► Díky čemu byla

severoitalská města jako Janov,

Milán, Benátky či Florencie

nejbohatšími městy v celé

Evropě?

► Ve kterých městských

státech vládli Mediciové a kde

Sforziové?

Hlavní znaky renesanční

architektury:

Kupole (Florencie, Santa

Maria del Fiore – Filippo

Brunelleschi)

Arkády (zámek Opočno)

Psaníčková sgrafita (zámek

Březnice)

1. Renesance a humanismus

Rozvoj obchodu, řemesel a bankovnictví ve vrcholném středověku

posílil nejen hospodářské postavení měst, ale ovlivnil i myšlenkový

svět tehdejšího člověka. Nový ţivotní styl se zrodil v Itálii,

v bohatých severoitalských městských státech (např. Florencie,

Benátky, Janov), v jejichţ čele stály bohaté měšťanské rodiny (např.

Mediciové, Sforziové). Jejich úspěch závisel zcela na jejich osobní

zdatnosti a schopnostech, nepovaţovali proto člověka za bezmocné

stvoření, jehoţ povinností je odříkat se světa. Blízkost antických

památek navíc vedl k oţivení zájmu o antické dědictví. Antika se

svým zaměřením na člověka a jeho rozum stala ideálním vzorem

pro novověkou společnost.

Evropští učenci začali pilně studovat díla významných antických

filosofů a umělců. Návrat k antické kultuře a vzdělanosti vedl ke

vzniku nového kulturního směru, který je označován jako

renesance (tj. znovuzrození, obnovení). Renesance trvala tři sta let,

od 14. do 16. století, a byly v ní poloţeny základy moderní

evropské společnosti. Posun od záleţitostí boţských k záleţitostem

lidským vyústil v nový myšlenkový směr nazývaný humanismus.

Mírou věcí pozemského světa se stal člověk, coţ samo o sobě

nevylučovalo křesťanskou víru, ale znamenalo rozchod se

středověkem a jeho pojetím člověka a světa.

Italští humanisté právě v této době rozdělili dějiny na starověk, středověk a

novověk, přičemţ pojmenování středověk bylo vnímáno jako hanlivé, jako doba

úpadku mezi antikou a novověkem. Ve stejné době bylo umění vrcholného

středověku označeno jako umění barbarských Gótů, kteří zničili svými nájezdy

slavnou říši římskou. Hanlivý pojem gotika, která jako jedna z mála nečerpala

z odkazu antiky, však svůj prvotní negativní význam ztratilo.

Architektura a výtvarné umění Renesance se neomezovala pouze na napodobování antického

vzoru, antika se stala pro renesanční tvůrce zdrojem inspirace

ve všech oblastech umění – v architektuře, malířství i literatuře.

Vliv antiky je zřetelně patrný zvláště na architektuře. Gotická

stavba mířila do výšky, renesanční je naopak rozloţena do šířky.

Namísto gotického lomeného oblouku se objevuje oblouk

půlkruhovitý či oválný, mizí ţebrová klenba. Stavby mívají kopule,

průčelí jsou souměrně členěny vodorovnými římsami a svislými

antickými sloupy. Všechny tyto prvky jsou odvozeny z antického

stavitelství.

Ve stavitelství převládly světské stavby nad církevními.

Typickými renesančními stavbami se staly paláce, šlechtická sídla

ve městě, zámky na venkově, příměstské vily, často obklopené

pěstěnou zahradou, v níţ se začala uplatňovat promyšlená zahradní

architektura.

Součástí renesančních staveb byla i malířská a sochařská výzdoba.

Vnější stěny zámků, paláců, domů i kostelů zdobily do omítky

vyškrábané kresby nebo ornamenty (sgrafita), stropy a stěny

místností zase malby (fresky). Římsy a střechy byly často osazeny

sochami. Objevily se nové typy nábytku, kupříkladu příborník

slouţící k ukládání nádobí či skříň místo dřívějších truhel. Namísto

Korintské sloupy (kostel San

Lorenzo ve Florencii – Filippo

Brunelleschi)

► Zpracujte stručný ţivotopis

a přehled hlavních děl

Leonarda da Vinciho.

► Jaké jednoslovné označení

se pouţívá pro vyjádření

antického ideálu harmonického

rozvoje člověka – jak po

stránce duševní, tak i tělesné?

► Kterou slavnou studii

paraduje tato kresba s postavou

Homera Simpsona ze známého

amerického kresleného seriálu?

► A ze skicáře kterého

italského malíře pocházel

původní originál kresby?

► Leonardo da Vinci, či

Michelangelo Buonarotti jsou

označováni jako renesanční

lidé, co pojem „renesanční

člověk“ znamená?

krbů se stavěla výhřevnější kachlová kamna. K vybavení místností

patřily také četné umělecké předměty, závěsné obrazy, gobelíny

nebo sochy. Bohatě zdobeny byly i uţitkové předměty. Umělecké

předměty se často záměrně sbíraly a soustřeďovaly do velkých

sbírek.

Villa Rotonda se nachází nedaleko severoitalského městečka Vicenza (stavba

byla zahájena v roce 1570).

Které architektonické prvky byly v případě této stavby převzaty z antického

stavitelství?

Od roku 1994 je tato renesanční vila zapsána na Seznamu světového dědictví

UNESCO.

Čím se zabývá tato celosvětová organizace?

V malířství a sochařství se prosadilo realistické zpodobování

lidského těla. Při věrném zobrazování lidského těla vedle antických

vzorů pomáhaly renesančním umělcům znalosti anatomie lidského

těla. Jeden z největších malířů renesance Leonardo da Vinci (ţil v

letech 1452–1519) sám prováděl i pitvy a pečlivě si zakresloval

podobu kostí a svalů i jejich spojení. Malíři a sochaři se po vzoru

antických umělců vrátili k oslavě harmonie lidského těla a ducha.

Malíři hledali cestu, jak umístit na obraze lidskou postavu do

prostoru, a tak objevili perspektivu. Zjistili, ţe předměty, které jsou

od nás dál, vidíme jako menší, navíc jsou i méně barevné, vidíme je

spíše jako šedé či modré. Renesanční malířství vyvrcholilo v 15. a

16. století především v tvorbě výjimečných umělců Leonarda da

Vinciho, Michelangela Buonarottiho (ţil v letech 1475–1564).

Vedle tradičních biblických námětů se spolu s antickými náměty

začaly objevovat také realistické portréty a ţánrové scény z běţného

ţivota.

Michelangelo patřil také mezi vrcholné tvůrce renesančního

sochařství. Byl jedním z prvních, kteří usilovali nejen o realistické

zpodobnění lidského těla, ale snaţili se i o zachycení duševního

světa člověka, jeho pocitů a myšlenek. Dokládají to nejen fresky

Stvoření světa, ale zejména jeho sochařská díla – David, Mojţíš,

anebo Pieta.

Zrození Venuše (Sandro Boticelli)

Autor obrazu v postavě Venuše zachytil soudobou představu

ideálu krásy. Co musela splňovat ideální „Miss Universum“

doby renesance?

Růžencová slavnost (Albrecht Dűrer)

Jeden z nejcennějších obrazů ve vlastnictví Národní galerie

v Praze namaloval Dűrer, který dlouhá léta studoval v Itálii. Po

vzoru italských malířů zpodobnil na obraze i sám sebe.

Pokuste se ho najít mezi stojícími postavami. V čem se změnilo

vnímání umělců ve společnosti, nebo vnímání samotných

autorů uměleckých děl ve srovnání se středověkými mistry?

Dětská hra (Pieter Brueghel)

Co znamená v češtině nespisovný výraz „brajgl“ a jak souvisí

s tímto obrazem?

Mona Lisa (Leonardo da

Vinci)

Kde bychom se mohli setkat

s tímto slavným obrazem?

Jak se dostal tento obraz

italského umělce do Francie?

Co je námětem tohoto

obrazu?

Dáma s hranostajem (Leonardo da Vinci)

Ve které středoevropské

galerii je tento obraz

vystavován?

Madona sixtinská (Raffael

Santi)

Galerie nejvýznamnějších renesančních výtvarných děl:

Stvoření světa (Michelangelo Buonarroti)

Stvoření světa je jedna z nejznámějších fresek na světě.

Kterou slavnou kapli vymaloval Michelangelo Buonarotti,

jehož součástí je i Stvoření světa? Kde se tato kaple nachází?

Pieta (Michelangelo Buonarroti)

Co znázorňuje Pieta? V čem podle vás právě u této sochy

předběhl Michelangelo svou dobu?

Peklo (Hieronymus Bosch)

Tento nizozemský malíř byl autorem zcela ojedinělým. Zatímco

renesanční umělci se pokoušeli zachytit reálný svět, Bosch

maloval scény, které člověk mohl spatřit jenom ve svých snech.

Stal se tak předchůdcem moderního umění.

David (Michelangelo

Buonarroti)

O vytvoření sochy Davida

poţádalo Michelangela roku

1501 jeho rodné město

Florencie. Příběh Davida a

Goliáše často zobrazovali jiţ

středověcí umělci. Pro ně však

bylo Davidovo vítězství

především zázrakem. Davida si

představovali třeba jako

malého chlapce, který nemohl

zvítězit jinak neţ za přímé Boţí

pomoci. Michelangelo jej ale

viděl jinak. Jeho David není

malým chlapcem, ale mladým

muţem plným síly. Je spíše

atletem neţ pastýřem. Z

Davidova obličeje vyčteme i

to, ţe je rozváţný a

cílevědomý. Nad hrubou silou

nepřítele vítězí především

svým rozumem.

S kým David bojoval a nad

kým zvítězil? Kde bychom se

s tímto příběhem mohli

setkat? V čem Michelangelův

David naplňuje antický

ideál?

Glóbus Martina Behaima

Astronomové dospěli k názoru,

ţe Země je kulatá. V roce 1492

vytvořil v Norimberku

německý kartograf a navigátor

Martin Behaim první

dochovaný glóbus.

► Proč na tomto nejstarším

dochovaném glóbusu není

zobrazena Amerika?

► Jak názor, ţe je Země kulatá

ovlivnil zámořské plavby

Evropanů?

► V konci roku, na jehoţ

počátku Galileo Galilei zemřel,

se narodil slavný anglický

fyzik, který?

► Většina humanistických

astronomů se oficiálně ţivila i

jako astrologové. V čem se liší

povolání astronoma od

povolání astrologa?

► Ke Galileovi se váţe slavný

výrok: „A přece se točí!“ Není

jisté, kdy a zda vůbec tato

slova tento astronom opravdu

pronesl. Zkuste odhadnout, ke

kterému pohybu Země se tento

výrok váţe.

Humanismus O renesančních vzdělancích se zpravidla mluví jako o

humanistech (z latinského humanus, tj. lidský). Pojmenovali se tak

sami, neboť v centru jejich úvah byl vţdy člověk. Humanisté kladli

důraz na přirozené lidské schopnosti a vlastnosti. Ty kladné měl

kaţdý člověk v sobě rozvíjet, ty záporné naopak potlačovat a

překonávat. Měl se stát dokonalejším, ušlechtilejším.

Prvními humanisty byli převáţně italští měšťané. Pro ně byl

humanismus také politickým nástrojem. Proti mocenským nárokům

šlechty i papeţe hájili svá práva poukazem na antický Řím a

svobody jeho občanů. Humanistické myšlenky však ovlivňovaly

stále větší počet lidí. Pronikly i do šlechtického i církevního

prostředí, objevily se na mnoha evropských univerzitách, ovlivnily

reformační myšlení.

Vzdělání a jazyk

Základem humanistického vzdělání byla dokonalá znalost jazyka,

především latiny, nikoliv však jednoduché středověké latiny, ale

latiny klasické z doby antického Říma. Humanisté razili zásadu

„zpět k pramenům“. Vraceli se původním textům, studovali staré

listiny, osvojovali si základy původních jazyků Bible – latiny,

řečtiny a hebrejštiny. Spolu se studiem klasických jazyků usilovali o

rozšíření vzdělání ve vlastní zemi, mnozí z nich začali psát svým

mateřským jazykem. Začaly se rozvíjet národní jazyky, italština,

němčina, francouzština a v neposlední řadě i čeština, pod vlivem

klasických jazyků dbali novověcí tvůrci o vysokou kulturu

národního jazyka.

Věda

Humanistický důraz na rozum našel své uplatnění především

v přírodních vědách, začaly se formovat nové vědní obory. Jiţ jsme

se zmínili o anatomii, nauce o stavbě lidského těla. Bez ní by nebyl

moţný rozvoj moderního lékařství. Jinou významnou vědou, která

naprosto změnila výklad světa, byla astronomie.

Mikuláš Koperník (ţil v letech 1473–1543) usoudil, ţe planety

obíhají kolem Slunce, a nikoli naopak. Později Jan Kepler (ţil

v letech 1571–1630) objevil zákony, podle nichţ se tak děje.

Giordano Bruno (ţil v letech 1548–1600) dospěl k názoru, ţe

vesmír je nekonečný a ţe v něm existují mnohé planety podobné

Zemi. Za své názory byl jako kacíř roku 1600 inkvizicí v Římě

upálen. Galileo Galilei (ţil v letech 1564–1642) zase jako první

pouţil k pozorování oblohy dalekohled. Svým pozorováním potvrdil

teorie svých předchůdců, zejména Jana Keplera. S pomocí

dalekohledu poznal, ţe mezi Zemí a ostatními tělesy ve vesmíru

není zásadní rozdíl, Měsíc vypadal velmi podobně jako Země.

Zatímco Giordano Bruno pro své názory skončil na hranici, těţce

nemocný Galileo Galilei tváří v tvář podobnému osudu a inkvizici

své názory na konci ţivota odvolal. Svými pokusy a pozorováními

ale podal přesvědčivé důkazy o správnosti Koperníkových a

Keplerových teorií, a proto je dnes právem povaţován za „otce

moderní astronomie a fyziky“.

Mikuláš Koperník – latinsky

Copernicus [kopernykus] – byl

polský hvězdář, matematik a

lékař. Po roce 1495 odešel

do Itálie studovat teologii, ale

spíše neţ jí se věnoval

hvězdářství. Poprvé zde

zapochyboval o správnosti

Ptolemaiovy geocentrické

soustavy (Země jako střed

vesmíru). Ve svém ţivotním

díle O obězích nebeských sfér

(1532) tvrdil, ţe planety naší

soustavy včetně Země krouţí

kolem Slunce, nikoliv kolem

Země, a ţe Měsíc není

planetou, ale přirozenou druţicí

Země. Byl si vědom

revolučnosti svých názorů

a proto dlouho váhal s jejich

uveřejněním (jeho dílo vyšlo

v Norimberku aţ v roce 1543).

Nejstarší tištěnou knihou u nás

je údajně Trojánská kronika

vytištěná jiţ roku 1468 v Plzni.

► Jaký námět tato první česká

tištěná kniha zpracovává?

Krátce poté vznikla celá řada

významných tiskáren

v Čechách i na Moravě.

K nejslavnějším českým

tiskařům patřili v 16. století Jiří

Jan Kepler pobýval krátce i v Praze, která v této době byla sídlem samotného

císaře. Který císař sídlil v letech 1583–1611 v Praze? Kolikrát byla Praha sídelním

císařským městem?

Jan Kepler se v Praze setkal s dalším slavným astronomem a matematikem.

Zjistěte, který významný astronom to byl a odkud pocházel. V Praze mají oba

dva učenci dokonce společné sousoší, vyhledejte, kde přesně v Praze toto

sousoší stojí.

Koperníkův model vesmíru

Jak se jedním cizím slovem označuje názor, že Slunce je středem vesmíru?

Pro zvídavé: V čem se skutečné oběžné dráhy planet liší od Koperníkovy

představy?

Renesanční úsilí o poznání přírody vedlo také k rozšíření řady

technických vynálezů. K nejdůleţitějším patří bezesporu kompas a

knihtisk. Jeden z nich umoţnil plavbu po širém moři a napomohl

tak nepřímo k objevení nového kontinentu, druhý umoţnil rozšířit

vzdělání.

Knihtisk

K rychlému rozšiřování humanistických myšlenek nejvíce přispěl

vynález knihtisku. Ve 40. letech 15. století přišel německý zlatník

Johannes Gutenberg [gutnberk] (ţil v letech 1397/1400–1468) na

jednoduchou myšlenku. Proč se mají knihy pracně písmenko po

písmenku opisovat? Vţdyť je moţné zhotovit jednotlivá písmena z

Melantrich z Aventina a jeho

zeť Daniel Adam

z Veleslavína, kteří za svou

zásluţnou činnost získali od

císaře dokonce šlechtický titul.

Jan Gutenberg na svém

geniálním vynálezu nijak

nezbohatl. Na vybavení své

dílny, v níţ vytiskl své první

knihy, si půjčil u bohatého

mohučského měšťana Johanna

Fusta. Svůj dluh však nebyl

schopen splatit, byl postaven

před soud a tiskárna mu byla

pro umoření dluhu zabavena.

Gutenberg strávil zbytek svého

ţivota v chudobě, dokonce není

znám ani jeho hrob.

► Zjistěte, z čeho se vyráběla

tiskařská barva a jak se vyráběl

papír, na který se tisklo.

► Vyhledejte, kde se v Česku

dodnes vyrábí papír podobným

způsobem.

► Proč se Karel IV. nepokusil

Itálii politicky sjednotit?

► Zjistěte, kdy se sny

italských humanistů o

sjednocené Itálii staly

skutečností?

Machiavellimu je připisován

výrok: „účel světí prostředky“.

► Pokuste se vysvětlit, co to

znamená?

nějakého vhodného materiálu a potom z nich sestavit celou stránku.

Kdyţ bude písmeno vyvýšeno nad své okolí, nanese se barva pouze

na něj a tlakem se pak můţe jeho obraz přenést na papír. Uţ dlouho

před ním uvaţovali podobně i Číňané, jenţe dosud se uţívalo k

výrobě písmen dřevo. Gutenberg se rozhodl pouţít kov – písmenka

byla tvrdší a pevnější, a tak se z nich dal zhotovit daleko větší počet

otisků neţ z dřevěných. Gutenbergův vynález se uţíval bez

podstatných změn aţ do poloviny 20. století.

První vytištěnou knihou byla Bible.

Knihtisk se brzy rozšířil do celé

Evropy. Do konce 15. století bylo

vytištěno asi 40 000 knih, v

následujících sto letech uţ 57 000 a

v 17. století plných 250 000. Brzy

se také rozvinul mezinárodní

obchod s knihami. Během několika

málo týdnů nebo dokonce i dnů

bylo moţno získat v Praze knihu,

která vyšla třeba v Basileji, v Paříţi

nebo někde v Německu. Knihy

slouţily pro poučení i pro zábavu.

Četly se rytířské romány, objevily

se ale i první učebnice a slovníky.

Prostřednictvím tisku se vedly

polemiky, náboţenské i politické

spory. Tištěná kniha se stala

nepostradatelným prostředkem

dalšího rozvoje kultury a vzdělání.

Co nahradilo knihtisk v současné

době?

Humanističtí filosofové

Italští humanisté jiţ od 14. století snili o znovu sjednocené Itálii

po vzoru antického Říma. Jedním z nich byl i slavný renesanční

básník Francesco Petrarca [frančesko petrarka] (ţil v letech 1304–

1374), který se svými dopisy snaţil přesvědčit císaře Karlu IV., aby

obnovil politickou jednotu Itálie: „Ze všech Tvých nejvznešenějších

a nejposvátnějších úkolů není ţádný nad ten, abys italskou zemi

sjednotil v pokojném míru.“

Dalším italským humanistou, jehoţ myšlenky jsou známé i po

mnoha staletích, byl diplomat, spisovatel a historik Niccolo

Machiavelli [nikolo makjaveli] (ţil v letech 1469–1527), který také

hledal cestu, jak pomoci rozdrobené a bezbranné Itálii. Na základě

studia dějin antického Říma dospěl k názoru, ţe nejlepší státní

zřízení je republika, v jejímţ čele stojí schopný a silný vladař. Jako

jeden z prvních prosazoval politiku jako svébytný obor lidské

činnosti, jejímţ posláním je spravovat společnost v duchu lidských a

občanských ctností.

Tyto představy italských humanistů byly sice v své době nereálné,

spolu s nimi se však za Alpy šířily i ostatní humanistické myšlenky

a zásady. V 16. století ovládl humanismus kulturu jiţ ve všech

zemích západní a střední Evropy.

Renesanční umění a humanistické myšlenky za Alpami Od poloviny 15. století se Evropa seznamovala s novým

výtvarným uměním a stavitelstvím. Na panovnických a šlechtických

Slovníček pojmů:

anatomie – obor biologie,

který se zabývá stavbou těla

antika – historické období

označující dobu starověkého

Řecka a Říma

arkády – řada oblouků

(minimálně dva)

oddělených sloupy či pilíři gobelín – nástěnný koberec,

obvykle bohatě zdobený

heliocentrismus – teorie o

tom, ţe Slunce je středem

vesmíru

kupole – klenba ve tvaru

polokoule, typická pro

renesanci a později i baroko

perspektiva – optický jev, jenţ

způsobuje to, ţe se

vzdálené objekty jeví zdánlivě

menší neţ objekty blízké

renesance – znovuzrození,

z lat.: renascio, z ital.: rinascita

sgrafita – malířská technika

spojená s architekturou; rydly

se prorývala vrchní světlá

omítka na tmavou vrstvu

(obvykle černou nebo hnědou);

např. motiv „psaníčka“

Knihovnička:

Alois Bejblík – Shakespearův

svět Marie Černá – Dějiny

výtvarného umění František Gel – Syn

čarodějnice: Jan Kepler Pravoslav Kneidl – Z historie

evropské knihy Niccolo Machiavelli – Vladař

Emil Namer – Případ Galilei

Ludvík Souček – Co zavinil

Gutenberg Vladimír Štefl – Mikuláš

Koperník: tvůrce

heliocentrické soustavy

Ţelmíra Ţivná – Šaty dělají

člověka

Filmotéka:

Byl jednou jeden vynálezce (Il était une fois... les

découvteurs, TV seriál), reţie:

Albert Barillé (1994): 6.

Gutengerg a knihtisk, 7.

Leonardo da Vinci, 9. Galileo

Galilei

Ve službách papeže [The

Agony and the Ecstasy], reţie:

Carol Reed (1965)

dvorech začali být zaměstnáváni italští architekti, malíři a sochaři.

Stranou zájmu o nové umění nezůstali dlouho ani měšťané. Umění

zemí západní a střední Evropy se však po dlouhou dobu vyvíjelo

pod vlivem gotiky, a tak se tu renesance prosazovala jen pomalu.

Kdyţ v Itálii dosáhlo renesanční umění jiţ svého vrcholu, stavěli v

mnoha zemích za Alpami stále ještě velké gotické katedrály.

V mnoha zemích střední a západní Evropy se renesance a gotika po

desetiletí vzájemně prolínaly. Často tak vznikala pozoruhodná díla

(u nás např. Vladislavský sál na Praţském hradě).

Evropa nepřejímala z Itálie jen „velké“ umění. Renesanční kultura

ovládla i kaţdodenní ţivot. Měnilo se oblečení, způsoby, chování, i

do Čech tehdy pronikla například italská strava. Téměř všechny

prvky nového ţivotního způsobu se projevovaly v nákladných

slavnostech, jeţ pořádali panovníci, šlechta, měšťané, ale i církev.

Plesy, hostiny, ještě i turnaje, divadla a řada dalších podobných

zábav byly v renesanci typickou součástí ţivota. V 16. století se tak

měnilo myšlení lidí i jejich zvyky po celé západní a střední Evropě.

Navíc se Evropa začala blíţe seznamovat s dosud neznámými

zámořskými kulturami. Díky tomu všemu se středověké pojetí světa

navţdy rozpadlo.

Pro zvídavé: Anatomicky přesné kresby Leonarda da Vinci jsou velmi slavné,

zkoumání lidského těla se věnovali i lékaři na našem území. V roce 1600,

necelých pět měsíců po upálení Giordana Bruna v Římě, byla 8. června v Praze na

odsouzeném oběšenci předvedena první veřejná pitva lidského těla.

Kdo tuto první veřejnou pitvu v Čechách provedl? Pitvě byl přítomen v té době ještě nepříliš známý Jan Mydlář.

Čím se tento původně student medicíny na Karlově univerzitě později živil?

Za jakých dramatických okolností se Mydlář a lékař, který jako první u nás

předvedl veřejnou pitvu, po 21 letech znovu setkali?

Největším ze zaalpských humanistů byl Erasmus Rotterdamský

(ţil v letech 1466/69–1536). Ţil v Nizozemsku, odkud pocházel, ve

Francii, Švýcarsku i Německu. Byl všestranně vzdělaný, překládal z

několika jazyků, vydával díla starých antických i křesťanských

autorů a sám byl uznávaným spisovatelem. Dopisoval si s učenci i

panovníky, váţili si jej i u papeţské kurie. Spojoval v sobě

humanistickou učenost s hlubokou křesťanskou vírou.

Otázky a úkoly:

1. Proč je období renesance a humanismu pro dějiny Evropy tak

důleţité?

2. Které významné osobnosti 16. století jsou díky svým uměleckým

dílům a názorům známé i v současnosti?

3. Které typické architektonické prvky měly renesanční stavby? Co

nového uplatňovali ve svých dílech renesanční malíři a sochaři?

4. O co usilovali italští humanisté? Co přispělo k rozvoji národních

jazyků v době renesance?

5. Jak podle vás souvisí rozvoj vzdělání a jeho rozšíření

s knihtiskem?

6. Jak se v době renesance změnila představa o vesmíru a kdo se na

těchto změnách významně podílel?

7. K umělcům uvedeným v následujícím přehledu vyhledejte jejich

nejvýznamnější díla:

Miguel Cervantes William Shakespeare

Johannes Gutenberg

knihtisk

po roce 1450

14. – 16. století 15. – počátek 17. století

RENESANCE

A

HUMANISMUS

ITÁLIE MIMO

ITÁLII

první pitvy heliocentrismus

počátky fyziky,

chemie, botaniky

uspořádání

společnosti a státu

věda přírodní

vědy

lékařství

filosofie

astronomie

Leonardo da Vinci

Galileo Galilei

Mikuláš Koperník

Johannes Kepler

Tycho de Brahe

Giordano Bruno

Leonardo da Vinci

Jan Jesenius

Nicollo Machiavelli

Tommaso Campanella

Thomas More

Erasmus Rotterdamský

Donatello

Michelangelo Buonarotti

Giovanni Boccaccio

Francesco Petrarca

Miguel Cervantes

William Shakespeare

Sandro Botticelli

Leonardo da Vinci

Rafael Santi

Michelangelo Buonarotti

Albrecht Dűrer

Lucas Cranach

Hieronymus Bosch

El Greco

Filippo Brunelleschi

Bonifác Wohlmut

realismus

anatomie

perspektiva

anatomie

zámky

letohrádky

paláce

městské domy

humanistické myšlenky

literární typy

divadlo

umění architektura

sochařství

literatura

malířství