178

b) stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, jehož podlahováplochanepřesahuje350m 2,

c) obytnýprostorprosociálníbydlení,d) ubytovacízařízeníproubytovánípříslušníkůbezpečnostníchsborůpodlezákonaupravujícíhoslužební

poměrpříslušníkůbezpečnostníchsborůneboproubytovánístátníchzaměstnanců,e) zařízenísociálníchslužebposkytujícípobytovéslužbypodlezákonaosociálníchslužbách,f) školskázařízeníprovýkonústavnívýchovyneboochrannévýchovyapropreventivněvýchovnoupéči,

jakožistřediskavýchovnépéče,podlezákonaupravujícíhovýkonústavnívýchovyneboochrannévýchovyveškolskýchzařízeníchapreventivněvýchovnoupéčiveškolskýchzařízeních,

g) internátyškolsamostatnězřízenýchprožákysezdravotnímpostiženímpodleprávníchpředpisůupravu-jícíchškolskávýchovnáaubytovacízařízeníaškolskáúčelovázařízení,

h) dětskédomovyprodětido3letvěku,i) zařízeníprodětivyžadujícíokamžitoupomocazařízeníprovýkonpěstounsképéčeposkytujícípéčipodle

zákonaupravujícíhosociálně-právníochranudětí,j) speciálnílůžkovázařízeníhospicovéhotypu,k) domovypéčeoválečnéveterány,l) jinástavba,která

1. sloužíkvyužitístavebuvedenýchvpísmenecha),b)ad)ažk)a2. jezřízenanapozemku,kterýtvořístěmitostavbamifunkčnícelek.

(6)Obytnýmprostoremprosociálníbydleníseproúčelydanězpřidanéhodnotyrozumía) obytnýprostor,jehožpodlahováplochanepřesahuje120m 2,b) místnostužívanáspolusobytnýmprostorempodlepísmenea),kterásenacházívestejnéstavběpevně

spojenésezemí.

Komentář k § 48 Z důvodu odstranění dosavadní duplicity v § 48 a 48a u stavebních nebo montážních prací prováděných na dokončené stavbě, bylo do § 48 přesunuto uplatnění snížené sazby daně u stavebních nebo montážních prací provedených na do-končené stavbě pro sociální bydlení.Došlo tak k jasnému rozdělení. Paragraf 48 řeší uplatnění sazby daně u stavebních nebo montážních prací, provedených na dokončené  stavbě  (přístavby,  nástavby,  rekonstrukce,  opravy),  §  49  řeší  uplatnění  sazby daně u  stavebních nebo montážních prací provedených v souvislosti s novou výstavbou stavby pro sociální bydlení a dodání stavby pro sociální bydlení.Pojem „změna dokončené stavby, vymezená zákonem“ s odkazem na stavební zákon byl zrušen a tím došlo ke sjedno-cení s dosavadním výkladem. Vypuštěním tohoto pojmu nedošlo k žádné věcné změně, v souladu s výkladem se tak za stavební nebo montážní práce, prováděné na dokončené stavbě, považují například výměna podlahových krytin, údržba nemovitých věcí, výměna oken, obkladaček apod.

Od 1. 1. 2015 tedy nabylo účinnosti nové znění § 48 a § 49 zákona o DPH. Tato ustanovení jsou provázána s ustanovením § 56 a § 56a. Tím, že se odsunula účinnost nového znění § 56 na rok 2016, došlo v oblasti nemovitých věcí k rozpadu věcné návaznosti novelizované právní úpravy pro rok 2015.Z toho plyne, že v rámci ustanovení § 48 a 49 se bude postupovat podle právní úpravy účinné k 1. 1. 2015 a v oblasti vy-braných nemovitých věcí § 56 se bude postupovat podle příslušného ustanovení ve znění od 1. 1. 2014.

Podle názoru Ministerstva financí  jsou výkladové problémy  způsobeny tím,  že  systém daně  z přidané hodnoty  je na úrovni Evropské unie harmonizován a pro výklad pojmů v harmonizované oblasti nelze použít soukromé právo jednotli-vých členských států. O jediném tomto důvodu výkladových problémů však pochybuji.

Základní pojmy uvedené novelou zákona o DPH v § 48, které si musíme nějak definovat, jsou:–  stavba–  stavba pro bydlení–  stavba pro sociální bydlení–  obytný prostor–  místnost –  podlahová plocha obytného prostoru pro sociální bydlení–  podlahová plocha rodinného domu pro sociální bydlení–  stavby sloužící k využití staveb pro bydlení–  funkční celek –  jednotky–  pozemky

§ 48 sazbydaně

179

Pojďme si ještě na úvod připomenout, jak se změnilo postavení staveb ve vazbě k pozemkům, díky novele občanského zákoníku s účinností od 1. 1. 2014

31. 12. 2013

od 1. 1. 2014

Do 31. 12. 2013 pozemek i stavba byly samostatnými věcmi a bylo možné sjednat individuální ceny ke stavbě a individuální ceny k pozem-ku. Z hlediska zákona o DPH byl daňový režim stanoven samostatně ve vazbě na splnění či nesplnění podmínek pro osvobození stavby podle § 56 odst. 3. Pozemek byl osvobozen od DPH.

S účinností nového občanského zákoníku tvoří stavba součást pozemku, pokud je stejný vlastník jak stavby, tak pozemku. Jedná se tedy o jednu věc. Občanský zákoník zná cenu věci, nikoliv cenu části věci.

Proto při dodání stavby a pozemku půjde ve smlouvě kupní o stanovení hodnoty celého plnění. Pro účely zákona o DPH se jedná o jedno plnění.

Pro účely zákona o daních z příjmů a zákona o účetnictví je požadavek dle účetních předpisů, aby při nabytí  více než jedné složky majetku převodem bylo provedeno poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční ceny. V tako-vém případě se vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifi kovaným odhadem (§ 61a odst. 3 vyhlášky 500/2002 Sb.).

StavbaPojem stavba byl v roce 2014 a bude i nadále používán v § 56 ve dvojím vyjádření: stavba spojená se zemí pevným zákla-dem (v § 56 odst. 2 ve znění od 1. 1. 2014) a „stavba“ v § 56 odst. 1 písm. c) bez bližšího určení. V roce 2015 se do novely § 48 odst. 3 a do ustanovení § 56 (s odloženou účinností  od 1. 1. 2016) dostává další vyjádření pojmu stavby souslovím „stavba pevně spojená se zemí“. Zdá se, že půjde o pojem širší.Ve druhém případě tedy půjde o stavbu, která nemusí být nutně stavbou spojenou se zemí pevným základem, postačí fi xace stavby zeminou. Tento názor koresponduje i s judikaturou Soudního dvora Evropské unie C–315/00 Rudolf Maier-hofer.

Směrnice pro DPH vymezuje pro tyto účely v čl. 12 odst. 2 budovu jako jakoukoliv stavbu pevně spojenou se zemí.V praxi bude nutné zkoumat u každého případu stavby pevné spojení se zemí individuálně.  Jak se bude postupovat v pří-padech mobilních domů na kolech, běžně užívaných v Evropě, jejichž umístění musí být v souladu s územním plánem, obdrží číslo popisné či orientační a dokonce v nich lze přihlásit trvalý pobyt, je zatí m nezodpovězenou otázkou. Jedná se evidentně o stavbu pevně nespojenou se zemí. Pevné spojení se zemí nezpůsobí ani připojení na sítě.Připojením stavební buňky a dalších obdobných staveb na sítě nevzniká bez dalšího pevného spojení se zemí a tí m ani nemovitá věc.Pevné spojení stavby se zemí se určuje většinou fi xací stavby zeminou, vytvářející pevné umístění stavby na konkrétním místě zemského povrchu.

Pojem „stavba“ je pro účely zákona o DPH pojmem v harmonizované oblasti  Evropské unie a nelze na něj použít právo soukromé jednotlivých členských států, jak je judikováno SDEU v ustálené judikatuře.

Stavba pro bydlení Vymezení stavby pro bydlení uvedené v § 48 odst. 2 zákona o DPH se od 1. 1. 2015 vymezuje ve vazbě na předpisy upra-vující katastr nemovitostí .V 48 odst. 2 písm. a) je takto vymezena stavba bytového domu a v písm. b) stavba rodinného domu.U stavby bytového domu a stavby rodinného domu už tedy zákon o DPH přímo neuvádí, co se těmito stavbami rozumí, ale defi nuje je prostřednictvím předpisů upravujících katastr nemovitostí . Těmito předpisy jsou zákon č. 256/2013 Sb., 

sazbydaně §48

180

o  katastru  nemovitostí  (katastrální  zákon)  a  vyhláška  č.  357/2013  Sb.,  o  katastru  nemovitostí  (katastrální  vyhláška), která ve své příloze (Technické podrobnosti pro správu katastru, bod 4 Způsob využití stavby) dále odkazuje na vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Stavbou bytového domu se i nadále rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.

Stavbou rodinného domu je stále stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadav-kům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

„Vzhledem k tomu, že vypuštěním definic daných pojmů ze zákona o DPH při totožném vymezení dle katastrálních před-pisů nedochází ke změně v jejich fungování, platí i nadále, že u bytového a rodinného domu bude mít zásadní význam údaj o způsobu využití stavby zapsaný v katastru nemovitostí (kromě rodinného domu či bytového domu např. stavba pro rodinnou rekreaci, zemědělská usedlost, garáž, stavba pro obchod a další). Při posuzování stavby, která ještě není do katastru zapsaná (např. u prvovýstavby), se vychází ze stavební dokumentace (např. projekt, stavební povolení, situační výkres), z níž by splnění charakteristik určujících bytový či rodinný dům mělo být zřejmé. V případě pochybností o správ-nosti zápisu způsobu využití stavby v katastru nemovitostí se použije pravidlo: zásada materiální publicity“.Za stavby pro bydlení se i nadále nepovažují stavby pro rodinnou rekreaci ani stavby ubytovacích zařízení (hotel, motel, penzion, kempy atd.), vybavené pro přechodné ubytování.Stavba pro rodinnou rekreaci – § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.Stavba ubytovacího zařízení – § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.

V § 48 odst. 2 písm. c) je nově, v souladu s novým občanským zákoníkem, definována stavba, která byla podle dosavad-ních předpisů „příslušenstvím“ bytového nebo rodinného domu.Tato stavba je nově definována za pomoci definice pozemku, který tvoří  funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí. Pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, plní roli přiléhajícího pozemku. Jedná se o zastavěný pozemek, přiléhající ke stavbě. U tohoto pozemku a staveb na něm umístěných se vždy uplatní stejná sazba daně jako u stavby hlavní, se kterou tento pozemek tvoří funkční celek.

Příklad:Stavební firma uzavře smlouvu o opravě střechy garáže, která  je na pozemku, který  tvoří  funkční celek se stavbou sociálního rodinného domku. Objednatelem je nepodnikající osoba. Stavební firma uplatní na daňovém dokladu první sníženou sazbu daně.

Stavby sloužící k využití staveb pro bydlení Zákon o DPH ve znění od 1. 1. 2015 již nepoužívá pojem „příslušenství“. Tento pojem nebyl pro účely daně z přidané hodnoty definován a vycházelo se z jeho pojetí ve smyslu tuzemského občanského práva. Takový přístup není v oblasti daně z přidané hodnoty, která je na úrovni EU harmonizována, případný. Koncept „příslušenství“ je v podstatě založen na existenci více samostatných věcí ve vlastnictví stejné osoby, z nichž některé slouží nebo mají sloužit k trvalému užívání jiných věcí, protože tyto jiné věci bez nich nemohou plnit svoji funkci. Tomuto pojetí je nejbližší komunitární koncept tzv. vedlejšího plnění, který je promítnut do nových ust. § 48 odst. 2 písm. c), § 48 odst. 2 písm. e), § 48 odst. 5 písm. l) a § 48 odst. 6 písm. b). V nich jsou definovány stavby nebo místnosti sloužící či užívané s bytovým či rodinným domem a obyt-ným prostorem a stejně tak u těchto staveb pro bydlení splňujících kritéria sociálního bydlení. Dříve „příslušenství“ bytového domu nebo rodinného domu je od 1. 1. 2015 podchyceno jako stavba, která slouží k využití stavby bytového nebo rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s těmito stavbami pro bydlení. Na základě principu věci hlavní a vedlejší se uplatní stejný režim DPH podle věci hlavní (bytového či rodin-ného domu) i na pozemek přiléhající (funkční celek) a také na stavby, které se na něm nacházejí, jsou-li podstatné pro využití věci hlavní. Není přitom podstatné, zda tyto vedlejší stavby jsou či nejsou pevně spojenými se zemí.Stavbami plnícími doplňkovou funkci ke stavbě bytového nebo rodinného domu jsou např. garáže, zahradní altány, kůlny, skladové prostory pro dům; podzemní stavby – jímky, jámy pro měřicí zařízení, čističky odpadních vod sloužící domu, vinné sklepy, stavby pro tepelná čerpadla; přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, které jsou ve vlastnictví majitele ro-dinného domu nebo bytového domu; připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní (liniové stavby sloužící domu); studny; bazény; přístupové chodníky, zpevněná plocha k parkování (plošné stavby na funkčním celku).Princip věci hlavní a vedlejší s sebou nese především předpoklad, že stavba ústřední i stavby doplňkové mají stejný hos-podářský účel. Ke stavbě rodinného domu proto nemůže být „příslušenstvím“ stavba, ve které majitel rodinného domu provozuje ekonomickou činnost. Ve stejném smyslu ohledně účelového určení je uvažováno i u funkčního celku.Na stejných zásadách  je založeno  i „příslušenství bytu“ – nyní místnost užívaná spolu s obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě, a „příslušenství bytu pro sociální bydlení“ – nyní místnost užívaná spolu s obytným prostorem pro sociální bydlení, tedy i garáž umístěna ve stejné stavbě.

§ 48 sazbydaně

180

o  katastru  nemovitostí  (katastrální  zákon)  a  vyhláška  č.  357/2013  Sb.,  o  katastru  nemovitostí  (katastrální  vyhláška), která ve své příloze (Technické podrobnosti pro správu katastru, bod 4 Způsob využití stavby) dále odkazuje na vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

Stavbou bytového domu se i nadále rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.

Stavbou rodinného domu je stále stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadav-kům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

„Vzhledem k tomu, že vypuštěním definic daných pojmů ze zákona o DPH při totožném vymezení dle katastrálních před-pisů nedochází ke změně v jejich fungování, platí i nadále, že u bytového a rodinného domu bude mít zásadní význam údaj o způsobu využití stavby zapsaný v katastru nemovitostí (kromě rodinného domu či bytového domu např. stavba pro rodinnou rekreaci, zemědělská usedlost, garáž, stavba pro obchod a další). Při posuzování stavby, která ještě není do katastru zapsaná (např. u prvovýstavby), se vychází ze stavební dokumentace (např. projekt, stavební povolení, situační výkres), z níž by splnění charakteristik určujících bytový či rodinný dům mělo být zřejmé. V případě pochybností o správ-nosti zápisu způsobu využití stavby v katastru nemovitostí se použije pravidlo: zásada materiální publicity“.Za stavby pro bydlení se i nadále nepovažují stavby pro rodinnou rekreaci ani stavby ubytovacích zařízení (hotel, motel, penzion, kempy atd.), vybavené pro přechodné ubytování.Stavba pro rodinnou rekreaci – § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.Stavba ubytovacího zařízení – § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.

V § 48 odst. 2 písm. c) je nově, v souladu s novým občanským zákoníkem, definována stavba, která byla podle dosavad-ních předpisů „příslušenstvím“ bytového nebo rodinného domu.Tato stavba je nově definována za pomoci definice pozemku, který tvoří  funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí. Pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, plní roli přiléhajícího pozemku. Jedná se o zastavěný pozemek, přiléhající ke stavbě. U tohoto pozemku a staveb na něm umístěných se vždy uplatní stejná sazba daně jako u stavby hlavní, se kterou tento pozemek tvoří funkční celek.

Příklad:Stavební firma uzavře smlouvu o opravě střechy garáže, která  je na pozemku, který  tvoří  funkční celek se stavbou sociálního rodinného domku. Objednatelem je nepodnikající osoba. Stavební firma uplatní na daňovém dokladu první sníženou sazbu daně.

Stavby sloužící k využití staveb pro bydlení Zákon o DPH ve znění od 1. 1. 2015 již nepoužívá pojem „příslušenství“. Tento pojem nebyl pro účely daně z přidané hodnoty definován a vycházelo se z jeho pojetí ve smyslu tuzemského občanského práva. Takový přístup není v oblasti daně z přidané hodnoty, která je na úrovni EU harmonizována, případný. Koncept „příslušenství“ je v podstatě založen na existenci více samostatných věcí ve vlastnictví stejné osoby, z nichž některé slouží nebo mají sloužit k trvalému užívání jiných věcí, protože tyto jiné věci bez nich nemohou plnit svoji funkci. Tomuto pojetí je nejbližší komunitární koncept tzv. vedlejšího plnění, který je promítnut do nových ust. § 48 odst. 2 písm. c), § 48 odst. 2 písm. e), § 48 odst. 5 písm. l) a § 48 odst. 6 písm. b). V nich jsou definovány stavby nebo místnosti sloužící či užívané s bytovým či rodinným domem a obyt-ným prostorem a stejně tak u těchto staveb pro bydlení splňujících kritéria sociálního bydlení. Dříve „příslušenství“ bytového domu nebo rodinného domu je od 1. 1. 2015 podchyceno jako stavba, která slouží k využití stavby bytového nebo rodinného domu a je zřízena na pozemku, který tvoří funkční celek s těmito stavbami pro bydlení. Na základě principu věci hlavní a vedlejší se uplatní stejný režim DPH podle věci hlavní (bytového či rodin-ného domu) i na pozemek přiléhající (funkční celek) a také na stavby, které se na něm nacházejí, jsou-li podstatné pro využití věci hlavní. Není přitom podstatné, zda tyto vedlejší stavby jsou či nejsou pevně spojenými se zemí.Stavbami plnícími doplňkovou funkci ke stavbě bytového nebo rodinného domu jsou např. garáže, zahradní altány, kůlny, skladové prostory pro dům; podzemní stavby – jímky, jámy pro měřicí zařízení, čističky odpadních vod sloužící domu, vinné sklepy, stavby pro tepelná čerpadla; přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, které jsou ve vlastnictví majitele ro-dinného domu nebo bytového domu; připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní (liniové stavby sloužící domu); studny; bazény; přístupové chodníky, zpevněná plocha k parkování (plošné stavby na funkčním celku).Princip věci hlavní a vedlejší s sebou nese především předpoklad, že stavba ústřední i stavby doplňkové mají stejný hos-podářský účel. Ke stavbě rodinného domu proto nemůže být „příslušenstvím“ stavba, ve které majitel rodinného domu provozuje ekonomickou činnost. Ve stejném smyslu ohledně účelového určení je uvažováno i u funkčního celku.Na stejných zásadách  je založeno  i „příslušenství bytu“ – nyní místnost užívaná spolu s obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě, a „příslušenství bytu pro sociální bydlení“ – nyní místnost užívaná spolu s obytným prostorem pro sociální bydlení, tedy i garáž umístěna ve stejné stavbě.

§ 48 sazbydaně