View
4
Download
0
Category
Preview:
Citation preview
Snahou všech šlechtitelských firem je
geneticky zlepšit plodnost mateřských linií
prasat. Cílem tohoto článku je uvést přehled
v minulosti a v současnosti používaných
metod a současně popsat strategii
uplatňovanou v rámci PIC.
Klasická selekce na velikost vrhu
Základem této klasické metody je
předpoklad, že dobrá užitkovost rodičů
povede k lepší užitkovosti potomků. Je
ale opravdu možné odhadnout budoucí
plodnost prasničky podle užitkovosti její
matky? Tak snadno to opravdu nejde. To, co
dobře funguje u znaků s vysokou dědivostí
(jako je například výška hřbetního špeku),
nefunguje u znaku „velikost vrhu“ a dalších
znaků s nízkou dědivostí.
Selekce na velikost vrhu podle BLUP
Až do počátku devadesátých let bylo
jen velmi obtížné realizovat genetické
zlepšení plodnosti. Zásadní změna přišla
až se zavedením nové metody odhadu
plemenných hodnot – BLUP. PIC byla první
šlechtitelská organizace, která tuto metodu
začala uplatňovat pro plodnost (od roku
1991). Již rok po zavedení této metody
se začal šlechtitelský pokrok významně
zlepšovat. Při selekci se kombinují dostupné
informace o užitkovosti příbuzných zvířat.
Důležité je, že je tuto metodu možné využít
i pro samčí zvířata u kterých se uplatňuje
vyšší selekční tlak. Efektivní BLUP vyžaduje
zpracování obrovského množství údajů
v nejkratším čase. Výkonné počítače jsou
dnes však samozřejmostí a tak je možné
v rámci plemenářského programu PIC
každý den odhadovat plemenné hodnoty
pro 40 znaků u 7,8 miliónů zvířat a počítat
přibližně 250 různých indexů.
Selekce superplodných populací
V samičích populacích většinou není
možné dosáhnout vysoké intenzity selekce
– velkého počtu zvířat je totiž třeba použít
pro obměnu populace. Výjimkou může
být selekce menšího počtu (například 100
kusů) prasnic z výchozí populace několika
tisíc prasnic. Výběr těchto zvířat se může
provést na základě jednoho znaku (velikost
vrhu) a nadále se s touto populací (novým
nukleovým chovem) pracuje klasickými
metodami. PIC tuto metodu v 80. letech
použila pro vybudování linie large white.
Výběr zvířat se prováděl na základě vlastní
užitkovosti, výsledkem bylo skokové zlepšení
plodnosti. Nevýhodou této metody jsou
vysoké náklady a nezohlednění možných
negativních korelací vybraného znaku k
ostatním znakům.
Čínská plemena
Z oblasti Šanghaje pochází několik plemen
prasat „taihu“, které se vyznačují vysokou
plodností. Jejich plodnost pravděpodobně
vychází ze selekce zaměřené na velikost vrhu,
trvající již několik tisíc let. Některá z těchto
plemen – meishan a jiaxing - byla v 80. letech
dovezena do Evropy a Severní Ameriky.
Některé šlechtitelské organizace v Anglii,
Francii a Kanadě začaly tato plemena křížit
s domácími plemeny. Zlepšení plodnosti však
bylo spojeno s negativními efekty – vysokým
ztučněním prasat a špatnou růstovou
schopností. Klasické dvouliniové křížení se
vzhledem k těmto negativním vlastnostem
prakticky nedalo použít. Na trh se dostaly
produkty jen s 12% taihu – genů. Ani po
cca. 8 generacích selekce na zvyšování
podílu libové svaloviny se nepodařilo
dosáhnout plně uspokojivých výsledků.
V roce 2004 se v Evropě a v Severní Americe
prodalo méně než 100.000 těchto prasniček
– to je méně než 1,5% potřeby těchto trhů.
Úspěch taihu – plemen ve zvyšování
plodnosti evropských plemen byl
u některých šlechtitelských programů
doháněn nebo v průběhu uplynulých 15 let
dokonce překonán selekcí superplodných
populací a selekcí podle BLUP. Selekci
podle BLUP je dnes možné považovat
za nejefektivnější metodu pro dosažení
genetického pokroku u nízce dědivých
znaků.
Také PIC pracuje s čínskými plemeny,
produkty jejich křížení však dnes prodává
pouze na asijském trhu. Evropský trh je
- vzhledem k vysokým nárokům na kvalitu
jatečně opracovaných těl - pro tyto produkty
nevhodný.
Další znaky plodnosti
Zvyšování velikosti vrhu má praktický
smysl pouze tehdy, pokud se projeví také
ve vyšším počtu odstavených selat. Do hry
tak vstupují další parametry: „přežitelnost
selat“ a „počet mrtvě narozených selat“.
Tyto znaky jsou s velikostí vrhu v negativní
korelaci. Selekce je velmi obtížná vzhledem
k nízké dědivosti, nutnosti pracovat s velkými
soubory dat a nesnadnému přiřazování ztrát
selat jednotlivým prasnicím v důsledku
přemísťování selat.
PIC pracuje se znakem „přežitelnost selat“
od konce 90.let a důsledně ho uplatňuje
v selekčních programech mateřských
linií. Děje se tak přímo - prostřednictvím
míry přežitelnosti selat a také nepřímo -
pomocí znaku „hmotnost vrhu při odstavu“.
Negativní dopady korelace mezi velikostí
vrhu a přežitelností selat se tak v programu
Vážení čtenáři,
věřím, že si v každo-denním shonu vrcholícím právě před koncem roku najdete trochu času na náš Zpravodaj. Možná, že informace v něm obsažené, týka-
jící se například zdraví nebo doporuče-ní pro začleňování prasniček do stáda mohou vést k zamyšlení nad chovem prasat na Vaší vlastní farmě. Dosažení zisku ve výrobě prasat je stále obtížněj-ší, neustále je třeba přemýšlet o nových postupech a nástrojích, které Vám pomo-hou v tržním prostředí obstát.
Dovolte mi, abych všem našim obchod-ním partnerům poděkoval za spolupráci v letošním roce a současně Vám všem popřál klid a rodinou pohodu v čase vánočních svátků a do nového roku pak hlavně hodně zdraví.
Pavel Mezeraředitel
Česká PIC s.r.o. Číslo: 3/2006Vydává: Česká PIC s.r.o., Žampachova 12, 613 00 Brno, tel.: 545 423 511, fax: 545 423 512, email: ceskainfo@pic.com, www.ceskapic.cz
PIC – zdravý genetický pokrokPIC – zdravý genetický pokrok
Chovatelská praxe
ZÁSADY SPRÁVNÉHO ZAŘAZOVÁNÍ PRASNIČEK DO STÁDAKaždá farma si musí zvolit optimální způsob obměny stáda. PIC nabízí chovatelům možnost nákupu rodičovských prasniček nebo vybudování prarodičovského (případně také praprarodičovského stáda) s následnou vlastní produkcí prasniček.
Prasničky vždy reprezentují přibližně 20% stáda a jsou současně jeho geneticky nejcennější částí. Z rozmnožovacích nebo z nukleových chovů PIC jsou dodávána zvířata vynikajícího zdravotního stavu. Osvojení správných pravidel jejich zařazování napomůže ve využití jejich genetického potenciálu. Období zařazování prasniček je třeba rozdělit na fázi izolace a fázi aklimatizace.
FÁZE IZOLACEToto období by mělo trvat minimálně 2 týdny a nakoupená zvířata by měla být zcela izolovaná od ostatních zvířat na farmě. Fáze izolace umožní novým prasničkám aklimatizovat se z transportního stresu a přizpůsobit se novému prostředí. Současně toto období zabezpečí ochranu farmy před zavlečením nežádoucích patogenů.
Karanténní stáj by měla být ve vzdálenosti alespoň 100 metrů od farmy. V ideálním případě se o zvířata stará osoba, která není zaměstnancem farmy, není-li tomu tak, je nutné přezout obuv, převléknout pracovní oděv a práce v karanténě provádět vždy na závěr pracovního dne. Pracovní nářadí je používáno pouze v této karanténní stáji.
Během izolačního období si pozorně všímáme zdravotního stavu zvířat. Klinické potíže jako kašel, průjem nebo nechutenství mohou vyžadovat další diagnostiku. Je možné provést také sérologická vyšetření.
Od druhého dne po návozu je možné začít navykat imunitní systém prasniček na očkovací program farmy (APP, EP a jiné). Všechny prasničky by měly být očkovány proti parvoviróze (minimální stáří 180 dní).
FÁZE AKLIMATIZACEV tomto období by se měly prasničky postupně přizpůsobit specifické mikroflóře základního stáda. Tato aklimatizace by měla nastat nejdříve ve třetím týdnu po příchodu zvířat. V tomto týdnu se zvířata poprvé seznámí s hnojem, případně s exkrementy, které dovezeme z farmy. Tuto metodu ovšem není možné provádět tam, kde se v minulosti vyskytovala dyzenterie.
Teprve později by mělo dojít ke kontaktu mezi prasničkami a faremními zvířaty. Mezi prasničky můžeme v tomto období zařadit vykrmovaná prasata (nebo vyřazené prasnice na farmě, která nemá výkrm). Ideální poměr prasniček a domácích prasat je 3:1.
Čtyřicátý den je možné prasničky přesunout mezi prasnice základního stáda a připouštět.
V případě potřeby je možné v době po prvním kontaktu prasniček s prasnicemi základního stáda podávat prasničkám po dobu jednoho až dvou týdnů antibiotika - krmivem nebo vodou. Výběr vhodných antibiotik je třeba vždy řešit po dohodě s veterinárním lékařem.
V případě, že je třeba karanténní stáj zaplňovat novými zvířaty v měsíčních intervalech, je třeba stáj uvolnit cca 26 den a větší část aklimatizační fáze proběhne mezi prasnicemi základního stáda. Také při tomto způsobu jsou prasničky připouštěny nejdříve 6 týdnů po nákupu.
Nákup prasniček v mladších kategoriích:V závislosti na zdravotním stavu farmy může být výhodné nakupovat prasničky v mladších věkových kategoriích. Zvířata získají delší čas na aklimatizaci a jejich aktivní imunita se může lépe vyvinout.
V případě, že do chovu, ve kterém se vyskytuje PRRS, nakupujeme prasničky PRRS sérologicky negativní, bývá období aklimatizace často nedostatečné. Podobný problém nastává i tehdy, pokud přicházejí prasničky z farmy, na které se vyskytuje geneticky odlišný kmen PRRS viru. Tyto prasničky by měly být v karanténní stáji vystaveny infekci ( nejlépe kontakt s prasaty ve stáří 6-12 týdnů po dobu cca. 7 dnů). V dalších cca. 10 týdnech by mělo dojít ke stabilizaci těchto zvířat, tedy k vytvoření ochranné imunity a k zastavení vylučování PRRS viru, kterým jinak mohou být infikovány vnímavé březí prasnice v základním stádě. Tento způsob aklimatizace tak přispívá nejen k ochraně prvních vrhů prasniček, ale i ke stabilizaci základního stáda prasnic a zabraňuje jednomu z možných způsobů cirkulace viru na farmě. Problémy, ke kterým nejčastěji dochází:- nedostatečné množství času poskytnuté imunitnímu systému na vytvoření dostatečné hladiny protilátek k obraně organismu
- příliš vysoký počáteční nápor patogenů na prasničky může způsobit vážné zdravotní problémy, někdy dokonce celoživotní snížení užitkovosti prasniček (např. v případě, kdy se prasničky po nákupu umístí do stáje s výkrmem prasat)
- v ustajovacích podmínkách, které neumožňují pracovat na principu ”vše dovnitř-vše ven”, může dojít k tomu, že předcházející skupina prasniček procházející aklimatizací těžce nakazí nově přivezené prasničky, které jsou oslabeny transportním stresem
Způsob ustájení:Doporučují se skupinové kotce po 4-10 zvířatech. Optimální teplota: s podestýlkou 18-20°C, bez podestýlky: 20-22°C. Požadovaná teplota je však vždy závislá na hmotnosti zvířat, příjmu krmiva, technologii ustájení. Stáj by měla být dostatečně světlá. Povrch kotců musí být suchý. V případě pevné podlahy se doporučuje spád 1%; u roštů by rozměr štěrbiny neměl překračovat 25 mm, hrany musí být rovné – poškozené rošty se musí včas vyměnit, neboť mohou vyvolat poškození končetin. Minimální potřeba místa pro prasničku těžší než 120 kg činí 1,5 m2.
Krmení/voda: V den dodávky by se prasničky neměly krmit, je třeba zajistit pouze volný příjem vody. Až do zapuštění by se na množství a kvalitě krmiva nemělo šetřit. Nevhodné je v tomto období použití krmiva pro březí prasnice.
Doporučujeme krmivo s 12,8 - 13 MJ ME a 0,6 - 0,7% lysinu. Směs KPB je energeticky příliš chudá. Pokud není k dispozici speciální krmivo pro prasničky, doporučujeme směs KPK. Denní příjem krmiva by měl být cca. 35 MJ ME, tj. asi 2,7- 3,0 kg. 10 -14 dní před vlastním připuštěním doporučujeme tzv. flushing (ad libitní krmení). Flushing prokazatelně přispívá ke zlepšené ovulaci. V prvních 14 dnech po zapuštění by měl příjem energie klesnout na cca. 25 -30 MJ ME.
Krmivo špatné kvality nebo krmivo s nízkým obsahem proteinů a energie může být u prasniček příčinou neříjivosti.
Prasničky musí mít neomezený přístup k vodě. Jedna napáječka s průtokem 1 litr/min je dostatečná pro 8 – 10 prasniček. Měla by být umístěna ve výšce 70 cm pod úhlem 45 – 90°.
Stáří a hmotnost při prvním zapuštění:Prasničky by měly být zapouštěny od 220 dní věku a to při minimální hmotnosti 130 kg, výška hřbetního špeku by v té době měla být v místě P2 alespoň 16-18 mm. Správná hmotnost v době prvního zapuštění je předpokladem dostatečného tělesného rámce v čase prvního porodu ( min. 180 kg). Management zapouštění:U zvířat se často čtvrtý až šestý den po dodávce dostaví transportní říje, její nástup je třeba poznačit na stájovou kartu. Prasničky se připouští ve druhé nebo třetí říji po dodávce /asi 46 den/. Předtím /po přesunu prasniček mezi základní stádo prasnic/ je nutné prasničkám zajistit dostatečný kontakt s kancem. Pouhý pohyb kance po stájové chodbě při ranním a odpoledním vyhledávání říjících se zvířat je z hlediska stimulace nedostatečný. Je výhodné použít vazektomovaných kanců a umísťovat je každý den na 10-15 minut do všech kotců s nezapuštěnými prasničkami. Stimulace kancem by měla začít cca. 170 den věku zvířat, během 4 týdnů by mělo být detekováno 80% zvířat.
Detekce říje by se měla u prasniček provádět 2 x denně. Prasničky se připouštějí hned po nástupu reflexu nehybnosti a reinseminují po 10-12 hodinách, dokud reflex nehybnosti trvá. Příliš pozdní inseminace je možnou příčinou malých vrhů, inseminace v době po odeznění reflexu nehybnosti může být příčinou infekce pohlavních orgánů.
V době kritické fáze implantace zárodků v děloze /od 2. do 28 dne od připuštění/ by měl být vyloučen jakýkoliv stres /přehánění zvířat, vytváření nových skupin apod./.
Plánování plynulého obratu stáda: Udržování plynulého obratu stáda má důležitý vliv na celkovou ziskovost firmy. Tržby mohou být maximalizovány a fixní náklady - jako mzdové náklady či odpisy jsou optimalizovány.
Tam, kde je to možné by chovatelé měli podat roční objednávku na nákup chovných prasniček, která by měla navazovat na věkové rozložení stáda. V průběhu roku je možné objednávku zpřesňovat v závislosti na počtu očekávaných porodů prasnic základního stáda a při zohlednění sezonní variability /letní měsíce - sezónní infertilita - je třeba zařazovat více prasniček/. Míra obměny stáda se může lišit, jako obvyklou je možno brát brakaci 40%.
Jednotlivé farmy se liší zdravotním stavem, stavebním uspořádáním, rytmem nákupu prasniček. Není tedy možné vytvořit jednotný, všeobecně platný koncept zařazování prasniček. Každý podnik musí proto najít vlastní optimální strategii. Pracovníci PIC rádi poskytnou doporučení jak postupovat v konkrétních případech.
Pokračování na straně 2
ŠLECHTĚNÍ NA VYSOKOU PLODNOST – FILOZOFIE PIC
PIC – zdravý genetický pokrok PIC – zdravý genetický pokrok
mechanismy pro rychlé a přesné rozpoznání
patogenů.
Při podezření na jakékoli zdravotní
problémy je stádo uzavřeno a dodávky
plemenných zvířat zákazníkům jsou po
vzájemné domluvě zajišťovány z jiných
chovů produkujících PIC genetiku.
V závislosti na diagnostikovaném
onemocnění je stádo uzavřeno na
přechodnou dobu a po překonání problémů
znovu otevřeno nebo může být uzavřeno trvale.
Pro plné využití genetického potenciálu je třeba zajistit odpovídající prostředí.
Vysoký zdravotní status stáda spolu
s dalšími faktory prostředí umožňují
plné využití biologického a genetického
potenciálu zvířat, což se projeví lepší
konverzí krmiva, lepšími přírůstky libové
svaloviny, vyšší plodností. Zvíře s vyšším
genetickým potenciálem bude dokonce
i v horší technologii a při nižším zdravotním
statusu stáda mít lepší produkční výsledky
než zvíře s nižším genetickým potenciálem.
K plnému využití biologického a genetického
potenciálu ale dochází teprve s použitím
moderních technologií a samozřejmě ve
stádě s vysokým zdravotním statutem (obr.
2).
V chovu s nižší úrovní technologie a nižším
zdravotním statutem bude rozdíl mezi
zvířaty s různým genetickým potenciálem
relativně malý (2-3€) ale v prostředí s dobrou
technologií a
vysokým zdravotním
statutem bude tento
rozdíl mnohem vyšší
(až 15€ na jatečné
zvíře).
Vedle vysokého
z d r a v o t n í h o
statutu je dalším
důležitým přínosem
c h o v a t e l s k é
s p o l e č n o s t i
zákazníkům také
neustálý genetický
pokrok, který je
zdrojem trvalého
e k o n o m i c k é h o
přínosu (obr. 3)
Uvedli jsme, že
důležitým přínosem
chovatelských společností zákazníkům
je neustálý genetický pokrok. Je ale
důležité uvědomit si, že každý další posun
genetického pokroku musí být výsledkem
kompromisů a ústupků mezi cílovými
selekčními kritérii a fyziologickými limity
zvířat. Prasata jsou podobně jako drůbež,
skot a další hospodářská zvířata řadou
chovatelských společností již mnoho let
intenzivně selektována dle významných
ekonomických znaků. Tato jednostranná
selekce má ale dopad na vztah mezi
genetickým potenciálem zvířat a jejich
vnímavostí k okolnímu prostředí. Tento
vztah lze dobře demonstrovat na příkladu
brojlerů, kteří byli striktně selektováni pro
vysokou hmotnost, což mělo za následek
velké problémy s nosností končetin, kloubní
potíže a zvýšenou úmrtnost. Tento negativní
vliv selekce se díky krátkému generačnímu
intervalu u drůbeže projevil poměrně brzy.
V produkci prasat je třeba mít na paměti,
že i zde platí stejné přírodní zákonitosti
a dlouholetá jednostranná selekce sebou
vždy přináší záporný dopad na fyziologii
zvířat. Příkladem může být jednostranná
selekce s důrazem na velikost vrhu, která
má za následek sníženou vitalitu a zvýšenou
mortalitu selat.
Zdraví jako selekční cíl
Když se ohlédneme za chovnými a
selekčními cíli posledních 20-ti let, uvidíme,
že prošly značným vývojem. Od relativně
jednoduchých selekčních cílů 80-tých let
zaměřených pouze na výkrmnost a jatečnou
hodnotu, přes selekci zaměřenou více
na plodnost a také jakost masa v letech
90-tých, až k nynějším cílům, které mimo
hlavních ekonomických znaků berou
v úvahu také znaky související s robustností
a životaschopností zvířat. Větší počet
selekčních cílů je možné úspěšně používat
k dosahování vyššího genetického pokroku
zejména díky dostupnosti výkonnějších
počítačů, lepšího softwaru, zlepšenému
sběru dat, větším databázím a samozřejmě
aplikaci technologií využívajících genetické
markery. Využívání všech těchto moderních
nástrojů umožňuje PIC dosahovat každým
rokem o něco vyššího genetického pokroku
a přinášet tak zákazníkům genetický pokrok
jako reálnou ekonomickou hodnotu.
Příkladem současných selekční cílů PIC
spojených se zdravím, vitalitou a robustností
jsou: hodnocení končetin, mortalita prasnic,
mortalita na odchovnách a ve výkrmu,
přežitelnost selat před odstavem a mnohé
další. V závislosti na konkrétní linii mohou
tyto cíle představovat více než 30% všech
selekčních cílů pro nabízený konečný
produkt. (obr. 4)
Závěr
Zdravotní statut farem
prasat hraje významnou
roli v nákladech na
výrobu. Jako šlechtitelská
organizace dává PIC
zdraví vysokou prioritu.
Cílem je ochránit vlastní
stáda a stáda zákazníků
tak, aby produkty PIC
v nejvyšší míře
realizovaly svůj potenciál.
Moderní šlechtitelský
program v současné
době zařazuje mezi
esenciální šlechtitelské cíle také znaky
zdraví, vitality, robustnosti, tedy znaky,
které odráží schopnost prasat obstát
v rozmanitých podmín-kách prostředí.
Jako nástroje přitom slouží technologie
kvantitativní i molekulární genetiky.
Marc Cox, PIC Europe
Běžný chov
Chov s vysokým zdravot. statutem
Rozdíl
Chovné stádo prasnic
Obrátkovost 2.34 2.43 0.09
Narozeno živě/vrh 11.7 12.5 0.8
Ztráty selat do odstavu (%) 11.8 10.6 -1.2
Odstaveno/prasnice/rok 24.15 27.16 3.01
Spotř.krm./prasnice/rok (kg) 1136 994 -142
Výkrmová prasata
Prům. denní přírůstek (g/d) 768 929 161
Konverze krmiva 2.64 2.31 -0.33
Mortalita (%) 3.4 3.1 -0.3
Tab. 2: Rozdíl produkčních výsledků mezi běžnou farmou a farmou
s vysokým zdravotním statutem. (zdroj: Wageningen UR, založeno na
datech Agro - vision - červenec 2002 až červen 2003)
Obr. 2: Rozdíl v užitkovosti mezi prasaty
s vysokým genetickým potenciálem a
nízkým genetickým potenciálem v různých
prostředích.
Obr. 3: Zlepšení ziskovosti na jatečné prase díky genetickému pokroku
Obr.4:
Současné
chovné cíle
pro Cam-
borough
23 x
průměr
finálních
kanců PIC
Ing. Vlasta Malá, Dnešická zemědělská a.s.:
Prasničky Camborough 23 používáme na farmě Oplot (200 prasnic) od března roku 2004. Již od počátku jsem si všimla výrazného boukání prasniček i odstavených prasnic. Za dva a půl roku používání mateřské genetiky PIC jsme zlepšili počet odstavených selat na prasnici a rok o 2,6.
Chov prasat prošel v Evropě v uplynulých
40 letech enormními změnami a dá se
očekávat, že stejně radikální budou změny
ke kterým dojde i v příštích 10 letech.
Dochází ke koncentraci výroby, neustále
se snižuje celkový počet stád a zvětšuje se
jejich průměrná velikost. V praxi jsou ve
stále větší míře využívány vědecké poznatky
z oblasti genetiky, výživy, kontroly nemocí,
managementu výroby. Zvyšuje se důraz na
welfare zvířat a bezpečnost potravin, stále
vyššího významu nabývá marketing.
Současná produkce prasat se musí vypořádat
s konstantními či s pravděpodobně spíše
se snižujícími se výkupními cenami prasat
při růstu některých výrobních nákladů
(pracovní síla, stáje, energie, náklady
spojené s požadavky na ochranu životního
prostředí či na welfare zvířat). Zvyšování
technických výsledků je proto nutností,
která pomáhá snižovat náklady na jednotku
produkce a zvyšovat celkové příjmy.
Významní producenti prasat jsou si na celém
světě vědomi významu zdravotního statutu
stád, vzhledem k dopadu onemocnění na
ekonomiku farmy ve svých akutních nebo
chronických fázích (tab. 1).
V různých průzkumech trhu v USA mezi
většími producenty prasat je zdraví téměř
ve všech případech považováno za vůbec
nejdůležitější faktor, který ekonomický
výsledek chovu ovlivňuje. (obr. 1.)
Z průzkumů trhů vyplývá, že rozdíl ve
výrobních nákladech na jatečné prase mezi
produkcí na běžné farmě a farmě s vysokým
zdravotním statusem je 7-10% (Tab.2.).
Na základě informací potvrzovaných
z mnoha chovatelsky vyspělých zemích
obr. 1.: Nejdůležitější faktory při výběru
dodavatele plemenných zvířat nebo
inseminačních dávek (výsledky získány
ze Swine Health Issues Study, PIC USA)
Onemocnění
Akutní fáze Chronická fáze
Denní přírůstek (g/d)
Konverze krmiva
Denní přírůstek (g/d)
Konverze krmiva
Actinobacillus (App) 50 - 200 0.1 - 0.4 25 - 100 0.1 - 0.3
Sípavka 25 - 100 0.1 - 0.2 25 - 100 0.1 - 0.2
Chronický respirační komplex 50 - 200 0.1 - 0.4 50 - 200 0.1 - 0.3
Mycoplasma (EP) 70-150 0.1 - 0.2 25 - 150 0.05 - 0.1
Svrab 50-125 0.1 35 - 60 0.1
Streptokoková Meningitida (SM) 5 - 20 0.05 0 0.05
Dyzenterie 35-150 0.1 - 0.3 30 - 35 0.3
TGE 25-75 0.1 0 - 25 0 - 0.15
Tab.1.: Vliv onemocnění na průměrný denní přírůstek a konverzi krmiva.
(Zdroj: Wageningen UR, Agro vision - Červenec 2002 - Červen 2003)
Produkce prasat, zdraví a genetický potenciál
PIC podařilo zlomit. Od roku 2002 se
významně zvyšují nejen počty narozených
selat, ale zlepšuje se vitalita selat a stoupají
hmotnosti vrhů při odstavu.
Nízce dědivé znaky mateřských linií
- jako je například „robustnost prasnic“-
mohou být do šlechtitelského programu
úspěšně zapracovány pouze tehdy, máme-li
k dispozici mnoho dat z prostředí, které se
vyrovná nejrůznějším podmínkám praxe.
PIC proto disponuje jednotnou databází,
ve které je 182.000 prasnic v čistokrevné
plemenitbě a v křížení.
Genetické markery
Biotechnologie dnes nabízí nové možnosti
zlepšování nízce dědivých a obtížně
měřitelných znaků. Jejich použití je namístě
zejména tam, kde:
• přesný sběr dat je obtížný (přemísťování
selat na porodně, chybí identifikace zvířat
ve výkrmu)
• vyhodnocení znaku trvá velmi dlouho
(celoživotní užitkovost prasnic)
• znak není možné hodnotit na živých
zvířatech (rezistence vůči chorobám,
jakost masa)
Selekce za použití genetických markerů nám
výrazně pomáhá zvyšovat přesnost selekce.
PIC je v sektoru šlechtění hospodářských
zvířat dosud jedinou organizací, která tuto
technologii ve velkém rozsahu používá. Od
roku 2003 byly markery integrovány do
odhadu plemenných hodnot.
Pouze v některých případech je možné
pracovat s jednotlivými markery a to tehdy,
jestliže se jedná o tzv. markery 1. typu
a tedy molekulární marker = sledovaný
gen (halotanový gen). Většina známých
molekulárních markerů ale patří do
skupiny markerů 2. a 3. typu, které jsou
pouze v blízkosti místa fumkčních genů a
vlivem rekombinací postupně svůj vztah k
cílovému znaku ztrácejí. Proto je třeba stále
pracovat se skupinami markerů a neustále
hledat nová místa jejich výskytu.
ZávěrPIC usiluje o vyvážený genetický program.
Se zvyšující se produkční užitkovostí prasat
je třeba udržovat nebo zlepšovat znaky
jako přežitelnost jednotlivých kategorií
rostoucích prasat a prasnic, konstituce
zvířat, odolnost vůči stresu, rezistence vůči
chorobám.
Pokračování ze strany 1
je rozdíl mezi náklady na produkci jatečného prasete na farmě s konvenčním a vysokým zdravotním statutem 7-10% (tab.2.)
Je všeobecně známo, že přímým kontaktem
mezi zvířaty dochází k nejrychlejšímu
přenosu patogenů. Vzhledem k tomu,
že chovatelské společnosti jsou prvním
článkem produkce prasat a tedy i vepřového
masa, jsou logicky velmi často vrcholem
téměř každé výrobní pyramidy.
Pokud jsou stáda chovatelské společnosti
infikována jakýmkoli onemocněním je
jasné, že z tohoto vrcholu pyramidy dojde
k přenosu onemocnění do chovů zákazníků.
Je také všeobecně známo, že zvířata mohou
svůj biologický a genetický potenciál plně
využít pouze v odpovídajících podmínkách,
mezi které patří také vysoký zdravotní status
stáda. Každé zavlečení onemocnění do
stáda má za následek snížení produkčních
výsledků a snížení ekonomických výsledků
farmy.
Je otázkou etiky chovatelské společnosti,
aby v zájmu ochrany chovů zákazníků
zakládala a dále udržovala své šlechtitelské
a rozmnožovací chovy při nejvyšším
zdravotním statutu.
Zdravotní program PIC je postaven na čtyřech základních pilířích:
1. Zakládání farmy: Nové farmy by vždy
měly být zakládány v lokalitách s nízkou
koncentrací prasat a s dostatečnými
přirozenými bariérami zlepšujícími ochranu
chovu před zavlečením onemocnění z okolí.
Nové farmy by měly být naskladňovány
zvířaty s nejvyšším dosažitelným zdravotním
statutem.
2. Ochrana farmy: Při denním provozu
musí být chovy chráněny před zavlečením
onemocnění komplexním zooveterinárním
programem, který přísnými pravidly
stanovuje provoz farmy (přísné dodržování
černobílého provozu, funkční bariéry
oddělující farmu od okolního prostředí -
ploty, biokoridory..., chování a pohyb osob
na farmě).
3. Monitorování: Vzhledem k tomu, že
žádná ochrana zdraví není stoprocentní
může se stát, že k zavlečení onemocnění
do chovu přece jen dojde. Pro minimalizaci
dalšího šíření nákazy z místa výskytu
a ochranu návazných chovů zákazníků
musí chovy provádět pravidelné kontroly
zdravotního stavu. PIC používá ve většině
zemí kombinaci rutinních kontrol klinického
stavu stáda regionálním veterinárním
lékařem, inspekcí na jatkách a pro určitá
onemocnění také laboratorních testů.
4. Krizové plány: pro případ výskytu
zdravotních problémů v chovech
dodávajících PIC genetiku má PIC
propracován krizový plán rychlé reakce.
Základem tohoto krizového plánu jsou
Recommended