Web view > Lze tedy shrnout, že ustanovení § 178 upravuje sankce dvojího druhu. V prvém případě,

Univerzita Palackého v Olomouci

Právnická fakulta

Ivana Rožnovská

Přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení

(Application of claims in insolvency proceeding)

Diplomová práce

Olomouc 2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení

vypracovala samostatně a citovala jsem všechny použité zdroje.

V Olomouci dne 12. 4. 2013

2

Obsah Poděkování.........................................................................................................................................5

Úvod.......................................................................................................................................................6

1. Pohledávky v insolvenčním řízení.................................................................................................10

1.1 Pohledávka...........................................................................................................................10

1.2 Typy pohledávek...................................................................................................................10

1.2.1 Pohledávky splatné a nesplatné..........................................................................................11

1.2.2 Pohledávky peněžité, nepeněžité, neurčité výše a v cizí měně............................................13

1.2.3 Pohledávky podřízené a nepodřízené.................................................................................15

1.2.4 Pohledávky podmíněné......................................................................................................16

1.2.5 Pohledávky vykonatelné, ve výkonu rozhodnutí a pohledávky stižené exekucí..................19

2. Postavení věřitele a jeho pohledávek v jednotlivých fázích insolvenčního řízení.........................22

2.1 Způsoby uplatnění pohledávek v insolvenčním řízení..........................................................22

2.2 Uplatnění pohledávky v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu věřitelem........................23

2.3 Pohledávka uplatněná přihláškou...............................................................................................26

2.3.1 Podání přihlášky..................................................................................................................26

2.3.2 Lhůta....................................................................................................................................27

2.3.3 Náležitosti přihlášky - její obsah, formulář přihlášky a přílohy.............................................30

3

2.3.4 Odpovědnost věřitele za obsah přihlášky............................................................................31

2.3.5 Dispozice s přihláškou...................................................................................................37

2.4 Zajištěný věřitel....................................................................................................................41

2.5 Pohledávky přednostně uspokojované.................................................................................43

2.6 Pohledávky vyloučené ze způsobů řešení úpadku................................................................44

3 Přezkoumání a popření pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení..................................45

3.1 Přezkoumání insolvenčním správcem.........................................................................................45

3.2 Přezkumné jednání.....................................................................................................................46

3.3 Popření přihlášených pohledávek...............................................................................................46

3.3.1 Popření pohledávky insolvenčním správce a dlužníkem......................................................47

3.3.2 Popření pohledávky věřitelem.............................................................................................48

3.4 Charakter incidenčních sporů vyvolaných popřením vykonatelné nebo nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem.................................................................................................51

3.4.1 Popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem..............................................52

3.4.2 Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem..................................................53

4 Zvláštní postavení některých věřitelů a jejich pohledávek v insolvenčním řízení.........................56

4.3 Věřitelé uspokojení v insolvenčním řízení, bez ohledu na nepodání přihlášky.....................56

4.4 Problematika tzv. známého zahraničního věřitele................................................................58

4.5 Věřitel pohledávky, která má původ v zákoně o obětech trestných činů.............................60

Závěr.....................................................................................................................................................62

BIBLIOGRAFIE.......................................................................................................................................64

Monografie.......................................................................................................................................64

4

Odborné časopisy.............................................................................................................................64

Odborné časopisy – články...............................................................................................................65

Internetové zdroje............................................................................................................................65

Internetové zdroje – odborné články...............................................................................................66

Právní předpisy.................................................................................................................................67

Judikatura soudů..............................................................................................................................68

Rozhodnutí Ústavního soudu.......................................................................................................68

Rozhodnutí Nejvyššího soudu.......................................................................................................68

Rozhodnutí Vrchních soudů..........................................................................................................69

Rozhodnutí krajských soudů.........................................................................................................70

Insolvenční řízení..........................................................................................................................70

Shrnutí..................................................................................................................................................71

Abstract................................................................................................................................................72

Klíčová slova a poznámky.....................................................................................................................73

Poděkování

Touto cestou děkuji Doc. JUDr. Bohumilu Havlovi Ph.D. za odborné vedení, inspiraci a

pomoc poskytnutou při zpracování tématu. Taktéž tímto děkuji Martinu Vlkovi, insolvenčnímu

správci, který ve mně vzbudil a nenechal uhasnout náklonnost k tomuto právnímu odvětví a

který mi poskytnul cenné rady a praktické připomínky k této práci.

5

Úvod

V souvislosti s obnovou tržního hospodářství (a obecně s politickými změnami) dochází

v České republice i k obnovení insolvenčního práva. Inspirován zákonem z roku 1931 (řády

konkurzní, vyrovnávací a odpůrčí z. č. 64/1931 Sb.) se 1.1.1992 stává účinným zákon

č. 328/1991 Sb., zákon o konkurzu a vyrovnání (dále jen ZKV). V souvislosti s hospodářským

pokrokem, růstem krizových situací při úpadku a projevujícími se nedostatky ZKV, byl tento

mnohokrát novelizován. Cílem těchto novelizací byla modernizace, ale i vyřešení aplikačních

problémů. S růstem novelizací rostla i nepřehlednost a negativní vliv.1

Z výše uvedených a mnoha dalších důvodů bylo navrženo, aby nebyl původní zákon

nadále novelizován, nýbrž aby byl vytvořen zákon zcela nový, který by byl přizpůsoben

vývojovým trendům, odstranil nedostatky a především, aby byla zavedena zákonná úprava

stojící na zásadách:

a) Komplexnosti – zakotvení celé problematiky v jednom novém kodexu

b) Jednotnosti – nadále se nebude úpadek řešit dvěma řízeními, ale řízením jedním, kdy

v první fázi bude řečeno, zda je zde úpadek a jak bude řešen a ve fázi druhé se stanoví

způsob řešení

c) Zavedení nového způsobu řešení – reorganizace

d) Mnohosti způsobu řešení – konkurz, nepatrný konkurz, reorganizace a oddlužení

e) Zavedení institutu moratoria

f) Rychlosti a efektivnosti – prostřednictvím lhůt a např. též incidenčních sporů

g) Veřejného seznamu – insolvenčního rejstříku2

S účinností od 1.1.2008 byl ZKV nahrazen zákonem č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobu

jeho řešení (insolvenční zákon), který vznikl jako syntéza dvou návrhů z per různých autorů.

Slovy jednoho z tvůrců zákona, které nebylo možno si nezapamatovat: „ [...] skloubili jsme

hrad a jablko dohromady [...].“3 I tento zákon byl od doby jeho účinnosti několikrát

1 Vládní návrh zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, sněmovní tisk 1120 s důvodovou zprávou2 Tamtéž 3 Seminář insolvenčního práva, konaný na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v 4. dubna 2013, citován Doc. JUDr. Bohumil Havel Ph.D., mimo další mnohé aktivity také konzultant této diplomové práce.

6

novelizován, v poslední řadě pak „legislativně technickou“ novelou k 1.1.2014, kdy bylo

rozhodnuto, že tato novela bude reakcí na komplexní posouzení problematických úseků,

prostřednictvím veřejné (nicméně samozřejmě odborné) konzultace s širokým okruhem

adresátů aplikujících insolvenční právo, a to prostřednictvím dotazníku. Takto byly

shromážděny údaje odborné veřejnosti na aplikační problémy v různých oblastech

insolvenčního zákona a tyto se staly základem pro revizi zákona.4

V rámci insolvenčního práva existuje velké množství institutů, které by si zasluhovaly

rozsáhlejší a ucelenější zpracování, proto nebylo snadné vybrat z celé této škály právě ten

jediný. Insolvenční zákon je jednak zákonem, který vyřeší situaci dlužníka nacházejícího se

v úpadku, ale zejména je (nebo má být) zákonem, který ošetří pozici věřitele nacházejícího se

v situaci, kdy mu má být plněno a prozatím není. Ze zásad zakotvených v insolvenčním

zákoně ustanovení § 5, vyplývá, respektive zákon se tváří jako prověřitelský. Přesto je

kladena otázka, zda při podrobnějším nastudování, lze dojít k závěru, že tato norma klade

věřiteli při uplatňování jeho nároku nesčetná úskalí, a to v rozsahu větším, než dlužníkovi.

Tématem této práce je přihlašování (v užším smyslu), uplatňování (v širším smyslu)

pohledávek v insolvenčním řízení. Cílem je poskytnout ucelený přehled možných překážek,

které v souvislosti s tímto procesem mohou vzniknout. Tedy, úkolem této práce je vymezit

jednotlivá úskalí spojená s vysoce formalizovaným postupem při uplatnění pohledávky,

poukázat na okamžiky, které mohou být rizikové, seznámit s jednotlivými nebezpečími

v průběhu insolvenčního řízení, a to od zahájení (ať již věřitelským nebo dlužnickým

návrhem), až do fáze popírání.

Mohlo by být ambicí tohoto díla, aby se stalo jakousi příručkou pro věřitele. Nicméně se

domnívám, že to není účelem diplomových prací, které mají být hlubším rozborem a

zpracováním daného tématu. Co však rozhodně od této práce očekávám je, aby se stala

základem pro pozdější možné rozšíření, obsáhnutí další problematiky s tímto tématem a

insolvenčním právem obecně spojené, a aby se stala podkladem pro další práce na vyšší

úrovni studia.

Obsah práce vychází z jeho názvu a zahrnuje problematiku pohledávky, jako základního

institutu (tedy toho oč tu jde), postavení věřitele, jako oprávněného z pohledávky

4 Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon s důvodovou zprávou, sněmovní tisk 929

7

v jednotlivých fázích insolvenčního řízení. Shrnuje možná rizika související s tímto

postavením. Časové hledisko je dáno z účinného znění zákona, tj. ze zákona č. 182/2006 Sb.,

insolvenční zákon, ve znění předpisu č. 294/2013 Sb. Pro komparaci některých institutů, nebo

pojmů jsou využívána i znění dřívější, pokud tomu tak je, na tato znění je vždy odkazováno.

Dosavadní zpracování tohoto tématu se mi jeví jako poměrně kusé. Aktuálně, ale i v čase

zpět, je problematika uplatňování pohledávek zpracována autory, advokáty nebo

insolvenčními správci v odborných článcích, nikoliv jako celek, ale obvykle jako reakce na

některá soudní rozhodnutí. Ucelená publikace chybí5 a pro účely studia je tu zajisté velice

kvalitní, nicméně zastaralá učebnice Insolvenční právo.6 Základem pro výzkum a orientaci

proto musí být zejména zákon v jeho aktuálním, ale také starších zněních, judikatura soudů a

za velmi přínosný zdroj považuji samotný insolvenční rejstřík. Časově náročné vyhledávání

doplněné nedocenitelnými radami praktikujícího insolvenčního správce, v kterém řízení daný

problém vyhledat, je zejména přínosem pro objasnění toho, jak se fakticky s danou situací

vypořádá insolvenční soud.

Výše bylo uvedeno něco málo k dosavadnímu zpracování tohoto tématu. Z těchto

informací vyplývá, že k vytvoření této práce bylo využito zejména insolvenčního zákona

v několika zněních, judikatury soudů, článků v odborných časopisech, insolvenčního rejstříku

jako elektronického zdroje a některých elektronicky dostupných, na právo orientovaných

zdrojů.

Při tvorbě práce byly využity metody analýzy a komparace. Analýza je použita zejména

při rozboru typů pohledávek, ale i jednotlivých ustanovení insolvenčního zákona. Komparace

je uplatněna při srovnání změn při novelizacích v zákoně.

V první fázi práce je nastíněna typologie pohledávek, jako základního institutu, o jehož

uplatnění věřitel usiluje. Jsou shrnuta fakta o pohledávkách, které je věřitel oprávněn či lépe

řečeno povinen uplatnit, chce-li se domoci svého nároku. V této části práce je provedena

analýza jednotlivých typů pohledávek, jsou označena možná rizika při jejich uplatňování a je

vymezeno jejich postavení v insolvenčním řízení. Pokládá se otázka týkající se výhodnosti,

5 Nejnovější publikace např. KISLINGEROVÁ a spol., Insolvenční praxe v České republice. V období 2008-2013. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2013. 143 s.6 RICHTER 2008

8

pevnějšího postavení některé z pohledávek a možnosti nezpochybnění určitého typu

pohledávek.

Druhá část práce se věnuje postavení věřitele a jeho pohledávky v insolvenčním řízení.

Poukazuje na pozici věřitele jako navrhovatele zahájení řízení i na jeho pozici v případě, že

svou pohledávku uplatňuje následně po vyhlášení zahájení insolvenčního řízení. Jsou shrnuta

možná nebezpečí spojená s podáním přihlášky, odpovědnost věřitele za podanou přihlášku i

oprávněnost jeho dispozice s ní. Dále je vymezen status zajištěného věřitele i věřitelů, kteří

uplatňují svou pohledávku jiným způsobem, než je přihláška do insolvenčního řízení. Obecně

jsou tedy shrnuta rizika formalizovaného postupu přihlašování se a nebezpečí z toho

plynoucích. Otázkou tedy je ve které chvíli je proces přihlašování rizikový, jak velká je

odpovědnost věřitele a jaké sankce mu za jeho opomenutí plynou.

S ohledem na snahu o zachování komplexnosti problematiky je třetí část práce věnována

postavení věřitele, který popírá pohledávku jiného věřitele nebo jehož pohledávka je jedním

z oprávněných subjektů popřena. Zejména je poukázáno na fakt, že popěrné právo bylo po

zásahu Ústavního soudu věřitelům navráceno a dále je vymezen rozdíl v situaci popření

vykonatelné a nevykonatelné pohledávky. Zjišťovány jsou zejména rozdíly v popěrném právu

u oprávněných subjektů, vhodnost navrácení popěrného práva věřiteli a rozdílnost postavení

subjektů při popírání pohledávky vykonatelné a nevykonatelné.

Závěr práce je věnován věřitelům, kterým zákon přiznává zvláštní postavení

v insolvenčním řízení a jsou formulovány odlišnosti, které pro ně z tohoto postavení plynou.

Diplomová práce je dílo rozsáhlé, nikoliv však neomezené. Mnoho věcí nemohlo být

důkladně rozebráno, některé nemohly být řečeny vůbec. Mým záměrem je, jak bylo ostatně

výše naznačeno, tuto práci rozpracovat v práci rigorózní. Z celého rozsahu práce bych se ráda

zabývala podrobnějším rozborem (ne)ústavních ustanovení § § 178 a 179 insolvenčního

zákona zahrnujících problematiku přezkoumání skutečné výše (hodnoty zajištění) přihlášené

pohledávky, neboť praxe insolvenčních soudů k jejich aplikaci přistupuje různorodě, jak je

ostatně nastíněno i v této práci. Podrobnějšímu studiu bych ráda rovněž podrobila institut

věřitelského návrhu a v neposlední řadě bylo původně plánováno, že se v této práci objeví i

zmínka o postavení věřitele, jehož dlužník je podnikatelem, má dluhy z podnikání a novelou

mu bylo nyní umožněno řešit svůj úpadek oddlužením. Protože zákonem předpokládané

9

postavení tohoto věřitele, jako osoby, která se bude k takovému povolení oddlužení

vyjadřovat, není doposud zpracováno, zákon, důvodová zpráva i judikatura prozatím o tomto

mlčí, předestírá se nové téma, které by mohlo být předmětem studia a výzkumu.

10

1. Pohledávky v insolvenčním řízení

1.1 Pohledávka

Přestože lze za zásadní pojem insolvenčního řízení považovat výraz pohledávka, není

možné se s jeho definicí v insolvenčním zákoně setkat.7 Pro specifikování můžeme vyjít

z pojmu závazkového právního vztahu, jehož definici lze použít z občanského zákoníku8,

který ve svém ustanovení § 488 stanoví, že se jedná o takový právní vztah, kdy věřitel má

právo na plnění (pohledávku) a dlužník má povinnost splnit závazek. Jedná se o právní vztah

relativní povahy, tedy o takový, který vznikne mezi konkrétně určenými subjekty a jehož

obsahem je specifická podoba subjektivního práva a subjektivní povinnosti, a při kterém

dochází k majetkovému transferu. Právo věřitele je nazýváno pohledávkou, povinnost

dlužníka dluhem. Dluh nemůže existovat bez pohledávky, obdobně pak pohledávka nemůže

existovat bez dluhu.9

Současná právní úprava nově upravuje závazkový právní vztah v ustanoveních § 1721 a

§ 1722 jako právo dlužníka vůči věřiteli na určité plnění a povinnost dlužníka toto právo

splněním dluhu uspokojit. Plnění pak musí být majetkové povahy i v případě, že zájem není

pouze majetkový.10

1.2 Typy pohledávek

Věřitelé uplatňují své pohledávky podáním přihlášky11 u insolvenčního soudu.

Pohledávky takto uplatněné mohou být zajištěné majetkem dlužníka, nezajištěné majetkem

dlužníka, zajištěná nejen majetkem dlužníka, podřízené, nepodřízené, peněžité, nepeněžité,

podmíněné, nepodmíněné, splatné, nesplatné, vykonatelné, vymáhány výkonem rozhodnutí

7 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. 1. vydání. Praha: Aspi, 2008, s. 2348 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů9 ELIÁŠ, Karel a kol. Občanský zákoník, velký akademický komentář podle stavu k 1.4.2008, 2. svazek. Praha: Linde, 2008, s. 1407 - 140810 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění tohoto zákona11 Přihlášku pohledávky může věřitel podat pouze na formuláři, který musí být veřejně přístupný. Jiný způsob podání přihlášky neexistuje. (§ 176, zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

11

nebo exekucí. Lze uplatnit pohledávku v cizí měně. Taková pohledávka musí být přepočtena,

stanoven popis způsobu přepočtu, měna pohledávky a kurz.12

1.2.1 Pohledávky splatné a nesplatné

Splatnost pohledávky je její vlastností, lze říci, že jednou z nejdůležitějších. Je-li

pohledávka splatná, považuje se za dospělou, a kromě možnosti podat žalobu k soudu, aby

byla uložena povinnost pohledávku plnit, je tento okamžik svázán s během lhůt, zejména

lhůty promlčecí. Je-li pohledávka splatná, nevyvstane z tohoto pohledu s takovou

pohledávkou žádný problém. Jinak tomu ale může být u pohledávek nesplatných 13

Úpadek nebo hrozící úpadek14 jsou v insolvenčním řízení řešeny konkurzem,

reorganizací, oddlužením nebo zvláštními způsoby řešení úpadku pro určité subjekty.15 O

splatné pohledávce hovoří insolvenční zákon v ustanovení § 250, kde s účinkem prohlášení

konkurzu16 se nesplatné pohledávky dále považují za splatné. Jedná se o pohledávky věřitele

vůči dlužníkovi a zákon jim přiznává tzv. „předčasnou splatnost“. Věřitelům je tak umožněno,

aby mohli vyčíslit a uplatnit své nároky. Tato vlastnost není nevratná a dojde-li ke zrušení

konkurzu, pak zaniká i tato jejich vlastnost.17

Při reorganizaci18 platilo do konce roku 2013, že se splatnost závazků a pohledávek

s rozhodnutím o povolení reorganizace vrátila do původních termínů.19 Toto ustanovení bylo

vypuštěno v zájmu právní jistoty věřitelů. Praxe totiž tomuto odstavci přisuzovala jiné účinky,

12 Přihláška pohledávky, dostupná online na <https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR>13 HRŮŠA, Lukáš. Nesplatná pohledávka a oddlužení [online]. Epravo.cz, 24. května 2013 [cit. 17. ledna 2014]. Dostupné na <http://www.epravo.cz/top/clanky/nesplatna-pohledavka-a-oddluzeni-91239.html>14 Podmínky úpadku a hrozícího úpadku v § 3 insolvenčního zákona15 § 4 insolvenčního zákona16 Konkurz je dle § 244 způsob řešení úpadku, při němž dojde ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, z výnosu se zásadně poměrně uspokojí zjištěné pohledávky věřitelů a neuspokojené pohledávky či jejich části nezanikají (Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb. )17 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 41218 Reorganizací se rozumí postupné uspokojování pohledávek při zachování provozu dlužníkova podniku. Na základě reorganizačního plánu dochází k sanaci podniku podle sestaveného plánu. Věřitelé mají právo na průběžnou kontrolu. Tento způsob přichází v úvahu u dlužníka – podnikatele. Reorganizace je přípustná za splnění podmínek: ročního úhrnu čistého obratu alespoň 50 milionů korun, případně je-li dlužník zaměstnavatelem alespoň padesáti zaměstnanců. (§ 316 a následující zákona č. 182/2006 Sb., ve znění předpisu zákona č. 294/2013 Sb.). Srovnej zmírnění podmínek oproti úpravě zákona č. 334/2012 Sb.19 § 329/3 zákona č. 182/2008 Sb., insolvenční zákon, ve znění zákona č. 334/2012 Sb.

12

přičemž nebylo záměrem zákonodárce obnovit stav závazků a pohledávek do jejich původní

podoby, kdy vznikly.20

Problematickým se jeví případ, kdy věřitelem bude přihlášena pohledávka nesplatná a

soud rozhodne o tom, že úpadek dlužníka bude řešen oddlužením.21 V případě nesplatné

pohledávky, byť je zákonem výslovně stanovena možnost (fakticky jediná možnost ) uplatnit

nesplatnou pohledávku, je nutné se vypořádat s několika okolnostmi. Podání přihlášky do

insolvenčního řízení je obdobou žaloby. Uplatnit nárok žalobou lze pouze u pohledávek, které

jsou splatné. Přes tento rozpor považuje insolvenční zákon tento postup za správný, neboť jej

výslovně umožňuje. Pohledávka takto přihlášená nemůže být popřena pro nesplatnost

(popírání pohledávek bude předmětem samostatné kapitoly). Zákon v případě způsobu řešení

oddlužením nestanoví podobnou výslovnou úpravu fikce nesplatných pohledávek, jako u

reorganizace, o nesplatných pohledávkách nestanoví ničeho. Z poměrně ustálené judikatury

soudů dovozujeme, že bude-li úpadek dlužníka řešen oddlužením, na nesplatné pohledávky se

nehledí jako na splatné a nelze je tedy před splatností do splátkového kalendáře zařadit.

Věřitel nemá právo se domáhat uspokojení své pohledávky před tím, než se stane splatnou. I

přesto je nutné takovouto nesplatnou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásit, aby si

zachoval práva s ní spojená. Dále z rozhodnutí soudů vyplývá, že zákon nedává jednoznačnou

odpověď na to, jaký další osud takové pohledávky bude. Není vyřešeno, kdy bude do

splátkového kalendáře zařazena, a co v situaci, kdy se stane splatnou až po uplynutí pětileté

lhůty.22 Za předpokladu, že se v průběhu plnění splátkového kalendáře stane pohledávka

splatnou, je nezbytné, aby věřitel tuto skutečnost oznámil insolvenčnímu soudu. Vyvstává

otázka, postavení této nově oznámené pohledávky vůči ostatním věřitelům a rovněž otázka,

zda bude z této pohledávky splněno alespoň zákonem stanovených 30 % a související otázka,

zda má být dlužník po splnění podmínek pětiletého splátkového kalendáře osvobozen od

plnění zbytku této pohledávky. Z výše uvedeného vyplývá, že při absenci konkrétního

ustanovení ohledně nesplatných pohledávek v rámci oddlužení vzniká řada problémů. Této

20 Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., s důvodovou zprávou, sněmovní tisk 929. Dostupné online na www.psp.cz21 Oddlužení je způsob řešení úpadku dlužníka prostřednictvím zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, případně plněním splátkového kalendáře. (§ 389 a následující insolvenčního zákona)22 139 ICm 3015/2011-24, KSPL 20 INS 8454/2011, obdobně i v 2 VSOL 340/2013-B-16, KSBR 37 INS 27981/2012 VSOL 340/2013-B-16

13

situaci by mohlo napomoci zakotvení výslovného ustanovení ohledně nesplatných

pohledávek, jako je tomu u reorganizace. Jisté je, že tuto problematiku ani novela

insolvenčního zákona, jakkoliv byla rozsáhlá, nevyřešila.23

Pokud se týká praxe a nesplatných pohledávek, zřejmě s ohledem na absenci výslovného

ustanovení v zákoně nebude ojedinělý případ, kdy nesplatná pohledávka byla správcem

zjištěna a zařazena do splátkového kalendáře ještě před okamžikem, kdy se stala splatnou.24

1.2.2 Pohledávky peněžité, nepeněžité, neurčité výše a v cizí měně

Pro přihlašování pohledávky v cizí měně jsou zákonem stanoveny přesné podmínky a

nebude tedy ohledně tohoto sporu. Má-li věřitel pohledávku za dlužníkem v cizí měně je

povinen ji v přihlášce přepočítat do měny české. Při tomto postupu se řídí kurzem

devizového trhu České národní banky, který byl vyhlášen v den její splatnosti. Stane-li se

pohledávka splatnou až po zahájení insolvenčního řízení, pak se použije devizový kurz

vyhlášený v den, kdy bylo insolvenční řízení zahájeno. Jestliže má věřitel pohledávku

v takové měně, u které Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, použije se pro

přepočet střední kurz centrální banky příslušné země nebo se použije aktuální kurz

mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru.25

Je-li pohledávka přihlašována jako peněžitá, je nutné aby byla určena výše její jistiny

v korunách českých a dále musí být určeno její příslušenství. Specifikován musí být druh

příslušenství a jeho výše v korunách českých. Další povinností věřitele je stanovit způsob

výpočtu příslušenství a určit následně celkovou výši pohledávky.26 Příslušenstvím pohledávky

jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.27 Naopak za příslušenství

23HRŮŠA, Lukáš. Nesplatná pohledávka a oddlužení [online]. Epravo.cz, 24. května 2013 [cit. 17. ledna 2014]. Dostupné na < http://www.epravo.cz/top/clanky/nesplatna-pohledavka-a-oddluzeni-91239.html>24 V insolvenčním řízení vedeným u Krajského soudu v Brně č.j. 38 INS 17454/2013 věřitel č.. 11 přihlásil tři pohledávky v celkové výši 11987 Kč. Insolvenční správce popřel zajištění těchto pohledávek. Pohledávka č. 2 a č. 3 ve výši 2240 Kč a 8658 Kč byly přihlášeny jako nesplatné. Přes tuto skutečnost byly zařazeny do splátkového kalendáře. 25 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 275-276.26 Přihláška pohledávky. Dostupné online na: <https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR>27 Ustanovení § 510 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění tohoto předpisu. Srovnej s ustanovením § 121/3 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nelze si nepovšimnout, že ačkoliv důvodová zpráva k občanskému zákonu stanoví, že ustanovení § 121/3 se přejímá, vypadl z nového ustanovení pojem poplatek z prodlení. Tento se nově používá v zákoně č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním

14

pohledávky se nepovažuje smluvní pokuta a jako taková musí být uplatněna samostatnou

přihláškou, respektive v rámci přihlášky jako samostatná pohledávka. Smluvní pokuta se

považuje za samostatnou pohledávku, je právem na plnění pohledávky, má samostatný titul.28

Pohledávku nepeněžitou musí věřitel v přihlášce vyjádřit v penězích, a to na základě

odhadu její hodnoty. Pro odhad hodnoty pohledávky bylo možno použít ustanovení § 155/2

zákona č. 40/1064 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kde bylo

stanoveno, že: „nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku

zástavního práva.“ Nově takové ustanovení v zákoně29 nenacházíme. S ohledem na větší míru

smluvní volnosti není omezen rozsah zajištění nepeněžitého dluhu obvyklou cenou

pohledávky, časem jejího vzniku. Postačí, že výše dluhu je alespoň určitelná.30 Hodnota

pohledávky je tedy obvyklá cena, kterou by věřitel na trhu zaplatil jinému subjektu, aby získal

plnění v takové hodnotě, jaké mu je povinen dlužník plnit. Co zákon neřeší, je okamžik, ke

kterému je věřitel povinen pohledávku vyčíslit. Z logiky věci vyplývá, že nejpozdějším

možným okamžikem je okamžik podání přihlášky, v úvahu přichází i okamžik zahájení

insolvenčního řízení, a to v případě, že se budeme řídit okamžikem, ke kterému je povinován

věřitel přihlašující pohledávku v cizí měně, nebo případně ke dni prohlášení úpadku.

Výběrem nejvhodnějšího okamžiku by se měl zabývat zejména věřitel, jehož pohledávka se

ve své výši mění s ohledem na situaci na trhu, je nestálá, neboť od vydání rozhodnutí o

úpadku poběží 30 denní (v případě oddlužení), případně 2 měsíční lhůta a hodnota

pohledávky se v této lhůtě může výrazně změnit. Jakkoliv se z časového hlediska věřitel

zachová, jeho povinností je vyjádřit hodnotu pohledávky v penězích, aby byl zachován

princip zásadně poměrného uspokojení věřitelů. V neposlední řadě k této problematice lze

uvést, že právo vlastníka na vydání věci nelze považovat za pohledávku nepeněžitou, neboť

se nejedná o věc náležející do majetkové podstaty dlužníka.31

plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Lze tedy předjímat, že v rámci insolvenčního řízení bude poplatek z prodlení uplatněn věřitelem, který poskytuje plnění spojená s užíváním bytu. Nadále nebude poplatek z prodlení sankcí za prodlení při placení nájemného. (zákon č. 67/2013 Sb.)28 Rozhodnutí KS v Plzni: 139 Icm 744/2012 – 16, KSPL 20 INS 14923/201129 Zákon č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění tohoto předpisu30 Vládní návrh zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s důvodovou zprávou. Dostupné online na <www.psp.cz>31 RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. 1. vydání. Praha: Aspi, 2008, s. 236 - 238

15

Je-li přihlašována pohledávka, jejíž výše je neurčitá, pak typicky se bude jednat o

pohledávky z deliktů, zejména pohledávky na náhradu škody, kdy již bylo rozhodnuto o

nároku na náhradu škody, prozatím však nebylo pravomocně rozhodnuto o výši nároku.32

Obdobně lze jako pohledávku, jejíž výše je neurčitá, označit například neuhrazené

daňové povinnosti dlužníka, kterou správce daně prozatím odhadl a současně se zavázal, že

její výši upřesní. V rámci tohoto insolvenčního řízení uplatnit věřitel – Finanční úřad pro

Jihomoravský kraj původně svou pohledávku jako neurčitou s odkazem, že přesnou výši

pohledávky vyčíslí do konání přezkumného jednání. Učinil tak a pohledávka nebyla popřena

co do pravosti, výše a pořadí.33

Za pohledávku neurčité výše lze považovat i pohledávku spočívající v náhradě

nákladů řízení, které bylo zahájeno před insolvencí, a o nákladech bylo rozhodnuto až v době

po zahájení insolvenčního řízení (29 Cdo 238/2007).

S vyčíslením pohledávek souvisí odpovědnost věřitele za správnost údajů uvedených

v přihlášce do insolvenčního řízení, neboť bude-li přezkoumaná pohledávka shledána

neúměrně navýšenou, věřitel bude postižen sankcemi, o nichž samostatně pojednává

subkapitola 2.2.4.

1.2.3 Pohledávky podřízené a nepodřízené

Ne příliš rozsáhlou skupinu pohledávek tvoří pohledávky podřízené. Tyto netypické

pohledávky jsou upraveny společně s pohledávkami společníků a členů družstva v § 172

insolvenčního zákona. Přičemž pohledávka společníka nebo člena družstva vyplývá z jejich

účasti ve společnosti nebo v družstvu a platí pro ni, že se neuplatňuje v insolvenčním řízení,

ale pouze se oznamuje insolvenčnímu správci. Tento je povinen vést jejich evidenci. Typicky

se tyto pohledávky uspokojují až jako poslední.34

Podřízenou pohledávkou je pohledávka z tzv. podřízeného dluhopisu. Dluhopisem je

zastupitelný cenný papír nebo rovněž zaknihovaný cenný papír. S tímto cenným papírem je

spojeno právo na splacení dlužné částky emitentem, případně jsou s dluhopisem spojena jiná

32 RICHTER 2008, Insolvenční právo, s.238-24033 Přihláška pohledávky č.j. KSBR 32 INS 9974/2013. Dostupné onlinena:<https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=8090310>34 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 269-270.

16

práva, která plynou ze zákona nebo ze sjednaných podmínek. Je-li dluhopis podřízený, musí

být zřetelně jako takový označený. S podřízeným dluhopisem budou spojena rizika, která jsou

kompenzována vyšší výnosností. Pokud se však emitent dostane do likvidace, o emitentovi

bude vydáno rozhodnutí o úpadku, případně, pokud půjde o zahraničního emitenta, který se

dostane do obdobné situace, jako je úpadek nebo likvidace podle cizího práva, pak platí, že

pohledávka z takového dluhopisu bude uspokojena, až po uspokojení ostatních pohledávek,

případně současně s pohledávkami, které mají obdobný režim.35

Výše uvedené pohledávky z podřízených dluhopisů vznikají ex lege. Obdobné

postavení však mohou mít i pohledávky, které vzniknou ex contractu. Podřízenou

pohledávkou je potom pohledávka, která dle smlouvy bude uspokojena až poté, co bude

uspokojena jiná pohledávka nebo ostatní pohledávky dlužníka. Podřízené pohledávky se

uspokojují v závislosti na dohodnuté nebo stanovené míře podřízenosti. Není-li stanovena

míra podřízenosti, uspokojují se podřízené pohledávky poměrně.36 S ohledem na podobnost

podřízené pohledávky ex lege a ex contractu si lze tedy druhé zmíněné představit jako

smlouvy, která bude pro věřitele velmi výhodná (u dluhopisu je výhodou velké úročení), tato

výhoda však bude omezena rizikem, že v případě úpadku nebo likvidace dlužníka, bude

uspokojena až v závislosti na uspokojení pohledávky nadřízené.37

Nepodřízené pohledávky a contrario tedy budeme považovat za ty, které nejsou

podřízené ze zákona o dluhopisech, případně nejsou podřízené na základě dohody.

1.2.4 Pohledávky podmíněné

Tato skupina pohledávek je ovlivněna ustanoveními o podmínkách, dříve v § 36

občanského zákoníku38, nyní nově bez větších změn je úprava přejata do nového občanského

35 Zákon č. 190/2004 Sb., zákon o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů36 DEUTSCH, Erich. Pohledávky v insolvenčním řízení. [online]. kn.cz, 8. října 2008 [cit. 1. února 2014]. Dostupné na <http://www.kn.cz/clanek/pohledavky-v-insolvencnim-rizeni>

37Příklad podřízené pohledávky lze nalézt v probíhajícím insolvenčním řízení ve věci dlužníka Sigmajet, dostupné na https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=9617548. S ohledem na ustanovení § 9, vyhlášky č. 311/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 70/2011 Sb., které stanoví, že přílohy přihlášky se nezveřejňují, není Dohoda o podřízené pohledávky dostupná.

38 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů

17

https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=9617548

zákoníku.39 Ustanovení § 548 a následující nám stanoví, že vznik, změna nebo zánik práv je

možné vázat na splnění podmínky. Je-li se vznikem, zánikem nebo změnou právního vztahu

spojena podmínka, znamená to, že účinky právního jednání jsou závislé na skutečnosti, o níž

není jisté, zda nastane, případně kdy nastane. Tato skutečnost podmiňuje existenci následků.

Dle povahy svého vlivu členíme podmínky na odkládací a rozvazovací. Odkládací podmínka

umožní, že právní účinky nastanou v okamžiku, kdy je podmínka splněna. Rozvazovací

podmínka podmiňuje zánik právních účinků, které vznikly v minulosti. Pokud je rozvazovací

podmínka splněna, právní účinky pominou, zaniknou.40

Přihlašuje-li věřitel do insolvenčního řízení pohledávku zajištěnou věcí, právem

pohledávky nebo jinou majetkovou hodnotou třetích osob (typicky půjde o ručení), nic mu

nebrání v tom, aby se domáhal i nadále uspokojení své pohledávky na této třetí osobě, a to

zejména proto, že zajištění (majetek poskytující zajištění) není součástí majetkové podstaty

dlužníka. Obdobně se věřitel svého uspokojení může domáhat i po jiných osobách, které

odpovídají s dlužníkem věřiteli nerozdílně (dlužníkův spoludlužník). Pokud se věřitel domůže

na třetí osobě plnění, náleží mu právo regresu. Taková třetí osoba, řídící se zásadou

vigilantibus iura scripta sunt (právo náleží bdělým), se své pohledávky vzniklé mu z plnění

původnímu věřiteli může domoci přihláškou do insolvenčního řízení. Původní úprava41

umožňovala přihlásit tuto pohledávku za předpokladu, že ji nepřihlásí věřitel. Pokud ji věřitel

přihlásil, mohly se třetí osoby v rozsahu svého plnění domáhat uspokojení místo věřitele.42

Tato situace byla nežádoucí, neboť třetí osoby obvykle neměly dostatek informací o tom, zda

věřitel pohledávku přihlásí, a proto ji uplatňovaly „pro jistotu“, a to i s ohledem na to, že pro

ně platí stejná lhůta, jako pro věřitele jiné. Uplynutím této lhůty by tyto třetí osoby ztratily

právo domáhat se uspokojení své pohledávky. Nelze ani pominou problematiku dublování

pohledávek, kdy pokud tato duplicita byla insolvenčním správcem přehlédnuta a pohledávka

nebyla popřena mohlo dojít k zamítnutí povolení oddlužení a k prohlášení konkurzu na

majetek dlužníka. Novelou insolvenčního zákona byla tato problematika, zdá se, odstraněna.

V současné době platí, že taková pohledávka může být přihlášena bez zřetele k tomu, zda ji

39 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění tohoto předpisu40 ELIÁŠ, Karel a kol. Občanský zákoník, velký akademický komentář podle stavu k 1.4.2008, 1. svazek . Praha: Linde, 2008, s. 244 - 24641 Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění předpisu č. 334/2012 Sb.42 Insolvenční zákon

18

přihlásí věřitel hlavní. Důležité je, aby takováto pohledávka byla přihlášená jako podmíněná.

Za předpokladu, že třetí osoba bude hlavnímu věřiteli plnit, stane se namísto něj postupem dle

§ 18 insolvenčního zákona hlavním věřitelem. V případě, že se takto nestane, nebude jejich

pohledávka přezkoumávána. V seznamu pohledávek budou podmíněné pohledávky zvlášť

vyznačeny, takové pohledávky nebudou zařazeny do přezkumného jednání a věřitelé

takových pohledávek nemají hlasovací právo.43

Nejen pohledávky zajištěné věcí, právem pohledávky nebo jinou majetkovou

hodnotou lze považovat za pohledávky podmíněné. Výsadní postavení by jim snad mohlo být

dáno pouze tím, že jsou zákonem vymezeny a jako podmíněné označeny. Za podmíněnou

pohledávku lze považovat, a jako takovou ji bude nutno uplatnit přihláškou, i pohledávky

které vzniknou v budoucnu. Zejména se bude jednat o pohledávku z titulu nákladů nalézacího

řízení, které bylo vůči dlužníkovi zahájeno před zahájením insolvenčního řízení a doposud

nebylo skončeno.

U takové pohledávky nebude problematické zjistit její pravděpodobnou výši a v této

výši ji i uplatnit jako pohledávku podmíněnou. Věřitel se takto vyhne situaci, kdy uplyne

lhůta pro podávání přihlášek a kdy v budoucnu by tato pohledávka nemohla být uplatněna.

Naproti tomu nelze tuto pohledávku považovat za pohledávku, kterou je možno uplatnit

kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení44, ačkoliv by tomu mohlo nasvědčovat rozhodnutí

Nejvyššího soudu o konstitutivní povaze rozhodnutí a závislém výroku o náhradě nákladů,

které je závislé na výroku ve věci samé (29 Cdo 238/2007). Při tomto pohledu by bylo možné

považovat náklady řízení za pohledávku, kterou je možno uplatnit kdykoliv v průběhu

insolvenčního řízení. Tomuto názoru však stojí v cestě rozhodnutí Nejvyššího soudu o

taxativnosti výčtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň

postavených (29 NSCR 16/2011). Ani v ustanovení § 170 insolvenčního zákona o

pohledávkách vyloučených ze způsobů řešení úpadku nenalezneme vyjmenovány náklady

nalézacího řízení.45

43 Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon s důvodovou zprávou, sněmovní tisk 929, odůvodnění změn § 183. 44 Podrobněji k pohledávkám za majetkovou podstatou a jim na roveň postaveným níže v diplomové práci.45 MIHALÍK, Vojtěch. Je nutno přihlašovat do insolvence pohledávku spočívající v náhradě nákladů nalézacího řízení skončeného v průběhu insolvenčního řízení či se tato uspokojuje kdykoliv po jeho zahájení. epravo.cz, 15. května 2012 [cit. 1. února 2014]. Dostupné na < http://www.epravo.cz/top/clanky/je-nutno-prihlasovat-do-insolvence-pohledavku-spocivajici-v-nahrade-nakladu-nalezaciho-rizeni-skonceneho-v-prubehu-insolvencniho-

19

Pohledávky, které jsou do insolvenčního řízení přihlášeny jako podmíněné osobami,

od nichž věřitel může požadovat plnění, jak stanoví § 183/1/2 insolvenčního zákona, nebudou

zařazeny do přezkumného jednání. Takto tomu bude po celou dobu uplatňování pohledávky

věřitelem.46

1.2.5 Pohledávky vykonatelné, ve výkonu rozhodnutí a pohledávky stižené exekucí

Vykonatelnost pohledávky je její vlastností, která spočívá v možnosti takovou

pohledávku přímo vynutit prostřednictvím státní moci nebo pod kontrolou státní moci. Tuto

vlastnost není možné zaměňovat s možností vykonat rozhodnutí některým z prostředků

výkonu rozhodnutí, nebo obdobně prostřednictvím soudního exekutora. Vykonatelnost je

vlastnost pouze některých rozhodnutí, a to těch, která zavazují k plnění, tedy k povinnosti

něco dát, něco vykonat, něco opomenout, něco strpět. Vykonatelná jsou však rozhodnutí

všechna, vykonatelnost musíme chápat jako pojem širší a exekuce, případně výkon rozhodnutí

je jedním ze způsobů realizace rozhodnutí.47

Takto popsaná vlastnost rozhodnutí evokuje dojem, že vykonatelné pohledávky mohou

být „kvalitnější“, mohou mít lepší postavení, věřitel s takovouto pohledávkou se může

domnívat, že jeho pohledávka je nesporná. S ohledem na zvláštnost insolvenčního řízení se

však lze proti takovéto pohledávce bránit, a to v poměrně širším rozsahu, než je tomu u řízení

exekučního nebo vykonávacího. Insolvenční zákon umožňuje věřitelům, dlužníkovi a zejména

insolventnímu správci takové rozhodnutí zpochybnit.48

Pohledávky uplatňované přihláškou do insolvenčního řízení nebudou uspokojeny bez

dalšího. Ještě před zařazením pohledávky do splátkového kalendáře, případně před jejím

uspokojením v konkurzu či při reorganizaci, může být taková pohledávka popřena jiným

věřitelem, dlužníkem a zejména insolvenčním správcem. Popřena49 může být pravost, výše

nebo pořadí pohledávky.50 Nutno ještě podotknout, že jakkoliv byla vykonatelná pohledávka

rizeni-ci-se-tato-uspokojuje-kdykoliv-po-jeho-zahajeni-82293.html>46 § 191/1 insolvenčního zákona47 WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vydání. Praha: Linde, 2011, s. 294-29548 CELERÝN, Jakub. Je vykonatelnost pohledávky přihlašované do insolvenčního řízení ještě vůbec výhodou? epravo.cz, 3. září 2013 [cit. 2. února 2014]. Dostupné na <http://www.epravo.cz/top/clanky/je-vykonatelnost-pohledavky-prihlasovane-do-insolvencniho-rizeni-jeste-vubec-vyhodou-92355.html>49 Problematice popírání pohledávek, jako oprávnění věřitele, dlužníka nebo insolvenčního správce je věnována kapitola 3.3. 50 Zákon č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 192 a násl.

20

http://www.epravo.cz/top/clanky/je-vykonatelnost-pohledavky-prihlasovane-do-insolvencniho-rizeni-jeste-vubec-vyhodou-92355.html


předána k vymožení výkonem rozhodnutí či exekucí další osobě (vykonavateli či

exekutorovi), je povinností věřitele a nikoho jiného tuto pohledávku do insolvenčního řízení

přihlásit. V případě, že věřitel tuto povinnost nesplní, pohledávku přihláškou neuplatní, nebo i

v případě, že pohledávka bude přihlášena osobou odlišnou od věřitele, není možné, aby byl

věřitel uspokojen.51

Do insolvenčního řízení je možno přihlásit i pohledávku nevykonatelnou. Taková

pohledávka bude zjištěna v případě, že nebude popřena insolvenčním správcem ani věřitelem.

V tomto případě bude pohledávka uspokojena. Nebude-li nevykonatelná pohledávka zjištěna,

což znamená, že bude popřena insolvenčním správcem, či věřitelem co do pravosti, výše nebo

pořadí, projeví se její postavení oproti pohledávce vykonatelné v tom, že věřitel bude muset

uplatnit své právo žalobou proti insolventnímu správci a pravost, výši či pořadí své

pohledávky prokázat v incidenčním řízení.52 Pravost, výši či pořadí popřené vykonatelné

pohledávky bude v incidenčním řízení prokazovat insolvenční správce. Právě v tomto spočívá

rozdíl mezi vykonatelnou a nevykonatelnou pohledávkou, neboť s ohledem na výše uvedené

se lze domnívat, že vykonatelná pohledávka nemá nikterak výhodnější postavení, ačkoliv by

tomu mohl její název odpovídat.

Dále je ještě třeba poznamenat, že ačkoliv zákon výslovně uvádí, že nevykonatelná a

vykonatelná pohledávka je zjištěna, není-li popřena insolvenčním správcem nebo věřitelem,

neznamená to, že dlužník nemůže takovou pohledávku popřít. Tato možnost je mu dána

v případě řešení úpadku reorganizací či oddlužením.53

V případě, že insolvenční správce vykonatelnou pohledávku popřel a označil jako

nevykonatelnou, byl to věřitel, který se musel v rámci incidenčního řízení domoci určení výše

či pravosti své pohledávky.54 Tento postup mohl korigovat v rámci dohlédací činnosti

insolvenční soud, případně věřiteli náleží obrana v incidenčním sporu. Praxe však ukazuje, že

insolvenční soudy v rámci své dohlédací činnosti do práce insolvenčních správců příliš

nezasahují v některých případech dokonce jsou dokonce zásahy zapovězeny (usnesení NS,

51 ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan. K možnosti zpochybnění vykonatelných pohledávek v insolvenčním řízení. Právní rozhledy, 2012, roč. 20, č. 17, s. 587-59352 Incidenčním sporem je spor vyvolaný insolvenčním řízením, stanoví to o něm zákon, a je projednáván v rámci insolvenčního řízení (z. 182/2006, Sb., insolvenční zákon, ve znění předpisu č. 294/2013 Sb., § 2 písm. d) )53 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 307-308.54 Viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sen.zn. 29 NSCR 25/2011 ze dne 18.7.2013

21

sen.zn. 29 NSCR 63/2011 ze dne 28.11.2013) a ani podání incidenční žaloby není zárukou

kladného výsledku pro věřitele. Tomuto stavu, z pohledu věřitele vykonatelné pohledávky,

neutěšenému, zabraňuje novela insolvenčního zákona účinná od 1.1.2014. Posouzení

vykonatelnosti pohledávky dále nezáleží na insolvenčním správci, neboť: „ při přezkumném

jednání nelze považovat vykonatelnou pohledávku za nevykonatelnou z důvodů, pro které byla

popřena.“55

55 CELERÝN, Jakub. K některým změnám v insolvenčním zákoně účinným od 1. ledna 2014. epravo.cz, 21. ledna 2014 [cit. 16. února 2014]. Dostupné na < http://www.epravo.cz/top/clanky/k-nekterym-zmenam-v-insolvencnim-zakone-ucinnym-od-1-ledna-2014-93436.html>. Obdobně srovnej i v důvodové zprávě, sněmovní tisk 929, zdůvodnění změn v § 191.

22

http://www.epravo.cz/top/clanky/k-nekterym-zmenam-v-insolvencnim-zakone-ucinnym-od-1-ledna-2014-93436.html


2. Postavení věřitele a jeho pohledávek v jednotlivých fázích insolvenčního řízení

2.1 Způsoby uplatnění pohledávek v insolvenčním řízení

Insolvenční řízení je řízením kolektivním a jako v takovém není možné nadále uplatňovat

nárok vůči dlužníkovi individuálně. Chce-li tedy věřitel dosáhnout svých práv a využít k tomu

svých procesních oprávnění (ovlivnit průběh insolvenčního řízení), musí učinit nezbytné

kroky k tomu, aby se účastníkem tohoto řízení stal.56

Věřitel se stane účastníkem několika možnými způsoby. Za určitých okolností je možné,

aby věřitel inicioval zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu.57 Nebude-li

se jednat o tuto situaci, pak se věřitel stane účastníkem zpravidla podání přihlášky do

insolvenčního řízení. Třetí situací je pak případ, kdy insolvenční věřitel je považovaný za

přihlášeného, aniž by nárok přihláškou uplatnil. Tyto případy vymezuje ve svých

ustanoveních insolvenční zákon.58

V zásadě tedy rozlišujeme mezi věřiteli, kteří uplatňují svou pohledávku přihláškou (tzv.

insolvenční věřitelé), jejich významnou podskupinu pak tvoří věřitelé zajištění59 a věřitelé

považovaní za přihlášené, aniž by přihlášku podali. Další skupinu tvoří věřitelé pohledávek za

podstatou a věřitelé pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou. Pohledávky

věřitelů, jejichž pohledávky není možné v insolvenčním řízení uspokojit, tvoří samostatnou

skupinu.60

56 SIGMUND, Adam. Pohledávky věřitelů. Bulletin advokacie, 17. září 2012, 9/2012.57 K insolvenčnímu návrhu podanému věřitelem více kapitola 2.2 této práce58 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s.259.59 Zajištěný věřitel je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, a to jen zákonem vymezenými způsoby zajištění. U ostatních způsobů zajištění pohledávky se na věřitele bude pohlížet jako na nezajištěného (§ 2 písm. g), insolvenčního zákona)60 Vládní návrh kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon s důvodovou zprávou, sněmovní tisk 929

23

2.2 Uplatnění pohledávky v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu věřitelem

Insolvenční řízení je řízení jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek.61

Insolvenční řízení lze zahájit pouze na návrh. Je tedy vyloučeno, aby bylo zahájeno z moci

úřední, na základě podnětu, vlastních poznatků soudů nebo správních orgánů. Právo a

v některých případech i povinnost62 podat insolvenční návrh svědčí zejména dlužníkovi.

V případě, že půjde o hrozící úpadek, pak toto právo náleží pouze dlužníkovi. Nepůjde-li tedy

o hrozící úpadek, existuje reálná možnost, aby návrh na zahájení insolvenčního řízení podal i

věřitel.63

Především je nutné zamyslet se nad příčinou tohoto jednání, tedy nad podnětem, který

vede věřitele k tomu, aby podal insolvenční návrh na jinou osobu. Lze se spolehlivě

domnívat, že věřitele povede k tomuto kroku nedostupnost vymožení jeho pohledávky.

Věřitel má pohledávku a její vymožení může být často spojeno s velkými obtížemi.

V některých případech ani to, že pohledávka je vykonatelná a předána soudnímu exekutorovi,

nevede ke kýženému výsledku. Proto se věřitel může uchýlit k tomuto, jemu zákonem

dovolenému jednání a na svého dlužníka podat insolvenční návrh.

Společně s tímto oprávněním je věřiteli zákonem stanovena povinnost připojit přihlášku

splatné pohledávky. Tímto krokem věřitel osvědčí legitimaci k podání návrhu. Toto však

nebude postačující, nebude-li prokázáno, že kromě věřitele podávajícího návrh, má vůči

dlužníkovi pohledávku ještě osoba jiná, odlišná od navrhující osoby.64 Za další osobu nebude

61 Úpadkem je situace v životě dlužníka, kdy má více věřitelů, jeho peněžité závazky jsou po splatnosti více než 30 dnů a tyto závazky není dlužních schopen platit. Hovoříme o situaci, kdy je dlužník v platební neschopnosti. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem je v úpadku i v případě, že je předlužen – má-li tedy dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Hrozící úpadek je situace, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů).62 Za určitých okolností stanovených zákonem má dlužník – právnická osoba, nebo fyzická osoba podnikatel povinnost podat insolvenční návrh. Tato povinnost je spojena s vědomím této osoby, že se nachází v úpadku. Porušením této povinnosti vzniká takové osobě odpovědnost za škodu nebo jinou újmu věřiteli. (§ § 98 a 99 insolvenčního zákona)63 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s.147-148. 64 Věřitel podávající insolvenční návrh musí osvědčit dlužníkův úpadek. Dlužník je v úpadku, má-li více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. (§ 3/1 insolvenčního zákona). Proto je nezbytné, aby ve svém návrhu věřitel uvedl ještě alespoň jednoho věřitele (pluralita věřitelů) a specifikoval závazek druhého věřitele (splatnost). Dále věřitel prokazuje, že dlužník není

24

v žádném případě považována osoba, bude-li zřejmé, že na ni byla převedena některá

z pohledávek, nebo část pohledávky insolvenčního navrhovatele. Posuzovat se pro účely

tohoto převedení bude lhůta 6 měsíců zpětně od podání insolvenčního návrhu.65 „Nejvyšší

soud uzavřel, že věřitel musí v návrhu uvést konkrétní údaje o dalším věřiteli (dalších

věřitelích) se splatnou pohledávkou proti dlužníku. Zdůraznil přitom, že povinnost vylíčit v

insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho

hrozící úpadek, není splněna ani tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností

odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu. Vzhledem k

závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo

třetích osob, není důvodu formulovat rozdílně požadavky na kvalitu jednotlivých skutkových

tvrzení, z nichž se odvíjí posouzení úpadku dlužníka. To znamená, že není zásadního rozdílu v

požadavku na náležitou identifikaci splatné pohledávky insolvenčního navrhovatele za

dlužníkem a na kvalitu údajů, jejichž prostřednictvím musí být v insolvenčním návrhu

identifikován další věřitel (věřitelé) se splatnou pohledávkou za dlužníkem.“66

Ne vždy však toto jednání věřitele bude sledovat poctivý záměr. Takový návrh, zejména

sleduje-li zneužití práva na podání insolvenčního návrhu na úkor dlužníka, by měl být soudem

odmítnut. Hovoříme o zjevně bezdůvodném návrhu. Zjevně bezdůvodným bude návrh tehdy,

pokud je podložen pohledávkou, ke které se pro účel úpadku nepřihlíží, insolvenční návrh je

podáván opakovaně a věřitel nedoloží, že splnil povinnost uloženou mu při podání

předchozího návrhu a podobné případy podání insolvenčního návrhu.67

V případě, že věřitel zneužije svého práva podat insolvenční návrh a podá návrh zjevně

bezdůvodný, bude takový návrh zamítnut, nebude-li prokázán úpadek dlužníka. Zamítnutý

bude rovněž návrh v případě, že nebude osvědčeno, že kromě navrhovatele je ještě jiná osoba,

tyto závazky schopen plnit, a to je v případě, že zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, neplní své závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo není možné dosáhnout uspokojení splatné pohledávky výkonem rozhodnutí či exekucí (§ 3/2 písm. a) b) c) insolvenčního zákona)65 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 167-168.66 Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 256/2011-A-17, KSBR 46 INS 7192/2010 (srovnej též: Nejvyšší soud – Stanovisko k výkladu některých ustanovení zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů nebo usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. MSPH 95 INS 3917/2011, 3 VSPH 377/2011 – A – 13 ze dne 30.5.2011)67 PACHL, Lukáš. Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost. Konkurzní noviny. 2013. 10/2013, 26. září 2013.

25

která má vůči dlužníkovi pohledávku. K pohledávce postoupené navrhovatelem ve lhůtě 6

měsíců před podáním insolvenčního návrhu jiné osobě, se nebude přihlížet. Ve všech těchto

případech se tedy může stát, že mimo zamítnutí návrhu může být navrhovateli uložena

pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Další sankcí za zneužití práva podat insolvenční

návrh je odpovědnost za škodu. Vznikne-li dlužníkovi z věřitelova jednání škoda, náleží mu

právo, se žalobou ve lhůtě 3 měsíce, ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o ukončení

insolvenčního řízení, domáhat náhrady škody.68

Shrnutí: nejedná-li se o hrozící úpadek, kdy pouze dlužníkovi svědčí právo podat

insolvenční návrh, pak i věřitel je oprávněn stát se navrhovatelem v insolvenčním řízení.

Příčinu tohoto jednání budeme shledávat ve snaze domoci se své pohledávky, která

v některých případech závazkového vztahu může být velmi těžko dostupná. Současně

s podáním insolvenčního návrhu je věřitel povinen přiložit přihlášku splatné pohledávky,

kterou vůči věřiteli má. Další podmínkou je, aby věřitel dostatečně jasně prokázal, že existuje

ještě další osoba, která vůči dlužníkovi má pohledávku. Za takovou osobu nebude považována

osoba, na niž navrhovatel převedl pohledávku, nebo část pohledávky, ve lhůtě 6 měsíců před

podáním insolvenčního návrhu. Obecně je tedy věřitel povinen osvědčit dlužníkův úpadek.

Podá-li věřitel zjevně bezdůvodný insolvenční návrh, takový bude soudem odmítnut.

V rozhodnutí o odmítnutí návrhu může soud uložit navrhovateli pořádkovou pokutu až do

výše 50 000 Kč. S podáním zjevně bezdůvodného insolvenčního návrhu souvisí rovněž právo

dlužníka na náhradu škody, byla-li mu návrhem způsobena.69

68MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 237-23869 Společnost Tesco Stores ČR a.s uplatnila žalobou k Městskému soudu v Praze nárok na náhradu škody, způsobenou společnosti zjevně bezdůvodným insolvenčním návrhem. Věřiteli, společnosti Iva Roztoky s.r.o, se nepodařilo osvědčit pluralitu věřitelů a insolvenční soud řízení zastavil (MSPH 88 INS 6796/2009). Společnosti Tesco byla soudem přiznána náhrada škody ve výše 200 000 Kč a dostalo si jí jakési satisfakce. ŠVEDA, Martin. Přichází konec možnosti šikany v insolvenčním řízení? [online]. epravo.cz, 23. srpna 2012 [cit. 6. února 2014]. Dostupné na < http://www.epravo.cz/top/clanky/prichazi-konec-moznosti-sikany-v-insolvencnim-rizeni-84832.html> . Obdobně o šikanózním návrhu lze uvažovat i u insolvenčního návrhu společnosti Zanap proti společnosti Ahodl Czech Republic, a.s. V předmětném návrhu, který byl insolvenčním soudem odmítnut společnost Zanap evidentně vytvořila pluralitu věřitelů tím, že část své pohledávky převedla na jinou fyzickou osobu, podnikatele (téměř obdobná pohledávka vůči dlužníkovi, záležející ve stejných nezaplacených službách, jaké poskytoval věřitel Zanap - Insolvenční řízení KSBR 44 INS 608/2012 ).

26

http://www.epravo.cz/top/clanky/prichazi-konec-moznosti-sikany-v-insolvencnim-rizeni-84832.html


2.3 Pohledávka uplatněná přihláškou

Obvyklejším způsobem, než je výše uvedený způsob věřitelského návrhu spojeného

s podáním přihlášky do insolvenčního řízení, bude uplatnění pohledávky přihláškou do

insolvenčního řízení. Přihláška pohledávky je procesní úkon věřitele, kterým tento uplatní svá

práva v insolvenčním řízení. Postup pro podání přihlášky a stejně tak náležitosti přihlášky

upravuje insolvenční zákon v §173 a následujících.70

Nepůjde-li tedy o věřitele, kteří podali insolvenční návrh a věřitele, kteří se uspokojují,

aniž by podávali přihlášku pohledávky71 , chce-li se oprávněná osoba domoci svého nároku

z pohledávky, je nezbytné, aby podala přihlášku do zahájeného insolvenčního řízení.

2.3.1 Podání přihlášky

Věřitelé, kteří tak doposud neučinili, jsou insolvenčním soudem vyzváni, aby uplatnili

svou pohledávku přihláškou u insolvenčního soudu72, a to ve lhůtě jím stanovené. Lhůta pro

podání přihlášky začíná plynout od okamžiku zveřejnění usnesení o zjištění úpadku dlužníka.

Zahájení insolvenčního řízení je tedy oznámeno vyhláškou, která je datována a zveřejněna

v insolvenčním rejstříku.73 Již od této chvíle lze uplatňovat své pohledávky přihláškami, bez

ohledu na to, zda je zjištěn úpadek dlužníka či ne. Věřitel je vždy poučen o následcích

zmeškání lhůty stanovené k podávání přihlášek. Není povinností soudu ani insolvenčního

správce (s jistými výjimkami §71, § 80, § 102, § 139, § 430)74 informovat věřitele o zahájení

70 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s.28-30.71 Věřitelům, kteří nepodávají přihlášku pohledávky a přesto se v insolvenčním řízení jejich pohledávka uspokojuje (§ 165/2 insolvenčního zákona) bude věnována samostatná kapitola této práce. 72 Insolvenční soud je soud, před nímž probíhá insolvenční řízení, jakož i soud, který rozhoduje o opravném prostředku v insolvenčním řízení (§2 písm. b) insolvenčního zákona)73 Insolvenční rejstřík je informační systém veřejné správy, jeho správcem je Ministerstvo spravedlnosti, obsahuje seznam insolvenčních správců, dlužníků a insolvenčních spisů (každý jeden spis pro jednoho dlužníka). Je veřejně přístupný. (§ 419 a následující insolvenčního zákona).74 § 71 insolvenčního zákona stanoví obecnou povinnost zveřejňování písemností v insolvenčním rejstříku, s výjimkami, které stanoví zákon pro určité osoby nebo pro určité případy, kdy je stanoven zvláštní způsob doručení. V § 80 je upraveno opětovné doručení vyhláškou. § 102 vyjmenovává instituce, které insolvenční soud vyrozumí neprodleně o zahájení insolvenčního řízení (např. finanční úřad dlužníka, celní úřad, Úřad práce a podobně). § 139 upravuje vyrozumění vyjmenovaných institucí o vydání rozhodnutí o úpadku. § 430 hovoří o známých věřitelích dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu [...] v některém z členských států EU. Zejména problematika známých věřitelů bude rozebrána v samostatné kapitole.

27

insolvenčního řízení, a to ani v případě, že jej dlužník jako svého věřitele v návrhu uvedl.

Přihláška bude odmítnuta postupem dle § 185 insolvenčního zákona, neboť prominutí

zmeškání lhůty je v insolvenčním řízení nepřípustné. Ani v situaci, kdy půjde o nespornou

pohledávku, uplatněnou v exekuci nebo o pohledávku přihlášenou do likvidace dlužníka, není

možné takovou pohledávku uspokojit, nebyla-li přihlášena do insolvenčního řízení.75

Nutno ještě podotknout, že není přípustné, aby byla podána hromadná nebo skupinová

přihláška, i za předpokladu, že by se jednalo o skutkově obdobné nároky (typicky pohledávky

zaměstnanců za mzdovými nároky). Naproti tomu je obvyklé, že pokud má věřitel několik

pohledávek vůči dlužníkovi, uplatní je hromadně nebo po jednotlivých pohledávkách, vždy

ale jednou přihláškou.76

2.3.2 Lhůta

Zatímco dobou se rozumí časový úsek, který když uplyne, právo nebo povinnost

zanikne a není k tomuto zániku zvláštního projevu vůle, lhůtou se označuje časový úsek, který

je určen k uplatnění práva u druhé strany vztahu, u jiné osoby, nebo u soudu (případně jiného

příslušného orgánu).77

Obvykle lhůty dělíme na hmotněprávní a procesní. Druhé jmenované jsou upraveny

procesním právem a dále je dělíme na soudcovské a zákonné. Soudcovské lhůty jsou

stanoveny pro provedení určitého úkonu soudem a lze je prodloužit (zpravidla na návrh

účastníka), jejich zmeškání však nelze prominout. Lhůty zákonné mají zpravidla propadnou

povahu, úkon, uplynou-li, nelze zpravidla vykonat. Za určitých předpokladů lze zmeškání

takové lhůty prominout.78

„Lhůta k podání přihlášky je - v souladu s ustanovením § 57 odst. 3 o. s. ř. - lhůtou, k

jejímuž zachování postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má

povinnost písemnost doručit insolvenčnímu soudu. To lze mutatis mutandis dovodit i pro

poměry založené insolvenčním zákonem z nálezu Ústavního soudu ze dne 3. února 2000, sp.

75 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10.2009, sp. zn. 29 NSCR 27/2009, uveřejněné pod číslem 63/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné na www.nsoud.cz76 Vládní návrh kterým se mění zákon č.182/2006 Sb., insolvenční zákon s důvodovou zprávou77 ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem.1. vydání. Ostrava: Sagit, 2012, s. 265.78 ŠKÁROVÁ, Marta a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 4. vydání. Praha: Linde, 2009, s. 120.

28

zn. III. ÚS 545/99, uveřejněného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 17,

ročníku 2000, části I., pod pořadovým číslem 18, zabývajícího se lhůtou k přihlášce

pohledávky do konkursu podle dřívější právní úpravy (podle zákona o konkursu a vyrovnání

ve znění účinném do 31. prosince 2007).“79

Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky

insolvenčního soudu v insolvenčním rejstříku. Vyhláškou soud oznámí zahájení

insolvenčního řízení. Od okamžiku, kdy je insolvenčnímu soudu doručen insolvenční návrh,

je tento povinen ve lhůtě 2 hodin vyhláškou oznámit zahájení insolvenčního řízení. Vyhláška

identifikuje insolvenční soud, který ji vydal, insolvenčního navrhovatele, dlužníka, okamžik

zveřejnění.80 Již od tohoto okamžiku jsou dlužníkovi věřitelé oprávněni uplatnit přihláškou

svou pohledávku, a to bez ohledu na to, zda byli soudem k tomu vyzváni, či nikoliv.

Insolvenční soud zpravidla vyzývá věřitele k přihlašování pohledávek současně s oznámením

o zahájení insolvenčního řízení, je-li insolvenčním navrhovatelem dlužník. V souvislosti

s insolvenčním návrhem věřitele, soud obvykle s touto výzvou vyčekává do doby zjištění

bezvadnosti věřitelského návrhu. Výzva je v takovém případě učiněna samostatně, kdykoliv

v průběhu insolvenčního řízení, nejpozději v souvislosti s vydáním rozhodnutí o úpadku

dlužníka.81

Lhůta, která tedy začíná běžet okamžikem zveřejnění vyhlášky končí zveřejněním

rozhodnutí o úpadku dlužníka a nejedná se o lhůtu prekluzivní, neboť věřitelé budou moci své

pohledávky uplatňovat i nadále. Zákon stanoví, že tato lhůta nemůže být soudem stanovena

kratší.82

Naproti tomu o propadné lhůtě budeme hovořit v souvislosti se lhůtou, která započne

běžet od okamžiku rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku dlužníka. Soud zveřejní

rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku a mimo jiné současně zveřejní výzvu věřitelům,

kteří doposud své pohledávky neuplatnili přihláškou, aby tak učinili. Pro tento účel jim

stanoví lhůtu a poučí je o následcích jejího zmeškání. Praxe insolvenčních soudů ukazovala,

79 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.9.2008, sp.zn. 29 NSCR 4/2008, dostupné na www.nsoud.cz80 § § 101 a 109/4 insolvenčního zákona81 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s.180-181.82 § 110/3 insolvenčního zákona

29

že rozpětí lhůty, „ne kratší než 30 dnů a delší 2 měsíců“ , zakotvené v ustanovení § 136/3 83

insolvenční soudy nevyužívaly a přikláněly se k určení lhůty nejkratší, tj. třicetidenní. Nově

tato nejnižší možná hranice lhůty je pevně dána v případě, že s rozhodnutím o úpadku je

spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, pro ostatní případy (konkurz, reorganizace) je

stanovena lhůta pevná, dvouměsíční.84

Je-li věřitel právnickou osobou zákon předpokládá používání datových schránek.

Datová schránka85 je elektronické úložiště určené k provádění úkonů (jakým bezesporu

přihláška pohledávky je) vůči orgánům veřejné moci. Úkon takto učiněný má stejné účinky

jako úkon, který bude proveden písemně, podepsán a podán. V některých případech použití

datové schránky předpokládá, že dokument prostřednictvím jí poslaný, bude obsahovat

zaručený elektronický podpis (obvykle u hmotněprávních úkonů právnické osoby). S ohledem

na to, že přihláška pohledávky je úkonem procesněprávním má jako takový při odeslání

datovou schránkou účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný bez dalšího, zaručeného

elektronického podpisu třeba nebude. Obdobně tedy i lhůta při využití datové schránky je

procesněprávní a k tomu, aby byla zachována postačí, je-li odeslána poslední den lhůty

stanovené soudem pro podání přihlášek do insolvenčního řízení.86

Věřitelé podávají přihlášky svých pohledávek u insolvenčního soudu. Insolvenčním

soudem se rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení. Jestliže věřitel uplatní svou

pohledávku přihláškou u jiného než insolvenčního soudu, stanoví zákon tomuto soudu

povinnost neprodleně postoupit přihlášku insolvenčnímu soudu. Do doby, než bude přihláška

postoupena, nejsou s podáním přihlášky spojeny žádné účinky. Ty nastanou až v okamžiku,

kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. V případě, že věřitel z neznalosti, omylu či jiného

důvodu uplatní svou pohledávku u jiného než insolvenčního soudu, bude přihláška podána

včas pouze za předpokladu, že jiný soud postoupí přihlášku nejpozději poslední den lhůty

83 Zákon č. 182/2008 Sb., insolvenční zákon, ve znění zákona č. 334/2012 Sb.84 Vládní návrh kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon s důvodovou zprávou, sněmovní tisk 92985 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů86 Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 3 VSPH 605/2010 ze dne 30. května 2011, uveřejněno ve sbírce pod číslem 135/2011

30

určené insolvenčním soudem k podání přihlášek. Zmeškání lhůty není „obvykle“ možné klást

za vinu jinému soudu ani soudu insolvenčnímu.87

2.3.3 Náležitosti přihlášky - její obsah, formulář přihlášky a přílohy

Vysoce formalizovaný proces insolvenčního řízení vyžaduje, aby i přihláška do něj

splnila striktní náležitosti stanovené zákonem a vyhláškou.88 Nesplnění této povinnosti může

být stiženo popřením pohledávky nebo jejím odmítnutím. Je tedy zcela v zájmu věřitele, aby

při podávání přihlášky postupoval velice pečlivě a svědomitě.

První povinností věřitele je připravit k podání insolvenčnímu soudu přihlášku i její

přílohy dvojmo. Jeden ze stejnopisů doručuje insolvenční soud ustanovenému insolvenčnímu

správci. Lze-li přihlášku pohledávky srovnat se žalobou v občanském řízení a také s ohledem

na ustanovení § 7 insolvenčního zákona89, obsahuje přihláška kromě obecných náležitostí90

náležitosti zvláštní - uvedení důvodů vzniku pohledávky, to znamená skutečnosti, na nichž se

pohledávka zakládá a samozřejmě i výši pohledávky. Je-li věřitel zajištěným věřitelem,91

uvádí ve své přihlášce druh zajištění a zejména skutečnost, že se domáhá uspokojení své

pohledávky ze zajištění. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje (s odkazem na ustanovení §

274 občanského soudní řádu) veřejnou listinou. Za vykonatelné pohledávky se považují

takové, které jsou podloženy vykonatelnými rozhodnutími soudů, soudů ve správním

soudnictví, rozhodčích komisí, státních notářství, notářské zápisy se svolením

k vykonatelnosti, vykonatelná rozhodnutí exekučních orgánů, orgánů Evropských

společenství, schválené soudní smíry a další.

87 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. února 2012, senátní značka 29 NCSR 3/2012, publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 84/2012. Obdobně srovnej: Usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 NSCR 2/2010 ze dne 26. října 2010.88 Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění novely č. 397/201389 § 7 insolvenčního zákona upravuje použití občanského soudního řádu v insolvenčním řízení90 Z podání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, čeho se týká, co sleduje. Podání musí být datováno a podepsáno. (ustanovení § 42/4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisu č. 293/2013 Sb.)91 K problematice zajištěných věřitelů viz subkapitola 2.3

31

Pro zjednodušení procesu přihlašování pohledávek je k dispozici jednotný formulář92,

který věřitele naviguje tak, aby označil všechny vlastnosti své pohledávky. Formulář je

označen jako přihláška pohledávky. Musí v ní být uveden insolvenční soud, k němuž podání

směřuje a musí být zařazena pod příslušnou spisovou značku insolvenčního řízení. Věřitel

v přihlášce identifikuje dlužníka i sám sebe (včetně odlišení právnické a fyzické osoby).

Věřitel dále vylíčí skutečnosti rozhodné pro vznik pohledávky, údaje o smlouvě nebo jiné

skutečnosti, jako důvodu vzniku pohledávky. V další části přihlášky věřitel musí specifikovat

vlastnosti své pohledávky, její vykonatelnost (je-li vykonatelná), údaj o pořadí, zajištění, dále

o splatnosti a výši pohledávky. Poté věřitel sepíše prohlášení o pravdivosti údajů, seznam

příloh, přihlášku datuje a podepíše.93

Je-li nutno žalobní nárok u civilní žaloby opřít o důkazy, tím spíše u tak

formalizovaného řízení, jakým insolvenční řízení je, bude nutné nárok uplatňovaný přihláškou

opřít o podklad, který jej prokáže. Nárok věřitel prokazuje přílohami, tak jak mu ukládá

ustanovení § 177 insolvenčního zákona. Jen ztěžka se lze domnívat, že bez podstatných listin,

prokazujících nárok, by mohl insolvenční správce posoudit správnost (ale i důvodnost)

přihlášky. Listiny prokazující nárok přikládá věřitel dvojmo k přihlášce a tyto se na rozdíl od

přihlášky v rejstříku nezveřejňují.94 Přílohami k přihlášce do insolvenčního řízení budou

zejména smlouvy, účetní doklady, dodací listy, uznání dluhu a u vykonatelných pohledávek

pak výše uvedené veřejné listiny dle § 274 občanského soudního řádu.95

Jestliže věřitel uplatní svou pohledávku na formuláři, který je bezvadně a zcela

vyplněn, avšak nepřiloží listiny, na jejichž základě se nároku domáhá, nelze toto jednání

považovat za vadu, která způsobí nepřezkoumatelnost této přihlášky dle § 188/296. V tomto

případě insolvenční správce věřitele vyzve k doplnění příloh. Pokud věřitel na výzvu

92 Formulář přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení. Dostupné online na https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR93 Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění novely č. 397/2013, § 21a94 Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění novely č. 397/2013, § 995 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 277.96 Je-li přihláška pohledávky vadná nebo neúplná a kvůli této skutečnosti ji nemže insolvenční správce přezkoumat, vyzve věřitele k odstranění této vady a stanoví mu pro tyto účely lhůtu. Není-li přihláška včas a řádně doplněna nebo opravena, je předložena insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k takové pohledávce nepřihlíží. Věřitel je o těchto následcích poučen. (§ 188/2 insolvenčního zákona)

32

nereaguje a přílohy nedoplní, je insolvenční správce oprávněn takovou pohledávku

zpochybnit co do pravosti nebo obsahu a popřít ji postupem podle ustanovení § 192 a

následujících insolvenčního zákona.97

2.3.4 Odpovědnost věřitele za obsah přihlášky

Odpovědnost za správnost údajů uvedených v přihlášce pohledávky stanoví obecně

insolvenční zákon věřiteli v ustanovení § 176. Tato obecná odpovědnost je pak jednotlivě

rozvinuta v ustanoveních § 178 – 182. Mimo odpovědnost za obsah přihlášky zákon počítá

s odpovědností za škodu věřitele vůči osobě, od které může požadovat plnění své pohledávky

(typicky ručitel), a která jej uspokojila (§ 184/2 insolvenčního zákona). Okrajově je nezbytně

nutné zmínit i trestněprávní odpovědnost věřitele při porušení zákona trestního.

Povinností věřitele (mimo jiné) je v přihlášce pohledávky vyčíslit její výši v penězích,

i v případě, že jde o pohledávku nepeněžitou. U pohledávky v cizí měně ji zákonem

stanoveným způsobem přepočítat na českou měnu.98 Každá pohledávka přihlášená do

insolvenčního řízení je přezkoumána insolvenčním správcem a poté i na přezkumném jednání

před insolvenčním soudem.99 Bude-li skutečná výše přihlášené pohledávky po zjištění

insolvenčním správcem činit méně, než 50 % přihlášené částky, zákon stanoví, že

k přihlášené pohledávce se nebude přihlížet ani v rozsahu, v jakém byla zjištěna. Jinými

slovy, hovoříme o situaci, kdy věřitel navýší, ať vědomě, omylem či z jiných důvodů svou

pohledávku nejméně jedenkrát tolik, než je její skutečná výše. Zjistí-li insolvenční správce při

přezkoumání přihlášky její skutečnou výši, k pohledávce by se nadále nemělo přihlížet ani

v její skutečné výši. Novelou 100bylo rozšířeno toto ustanovení o omezení v případě závislosti

rozhodnutí soudu na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Mimo skutečnost, že věřitel

v tomto případě nebude moci uplatnit svou pohledávku v insolvenčním řízení vůbec a ztratí

tak nárok domoci se své pohledávky, může insolvenční soud, navrhne-li to insolvenční

97 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. července 2008 sp.zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, sešit 1/200998 Více k vyčíslení pohledávky v penězích a přepočtu pohledávek v cizích měnách na měnu českou v subkapitole 1.2.2.99 Přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem se děje postupem podle § 188 insolvenčního zákona, přezkumné jednání se koná podle ustanovení § 190 a následujících insolvenčního zákona. 100 Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění předpisu č. 294/2013 Sb.

33

správce, uložit věřiteli povinnost, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil určitou

finanční částku, a to až do výše rozdílu mezi přihlášenou a skutečnou pohledávkou.101

Je třeba vyřešit otázku, zda se obdobně postupuje v případě, že se přihlášená částka

skládá ze dvou nebo více samostatných pohledávek a jedna (případně více) z nich by byla

popřena. Odpověď zní, že ne, neboť v případě, že má věřitel vůči dlužníkovi více pohledávek,

formulář k přihlašování umožňuje, aby uvedl jednotlivé pohledávky v rámci jedné přihlášky a

v závěru učinil součet všech pohledávek. Nedovozujeme však, že tato suma je v řízení jedinou

pohledávkou. Jde o to, že pokud by v řízení došlo k situaci, na základě které by se k některé

z pohledávek nepřihlíželo, měla by tato skutečnost vliv na přihlášku jako celek, tedy i pro

pohledávky, kterých by se skutečnost netýkala.102

Analogicky po vzoru § 178 je ustanovení § 179 zaměřeno vůči věřitelům zajištěným.

I pro ně platí sankce nepřihlédnutí k jejich pohledávce, respektive povinnost ve prospěch

zajištěných (tedy patřících do stejné skupiny) věřitelů zaplatit částku určenou se zřetelem ke

všem okolnostem insolvenčním soudem, až do výše částky, o kterou převýšila hodnotu

zjištěné částky. Oproti nezajištěným věřitelům se vychází nejen z výše přihlášené zajištěné

pohledávky, ale také z nesprávného uvedení pořadí, které věřitel uvedl a kterým si takto

zvýhodnil své postavení v pořadí zajištěných věřitelů. U obou ustanovení se nově103 zavádí, že

pro naplnění podmínek nepřihlédnutí nebo udělení sankce, se nebude považovat za

přihlášenou ta část pohledávky, kterou vezme věřitel účinně zpět.104

Stejně jako nebude uložena povinnost zaplatit sankci za nadsazenou pohledávku

v případě zpětvzetí, nebo částečného zpětvzetí pohledávky105, tak ani v případě, že věřitel

nevykonával doposud svá práva spojená s nezajištěnou pohledávkou, není možné mu uložit

povinnost zaplatit částku záležející v rozdílu mezi přihlášenou a zjištěnou pohledávkou. Za

výkon práva spojený s pohledávkou se považuje zejména hlasování věřitele při přezkumném

101 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 178. 102 Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14, ze dne 15. října 2010103 Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění předpisu č. 294/2013 Sb.104 Tamtéž, ustanovení § 178/2 a § 179/2 (O zpětvzetí pohledávky bude pojednáno samostatně v subkapitole 2.2.5 – Dispozice s přihláškou)105 Sankce však bude uložena v případě, o kterém hovoří § 182, a to za předpokladu, že věřitel učinil úkon, který zhoršil nebo mohl zhoršit postavení jiného věřitele, nebo v případě, že v průběhu insolvenčního řízení vyjde najevo, že věřitel nepřihlásil svou pohledávku v dobré víře. (zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění předpisu č. 294/2013 Sb.)

34

jednání. Přichází-li věřitel na přezkumné jednání a byla-li jeho pohledávka nebo její část

popřena volí ze dvou možných variant. První variantou je, že nebude své hlasovací právo

vykonávat a zcela jistě se pak vyhne situaci, kdy mu bude možno uložit sankci dle § 178 nebo

§ 179. Ztrácí však tímto možnost jakkoliv ovlivnit průběh. Druhou možností je, že věřitel

využije svého práva a požádá o přiznání hlasovacího práva. Pokud se věřitel takto rozhodne,

měl by si být více než jist výsledkem incidenčního sporu, ve kterém nemusí být jeho

pohledávka zjištěna. O tomto musí být věřitel poučen. Hlasoval-li totiž věřitel, jehož

pohledávka bude v incidenčním sporu popřena, jedná se právě o zmíněnou situaci, kdy

vykonával svá práva a vystavuje se tak riziku sankce zaplacení rozdílu mezi přihlášenou a

zjištěnou pohledávkou. Jiné výjimky z této sankce nejsou připuštěny, pomineme-li

samozřejmě skutečnost, že zákon stanoví, že insolvenční soud může106, tedy nemusí sankci

uložit.107 Praxe nám však ukazuje i případy, kdy insolvenční soud nepostupuje v souladu

s ustanovením § 178/1 a rozhodne, že se věřitel nadále účastní insolvenčního řízení

s pohledávkou, která byla zjištěna.108

106 V insolvenčním řízení vedeným u Krajského soudu v Ostravě pod spisovou značkou KSOS 38 INS 14175/2010 se do se svými pohledávkami přihlásili dva věřitelé. Třetí věřitel přihlásil svou pohledávku podal po uplynutí lhůty k podání přihlášek a soud ji jako takovou odmítl a ukončil účast věřitele v řízení. Ačkoliv nebyla tato pohledávka přezkoumána, vyložil Krajský soud pojem „přezkoumání“ šířeji, než pouze přezkoumání ve smyslu přezkumného jednání a spojil je i s úkony přezkoumání náležitostí přihlášky, včasnost a pod. Krajský soud tedy dovodil, že nahlížíme-li na pojem přezkoumání takto, lze se důvodně domnívat, že věřitel vykonával v řízení práva spojená s pohledávkou (odhlasoval na schůzi věřitelů odvolání insolvenčního správce) a je na místě sankcionování dle §178. S ohledem na tuto skutečnost insolvenční správce podal návrh, aby věřitel ve prospěch majetkové podstaty zaplatila částku určenou se zřetelem ke všem okolnostem. Věřiteli by tedy s ohledem na ustanovení § 178 mohla být uložena sankce až do výše 1.067.000 Kč. V řízení však nadále figuroval pouze věřitel s pohledávkou ve výši cca 10.000 Kč, přičemž jeho pohledávka co do výše cca 3000 Kč již byla uspokojena. S návrhem věřitele se vypořádal Krajský soud ve svém rozhodnutí, kterým uložil věřiteli do majetkové podstaty zaplatit částku, co do výše zbytku pohledávky, která měla být ještě dlužnicí uhrazena (cca 7000 Kč) a argumentoval, že uložení sankce vyšší by znamenalo nedůvodné přispění do majetkové podstaty dlužnice a její obohacení. Insolvenční řízení vedené k KS v Ostravě pod sp.zn. 38 INS 14175/2010. Dostupné na: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=b77f6f76-0b80-46c5-8d12-956769550eff 107 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 281108 Usnesení Krajského soudu v Ostravě, číslo jednací KSOS 8 INS 3848/2013-P1-3, dostupné na https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=10446280. V tomto konkrétním případě přihlásil věřitel pohledávku ve výši 25726 Kč. Pohledávka byla ve výši 19906 Kč popřena insolvenčním správce. Co do částky 5820 Kč, ve které byla pohledávka zjištěna, se k ní tedy dle § 178 insolvenčního zákona nemělo přihlédnout. Krajský soud v Ostravě nicméně ve svém usnesení ukončil účast věřitele, co do částky 19906 Kč a co do částky 5820 Kč potvrdil jeho účast v insolvenčním řízení. Rozhodnutí o výši přihlášené pohledávky nezáviselo, dle slov insolvenčního správce, na úvaze soudu nebo znaleckém posudku.

35


https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=b77f6f76-0b80-46c5-8d12-956769550eff

Úprava odpovědnosti statutární orgánu právnické osoby v § 181 insolvenčního zákona

stanoví, že osoby, které přihlášku podepsaly, ručí za splnění povinnosti zaplatit sankci za

nadsazenou pohledávku. Odpovědnost je tímto rozšířena na osoby, které jsou statutárními

orgány právnické osoby.109 Oproti dřívější úpravě110 nadále neručí společně a nerozdílně. Ke

změně pak nedošlo, pokud se týká osob zmocněných k podání přihlášky na základě plné moci

(typicky advokát, odpovědnost za tuto sankci náleží osobě, která je k tomuto úkonu zmocnila,

a to za předpokladu, že nepůjde o zastupování, které je pro zástupce obvyklé vzhledem k jeho

pracovnímu zařazení nebo funkci.111

Někteří autoři se pozastavují nad otázkou ústavnosti sankce zakotvené v ustanovení §§

178 a 179.112 Důvodová zpráva113 se k předmětným ustanovením vyjadřuje tak, že upravují

postup při sankcionování pohledávek, které budou přihlášeny jako nadhodnocené nebo

neopodstatněné, respektive ty pohledávky, které budou přihlášeny tak, že si zajistí lepší pořadí

a rovněž upravují sankce vůči osobám, které přihlášky podávají za věřitele. Zákonodárce

vychází z předchozích špatných zkušeností, které se objevovaly v řízeních konkurzních,

upravených zákonem o konkurzu a vyrovnání114. Tvůrci dodávají, že sankcím lze předejít za

využití ustanovení § 180, tedy vzdáním se výkonu svých práv v insolvenčním řízení, až do

doby, kdy bude pohledávky spolehlivě zjištěna.

Také Ústavní soud se těmito ustanoveními zabýval v souvislosti s návrhem na zrušení

těchto ustanovení, jemu doručeným Vrchním soudem v Praze. Ústavní soud ve svém

Usnesení115neposuzoval sice otázku ústavnosti předmětných ustanovení (řízení bylo dle § 67

zákona o Ústavním soudu zastaveno), nicméně lze poukázat na odlišné stanovisko soudce

109 § 181 insolvenčního zákona110 Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění předpisu č. 334/2012 Sb.111 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, S. 281-282112 Pochybnosti o ústavnosti sankcí podle §§ 178 a 179 InsZ vyjadřuje např. J. Kotoučová nebo D. Ševčík. Propodrobnosti srov. KOTOUČOVÁ, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) :komentář. Praha: C. H. Beck, 2010. s. 395, nebo ŠEVČÍK, D. Appendix insolvenčního práva - povinnost věřitelůplatit do majetkové podstaty v závislosti na výsledku přezkumu přihlášek. In Bulletin advokacie. 2010. r. 17. č.3. s. 28-31

113 Vládní návrh zákona č.182/2006 Sb., s připojenou důvodovou zprávou, sněmovní tisk č. 1120. Dostupné na: <http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=4&CT=1120&CT1=0>114 Zákon č.328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání115 Usnesení Ústavního soudu Pl.ÚS 36/09 ze dne 23.4.2013. Dostupné na: <http://nalus.usoud.cz/Search/Word.aspx?id=79112>

36

Stanislava Balíka. Ve svém odlišném stanovisku soudce zpravodaj sice uvádí, že: „[...]

Takový sankční systém se může jevit nepřiměřeně přísným a sám o sobě, bez zřetele k dalším

skutečnostem, by vskutku mohl vzbuzovat oprávněné pochybnosti stran ústavní konformity

takové právní úpravy, jaké v posuzovaném návrhu na zrušení napadených ustanovení

předestřel Vrchní soud v Praze, když kupříkladu argumentuje absencí právně relevantních

kritérií rozlišujících mezi přihláškou podanou bona fide a přihláškou podanou mala fide či

sledující jiný cíl jsoucí v rozporu se základními zásadami insolvenčního řízení.“116 Nicméně,

nelze odhlédnout od účelu sledovaného zákonodárcem a také je nutné přihlédnout

k procesním možnostem, které zákonodárce věřitelům poskytuje k jejich obraně. Tato

ustanovení v sobě zahrnují funkci prevenční (předcházet pod hroznou sankce těmto

nežádoucím jednáním) a funkci reparační, tj. povinnost věřitele, který způsobí škodu svým

jednáním, aby ji nahradil. Jsou tak ustanoveními, která naplňují ochranu oprávněných zájmů a

posilují zásadu rovnosti postavení věřitelů, předpokládanou § 5 písm. a), b) insolvenčního

zákona.117

Pokud se týká problematiky blíže nedefinovaného pojmu „výkon práv spojených s

pohledávkou“, jako výkonu práv, kterých by se měl věřitel vyvarovat a zabránit tak jeho

sankcionování dle § 178, jedná se o výklad jednoduchého práva, které pokud tak neučiní

zákonodárce např. legální definicí, náleží v prvé řadě obecným soudům, které v souladu s

ústavním pořádkem, objasňují jejich smysl. „Vyšší míra abstrakce nepůsobí protiústavnost

předpisu, ve kterém je obsažena.“Obdobně toto platí i pro pojmy „úkon, který zhoršil nebo

mohl zhoršit postavení jiného věřitele“ nebo „přihlášení pohledávky v dobré víře“.118

Lze tedy shrnout, že ustanovení § 178 upravuje sankce dvojího druhu. V prvém

případě, pokud věřitel pohledávku nadhodnotí, se k jeho pohledávce nepřihlédne ani

v rozsahu, v jakém byla zjištěna, v druhé fázi je možné mu uložit sankci reparovat následky

svého jednání (možné zhoršení postavení jiného věřitele) zaplacením finanční částky do

116 Tamtéž 117 Usnesení Ústavního soudu Pl.ÚS 36/09 ze dne 23.4.2013. Dostupné na: <http://nalus.usoud.cz/Search/Word.aspx?id=79112>118 Usnesení Ústavního soudu Pl.ÚS 36/09 ze dne 23.4.2013. Dostupné na: <http://nalus.usoud.cz/Search/Word.aspx?id=79112>

37

majetkové postaty. Tomuto postihu se lze vyhnout, nebude-li věřitel svá práva spojená

s pohledávkou až do jejího zjištění vykonávat.119

Nezbývá, než doplnit, že na úrovni trestněprávní jsou sankce z insolvenčního zákona

doplněny sankcemi trestního charakteru. Z ustanovení § 222/2 písm. b) trestního zákona120

vyplývá, že kdo uplatní k majetku dlužníka neexistující právo nebo pohledávku, ale i

v případě, že takovou pohledávku uplatní jako vyšší nebo jako v lepším pořadí a současně tak

způsobí škodu nikoliv malou (škoda nikoliv malá dle trestního zákoníku je nejméně 25 000

Kč), bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.121

S dispozičním oprávněním věřitele, tedy s právem nakládat s přihláškou pohledávky

se rovněž pojí jeho odpovědnost. Jedná se o situaci související s přihlášenou podmíněnou

pohledávkou. Dle ustanovení § 184/2 insolvenčního zákona je věřitel, který má pohledávku

zajištěnou věcí, právem pohledávky nebo jinou majetkovou hodnotou třetí osoby má právo se

i v případě, že přihlášku podal, domáhat uspokojení pohledávky z tohoto zajištění po této třetí

osobě. Za předpokladu, že bude touto třetí osobou nárok věřitele uspokojen, věřitel vezme

svou pohledávku zpět a skutečnost, že byl uspokojen třetí osobou uvede ve zpětvzetí

přihlášky. Osobě, která věřitele uspokojila, je dáno na vědomí zpětvzetí přihlášky a

insolvenční soud jí umožní vstoupit do řízení. Pokud tak neučiní, odpovídá takové osobě za

škodu, nebo jinou vzniklou újmu.122

2.3.5 Dispozice s přihláškou

Oproti úpravě odpovědnosti za výši přihlášené pohledávky a sankce za nedodržení této

povinnosti, která je systematicky v insolvenčním zákoně upravena v § 178 – 182, úprava

dispozice, tedy oprávnění nakládat s přihláškou, a to až do uplynutí stanovené lhůty, je

upravena nesystematicky.

119 Usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSČR 53/2011, ze dne 30. 11.2013. Dostupné na: <http://www.profipravo.cz/index.php?page=article&id_category=46&id_article=257235&csum=03cba8b7> 120 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 105/2013 Sb.121 Tamtéž, § 222/2 písm. b)122 Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění předpisu č. 294/2013 Sb., § 184/2. Ustanovení vstoupilo v účinnost novelou zavedenou po 1.1.2014. Důvodová zpráva k zákonu, sněmovní tisk 926, nestanoví k tomuto ustanovení ničeho. Lze mít za to, že právo na odškodnění bude osoba, která měla právo vstoupit na místo věřitele uplatňovat mimo insolvenční řízení, jako občanskoprávní spor o náhradu škody, nebude se jednat o incidenční spor.

38

Především, tak jako žalobce v civilním řízení je oprávněn vzít do určité doby zpět svou

žalobu, obdobně i v insolvenčním řízení má toto oprávnění věřitel přihlašující pohledávku.

Toto oprávnění vychází z dispoziční zásady uplatňující se pro insolvenční řízení.123 Věřitel,

který podal přihlášku pohledávky (stejně tak i věřitel, o němž zákon stanoví, že se na něj hledí

jako na přihlášeného), může vzít svou přihlášku zpět, a to v průběhu celého insolvenčního

řízení. Je možné vzít přihlášku zpět celou, nebo případně zčásti, tedy pouze v rozsahu

některých přihlášených pohledávek uplatněných hromadně přihláškou (nehovoříme o

zpětvzetí části jedné pohledávky, neboť tady by se jednalo o změnu – viz. dále). Důvodu

zpětvzetí není třeba uvádět, soud nezkoumá příčiny ani pohnutky, které k tomuto kroku

věřitele vedly. O návrhu na zpětvzetí přihlášky soud rozhoduje usnesením. Toto usnesení je

doručeno zvlášť věřiteli, dlužníkovi a insolvenčnímu správci. Dále je usnesení doručeno

vyhláškou, tj. zveřejněním na úřední desce insolvenčního soudu a samozřejmě i

v insolvenčním rejstříku.124

Vyřešíme-li tedy možnou otázku toho, zda v případě, že do insolvenčního řízení přihlásili

své pohledávky dva věřitelé a jeden z nich vzal přihlášku zpět, splňuje nadále dlužník

podmínku plurality věřitelů nutnou k osvědčení úpadku, nebude dále v souvislosti s tímto

oprávněním věřitele dalších problémů. Vezme-li jeden ze dvou dlužníkových přihlášených

věřitelů svou přihlášku zpět a v řízení tak nadále figuruje pouze jeden věřitel, stejně tak

v případě, že na výzvu insolvenčního soudu nebude reagovat žádný věřitel a nikdo neuplatní

svou pohledávku přihláškou do insolvenčního řízení, není toto důvodem, aby dlužníkovi,

jehož úpadek byl osvědčen, byla odepřena možnost řešit jeho úpadek jedním z možných

způsobů. Je-li tedy osvědčen úpadek dlužníka a nejsou zde okolnosti nasvědčující nemožnosti

schválení způsobu řešení úpadku, i při absenci věřitelů vznikají automaticky pohledávky za

majetkovou podstatou (zejména odměna insolvenčního správce), které musí být uspokojeny.

Budou to tedy jediné uspokojované pohledávky v rámci řízení a po jejich uspokojení bude

dlužník osvobozen od placení dosud neuspokojených pohledávek. „Nečinnost věřitelů nelze

123 Dispoziční zásada se projevu jako procesní iniciativa, kterou mají v ruce účastníci řízení. Na nich je zda zahájí řízení (žalobou), zda řízení ukončí (zpětvzetím žaloby). Účastníci mohou řízení rozšířit i omezit. Těmito úkony účastníci ovlivňují zahájení, průběh, rozsah i skončení řízení. WINTEROVÁ, A. a kol. Civilní právo procesní. 2. vydání. Praha: Linde, 2006, s. 73.124 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 284

39

přičítat k tíži dlužníkovi“125. Pomineme-li výše uvedené argumenty, z logiky věci, pokud by se

tento postup neuplatnil, věřitelé by mohli ignorovat řízení. Dlužník by nebyl osvobozen od

povinností platit pohledávky, které by nebyly uspokojeny v rámci insolvenčního řízení a

věřitelé by se mohli i nadále uspokojovat jednotlivě, což není účelem insolvenčního řízení.

Mimo dispozice – práva na zpětvzetí přihlášené pohledávky – věřitel může měnit výši

přihlašované pohledávky. Především je nutno podotknout, že oproti časové volnosti

v dispozici zpětvzetí přihlášky, je realizace práva na změnu výše pohledávky omezena lhůtou

stanovenou insolvenčním zákonem. Tato lhůta uplyne v okamžiku, kdy je skončeno

přezkumné jednání, do doby, než je jeho pohledávka zjištěna.126

Úprava této dispozice byla změněna oproti původní úpravě zákonem č. 69/2011 Sb.,

účinným od 31.3.2011. Do této doby bylo věřiteli umožněno aby až do doby, než byla jeho

pohledávka zjištěna nebo popřena měnil nejen její výši, ale i důvod nebo pořadí. „ [...] v

tomto ohledu se jeví oprávněným požadavek nepřipustit kvalitativní změny skutečností, na

nichž se přihlášená pohledávka zakládá (změny důvodu vzniku přihlašované pohledávky), ani

změny pořadí (uplatněním dřívějšího pořadí). Pohledávka založená na zcela jiných

skutkových okolnostech případu (na jiném skutku) je z obsahového hlediska novou

pohledávkou a není rovněž důvod se domnívat, že by správné pořadí pohledávky nemohl

věřitel přihlásit již ve lhůtě k tomu určené za použití § 136/3. Přitom nebylo přehlédnuto, že

ponechání dosavadního znění § 192/2 v insolvenčním zákoně by přinejmenším

problematizovalo možnost účinného popření pohledávky přihlášeným věřitelem.“127

Uplyne-li lhůta k podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, může ji věřitel

(až do doby jejího přezkoumání a zjištění) měnit pouze, co do údaje o výši. Pokud hovoříme o

změně výše, pak je nutné připomenout, že se musí jednat o zvýšení částky pohledávky, neboť

v případě snížení bychom hovořili o částečném zpětvzetí pohledávky dle ustanovení § 184 a

§ 187 insolvenčního zákona. Právo na změnu pořadí (obdobně i důvodu) je možné pouze do

doby, než uplyne lhůta k podání přihlášek. Při změně práva pořadí (uplatnění lepšího pořadí)

125 Usnesení Vrchního soudu v Praze KSPH 39 INS 1527/2009 2 VSPH 474/2009-B-15. Dostupné na:< https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=709608>126 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 293-295127 Vládní návrh, kterým se mění zákon č.182/2006 Sb., insolvenční zákon, sněmovní tisk 233 s důvodovou zprávou

40

vycházíme z presumpce, že uplatnění práva na uspokojení ze zajištění má samostatný právní

osud.128

Přihlásí-li tedy věřitel svou pohledávku jako nezajištěnou, případně pokud neuvede

okolnosti, které osvědčují zajištění, kterého se dovolává a současně uplyne lhůta k podávání

přihlášek do insolvenčního řízení, nelze uplatnit postup dle ustanovení § 188/2 a věřitel tedy

nebude vyzván insolvenčním správcem k opravě přihlášky. K této změně soud nepřihlédne a

bude-li pohledávka zjištěna, pak bude zjištěna jako nezajištěná. Je tedy čistě na odpovědnosti

věřitele, aby při uplatňování své pohledávky dbal na veškeré náležitosti, které mají být

v přihlášce vyplněny a k přihlášce přiloženy.129

Jakkoliv by se mohla pozice zajištěného věřitele zdát výhodnější, může dojít k situaci,

kdy zatímco nezajištěným věřitelům bude např. plněno prostřednictvím splátkového

kalendáře, na zajištěného věřitele, který se uspokojuje mimo tento splátkový kalendář, se

nemusí dostat ničeho, neboť zajištění je bezcenné. V takovém případě může věřitel, až do

doby než bude jeho pohledávka zjištěna na přezkumném jednání, změnit svou pohledávku ze

zajištěné na nezajištěnou a domoci se takto alespoň částečného umoření svých pohledávek.

Nestihne-li věřitel tuto změnu ve stanovené lhůtě, soud k takové změně nepřihlédne a

pohledávka bude zjištěna jako zajištěná. 130

Nutno ještě dodat, že pokud věřitel ještě před přezkoumáním a zjištěním jeho

přihlášené pohledávky změní (zvýší) svou pohledávku o jakoukoliv částku podáním

insolvenčnímu soudu, postupuje v souladu s § 192/4. Nepodává přihlášku novou a jako

takovou ji nelze odmítnout pro opožděnost, i když již uplynula lhůta k přihlašování

pohledávek. Oproti tomuto, pokud věřitel dodatečně hodlá uplatnit příslušenství své

128 MLEJNKOVÁ, Ivana. Insolvenční řízení v soudní judikatuře VII. – přihláška pohledávky (část B), III. Dispozice s přihláškou. Obchodní právo, 2012, č. 6, s. 222-223. K této problematice rovněž srovnej: závěry usnesení Vrchního soudu v Praze, sp.zn. KSUL 77 Ins 6367/2011, 2 VSPH 1395/2011-P12 ze dne 21.12.2011 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky KSPH 39 Ins 4718/2009, 29 NSCR 16/2011- P8 ze dne 30.11.2011

129 Rozhodnutí Městského soudu v Praze MSPH 76 INS 13349/2010 – C1- 3. Dostupné na: http://kraken.slv.cz/MSPH76INS13349/2010. V této věci bylo podáno odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, který svým usnesením 102 VSPH 101/2012 rozhodnutí potvrdil.130 Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem KSUL 43 INS 5530/2012. Dostupné na: https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=6ddd4dd0-4a4c-42d7-b3e8-66656d21e931. Proto tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání k Vrchnímu soudu v Praze a ten jej potvrdil v rozhodnutí VSPH 1508/2012 – B-20. Dostupné na: https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?id=6559307

41


https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=6ddd4dd0-4a4c-42d7-b3e8-66656d21e931

http://kraken.slv.cz/MSPH76INS13349/2010

pohledávky, které původně uplatnit opomněl, lze takto učinit pouze v případě, že ještě

neuplynula lhůta k přihlašování pohledávek. Přihlášení příslušenství náležející k původně

přihláškou uplatněné jistině pohledávky nelze považovat za zvýšení pohledávky. Nebude-li

tato přihláška podána včas (do konce lhůty stanovené k přihlašování), bude jako opožděná

odmítnuta.131

Shrnutí rizik spojených s touto fází insolvenčního řízení : věřitel, který chce svou

pohledávku uplatnit v rámci insolvenčního řízení, podává přihlášku u insolvenčního soudu. Je

nezbytné uplatnit pohledávku vykonatelnou, uplatněnou u obecného soudu, vymáhanou

výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Nutné je uplatnit i pohledávku nesplatnou nebo vázanou

na podmínku. Věřitel nemá možnost domoci se své pohledávky jinak, tedy mimo insolvenční

řízení. K podání přihlášky je stanovena lhůta, kterou nelze prominout. Lhůta začíná běžet od

okamžiku zahájení insolvenčního řízení, zveřejněného usnesením v insolvenčním rejstříku do

vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka (lhůta není propadná) a dále po výzvě insolvenčního

soudu obvykle spojené s rozhodnutím o úpadku, ve lhůtě dvou měsíců (u povolení oddlužení

30 dnů) a tato lhůta je propadná – její zmeškání nelze prominout. Věřitel odpovídá za

bezvadnost své přihlášky. Přihlášku musí být podána na předepsaném formuláři, s přílohami a

dvojmo. V přihlášce musí věřitel vyznačit mimo obecné náležitosti důvod vzniku a výši

pohledávky. Velký důraz musí být kladen na správné vyčíslení pohledávky, neboť

s nadhodnocenou pohledávkou je spojena sankce nepřihlédnutí k pohledávce ani ve zjištěném

rozsahu a možnost uložení finanční sankce. Za splnění povinnosti zaplatit uloženou sankci

ručí osoby, které přihlášku podepsaly, (mimo zástupce na základě plné moci – typicky

advokát). Věřiteli je umožněna dispozice s pohledávkou. V průběhu celého insolvenčního

řízení může vzít pohledávku zpět, a to i částečně. Vezme-li věřitel pohledávku zpět z důvodu

svého uspokojení na třetí osobě, která měla povinnost plnit (ručitel), musí tuto skutečnost

uvést ve svém zpětvzetí adresovaném soudu. Jestliže tak neučiní, odpovídá třetí osobě za

škodu nebo jinou újmu, kterou jí způsobil. Věřitel může v insolvenční řízení činit změny

v přihlášce. Změnou se má na mysli pouze změna výše pohledávky, a to pouze zvýšení, při

snížení by se jednalo o částečné zpětvzetí (to je oprávněn věřitel kdykoliv v průběhu řízení).

131 Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. KSOL 22 INS 1796/2008, 3 VSOL 125/2008-P ze dne 24.10.2008 (ke změně přihlášky – zvýšení), Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSPA 48 INS 1646/2008, 1 VSPH 275/2008 (k dodatečnému uplatnění příslušenství) v MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 297.

42

Měnit výši pohledávky může věřitel pouze do doby, než je skončeno přezkumné jednání a

jeho pohledávka je zjištěna. Měnit důvod nebo pořadí pohledávky je s účinností zákona č.

69/2011 Sb., insolvenční zákon, přípustné pouze do doby, než uplyne lhůta pro uplatňování

přihlášek v insolvenčním řízení.

2.4 Zajištěný věřitel

Specifické postavení ve skupině věřitelů uplatňujících svou pohledávku přihláškou mají

věřitelé zajištění. Jelikož jim zákon při uplatňování jejich pohledávek stanoví zvláštní

povinnosti oproti věřitelům nezajištěným, je nutné jim věnovat část této práce.

Zajištěným věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna majetkem náležejícím do

majetkové podstaty132 dlužníka. Zajišťovacím institutem může být „jen“ zástavní právo,

zadržovací právo, omezení převodu nemovitosti, zajišťovací převod práva, postoupení

pohledávky k zajištění133 nebo obdobné právo podle zahraniční úpravy. U ostatních institutů

zajištění (např. ručení) hovoříme o tzv. utvrzení, které není pro postavení zajištěného věřitele

relevantní a takový věřitel přihlašuje svou pohledávku jako nezajištěnou.134

Zajištěný věřitel představuje obvykle v insolvenčním řízení klíčový subjekt, neboť

zpravidla předmět zajištění bývá nejhodnotnější součástí majetku dlužníka. V zásadě tedy

může dojít ke trojí situaci v souvislosti se zajištěním. Poprvé, situace nejjednodušší, je

zajištění zřízeno na majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka – věřitel je

zajištěný. Podruhé zajištění je zřízeno na majetku třetí osoby, na majetku nenáležejícím do

majetkové podstaty – věřitel je nezajištěný a třetí osobě se doporučuje přihlásit možnou

pohledávku vůči dlužníkovi do insolvenčního řízení jako podmíněnou, neboť věřitel je

oprávněn se uspokojit z této zástavy mimo insolvenční řízení. Potřetí majetkem z majetkové

podstaty dlužníka je zajištěna pohledávky třetí osoby, která není insolvenčním dlužníkem –

věřitel je zajištěný. Pokud se do insolvenčního řízení nepřihlásí, majetek bude zpeněžen a on

přijde o zástavu. Pokud nebude osobní dlužník v prodlení se splácením závazku, který je

132 Majetkovou podstatou je míněn veškerý majetek, který dlužník vlastní ke dni zahájení insolvenčního řízení (v době nařízení moratoria) a také majetek, který v budoucnu dlužníku nabude. Majetková podstata je určena k uspokojení dlužníkových věřitelů. RICHTER 2008, s. 266. 133 Ke všem těmto institutům srovnej více v ELIÁŠ 2008 nebo v ELIÁŠ 2012.134 Insolvenční zákon, § 2 písm. g)

43

zajištěn majetkem insolvenčního dlužníka, je nezbytné přihlásit pohledávku jako podmíněnou. 135

Zajištěný majetek je ve správě insolvenčního správce. Tento je vázán pokyny zajištěného

věřitele, nemá-li za to, že tyto pokyny budou v rozporu s řádnou správou. V takovém případě

rozhodne insolvenční soud. Dá-li zajištěný věřitel pokyn ke zpeněžení zajištěného majetku, je

insolvenční správce i tímto pokynem vázán. Věřitelé budou uspokojeni při zpeněžení

uspokojeni v rozsahu zajištění, podle pořadí, tedy podle doby vzniku zajištění. Odlišná situace

nastane v případě řešení úpadku konkurzem a oddlužením. Při konkurzu se výtěžek

zpeněžení, ze kterého jsou odečteny náklady spojené se správou a zpeněžením, a po odečtení

odměny pro insolvenčního správce, vydá zajištěnému věřiteli. Není-li uhrazena celá

pohledávka zajištěného věřitele, co do neuhrazeného zbytku se považuje za nezajištěnou.

Obdobně se postupuje i při řešení úpadku oddlužením (prodejem majetkové podstaty).

V případě řešení úpadku oddlužením – plněním prostřednictví splátkového kalendáře, se

pohledávky zajištěných věřitelů nezahrnují do splátkového kalendáře. Zpeněžení se realizuje

na základě pokynu zajištěného věřitele a v neuspokojené části pohledávka nezaniká. Tj. na

pohledávky zajištěných věřitelů se osvobození od placení nevztahuje.136

2.5 Pohledávky přednostně uspokojované

Vznikne-li po zahájení insolvenčního řízení nebo po rozhodnutí o úpadku některá

z pohledávek, jež jsou taxativně vyjmenovány v § 168/1 insolvenčního zákona, pak není-li

stanoveno jinak, je tato pohledávka uspokojena v plné výši, kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.

Tyto pohledávky se neuplatní klasickou přihláškou, nýbrž jsou uplatněny vůči insolvenčnímu

správci (osobě s dispozičním oprávněním) a to písemně.137 Kdo je osobou s dispozičním

oprávněním stanoví zákon v § 229, v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a

vlastnictví majetku v majetkové podstatě.138 Zatímco pokud se týká pohledávek vzniklých po

135 HOROVÁ, Helena a SOMOL, Karel. Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení. Bulletin advokacie, 2012, č.9, s.24-27. K podmíněným pohledávkám srovnej více v subkapitole 1.2.4136 HOROVÁ, Helena a SOMOL, Karel. Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení. Bulletin advokacie, 2012, č.9, s.24-27.137 Usnesení Nejvyššího soudu, KSPH 39 INS 4718/2009, 29 NSCR 16/2011-P8-23138 Oproti úpravě před novelizací k 1.1.2014 došlo ke změně, kdy původní ustanovení § 203/1 znělo tak, že pohledávky za majetkovou podstatou je uplatňují vůči insolvenčnímu správci. Nově je uvedena osoba s dispozičním oprávněním, neboť v různých fázích insolvenčního řízení je touto osobou ve vztahu k majetkové

44

zahájení insolvenčního řízení, nedoznal zákon změnu139 a za tyto pohledávky považujeme

náhradu hotových výdajů a odměnu předběžného správce, likvidátora, členů náhradního

věřitelského výboru a další o kterých tak stanoví § 168/1 insolvenčního zákona, druhý

odstavec stejného ustanovení doznal změn.140 Podstatné tedy je, že se tyto pohledávky

uspokojují v plné výši a kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.

Výlučné postavení v insolvenčním řízení mají pohledávky postavené na roveň

pohledávkám za majetkovou podstatou. Jejich výlučnost je dána jejich charakterem. Výčet je

obdobně jako u pohledávek za majetkovou podstatou taxativní a stejně tak se neuplatňují

přihláškou, ale písemně vůči osobě s dispozičním oprávněním. U těchto pohledávek není

podstatné, kdy vznikly, tedy zda před nebo po zahájení insolvenčního řízení.141

Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou

zejména pohledávky dlužníkových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, pohledávky

věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, pohledávky státu (Úřadu práce, který nahradil

zaměstnancům dlužníka mzdy), pohledávky na výživném ze zákona a další stanovené

zákonem.142

2.6 Pohledávky vyloučené ze způsobů řešení úpadku

Obecně platí, že v insolvenčním řízení nebude uspokojena pohledávka, kterou věřitel

neuplatnil přihláškou, nebo jiným zákonem předpokládaným způsobem. Mimo toto základní

pravidlo jsou v insolvenčním vyjmenovány některé kategorie pohledávek, které se

neuspokojují vůbec. Toto pravidlo se uplatní pro věřitele přihlašujícího i pro věřitele

s pohledávkou za podstatou nebo s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za

podstatou (s určitými výjimkami). Hovoříme tedy o určitých skupinách pohledávek, které

není možné uspokojit, i kdyby byly uplatněny.143

podstatě dlužník nebo insolvenční správce. Více v: vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon s důvodovou zprávou, sněmovní tisk 929.139 I po novele účinné k 1.1.2014 zůstal výčet těchto pohledávek stejný.140 Úpravou insolvenčním zákonem došlo v § 168/2 k rozšíření výčtu pohledávek za majetkovou podstatou. Více srovnej s § 168/2 zákona č.294/2012 Sb., insolvenční zákon.141 Usnesení Nejvyššího soudu, KSPH 39 INS 4718/2009, 29 NSCR 16/2011-P8-23142 § 169 insolvenčního zákona143 ŘEHÁČEK, Oldřich. VRBA, Milan. Pohledávky neuspokojované v insolvenčním řízení. Právní rozhledy. 2013/3, s.77-78

45

V první skupině jsou zahrnuty pohledávky spočívající v příslušenství pohledávek, tj.

úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení.144 V řízení nebude uspokojeno příslušenství

pohledávky, které vzniklo před rozhodnutím o úpadku a přirostlo po rozhodnutí o úpadku.

Obdobně uspokojeno nebude příslušenství, které se stalo splatné po rozhodnutí o úpadku

(výjimky stanoví § 171 zákona). Do druhé skupiny řadíme pohledávky věřitelů vzniklé

z darovací smlouvy. Tyto pohledávky jsou zařazeny mezi neuspokojované s ohledem na to, že

na jejich uspokojení není dostatečný hospodářský zájem, aneb ten kdo půjčí očekává, že mu

bude vráceno, naproti tomu ten, kdo daruje neočekává protiplnění. Třetí skupinu tvoří

mimosmluvní sankce s výjimkou vyjmenovaných sankcí vůči státu. Dále se za

neuspokojované považují smluvní pokuty v případě, že právo na jejich uplatnění vzniklo až

po rozhodnutí o úpadku. Poslední skupinou jsou pak pohledávky z titulu nákladů řízení

vzniklé účastní v řízení (s výjimkou nákladů incidenčního sporu).145

144 Více k příslušenství pohledávek viz. subkapitola 1.2.2145 ŘEHÁČEK 2013, s.77-79. Tato problematika není předmětem této práce. Pro ucelený výklad je okrajově zmíněna. Pro případné zájemce se doporučuje výše citovaný, velmi rozsáhlý článek z Právních rozhledů.

46

3 Přezkoumání a popření pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení

3.1 Přezkoumání insolvenčním správcem

Vycházíme-li z předpokladu, že přihlášené pohledávky budou insolvenčním soudem

přezkoumány na tzv. přezkumném jednání, je nezbytné doplnit, že není možné, aby se

přezkumné jednání konalo bez náležité přípravy. Touto přípravou máme na mysli

přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem. Nutné je odlišovat tyto dva pojmy, které

ačkoliv svým názvem evokují obdobnost nebo stejnost.

Soudu zaslané přihlášky věřitelů jsou předány ustanovenému insolvenčnímu správci. Ten

provádí jejich přezkoumání, tedy kontrolu bezvadnosti. K tomu využívá zejména dokladů,

které věřitel přiložil a je-li to nutné, provádí vlastní šetření, za spolupráce povinných osob a

orgánů. Toto činí zejména, má-li pochybnosti o existenci pohledávky. Za situace, kdy není

možné pohledávku přezkoumat pro její vady, nebo pro neúplnost, vyzývá insolvenční správce

věřitele k opravě, stanovíce mu lhůtu, ne kratší 15 dnů. Součástí výzvy věřiteli je náležité

poučení o nutnosti opravy a doplnění přihlášky a poučení o následcích nesplnění této výzvy.

Nesplní-li věřitel tuto svou povinnost, insolvenční správce předloží soudu tuto přihlášku k

rozhodnutí, že se k ní nepřihlíží.146

Vadnou přihláškou, pro tyto účely se tedy rozumí přihláška, která je chybně, nebo neúplně

vyplněna ve formuláři. Za vadnou se bude považovat i přihláška, která není podána na

předepsaném formuláři. Do této kategorie však nespadá případ, kdy je formulář bez chyb a

zcela vyplněn, avšak postrádá se přiložení listin, jichž se přihláška dovolává. Nejedná se o

vadu, kterou by bylo možno odstranit výše uvedeným postupem, tedy výzvou správce

k odstranění vad. Správce však může na absenci listin věřitele upozornit. Nejsou-li listiny ani

poté doloženy, je na insolvenčním správci, zda takovou přihlášku popře.147

Z přihlášených pohledávek insolvenční správce sestaví seznam, ve kterém vyznačí

pohledávky, které popírá, u kterých je věřitel zajištěný, pohledávky vykonatelné a pohledávky

146 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s. 288147 Tamtéž, s.290, více rovněž srovnej v Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp.zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008

47

podmíněné. Tento seznam nevytváří insolvenční správce až po uplynutí lhůty k podávání

přihlášek, ale průběžně tak, aby jej mohl v dostatečném předstihu před samotným

přezkumným jednáním uzavřít. Seznam je insolvenčním soudem zveřejněn v insolvenčním

rejstříku.148

3.2 Přezkumné jednání

Seznam pohledávek, který je připraven insolvenčním správcem je přezkoumán na

přezkumném jednání, které je nařízeno insolvenčním soudem. Přezkoumány jsou pohledávky,

které existují (z pohledu hmotného práva). Ty které jsou vázány na splnění odkládací

podmínky, na přezkumné jednání zařazeny nejsou po dobu, kdy jsou vůči dlužníkovi

uplatňovány věřitelem a nikoliv osobou, po které se může věřitel domáhat plnění bez ohledu

na přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení.149 V souvislosti s popíráním vykonatelných

pohledávek insolvenčním správcem, pro omezení jeho libovůle a pro posílení právní jistoty

věřitele se vykonatelná pohledávka, u níž bylo prokázána vykonatelnost nejpozději ke dni

konání přezkumného jednání, považuje za vykonatelnou. Takovou pohledávku není možné

pokládat za nevykonatelnou z důvodu, pro který byla popřena. Tedy například, bude-li

pohledávka popřena co do pravosti a bude tvrzeno, že se nevznikla, neznamená to, že se

z důvodu svého „tvrzeného nevzniknutí“ považuje proto za nevykonatelnou. O vykonatelnosti

při pochybnostech rozhoduje po skončení přezkumného jednání insolvenční soud.150

3.3 Popření přihlášených pohledávek

Jakkoliv může být věřitel o oprávněnosti své pohledávky přesvědčený, její osud je až

do doby jejího zjištění nejistý. Isolvenčnímu správci je dáno právo, ale i povinnost každou

pohledávku řádně přezkoumat, nechat odstranit její vady postupem podle § 188/2

insolvenčního zákona a v pochybnostech ji popřít. Popření je procesní úkon, kterým

oprávněný subjekt151 tvrdí, že přihlášená pohledávka má vadu, odlišnou od vad, pro které

148 MARŠÍKOVÁ 2011, Insolvenční zákon ..., s.290-291149 K podmíněným pohledávkám dle § 183 odst. 1 a 2 více srovnej v subkapitole 1.2.4150 Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon s důvodovou zprávou, sněmovní tisk 929.151 Osobou oprávněnou k popírání pohledávek je insolvenční správce, věřitel a dlužník, § 192 insolvenčního zákona.

48

nelze přihlášku přezkoumat a jehož výsledkem může být situace, kdy věřitelova přihláška

bude odmítnuta a jeho účast v insolvenčním řízení skončí. Popírána je pravost, výše a pořadí

pohledávek. Popírajícím může být insolvenční správce, věřitel i dlužník.

Při popírá pravosti pohledávky je tvrzeno, že pohledávka vůbec nevznikla, pohledávka

sice vznikla, ale zanikla, pohledávka je promlčená. Je-li popírána výše pohledávky, je

namítáno, že pohledávka je nižší, než výše uvedené pohledávky. Při popírání pořadí

pohledávky jde o tvrzení o méně výhodném pořadí nebo je popíráno právo na zajištění jako

takové. Důvody, pro které je popíráno jsou nezávislé a proto je možné je kombinovat a jednu

pohledávku je možno popřít z více důvodů. Popření pohledávky z jednoho důvodu však nemá

vliv v jiném směru. Tedy je-li pohledávka popřena pro výši, nemá to vliv na její pořadí. Toto

platí ve všech dostupných kombinacích.152

3.3.1 Popření pohledávky insolvenčním správce a dlužníkem

Insolvenčnímu správci i dlužníkovi je umožněno činit popěrné úkony vůči

věřitelovým pohledávkám. Insolvenční správce je obecně oprávněn popřít pohledávku

kteréhokoliv věřitele co do pravosti, výše i pořadí. Ve všech těchto případech je oprávněn

změnit svůj postoj k pohledávkám, a to ještě na přezkumném jednání. Má tedy právo vzít

popření zpět, případně až na přezkumném řízení pohledávku popřít. Ačkoliv insolvenční

zákon výslovně hovoří pouze o insolvenčním správci, toto právo náleží i dlužníkovi.

Vycházeje z podstaty seznamu přihlášených pohledávek, coby exekučního titulu153,

budou se účinky popěrných úkonů dlužníka při různých způsobech řešení úpadku lišit. Popře-

li dlužník pohledávku věřitele a způsob řešení jeho úpadku bude reorganizace či oddlužení

formou splátkového kalendáře, mají dlužníkovi popěrné úkony stejné účinky jako popěrné

úkony insolvenčního správce. Popření tedy může mít vliv na její zjištění. Odlišná situace

nastane v případě řešení úpadku dlužníka formou konkurzu nebo oddlužení zpeněžením

152 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s.299-300153 Zákon o konkurzu a vyrovnání, zákon č.328/1991 Sb., ve znění zákona č. 105/2000 Sb., v § 45/2 výslovně označoval upravený seznam pohledávek coby exekuční titul. V insolvenčním zákoně takové označení nenajdeme, nicméně lze tuto skutečnost dovodit např. z ustanovení § 192/2 „ [...] není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.“ nebo § 312/4 „Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkurzu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel [...].“

49

majetkové podstaty. Popěrný úkon se nedotkne práva věřitele na uspokojení jeho pohledávky,

avšak popřené pohledávky nadále nebudou exekučním titulem věřitele.154

3.3.2 Popření pohledávky věřitelem

Od počátků existence úpadkového práva v bývalém Československu bylo věřiteli

umožněno popírat pohledávky jiných věřitelů. V novodobých dějinách ZKV bez dalšího

v ustanovení § 21 umožnil věřitelům totéž. Toto oprávnění bylo věřitelům odejmuto

s účinností zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon. Původně bylo navrhováno, aby věřiteli

byla dána možnost navrhnout insolvenčnímu správci popření pohledávky jiného věřitele, toto

ustanovení však v závěru do zákona zakotveno nebylo a věřitelé tedy nebyli oprávněni

pohledávky popírat, ani popření navrhnout. Mgr. Jiří Šebesta, člen Rady Expertů Asociace

insolvenčních správců vyjádřil svůj názor takto: „[...] se často vyskytovaly případy využití

popěrného práva k ryze účelovým popřením dalších věřitelů z důvodů zcela osobních [...].“155

Za tohoto, z pohledu věřitelů, neutěšeného stavu, podali tři věřitelé insolvenčních

řízení vedených u Městského soudu v Praze pod spisovými značkami MSPH 76 INS

3732/2008 (dlužník Sklárny Kavalier a.s) a MSPH 60 INS 3731/2008 (dlužník Crystalex

a.s)156 ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení ustanovení § 192/1, které explicitně

vylučovalo možnost popírání pohledávek pro věřitele. Věřitelé namítali, že nepopření

pohledávek, které byly z jejich pohledu sporné, znamená pro ně zkrácení jejich nároků a

dotčení jejich práv. Ústavní soud shledal jejich stížnost důvodnou a potvrdil, že za stavu, kdy

se z majetkové podstaty jednoho dlužníka uspokojuje více věřitelů, může nesprávné popření,

schválení nebo nesprávné přihlášení způsobit uspokojení jiného věřitele v menší míře a

dotknout se tak jejich majetkových a jiných (např. hlasovacího) práv. Věřitelům je odňata

možnost se jakkoliv proti tomuto bránit a zákonodárce tak anuloval jejich právo domáhat se

ochrany svých práv u soudu. Ústavní soud shledal předmětné ustanovení v rozporu s Listinou

základních práv a svobod a s Ústavou157 a předmětné ustanovení zrušil. Na toto reagoval

154 KOZÁK, Jan. Poradna konkurzních novin. Konkurzní noviny, 2010, č.21155 Autor neoznačen, Budou věřitelé opět popírat pohledávky v insolvenčním řízení? Konkurzní noviny, 2010/10, ze dne 27.5.2010.156 Insolvenční řízení dostupná online na:<https://isir.justice.cz/isir/common/index.do>157 Zákon č.1/1993 Sb., Ústava; zákon č.2/1993 Sb., usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod

50

zákonodárce a od 1. 4.2011, novelou č. 69/2011 Sb., do insolvenčního zákona vtělil

ustanovení, které umožnilo popěrné úkony činit i věřitelům.158

Novela účinná od 1.4.2011 vzešla z návrhu expertní skupiny ministra

spravedlnosti,159kterým reagovala na tři nálezy Ústavního soudu.160 Obecně tedy, ačkoliv to

výslovně Ústavní soud nevyžadoval, zavedla opět popěrné právo pro věřitele. Toto právo však

v zájmu zachování původních cílů (zejména rychlosti řízení a omezení množství incidenčních

sporů) insolvenčního práva, nahradila vhodným řešením a omezením možnosti zneužití

popěrného práva věřitelem. Mezi tato omezení patří zejména zakotvení pravidla, že popěrný

úkon nemá vliv na hlasovací právo popřeného věřitele. Proces popření je formalizován

použitím formuláře a náležitostmi úkonu. Je stanovena propadná lhůta pro tento úkon a

v neposlední řadě se jedná o povinnost složit jistotu na náklady řízení a možnost uložení

povinnosti složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy.161

Pokud tedy věřitel162 hodlá popřít pohledávku jiného věřitele, musí tak učinit na

předepsaném formuláři.163Propracovaný tiskopis vede intuitivně věřitele k řádnému vyplnění.

158 Nález Ústavního soudu sp.zn. Pl.ÚS 14/10159 Více informací k expertní skupině dostupné na <http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/expertni-skupina.html>160 Mimo výše zmíněné zrušené ustanovení § 192/1, došlo ke změnám nálezem Pl.ÚS 19/09, kdy za neústavní bylo považováno a jako takové zrušeno ustanovení § 399/2, část věty druhé za středníkem, stanovící povinnost dlužníka dostavit se na schůzi věřitelů hlasující o způsobu oddlužení, pod sankcí fikce zpětvzetí návrhu na oddlužení. Navrhováno bylo vložit do zmíněného ustanovení, že pokud se dlužník bezdůvodně, bez omluvy nedostaví, insolvenční soud neschválí oddlužení. Současná podoba stanoví dlužníkovi povinnost zúčastnit se této schůze a nepřímo je pak odkazováno na § 395/1 písm. a) – kdy je předpokládáno sledování nepoctivého záměru dlužníkem a může dojít k neschválení oddlužení. Další reakce této novely se vztahovala k nálezu Ústavního soudu sp.zn. Pl.ÚS 42/08, kterým byla zrušena možnost podat odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu o vzetí na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení. In: HAVEL, Bohumil. Novela insolvenčního zákona ve věci popírání pohledávek. Právní rozhledy, 2010, roč.18, č.21, s.II161 HAVEL, Bohumil. Novela insolvenčního zákona ve věci popírání pohledávek. Právní rozhledy, 2010, roč.18, č.21, s.II. Zrušení předmětného ustanovení a znovuzavedení popěrného práva se však setkalo i s pozitivními ohlasy, a to nejen mezi věřiteli, ale i mezi odbornou veřejností. Např. Mgr. Jana Payne se vyslovila, že ze své praxe může uvést případy, kdy věřitelé měli podložené informace o vadnosti pohledávek jiných věřitelů a kterých nemohli pro absenci popěrného práva využít. In: PAYNE, Jana. Změny v insolvenčním zákoně. Právní rozhledy, 2010, roč.18, č.18, s.668. Osobně se přikláním k názoru strany hájící původní záměr, tedy neumožnit věřitelům popěrné úkony činit. Mám za to, že původní úprava dostatečně zajišťovala práva věřitelů a to zejména prostřednictvím osoby insolvenčního správce, který je jednak odborně způsobilý k tomu, aby rozpoznal spornou pohledávku a jako takovou ji popřel, ale i prostřednictvím odpovědnosti za škodu, kterou by možnému poškozenému věřiteli způsobil. Mimoto věřitel mohl využít svého práva na tuto skutečnost insolvenčního správce upozornit, nebo požadovat po soudu v rámci jeho dohlédací činnosti, aby zajistil adekvátní reakci insolvenčního správce na tento podnět. 162 Musí jít o přihlášeného věřitele. Popěrné právo není přiznáno věřiteli zapodstatovému.163 Formulář k popření pohledávky jiného věřitele dostupný na:

51

I přesto jsou náležitosti popření vymezeny ještě v ustanoveních § § 22a a 22b vyhlášky o

jednacím řádu.164 Insolvenční zákon explicite vylučuje použití občanského soudního řádu.

Z věřitelova podání musí být patrno, zda popírá pravost, výši či pořadí pohledávky.165

Popírajícímu věřiteli je zákonem stanovena lhůta. Tato činí 3 pracovní dny před dnem,

ve kterém se koná přezkumné jednání. Lhůta je zcela logicky stanovena jako hmotněprávní,

neboť lhůtou procesní by toto omezení ztratilo smysl (insolvenčnímu soudu by nebylo

doručeno včas na přezkumné jednání). Ještě přesněji vymezení „nejpozději 3 pracovní dny

přede dnem konání přezkumného jednání“ je lhůtou, která se počítá zpětně ode dne konání

přezkumného jednání a den přezkumného jednání je považován za den, kdy došlo ke

skutečnosti, která určí počátek běhu lhůty. Lhůta je zachována, je-li popěrný úkon věřitele

doručen insolvenčnímu soudu nejpozději v průběhu třetího pracovního dne. Je-li tedy dnem

přezkumného jednání pátek, lhůta je dodržena, je-li insolvenčnímu soudu doručeno v

průběhu úterý.166

Další omezení popěrného práva věřitelů spatřujeme v ustanovení § 51/2 insolvenčního

zákona (původně § 51/3), které stanoví, že popření pohledávky jiným věřitelem nemá vliv na

hlasovací právo věřitele, jehož pohledávka byla popřena. Jestliže bylo zákonodárcem věřiteli

umožněno popírat pohledávku jiného věřitele, bylo nezbytné úpravu hlasovacích práv věřitelů

přizpůsobit tomuto novému právu, neboť bylo možno předpokládat, že toto právo by mohlo

být jednoduše zneužito právě v této oblasti. Tedy, dalo se předvídat, že popírající věřitel by

mohl učinit úkon popření právě za účelem ovlivnit hlasovací právo popřeného věřitele. Právě

tomuto riziku bylo zamezeno úpravou zakotvenou v ustanovení § 51/2 a to zejména proto, že

výkonem hlasovacího práva je v prvotních fázích insolvenčního řízení řešeno množství

zásadních otázek.167

Insolvenční soud odmítne popěrný úkon v případě, že ho shledá zjevně bezdůvodným.

Takovéto rozhodnutí, které lze vydat pouze do skončení přezkumného jednání, je doručeno

popírajícímu věřiteli, věřiteli popřené pohledávky, dlužníkovi a insolvenčnímu správci. Pouze

< https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR>164 Vyhláška č.311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení, ve znění pozdějších předpisů165 MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011, s.306166 Usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 17/2012 ze dne 29.11.2012. dostupné na:<www.nalus.cz>167 Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, sněmovní tisk 233 s důvodovou zprávou

52

popírajícímu věřiteli je dáno právo se proti takovému rozhodnutí odvolat a to rovněž pouze do

skončení přezkumného jednání. Předpokládá se, že věřiteli je umožněno ve lhůtě 3 dnů od

zveřejnění protokolu o přezkumném jednání v insolvenčním rejstříku, podat odvolání proti

tomuto rozhodnutí v případě, že z omluvitelných důvodů nebyl účasten na přezkumném

jednání. Obdobně odmítne popěrný úkon insolvenční soud v případě, že je popření

pohledávky podáno opožděně, nebo má-li vady, které brání jeho projednání.168

Není-li popření soudem odmítnuto, je toto podání považováno za žalobu. Žalobcem je

v tomto sporu popírající věřitel, žalovaným věřitel, jehož pohledávka byla popřena, a to bez

ohledu na to, zda je pohledávka vykonatelná či nikoliv. Za žalobu bude toto podání

považováno ve lhůtě 10 dnů od skončení přezkumného jednání. Při popírání pohledávky platí

pro věřitele shodně jako pro insolvenčního správce, že důvodem pro popření pohledávky

(vykonatelné) mohou být pouze skutečnosti, které dlužník doposud, tedy v rámci řízení, na

jehož základě bylo vydáno, neuplatnil. Jako důvod popření nelze použít jiné právní posouzení

věci.169

3.4 Charakter incidenčních sporů vyvolaných popřením vykonatelné nebo

nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem

S popřením pohledávky insolvenčním správcem, výše nastíněným, souvisí

problematika vzniklých incidenčních sporů, tímto krokem vyvolaných. Řekneme-li, že

v případě neodmítnutí věřitelova popření pohledávky insolvenčním soudem, se toto popření

považuje za žalobu, jejímiž účastníky jsou věřitel popírající jako žalobce a věřitel popírané

pohledávky jako žalovaný, a to vždy bez ohledu na to, zda je popíraná pohledávka

vykonatelná či nevykonatelná, totéž nelze říct v případě popření pohledávky insolvenčním

správcem. Tedy procesní postavení žalobce a žalovaného v incidenčním sporu vyvolaném

popěrným úkonem správce bude odviset od vlastnosti pohledávky spočívající v její

vykonatelnosti nebo nevykonatelnosti.

168 Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, sněmovní tisk 233 s důvodovou zprávou169 MARŠÍKOVÁ 2011, Insolvenční zákon ..., s. 306-307

53

Je tedy stanoveno, že popře-li insolvenční správce pohledávku vykonatelnou, bude

jeho povinností, aby podal žalobu, prostřednictvím které své popření uplatní. Naopak

v případě, že insolvenční správce popře pohledávku nevykonatelnou, je na věřiteli, aby

v pozici žalobce obhájil své právo u insolvenčního soudu podáním žaloby vůči insolvenčnímu

správci. Posouzení, zda se jedná o pohledávku vykonatelnou či nikoliv a s tím spojená

možnost „převrácení pozic žalobce a žalovaného“, již nadále není v plné kompetenci

insolvenčního správce. Ten sice může věřitelem přihlášenou pohledávku označit za

nevykonatelnou, nicméně toto označení nelze využít jako důvod pro popření.

V pochybnostech o vykonatelnosti či nevykonatelnosti pohledávky rozhodne insolvenční

soud. Musí tak učinit nejpozději do skončení přezkumného jednání, usnesením, které se

nedoručuje a proti kterému není opravný prostředek umožněn170.

3.4.1 Popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem

Věřitel nevykonatelné pohledávky, chce-li být nadále účasten na insolvenčním řízení

v případě, že bude jeho pohledávka popřena insolvenčním správcem, může k insolvenčnímu

soudu podat žalobu na určení, že jeho pohledávka je po právu.

O faktu, že byla jeho pohledávka popřena bude informován postupem dle § 197/2,

tedy účastní-li se přezkumného jednání, pak přímo zde insolvenčním soudem nebo

insolvenčním správcem. V případě, že se neúčastní, je povinen jej o této okolnosti informovat

insolvenční správce písemně. Dodává se, že poučení musí být věřiteli poskytnuto i v případě,

že tento fakt vyplývá z upraveného seznamu přihlášených pohledávek. Shora bylo zmíněno,

že na straně žalovaného bude v tomto sporu insolvenční správce. Popřel-li však ve stejném

smyslu stejnou pohledávku i dlužník, určovací žaloba musí směřovat vůči oběma, dlužníku i

insolvenčnímu správci. Poučení adresované věřiteli musí obsahovat i tuto informaci.171

Lhůta pro tento úkon je stanovena zákonem jako třicetidenní, hmotněprávní – úkon

musí být doručen insolvenčnímu soudu (nikoliv jinému ani poštovní přepravě) a propadná.

Její počátek je stanoven koncem přezkumného jednání, avšak nebyl-li věřitel účasten

přezkumného jednání, neskončí dříve než patnáct dnů ode dne doručení vyrozumění věřitele,

170 Insolvenční zákon, ustanovení § § § 191, 198, 199171 Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 1 VSPH 544/2009-P6 ze dne 25.2.2010, KSUL 45 INS 875/2008. Obdobně srovnej i v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 15 Cmo 245/2009 ze dne 15.2.2010

54

že jeho pohledávka byla popřena. Jestliže tato lhůta marně uplyne, k pohledávce popřené co

do pravosti se nepřihlíží, pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je zjištěna ve výši nebo

pořadí uvedeném v popěrném úkonu.172 Nezbývá než podotknout, že s výše uvedeným souvisí

rovněž odpovědnost věřitele vyplývající z ustanovení § § 178 a 179 insolvenčního zákona a

může dojít k situaci, kdy věřitel nejenže nebude moci uplatnit svůj popřený nárok, ale může se

stát, že když bude pohledávka popřená ve výši více než 50 %, ke zbytku nebude přihlíženo a

věřiteli navíc může být uložena sankce zaplacení této částky do majetkové podstaty.173

Ohledně důvodů použitých v žalobě lze říct, že žalobce je oprávněn uvést jako důvod

vzniku své pohledávky pouze tytéž důvody, které uplatnil nejpozději do skončení

přezkumného jednání. Ještě jedna výjimka je stanovena, a to jsou skutečnosti o kterých se

žalobce dověděl později, jelikož mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku (nebo jeho části)

neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Jiná výjimka není přípustná. S tímto

ustanovením nejsou interpretační problémy spojeny. Věřitel uplatňuje pouze důvody, které

uvedl v přihlášce, případně důvody, kterými změnil přihlášku v době, kdy byl ještě ke změně

oprávněn. Pro jiné důvody nebude žalobě vyhověno.174

V rámci incidenčního sporu vyvolaného popřením nevykonatelné pohledávky

insolvenčním správcem může dojít k situaci, kdy bude prokázáno, že pohledávka označená

jako nevykonatelná je vykonatelná. Není možné, aby pro toto byla žaloba zamítnuta a zároveň

není možné, aby v rozporu s ustanoveními § § 198 a 199 leželo dále břemeno tvrzení a

důkazní břemeno na věřiteli. Za tohoto stavu tedy dojde k přesunu břemen a insolvenční

správce je povinen prokázat důvod popření obdobně, jako by byl spor zahájen u vykonatelné

pohledávky, jen postavení stran se nezmění.175

3.4.2 Popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem

Vycházeje z předpokladu, že vykonatelná pohledávka má svým způsobem kvalitnější,

silnější postavení, je zřejmé, že napadne-li insolvenční správce tuto pohledávku, nebylo by

přinejmenším spravedlivé, aby bylo na věřiteli prokazovat, že tato pohledávka je po právu.

172 MARŠÍKOVÁ 2011, Insolvenční zákon ..., s.302-303.173 K odpovědnosti věřitele více v subkapitole 2.3.4174 MARŠÍKOVÁ 2011, Insolvenční zákon ..., s.302-303175 Tamtéž, s.302-303

55

Popírá-li tedy insolvenční správce takovou pohledávku, je na něm, aby v incidenčním sporu

takto vyvolaném ležela břemena důkazní a tvrzení na jeho osobě.

Jestliže insolvenční správce popře věřitelovu vykonatelnou pohledávku, podá

k insolvenčnímu soudu žalobu, kterou své popření uplatní. Platí tedy obdobné podmínky jako

u popření pohledávky nevykonatelné. Žalobcem je v tomto případě insolvenční správce,

žalovaným věřitel popřené pohledávky. Podání musí být učiněno vůči insolvenčnímu soudu,

lhůta (hmotněprávní a propadná) je stanovena na 30 dnů. Počíná plynout od okamžiku

skončení přezkumného jednání. K později podané žalobě nebude přihlédnuto a pohledávka

bude zjištěna ve výši přihlášení.176

Z důvodové zprávy sněmovního tisku 1120 lze velice spolehlivě dovodit, že právo

popřít vykonatelnou pohledávku je dáno zejména tím, že k nabytí vykonatelnosti některých

pohledávek nemuselo dojít po řízení o ní, ale například jako důsledek notářského nebo

exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Obdobně mohou některá rozhodnutí

vzniknout v řízení, v němž neproběhlo klasické důkazní řízení a přesto bude potvrzena

existence pohledávky, např. při vydání platebního rozkazu, elektronického platebního

rozkazu, rozsudku pro zmeškání nebo rozsudku pro uznání. Právě z těchto důvodů je možné

popírat i pohledávky, jejichž vlastností je vykonatelnost. Omezení záleží v tom, že jako důvod

popření lze použít pouze skutečnosti, které dlužník v dřívějším řízení neuplatnil, bez ohledu

na to, zda je dlužník neuplatnil vlastní vinou, například svou rezignací na obranu svých práv.

Nezbytné je, aby použitý důvod, který dříve dlužník neuplatnil a nyní uplatněn bude, byl

způsobilý změnit výsledek rozhodnutí. Ohledně „jiného právního posouzení věci“ platí, že se

jedná o situaci, kdy při nezpochybněném skutkovém základu věci měl zjištěný skutkový stav

vést k jinému právnímu posouzení věci, než které učinil rozhodující orgán. Typicky se bude

jednat o situaci, kdy rozhodující orgán (soud, správní orgán, rozhodčí) přisoudil nárok na

plnění ze smlouvy, ale měl přisoudit nárok na náhradu škody nebo bezdůvodné obohacení.

Takový důvod nelze použít, jednalo by se o jiné právní posouzení věci.177

Co však není vyloučeno je, použít jiné právní posouzení věci, jestliže z rozhodnutí

žádné neplyne. O rozhodnutí, z nějž neplyne žádné právní posouzení nepůjde v případě

176 Zákon č.182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 199/1177 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2013 sen.zn. 29 ICdo 31/2013, 42 Icm 3285/2011, KSHK 42 INS 15779/2011. Obdobně srovnej v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Icdo 7/2013 ze dne 18.7.2013 nebo také v rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 392/2011 ze dne 31.7.2013.

56

platebního rozkazu, elektronického platebního rozkazu, rozsudku pro uznání nebo rozsudku

pro zmeškání, neboť i když je zákonem upravena možnost jejich vydání s omezeným nebo

žádným odůvodněním, skutečnost, že byla vydána osvědčuje, že soud zkoumal předpoklady

vydání, tedy obsahují právní posouzení věci.178

Další omezení insolvenčního správce záleží v tom, že popírající správce může

v incidenčním sporu použít pouze skutečnosti, pro které vykonatelnou pohledávku popřel.

Incidenční spor je vymezen důvodem popření, které byly uvedeny na přezkumném jednání.

Není proto možné důvody popření mezi sebou zaměňovat. Domáhal-li se správce popření

pohledávky co do její výše, v incidenčním sporu nebude řešena otázka její pravosti nebo

pořadí. Analogicky též dovozujeme, že vyjde-li v průběhu řízení najevo, že popřená

vykonatelná pohledávka je nevykonatelná, nebude toto důvodem k zamítnutí žaloby, nicméně

dojde k převrácení důkazního břemene při zachování pozic stran, obdobně jako v ustanovení

§ 198/3.179

178 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2013 sen.zn. 29 ICdo 31/2013, 42 Icm 3285/2011, KSHK 42 INS 15779/2011. Obdobně srovnej v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Icdo 7/2013 ze dne 18.7.2013 nebo také v rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 392/2011 ze dne 31.7.2013.179 MARŠÍKOVÁ 2011, Insolvenční zákon ..., s.305

57

4 Zvláštní postavení některých věřitelů a jejich pohledávek v insolvenčním řízení

Nehovoříme-li o typologii pohledávek, ale o způsobu uplatňování pohledávek v rámci

insolvenčního řízení, nahlížíme na pohledávky jako na ty, které se uplatňují prostřednictvím

přihlášky, ty které jsou přednostně uplatňované a ty které je vyloučeno v insolvenčním řízení

uspokojit.

U některých věřitelů zákon předvídá zvláštní postavení, které záleží zejména v tom, že

takový věřitel bude uspokojen i v případě, že nepodává přihlášku, případně pro věřitele platí

jiná lhůta k podání přihlášky do insolvenčního řízení.

4.3 Věřitelé uspokojení v insolvenčním řízení, bez ohledu na nepodání

přihlášky

U věřitelů o kterých bude nyní pojednáno, se presumuje jejich uspokojení bez ohledu na

to, zda podali přihlášku do insolvenčního řízení, neboť insolvenční zákon o nich stanoví, že

jsou uspokojeni, přestože přihlášku nepodávají. Podmínkou je pouze splnění podmínek

stanovených zákonem.

Jedním z takových věřitelů je oprávněný manžel (manželka) dlužníka z pohledávky

vzniklé po prohlášení konkurzu vypořádáním společného jmění manželů. Konkurz je

prohlášen obvykle po uplynutí lhůty k uplatnění přihlášek. S konkurzem zákon spojuje zánik

společného jmění manželů a nutnost jeho vypořádání.180 Z tohoto důvodu vznikne manželovi

nebo manželce dlužníka pohledávka vůči dlužníkovi. Takovou pohledávku není třeba do

insolvenčního řízení přihlašovat, je bez dalšího považována za přihlášenou. Při rozvrhu bude

tato pohledávka uspokojena stejně jako ostatní pohledávky. Toto ustanovení vlastně umožní

to, aby byla pohledávka uspokojena a zároveň vyloučí tuto pohledávku z režimu pohledávek

za majetkovou podstatou.181

Zvláštní postavení je rovněž přiznáno Fondu pojištění vkladů, Zajišťovacímu fondu

družstevních záložen a Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry. Jsou-li tyto fondy

180 Insolvenční zákon, § 268181 MARŠÍKOVÁ 2011, Insolvenční zákon ..., s.438

58

věřiteli dlužníka, je na ně nahlíženo jako na věřitele přihlášeného. Výše pohledávky je

stanovena zvláštním právním předpisem. Totéž platí pro zahraniční osobu, která poskytla

náhradu pohledávky za dlužníka z titulu obdobného pojištění vkladů podle práva Evropské

unie.182

Typičtějším případem bude v této skupině pohledávka, kterou uplatňuje Česká kancelář

pojistitelů (dále jen „Kancelář). Její činnost je upravena zákonem č. 168/1999 Sb., zákon o

pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Kancelář poskytne plnění

z garančního fondu poškozenému v případě, že mu byla způsobena újma provozem vozidla,

jehož vlastník nebo provozovatel neměl uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti. Z tohoto

titulu vznikne Kanceláři nárok na regresní plnění od toho za koho plnila. Stane-li se tato

osoba dlužníkem insolvenčního řízení, předpokládá zákon o pojištění odpovědnosti za škodu

způsobenou provozem vozidla, že pohledávka Kanceláře se považuje za pohledávku, na

kterou se podle zvláštního právního předpisu (zde je míněn insolvenční zákon) hledí jako na

přihlášenou, aplikujeme tedy § 165/2 insolvenčního zákona.

Hledí-li se na přihlášku Kanceláře jak na přihlášenou, je tomu vždy, bez ohledu na to, zda

vznikla před zahájením insolvenčního řízení, nebo až po něm. Zásadně nelze interpretovat

ustanovení § 24/4 zákona o odpovědnosti tak, že je míněno jako jakási pojistka pro případ

vzniku takové pohledávky po zahájení insolvenčního řízení a po uplynutí lhůty k podání

přihlášky. Toto ustanovení nezpůsobuje Kanceláři zvýhodnění oproti jiným věřitelům a není

tedy v rozporu s ustanovením § 5 písm. a) b) insolvenčního zákona. Na pohledávku Kanceláře

se bez dalšího ex lege hledí jako na přihlášenou. Spadá pod režim ustanovení § 165/2

insolvenčního zákona, které výslovně předpokládá existenci takových pohledávek, o kterých

insolvenční nebo jiný zákon stanoví, že jejich věřitel nemusí pohledávku přihlašovat.

Kancelář tedy může legitimně očekávat, že bude uspokojena i když přihlášku nepodá.

Podmínkou pouze je, aby kancelář svou pohledávku uplatnila.183

182 MARŠÍKOVÁ 2011, Insolvenční zákon..., s. 260. Rovněž pohledávky osob, které splnily povinnost a vydaly do majetkové podstaty plnění z neúčinných právních úkonů. Pohledávka, která této osobě takto vznikla se považuje za přihlášenou (zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, § 237/4)183 V konkrétním řízení KSPA 48 INS 2744/2008 vznikla Kanceláři pohledávka ve výši cca 2,5 mil korun vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení, a to ještě v době před zahájením insolvenčního řízení. Kancelář nepodala přihlášku ve lhůtě a Krajský soud rozhodl, že její účast v řízení končí. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že ustanovení § 24/4 se vztahuje pouze na pohledávky kanceláře, které vzniknou po zahájení insolvenčního řízení a že je tedy jakousi pojistkou pro možnost uplatnění nároku kanceláře. Kancelář se odvolala k Vrchnímu soudu v Praze s argumentací, že zákon o odpovědnosti hovoří jasně o jakékoliv pohledávce Kanceláře bez ohledu na

59

V našem právním systému zákon umožňuje (a nejsou výjimkou) postoupení

pohledávek.184 Také Kancelář, jako kterýkoliv jiný věřitel má právo svou pohledávku

postoupit jinému věřiteli. Učiní-li tak a postoupí pohledávku např. inkasní agentuře, tato

pohledávka neztrácí na své kvalitě, neztrácí své vlastnosti a i s nimi je postoupena. I pro

nového věřitele tedy platí, že nemusí svou pohledávku přihlašovat, postačí když ji uplatní, a to

i po uplynutí lhůty pro podávání přihlášek.185

4.4 Problematika tzv. známého zahraničního věřitele

V insolvenčním řízení může dojít k situaci, kdy někteří z věřitelů dlužníka mají své sídlo,

bydliště nebo obvyklý pobyt v jiném státě, než ve státě, ve kterém bylo insolvenční řízení

zahájeno. V případě, že se bude jednat o členský stát Evropské unie (s výjimkou Dánska) je

nezbytné, aby bylo postupováno dle práva Evropské unie, konkrétně podle Nařízení Rady

(ES) č.1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení. Proces přihlašování

pohledávek těchto zahraničních věřitelů a dále povinnost takového věřitele informovat o

probíhajícím řízení je zakotvena v článcích 39 a 40 jmenovaného nařízení. Z uvedených

článků (a také z ustanovení § 430 insolvenčního zákona reagujícího na nařízení) vyplývá, že

v případě zahájení insolvenčního řízení v některém z členských států je povinen insolvenční

soud, nebo ustanovený správce informovat o této eventualitě jemu známého věřitele.

S ohledem na rozdílnost jazyka a zejména různost úpadkových řízení je nezbytné, aby se

informace týkaly zejména lhůt, sankcí za jejich nedodržení, označení orgánu u kterého se

pohledávky uplatňují a podobné informace, které mohou zahraničnímu věřiteli napomoct při

uplatnění jeho pohledávky.186

dobu jejího vzniku, a že tedy Kancelář měla právo se důvodně domnívat, že svou pohledávku přihlásit nemusí. Vrchní soud rozhodl ve prospěch kanceláře, kdy judikoval, že ve spojitosti s § 165/2 insolvenčního zákona je nutno na pohledávku kanceláře nahlížet jako na přihlášenou, bez ohledu na dobu vzniku, jedinou podmínkou je, že taková pohledávka byla uplatněna např. podáním, případně její existence vyšla najevo jiným způsobem. Rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze. Dostupné na: <https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=6e00986b-254e-4f7d-ac8c-e187d179f923>184 Postoupení pohledávky je upraveno v ustanovení § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění tohoto předpisu185 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze VSPH 660/2009-P45-7, KSPA 48 INS 1036/2009. Nejnověji srovnej též v rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 3 VSOL 83/2014-P28-7, KSOS 8 INS 30668/2012186 Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení

60

Z tohoto ustanovení je třeba se pečlivěji věnovat označení „známý věřitel“, které by

mohlo evokovat, že se bude jednat pouze o takového věřitele, který bude insolvenčnímu bez

dalšího známý, tedy pokud o něm bude insolvenční soud vědět již v době zahájení řízení.

Obvykle tomu tedy bude tak, že o takovém věřiteli bude insolvenční soud, případně správce

informován, nebo se o něm doví při obvyklém postupu ve věci. Zejména se tedy bude jednat o

informace získané ze seznamu závazků, které předloží dlužník soudu, případně jeho existence

vyplyne při práci insolvenčního správce, který přezkoumává účetnictví dlužníka, nebo jeho

záznamy o stavu majetku.187

Nevede-li dlužník účetnictví ani záznamy o stavu svého majetku s péčí řádného

hospodáře, není možné toto přičítat věřiteli a dlužník nemá právo spoléhat na to, že věřitel

(soudu z výše uvedených důvodů neznámý) přijde tímto dlužníkovým chováním o možnost

uplatnit svou pohledávku. Uplyne-li věřiteli lhůta k podání přihlášky do insolvenčního řízení

není možné, aby insolvenčnímu soudu nebo správci přestala plynout povinnost takového

věřitele informovat, stane-li se mu známým.188

Obecně tedy platí, že stane-li se zahraniční věřitel insolvečnímu soudu známým, byť

lhůta k podávání přihlášek uplynula, tento soud informuje věřitele, že bylo insolvenční řízení

zahájeno a vyzve ho k podání přihlášky. Okamžikem doručení této výzvy věřiteli začíná

plynout lhůta k podání přihlášky. Dále je nutno podotknout, že žádným způsobem není

stanovena a tudíž ani omezena lhůta, ve kterém je možno, aby se zahraniční věřitel mohl stát

soudu známým.189

V praxi se tedy setkáme s ideálním případem, kdy dlužník uvede svého zahraničního

věřitele v seznamu svých závazků, případně jeho existence vyplyne z dlužníkova účetnictví

nebo záznamech o stavu majetku. V takovém případě insolvenční soud známého věřitele

informuje o zahájení insolvenčního řízení, o vydání rozhodnutí o úpadku a v neposlední řadě

jej vyzve k podání přihlášky. K odstranění jazykové bariéry a k zahlazení různorodosti

187 Rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 NSCR 55/2011 ze dne 26.6.2013. Obdobně se k termínu „známý věřitel“ vyjádřil Nejvyšší soud v dřívějších rozhodnutích např. 29 NSCR 13/2010, 29 NSCR 20/2010 nebo 29 NSCR 21/2009.188 Rozhodnutí Vrchního soudu 3 VSPH 501/2013-P18-7, MSPH 79 INS 7499/2011189 Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci VSOL 175/2011-P227-7 ze dne 31.3.2011. Obdobně srovnej i názor Vrchního soudu v Praze v rozhodnutí 2 VSPH 686/2011-P208-8.

61

úpadkových řízení v různých státech, insolvenční soud nebo správce poučí věřitele, jakým

způsobem, v jaké lhůtě a jakému orgánu přihlášku podat.190

Ne vždy je však v této oblasti situace tak ideální a předmětného ustanovení může být

zneužito jak dlužníkem, tak věřitelem. Dlužník s cílem zahojit svou úpadkovou situaci a při

vědomí, že přizná-li zahraničního věřitele, nedosáhne na právo být oddlužen, přizná pouze své

domácí věřitele, zahraničního věřitele zatají a spoléhá na to, že se věřitel pro svou vzdálenost

o insolvenčním řízení nedoví. Lze se však spolehlivě domnívat, že této výsady známého

zahraničního věřitele může zneužít i věřitel tuzemský. Ve snaze prolomit zmeškanou lhůtu

k podání přihlášky, věřitel účelově takovou pohledávku postoupí s vidinou získání lhůty nové.

V rámci své dohlédací činnosti a zejména při činnosti insolvenčního správce by mělo být

takové jednání odhaleno a přihláška odmítnuta.

4.5 Věřitel pohledávky, která má původ v zákoně o obětech trestných činů

Mimo typické závazky ze smluv může dlužník mít i věřitele, jehož pohledávka vznikla

z titulu náhrady škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení získaného trestným

činem. Je-li taková pohledávka vykonatelná, uspokojí se zpeněžením věci nebo jiné

majetkové hodnoty. Podmínkou je, aby tyto hodnoty byly zajištěny v trestním řízení, které je

vedeno pro trestný čin a nezbytné rovněž je, aby byla přihláška podána v době, kdy zajištění,

které vzniklo podle trestního řádu stále trvalo.191 Nacházíme se v problematice, kterou

insolvenční zákon reagoval na účinnost zákona č. 45/2013 Sb., zákona o obětech trestných

činů (od 1.8.2013).

Má-li věřitel tento druh pohledávky, platí pro něj, že aby uplatnil svou pohledávku vůči

dlužníkovi v insolvenčním řízení, musí podat přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu, a

to kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení, nicméně za předpokladu, že v trestním řízení

(jehož je pohledávka výsledkem) byl zajištěn majetek z majetkové podstaty dlužníka a dále je

nutné, aby v době podání přihlášky toto zajištění dle trestního řádu192 trvalo.193

190 Ustanovení § 430, zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon191 Zákon č.182/2006 Sb., insolvenční zákon, § 167/2192 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů193 Zákon č.182/2006 Sb., insolvenční zákon, § 173/1

62

Změna insolvenčního zákona v této oblasti se dotkla i problematiky vyloučení majetku

z majetkové podstaty dlužníka tím, že zakotvila oprávnění insolvenčního správce v průběhu

insolvenčního řízení vyloučit z majetkové podstaty mimo jiné i majetek, na který se vztahuje

rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení.194 Tomuto rozhodnutí bude pravděpodobně

předcházet neudělení souhlasu orgánu činného v trestním řízení ke zpeněžení takového

majetku, neboť tento souhlas je nezbytný k tomu, aby správce mohl zpeněžení provést.195

Bude-li souhlas udělen, správce může zajištěný majetek zpeněžit a vyplatit věřiteli, kterému

náleží. Vznikne-li při tomto zpeněžení přebytek, o jeho osudu rozhodne orgán činný

v trestním řízení. Pokud se ve lhůtě 30 dnů orgán k přebytku nevyjádří, ten bude použit

k rozdělení mezi ostatní věřitele.196 Nebude-li tento souhlas udělen, lze předpokládat, že

správce přikročí k vynětí tohoto majetku z majetkové podstaty, neboť není důvodu, aby

nadále spravoval majetek (a vynakládal na jeho správu finance z majetkové podstaty), který

nemůže zpeněžit.

Lze tedy uzavřít, že věřitelům z těchto pohledávek je stanoven neomezený čas k uplatnění

svého práva. Do doby účinnosti zákona o obětech trestných činů nebyl správce omezen

v možnosti zpeněžit majetek zajištěný rozhodnutím vydaným v rámci trestního řízení. Tak

tomu již není a s účinností od 1.8.2013 je insolvenční správce v tomto rozhodnutí omezen

souhlasem orgánu činného v trestním řízení. Otázkou je, zda má správce spravovat majetek

náležející do majetkové podstaty dlužníka, vynakládat na něj výdaje a zároveň nebýt

oprávněn takový majetek zpeněžen. Nezbývá než souhlasit s názorem, zda by nebylo vhodné

umožnit správci nakládat s majetkem i za cenu toho, že z výtěžku budou odečteny náklady na

jeho zpeněžení a také nárok na odměnu insolvenčnímu správci. V neposlední řadě je nutné

poznamenat, že i přes výsadní postavení těchto pohledávek, takto uplatňované nároky musí

být přezkoumány v rámci přezkumného řízení a lze je popřít.197

194 Tamtéž, § 227195 Zákon č.182/2006 Sb., insolvenční zákon, § 283/3196 Tamtéž

197 KRČMÁŘ, Zdeněk. Změny v insolvenčním právu. Rok 2013: rekodifikace a jiné.[online]. 14.června 2013 [cit. 5.března 2014]. Dostupné na <http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=7&ved=0CFIQFjAG&url=http%3A%2F%2Fwww.kjt.cz%2Fcs%2F_data%2Fnews%2F75_cs_JUDr.-Zdenek-Krcmar.ppt&ei=SQ8XU9PZBKrw4gT-_IGACg&usg=AFQjCNEcYrraidbjqW2C1-XsN-LATVTb4A&bvm=bv.62286460,d.bGE>

63

64

Závěr

Zhodnotit vysoce formalizovaný proces uplatňování pohledávek, zmapovat možná rizika,

popsat postavení věřitelů, jejich práv a povinností, vytvořit ucelený přehled o přihlášení

pohledávky a vymezit úskalí z tohoto postupu vyplývajících, bylo cílem této práce. Základní

otázkou bylo, zda insolvenční zákon neklade přílišné nároky na věřitele uplatňujícího svou

pohledávku a jak obtížné je tyto nároky překonat.

K zodpovězení otázky byla v prvé řadě provedena podrobná analýza institutu

pohledávky. Vymezeny byly všechny typy pohledávek, které je možno v insolvenčním řízení

uplatnit. Každá z pohledávek má své vlastnosti. Jejich postavení (síla) v insolvenčním řízení

je odlišná. Odlišnost pohledávek však nezpůsobuje jejich snadnější možnost přihlášení nebo

případně nemožnost jejich zpochybnění. Tedy, pro všechny (s drobnými, prací vymezenými

výjimkami) pohledávky platí, že je nezbytné je v insolvenčním řízení uplatnit a každou

uplatněnou pohledávku lze zpochybnit popřením.

Věřitel jako oprávněný z pohledávky musí, pro zachování svého nároku, pohledávku

v insolvenčním řízení uplatnit. Postup při uplatnění není bez rizik. Zejména je nezbytné

vypořádat se s formou přihlášky, použít správný tiskopis, dodržet lhůtu, která je bez dalšího

propadná a soustředit se na vyčíslení výše pohledávky, neboť sankce s nesprávností hodnoty

pohledávky je vysoká. Věřitel podávající insolvenční návrh musí zejména dbát toho, aby mu

byl znám ještě jiný věřitel, kterého označí, dále nade vší pochybnost musí ozřejmit dlužníkův

úpadek a neopomenout přiložit k návrhu svou přihlášku. Nezpochybnitelné je, že věřitel je

oprávněn se svou přihláškou do určité doby nakládat. Rizika spočívající v této fázi řízení byla

shrnuta.

Jestliže Ústavní soud označil absenci možnosti popírat pohledávku věřitelem za

protiústavní, nechť tedy věřitelům toto právo nadále patří. Nicméně i v této fázi je věřitel

vystaven riziku spojenému s tímto oprávněním. Zejména se bude jednat o sankce spojené

s vyvolaným incidenčním sporem, ve formě nákladů řízení, dále v možnosti uložení

povinnosti složit jistotu, která by eventuelně mohla být použita k náhradě škody způsobené

věřiteli popřené pohledávky.

65

Postavení některých věřitelů v insolvenčním řízení je výsadnější. Výsadu zakládá

insolvenční nebo jiný zákon. Ačkoliv by se mohlo zdát, že postavení těchto věřitelů je

v rozporu s ústavními principy nebo prověřitelskými zásadami insolvenčního zákona, není

tomu tak. Konstatování judikatury k této věci je jasné. Jejich výsady jsou založeny z důvodu

jejich jiného omezení oproti věřitelům běžným a nelze tuto nerovnováhu srovnat jinak, než

zakotvením jejich výlučnějšího postavení.

Lze mít za to, že položené otázky byly zodpovězeny, rizika byla vymezena,

formalizovaný postup při uplatňování přihlášek byl popsán. Nezbývá než dodat, že

insolvenční zákon klade na uplatňujícího věřitele řadu úskalí. Lze se dokonce domnívat

(ačkoliv omezení rozsahu této práce neumožní shrnutí rizik dlužníka), že ve větší míře, než

dlužníkovi. Nicméně při dodržení zásady vigilantibus iura scripta sunt a chování se s péčí

řádného hospodáře, nejsou tato úskalí nepřekonatelná.

66

BIBLIOGRAFIE

Monografie

ELIÁŠ, Karel a kol. Občanský zákoník, velký akademický komentář, úplný text zákona

s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. Praha: Linde, 2008. 2639 s.

ISBN 978-80-7201-687-7.

ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a

rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012. 1119 s. ISBN 978-80-7208-922-2.

KOTOUČOVÁ, Jiřina a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),

komentář. Praha: C.H.Beck, 2010. 1128 s. ISBN 978-80-7400-320-2.

MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele. 2.vydání. Praha:

Linde, 2011. 440 s. ISBN 978-80-7201-862-8.

MARŠÍKOVÁ, Jolana a kol. Insolvenční zákon s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady

ES 1346/2000 a prováděcími předpisy. Praha: Leges, 2011. 793 s. ISBN 978-80-87212-75-2.

RICHTER, Tomáš. Insolvenční právo. 1. vydání. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008. 472 s.

ISBN 978-80-7357-329-4.

ŠKÁROVÁ, Marta a kol. Občanský soudní řád s vysvětlivkami a judikaturou. 4. vydání.

Praha: Linde, 2009. 1263 s. ISBN 978-80-7201-769-0.

WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vydání. Praha: Linde, 2011. 711 s.

ISBN 978-80-7201-842-0.

Odborné časopisy

BULLETIN ADVOKACIE, vydávaný Českou advokátní komorou v Praze, v agentuře Impax,

spol. s.r.o., ISSN 1210-6348.

67

KONKURZNÍ NOVINY. Plzeň: LKP konkurz. Praha: Cooper press. ISSN 1213-4023.

OBCHODNÍ PRÁVO. Praha: Prospektum. ISSN 1210-8278.

PRÁVNÍ ROZHLEDY. Praha: C.H.Beck. ISSN 1210-6410.

Odborné časopisy – články

HAVEL, Bohumil. Novela insolvenčního zákona ve věci popírání pohledávek. Právní

rozhledy, 2010, roč.18, č.21, s.II

HOROVÁ, Helena a SOMOL, Karel. Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení.

Bulletin advokacie, 2012, č.9, s.24-27.

KOZÁK, Jan. Poradna konkurzních novin. Konkurzní noviny, 2010, č.21

MLEJNKOVÁ, Ivana. Insolvenční řízení v soudní judikatuře VII. – přihláška pohledávky

(část B), III. Dispozice s přihláškou. Obchodní právo, 2012, č. 6, s. 222-223.

PACHL, Lukáš. Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost. Konkurzní noviny. 2013. 10/2013, 26. září 2013.

PAYNE, Jana. Změny v insolvenčním zákoně. Právní rozhledy, 2010, roč.18, č.18, s.667-669.

ŘEHÁČEK, Oldřich. VRBA, Milan. Pohledávky neuspokojované v insolvenčním řízení. Právní rozhledy. 2013/3, s.77-85.

ŘEHÁČEK Oldřich, VRBA, Milan. K možnosti zpochybnění vykonatelných pohledávek

v insolvenčním řízení. Právní rozhledy, 2012, roč. 20, č. 17, s. 587-593.

SIGMUND, Adam. Pohledávky věřitelů. Bulletin advokacie, 17. září 2012, 9/2012.

ŠEVČÍK, D. Appendix insolvenčního práva - povinnost věřitelů platit do majetkové podstaty v závislosti na výsledku přezkumu přihlášek. In Bulletin advokacie. 2010. r. 17. č.3. s. 28-31

Internetové zdroje

www.epravo.cz

68

http://www.epravo.cz/

www.insolvencni-zakon.cz

www.justice.cz

www.kn.cz

www.psp.cz

Internetové zdroje – odborné články

CELERÝN, Jakub. Je vykonatelnost pohledávky přihlašované do insolvenčního řízení ještě

vůbec výhodou? epravo.cz, 3. září 2013 [cit. 2. února 2014]. Dostupné na

<http://www.epravo.cz/top/clanky/je-vykonatelnost-pohledavky-prihlasovane-do-

insolvencniho-rizeni-jeste-vubec-vyhodou-92355.html>

CELERÝN, Jakub. K některým změnám v insolvenčním zákoně účinným od 1. ledna 2014.

epravo.cz, 21. ledna 2014 [cit. 16. února 2014]. Dostupné na <

http://www.epravo.cz/top/clanky/k-nekterym-zmenam-v-insolvencnim-zakone-ucinnym-od-1-

ledna-2014-93436.html>

DEUTSCH, Erich. Pohledávky v insolvenčním řízení. [online]. kn.cz, 8. října 2008 [cit. 1.

února 2014]. Dostupné na http://www.kn.cz/clanek/pohledavky-v-insolvencnim-rizeni

HRŮŠA, Lukáš. Nesplatná pohledávka a oddlužení [online]. Epravo.cz, 24. května 2013 [cit.

17. ledna 2014]. Dostupné na < http://www.epravo.cz/top/clanky/nesplatna-pohledavka-a-

oddluzeni-91239.html>

KRČMÁŘ, Zdeněk. Změny v insolvenčním právu. Rok 2013: rekodifikace a jiné.[online].

14.června 2013 [cit. 5.března 2014]. Dostupné na http://www.google.cz/url?

sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=7&ved=0CFIQFjAG&url=http%3A%2F

%2Fwww.kjt.cz%2Fcs%2F_data%2Fnews%2F75_cs_JUDr.-Zdenek-

69

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=7&ved=0CFIQFjAG&url=http%3A%2F%2Fwww.kjt.cz%2Fcs%2F_data%2Fnews%2F75_cs_JUDr.-Zdenek-Krcmar.ppt&ei=SQ8XU9PZBKrw4gT-_IGACg&usg=AFQjCNEcYrraidbjqW2C1-XsN-LATVTb4A&bvm=bv.62286460,d.bGE


http://www.epravo.cz/top/clanky/nesplatna-pohledavka-a-oddluzeni-91239.html

http://www.epravo.cz/top/clanky/nesplatna-pohledavka-a-oddluzeni-91239.html

http://www.kn.cz/clanek/pohledavky-v-insolvencnim-rizeni





http://www.psp.cz/

http://www.kn.cz/

http://www.justice.cz/

http://www.insolvencni-zakon.cz/

Krcmar.ppt&ei=SQ8XU9PZBKrw4gT-_IGACg&usg=AFQjCNEcYrraidbjqW2C1-XsN-

LATVTb4A&bvm=bv.62286460,d.bGE

MIHALÍK, Vojtěch. Je nutno přihlašovat do insolvence pohledávku spočívající v náhradě

nákladů nalézacího řízení skončeného v průběhu insolvenčního řízení či se tato uspokojuje

kdykoliv po jeho zahájení. epravo.cz, 15. května 2012 [cit. 1. února 2014]. Dostupné na <

http://www.epravo.cz/top/clanky/je-nutno-prihlasovat-do-insolvence-pohledavku-spocivajici-

v-nahrade-nakladu-nalezaciho-rizeni-skonceneho-v-prubehu-insolvencniho-rizeni-ci-se-tato-

uspokojuje-kdykoliv-po-jeho-zahajeni-82293.html>

ŠVEDA, Martin. Přichází konec možnosti šikany v insolvenčním řízení? [online]. epravo.cz,

23. srpna 2012 [cit. 6. února 2014]. Dostupné na < http://www.epravo.cz/top/clanky/prichazi-

konec-moznosti-sikany-v-insolvencnim-rizeni-84832.html>

Právní předpisy

Zákon č. 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších

předpisů

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisu č. 293/2013 Sb.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny

základních práv a svobod

Zákon č. 328/1999 Sb., zákon o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 190/2004 Sb., zákon o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů

70



http://www.epravo.cz/top/clanky/je-nutno-prihlasovat-do-insolvence-pohledavku-spocivajici-v-nahrade-nakladu-nalezaciho-rizeni-skonceneho-v-prubehu-insolvencniho-rizeni-ci-se-tato-uspokojuje-kdykoliv-po-jeho-zahajeni-82293.html





Zákon č. 300/2008 Sb., zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,

ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění předpisu č. 105/2013 Sb.

Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění

spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění tohoto předpisu

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, ve znění tohoto

předpisu

Vyhláška č. 311/2007 Sb., vyhláška o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se

provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění předpisu č. 397/2013 Sb.

Vládní návrh zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, sněmovní tisk 1120, s důvodovou

zprávou

Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, sněmovní tisk 233,

s důvodovou zprávou

Vládní návrh, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, sněmovní tisk 929,

s důvodovou zprávou

Judikatura soudů

Rozhodnutí Ústavního soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. Pl.ÚS 42/08 ze dne 21.4.2009




71

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 NSCR 4/2008 z 4.9.2008



Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 NSCR 16/2011-P8-23 z 30.11.2011 KSPH 39 INS

4718/2009



Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 392/2011 ze dne 31.7.2013


Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 17/2012 z 29.11.2012

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sen.zn. 29 Cdo 7/2013 ze dne 18.7.2013, 156 Icm 738/2012,

KSPL 56 INS 23224/2011

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sen.zn. 29 Cdo 31/2013 ze dne 29.8.2013, 42 Icm 3285/2011,

KSHK 42 INS 15779/2011

Rozhodnutí Vrchních soudů

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 1VSPH 275/2008, KSPA 48 INS 1646/2008

Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 1 VSOL 125/2008-P, KSOL 22 INS 1796/2008

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 1 VSPH 94/2008-P, KSUL 45 INS 150/2008

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 1 VSPH 544/2009-P6, KSUL 45 INS 875/2008

72

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 15 Cmo 245/2009 z 15.2.2010

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 33/2009, KSPA 48 INS 2744/2008

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 660/2009-P45-7, KSPA 48 INS 1036/2009

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 3 VSPH 605/2010 ze dne 30.5.2011


Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 3 VSOL 256/2011-A-17, KSBR 46 INS 7192/2010

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 3 VSPH 377/2011-A-13, MSPH 95 INS 3917/2011


Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 2 VSPH 101/2012, MSPH 76 INS 13349/2010-C1-3

Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 1 VSPH 1508/2012-B-20, KSUL 43 INS 5530/2012

Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 2 VSOL 340/2013-B-16, KSBR 37 INS 27981/2012

Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 3 VSOL 83/2014-P28-7, KSOS 8 INS 30668/2012

Rozhodnutí krajských soudů

Rozhodnutí krajského soudu v Plzni 139 Icm 3015/2011-24, KSPL 20 INS 8454/2011

Rozhodnutí krajského soudu v Plzni 139 Icm 744/2012-16, KSPL 20 INS 14923/2011

Insolvenční řízení

Insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze sp.zn. MSPH 88 INS 6796/2009

Insolvenční řízení vedené u krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 38 INS 14175/2010

Insolvenční řízení vedené u krajského soudu v Brně sp.zn. KSBR 44 INS 608/2012

73



Insolvenční řízení vedené u krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 8 INS 3848/2013-P1-3

74

Shrnutí

Cílem této práce bylo vymezit postavení věřitelů, jejich práv a povinností při vysoce

formalizovaném procesu uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení. Zejména bylo

vytýčeno, aby byla shrnuta rizika, která mohou při uplatnění pohledávek vzniknout a nastínit

možnost jejich eliminace.

V části první je proveden rozbor institutu pohledávky, jejich typy, přehled základních

fakt o nich. Dále jsou zde analyzována rizika, která mohou vyvstat při jejich uplatnění.

Řešena je otázka, zda některé z pohledávek mají výhodnější postavení, případně zda z tohoto

postavení plyne možnost tuto pohledávku zpochybnit.

V druhé části je vymezeno postavení věřitele a jeho pohledávky v insolvenčním řízení.

Je popsán postup věřitele, který uplatňuje svou přihlášku v souvislosti s podáním

insolvenčního návrhu na dlužníka. Jsou vyjmenovány povinnosti a náležitosti, které je věřitel

povinen splnit, aby dosáhl s návrhem úspěchu. Dále je v této fázi vytýčen postup při

uplatňování pohledávky věřitelem v případě zahájení řízení dlužníkovým návrhem. Shrnuta

jsou rizika spojená s podáním přihlášky, od počátečního podání přihlášky na formuláři, přes

dodržení propadné lhůty až do finálního uznání pohledávky insolvenčním správcem. Je

poukázáno na odpovědnost věřitele za podanou přihlášku, na sankce plynoucí z vadně podané

přihlášky. Mimoto se tato část rovněž zaobírá možností věřitele s přihláškou po určitou dobu

disponovat.

V části třetí této práce je rozebrán princip popírání pohledávek, které jsou sporné.

Vymezeny jsou subjekty oprávněné k popírání, rozdílnost následků popření pohledávky

s ohledem na popírající subjekt a zejména vztah mezi popřením vykonatelné a nevykonatelné

pohledávky. Mimo toto je vedena úvaha o správnosti či nesprávnosti rozhodnutí Ústavního

soudu o vrácení popěrného práva věřitelům.

Závěr práce je věnován věřitelům, jejichž postavení je insolvenčním zákonem, nebo

jiným právním předpisem specifikováno zvláštní. Tedy jsou s ním spojeny v jistém slova

smyslu určité výhody. Zejména je zjišťováno, zda toto jejich postavení není protiústavní nebo

v rozporu se zásadami insolvenčního řízení.

75

Abstract

The objective of the thesis is to determine the role of creditors and their rights and obligations

in a highly formalised process of filing claims in insolvency proceedings. In particular, the

risks have been summarised that may arise in filing claims and options for their elimination

have been outlined.

The first section provides an analysis of the concept of claim and types of claims, and

gives an overview of basic facts about claims. There are also analysed some risks that may

arise in their application. The questions whether some of the claims are in a better position or

whether such position implies the possibility to dispute the claim are addressed.

The second section defines the position of a creditor and its claims in insolvency

proceedings. It describes the steps of a creditor filing its claim in connection with the filing of

an insolvency petition against a debtor. The obligations and requirements that a creditor must

meet in order to achieve the success of its petition are listed. Further at this stage, the

procedure of filing claims by a creditor in the event of initiation of proceedings upon a

debtor’s petition is described. The risks associated with the filing of an application, including

the initial filing of the application form, the observance of the limitation period, and the final

recognition of a claim by the insolvency administrator are summarised. Attention is drawn to

the creditor’s liability for the application filed and to sanctions resulting from an application

filed in a defective manner. Further, this section also deals with the right of the creditor to

dispose of the application for a certain period of time.

The third section of the thesis analyses the principle of denial of claims that are

questionable. The entities entitled to deny claims, the difference in the consequences of denial

of claims with regard to the denying entity, and in particular the relationship between the

denial of enforceable and unenforceable claims are defined. In addition, the correctness of the

decision of the Constitutional Court to return the right of denial to creditors is considered.

In conclusion, the thesis deals with the creditors whose position is defined as special

by the Insolvency Act or other applicable legal regulations, while certain advantages are

connected with that position. In particular, it is determined whether that position is not

unconstitutional or contrary to the principles of insolvency proceedings.

76

Klíčová slova a poznámky

Dlužník Debtor

Insolvenční návrh Insolvency petition

Insolvenční rejstřík Insolvency register

Insolvenční řízení Insolvency proceeding

Insolvenční soud Insolvency court

Insolvenční správce Insolvency representative

Insolvenční zákon Insolvency Act

Pohledávka Claim

Přihláška pohledávky Claim submission form

Rozhodnutí o úpadku Declaration of insolvency

Úpadek Insolvency

Věřitel Creditor

Závazek Obligation

S ohledem na téma této práce, bude-li v textu použito slovo „zákon“ nebo „insolvenční

zákon“ bude se jednat o účinné znění insolvenčního zákona, předpis č. 294/2013 Sb.

V ostatních případech bude odkazováno na citací na předpis, ze kterého jsou informace

čerpány.

77

78

Documents

Web view > Lze tedy shrnout, že ustanovení § 178 upravuje sankce dvojího druhu. V prvém případě,