of 11 /11
EDITORIAL strana strana strana strana strana strana strana PříKLADY Z PRAXE SOCIáLNí PODNIKY ZAHRANIčNí ZKUšENOST ROZHOVOR OSOBNOSTI AKCE 02 01 03 01 07 01 11 Představujeme Vám další z úspěšných sociálních podniků fungujících v česku. Obecně prospěšná společnost Maturus vznikla v rámci projektu „Sociální podnikání a zaměstnávání lidí s postižením“, který v roce 2010 realizovala Nadace Jedličkova ústavu. Tento projekt se stal pro rok 2010 jedním ze čtyř vítězných v inovačním pro- gramu „Rok jinak“ vyhlášeném Nadací Vodafone. Sociální firmu Maturus představí její ředitelka Lenka Španihelová. Vystudovala obor so- ciální a pastorační práce na Evangelické teologické fakultě, na ten navázala oborem sociální pedagogika na Filozofické fakultě v Praze. Po celou dobu studia pracovala v sociální oblasti. Nejprve v České alzheimerovské společnosti, pak na Úseku managmentu kvality v Diakonii ČCE, v Barevném světě dětí a dva roky jako koordinátorka VIDA centra Praha. „Právě ve VIDA centru Praha jsem si uvědomila, jak blahodárné jsou účinky práce na člověka a rozhodla, že bych se chtěla ve své profesi vydat tímto směrem“, vysvětluje Lenka Španihelová. Její práce Mlsná kavka je nekuřácká vegetariánská restaurace v Pražské čtvrti Kar- lín, která pod jednou střechou a v jedné kuchyni spojuje kvalitní bezmasá jídla a pracovní uplatnění lidí znevýhodněných na trhu práce. Vznikla jako společný projekt Občanského sdružení Green Doors a Filipa Kavky Smig- gelse. Za panem Kavkou Smiggelsem jsme se zastavili, abychom se jej optali na několik otázek. Jste proslulý svými vegetariánskými kulinářskými schopnostmi. Proč jste se rozhodl při založení své vlastní restaurace pro zaměstnávání znevýhodněných, resp. pro spolupráci s Green Doors a Ekumenickou aka- demií? Maturus I Příklady z praxe Okénko do eko-sociálního podnikání v Rakousku | Zahraniční zkušenost Mlsná kafka Rozhovor s Filipem Kavka Smiggelsem ... více na straně 04 ... více na straně 06 ... více na straně 02 R.U.S.Z., neboli Reparatur und Service Centrum je podnik ve Vídni spojující sociální podnikání s environmentálním. Jejich motto zní „Delší užívání namísto častějšího kupování!“. V praxi to znamená, že R.U.S.Z. opravuje a znovu prodává „secondhand“ spotřebiče. Podle jejich názoru tímto nezatěžuje vaši peněženku (v protikladu ke neustálému kupování nových spotřebičů bez snahy ty staré opravit) a zároveň tím chrání životní prostředí. R.U.S.Z. kromě opravy a servisu vyhozených spotřebičů (praček, myček, sušiček, sporáků, audiospotřebičů, televizí, počítačů atd. ) sestavuje z jejich jednotlivých částí zcela jiné funkční kusy. Můžete si tak koupit např. židle a stolek z bubnu pračky nebo nástěnné hodiny ze základní desky počítače nebo gramofonové desky. Spotřebiče pro renovaci jsou získávány buď darem nebo dovozem ze skládek. Vzniklé produkty se dají koupit v kamenném obchodě nebo v e-shopu na oficiálních stránkách firmy www.rusz.at. To je ta environmentální rovina. Ta sociální se pak projevuje v zaměstnávání lidí s handicapem nebo dlouhodobě nezaměstnaných či těžko zaměstnatelných. V současné době v podniku pracuje zhruba 50 zaměstnanců. letter 2/2011 www.nova-ekonomika.cz | www.socialni-ekonomika.cz | www.public-procurement.cz | www.diversity-management.cz Nová ekonomika, o.p.s. 01 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Zpravodaj TESSEA - léto 2011

Embed Size (px)

DESCRIPTION

 

Text of Zpravodaj TESSEA - léto 2011

Page 1: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

editorial

strana

strana

strana

strana

strana

strana strana

příklady z praxe

sociální podniky zahraniční zkušenost

rozhoVor osobnosti akce

02

01

03 01

07 01 11

představujeme Vám další z  úspěšných sociálních podniků fungujících v  česku. obecně prospěšná společnost Maturus vznikla v rámci projektu „sociální podnikání a zaměstnávání lidí s postižením“, který v roce 2010 realizovala nadace Jedličkova ústavu. tento projekt se stal pro rok 2010 jedním ze čtyř vítězných v inovačním pro-gramu „rok jinak“ vyhlášeném nadací Vodafone.

Sociální firmu Maturus představí  její ředitelka Lenka Španihelová. Vystudovala obor so-ciální a pastorační práce na Evangelické teologické fakultě, na ten navázala oborem sociální pedagogika na Filozofické fakultě v Praze. Po celou dobu studia pracovala v  sociální oblasti. Nejprve v  České alzheimerovské společnosti, pak na Úseku managmentu kvality v  Diakonii ČCE, v Barevném světě dětí a dva roky jako koordinátorka VIDA centra Praha. „Právě ve VIDA centru Praha jsem si uvědomila, jak blahodárné jsou účinky práce na člověka a rozhodla, že bych se chtěla ve své profesi vydat tímto směrem“, vysvětluje Lenka Španihelová. Její práce

Mlsná kavka je nekuřácká vegetariánská restaurace v pražské čtvrti kar-lín, která pod jednou střechou a v jedné kuchyni spojuje kvalitní bezmasá jídla a pracovní uplatnění lidí znevýhodněných na trhu práce. Vznikla jako společný projekt občanského sdružení Green doors a Filipa kavky smig-gelse. za panem kavkou smiggelsem jsme se zastavili, abychom se jej optali na několik otázek.

Jste proslulý svými vegetariánskými kulinářskými schopnostmi. proč jste se rozhodl při založení své vlastní restaurace pro zaměstnávání znevýhodněných, resp. pro spolupráci s Green doors a ekumenickou aka-demií?

Maturus I Příklady z praxe

okénko do eko-sociálního podnikání v rakousku | Zahraniční zkušenost

Mlsná kafka Rozhovor s Filipem Kavka Smiggelsem

... více na straně 04

... více na straně 06

... více na straně 02

R.U.S.Z., neboli Reparatur und Service Centrum je podnik ve Vídni spojující sociální podnikání s environmentálním. Jejich motto zní „Delší užívání namísto častějšího kupování!“. V praxi to znamená, že R.U.S.Z. opravuje a znovu prodává „secondhand“ spotřebiče. Podle jejich názoru tímto nezatěžuje vaši peněženku (v protikladu ke neustálému kupování nových spotřebičů bez snahy ty staré opravit) a zároveň tím chrání životní prostředí. R.U.S.Z. kromě opravy a servisu vyhozených spotřebičů (praček, myček, sušiček, sporáků, audiospotřebičů, televizí, počítačů atd. ) sestavuje z jejich jednotlivých částí zcela jiné funkční kusy. Můžete si tak koupit např. židle a stolek z bubnu pračky nebo nástěnné hodiny ze základní desky počítače nebo gramofonové desky.

Spotřebiče pro renovaci jsou získávány buď darem nebo dovozem ze skládek. Vzniklé produkty se dají koupit v kamenném obchodě nebo v e-shopu na oficiálních stránkách firmy www.rusz.at. To je ta environmentální rovina. Ta sociální se pak projevuje v zaměstnávání lidí s handicapem nebo dlouhodobě nezaměstnaných či těžko zaměstnatelných. V současné době v podniku pracuje zhruba 50 zaměstnanců.

letter

2/2011

www.nova-ekonomika.cz | www.socialni-ekonomika.cz | www.public-procurement.cz | www.diversity-management.czNová ekonomika, o.p.s.

01Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Page 2: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

Vážení přátelé,

prázdninové číslo zpravodaje TESSEA se vyznačuje velkým množstvím rozhovorů s českými sociálními podnikateli. Je potěšující vidět, že jejich počet pomalu narůstá a že je u nás již řada zkušeností s tím, jak založit sociální podnik, na čem si dát záležet a naopak čeho se vyvarovat. Přinášíme Vám také pohled z druhé strany. Poprosili jsme pracovnice MPSV, které mají na starosti výzvy na založení sociálního podniku ze strukturálních fondů, aby na základě svých zkušeností a zkušeností příjemců dotací popsali, na co si mají dát začínající sociální podni-katelé pozor. Ještě bych Vám ráda doporučila zajímavý článek o ekologických sociálních podnicích v Rakousku. Naleznete v něm řadu dobrých nápadů, které by šlo využít i u nás.

Doufám, že pokud si vytisknete zpravodaj jako čtení na dovolenou, najdete v něm postřehy a zkušenosti z praxe, které vás zaujmou.

editorial

pokračování ze strany 01

Petra Francováředitelka Nové ekonomiky, o.p.s.

služby, která je s tréninkovým zaměstnáním spojená, např. pracovní konzultantka apod., přispívá Magistrát hl. města Praha a Městská část Praha 8. Jinak na vstupní investice jsme získali menší podporu od sponzorů. Městská část Praha 8 nám pomohla snížením nájem-ného prostor, kde máme restauraci. Ale v zásadě se snažíme, aby restaurace fungovala normálně „tržně“.

Myslíte, že dosavadní podpora sociálním podnikům ze strany státu je dostatečná? příp. jaký typ podpory byste upřednostnil (zadávání veřejných zakázek se sociálním/environmentálním rozměrem, daňové úlevy, dotace…)?Já si myslím, že sociální podniky by měly být nezávislé na zdrojích od státu a měly by fungovat zejména z vlastních tržeb za služby/výrobky. Veřejné zakázky vnímám tak, že na jedné straně pro nás zajímavé jsou, na druhé straně jsou hodně politické. Myslím, že je složité definovat, kdo dělá dobré věci a kdo ne. Jsou např. občanská sdružení, která dělají skvělou práci a bylo by vhodné je nějak zvýhodnit. Ale na druhou stranu je možné založit občanské sdružení s ne úplně čistými úmysly. Takže v tom vidím praktický problém, jak vlastně odlišit kdo dělá dobrou věc a ne. Já si myslím, že sociální podnikání by měly umět fungovat i bez podpory státu. I v současnosti nějaké možnosti podpory od státu jsou, Green Doors se občas snaží získat nějaké granty, ale já si myslím, že tyto prostředky by měly být spíš doplňkové a sociální podniky by na nich neměly být zásadním způsobem závislé. Já mám pro to dva osobní důvody – jednak nerad vybírám od okolí peníze (i když na dobrou věc). Za druhé pak (jak můžeme vidět v současnosti v neziskové sféře) ta podpora může najednou skončit, jakmile se změní polická situace.

kde čerpáte inspiraci pro své recepty? Jak je vymýšlíte?Já si rád hraju. I ve volném čase zkouším nové věci. V dnešní době je na internetu hodně inspirace. Musím ale říct, že jakmile je toho na internetu hodně, tak to může být i prob-lematické, protože recepty, které najdete na webu, jsou z 95 % nepoužitelné. Ale i tak, je tam spousta informací a inspirací. Já také hodně spolupracuji s jinými kuchaři, rád pracuji s kuchaři z jiných zemí, vyměňujeme si recepty, zkušenosti. Já jsem z Holandska, takže mám zkušenosti s holandskou kuchyní. Tam jsem se také setkal s lidmi z Turecka a z Indonésie, kteří tam provozují svoje restaurace a bufety, takže z této inspirace vlastně čerpám do dneška. Pak tady v Čechách mě inspirovala česká kuchyně. A když jsem byl třeba na kole v Rakousku, tak jsem samozřejmě také studoval místní jídla a zajímal jsem se o místní speciality. Stejně jako když jsem byl na dovolené ve Francii. Takže takto já čerpám inspirace. Nejraději však při vaření používám místní/regionální suroviny a zboží.

a poslední otázka. Máte po celém dni vaření ještě chuť doma vařit aneb vaříte doma s láskou?Ano (smích).

Mlsná kafka Rozhovor s  Filipem Kavka Smiggelsem

Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

Jsou to organizace, které už znám delší dobu, jeví se mi jako soudní partneři, vážím si jejich práce a toho, co dělají pro lidi a pro svět. Takže pro mě byla tato kombinace celkem logická. Zaměstnávání znevýhodněných pak napadlo právě Green Doors. Společně jsme spolupracovali již dříve. Myslím si, že je to krásný projekt, takže když se něčeho takového můžu zúčastnit, udělám to rád.

kolik tady zaměstnáváte celkem zaměstnanců? a kolik z nich je s a kolik bez znevýhodnění?Celkem je to myslím 17 lidí, z toho 12 zaměstnanců je se znevýhodněním.

dáváte v marketingu/v pr najevo svou jinakost? nazýváte se sociálním pod-nikem? hlásíte se k této myšlence?Já si myslím, že jsme sociální podnik. A ano, trošku to v marketingu používáme.

Jak byste své dosavadní působení zhodnotil? daří se vám? co byste případně chtěl ještě zlepšit?Zatím se nám daří, ale zlepšovat se určitě ještě chceme. V restauraci je vždycky co zlepšovat. Ať už z hlediska zlepšování kvality služeb, které nabízíme, nebo v práci se znevýhodněnými lidmi. To je oblast, ve které je také stále na čem pracovat. Teď spíš analyzujeme jednotlivé situace a jednotlivé případy, ze kterých se nám pomalu rýsují pravidelné „problémy“, které následně bude potřeba trvale vyřešit.

Využíváte pro svou činnost dotace? případně jaké (Úp, esF, MpsV)?Jen velmi málo. Máme konzultantku, které funguje spíše externě, tzn. že s námi nepracuje v provozu, ale má zázemí v kanceláři Green Doors. Ta poskytuje stálým zaměstnancům podporu, např. řeší zapojení znevýhodněných zaměstnanců do provo-zu, ti s ní mohou také plánovat svou případnou další kariéru a rozvoj. Na provoz sociální Děkujeme za rozhovor Daniela Urbancová

02

Page 3: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

byznys–nebyznys aneb

sociální podnikání se úspěšně

probojovává dál

Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

příspěvek zpracovaly svatava škantová a taťána plecháčková z Ministerstva práce a sociálních věcí, oddělení realizace programů – sociální integrace a služby. obě pracovnice MpsV znají problémy začínajících sociálních podniků, hovořily o nich také s příjemci dotací.

Sociální podnikání se v České republice významněji rozvíjí od roku 2009, a to především díky podpoře z evropských fondů. V roce 2009 byly vyhlášeny tzv. výzvy podporující vznik nových sociálních podniků. Prostřednictvím výzvy č. 30 Operační program – Lidské zdro-je a zaměstnanost a výzvy č. 1 s názvem Integrovaný operační program tak bylo zahájeno 21 nových podnikatelských aktivit reflektujících principy sociálního podnikání.

Sociální podnikání nabízí inovativní a alternativní spojení se současným ekonomickým modelem. Protože však vytváří zatím dosud novou, podnikatelskou etiku, naráží začínající sociální podnikatelé podpoření z výše uvedených výzev na řadu úskalí a problémů. Ačkoli se některé potíže zdají těžko odstranitelné, jako vše i toto odvětví potřebuje čas. Sociální podnikatelé jsou plně odhodláni nalézt své pevné hranice mezi podnikáním a sociálnem. Jejich úsilí přibližují následující výroky:

byznys–nebyznys: „co člověk, to jiná představa o byznysu, o sociálním kapi-tálu, o dobročinnosti i o tom, jak moc se musí pracovat, aby si podnik vydělal.“

Asi největším, zcela základním problémem je neznalost konceptu sociálního podnikání, jeho nejednotný a nejasný výklad veřejností, státní správnou a samosprávnou i samot-nými podnikateli. To může zkreslovat, dokonce snižovat podnikatelské aktivity sociálních podniků, např. z řad sociálních podnikatelů se mohou ozývat hlasy, že nejsou „praví“ pod-nikatelé, protože jejich primárním cílem není zisk, a navíc jsou dotovaní. Ve státní správě a samosprávě není zatím vyjasněné postavení sociálních podniků a vztah k nim (sociální podnikatelé by uvítali např. zbavení povinnosti platit poplatky za ověřování listin tak, jak je to běžná praxe pro NNO). Sami zákazníci mohou nahlížet na sociální podnikání také rozdílně, což s sebou ve výsledku může nést dva extrémní pohledy na zaměstnance i na samotné sociální podnikání. Tento pohled se dá přiblížit slovy jednoho sociálního podni-katele: „Zákazníci jsou buď stejně protivní, jako by to pro ně dělal nadnárodní koncern, se kterým je nejlepší se soudit o maličkost, protože ty mají hodně peněz, nebo ‚oňouňávají‘ naše zaměstnance, jako když přijede paní prezidentová do sirotčince.“

Podobně i uvnitř sociálního podniku existují různé představy o tom, co je samotné pod-nikání, sociální kapitál, dobročinnost i o tom, jak moc se musí pracovat, aby si podnik vydělal, jak uvedl zástupce úspěšného sociálního podniku z Plzeňského kraje. Ten z praxe doporučuje si nejdříve pořádně vyjasnit směr. Např. lze zmínit rozhodnutí o tom, zda od-mítnout zakázku, protože zaměstnanci se zdravotním postižením jsou unavení a hrozí, že onemocní, i když se tím zároveň přichází o zákazníka i o peníze. Jindy naopak manažer sociálního podniku zvažuje, zda může na pracovníka zatlačit v naději, že si problém po práci vyřeší v nějaké sociální službě lépe než v zaměstnání, ačkoli ho zaměstnavatel dobře zná a umí s ním pracovat.

lidskÉ zdroJe: „pro mě osobně to stojí a padá s lidmi.“

Právě proto, že koncept balancuje mezi podnikatelským a sociálním prostředím, je velmi obtížné obsadit sociální podnik lidmi, kteří dokáží pracovat ve zdánlivě protichůdném světě. To potvrzují zástupci začínajících sociálních podnikatelů a doporučují mít obsa-zený pracovní tým už před zahájením podnikání. Může se tak předejít problémům s předsudky, které mohou mít zájemci o práci v sociálních podnicích i veřejnost obecně (lidé z podnikatelského prostředí si např. o zaměstnancích se zdravotním postižením myslí, že jsou to plnohodnotní zaměstnanci na částečný úvazek a dotace z ÚP je kom-penzací toho, že nepracují na úvazek plný, že se jim práce pečlivěji vysvětlí a pak už nic nebude třeba; lidé ze sociální oblasti naopak preferují terapii před ziskem či před péčí o zákazníka, mají tendenci řešit v práci se zaměstnanci jejich rodinný život, volný čas; lidé provozující chráněné dílny jsou zase zvyklí na dotace, nesledují výkon ani tržby).

Zvýšenou zátěž však vždy pociťuje management sociálních podniků. Obzvláště manažeři obvykle pracují o víkendech, 16 hodin denně a zajišťují celé spektrum činností od řízení po práci na zakázkách. Jak uvádí sociální podnikatel z Oder: „S tím jsem ale počítal, toto podnikání nás uživí a to je dnes důležité a mimo jiné mě to baví.“

VeřeJnÝ sektor: „kritérium sociálního dopadu do komunity či hledisko zaměstnávání znevýhodněných není při veřejných zakázkách takřka vůbec zohledněno.“

Ačkoli se pozvolna utváří obecné povědomí o sociálním podnikání, chybí v praxi konkrétní kroky, které by reflektovaly a pomáhaly naplňovat veřejně prospěšný cíl sociálních podniků.

Bez historie je začínajícím sociálním podnikatelům znemožněno ucházet se o veřejné zakázky. Nové podniky jsou i jinak znevýhodněny, obtížně se také dos-távají do databází firem, kterým jsou ze strany měst a obcí zasílány poptávky prací. Ač to zákon nenařizuje, zadavatelé zakázek požadují doložení ročních obratů a ve veřejných zakázkách nejsou zohledňována sociální kritéria jako dopady na komuni-ty, zaměstnávání znevýhodněných osob aj. Řešením jsou opakované návštěvy kom-petentních úředníků a opakované vysvětlování konceptu sociálního podnikání a jeho přínosu pro místní komunitu. Je třeba počítat také s tím, že získání zakázky ze strany obce znamená přijetí velmi přísných smluvních podmínek na straně zadavatele.

budoucnost: „od vzniku firmy po první získanou zakázku to trvalo zhruba 11 měsíců … (!)“

Už nyní, v době finanční podpory, tíží sociální podnikatele pochybnosti o udržitelnosti jejich podnikání po skončení podpory z evropských zdrojů, především obava o pokrytí veškerých mzdových nákladů všech zaměstnanců. Nejvíce se obávají ti pod-nikatelé, kteří působí v odvětvích, o kterých se domnívají, že nemohou být nikdy konkurenceschopní ve srovnání s firmami, které běžně vyplácejí své zaměstnance tzv. „na ruku“. Ti přemýšlí o budoucím směrování podniku již teď. Navíc je také nutné počítat s tím, že zpočátku nebude tolik zakázek, aby pokryly veškeré provozní výdaje. Řešením může být včasná příprava a propracování podnikatelského plánu včetně podrobných finančních kalkulací.

speciFika cíloVÝch skupin: „zaměstnávám romy. Mezi nejčastější prob-lémy u zákazníků jsou předsudky, že jim bude něco ukradeno, nebo že si to ‚občíhnou‘ a pak je přijdou vykrást.“

Především u cílových skupin z etnických menšin mají sociální podnikatelé pro-blémy s předsudky zákazníků. Zejména na začátku podnikání tento fakt klade zvýšené nároky na management sociálního podniku, který individuálně vysvětluje zákazníkům, jakým způsobem budou práce probíhat, kdo a jak bude práce dozo-rovat či hlídat pracovní skupinu a připomínat, že pracovníci jsou vybráni z ok-ruhu lidí s čistým trestním rejstříkem a nejsou problémoví. Tento přístup – ačkoli se zdá zdlouhavý a náročný – se v praxi osvědčil. Problematické je také někdy udržení zaměstnanců v pracovním poměru a jejich častá fluktuace (demotivační je především srážení části peněz ze mzdy v případě exekuce a na to navázaná prob-lematika „náborářů“ nabízejících pracovní poměr bez pracovní smlouvy). Např. co se zmíněného romského etnika týče, u zaměstnavatele z Moravskoslezského kraje vydrželi obvykle tito zaměstnanci v pracovním poměru cca 3 měsíce. Situaci zatím vyřešil obsazením pracovních míst pracovníky z jedné rodiny …

Nutné je také zaškolení určitých cílových skupin, neustálá motivace a prevence jejich selhání. Např. zaměstnanci, kteří dříve pracovali v chráněné dílně, mohou mít obavy z toho, že někdo sleduje jejich výkonnost, přestože jsou postižení. Je proto důležité, aby alespoň z počátku měl podnik k dispozici zaměstnance, který bude zajišťovat psychosociální podporu zaměstnancům.

Zpracovaly Svatava Škantová a Taťána Plecháčková

03

Page 4: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

pro Maturus, o. p. s. spočívá v řízení organizace, sledování finančních toků, propagaci projektu a především v práci na rozvoji a fungování organizace.

povězte, jak se zrodil nápad pustit se do sociálního podnikání?

Nápad na založení sociálního podniku se zrodil v  Nadaci Jedličkova ústavu. Nadace každý rok vyráběla novoročenky a kalendáře s  motivy obrázků, jejichž autory jsou žáci a studenti Jedličkova ústavu a škol. Myšlenku, aby celou agendu spojenou s  výrobou novoročenek a kalendářů převzali lidé s handicapem, dovedla do konkrétní podoby Tereza Vajtová v rámci pro-gramu Rok jinak. A tak v listopadu 2010 vznikla sociální firma Maturus, o. p. s.

Mohla byste představit hlavní cíle sociální firmy? na jakou cílovou skupinu je projekt zaměřen?

Cílem obecně prospěšné společnosti je ukázat, že práce lidí s handicapem je stejně kvalitní jako práce lidí „zdravých“. Nabízíme kvalitní a profesionální grafické služby, naším cílem je přístup orientovaný za zákazníka. V  rámci sociální firmy máme také tranzitní program, ve kterém pracují lidé s podporou lektora – grafika. Chceme v prostředí reálné firmy nabídnout zázemí, zkušenosti i dovednosti, které mohou pomoci při hledání práce na otevřeném trhu práce po ukončení tranzitního programu. Cílovou skupinou jsou lidé s  postižením, jak absolventi Jedličkova ústavu a škol, tak lidé po úraze.

přibližte, prosím, čtenářům, jak funguje provoz podniku.

V sociální firmě Maturus pracuje šest lidí. Z toho jeden na pozici ředitele, jeden na pozici lektora – grafika. V rámci inkluzivního programu pracuje jeden zaměstnanec na pozici grafika a druhá zaměstnankyně jako obchodní referentka. V tranzitním programu pracují dva lidé jako grafici. Každé pondělí máme pravidelné porady, na kterých se domluvíme, co je do kdy termínově potřeba udělat. Projednáme zakázky, kalkulace, objednávky, také máme společnou schránku, ve které je možné sledovat průběžně, jak práce postupuje. Při nepřízni počasí či stávce máme možnost pracovat z domova.

s jakými přáními se mohou klienti na sociální firmu Maturus obracet?

Nabízíme kompletní služby grafického studia, předtiskovou přípravu veškerých firemních i mer-kantilních tiskovin, návrh a zpracování loga, svatební oznámení i diplomy pro školy. Pokud je to přáním klienta, dodáme výrobek v konečné podobě, tedy i s tiskem.

Jakým způsobem spolupracuje společnost s Jedličkovým ústavem a školami?

Spolupráce s JÚŠ je pro nás velice významnou. Díky dětem a jejich malířskému zápalu máme dostatek podkladů pro zpracování novoročenek i kalendářů. Díky prostorům můžeme nabídnout bezbariérový přístup. A naši zaměstnanci jsou také z řad absolventů, i když ne všichni – není to podmínkou pro získání práce v Maturu.

Maturus I Příklady z praxe

pokračování ze strany 01

zakladatelem Maturus, o.p.s. je nadace Jedličkova ústavu. Funguje mezi oběma organizacemi spolu-práce?

Nadace jakožto náš zakladatel nad námi drží ochrannou ruku. Proběhl jed-norázový vklad zakladatele, ale žádná další finanční podpora formou daru ze strany Nadace Jedličkova ústavu už neproběhne. Podpora probíhá formou konzultací a cenných rad od členů správní

rady nadace i od ředitelky nadace, která je v dozorčí radě Maturu.

Jakým způsobem je o.p.s. Maturus podporována nadací Vodafone? bylo obtížné uspět v programu rok jinak?

Podpora Nadace Vodafone byla zásadní pro vznik projektu. Co všechno jsme pro to museli udělat, by Vám lépe odpověděla Tereza Vajtová, která je zakladatelkou Maturu a předsedkyní správní rady.

co společnosti přináší členství v asociaci veřejně prospěšných organizací a platformě sociálních firem?

Především je to zpráva pro veřejnost o tom, že jsme transparentní a profesionální.

Můžete představit plány do budoucna? chystáte se například rozšířit spektrum služeb nebo počet pracovních míst?

V  mých plánech je obojí, práce grafika, tvorba webu a podobné je v  dnešní době u zaměstnavatelů velice žádáno. Tělesný handicap v  této práci nebrání, takže pokud Maturus dodá potřebné zkušenosti a znalosti, mohou zaměstnanci ze sociální firmy najít uplatnění i na otevřeném trhu práce. Z těchto důvodů bych ráda rozšířila kapacitu pracovních míst. Mám i nápad, jak rozšířit spektrum služeb, ten prozatím utajím, ale pokud se podaří zrealizovat, dám Vám vědět.

Jak hodnotíte podmínky pro sociální podnikání v  české republice? Jsou příznivé, nebo se potýkáte s problémy?

Podmínky pro sociální podnikání nejsou příznivé, především proto, že tento pojem není zcela ujasněn a chybí podpora tohoto tématu. Výhodou by mohla být možnost například náhradního plnění, bohužel nemá tento nástroj nejlepší jméno. Uvítala bych podporu investičních projektů.

znáte projekt tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky - tessea?

Projekt znám díky pořádanému semináři. Za sebe osobně spatřuji jeho význam především v podpoře sociální ekonomiky a vzniku tematických skupin.

o otevřených dveřích k sociálnímu

podnikání | Rozhovor s Liborem Loderem

kdy vzniklo o.s. dveře a co bylo jeho cílem?

Občanské sdružení Dveře, o.s. jsme založili koncem roku 2008. Vzniklo na základě potřeb našich přátel a známých. Našim cílem bylo a je pomoci vytvořit pracovní místa a zajistit případně adekvátní bydlení pro konkrétní osoby z našeho okolí, které jsou znevýhodněny na trhu práce, zaměstnání hledají a pracovat opravdu chtějí a potřebují. Vytvoření firmy fungující na principech sociálního podnikání. Tedy mimo jiné uspět v konkurenci a zároveň vytvořit a pracovat v kvalitním pracovním prostředí. To je pro nás základ i ideál. Tomu jsme připraveni aktuálně přizpůsobit náš záměr a případný růst - tedy i počet zaměstnanců.

kolik lidí zaměstnáváte?

Děkujeme za rozhovor Lenka Urmanová

04Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

Page 5: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

V letech 2009 -2010 v  Brně jsme zaměstnávali dva pracovníky vedené dlouhodobě v  evidenci nezaměstnaných ÚP (kontakt vznikl prostřednictvím pracovníků Sdružení Podané ruce, o.s. v Brně) - na plný úvazek a jednoho pra-covníka OZP, získaného prostřednictvím kontaktů na CHB(chráněné bydlení) sv.Michaela - na ¾ úvazek. V novém bydlišti a působišti, v Opatově u Svitav zaměstnáme od července tohoto roku, po dohodě s p. ředitelkou CHB Na ro-zcestí - Svitavy (www.dnrsvitavy.cz) klienty CHB na částečné úvazky. Další dva zatím na dohodu o pracovní činnosti. Jedná se o muže s lehkým mentál-ním postižením. Práci jsme vyzkoušeli po krátkém zapracování a proškolení i „naostro“. Jsou velmi motivovaní, schopni pracovat spolehlivě dle instrukcí a odvádět tak velmi dobrou práci.

Jaké jsou Vaše předcházející zkušenosti?

S manželkou jsme pracovali v  sociálních službách, kde jsme zaznamenali ze strany nám blízkých klientů potřebu zlepšit životní styl a zájem o „opravdovou práci“. To odstartovalo naši aktivitu. Já mám zkušenosti s vedením obchodní s.r.o., s prací s  postiženými osobami i s mytím schodů v činžáku.

Jak jste začínali? o jakou práci se jedná?

Hledali jsme proto prostory vhodné pro provozování ručního mytí a čištění automobilů a kancelářského zázemí i v  areálu firem, hotelů atd. Rozhodli jsme se, že nebudeme jen čekat „až něco spadne z nebe“ a současně jsme pod hlavičkou PUCLE s.r.o. začali nabízet čištění interiéru automobilů. Forma s.r.o. se nám pro integraci sociálně znevýhodněných osob na volný trh práce zdála být nejvhodnější. Nakoupili jsme tedy čistící stroje a prostředky (z vlastních finančních zdrojů) a začali jsme z místa našeho bydliště (rodinný domek v Brně) provozovat a nabízet čištění interiéru automobilů.

zmínil jste, že s.r.o. je nejvýhodnější, proč?

Ministerstvi vnitra odmítlo zaregistrovat o.s., pod kterým jsme měli původně v záměru i podnikat. Použili jsme starou s.r.o., která již několik let nepodnikala, bylo to za dané situace jednodušší než zakládat třeba „véóesku“ a s fungov-áním s.r.o. mám zkušenosti. Na získáváni finančních prostředků jsme přitom nemysleli. Také nám došlo, že „integrace“ pod hlavičkou s.r.o. je „opravdovější“, než pod neziskovou.

považujete své podnikání za určité riziko?

I podnikání ve službách typu úklid představuje nezanedbatelné riziko ( např. že si Vás jako malé a začínající firmy přes všechnu snahu nikdo nevšimne).

plánujete např. čerpat finanční prostředky z fondů MpsV, z některých grandů eu?

Nebráníme se podpoře státu a čerpání finančních prostředků a možnosti časem zaměstnat i více lidí nebo i rozšířit záběr našeho podnikání (začali jsme testo-vat „ roznos reklamních materiálů“ ) .

Jak se Vám nyní daří realizace plánů?

Nabídku jsme mezitím rozšířili o klasické úklidové práce. Ceny jsme po zma-

o otevřených dveřích

k sociálnímu podnikání | Rozhovor s Liborem Loderem

pokračování ze strany 04

pování konkurence zvolili průměrné. Naši zákazníci dostávají za své peníze služby nejvyšší kvality a neplatí žádnou „ přirážku za dobročinný účel “. S ref-erencemi našich spokojených zákazníků se můžete seznámit na stránkách www.pucle.eu. Abychom nabízeli práci opravdu potřebným lidem, navázali jsme a chceme nadále rozvíjet spolupráci se sociálními službami a těmi, kteří se snaží odborně posoudit motivaci, možnosti a schopnosti svých klientů a chtějí jim pomoci vstoupit na otevřený trh práce. Momentálně spolupracu-jeme např. s agenturou práce – sdružení Práh v Brně, s chráněným bydlením sv.Michaela a s  Domovem na rozcestí ve Svitavách. Jsme v  kontaktu se sdružením Růžový sad, Podané ruce a Kavárnou Anděl v Brně.

co byste řekl na závěr?

Vybavení, dovednosti, chuť do práce a poučení z mnoha chyb jsme si vzali z Brna s sebou. Čeho máme málo a potřebujeme stále, je dobrá reklama a zakázky.

Děkujeme za rozhovor Silvie Tombová

car sharing neboli autonapůl Vystoupení Stanislava Kutáčka na Panelové diskusi Jak

rozhýbat sociální podnikání v Brně

Využívat auto, aniž byste ho museli nutně sami vlastnit, umožňuje sdílení aut, tzv. car sharing. V české republice tyto služby nabízí brněnské občanské sdružení autonapůl. „tento systém používání aut se k nám šíří ze západní ev-ropy od konce 80. let,“ vysvětluje předseda sdružení ing. stanislav kutáček. o fungování a historii vzniku autanapůl rozvádí: „Jde o to, že lidé, kteří auto nepotřebují každý den, ale jen občas, se sdružili a koupili si auto dohromady a sdílí na něj náklady, aby nebyly tak vysoké. ta orientační hranice, kdy se vám vyplatí jít spíš k  nám, než si koupit svoje auto, je 10 tisíc km za rok. Myšlenka vznikla někdy v roce 2002 na služební cestě autem do německa, kam jsem jel se svým kolegou. založili jsme sdružení, kterému zapůjčil svoje auto. V podstatě až po velmi dlouhé době jsme se rozrostli na nynější stav – máme 8 aut a 40 členů. Jsou jimi převážně rodiny s dětmi.“

Členem se stanete po uzavření smlouvy a složení vstupního poplatku 5000 Kč, který dostanete nazpět, pokud by vám Autonapůl nesedlo. Výhodná bývá kombinace využívání vozidel jak pro soukromé, tak pro firemní účely. Autonapůl má za členy 3 neziskovky, aby se zvýšilo využití v  týdnu, protože individuální členové chtějí auto používat většinou mimo pracovní dobu a o víkendu. Na rozdíl od půjčoven vozidel, jež účtují poplatky po dnech, jsou v car sharingu automobily k dispozici 24 hodin denně a účtuje se po hodinách. Autonapůl má na výběr od úplně malého Opel Corsa až po velkého Volkswagena, mezi tím kombíky a Fabie. Největší auto Volskwagen Swartz je 7místné.

Základní myšlenkou sdílení automobilů je ukázat řidičům, kolik každá cesta autem opravdu stojí, protože se do ní nepromítá jen cena benzinu. Kutáček blíže specifi-kuje: „Ta cena je stanovená podle dlouhodobého vývoje ekonomiky, zohledňuje pochopitelně spotřebu paliva, amortizaci, nákupní cenu, náklady na případné opravy, příspěvek na pojištění atd. Poplatky se liší v závislosti na velikosti auta. Ceny se pohy-bují od 5 do 6,50 Kč za km. Taky jsme nedávno zavedli takový paušální poplatek 100 Kč za to, že můžete používat ten systém. Když se podíváte na ty ceny, držíme je těsně nad ztrátou.“

K  tomu, jak si vysvětlit, že i auto může být sociální podnik, Kutáček říká: „U nás je to spíš motivace environmentální, protože tím, že sdílíme auta, zřetelně ulehčujeme

pokračování na straně 09

05Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

Page 6: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

okénko do eko-sociálního podnikání v rakousku | Zahraniční zkušenost

Na exkurzi byl podnik dobře připraven. Začali jsme s prezentací o vzniku a fungování společnosti, pokračovali prohlídkou obchodu, kde jsme obdivovali nápaditost, funkčnost i estetickou stránku přetvořených věcí. Prošli jsme si místa, kde oprava či přestavba jednotlivých spotřebičů přímo probíhá, shlédli skladovací prostory (na policích ležely tisíce součástek ze spotřebičů, všechny pečlivě roztříděné) a nakonec jsme skončili v kamenném obchodě s opravenými spotřebiči. Exkurze proběhla v angličtině.

Druhým navštíveným envipodnikem byla firma FAXI sídlící v centru Vídně. Firma provozuje netradiční taxislužbu inspirovanou asijskými rikšami. Klienti FAXI jsou totiž přepravováni v moderním taxikole, který je poháněn řidičem-cyklistou a elektromotorem jakožto hlavním pohonem. Takto uveze dva cestující a může jet rychlostí až 20km/h. Na dotaz, kolik provozovatelé platí za elektřinu na dobíjení elektromotorů, jsme dostali překvapující odpověď: pouze 10€ za měsíc. Provozní náklady tedy nejsou velké, ovšem pořizovací cena ano, jedna rikša totiž vyjde zhruba na 12 000€! Firma FAXI jich vlastní deset. Jelikož netradiční taxi budí pozornost již svým vzhledem, jsou firmy, které toho dokáží využít k promoakcím. Na vozítko je možné nalepit reklamu nebo využít zajímavého vozítka k přiblížení zákazníka do firmy.

Kladný environmentální dopad se projevuje v šetrném způsobu dopravy. Rikša s klienty může navíc vjet i do historického centra Vídně, kam mají motorové dopravní prostředky vjezd zakázán. Za využití rikši platí klient 49€ za hodinu. Majitelé Ertelthalner a Lengauer tato vozítka pronajímají řidičům s živnostenským listem (často se jedná o studenty) za poplatek 20€ na den. Je pak na samotných řidičích, kolik jízd denně zvládnou. Tuto práci mohou vykonávat fyzicky zdatné ženy i muži s dobrou orientací ve Vídni, nepotřebují k tomu žádný zvláštní řidičský průkaz.

Oficiální stránky tohoto podniku jsou www.faxi.at. Exkurze byla velmi neformální, přímo na ulici u garáže taxikol a firmu nám v němčině představil jeden z majitelů.

Firma Sonnentor ve Sprögnitz u Zwettlu, zabývající se balením a prodejem čajů, koření, kávy a pochutin - to vše v biokvalitě mě zaujala především svoji zaměstnaneckou politikou. Pár příkladů - podle slov české průvodkyně jsou obědy zdarma s tím, že každý zaměstnanec má určitý počet dní v roce službu v kuchyni, v pátek se pracuje pouze do 12 hodin a zaměstnancům, kteří balí předvážené čaje do krabiček s nezaměnitelným designem, je umožněna práce z domu.

Firma byla založena v roce 1988 Johannesem Gutmannem (v roce 1992 pak dceřiná společnost firmy v Čejkovicích), v té době 23-letým mladíkem. Mladý podnikatel měl zvláštní podni-katelský záměr: chtěl uvést bylinné speciality biopěstitelů z dolnorakouského Waldviertlu, kde se narodil a vyrůstal, na nadnárodní a mezinárodní trh. Díky tomu předběhl dnes aktuální biotrendy. Hlavním rysem jeho myšlenky bylo využít zkušeností a pečlivost malých zemědělců a zároveň jim umožnit přežít v konkurenčním tržím prostředí. V roce 1988 začínal J. Gutmann se dvěma zaměstnanci, dnes firma v Rakousku zaměstnává 150 zaměstnanců (na české straně hranice 100 zaměstnanců). Více informací naleznete na stránkách www.sonnentor.at .

V rámci exkurze jsme navštívili skladové prostory firmy, podívali jsme se do přípravny směsí čajů a koření. Prohlídku jsme zakončili prezentací o firmě (vznik a vývoj firmy, její produkty, výroba, místa působení) spojenou s ochutnávkou čajů a pochutin, které jsme si pak mohli zakoupit v místním obchůdku.Prohlídka probíhala v českém jazyce, závěrečná prezentace pak v angličtině.

Poslední z navštívených podniků byla společnost Waldland v Oberwaltenreith u Zwettlu. Ta se zabývá zpracováváním a produkcí rostlinných a zvěřinových specialit. Vznikla v roce 2003 spojením dvou zemědělských asociací, které vznikly v 80. letech kvůli koordinaci výroby a prodeje lokálních produktů. Společnost získala renomé díky pěstování rostlin a obilovin pro farma-ceutický průmysl. V průběhu minulé dekády pak rozšířila portfolio svých aktivit o produkci místních specialit a výrobků (vyhlášené jsou např. rostlinné oleje z bodláků). Oficiální stránky společnosti jsou www.waldland.at.

V rámci exkurze jsme se podívali do malovýrobních hal na výrobu biokosmetiky, rostlinného oleje z bodláků nebo na proces zpracovávání lnu od máčení až po výsledný ekooděv. K vidění byly pole s bylinkami, ze kterých jsou vyráběny čaje a kosmetika, rybníčky s biokapry a prohlídku jsme zakončili již tradičně v obchůdku, kde je možné si tyto produkty odvézt domů.

V průběhu exkurze jsme ochutnali různé druhy zpracovávaných obilovin. Exkurze byla vedena v anglickém jazyce, avšak bohužel průvodkyní, která jazyk příliš neovládala, což značnou vahou přispělo k tomu, že exkurze byla nejméně přínosná. Díky jazykové bariéře nám totiž průvodkyně některé odborné výrobní či procesní zajímavosti nedokázala vysvětlit. S jiným průvodcem by prohlídka byla patrně zajímavější.

Na závěr se sluší dodat, že všechny exkurze (s výjimkou FAXI) byly za malý poplatek (od 3-5€). Firmy Waldland a Sonnentor u Zwettlu jsou asi tři hodiny jízdy autobusem od Brna a od sebe vzdáleny 15 minut jízdy. Přesun do Vídně a tedy zbývajících dvou podniků trvá asi dvě hodiny. Exkurze se tak dá pohodlně během dvou dnů zvládnout i s návštěvou Vídně.

petra orsáková (s přispěním Jitky havlíčkové z nadace partnerství)

Manažerka projektu ekoinkubátor Masarykovy univerzity

http://www.inkubator.fss.muni.cz/cz/index.php

pokračování ze strany 01

06Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

Page 7: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

pokrývače, který spadl ze střechy a měl vážné následky po zranění. Tu profesi už nemohl dělat, tak u nás pracoval asi 9 let. Dále třeba švadleny. Jinak provozujeme kuchyni, vaříme 200 obědů, z  toho asi 40 % rozvážíme do bytů lidem se zdravotním znevýhodněním, pro zbytek docházejí přímo k  nám do jídelny. Také provozujeme mandlovnu a prádelnu – pereme prádlo do různých penzionů, mateřských škol. Původně jsme prali prádlo i do domova důchodců, než se změnily hygienické normy. Jejich prádlo už je považováno za zdravotnické, to už prát nemůžeme. Nicméně pereme i pro soukromníky s tím, že naší přidanou hodnotou hned od prvopočátku bylo, že pokud ta firma chce i drobné opravy prádla, tak je děláme. Podnikatel si dobře spočítá, že když zaměstnancům spravíme montérky, tak vydrží déle a je to pohodlnější než častěji kupo-vat nové. Od počátku máme něco, čemu říkáme univerzální dílna, která je zaměřená na kooperaci výroby, např. kompletujeme pro jednu zahraniční firmu profesní batohy, pro jinou zahraniční firmu zase šroubky do myček nebo pojistky. Jsou to všechno drobné, do-kola opakující se manuelní činnosti, takže to můžou dělat i lidé s mentálním postižením. Družstvo se dále zabývá opracováním pryžových výrobků, balením výrobků a také poskytuje masérské služby.“

Máte možnost nějakých dotací nebo si musíte všechny zisky vygenerovat sami?

Podle zákona o zaměstnanosti na ně máme právo všichni, kdo zaměstnáváme postižené. Za dobu existence jsme dostali 160 tisíc Kč od města. Některé výzvy, které se vyhlašují, jsou pro nás dobré, jiné ne. Pravidelné jsou např. dotace investiční – ty se poskytují na sociální služby. Já ale bohužel asi nejsem podnikatel, protože rok a půl jsme žili jen ze sociálních dotací, tak si říkám, že si člověk musí vydělat na svoji výplatu. Pokud si dlouhodobě na svou výplatu nevydělá, tak je ta dílna neudržitelná.

zmiňovala jste, že vašimi zákazníky jsou školy, domovy důchodců, což jsou v  podstatě státní nebo neziskové organizace. Mají oni nějaké výhody? dos-távají od státu nějaké dotace na to, aby mohli využívat vašich služeb?

To je zakotveno taky v zákonu o zaměstnanosti, to je tzv. lidově řečeno náhradní plnění (dle § 24 odst. 3 písm. a) a b) Zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti). Vnímám to jako podporu. Pokud ten zákon nám uděluje zaměstnat osobu zdravotně znevýhodněnou, zákon o stát-ním rozpočtu anebo využívat služby od zaměstnavatelů se zdravotním znevýhodněním – to jsou služby, které firmy stejně musí nakoupit. Nicméně je to o tom, že my jsme město s 95 tisíci obyvateli, spousta lidí se navzájem zná. Takže když zrovna práci nemáme, zep-táme se ve městě. Jeden náš známý řekl, že zakázka se nezadává, ale musí se vytvořit. A měl pravdu, protože si tu práci musíme zajistit my sami. Pro vaši představu naše první zakázky byla letadla. Můžete tomu věřit nebo ne, ale já jsem 3 dny seděla na té dílně a vymýšleli jsme postup tak, aby si ten člověk vydělal aspoň na část své výplaty .

občanské sdružení na pomoc zdravotně

postiženým lipka a sociální družstvo senza | Informace o členovi TESSEA z panelové diskuze v Brně

chráněná dílna senza je jedno z  prvních sociálních družstev v  čr, jež vzniklo na přelomu let 2000 a 2001 v prostějově z  iniciativy občanského sdružení lipka. Jako neziskovka vzniklo os lipka v  roce 1992 a od roku 1993 se realizuje prostřednictvím sociálního poradenství a sociální ambulantní služby dětem, mládeži a osobám se zdravotním znevýhodněním. o samotném prvopočátku hovoří předsedkyně os paní re-nata čekalová: „V  90. letech byla v té oblasti geneze taková, že původně jsme byli sociální služba a speciální škola. školy se ze zákona osamostatnily, takže nám školu zavřeli… a postupně, jak nám děti odrůstaly a byly dospělí, jsme zjistili, že je škoda, aby trávily čas v denním stacionáři. ale trh práce o ně absolutně neměl zájem, ani chráněné, ani volné práce. V podstatě v té službě se naučily spoustu věcí. když s  nimi člověk žije, tak vidí, kolik úsilí vydají na to, aby zabezpečily svou sebeobsluhu a aby zlepšily svoji mo-toriku, řeč …a nakonec přijdou do doby, kdy je jim osmnáct dvacet let a chtěly by pracovat, a bohužel nemají kde. takže jsme to vzali do svých rukou a v roce 1999 jsme založili chráněnou dílnu jako součást neziskovky.“ když hledali právní formu, jakou by měli mít, potkali pana ing. Vejvodu, který byl tehdy jediný, kdo os dokázal pomoci. z chráněné dílny tak bylo vytvořeno družstvo sociálního typu. k  jeho fyzické realizaci pomohly prostředky z předstrukturálního fondu eu, Města prostějova a Úřadu práce v prostějově.“

„Veškeré aktivity jsme směřovali na region, ve kterém působíme. Některé činnosti byly opravdu ,krok do tmy‘, takže během roku dvou samy zanikly, protože byly neekonomické,“ objasňuje Čekalová. A dále rozvádí: „Měli jsme kolem 75 zaměstnanců, což bylo naprosto neúnosné, protože ti pracovníci tehdy byli ve stejném pracovně-právním vztahu jako zaměstnanci sociální služby, kteří ty služby poskytovali. Těch 10 let činnosti byl vývoj, někdy taková křivka nahoru a dolů.“ V  současné době družstvo čítá 31 zaměstnanců, z nichž 98 % je zdravotně znevýhodněno. Od toho se pak odvíjí celá organizace družstva, provoz, protože jasnou prioritou od začátku je podřídit program těmto lidem, jejich možnostem a schopnostem.

Výhodou bylo, že od zahájení měli jasnou představu, na co by se měli zaměřit, což předsedkyně OS popisuje takto: „Náš jeden z  prvních kroků byl, že jsme spo-jili lidi, jejichž pracovní výkonnost a zdravotní stav se člověku změnil ve výkonu povolání. V  prvopočátku jsme tam měli zaměstnané lidi nad 50 let, např.

Zpracovala Markéta Pišková

07Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

Page 8: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

praxi, kdy si za pomoci asistentky vyzkouší práce na výrobě zákusků nebo nápojů. Tento postup se nám velmi osvědčil, protože praxe řekne mnohem víc než slova. Následuje klasická tříměsíční zkušební doba, během níž je nový zaměstnanec podle potřeby veden pracovním asistentem. Rozloučit dohodou jsme se museli pouze s jednou zaměstnankyní, které to, bohužel nešlo.

Jsou Vaši zaměstnanci spokojení, vidíte u nich nějaký osobní vývoj?

Rozhodně. Vytvářejí si pracovní návyky, překonávají komunikační bariéry, získávají praktické dovednosti, kromě toho je práce jejich seberealizací, náplní volného času.

Navíc jsou finančně ohodnoceni, což vytváří i pocit vlastní důležitosti v  rodině, kde se stávají produktivním členem, i v  nich samotných. Jejich sebedůvěra roste. Zažívají úspěchy a získávají nové přátele. Stávají se součástí týmu a i tím se učí toleranci a tu učí i naše zákazníky.

spolupracujete s jinými organizacemi?

Ano, například si zde můžete koupit výrobky z dílen Fokusu Praha či z Nadace Divoké husy, se kter-ou dlouhodobě spolupracujeme. Umožňujeme zde vystavovat díla lidí, kteří se nějakým způsobem podílejí na bohulibých aktivitách. Například nyní je tu výstava fotografií, jejichž autorky podporují opuštěná zvířata.

Odolávám neodolatelným dortům,pokukuji po zaměstnancích, kteří se spokojeně usmívají, a sl-ibuji si, že zde nechám vyrobit narozeninový dort.

cukrárna “cukrárna” Rozhovor s Marketou Hodačovou a Martou Pellar

cukrárna v  balbínově ulici na pražských Vinohradech se otevřela v září loňského roku. pyšní se nejen neobvyklými zákusky za sklem pultu, jejichž autorkou je cukrářka kateřina pavlová – mnohokrát oceněná za své cukrářské výrobky – viz diplomy na stěně, ale sladké je především to, že je cukrárna sociální firmou.

Marta Pellar: Sociální rozměr podnikání v  sobě zahrnuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kromě jiného.

Provoz cukrárny jsme mohli zahájit díky finanční podpoře OPPA , vyhlášené magistrátem hl.m. Prahy. Od jara roku 2009 probíhaly přípravy a psaní projektu.

Jak složité je sepsání a podání projektu tohoto typu?

Markéta Hodačová: Už jen skutečnost, že nevyplněná žádost o dotace má asi 30 stran, které je potřeba vyplnit, dopodrobna se zamýšlet nad vlastním záměrem, detailně vypracovat finanční prozkoumání vlastní idey. Může se stát, že člověk zjistí nedostatky, rizika. My jsme ale měly za sebou určité zkušenosti, ze kterých jsme mohly vycházet.

co je smyslem a cílem Vašeho sociálního podnikání?

Marta Pellar: Zaměstnávání handicapovaných osob je stále popelkou, proto chceme vytvořit manuál pro ostatní zaměstnavatele s jakýmsi návodem a našimi zkušenostmi se zaměstnáváním zdravotně postižených. Inspirovat ostatní firmy, kteří uvažují o zaměstnání třeba jen jednoho člověka se zdravotním postižením.

A samozřejmě je naším hlavním cílem úplná finanční soběstačnost.

Jaká je skutečnost? kolik lidí zaměstnáváte, je zájem o nabízené pracovní pozice?

Zaměstnáváme devět lidí se zdravotním postižením, plus pracovní asistentku a cukrářku. Někteří z nás pracují na částečné úvazky, někdo třeba zastává i dvě propojené pozice, při práci v  provozu je velmi nutná flexibilita pracovníků. Našim zaměstnancům se zdravotním handi-capem vyhovují zkrácené úvazky, neboť odpovídají jejich vlastním možnostem.

O zájemce o práci z  řad lidí se zdravotním postižením zatím nouzi nemáme, výběrová řízení probíhají během celého roku. K  zájemcům přistupujeme jako každý běžný zaměstnavatel, vybíráme ty nejšikovnější a především motivované zájemce. Na ty, co uspějí při výběru, čeká pracovní smlouva na osmnáct měsíců.

Jaká by byla ideální návaznost po roce a půl, kdy zaměstnanec odchází?

Smyslem cukrárny je nejen zaměstnat lidi s handicapem, ale především poskytnout jim reál-nou praxi. Proto navazujeme kontakty s  dalšími zaměstnavateli, ke kterým budeme naše zaměstnance posílat na pracovní stáže. Obě strany si tak budou moct nezávazně a zadarmo vyzkoušet vzájemnou spolupráci. Cílem této aktivity je samozřejmě nalezení následného pra-covního uplatnění pro zaměstnance, kterým u nás končí smlouva.

podle čeho si své zaměstnance vybíráte, máte i špatnou zkušenost?

Potenciální zaměstnanec prochází dvěma koly, skládajícími se se z teoretické a praktické části. V prvním se zájemcem vedeme pohovor, abychom zjistili jeho motivaci, osobní postoj k této práci, jeho zkušenosti, schopnosti, zručnost atd. Ve druhém přijde na takovou zkušební hodinovou Děkujeme za rozhovor Silvie Tombová

efektivita sociálního podnikání v české republiceStudentský příspěvek

studentka kamila hrušková se v rámci své bakalářské práce zabývala efektivitou sociálního podnikání v české republice. popisuje, jaký přínos pro tuto oblast mohou mít stan-dardní metody pro měření účinnosti, především analýza sWot a metoda sroi.

Sociální podnikání v České republice je zatím „v plenkách“. Ani pojmy sociální podnik nebo sociální podnikání dosud nemají svá legislativní vymezení. Co přesně sociální podnikání definuje oproti podnikání standardnímu, je vyváženost ekonomických, sociálních a environmentálních cílů organizace. Těmi se myslí zejména zkvalitňování a zvyšování úrovně života občanů, kteří jsou považováni za osoby vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením.. Mezi nejvýznamnější principy sociálního podniku v  oblasti sociální se řadí provozování takové společenské aktivity, jež slouží pro podnikání. Po ekonomické stránce musí být organizace tzv. ekonomicky aktivní, tedy případný zisk (někdy označovaný jako přebytek) se přednostně využije na rozvoj sociálního podniku, nikoli na rozdělení maximálního podílu zisku mezi vlastníky organizace jako v čistě tržních společnostech. Sociální podniky využívají více možností pro zajištění příjmů na podnikání –  přímou podporu ve formě dotací, příspěvků, grantů, darů atd. Využívají též nepřímé podpory v podobě slev na dani při zaměstnávání určité skupiny osob, případně využití náhradního plnění, které by mělo vést ke zvýšené produkci výrobků nebo poskytování služeb. Tento způsob bývá označován jako vícezdrojové financování. V oblasti environmentální je kladen důraz na poskytování služeb lokálně a využívání místních zdrojů.

08Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

Page 9: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

automobilovému provozu ve městech. Každé auto tak ušetří 5–10 parkovacích míst. Dalším aspektem je, že ti lidé, kteří používají auta v car sharingu, používají také všechny jiné možné způsoby dopravy – to znamená hromadnou dopravu, jízdu na kole atp.“

Od skromných a svépomocných začátků na konci 80. let se car sharing profesionalizoval. Nyní jej s úspěchem provozují firmy například v Německu, Nizozemí, Belgii, Itálii, Švýcarsku či v  Británii. Snižovat závislost na vlastních automobilech se daří i v Kanadě a  USA. V některých západoevropských městech se jedná už o velice propracovaný systém – např. v Brémách mají dokonce propojené tarify hromadné dopravy s  tarify car sharingu. Pokud jste členy car sharingového klubu, tak máte zároveň slevu na jízdenky MHD.

Na panelové diskuzi zazněly i dotazy, z nichž výběrem uvádíme:

Jak funguje ten systém předávání aut?

Máme jednoduchý rezervační systém. Technologicky to potřebuje zlepšení. V západní Evropě to dělají velmi sofistikované systémy, které sledují auta. Máte čipový přístup, auto si zapnete a zase odemknete kartou, a samo to posílá informace do centrály o té uskutečněné jízdě. U nás si členové předávají auto a klíčky osobně. Když si auto rezervujete v kalendáři na danou dobu a den, tak v tom systému snadno zjistíte, kdo ho měl před vámi, a tohoto člověka přes seznam kontaktů kontaktujete. Domluvíte se s ním individuálně, kde auto stojí. Máme podmínku, že auto musí stát v Brně. Potom si vyberete zamýšlenou cestu, odjedete si ji a auto zase zaparkujete. Jednou za čtvrt roku vám přijde emailem faktura za uvedené kilometry. Je to tak, že když to auto provezete myčkou, tak ty náklady jdou taky proti tomu vašemu čtvrtletnímu vyúčtování jako záloha, není to váš extra náklad, stejně i pokud třeba kupujete po cestě palivo. Naše dobrovolná účetní jednotka to jednou za čtvrt roku všechno rozpočte.

Je to koníček anebo zaměstnaní? Máte zaměstnance?

Nemáme. Dřív nebo později je budeme muset mít, protože té práce jednak adminis-trativní a jednak s údržbou aut je poměrně hodně. Pokud jde o ten zisk–nezisk, my se snažíme hospodařit tak, abychom vyšli s takovou plusovou nulou. Nemáme žádné dotace. Je to hobby. Máme schopné lidi jako členy, kteří jsou ochotni do toho dávat čas a baví je to. Je to taková týmová práce. I když ta aktivita má teď formu malého pod-nikání, my to reflektujeme tím, že už máme připravený přechod na družstvo, abychom i lépe definovali vztahy k  majetku, který jsme nakumulovali.

Jak auta získáváte, zadarmo anebo je nakupujete? kupujete ojeté anebo nové vozy?

Kapitál nemáme prakticky žádný. Všechna ta auta jsou nakoupena z půjček od členů.

car sharing neboli autonapůl Vystoupení Stanislava Kutáčka na Panelové diskusi Jak

rozhýbat sociální podnikání v Brně

Zhruba do 2 let každou půjčku splatíme z  provozu aut. Postupným přechodem na družstvo se to trochu modifikuje – částečně to budou platby členů, které nám vytvoří nějaký kapitál a částečně to budou půjčky, které jsou v současnosti bezúročné, a my je převedeme na úročené úvěry od fyzických osob členů nebo i nečlenů. Pokud jde o výběr a nákup aut, občas se nám hlásí lidé, kteří by se chtěli stát členy, protože mají auto nevyužité. To neděláme, protože máme nějakou politiku ve výběru typů aut. Jinak kupujeme obojí, i když donedávna jen ty ojeté, protože jsou podstatně levnější. Ukázalo se nám ale, že na opravách postupně člověk zaplatí značné částky, takže teď na jaře jsme koupili poprvé nový vůz a čekáme, jestli se zaplatí, nebo ne, protože ty splátky úvěru, který jsme si na něj vzali, jsou poměrně vysoké.

Zpracovala Markéta Pišková

efektivita sociálního podnikání v české republiceMěření efektivnosti – nebo jak někdy bývá označováno účinnosti – je velmi důležitým krité-riem. Skládá se z posuzování a vyhodnocování jednotlivých ukazatelů ve sledovaných oblastech, které by v souhrnu měly přinést pravdivou výpověď o stavu dané činnosti, resp. o sociálním pod-nikání. Pro měření efektivity existuje mnoho metod, které by bylo možné využít i pro sociální podnikání. Tato oblast se ale teprve rozvíjí, tudíž výběr byl omezený.  

U tržně orientovaných společností je efektivnost měřena prostřednictvím ekonomických ukazatelů, jež u sociálního podnikání nejsou považovány za jediné, mají ale významný vliv na další rozvoj společnosti. Při měření efektivity sem vstupuje další významný faktor, a to oblast stanovených sociálních a environmentálních cílů. Mezi další faktory, které mají dopad na efek-tivitu organizace, patří manažerské vedení a přístup.

Kamila Hrušková se soustředila na měření efektivnosti sociálního podnikání u dvou vybraných organizací rozdílných v oblasti podnikání i právního typu. Výsledkem provedených analýz bylo na základě vlastních poznatků stanovení možných doporučení k  dalšímu rozvoji sociálního podnikání. Jedním z  vybraných kritérií byla podpora a začlenění zdravotně postižených do pracovního procesu. Pro zpracování a vyhodnocení efektivnosti využila analýzy SWOT, která je poměrně jednoduchá a pružná. V praxi se používá pro posouzení úspěšnosti firmy nebo určitého projektu – názorně poukáže na silné a slabé stránky jednotlivých organizací a zmapuje jejich příležitosti a hrozby.

Další metodou, s níž Kamila Hrušková pracovala, je metoda SROI – společenská návratnost in-vestic (byla představena jako jeden z dílčích projektů v rámci projektu TESSEA).

Je založena na hodnocení dané činnosti, vyčíslení nejen ekonomických, ale i sociálních a envi-ronmentálních nákladů a přínosů. Může mít mnoho různých podob, např. zahrnuje sociální hod-notu za celou organizaci nebo se zaměřuje pouze na jeden konkrétní aspekt organizace práce. Existují dva základní typy analýzy SROI – poměrový, prováděný zpětně na základě skutečných výsledků, které již proběhly, nebo jako forma předpovědi, která pracuje s  předpokládanými výstupy. Analýza může být použita jako nástroj strategického plánování a zlepšení, dále může mít vliv na komunikaci a přilákat investice, nebo napomoct při rozhodování o nich. Vyčíslení se provádí v peněžních jednotkách. Výsledkem analýzy je číselná hodnota, která udává poměr mezi monetizovanými přínosy (tzn. vyjádřenými penězi) a vynaloženými náklady. Tato metoda je založena na základních principech – zapojení zúčastněných stran, pochopení a sledování hodnocené změny prostřednictvím indikátorů a převedení dané činnosti do peněžních jednotek na základě zjištěných podkladů. Metoda SROI se doposud nejvíce rozvíjí ve Velké Británii, kde se měření efektivity ve třetím sektoru děje i za podpory státu.

Hrušková uvádí, že pro hodnocení efektivnosti sociálního podnikání by bylo možné využít dále také např. standardy řady ISO 9000 nebo metodu Balanced Scorecard (dále jen BSC). Standardy řady ISO 9000 jsou zaměřeny na hodnocení kvality nastavených procesů. Zde si organizace stanovuje jednotlivé cíle a úkoly, u nichž následně hodnotí jejich plnění. Metoda BSC primárně pracuje s podnikovou strategií, kterou převádí do jednotlivých cílů a úkolů a ty jsou v rámci nas-tavených parametrů hodnoceny.

Zpracovala Kamila Hrušková a Markéta Pišková

pokračování ze strany 05

pokračování ze strany 08

09

Page 10: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

10Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | [email protected]

Page 11: Zpravodaj TESSEA - léto 2011

informace z proběhlých akcí | TESSEA

Vydavatel:nová ekonomika, o.p.s.štefánikova 12/68150 00 praha 5

tel: +420 257 223 001Mobil: +420 608 202 098

www.nova-ekonomika.cz

www.socialni-ekonomika.cz

e-mail: [email protected]

redakce:

zodpovědná osoba: Gabriela kurková

tel: +420 257 223 001

Mobil: +420 608 175 550

e-mail: [email protected]Články otištěné ve zpravodaji nemusejí vyjadřovat oficiální stanovisko redakce a vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Nevyžádané příspěvky nevracíme.

Pražská panelová diskuze proběhla 23. května 2011 v budově Magistrátu za účasti zhruba 60 zájemců o téma. Představila se sociální firma Zahrada Fokusu Praha, Modrý domeček Řevnice, dobročinné obchody Domova Sue Ryder a pan Stanislav Sadílek představil občanské sdružení ASPPO a jejich podnikatelské aktivity.

Dne 1. června 2011 setkání proběhlo za účasti 70 zástupců státních i nestátních organizací v Brně. Jako zástupce sociálního podniku vystoupila paní Renata Čekalová představila SENZA družstvo z Prostějova. Zajímavý koncept společensky odpovědné aktivity představil pan Stanislav Kutáček z občanského sdružení Autonapůl.

proběhly osmá a devátá panelová diskuze v praze a

středočeském kraji a brně | Informace o akcích v krajích

chystáme na říjen dvoudenní mezinárodní konferenci tessea | Informace o chystané akci

Na základě telefonického průzkumu mezi členy TESSEA a příjemci dotací z výzev č. 30 OP LZZ a č. 1 IOP zpracováváme katalog sociálních podniků v ČR včetně těch začínajících. O jeho zveřejnění na www.socialni-ekonomika.cz vás budeme informovat emailem.

Nechali jsme pro TESSEA zpracovat zajímavé analýzy, jejichž výsledky budou využity pro závěrečnou studii infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. Jsou jimi Analýza dopadu nezaměstnanosti na příjmy a výdaje státního rozpočtu, Analýza pravidel veřejné podpory z pohledu sociální ekonomiky a Sada indikátorů sociálního podniku, která rozpracovává definici a principy sociálního podniku schválené naší tematickou sítí do rozpoznatelných znaků. Bude zpracovaná speciální sada indikátorů pro integrační sociální podniky, kterou nabídneme zákonodárcům a MPSV jako podklad pro legislativní iniciativu na začlenění integračních sociálních podniků do zákona o zaměstnanosti. Všechny analýzy budou zveřejněny na www.socialni-ekonomika.cz.

V současné době začínají práce na formulaci závěrečných doporučení zaměřených na to, jak by měla oblast sociální ekonomiky a sociálního podnikání v budoucnu vypadat a jaké kroky by měly být podniknuty k  tomu, aby tato situace nastala. Tato doporučení Vám budou před dokončením závěrečné studie rozeslána k připomínkám a s jejich konečným zněním budete seznámeni na říjnové konferenci TESSEA.

informace o nejdůležitějších expertních aktivitách tessea | Informace z TESSEA

Během října proběhne v Praze dvoudenní mezinárodní konference TESSEA. Na akci budou představeny všechny výstupy pracovních skupin a také závěrečná studie o infrastuktuře sociální ekonomiky v České republice. A to včetně všech doporučení, jakým směrem by se měla sociální ekonomika ubírat. Na akci budou pozváni také zajímaví hosté z oblasti sociální ekonomiky.

Pro další informace sledujte náš web.

Kontakty:

11Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.