Houby v arboretu SLŠ v Hraniciacutech

Houby (latinsky Fungi dřiacuteve Myco-

phyta) představujiacute velkou skupinu

živyacutech organismů dřiacuteve řazenou

k rostlinaacutem ale nyniacute vyčleněnou

jako samostatnou řiacuteši Jejiacute zaacutestup-

ce lze naleacutezt po celeacute Zemi a vysky-

tujiacute se mezi nimi vyacuteznamniacute rozkla-

dači paraziteacute či v průmyslu

i potravinaacuteřstviacute využiacutevaneacute druhy

Mnoho druhů naacuteležiacute mezi mutualisty

žijiacuteciacute v symbioacuteze s ceacutevnatyacutemi rost-

linami nebo s řasami

V užšiacutem pojetiacute jsou houby (Fungi)

steacutelkateacute organismy různeacuteho tvaru a

velikostiacute bez asimilačniacutech barviv

(tzn bez plastidů) s heterotrofniacute

vyacuteživou s buněčnou stěnou

chitinoacutezniacute Zaacutesobniacute laacutetkou jsou ole-

je a glykogen Houby se rozmnožujiacute buď vegetativně (rozpadem vlaacutekna mycelia)

nebo nepohlavniacutemi nebo pohlavniacutemi vyacutetrusy Věda zabyacutevajiacuteciacute se houbami se nazyacute-

vaacute mykologie

SYSTEMATIKA

Houby jsou prastareacute organismy z karbonu či permu Systematicky se houby děliacute na několik odděleniacute Dřiacuteve

se houby dělily na nižšiacute houby a vyššiacute houby ale toto děleniacute neodpoviacutedaacute naacuterokům na fylogenetickou přiacutebuz-

nost druhů a tak se od něho upustilo Houby vyššiacute majiacute vyvinutyacute klobouk Niacuteže uvedenyacute seznam uvaacutediacute jednu

z dosud použiacutevanyacutech podob klasifikace hub U každeacuteho jsou uvedeny jejich zaacutekladniacute charakteristickeacute zna-

ky

Chytridiomycety (Chytridiomycota) ndash majiacute bičiacutekateacute pohybliveacute spory

Houby spaacutejiveacute (Zygomycota) ndash v životniacutem cyklu je odolneacute zygosporangium

Houby vřeckovyacutetrusneacute (Ascomycota) ndash pohlavniacute spory uloženeacute ve vřeckaacutech Z nich většina v třiacutedě

vřeckovyacutetrusneacute (Ascomycetes)

Houby stopkovyacutetrusneacute (Basidiomycota) ndash spory umiacutestěneacute na bazidiu

Glomeromycota (v raacutemci toho jedinaacute třiacuteda Glomeromycetes)

Houby nedokonaleacute (Deuteromycota) ndash spiacuteše označeniacute pro houby ktereacute se nerozmnožujiacute pohlavně

Hnojniacutek obecnyacute - Coprinus comatus (OF Muumlll) Pers

Hnojniacuteky jak už naacutezev napoviacutedaacute vyrůstajiacute nejčastěji na pohnoje-

nyacutech miacutestech Nejinak je tomu u hnojniacuteku obecneacuteho Hnojniacutek

obecnyacute vyrůstaacute jednotlivě nebo ve skupinkaacutech nejčastěji mimo

les v traacutevě na zahradaacutech v parciacutech při okrajiacutech lesů nebo na

travnatyacutech cestaacutech Roste zhruba od začaacutetku července do konce

řiacutejna Hnojniacutek obecnyacute upoutaacute svou velikostiacute a biacutelou barvou Biacutelyacute

šupinatyacute klobouk může byacutet až 15 cm vysokyacute zpočaacutetku vaacutelcovityacute

později zvoncovityacute s nejprve biacutelyacutemi později růžovyacutemi a nakonec

černyacutemi lupeny Biacutelyacute křehkyacute třeň zdobiacute pomiacutejivyacute prstyacutenek V mlaacute-

diacute kdy je hnojniacutek obecnyacute kraacutesně čistě biacutelyacute je jedlyacute a pryacute se jednaacute

o velmi chutnou houbu Ve staacuteřiacute se plodnice rozteacutekajiacute do černeacute inkoustoveacute kaše (autolyacuteza) Neobsahuje

koprin a je tudiacutež jedlyacute bez nutnosti vyvarovat se alkoholu jak tomu je u jinyacutech druhů hnojniacuteků Zajiacutemavostiacute

je že i hnojniacutek obecnyacute patřiacute mezi houby ktereacute se dajiacute pěstovat Jeho životniacute cyklus je však velice rychlyacute a

2

tudiacutež je to houba nevhodnaacute k jakeacutekoliv přepravě Hnojniacutek obecnyacute by bylo možneacute zaměnit za hnojniacutek inkous-

tovyacute (Coprinus atramentarius) jenž se lišiacute vzhledem klobouku kteryacute je šedeacute nebo šedohněneacute barvy větši-

nou hladkyacute a zcela bez šupinek s podeacutelnyacutem ryacutehovaacuteniacutem Vyrůstaacute na rozdiacutel od hnojniacuteku obecneacuteho často

v trsech Je jedlyacute ale obsahuje koprin (v kombinaci s alkoholem jedovatyacute)

Strmělka mlženka - Clitocybe nebularis (Batsch) P Kumm

Strmělka mlženka vyrůstaacute od konce leacuteta až do zimy nejraději za

mlžnyacutech podzimniacutech dniacute ve všech typech lesa nebo i v křovinaacutech

obyčejně ve skupinaacutech pruziacutech nebo kruziacutech a zpravidla na humoacutez-

niacutech půdaacutech bohatyacutech na dusiacutek Mezi charakteristickeacute znaky str-

mělky mlženky patřiacute předevšiacutem typickaacute naslaacutedlaacute vůně bělošedaacute až

bledookrovaacute barva plodnic a jemně ojiacuteněnyacute povrch klobouku Plod-

nice byacutevajiacute robustniacute s klobouky až 20 cm v průměru a vyacutejimečně

i viacutece Klobouk je vyklenutyacute s podvinutyacutem okrajem až plochyacute šedo-

bělavyacute až šedookrovyacute na středu zpravidla tmavšiacute Pokožka klobou-

ku je matnaacute biacutele ojiacuteněnaacute Lupeny jsou široce připojeneacute husteacute bledě kreacutemoveacute až nažloutleacute nikoliv narůžo-

věleacute Třeň byacutevaacute na baacutezi kyjovitě rozšiacuteřenyacute a biacutele plstnatyacute Je jedlaacute ale velmi aromatickaacute a citlivějšiacute jedinci

na ni mohou reagovat žaludečniacute nevolnostiacute Pozor na zaacuteměnu s jedovatou zaacutevojenkou olovovou (Entoloma

sinuatum) Zaacutevojenka olovovaacute vyrůstaacute od leacuteta do podzimu v teplyacutech listnatyacutech lesiacutech a odlišuje se moučnou

vůniacute hedvaacutebně lesklyacutem bělavyacutem kloboukem a v dospělosti narůžovělyacutemi lupeny

Strmělka mlženka (Clitocybe nebularis) přiacutepadně Čirůvka mlženka (Lepista nebularis) je jedlaacute houba

z čeledi čirůvkovityacutech Klobouk 5 až 20 cm širokyacute v mlaacutediacute sklenutyacute posleacuteze rozprostřenyacute až vyhloubenyacute a

nepravidelně zprohyacutebanyacute šedyacute až šedohnědyacute v mlaacutediacute miacutevaacute na povrchu bělavyacute povlak Lupeny 3 až 6 mm

(ve staacuteřiacute až 10 mm) vysokeacute husteacute sbiacutehaveacute bělaveacute později na-

žloutleacute Třeň 5 až 10 cm vysokyacute 15 až 4 cm tlustyacute vaacutelcovityacute

dole často vyacuterazně ztluštělyacute plnyacute u staršiacutech plodnic vatovitě

vycpanyacute až dutyacute bělavyacute přiacutepadně našedlyacute nebo nahnědlyacute Dužni-

na biacutelaacute při poraněniacute barvu neměniacute Chuť naslaacutedle nakyslaacute maacute

vyacuteraznou naslaacutedle aromatickou vůni Vyacutetrusy bezbarveacute elipsoid-

niacute hladkeacute o rozměrech 6-8 times 3-4 microm Vyacutetrusnyacute prach biacutelyacute Roste

od srpna do listopadu v listnatyacutech i jehličnatyacutech lesiacutech i mimo

les v parciacutech a zahradaacutech Rozšiacuteřena je v Evropě a Severniacute Ame-

rice Strmělka mlženka je jedlaacute houba Je však vyacuterazně aromatic-

kaacute a citlivyacutem osobaacutem nebo nedostatečně tepelně upravenaacute může

způsobit traacuteviciacute potiacuteže Doporučuje se ji použiacutevat v menšiacutem množstviacute do směsi s jinyacutemi druhy přiacutepadně

v takoveacute uacutepravě kterou se jejiacute aroma zmiacuterniacute V dolniacute čaacutesti arboreta se kolem buků tvořiacute každoročně na

podzim čarovneacute kruhy

Vaacuteclavka smrkovaacute - Armillaria ostoyae (Romagn) Herink

Vaacuteclavka smrkovaacute je velmi hojnaacute houba rostouciacute na podzim v obdo-

biacute kolem svaacutetku sv Vaacuteclava Vyrůstaacute v trsech na jehličnanech pře-

devšiacutem smrciacutech a to jak na pařezech kořenech a padlyacutech kmenech

tak i na živyacutech stromech Vaacuteclavky jsou za syrova jedovateacute proto je

před konzumaciacute nutnaacute delšiacute tepelnaacute uacuteprava

Roste od zaacuteřiacute a prakticky až do

zaacutemrazu Klobouk je 30-

100 mm širokyacute v mlaacutediacute poloku-

lovityacute pak až plochyacute fialově

hnědyacute až červenohnědyacute s vytr-

vaacutevajiacuteciacutemi kuželovityacutemi tma-

vohnědyacutemi až červenohnědyacutemi šupinkami Lupeny jsou biacuteleacute až světle

masoveacute Třeň je 60-150x5-25 mm vaacutelcovityacute až kyjovityacute na vrcholu

bělavyacute niacuteže červenohnědyacute až černohnědyacute s hnědyacutemi vločkami a zbyt-

ky bělaveacuteho vela Roste hojně povětšinou v trsech na pařezech ži-

vyacutech i mrtvyacutech kmenech jehličnanů (předevšiacutem smrků) vzaacutecně i na

listnaacutečiacutech

3

Šupinovka kostrbataacute - Pholiota squarrosa (Vahl) P Kumm

Šupinovka kostrbataacute vyrůstaacute hojně od července do prosince v trsech na živeacutem

i mrtveacutem dřevě jehličnanů i listnaacutečů Objevuje se hlavně na baacuteziacutech živyacutech kmenů a

pařezech Setkat se s niacute můžeme jak v lesiacutech tak i mimo les v parciacutech zahra-

daacutech na hraacuteziacutech rybniacuteků apod

Klobouk je polokulovityacute až široce kuželovityacute ve staacuteřiacute až plochyacute bledě až sytě

okrovyacute hustě pokrytyacute odstaacutevajiacuteciacutemi vlaacuteknityacutemi šupinami Lupeny jsou husteacute širo-

ce připojeneacute okrově žluteacute až hnědookroveacute Vaacutelcovityacute třeň je podobně zbarvenyacute a

podobně šupinatyacute jako klobouk V horniacute čaacutesti třeně se zpravidla nachaacuteziacute prstenitaacute

zoacutena kteraacute ve staacuteřiacute viacutecemeacuteně miziacute Dužnina je bledě okrovaacute tuhaacute miacuterneacute chuti

Plodnice dosahujiacute velikosti až 20 cm v průměru klobouku

Z dalšiacutech druhů šupinovek je nejpodobnějšiacute vzaacutecnaacute šu-

pinovka ježataacute (Pholiota squarrosoides) kteraacute vyrůstaacute v

přirozenyacutech horskyacutech lesiacutech na dřevě buků a lišiacute se čaacutes-

tečně jinyacutem vzhledem šupin za vlhka slizkyacutem klobou-

kem a menšiacutemi vyacutetrusy Šupinovka kostrbataacute je většinou

uvaacuteděna jako jedlaacute ale někdy byacutevaacute označovaacutena jako

nejedlaacute protože jejiacute dužnina je tuhaacute a tudiacutež špatně stra-

vitelnaacute Při většiacute nepozornosti by mohla byacutet šupinovka

kostrbataacute zaměněna i za vaacuteclavku smrkovou (Armillaria

ostoyae) Ta se lišiacute hnědyacutem zbarveniacutem meacuteně šupinateacuteho

klobouku světlejšiacutemi lupeny a teacuteměř hladkyacutem třeněm s

vyacuteraznyacutem prstenem

Klouzek sličnyacute - Suillus grevillei (Klotzsch) Singer

Klouzek sličnyacute je vyacuteznač-

nyacute svyacutem citronově žlutyacutem

až oranžovožlutyacutem zbar-

veniacutem Za vlhka miacutevaacute na

klobouku značnou vrstvu

slizu na ktereacute ulpiacutevajiacute

nečistoty Za sucha je

pokožka klobouku lepka-

vaacute Žluteacute rourky jsou v

mlaacutediacute zakryty blanityacutem

zaacutevojem (velem) jenž po

protrhaacuteniacute tvořiacute na třeni blanityacute prsten Rourky po otlačeniacute hnědnou Třeň je nad prstenem žlutyacute pod niacutem

žlutohnědyacute zrnityacute Dužnina je citronově žlutaacute Klouzek sličnyacute dosahuje velikosti až 15 cm v průměru klo-

bouku Dalšiacute naacutezvy Klouzek modřiacutenovyacute Možneacute zaacuteměny Oranžově zbarvenyacute klouzek tridentskyacute (Suillus tri-

dentinus) vyrůstaacute takeacute pod modřiacuteny je ale vzaacutecnyacute a roste jen na vaacutepenatyacutech půdaacutech Lišiacute se předevšiacutem

hnědě šupinkatyacutem povrchem klobouku a oranžovyacutemi rourkami

Hřib kovaacuteř (Boletus luridiformis Rostk 1844)

je jedlaacute a velmi dobraacute houba z čeledi hřibovityacutech Patřiacute do sekce Erythropo-

des a řadiacute se mezi barevneacute a modrajiacuteciacute hřiby Je daacutele znaacutem pod lidovyacutemi naacute-

zvy např sivaacutek modraacutek hněvuš cikaacuten červenyacute hřib dubovka jedlovyacute mod-

raacutek luhaacuteč maacutečkovyacute hřib maacutečňaacutek mračiacutenko oheňaacutek počeček podjalovčaacutek

podlejščaacutek poteč sinal sladkyacute modraacutek sural a zaječiacute hřiacutebek Mnohyacutem houba-

řům se svyacutem vzhledem zdaacutel a zdaacute strašidelnyacute proto v němčině obdržel jmeacuteno

čarodějnice Klobouk maacute v průměru 5ndash20 cm v mlaacutediacute polokulovitě sklenutyacute v

dospělosti rozloženyacute až polštaacuteřkovityacute nejčastěji tmavohnědyacute černohnědyacute

plavě hnědyacute nebo olivově hnědyacute za sucha sametovyacute za mokra miacuterně lepkavyacute

staacuteřiacutem a pomačkaacuteniacutem šedě černajiacuteciacute Okraj klobouku byacutevaacute okrově žlutavyacute

Třeň je skoro celyacute červenyacute a nemaacute siacuteťku Rourky jsou žlutozeleneacute až 30 mm

vysokeacute a na řezu se rychle barviacute do modrozelena Uacutestiacute rourek jsou drobnaacute Poacutery jsou v mlaacutediacute zpočaacutetku žluteacute

4

zaacutehy však tmavě krvavě červeneacute a nakonec blednou do olivova dotykem rychle modrajiacute Vzaacutecně se vysky-

tujiacute i odbarveneacute variety ktereacute majiacute oranžově či žlutě zbarveneacute poacutery Třeň je zprvu vejčityacute pak soudkovityacute až

kyjovityacute 60ndash150 mm vysokyacute a 20ndash40 mm tlustyacute skoro celyacute červenyacute pouze v horniacute čaacutesti žlutyacute uprostřed pak

na žluteacutem podkladu červeně plstnatě tečkovanyacute dole do olivova s plstnatyacutem světle žlutyacutem podhoubiacutem

Otlačeniacutem ihned modraacute Třeň nemaacute siacuteťku Dužnina je pevnaacute v klobouku bledožlutaacute ve třeni živě žlutaacute na

vzduchu modraacute později se odbarvuje do šeda Modreacute zbarveniacute při vařeniacute miziacute Maacute přiacutejemnou vůni a miacuternou

chuť Vyacutetrusy jsou 10 - 18 times 5 - 7 μm vřetenoviteacute barvy olivově žluteacute

V Evropě je hřib kovaacuteř široce rozšiacuteřenyacutem a hojnyacutem druhem Roste od

května do řiacutejna a vyskytuje se předevšiacutem v miacuterneacutem paacutesu a ve středniacute Ev-

ropě Roste většinou jednotlivě Tvořiacute mykorhizu (symbiotickeacute soužitiacute hub

s kořeny vyššiacutech rostlin) s listnaacuteči i jehličnany na dobře propustnyacutech

kyselyacutech půdaacutech bez vaacutepence Vyžaduje však delšiacute tepelnou uacutepravu pro-

tože syrovyacute nebo maacutelo dovařenyacute může způsobit traacuteviciacute potiacuteže Tato houba

se nedoporučuje k sušeniacute Přidaacutevaacute se do poleacutevek omaacuteček či těstovin

Hřib kovaacuteř vytvaacuteřiacute několik vzaacutecnějšiacutech variet ktereacute se lišiacute vybarveniacutem ndash

i v důsledku ztraacutety některyacutech pigmentů v povrchovyacutech vrstvaacutech plodnice

Pyacutechavka obecnaacute (Lycoperdon perlatum)

Je jedlaacute houba z čeledi

pyacutechavkovityacutech Je nej-

častějšiacutem a nejleacutepe roz-

poznatelnyacutem zaacutestupcem

rodu v Česku Roste vel-

mi hojně v leacutetě a na pod-

zim na zemi nebo i shni-

leacutem dřevu na travnatyacutech

miacutestech pastvinaacutech

zahradaacutech křovinaacutech a

listnatyacutech smiacutešenyacutech

meacuteně i jehličnatyacutech lesiacutech Poetickaacute i když meacuteně estetickaacute jsou jejiacute

lidovaacute pojmenovaacuteniacute - napřiacuteklad babin duch čertovo kuličky koziacute syacuter

muzikantskyacute tabaacutek vraniacute hovno zaječiacute pytliacutek a jinaacute Byacutevaacute často nedo-

ceňovaacutena a houbaři opomiacutejena a to i přesto že jejiacute chuť předčiacute mnohdy i

5

některeacute druhy hřibů Plodnice jsou 3 - 9 cm vysokeacute a 2-5 cm širokeacute obraacuteceně hruškoviteacuteho tvaru pokryteacute

většiacutemi kuželovityacutemi ostny kolem nichž jsou v kroužku drobneacute osteacutenky po jejich odpadu zůstaacutevajiacute na po-

vrchu doliacutečky v mlaacutediacute jsou biacuteleacute pak kreacutemoveacute až hnědeacute uvnitř zprvu biacuteleacute později zažloutleacute až šedohnědeacute

praacutešiacuteciacute Třeňovitě zuacuteženaacute spodniacute čaacutest je sterilniacute Vyacutetrusy jsou bledě žluteacute slabě drsneacute kuloviteacute se stopeč-

kou

Pyacutechavky a přiacutebuzneacute praacutešivky majiacute jednu společnou vyacutebornou vlastnost - všechny jsou jedleacute a přibližně

stejně chutneacute takže vlastně nezaacuteležiacute moc na tom kterou seberete Všechny se vyacuteborně hodiacute do poleacutevek a

omaacuteček Můžeme je prudce osmažit na oleji jako škvarečky někomu zase chutnajiacute jako mozeček Nevhod-

neacute jsou do smaženic k naklaacutedaacuteniacute a sušeniacute Nesmiacuteme ale zapomenout že k jiacutedlu se hodiacute jen mladeacute uvnitř

biacuteleacute kousky V minulosti byla z plodnic připravovaacutena tinktura proti různyacutem kožniacutem onemocněniacutem vyraacutežkaacutem

nebo i astmatu Pyacutechavka obecnaacute se využiacutevala i jako diuretikum V několika ojedinělyacutech přiacutepadech byla

zaznamenaacutena zdravotniacute rizika souvisejiacuteciacute s vdechnutiacutem drobnyacutech prachovyacutech vyacutetrusů praacutevě pyacutechavek rodu

Lycoperdon Toto onemocněniacute se někdy označuje jako lykoperdonoacuteza Většinou souvisiacute se zaacuteměrnyacutem vde-

chovaacuteniacutem velkeacuteho množstviacute vyacutetrusů pyacutechavek někdy v souvislosti s pověrami o jeho leacutečivyacutech uacutečinciacutech

(zastavuje pryacute krvaacuteceniacute z nosu) Naacutesledky byly kašel horečka myalgie uacutenava a potiacuteže s dyacutechaacuteniacutem všech-

ny symptomy postupně odezněly Neniacute jisteacute zda byly způsobeny hypersenzitivniacute reakciacute (alergickou) nebo

infekciacute těla sporami teacuteto houby Naacutezev teacuteto houby je původně odvozen od dnes už nepoužiacutevaneacuteho slovesa

pyacutechati s vyacuteznamem foukat Tento naacutezev ziacuteskala pravděpodobně kvůli tomu že pokud na zralou houbu za-

tlačiacutete vyletiacute z niacute žlutohnědyacute oblak s vyacutetrusy Tento oblak na naacutes v podstatě foukne

Hliacuteva uacutestřičnaacute (Pleurotus ostreatus)

je jedlaacute dřevokaznaacute houba z čeledi hliacutevovityacutech Klobouky hliacutevy uacutestřičneacute svou

barvou i tvarem připomiacutenajiacute většiacute uacutestřice odtud pochaacuteziacute i druhoveacute pojmenovaacuteniacute

Klobouky jsou v mlaacutediacute sklenuteacute s podvinutyacutem okrajem později 5 až 25 centime-

trů širokeacute vějiacuteřoviteacute hladkeacute a pružneacute okraj se staacutevaacute ostryacutem Zbarveniacute je široce

proměnliveacute od barvy bělaveacute šedomodraveacute až k šedohnědeacute nebo hnědeacute Zbarveniacute

je zaacutevisleacute na podmiacutenkaacutech růstu vzdušneacute vlhkosti apod Klobouky rostou nad

sebou v trsech řadaacutech nebo vrstvaacutech Trsy plodnic mohou dosahovat hmotnosti

i několika kilogramů Často jsou klobouky spodniacutech plodnic popraacutešeny vykliacuteče-

nyacutemi vyacutetrusy takže na sobě majiacute biacutelyacute povlak Lupeny jsou niacutezkeacute měkkeacute husteacute

sbiacutehajiacuteciacute na třeň u třeně jsou často vidličnatě větveneacute Zbarveny jsou zprvu biacutele

až bělavě ve staacuteřiacute šedě Třeň je velmi kraacutetkyacute 1 až 4 cm dlouhyacute a 1 až 3 cm tlus-

tyacute vyacutestředniacute až postranniacute velmi tuhyacute biacutelyacute později šedavyacute Dužnina je čistě biacutelaacute velmi pružnaacute a štavnataacute

zbarveniacute na řezu neměniacute Chuť je naslaacutedlaacute vůně silně přiacutejemně houbovaacute Vyacutetrusy jsou bezbarveacute vaacutelcoviteacute a

hladkeacute s rozměry 8 až 12 x 3 až 4 mikrometry Roste od konce leacuteta až do zimy při miacuterneacute zimě často i na

jaře na živyacutech nebo odumřelyacutech kmenech listnatyacutech stromů zejmeacutena na buciacutech vrbaacutech ořešaacuteciacutech břiacute-

zaacutech topolech nebo jeřabinaacutech Pěstuje se i uměle jak průmyslově tak i v domaacuteciacutech podmiacutenkaacutech Je velmi

podobnaacute hliacutevě plicniacute Hliacuteva uacutestřičnaacute je široce rozšiacuteřenaacute houba rostouciacute po celeacutem světě roste v miacuterneacutem

paacutesmu i v subtropickyacutech lesiacutech

Roku 1917 zveřejnil německyacute mykolog R Falck vyacuteledky pokusů s pěstovaacuteniacutem hliacutevy uacutestřičneacute v laboratorniacutech podmiacutenkaacutech V 60 letech 20

stoletiacute ve vyacutezkumech pokračovaly země jako Čiacutena Filipiacuteny nebo Thajsko Ty jsou v

současnosti společně s Paacutekistaacutenem Nigeacuteriiacute a USA největšiacutemi producenty hliacutevy uacutestřič-

neacute V Českoslovenksu se pěstovaacuteniacutem hliacutevy začal na přelomu let 1964-1965 zabyacutevat tyacutem

ve Vyacutezkumneacutem uacutestavu LIKO v Bratislavě pod vedeniacutem RNDr A Ginteroveacute CSc Dalšiacute

vyacutezkum probiacutehal i v Mikrobiologickeacutem uacutestavu ČSAV v Praze ve Školniacutem zemědělskeacutem

podniku v Noveacutem Jičiacuteně a jinde Hliacuteva je po žampionech a šiitake třetiacute světově nejpěs-

tovanějšiacute houbou ročniacute produkce je cca 25 milionu tun

Konzumace hliacutevy uacutestřičneacute diacuteky obsahu polysacharidickeacutemu beta

13 d-glukanu přiacuteznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi zvy-

šuje odolnost proti infekciacutem zvyšuje tvorbu červenyacutech krvinek

mimo kostniacute dřeň Uacutečinkuje proti zaacutenětlivyacutem onemocněniacutem viro-

vyacutem bakteriaacutelniacutem a pliacutesňovyacutem chorobaacutem proti hemeroidům

ekzeacutemům při leacutečeniacute popaacutelenin atd Hliacuteva je přiacuterodniacutem zdrojem

laacutetek ze skupiny statinů Studie prokaacutezaly že hliacuteva obsahuje 04-

27 statinů v sušině Obsahuje i β-glukany takeacute terpeny

zejmeacutena pleurotin kteryacute je antibiotickou a antitrombotickou

laacutetkou

Hliacuteva uacutestřičnaacute je jedlaacute houba s všestrannyacutem použitiacutem jak do hotovyacutech jiacutedel tak k naklaacutedaacuteniacute nebo sušeniacute Je

6

to vynikajiacuteciacute surovina pro poleacutevky a omaacutečky dobře chutnaacute i konzervovanaacute v různyacutech naacutelevech a kombina-

ciacutech se zeleninou Běžně se konzumujiacute pouze klobouky hub ale tuheacute třeně se dajiacute usušit a rozemliacutet na tzv

houbovyacute praacutešek kteryacute se použiacutevaacute jako aromatickeacute houboveacute kořeniacute Je vyacutetečnaacute i uzenaacute V Rusku je obliacutebenaacute

zkvašenaacute jako kysaneacute zeliacute

Hliacuteva je takeacute jednou z maacutela bdquomasožravyacutechldquo hub Jejiacute mycelium dokaacuteže otraacutevit a zabiacutet organismy ze skupiny

hliacutestic Předpoklaacutedaacute se že jde o způsob jakyacutem může houba ziacuteskat dusiacutek Hliacuteva uacutestřičnaacute obsahuje i maleacute

množstviacute arabitolu kteryacute může u některyacutech lidiacute způsobit střevniacute potiacuteže Může miacutet i projiacutemaveacute uacutečinky

Siacuterovec žlutooranžovyacute (Laetiporus sulphureus)

je kosmopolitniacute druh rozšiacuteřenyacute po celeacutem světě je to jednoletaacute

jedlaacute dřevokaznaacute houba z čeledi chorošovityacutech (Polyporaceae)

Jako jedlaacute houba je vhdodnaacute na řiacutezky nebo do směsiacute Konzumujiacute se

jen mladeacute plodnice

Vyskytuje se od jara až do pozdniacuteho leacuteta Fruktikuje od dubna do

zaacuteřiacute u naacutes se hlavně vyskytuje v lužniacutech lesiacutech předevšiacutem na vr-

baacutech a topolech vyskytuje se předevšiacutem na listnaacutečiacutech dalšiacute hosti-

telskaacute dřevina je dub akaacutet Můžeme ho naleacutezt i na ovocnyacutech stro-

mech předevšiacutem hrušeń třešeň ořech Na jehličnanech se vysky-

tuje vzaacutecně

Do živyacutech stromů se dostaacutevaacute poraněniacutem na kořenech nebo kmeni Houba způsobuje velmi agresivniacute hně-

dou hnilobu kteraacute rychle pronikaacute do dřeva a narušuje jeho mechanickeacute schopnosti U teacuteto dřevokazneacute

houby je probleacutem v tom že na dřevinaacutech nejsou znaacutet žaacutedneacute přiacuteznaky napadeniacute do doby dokud houba ne-

pronikne celyacutem profilem kmene nebo větve a nezačnou se tvořit plodnice Někdy se tato hniloba nazyacutevaacute

kostkovaacute hniloba protože napadeneacute dřevo se rozpadaacute v nepravidelneacute kostky

Plodnice jsou zpočaacutetku hliacutezoviteacute později polokruhoviteacute konzolovitě nebo vějiacuteřovitě přirostleacute bokem

k hostitelskeacute dřevině Majiacute paprsčitě vraacutesčityacute ojiacuteněnyacute povrch Barva je okrově žlutaacute oranžovaacute až žlutočer-

venaacute někdy paacutesovaneacute ve staacuteřiacute světlejšiacute Rourky jsou až 05 cm dlouheacute siacuterově žluteacute s drobnyacutemi okrouhlyacutemi

poacutery ktereacute někdy vylučujiacute tekutinu Dužnina je za mlada měkkaacute šťavnataacute aromatickaacute přiacutejemnaacute houbovaacute

vůně a nakyslaacute chuť Ve staacuteřiacute je dužnina biacutelaacute tuhaacute a drobivaacute pach po sviacutetiplynu Vyacutetrusnyacute prach maacute biacutelou

až světle kreacutemovou barvu Konzumujiacute se jen mladeacute plodnice jak zajede nůž do plodnice jak se řiacutekaacute lidově

jak do maacuteslaldquo plodnice je vhodnaacute pro kuchyňskou uacutepravu Tvrdeacute a staršiacute plodnice nezměknou ani po uva-

řeniacute

V čiacutenskeacutem lidoveacutem leacutečitelstviacute hraje důležitou roli při

regulaci činnosti lidskeacuteho organismu Zapaacuteleneacute stareacute

plodnice sloužily na odhaacuteněniacute moskytů a jineacuteho hmyzu Z

rozdrcenyacutech suchyacutech plodnic se v době neuacuterody pekl

chleacuteb Zaacuteměna tohoto druhu je maacutelo pravděpodobnaacute v

uacutevahu přichaacuteziacute siacuterovec horskyacute (Laetiporus montanus)

roste ve vyššiacutech polohaacutech na smrku podobneacute jsou mla-

deacute plodnice jedleacuteho trsnatce lupenateacuteho (Meripilus gi-

ganteus) plodnice na řezu černaacute Zřiacutedka se vyskytuje

nejedlaacute bondarcevka horskaacute (Bondarzewia montana)

kteraacute maacute klobouk v hnědyacutech odstiacutenech paacuteliacute a roste ve

vyššiacutech polohaacutech na dřevě jehličnanů

Žampioacuten polniacute (Agaricus campestris)

je stopkovyacutetrusnaacute houba z čeledi pečaacuterkoviteacute (Agaricaceae) Maacute řadu

synonym jako Agaricus campester Pratella campestris P campester

P flocculosa či pečaacuterka polniacute (Agaricus campestris) Posledniacute jmeno-

vanyacute druh je ale pryacute mylně s tiacutemto druhem spojovaacuten neboť se dnes

jednaacute o synonymum k pěstovaneacutemu žampionu pečaacuterka dvouvyacutetrusaacute

(A bisporus) Jako většinu ostatniacutech hub i žampion polniacute odlišujeme od

7

ostatniacutech podle plodnic Ta se sklaacutedaacute ze třeně a klobouku kteryacute maacute zespodu lupeny Žampiony majiacute ještě

naviacutec blanityacute prstenec kteryacute v mlaacutediacute kryje vyviacutejejiacuteciacute se lupeny Plodnice je tedy v mlaacutediacute biacutelaacute s kulovyacutem klo-

boukem zakrytyacutem zespoda takteacutež biacutelyacutem zaacutevojem S růstem houby se zaacutevoj trhaacute a zůstaacutevaacute již pak v podobě

pomačkaneacuteho prstence biacuteleacute či jemně nažloutleacute barvy kteryacute snadno odpadaacute Klobouk se postupně zvětšuje

k obvodu roste tedy jeho průměr a klesaacute vyacuteška V průměru miacutevaacute 4ndash12 cm Z počaacutetku hedvaacutebně vlaacuteknityacute

později šupinkatě rozpraskanyacute s promaacutečklinami nažloutlyacutemi a nahnědlyacutemi Lupeny jsou z počaacutetku narůžově-

leacute postupně se staacuteřiacutem měniacute barvu do masoveacute červeneacute koncem života pak do tmavo až černohněda Třeň

byacutevaacute 5ndash10 cm dlouhyacute tlustě vaacutelcovityacute a 2ndash4 cm širokyacute Buď je čistě biacutelyacute nebo narůžovělyacute později ve staacuteřiacute u

baacuteze rezavyacute či nahnědlyacute a u klobouku miacuterně zuacuteženyacute Dužnina je po zraněniacute biacutelaacute nebo měniacute svoji barvu dorů-

žova Maacute přiacutejemnou vůni a chuť Vyacutetrusy jsou kapkoveacuteho tvaru 7ndash8 times 4ndash5 μm velikeacute hnědeacute Vyskytuje se na

hnojenyacutech travnatyacutech ekosysteacutemech miacuterneacuteho paacutesu to jest na loukaacutech a v přiacutekopech roste i na poliacutech (jako

jsou strniště) či na kompostech Přiacuteležitostně teacutež v zahradaacutech Pilaacutet In Staněk ale uvaacutediacute že Psalliota cam-

pestris (někdy synonymum pro A campestris) je houba žijiacuteciacute v symbioacuteze s traacutevami tudiacutež žampiony rostouciacute

napřiacuteklad na kompostech musiacute byacutet jinyacutem druhem Roste jak jednotlivě tak v uacutetvarech označovanyacutech jako

čarodějneacute kruhy Sbiacuteraacute se od května do listopadu po velkyacutech deštiacutech kdy se objevujiacute jeho plodnice

Zaacutekladniacutem rozlišovaciacutem znakem žampionů od ostatniacutech hub je že se spory respektive vyacutetrusy tvořiacute na povrchu bazidiacuteiacute ktereacute se naleacutezajiacute na

lupenech či v rourkaacutech ze spodniacute strany klobouku Tyto houby se proto zařazujiacute v systeacutemu do třiacutedy stopkovyacutetrusyacutech (protože se bazidiospora

tvořiacute na stopce) vědecky Basidiomycetes Na rozdiacutel od toho vřeckovyacutetruseacute houby (Ascomycetes) vytvaacuteřejiacute vyacutetrusy (askopsory) uvnitř vřecek

od kteryacutech se po splynutiacute jader oddělujiacute Do rodu pečaacuterka (Agaricus) se pak obecně řadily druhy podobneacute kloboukem s nevyacuteraznyacutem zbarveniacutem

V posledniacute době ale přibyacutevaacute studiiacute ktereacute současneacute taxonomickeacute zařazeniacute měniacute Přesto však je rod Agaricus velmi maacutelo probaacutedanyacutem rodem

Přesneacute rozlišovaciacute znaky teacuteto houby nejsou znaacutemy Snad jen to že roste v travnatyacutech ekosysteacutemech a je uacutezce přiacutebuznaacute k pěstovaneacutemu žampi-

onu zahradniacutemu Neuvaacutediacute se však jak Daacutele je znaacutemo několik velmi podobnyacutech druhů ktereacute mohou byacutet identickeacute[4] Probleacutem tedy při sběru

žampionů polniacutech neniacute ale konkreacutetniacute určeniacute druhu může byacutet problematickeacute až nepřesneacute Synonyma pro žampion polniacute (A campestris) tak jsou

Agaricus campester Pratella campestris P campester P flocculosa či pečaacuterka polniacute Již dřiacuteve zmiacuteněnyacute druh Psalliota campestris někdy

česky nazyacutevanyacute pečaacuterka polniacute byl často zaměňovaacuten praacutevě za pěstovanyacute druh pečaacuterka dvouvyacutetrusaacute (A campestris) Později to bylo ale popřeno

s tiacutem že tento druh žije pouze v symbioacuteze s travami a jednaacute se o žampion polniacute

Dalšiacutem probleacutemem při popisu pečaacuterek je taxonomie kdy na rozdiacutel od vědeckeacuteho naacutezvosloviacute českeacute vyžaduje

i pro druhy dvouslovnyacute naacutezev ndash jeden označujiacuteciacute rod a druhyacute druh ale neniacute standardizovaacuten

Žampion polniacute (A campestris) je sbiacuteraacuten pouze k vlastniacute spotřebě Napřiacuteklad v Českeacute republice neniacute jeho

vyacutekup a naacuteslednyacute prodej povolen V průmysloveacute vyacuterobě je nahrazen hlavně biacutelou formou pečaacuterky dvouvyacutetru-

seacute (A bisporus) někdy označovaneacute jako žampion zahradniacute (A hortensis)

Stejně jako tržniacute pečaacuterka dvouvyacutetrusaacute (A bisporus) je i žampion polniacute jedlaacute chutnaacute houba využiacutevanaacute široce

v gastronomii

Kozaacutek březovyacute (Leccinum scabrum)

Roste od konce června do podzimu Klobouk maacute v průměru 5-15 cm za

mlada se vyznačuje polokulovityacutem tvarem kteryacute nabiacuteraacute podobu bochniacuteku

Pokožka je zprvu jemně plstnataacute a suchaacute u staršiacutech plodnic za vlhka

ztratiacute svou hebkost a staacutevaacute lepkavou a slizkou Nejprve se jednaacute o houbu

barvy sivohnědeacute přechaacutezejiacuteciacute do hnědeacute až šedohnědeacute Rourky majiacute 10-25

cm na vyacutešku za mlada jsou biacuteleacute později okrově nahnědleacute nebo našedleacute

Od dužniny klobouku se dajiacute snadno oddělit Biacuteleacute až našedleacute poacutery při tlaku

barvu neměniacute Třeň maacute 8-17 cm na vyacutešku a 1-35 cm v průměru Je kyjovi-

tyacute kyjovityacute až vaacutelcovityacute často zprohyacutebanyacute Zaacuteklad byacutevaacute biacutelyacute našedlyacute nebo

nahnědlyacute Kryjiacute ho šedeacute až černeacute odstaacutevajiacuteciacute šupinky Na povrchu jsou

patrneacute ryacutehy a v dolniacute čaacutesti bdquonohyldquo byacutevajiacute nepravidelneacute ďoliacutečky Dužnina

kozaacuteka březoveacuteho maacute biacutelou barvu Někdy může byacutet i světle okrově na-

hnědlaacute nebo našedlaacute Na řezu většinou neměniacute barvu může se ale staacutet že

jemně zrůžoviacute V mlaacutediacute je dužnina kozaacuteka jemnaacute a pevnaacute později v klo-

bouku dužnatiacute a za vlhka vodnatiacute V třeni dřevnatiacute a z původně měkkeacute dužniny se staacutevaacute tvrdyacute bdquokorekldquo Na-

jdeme ho ukryteacuteho předevšiacutem pod břiacutezami se kteryacutemi tvořiacute mykorrhizy tj soužitiacute s kořeny vyššiacutech rostlin

Najiacutet kozaacuteka březoveacuteho můžeme i mimo lesniacute porosty v traacutevě vřesu borůvčiacute apod Jeho přiacutejemnaacute chuť a

houbovaacute vůně zapůjčuje kozaacuteku březoveacutemu nenahraditelnyacute požitek pro naše smysly Vyacutebornyacute je jako suše-

naacute přiacutesada do poleacutevek Nejlepšiacute je sbiacuterat mladeacute kozaacuteky protože jejich třeně nejsou tak ztvrdleacute a klobouky

nejsou tak vodnateacute

8

Křemenaacuteč březovyacute (Leccinum versipelle (Fr amp Houmlk) Snell)

je jedlaacute houba z čeledi hřibovityacutech

Klobouk maacute křemenaacuteč březovyacute maacute

masityacute širokyacute 5-15 centimetrů šedyacute

až hnědooranžovyacute nejdřiacuteve poloku-

lovityacute s blanityacutem okrajem přitisknu-

tyacutem na třen později polštaacuteřovityacute

hladkyacute sametovyacute matnyacute suchyacute

Rourky jsou u třeně vykrojeneacute z

počaacutetku kraacutetkeacute poteacute až 25 cm

dlouheacute Od mlaacutediacute šedaveacute později

šedookroveacute s jemnyacutem nafialovělyacutem

naacutedechem Jejich uacutestiacute jsou šedaacute drobnaacute okrouhlaacute Třeň je 9-13 centimetrů dlouhyacute a 2-7 centimetrů širokyacute

břichatyacute později na baacutezi obyčejně ztlustělyacute kyjovityacute již od mlaacutediacute na šedaveacutem podkladě vyacuteznačně tmavě až

černě třaacutesnitě šupinatyacute Šupiny byacutevajiacute v dospělosti jakoby sestaveneacute v řadaacutech Při rozkrojeniacute naspodu živě

zelenomodraacute Dužnina je bělavaacute a na řezu se zbarvuje do růžovofialova tuhaacute jen v klobouku později houbo-

vitě měkkaacute Chuť je přiacutejemnaacute vůně nevyacuteraznaacute Dužnina při vařeniacute černaacute čemuž lze zabraacutenit když ponořiacuteme

nakraacutejenou houbu do octa nebo citroacutenoveacute šťaacutevy

Křemenaacuteč březovyacute tvořiacute mykrohizu s kořeny břiacutez tedy ho můžeme najiacutet nejčastěji pod břiacutezami nebo v bře-

zovyacutech haacutejiacutech na půdaacutech suchyacutech i mokryacutech S břiacutezou stoupaacute vysoko do hor a na rašeliništiacutech se vyskytuje

i pod břiacutezou trpasličiacute Je rozšiacuteřen v celeacutem miacuterneacutem paacutesmu severniacute polokoule

Špička obecnaacute - Marasmius oreades (Bolt)Fr

Je jedna z nejlepšiacutech

poleacutevkovyacutech hub Za-

řazuje se i mezi tržniacute

houby

Vyrůstaacute hojně od jara

do podzimu na traacutevniacute-

ciacutech v sadech zahra-

daacutech parciacutech a podeacutel

cest na travnatyacutech

okrajiacutech lesů Nejednaacute

se o statnou houbu

okrově hnědeacute kloboučky majiacute průměr jen 40-50 mm ale vyrůstaacute ve většiacutech skupinaacutech nebo čarodějnyacutech

kruziacutech ktereacute někdy měřiacute až několik metrů a proto jich můžeme najednou nasbiacuterat desiacutetky plodnic

Jejiacute lupeny jsou řiacutedkeacute tlusteacute biacuteleacute až kreacutemoveacute Třeně jsou biacuteleacute vysokeacute až 80 mm a hodně pružneacute což je

velmi dobryacute poznaacutevaciacute znak jak ji lze odlišit od jinyacutech nejedlyacutech nebo jedovatyacutech druhů hub Na třeni jde

prakticky udělat uzel což u jineacuteho druhu nejde Špička maacute ještě jednu uacutežasnou vyacutehodu plodnice za sucha

nehynou pouze zaschnou a po deštiacutech znovu bdquoobživnouldquo a pokračujiacute v růstu

Dužnina je chrupavčitaacute přiacutejemneacute houboveacute vůně a chuti někdy voniacute slabě po hořkyacutech mandliacutech Ke kuchyň-

skeacutemu využitiacute se sbiacuterajiacute jen kloboučky třeně jsou přiacuteliš tuheacute Kloboučky je nejlepšiacute střiacutehat nůžkami a uklaacute-

dat do papiacuterovyacutech saacutečků Ze špiček je vyacutebornaacute bramboračka velmi chutneacute jsou pod maso a do směsiacute

Špičku obecnou můžeme zaměnit s některyacutemi jedlyacutemi i jedovatyacutemi druhy hub nejviacutece podobnaacute je jedlaacute

peniacutezovka dubovaacute - Gymnopus dryophilus lidově nazyacutevanaacute lesniacute špička ta však roste v opadu a humusu

listnatyacutech lesů je rovněž jedlaacute ale ne tak chutnaacute jako špička obecnaacute

Muchomůrka růžovka (Amanta rubescens) bdquomasaacutekldquo

Klobouk maacute 5-15 cm v průměru V mlaacutediacute je polokulovityacute pozdě-

ji bochniacutekovityacute a nakonec zcela ploše rozloženyacute Časteacute byacutevaacute

jeho nepravidelneacute zvlněniacute Na okrajiacutech je patrneacute jemneacute ryacutehovaacute-

niacute Za mlada je světle růžoviacute později načervenalyacute a později

ziacuteskaacutevaacute odstiacuten hnědeacute Je pozoruhodneacute že v různyacutech čaacutestech

9

klobouku maacute muchomůrka růžovka různeacute odstiacuteny Na povrchu je kryt četnyacutemi drobnyacutemi stroupky rozmani-

teacuteho tvaru Tyhle strupy jsou špinavě biacuteleacute šedaveacute až načervenaleacute Převaacutežnou čaacutest pokožky masaacuteka lze

snadno sloupnout Lupeny jsou 6-10 cm vysokeacute hustě nasklaacutedaneacute vedle sebe a měkkeacute Jsou volně připoje-

neacute k třeni V mlaacutediacute jsou čistě biacuteleacute později růžoviacute a potom nabiacuterajiacute červenohnědě skvrnitou barvu V mlaacutediacute

jsou zakryteacute biacutelyacutem měkkyacutem zaacutevojem Vyacutetrusnyacute prach je biacutelyacute Třeň maacute 6-16 cm na vyacutešku a 1-3 cm do šiacuteřky V

mlaacutediacute je plnyacute později se staacutevaacute dutyacutem Maacute skoro vaacutelcovityacute tvar kteryacute se směrem nahoru slabě zužuje Dole

tvořiacute kyjovitou rozšiacuteřeninu Třeň masaacuteka je biacutelyacute až narůžovělyacute hliacuteza byacutevaacute až viacutenově načervenalaacute Na po-

vrchu jsou obvykle drobneacute kruhovitě uspořaacutedaneacute bradavky Hliacuteza byacutevaacute poškozena larvami hmyzu a kolem

jejich chodbiček je naacutepadně zrůžovělaacute dužnina Ze zaacutevoje zůstane v horniacute čaacutesti třeně velkyacute měkkyacute a zplihle

visiacuteciacute biacutelyacute či narůžovělyacute prstenec kteryacute maacute na horniacute straně patr-

neacute zřetelneacute ryacutehy Čistě biacutelaacute dužnina je pod pokožkou klobouku

načervenalaacute Muchomůrka růžovka roste od června někdy až do

listopadu v listnatyacutech smiacutešenyacutech i jehličnatyacutech lesiacutech od niacutežin

až vysoko do hor Tvořiacute mykorrhizy s jehličnatyacutemi i listnatyacutemi

stromy nejrůznějšiacutech druhů Roste i v sucheacutem počasiacute Potkat se s

niacute můžeme nejen v lesiacutech ale i v rašeliništiacutech parciacutech lipovyacutech

alejiacutech na rybničniacutech hraacuteziacutech pod staryacutemi duby apod

Tady pozor Při sběru se nesmiacuteme spleacutest a zaměnit ji s podobně

vyhliacutežejiacuteciacute muchomůrkou panterovou Růžovku poznaacuteme podle

ryacutehovaneacuteho prstenu Panterovou pak odlišiacuteme podle zřetelně

hnědeacuteho klobouku Platiacute zde pravidlo stejně jako u jinyacutech druhů

hub nesbiacuterejte ty houby ktereacute opravdu dobře neznaacutete Dalšiacute

možnost zaacuteměny je s muchomůrkou šedivkou Tady už ale nemu-

siacuteme miacutet takoveacute obavy jednaacute se totiž o houbu jedlou Pokud si je tedy spleteme nestane se nic horšiacuteho

než že se naacutem chuť jiacutedla bude zdaacutet o trochu jinaacute než jsme původně předpoklaacutedali Masaacutek maacute miacuternou chuť

zprvu přiacutejemnou po chviacuteli škraacutebavou Lideacute ji většinou neradi sušiacute protože velmi špatně vysychaacute a spiacuteše ji

připravujiacute čerstvou Je to houba vhodnaacute do poleacutevek omaacuteček i smaženic Mladeacute plodnice lze naklaacutedat i do

octa Je možneacute ji naložit i do soli

Hřib žlutomasyacute (Xerocomellus chrysenteron (Bull) Šutara 2008)

neboli babka je houba z čeledi hřibovityacutech Daacutele existujiacute lidoveacute a krajoveacute naacutezvy

jako hřiacutebek maacuteslovyacute mračinko ovčiacute hřiacutebek podhoubek (Lomnicko) podlipniacutek

(Frenštaacutetsko) podzemniacutek (Unhošťsko) pupek ševčiacutek a židaacutek (Olomoucko) Klo-

bouk dosahuje 30-80 (110) milimetrů v mlaacutediacute je polokulovityacute poteacute klenutyacute ve staacuteřiacute

poduškovityacute až ploše rozprostřenyacute Povrch maacute šedohnědou šedookrovou světle-

až tmavohnědou barvu někdy s olivovyacutem naacutedechem Pokožka je matnaacute nelesklaacute

suchaacute V mlaacutediacute hladkaacute až sametovaacute později i jemně

plstnataacute Obvykle rozpraskaacutevaacute na malaacute poliacutečka

Praskliny byacutevajiacute načervenaleacute protože se (obzvlaacutešť v

mlaacutediacute) pod pokožkou klobouku nachaacuteziacute červenavaacute

vrstva

Hřib žlutomasyacute babka patřiacute k nejhojnějšiacutem hřibovityacutem houbaacutem Objevuje se

o několik dniacute dřiacuteve po deštiacutech nežli praveacute hřiby a setkat se s niacutem můžeme již

v půli května Roste teacuteměř vždy v početnyacutech skupinaacutech a to jak v jehlična-

nech tak i v listnaacutečiacutech Přestože babky někteřiacute houbaři přiacuteliš nevyhledaacutevajiacute

patřiacute k nejchutnějšiacutem a nejaromatičtějšiacutem houbaacutem ktereacute se v našich lesiacutech objevujiacute Nejchutnějšiacute jsou v

bramboroveacute poleacutevce v omaacutečkaacutech nebo ve směsi Smaženice ve ktereacute tvořiacute zaacuteklad hřib žlutomasyacute patřiacute k

nejchutnějšiacutem houbovyacutem pokrmům Babky však majiacute takeacute jednu nevyacutehodou Velmi často totiž červiviacute a

plesniviacute a z tohoto důvodu se nedoporučujiacute sušit Na pozoru bychom se měli miacutet předevšiacutem za vlhkeacuteho po-

časiacute kdy plodnice snadno podleacutehajiacute pliacutesniacutem a je nutno je dobře prohliacutežet Jakmile projevujiacute naacuteznaky běla-

10

veacuteho ojiacuteněniacute nedoporučujiacute se v žaacutedneacutem přiacutepadě konzumovat Zpracovaacutevat bychom je měli v den sběru

druhyacute den jsou většinou nepoužitelneacute

Některeacute charakteristickeacute znaky - jemně plstnatyacute v dospělosti rozpraskaacutevajiacuteciacute šedo-

hnědyacute nebo olivově hnědyacute klobouk třeň zbarvenyacute v různyacutech odstiacutenech červeneacute barvy a

dosti měkkaacute světle žlutaacute dužnina s velmi přiacutejemnou houbovou vůniacute Rourky jsou 4-10

(13) milimetrů dlouheacute společně s poacutery majiacute nejprve žluteacute zbarveniacute později jsou žluto-

olivoveacute až olivově zeleneacute Při poškozeniacute majiacute tendenci měnit barvu do modra či zelena

Třeň skoro vaacutelcovityacute někdy u baacuteze silnějšiacute bez siacuteťky V horniacutech partiiacutech je zbarven

žlutě niacuteže (nebo celyacute) byacutevaacute načervenalyacute až viacutenově červenyacute Povrch kryjiacute červenavaacute až

hnědaacute zrniacutečka Dužnina maacute v oblasti klobouku a vrchniacute čaacutesti třeně nažloutleacute až žluteacute

zbarveniacute v nižšiacutech partiiacutech může byacutet načervenalaacute v bazaacutelniacute čaacutesti až nahnědlaacute Při po-

škozeniacute viacutece nebo meacuteně modraacute Chuť je miacuternaacute až nakyslaacute vůně nenaacutepadnaacute Povrch

klobouku je tvořen palisaacutedodermem 8-18 μm širokyacutech hyf Vyacutetrusy dosahujiacute (10) 11-15 (17) times (4) 5-6

(65) μm jsou hladkeacute elipsovitě vřetenoviteacute patrnaacute je mělkaacute suprahilaacuterniacute deprese Vyacutetrusnyacute prach je olivo-

vě hnědyacute

Hojnyacute druh rozšiacuteřenyacute od niacutežin až po horskeacute oblasti Roste pod listnatyacutemi i jehličnatyacutemi stromy v lesiacutech

i mimo les na antropogenniacutech a synantropniacutech stanovištiacutech jako jsou parky nebo hraacuteze rybniacuteků Pilaacutet jej

uvaacuteděl jako druh smiacutešenyacutech lesů na půdaacutech nevaacutepenatyacutech v raacutemci bučin v niacutežině a pahorkatině daacutele do

smrkovyacutech monokultur na kyselejšiacutech půdaacutech v niacutežině a pahorkatině a nakonec mezi houby paacutesma ko-

sodřevin mykorhizně vaacutezaneacute na kosodřevinu Fruktifikuje od června do poloviny řiacutejna Hřib žlutomasyacute roste

v Severniacute Americe (Kanada USA) Asii (Japonsko Taiwan) Austraacutelii (včetně Tasmaacutenie a Noveacuteho Zeacutelandu)

a po celeacute Evropě

Ryzec smrkovyacute (Lactarius deterrimus)

je obliacutebenaacute jedlaacute houba z čeledi holubinkoviteacute jejiacutež plodnice

se vyznačujiacute roněniacutem oranžově červeneacuteho mleacuteka Tento druh

byl dlouho považovaacuten za pouhou varietu přiacutebuzneacuteho a velmi

podobneacuteho jedleacuteho ryzce praveacuteho (Lactarius deliciosus)

Plodnice je kloboukataacute asi 5ndash12 cm vysokaacute poměrně křeh-

kaacute Celaacute je zbarvena do oranžova se zelnyacutemi skvrnami Klo-

bouk je v mlaacutediacute vyklenutyacute zaacutehy však uprostřed prohloubenyacute

a později až naacutelevkovityacute a až 15 cm širokyacute Jeho okraj je v

mlaacutediacute podvinutyacute později je jen poněkud dolů ohrnutyacute Zbar-

ven je svrchu jasně mrkvově oranžově staacuteřiacutem vybledaacute

zvlaacuteště od okrajů Zbarveniacute je rozprostřeno do nenaacutepadnyacutech soustřednyacutech kruhovyacutech paacutesů Zaacutehy se na

klobouku hlavně od prostředku objevujiacute naacutepadneacute zeleneacute skvrny paacutesy a žiacutehaacuteniacute

Hymenofor na spodniacute straně klobouku je tvořen vysokyacutemi a

křehkyacutemi lupeny ktereacute poměrně hluboce sbiacutehajiacute na třeň Jejich

barva je oranžovaacute poraněnaacute miacutesta se zbarvujiacute špinavě zeleně

Třeň je spiacuteše užšiacute a delšiacute (asi 1ndash2 times 3ndash8 cm) vaacutelcovityacute někdy

ohnutyacute uvnitř byacutevaacute často dutyacute Barvu maacute oranžovou někdy

s bělavyacutem povlakem objevujiacute se na něm takeacute zeleneacute skvrny

Dužnina je bělavaacute až oranžovaacute a zejmeacutena za vlhka vydatně roniacute

oranžovočerveneacute lepkaveacute mleacuteko Chuť maacute poněkud ostrou

vůni ovocnou Vyacutetrusnyacute prach maacute barvu růžovookrovou

Vyskytuje se jen ve smrčinaacutech (tvořiacute mykorrhizu se smrkem)

zvlaacuteště v mladyacutech porostech smrku v traacutevě miacutesty je dosti hoj-

nyacute Vyrůstaacute od července do listopadu Ryzec smrkovyacute je vynikajiacuteciacute jedlaacute houba kteraacute je houbaři často vy-

hledaacutevaacutena stejně jako přiacutebuznyacute ryzec pravyacute Použiacutevaacute se např k přiacutepravě omaacuteček poleacutevek k opeacutekaacuteniacute na-

klaacutedaacuteniacute do octa aj Chutnyacute je však tento ryzec až po tepelneacute uacutepravě

Dřiacuteve bylo několik dnes samostatnyacutech podobnyacutech druhů ryzců s oranžovo červenyacutem mleacutekem souhrnně zto-

tožňovaacuteno s ryzcem pravyacutem Ryzec smrkovyacute byl považovaacuten za jeho varietu Lactarius deliciosus var picei

Smotlacha Ryzec pravyacute (Lactarius deliciosus) se však od ryzce smrkoveacuteho lišiacute poněkud mohutnějšiacute plodni-

ciacute s kratšiacutem třeněm často viacutece červenyacutem naacutedechem vyacuteraznějšiacutem paacutesovaacuteniacutem na klobouku a menšiacute četnostiacute

11

zeleneacuteho zbarveniacute charakteristickeacute jsou takeacute jeho červenaveacute ovaacutelneacute vhloubeneacute skvrnky na třeni a přede-

všiacutem růst jen pod borovicemi Ryzec pravyacute je teacutež vynikajiacuteciacute jedlaacute houba

Hřib plavyacute (Boletus impolitus) Fr

Klobouk 5-25 cm v průměru

velmi často vraacutesčityacute nebo

hrbolkatyacute plstnatě vlaacuteknityacute

ojiacuteněnyacute Barvy plavě hnědeacute

žlutohnědeacute někdy i s olivo-

vyacutem naacutedechem Rourky bar-

vy světle citroacutenoveacute až zlato-

žluteacute ve staacuteřiacute miacutevajiacute zelenyacute

naacutedech Poraněniacutem barvu

neměniacute Poacutery barvy i vlast-

nosti stejneacute jako rourky

Třeň 5-18 cm vysokyacute 2-8 cm tlustyacute břichatyacute někdy až kyjovityacute bez siacuteťky u vrcholu zrniacutečkatyacute dole jemně

vlaacuteknitě šupinkatyacute Barvy nažloutleacute až světle citroacutenově žluteacute v mlaacutediacute majiacuteciacute často červenavyacute naacutedech

Dužnina na řezu světle žlutaacute pouze v baacutezi načervenalaacute Barvu ani poraněniacutem neměniacute Chuť naslaacutedlaacute vůně

nakyslaacute ve staacuteřiacute až karbolovaacute

Vyskytuje se v červnu až zaacuteřiacute v šiacutepaacutekovovyacute a teplomilnyacutech doubra-

vaacutech xerotermniacutech dubo-habrovyacutech haacutejiacutech ve světlyacutech listnatyacutech

lesiacutech a parciacutech Upřednostňuje duby buky habry nižšiacute polohy a

vaacutepeniteacute půdy

Dosti velkaacute naleziště jsou v brněnskeacutem okoliacute kde vystupujiacute devonskeacute

vaacutepence Je jedlyacute Jeho karbolovyacute zaacutepach mnoho ke sběru nelaacutekaacute

Stareacute plodnice jsou nepoživatelneacute Někdy povrchem třeně připomiacutenaacute

kozaacuteky a je mezi ně i zařazovaacuten Je to mykorizniacute druh Druh je z hle-

diska ohroženiacute řazen do kategorie NT (teacuteměř ohroženyacute)

Chorošotvareacute (Polyporales dřiacuteve Aphyllophorales) je řaacuted dřevokaznyacutech hub ktereacute tvořiacute viacutecele-

teacute koncentricky vrstveneacute plodnice obvykle bokem přirostleacute k podkladu Hymenofor může byacutet hladkyacute nebo

tvořiacute lamely nebo je poacuterovityacute Většina chorošotvaryacutech je nejedlaacute Kromě různyacutech druhů chorošů bělocho-

rošů a dřevokazů nalezneme mezi chorošotvaryacutemi i kotrče a kraacutesnoporky ktereacute nemajiacute typickou stavbu

plodnice Mezi chorošotvareacute patřiacute konkreacutetně např choroš šupinatyacute choroš zimniacute choroš smolonohyacute anyacute-

zovniacutek vonnyacute či hnědaacutek Schweinitzův

Hnědaacutek Schweinitzův Phaeolus schweinitzii (Fr) Pat

Taxonomickeacute zařazeniacute odděleniacute

Basidiomycota (houby stopkovyacute-

trusneacute) třiacuteda Agaricomycetes

Incertae sedis řaacuted Polyporales

čeleď Fomitopsidaceae

Plodnice je jednoletaacute klobouka-

taacute s centraacutelniacutem nebo bočniacutem

třeněm někdy bokem přirostlaacute

bez třeně Klobouk zpravidla

vějiacuteřovityacute plochyacute až mělce naacute-

levkovityacute 8-30 cm v průměru někdy splyacutevaacute viacutece klobouků do celků velkyacutech i viacutece než 50 cm 1-4 cm tlustyacute

na povrchu koncentricky paacutesovanyacute (směrem ke středu jsou paacutesy tmavšiacute) a vyacuterazně plstnatyacute barvy oranžo-

veacute kaštanoveacute rezavě až tmavě hnědeacute ve staacuteřiacute až černeacute s ostryacutem laločnatyacutem žlutyacutem nebo žlutozelenyacutem

okrajem Třeň je plnyacute většinou centraacutelniacute meacuteně často bočniacute 3-9 cm dlouhyacute a 2-6 cm v průměru tmavě hně-

dyacute plstnatyacute Rourky jsou 3-15 mm dlouheacute hnědeacute sbiacutehaveacute na třeň uacutestiacute rourek jemně ochmyacuteřenaacute Poacutery jsou

nepravidelně hranateacute až labyrintickeacute zhruba 1 mm velkeacute žluteacute olivoveacute nebo žlutozeleneacute ve staacuteřiacute a po

pomačkaacuteniacute hnědnouciacute Dužnina je až 15 cm tlustaacute v mlaacutediacute šťavnataacute a měkkaacute po vysušeniacute korkovitaacute velmi

lehkaacute hnědaacute vůně nakyslaacute Vyacutetrusnyacute prach je biacutelyacute a vyacutetrusy jsou ovaacutelneacute až vejčiteacute bezbarveacute hladkeacute ne-

amyloidniacute 5-85 times 35-45 μm velkeacute

12

Hnědaacutek se vyskytuje poměrně běžně od května do listopadu na kořenech a baacuteziacutech kmene živyacutech i odumře-

lyacutech jehličnanů nebo na jejich pařezech nejčastěji na boroviciacutech modřiacutenech a smrciacutech plodnice přetrvaacuteva-

jiacute na substraacutetu až do jara Barviva ziacuteskanaacute z dužniny se použiacutevala pro barveniacute laacutetek Kliacutečovaacute slova parazi-

tismus celuloacutezovorniacute houby poškozeniacute jehličnanů

Troudnatec kopytovityacute Fomes fomentarius (LFr) Fr

Chorošovitaacute nejedlaacute houba Je velmi častaacute na

živeacutem i mrtveacutem dřevě listnaacutečů zejmeacutena buků

a břiacutezTlustě kopytovityacute klobouk 80-400mm širo-

kyacute šedobělavyacute s tvrdou krustou na často paacutesova-

neacutem povrchu kteryacute někdy zčernaacute Rourky jsou

hnědaveacute vrstevnateacute drobneacute poacutery s bělavyacutem po-

vrchem Dužnina je plsťovitaacute dřevově okrovaacute

v horniacute čaacutesti pod krustou tvořiacute jakeacutesi pevnějšiacute

světleji mramorovaneacute jaacutedro drobiveacute konzistence

kteryacutem se tento choroš lišiacute od ostatniacutech vytrva-

lyacutech chorošů s krustou

Chorošoviteacute houby byly původně využiacutevaacuteny v přiacuterodniacutem leacutečitelstviacute Tvrdeacute plodnice zejmeacutena troudnatce kopytoviteacuteho se

v leacutečitelstviacute použiacutevajiacute patrně nejdeacutele K zastaveniacute krvaacuteceniacute jej použiacutevali již pravěciacute lovci v době kamenneacute

o čem svědčiacute naacutelezy v daacutenskeacutem archeologickeacutem nalezišti Maglemose Dřiacuteve byla plsťovitaacute dužnina použiacute-

vaacutena jako zaacutepalnaacute hubka nebo na zastaveniacute krvaacuteceniacute ale i na leacutečeniacute Některeacute přiacuterodniacute naacuterody (indiaacuteni

kmene Shuswap) ji tak staacutele využiacutevajiacute Na Balkaacuteně z niacute dodnes dělajiacute čepice Dužnina teacuteto houby parazitu-

jiacuteciacute předevšiacutem na buciacutech topolech a břiacutezaacutech je tvořena hustou spletiacute houbovyacutech vlaacuteken (připomiacutenaacute poacuterovi-

tou houbičku) diacuteky čemu maacute vyacuteborneacute saciacute vlastnosti a uacutečinně vstřebaacutevaacute krev i ostatniacute laacutetky vyteacutekajiacuteciacute

z raacuteny (jeden diacutel dužniny nasaje dva diacutely tekutiny) Dužnina maacute takeacute skvěleacute adstringentniacute (stahujiacuteciacute) uacutečinky ndash

zastavuje krvaacuteceniacute stahovaacuteniacutem a zužovaacuteniacutem ukončeniacute otevřenyacutech a porušenyacutech žil či ceacutev Troudnatec se

použiacuteval rovněž jako tzv bdquozaacutepalnaacute houbaldquo k zaklaacutedaacuteniacute ohně a při střelbě ze staryacutech palnyacutech zbraniacute Staro-

řečtiacute leacutekaři vypalovali rozpaacutelenou dužninou troudnatce povrchoveacute kožniacute raacuteny Vyschlou doutnajiacuteciacute dužninu

použiacutevajiacute dodnes někteřiacute včelaři do tzv bdquokuřaacutečkůldquo kteryacutemi rozdmychaacutevajiacute kouř mezi včely aby eliminovali

jejich podraacutežděnost při oteviacuteraacuteniacute a praacuteci v uacutelech Ve 13 stoletiacute použiacutevali na Chirurgickeacute leacutekařskeacute škole

v Bologni houbiček z troudnatce namočeneacute v narkotickyacutech roztociacutech jako noveacuteho způsobu narkoacutezy kdy se

tato nasaacuteklaacute houbička přidržovala pacientovi u nosu Spolu s troudnatcem se použiacutevaly i dalšiacute chorošoviteacute

houby jako ohňovec obecnyacute a siacuteťkovec dubovyacute kdy je vojenštiacute ranhojiči použiacutevali namočeneacute do vinneacuteho

lihu a terpentyacutenoveacuteho oleje k zastaveniacute krvaacuteceniacute Choroš verpaacuteniacutek leacutekařskyacute jehož poacutery vytvaacuteřiacute kapky bez-

barveacute tekutiny přidaacutevali leacutekaři od antiky až po 19 stoletiacute do žaludečniacutech likeacuterů Tento druh choroše žije

vyacutehradně na kmenech modřiacutenu opadaveacuteho naacutem nejbliacuteže na Slovensku a to ještě vzaacutecně Častěji se vysky-

tuje v severskyacutech oblastech Ruska na Sibiři v Kanadě v Alpaacutech a Karpatech Verpaacuteniacuteku leacutekaři řiacutekali

bdquomodřiacutenovaacute houbaldquo Plodnice choroše hliacutezoviteacuteho (roste zejmeacutena v Itaacutelii) a chorošovce siacuteroveacuteho majiacute vyacuteraz-

nyacute močopudnyacute uacutečinek Praacutešek z usušeneacuteho březovniacuteku obecneacuteho se dodnes doporučuje pro přiacutezniveacute uacutečinky

při prevenci a leacutečbě artroacutezy Lžička praacutešku denně

Siacuteťkovec dubovyacute (Daedalea quercina)

Tato dřevokaznaacute houba patřiacute mezi nejznaacutemějšiacute chorošeLupeniteacute

poacutery teacuteto dřevokazneacute houby tvořiacute složityacute labyrint

Klobouk miacutevaacute tvar podobnyacute ledvině přičemž přisedaacute jednou stranou

ke kmeni stromu Obvykle měřiacute okolo deseti až patnaacutecti centimetrů

vyacutejimkou však nejsou ani dvojnaacutesobně většiacute či menšiacute kusy Jeho

plochyacute povrch pokryacutevajiacute hrbolky a zdobiacute vyacuterazneacute barevneacute paacutesy

Zbarvuje se do šedeacute okroveacute a hnědeacute Svou konzistenci připomiacutenaacute

korek Čiacutem je houba staršiacute tiacutem viacutece tvrdne a takeacute tmavne Na prvniacute

pohled se zdaacute že siacuteťkovec maacute lupeny Ve skutečnosti ale spodniacute

čaacutest klobouku tvořiacute rourky s poacutery ve tvaru lupenů Krajkovaneacute rourky připomiacutenajiacute malyacute labyrint Jsou širokeacute

a protaacutehleacute a zbarvujiacute se do světle hnědeacute Roste na dubech na ostatniacutech druziacutech stromů spiacuteše vyacutejimečně

Obvykle roste viacutece kusů bliacutezko sebe Parazitujiacute spiacuteše na mrtvyacutech kusech dřeva nebo na pařezech občas i

na pražciacutech či pokaacuteceneacutem dubu použiteacutem jako stavebniacute materiaacutel Lze jej naleacutezt od leacuteta do podzimu spiacuteše

v niacutežšiacutech polohaacutech Na kmenech žije po celyacute rok Vydržiacute na nich růst mnoho let Siacuteťkovec dubovyacute způsobuje

dřevu červenou hnilobu ktereacute se dařiacute zejmeacutena ve vlhku Tato houba nijak vyacuterazně nevoniacute

13

Ohňovec Hartigův - Phellinus hartigii (Allesch amp Schnabl) Pat 1903

Mladeacute plodnice vyrůstajiacuteciacute plodnice na kmeni jsou bochaacutenkoviteacute

staršiacute polokloboukoviteacute kopytoviteacute až zavaliteacute povrch rozpraskanyacute

rezavohnědeacute až hnědeacute často staršiacute plodnice porostleacute na povrchu

řasami dužnina i uacutestiacute rourek skořicově hnědeacute Ohnivec statnyacute

(Phellinus robustus) způsobuje biacutelou hnilobu kteraacute oslabuje kmen

může dochaacutezet ke zlomům v miacutestě kde je hniloba nejintenzivnějšiacute

Plodnice je viacuteceletaacute bokem přirostlaacute v mlaacutediacute kulovitaacute později kopy-

tovitaacute nebo konzolovitaacute Klobouk maacute 5-25 cm v průměru tlustyacute 2-20

cm na povrchu obvykle zvlněnyacute a polokruhovitě ryacutehovanyacute s tupyacutem

zaoblenyacutem rezavě žlutyacutem okrajem v mlaacutediacute sametově plstnatyacute žlutyacute

až žlutohnědyacute ve staacuteřiacute šedohnědyacute až tmavě hnědyacute hladkyacute povrch

obvykle rozpraskanyacute a porostlyacute řasami Rourky jsou vrstevnateacute 2-3

mm dlouheacute skořicově hnědeacute Poacutery okrouhleacute velmi drobneacute (5-7mm)

skořicově hnědeacute uvnitř biacutele ojiacuteněneacute Dužnina tvrdaacute dřevnataacute skoři-

cově hnědaacute paacutesovanaacute vůně slabě houbovaacute Vyacutetrusnyacute prach biacutelyacute

Vyacutetrusy hladkeacute kuloviteacute bezbarveacute až nažloutleacute 75-10 microm velkeacute

Ohňovec statnyacute f hartigii (Hartigův) se vyskytuje celoročně jednotli-

vě nebo ve skupinaacutech na kořenovyacutech naacuteběziacutech a kmenech jedliacute ktereacute

infikuje v miacutestech poraněniacute na kmeni kořenovyacutech naacuteběziacutech nebo v

miacutestech ulomenyacutech větviacute velmi zřiacutedka napadaacute i jineacute jehličnany

Cronartium ribicola A Dietr ndash rez vejmutovkovaacute

Hostitelskyacutemi dřevinami jsou borovice s pěti

jehlicemi ve svazečku Pinus strobus P flexilis

P monticola Je to dvoubytnaacute (heteroecickaacute)

rez kteraacute v obdobiacute konce dubna až června na

kmeni a větviacutech borovic tvořiacute staacutedium spermaciiacute

a aeciiacute tato miacutesta jsou zduřelaacute prosmolenaacute

borka může praskat v letniacutem obdobiacute infikuje

mezihostitele meruzalku nebo rybiacutez uredia a

telia se tvořiacute na spodniacute straně listů Na poško-

zenyacutech větviacutech borovic žloutne jehličiacute při dlouhodobeacutem působeniacute odumiacuterajiacute celeacute vět-

ve a čaacutesti stromů

Ochrana - odstraňujiacute se větve s infikovanyacutemi čaacutestmi což je maacutelo uacutečinneacute chemickaacute

ochrana se doporučuje u meruzalky a rybiacutezu u borovice se vzhledem k přezimujiacuteciacutemu

hostiteli neprovaacutediacute V literatuře jsou časteacute informace o tzv izolačniacute vzdaacutelenosti obou

hostitelů 250 m v praxi je toto opatřeniacute většinou nereaacutelneacute a ani neniacute prokaacutezanaacute jeho

efektivita

Rezavec šikmyacute Inonotus obliquus (Ach ex Pers) Pilaacutet

Taxonomickeacute zařazeniacute odděleniacute Basidiomycota (houby stopkovyacutetrus-

neacute) třiacuteda Agaricomycetes Incertae sedis řaacuted Hymenochaetales

čeleď Hymenochaetaceae

14

Plodnice vytvaacuteřejiacute se dva typy plodnic - nedokonalaacute (imperfektniacute) a dokonalaacute (perfektniacute)

Imperfektniacute plodnice viacuteceletaacute (až 20 let) nepravidelnaacute polokulovitaacute až kulovitaacute 10-40 cm velkaacute tvrdaacute na

povrchu matnaacute šedaacute černaacute nebo hnědozelenaacute hluboce rozpraskanaacute pokrytaacute bezbarvyacutemi později šedoze-

lenyacutemi až rezavě hnědyacutemi vlaacutekny v nichž se tvořiacute chlamydospory

Perfektniacute plodnice jednoletaacute resupinaacutetniacute okrově až rezavě hnědaacute vznikajiacuteciacute v trhlině na kmeni pod borkou

a vnějšiacute vrstvou běloveacuteho dřeva nepravidlenaacute až několik metrů dlouhaacute a 05 metru širokaacute na povrchu roz-

praskanaacute

Dužnina je velmi tenkaacute korovitaacute tvrdaacute křehkaacute barvy okroveacute nebo

tabaacutekově hnědeacute Rourky jsou jednovrstevneacute 1-3 mm dlouheacute křehkeacute

špinavě hnědeacute až tmavohnědeacute Poacutery jsou velmi drobneacute (4-8mm) ok-

rouhleacute až protaacutehleacute v mlaacutediacute žlutě okroveacute ve staacuteřiacute tmavě hnědeacute Vyacute-

trusnyacute prach je siacuterově žlutyacute až žlutozelenyacute Vyacutetrusy jsou široce ovaacutel-

neacute vejčiteacute až teacuteměř kuloviteacute s jednou nebo několika kapkami 5-10 times

45-75 microm velkeacute

Vyskytuje se celoročně nepřiacuteliš běžně na kmenech živyacutech listnaacutečů

předevšiacutem břiacutez meacuteně často buků jilmů a javorů perfektniacute plodnice

se vytvaacuteřejiacute od srpna do prosince na odumiacuterajiacuteciacutechch a mrtvyacutech kme-

nech

Infekce vnikaacute do dřeviny nejčastěji přes pahyacutely po odlomenyacutech větviacutech mrazoveacute trhliny nebo v miacutestech

mechanickeacuteho poškozeniacute na kmeni dužnina teacuteto houby maacute širokeacute uplatněniacute v leacutekařstviacute neboť obsahuje

uacutečinneacute laacutetky ktereacute se použiacutevajiacute při leacutečbě rakoviny nebo žaludečniacutech vředů na dubech buciacutech javorech a

jasanech můžeme naleacutezt přiacutebuznyacute rezavec datliacute (Inonotus nidus-pici Pilaacutet) Kliacutečovaacute slova jsou

(parazitismus lignivorniacute houby a poškozeniacute listnaacutečů)

Raacutežovka rumělkovaacute Nectria cinnabarina (Tode) Fr

Taxonomickeacute zařazeniacute odděleniacute Ascomycota (houby vřeckovyacutetrusneacute)

třiacuteda Sordariomycetes podtřiacuteda Hypocreomycetidae řaacuted Hypocre-

ales čeleď Nectriaceae

Plodnice perfektniacute forma vytvaacuteřiacute kulovitaacute nebo ovaacutelnaacute na povrchu

jemně vraacutesčitaacute 02-05 mm velkaacute perithecia rumělkově červeneacute barvy

s bradavičkou na horniacute straně kteraacute vyrůstajiacute ve skupinkaacutech na svět-

leacutem polštaacuteřkoviteacutem stromatu imperfektniacute (anamorfniacute) forma je tvoře-

na 05-3 mm velkyacutemi bochaacutenky oranžoveacute růžoveacute nebo světle červeneacute

barvy na jejichž povrchu se vytvaacuteřejiacute konidie

Dužnina je oranžovaacute za vlhka

měkkaacute za sucha tvrdaacute drobivaacute

Vyacutetrusnyacute prach je biacutelyacute nebo narů-

žovělyacute Vyacutetrusy jsou vaacutelcovitě pro-

taacutehleacute hladkeacute bezbarveacute s přepaacutež-

kou uprostřed 12ndash23 times 4ndash8 microm

velkeacute Vyacuteskyt se celoročně běžně

na odumiacuterajiacuteciacutech a odumřelyacutech

větviacutech a slabšiacutech kmenech listnaacutečů předevšiacutem jiacuterovců ořešaacuteků javorů a lip Na dřevinaacutech se však mohou

vyskytovat zaacuteroveň obě formy nepohlavniacute konidioveacute staacutedium byacutevaacute označovaacuteno takeacute jako hliacutevenka obecnaacute

(Tubercularia vulgaris Tode) na buciacutech vyrůstaacute přiacutebuznaacute raacutežovka červcovaacute (Nectria coccinea (Pers) Fr)

Kliacutečovaacute slova jsou saprofytismus a poškozeniacute listnaacutečů

15

Pstřeň dubovyacute (Fistulina hepatica (SCHAEFF ex FR))

je naacutepadnaacute parazitickaacute popř saprofytickaacute houba z čeledi

pstřeňovityacutech připomiacutenajiacuteciacute choroše Jde o znaacutemou jedlou

houbu O širokeacutem rozšiacuteřeniacute svědčiacute jejiacute četneacute lidoveacute naacutezvy

např jeleniacute jazyk volskyacute jazyk maso lesa či masojed Ty

jsou obvykle reakciacute na vzhled plodnice zejmeacutena masově

zbarvenou dužninu

Houba tvořiacute asi 10ndash25 cm velkeacute nepravidelneacute plodnice bočně

nebo kraacutetkyacutem třeněm přirostleacute ke dřevu tvarem připomiacutenajiacute

jazyk bochniacutek a v mlaacutediacute i hliacutezu Zabarveny jsou zpravidla

velice naacutepadně v mlaacutediacute cihlově oranžově růžovočerveně až

oranžovočerveně postupně však tmavnou do karmiacutenově

červeneacute nebo hnědočerveneacute barvy Plodnice je masitaacute zpravidla značně tlustaacute šťavnataacute Dužnina připomiacute-

naacute na řezu maso je běločerveně žiacutehanaacute To je velmi vyacuteraznyacute typickyacute znak nemusiacute se vyskytnout vždy Ně-

kdy byacutevaacute dužnina narůžovělaacute a bez žiacutehaacuteniacute Dužnina plodnice roniacute nebo při stlačeniacute uvolňuje (zejmeacutena za

mlada) krvavě nebo nahnědle červeneacute kapky ktereacute se často objevujiacute teacutež na povrchu plodnice Hymenofor

je tvořen tenkyacutemi dlouhyacutemi vzaacutejemně nesrostlyacutemi rourkami na spodu plodnice jejich uacutestiacute je biacuteleacute kreacutemoveacute

i oranžoveacute zpravidla světlejšiacute než zbytek plodnice někdy však barva splyacutevaacute Otlačeniacutem uacutestiacute rourek rezaviacute

či hnědne Pokud barva spodniacute čaacutesti klobouku neniacute vyacuterazně světlaacute splyacutevaacute je třeba se vyhnout zaacuteměně s

jinyacutem druhem hub pozornyacutem sledovaacuteniacutem dalšiacutech znaků

Pstřeň se vyskytuje nejčastěji na dubu vyacutejimečně i na jinyacutech listnaacutečiacutech V jižniacute Evropě se hojně vyskytuje

napřiacuteklad na kaštanovniacuteku seteacutem Ke dřevu přisedaacute kratičkyacutem třeněm a může růst i z pařezu Roste zejmeacute-

na koncem leacuteta a na podzim (od července do řiacutejna) Parazituje na zmiacuteněnyacutech dřevinaacutech z jejichž kmenů

vyrůstaacute velmi často v poraněnyacutech miacutestech jizvaacutech dutinaacutech při patě kmenu Vyskytuje se teacutež na odumře-

lyacutech pařezech a kořenech zanořenyacutech v substraacutetu a potom vypadaacute jako by vyrůstal ze země Způsobuje

hnědou hnilobu dřeva kteraacute však nepostupuje tak rychle

jak je tomu u jinyacutech dřevokaznyacutech hub Pstřeň dubovyacute je

vcelku typickaacute a nepřiacuteliš vzaacutecnaacute houba českyacutech doubrav a je

považovaacuten za jedlou houbu naacutezory na jeho chuťoveacute kvality

se různiacute někteřiacute houbaři jej nechaacutevajiacute v lese pro okrasu

Chuť i vůně je lehce nakyslaacute (ne silně) hodiacute se proto pro

přiacutepravu gulaacuteše naklaacutedaacuteniacute do octa atd Sbiacuteraacuteny jsou však

jen mladeacute plodnice neboť staršiacute jsou značně tuheacute Dřevo

napadeneacute pstřeněm je poněkud tmavšiacute a leacutepe zpracovatelneacute

je proto vyhledaacutevaacuteno řezbaacuteři

2 5 2014 V Š