HUDBA BAROKA III
HUDBA BAROKA III
VVOJ KOMICK OPERY: opera byla pvodn tvar vn mla, jak znmo,
vzksit antickou tragdii. Postupn vak do n pronikaly i komick prvky
zvlt od okamiku, kdy se stala vejn provozovanou a na irokm publiku
zvislou (ve veejnch opernch divadlech). Komick epizody byly od t
doby ve vn opee stle astj bvaly mezi irokmi vrstvami divk
nejoblbenj. Proti tomuto zplann a padku pvodn vnho a
reprezentativnho nru vznikla vNeapoli koncem 17. stolet opera
seria, kter se snaila komick a tud nzk lidov prvek zvn opery
odstranit. To se na jedn stran podailo, na druh stran nebylo mon
zcela odstranit komickou operu, kter byla velice oblben a tud i
finann lukrativn. Tud i vNeapoli se komick opery nadle pstovaly
avak oddlen od vn opery, samostatn. Toto oddlen komick opee
neublilo, naopak osamostatnilo ji to a pisplo to kjej postupn
umleck emancipaci.
samostatn druh komick opery se nazval commedia per musica
(event. commedia in musica).Jeho komino spovalo pedevm vpouvn
neapolskho dialektu, kter je vi spisovn italtin vpodobnm vztahu
jako asi hanck dialekt vi spisovn etin. Dj takovchto oper nemusel
bt vdy ist komick mohl bt i moralistn-mravokrn, poun a podobn
skomickmi epizodami.
Do pestvek opery seria (vtinou dv pestvky opera seria mla
nejastji 3 djstv) se pro obveselen a rozptlen publika vkldala
komick intermezza. To byly krtk vstupy ze ivota - o rozvadnch
milencch, polapench zletncch, smnch nafoukanch bohch, zamilovanch
starcch, vn nemocnch hypochondrech, chytrch slukch a komorncch, kte
svou inteligenc pelst sv nadut a despotick pny atd.
Nkdy tyto krtk komick vstupy dokonce parodovaly vn dj hlavn
opery opery seria. Tato intermezza mla zpotku jen skromn obsazen
(nkolik slist smalm orchestrem) stala se vak velice oblben, nkdy
dokonce vc ne hlavn opera a nkter nich se postupn osamostatnila a
zaala se hrt jako samostatn opery. Tak vznikla opera buffa (buffo =
aek, prma) komick opera pozdnho baroka, kter zaila mohutn rozkvt
vnsledujc epoe klasicismu. Historicky vznamn je pedevm La serva
padrona (Sluka pan rozumj : sluka, kter se stala pan!), kterou si
Giovanni Battista Pergolesi (1710-1736) napsal jako intermezzo do
sv vlastn opery seria Vzneen vze (Il prigioniero superbo) zroku
1733. Tato Pergolesiho vn opera asem upadla vzapomnn, kdeto
intermezzo La serva padrona zailo naopak velkou slvu, italsk koovn
spolenosti ho hrly samostatn i za hranicemi Itlie ili dlo se
osamostatnilo a stalo se jednou zprvnch skutench oper buffa. Buffy
se od konce baroka zaaly komponovat i samostatn ili u nikoli jen
jako intermezza do vnch oper. Nejvtho rozkvtu doshla buffa
vklasicismu, nebo to byl nr zamen pedevm na neurozen nebo pmo lidov
vrstvy poslucha (zatmco vn opera byla vdy vrazn aristokratick). A
do dob klasicismu tak spad vznik nrodnch variant komick opery
francouzsk opra comique, nmeckho singspielu, eventuln anglick
ballad opera.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ORATORIUM:
Vyvjelo se takka paraleln svvojem opery bylo to fakticky duchovn
drama: funkce oratoria byla rznorod:
vdob velikononho postu, kdy bylo zakzno hrt divadlo, fungovalo
oratorium jako jist kulturn nhraka za operu. Bylo komponovno na
biblick nmty starozkonn, nebo novozkonn ze ivota svatch, zejmna pak
na evangelijn texty paij, kter byly vhodn prv pro velikonon
tden.
Vm, kde bylo centrum katolick crkve, nebylo vdy spoleensky
vhodn, aby kn a mnii chodili do divadla na pli svtskopery. Prv vme
se proto vyvinula tzv. msk opern kola, kter pouvala rzn alegorick
nmty (spor Due sTlem atp.) a to u takka od dob florentsk Cameraty.
Nejstar znm duchovn opera je Rappresentatione di Anima e di Corpo
(1601/02) od Emilia de Cavallieriho, lena Cameraty (viz o n vpartii
o florentsk Camerat). Vm se tyto duchovn opery asto provdly pmo
vchrmu konkrtn vchrmovch oratoch (latinsty oratio = modlitba -
orato = zvltn, nkdy i oddlen prostor vchrmu, uren pro klidn rozjmn
a modlitby a tak pro estn nebo vznamn osoby dobov VIP). Oratorium
se katolick crkvi hodilo jako jeden z psobivch prostedk
rekatolizace a proto ho crkev velice podporovala.
Oratorium pevzalo vechny zkladn vyjadovac prostedky opery
pedehru, mezihry, recitativy, rie, zachovn zstal VDY sbor, kter ml
dokonce velmi dleitou roli. Oratorium se ovem nehrlo na scn a
vkostmech: bylo ureno zsadn pro koncertn pednes a tud si, kvli lep
orientaci vdji (nebo i oratorium de facto vyprv pbh) si vytvoilo
postavu vyprave, komenttora, prvodce po dji. Napklad vpaijch je
tmto vypravem nejastji sm evangelista.
Oratorium bylo buto latinsk (pro knze a duchovn elitu) nebo
lidov (tzv. oratorio volgare) pro obecn lid vitaltin eventuln
vjinch mateskch eech.
Nejvznamnjm skladatelem baroknho oratoria byl Giacomo Carissimi
(1605 1674), autor nkolika destek oratori, znich se dochovalo cca
20 hlavn starozkonn nmty (Jon, Baltazar, alomounv soud, Abraham a
Izk, Job,). Carisimi psobil vm. Barokn oratorium vyvrcholilo vdle
Bachov (paije- Maouovy a Janovy) a zejmna Hndlov (celkem 26 oratori
m.j. Mesi, Juda Makabejsk, Izrael vEgypt, .)
----------------------------------------------------------------------------------------------
KANTTA:
velmi rozen vokln nr vbaroku. Kantta byla duchovn i svtsk a
barokn kantta byla pedevm slov: nejastji pro jeden (mn asto dva a
ti) slov hlas smalm instrumentlnm souborem. Vypadala tud jinak ne
dnen kantta: nebyla tak dlouh, zsadn vn chybl sbor a ani
instrumentln soubor nebyl velik, rozhodn to nebyl orchestr. Byla to
spe jaksi rozen a pvecky nronj pse smalm instrumentlnm ansmblem.
Bylo zvykem pst jako partnera k virtuznmu slovmu hlasu njak
koncertantn nstroj, kter snm vedl dialog.Vznik kantty je rovn jednm
zdsledk doprovzen monodie, kter uvolnila a emancipovala slov zpv a
dodala mu vysokou spoleenskou presti. Na pd kantty se paraleln
soperou seria rozvjel virtuzn koloraturn zpv. Pozdji komponovna i
jako samostatn lyricko-dramatick scna, ili vetn recitativu. Takto
ji pstoval jet Beethoven (Ach, perfido!). Vznamnou roli hrla
duchovn kantta vprotestantsk, pedevm luternsk boholub vtvor J.S.
Bacha je zastoupeno pes 200 takovchto kantt. Tyto luternsk duchovn
kantty vyuvaly i sbor nejastji ovem pouze na konci jako chorl
(sborov prava chrmov psn).
POKRAUJE HUDBA BAROKA IV.
