Třídní učitel Machačík

(od 23. 03. 2020 – 27. 03. 2020)

Úkoly vypracujte do školních sešitů!!

Telefon: 573 380 682

7. ročník Matematika

Kontrola správnosti domácích úkolů

U – str. 42, cv. 13 do sešitu

Vzor: (125 + 316) : 3 = První vypočítáme závorku a potom dělíme

44˼1: 6 = odtrhnu 44, odtržené číslo musí být větší než dělitel = 6, nemohu odtrhnout pouze

čtyřku, protože je menší než 6

44˼1: 6 = 7 3 Počítáme 44 : 6 = 7, zpátky násobíme 7 x 6 = 42 a kolik je do 44? A 2.

2 1 Ke zbytku připíšeme 1.

3 Počítáme 21 : 6 = 3, zpátky násobíme 3 . 6 = 18 a kolik je do 21? A 3.

Tři je zbytek.

U – str. 42/cv. 16 – písemně do sešitu včetně zkoušky

Český jazyk

U – st. 50 – skloňování podstatných jmen rodu mužského vzor hrad a stroj –

napsat červenou tabulku do sešitu a naučit se ji, napsat žlutou tabulku str. 51 do

sešitu

U – str. 50/ cv. 18 a napsat do sešitu

U – str. 51/ cv. 23 a napsat do sešitu

Příklad: Uhodily silné mrazy. mrazy – rod M, č. množné, uhodily kdo nebo co – 1. pád, vzor

hrad (mráz bez mrazu jako hrad bez hradu)

Čítanka – Nadpis do sešitu Romské pohádky

Pohádku si přečti a odpověz písemně na otázky do sešitu.

Všechno, co se stane, je k něčemu dobré

romská pohádka

Byl jeden král. Ten král chtěl jít na procházku, ale bez stráží, sám. A tak utekl potají zadními

dveřmi a hybaj do polí. Šel tamtudy jeden Rom. Hele, naproti němu král, nekouká na cestu,

kouká na krále a upadl.

„Jej,“ povídá Rom, „kdybych byl věděl, že upadnu, byl bych si tu prostřel slámu.“

„To je legrační člověk,“ povídá si král v duchu. „Poslyš Cikáne, kudy chodíš, kudy putuješ?“

„Kdo hodně chodí, hodně se dozví. Kdybych nechodil, nebyl bych se s tebou, králi, seznámil.“

„Tenhle Cikán nemá pro slovo daleko,“ pomyslel si král. „Odkud pocházíš, Cikáne?“

„Odtamtud, co vy, králi,“ povídá Rom.

„Jak to?“

„Vy pocházíte z matky a já taky pocházím z matky.“

„Poslyš, Cikáne, nechtěl bys u mě sloužit? Přijdeš ke mně každý den, povíš mi nějakou moudrost

nebo nějaký vtip, ale vždycky to musí být pravda.“

„Dobře, králi, proč ne.“

A tak sloužil Rom u krále. Vždycky věděl, co má říci, král mu platil, Rom si dobře žil, i

s matkou, i s otcem, se ženou, s dětmi, se všemi příbuznými-všechno v pořádku.

Jednoho dne stříhal krále holič, bůhví, kam koukal, ustřihl králi ucho. Spousta krve, král řval

bolestí. „Půjdeš na šibenici,“ křičel.

Ale právě tam byl Toňu – ten Rom se totiž jmenoval Toňu – a povídá: „Poslyšte, králi, nedejte

ho pověsit, protože všechno, co se stane, je k něčemu dobré.“

„A to je taky dobře, že mi ustřihl ucho?“ křičel král.

„To je taky dobře,“ řekl Toňu.

Za tahle slova dám pověsit i tebe!“

„Jen ještě počkejte, uvidíte, že mám pravdu.“

No dobře, král je nedal pověsit, ale dal je oba zavřít.

Za měsíc se králi ucho zahojilo, jenomže mu z něho zůstal jenom kousíček. Král nikam nechodil,

bál se o své zdraví, ale za dva měsíce povídá: „Půjdu na lov.“

Šel s pány a se sluhy, chodili po lese, král na koni. Ale co Bůh nechtěl, král zabloudil, ztratil

cestu. Zůstal sám v temném, hlubokém lese. Volal pány, volal sluhy, střílel, aby ho slyšeli.

Jenomže ho neuslyšeli pánové a sluhové, uslyšeli ho loupežníci, zbojníci. Dvanáct zbojníků.

Vrhli se na něho, strhli ho z koně, svlékli z něho zlaté šaty, nechali ho jenom v trenýrkách,

sebrali mu prsteny, řetězy, všechno. Povídají: „Zabijeme ho, protože, když ho nezabijeme,

poštve na nás četníky a vojáky.“ (Ale oni nevěděli, že je to král, mysleli, že je to jenom nějaký

vznešený pán.)

„Dobře,“ povídá jejich velitel, „ale nestřílejte ho, protože by to bylo slyšet a mohli by nás najít

jeho kumpáni.“

A zbojníci už si chystají meče, jenomže najednou jejich velitel kouká – vždyť ta osoba má

useknuté ucho! On má useknuté ucho! Je bezuchý!

„Zadržte,“ volá velitel. „Odložte meče. Ten člověk má useknuté ucho, jako můj drahý nebožtík

tatíček. Nechte ho jít. Na památku mýho táty ho nemůžu zabít. Ať si jde, kam chce.“

Loupežníci hodili přes krále nějaký starý kabát, aby nešel jen v trenýrkách, a jdi si, kam chceš. A

oni odtamtud taky odjeli do Ameriky nebo někam, aby je nechytili četníci.

Král se nějak dostal domů, unavený, celý polámaný, ale zůstal naživu! Propustil holiče i Roma

z vězení. Dal jim velké peníze a chtěl Toňu udělat ministrem. Ale Rom nechtěl. Šel domů,

sbohem, králi.

Všechno, co se stane, je k něčemu dobré

romská pohádka

1. Jaké vlastnosti měl Rom Toňa?

________________________________________________________

2. Kolik bylo loupežníků?

________________________________________________________

3. Jak králi pomohlo ustřižené ucho?

_____________________________________________________________________________

___________________________________

4. Stalo se ti někdy, že věc, která původně byla pro tebe špatná, přinesla nakonec i něco

dobrého?

_____________________________________________________________________________

_____________________________________________________________________________

______________

5. Které výrazy v lidových pohádkách nebývají:

_____________________________________________________________________________

___________________________________

6. Co tě na této pohádce zaujalo?

_____________________________________________________________________________

___________________________________

Český jazyk – sloh

Pracovní sešit – Dopis (str. 25 – 26 vyplnit)

Zeměpis – přečíst Karlovarský kraj str. 38 – 39, nadpis do sešitu Karlovarský kraj a písemně

odpověz na otázky str. 39

přečíst Ústecký kraj str. 40 – 41, nadpis do sešitu Ústecký kraj a písemně odpověz

na otázky str. 41

Dějepis – U str. 30 – 31

PS – str. 17 - doplnit

Zápis do sešitu, přepiš text, doplň vhodná slova z rámečku

Kláštery - významné církevní stavby

vybírala odpustky (platby za odpuštění hříchů).

Kláštery

vzdělaní

církev

papež

desátek

Doplň, slova vyhledej v minulém učivu.

Opakování 17

1. Kdo je považován za našeho nejvýznamnějšího středověkého panovníka?..............................

2. Jaké tituly měl Karel IV.?(2)..................................................................................

3. Jaké stavby nechal Karel IV. vybudovat?(4)...........................................................................

...................................................................................................................................................

Hodnocení: 7 – 6 = 1 5 – 4 = 2 3 = 3 2 = 4 1 a méně = 5

Přírodopis

1. hodina – U str. 63 – 64, zápis do sešitu – včetně obrázků

List

- list dýchá

- přijímá výživu ze vzduchu, přijímá sluneční světlo

- odpařuje vodu

- v listech vzniká cukr a škrob

- list obsahuje zelené barvivo, na podzim se barvivo rozpadá a listy se barví rudě a žlutě

- listy jehličnatých stromů jsou jehlice, některé rostliny se listy rozmnožují

Části listů – řapík, čepel, žilnatina, žilky – rozvádějí vodu a živiny

čepel

žilnatina, žilky

řapík

Dýchání rostlin

rostlina dýchá všemi částmi svého těla nejvíce listy, spotřebovává ze vzduchu kyslík,

vydechuje oxid uhličitý

dýchá stále, ve dne i v noci,

na spodní straně listu jsou otvůrky – PRŮDUCHY

těmi také odpařuje vodu

Fotosyntéza

Tento děj probíhá v zelených částech rostlin. Je jedním z nejvýznamnějších a nejdůležitějších

dějů na Zemi. Umožňuje přeměnu anorganických – neústrojných látek (voda, oxid uhličitý,

minerální látky) na látky organické – ústrojné (cukr, škrob, tuky, bílkoviny). Ty jsou základem

potravy živočichů a ostatních nezelených organismů. Do ovzduší se při tom dostává kyslík.

Při fotosyntéze jsou voda a oxid uhličitý přeměňovány na organické látky a kyslík. Musí být

k dispozici světelná energie a chlorofyl (zeleň listová). Při fotosyntéze vzniká cukr, škrob a

bílkoviny.

2. hodina – Tvary listů

Listy nakresli podle vzoru z učebnice nebo z internetu.

Tvary čepele listů

- listy jednoduché - mají celistvou čepel

bříza lípa dub

- složené listy mají čepel složenou z malých lístků

jírovec akát jeřáb

Fyzika – zápis do sešitu, obrázky si nakresli podle vlastních možností

Skládání sil stejného směru

Když dvě síly působí na těleso stejným směrem, jejich velikosti se sčítají. Je to stejné, jako

kdyby na těleso působila větší síla.

Skládání sil opačného směru

Když každá ze sil působí na těleso opačným směrem, jejich velikosti se odčítají. Výsledná síla

má stejný směr, jakým působí větší síla.

Rovnováha sil

Když dvě síly působí na stejnou věc, mají opačné směry a stejnou velikost, jejich účinky se ruší,

říkáme, že jsou síly v rovnováze. Když na těleso působí síly v rovnováze, je to, jako kdyby na

něj nepůsobila žádná síla.