View
0
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje
(aktualizace pro rok 2017)
Strana 2 (celkem 31)
Obsah
Úvod ...................................................................................................................................... 3
1. část - Vybrané sociodemografické ukazatele Moravskoslezského kraje ......................... 4
Obyvatelstvo ............................................................................................................................. 4 Nezaměstnanost ........................................................................................................................ 6
Shrnutí 1. části ..................................................................................................................... 7
2. část - Institucionální zajištění prevence kriminality ........................................................ 8 Republiková/resortní úroveň ...................................................................................................... 8
Krajská úroveň .......................................................................................................................... 8
Lokální úroveň .......................................................................................................................... 9
Shrnutí 2. části ................................................................................................................... 11
3. část - Analýza kriminality Moravskoslezského kraje ...................................................... 12
Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji ................................................................13
Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji ve srovnání s ČR .......................................................13 Pachatelé trestné činnosti .........................................................................................................14
Oběti trestné činnosti ...............................................................................................................14 Přestupky ................................................................................................................................15
Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji ......................................................................15
Úroveň okresů (územní odbory PČR) .........................................................................................16
Shrnutí 3. části ................................................................................................................... 18
4. část – Vybrané výstupy z výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje .. 19
Přílohy ................................................................................................................................ 21 Příloha č. 1 – Územní odbory Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje .......................22
Příloha č. 2 – Přehled služeben obecní (městské) policie .............................................................24
Příloha č. 3 – Dotazník Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje ........................26
Strana 3 (celkem 31)
Úvod Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (dále také „MS kraj“) je jedním ze základních
analytických podkladů pro vymezení cílů a aktivit Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje. První Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (dále jen „Bezpečnostní analýza“) byla
vytvořena v roce 2008, kdy plnila podpůrnou funkci pro Koncepci prevence kriminality
Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2011. Následně byly vybrané údaje Bezpečnostní analýzy každoročně aktualizovány pro potřeby vyhodnocení Krajského programu prevence kriminality
(v současnosti označován jako Program prevence kriminality na místní úrovni), jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo vnitra. Z důvodu podání žádosti o dotaci na realizaci projektu MS kraje do Programu
prevence kriminality, byly další rozsáhlejší aktualizace Bezpečnostní analýzy MS kraje zpracovány
v letech 2012, 2014, 2015 a 2016. Všechny dosud zpracované Bezpečnostní analýzy jsou zveřejněny na krajských webových stránkách.
Také v roce 2017 má Moravskoslezský kraj zájem podat žádost o dotaci do Programu prevence
kriminality na místní úrovni a proto byla zpracována následující Bezpečnostní analýza (dále jen
„Bezpečnostní analýza – 2017“), která byla vytvořena na základě Metodiky pro tvorbu strategických dokumentů prevence kriminality a víceletých bezpečnostních analýz, kterou vydal Odbor bezpečnostní
politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky (dále také „ČR“). Dle stanovených požadavků obsahuje Bezpečnostní analýza - 2017 převážně statistická data k trestné činnosti
v Moravskoslezském kraji ve srovnání let 2015 a 2016. Z důvodu komplexního pohledu na bezpečnostní situaci v kraji, jsou v ní doplněna také data k obyvatelstvu, nezaměstnanosti a dalším
vybraným jevům. Jedna z kapitol obsahuje také vybrané výstupy z Výzkumu pocitu bezpečí občanů
Moravskoslezského kraje, který byl zpracován v roce 2016 jako podklad pro nastavení cílů Koncepce prevence kriminality MS kraje na období 2017 – 2021.
Při zpracování Bezpečnostní analýzy - 2017 byly využity následující informační zdroje:
- Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území ČR v roce 2016
ve srovnání s rokem 2015 – podklady za Moravskoslezský kraj, - Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2016)
- Závěrečná zpráva z výzkumu pocitu bezpečí občanů MS kraje
Dále byly využity tyto internetové zdroje: www.policie.cz, www.czso.cz, www.mpsv.cz, www.policie-
cr.cz, www.msk.cz
Strana 4 (celkem 31)
1. část - Vybrané sociodemografické ukazatele Moravskoslezského kraje
Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky, sousedí s Olomouckým a Zlínským
krajem. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským a na jihovýchodě se slovenským Žilinským samosprávným krajem. Na území kraje působí v současné době
4 euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.
Obyvatelstvo
Moravskoslezský kraj je s počtem 1 210 849 obyvatel třetím nejlidnatějším krajem České republiky.
Územně Moravskoslezský kraj vymezuje 6 okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město (viz mapa č. 1) a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
do kterých spadá celkem 300 obcí, z toho je 42 měst. Svou rozlohou 5 427 km2 zaujímá 6,9 % území
celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. V obcích do 499 obyvatel bydlí jen necelé 2 % obyvatel, v obcích od 500 do 4 999 obyvatel takřka 25 % obyvatel, v obcích
od 5 000 do 19 999 obyvatel žije 14 % občanů kraje. Většina obyvatel kraje (téměř 60 %), což je v rámci ČR výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Nejlidnatějším městem
v Moravskoslezském kraji je Ostrava, dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Opava, Frýdek-Místek a Karviná.
Mapa č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje s přehledem okresů
Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz
Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se během roku 2016 opět snížil. Na tomto úbytku se výraznější měrou podílela hlavně migrace obyvatelstva, protože další dva z ukazatelů majících vliv na pohyb
obyvatelstva, konkrétně počty živě narozených a vystěhovalých, se proti stejnému období loňského roku
prakticky nezměnily. Tuto situaci dokládají také čísla uvedená v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje za roky 2012 - 2016
ROK 2012
(K 31. 12.) 2013
(K 31. 12.) 2014
(K 31. 12.) 2015
(K 31. 12.) 2016
(K 30. 9.)
POČET
OBYVATEL
CELKEM 1 226 602 1 221 832 1 218 732 1 214 113
1 210 849
Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz
Strana 5 (celkem 31)
Tabulka č. 2: Přehled rozlohy jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje
OKRES BRUNTÁL
FRÝDEK-MÍSTEK
KARVINÁ OPAVA OSTRAVA -
MĚSTO NOVÝ JIČÍN
ROZLOHA
(V KM2)
1 536 1 208 356 1 113 332 882
Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz
Tabulka č. 3: Přehled obcí s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji dle počtu obyvatel a rozlohy
OBEC POČET OBYVATEL
(K 1. 1. 2017)
ROZLOHA
(V KM2) TYP OBCE
BÍLOVEC 7 393 49 III
BOHUMÍN 21 633 31 III
BRUNTÁL 16 788 30 III
ČESKÝ TĚŠÍN 24 256 33 III
FRENŠTÁT POD
RADHOŠTĚM 10 823 11 III
FRÝDEK-MÍSTEK 56 409 51 III/stat. město
FRÝDLANT NAD
OSTRAVICÍ 9 889 22 III
FULNEK 5 753 68 II
HAVÍŘOV 74 553 32 III/stat. město
HLUČÍN 14 085 21 III
HORNÍ BENEŠOV 2 295 20 II
JABLUNKOV 5 569 10 III
KARVINÁ 54 642 57 III/stat. město
KOPŘIVNICE 22 253 27 III
KRAVAŘE 6 746 19 III
KRNOV 23 975 44 III
MĚSTO ALBRECHTICE 3 510 65 II
NOVÝ JIČÍN 23 775 44 III
ODRY 7 272 74 III
OPAVA 57 475 90 III/stat. město
ORLOVÁ 29 998 24 III
OSOBLAHA 1 108 18 II
OSTRAVA 290 371 214 III/stat. město
PŘÍBOR 8 465 22 II
RÝMAŘOV 8 455 60 III
STUDÉNKA 9 717 30 II
TŘINEC 35 515 85 III
VÍTKOV 5 848 55 III
VRATIMOV 7 263 14 II
VRBNO POD PRADĚDEM 5 305 68 II III – obec s rozšířenou působností, II – obec s pověřeným obecním úřadem, stat. město – statutární město
Zdroj: www.mvcr.cz
Strana 6 (celkem 31)
Nezaměstnanost
Výrazným jevem, který může mít vliv na nárůst kriminality je úroveň nezaměstnanosti a dalších jevů, které s ní souvisí (nelegální práce, pobírání dávek v nezaměstnanosti aj.).
Tabulka č. 4: Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích České republiky k 30. 9. 2016
KRAJ POČET OBYVATEL
PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH
PRAHA 1 276 741 3,4 %
STŘEDOČESKÝ 1 335 988 4,12 %
JIHOČESKÝ 638 648 3,76 %
PLZEŇSKÝ 578 194 3,29 %
KARLOVARSKÝ 296 976 5,15 %
ÚSTECKÝ 821 732 7,62 %
LIBERECKÝ 440 308 4,98 %
KRÁLOVEHRADECKÝ 550 936 3,53 %
PARDUBICKÝ 516 803 3,61 %
VYSOČINA 509 120 4,54 %
JIHOMORAVSKÝ 1 177 904 5,71 %
OLOMOUCKÝ 634 208 5,45 %
MORAVSKOSLEZSKÝ 1 210 849 7,14 %
ZLÍNSKÝ 584 020 4,53 %
Zdroj: www.czso.cz
Podíl nezaměstnaných vyjadřuje v procentech podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (občanů ČR i občanů EU/EHP), kteří mohu
ihned nastoupit do zaměstnání) a jmenovatel tvoří počet obyvatel ve věku 15-64 let (tj. počet všech obyvatel či cizích státních příslušníků, kteří mají v daném území trvalé bydliště nebo dlouhodobý resp.
přechodný pobyt). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykazovalo v září r. 2016 hlavní město Praha, naopak nejvyšší podíl by v krajích Ústeckem a Moravskoslezském.
Tabulka č. 5: Statistika nezaměstnaných v okresech MS kraje (platné k 31. 12. 2016)
OKRESY PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB
BRUNTÁL 9,5 %
FRÝDEK-MÍSTEK 4,6 %
KARVINÁ 10,3 %
NOVÝ JIČÍN 4,4 %
OPAVA 5,6 %
OSTRAVA-MĚSTO 8,9 %
Zdroj: www.mpsv.cz
K 31. 12. 2016 evidoval Úřad práce ČR (dále jen „ÚP ČR“) v MS kraji celkem 453 118 uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu lidí bez práce bylo 436 547 dosažitelných uchazečů (jsou schopni
okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání). Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v MS kraji na konci roku 2016 evidován v okrese Karviná,
naopak nejnižší hodnoty vykazovaly okresy Nový Jičín a Frýdek-Místek.
Další jevy, které mohou mít vliv na míru kriminality v Moravskoslezském kraji: výskyt sociálně vyloučených lokalit, počty ubytoven,
zneužívání návykových látek,
počty vykázaných pachatelů domácího násilí, počty vyplacených sociálních dávek a další.
Strana 7 (celkem 31)
Shrnutí 1. části
Moravskoslezský kraj se počtem obyvatel řadí na 3. místo mezi ostatními kraji České republiky. Na rozdíl od jiných krajů, bylo zde i v roce 2016 patrné postupné snižování obyvatel, které je
nejmarkantnější v rámci celé republiky. Na úbytek obyvatel má vliv zejména migrace, kdy se lidé stěhují za prací do jiných regionů resp. krajů.
Míra registrované nezaměstnanosti v kraji dosáhla v září roku 2016 hodnoty 7,14 %, což řadí MS kraj na druhé místo hned za kraj Ústecký. Mezi okresy nejvíce ohrožené nezaměstnaností v kraji patří
Karviná.
Strana 8 (celkem 31)
2. část - Institucionální zajištění prevence kriminality Graf č.1: Systém prevence kriminality v ČR
Zdroj: Strategie prevence kriminality v ČR na období 2016 až 2020
Republiková/resortní úroveň Zajištění prevence kriminality na republikové úrovni je v gesci Ministerstva vnitra, kde je tato agenda
organizačně zařazena pod Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality. Jako orgán podílející
se na vytváření koncepce preventivní politiky státu na meziresortní úrovni funguje Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen „RVPPK“), který byl zřízen při Ministerstvu (dále jen „Min.“) vnitra
v roce 1993. V RVPPK jsou zastoupeny následující resorty a subjekty: Min. vnitra, Min. financí, Min. spravedlnosti, Min. práce a sociálních věcí, Min. školství, mládeže a sportu, Min. obrany,
Min. pro místní rozvoj, Min. zdravotnictví. A dále také Probační a mediační služba, Institut
pro kriminologii a sociální prevenci, Policejní prezídium, Nejvyšší státní zastupitelství, Soudcovská unie, Generální ředitelství vězeňské služby, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Rada vlády
pro záležitosti romské menšiny.
Krajská úroveň Moravskoslezský kraj se problematice prevence kriminality (dále jen „PK“) věnuje v rámci své
samostatné působností již od roku 2008, kdy přistoupil do tzv. krajské úrovně systému prevence
kriminality a vytvořil svoji první Koncepci prevence kriminality. V rámci struktury Krajského úřadu MS kraje se na zajištění této oblasti podílejí:
pracovní skupina prevence kriminality (členy jsou náměstek hejtmana kraje pro sociální
oblast, vedoucí odboru sociálních věcí, vedoucí odboru kancelář hejtmana, krajský manažer prevence kriminality, krajský metodik sociální prevence, krajský koordinátor protidrogové
prevence, krajský koordinátor pro národnostní menšiny a romské záležitosti, krajský školský
koordinátor prevence a dále zástupci státní policie, Probační a mediační služby a dětského diagnostického ústavu)
odbor sociálních věcí (jsou zde organizačně zařazeny pozice manažera prevence kriminality, metodika sociální prevence, koordinátora protidrogové prevence a koordinátora
pro národnostní menšiny a romské záležitosti) odbor školství, mládeže a sportu (je zde organizačně zařazena pozice krajského školského
koordinátora prevence)
odbor kancelář hejtmana kraje (je zde organizačně zařazeno oddělení pro krizové řízení)
Moravskoslezský kraj také vyčleňuje v rámci své preventivní politiky každoročně peněžní prostředky
ze svého rozpočtu na dotační program - Podpora neinvestičních aktivit z oblasti prevence
Strana 9 (celkem 31)
kriminality, který je vyhlašován již od roku 2010. Za 7 let bylo podpořeno celkem 102 projektů krajskou dotací ve výši 4.951.700 Kč.
Lokální úroveň
Rovněž na úrovní obecních samospráv spadá agenda prevence kriminality do samostatné působnosti
obce. Také v řadě měst a obcí fungují pracovní skupiny nebo komise, zabývající se otázkami prevence
kriminality na daném území. Města a obce také delegují pracovníka, který je v rámci organizační struktury pověřen plněním úkolů manažera prevence kriminality.
Tabulka č. 6: Přehled zajištění pozice manažera prevence kriminality a pracovní skupiny PK v rámci
obecních úřadů obcí s pověřeným obecním úřadem (platné k 31. 12. 2016)
OBEC S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM
FUNGUJE PRACOVNÍK ZAJIŠŤUJÍCÍ AGENDU
MANAŽERA PREVENCE KRIMINALITY (PK) A JAKÉ
JE JEHO ORGANIZAČNÍ
ZAŘAZENÍ?
JE ZŘÍZENA PRACOVNÍ SKUPINA/KOMISE PK, OD
KTERÉHO ROKU?
BÍLOVEC ano (MP) ano, 2002
BOHUMÍN ano (MP) ano, 1997
BRUNTÁL ano (MÚ, odbor sociálních věcí) ano, 2008
ČESKÝ TĚŠÍN ano (MP) ano, 1997
FRENŠTÁT POD
RADHOŠTĚM
ano (MP) ano, 2008
FRÝDEK - MÍSTEK ano (Magistrát, odbor bezpečnostních rizik a prevence
kriminality)
ano, 2008
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ano (MÚ, odbor školství a kultury)
ano, 2014
FULNEK ano (MÚ, odbor vnitřních věcí) ano, 2011
HAVÍŘOV ano (Magistrát, odbor sociálních věcí)
ano, 2008
HLUČÍN ano (MP) ano, 2011
HORNÍ BENEŠOV ne ano, 2012
JABLUNKOV ano (MP) ano, 2016
KARVINÁ ano (MP) ano, 1997
KOPŘIVNICE ano (MÚ, odbor sociálních věcí
a zdravotnictví)
ano, 1997
KRAVAŘE ano (MP) ano, 2013
KRNOV ano (MÚ, odbor školství, kultury
a sportu)
ano, 2014
MĚSTO ALBRECHTICE ne ne NOVÝ JIČÍN ano (MP) ano, 2008
ODRY ne ano, 2009
OPAVA ano (Magistrát, odbor školství) ano, 2008
ORLOVÁ ano (MP) ano, 2014
OSOBLAHA ano (MÚ, nezjištěno) ano, 2013
OSTRAVA ano (Magistrát, odbor soc. věcí
a zdravotnictví)
ano, 2007
PŘÍBOR ano (MP) ano, 2012
RÝMAŘOV ano (MÚ, odbor sociální) ano, 2008
STUDÉNKA ne ne
TŘINEC ano (MÚ, odbor sociální) ano, 2007
VÍTKOV ano (MP) ano, 2008
Strana 10 (celkem 31)
VRATIMOV ne ne VRBNO POD PRADĚDEM ano (MP) ano, 2015 Zdroj: Interní databáze KÚ MS kraje Vysvětlivky: MP = městská policie
MÚ = městský úřad obce s pověřeným obecním úřadem Magistrát = Magistrát statutárního města
Mezi další subjekty a instituce, které se v rámci Moravskoslezského kraje podílejí na prevenci kriminality lze zařadit také např.:
poskytovatele služeb sociální prevence (zejména nestátní neziskové a církevní organizace aj.), Probační a mediační službu,
další pracovníky na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem (sociální kurátoři, kurátoři pro mládež, protidrogoví koordinátoři, romští poradci
apod.),
obecní policii, státní policii a další.
Strana 11 (celkem 31)
Shrnutí 2. části Na území Moravskoslezského kraje se prevenci kriminality věnují jak územní samosprávy, tak
i neziskové organizace a další instituce. Také Moravskoslezský kraj se aktivně zabývá problematikou prevence kriminality a podporou aktivit, které na ni mohou mít vliv. Za tímto účelem
má vytvořeny podmínky v podobě spolupráce mezi odbory a jejich specialisty (krajský manažer
prevence kriminality, krajský školský koordinátor prevence, krajský protidrogový koordinátor, krajský metodik sociální prevence, krajský koordinátor pro národnostní menšiny a romské záležitosti a další),
kteří se problematice prevence kriminality věnují a kteří se setkávají v rámci širší platformy tvořené krajskou pracovní skupinou prevence kriminality.
Také obce v Moravskoslezském kraji, zpravidla s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem, mající zájem o dotaci z Programu prevence kriminality Ministerstva vnitra, mají vytvořeny
podmínky pro realizaci projektů prevence kriminality na lokální úrovni. Tyto činnosti zajišťují osoby organizačně zařazené jako vedoucí pracovníci nebo velitelé městských policií, případně místní
manažeři prevence kriminality. V posledních letech projevují zájem o realizaci aktivit z oblasti prevence kriminality také malé obce s obecním úřadem, kde potřebnou součinnost garantuje vedení obce
(starosta, místostarosta).
Institucionální rámec prevence kriminality v kraji doplňují i další neziskové či soukromé organizace,
které se věnují např. ohroženým dětem a mládeži nebo poskytují programy pro mladistvé a mladé pachatele trestné činnosti, či poradenské služby a programy pro oběti či jinak ohrožené nebo
specifické cílové skupiny.
Strana 12 (celkem 31)
3. část - Analýza kriminality Moravskoslezského kraje Statistika trestné činnosti je evidována pomocí informačního systému, který umožňuje sledování
vývoje trestné činnosti a také rozbor nápadu trestné činnosti u jednotlivých územních odborů až na úroveň jednotlivých obvodních oddělení police (dále jen „OOP“). Na základě sledovaných údajů
přicházejících z jednotlivých OOP se získává přehled o celkové situaci v rámci trestné činnosti
na daném území. Rozborem trestných činů (dále jen „TČ“) je možné získat pro každé OOP hlavní trendy vývoje, přehled o celkovém nápadu trestné činnosti i jednotlivých skutcích, pachatelích
a obětech.
Tabulka č. 7: Srovnání vývoje kriminality v krajích ČR v letech 2015 – 2016 – celková TČ
KRAJ CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ
ZA R. 2015
CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ
ZA R. 2016
ZMĚNA V LETECH 2016 – 2015
PRAHA 64 095 56 432 - 7 663
STŘEDOČESKÝ 25 442 22 124 - 3 318
JIHOČESKÝ 12 595 10 816 - 1 779
PLZEŇSKÝ 10 512 9 679 - 883
KARLOVARSKÝ 5 737 4 983 - 754
ÚSTECKÝ 21 061 18 377 - 2 684
LIBERECKÝ 11 154 9 186 - 1 968
KRÁLOVEHRADECKÝ 8 575 7 286 - 1 289
PARDUBICKÝ 6 812 5 933 - 879
VYSOČINA 6 880 5 986 - 894
JIHOMORAVSKÝ 23 828 21 599 - 2 229
OLOMOUCKÝ 12 609 11 600 - 1 009
MORAVSKOSLEZSKÝ 30 364 26 528 - 3 836
ZLÍNSKÝ 7 964 7 398 - 566
Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje
Z hlediska srovnání meziročního vývoje trestné činnosti v jednotlivých krajích ČR v rámci let 2015
a 2016 je možné konstatovat, že v roce 2016 došlo ve všech krajích k výraznému úbytku evidované
trestné činnosti, nejvíce v Hl. městě Praze (- 7 633).
Z hlediska celkové evidované trestné činnosti se MS kraj s počtem 26 528 trestných činů spáchaných v roce 2016, zařadil na 2. místo mezi ostatními kraji, kdy na prvním místě bylo Hl. město Praha (56
432 TČ) a třetí nejvyšší hodnoty vykazoval Středočeský kraj (22 124 TČ). Na opačném konci pořadí se umístil Karlovarský kraj, kde byla v daném roce zaznamenaná trestná činnost naopak nejnižší
(4 983 TČ).
Na území celé České republiky bylo za uplynulý rok zjištěno celkem 218 432 trestných činů. Jedná
se o více než 29 000 trestných činů méně než za rok 2015. Celkem bylo z toho objasněno 101 773 skutků, objasněnost tedy činila 46,20 %.
Strana 13 (celkem 31)
Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji
Hlavní kriminogenní faktory jsou dlouhodobé a neměnné:
- příhraniční poloha (fluktuace kriminálně rizikových osob ze sousedních teritorií i států),
- vysoká míra nezaměstnanosti,
- sociálně vyloučené lokality,
- vysoký počet burz, zastaváren a bazarů (nekontrolovatelný pohyb zboží),
- vysoký podíl obyvatelstva s nízkým právním vědomím a nižší úrovní vzdělanosti,
- průmyslové a obchodní zóny,
- velký počet kulturních, společenských a sportovních akcí (velký počet návštěvníků, kteří
se sjíždějí z celé republiky i ze zahraničí),
- vysoký podíl recidivistů na objasněné trestné činnosti,
- zvyšující se počet trestných činů páchaných prostřednictvím internetu,
- zvyšující se množství přestupků v dopravě spojených s řízením pod vlivem alkoholu a drog.
Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji ve srovnání s ČR
Tabulka č. 8: Skladba kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR za rok 2016
ČR – POČET ČR – V % MS KRAJ –
POČET
MS KRAJ– V % ODCHYLKA
(V %) MS KRAJ – ČR
CELKOVÁ TČ 218 432 100 26 528 12,26 XXX
Z TOHO:
MAJETKOVÁ 118 218 54,1 14 483 54,6 + 0,5
NÁSILNÁ+
MRAVNOSTNÍ 16 494 7,6 2 560 9,7 + 2,1
OSTATNÍ
KRIMINALITA 25 613 11,7 2 922 11 -0,7
ZBÝVAJÍCÍ
KRIMINALITA 29 246 13,4 3 809 14,4 +1
HOSPODÁŘSKÁ 28 396 13 2 754 10,3 -2,7
VOJENSKÁ 10 0,2 0 0 -0,2
Zdroj: www.policie.cz
Při srovnání výskytu jednotlivých trestných skutků u základních druhů kriminality v rámci celé České
republiky a v rámci Moravskoslezského kraje byly v roce 2016 vykazovány v kraji vyšší hodnoty
u majetkové, násilné a mravnostní kriminality a také zbývající kriminality (zde spadají např. dopravní a železniční nehody spáchané z nedbalosti, poškozování věřitele, týraní zvířat nebo zanedbání povinné
výživy).
Strana 14 (celkem 31)
Tabulka č. 9: Přehled o zjištěné trestné činnosti v MS kraji za rok 2016
POČET EVIDOVANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ CELKEM 26 528
Z TOHO:
OBJASNĚNO TRESTNÝCH ČINŮ (V PROCENTECH) 13 396 (50,5 %)
ŠKODY ZJIŠTĚNÉ V KČ 1 679 055 000
Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje
Z uvedené tabulky vyplývá, že objasněnost spáchaných trestných činů se v Moravskoslezském kraji
v roce 2016 pohybovala okolo 50 %, což je o 3 procenta více než v roce 2015. Zjištěné škody evidované trestné činnosti byly vyčísleny na cca 1,68 mld. Kč, což je o 97 mil. Kč více než
v předchozím roce.
Pachatelé trestné činnosti
V roce 2016 bylo v MS kraji stíhaných za protiprávní jednání celkem 14 678 osob, což je o 1 065
osob více než v roce 2015.
Z celkového počtu stíhaných bylo 2 237 žen, které tak tvoří 15,2 % ze všech osob, které páchaly
v roce 2016 trestnou činnost na území kraje.
Recidivistů bylo stíháno 8 477, což představuje 57,8 % ze všech stíhaných osob, přičemž spáchali
69,8 % z objasněných trestných činů. I když jejich podíl na spáchané trestné činnosti loni klesl o 4,8
%, stále představuje tato kategorie pachatelů v rámci MS kraje dlouhodobě mimořádně závažný
problém. Jejich podíl na spáchané trestné činnosti je v našem kraji stabilně o cca 10% vyšší než je
průměr v ČR.
Tabulka č. 10: Přehled počtu spáchaných skutků dle věku pachatelů za roky 2015 a 2016
ROK VĚK 0-14 LET 15 -17 LET 18 A VÍCE LET
2015 206 416 29 742
2016 222 412 25 894
Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje
V roce 2016 bylo objasněno 603 skutků, které byly spáchány dětmi a mladistvými ve věku 1-17 let.
Jejich podíl na objasněné trestné činnosti v posledních letech stabilně osciluje okolo 5ti procent.
Nejčastější trestné činy páchané nezletilými pachatel byly v r. 2016: loupeže, sprejerství, úmyslné
ublížení na zdraví, krádeže jiné na osobách a toxikomanie.
V roce 2016 bylo cizinci spácháno 621 skutků, což představuje 4,6 % ze všech spáchaných činů.
Nejvíce pachatelů z řad cizinců bylo ze Slovenska, Polska, Vietnamu a Ukrajiny. Nejčastějšími
trestnými činy spáchanými cizinci na území našeho kraje byly: opilství, nedbalostní dopravní nehody, maření výkonu úředního rozhodnutí, zanedbání povinné výživy a úmyslné ublížení na zdraví.
Oběti trestné činnosti
V roce 2016 se stalo obětmi kriminality celkem 4 527 osob, což je o 497 méně než v předchozím roce.
Z toho bylo 2 473 mužů a 2 054 žen.
Tabulka č. 11: Počty obětí kriminality v MS kraji v roce 2016
OBĚŤ
VĚK
0 - 15 15 - 17 18-65 NAD 65
2016 331 264 3 455
477 Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje
Strana 15 (celkem 31)
Oběti se nejčastěji staly terčem krádeží prostých – 1 952 krát, násilné trestné činnosti – v 1 865 případech a mravnostní kriminality – 137 krát.
Přestupky V roce 2016 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno spáchání celkem 80 333 přestupků, což je o 10 396 přestupků více než vloni. Celkový počet osob, které se dopustily přestupku, byl 78 727
z toho bylo 2 318 cizinců. Přehled počtu spáchaných přestupků ve srovnání let 2015 a 2016 uvádí
tabulka č. 12.
Tabulka č. 12: Data o vybraných druzích přestupků spáchaných na území MS kraje ve srovnání let 2015 a 2016
DRUH/ ROK
2015 2016
PROTI VEŘEJNÉMU POŘÁDKU 1265 1 309
PROTI OBČANSKÉMU SOUŽITÍ 3417 3 320
PROTI MAJETKU 4829 4 082
NA ÚSEKU OCHRANY PŘED ALKOHOLISMEM A JINÝMI
TOXIKOMANIEMI 111 82
PŘESTUPKY PROTI OBECNĚ ZÁVAZNÝM VYHLÁŠKÁM
V OBLASTI BEZPEČNOSTI A VEŘEJNÉHO POŘÁDKU
1745 2 896
Zdroj: Interní databáze KÚ MS kraje
V souvislosti s problematikou domácího násilí bylo v roce 2016 vyřizováno 2 320 přestupků a celkem bylo zahájeno 256 řízení.
Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji
Majetková kriminalita
Majetková kriminalita se v MS kraji podílí 54,6% na celkové kriminalitě, což se rovná
celorepublikovému průměru (54,1%). V roce 2016 byl meziročně zaznamenán pokračující výrazný pokles majetkových trestných činů o 18 %, kterých bylo v roce 2016 zjištěno celkem 14 483.
Objasněnost tohoto druhu kriminality vzrostla na 30,8 %.
Krádeže vloupáním: 3 283 skutků
Krádeže prosté: 8 684
Hospodářská kriminalita
Hospodářská kriminalita má v MS kraji 10,4%-ní podíl na celkové kriminalitě, celorepublikový průměr
je 13 %. V roce 2016 bylo v kraji zjištěno 2 754 hospodářských skutků, z nichž 1 518 bylo objasněno.
Objasněnost u tohoto druhu kriminality činila v roce 2016 celkem 55,2 %. Škody u hospodářské trestné činnosti dosáhly 1,02 miliardy korun, což je 60,8 % z celkových škod způsobených trestnou
činností v kraji.
Informační kriminalita
Informační (dále jen „IT“) kriminalita je neustále rostoucí oblast kriminality. Co se týká trestných činů
spáchaných internetem a ostatními počítačovými sítěmi, vykazuje statistika na území MS kraje 510 těchto trestných činů, což je 10,2% z celkového počtu této kriminality v ČR, MS kraj je třetím
nejzatíženějším. V rámci Krajského policejního ředitelství MS kraje bylo ustanoveno samostatné oddělení informační kriminality věnující se právě IT kriminalitě.
Korupce
Korupce zahrnuje trestnou činnost definovanou v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v §§ 331-333 (např. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství, machinace
při zadávání veřejných zakázek). Na území kraje došlo v loňském roce celkově k 10 trestným činům korupce, což je o 8 případů méně než v roce předchozím. Objasněno z toho bylo 8 případů. Tato
trestná činnost je velmi sofistikovaná.
Strana 16 (celkem 31)
Násilná kriminalita
Násilná kriminalita je fenoménem Moravskoslezského kraje. Již několik let je zde výrazně nejvyšší
počet těchto trestných činů v rámci celé republiky. Podíl našeho kraje na násilné trestné činnosti v ČR
je 16,2 %. Násilná kriminalita má v našem kraji 8,7%-ní podíl na celkovém nápadu, což je více, než je celorepublikový průměr (6,5%), a to i přesto, že v roce 2016 došlo k dalšímu poklesu počtu násilných
trestných činů, kdy jich bylo zaevidováno celkem 2 309, z nichž 1 713 bylo objasněno. Objasněnost stoupla na 74,2%.
Vraždy: 17, objasněno 100,0 %
Loupeže: 293, objasněno 77,1 %
V našem kraji je významným fenoménem domácí násilí. Počet incidentů se znaky domácího násilí
v roce 2016 byl 979, počet vykázaných osob 116. Počet ohrožených osob bylo 306, z toho dětí do 15 let bylo celkem 84.
Mravnostní kriminalita
Mravnostní kriminalita má v MS kraji 1,0%-ní podíl na celkové kriminalitě, což odpovídá celorepublikovému průměru. V roce 2016 bylo zjištěno 251 těchto skutků, z nichž 159 bylo objasněno.
Objasněnost tohoto druhu kriminality tedy činila v roce 2016 - 63,4 %.
Nealkoholová toxikomanie
V průběhu roku 2016 nedošlo v rámci problematiky nealkoholové toxikomanie na území MS kraje
k výraznějším změnám. Stále jsou nejčastěji zneužívané konopné výrobky a pervitin (metamfetamin), u dalších sledovaných drog můžeme konstatovat, že zřídka se objevuje extáze (především v klubech
pro mladé), zatímco heroin a kokain se objevuje ve stále menší míře. Mírný nárůst je patrný u trestné činnosti související s prodejem léčiv sloužících např. k hubnutí či při poruše spánku (jedná se o léčiva
typu Adipex aj.). Hlavními vstupními surovinami při výrobě metamfetaminu jsou stále zahraniční farmaceutické přípravky obsahující pseudoefedrin, které si pachatelé obstarávají nákupem v Polsku
či dovozem z Turecka. U pěstíren marihuany převládají spíše pěstírny s menším počtem rostlin.
Nepatrně klesl počet odhalených a zajištěných varen pervitinu, kterých se v loňské roce podařilo odhalit na území kraje 37, naopak stoupl počet odhalených pěstíren konopí - 51. V roce 2016 bylo
na úseku drogové kriminality celkem 473 zjištěných skutků, což je o 11 zjištěných skutků méně než v roce 2015, objasněno bylo 392 skutků, tedy 82,88 %.
Extremismus
Ve sledovaném období roku 2016 bylo v působnosti MS kraje zaznamenáno celkem 12 shromáždění majících extremistický charakter (9 pořádaných pravicí, 3 levicí), což je pokles oproti roku 2015, kdy
proběhlo celkem 19 shromáždění. V roce 2016 bylo zaznamenáno 12 trestných činů s extremistickým pozadím a 8 přestupků.
Bezpečnost silničního provozu
V roce 2016 se na území MS kraje stalo 9 072 dopravních nehod, což je o 173 více než v roce 2015. Usmrceno při nich bylo 45 osob, 227 bylo těžce zraněno a 2161 osob bylo zraněno lehce. Uvedená čísla lze přepočítat i tak, že přibližně každých 58 minut se stala dopravní nehoda, co každou 195. hodinu došlo k usmrcení, každou 37. hodinu k těžkému zranění a za každou 4. hodinu k lehkému zranění účastníka dopravní nehody. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 434,2mil. Kč.
Úroveň okresů (územní odbory PČR)
Tabulka č. 13: Územní rozložení kriminality v MS kraji podle okresů (údaje za rok 2016)
OKRES
S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ Ostrava - město
S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ Bruntál
S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA 10 000 OBYVATEL Ostrava - město
S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA 10 000 OBYVATEL Opava Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje
Strana 17 (celkem 31)
V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2016 spácháno celkem 26 528 trestných činů. Z tohoto množství nejvíce trestných činů, a to 11 187 bylo v uvedeném roce zaznamenáno v okrese Ostrava-město.
Naopak nejméně kriminality bylo zjištěno v okrese Bruntál, a to pouze 1 674 trestných činů.
Tabulka č. 14: Kriminalita v okresech Moravskoslezského kraje v letech 2015 a 2016
OKRES POČET
REGISTROVANÝCH
TRESTNÝCH ČINŮ -
2015
POČET
REGISTROVANÝCH
TRESTNÝCH ČINŮ -
2016
ROZDÍL 2015 A
2016
BRUNTÁL 1 858 1 674 - 174
FRÝDEK-MÍSTEK 3 812 3 437 - 375
KARVINÁ 6 331 5 295 - 1 036
NOVÝ JIČÍN 2 657 2 325 - 332
OPAVA 2 957 2 402 - 555
OSTRAVA - MĚSTO 12 479 11 187 - 1 292 Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje
Za loňský rok byl zaznamenán celkový úbytek spáchaných trestných činů jak v celém kraji
tak i jednotlivých okresech. Nejvyšší úbytek počtu registrovaných trestných činů v roce 2016 byl
zaznamenán v okresech Ostrava-město a Karviná.
Vybrané nové preventivní aktivity Krajského ředitelství policie MS kraje realizované v roce 2016:
Černá kronika aneb ze soudních síní (kniha příběhů s kriminální zápletkou),
Policejní antistresové omalovánky.
Mezi hlavní preventivní aktivity, na kterých se v rámci Krajského policejního ředitelství MS kraje podíleli zejména zaměstnanci oddělní a skupin tisku a prevence, patřily např. den policie, preventivně
informační kampaně, přednášky, besedy, tiskové zprávy aj.
Strana 18 (celkem 31)
Shrnutí 3. části
Kriminalita je úzce spojena se změnami ve vývoji společnosti, se změnami sociálních
a ekonomických podmínek. I když je úroveň kriminality v Moravskoslezském kraji stále vysoká,
v dlouhodobějším pohledu je však patrný klesající trend. Moravskoslezský kraj patří v oblasti kriminality dlouhodobě k nejvíce zatíženým krajům. V roce 2016 zde bylo spácháno celkem 26 528
trestných činů, což řadí Moravskoslezský kraj z hlediska pořadí zatíženosti jednotlivých krajů republiky na 2. místo za Hl. město Prahu. Obecně lze však konstatovat, že za posledních několik let došlo
k výraznému poklesu spáchané kriminality, která se snížila jak na úrovni kraje tak i v rámci celé České republiky. Početně nejvíce trestných činů bylo registrováno v okrese Ostrava - město, naopak nejméně
trestných činů bylo opět spácháno v okrese Bruntál.
Mezi hlavní problematické jevy, které ovlivňují páchání kriminality v Moravskoslezském kraji
lze zařadit příhraniční oblasti sousedící s Polskou a Slovenskou republikou, existenci velkých nákupních center a průmyslových zón, výskyt lokalit s vyšší koncentrací sociálně slabých obyvatel, velký počet
zábavních podniků a nárůst internetové kriminality, která je vysoce latentní.
Z hlediska pachatelů trestných činů se stále nedaří snižovat podíl recidivistů na celkově spáchané
kriminalitě, jejichž podíl na celkově objasněné trestné činnosti byl i v roce 2016 o 10 procent vyšší než je celorepublikový průměr. V roce 2016 se obětí trestné činnosti stalo více mužů než žen.
U hlavních druhů trestné činnosti vykazuje Moravskoslezský kraj ve srovnání s průměrem republiky
výrazně vyšší počet zaznamenaných skutků zejména násilné kriminality, kdy podíl MS kraje na násilné
trestné činnosti v ČR je 16,2%.
Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje se kromě represe zaměřuje také na zajištění řady preventivních aktivit jako jsou např. dny s policií nebo tematické přednášky pro různé cílové skupiny,
kde se snaží široké veřejnosti přibližovat svoji činnost.
Strana 19 (celkem 31)
4. část – Vybrané výstupy z výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje Úvod
Zpracování Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje (dále jen „výzkum“) probíhalo
v měsících březnu až září roku 2016 ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity. Cílem výzkumu bylo zjistit se občané v našem kraji cítí bezpečně, přičemž výsledky výzkumu byly
určeny jako podkladový materiál pro zpracování nové Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období 2017 – 2021. Celé znění dotazníku výzkumu je uvedeno v příloze
č. 3 tohoto materiálu.
Metodologie
Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie s technikou dotazování, přičemž cílem bylo získat názor minimálně 1200 obyvatel starších 15 let, a to ze všech 22 obcí s rozšířenou
působností v Moravskoslezském kraji. Obsahem dotazníku byly otevřené i uzavřené otázky.
Celkově bylo vyplněno 1222 dotazníků ve všech 22 obcích s rozšířenou působností (dále jen „ORP“)
Moravskoslezského kraje. Mezi oslovenými převažovaly ženy, které tvořily 56,4% oslovených. Věková charakteristika respondentů téměř přesně kopírovala věkovou charakteristiku obyvatel MS kraje (6,6%
ve věku 15 - 19 let; 73,6% respondentů ve věku 20 – 64 let a 19,7% v seniorském věku).
Z hlediska vzdělanostní struktury byli osloveni respondenti se základním, středním i vysokoškolským
vzděláním. Největší podíl respondentů (40,4%) uvádělo jako své nejvyšší dosažené vzdělání střední školu s maturitou.
Z hlediska rodinného stavu se do výzkumu zapojilo 40,7% ženatých či vdaných
respondentů/respondentek, 38,6% svobodných respondentů/respondentek, 12,7% rozvedených
a 7,3% ovdovělých respondentů/respondentek.
Z pohledu ekonomického statusu se do výzkumu zapojila největší část osob v zaměstnaneckém poměru (46,4%), studentů a důchodců (shodně nad 19%), v menší míře pak osoby samostatně
výdělečně činné (6,9%), matky či otcové na mateřské dovolené a nezaměstnaní (shodně po cca 3%).
Sběr dat byl realizován prostřednictvím vyškolených studentů Ostravské univerzity. Ke zpracování
a vyhodnocení dat z dotazníkového šetření byla využita jednorozměrná a dvourozměrná analýza dat, s využitím statistického software „IBM SPSS“, verze 21.
Vybrané výstupy
Na základě analyzovaných odpovědí respondentů, kteří byli do výzkumu zapojeni, lze konstatovat
následující skutečnosti:
Moravskoslezský kraj lze vnímat spíše jako kraj bezpečný, a to i přesto, že většina dotázaných
osob zná místa, která považují (v rámci kraje jako celku i v rámci obce, v níž respondenti žijí)
za nebezpečná. Nejčastěji jako nebezpečná místa byla uváděna konkrétní města, obce či ulice a také obecné pojmy jako například nádraží, parky, či veřejná prostranství, která jsou
znevýhodněna sociálně, prostorově či materiálně.
Pro označení lokality za sociálně vyloučenou, byla nejčastěji uváděným důvodem vysoká
koncentrace osob jiného etnika, nezaměstnaných osob a osob závislých na drogách, ale také
zhoršená kvalita bydlení či prostorové vyloučení dané lokality. Nejčastěji označovanými místy
(které jsou jako sociálně vyloučené lokality respondenty vnímány), byly označeny již konkrétní lokality ve velkých městech, romské čtvrti, či nádraží.
Strana 20 (celkem 31)
Z hlediska pohledu respondentů na problematiku obětí trestné činnosti lze zhodnotit,
že za nejčastější oběti trestných činů jsou považováni senioři, děti a osoby s určitým typem znevýhodnění.
Za nejčastější pachatele trestné činnosti byli respondenty považováni drogově závislí,
recidivisté, alkoholici, etnické menšiny, organizované zločinecké skupiny a sociálně vyloučené
osoby.
Při hodnocení míry vlivu vybraných jevů na existenci kriminality byl největší vliv přiřazen
sociálně ekonomické situaci a nezaměstnanosti. Naopak vliv nejmenší byl přiřazen
zdravotnictví a stavu životního prostředí.
Při vyjádření míry obavy z vybraných druhů protiprávního jednání uváděli dotazovaní největší
obavy z krádeže, přepadení, loupeže a ublížení na zdraví. Naopak nejméně se pak respondenti
obávají domácího násilí, rušení nočního klidu, stalkingu (pronásledování) a nekalého podomního prodeje.
I přes výše uvedené obavy lze však konstatovat, že polovina respondentů se ještě nikdy obětí
trestné činnosti nestala. Z respondentů, kteří již nějaké protiprávní jednání zažili, byli
nejčastěji obětí krádeže, podvodu, vandalismu, šikanování a přepadení.
Z institucí, které se podílejí na zajišťování bezpečnosti občanů, byly nejlépe hodnoceny
hasičské sbory, s odstupem pak Policie ČR, Městská policie a Armáda ČR.
Respondenti byli také dotazováni jaké činnosti a aktivity si sami pod pojmem prevence
kriminality představují. Nejčastěji byly uváděny školní a veřejné besedy, pochůzky policie, kamerový systém, výchova a podpora sportu a spolků.
Při hodnocení efektivity obecně realizovaných preventivních opatření proti kriminalitě bylo
nejlépe hodnoceno pouliční osvětlení, přítomnost policie v ulicích, kamerový systém a radary.
Naopak nejhůře byly hodnoceny opatření s nepřímými efekty, jako jsou informační kampaně, stojany na kola, vzdělávání, přednášky a alternativní tresty.
Jako služby sociální prevence respondenti nejčastěji vnímají azylové domy, telefonickou
krizovou pomoc, noclehárny, domy na půl cesty, kontaktní centra a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.
Naprostá většina dotázaných používá pro zvýšení své vlastní bezpečnosti nějaká opatření.
Nejčastěji se jedná o důsledné zamykání domu/bytu, nevpouštění cizích osob do bytu, nenošení hotovosti či vlastnictví hlídacího zvířete.
Strana 21 (celkem 31)
Přílohy
Strana 22 (celkem 31)
Příloha č. 1 – Územní odbory Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje
Územní odbor Frýdek-Místek a jeho obvodní oddělení: o Brušperk
o Frýdek-Místek
o Frýdlant nad Ostravicí
o Hnojník
o Jablunkov
o Nošovice
o Palkovice
o Třinec
Územní odbor Bruntál a jeho obvodní oddělení: o Bruntál
o Krnov
o Město Albrechtice
o Rýmařov
o Vrbno pod Pradědem
Územní odbor Opava a jeho obvodní oddělení: o Hlučín
o Hradec nad Moravicí
o Kravaře
o Opava
o Velké Heraltice
o Vítkov
Územní odbor Karviná a jeho obvodní oddělení: o Bohumín
o Český Těšín
o Dětmarovice Havířov 1, 2
o Horní Suchá
o Karviná 1 – Nové město
o Karviná 7 – Mizerov
o Orlová
o Petřvald
o Těrlicko
Územní odbor Nový Jičín a jeho obvodní oddělení: o Bílovec
o Frenštát pod Radhoštěm
o Fulnek
o Kopřivnice
o Nový Jičín
o Odry
o Příbor
o Studénka
Strana 23 (celkem 31)
Městské ředitelství Ostrava a jeho obvodní oddělení:
o Ostrava - Hrabůvka
o Ostrava - Mariánské Hory
o Ostrava - Střed
o Ostrava – Poruba 1, 2
o Ostrava - Přívoz
o Slezská Ostrava
o Ostrava - Vítkovice
o Vratimov
o Ostrava - Zábřeh
Strana 24 (celkem 31)
Příloha č. 2 – Přehled služeben obecní (městské) policie
Seznam měst a obcí s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji se zřízenou městskou
(obecní) policií (platné k 31. 12. 2016):
SLUŽEBNA MĚSTSKÉ POLICIE (OBCE A OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM)
ADRESA
ALBRECHTICE Kostelní č.p. 547, 735 43 Albrechtice (okr. Karviná)
BÍLOVEC Slezské náměstí 1/1 ,743 01 Bílovec
BOHUMÍN Masarykova 158, 735 81 Bohumín
BRUNTÁL Nám. Míru 1 , 792 01 Bruntál
BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU Partyzánská 671, 747 87 Budišov nad Budišovkou
ČESKÝ TĚŠÍN Frýdecká 826/23 , 737 01 Český Těšín
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM Tyršova ul. 1836, 744 01 Frenštát p. R.
FRÝDEK-MÍSTEK tř. T. G. Masaryka 633, 738 01 Frýdek-Místek
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ MP není zřízena
FULNEK MP není zřízena
HLUČÍN Mírové náměstí 24 , 748 01 Hlučín
HORNÍ BENEŠOV MP není zřízena
JABLUNKOV Dukelská 144 , 739 91 Jablunkov
KARVINÁ Univerzitní park 51/1, 733 01 Karviná – Fryštát
KOPŘIVNICE Štefánkova 1163, 742 21 Kopřivnice
KRAVAŘE Náměstí 405/43 , 747 21 Kravaře
KRNOV Žižkova 20, 794 01 Krnov-Pod Cvilínem
MĚSTO ALBRECHTICE MP není zřízena
NOVÝ JIČÍN Divadelní 8 , 741 01 Nový Jičín
ODRY Kostelní č. 7, 742 35 Odry
OPAVA Krnovská 2860/75A , 746 01 Opava
ORLOVÁ Polní 973, , 735 14 Orlová-Lutyně
OSOBLAHA MP není zřízena
OSTRAVA Nemocniční 11/3328 , 702 00 Ostrava
PŘÍBOR Náměstí S. Freuda 19 , 742 58 Příbor
RÝMAŘOV 8.května 48 , 759 01 Rýmařov
STARÝ JIČÍN Starý Jičín č.p.133 742 31 (okr. Nový Jičín)
STUDÉNKA Poštovní 772 , 742 13 Studénka
ŠENOV Radniční náměstí 300 , 739 34 Šenov
TŘINEC Smetanova 498 , 739 61 Třinec
VÍTKOV náměstí Jana Zajíce 4 , 749 01 Vítkov
Strana 25 (celkem 31)
VRATIMOV MP není zřízena
VRBNO POD PRADĚDEM MP není zřízena
Zdroj: http://www.policie-cr.cz/mestska-policie.php, Interní databáze KÚ MS kraje
Strana 26 (celkem 31)
Příloha č. 3 – Dotazník Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje
1. Považujete Moravskoslezský kraj za bezpečný kraj?
a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne
2. Existuje místo (či místa) v Moravskoslezském kraji, která považujete za nebezpečná?
a) ano b) ne c) nevím
3. Pokud takové místo (či místa) existují, která to jsou a proč? Prosím, vypište je:
…………………………………………………………………………………………………
4. Považujete obec, v níž žijete, za bezpečnou?
a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne
5. Existuje místo (či místa) ve vaší obci, která považujete za nebezpečná?
a) ano b) ne c) nevím
6. Pokud takové místo (či místa) existují, která to jsou a proč? Prosím, vypište je:
…………………………………………………………………………………………………
7. Je ve vaší obci místo, které lze vnímat jako sociálně vyloučenou lokalitu?
a) ano b) ne c) nevím
8. Pokud takovou lokalitu (lokality) znáte, které to jsou? Prosím, vypište je:
…………………………………………………………………………………………………
9. Uveďte, proč toto místo (tato místa) za sociálně vyloučenou lokalitu považujete. V této otázce můžete označit více odpovědí.
a) místo je prostorově vyloučené
b) jde o místo s vysokou koncentrací obyvatel jiného etnika
c) jde o místo s vysokou koncentrací nezaměstnaných osob
d) jde o místo s vysokou koncentrací osob závislých na návykových látkách
e) jde o místo se zhoršenou kvalitou bydlení
f) jde o místo se zhoršenou kvalitou životního prostředí
g) jiný důvod – uveďte jaký: …………………………………………………………………
Strana 27 (celkem 31)
10. Které skupiny obyvatel považujete za nejsnadnější oběti trestné činnosti? V této otázce můžete označit více odpovědí.
a) děti e) lidé se zdravotním handicapem i) náboženské menšiny
b) mladiství f) etnické menšiny j) jiné minoritní skupiny
c) ženy g) cizinci k) senioři
d) osoby bez přístřeší h) jiné osoby – uveďte jaké: ……………………………………………
11. Které skupiny obyvatel považujete za nejčastější pachatele trestné činnosti?
V této otázce můžete označit více odpovědí.
a) děti a mladiství h) extremisté n) již někdy trestané os./recidivisté
b) bezdomovci i) drogově závislí o) cizinci
c) alkoholici j) sociálně vyloučené osoby p) lidé s duševním onemocněním
d) fotbaloví fanoušci k) agresivní řidiči q) politici (veřejní činitelé)
e) etnické menšiny l) náboženské menšiny r) organizované zločinecké skup.
f) podnikatelé m) úředníci s) osoby s nedostatečným příjmem
g) ekon. dobře zajištění lidé t) gambleři u) jiné osoby – uveďte jaké:……...
12. Zhodnoťte míru vlivu vybraných oblastí a jevů na existenci kriminality. Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = maximální vliv, 5 =
žádný vliv, 6 = nevím nebo nechci odpovídat.
1 2 3 4 5 6
Úroveň školství
Úroveň zdravotnictví
Sociální a ekonomická situace
Nezaměstnanost
Legislativa
Vývoj politické situace
Úroveň životního prostředí
Přistěhovalectví
Jiný jev – vypište jaký:
…………………………………………………………………
13. Vyjádřete svou míru obavy z vybraných druhů protiprávního jednání (protiprávní
jednání zahrnuje zejména přestupky, trestné činy, správní a jiné delikty). Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = maximální strach, 5 =
žádná obava, 6 = nevím nebo nechci odpovídat.
1 2 3 4 5 6
Krádež
Loupež
Vandalismus
Rušení nočního klidu
Stalking (pronásledování)
Šikanování
Přepadení
Sexuální obtěžování
Pohlavní zneužívání
Strana 28 (celkem 31)
Znásilnění
Podvod
Neoprávněné nakládání s osobními údaji (zneužití osobních dat)
Ublížení na zdraví
Vražda
Vydírání
Korupce
Domácí násilí
Nekalý podomní prodej a veřejné prodejní akce
Jiné protiprávní jednání – vypište jaké:
……………………………………………………………………
14. Stal/a jste se někdy obětí trestné činnosti?
a) ano b) ne c) nepamatuji se
15. Pokud ano, uveďte prosím, o jakou trestnou činnost či protiprávní jednání se jednalo?
V této otázce můžete označit více odpovědí.
a) krádež do 5 000 Kč g) přepadení m) podvod
b) krádež nad 5 001 Kč výše h) sexuální obtěžování n) ublížení na zdraví
c) vandalismus i) pohlavní zneužívání o) vydírání
d) stalking (pronásledování) j) znásilnění p) korupce
e) šikanování k) neoprávněné nakládání s os. údaji
f) domácí násilí l) jiné protiprávní jednání – uveďte jaké:
…………………………………………………………………………………………………
16. Pokud jste se již někdy stal/a obětí trestné činnosti, na koho jste se obrátil/a
s žádostí o pomoc? Pokud jste se obětí trestné činnosti ještě nestal/a, prosím označte, na koho byste se v takovém případě obrátil/a. V této otázce můžete označit více
odpovědí.
a) na nikoho – pomůžu si sám/a e) na Policii ČR i) na soud
b) na rodinu a příbuzné f) na lékaře j) na obecní úřad
c) na přátele/známé g) na právníka k) na pojišťovnu
d) na městskou policii h) na Státní zastupitelství l) jiná varianta – uveďte:
…………………………………………………………………………………………………
17. V případě, že jste se již někdy stal/a obětí trestné činnosti a něčí pomoci jste využil/a,
byla tato pomoc efektivní? Uveďte také důvod proč ano nebo proč ne.
a) ano b) ne c) nevím/nepamatuji se
Důvod:…………………………………………………………………………………………
Strana 29 (celkem 31)
18. Bylo v blízkosti Vašeho bydliště již někdy spácháno nějaké protiprávní jednání?
a) ano b) ne c) nevím
19. Bylo v rámci Vaší rodiny, přátel či známých již někdy spácháno nějaké protiprávní jednání?
a) ano b) ne c) nevím
20. Zhodnoťte práci institucí/subjektů, které se na zajištění bezpečnosti občanů podílejí.
Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = výborná, 5 = zcela nedostačující, 6 = nevím nebo nechci odpovídat.
1 2 3 4 5 6
Městská policie
Policie ČR
Státní zastupitelství
Soudy
Armáda ČR
Bezpečnostní agentury
Hasičské sbory
Jiný subjekt – vypište jaký: …………………………………………………………………
21. Uveďte, které činnosti či aktivity podle Vašeho názoru spadají pod prevenci kriminality. Odpovědi vypište:
…………………………………………………………………………………………………
22. Myslíte si, že jsou ve vaší obci realizována nějaká preventivní opatření proti kriminalitě?
a) ano b) ne c) nevím
23. Pokud ano, jaká opatření to jsou? Odpovědi vypište:
…………………………………………………………………………………………………
24. Jaká preventivní opatření proti kriminalitě Vám ve vaší obci chybí, a proč? Odpovědi vypište:
…………………………………………………………………………………………………
25. Zhodnoťte efektivitu níže uvedených opatření k prevenci kriminality v obci. Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = výborná,
5 = zcela nedostačující, 6 = nevím nebo nechci odpovídat.
1 2 3 4 5 6
Kamerový systém
Bezpečnostní stojany na kola
Strana 30 (celkem 31)
Mříže, ploty, bezpečnostní dveře apod.
Pulty centralizované ochrany napojené na hlídací agentury
Asistenti prevence kriminality
Informační kampaň (letáky, v TV, v dopravních prostředcích)
Vzdělávání a přednášky
Pouliční osvětlení
Přítomnost policie v ulicích
Podpora práce neziskových org. pracujících
s rizikovými skupinami
Poradenství
Léčebné a resocializační programy
Sportovní aktivity
Terénní sociální práce
Alternativní tresty
Radary na měření rychlosti, zpomalovací prahy na silnicích
Jiné opatření – vypište jaké: ……………………………………………………………………………
26. Označte, které služby sociální prevence znáte (resp. víte, že existují). V této otázce můžete označit více odpovědí.
a) intervenční centra g) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
b) telefonická krizová pomoc h) noclehárny
c) kontaktní centra i) služby následné péče
d) azylové domy j) sociálně aktivizační služby (SAS) pro rodiny s dětmi
e) domy na půl cesty k) terapeutické komunity
f) nízkoprahová denní centra l) terénní programy
m) krizová pomoc
n) sociální rehabilitace
o) jiné služby – uveďte jaké:…………………………………………………………………
p) žádnou z uvedených služeb neznám
27. Používáte sami nějaká opatření pro zvýšení vlastní bezpečnosti a ochraně majetku?
a) ano b) ne c) nevím
28. Pokud ano, označte, které opatření využíváte. V této otázce můžete označit více odpovědí.
a) důsledné zamykání bytu/domu h) mám u bytu/domu kamerový systém
b) nenosím u sebe téměř žádnou hotovost i) mám na oknech bytu/domu mříže
c) mám cennosti a peníze uložené v bance j) nevpouštím domů cizí osoby
Strana 31 (celkem 31)
d) pozdě večer nevycházím z bytu/domu k) mám trezor
e) mám střelnou zbraň l) mám psa či jiné hlídací zvíře
f) mám pepřový sprej nebo paralyzér m) mám alarm v autě
g) absolvoval/a jsem kurz sebeobrany n) mám zabezpečovací zařízení domu
o) jiné opatření – uveďte jaké:………………………………………………………………
Identifikační otázky:
1. Jaké je Vaše pohlaví?
a) muž b) žena
2. Kolik je Vám let? Prosím, vypište: ………..
3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
a) bez vzdělání c) vyučen e) SŠ bez maturity g) VŠ
b) ZŠ d) VOŠ f) SŠ s maturitou h) postgraduální
4. Jaký je Váš rodinný stav?
a) svobodný/á b) ženatý/vdaná c) rozvedený/á d) vdovec/vdova
e) registrované partnerství
5. Ve které obci bydlíte? Prosím, vypište její název a zařazení do okresu či ORP (pokud
nevíte, nemusíte bližší zařazení obce pod okres či ORP uvádět).
…………………………………………………………………………………………………
6. Jaký je Váš ekonomický status?
a) student/studentka/připravuji se na budoucí povolání
b) matka/otec na mateřské/rodičovské dovolené
c) zaměstnanec
d) nezaměstnaný/á
e) živnostník/OSVČ/podnikatel
f) žena/muž v domácnosti
g) důchodce/důchodkyně
h) jiná profese – uveďte jaká:………………………………………………………………
Recommended