5. Secí a sázecí stroje

Výukový text Ing. Milan Fríd, CSc.

1

5. Secí a sázecí stroje

Při setí a sázení se pravidelně rozmisťuje osivo nebo sadba plodiny v povrchové vrstvě ornice takovým způsobem, aby jednotlivé rostliny měly dostatečné množství světla, vzduchu a přístupných živin. Semena a sadba musí být rovnoměrně rozmístěna v půdě jak plošně tak i do hloubky. Podle druhu semen a půdy se seje do hloubky 2 až 8 cm, brambory se sázejí do hloubky 6 až 12 cm, sazenice zeleniny až do hloubky 20 cm.

Kvalitně provedené setí, ovlivňuje rovnoměrnost vzcházení semen, optimální počet rostlin na jednotkovou plochu, omezuje vzájemnou konkurenci vzešlých rostlin. Kvalitní setí umožňuje optimální využití živin v půdě, je předpokladem dosažení vysokých výnosů a optimální kvality semen. Setí je prováděno v jarním období (setí jařin) a v podzimním období (setí ozimů). Setí musí být provedeno v co nejkratších agrotechnických lhůtách (8-12 dní).

5.1 Vlastnosti semen a agrotechnické požadavky na secí stroje

Proces setí je ovlivňován konstrukcí výsevního ústrojí a vlastnostmi osiva, ze kterých jsou nejdůležitější geometrické a fyzikální vlastnosti (velikost, tvar, hmotnost a sypkost). Velikost semen je určena dle obrázku 5-1:

• délkou a, • šířkou b, • tloušťkou c.

Obrázek 5-1 Základní rozměry semene: a-délka, b-šířka, c-tloušťka. Největší význam tvaru semene a jeho vyrovnanosti se projevuje při přesném setí, kdy je nejideálnější, aby tvar semene byl co nejvíce podobný kulovitému a povrch byl hladký. Z tohoto důvodu se provádějí mechanické úpravy osiva obrušováním, leštěním a obalováním. Je nutné obalovat i geneticky upravené osivo jednoklíčkových odrůd cukrovky. Hmota obalu musí být při snadné formovatelnosti, dostatečné pevnosti a otěruvzdornosti snadno rozpustná působením půdní vlhkosti. Hmotnost semen se udává buď jako hmotnost 1000 semen HTS v gramech nebo jako objemová hmotnost v kg.m-3.

b

a

c


2

Sypkost osiva je ovlivněna tvarem a hmotností semen a součinitelem vnitřního a vnějšího tření. Na secí stroje jsou kladeny agrotechnické požadavky (ATP):

• Musí vysévat jakákoliv semena (rozdílná velikost a tvar). • Nesmí poškozovat semena. • Množství semen v řádcích musí být stejné. • Umožňovat měnit počet vysévaných semen (měrný výsevek dle ATP). • Množství semen při jakémkoliv nastavení musí být stejné. • Výsevní ústrojí nesmí být citlivé na sklon a změnu pojezdové rychlosti. • Musí umožňovat změnu vzdálenosti vysévaných řádků. • Musí umožňovat změnu hloubky setí. • Musí mít jednoduchou obsluhu. • Musí umožňovat jednoduché vyprazdňování výsevní skříně a její čištění.

5.2 Způsoby setí Hloubka setí závisí na velikosti semen, na druhu a vlhkosti půdy. Drobnější semena se vysévají do menší hloubky, větší semena hlouběji. Na lehkých a sušších půdách se seje do větší hloubky než na těžších a vlhčích půdách. Způsob setí a velikost měrného výsevku je ovlivněn požadavky jednotlivých rostlin na velikost plochy, technologií pěstování rostlin, možnostmi meziřádkového zpracování půdy a použitou sklizňovou technikou. Dle způsobu rozmístění semen v horizontálním směru lze rozdělit setí na:

• Plošné setí-setí na široko. • Pásové setí, setí do pásků na široko. • Řádkové setí. • Přesné setí.

Obrázek 5-2 Způsoby setí : A-plošné setí-setí na široko, B-řádkové setí, C-setí do pásů, D-setí do špetek, E-přesné setí, F-křížové setí.

Plošné setí-setí na široko Plošné setí čili setí na široko na obrázku 5-2 A poskytuje rostlinám rovnoměrné rozdělení plochy, světla, vláhy a živin.


3

Pásové setí, setí do pásků na široko

Pásové setí, setí do řádků na obrázku 5-2C nebo setí do pásků na široko na obrázku 5-3 je náhradou nebo kompromisem mezi setím na široko a setím do řádků. Osivo je uloženo v konstantní hloubce a rostlinám umožňuje dostatečnou výživu, světlo i plochu. Řádkové setí Setí do řádků na obrázku 5-2B umožňuje provádět meziřádkovou kultivaci plečkováním a v některých případech ulehčuje způsob sklizně. Přesné setí Při přesném setí jsou rostliny zasety v řádcích s konstantní roztečí a v řádku jsou rovněž ve stejné vzdálenosti. Je tak dodržen přesný počet jedinců na hektar obrázek 5-2 E.

Obrázek 5-3 Setí na široko do pásků 5.3 Setí do řádků Používá se pro setí většiny plodin, kde se vysévá více jak 106 klíčivých semen na hektar. Semena jsou zapravena rovnoměrně do seťového lože v hloubce od 3 do 10 cm. Rozteč řádků se pohybuje v rozmezí od 7 do 45 cm. Při zachování měrného počtu klíčivých semen na hektar se při větší rozteči řádků zmenšuje vzdálenost mezi rostlinami. Čím větší je požadovaný počet rostlin na hektar, tím menší by měla být rozteč řádků. 5.3.1 Secí stroje pro řádkové setí Činnost secího stroje pro řádkový výsev dle obrázku 5-4: Osivo je uložené v zásobní skříni (1), která má kónický tvar. Zpravidla samospádem, v některých případech nuceně, se osivo dopravuje k výsevnímu mechanizmu (3). Plynulá doprava osiva k výsevnímu mechanizmu je zajištěna pomocí čechrače (2), který zabraňuje vytvoření klenby. Osivo je rovnoměrně dávkováno do semenovodů (4) výsevním mechanizmem (3). Semenovody slouží pro plynulou dopravu osiva k výsevní botce (5).


4

Úkolem výsevní botky je vytvoření brázdičky (seťového lože) v požadované, předem nastavené hloubce a následné rovnoměrné uložení osiva. Po uložení osiva se rýha uzavírá samovolně nebo se k zahrnutí používají zahrnovače či zavlačovače, utužení půdy nad zasetými semeny se provádí zatlačovacími válečky. Obrázek 5-4 Schéma secího stroje pro řádkové setí: 1-zásobník osiva, 2-čechrač, 3-výsevní ústrojí, 4-semenovod, 5-secí botka. 5.3.2 Části secího stroje pro řádkové setí

Secí stroj pro řádkové setí a jeho hlavní části jsou uvedené na obrázku 5-4. Hlavní části secího stroje jsou: zásobník osiva (1), čechrač (2), výsevní ústrojí (3), semenovody (4), secí botky (5). Dále bývá součástí secího stroje rám, podvozek, závěs, regulační mechanizmy, hnací kolo s převody (6) na obrázku 5-5, nářadí pro zpracování a přípravu půdy - rotační brány+válce (8), ventilátor (5), znamenáky, zavlačovače (7) a přítlačné válečky. V současné době se u secích strojů pro řádkový a plošný výsev do pásků stále častěji používá zařízení pro aplikaci kapalných nebo granulovaných hnojiv (tzv. hnojení pod patu). V případě, kdy je aplikováno granulované hnojivo současně se setím, je nutné, aby byl secí stroj vybaven speciálními botkami, které umožňují uložení hnojiva cca 1÷2 cm pod seťové lože. Zásobní


5

skříň je dělená na část pro osivo a na část pro hnojivo. Dávkování hnojiva je zpravidla provedeno dávkovacím zařízením obdobné konstrukce, jako je výsevní ústrojí.

Obrázek 5-5 Základní části secího stroje s centrálním výsevním ústrojím: 1-zásobník osiva, 2-centrální výsevní ústrojí, 3-semenovody, 4-secí botky, 5-ventilátor, 6-hnací kolo, 7-zavlačovače, 8-rotační brány+válce. 5.3.2.1 Zásobník osiva Skříň má takový objem, aby se nemuselo často doplňovat osivo. Stěny skříně mají kónický tvar a jsou skloněny tak, že s vodorovnou rovinou svírají úhel větší, než je sypný úhel osiva (δ≅ 60°). Skříně se vyrábí z plastu nebo ocelového plechu, povrch skříně musí být dostatečně odolný vůči chemickým přípravkům. Plechy se upravují fosfátováním, zinkováním nebo kadmiováním a následně se lakují epoxidovými a polyuretanovými barvami. 5.3.2.2 Výsevní ústrojí Úkolem výsevního ústrojí je odběr osiva ze zásobníku osiva a jeho rovnoměrné dávkování do semenovodu nebo přímo do secí botky. Podle konstrukce rozlišujeme výsevní ústrojí pro:

• řádkové setí (univerzální výsevní ústrojí nebo univerzální výsevní mechanizmy), • přesné setí.

Výsevní ústrojí pro řádkové setí Pro řádkové setí se používají výsevní ústrojí (mechanizmy) rozdílné konstrukce:·

1. válečková výsevní ústrojí: • se žlábkovým válečkem, • s výměnnými válečky, • s hrotovým válečkem.

2. lžičkové výsevní ústrojí. 3. kartáčové výsevní ústrojí, 4. odstředivé výsevní ústrojí, 5. pneumatické výsevní ústrojí.


6

Výsevní mechanizmus může být konstruován jako individuální nebo centrální. Individuální mechanizmy vysévají osivo do jediného či dvou semenovodů nebo do rýhy vytvořené secí botkou (válečková výsevní ústrojí se žlábkovým válečkem, válečková výsevní ústroj s hrotovým válečkem, kartáčové výsevní ústrojí, lžičkové výsevní ústrojí).

Výsevní mechanizmus centrální dávkuje osivo přímo do jednotlivých semenovodů (odstředivé výsevní ústrojí), nebo jej dávkuje do centrálního rozdělovače a ten jej rovnoměrně rozděluje do semenovodů (pneumatické přetlakové).

Válečkové výsevní ústrojí se žlábkovým válečkem Jedná se o nejvíce používaný výsevní mechanizmus, jehož hlavní části jsou znázorněny na obrázku 5-6. Výsevní schránky (1) jsou umístěny ve spodní části zásobníku (zásobní skříně) a pevně spojeny se skříní. Šířka zásobníku je téměř totožná s pracovním záběrem secího stroje. Spodní část zásobníku je od schránek oddělena uzavíracím šoupátkem (8). Pohyblivé části výsevních válečků (2) o průměru 45 až 50 mm s deseti až dvanácti poloválcovými žlábky jsou vyrobené z plastu. Pohyblivé části válečků jsou pevně spojené s posuvnou hřídelí. Při otáčení hřídele semena zapadávají do žlábků výsevního válečku a z vnitřního prostoru zásobníku jsou vyhrnována v tenké vrstvě určené povrchem válečku a dnem výsevní schránky (4) do semenovodu. Na hřídeli je otočně nasazena i pevná část válečku (3). Jestliže je osivo vyhrnováno do semenovodu mezi válečkem (2) a dnem výsevní schránky (4), jedná se o spodní výsev, který se používá pro výsev semen obilovin. Při opačném způsobu otáčení hřídele jsou semena vynášena ze zásobníku mezi šoupátkem (6) horní částí válečku. Tento způsob nazýváme horní výsev a používá se pro setí semen menších nebo větších než jsou semena obilovin na obrázku 5-7.

Obrázek 5-6 Válečkové výsevní ústrojí se žlábkovým válečkem: 1-výsevní schránka-výsevník, 2-výsevní váleček, 3-pevná část válečku (hradítko), 4-dno výsevní schránky, 5-pružina, 6, 8-šoupátka, 7-čechrač, l-aktivní délka válečku.


7

Obrázek 5-7 Válečkové výsevní ústrojí s posuvnými válečky: vlevo-A-činnost výsevního ústrojí při horním výsevu, B-činnost výsevního ústrojí při spodním výsevu; vpravo-vyhrnování osiva při spodním výsevu. Regulace měrného výsevku Q [kg.ha-1] se provádí:

• změnou aktivní délky válečku, • změnou rychlosti otáčení.

Váleček se otáčí ve výsevní schránce (1) s odpruženým dnem a vyhrnuje semena vždy tou částí, která zasahuje do výsevní schránky (tzv. aktivní délkou l, na obrázku 5-6). Kromě žlábkované-pohyblivé části (2) je na posuvné hřídeli volně navlečena i pevná část válečku (3) zajištěná ve stěně výsevní schránky proti samovolnému otáčení dvěma žebry. Měrný výsevek je při stálých otáčkách válečku přímo úměrný jeho aktivní délce, zbývající prostor schránky je vyplněný pevnou částí válečku (3). Aktivní délka všech válečků se nastavuje podélným posuvem hnací hřídele regulačním šroubem se stupnicí. Dílky stupnice jsou přímo úměrné aktivním délkám válečku a měrným výsevkům. Pro základní nastavení měrného výsevku se používají seřizovací tabulky nebo měrky dodávané výrobcem. Korekce nastavení se provádí v závislosti na objemové hmotnosti osiva. Změna rychlosti otáčení hnací hřídele doplňuje regulační rozsah nastavení měrného výsevku změnou aktivní délky. Změna rychlosti otáčení se provádí změnou převodového poměru mezi hnacím nebo záběrovým kolem secího stroje a je závislá zpravidla na počtu zubů použitých řetězových kol. Válečkové výsevní ústrojí s výměnnými válečky

Válečkové výsevní ústrojí s výměnnými válečky na obrázku 5-8 se používá pro přesné dávkování osiva. To může být zajištěno pouze tehdy, pokud hnací kolo nepodléhá prokluzu nebo dalším vlivům spojeným se stavem půdy a pozemku. Jedná se o centrální výsevní mechanizmus, který je poháněný elektrickým motorem s plynule měnitelnými otáčkami. Počet otáček je závislý na pojezdové rychlosti secího stroje, která je snímána čidlem rychlosti a na nastaveném měrném výsevku. Dle velikosti a množství vysévaných semen je možný výběr z dvanácti výměnných válečků (rotorů). Činnost a nastavení výsevního mechanizmu je řízeno počítačem, který umožňuje základní nastavení měrného výsevku a zároveň jeho plynulou změnu za jízdy secího stroje v rozsahu ± 100 %. Měrný výsevek je možné měnit v závislosti na použitém válečku, pracovním záběru secího stroje (3, 4, 6, 7,5 m) a pojezdové rychlosti od 5 do 15 km.h-1 v rozsahu od 1 do 4000 kg.ha-1.


8

Obrázek 5-8 Válečkové výsevní ústrojí s výměnnými válečky Válečkové výsevní ústrojí s hrotovým válečkem Válečkové výsevní ústrojí s hrotovými válečky na obrázku 5-9 jsou v dnešní době stále používanější. Válečky na obrázku 5-10 vyhrnují osivo pouze spodem. Podle velikosti semen je možné měnit vzdálenost od dna válečků pákou. Na rozdíl od předchozího typu zasahují tyto válečky trvale celou délkou do vrstvy osiva v zásobnících. V pohonu hrotových válečků je vložena Nortonova převodovka na obrázku 5-11 s velkým počtem převodových stupňů a spolu s dalšími koly umožňuje nastavit až 100 různých frekvencí otáčení válečků a tedy i výsevků. Pro různé druhy osiva lze také vyměnit celý hřídel s válečky odlišného tvaru, např. váleček rozdělený na dvě části, kde jemné hroty jsou určeny pro drobná semena a střídavé hroty pro velká semena. Hodně používané jsou dnes univerzální hrotové válečky, kde část válečku s drobnými hroty je určena pro malé výsevky drobných semen a část s většími hroty pro výsev obilovin.

Obrázek 5-9 Hrotové válečky: B, C-hrotový váleček, D-váleček pro výsev drobných semen, E- váleček pro výsev velkých semen.

Obrázek 5-10 Válečkové výsevní ústrojí s hrotovými válečky: 1-čechrač, 2-ovládací páka, 3-výsevní váleček, 4-dno výsevní schránky, 5-pružina.

B


9

Obrázek 5-11 Nortonova převodovka secího stroje: vlevo 1-hnací hřídel, 4-předlohová hřídel, 2, 3, 5 až 14 ozubená kola, 15-hřídel převodovky, 16, 17 a 18 ozubená kola, 19-hnaná hřídel výsevních válečků; vpravo-skříň s plynule měnitelným převodem. Princip činnosti výsevního ústrojí s hrotovým válečkem je podobný, jako je princip činnosti výsevního ústrojí se žlábkovým válečkem při spodním výsevu. Hrotový váleček (3) na obrázku 5-10 je pevně spojený s hnací hřídelí a vyhrnuje osivo mezerou mezi dnem výsevní schránky (4) a válečkem. Dna výsevních schránek jsou uložena na společné hřídeli, a jejich poloha je nastavitelná centrálně ovládací pákou (2). Vzdálenost dna se nastavuje v závislosti na velikosti vysévaných semen a musí být tak velká, aby byla semena vynášena v souvislé vrstvě a nedocházelo k jejich mechanickému poškození. Měrný výsevek se nastavuje pouze změnou rychlosti otáčení výsevních válečků pomocí vícestupňové převodovky obrázek 5-11. Lžičkové výsevní ústrojí Lžičkový výsevní mechanismus na obrázku 5-12 pro výsev obilovin slouží na rozdíl od předchozích výsevních mechanismů pro výsev do 2 řádků. Lžičky jsou připojeny střídavě k levému a pravému kotoučku. Kotoučky jsou připevněny střídavě vždy k jedné nebo druhé polovině podélně děleného hřídele. Obě poloviny hřídele se mohou vůči sobě posouvat a tím se reguluje velikost objemu lžiček, čili výsevek. Nevýhodou je to, že při práci na svažitém terénu dochází k nepravidelnosti výsevku. Obdobné problémy vznikají při vyšších otáčkách výsevního mechanizmu, kdy v důsledku zvýšené odstředivé síly osivo obtížně opouští nabírací lžičky.

Obrázek 5-12 Lžičkový výsevní mechanismus: 1-dělený hřídel, 2-kotouček s lžičkami, 3-lžičky, 4-semenovod, 5-dno nabíracího prostoru, 6-sklopný žlábek, 7-páka na přestavění žlábku, tj. vyřazení výsevního mechanismu, L-pracovní část lžičky.


10

Výsevní ústrojí kartáčové

Výsevní ústrojí kartáčové na obrázku 5-13 je vhodné pro výsev semen trav a jetelovin. Ve spodní části zásobníku osiva (1) je umístěná hřídel (3) na které jsou upevněny kartáčky. Kartáčky jsou tvořeny svazky delších polyamidových nebo silonových vláken. Počet kartáčků je shodný s počtem secích botek. Kartáčky se otáčí ve směru šipky a vyhrnují semena otvory v zadní části zásobníku přímo do semenovodů. Osivo je usměrňováno (stíráno) z kartáče (3) do semenovodu stíracími kartáčky (5). Výsevek se nastavuje regulačním hradítkem (4) a změnou rychlosti otáčení hřídele s výsevními kartáčky (3).

Obrázek 5-13 Výsevní ústrojí kartáčové: 1-zásobník osiva, 2-čechrač, 3-hřídel s vyhrnovacími kartáčky, 4-regulační hradítko, 5-výsevní schránka (výsevník).

Odstředivé výsevní ústrojí

Odstředivý výsevní mechanismus na obrázku 5-14 se skládá z rotujícího kuželového pláště postaveného vrcholem dolů. K vnitřní části rotujícího kužele jsou připevněny radiální lopatky. Vrcholový úhel kužele je asi 80°. Osivo přichází ze zásobníku svislými kanály mezi radiálními, věncovitě umístěnými semenovody do pevného kužele. Otvorem ve spodní části rotujícího kužele se dostává osivo dovnitř, kde je lopatky urychlují a vyhazují na obvodě do semenovodů. Otvor v rotujícím kuželi a frekvence otáčení hřídele jsou seřiditelné. Při naklonění stroje se zhoršuje rovnoměrnost výsevu.

Obrázek 5-14 Odstředivé výsevní ústrojí: 1-vnitřní rotující kužel, 2-stavitelná clona (šoupátko), 3-rotující rameno (čechrač), 4-klínová řemenice, 5-stupnice, 6-matice, 7-šoupátko, 8-vyprazdňovací otvor.


11

Pneumatické výsevní ústrojí

Pneumatické výsevní ústrojí na obrázku 5-15 pracuje následujícím způsobem. Osivo je dávkováno ze zásobní skříně (1) centrálním válečkovým výsevním ústrojím se žlábkovým válečkem) (2) do proudu vzduchu vytvářeného centrálním ventilátorem (3). Osivo se do horizontálně uloženého vzduchového potrubí (4) dostává pomocí difuzoru (8) na obrázku 5-16. Před difuzorem je přívodní vzduchové potrubí zúženo, dochází ke zvýšení rychlosti proudění, s tím souvisí pokles dynamického tlaku v místě vstupu vzduchu do difuzoru. Tento pokles tlaku umožňuje přisávání osiva a jeho následnou dopravu vzduchovým potrubím (7). Směr proudění vzduchu s osivem na obrázku 5-15 se mění v potrubí (4) z horizontálního na vertikální. Semena jsou rovnoměrně rozptýlena v celém průřezu trubice, na níž je nahoře nasazen centrální rozdělovač s věncem radiálních obvodových vývodů s hadicovými semenovody. Horní část trubice (4) je vyrobena jako vlnovec (7), který mění laminární proudění na turbulentní a tím se zlepšuje rovnoměrnost rozptylu semen ve vzdušném proudu. Proud vzduchu se semeny se dostává do rozdělovače (6) a následně je společně se semeny rovnoměrně vháněn do vývodů (nátrubků) a semenovodů po obvodu rozdělovací hlavice.

Obrázek 5-15 Pneumatické výsevní ústrojí: 1-zásobník, 2-centrální výsevní ústrojí, 3-ventilátor, 4-potrubí, 5-potrubí k semenovodům, 6-rozdělovací hlavice, 7-vlnovec.

Obrázek 5-16 Výsevní ústrojí: 1-zásobník, 2-čechrač, 3-žlábkovaný váleček, 4-čelo žlábkovaného válečku, 5-vyplňovače, 6-hladký váleček, 7-vzduchové potrubí, 8-difuzor, 9-kryt.


12

5.3.2.3 Semenovody

Rozdělovací hlavice nebo výsevní ústrojí je spojeno s výsevní botkou pomocí semenovodů. U secích strojů pro řádkový výsev se používají krátké semenovody, které přivádí osivo do dvou řad výsevních botek. S výsevními botkami jsou spojené takovým způsobem, aby umožňovaly dokonalé kopírování terénu při setí a zároveň jejich zvedání do přepravní polohy (minimální zdvih 200÷250 mm). U secích strojů s centrálním výsevním ústrojím je osivo rozváděno z rozdělovače k botkám různě dlouhými semenovody, jimiž je osivo dopravováno kombinací samospádu a proudu vzduchu. Z tohoto důvodu se vyžaduje, aby měly semenovody dostatečnou světlost (min. 35 mm) a hladký vnitřní povrch. Používají se semenovody spirálové (A) na obrázku 5-17, B-nálevkovité, C-teleskopické, D-hadicové.

Obrázek 5-17 Semenovody: A spirálový, B-nálevkový, C-teleskopický, D-hadicový. 5.3.2.4 Secí botky Výsevní botky slouží k zapravení vysévaných semen do půdy. Jejich úkolem je vytvoření seťového lože v hloubce h=1÷10 cm a následné uložení osiva. Při setí do řádků by měla být brázdička vytvořená secí botkou ve spodní části utužená, proto je vhodnější ji vytvářet vytlačováním s minimálním převrstvováním ornice. Nastavená hloubka by měla být secí botkou dodržována s přesností 0,25h (h je nastavená hloubka setí). Brázdička vytvořená secí botkou se má uzavírat až po bezpečném uložení osiva na dno seťového lože. Práce botky nemá být závislá na vnějších podmínkách (hlavně vlhkosti půdy) a nesmí se ucpávat rostlinnými zbytky a zeminou. Podle konstrukce a způsobu práce rozdělujeme secí botky na: 1. pasivní – a) nožové (radličkové) s tupým úhlem, b) radličkové (šípové) s ostrým úhlem. 2. aktivní – a) kotoučové, b) talířové. Nožové (radličkové) secí botky

Výsevní lože vytvářejí klínovitě vytvarovaným nožem (radličkou), který vniká do půdy pod tupým úhlem α >90°. Utužují dno výsevní rýhy, nevynášejí na povrch vlhčí spodinu a méně se ucpávají rostlinnými zbytky. Pro vnikání do půdy vyžadují dobře a rovnoměrně nakypřenou ornici. Jejich nevýhodou je obtížné zahlubování (hlavně při vyšších pojezdových rychlostech) a obtížné dodržování konstantní hloubky setí. Výsevní botky s tupým úhlem vnikání do půdy jsou vhodné pro výsev semen, která vyžadují mělké setí maximálně do


13

hloubky h=60 mm. Nožová secí botka s tupým úhlem je zobrazena na obrázku 5-18 vlevo. Vysévaná semena jsou semenovodem přiváděna do vstupního otvoru plechového kornoutu (4) a jím padají na usměrňovač (5), který je usměrňuje na zadní část radličky (3) a následně padají na dno vytvářené brázdičky. Křídla (6) zabraňují předčasnému zahrnutí brázdičky nakypřenou půdou z boku brázdičky.

Obrázek 5-18 Nožová secí botka s tupým úhlem vnikání do půdy: 1-uchycení na rámu, 2-závěs secí botky, 3-radlička, 4-vstupní otvor (plechový kornout),5,6-usměrňovače osiva. Radličkové (šípové) secí botky s ostrým úhlem na obrázku 5-19

Radličkové (šípové) secí botky s ostrým úhlem se používají pro pásový výsev semen. Těmito botkami se vysévají semena do pásku širokého 70 až 150 mm. Půda je nadzvedávána radličkou (1), která je upevněna na odpružené nebo pevné slupici. Semena jsou pneumaticky dopravována semenovodem (2) pod nadzvednutou vrstvičku půdy a jsou zde rovnoměrně rozmístěna naširoko v celém pracovním záběru radličky. Tyto secí botky dobře vnikají do půdy, jejich nevýhodou je vytahování rostlinných zbytků na povrch půdy.

Obrázek 5-19 Radličková (šípová) secí botka s ostrým úhlem vnikání do půdy: vlevo-1-radlička, 2-prostor pro ukládání hnojiva, 3-prostor pro uložení osiva; uprostřed-1-šípová radlička, 2-hruď radličky, 3-plechový kornout; vpravo-1-šípová radlička. 2-semenovod.

1 2


14

Do skupiny aktivních secích botek patří secí botky kotoučové a talířové.

Kotoučové secí botky

Vytvářejí výsevní brázdičku jedním nebo dvěma kotouči s obvodovým břitem. Jednokotoučová botka je vychýlena do strany proti směru jízdy a stykem s půdou vytváří úzkou brázdičku. Na dvoukotoučové výsevní botce na obrázku 5-20 svírají kotouče úhel γ = 9÷12°. Uloženy jsou zpravidla v prachotěsných ložiscích tělesa secí botky. Kotouče dobře vnikají do půdy, lze je použít i na méně připravených půdách. Jsou vhodné i pro těžší půdy s větším množstvím rostlinných zbytků v povrchové vrstvě půdy. Používají se pro všechny hloubky setí, jsou vhodné i pro hloubky větší než 50 mm. Pro výsev semen do předem nepřipravené půdy nebo pro přísev porostů lze použít trojkotoučové výsevní botky na obrázku 5-21. Kotouč (1) plní funkci krojidla, dva kotouče umístěné vzadu (3) rozšiřují rýhu na výsevní rýhu, do které se ukládá osivo přiváděné semenovodem (2). Potřebného zahloubení secí botky se docílí vysokým přítlakem pružiny na závěs secí botky (4).

Obrázek 5-20 Dvoukotoučová výsevní botka: 1-kotouče, 2-semenovod, 3-závěs.

Obrázek 5-21 Trojkotoučová výsevní botka: 1-kotoučové krojidlo, 2-semenovod, 3-kotouče, 4-zahlubovací přítlačná pružina. Talířové secí botky

Talířová secí botka na obrázku 5-22 vytváří seťovou rýhu šikmo postaveným talířem (1), otočně uloženým v tělese botky. Osivo je přiváděno k secí botce semenovodem (2), usměrňováno krytem-plechovým kornoutem (5) z vyduté strany talíře do rýhy a ukládáno do půdy.


15

Obrázek 5-22 Talířová secí botka: 1-talíř, 2-semenovod, 3-škrabka, 4-závěs, 5-usměrňovací kryt.

Secí botky jsou upevněny jednokloubovými závěsy na obrázku 5-23 nebo čtyřkloubovými závěsy na obrázku 5-24 k nosníku botek v jedné nebo ve dvou řadách. Dvouřadé uspořádání umožňuje lepší průchod rostlinných zbytků, omezuje hrnutí půdy nebo rostlinných zbytků botkami a jejich ucpávání. Přední řada botek je opatřena krátkými, zadní řada dlouhými závěsy. Závěsy se dají po nosníku příčně posouvat a tím je možné měnit meziřádkovou vzdálenost. Zahlubování botek je možné regulovat:

1. hmotností botek (u starších strojů lze použít závaží), 2. přítlačnými pružinami (4) na obrázku 5-21, 3. pryžovými pružinami (siletbloky) (1) na obrázku 5-23.

Obrázek 5-23 Kotoučová secí botka: 1-pryžové silentbloky, 2-kotouče, 3-kopírovací a zamačkávací kolečko.

1

2 3


16

Obrázek 5-24 Čtyřkloubový závěs secí botky. 5.3.2.5 Ostatní ústrojí secích strojů

Pro zabezpečení kvalitní práce secích strojů jsou potřebná další přídavná ústrojí a zařízení: zahrnovače, zavlačovače na obrázku 5-25, kopírovací kolečka, zatlačovací válečky, značkovače (znamenáky), kypřiče stop, zařízení na kontrolu kvality výsevu, zařízení na měření zaseté plochy, ovládací a zdvihací ústrojí, přihnojovací zařízení aj.

Obrázek 5-25 Secí botky a zavlačovače: horní obrázky-secí botky, dolní obrázek vlevo-zavlačovač spojený se secí botkou, dolní obrázek uprostřed a vpravo-zavlačovače na samostatném nosníku. 5.3.3 Technika řádkového setí Před použitím secího stroje je nutné překontrolovat funkci jednotlivých částí, zejména pak činnost výsevního ústrojí, činnost rozdělovače, průchodnost semenovodů, činnost kolejových meziřádků, nastavení znamenáků, správnost rozmístění secích botek na požadovanou meziřádkovou vzdálenost, nastavení správné hloubky setí, pokud má secí stroj zařízení na aplikaci minerálních hnojiv i funkci tohoto zařízení. Při setí se secí stroj pohybuje po poli člunkovým způsobem dle obrázku 5-26. Jednotlivé záběry musí na sebe navazovat tak, aby mezi dvěma sousedními jízdami byla vždy


17

stejná vzdálenost, jako je nastavena meziřádková vzdálenost na secím stroji. Proto je důležité nastavit délku znamenáku dle vzdálenosti krajních botek na secím stroji a rozteče předních kol traktoru. Znamenáky se používají kotoučové nebo talířové, uložené otočně na výkyvném rameni s možností změny vyložení. Ramena znamenáků se zvedají a spouštějí střídavě, mechanicky nebo hydraulicky, synchronně se zvedáním a spouštěním secího stroje. Při každém zdvihu secího stroje se zvedá znamenák a při spouštění stroje se spouští znamenák na opačné straně.

Obrázek 5-26 Navazování záběrů secího stroje pro řádkové setí: B-vzdálenost krajních botek na secím stroji, Bp-pracovní záběr secího stroje, b-meziřádková vzdálenost, K-rozchod předních kol traktoru. Ll-vyložení levého znamenáku, Lp-vyložení pravého znamenáku Vyložení znamenáku (délka znamenáku) je vzdálenost mezi krajní botkou secího stroje a značkovacím talířem nebo kotoučem. Za předpokladu, že jezdí traktorista střídavě levým a pravým kolem traktoru ve stopě znamenáku, je délka obou znamenáků stejná a stanoví se výpočtem dle vztahu: Výpočet délky znamenáku

bKB

LbKB

L lp +−==+−=222

[m],

kde: B-vzdálenost krajních botek na secím stroji [m],

b-meziřádková vzdálenost [m], K-rozchod předních kol traktoru [m], Ll-vyložení levého znamenáku [m], Lp-vyložení pravého znamenáku [m]. Pokud jezdí traktorista ve stopě znamenáku vždy jen pravým kolem, je délka levého znamenáku rovna:

KLL pl += [m ],

kde: K-rozchod předních kol traktoru [m], Ll-vyložení levého znamenáku [m], Lp-vyložení pravého znamenáku [m].


18

5.3.4 Kontrola kvality práce řádkového secího stroje Při kontrole secího stroje se zjišťuje přesnost nastavení měrného výsevku v kg.ha-1. Pro snadné nastavení výsevního ústrojí jsou průměrné hodnoty měrných výsevků v závislosti na vysévané plodině zpracovány do výsevních tabulek nebo nomogramů, které jsou dodávány se strojem. Příklad nastavovací tabulky pro pneumatický secí stroj je uveden v tabulce V-1. Hodnoty měrných výsevků odpovídající poloze stupnice výsevního ústrojí nebo frekvenci otáčení výsevního válečku jsou hodnoty průměrné a obvykle se přesně neshodují se skutečným měrným výsevkem. Z tohoto důvodu se provádí výsevní zkouška v laboratorních podmínkách. Při laboratorní zkoušce se sleduje především nastavení secího stroje na daný měrný výsevek, stálost výsevku a celková nerovnoměrnost u jednotlivých výsevních ústrojí. Při zkoušce nejprve nastavíme výsevní ústrojí dle přiložené tabulky či nomogramu. Zásobník osiva naplníme a několikrát otočíme hnacím kolem tak, aby došlo k zaplnění výsevního mechanizmu. Pod výsevní mechanizmy umístíme záchytný žlab, nebo plachtu pod výsevní botky a otáčením hnacího kola nebo ruční kliky (je-li jí stroj vybaven) provádíme zkoušku. Frekvence otáčení by měla odpovídat předepsané pracovní rychlosti secího stroje. Osivo vyséváme po určitý počet otáček hnacího kola, které si pečlivě zaznamenáme. Osivo zachycené ve žlabu nebo na plachtě zvážíme a měrný výsevek Q [kg.ha-1] stanovíme výpočtem dle následujícího vztahu:

S

MQ s

410*= [kg.ha-1]

kde: Ms-hmotnost zachyceného osiva při zkoušce [kg], S-zasetá plocha [m-2]. Výpočet zaseté plochy S [m-2] provedeme dle vztahu:

nbidBidSp

........ ππ == [m-2],

kde: d-průměr hnacího kola secího stroje [m], i-počet otáček hnacího kola při prováděné zkoušce Bp-pracovní záběr secího stroje [m], b-meziřádková vzdálenost (rozteč botek) [m]. n-počet botek

Seřízení se koriguje tak dlouho, dokud relativní odchylka ∆Qs od jmenovitého

měrného výsevku není při dvojnásobném opakování menší než 2%. Relativní odchylka ∆Qs se stanoví výpočtem:

100.1

−=

j

s

s Q

QQ∆ [%],

kde: Qs-naměřený měrný výsevek [kg.ha-1], Qj-jmenovitý měrný výsevek [kg.ha-1].


19

Po nastavení měrného výsevku se provádí zkouška stálosti výsevu, která ve své podstatě představuje dodržování nastavené hodnoty měrného výsevku v průběhu setí. Provádí se u secího stroje ustaveného do vodorovné polohy, při zaplněném výsevním ústrojí. Výsevní zkouška se provede pětkrát dle výše uvedeného postupu. Z každé zkoušky se výpočtem

stanoví měrné výsevky, průměrná hodnota měrných výsevků x , směrodatná odchylka i∆

a stálost výsevu ϕ. Výsledná hodnota stálosti výsevu ϕ nesmí překročit hodnotu 3%. Při měření stálosti výsevu je možné stanovit i celkovou nerovnoměrnost výsevu. Při této zkoušce se zachytává osivo z jednotlivých výsevních ústrojí nebo z jednotlivých semenovodů. Zkouška se opakuje pětkrát, hmotnosti jednotlivých výsevků msi se sečtou, výpočtem stanoví souhrnný výsevek jednotlivých výsevních ústrojí. Variační koeficient souhrnných výsevků nesmí překročit hodnotu 6%. Relativní odchylky souhrnných výsevků se nesmí lišit od jejich průměrné hodnoty o více jak ±8%. Výpočet stálosti výsevu

Stálost výsevu stanovíme výpočtem na základě minimálně pěti kontrolních měření

stálosti výsevu podle výše uvedeného postupu.

n

n

ii∑

=

∆= 1ϕ [%],

Kde:

ϕ - stálost výsevu [%],

i∆ - relativní odchylka výsevů od hodnoty x [%],

x - průměrná hodnota měrných výsevků [kg], n – počet měření.

Relativní odchylka výsevů

Relativní odchylka se stanoví výpočtem dle vztahu.

100*x

xx i

i

−=∆ [%],

Kde:

i∆ - relativní odchylka výsevů od hodnoty x [%],

x - průměrná hodnota měrných výsevků [kg], xi – jednotlivé měrné výsevky [kg].

20

TABULKA V-1 Nastavovací tabulka výsevního stroje PNEUSEJ SE I - 072 DRUH OSIVA

PŠ

EN

ICE

ŽIT

O

JEČ

ME

N

OV

ES

N

AH

Ý

OV

ES

FA

ZO

LE

HR

ÁC

H

LUP

INA

VIK

EV

KU

KUŘ

ICE

TR

ÁV

A

JE

MN

É O

SIV

O

ŘE

PK

A

JET

EL

TR

ÁV

A

ŘE

PA

kg.dcm-1 0,77 0,74 0,68 0,66 0,5 0,85 0,81 0,76 0,83 0,79 0,36

KLAPKA V POLOZE A NORMÁLNÍ OSIVO v [kg.ha-1]

V POLOZE Z JEMNÉ OSIVO

v [kg.ha-1]

NO

RM

ÁLN

Í

ST

UP

NIC

E O

SIV

A

10 34 33 32 32 24 23 21 28 32 8

JEM

NÉ

OS

IVO

2,5 1,8 2,3 2,5 15 51 49 48 48 35 42 40 45 51 24 18 5 4,6 5,3 5,0 20 69 66 64 64 47 61 59 62 70 47 26 7,5 6,8 8,6 2,8 7,5 25 86 83 79 79 59 79 78 79 89 70 34 10 9,1 12,0 5,2 10,0 30 104 100 95 95 71 96 97 96 108 92 42 12,5 11,4 15,3 7,2 12,5 35 122 117 111 111 82 116 117 113 127 115 52 15 13,7 18,0 9,2 15,0 40 140 134 127 127 94 135 136 130 146 137 17,5 15,9 21,3 11,2 17,5 45 157 151 143 143 106 154 155 147 165 156 20 18,2 24,0 13,2 20,0 50 174 168 159 159 118 172 174 164 184 175 22,5 20,5 26,6 15,0 21,5 55 192 184 174 174 130 191 194 181 203 194 25 22,8 27,5 16,2 23,0 60 210 200 190 190 141 209 213 198 222 212 65 228 217 206 206 153 228 232 216 241 231

HODNOTY UVEDENÉ V TABULCE JSOU POUZE INFORMATIVNÍ, PROTOŽE SPECIFICKÁ HMOTNOST A VELIKOST OSIVA SE R ŮZNÍ. DOPORUČUJEME PROVÉST ZKOUŠKU VÝSEVU. HODNOTY PŘI NÍ ZJIŠTĚNÉ (U STEJNÉHO DRUHU OSIVA) ZÚSTÁVAJÍ STEJNÉ, OBA DÁVKOVA ČE JE NUTNÉ NASTAVIT NA DANÉ MNOŽSTVÍ v kg.ha -1. HODNOTY NA POČÍTA ČI HEKTAR Ů JE NUTNÉ NÁSOBIT DVĚMA (CELKOVÝ POČET ZASETÝCH HEKTAR Ů).

70 246 235 222 222 165 246 251 234 260 249 75 264 252 238 238 177 265 270 251 279 267 80 281 269 253 253 189 283 289 268 298 285 85 298 286 268 268 200 302 309 285 317 304 90 316 302 284 284 212 320 328 302 336 323 95 335 319 300 300 224 338 347 320 355 342 100 352 337 316 316 236 356 366 337 374 361 105 370 351 332 332 248 374 385 354 393 380 110 387 371 348 348 260 393 404 371 412 398


21

5.4 Přesné secí stroje Přesné setí je zvláštní způsob setí semen do řádků s roztečí 250÷900 mm. Semena

v řádcích jsou ukládána v konstantní vzdálenosti, obvykle od 40 do 180 mm. Přesné secí stroje umožňují zasít přesný počet jedinců na hektar. Využívá se jich při setí kukuřice, cukrové řepy a přímých výsevů zeleniny. Při pěstování cukrové řepy při setí obrušovaných nebo geneticky jednoklíčkových semen, tak dochází k významné úspoře osiva, optimálnímu rozmístění jednotlivých rostlin a úspoře nákladů (není nutné provádět jednocení a prosvětlování porostů). 5.4.1 Konstrukce přesných secích strojů

Secí stroj určený pro přesné setí, uvedený na obrázku 5-26, je konstruovaný jako víceřádkový secí stroj, kde každá sekce tvoří samostatnou výsevní jednotku. Hlavní části secího stroje tvoří:

1. Nosný rám. 2. Ventilátor (dmychadlo). 3. Znamenáky. 4. Samostatné výsevní jednotky. 5. Zásobníky osiva. 6. Secí botky. 7. Zahrnovače, přitlačovací válečky. 8. Speciální a přídavná zařízení (přihnojovací zařízení, aplikátor chemických přípravků). 9. Systém převodů.

Obrázek 5-26 Přesný secí stroj Kverneland Accord Optima: 1-nosný rám, 2-ventilátor (dmychadlo), 3-znamenáky, 4-samostatné výsevní jednotky, 5-zásobníky osiva, 6-secí botky, 7-zahrnovače, přitlačovací válečky, 8-speciální a přídavná zařízení (přihnojovací zařízení, aplikátor chemických přípravků).

1.

2.

3.

8. 5.

4. 7. 6.


22

Každá výsevní jednotka (4) pracuje samostatně. Je tvořena výsevním mechanizmem, zásobníkem osiva (5), secí botkou (6), systémem převodů a zahrnovačem nebo přitlačovacím válečkem. Semena jsou ze zásobní skříně nabírána výsevním mechanizmem, který je zpravidla umístěný pod zásobníkem osiva co nejníže nad zemí a ukládá semena do seťového lože tvořeného secí botkou. Po uložení je semeno stabilizováno v půdě zahrnutím půdou, nebo zahrnuto a půda je navíc utužena válečkem nebo utužovacím kolečkem (7). Každá výsevní jednotka je spojena se společným rámem secího stroje pomocí závěsu, který umožňuje dobré kopírování povrchu půdy. Dle použitého výsevního mechanizmu může být na secím stroji centrální ventilátor (dmychadlo) (2), který je zdrojem tlaku nebo podtlaku vzduchu a využívá se pro činnost výsevního ústrojí. 5.4.2 Druhy výsevních ústrojí pro přesné setí

U přesných secích strojů se využívá řada výsevních ústrojí, která se odlišují zpravidla způsobem náběru semen. Nabírání semen, jejich přidržování a unášení výsevním mechanizmem může být založeno pouze na mechanickém principu (gravitace) nebo na kombinovaném principu (mechanický a pneumatický princip). U kombinovaného principu jsou semena podtlakem nebo přetlakem vzduchu nabírána a přidržována v jamkách výsevního kotouče. Zkracuje se tím čas potřebný pro nabrání semene, což umožňuje vyšší pojezdové rychlosti. Výsevní ústrojí s volným náběrem semen Do této skupiny patří výsevní ústrojí:

a) kotoučové na obrázku 5-27 (rovina otáčení kotouče může být svislá, šikmá nebo vodorovná).

b) páskové, c) lžičkové na obrázku 5-30.

Obrázek 5-27 Kotoučové výsevní ústrojí: vlevo-1-výsevní skříň, 2-výsevní kotouč, 3-výsevní clona; vpravo-1-výsevní skříň, 2-výsevní kotouč s výsevními jamkami, 3-stírací váleček, 4-secí botka, 5-clona výsevního kotouče, 6-vyprazdňovací (stírací) nůž.

Výsevní ústrojí s nuceným náběrem

V současné době se jedná o nejčastěji používaná výsevní ústrojí. Do této skupiny se řadí výsevní ústrojí:

a) kotoučové kombinované, Nabírací i výsevní kotouč je šikmo postavený. Nabírací kotouč je umístěný na dně zásobní

skříně a semena při jeho otáčení zapadají do vyvrtaných otvorů a následně propadávají otvorem v pevné podložce. Působením tlakového vzduchu jsou trubicemi dopravována do výsevního kotouče a ukládána do seťového lože.


23

b) kotoučové lžičkové na obrázku 5-28, Obrázek 5-28 Lžičkové výsevní ústrojí: 1-zásobní skříň, 2-výsevní kotouč, 3-výsevní komora, 4-clona, 5-výsevní lžička, 6-čep, 7-dolní část přidržovače (vodící čep), 8-vodící dráha, 9-výpadový otvor.

Semena umístěná v zásobní skříni (1) se dostávají z levé strany do výsevní komory (3).

Výšku osiva v komoře lze měnit pomocí stavitelné clony (4). Výsevní lžičky (5) jsou spojeny s výsevním kotoučem (2) otočně, pomocí čepu (6). Spodní část (vodící čep) (7) výsevní lžičky je vedena ve vodící dráze (8). Při otáčení výsevního kotouče lžičky ve spodní části výsevní komory (3) nabírají semena a vynášejí je směrem vzhůru. Zde vodící čep kopírující vodící dráhu (8) pootočí čepem výsevní lžičky a tím dojde k uvolnění semene. Vlastní vahou semena padají do výpadového otvoru (9) a z něho do seťového lože vytvořeného secí botkou.

c) kotoučové-podtlakové, U výsevního ústrojí na obrázku 5-29 semena vlivem gravitace postupují ze zásobní skříně

na levou stranu výsevního kotouče (4). Druhou stranou kotouč přiléhá k podtlakové komoře (6), která je napojená přes podtlakové potrubí (5) k ventilátoru. Výsevní kotouč při otáčení prochází vrstvou osiva, semena jsou přisávána podtlakem vzduchu k otvorům kotouče (3). Otvory musí být menší než je velikost semen. Přebytečná semena stírá speciálně tvarovaný stírač (1), jehož optimální poloha je stavitelná pomocí páky (2). Přisátá semena jsou unášena otáčejícím se kotoučem ke spodní části podtlakové komory, kde je podtlak přerušen a semena vlastní vahou padají do připraveného seťového lože. Výsevní kotouče jsou výměnné, s různou velikostí otvorů a s rozdílnou roztečí otvorů.

Obrázek 5-29 Kotoučové výsevní ústrojí pracující na mechanicko pneumatickém principu s podtlakem: 1-stírací rameno (stírač), 2-páka pro nastavení polohy stírače, 3- otvor na výsevním kotouči, 4-výsevní kotouč, 5-sací potrubí, 6-podtlaková komora, 7-pryžový váleček, 8-stírací plech.


24

d) kotoučové-přetlakové. Výsevní ústrojí pracující na mechanicko pneumatickém principu s přetlakem vzduchu je na obrázku 5-30. Výsevní ústrojí je vhodné pro setí řepy, slunečnice, kukuřice a luskovin. Semena jsou ze zásobní skříně (1) nabírána do otvorů výsevního kotouče (3). Otvory v kotouči mají kuželovitý tvar a zapadá do nich větší počet semen. Při nuceném pohonu výsevního kotouče jsou semena unášena směrem ke vzduchové trysce (2). Tlakem vzduchu je semeno na dně vývrtu přidržováno, ostatní semena z horní části vývrtu jsou odfouknuta zpět do zásobní skříně. Následně se semena společně s kotoučem otáčí a pokud se dostanou nad výpadní otvor ve spodní části výsevního mechanizmu, jsou ukládána do výsevního lože vytvořeného výsevní botkou (4).

Obrázek 5-30 Kotoučové výsevní ústrojí pracující na mechanicko pneumatickém principu s přetlakem: 1-zásobník osiva, 2-vzduchová tryska, 3-výsevní kotouč, 4-výsevní botka, 5-vypouštěcí otvor.


25

5.5 Sázecí stroje V podmínkách České republiky se sázejí hlavně brambory. V průběhu sázení se rozmísťují bramborové hlízy do přímých řádků na stejné vzdálenosti a hloubku. Meziřádková vzdálenost se pohybuje v rozmezí od 625 až 1000 mm a je závislá na velikosti pneumatik a rozchodu kol traktorů. Od meziřádkové vzdálenosti 625 mm se téměř upustilo a převládá 750 a 1000 mm. Vzdálenost hlíz v řádku se pohybuje v rozmezí 200 až 400 mm, je závislá na rozteči řádků a dále je ovlivněna měrným počtem trsů. Měrný počet trsů se je od 35.000 do 55.000 dle účelu pěstování (rané, konzumní nebo sadbové brambory). Měrná spotřeba sadby se tak pohybuje od 2 do 3 t.ha-1 v závislosti na průměrné hmotnosti a počtu sadbových hlíz. Sadbové hlízy mají velikost (střední průměr) 45 až 60 mm a střední hmotnost 50 až 70g. Tvar hlíz je znakem odrůdy brambor. Nejčastěji mají hlízy tvar oválný a kulovitý. Na rozměrech a tvaru je závislý i sypný úhel hlíz, který se pohybuje od 30 do 35°. Třecí úhel se mění v rozsahu 18÷25°. Při sázení je důležitá i pevnost hlíz, která přímo ovlivňuje odolnost hlíz vůči mechanickému poškození. Dovolené statické zatížení hlízy je 40÷50 N. Specifické požadavky na šetrné zacházení, manipulaci a výsadbu jsou kladeny na předklíčené hlízy brambor, které mají mít klíčky tlusté, sytě zelené a dlouhé 15÷20 mm. Narašené brambory mají klíčky 2÷3 mm dlouhé a manipulujeme s nimi je jako s hlízami běžné sadby. Hlízy se vysazují mělce pod povrch ornice. Přikrývající vrstva ornice nemá přesahovat 80 mm. Dle ověřené zásady má sadba předklíčených brambor ležet pod povrchem v hloubce rovnající se největšímu rozměru hlízy. Větší sadbu sážeme do hloubky větší, drobnější do menší. 5.5.1 Konstrukční provedení a základní rozdělení sázečů brambor Proces sázení brambor můžeme rozložit do třech fází:

1. V prvé fázi dochází v ornici k vytvoření brázdy odpovídající hloubky a rozměrů pro uložení hlíz.

2. Ukládání sadby v pravidelných roztečích do sázecí brázdy. 3. Zahrnutí sadby a nahrnování hrůbků v ose řádku.

Při strojním sázení jsou všechny fáze prováděny kontinuálně během jedné jízdy sazeče. Sazeč brambor má tyto hlavní části:

1. Rozhrnovací radlice. 2. Sázecí ústrojí. 3. Zásobní skříň. 4. Hrobkovací talíře (hrobkovací tělesa-radličky). 5. Hnací kolo. 6. Převody. 7. Ostatní části (rám stroje, podvozek, znamenáky, signalizační zařízení, rozvody, atd.). Rozhrnovací radlice

Rozhrnovací radlice vytvářející brázdu nesmí utužovat její dno ani vynášet spodní vrstvy na povrch a brázda se nesmí samovolně zasypávat. Dále je důležité, aby byla vytvořena vhodná šířka brázdy. Používají se zpravidla rozhrnovací radlice s tupým úhlem vnikání do půdy na obrázku 5-29. Přední část radlice prořezává půdu ve svislé rovině a zatlačuje půdní částice směrem dolů, půdu před sebou nehrne, ale utužuje ji na dně brázdy. Z tohoto důvodu je v přední části umístěna kypřící radlička (3), která kypří dno brázdy. Půda rozříznutá čepelí (1) je rozdělena a přechází na křídla radlice (2), která ji


26

dále posouvají do stran a vytváří tak sázecí lože. Kypřící radlička prokypřuje dno do hloubky a. Na takto nakypřenou půdu jsou vysazovány hlízy a dále jsou částečně zasypány zeminou, která se dostává do střední části mezerou b mezi dnem a křídly radlice.

Obrázek 5-29 Rozhrnovací radlice s tupým úhlem vnikání do půdy: 1-čepel, 2-křídlo, 3-kypřící radlička.

Sázecí mechanizmy

Podle provedení sázecího ústrojí rozdělujeme sazeče na poloautomatické a automatické. U poloautomatických sazečů se hlízy ručně vkládají do sázecího ústrojí. Sázecí ústrojí jednoho řádku obsluhuje jeden pracovník, který obvykle odebírá předklíčené brambory z přepravky a šetrně je vkládá do sázecího ústrojí. Po vypuštění hlízy dochází k jejímu zahrnutí zeminou a následně k vytvoření hrůbku. Protože traktorista po zahrnutí hlízy není schopen kontrolovat proces a přesnost sázení, bývají sazeče obvykle vybaveny zařízením na kontrolu sázení. Podle počtu sázecích ústrojí jsou sazeče dvou, čtyř nebo šesti řádkové. Poloautomatické sázecí mechanizmy Poloautomatické sázecí mechanizmy se rozdělují na: Sázecí mechanizmus s horizontálním vysazovacím kotoučem na obrázku 5-30. Sázecí mechanizmus s vertikálním vysazovacím kotoučem na obrázku 5-31. Sázecí mechanizmus dopravníkový (elevátorový) na obrázku 5-32. Sázecí mechanizmus excentrický na obrázku 5-33.


27

Obrázek 5-30 Sázecí mechanizmus s horizontálním vysazovacím kotoučem: 1-zásobník hlíz, 2-vysazovací kotouč, 3-záběrové hnací kolo, 4-vysazovací kanál (šachta).

U sázecího mechanizmu s horizontálním vysazovacím kotoučem obsluha nabírá hlízy

ze zásobníku a vkládá je po jedné do komor mezi lopatky kotouče. Kotouč, poháněný od pojezdového kola, se otáčí a unáší hlízy nad výpadní kanál. Kanálem hlízy padají do brázdy. Nevýhodou tohoto sázecího mechanizmu je značná délka výpadního kanálu. Hlízy padají do sázecí brázdy z velké výšky, což způsobuje jejich velký rozptyl a nerovnoměrnou vzdálenost hlíz v řádku. Tato nevýhoda je odstraněna u sázecího mechanizmu s vertikálním vysazovacím kotoučem na obrázku 5-31, kde jsou hlízy vkládány do jednotlivých komor tvořených lopatkami po obvodu kotouče a následně jsou vysazovány do brázdy těsně nad zemí. Kolem kotouče je jak z boků, tak i po obvodě plechový kryt, který zabraňuje předčasnému vypadnutí hlízy. Nevýhoda tohoto sázecího mechanizmu spočívá v tom, že činnost související s vkládáním hlíz je únavná, vyžaduje soustředění a trvalou pozornost. Kotouč je v horní části odkryt poměrně krátkou dobu a obsluha vidí malý počet komor v krátkém časovém úseku. Kvalita vkládání klesá zpravidla s časem směny následkem únavy obsluhy, proto jsou důležité krátké přestávky na odpočinek.

Obrázek 5-31 Sázecí mechanizmus s vertikálním vysazovacím kotoučem: 1-zásobník hlíz, 2-vysazovací kotouč, 3-záběrové hnací kolo.

3.

2.

1.

1.

2.

3. 4.


28

U sázecího mechanizmu dopravníkového (elevátorového) na obrázku 5-32 jsou hlízy vkládány do misek (2) připevněných na nekonečném dopravníku (elevátoru), který je poháněný od záběrového hnacího kola (3). Obsluha vkládá hlízy ze zásobníku do vysazovacích misek (2), které se pohybují v zorném poli pracovníka po delší dobu. Hlízy jsou dopravovány těsně nad sázecí brázdu a z malé výšky do ní padají.

.

Obrázek 5-32 Sázecí mechanizmus dopravníkový (elevátorový): 1-zásobník hlíz, 2-vysazovací miska, 3-záběrové hnací kolo.

Sázecí mechanizmus excentrický na obrázku 5-33 je konstrukčně trochu složitější, ale umožňuje pohodlnější plnění sázecích misek. Základem jsou dva kotouče, které jsou vzájemně uloženy excentricky a jsou oba poháněny od pojezdového kola. Ramena s vysazovacími miskami (pohárky) jsou otočně spojeny s vnitřním kotoučem a prochází vodítky, které jsou rovnoměrně rozmístěny po obvodě vnějšího kotouče a mohou se pootáčet (naklápět). Vlivem excentrického uložení kotoučů se nabírací misky nepohybují konstantní obvodovou rychlostí. Ve spodní části je rychlost i vzdálenost misek maximální. V horní části, kde dochází ke vkládání hlíz, je rychlost minimální a misky jsou blíže u sebe. Obsluha tak může pohodlně vkládat hlízy do vysazovacích misek a lze tímto způsobem vyloučit dvojité náběry a vynechávky.

3.

1.

2.


29

Obrázek 5-33 Sázecí mechanizmus excentrický: 1-zásobník hlíz, 2-vnější kotouč, 3-vnitřní kotouč, 4-plechový kryt, 5-vysazovací miska (pohárek), 6-rameno (stopka), 7-záběrové hnací kolo.

Automatické sázecí mechanizmy U automatických sazečů prochází sázecí ústrojí zásobní skříní nebo nabíracím

prostorem. Ústrojí samo hlízu uchopí, přemístí jí do prostoru nad vytvořenou brázdou a uloží ji do ní. Automatické sázecí mechanizmy se vyrábějí v provedení:

1. Elevátorový- a) s jednofázovým náběrem hlíz, b) s dvoufázovým náběrem, c) s doplňovacím kotoučem, d) se shrnovací pružinou.

2. Kotoučový. 3. Pásový. 4. Strunový.

Elevátorový sázecí mechanizmus s jednofázovým náběrem na obrázku 5-34

Složený je z nekonečného pásového dopravníku (elevátoru) (2), ke kterému

jsou v pravidelných vzdálenostech připevněny nabírací misky. Velikost misek je dána velikostí sadbových brambor. Misky mohou být uspořádány na dopravníku v jedné nebo ve dvou řadách. Dvouřadé uspořádání se jeví jako výhodnější z důvodů pravidelnosti náběru hlíz. Rychlost dopravníku je poloviční, dochází k šetrnému nabírání a minimálnímu mechanickému poškozování hlíz. Dále jsou zde dva válce-napínací a hnací (1). Pásový dopravník se pohybuje ve svislé rovině, misky na něm připevněné prochází zásobníkem hlíz a dochází tak k jejich pravidelnému náběru. V protilehlé části od zásobníku dopravník prochází vysazovací šachtou. Hlízy opouští misky a předcházející miskou jsou dopravníkem snášeny těsně nad zem, kde jsou vysazovány do sázecí brázdy.

1.

2.

5.

4. 7.

3.

6.


30

Obrázek 5-34 Elevátorový sázecí mechanizmus s jednofázovým náběrem:1-napínací válec, 2-pásový dopravník (elevátor), 3-miska, 4-zásobník hlíz.

Elevátorový sázecí mechanizmus s dvoufázovým náběrem na obrázku 5-35 U tohoto sázecího mechanizmu jsou na elevátoru připevněny nabírací misky (1), které

umožňují nabrání většího počtu hlíz obrázek 5-36. V horní části elevátoru je umístěná kladka (8), která mění pohyb elevátoru ze svislé do vodorovné polohy. Nabírací misky mění polohu, nabrané hlízy zapadají do stabilizačního kroužku (2) a přebytečné hlízy padají na skluz (5) a po něm se vrací do zásobní skříně (7).

Obrázek 5-35 Provedení nabíracích misek sazeč brambor s dvoufázovým

náběrem: 1-nabírací miska, 2-stabilizační kroužek, 5-skluz, 8-vodící kladka.

2.

8. 1.

5.

3.

2.

1.

4.


31

Elevátorový sázecí mechanizmus s doplňovacím kotoučem

Sázecí mechanizmus je uveden na obrázku 5-37. Brambory jsou nabírány miskami umístěnými na šikmo skloněném dopravníku (1), který prochází zásobníkem hlíz (3). Povrch dopravníku je kopírován hmatačem (6). V případě, že hlíza není nabrána, hmatač dá impulz doplňovacímu kotouči (5), který se pootočí a doplní chybějící hlízu.

Obrázek 5-36 Sazeč brambor s dvoufázovým náběrem: 1. Nabírání brambor. 2. Vypadávání přebytečných brambor. 3. Pohon elevátoru. 4. Vysazovací šachta. 5. Skluz. 6. Převody. 7. Zásobní skříň. 8. Hradítko. 9. Rozhrnovací radlice. 10. Kopírovací kolečko. 11. Hrobkovací talíře.

Směr jízdy


32

Obrázek 5-37 Elevátorový sázecí mechanizmus s doplňovacím kotoučem: 1-elevátor s nabíracími miskami, 2-nabírací prostor, 3-zásobník hlíz, 4-vysazovací šachta, 5-doplňovací kotouč, 6-hmatač.

Elevátorový sázecí mechanizmus se shrnovací pružinou

U sázecího mechanizmu na obrázku 5-38 je několik hlíz nabráno nabírací miskou (1). Nad šikmou větví elevátoru je umístěna pružina (5), které ponechává v misce jednu hlízu. Přebytečné hlízy se vrací po šikmo umístěném skluzu zpět do nabíracího prostoru (2).

Obrázek 5-38 Elevátorový sázecí mechanizmus se shrnovací pružinou: 1-elevátor s nabíracími miskami, 2-nabírací prostor, 3-zásobník hlíz, 4-vysazovací šachta, 5-shrnovací pružina.


33

Kotoučový sázecí mechanizmus Sazeč s kotoučovým sázecím mechanizmem na obrázku 5-39 používá pro přidržování

hlíz prstové přidržovače na obrázku 5-40. Kotouč (1), spojený pevně s hnanou hřídelí, na kterém jsou přišroubovány přidržovače (2), se otáčí a prochází zásobníkem hlíz. Přidržovač má esovitý tvar, spodní část kopíruje čelní vačku, která je spojena s rámem stroje. Jakmile se zahnutý konec přidržovače dotkne vačky v oblasti C, dochází k jeho postupnému otevírání. Plné otevření nastane v úseku D. Při této poloze dochází k nabrání hlízy a v oblasti E je přidržovač včetně hlízy přitlačen ke stěně kotouče pomocí vinuté pružiny (3). Hlíza je unášena kotoučem až do oblasti A, kde se opět konec přidržovače dostává do styku s vačkou, a v oblasti B dochází k uvolnění hlízy a vypuštění do brázdy.

Obrázek 5-39 Sazeč brambor s kotoučovým sázecím ústrojím: 1-zásobník hlíz, 2-nabírací prostor, 3-sázecí kotouč, 4-pohon sázecího kotouče, 5-hnací kolo, 6-vypouštěcí prostor, 7-rozhrnovací radlice, 8-hrobkovací těleso.

Obrázek 5-40 Kotoučový sázecí mechanizmus s prstovými přidržovači: 1-kotouč, 2-přidržovač, 3-pružina.


34

Pásový sázecí mechanizmus U pásového sázecího mechanizmu na obrázku 5-41 postupuje vrstva brambor po

šikmo umístěném pohyblivém dnu ze zásobníku (1). Vrstva je regulována polohou hradítka (2) a válečkem s pryžovými hroty (3), který se otáčí proti směru pohybu hlíz. Brambory zapadávají do pravoúhlého žlábku otočného válečku (4). Po zaplnění se válec pootočí o 90° a tím dojde jednak k přemístění hlíz do mezery ve tvaru V mezi pásovými dopravníky a zároveň k přerušení toku hlíz ze zásobníku (1). Po vyprázdnění se válec pootočí o 270°. Do jednoho řádku jsou vysazovány hlízy z jedné dvojice pásových dopravníků. Rychlosti obou pásů jsou odlišné v poměru 1:2. Tímto způsobem dochází k seřazení hlíz bez mezer a zároveň k jejich dopravě a rovnoměrnému vysazování.

Obrázek 5-41 Sazeč brambor s pásovým sázecím mechanizmem: 1-zásobník hlíz, 2-hradítko, 3-váleček s pryžovými hroty, 4-otočný váleček se žlabem, 5-pásové dopravníky s drsným povrchem pásu. Strunový sázecí mechanizmus na obrázku 5-42

Bramborové hlízy jsou vynášené ze zásobníku podlahovým dopravníkem (1) a padají na strunový dopravník (2) uspořádaný ve tvaru V. Strunový dopravník je unáší proti směru jízdy sazeče, kde naráží na hradítko (3), které zajišťuje hromadění hlíz v zadní části dopravníku. Sázecí dopravník (4) se pohybuje ve směru jízdy sazeče. Hlízy dopravované dopravníkem (4) se otírají o hlízy, které leží na strunovém dopravníku (2), tím se odstraňují mezery mezi nimi a brambory jsou vysazovány pravidelně ve stejných časových intervalech do brázdy vytvořené rozhrnovací radlicí. Počet brambor na strunovém dopravníku (2) je regulován automaticky. Hradítko (3) na konci dopravníku je uložené otočně ve svislé poloze. Při naplnění dopravníku (2) dojde k vychýlení hradítka, sepnutí spínače (6), rozepnutí elektromagnetické spojky (7) a vypnutí pohonu podávacího dopravníku (1). Jakmile pomine tlak na hradítko, pružina vrátí hradítko do svislé polohy, dojde k rozepnutí spínače (6), sepnutí spojky (7) ovládající činnost podávacího dopravníku (1), který opět začne dopravovat hlízy na strunový dopravník (2).

Obrázek 5-42 Strunový sázecí mechanizmus: 1-podávací dopravník, 2-strunový dopravník, 3-hradítko, 4-vysazovací dopravník, 5-pružina, 6-spínač, 7-elektromagnetická spojka.


35

Zahrnování hlíz Pro zahrnování hlíz uložených v brázdě se používají zahrnovací talíře nebo hrobkovací

tělesa-radličky obrázek 5-43. Kromě zahrnutí vytváří hrobkovací tělesa nad hlízou hrůbek, jehož tvar je závislý na nastavení těles. Z tohoto důvodu se radličková hrobkovací tělesa na obrázku 5-45 vyrábí s přestavitelnými křídly. Umožňuje to spojovací třmen mezi křídly (3), který umožňuje změnu úhlu 2γv rozmezí 70 ÷100°. U talířového zahrnovacího zařízení na obrázku 5-44 se tvar hrůbků mění tím, že je možné měnit polohu talíře vzhledem ke směru jízdy a vzhledem ke svislé rovině. Talíře jsou otočně uložené na zahnuté nápravě (slupici) (2), která je otočně uložena na závěsném táhle tělesa. Talířová tělesa se doporučují použít v lehčích, písčitých půdách, v těžších půdách a na svazích jsou vhodnější radličná hrobkovací tělesa.

Obrázek 5-43-Zahrnovací tělesa: a) hrobkovací tělesa radličková, b) talířové zahrnovací zařízení.

Obrázek 5-44 Talířové zahrnovací zařízení: 1-zahrnovací talíře, 2-slupice talířů, 3-držák slupice.

Obrázek 5-45 Hrobkovací těleso radličkové: 1-šípová kypřící radlička, 2-štít, 3-křídlo.


36

Literatura: 1. Neubauer, K. a kol.: Stroje pro rostlinnou výrobu, SZN Praha, 1989. 2. Procházka, B. a kol.: Mechanizácia rastlinnej výroby, Príroda Bratislava, 1986. 3. Roh J., Kumhála F., Heřmánek P.: Stroje používané v rostlinné výrobě. Praha, Credit

2000, 296 s. 4. Štefl, Z. a kol.: Mechanizace rostlinné výroby. Praha, SZN 1969, 468 s.

Documents

5. Secí a sázecí stroje