View
24
Download
0
Category
Preview:
DESCRIPTION
PEČOVATELSTVÍ 4. ročník Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK. HLAVNÍ PRINCIPY MODERNÍ PALIATIVNÍ PÉČE - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
PEČOVATELSTVÍ
4. ročník
Studijní obor: Sociální činnost
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
HLAVNÍ PRINCIPY MODERNÍ PALIATIVNÍ PÉČE
Paliativní péče je aktivní a na kvalitu života zaměřená péče, která je určena nemocným, kteří trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém nebo terminálním stádiu.
Primárním cílem paliativní péče není vyléčení klienta, ale zaměření se na prevenci a zmírnění bolesti a dalších, tělesných a duševních strádání, a zachování klientovy důstojnosti a podpora jeho blízkých.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Hlavní principy moderní paliativní péče jsou:neodklání se od nevyléčitelně nemocných, ale zajišťuje jejich důstojnost, hlavní důraz je kladen na kvalitu životaje schopna úspěšně zvládat bolest a ostatní průvodní symptomy v závěru života nemocného jedinceje založena na interdisciplinární spolupráci – lékařské, psychologické, sociální, existenciální a spirituální aspektyImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
klade důraz na rodinu a nejbližší přátele nemocných
odvíjí se od individuálních přání a hlavně potřeb pacientů, respektuje jejich hodnotové priority
zajišťuje všestrannou účinnou pomoc a oporu příbuzným a přátelům umírajících
vychází ze zkušenosti a konstatuje, že umírání nemusí být provázeno strachem, nesnesitelnou bolestí a nesmyslným utrpením
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Faktory ovlivňující paliativní medicínu
Paliativní péče v širším kontextu je jako jednou ze stěžejních součástí lékařské a sociální péče. V rámci medicíny není pouze snaha uzdravovat a prodlužovat život, ale klíčovou součástí lékařské péče je také tišit bolest a ostatní formy utrpení a poskytnout nemocnému jedinci v této životní fázi útěchu.
Dějiny moderní paliativní péče nemají dlouhé trvání.Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Na vznik a rozvoj paliativní péče ve 2. polovině 20. století měla vliv řada faktorů:
došlo ke změně hlavních příčin úmrtí a k radikálnímu prodloužení života, ale zároveň dochází k určitému paradoxu, kdy na začátku 21. století žijeme v průměru výrazně déle a v jistém ohledu pohodlněji než před sto lety, ale platíme za to nemalou daň, kdy déle (a často vůbec ne lehčeji) také umíráme
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
moderní medicína na tuto situaci reagovala se značným zpožděním, protože byla zastíněna terapeutickými úspěchy – zaměření na léčbu, nikoliv na paliativní péči
paliativní péče se v poslední době opírá o významné pokroky, které moderní medicína především v léčbě bolesti a zvládání ostatních příznaků dosáhla
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fáze rozvoje paliativní péče
Rozvoj paliativní péče měl v různých zemích odlišnou podobu a nestejnou dynamiku, proto lze z určitého pohledu a s určitým zjednodušením rozlišit několik hlavních fází, jejich reflexe může být důležitá pro vývoj paliativní péče v ČR.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Moderní paliativní péče vznikala do značné míry „zdola“, a to díky obětavému úsilí jedinců a místních iniciativ. Tito lidé postupně začali ovlivňovat své okolí a přesvědčovat stále větší část odborné, ale i laické veřejnosti o tom, že nevyléčitelně nemocným a umírajícím v jejich těžkých chvílích lze nabídnout účinnou pomoc.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Na podkladě konkrétních příkladů péče o umírající se postupně stalo, že paliativní péče se rychleji nebo pomaleji slévala v pestrý proud celonárodního a nadnárodního „hnutí“.
V současné době v zemích s rozvinutou paliativní péčí probíhá snaha o začlenění paliativní péče do standardního systému zdravotní a sociální péče a zároveň o co nejširší dostupnost kvalitní paliativní péče všem občanům.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Dosavadní vývoj paliativní péče v ČRpočátky paliativní péče lze zaznamenat v první polovině 90. let prvním pokusem bylo založení lůžkového oddělení v roce 1992 v rámci Nemocnice TRN v Babicích nad Svitavouprvní samostatný lůžkový hospic začal fungovat v Červeném Kostelci v roce 1995
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
ke konci roku 2004 existovalo v ČR 8 hospiců v ČR působí specializovaná ambulance paliativní medicíny a
probíhá jednání o zřízení lůžkového oddělení paliativní medicíny v rámci Interní hematoonkologické kliniky FN v Brně
v ČRse také nachází 66 ambulancí nebo center léčby bolesti, které bohužel nenabízejí komplexní specializovanou paliativní péči
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Poskytování paliativní péče
Onemocnění a stavy, které v pokročilých stádiích vyžadují paliativní péči:onkologická onemocněníneurodegenerativní onemocnění typu roztroušené sklerózy, Parkinsonovy nemoci, demenceAIDS
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
CHOBP – chronické onemocnění bronchopulmonální
konečná stádia chronických orgánových onemocnění: chronické srdeční, renální nebo jaterní selhání
polymorbidní geriatričtí pacienti pacienti v persistujícím vegetativním stavu některé vrozené pediatrické syndromy a
onemocnění, např. cystická fibróza
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
kriticky nemocní pacienti s nevratným multiorgánovým selháváním v prostředí intenzivní péče
Potřeby pacientů v pokročilých stádiích nevyléčitelných nemocí a z nich vyplývající potřeba paliativní péče závisí na:základním onemocněnímstupni jeho pokročilostipřítomností více závažných onemocnění narázpacientově věku a sociální situacipsychickém stavuImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Dělení paliativní péče
1. Obecná paliativní péčecílem je pozorování, rozpoznávání a ovlivňování toho, co je důležité pro kvalitu pacientova života, např. léčba nejčastějších symptomů, respekt k pacientově autonomii, citlivost a empatická komunikace s pacientem a jeho rodinou atd.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
2. Specializovaná paliativní péče je aktivní odborná interdisciplinární péče
zajišťována týmem odborníků, kteří jsou v paliativní péči speciálně vzděláni, tento tým se skládá z lékaře, sestry, sociálního pracovníka, případně psychologa, fyzioterapeuta, pastoračního pracovníka, koordinátora dobrovolníků a dalších odborníků
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Specializovaná paliativní péče může mít různé organizační formy: zařízení domácí péče hospic oddělení paliativní péče – OPP – v rámci jiných zdravotnických zařízení konziliární tým paliativní péče v rámci zdravotnického zařízení
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
3. Specializovaná ambulantní paliativní péčeposkytuje ambulantní péči pacientům, kteří se nacházejí v domácím prostředí nebo v zařízeních sociální péče, úzká spolupráce je s praktickým lékařem, zařízeními obecné domácí péče a specializované paliativní péče
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fáze umírání
Proces umírání můžeme rozdělit do tří fází: pre finem – v této fázi dochází k tomu, že
nemoc je vážná a neslučitelná se životem, smrt je v kratším nebo delším časovém období (týdny, měsíce) vysoce pravděpodobná
období in finem – terminální péče – je to péče poskytována pacientovi, kde již není možné žádné zlepšení smrtelné prognózy jeho nemoci nebo stavu dostupnými léčebnými metodami
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
období post finem – znamená péče o mrtvé tělo, zahrnujeme sem i péči o pozůstalé
Fáze umírání podle Elizabeth Kübler-Ross
1.fáze negacejedinec odmítá vzít na vědomí skutečnost
smrtelnosti, odmítá myslet na svou smrt, nechce si ji připustit
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
2. fáze agrese jedinec propadá vzteku, pociťuje závist
3.fáze vyjednávání nemocný se snaží hledat ještě nějakou
možnost, slibuje, obrací se k bohu
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
4. fáze deprese nastupuje např. strach o rodinu, v tomto období
se od zdravotníků a od rodiny očekává trpělivost, naslouchání a respektování lidské důstojnosti
5. fáze smíření čas klidu, nemocný komunikuje pomocí
gest, v tomto období je velice důležité, aby s nemocným byli jeho blízcí
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Potřeby umírajících potřeba nebýt sám, komunikace s druhými, při zhoršení
stavu nebýt sám potřeba soukromí a intimity – vyjádření něžností od
nejbližších potřeba mluvit o smyslu svého dosavadního života potřeba se vyjádřit ke svému současnému stavu –
vyslovit své obavy z umírání a smrti potřeba vyjádřit svou úzkost, bolest, někdy i beznaděj potřeba hledání odpovědi na otázku, jestli má utrpení
nějaký smyslImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
potřeba si zaplakat potřeba ujištění, že příbuzní unesou bolest ze ztráty potřeba připravit se na svou vlastní smrt a vnitřně jejímu
příchodu nebránit potřeba rituálů – např. rozloučení potřeba jistoty, že smrt nebude bolet, resp. že všichni
udělají vše, aby tomu tak bylo
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Komunikace s umírajícím člověkem umírající potřebuje, aby mu někdo naslouchal,
aby byla zachována jeho důstojnost a byla tolerována jeho poslední přání
umírající člověk potřebuje vnímat blízkost lidí a komunikovat se všemi, třeba jen neverbálně
umírající má právo na informaci o zdravotním stavu, důležité je postupovat citlivě a s rozvahou
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
pacient vyžaduje vyjádření psychické podpory založené na empatii
zajištění pocitu pohody, podpory a sounáležitosti při vykonávání všech denních aktivit včetně biologických potřeb
uklidňujícími slovy, doteky, podáním ruky lze potlačit strach z osamocení
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Charta umírajících mám právo, aby se mnou bylo až do smrti
zacházeno jako s lidskou bytostí mám právo na naději mám právo vyjádřit své pocity a emoce mám právo podílet se na rozhodování týkající se
blízké smrti mám právo na stálou zdravotnickou péči mám právo zemřít neopuštěnImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
mám právo být ušetřen bolesti mám právo nebýt klamán mám právo na pomoc rodiny mám právo na poctivé odpovědi na své otázky mám právo zemřít v klidu a důstojně mám právo být ošetřován pozornými, citlivými a
zkušenými lidmi mám právo si uchovat svou identitu, právo na
laskavé pochopení svých rozhodnutí a názorůImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Jednání s pozůstalými dostatek času a klidné prostředí na rozhovor uvést pozůstalé na klidné místo, zachovat
společenské rituály: představení se, posazení se vyjádřit pozůstalým soustrast – popsat podrobněji
všechny okolnosti úmrtí, při rozhovoru se vyjadřovat věcně, po sdělení, že pacient zemřel, nechat pozůstalým čas, aby mohli zprávu přijmout
po zklidnění seznámit příbuzné se všemi formalitami
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Modely eutanázie, nizozemský vzor eutanázie
Eutanázie – slovo je převzato ze staré řečtiny a odvozeno ze dvou výrazů: „eu“ – dobrá a „thanatos“ – smrt.
Spojením těchto slov staří Řekové definovali ukončení vlastního nebo cizího života z důvodu zachování cti a důstojnosti.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Modely eutanázie
pasivní eutanázie ve zdravotnictví známá jako „strategie odkloněné
stříkačky“ nekonají se žádná opatření prodlužující život
pacienta tím, že nedochází k prodlužování utrpení, je
v podstatě umožněno důstojně a klidně odejít, když k odchodu nastal čas a dosloužily životně důležité orgány
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
cílem lékaře a ošetřujícího personálu je nebránit přirozené smrti, tj. umožnit pacientovi důstojně zemřít
aktivní eutanázie ve zdravotnictví známá jako „strategie přeplněné
stříkačky“ o aktivní eutanázii se jedná, pokud k ní pacient dá
platný souhlas, takový souhlas je schopen poskytnout pouze dospělý člověk, který není pod žádným tlakem a není duševně chorý
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
u aktivní eutanázie lékař učiní určité kroky, které život pacienta ukončí
o aktivní eutanázii se jedná tehdy, když lékař oznámí, že:
smrt byla zapříčiněna podáním látky, kterou on nebo kolega pacientovi předepsal, dal mu ji nebo ho nechal ji užít, aby urychlil konec života
pacient si sám tuto látku vzal lékař se k tomuto zákroku rozhodl výslovně na přání
pacientaImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Nizozemský vzor eutanázie
Historie eutanázie v Nizozemsku nizozemská justice v 19. století řešila
problematiku pomoci při ukončení života na vlastní přání a pomoci při sebevraždě: v prvním případě vyžadovala v roce 1858 silně depresivní žena z obce Amstelveen jistého muže, aby ji zabil, za vykonanou službu mu žena předem zaplatila
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
ve stejném roce se jeden nizozemský důstojník rozhodl, že spáchá se svou milou sebevraždu, protože se nemohli vzít, dívka si vzala morfium, ale muž se nakonec neodvážil, tento muž nebyl odsouzen, neboť dívka si morfium vzala sama, na podkladě těchto dvou případů byl v roce 1869 přijat zákon, který zakazuje „vzít život druhému nebo mu při tom pomáhat“
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
v roce 1952 byl v Utrechu vynesen první rozsudek v případě, kdy podstatou byla eutanazie za účasti lékaře, obžalovaný lékař se hájil tím, že jednal podle svého svědomí, soudce jeho argumentaci uznal a byl mu udělen pouze podmínečný trest
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
v roce 1973 uznal soud v Leeuwardenu argumenty svědka – odborníka, že průměrný nizozemský lékař nevidí smysl v prodlužování života pacienta, když: se jedná o pacienta, který je nevyléčitelný, tělesné nebo duševní utrpení je pro něj subjektivně nesnesitelné, pacient se vyjádřil, že chce, aby jeho život byl ukončen, pacient se nemusí nacházet v terminálním období, ale jeho utrpení může být navzdory tomu už jen těžko snesitelné
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
v 60. a 70. letech se obyvatelé v Nizozemí snažili o větší občanská práva, ochranu soukromí a možnost bezvýhradně rozhodovat o sobě samém, od této doby se respektuje právo každého člověka určit si konec vlastního života, kdy je toto právo soudci akceptováno jako společenská norma
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
od roku 1973 existují právně jasně formulované podmínky, kdy lze mluvit o nouzové situaci, ve které se lékař, který vykoná eutanázii, nachází, a je pochopitelné, že se rozhodne pacientovo přání splnit a eutanázii vykonat
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
parlament v Nizozemí se od roku 1978 neustále zajímá o problém eutanázie a pomoci při ukončení života, a to z následujících důvodů: jedná se o záležitost společenskou a etickou, ne lékařskou, účast lékaře na řešení problému je nutná, ale nesmí to být lékař, kdo určuje normy a vytváří směrnice pro jednání, z hlediska státu není správné, aby se rozhodnutí o tak důležitém společenském problému
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
nechalo jen na soudci, ponechá-li se rozhodnutí o důsledcích vykonání eutanázie na soudci bez jasného zákona o eutanázii, podporuje se tak jen právní nerovnost, veřejná správa má zodpovědnost za ochranu lidského života i v jeho choulostivé poslední fázi, tj. stát musí počítat s přáním pacientů důstojně zemřít, a tak zkrátit nesnesitelné utrpení
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Podmínky pro vykonání eutanázie pacient musí dobrovolně a důrazně žádat o
ukončení svého života a toto přání musí dobře zvážit
musí se jednat o trvalé přání utrpení umírajícího musí být neúměrné a
beznadějné a jeho nemoc nevyléčitelná lékař se musí o situaci pacienta a o svém
rozhodnutí učinit eutanázii poradit s jiným kolegou
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
koncem roku 2004 byla světová veřejnost obeznámena s tzv. Groningenským protokolem, který zpracovali nizozemští lékaři, cílem bylo provést eutanázii i u novorozenců, tento protokol se skládá z těchto podmínek: novorozené dítě musí velmi trpět, není naděje, že mu pomohou léky, operace, rodiče musí s tímto činem souhlasit a postup musí schválit ještě nezávislí lékaři
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Důvody žádosti o eutanázii pacienti nejsou schopni adaptace na vzniklou
životní situaci, cítí se opuštěni nesnesitelná bolest strach ze ztráty lidské důstojnosti umírající nechce zůstat na obtíž deprese
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Argumenty proti eutanázii jde o usmrcení nevinného člověka křesťanská tradice, život je dar od Boha narušení důvěry veřejnosti ke zdravotníkům, mají
léčit, nikoliv usmrcovat možnost zneužití existuje dostatek prostředků k tišení bolesti
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Argumenty pro eutanázii zbavit utrpení a neprodlužovat umírání právo jedince na sebeurčení dobrovolný odchod ze života je osobní
rozhodnutí pasivní eutanázie je přijatelnějším rozhodnutím etický problém sebevraždy
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Asistovaná sebevražda
Ve státě Oregon v USA nedošlo k prosazení zákona o eutanázii, ale od roku 1997 existuje zákon o důstojném umírání, který říká, že za určitých okolností legalizuje tzv. asistovanou sebevraždu lékařem. Ale ve skutečnosti nesmí lékař ani jiná osoba usmrtit nevyléčitelně nemocného, ale jedině pacient sám si smí aplikovat smrtelnou dávku lékařem předepsaného přípravku.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Podmínky asistované sebevraždy pacient musí v rozmezí 15 dnů třikrát po sobě
zažádat svého lékaře o tuto proskripci jeho písemné prohlášení musí potvrdit dva svědci musí jít o plnoletého, právně způsobilého pacienta,
který je schopen rozhodovat o vlastní zdravotní péči při výdeji přípravku musí být srozuměn také lékárník sebevraždu musí vykonat pouze pacient svou
vlastní rukou
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
lékař musí nahlásit každý případ asistované sebevraždy ministerstvu zdravotnictví, tento úřad má povinnost hlášená data ověřovat, analyzovat a zveřejňovat
lékař musí předepsat smrtelnou dávku přípravků pouze tehdy, když je přesvědčen, že pacient by zemřel do 6 měsíců, než tak učiní, musí pacientovi poskytnout informace o alternativách asistované sebevraždy, např. nechat se uvést do umělého spánku, a o dalších možnostech úlevy od bolesti
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Hospicová péče
Slovo hospic pochází z angličtiny a znamená útulek, útočiště pro pocestné, obvykle zřízený, nebo obývaný řeholníky. Tento termín byl používán ve středověku pro tzv. domy odpočinku, které vyhledávali unavení poutníci při cestách do Palestiny. Poutníci v hospicích pobyli několik dní, aby nabrali nové síly, aby mohli pokračovat ve své dlouhé pouti.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Nejznámější hospic založil svatý Bernard z Menthonu v roce 1049. K dalším významným se řadil také hospice v Engelhardzell, u Dunaje pod Pasovem, dále ve francouzském Aubrac v hlubokých lesích střední Francie.
Ve 20. století podoba hospiců dostala novou symboliku, a to ve vztahu k pomoci a péči určené umírajícím na cestě k smrti.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Na počátku 20. století byl ve východní částí Londýna otevřen Charitou irských sester St.Joseph´s Hospice v Hackney, po 2. světové válce v tomto hospici pracovala sestra Cecilly Saundersová, která v roce 1960 založila v Londýně první moderní hospic, jehož cílem bylo kultivovat systém péče o umírající. Hospice se rozvíjely nejdříve v Anglii, Irsku a Americe a v současné době fungují i v dalších zemích.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Historie hospicové péče v České republice
Už ve středověku na našem území vznikaly tzv. hospitály. Jejich funkce spočívala především v péči o chudé, nemocné a zestárlé, osamocené umírající, sirotky, pocestné a další potřebné. Původně hospitály zakládali biskupové, kláštery a faráři. Později je začala budovat i města. Pro představu to byly skromné budovy, obvykle obyčejné měšťanské domky.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Se zavedením domovského práva za vlády Františka Josefa I. se začala rozvíjet zařízení na úrovni obce, která slouží všem potřebným. Systém obecních pastoušek, chudobinců a chorobinců byl otevřen všem osamělým starým a umírajícím, kteří v těchto zařízeních měli nejen kde složit hlavu, ale bylo zde postaráno i o odbornou péči, která byla zajišťována různými dobročinnými obecními spolky a charitativními organizacemi.
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
V této době je možné nalézt první známky lůžkové hospicové péče – tak, jak ji vidíme v dnešní době. Tento systém fungoval až do roku 1952, kdy došlo ke zrušení uplatňování domovského práva v obcích.
Až v roce 1995 založila MUDr. Marie Svatošová v Červeném Kostelci hospic s celkovou kapacitou 26 lůžek. Tento modelový hospic se stal odrazovým můstkem i inspirací pro další projekty a založení dalších hospiců na území ČR.Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
K přijetí do hospicové péče by měla být současně splněna tři kritéria:
1. jedinec trpí jednou z následujících čtyř nemocí: onkologickým onemocněním s metastázemi,
pokročilými i po léčbě infekčním onemocněním AIDS onemocněním nervového systému s následným
ochrnutím konečným stavem chronického onemocnění ledvin,
jater, srdce nebo plicImplementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
2. lze určit konkrétní, individuální příčinu smrti např. selhávání ledvin, srdce, dýchání
3. jedinec, jeho rodina a ošetřující lékař znají a schvalují princip hospicové péče a terapie
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Formy hospicové péče domácí hospicová péče laická domácí hospicová péče odborná ambulantní hospicová péče semiambulantní hospicová péče neboli
stacionární lůžková hospicová péče
Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Recommended