce.org dostačující?

Já osobně nepotřebuji žádnou obecnou dokumenta-ci – s textovými a tabulkovými editory pracuji již více,jak 20 let a když člověk „roste současně s programy“,tak se vše stíhá učit tak nějak „za pochodu“.

Co mi ale chybí hodně je přehledná dokumentacek  psaní skriptů. Z  Microsoft Office jsem byl kdysizvyklý na to, že bylo vše v  helpu k  programu.U OpenOffice.org je nápověda téměř nepoužitelná, da-jí se najít zdroje na internetu (http://wiki.servi-ces.openoffice.org/ a http://api.openoffice.org/), alei když jsou dost obsáhlé, nepovažuji je za přehlednéani omylem. Alespoň pro mne je vždy „za trest“ tamněco hledat.

Byli byste ochotni věnovat finanční prostředky naúpravu vlastností OpenOffice.org nebo na vytvořeníspeciálního rozšíření?

Jde o to, o co by se jednalo. Pokud bych nějakoufunkčnost potřeboval (ale v současné době mne nena-

padá, co by mi v  balíku chybělo), tak určitě. A  toi v případě, že by to byla funkčnost využitelná pro ši-rokou veřejnost. Samozřejmě záleží na tom, co by tostálo, tedy – zda by investovaná částka odpovídalazískané „přidané hodnotě“. Člověk musí alespoň tro-chu přemýšlet tržně, že…

Uveďte prosím informace o  vaší organizaci a  ne-zapomeňte také napsat své jméno a pozici či funkci.

Zbyněk BurgetNádražní 224798 26 Nezamyslice u Prostějovaživnostníkwww.burgnet.czwww stránky – zatím nepoužitelné, pracuje se na

nich. Pokud o ně bude zájem, dám vědět, až budou.

55

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

ÚvodemFormát PDF (Portable Document Format) je sou-

borový formát vyvinutý společností Adobe k ukládánídokumentů. Jeho hlavní výhodou je zejména nezávis-lost na používané platformě, tedy na operačním sys-tému i hardwaru. V každém počítači tak dokumentvypadá úplně stejně. Jedinou nutností pro využití PDFje aplikace, která jej dokáže otevřít.

Impress stejně jako všechny ostatní aplikace spada-jící do balíku OpenOffice.org podporuje export do for-mátu PDF. Typickým příkladem využití této možnostije potřeba umístění prezentace na webové stránky. Naty totiž návštěvníci přistupují z různých operačních sys-témů a s různou programovou vybaveností.

Pro zahájení exportu do PDF vyberte Soubor | Ex-portovat do PDF…

Karta ObecnéNa první kartě Obecné máte k dispozici celou řa-

du nastavení. Pokud chcete vyexportovat celou pre-zentaci, zanechte v Rozsahu zaškrtnuté políčko Vše.Pokud potřebujete vyexportovat pouze některésnímky, zaškrtněte Stránky a do textového pole popravé straně napište ve tvaru číslo-číslo (například 10-15) čísla vámi vybraných snímků.

Další možností je nastavení komprese JPEG obráz-ků. Pomocí možnosti Komprese JPEG můžete nastavitkvalitu vložených obrázků a  ovlivnit celkovou ve-likost vyexportované prezentace. Nicméně je důležitési uvědomit, že kompresí snižujete velikost souborupouze na úkor výsledné kvality. Nedoporučuji sni-žovat kvalitu pod 80 %, dokonce můžete bez obav za-nechat přednastavenou hodnotu 90 %.

Dále můžete pomocí zaškrtnutí Redukovat rozli-šení obrázků změnit rozlišení exportované prezenta-ce dle přednastavených nebo vlastních hodnot.Hodnota DPI (Dots per inch) udává, kolik obrazovýchbodů připadá na délku jednoho palce (2,54 cm). Platítedy, že čím vyšší rozlišení zvolíte, tím graficky kva-litnější (přesnější) bude grafika. Podle nastaveného roz-lišení DPI se při exportu upraví rozlišení veškerýchsnímků v  prezentaci. Pro většinu prezentací plnědostačuje ponechat základní nastavení, tedy oněch 300DPI. Rozlišení se vyplatí zvětšit pouze v případě, že jevaším cílem například promítání fotografií.

Pokud v prezentaci máte poznámky a chcete je vy-exportovat, pak zaškrtněte políčko Export poznámek.

Volby PDF – PDF

Výchozí zobrazeníNa druhé kartě máte na výběr celou řadu nasta-

vení týkajících se samotného zobrazení finálníhodokumentu. V nabídce Panely máte na výběr ze třímožností. V  podstatě se jedná o  zobrazení paneluv aplikaci pro prohlížení PDF. Nastavte dle libosti.V nabídce Zvětšení doporučuji buď zanechat Výcho-zí, nebo zaškrtnout Přizpůsobit šířce. V poslednímpřípadě se prezentace automaticky srovná podle ve-likosti okna daného prohlížeče PDF dokumentů.

Impress pro pokročilé: export do PDFMichal Polák

Hotové prezentace běžně ukládáte do formátů, které vám umožňují pozdější úpravy. Existují však případy, kdy je vhodné využití exportu do PDF. Tento formáttotiž zajišťuje plnou kompatibilitu zobrazované prezentace nebo dokumentu na všech počítačích bez rozdílu. Věnovat se tedy budeme základnímu nastaveníexportu do PDF.

http://www.openoffice.cz/navody/impress­pro­pokrocile­export­do­pdf

Nastavení pro Export doPDF se nachází v  nabídceSoubor

56

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Volby PDF – Výchozí zobrazení

Výchozí zobrazení – Jen stránka

Výchozí zobrazení – Náhledy a stránka:

V prohlížeči se zobrazí kromě aktuálního snímkutaké náhledy na snímky ostatní. Pokud vyberete pou-ze Záložky a stránka, zobrazí se na místo náhledů pou-ze odkazy (záložky) na další snímky.

Výchozí zobrazení – Rozvržení stránek – Jedna stránka

Výchozí zobrazení – Rozvržení stránek – Souvislé

Uživatelské rozhraní

Volby PDF – Uživatelské rozhraní

57

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Uživatelské rozhraní – Nastavení uživatelského rozhraní.Všechny možnosti jsou zaškrtlé.

Uživatelské rozhraní – Nastavení uživatelského rozhraní.Všechny možnosti jsou odškrtlé.

V  kartě Uživatelské prostředí nenastavujetesamotný dokument, ale chování aplikace, ve které jejotevíráte. V sekci Nastavení okna věnujte pozornostzejména možnosti Otevřít v režimu celé obrazovky.Po spuštění prezentace totiž nebudete muset v prohlí-žeči PDF dokumentů tuto možnost manuálně zapínat.

Samozřejmě můžete vybrat jiné možnosti dle vlastní-ho uvážení a potřeby. V sekci Nastavení uživatelské-ho prostředí například vypnout jednotlivé prvkyprohlížeče PDF dokumentů jako je názorně ukázánona snímcích níže v internetovém prohlížeči.

Odkazy

Volby PDF - Odkazy

Karta Odkazy a její možnosti neovlivňují samotnývzhled ani vizuální chování PDF. Jedná se pouze o na-stavení chování jednotlivých odkazů v rámci doku-mentu. Pozornost je vhodné věnovat zejménamožnosti Odkazy mezi dokumenty. Výběrem roz-hodnete, zda se odkazy mezi jednotlivými dokumen-ty budou otevírat v aplikaci pro čtení PDF nebo vevýchozím internetovém prohlížeči, což je vhodné na-příklad pokud počítáte s publikováním prezentace nawebu. Bezpečnost

Volby PDF - Bezpečnost

Poslední kartou je Bezpečnost. Zde nastavujetepřípadné heslo pro otevření nebo jednotlivá oprávně-ní v dokumentu. Samozřejmě se nejedná o žádnou ne-prolomitelnou ochranu, a  tak je dobré brát tentozpůsob ochrany dat spíše jako preventivní. Je-li vašímcílem zaheslovat pouze otevření dokumentu, kliknětena Nastavit heslo pro otevření a následně vyplňtezvolené heslo. Pokud často ztrácíte hesla, raději si jejzapište na bezpečné místo.

Jednotlivá omezení v rámci PDF dokumentu si mů-žete zvolit až po nastavení hesla. Klikněte na Nastavitheslo pro oprávnění. Stejně jako v prvním případě vlož-te vámi zvolené heslo a potvrďte stisknutím tlačítka Ok.Následně se vám odemknou možnosti nastavení (povo-lení) Tisku a Změn, které byly do této doby uzamčené.Následující možnosti zaškrtněte podle potřeby.

Export do PDF v Impressu není v podstatě odlišný odostatních aplikací spadajících do OpenOffice.org. Nicmé-ně prezentace vyžadují trochu jiné přístupy a jednotlivávhodná nastavení, která jsme v tomto návodu probrali.

58

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Proč používáte OpenOffice.org?OpenOffice.org používáme, protože má plně dosta-

čující funkce, které nahrazují (až na mail klienta k Ex-change) sadu Microsoft Office. OpenOffice.org máv  určitých věcech logičtější ovládání a  strukturumenu. Daleko více podporuje a  prosazuje práci sestyly (oproti např. Microsoft Office 2000). Velkou vý-hodou je cena.

Jací uživatelé, na kolika počítačích a kolik jich je?Uživatelé jsou učitelé, studenti a pracovníci hos-

podářské správy. Celkem cca 400 uživatelů.OpenOffice.org je na skoro všech PC školy – cca na

90 počítačích.

Na jakých operačních systémech OpenOffice.orgprovozujete?

1. Windows 20002. Windows XP3. Windows Vista4. Windows 7

Popište typ dokumentů, které obvykle vytváříte ne-bo zpracováváte.

Nejčastěji uživatelé vytvářejí textové dokumentya tabulky. Někteří vytvářejí i prezentace. Base je mi-noritně používán pro připojení k databázi (většinoupřes ODBC).

Máte problémy při výměně dat, např. v případě sou-borů Microsoft Office?Problémy:

Uživatelé nejsou schopni si nastavit výchozí for-mát dokumentů na formát Microsoft Office. Nadruhou stranu úředníci na magistrátu nejsou schopnípřečíst ODT soubor. Raději se spoléhají na uzavřenýformát jisté firmy z USA.

Formát pro výměnu dat:Uživatelům doporučujeme vyexportovat dokumen-

ty do PDF.

Zhodnoťte kvalitu práce s  kancelářským balíkemOpenOffice.org. Uveďte důvody pro jeho doporučeníjiným uživatelům, uveďte také nedostatky, které vámvadí.

Práce s OpenOffice.org je vcelku bezproblémová.Doporučil/a bych ho, protože je to adekvátní náhra-da drahého Microsoft Office. Vadí nám ovšem, že ně-které funkce (zvláště v  Calc, v  Base a  v  Impress)nejsou dokonalé. Např. dlouhodobé problémy Calcs tvorbou grafů a kontingenčních tabulek. Hromadnákorespondence je asi dělaná s dobrým úmyslem, alevyšel z toho přeplácaný paskvil (inspiraci bych hledalu Wordu 2000).

Klady+ poměrně snadná práce a  dobré výsledky

Impress (dodat více šablon)+ velmi dobrá práce se styly

Zápory– vcelku pomalý start– nemá klienta pro Exchange– občasné problémy se startem při otevírání aso-

ciovaných dokumentů– překombinovaná instalace slovníků atd.– velice špatně provedená hromadná korespon-

dence

Je podle vás literatura a dokumentace k OpenOffi-ce.org dostačující? Chybí vám některý typ doku-mentace? Jaké zdroje používáte?

Knihy nepoužíváme.Webové zdroje používáme, ale chybí informace

o skriptování (např. přednastavení určitých vlastnos-tí při tvorbě profilu uživatele).

Nápověda v programech je ok.

Byli byste ochotni věnovat finanční prostředky naúpravu vlastností OpenOffice.org nebo na vytvořeníspeciálního rozšíření?

Nelze, jsme rozpočtová organizace

Uveďte prosím informace o  vaší organizaci a  ne-zapomeňte také napsat své jméno a pozici či funkci.

Konzervatoř a VOŠ J. JežkaRoškotova 4, Praha 4 – BraníkLukáš LoučanskýIT admin, technik<zavinac>kjj<dot>czwww.kjj.cz

Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka používá OpenOffice.org a mají ho skoro na všech počítačíchredakce OpenOffice.cz

Uživatelé OpenOffice.org v konzervatoři a VOŠ chválí logické ovládání, strukturu menu, cenu a plně jim stačí funkce, kterými kancelářský balík disponuje. Vadíjim pomalý start, překombinované slovníky a hromadná korespondence.

http://www.openoffice.cz/pouzivaji­openoffice­org/konzervator­a­vos­jaroslava­jezka­pouziva­kancelarsky­balik

59

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Proč používáte OpenOffice.org?Prostě mi vyhovuje a taky je důležitá cenová úspora.

Jací uživatelé, na kolika počítačích a kolik jich je?OpenOffice.org máme na cca 50 počítačích – výro-

ba, administrativa, ekonomické, obchodní oddělení.

Na jakých operačních systémech OpenOffice.orgprovozujete?

1. Windows XP ~502. Windows server 2003 (cca 10 uživatelů s termi-

nálovým přístupem)

Popište typ dokumentů, které obvykle vytváříte ne-bo zpracováváte.

Tabulky s výpočty, prezentace, jednoduché textovédokumenty.

Máte problémy při výměně dat, např. v případě sou-borů MS Office?

Calc: ve verzích starších než 3.2 byl velký probléms rozdílnou prací s číslem v textové buňce proti Exce-lu, ve 3.2 to vypadá vyřešené.

Writer: jsou problémy při načítání složi-tějších *.doc souborů (texty v polích, složitější styly).

Formát pro výměnu dat: ODF / staré MS formátyxls/doc.

Zhodnoťte kvalitu práce s  kancelářským balíkemOpenOffice.org.

Hlavní výhodou, nejen pro firmy, je samozřejměcena. Jinak by vůbec nemělo význam uvažovat nad ně-čím jiným než de facto standardem v  podoběMicrosoft Office. To, že jsem si časem na prácis OpenOffice.org zvykl a začal je používat ve firmě, jejen důsledkem. Bohužel na některých pozicích neníOpenOffice.org dostačující, i když je pravda že jdečástečně o předsudky.

Klady+ cena+ některé činnosti ergonomičtější

Zápory– ne úplně 100% kompatibilita s MS formáty– některé činnosti jsou nelogické

Je podle vás literatura a dokumentace k OpenOffi-ce.org dostačující?

Nepoužíváme je; snad z počátku nějaký manuálk 602office.

Byli byste ochotni věnovat finanční prostředky naúpravu vlastností OpenOffice.org nebo na vytvořeníspeciálního rozšíření?

Neuvažovali jsme.

Uveďte prosím informace o  vaší organizaci a  ne-zapomeňte také napsat své jméno a pozici či funkci

PURTEX s.r.o.Ústecká 103, ZdibyPavel Blehasprávce sítě, bleha<zavinac>purtex<dot>czwww.purtex.cz

OpenOffice.org používá společnost PURTEX, s. r. o.redakce OpenOffice.cz

Společnost PURTEX, s. r. o. je specialistou na zdravé spaní. V kancelářích mají nainstalovaný kancelářský balík OpenOffice.org a vyhovuje jim rozhraním i cenou.Vadí jim neúplná kompatibilita s Microsoft Office.

http://www.openoffice.cz/pouzivaji­openoffice­org/openoffice­org­pouziva­spolecnost­purtex­s­r­o

60

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Podle testů vývojářů se doba studeného startu OpenOf-fice.org 3.2 Calcu i Writeru snížila o 46%. Je měřen roz-díl mezi verzemi 3.0 a  3.2. Uživatelé by mělipřihlédnout k rozdílům v operačních systémech a růz-ném hardwaru, proto číslo 46% není absolutní.

Podpora ODFOrganizace OASIS stanoví mezinárodní standard

pro ukládání dokumentů v digitální podobě. Cílem je,aby dnes vytvořené dokumenty byly v budoucnu či-telné bez ohledu na nově vyvíjené technologie a ope-rační systémy. V OpenOffice.org 3.2 byly učiněny dalšíkroky směrem k naplnění požadavků normy ODF 1.2,např. v oblasti vzorců (OpenFormula).

• Protože OpenOffice.org 3.2 v současné době vy-žaduje rozšířené vlastnosti ODF 1.2, je na tentofakt uživatel upozorněn.

• Kontrola integrity dokumentu ukáže, zda odpo-vídá specifikaci ODF (to se týká především ODF1.2 dokumentů). Pokud je zjištěn rozdíl, je doku-ment považován za poškozený a program na-bídne jeho opravu.

Podpora uzavřených formátůOpenOffice.org 3.2 poskytuje vylepšenou podpo-

ru pro běžné typy kancelářských dokumentů:• Heslem chráněné Microsoft Office Open XML

soubory. Podporované typy, například: MS Word2007 (*.docx, *. DOCM, *.dotx, *.dotm), MS Excel2007 (*. xlsx, *. xlsm, *. xlsb, *. xltx, *. XLTM).

• Je možné číst OLE objekty a formulářové prvkyz formátů Microsoft Excel. Kompatibilita s tě-

mito formáty (*. xlsx, *. xlsb) se zlepšila, i kdyžnení vše tak úplně bez problémů.

• Podpora šifrování v exportním filtru pro Micro-soft Word 97/2000/XP umožňuje uložit heslemchráněné dokumenty Microsoft Word (pomocístandardního algoritmu RC4 Microsoft Office).

• Filtry pro AportisDoc a PocketWord nyní dete-kují typ na základě DocType. V důsledku tohomohou být soubory v těchto formátech otevře-ny, aniž by je uživatel musel identifikovat.

Podpora postscriptových písem OpenTypeExistuje mnoho kvalitních komerčních i volných

OpenType fontů, které jsou založeny na PostScriptu.Nyní jsou podporovány pro formátování, tisk, PDF ex-port a zobrazení.

Tip: Na naší wiki najdete seznam volně dostupnýchfontů: Kde najít české fonty?

MediaWiki jako rozšířeníAby se zabránilo konfliktům, filtr pro publikování

na MediaWiki již není součástí instalace OpenOffi-ce.org. Namísto toho bude tato funkce součástí rozší-ření Wiki Publisher a umožní tak aktualizaci, aniž bymuseli uživatelé čekat na další verzi OpenOffice.org.

Změny v Calcu

Je možný vícenásobný výběr při ohraničování buněkDosud bylo možné ohraničit pouze jednu pravo-

úhlou oblast. Nyní lze ohraničení nastavit různě vy-

braným buňkám – každá je chápána jako jednapravoúhlá oblast a  na každou je ohraničení apli-kováno.

Automatické doplňováníLze snadněji vytvářet číselné řady, např. IP adresy.

Nyní se automaticky inkrementují také čísla, která ne-mají za první číslicí mezeru.

Nyní můžete snadno vytvořit číselnou řadu IP adres

OpenOffice.org 3.2 a jeho nové vlastnostiredakce OpenOffice.cz

OpenOffice.org ve verzi 3.2 už je pár dní mezi námi. Má mnoho nových vlastností a stojí za to se s nimi seznámit.

http://www.openoffice.cz/recenze/openoffice­org­3­2­a­jeho­nove­vlastnosti

61

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Zlepšené řazeníFunkce řazení zjišťuje kontext, tedy sousedící

buňky. Pokud je pravděpodobné, že uživatel nevybralvšechny buňky vhodné k řazení, zobrazí se okno s do-tazem, zda se mají tyto buňky také zahrnout do ob-lasti, nebo nikoliv.

Poznámka: Podle redakce spočívá novinka hlavněv onom okně, dříve se program na nic neptal.

Lepší manipulace se sloučenými buňkamiSloučené buňky lze nyní ze schránky vložit do ji-

ných sloučených buněk, přičemž není hlášena chyba.Původní buňky budou rozděleny. Nyní je možnévložení či odstranění sloupců nebo řádků do/ze slou-čených buněk a nepovede to k chybové zprávě jakodosud. Sloučená oblast bude upravena.

Komplexní kopírovat a vložitFunkce pro kopírování a vložení byla rozšířena

a umožňuje pracovat lépe s nesousedícími oblastmi.Při vkládání jsou kopírovaná data uspořádána do sou-vislé oblasti, a to buď vertikálně, nebo horizontálně.

Vylepšení statistických funkcí• Čtvrtý parametr funkce NORMDIST je nyní ne-

povinný.• 0 nebo NEPRAVDA vypočítává funkce husto-

ty pravděpodobnosti. Jakákoli jiná hodnota,PRAVDA nebo vynechaná hodnota, počítá ku-mulativní distribuční funkci.

• Pokud je parametr vynechán, do souboru jekvůli zpětné kompatibilitě zapsána 1.

• Funkce LOGNORMDIST: nyní je volitelnýdruhý a třetí parametr; byl přidán čtvrtý voli-telný parametr.

• Druhý parametr (průměr) má výchozíhodnotu 0. Pokud je vynechán, je zapsána 0(nula) do souboru pro zpětnou kompatibili-tu.

• Třetí (směrodatná odchylka); má parametrs výchozí hodnotou 1. Pokud je vynechána,je do souboru pro zpětnou kompatibilitu za-psána 1.

• Čtvrtý (kumulativní) parametr je definovánjako• 0 nebo NEPRAVDA vypočítává funkci

prav děpodobnosti• jiná hodnota, TRUE nebo vynechání počí-

tá kumulativní distribuční funkci

Zachování znaku nového řádkuZnaky konce řádku vytvořené pomocí Ctrl-Enter ve

víceřádkovém textu buňky jsou nyní zachovány. Dřívebyl znak odřádkování nahrazen mezerou. Znak nové-ho řádku lze hledat pomocí funkcí SEARCH nebo[HV]LOOKUP nebo MATCH regulárním výrazem \n.

Řetězce ve vzorcíchŘetězce ve vzorcích budou nyní rovnou převádě-

ny na čísla, pokud se jedná o jednoznačná čísla. Pokudnebude jasná interpretace, bude vypsána chybováhodnota #VALUE! Program ohlásí chybu, pokudžádná jednoznačná konverze není možná. Počátečnía koncové mezery jsou ignorovány. Uživatelé možnádají přednost převedení textu na číslo (CTN), je torozšíření, které interaktivně konvertuje textová číslana trvalé číselné hodnoty.

Poznámka: konverze za běhu je přirozeně pod-statně pomalejší než výpočet s číselnými hodnotami.

Vylepšení řazení

62

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

openoffice.cz

Doplňkové funkce ve filtrechDialog Standardní filtr nyní zobrazuje 4 místo 3

podmínek a  obsahuje posuvník, který umožňujezpřístupnit celkem osm podmínek. Nově podporujedalší podmínky: Obsahuje, Neobsahuje, Začíná s, Ne-začíná s, Končí s, Nekončí s.

Draw a ImpressOba programy nyní shodně podporují komentáře

(dříve známé jako poznámky) pro podporu spoluprácevíce autorů. (Nezaměňovat s poznámkami k prezenta-ci.) Zpřístupněno bylo také textové pole Počet stran.

Další vybraná vylepšení

Formuláře je možné zvětšovatFormuláře v Base je nyní možné zvětšovat stejně

jako ostatní dokumenty. Klávesová zkratka [Ctrl+ko-lečko myši] je doplněna o  Zobrazit | Zvětšit po-suvným přepínačem ve stavovém řádku.

Poznámka: Změn je ještě více, vybrali jsme jenjejich část. Vycházeli jsme přitom z dokumentu, kte-rý nové vlastnosti verze 3.2 shrnuje.

Nové vlastnosti OpenOffice.org 3.2:http://www.openoffice.org/dev_docs/features/3.2/Přibyly komentáře

63

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

penguin

SystémVyšla nová oficiální verze systému pro NanoNote

(tedy OpenWRT s opraveným jádrem a přidanými párprogramy, všechno optimalizované pro Ben NanoNo-te). Protože jde o kapesní počítač, vydává se v podo-bě image, obdobně jako na FreeRunnera.

Co tam je (grafické věci jsou vesměs upravené ne-bo převzaté z konzole Dingoo):

• grafický spouštěč programů gmenu2x,• grafické hodiny dgclock,• slovníkový program Stardict (je napsaný Gtk+

běžícím na framebufferu),• offline čtečka Wikipedie Vido,• spousta oprav a úprav, třeba např. v gmenu2x)

funguje ukazatel stavu baterky, což v minuléverzi nešlo vůbec nijak.

Naopak pořád nechodí zvuk (i  když už měl)a  suspend zlobí víc než dřív (obrazovka místozhasnutí zbělá). Nicméně v mailing listu už uživatelépotvrzují, že poslední neoficiální image systému tyhleproblémy zřejmě řeší.

Každopádně pozitivní je, že se v Qi Hardware teďsoustřeďují na vytvoření bezproblémového základní-ho systému. Nové vlastnosti a programy jistě počkají.

Výdrž a tak podobněTohle je trošku problém, protože se ji vlastně moc

lidem ještě nepovedlo změřit (nebo nemají čas, jsoucezaměstnáni hraním si s tím). Kdosi naměřil (mírně)přes devět hodin bez suspendu, někteří od srovnáníms Dingoo hádají 3–4, a od lidí, kteří to prokazatelně po-užívají, zaznívají názory, že je to kolem 6 hodin,možná více. U mě vydrží v běhu mnoho hodin, ale ta-ky netuším, jestli pět, šest nebo osm. Samozřejmě, bu-de-li bezchybně fungovat možnost uspávání počítače(co, jak se zdá, bude), tak bude výdrž přístroje zřejmědostačující pro používání v  rozsahu jednoho nebodvou pracovních dní.

Pokud jde o rychlost, tak to zatím nemám jak ob-jektivně změřit, ale stále jsem nenašel program, kterýby startoval nebo běžel pomalu. Což se ovšem při frek-venci přes 300 MHz u konzolových programů (ELinksa podobně) dá celkem předpokládat.

Pokud jde o  WiFi, tak prozatím prokazatelněfunguje jedna konkrétní karta od Spectecu (SDW-823)a  jiné se prozatím nedoporučují zkoušet. Je toMicroSD, takže by neměl být problém ji nosit s seboua v případě potřeby ji vložit do přístroje (i bez pří-davné karty má Ben NanoNote pořád skoro 2 GBprostoru na data). Celkem totiž pochybuji, že si takovýpřístroj bude někdo pořizovat primárně pro časté při-pojení k  Internetu. I  když na IRC, Jabber, e-mail,a podobné by to možná pro někoho nemuselo být ažtak neúčelné.

SoftwareDost různých věcí se najde přímo v repozitářích

distribuce OpenWRT, spousta z  nich je zde ovšemcelkem k  ničemu, případně jen ke zkoušenía  testování (různé bezdrátové a  síťové věci). Alepokud si někdo chce s sebou nosit kapesní Apachea programovat v PHP, tak bude zřejmě potěšen.

K programování jsou, kromě PHP, Perlu, Pythonu,k dispozici i jazyky Ruby, Lua a Erlang, dá se najít in-terpret JavaScripu, dva virtuální stroje na Javu(JamVM a SableVM), a samozřejmě Bash (a nejspíšjsem ještě něco přehlédl nebo zapomněl). Gcc nativněnení a  lidé z  OpenWRT to ani moc nedoporučujízkoušet. Sice se dá najít balíček s nativními nástrojipro obecnou architekturu „mipsel“, ale moc nefunguje– spíš vůbec – zdá se, že by to opravdu muselo býtpřekompilované přímo pro „xburst“, aby to fungovalo(podobný problém je i  s  dalšími programy kompi-lovanými pro „mipsel“, byť jsou třeba přímoz OpenWRT – aspoň podle mých zkušeností).

Kromě výše uvedených „oficiálně“ dostupnýchprogramovacích jazyků můžete mít Guile (interpretjazyka Scheme) od jednoho z uživatelů přístroje.

Trochu lépe to vypadá z věcmi převzatými (nebo

Ben NanoNote na druhý pohledAneb co se děje dál. Nečekejte nic dlouhého ani rozsáhlého, jen dalších pár nových postřehů.

http://penguin.cz/novinky­view.php? id=1245

64

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

penguin

portovanými z herní konzole Dingoo), ostatně taktovznikly zatím dostupné hry (Doom, Quake), naopakNetHack je portovaný speciálně na NanoNote.Jmenované programy jsou mimochodem k mání tady.

Pokud potřebujete mít na přístroji šachy (aspoňv  textovém režimu), tak existuje port programugnuchess a je k němu i pěkný španělský návod, jakportovat programy na OpenWRT.

Nějaké další programy, například Mathomatic (ob-doba Derive), kalendář Remind nebo jednoduchýpřevaděč jednotek units najdete tady. Mimochodem,portování (slušně napsaného) programu, spočívá ve

vytvoření jednoho adresáře a napsání asi dvacetiřád-kového souboru Makefile, třeba takového. Jak si vy-tvořit prostředí pro kompilaci OpenWRT a portováníprogramů je vcelku hezky a nezáludně popsáno na-příklad ve wiki Qi Hardware. Musíte jen přijít na to,že soubor „feeds.conf.default“ se musí přejmenovat na„feeds.conf“...

A co dál?Zatím jsem nenačerpal dost odvahy k přechodu na

novější verzi systému, takže zatím čekám, jak se vyvi-ne situace. Proto také nemohu zhodnotit hudební kva-

lity přístroje (v  distribuci je několik hudebníchpřehrávačů) a ani grafické programy jsem zatím neza-čal používat. I když s nimi ani do budoucna moc ne-počítám, přístroj jsem si pořizoval kvůli klávesnicia textové konzoli s velkými, čitelnými písmeny (Vim,Mathomatic, mutt, remind, nějaké to drobné prog-ramování a tak podobně).

65

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

posterus. sk

Pojmom počítačová gramotnosť sa označuje súborschopností efektívne využívať informačné technológie.Získať ju bezpochyby možno rôznym spôsobom, je všakisté, že školy v tomto procese hrajú významnú úlohu.Dnes zrejme každá základná alebo stredná škola na Slo-vensku vlastní základné počítačové vybavenie, ktoréhohlavným zdrojom bol projekt Infovek [1]. Školy taktodostali istý počet počítačov a softvér vo forme tzv. Edu-balíka. Súčasťou dodaného softvéru bola infraštruktú-ra, orientovaná najmä na voľne do stupný Linuxa  používateľské programy, orientované na MSWindows. Dodatočné počítačové vybavenie mimo tých-to zdrojov školy získali na základe iniciatívy a zápaluvedenia školy a najmä samotných učiteľov [2].

Takto získaná úroveň počítačového vybavenia škôlvšak už nevyhovuje dnešným požiadavkám. Minis-terstvo školstva SR vypracovalo Stratégiu informatizá-cie regionálneho školstva v SR, ktorá stanovuje cieľvybaviť do r. 2011 školy tak, aby na základných ško-lách pripadlo na počítač desať a na stredných päť žia-kov, čo na základe údajov Štatistického úradu SRpredstavuje približne 100 000 počítačov. Súčasne sauvažuje aj s vybavením 20% učiteľov notebookmi, čopredstavuje asi 10 000 kusov.

Stratégia informatizácie nešpecifikuje postupy, kto-rými sa má tento stav dosiahnuť. Školy, prípadne ichzriaďovatelia počítače nakupujú z vlastných prostried-kov a ministerstvo nemá oprávnenie do tohto proce-su vstupovať [3]. V  súvislosti so softvérovým

zabezpečením ministerstvo podpísalo so spoločnosťouMicrosoft zmluvu School Agreement, na základe kto-rej vzdelávacie inštitúcie môžu získať licencie na softvé-rové produkty prostredníctvom predplatného najednoročné alebo trojročné obdobie. Po uplynutízmluvného obdobia je potrebné buď zmluvy predĺžiťalebo treba softvér z počítačov od strániť. Bohužiaľ,cenová ponuka nie je zverejnená. Ak by sme však pred-pokladali podobnú úroveň, aká sa uvádza v návrhuzmluvy Microsoft Enterprise Agreement na roky 2009– 2011 (238  €/rok bez DPH pre najnižší produktDesktop Standard), dospeli by sme k sume vyše 30mil. € ročne. Získavanie týchto prostriedkov však mô-že byť pre školy problémom. Pritom tu ide len o zá-kladné softvérové vybavenie (operačný systém MSWindows a balík MS Office), bez zarátania ďalších ne-vyhnutných nákladov.

Jednostranná orientácia na produkty spoločnostiMicrosoft, prípadne iných komerčných dodávateľov,však nie je jedinou voľbou. V r. 2004 – 2005 bola na ob-jednávku MŠ SR v rámci úlohy výskumu a vývoja„Open Source infraštruktúra“ (OSIN), vypracovanáštúdia o možnostiach nasadenia otvoreného softvéru,ktorý je dostupný zdarma, v štátnej správe a školstve[4]. Jej hlavný prínos spočíva v návrhu riešení zame-raných na základné modely hardvérovej a softvérovejinfraštruktúry, kde boli porovnávané ekvivalenty naproprietárnej a otvorenej báze. Záver bol: pri konzerva-tívnom odhade by sa použitím otvorených prostriedkov celo-

štátne v  jednom obnovovacom cykle (6 – 8 rokov) daloušetriť až 18 miliárd korún. Táto zmena by mala,samozrejme, aj nepeňažné dôsledky, spočívajúcenajmä v zlepšení dostupnosti moderných technológií.

Napriek týmto záverom však výsledok úlohyzostal prakticky nepovšimnutý. Cieľom tohto príspe-vku je preto bližšie upozorniť na možnosti, ktoré po-núka otvorený softvér pre školy a poukázať na možnéstratégie jeho nasadenia.

Otvorený a slobodný softvérV prvopočiatkoch výpočtovej techniky sa softvér

nepovažoval za tovar, bol len doplnkom hardvéru. Po-užívatelia počítačov vtedy boli aj programátormia  programy si mohli sami kompilovať, upravovaťa  dokonca aj vymieňať. Podľa dnešných kritérií bysme takýto softvér nazvali slobodným. Tento pojemvšak vznikol až neskôr, keď sa softvér stal tovaroma  jeho používanie začali dodávatelia upravovať li-cenčnými zmluvami. Podstatou takýchto komerčnýchlicenčných zmlúv býva najmä zákaz ďalšieho šíreniaa obmedzenie prístupu k zdrojovému kódu progra-mu, a tak aj znemožnenie jeho úpravy. Používateľ ta-kéhoto komerčného softvéru je závislý od dodávateľa– v prípade problémov alebo potreby úprav je na ne-ho odkázaný a je len vecou vôle dodávateľa, akú funk-cionalitu v programe poskytne a či používateľovýmpotrebám vyhovie.

Možnosti nasadenia otvoreného softvéru na školáchMiloš Šrámek

Jednou z najvýznamnejších čŕt otvoreného a slobodného softvéru je skutočnosť, že je dostupný zdarma pre jednotlivcov, ako aj organizácie. Na prvý pohľad bysa teda zdalo, že nič nebráni jeho prieniku do škôl a do pedagogického procesu. Opak je však pravdou, miera využitia otvoreného a slobodného softvéru zaostávaza možnosťami, ktoré poskytuje. V príspevku sa pokúsime o analýzu dôvodov tohto stavu, podáme prehľad možností, ktoré otvorený a slobodný softvér poskytujea uvedieme niekoľko stratégií, ako možno postupovať pri jeho nasadení v škole.

http://www.posterus.sk/? p=6707

66

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

posterus. sk

Tento, pre používateľov nepriaznivý stav, však nievšetci akceptovali. Jeden z nich, Richard M. Stallmansi uvedomil [5], že práve licenčná zmluva, ktorá je ná-strojom na obmedzovanie práv používateľov, môžebyť aj nástrojom na ich ochranu. Vytvoril nový typ li-cencie, General Public License (GPL), ktorá je opakomkomerčných licencií: namiesto ochrany záujmov do-dávateľa ochraňuje práva používateľa. R. M. Stallmantým formuloval princípy tzv. slobodného softvéru, kto-ré spočívajú v štyroch právach:

1. právo na použitie programu na akýkoľvek účel,2. právo študovať ako program pracuje,3. právo na ďalšie šírenie programu,4. právo na úpravu programu podľa svojich po-

trieb a na šírenie upravenej verzie programu.Podmienkou práv 2 a 4 je prístup k zdrojovému

textu programu. Zdá sa, že so slobodným softvérommožno robiť čokoľvek. Nie je tomu tak. Nato, aby tie-to slobody mohli byť v plnej miere naozaj využiteľné,GPL ich zakazuje obmedzovať. To znamená, že všetkyďalšie verzie programu s licenciou GPL, ako aj všetkyod neho odvodené programy, musia mať licenciu GPL.

V horeuvedených podmienkach sa nehovorí ničo cene alebo komerčnom využití slobodného softvéru.Tu nie sú žiadne obmedzenia, slobodný softvér sa mô-že rozdávať zdarma, ale môže sa aj predávať. Samozrej-me, práva 1. – 4. však musia byť zaručené. V prípadepredaja je teda zrejmé, že nepôjde o klasický predajsoftvéru, ale že skôr pôjde o služby s ním súvisiace.Takto vznikli viaceré obchodné modely, ktoré na-príklad vychádzajú zo zostavovania kolekcií otvorené-ho softvéru – tzv. distribúcií (Red Hat, Mandriva,Ubuntu) alebo spočívajú v poskytovaní dodatočnýchslužieb (IBM).

Idey R. M. Stallmana mali širokú odozvu a  po-stupne bolo s využitím jeho licencie vytvorené bezpo-četné množstvo programov. Dva najznámejšie z nichsú jadro operačného systému Linux a kancelársky ba-

lík OpenOffice.org. Autor Linuxu, Linus Torvalds,dokonca o licencii GPL povedal, že jej voľba bola naj-lepším rozhodnutím, aké kedy spravil, lebo právevďaka nej mohol Linux v  spolupráci so stovkamiprispievateľov vyvíjať tak rýchlo.

Licencia GPL nie je jedinou, ktorá vychádza z práv1 – 4. Ostatné však netrvajú na podmienke ich preno-su na odvodený produkt, ktorý sa tak môže stať súčas-ťou programu dodávaného s  komerčnou licenciou.Tieto programy nazývame otvorené (lebo je otvorenýich zdrojový kód). Ich príkladom je jadro Darwin ope-račného systému MAC OS X, ktoré je odvodené od ot-voreného operačného systému FreeBSD. Otvorenýa slobodný softvér sa často spájajú do jednej kategórieFOSS – Free and Open Source Software).

Otvorenosť, ktorá je charakteristikou FOSSprogramov, vedie k vysokokvalitným a bezpečnýmprogramom. Dôvodom je práve zverejnenie kódu –každý má možnosť ho študovať, a tak každý môže upo-zorňovať na chyby a odhaľovať potenciálne problémy.

FOSS a školyOtvorený a  slobodný softvér má vďaka svojím

vlastnostiam všetky podmienky na úspešné využitiev  školstve. Je zadarmo – ktorá škola má zvyšnéprostriedky? Učitelia ho môžu voľne rozdávať svojimžiakom a  sami ho môžu slobodne používať doma.Netreba nič objednávať, nie sú potrebné žiadne zmluvy– stačí si vziať a používať. Triviálnym spôsobom zabez-pečuje legálnosť. Napriek tomu však komerčný softvéru nás na školách dominuje, čo zrejme má viacero príčin.

Tradícia. Najzávažnejším dôvodom tohoto stavuje zrejme tradícia. FOSS k nám prišiel ako druhý, v ča-se, keď sa snáď na všetkých osobných počítačoch po-užívala niektorá verzia operačného systému Microsoft.Ten je dnes častokrát braný ako povinná súčasť počí-tača – mnoho používateľov zrejme ani nevie, že by tomohlo byť inak.

Návyk. Používanie softvéru nie je vždy celkomjednoduché. Mnohí používatelia preto majú obavyz akýchkoľvek zmien, a to aj v rámci nimi používané-ho prostredia. Na tak závažný krok, akým je zmenaoperačného systému a všetkých programov, preto tre-ba aj trochu odvahy a dostatočne silnú motiváciu.

Neexistencia inštitucionalizácie. Skutočnosť, žeotvorený softvér je dostupný zdarma, je jeho vý-hodou, ale súčasne aj nevýhodou. O šírenie a propa-gáciu komerčného produktu sa stará jeho výrobcaalebo dodávateľ, FOSS softvér sa ponúka len sám. NaSlovensku existujú viaceré dobrovoľnícke združenia,ktoré si dávajú za cieľ propagáciu otvoreného softvé-ru (SKLUG, SOIT), avšak ich možnosti sú obmedzené.Navyše, inštitúcie sú zvyknuté rokovať s inštitúciami,a tak vo výberových konaniach FOSS softvér často ne-má kto zastupovať. Na túto skutočnosť upozornili ajriešitelia už spomínanej úlohy OSIN [4], ktorí v svojejspráve odporúčali zriadenie organizácie Open SourceAcademy, ktorej úlohou by bola práve podpora šíreniaFOSS. Bohužiaľ, so zriadením takejto organizácie saneuvažuje [3].

Obavy z  neznámeho. FOSS prináša do našejspoločnosti nový prvok – produkt, ktorý je dostupnýzdarma. Zdarma obvykle nebýva nič, a tak prvotnánedôvera je prirodzenou reakciou. Autor tohto príspe-vku sa sám priznáva k svojmu prekvapeniu pri prvomkontakte so slobodným softvérom.

Mýty o Linuxe. Mnohí sú presvedčení, že Linux saovláda len pomocou príkazového riadka a je teda lenpre špecialistov. Iným je mýtus o nedostatku softvérua najmä ovládačov. Pritom Linux podporuje najširšiespektrum zariadení zo všetkých operačných systémov.Nechceme, samozrejme, tvrdiť, že FOSS dokáženahradiť úplne všetko. Existujú programy, primárneurčené najmä na profesionálne aplikácie, ktoré súdostupné len komerčne – mnohé sú však ako takédostupné ja pre Linux.

67

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

posterus. sk

Neopodstatnené očakávania. Mnohí používateliapovažujú Linux a  ďalšie FOSS prostriedky za bez-platnú verziu komerčných produktov. Očakávajú, žeposkytujú rovnakú funkcionalitu a  identické ovlá-danie. Nie sú ochotní akceptovať odlišnosti a obetovaťpotrebný čas na zoznámenie sa s nimi.

Nelegálne šírenie komerčného softvéru. Je známe,a vždy tomu tak bolo, že komerčný softvér sa v roz-siahlej miere šíri nelegálnymi metódami. Takto vlastnezaniká jeden z najpodstatnejších rozdielov medzi FOSSa komerčným softvérom, cena. Je tiež známe, že ko-merčné firmy takéto správanie tolerujú, pretože zabez-pečuje rozširovanie používateľskej základne [6].

Stratégie nasadenia FOSS na školeSme presvedčení, že otvorený softvér v mnohých

prípadoch môže plnohodnotne nahradiť komerčnéaplikácie a to rovnako z pohľadu funkcionality, ako ajpoužívateľskej prístupnosti. Prechod na novéprogramové vybavenie je však celkom iný problém,najmä ak ide o zmenu v rámci tak zložitého systému,akým je škola. Tu bezpochyby môže rozhodujúcu úlo-hu zohrať osobný záujem a  nadšenie pre veckonkrétneho riaditeľa, učiteľa či školského administrá-tora. V prípade, ak sa pre zmenu rozhodne, má v pod-state tri možnosti, ako otvorený softvér využívať.

FOSS v prostredí Windows. FOSS aplikácie sú ob-vykle platformovo nezávislé, čo znamená, že sú rovna-ko dobre použiteľné vo všetkých hlavných operačnýchsystémoch. Vďaka tomu sa z pohľadu používateľa stie-rajú rozdiely medzi jednotlivými platformami, pretožev  každej z  nich sú prístupné rovnaké nástroje. Vý-hodou tohto prístupu je jednoduchá dostupnosť – sta-čí sa len rozhodnúť pre nový program a nainštalovaťsi ho. Medzi aplikácie, ktorými by sa používanie FOSSna škole takto dalo začať by sme mohli zaradiť prehlia-dač Firefox, kancelársky balík OpenOffice.org, publi-kačný program Scribus (na tvorbu školského

časopisu), grafické aplikácie Gimp a  Inkscape, pre-hrávač médií VLC alebo editor zvukových súborovAudacity.

Internetový prehliadač Firefox

Kancelársky balík OpenOffice.org

Scribus – redakčný softvér

Gimp – grafický editor rastrových obrázkov

68

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

posterus. sk

Editor vektorových obrázkov – Inkscape

VLC ako prehrávač multimédií

Audicity – editor zvukových súborov

V kategórii aplikácií špeciálne určených na výučbuby sme mohli vymenovať systém na interaktívnu geo-metriu Kružidlo a pravítko [7] alebo systém na vý-učbu fyziky Phet.

V poslednej dobe získava na popularite nový spô-sob používania FOSS aplikácií v prostredí Windows –vo forme tzv. prenositeľných aplikácií. Takýto programmožno nainštalovať na výmenné za riadenie (USB kľ-úč alebo disk, mp3 prehrávač, mobilný telefón s USBpripojením), vďaka čomu si používateľ môže preniesťsvoje prostredie so všetkými nastaveniami (záložky,adresáre, pošta, dokumenty) na ľubovoľný počítač,s tým, že po odpojení zariadenia na hostiteľskom po-čítači nezostane žiaden záznam o jeho činnosti. Tátomožnosť je priam ideálna pre školy, pretože rovnaképrostredie môžu mať žiaci v škole aj doma.

Dual boot Windows + Linux. Dual boot umožnujekoexistenciu dvoch alebo viacerých operačných systé-

mov na disku jedného počítača a  je zrejme najpo-pulárnejším spôsobom, ktorým sa zoznamovanies  Linuxom obvykle začína. Je vhodný pre školya  univerzity, pretože učiteľovi alebo študentoviumožní voľbu podľa svojich preferencií. Prináša všakzvýšenie nárokov na administráciu a pre individuálnepoužitie nemusí byť ideálnym riešením, pretožev jednom časovom okamihu sprístupňuje len jedensystém. Ako hovorí Murphyho zákon, vždy mátespustený ten nesprávny systém.

Pre používateľa, ktorý potrebuje pracovať s viace-rými systémami alebo chce len vyskúšať nový systém,je vhodnejším riešením spúšťanie druhého operačné-ho systému v špeciálnej aplikácii, tzv. virtuálnom po-čítači (VMWare, VirtualBox). V  tomto prípade sazachováva prístup k  obom (viacerým) systémomsúčasne a netreba reinštalovať hostiteľský systém.

Linux. Linux si možno buď len jednoducho vysk-úšať, alebo sa možno rozhodnúť pre jeho plné nasa-denie vo vyučovaní.

V  prípade, ak učiteľ chce jednorazovo žiakovzoznámiť s Linuxom ako alternatívou Windows, mô-že použiť tzv. live CD (DVD, USB kľúč). Ideo kompletný operačný systém uložený na príslušnommédiu, ktorý sa z neho aj zavádza (či už naozaj, alebovo virtuálnom stroji). Výhodou je jednoduchosť pou-žitia (CD vložiť do mechaniky, reštartovať počítača chvíľu počkať). Žiak tu nič nemôže pokaziť, preto žepo novom reštarte sa systém vráti do pôvodnéhostavu. Live CD nepoužíva pevný disk počítača a taksa na ňom nainštalovaný systém neporuší. V  liveverzii sú dnes k dispozícii mnohé distribúcie Linuxu,či už len na vyskúšanie pred inštaláciou (Ubuntu, Fe-dora, Mandriva), alebo aj na špecializované použitie(Knoppix, Slax).

69

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

posterus. sk

SLAX – live distribúcia Linuxu

Plná inštalácia Linuxu v  učebni je podľa násnajvhodnejším riešením v prípade rozhodnutia opustiťoperačný systém Windows. Len takto sa totiž plneprejavia výhody otvoreného softvéru na škole, spočí-vajúce v nezávislosti od dodávateľa, nepotrebnosti pod-pisovania zmlúv a platenia licenčných poplatkov. Nejdevšak o jednoduché rozhodnutie, preto že okrem toho čiLinux používať sa treba tiež rozhodnúť ako ho používať.Linux totiž neposkytuje len prostriedky pre inštaláciu najednom žiackom počítači, ale umožňuje zabezpečiťkompletnú počítačovú infraštruktúru školy (web, mail,súborový server, centrálna správa používateľov a pod.).Táto téma je však mimo možností tohto príspevku.

Jednou z  predností Linuxu je flexibilita, ktorúmožno používateľ Windows ani neočakáva. Napríklad,pre rôzne ročníky žiakov možno používať rôzne uspo-riadanie pracovnej plochy – pre prvákov to môže byťzjednodušené prostredie s niekoľkými detskými apli-káciami, pre maturantov zasa bežný desktop s „profe-sionálnym“ vzhľadom. Jednoducho možno meniťsprávcov pracovnej plochy, čím sa zmení vzhľad, všaknezmenia sa princípy používania. Vďaka tomu sa žia-kovi ľahšie priblíži rozdiel medzi všeobecnými a špeci-álnymi vlastnosťami, a  tak sa lepšie pripraví naneustály vývoj, s ktorým sa bude stretávať neskôr.

Iným prejavom flexibility Linuxu je možnosť pou-žívania terminálových sietí. Každý administrátor vie,koľko práce predstavuje administrácia učebne s 20 po-čítačmi. Terminálová sieť je také riešenie, kde sa apli-kácie spúšťajú na serveri a klientske stanice slúžia lenna zobrazovanie [2]. Výhod je viacero. V prvom rade,spravovať treba len jeden počítač namiesto dvadsia-tich. Tie ostatné – tenkí klienti – žiaden softvér nemajú,všetko potrebné získajú cez sieť zo servera. Vďaka to-mu nepotrebujú disk a stačí im len málo pamäte. V ichúlohe teda možno ľahko použiť staré počítače, ktoré byinak šli do šrotu. Poruchy takéhoto klienta sa netrebabáť – ak sa jeden pokazí, pripojí sa iný. Žiadna novéinštalácia systému nie je potrebná. Dnes sú dokoncadostupné aj špecializované počítače na použitie v úlo-he tenkých klientov. Sú nehlučné a tak malé, že sa dajúpripevniť na zadnú stenu monitora. A navyše, ich ener-getická spotreba je rádovo nižšia ako v prípade kla-sického počítača.

ZáverV príspevku sme poukázali možné na problémy

súvisiace s implementáciou Stratégie informatizácieregionálneho školstva v SR a ako možné riešenie, kto-ré by mohlo ušetriť značné finančné prostriedky, smenavrhli použitie bezplatného slobodného a otvorené-ho softvéru a  operačného systému Linux. Je nasamotných školách a na ich zriaďovateľoch, či sa tým-to smerom vydajú a na Ministerstve školstva a jeho or-ganizáciách, či takéto riešenie bude v nejakej formepodporovné. Prvé lastovičky sa už objavili, o  ichprístupe a o používaní otvoreného softvéru na školáchsa možno dozvedieť viac na stránke http://sospreskoly.org/,ktorú budujú učitelia samipre seba.

Literatúra[1] P. Sýkora: Filozofia projektu INFOVEK. [onli-

ne]. [cit: 22. máj 2007].http://www.infovek.sk/archivwebu/konferen-cia/2000/prispevky/filozofia.html

[2] K. Pauchly: HW a SW riešenie učebne na ZŠ.In: Otvorený softvér vo vede a vzdelávaní. Bra-tislava, 2007, ISBN 978-80-969562-7-2, s. 97 – 108

[3] Ing. Ján Michálek, privátna komunikácia, 2007[4] Riešiteľský kolektív: Návrh koncepcie nasa-

denia a podpory OS softvéru. [cit: 22. máj 2007].http://www.posterus.sk/wp-content/uplo-ads/p6707_KoncepciaNasadeniaAPodpo-ryOSS.pdf

[5] Eric. Raymond, The Cathedral and the Bazaar.ISBN 1-56592-724-9, O’Reilly, 2000.

[6] John Leyden: If you must pirate, use counterfeitWindows. The Register [online] [cit: 3. 1. 2009].http://www.theregis-ter.co.uk/2007/03/13/ms_piracy_benefits/

[7] S. Tuleja, Dynamická geometria s programomCompass and Ruler (Kružidlo a pravítko) In:Otvorený softvér vo vede a vzdelávaní. Brati-slava, 2008, ISBN 978-80-89313-04-4, s. 169 – 181.

O autoroviProf. Ing. Miloš Šrámek, PhD. – Katedra aplikovanej

informatiky, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky,Univerzita Komenského, Mlynská dolina Bratislava.Spoluzakladateľ a člen výboru SOIT, dlhoročný propa-gátor otvoreného a slobodného softvéru.

70

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

Hrdina dekádyKdyž Firefox (tenkrát ještě Firebird) vystrkoval růžky, nejpoužívanějším prohlíže-

čem byl Internet Explorer 6. Microsoft prohlašoval, že Internet v této formě je již na svémvrcholu a IE 6 je poslední. Firefoxu se přitom nedávalo moc nadějí na úspěch. Opak jeovšem pravdou, a i když nebyl vzestup alternativních prohlížečů v čele s Firefoxem takrychlý, jak si jeho uživatelé přáli, dostal se do nynějška na velmi slušný podíl trhu.

Zatímco Firefox rostl, IE6 postupně stárlo, začaly se objevovat první vráskya dalo by se říct, že se dnes drží jako nemrtvý program. Trvalo dlouho než Micro-soft nahradil šestou verzi verzí sedmou, ale ze IE6 tu bylo tak dlouho, že ho lidénechtěli dát z ruky a některé firemní intranety na něm byly dokonce závislé. Kaž-dopádně Firefox přinesl do světa prohlížečů nový dech, konkurence od něj začalaopisovat a nějaký ten rok byl na svoji špici.

Bohužel trpěl dětskými nemocemi, a když se podíváte na verzi 1.0 a 3.5, roz-díl ve vzhledu na první pohled najdete jen v detailech. Vzhled je to co prodává, couživatelé hodnotí a podle tohoto Firefox začal stagnovat a jeho vývoj spíše řešilhistorické nedostatky. Do prohlížečů bylo potřeba zanést něco nového, neokou-kaného, co běželo na úplně novém základě a vývojáři měli jasnou vizi o tom, jakbude produkt nakonec vypadat. Stejně jako před pár lety Firefox udělal malépozdvižení mezi webovými prohlížeči, dnes tohle dělá Google Chrome.

Ten přinesl nový vzhled, nový pohled na web a oproti Firefoxu je nadprůměrněrychlý. Není proto divu, že pro následující období několika let bude právě GoogleChrome šablonou pro ostatní prohlížeče nejinak tomu je i u Firefoxu 4.0.

Návrh vzhledu je, možná se podle něj i pojedeVývoj za posledních deset udělal monitory menší na výšku a větší na šířku. To

webovým stránkám zrovna nepomohlo a ne jednou můžeme narazit na mini proužeks webovou stránkou na našem maxi širokém monitoru. U webových prohlížečů je te-dy snaha zmenšit počet ovládacích prvků na hlavním okně prohlížeče a uvolnit takmísto pro samotnou stránku. Google Chrome šel až tak daleko, že eliminoval i titulekokna a téměř i statusbar. Firefox 4.0 podle posledních návrhů takhle razantní nebude,ale zjednodušení se dočká.

Minimálně bude hubenější o menubar, který bude na Windows nahrazen jednímtlačítkem, pod kterým najdeme vše, co potřebujeme. Zjednodušený bude i panel,kde je řádek s URL adresou a tlačítka zpět, vpřed, home a reload. Momentálně veFirefoxu najdeme ještě tlačítko stop, záložky a některá rozšíření si tam hodí ještě tla-čítko svoje. Co pravděpodobně zůstane a původně zůstat nemělo, je okénko pro vy-hledávání. Google Chrome toto okénko sjednotil se vstupem pro URL adresu, cožbyl oproti ostatním obrovský krok dopředu. Uživatelé ovšem mají různé názorya tlak od nich udělal svoje. Neznámý osud má zatím statusbar. I když na některýchnových návrzích je, dají se najít i zdroje, kde je napsáno, že bude ve výchozím stavuskryt. Minimálně by tedy měl jít zapnout.

O vzhledu toho zatím moc nevíme. Venku jsou nějaké návrhy podle kterých sepravděpodobně pojede, ale to se samozřejmě může hned zítra změnit. Sdílné nejsouani momentálně uvolněné vývojové verze. Na Linuxu bude Firefox 4.0 vypadat jinak

Firefox 4.0: ve stopách konkurence i s vlastními nápadyAdam Štrauch

Momentálně Firefox 4.0 není zrovna výstavní kousek softwaru a vývojové buildy se omezují na vykreslovací jádro Gecko, ale i tak bychom měli mít přehledo tom, co vývojáři plánují. Největší změny dozná Firefox kolem vzhledu, rozšíření a samozřejmě bude zase o kousek rychlejší než předchozí verze.

http://www.root.cz/clanky/firefox­4­0­ve­stopach­konkurence­i­s­vlastnimi­napady/

71

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

než na Windows, protože právě Windows, konkrétně verze 7, vytlačuje menubarz aplikací a nahrazuje ho jediné tlačítko v titulku okna. Příkladem může být Micro-soft Office 2007. V Linuxu pro tohle frameworky připraveny nejsou a vývojový týmby si to musel nakreslit sám, podobně jako to dělá Chrome s panely. Linuxová vari-anta se bude blížit Chromu, ale zanechá si vlastní styl.

Velké změny kolem rozšířeníPokud uživatel pracuje s prohlížečem, tak by se měl prohlížeč chovat pořád

stejně, ať už jde o konfigurační okno nebo o zobrazení stránky. Online aplikacepronikají mezi běžné uživatele čím dál víc, takže nakonec uživatel vůbec nemusípoznat s čím vlastně pracuje a bude mít na očích to co očekává. Google Chromeproto nastavení rozšíření, historii a seznam stažených souborů zobrazuje stejně ja-ko běžnou webovou stránku v tabu. Stejně bude řešený správce rozšíření ve čtyř-kovém Firefoxu. Podle screenshotu by měl jinak správce mít stejně funkcí jako mányní. Jako u vzhledu se jedná o návrh, tudíž se ještě ledasco změní.

S rozšířeními souvisí i další novinka a to Jetpack. Bude to druhá možnost jakvytvořit rozšíření pro Firefox a měla by stačit pouze znalost JavaScriptu, HTMLa CSS. Půjde o podobný způsob tvorby rozšíření jako má teď Chrome, ale ve Fire-foxu bude doplňovat existující možnost jejich tvorby. Jelikož půjde o úplně nový

systém pro tvorbu rozšíření, budou se muset vývojáři poprat se správou a instala-cí, resp. rozhodnout se jak budou uživatele upozorňovat na rozdíly a vysvětlovatjim, proč se u jednoho rozšíření musí prohlížeč restartovat a u druhého ne. To jetaké současná obrovská výhoda Chromu, kde se rozšíření instaluje bez restartuprohlížeče a aktualizace probíhá na pozadí bez zásahu uživatele. Firefox 4.0 se bu-de v Jetpacku chovat podobně. Rozšíření napsaná pomocí Jetpacku budou mítstejnou koncovku (.xpi) jako ta běžná, takže na první pohled nebude nic poznat.

WeavePokud pracujete na více počítačích najednou, typicky desktopu a notebooku, pří-

padně telefonu, určitě narážíte na problém, že máte data na jednom místě a potřebujeteje dostat na to druhé. Pokud jde o záznam v historii navštívených stránek nebo o zá-ložky, je synchronizace bez nástrojů k tomu určených obtížná. Mozilla takový nástrojmá, jmenuje se Weave a můžete si ho nainstalovat jako rozšíření do stávajícího Firefoxu.Nicméně ve čtyřkové verzi bude Weave integrován a dán tak více před oči uživatelům.

Weave synchronizuje vaše záložky, historii a hesla a časem by měly přibýt ještědalší možnosti jako třeba synchronizace rozšíření. Pokud jste fandy online aplika-cí, tak Weave určitě oceníte, protože v tomto případě budete mít u sebe téměř všeco u počítače potřebujete.

ZávěrNa Firefox 4.0 si ještě nějaký čas počkáme. Podle plánu zatím do konce roku,

ale osobně si myslím že se datum ještě protáhne. Mezitím ještě Mozilla vydá prav-děpodobně výraznou aktualizaci řady 3.6, která přinese funkce, které jsou již vy-vinuty, stabilizovány a zbytečně by čekaly na čtyřkovou verzi. Vývoj Firefoxu 4.0je zaměřen na moderní trendy a po dlouhé době se dočkáme i nějaké té změnyuživatelského rozhraní. I když by se mohlo zdát, že toho Firefox 4.0 většinu okopí-roval od konkurence, není to pravda. Přináší i vlastní nápady, rozhodně neztrácísvého ducha a  nějak výrazně neplánuje narušit zaběhnuté zvyky uživatelů.V článku jsem nezmínil všechny novinky jako třeba snahu o rychlejší start, efek-tivnější práci s diskem, nové nástroje pro vývojáře webových aplikací, vylepšenýsprávce aktualizací a mnoho dalšího. Další novinky se mohou objevit, některénaopak zmizet, jiné jsou zase dostupné jen na Windows, jako třeba vykreslovánípřes Direct2D. Další měsíce prozradí víc. Pro novinky ve vývoji sledujte server Mo-zilla.cz, mozillalinks.org, planet.mozilla.org a Mozilla.org. Pokud vás zajímá, načem všem se pracuje, tak v tom poradí Mozilla wiki.

Obrázky jsou převzaty ze serveru Mozilla.cz a jsou uvolněny pod licencí Crea-tive Commons Attribution-Share Alike 3.0.

72

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

InstalaceS instalaci Ubuntu Tweak budeme muset zamířit do příkazové řádky, protože

v Centru software pro Ubuntu jsem ho nenašel. Nicméně jeden přesně mířenýpříkaz vše vyřeší:

$ sudo aptitude install ubuntu­tweak

Co Ubuntu Tweak přinášíUbuntu Tweak pod jednou střechou nabízí svému uživateli nástroje a konfigu-

rační volby, které jsou buď vylepšeny od těch běžně dostupných nebo nejsou v sys-tému vůbec. Hlavní oblasti o které se Ubuntu Tweak stará jsou:

• Aplikace• Spuštění• Plocha• Osobní• Systém

Pro každou oblast přináší něco nového, co běžné konfigurační dialogy systémunemají. Samozřejmě tu jsou některé věci zkopírované, ale většinou jde o úplně novévolby. První oblast zájmu Ubuntu Tweak je správa aplikací, kde lze pohodlně při-dávat a  ubírat aplikace ze systému, spravovat zdroje a  hlavně pročistit cachea konfigurační soubory. Druhá oblast je zaměřena na všechno, co se děje při přihlá-šení do systému, jako třeba programy spuštěné po přihlášení a konfigurace sezení.Třetí oblast je plocha, kde si uživatelé mohou doplnit známé ikonky na plochu neboovlivnit chování Compizu. Klávesové zkratky, šablony a výchozí umístění složek jetéma čtvrté osobní oblastí a nakonec v poslední oblastí „Systém“ najdeme asociacitypů souborů k programům, nastavení Nautilu nebo ovlivnění spotřeby.

AplikaceCentrum softwaru pro Ubuntu (CSPU) některým uživatelům nemusí vy-

hovovat a to hlavně z toho důvodu, že neumožňuje nainstalovat několik balíkůnajednou, ale nutí uživatele instalovat balíčky samostatně. To samozřejmě nezna-mená, že když kliknete na Thunderbird, tak vám CSPI nenainstaluje závislosti, alepokud chcete třeba mplayer a Thunderbird, budete muset čekat, než se nainstalujejeden z nich, a pak přejít k dalšímu.

Tenhle problém Ubuntu Tweak řeší vlastním správcem aplikací, který je na můjvkus i  lépe graficky zpracovaný než CSPU. Nenajdete v  něm sice všechnyprogramy, ale to hlavní, co bude běžný uživatel potřebovat, ano. Bohužel jsem zdenarazil na problémy s tím, že Ubuntu Tweak nepoznal, že je již nějaká z aplikacínainstalovaná, např. Transmission, které je součástí standardní instalace.

Dále umí Ubuntu Tweak pracovat se soubory se zdroji. Více méně jde o editorjednotlivých souborů se zvýrazněnou syntaxí. Na druhou stranu je velmi zajímavápoložka Source Center, která umožňuje přidávat aplikace třetích stran. Jde o klasickáPPA, která si najdete na launchpadu a přidáváte je ručně. S Ubuntu Tweak je hledáníkonec, protože obsahuje velkou databázi PPA, která si přidáte jedním kliknutím. Popřidání získáte novější verze programů nebo třeba denní buildy pro testování. Je toideální pro uživatele, kteří chtějí novější jen jeden program a ne celý systém.

Ubuntu Tweak má to, co v Ubuntu chybíAdam Štrauch

Téměř v každém programu existují skrytá nastavení, která ovlivníte buď změnou zdrojového kódu nebo na nějakém hodně skrytém konfiguračním místě.Distribuce Ubuntu, resp. prostředí GNOME, je takových voleb plné a některé z nich otevírá program Ubuntu Tweak. Ten vám může pomoci přizpůsobit Ubuntupodle vašich představ.

http://www.root.cz/clanky/ubuntu­tweak­ma­to­co­v­ubuntu­chybi/

73

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

Aby byla tato oblast software kompletní, nesmí chybět ani správce aktualiza-cí, který přehledně ukáže, které balíky čekají na stažení.

Poslední položkou menu je Čistič balíků, který nám umožňuje smazat nepo-třebné konfigurační soubory, vyrovnávací paměť a starší verze jádra, které už ne-používáme.

SpuštěníVe spuštění najdeme všechno, co souvisí s přihlášením uživatele, a to hlavně

programy, které se mají spustit společně s přihlášením a nějaké konfigurační vol-

by pro sezení. Správa programů „po spuštění“ je velmi podobná tomu, co známez klasického konfiguračního dialogu v Ubuntu, i když bych řekl, že je trochu pře-hlednější než originál.

Zajímavější jsou konfigurační volby sezení, kde můžete změnit výchozího sou-borového správce, panel i správce oken. GNOME díky tomu může vypadat jakoúplně jiné prostředí. Doplňkové volby umožňují zapnout TCP připojení vzdálenéplochy, pamatovat si spuštěné aplikace při odhlášení, vypnout seznam uživatelův GDM a potlačit dialog pro potvrzení vypnutí, restartu a odhlášení.

74

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

PlochaNěkterým uživatelům, kteří přecházejí z Windows, mohou na ploše chybět

ikonky „Tento počítač“ nebo „Koš“. Několika kliknutími je můžete s Ubuntu Tweakdoplnit a stejně tak lze doplnit některé další ikonky.

V Gnome Settings najdete všechno, co souvisí s nabídkami a menu v celémGNOME. Můžete zde uzamknout všechny panely, povolit či zakázat jeho anima-ce, měnit ikonku hlavní nabídky, zobrazit a skrýt ikonky v menu a u tlačítek. Provětší bezpečnost si můžete zakázat přepínání uživatelů při zamknuté obrazovcenebo kontrolovat historii nedávných dokumentů, kterou si tvoří GNOME.

Další dvě nabídky se týkají správce oken. Ubuntu nemá zrovna detailní nasta-vení efektů správce Compiz, ale Ubuntu Tweak umožňuje na jedno kliknutí nain-stalovat pokročilejší konfigurační utilitku. O průhlednosti všeho možného naoknech se postará položka „Window Manager Settings“. Můžete si v tomto menutaké povolit moji velmi oblíbenou funkci zasunutí/vysunutí okna do titulku, kdyžna něm otočíte kolečkem myši. Krom této tu najdete další tři akce s titulkem oknaa můžete si svá okna přizpůsobit běžnému chování lehkých správců oken.

OsobníNejvětší silou lehkých správců oken jsou klávesové zkratky. GNOME v Ubun-

tu nějak nebrání konfigurovat vlastní klávesové zkratky, ale Ubuntu Tweak přišels  vlastním řešením i  pro tohle. Oproti originálnímu řešení se tohle nastavujemnohem rychleji.

Nautilus je velmimocnýnástrojpro kohokoli, kdo nezastávádvoupanelové soubo-rové správce. Osobně jsem sina něj z lenosti zvykl a využívám i některých jeho pluginů,které z nějdělají kvalitního pomocníka. Ubuntu Tweak umíNautilus přizpůsobit, resp. dátmu skripty na zjednodušeníněkterých častých činností. Užitečnémohou být i některépři-pravené šablony např. html dokumentu, ODP prezentace, bashového skripu atd.

Určitě jste si všimli, že Ubuntu trvá na umístění některých základních adresá-řů jako je Hudba, Video, Obrázky, Dokumenty atd. Ne vždy je to ideální umístěnía pokud nechceme používat symlinky, nezůstane nám nic jiného než se podívatdo menu „Výchozí umístění složek“.

SystémPoslední oblast zájmu Ubuntu Tweak je konfigurace všeho možného v systé-

mu. Zde si můžete detailněji nastavit, jak se má chovat zamykání obrazovky, jakmá být rozsvícený display když je notebook na nabíječce a když jede na baterii ne-bo si prohlédnout detaily o vlastním počítači.

Pokračuje zde i konfigurace správce souborů Nautilus, tentokrát na jiné úrovni,kdy si můžete zvolit velikost náhledu, náhledové cache i jeho maximální stáří. Všeje doplněno o možnost doinstalovat tři pluginy pro jednoduché otevření terminá-lu, nastavení pozadí a spuštění s právy roota.

Pokud u vás jeden počítač sdílí více uživatelů, možná oceníte volby v „Securi-ty related“, kde jde vypnout tisk, zkratka ALT+F2 nebo i ukládání na disk.

V posledním nabídce se nastavují asociace programů k typům souboru. Běžněse to v GNOME řeší u konkrétního souboru, kdy se nastavení projeví u  jemupodobných. Tady je vše na jedné hromadě.

75

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

ZávěrI když Ubuntu Tweak v ledasčem kopíruje to, co již v GNOME dělat můžeme,

hodně toho dělá lépe a navíc otevírá volby, ke kterým se uživatel dostává někdysložitě. Je určen začátečníkům i pokročilým uživatelům, přeci jen i pokročilýuživatel, když už má Ubuntu, tak radši dvakrát klikne, než aby se ručně hrabalv konfiguraci GNOME. Na druhou stranu to není aplikace, bez které by nešlo žíta po prvním konfiguračním sprintu ji už pravděpodobně nespustíte. Některéuživatele by mohlo odradit polo počeštění, které mohlo být patrné z názvů položekv menu v tomto článku.

76

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

V úterý 9. března 2010 se uskutečnilo další setkánípod hlavičkou Business Tuesday. Tentokrát bylo na té-ma ‚komerční open source‘ nebo chcete-li ‚open sour-ce využívaný ve firmách‘. Promluvili na něm zástupciopen-source světa, nezávislí komentátoři i zástupceMicrosoftu, jako druhé strany. Root.cz byl spoluor-ganizátorem, takže jsme samozřejmě nechyběli. Přiná-šíme vám to nejzajímavější ze zmíněného večera.

Ondřej Suchý: Jak se daří LinuxuOndřej Suchý zúžil pojem open source na Linux.

„Linux je nejviditelnějším zástupcem open sourcea právě Linuxem se zabýváme,“ zahájil setkání OndřejSuchý ze společnosti Enlogit. Ve své přednášce si vzalza úkol vysvětlit, jak se daří Linuxu. „Linuxu se dařídobře,“ začal jednoduše svou prezentaci. Podle Suché-ho už není Linux jen systém pro nadšence. „Dnes užse vše posunulo jinam a zdaleka to není amatérský sys-tém.“ Do Linuxu už podle slov Suchého investujívelké a známé společnosti. „Přidávají se k nim novětaké velká datacentra.“

„Podle informací z australské konference je 75 %kódů jádra vytvářeno komerčními firmami.“ Hlavnívýhodou jsou tak výrazně nižší náklady na vývoj. „Vý-voj Windows Vista stál 6 miliard dolarů, proti tomuvývoje Red Hat Enterprise Serveru 5 stál několikstovek milionů dolarů.“ Otevřený vývoj stojí výrazněméně, což přináší výhody i pro koncového zákazníka.

Rozdíl mezi uzavřeným a otevřeným systémem jetaké ve způsobu prodeje. „Nemůžete prodávatsamotný software, vydělává se na službách kolem

něj.“ Suchý zmínil především bezpečnostní podporu,certifikace, školení a další služby. Otevřený způsob vý-voje podle Suchého nabízí kvalitnější kód, vyššíspolehlivost, větší flexibilitu a konec vendor lock-in.

„To je stav, kdy je zákazník nucen zůstat u nějakého ře-šení, protože je pro něj přechod na některou alterna-tivu příliš drahý.“

Ondřej Suchý se zmínil také o nižší ceně Linuxu.„Nechci říkat, že Linux je levný. To mi připomíná heslo‚Lidl je levný‘ a evokuje mi to nízkou kvalitu.“ PodleSuchého jsou ale přesto velkou výhodou nižší nákladyproti jiným platformám. „V době krize nikdo nemůžeLinux ignorovat, dříve jej využívaly spíše malé firmy,dnes to jsou i velcí telekomunikační operátoři a jejichdatacentra.“ Právě pro velké firmy má smysl řešit ná-klady na software, protože může ušetřit velké peníze.

Podle Suchého ale není pro komerční dodavatele za-tím zajímavý trh s  desktopovým Linuxem. „Běžnýuživatel je zvyklý software používat a nemá znalosti na

provoz Linuxu na desktopu.“ Výjimkou jsou ale jedno-účelové systémy například v bankách. „Tam je dodánsystém s konkrétní aplikací, do které uživatel nemůžezasahovat. Pro takové nasazení je Linux ideální.“

Největšími lídry linuxového trhu jsou společnostiRed Hat a Novell. Společnost Red Hat v současné do-bě zaujímá 62 % trhu s komerčními linuxovými sys-témy. „Je to firma, která na open-source trhu působínejdéle.“ Druhým velkým dodavatelem s 28 % trhu jefirma Novell, která se k vývoji open source dostalaakvizicí společnosti SUSE. „Po sečtení těchto dvou čí-sel získáte 90 % trhu. Další hráči už jsou minoritnía jsou to především Canonical a Oracle.“

Suchý na závěr své přednášky zmínil některé čes-ké firmy, které reálně Linux využívají. „GE MoneyBank má dnes více než 250 serverů s  Red HatEnterprise Linuxem.“ Ondřej Suchý také zmínil, kdoje největším konkurentem komerčních linuxových ře-šení. „Není to překvapivě Microsoft, ale jsou to jinékomerční unixové systémy.“ Dalšími zmíněnými čes-kými uživateli Linuxu byli Česká pošta, Kofola, Baťaa AVG. „Všichni čeští mobilní operátoři mají ve svýchsítích Linux,“ uzavřel svou přednášku Ondřej Suchý.

Kdy se firmě vyplatí přejít na open source?Petr Krčmář

Pokud přemýšlíte nad tím, že v době IT krize chcete ve firmě zefektivnit práci se software a ušetřit nemalé náklady, jistě jste zvažovali také přechod na open-source technologie. Za jakých podmínek se takový přechod vyplatí? Co je potřeba všechno zvážit a jaké výhody open source vlastně firmě přináší?

http://www.root.cz/clanky/kdy­se­firme­vyplati­prejit­na­open­source/

77

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

Martin Mačok: Bezpečnost otevřenýcha uzavřených řešení

Martin Mačok na úvod své přednášky vysvětlil, ja-ký je rozdíl mezi open source a closed source. Zmíniltaké některé projekty, které jsou jen na půl cestěk  otevřenosti. To často přináší uživatelům velképroblémy. „Jedná se o software s otevřeným zdrojo-vým kódem, který stejně není možné sestavit a znovuspustit.“ Jako konkrétní příklady byly uvedeny IBMWebsphere, Apple Mac OS X a Nokia Symbian OS, kte-rý byl nedávno otevřen. „Nelze říct, jestli je to čistýopen-source software, protože byl deset let vyvíjen ja-ko closed source.“ Dalším zajímavým příkladem bylFirefox s doinstalovaným Adobe Flash. „Je to otevřenéřešení, které ale obsahuje část uzavřeného kódu, nadkterým nemáte žádnou kontrolu.“

Poté se Mačok už zaměřil na samotnou bez-pečnost. „Řekněme že je to stav, kdy software dělápřesně to, co od něj uživatel čeká.“ Podle Mačoka aleneexistuje žádný stav, který je možné označit za bez-pečný. „Je to trvalý proces sledování hrozeb a reakcína ně.“ Důležitou veličinou je v tomto případě ‚kvali-ta software‘. „Kvalita závisí na celkovém přístupuk vývoji, na způsobu vývoje a na množství lidí, kteříjsou do vývoje zapojení.“ Zároveň je také důležité, ja-ké znalosti mají vývojáři. „V tomto směru není rozdíl

mezi otevřeným a uzavřeným vývojem. V obou ob-lastech se vyskytují přibližně stejně vzdělaní vývojáři.“

Obecně je třeba v software sledovat bezpečnostníchyby. „Realita je taková, že nikdo neumí psát soft-ware skutečně bez chyb. Je ale problém vůbec po-rovnávat software podle množství chyb.“ PodleMačoka je velmi populární srovnávat například počtyzveřejněných chyb nebo aktualizací a podle toho jsouaplikace hodnoceny. „Výsledky takových průzkumůjsou ale velmi sporné.“

Důležitější než samotné bezpečnostní chyby jereakční doba na ně. „Typické je, že u open source býva-jí reakce výrazně rychlejší.“ Velmi často jsou chybyopravovány během několika hodin. „Máte navícmožnost si chyby opravit ve firmě sami nebo zaplatitněkomu, kdo to pro vás udělá.“ Podle Mačoka je vý-razně jednodušší opravovat chyby v open source.

Existují nezávislé analýzy kódu, které průběžněskenují otevřené kódy populárních aplikací. „Nebylvysledován konkrétní trend, který by odhalil výraz-nější rozdíly mezi otevřeným a uzavřeným software.“Rozdíl je podle Mačoka opět v reakční době. „Ana-lýzou bylo zjištěno, že se open-source aplikace výraz-ně rychleji opravují. Dodavatelé uzavřeného softwarenemají tendenci sami opravovat méně důležitéproblémy.“

Martin Mačok upozornil na Kerckhoffsův princip,který se obvykle uplatňuje v případě šifrovacích algo-ritmů. Ten říká, že otevřené algoritmy jsou lépe prově-řené a mohou se v nich tak snadněji odhalovat chyby.

„Totéž je možné uplatnit i obecně na software, protožev  otevřeném software, zvláště určenému pro bez-pečnost, se snadněji vyhledávají a opravují bezpečnost-ní chyby.“ Mačok zmínil například některé ‚bezpečnéUSB flashdisky‘, jejichž bezpečnost je často implemen-tovaná do ovladačů, namísto samotného hardware.„V případě otevřených ovladačů byste na takto výraz-ný bezpečnostní problém přišli velmi rychle.“

Důležitým problémem jsou také backdoory. Ty sev  uzavřeném software dokáží poměrně jednodušeukrýt, v otevřených projektech jsou obvykle velmirychle odhaleny. „Existují případy, kdy v uzavřenémsoftware byl backdoor třeba deset let.“ S tím souvisítaké důvěryhodnost software. „Někdy i velké firmynajímají na projekty několik studentů, kteří vše ‚nějak‘udělají. U open source máte vždy možnost si kvalitukódu zkontrolovat.“

S otevřeností kódů souvisí také možnost jednodušejihledat a hlásit bezpečnostní chyby. „V tomto ohledu máopen source výhodu, protože zde platí princip reciproci-ty. Tím, že vám někdo dává software včetně zdrojovýchkódů, máte větší motivaci mu hlásit chyby a neprodávatje na černém trhu.“ Podle Mačoka ale většina bez-pečnostních rizik závisí na schopnostech správců. „Větši-na chyb, které nacházíme, se týkají špatných hesel,nezabezpečených služeb a podobně. Lajdáctví adminis-trátorů není spojené s  otevřenými či uzavřenýmizdrojovými kódy.“ Velmi často se také odborníci se-tkávají s nezáplatovanými operačními systémy. „Lidé sičasto myslí, že Linux je automaticky bezpečnější a protose o jeho patchování příliš nestarají.“

78

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

root.cz

Jiří Karpeta: Microsoft a open sourceJiří Karpeta ze společnosti Microsoft nejprve vy-

světlil vztah Microsoftu k open source. „Většinou semíchají dohromady dvě věci – většinou se uvádí, že coje zadarmo, to je open source. Já ale říkám, že opensource je pro vývojáře.“ Karpeta zmínil, že podle ne-dávno zveřejněných statistik, které sledovaly zastou-pení programovacích jazyků v  open-source projek-tech, je C# na třetím místě. „První bylo PHP, druhá by-la Java a na třetím místě byl C#. Je to nástroj, jestli sivýsledek otevřu nebo ne, je už na mě.“

Karpeta představil také důvod, proč se Microsoftopen source zabývá. „Důležitá je pro nás interopera-bilita. To je klíč k tomu, nebýt přimknut k jednomu do-davateli.“ Pro Microsoft mají smysl obě metodyvývoje. „Open source je pro některé projekty užitečný,ale stejně tak i closed source.“ Jiří Karpeta tvrdí, že fir-mě záleží především na tom, aby na Windows běželsoftware co nejlépe. Bez ohledu na to, jestli je tento soft-ware otevřený nebo uzavřený.

Jiří Karpeta tvrdí, že firmu nezajímá primárněotevřenost, ale vlastnosti konkrétního řešení. „Pro firmunení důležité, jestli dostanu open source nebo ne. Důleži-té je, co mě bude zvolené řešení stát. A nemusejí to býtvždycky peníze.“ Podle Karpety je důležité, aby zákaz-níkovi řešení vyhovovalo, ale je mu v zásadě jedno, jest-

li je řešení otevřené nebo ne. „Vidět je to třeba na trenducloud computingu. Zákazníkovi nezáleží na technologii,ale na výsledném řešení, které zákazníkovi přinesete.“Podle Karpety přinese cloud computing naprostouzměnu celého trhu. „Dříve, když jsme se bavili o opensource, byli jsme na úrovní operačního systému. Dnes jeúplně jedno, na jaké platformě mi řešení běží.“

JiříKarpeta nakonec uznal kvality open source, alepodle jeho slov je budoucnost jinde. „Open source je pronás reálná, vitální a použitelná varianta a zabýváme sejím. Nakonec ale zřejmě zvítězí cloud computing.“

Vojtěch Bednář: Kdy se Linux vyplatí?„Málokterá věc v oblasti IT je obklopena tolika mý-

ty, omyly a  polopravdami, jako Linux,“ zahájilpřednášku Bednář. Jeho cílem bylo především onyomyly, dány většinou historickým pozadím, vyvrátit.Prvním zmíněným omylem bylo, že Linux je zadarmo.„Už tu bylo řečeno, že Linux je skutečně zadarmo. Za-darmo už ale nejsou služby, které jsou s ním spojené.“

Podle Bednáře se velmi často uživatelé ptají, pročkdyž je Linux zadarmo, jej nepoužívají všichni.Samotný software je sice zadarmo, podle Bednáře toale není zdaleka celá investice. „Cena svobodného soft-ware může být nakonec vyšší než v případě propri-etárního software.“

Mnoho mýtů šíří i novináři. „Pro ně často Linuxznamená útěk od zlého Microsoftu a automaticky bez-pečnou variantu. Tyto omyly už tu byly vyvráceny.“Velkou chybou je také vyvolávat dojem, že Linux jepro toho, kdo se chce za každou cenu odlišit. „Pa-rafrázuji píseň kapely Visací zámek, když řeknu, že Li-nux ‚není známkou punku‘.“

Pokud se máme rozhodnout, jestli se nám Linux vy-platí, je třeba počítat s mnoha různými náklady. „Sys-tém od Microsoftu dostáváme za peníze, ale rovnous podporou. Linux je zdarma, ale cenu podpory musí-me započítat zvlášť.“ Další položkou jsou ceny za ško-

lení, které se v zásadě neliší mezi školením na uzavřenýa otevřený software. „Musíme si uvědomit, že školímekonkrétní aplikaci, ne operační systém.“

Stále ale existuje riziko, že se uživatel s novým systé-mem nesžije. „Přestože jsme uživatele vyškolili, můžeztratit jistotu při práci s počítačem.“ S takovým problé-mem je podle Bednáře možné se úspěšně ‚porvat‘, před-stavuje to ale další problém a náklady navíc.

Vojtěch Bednář se po vyjmenování nákladů a problé-mů věnoval benefitům získaným z  nasazení Linuxu.

„Důležitým důvodem je vyšší bezpečnost. Používám ‚ob-skurní‘ systém, na který se nevede tolik útoků.“ Další vý-hodou při nasazení je, že Linux představuje modernítechnologii, která funguje takřka ‚out of the box‘. „Pokudnám navíc případně některé linuxové řešení nevhodné,můžeme jednoduše přejít k jinému.“ Totéž platí o do-davatelích řešení. „Pokud se dodavatel rozhodne nášsoftware dále nepodporovat, můžeme pokračovat v je-ho podpoře vlastními silami nebo si najmout jiného do-davatele.“ Bednář zmínil případy, kdy firmy využívajídávno nepodporované verze operačních systémů a kvů-li uzavřenosti kódů nemají možnost je dále udržovat.

Kdy se tedy Linux vyplatí? „Musíme si předevšímuvědomit, že Linux není alternativou ani jednorázovýmřešením. Měli bychom Linux brát jako strategii a vyu-žívat pro sebe všech jeho dobrých vlastností.“

(Fotografie Ivana Dvorská, Internet Info, s.r.o.)

„ Od tohoto roku se bude sout$( VIP konat v  ka(d m roce dvakr�t; zimn! a  letn! VIP na sebe budou

navazovat. Zat!mco v  p%!pad$ zimn!ho kola budou moci %e&itel projekt', kter"mi jsou p%edev&!m studen-

ti st%edn!ch a  vysok"ch &kol, pracovat v  pr'b$hu zimn!ho zkou&kov ho obdob!, v  p%!pad$ letn!ch sout$(!

maj! z�jemci na zpracov�n! sv"ch prac! #as p%es cel pr�zdniny. V$%!me, (e toto rozlo(en! bude m!t vliv

na kvalitu zpracov�n! jednotliv"ch projekt', (e tuto novinku sout$(!c! p%iv!taj! a  tak pat%i#n$ vyu(ij!,“ NFkDOndNej Fil ip, vIkonnI Neditel sdruRenF CZ.NIC.

CZ.NIC vyhlaOuje uR tNetF roJnFk

SOUTKQE PRO MLADB PROGRAMATORY

SdruRenF CZ.NIC, sprDvce domEny nejvyOOF HrovnL .CZ,vyhlDsilo tNetF kolo soutLRe pro mladE talenty v  oblastiICT. Projektu VIP - VyvFjej, Inovuj, Programuj se mohouod 6. dubna do 30. zDNF 201 0 zHJastnit prDce zamL-

NenE na vIvoj novEho open-source softwaru neboinovaci softwaru pouRFvanEho v  oblasti internetovIchtechnologiF, sluReb Ji infrastruktury. CspLOnI projektmPRe i   tentokrDt zFskat aR 50.000  KJ; celkovL mPRebIt s  tomto kole soutLRe rozdLleno aR 400 000  KJ.

ZDjemci o  HJast v  soutLRi „VIP – VyvFjej, Inovuj, Progra-muj“ majF na zaslDnF svIch nDvrhP projektP Jas do

konce dubna.

SoutLR se bude i   tentokrDt sklDdat z  nLkolika fDzF.SoutLRFcF nejdNFve poOlou svE nDvrhy projektP. Z  nichodbornD hodnotFcF komise sloRenD ze zDstupce JeskEopen source komunity, akademickE obce, komerJnFsfEry, mediDlnFho partnera a   LaboratoNF CZ.NIC vybe-re ty, kterE postoupF do dalOF fDze. TLm souJasnL ur-JF i   hodnotFcF kritEria. PotE zaJne samotnD realizacevybranIch projektP, po nFR bude nDsledovat pre-zentace soutLRFcFch, vyhodnocenF a   ocenLnF vIhercP.

PodrobnI harmonogram vJetnL informacF k  pNihlDOenF do soutLRe, moRnostem realizace, hodnotFcFkomisi, minulIm kolPm atd. najdou zDjemci na internetovE adrese soutLRe http://www.nic.cz/vip. SoutLRmediDlnL podpoNFi   jejF partneNi, kterImi jsou informaJnF portDly Root.cz, ABC Linuxu, ZdrojDk, LinuxEXPRESa   mLsFJnFk openMagazin.

80

www.openmagazin.cz

březen 2010 |

PřihlášeníSoutěžící si dle následujícího harmonogramu a svých časových možností určí

pracovní úkol, specifikaci funkčnosti projektu a přihlásí se do soutěže prostřednic-tvím následujícího formuláře.

Podrobné informace soutěži najdete na stránce http://www.nic.cz/vip/.

Časový harmonogram

Komise a hodnoceníOdborná komise:• Pavel Janík (OpenOffice.org)• Petr Matoušek (Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně)• Vlastimil Ott (Liberix)• Ondřej Surý (Laboratoře CZ.NIC)• Adam Tkáč (Red Hat)Po skončení prvního kola soutěže odborná komise podrobně prostuduje při-

hlášené návrhy projektů.Z odevzdaných návrhů vybere postupující projekty, kterým komise určí hodno-

tící kritéria a zároveň jim přiřadí finanční odměnu. Ta bude jednotlivým soutěží-cím vyplacena v  případě splnění všech podmínek soutěže. K  jednotlivým

postupujícím projektům bude zároveň přidělen mentor z řad zaměstnanců sdru-žení CZ.NIC, na něj se budou moci soutěžící obrátit v případě potřeby o radu ne-bo konzultaci. Odměna za jednotlivé projekty se bude pohybovat v rozmezí pětiaž padesáti tisíc českých korun.

O postupu vybraných soutěžních projektů do dalšího kola bude sdruženíCZ.NIC informovat e-mailem všechny kontaktní osoby jednotlivých projektů. Po-drobnosti o zařazení a předběžném hodnocení budou komunikovat také vybranímediální partneři soutěže.

VývojDoba pro zpracování projektu je oproti minulému ročníku soutěže prodlouže-

na. Po dokončení stačí jen projekt zveřejnit na internetu a  na adresu [email protected] zaslat e-mail s přesným URL stránky.

Nakonec se sešlo 14 návrhů, které do konce května odborná komise vyhodnotí,a poté už se vývojáři vrhnou na jejich realizaci. Přihlášené open-source projekty sevětšinou zabývají síťovým provozem.

VyhodnoceníPo ukončení druhé fáze soutěže se znovu sejde odborná komise. Před ní bu-

dou soutěžící prezentovat výsledky své práce. Poté odborná komise jednotlivéprojekty vyhodnotí. Výsledky konečného hodnocení jednotlivých prací budou sou-těžícím sděleny v e-mailové zprávě.

liberix.cz

Liberix v komisi odborné soutěže VIP – Vyvíjej, Inovuj, ProgramujSdružení CZ.NIC, správce národní domény .CZ, vyhlašuje třetí kolo soutěže pro mladé talenty „VIP – Vyvíjej, Inovuj, Programuj“. Každý, kdo přihlásí svůjprojekt, má šanci získat finanční odměnu až do výše 50.000,- Kč. Projekt se musí věnovat vývoji nového open source software nebo vylepšovat již používanýsoftware z oblasti internetových technologií. Celkem může být v tomto kole soutěže rozděleno až 400.000,- Kč. Liberix zasedá v hodnotící komisi a mezi mediálnípartnery patří naše magazíny LinuxEXPRES a openMagazin.

http://www.liberix.cz/liberix­v­komisi­odborne­souteze­vip­vyvijej­inovuj­programuj/

AktivitaI. fáze – zasílání návrhů soutěžních projektů soutěžícímiZasedání hodnotící komise a hodnocení návrhů

soutěžních projektůVyrozumění soutěžících o hodnocení návrhů

soutěžních projektůII. fáze – zpracování a odevzdání soutěžních

projektů soutěžícímiPrezentace projektů před komisíVyhlášení soutěžních výsledků, výplata cen

Doba trvánído 30. 4. 2010

12. 5. 2010

31. 5. 2010

31. 5. 2010 – 31. 8. 201022. 9. 201030. 9. 2010

Miesto konania: Qil inskD univerzitaDDtum: 1 .–4. jH l 201 0

vFce informacF na: http://ossconf2010.soit.sk

OSSConf je odbornD konferencia, a le sHJasne ajneformDlne stretnutie MudF, ktorIch spDja zDujemo  otvorenI softvEr a otvorenE informaJnEtechnolGgie (tvorba, vyuRitie, komplexnE rieOeniana   zDklade otvorenEho softvEru a hardvEru).

Podpořte nás finančním daremObracíme se na vás s prosbou: Podpořte naše aktivi-

ty finančně. Peníze jsou univerzální pomoc a my je ta-ké potřebujeme. Vítáme podporu v  jakékoliv výši,protože nám umožňuje realizovat některý z našich cílů.Dary přijímáme na následujícím transparentním účtu:

• 2100055120/2010 (FIO) – online náhled na účetUvádíme aktuální seznam činností, které financu-

jeme z darů a zisku. Pokud vás zajímají další informa-ce, neváhejte se nás zeptat.

• odměna za redakční práce – příprava openMa-gazinu

• odměna za korektury – články na našich webech• honoráře autorům za články na našich webech• odměny za grafické práceAktivity obecně prospěšné společnosti směřují

k naplňování cílů hlavní činnosti, nikoliv k vytvářenízisku. Pokud bude (např. prostřednictvím doplňko-vých činností) vytvořen zisk, ze zákona musí být po-užit ve prospěch plnění hlavních činností. Dary tedypoužijeme výhradně na financování našich hlavníchaktivit. Doporučujeme vám k  přečtení dokumentZakládací listina společnosti (PDF; 1,8 MB).

Rádi vám vystavíme doklad o  poskytnutí daru,kontaktujte nás, prosím. Každý dárce bude uvedenna stránce Pomáhají nám.

Začněte odebírat newsletter – informacez Liberixu

Liberix, o.p.s., připravil pro své partnery, spolupra-covníky, fanoušky a další zájemce nový informačníservis. Přihlaste se k odběru newsletteru a nechte sipravidelně zasílat informace o  dění ve společnosti,jejich úspěších, plánech či potřebách. Newsletter budetaké informovat o nových vydáních elektronickéhoopenMagazinu.

Jak se přihlásitRegistrovat se můžete na stránce http://newslet-

ter.liberix.cz/register.php. V současné době obsahujenewsletter následující skupiny:

• Dění v Liberixu – každé druhé úterý, počátek1.12.2009

• openMagazin – jakmile bude dostupné novévydání

Každá z nich bude příjemcem jiných informací, po-kud máte zájem dostávat maximum, vyberte všechnyskupiny (stiskněte klávesu Ctrl a klikněte na skupinymyší). Po vyplnění formuláře vám přijde potvrzovacíe-mail, klepněte prosím na odkaz, který je v  němuvedený – jinak nebude vaše přihlášení funkční.

Jak se odhlásitV každém e-mailu bude odkaz na odhlášení. Od-

hlášení je celkové, tedy ze všech skupin.

Jak změnit skupinyPokud chcete přidat nebo ubrat tematickou skupi-

nu, napište nám prosím na adresu [email protected], a toz adresy, která je přihlášená pro příjem newsletteru.Skupiny vám nastavíme podle vašeho přání.

Napište nám, prosím, jak bychom měli službu vy-lepšit, o jaké informace máte zájem, v jakém formátubychom měli newsletter zasílat apod. Děkujeme!

Podpořte Liberix a jeho konkrétní aktivityLiberix, o.p.s. aktivně prosazuje volně šiřitelný software, organizuje vzdělávací akce, spravuje obsah webových portálů, vydává tento elektronický časopis, překládásoftware a zapojuje se do mnoha různých aktivit. Mnohé činnosti vykonávají dobrovolníci, některé činnosti je ale vhodné zaplatit, protože také v neziskovémsektoru jsou finance důležitým motivačním prostředkem. Hledáme proto dárce a mecenáše.

http://www.liberix.cz

81

www.openmagazin.czliberix.cz

březen 2010 |

Podpořte Liberix a jeho konkrétní aktivity

tento projekt je spolufinancován evropským sociálním fondem a  státním rozpočtem české republiky

Internetové jazykové kurzypro nevidomé žáky

Řešitel projektu

Partner projektu

investice do rozvoje vzdělání

Základní škola prof. V. Vejdovskéhonáměstí Přemysla Otakara 777784 01 Litovel

Aktuální informace na www.liberix.cz

Cílem projektu je modernizovat výuku cizích jazyků pro zrakověpostižené vytvořením nových jazykových modulů. Děti se zra-kovým hendikepem se tak mohou lépe učit jazyky jako napříkladangličtinu, němčinu, španělštinu a italštinu.

Výukové texty ke všem čtyřem jazykovým modulům jsou jižpřipraveny a přiblížila se fáze dalšího zpracování. Nyní budounahrány a sestříhány zvukové záznamy učebnice. Projekt zdárněpokračuje.