Ptomnost

ronk xv praze 4. ledna 1933slo 1

Destmu ronku,

ili mezi dvma ernovy

M

aje psti o dosti vznamnm faktu, e esk nezvisl tdenk vstupuje bez subvenc a za stoupajcho zjmu ten do destho ronku, vyvaroval bych se, vru, rd frz i povechnch hesel. A pece nevm, jak bych na prostoru pli strunm vyznail lpe sil pokolen, je tvo spolupracovnky Ptomnosti, ne jako snahu 1. vidti co nejlpe vechny skutenosti ivota a 2. uvati pi jejich posuzovn i dn co nejpesnji lidskho rozumu.

Oboj ta snaha spolu souvis a pece takto nahlas vyena zd se heslem pouze slovnm. Co nechce kad duchovn i politick smr vidti nejvt mru fakt a uvati rozumu v jejich souzen? Je mi lto, e tomu tak nen. V umn, vidti skutenosti a uvati pln zdravho rozumu, nastal v dnenm kulturnm stavu evropskm a eskoslovenskm zvlt takov padek, e pli asto jest nm vznomnati vroku Machiavelliho: ,,Kadmu se hnus toto hospodstv barbar... Rozum i zrak jednotlivc byly toti povlenm vvojem v prv ad zbaveny sv ryzosti a nepedsudnosti, spoutny vldou stran a nporem hromadn vle mas, zjm a chtn. Kde vak mezi rozum a ivot cokoliv z nedem ustavenho zjmu se postav, ta tam jest jejich moc.

Voln uvn rozumu, kter si uinilo programem pokolen Ptomnosti, sna se nejen o uvolnn rozumu ze zjm politickch, hospodskch a umleckch stran, nbr i o to, aby rzn formy rznch vyznn a vr nabyly teprve tehdy oprvnn k vld, a rozumov schopnost opravdu nevysta. Ne dve.

Uvn rozumu svd mnohem lpe jednotlivci ne masm, jim vce ne rozum vldne zjem a vle. Tof individualistick prvek onoho neastnho pr pokolen, drcenho mezi pemocnmi npory kolektivi- stickch, masovch hnut, jako zrnko mezi ernovy. A pece je to prv toto pokolen, kter se postavilo proti samoelnmu individualismu, egoismu a estt- stv generac pedchzejcch, pro obecnou odpovdnost dla.

sil vidti pokud mono vechny skutenosti ivota, zpsobilo, e na pokolen to byla nalepena vi- gneta skepticismu a relativnosti. Tato nlepka je nesmysln. Je-li schopnost vidti co nejvt mnostv stinnch i svtlch fakt, sob odporujcch a zdka kdy odpovdajcch pedepsanm teorematm relativismem, jest relativismus jedinou formou, usilujc vidti svt tak, jak skuten je, nikoliv tak, jak si jej peje vidti schematisujc vle. ivot nepokrauje podle pedurench smrnic, je to kolk neposedn a asto nelogick. sil po vnmn cel jeho e, tedy v jeho pravd, nem ovem nic spolenho s indi erentismem a kvietismem. Pln uvn rozumu nevede tak k jednostrannmu rozumstv, intelektu- alistick suchosti, bere i nelogick, iracionln a citov sloky ivota jako fakta a motor svtovho dn pot s nimi, ale hled je rozumem ovldnouti. Kulturn metoda, usilujc zvldnout sloitost ivota intelektem, jest aktivistick v plnm slova smyslu. Nezn podstatnch rozdl mezi jednotlivmi slokami kultury: politikou, literaturou, umnm, vdou, otzkami socilnmi. Hled i abstraktn duchov discipliny a umn uinit potebnou slokou ivota. Jest kulturn politick. Jest humnn, ponvad chce pedevm dobro lovka. Jest pesvdena, e lovk m prvo na tst. Nev v plan heroismus, kter nazr na ivot jako na metafysick hch, z nho se lovk me vykoupit jen obt. A naprost tst lovka jest pravdpodobn nekonen vzdleno, jest mono orga- nisac spoleensk techniky vytvoiti pomrn dokonal podmnky pro hmotn ivot spolenosti, avak jest nutno dobe viti obti, kterch je na t cest poteb; nem se jimi pltvat. Utrpen nen nsledkem ddinho hchu, nbr lidsk nedokonalosti. Jest otzkou, m-li vbec kterkoliv pln na nov uspodn spoleenskch pomr prvo, obtovat ivot generace. S tohoto hlediska jest souditi vlku i nsiln pokusy o pemnu lidsk spolenosti.

ivot lovka je nenahraditeln.

Kapitalismus i komunismus, oba tbory, majc v programu diktaturu, m svt mtky ryze hmotnmi a mechanickmi, take skupina nebo pokolen, dovolvajc se odstn rozumu a lidskosti, varujc ped zbytenmi ztrtami na krvi, majetku a osobnch svobodch, jev se jako spolek sentimentlnk a obojivelnk. Oba ivly, vc pedevm v hmotnou a nsilnou moc, nabvaj nejvce stoupenc ve chvlch, kdy se svtu vede hospodsky i duchovn patn; v takovch chvlch zd se dvra ve vvoj, rozum, elnost a ekonomii lidskch obt naivnm pozstatkem minulosti. Kad odstn psob jako sentimentalita a starobyl individualismus. Kad kulturn projev mus se oprati o masy, m-li se setkati s ohlasem. Jedinec, hledajc po svm pravdu, jest ve ps. V opovren jest snaha po lidsk dstojnosti. Kulturn i umleck skupiny, nebval soudrn, organisovan ve vzjemn podpoe podle hesla do ut des a podle zsad hasisk svpomoci, vykonvaj prav teror na kadou osobnost, hledajc pravdu po svm. Sama estnost jev se dnenm pokolenm jako zpupn pcha co je prvo na estnost jet v dobch masovch hnut? Nen ji sm tento poadavek nafou- kanost? Zprava i zleva, to jest z oblast faistickho nacionalismu i komunismu, v nich ob sloky virtu- osn vyuvaj snobistickho kulturnho zbohatlictv dnen spolenosti, in se se zdarem skvostn npory na vhu i ohlas skutench osobnost. Zdka kdy byly organisac zmten desky duchovnch hodnot a hierarchie osobnost jako dnes. Nad to ono pokolen, je znamen skuten pokraovn nrodnho dla a jest ve skutenosti pednm nositelem odpovdnho kulturnho ivota, trp (snad falenou) pchou, studem, rozptlenost, pemrou kritinosti jednoho ke druhmu, take bezdn uvoluje cestu kulturnm lem, je bude nutno namhav uvdt na pravou mru. Je to pokolen nezajmav svm eticko-intelektu- lnm rzem, svm t. zv. duchem stedu, zatm co revolunost, ponejvce zdnliv a paprov, nejen^ e dvno pozbyla nebezpenosti, ale stala se nejlacinj kvtinkou v knoflkov drce snob. V takov situaci je snaha po vytvoen veejnho mnn mimo strany a populrn proudy pednm poadavkem nrodn hygieny.

Samo byt demokracie jest zvisl na vytvoen a organisaci veejnho mnn. Je-li se vech stran sly- eti nky na to, e demokracie je pouhou vldou stran, ovldanch zase nkolika jedinci, e tedy jest zcela podobna ochlokracii, jest jen na veejnm mnn, aby se to zmnilo nebo alespo napravilo. Ztotoovat dnen demokracii s ochlokracii, jako inily nedvn teoretick vahy sttovdeck, jest upli- nn. Nen lhostejno, odkud prt pramen ochlokra- tick moci, nbr rozhodno. Demokratick ochlokrat jest zvisl na mnn a vli masy, kterou m zastupovat, a jde jen o to, aby mnn a vli lidu dostalo se sprvn orientace. K tomu vak jest poteb vlivnho psoben nezvisl publicistiky.

Ochrana demokracie ped obma diktaturami, hotovcmi se k toku na ni s obou stran i ped jejm uztmutm ve vldu stranickch demagog, nevyplv ostatn z pojmn demokracie jako jedin posvtn spoleensk formy, nbr z poznn, e demokracie jest prozatm nejvhodnjm, nejekonomitjm a nejelnjm uspodnm politickch vztah. (tst co mon nejirch vrstev jest programem kadho opravdovho sttnho systmu. Aspo teoretickm programem. Rozpory jsou jen o to, jak se k nmu kter sttn organisace nejlpe pibl. Autokratick a dikttorsk pudy v lidsk spolenosti zmo- hutn nejvce tehdy, kdy vrstvy, vldnouc vrobnmi prostedky, ukzaly se neschopnmi k organisaci vroby, k distribuci statk a k zamstnn nejirch vrstev. Tehdy, kdy na jedn stran ni se vyroben hodnoty, propoutj pracovnci, omezuje vroba, a na druh ozbrojuj se masy vyddnc, jev se autokracie, a politick a generlsk, a proletsk, jedinou nadji obou zoufalch vrstev. Mezi nimi resigno- van sted tou po tom, aby se kdokoliv uchopil svrchovan vldy a uetil ho tiv spoluodpovdnosti za asti na veden sttu. V nrodech je vdy dosti siln indiferentn stedn vrstva, kter chce mt od politiky pokoj, kter chce vit a poslouchat a chce bt ovldna. V politick psychologii zapomn se, e v lidsk spolenosti jest nejen pud po vld, ale i znan siln touha po ovldnut. Jest mnoho lid, kte jsou astni v nemysliv poslunosti ve sttnch vcech, v nepolitinosti a ve zhola soukromm vyvn ivota. Tyto vrstvy vak nakonec obyejn rozhodnou o vsledku nsilnch pevrat a celkem i v demokracii rozhoduj o rozvren politick moci.) Nue, demokracie, dojde-li skuten politick zralosti, relativn nejlpe vyrovnv egoismy a poteby spoleenskch vrstev. Jest pravda, e na jedn stran dosazuje kvantitu za prvek kvalitn, poet hlasovacch lstk za vhu osobnosti, a pli asto je pravda, e masa nem nikdy pravdu. Avak vechny snahy o kvalitativn demokracii, o logokracii, o vyrovnn parlamentu politickho parlamentem hospodskm nebo druhou snmovnou duevnch aristokrat ztroskotvaj o technick pekky, kter se zdaj nepekonateln. M-li mt druh, odborn a duchovn vy snmovna politicky aktivn smysl, neme bt volena veobecnm hlasovacm prvem jinak by vytvoila brzy tak alostn obraz, jako n dnen sent. Nebo m bt jmenovna? Ale km? Nebo se m ustavit revolunm aktem sama jako navrhuj nmet logo- krat s Kurtem Hillerem a Coudenhovem-Kalergim v ele? potom vak me bti jista, e se j za chvilku ustav deset paralysujcch konkurenc. Nebo m bt volena zjmovmi skupinami? Pak se j rzem zmocn hlediska tdnch zjm. Ostatn kvantitativn systm demokratick reguluje se kvalitativn do znan mry sm znmm zjevem, e v politickch stranch zmocuj se automatickm vvojem vldy siln osobnosti, jim nutno v nejvtm potu ppad piznati u rz osobnost kvalitnch. Jest opt na vld dobrho veejnho mnn, vytvenho mluvenm i psanm slovem, aby kvalitn prvek stranick demokracie se poslil a utvrdil.

Kvantitativn rz demokracie, urovan pouhm stnm a nikoliv venm hlas, jest rovn vyven hospodskou nadvldou, kter se zmocuj t. zv. hospodsky siln jedinci v demokracich snze ne dokonce ve sttech absolutnch monarchi. Ji Marx ekl, e demokracie jest nejlep pdou hospodskch vydra. Zde tedy jest kvantitativn rz demokracie vyven individualistickm prvkem dokonce he ne si me pti lovk spravedliv a etick. A zde tak jest nejbolestnj a nejhavj oblast pochybnost a vnitnch rozpor, se ktermi zpas kad estn pslunk pokolen. Osvdil se kapitalismus v povlen demokracii, kdy ml nesmrn kol zahojit rny z vlky, na n tak vynikajc'a neslavnou mrou spolupsobil? Nebude nikoho, kapitalisty nevyjmaje, kdo by se odvil popti, e sama idea liberlnho hospodstv kapitalistickho zasadila si po vlce rnu, ze kter se v pokroilch sttech u nikdy nezotav. Ztroskotnm finann a prmyslov kapitalistick svobody, odkzn na pomoc a dobrou vli stt, nad n se vdy vypnal a jejich zsah do hospodstv vdy odmtal, le kapitalismus na bojiti idej jako definitivn mrtvola. Uml svt rozbouit, ale nedovedl ho ztmelit, neuml vytvoit du vroby a spoteby, neuml zamstnat lidi. Na tomto faktu nezmn nic, zotav-li se vroba z dnench pot. Vliv kolektiva na hospodskou vli, zvli i budouc organisaci, jest ji dnes znan, ale poroste jet nezadriteln. Kapitalismus bez dobrovoln pomoci a zsahu socilnch mas neme iti tm vak mu bude zhy odzvonno.

Faistick a bonapartistick episody prv v dnench krisch dosvduj jen, e to jsou kee organismu, jemu byla zasazena na trvalo nevyliteln rna.

@

Jde tedy v podstat o to, na kter stran barikdy budou ti, jim jde o spravedliv uspodn hospo-

Pfftcronostp

dskch vc. Na stran liberln hospodsk zvle, nebo na stran socialismu ? Kde jsou, vme-li ve vvoj vc, kde budou, stetnou-li se tbory v bitv? Nen sporu o tom, e na stran socialismu. Na tto stran je spravedlivost.

Jest z lidskch tragedi, e nejvce si rozbjej hlavy ti, kdo maj idel nejbli. Krut boj mezi socialisty jde hlavn o taktiku, mme-li na mysli ideje hospodsk. Ostatek jsou pece jen mylenky filosofick, spor o materialistick pojet djin, o funkci osobnosti a individua ve spolenosti, o vklad duchovnch jev jako vsledk hospodskch pomr atd. Zde, na pd filosofie a cit, budou mnoz, kdo odklnj se co nejdle od Marxe, zejmna onoho Marxe vulgrnho a katechismovho, jm mladistv marxistit nedoukov utloukaj kadou jemnj a sloitj mylenku a do karikatury. (Je vru ertovn isti na p. rozdrcen Sofokleova Oidipa s hlediska tdnho. Nebo plivn no zjevu, jako je Trockij, revolucioni, jako je Karel Teige!) Avak teorie revoluce, domnn, e nelze upraviti svt socialisticky bez nsiln revoluce, krvav diktatury a teroru, teorie plnho vyazen spiritulnch prvk z historickho dn, me- chanisace a reglementace ivotnho systmu, rozdln oceovn dosaenho stupn dlnickho vvoje, rozdlnost v oceovn kulturotvorn funkce individua, pomr k svobod atd. to jsou momenty, jimi se oddluje komunismus od ostatnch vrstev socialistickch a stv se neptelem. Vra v zzraky, a zzraky strojovho mechanismu, pokora a odkn se ve prospch budoucho ivota socialistickho, ne- psychologick nadje ve zmnu lidsk pirozenosti zmnnm hospodskm systmem, tiv citovn Marxe a Lenina jako jedin vvojem nezmniteln bible, hlavn vak vra v teror a krev (ono odstraovn malomck sentimentality), ast mravn jesuitismus, jemu je vechno dovoleno ve jmnu ideje, sluebnien heslm a aplikovn jich na zhola nesourod ideje, to jsou vci, vzdalujc ideovho komunismu i ty, jim kad spoleensk systm, a demokratick, a vvojov socialistick nebo komunistick, jest jen otzkou elnosti a vhodnosti, a kte oceuj i hospodsk komunismus jako mon pokus zchrany ze soukromokapitalistick anarchie.

Soubor tchto otzek nezstv uzaven v politice. Zasahuje do literatury i vd duchovnch a tvo tce dliteln svt idej, jim vnuje se tak mlo vnho mylen v tisku. Nikdy nemla literatura a vda funkci tak politickou jako dnes, ale bohuel dvno ji nebyl padek kulturnho vdom tak mocn jako nyn, kdy ideov kastovnictv, frze, klikastv a snobismus uruj tempo i rz vnitnho ivota. Jde to ruku v ruce s padkem slohovho vrazu, kritickch osobnost a osobnost vbec. Devt ronk Ptomnosti leckdy zdrn zashlo do tto liv idyly i do paprov revolunosti. inila to namnoze ivm, ryzm stylem. V seitech, jich brzy u bude na 500, byla vykonna znan prce, kter vak dvno nen skonena. Spe bych ekl, e ta hlavn, daleko rozhodnj ne dosud, ji na tst jet ek. Voln duch a zral mylen nem prv mnoho tribun v echch.

Josef Kodek.

poz nroky

Smutn perspektivy eskho filmu 1933

Ve vnonm sle vnovaly Nrodn listy tystrnkovou plohu eskmu filmu. Promluvily zde tm vechny vznan osobnosti esk filmov vroby a obchodu. Jako obvykle pi podobnch pleitostech nalzme i v tchto oficielnch projevech vedle obvyklch stnost na svtovou hospodskou krisi i optimismem nasycen dky. Pli bychom jist vichni eskmu filmu, aby konen ji opustil nezdrav prosted malomck bezduchosti a jasn si uvdomil koly a cle nejprve dobr filmov zbavy, pozdji samozejm i umleckho tvoen. Bohuel, pedbn oznmen naich producent o filmech, kter hodlaj v nejbli dob vyrobit, dvaj nm ji piblin obraz eskho filmu, v prvnm tvrtlet 1933, a je to optn obraz piznejme si to zcela oteven, velmi truchliv. Vedle Rran- skho filmu Ze svta lesnch samot a Melodyfil- mem pipravovan lyask veselohry Rozmary mld (pravdpodobn v reii Englov), kde se mono titi, s naivni skromnost, alespo na dobe fotografovan zimn horsk exteriry, zbv v pipravovan esk filmov produkci jedin Machatho E x t a s e, kde lze jet mluviti o umleckch ambicch. Ostatn slibovan filmy utvrzuj ns jen znovu v pesimismu naeho dvnho pesvden o ubohosti a bd eskho filmu, nebo ohlaovan veselohry Strek z Ameriky, Ti dny smly a vrchol veho Josef N o h 1 jsou pedem ji pesvdivou zrukou, e esk film nem v myslu ani v novm roce definitivn vybednout! z banlnho provincialismu' a vulgrnho tak-Iidovho humoru, kde ji od svho zrozen pomrn tak spokojen ije. A nelze ani oekvati eventueln zchranu tchto tematicky mloslibnch film filmov uvdomlou a routinovanou rei, kterou bylo ji tak asto ve svtov filmov tvorb dosaeno neoekvan zdailch vsledk na beznadjnch tmatech, nebo sta si prost uvdomiti jmna tch, jim bylo sveno zpracovn tchto film. Nelze oekvati nhl probuzen fil- maskho citu a reisrskho vkusu ani u J. Vladimrova (reisra Strka z Ameriky), kter ji kdysi, jet v dobch nmho filmu, jasn prokzal svj diletantsk pomr k filmovmu emeslu v jeho v Praze vce mn neznmch filmech, na p. Psn vznnho, Jej princ a Drtenek, ani u W. T. Bin ovce (reisra Ti dny smly), kter zatoil tak surov na vkus naeho obecenstva svou nedvno v Praze promtanou Pepinou Rejhol- covou, e protesty tu rozhodn nezstaly omezeny na hrstku t. zv. intelektul, jim jist st na filmov produkce neme pijt na jmno, ani konen u Oldicha Kmnka (designovanho reisra Josefa N o h 1 a), kter se i u nejirho obecenstva znemonil svmi bezduchmi sentimentlnmi ki Osada mladch sn a Pse o velk lsce.

Pro jsou tito lid, kte mli ji tak asto pleitost pro- kzati svoji neschopnost (antitalent), vdy znovu pibrni k aktivn asti v eskm filmovm podnikn, je zhada, kterou by nm mohli vysvtliti jen pni vrobci sami. Jestlie se tu sleduje zsada k lidu n s lidem v, pak lze pro nejbli budoucnost oekvati pouze pln ubit dobrho vkusu a konen i vlastnho zjmu o film, nebo tak lacin zbava, jakou dnes filmov producenti svmu obecenstvu pedkldaj, se velmi zhy pej a tko je pak jiti ... s lidem v, jestlie jsme se sami dostali pli hluboko. Obecenstvo, pesycen jednotvrnost bnho, repertoirovho zbo, odvyklo filmov zbav, a vrobci marn nyn pemlej, jak znovu podchytiti veobecn zjem o sv zdiskreditovan divadlo.j. Bro.

Pakt o netoen

Prvo lidu navrhlo komunistick stran pakt o netoen. Opelo se pi tom o skutenost, e sovtsk Rusko uzavelo pakt o netoen se stty, pro kter nemaj komunist jin oznaen ne kapitalistick. Me-li sovtsk Rusko uzavt takov pakt s kapitalistickmi stty, pro by nemohl bti uskutenn pakt o netoen mezi komunisty a socilnmi demokraty? Z odpovd komunistickho tisku jest vidt, e k takovmu paktu nedojde. Jest pravda, e pakt mezi stty jest nco jinho ne pakt mezi stranami. Stty maj hranice, pevnou plochu, jej nedotknutelnost si mohou garantovat; u stran jest tomu jinak. Tu nen pevnch hranic, a kad strana se sna, aby sv hranice posunula co nejdle do dravy strany druh.

Komunistick strana neme pistoupit! na navrhovan pakt. Jest to strana, jej raison tre jest v potrn druhch socialistickch stran, ani by vsledky byly mrn nmaze. Komunistick strana jest dnes velkm nemotornm bernardnem, kter chyt za kalhoty socialistick strany. Jest s to natrhnouti tu a tam ltku, ale to na vci nieho nemn. I kdyby pipusme tento nepravdpodobn ppad zskala hodn na kor socialistickch stran, neznamenalo by to nic vc, ne slunou subvenci politick pravici. Nezm- e-li nic 30 komunistickch poslanc, nezmohlo-l 40, co by zmohlo 60? Na tu prci, kterou provdj komunistit poslanci, nen poteb t destek poslanc; to by obstarala klidn mal frakce, snad men, ne je ivnostensk strana. Na pakt o netoen v dlnickm hnut komunistick strana neme pistoupiti. Pila by o chleba. Jest to strana, kter ije z negace dnench socialistickch stran. Kdyby komunistick tisk jednoho krsnho dne poal pipusme ten ppad provdti pakt netoen, scvrkl by se na dvoustrnkov letky, nebo vlastnm jeho obsahem je potrn socialistick politiky. Proto, odmt-li komunistick tisk tak horliv a drsn pakt o netoen, mluv z nho nejvlastnj pud sebezchovy.

To jest jaksi osobn strnka vci. Vedle n jsou nepe- klenuteln rozpory ideov, zakldajc se na protikladu demokracie diktatura. Proto, mluv-li komunist nebo sociln demokrat o jednotn front, neme to bti vce ne stranick manvr.V. G-.

Souvislosti

Situace prmyslu textilnho jest nmo zoufal. Jestlie se v letech 1939/30 mluvilo o pasivnm ivoen, lze dnes mluviti o pomalm, avak uritm zniku. Osud naeho textilnho prmyslu jest v historii vech stt celho svta jedinen. Nae republika zddila po Rakousko-TJhersku 81% textilnho prmyslu a naproti tomu vak pouze asi 28% obyvatel ili kon- sument. Po pevratu zahjilo u ns v prmyslu textilnm pes 2000 podnik vrobu, pi em nalezlo asi 600.000 osob zamstnn a obivu. Do roku 1930 udrelo provoz pouze 1531 podnik a poet zamstnanc klesl na 277.505 osob, ili o 54%. Od roku 1930 a do roku 1932 zaniklo v prmyslu textilnm dalch vce ne 10% podnik, take dnes pracuje pouze asi 60% textilnch podnik. Nejhor zlo spov v tom, e tch zbvajcch 60% podnik muselo nsledkem ztrty exportu a na men vjimky sniti vrobu o 5070%. Tak poklesla postupn vrobn kapacita prmyslu textilnho na pouhch 3035%. Nyn se ti, je-li tento stav udriteln a jak dlouho? Kad logicky myslc lovk neme na tuto otzKu, i kdyby byl sebe vtm optimistou, odpovdti jinak, ne e za tchto pomr mus se postupn v dohledn dob zastaviti vechno. Lze to vynotati na prstech. Exportn obchod zanikl, domc obchod poklesl, reie a sociln bemena jsou pi dnen 3035% vrobn kapacit v mnoha ppadech stejn jako pi dvj 100% vrobn kapacit, obchodn ztrty a dan rostou, bankovn vr stoj 1415%, a odbratel plat nsledkem patn kupn sly prmrn za 4 a 6 msc. Kter podnikatel se dosud nezhroutil za tchto nesnesitelnch okolnost, jest odsouzen zhroutiti se ztra nebo pozt. A co potom kdo bude iviti statisce nezamstnanc?

Na sanace pennch stav a rznch drustevnch podnik vnoval stt miliardy. Na zveleben vzornho chovu dobytka a agrrnho hospodstv vydaly se miliony. Ovem vepi se mohou dnes koupati v modernch koupalitch a nezamstnan prmyslov dlnictvo v nouzi a bd. V roce 1930 bylo v provozu 163 cukrovar, kter zamstnvaly po dobu kampan, je trv ron asi 3 msce 85.993 zamstnanc. Na udren tohoto pomrn malho prmyslu doplc nae obanstvo pi drahm nkupu cukru ron miliony. Jest pmo neuviteln, jak obti se diktuj obanstvu, jde-Ii o zpracovn a vvoz agrrnch produkt. Nechpu, pro pstujeme tak mnoho cukrovky, kter zatuje przdn a poloprzdn kapsy obanstva a by se na dotynch polch rodila penice, kter mme nedostatek, nebo musme asi 60.000 vagon penice dovet! kadoron z ciziny.

Dokud bude panovati dnen nezdrav politick egoismus neme bti o zlepen dnench pomr ani ei. Agrrn politika to je, kter zavedenm rznch cel a nestupnost pi sjednvn obchodnch smluv has ohe pod kotly textilnho prmyslu. Znemoovati vvoz znamen:

Pro prmysl ztrtu vdlk a platebn schopnosti.

Pro dlnictvo ztrtu zamstnn a vdlk.

Pro obchod a ivnost oslaben kupn sly, oslaben odbytu, ztrtu vdlk a platebn schopnosti.

Pro sttn pokladnu neodvratn krach, ponvad mn obdr, ne m vyplceti.

Tak znehodnotili agrrn politikov i kad hektar vlastn pdy o 2530%, ponvad zapomnli, e tak nezamstnan jsou jejich konsumenty.Antonn Hynek.

politika

J. E. r o m:

O pomr eskho lovka k Rusku

Ve Vdni 25. prosince 1932.

D

ovolte mi, abych se tak ujal slova pi vmn nzor o pomru eskho lovka k Rusku. Spe bych chtl pi tom tma jet roziti a mluviti o pomru k dnenmu sovtskmu systmu nesovtskho lovka vbec.

Pedem km, e jsem s profesorem Slavkem nemluvil ji adu let, tedy ani ne o vsledcch jeho posledn cesty do SSSR, a e jsem krom prvnho, souhrnnho a vodnho jeho lnku v Nrodnm osvobozen dn z dalch neetl. Chystal jsem se tehdy po dvou letech k vlastn nvtv SSSR a chtl jsem tedy dti na sebe psobiti jen pmm prostedm sovtskm, prostedm zvrenho roku prvn ptiletky. Pipravoval jsem si pednky pro Svobodnou kolu politickch nauk a v nich chtl jsem vsti linii, kterou mlo urit jen m vlastn pozorovn a m vlastn studium sovtskch vc. Ponvad vak potom jsem se octl na zklad svch obrzk, vylench v Ptomnosti, tak kajc v jednom pytli s prof. Slavkem v lnku Nrodnch list Ze Savl Pavlov a ponvad vidm, e jeho vvody v 50. sle Ptomnosti v celku odpovdaj nzoru, k nmu jsem neodvisle dospl za poslednch let, pesnji eeno po bojch s oposicemi v komunistick stran sovtsk a bhem provdn prvn ptiletky, povauji za svou obanskou povinnost, abych ped teni Ptomnosti a ped na veejnost tak oteven vystoupil, a to ji proto, e jsem po adu let byl jednm z jejch informanch pramen o SSSR a snad jedin z eskch lid ml po vce ne jedenct let monost iti v SSSR a jeho pomry nezvisle, svobodn a, mohu ci, e i s porozumnm studovati.

Pjdu pmo k vci. Co se to stalo, e ns mnoh, kte jsme mli a dosud mme k SSSR pomr mnohem vce kladn ne zporn, vid nyn veejnost v postoji spe psn kritickm a mnohde i zjevn odmtavm k nynjmu reimu sovtskmu, kdy prv tento stalinsk, centristick reim provd vtzn imposantn pln ptilet prmyslov vstavby SSSR? Zmnili jsme se my, pozorovatel, nebo se zmnilo cosi tam uvnit sovtskho systmu? Strun, a domnvm se, e i plasticky, odpovdm pro svou osobu toto:

Jak dolo k ptiletce.

Dnen vedouc komunistick skupina, tch deset jmen z Politbureau, je pro zajmavost zde vyjmenuji (Stalin, Molotov, Kalinin, Voroilov, Rudzutak, Kujby- ev, Ordonikidze, Kirov, Kaganovi, Kossior), z nich vtinu ani vnj svt, ani sovtsk lid nezn, stala se po vtzstvch nad rznmi oposicemi nesporn dikttorskou moc nad duchem i tlem 163 milion lid a, opojena touto moc bez kontroly, ct se tm bohorovnou, pokud to atheist vbec dovedou. Ona tak serviln povznesla Stalina, schopnho a tvrdho lovka, ne na msto Leninovo, nbr kamsi daleko ve. Po smrti Leninov, kdy boj o jeho ddictv a moc ve stran i stt se rozpoutal v pln sle a v nm otzky osobn hrly daleko vt roli ne kdekoliv jinde, a Sovtsk svaz se jimi dostal do jakhosi svrznho sovtskho Thermi- doru, ml jsem to tst, e jsem tipoval konen vtzstv Stalinovo a upozornil v lnku Mu v pozad na tuto silnou osobnost, derouc se nezadriteln do poped. Piznvm se nyn, e v tehdejm sovtskm chaosu jsem si v duchu tohoto vtzstv pl, nebo Stalin byl vskutku jedinou silnou osobnost, kter mla nejvt nadji strhnouti na sebe postupn velikost autority Leninovy, a kter pak mohla provsti to, co Lenin zahjil v roce 1921, vedl necel dv lta bezprostedn a usmroval pak asi rok z loe nevyliteln chorho lovka: Novou hospodskou politiku a tm i novou politiku vbec, kter tehdy zjevn smovala k hospodsk demokracii v Rusku, tak potebn tomuto sttu, kter byla Leninem slavnostn slbena vn a na dlouho a vedla by nepochybn k vytvoen silnho, pokrokovho a pi tom proletsky rolnickho sttu.

Le vtzstv, nejprve Stalin-Zinovv-Kamenv nad Trockm, pak Stalin-Bucharin-Rykov nad Zinovvem a Kamenvem a Trockm, dle Stalin-Molotov-Koga- novi nad Bucharinem, Rykovem a Tomskm i nad le- viky Syrcov-Lominadze nevedlo k ideov oist a jednotnosti komunistick strany, nbr k absolutistick nadvld koteri, je Stalin, tento jinak schopn praktik, trochu hrub a hodn drsn, si dovedn as od asu vytvel, jak to prv jeho situace vyadovala a jen tmito koteriemi dovedl nemilosrdn zlomiti nebo aspo na trvalo ohnouti pte nejschopnjch komunist a roziti tm ve stran i stt nejohyzdnj de- moralisaci. Tmito boji, z velk sti pln zbytenmi a vedenmi ist egoisticky, bez ohledu na lid a stt, maskovanmi na venek zpasem pr ide, vpravd vak hrub materialistickmi, byl stt piveden po relativnm rozmachu let 192326 do situace tak svzeln, e vtzn veden strany nevdlo si jin rady ne velkm, ohromnm, oslujcm a ohluujcm heslem postaviti znovu na zemdlel nohy a hnti znovu do boje, tentokrte pr ji doopravdy poslednho rozhodnho, 160 milion len sovtskch nrod.

Ptiletka nevznikla tedy jen z njak pouh a elementrn poteby Sovtsk svaz industrialisovati takka narz, nbr je vronem i tragickch rozpak vtzn skupiny komunistick, kter potebovala oddechu, aby upevnila sv posice. Vdy pvodn se ani o ptiletku nejednalo, mluvilo se pouze o dvouletce! Ovem, ptiletka se svou tkou industrialisac vznikla tak z obavy ped tokem zven, obavy, jak zde vichni dobe vme, celkem nicotn, ale umle komunisty zveliovan a vyvrajc, po diplomatick roztrce s Angli a po komunistick porce v n, z chorobn nedtklivosti a z jakhosi povliv patnho svdom. Zkrtka ptiletka byla s potku vc daleko spe agitan, injekc upadajc produktivnosti venkova i mst, nikoliv velkorysm, pesnm, hospodsko-politickm plnem, nikoliv dalm krokem k plnn istho komunistickho programu. Velkorysou stala se pozdji, kdy s jdlem pila chu, a kdy vtzn epigonov prv ve sv nebetyn domlivosti si ekli v neomluvitelnm pecenn svch sil i sil sttu: Dohoniti a pedhoniti za tyi lta nejpednj kapitalistick stty! Dali se do vy analysy, do potu integrlnho a diferencilnho, nemajce dn pelousknu nsobilku jak to vstin charakterisoval president Masaryk.

Despotismus se in.

Relativn spch prvnho roku ptiletky, dosaen spe setrvanost z let minulch a demagogickmi sliby pro budoucnost, ne vlastn schopnost a silou pl bych svm tenm slyeti, co se vechno od ptiletky slibovalo! zmtl jet vce hlavy vedouc skupiny, posadil ji jet pevnji do sedla a nauil je bohorovn domlivosti, jejm vronem bylo heslo ptiletka za tyi lta!. Generln linie a doplnn ptiletky plnem Uralsko-kuznckho kombintu, obrovsky zven kvantitativn tempa industrialisan, dohoniti a pedhoniti kapitalistick svt ve tyech letech, vyrvati posledn koeny kapitalismu ze sovtskch du, veobecn kolektivisace zemdlstv, spojen s likvidac zmonj sti vesnice co samostatn tdy to vechno byly jen pm dsledky tto domlivosti, kter uchvtivi do slova a psmene vechnu moc ve stt, zadila se vskutku despoticky. Bez ostychu plivla na sv vlastn zkony sovtsk, pokud lo o zemdlstv (rolnictvu, vlastnorun pdu obdlvajcmu, byla zkonem zajitna drba uritho seku pdy nejprve na ti lta a pak na devt let, zkonem byla mu piena ada vhod za meliorace, pstovn technickch kultur a podobn, a toho veho byl nucenou a nsilnou kolektivisac za ptiletky zbaven), polapala slib Leninv vn a na dlouho, expro- priovala ve jmnu zlepen situace vech kolem 5 milion nejlepch a prosperujcch selskch usedlost (to ji nebyli stolypint kulaci, nbr vtinou lid, kte nabyli pdy revoluc, dali se piln do prce a spolhajce na sovtsk zkony, inili se podle svch sil!) a rozehnala jejich pracovnky i leny jejich rodin s nejvt brutlnost do nejmn hostinch krajin sovtskho svazu.

Ne, komunist sovtt nezavedli nucenou prci, oni pouze vyhnali miliony kulak, tak zvanch i skutench, do nehostinch kraj severu, kde ovem nemohli najiti jin prce, ne pi kcen dv, pi em stt, jako monopolistick podnikatel, ovem mohl si dikto- vati libovoln mzdy. Takov likvidovan kulak z rodn Ukrajiny nebo Povol nebyl nsiln vleen do pracovnch kolon, on mohl tak nkde v Permsk guberii i nepracovati a bdn zahynouti, ani by stt pohnul brvou!

Nikdo mi na svt nenamluv, e spoluautor dla Abeceda komunismu, Nikolaj Bucharin, je patnm bolevikem, nikdo to nikomu nenamluv, i kdyby Stalin stokrt pinutil Bucharina padnouti na kolena, a pece tento Bucharin, jeden z mla i kolsky vzdlanch pednch bolevik, nazval tuto politiku vi kulakm i kulakm nesmyslnou a zhoubnou, nebo kulaka lze obrtiti na socialismus i jinou cestou ne hospodskm znienm a fysickm vyhubenm, zvlt m-li strana a stt vechny mocensk prostedky v ruce. Vedouc skupina vak rozdmchala znova tdn boj, jeho v SSSR po vyhuben feudln a kapitalistick vrstvy ji tm nebylo, vyvolala jej umle, z dvod ist dok- trinskch, jen aby v nm znova vzepjala hrub instinkty irokch vrstev a usmrnila je potom tak, jak se j to nejlpe hod. Nek, proklnn a nevslovnou, nm na zpad nepedstavitelnou hmotnou i duevn bdu milion nevinnch rodin snaila se pak pehluiti velkolepmi plny industrialisanho sil, v praxi provdnho bez celkovho ladu a skladu, asn marnotratn a na zklad zde nechme opt mluviti Bu- charina vojensko-feudln exploatace nejirho pracujcho rolnictva, nikoliv pouze kulaka.

Diletantismus a brutalita.

Zazlvm tedy vedouc skupin a stalinsk linii zejmna to, e ve svm epigonstv ztratila smysl pro rozumnou mru vc a pekroila vechny mry rozvnho tempa prmyslov i zemdlsk vstavby SSSR, e polapala sv vlastn zkonodrstv i adu odkaz Leninovch, ba i sv vlastn plny (na pklad v zemdlsk kolektivisaci), e zbyten a brutln odstranila od prce tisce svch vlastnch soudruh, asto velmi schopnch, a dosadila msto nich praobyejn, tuctov prmr, jeho sebevdom vystupovala sice neomylnm heslem pro boleviky neexistuje nic nemonho, ale jemu nedovedla tm dodati skutench schopnost k veden dla tak obrovskho. Me-li prmrn, polovzdlan bolevik bti dnes vojenskm velitelem, diplomatem nebo ekistou, ztra kapitnem lodi, poztku fem vrobnho oddlen obrovsk elezrny nebo pedsedou kaliovho trustu a nelnkem cukernho syndiktu, a opakuje-li se tato bolevick vestrannost takka ve vech odvtvch sprvy a vroby, v hodnostech nich, stednch i vych, pak je jisto, e, s vjimkou velmi dkch talent, vude mus bti podprostednost, nevary, zlody, rozpory, des- organisace, rozklad. Tisce proces a repres, takka veobecn pivdn ad absurdum technick racionali- sace prv administrativn a vrobn nevdomost, je bv obyejn spojena s nebetynou nafoukanost a do doby, kdy pijde k slovu drtiv apart sovtsk hur- kontroly to vechno jsou dnes prvodn a bn zjevy pehnan, neorganick, nim neodvodnn nad- industrialisace a nadkolektivisace.

Za n je pln a jedin odpovden kdr vedoucch lid, brutln se drcch moci, chlubcch se svm epi- gonstvm, svm kovstvm u Lenina a Marxe, prakticky vak neschopnch uiniti vce, ne pomoc hrubho mocenskho apartu krvav dmati z milion sovtskch obyvatel vech td a vrstev prostedky k nkupu cizch stroj, cizch pln a mylenek, cizch inenr, architekt a rznch odbornk, a umle transplantoval toto vechno draze koupen na pdu sovtskou. Crkevnick neomylnost a absolutistick domlivost, spojeny s okzalm cynismem, hrubou bezohlednost a vychytralou zludnost (v mezinrodn politice zejmna), to jsou vesms vci, kter estn lidi odpuzuj.

Dovolte mi ci, e tyto vci vskutku dnes u vldnouc skupiny a strany v SSSR jsou a e ovem jsou vnmatelny nikoliv zbnm nvtvnkm SSSR i sebe lpe pipravenm, nbr jen tm, kdo adu let ili v bezprostedn fysick nebo duchovn blzkosti systmu, znaj vechny jeho vedouc i mnoho adovch pracovnk a prohldli dobe finesy, do nich jsou oblkny ped sovtskou i svtovou veejnost na pohled velmi pitaliv mylenky jen za tm elem, aby byli klamni lid dobr vle, asto pokrokovho a socialistickho smlen.

Za cenu lichvskou....

Nae mlde, pokud je nadena pro vechno sovtsk a smahem to schvaluje, vid ped sebou pouze abstraktn sovtsko-socialistick program, sem tam njak zrnko jeho proveden, servrovan s agitan dovednost, nevid vak dobe osobn a drsn pozad vech vc, ani skuten zpsob provdn programu. I my nachzme v tomto programu velmi mnoh, co je positivn strnkou rusk revoluce. I my vidme na pklad obrovskou innost vzkumnou, osvtovou, vnitn koloni- san, vidme probuzen celch destek nrod a vytvoen jakhosi sttn revolunho sebevdom nrod, kter dve nehrly vbec dn role historick, vidme rapidn pekraovn celch destilet vvoje ale nenechvme se oslniti a zaslepiti tmito vcmi, vme-li, co za to sovtsk nrody plat, a jsme-li dvodn pesvdeni, e plat ceny lichvsk.

Maj sovtsk nrody monost sebeuren a do plnho oddlen, jak to sovtsk konstituce hls? Ne, absolutn ne! Maj monost utveti svj vnitn ivot vskutku svobodn? Ne, absolutn ne! Mus se naopak bez hlesu podrobiti celkov generln linii, vypracovan v kabinetech sttn komise plnov asto bez znalosti mstnch pomr. Maj monost docliti aspo slunho zastoupen v centrln sprv sttu a vskutku tam o sob rozhodovati? Ne, absolutn ne, ponvad vechny instituce a orgny sovtsk i partijn jsou pouze nstroji k plnn vle zmnn rozhodujc skupiny desti (ona sama o sob k, e je jedinou svobodnou tribunou v SSSR, a to jet pouze do okamiku, ne pijala hlasovnm njak rozhodnut!), samostatn nikdy a v niem nerozhoduj, nbr uloen poslun vykonvaj a poslun v, co se jim k vykonn a ven pedkld.,

Stanovisko zpadnho lovka k dnenmu systmu v SSSR mus tedy bti odmtav nikoliv pro program, resp. vt jeho st, je dovedn a sugestivn je ze sovtskho svazu hlsna, nbr prv pro pozad praktickho provdn tohoto programu, pro zpsob a cenu jeho uskuteovn, pro technickou nedovednost, hranic a se zloinnou neschopnost tch, kdo si jeho provdn usurpovali.

Faransk exploatace.

Dokud budou v SSSR takka na dennm podku zjevy, jako je mysln a zmrn huben celch td obyvatelstva, pr ukldajcch o systm, trvajc dikttorsky ji po patnct let a po zuby vyzbrojen, dokud tm kadodenn se setkme se zlody sprvnmi a vrobnmi, na n bnm trestem je dnes ji bezinn trest smrti, dokud vlda a komunistick strana frivolnm lapnm svch vlastnch zkon tla stt do stavu pln prvn nejistoty, dokud na jedn stran neorganicky a pekotn budou vyrstati giganti prmyslu, pro n nejsou pohotov gigantov ducha, inu a prce, a do nich na stran druh chod praco- vati svprvn sice dlnictvo, avak ne v botch a atech, nbr v lkovch stevcch a hadrech, dokud dlnick dav, zachycovan pro film kinoapartem, li se na moskevsk ulici od skutenho dlnickho davu asi tak jako blahobytn vily od barkovch koloni periferie, dokud neuin se kroky nejen k mechanick likvidaci negramotnosti, nbr i kroky k likvidaci negramotnosti duchovn a kulturn, dokud v SSSR bude existovati faktick otroctv spojen s prodejem otrok mme zde na mysli prodvn vz-odbor- nk sttn politickou sprvou jednotlivm trustm a tovrnm za obnosy pedem vyjednan! dokud nepestane faransk exploatace dlnictva stavjcho sovtsk giganty za mzdu, kterou v ostatnm civilisova- nm svt dostv podporovan nezamstnan dotud neme se zmniti kritick a odmtav dnen stanovisko kadho pokrokovho, nezludnho a estnho lovka k dnenmu vldnoucmu reimu v SSSR!

Aby nebyl zmatek v pojmech, opakuji: k dnenmu stalinovskmu, epigonskmu reimu! Souhlasme v mnohm, nikoliv ve vem s Bucharinem, pi em nemyslme to osobn, nbr tak, e on nm representuje typ dnes ji stzlivho, rozumnho, umrnnho, vzdlanho socialisty, jeho revoluce ji lecemus nauila, kter bval v potcch boulivkem jako kad mld, ale kdy pila ra socialismu konstruktivnho a jemu osud dal monost se vstavby zastniti, byl vm jinm ne brutlnm nsilnkem nebo lovkem, chtjcm stavt nad sv pomry, revolunm procen a nedokavcem, kter by chtl ten ken socialismus mti ji poztku, jen aby mohl slavn vejiti do djin.

Tak jak dnen komunistick reim Sovtsk svaz vede, lze nazvati sovtskou revoluci v jejm nynjm stadiu revoluc degenerujc. Na tom nezmn nic ani sebe silnj fanfry o spchu ptiletky a prmyslov vstavby v SSSR. Ponvad vak ani kapitalismus ostatnho svta nen dnes v njakm obzvltnm rozkvtu, ba naopak zbahuje, degeneruje a zahnv, lze ci, e dnen stav je v obou tborech velmi zl a tud tm nebezpenj. Je vc vech lid vskutku pokrokovch, aby si z toho vzali pouen a pomhali k upevnn jen toho, co v dnen dob z obou systm je opravdu ivota schopno.

nrodn hospod

Ji H e j da:

Dv generace v hospodstv

(Dialog nevniv.)

A: Prosm vs, co pod mte s tmi mladmi a starmi? My tak pece byli mlad, ale nemluvili jsme o tom, pracovali, no a, jak je vidt, dostali jsme se vichni na msta, kter nm te vy mlad zvidte a z nich ns koukte vytlait. Pracujte jako my a budete mt spch! Ostatn vn tady pece nebudeme a nkdo po ns pijt mus, no ne?

B: To si ovem zjednoduujete problm.

A: Jak to, dovolte? Generace, to je pece otzka st. Vy sami mluvte pod o mladch a starch .. .

B: Ano, ale mluvme-li o mladch, mme tm na mysli nco vce ne fysick st.

A: Rozumm. Mlad jsou vm zkrtka vichni pokrokov, ti, kte opovrhuj autoritami, hledaj nov umn, pokldaj rovnou stechu za symbol modernosti a zavrhuj zlat standard.

B: Konen nco na tom je. Nedovedu si pedstavit mladho lovka, kter by si chtl postavit krsnou barokn vilu, aby vypadala, jako kdyby ji stavl Dienzenhoffer. Mn se sice barok lb, ale v 17. stolet a ne ve dvactm. A pokud jde o zlat standard: i vy piznvte, e zlato je zde pouze k vyrovnvn piek platebn bilance. Ale nezd se vm, e platebn bilance vbec je nco naprosto fiktivnho, jako kad bilance?

A: No pokejte jak si to pedstavujete? Pece platebn bilance je bu aktivn nebo pasivn, a je-li pasivn, pak

B: Nikoli. Aktivn a pasivn je jen v okamiku, kdy thnete ru pod tem. Tedy na pklad k 31. prosinci 1932.

Ale protoe jak vm jakoto zastnci klasickch teori hospodskch je jist dobe znmo plat cosi jako zkon hospodsk rovnovhy a cosi o automatickm vyrovnvn platebn bilance, zd se pece samozejm, e se pasivn nebo aktivn saldo vyrovn automaticky, a e tedy zlato je tady jen jakousi pedstavou, ale vyrovnvac funkce ve skutenosti nem.

A: Pokldte snad zlato za problm generac?

B: J nikoli, ale vy jste to uvedl jako pklad. Ostatn, chceme-li u otzky dvou generac u zstat, snad si vzpomenete, e jedna generace tvrdila, e krise byla zpsobena prv pesuny, ke kterm dolo na stran zlata, kdeto mlad generace to vyvracela. A mluvme-li u o krisi, je zcela zajmav vimnouti si, e star generace pipisuje vinu pedevm intervencionismu nebo star generace stoj na stanovisku istho liberalismu kdeto mlad se dvaj na liberalismus velice skepticky.

A: Ano, a kejte si co chcete, kdyby se byl stt nepletl do vc, do kterch mu nic nen, byla u krise dvno likvidovna. Ale vnmi sanacemi, na kter padly tk miliony, vyden z poplatnk na danch, diktovnm mezd a tm vm se protahuje krise do nekonena.

B: Podvejte se v tom je prv rozdl dvou nzor. Vy tvrdte, e by krise u dvno nebylo, kdybychom ponechali voln prchod automatick hospodsk regulaci. Rte ovem zapomnat, e tento voln prchod byl ponechn hospodstv, co existuje kapitalistick systm, to jest nkdy od potku 16. stolet, a e za tuto dobu jedna krise sthala druhou. A nebyly to zrovna mal krise, tebae ta, kterou prodlvme, je nesporn nejvt. Nu, ale vdy pece tak nae hospodstv ponkud vzrostlo, a nezapomnejte, e dvj krise byly vtinou jen evropsk, kdeto tato je opravdu prvn krise svtov. Prost proto, e ijeme v kapitalistickm systmu, kter se rozil dnes na cel svt, kdeto dve se vztahoval pouze na Evropu.

A: Dobe, to mte pravdu; ale dvj kse byly nepomrn rychleji likvidovny a tvrdm, e prv stl regulativn zsahy sttu likvidaci jen zpomaluj,

B: Mon, e by opravdu bez intervenc byla krise r y c h- 1 e likvidovna. Jenom e nam idelem nen u policejn stt z minulho stolet, jeho kolem bylo starati se jen o to, aby se bohatm nic neztratilo. Kdybyste likvidoval dnes krisi podle receptu laissez faire, uetil byste sice hodn kapitlu (ale jenom ten, kter je dostaten zajitn), za to by et zaplatili dlnci. Dovedu si iv pedstaviti, jak by se provedla restrikce pebyten vroby: vyhzelo by se dlnictvo a snily by se mzdy. Hned by zde byla ken rentabilita.

A: Nu a jak se k n chcete dostat jinak? Je-li kde zamstnn nadbytek dlnictva a jsou-li mzdy vysok, co chcete dlat?

B: Ano, je-li tomu tak v e skutenosti. Ale naped si tuto skutenost ovm, a to za pomoci sttu, kter m funkci sociln hospodskou, a nepenechm to j e n dobrmu uznn nkolika silnch jedinc.

A: Ale dovolte, ti tak nemohou nic dlat, co by bylo protismysln, protoe by byli v konkurenci vyazeni.

B: Nikoli. Dovolte, abychom uvedli jeden pklad. Uvidme to hned jasn. Co by se stalo, kdybychom se postavili na stanovisko laissez faire v naem bankovnictv? Kdybychom vzali vechny subvence, kter jsme do jednotlivch pennch stav nastrkali, kdybychom ponechali bankm volnou ruku? Nepochybn by nm nakonec dv nebo ti banky zbyly a byly by to jist banky nejzdravj. Ale kolik tisc existenc by zaplatilo takovou politiku?

A: No a lb se vm snad ty dnen pomry?

B: Naprosto nelb a tak netvrdm, e zpsob, jakm se intervenovalo, byl sprvn. Dokonce bych velmi rd vidl likvidaci nkterch k smrti usanovanch bank. Ale takovou likvidaci, kter by byla zrukou co mono nejme n- c h otes.

A: Podvejte se, to je zvltn, vy tady mluvte za mladou generaci a pod mn tady bhte v bakorch. To my, kdy jsme byli mlad, my byli radiklov a sekali jsme do toho hlava nehlava.

B: J vm. Sta si vzt do ruky nae asopisy a revue z doby tak po roce 1900; tam se najdou vci! Mlad rebelov, sta hfrti. Kdy tak lovk pov, jak dnes ti vichni radiklov vypadaj... Vte mi, nkdy dostvm hrzu, zda se ze mne na star kolena tak jednou nestane ... ale ne, to je prv to: my mlad, dovolte-li u, abych mluvil za mlad, docela nejsme radikln hlava nehlava. Jsme ovem znan kritit. Tomu se nedivte. Proili jsme svtovou vlku s jejm pehodnocenm hodnot prv v dob svho duevnho vyspvn. Le vy jste se zmnil hned na zatku o prci, kter vs dostala na msta, na nich nyn jste. To vypad tak, jako bychom my, mlad, nepracovali, jenom si otevrali hubu a koukali se dostat k njak t sinekue.

A: Ale ne, tak jsem to nemyslel...

B: Ne, ne, j tm nejsem nikterak doten, jen chci konstatovat, e problm je nkde jinde. Kdyby otzka tchto dvou generac byla jen otzkou vku, pak by to nebyl vbec dn problm, protoe bychom pokali, a vy sta odejdete. Jenom e ono to tak jednoduch nen. Mluvil jste o prci. Kdy budete tak laskav a podvte se docela nezaujat po vlastech eskch, tu zjistte, e prv v hospodstv se ned vytkat mladm, e by nepracovali. Ba naopak. Zde by se to dalo spe vytkat starm.

A: No promite, to zase pece ne! Podvejte se v elo naich hospodskch korporac, podnik ...

B: Representanti! Nic vc ne representanti. Lid, kte v devti ppadech z deseti jednou do roka petou na valn hromad, co jim jejich sekret a ten pat k m 1 a- d m sepe. Podvejte se ale do naich novin a revu. Vezmte si seznam osob, kter p o hospodskch vcech a rozdlte si je mezi mlad a star. Budete pekvapeni, e tch starch je pranepatrn troka, zatm co mlad maj zdrcujc vtinu. Ano, mlad p a kritisuj. Protoe nic jinho dlat nemohou. Protoe sta je nikam nepust.

A: To je nespravedliv. Jsme pece v demokratickm stt a kad m monost uplatniti se. My se pece tak nedostali na sv msta njakou protekc.

B: Zajist. Ale pomry jsou dnes jin. Ped nmi je generace, kter vytvoila tento stt, co je jej nesmrtelnou zsluhou. Tato generace se dostala k moci, o n se j nikdy ani nesnilo. Je svm postavenm ommena. Vid, co jet chyb, co je nutno tvoit, a chce dlo dokonat sama. Jist ulechtil snaha. Ale zatm druh generace pichz do let, kdy jejich pedchdci ji byli u moci, a k moci se nedo-

.z z'I

stava.

A: Aha a mlad jsou nedokav.

B: Nikoli, to nen otzka spchu. To je bohuel nco hlubho. Tato generace, kter se nyn m dostat k moci, je poetn slab. Je vybita vlkou, kterou prodlala od zatku a do konce na frontch, je zdecimovna a t o je jej nejvt vada. Chyb j dostaten pirozen tlak, kterm by se proti starm uplatnila. A jet nco: chyb j tlak zespoda, od tch jet mladch. Nebo i ta pt generace je tce zasaena vlkou, mn fysicky ne psychicky. Je to slab generace, dejte si ci. Vidme to vichni, kdo s n pichzme do styku ve kolch nebo pi jin pleitosti.

A: No, mon, e mte pravdu. Ale kdy muste pece sm uznat, e k ad tch mladch lid nelze mt dvru. Hrajete si pod se socialismem, vidte vci docela jinak ne my no, prosm vs, pece neekte, e vm za takovch pomr nkdo sv bh v co. Tady jsou v szce nrodn statky a vysok mravn hodnoty.

B: Podvejte se, ven, pece nebudeme mluvit ve frzch. To se rozum, e my vidme vci jinak ne vy zapla pn bh za to. Domnvme se dokonce, e jsme chytej ne vy promite, e to km tak neomalen. Ale i to je vvoj. Kdyby mlad generace byla hloupj ne star, el by svt pozptku, no a to pece nejde. My se dokonce domnvme, e prv v hospodstv je star generace hrozn ... eknme nemoudr. A bojme se, e m dle bude u vesla, tm vce chyb nadl. Protoe vid svt svma oima z konce 19. stolet a nechce si uvdomit, e dnes to vypad jinak. Bojme se, e star generace nadl fru zbytench a nemoudrch vc, kter pak bude velmi tko spravovat. My mlad si velmi dobe uvdomujeme, e se v hospodstv nic ned lmat pes koleno. My vme, e i nejhloupj da je dobr, jestlie se jednou vila, a e kad nov da, i nejspravedlivj, je patn. A piznte, e by to byl smutn osud jedn generace, kdyby byla odsouzena jen k tomu,spravovat chyby svch pedchdc.

A: Pteli, tohleto ale nebylo spravedliv.

B: Dovolte, jen jet nco. Dostane-li se mlad generace pli pozd k moci, brzy zestrne, take nebude mt asu pln se vyt. A to je velk chyba, to je koda nejen pro tu generaci, ale i pro stt a nrod, protoe kadgenerace dv celku svj pnos. Mme pece tak co ci a chtli bychom budovat. Mme tak svoje plny a mme tak svoje idely, milujeme tento stt a milujeme svj nrod jist nemn ne vy. Kad generace je urena k tomu, aby byla pechodem k ptm. Ale tato generace bude peskoena. Myslte, e je to v zjmu celku?

A: No, tak tragick to snad nen. Jednou se k moci dostanete a udrte se u n tedy dle.

B: Zase nebezpe. Bude-li se dlouho dret u moci, bude dusit opt pt mladou generaci. A nerad bych, aby nm jednou ti mlad nadvali starch osl.

A: Tak asi jako vy nm. Zakikl jste mne, e km frze. Ale generace je pece jen tak mravn problm.

B: U jsem ekl na adresu starch tolik neslunost, e mne snad nebudete nutit k tomu, abych jet pokraoval. Kdo je odpovden za n veejn ivot star generace, kter vldne, nebo my mlad? A kdo tedy zpsobil onu korupci, kter je tolik, e se lvku zved aludek, kdy na ni pomysl? A ostatn, chcete-li nemyslte, e prv nae generace, kter byla vytaena ze kolnch lavic do zkop, mla pli mlo pleitosti k tomu, aby se stala nemorln? Pane mil, vte, jak vypadal n prmrn osud? Sotva jsme se dali zapsat na universitu, museli jsme rukovat, pak jsme se tyi roky potloukali po vech frontch a pitlech, trpli jsme nejen duevn, ale tlesn nkdy tak, e si to u ani nedovedeme dost dobe pedstavit, pak jsme se vrtili a brali studia hkem. Dlal jste vy bhem pldruhho roku ti sttn zkouky a ti rigorosa a byl pi tom zamstnn? J ano. My nemli as na spolky, my nevme, co je to akademick ivot, ale za to ns za tyi roky vojny nauily starat se jen a jen o sebe. Dvacetilet mladk, dostal jste tyicet vojk a starejte se o n. Hledejte jim kvartr a men, vete je tak, aby se vm nerozutekli a vrtili... Vte, byl to vlastn takov skauting ve velkm, kter trval tyi roky, a lo pi nm o ki. Ale abych nezapomnl, co jsem chtl vlastn ci na to, abychom byli nemorln, na to jsme opravdu nemli as. Tak na legraci nm ho mnoho nezbylo, take je z ns a pli vn generace.

A: Lte to tak smutn, e by se lovk nad vmi skoro rozplakal. Ale m to tedy je, e se mlad generaci vytk neseriosnost?

B: Vy tomu kte neseriosnost ale je to jen odpor k doktrinstv. Vy jste znali jenom kapitalismus a socialismus. My pochybujeme o ryzosti obou tchto pojm. Je na pklad neobyejn legran, jak se nyn vyrojili vlastenci kapitalismu. Ped rokem nkte sta pnov uvaovali o tom, je-li kapitalismus v krisi a nevypukne-li socialismus. Nyn, kdy svtov hospodsk krise kon, teme jsot tchto starch, e kapitalismus neumel a socialismus nevypukl.

A: Ale to je pece pln pravda.

B: Byl bych se velmi divil, kdybyste to byl neekl. Vy toti si nedovedete prv pedstavit nic jinho ne bu kapitalismus anebo socialismus. Co znamen uprosted revoluci. My ovem vidme, e ten kapitalismus, kter dnes se poma- lounku krabe ven z krise, je tak narudl, e kdyby ho byl spatil nebotk Karel Marx, byl by si ho mon dal za motto svho Kapitlu. Vm jde o slovo. Jste ochotni provsti nejsocialistitj iny, ale jenom, pro pnaboha, nejmenujme to socialismem. Vy jste ped chvl mluvil plamenn pro volnou sout. Ale co pak lze mluvit jet o njak voln souti tam, kde si sm kapitalistick systm vytvoil nesetn kartel, monopolnch koncern, zjmovch dohod, kde smrnici vrobn politiky celch prmyslovch odvtv neudvaj vrobci, nbr banky? Prosm vs jak vypad ten v kapitalismus? Chcete-li na nco aplikovat systm Adama Smithe a Ricarda, muste se vrtit do potku minulho stolet!'

A: Ale myslm, e by se vm socialist podkovali, kdybyste jim chtl dokazovat, e kartely, koncerny a takov velijak vci jsou socialismus.

B: No vidte, zase tady mte to slovo. Vy sta si. libujete ve katulkch. Pro vechno njakou katulku. Jenome ono to dnen hospodstv je takov podivn rozlezl hmota, e se vm do dn katulky nevejde . .. Pelv se vm z kapitalistick pihrdky do socialistick. Kapitalismus se zmnil sm v sob a ze sebe. To je to nejzajmavj. Vte mi, e loha socialist pi tomto procesu byla spe pasivn ne aktivn.

A: Ale pokejte jet jednu otzku. Co pak je problm generace jen u ns aktuln? Jestlie je to tak, jak kte, a m-li svtov vlka nejvt vinu, pak mus bt stejn nesnze vude. A pece neslyme odnikud tolik nk jako od ns.

B: Zase to tak zcela neodpovd skutenosti. Pedevm nesmme zapomenout, e mluvme pece jen o hospodstv u ns se vytvoilo nco docela novho, co zde dve nebylo, kdeto v Nmecku, v Anglii, ve Francii u hospodstv bylo. eskoslovensk hospodsk politice se teprve v roce 1919 zaaly dvat konkrtn smrnice to vechno mly ciz zem dvno za sebou. Star generace tam byla zkuen. Nae star generace m bohuel prv v hospodstv nejmn zkuenost. Podvejte ' se na n parlament a eknte mi, koho byste si z naich zkonodrc troufal udlat na pklad ministrem financ?

A: To by ovem bylo tk.

B: Ale v cizin, tebae se tam o problmu generac tak debatuje (podvejte se na pklad na vnon slo Berliner Brsen Courier, kter je cel vnovno tto otzce), je potud situace lep, e se tam mlad generace u uplatnila. Faistick Itlie je docela mlad, nmeck snm je snad nej- , mlad svm vkem ze vech snm svta, prmrn vk vedoucch osobnost ruskho hospodstv nepevyuje padestku a Spojen stty jsou tm typickou zem mladch; snad to souvis s tm, e se tam lid rychle opotebuj. Zato u ns mono mluviti nejen o starch, ale dokonce i o p e- strlch! U ns je zvykem umrat v ad. Nevidte, e tm strne a kostnat cel stt? Vte, to je mi vlastn nepochopiteln: e se sta pnov dr sinkur, tomu se tedy nedivm. Ale e nepust mlad ani tam, kde se ned krejcar vydlat a kde jde jen o prci, ke kter se mlad dokonce hls... ert v, co v tom vz.

A: Kde na to pklad?

B: Podvejte se na Poradn sbor pro otzky hospodsk. Te bude jmenovn a zase jsou tam sta politikov, poslanci, kte tam nemaj co dlat (kte tam tak zpravidla nechod), kdeto mlad, kte se k tto prci (vte mi, e nevdn, protoe se o Poradn sbor nikdo u ns nestar, a nemusm kat, e neplacen) dobrovoln hls, jsou pibrni jen s jakousi patn tajenou nevol a strkni pokud mono na msta nhradnk. Rozumte snad tomu?

A: Opravdu nerozumm. Ale nic si z toho nedlejte, nakonec to pece jen muste vyhrt, je-li ve vs nco.

literatura a umn

Ferdinand Peroutka:

Vpd politiky do prodyi.

pase s andlem, zvolal Jakob: nepustm t, dokud mi nepoehn! Kad druh modern litert by vak zakoural: nepustm t, dokud mne neprokleje! Nebo z proklet se zase stala velk mda a est jako v tch blaench dobch naeho mld, kdy ns strail Arnot Prochzka se svm kabinetem dmonickch duch a zvltnost, kter vystavoval na odiv v Modern revui. Prokletost jde nesmrn na odbyt. Zase se p studie o prokletch bsncch, a leckter literrn hlasatel tet internacionly je tak blzko dekadenci, jak jen mono. Mnoho lid veleb sovtsk Rusko a traktor z tch dekadentnch pud, z nich se ped ticeti lety velebil stedovk a bled svit luny: z tku ped skutenost, kter lovka obklopuje. Zmnily se ovem formy: dnes poeta tou po socilnm proklet, dve vtinou po proklet nervovm. Arnot Prochzka byl siln a zdrav mu, ale protoe tak kzal literrn mrav, miloval pochmurn prvodn zjevy mknut imozku a pedstavoval si, e se syt haiem, akoliv se jako pan Kondelk s oblibou sytil uzeninami. Dnes blahobytn advokti, jdouce s ohrnutm lmcem dom z baru, si pedstavuj, e se pl pod lucernami jako proleti bez domova, a rny jejich golfovch plek jim pipadaj jako dunn motyky havovy. Pej si, aby bh dal, a jim aby ril kolem rt pohrvat vzdorovit smv. Ne vdycky se vypln toto pn. Blahobytn podstata bv nkdy nepemoiteln. Ovem, pokud se jen pe, jest mon kad vkon: jest mono i to, e mldenci, kte svmi lokty vyryli u dlky ve stolech kavrny Mnes, stav sebe jakoto revolucionsk typ nad Trockho, tvrce rud armdy, co je jeden z nejvtch vkon mechanick drzosti, jak kdy byl pozorovn, a zrove jeden z nejnestdatjch vkon napodobivosti a epigonstv. Opovrhuje-li na p. p. Karel Teige Trockm, pen prv tak bezdue a bez ruivch projev vlastn osobnosti na nai pdu nejnovj moskevskou mdu, jako kdysi k nm penel kad msc njakou novou paskou literrn mdu, a do plnho vyerpn paskho zdroje.

Toto vechno je tet nebo tvrt literrn mda, na kterou se pamatuji z vlastn zkuenosti. Nejdve Ji Karsek ze Lvovic + Mal Strana + Sodoma + zlo + ern me + thl ruce na klvesch -)- kdekoliv mimo svt + lska k seste nebo homosexualita. Potom Gelner, ironie, lues, nice, neukojen star panna, tu- berkulosa, periferie, flmy, smutek, marnost, blny a manra kdesi cosi; kdo byl celou svou pirozenost vesel, nutil se tenkrt do smutku. Kdy se toto zprotivilo tm, e to u kad napodoboval, pila Rena Svobodov a jej epigoni; jako dve ve bylo smutn, nyn ve bylo radostn a lahodn; vidl jsem tehdy mladho mue, ktermu bylo zatracen truchliv v srdci, ale kdy piel dom a zaal pst vere, vylo z toho (protoe se tehdy tak psalo), e radostno je mm pam nsti lehk bm ivota; literti znali dvaasedmdest druh kvtin, oi bvaly hocov modr, kad konal radostn svou povinnost, i uden a vyssvan prolet, dmy se vyptvaly pn: jste vdycky tak spiritueln?, a oblben frze znla: nesm se zapomnat, e bh, nikoliv bel stvoil svt. Za vlky, v nacionalistickm opojen, kdekdo psal bsn na sv. Vclava nebo ho maloval; nrod byl soustavn pirovnvn ke stromu, modern literti se zapsahali, e dnho autora netou tak rdi jako Tyla, Pravdu a Rubee; koenn estv bujelo, kamkoliv ses podval. A po vlce: Lenin ovem -)- abcd komunismu + Zdenk Nejedl a Smetanv Dalibor jakoto oslava lumpen- proletaritu + vichni andl jsou socialist + kink Potmkin + jak prvo m pst novelu, kdy jsou na svt chud lid? + lhan, e esk pan X. Y. je lenem rusk komunistick strany, akoliv to zejm nen pravda + traktor (rusk) -j- tovrna (rusk) + armda (rusk) + takov sla fixn ideje, e vyznava se splete a v kavrn si msto ruskch vajek objedn sovtsk vajka + honba na Karla apka + sto jinch rekvisit.

Vechny tyto smry byly v nkterch lidech skuten a v nkterch hrozn falen. m to, e druh kategorie je vdy daleko hlasitj? Snad z tch dvod, pro n emesln ebrci jsou dotravj ne ebrci ze skuten bdy. Opravdov cit jako opravdov chudoba nesjd hladce s jazyka; je teba, aby se to dve stalo emeslem nebo manrou.

Existuje komunistick pesvden, kter je teba mti v ct. Jsou lid, kterm jaksi bylo vloeno do kolbky bti komunistou; nemohou bti nim jinm, nemaj-li se dopustit zrady na sv podstat. Komunismus nen hnutm posr, nbr mohutnm smrem, kter vn usiluje o obrodu svta na jeden zpsob (podle naeho pesvden na zpsob jednostrann). Ale t-li se lavina po svahu, nalepuj se na ni odpadky, a komunismus strhuje tak bezcharaktern sortu litert, ponvad jim me zaruit nejzajmavj pzu tto doby nebo poskytnout ty, kter by se dreli ve sv vnitn rozhranosti; jsou obratn v napodobivosti jako opice, jsou dnes zde a ztra budou jinde. Jako je falen nacionalismus, me bti tak falen komunismus; jestlie to nkdo nechce pipustit, nev nic o lidsk povaze, kter nebude definitivn zulechtna dnm hnutm.

Tmto konstatovnm nechci si ulehit polemiku proti komunismu. Nebylo by mi tak nic pltno, kdybych i chtl. Stejn neodvrt proud, kdo podotkne, ze na jeho povrchu pluje pinav pna nebo kdo ji dokonce rozfouk. Pipojuj-li se ke komunismu nkte lid z tch dvod, z jakch by si ped dvaceti lety voskovali knry, nen tm jet nic eeno proti komunismu jako ideologii. Vyvracet ji je nesmrn t ne odhalit toho nebo onoho posra, a pokud m pod sebou komunismus reln zklady, neme to bt zdiskreditovno ani tiscem posr a napodobivch du, kter pispchaj.

Ale to pat do politiky, a zde chci mluvit jen o roli, kterou hraj v literrn kritice, a o oblben jejich zbav, obracejc se proti spisovateli, jen, posuzovn u jen po strnce formln dokonalosti, je nejvysplejm zjevem mezi modernmi eskmi spisovateli a prvn pirozenm zpsobem co je vdy jen cesta pes kvalitu piblil eskou literaturu svtovosti a otevel do svta cestu pro sebe i pro jin. To by v jinch pomrech zakldalo nrok na slvu. V pomrech, v nich ijeme, je tok proti Karlu apkovi nejoblbenjm druhem debutu pro mladho mue, jen chce na sebe rychle upozornit. Jestlie se literrn kritika zpolitisuje, jak snadno se otvraj sta lidem, kte by jinak musili, mlet, a jak to pleitost pro vechny, kte s apkem nemohou zvodit v umn, aby mu vytkali, pro m ty a ony ideje a sklony a pro nem jin!

9

Za oddan a tich zkoumn prody, za nnou pchylnost k rostlinm a zvatm bval umlec v dvjch dobch oslavovn a bude patrn oslavovn zase v dobch budoucch. Nyn vak provme dobu rozilenou, duchovn pechodnou, kdy je za to hanoben. Thoreau, proiv pl svho ivota v lesch, napsal se zcela vnm zaujetm: Byl jsem odhodln boby poznati. Velmi se zd, e se stal slavnm prv proto, e je poznal. Francis Jammes se stal nezapomenutelnm z tho dvodu jako Frantiek z Assisi: e byl ptelem zvat. ekne-li si apek: chci poznati rst kvtin a jejich vztah k povt a dui psa a koky, byl by v normlnjch dobch, kdy na msta literrnch kritik jet nevtrhli politit agittoi, za to chvlen. Dnes in se zuiv pokusy, aby byl zesmnn. Pi Goethov jubileu jsme vidli, jak snadno je agittorovi zesmniti Goetha. Pro by nebylo snadno zesmniti nkoho jinho? Zle to jen na obratnm uvn slov, emu konec konc se nau i duch velmi prmrn v tomto vku feuilletonistick obratnosti. Francouzsk revoluce popravila Lavoisiera, kouc: Revoluci nen teba chemik. Vpady proti apkovi se zakldaj na podobn nlad: pro een sociln otzky nen teba Karla apka, jen uvauje o prod; a ponvad ho nen teba, nen jen nepotebn, nbr pmo kodliv. To nen jen eskoslovensk nlada: Thomas Mann, kter nedvno pedtal novelu, obdrel dopis, ve kterm byl tzn, jak se odvauje initi nco takovho, dokud nen rozeena sociln otzka. A nen to jen nlada z r. 1932: ped vce ne sto lty ptal se Ludwig Bhne rozhoen Goetha, jak me hledati zkony rstu rostlin, msto aby popisoval boj nrod.

Co svt svtem stoj, prohnli se po nm duchov zc a iroc. Nad apkovou zahrdkou soustedila se nelibost duch zkch, a blsk se nad n tolik jako nad Tatrami. ada horlivch reformtor ho vyzv, aby pestal bti tm, m jest a v em, hnn svou pirozenost, me patrn nco vykonati, a aby se radji stal nm, m nen, a prmrn napodobil pirozenost jinch. (Dokonen.)

Etienne Re y:

Snobismus necudnosti

O

d t doby, co se nkte spisovatel zali domnvati, e objevili sexualitu a Lawrence se svmi pekladateli uvedli do mdy urit vrazy, je se dve nevyslovovaly, zan se v romnech i na jevitch roztahovat doposud neznm volnost a bezuzdnost ei. Dnes lovk u ani neme bti dost peprn a chce-li se jako spisovatel vyinouti a platiti za modernho, pak je nezbytn nutno, aby lidi zraoval a tloukl je pes hlavu. Dtinskost stedokolk, kte si vyhazuj z koptka.

Krtk pilhav vraz, jeho uval hajn lady Chatter- leyovy s takovou oblibou, se objevil na jeviti ji dve, akoliv jen kradmo a nesmle. Avak bhem tto sezny u asi doshne obanskho prva. Nu a co dle? .. Dojem bude dlat jen ze zatku a pak bude nutno ohldnouti se po novm. Ale jak a daleko je mono se odvit? Nejzazch mez je dosaeno nepjemn brzy.

Existuje pedantismus sprostoty a snobismus obscnnosti, do nho by mohla nae doba velmi snadno upadnouti. U mnohch autor se nm pmo vnucuje zeteln pocit, e upadaj do vytren sami nad sebou, kdy mluv oteven o sexuelnch zleitostech. A do tho vytren upadaj jejich teni, kdy se odv debatovat o vech tch otzkch bez hemmung. Co u neexistuje vbec dn mtko? To slovo, je bylo kdysi tak drahm Gdtzovi a Cambronnovi a je zaruen vdycky vzbudilo veselost, to slovo te ji nikoho nevzru. Snad by se mu vrtila jeho pvodn zpaln sla, kdybychom je nechali zaskvti se na divadelnm plakt v nzvu njakho kusu? Ale i k tomu ji dolo a sice ped 150 lety ve Francii. Nevzpomnm si ji, kter znm autor 18. stol. to byl, jeho kus byl hrn pod nzvem: Le Marchand de Merde. Nai modern autorov by pili podle toho s kkem po funuse.

Vechny tyto sml kousky u dvno nejsou novinkami a co horho: nedojde se s nimi daleko. Lawrencv hajn by mohl svou lady zahrnouti do sytosti vemi rozkoemi a mohl by se svho milostnho kolu zhostiti stejn skvle i kdyby se tolik nesnail nazvati ve co nejpilhavjm vrazem. A nen tak docela jisto, e by ti nejvt rozkonci nebyli zrove velikmi nemluvy ... vdyf to se vlastn velmi hod k pojmu brutality, v mnohch ppadech tak cenn.

Ale, eho chtj doshnouti ti autoi, kte pro sv velkolep sml vklady pouvaj tak choulostivch vraz? Domnvaj se, e doslovnm lenm milostnho aktu vyjd lpe dotynou smyslnost? Snad. Ale co maj zde co dlat ta cynick slova? Kdo uml psobivji mluvit o vniv lsce ne Racine? A pouval pece tak ndhern istch vraz. Siin slova a slab city pat k sob. Vrazy pli hrub vedou k hroznm vsledkm. Znm jednu dmu, kter svmu milenci v pekypujc vdnosti napsala: Ty jsi rozbouil moje maso. Pkn, nen-li pravda?

Ale napad mi, nen-li tento smr hrubosti v literatue pedevm keftovnm trikem? Skandl, vyvolan slovnkem pn Lawrencovm, ml za nsledek velk kasovn spch. V dob, v n je nutno dlati hlavn penze, vyn zejm vce tlo ne due. Autor, pc o sexu, m vt vyhldky na Rolls Royce ne autor, pc o theologii. Dnes maj hrub slova za nsledek sice mal city, ale velk vdlky.

ist vc mdy. Sname se tedy co nejrychleji vyuiti sexuality, ztra ji me pijt z mdy. V pt sezn bude u mon romn a jevit ovldnuto snobismem cudnosti.( Querschnit.)

ivot a instituce

Karel apek:

Anesthesis

e sv utopii The Brave New World nm vedle jinch luznch vyhldek l Aldous Huxley, jak to bude mt budouc lidstvo snadn s pozemskmi starostmi : spolkne se prost pilulka edn dodvanho prepartu somy", je okamit opat zkormoucen dui zapomenut. Piznm se, e kdy jsem toto etl, stydl jsem se za tu budoucnost a rozhostilo se ve mn cosi jako vdnost za to, e iju v pradvn, primitivn a hrdinn ptomnosti.

Ale kdyby se njak lidsk tvor z pravku ne pli odlehlho piel podvat na ns, ml by mon podobn pocit. Snad by shledal, e odvk lidsk poteba odpoutn a zapomenut u nedochz svho koje jen vjimen, nbr stala se prost denn potebou. Radio, film, sport, lehk literatura a divadlo vdy to jsou vlastn tak jenom drogy, kter lid berou, aby zapomnli na thu a starost ivota. Snad by takov nvtvnk z minulch dob na prvn pohled nepostehl, e nejvt spoteba tchto prostedk se nenalz prv tam, kde se t thy nese nejvc; snad by se proto domnval, e se dnen lid v celku nm tuze a vytrvale erou, kdy tak horliv hledaj nik ze sv vlastn tsn. Teprve ponenhlu by na to kpl, e obecenstvo, kter konsumuje maximum tchto prostedk, neunik njak trzni nebo konfliktu, nbr nemu jinmu: przdnot a nud. e se lid odpoutvaj vlastn jen sami od sebe; e se pokouej zapomenout vlastn na svj vlastn ivotn norml. A tu by se ten lovk z minulch as patrn zasmuil nad tm, co vid.

Pokud mme doklady o minulch dobch (jako na pklad o devatenctm stolet), zd se opravdu, e konsum tch kulturnch anesthetik se od tch as njak zmnohonsobil. Pedn, rozum se, nebylo tehdy tolik pleitosti; ale nesporn nebylo tak t habituln poteby. Kdy si vzpomnm na lidi, kte obklopovali m dtstv, mm dojem, e se nesnaili zapomenout na svj osobn -ivot, naopak, e si ho byli nramn vdomi a trvali na nm a komicky dstojn a dleit. e nemli nutkn penst se pes meze svho vednho ivota, ale za to dbali, aby sv msto vyplnili dkladn a byteln. Zd se mi, e se vbec nenudili; ale pokud vm, pod nco dlali, a kdy odpovali, povali sebe samch, svho rozumu, sv rodiny, svch ptel. Nehledali odpoutn, nbr -pipoutn. lovk by ekl, e je nadobro saturovalq, e ij, jak ij a co dlaj; i nebylo jim teba niku. ili tce, ale njak sebevdomji; sv povoln nesli jako trvalou hodnost, ne jako pinavou dinu, na kterou je lpe zapomenout. Nechci je vynet, ale zd se, e byli astnj a proili svj ivot silnji a bdleji. Mli ze svho ivota vc, protoe jim nebyl pedmtem zapomenut a odpoutn.

Co tam, to tam: na o -tom marn mluvit. Jde o to, je-li dnen vroba hromadn anesthese biologicky a sociln eln. Nechceme zajist kazit dnou legraci a pejeme kadmu jeho poten; ale pedn anesthese nen dn prav ps: i k tomu, abychom se hluboce veselili, je teba bdlosti. A za druh: anesthese nen lenm choroby, nen eenm konfliktu, nevede nikam dl. Biologicky lpe je ctit, e ns nco bol, a kurrovat to, pokud to umme. Sociln lpe je nezapomnat, kde ns tla bota, a myslet na to, jak ji zout nebo pedlat. Kulturn lpe je neunikat sv vlastn przdnot a hledt ji naplnit nm kloudnm.

Zvykne-li si lovk bavit se nhrakami ivota, ztrc schopnost bavit se ivotem samotnm. Zt je nudno; jdme do bisku. Pozorovat lidi je matouc; pojme pohlet na jejich stny. Stalo se potebou odpoinout si od ivota, bt vedle skutenosti; v jde je to kouen dmiky s opiem. Chodme se dvat na zpasy; to ns zbavuje vnitn nutnosti zpasit sami. Hledme v novinch, co je novho; nsledkem toho u nemme sv vlastn oi pro to, co je novho ve vesmru. Co vechno se vymyslelo jen proto, ab^ se nemuselo myslet! k se, e nboenstv je opium pro lid; ale i politick chiliasmus, diktatura, demagogie jsou opity pro lid: zbavuj jej odpovdnosti, osobn snahy a tkho kolu myslet a soudit.

Ale ne, dnho nvratu nen: nen-li nco v podku, je jedin prostedek posvtit si na to. Na pklad se jednou celm svm rozumem podvat na to, jak pitom a nicotn je vtina toho, co jsme si zvykli povaovat za kratochvli. Vzbouit se proti ohlupovn, kter si kupujeme jako zbavu a zapomenut. Shledat, e je to vlastn nedstojn a e ns to poniuje. Na to nen teba ne obyejnho rozumu. Konec konc vme skoro vichni, e to, m zabjme svou nudu, je hloup a vn stejn; ale chovme se k tomu shovvav a dvme najevo, e jako neklademe vtch nrok na pouhou kratochvli. Ale eknme si, e ivot pese ve je tuze cenn vc a e nsledkem toho i ta kratochvle si zasluhuje trochy na vnosti. Bavme se cele, s vynaloenm iplnho intelektu: shledme potom, e k tomu je zapoteb myslet, poznvat, kutit, s nm se potkat, nco tvoit zkrtka bt aktivn pi vci; a pestat ibt pouhm obluzenm divkem.

D r. Ladislav P. Prochzka:

Mezinrodn boj proti nemocem

Xtybrm nkolik zajmavch kapitol, je podaj n- zor o modernch pracch v oboru hygieny v celm svt, o pokroku tto vdy a jejm stoupajcm podlu

ve veejn sprv.

Nejvt prce sousteuje se stle na tk infekn nemoci hlavn choleru, mor, lutou zimnici, skvrnit tyf, splu, difterii a netovice.

Cholera

m nkolik stlch ohnisek, zvlt v britsk Indii, kde je zdomcnl a odkud obas vyraz do okol. Nemoc ztratila znan na nebezpenosti tm, e vstoupilo v praktick upoteben naprosto spolehliv ochrann okovn. Ped nm ustoupila do pozad i otzka zdravch bacilono, kte dve hlavn nemoc rozvlkali.

Otzka okovn ochrannho pi moru

nen posud tak pevn rozlutna jako u cholery prv tak jako len erem protimorovm. Pracuj tu hlavn Anglian, kte hls z Indie znamenit vsledky ochrannho okovn protimorovho erem Haffkine; referty francouzsk o zkuenostech s ochrannm okovnm ltkou vyrobenou v Pasteu- rov stavu v Pai jsou o nco skeptitj ale souhlas s anglickmi daji potud, e ochrann okovn sniuje poet infekc asi o polovinu, rovn tak mrtnost.

Protiv i .

zlute zimnici,

to jest hlavn proti komru Stegomyia, kter nkazu pen, zahjen velik a spn boj, kter m znamenit vsledky hlavn v Jin Americe a v kolonich africkch. stav ,pro tropick nemoci v Amsterodamu podnik vzkumy o seru imunisanm proti lut zimnici.i

Dtsk nemoci nakaliv

studuj se ve svm chodu a intensit vyskytovn mezinrodn, jednak v mezinrodnm ad zdravotnm paskm, jednak ve zdravotn sekci Spolenosti nrod v enev. Z nesetnch prac uvdm jen nejzajmavj vsledky:

Spla m urit periody sedmi- a desetilet, ve kterch vystupuje v mrnm potu, s mrnou nakali- vost a mrtnost; pak vak zmn rda charakter, na- kalivost je prud, mrtnost daleko vt. Ochrann okovn podle Dicka nem tak bezpench vsledk, jako se zprvu oekvalo; zato ochrann okovn proti difterii je velice inn a spolehliv, a zan mti skoro stejn vznam, jako svho asu zaveden len erem. Klade se velik draz na to, e neprvem se podceuj spalniky a kael dviv: vykazuj ve svtovm pehledu vt mrtnost ne spla a difte- rie. Proti spalnikm zkoueno s nej lepm vsledkem serum rekonvalescent po spalnikch i jako ochrann okovn, i jako liv prostedek. Ovem jeho opaten v dostatenm mnostv in tko pekonateln obte.

V poslednch letech stouplo znan po celm svt onemocnn na epidemick znt mozkovch blan a epidemick znt pednch roh mnch (Poliomyelitis, dtsk obrna). Spojen stty americk, Anglie, Egypt, Turecko i Nmecko mly sta ppad; asi ped temi lety la Evropou vlna tchto nemoc od vdsk na jih uhnula se echm pes Sasko a Bavorsko sledovna nmi s velikou zkost; nebo proti tmto nemocem jsme beze zbran. Nov prce prokzaly jednak innost ochrannho okovn i len erem rekonvalescent: v Americe nkter stty dovedly se jm zsobiti v mnostv kolika litr. Zkouela tak ochrann sla sera zdravch osob z okol nemocnch sten s dobrmi vsledky; v posledn dob i serum vyroben z krve placentrn. Studovn chod epidemi a jejich en; zjitno pokusmo na opicch, e nkaza dtsk obrny se dje cestou stroj zavacho a e vkaly mohou nemoc roziti; jedna vdsk prce tvrd, e nkaza se toky vodnmi, jin mluv o nkaze mlkem.

Podrobn a peliv studie o monosti penen nkaz mlkem zjistily nejenom monost penesen tyfu, paratyfu, cholery, tuberkulosy, nbr i revmatismu.

V boji protituberkulosnm

nejdleitjm bodem je dnes pevn posudek o ochrannm okovn metodou Calmet. Ten vypstoval po nesetnch pokusech a pracech bacila tuberkulosy, kter ztrc monost zpsobiti v tle nkazu, ale neztrc schopnost, vyvolati imunitu odolnost proti nkaze tuberkulosn. Ltka okovac pipravuje se pro kad ppad erstv, mus bti dna kojencm s trochou mlka k polknut prvn tyi dny po porodu. Okuje se dnes po celm svt; Francie okuje kadoron tm 200.000 dt; zprvy o vsledcch jsou velmi pzniv, a sudek nen jednotn. Nedlaly dobe nadmrn chvly z rznch zem, kde se dokazovalo, e nejen mrtnost na tuberkulosu se snila u okovanch dt na 1/20, ale e i mrtnost veobecn u okovanch kojenc klesla. Naproti tomu je dnes prokzno, e okovn je nekodn, e bacil B. C. G. (Calmetv) nikdy nevyvol infekci, a nov prce nejen francouzsk, ale i anglick dokzaly experimentln zskn imunity u zvat (telat) okovanch. Nmci stav se k vci chladn, ale okuj a sbraj materil; Anglian piznvaj metod stenou innost, ale majce vybudovn boj proti tuberkulose do nejmench detail, a na p. do isolace kojenc z rodin tuberku- losnch nechtj okovn B. C. G. zaaditi oficieln do zdravotnickch opaten.

Mj sudek o metod byl by asi tento: Vyskytne-li se takov vn a tak dkladn zaloen prce, podloen autoritou Pasteurova stavu, doloen pznivmi vsledky z nejrznjch zem na zklad okovn skoro milionu dt, a je-li naprosto bezpen prokzna jej nekodlivost, pak jsme povinni okovn to zavsti ovem nikoliv povinn, ale fakultativn, a podporovati je co nejusilovnji. Kdy povme, jak ohromn ztrty na zdrav, ivotech, vdlenosti, vydnch za len a podpory zna tuberkulosu, pak i pouh odvodnn nadje, e meme lidi od n uchrniti, zna naprostou nutnost, dti metodu obyvatelstvu k disposici. O konench vsledcch podle mho nzoru budeme moci mluviti, a od okovn prvnch dt uplyne aspo dvacet let: nebo nejastj ppad je infekce v dtskm vku, pak skryt stadium, a vypuknut nemoci mezi 15.20. rokem.

Prav netovice

nevzbuzuj mnoho zjmu: tam, kde je zavedeno povinn okovn a dn se provd, vymizely netovice pln. Z evropskch zem je to tm jedin Anglie, kter vykazuje ron a 3040.000 onemocnn neto- cemi; vinna je rozhodn mental reservation v jejich okovacm zkon: kdo prohls adu, e na okovn nev, nemus sv dt dti okovati. Objevuj se opt snahy, rozdliti variolu na lehkou (variola minor) a tkou (variola major). V Holandsku a vdsku dokonce podle tohoto rozdlen odstupovali onaten ochrann pi malch mstnch epidemich. Portugalci dokonce tvo z lehk varioly novou nemoc, nazvanou alastrin. Zkuenosti jsou patn lehk ppad lehce zpsob u neokovanho nejt onemocnn.

Podrobn studie a pokusy byly vnovny monosti

penen infeknch nemoc letadly.

Jedn se tu jednak o monost, e pouze pi nkolikadenn cest, na p. z Indie do Egypta, me cestujc bti v Indii infikovn, cestuje v t. zv. inkuban dob, kter je bez pznak, a rozneme se a v Egypt, kam tmto zpsobem zanese na p. mor neb choleru. Druh monost je, e v mst odletu usad se na letadle a v nm hmyz hlavn komi kter pen nkter nemoci: obavy byly hlavn z penen Stego- myia (lut zimnice). Pro zabrnn prv eventuality vypracovna byla mezinrodn mluva, upravujc zdravotn slubu na letitch a letadlech; pokusy s penenm hmyzu letadly prokzaly, e toto nebezpe je zcela nepatrn.

Msta a venkov.

Zajmav jsou prce, zabvajc se rozdlem mezi zdravotnmi pomry v mstech a na venkov u obyvatelstva rolnickho, hlavn pokud se te tuberkulosy. Shledno u vtiny stt, kde eten se dlo, e dnes mrtnost na venkov je vt ne ve mstech; ale hlavn, e je na venkov mnohem vt nemocnost tuber- kulosou ne ve mstech, a tu zase u en vt ne u mu. Studovn pin tohoto zvltnho zjevu je v proudu, a projeveny tu nejrznj nzory. Pro zajmavost uvdm nzor velmi venho portugalskho hygienika, jen prav asi toto:

U ns stoupla tuberkulosa u rolnickho obyvatelstva ohromn; nemoc stv se morem. Nae prostedky proti n naraz na skutenost, e lid je pli mnoho, prce a vivy pli mlo; tuberkulosa stv se pirozenm regultorem potu obyvatelstva, jakm bval mor, cholera a jin tk infekce.

Nemoc, je se nyn bedliv studuje, je revmatismus.

Mm ped sebou zajmavou prci jugoslvskou, kter v podstat prav: revmatismu od vlky siln pibv. Nemocnost je nejmen v srpnu, z a prosinci. Dti do 4 let jsou imunn proti revmatismu; revm. prudk (akutn) stoup ve vku 717 let, dosahuje maxima ve vku 1827 let, chronick zan ve vku 1827 let, a udruje se a do 57. roku. 90% vech onemocnn kost, kloub a sval je pvodu revmatickho; oetovn vydalo si asi 6% oetovacch dn vech nemoc.

Podrobn se studuje

nemoc papou

(psittacosis). Tu a tam se posud vyskytuj ppady penesen nemoci s papouk na lidi, ba i ppady nkazy s lovka na lovka. Zkaz dovozu papouk z Brazlie posud trv, pracuje se na mezinrodnch ochrannch opatench.

Zpravodajstv o nakalivch nemocech

je dnes znamenit organisovno. Kad tden dostvme obrnou zprvu, obsahujc ppady onemocnn infeknch z celho svta. Tento bulletin je redigovn ve Spolenosti nrod v enev, obsahuje vak i podrobn zprvy paskho mezinrodnho adu zdravotnho; do tdne vme o kadm ppadu tkch infekc kdekoliv na svt, a msn dostaneme pehled o chodu epidemi s mapkami a diagramy, take meme vas zaditi ochrann opaten.

Velikou kapitolu a nkolik lnk by zabralo zajmav vylen dnenho rozvoje

sociln hygieny

a snah po zabrnn nemocem (preventiva). Myslm, e dokonal vybaven v kadm ohledu m hlavn vdsko a zem seversk; znamenit opatena je Anglie, velmi dobe Nmecko, Francie statn dohn, co dlouho zamekala; ze zem nm blzkch velmi pokroila v sociln hygien Jugoslvie, mnoho se pracuje v Rakousku, Polsku a Rumunsku. Podle mhonhledu jev se tu vady jeden zkladn nedostatek: sociln hygiena nen dosti hluboko propracovna hlavn po strnce praktick. Jej kvalita je dna a znma; ale jej kvantita nen urena, a boj o ni nar na hranice finannch monost. Vade se pli tt kdeto zd se bti jasno, e by se mla soustediti pedevm na dva koly: pi o dti (poradenstv preventivn) a boj proti tuberkulose. Nen-li smr boje takto omezen a usmrnn, dochz k rznm vstelkm a nadsazenm. Uvdm jako takov dva pklady:

V nkterch zemch rozila se sluba sociln- zdravotn na nemocnice. Star se o sociln pomoc a duevn tchu nemocnch za jich pobytu v nemocnicch i po jejich proputn z len. Je zavedena u v Americe, Anglii, Nmecku zan s n i nesmrn il Itlie, kter od vlky udlala ve zdravotnictv vbec velik pokroky.

Zajmav je tak z Itlie pil

lkask vyetovn zdravch osob.

Vychz ze sprvnho nzoru, e mnoha nemocem d se zabrniti, neek-li se s lkaskm vyetenm, a nemoc vypukne, nbr vyetuj-li se periodicky i zdravj lid a hled se potky neb disposice chorob konstatovati, podchytiti a odstraniti. Mylenky ujaly se velmi rychle ivotn pojiovny hlavn v Itlii, Spojench sttech americkch, Nmecku, Francii, Anglii, vcarech, Turecku. Pojiovny poskytuj slevy na pojistnm tm pojitncm, kte se podrob periodickm prohldkm zdravotnm; v Turecku bezplatn periodick prohldky jsou zazeny a povinny pro prodavae potravin a npoj, koujc obchodnky, ednky, kolky, chvy, jako i pro osoby vstupujc v manelstv.

Pohled na kolonie.

Modern, praktick hygiena nm vzala tak posledn romantick iluse o kolonich tropickch. Sluba zdravotn mezi domorodci koloni africkch, indickch, na Jv a Borneu i ostrovech tichomoskch nabyla daleko vtho rozsahu a dleitosti ne v mnoha zemch evropskch. Nen toho pinou humanita, nbr prost poteba zachovati a rozmnoiti v kolonich hrubou pracovn slu (Francouzi kaj domorodcm main ceuvre pracovn ruka); nebo Evropan nevyvej do koloni dlnky run pracujc, nbr pouze dlnky duchem ovem v nejirm toho slova -smyslu. A mezi domorodci panovalo ist prodn hospodstv: jejich poet se udroval podle tch zkon, podle nich se rod, mno a hynou zvata; cel rozshl kraje byly obas vylidovny zhoubnmi epidemiemi (cholera, mor, lut zimnice, netovice, spv nemoc atd.), mrtnost dtsk byla obrovsk, pomoc v onemocnn podle naich pojm dn. K tomu pistoup vdy s importovanou na ci- vilisac i jej' importovan lidomory: alkohol, tuber- kulosa, syfilis a jin dary, kter u zpsobily v etnch krajch vyhynut celch domorodch nrod po zvldnut zem blochy. Ale do pstav, ke stavb drah a silnic, k noen bemen, na plante je teba milion dlnk ( pardon, mlem bych byl ekl otrok!), jejich zdrav m nesmrnou cenu pro jejich vkonnost; proto jakmile se ukzalo vylidovn, nasazena s velikm silm a obrovskmi nklady modern pe zdravotn. Ve, co se u ns jaksi jenom trp vzhledem k na hyperpopulaci a rozpakm, co s pibvajcm obyvatelstvem ve to se v kolonich vn provd. Stavby nemocnic; okovn ochrann i liv proti infeknm chorobm, zdravotnick propagace, pe o dti, thotn a rodiky, boj proti malarii a hmyzu infekci penejcmu pi tom za okolnost vtinou velmi obtnch a divokch, v boji s tropickou prodou, vradcm vedrem, potemi s ohromnmi vzdlenostmi, nedostatkem komunikac, povrami a nedvrou k blmu mui, jen posud vady jen loupil zemi a niil lid, ani mu prokazoval dobro a ml k nmu ohledy jako k lovku sob rovnmu. Tvo se centrly pro slubu zdravotn v kolonich, jednotliv kolony s lkai a pomocnm personlem, pouv se lod, automobil, letadel, ale tak kde to jinak nejde kr s volskm neb bvolm potahem. Len tto prce se te snad jet lpe ne star indinsk historie nebo Kiplingovy povdky; je tu mnoho obtavosti, nasazench ivot i ztracench ivot lka, sester, pomocnho personlu; mnoho dojemnch phod mezi primitivnm lidem, kter hloupm omylem pitomch cestovatel jsme zvykli nazvati divochy, a mezi kterm nejen Andr Gide neb osamlec Francouz, jedouc s plachetn lodikou kolem svta, najdou posledn zbytky lid astn a krsn ijcch, ale ji jsou i pro lkae ze sanitn kolony jasnm zjevem lepho lidskho ivota, ne jakm ijeme my ve sv nabubel a zabloudil evropsk civilisaci. Vsledky tto ohromn, mlo znm prce jsou znamenit povedou asi k pevn sanaci domorodch kmen, k jejich zachovn a vzrstu; asi tak potom podle starho evropskho receptu ke pevzet na civilisace s tm ervem znien, jen hlod na koenech vech rozmnoench, civilisan vysplch a zbohatlch nrod tm vce, m vy je jejich ivotn rove a m pokroilej jejich civilisace.

Je tstm pro Evropu, e prozatm tato inn ozdravovac akce se omezuje hlavn na kolonie anglick, francouzsk, holandsk a belgick. A jednou pronikne do ny a pivede' tamn mrtnost na nai mru, a populace tam sko za dv generace o nkolik set milion lid pak se m Evropa se svm klesajcm prstkem obyvatelstva na tit. Japonsko, kter u plave v naich vodch a zavedlo poctivou zdravotn slubu, u m takovou pelidnnost, e jeho puky se rozhovoily, aby zjednaly msta nadbytku obyvatelstva.

feuilleton

Rdi sociln tajemnice.

IV.

Jsme odbrateli Lidovch novin. Mme men domcnost. Dopoledne zazvon piblin ptkrt a ozve se rzn prosba o almunu. tu tu a tam, e tito lid maj a 140 K denn trby. Nkter z nich jist me bti opravdu hladov chudk, kter jen z nutnost jde ebrat a nedm-li takovmu, mm vitky svdom. To se opakuje denn. Mezi nimi jednou tdn zazvon ena nebo mu a pinesou vypran lmce. Jsou te ve sdruen nezamstnanch, kde o polovinu vhodnji ne v prdeln ehl lmce a prdlo a rozdlili si funkce. Tm dm zpropitn, k nmu nejsem povinna, velice rda. A tak si myslm, kdyby denn mn piel kdosi a ml nco jako vstupenky-trky papru 20 hal. neb 50 hal. nebo 1 K obnosy, dala bych penze velice rda a kad den, a se zadostiuinnm, e z tto akce se mnoho lid me nasytit nebo pracovat...g ctQUg g Smchov.

V.

Praha, 3. ledna.

Ven pane redaktore, ml jsem upmnou radost z lnk dra F. Kocourka Ze ivota na prask periferii .... Mnohokrt jsme si s mmi spolupracovnky vytkali, e nedovedeme pouiti k opravdovmu prospchu dokumentrnho materilu, kter se dostv do naich rukou pi vdeckm rozboru socilnch problm. Vdycky jsme ctili, e sebe hodnotnj vdeck prce, kter z takovho materilu vyjde, nevyuv ho zplna, jestlie bezprostedn po n nensleduje in.

Je pirozeno, e jsme myslili i na urnalistiku. Bohuel vak vdeck pracovnk bv velmi patnm urnalistou. Talent, kter by dovedl kombinovati vnou prci vdeckou s nadnm urnalistickm, je v naich adch vzcnost. Proto jsme si asto kali, e by idelnm pracovnm spojenm byl pm pracovn styk mezi vdeckmi pracovnky na poli sociln prce a urnalisty z povoln, tmi, kte maj opravdov sociln ctn. Jedna skupina by dodvala materil, druh by pidala formu.

Doufm, e mi prominou pni urnalist kte nm skoro vdy vyli ochotn vstc e jsme jenom mlokdy byli spokojeni s konenm vsledkem. Hledisko sensanosti asto skresl materil takovm zpsobem, e asto se lnek nakonec mine svm vlastnm elem.

. . . Modern sociln instituce zamstnvaj sociln pracovnice a zdravotn sestry, jejich vlastnm poslnm je pe v rodinch. Je si vak teba uvdomiti, e je to prce neobyejn obtn. Sly tyto, akoliv se od nich vyaduje velik inteligence a obshl pedbn vzdln, jsou patn honoro-

PhroronosLy

Ven pane redaktore!

V Praze 19. ledna 1933.

vny, ponvad ij z humanity ... Mnoho sympati mm k zvrenm slovm dra Kocourka, kde vol po tom, aby jmenovit s nimi vrstvami se veejn ady nestkaly jenom prostednictvm strnk a exekutor. To. je ovem vn problm reformy veejn sprvy, na ni se stle chystme. To je vlastn smysl pemny sttu autokratickho ve stt demokratick a sociln.

Doufm, e mi prominete, ven pane redaktore, jestlie skonm prosbou adresovanou naim urnalistm. Pli bychom si, aby vnovali vce systematick pozornosti drobn sociln prci, aby vak z n pokud mono vylouili sensa- nost, kter, spe kod, ne prospv. Jak to maj provst, aby pi tom udreli zjem veejnosti, je problm, kter nedovedeme eiti my. Mohu je vak ujistiti, e jejich nezitn pomoci je velmi zapoteb a myslm, e lnky dra Kocourka byly v tom smru velmi zslun.

Uctiv se vm porouHynek Pele.

' VL

Ven pane, po peten reporte v Ptomnosti, kter mla pro postien hmotn a pro Vs jist radostn mravn spch, jsem chtl upozornit na jin obti dnench pomr. Hlete: mezi nmi chod sta, dnes u tisce ednk, kte ji dva i vce rok hledaj marn zamstnn. Balancuj na ost noe mezi lidskou existenc a pdem ke dnu. Samozejm, oni tak trp hmotnou bdou. Ale co je ta proti jejich utrpen duevnmu! Oni pomalu, ale neodvratn ztrcej vru v humanitu, vdom sv podoby s obrazem bom, spj ke stavu, kdy se pestvaj ctit lovkem, obanem, a pestvaj vit v lidskou soudrnost, v sociln spravedlnost. Tito mlc-trpc nutn potebuj, jak jste v zvru sv reporte tak srden lidsky ekl monost a pleitost k novmu rozbhu, stimul nov sebedvry, oni potebuj bt zdvieni z mrtvho bodu a jak bych j doplnil, tito nai spoluoban mus bti podchyceni dve, ne dopadnou ke dnu, dve, neli se octnou tam, kde jste nalezl objekty sv reporte. . . . Dlouhm vyazenm z vrobnho procesu ztrc krom toho kad z nich nenapraviteln svou odbornou kvalifikaci a jsou vlastn odsuzovni k trval nezamstnanosti, protoe tito lid i v ppad nov vlny zamstnanosti se sotva do prce dostanou a budou v naprost vtin ppad odsouzeni k sociln degradaci, dlat ndenky... Mil pane K., report Pomoc jste pomohl pinst hmotnou pomoc a trochu vry v lovka nkolika nejnuznjm naim spoluobanm. Prosm Vs, abyste vzpomnl tak ednk, kte u nkolik tebas let marn hledaj zamstnn... Kiknte tam nahoru, e tmto ji tak dlouho vyazenm z prce se mus pomoci, ne podporou, ne hmotnm darem, ale teba jim najt zamstnn stj co stj. Teba je na nkolik tdn aspo vrtit jim trochu sebevdom, trochu pocitu sociln soudrnosti, trochu monosti novho rozbhu k zpasu o existenci.

Destky a sta tch, kterm jist mluvm z hlubiny due, budou Vs vdn vzpomnat a blahoeit Vm . . .

M. N Praha XVI.

VII.

Ven pane,Mlad Boleslav 19. ledna 1933.

. . . domnvm se, kdyby kad obec byla rozdlena na mal obvody jedna nebo dv ulice a v kadm obvod jeden otec chudch, kter by dobrovoln a rd ptral po tch, kdo pomoci potebuj, e by ti druz majetnj rdi mu skldali sv pspvky. Myslm, e by vznikla i snaha, aby ten n obvod ml co nejmn nedostatku a bdy. asto o tom pemlm, jak je mono, kdy tolik veho a takov luxus vude, aby lid hladem umrali. Tak jsme daleko od prav lidskosti! Vte, je mi tak zko, e jsem sama najedena, obleena a mj blin nem co do st! Bute zdrv! Porou se Vm v ct

M. J., odb. uitelka v. v.

VIII.

Praha, 17. ledna 1933.

Ml bych v devaskm oboru pouit pro inenra, o kterm jste nedvno psal, chce-li ovem tento pracovati a je-li bezhonn. V takovm ppad rate dotynho s tmto lstkem ke mn poslati.

Poroum se s vekerou ctouJs- Draba H-

IX.

Ticetilet lesn inenr, o nm ve svm lnku pete, a zale curriculum vitae do m kancele.

V dokonal ct Ing. dr. H, W., idlochovice u Brna.

X.

Praha XII., 19. ledna 1933.

Pane redaktore, poslm Vm ek na 500 K pro pomocnou akci Ptomnosti. Disponujte podle uznn a nikde mne co drce neuveejujte. Myslm, e nemte radost z prce, kter Vm takto vznik, ale j ty penze s mnohem vt dvrou dvm Vm, ne njakm adm se vzneenmi jmny.

S mnoha pozdravy VIng. M. B.

XI.

Zaslm Vm pt set korun jako pspvek na oacen aspo jednoho z onch t duevnch pracovnk, o nich pete.

Pan, o kter pete, e potebuje odbornho vyeten aludenho, milerd zdarma vyetm. Rate ji poslati se svm doporuenm na mne v ter 24. ledna dopoledne do sanatoria Sanopz.

S projevem dokonal ctyDr. K. K.

otzky a odpovdi

Pro jsme chvlili Malypetrai.

Ven pane redaktore,

peetl jsem si v minulm sle Ptomnosti lnek Mu, kter v, co chce od Ivana Herbena a pojal mne smutek, nebo jsem si ekl: ejhle, vpd koalinho moka do Pitom n o s t i. Vte tomu, tohle nen pro Ptomnost, takov lnek se hod do Venkova nebo do eskho Slova, kde byla v dobch, kdy byl Stbrn nmstkem ministerskho pedsedy, vytvoena Kahnkem tradice pro podobn exhibice koalinho urnalismu, ale Ptomnost, ta m bt uetena tto vn koalin kuchyn. esk Slovo me nazvat sttnkem koho chce, jednou Tunho, jednou Frankeho a jednou pro zmnu zase Kloudu, kad rozumn lovk v, co si o tom m myslet, ale Ptomnost, ta si to m dobe rozmyslet, dve ne nkoho poct tmto titulem. Dovolte mi, abych vyslovil mnn, e si Maly- petr titul sttnka od Ptomnosti prozatm nezaslou a e vbec cel Herbenova chvla je ponkud pedasn a podezel. Ministersk pedseda Malypetr neudlal prozatm nic jinho, ne e

1. pronesl programovou e slibnho obsahu, ale pokud se pamatuji i programov ei bvalch ministerskch pedsed mly slibn obsah. Program mla kad vlda hezk: zjem irokch vrstev atd., ale praxe ta vypad pak jinak. Prv u Malypetra bude dobe, kdy pokte na provdn slib.

2. Uvedl, pravda, sttn rozpoet do rovnovhy. Ovem pouil k tomu vech prostedk, kter byly po cel rok 1932 Ptomnost tak krsn potrny. Zde lape noha de- votnho urnalisty po zhonu Ptomnost v minulm roce tak dobe pstnm, nebo jinak eeno: m-li te pravdu a zsluhu Malypetr, ml tedy ped tm pravdu Engli. Sttnickm inem by bylo vynucen radiklnho snen rokov mry, aby vrobnm vrstvm, zatenm do krajnosti daovmi bemeny, bylo ponkud uleheno. Dle konverse sttnch pjek a vbec pronikav zmna v politice, kter stle protuje stdaly, lpe eeno rentiery na kor lid podnikavch a jejich zamstnanc. A toto Malypetrova vlda provede, pak mono zat s chvlou.

Vrchol mokoviny je Herbenovo tvrzen, e Malypetr zakikl zbytkask a velkostatksk kdlo sv strany. Nikoho nezakikl. Od tto frakce m pokoj, protoe jejm dvma vdcm, Stakovi a Hodovi