51
Stáhnout ePUB KOPÍRUJTE SDÍLEJTE POSÍLEJTE TISKNĚTE K K v v ě ě t t e e n n 2 2 0 0 1 1 2 2 A A u u d d i i o o Nenechte si ujít nové číslo LINUXOVÉ ZVUKOVÉ STUDIO Jak na sbírku hudebních CD? Rhytmbox Clementine

openMagazin 5/2012

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Czech and Slovak magazine about free and open source software, free to download and share

Citation preview

Page 1: openMagazin 5/2012

SSttááhhnnoouutt

eePPUUBB

KOPÍRUJTE

SDÍLEJTE

POSÍLEJTE

TISKNĚTE

KKvvěětteenn 22001122

AAuuddiioo NNeenneecchhttee ssiiuujjíítt nnoovvéé ččíísslloo

LINUXOVÉ ZVUKOVÉ STUDIO

Jak na sbírkuhudebních CD?

Rhytmbox

Clementine

Page 2: openMagazin 5/2012

Amarok1.4 je zpět – jmenuje se ClementineJednoduchý hudební přehrávač DecibelUspořádejte si svou sbírku hudebních CDLinuxové zvukové studioRhytmbox: Multifunkční přehrávač hudby

v jednoduchém balení

GNOME 3.4: Čas zlepšovákůJCommander: šikovný souborový manažer

v jazyce JavaTest pěti kompaktních klávesnicNautilus: nenápadný pomocník pro GNOMEOsmos: cesta buněčné hmotyCo nás čeká v příštím Ubuntu 12.04 LTS

Alternativy k Adobe Creative Suite pro LinuxBarevné i nebarevné triky s fotografií v GIMPuDynamický rozsah – Jak napravit příliš tmavá

a velmi světlá místa ve snímku v Darktable

Gymnázium Boženy Němcové spoléhá na open-source technologie

V truhlářské firmě používají kancelářský balíkOpenOffice.org i LibreOffice

V gymnáziu na třídě Kpt. Jaroše v Brně používajíOpenOffice.org

Evropské organizace podporují open-sourcesoftware

PRAXE

NÁVODY

TÉMA ČÍSLA

RECENZE

Obsah

Powered by Scribus

strana 46

strana 40

strana 23

strana 28

strana 37

468

1021

232628313335

374043

46484950

Page 3: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 03

AAuuddiiooTTÉÉMMAA ČČÍÍSSLLAA

AAmmaarrookk 11..44 jjee zzppěětt ––jjmmeennuujjee ssee CClleemmeennttiinnee44 JJeeddnnoodduucchhýý hhuuddeebbnnííppřřeehhrráávvaačč DDeecciibbeell66

UUssppoořřááddeejjttee ssii ssvvoouussbbíírrkkuu hhuuddeebbnníícchh CCDD88 LLiinnuuxxoovvéé zzvvuukkoovvééssttuuddiioo1100

RRhhyyttmmbbooxx:: MMuullttiiffuunnkkččnnííppřřeehhrráávvaačč hhuuddbbyy vvjjeeddnnoodduucchhéémm bbaalleenníí2211

Page 4: openMagazin 5/2012

TÉMA ČÍSLA

Stále se totiž ozývá velké množství nej-různějších hlasů, že Amarok2 není dlejejich představ a  rádi by starý dobrýAmarok1.4. Podívejme se, jestli se jednáo návrat starého krále v podobě progra-mu Clementine, nebo jen o další z velké-ho množství hudebních přehrávačů.

Amarok ve staré verzi, tehdy 1.4, byldlouhou dobu nesesaditelným králem napoli hudebních přehrávačů. Je těžkéurčit, co způsobilo tak velikou oblibustarého Amaroku. Jednoduché grafickérozhraní nebo jeho všudypřítomnostdíky včlenění do KDE? Ať již to způsobilocokoli, Amarok byl na výsluní dvoranyslávy open-source aplikací. Období, kdyse Amarok převlékal do nových šatů(zvaných mezi návrháři kolekce Qt4) to-

muto programu na oblíbenosti dostiuškodilo. Poztrácel velkou část svýchschopností a  vlastností, nějakou dobuobsahoval chybu, kvůli které nemohl anipřehrávat hudbu (což je u  hudebníhopřehrávače značné mínus). Postupemčasu se opět vypracoval, zbavil se větši-ny chyb a nyní toho umí víc než kdy dří-ve. Podívejme se nyní na prvníreinkarnaci starého Amaroku verze 1.4v Qt4 kabátku a s novým jménem – Cle-mentine. Autoři se snažili držet se maxi-málně vzhledu i funkcí Amaroku.

Už tím, že autoři Clementine „křísí“Amarok, je zřejmé, že by se mu měl,pokud možno, podobat v  maximuvizuálních i  funkčních aspektů. Pospuštění (ať již příkazem clementine,

nebo z nabídky Zvuk a video) se běhemokamžiku zobrazí hlavní rozhraní Cle-mentine. Vzhled přehrávače nepřekvapía  pro uživatele Amaroku to bude jistěmilé shledání. Celé rozhraní je rozdělenona dva panely. V levém je seznam zdrojůhudby (a to buďto soubory na disku, rá-dio, nebo v kolekci, kterou umí Clemen-tine udržovat), v  pravém je aktuálníplaylist. Pod playlistem jsou ovládacítlačítka.

Zdroje hudbyDo playlistu programu Clementine jemožné přesouvat hudbu třemi, resp.čtyřmi způsoby. Nultý způsob fungujesnad ve všech přehrávačích – Drag&Dropaneb uchop a pusť. Prostým přetaženímadresáře či souboru ze správce souborůdo Playlistu Clementine. Nazvali jsme jejnultým, protože nepředpokládáme, že jejbudete často používat.

Přidání souborů – máte-li hudbuuspořádanou na disku v  adresářích,zvolíte ze záložek v levé části okna volbuSoubory. Po prvním spuštění bude zob-razen domovský adresář, při dalších jižto bude poslední procházený. Pro po-slech z internetu zvolte ikonu Internet.Pro poslech Last.FM rádií je nutné mítnastaven a  zaplacen účet na službělast.fm. Zdarma jsou ovšem přednasta-vena rádia služby např. SomaFM. Sklad-by spustíte prostým přetažením položkydo Playlistu a  jeho spuštěním. Vlastníposlech internetu vložíte klepnutím

Amarok 1.4 je zpět – jmenujese ClementinePetr Šafařík | MandrivaLinux.czNení jablko jako jablko a mandarinka jako mandarinka. Myse dnes budeme bavit o  mandarinkách clementinkáchv  podobném významu, jako Forrest Gump mluvil o  svýchakciích v  „jablkách“. Clementine je druh mandarinky,ovšem – pro nás mnohem zásadnější – i název znovuoži-veného přehrávače hudby Amarok ve staré verzi 1.4.

Hlavní rozhraní aplikace Clementine

Poznámka

Clementine se v tuto chvíli nachází

ve většině distribucí. Na do-

movské stránce je možno stáhnout

program ve verzi 1.0 pro Windows,

Linux i Mac OS X. Program je

v češtině, ale v době psaní článku

ještě nebyla k dispozici.

Page 5: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 05TÉMA ČÍSLA

pravého tlačítka myši na jméno katego-rie a poté zvolením položky Přidat dalšíproud. Do okna, které se následně ob-jeví, jen vložíte link na audio stream.Užitečný může být návod na wiki.

Okno pro přidání vlastního

proudu z internetu

Každý druhý hudební přehrávač ob-sahuje správce hudební kolekce – a Cle-mentine není výjimkou. Prvně je nutnénastavit adresáře, ve kterých bude Cle-mentine hudební soubory spravovat.Můžete zvolit ikonu Sbírka z levé částiokna, ale pokud program spouštíte po-prvé, je prázdná. K  jejímu naplněníslouží ikona klíče těsně nad levým pane-lem (hned vedle pole pro prohledánískladeb). Klikněte na něj, otevře seokno, ve kterém vyhledáte složku svésbírky skladeb. Clementine bude hlídatzměny a  upravovat vaši kolekci. Při-daných adresářů můžete mít samozřej-mě více, maximální velikost je 255položek. Máte-li nastaveny adresáře,potvrďte vše tlačítkem OK a poté se  Cle-mentine začne synchronizovat. Jakmilemáte databázi hotovu, klepnutím na zá-ložku Sbírka v panelu zdrojů hudby uvi-díte dle abecedy tříděné autory.Klepnutím na autora zobrazíte jeho albaa poté jednotlivé soubory každého alba.PlaylistNakonec, ať již zvolíte libovolný zdrojhudby, přidání do playlistu provedeteprostým přetažením položky či položek.Položky v playlistu se poté dají řadit pod-le různých sloupců, jako je číslo skladby,název skladby či interpret, případně au-tor, album a další. Celkem si můžete ne-chat zobrazit až devatenáct sloupcůs informacemi z ID3 tagů.

Pod playlistem máte k dispozici zá-kladní tlačítka pro ovládání programujako přehrát, další/předešlá skladba ne-bo zastavit. Vedle tlačítka zastavit je

malá šipka dolů. Pokud na ni klepnete,můžete zvolit i Zastavit po této skladbě,kdy se přehrávání zastaví až poté, co do-hraje současná skladba do konce. Vedletěchto tlačítek jsou volby pro označeníoblíbené a neoblíbené skladby (tlačítkase srdíčkem a kolečkem). Vedle táhla prooznačení aktuálního místa v přehrávanéskladbě jsou tlačítka pro nastavení opa-kování přehrávání a náhodného výběru.Interakce s prostředímia uživatelemClementine bez nastavování zvládá pra-covat s multimediálními klávesnicemi –ihned po instalaci umělo správně rea-govat na všechny klávesy. Velmi příjem-né je nastavení oznamování pomocíknihovny libnotify – oznamovací infor-mace proto vždy „zapadnou“ do vzhleduprostředí, ať již používáte KDE, GNOME,nebo Xfce. V  Nástroje | Nastavení sinavíc můžete upravit, jak dlouho se bu-de informace zobrazovat a  jestli má

program upozorněním reagovat i  nazměnu hlasitosti, případně nemá-li rea-govat vůbec a upozornění zde vypnout.

Stejně jako Amarok podporuje i Cle-mentine službu Last.FM. Služba shro-mažďuje velké množství informacíz hudebního světa. Můžete si zde nechatzpracovávat statistiky vámi poslouchanéhudby a Last.FM navrhuje další podobnéumělce. Pokud navíc budete přispívat najejí provoz, budete mít k dispozici i velkémnožství rádií, které Last.FM buďtopřímo provozuje nebo zprostředkovává.Pokud máte účet na last.FM, stačí v Ná-stroje | Nastavení | Last.FM vyplnit svéuživatelské jméno a heslo.

Clementine je výborný hudební pře-hrávač – je rychlý, funkční a  stabilní.Pokud vám vyhovoval Amarok, jistě siClementine oblíbíte. Už nyní je to vý-borný přehrávač a bude ještě lepší.Clementine• http://www.clementine-player.org/

Nastavení

Page 6: openMagazin 5/2012

TÉMA ČÍSLA

Grafické prostředíCelý program se nese v  duchu jedno-duchosti, jeho prostředí tomu značně na-povídá. Nenajdete zde nic, co by nebylopotřeba, nebo cokoli, co by ztěžovalo ori-entaci v prostředí. Vlevo se nachází po-stranní panel, pomocí kterého procházíteadresáře a  vybíráte si skladby neborovnou celé složky, jež si přidáte do se-znamu skladeb – playlistu, ten se nacházívpravo a zabírá skoro celý prostor pře-hrávače. Nad a pod ním jsou prvky proovládání přehrávání hudby. Pokud bude-te mít to štěstí a  budete přehrávatalespoň trochu známou hudbu, přehrávačvám ukáže i  obrázek aktuálně pře-hrávaného alba. To je vše, již jsem přecipsal, že se jedná o jednoduchý přehrávač.Funkce přehrávačeKromě klasické čtveřice tlačítek pro zá-kladní přecházení mezi hudebními

skladbami (o  skladbu dále, o  skladbuzpět, pozastavit skladbu a zastavit sklad-bu) zde najdete i možnost náhodnéhonebo opakovaného přehrávání. Hudbusamozřejmě můžete přidávat systémemdrag & drop (táhni a pusť), takže jen pře-tahujete požadovanou hudbu do oknapřehrávače a  on ji velmi rychle načtea začne přehrávat. Pokud ale ve správcisouborů označíte více hudebních soubo-rů a otevřete je pomocí Decibelu, čekávás nemilé překvapení, protože se otevřepatřičný počet oken tohoto přehrávače.

Potěšilo mne, že na rozdíl od jinýchhudebních přehrávačů zobrazuje jakzbývající čas právě přehrávané písničky,tak čas, který již uběhl. Za zmínku stojíi  chování samotného playlistu, do nějmůžete neustále přidávat hudbu nebo jiubírat, dokonce i  po restartu počítačezůstane váš rozdělaný playlist zachován.S ukládáním playlistů je to ale horší, ta-to možnost jednoduše chybí, přepínánímezi playlisty tedy není možné.

Možnosti nastaveníMnoho nastavení zde sice nenajdete, alezákladní možnosti tu jsou, nutno dodat,že docela užitečné. Z těch standardníchfunkcí si můžete zapnout například zob-razování obrázků alb, ekvalizér nebopřehrávání hudebních CD. Jsou zde alei pokročilé možnosti, osobně se mi líbíupozornění na ploše při každé změněskladby nebo například možnost přidatsi ikonu do oznamovací oblasti. Poslednízmíněná možnost mi ovšem v Ubuntu11.10 nefungovala, podařilo se mi jizprovoznit až v  Ubuntu 10.04 LTS,program totiž pracuje jen s  klasickouoznamovací oblastí a v  tom mu Unityúspěšně brání. Patříte-li mezi ty, kteřírádi své virtuální okolí informují o tom,co právě poslouchají, můžete si zapnoutautomatickou aktualizaci vašeho Last.fmprofilu, pokud vám to nestačí, můžeteo  tom informovat i  své followery naTwitteru, aktivaci této možnosti si aledobře rozmyslete, většina lidí na to asinebude zvědavá.

Přehrávač nabízí více režimů zob-razení než jen ten klasický, kde je vidětcelé jeho prostředí. Máte na výběr ještědvě. První zobrazí jen playlist a základníovládací prvky pro ovládání přehráváníhudby, druhý je ještě úspornější a zob-razí pouze ony prvky a název právě pře-hrávané skladby.

Oznámení zobrazující se při změně skladby

Naopak režim zobrazení Mini je naprosto

minimalistický

Jednoduchý hudebnípřehrávač DecibelTomáš Mores | LinuxEXPRES.czDecibel je open-source hudební přehrávač pro Linux. Jehoideou je jednoduchost, uživatelská přívětivost a  hardwa-rová nenáročnost, uvidíme, jestli se mu to podařilo.

Přehrávač Decibel v celé své kráse

Page 7: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 07TÉMA ČÍSLA

Co slíbil, to splnilPřekvapení se sice nekonalo, ale to, coprogram slibuje na svých oficiálníchstránkách, naplnil dokonale. Graficképrostředí je jednoduché, přehrávač jenejen stabilní, ale dokonce je velmiúsporný na hardwarovou náročnost, je-ho běh jsem tedy vůbec nepostřehl. Pronáročné posluchače, kteří v hudbě majírádi pořádek, asi vhodný nebude, ale proty nenáročné, jako jsem já, bohatě stačí.

Režim zobrazení Playlist uspoří místo, přesto ukazuje vše nutné

Více informací najdete na stránkách Liberix IT

www.LibIT.cz

Školení open sourceHledáte pro sebe, své kolegy nebo spolupracovníky školení z oblasti open-source sostwaru?Nabízíme vám rozsáhlou paletu vzdělávacích kurzů, které se týkají mnoha programů.

Další vzdělávání pedagogických pracovníkůVe spolupráci s Jednotou školských informatiků nabízíme školení akreditovanáMinisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy:• Využití OpenOffice.org/LibreOffice Writer, Calc, Impress v pedagogické praxi• Výtvarné techniky a úpravy fotografií pomocí GIMPu• Volně šiřitelný sostware pro školství

Firemní kurzyPro zaměstnance firem, úřadů a dalších organizací nabízíme následující kurzy:• Správa webu s využitím redakčního systému WordPress• Linuxový administrátor –Debian GNU/Linux• Kancelářský balík OpenOffice.org/LibreOffice pro pokročilé uživatele týmy• Sostware Redmine pro projektové řízení• Scribus: Naučte se sázet tiskoviny a elektronické příručky

Kontaktní informaceUvedená nabídka není kompletní, umíme vám pomoci také s jinými programy.Poskytujeme poradenství a konzultace. Obraťte se na nás – Liberix, o.p.s.,[email protected], +420 595 175 184, www.LibIT.cz.

pro týmovévedoucí

pro správce

Page 8: openMagazin 5/2012

TÉMA ČÍSLA

Proč používat GCstarProgramy pro evidenci jsou většinou ur-čeny pro správu jen jednoho druhusbírky, GCstar umí spravovat naprostocokoli od filmů, hudby, stolních her,knih až po sbírku mincí nebo čehokoli,co vás napadne. Osobně používámGCstar pro organizování svých hu-debních CD. Pro vytvoření vlastní hu-dební sbírky stačí několik málo kliknutí.Informace jako na dlani –vytváříme hudební sbírkuNejprve je nutné vybrat typ sbírky – prosbírku cédéček vyberte možnost Sbírkahudby. Do sbírky přidáte nové CDkliknutím na tlačítko Add Item, vytvoříse prázdná položka s názvem Nové al-bum.

Automatické vyplňování informací pomocí

internetových zdrojů

Nyní máte dvě možnosti. Prvnímožnost je vyplnit všechny údaje ručně,ta druhá a zajisté pohodlnější a rychlejší

možnost je využít automatického sta-hování informací z hudebních serverů(takto vyplněné informace můžete využítpouze pro osobní použití, neměli byste tedytyto informace používat ke komerčním úče-lům). Zvolíte-li možnost automatickéhostažení informací – zadejte název alba,které chcete přidat a pokračujte stisk-nutím tlačítka Stáhnout informace.Pokud chcete pouze aktualizovat již vy-tvořený záznam, použijte tlačítko Up-date.

Vyberete jeden z  přednastavenýchserverů a pokračujete kliknutím na tla-čítko Stáhnout informace, podle názvualba GCstar prohledá server a nabídnevám možnost vybrat si jeden ze zázna-mů, ze kterého informace stáhne dovlastní databáze. Vyhledávat lze nejenpodle názvu alba, ale též pomocí názvuhudební skupiny, EAN kódu nebo vy-davatele.

Abyste měli jistotu, že záznam, kterýchcete použít, obsahuje veškeré infor-mace, které vyžadujete, máte možnostzobrazit si před stažením informací doprogramu tzv. náhled záznamu pomocítlačítka Náhled. Zde uvidíte u každé ka-tegorie informaci, která se uložík položce.

Takto doplněné informace si můžeteupravit dle svého uvážení a  navíc sik  jednotlivým albům můžete dopsatdalší informace pomocí mnoha předna-stavených kolonek u alba v záložce De-taily. Jde především o  informaceosobního charakteru např.: kde mám CDuloženo, moje hodnocení, poznámky,odkaz na playlist apod.

Ve své sbírce můžete pohodlně vy-hledávat dle všech vyplněných infor-mací nebo ji třídit dle kategorie, kterousi zvolíte – veškeré možnosti tříděnía  vyhledávání naleznete v  hlavnímpanelu v záložce Filtr.

Uspořádejte si svou sbírkuhudebních CDPavel Petřík | MandrivaLinux.czGCstar je program určen pro katalogizaci a evidenci nej-různějších předmětů. Pomůže těm, kteří chtějí mít přehledo své sbírce. U položek můžete mít přiřazeny další do-plňující informace, které se položek týkají. Jste-li sběratel,nebo máte-li rádi pořádek, GCstar vám umožní vše pře-hledně a jednoduše spravovat.

Sbírka hudebních CD v programu GCstar

Page 9: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 09TÉMA ČÍSLA

Přizpůsobte program své-mu oku i svým potřebámGCstar lze velice snadno nastavit tak,aby vyhovoval potřebám každého uživa-tele. V  Nastavení si můžete vybratz mnoha vzhledů (skinů), nastavit způ-sob zobrazování záznamů nebo jazykaplikace. V neposlední řadě lze přizpůso-bit i druh informací, které se budou zob-razovat a  které zobrazovat nechcete.Upravit můžete cestu k adresáři, do kte-rého se budou ukládat obrázky obalů.Používáte-li playlisty, můžete si na-stavit, ve kterém programu se hudbapřehraje.

Možnosti půjčovánía vraceníTvůrci programu samozřejmě počítalii  s  možností, že CD budete půjčovatdalším osobám – přátelům, kolegům zezaměstnání nebo někomu z rodiny apod.Proto v GCstar nechybí evidence vypůj-čených médií. GCstar si s tímto problé-mem umí hravě poradit a bude si za váspamatovat, komu a kdy jste svou muzikuzapůjčili.

Zapůjčení svého CD provedete tak, žeu příslušného alba (v záložce Zápůjčky)nastavíte datum, kdy jste CD půjčili,a jméno osoby, která bude figurovat jako

Dlužník. Pokud vám jej dotyčný nevrátísám ze své vůle a vy po svém albu za-toužíte, můžete využít funkce Poslat e-mail (tlačítko s  touto funkcí najdetetaktéž v záložce Zápůjčky). Tato užitečnáfunkce vyzve pomocí elektronické poštydlužníka k vrácení. Osoby, které chceteuvést jako dlužníky, můžete přidávata editovat v záložce Nastavení | Dlužníciv  hlavní nabídce programu v  hornímpanelu.

V momentě, kdy vám CD dlužník vrá-tí, kliknete u položky v záložce Zápůjčkyna tlačítko Položka vrácena – GCstaruchovává data nejen o aktuálním zapůj-čení, ale i  o  zápůjčkách předchozích.Tato vlastnost je výhodná v okamžiku,kdy zjistíte, že se vám CD vrátilo po-škrábané, snadno v  přehledu zjistíte,kdo a v jakém časovém rozpětí jej mělvypůjčené.

Evidence dlužníků

Kde GCstar sehnatPokud je GCstar tím, co jste hledali,abyste si udělali pořádek ve své hudebnísbírce a  chcete si jej nainstalovat,otevřete Správce softwaru a nainstalujtebalíček gcstar přímo z repozitáře soft-waru. Pokud jej v repozitáři nenajdete,navštivte domovské stránky programu,kde je aplikace volně ke stažení a nalez-nete zde samozřejmě popis, jak ji nain-stalovat.

Doplňující informace k albu

Možnosti nastavení programu GCstar

Page 10: openMagazin 5/2012

TÉMA ČÍSLA

Linuxové zvukové studioAdam Radiměřský | LinuxEXPRES.cz

1. Zprovoznění realtime-ového zvukového serveruJACKJACK a  jeho grafická uživatelská nad-stavba QJackCtl slouží převážně mu-zikantům a  studiovým technikůmk propojení vstupů a výstupů zvukovékarty a jednotlivých programů sloužícíchke zpracování zvuku, a to v reálném ča-se, tedy s velmi nízkou latencí (zpoždě-ním) v řádu milisekund. Zde si ukážeme,jak tento zvukový server zprovoznit.Aplikacemi využívajícími zvukový serverje například harddisk recording aplikaceArdour, masteringový nástroj JAMin,univerzální realtimeový efektový proce-sor JACK Rack a  také třeba speciálněkytarový realtimeový efektový procesorRakarrack. Zmíněnými programy se bu-dou zabývat další kapitoly.

PřípravaZákladním předpokladem je, že mátefunkční zvukovou kartu. Dále je nutné,abyste nainstalovali zvukový serverJACK, jehož název je rekurzivní zkratkouz  počátečních písmen Jack AudioConnection Kit, což bývá balíček názvem

jack, ale dle distribuce se může jmenovatjinak, např. jackd. Dále potřebujetegrafické uživatelské rozhraní pro JACK,což je aplikace QJackCtl, a tedy zpravidlabalíček qjackctl.

Jak vyplývá z názvu aplikace, je tatografická nadstavba postavena naknihovnách Qt. Grafické rozhraní proGTK také existuje, jmenuje se JACK Net-Source GUI, ovšem obávám se, že balíčekv repozitářích své distribuce nenalezne-te, jelikož se jedná o  poměrně mladýprojekt.

Když už se snažíte o  realtimeovézpracování zvuku, měli byste také pou-žívat realtimeové (nízkolatenčnní) jádro(kernel). Balíček se může jmenovatnapř. kernel-rt. Když použijete klasickéjádro (default, desktop, PAE, atd.), pakzapomeňte na velmi nízkou latenci bezpřerušení.

S nainstalováním nového realtime-ového jádra je spojena i otázka instalaceovladačů grafické karty pro zprovoznění3D akcelerované grafiky. Může se stát, ževe vaší distribuci nebudou připravenyjaderné moduly pro realtimeové jádro.Pak budete nuceni nainstalovat balíčkygcc, make a  balíčky zdrojových kódůdaného jádra, a dále sáhnout ke klasickéinstalaci ovladačů stažených ze stránek

jednotlivých výrobců (AMD/ATI, nVI-DIA). Ještě problematičtější situace budenapř. u ovladačů wifi karet, opět pro něpravděpodobně budou chybět jadernémoduly. Tam pak situaci zřejmě zachráníNDISWrapper.

Pro možnost úspěšného spuštěnízpracování zvuku v reálném čase je tře-ba přidat všechny uživatele, kteří s tě-mito nástroji budou pracovat, doprivilegované skupiny uživatelů majícíprávo spouštět aplikace s prioritou re-álného času. Tato skupina se jmenujeaudio a  naleznete ji v  nástroji správyuživatelů a  skupin. Po zařazení všechpožadovaných uživatelů do této skupinyrestartujte počítač. Nyní by již neměl býtproblém spustit Jack pomocí grafickéhorozhraní QJackCtl. Schválně píšu „nemělbýt“ problém. Někdy problém je.ProblémyProblém se spouštěním jsem řešil narůzných instalacích. Někdy vše fungujeokamžitě po přidání uživatele do skupi-ny audio a po restartu počítače. Někdy postisknutí tlačítka Start v okně aplikaceQJackCtl vyskočí následující chybováhláška a Jack server se okamžitě ukončí.

Po odkliknutí chybové hlášky sezobrazí okno Messages se záznamemběhu JACK serveru.

Zde je důležitý řádek „...cannot usereal-time scheduling (FIFO at priority10)...“. Je tedy třeba učinit i další kroky.Najděte si soubor /etc/security/limi-ts.conf. Na jeho konci by měly být třiřádky začínající @audio dle následující-ho obrázku:

Nahrávání a zpracování zvuku je doménou platformy Win-dows, pro kterou je dostupná velká spousta programů,a v profesionálních podmínkách ještě spíše počítačů Apple.Nicméně i  v  Linuxu máme profesionální programy a  ná-stroje, které lze použít. Začínáme tím nejdůležitějším, a toje realtimeový zvukový server JACK.

Poznámka

Hned na začátek uvedu, že použí-

vám distribuci openSUSE s gra-

fickým prostředím KDE, nicméně

uvedený postup bude fungovat

s drobnými odchylkami v jakékoli

distribuci.

Hlavní okno aplikace QJackCtl

Page 11: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 11

Pakliže tam tyto tři řádky nejsou, ne-zbude vám nic jiného, než je tam dopsat.Soubor musíte editovat jako root (su,sudo) a po editaci a uložení opět restar-tovat počítač. Po restartu počítače to jižprostě musí fungovat. To, co nastavujítyto tři řádky, je právě priorita procesůspouštěných uživateli ze skupiny audioa dále maximální rezervovaná paměť.

Tak, JACK server funguje, jeho dalšípodrobné nastavení a  používáníprostřednictvím grafické nadstavbyQJackCtl si ukážeme v další kapitole.

2. QJackCtl: NastaveníRealtimový (nízkolatenční) zvukovýserver JACK a jeho grafická uživatelskánadstavba QJackCtl slouží převážně mu-zikantům a studiovým technikům k pro-pojení vstupů a výstupů zvukové kartya jednotlivých programů sloužících kezpracování zvuku, a to v reálném čase,tedy s velmi nízkou latencí (zpožděním)v řádu milisekund. V této kapitole se za-měřím na nastavení JACKu pomocí jehografického rozhraní QJackCtl.

Základním předpokladem je, že mátefunkční zvukovou kartu. Dalším před-pokladem je, že jste nainstalovalia zprovoznili realtimový zvukový serverJACK, což bylo náplní úvodní kapitoly.

Na stránkách projektu o  nastavenínic nepíší, takže si to probereme zde.Podotýkám, že dnes je již možné, že vevaší distribuci bude program QJackCtltéměř kompletně v češtině. Uvádím tedyčeské popisky v závorkách za anglickýmivýrazy. Pod tlačítkem Setup (Nastavení)se schovává okno všemožných nastaveníprogramu na čtyřech kartách.Karta Settings (Nastavení)Zde se nacházejí dvě velmi důležité věci.Určení vstupních a výstupních zařízenía nastavení latence (zpoždění). Ale nežse pustíte do nastavování vstupnícha výstupních zařízení, zkontrolujte si, žemáte zaškrtnutou volbu Realtime (Sku-

tečný čas), aby JACK opravdu pracovalv režimu reálného času. Vstupní zařízenívyberte pomocí tlačítka se symbolem >u  položky Input Device (Vstupní za-řízení). V mém případě se pro zvukovoukartu Creative SoundBlaster Audigy ESzobrazí následující výběr.

Input Device

Zvolíte-li jakoukoli jinou volbu kro-mě Multichannel Capture/PT Playback,zobrazí se v okně propojení, které se vy-volá v hlavním okně programu QJackCtlpomocí tlačítka Connect (Spojit), pouzedva vstupní kanály, tedy pouze mik-rofonní vstup. Naopak při výběru zmí-něné volby se kanálů zobrazí šestnáct.O jednotlivých kanálech bude řeč hneddále v textu.

Podobně vyberete i výstupní zařízeníu položky Output Device. V mém přípa-dě se opět zobrazí následující výběr, kte-rý je trochu odlišný od předchozího.

Zde můžete ponechat volbu (de-fault), nebo vyberte jen obecně zařízeníhw:0. V  tomto případě se výstupníkanály zobrazí dva (levý a pravý). V pří-

padě, že budete tvořit prostorový (více-kanálový) zvuk, můžete vybrat volbuMultichannel Playback a kanálů budetemít k dispozici opět šestnáct.

Output Device

Co se týká latence (zpoždění), ta jevázána na volbu Frames/Period(Snímky/Údobí (perioda)). Čím menšíčíslo, tím i menší latence. Já osobně po-užívám hodnotu 128. V  tomto vyvá-ženém stavu je latence rozumně nízkáa systém přitom není nadměrně zatě-žován tak, že by mohl začít vynechávat,ale má dostatečnou rezervu. Latencinejlépe posoudíte při realtimovémefektování např. pomocí programu JACKRack, o kterém bude řeč dále v článku.Při velmi nízké latenci může docházetk výpadkům zvuku (přerušení), které seprojeví praskáním ve zvuku, naopak přivelké latenci je zpoždění mezi zahránímtónu a návratem zefektovaného signálutak velké, že vás to rozhodí z  rytmu,zvláště při staccatovém hraní. Pomocívolby Frames/Period lze nastavit laten-ci na hodnoty uvedené v  následující

TÉMA ČÍSLA

Poznámka

V nejnovějším openSUSE 12.1 již

není třeba ani editovat soubor li-

mits.conf, a dokonce ani přidávat

uživatele do skupiny audio. Jack

jde spustit bez problémů rovnou,

nicméně přesto doporučuji tyto

akce provést.

QJackCtl | Setup | Settings

Page 12: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN12

tabulce. V tabulce je uvedeno i zatíženíDSP (Digital Signal Procesor) a dále pou-žitelnost dané volby. Nezapomeňte pro-sím, že používám kartu Creative Sound-Blaster Audigy ES. Pro vaši zvukovoukartu může být popisovaná použitelnostjiná, a to jak lepší, tak i třeba horší.

Latenci samozřejmě ovlivňuje i hod-nota Sample Rate (vzorkovací frekven-ce). Čím tato hodnota bude nižší, tímúměrně bude latence vyšší. Např. přihodnotě 128 snímků za cyklus a  vzor-kovací frekvenci 48 kHz bude latence5,33 ms, ale při stejné hodnotě 128snímků za cyklus, ale vzorkovací frek-venci 44,1 kHz, bude už latence 5,8 ms.S ohledem na potřebnou kvalitu zvukubyste určitě pod hodnotu 44,1 kHz ne-měli jít (což je vlastně kvalita zvukovéhoCD). Obecně platná zásada je taková, žesamplovací frekvence by měla být mi-nimálně dvojnásobkem frekvence nej-vyššího zaznamenávaného tónu. Latenciovlivňuje ještě jeden parametr, a  to jevolba Periods/Buffer (Údobí/Vyrovnáva-cí paměť). Ovšem tu doporučuji zachovatna hodnotě 2, při vyšších hodnotách sevám nemusí povést JACK vůbec nastar-tovat.

Uvedená tabulka platí pro výše zmí-něnou zvukovou kartu při vzorkovacífrekvenci 48 kHz. Zatížení DSP bylo mo-nitorováno při plném zatížení, tedy přiefektování v reálném čase pomocí pětisoučasně zapnutých LADSPA pluginů.LADSPA pluginy (Linux Audio Deve-loper's Simple Plugin API) jsou efektysvým založením podobné pluginům VST(Virtual Studio Technology), kterémožná znáte z Windows nebo Mac OS.Použitelnost byla dána jednak pocitemze hry na kytaru v  závislosti na doběodezvy zefektovaného zvuku po zahránítónu, případně na zmiňovaném praskáníve zvuku. Známkování použitelnosti jejako ve škole, s tím, že reálně použitelnéje hodnocení 1 a 2.

K tomu DSP Load, to není nic jinéhonež zatížení hlavního procesoru počíta-če, tedy CPU (Central Processing Unit),které nám tvoří onu DSP jednotku, pro-tože LADSPA efekty jsou samozřejměsoftwarové. Čím víc jich najednou pou-žijete, tím samozřejmě bude i větší zatí-žení procesoru a  může docházetk výpadkům ve zpracování zvuku, a tov případě, že procesor ve spolupráci sezvukovou kartou nebude stíhat zvukzpracovat s nastavenou latencí. Zvukovákarta a CPU jsou tak trochu spojité ná-doby. I zvuková karta má procesor. Zvu-

ková karta musí zvládat práci v reálnémčase.

Pro operační systém Windows exis-tují pro různé zvukové karty speciálníovladače ASIO (Audio Stream In-put/Output), které umožňují nízkola-tenční zpracování zvuku. Samotnýoperační systém Windows s  ničím ta-kovým nepočítá. V Linuxu „jakés takés“realtimeové zpracování můžeme oče-kávat i  od základního jádra (kernelu),pro spolehlivější funkci je pak samozřej-mě nutno použít realtimové jádro, o kte-rém jsem psal v úvodním článku seriálu.Situace bude o to složitější, a pro proce-sor náročnější, když zvuk nebudemejenom v reálném čase efektovat, ale zá-roveň nahrávat. Nahrávat můžemedokonce do několika stop současně,a  ještě si představte, že během onohonahrávání budeme další stopy pouzepřehrávat a navíc na každé nahrávané

stopě může být aplikováno několikefektů současně též v  reálném čase.A počítač toto všechno musí zvládat beznějakých zpoždění nebo nedej božedokonce výpadků, tedy reálně se zpož-děními maximálně v řádu milisekund.

Už se vám z toho motá hlava? Dalšíspojitou nádobou jsou tedy logicky i dis-ky a  jejich přenosové rychlosti, a  tooběma směry současně, jak záznam, takčtení.Karta Display (Zobrazit)Zde je zajímavá pouze estetická volbaDraw connections and patchbay lines asBezier curves, tedy možnost nezob-razovat spojnice vstupů a výstupů jakopřímé čáry, ale jako hladké (Beziérovy)křivky. Této volby můžete, ale nemusítevyužít, jak vám to bude vyhovovat.O propojování vstupů a výstupů si něcopovíme hned v příštím textu.

TÉMA ČÍSLA

Tabulka hodnocení použitelnosti nastavené latence (hodnocení jako ve škole)

Frames/Period1632641282565121024

DSP LoadCca 60 %38–43 %27–30 %17–22 %16–17 %14–15 %13%

Latency0,667 ms1,33 ms2,67 ms5,33 ms10,7 ms21,3 ms42,7 ms

Použitelnost5421345

QJackCtl | Setup | Display

Page 13: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 13TÉMA ČÍSLA

Karta Misc (Různé)Na ní je vhodné zatrhnout položku StartJACK audio server on applicationstartup (Spustit zvukový server JACKokamžitě při spuštění aplikace). Od tétochvíle již po spuštění aplikace QJackCtlnebudete muset zvukový server JACKspouštět tlačítkem Start (Spustit)v hlavním okně programu.Karta Options (Volby)Ta je pro nás v tuto chvíli nezajímavá, alesamozřejmě si ji můžete prohlédnout,a každopádně můžete experimentovati s dalšími zde nepopisovanými volbamina ostatních záložkách.

Nakonec všechny změny potvrďtetlačítkem OK.3. QJackCtl: HydrogenRealtimový zvukový server JACK a jehografická uživatelská nadstavba QJackCtlslouží převážně muzikantům a  studi-ovým technikům k  propojení vstupůa výstupů zvukové karty a jednotlivýchprogramů sloužících ke zpracování zvu-ku, a to v reálném čase, tedy s velmi níz-kou latencí v  řádu milisekund. V  tétokapitole se zaměřím na program Hyd-rogen.

V  druhé kapitole tohoto článkuo QJackCtl jsme si ukázali, jak aplikaciQJackCtl nastavit, ve třetím jsme siukázali, jak se jednotlivé vstupy a výstu-py propojují, přičemž jsme si pověděliněco o Ardouru. No, a v propojování bu-deme pokračovat a trochu si to rozšířímea zařadíme do nahrávacího řetězce dalšíaplikaci.

Hydrogen je bicí sekvencer, kterýnení založený na MIDI, ale používá re-álné vzorky zvuků bicích nástrojů. Zde siukážeme ani ne tak možnosti tohoto ná-stroje, ale hlavně se zaměříme na pro-pojování výstupů z  této aplikace nastopy aplikace Ardour prostřednictvímQJackCtl.

Hydrogen je ideální v situacích, kdynejste bubeníci a chcete své hudební ná-pady oživit a  doplnit nahrávku o  ryt-mický doprovod. Další způsob jehovyužití spatřuji v možnosti cvičit na ná-stroj s  něčím jiným, než je obyčejnýmetronom. S „živými“ bicími se hrajevždycky lépe než se suchým „klip –klap“ metronomu. Samozřejmě můžetese mnou i  nesouhlasit. Teoretickámožnost použití je i ta, že máte na sku-tečných bicích MIDI snímače. Bu-beníkem zahraná skladba se pomocíMIDI rozhraní zaznamená do počítačea vy jednotlivým nástrojům přiřadíte li-bovolné zvuky, např. zvuky sejmutéz kvalitnějších bicích. Feeling bubeníkabude zachován a  zvuk bicích bude vý-borný, přestože měl stařičké Amatis tupým zvukem.

Ač lze Hydrogen používat i  sesamotnou Alsou a  dalšími zvukovýmiovladači, je v každém případě vhodnějšípoužít JACK.

Hydrogen, jak již bylo řečeno, nepo-užívá zvukové banky (soundfonty), kte-ré používají pro své přehrávání MIDIsoubory, ale používá reálné zvuky. Vý-chozím formátem je FLAC, ale lze dálepoužít i standardní WAV, nebo třeba i AUa  AIFF. Výchozí adresář s  programemdodanými zvuky je /usr/share/hyd-rogen/data/drumkits/. Hlavní okno bicí-ho sekvenceru a  okno mixéru jsouzobrazeny na následujících obrázcích.

Vysvětlivky popisků k obrázkům:1. Časové údaje o skladbě (projektu).2. Ovládací prvky přehrávání.3. Režim přehrávání (v módu PATTERN

se přehrává jen dané čtyřtaktí (tří-taktí), v módu SONG se přehrávajívšechny patterny v zadaném pořa-dí, čili celá skladba).

4. Tempo (volitelné v rozsahu 30-400bpm).

5. Monitorování využití CPU, indikacevstupního MIDI zařízení.

6. Tlačítka pro zobrazení mixéru a ná-strojového racku.

7. Sekce jednotlivých patternů (pat-terny lze dvojklikem přejmenovat,organizaci (řazení) patternů veskladbě provádíme klikáním domatice pod časovou osou).

8. Nastavení rozsahu paternu (početosmin, tedy osm osmin = jeden 4/4takt).

9. Volba rozlišení mřížky přichytáva-jící jednotlivé noty (údery) – 1/4, 1/8,1/16, 1/32, 1/64 atd.

10. Volba zapnutí/vypnutí poslechunově zapsaných not.

11. Přepínač záznamu z  MIDI zařízení,nebo dokonce z počítačové klávesnice.

12. Ovládání přiblížení.13. Způsob zobrazení patternu.14. Editační pole vybraného patternu

(noty = údery zaznamenávámeklikáním na dané místo v taktu, a todo řádku požadovaného nástroje).

Hydrogen – Hlavní okno

Poznámka

Základním předpokladem je, že

máte funkční zvukovou kartu.

Dalším předpokladem je, že jste

nainstalovali a zprovoznili realti-

mový zvukový server JACK, což

bylo náplní úvodního článku toho-

to seriálu.

Page 14: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN14

15. Seznam všech součástí bicí sady –všech zvuků (můžete jednoduchýmpřetahováním myší měnit jejichpořadí).

16. Nastavení síly úderu (Velocity), pře-pnutím do režimu Pan lze nastavitpanoramu, tedy umístění nástroje(úderu) ve stereo bázi bez ohledu nanastavení celkové panoramy ná-stroje v mixéru.

17. Instrument rack pro nastavení vy-braného nástroje.

18 Nastavení panoramy nástroje.19. Přimíchávání efektů z  efektové

části.20. Efektová část (zde lze přidat LAD-

SPA pluginy).21. Hlavní hlasitost nástroje.22. Hlavní hlasitost celé bicí sady.23. Humanizer – nastavení lidského

faktoru, tedy simulace nepřesnosti„živého“ bubeníka (tyto tři ovláda-cí prvky dodávají na realističnosti).Nastavit lze míru kolísání síly úde-ru (velocity), časovou nepřesnostúderů (timing) a  houpání tempa(swing), tedy zpomalování nebozrychlování bubeníka.

V nabídce Project najdete kromě stan-dardních možností uložení a  otevřeníprojektu i  další zajímavé volby, např.možnost vyexportovat skladbu jako MI-DI soubor pomocí volby Export MIDI fi-le, nebo se zde nabízí použít exportpřímo do formátu WAV (stereo, 16 b, 48kHz) volbou Export song. Jinak nastránkách Hydrogenu se také nacházíi online manuál v angličtině.Nahrávání z Hydrogenu do Ardouruv režimu MixdownJakým způsobem se v QJackCtl propojujívstupy s výstupy a jak se v Ardouru za-kládá nový projekt, jsme si ukázali vetřetí kapitole. Ovšem v tomto případěv nastavení nového projektu doporučuji

v sekci Advanced Options zrušit zatrženíu volby Automatically Connect to Phy-sical Inputs, jinak po vytvoření stereostopy pro nahrání bicích dojde automa-ticky k jejímu propojení se vstupy zvu-kové karty capture_1 a capture_2, cožobvykle bývá mikrofonní vstup, a tedytato propojení budete muset rušit. Ne-zapomeňte si také nastavit vytvořenídvoukanálové sekce master.

Stačí-li vám nahrát pouze výslednýprojekt z  Hydrogenu do Ardouru dojedné stereo stopy, tuto stopu tedyv  Ardouru založte, můžete si ji poj-menovat třeba DrumsKit, a dále napojtev QJackCtl v okně Connections výstupyout_L a out_R ze sekce Hydrogen-1 navstupy zmiňované stopy DrumsKit/in-1a DrumsKit/in-2, jak je patrné z násle-dujícího obrázku.

Po napojení příslušných výstupů navstupy spusťte nahrávání požadované

stopy v Ardouru, poté se nejlépe co nej-rychleji přepněte do Hydrogenua spusťte přehrávání připravené skladby.Na dalším obrázku je ukázán výslednýstereo wav nahraný do Ardouru.

Samozřejmě si můžete nahráváníz Hydrogenu do Ardouru odpustit a po-užít výše zmiňovaný export z Hydrogenupřímo do formátu WAV a ten do Ardourujen vložit do připravené stereo stopy. Toprovede tak, že po kliknutím pravýmtlačítkem na připravenou prázdnou ste-reo stopu zvolíte Insert Existing Audio.V  následně zobrazeném dialogovémokně nalistujete požadovaný soubor,označíte ho, a  ještě před potvrzenímtlačítkem Budiž zvolíte v roletce v levémdolním rohu okna volbu Add files: toselected tracks. Tento postup samo-zřejmě můžete provést pouze v případě,že máte v Hydrogenu vytvořenu skladbuv odpovídající časové stopáži. Pakliže sevám jen opakují například dva paterny,jeden pro sloku a jeden pro refrén, nicjiného než nahrát dostatečný početopakování, vám nezbude.Nahrávání z Hydrogenu do Ardouruv režimu MultichannelTrochu jiná situace je při potřebě teprvenásledné úpravy panoramy, ekvalizacea efektů jednotlivých nástrojů v Ardou-ru. Můžeme tedy nahrávat jednotlivénástroje bicí sady z  Hydrogenu doArdouru do samostatných stop. Po za-ložení nového projektu si následně

TÉMA ČÍSLA

Hydrogen – Mixér

Hydrogen – QJackCtl – Mixdown

Page 15: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 15

v  Ardouru vytvoříme potřebný počet(mono/stereo) stop pro jednotlivé ná-stroje a  provedeme napojení poža-dovaných nástrojů na jednotlivé stopy.Jak si můžete všimnout z následujícíhoobrázku, jsou napojeny pouze levé (L)kanály nástrojů z  Hydrogenu. V  těchpravých bez ohledu na nastavení pano-ramy v Hydrogenu je totiž ticho.

Opět po napojení výstupů na vstupyspustíte nahrávání příslušných stopv Ardouru, poté se opět nejlépe co nej-rychleji přepnete do Hydrogenu a spus-títe přehrávání připravené skladby. Nadalším obrázku je ukázán výsledný zá-znam v Ardouru. Jednotlivé stopy může-te dále upravovat, udělat si vlastnípanoramu, ekvalizaci, efekty a  hlavněkdykoli provádět změny těchto doda-tečných parametrů.

4. QJackCtl: JACK RackRealtimový zvukový server JACK a jehografická uživatelská nadstavba QJackCtlslouží převážně muzikantům a  studi-ovým technikům, a to k propojení vstu-pů a  výstupů zvukové karty a  jednot-livých programů sloužících ke zpracovánízvuku, a to v reálném čase, tedy s velmi

nízkou latencí v řádu milisekund. V tétokapitole se zaměřím na program JACKRack.

JACK Rack je multiefektový procesor,do kterého je možno naklást nepřebernémnožství LADSPA pluginů, které jsousvým založením podobné pluginům VST.Aplikace je použitelná pro efektovánív  reálném čase. Dá se říci, že můžetehrát na kytaru, baskytaru atd. bez toho,abyste vůbec potřebovali nějaké efek-tové krabičky. Stejně tak můžete zefek-tovaný zvuk dále rovnou nahrávat dostop aplikace Ardour, podobně jako jsmesi to ukazovali v předchozích kapitolácha ukážeme se to i dnes.

Jak je jasné i z názvu aplikace, bude-me pro její běh potřebovat funkční real-timeový (nízkolatenční) audio serverJACK, který budeme ovládat jehografickým rozhraním QJackCtl, jehožzprovoznění je popsáno v první kapitole,nastavení ve druhé a  používání spolus DAW aplikací Ardour ve třetím tohotočlánku. Před pokračováním ve čtení do-poručuji minimálně tyto kapitolyshlédnout (pakliže jste to již samozřej-mě dříve neudělali). Pro další procvičenía  lepší pochopení je vhodné si projíti návod ze čtvrté části.

V  této kapitole si kromě programuJACK Rack samotného budeme ukazovatpropojování vstupů a výstupů mezi zvu-kovou kartou, JACK Rackem a Ardourem,ale ukážeme si i možnost uložení vytvo-řených propojení do konfiguračního

souboru, abychom příště nemuseli všenastavovat znovu. K  tomu použijemeokno Patchbay.

Okno JACK Racku s  připojenýmiLADSPA pluginy je zobrazeno na násle-dujících obrázcích. První obrázek zob-razuje moje nastavení mých oblíbenýchpluginů pro kytaru, druhý pak probaskytaru. Tyto pluginy jsem shledalpoužitelnými, nicméně jistě najdetei  další a  možná i  lepší. Efekt do oknaJACK Racku dostanete pomocí ikony seznakem + z  panelu nástrojů. Najít sivhodné pluginy v té záplavě dostupnýcha  najít si jejich použitelné nastavení,které ve výchozím stavu být použitelnévůbec nemusí, je práce na dlouhé zimnívečery. Na začátek můžete zkusit mojeoblíbené:

JACK Rack – kytara

Zvláště bych chtěl vyzdvihnout plu-gin s názvem C* AmpVTS – Tube amp +Tone stack, který má velmi pěkně udě-lanou simulaci různých slavných kyta-rových aparátů, mezi nimiž nechybítaková slavná jména jako FenderBassman, Fender Princeton, MarshallJCM 800, Vox AC-30 atd. Také dalšíefekty ze sekce C* jsou použitelné (cho-rus, flanger, autowah...). V příloze naj-dete moje nastavení ke stažení. Stačí sije uložit někam na disk a pak je do JACKRacku načíst pomocí ikony Otevřít.

Soubory GuitarRack.gzip a  Bas-sRack.gzip

Okno JACK Racku je jedno z těch ne-poslušných a  nepamatuje si poslední

TÉMA ČÍSLA

Hydrogen – QJackCtl – Multichannel

Poznámka

Češtinu pro Hydrogen můžete

stáhnout ze stránek AudioLinux.

Page 16: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN16

nastavenou velikost a  pozici. Jeho ve-likost a polohu je pak třeba i vynutit, cožv grafickém prostředí KDE uděláte tak,že na titulkový pruh okna (dekoraci)kliknete pravým tlačítkem myši a podnabídkou Pokročilé zvolíte Speciálnínastavení okna. Tam na kartě Geomet-rie zakliknete položky Pozice a Velikosta rozbalovací roletky vedle nich nastaví-te na hodnotu Vynutit. Příště už se vámJACK Rack zobrazí ve vámi vynucenépoloze a velikosti.

Při zkoušení efektů doporučuji nakytaře připojené rovnou do linkovéhovstupu zvukové karty stáhnout trochuhlasitost, při použití předzesilovače pakstáhnout gain. Je to z důvodu snadnéhopřebuzení vstupu zvukové karty. Dáledoporučuji v hlavním systémovém smě-šovači (např. KMix) nezesilovat výstupníkanál Analog Mix, ale naopak ho úplněstáhnout, jinak uslyšíte jak zefektovaný,tak čistý zvuk zároveň. Výstupní kanálLine ale musí zůstat zapnutý a patřičnězesílený, stejně tak vstupní kanálAnalog Mix.

Připomínám, že zde více než kdekolijinde záleží na nastavení velmi nízké la-tence (zpoždění), optimálně 5 ms a mé-ně. Při nastavení větší latence vás onozpoždění bude rozhazovat z rytmu. Na-stavení latence naleznete ve druhé kapi-tole tohoto článku.PropojováníPropojování vstupů a výstupů jsme si vy-světlili ve výše zmiňovaných předcho-zích kapitolách, takže následující jevlastně jen opakování. Ovšem dále to jižbude zajímavější. Na obrázku je ukázánopropojení linkových vstupů capture_11a  capture_12 na vstupy in_1 a  in_2aplikace JACK Rack. Abychom zefek-tovaný zvuk slyšeli, musíme dále propo-jit out_1 a out_2 z JACK Racku na hlavnívýstup ze zvukové karty playback_1a playback_2.

Kdykoli příště budete chtít použítJACK Rack, budete muset znovu tato pro-pojení zrealizovat. To je dosti otravné, že?Naštěstí si umíme život usnadnit. Použij-te tedy na začátku článku avizované oknoPatchbay. V něm si můžete často použí-vaná propojení nastavit a uložit. Pro tutomožnost klikněte na tlačítko New, při-čemž se vám zobrazí následující dotaz nato, zda chcete vytvořit nové nastaveníz aktuálně vytvořených propojení.

Potvrďte tedy dotaz tlačítkem Yes.V okně Patchbay dojde k vytvoření ná-sledujících propojení.

Objeví se tam o  dost více položek,než bychom v  současné situaci nutněpotřebovali. No co, hlavně že to funguje.Bohužel vás zklamu. Nefunguje. Vytvo-řený profil (definici) musíte zapnout tla-čítkem Activate, ale toto tlačítko budedostupné (aktivní) až po uložení profiluv okně Patchbay pomocí tlačítka Save.

Pakliže předchozí postup uspokojivěnezafungoval nebo pod propojenímchcete mít úplnou kontrolu, budetemuset vytvořit v okně Patchbay poža-dovaná propojení ručně. Naštěstí jenjednou a vytvořený profil pak opět uloží-te do XML souboru.

Nejprve si vyčistěte okno Patchbay,a to tak, že opět kliknete na tlačítko New,ale tentokrát v  dotazu zvolte možnostNo. Vstupy a výstupy a jejich propojeníbudete muset definovat sami. JACK Rackmusíte mít samozřejmě také puštěný.Nejdříve nadefinujeme vstupy zvukovékarty. V levé sekci Output Sockets / Plu-gs klikněte na tlačítko Add. V nově zob-razeném dialogovém okně vyplňte řádekName, pak vyberete z  roletky Clientpoložku system, tedy zvukovou kartu.Dále z  roletky Plug postupně vybertepožadované vstupy a přidejte je tlačítkemAdd Plugg. Nakonec vše potvrďte tlačít-kem OK. Mělo by to vypadat nějak takto.

Podobně vyberete v pravé sekci InputSockets / Plugs tlačítko Add, v  novězobrazeném dialogovém okně opět vy-plňte řádek Name, vyberte z roletky Cli-ent tentokrát položku jack_rack_[0-9]+. Dále z roletky Plug postupně vy-berete oba vstupy JACK Racku a přidejteje tlačítkem Add Plugg. Nakonec opětvše potvrďte tlačítkem OK. Výsledek bu-de vypadat podobně jako v předchozímpřípadě.

QJackCtl – Patchbay – Add Input

Vytvořené položky propojte a samo-zřejmě musíte dále zefektované výstupyz JACK Racku propojit na hlavní výstupze zvukové karty (abyste výsledek efek-tování také slyšeli). Výsledek po aktiva-ci a novém spuštění JACK Racku už budevypadat nějak takto a  dojde opravduk propojení požadovaných vstupů a vý-stupů.

Chcete-li být naprosto striktní a do-konale pečliví, můžete dokonce vytvořilprofil propojení následujícím způsobem.Přímé nahrávání zefektovaného zvu-ku do aplikace ArdourNo a konečně na posledním obrázku jezobrazeno nahrávání zefektovanéhozvuku přímo do stereo stopy aplikaceArdour, což nám reprezentuje propojenívýstupů sekce jack_rack_12736 (to čísloje mi záhadou), konkrétně porty out_1a  out_2 na vstupy sekce ardour, a  toAudio 1/in1 a Audio 1/in2.5. QJackCtl: RakarrackRealtimový zvukový server JACK a jehografická uživatelská nadstavba QJackCtlslouží převážně muzikantům a  studi-ovým technikům k  propojení vstupůa výstupů zvukové karty a jednotlivýchprogramů sloužících ke zpracování zvu-ku, a  to v  reálném čase, tedy s  velminízkou latencí v řádu milisekund. V tétokapitole se zaměřím na programRakarrack.

Rakarrack je program v  mnohémpodobný programu JACK Rack, o kterémbyla předchozí kapitola. Aplikace je po-užitelná pro efektování v reálném čase.Dá se říci, že můžeme hrát na kytaru,baskytaru atd. bez toho, abychom vůbec

TÉMA ČÍSLA

Poznámka

Dříve u výše popsaného způsobu

docházelo při příštím spuštění

JACK Racku automaticky k propo-

jení vstupů zvukové karty captu-

re_1 a capture_2, což je v mém

případě mikrofonní vstup, přičemž

já jsem vytvářel propojení na lin-

kový vstup a tedy vstupy zvukové

karty capture_11 a capture_12.

Tato chyba je již opravena, ale

přesto můžete využít i další

možnosti uvedené dále.

Page 17: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 17TÉMA ČÍSLA

potřebovali nějaké efektové krabičky.Stejně tak můžeme zefektovaný zvukdále rovnou nahrávat do stop aplikaceArdour, podobně jako jsme si toukazovali v předchozích kapitolách.

Oproti JACK Racku tato aplikace ne-používá LADSPA pluginy, ale má vlastnívestavěné efekty, kterých je celkemčtyřicet šest, přičemž není tomu dávno,co jich bylo pouze sedmnáct. Za zá-kladních bych vyjmenoval Equalizer,Compressor, Distorsion, Overdrive,Echo, Delay, Chorus, Phaser, Flanger,Reverb, WahWah, Alienwah, Harmo-nizer, NoiseGate, Cabinet a další. Navícmá vestavěnou ladičku a  umožňujedokonce ovládání pomocí MIDI rozhraní.V posledních verzích je novinkou metro-nom a  dokonce i  looper, tedy smyč-kovač.

Při zkoušení efektů doporučuji nakytaře připojené rovnou do linkovéhovstupu zvukové karty stáhnout trochuhlasitost, při použití předzesilovače(mixpultu) pak stáhnout gain. Je to z dů-vodu snadného přebuzení. Samozřejměcelkovou vstupní i výstupní hlasitost lzeovládat v levé horní části okna progra-mu, kde je i tlačítko FX On hlavního vy-pínače efektování. Dále doporučujiv hlavním systémovém směšovači (např.KMix) nezesilovat výstupní kanál AnalogMix, ale naopak ho úplně stáhnout,jinak uslyšíte jak zefektovaný, tak čistýzvuk. Výstupní kanál Line ale musí zů-stat zapnutý a patřičně zesílený, stejnětak vstupní kanál Analog Mix.

Jak bylo řečeno, efektů je celkemčtyřicet šest, a  můžete vyměňovata měnit jejich pořadí pomocí tlačítka PutOrder in your Rack. Najednou jich mů-žete mít maximálně deset a  nelze jezdvojovat (např. mít dva reverby). Ve-stavěná ladička je celkem použitelnáa  naleznete ji v  pravém horním rohuokna programu. Hned pod ní se nacházísekce nastavení MIDI kontroléru, kterýnemám, takže hlubším nastavenímnemohu sloužit. Dále je pod touto sekcíumístěn metronom. Přizpůsobenísamostatných efektů je celkem intui-tivní a každý obsahuje dokonce i několikzabudovaných předvoleb.

Další globální přednastavení efektůnaleznete v  horní části pod názvempressetu. Těchto předvoleb je celkemosmdesát. V horní části se též nalézajítlačítka pro uložení a načtení předvolbyracku a  v řádku nabídky je pozornostihodná položka Settings, ve které kromědalších voleb je i možnost přizpůsobenívzhledu (barvy pozadí, textu, tlačíteka  indikátorů) a  dále položka Bank, vekteré si můžete založit nový souborpředvoleb a  svoje předvolby si přímoukládat do jednotlivých pozic kliknutímpravým tlačítkem myši. Předpokládám,že nastavením jednotlivých efektůa dalšími možnostmi se prokoušete jižsami, a tak bych nakonec chtěl jen vy-zdvihnou velmi podařený „efekt“ si-mulace různých aparátů pod názvemCabinet.

QJackCtl – JACK Rack – striktní určení vstupů a výstupů

Poznámka

Stejně jako v předchozích kapitolách

budeme pro její běh potřebovat

funkční realtimový (nízkolatenční)

audio server JACK, který budeme

ovládat jeho grafickým rozhraním

QJackCtl, jehož zprovoznění je po-

psáno v první kapitole, nastavení ve

druhé a používání spolu s DAW

aplikací Ardour ve třetí kapitole

tohoto seriálu. Před pokračováním

ve čtení doporučuji minimálně tyto

články přečíst (pakliže jste to již

samozřejmě dříve neudělali). Pro

další procvičení a lepší pochopení je

vhodné si projít i návod ze čtvrté

a zvláště pak páté části.

Okno aplikace Rakarrack

Page 18: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN18 TÉMA ČÍSLA

PropojováníPropojování vstupů a výstupů budemeprovádět úplně stejně, jako je popsáno večtvrté kapitole tohoto seriálu věnujícímuse JACK Racku. Takže čistě jen pro zopa-kování: propojíme linkové vstupy, cožv mém případě jsou vstupy capture_11a  capture_12 na vstupy in_1 a  in_2aplikace Rakarrack. Abychom zefek-tovaný zvuk slyšeli, musíme dále propo-jit out_1 a out_2 z Rakarracku na hlavnívýstup ze zvukové karty playback_1a playback_2.

Abyste kdykoli příště nemuseliznovu tato propojení ručně realizovat,proveďte ještě další kroky v okně Zapo-jovací deska (Patchbay) dle návoduz minulé kapitoly.

Okno automatických zapojení budevypadat na obrázku níže.

Teď vám prozradím tajemství. V okněZapojovací deska je možné vytvořitnajednou zapojení pro více aplikací. Pakpodle toho, jaká aplikace je spuštěná,

a tedy podle potřeby, dojde automatickyk vytvoření propojení dané aplikace sevstupy a  výstupy zvukových zařízenía dalšími aplikacemi. Sám mám takovénastavení vytvořeno a uloženo zároveňpro Rakarrack a JACK Rack, což můžetevidět na dalším obrázku.

Analogií za použití předchozího díludospějete taktéž i k nastavení propojenípro možnost přímého nahrávání zefek-tovaného signálu pomocí aplikaceArdour.6. QJackCtl: JAMinRealtimový zvukový server JACK a jehografická uživatelská nadstavba QJackCtlslouží převážně muzikantům a  studi-ovým technikům k  propojení vstupůa výstupů zvukové karty a jednotlivýchprogramů sloužících ke zpracování zvu-ku, a to v reálném čase, tedy s velmi níz-kou latencí v  řádu milisekund. V  tétokapitole se zaměřím na program JAMin.

Název programu JAMin je zkratkouJACK Audio Mastering interface. Jedná seo masteringový plugin. Není to tedy takúplně samostatně použitelná aplikace,ale podobně jako v předchozích dílechbudeme pro její běh potřebovat kroměfunkčního realtimového (nízkola-tenčního) audio serveru JACK, který bu-deme ovládat jeho grafickým rozhranímQJackCtl, také nutně aplikaci Ardour.

Co se týká pojmu mastering, tak jdeo jakousi finalizaci výsledné nahrávky pokonečném mixu, tedy smíchání všechstop do jedné zpravidla stereo stopy. Přimasteringu se zpravidla provádí celkováekvalizace nahrávky a  také úpravaúrovní signálu, které se nedosahuje jenobyčejným zesílením, ale převážněkompresí, která samotnému zesílenípředchází.

Okno aplikace JAMin se skládá ze čtyřčástí – karet. První karta je označena ja-ko HDEQ, což znamená Hand DrawnEQualizer čili cosi jako ručně zakresli-telný ekvalizér. Je možno kreslit a edi-tovat ekvalizační křivku.

Další kartou je 30 band EQ, což jeobdoba předchozí karty, a  to 30tipás-mový ekvalizér. Ve funkci ekvalizérujsou obě karty propojeny, tedy změnakřivky ovlivní táhla 30tipásmovéhoekvalizéru a  táhla zase na oplátkuovlivňují tvar křivky.

Třetí kartou je Spectrum čili celýmjménem spektrum analyzer, jinak frek-venční analyzátor. Zde lze sledovatfrekvenční průběh nahrávky, a to opětve 30ti frekvenčních pásmech.

Poslední karta nese název Compres-sor curves, česky tedy kompresní křivky.Komprese se používá k zeslabení nežá-doucích špiček, zároveň k  zesíleníQJackCtl – Zapojovací deska – Rakarrack a JACK Rack

QJackCtl – Zapojovací deska – Rakarrack

Poznámka

Zprovoznění serveru JACK je po-

psáno v první kapitole, nastavení

QJackCtl ve druhé a používání

spolu s DAW aplikací Ardour ve

třetím kapitole tohoto článku.

Před pokračováním ve čtení dopo-

ručuji minimálně tyto kapitoly

zhlédnout (pakliže jste to již

samozřejmě dříve neudělali). Pro

další procvičení a lepší pochopení

si můžete projít i další části toho-

to článku.

Page 19: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 19TÉMA ČÍSLA

nižších úrovní signálu. Celkově tedy do-chází k vyrovnání a zhutnění zvuku a tenpo patřičném zesílení dosahuje vyššíenergie než jen čistě zesíleného signálu.Zde dokonce máte k  dispozici tří-pásmový kompresor, můžete tedy apli-kovat kompresi jinak na basy, středya výšky. Nezapomeňte prosím, že digi-tální nahrávací technika podléhá limita-ci, kdy není možné obsáhnout vyššíintenzitu (hlasitost) zvuku, a po překro-čení stropní hodnoty dochází k  slyši-telnému ořezání zvuku, a  tedy kezkreslení. K pochopení funkce kompre-soru bych doporučil prostudovat článekvěnovaný tomuto tématu na Wikipedii.ExportNež přistoupíme k samotnému propo-jování, musíte si připravit skladbu promastering. Máte-li v  Ardouru zazna-menanou skladbu do více stop, po nasta-vení základní ekvalizace, poměrovéhlasitosti, panoramy a  dalších efektůk těmto stopám, je před finálním maste-ringem nutno vytvořit jednu stereostopu. To uděláte tak, že v Ardouru zvo-líte nabídku Projekt | Vyvést do soubo-ru | Vyvést projekt jako zvukovýsoubor. Zobrazí se vám následující di-alog.

V tomto dialogu zatrhněte levý kanálu položky master: out-1 a pravý kanálu  stopy master: out-2, jak je ukázánov  obrázku. Chcete-li exportovat (mi-xovat) jen některé stopy, pak toto může-te nastavit za použití tlačítka Určitéstopy. Dále zvolte název a umístění sou-

boru, případně další volby formátu a pakjiž jen potvrďte export tlačítkem Vyvéstdo souboru.Projekt masteringuPřestože bychom vyexportovaný soubormohli masterovat přímo v  projektuskladby vedle jednotlivých stop, doporu-čuji založit si nový projekt speciálně namastering. Při vytváření nového projek-tu určitě v rozšířených volbách zakažteautomaticky propojovat vstupy.

Jako první vytvořte pomocí nabídkyProjekt|Přidat stopu/sběrnici dvě ste-reo stopy. Do první z nich naimportujtedříve vyexportovaný mix skladby. Po-stup je následující: Do volného prostorustopy klikněte pravým tlačítkem a zvol-

te Vložit zvuk, nalistujte požadovanýsoubor a potvrďte vložení. Následně do-poručuji „zvuk“ přisunout k  levémuokraji, tedy na čas 00:00:00.

Další, co doporučuji, je přejmenováníobou stereo stop pro snadnější orientaciv propojování. Já jsem např. stopu Audio1 pojmenoval jako Mixdown a  stopuAudio 2 jako Mastering.PropojováníA  teď už k  samotnému propojování.Nejprve si spusťte program JAMin. Potév QJackCtl v okně Spojení proveďte ná-sledující úkony. Ve spodní části oknaklikněte na tlačítko Rozbalit vše, čímždojde k zobrazení všech vstupů a výstu-pů všech aplikací a  zařízení. V  tomtookně asi budete mít pravděpodobně vy-tvořeno už spoustu propojení. Všechnapropojení jednoduše zrušte opět doletlačítkem Rozpojit vše. Toto dělámeproto, abychom při masteringu slyšelijen finální nahrávku, a nikoli zvuk pů-vodní současně s novým. Nyní musítevyvést zvuk smíchané nahrávky ze stopyMixdown do JAMinu a odtud do repro-duktorů (sluchátek) a  také do stopyMastering pro finální nahrávku.

Tedy dle následujícího obrázku pro-pojte z výstupní (levé) sekce ardour vý-stup Mixdown/out1 do vstupní (pravé)sekce jamin na vstup in_L a stejně takpropojte ze sekce ardour výstup Mix-down/out2 do sekce jamin na vstup in_R.

Dále pro následné nahrávánímasterovaného zvuku propojte z  vý-stupní sekce jamin výstup out_L dovstupní sekce ardour na vstup Maste-ring/in1 a  podobně výstup out_R navstup Mastering/in2.

JAMin – Compressor curves

Ardour – nahrávání

Page 20: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN20 TÉMA ČÍSLA

Abyste slyšeli změny prováděné přimasteringu, propojte z výstupní sekcejamin výstup out_L do vstupní sekcesystem na vstup playback_1 a podobněvýstup out_R na vstup playback_2.MasteringNyní v  aplikaci Ardour spusťte pře-hrávání skladby, přepněte se do progra-mu JAMin a  provádějte požadovanéúpravy. Změny v nastavení ekvalizérua kompresních křivek byste měli slyšet.Kdykoli chcete slyšet původní zvuk, sta-čí v  okně JAMinu kliknout na tlačítkoBypass v pravém dolním rohu.FinalizaceJste-li s  úpravami, které provádítespokojeni, můžete přistoupit k finaliza-ci, tedy k  nahrání skladby po maste-ringu. V  programu Ardour zakliknětetlačítko pro nahrávání jak u  stopyMastering, tak i hlavní nahrávací tlačít-ko, a spusťte přehrávání (nahrávání). Vestopě Mastering se bude zobrazovat na-hrávaný zvuk s nastaveními provedený-mi v  JAMinu, tak jak je zobrazeno nanásledujícím obrázku.Přehrávání a konečný exportPo nahrání celé skladby zastavte záznam,vyklikněte nahrávací tlačítko u  stopy

Mastering a  také již můžete ukončitprogram JAMin. Po ukončení JAMinu,budete-li chtít přehrát výslednou, pří-padně původní skladbu, uslyšíte jen ti-cho. Je to samozřejmě tím, že nejsoupropojeny žádné vstupy a výstupy. Mů-žete tedy propojit výstupy stop Mixdowna Mastering rovnou na systémové vstu-py playback_1 a playback_2 dle násle-dujícího obrázku.

Nebo o něco složitěji, ale také správ-ně, propojte výstupy stop Mixdown

a Mastering rovněž do sekce ardour, aledo vstupní oblasti, na stopu master/in1a  master/in2, a  obdobné výstupy tétostopy master/out1 a master/out2 teprvenásledně propojte na systémové vstupyplayback_1 a playback_2.

Nyní můžete přehrávat a kontrolovatobě stopy s tím, že danou stopu si běhempřehrávání vyberete tlačítkem s (solo),případně  m (mute), tak abyste slyšelivždy jen jednu.

Jste-li spokojeni, můžete nakonecfinální nahrávku opět vyexportovatzpůsobem popsaným pod nadpisem Ex-port výše v tomto článku, ovšem nyníbude třeba specifikovat export pouzezmasterovaných stop, čili použijete tla-čítko Určité stopy.Odkazy• Jack• QJackCtl• JACK NetSource GUI• Ardour• JAMin• Jack Rack• Rakarrack• ASIO• Hydrogen• AudioLinux• Článek o masteringu

QJackCtl – poslech stop (první varianta)

QJackCtl – poslech stop (druhá varianta)

Page 21: openMagazin 5/2012

TÉMA ČÍSLARhytmbox: Multifunkční přehrá-vač hudby v jednoduchém baleníMichal Polák | LinuxEXPRES.cz

O kvalitách Rhytmboxu hovoří fakt, žedonedávna byl také výchozím hudebnímpřehrávačem v oblíbené distribuci Ubun-tu. Nicméně v poslední verzi 11.04 pro-slulé především inovativním rozhranímUnity byl nahrazen multimediálním pře-hrávačem Banshee, který kromě hudbypodporuje také videa nebo mluvené kni-hy. Jedná se tak o snahu ze strany tvůrcůUbuntu o sjednocení multimédií do jednéaplikace, což je svým způsobem dobře.Přehrávač filmů přesto v  základní in-stalaci zůstal, i když jej vůbec nemusítepoužívat a video lze a přehrávat právě vezmíněném Banshee, o něm však dnešníčlánek není.

Nicméně Rhytmbox je samostatněvyvíjená svobodná aplikace. Stáhnout siji lze na webových stránkách projektu,ale nainstalovat se dá samozřejměběžným způsobem pro vaši distribuci.Import hudby, vyhledáváníV první řadě je nutné hudbu do Rhytm-boxu naimportovat, a to přes Hudba |Importovat složku... (přitom lze využítklávesovou zkratku [Ctrl+o]). Hudba sehned automaticky „natáhne“ do danékolekce, v tomto případě Hudba, přitomse – pokud jsou údaje dostupná v  hu-debních souborech – vyplní umělec, al-bum a  níže se všechny informaceshrnou, včetně času dané skladby. Pře-hrávač tedy hudbu automaticky setřídí.

Pro rychlé přehrávání hudby jen odjednoho autora nebo podle názvu může-te využít vyhledávací pole Hledat.V tomto ohledu je Rhytmbox maximálněrychlý a automatizovaný, nezdržuje takvůbec od samotného poslechu. Přitomimport samozřejmě není vůbec nutný,

lze si jen v souborovém manažeru ozna-čit hudební soubory a nechat si je pře-hrát v Rhytmboxu.Přehrávání hudbySamotné přehrávání hudby se ovládáz horního panelu pomocí dobře známýchznaček zastavení, přehrávání a přesko-čení na předchozí nebo následující sklad-bu. Přitom si je možné zaškrtnout volbu(čtvrtou, respektive pátou zleva) Po pře-hrávání všech skladeb začít přehrávatznovu nebo Přehrávat skladby v  ná-hodném pořadí. Hned pod ovládacímiprvky je název skladby a její umělec nebochcete-li interpret, ještě níže pak po-suvník času ve skladbě. Po pravé straněnahoře dále naleznete ikonu pro změnuhlasitosti a pod ní aktuální čas přehrávánía celkovou délku dané skladby.

Záloha hudebních CDPo vložení CD se zobrazí v horní částíinformace o albu a umělci, případně dalšíinformace, jako je žánr nebo rok vydáníalba. Níže se pak do seznamu vypíšívšechny skladby, které jsou na médiuobsaženy. Současně s tím se upraví hornířádek s  ikonami, které jsem již popi-soval. Hned první ikona slouží ke zkopí-rování obsahu na další médium typu CD.Dále se tu nachází možnosti znovu načístinformace o  albu, vysunout CD a  pře-devším poslední ikona Zkopírovat stopydo kolekce. Kliknutím na ni se začnou dopočítače stahovat zaškrtnuté sklady,jedná se o  tzv. ripování. Vedlejšímúčinkem je zasekávání a v mnoha přípa-dech úplné zastavení současného pře-hrávání. Datový tok mezi mechanikoua sběrnicí počítače je příliš vysoký a ne-může zvládat současně přehrávat v CDkvalitě a zároveň ripovat skladby.Internetová rádiaa Last.fmVelkou výhodou přehrávače Rhytmbox jesnadné ovládání internetových rádií,

Rhytmbox je přehrávač hudby určený primárně proprostředí GNOME. Mezi jeho hlavní výhody patří pře-devším jednoduché ovládání a celá řada užitečných funk-cích jako například zálohování zvukových CD nebopřipojení k internetovým rádiím.

Rhytmbox – skladby po naimportování

Page 22: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN22 TÉMA ČÍSLA

díky čemuž máte neustálý přístup naspoustu skvělé hudby přes Internet, anižbyste ji museli stahovat. Přístup k rádi-ím je po levé straně v Kolekci, kde je při-pravena položka Rádio. Po kliknutí na nise v okně přehrávače otevře výchozí se-znam a seznam již připravených interne-tových rádií. Na ty stačí poklepat a hnedposloucháte hudbu bez nastavování ne-bo stahování. V horní části je přitom iko-na rádia, po kliknutí na ni se zobrazíokno, kam jen zadáte adresu nové stani-ce internetového rádia. Přitom v podsta-tě stejným způsobem se přidávajípodcasty.

Přidání nové stanice

Je možné se také přihlásit ke svémuprofilu na známém Last.fm nebo Lib-re.fm. Sám však ani jednu z služeb ne-používám, a  tak je pouze zmiňuji bezpřiložených snímků.Stahujte a kupujte hudbu:Jamendo a MagnatudeKromě toho jsou k dispozici ve výchozíinstalaci hned dva obchody, kde si hud-bu můžete poslechnout nebo stáhnout.Přitom některé skladby jsou dostupnézdarma, za jiné si musíte zaplatit. V pří-padě druhé jmenované služby se vám zapatnáct dolarů měsíčně zpřístupní vícenež dvanáct tisíc skladeb, a to rozhodně

není špatná cena vzhledem k tomu, žev obchodě často CD s deseti písničkamistojí jen o trochu méně. Naopak Jamendoje platformou pro umělce, kteří se roz-hodnou vydat své dílo volně k poslechuvšem...Nastavení aplikaceV  nastavení toho lze změnit skutečněmnoho. Nebudu popisovat každoumožnost zvlášť, ale zmíním ty nejdůleži-tější. Hned v první záložce Obecné si na-stavujete, co všechno chcete připřehrávání zobrazovat. Pokud by se na-

skytl problém s plynulostí přehrávání zestreamu, pak je dobré v  záložce Pře-hrávání zvětšit Velikost síťové vy-rovnávací paměti (kB). A  nakonecv Hudbě a Podcastech si už jen nastavu-jete, kam chcete zmíněné věci ukládat.Režimy zobrazeníPřehrávač Rhytmbox nabízí také třirežimy zobrazení; klasický režim je oknojako každé jiné, které jste viděli napředchozích obrázcích. Dále lze v nabíd-ce Zobrazení zaškrtnout Malé zobrazení[Ctrl+d], nebo Režim večírku [F11].V  posledním případě si klávesovouzkratku pořádně zapamatujte, protožejinak se z rozhraní nedostanete.

Malé zobrazení

Snad jste se o Rhytmboxu dozvědělidostatek zajímavých informací, kterévám případně pomohou najít si svůj ob-líbený přehrávač. Pokud bych ho mělzhodnotit, těžko bych hledal nějakéchyby. Aplikace pracuje bez problémůa  jednoduše se ovládá. Prostě ideálnípřehrávač muziky.

Internetová rádia

Obecné

Page 23: openMagazin 5/2012

RECENZE

GNOME 3.4: Čas zlepšovákůJiří Eischmann | LinuxEXPRES.cz

Když jsem před půl rokem psal o GNOME3.2, říkal jsem, že to bylo vydání, kterépředevším ladilo verzi 3.0. Nicméně povydání 3.0, kde byli vývojáři pod určitýmtlakem, aby nepřišli s druhým KDE 4.0,se znovu nadechli a  kromě vychytánínejvětší problémů se vrhli také na novévěci. Několik věcí tak bylo ve verzi 3.2stále v  hodně rozpracovaném stavu.Z  tohoto pohledu působí vydání 3.4kompletnějším dojmem. Ani u něj se alevývoj nezastavil a objevilo se opět hnedněkolik novinek, mezi které patří i onyodvážné změny v designu.Bez záhlaví a menuA pojďme hned na tu nejkontroverznějšízměnu. Designéři GNOME přišli s novýmdesignem pro aplikace GNOME, kterýsahá na věci, jež byly dosud neodmysli-telnou součástí všech známých deskto-pových prostředí. Již v minulosti ukázali,že neznají žádná tabu, když třeba od-stranili tlačítka pro minimalizaci a maxi-malizaci oken. Tentokrát se museloporoučet i  tlačítko pro zavření okna.Ovšem ne tak úplně.

Celá idea stojí na tom, že nejefek-tivnější práce je s  aplikacemi, jejichžokno vyplňuje celou obrazovku. Je fakt,že já takto používám většinu aplikací odprohlížeče až po hudební přehrávač.Maximalizovaný stav by měl být tedyu aplikací GNOME výchozím. A když užjsou maximalizované, proč by měly mítlištu se záhlavím? Designéři ji tedy od-stranili a s ní i tlačítko pro zavření okna.

Okno se dá totiž vždy zavřít v náhleduČinnosti. Jak jsem ale psal, nezmizelytak úplně. U oken, která nejsou maxi-malizovaná, se totiž zase objeví. Osobněmi přijde na tomto řešení trochukontroverzní, že prvky uvnitř okna sehodně přiblíží prvkům na horním pane-lu a  může často docházet k  ukliknutí.Otázkou také je, co na to řeknou běžníuživatelé, protože to je další odklon odtoho, co znají všude jinde.

Další změnou, neméně kontroverzní,je odstranění menu aplikace a  jehoumístění do lišty. Unity si podobným

krokem vysloužilo hodně kritiky.Ostatně mnou nahlášený bug na tototéma se stal jedním z  nejaktivnějšíchv Launchpadu a dosud k němu přibylopřes 170 komentářů a přihlásilo se k ně-mu téměř pět set lidí. Užil jsem si taksvých pět minut slávy :) Troufnu si aletvrdit, že designéři GNOME na to jdouchytřejším, méně drastickým způsobem.Nevnucují totiž „super menu“, jak muříkají, všem, ale budou je mít pouzeaplikace, které jej budou podporovata budou tak navrženy. Všechny ostatní simohou ponechat svá menu. Navíc supermenu by nemělo být 100% náhradou zasoučasná aplikační menu. Měly by sev  něm nacházet pouze volby, které setýkají celé aplikace, ne jednotlivýchoken, takže nastavení, zavření aplikace,otevření nového okna atd.

U obou designových změn platí, ženebudou vynuceny. Aplikace se jim ne-musí podřídit. To obě změny poněkudzmírňuje. Nicméně obě jsou součástínových doporučení pro psaní aplikací

Už je to rok od té doby, co světlo světa spatřila třetí gene-race GNOME. Byla jako atomová puma hozená dopoklidných vod evolučního vývoje druhé generace. Za tenrok udělali vývojáři značný kus práce. Přidali mnohonových vlastností a pracovali na opravě největších pře-šlapů. I nadále dělají také odvážné změny v designu. Jejichcíl je i nadále neměnný – moderní prostředí, které sejednoduše ovládá. Jak se jim to podařilo ve verzi 3.4?

Super menu má v určitých situacích podobné problémy s ergonomií jako globální menu v Unity

Page 24: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN24 RECENZE

GNOME a můžeme tedy očekávat, že sejimi budou řídit všechny nové a některéjiž existující aplikace.GNOME ShellZměnami prošlo taky samotné rozhraní– GNOME Shell. Během vývojového ob-dobí GNOME 3.4 běžel program EveryDetail Matters (Na každém detailu zá-leží), který se zaměřil na drobná vy-lepšení v náhledu Činnosti. Díky němuse podařilo vyřešit několik desítek drob-nějších nedostatků. Nyní se napříkladmůžete pohybovat mezi výsledky hledánípomocí klávesnice, popisky aplikacív dashi se zobrazují přehledněji atd.

Podle odezvy mnoha uživatelů jsoustále největším problémem GNOME 3upozornění, a to především upozorněnína nově příchozí zprávy. V GNOME 3.0 tobyl opravdu problém, protože člověknemohl na první pohled poznat, jestlimu někdo z kontaktů, s kterým si již pí-še, neposlal zprávu. V 3.2 se to zlepšilotím, že u  jednotlivých kontaktův dolním, skrývacím panelu přibylo po-čítadlo nepřečtených zpráv. Pořád je aleproblém v  tom, že pokud nezachytíteupozornění na zprávu a  nenecháte sizobrazit dolní panel, může vám zprávauniknout. Dolní panel se totiž automa-ticky objeví, jen když se k počítači vrátí-te po delší době. Nyní by měla být tatodoba zkrácená, ale je otázkou, jestli tozachytí i ty situace, kdy jen na chvilkuodvrátíte zrak od obrazovky.

Mimochodem do prostředí GNOMEse vrátil známý easter egg známýz GNOME 2 – rybička Wanda ;) Vývojářivšak šibalsky neprozradili, jak ji za-pnout.Nové a staronové aplikaceOd vydání GNOME 3 se začaly objevovati nové aplikace. Liší se především tím, žerespektují výše uvedené designové změ-ny.DokumentyTato aplikace byla uvedená již v minulémvydání, ale tenkrát to byla hodně čerstvá,nepříliš použitelná věc. Za tu dobu přecejenom trochu vyspěla. Došlo ještě kezměnám v designu, lze vytvářet kolekcedokumentů a  přibyla podpora tisku.Aplikace si zachovala podporu GoogleDocs, takže s  dokumenty můžete pra-covat bez ohledu na to, jestli jsou ulože-ny lokálně, nebo v cloudu.

Databáze této aplikace je také nověvyužívána při hledání v  náhleduČinnosti. Přímo v GNOME Shellu tak te-dy můžete vyhledávat i dokumenty, kte-ré máte uložené v Google Docs.WebWeb je nový název pro prohlížeč Epipha-ny. Ten patří mezi méně úspěšné aplika-ce GNOME a v drtivé většině distribucí jenahrazený jiným prohlížečem, typickyFirefoxem. Ve verzi 3.4 prošlo jeho roz-hraní zásadním redesignem, praktickynezůstal kámen na kameni. Jeho sou-časný stav ještě neodpovídá původnímnávrhům. Nevím, jestli od nich byloupuštěno, nebo se celá změna dotáhne ažv další verzi. Nicméně původní návrhypřinášely dost neotřelé nápady a já bychs takovou změnou neměl problém. Přecejenom Epiphany dosud mnoho uživatelůnepřitáhlo a místo, aby bylo jen dalšímz řady prohlížečů se stejným rozhraním,je lepší přijít s něčím originálním.KontaktyPatří mezi aplikace, které byly uvedenéjiž v minulém vydání. Jejím cílem je dátdohromady kontakty z různých zdrojůa sloučit je do jednoho velkého zdrojekontaktů. Již v minulé verzi umožňovalavyhledávat kontakty přímo v Činnostecha minimálně v mém případě téměř zcelaodbourala potřebu okna se seznamemkontaktů tak, jak ho známe z různýchkomunikátorů. Nicméně v minulém vy-dání to pořád trochu skřípalo, vznikaly

konflikty, některé kontakty se pořádrozpojovaly apod. Spojování kontaktů bymělo být nyní mnohem inteligentnější.Přibyl také nový nástroj pro výběr ava-taru a celé rozhraní dostalo uhlazenějšívzhled.EmpathyNěkolika zajímavých změn se dočkali kecálek Empathy. Okno pro videohovordostalo černý design po vzoru Totemua EOG. Konečně byly upozornění na pří-chozí hovory plně integrovány do GNO-ME Shellu, takže je můžete pohodlnězvednout. Přepracována byla podporapro Live Messenger a  Facebook Chat.Dialog pro správu účtů byl zjednodušenýa  byla zlepšena integrace s  aplikacíKontakty.DalšíZměny proběhly i u dalších aplikací. DiskUtility (Diskový nástroj), nástroj nasprávu disků, se přejmenoval na Disks(Disky), má nové rozhraní a získal takéněkolik funkcí navíc. Nástroj pro správuhesel a klíčů, který je součástí Seahorse,se konečně dočkal přehledného rozhraní.Správce souborů Nautilus má nyní tlačí-tko Zpět! Pokud něco pokazíte, můžeteto vrátit do původního stavu. Cheese,aplikace pro webkameru, nyní používákodek WebM místo Ogg Theora. Evoluti-on se dočkal modulu pro Kolab Group-ware a zná nastavení nejpoužívanějšíche-mailových služeb. Přihlašujete-li setedy např. k Gmailu, vyplní vše za vás.

Nové rozhraní Kontaktů včetně super menu

Page 25: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 25RECENZE

Dynamická pozadíPřijde vám jedno pozadí příliš nudné?GNOME má pro vás řešení – dynamickápozadí. Nyní můžete mít wallpaper, kte-rý se mění v čase. První ukázkou je vý-chozí pozadí s modrými pruhy. Ráno jetmavší, přes den se rozsvítí, aby v nocimohlo ztmavnout úplně. Uvidíme, s čímpřijde vynalézavá komunita.

Nyní mají uživatelé na výběr i pozadí, která

se mění v čase. Jsou označena symbolem

hodin

Softwarové renderováníVelkou změnou oproti minulým verzímGNOME 3 je také to, že prostředí GNOMEShell již nevyžaduje funkční 3D akcelera-ci. Dosud museli uživatelé bez 3D akce-lerace používat tzv. Fallback mode, cožnebylo nic jiného než starý GNOMEPanel. Vývojář Adam Jackson ale vytvořilovladač llvmpipe, který umožňujeprovádět grafické výpočty při vykres-lování GNOME na procesoru. Odezvaprostředí samozřejmě v tomto případěhodně závisí na výkonnosti daného po-čítače, ale výsledky nejsou překvapivěšpatné a  Adam Jackson slibuje do bu-doucna hodně optimalizací. Mimo jiné toznamená, že GNOME Shell jde pouštět vevirtualizaci.Další novinkyPosuvníky prošly výraznou změnou.Hodně uživatelů si stěžovalo, že po-suvníky zabírají příliš mnoho místa. Bě-hem vývoje verze 3.4 prošly výraznouodtučňovací kúrou a změnily barvu. Nyníjsou tenčí a šedé. Vylepšeno bylo takésamotné posouvání, které je nynímnohem přirozenější a plynulejší. Je tojen začátek na cestě ke kinetickému po-souvání, na kterém se pracuje v GTK+.

Paleta barev, neboli Color Chooser,pro GTK+ byla také kompletně přepsána.

Byla zlepšena podpora tabletů Wa-com, což jistě potěší všechny grafikypracující v Linuxu.

Přibyla podpora pro ovládání hlasi-tosti na USB sluchátkách a reprodukto-rech.

Zlepšena byla také přístupnost, pře-devším vysokokontrastní ikony a čtečkaobrazovky Orca. Přibylo také podrobnénastavení zoomu.

Novinkou, která se zatím oficiálněnedostala do GNOME, jsou GNOME Bo-xes. Jedná se o  desktopového správcevzdálených a  virtuálních počítačů. Odkonkurence v podobě VirtualBoxu neboVirtmanageru se liší v tom, že je zamě-řený na potřeby běžného uživatele a mávýrazně jednodušší rozhraní, aby sev něm vyznal i počítačově nepříliš znalýuživatel. I  když GNOME Boxes budousoučástí až GNOME 3.6, v některých dis-tribucích si je budete moct vyzkoušet užnyní na jaře, např. ve Fedoře 17.

Od minulé verze se výrazně rozšířilaa aktualizovala dokumentace. V GNOMEse postupně upouští od jazyku Docbook

a  přechází se na nový jazyk Mallard,který více reflektuje současné potřebya návyky uživatelů. Začalo se také pra-covat na tom, na co se v  open-sourcesvětě často zapomíná, na ucelenoudokumentaci pro vývojáře.LokalizaceGNOME si zachovává dlouhodobě vý-bornou lokalizaci do češtiny. Rozhraníjsou opět přeložena na sto procent. Horšíto je s nápovědou, která se začala aktua-lizovat a rozšiřovat, a překladatelé tototempo zatím nezachytili a  množstvípřeložených řetězců od minulé verzespadlo z 31 % na 24 %.

Tradičně hůře je na tom lokalizace doslovenštiny. Ta si sice prošla krizía  v  minulých verzích se zvedla až na70 %, ale od podzimu zase poklesla na67 %. Dokumentace není přeložená vů-bec.Co nás čeká příštěGNOME 3.6 vyjde opět zase za půl roku.V plánu je toho hodně, ale z designovýchnávrhů, které mě zaujaly, jsem vybraljeden. Jedná se o zcela přepracovanouuzamčenou obrazovku. Jak můžete vidětna obrázku, vypadá to opravdu atraktivněa nabídne vám to funkce, které současnéřešení nenabízí – ovládání hudebníhopřehrávače, zobrazení počtu příchozíchzpráv atd.

Už žádná černá obrazovka u zamčeného počítače

Poznámka

Není bez zajímavosti, že na

množství novinek v GNOME 3.4 se

pracovalo v Brně na GNOME Docs

Sprintu a GTK+ hackfestu, které

se konaly v rámci Developer Con-

ference 2012. Týká se to přede-

vším dokumentace a podpory do-

tykového ovládání.

Page 26: openMagazin 5/2012

RECENZE

JCommander: šikovný sou-borový manažer v jazyce JavaMichal Černý | Root.cz

Řada lidí nemá k aplikacím vytvořenýmv  Javě příliš kladný vztah. Na jednustranu sice běží ve všech obvyklých ope-račních systémech, ale současně nejsouoptimalizované pro žádný. Práce s nimije často pomalejší a těžkopádnější nežs aplikacemi nativními. Přesto má i totořešení řadu výhod, jako je například vyš-ší bezpečnost. Co se týče rychlosti, nenína tom JCommander nijak špatně – startje sice trochu pomalejší, stejně jako ně-které méně obvyklé operace (jako tvorbanového tabu), ale běžnou agendu, jako jeotvírání adresářů či manipulace se sou-bory, zvládá velice dobře.

Aplikace je šířena pod Eclipse PublicLicense 1.0., což také napovídá, v jakémvývojovém prostředí byla vytvořena.Z pohledu vývoje zamrzí hned několikvěcí. Předně je to ustrnulý vývoj. Po-slední verze 0.7 vyšla v roce 2006 a roknato se objevila ještě jedna nestabilníverze. Od té doby nic. Druhou věcí jeexistence separátních balíčků pro různéoperační systémy, což poněkud snižujevýhody Javy. Třetím slabým místem jenepochybně velikost balíčku, která jeněco přes 20 MB. Na to, o  jaký druhsoftwaru se jedná, je to relativně hodně.

Na druhé straně tato aplikace nabízítaké řadu pozitivních funkcí a možností,takže by bylo jistě škoda, pokud by jiněkdo zavrhl po tomto poněkud kri-tickém úvodu.Funkční výbavaJak již bylo řečeno, JCommander je po-měrně slušně vybaveným správcem sou-borů. Zajímavostí je, že nabízí dva módypráce – jeden je klasický Commander

a druhý mód je à la Průzkumník. Každý sitak může vybrat, co mu je po chuti. Dostioriginálně jsou řešené taby, které patřímezi přednosti tohoto manažeru. Ty senevztahují k oknu, ale k oběma oknům,takže si můžete přepínat celé kontexty.

Jednotlivé taby mají dosti zvláštní způ-sob načítání, i manipulace s nimi je dostinetradiční – je možné je minimalizovat,provozovat jich více vedle sebe atp.Samozřejmostí je pak volba jména pří-slušného tabu, což usnadňuje následnouorientaci (což je podpořeno i barevnouznačkou, která je u každého tabu jiná).

Pochvalu si jistě zaslouží také práces  archivy, jejichž procházení je velicerychlé (dokonce bych řekl, že jednoz nejlepších) a plynulé. Velice slušná jetaké podpora vzdálených míst – podpo-rovány jsou protokoly HTTP, HTTPS,

O jednom souborovém manažeru napsaném v jazyce Javajsme už v našem seriálu psali, byl to muCommander. Jehokolega JCommander nabízí řadu zajímavých vlastností –od možnosti volby vzhledu přes multiplatformitu až popráci s taby, archivy nebo FTP. To vše bez nutnostiinstalace nebo složité konfigurace.

Page 27: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 27

WebDAV, FTP, SFTP, CIFS (tedy Sambaa sdílení MS Windows). Příjemné je takébarevné rozlišení souborů podle toho,jakého jsou druhu. Aby byla prácemanažeru co možná nejrychlejší, nezob-razuje velikost souborů, ale obsahujetlačítko, pomocí kterého je možné ji napřání vypočítat.

Pokud jde o  základní práci s  daty,není toho možné JCommanderu moc covytknout, neboť žádná základní funkce

nechybí. Funguje vyhledávání, práces výběry, filtry atp. Přímo z manažeru jemožné otvírat soubory – ať již defaultníaplikací ze systému, nebo programemnastaveným uživatelem. V tomto ohleduje možné jen chválit.

Podporováno je kopírování jmen dosouborů, zobrazení hierarchické stro-mové struktury vedle panelu. Nechybíani podpora příkazového řádku čiemulátoru terminálu, možnost soubory

přímo editovat nebo podpora vkládánía kopírování souborů pomocí systémovéschránky.DalšíAplikace také nabízí relativně slušnémožnosti nastavení, včetně vyhledáváníaktualizací, což ale působí poněkud pa-radoxním dojmem. Samozřejmostí jemožnost nastavení klávesových zkratek,které jsou ale ve výchozím nastavenírozloženy poměrně solidně. Nastavit jemožné vítací obrazovku, písma, barvy čiexterní aplikace, které by měla aplikacepoužívat. Nechybí ani zajímavosti jakomožnost užít externí nápovědu. Dále jemožné také ovlivnit zobrazovaná tlačít-ka a jejich rozložení.

JCommander je zajímavým ná-strojem, který i přes řadu slabin nabízívelké množství relativně slušně zpra-covaných funkcí, a jistě mu slouží ke cti,že se v  řadě oblastí snaží o  hledánínového netradičního řešení funkciona-lity či nějakého problému. Je ale otáz-kou, zda se to vždy podařilo dotáhnoutdo konce.

RECENZE

HHlleeddááttee uuččeebbnnuu vv OOlloommoouuccii??VVyyuužžiijjttee nnaaššíí nnaabbííddkkyy!!

PPooččííttaaččoovváá uuččeebbnnaa• deset počítačů

• dataprojektor, plátno, flipchart

JJaazzyykkoovváá uuččeebbnnaa• pro max. 20 účastníků

• dataprojektor, plátno, flipchart,

• různé možnosti uspořádání stolů a židlí

KKoonnttaakktto.s. InternetPoradna.cz, Ztracená 36, 779 00 Olomouc

Kontaktujte paní Evu Ullmanovou

[email protected], tel.: 587 406 126

Již od 150 kč/hod!

wwwwww..iippoorraaddnnaa..cczz

ZávěremAplikace samozřejmě není jedinýmv Javě vytvořeným souborovým manaže-rem. Za všechny je možné jmenovat vý-borný muCommander, který řadím mezijednoznačně nejlepší aplikace ve své ka-tegorii. Další projekty, jako je BataviaFile Manager či Java File Manager, již re-lativně zaostávají a pro běžné používáníse příliš nehodí.

JCommander by mohl zaujmout pře-devším uživatele s většími obrazovkami(na netbooky se příliš nehodí), kteřípracují se vzdálenými úložišti, používajírádi taby a záložky. Relativně dobrá jetaké podpora archivů, v nichž ale chybíproprietární RAR. Na druhou stranupokud někdo hledá robustní a  mimo-řádně kvalitní nástroj, pak zřejmě lepšívolbou bude DoubleCommander či jižzmíněný muCommander.

Page 28: openMagazin 5/2012

RECENZETest pěti kompaktníchklávesnicDavid Kolibáč | AbcLinuxu.cz

Apple Aluminium MiniKeyboardApple Aluminium Keyboard je typickývýrobek firmy Apple. Buď ji budete mi-lovat, nebo nenávidět. Osobně se řadímdo té které skupiny podle toho, jestli natéhle klávesnici zrovna musím psát.

Alespoň jedna věc se musí nechat,tato klávesnice je špičkově zpracovánaa návrháři si na ní dali záležet. Díky hli-níkovému plátu je takřka nerozbitnáa vypadá velice dobře. Do toho jsou za-sazené bílé (snadno se ušpiní) kloboučkykláves z ABS plastu s příjemným povr-chem – a k mému milému překvapenípopisky vyrytými laserem, což znamenána jednu stranu horší kontrast, ale nastranu druhou podstatně větší odolnostproti ošoupání. Trošku nepříjemné je, žeklávesy nejsou profilovány, takže se naklávesnici hůře orientuje hmatem, aleproti překlepům aspoň částečně bránímezery mezi klávesami. Někomu by ta-ké mohla vadit absence nožiček pro při-zvednutí klávesnice, o  to se stará zubobsahující elektroniku, jenže já naopakpreferuji klávesnici položenou naplocho.

Jinak mají klávesy velice nízký zdvih,používá se technologie scissor switch,která je v tomto případě použita správ-ně: stisk je tichý a je při něm citelná pří-jemná odezva. Osobně mám zde ale pro-blém s tou krátkou dráhou stisku, po nížhned následuje náraz na hliníkový plat –z psaní mě bolely prsty a ono to ani taktiché nakonec nebylo, protože po úde-rech do kovové desky se ozývalo dunění.

Vzhledem k tomu, že jde o klávesniciurčenou pro Mac, rozložení se liší od IBM

PC. Čtvrtý modifikátor (Windows, resp.zde Command) je po obou stranách me-zerníku prohozen s Altem, jako Deletemusíme použít kombinaci Fn+Backspa-ce apod. Také funkční klávesy mají pri-márně sloužit jako klávesy multime-diální a pro na PC běžnější použití musí-me sáhnout po kombinacích s Fn nebokonfiguraci jádra. Pěkně dokumen-tovaný postup najdete ve zdejší wiki.Ještě dodám tři postřehy:

1. Integrovaný USB hub si neporadils napájením některých zařízení, na-mátkou třeba myši Logitech G300.

2. Klávesa Enter na mezinárodní (ISO)verzi klávesnice je opravdu veliceúzká, měří pouze centimetr naspodním řádku a jen o polovinu vícena horním řádku.

3. USB kabel neměří ani metr.

Celkově musím ovšem Apple pochválitjednak za kompaktní klávesnici, jednakza solidní zpracování, ale především zainspiraci pro další výrobce.Čínský klon Apple Alumi-nium KeyboardVýše popsaná Apple Aluminium Keybo-ard vyvolala – jako ostatně většina pro-duktů Applu – vlnu kopírovánípředevším od čínských výrobců. Ostatněvzpomeňme v dřívějším článku zmíněnýGenius i200. Ten byl ovšem spíše slabší-ho soudku, na eBay či DealExtreme totižnajdeme podstatně povedenější plagiá-ty. Jedním z nich je tzv. HHKB killer za 18dolarů. Společným jmenovatelem drtivévětšiny těchto klonů je nízká cena, od-povídající kvalita a také standardnějšírozložení vzhledem k  IBM PC.K otestování jsem vybral jeden kousek,který těmto charakteristikám zcela od-povídá, ale přesto v něčem vybočuje...

To, čím se liší, je rozložení kláves,u  něhož bych byl velice rád, kdyby seobjevovalo častěji. Snaží se totiž kombi-novat výhody jak kompaktníchklávesnic, tak možnost využití nume-rického bloku. Chybí blok kláves mezi

Tentokrát se podíváme na pětici kompaktních klávesnic,kterým oproti těm běžným několik kláves chybí. To alenemusí být nutně nevýhoda! Zaberou méně místa na stolenebo v zavazadle a umožní mít myš blíže k ose těla. To jsounezanedbatelné důvody. A přeci jen: ne každý má opravduvyužití pro numerický blok klávesnice, přitom si jdepořídit externí numerickou klávesnici.

Page 29: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 29RECENZE

alfanumerickým a numerickým blokem– považuji to za velice pozoruhodnoumyšlenku (která se mimochodem ob-jevila i  u  klasických klávesnic firmyIBM). Numerický blok jde totiž používats deaktivovaným NumLockem k pohybus kurzorem. Ale v tomto případě nechy-bí ani samostatné kurzorové šipky (pře-sunuté pod pravý Shift na úkor právěklávesy Windows a klávesy Menu, kteráse přesunula doleva) a dvojice kláves In-sert a Delete (v právem horním rohu).

Jinak ale tento čínský klon nevybo-čuje z  řady. Levně působící popiskykláves, nepříjemné rozplizlá (*mushy*)odezva při stisku (ačkoliv jde o scissorswitch) a mizerná plastová konstrukce –klávesnice se dokonce na stole kymácíi ve „stabilní“ poloze. Oproti originálníApple Aluminium Keyboard je tak vý-hodou jen cena (a to jen relativně vzhle-dem ke kvalitě), standardnější rozloženíkláves, delší USB kabel a  pacičky propřizvednutí zadní hrany klávesnice.

Přes uvedené nevýhody doporučuji sepo nějakém tom klonu podívat, protožemůžete být velmi mile překvapeni. Na-konec, ono těch kompaktních klávesnicjinak mnoho na výběr není.Benq DeskSaverDalší kompaktní klávesnice s výše po-psanou stylovou hliníkovou klávesnicív realizaci rozhodně neinspiruje. BenqDeskSaver vypadá jako vytáhnutý z ně-kterého tuctového netbooku a  modifi-kovaný na připojení přes USB. Je opravdumaličký. To ale také znamená, že nenípro každého. Maličké jsou totiž i klávesya mezery mezi nimi. Jsem si docela jist,že člověku s  velkými prsty to dokážez psaní udělat peklo. Já ale tento problémnemám, naopak mi to vyhovuje, protože

prsty nemusím při psaní tolik přesouvat.Příjemně mě překvapilo, že výrobce

dokázal na klávesnici dostat téměřvšechny klávesy: Delete i Insert hezkyv rohu, kompletní řada F1 až F12, PageUp/Down atd. Jen kvůli Home a End jenutné občas sáhnout po modifikátoruFn. Někoho by mohla potěšit možnostpsát čísla jako na numerickém bloku po-moci Fn a kláves v pravé části alfanume-rického bloku.

Dalším potěšujícím objevem byloprovedení klávesnice. Plast je pevný,nevrže. Scissor switche sice nemají ta-kovou hmatovou odezvu jako v případěApple Aluminium Keyboard, ale není toani tak špatně jako u zde recenzovanéhočínského klonu a nebolí mě z nich prsty.Navíc celý blok kláves má tvar jakoby dooblouku, což trošku pomáhá poloze ru-kou (aby člověk netlačil zápěstí přílišk sobě).

Microsoft SideWinder X6O jedné herní klávesnici z řady SideWin-der od Microsoftu už jsem zde psal. Vyš-ší model X6 proto s  novějším X4 jenporovnám v bodech:• X6 neumí NKRO (resp. 17KRO pří-

tomné u X4);• X6 má podsvícen i  prostor mezi

klávesami (pod makro klávesamioranžově, jinak červeně);

• hlasitost a  podsvícení se regulujíplynule potenciometry;

• část povrchu není z lesklého plastu,nýbrž z plastu matného a předevšímhrubého, což se týká i  masivníopěrky rukou (i  pot z  dlaní se natomto povrchu ztratí);

• makro klávesy jsou v GNU/Linuxupodporovány, byť ne out-of-the-box(viz [1] a [2]);

• rozložení je stále ANSI, mezerník jestále široký (a tedy AltGr posunutýdoprava), ale navíc je i klávesa Escposunuta doleva;

• numerický blok je u X6 odpojitelný– dá se připojit při pravém i levémboku klávesnice a  je přidržovándvojicí magnetů;

• kvůli odpojitelnému numerickémubloku a masivní opěrce rukou chybínožičky pro přizvednutí zadní hrany.

SideWinder X6 mi přijde pohodlnější nežmodel X4 – především díky výbornéopěrce dlaní, možnosti odpojit nume-rický blok a příjemnou drobností je takéovládání hlasitosti potenciometrem. Nadruhou stranu pro hráče může být veliceproblematické pouze 2KRO. Pro mě jsou

Page 30: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN30 RECENZE

také komplikací posunuté klávesy AltGra Esc. Nejsem si jist, zda je tato klávesni-ce za takových okolností dobrou koupípři cenách kolem 1500 Kč, když za nepa-trně vyšší cenu jde sehnat mechanickouklávesnici, která sice nebude mít takfuturistický vzhled, makro klávesya  podsvícení, ovšem vyšší kvalitu, po-hodlí a případně třeba NKRO považuji zanesrovnatelně podstatnější.Cherry G84-4100Na závěr jsem si nechal jednu specialitku.Je to často opomíjená kompaktníklávesnice Cherry G84-4100. Firma Cher-ry je německý výrobce klávesnic a pře-devším mikrospínačů do klávesnic. Neníbez zajímavosti, že některé klávesnicevyrábí v České republice, ale přesto jezdejší nabídka kvalitních vstupních za-řízení – řekněme si to upřímně – dostbídná. Klávesnice řady G84, tedy níz-kozdvihové klávesnice rozměrově pasují-cí do racků, jsou jedny z mála, které sedají na místním trhu najít.

Specifikem této řady klávesnic jsoumikrospínače Cherry ML, které poskytu-jí nízký zdvih, relativně tichou hma-tovou odezvu a výdrž přes 20 mil. úhozůna klávesu. Obecně u  mechanickýchklávesnic není nutné mačkat klávesynadoraz, stisk je naopak registrován při-bližně v polovině maximální dráhy. Nato je vhodné si zvyknout, je to pak velicepohodlné. Na druhou stranu je třeba sizvyknout, že hlučnost je zpravidla po-někud vyšší než u  některých mem-bránových klávesnic.

Značení jednotlivých modelů klá-vesnic Cherry nemá na první pohledzřejmou logiku. Můj kus nese označení

G84-4100LCMTS-2. To znamená, že jdeo model G84-4100, který má:• černou barvu;• klávesy Windows a Menu;• popisky kláves řešené potiskem

(poměrně kvalitním);• české rozložení kláves.

Existují totiž i šedé kusy s laserem vyry-tými popisky, příp. bez kláves Windows.

Rozměry klávesnice odpovídají šířce11palcového netbooku a  společněs hmotností 350 gramů vybízejí k mobi-lnímu použití. Klávesnici takto skutečněke své spokojenosti používám. Bytelnákonstrukce je přitom výhodou. Jen bychještě ocenil odpojitelný USB kabel.

Rozložení kláves je docela zvláštní.Mnoho kláves jako pravý Shift neboBackspace je zúžených; podobně je zú-žený i  mezerník, protože se vedle nějmusela vejít celá řada kláves navíc: Fn,dvě klávesy Windows, 102./105. klávesa,klávesa Menu a překvapivě i Insert a De-lete. Home, Page Up/Down a End jsou

pěkně v pravém sloupci. Co zamrzí, to jeF11, F12 a  dokonce i  zpětný apostrof(resp. středník v případě českého roz-ložení) přes kombinaci s  Fn. Opravdunezvyklé, ale dosud jsem s  tím nemělproblém, dokonce mi nedělá při psanípotíže ani zmenšený pravý Shift.

Nejzajímavější ale budou asi zku-šenosti s mikrospínači Cherry ML, resp.psaním na nich. Názory na ně se hodněrůzní. Ten můj je poněkud rozporuplný.Neměl jsem problém si zvyknout nebu-šit do kláves nadoraz, přičemž by zanik-la i  hmatová odezva. Ocenil bych nadruhou stranu, kdyby stačilo na klávesypůsobit menší silou, jejich stisk byl ply-nulejší (v  tom může pomoci lubrikacespínačů) a  konečně kdyby byly běžněk dispozici kloboučky kláves z PBT plas-tu místo zde použitého tenčího a vůbecméně odolného ABS. Ale to bych vlastněchtěl Cherry MX Brown...

Což tedy při běžné maloobchodníceně kolem 1500 Kč nejsou právě ideálnídojmy. Opět: za o málo vyšší cenu se uždá sehnat solidní klávesnice s  CherryMX. Ale kompaktní G84-4100 se tu a tamobjeví (např. na eBay) za podstatně nižšícenu, pak je to podle mého názoruskvělá koupě.ZávěrKompaktních klávesnic je bohužel na tr-hu (zvláště tom českém) poměrně málo.Pokusil jsem se vybrat některé zajímavéz těch spíše dostupnějších. Žádná z nichnení dokonalá, ale přesto aspoň já bychse nerad vracel k „velké“ klávesnici ši-roké zhruba 50 cm (zde jsme se pohy-bovali vesměs pod 30 cm). Je to velikáergonomická pomoc při umístění myšivpravo od klávesnice.

Page 31: openMagazin 5/2012

RECENZE

Nautilus: nenápadnýpomocník pro GNOMEMichal Černý | Root.cz

Pokud bychom dělali anketu o to, kterýsouborový manažer je v Linuxu nejpou-žívanější, myslím, že s poměrně velkýmnáskokem by zvítězil právě Nautilus.Důvody není třeba složitě hledat – linu-xovému světu dominují dvě distribucezaložené na GNOME (Ubuntu a Fedora)a obě dvě tento souborový manažer pou-žívají. Oproti konkurenci sází již ve vý-chozím vzhledu na přehledné a velicejednoduché ovládání, se kterým nebudemít problém ani začátečník.

Tím, že ve výchozí variantě je v pravéčásti seznam odkazů na důležitá umístěnía  pak jedno hlavní okno se soubory, sevzhledově podobá Dolphinu z KDE neboPrůzkumníku z Windows. Snaží se přitomoslovit především méně náročné a nepří-liš zkušené uživatele, kteří v něm snadnonajdou vše, co potřebují. Většina z nichnepotřebuje dva panely, pokročilé funkcena synchronizaci adresářů nebo in-tegrovaný terminál. Právě směrem keslužbám pro „průměrné uživatele“ jde ce-lý vývoj i skladba funkcí, což ale nemusíznamenat, že pro náročnějšího se zdedostatek možností také nenajde.

Oproti Dolphinu je vzhled i ovládánílehčí, vzdušnější a  subjektivně je takécelá aplikace rychlejší a stabilnější, cožmůže být pro řadu uživatelů docelaslušné lákadlo. Na druhou stranu se bu-dete muset obejít bez vymožeností sé-mantického desktopu. Aplikace jesamozřejmě plně lokalizovaná a šířenapod licencí GNU GPL.Základní funkceAplikace nabízí dva základní módy zob-razení – jeden nebo dva panely. Mimo to

je možné si zapínat v levé části okna se-znam důležitých složek a míst (včetnězáložek) nebo stromovou strukturu ad-resářů. Samotné soubory je možné zob-razit buď jako ikony, malé ikonky, neboseznam. U poslední varianty samozřej-

mě nechybí možnost si přesně nastavit,jaké atributy se mají zobrazovat.

Soubory je možné samozřejmě kopí-rovat, přesouvat či přejmenovávat dlelibosti. Program používá knihovnu GIO,která silně omezuje potřebu obnovovatsložku při změně. Ta se projeví samaa velice rychle. K dispozici je samozřej-mě možnost zobrazovat skryté souboryči složky nebo si nastavit parametr,podle které budou řazeny.

Pro výběr souborů je možné použítvelice jednoduše a  obyčejně vyrobenýfiltr. Vyhledávání souborů ve složkách

V dalším dílu seriálu o správcích souborů se podíváme namožnosti výchozího prohlížeče grafického prostředíGNOME. Nautilus je pro mnoho uživatelů téměř nevidi-telný, protože je integrován do prostředí a málokdo vní-má, že jde o samostatnou aplikaci. Proti konkurenci jde alepodstatně jinou, originální cestou.

Page 32: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN32 RECENZE

pak probíhá tak, že uživatel prostě začnepsát název a aplikace se postupně abe-cedně dostává k požadovanému objektu.Program samozřejmě podporuje taképráci se záložkami, které není možné nicvytknout.

V každém okně je pak možné provo-zovat několik karet (tabů), což význam-ným způsobem ulehčuje práci. Práces nimi je rychlá a není jí možné cokolivytknout. Podporováno je také připojeníke vzdáleným serverům, a  to jakprostřednictvím FTP či SSH, tak SMBnebo WebDAV. Samozřejmě je možnénastavovat sdílení jednotlivých složeknebo procházet sítí.

Zde jistě stojí za zmínku klávesovézkratky, které jsou voleny velice origi-nálně, a pokud je člověk zvyklý nějaképoužívat, bude mít v Nautilu poměrněvelké problémy.Od synchronizace a zálo-hování k vypalování CDTím, čím se Nautilus liší od svýchkonkurentů, je především integraces  dalšími aplikacemi, které jsou meziuživateli relativně populární. Najdete zdetak přímé propojení s  Ubuntu One,Dropboxem či zálohovacím nástrojemDéjà Dup.

Synchronizace složky tak napříkladprobíhá tak, že si ji označíte a v menusoubor zvolíte v  nabídce Ubuntu One

a  synchronizovat. Jde o  velice pěknýa rychlý způsob práce, který propojujedesktop a cloud, který zvládne používatopravdu každý. Samozřejmě je možnénastavit také práva sdílení nejen v rám-ci lokální sítě, ale také přes One.Podobně je možné se na dvě kliknutívrátit k předchozí verzi nějaké složky,pakliže je zazálohovaná pomocí DéjàDup.

Osobně si myslím, že právě tytofunkce dělají z Nautila velice příjemnýa silný nástroj, který se své popularitěnetěší nadarmo. Další funkcí, kteráběžného uživatele jistě potěší, jemožnost vypalovat CD či DVD přímo zesouborového manažeru, podobně jako ve

Windows. Zvláště tam, kde nepo-třebujeme nějaké podrobnější nastavení,jde o příjemné zrychlení práce.

Velice zajímavou možností je takémožnost přehrávat hudbu přímov  manažeru nebo náhled hudby pře-hráním zvuku při najetí na audio soubor.Nechybí zobrazování náhledů obrázkůa mnoho dalších uživatelsky důležitýchfunkcí.ZávěremK dispozici je i řada dalších drobností,jako je připojování emblémů (obrázkovétagy) ke složkám či souborům. Snadno sitak například můžete uvědomit, kterýdokument čeká na dopsání, k čemu jetřeba se vrátit nebo co je důležité. Ne-chybí ani podpora zásuvných modulů,jejichž výběr ale není nikterak bohatý.Můj celkový dojem je veskrze pozitivní,i když mouchy se najdou i zde,

ať již jde o  práci s  klávesovýmizkratkami, absenci terminálu nebo pře-devším neschopnost efektivně pro-cházet archivy jako složky. Chybípokročilejší filtry či vyhledávání. Vesrovnání s  některými nástroji, jakoje Gnome Commander, by prospěla takévětší rychlost. Přesto jde o  program,který jistě uspokojí nejen uživatele za-čátečníky.

Page 33: openMagazin 5/2012

RECENZE

Osmos: cesta buněčné hmotyDavid Kolibáč | AbcLinuxu.cz

Myšlenka hry je velice jednoduchá a při-tom vskutku originální: hráč se vžívá dorole primitivního jednobuněčného or-ganismu a snaží se „růst“ pohlcovánímokolního buněčného materiálu, ale při-tom nebýt pohlcen. Zní to až banálně,ale později zmíním mechanismy, kterétento úkol značně komplikují, čímž takéčiní hru zajímavou.Kde to roste? Jak to vypadá?Pokud jste si nekoupili zmíněný HumbleBundle, nemusíte zoufat. Na webu je kestažení demoverze a  celý Osmos jemožné zakoupit za 10 USD přes web –platí se pomocí PayPalu (resp. platebníkarty). Mobilní verzi najdete v obchoděs aplikacemi na Androidu nebo iOS, aletouto variantou se nebudu dále zabývat.

K  dispozici máme instalátor pro MSWindows, Mac OS X a samozřejmě balíčkypro GNU/Linux: na výběr je klasický ar-chiv.tar.gz, RPM pro x86_64 i i386 a ko-nečně DEB, který jsem zvolil já. Hra senainstalovala do /opt/Osmos. Zabírá samao sobě asi 30 MB (balíčky pod 20 MB).

Hrál jsem na 64bitovém Kubuntu11.10 bez jakýchkoliv komplikací. Nena-razil jsem ani na potíže s proprietárnímigrafickými ovladači fglrx nebo na hard-warová omezení – na AMD Zacate E-350Osmos běžel plynule i  ve FullHD; vzalobvykle jen málo přes 100 MB RAM.

Když už jsme u  toho zpracování,grafika je velmi jemná, plynulá. Ve 2D,ale místy vytváří dojem 3D. Animacejsou jednoduché, ale povedené. Žádné

divoké orgie se nekonají. Vizuálnístránka vypadá vskutku velice dobřea hardwarové nároky, jak jsem zmínil,nejsou závratné. Atmosféru docela dob-ře dokresluje pomalá elektronická hud-ba, za kterou mimochodem Osmos takézískal ocenění. (Přesto jsem většinou ra-ději zvolil něco říznějšího z  vlastnísbírky.)Hra samotnáNa úvodní obrazovce si můžeme vybrat,kterou úroveň chceme hrát. Na začátkunejsou ale na výběr skoro žádné, další sebudou odemykat absolvováním těchdostupných. Krom toho se sice každáúroveň vyznačuje nějakou specifickouvlastností, ale její konkrétní podoba segeneruje náhodně (což je příjemná po-moc, když se nedaří).

Je tu tedy nezbytný „tutoriál“, kterývás seznámí se základním herním prin-cipem: naše buňka se rozpohybuje, kdyžz  jejího opačného konce „vystřelíme“kus její hmoty – a pohlcovat jde jen ob-jekty menšího objemu, ty větší, naopak,při kontaktu vysávají hmotu z  našíbuňky. Ovládání je přitom triviální: sta-čí pohyb kurzoru myši a  klikání prosamotný pohyb buňky. Nic víc.

Základní úrovně jsou pak rozdělenydo tří větví, které se liší herními me-chanismy:Sentient

v těchto úrovních figurují další, víceči méně „inteligentní“ primitivní or-ganismy, které naší buňce dělají konku-renci při pohlcování volně plovoucíbuněčné hmoty a snaží se ji pohltit,Force

pohyb materiálu je ovlivňován silamipodobnými té gravitační; vyskytují sezde tělesa, která materiál přitahují (ne-bo odpuzují), příp. způsobují jeho obí-hání po eliptické trajektorii,Ambient

v  některých úrovních se vyskytuje„antihmota“, která se s běžnou hmotouvzájemně absorbuje; nebo se v  úrovninevyskytuje žádná specialita.

Osmos je netradiční arkádová hra od nezávislého vývojář-ského studia Hemisphere Games. Mohli jsme o  ní slyšetpředevším v  souvislosti s  akcí Humble Bundle, jejíž sou-částí byla hned dvakrát – poprvé před více než rokema podruhé v nedávném Humble Bundle for Android – pře-devším proto, že je multiplatformní, prodává se bez DRMa má na kontě nejedno ocenění (z  IGF, od recenzentů, odApplu atd.).

Page 34: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN34 RECENZE

Zpravidla je cílem stát se největšíbuňkou v  úrovni, dosáhnout určitýchrozměrů nebo pohltit nějakou speciálníbuňku (typicky konkurenční formu živo-ta). Chce to ale postupem času vícea  více šikovnosti a  rozdílné strategie.Někdy je okolní hmota statická a  na-mačkaná na sebe, takže je nutné vyvo-lávat její vzájemné srážky vypouštěnímbublinek do protipohybu – jindy se zasevelmi hbitě pohybuje a je třeba se ně-kterým částicím vyhýbat. Obvykle sesouboj o bytí a nebytí koná v obdélní-kovém „bazénku“, v němž se jde odrážetod stěn, ale některé úrovně ve větvi For-ce se odehrávají v kruhovém prostoru,kde kontakt s okrajem znamená smrt.

Přitom se hodí některé dalšímožnosti ovládání: druhé/třetí tlačítkomyši (nebo horizontální kurzorovéšipky) zrychluje/zpomaluje plynutí časua  kolečko (nebo vertikální kurzorovéšipky) slouží k přibližování/oddalovánípohledu na hrací plochu. K tomu kombi-nace Alt+R pro restart úrovně, Alt+Z pronové vygenerování úrovně – a  to jeprakticky vše, co najde využití.

Celkem je úrovní 37 (plus úvodnídvojice) a  k  tomu bonusové úrovněs drasticky rostoucí obtížností. Odhadu-ji to na asi týden intenzivního hraní (od-haduji průměrně hodinu na úroveň,pokud se nebude dařit nebo si ji budete

chtít zopakovat) a je otázka, nakolik sečlověk bude chtít k hraní vracet. Osmos

může posloužit i jako nenáročná relaxa-ce (resp. jeho poklidnější úrovně).ZávěrOsmos je originální, v principu jedno-duchý, a přesto pestrý. Na nějakou dobuzabaví (zvláště náročnější úrovně).Ocenil bych nějaký originální náznakpříběhu (jako ve World of Goo), ale to jejen detail. Jinak mě nenapadá žádná vý-tka. Rozhodně doporučuji.Odkazy• Hra Osmos

Page 35: openMagazin 5/2012

RECENZE

Co nás čeká v příštím Ubuntu12.04 LTSVojtěch Trefný | LinuxEXPRES.cz

Tento článek vychází z první beta verzeUbuntu 12.04 Precise Pangolin, a ačkolije již v platnosti tzv. Feature Freeze a ne-mělo by tedy docházet k  výraznýmzměnám ve vlastnostech nové verzeUbuntu, stále je možné, že vzhled a ně-které další součásti prostředí budou ještěněkolikrát mírně změněny.S Unity na věčné časya nikdy jinakPokud se snad někdo těšil, že vývojářiUbuntu se rozhodli změnit směra prostředí Unity opustit, musím jej hnedna začátku zklamat, Unity je již napevnospojeno s Ubuntu a s vydáním Ubuntu12.04 Precise Pangolin jen hlouběji za-pouští své kořeny.

Jak Mark Shuttleworth předeslal jižv začátcích vývoje, Ubuntu 12.04 budepředevším o  vylaďování a  vylepšovánínež o  nových funkcích. Není se čemudivit – od LTS verze se očekává zejménastabilita potřebná pro nasazení v korpo-rátním prostředí. Toto vylaďování se tý-ká také kontroverzního prostředí Unitya ani v něm tedy moc převratných novi-nek nemůžeme čekat.Nabídka Dash a LauncherLadění Unity není jen o opravování chyba zlepšování odezvy prostředí, ale takéo úpravách stran jeho použitelnosti. Ač-koli se to nemusí zdát, vývojářia designéři Unity nespali a snažili se zís-kat zpětnou vazbu nejen od běžnýchuživatelů, ale také prostřednictvím peč-livě plánovaných testů použitelnosti.

Jedním z  hlavních výsledků těchto

testů bylo zjištění, že uživatelé často ne-chápou chování postranního paneluLauncher, který je někdy zobrazena  někdy skryt. Proto byly vybrány dvěmožnosti – buď bude Launcher zobrazenstále, nebo naopak stále skryt, přičemžta první je aktuálně brána jako výchozí.

Další změnou „na přání televizníchdiváků“ je výchozí nabídka Dash. Vestarších verzích Ubuntu se po kliknutína „tlačítko Ubuntu“ v  levém hornímrohu zobrazila nabídka s  osmi polož-kami, z nich čtyři umožňovaly přejít dodalších nabídek aplikace a místa a zbyléčtyři sloužily jako spouštěče vybranýchaplikací (webový prohlížeč, e-mailovýklient, hudební přehrávač a správce fo-tografií). V Ubuntu 12.04 se jako výchozízobrazují naposledy spuštěné aplikace,

poslední prohlížené soubory a nejnovějšísoubory ve složce Stažené. To ovšemvede k  podivné situaci, kdy se vámv  čistě nainstalovaném systému pokliknutí na nabídku zobrazí velképrázdné okno, u nějž většina lidí netuší,co dělat. Je však možné, že toto se ještědo finálního vydání změní.HUDJednou z novinek, která opravdu přinášído Unity nové funkce, je HUD neboli He-ad-Up Display. U  HUD se jedná o  dalšírozšíření možnosti ovládání prostředíUnity pomocí klávesnice. Po stisknutítlačítka Alt se zobrazí jednoduché vy-hledávací pole umožňující vyhledávatv  nabídkách právě spuštěné aplikace.Místo proklikávání nabídek si tak může-te potřebný pokyn nechat vyhledat nazákladě zadaného klíčového slova.

O fungování HUD si uděláte nejlepšíobrázek z tohoto oficiálního videa.Nastavení UnityČasto zmiňovanou vlastností Unity jefakt, že není příliš nastavitelné. Tatovlastnost je dokonce brána jako jeho

S tím, jak se blíží duben, blíží se i tradiční jarní distribučnínovinka v  podobě vydání nového Ubuntu. Tentokráte jeočekávání dvojnásob napjaté, protože se bude jednato další verzi s prodlouženou podporou. A protože se jednáo  první takovou s  prostředím Unity, očekává se od níhodně. Společně se nyní můžeme podívat, co nás již zanecelé dva měsíce čeká.

Nabídka podle výchozí instalace Ubuntu. A teď, babo raď!

Page 36: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN36 RECENZE

hlavní cíl: hotové prostředí tak, aby senemuselo nastavovat – jednoduché,snadno ovladatelné, konzistentní a také„nerozbitelné“. Toto samozřejmě jea bylo trnem v oku mnohým uživatelům,kteří jsou zvyklí mít svůj počítač plně vesvých rukou a dělat si vše po svém.

Ačkoli teze o nenastavitelném Unityasi jen tak nezmizí, několik prvníchvlaštovek se v novém Ubuntu objeví – doNastavení systému přibylo několikprvních možností, jak pohodlně změnitnastavení Launcheru, a  ve „skrytých“nástrojích, jako je dconf Editor neboManažer nastavení Compizu, přibývajídalší možnosti, jako například vypnutíneoblíbených návrhů aplikací k instalaciv nabídce Dash nebo přidání tlačítka prozobrazení plochy na Launcher a další.

Možnost nastavení Unity málem bě-hem vývoje utrpěla velmi těžkou ránu,když několik vývojářů navrhlo, aby bylnástroj Manažer nastavení Compizu od-straněn přímo z  repozitářů Ubuntua uživatelé jej tak prakticky nemohli na-instalovat. Hlavním argumentem bylo,že tento nástroj sloužící pro komplexnínastavení Compizu umožňuje velmisnadno přivést pracovní prostředí donepoužitelného stavu (Unity je v podsta-tě pouze pluginem Compizu a  při ne-opatrném nastavení jde snadno zapnoutpluginy s  ním kolidující nebo Unityjedním kliknutím rovnou vypnout),a přitom je tento nástroj často doporu-čován pro různé úpravy Unity i začínají-cím uživatelům. Ve výsledku nakoneczvítězil zdravý rozum a do Manažeru na-stavení Compizu pouze přibylo několikupozorňujících dialogů a  vypnutísamotného Unity bylo poněkud ztíženo.Nastavení soukromíJiž od prvních vydání Unity pomocí ná-stroje Zeitgeist ukládá různé „akce“ –jaké aplikace spouštíte, jaké soubory jstenaposledy prohlíželi atd. Tato data vyu-žívá k  nabízení posledních použitýchpoložek především v nabídce Dash neboi  jinde. Toto samozřejmě nemusí býtkaždému příjemné a  zobrazení po-sledních prohlížených souborů může býtv určitých situacích i pěkný trapas.

S  Ubuntu 12.04 přichází do Nasta-vení systému nová položka Soukromíumožňující jednoduše určit, co se má za-znamenávat a co nikoli. V rozsáhlém na-stavení můžete například určit, kteréadresáře se budou ignorovat při ukládáníinformací o  procházených souborech,vymazat data nashromážděná během

určitého uplynulého období nebo jednímklikem veškeré ukládání informací za-kázat.Další změnyNové vydání samozřejmě nebude jeno vylaďování Unity, ačkoli tyto změnyjsou samozřejmě nejviditelnější, neboť setýkají prostředí, se kterým přichází kaž-dý do styku.Ubuntu OnePokud používáte službu Ubuntu One, odnadcházejícího vydání Ubuntu získáte„nový“ nástroj pro její ovládání a správu,který je překvapivě řešen pomocíknihovny Qt a v Ubuntu může působitponěkud cize. Může za to snahao  sjednocení tohoto nástroje napříčplatformami a verze, kterou nově nalez-nete v  Ubuntu 12.04, bude vzhledověi funkčně zcela odpovídat Ubuntu Onepro Windows.PAE jádroAčkoli většina distribucí již jako hlavníverzi prosazuje tu pro 64bitovou archi-tekturu, Ubuntu se stále drží 32bitovéverze a nabízí ji jako tu „lepší“ volbu. Toovšem přináší problém v době, kdy 4 GBRAM je standardem už i na levnějších se-stavách. Donedávna to bylo řešeno tak,že pokud jste instalovali 32bitovou verziUbuntu a měli jste 4 GB RAM a více, in-stalátor automaticky stáhl a nainstalovaljádro s podporou PAE. Od Ubuntu 12.04

ale dojde ke změně a jádro s PAE budev 32bitové verzi přítomno jako výchozí.OstatníZačišťování je samozřejmě vidět téměřna všem. Jen tedy ve zkratce. Při-hlašovací obrazovka přišla o  ošklivéhranaté nabídky a  její pozadí se měnípodle aktuálního pozadí pracovní plochy.Do nabídky Dash přibyla možnost pro-hledávat a  spouštět videa na různýchonline službách. Postranní panel Laun-cher více reflektuje barvu pozadí plochy.Ikonám v Launcheru přibyly další rozší-řené nabídky, tzv. quicklisty, můžetenapříklad přímo vstupovat do podsložekve vašem domovském adresáři. Do zá-kladní instalace se vrátil hudební pře-hrávač Rhythmbox.Hlavně odstraňování chybJak již bylo řečeno na začátku, od novéhoUbuntu nemůžeme očekávat žádnépřevratné novinky. Vzhledem k tomu, žese jedná o verzi s dlouhodobou podporou,vývojáři se rozumě zaměřili na odstra-ňování chyb a  těch několik málo„převratných“ vylepšení, jako napříkladHUD, nijak nenarušuje samotnéprostředí. Za toto nelze Ubuntu než po-chválit a  popřát mu, aby se PrecisePangolin stal dalším úspěšným vydánímUbuntu.

Ubuntu One v novém kabátě

Page 37: openMagazin 5/2012

NÁVODYAlternativy k Adobe CreativeSuite pro LinuxTomáš Mores | LinuxEXPRES.cz

Mnozí z vás si jistě říkají, že nic víc nežAdobe Creative Suite k práci nepotřebu-jí, proč by tedy měli používat něco ji-ného? Slyšeli jste už o ceně? Ta se totižmůže vyšplhat na bezmála devadesát ti-síc korun, a to už je dobrý důvod, pročuvažovat o změně, nehledě na to, že tytoprogramy nemají linuxovou verzi. Abytoho nebylo málo, jste samozřejmě vše-lijak limitováni licencí a o svobodě takopravdu nemůže být ani řeč. My siv  tomto článku ke všem těmtoprogramům najdeme alternativu, kteráje zdarma, open source a  půjde bezproblémů spustit na linuxových strojích.Adobe Acrobat Reader:EvinceKdyž jde o prohlížení PDF souborů, má-me zde perfektní alternativu jménemEvince. Je to rychlý, nenáročný a jedno-duchý prohlížeč PDF dokumentů. Jehohlavní funkcí je zobrazování PDF soubo-rů, načtení onoho souboru je ovšem vel-mi rychlé. Nepodporuje ovšem pouzePDF soubory, ale bez potíží zobrazí i sou-bory typu XPS, dvi, tiff a další. Výhodoujsou náhledy stránek a  rychlé vyhle-dávání požadovaného výrazu v textu.Adobe Acrobat: Libovolnýprogram v LinuxuProgram Adobe Acrobat bez přívlastkuReader slouží k vytváření PDF souborů.Za zmínku stojí fakt, že v Linuxu je prak-ticky standardní funkcí tisknout do PDF.Nepotřebujete tak žádný speciálníprogram. Mnoho aplikací také disponuje

přímým exportem do formátu PDF, zmí-níme například kancelářský balík Libre-Office/OpenOffice.org nebo vektorovýeditor Inkscape.Adobe Photoshop: PintaAdobe Photoshop je aplikace, kterámnohým uživatelům Linuxu velmi scházía  je možná právě důvodem používánídualbootu s Microsoft Windows, my jimpomůžeme se této závislosti zbavit. Jakojeho náhradu jsme zvolili editor jménemPinta – nenabízí sice tolik možností jakoGIMP (ještě se k němu dostaneme), myjsme jej ovšem zvolili právě kvůligrafickému rozhraní, které je Photo-shopu velmi blízké. Tento program

samozřejmě podporuje vrstvy, perfektněse v něm kreslí a výhodou je neomezenépoužití „o  krok zpět“. Pokud se vámprogram nebude líbit, nezbývá než do-poručit známý GIMP, který má sice vel-mi specifické grafické rozhraní, zatonabízí mnoho funkcí navíc.Adobe Dreamweaver:KompozerJde-li o  tvorbu webů, je tu AdobeDreamweaver, my jej nahradíme open-source programem Kompozer. Je vhodnýpředevším pro ty, kteří jazyk HTML mocneumí, ale chtějí mít profesionálně vy-padající web. Program nabízí praktickyvše, co budete potřebovat, napříkladeditační mód WYSIWYG (editujete vzhleda obsah stránky přímo, nikoli zdrojovýkód), podporuje HTML a  CSS, umí sepřipojit k FTP a mnoho dalšího. To všev  pěkném grafickém kabátku. Jehografické prostředí je koncipováno tak,aby bylo použití programu co nejjedno-dušší.

Adobe Creative Suite je velký balík programů, který jeurčen pro prohlížení a tvorbu PDF souborů, úpravu fotek,tvorbu bitmapové a vektorové grafiky, vytváření animací,webdesign a v neposlední řadě pro editaci a publikovánívidea, tedy prakticky vše, co si může kreativní člověk přát.Stojí ale mnoho peněz a navíc funguje jen na Windows.Čím tedy tento balík zastoupit?

Pinta má podobné rozhraní jako Adobe Photoshop, foto Rusty Haskell

Page 38: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN38 NÁVODY

Adobe Flash: SynfigJako zástupce Adobe Flash pro tvorbuFlash animací jsme zvolili perfektní ná-stroj Synfig. Je založen na 2D vektorovégrafice. Grafické prostředí je velmi blíz-ké prostředí GIMPu. Tvorbě Flash anima-cí vám tedy již nic nebrání a můžete je

vytvářet svobodně a zdarma. Pokud byvám výše zmíněná alternativa nevy-hovovala nebo byste se chtěli o tvorběFlashe v Linuxu dozvědět něco více, do-poručujeme krátký seriál Open-sourcealternativy Adobe Flashe.

Adobe Illustrator: InkscapeInkscape je velmi známý a  užitečnýprogram určený na tvorbu vektorovégrafiky, v našem případě zastupuje Ado-be Illustrator. Nechybí zde podporamnoha formátů a veškeré kreslicí funk-ce. Čáry, křivky nebo kreslení od rukysamozřejmě není problém, nechybí anirůzné geometrické funkce. Problémemjistě nebude ani export vaší tvorby dosouborů SVG, EPS, AI, PNG, PDF nebo ji-ných formátů.Adobe InDesign: ScribusScribus je velmi populární open-sourcenástroj na sazbu, tedy program, pomocíkterého se tvoří tištěný dokument napočítači. Podporuje mnoho profesio-nálních funkcí jako například správu ICCprofilů, CMYK a  tvorbu PDF souborů.Scribus má navíc mnoho funkcí, kterév běžném nástroji na sazbu nenajdete,například je zde možná tvorba vektorovégrafiky nebo PDF formuláře.Adobe After Effects:JahshakaJashaka přináší sílu videoeditoru a efek-tů v  jednom open-source programu.Můžete zde upravovat videostopu, tvořita upravovat různé efekty v reálném čase.Pokročilá správa kompozice je takévelkou výhodou. Podpora HD videa je zdesamozřejmostí.Adobe Premier Pro:OpenShotOpenShot je jednoduchý a  intuitivníprogram pro tvorbu videa. Jeho prostře-dí tomu hodně pomáhá, je totiž velmimoderní a  pěkně strukturované. Jevhodný jak pro začátečníky, tak prostředně pokročilé uživatele. Jsou zdei jednoduché a základní efekty jako na-příklad barevnost filmu, váš film můževypadat jako kreslený a podobně, to vševelmi jednoduše. Export videa je zdevelmi pokročilý, můžete použít mnohoformátů a  kodeků, ale pokud totopokročilé nastavení nepotřebujete, mů-žete využít kartu s jednoduchými volba-mi a  například zvolit přímo, pro jakézařízení video potřebujete (například proXbox 360).

Synfig sice vzhledem připomíná GIMP, ale funkcionalitou nahrazuje Adobe Flash

Inkscape je plnohodnotnou náhradou Adobe Illustratoru

Page 39: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 39NÁVODY

Adobe Encore DVD: DVDStylerDVD Styler je program určený pro tvorbuvlastních DVD menu k vašim filmům. Májednoduché a  intuitivní grafické roz-hraní, přidávání filmů je prováděno vel-mi jednoduchým systémem drag & drop(táhni a pusť). Tvorba menu probíhá tak,že prvně zvolíte pozadí a poté přidávátetlačítka, nakonec jen tlačítkům přiřadítefunkci a popisek.Adobe Soundbooth: AudacityPotřebujete-li editovat zvuk, Audacity jena to velmi vhodný nástroj. Se zvukovoustopou dokážete dělat doslova zázraky.Ořezávání zvukové stopy, jejich výšeka basů, mnoho filtrů, slučování více stopv jednu. To vše a mnohem více v tomtoperfektním zvukařském nástroji.Řekněte sbohem balíkuAdobe Creative SuitePodařilo se nám nahradit všechnyprogramy z balíku Adobe Creative Suite.Dokázali jsme je nahradit kvalitnímiaplikacemi, které vám práci nebo váš ko-níček usnadní. Jejich hlavními přednost-mi je samozřejmě nativní běh v Linuxua to, že jsou open source a zdarma. Takéje jasné, že jejich hardwarová náročnostbude menší než u programů od Adobe,proto pohodlně poběží i na starších stro-jích.

OpenShot je velmi schopný, ale jednoduše ovládatelný střihací nástroj,

který nahradí Adobe Premier Pro

Audacity s přehledem nahradí Adobe Soundbooth

Page 40: openMagazin 5/2012

NÁVODY

Barevné i nebarevné trikys fotografií v GIMPuPetr Němec | LinuxEXPRES.cz

Černobílá fotografieAčkoli se to může zdát jako návrat dominulosti, černobílá fotografie je stálevelmi populární a  hojně využívanýmzpůsobem úpravy. GIMP nabízí spoustumožností pro převod do monochroma-tických barev, nastíním z každého „tá-bora“ jednu.

Nejprve si v GIMPu otevřete vhodnoufotografii pomocí příkazu z  nabídkySoubor | Otevřít [Ctrl-o]. Pomocí příka-zu z nabídky Barvy | Odbarvit lze velicejednoduše vytvořit černobílou fotografii,bohužel za cenu menší kontroly převo-du. Na výběr jsou tři možnosti převodu –Světlost, Svítivost a Průměr. Pro výběrneexistuje univerzální doporučení, zá-leží na charakteru fotografie a jak má vevýsledku vyznít. Nezbývá než zkoušet,při zaškrtnutém políčku Náhled se změ-na projeví ihned.

Originální/barevná fotografie žáby

Na řadu přichází těžká kavalérie,mixér kanálů. S tímto nástrojem mátenad převodem absolutní kontrolu. Daníza žádanou černobílou fotografii ovšemje obtížnost nastavení. Vyberte příkaz

z nabídky Barvy | Složky | Mixér kanálůa  v  dialogovém okně zaškrtněte volbyMonochromatické a Zachovat jas. Teďuž záleží pouze na správném nastavenítří posuvníků charakterizujících odstínybarev červené, zelené a  modré. Opětnelze popsat, jak dojít ke zdárnému cíli,neexistuje totiž jen jeden správný výsle-dek, po chvíli cviku snad díky náhledudojdete k  zamýšlenému vyznění foto-grafie.Tónová fotografieTónové fotografie se v zásadě moc nelišíod těch černobílých, jsou také mo-nochromatické, jen zde nehrají roli

stupně šedi, ale jiné odstíny. Asi nejob-líbenějším tónovým efektem je Sépie. Jakjiž bylo zmíněno, tónové fotografie semoc neliší od černobílých, postup úpravyostatně začíná shodně, nejprve je nutnépřevést fotografii na černobílou, třebajedním z výše popsaných postupů.

Převod fotografie na černobílou

Dalším krokem je výběr odstínu, dojakého se bude fotografie tónovat, v tom-to případě do sépiového odstínu. Otevřeteproto dialogové okno pro výběr barvykliknutím na Barvy popředí a  pozadíz panelu nástrojů. Do pole Notace HTMLvložte b86c3e. Uvedená barva má pouzedoporučující charakter, pakliže se vámvýběr nelíbí, nebojte se experimentovat.

Existuje řada populárních automatických nástrojů proúpravu tonality a  přidávání efektů fotografie, nad vý-sledkem ale nemáte s  výjimkou výběru filtru takřkažádnou kontrolu. S  GIMPem „sedíte za kniplem“ pouzea právě vy a můžete jí tak vdechnout osobitý vzhled. TentoGIMPtoriál tak bude univerzálnější, osvětlí základní efektyjako převod na černobílou fotografii, ale také třeba ký-čovitější vícebarevné tónování.

Výsledná žába zbavená barvy

Page 41: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 41NÁVODY

Nad stávající vrstvu s fotografií vy-tvořte novou vrstvu příkazem z nabídkyVrstva | Nová vrstva [Shift-Ctrl-n].V dialogovém okně nastavte Typ vypl-ňování vrstvy na Barva popředí a poj-menujte ji například Sépie.

Dialogové okno nové vrstvy

Vrstvě Sépie přidejte masku vrstvypomocí příkazu z nabídky Vrstva | Mas-ka | Přidat masku vrstvy nebo pravýmkliknutím na vrstvu a následným výbě-rem příkazu Přidat masku vrstvy,všechny hodnoty ponechejte výchozí.

Celý obsah fotografie zkopírujte doschránky, stačí vybrat vrstvu s fotografiía pomocí příkazu z nabídky Vybrat | Všenebo pomocí klávesové zkratky [Ctrl-a]vybrat celou fotografii a  pak ji zkopí-rovat známým [Ctrl-c]. Obsah zeschránky vložte do vytvořené masky

vrstvy Sépie, vyberte příslušnou maskua vložte fotografii ze schránky [Ctrl-v].Vložená vrstva se v panelu vrstev přidájako Plovoucí výběr, klikněte na nějpravým tlačítkem a  vyberte Ukotvitvrstvu. Invertujte barvy masky příkazemz nabídky Barvy | Invertovat, tímto po-stupem se zajistí, aby na světlejší místaměla sépiová barva menší vliv a  vý-sledná fotografie vypadala přirozeněji.Posledním krokem je přepnutí reřimuvrstvy Sépie na Překrytí.

Vhodné je dodat, že tímto způsobemlze vytvořit tónovou fotografii nejenv  sépiových barvách, ale v  jakýchkoli,postačí změnit barvu vrstvy, která pře-krývá černobílou fotografii.

Výsledná fotografie s efektem sépie

Vícetónová fotografieProč se omezovat pouze jednou barvou,když jich lze použít spoustu a vdechnouttak fotografiím náladu? Postup je opětobdobný těm předchozím, je zde všakjistý rozcestník, první krok v  podoběpřevodu na černobílou je jednouz  možností, ne však nevyhnutelnou,přeskočím tedy převod na černobíloufotografii a budu přímo tónovat. V tom-to okamžiku už se postup příliš neměnív porovnání s předešlým tónováním dosépie, jediný rozdíl je v tom, že se nepo-užije jedna tónovací barva, ale barevnýpřechod mezi libovolným počtem barev.

Stručně – stačí vytvořit novou vrstvunad originální fotografií (Režim krytí naPřekrytí), přidat masku vrstvy a do tézkopírovat obsah originální fotografie.Zpět k  vícetónové fotografii: barevnépřekrytí nejsnáze vytvoříte pomocí ná-stroje Mísení [l] z  panelu nástrojů.Zmíněným nástrojem a výběrem barvypopředí a pozadí lze nastavit libovolnýpřechod dvou barev, pakliže jsou dvěbarvy málo, GIMP nabízí paletu předna-stavených přechodů. Pokud si aniv tomto seznamu nevyberete, nezbývánež přechod vytvořit ručně. Vyberte ná-stroj Štětec [p] z panelu nástrojů a zvol-te si vhodnou Stopu a Škálu úměrnouobrázku a představám přechodu. Taktonastaveným Štětcem nakreslete pruhyreprezentující budoucí barevný přechod.

Pruhy tvořící barevný přechod

Aby vznikl mezi barvami přechod,nikoli ostré hrany, stačí je dostatečněrozostřit, k tomu dobře poslouží příkazz  nabídky Filtry | Rozostření | Gaus-sovské rozostření. Poloměr rozostření

Dialogové okno pro výběr barvy

Page 42: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN42 NÁVODY

nastavte dle uvážení, nápomocný budepřítomný náhled.

Dialogové okno Gaussovského rozostření

Pokud bylo vše provedeno podle pře-dešlých rad, výsledkem by měla být tó-novaná fotografie v několika barvách.Barevná nebarevnáfotografieV některých případech může zanechatpozitivní dojem fotografie černobílá,která je barevná jen z části. Můžou to býtpouze výrazné barvy, jako jsou rty u por-trétů, držená kytice apod. Opět se ne-jedná o nic složitého a roli budou hrát jižosvětlené metody, tedy převod na černo-bílou fotografii a hrátky s maskou vrstvy.

Nejdříve si vrstvu s  originální foto-grafií, kterou jste si otevřeli v  GIMPu[Ctrl-o], zkopírujte, i ta barevná bude po-

třeba – pravý klik na vrstvu v panelu Vrst-vy a příkaz Duplikovat vrstvu nebo klikna miniaturu dvou obrázků taktéž v pane-lu Vrstvy. Zkopírovanou vrstvu s  foto-grafií převeďte na černobílou kterýmkoliz uvedených postupů popsaných výše.

Této černobílé fotografii přidejte mas-ku vrstvy příkazem z  nabídky Vrstva |

Maska | Přidat masku vrstvy nebopravým kliknutím na vrstvu a volbou Při-dat masku vrstvy, všechny volby pone-chejte výchozí. Pomocí této masky budemožné odkrýt požadovaná barevná místa,v  případě tohoto tutoriálu oči. Pokudnejste seznámeni s funkcí masky vrstvy,stručně by se dalo říct, že černá místamasky daná místa na vrstvě zprůhledňují,bílá jsou naopak viditelná. V této chvíli jemaska bílá, tzn., že je viditelná pouzečernobílá část fotografie. Nejde tedy o nicjiného, než zabarvit místa, která mají býtbarevná, černou barvou. Vyberte nástrojŠtětec [p] z panelu nástrojů a vhodnoustopu s měkkým okrajem (Circle Fuzzy).Vyberte danou masku a  začněte začer-ňovat/odkrývat zamýšlená barevná místa.Další GIMPtoriálDalší díl GIMPtoriálu bude pokračovatv tomto duchu, např. jak dát fotografiiznámý Lomo efekt, filmový dojem apod.Pokud je nějaký efekt fotografií, kterýbyste rádi v tutoriálu viděli, ozvěte sev komentářích, a pokud to bude v mýchsilách, pokusím se vaše přání splnit.

Barevná proměna

Již rutinní převod fotografie na černobílou

Černobílý husky s modrýma očima

Page 43: openMagazin 5/2012

NÁVODY

Dynamický rozsah – Jak napravit příliš tmaváa velmi světlá místa ve snímku v DarktableIrena Šafářová | LinuxEXPRES.cz

Masopust a dívenka vevalašském krojiFotku jsem pořídila v březnu roku 2011na historickém náměstí jednoho morav-ského města. Konala se tam slavnost,masopust. Ale protože v tom březnovémodpoledni bylo nebe úplně vymetenéa slunce svítilo ze všech svých sil, mé fo-tky měly velmi ostré přechody mezitmavými a světlými místy. Postup, jakfotku vylepšit, vám ukážu na jednompříkladu: Byla to dívenka snad dvouletáa  možná o  malinko (ale opravdu jeno  malinko) starší. A  protože byl ma-sopust, byla oblečena do tradičníhovalašského kroje, jak se na tuhle oblastsluší a patří. Zaujala mě svou malebnos-tí; připadala mi jako vystřižená ze sto letstarého kalendáře.

Na originálním snímku vidíte vyfo-cenou dívenku i s histogramem, podlekterého je vidět, že fotka oplývá přílišmnoha tmavými místy (histogram je vy-soký v levé části). Velmi ostré slunce mina snímku nadělalo škaredé a  hodnětmavé stíny. Zároveň jsou na fotce

i přesvětlená místa, která je nutno troš-ku zmírnit. Naštěstí fotím do formátuRAW, proto úprava nebude tak složitá.Kdybych fotila jen do JPG, je velmi prav-děpodobné, že by se se snímkem už ne-dalo skoro nic udělat, nedal by sevylepšit, protože se informace o barvácha jejich hloubce z tohoto formátu ztráce-jí. Naproti tomu v RAWu všechny tyto

informace zůstávají, a  tak je stačí jen„vytáhnout“ ven.

Fotku jsem prostě musela udělat;nešlo odolat. Ale co se sluncem? Nena-řídím mu, aby svítilo méně nebo aby seobjevil jen malinký opar, který by ostrostslunce zmírnil. Snímek jsem pořídila, alezároveň jsem si uvědomila jednu dů-ležitou zásadu:Zásada číslo čtyři: Všechnyživé objekty foťte z vodo-rovné výšky jejich očíPokud fotíte jakýkoli živý objekt, např.velmi vysokého člověka, dítě, savce,hmyz nebo zvíře apod., foťte ho vždyz vodorovné výšky jeho očí.

Dynamický rozsah? To zní složitě. Co to vlastně je a coznamená toto tajuplné slovní spojení? Jinak řečeno: je torozdíl mezi nejsvětlejší a nejtmavější části scény. Lze říci,že jste vyfotili docela povedený snímek, ale protože bylovelmi ostré slunce, fotka má příliš světlá a zároveň přílištmavá místa. Jak fotku napravit tak, aby neměla tak ostrépřechody?

Originální snímek dívenky v kroji

Poznámka

Co to je dynamický rozsah? Jak

říká česká Wikipedie: „Je to

vlastnost fotografického materiálu

(čipu apod.), která udává, jak

velký jasový rozsah nejsvětlejšího

a nejtmavějšího bodu je možné na

něj zaznamenat.“

Page 44: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN44

• Je objekt moc vysoký? Vezměte sižebřík nebo si stoupněte na zídkua podobně vyvýšené místo. Je takémožné fotit z velké dálky s teleob-jektivem.

• Je objekt malý? Klekněte si.• Je maličký? Lehněte si – na zem.

Ano! Lehněte si na zem, pokud chcete mítsnímek, který opravdu stojí za to. Někdyvám ani nic jiného nezbude... Proto,abyste „ulovili“ opravdu skvělý snímek,se budete muset občas uchýlit k  ná-ročným akrobatickým cvičením, ale ne-bojte se, není to nic nepřekonatelného.

Lze předcházet fotkáms přesvětlenými a zároveňpříliš tmavými místy?Ano i ne. Záleží na tom, jaký objekt fotí-te, za jakých světelných podmínek, v ja-kém denním čase atd. Jak předejít nasnímku příliš tmavým i světlým místům?Na to máte několik možností:• vůbec snímek nepořizovat;• přisvítit si scénu bleskem, objekt

ale musí být jen do několika metrůod fotoaparátu, počítejte také s tím,že barva blesku změní barevný ná-dech fotky;

• použít tzv. automatický bracketingexpozice (např. na zrcadlovkáchCanon je funkce nazvána AEB;u ostatních se řiďte manuálem kesvému fotoaparátu), fotoaparát vy-fotí tři snímky: normální, tmavýa světlý – ty pak v počítači spojítedohromady (použijete metodu HDR)a vyberete na každém snímku jehonejlepší část.

Jak v Darktable vyrovnatna fotce příliš světláa velmi tmavá místaPokud jste neměli žádnou možnost pře-dejít pořízení snímku s takovým handi-capem, pak vám nezbývá nic jiného, než

si s ním pohrát v počítači a snažit se vy-lepšit to, co fotoaparát nedokázal. Na-čtěte svou zdrojovou fotografii, kterásplňuje tato kritéria, do programu Dark-table do režimu fotokomora.

Oříznout a otočit na kartě opravy:Snímek je focený trochu nakřivo, protobylo nutno v první řadě použít tento ná-stroj. Pravým tlačítkem myši vyberte nasnímku linie, které chcete mít v  ho-rizontální nebo vertikální rovině. Po je-ho puštění se okamžitě projeví úhelnatočení snímku. Dodatečně ještě mů-žete, pokud je to třeba, snímek troškuoříznout. Zvolte si v poli poměr velikostsnímku, kterou budete požadovat: 1:2,3:2, 4:3, volný atd. a následně levým tla-čítkem myši můžete najet na některouz hran fotky, objeví se malý šedý čtverec,a pak můžete vybrat výřez zmenšenímrozměrů fotky. Zbytek snímku, kterýbude ořezaný, bude mít poloprůhlednýšedý závoj.

Manuální pootočení špatně vyfoceného

snímku

Lowpass na kartě efekty: Nejjedno-dušší možnost, jak vyjasnit tmavá místaa světlá trošku ztmavit, je sice tónovákřivka ve tvaru písmene S v jasové slož-ce, ale pak jsou obětovány kontrasty vesvětlých místech a obrázek je neatrak-tivní. Lepší je filtr lowpass, který s reži-mem prolnout | překrytí dává velmidobré výsledky. Filtr zapněte a pohrajtesi s táhly poloměr (Gaussovo rozostřenímá ale vliv pouze na příliš světlé a přílištmavé partie ve snímku, nemá nicspolečného s  rozostřením obrázku!)a sytost (nasycení barev – vše nastavtes citem). Sytost jsem nastavila mírně domínusu, protože blízkost pozadí, kterébylo příliš barevné, odtahovalo po-zornost od hlavního motivu – dívenky vevalašském kroji. Táhlo kontrast dejtev tomto případě na nulu, nechcete hozvyšovat. Pak zaškrtněte prolnout a vy-hledejte v  rozbalovacím menu volbupřekrytí. Zkuste vypínat a zapínat mo-dul a uvidíte, jaký vliv na snímek má je-ho použití.

Nastavení modulu lowpass – vyjasnění tmavých

partií na snímku a ztmavení světlých míst

Zónový systém na kartě opravy:Protože přechody mezi světlýmia tmavými místy byly stále ještě veliké,zvolila jsem mírné doladění zónovýmsystémem. Modul zapněte a v dolní částis pásem od černé po bílou barvu posuň-te černý čtvereček mírně k bílé barvě.Zároveň můžete zvolit některý zestředně šedých čtverců a ukotvit ho tak,

NÁVODY

Poznámka

První dvě zásady jste si mohli pře-

číst v článku Snímky v manuálním

režimu a zdůraznění barev v Dark-

table. Zásada číslo tři byla popsána

v článku Korekce barev a správné

vyvážení bílé v Darktable.

Poznámka

Jak se v programu Darktable ori-

entovat a jak ho ovládat, najdete

na jeho domovských stránkách.

Návod je vytvořen v Darktable

0.9.3. Protože program používá

k popisům různých voleb slova se

začátečními malými písmeny, bu-

du tuto konvenci dodržovat také.

Poznámka

Všechna nastavení, která jsou na

obrázcích ukázána, mají význam

jen pro tuto fotografii a platí jen

pro ni. Jiný snímek s jiným mo-

tivem potřebuje také jiné nasta-

vení. Platí také, že vše

nastavujete s citem pro detail

a pamatujte také na to, že méně

někdy znamená více.

Page 45: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 45NÁVODY

aby se světlé barvy ještě více nezjasnily.Který to bude, záleží na motivu snímku.Pokud budete myší přejíždět po pásučerno-šedo-bílých čtverců, budete vidětna černo-bílé zmenšenině snímku žlutéoblasti, kterých se úprava dotkne. Mů-žete také použít kolečko myši pro změnupočtu políček a  umožnit tak jemnějšíúpravy jasu snímku.

Jemnější doladění jasu snímku a vyvážení

dynamického rozsahu

Ekvalizér na kartě opravy: Je touniverzální modul, kterým můžete do-sáhnout různých efektů. Např. od-stranění šumu, zvýšení kontrastu,lokální zaostření apod. Modul má třikarty:• luma (jas – ovlivňuje jasovou složku

snímku),• chroma (ovlivňuje sytost barvy),• ostrost (hranová ostrost).

V  každém z  nich je středem vedenavodorovná linka s  malými bílýmikroužky (slouží hlavně k  nastaveníkontrastu na kartě luma a  chroma)a v dolní části jsou na lince kroužky černé(odšumí fotografii na kartě luma a chro-ma), které jsou překryté trojúhelníky (tymůžete posouvat a  měnit tak průběhkřivky).

Pokud šipkou přejedete přes pole(nemačkáte žádné tlačítko myši), objevíse vám jeden větší, bílý kruh. Ten vámnaznačuje, jak velký bude rozsah úprav,jeho velikost měníte kolečkem myši.Poloprůhledná plocha okolo něho na-značuje, kam až můžete křivku s bílýmikroužky ohnout (oblast je měnitelnápodle velikosti kruhu).

Jemné detaily obrázku ovlivnítepravou částí obou křivek s malými ko-lečky a hrubé detaily jejich levou částí.

Průběh jednotlivých křivek ale záleží napořízeném snímku a vašich požadavcích,i  když na velké většině snímků budeprůběh obou křivek – spodní i střední –stoupavý. Pravda ale je, že každá fotkavyžaduje něco jiného.

Nejlépe účinky poznáte při maxi-málním přiblížení snímku. Zkuste před-volby a  zkoumejte, jaký mají na vášsnímek vliv. Pak máte šanci porozumětnastavení a průběhu křivky.Malé příklady:• Změna lokálního kontrastu: Na

kartě luma umístěte na středové li-nii bílé kroužky po celé linii trochunahoru. Na kartě ostrost umístětecelou středovou linku úplně dolů.

• Odstranění šumu: Na kartě lumai chroma zvedněte na spodní liniičerné kroužky stoupavě nahoruv pravé části. Při silném odšuměnískloňte také křivku na kartě ostrostv pravé třetině dolů.

• Zaostřit: Na kartě ostrost umístětecelou středovou křivku s bílými ko-lečky úplně dolů a  na kartě lumastředovou křivku stoupavě zvedně-te v pravé části.

Karta chroma v modulu ekvalizér ovlivňuje

barevnost fotky

Vinětace na kartě efekty: Protožepozadí za dívenkou ve valašském kroji jepříliš pestré a  barevné, je vhodné honeutralizovat. Vystoupí tak hlavní po-stava, na kterou se zaměří oko pozo-rovatele. Můžete to udělat cílenouvinětací. Nástroj zapněte a  nastavtepodle vlastních požadavků. Okraj může-te mít černý nebo bílý, záleží na vašichpředstavách.

Nastavení nástroje vinětace

ZpracováníPřepněte se zpět do režimu prosvět-lovací pult, a  pokud chcete, vyplňtev pravém panelu editor metadat. Chce-te-li, můžete přidat i štítky. Pak pokra-čujte na volbu exportovat vybrané (jendávejte pozor, abyste při vyplňovánímetadat i štítků měli vybraný váš upra-vený snímek). Zvolte si formát, ve kte-rém chcete fotku mít, zvolte si místo nadisku nebo na nějakém webovém úložištifotek a klikněte na tlačítko exportovat.

Hotová fotografie...

Zkuste porovnat výsledek s originá-lem. Fotku se podařilo vylepšit. Na his-togramu hotového snímku je vidět, žeúplně změnil průběh. Vysoké jsouhodnoty vpravo, ale to je pochopitelné,protože bílá vinětace okolo dívenkyudělala své. Je naprosto jasné, že výsle-dek není dokonalý, ale pro uchovánív rodinném albu kvůli vzpomínkám jedostačující.Odkazy• Dynamický rozsah na Wikipedii• Web programu Darktable

Page 46: openMagazin 5/2012

PRAXE

Gymnázium Boženy Němcovéspoléhá na open-source technologieOndřej Rusek | LinuxEXPRES.cz

V roce 1994, když naše škola začala zjiš-ťovat možnosti přístupu k internetu, při-padalo jako jediné možné řešení proběžnou střední školu připojení přes kla-sický modem, tedy vytáčené spojení ne-boli dial-up. Z dostupných operačníchsystémů nás nejvíce oslovil Linux. V tédobě to bylo celkem mladé, „zázračné“dítě internetu.Technické přednostiVzhledem k tomu, že se jednalo o systémunixového typu, síťové schopnosti a všepotřebné měl Linux přirozeně v sobě. Dáse říci, že ostatní systémy se s interne-tem tehdy ještě učily komunikovat. Tak-že náš první kontakt s  open-sourcesoftwarem byl prostřednictvím Linuxuve funkci školního routeru na vytáčenételefonní lince.

Rozhodnutí nasadit Linux jako routerbylo technického rázu. Samozřejmě tobylo i levnější než jiná komerční řešení,ale naše motivy byly rozhodně spíšetechnické. Mě, původní profesíprogramátora komerčních aplikací,navíc zaujala otevřenost tohoto softwa-ru. Pro školní router to byla jednoznačnávolba. Tehdy byl ve škole ještě jako sou-borový server systém Novell Netware –šlo sice o novinku (verze 4), ale použít jejjako router pro vytáčenou telefonnílinku pro přístup k internetu mi připa-dalo složitější.

V  začátcích nasazení LTSP (LTSPumožňuje využít starší nebo méně vý-konné počítače jako pracovní stanice,přičemž aplikace a výpočetní výkon do-dává hlavní server) do učeben informa-tiky jsme konfigurace poměrně výrazněupravovali, aby odpovídaly našim poža-davkům – dnes to již díky postupujícímuvývoji není nutné. Pokud se napříkladpoužije LTSP obsažené v  linuxové dis-

tribuci Ubuntu, není třeba provádětžádná dodatečná nastavení.

Jednou z výhod tak brzkého zavedeníLinuxu a open source bylo i to, že tehdyOSS většina lidí neznala. A ve škole užvůbec ne. Nemuseli jsme se tedy potýkats opozicí vůči alternativnímu systému.Občas se s  nevolí z  řad studentů se-tkávám dnes, když je OSS běžně známýa dostupný typ softwaru. Ty výtky spa-dají do kategorie „proč mám používattento open-source software, když jsemzvyklý na komerční?“ anebo „všichnipoužívají toto, tak proč my tu máme al-ternativu?“. Většinou je ale na vině ne-ochota se vůbec alternativou zabývata připustit, že je použitelná. Kromě soft-warového vybavení serverů a  zajištěníprovozu uživatelských terminálů hrajeopen source nezanedbatelnou roli i přivýuce. Školní e-learningový systém vyu-žívá oblíbenou aplikaci Moodle [1].

Spolupráce s WindowsUnixový svět nemá obecně problém ko-munikovat se světem Windows. Nášsoučasný souborový server je Samba, cožnám umožňuje provozovat transparent-ní multiplatformní síť. Abychom přede-šli zdvojování uživatelských údajů,plánujeme přechod z unixového síťové-ho informačního systému (NIS) na flexi-bilnější adresářové řešení – LDAP.

Školní informační systém Bakaláři,který je pouze pro Windows, provozuje-me v nativním prostředí s pomocí vir-tualizace. To se týká i  webové částisystému, která je založená na ASP.NET.Ačkoliv jsme testovali možnosti provozuwebové části v prostředí Linuxu pomocíprojektu MONO, dnes máme pro Ba-kaláře k  dispozici virtualizovanýWindows Server 2003 a IIS. Přesto násmrzí, že je tento software – nejrozší-řenější školní informační systém – při-pravovaný výhradně pro proprietárníprodukty firmy Microsoft. Na desk-topech s  Windows, které používámev rámci tzv. multimediální učebny, setaké snažíme využívat některé open-

Gymnázium Boženy Němcové v Hradci Králové používá jižřadu let úsporné terminálové řešení postavené na Linuxua projektu LTSP.

Page 47: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 47PRAXE

source programy – například Mozilla Fi-refox, OpenOffice.org, GIMP apod.Nejde jen o penízeHlavní motivací pro použití open-sourcesoftwaru v rámci školní počítačové in-frastruktury byla vždy technologickápřevaha nad ostatními produkty. Doznačné míry je tato převaha vyjádřenamožností přizpůsobovat daný softwarekonkrétním potřebám. Z toho důvodujsme se nikdy nepokoušeli o reálné vy-číslení úspor (ať již finančních, nebo ča-sových), kterých jsme díky open sourcedosáhli.

Z hlediska časové zátěže se zpočátkumůže zdát, že proprietární software na-bídne rychlejší a bezbolestnější řešení.Ale přinejmenším v případě nasazení naserverech se to jeví jako pouze zdánliváúspora.

Když se na server nainstaluje systémWindows, tak to na první pohled vypadá,že je spousta věcí funkčních sama od se-be. A naproti tomu do ovládnutí Linuxu(nebo jiného systému unixového typu) jenutné nějaký čas investovat. Naše zku-

šenost však říká, že pozdější problémy semnohem lépe řeší u  open source nežu  proprietárního softwaru. OSS neníčerná skříňka, do které nemáte právonahlížet. Navíc kolem každého projektuexistuje komunita, která většinou umía je ochotná poradit.

Hlavní přínos využití open sourcevšak spatřuji v  tom, že nám otevřenýsoftware umožňuje naučit se řadu věcí.Domnívám se, že něco podobného by simohli odnést i  studenti, kteří majímožnost se u nás ve škole s OSS setkat.Určitě je pro ně dobré vědět, že existujealternativa, která umí daný problém ře-šit podobně a někdy i lépe než propri-etární software. A  přitom nemusípoužívat software nelegálně. Povědomío autorských právech, licencích a s tímspojených problémech totiž v naší zeminení na moc velké úrovni. Studentispoustu těchto omezení prostě neřeší.Příklad pro další školyJe důležité, aby se informace o úspěšnýchnasazeních open-source technologií ší-řily mezi školami a dalšími organizace-

mi, protože věříme, že řešení, kterévyužíváme na naší škole, by našlouplatnění i  na mnoha jiných místech.Proto jsme v rámci projektu EDUNIX po-máhali s pořádáním konferencí na témaopen-source software – zejména proinformatiky ze škol.

Podobným tématům se věnovaly takéaktivity pod hlavičkou JŠI (Jednota škol-ských informatiků). Na naší škole bylorovněž zřízeno Informační centrum (IC)se zaměřením na open source a  freesoftware ve školství. IC řešilo v rámci pi-lotních projektů Státní informační poli-tiky ve vzdělávání (SIPVZ) vybudováníterminálové školní učebny s využitím Li-nuxu na serveru i desktopech [2].

Jak se můžete zapojitLíbí se vám současný vzhled openMagazinu?Nebo chcete, aby byl kvalitnější a  lepší?Přejete si, aby vycházel i nadále? Jste to vykvůli komu elektronický magazín děláme.A jste to vy, kdo mu může pomoci:• Výroba openMagazinu stojí 6 000  Kč

měsíčně, proto vás prosíme – podpořtejeho výrobu finančním darem.

• Umístěte na svůj web logo nebo banner.• Dejte do patičky svého e-mailu odkaz na

web openMagazinu –www.openmagazin.cz

• Rozdávejte openMagazin mezi své ro-dinné příslušníky, kolegy v práci, spolu-žáky ve škole, přátele, kamarády.Informace podáváme na [email protected] telefonním čísle 595 175 184.

Podpořit

Pro koho je určenOpenMagazin není pro zkušené uživateleopen source. Pokud už open source používá-te, nehledejte v  openMagazinu převratnénovinky. Magazín je koncipován tak, aby po-sloužil jako propagační nástroj. Šiřte open-Magazin tam, kde open source neznají.Sáhněte po něm, když potřebujete předvést,co open source umí.OpenMagazin je zejména pro ty, kdo o opensource vědí málo nebo vůbec nic. Dejte jimho, ukažte jim, že open source není straši-delný. VyužijteopenMaga-zinu,abyste své po-chybovačné přá-tele, kolegy čispolužáky pře-svědčili, že mo-hou open-sourcesoftware taképoužívat.

Cíl openMagazinuOpenMagazin je měsíčník, který vytváříobecně prospěšná společnost Liberix vespolupráci s mnoha webovými portály. Je kestažení zdarma ve formátu PDF a ePUB. Ob-sahuje ty nejlepší články o volně šiřitelnémsoftwaru. Cílem je:• Přitáhnout více uživatelů k otevřenému

softwaru (např. Mozilla Firefox, Open-Office.org, LibreOffice, GIMP, Linux,Inkscape, Scribus atd.).

• Poskytnout nástoj, pomocí kterého mů-žete lidem ukázat, že „ten open source“funguje.

• Propagovat weby, které o  volně šiři-telném softwaru píší.

Ondřej Rusek je správce IT a uči-

tel IVT na Gymnáziu Boženy Něm-

cové v Hradci Králové. S open

source se setkal v roce 1994, na

začátku svého působení ve škole,

když jako správce sítě hledal

vhodný způsob, jak připojit školní

síť k internetu.

Page 48: openMagazin 5/2012

PRAXE

V truhlářské firmě používají kancelářskýbalík OpenOffice.org i LibreOfficeRedakce OpenOffice.cz | OpenOffice.cz

Proč používáte OpenOffice.org?Protože je součástí distribuce Ubuntu.Využíváme primárně hlavně tedy Writera Calc. Jako hlavní důvod využití vidímeznačnou finanční úsporu ve firmě,možnosti otvírat soubory z Microsoft Of-fice a využití maker, což dělá z OpenOf-fice.org nástroj určený pro provoznízatížení.Jací uživatelé, na kolika počítačícha kolik jich je?Odhadem je to 4–5 pracovníků, z nichžčást připravuje podklady pro výrobnídokumentaci a část vykonává adminis-trativu. Používaných počítačů je 5. Jedenpočítač je určený přímo pro administra-tivu a zbytek pro tvorbu výrobní doku-mentace, která dále z  OpenOffice.orgputuje do dalších programů.Na jakých operačních systémechOpenOffice.org provozujete?

1. Ubuntu 8.04 – 11.10 na 4 počítačích,2. Windows XP na 2 počítačích.

Popište typ dokumentů, které obvyklevytváříte nebo zpracováváte.Textové dokumenty vytváříme primárnějednoduché (smlouvy, výkazy atd..) a tý-kají se obvykle administrativní činnosti.Složitější dokumenty máme v Calcu, kdeprovádíme výpočty spotřeby materiálu,nákladů na výrobu a kusovníky. Dále při-jímáme množství technických podkladůpřípadně ceníky materiálu a komponent.

Výkresovou dokumentaci či případněschémata bohužel v programu Draw za-tím smysluplně dělat nelze, na to využí-váme CAD programy a Inkscape.Máte problémy při výměně dat, např.v případě souborů Microsoft Office?Ano, problémy se vyskytují obvykle přivýměně dokumentů se státní správou(nyní je to lepší s PDF) a někdy mezi sub-jekty. Jde většinou pouze o rozhozenéformátování. Nejsou to ale problémy,které by stály za námahu a řešení.

Interně používáme ODT a ODS (CSV)formáty. V případě potřeby odesílat datamimo společnost využíváme primárněformát PDF nebo holý text a někdy je ta-ké nutnost odeslat DOC/XLS soubory.Zhodnoťte kvalitu práce s kancelář-ským balíkem OpenOffice.org.Práce s OpenOffice.org je z velké částipodobná práci s Microsoft Office. Někdysložitější nebo jednodušší. Jako velký ne-dostatek vidíme problémy s aktualizacídat v Calcu při práci více lidí, případněproblémy při využívání automatické ak-tualizace podkladů. S  tím dále souvisíprávě zmíněný nedostatek pro spojenívíce dokumentů v  Calcu do jednohocelku.

Další nedostatek je směřován naúroveň použitelnosti databáze Base.

Doporučili bychom ho využívat hlav-ně kvůli obrovskému vloženému úsilívývojářů do tohoto produktu s cílem po-skytnout uživatelům použitelný program.

Klady+ cena,+ možnosti maker a rozšíření,+ v základu jednoduchost,+ spojení s operačním systémem.

Zápory– Calc – nemožnost spojení více seši-

tů,– místy nestabilita při větších nebo

složitějších souborech – obvykle lzevyřešit,

– Calc – špatné sdílení souborů mezivíce uživateli.

Je podle vás literatura a dokumentacek OpenOffice.org dostačující? Chybívám některý typ dokumentace? Jakézdroje používáte?Z  velké části využíváme interní doku-mentaci a nápovědu pro OpenOffice.orga web. Většinou se týká programu Calc.Chybí dokumentace týkající se hlavnězapojení Calcu do řízení výroby (Excel –mnoho literatury na podobná témata).Byli byste ochotni věnovat finančníprostředky na úpravu vlastnostíOpenOffice.org nebo na vytvořeníspeciálního rozšíření?Už jsme část prostředků věnovali proúpravu a přípravu fungování interníhosystému. V současnosti jsme se stávají-cím stavem spokojeni.Uveďte prosím informace o vaší or-ganizaci a nezapomeňte také napsatsvé jméno a pozici či funkci.

Zdeněk Dlauhý – Truhlářstvízakázková výroba nábytkuPříšov 8Zdeněk Dlauhý[email protected]

Někteří živnostníci šetří své finanční výdaje mezi jinýmtím, že používají OpenOffice.org. Je to i  případ firmyDlauhý, která provozuje truhlářskou firmu. Tento otevřenýkancelářský balík používají nejen na psaní dopisů, ale takék  výpočtům. Interně firma používá formáty ODT, ale přikomunikaci mimo ni je to primárně PDF. Vadí jim např., žese nedostává dokumentace týkající se zapojení Calcu dořízení výroby.

Page 49: openMagazin 5/2012

PRAXE

V gymnáziu na třídě Kpt. Jarošev Brně používají OpenOffice.orgRedakce OpenOffice.cz | OpenOffice.cz

Proč používáte OpenOffice.org?OpenOffice.org používáme, protože jezdarma a ve škole je potřeba velký početinstalací. Je podobný starším programůmMicrosoft Office, takže přechod na nějnebyl obtížný. Pro školní účely je plněvyhovující.Jací uživatelé, na kolika počítačícha kolik jich je?V naší organizaci používá program cca270 studentů pří výuce povinnéhopředmětu Informatika. Jsou to studentisekund, tercií, kvart a kvint. Ti se učí po-užívat OpenOffice.org přibližně tři měsí-ce v  každém školním roce. Programvyužívají i ostatní studenti k běžnémuzpracování dokumentů v jiných předmě-tech, jako je např. tvorba doprovodnýchprezentací k obhajobám prací SOČ, tvor-ba a tisk tzv. Závěrečných maturitníchprací v posledním roce studia apod.

Program je instalován na všech při-bližně 150 počítačích ve škole. Nejenv učebnách, ale i na stanicích v kabine-tech a na všech školních noteboocích.A to ve všech používaných operačníchsystémech. Na Apple Mac OS X dávámepřednost variantě NeoOffice, která jepro tento operační systém vyladěnějšínež originální OpenOffice.

V učebnách je nainstalován výhradněprogram OpenOffice.org, ale jsou zdepro jistotu nainstalovány i  prohlížečesouborů z  Microsoft Office. Na učitel-ských počítačích je kromě OpenOffi-ce.org vždy instalován i plnohodnotnýMicrosoft Office. Na platformě Mac OS Xje instalován program NeoOffice(upravovaný port OpenOffice.org)a navíc také kancelářský balík iWork odfirmy Apple.

Na jakých operačních systémechOpenOffice.org provozujete?• Microsoft Windows• Apple Mac OS X (OpenOffice.org

i varianta NeoOffice)• Ubuntu Linux

Popište typ dokumentů, které obvyklevytváříte nebo zpracováváte.Využíváme všechny moduly kancelář-ského balíku OpenOffice.org. Žáci vytvá-řejí texty ve Writeru, tabulky v  Calcu,prezentace v Impressu, kresby v Drawa také sází matematické vzorce. Snažímese využít všechny možnosti, kteréjednotlivé moduly nabízejí. Program ta-ké využívá mnoho pedagogů pro tvorbuvšech potřebných materiálů.Máte problémy při výměně dat, např.v případě souborů Microsoft Office?Problémy máme s převody maker meziCalcem a Excelem.

Dále nás zlobí drobné problémy např.při převodech tabulek v aplikaci Writera některých animací v Impressu. To jsouale drobnosti, nad které se většinouumíme povznést. Vzhledem k rozmani-tosti programového vybavení na našíškole nabádáme všechny studenty i pe-dagogy k využívání exportů do PDF, kdežádné problémy s  interpretací doku-mentů nejsou. Snažíme se však o to, abynaše počítače zvládaly nativně co nejvícepoužívaných formátů (viz výše uvedenáinformace o použití prohlížečů MicrosoftOffice dokumentů).Zhodnoťte kvalitu práce s kancelář-ským balíkem OpenOffice.org. Uveďtedůvody pro jeho doporučení jinýmuživatelům, uveďte také nedostatky,které vám vadí.

Práce s OpenOffice.org je jednoduchá a jevelmi podobná starším verzím MicrosoftOffice. Program je zdarma, proto je proškolu lepší hlavně z finančních důvodů.Běžné dokumenty v něm lze vytvářet bezproblémů. Je to skvělá alternativak ostatním kancelářským programům.

Vadí nám, že ve Writeru nefungujepořádně písmomalba. Dále pak, že nenípříliš velký výběr z fontů. V základní in-stalaci chybí galerie obrázků (pozn. re-dakce: galerie se dá zvlášť stáhnouta  doinstalovat). Obtížně se vkládajía editují matematické vzorce.

V Calcu se obtížně píší makra. Je tamjiny Visual Basic než v Excelu od Micro-softu a není pořádně popsaný v nápově-dě. Je také špatný překlad nabídek menudo češtiny (implementace). Napříkladkontingenční tabulka je přeložena jakonicneříkající Průvodce daty. Podobnějsou na tom Souhrny; a funkci pro Tabe-laci jsme zatím neobjevili (tedy pokudv programu vůbec je).

Program Impress má malý výběršablon. Vytvořit a používat vlastní šab-lony v tomto programu není tak úplnětriviální (ale hlavně to není rychlé a po-hodlné).Je podle vás literatura a dokumentacek OpenOffice.org dostačující? Chybívám některý typ dokumentace? Jakézdroje používáte?Používáme webové zdroje, ve kterých sebez problému orientujeme.Uveďte prosím informace o vaší or-ganizaci a nezapomeňte také napsatsvé jméno a pozici či funkci.

Gymnázium, Brno,třída Kapitána Jaroše 14tř. Kpt. Jaroše 14, 658 70 Brnowww.jaroska.czIng. Viera HájkováRNDr. Miroslava KozubíkováMgr. Marek Blaha,(vyučující informatiky)

V gymnáziu učí žáky používat kancelářský program a jejedno, který to je. Je jim sympatické, že OpenOffice.org jeopen source a nemusí za něj platit. S čím mají největšíproblémy, je programování maker.

Page 50: openMagazin 5/2012

PRAXE

Evropské organizace podporujíopen-source softwareDaniel Sedláček | OpenOffice.cz

Rotterdamská nadaceSonnenburg nasadilaOpenOffice.orgV nizozemském Rotterdamu přecházejíněkteré organizace na otevřený kance-lářský balík OpenOffice.org. Např. nada-ce Sonnenburg se rozhodla ušetřitfinanční prostředky a  nasadila tentosoftware.

Od roku 2003 je znatelná vzrůstajícítendence migrace na OpenOffice.org.Rozsáhlé případy zahrnují např. fran-couzské ministerstvo vnitra, správuměsta Mnichov nebo také dánská městaa další, o kterých jste se mohli dočíst naportálu OpenOffice.cz.Přechod na OpenOffice.org v nadaciSonnenburgDůležité jsou ale i menší případy, jako jenapříklad nizozemská nadaceSonnenburg. Pokud jde o  výdaje IT,obecné pravidlo nadace je: „Nejsoužádné peníze.“ Systémy musí být použi-telné alespoň několik let dopředu.O  správu IT se nově stará Johan vanSchie. Jako první sestavil přehled použi-tého softwaru a hardwaru. Zjistil, že ně-který software byl zkopírován a používánbez platné licence. Následně provedlanalýzu vhodných aplikací pro kancelář-ské potřeby. Rozhodl se vyzkoušetOpenOffice.org. Van Schie říká: „Já sámjsem si ho nainstaloval a líbilo se mi, žeje velmi podobný Microsoft Office, menua ikony jsou srozumitelné a textový pro-cesor Writer je mnohem předvídatelnějšízejména při práci s  obrázky v  doku-mentech.“ Jednou z věcí, kterou testoval,byla kompatibilita s formáty MicrosoftOffice. Zjistil, že 92 % dokumentů bylov pořádku, 7 % mělo drobné problémy

s  konverzí dokumentů a  pouze 1  %nemohlo být zpracováno vůbec. Jednalose ale o několik nepotřebných dokumen-tů. Po souhlasu vedení nadace seOpenOffice.org instaloval na pracovnípočítače zaměstnanců. „Většina uživate-lů jsou zdravotní sestry, které počítačpoužívají jen zběžně. Využívaly pouzeWordpad pro psaní dopisů,“ říká vanSchie a  postupně instaloval OpenOffi-ce.org na jednotlivé stanice. Každémunovému uživateli byla předvedena krát-ká demonstrace různých funkcí.

Nadace Sonnenburg vznikla již v roce1949. V současnosti poskytuje péči o tě-lesně postižené děti, děti z  dětskýchdomovů a  seniory. Celkem hospodařís šesti domy v Rotterdamu, kde posky-tuje zdravotní péči pro 90 pacientůa ústavní péči pro 700 seniorů. Nadacezaměstnává 500 pracovníků včetně lé-kařů a sester. Vzhledem k zaměření na-dace je jasné, že investice do IT jsoujednou z posledních věcí. IT aplikace na-dace se používají především pro admi-nistrativní účely a  zautomatizováníkancelářských prací. Hlavní aplikací jespráva pacientů GIS (Gezonheids Infor-matiesSysteem), která zatím fungujepouze v operačním systému MicrosoftWindows.Nejprve skepse, pak oblibaUživatelé byli zprvu skeptičtí. Několikjich mělo kurzy na Microsoft Office a ne-chtěli začínat znovu, jiní měli tento ba-lík nainstalovaný doma a nepovažovaliOpenOffice.org za plnohodnotnou ná-hradu. Postupně se postoj uživatelů mě-nil, když zjišťovali, jak kancelářský balíkpoužívat. Ze zpětného pohledu bylo dů-ležité, že OpenOffice.org začal používatjeden z lékařů. Rychle si ho oblíbil a ob-

hajoval ho mezi svými spolupracovníky.To mělo za následek, že zdravotní sestrypřijaly změnu rychleji. V důsledku přija-la změnu většina uživatelů. „Nakonec nanaší straně stojí i pořizovací náklady,“říká van Schie, který se zbavil nálepky„zlého muže“.

V současnosti se OpenOffice.org po-užívá v  jedné z  šesti budov nadace.Ostatní budou v blízké budoucnosti ná-sledovat a balík se stane výchozí kance-lářskou aplikací na všech počítačích.Použití OpenOffice.org ovlivnilo postojnadace k open-source softwaru obecně.Nyní se pracuje na přechodu IT sítí na-dace a přístupu k internetu. Van Schiechce začít co nejdříve a  argumentujezejména bezpečností open source. Dobudoucna zvažuje nadace Sonnenburgpřechod na operační systém Linux.

Nadace Sonnenburg je zatím bezwebových stránek, na kterých se usi-lovně pracuje. Informace byly zjištěnyz rozhovorů s pracovníky nadace. Ang-lickou verzi této případové studie v PDFsi můžete stáhnout.Osmý ročník finskéhoprojektu Valo-CD propodporu open sourceNa stránkách finského projektu Valo-CDje už poosmé ke stažení médium plnéopen-source aplikací. Je předem na-konfigurováno pro spuštění na systé-mech Linux a Windows a klade si za cílpřispět k podpoře open-source softwaru.CD plné open-source softwaruMédium Valo-CD je ke stažení od22.2.2012 a obsahuje rozsáhlou sbírkuprogramů, za které nemusí uživatel pla-tit. Jsou z oblasti kreslení, kancelářské-ho vybavení, internetu, multimédií,oddychových programů a v neposlednířadě také nástrojů, které usnadňují prá-ci na počítači. Jedná se např. o LibreOf-fice, Gimp, Inkscape, Dia, MozillaFirefox, Mozilla Thunderbird, Pidgin,

Některá evropská města a organizace se snaží šetřit ome-zené finanční prostředky a nasazují open-source software.Příkladem může být rotterdamská nadace Sonnenburga finský projekt Valo-CD.

Page 51: openMagazin 5/2012

KVĚTEN 2012OPENMAGAZIN 51PRAXE

Stellarium, VLC, Audacity, PDFCreator,Evince, KeePass, InfraRecorder a další.Dále je na CD uloženo několik manuálůve finštině, které jsou napsány minis-terstvem spravedlnosti, Národní radoupro vzdělání a dobrovolnickou skupinoupracující na překladech svobodnýcha open-source manuálů. Valo-CD s open-source softwarem se vyrábí vespolečném podniku finského Centra proOpen Source řešení (COSS), sdruženíVapaa Suomi, vydavatelské firmy SuomiMédia a  poskytovatele open source ITslužeb firmy Seravo. CD bylo původněk dispozici pouze ve finštině. První ang-lické vydání bylo zveřejněno loni v září.Někteří lidé o svobodném softwarunikdy neslyšeliNutnost podporovat open source potvr-dil i průzkum, který na jaře roku 2011

provedla Tampere University of Techno-logy, vysvětluje se v prohlášení o vydáníCD. „Univerzita došla k závěru, že jednatřetina populace ještě neslyšela o opensource.“ Matti Saastamoinen, jedenz odborníků COSS, říká, že dostupnostvšech aplikací na CD ve finštině je velkoupomocí pro propagační činnost. „Návykyse mění pomalu a  je velmi časově ná-ročné, aby lidé získali povědomí o  al-ternativách k proprietárnímu softwaru.“Tvůrci tvrdí, že díky Valo-CD bude prouživatele přechod na software založenýčistě na open source daleko snazší.Mnoho žádosti o  CD je nejen pro ope-rační systém Windows, ale i pro počítačeběžících na Linuxu.

Zdroje:• Originální zpráva, anglicky• Případová studie v PDF ke stažení,

anglicky• Originální zpráva, anglicky• Web Valo-CD, anglicky• Tampere University of Technology,

anglicky• Oznámení o vydání, finsky• Sdružení Vapaa Suomi, finsky• Suomi Media, finsky• Seravo, finsky

openMagazinVydává: Liberix, o. p. s. za podpory QCM, s. r. o.Šéfredaktorka: Irena ŠafářováJazyková korektura: Petr NovotnýSazba: Michal HlavatýAdresa redakce: Liberix, o. p. s., Erbenova 2,779 00, OlomoucTelefon: (+420) 585 758 656E-mail: [email protected]: www.openmagazin.cz

PŘISPÍVAJÍ O ČASOPISUPoužíváme svobodný software:

Licence CC BY-NC-SA 3.0, umožňujeopenMagazin šířit a tisknout, ale nesmíte jejměnit, ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

ISSN 1804-1426

Výrobu podpořili finančně: