1316 uvod do histologie

Nutný úvod do histologie

Fyzikální a chemické vlastnosti složek živé hmoty jsou základem pro jejich znázornění na histologickém preparátu.

Doc. MUDr. Marie Jirkovská,CSc.

Ústav histologie a embryologie

DNA- deoxyribóza, kys. fosforečná, dusíkaté baze (A,G,C,T)

nukleotid dinukleotid

vlákno DNAmolekula DNA

méně vícestabilní stabilní

R.J.Epstein: Human Molecular Biology, 2003

Od DNA k chromozomu

Struktura DNA


RNA- ribóza, kys. fosforečná, dusíkaté baze (A,G,C,U)

mRNA - informační (mediátorová)

rRNA – je součástí ribozomůtRNA - přináší aminokyselinu ke komplexu mRNA a ribosomu

ATP, GTP - energeticky významné ribonukleotidy (obsahují makroergní fosfátové vazby)


Bílkoviny (proteiny) tvořeny L-aminokyselinami, které jsou spojeny peptidovou vazbou

Amiokyseliny: esenciální (tělo je může získat pouze z potravy)

neesenciální (tělo je vytváří)

V závislosti na vlastnostech vedlejších řetězců aminokyselin (R) vytvářejí polypeptidy trojrozměrnou konformaci a mají elektrický náboj. Mohou mít navázaný oligosacharidový řetězec (glykoproteiny).

Různé tvary proteinovýchmolekul

Alberts B et al. Essential Cell Biology, 1998


Tuky (lipidy) – látky nerozpustné ve vodě (mastné

kyseliny, triacylglyceroly, steroidy, glykolipidy)

Mastné kyseliny a) nasycené b) nenasycené (mají jednu nebo více dvojných vazeb ). Jsou součástí glykopilidů, fosfolipidů a triacylglycerolů.

Triacylglyceroly - estery glycerolu a mastných kyselin

Steroidy - cholesterol a jeho deriváty (steroidní hormony, žlučové kyseliny)

Glykolipidy - ke dvěma hydrofobním uhlovodíkovým řetězcům je připojena polární část, která obsahuje jeden nebo více cukerných zbytků.

Esenciální mastné kyseliny lze získat pouze z potravy, tělo si je nedokáže vytvořit.


Cukry (mono-, di-, oligo-, polysacharidy)

Monosacharidy - součást nukleových kyselin (ribóza, deoxyribóza), zdroj energie (glukóza).

Disacharidy - zdroj energie z potravy, vstřebávají se po rozštěpění na monosacharidy.

Oligosacharidy a polysacharidy - řetězce z monosacharidů (přímé nebo větvené), např. glykogen (z jednoho druhu monosacharidu - glukózy).


EnzymyLátky, ze kterých se skládá organismus, neustále podléhají chemické

přeměně. Každá z tisíců těchto chemických reakcí je katalyzována speciálním enzymem.

Název enzymu má koncovku -áza (fosfatáza, dehydrogenáza).

Enzym je tvořen velkou molekulou proteinu, její 3D uspořádání vytváří „aktivní centrum“, místo, kde se váže molekula substrátu ( = látka, jejíž přeměnu na produkt enzym katalyzuje).

Funkce některých enzymů vyžadují kromě bílkovinné molekuly (apoenzym) přítomnost kofaktorů ( Mg+2 , Zn+2) nebo nebílkovinného koenzymu (např. deriváty vitamínů). Teplota a pH prostředí výrazně ovlivňuje funkci enzymů.

Vazba enzymu a substrátu („zámek a klíč“)

Elliot H, Elliot D: Biochemistry and molecular biology, 2001

Career

1316 uvod do histologie