1938Mnichov

mnichovskkonference 29.- 30. z 1938

Piny

slc ohroen SR ze strany nacistickho Nmecka ji od roku 1933 zjmy zemn, nacionln, hospodsk, ideologick (nprava vi Nmecku nespravedlivho versailleskho systmu) reakce SR budovalo modern armdu a pohranin opevnn, posilovalo ptelsk a spojeneck svazky (VB, Francie, pozdji SSSR) bezen 1938 anlus Rakouska SR ve vtm ohroen, del spolen hranice... tlak SdP 24.4.1938 sjezd SdP Karlovarsk poadavky: pro SR nepijateln a ultimativn nroky, sl zrove revizionistick poadavky Maarska a Polska

zpadn velmoci se snaily spe s Nmeckem dohodnout, nechtly rozpoutat vlku s Nmeckem kvli eskoslovenskmu problmu politika appeasementu (N. Chamberlain) pomoc Sovtskho svazu zcela nereln (SSSR se ve spojeneck smlouv zavzal, e pome SR jen v ppad pomoci Francie, tak pesun RA do SR pes zem Polska i Rumunska byl nemon)

tma konference: revize rozhodnut Pask mrov konference z let 1919 1920, ponechvajc vce ne 3 miliony Nmc v SR (odstoupen pohrani)

astnci: A. Hitler, B. Mussolini, N. Chamberlain, E. Daladier

vsledek: odstoupen pohrani SR Nmecku + zemn nroky Polska a Maarska

SSSR nebyl pozvn, SR nepmm astnkem formln pro ni tud smlouva nebyla zvazn (Bene i lenov vldy ultimtum pijali, 5. 10. Bene rezignuje - exil ve V. B.)

urychlen smovn Nmecka k expanzivn vlce, poslen Hitlerovy pozice v i, kritika odprc appeasementu (W. Churchill)

douard Daladier

Fhrerbau v dob konn konference (dnes vysok hudebn a divadeln kola v Mnichov )

Hitler a Mussolini

David Low Pro pro mne nemte keslo? (30. z 1938)

Gring, Chamberlain, Mussolini, Daladier, Hitler

parte a vsmn nmeck pohlednice s mrtnm oznmenm o skonu SR s motivem ironicky upravench bust T.G.M. a E. Benee (1938)

Nmecko, Spojen krlovstv, Francie a Itlie, vzhledem k dohod, kter ji bylo dosaeno ve vci odstoupen zem Sudet Nmecku, ujednali nsledujc podmnky uvedenho odstoupen a opaten z nj vyplvajcch, a touto dohodou se zavazuj k uinn opaten nezbytnch k jejmu naplnn: (1) Vyklizen zane 1. jna(2) Vldy Spojenho krlovstv, Francie a Itlie se shodly, e vyklizen zem bude dokoneno do 10. jna, ani by byla zniena jakkoli zazen, kter se na zem nachzej, a e eskoslovensk vlda bude odpovdat za proveden vyklizen bez pokozen uvedench zazen(3) Podrobnosti vyklizen budou stanoveny mezinrodn komis sloenou ze zstupc Nmecka, Spojenho krlovstv, Francie, Itlie a eskoslovenska(4) Obsazovn pevn nmeckho zem nmeckmi jednotkami zane 1. jna. tyi oblasti vyznaen na pipojen map budou obsazovny nmeckmi vojsky nsledovn: zem oznaen slem I 1. a 2. jna; zem oznaen slem II 2. a 3. jna; zem oznaen slem III 3., 4. a 5. jna; zem oznaen slem IV 6. a 7. jna. Zbvajc zem pevn nmeckho charakteru bude neprodlen zjitno ve uvedenou mezinrodn komis a bude obsazeno nmeckmi jednotkami do 10. jna

(5) Mezinrodn komise uvedena v odstavci 3 ur oblasti, ve kterch se bude konat plebiscit. Tyto oblasti budou do zjitn jeho vsledk obsazeny mezinrodnmi jednotkami. Stejn komise stanov zpsob, jakm se hlasovn bude konat, vychzejc ze Saarskho plebiscitu. Komise tak stanov datum jeho konn, ne pozdj ne konec listopadu(6) O konen podob hranic rozhodne mezinrodn komise. Tato komise bude tak oprvnna doporuit tyem mocnostem, Nmecku, Spojenmu krlovstv, Francii a Itlii v uritch vjimench ppadech men pravy v psn etnograficky urovanch oblastech, kter maj bt pipojeny bez plebiscitu(7) V oblastech pipadajcch Nmecku bude zaruena monost pchodu a odchodu, kter bude moci bt vyuvno v esti mscch od data podepsn tto dohody. Nmecko-eskoslovensk komise bude urovat podrobnosti tto monosti, berouc ohledy na ulehen otzek pemisovn obyvatelstva a usazovn vyvstvajcch z uvedenho odevzdn zem(8) eskoslovensk vlda ve lht ty tdn po podepsn tto dohody propust ze svch vojenskch a policejnch sil jakhokoli sudetskho Nmce, kter si to bude pt, a eskoslovensk vlda ve stejn lht propust sudetonmeck vzn, kte si odpykvaj trest za politick zloiny Mnichov, 29. z 1938

Dodatek . 1 Vlda Jeho Velienstva ve Spojenm krlovstv a francouzsk vlda podepsaly ve uvedenou dohodu na zklad toho, e dodr zruku, obsaenou v 6. odstavci anglo-francouzskch nabdek z 19. z, vztahujcch se k mezinrodn garanci hranic eskoslovenska proti nevyprovokovanmu napaden. Jakmile bude upravena otzka polskch a maarskch menin, daj Nmecko a Itlie eskoslovensku sv zruky Dodatek .2 Prohlen Hlavy vld ty mocnost prohlauj, e problmy polskch a maarskch menin v eskoslovensku, nebudou-li vyeeny do t msc dohodou mezi pslunmi vldami, se stanou pedmtem dalho setkn hlav ty mocnost zde ptomnchDodatek .3 Dodaten prohlen Vechny otzky, kter mohou vyvstat z pedn zem budou zaazeny na program jednn mezinrodn komise Mnichov, 29. z 1938 ADOLF HITLER NEVILLE CHAMBERLAIN EDUARD DALADIER BENITO MUSSOLINI

Chamberlain: Mr pro nai dobu.

sudett Nmci odstrauj eskoslovensk pohranin sloupy

pohranin oblasti v jnu 1938

Bhem nkolika let se sudetskm Nmcm podailo ohrozit vnitn stabilitu eskoslovenska tak zsadn a rozruit jeho vnitn pomry tak dokonale, e bylo zral pro likvidaci. To ve se mohlo stt jen dky tomu, e vichni sudett Nmci se stali nrodnmi socialisty... Historie vynese jednoho dne svj soud: Sudett Nmci vykonali vrn a dobrovoln svou povinnost

Konrad Henlein 4.3.1941 (zptn hodnocen innosti SdP)

Dsledky zemn a etnick

dohoda ultimativn naizovala SR, aby odstoupilo pohranin, tzv. sudetsk, zem hitlerovskmu Nmecku, vyklizen mlo zat o plnoci z 30. z na 1. jna 1938 a skonit 10. jna 1938

Nmecku bylo odstoupeno zem o rozloze 28 680 km2 s 3 751 obcemi, ve kterch ilo 3 653 292 obyvatel, z toho 3 576 719 eskoslovenskch sttnch pslunk

podle nrodnosti2 822 899 Nmc738 502 echoslovk6 659 id

celkov poet ech na odstoupench zemch k 17. 5. 1939 byl 512 793, rozdl oproti roku 1938 225 709 osob eskoslovensk nrodnosti

zemn zisky Nmecka, Polska a Maarska

Polsk zbor

30. z 1938 ultimatum polsk vldy okamit vydn poadovanch oblast 2. jna 1938 zaalo obsazovn vchodn sti eskoslovenskho Tnska polskou armdou (do 11. jna 1938) Polsko anektovalo vchodn st eskoslovensk sti Tnska o rozsahu 869 km (cel zem okresu Frytt, tm cel okres esk Tn a nkolik obc i jejich st z okresu Frdek) 56 % obyvatelstva Polskem anektovanho zem se podle vsledk stn lidu z roku 1930 hlsilo k esk nrodnosti mstn ei a Nmci byli hospodsky diskriminovni, vyvlastovni, propoutni ze zamstnn a nuceni k vysdlen, poltina se stala jedinm ednm jazykem

piblin 30 000 ech a 5000 Nmc bylo v dob polskho zboru donuceno odejt do zbytku eskoslovenska

Maarsk zbor

2.11.1938 ukonena I. vdesk arbitr o maarsko-eskoslovensk hranici 5.10. listopadu 1938 mus SR odstoupit Maarsku st zem jinho a vchodnho Slovenska a jihozpadn st Podkarpatsk Rusi - celkem 11 927 km s vce ne milinem maarskch obyvatel1 jin st Bratislavskho pedmost, 2 tzv. Jin Slovensko, 3 st vchodnho Slovenska kolem Stakna a Sobranc, 4 Dvn a Petralka, 5 nmeck zna, zzen Ochrannou smlouvou (Schutzvertrag) 23. bezna 1939

zemn ztrty eskoslovenska na Podkarpatsk Rusi v dsledku prvn vdesk arbitre - ze vech zem SR postiena nejvce, ztrta zem s dopravnmi tepnami, prmyslovmi podniky a obma zsadnmi msty (Uhorod a Mukaevo), centrum oblasti nov v Chustu

Zstalo nm z celho naeho dvjho sttu pouze 70,4% pdy a 66,58% bvalch obyvatel. Neztratili jsme vak vru v sebe, ve svj prmysl a ve sv estv. Ciz vrobek nem mti msta v esk domcnosti! Musme etiti od nejmenho a pitom podporovati ve, co nm zstalo... Kad dobr esk a uvdoml maminka je dobr hospodyka a va kvu jen z ryze esk itn kvy ITOVKY a z cikorky ZLAT HOSPODYKY. (na rubu mapy)propagan tisk Kolnsk cikorky z roku 1938

v reakci na zemn zmny po Mnichovu byl zkonem definovn uprchlk a) ciz sttn oban, kter se pisthoval nebo pisthuje nsledkem tisku v domovskm stt b) eskoslovensk sttn oban, kter opustil nebo opust zem postoupen Nmecku, Polsku nebo Maarsku

byly zzeny zvltn sbrn tbory pro uprchlky (vnos ministerstva vnitra z 21.10.1938) v esko-Slovensku vzniklo postupn 78 tbor, v nich bylo k 3. 12. 1938 celkem 10 238 uprchlk pi ministerstvu sociln pe vznikl stav pro pi o uprchlky (dle nazen vldy z 11.11.1938) hlavnm zmrem byla koordinace pe o uprchlky mezi sttnmi zazenmi a soukrommi organizacemi

k 1. 9. 1939 se uvd 193 277 pesdlenc z odstoupench zem, z toho: 163 743 ech, Slovk a Rusn 6953 Nmc 9446 id

od potku vlky pliv pesthovalc ustval

Dal dsledky

morln nrod se nebrnil se zbran v ruce, i kdy armda byla mobilizovna, traumatick moment selhn politickch elit pijetm ultimativn dohody? realismus? ztrta nrodn hrdosti?

strategick a obrann na odstoupench zemch zstaly vojensk objekty, vzbroj, vstroj, nov sttn tvar piel o pirozenou obranu hranic velmi se ztily monosti budouc obrany zbytku zem

zahranin-politick nejistota ohledn proklamovanch novch zvazk spojenc vi hranicm pomnichovsk SR

hospodsk a dopravn oblasti, kter zskalo Nmecko, byly prmyslov rozvinut, siln potencil, petrhn dlouholetch vazeb, reorganizace eleznin st

sociln problmy uprchlk, nov situace, ztrta majetku, zamstnn, obtn nalzn monosti obivy

eta Arnot Hrad, zstupce velitele srubu a pslunk hraniskho pluku . 6, pi odstoupen pohraninch zem odmtl odejt z objektu a spchal 3. jna 1938 sebevradu zastelenm. Byl pohben 10. jna 1938 v Praze, jeho poheb se podle vpovd pamtnk stal tichou demonstrac nesouhlasu s kapitulacTento zoufal in dokld odhodln tehdejch pslunk armdy brnit republiku s nasazenm svch ivot eskoslovensko dokzalo bhem 5 dn mobilizovat 1 128 000 vojk a bylo pipraveno se brnit

5. srpna 1942 prohlsila vlda Velk Britnie dohodu za neplatnou, protoe ji poruilo samo Nmecko 15. bezna 1939

29. z 1942 oznmil de Gaullv Francouzsk nrodn vbor, e pokld dohodu za zcela neplatnou

26. z 1944 prohlsila vlda Itlie, e vechny akty dohody pokld za neplatn

v letech 1968-69 se konala ve Vdni konference OSN o prvnosti mezinrodnch smluv, uznala mnichovskou dohodu za neplatnou jako pklad dohody sjednan donucenm pod hrozbou pouit sly

11. prosince 1973 byla v Praze podepsna smlouva o vzjemnch vztazch mezi SSR a SRN, ve kter se smluvn formou podailo sten uzavt otzku mnichovsk smlouvy

18. z 1990 se britsk ministersk pedsedkyn na pd Federlnho shromdn omluvila za britskou ast pi podpisu mnichovskho dikttu...

Boivoj elovskMnichovsk dohoda 1938 Tilia, enov u Ostravy 1999