Čermák Daniel, Hackerová Kristýna, Malá Lucie

METODICKÝ NÁVOD PRO PSANÍ ABSOLVENTSKÝCH PRACÍ

NA VOŠZ A SZŠ5. KVĚTNA 51, 140 00 PRAHA 4

3. přepracovaná verze

Praha 2009 (úprava 2013)

Hlavní změny oproti původní verzi

Nově vytvořený formulář Zadání absolventské práce, přeformulováno prohlášení a souhlas (spojeno), byly změněny okraje absolventské práce, podrobněji byly popsány jednotlivé typy absolventských prací, doplněna nevhodná slova na konci řádků, byly změněny některé typografické znaky, doplněny citace literatury o časopisy zjednodušena forma zápisu citací z elektronických dokumentů doplněno vytváření hypotéz u výzkumu.

Cíl absolventské práce

Cílem absolventské práce je zpracování odborné problematiky takovým způsobem, aby student ukázal svoji schopnost analýzy problému a syntézu poznatků, aby pochopil problém v kontextu s literaturou a aby provedl analýzu svého vlastního příspěvku a zhodnotil jeho přínos. Aby student úspěšně mohl ukončit studium na VOŠZ, musí svoji práci obhájit před komisí. Současně může prokázat, zda je schopen takto připravenou práci popř. i publikovat.

Formální úprava a struktura absolventské práce

Podrobnější rozbor formy absolventské práce je popsán níže pomocí vložených příkladů. Obecné požadavky na formu se týkají např. dodržení stanovených okrajů. Okraje práce jsou nastaveny takto: zleva 3,5 cm, zprava 2,5 cm, nahoře 3 cm a dole 2 cm. Minimální rozsah stran absolventské práce je 30, maximum 50 stran. Celý dokument je psán typem písma Times New Roman. Práce je tisknuta vždy jednostranně.

Členění běžného textu do odstavců se označuje dvěma způsoby: začátky odstavců jsou tzv. odsazeny od linie levého okraje standardního uspořádání textu tabulátorem (v ručním nastavení 1,25 cm od linie levého okraje) nebo je možné při formátování textu využít mezery za odstavci 6b.

Text je zarovnán do bloku, je psán plynule bez ohledu na končící řádek. Klávesa ENTER je použita pouze v případě ukončení celého odstavce. Čísla stránek jsou vkládána na spodní část stránky uprostřed. Mohou být uvedena dvojím způsobem – samostatné číslo (př. 8) nebo číslice mezi „pomlčkami“ (př. – 8 –). První očíslovanou stranou je kapitola „Úvod“, která nese označení 6 nebo 7 (záleží na délce obsahu). Předešlé stránky je možné označit způsobem např. i, ii, iii, iv apod.

Tabulky, grafy, obrázky jsou pouze přílohami práce. Nepatří tedy do souvislého textu absolventské práce nýbrž do kapitoly „Přílohy“. Výjimečně se umísťují do textu, kde by čistě popis nebyl dostatečně ilustrativní. Pak se tabulky a obrázky číslují v tom pořadí, v jakém se objevují v textu a umísťují se na místo, kde se o nich hovoří. Číslování je buď průběžné v celé AP formou Obr.1; Tab. 1, nebo samostatně po jednotlivých kapitolách, např. Obr. 2.1, kde první číslo je totožné s číslem kapitoly, ve které se obrázek vyskytuje. Číslo obrázku s legendou se umisťují pod obrázkem, zatímco u tabulek se číslo a legenda umísťují nad tabulkou. Názvy obrázků a tabulek, resp. jejich legenda, musí být dostatečně informativní, aby čtenář pochopil základní smysl i bez hledání popisného textu. V práci nemohou být stejné názvy pro různé tabulky a obrázky.

Struktura práce – podrobněji je uvedena a popsána na příkladech (viz níže). Obecně: 0) desky

1) titulní strana 2) zadání tématu absolventské práce3) prohlášení se souhlasem4) poděkování5) klíčová slova6) obsah 7) 1 Úvod (začínají se číslovat strany)8) 2 Teoretická část – tato část by měla zaujímat 40 % absolventské

práce. V teorii autor nepoužívá vlastní slova, ale parafrázuje, tedy nepřímo cituje použité zdroje informací. Do textu vkládá přímou citaci a odkazy na literaturu, grafy, tabulky

apod. V teorii se zabývá vybranou problematikou, popisuje např. anatomii, fyziologii, způsoby mechanizmu vzniku problému atd.

9) 3 Praktická část – zaujímá 60 % práce. Opět nepřímou citací zde pisatel sděluje způsob provedení, zásady přednemocniční péče/léčebné výživy k vyřešení daného problému. Vlastními slovy popisuje vložené kazuistiky.

10) 4 Závěr11) 5 Resumé v českém a cizím jazyce12) 6 Seznam použitých zkratek13) 7 Seznam použitých zdrojů14) 8 Přílohy

Metodika absolventské práce

Metodika absolventské práce je zcela závislá na možnostech a přání studenta. Je možné si vybrat práci typu „Kazuistika“, „Teoreticko-praktická práce“, „Teoretická práce“ nebo „Výzkumně – průzkumnou práci“.

Kazuistika je AP zpracovaná formou ošetřovatelského procesu, kdy klient je vybírán podle doporučení. V teoretické části bude charakteristika daného onemocnění, včetně diagnostiky, léčby a ošetřovatelské problematiky. Praktická část je zaměřena hlavně na kazuistiku (anamnéza, diagnostika a terapie klienta, podrobný proces ošetřovatelského procesu po vymezenou 5-7 dnů, zhodnocení). Tento typ AP je vhodný zejména pro obor Diplomovaná všeobecná sestra, po jistých úpravách i pro Diplomované nutriční terapeuty.

Při teoreticko-praktické práci jde o vytyčení rámce AP, v teoretické části bude charakteristika daného onemocnění, včetně diagnostiky, léčby a ošetřovatelské/ záchranářské/dietologické problematiky, v praktické části se pak autor zaměřuje na problematiku ošetřování nebo péči o klienta s tímto onemocněním/zraněním. Jde o obecné postupy, nejde o detailní rozbor jednoho případu. Každá praktická část by měla obsahovat jednu a více kazuistik, které dokumentují a dokreslují postup sester, lékařů, záchranářů či nutričních terapeutů. Jedná se o nejčastěji používaný typ AP.

Pokud si student zvolí teoretickou práci, bude zpracovávat náročné teoretické téma, které by později mělo být využitelné jak ve výuce, tak pro praktické využití. Autor je povinen zpracovat všechny dostupné zdroje ze všech oblastí u nás i ve světě (tedy i cizojazyčnou literaturu), doplnit téma o novinky (moderní postupy) i historii problematiky. Výběr tohoto druhu AP není příliš rozšířený a student by měl požádat o schválení tématu AP ředitelku školy/vedoucí daného oboru.

Průzkumně-výzkumná práce je používána ke zpracování výzkumu nebo ankety. V tomto případě se doporučuje minimální počet respondentů na 60, a aby práce mohla být publikována, je minimální počet 100 respondentů. Téma výzkumu si volí sám, doporučuji po konzultaci s vedoucím práce. V části teoretické se musí objevit obecná charakteristika zkoumané problematiky na všech dostupných úrovních (příklad:

při onemocnění diabetem charakteristika a etiologie onemocnění, patofyziologie diabetu, diagnostika a léčba, včetně ošetřovatelské problematiky). Praktická část pak zahrnuje metodiku výzkumné práce, včetně stanovení hypotéz, charakteristiku vzorku respondentů a výzkumného prostředí, průběh a popis výzkumu a vlastní výsledky výzkumu. Praktická část je ukončena diskuzí nad potvrzením či vyvrácením hypotéz a pravděpodobným zdůvodněním. K dokreslení výsledků výzkumu je doporučeno použít tabulek nebo grafů, kdy se používá jeden typ a jedno barevné rozlišení u celé AP. Dotazník je vždy součástí příloh, nikoliv praktické části.

Vazba absolventské práce

Student v určeném datu (dle platného školního řádu do 15. dubna daného školního roku, kombinovaná forma studia – 3,5 leté studium do 15. listopadu daného školního roku) odevzdá 3x svázanou práci; práce je svázána pevně ve tvrdých deskách (dvě paré se studentovi vrací po obhajobě AP, jedno zůstává ve školní knihovně) a v případě zájmu i jedno paré v měkkých deskách pro vedoucího práce. Součástí školní kopie AP je vložka na CD/DVD nosič, kde se nachází celá absolventská práce ve zpřístupněné elektronické podobě v souboru s příponami .doc, .docx, .pdf. Elektronický nosič se do práce nevkládá napevno.

Zadání absolventské práce

Do 15. listopadu (15. května u 3,5 letého studia) autor odevzdá „Přihlášení k tématu absolventské práce“ (formulář ke stažení na webových stránkách školy), které dává k podpisu vedoucímu práce. Takto přihlášené téma AP nelze dodatečně měnit. Do vázané práce umístí „Zadání absolventské práce“, které student obdrží od vedoucí studijní skupiny v druhé polovině ledna. Při vazbě práce autor umístí podepsané a orazítkované zadání do vazby za titulní stranu. Práce s originálem zadání se vrací po absolutoriu studentovi, práce s kopií zadání se ponechává ve škole ke studijním účelům.

Pro elektronickou verzi odevzdání práce je potřeba tuto stránku naskenovat a vložit za titulní stranu.

Taktéž je nutné naskenovat i prohlášení o samostatném vypracování AP a prohlášení s podpisem autora pro elektronickou formu AP.

DeskyVyšší odborná škola zdravotnická

a Střední zdravotnická škola5. května 51, 140 00 Praha 4

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

2014 Eva Nováková

Titulní stranaVyšší odborná škola zdravotnická

a Střední zdravotnická škola5. května 51, 140 00 Praha 4

Akutní stavy v těhotenství

a jejich řešení v přednemocniční neodkladné péči

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Zpracovala: Eva Nováková, studentka III. ročníkuoboru Diplomovaný zdravotnický záchranář

Vedoucí práce: Mgr. Dana Pokorná

Praha, 2014

ii

Zadání – student obdrží od VSS

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ

a STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA

5. května 51, Praha 4

Obor: Diplomovaný zdravotnický záchranářŠkolní rok: 2013/2014Student(ka): Eva Nováková

ZADÁNÍ ABSOLVENTSKÉ PRÁCE

Název tématu:Akutní stavy v těhotenství a jejich řešení v přednemocniční neodkladné péčiAnglický název tématu:Acute situations in pregnacy and their resolution on prehospital emergency care

Vedoucí absolventské práce: Mgr. Dana Pokorná

Oponent absolventské práce: Ing. Boleslav NohaKonzultant absolventské práce: MUDr. Petr Chromý

Datum zadání absolventské práce: 15. 11. 2013Termín odevzdání absolventské práce: 15. 04. 2014

V Praze dne 15. 01. 2014 PhDr. Mária Janáková, Ph.D. ředitelka školy

iii

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval(a) samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil(a), jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č 121/2000 Sb., ve znění č. 81/2005Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 5. května 51, Praha 4 má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 5. května 51, Praha 4 oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, 5. května 51, Praha 4.

Eva Novotná 1

V Praze, 25. března 2014

1 ? Vlastnoruční podpis autoraiv

Poděkování:

Děkuji Mgr. Janu Pospíšilovi a MUDr. Petru Chromému za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé absolventské práce.

Eva Novotná 2

V Praze 25. března 2014

2 Vlastnoruční podpis autorav

Klíčová slova

těhotenstvíakutní stavpřednemocniční neodkladná péčezákladní životní funkceporodpotrat

۩ Tento termín označuje nejdůležitější a nejvýznamnější slova a slovní spojení, jež jsou schopna vyjádřit obsah dokumentu či práce. Jsou to tedy slova, na kterých je práce postavena a také slova, která se v textu nejvíce objevují.

Absolventská práce by měla obsahovat 5 – 7 klíčových slov zapsaných pod sebou.

vi

OBSAH

1 Úvod.......................................................................................................15

2 Teoretická část........................................................................................16

2.1.1 Vývoj plodu v II. trimestru........................................................16

3 Praktická část..........................................................................................18

3.1 Kazuistika 1...................................................................................18

4 Závěr.......................................................................................................19

5 Resumé v cizím jazyce...........................................................................20

5.1 Resumé v českém jazyce...............................................................20

6 Seznam použitých zkratek......................................................................21

7 Seznam použitých zdrojů.......................................................................22

8 Přílohy....................................................................................................25

9 Výzkum ve zdravotnictví.......................................................................28

9.1 Tvorba dotazníků...........................................................................28

9.1.1 Tvorba otázek............................................................................31

9.1.2 Uspořádání otázek.....................................................................35

9.2 Vyhodnocování dotazníků.............................................................35

۩ Obsah by měl být vytvořen pomocí „stylů“ v programu MS Word. Díky tomu by jednotlivé položky měly mít formu hypertextových odkazů, které dokážou přenést kurzor kliknutím na požadovanou stranu. Toto formátování také umožní autorovi jednodušší práci s celou AP a tvorbu obsahu (viz tento obsah).

V obsahu se objevují pouze nadpisy do třetí úrovně členění (např. 2.2.1).

1 ÚVOD

V kapitole Úvod student popisuje všeobecnou rovinu daného tématu v dnešní době. Čtenáře informuje o působících faktorech a souvislostech. Zároveň sděluje cíl práce a důvod, proč si zvolil vybrané téma. Seznamuje s metodikou práce. V případě výběru výzkumu též do textu zahrne cílovou skupinu a místo pro sběr dat.

15

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1.1 Vývoj plodu v II. trimestru

Ve 4. měsíci gestační doby začínají plodu pracovat trávicí žlázy, začíná pracovat sluch, vnější pohlavní znaky jsou již pozorovatelné, vznikají nehty, rostou vlasy atd. O čtyři týdny později může budoucí matka vnímat první pohyby svého dítěte (24, str. 2).

۩ Písmo: celá absolventská práce je napsána písmem typu Times New Roman. Velikost písma je 12. Řádkování je nastaveno na 1,5 řádku. Text musí být vždy zarovnaný „do bloku“.

Při závěrečné úpravě textu odstraňte neslabičné předložky v, s, z, k z konce řádku, ale pište je na stejný řádek se slovem, které nese přízvuk (např. ve spojení k mostu, s bratrem, v Plzni, z nádraží). Je nepatřičné ponechat na konci řádku jakékoli jednopísmenné slovo, tedy také předložky a spojky a, i, o, u. Dvoupísmenná slova by se také měla objevit vždy svázané se slovem, ke kterému se váží (např. ve, ke, ku, že, na, do, od, pod). Použijte současné zmáčknutí kláves Shift+Enter u formátovaného textu, při ručním formátování klávesy Shift+Ctrl+Space).

۩ Nadpisy: Za nadpisy se nedělá tečka. Velikost písma hlavních kapitol např. „Teoretická část“ je 16. Hlavní kapitoly jsou napsány tučně a jsou podtržené. Tyto velké kapitoly se nacházejí pokaždé na nové straně dokumentu. Pod těmito nadpisy se vynechávají 2 volné řádky při ručním formátování, při použití automatického formátování 36b.

Nadpisy podkapitol jsou tučné a nepodtržené, velikost písma 14 a pod těmito nadpisy se vynechává 1 volný řádek při ručním formátování, při použití automatického formátování 24b. Další podřazené kapitoly jsou tučné a nepodtržené, velikost písma 12. Zde se text píše ihned pod nadpis. Styl nadpisů malých kapitol (kurzíva) je závislý na výběru a vkusu autora práce. Zvolený styl je nutné po té dodržet v celé AP.

V nadpisech bez rozdílu nadřazenosti se nikdy nepoužívají zkratky.

۩ Odstavec: začíná odsazením za předchozím odstavcem nebo 1 stisknutím klávesy „Tab“. V celém odstavci je dodrženo předepsané řádkování na 1,5 řádku, text je zarovnán do bloku. Na konci téměř každého odstavce je vložen do závorek odkaz na literaturu – zdroj, tabulku či graf, ze kterého byla informace čerpána.

(Nováková, 2010), nebo (Nováková, 2009; Novák, 2008)

16

۩ Text práce: v celé práci se objevuje souvislý text. Je nevhodné do textu vkládat odrážky. Pokud je to nutné a dané téma si vyžaduje tento způsob zápisu, pak autor použije jednotný symbol pro celý dokument pro označení odrážky. Za odrážkou napíše opět souvislý text, nikdy ne hesla, jedno slovo či spojení několika slov. Celý zápis pak může vypadat takto:

Komplikace lze rozdělit na: Bezprostřední: poranění děložního čípku s následným krvácením

z trhlin, kdy může dojít k výrazným krevním ztrátám. Časné komplikace jsou ty, které jsou diagnostikovány do 6. týdnu

po zákroku (Černý, 2009). Pozdní následky se objevují po 6. týdnu po výkonu. jsou to např. záněty

vnitřních rodidel,... (Černý, 2009, Bílá, 2010).

۩ Zároveň je v textu dovoleno používat závorky. Závorky musí být ale opět jednotné pro celou práci.

۩ Přímá citace: V absolventské práci by se měla vyskytnout alespoň jedna přímá citace.

př. 1„Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě; dříve než jsi vyšel

z lůna, posvětil jsem tě, ...“ (Máslo, 2001, str. 18)„Kdo provedl a nechal si provést dokonaný potrat, upadl do exkomunikace

nastupující bez rozhodnutí představeného“ (Novák, 2010, str. 256)

V prvním příkladě je uveden nejčastější způsob přímé citace.Přímo citovaný text je v uvozovkách, na konci textu je za uvozovkami

v závorce napsané číslo přiřazené použitému zdroji a strana či kapitola, ze které byl text opsán.

př. 2V knize s názvem Potraty v Čechách z roku 2005 od MUDr. Patrika

Pokorného se na str. 26 dočteme: „Umělé ukončení těhotenství je možné provést pouze ve zdravotnickém zařízení ústavné péče, které je zcela uzpůsobené k provedení tohoto výkonu.“

V tomto příkladě je zdroj použité informace zakomponovaný již do textu práce. Obsahuje jak název literatury, rok jejího vydání, tak jméno jejího autora.

17

3 PRAKTICKÁ ČÁST

3.1 Kazuistika 1

Na oddělení JIP byla dne 13. 10. 2001 přijata žena, 27 let. Byla přeložena z Mostecké nemocnice pro NCH zákrok. Zde přijata pro bolesti břicha, nauzeu a febrilie.

Dne 13. 12. 2007 byla přeložena na oddělení ARO z důvodu zhoršení stavu. Zde pacientka netlumená, nefixuje pohled, na jednoduchou výzvu nevyhoví. Stav blízký vigilnímu komatu...

۩ Nadpis: Pro všechny vložené kazuistiky je uveden jednotný nadpis Kazuistika 1, 2, 3 nikoli Kazuistika č. 1, č. 2, č. 3. Vložené kazuistiky jsou psány opět souvislým textem.

۩ Rozsah kazuistik: Není omezen. Důležitý je obsah každé kazuistiky. V práci se může objevit i jedna jediná kazuistika, která je ovšem kvalitně zpracována.

18

4 ZÁVĚR

V závěru absolventské práce autor znovu uvádí název své práce, sděluje čtenáři, zda cíl, který očekával, se splnil. Pokud se tak nestalo, informuje o důvodech nezdaru. Uvádí svůj osobní názor k vybranému tématu a názor na způsob vyřešení jednotlivých kazuistik. Jeho reakce na řešení problému je podložena vědomostmi a praktickými dovednostmi získanými studiem na vyšší zdravotnické škole. Do závěru absolventské práce též vpisuje, jakým přínosem byla pro něj práce samotná a zda lze práci využít různým způsobem i v budoucnosti.

19

5 RESUMÉ

5.1 Resumé v českém jazyce

Tato část práce je určena všem čtenářům k rychlé orientaci. Je to shrnutí celé absolventské práce. Je uvedeno i v jazyce, který autor studoval po dobu pobytu na vyšší odborné škole zdravotnické.

5.2 Resumé v cizím jazyce

۩ Rozsah resumé: Obě resumé jak v českém jazyce, tak v jazyce cizím zaujímají společně jednu stranu formátu A4.

20

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AP Absolventská práceAV ČR Akademie věd České republikyEKG elektrokardiografKO krevní obrazKS krevní skupinaMZ ministerstvo zdravotnictvíPAS postabortivní syndromUK Univerzita KarlovaÚZIS ČR Ústav zdravotnických informačních služeb České republikyVVV vrozená vývojová vada

۩ Zkratky jsou ve svém seznamu seřazeny abecedně. V seznamu je uvedena každá zkratka, která se v práci nachází. Pokud autor nechce vytvářet seznam zkratek, dopisuje vždy v textu: .... v přednomocniční neodkladné péči (dále v PNP)... Uvědomte i, že i Kč nebo ČR jsou zkratky.

21

7 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

1. CITTERBART, Karel. et al. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galén a Karolinum, 2001. 278 s. ISBN 80-7262-094-0

2. MARTIUS, George. a kol. Gynekologie a porodnictví. Martin: Osveta, 1996. 648 s. ISBN 80-88824-56-7(Pokud se jedná o vydání první, neuvádí se, počet stran je nepovinný údaj.)

Dva autoři publikace:3. HOLÁ, Jana a Katarina NOVÁKOVÁ. Klinická dietologie. Praha: Maxdorf,

2006. ISBN 33-555-7777-8. Tři autoři publikace:4. BĚLOHLÁVEK, František, Pavol KUCHAŘ a Oldřich ŠULER. Klinická

dietologie. Praha: Maxdorf, 2006. ISBN 33-555-7777-8. Nicméně norma připouští i:5. BĚLOHLÁVEK, F., P. KUCHAŘ a O. ŠULER. Klinická dietologie. Praha:

Maxdorf, 2006. ISBN 33-555-7777-8.

۩ Výše uvedené příklady jsou citacemi monografií. Jednotlivé literární zdroje jsou řazeny abecedně, vždy na nový řádek. Je-li v prameni více jmen autorů, uvádí se jako první typograficky nejvýraznější jméno. Jsou-li v pramenu více než tři jména, uvádí se pouze prvé nebo první dvě či tři. Další lze vynechat. Vynechá-li se jedno nebo více jmen, připojuje se za poslední uváděné jméno zkratka ˝et al.“ - český ekvivalent ˝aj.“

Při výběru monografií pro potřeby AP je nutné mít na paměti, že některé populárně-naučné knihy jsou určeny pro laiky a některé ani nemusí být založeny na vědeckém základě, proto jejich využití může být spíše na škodu (toto platí hlavně pro obor DNT).

6. FOUČKOVÁ, Markéta. Reinkarnace a hlubinná terapie. In: WHITTON, John a FISHER, Jack. Život mezi životy. Brno: Bolligenská věž, 1992, s. 9 – 14.

7. TOMAN, Martin. Imunita proti infekci. In Veterinární imunologie. 3. vyd. Praha: Grada, 2000. Kapitola 4.2, s. 153-169.

۩ Šestým a sedmým příkladem informačního zdroje je sborník nebo kniha s charakterem sborníku (vědecké monografie psané ve spolupráci několika autorů, kdy každý z nich napsal jednu nebo více kapitol). Citace se uvádí v následujícím pořadí a s příslušnou interpunkcí: Autor příspěvku/kapitoly. Název např. přednášky. In:... (Název zdrojového dokumentu). Název sborníku. Místo vydání a nakladatel, rok, strana.

22

8. SMEJKAL, Václav. Proč nový zákon?. CHIP: magazín informačních technologií, listopad 2005, roč. 9, č. 11, s. 54-55.

9. ŠŤĚPÁNEK, Zdeněk. V Aksaii. Reflex, 2005, roč. 16, č. 3, s. 40-41.

۩ Toto jsou příklady pro citace článků v seriálových publikacích, jako jsou (ne)pravidelná periodika.

10. ÚZIS ČR. ČR a kraje: Důležitá data o ČR [online]. 24. 4. 2005 [cit. 20. 1.

2006]. Dostupné na: <http://www.uzis.cz/healt_info >.11. NAZARBAJEV, N. Official site of the President of Republic of Kazakhstan:

National Program of Health Care Reform and Development 2005 - 2010 [online]. c2005 [cit. 31. 8. 2005]. Dostupné na: <http://www.president.kz/page.php?page_id=436&lang=2&article_id=862>.

۩ V případě využití internetových stránek a on-line dokumentů jako zdroje informací pro absolventskou prácí je potřeba uvést následující údaje: Jméno autora stránky (je-li uvedeno). Název stránky [online]. Datum publikování nebo datum copyrightu, Datum poslední revize [citováno dne]. Dostupné na Dostupné na: <URL adresa stránky>.

Někdy je obtížné určit např. autora dokumentu. Pro některé údaje (název stránky, datum aktualizace, vytvoření stránky) je možné použít v prohlížeči funkci „Vlastnosti stránky“ nebo „Zobrazit informace o stránce“.

Při výběru internetových odkazů je vhodné mít na paměti důvěryhodnost a odbornost nabízených informací. Nedoporučuje se používat neautorizované články.

۩ Množství použitých zdrojů: Pro absolventskou práci pisatel využije nejméně 8 publikací či odborných článků. Z těchto 7 zdrojů je jeden zdroj zahraniční, napsaný v jiném jazyce než českém a slovenském. Vyšší počet monografií než stanovený limit bude pozitivně hodnocen.

۩ Pořadí jednotlivých zdrojů: Použité zdroje jsou ve svém seznamu řazeny dle abecedního pořadí, nejprve tištěné tituly, poté elektronické zdroje.

۩ Pro další způsoby citování např. z CD-ROMů, z jiných absolventských/diplomových prací nebo elektronických seriálů použijte bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 (01 0197).

Pro kontrolu správnosti uvedených citací se doporučuje využít generátor citací na: http://generator.citace.com/.

23

8 PŘÍLOHY

Příloha 1 – Digitální tonometrPříloha 2 – Digitální teploměryPříloha 3 – Listina základních práv a svobodPříloha 4 – Dotazník

۩ Přílohy: Počet vložených příloh není omezen. Do příloh se vkládají obrázky, tabulky, grafy, některé dokumenty (dotazník, vyhlášky) apod. Stránky příloh se již nečíslují. Každá příloha má svůj název označení způsobem = Příloha 1 - ........ Nikoli Příloha č. 1 - ....... Je vhodnější jednotlivé přílohy umísťovat v práci na samostatnou stránku.

První úvodní strana příloh je seznamem příloh společně s názvy a je také poslední číslovanou stranou absolventské práce.

U všech příloh musí být uvedené zdroje, tak jako u jiných převzatých materiálů. Jestliže autor použije v přílohách vlastní obrázek, fotografii a podobně, uvede na místě zdroje své jméno, popř. poznámku např. (foto: autor).

24

Příloha 1 – Digitální tonometr

http://www.shoparamedik.cz/tonometry/digitalnitonometromron-m5profi%5BTDO003%5D

25

Příloha 2 – Digitální teploměry

http://www.hrackarna.cz/nuvita-1015-teplomer-rychlobezka-126412.html

26

9 VÝZKUM VE ZDRAVOTNICTVÍ

Výzkum veřejného mínění bývá obvykle chápán jako zvláštní druh sociologického výzkumu, který nezkoumá sociální jevy, vztahy a procesy v celé jejich šíři a hloubce, nýbrž se omezuje na zachycení obsahů vědomí nějaké populace – tj. názorů a postojů.

Výzkum pak má tři hlavní fáze:1.fáze přípravná2.fáze realizační3.fáze vyhodnocovací

1. Fáze přípravnáOrientační etapa je naplněna především studiem teoretických podkladů,

literatury k danému výzkumnému problému. Také je možné zde udělat analýzu údajů z předchozích výzkumů na stejné nebo související téma.

Dále bychom měli formulovat problémové okruhy výzkumu a jejich dovedení do podoby otázek, které vytvoří dotazník. Dotazník by se měl co nejvíce přiblížit přirozené komunikaci a přitom přinést relevantní odpovědi. Délka odpovídání by neměla překročit 45 minut, pokud je dotazník delší, vystavuje se výzkumník nebezpečí snížení kvality získaných odpovědí.

2. Fáze realizačníDo této fáze se řadí tvorba dotazníku.

3. Vyhodnocovací fázeZe sebraných dat se obvykle připraví základní přehled výsledků - třídění

prvního stupně a třídění druhého stupně (např. podle sociodemografických znaků). Zjištěné výsledky se poté interpretují do závěrečné zprávy, která musí obsahovat vyjma úvodních a metodologických poznámek přehled hlavních zjištění a podrobné výsledky – ve formě tabulek, grafů, schémat a popisných či vysvětlujících komentářů. Závěrečná zpráva může obsahovat i praktická doporučení.

9.1 Tvorba dotazníků

Při tvorbě dotazníků je možné využít dvě základní techniky sběru dat - anketu nebo výběrové šetření. Anketa je asi častěji využívanou technikou, bude popsána jako první.

Anketou se rozumí technika, kdy připravený dotazník dáme k dispozici osobám, kterých se týká a záleží jen na nich, zda nám odpoví. Může se např. jednat o situaci, kdy se připravené dotazníky rozdávají všem zdravotnickým pracovníkům a budeme doufat, že nám jich co nejvíce odpoví. Dotazníky můžeme rozdat

27

každému zdravotníkovi, který pracuje u záchranné služby, na ARU nebo JIPkách v nějakém časovém úseku (během týdne či měsíce) či je rozešleme mailem nebo v dopise všem zaměstnancům nemocnice. Čím více zdravotníků nám odpoví, tím lépe. Výběrový soubor zdravotníků-respondentů se v případě ankety označuje jako nereprezentativní výběr, záleží jen na zaměstnanci, zda nám odpoví a předem neznáme jeho charakteristiky – pohlaví, věk apod.

Naproti tomu výběrové šetření se od ankety liší tím, že máme k dispozici oporu výběru, tj. soupis (seznam) všech jedinců zkoumané populace. Následně potom nezkoumáme celou populaci, ale pouze výběrový vzorek. To znamená, že náhodně vybereme (např. vylosujeme) ze seznamu určitý počet respondentů3 a těm se rozdají dotazníky. V ideálním případě se struktura takto vybraných respondentů bude shodovat se strukturou všech zdravotníků ve zkoumané populaci. Pokud se tyto struktury víceméně shodují, můžeme označit výběrový vzorek za reprezentativní. Takovými předem známými charakteristikami jsou v našem případě zkoumání všech zaměstnanců ZZS pohlaví, věk a vzdělání, což jsou typicky sledované charakteristiky v sociologických výzkumech, kromě toho můžeme sledovat také další charakteristiky, jež zajímají přímo tazatele – délku praxe pracovníka a konkrétní pozice, na níž pracuje apod.

U ankety např. hrozí nebezpečí, že se ve vzorku ocitne nějaká specifická skupina zdravotníků, která má buď chuť a čas odpovídat či je nějak zainteresovaná odpovídat4. V prvém případě může jít například o periferní stanoviště záchranných služeb s malým počtem výjezdů, v případě druhém může nastat situace, že nám odpoví pouze lidé, kteří např. nejsou spokojeni se svým pracovním zařazením nebo s managementem a dávají svoji nevoli najevo. Naopak ti, kteří jsou se svojí prací spokojeni, nemusí cítit potřebu vyplnit dotazník. Že tím dojde k výraznému zkreslení výsledků ankety, co se týče názorů zdravotníků, již ani není nutné dále rozebírat.

Obecně se dá říci, že pro malé výzkumy v rámci absolventských prací spíše postačí anketa, kdy je snaha získat odpovědi od co nejvíce zdravotníků. Naopak u velkých výzkumů nemá smysl se snažit dotazovat tisíců či desetitisíců zdravotníků a proto se využívá výběrové šetření.

Snahou tazatele samozřejmě je, aby mu co nejvíce oslovených zdravotníků odpovědělo, proto je důležité je náležitě motivovat. Existuje více způsobů, pro autora absolventské práce je nejvhodnější motivační dopis na počátku ankety/dotazníku.

Při přípravě dotazníku samého je nutné si rozmyslet několik základních věcí. Předně jaký je cíl dotazníku, čeho jeho pomocí chceme dosáhnout, co chceme zjistit5.

3 Počet jedinců ve výběru se odvíjí od velikosti celé zkoumané populace a může nabývat hodnot od několika desítek až po několik stovek či tisíců jedinců.

4 Případně vypadne skupina, která chuť, čas a zájem nemá.5 Můžeme chtít zjistit spokojenost záchranářů v práci a udělat velký podrobný dotazník, avšak

možná chceme pouze malý krátký „dotazníček“, pomocí kterého zjišťujeme spokojenost záchranářů 28

Nejprve se v úvodu praktické části AP stanovují pracovní hypotézy. Jde o určení jednoho až tří předpokladů, které jsou vyjmuty z širšího pojetí pracovního cíle.

Příklad:Hypotéza 1: Předpokládám, že výuka vodních záchranářů u nás je na vysoké

úrovni a v některých bodech přesahuje doporučení mezinárodní organizace ILS.Hypotéza 2: Předpokládám, že plavčíci a vodní záchranáři umí své znalosti

používat v nouzových situacích.Hypotéza 3: Předpokládám, že více než 50% provozovatelů moderních

aquaparků a bazénů má ve svých zařízeních moderní vybavení, včetně důležitých zdravotních pomůcek – přístroje AED.

Teprve poté si rozmyslíme jednotlivá témata a okruhy otázek, na které se chceme ptát a pak můžeme přistoupit k samotné formulaci otázek.

Je nutné si uvědomit, že špatně formulovaná otázka vede k odmítnutí odpovědi či ke špatnému pochopení otázky a pak dostaneme odpovědi na něco jiného, než jsme se ptali a to je ještě horší. Pokud se otázka čtenáře opravdu hluboce dotkne, třeba to bude považovat za zásah do svého soukromí (plat, náboženské vyznání aj.), tak nám nemusí odmítnout odpovědět pouze na tuto otázku, ale rovnou na celý dotazník.

s nějakou jednotlivou změnou – např. se změnou systému střídání pracovní doby. 29

9.1.1 Tvorba otázek

A. Jednoduché uzavřené otázky, na které respondent odpovídá tak, že vybere vždy pouze jednu z nabízených odpovědí.

Příklad: Pokud srovnáte Vaši současnou pracovní dobu s obdobím před zavedením

změn, myslíte si, že je nyní:Podstatně lepší …………… 1Spíše lepší …………… 2Zhruba stejná (nic se nezměnilo) ………. 3Spíše horší ………….. 4Podstatně horší ………… 5Nevím …………… 6

B. Baterie otázek, tj. složené otázky, u kterých odpovídá dotázaný na každou podotázku (každý řádek) zvlášť.

Příklad:S čím jste na Vašem stanovišti spokojen nebo nespokojen?

Velmi Spíše Spíše Velmispokojen spokojen nespokojen nespokojen

1 2 3 4

a) s možností převlékání z/do pracovního oblečení 1 2 3 4 b) s  hygienickým zázemím 1 2 3 4c) s možností pauzy na oběd 1 2 3 4d) s překrýváním služeb 1 2 3 4

C. Otevřené otázky, u kterých dotázaný „formuluje“ svoji odpověď zcela sám a tazatel zapíše odpověď na předtištěné linky.

Příklad: Jaké jsou hlavní důvody Vaší nespokojenosti v zaměstnání?Vypište:

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

30

Takové otázky jsou zdánlivě nejvhodnější, neboť nám pomáhají pokrýt všechny kategorie odpovědí i jejich drobné nuance, avšak tato otázka je potom velmi časově náročná na zpracování, neboť je nutné přečíst všechny uvedené možnosti a nějakým způsobem je roztřídit. Nemusí se líbit ani dotazovaným. Pokud by bylo takových otázek v dotazníku mnoho, nemuseli by být ochotni na ně odpovídat, také odpovídání na tyto otázky klade nejen zvýšené časové, ale i intelektuální nároky.

D. Polouzavřené kombinované otázky – představují spojení otevřené a uzavřené otázky - používáme je v situacích, kdy si nejsme jisti, že jsme postihli všechny možné varianty odpovědí.

Příklad: Co má podle Vaší zkušenosti největší vliv na hodnocení pracovníků u naší

ZZS?a) kvalita odvedené práceb) množství odvedené prácec) osobní vztahy pracovníka k nadřízenémud) xxxe) xxxf) něco jiného, uvěďte co:

Vypište: …………………………………………

Problémové typy otázekObecně platí, že odpovědi jsou úměrné kvalitě otázky. Nejasné otázky

navozují odpovědi, které trpí stejnými nedostatky.

Sugestivní otázkyZa sugestivní otázky jsou považovány ty, které určitou odpověď navozují

buď svou vlastní formulací, nebo nepřímo. Sugestivně položené otázky přinášejí odpovědi, které jsou očekávány a považovány za žádoucí.

Příklad: Naprostá většina zaměstnanců je spokojena se změněnou pracovní dobou.

Myslíte si to také?a) anob) ne

Otázky prestižníOtázka sama o sobě může být formálně bezchybná, ale přesto může dojít

ke zkreslené odpovědi. Je to v případech, kdy se otázka dotýká prestiže 31

respondenta, resp. lidské touhy po prestiži (uznání, touhy lépe vypadat). Lze předpokládat, že lidé chtějí pozitivně působit na druhé svými vědomostmi, svým fyzickým vzhledem, zkušenostmi, majetkem, morálkou. Chtějí být považováni za čestné a charakterní. Chtějí, aby si druzí mysleli, že se chovají tak, jak to odpovídá uznávaným společenským normám.

Příklad:Jak často čtete odbornou literaturu?Jak často pijete alkoholické nápoje?

Otázky požadující informaciJe empiricky zjištěno, že respondenti odpovídají i na otázky, kterým nerozumí

a na které neznají odpověď. Ve snaze vypadat, že jsou dobře informováni, podávají někteří lidé více informací, než kolik jich jsou objektivně schopni podat.

Příklad:Odhadněte, kolik procent pacientů jste v posledním měsíci předávali

na záchytné stanici? …………………………..

Otázky zaměřené do budoucnostiZkreslení odpovědí na tento typ otázek je ovlivněno především faktem

nejistoty budoucího chování. Mínění vyjádřené v přítomnosti neznamená, že respondent bude v souladu s ním jednat v budoucnosti. Mezi verbálními výroky respondentů ve fiktivní situaci existuje jen vztah pravděpodobnosti.

Příklad:Navštívíte v příštím roce více než 5 vzdělávacích kurzů, seminářů nebo

přednášek?

Otázky hypotetickéTyto otázky začínají slovem „Kdyby…“, nebo obsahují podmiňovací tvar

slovesa. Platnost odpovědi na tento typ otázek lze považovat za velmi problematickou. Hypotetické otázky přinášejí hypotetické odpovědi. Z tohoto důvodu je lépe se takovým otázkám vyhnout.

Otázky obsahující stereotypyZa stereotypy lze v našem případě považovat slova, která jsou emocionálně

zabarvena a automaticky navozují pocit souhlasu či nesouhlasu. Jde o ustálené asociace, spojované se jmény jednotlivců (např. Stalin), institucí (např. totalitarismus, demokracie), s deskriptivními termíny (např. podnikatelé), určitými etnickými skupinami (např. Romové) nebo jednotlivci (např. tchyně). Je-li v otázce

32

obsažen stereotyp respondent reaguje spíše na sugestivní výraz než na vlastní obsah otázky.

Otázky obsahující nepřiměřený nárok na paměť respondentaPokud je respondentova odpověď určitým odhadem, může být zdrojem

zkreslení i jeho paměť.

Příklad:Jakým typem obtíží trpěli pacienti, které jste ošetřovali v tomto týdnu?

Otázky extenzivníS otázkami kladoucími nepřiměřené nároky na paměť souvisí i tyto otázky

extenzivní. Jsou to otázky, které mají obvykle zjistit průměr nebo generalizaci za určité období.

Příklad:Kolikrát za měsíc v průměru použijete vakuovou matraci?Tyto otázky jsou nevhodné, protože vyžadují od respondenta příliš mnoho:

Vzpomenout si na jednotlivou činnost.Vytvořit průměr.

Otázky multielementníTento typ otázek v sobě zahrnuje 2 nebo více problémů, které se danou

otázkou zjišťují.

Příklad:Kterou sekci časopisu Urgentní medicína považujete za nejzajímavější

a kterou čtete jako první?V tomto případě jde o 2 zjištění, přičemž není vůbec jasné, zda čtenář čte jako

první tu sekci, kterou považuje za nejzajímavější.

Halo efektZpůsob, jakým jsou jednotlivé otázky v dotazníku seřazeny, může někdy

zapříčinit jev, který je označován jako halo efekt – jde o to, že určitá otázka (nebo skupina otázek) může svým obsahem nebo formulací ovlivnit jakým způsobem bude dotázaný odpovídat na další, následující otázky.

Příklad: Po otázce „S jakými diagnózami se u klientů setkáváte nejčastěji?“

se zeptáte: „Jak jste diagnostikovali potíže Vašeho posledního klienta?“ – spousta lidí uvede jako jednu z možností nejčastější diagnózu.

33

9.1.2 Uspořádání otázek

Po shrnutí toho, jak formulovat otázky a na co se vlastně ptát bychom měli přistoupit k tomu, jak připravené otázky v dotazníku uspořádat. Zde je alespoň několik základních principů.

Většinou je nejvhodnější uspořádat otázky podle jednotlivých tematických bloků. Není vhodné skákat z jednoho tématu na druhé; respondenta by to mohlo zmást. Na začátek dotazníku je vhodnější uvést jednoduché nezáludné otázky. Máme šanci, že tím získáme důvěru a navodíme pocit, že vyplňování dotazníku bude rychle „odsejpat“ a vůbec to nebude nic hrozného... Otázky citlivé povahy a identifikační otázky (věk, vzdělání) zařazujeme raději na konec dotazníku. Jejich povaha by mohla vést k odmítnutí dalšího vyplňování. Což nemusí být až takový problém, pokud čtenář vyplnil, již předcházející části dotazníku. Také je vhodné v úvodu dotazníku napsat, že je zaručena úplná anonymita sebraných údajů a otázky, na které čtenář nechce odpovídat, tak nemusí.

9.2 Vyhodnocování dotazníků

Teď známe některá možná úskalí při vytváření dotazníků a můžeme je vyhotovit, poté je rozdáme zdravotníkům/záchranářům a sebereme je od nich vyplněné a následně stojíme před otázkou – co s nimi?

V prvé řadě bychom měli vyhodnotit jejich reprezentativitu. V případě výběrového šetření to máme snadné, pokud se nám vrátili všechny či téměř všechny (řekněme 90 a více %) dotazníky. Pak to máme jednoduché – pokud jsme rozdali dotazník reprezentativnímu vzorku zdravotnické populace, pak by měl být reprezentativní. Pokud je návratnost nižší, musíme se podívat na data a zjistit, zda nějaká skupina respondentů není mezi těmi, kteří odpověděli, zastoupena více (třeba sestry z VOŠ) či méně (muži pod 30 let), než je tomu v celé zdravotnické populaci a zamyslet se proč.

U ankety je situace poněkud složitější. Pokud nám ji vyplní všichni čtenáři, pak je reprezentativní. Ale jak jsme si již říkali, návratnost anket bývá mnohem nižší – 10-50%. Potom by bylo vhodné se podívat na sebraná data a zjistit rozložení některých charakteristik, které jsou známé z různých databází např. ÚZIS – třeba věk, zastoupení žen a mužů apod. Pokud se tyto charakteristiky alespoň přibližně shodují v anketních lístcích (dotaznících) i v databázi, můžeme doufat, že je náš výzkum reprezentativní.

Ale to že se struktura respondentů shoduje se známými strukturními charakteristikami populace (pohlaví, věk...), nemusí nutně znamenat, že je anketa reprezentativní.

Například vezměme si fiktivní výzkum spokojenosti s prací mezi zdravotníky. Ke sběru dat využijeme anketních lístků. Sebrané anketní lístky zkontrolujeme a zjistíme, že známá struktura všech zdravotníků podle pohlaví, věku a délky praxe se shoduje se strukturou respondentů, kteří vyplnili anketní lístky. Což je ideální

34

případ, ale může se stát, pokud budeme mít smůlu, že v anketě budou odpovídat pouze ti respondenti, kteří jsou nespokojeni se situací v zaměstnání a cítí mnohem větší potřebu se k tomu prostřednictvím ankety vyjádřit, než ti, kteří jsou spokojeni. A pokud náhodou budou mít tito nespokojení stejnou strukturu podle sledovaných charakteristik (věk, pohlaví, délka praxe) stejnou jako celá populace zdravotníků, tak snadno přijmeme mylný závěr, že všichni zdravotníci jsou nespokojeni se svou prací.

Jak tomu lze zabránit? Velmi těžko, ale přeci jen lze takovým věcem předejít. V tomto konkrétním případě by bylo vhodné použít otázku na výši příjmu (což je poněkud choulostivé). Potom třeba zjistíme, že i když se zdá, dle sledovaných charakteristik, že je anketa reprezentativní, tak všichni nespokojení respondenti mají relativně nízkou výši příjmu a respondenti s relativně vysokým příjmem se v anketě nevyskytují...

Přesto anketa zůstává vhodným nástrojem pro menší výzkumy, jen je potřeba zajistit co největší návratnost a brát odpovědi respondentů jako spektrum možných názorů a ne zcela exaktně – např. 67,3% zdravotníků nesouhlasí s pracovní dobou na 12hodinové směny.

Dále u sebraných dotazníků kontrolujeme jednotlivé otázky – pokud na některou z nich významná část respondentů neodpověděla, tak je z další analýzy vyřadíme. Zároveň je možné provádět logickou kontrolu otázek – např. vyskytne-li se mi v dotaznících muž mladší 16 let, jenž je ženatý, tak takový dotazník vyřadíme.

Po zkontrolování dotazníků přistoupíme k samotné analýze odpovědí. Vytvoříme si tabulku četností odpovědí na jednotlivé otázky – tzv. tabulky třídění I. stupně:

Jak jste spokojený se změněnou pracovní dobou na naší ZZS?

N % kum% %a) velmi spokojený 23 16 16 16,7

b) spíše spokojený 41 28,5 29,7c) ani spokojený,

35 24,3 68,8 25,4 ani nespokojený

d) spíše nespokojený 28 19,4 88,2 20,3

e) velmi nespokojený 11 7,6 95,8 8f) nevím,

nedokáži posoudit 6 4,2 100

Celkem 144 100 100

35

V této tabulce je vidět fiktivní rozdělení četností odpovědí na vybranou otázku. Ve sloupci označeném N se nám skrývá rozdělení absolutních četností odpovědí. Sloupec % nám ukazuje percentuální rozložení odpovědí a kum % nám ukazují kumulativní četnosti – součet procentuálních četností na danou a všechny předchozí varianty odpovědi. V posledním sloupečku, označeném opět %, máme uvedeno rozložení odpovědí na otázku, ale s vynecháním varianty f) nevím, nedokážu posoudit. Jde nám o rozložení odpovědí na otázku u těch respondentů, kteří na ni mají nějaký názor. To si můžeme dovolit, pokud nějaký názor na danou otázku nemá pouze zanedbatelný počet respondentů a jen malá část neví.

Pokud chceme, můžeme v některých případech slučovat kategorie odpovědí u jednotlivých otázek, tak jak je naznačeno v následující tabulce:

Jak jste spokojený se změněnou pracovní dobou na naší ZZS?

N % kum %

a) spokojený 64 46,4 46,4c) ani spokojený,

35 25,4 71,7 ani nespokojený

e) nespokojený 39 28,3 100Celkem 138 100

Slučování kategorií může usnadnit následnou interpretaci či může být nutností v případě, že v některých kategoriích jsou příliš nízké četnosti.

Pokud chceme provádět pokročilejší analýzy, můžeme rozložení kombinovat rozložením četností odpovědí na jednu otázku v závislosti na četnosti odpovědí na otázku druhou v tzv. kontingenční tabulce, jedná se o třídění II. stupně:

Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době? (absolutně)

Pohlaví 2 a více xza týden 1 x za týden 1-3 x za

měsícMéně než 1x

měsíčně Celkem

Muž 12 25 47 50 134Žena 14 27 33 32 106Celkem 26 52 80 82 240

Následující fiktivní tabulka nám ukazuje závislost frekvence aktivního odpočinku na pohlaví, četnosti mohou být uvedeny nejen v absolutních číslech, ale také v procentech.

36

Můžeme také vytvořit, za účelem snadnější interpretace dat, rozložení dle tzv. sloupcových či řádkových procent. Následující tabulka ukazuje rozložení dle sloupcových procent:

 Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době? (sloupcová procenta)

Pohlaví2 a více xza týden 1 x za týden 1-3 x za měsíc Méně než 1 x

měsíčně Celkem

Muž 46,2 48,1 58,8 61 55,8Žena 53,8 51,9 41,3 39 44,2Celkem 100 100 100 100 100

To nám ukazuje, kolik z těch, kteří mají určitou frekvenci aktivního odpočinku, třeba 2 a vícekrát za týden, tvoří muži a kolik ženy. Mnohem vhodnější je v našem případě použití řádkových procent:

Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době?(řádková procenta)

Pohlaví 2 a více xza týden 1 x za týden 1-3 x za

měsícMéně než 1 x

měsíčně Celkem

Muž 9 18,7 35,1 37,3 100Žena 13,2 25,5 31,1 30,2 100Celkem 10,8 21,7 33,3 34,2 100

Ty nám názorně odhalují jaká je frekvence aktivního odpočinku u jednotlivých pohlaví. Podle této fiktivní tabulky je vidět, že ženy sportují častěji než muži.

Pomocí třídění II. stupně je možné testovat hypotézy o závislosti dvou proměnných, což si dáváme za úkol obvykle již při tvorbě dotazníku. Třeba můžeme chtít zjistit, jaký sport pěstují muži - zda platí předpoklad, že podle oborového zaměření se nejvíce věnují bojovým sportům a sebeobraně. Také můžeme testovat vztah, zda záchranáři, kteří se věnují sebeobraně jsou titíž, kteří vnímají svoje povolání jako psychicky nenáročné. A je možné přijít na stovky dalších vztahů, u nichž chceme otestovat, zda platí či ne.

Uvedený text je jen krátkým souhrnem a výtažkem ze sociologických metod a technik. Jejich uplatnění při výzkumech ve zdravotnictví je široké a je vhodné

37

se při přípravě takových průzkumů poradit se sociologem či jiným odborníkem majícím zkušenosti s přípravou, sběrem a vyhodnocováním dotazníků.

38