Filozofie 20. století – Německý existencialismus

Preview:

DESCRIPTION

Filozofie 20. století – Německý existencialismus. www.zlinskedumy.cz. Německý existencialismus. Co se dozvíte?. f ilozofie existencialismu má blízko k filozofii dialogu, k terý filozof se zabýval problematikou viny, p roč je náš život naplněn hledáním smyslu a řádu, - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Filozofie 20. století – Německý existencialismus

www.zlinskedumy.cz

Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484

Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století

Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název DUM Filozofie 20.století – Německý existencialismus

Označení DUM VY-32-INOVACE-06_1_19

Autor Mgr. Eva Adamíková

Datum 25. 11. 2012

Vzdělávací oblast Člověk a společnost

Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ

Tematický okruh Dějiny světové filozofie

Ročník 3. ročník gymnázia

Německý existencialismus

Co se dozvíte?

• filozofie existencialismu má blízko k filozofii dialogu,

• který filozof se zabýval problematikou viny,• proč je náš život naplněn hledáním smyslu

a řádu,• o významu slov odcizení a odcizování člověka

v dnešním konzumním a mediálním světě

Martin Buber (1878 – 1965)

Obrázek 1.

• Židovský existenciální myslitel• Představitel filozofie „dialogu“, která má

k existencialismu velmi blízko• K existenci každého člověka patří vztah

k druhému, k TY• Nejpopulárnější dílo: „Já a Ty“• Pro člověka je svět vymezen 2 vztahy:

– Já - ty– Já - ono

• Ono zastupuje nějakou věc, něco s čím je možné nakládat

• Ty nelze naopak nikdy učinit věcí• Ty předpokládá prožitek vzájemnosti• Ono je důležité, nesmí však zaujmout místo Ty• Člověk bez Ono nemůže existovat• Ten, kdo žije pouze s Ono, není člověk• Dosavadní historie je svědectvím vzrůstu Ono

• Novorozenec je důkazem toho, že první starost je hledání vzájemnosti

• Hledání Ty je dříve, než touha něco mít

• Vztažnost k Ty je uložena ve věčném Ty, jímž je Bůh

• Bůh není bytost dlící mimo svět

• Buber uvádí 3 sféry, v nichž je budován náš vztah ke světu:

– Život s přírodou

– Život s lidmi

– Život s duchovními jsoucny

Karl Jaspers (1883 – 1969)

Obrázek 2.

• Křesťansky orientovaný existencialista• Psychopatolog• Setkával se s duševními poruchami, vzniklými

z mezních existenciálních situací• Géniové a psychicky nemocní se upínají

k jednomu problému, mají k sobě tak blízko…• Situace, do kterých se psychicky nemocní

dostávají a pocity, které je doprovázejí je dostávají do blízkosti něčeho, co může být původnější než svět, ve které civilizovaně a spokojeně žijeme…

• Zdrojem nemoci je tak konflikt mezi skutečností podle rozumu a skutečností tak, jak jest ona sama

• Existence je podle něj neustálý přesah k nesamozřejmému a nevysvětlitelnému, k dotyku se samotným „bytím“, jež vše objímá

• Pro bytí užíval zvláštní termín „obemykající“• Člověk je uprostřed obemykajícího místem,

v němž se odehrává velké ontologické dějství

• Stejně jako M. Heidegger užívá termínu dasein• Dasein má své fyzické a duchovní aktivity• Naráží na meze každé situace• Dasein pociťuje svou ne-dostatečnost, ne-

hotovost, po-míjivost, ne-celost• Tak se rodí údiv – tak se rodí filozofie• Svoboda a transcendence

• Dílo: „Filozofie“ „Všeobecná psychopatologie“ „Otázky viny“

• Rozlišuje 4 kategorie viny:

– Kriminální – porušení zákona– Politická – odpovědnost občanů za to, jakou mají

vládu

– Morální – měřítkem je svědomí– Metafyzická – činí člověka odpovědným i

za zločiny, které nespáchal, ale děly se za jeho života

• „Jestliže jsem neučinil všechno, co jsem mohl, abych jim zabránil, jsem spoluvinen“

• Měřítkem takové viny je Bůh

• Absurdita existence se projevuje v tom, že počíná a končí v nicotě, tedy žijeme, abychom zemřeli

• Hledáme smysl a řád v životě, který žádný smysl a řád nemá

• Produkujeme věci, vztahy, instituce, které se vymykají naší kontrole, a naopak nás ovládají

• Žijeme obklopeni lidmi a davem, ale přitom jsme osamoceni, tím osamocenější, čím větší je dav

• Mluvíme, ale neposloucháme a nejsme posloucháni, místo dialogů vedeme nesouvisející monology

Otázky:

1. Řekněte, proč člověk žije?2. Je život člověka absurdní?3. Přečtěte si knihu Bernharda Schlinka

Předčítač, nebo se podívejte na stejnojmenný film a popovídejte si o něm.

4. Jaké jsou podle vás mezní situace v životě člověka a proč?

Odpovědi

1. Proč člověk žije je jednou z filozofických otázek, odpovězte… (pomáhat druhým, založit rodinu, budovat pracovní kariéru)

2. Ve své podstatě je lidský život absurdní. (Toužíme, chceme, narodíme se, abychom zemřeli…)

3. Diskuze o filmu, knize „Předčítač“ – o vině jednotlivých postav, je zde někdo bez viny…

4. Mezními situacemi jsou smrt dítěte, partnera, blízké osoby, vážné onemocnění, rozvod, zrada někoho, komu jsme důvěřovali, živelná pohroma, ale také obrovská radost a euforie – výhra, úspěch atd.

Zdroje:

• ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, ISBN 80-40-25414-4.

• BLECHA, Ivan a kol. Filozofický slovník. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN 90-7182-064-4.

• BLECHA, Ivan. Filozofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, ISBN 80-7182-147-0.

• STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000, ISBN 80-7192-500-4

• Obrázek 1.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Martin_Buber_5.jpg

• Obrázek 2.: AUTOR NEUVEDEN. http://commons.wikimedia.org [online]. [cit. 10.2.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Karl_Jaspers-BA.jpg