Základy přírodních věd

Preview:

DESCRIPTION

Základní skupiny organismů. Základy přírodních věd. Základní skupiny organismů. Viry Bakterie Houby Lišejníky Rostliny Živočichové. Viry. Virus = JED (latinsky) Nebuněčný organismus Živý \ neživý organismus Nemají vlastní metabolismus, zdroj energie - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

ZÁKLADY PŘÍRODNÍCH VĚD

Základní skupiny organismů

Základní skupiny organismů Viry Bakterie Houby Lišejníky Rostliny Živočichové

Viry Virus = JED (latinsky) Nebuněčný organismus Živý \ neživý organismus Nemají vlastní metabolismus, zdroj

energie Replikace – pouze v hostitelské buňce Obsahuje:

DNA nebo RNABílkoviny – většinou obalEnzymy – infikování buněk

Viry

Vnikne do hostitelské buňky nebo vstříkne do buňky svou gen. Informaci

Buňka začne replikovat gen. Informaci viru, jeho proteiny, enzymy -> výroba nových virů

Buňka zahyne a uvolní se z ní viry

Viry - člověk

Nelze použít antibiotika Pouze antivirotika – blokování receptorů

(virus nepronikne do buňky)

- blokování syntézy DNA,RNA

Očkování – imunizace organismu (zneškodněné viry, specifické proteiny)

Chřipka, rýma, zánět dýchacích cest, opary, bradavice, rak.děl. čípku, příušnice, vzteklina, neštovice, EB virus, klíšťová encefalitida, SARS, obrna, AIDS

Bakterie

Jednobuněčné prokaryotní buňky Nejrozšířenější organismus na světě Osídlování všech prostředí (velmi nízké,

vysoké teploty, vakuum,…) Význam - rozklad mrtvé organické

hmoty -> koloběh živin

- symbiotické vztahy s většinou organismů

Struktura prokaryotní buňky

Bez jaderné membrány a jadérka

Většinou pouze jeden bakteriální chromozom uspořádán do kruhu

Plazmidy – samostatné části DNA (několik málo genů)

Ribozomy – syntéza bílkovin

Cytoplazma Buněčná stěna, brvy,

bičíky,…

Bakteriální nemoci člověka Angína, zápal plic, tetanus, tyfus, mor,

cholera, tuberkulóza, spála, salmonelóza, syfilis, kapavka, borelióza, lepra, …

Houby (fungi)

Nemají chlorofil a vakuoly Zásobní látkou je glykogen a tuky Základní stavební látkou je

chitin(polysacharid) – u rostlin celulóza Schopnost rodozměny – střídání

pohlavního a nepohlavního (výtrusy) rozmnožování (+ vegetativní rozmnožování)

Houby Výživa hub:

(Sapriotická) – rozkladači

Cizopasná, symbiotická (lišejníky)

Objevil• Penicilin• 1928

Získal

• Nobelovu cenu

• 1945

Sir• Alexander• Fleming

Plísně - většinou (saprofytické) rozkladači Prospěšné – výroba antibiotik, enzymů, využití v

potravinářství, … Škodlivé – mykózy lidí, rozklad jídla, dřeva, produkce

mykotoxinů, …

Lišejníky

Podvojný organismus Pohlavní i nepohlavní rozmnožování

Druh houby

Řasa nebo sinice Lišejník

Rostliny – (plantae)

84%

5% 6%5%

Semenné Mechorosty

Kapraďorosty Řasy

Jednoleté/dvouleté/vytrvalé Byliny (stéblo/lodyha/stvol) / dřeviny (keře/stromy)

Živočichové – (animalia) Jednobuněční (prvoci)

bičíkovci, kořenonožci (měňavky), výtrusovci, obrvení (nálevníci - trepka)

MnohobuněčníŽahavci (nezmar, medůzy)ploštěnci (tasemnice)hlísti (hádě octové, vlasovec)měkkýši (plži, hlavonožci)kroužkovci (pijavice, žížala)členovci (hmyz)ostnokožci (hvězdice)strunatci (obratlovci)

Živočichové

ObratlovciSliznatkyMihuleParyby Nozdratí PaprskoploutvíObojživelníci Plazi Ptáci Savci 

Recommended