7/98 10. dubna 1998 Cena 4,80 Kè

PØEÈTÌTE SI��Sportovní areál � II.�

MKS v Su�ici

pøijme ihneddo pracovního pomìru

zøízencedo provozu kina. Vhodné prodùchodce. Podrobné informa-ce na tel. 52 66 82 nebov kanceláøi MKS (Sokolovna).

¯ o nových mo�nos-tech studia naSOUz

¯ zprávu Regionálnírozvojové agen-tury

¯ kol ik s toj í od-stranìní èernýchskládek

¯ oznámení mìst-ského úøadu

¯ ohlasy na�ich ète-náøù

¯ plány Muzea �u-mavy

¯ letní zájezdovýprogram MKS

¯ kulturní pøehled

Nezbývá mi nic jiného, ne�reagovat na èlánek pod tímto ná-zvem z minulých Su�ických no-vin, a to nikoli reagovat na názorzpochybnìní èinnosti mìstskérady vèetnì starosty mìsta èi zpo-chybnìní potøebnosti sportovníhoareálu v Su�ici, ale reagovat na zá-vìr �logických úvah� pana Jílka,který ze svého slovníku vylovilvýraz: exces!Úvodem nìkolik faktickýchúdajù:1) Jednání TJ Su�ice a MìstaSu�ice ze dne 18. 10. 1996 �dohoda o sjednocení majetkuzimního stadionu a mo�nostjednání o dal�ím majetku TJSu�ice ve prospìch mo�né vý-stavby èi organizace budoucíhosportovního areálu � zapsánoa rozesláno mj. zastupitelùmmìsta dne 21. 10. 1996;2) Mìstská rada dne 4. 11. 1996� mìstská rada doporuèuje zastu-pitelstvu sjednocení majetku zim-ního stadionu � zápis pro èleny za-stupitelstva v podkladech;3) Mìstské zastupitelstvo dne13. 11. 1996 � zastupitelstvoschvaluje sjednocení majetku zim-ního stadionu dle pøíloh s tím, �ev rozpravì je podána informaceo pøípravì vyhlá�ení soutì�e nazpracovatele studie dal�ího vyu-�ití, �ádná pøipomínka;4) Mìstská rada dne 17. 2. 1997� mìstská rada schválila komisi nasoutì� a dále jmenovala pracovnískupinu k øe�ení sportovního are-álu � zápis èlenùm zastupitelstvaodeslán;5) Mìstská rada dne 12. 5. 1997� mìstská rada souhlasí se zámì-rem zpracování variantní studiek zimnímu stadionu a sportovní-mu areálu � zápis èlenùm zastu-pitelstva odeslán.

6) Mìstská rada dne17. 11. 1997 � mìstská rada sou-hlasí, aby byl zámìr na pøípravusportovního areálu zaøazen donávrhu rozpoètu pro rok 1998 �zápis èlenùm zastupitelstva ode-slán;

Toto je krátká chronologiejednání, úvah a pøedstav. O bu-doucím mo�ném sportovním are-álu se nehovoøilo jen v poslednímroce. Zøejmì pod vlivem velké-ho úsilí øe�it problémy koncepè-nì a s maximální snahou vysle-dovat provázanosti problémù,by� s nejednoznaèným stanovis-kem ANO � NE, vykrystalizo-vala problematika tak, jak bylok vidìní na zasedání zastupitel-stva dne 11. 3. 1998.

Av�ak zásadnì odmítám slovoEXCES � ve slovníku mù�emenajít význam �vyboèení z mezí�,�výstøelek�, apod.! Dále musímpoposkoèit na �havé �idli, kdy�navíc je v èlánku pana Jílka �zaru-èená informace� o tom, �e podob-né svévolné kroky bez informová-ní jsem ji� uèinil. Nejlépe by bylotakové �informace� pojmenovata dolo�it. Av�ak ka�dý si doká�euvìdomit, �e nìkdy opravdu mu-síte rychle jednat, aby cíl mohl o�ít.Na druhou stranu se v dne�ní at-mosféøe nemohu divit ani tomu,�e�presti�� jakýchkoli pøedstavite-lù klesá. To� konstatování.

V závìru této reakce na minu-lý èlánek si dovolím jednu �obec-nou�: v komunální sféøe není pøí-li� prostoru na èistou politikua politikaøení, ale naopak, prostorna ka�dodenní práci, a tu, domní-vám se, rada a vedení mìsta od-vádí. Ale to nech� posuzuje nìkdojiný.

KAREL JANDA,starosta Mìsta Su�ice

Ministerstvo �kolství, mláde-�e a tìlovýchovy Èeské republikyvyhovìlo �ádosti Støedního odbor-ného uèili�tì zemìdìlského v Su-�ici a svým rozhodnutím ze dne25. 2. 1998 povolilo otevøít natomto uèili�ti dvouleté nástavbovéstudium 64�28�4/ 00 Technicko�hospodáøské a správní èinnosti.

Do tohoto nástavbového stu-dia se mohou hlásit absolventi tøí-letého uèebního oboru Technic-ko�administrativní pracovníka absolventi studijního oboru Ob-chodní �koly. Studium je zakon-èené maturitní zkou�kou, úspì�níabsolventi získají úplné støedníodborné vzdìlání, které umo�nínejlep�ím �ákùm pokraèování stu-dia na vysoké �kole, ostatním lep�íuplatnìní na trhu práce.

Nástavbové studium Technic-ko�hospodáøské a správní èinnos-ti není povoleno na �ádné jiné �ko-le klatovského okresu a v západo-èeském regionu pouze na Integro-vané �kole zemìdìlsko�mana�er-ské v Chebu.

SOUz Su�ice má pro výukuvelmi dobré materiální i perso-nální podmínky. Uèebna výpo-èetní techniky vybavená desetimoderními poèítaèi u� nestaèípotøebám �koly, a proto od no-vého �kolního roku bude ote-vøena dal�í poèítaèová uèebna;výuka psaní strojem probíhá vedvou odborných uèebnách vy-bavených elektronickými psací-mi stroji, nìkterá témata odbor-ného výcviku a praxe se vyuèu-jí ve cvièné kanceláøi vybavené

základní kanceláøskou techni-kou, reprografickou technikou,poèítaèi s uzavøeným telefonic-kým a faxovým okruhem.

O dobrých podmínkách provýuku �ákù na SOUz Su�icesvìdèí i zájem �ákù o studiumna tomto uèili�ti. Pro pøí�tí �kol-ní rok podalo na toto uèili�tìpøihlá�ky ke studiu do tøíletýchoborù celkem 121 �ákù základ-ních �kol, z toho na prvním mís-tì 77 �ákù. Do nástavbovéhostudia budou �áci s velmi dob-rým prospìchem pøijati bez pøi-jímacích zkou�ek, ostatní budoukonat 20. dubna 1998 pøijímacízkou�ky z matematiky a èeské-ho jazyka.

ING. M. POLÁK,øeditel SOUz Su�ice

Odborná ekonomická nástavba na SOUz Su�ice

MKS vás srdeènì zve do velkého sálu Sokolovny

sobota 11. dubna ve 2000 hod.

Velikonoèní taneèní zábavave stylu country. Hraje skupina Tendr z Klatov.

Vstupné 50 Kè.

úterý 21. dubna v 1930 hod. Jaroslav Uhlíø v poøadu

�Severní vítr je krutý...�Vstupné 90, 80 a 70 Kè

ètvrtek 30. dubna ve 2000 hod.

Èarodìjnický plesK tanci i poslechu dechovka i diskotéka.Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS.

Kurz taneèní a spoleèenské výchovyka�dý pátek od 11. 9. do 4. 12. od 1900 hod.

Kurzovné je 700 Kè, prùkazka pro rodièe na celý kurz 50 Kè.Pøihlá�ky v kanceláøi MKS ihned!

Informace pro maminkyNa konec èervna pøipravujeme burzu dívèího a chlapeckého obleèení

do taneèních. Pøesný termín oznámíme na plakátech a v SN.

UpozornìníV souladu s usnesením

vlády è. 686/1997 byla u Ok-resního úøadu v Klatovech, re-ferátu sociálních vìcí, zøízenafunkce rómského asistenta.

Upozoròujeme pøíslu�níkyrómské etniky, pokud mají zá-jem o spolupráci s rómskýmasistentem, aby se pøihlásili do24. dubna 1998 na sociálnímodboru Mìstského úøadu.

M. PRANTLOVÁ,vedoucí sociálního odboru

120 mladýchumìlcù

se se�lo v su�ickém kinosále,na okresním kole recitaèní soutì-�e. Soutì� probìhla ve støedu 25.bøezna a se�ly se zde dìti ze Z� agymnázií � Velhartic, Ka�per-ských Hor a Su�ice.

�áci ze Z� Komenského (Su-�ice) pøedvedli svoji adaptaci po-pulárního �Mrazíka�. Svým tvùr-èím pøístupem mile pøekvapiliporotu a pobavili publikum netr-pìlivì oèekávající výsledky. Zesu�ických úèastníkù se umístili:

V I. kategorii na 1. místì Adé-la Luèanská (Z� Lerchova), na2. místì Iveta Býèková (Z� T. G.Masaryka); ve II. kategorii získa-la 1. místo Petra Kubová (Z� Ler-chova); ve IV. kategorii se umís-tila jako první Zuzana Øíhová (Z�T. G. Masaryka), druhé místo zís-kala Ivana Sallerová (Z� T. G.Masaryka) a Hana Karásková (Z�Komenského).

Dìkujeme v�em soutì�ícím!MGR. ZDEÒKA KNÌZOVÁ,

øeditelka DDM

Regionální rozvojová agentu-ra �umava, o. p. s., má své sídlo veStachách a poboèky ve Frymbur-ku a v Su�ici. Agenturu zalo�iloRegionální sdru�ení �umava, kte-ré sdru�uje mìsta a obce �umavské-ho regionu, jako svoji servisní or-ganizaci v lednu 1997. Proto vìt-�ina aktivit agentury je zamìøenana pomoc �umavským obcím pøijejich rozvoji.

Agentura plní v souèasné dobìroli Sekretariátu Fondu malýchprojektù (FMP), kterou byla povì-øena PMU Phare CBC pøi Minis-terstvu pro místní rozvoj ÈR.

Dne 3. listopadu 1997 byloukonèeno podávání �ádostí do prv-ního kola FMP a nastala nároènáagenda s projekty, kterých agenturaobdr�ela 142. Projekty mohly podatv�echny právní neziskové subjektyregionu �umava (okresù ÈeskýKrumlov, Prachatice, Klatovy, Do-ma�lice), kromì ziskových organiza-cí, obchodních spoleèností, fyzickýchosob a politických stran a hnutí.

V lednu, (26. 1.1998) byloukonèeno podávání �ádostí do 2.kola FMP. V tomto kole obdr�elaagentura 116 projektù. Do èasovì

nároèné èinnosti, která po ka�démkoneèném termínu pøijímání �ádos-tí následuje a pøi ní� je potøeba do-dr�ovat pevnì stanovené termíny,byli zapojeni v�ichni pracovníciz centra ve Stachách i obou jmeno-vaných poboèek.

Su�ická poboèka RRA� sepodílela na projektu Phare CBCpro obec Bì�iny � rozvoj cestov-ního ruchu v západoèeském pod-hùøí �umavy, na projektu PhareCBC � Centrum pro podporu pod-nikání v Su�ici a zpracovala protyto projekty studie proveditelnos-ti, které jsou jednou z podmínekpøi èerpání finanèních prostøedkùz programu Phare. Dále zpracova-la databanku tradièních ruèníchøemesel na �umavì a pomáhalaobci Kolinec pøi zapojení do Pro-gramu obnovy venkova.

V poslední dobì pøipravuje su-�ická poboèka návrh projektu doprogramu Phare CBC �Rozvoj ces-tovního ruchu v západní oblasti �u-mavy�, která má pøispìt k rozvojicestovního ruchu a k propagaciménì známých oblastí západní èásti�umavy. K realizaci tohoto projek-tu by mìly být vyu�ity finanèní pro-

støedky z domácích zdrojùa z programù Phare. V dobì pøed3. listopadem 1997 a pøed 26. led-nem 1998 pomáhala agentura kon-zultacemi zájemcùm pøi vyplòová-ní �ádostí do FMP. Zároveò prù-bì�nì pokraèuje v rùzných rozpra-covaných poradenských slu�báchpro obce v �umavském regionu.

Na podporu pøeshranièníchstykù obdr�í region �umavy dal�ífinanèní prostøedky. O podrob-nostech a podmínkách budou zá-jemci informováni prostøednic-tvím výzvy v regionálním tisku,v okrese Klatovy na stránkáchKlatovského deníku.

RRA �umava, o. p. s.

Regionální rozvojová agentura �umava informuje

Kaleidoskopstrana 2

Návod k sestavení�1) Vezmìte jakýkoliv, nejlépe roz-mìrný a velmi barevný pøedmìt,který ji� není va�emu srdci blízký,a stal se tudí� nepohodlným.2) Ve svém okolí najdìte místokteré odpovídá va�emu estetické-mu cítìní, dobøe si je prohlédnìtea zaènìte uva�ovat o tom, jak by tozde asi slu�elo va�emu �nedaru�.3) Rozhlédnìte se opatrnì kolemsebe, jestli vás nikdo nepozoruje,nebo pøípadnì jestli nemáte nìkdepodobného �kolegu�, který ji� s tvor-bou zapoèal. Pokud ano, neváhejtea pøidejte se k nìmu. Pokud ne, sna�-te se samostatnì naaran�ovat pøed-mìt do tvaru a polohy, ve které budenejlépe vidìt a skvìle se vyjímat.4) Odstupte, dobøe se na záti�í po-dívejte a dolaïte chyby � napø.obaly od cigaret, konzervou, nìja-

kým tím plastíèkem, igelitem apod.5) Je dílo hotové? Pak s ulehèenímodejdìte a blahoøeète si, jak bájeè-nì jste své okolí pøiodìli a i domavás mo�ná pochválí, jak �ikovnì jstese zbavili nepotøebné vìci.6) Zhruba za �est let (nebo tak nì-jak) a� nebudete mít kam si jít hráts dítìtem nebo vnouèetem a zrov-na ten plácek, který by se vámk tomu hodil, smrdí a je zaneøádì-ný (nebo� jistì nezùstanete sám �kde le�í jedna vìc, brzy pøibudoujiné) si mù�ete vzít klacek (pokudzbude) a tlouct se jím do hlavy, rvátsi vlasy a vysvìtlovat pøitom, �etuhle odpornou ��umpu� jste zalo-�il právì vy, a proto tu nejsou kyt-ky ani stromy � jen zápach a �pína.Hodnì �tìstí pøi odpovídání naotázku, kdo za to mù�e a jestli s tím�nìkdy nìkdo nìco� udìlá.

Tohle záti�í spatøilo svìtlo svìta na Ka�tanové ulici, jen nìkolik málo metrù od míst, kam si dìti chodí hrát�

Následky takové �smysluplnéestetické lidské èinnosti� smìremdo pøírody odstraòuje støediskoVPS. Nemalé prostøedky, které nato støedisko vynakládá, hradí zesvého rozpoètu. Nìkolik slovk odstraòování èerných skládekv okolí mìsta (i v nìm) nám øeklIng. Zdenìk Bachan, vedoucí støe-diska VPS v Su�ici:

�Likvidace èerných skládekv jakémkoliv rozsahu si �ádá ne-málo èasu i finanèních prostøed-kù � pou�ití techniky, doprava,nájem kontejnerù na pøevoz od-padu atp. Stavební odpad je mo�-né vyvézt na skládku do Vrabco-va, ostatní pak firma Rumpoldvozí na skládku do Vodòana jinam. V�echny náklady jdouz na�eho rozpoètu. Chcete�li kon-krétnì, pak tedy: relativnì �maláhromádka� na ul. Ka�tanová ob-ná�í zhruba 3 � 5 000 korun, kte-

JARNÍ ÚKLID?

Jak se dìlá skládka

ré vynalo�íme na její odstranìní.Èerná skládka Pod Kalichem jeobjemovì mnohem vìt�í, tì�ko do-stupná � tady pùjdou náklady najejí likvidaci do desítek tisíc ko-run. Pro srovnání vám mohu øíci,�e kupø. pro leto�ní rok mámev rozpoètu zhruba 30 000 korunna opravy dìtského høi�tì na Fu-fernách. I tady tedy budeme mu-set slevit a na úkor této práceskládku odstranit. Taková prácenejen �e je zbyteèná (ov�em zøej-mì nekoneèná, vzhledem k nepo-uèitelnosti lidstva), ale chybí námpak èas i prostøedky, které bychommohli vìnovat zkvalitòovánívzhledu mìsta a jeho údr�bì. Pøika�dém zji�tìní èerné skládky (pøikontrolách komunikací, pøi vlast-ní èinnosti, ve spolupráci s orgányMìsta) se sna�íme zjistit pùvod-ce. Pokud se to podaøí, sna�íme sejej donutit, aby skládku odstranil

sám, kdy� tak neuèiní, zaplatí na�enáklady + pokutu (viz. Vyhlá�kao vzhledu, èistotì, poøádku a och-ranì �ivotního prostøedí). Chtìlbych také informovat obèany mìs-ta o na�em zámìru zøídit v areáluVPS �Sbìrný dvùr�, který by mìlfungovat od pololetí leto�ního roku.Chceme umo�nit v�em odevzdávatnebezpeèný odpad � baterky, tele-vizory, záøivkové trubice apod.a odpad k vytøídìní na jednom mís-tì (nikoliv kam se vejde do pøíko-pu). Odevzdávání odpadu se letoszøejmì platit nebude, zaplatí pou-ze podnikatelé. Je�tì bych chtìlupozornit v�echny, kteøí se chys-tají na jarní úklid �nejen v chalu-pì, ale také pøed ní�, �e kontejne-ry na odpad budou pøistaveny naurèených místech (informace naplakátech a v SN) od konce dub-na do poloviny kvìtna.�

Text a foto: �as��Úlo�na� v prostoru u gará�í Pod Kalichem si pøi odstraòování vy�ádá nìkolik desítek tisíc korun.

Kdo odstraní skládku?

Pod tímto lákavým názvem seuskuteèní ve støedu 29. dubna od900 hodin v sále hotelu �umava naSrní odborný semináø pro pøátele�pièkové gastronomie.

V praktických ukázkách sev�ichni pøítomní dozvìdí, jak pøi-pravovat klasické i nové, zajímavésaláty ve svých kuchyních, s vyu-�itím zeleniny druhù dùvìrnì zná-mých i dosud ménì pou�ívaných.

Lektorem dubnového seminá-øe bude mistr kuchaø Ladislav Nodl,èlen pøedstavenstva AKC ÈR, �éf-kuchaø s bohatými zku�enostmiu nás i v zahranièí, ná� pøední od-borník v èeské gastronomii, dr�itel

ocenìní Øád Sv. Vavøince s øetì-zem. Jako doprovodná akce pro-bìhne napø. prodej odborné litera-tury p. Gill, prezentace firmy AVI-KO (bramborové speciality), nebopromítání videokazet s odbornoutématikou.

Souèástí semináøe je i degus-tace výrobkù.

Poplatek za úèast na semináøièiní pro èleny AKC 100 Kè, pro�áky odborných uèili�� 70 Kè a proostatní úèastníky 200 Kè. Zájemcise mohou obracet na paní Mirosla-vu Pitrovou, hotel �umava, 341 94Srní, a to nejpozdìji do 20. dubna!�as�; ilustraèní foto:� archiv SN�

Saláty, jak je neznáte

Loutkaøská sezóna 97/98 skonèilaDen pøed �prvním leto�ním jarním� dnem skonèili sokol�tí lout-

káøi dal�í sezónu, letos ji� sedmdesátou pátou. Su�ické loutkové diva-dlo pùsobí v na�em mìstì ji� od roku 1920. Zalo�il jej pan Jan Sed-lecký, su�ický obchodník a èlen TJ Sokol Su�ice. Jako jeho principálpùsobil v nìm a� do své smrti. �tafetu po nìm pøevzal jeho syn Vladi-mír a vykonával ji také a� do svého skonání. Dne�ním pøedsedou lout-kaøského odboru je pan Arno�t Faic, který vede kolektiv nad�encùsu�ického Sokola. Jemu a jim v�em patøí podìkování za jejich obìta-vou práci pro na�e malé spoluobèany.

Právì skonèená loutkaøská sezóna byla ji� sedmdesátá pátá. To pro-to, �e ve druhé svìtové válce nìmeètí nacisté zru�ili Sokol a pøevzalii budovu Sokolovny. Tedy tøi roky se loutkové divadlo nehrálo.

Právì konèící sezóna byla celkem úspì�ná. Bylo sehráno 22 pravidel-ných pøedstavení a jedno pøedstavení mimoøádné pro dìti z Dìtského do-mova v Ka�perských Horách zdarma. Leto�ní sezónu nav�tívilo celkem2 110 divákù, z nich� tìch malých bylo 1 447 a doprovázelo je 663 dospì-lých. Nejvìt�ímu zájmu malých divákù se tì�ily ty nejznámìj�í pohádkyjako Perníková chaloupka, Dlouhý, �iroký a Bystrozraký, Èervená Kar-kulka. Na pohádku Perníková chaloupka se pøi�lo (do pomìrnì maléhoHusova sálu Sokolovny) podívat 88 dìtí a 61 dospìlých. Dlouholetáa pravidelná èinnost su�ického loutkového divadla byla ocenìna v roce1996 �Cenou Matìje Kopeckého� , zakladatele èeského loutkáøství.

Novou, tedy ji� 76. sezónu, opìt jistì zahájí su�iètí loutkaøi s pøí-chodem podzimu, a tak se ji� dnes v�ichni tì�í na vìrné su�ické dìtii jejich doprovod. A dìti jistì na svého Ka�párka s koníèkem, kterýka�dé pøedstavení uzavírá. (k�)

Dávky státní sociální podporyZmìny v uplatòování ètvrtletních dávek státní sociální podpory:Od 1. dubna 1998 se prodlu�uje platnost �ádostí o sociální pøípla-tek a pøíspìvek na bydlení na jeden rok. To znamená, �e uplatnìná�ádost bude platit na období od 1. 4. 1998 do 31. 3. 1999.Ka�dé ètvrtletí je v�ak nutno dolo�it pøíjmy v�ech spoleènì posu-zovaných osob a dal�í potvrzení, která mají vliv na výplatu dávky,a to nejpozdìji do konce prvního kalendáøního mìsíce ètvrtletí takto:� pøíjmy za II. ètvrtletí 1998 � do 31. 7. 1998;� pøíjmy za III. ètvrtletí 1998 � do 31. 10. 1998;� pøíjmy za IV. ètvrtletí 1998 � do 31. 1. 1999.Od 1. 4. 1999 bude nutné podat novou �ádost na dal�í rok. Pokudpøíjmy nebudou v uvedených termínech dolo�eny, výplata dávkyse zastaví a bude nutné �ádat znovu na pøedepsaném formuláøi.

Pozvánka DDM �Pro leto�ní jaro�

Dárcùm krvePlánované odbìry krve v dub-

nu probìhnou ve stanoveném ter-mínu v Hora�ïovicích budovakina od 14 do 17 hodin

Na ètvrtek 30. dubna pøipra-vili pracovníci Domu dìtía mláde�e v Su�ici pro v�echnyz øad svých pøíznivcù zábavnýpodveèer s názvem �Slet èarodìj-nic�. Zaèátek velkého reje je v 17hodin � v�ichni si mohou opécis sebou pøinesené vuøty! Nejlep�ímasky budou na �sletu� ocenìny.

Den dìtí � oslava tohoto svát-ku je pøipravena na sobotu 30.kvìtna na kynologickém cvièi�ti.

Pøítomní mohou zhlédnout ukáz-ky výcviku psù, dìti se pobavísoutì�emi. Oslava Dne dìtí zaèí-ná v 9 hodin. Na v�echny pøícho-zí èekají dal�í pøekvapení!!!

Dùm penzion uvádí

Køeslo pro hostas panem Ladislavem Zachem,s vyprávìním o Austrálii a hrou na dudy. Zveme vás na ètvrtek 16. dub-na do na�í klubovny! Zaèátek je ve 14 hodin. Vstupné dobrovolné.

Aktuality strana 3

PRAVIDELNÉ A VÝROÈNÍ

TRHYNA SU�ICKÉM NÁMÌSTÍ

Duben: 12. Velikonoèní, 14., 28.,Kvìten: 12., 26.,Èerven: 9., 23.,Èervenec: 5. - Letní, 7., 21.,Srpen: 4., 18.,Záøí: 1., 5. a 6. Pou�ový, 15., 29.,Øíjen: 13., 27.,Listopad: 10., 24.,Prosinec: 8., 12. a 13. Vánoèní,22. - poslední pravidelný trhv roce 1998.

Zpráva ze 7. zasedání mìst-ské rady v Su�ici ze dne 30. bøez-na 1998. Jednání øídil starostaKarel Janda.� Mìstská rada souhlasí s pøedlo-�eným zámìrem Su�ických mìst-ských lesù na vyu�ití budovv bývalém autokempu na Vol�ov-ské ulici pro budoucí zájmy mìs-ta a pro Su�ické mìstské lesy.� Mìstská rada se zabývala mo�-nostmi dofinancování 84 byto-vých jednotek � Vojtì�ka II poobdr�ení státní dotace.� Mìstská rada schválila pro-nájem èásti ppè. 2256/1 ke zøí-zení pøedzahrádky u restaura-ce �umavský dvùr v   cenì6 Kè/m2/den.� Mìstská rada souhlasí, dle zák.è. 116/90 Sb., s pronájmem neby-tových prostor èp. 521 Su�ice II,za úèelem zøízení prodejnys textilem.

Zasedání mìstské rady� Mìstská rada vzala na vìdomízápis z komise architekta ze dne23. 3. 98.� Mìstská rada se zabývala mo�-nostmi vyu�ití sokolovny pro ko-merèní úèely s tím, �e bude zabez-peèena postupná men�í zatí�enostmìstského rozpoètu a ulo�ila øe-ditelce MìKS pøedlo�ení potøeb-ných podkladù pro dal�í jednání.� Mìstská rada projednala návr-hy mo�ného prodeje mìstskéhomajetku (objekty, pozemky a obyt-né domy) a ulo�ila finanènímu od-boru, hospodáøsko-právnímu od-boru a investiènímu technikovi pøi-pravit potøebné konkrétní podkla-dy pro dal�í zasedání mìstské rady.� Mìstská rada se zabývala mo�-nostmi prodeje èásti bytového fon-du mìsta Su�ice a ulo�ila bytovéreferentce pøipravit do pøí�tí rady:a) návrh na odprodej bytovýchdomù dle èp.;

b) prokonzultované a schválenézásady a prodeje bytového fondu;c) návrh pøesného znìní smlouvyna prodej;d) zabezpeèit zji�tìní poptávky.� Mìtská rada se zabývala pronáj-mem objektù bývalých uhelenv kotelnách mìsta. Pøed svým roz-hodnutím po�aduje MR pøedlo�itod HPO a Bytservisu porovnánímo�ností pronájmu a pøíméhopronajímání, a to z pohledu fi-nanèního, technického a èasového.� Mìstská rada schválila �ádostpracovníkù �kolství z okresuBruntál o zpro�tìní poplatku zaubytování.� Mìstská rada schvaluje výmì-nu bytu 3+1 I. kat. Nová ul. 923,Su�ice II, za byt 4+1 I. kat. Ka�ta-nová 1165, Su�ice II. Jde o kla-sickou výmìnu mìstských bytù.

MUDr. J. PRAJEROVÁzástupce starosty

Zpráva z 36. zasedání mìst-ského zastupitelstva v Su�ici zedne 30. bøezna 1998. Jednání øí-dil starosta Karel Janda.� V úvodu jednání zastupitel-stvo podìkovalo panu Franti�-ku Ritterovi ze Su�ice za jehoèinnost v Èeském rybáøskémsvazu. Jeho dosavadní aktivitabyla a je pøínosem nejen prorybáøskou organizaci, ale i promìsto Su�ici. �Dìkujeme a pøe-jeme mnoho zdraví a sil do dal-�ích let�.� Mìstské zastupitelstvo schváli-lo smlouvu na zpracování studieorganizace dopravy v historickémjádru a generel dopravy v kliduMìsta Su�ice za pevnou cenu. Jdeo smlouvu k nadstandardní prácinového územního plánu, financo-vanou z èástky rozpoètu, schvále-né pro územní plán.� Mìstské zastupitelstvo schváli-lo ceny vodného a stoèného na rok1998 (tzn. vodné u obyvatelstva6,60 Kè, u podnikatelù 7,90 Kè;stoèné u obyvatelstva 10,70 Kè,u podnikatelù 12,90 Kè) s tím, �e

Zasedání mìstského zastupitelstvaSuVak pøedlo�í zastupitelstvus pololetním vyúètováním smlou-vy mezi SuVakem, Solem a Mìs-tem a vývoj kvality vody odr. 1995 do poloviny roku 1998.� Mìstské zastupitelstvo schváli-lo kandidáty na funkci pøísedící-ho Okresního soudu v Klatovechna volební období 1998 � 2002:� Ilona Podlesná, Su�ice II, Vol-�ovská 903� JUDr. Ivona Vlachová, Su�iceII, Ka�tanová 1157� Libu�e Charvátová, Su�ice II,Masarykova 251� Jiøí Skála, Su�ice II, T. G. Ma-saryka 140.� Mìstské zastupitelstvo vzalo navìdomí návrh nových mo�nostívýstavby nájemních bytovýchdomù, pøedlo�ený hospodáøsko�právním odborem.� Prodeje a pronájmy:� Mìstské zastupitelstvo schvalujeodprodej èásti ppè. 52/1 a 800 k.ú. Albrechtice man�elùm Vrhelo-vým, bytem Su�ice 749/II.� Mìstské zastupitelstvo souhlasípo vyvì�ení s prodejem èásti par-

cely è. 38 v k. ú. Su�ice pro po-tøeby �Rekonstrukce, opravya pøístavby� místní poboèky Èes-ké spoøitelny a povìøuje radu rea-lizací tohoto rozhodnutí. Mìstskézastupitelstvo stanovuje tyto pod-mínky:a) cena za m2: 1 000 Kèb) prodej bude probíhat smlouvouo budoucí kupní smlouvì z dùvo-du zamìøení skuteèného provede-ní stavby, a tím i stanovení pøes-né potøeby èásti pozemkuc) Èeská spoøitelna bude v rámcistavby øe�it a realizovat optimál-ní �íøi pøiléhajícího chodníku v ul.Po�tovní ve prospìch mìstaÈeská spoøitelna poèítá pøi rekon-strukci s vylep�ením vstupu dopoboèky vèetnì bezbariérovéhopøístupu.� V diskusi se èlenové zastupitel-stva zabývali objektem kuleèníku,výkopy provádìnými firmou Spoj-mont a ne�etrnì umístìnými cizo-jazyènými deskami na objektuhotelu Fialka.

MUDr. J. PRAJEROVÁzástupce starosty

Tradice praví, �e toho, kdo nemá nic nového nasebe, pokaká beránek. Vyu�ijte proto:

Velikonoènítrh

v nedìli 12. dubna na námìstí od 8 hodin. Sorti-ment: prádlo, obuv, �aty, povleèení, kabelky�

Pøijïte na velikonoèní nákup!

OznámeníPodle zákona ÈNR è. 485/91 Sb., ze dne 8. 11. 1991, kterým se mìní a doplòuje zákon ÈNR è. 367/90 Sb., § 36 a,odst. 4, Mìstský úøad v Su�ici dává na vìdomí obèanùm zámìry obce s ní�e uvedenými nemovitostmi, a to:1) Odprodej èásti pozemkové parcely è. 38 k.ú. Su�ice (ul. Po�tovní).2) Odprodej èásti pozemkové parcely è. 978/3 a èásti pozemkové parcely è. 1011/2 k. ú. Su�ice (ul. Køièkova).Vyvì�eno dne: 31. 3. 1998 Za Mìstský úøad v Su�ici Karel Janda, starosta

Oznámenípro vlastníky a nájemce nemovitostí na území mìsta Su�ice

Katastrální úøad Plzeò � mìsto bude v období od 30. bøezna 1998 do 30. èervna 1998 provádìt na územímìsta Su�ice obnovu pùvodních a stabilizaci nových mìøièských znaèek a jejich zamìøení. Povìøení za-mìstnanci KÚ se prokazují platným úøedním prùkazem a jsou oprávnìni v nezbytném rozsahu vstupovatnebo vjí�dìt na nemovitosti. Vlastník nebo oprávnìný u�ivatel nemovitosti je povinen strpìt umístìníznaèek na nemovitosti a zdr�et se v�eho, co by mohlo tyto znaèky po�kodit.

○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○ ○

Tento nej�ir�í segment rea-litního trhu, v minulém èlánkuoznaèený jako �støecha nad hla-vou�, se zde pokusím pojednatz pohledu dvou na sobì nezá-vislých oceòovacích metod. Tímby pro pøípadné zájemceo koupi nebo prodej mìlybýt naznaèeny jakési orien-taèní mantinely, mezi kte-rými je prostor pro jedná-ní o cenì obvyklé. V�dy v�aknutno míti na pamìti, �e neexis-tují na tomto svìtì dvì naprostostejné nemovitosti a ka�dý ob-chod tohoto druhu je jedineèný.Ani tento èlánek není nièím ji-ným, ne� prezentací pouzevlastních zku�eností a názorù nadaný problém, vycházející zeznalecké praxe.

1. Byty v nájemním domìCharakter: 1. kategorie,

støední, popø. mírnì vy��í u�it-ný standard, bez závad ztì�ují-cích u�ívání, dùm zdìný, klasic-ký èin�ák v udr�ovaném stavu.

1.1. Cena dle Vyhl. 279/1997, vè. odhadu podílu na pøí-slu�enství domu (pozemek, pøí-pojky in�. sítí, venkovní úpravyapod.). Tento podíl èiní cca 1 �3 % ceny bytu, nemá na tentopropoèet zásadní vliv.

Tab. è. 1: Cena za m2 u�itnéplochy bytu, vè. vlastního pøí-slu�enství (zaokrouhleno na 100Kè).

Nemovitosti II. � co o nich víme a nevíme?

Byty a rodinné domy

Pozn.: byty jsou v tomtopropoètu pova�ovány za �bez-rizikovou� investici.

Závìr k tabulkám è. 1, è. 2:Ani vy-

h l á � k o v á ,nato� výno-sová cenazdaleka nepokrývají poøizovacínáklady bytových jednotek.Ten, kdo by chtìl stavìt obytnédomy �na k�eft� se ani pøi zá-kladním standardu vnitøního vy-bavení nedostane pod nákladyve vý�i 20 000/m2 u�itné plo-chy, viz. napø. studie v HNz 18. 2. 1998.Za tyto a vy��íèástky se ob-c h o d u j es byty v Praze a velkých mìs-tech. V su�ických podmínkáchten, kdo nabízí byt k prodeji(zdùrazòuji byt v osobnímvlastnictví zapsán v katastru ne-movitostí) a není k prodeji nu-cen, pravdìpodobnì nepùjde

Novostavba,popø. vnitøní rekonstrukce stáøí 30 rokù stáøí 60 rokù

Su�ice 8 700 6 000 � 6 500 3 600 � 4 600venkov 6 200 4 300 � 4 700 2 500 � 3 200do 2 tis. ob.

Novostavba, popø. Byt star�í, vy�adujícíudr�ovaný byt do stáøí cca 30 rokù modernizaci

Su�ice 550 000 (6 900/m2) 350 000 � 400 000 (5 000/m2)venkov 200 000 � 250 000 (3 000/m2) 150 000 � 200 000 (2 000/m2)

Novostavba Stáøí 30 rokù Stáøí 60 rokùSu�ice 2 750 000 2 000 000 1 450 000Venkov 2 050 000 1 600 000 1 100 000

Novostavba Stáøí 30 rokù Stáøí 60 rokùSu�ice 3 300 000 2 500 000 1 800 000Venkov 3 100 000 2 400 000 1 700 000

Pozn. Byty v panelovýchdomech (novostavba, popø. stá-øí 30 rokù) lze uva�ovat ni��ío 10 %. Stáøí 60 rokù zatím ne-existuje.

1.2. Cena výnosová: zdenutno zdùraznit, �e v pøípadìbytù za souèasné právní úpravyregulace nájemného nelzeo skuteèné výnosové hodnotìhovoøit. V Tab. è. 2 je výnoso-vá hodnota stanovena na zákla-dì obvyklého (neregulovaného)nájemného. Toto regulované ná-jemné je pro Su�ici stanoveno

pod odhadní cenu. Tzn. prostorpro jednání je zde maximálnìzú�en a ovlivnit jej mohou in-dividuální okolnosti (polohadomu ve mìstì, poloha bytuv domì, výtah atd.).

Prostor pro jednání: 90 % a�120 % z ceny dle Vyhl. 279/1997(odhadní).

2. Rodinné domyCharakter: RD zdìný o zasta-

vìné plo�e 120m2, podsklepený+ 2 nadzemní podla�í, tzn. 1 � ge-neraèní, støední velikost, vnitønístandard na støední úrovni (1 so-

2.1. Cena dle Vyhl. 279/1997 (dùm vè. pozemku a ven-kovních úprav)

Tab. è. 1.

2.2. Cena nákladová dleukazatelù cen stavebních pracív CÚ 1997. Pozemky ocenìnyobvyklými cenami zainvestova-ných pozemkù pro výstavbu RD(Su�ice 700/m2, venkov: 300/m2, zahrada 100/m2.

Tab è. 2.

Závìr k tab. è. 1 a 2 : roz-díl mezi vyhlá�kou a náklado-vou cenou spoèívá v tzv. �ko-eficientu prodejnosti�, kterýpro Su�ici (mìsta do 15 tis.obyvatel) = 0,737, pro venkov= 0,637. Nebýt tohoto koefi-cientu tak Vyhlá�ka reflektujetémìø shodnou nákladovoucenu s Tab. è. 2.

J inými s lovy Vyh lá�kav RD pøedpokládá pøevis na-bídky pøed poptávkou a nazákladì tohoto pøedpokladusrá�í obvyklou cenu pøibli�nìo 26 % pod poøizovací cenu.Ponìkud to nehraje s tvrzenímrealitních makléøù, �e se RDprodávají velmi dobøe. Zøejmìje výrazný rozdíl mezi mìstema venkovem. Dal�ím faktoremdle mého názoru je neschop-nost vlastníkù nemovitost ísmíøit se se skuteèností, �eceny u� dávno neurèují oni,ale pánem je tady kupec.

Prostor pro jednání: Su�ice100 % a� 130 % ceny dle Vyhl.279/1997 (odhadní);

Venkov 80 % a� 100 % cenydle Vyhl. 279/1997 (odhadní).

ING. V. PELE�KA,znalec, investièní poradce

na úrovni 5 000 Kè mìsíènì zabyt o velikosti 80 m2, na venko-vì 2 000/80 m2.

Tab.è. 2. Výnosová hodno-ta bytu o velikosti 80 m2 podla-hové u�itné plochy.

ciální vybavení, etá�ové topeníap.). Obestavìný prostor cca 1100m3. Malá zahrádka, celkem poze-mek 500 m2. Napojení na veøejnésítì vody + kanalizace, proud 220+ 380 V.

Spoleèenská kronikastrana 4

123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456123456789012345678901234567890121234567890123456789012345678901212345678901234567890123456789012123456789012345678901234567890121234567890123456

PRO VOLNOU CHVÍLI �

GRATULACEDne 10. dubna oslaví zlatou svatbu man�elé

Vìra a JaroslavLerchovi.

K tomuto významnému výroèí blahopøejí a do dal-�ích spoleèných let hodnì �tìstí, lásky a spokoje-nosti pøejí dcery s rodinami.

Dne 24. dubna 1998 oslaví své 75. narozeniny ajmeniny pan

Jiøí Vali�ze Su�ice. Do dal�ích let mu hodnì zdraví, �tìstí astálý smysl pro humor pøejí man�elka, dcery, vnou-èata a pravnouèata.

Dne 11. dubna 1998 oslaví 80. narozeniny pan

Julius Skálaze Su�ice. V�echno nejlep�í, hodnì zdraví a spoko-jenosti do dal�ích let pøejí dcery Maru� a Zdena srodinami a syn Julius s man�elkou.

VZPOMÍNKA

DìkujiV du�i mi jednou zpíval hlas:�

svìt vytvoøil jsem plný krás,moøe a hory � ka�dý list,

dovede� moji lásku èíst????Dennì o tebe peèuji,

Mù�e� mi øíci: �Dìkuji.�????

Posílám svého slunce svitbys v jeho teple mohl �ít

a plá�tìm vzduchu chráním zem,její let øídím vesmírema pohyb kosmu sleduji.

Mù�e� mi øíci: �Dìkuji.�????

Tep Tvého srdce poslouchám,my�lenku ka�dou dobøe znám.

Pøes svízele a starostipøíle�itosti ku �tìstíTi láskyplnì daruji.

Mù�e� mi øíci: �Dìkuji.�????

Nic není samo od sebe �Svìt vytvoøil jsem pro Tebe

bych mohl dát Ti v�e, co mám.Jsem s Tebou � nejsi nikdy sám.

Otcovsky Tebe miluji��Jak málo øíci: �Dìkuji.�!!!!

�hgh�

�ivot jde dál, jen bolest v srdci a vzpomínky zùstávají.Tolik jsi chtìl �ít, srdce se zastavilo a tys musel bez rozlouèení odejít.

Dne 24. dubna vzpomeneme první smutné výroèí, co tragicky zesnulve vìku 48 let mùj tatínek, pan

�tefan Bencz Albrechtic.Za tichou vzpomínku dìkuje a stále vzpomí-ná syn Daniel s maminkou, Petrem, Jarosla-vem, Radkem a otcem, rodina Èavojských,Bencù a Kubelákù.

Dne 14. dubna 1998 oslaví své 75. narozeniny na�emilá maminka, babièka a prababièka, paní

Marie Skálováz Hrádku. Za její lásku, obìtavost a starostlivostdìkují a do dal�ích let pøejí hodnì zdraví, �tìstía lásky dcery s rodinami.

Z historie strana 5

Nad kronikou mìsta Su�ice

Dùm èp. 36 s jádrem ze 16.století, pøestavìn renesanènì nakonci 18. století, je památkou II.kategorie, chrání se i s dvornímtraktem. Jednopatrový okennídùm o 4 okenních osách, prùèelízakonèené trojúhelníkovým �tí-tem, døíve zdobeným vì�ièkami,se sdru�enými okénky. V prùjezduvalbová klenba. Toèité schodi�tìs odpoèívadly s køí�ovými klenba-mi. V pøízemí val. klenby s lune-tami. Ve dvorním traktu dvì míst-nosti s køí�. høebínky.

Dùm èp. 36 � 1. dílRoku 1618 dùm patøil J. Ar-

no�tu, královskému rychtáøi, ponìm byl vlastníkem Jan RudolfPurkrabì z Uraèova, man�el Lid-mily Vikt. Kekulové. R. 1688zdìdil jej syn Josef Kekule. Odroku 1778 je majetkem Jos. Ha-fenbrädela, v roce 1793 PetraMarkuzziho.

Roku 1887 nemovitost získá-vá Ludmila Seidlová, r. 1896 ma-gistr farmacie Josef Seidl, r. 1940pøechází na syna Josefa Seidla, r.1951 je majitelem syn Franti�ekSeidl, magistr farmacie. V roce1962 je dùm ve správì Komunál-ních slu�eb mìsta Su�ice, od roku1963 do roku 1993 jej spravujeDomovní správa v Su�ici, pozdì-ji Bytservis. V roce 1993 pøechá-zí v restituci zpìt do vlastnictvíSeidlových potomkù.

Pan Josef Seidl, magistr far-macie (nar. 1861, zemøel r. 1940)byl v letech 1895 � 1899 èlenemobecního zastupitelstva v Su�ici,od r. 1899 do r. 1905 èlenem mìst-ské rady a od r. 1906 do r. 1919starostou mìsta Su�ice. Ve veøej-ném �ivotì pracoval 24 let. V roce1911 byl jmenován èestným ob-

èanem mìsta Su�ice. Staral se peè-livì o národní, kulturní a hospo-dáøský rozkvìt svého rodi�tì �mìsta Su�ice. Pracoval v Národníjednotì Po�umavské, zastávalfunkci starosty Øemeslnické bese-dy, Sokola, byl èlenem Mì��an-ské besedy, Spolku pro podporuchudých studujících, Klubu èes-kých turistù, Zpìváckého spolkua dal�ích. Má zásluhy na zøízenísu�ické reálky, výstavby nové bu-dovy gymnázia, Sokolovny, Mìst-ské kruhovky (cihelny), zøízenístátního telefonu v Su�ici atd.Jeho heslem bylo: �Vlasti a obcislu� a vdìku neèekej.�

Na fotografiích je magistr far-macie Josef Seidl a dùm èp. 36z roku 1905.

V. CHOVÍT, kronikáø

Hostinný dùm III.Tlumený hovor byl soustøedìn

na kapsáøskou ��ikovnost� �enkýøeGustava, která vzbuzovala jakýsistrach o bezpeènost pocestných. Zezablácené pì�iny dostali se na sta-rou silnici �U Bo�áka�, kde mladýhospodáø Potu�ník (pøi�enil se semz Bo�ic u Rohanova, a proto se zdeøíká �u Bo�ákù�) èekal ji� pøíchozís rozsvícenou lucernou na zápra�í,aby zvìdìl, jak poøídili na jarmarkua co ve svìtì nového. Pohovoøili,popøáli dobrou noc a pokraèovalik domovu kolem skály. Zde po ka-menné dla�bì cesta byla ji� su��ía kdy� pøe�li pøes les �Vy�oháj�, narozcestí u køí�e v �Zabrdí na Soud-nej� se roze�li. Maleètí pokraèovali�Zahradami� vzhùru ke vsi a Biskuppo staré silnici kolem �Studnièky�(U Zelenkù) pøes Bludnou, a kdy�minul les �Èerchmanky� a pøiblí�ilse ke kaplièce, to u� jeho psi na dvo-øe v hájovnì jej pøi západním vìtrudobøe navìtøili a halasným �tìkotemoznamovali pøíchod svého pána.

To byl také signál pro osazen-stvo v hájovnì, kde pøíchod hospo-dáøe z jarmarku byl ji� netrpìlivìoèekáván. Dìti, zvlá�tì ty men�í,které se nemohly doèkat, vyèkáva-ly u staré babièky v sednici�v dolej�ím pùøadí�.

Psi radostí vyskakovali na za-vøená vrata, a to u� hajná�hospody-nì vy�la také s lucernou, z ní� vrhalmatné svìtlo petrolejový kahan,uvolnila závoru a kdy� ve vratechstanul hospodáø, to u� také vybìhladìcka od babièky a volala: �Neve-de zpátky � prodal!� Zvlá�tì malýMatýsek a poslední sedmá ratolest,nejmlad�í Marjánka, zaútoèili na tá-tovu mo�nu, aby co nejdøívì zjistili,co nese z jarmarku dobrého.

Bylo pak vyptávání, jaký byljarmark, kdo �e voly koupil a kolikza nì utr�il, radost, �e tak dobøeprodal, ale kdy� do�lo na vyprávì-ní o pøíhodì v �Hostinném domì�a zapùjèení 200 zlatých, tváø hos-podynì posmutnìla. Dobøe tato�ena vìdìla, jak bývají takové pùjè-ky spláceny, nìkdy je to po èástecha trvá dlouhou dobu, málokdy

v poøádku a ve stanoveném termí-nu � èasto se stává, �e zapùjèenépeníze nebývají vráceny vùbec.

Napøíklad jako Tom�aèka, za-dlu�ená selka z Malèe. Pøi�la nakolenou a prosila: �Biskupe, prosmilování Bo�í, puète mne pade-sátku (50 zlatých, za nì� byla teh-dá� kráva), zachraòte mne ne��ast-nou pøed exekucí, v�echno Vámvynahradím, ty peníze budou jakokdy� je dáte na oltáø, proboha Vásprosim�, a Biskup pùjèil a za nìja-ký èas grunt Tom�ojc pøi�el na bu-ben a Biskup o svých 50 zlatých.Jindy pøi�el kamarád �Janeèek�,nebo jiný ��íla� s prosbou: �Jsemv tísni Biskupe, �zakavíruj� (jakoruèitel podepsat smìnku) a Biskupzakavíroval, dlu�ník pak do rokasmìnku nesplatil, a tak zálo�na vy-zvala podepsaného ruèitele (kaven-ta) ku zaplacení. Kdy� tento neza-platil vèetnì výloh, pøi�el �fenïák�(soudní vykonavatel) a èástka bylau ruèitele vymáhána exekucí. Tako-vé mnohdy smutné zku�enosti haj-ná mìla a tak radost z dobøe pro-daných volù zmìnila se v starost.

Èas plynul, po krátkém pod-zimku nastala brzy zima, byla dlou-há, napadly spousty snìhu, vítr na-vál do cest obrovské závìje tak, �eMaleè po toto zimní období bylalidem jenom pì�ky pøístupná.

Nastalé jaro bylo zato velmikrásné, uteklo v�ak jako voda, utek-lo i krátké �umavské léto, a to u�byl skoro celý rok od doby rábské-ho jarmarku a pøeci Gustav, kterýslíbil �e pùjèku 200 zlatých vrátído 14 dnù, doposud tak neuèinil.

Kdy� Gustav nesplácel penízeani druhý rok, øíká Biskup svémusynku: �Franti�ku, dneska po �ko-le zajdi k panu Èejkovi a �e ho mocprosím, kdyby mnì ty peníze u�poslal, �e vdávám dceru a moc jepotøebuju. Kdy� Franti�ek toho dnev �Hostinném domì� ve�el dochodby, spatøil pana Èejku obleèe-ného v dlouhý dùstojnický plá��s hedvábnou èervenou pod�ívkou,kráèícího proti nìmu po �irokýchschodech. Franti�ek smekl èepici

a øíká: �pane Èejka, tatínek Váspìknì pozdravuje a moc prosí�� tupan Èejka jej pøeru�il a øíká: �Jávím, ty peníze, ale vyøiï tatínkovi,a� se o nì nebojí � a øekni mu, �ejedu do Uher na Královic chalupupro �fédrpu�� a jak pøijedu, �e mupeníze hned vrátím a babièce vy-øiï, �e jí z Uher pøivezu pìknouhedvábnou plenu.�

Franti�ek pak doma vzkaz dob-øe vyøídil, ale pan Èejka se z Uherji� nevrátil. Bylo známo, �e otecGustava Èejky byl pøed více letyna jakési �obchodní cestì�v Uhrách zastøelen.

Také Gustav Èejka mìl �zvlá�t-ní vztah� k této uherské zemia v dobì, kdy se odtud do Stra�enìnevrátil (pøesto, �e zde mìl majeteka rodinu), se vyprávìlo, �e v Uhráchtoho èasu byla vyloupena jakási ban-ka, kde mìlo dojít k loupe�né vra�-dì, kde celá banda byla pochytánaa uvìznìna a sám Gustav mìl do�ítzbytek svého �ivota nìkde v Pískuv krajské vìznici. Takto pana Gusta-va Èejku (v románu K. Klosterman-na Boøitu) od té doby nikdo ji� veStra�eni nespatøil, ale nespatøil ji� ni-kdy také Biskup svých 200 zlatých.

Celých 100 let ubìhlo od doby,kdy mùj otec Franti�ek chodil dostra�eòské �koly. Ve svém stáøí (do-�il se 84 let), pak ve vzpomínkáchnìkdy po veèerech vyprávìl, jak zajeho èasù bývalo. Tyto pro�ité udá-losti utkvìly v mé pamìti. Protojsem si já, pisatel tìchto øádkù, synFranti�ek, který jsem byl jakýmsipokraèovatelem ve slu�bách na há-jovnì �Biskup�, a který nyní pøe-kroèil 87 let vìku, umínil, �e v�ezapí�i tak, jak se událo. Byla byvelká �koda, kdyby vzpomínky nadoby mého dìda a následovnìmého otce pøi�ly v zapomenutí.V souèasné dobì radia, televizea jiných programù nezbývá ji� èasna vyprávìní po veèerech pøi �èer-né hodince�, jak kdysi bývalo zvy-kem mlad�í generaci vyprávìt.

U Biskupa r. 1998FRANTI�EK BEÈVÁØ,

kronikáø

Stalo se v Su�ici 10. dubna 1906Stojí za pov�imnutí. Dr. Skinek vypoèítává, �e Rakousko vydává roènì na jednoho vojáka 32 korun,

na jednoho �áka 39 haléøù, kde�to Spojené Státy severoamerické vìnují na jednoho vojáka 39 haléøù, najednoho �áka 32 koruny. Tím se vysvìtlují i rozdíly mezi hmotnými pomìry obyvatelstva rakouskéhoa Spojených Státù.

Spolek ku podporování propu�tìných trestancù obvodu krajského soudu v Písku. Spolek tentoobral sobì nyní za úèel podporovati rodiny uvìznìných trestancù, èím� doufá, �e snahy jeho v �ir�í veøej-nosti pochopení dojdou; av�ak i co do udìlování podpor trestancùm samým, vybírá pøísnì jen ty, ji�podpory skuteènì hodni jsou, tak�e nezji�tìn dosud ani jediný pøípad zneu�ití podpory takové, která�ostatnì vìt�inou udílením �atù, nástrojù ku provozování øemesla a pod. se poskytují. � Spolek ku podpo-rování propu�tìných trestancù pro obvod krajského soudu v Písku zalo�en byl v r. 1894. Poèet èlenùv roce 1905 obná�el 401. Jmìní spolkové koncem roku 1905 èinilo 6 343 K 92h. Na pøíspìvcích èlen-ských pøijato v r. 1905 650 K 55h, na darech 60 K. Na spolek obrátilo se 49 �adatelù a vyplaceno napodporách v hotovosti 200 K, na podporách k opatøení �atstva a nástrojù 89 K, rodinám uvìznìnýchvyplaceno 149 K, celkem tedy 438 K. Zamítnuty byly tøi �ádosti pro nehodnost �adatelù. Úhrnem vypla-ceno rodinám trestancù 672 K 76 h. Spolku podaøilo se bìhem roku 1905 také zaopatøiti jednomu mla-distvému trestanci místo uènì obuvnického, kde dosud dotýèný v uèení jest, tak�e lze oèekávati, �e seúplnì polep�í a k spoøádanému �ivotu navrátí.

V�estudentská slavnost 1906. Mo�no øíci, �e slavnost tato, je� zabezpeèuje pøedev�ím finanènì exis-tenci studentského støediska �Svazu Èeskoslovenského studenstva� a z pøebytkù pak rozdìluje znaènépodpory studentským humanitním fondùm, v�ila se ji� tak, �e vybojovala si èestné místo mezi jinýmislavnostmi velkého stylu. Hlavní my�lénka �Vysoké �koly naruby� rozvedena bude v jednom køídle prù-myslového paláce, kde umístìny budou zkarikované semináøe jednotlivých fakult, laboratoøe a ústavy.Ve zvlá�� k tomu zøízené aule provedena bude slavnostní promoce s pøedcházejícími rigirosy. Ve støedupaláce slohovì dekorovaném budou buffety. Na volném prostranství napodobena bude veliká schùzeo zajímavém thematu. K �universitì� pøipojena velká zoologická zahrada. Dále upraven budev prùmyslovém paláci zvlá�tní taneèní sál. Tamté� budou provedeny projektované hry a spoleèenské zá-bavy. Klub �Za starou Prahu� hodlá na slavnosti zúèastniti se zvlá�tní výstavkou zkarikované �KrásnéPrahy�. Jednotlivé akademické a krajinské spolky peèují o doplnìní a zpestøení �irokého rámce vùdèímy�lénky. �as�

Pr�í-li na 1. dubna, bývá mokrýmáj.Je-li Zelený ètvrtek bílý, tak jeléto teplé.

Zelený ètvrtek je opìt pohyb-livý svátek (5. duben je pouze fik-tivním �prùmìrným� datem). Nej-døíve mù�e pøipadnout na 19. bøe-zen, nejpozdìji na 22. duben, tak-�e referenèní datum, a tím i pøí-slu�né snìhové pomìry se mohouv jednotlivých letech dosti znaè-nì li�it. Pøedpovídat tedy podlenich teplotní charakter léta nemáprakticky smysl.Pr�í-li na Veliký pátek, je k dou-fání úroda.Velký pátek de�tivý � dìlá rok�íznivý.Velký pátek vláha � úroduzmáhá.Kdy� na Velký pátek hømí, napoli se urodí.

Nejznámìj�í je druhá pranos-tika, známá napøíklad z Èelakov-

Rok v pranostikách � dubenského �Mudrosloví�, ale nejstar�íje rèení první, které uvádí Strna-dùv kalendáø v r. 1793. To jeov�em nejen nerýmované, ale mái opaèný smysl. Máme v�ak opìtco èinit s pohyblivým svátkem,který mù�e pøipadnout v konkrét-ním roce ji� na 20. bøezen, nebonaopak a� na 23. duben (6. dubenje pouze prùmìrné datum). Je tedyv uvedených poøekadlech hodnìpovìry a je zøejmé, �e ani jednonemù�e mít reálný podklad propøedpovìï léta èi výnosù.Bílá sobota:Pr�í-li v noci na Bílou sobotu,bude málo tøe�ní.Kdy� pr�í do Bo�ího hrobu,bude �íznivý rok.Jestli pøed Velikou nocí ten denaneb v Bílou sobotu pr�í, budehojnì pr�et mezi Velikou nocía svatým Duchem.

Rèení první a druhé se pokou-�ejí podle poèasí, které se vyskyt-

ne v jednom pohyblivém referenè-ním dni, o prognózu úrody nebovláhových pomìrù celého roku(�prùmìrné datum� Bílé soboty je7. duben). Pranostika tøetí je sicehodnì starobylá (je uvedena ji�v Partliciovì sbírce), to v�ak ne-znamená, �e by mìla mít vìt�íváhu ne� pøedchozí prùpovídky.Je to pøedpovìï de�tivého obdo-bí v trvání 50 dnù, tedy obdobíje�tì o 10 dnù del�ím ne� je Me-dardova kápì. Pøitom je v�ak po-hyblivé nejen referenèní datum,ale i konec pøedpovídaného de�-tivého období. V extrémních pøí-padech se jedná pøi de�tivém 21.bøeznu o pøedpovìï srá�kovéhoobdobí od 22. bøezna do 10. kvìt-na, nebo se podle výskytu srá�ek24. dubna soudí, �e bude hojnìpr�et mezi 25. dubnem a 13. èerv-nem. Tato skuteènost nepotøebuje�ádný komentáø.

�as�

(do padesáti jsme v�ichni mladí-ci, od padesáti mu�i), to� není nicnového. Proto ètìte.

Poslanec p. Dostál se zastal prù-vodèí, která byla fyzicky napadena.Marné bylo domlouvání tomu vý-tr�níkovi, aby násilí zanechal. Po-mocí mobilu byl tento výteèník zlik-vidován. Pan Dostál utr�il nìjaké�rámy a pøi�el té� o náu�nici (zla-tou?). Bylo mu vyèteno od paní, kte-rá u incidentu byla, �e se neslu�ímu�ùm nositi náu�nice, ty jsou jenpro dámy. Ale jinak ocenila odva-hu. �e mu�i nemají nosit náu�nice,v tom se moc zmýlila, jak sev dal�ích øádcích doètete.

Mùj otec, K. R., nar. 1885, byljako malý chlapec moc nemocný.Pøíèin mohlo být hodnì, tøeba i to,�e mnohoèlenná rodina bydlelav jedné místnosti apod. Jeho ro-dièe byli u� velmi zoufalí. Tehdej-�í medicina neznala penicilina dal�í léky, které se dnes bì�nìaplikují. Nikdo nebyl schopen ma-lému pomoci. Pouze ��astná ná-hoda ho zachránila. Nìkdo jim po-radil � opatøte mu zlatou náu�nicivelikosti hrachu, �roubovací. Toudobou chodil je�tì do �koly málo,tøeba�e �kola nebyla daleko, jen

v domku ve st. Vol�ovech. Poté,co zaèal náu�nici nosit, se stav pa-cienta rapidnì zlep�il. Lépe vidìli sly�el. Pravda, ve �kole mìl codohánìt, ale zato byl celý �ivot fy-zicky zdatný. V�dy� si jej povolali císaø pán na dobývání míru napovìstné øece Piavì. (Tam prýjsou samé skály a kaòony.) To v�eve zdraví pøeèkal. To koukáte mla-díci, nic nového pod sluncem.

V tehdej�ím su�ickém regio-nu nosilo náu�nice více pánù. Nej-

blí�e v È. Dvorcích p. Faic. A takpøeji v�em, kteøí mají obtì�kanéboltce náu�nicemi, aby je ve zdra-ví donosili � hlavnì zdraví (o pe-nìzích nepí�i).

Zlato mj. poslou�ilo i nej-lep�ímu fotbalovému brankáøisvìta, Plánièkovi. Mìl z nìjdvì �ebra, která si zlomil pøi mi-strovství svìta v Itálii v roce1932.

K. RENDL,Vol�ovy

Náu�nice u mladíkù

Ètenáøi nám pí�ístrana 6

�Ne pøírodì porouèet, pøíro-du poslouchat� Bacon

Pokud v souèasné dobì pra-cujeme s bylinami, jsme vybave-ni velkým mno�stvím informací,které nám pomohou vykonávatna�i èinnost bezpeènì. Rozhodnìse toti� nedá souhlasit s tvrzením�kdy� nepomohou, tak alespoòneu�kodí�. Celá øada léèivýchrostlin patøí k rostlinám jedova-tým. S tìmi se v bì�né aromate-rapii na�tìstí nesetkáváme. V�akvelmi výsti�nì se øíká: �V�ehomoc �kodí.� Tato skuteènost platío to více v aromaterapii, kde pøi-rozenì pracujeme s koncentrova-nými látkami. A tak, pokud bynìkdo z neporozumìní plýtvalkapkami silic, mìl by si vèas uvì-domit, �e jedna kapka silice po-chází z jednoho kila bylin. U nìk-terých silic je poèáteèní mno�stvíbylinné drogy je�tì vìt�í.

Tedy první a nejvìt�í rizikopøi praktikování aromaterapie tkvív nutnosti dodr�ovat vhodné dáv-

Aromaterapie IX. � Rizikové faktory a kontraindikacekování. Více je ménì. Tedy pøi in-halaci by nám mìlo postaèit nastøednì velkou místnost 3 � 8 ka-pek silice. Do vany dáváme 3 � 7kapek (nutno rozøedit silici v mlé-ce a teprve potom vylít do vany).Do masá�ního oleje øedíme silicetímto zpùsobem. Na 10 ml oleje(nejvhodnìj�í je nìkterý z panen-ských rostlinných olejù) dáme 5kapek silice. Mno�ství kapek mù-�eme je�tì sní�it, pracujeme�lis agresivními silicemi jako je na-pøíklad tymián nebo skoøice. Pøí-rodu skuteènì nesmíme znásilòo-vat, ale musíme s ní pracovat s po-korou a naslouchat jí.

Druhé riziko aromaterapie byse mohlo objevit tam, kde bychomse nutili do vnímání silice s vùnínám nepøíjemnou. Vzhledemk slo�itosti èichového ústrojí a je-ho navázáním na mozek nás mo-zek tímto zpùsobem informujeo tom, co nám a na�í individuali-tì neprospívá. Tak napøíklad oso-bám s nízkým krevním tlakem

nebudou pøíjemné svou vùní sili-ce, které krevní tlak sni�ují.

Obecnì se v�ak dá na�tìstíøíci, �e rizikových faktorù a kon-traindikací není v aromaterapiimnoho. Pro ty, kteøí kouzlu vùnípropadli, také není zatì�ko orien-tovat se právì podle nich. Tak sedá snadno stanovit, �e silice vý-razných, ostrých vùní pùsobípravdìpodobnì stimulaènì.K o�etøování dìtí jsou naopakvhodné silice s klidnou, jemnouvùní. Logické také je, �e dìtem sebude úmìrnì k vìku pøi o�etøenísni�ovat koncentrace silice.

Závìrem bych je�tì uvedlapøehled alespoò základních riziko-vých faktorù a kontraindikacív aromaterapii:

Silice nevhodné pro malédìti: jedná se o silice s pronika-vou ostrou vùní jako je napøí-klad máta peprná, mu�kátovýkvìt a oøech, rozmarýn, skoøice.Silice nevhodné pøi homeopa-tické léèbì: kafr, máta peprná

i kadeøavá. Silice nevhodné pøinízkém krevním tlaku: levandu-le, meduòka. Silice, které mo-hou zpùsobit podrá�dìní poko�-ky: bøíza, èerný pepø, mateøí-dou�ka, skoøice, tymián, vavøín,citron, høebíèek, saturejka. Si-lice nevhodné pøi tìhotenství:jedná se opìt o stimulující sili-ce, které se prezentují výraznouvùní, napøíklad bazalka, majo-ránka, mu�kátový kvìt a oøech,rozmarýn. Silice nevhodné pøivysokém krevním tlaku: cypøi�,kafr, mu�kátový oøech, rozma-rýn.

Pokud se budeme øídit tím, conám pøíroda ukládá, pak pøijme-me také tu skuteènost, �e ji nikdynesmíme podceòovat. Aromatera-pii samozøejmì nebudeme apliko-vat napøíklad u epileptikù. K o�et-øování nemluvòat je vhodná pou-ze silice levandulová a heømánko-vá. V�dy� pøírodu je tøeba respek-tovat, �poslouchat ji a neporouèet�. �bn�

Na pì�inì v stinném údolí, podvìtvovím dubových velikánù, sesklání nìkdo nad nìèím. �Kdybymi tak slou�il zrak. Prázdný, bílýpohled mìl jsem a v�dy budu mít,proto nech� ruka je mi zrakem,kdy� pravého se nedostává nebo-hému starci.� Sjí�dí rukou po hlad-kém, studeném kovu. Obchází prs-ty ten oblý tvar a nachází �irokoupodélnu trhlinu. Její dno je vlhkéa ona vlhkost tudy uniká a svla�ujezem pod tím �elezným monstrem.Ruka �mátrá dál, stále vý�, a� tam,kde se prsní plát sva�uje ke krku.Na hrudi cosi chøastí a cinká. Rukapokraèuje dál, ale tam najednou u�nic není. Chybí hlava. �mátne tro-chu víc k tìlu a� Fuj, na rukoumu ulpívá cosi mazlavého. Rych-le s tím dolù. Rukou otøenouv trávì sjí�dí k pasu ne��astníka.Na jeho opasku nalézá bì�nouvýbavu cestovatele, ale jediná vìcho dokázala zaujmout. Na prvnídotyk jemný váèek je plný èehosichøastivého. Je to mì�ec.

V nevidomých oèích se roz-�ehly dva plamínky. Ruce se zaèí-nají tøást. Staøec trhavými pohybyrozvazuje provázky a otáèí mì�ecdnem vzhùru. Ach, vodopád bla-�enosti. �Jak dlouho jsem �il bezsmítka jmìní. Jen kameny a prach,

Dotyk penìzco patøí v�em a nikomu, jsem sví-rával ve svých dlaních. Já plazívalse u nohou velmo�ù �kemrajeo kùrku chleba, poka�dé doufaje,�e obmìkèí mé posti�ení jejich la-komá srdce. A nyní to kulaté, cin-kavé, pøíjemnì chladící, pod zubymálem se roztékající v�echno, comì teï høeje. Jejich sametový po-vrch strhává pavuèiny z mého srd-ce. Temný obzor mého svìta semìní. Padá dé��. Zlatý dé�� �tìstí.Já vidím, chodím, bìhám. Oèi ulpí-vají na výjevech z okolí. Ulpívajína �tìstí. �tìstí mého �ivota. �tìstímého svìta. Vstaò a pìj píseò ví-tìzství, mladý vládèe. Nepøekona-telný a neporazitelný vojevùdèe.Úchvatný svùdník a milovník jsi.Vstaò a u�ívej, seè hrdlo ráèí, bla-�eného �ivota. Svìt je mladý a ne-smrtelnost èeká.�

V�ak píseò utichá a svìtlo po-hasíná Jen vítr vane �edou pou�tí.Ten �um. Ten �um se do du�e vkrá-dá a jeho tichý popìvek skrýváhrozbu. Ten �um zesiluje a na tem-ných køídlech toho vìtru letí smrt.Mezi prsty vnikají zlaté slzy. Do-padnou na holou zem a zùstanouzde le�et, bez hnutí, bez citu. Nazem dopadá to kulaté nic, co do-ká�e v�echno� i zabít.

PAVEL �EBESTA, 17 let

Zkusili jste se nìkdy zamyslet nad�ivotem dne�ních mladých lidí? Asimnohokrát, ale urèitì vìt�ina z vásv nich vidí jen ty, co chodí do barù, nadiskotéky a nejvìt�í zálibou jsou pronì drogy, kouøení tabáku i marihuany.Také je pro nì radostí ignorovat napo-mínání (rozkazy) star�ích.

Ale je to opravdu tak? V�dy�i oni mají svou zranitelnou a citli-vou du�i. Je to du�e, která potøebu-je lásku. Té potøebuje nejvíce. A kdeji hledat v dne�ní uspìchané dobì,plné stresù, zloby a závisti?

Hlavní úlohu by mìly hrát ro-dinné vztahy. Je samozøejmé, �ekdy� rodièe jsou od rána do veèe-ra v práci, mladí vyu�ívají svùjvolný èas po svém. Ale bohu�else jim nenaskytne u� tolik mo�-notí jako døíve, proto�e finanènísituace v mnoha rodinách jim ne-dovoluje vìnovat se svým koníè-kùm, které dnes stojí mnoho pe-nìz. Opakem této situace bývá to,�e majetní rodièe se sna�í nedo-statek lásky nahradit penìzi. Tady

Dne�ní mláde�dochází k situaci, kdy nezku�enédìti neví co s nimi a utrácejí pe-níze za drogy nebo gamblerství.

Jiným pøíkladem je, �e rodièedìti bezdùvodnì bijí, jiní zas cho-dí po hospodách a vracejí se domùopilí. Pak dìti utíkají z domovù, spína ulicích. Vyhledávají skupiny dìtíse stejným osudem. Tehdy nachá-zejí nesprávnou útìchu v drogácha alkoholu, který je pøivádí do svì-ta snù, do svìta zapomnìní.

Velkou chybou dospìlých jeneustálé opakování: �Nesmí� brátdrogy, nesmí� pít alkohol!� Námto staèí øíct jen jednou a vysvìtlitnebezpeèí. Jinak � zakázané ovo-ce nejvíce chutná.

Já vím, dìlají �patnì, �e zaèína-jí (promiòte mi to slovo) �fetovat�.Ale prosím vás, zamyslete se nad tímhlavnì vy, co dìláte �patnì. Pomoz-te jim a neopovrhujte jimi, v�dy�i oni jsou lidi a chtìjí se z toho do-stat. Oni potøebují více lásky!

STANISLAVA JANDÍKOVÁ,9. B Z� ul. Lerchova

Je�tì jednou o hokejiZ dopisu mé fiktivní pøítelkynì, která �ije v zahranièí: �Prý se u vás

v únoru v�echno toèilo kolem hokeje. Tak mi o tom nìco napi�.� Neme�kalajsem. Popadla jsem propisku a ta u� dlouhými klikyháky klouzala po papíøe:Èau Kiki! Su�ice 8. 3. 1998

Díky za dopis! Pøála sis, abych Ti nìco napsala o hokeji. Tak se do tohopustím pìknì zèerstva a hezky po poøádku.

Abych se pøiznala, skoro ani nevím, jak olympiáda zaèala, zato konec,ten jsem si nenechala ujít. Sama dobøe ví�, �e nejsem �ádný televizní maniak,ale kdy� vysílali ètvrtfinále, sedìla jsem pøed obrazovkou doslova jako pøibi-tá. Proto�e vìt�ina zápasù se hrála dopoledne, v dobì �kolního vyuèování,scházeli jsme se v�dycky o pøestávkách v uèebnì chemie, kde je televize.

Myslím, �e se na�li i ti, kteøí tam nechodili jen kvùli hokeji, ale pro dobrounáladu. Panovala zde toti� taková zvlá�tní pøátelská pohoda. V�ichni se chovaliohleduplnì, nikdo na nikoho nepokøikoval, ani nikomu nenadával a ve vzduchubylo cítit jakési souznìní. S ka�dým vyhraným zápasem, stejnì tak jako v hráèích,i v nás narùstalo zdravé sebevìdomí a touha po prvenství. Asi nejvíc vzru�ujícíbyl páteèní zápas s Kanadou. První tøetinu jsme vidìli je�tì pøed vyuèováním,v jedné místnosti nás dýchalo mo�ná sedmdesát. Z druhé tøetiny jsme zastihli jennìkolik posledních minut, ale tu poslední jsme si vychutnali celou. Jakmile padlprvní gól do kanadské branky, køièeli jsme jako smyslù zbavení. Pak ov�em na�iradostnou euforii zpra�ili Kanaïané, kteøí 63 vteøin pøed koncem vyrovnali. Ponapínavém prodlou�ení pøi�ly na øadu samostatné nájezdy. Jak se útoèníci pøi-bli�ovali k soupeøovì brance, úplnì jsme se oèima vpíjeli do obrazovky. A pakten bengál, kdy� jsme se zase o krùèek pøiblí�ili olympijskému zlatu.

Nebyli jsme jediní, kdo tato utkání intenzivnì pro�ívali. Celá republika �ilajen hokejem. Asi tomu nebude� chtít vìøit, ale v podnicích se posouvala pracovnídoba, ve �kolách se neuèilo, mnozí si brali dovolenou. Teï si urèitì myslí�, �ejsme cvoci, tohle v�echno jenom kvùli hokeji. Ale zkus nás pochopit, probouzelose v nás vlastenectví a ani neví�, jak jsme byli v�ichni hrdí, kdy� se o na�em ma-lém státeèku povídalo v�ude ve svìtì a Amerièané listovali v atlase, aby zjistili,kde vlastnì ta Èeská republika le�í. Jakmile jsme dosáhli onoho triumfu a ostrýhvizd pí��alky definitivnì zpeèetil na�e vítìzství, stanula jsem v nejednom vrou-cím objetí. Brzy na to se po silnících zaèala prohánìt auta ovìnèená vlajkami asamozøejmì se oslavovalo. V�dy� byl také dùvod � na�i hokejisté, hokejisté ÈR sestali olympijskými vítìzi prvnì v historii. Pøi návratu na�ich reprezentantùz Nagana se na Staromìstském námìstí tísnily davy fanou�kù, aby se pøivítaly sesvými idoly. Kiki, jak bych Ti je�tì pøiblí�ila tu bájeènou atmosféru? To snad anipoøádnì nejde, popsat v�echny ty pocity, musí se to prostì pro�ít. Pozdravuj v�ech-ny známé a doufám, �e stále platí na�e domluvené setkání. U� se moc tì�ím. Jitka

JITKA KOLÁØOVÁ, V. A

Cítíte ten závan, ten vzdou�ek? Ano,to u� na nás dýchlo jaro. Je to tu, vá�eníètenáøi, u� i �paèek zpívá, snì�enky vzhlí-�ejí ke sluníèku. Zaène doba plození, kvì-tù, lásky. I kdy� zima se tak snadno ne-vzdává, dá nám je�tì pìknì na frak.

Vsadím se, �e se èerti je�tì nìkoli-krát poperou o snìhovou peøinu, ani mra-zy se nám nevyhnou, pøesto, �e je jaro nadosah. Pøed lety se v bøeznu slavívaloMD�. Mu�i se pøedhánìli v pozornos-tech, i v tom, kdo víc vypije. Úklidovéèety ze záchytky mìly potom co dìlat,aby padlé staèily do rána posbírat.

Øíká se bøezen � za kamna vlezem.No jo, ale zkuste vlézt za kamnav paneláku. Výhodu mají chalupáøi, kte-øí si dnes postaví za drahý peníz kachlo-vá kamna, pøed lety zbouraná. Ona ro-mantika, návrat k pøírodì, je dnes velkámóda, ale nesmí se pøijít o pohodlíèko.Co se týèe ochrany pøírody, o tom se takéjen stále mluví, ale �skutek utek�.

Abyste se tedy mohli jarní pøírodouco nejdéle procházet (napø. i zvy�ovatèeskou populaci), nabízím nìkolik bles-kových receptù � nejen jídlo je to hlavní.

Základem je chléb a rohlíky, na kterése ostatní ma�e, plácá, nebo se pøikusuje.� Zkuste uhníst tøenou nivu s køenem,ochu�te malièko koòakem nebo brandya ozdobte sekanými oøechy.� Chy�te si slaneèka, umelte na strojku,co se mu øíká mlýnek. Nakrájejte na kos-tièky kyselou okurku a v�echno smíchejtes 10 dkg másla.

Pod poklièkou � Jaro� je tady!� Asi 20 dkg nakrájeného pórku podustena másle, pøidejte 4 dkg dro�dí a sma�te,dokud se puch nezmìní na vùni. Vmí-chejte 3 vejce, osolte a po ztuhnutí zpes-tøete kapièkou keèupu.� Máte hermelín? Utøete ho s máslem,pøistrouhnìte jablko, zdobte paprikou.� Na pánvièce zahøejte 3 l�íce mléka,vlo�te na kousíèky nakrájené dva tavenésýry. Míchejte, dokud se nerozpustí. Pøi-dejte l�ièku másla, vejce, sùl, a �petku pa-priky. Máte-li salám, nakrájejte, vsypte,smíchejte a papejte.� Vra�edná pomazánka Extáze se dìláz pivního sýra a másla, cibule, kyseléokurky, hoøèice a ostrého koøení. Seme-leme v�e a koøením dochutíme do hmotyzvané �ku�na v plamenech�.� Semeleme 3 vaøená vejce, moravanku,kousek salámu a tvrdého sýra. Spojímetatarskou omáèkou.� Celer, mrkev, 2 okurky, 2 vaøená vejcea opìt tatarská omáèka. Mrkev strouhámenajemno, ostatní na hrub�í kousky a spojíme.� Smícháme 20 dkg másla, 6 sýrù Vítìz,15 dkg strouhaného køenu a �petku koøení.� A na posledním místì preventivní pro-tichøipková pomazánka. Stejné mno�stvímrkve a køenu nastrouháme a smíchámese ��ávou z citronu a trochou jogurtu. Èímostøej�í, tím úèinnìj�í.

A pokud byste nìkde v lese, nebou øeky pøeci jenom tu chøipku chytili,nezapomìòte, �e nejlépe se vypotíte vedvou a v jedné posteli!

M. BUBENÍKOVÁ

Existují jisté meze�

Co dìlá kontrolní a revizní komise?Proto�e mì jako obèana zajímalo projednávání rozpoètu mìsta na

rok 1998, zúèastnil jsem se 12. bøezna 98 zasedání MZ. Oèekávaljsem definitivní rozhodnutí zejména u tak zásadního problému, ja-kým je nemocnièní monoblok, dále objasnìní nvestice 650 000 Kè nastudii sportovního areálu a urèení majetku mìsta k prodeji (jedná setémìø o 10 mil. Kè). Udivilo mne, �e ti, jich� jsem se ptal, o jakýmajetek mìsta urèený k prodeji se jedná, nevìdìli. Ti, kteøí by v prvníøadì mìli zcela pøesnì znát, tonuli v nevìdomosti. Podruhé jsem sepodivil nad zpùsobem schválení èástky 650 000 Kè na projekt �Øe�e-ní sportovního areálu�. Pøekroèila rada svou pravomoc? Existuje zá-pis z jednání rady (usnesení) a probìhlo výbìrové øízení? Je zadoku-mentováno? Kdo tento pøípadný pøestupek pominul? Je rozhodovánío investicích do tohoto projektu �prùhledné�? A nakonec mì pøekva-pila zpráva o tom, �e finance na výstavbu nemocnièního monoblokunebudou, aèkoliv MÚ jednal po celý rok 1997 tak, jako by �loo hotovou vìc. Do�lo nyní k �mezikroku� � ten ov�em navrhlo vede-ní nemocnice ji� pøed dvìma roky. Proè bylo tenkrát tohle øe�ení od-souzeno a nyní opìt vzkøí�eno?

Vím dobøe, �e vedení mìsta není zdaleka jednoduché a v�e seodvíjí od stavu mìstské pokladny. Proto mne zará�í, �e se odkládá(a pøitom se pochopitelnì zvy�ují finanèní náklady) doøe�ení vìcí, kteréjsou prioritní a pøipravují se projekty, na jejich� realizaci peníze ne-jsou a dlouho nebudou!

Zajímalo by mne, napøíklad, zde firma NASA setrvá ve vedení ne-mocnice i v pøípadì, �e k výstavbì nemocnièního monobloku nedojde?Proè byl odmítnut pøevod 3,6 mil. Kè z okresního rozpoètu pro Nemocni-ci v Su�ici? Vzápìtí se nabízejí i dal�í otázky, na nì� má veøejnost právoznát odpovìï (po mnoha mlhavých diskusích). Je pravdou, �e smlouvas dodavatelem projektu na sp. areál byla podepsána bez schválení radya zastupitelstva? Jak zdùvodní dodateèné schválení zastupitelstvo?

Také majetek mìsta by mìl být vhodnì obhospodaøován. I tady v�akmarnì pátrám po zcela konkrétní odpovìdi. Chtìl bych vìdìt, o kterýmajetek urèený k prodeji se jedná, i to, jakým zpùsobem pokraèuje pøe-vod kasáren Pod Kalichem a v ul. Nádra�ní do majetku Mìsta. Kolik pro-jektù bylo v tomto volebním období vypracováno, za jakou cenu a kolikjich bylo realizováno? A dále: Jak dopadla kontrola komise architektù?Jaké je vyjádøení kontrolní a revizní komise ke zmiòované kontrole? Ja-kým zpùsobem tato komise reagovala na skuteènost, �e smlouva za 650 000Kè byla podepsána bez kladného vyjádøení zastupitelstva???!

Doufám, �e se v na�em mìstì s jeho vedením situace �mnoho vyø-èeno, málo zodpovìzeno� rapidnì zmìní. K lep�ímu.

MVDr. A. Herza

Kultura strana 7

nedìle 19. dubnaJ. K. Tyl � Palièova dceraPraha � Národní divadlo. Hrají: I.Jan�urová, V. Galatíková, Z. Byd-�ovská, V. Postránecký, O. Kai-ser, A. �vehlík, J. Vala a dal�í.Odjezd autobusu v 1000 hod.z nábøe�í v Su�ici. Zaèátek pøed-stavení ve 1400 hod. Vyprodáno!

støeda 29. dubnaGalaveèer módy 98 StrakoniceModeruje Pavel Poulíèek, host ve-èera Michal David. Modely pøed-vádìjí nejlep�í èeské modelky. Od-jezd autobusu z nábøe�í v Su�iciv 1900 hod. Zaèátek programu ve2000 hod. Cena zájezdu: 170 Kè (do-prava, vstupenka). Pøihlá�ky v kan-celáøi MKS nejpozdìji do 20. 4.

sobota 9. kvìtnaJ. K. Tyl � Palièova dceraZadáno pro nemocnici.

Letní zájezdový programsobota 20. èervnaSen noci svatojanskéOtáèivé hledi�tì Èeský Krumlovsobota 11. èervenceDvùr Králové nad Labem ná-v�tìva ZOO � safarisobota 25. èervenceZámek Kyn�vart a pøírodní re-zervace SOOS u Chebusobota 8. srpnaKonopi�tì a botanická zahradaPrùhonicesobota 15. srpnaKouzelná flétnaOtáèivé hledi�tì Èeský Krumlov.

Spoleènì u �støíbrného plátna�V prvním ètvrtletí leto�ního roku se k na�í velké radosti znaènì

zvý�ila náv�tìvnost na�eho kina. U� v loòském roce se objevily prvníznámky toho, �e náv�tìvníci se do kin vracejí a �e sledování filmuv kinosále má proti videu své výhody. Tak jako v minulém roce jsmekromì programu na ka�dý den zajistili promítání pro �koly, pøedsta-vení Filmového klubu a navíc pøehlídku Projekt 100. Pøehlídka bylaurèitým pokusem roz�íøit pestrost nabídky v kinì a uspokojit i nároè-né diváky. Náv�tìvnost na tìchto filmech byla velmi rozdílná, v prù-mìru pøibli�nì 20 osob na jednom promítání. Mo�ná pøí�tì, bude-linabídka filmù zajímavá, pøijdou i ti diváci, kteøí si nevybrali nebo sineudìlali èas.A nyní nìkolik èísel o výsledcích kina za mìsíce leden a� bøezen:poèet filmových titulù 56 z toho premiér 42poèet divákù 5 300

z toho:poèet �kolních pøedstavení 4poèet dìtí 918poèet pøedstavení FK a Projektu 100 11poèet divákù 195

Pro va�e porovnání � v roce 1997 byla náv�tìvnost kina za ètvrtletíprùmìrnì 2 300 divákù.

�ebøíèek nejúspì�nìj�ích filmù:titul prùmìrný poèet divákù repríza

na 1 pøedstavení1. Titanic 228 osob èervenec2. Bean 221 osob duben3. Vetøelec: Vzkøí�ení 138 osob èervenec4. Mu�i v èerném 131 osob duben5. Sopka 76 osob èervenec6. Knoflíkáøi 68 osob èervenec7. Svatba mého nejlep�ího pøítele 64 osob duben8. Hvìzdná pìchota 60 osob srpen9. Ztracený svìt 58 osob �

10. �akal 54 osob srpenV�echny uvedené úspì�né filmy budeme opakovat, mù�ete je v na-�em kinì tedy je�tì nebo znovu vidìt.

A nakonec samozøejmì nabídka atraktivních titulù v pøí�tím ètvrtletí:Duben: Stùj nebo se netrefím, Hra, Èeská sodaKvìten: Sbìratel polibkù, Flubber, Sedm let v Tibetu, MandragoraÈerven: Mrtvej brouk, Amistad, Jezerní královna, Lep�í

u� to nebude, Mu� se �eleznou maskou, Postman, Vlasy, Koule

Podrobné programy najdete v programových skøíòkách kina, na pla-kátech, v Su�ických novinách.Pøijïte, tì�íme se na va�i náv�tìvu. � sz �

Knihy, gramofonové desky, sbírky� známky, pohlednice, fotografie aj., videokazety, CD,

drobné ozdobné pøedmìty, hraèky a hry �u� je nepotøebujete?

Pøijïte je nabídnout zájemcùm do Sokolovnyv sobotu 25. dubna.

Je tu pro vás ��ANCE�.Prodejci si mohou v kanceláøi MKS za poplatek 60 Kè

zajistit prodejní místo na dobu od 9 do 17 hodin.Hlaste se ihned � kapacita míst je omezena!

Zveme vás do kina�Stùj, nebo se netrefím! Pí�e se duben roku 1945 a malebnákrajina v okolí obce Kopysky budí dojem, �e se nic zvlá�tního nemù-�e stát. Co� je ov�em osudný omyl� Autoøi nejnovìj�í èeské situaèníkomedie (scénáø � Miloò Èepelka a Jiøí �ebánek) vy�lou své hrdinyna køivolakou cestu plnou omylù, pøevlekù a zámìn a v�echno to od-startuje èerný spojenecký pilot. Události se dají do pohybu a jako la-vina na sebe nabalují dal�í a dal�í pohromy. Ve filmu uvidíme vtipnésituace a usly�íme vtipné dialogy a jeho výrazným kladem je vynika-jící herecké obsazení. Za v�echny jmenujme � Josef Abrhám, IvanaChýlková, Jiøí Barto�ka, Pavel Køí�, Pavel Landovský, Milan �teindlera dal�í.Hra Pøed dvìma lety natoèil re�isér DavidFincher divácky úspì�ný film Sedm a nyní se vrací s pøíbìhem, kterýnechává diváka do posledního okam�iku v absolutním napìtí.V souèasné dobì je film v èele amerického �ebøíèku. Hrdinou snímkuje bankéø Nicholas (v podání Michaela Douglase), znudìný �ivotem,který v den svých narozenin dostává od bratra dárek � hru a jeho �i-vot se zaèíná mìnit. Ocitá se v nebezpeèí, pøekonává nástrahya nakonec zji��uje, �e hraje o �ivot.Mu�, který vìdìl pøíli� málo Komedie o mu�i, který se v cizí zemináhodnì pøiplete do cesty rafinovanému �pionskému spiknutí na za-vra�dìní významného politika, je typickým pøíbìhem o nevinném hr-dinovi, vr�eném doprostøed nepochopitelné intriky. Pøíznivci komikaBilla Murraye si pøijdou na své.Èeská soda Støihový film o trapných reklamách,je�itných politicích, diskusních poøadech a posledních vìcech èlovì-ka. Filmový sestøih toho nejlep�ího, co nám Èeská soda za 5 let svéexistence pøinesla, je nejen zprávou o stavu humoru v èeských polis-topadových zemích, ale i svìdectvím o na�í �drahé� televizi a její su-perprogramech. Uvidíme tu staré filmy v nových souvislostech, ma-jor Zeman se pustí do svého jedenatøicátého pøípadu, primáø Sova ses námi podìlí o krásy ortopedie, zasoutì�íme si v Risku, stihneme de-sítky reklam a zopakujeme si i pár dùle�itých slovíèek v populárnímkurzu nìmeckého jazyka Alles Gute! Pøijïte se pobavit, proto�e tentofilm je urèitì pøíjemným zpestøením souèasného programu v kinecha zasmìjete se, jako u èeského filmu u� dlouho ne.

Filmový klubÏáblùv ostrov Le�í na okraji Atlantiku, pod ledovýmkrunýøem, propalovaný sopkami a �havými gejzíry. Na ètvereèním kilo-metru tady potkáte tøi drsné, málomluvné seveøany, kteøí se buï vracejíz rybolovu nebo zrovna nastupují na �ichtu do továrny na rybí konzer-vy. Jsou chudá, pováleèná padesátá léta a Island na první pohled nevy-padá na pozemský ráj. Ti, kteøí �ijí na pøedmìstí Reykjavíku v hangárech,je� tu zbyly po americké armádì, by o tom mohli vyprávìt. V popøedí seodehrává osud man�elù Thomase a Karolíny, jejich� �ivot je rozdìlenmezi tvrdou práci a pokusy o výchovu vnukù, které jim zanechala pod-nikavá dcera, je� vèas odjela hledat �tìstí do Ameriky. Oscarový re�iséra scénárista Fridrik Thór Fridriksson je jedním z mála tvùrcù, kterým sepodaøilo pøekroèit lokální rámec islandské kinematografie a uvádìný filmbyl ocenìn na MFF v Karlových Varech.Èerpáno z filmového èasopisu Cinema a informaèních materiálù fil-mových distributorù. � sz �

Pøesto, �e bìhem zimníchmìsícù jsou expozice Muzea�umavy v Su�ici i Ka�perskýchHorách pro veøejnost uzavøené,za zdmi v�ech objektù panujeèilý ruch. Pøedev�ím se pøeszimu provádí dùkladný úklidv�ech expozic vèetnì vitrína exponátù v nich, mytí oken,malování, lakování podlah atd.Jedná se o hezkých pár set met-rù ètvereèních podlah a sklenì-ných ploch a o stovky exponá-tù, které je tøeba s maximálníopatrností vyndat, oèistit a vrá-tit na pùvodní místo. Není tovùbec snadné, staèí se podívat,kolik desítek krabièek od zápa-lek je v jedné vitrínì v su�ickéexpozici sirkaøství, èi kolikkøehké krásy je pohromadìv jedné vitrínì ve skláøské ex-pozici muzea v Ka�perskýchHorách.

Na zaèátku bylo sice uvede-no, �e v zimì jsou muzea uza-vøená, ale pøedem ohlá�enýmvýpravám (zejména �kolám

Muzeum �umavy v roce 1998v pøírodì) umo�òujeme vstupdo muzea i v tomto období. Bì-hem leto�ní zimy, která nebylapøíli� �tìdrá na sníh, vyu�ívalitéto mo�nosti i poèetné skupi-ny ly�aøù. Kromì toho se samo-zøejmì pøipravují i výstavy proleto�ní rok.

Na co se tedy mohou ná-v�tìvníci tì�it?

Muzeum �umavy v Ka�-perských Horách nabídne tøicelosezónní výstavy. Prvníbude výstava �Ohro�ená pøí-roda�, kterou pøipravilo pøíro-dovìdné oddì len í muzea .Hlavním tématem výs tavybude ochrana pøírody a èin-nost Stanice pro handicapova-né �ivoèichy, která pracuje pøimuzeu ji� desátý rok a kteroupro�lo nìkolik desítek nejrùz-nìj�ích �ivoèichù s nejrùz-nìj�ími poranìními (pøedev�ímdrobní savci a ptáci), jim� byloposkytnuto o�etøení a byliv naprosté vìt�inì vráceni zpìtdo volné pøírody. Nìkolik jedin-

cù je v�ak po�kozeno natolik, �e�ivot ve volné pøírodì by zna-menal jejich velmi rychlý konec,a proto jsou ve stanici umístìnitrvale, nebo jsou pøevedeni dojiného obdobného zaøízení.

Dal�í velmi zajímavá výsta-va nese název �Sklo a kovy se-cese� a je uspoøádaná ve spolu-práci s muzeem v KarlovýchVarech. Tøetí, divácky velmiatraktivní výstavou, bude výsta-va podmaleb na skle ze sbírekMuzea �umavy, doplnìná zá-pùjèkami z øady dal�ích muzeí.Tuto výstavu pøipravujeme spo-leènì s Etnografickým ústavemÈAV v Praze. V�echny uvede-né výstavy budou zahájenyv prùbìhu mìsíce kvìtnaa potrvají a� do konce øíjna le-to�ního roku.

Také v su�ickém muzeu pøi-pravujeme øadu zajímavých vý-stav. V kvìtnu zahájíme ji� tra-diènì výstavou výtvarných pra-cí dìtí ZU� Su�ice a soubì�nìbude probíhat výstava prací

dìt í ze Z� Komenského.K tomu lze jen poznamenat, �eje velmi potì�ující, �e su�ické�koly také spolupracuj ís muzeem velice dobøe ji� ètvr-tý rok. Na tyto výstavy se dìtipøipravují ji� nìkolik mìsícùpøedem a pod vedením svýchuèitelù si je také instalují. Mu-zeum, které pro nì bývá mnoh-dy jen strnulou a nezá�ivnouinstitucí, se tak stává místem,kde mohou ukázat svým rodi-èùm, známým a nakonec i celéøadì náv�tìvníkù své nadání,schopnosti a fantazii.

V èervnu probìhnou výsta-vy výtvarných prací J. �lechtya J. Svobody.

Na prázdniny chystáme za-jímavou výstavu vìnovanouhistorii a souèasnosti domù nasu�ickém námìstí. V druhé vý-stavní síni se náv�tìvníci se-známí s   t ím, jak se praloa �ehlilo za na�ich babièeka prababièek na výstavì nazva-né �Velké prádlo�. A koneènìv záøí a v øíjnu chystáme výsta-vu o lidové architektuøe na �u-mavì, která by mìla shrnoutvýsledky dlouhodobého výzku-mu, na nìm� se muzeum podílíji� od roku 1994.

V souèasné dobì mohounáv�tìvníci Ka�perských Hornav�tívit v Galerii muzea vý-stavu obrazù a kreseb Zdeò-ka Rumlera z Plznì, která jedoplnìna ukázkami souèasnéprodukce sklárny v Annínì,a do 13. dubna je v muzeuv Ka�perských Horách ote-vøena výstava �Velikonoce nasouèasné �umavì�, která na-vazuje na velmi úspì�nou vý-stavu ��umavské vánoce�.

Vìøím, �e výstavy se bu-dou náv�tìvníkùm líbit a �ebudou ze v�ech t ø í muzeí ,k terá tvoø í souèás t Muzea�umavy, odcházet spokojeni,jako tomu bylo v pøedcho-zích letech.

ZDEÒKA ØEZNÍÈKOVÁ.Po otevøení v roce 1992

Je to milý chlapec, a proto pojede do Ameriky�

Sportstrana 8

Èlenové sportovního klubupolicie Su�ice ly�aøi � bì�ci po-kraèovali i v leto�ní sezónì vevelmi dobré reprezentaci na�íTJ. V mìsíci únoru probìhlopolicejní mistrovství ÈRv Harrachovì, kde uspìl zejmé-na Karel Nový, který se stal pøe-borníkem ÈR v bìhu na 10 kmvolnou technikou a v bìhu na15 km klasickým zpùsobemskonèil na 2. místì, kdy mu zla-tá medaile utekla o pouhých 7vteøin. V kategorii nad 40 let sedal�í ná� závodník Václav Ko-paèka umístil 2× na 4. místì.

Oba ly�aøi spoleènì s hoke-jistou Jiøím Zedníkem se zúèast-nili také 13. roèníku Mezinárod-ních policejních zimních her,které se konaly v rakouskémInsbrucku. Pøedchozí roèníky seodehrávaly na americkém kon-tinentì, poprvé tedy mohli po-licisté z celého svìta porovnatsvé sportovní výkony na evrop-ské pùdì. Her se zúèastnilo vícene� 600 policistù ze 17 státùa zmìøili své síly ve tøech dis-

ciplinách � ve sjezdovém ly�o-vání, bìhu na ly�ích a lednímhokeji. Je potì�itelné, �e i zdena�i sportovci uspìli. VáclavKopaèka ve své vìkové katego-rii obsadil 2× tøetí místo, KarelNový byl 2× ètvrtý a hokejovýtým, který byl utvoøen z jihoèes-kých policistù, k pøekvapenív�ech úèastníkù skonèil na dru-hém místì, kdy� postupnì vy-øadil týmy Rakouska, SRNa USA. Ve finále v�ak nestaèilna mu�stvo ze �védska.

Ná� zástupce Jiøí Zedník pa-tøil k oporám týmu a vstøelilnejkurióznìj�í branku celéhoturnaje. Vystøelil od modré èárysmìrem na branku, kde trefilpukem do hlavy svého spoluhrá-èe a od hlavy se puk odrazil dobranky. Tento gól rozhodlo vyøazení týmu USA z dal�ísoutì�e.

Výbor SKP Su�ice dìkujesvým zástupcùm za dobrou re-prezentaci a pøeje jim mnohodal�ích sportovních úspìchù.

VÝBOR SKP SU�ICE

Na Mezinárodních policejních hrách

SKP Su�ice uspìl

V Plzni byl nejlep�í Miro-slav �íma

Dal�ího turnaje Masters Bo-hemia Dart Cup v elektronic-kých �ipkách, který tentorkátehostila Plzeò, se zúèastnila �es-tièlenná výprava su�ických �ip-kaøù ve slo�ení Vlastimil Míè-ka, Miroslav �íma, Tomá� Ul-rych a Josef �edivý.

V konkurenci 94 hráèù sivedl nejlépe Miroslav �íma,který obsadil vynikající druhémísto. Tìsnì za medailovýmistupni na 4. pøíèce skonèil La-dislav Kaiser, na 5. � 6. místìfiguroval Josef Zahradník a na9. � 12. pøíèce se umísitl Tomá�Ulrych. Dal�í dva �ipkaøi SKMBC Su�ice Vlastimil Míèkaa Josef �edivý skonèili spoleè-nì na 17. � 24. místì.

V èele Su�ice Open stáleV. Míèka

V pøedminulém kole seriálu�ipkových turnajù jednotlivcù�Su�ice Open�, které se tento-kráte zúèastnilo 24 hráèù vèetnìdvou �en, vybojoval prvenstvíÈestmír Slovák z Ka�perskýchHor pøed Miroslavem �ímouz SK MBC Su�ice a JosefemZahradníkem z tého� klubu. Vý-bornì si vedla Petra Netrvalováze Su�ice, která se dokázala pro-sadit a� na 6. místo.

V prùbì�ném poøadí se v èelesoutì�e stále dr�í Vlastimil Míè-ka z SK MBC Su�ice, který ten-tokráte skonèil na 9. � 12. místì.

Výsledky :1. Èestmír Slovák � Ka�perskéHory, 2. Miroslav �íma � SKMBC Su�ice, 3. Josef Zahradník� SK MBC Su�ice, 4. Jan �írek �Exitus Kolinec, 5. � 6. David Ru-bá� � Klatovy, Petra Netrvalová �Su�ice, 7. � 8. Jiøí Pavloviè � SKMBC Su�ice, Franti�ek Ferus �SK MBC Su�ice, 9. � 12. PavelTesaø � Laguna Kolinec, JanBrucháè � Keply, Jan Kudlic � La-guna Kolinec, Vlastimil Míèka �SK MBC Su�ice.

Su�ice Open pro �koluZdenìk �kola z Velhartic

se stal vítìzem dal�ího turna-

je v elektronických �ipkáchjednotlivcù, který pravidelnìk a � d ý è t v r t e k o r g a n i z u j ev restauraci �U Chovatelù�v   S u � i c i a g i l n í o d d í l S KMBC Su�ice. Tentokráte sena nìm se�lo tøiatøicet vyzna-vaèù �ipkového sportu, kdy�pøijeli hráèi i z Plznì a Ho-ra�ïovic.

V konkurenci mu�ù si veli-ce dobøe vedla i jediná �ena �Mirka Mar�átová z Klatov, kte-rá se umístila na celkové 9. � 12.pøíèce.

Výsledky:1. Z. �kola (Velhartice), 2. P.Tuèek (Keple), 3. J. Zahrad-ník (SK MBC Su�ice), 4. J.�mrha (Sympact Plzeò B), 5.� 6. J. Jirka a V. Míèka (SKMBC Su�ice), 7. � 8. M. Ko-pelent (Hlavòovice) a F. Ferus(SK MBC Su�ice), 9. � 12. M.Mar�átová (Klatovy), J. Kud-lic (Laguna Kolinec), J. Tomá-�ek (Sympact Plzeò B), M.Rychtera (Rabí).

STOLNÍTENISDal�ím kolem pokraèova-

la �Su�ická skupina� okresní-ho pøeboru II. tøídy ve stolnímtenisu dru�stev. V èele tabul-ky jsou stolní tenisté TatranuDlouhá Ves B, kteøí v prùbìhusoutì�e dosud neprohráli. Nasvém kontì mají osm vítìzstvía 24 bodù. Druhá je TJ Nal�ov-ské Hory, která získala 12 bodù,stejnì jako tøetí �ichovice.Tatran Dlouhá Ves B � TJNal�ovské Hory 10:0. Zápasbyl jasnou zále�itostí domá-cích, kteøí vyhráli v�echnautkání.Tatran Dlouhá Ves B � TJ �i-chovice 6:4. Nejlep�ím hrá-èem domácích byl Lari�, kte-rý získal tøi body ve dvou-hrách a navíc s Kopou pøidalbod ve ètyøhøe.TJ �ichovice � Nal�ovskéHory 2:8. Za �ichovické stolnítenisty uhrál dva body Sváta.TJ Nal�ovské Hory � TJ �i-chovice 6:4.TJ �ichovice � Tatran Dlou-há Ves B 1:9. Dlouhove�tístolní tenisté dovolili �icho-vicím uhrát pouze jeden bod.TJ Nal�ovské Hory � TatranDlouhá Ves B 0:10. Dal� íbezkonkurenèn í v í t ì z s t v íDlouhé Vsi.

Su�ice porazila vedoucíSympact Plzeò A

V dal�ím kole extraligy dru�-stev v elektronických �ipkách sihráèi SK MBC Su�ice vedli vý-bornì, kdy� porazili vedoucí týmtabulky Sympact Plzeò a oplatilitomuto týmu porá�ku. I pøestoov�em su�iètí �ipkaøi figurují nadruhém místì tabulky, kdy� majíhor�í skóre ne� jejich soupeø.

Josefovský turnaj v Su�iciTøicet �ipkaøù se se�lo mi-

nulou sobotu v restauraci�U Chovatelù� v Su�ici, kde SKMBC Su�ice ve spoluprácis Cykloservisem Míèka Su�iceuspoøádal �Josefovský turnaj�v elektronických �ipkách. Aèko-li se na první dvì medailovépøíèky probojovali �ipkaøi poøá-dajícího SK MBC Su�ice, doká-zali se mezi nejlep�í prosaditi závodníci z Doma�lic, Kolin-ce, Velhartic, Èeského Krumlo-va, Hlavòovic, Zadova, �icho-vic èi Churáòova.

Vlastimil Míèka z SKMBC Su�ice patøí mezi nejvìt�í propagá-tory �ipkového sportu. Hraje extraligu i I. ligu dru�stev. V Su�iciorganizuje ka�dý týden �ipkové turnaje jednotlivcù pod názvem�Su�ice Open�.

FOTBAL

ELEKTRONICKÉ �IPKY

Divize mu�ù:Tatran Prachatice � TJ Su-

�ice 2:2 (2:1). Cenný bod získalihosté, za které skóroval z penaltyHubáèek, a vyrovnávací gól dalStanìk.

TJ Su�ice � SK Milevsko 4:2(0:2). Domácí po nevýrazném vý-konu v prvním poloèase prohrá-vali 2:0, po zmìnì stran se alezlep�ili a ètyømi brankami doká-zali vývoj utkání obrátit. Autoremdvou branek domácích byl Hru-bec, po jednom gólu pøidali Sli-voò a Rovòan.

Sekretáø TJ Su�ice VratislavKrulich k zápasu s Milevskemøekl: �Ze zápasu jsme mìli trochuobavy, nicménì úvod patøil Su�i-ci. Hosté ale hráli dobøe v obranìa spoléhali na brejky a z jednohoz nich se ujali vedení. My jsmeznervóznìli, nedaøilo se nám a in-kasovali jsme druhou branku.V prvním poloèase hráli dobøe jenStanìk a Hoda. Po zmìnì stranjsme dali rychlou branku a pak bo-jovností vývoj zápasu obrátiliv ná� prospìch. Závìr utkání bylna�í exhibicí.�

Divize dorostu:Motorlet Praha � TJ Su�i-

ce star�í 1:1 (0:0). Hosté uhrá-li cennou remízu, i  kdy�v prvním poloèase si vytvoøiliøadu �ancí. Autorem branky Su-�ice byl Holeèek.

Motorlet Praha � TJ Su�icemlad�í 1:2 (1:2). Neèekané vítìz-ství Su�ice nad vedoucím týmemtabulky. O obì branky hostù sepostaral Prexl.

TJ Su�ice � FC Pøíbramstar�í 0:3 (0:1). Su�ice byla favo-rizované Pøíbrami v prvním polo-èase vyrovnaným soupeøem,v druhé pùli byli hosté lep�í, dva-krát skórovali a odvezli si v�ech-ny tøi body.

Trenér Jaroslav Stanìk:�V prvním poloèase jsme byliPøíbrami vyrovnaným soupe-øem, po zmìnì se nám pøestalodaøit v osobních soubojích, na-opak Pøíbram je�tì dvakrát skó-rovala a pak u� jen kontrolova-la své vítìzství.�

TJ Su�ice � FC Pøíbrammlad�í 0:2 (0:1). Ve vyrovna-ném zápase byli støelecky úspì�-

nìj�í hosté, kteøí získalii v�echny body.

Oblastní pøebor �ákù:TJ Su�ice � Viktoria Mari-

ánské Láznì star�í 1:0. Vítìzstvízajistil domácím svým gólem �i-máèek.

TJ Su�ice � Viktoria Ma-riánské Láznì mlad�í 0:0. Anijeden ze soupeøù se z branky ne-radoval, a tak se body nakonecdìlily.

TJ Pøe�tice � TJ Su�ice star-�í 0:2. Cenné vítìzství zajistilihostùm svými brankami Kopala Luke�.

TJ Pøe�tice � TJ Su�icemlad�í 0:3. Za Su�ici skóro-vali Musil, �imáèek a Prchlík.

Trenér star�ích �ákù TJSu�ice Václav Kotrba: �Obazápasy pro nás byly velicetì�ké, proto�e jsme v ani jed-nom z nich nemohli nastoupitkompletní. Do MariánskýchLázní jsme jeli pouze v jede-nácti Kluci podali taktický vý-kon a vybojovali tìsné vítìz-ství. Proti Pøe�ticím nám kvù-

Sedmý roèník volejbalové-ho turnaje �en �O pohár mìs-ta Su�ice� uspoøádal v tìlo-cv iènì Z� Lerchova u l icev Su�ici za úèasti osmi týmùsu�ický oddíl odbíjené.

Zúèastnìné týmy byly roz-dìleny do dvou skupin, ve kte-rých se hrálo systémem ka�dýs ka�dým na dva sety. Výsled-ná tabulka pak urèila dva nej-lep�í celky, které postoupilydo finálových bojù.

Ve finálové skupinì se hrá-lo opì t sys t émem ka�dýs ka�dým, tentokráte na dvavítìzné sety, kdy� do tabulkyse zapoèítávaly i výsledky zevzá jemných zápasùv základních skupinách.

Ze skupiny A postoupilydo finále volejbalistky TJ Su-�ice A a Vimperka, ze skupi-ny B si postup do elitní ètyø-

li chøipkové epidemii chybìlidokonce tøi hráèi základní se-stavy. Na�ím cílem byla remí-za, ale kluci zabojovali a do-k áza l i vyh rá t . S  výs l edkyobou zápasù jsem velmi spo-kojen.�

Okresní pøebor mu�ù:Tatran Dlouhá Ves � TJ Su-

�ice B 1:1. Bod pro hosty zajistilz pokutového kopu Trèman.Mistrovské zápasy TJ Su-�iceDivize mu�ù:11. dubna: SK Èeské BudìjoviceB � TJ Su�ice.19. dubna: TJ Su�ice � SK Stra-konice.Divize dorostu:11. dubna: Libu� Praha � TJ Su�ice18. dubna: TJ Su�ice � 1. FCRoudná.Oblastní pøebor �ákù:11. dubna: TJ Su�ice � ZÈE Pl-zeò (od 1000 a 1215 hodin)18. dubna: Jiskra A� � TJ Su�ice.Okresní pøebor mu�ù:13. dubna: TJ Su�ice B � TJ Strá-�ov B.

ky zajistily hráèky TJ Klato-vy a TJ Stra�ín.

Celkové prvenství vybojo-vala TJ Klatovy, která v roz-hodujícím zápase o první mís-to porazila TJ Su�ice A 2:0 nasety (15:12 a 15:11). Tøetípøíèka patøila Vimperku, ètvr-té skonèily hráèky TJ Stra�ín.

Bojovalo se také o umístì-ní na celkovém 5. � 8. místì,kdy� nejlépe si vedly hráèkyRadomy�le, které nakonec zís-ka ly 5 . mís to . �es t é by ly� táh lavy, sedmé Janov icea turnaj osmým místem uza-vøelo domácí béèko.

Turnaj sponzorsky podpo-øili tito podnikatelé a firmy:Pekaøství Rendl Su�ice, Sklár-ny Rückl a syn Annín, DárkyAdamcová Dlouhá Ves, Potra-v iny Chmel ík , Fo to F i �e ra Potraviny Pitra.

Domácí volejbalistkyskonèily druhé

CYKLISTIKACyklisté Jiko Èácha Su�i-

ce se peèlivì pøipravují na blí-�ící se sezonu �umavské unieamatérských cyklistù

Deset èlenù cyklistickéhooddílu Jiko Èácha Su�ice sepøipravuje na blí�ící se silniè-ní cyklistickou sezonu. Jejichhlavním cílem je úèast v leto�-ním seriálu závodù �umavskéunie amatérských cyklistù �Ramala Cup 1998.

Ramala Cup, který si bì-hem tøí roèníkù získal velkouoblibu cyklistù z praktickyz celého západoèeského regi-onu a v leto�ním roce se sklá-dá ze 13 závodù, zavítá záslu-hou Jiko Èácha a Zbyòka Po-korného i na Su�icko. Úvodnízávod seriálu se jede u� 19.dubna v Klatovech, kde je napoøadu èasovka jednotlivcù na20 km Kla tovy � �v ihova zpìt. Cyklisté z Jiko ÈáchaSu�ice jsou poøadatelem páté-ho závodu seriálu �. U. A. C.,který se pod názvem �umav-

ské okruhy �Jiko Èácha Su�i-ce 98� uskuteèní 31. kvìtna.Zbynìk Pokorný je poøadate-lem závìreèného závodu Ra-mala Cupu, kterým je populár-ní èasovka Su�ice � Modrava.

V leto�ním roèníku �u-mavské unie amatérských cyk-listù budou oddíl Jiko ÈáchaSu�ice reprezentovat tito cyk-l isté: Pavel Èácha, VáclavProcházka , Kare l Dvoøák ,Vladimír Èeøovský, ZbynìkPokorný, Vladimír Koubek,Richard Nový, Vladimír Ce-rvan , F ran t i �ek Bab ickýa Petra Procházková.

Na poøadu byla soutì� jed-no t l ivcù i  pá rù . Ví tìzemv soutì�i jednotlivcù se pøineúèasti extraligových hráèùSK MBC Su�ice Josefa �edi-vého a Ladislava Kaisera staljejich oddílový kolega Miro-slav �íma, kdy� zvítìzil pøeddal�ím �ipkaøem poøádajícíhoSK MBC Su�ice Jiøím Jirkou.Tøetí pøíèka patøila Davidu�palkovi z Doma�lic.

Poøadí na dal�ích místechbylo následující: 4. Jan �írek �Exitus Kolinec, 5. � 6. Zdenìk�kola � Velhartice, Franti�ekFerus � SK MBC Su�ice, 7. �8. Michal Krèma � ÈeskýKrumlov, Jan Kudlic � LagunaKolinec, 9. � 12. Vlastimil Míè-ka � SK MBC Su�ice, VladimírKopelent � Hlavòovice, Vojtìch�afáø � Su�ice, Ondøej Oldøich� Zadov, 13. � 16. Jaroslav Ja-ro� � SK MBC Su�ice, MiroslavPena � �ichovice, Martin Pe�l� Churáòov, Vlastiml Holeèek� �ichovice.

Inzerce strana 9

Inzercestrana 10

Inzerce strana 11

Psal se rok 1953. Ve svìtì sirazila cestu televize a Praha rovnì�zahájila po nìkolikaleté pøípravìvysílání èsl. televizního programu.Stalo se tak 1. kvìtna 1953 z prv-ního studia, které bylo v bývaléMì��anské besedì ve Vladislavo-vì ulici na Novém Mìstì v Praze.První vysílání zahájili populárníherci Jaroslav Marvan a Franti�ekFilipovský.

Televize, jako moderní prostøe-dek �íøení informací, zábavy a kul-tury, se rychle stala zájmem �irokéveøejnosti a jinak tomu nebylo aniv Su�ici. V té dobì byl v provozupouze vysílaè Petøín, ale jeho teh-dej�í výkon umo�òoval pøíjem jenvelmi slabého signálu, a to jen navý�e polo�ených místech na Su�ic-ku. Daleko silnìj�í byl signál sou-sedních bavorských rakouských te-levizních vysílaèù.

Dne 15. 11. 1955 zahájil zku-�ební provoz druhý televizní vysí-laè Ostrava � Ho��álkovice. Podleprogramu vládní komise pro výstav-bu televize v ÈSR a zprávy, kterábyla zveøejnìna v tisku, kryly dosa-vadní dva televizní vysílaèev èeských zemích (Praha a Ostrava)jen asi 30 % území. Kvalitnìj�í pøí-jem na území západních a ji�níchÈech mìl zajistit vysílaè na Kletiv ji�ních Èechách, který mìl býtuveden do provozu dnem 1. 5. 1959.V západních Èechách mìl zlep�itpøíjem vysílaè Kra�ov, ale jeho vý-stavba se mìla zahájit teprve v r.1958. Pøesto v�ak podle studie vlád-ní komise mìla zùstat nìkterá místanepokrytá signálem a mezi nimi bylabohu�el i oblast Su�icka. Pøes tytokrajnì nepøíznivé podmíny televiz-

40 let pøíjmu televize v Su�iciního pøíjmu pøibýval poèet konce-sionáøù, dal�í lidé si poøizovali tele-vizní pøijímaèe a pro získání ales-poò nìjakého pøíjmu stavìli rùzná,vìt�inou málo úèinná anténní mon-stra, ale o trochu kvalitním pøíjmubylo mo�né jen tì�ko uva�ovat. Tatoskuteènost a nejasné vyhlídky nabudoucí zlep�ení pøíjmu televizníhosignálu v Su�ici byly podnìtem nì-kolika málo nad�encùm pokusit seo amatérské øe�ení vzniklého stavu.Tím bylo vybudování pøenosové apa-ratury a její instalace v chatì na vr-chu Svatobor. V oné dobì bylo mo�-né nìco takového podniknout jedinìpod hlavièkou radioklubu Svazarmu,kde se sdru�ovali radioamatéøi, jedi-ná organizace, která mohla a smìlazamý�lenou akci realizovat.

Mezi první iniciátory této my�-lenky patøil Jan Kùrka, který v tédobì byl zamìstnán jako mistr vý-robního výcviku ve �kole místníhohospodáøství v Po�tovní ulici v Su-�ici, Jan Foøt, vedoucí telekomuni-kaèního okrsku v Su�ici, Fr. Stras-ser, dìlník � radioamatér, npor. Ant.Jirava, spojaø útvaru Pohranièní strá-�e, kpt. Jos. Mráz, spojaø armády.Spolu s tím, jak se tato my�lenkadostávala do povìdomí veøejnosti,pøibývali dal�í zájemci, kteøí byliochotni pøilo�it ruku a dát svoje zna-losti ve prospìch této vìci. Nastalèas hledání a získávání poznatkù,odborné literatury byl naprostý ne-dostatek a pokud existovala, neby-la pro lidi, kteøí mìli chu� pustit sedo tak nároèné práce, dostupná.

Za zmínu stojí i to, jaké starostinastaly, kdy� se ovìøovaly mo�nos-ti pøíjmu televizního signálu z vy-sílaèe Petøín na Svatoboru. Na ope-

raèním oddìlení u vojákù byl pro-to vypracován prùøez terénem Sva-tobor � Petøín a bylo zji�tìno, �ena této pøímce je nìkolikeré terén-ní pøevý�ení a pøesto pøíjemz Petøína na Svatoboru byl. To bylona sklonku roku 1957, a kdy� serýsovala mo�nost zhotovit zaøíze-ní pro pøenos televize amatérsky,vyvstal problém, kde a jak získatfinanèní prostøedky a kdo bude za-ji��ovat organizaci celé akce vèet-nì nezbytných úøedních formalit.

Nelehkou prací bylo pøesvìdèitfunkcionáøe okresních orgánù a zís-kat jejich podporu, proto�e v Su�icise u� tradiènì v�echno nové tì�korodilo. Po pøekonání nedùvìry k re-alizaci této nároèné akce se podaøi-lo dostat celou zále�itost na poøadjednání rady ONV v Su�ici dne 21.února 1958. Podle návrhu Svazar-mu byla ustanovena komise pro øí-zení výstavby retranslaèní stanice.Jejím pøedsedou byl jmenován ta-jemník ONV Ant. Havlík a èlenybyli dal�í funkcionáøi, kteøí z titulusvého zamìstnání nebo zastávanéfunkce mohli úèinnì pomoci.

V této dobì byly v pøedstihuzaji��ovány podmínky , za kterýchby bylo mo�né celé zaøízení posta-vit a v chatì na Svatoboru instalo-vat. Chatu mìlo pronajatu od mìs-ta Su�ice dru�stvo Jednota a v hor-ní èásti byla umístìna vojenskáhláska se stálou obsluhou. S veli-telstvím divize byla dohodnutav pøípadì nutnosti pomoc vojákùa pøi výpadku elektrického prouduby byl k dispozici agregát, kterýtam vojáci mìli. Chata byla siceelektrifikovaná, ale pøíkon nestaèilk napájení v�ech zaøízení, která se

mìla instalovat. Bezpodmíneènounutností bylo zøídit nový kabelovýpøívod v délce 480 metrù a provéstnezbytné stavební úpravy dvoumístností v chatì, kde mìlo být za-øízení umístìno.

Pøi prvním jednání ustavenékomise pro výstavbu retranslaènístanice bylo rozhodnuto, �e vybu-dování bude zaøazeno do akce �Z�a u ONV bude pro tento úèel zøí-zeno zvlá�tní finanèní konto, nakteré budou soustøeïovány získa-né finanèní prostøedky. Nakládats ním bude finanèní odbor ONVpodle dispozic a dokladù Svazar-mu. Souèasnì bylo dohodnuto po-�ádat o finanèní i jinou pomoc pod-niky a závody na okrese Su�ice.

V první polovinì roku 1958probíhaly horeèné pøípravy, radio-amatéøi shánìli na rùzných místech�rozumy� a dokumentaci, kterébylo v té dobì poskrovnu, nav�tí-vili radioklub Svazarmu v Jihlavì,který ji� pøenosovou aparaturu sta-vìl a bylo navázáno spojení s radio-klubem v Doma�licích, který pøi-pravoval výstavbu podobného za-øízení na vrchu Koráb u Kdynì.Koncem mìsíce února 1958 bylypøípravy tak daleko, �e mohla býtpodána �ádost ministerstvu spojù� radiokomunikaèní správì o po-volení zøídit na Svatoboru retrans-laèní stanici, schválená a doporu-èená pøíslu�nými okresními i kraj-skými orgány a dolo�ená v�emipo�adovanými pøílohami.

Byl navázán kontakt s Ústøed-ním radioklubem Svazarmu v Pra-ze, který mìl mo�nost poskytnoutodbornou pomoc, proto�e mìlk dispozici mìøící zaøízení a urèitékontakty s místy, odkud bylo mo�-né získat souèástky a materiál jinaktì�ko dostupný. Jak se pozdìji uká-zalo, byli mezi odborníky, kteøí ob-

èas do Su�ice dojí�dìli, i pøíslu�nícispeciálního útvaru ministerstva vni-tra, povìøení docela jinými úkoly.

Pøípravy byly v plném proudu,ale stále chybìlo povolení minis-terstva spojù. Po urgenci, která bylapodána 26. srpna 1958 cestou ONVv Su�ici, dostavila se 24. 9. 58 ko-mise, slo�ená ze zástupcù orgánù,v jejich� kompetenci bylo vydánípovolení. Ta kladnì hodnotila do-sud provedené pøípravy a celá akcese tedy mohla naplno spustit. 30.záøí 1958 byli na ONV v Su�ici po-zváni øeditelé a pøedsedové záv.výborù z rozhodujících podnikùa závodù na okrese, byli seznáme-ni s plánovanou výstavbou televiz-ního pøevadìèe a po�ádáni o po-moc, co� mìlo velmi kladnou ode-zvu. U� na místì byl dán pøíslib, �en. p. Solo vedle fin. pøíspìvku

20 000 Kès zhotoví ve svých stroj-ních dílnách �asi pro aparaturua vysílací anténu. OSP pøislíbil pro-vést zdarma stavební úpravy vedvou místnostech chaty, kde budeaparatura instalována a �e dodá cih-ly a písek na podsypání a zakrytícelé kabelové trasy. MNV v Su�ici,který je vlastníkem chaty, �e dá pøed-mìtné místnosti do bezplatného u�í-vání. Národní podnik PAP vìnuje3 000 Kès a jeho zamìstnanci vy-kopají 50 bì�ných metrù kabelovétrasy. ONV �e pøesune na konto sta-nice 35 000 Kès z doplòkového roz-poètu a jeho zamìstnanci vykopajítaké 50 m kabelové trasy. Strojnía traktorová stanice �e zhotoví vesvých dílnách pøijímací anténu. Po-moc pøislíbili i ostatní pøítomní.

Pokraèování pøí�tì.K. TREGLER

Kultura

Oblastní kulturní pøehled od 10. do 24. dubna 1998

j ako p rav ide lný è t rnác t iden ík vydáváMìstské kulturní støedisko v Su�ici. Redakcesi vyhrazuje právo vybrat k oti�tìní pøíspìvkypisa te lù podle po t øeb SN. Pø í spìvkypøedstavují názory a postoje pisatelù. Adresa

redakce: MKS, T. G. M. 120/I, 342 01 Su�ice, tel. 52 66 82. Aktuální informace o mìstì naINTERNETU: www.retour.cz/mesta/susice. Odpovìdný redaktor PhDr. Ludmila Szvitková.Grafická úprava Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos Klatovy. Cena 4,80 Kè. Náklad3 100 výtiskù. Povoleno OÚ Klatovy pod è.j. 72/92 0340472/92.

strana 12

SU�ICEProgram kina

Zaèátky pøedstavení, není�li uvedeno jinak, v�dy ve 2000

hod. Tituly oznaèené ̄ uvádíme premiérovì. Podrobnéinformace o zajímavých filmech uvádíme na str. 7.

10. � 11. (pátek � sobota)Mu�i v èernémÚspì�ná akèní sci-fi komedie z produkce Stevena Spiel-berga � v hl. rolích T. L. Jones a Will Smith. Velká podíva-ná, filmové triky, humor. USA, titulky, 98 min., od 12 let.

12. � 14. (nedìle � úterý) ¯Stùj nebo se netrefímNejnovìj�í èeská støelená komedie s jediným výstøelema exkluzivním hereckým obsazením. ÈR, 80 min., pøístupný.

15. � 16. (støeda � ètvrtek) ¯HraJde opravdu jen o hru pro znudìného boháèe nebovlastnì o �ivot? Michael Douglas v hl. roli filmu,který je v souèasnosti nejúspì�nìj�í v USA.USA, titulky, 128 min., od 15 let.

17. � 18. (pátek � sobota)Tváøí v tváøAgent FBI a terorista � dvì tváøe, jeden spoleènýosud. V hl. rolích John Travolta a N. Cage.USA, titulky, 138 min., od 12 let.

19. � 20. (nedìle � pondìlí)Svatba mého nejlep�ího pøíteleÚspì�ná romantická komedie s Julií Robertsovouv hl. roli. USA, titulky, 105 min., pøístupný.

21. � 22. (úterý � støeda) ¯Mu�, který vìdìl pøíli� máloKomedie o mu�i, který plnil misi tak tajnou, �e o níani sám neví. V hl. roli Bill Murray. USA, titulky,110 min., pøístupný.

23. (ètvrtek) Filmový klubÏáblùv ostrovVyprávìní o Islandu padesátých let. Na MFF v K.Varech obdr�el film zvá�tní uznání Mezinárodníporoty filmových klubù. Island/SRN/Dánsko, titul-ky, 103 min., od 15 let.

24. � 25. (pátek � sobota) ¯Èeská sodaNejlep�í èeská filmová psina v�ech dob! Sestøih tohonejlep�ího. Jen pro silné jedince nebo kolektivy! ÈR,90 min., pøístupný.

26. � 27. (nedìle � pondìlí) ¯Tajemství loòského létaNìkdo zná tajemství. Nìkdo se pøichází pomstít. Ví,co provedla skupina mladých lidí minulé léto. Novýhoror. USA, titulky, 100 min., od 15 let.

Spoleèenská zábavaDancing club Granát, nám. Svobodypátek a sobota � 2100 � 400 hod.Do 2200 hod. � vstup zdarma.Hotel Paleèekpátek 10. dubna ve 2030 hod.Taneèní veèer. Hraje skupina p. Brabce.Sokolovnasobota 11. dubna ve 2000 hod.Velikonoèní taneèní zábava v country stylu.Hraje skupina Tendr z Klatov. Vstupné 50 Kè.Pøedprodej vstupenek ihned v kanceláøi MKS.Pøipravujeme:ètvrtek 30. dubna ve 2000 hod. Èarodìjnický bál

Pro dìtiDùm dìtí a mláde�e, nábø. J. Seitze, tel. 52 87 06ètvrtek 30. dubna v 1700 hod.Slet èarodìjnic. Zábavný podveèer s mo�ností opé-ci si donesené vuøty. Nejlep�í masky budou ocenìny.

Divadlo, zábavné poøadySokolovna � Husùv sálúterý 14. dubna v 1930 hodStanislaw Lem � Teo svìdì hypTelechronická optimalizace svìtových dìjin hy-perèítaèem aneb První setkání s mimozemskoucivilizací. Úèinkuje Antonín Ka�ka � èlen DJKTv Plzni. Pøedplatné P/3, doprodej vstupenekv kanceláøi MKS.

støeda 21. dubnaSeverní vítr je krutý. Hudební poøad JaroslavaUhlíøe. Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS.

Besedy, pøedná�kyDùm pensionètvrtek 16. dubna ve 1400 hod.Køeslo pro hosta. Ladislav Zach pøichází s vyprávì-ním o Austrálii a hrou na dudy. Vstupné dobrovolné.

Tìlovýchova, sport, relaxaceTìlocvik pro tìhotné �enySokolovna úterý 1730 � 1830 hod.Relax klub � posilovnaFranti�ka Procházky 119, tel. 52 32 75zacvièit v posilovnì si mù�ete:pondìlí � pátek 10 � 12 a 13 � 21 hod.nedìle 17 � 21 hod.Za hodinu zaplatíte 23 Kèpøedplatné mìsíènì 250 Kè

ètvrtletnì 560 Kèv dobì provozu posilovny lze vyu�ít solárium � pìtminut za 15 Kè. Mo�nost pronájmu sportovní halydle dohody.Julius Urbanics � masá�e, budova �umavské les-ní, a. s., Na Burince 273/III od 930 do 1600 hod. naobjednávky tel. 52 66 97, 52 83 69 kl. 35.

InformaceMìstská knihovna, tel. 52 65 31odd. pro dospìlé vèetnì oddìlení nauèné literatury, èa-sopisy pondìlí, støeda, pátek 8 � 12 a 13 � 17 hod.oddìlení pro dìti pondìlí, støeda, pátek 13 � 17 hod.v období prázdnin 8 � 12 a 13 � 17 hod.Rozhledna Svatobor, tel. 52 33 81otevøeno dennì 10 � 18 hod.Vstupné 5 Kè dospìlí, dìti a dùchodci 3 Kè, dìti do6 let zdarmaMìstské kulturní støedisko � Sokolovna pøedpro-dej vstupenek na kulturní akce, tel. 52 86 86pondìlí � ètvrtek 830 � 12 a 13 � 15 hod.redakce SN � tel. 52 66 82Sokolovna � tel. 52 66 29Pokladna kina otevøena od 1830 hod., tel. 52 33 60

HARTMANICEMuzea, výstavy

Muzeum Dr. �imona Adleraotevøeno støeda � nedìle 830 � 17 hod.Stálá expozice vìnovaná �idovské komunitì regio-nu. Informaèní støedisko NP �umava nachází se vestejné budovì

HORA�ÏOVICEKino Otava

10. � 11. (pátek, sobota � jen ve 2000 hod.)Stùj, nebo se netrefímBláznivá komedie s plejádou populárních èeskýchhercù. ÈR, pøístupný.

15. � 16. (støeda, ètvrtek � jen v 1900 hod.)TitanicNejnovìj�í filmová verze nejproslulej�í lodní kata-strofy. USA, titulky, pøístupný.

17. � 18. (pátek v 2000, sobota v 1730 a 2000 hod.)Sám doma 3Rodinná komedie s novou dìtskou hvìzdou. USA,dabing, pøístupný.

22. � 23. (støeda ve 2000, ètvrtek 1730 a 2000 hod.)Bean Mr. Bean v Americe!V. Británie, titulky, pøístupný.

24. � 25. 4. (pátek, sobota �jen v 2000 hod.)Tajemství loòského létaHoror, který nahání strach! USA, titulky, od 15 let.Pøedprodej vstupenek v kinì Otava pondìlí a� pá-tek 9 � 12 a 13 � 16 hod., jednu hodinu pøed zaèát-kem pøedstavení.

Spoleèenská zábavaKulturní dùmsobota 18. dubna ve 2000 hod.SifonZaèíná maraton taneèních rockových zábav se zná-mými kapelami.

pátek 24. dubna ve 2000 hod.KeèupDal�í zábava s kapelou Keèup.nedìle 26. dubnaPosezení s písnièkou

Divadlo, koncerty, zábavné poøadynedìle 12. dubna v 1900

Velikonoèní koncertUvádí Volné sdru�ení hora�ïovických zpìvákùa muzikantù. Vstupné dobrovolné.pátek 17. dubna v 1930 hod.Pøi�el na veèeøiVeselohra o tøech dìjstvích � uvádí hora�ïovickýdivadelní soubor. Vstupné 30 Kè.

InformacePøedprodej vstupenek na v�echny kulturní akce i filmovápøedstavení v kinì Otava (hlavní vchod), tel. 51 22 37pondìlí � pátek 9 � 12 a 13 � 16 hod.Ve stejnou dobu je otevøena pùjèovna videokazet.Mìstské muzeum � tel. 0187/51 22 71

SRNÍHotel Srní, tel. 992 12

Vyhøívaný bazénka�dý den 1300 � 1550 hod.Vstupenky v recepci � dìti do 10 let 25 Kè, dospìlí 50 KèSaunapondìlí a� pátek 1600 � 2100 hod.Poplatek � dospìlí 50 Kè/hod., dìti 30/hod.Posilovnapondìlí a� pátek 1300 � 2100 hod.Automatický ku�elníkstøeda a� nedìle 1600 � 2200 hod.mo�nost obèerstvení, 100 Kè/hod.Kuleèníkstøeda a� nedìle 1600 � 2400 hod.Masá�epondìlí a� pátek 1300 � 1600 hod.

�ELEZNÁ RUDAMuzeum

Stálá expozice otevøenaúterý � sobota 9 � 12 a 1245 � 17 hod.nedìle 9 � 12

KLATOVYGalerie U bílého jednoro�ce

Tomá� Vanìk � �Barvy laky� � obrazy, objektyPetr Nikl � �Prasklá pohádka� � obrazy, objekty,fotografieVladimír Janou�ek � �Neznámý� � kresby, sochy,obrazy

Pøedná�kyNový vzdìlávací projekt �Cesty k porozumìní øeèisouèasného výtvarného umìní�úterý 28. dubna 1330 (1. stupeò Z�) a v 1600 (2. st.Z�, studenti) �Umìní jako osobní zpovìïa výpovìï doby�. Pøedná�í PhDr. J. Bláha PF UKPraha.

Galerie KlenováMiroslav Pacner � práce z let 1964 � 1998, potrvádo 24. 5.Vila man�elù KotrbovýchKarel Sedlák � ze sbírek malíøeInformace z ateliéru sbìratele, potrvá do 14. 6.

Kulturní památkyHrad Rabí � tel. 0187/962 35duben sobota a nedìle 9 � 12 a 13 � 15 hod.

Organizované skupiny si mohou zajistit rezervacina den a hodinu písemnì nebo telefonicky.Vstupné 30 Kè, dìti, dùchodci, studenti, vojsko � 20Kè, dìti do 6ti let zdarma, rodinná vstupenka 80 Kè.Hrad Ka�perk � tel. 0187/92 23 24duben, kvìten dennì 9 � 17 hod.zavírací den v pondìlí, pøipadne�li na pondìlí denpracovního volna nebo svátek, zavírací den se pøe-souvá na úterý. Vstupné 25 Kè, dìti, dùchodci, stu-denti, vojsko � 15 Kè, dìti do 6ti let zdarma.Hrad �vihov � tel. 0186/69 33 78duben sobota a nedìle 9 � 15 hod.mimo tuto dobu je mo�ná dohoda pro organizovanéskupiny. Vstupné 30 Kè, dìti, dùchodci, studenti,vojsko � 20 Kè.Èerná vì�, katakomby � Klatovyduben sobota, nedìle, pondìlí 9 � 12 a 13 � 16 hod.Vstupné 12 Kè, dìti 6 Kè.

Informaèní støediska NP a CHKO �umavaSu�ice, Nu�elická 60, tel. 0187/52 89 10, 52 89 11otevøeno v pracovní dny 7 � 15 hod., jinak po pøed-chozí dohodìSvinná Lada, tel. 0339/961 80otevøeno úterý � nedìle 9 � 1530 hod.�elezná Ruda, Javorská 154, tel. 0186/970 33otevøeno úterý � sobota 9 � 17 hod.

ÚØEDNÍ HODINYpro vyøizování va�ich zále�itostí

Su�ice Mìstský úøad � tel. 52 65 61pondìlí 730 � 1800 hod.støeda 730 � 1700 hod.pátek 730 � 1200 a 1300 � 1400 hod.úterý a ètvrtek nejsou úøední dny

Úøad práce � tel. 52 89 83 (radnice 1. poschodí)pondìlí 800 � 1700 hod.úterý 800 � 1100 hod.støeda 800 � 1700 hod.pátek 800 � 1100 hod.ètvrtek není úøední den

Referát státní sociální podpory OÚ � tel. 52 64 36(budova polikliniky na námìstí � ve dvoøe)pondìlí 800 � 1700 hod.støeda 800 � 1700 hod.pátek 800 � 1400 hod.úterý a ètvrtek není úøední denVyøizuje se: porodné, rodièovský pøíspìvek, pøíspì-vek pìstounské péèe, zaopatøovací pøíspìvek, po-høebné, pøídavek na dítì, sociální pøíplatek, pøíspì-vek na bydlení, pøíspìvek na dopravu

Notáø (radnice 2. patro)pondìlí 830 � 1200 hod.

Katastrální úøad � tel. 52 87 39 (radnice � pøízemí)pondìlí 730 � 1700 hod.støeda 800 � 1700 hod.

Finanèní úøad � tel. 52 64 05, 52 89 02, 52 64 03(nemovitosti). Klostermannova ul. 629 (za býv. divizí)pondìlí, støeda 800 � 1700 hod.

Pasové oddìlení Klatovypracovi�tì Su�ice � Policie ÈR dennì

Dopravní inspektorát Klatovypracovi�tì Su�ice � budova Policie ÈRka�dé sudé úterý 900 � 1500 hod.

TELEFONNÍ ÈÍSLA,která bychom mìli znát:

záchranná slu�ba 155lékaøská pohotovost (poliklinika) 52 64 31po�ární ochrana 150policie 158mìstská policie 52 32 50