View
5
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
Floristický soupis druhů
Lesnická botanika speciální
Mendelova univerzita V Brně
Lesnická a dřevařská fakulta
Barbora Kuličková
2012/2013
1
Abstrakt
Bučiny se vyznačují vyvinutým nižším stromovým patrem. Keřové patro je závislé na stavech
zvěře. Bukový opad se velmi dlouho rozkládá a to má velký vliv na bylinné patro, které je
velmi variabilní. Cílem práce je popsat biodiverzitu rostlinných druhů ve vybraném území a
porovnávat je se zjištěnými pedologickými podmínkami. Na základě průzkumu a
laboratorních rozborech půdy jsme zjistili, že se jedná o sprašové hlíny.
Abstrakt
Bučiny feature developed lower tree layer. The shrub layer is dependent on the state of game.
Beech litter decomposes very long time and it has great influence on the herb layer, which is
highly variable. The aim is to describe the biodiversity of plant species in selected areas and
compare them with the observed pedological conditions. Based on survey and laboratory
analysis of soil, we found that this is a loess soil.
2
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 4
1 Přesná lokalizace vymezeného segmentu lesa .................................................................... 6
2 Zhodnocení přírodních poměrů ........................................................................................... 7
2.1 Poměry orografické ..................................................................................................... 7
2.2 Poměry geologické ...................................................................................................... 7
2.3 Poměry pedologické .................................................................................................... 7
2.4 Poměry hydrologické ................................................................................................... 8
2.5 Poměry klimatické ....................................................................................................... 8
3 Metodika ............................................................................................................................. 9
3.1 Botanické terénní práce ............................................................................................... 9
3.2 Pedologické terénní práce ............................................................................................ 9
4 Laboratorní metodika ........................................................................................................ 10
5 Charakteristika půdního tělesa .......................................................................................... 11
6 Výsledky terénního šetření ............................................................................................... 12
6 Nalezené druhy bylin ........................................................................................................ 13
7 Seznamy rostlin v jednotlivých porostních skupinách ...................................................... 15
8 Závěr ................................................................................................................................. 20
9 Použitá literatura ............................................................................................................... 21
Seznam obrázků
Obrázek 1 Letecká mapa 1:5000 (mapy.cz) ............................................................................. 22
Obrázek 2 Porostní mapa (Ing. Jiří Podhorný) ......................................................................... 23
Obrázek 3 Daný úsek lesa (Ing. Jiří Podhorný) ....................................................................... 24
Obrázek 4 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) ............................................................... 25
Obrázek 5 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) ............................................................... 25
Obrázek 6 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková) ............................................................... 26
Obrázek 7 Půdní sonda (Barbora Kuličková) .......................................................................... 26
Obrázek 8 Vybraný porost (Barbora Kuličková) ..................................................................... 27
Obrázek 9 Vraní oko čtyřlisté (Barbora Kuličková) ................................................................ 27
Obrázek 10 Buk v zajetí lípy (Barbora Kuličková) .................................................................. 28
Obrázek 11 Samorostlík klasnatý (Barbora Kuličková) .......................................................... 28
3
Seznam zkratek
VLS = vegetační lesní stupeň
PLO = přírodní lesní oblast
LHC = lesní hospodářský celek
PR = přírodní rezervace
ha = hektar
4B1 = bohatá bučina
D = dominantní druhy
r = ojedinělé druhy
m n. m. = metrů nad mořem
4
Úvod
Vybraný segment lesa je součástí školního polesí Valšovice. Polesí Valšovice bylo
založeno v roce 1921 vyčleněním a zakoupením státem z majetku hraběnky Althanové
z Lipníka nad Bečvou. Celková výměra činí 1002 ha. Je ve vlastnictví Olomouckého kraje a
spravuje ho Střední lesnická škola Hranice.
Lesní úsek se skládá z jednotlivých porostů. Oddělení 12, dílce A, C a D s porosty 5, 6, 7
a 8. Nacházíme se ve 4 VLS a převažujícím lesním typem je 4B1 – bohatá bučina.
Jedná se převážně o bukové porosty s příměsí dubu zimního (Quercus petraea), lípy
srdčité (Tilia cordata), habru obecného (Carpinus betulus), olše lepkavé (Alnus glutinosa),
smrku ztepilého (Picea abies) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). V porostu pramení
potok Krkavec, díky kterému je lesní flóra velmi rozmanitá.
Celková výměra zkoumané části činí cca 11 ha. Skládá se z několika porostů a porostních
skupin, které jsou do značné míry rozdílné. Bylinné patro je tedy velmi rozmanité, avšak
keřové patro je slabé nebo chybí úplně. Tento jev je značně ovlivňován stavy zvěří. V tomto
případě se jedná o zvěř srnčí a dančí.
Bukový opad je velmi hustý a mocný. Proto byla u převážně většiny druhů posunuta
doba kvetení. (Např. Orsej jarní – Ficaria verna – začala kvést až začátkem dubna)
Mým úkolem bylo v daném časovém úseku sledovat měnící se lesní porost, přesněji
byliny a traviny. Zaznamenané druhy jsme členili do různých skupin. Nejprve dle porostních
skupin. Ve velmi diferencovaných částech, se les mohl rozdělit například dle dřevin.
Následně jsme zjistili, zda se jedná o dominantní druhy (D) nebo o druhy zcela ojedinělé
(r). Pokud se jedná o dominantní druh, musí být jeho pokryvnost více jak 20%. Druhy
ojedinělé jsou ty, které jsou zastoupené jen v několika exemplářích. Poté jsme jednotlivé
druhy přiřadily do jedné ze skupin: 1. Druhy zvláště chráněné (vyhláška 395/92 Sb.), 2. druhy
Červeného seznamu (Grulich 2012) a 3. druhy v ČR nepůvodní (Pyšek a kol. 2012). Součástí
je samozřejmě celkový seznam květeny, která se v našem zkoumaném území nachází.
Fotodokumentace je součástí přílohy.
5
Po klasifikaci a zhodnocení lesního porostu jsme vytyčili plochu 20x20 m. Středem
plochy byla půdní sonda, která souvisí s předmětem pedologie, jejíž výsledky jsme použili
k posouzení našeho stanoviště. Celou zkusnou plochu jsme prošli a následně vytvořili
speciální seznam druhů. Dle zjištěných druhů a půdních poměrů jsme charakterizovali flóru a
stanoviště. Výsledek může sloužit jako podklad pro jiné průzkumy, protože jak je známo,
v lese vše souvisí se vším.
6
1 Přesná lokalizace vymezeného segmentu lesa
Vybrané území se nachází v katastru obce Valšovice, okres Přerov, kraj Olomoucký –
který je zároveň vlastníkem. Celý porost spadá pod školního polesí Valšovice, které spravuje
Střední lesnická škola v Hranicích. GPS souřadnice: 49°31'9.414"N, 17°42'16.561"E.
Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 380 – 400 m n. m. Z hydrologického hlediska je
vybrané území odvodňováno potokem Krkavec.
Hospodářský soubor 446 a 441
Bukové hospodářství živných stanovišť středních poloh, les zvláštního určení
Věk
Porosty jsou různověké. Průměrný věk je 46 let.
Zakmenění
10 (100%) Během pozorování však proběhla nahodilá těžba.
Lesní typ
Převládají lesní typ je 4B1. Dále potom 3B2 a 4D5. (4B1 = bohatá bučina, 3B2 = bohatá
dubová doubrava, 4D5 = hlinitá bučina)
LVS (lesní vegetační stupeň)
Pohybujeme se v rozmezí 3 a 4 VLS.
PLO (přírodní lesní oblast)
Přírodní lesní oblast č. 37 – Kelečská pahorkatina.
Pásmo ohrožení
Pásmo imisního zatížení je D. Tzn. nízké. (Bez ohrožení.)
Kategorie/překryv
Kategorie 32d. Tedy les zvláštního určení, sloužící pro vzdělávání a výuku.
Hospodářský tvar
Les vysoký
7
2 Zhodnocení přírodních poměrů
Oblast LHC se rozkládá na území přírodní lesní oblasti č. 37 – Kelečská pahorkatina.
2.1 Poměry orografické
Oblast LHC se rozkládá na rozhraní Oderských a Hostýnských vrchů. Tvoří výběžek
Oderských vrchů, zakončený náhorní plošinou Maleníku. Tato původní geologicky jednotná
klenba oddělila poklesem část Maleníku a Oderských vrchů a vytvořila široké údolí Moravské
brány. Náhorní plošina Maleníku se v severní části prudce svažuje do údolí řeky Bečvy, k jihu
od tohoto zlomu je terén mírně vlněn s pozvolnou sklonitostí.
Nejvyšším vrcholem školního polesí Valšovice je Maleník o nadmořské výšce 479 m.
Průměrná nadmořská výška se pohybuj mezi 300 – 400 m n. m. Nejnižší bod LHC leží na břehu
řeky Bečvy v severní části a má výšku kolem 240 m n. m.
2.2 Poměry geologické
Z hlediska geologického je území tvořena zvrásněnými horninami prvohor – kulm. Sestává
z kulmských desek, drobových slepenců a jílovitých břidlic. V nižších polohách jsou uloženy
třetihorní vápnité jíly a miocenní slepence. V jihovýchodní části jsou pak tyto horniny překryty
sprašovými hlínami různé mocnosti. Svrchní pokryvy hospodářského obvodu jsou tvořeny
různě mocnými vrstvami svahových hlín čtvrtohorního stáří, které jsou uloženy místy na
neogenních jílových sedimentech a většinou na prvohorní kulmské drobě. Svahové hlíny zde
vznikly smíšením dřívějších sprašových hlín s deluviem rozvětralé kulmské droby. K tomuto
smíšení došlo postupným přemisťováním hlinitých materiálů a úlomků kulmské droby, z výše
položených do níže položených míst soliflukcí (Surala,J., 1964).
2.3 Poměry pedologické
Z pedologického hlediska převažují hlinitopísčité až písčitohlinité mezotrofní
hnědozemě, v menší míře oligotrofní i nevyvinuté, značně kamenité mezotrofní hnědozemě
na zvětralinách. Na sprašových hlínách jsou vyvinuty oglejené hnědozemě a hnědé gleje.
8
2.4 Poměry hydrologické
Oblast LHC spadá so úmoří Černého moře. Severní a severozápadní část náleží k povodí
řeky Bečvy. Jižní a jihovýchodní část spadá do pod povodí řeky Moštěnky a následně pak
taktéž k povodí řeky Bečvy. Nejdůležitějšími svodnicemi jsou potoky Krkavec
s vybudovanou soustavou jezírek a rybníčků, který se vlévá do řeky Bečvy v Teplicích nad
Bečvou, a pak Dolnonětčický potok pramenící v PR Dvorčák a vlévající se u Dřevohostic do
řeky Moštěnky, která je přítokem řeky Bečvy (vlévá se do ní u Hulína). Síť vodních toků a
pramenišť je v severní části velmi hustá. V odd. 12 a jihovýchodní části LHC je vybudována
soustava dvou rybníků. Plocha těchto rybníků činí 1,45 ha.
2.5 Poměry klimatické
Klimaticky spadá úsek do oblasti mírně teplé podoblasti B3 mírně teplé, pahorkatinové,
mírně vlhké, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 7-8 °C. Průměrná teplota
nejteplejšího měsíce července je 18°C, nejchladnější je leden -2,7°C. Průměrné roční srážky
dosahují 600-700 mm, v posledních sedmi letech pak jen 450-550 mm. Měsíc na srážky
nejbohatší je červenec 88 mm, nejchudším je únor 31 mm. První mrazový den se dostavuje
průměrně 11. 10., poslední mrazový den 3.5. Převládající větry vanou ve směru SZ-Z-JZ
(Taxonia, 2001).
Jednotlivé měsíce Roční průběh teploty (°C)
Leden -2,7
Únor -1,3
Březen 3
Duben 7,9
Květen 13,3
Červen 16,1
Červenec 18
Srpen 17
Září 13,3
Říjen 8,3
Listopad 3,2
Prosinec 0,6
9
3 Metodika
3.1 Botanické terénní práce
Vybraný úsek lesního porostu bylo nutné projít a upřesnit přesné hranice. Následně jsme
vypracovali škrtací seznamy, pomocí kterých jsme zaznamenali, jaké druhy se v lokalitě
nacházejí a které jsou pro ni typické. Porost jsme rozčlenili na jednotlivé porostní skupiny
(např. podle dřevinné skladby) a pro každou z nich jsme vytvořili škrtací seznam.
Zvláštní seznam byl tvořen pro plochu 20 x 20m, jejímž středem byla půdní sonda, která byla
předmětem studie předmětu Pedologie. V zájmovém území jsem v pravidelných intervalech
navštěvovala všechny části porostu a zaznamenávala jsem jednotlivé druhy. Interval obchůzek
byl 14 dní, kvůli rozmanitosti a rozdílnosti doby kvetení každého druhu. (V době kvetení bylo
nejméně problematické dané druhy určit.) Jednotlivé škrtací zápisníky jsou uvedeny níže.
3.2 Pedologické terénní práce
Vybraný úsek lesa byl použit nejen pro botanický průzkum, ale i pro průzkum
pedologický. Celý porost jsem prošla a cca v polovině byla vykopána půdní sonda, která se
následně stala středem pro plochu 20 x 20 m. (Kde byl vyroben speciální škrtací seznam.)
Místo jsem vybírala v dostatečné vzdálenosti od protékajícího potoka Krkavec. Rozměry
sondy: šířka čela sondy 1m, délka sondy 1m a hloubka sondy 1,20m. Nejdříve jsme sondu
vykopali na hrubo a poté pomocí rýče uhladili a očistili stěny, pro lepší viditelnost horizontů.
(I kvůli kontaminaci.) Prokořenění nebylo zřetelné, proto jsme jej nemuseli upravovat pomocí
nůžek či kleští. U půdní sondy jsem určila stratigrafií horizontů a vylišila formu nadložního
humusu. Dále jsem určila půdní druh, strukturu, skeletnatost a další charakteristiky, které jsou
nezbytné pro pedologický průzkum. Půdní sonda byla vykopána se souhlasem majitele a po
dvou týdnech zasypána vykopaným materiálem dle domluvy.
Dále byly odebrány dva (asi půl kilogramové) vzorky. První z horizontu A, který musel
být následně uchováván ve vlhkém prostředí. Druhý z horizontu B, který se při pokojové
teplotě usušil a prosál přes síto o průměru 2mm. Později byly vzorky použity k provedení
laboratorních analýz.
10
Ze stejného místa byl odebrán i fyzikální váleček. Po odejmutí víček byl zatlučen do B
horizontu, pomocí dřevěné destičky a kladívka. (Pozor na číslo válečku, které nesmí být
obráceně.) Zatlačený váleček jsme vyrýpli pomoci rýče a každá strana byla zahlazena pomocí
pedologického nožíku. Pokud je ve válečku značný skelet, je nutné váleček odebrat znovu.
Případné kořínky zastříháváme nůžkami. Váleček pak vložíme do lednice.
4 Laboratorní metodika
Odebrané vzorky se následně použily k laboratorním analýzám. První vzorek, tzv. mokrý
s uchovával v lednici o přibližně teplotě 4°C. Druhý vzorek, tzv. suchý se nechal vysušit a
prosál se pře síto. S těmito vzorky se prováděly následující pokusy a měření: konstantní
hmotnost, ztráta žíhání (tyglík), měrná hmotnost (pyknometr), kataláza (Jankův vápnoměr),
celuláza (Petriho miska), půdní reakce (pH), KVK (kationtová výměnná kapacita) a další.
11
5 Charakteristika půdního tělesa
Terénním a laboratorních průzkumem jsem zjistila tyto náležitosti:
Stratigrafie půdního profilu – O – Ah – El – Bt- C
Určení hloubky půdy – celková 120cm
Mocnost jednotlivých horizontů – O=7cm, Ah=10cm, El=27cm, Bt=56 cm
Barva jednotlivých horizontů:
Ah – tmavě hnědá až šedo černá
El – světle hnědá až okrová
Bt – světle hnědá s rezivými skvrnami
Název půdní jednotky: Luvizem oglejená (referenční třída: Luvisoly)
Humusová forma: Moder
Charakteristika jednotlivých horizontů
Ah El Bt
Textura Hlinitá Hlinitá Jílovito-hlinitá
Konzistence Velmi kyprá Kyprá Mírně ulehlá
Struktura Středně
pevná/drobtovitá Středně pevná
Středně pevná/polyedrická
*Skeletnatost - - -
Vlhkost Mírně vlhká Mírně vlhká Vlhká
Barevný přechod Vlnitý Vlnitý
Prokořenění Nízké Nízké Žádné
Mramorování - - Mramorování
Uhličitany Negativní reakce s HCl
12
6 Výsledky terénního šetření
Půdní typ luvizem oglejená na sprašových hlínách
0-7cm, opad bukivého
suchého listí, bukvic a
drobných větviček,
humusová forma moder,
častá Carex pilosa, hor. O
7-17cm, tmavě hnědá až
šedo černá, hlinitá textura,
středně pevná, mírně
drobtovitá, velmi kyprá,
mírně vlhká, mírně
prokořeněná, novotvary
chybí, přechází přímo do
El hor., bez skeletu; hor.
Ah
17-44 cm, světle hnědá až
okrová, kyprá, hlinitá
textura, středně pevná,
mírně vlhká, mírně
prokořeněná, horizont
s vlnitým barevným
přechodem do spodu, bez
skeletu, hor. El
44-120 cm, rezivo okrovo
hnědá, nepravidelné
barevnosti, jílovito-hlinitá
textura, vlhká, mírně
ulehlá, středně pevná,
převážně středně
polyedrická, bez skeletu,
bez prokořenění,
vyskytující se žížaly, mramorování, hor. Bt
13
6 Nalezené druhy bylin
Bika bělavá – Luzula luzuloides
Bodlák kadeřavý – Carduus crispus
Česnáček lékařský – Alliaria petiolata
Devětsil bílý – Petasites albus D
Dymnivka dutá – Corydalis cava
Hluchavka skvrnitá – Lamium maculatus
Hrachor jarní – Lathyrus vernus
Jahodník obecný – Fragaria vesca
Kakost smrdutý – Geranium robertianum
Kapraď samec – Dryopteris filix mas D
Kerblík lesní – Anthriscus sylvetris
Kokořík mnohokvětý – Polygonatum multiflorum
Kopřiva dvoudomá – Urtica dioica
Kopytník evropský – Asarum europaeum
Krtičník hlíznatý – Scrophularia nodosa
Kyčelnice žláznatá – Dentaria glanulosa
Mářinka vonná (Svízel vonný) – Galium odoratum
Mateřka trojžilná – Moehringia trinervia
Mokrýš střídavolistý – Chrysosplenium alternifolium
Netýkavka nedůtklivá – Impatiens nolitangere
Orsej jarní – Ficaria verna D
Ostřice chlupatá – Carex pilosa
Ostřice lesní – Carex sylvatica
Ostřice řídkoklasá – Carex remota r
Pitulník horský – Galeobdolon montanum
Plicník lékařský – Pulmonaria officinalis
Pomněnka lesní – Myosostis sylvatica
Popenec břečťanolistý – Glechoma hederacea
Prvosenka jarní – Primula veris
Pryskyřník plazivý – Ranunculus repens
Pryšec mandloňový – Euphorbia amygdaloides D
Pstroček dvoulistý – Maianthemum bifolium
Pšeníčko rozkladité – Milium effusum
Ptačinec velkokvětý – Stellaria holostea
Rubus caeius – ostružiník ježiník
Řeříšnice nedůtklivá – Cardamine impatiens
Samorostlík klasnatý – Actaea spicata r
Sasanka hajní – Anemone nemorosa
Semenáček buku
Semenáček lípy
Starček Fuchsův – Senecio ovatus
14
Strdivka nící – Melica nutans
Šťavel kyselý – Oxalis acetosella
Šťovík tupolistý – Rumex obtusifolius
Třezalka tečkovaná – Hypericum perforatum
Violka lesní – Viola reichenbachiana
Violka vonná – Viola odorata
Vraní oko čtyřlisté – Paris quadrifolia
Zběhovec plazivý – Ajuga reptans
(Hísek K., Deyl M., 2008)
Červený seznam
Primula veris – C4a – druh vyžadující pozornost
Dentaria glandulosa – C3 – ohrožený druh
Euphorbia amygdaloides – C4a – druh vyžadující pozornost
(Grulich, 2012)
Druhy nepůvodní v ČR
V seznamu se nevyskytují žádné nepůvodní druhy (Pyšek, 2012).
15
7 Seznamy rostlin v jednotlivých porostních skupinách
LHC: Školní polesí Valšovice
Porost: 12C5
Jméno: Barbora Kuličková
Dřeviny:
Hlavní úroveň: Picea abies, Pinus sylvestris, Fagus sylvatica
Keřové patro: Chybí
Nálet do výšky 1,3m: Picea abies, Fagus sylvatica
Rostlinné druhy: Alliaria petiolata
Asararum europaeum
Cardamine impatiens
Carduus crispus
Carex remota Dryopteris filix
mas
Euphorbia amygdaloides
Geranium robertianum
Glechoma hederacea
Hypericum perforatum
Impatiens nolitangere
Melica nutans
Moehringia trinervia
Oxalis acetosella
Petasites albus
Rubus caesius Rumex
obtusifolius
Scrophularia nodosa
Senecio ovatus
Urtica dioica
16
LHC: Školní polesí Valšovice
Porost: 12C6
Jméno: Barbora Kuličková
Dřeviny:
Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Quercus petrae, Tillia cordata,
Carpinus betulus, Fraxinus excelsior
Keřové patro: Chybí
Nálet do výšky 1,3m Fagus sylvatica, Quercus petraes, Tilia cordata
Rostlinné druhy: Ajuga reptans
Alliaria petiolata
Anemone nemorosa
Anthriscuc sylvestris
Asarum europaeum
Carex pilosa
Carex sylvatica
Corydaliscava Dentaria
glandulosa
Dryopteris filix mas
Euphorbia amygdaloides
Ficaria verna
Fragaria vesca
Galeobdolon montanum
Galium udoratum
Geranium robertianum
Glechoma hederacea
Hypericum perforatum
Impatiens nolitangere
Luzula luzuloides
Maianthemum bifolium
Melica nutans
Milium effusum
Moehringia trinervia
Oxalis acetosella
Paris quadrifolia
Petasites albus
Polygonatum multiflorum
Primula veris
Pulmonaria officinalis
Ranunculus repens
Rubus caesius
Scrophularia nodosa
Senecio ovatus
Stellaria holostea
Urtica dioica
Viola odorata
Viola reichenbachiana
17
LHC: Školní polesí Valšovice
Porost: 12D7
Jméno: Barbora Kuličková
Dřeviny:
Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Carpinus betulus, Quercus
petraea, Picea abies
Keřové patro: Chybí
Nálet do výšky 1,3m Fagus sylvatica, Quercus petraea, Picea abies
Rostlinné druhy: Alliaria petiolata
Anemone nemorosa
Asarum europaeum
Carex pilosa
Carex sylvatica Dentaria
glandulosa
Dryopteris filix mas
Euphorbia amygdaloides
Ficaria verna
Fragaria vesca
Galeobdolon montanum
Galium odoratum
Geranium robertianum
Glechoma hederacea
Hypericum perforatum
Impatiens nolitangere
Lathyrus vernus
Luzula luzuloides
Maianthemum bifolium
Melica nutans
Milium effusum
Oxalis acetosella
Paris quadrifolia
Petasites albus
Polygonatum multiflorum
Primula veris
Ranunculus repens
Rubus caesius
Scrophularia nodosa
Senecio ovatus
Stellaria holostea
Urtica dioica
Viola odorata
Viola reichenbachiana
18
LHC: Školní polesí Valšovice
Porost: 12
Jméno:
Dřeviny:
Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Quercus petraea, Tilia cordata,
Carpinus betulus
Keřové patro: Chybí
Nálet do výšky 1,3m Fagus sylvatica, Quercus petraea, Tilia cordata
Rostlinné druhy: Actaea spicata
Ajuga reptans
Alliaria petiolata
Anthriscus sylvestris
Carex pilosa
Carex sylvatica
Corydalis cava
Dryopteris filix mas
Euphorbia amygdaloides
Ficaria verna
Fragaria vesca
Galeobdolon montanum
Galium odoratum
Geranium robertianum
Glechoma hederacea
Hypericum perforatum
Chrysosplenium alternifolium
Impatiens nolitangere
Lamium maculatum
Luzula luzuloides
Maianthemum bifolium
Melica nutans
Milium effusum
Moehringia trinervia
Myosotis sylvatica
Oxalis acetosella
Paris quadrifolia
Polygonatum multiflorum
Rubua caesius
Viola odorata
Viola reichenbachiana
19
LHC: Školní polesí Valšovice
Porost: Plocha 20x20m
Jméno: Barbora Kuličková
Dřeviny:
Hlavní úroveň: Fagus sylvatica, Quercus petrae, Carpinus
betulus, Tilia cordata
Keřové patro: Chybí
Nálet nad 1,3m: Fagus sylvatica, Quedrcus petrae, Tilia
cordata
Rostlinné druhy:
Alliaria petiolata
Anemone nemorosa
Asarum europaeum
Carex pilosa
Carex sylvatica
Dryopteris filix mas
Euphorbia amygdaloides
Ficaria verna
Fragaria vesca
Galium odoratum
Galeobdolon montanum
Glechoma hederacea
Hypericum perforatum
Impatiens nolitangere
Lathyrus vernus
Luzula luzuloides
Maianthemum bifolium
Melica nutans
Milium effusum
Moehringia trinervia
Oxalis acetosella
Paris quadrifolia
Petasites albus
Polygonatum multiflorum
Primula veris
Pulmonaria officinalis
Ranunculus repens
Rubus caesius
20
8 Závěr
V dané lokalitě jsem měla za úkol zjistit všechny druhy rostlin, které se zde nacházejí.
Pomocí škrtacího seznamu a fotoaparátu jsem následně vytvořila seznamy pro jednotlivé
porostní skupiny. Co se týče stránky pedologické, po laboratorních pokusech a analýzách
jsem dospěla k závěru, že daný porost se nachází na půdním typu luvizem oglejená. Půdní
druh jsem stanovila jako hlinitopísčitý.
Tato práce může mít přínos v několika směrech. Půdní charakteristiky jsou velmi
důležité pro lesnickou praxi. Tím chci poukázat na druhovou skladbu porostů a následné
práce, které jsou nutné k jejich obhospodařování. (Např. těžba, přibližování dřeva). Neboť
půdní flóra je velmi úzce spojena s půdou a jejími vlastnostmi. Původními společenstvy tu
byly bukové doubravy, dubové bučiny až jedlové bučiny převážně živné řady. Půdotvorným
substrátem jsou většinou sprašové hlíny, což odpovídá mému stanovišti. S druhou skladbou
souhlasím. Jsou zde celkem kvalitní porosty, které jsou efektivně využívány. Rostlinné patro
je velmi variabilní, což ovlivňují nejen stavy zvěří, ale také hospodářská činnost člověka.
21
9 Použitá literatura
Surala, J. (1964): Komplexní průzkum půd ČSSR. Expediční skupina pro průzkum půd Praha.
Martinát, O., Krátký, R., (2001): Textová část LHP. TAXONIA a.s., Olomouc.
Martinát, O., Krátký, R., (2001): Hospodářská kniha. TAXONIA a.s., Olomouc.
Deyl, M., Hísek, K., (2008): Naše květiny, ACADEMIA, Praha.
Grulich V., (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645
Pyšek P. a kol. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). – Preslia 84: 155–
255.
22
Přílohy
Obrázek 1 Letecká mapa 1:5000 (mapy.cz)
23
Obrázek 2 Porostní mapa (Ing. Jiří Podhorný)
24
Obrázek 3 Daný úsek lesa (Ing. Jiří Podhorný)
25
Obrázek 5 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková)
Obrázek 4 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková)
26
Obrázek 6 Hospodářská kniha (Barbora Kuličková)
Obrázek 7 Půdní sonda (Barbora Kuličková)
27
Obrázek 8 Vybraný porost (Barbora Kuličková)
Obrázek 9 Vraní oko čtyřlisté (Barbora Kuličková)
28
Obrázek 10 Buk v zajetí lípy (Barbora Kuličková)
Obrázek 11 Samorostlík klasnatý (Barbora
Kuličková)
Recommended