View
6
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
1
1
Paměťové instituce I
(Počátky – knihovny ve starověku)
2
Knihovna – význam slova
Knihovna = institucefond knih
místnostnábytek
binární soubor
3
Knihovna - etymologie
Bibliotéka – βιβλιοθηκηβιβλίο (kniha)
θηκη (police)Library
liber (lýko, kniha)
4
Knihovna - etymologie
Kniha (kniga) – písmeno → písmo → list (text)
slovanský původ slova
z čínského základu king → turkotatarské a ugrofinské jazyky → slovanské jazyky
2
5
Knihovna - etymologie
Názvy místností bývají v češtině tvořeny většinou příponou –na (s variantami -ovna, -árna, -írna)
např.: šatna, úschovna, továrna, udírna
6
Knihovna - definice
= kulturní, informační a vzdělávací instituce
- shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů
- poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům
TDKIV
7
Knihovna - definice
„Doposud jsem se domníval, že každá kniha k nám promlouvá pouze o věcech lidských či božských, které se nacházejí mimo knihy. Teprve nyní jsem si uvědomil, že knihy nezřídka mluví o knihách, neboli jako by rozprávěly mezi sebou.Ve světle této úvahy mi knihovna rázem připadala ještě zneklidňující.
8
Knihovna - definice
Byla sídlem dlouhého, staletého šepotu, schránkou sil neovladatelných lidskou myslí, pokladem tajemství vyzařovaných z bezpočtu myslí, které přežily ty, kdož je vytvořily nebo se stali jejich nositeli a zprostředkovateli.“
Umberto Ecco: Jméno růže
3
9
Knihovny - dějiny
- vznik a vývoj knihoven souvisí se vznikem a vývojem dokumentu
- dokumentová komunikace - od vytvoření písma (3 tisíce let př. Kr.)
- archiv x knihovna
10
Knihovny - dějiny
Etapy dokumentové komunikace:
- rukopisná kniha- tištěná kniha (od pol. 15. stol.)
- diverzifikace knihy → dokument (od 2. pol. 19. stol.)
- digitální dokument (od 40. let 20. stol.)
11
Knihovny - dějiny
vývoj knihoven – různé funkce
kniha x dokument
bibliotéka → mediatéka, filmotéka, videotéka, artotéka …
Co je společné?12
Knihovny - dějiny
- uspořádanost fondu jako souboru zaznamenaného poznání
- přístupové cesty (katalog, volný přístup)
4
13
Knihovny - dějiny
souvislost s vývojem společnosti- hierarchie (autorita) x demokracie
- bohatství a mír x méně příznivé podmínky
- otevřenost a potřeba vývoje x neusilování, konzum
14
Knihovny - dějiny
historie knihoven – 3 tisíce letúvahy o soumraku knihy a knihovny
Domnívám se, že knihovny mají nejlepší léta ještě před sebou.
15
Egypt
vyspělá kultura v povodí Nilu3 000 let př. Kr.
obrázkové písmo → ideografické písmo → slabičné písmo → hláskové
hieroglyfické, hieratické, démotické písmo
16
Staroegyptská literatura
dochovaly se jen nepatrné zbytkyodhad – 1 statisícina písemných
pramenů
důvod – křehkost papyru
5
17
Staroegyptská literatura
18
Staroegyptská literatura
vědní oblasti: lékařství, matematika, astrono-mie, historie (letopisy)
náboženství – rituály, hymny, zádušní texty, mýty (např. o stvoření světa), knihy mrtvých
novely, pohádky, cestopisy, písně (milostné, pracovní, pijácké)
hospodářské a diplomatické smlouvy
19
Staroegyptská literatura
20
Staroegyptské knihovny
důkazy o existenci archivů
jen nepřímé důkazy o existenci knihoven
- chrámové
- soukromé
6
21
Staroegyptské knihovny
„domy života“ – místa, kde učenci a písaři tvořili a opisovali tajná vědecká a náboženská díla
byly přičleněny k chrámům
22
Staroegyptské knihovny
uložení knih - malá místnost nebo výklenek ve zdi
na jejích stěnách byly soupisy názvů děl v ní uložených
23
Staroegyptské knihovny
dochovaný Horův chrám v Edfu- postaven 237-57 př. Kr.
- výklenek v prvním hypostylu (sloupo-vé síni)
- text vyrytý do stěn výklenku
- seznam 37 posvátných knih- vlastní knihy se nedochovaly
24
Staroegyptské knihovny
seznam obsahoval:příručky chrámového kultu
rituály náboženských svátkůmagické texty → zahánět zlé síly,
démony, plazy a lvy
archiválie
7
25
Staroegyptské knihovny
26
Staroegyptské knihovny
další seznamy:• chrám válečnického boha Monta v
Tódu - seznam náboženských knižních titulů
• chrám beraního boha Chnuma v Esně - seznam uložených svitků
27
Mezopotámie
kultura v „meziříčí“ (řeky Eufrat a Tigris)klínové písmo - přelom 4. a 3. tisíciletí
př. Kr.
obrázkové písmo → ideografické písmo → slabičné písmo
Sumerové, Akkadové, Asyřané
28
Mezopotámie
hliněné tabulky – 6-8 x 10-14 cm, později i větší
+ rákosovépisátko
8
29
Literatura
mýty, eposy, hymny, modlitby, báje, bajky, přísloví
odborná literatura: právo, účetnictví, lékařství, astronomie
30
Literatura
dochovalo se obrovské množství popsaných hliněných destiček - obvykle v úlomcích
klínové písmo se používalo pro více jazyků → rozluštění písma a jazyka
31
Knihovny
babylonský král Chammurapisjednotil Mezopotámii (r. 2000 př. Kr.)
doloženo že:„nechal shromáždit do své knihovny
tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo lidského těla“
32
Chammurapi
9
33
Knihovny
knihovna asyrského krále Aššurbanipal a (cca 668-631 př. Kr.)
v Ninive- objeveno 30 tisíc fragmentů hlině-
ných tabulek
- osobní knihovna krále a státní archiv34
Aššurbanipalův palác
35
Aššurbanipalova knihovna
obsah: díla babylónského písemnictví- eposy, mýty, bajky, přísloví, kultovní
texty, hymny, modlitby, zaklínadla, rituály, věštby, zákony
- díla gramatická, matematická, astrono-mická, lékařská, ekonomická, právní, geografická
36
Aššurbanipalova knihovna
plánovaná a dlouhodobá tvorba knihovnysystematické a přesné opisování textů
uchování:dvě místnosti
při požáru se propadly stropy→ zpevnění hlíny požárem ale rozlomení tabulek
10
37
Aššurbanipalova knihovna
systém uchování- na každé tabulce název a pořadové
číslo tabulky v rámci díla (některá díla obsahovala až 100 tabulek)
- na větších tabulkách jméno písaře a označení vlastnictví (razítko knihovny!)
38
Aššurbanipalova knihovna
systém uchování- katalogy (soupisy)
- tabulkový (počáteční slovo tabulky a počet řádků)
- sériový (shrnuje tituly různých sérií)
39
Aššurbanipalova knihovna
systém uchování- úlomky s názvem série: patrně
označovaly umístění části fondu (rozřaďovače!)
- systematické třídění (historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy)
40
Nipur
chrám v Nippuru – při něm archiv100.000 dokumentů
- výkazy o příjmech a vydáních, přijatých darech a obětech, stavbách a opravách domů, sázení stromů, zavlažování polí, nákupu a prodeji zvířat, výrobě oděvů apod.
11
41
Nippur
42
Čína
obrázkové písmonejstarší písemné památky ze 14. stol.
př. Kr.
vládci jednotlivých čínských států měli zřejmě své knihovny (archivy)
Lao-c´ - doloženo, že byl archivářem
43
Čína - psací látky a náčiní
zvířecí kosti - rydlabambusové destičky – tuš
kovové desky - rydlahedvábí – štětec z králičích chlupů,
tuš (inkoust)
papír - štětec a tuš (inkoust)
44
Čína - písmo
znaky se kladly do
sloupce shora dolů
sloupce se řadilyzprava doleva
12
45
Čína
vyspělá civilizace – kulturně i technickynejstarší literární památky – 1. tisíciletí
př. Kr.
– hymny a klasické knihy (řada filozofických škol)
knihovny a archivy
46
Čína
sjednocení Číny – dynastie Čchinr. 213 př. Kr. – zničení soukromých
knihoven a následná likvidace konfuciánských myslitelů
2. stol. př. Kr. - 2. stol. n.l. – dynastie Chanpodpora konfuciánství
47
Čína
48
Čínské knihovny
zakládání archivůcísařská knihovna – založena v pol. 2.
stol. př. Kr.
spojena s rozvojem vědy a vzdělá-váním
papír jako psací látka (doloženo zprá-vou z r. 105)
13
49
Čínské knihovny
od 3. stol.šíření buddhismu – dovoz literatury z
Indie
jeskyně Tisíce Buddhů – nalezeno množství svitků
Démantová sútra – nejstarší tištěná kniha na světě (z r. 868)
50
Čínské knihovny
Soupisy dokumentů:- anotované bibliografie buddhistických
textů
- soupisy jejich překladů do čínštiny
51
Čínské knihovny
dynastie Tchang (618-907)dynastie Sung (960-1279)
- rozkvět země- rozvoj školství a vědy
- vznik knihoven a knihkupectví
52
Čínské knihovny
- rozvoj katalogizační a klasifikační teorie
- zpracován nový katalog císařské knihovny
14
53
Řecko a Řím
v 1. tisíciletí př. Kr. – těžiště vývoje z Předního východu do Středomoří
využití předcházejících civilizací a kultur
přetvoření do nové podoby
54
Řecko
svobodní občané x otrocidemokracie – podpora individuality
člověka
rozvoj řemesel a uměnírozvoj vzdělanosti a vědy
55
Řecko
převzetí fénického písma– cca r. 800 př. Kr.
+ znaky pro samohlásky→ věrné zaznamenání řeči
papyrus – od pol. 7. stol. př. Kr.
56
Řecké knihovny
nedochovaly senálezy pozůstatků budov
fondy byly rozptýleny
hojné zprávy o knihovnách v soudobé literatuře → knihovna běžnou součástí života
15
57
Řecká literatura
Athény – nejvýznamnější městský státkrásná literatura – drama, básnictví
vědecká literatura – filozofie, matema-tika, astronomie
vydávány: kuchařské knihy, recepty pro nemocné, anekdoty, magie
58
Řecké knihovny
počátek sbírek – 5. a 4. stol. př. Kr.doložena existence knihkupectví
vývoz knih (svitků)
soukromé knihovny – vzdělanci a vědci, významné osobnosti politického života
59
Řecké knihovny
vzdělávací ústavy- Platónova Akademie
- Aristotelova škola
při nich knihovny
60
Řecko
úpadek městských států- na konci 4. stol. př. Kr.
závislost na Makedoniivýboje Alexandra Velikého
zničení perské říšepronikání řecké civilizace na Přední
východ a Středomoří
16
61
Řecko
→ helénistická doba
(ἑλληνoς = Hellén, Řek)dorozumívací řeč tehdejšího světa
(světová řeč) – řečtinastředisko – Alexandrie (v Egyptě)
62
Múseion
= zasvěceno můzám, chrám múz- badatelská instituce a centrum
soudobého vědění vůbec
nejslavnější v Alexandriisoučástí byla i proslulá alexandrijská
knihovna
63
Alexandrie
64
Múseion v Alexandrii
• první instituce, jejímž účelem bylo zajistit učencům příhodné podmínky pro bádání
• veškeré výdaje (včetně platů zaměstnanců) byly hrazeny státem
17
65
Múseion v Alexandrii
• založeno na konci 4. nebo na počátku 3. století př. Kr. Ptolemaiem I. nebo Ptolemaiem II. z podnětu Démétria Falérského
66
Múseion v Alexandrii
působili zde např.:Eukleidés, Archimédés, Hipparchos, chronograf a geograf Eratosthenés, lékaři Hérofilos a Eratostratos
útočiště pohanství oproti dominujícímu křesťanství
67
Alexandrijská knihovna
součást Músaionu– věda bez knih není možná
velkorysá akvizice – nákup po celém tehdy známém světě + opisy
r. 283 př. Kr. – 200.000 svitků
68
Alexandrijská knihovna
knihovníci:Démétrios z Faléru
Zénodotos z EfesuKallimachos z Kyrény
18
69
Alexandrijská knihovna
uspořádání:beletrie – lyrika, epika, drama
vědecká literatura – podle oborů
+ pobočka v chrámu boha Serepida(pro duplikáty)
70
Alexandrijská knihovna
v 1. stol. př. Kr. – 700.000 svitků- patrně veškerá řecky psaná literatura
- řecké překlady jiných literatur
katalog – vypracoval Kallimachos (pinakes = listiny, seznamy)
„seznamy všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali“
71
Alexandrijská knihovna
72
Alexandrijská knihovna
19
73 74
Alexandrijská knihovna
zánikr. 47 př. Kr. – požár při obléhání
Alexandrie Caesarem
r. 389 – rozbořena při nábožen-ských bouřích (obnovena)
r. 391 – zničena pobočkar. 638 – dobytí a zničení Araby
75 76
Alexandrijská knihovna
vzkříšení
- r. 1989 architektonickou soutěž na novou Alexandrijskou knihovnu
- projekty předložilo 650 týmů architektů- norská firma Snøhetta
- český architekt Martin Roubík
20
77
Alexandrijská knihovna
vzkříšeníBibliotheca Alexandrina- otevřena v r. 2002- považována za jedno z nejvýznamněj-
ších architektonických děl posled-ních desetiletí
78
Bibliotheca Alexandrina
79
Alexandrijská knihovna
80
Knihovna v Pergamonu
Pergamon v Malé Asiipo vzoru Alexandrijské knihovny
založil Eumenés II. – r. 170 př. Kr.200 000 papyrových svitků
druhá největší knihovna na světě, hned po alexandrijské
21
81
Knihovna v Pergamonu
82
Knihovna v Pergamonu
skládala se ze 4 místností- největší měla rozměr 13×16 m
(podle údaje Plinia Staršího)
- bohatě zdobena sochami – na nádvoří mramorová socha bohyně Athény Parthenos – 3 m vysoká
83
Knihovna v Pergamonu
zánikr. 41 př. Kr. - odvezena do Alexandrij-
ské knihovny, aby byl nahrazen fond, který byl zničen požárem v r. 47 př. Kr.
s ní zničena v r. 638 při arabském vpádu
84
Římská říše
nové imperium na Apeninském polo-ostrově
postupně ovládlo tehdy známý svět
vliv řecké kulturypísmo – latinka
papyrové svitky
22
85
Římská říše
římská literaturabeletrie
naučná literatura
knižní trhdesítky opisovačských dílen
knižní obchody86
Římská říše
knihovnyveřejné
soukromé
87
Římská říše
Marcus Terentius Varro– spis De bibliothecis
= nejstarší známé pojednání o knihovnách (bohužel se nedochovalo)
88
Římská říše
G. Julius Caesar- úmysl založit veřejnou knihovnu
- měl ji vést Terentius Varro- příkaz přivézt svitky z Alexandrijské
knihovny
- neuskutečněno
23
89
Římská říše
1. veřejná knihovnav chrámu Svobody na Aventin-ském pahorku
r. 39 př. Kr. - Asinius Pollio
90
Římská říše
Stalo se pravidlem, že římští císaři za své vlády zakládali veřejné knihovny
císař Augustus založil 2 knihovny
na Palatinuna Martově poli
91
Římská říše
veřejná knihovna při Apollónov ě chrámu na Palatinu – r. 33 př. Kr.
sál pro 600 lidí (zasedání senátu)
latinské a řecké oddělenípozději rozšířena za císařů Tiberia a Caliguly → největší knihovna v Římězničena požárem na konci 1. st.
92
Římská říše
knihovna Porticus Octaviae- na Martově poli
- vznikla na počest císařovy sestry Octavie
24
93
Římská říše
císař Tiberius - počátek 1. stol.- vybudoval dvě významné knihovny:
- ve svém paláci na Palatinu- v novém Augustově chrámu
94
Římská říše
knihovna Ulpia- založil císař Traian při Caesarově
chrámu na Traianově foru - r. 114
- dochovaly se zbytky – měla 2 sály- cca 30.000 svitků
- obsah: řecká i latinská literatura
95
Řím - knihovna Ulpia
obsahovala:- oddělení řecké a latinské literatury
- různé státní dokumenty, rozhodnutí senátu, císařské výnosy apod.
poslední zprávy o ní máme z poloviny 5. stol., její pozdější osud je neznámý
96
Římská říše
Veřejné knihovnyvelké stavby
- mramor + sloupovíumělecká výzdoba
okna na východ (kvůli osvětlení –četli dopoledne; ochrana svitků proti vlhkosti)
25
97
Římská říše
veřejné knihovnyzakládány i mimo Řím
- v Massilii, Córdobě, Smyrně, Antio-chii, Athénách
98
Knihovna v Efezu
dokončena r. 135- Julius Aquila (římský konsul) pro
svého otce Celsa Polemaena
- rozměry knihovny 11 x 17 m- dvoupodlažní objekt s galerií
- impozantní výzdoba
99
Knihovna v Efezu
- 12 až 15 tisíc svitků- dobrá ochrana proti vysokým teplotám
a vlhkosti (mezera mezi vnější a vnitřní zdí)
- zničena při vpádu barbarů
- zemětřesení r. 1000100
Knihovna v Efezu
26
101
Knihovna v Efezu
102
Římská říše
soukromé knihovny:vlastní knihovna odznakem bohatství a
vzdělanosti
významné osobnosti„Dům, kde není kniha, podobá se tělu bez duše“ - Cicero
103
Řím – soukromé knihovny
rekonstrukce knihovny (Villa Hadriana)104
Římská říše
soukromé knihovnydochovala se knihovna v Herkulaneu
- samostatná místnost- 2 tisíce svitků
- police u stěn i uprostřed místnosti- pouzdra na svitky – kožená a cedrová
27
105
Starověké knihovny - shrnutí
nedochovaly sevíme o nich z literatury
mnoho děl zničeno – nedochovalo sepapyrus – málo trvanlivý
pohnutlivé doby – války, nájezdy, dobývání
106
Starověké knihovny - shrnutí
ze 3.000 řeckých tragédií a komedií se zachovalo několik desítek
texty knih římských autorů známe téměř výhradně z opisů
knihovny byly ničeny častými požáry, válkami a přírodními katastrofami
107
Starověké knihovny - shrnutí
typologie:• panovnické (státní)
• církevní• soukromé
• školní• veřejné
108
Starověk
rozklad říše římské- časté války
- vpády barbarůkonečný pád – r. 476 (západořímská
říše)
Recommended