Strategická skupina Jaseka18. 04. 2013

Jak využít nefinanční motivace zaměstnanců v úspěchu firmy, zejména v

době krize?

Jiří Donát, Ph.D.

2A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Agenda

Jak definovat krizi a jak k ní přistupovat?

Je role krize v podnikání zdravá nebo nezdravá?

Lze brát krizi jako šanci?

Jaká pozitiva nám krize přináší pro další rozvoj našeho podnikání?

Příklad firmy Baťa z roku 1922

3A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Typický obchodní cyklus

3

Vrchol

Vrchol

Recese Oživení

Reálné HDPza rok

Růstová křivka

Krize

4A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Pohled v absolutních číslech

Posledních pět recesí

5A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Vždy bychom měli vidět vývoj v kontextu – aneb život nekončí…Poslední recese z pohledu růstu GDP v USA

6A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

09.04.2023 6

Dvě role trhu

Koordinace nezávislých subjektů

Vyřazování neefektivních subjektů z trhu

7A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

09.04.2023 7

Peníze verzus potrava

Unikátnost peněz spočívá v jejich univerzální schopnosti stanovit hodnotu zboží či služeb

Trh je proto variantou systému přirozeného výběru

Cyklický vývoj trhu je důsledkem nastavování optimálního množství peněz v oběhu

8A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

8

Jaké množství peněz je na trhu optimální (v reálné kupní síle)?

Krajní varianta 1: na trhu je "příliš mnoho peněz“ – tzv. konjunktura

• Převažuje poptávka nad nabídkou

• Je vcelku jednoduché prodat jakékoliv zboží

• Laťka pro přežití je příliš nízko – trh nevyřazuje firmy, které fungují neefektivně

• Roste počet firem i velikost celkové výroby, děje se tak ale na úkor poklesu průměrné efektivity

Analogie v systému přirozeného výběru:

• smečka vlků má dlouhodobě k dispozici nadbytek potravy.

• Přežívají proto všichni, včetně slabých a nemocných jedinců.

• Celková velikost smečky se zvětšuje, v dlouhodobém výhledu se však zhoršuje její kvalita.

9A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

9

Důsledek konjunktury = krize

Protože je vyřazováno příliš málo neefektivních firem, v dlouhodobějším horizontu se začne snižovat celková efektivita výroby.

Díky tomu začne zákonitě klesat i množství zboží a služeb, které jsou účastníci trhu schopni vyrobit a dodat při stávající úrovni svých nákladů.

Tím se ale začne automaticky zvyšovat průměrná cenová úroveň.

Zdražení zboží postupně vede k relativnímu snížení množství peněz na trhu.

Zboží proto již není tak snadné prodat; firmy se začnou dostávat do odbytových potíží.

10A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

10

Jaké množství peněz je na trhu optimální (v reálné kupní síle)?

Krajní varianta 2: na trhu je "příliš málo peněz“ - takzvaná "krize z nadvýroby“(na trhu přitom není „příliš mnoho výrobků“, ale příliš draho)

• Převažuje nabídka nad poptávkou

• Je složité prodat jakékoliv zboží

• Laťka pro přežití je příliš vysoko – trh vyřazuje i firmy, které fungují efektivně

• Klesá počet firem i velikost celkové výroby, děje se tak ale při zvyšování průměrné efektivity.

Analogie v systému přirozeného výběru:

• Smečka vlků nemůže najít dostatek potravy.

• Nejprve dojde k jejímu „pročištění“ od slabých a nemocných jedinců, pokud ale tato situace trvá příliš dlouho, začnou hynout i jedinci kvalitní a silní.

• Celková velikost smečky se zmenšuje, v dlouhodobém výhledu se však zlepšuje její kvalita.

11A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Důsledek krize = konjunktura

Oběh peněz se sníží natolik, že začne být velmi složité prodat jakékoliv zboží či službu.

Krachovat začnou nejen firmy neefektivní, ale postupně i firmy fungující dobře, které však mají problémy najít v dané chvíli své zákazníky.

V každém případě jsou však zasaženy firmy neefektivní. Na trhu se o to rychleji začne zvyšovat podíl firem s vysokou vnitřní efektivitou. Efektivní firmy totiž mohou prodávat za nižší ceny, a přesto dokáží prosperovat.

Na trhu zasaženém krizí se stane vyšší efektivita základní konkurenční výhodou, která firmám umožní přežít.

To postupně vede k významnému růstu podílu efektivních firem, díky čemuž začne klesat celková cenová úroveň.

Důsledkem těchto změn je opětovné zvýšení relativního množství oběživa na trhu, a tím i oživení.

S poklesem celkové cenové úrovně tak trh snížil svoji regulační funkci, která byla až dosud příliš vysoká, a nastartoval fázi konjunktury, kdy je podporován nárůst výroby i spotřeby.

12A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Tři kritéria úspěšného zvládnutí krize – tradiční pohled

Byla (plně) obnovena funkce firmy?

Byly minimalizovány ztráty?

Poučili jsme se?

Podmínkou úspěšného zvládnutí krize je pragmatismus.Krizi je ale možné využít i jako výhodu

13A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Co bychom neměli v době krize opomenout – motivaci zaměstnanců

Cílem je, aby naše firma vyšla z krize posílena. Aby zaměstnanci, kteří v naší firmě zůstali, neměli z doby krize trauma

a byli motivováni pro dobu, která přijde po krizi

Maslowova pyramida potřeb

Potřeba seberealizace

Potřeba uznání, úcty

Potřeba lásky, přijetí, spolupatřičnosti

Potřeba bezpečí a jistoty

Základní tělesné, fyziologické potřeby

14A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Pyramida zároveň ukazuje dva hlavní typy možné motivace Finanční motivace – využití extenzivních sil (plat, benefity,

bonusová schémata). • Tyto síly jsou analogií snahy o přežití, transformované do dnešního

industriálního světa. K důstojnému přežití jsou dnes zapotřebí peníze.

• Jedná se ale o deficitní motivaci– I v bohatých firmách může jít o „život ve zlaté kleci“!

Nefinanční motivace – využití přirozené motivace lidí (je možná až poté, kdy je splněna finanční motivace. Staví na členství v úspěšném týmu, práci v inspirujícím prostředí, sdílení vize a cílů společnosti)• Tyto síly staví na vyšších složkách pyramidy: na vrozeném úsilí

každého člověka žít smysluplný život, tedy vytvořit hodnotu, zanechat pozitivní stopu. Tyto síly jsou proto „financovány“ přímo zaměstnanci.

• Metody: členství v úspěšném týmu, práce v inspirujícím prostředí, sdílení vize a cílů společnosti

• Jedná se o pozitivní motivaci naplňující lidskou touhu po seberealizaci

I v případě, kdy musíme v době krize sáhnout na „extenzivní,“ finanční nástroje, máme pořád možnost zachovat a posílit nástroje nefinanční!

15A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Nefinanční motivaci pak můžeme opět rozdělit na dva typy Touha soutěžit (plat, benefity, bonusová schémata, pozice

v hierarchii). • Hlavní forma dnešní soutěže: vyhrát nad ostatními

• Přináší frikce, bitvy o pozice, zákulisní souboje, poražené, kazí atmosféru

• Náš osobní cíl nemusí být v souladu s cíli firmy

Touha někam patřit – afinita (členství v úspěšném týmu, práce v inspirujícím prostředí, sdílení vize a cílů společnosti)• Rozšíření vrozené touhy někam patřit z rodiny a nejbližších lidí

na firmu

• Firma se stává nástrojem, který nám pomůže zanechat ve světě lepší a více viditelnou stopu

• Lidé se identifikují s firmou a aktivně přemýšlejí o tom, jak ji mohou pomoci, aby uspěla jako celek

• Zároveň podřizují své osobní cíle prospěchu firmy, jsou schopni dlouhodobějšího a širšího uvažování

Podporou afinitní motivace maximalizujeme přínos lidí pro firmu a minimalizujeme frikce a špatnou atmosféru

16A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Dvě základní síly, které ovlivňují korporátní organismus:

Extenzivní síly (plat, benefity, bonusová schémata).

• Tyto síly jsou financovány firmou a staví na první hlavní formě dnešní soutěže: na vrozené snaze lidí hromadit peníze.

• Jedná se ale o deficitní potřeby!

Příslušnost k celku – afinita (členství v úspěšném týmu, práce v inspirujícím prostředí, sdílení vize a cílů společnosti)

• Tyto síly jsou staví na druhé hlavní formě dnešní soutěže: na vrozeném úsilí každého člověka žít smysluplný život, tedy vytvořit hodnotu, zanechat pozitivní stopu. Tyto síly jsou proto „financovány“ přímo zaměstnanci.

• Zároveň se jedná o aktivní a pozitivní motivaci!

I v případě, kdy musíme v době krize sáhnout na „extenzivní,“ finanční nástroje, máme pořád možnost zachovat a posílit nástroje nefinanční!

17A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Příklad: Baťa drtí drahotu V roce 1922 deflační politika ministra financí Aloise

Rašína umělými zásahy skokově zhodnotila kurz české měny.

Protože koruna byla silná, skladové zásoby nebyly z důvodu vysoké ceny prodejné na zahraničních trzích

Mnohým firmám tak zamrzly finanční prostředky v zásobách a rozpracované výrobě, náklady na tuto výrobu byly nominálně vyšší, než byly aktuální, deflací stlačené ceny nominální.

Také Baťa mohl obuv prodávat pouze za cenu vysokých ztrát

Baťa se rozhodl k radikálnímu kroku v podobě výprodejů

Abychom napomáhali překonat rychle velkou hospodářskou krizi, která nás zachvátí následkem rozdílu nákupní síly naší koruny za hranicemi a v zemi, snížili jsme ceny obuvi od 1. září 1922 ve všech našich prodejnách průměrně na polovinu cen z letošního jara. Této slevy nemůžeme již dosáhnout šetřením na režiích a jsme nuceni snížit mzdy našich dělníků průměrně o 40 %. Naproti tomu zaručujeme našim zaměstnancům, že jim dodáme životní potřeby za polovinu cen platných letos v květnu.

Baťa tím vyvolal nákupní horečku. I když lidé měli hluboko do kapsy, kupovali i více párů

Tržby za prodané boty byly sice v nominálním peněžním vyjádření nižší, ovšem kupní síla takto získaných peněz a reálná hodnota byla díky deflační měnové politice vyšší.

18A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Baťa našel u zaměstnanců pochopení.

„Přátelé, vaše přijetí našeho návrhu na snížení mezd o 40% mi dokazuje, že jste plně pochopili mé provolání, zaslané vám narychlo z Prahy… Nynější krize není jenom krizí našeho závodu, ba není jenom krizí průmyslu, je to krize celého státního hospodářství…Sklář v severních Čechách, který platí za boty 170 Kč, nemůže se spokojit se mzdou, která se platí v Anglii, když tamější sklář obdrží naše boty po zlevnění za 15 šilinků, to je nyní asi za 97 Kč. Přestane-li sklárna vyvážet do Anglie, ztratí sklář práci a nekoupí naše boty, ani kdybychom je mu později nabízeli za 97 Kč.“

„je nepochopitelné, jak mohou továrníci v takových časech zastavovati výrobu a propouštěti dělnictvo, místo aby se dohodli s dělnictvem a společně se starali, aby prodávali své výrobky za cenu, již může zákazník zaplatiti.“

Ukázka z ceníků v závodním konzumu :

Chleba zlevni ze 4 Kč na 1,70, mléko ze 3,- na 1.50, brambory z 1,40 na 0,60, kilo rýže ze 4,60 na 2,30, ručník z 8,50 na 4,-, Véba z 9,50 na 5,-, košile ze 34,- na 17,-, dámská ze 45,- na 23,- atd. Vedle toho snížil týdenní nájemné z bytů o téměř 50%, elektřinu z 3,- na 1,50 za 1kWh, jídla v závodní jídelně na 50%

19A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Krizi lze využít k posílení afinitních sil a nefinanční motivace

Touha soutěžit Touha někam patřit

Nefinanční motivace

• Snaha, abych byl nejlepší, dokázat si, že na to mám

• Snaha, aby byla moje firma nejlepší, abych byl nejlepší i já

• Soutěživost se posouvá na vyšší vrstvu

Finanční motivace

• Snaha, abych měl dostatek peněz k přežití(deficitní motivace)

• N/A

Zatímco individuální soutěž vyvolává frikce a přináší poražené, přetvoření firmy v tým je nejefektivnějším způsobem využití potenciálu zaměstnanců

Deficitní motivace

Umožnění seberealizace

Možné kombinace lidské motivace

20A.T. Kearney 29/07.2008/13848b_02

Diskuse

Jaká je role nefinanční motivace v úspěchu firmy?

Jiri.Donat@gmail.com