7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮ · PDF fileIndexy základní, řetězové a tempo přírůstku © Aleš Drobník strana 1 7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO

Indexy základní, řetězové a tempo přírůstku © Aleš Drobník strana 1

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮSTKU

V kapitole „Indexy při časovém srovnání“ jsme si řekli:

Časové srovnání vzniká, srovnáme-li jednu věc (soubor) v jednom místě v různých časových

obdobích či časových okamžicích.

Index časového srovnání neboli časový index, někdy též jenom index, je srovnání (podíl) dvou

stejnorodých věcí (veličin, statistických znaků či ukazatelů) a na stejném místě v různém čase.

Lze např. porovnávat:

výši zisků u téže firmy v letošním roce a v roce minulém,

výši tržeb (či výnosů, nákladů aj.) u téže firmy v letošním roce a v roce minulém,

stav zaměstnanců k 1. 1. 2012 vůči stavu zaměstnanců k 1. 1. 2011,

průměrný stav skotu v roce 2012 vůči průměrnému stavu v roce 2011 apod.

Pozor! U časového srovnání je vždy

srovnávanou hodnotou (v čitateli) hodnota veličiny v běžném (následném) období

a základem (ve jmenovateli) hodnota veličiny v základním (předchozím) období.

Obvykle užíváme roční či měsíční časové řady. Někdy i čtvrtletní, pololetní aj. časové řady.

Hodnota veličiny v nižším roce (či měsíci) je vždy ve jmenovateli, a proto se pokládá 1 neboli

100 % ve srovnání s hodnotou veličiny ve vyšším roce (či měsíci), která je v čitateli:

obdobízákladnímvveličelihodnota

obdobínáslednémběěžnévveličelihodnotaindexčasový

)(

Dosud jsme srovnávali ekonomické veličiny mezi dvěma roky či měsíci.

Pro posouzení vývoje veličiny je dobré sledovat celou časovou řadu po sobě jdoucích veličin.


Časové srovnání ekonomických veličin mezi více než dvěma roky, měsíci, čtvrtletími apod. je

v ekonomice natolik důležité, že mu věnujeme zvláštní kapitolu indexy základní, řetězové a tempo

přírůstku. Problematiku těchto indexů v delší časové řadě si objasníme na příkladu.

Příklad 7.1:

Ze serveru www.czso.cz jsme sledovali sklizeň obilovin v ČR. Sklizeň z několika posledních let

jsme vložili do tabulky 7.1

a) Jaké plodiny patří mezi obiloviny?

b) Kolik vagónů uveze 1 000 000 tun obilovin, když vagón uveze 10 tun?

c) Index základní. Porovnejme, na kolik procent se změnila sklizeň obilovin v roce 2007, 2008 až

2011 oproti sklizni v prvním uvedeném roce 2006. V jakém roce byla nejvyšší sklizeň obilovin a

v jakém roce nejnižší sklizeň v uvedených letech.

d) Index řetězový. Porovnejme, na kolik procent se změnila sklizeň obilovin v každém roce vždy

oproti předchozímu roku. V jakém roce byl nejvyšší meziroční nárůst sklizně obilovin a v jakém

roce nejvyšší meziroční pokles sklizně obilovin?

e) Tempo přírůstku. Porovnejme, o kolik procent se změnila sklizeň obilovin v každém roce vždy

oproti předchozímu roku.

Tabulka 7.1: Sklizeň obilovin v ČR

Ukazatel Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011

Výroba v mil. tun 6,4 7,1 8,4 7,8 6,9 8,2

Index základní v %

Index základní

Index řetězový v %

Index řetězový

Tempo přírůstku

Tempo přírůstku v %

Řešení:

Ad a) Jaké plodiny patří mezi obiloviny?

U nás se pěstují především tyto významné obiloviny: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice na zrno.

Ad b) Kolik vagónů uveze 1 000 000 tun obilovin, když vagón uveze 10 tun?

Jednoduchou trojčlenkou vidíme, že 1 000 000 tun uveze 100 000 vagónů o nosnosti 10 tun.

http://www.czso.cz/


Index základní, index bazický neboli index se stálým základem

Ad c) Index základní. Porovnejme, na kolik procent se změnila výroba obilovin v roce 2007,

2008 až 2011 oproti výrobě v prvním uvedeném roce 2006.

Index základní porovnává následné roky (období běžné) se stavem v prvním roce (období základní).

Základní období je v našem příkladě rok 2006.

Běžné období jsou v našem příkladě roky 2007, 2008 až 2011.

Hodnota v základním období je výroba obilovin v prvním uvedeném roce 2006, tj. 6,4 mil. t.

Hodnota v běžném období je výroba obilovin v dalších uvedených letech, v roce 2007 je to

7,1 mil. t, v roce 2008 je to 8,4 mil. t až v roce 2011 je to 8,2 mil. t.

Index základní v roce 2006 se položí 100 %:

6,4 mil. t ........................... 100 %

Index základní v roce 2007 se počítá takto:

6,4 mil. t ........................... 100 %

7,1 mil. t ............................. x %

%9,110109,1.4,6

.1,7

tmil

tmilx

Odpověď (slovní popis):

V roce 2007 se zvýšila sklizeň obilovin v ČR na 110,9 % oproti roku 2006, neboli se zvýšila o

10,9 %, tj. 1,109×.


6,4 mil. t ........................... 100 %

8,4 mil. t ............................. x %

%3,131313,1.4,6

.4,8

tmil

tmilx



31,3 %, tj. 1,313×.

Takto bychom pokračovali dál až do roku 2011. Index základní v roce 2009 a 2010 si každý spočítá

snadno sám.



6,4 mil. t ........................... 100 %

8,2 mil. t ............................. x %

%1,128281,1.4,6

.2,8

tmil

tmilx



28,3 %, tj. 1,281×.

V našem příkladě index základní:

říká, na kolik procent

se změnila sklizeň obilovin v běžném období, tj. v roce 2007, 2008 až 2011 oproti sklizni

v prvním uvedeném roce 2006, neboli v základním období.

V jakém roce byla nejvyšší sklizeň obilovin a v jakém roce nejnižší sklizeň v uvedených letech.

Nejvyšší sklizeň byla v roce 2008, kdy dosáhla 8,4 mil. tun, tj. vzrostla na 131,3 % oproti

sklizni v roce 2006, neboli stoupla o 31,3 %.

Nejnižší sklizeň byla v roce 2006, kdy dosáhla 6,4 mil. tun, kterou jsme položili 100 %.

Index základní, index bazický, index se stálým základem

porovnává hodnoty ukazatele vzhledem ke stejnému (obvykle prvnímu uvedenému) období.

V procentech říká, na kolik procent se změnila hodnota ukazatele v běžném období oproti

hodnotě ukazatele v prvním uvedeném období, neboli v základním období.

Index řetězový

Ad d) Index řetězový. Porovnejme, na kolik procent se změnila výroba obilovin v každém roce

vždy oproti předchozímu roku.

Index řetězový v prvním uvedeném roce, u nás v roce 2006, se nepočítá, není s čím srovnávat.

Údaj je nelogický, do tabulky vložíme křížek „×“.

(Někdy se uvádí hodnota 100 % nebo 1, ale pak je to matoucí při výpočtu průměrného indexu

řetězového, viz v příslušné kapitole dále.)


Index řetězový v roce 2007 porovnává s rokem 2006, ve kterém je sklizeň obilovin 100 %. V tomto

jediném případě se počítá stejně jako index základní:

6,4 mil. t ........................... 100 %

7,1 mil. t ............................. x %

%9,110109,1.4,6

.1,7

tmil

tmilx


V roce 2007 se zvýšila sklizeň obilovin v ČR na 110,9 % oproti předchozímu roku 2006, neboli se

zvýšila o 10,9 %, tj. 1,109×.

Index řetězový v roce 2008 porovnává s rokem 2007, ve kterém je sklizeň obilovin 100 %:

7,1 mil. t ........................... 100 %

8,4 mil. t ............................. x %

%3,118183,1.1,7

.4,8

tmil

tmilx



zvýšila o 18,3 %, tj. 1,183 ×.


8,4 mil. t ........................... 100 %

7,8 mil. t ............................. x %

%9,92929,0.4,8

.8,7

tmil

tmilx


V roce 2009 se snížila sklizeň obilovin v ČR na 92,9 % oproti předchozímu roku 2008, neboli se

snížila se o 7,1 %, tj. 0,929 ×.

Index řetězový v r. 2010 si spočítáte snadno sami.


6,9 mil. t ........................... 100 %

8,2 mil. t ............................. x %

%8,118188,1.9,6

.2,8

tmil

tmilx



zvýšila se o 18,8 %, tj. 1,188×.


V našem příkladě index řetězový:



v předchozím roce, neboli v základním období.

V jakém roce byl nejvyšší meziroční nárůst sklizně obilovin a v jakém roce nejvyšší meziroční

pokles sklizně obilovin?

Nejvyšší meziroční nárůst sklizně obilovin je v roce 2011, kdy sklizeň stoupla na 118,8 %

oproti předchozímu roku 2010, neboli stoupla o 18,8 %.

Nejvyšší meziroční pokles sklizně obilovin je v roce 2010, kdy sklizeň klesla na 88,5 %,

neboli klesla o 11,5 % oproti předchozímu roku 2009.

Index řetězový, index s proměnlivým základem, koeficient růstu (poklesu)

porovnává hodnoty ukazatele vzhledem k předchozímu období.

V procentech říká, na kolik procent se změnila hodnota ukazatele v běžném období oproti

hodnotě ukazatele v předchozím období.

Tempo přírůstku

Ad e) Tempo přírůstku. Porovnejme, o kolik procent se změnila výroba obilovin v každém roce

vždy oproti předchozímu roku.

Tempo přírůstku v prvním uvedeném roce, u nás v roce 2006, se nepočítá, není s čím srovnávat.

Údaj je nelogický, do tabulky vložíme křížek.

Tempo přírůstku v roce 2007 porovnává rozdíl sklizní v roce 2007 a 2006 s rokem 2006, ve kterém

je sklizeň obilovin 100 %. V tomto jediném případě se počítá stejně jako index základní:

6,4 mil. t ........................... 100 %

7,1 mil. t – 6,4 mil. t ............ x %

%9,10109,0.4,6

.7,0

.4,6

.4,6.1,7

tmil

tmil

tmil

tmiltmilx

Jednodušší způsob výpočtu tempa přírůstku v % je, že od indexu řetězového v % v daném období

odečteme 100 %

%9,10%100%9,110

Odpověď (slovní popis) pro tempo přírůstku není nutná, je uvedena v odpovědi pro index řetězový

ve formulaci „o kolik %“. Přesto ji uvedeme:

V roce 2007 se zvýšila sklizeň obilovin v ČR o 10,9 % oproti předchozímu roku 2006.



je sklizeň obilovin 100 %:

7,1 mil. t ........................... 100 %

8,4 mil. t – 7,1 mil. t ............. x %

%3,18183,0.1,7

.1,7.4,8

tmil

tmiltmilx


odečteme 100 %

%3,18%100%3,118






8,4 mil. t ........................... 100 %

7,8 mil. t – 8,4 mil. t ............. x %

%1,7071,0.4,8

.4,8.8,7

tmil

tmiltmilx


odečteme 100 %

%1,7%100%9,92



V roce 2009 se snížila sklizeň obilovin v ČR o 7,1 % oproti předchozímu roku 2008.

Tempo přírůstku v r. 2010 si spočítáte snadno sami.



6,9 mil. t ........................... 100 %

8,2 mil. t – 6,9 mil. t ............. x %

%8,18188,0.9,6

.9,6.2,8

tmil

tmiltmilx


odečteme 100 %

%8,18%100%8,118





V našem příkladě index tempo přírůstku:

říká, o kolik procent


v předchozím roce.

Tempo přírůstku (tempo úbytku), koeficient přírůstku (koeficient úbytku)

porovnává hodnoty ukazatele vzhledem k předchozímu období.

V procentech říká, o kolik procent

se změnila hodnota ukazatele v běžném období oproti hodnotě ukazatele v předchozím

období.

Vyplněná tabulka vypadá takto:

Tabulka 7.2: Sklizeň obilovin v ČR

Ukazatel Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011

Výroba v mil. tun 6,4 7,1 8,4 7,8 6,9 8,2

Index základní v % 100,0 110,9 131,3 121,9 107,8 128,1

Index základní 1,000 1,109 1,313 1,219 1,078 1,281

Index řetězový v % x 110,9 118,3 92,9 88,5 118,8

Index řetězový x 1,109 1,183 0,929 0,885 1,188

Tempo přírůstku v % x 10,9 18,3 -7,1 -11,5 18,8

Tempo přírůstku x 0,109 0,183 -0,071 -0,115 0,188

Shrneme si závěry do následujících podkapitol:

7.1 INDEX ZÁKLADNÍ, INDEX BAZICKÝ, INDEX SE STÁLÝM ZÁKLADEM

Index základní se nazývá také index bazický neboli index se stálým základem.





v prvním uvedeném roce 2006, neboli v základním období.

Obecně index základní:


se změnila veličina v běžném období, tj. v následném roce, měsíci, čtvrtletí, pololetí aj.

oproti veličině v základním období, tj. prvním uvedeném roce, měsíci, čtvrtletí, pololetí aj.

Výpočet indexu základního:

Hodnotu v prvním uvedeném období (základním) položíme 100 %, neboli 1.

Hodnotu v dalším období (běžném) počítáme podle vztahu:

Hodnota indexu základního (bazického) nabývá jedné ze tří možností:

Když pak hodnota v následných (běžných) obdobích

Index základní < 100 %, neboli < 1 se snížila vůči hodnotě v prvním (základním) období.

Index základní >100 %, neboli >1 se zvýšila vůči hodnotě v prvním (základním) období

Index základní = 100 %, neboli = 1 zůstala stejná, jako hodnota v prvním (základním) období

7.2 INDEX ŘETĚZOVÝ, INDEX S PROMĚNLIVÝM ZÁKLADEM, KOEFICIENT RŮSTU (POKLESU)

Index řetězový se nazývá také index s proměnlivým základem nebo koeficient růstu či poklesu

(podle toho, zda veličina oproti předchozímu období většinou roste či většinou klesá).





Obecně index řetězový:




oproti veličině v základním období, tj. předchozím uvedeném roce, měsíci, čtvrtletí,

pololetí aj.

Výpočet indexu řetězového:

Hodnotu v prvním uvedeném období nedefinujeme, dáme křížek „×“.


Hodnota indexu řetězového nabývá jedné ze tří možností:


Index řetězový < 100 %, neboli < 1 se snížila vůči hodnotě v předchozím (základním) období.

Index řetězový >100 %, neboli >1 se zvýšila vůči hodnotě v předchozím (základním) období

Index řetězový = 100 %, neboli = 1 zůstala stejná, jako v předchozím (základním) období

7.3 TEMPO PŘÍRŮSTKU (ÚBYTKU)

Index tempo přírůstku se nazývá někdy také tempo úbytku (podle toho, zda veličina oproti

předchozímu období většinou roste či většinou klesá).





Obecně index tempo přírůstku:



oproti veličině v základním období, tj. předchozím uvedeném roce, měsíci, čtvrtletí,

pololetí aj.

Výpočet tempa přírůstku:




Jednodušší způsob výpočtu tempa přírůstku v % je, že od indexu řetězového v % v daném

období odečteme 100 %:

Jednodušší způsob výpočtu tempa přírůstku je, že od indexu řetězového ve tvaru poměrného

čísla v daném období odečteme 1:

Hodnota tempa přírůstku (úbytku) nabývá jedné ze tří možností:


Tempo úbytku < 0 %, neboli < 0 se snížila vůči hodnotě v předchozím (základním) období.

Tempo přírůstku >0 %, neboli >0 se zvýšila vůči hodnotě v předchozím (základním) období

Tempo přírůstku = 0 %, neboli = 0 zůstala stejná, jako v předchozím (základním) období

Indexy lze počítat u časových řad ročních, měsíčních, čtvrtletních, pololetních, pětiletých,

desetiletých apod. Princip výpočtu je stále stejný. Další příklad si vypočítejme samostatněji.

Příklad 7.2:

Z výsledovek firmy DURA Blatná jsme do tabulky 7.3 vypsali časovou řadu obratů.

a) Co je to obrat? Jak se liší od tržby?

b) Index základní. Porovnejme, na kolik procent se změnil obrat v únoru, březnu, dubnu až květnu

2012 oproti obratu v prvním uvedeném měsíci lednu 2012. V jakém měsíci byl nejvyšší obrat a

v jakém měsíci byl nejnižší obrat?

c) Index řetězový. Porovnejme, na kolik procent se změnil obrat v únoru, březnu, dubnu až květnu

2012 oproti obratu v lednu? V jakém měsíci byl nejvyšší meziměsíční nárůst obratu a v jakém

měsíci nejvyšší meziměsíční pokles obratu?

d) Tempo přírůstku. Porovnejme, o kolik procent se změnil obrat v každém měsíci vždy oproti

předchozímu měsíci.


Tabulka 7.3: Časový vývoj měsíčních obratů firmy DURA Blatná za leden až květen 2012

Ukazatel Měsíc

1 2 3 4 5

Obrat v mil. Kč 200 180 200 340 300

Index základní v %

Index základní

Index řetězový v %

Index řetězový

Tempo přírůstku v %

Tempo přírůstku

Řešení:

Ad a) Co je to obrat? Jak se liší od tržby?

Lidé často zaměňují pojmy tržba a obrat.

Tržba = souhrn fakturovaných částek odběratelům v za časové období (rok, měsíc) bez DPH =

produkce podniku komerční, neboli prodaná na trhu.

Obrat = produkce podniku komerční, neboli prodaná na trhu + produkce podniku nekomerční,

neprodaná na trhu.

Produkce komerční = souhrn tržeb bez DPH.

Produkce nekomerční = výrobky vyrobené a dodané jiným závodovým jednotkám uvnitř podniku +

aktivace materiálu a zboží, vnitropodnikových služeb, dlouhodobého majetku +/- změna stavu

vnitropodnikových zásob.

Index základní

Ad b) Index základní. Porovnejme, na kolik procent se změnil obrat v únoru, březnu, dubnu až

květnu 2012 oproti obratu v prvním uvedeném měsíci lednu 2012.

Index základní porovnává následné měsíce (období běžné) se stavem v prvním uvedeném měsíci

(období základní).

Základní období je měsíc leden 2012.

Běžné období jsou měsíce únor, březen, duben a květen 2012.

Hodnota v základním období je obrat v lednu roku 2012, tj. 200 mil. Kč.

Hodnota v běžném období je obrat v dalších uvedených měsících, v únoru 2012 je to 180 mil. Kč,

v březnu 2012 je to 200 mil. Kč až v květnu 2012 je to 300 mil. Kč.

Výpočet indexu základního:

Hodnotu v prvním uvedeném období (základním) položíme 100 %, neboli 1.



Index základní v lednu se položí 100 %:

200 mil. Kč ........................... 100 %

Index základní v únoru se počítá takto:

%909,0.200

.180

Kčmil

Kčmil


V únoru nesnížil obrat firmy DURA na 90 % oproti lednu, neboli se snížil o 10 %, tj. 0,9 ×.

Index základní v březnu se počítá takto:

%1001.200

.200

Kčmil

Kčmil


V březnu byl obrat firmy DURA stejný jako v lednu.

Index základní v dubnu si počítáte sami.

Index základní v květnu se počítá takto:

%1505,1.200

.300

Kčmil

Kčmil


V květnu se zvýšil obrat firmy DURA na 150 % oproti lednu, tj, zvýšil se o 50 %, neboli se zvýšil

1,5 ×.



se změnil obrat v běžném období, tj. v únoru, březnu až květnu 2012 oproti obratu v prvním

uvedeném měsíci, u nás v lednu 2012, neboli v základním období.

V jakém měsíci byl nejvyšší obrat a v jakém měsíci byl nejnižší obrat?

Nejvyšší obrat byl v dubnu 2012, kdy dosáhl 340 mil. Kč, tj. vzrostla na 170 % oproti

obratu v lednu 2012, neboli stoupl o 70 %.


Nejnižší obrat byl v únoru 2012, kdy dosáhl 180 mil. Kč, tj. klesl na 90 % oproti obratu

v lednu 2012, neboli klesl o 10 %.

Index řetězový

Ad c) Index řetězový. Porovnejme, na kolik procent se změnil obrat v únoru, březnu, dubnu až

květnu 2012 oproti obratu v lednu? V jakém měsíci byl nejvyšší meziměsíční nárůst obratu a

v jakém měsíci nejvyšší meziměsíční pokles obratu?

Výpočet indexu řetězového:



Index řetězový v prvním uvedeném měsíci, u nás v lednu 2012, se nepočítá, není s čím srovnávat.

Údaj je nelogický, do tabulky vložíme křížek „×“.

Index řetězový v únoru 2012 porovnává s předchozím měsícem a počítá se takto:

%909,0.200

.180

Kčmil

Kčmil


V únoru nesnížil obrat firmy DURA na 90 % oproti lednu, neboli se snížil o 10 %, tj. 0,9 ×.

Index řetězový v březnu se počítá takto:

%1,111111,1.180

.200

Kčmil

Kčmil


V březnu stoupl obrat firmy DURA na 111,1 % oproti únoru, tj. stoupl o 11,1 %, neboli 1,11 ×.

Index řetězový v dubnu si počítáte sami.

Index řetězový v květnu se počítá takto:

%2,88882,0.340

.300

Kčmil

Kčmil



V květnu se snížil obrat firmy DURA na 88,2 % oproti dubnu, tj. snížil se o 11,8 %, neboli se snížil

0,882×.



se změnil obrat v běžném období, tj. v únoru, březnu až květnu 2012 oproti obratu

v předchozím měsíci, neboli v základním období.

V jakém měsíci byl nejvyšší meziměsíční nárůst obratu a v jakém měsíci nejvyšší meziměsíční

pokles obratu?

Nejvyšší meziměsíční nárůst obratu je v dubnu 2012, kdy stoupl na 170 % oproti březnu

2012, neboli stoupl o 70 %.

Nejvyšší meziměsíční pokles obratu je v květnu 2012, kdy klesl na 88,2 % oproti dubnu

2012, neboli klesl o 11,8 %.

Tempo přírůstku

Ad d) Tempo přírůstku. Porovnejme, o kolik procent se změnil obrat v každém měsíci vždy

oproti předchozímu měsíci.

Výpočet tempa přírůstku:



Jednodušší způsob výpočtu tempa přírůstku v % je, že od indexu řetězového v % v daném

období odečteme 100 %:

Jednodušší způsob výpočtu tempa přírůstku je, že od indexu řetězového ve tvaru poměrného

čísla v daném období odečteme 1:


Tempo přírůstku v prvním uvedeném měsíci, u nás v lednu 2012, se nepočítá, není s čím srovnávat.

Údaj je nelogický, do tabulky vložíme křížek.


odečteme 100 %

Tempo přírůstku v únoru 2012:

%10%100%90

Tempo přírůstku v březnu 2012:

%1,11%100%1,111

Tempo přírůstku v dubnu 2012:

%70%100%170

Tempo přírůstku v květnu 2012:

%8,11%100%2,88


ve formulaci „o kolik %“.



se změnil obrat v běžném období, tj. v únoru, březnu, dubnu a květnu 2012

oproti obratu v předchozím měsíci, neboli v základním období.

Vyplněná tabulka vypadá takto:

Ukazatel Měsíc

1 2 3 4 5

Obrat v mil. Kč 200 180 200 340 300

Index základní v % 100,0 90,0 100,0 170,0 150,0

Index základní 1,000 0,900 1,000 1,700 1,500

Index řetězový v % x 90,0 111,1 170,0 88,2

Index řetězový x 0,900 1,111 1,700 0,882

Tempo přírůstku v % x -0,100 0,111 0,700 -0,118

Tempo přírůstku x -10,0 11,1 70,0 -11,8


Úkol 6.1:

Ze serveru www.czso.cz nalezněte libovolnou roční (případně měsíční) časovou řadu původních

veličin, například stav koní, sklizeň ječmene. (Nevhodná je například řada meziroční inflace, neboť

inflace sama o sobě je tempo přírůstku cenové hladiny.)

Tuto časovou řadu vložte do vhodné tabulky a vypočtěte:

a) Index základní, neboli bazický, neboli index se stálým základem.

b) Index řetězový, neboli index s proměnlivým základem nebo koeficient růstu či poklesu (podle

toho, zda veličina oproti předchozímu období většinou roste či většinou klesá).

c) Tempo přírůstku či úbytku (podle toho, zda veličina oproti předchozímu období většinou roste

či většinou klesá).

PŘÍKLADY V EXCELU

Propočítejte si příklady:

15IndexyZakladniRetezoveNeresene.xlsx – zde je neřešený příklad.

15IndexyZakladniRetezoveResene.xlsx – zde je ten samý příklad řešený.

15IndexyZakladniRetezoveUkol.xlsx – zde je nový neřešený příklad.

http://www.czso.cz/

Documents

7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO PŘÍRŮ · PDF fileIndexy základní, řetězové a tempo přírůstku © Aleš Drobník strana 1 7. INDEXY ZÁKLADNÍ, ŘETĚZOVÉ A TEMPO