A Prostředí, prostor, člověk

Prostředí

Souhrn všech faktorů, které v daném okamžiku působí na jednotlivce. Středem prostředí je předmět

(člověk), který vnímá podněty (okolí). Aby mohlo být prostředí, musí existovat taky jeho střed, jeden bod

ke, kterému se ono prostředí vztahuje. To člověk podvědomě vyhledává. Proto lze pojem rozložit jako pro-

střed-í. Každé prostředí můžeme vnímat jen skrz prostor.

Systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, jež jsou nebo mohou být s

uvažovaným objektem ve stálé interakci.

Smyslem konání architekta je dobré prostředí. Stavebními kameny jsou hmota, prostor a děje. Hmota je

materiál. Prostor je onou výslednou architektonickou kvalitou.

Základní sféry formující lidské prostředí jsou sídlo, krajina a vesmír. Uvnitř, vně, nad. Lidské, přírodní,

božské. Sídlo je součástí krajiny a krajina je součástí vesmíru – to jsou tři základní měřítka lidského

universa. Zažívání všech těchto prostorových a časových měřítek podmiňuje psychickou pohodu člověka a

jeho ukotvenost.

Člověk je součástí prostředí. Architekt by se měl stále ptát, co je v každém místě v každém okamžiku oním

dobrým prostředím, dobrým pro člověka a jeho společenství.

Kvalita prostředí není dosažitelná jednoduchými jednosměrnými a jednoúčelovými prostředky a postupy.

Vždy se jedná o synergii mnoha sil s různou účinností, posláním a genezí.... Prostředí je totiž již z principu

kontinuem – jak měřítkovým, tak časovým. Z toho důvodu je třeba vždy zařazovat jak činy, tak úvahy o

prostředí do souvislostí.

Základními prvky člověkem tvořeného prostředí jsou příroda, stavby a stroje. Architekt posuzuje pro

danou situaci míru potřeby těchto prvků. Základním požadavkem budiž vždy obytnost a krása jak onoho

místa, tak celku.

U prvků posuzujeme míru (kvantita), charakter (kvalita) a energii (pohyb).

Člověk, ať již vědomě nebo podvědomě, hledá užitečné a krásné prostředí. Obytnost, prosperita a

přitažlivost.

Sféry: Sídlo – krajina – vesmír

Prvky: Příroda – stavba – stroj

Atributy: Míra – charakter – energie

Požadavky: Duchovní – duševní – fyzické

Prostor

Souhrn všech faktorů, které v daném okamžiku působí na jednotlivce. Středem prostředí je předmět

(člověk), který vnímá podněty (okolí). Aby mohlo být prostředí, musí existovat taky jeho střed, jeden bod

ke, kterému se ono prostředí vztahuje. To člověk podvědomě vyhledává. Proto lze pojem rozložit jako pro-

střed-í. Každé prostředí můžeme vnímat jen skrz prostor.

Doménou architekta je organizace prostoru. Architekt vytváří fyzické prostředí, podmínky pro realizaci

potřeb.

Základní kameny skladby sídla jsou hmota, prostor, děje.

Sídlo je nedílnou součástí člověkem obývané krajiny. Sídlo je souvrstvím vrstev s různou mírou stability a

dynamiky. Nejstabilnější vrstva sídla je fyzická prostorová struktura. Člověk se pohybuje v prostoru

pomocí jeho hranic/rozhraní a cílů (míst). Prostor musí být srozumitelný na základě archetypálních a

sémantických vzorců. Nejvýznamnějšími prvky těchto vzorců jsou centrum, cesta, rozhraní. Reprezentanty

archetypů v intravilánu jsou městský dům, radnice, chrám, ulice, náměstí, park, hřbitov. Reprezentanty

archetypů v extravilánu jsou hospodářství, svatyně, cesta, orientační bod.

Sídlo je kompaktní stavba, je principiálně intenzivní (děje) a hustá (hmota). Hmota sídla je organizována

prostorem, hlavně veřejným; primárně je veřejný prostor vymezen uliční frontou.

Člověk

Zde ve smyslu toho, kdo hledá přátelské (ve smyslu povznášející a ne originální) prostředí. Ten, kdo hledá

své místo ve vesmíru a uvědomuje si to. To, že je to živočich samo sebou platí, ale v tomto případě je to

spíš banalita. Rozhodující je inteligence a schopnost sebeuvědomění.

Úvod do problematiky:

Prostředí je fenomén, který my lidé (člověk) vnímáme veskrze prostor, který nám zprostředkovává celkové

vjemy všeho kolem nás. V momentě, kdy prostředí vnímáme se stáváme jeho vztažným bodem, jeho

středem. Tyto vjemy by nemohly existovat bez čtvrtého rozměru prostoru, tedy času. Jen díky jeho plynutí

jsme schopni si atributy prostředí uvědomit a reagovat na ně. Různí lidé vnímají stejné prostředí rozdílně.

Tomu uzpůsobují svou reakci a zpětně toto prostředí mohou ovlivňovat ba dokonce přetvářet. Konkrétní

prostředí v dnešní době je tak mixem přírodních fyzikálních jevů a jednotlivých lidských reakcí na tyto jevy

v průběhu času, vnímané veskrze jedinečnou osobnost každého člověka. Prostředí lze dále rozlišit dle

intenzity lidských zásahů v průběhu jeho trvání od absolutně polidštěného k člověkem takřka

nedotčenému (čisté prostředí nedotčené člověkem neexistuje).

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

• Přizpůsobení se

o Předneolitická fáze, člověk objektem změn v prostředí

o Lovecké a pastevecké kultury (lovci a sběrači, pastevci a zemědělci)

• Užití vlastností prostředí o Neolitická revoluce (10. – 8. stol. př. n. l.) o „trvalejší“ sídla, rostoucí konkurence o „dobré“ prostory – tlak na efektivní využívání

potenciálů prostředí

• Záměrné přetváření prostředí, vytváření umělého záměrné plánování vlastního prostředí specializace a hierarchická organizace společnosti

koncentrace zdrojů (lidské síly, prostředků)

o Starověk (4500 př. n. l. – 6./7. stol.), zavlažovací systémy, mocenská centra ▪ Miletos, Knóssos, Starověky Řím - cardo a decumanus, castrum-vojenský

tábor, legie cca 5000 mužů ▪ Zásady arabského plánování měst – šířka ulice na velbloudy, soukromí

o Středověk (6-15) - lenní systém ▪ fragmentace moci – panství, městské státy ▪ naturální renta – peněžní renta – potřeba místních tržních center

▪ právní prostředí pro soužití mnoha lidí na jednom místě

• právo tržní, mílové, hradební

▪ regulativy v městských statutech – uliční čáry, požární předpisy, funkční

zónování

▪ katastrofy z přílišné koncentrace – mory, požáry

▪ Parcelace a plužina středověké kolonizační vsi, lesní lánová ves

o Renesance (14-16) – rybníky, sady, ovocnářství, zahrady ▪ rekultivace rozsáhlých bažinatých ploch – Polabí (Pernštejnové), Třeboňská

pánev (Rožmberkové), Těšínské Slezsko (Těšínská knížata) ▪ chov ovcí – extenzivní využívání bývalé orné půdy v podhorských polohách,

klučení lesů v horách (Beskydy)

▪ režijní velkostatky a panské monopoly – mlýny, pivovary

o Baroko (17-18) – barokizace měst i krajiny, parky ▪ Kuks

▪ Osvícenství, absolutismus

Centralizace a byrokratizace správy

•rušení církevních řádů, povinná vojenská služba, povinné triviální školství, inventarizace

nemovitého majetku v katastrech (Tereziánský, Josefinský, „stabilní katastr“ (cca 1820-

1835), stavební řády, protipožární předpisy, hygienické předpisy (hřbitovy), lesní řády

1754, zrušení nevolnictví 1781

Vnitřní kolonizace a Raabovy reformy

•valašská kolonizace od 17. století kopaničářství, salašnictví (Valašsko, slovenské

pomezí), sklářské osady v horách (Šumava), privatizace a rozparcelování 105 klášterních

statků zestátněných za Josefa II., zakládání nových Raabizačních vsí (asi 140) Zrušení

poddanství a roboty 1849, převod statků a půdy do vlastnictví rolníků za náhradu (20letý

roční plat)

• Opanování přírody o První průmyslová revoluce - 18. a 19. stol

▪ oddělení vlády a ekonomiky – ekonomický liberalismus

▪ nový model osídlení – průmyslové aglomerace, rostoucí města, migrace za

prací do měst

▪ demografická revoluce – populační exploze – urbanizace, zbídačení širokých

vrstev, emigrace – sociálně neudržitelné jevy

▪ technické inovace – doprava, hromadná výroba, specializace regionů,

přechod od ruční výroby ke strojní velkovýrobě

o Druhá průmyslová revoluce - 19. a 20. Stol. ▪ Technicko-vědecká revoluce ▪ nástup moderního institucionalizovaného plánování měst ▪ regulační plány – uliční a stavební čáry, základy funkčního zónování, místa

pro veřejné budovy, vyvlastnění ve veřejném zájmu, asanace ▪ Hobrechtova regulace rozvoje Berlína: výška domů = šířka mezi domy,

minimální velikost dvora 28,5m2, regulace veřejných prostranství, bloky 150x75m, 5NP

▪ Pyramidální zónování – USA, konec 19. stol., zdanění – obytné nejmíň, komerční, výrobní nejvíc; výškové zónování

▪ Plánování městských aglomerací / regionů – zahradní města, nová města ▪ Zahradní města - Letchworth, Welwyn, ▪ Uspořádání města do okrsků – rádius 800 m, 5000 obyv., Radburn

o Po 2. sv. válce ▪ Zničená města, bytová nouze ▪ Plošná asanace, výstavba nových měst ▪ VB – nová města Harlow, 80tis. obyv., Milton Keynes – 1968, 250tis. obyv.,

mřížka o Krize plánování

▪ 70. léta: krize veřejných rozpočtů – projekty nelze realizovat, energetická krize – dosavadní formy rozvoje měst nejsou nadále reálné, úpadek center měst

▪ 80. léta: nástup konzervativní pravice – Thatcherismus, Reaganomika, deregulace, „odstranění (plánovacího) břemene“, orientace na vybraná území namísto plošného plánování

▪ 90. léta: partnerství soukromého a veřejného sektoru na projektech, CZ: vstup trhu do rozvoje měst, propad výstavby bytů, pochybnosti o smyslu plánování, „restituční urbanismus“

▪ Po 2000: terorismus, katastrofy, plánování – rizikový management ▪ Výzvy 21.století: demografické změny, stárnutí populace – plánování pro

smršťující se (shrinking) města, města bez bariér, klimatické změny – odolná (resilient) města / regiony, energetické výzvy - kompaktní města? města krátkých vzdáleností

Ještě jednou

• Přizpůsobení se prostředí

• Předneolitická fáze – Lovecké a pastevecké kultury (lovci a sběrači, pastevci a

zemědělci)> vzorce lidského chování za cílem obživy a zajištění se moc neliší od

ostatních živočichů> člověk se od počátku liší pouze stavbou obydlí a tvořením

nástrojů (prvopočátek motivace ke změnám v prostředí)

• Užití vlastností prostředí, počátek přerodu> je

• Neolitická revoluce (9. – 4. tis. př. n. l.)> moment zlomu, člověku už nestačí pouze

přírodní prostředí, motivací je zvýšení životní úrovně, ekonomický prospěch.

• Záměrné přetváření prostředí, vytváření umělého

• Starověk (4500 př. n. l. – 5. stol.)> objevuje se první vysoká hierarchizace typů

prostředí podle toho, jak moc jsou dotčeny člověkem, první velká města a civilizace,

životní prostor je malý

• Středověk (5-15 – České země)> prostředí i životní prostor zůstávají z počátku

nezměněny, je ale položen ideový základ pro zvětšení životního prostoru, který se ke

konci období začne prosazovat (klučení lesů, kolonizace nových území, člověkem

nedotčené prostředí je ale stále vnímáno jako nepřátelský prostor.

• Renesance (14-16) – rybníky, sady, ovocnářství, zahrady> další rozšíření využívání

prostředí a prostoru. Zámořské objevy a myšlenky jim předcházející předznamenávají

další obrovské zvětšení životního prostoru. Díky objevu tvaru zeměkoule si prvně

lidstvo může uvědomit limity tohoto prostoru.

• Baroko (17-18) – barokizace měst i krajiny, parky> první období kdy člověk pokládá

celé prostředí planety za své (Zahrada už primárně není ohrazená, počátek bourání

městských hradeb, životní prostor se zvětšuje mnoho násobně). Bod zlomu z hlediska

udržitelnosti využívání energetických zdrojů na planetě. Rozmach kolonií. Životní

prostor dochází na svůj limit. Zejména dáno klimatickými podmínkami

• Domnělé opanování přírody

• Osvícenectví> vše lze změnit kritickým myšlením. Není nic, co by mělo stát v cestě

lidskému poznávání světa

• Průmyslová revoluce> devastace prostředí nejvíce dotčených lidskou přítomností.

Uvědomění si hranic prostoru a prostředí ale nenastává

• Revize

• Moderna – zatím pouze reakce na projevy fyzických aspektů prostředí, snaha o jeho

vylepšení

• Postmoderna – revize moderny> první nastavení limitů pro vědomé přetváření

přírodního prostředí (vznik environmentální politiky

• Trvale udržitelný rozvoj> zatím nedosažen ale z hlediska myšlenek se k němu snažíme

dospět se vším co to sebou nese. Šetrnější úpravy prostředí, navrácení důležitých

pozastavených přírodních mechanismů atd.

2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

• Cíl územního plánování = vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj v území

• Teorie udržitelného („ekologického“) města

• vyváženost obytné a pracovištní funkce a jejich vzájemné přiblížení vyšší produktivita a

efektivita činností, nižší spotřeba času

• promísení funkcí ve městě příležitost setkávat se a spolupracovat a nižší dopravní náklady

• užití místních obnovitelných energetických zdrojů zátěž životního prostředí nepřesahuje jeho

únosnost a schopnost obnovy, menší závislost na vnějších zdrojích

• budovy a zástavba energeticky úsporné a šetrné vůči přírodním zdrojům – v celém cyklu od

pořízení přes užívání až po odstranění a náhradu, možnost recyklace stavebních materiálů.

• dostupnost pracovišť, vybavení a volnočasových aktivit nemotorovou dopravou menší náklady

na dopravu, menší nároky dopravních infrastruktur na území, menší znečišťování emisemi, lepší

zdraví lidí

• dostupnost přiměřeného bydlení pro všechny sociální skupiny obyvatel chrání proti ztrátě

soudržnosti komunity jako celku

• různé formy, typy a vlastnické druhy bydlení lépe vyhoví různým požadavkům, nárokům,

potřebám a možnostem jednotlivých skupin obyvatel.

• „kompaktní“ formy bydlení úspora pozemků pro výstavbu, menší tlak na ekosystémy a na

zemědělskou půdu jako zdroj potravin, lepší dostupnost vybavení

• ochrana přírodních funkcí a přírodních zdrojů

• účast občanů a jejich podíl na rozhodování a zodpovědnosti za vývoj území

• kvalitní veřejná prostranství příležitost pro kontakty mezi obyvateli

• identita místa pocit přináležitosti posiluje schopnost komunity organizovat se a reagovat na

měnící se podmínky

• propojení aktivit dopravou kontakt mezi jednotlivci a společenstvími

• propojení mezi různými dopravními systémy snazší a častější styk mezi příslušníky společenství

• Kompaktní město x urban sprawl

• Athénská charta o je soubor zásad „moderního urbanismu“, přijatý na konferenci CIAM roku 1933, vydané

Le Corbusierem roku 1943 v Paříži. Athénská charta se stala teoretickým základem

funkcionalistického urbanismu.

o -základní funkce města je stanovena trojice Bydlení – Práce – Rekreace. Celé generace

urbanistů pracují s funkcionalistickou doktrínou Athénské charty, kde jako základní

funkce města jsou stanoveny Bydlení, Práce a Rekreace a Doprava. Tato kategorizace

plně odpovídá materialistickému pohledu počátku 20. století. Je jednak reakcí na

nedůstojné podmínky života v tehdejších městech (především hygienické), jednak

vyjadřuje víru v jednoduché „zónování“ města a tím i lidského života.

o OBSAH: 1 část: VŠEOBECNĚ – MĚSTO A JEHO REGIONY

o Druhá část: SOUČASNÝ STAV MĚST: KRITIKA A NÁPRAVA

o Bydlení (Historická jádra měst jsou nadměrně přelidněna), Rekreace (Volné plochy jsou

všeobecně nedostatečné), Práce (Pracoviště nejsou v městském prostoru účelně

rozmístěna), Doprava (Nedostatečná šířka dopravních ulic), Historické dědictví měst

(Architektonické hodnoty musejí být uchovány), Třetí část: ZAVĚRY – ROZHODUJÍCÍ

ZÁSADY

• Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu – rovnováhu mezi třemi základními

oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím), také

rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod.

• (Trvale) udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí

ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i

duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku

současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich

sociálně-politické instituce a procesy. (Ivan Rynda)

• Základní principy udržitelného rozvoje

1. propojení základních oblastí života – ekonomické, sociální a životního prostředí; řešení

zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní

2. dlouhodobá perspektiva

3. kapacita životního prostředí je omezená – NS, prostor pro odpady...

4. předběžná opatrnost

5. prevence – je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů

6. kvalita života – má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní,

kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život

7. sociální spravedlnost

8. zohlednění vztahu lokální – globální – činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální

úrovni

9. vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv), tj. zabezpečení národnostní,

rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní

prostředí a sociální spravedlnost

10. demokratické procesy – zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen

objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci

• Agenda 21 je programový dokument OSN a jeden ze základních textů udržitelného rozvoje. Je

to komplexní dokument, který schválila Organizace spojených národů na Konferenci OSN o

životním prostředí a rozvoji (UN Conference on Environment and Development – UNCED).

Konference se konal 3. - 14. června 1992 v brazilském hlavním městě Rio de Janeiro.

• Text má 4 zákl. časti: Sociální a ekonomické rozměry, Uchování a šetrné využívání zdrojů a

hospodaření s nimi ve prospěch rozvoje, Posilování úlohy důležitých skupin (ženské hnutia),

Prostředky implementace (ver. informovanost)

• Místní Agenda 21 (MA21) je program snažící se uplatnit principy udržitelného rozvoje na

regionální úrovni. Je věnována místnímu rozvoji, povzbuzení ekologické aktivity obyvatel a

zájmu o kulturní život měst a obcí. Jedná se zejména například o tyto aktivity: obnova

památek, oživování tradičních zvyklostí a řemesel, udržitelná turistika, péče o krajinu,

výsadba stromů, údržba parků, akce pro veřejnost (slavnosti, jarmarky, poutě),

• Aalborská charta – Charta evropských měst a obcí směřujících k trvale udržitelnému rozvoji

- je dokument vytvořený 27. května 1994 v dánském městě Aalborg, který od té doby podepsalo

zhruba 2600 (stav v únoru 2010) místních samospráv z 39 zemí. Dohoda se zabývá udržitelným

rozvojem a dopravou, navazuje na program Agenda 21 a staví se do opozice proti Athénské

chartě

OBSAH: 1. Souhlasné prohlášení – Udržitelný rozvoj evropských měst

2. Kampaň za udržitelný rozvoj evropských měst

3. Účast na programu Lokální agenda 21- Plány místních akcí pro udržitelný rozvoj

• Megaměsto/aglomerace

Jako základní větu je třeba předeslat, člověk a jeho životní prostor s prostředím utvářela a měnila

každá nová myšlenka a každá nová teorie, která nezůstala pouze v lidské hlavě. V momentě kdy

někdo něco vymyslel či si myslel a jednal podle toho to mělo vliv na prostředí, nebo jeho atmosféru.

U utváření fyzického prostoru je pak nutné tuto myšlenku propojit s fyzickou tvorbou něčeho, pokud

nevnímáme prostor např. jako nevázanost myšlenek, které nejsou limitovány a mohou dojít kam si

jen zamanou.

• Demokracie a princip občanství v Antice

• Militarismus (starověký Řím)

• Survival instict (středověk, návrat k maximálnímu využití technologicky dostupných zdrojů)

• Kolonialismus (efektivita nových založení)

• Nové koncepce státních zřízení (hlavně Francie, Napoleon Bonaparte)

• Průmyslová revoluce 1. a 2. – Hlavně železnice

• Reakce na průmyslovou revoluci např. Teorie zahradních měst (Soria y Mata)

Arturo Soria y Mata (1844-1920) - španělský urbanista, který stvořil teorii lineárního města. U

Madridu byla část z jeho návrhů realizována. Tato teorie spadá pod teorii zahradních měst.

• Moderna – Nejzazší reakce na průmyslovou epochu (Athénská charta 1933)

Prostředí a architekturu v jednotlivých zemích pak nadále ovlivňovaly aktuální formy vlády.

Mám na mysli zejména fašistickou periodu 30. let 20. století. (Itálie, Německo ale během

celého 20. století i SSSR)

• trvale udržitelný rozvoj (+ Agenda 21 = jeden ze základních textů TUR, + Aalbornská charta =

charta měst směřujících k TUR)

Aalborská charta (1994) – dokument o trvale udržitelném rozvoji a dopravě v rámci měst, v

ČR podepsal pouze Hlučín a Vsetín

Agenda 21 (1992) – Programový dokument OSN na téma udržitelného rozvoje, zde se jeho

aplikace odehrává na státní úrovní, Aalborská charta na ní navazuje.

• Post-industriální doba (konverze Detroitu), dokument: Requiem pro Detroit

• megaměsto/megaměsto/aglomerace> jak má vůbec být velké? Jak je to správně?

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• Zopakovat udržitelnost, Agenda 21

• Suburbanizace: růst oblastí, tzv. suburbií, na okrajích velkých měst. Jde o jednu z mnoha příčin nárůstu měst. Město se geograficky rozšiřuje a z příměstských obcí se stávají nové geografické části města.

• globalizace

o mezinárodní obchod o pohyb investic a kapitálu o migrace osob o šíření znalostí

• renovace brownfields

• rekultivace veřejného prostoru

• virtuální prostor

• trvale udržitelný rozvoj Ještě jednou: Pozn: Obytný je od slova být, a ne od slova bydlet. Proto je správné tvrdit, že město má být obytné.

Všude by se v něm mělo dát nějak existovat.

• Suburbanizace – Urban Sprawl, zábor půd

• Globalizace> tendence sjednocovat styl, Je to správně?

• mezinárodní obchod

• pohyb investic a kapitálu

• migrace osob

• šíření znalostí

• Renovace brownfields> Post – industriální doba, funkční mix nebo monofunkce?

• Rekultivace veřejného prostoru

• Virtuální prostor

• Trvale udržitelný rozvoj> S tím souvisí ekologické chování

• Regulace> regulujeme moc nebo málo? Jak moc má stát nárok ovlivňovat životy občanů? Co

je pomoc a co je vykořisťování? Co je solidarita?

• Mezioborový dialog> v současnosti dost chybí> reakce na porevoluční výbuch individuality

• Venkov a periferie (případ ČR) Jak zajistit lepší rozvoj periferie a venkova v ČR a můžeme

tomu jako architekti vůbec pomoci?

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Prostředí: fyzikální (gravitace), fyzické (materiální vjemy), psychické (prožitky)> to je poměrně neměnná složka prostředí (vazba na člověka a jeho vnímání, samozřejmě se lze vyvíjet, ale prožitky jsou limitované lidskou podstatou)

• Přírodní/urbanizované prostředí – nikdy není přesná hranice, prolínají se> proměnná složka prostředí, můžeme ho přetvářet a ovlivňovat, v průběhu času se také velmi měnilo, zejména jeho urbanizovaná část.> Hmota-prostor a děje jsou jejich základní složky.

• Body, linie, plochy> formy projevu hmoty prostoru a dějů ve všech typech fyzického prostředí (např. Bod: lampa, strom Linie: ulice, řeka Plocha: náměstí, pole)

• Členění přírodního prostředí Základní členění: podle reliéfu, podle typu fauny a flóry (členění á la Plos), podle klimatu, podle geologie Podrobnější členění: Biochory (zahrnuje všechny výše zmíněné aspekty) Biochora- Pro snadnou identifikaci typů biochor byl vytvořen čtyřmístný kód složený z jednoho znaménka, jedné číslice a dvou písmen. Proto například typ biochory Izolované vrchy na vápencích suché oblasti 2. v.s. je označen -2IA. Používá se pro vymezování biocenter, ÚSES, hodnocení krajinného rázu, vhodné pro krajinné a územní plánování

• Členění sídla> jádro, masa, periferie (hlavně u města) Podrobnější členění sídel (Jehlík strana 71)

o Místo, pokoj (1-2 os.) o Byt, dům, samota (5) o Osada, sousedství, dům, sekce (25-150) o Vesnice, blok (200-2000) o Městys, lokalita (1-5 tisíc) o Město, čtvrť (2-10 tisíc) o Město, obvod (10-50 tisíc) o Statutární město (50-500 tisíc) o Metropole (500-5000 tisíc)

• Vizuální limity prostředí (ovlivnění fyzického a psychického prostředí) o 0,5 – 1 km poznám, že jsou to lidi o 70–100 m věk, činnost, pohlaví (urbánní blok – 100 m, stadion) o 30 m rysy obličeje (vzdálenost vstupů/sekcí) o 10 m pocity a nálady (divadlo) o 3,75 m předzahrádka (blízko na konverzaci, ale soukromí) o 1 – 3 m probíhá konverzace

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• Základním tvarem prostředí je Sféra > nejvyšší vnímatelný celek prostředí jednou osobou Její okraje vnímáme jako horizonty, popřípadě plány. Z tvaru sféry lze pouze ubírat v závislosti na vztahu mezi reliéfem povrchu země a oblohou. Reliéf lidských sídel je z pravidla nevyhraněnější, proto nám umožňuje ze sféry vidět nejméně. Ve městě máme problém se vztáhnout k širšímu kontextu.

• Prostor je tvarovaný hmotou.

• Prostor přírodní/urbánní – nikdy není přesná hranice, prolínají se

• vně/uvnitř -> u prostorového uspořádání sledujeme rozhraní, vazby města na krajinu atd.

• Bod, linie, plocha> formy projevu hmoty, prostoru a dějů ve všech typech fyzického prostředí (např. Bod: lampa, strom Linie: ulice, řeka Plocha: náměstí, pole)

• Pro tvar sídla je zásadní reliéf (tvar) území> tyto dva fenomény se vzájemně ovlivňují Poloha sídla v krajině/omezující prvky

o Na izolované výšině

o na terénním ostrohu/v klínovém ostrohu o V kotlině, v úzkém údolí, na vyvýšené terasy o V rovině o Na řece, U řeky

• Měřítko – místo, pokoj, byt, dům, blok, čtvrť, město

• Proporce – měřitelný vztah mezi částí a celkem, vztahuje se na prostor a hmotu (a děje). Proporční řadou lze artikulovat všechny typy prostředí. Poměr výšky domu: hrana náměstí a straně bloku: průměr čtvrti je stejný.

• Tvarosloví prostoru - horizontální uspořádání veřejného prostoru: Pata (parter) -tělo – koruna. Další členění na plány (první druhý atd. např. Jdu po Karlově mostě, v prvním plánu vidím Malou Stranu a v druhém Petřín a Hradčany)

• Jiné formy v jiných klimatických podmínkách (ovlivnění prostorů a typů prostředí navzájem) Vyšší entita vždy tvarově ovlivňuje tu menší a naopak. (např. Dostavba bloku do rostlé struktury odpovídá této struktuře, nový lokátorský počin je navržen jako soubor malých celků které tvarují velký celek)

6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• Prostředí obecně je všudypřítomné, konkrétní prostředí je vázáno na specifické místo. (Biochory, Podnebí, Počasí, Lidská přítomnost/nepřítomnost, Právní rámec (ochrana, vzácnost))

• Prostor je všudypřítomný, nezaujímá konkrétní místo, lze ho pouze traktovat a tvarovat (z pohledu vnímaní (co vidím mezi domy) - protože i uvnitř hmoty je prostor)

Místo člověka:

• V přírodě: původně (vznik z přírody), u zdrojů (vyloučení některých prostředí)

• Ve vesmíru: duchovní ukotvení (vázáno na spiritualitu ale také na vědu – Propojení vědy a náboženství: Dan Brown, Tomáš Sedláček)

• V sídle: bezpečí, reprezentace, komunikace, vyšší naplnění základních lidských potřeb, efektivnější využití zdrojů > mnohonásobné zvýšení ekonomické efektivity > vyprazdňování původní úlohy sídla > Dubaj -město v poušti v konfliktu s prostředím.

• Ve společenství: podstatou ho naplňuje sídlo, společnost, výše pak občanská společnost. Doplnění potřeby komunikace (dnes spekulativní (média, sociální sítě...) a reprezentace (musím ten barák mít komu ukázat). Sociální soudržnost> pokud je efektivní celé společenství (dnes ohroženo zejména překotným vývojem).

• V realitě i mimo ni: Lidská potřeba fantazie, smýšlení příběhů a umisťování sebe, svého životního prostoru i prostředí do těchto příběhů (mimo realitu), aby mohli úspěšně čelit pravé realitě. Dnešní rozvoj reality virtuální.

• Všechny složky lidmi vytvořeného prostředí se chovají jako organismus, který má svá hlavní centra, svá nižší centra a tak dále v celé hierarchické škále. Rozmístění a uspořádání sídel a prostorů pak podléhá tomuto organickému systému. Příklad: síťový systém samota-vesnice-velká vesnice-město-velkoměsto. Stejně lze dělit i jednotlivé podcelky.

• Rozlišit urbanizovaný prostor v krajině/krajinu v urbanizovaném> z hlediska umisťování jednotlivých elementů do prostředí (např. Doprostřed lesa nenaseru panelák a doprostřed města nenaseru les.)

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

Materialita je organická a anorganická. Pro lidské výrobky existuje ekvivalent přírodní/umělé

• Prvky prostředí: příroda, stavba, stroj (od nejvíce organického k nejméně organickému) Příroda je zdrojem věčného, živého, energeticky bohatého (slunce, voda, vzduch, fauna, flóra). Stavby jsou nástrojem ochrany, jsou stabilní, uměle tvořené a energeticky tvárné (energie prostředí

je v přímé relaci k formě). Stroje mají jen podpůrný charakter, jsou přirozeně dočasné a energeticky pasivní.

• Prostor v zásadě nemá materiálový rozměr. Hmota vymezující prostor ho má. Hmota zaujímá prostor, který je pak nedosažitelný. Vyčleňuje ale zbytek prostoru, který zůstává dosažitelný a tedy postihnutelný

• Struktura sídla: Jádro, masa, periferie

• Vlastnosti materiálů v prostředí (komplex vlastností určuje jejich texturu, strukturu, formu i technologii zpracování: Měkkost/tvrdost, Lesk/mat, barva, křehkost/pevnost, přírodnost/umělost a tak dále.

• Lokální materiály: Ano to je dobré, když se používají 🙂 – ovlivnění charakteru i umělého prostředí

• Vliv klimatických podmínek na podobu díla a materiály, Vliv lokality na materiální podobu díla (v Pádské nížině se staví z cihel, protože tahat šutry až z Alp je kurva na piču)> spjatost materiality díly s konkrétním prostředím

• Původní materialita prostředí ovlivnila lokální způsoby výstavby, a tedy i samotnou

technologii (USA 2/4, Řecko-kámen, klenby, Rusko – Zemjanky do teďka 🙂, Norsko - dřevo a

losí paroží 🙂) 8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.) Celkově se snažíme dosáhnout správné hygieny prostředí nicméně, kvalita prostředí může být vykoupena určitou nepohodou (v domě mi někdo dělá hluk s CNC frézou, ale to nevadí to je přece krásný (v té kreativitě a lidské práci))

• Přírodní hodnoty o Zákon o ochraně přírody a krajiny 114/1992) o Ochrana vod, lesa, přírody a krajiny, nerostných zdrojů, přírodních léčivých zdrojů,

půdního fondu (boj proti urban sprawl) o NP (ČR – Šumava, Krkonoše, ČS Švýcarsko, Podyjí); CHKO o Národní přírodní památka, přírodní památka, krajinný ráz o Památné stromy, významné krajinné prvky (ze zákona – lesy, rašeliniště, vodní toky a

plochy/registrované – stepi, remízky, meze,…) o ÚSES o Estetické hodnoty krajiny

• Kulturně-historické hodnoty o Zákon o státní památkové péči 20/1987 - památkové objekty a soubory (zóna,

rezervace) o Významné doklady lidského vývoje (revoluční, technické, historické, umělecké,

vědecké hodnoty) nebo mají přímý vztah k významným osobnostem a událostem

• Urbanistické hodnoty o Chrání je městské vyhlášky a předpisy o struktura sídla, veřejný prostor, dominanty, výhledy, orientace o Protipovodňová ochrana (je spekulativní, zdali je více hodnotou než záporem, pro

přírodu) o Estetické hodnoty urbánního prostředí

• Hodnoty osídlení a infrastruktury (technická, dopravní, občanská vybavenost)

• Sociální a ekonomické hodnoty (věková struktura, sociální úroveň, daňová politika, sociální soudržnost, zvyky tradice atd.)

• Hodnoty člověka pro prostředí = morální hodnoty 9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.) Podpora stávajících hodnot a jejich vylepšení (v zemědělské krajině budu chtít kus lesa, v lesnaté zase kousek orné půdy), Rozumné využívání zdrojů s ohledem na udržitelnost (tak aby naší spotřebou a jejími důsledky nebyly postiženy budoucí generace (nedosaženo). Člověk, ať již vědomě nebo podvědomě, hledá užitečné a krásné prostředí. Člověk je vázán k místu a směru, a proto v každém okamžiku jeho podvědomí hledá střed. Pro-střed-í

• Zájmy: osobní, skupinové, společenské (co možná největší eliminace střetů zájmů, neulpět na posouzení z pohledu jednoho stavu, třeba jen z pohledu svých zájmů a potřeb)

• Požadavky člověka na prostředí (obyvatelné, přijatelné klimatické podmínky, dostatek zdrojů) a prostředí na člověka (nespotřebovat zdroje dřív, než je schopno obnovy)

• Cíle: prostředí by mělo být krásné i užitné, člověk si utváří citovou vazbu k místu (městu, lokalitě, okolní krajině)> Domov jako vztažný bod našeho světa.

• Požadavky: Fyzické (jíst, pít, teplo, světlo, úkryt), duševní (klid, pohyb, děje), duchovní (kultura, rituál, prožitek)> všechno jsou to požadavky existenční (všechny jsou pro člověka nutné)

• Athénská charta – existenční potřeby bydlení, práce, rekreace; bydlení je prazákladní potřebou přístřeší jako ochrany před okolními vlivy a jako vymezení vlastního prostoru

• Jehlík – potřeba bezpečí, reprezentace, komunikace

• Požadavky člověka> jsou neměnné v průběhu času (chceme právě bezpečí, reprezentaci a komunikaci> nikdy jsme jich opravdu nedosáhli> to je náš cíl> dokonalost (naplnění všech požadavků v absolutní míře)

Pro plnění tohoto cíle nám slouží naše inteligence, proto jsme nikdy neustrnuli ve stejném bodě rozvoje a naše nároky představující právě jednotlivé požadavky se časem měnily adekvátně tomu, čeho jsme byli schopni.

o požadavky prapůvodní (proč lidé začali žít v tlupách, skupinách) – bezpečí, dělba práce, sounáležitost atd.

o požadavky aktuální – na technickou, dopravní infrastrukturu, kulturu, pracovní příležitosti, rekreaci, veřejný prostor, funkční správu atd.

o Požadavky budoucí – zcela jistě se změní stále však budou sledovat naplnění bezpečí – komunikace a reprezentace (je jasné že za pár let bude bezpodmínečný požadavek internet)

10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.) V zásadě všechny děje probíhající na planetě, včetně dějů přírodních ovlivňují prostředí, člověka i jeho životní prostor. Všeobecná globální snaha je některé člověkem způsobované změny prostředí regulovat, korigovat, popřípadě zastavit (globální oteplování, svévolná zástavba (stavební zákon)). Nástroje územního plánování: Územně plánovací podklady, Politika územního rozvoje, Územně plánovací dokumentace (Zásady územního rozvoje, Územní plán, Regulační plán), Územní řízení, Územní opatření, Úprava vztahů v území

• procesy na úrovni

o světa (udržitelný rozvoj, OSN)

o Evropy (natura 2000) - soustava chráněných území pře členské státy EU. Je určena k

ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších

přírodních stanovišť na území Evropské unie. Záměrem Natury 2000 je ochrana

biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených

kritérií. Dva typy území: Ptačí oblast a Evropsky významná lokalita. V Česku za přípravu

soustavy Natura 2000 odpovídá Ministerstvo životního prostředí.

o státu (PUR) - Politika územního rozvoje - Vytváří jí Ministerstvo životního prostředí,

schvaluje ji vláda, Aktualizuje se jednou za 4 roky

o kraje (ZUR) - Zásady územního rozvoje, pořizují se a vydávají pro území celého kraje,

ZÚR schvaluje zastupitelstvo kraje, jsou závazné pro obce v daném kraji a územní plány

těchto obcí musejí být v souladu se ZÚR

o města (UP) - Každá samospráva podle sebe, kdo ho nemá řídí se podle intravilánu

1966

o části města (RP)

• Státní správa

o Ústřední – ministerstva a úřady (statistický, pro jadernou bezpečnost)

o Územní – kraje, ORP, obce

o Působnost

▪ Samostatná působnost je samostatný výkon samosprávy u obcí nebo krajů

▪ Přenesená působnost územní samosprávy znamená, že obsah výkonu státní

správy je v určitém rozsahu přenesen na územní samosprávu

• Zájmy: dotčených orgánů, veřejný zájem…

B Stát, region

Sídlo – region – stát> základní systémové jednotky v hierarchii

Pojem stát vzešel z latinského slova stato, což znamená status neboli řád.

S pojmem stát jako takovým přichází poprvé Niccolo Machavelli, italský spisovatel a politik. Ve svém

díle Vladař, které napsal v období renesance, zmiňuje jeho vlastnosti: Vladař je ten, kdo vede stát.

Stát je základní mocenská jednotka a forma organizace lidské společnosti, disponující mocí vládnout,

soudit a vytvářet zákony společnosti. Stát je vymezen státní mocí (vláda a státní aparát), státním

lidem, státním územím a suverenita + daně a poplatky, právo.

Druhy států podle:

Suverenity – svrchované a nesvrchované státy (svrchovaný - Dánsko, nesvrchovaný -Kosovo )

způsobu vlády demokratické (vláda lidu, přímá (st. Řecko) a nepřímá) a nedemokratické

(demokratický: Velká Británie, nedemokratický: Rusko)

hlavy státu – teokracie, monarchie, republika, diktatura, konstituční monarchie...

způsobu výkonu státní moci – centralizované, decentralizované (centralizované: Francie, decentr.:

Německou)

uspořádání státu – unitární stát (Francie), federace (Rusko), konfederace (Bosna i Herzegovina)

Idejí – národní (Slovensko), občanský stát (Česká republika)

složení obyvatelstva – národní stát, stát s národnostními menšinami, státy více národů

Vznik státu:

Prvotní tvoření:

• nábožensko-teleologická – stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen ho uznávat

a podřizovat se mu. Teorie vychází z božského původu panovníka. Toto učení patří k nejstarším. (Egypt, Čína,

Mezopotámie)

teorie moci – představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený.

Lidé jsou už od narození předurčení k vládnutí nebo ovládání. (Napoleonská Francie, Mongolská říše)

patriarchální teorie – vysvětluje vznik státu a rodiny jako přirozeně vzniklých forem společnosti

smluvní teorie – nejvýznamnější teorie, dle níž je smlouva právním důvodem pro vznik státu, na základě

společenské smlouvy lidé zrušili přirozený stav, zorganizovali se a založili stát

Druhotné tvoření:

Sjednocení ve větší celek – USA, Itálie

Rozpad státu-Rakousko-Uhersko

Oddělení a osamocení - Podkarpatská Rus, ČSSR, nejčastěji války a revoluce

• teorie etická – usiluje o to, dokázat, že stát je mravně nutný

• teorie psychologická – lze sem zařadit všechny, kdo prohlašují stát za produkt ducha národa, výtvor

přírody, dějinný akt, psychické vlastnosti či biopsychické instinkty a na tomto základě ho zdůvodňují.

Dělba moci:

zákonodárná (legislativa)

Parlament = Senát (horní, na 6 let, 81) vždy jednou za 2 roky se volí třetina obvodů a Poslanecká

sněmovna (dolní, 4 roky, 200)

Samospráva: krajské zastupitelstvo, zastupitelstvo obce s rozšířenou působností, obecní

zastupitelstvo

výkonná (exekutiva)

Vláda (sorry jako) a hlava státu (Prase hradní)

Samospráva: krajské úřady, úřady obcí s rozšířenou působností

soudní (justice)

Soudy: ústavní

obecné – nejvyšší, vrchní, krajské, okresní

správní - stojí mimo, posuzují zejména výkony výkonné moci (rozhodnutí stavebních úřadů

atd.)

Region je území vymezené na základě společných znaků (rysů či kritérií) (přírodních - Yellowstone,

historických - Slezsko, morfologických - Karpaty, geologických - Barrandien; region, kde firma prodává

své zboží např. Japonsko nebo celá Austrálie).

Geografické regiony mohou být stanoveny buď politicky, jako administrativní jednotka, nebo mohou

vzniknout přirozeně, jako kulturní, či národnostní nebo náboženský celek, případně na základě vztahů

jako (heterogenní) funkční region.

Regionalistika je multioborová sociálně vědní disciplína zabývající se studiem prostorových jevů,

procesů a vztahů.

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

• Předneolitické období-lidé se koncentrovali do tlup, které měli náčelníky, dělali to kvůli přežití, ale neměli pevně dané území

• Vznik prvních států souvisí se zanecháním kočovného stylu života a trvalým usídlením na území, které si ohraničili a chránili je. (Neolitická revoluce)

• Starověké říše o První městské státy 3500 BC (Mezopotámie-Ur, Uruk, Lagaš, Babylon)> prvním

typem vlád byla Despocie-absolutní vláda jedince, co nakládá s poddanými jako se svým majetkem> Rozvoj civilizace díky ideálním klimatickým podmínkám, zděné hradby, zavlažování, vynález kola a písma

o Egypt – Despocie podporovaná klérem a náboženstvím o Chetitská říše (dnešní Anatolie –Turecko) o Čína, Říše středu-vynálezy střelného prachu, papíru o Perská říše (velmi výrazný druh despocie-panovník je absolutní bůh na zemi)

o Antické Řecko-první státy nazývali polis a tím mysleli město a jeho nejbližší zemědělské okolí (Athény, Sparta)

• Antické Řecko-Rozvoj demokracie (Athény)ale i despotické formy vlády (Sparta)> rozvoj občanství a občanského přístupu kde státnímu zřízení (Athény)> ovlivnění veřejného prostoru> vznik občanských staveb v okolí hlavního veřejného prostoru města (Stoa, Gymnasion, Hippodrom atd.), První úmyslné plánování měst (Milétos -Malá Asie)> uvědomění si nadřazenosti celku nad jednotlivostmi. > První urbanista: Hippodamos z Milétu

Hippodamos z Milétu (*498 př. n. l.) - řecký architekt starověku, projektoval například athénský přístav Pireus ale i města Milétos, Olynthos nebo Priéné

• Starověký Řím – stát starých Římanů se nazýval civitas, městský stát nebo obec, později

založili impérium, které bylo první v Evropě (přechod Demokracie> Monarchie (despocie)) Castra, silnice (dlážděné kvůli ekonomice a rychlým přesunům vojsk), vodovody (obecně rozvoj technické infrastruktury: Splachovací záchod, horkovzdušné vytápění atd.) / plánování města / regulace (dopravy, proti požáru, kanalizace, výška domů), rozvoj veřejných služeb např. vigiles (hasiči) Kolonizace značné části evropského světadílu. > uplatňování stále stejných stavebních principů, pro většinu říše se ale nehodily

• Středověk o Na troskách antické civilizace, z níž převzala především řeckou filosofii, římské právo

a křesťanství, se začala postupně vyvíjet naše současná civilizace o Francká říše, Anglosaská říše, Byzantská říše> ranně středověké celky o S příchodem Slovanů do Evropy – Velkomoravská říše, Bulharská říše, Kyjevská rus o Křesťanství – jednotící fenomén všech evropských středověkých států> postupné

dělení církví (katolická-ortodoxní-prostestanstká)> řada konfliktů o Státní útvary na našem území: Velkomoravská říše> České knížectví (stává se součástí

svaté říše římské jako suverénní člen)> České království (První král: Vratislav II. (1033-1092), První dědičný král Přemysl Otakar I. (1155-1230))

o Lenní systém – obdělávání statků poddanými o Feudalismus: Společnost rozdělená na Pracující, bojující a modlící se. Vazal spravuje

statky pánovi a za věrnost a pomoc se mu dostává vojenské ochrany a záštity. o potřeba PRÁVNÍHO PROSTŘEDÍ - právo tržní (povolení pořádat trhy), mílové

(monopol cechu i míli za hradby), hradební (obehnat město hradbou – vojenský význam)

o Ve Velké Británii ve 14. století vzniká konstituční monarchie -omezení moci panovníka, který je více kontrolován šlechtou.

• Renesance o První období, kdy začne převažovat potřeba reprezentace nad potřebou bezpečí

(okázalejší stavby, nehledí už se tolik na efektivitu využívání zdrojů) o odvodnění území, vznik rybníků (Třeboňsko, Pardubicko) - Jakub Krčín z Jelčan o kultivace krajiny, klučení lesů> vyšší výnosy z polností, už se vyplatí jít do vyšších

poloh, proto se klučí lesy

o Velké zámořské objevy a vzniklé kolonie (Hegemonem je Španělsko a Portugalsko, účastní se ale i Holandsko, Velká Británie a Francie)

Na pomezí Renesance a Baroka ztrácí Španělsko koloniální nadvládu (zničení Armady (loďstvo)) a tu získává až do konce koloniálního období Velká Británie.

• baroko o Návrat ke středověku ve smyslu absolutní moci panovníka o barokizace krajiny o Absolutistická moc dosahuje vrcholu ( Ludvík XIV. Francie) o První ekonomické teorie (merkantilismus-ekonomický nacionalismus, Jean Baptiste

Colbert-ministr financí Francie za Ludvíka XIV.) o Církev - silná expanze do zámoří

• osvícenství a absolutismus o zrušení nevolnictví (1781), církevních řádů o Oslabení tradičního mocnářství: první novodobá republika Francie (1789), více

konstitucí> později to vyústí v konflikt mezi tradicí a modernitou (1. sv. Válka) o povinnost vojny a školní docházky (potřeba vzdělaných úředníků státní správy) o vznik katastrů, sčítání lidu, aby se mohly pořádně odvádět daně o raabizace, pozemková reforma, kvůli nehospodárnému obdělávání polí, rozdělení

velkostatků na menší části, obdělávání původních církevních pozemků o Vznik dalších evropských států (Itálie 1861) o Napoleon Bonaparte-vznik dnešní struktury státu s občanskou vybaveností a

monetární politikou. (školy, nemocnice, národní banka (Société Generale), vznik konfiskací a transformací církevních budov)

• průmyslová revoluce o Vznik nových technokratických forem vlád a států (Německo 1871, řízené Pruskem) o Regulační plány – uliční čáry, funkční zónování, asanace (jako reakce na špatné

podmínky průmyslových měst) o Vznik socialistických teorií státu (Marxismus)> uplatněny byly a později o Technologie mění tvář sídel, mění ekonomiku, mění prostředí> exodus z venkova do

měst, železnice mění krajinu i města, řeší se problém s velkým počtem osob na jednom místě

o Pokračuje odloučení státních zřízení na více demokratická a absolutistická. o Zahradní města, decentralizace, urbanistické reakce na proměnu (Camillo Sitte-Jak

stavět města podle uměleckých zásad) Camillo Sitte-rakouský urbanista, architekt a malíř, 1843-1903, vypracoval mnoho urban. plánů pro česká města o Rozvoje ekonomických teorií kapitalismu (Adam Smith) - skotský ekonom a filosof,

18. století, komplexní filozofické zmapování celého ekonomického systému v raně kapitalistické společnosti, které dalo směr dalšího vývoje makro-a mikroekonomiky dalších generací, napsal Bohatsví národů

• Nové státy po 1. světové válce o Většinou založeny na národních principech (paradox Československa) o Pád absolutistických režimů (v Německu končí Vilém II. V Rakousku Karel I.), vítězství

republik a demokracií. o Tvrdé potlačení vyvolavatelů konfliktu> vyústění v krizi v Německu a další konflikt. o Rozpad Rakouska-Uherska> vznik Československa, Rakouska, Maďarsko o Vznik prvních socialistických států (SSSR)

• Po 2. světové válce o Izrael, rozdělení Evropy i Světa na červenou a nečervenou (podle typu státního řízení,

socialismus rozšířen a svět rozdělen) o Boj kolonií o nezávislost (zejména Afrických ale i třeba Indie (většina ji nabyla v roce

1960> změna státních zřízení, jen málokdy zůstalo u demokracie) o Změny státních zřízení směrem k demokracii (JAR 1994)

• Dnes o Spojování a integrace (EU) o Snahy o odtržení-Kosovo, Skotsko, Katalánsko o Snahy o destabilizaci některých států za účelem legitimizace vlastních státních

postojů

2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.) Pud přežití, lidé se vždy srocovali a tvořili společenství, aby přežili. Dříve to nebylo vázáno na území, od neolitické revoluce se lidé usazovali na území a bránili ho. nábožensko-teleologická – stát existuje jako produkt boží vůle a dle jeho přikázání je každý povinen ho uznávat

a podřizovat se mu. Teorie vychází z božského původu panovníka. Toto učení patří k nejstarším. (Egypt, Čína,

Mezopotámie)

teorie moci – představuje si stát jako vládu silného nad slabým a současně prohlašuje tento stav za přirozený.

Lidé jsou už od narození předurčení k vládnutí nebo ovládání. (Napoleonská Francie, Mongolská říše a vlastně

všechna středověká feudální království)

patriarchální teorie – vysvětluje vznik státu a rodiny jako přirozeně vzniklých forem společnosti

smluvní teorie – nejvýznamnější teorie

- podle ní právním důvodem vzniku státu je smlouva mezi lidmi - tyto teorie vznikly již ve starověku, v novověku se jejich představitelem stal H. Grotius – „přirozená práva

musí platit, i kdyby Boha nebylo“ - uceleně byly vypracovány Rousseauem, Lockem a Hobbesem – na základě společenské smlouvy lidé

zrušili přirozený stav, zorganizovali se a založili stát, člověk se spolu s ostatními zčásti zřekne své

suverenity ve prospěch celku Jean Jacques Rousseau 1712 – 1778 - francouzský osvícenský filosof, kritizoval majetkové a mocenské rozdíly mezi lidmi, zpochybňoval i právo

na soukromé vlastnictví, „stav přírodní harmonie“, důvody uzavření smlouvy: zachování svobody - dílo: O společenské smlouvě - vliv na teorii: komunismus, socialismus John Locke 1632 – 1704 - anglický empirický filosof, teoretik politických poměrů, hovoří o dělbě moci ve státě na 2 (3) složky, teoretik

přirozených práv člověka: na život, na svobodu, „stav dokonalé svobody a rovnosti“ - uspořádáni státu, který takto vznikne: konstituční monarchie - vliv na teorii: zastupitelská demokracie Thomas Hobbes 1588 – 1679 - představitel anglické empirické filosofie, zastánce absolutistické monarchie, dvě moci by se mohly totiž

střetnout, historická situace: spory krále a parlamentu, občanská válka v Anglii, „válka všech proti všem“ - dílo: Leviatan - vliv na teorii: fašismus

• Udržitelný rozvoj – 3 pilíře – ekologický (čerpání obnovitelných zdrojů, intenzita znečisťovani), sociální (bezpečná životní úroveň jedince), ekonomický (nespotrebovat víc, než vyprodukuji)

• Průmysl 4.0 (nutná změna legislativ a adaptace na změny)> e-government, robotizace

• Město průmyslové - průmysl = hlavní znečišťovatel prostředí / oddělování zón

• město post-průmyslové - doprava = hlavní znečišťovatel prostředí / smíšené zóny

• Globalizace> tendence k státu jednoho světa (OSN první prvek, ostatní sdružující se státy (USA, OPEC-organizace zemí vyvážejících ropu atd.)> dosažení stavu z Beatles-imagine, Fukuyamova teorie konce dějin.

Yoshihiro Francis Fukuyama (*1952) - americký spisovatel, politolog a filosof japonského původu. Také vysokoškolský pedagog, co se proslavil svou Teorií konce dějin, kde si představuje svět budoucnosti jako svět bez výrazných konfliktů, svět zklidnění a ekonomické prosperity. Protikladem k jeho teorii je práce od Samuela P. Huntingtona nazvaná Střet civilizací.

• Marxismus a Socialismus (SSSR), Fašismus (Itálie), Nacismus (Třetí říše), Kapitalismus (USA), Demokracie (ČR za Havla)

• Terorismus a fundamentalismus (vystrašení a frustrace ale i obětavý boj za hodnoty)

• Migrace – je na ní krásně vidět, jak se může naše malá zaprděná zemička posrat

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• Deurbanizace, suburbanizace, reurbanizace (rekonstrukce průmyslových čtvrtí)

• Boj o přírodní bohatství v mezinárodních vodách, na pólech a v budoucnu i na jiných vesmírných tělesech (odhaduje se, že průmysl těžby nerostů z asteroidů do deseti let zažije

boom – vzhledem k objemům nerostů ve vesmíru to bude mít obrovský vliv na světovou ekonomiku.

• Smazávání hranic v rámci EU – Schengenský prostor, ukázková tendence pro svět budoucnosti

• Migrace> stabilizace regionů (politická i klimatologická-velká část migrace je způsobena zhoršením klimatických podmínek)

• Terorismus a fundamentalismus-a bude hůř (s rostoucím tempem změn můžeme očekávat rostoucí odpor> lidé bojují proti tomu čemu nerozumí) (organizace: Islámský stát, Al-kajda, Hizballáh...)

• Polycentričnost – decentralizace moci, s tím souvisí Průmysl 4.0

• Globalizace – mezinárodní obchod, migrace osob, pohyb investic a kapitálu, šíření znalostí

• Zmenšovaní domácností – singles – dopad v dopravě, bydlení a životním stylu (nedostatek malých bytů, nárůst automobilů s jedním cestujícím, rodina je pořád základ státu?)> porodní politika (jak udržet populaci?)

• Zemědělství-rozvoj udržitelným směrem, dosažení potravinové soběstačnosti.

• Rozdíl mezi rozvojovými, středně vyspělými a vyspělými (v urbanizaci, znečištění, riziko havárií a ekologických katastrof, hospodaření se zdroji)

• Stárnutí vyspělých populací – nutný rozvoj služeb a úprava státní správy i důchodové politiky

• Trendy: zastavování území, satelitní města, urban sprawl, suburbanizace

• Tendence z hlediska o Bydlení> větší nároky, méně místa o Dopravy> krátké vzdálenosti, unifikace, efektivita, elektrizace o Práce> home office, flexibilní zaměstnanci (vzděláním) o Rekreace – cestování za hranice i v rámci víkendu, nic není mimo náš dosah, vyšší

ekologická stopa 4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Členění celků: nad státní celky, státy, regiony, kraje, oblasti Stát:

• dle formy vlády – demokracie/autokracie, republika/monarchie/theokracie (např. Vatikán) /vůdcovské vlády(diktatury)

• dle základních ideí: o národní – stát založený na idey národa jako státotvorného principu – SR o občanský – státotvorným principem je občanství, nikoli národnost – ČR, U.S.A. o náboženský – základní ideologií státu je náboženská idea - Írán

• dle národnostního složení obyvatelstva: o národní – převládá etnikum jednoho národa, menšiny nevýznamné - Dánsko,

Portugalsko, ČR o s národnostními menšinami – ve státě je jeden převažující národ a jedna či více

významných menšin – SR; ČSR 1918 - 1938 o nadnárodní – více národností s podobně silným postavením - Švýcarsko, Belgie, ČSSR

• dle struktury osídlení: o Podle hustoty: Hustě osídlené (Holandsko), Rovnoměrné osídlení (Česko, Maďarsko),

Nerovnoměrné osídlení (Kanada, Čína), Málo osídlené (Mongolsko) o Podle hierarchizace: ČR od samot po velkoměsta, Maďarsko začíná na velkých

vesnicích, v Mongolsku jsou buď tábory, anebo města. Atd. o ČR– rozdrobenost sídel (obce 500-3000 obyv)

• dle rozmístění moci: o Centralistické (Francie, Česko), Decentralizované (Německo)

• dle úrovně rozvoje (ukazatel HDI, HDP na hlavu atd.): Index lidského rozvoje (HDI) – ukazatel životní úrovně, dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání a životní standard

o Nejrozvinutější (Norsko, Island ale i ČR), Středně rozvinuté (JAR), Nejméně rozvinuté (Afghánistán, Haiti)

• dle geografické polohy: o Z hlediska klimatu: Studené (Švédsko), Mírné (ČR), Subtropické (Turecko), Tropické

(Equador) o Z hlediska přístupu k moři: Tádžikistán NE, Indie ANO

• Dle formy uspořádání: Federace (Rusko), Konfederace (Bosna a Herzegovina), Svrchovanost (ČR)

• Dle hloubky integrace: Měnová unie a celní unie (USA, EU), Volný pohyb osob a věcí (USA, EU) atd.

Regiony:

• Geografické (Kavkaz) – politické (demokratický svět představuje vlastně region), administrativní jednotka (NUTS), kulturní (Aquitánie), náboženské, národnostní (Baskitsko), funkční (NUTS i když je otázka: zdalipak politika EU v tomto funguje?)

• z různých hledisek existují regiony mnohé, překrývají se a jsou v hierarchii (např. Sasko je horní a dolní, Rakousko taky)

• Územně-správní jednotky, v ČR kraj, region ve Francii, Itálii; v USA region je okres (county), v Polsku Wojwodstwo, na Slovensku Župa, ve Skandinávii Lån, ale je to to všade to samé.

• Nejmenší územně správní jednotkou je u nás okres, ten ale neexistuje ve všech zemích: V Německu kreis, v Polsku powiat..

• mikroregion, mezoregion (kraj), makroregion (metropolitní oblast, Polabský, Poddunajský)

• Region je často území bez samosprávy, má jen účel pro statistiku

• NUTS (0-I-III-(V)) - územní celky pro statistické účely Eurostatu pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistické monitorování, přípravu, realizaci a hodnocení regionální

politiky členských zemí EU – analýza soc. a ekon. Situace v EU / pro čerpání fondů EU o Statistika území

• využití: bydlení, práce, obchod, volný čas, historické jádro a centrum, doprava

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• vznik států a regionů podmíněn geomorfologií území (ale i historií, kulturou, společností)

• Hranice historické (Česko, Německo-hraniční hvozd), nově vytvořené (Kosovo/Srbsko)

• Tvarování hranic přírodní: o Podél pohoří: ČR, Indie-Čína o Podél vodních toků: Labe v Hřensko, Dunaj o pobřeží o Ostrov: VB, Island

• Tvarování hranic umělé: o Geometrická čára: státy v USA (Utah, Wyoming, Nevada), Namibie o Násilné: Berlínská zeď

• Státy podle tvaru: Kulaté (Lesotho) Lineární (Nepál, Československo), Hranaté (Utah), Vícehranné (Francie-hexagon), Atypické (Itálie)> někdy se z tvaru státu stane jeho symbol (Florida-penis Ameriky, Španělsko-Hlava Evropy)

• Státy dle velikosti (měřítka): Malé (Vatikán), Velké (Rusko), Střední (Francie)

• Proporce: Větší státy mají tendence vytvářet větší regiony a naopak. Se sílicí historickou vrstvou velikost regionů klesá.

• Tvar státu/regionu v řezu: Hornatý, Plochý, rozličný, monotónní atd.

• vymezení:

o fyzické (dostupnost, terén, velikost) - přes Alpy se na slonech blbě dobývá, když nemáte moře, tak asi Ameriku neobjevíte

o funkční (ekonomika, společnost) o institucionální (závisí na vládě, správě, hierarchické systémy)

• Valentova systematika: struktura reaguje na tvář krajiny

• Norberg-Schulz – vliv morfologie na vnímání území, krajina romantická (Praha), klasická (Řím) a kosmická (Chartúm)

Christian Norberg-Schulz (1926-2000) -Norský historik a teoretik architektury, Psal především o tradiční italské architektuře z období Renesance a Baroka. Zajímal se také o barokní architekturu Čech. Nejznámější díla: Meaning in Western Architecture (průřez historií architektury), Genius Loci -

řeší otázku místa a to, jak ovlivňuje bydlení člověka. Zavádí v ní klasifikaci krajin, architektury a měst: rozlišuje romantické, kosmické a klasické charaktery. Slavnými příklady měst jsou: Praha, město romantické, Chartúm, město kosmické a Řím, prototyp města klasického.

6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• Viz 2.4 - podle klimatu a podle polohy, podle nadmořské výšky atd.: Vnitrozemský/přímořský,

teplý/studený a úplně nejvíc gay 🙂, vysokohorský/přímořský atd.

• Pozice dle sousedních států a z toho plynoucí vztahy a nutnost obrany (Rusko, Severní Koreu asi nechceš a asi ani Mexikánce a zvlášť černý!!!) - mimochodem tohle je těžkej sarkasmus :)

• Umístění metropolitní oblasti vůči zbytku území: MO je veprostřed (Francie –rozrostla se Okolo Paříže), MO je na kraji (Rakousko-vzniklo dělením a politickou aktivitou, Mali vzniklo jako kolonie-hranice se vytyčily úplně uměle), MO mimo střed ale ne na kraji (Londýn – jako entita vládnoucí více regionům a státům, stejně v Německu Berlín jako hlavní město Pruska)

• tvar státu a regionu podmíněn geomorfologií území (ale i historií, kulturou, společností)

• Mapy – katastrální 1:5000, základní 1:5000, vojenské, tematické (vodohospodářské, silniční, cenové, geologické…)

• S-JTSK-Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální-je pravoúhlá souřadnicová síť používaná v geodézii, použito na katastrální mapy

• Topografii a Morfologii státu zachycujeme v mapách: o mapy malého měřítka – nejméně podrobné, největší území, nejmenší „přiblížení“,

měřítka od 1:1 000 000 o mapy středního měřítka – středně podrobné, středně veliké území, střední „přiblížení“,

1:200 000 až 1:1 000 000

o mapy velkého měřítka – nejpodrobnější, nejmenší území, největší „přiblížení“, měřítka

do 1:200 000

• Územní plánování: měřítka (PÚR 1:500 000, ZÚR 1:50 000-100 000, ÚP 1:5000 – 10 000, ÚAP 1:500, RP 1:1000-1:100)

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

• Formy: o hmotné (viditelné smyslově, fyzikálně vnímatelné, např. Státní Hranice, Krajský úřad

(obecně budovy státní), Symboly státní suverenity-vlajka, znak atd.)> tyto projevy jsou minimální vzhledem k tomu jak výrazným způsobem stát ovlivňuje naše životy.

o nehmotné (senzibilní, pocitové, sounáležitost, identifikace, vlastenectví)

• Zastavěné a nezastavěné složky regionu, intravilán, extravilán – krajina/sídlo> každý stát lze vyjádřit poměrem zastavěné plochy ku nezastavěné ploše (všechny se navzájem liší)

• Při pohledu shora tvoří sídla a přírodní prvky sítě (ÚSES, systém sídel, technická a dopravní infrastruktura, říční síť), které vytvářejí texturu regionu/státu

• Stavby z místních materiálů odráží strukturu oblasti a někdy stavby reflektují i stát (Státy ,ve kterých má architektura postavení jako národní symbol: Slovinsko, Finsko)

• ÚSES – biokoridory a biocentra

• NP, CHKO, přírodní rezervace> snaha o zhmotnění představy, jak má region vypadat podle státní moci, ne vždy ale tato snaha je primárně hnaná státem (viz památkové zóny a UNESCO)

• Památkové zóny a rezervace-stejné jako u NP a CHKO

• Technologie – odráží strukturu vládnutí: Absolutismus (nitro panovníka) – úředníci ve státní správě (papíry) - e-government (harddisky, servery)

• Tradice a uctívání historie: Pomníky, odraz historických období, všechny zvyky a obyčeje (např. Croissant (Rohlík) vznikl ve Vídni jako posměch k porážce Turků při dobývání města, dnes je tradičním pečivem všech bývalých zemí Rakouska.)

• Státní, národní budovy i nadnárodní budovy: sídlo prezidenta, evropský parlament, budovy ministerstev (ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí), Senát v Konírně, Kulturní stavby: Národní divadlo (znak tehdejšího národa), Národní muzem

• Představitelé státní správy-zhmotnění státu: prezident, premiér, starosta, sexy starostka atd.> Nejdále tuhle vizi dotáhl George Orwell-1984, a Církev Svatá

• Zhmotnění Církve: Vatikán, ostatní jsou jenom břídilové a stát nemají. 8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Ochrana obyvatel státem, zajištění území a bezpečnosti, obecná ochrana obyvatel

• Právní prostředí o Listina práv a svobod (lidská práva) – stát garantuje právní pořádek (život, svoboda –

slova, pohybu, pobytu, majetková práva, soukromí, vědomí, náboženské vyznání, ochrana zdraví, shromažďování, právo na informace, soudní ochrana)

o Občanská práva o Ochrana obyvatel v souvislosti s právním rámcem.

• Hodnoty o Estetické - státem řízený vkus? (Skandinávie-Je to moc socialismus?) o sociální (společenství, solidarita, humanita, demokracie)

o Technické – infrastruktura, centra vědy a výzkumu (sillicon valley, CIIRK 🙂) – prostředí pro pokrok, vynálezy (Cimrman a spol.)

o Kulturní – Italové dali světu božskou pizzu!!! CIAO!!! Norové škrabku na sýr> originál z Lillehammmeru 1904 :D

o Přírodní – geologie (nerosty a zdroje), voda, klima, ovzduší, půda, živé organismy, o Sociologické – školství, zdravotnictví, zaměstnanost, demografie, výstavba, historie

obyvatelstva, prognóza, soc. struktura o Ekonomické – podnikatelské aktivity, veřejné a komerční vybavení, dopravní

napojení, (trvale udržitelné, zaměstnanost)

• Památky – přírodní (Environmentální přírodní památky a rezervace, národní parky, CHKO, NATURA 2000), kulturní (historické, umělecké)

• Zdroje – obnovitelné, nerostné, lidské 9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

• Od regionu požadavky nemám, není li zapojen do státní struktury

• Pečení holubi do huby 🙂 No taxes, high service.

• Potřeby

o Duševní (kultura, školství) o Duchovní (církev a pokud bereme ekonomiku jako náboženství, tak i stát) o Fyzické (bezpečí)

▪ > Dnešní tendence je že stát má ambice tyto potřeby naplňovat, Má to ale dělat?

▪ Kdy je to dobré: školství, kultura, Kdy ne: investice, osobní rozvoj, strava atd. (věc názoru)

▪ > Ambice státu by měly mít určité limity

• Funkce: bezpečí, reprezentace, komunikace> na ty se právě vztahují naše požadavky a stát by nám měl pomoci je naplnit.

• Veřejný zájem: Chránit hodnoty území (příroda, krajina, voda, nerostné zdroje, památky, dop. a tech. infrastruktura, hygiena prostředí (ovzduší, hluk, radon, dopady) x kvalita prostředí> kvalita prostředí může být vykoupena částečnou nepohodou.

• Cíle: udržitelný rozvoj, udržitelná ekonomika (tohle se ještě ani omylem nedaří), kvetoucí a vzdělaná demokratická společnost> je třeba se vyvarovat Ochlokracie (lůzovláda)- vlády hrubé většiny nad menšinami

• Nástroje státu (skrze zákony a vyhlášky) – předkupní právo, vyvlastnění, (mělo by se uplatňovat výjimečně-Jehlík)> vykonavatel zákonů a vyhlášek je státní správa (včetně územního plánování)

• Zájmy: osobní, skupinové, společenské

• Limity: Vymezené Hranice, Politické limity (váženost na mezinárodní scéně), Finanční limity (souvisí s rozvojem správy a infrastruktury), Morální limity: Máme je vůbec?

• Vztahy: Mezistátní (EU, Visegrad 4) Vnitrostátní (Prezident x horní komora) 10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Moc zákonodárná (parlament a senát, krajské/obecní zastupitelstvo) / výkonná (vláda republiky a ministerstva, krajské/obecní úřady)

• Volby o Prezidenta, na 5 let, přímá volba (do roku 2013 byla nepřímá, zvolili ho společně PS a

Senát) o Do Poslanecké sněmovny Parlamentu, 200 poslanců na 4 roky, o Do Senátu Parlamentu, třetina každé 2 roky, na 6 let, 81 senátorů, sídlo ve

Valdštejnském paláci, zasedá v Konírně o Zastupitelstva krajů - každé 4 roky, má 45 až 65 členů, podle velikosti kraje o Zastupitelstva obcí – komunální volby, každé 4 roky o Evropský parlament – reprezentuje občany EU, přímá volby, 5 let, Česko má 21

poslanců, sídlo Štrasburk

• Postupy a činnosti: o Schvalování Zákonů - zákonodárný proces (pro ČR): předložení předsedovy

sněmovny> organizační výbor sněmovny>1. čtení (+diskuze)> příslušný výbor a změny>2. čtení>3. Čtení> Senát (ten to buď vrátí PS nebo schválí)> Prezident (podepíše nebo ne a vrací se PS)

o Ústavní změny jsou podmíněny vyšším schvalovacím procentem a vyšším kvorem. Ústava zastřešuje i zákony. (ty se jí nesmí příčit, nad ústavou by mělo stát mezinárodní právo> někde tomu tak je a někde nikoliv (Rusko))

o Schvalování Vyhlášek-Na úrovni místní samosprávy (nesmí být v rozporu se zákony)

podrobně popsáno na: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=331

o Výběr daní: podle daňové politiky státu (u nás se část daní vybírá pomocí EET), systém všech daní je velmi složitý (zejména DPH, daně z přijmu právnických a fyzických osob), podrobně na: http://www.berne.cz/druhy-dani/

o Vyplácení důchodů a dávek – v každé zemi jiný systém (U nás velmi zatěžující a zastaralý)

o Školství a zdravotnictví -Procesy prevence, hospitalizace a vzdělávání (u nás řízené státem)

• Stavitelství> Zejména územní plánování a proces výstavby o Úlohou je: veřejný zájem (využití území), podklady pro rozhodování, chránit zájmy

všech vč. znevýhodněných, komunikace mezi zájmovými skupinami o Aktéři: Pořizovatel (orgány ÚP), zpracovatel (projektant s autorizaci pro ÚP, ÚSES),

veřejnost o Partnerství veřejného (závazky k občanům, pravomoci plánování a regulativů,

nedostatek investičních prostředků) a soukromého sektoru (win-win situace, v ČR ke super příklad nákupního centra v centru Ústí nad Labem)

o PÚR (celostátní priority, Ministerstvo pro místní rozvoj) – ZÚR (krajská zastupitelstva) – ÚP (zastupitelstva obcí) – RP (zastupitelstva obcí) - rozhodování (ÚŘ (stavební úřad obce) - o změně využití, o umístění stavby, o změně vlivu užívání stavby, ochranné pásmo, o scelování pozemků)

o Proces výstavby: Stavební řízení (klasických devět fází) -kontroluje ho stavební úřad, popř. Stavební odbor na obecní úrovni.

o Proces odvolání proti rozhodnutí: proti rozhodnutí se mohu odvolat vždy k vyšší instanci: první na ráně je Krajský stavební úřad.

o Pro vytvoření územně plánovací dokumentace jsou použity územně analytické podklady: Limity využití území, Výkres Hodnot, Územní studie

o Sídla: Programy regenerace měst, pam. zón a rezervací / regenerace sídlišť o Krajina: péče o krajinu a revitalizace / restrukturalizace zemědělského podnikání /

řešení důsledků vnějších vlivů

• Orgány státní správy:

o Ústřední – ministerstva a úřady (statistický, pro jadernou bezpečnost, báňský,)

o Územní – kraje, ORP, obce

o Působnost

▪ Samostatná působnost je samostatný výkon samosprávy u obcí nebo krajů

▪ Přenesená působnost územní samosprávy znamená, že obsah výkonu státní

správy je v určitém rozsahu přenesen na územní samosprávu

• Zájmy: dotčených orgánů, veřejný zájem…

C Krajina, venkov

Jehlík:

Krajina je sférou přírodního bohatství, lidmi obývanou částí země. Jedná se převážně o přírodní

prostředí, jehož hodnoty jsou pro člověka např. metafyzické (prostor, měřítko, život apod.), psychické

(estetika, kompozice, smyslové zážitky apod.), fyziologické (zvlhčení, oslunění, okysličování apod.)

nebo užitkové (hospodaření, rekreace apod.). Krajina je přítomna všude, i sídlo je její součástí, a lze

odlišovat pouze její mocnost, strukturu a množství přírodních elementů v daném prostředí

obsažených. Proto můžeme rozlišovat krajinu vnější (relativně kompaktní území extravilánu) a krajinu

vnitřní (relativně kompaktní území intravilánu).

Význam slova „krajina“ a propojení volné krajiny (extravilánu) a sídelní krajiny (intravilánu):

Evropská úmluva o krajině, kterou Česká republika přijala Usnesením vlády České republiky ze dne

30.října 2002 č. 1049 definuje krajinu jako část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter

je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů. Tato úmluva

zdůrazňuje, že předmětem jejího zájmu je, a tedy svou hodnotu má, každá krajina, tedy nejen kulturně či

přírodně významná a harmonická, ale i urbanizovaná, příměstská nebo devastovaná. Dále Evropská

úmluva říká, že podstatnou roli v rozhodování o podobě krajiny (jejích „cílových charakteristikách“) nemají

mít jen experti, ale také lidé, kteří v ní žijí a kteří ji užívají. Smyslem této definice je šetrné nakládání s

celým územím obce, které nám bylo svěřeno předchozími generacemi a který máme předat generacím

následujícím. Definice krajiny dle EUOK je pro evropské státy, které k ní přistoupily nad všemi ostatními

odbornými definicemi.

Přestože žijeme v globální době a velmi rychle se přizpůsobuje veškerému technickému pokroku, vnímání

krajiny je podivuhodně stabilní a pro občana České republiky, neznajícího Evropskou úmluvu o krajině, je

výraz krajina stále pouze tím, co je mimo zastavěné území obce. S tím je nutné při projednávání územního

plánu počítat a vždy vysvětlovat použitou terminologii. Územní plán dle stávajícího stavebního zákona má

řešit celé správní území obce. Krajina je dle Evropské úmluvy o krajině jen jedna. Její dělení v této práci

na intravilán a extravilán má tedy jediný důvod a tím je srozumitelnost. Druhý praktický důvod tohoto

rozdělení je šířka tématu, jiné charakteristiky i některé odlišné nástroje využívané pro plánován

intravilánu a extravilánu obce.

Zelená infrastruktura (Green Infrastructure) program Evropské unie

Evropská unie má 75 % svého území urbanizovaného a tento trend pokračuje. V souvislosti s rychlým

zvyšováním zpevněných ploch se snižuje počet rostlinných a živočišných druhů, mizí orná půda a snižuje se

schopnost krajiny zadržovat vodu. Zároveň se výrazně zvyšuje počet mimořádných přírodní katastrof –

povodní, dlouhotrvajícího sucha nebo naopak intenzivních dešťových srážek. To má čím dál větší negativní

dopady na obyvatele celé Evropy – na jejich zdraví a bezpečí.

Wiki: Krajina je z hlediska ekologie ucelený systém, jehož popis v sobě propojuje problematiku mnoha

oborů. V krajině na sebe působí přírodní a člověkem utvářené složky. Sousedící ekosystémy jsou vazbami

propojeny do vyšších systémů a navzájem se ovlivňují i na velikou vzdálenost. Pro člověka je krajina

prostorem, kde chce realizovat širokou paletu potřeb – od získávání potravy a materiálu pro oděv a obydlí,

stavbu sídel, po rekreaci a estetické zážitky, inspiraci. Aby mohly být uspokojovány tyto různorodé

potřeby zároveň, nelze krajinu využívat živelně. Neuváženým zásahům, které by mohly mít na krajinu

negativní a nevratné důsledky, mají předcházet nástroje k plánování využití krajiny (územní plánování,

pozemkové úpravy) a k její ochraně (územní systémy ekologické stability, chráněné oblasti, Natura 2000).

Osídlení je sférou lidského společenství, lidmi vystavěnou částí krajiny. Jedná se převážně o

zastavěné prostředí, o fyzickou strukturu umělého prostředí. Sídlo je primárně vnímáno, popisováno

a stavěno jako fyzická struktura přizpůsobená lidským potřebám.

Venkov

Venkov je prostor mimo městské osídlení, který je charakterizován nižší hustotou zalidnění a tradičním

zaměřením na zemědělství. Pojem bývá užíván v dichotomii město vs. venkov. Tyto dva prostory se liší

nejen charakterem osídlení a architekturou, ale i převládajícím způsobem obživy, stylem života, kulturou

atd. Liší se také převládající charakter sociálních sítí a organizace společenství. Venkov bývá považován za

prostředí méně anonymní, s vyšší sociální kontrolou, ale také s vyšší sociální soudržností a sociální

oporou. Sociologové upozorňují např. i na rozdílné vnímání času na venkově a ve městě.

Potřeba vymezení venkova (venkovských obcí, venkovského prostoru) vyvstala v České republice zejména

v souvislosti s dotačními programy na podporu venkova a snahou etablovat venkov jako samostatný

resort. Vymezení venkova není kodifikováno a neexistuje ani obecně vnímaná hranice mezi venkovem a

městem. Při pokusech o vymezení hraje roli hustota osídlení (do 100 obyv/km2) či absolutní počet

obyvatel obce, urbanistická nebo socioprofesní struktura, případně architektonické charakteristiky,

způsob komunikace obyvatel atd.

Obecně lze venkov definovat jako prostor, který zahrnuje jak krajinu, tak i venkovská sídla.

Pojem venkov tedy integruje jak nezastavěné území, tak i zastavěné území malých sídel –

vesnic. Pro venkov jsou charakteristické menší intenzity sociálně ekonomických kontaktů,

menší hustota vazeb mezi jednotlivými subjekty, které se ve venkovském prostoru pohybují.

Venkov je kontinuálně vymezený prostor.

Nástroje vymezení venkova:

a) urbanistické – venkovské sídlo je vymezeno jako sídlo s typickou urbanistickou strukturou nízkopodlažní

zástavby s vysokým podílem rodinných domů s málo vyvinutou uliční sítí s dominantním prostorem návsi jako

společenského a kulturního centra sídla a vysokým podílem zeleně v sídle.

b) architektonické - venkovské sídlo je vymezeno jako sídla s dominancí nízkopodlažní zástavby v individuálních

rodinných domech, které nemají vybudován parter (přízemí) určený k obchodní činnosti nebo ke službám.

Venkovský dům je doplněn rozsáhlejším hospodářským zázemím, které sloužilo původně pro zemědělskou

prvovýrobu (chlévy stáje) v současnosti slouží k zabezpečení provozu domu. Pro tradiční venkovský dům je

typické vymezení dvora a zahrady s výrazně oddělenými funkcemi.

c) sociální – venkovské sídlo je takové sídlo, kde existují mnohem užší sociální kontakty mezi jednotlivými

obyvateli sídla, kde existuje dlouhodobá neformální sociální kontrola a participace.

d) ekonomické – venkovské sídlo je takové sídlo, kde dominantní nebo rozhodující činností je zemědělství a

primární výroba potravin a kde významný podíl ekonomicky aktivních osob vyjíždí do zaměstnání mimo toto

sídlo.

e) historické – sídlo, které v minulosti získalo městské práva je městem, ostatní sídla jsouvesnicemi. Městem by

tedy byli i sídla jako Rabštejn nad Střelou s 26 obyvateli, který v současnosti nemá ani statut obce.

f) administrativní – městy jsou ty obce, které stát jako města definuje a která mají právo používat městská

práva a městský znak. Toto označení nově propůjčuje městům předseda Poslanecké sněmovny a nemá žádný

administrativní nebo jiný význam. Jeho jediný význam je prestižní.

g) statistické – venkovské sídlo je takové sídlo, které má méně než konvenčně stanovený počet obyvatel.

Vesnice

Sídla nízkopodlažní (horizontální, nevrstvená) - do cca 5000 obyvatel, do 3NP, většina do 2000 obyv.

Sídla vícepodlažní (vertikální, vrstvená) - nad 5000 obyv., bytové domy

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

• Největší přetvořitel krajiny v historii je člověk o Změnil krajinný ráz: pole, někdy i reliéf a hmotu o Změnil skladbu krajiny: Rostliny, domy, stavby o Někdy krajinu znehodnotil nebo vyčerpal: Černobyl, Aralské jezero

• Venkov se vyvíjel společně s člověkem.

• Fáze: Přizpůsobení – užití vlastností – přetváření prostředí – opanování

• Předneolitická fáze: bez stálého osídlení (bez venkova i měst), splynutí s přírodou, zásahy do krajiny minimální, šetrné využívání zdrojů

• Neolitická revoluce – z lovců a sběračů zemědělci, pastevci, usazování na strategicky výhodných místech, ovlivnění okolní krajiny zemědělstvím – vypálení lesů na pole, první opravdu viditelné zásahy, vznik první architektury – megalitické stavby

• Domestikace fauny a flóry-za celou historii se dramaticky změnily zejména rostliny (původní pšenice vs. Dnešní. (od neolitické revoluce až po dnění GMO)

• Země jižní Evropy jako například Řecko, Itálie již v dávné historii vnímaly krajinu jinak než

národy střední a severní Evropy, na jihu Evropy byl vždy úzký vztah mezi stavbou, krajinou a lidmi. Stavby byly součástí krajiny, vyrůstaly z ní. Krajina byla něco samozřejmého, v čem lidé od nepaměti žili. Lidé tam vždy byli součástí krajiny. Ve střední a severní Evropě byla (dle mého názoru stále ještě je) krajina vnímána jako to, co je mimo zastavěné území obce. Město bylo bezpečné, od krajiny oddělené, krajina byla vzdálená, nebezpečná, byla „na kraji“. Krajina byla nezastavěné území.

• V antice se kultivace krajiny zdržuje v okolí velkých měst, porušil to až Řím> venkovské osídlení (centuriace a latifundie(villa rustica))> Zpěvy pastýřské-Publius Vergilius Maro

• Ranný středověk> formování vesnice – kostel/sídlo panovníka na kopci, obytné části a zemědělství pod kopcem, u řeky

• Dvojpolní systém vystřídán trojpolním (vrcholný středověk, 13. století) – jař, ozim, úhor

• Lenní systém – veškerá půda bez vlastníka patřila panovníkovi, ten půdu přiděloval za služby šlechtě, klášterům atd.

• Středověk-v celé Evropě se kácí lesy (ekonomika jede na dřevo jako hlavní palivo)> první devastace krajiny

• Kolonizace, odlesňování – agrokultivace – zemědělství na úkor lesa

• Typy vesnic: okrouhlice, shluková, návesní, lánová o Rozvržení plužiny závisí na tvaru návsi, za stodolami je kolmé nebo šikmé k návesním

frontám

• Období kolonizace skončilo husitskými válkami (15. století)> osídlení na plošném maximu

• Po husitských válkách obnova, zefektivnění zemědělství a lesnictví

• Rolnictví doplňovalo pastevectví, lov zvěře, ovocnářství, později rybníkářství

• Barokizace krajiny-rozmístění náboženských monumentů propojených výraznými krajinnými prvky (realizováno šlechtou: Albrecht z Valdštejna, Špork, Šlik)

o Valdštejnovo počínání bylo významné i z hlediska přístupu ke krajině. V duchu italských manýristických a raně barokních tendencí se architektonická díla projektovala s ohledem na konkrétní prostředí, a právě vazba stavby a okolní přírody vytvářela jednotný celek. Páteř Valdštejnovy jičínské kompozice představuje čtyřřadá lipová alej, spojující Jičín s komplexem čestného dvora a sallou terrenou ve Valdicích.

o Na svém panství, v území mezi Jičínem a Kopidlnem, přetváří František Josef Šlik (1656 – 1740) tuto krajinu tak, že vzniká zajímavá krajinná barokní kompozice, která je na rozdíl od sousední okázalé Valdštejnovy komponované krajiny skromnější, méně okázalá a více přizpůsobená zdejší přírodě. Na zajímavých nebo významných místech jsou stavěny kostely a kaple, zámky v Jičíněvsi a Vokšicích, ale staví se též malé lesní kaple.

• Typický řez vesnicí (ustálený zhruba v období baroka): Brána statku-dvůr+dům-stodola-sad-louka-pole-les

• Raabizace – rozdělení velkostatků mezi sedláky – daně, obhospodaření půdy, která ležela ladem

• Zrušení nevolnictví (1781)

• Industrializace – větší počet staveb a sídel, liniové stavby, do krajiny sklárny, pivovary, papírny, průmysl, železnice, Více patrné získávání surovin, Lomy, povrchové doly (hlavní energetický zdroj je uhlí)

• Devastace krajiny během světových válek, hlavně kde probíhala fronta, devastace venkova, časem se krajina uzdravila, vesnice bylo zbourány nebo obnoveny (na místě původních Lidic je památník, Nové Lidice vyrostly o kus dál)

• Kolektivizace 1948–1953> Zemědělská družstva, kolchozy, narušení tradiční struktury krajiny (slučování polí, orání po svahu), zvýšení výnosů, ale destabilizace křehkého systému (vyšší eroze atd.)> řada změn v obraze venkovské krajiny, stavební struktuře vesnic, způsobu života lidí na vesnici - např.: scelování polí, stavby nových zemědělských komplexů, skladovacích center...

• zvýšení produktivity práce na venkově za pomoci techniky

• Socializace venkova 1952–1970> evropská tendence sjednotit životní úroveň ve městě a na vesnici> u nás vznik celé řady nevhodných staveb (kulturáky, jednoty atd.)

• Velmi rychlá industrializace venkova > heslo: „přibližování se městu“ – vychází z naprosto mylné představy o nutnosti unifikace životního stylu na venkově a ve městě > nevhodné stavební a urbanistické úpravy, vznik kulturáků, obchoďáků, městských vil s balkonem, bytovek – nevhodná měřítka

• Fenomén chataření a chalupaření, Je to ale návrat k venkovu?

• chaty v rekreačně atraktivních a příměstských oblastech, chalupy v opuštěných malých obcích> záchrana mnohých vesnických objektů, ale i hrůzostrašné přestavby a rekonstrukce

• Devastace životního prostředí> Kyselé deště (Krušné hory), znečištění vod, ohrožování živočišných druhů, mýcení pralesů (to se nepodařilo zastavit dodnes)> první revize přístupu a nástup ekologického chování> pozvolný přechod od uhlí k elektřině (dodnes nedokončen)

• po roce 1990 transformace zemědělských družstev, tržní hospodářství> navrácení půdy původním vlastníkům nebo jejich vyplacení> rozdrobení pozemků (jen velmi málo) rozdíl mezi východem a západem v rozmístění polí je dodnes velmi patrný.

• současnost - pronájem půdy zemědělským podnikům

• upouští se od obdělávání neúrodné, či těžko přístupné půdy – zalesnění

• Silnější tlak na nové využití zemědělské půdy v okolí velkých měst> suburbánní výstavba

Český venkov se na první pohled neliší od venkovského prostoru v jiných oblastech střední Evropy. Venkov byl

formován v dlouhém staletí trvajícím vývoji a postupně se přeměňoval od původní dominantní zemědělské

funkce k současné mnohem větší variabilitě funkcí. Již s nástupem průmyslové revoluce v 19. století venkov

ztratil svoji dominantní zemědělskou funkci. Postupná industrializace společnosti přinesla kromě celé řady

dalších skutečností i výrazné zvýšení produktivity v zemědělské výrobě. Zvyšující životní úroveň a současně

zlepšující se zdravotní a hygienické návyky vedly k rychlému růstu obyvatelstva města i venkova. Rychlý růst

obyvatelstva na venkově a vedl již od 19. století k růstu počtu pracovních sil na venkově, které již nemohly najít

svoje příležitosti v zemědělství nebo v příbuzných oborech a proto docházelo k rychlé migraci venkovských

obyvatel do měst. Ve stejné době města potřebovala velké množství pracovních sil pro rozvíjející se

průmyslovou výrobu a tak docházelo k prvním vlnám intenzivní migrace do měst. V Česku toto období můžeme

datovat od poslední čtvrtiny 19. století. do II. světové války.

Odsun Němců se týkal asi 1/3 území Česka a podle různých odhadů se dotkl 2,5 mil. – 3.5 mil. obyvatel

původního předválečného Československa, kteří byli německé národnosti. Odsun znamenal totální ztrátu

kulturní a sociální kontinuity vývoje spolupráce Čechů a Němců, naprostou změnu vlastnických vztahů,

dokonalé vysídlení venkova v Sudetech, totální propad zemědělství, velký propad průmyslové výroby a

dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve srovnání let 1930-1950.

Velmi výraznou změnou do celkového života venkovského obyvatelstva vznesla intenzivně prosazovaná idea

kolektivizace a společného družstevního hospodářství. Postupně po roce 1948 s hlavním důrazem na roky 1949

–1952 začala být na celém českém venkově prosazována původní sovětská idea kolektivizace a združstevnění

zemědělské výroby. Idea kolektivizace vychází z oprávněného předpokladu, že na větších zemědělských

pozemcích lze dosáhnout vyšší produktivity práce. Její uplatňování v ČR však vedlo k obrovským a nevratným

ekonomickým, a společenských zásahům do velmi stabilního a konzervativního venkovského způsobu života.

Pokles počtu obyvatel ve venkovských oblastech se týkal především území mimo hlavní produkční oblasti a v

mnoha rurálních oblastech došlo k odchodu mladé generace z vesnic a to do té míry, že v 60. letech bylo

zemědělství místy velmi přestárlé. Při velmi rychlé industrializaci venkova se začíná prosazovat heslo: Přiblížení

venkova městu“, které vychází z naprosto mylné úvahy o nutnosti unifikace životního stylu na venkově a ve

městě a s jakési nadřazenosti životního stylu nebo životních podmínek ve městech. Tato politika přinesla na

venkov celou řadu nevhodných nebo neústrojných způsobů chování, nevhodné architektonické vzory a

nevhodné stavební nebo architektonické a urbanistické postupy. Toto heslo se v obměněné podobě prosazuje

až do počátku 90. let. Jeho důsledky jsou v postupném odklonu od tradičního venkovského domu k městské

vile s balkonem, prosazení kulturních domů a později nákupních středisek, postupná výstavba panelových

bytovek apod.

Na rozdíl od koncentrace veškerých aktivit do střediskových obcí se v tomto období prosazuje fenomén

rekreace a to formou chalupaření a chataření. Tyto aktivity jsou v období normalizace jedinými státem

„povolenými“ aktivitami, kde může občan individuálně uskutečňovat svoje vlastní plány a zájmy. Chalupaření

využívá postupně uvolňovaný bytový fond v nejmenších vesnicích, kde mladší generace v 50.letech odešla a

generace jejich rodičů buď postupně umírá nebo ve stáří následuje svoje děti do měst. Původní venkovské

domy jsou využívány jako chalupy jednak původními majiteli nebo také dalšími obyvateli měst, kteří původně

neměli žádný vztah k této lokalitě.

2 Teorie – i ideologie nesená nějakým obdobím (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

• Římská státní správa+ otrokářství - dělení pozemků, využívání pracovní síly otroků

• Feudalismus-Udával strukturu krajiny a rozmístění sídel

• Militarismus: římské silnice, sady podél cest za Marie Terezie, pevnosti v krajině

• Průmyslová revoluce-mění přístup ke krajině jako místu k získání zdrojů

• Norberg Schulz – Genius Loci – krajina romantická, kosmická, klasická / nepřenosná a neopakovatelná atmosféra místa (dáno morfologii)

• Teorie udržitelného rozvoje – ekonomicky, ekologicky (ten nás trápí v současnosti nejvíce), sociální pilíř

• Globalizace: tendence ke sjednocování projevů vystavěné části krajiny

• Ekonomika: V důsledku jednostranného zaměření přistupujeme ke krajině venkovu a jejich hodnotám předpojatě a nevážíme si jich jak bychom měli> urban sprawl, zábory půd.

• Čím dál větší okupace krajiny – zvýšení poptávky, standardu i mobily a schopnosti komunikace

• Ebenezer Howard: Koncept zahradního města> tato filosofie oslovila mnoho autorů

Ebenezer Howard (1850-1928) - Britský urbanista, který ve své práci vytvořil a popsal utopistický

koncept zaradního města budoucnosti (absolutní harmonie). Realizace: Letchworth garden city.

• Urban sprawl > satelity reakce: Pavel Hnilička-Sídelní kaše

Hlavní negativní důsledky urban sprawl na krajinu, a i na venkov:

• sociální segregace – do příměstských lokalit se stěhují především lidé s vyšším sociálním statusem, sociální izolaci posiluje také téměř výhradní užívání aut pro jakýkoli přesun, charakteristická pro velká města v USA, někdy oplocené kolonie RD, vlastní ostraha, pouští jen obyvatele, vlastní škola, nevyšší stupeň sociální segregace> ve vyloučených lokalitách se méně hledí na prostředí a krajinu (odpadky atd.))

• prudký nárůst individuální automobilové dopravy – dojíždění do centra za prací, školou, kulturou> vyšší míza znečištění

• úpadek rostlého města – vylidňování centra, chátrání starých obchodních a obytných objektů, investoři nemají zájem o využití starých průmyslových zón> problém s určením hranice města a krajiny

• komerční zástavba se koncentruje do pásem podél velkých silnic a dálnic > často dostupné pouze autem

• radikální změny ve využití krajiny – snižuje se rozloha pozemků vhodných pro zemědělství, lesnictví, rekreaci

• mix nevhodných typů zástavby dohromady (tradiční vesnice + satelit> ztráta vkusu)

• Claude Nicolas Ledoux – Solivar o Franc. arch., urb. a teoretik, většina jeho návrhů se nerealizovala, vizionář o Solivar navrhl jako soběstačné město, bydlení a práce pro dělníky, realizovala se jen

část

• Deurbanizace - postupné snižování počtu obyvatel měst, bytové domy v centru se mění na

komerční, lidé se stěhují do subburbií o Bruno Taut

▪ „Rozplynutí měst“ – kniha, úvodní skica ukazuje trosky měst a rozptýlené nové osídlení v zeleni

▪ utopické obce s 500 obyvateli, kde lidé pracují jako zahradníci nebo řemeslníci

o Eliel Saarinen

▪ dostatek zeleně a vodních ploch uvnitř města, malá města s nízkou hustotou obyvatelstva

▪ idea: postupně vytvořit kolem centrální části původního kompaktního města organické seskupení nových nebo přestavěných obcí, každá obec decentralizovaného velkoměsta se stane malým městem obklopeným přírodou, jako byla středověká města

o F. L. Wright ▪ úplná desurbanizace, i malé město je velké, odmítnutí měst ▪ Broadacre City – urbánní koncept, základ obydleného území – soustavy

výkonných automobilových dálnic, na nichž by vznikala nová centra služeb = základ pro budoucí prostorné město

▪ Každý občan by dostal 1 akr půdy, jen zde by se pohyboval pěšky, jinde jen auta

▪ neviděl důvody pro město, předpokládal, že televize nahradí divadla, kina, rozhlas, koncerty a základní formou společenského života budou automobilové vyjížďky

• Tomáš Valena – Město a topografie o Vztah člověka a krajiny – příroda dominantní, člověk nevýrazný / rovnováha /

vykořisťování přírody člověkem o Arch X příroda – využívání stávající / obě se podílí na formě / imitativní – příroda je

inspirací / umělý – forma nezávislá na místě a přírodě

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• Detroit a requiem pro Detroit – symbol amerického strojního průmyslu, skoro 2 mil obyv., ekonomická krize, odliv obyvatel, dnes 600tis., přes 80 % černochů, nezaměstnanost, kriminalita, 2013 bankrot

• Brownfield – Emscher park je příkladem rozsáhlé kultivace a proměny průmyslem devastovaného území v měřítku, jaké dosud nemá obdobu. Rozkládá se v Porúří na severozápadu Německa, na území o rozloze přes 800 čtverečních kilometrů, v povodí řeky Emscher. V roce 1988 se zemská vláda Severního Porýní-Vestfálska rozhodla uspořádat mezinárodní stavební výstavu IBA Emscher Park. Cílem bylo shromáždit názory odborníků a realizovatelné představy, iniciovat kvalitní projekty ekologické a ekonomické (a také kulturní) regenerace bývalých průmyslových území, získat nezbytné finanční prostředky, a především do konce devadesátých let nejlepších přibližně sto projektů uskutečnit. Součástí výstavby jsou především projekty obnovy krajiny zdevastované těžbou a průmyslovou výrobou: Čistí kontaminovaná, zdraví nebezpečná území, navracejí do přírodního prostředí rovnováhu a vytvářejí místa pro trávení volného času a pro rekreaci. Přispívají ke vzniku pracovních příležitostí, ať už díky stavební činnosti, která provází proměnu regionu, ale také prostřednictvím investic do nových výrobních odvětví a služeb.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2005/cislo-3/postindustrialni-krajina.html

• Transformace zemědělství, ekozemědělství

• Zemědělská soběstačnost země??

• Dotace zemědělství - podpora zaměstnanosti na venkově, aktivizovaní mladé generace v zemědělství, udržení zemědělského půdního fondu

o Agroturistika: malokapacitní ubytování o Zahájení činnosti mladých zemědělců - na výstavbu prostor, pořízení strojů, zvířat...

• Poměšťování venkova

o Na venkově pocit méněcennosti napodobování městských prvků degradace vesnice (např. asfaltová náves)

o dnes vesnice částečně přeměněny na rekreační oblasti nezájem obyvatel o celé sídlo (pouze o svou parcelu)

o Různé sociální a profesní složení vlastníků odcizení

o přistěhovalci z měst nerespektují ráz venkova podnikatelské baroko… o Vesnice vypadala takto:

Dům > Zahrada > Sad > Louka > Krajina

o Sad tvořil volný plynulý přechod vesnice do krajiny charakter vesnice (malebnost) o Dnes se právě tyto dříve nikdy nezastavované části zastavují hustou zástavbou,

zničen jedinečný přechod mezi venkovskou zástavbou a krajinou o Rušivý vliv novostaveb – nerespektují výšku zástavby, nevhodné materiály a provozy

• Problémy rekreace, přes týden prázdné

• Závislost na městech, zaměstnání, služby

• Zastavování krajiny – urban sprawl

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Krajina o Přírodní – původní krajina bez zásahu člověka, prales, pouště, bažiny o Kulturní – kombinace činnosti člověka a přírody Typy kulturních krajin podle hospodářského využití:

▪ Lesohospodářská – převládá les ▪ Zemědělská – pole, louky, sady, vinice, pastviny, chemizace, eroze půdy ▪ Těžební – narušená těžením, rekultivace ▪ Sídelní – městská krajina, nad městem je jiné klima – teplejší a znečištěnější, hluk

Typy kulturních krajin podle míry ovlivnění lidskou činností: ▪ Kultivovaná – Je ovlivněna lidskou činností, hospo­dářská činnost však výrazně

nenarušuje přírodní podmínky. Rovnováha a autoregulační schopnost jsou zachovány. Např Šumava v ČR.

▪ Narušená – Přírodní složky výrazně narušeny lidskou činností. Existuje zde možnost obnovení regenerace a autoregulace a ekologické rovnováhy. Nachází se v okolí velkých měst, prům. center a oblastí intenzivně využívaných k zemědělské výrobě.

▪ Zpustošená – Je důsledkem často nekontrolovaného pustošení hospodářskou činností. Přírodní složky jsou natolik potlačeny, že nejsou schopny obnovy. Náprava by byla možná pouze dlouhodobými a nákladnými procesy-rekultivace. Životní prostředí je nebezpečné lidskému zdraví. Např oblast povrchové těžby v Podkrušnoho­ří (hnědé uhlí).

• Krajinné prvky: přírodní (lesy, řeky) a antropogenní (silnice, pole, stavby)

• Podle nadmořské výšky: nížiny, pahorkatiny, vysočiny, vrchoviny, hornatiny, velehory

• Podle funkce: o Výrobní (průmys­lová, zemědělská, ze­mědělskoprůmys­lová, lesohospo­dářská atd.) o Obytná o Rekreační o Poly­funkční krajiny plní více funkcí najednou. Některá spojení, např. vý­robní a

obytná, nejsou ideální pro život člověka a mohou nadměrně zatěžovat i životní prostředí.

• Typologie evropských krajin: tundra, tajga, horské krajiny, bocage, otevřené lány (pole, poldery), stepi a suché krajiny, regionální krajiny (terasovité Řecko, zavlažovací kanály, vinice) umělé krajiny

• Typologie podle Norberga Schulze – viz výše.

• Ochrana přírody: o Ekoton – přechod mezi dvěma ekosystémy

o ÚSES – Systém ekologické stability definujeme jako soubor vzájemně propojených přirozených i pozměněných ekosystémů, které udržují stav přírodní rovnováhy v krajině

o Biocentrum je biotop (stanoviště) nebo soubor biotopů, které umožňují trvalou existenci ekosystémů.

o Biokoridor umožňuje migraci mezi jednotlivými biocentry. o vyhlašování chráněných území přírody-světová biosférická rezervace, národní park,

chráněná krajinná oblast, národní přírodní památka…

• Vesnice – návesní, silniční, lánová, řádková

• Typy venkova: o Suburbánní zóna - V blízkosti velkých měst po roce 1990 dochází k novému do té doby

pozastavenému vývoji suburbánních struktur. Pro tyto procesy je charakteristické, že do původního venkovského prostoru s venkovskou urbanistickou strukturou, sociální strukturou a částečně i venkovskou strukturou ekonomických činností se postupně ve větší míře prosazují městské činnosti. Na okraji vesnic v zázemí měst dochází k intenzivnější výstavbě skupin rodinných domů, které jsou ve vlastnictví původních obyvatel měst a kteří žijí městským způsobem života. Nové domy již nemají charakter venkovského domu, ale prosazují se městské stavby typu obytných vil bez hospodářského zázemí.

o Venkov v bohatých zemědělských oblastech - Jedná se především o oblasti českého Polabí s rozšířením i na dolní Poohří a dále na Moravě prostor Moravských úvalů a jihovýchodní části Moravy (vinorodý kraj). V současné době i přes celkovou ztrátu významu zemědělské výroby jako celku se v této oblasti daří zemědělské výrobě relativně dobře.

o Vnitřní periferie - Plošně nerozsáhlejší oblast českého venkova se rozkládá v širokém pásu od Rakovnicka (kde navazuje na chudé Sudety), přes středo – jihočeské pomezí v okresech Příbram, Písek, Tábor, Benešov, Pelhřimov až do prostoru Českomoravské vrchoviny. Jedná se o tradiční českou venkovskou oblast ve středních a vyšších polohách, kde horší podmínky pro zemědělskou výrobu vedly k tomu, že v krajině vznikalo velké množství malých sídel – malých vesniček, které jsou relativně blízko u sebe a navazují jedna za druhou. O této oblasti můžeme říci, že za každým kopcem je vesnice.

• Plochy zeleně – plochy s převahou vegetačních prvků, vody nebo proluk terénu o parky a parkově upravené plochy o lesoparky a rekreační lesy o soukromá zeleň zahrad (RD, zahrádkářská kolonie, chatové osady, zahradnictví, sady) o krajinná zeleň (nezastavitelné svahy a údolí, cenné přírodní lokality, louky, doprovod

vodotečí) o lesy (těžba, rekreace) o orná půda, sady, vinice, chmelnice

• Členění zeleně dle přístupnosti

o veřejně přístupná - parky, izolační zeleň, krajinná zeleň o vyhrazená omezeně přístupná – areály a soubory občanské vybavenosti s přístupem

veřejnosti – zdravotnictví, školství, kulturní, obchodní zařízení, o vyhrazená veřejně nepřístupná – areály soukromých majitelů – administrativa, velkoobchody,

soukromé zahrady

• členění dle urbanistické funkce o V hlavní funkci (monofunkční) – parky, přírodní nelesní plochy, hřbitovy, zahrádkáři, izolační

zeleň, botanické zahrady, ZOO o V doplňkové funkci (polyfunkční) – v obytných souborech, v plochách individuálního bydlení,

vyhrazená zeleň

• Forma zelených ploch a přírodních prvků: o přírodního charakteru = poměrně přirozené formy porostů v přírodních koridorech, zejména

v příměstské zóně a ve volné krajině, skalní partie, vodní plochy, toky a mokřady o přírodně blízkého charakteru = přírodně krajinářská forma městských parků a parkových

úprav o umělého charakteru = architektonizovaná forma zeleně s velkým počtem vybavenosti, staveb

a zpevněných prvků, zeleň na střechách

. 5 Morfologie

(prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• Krajina – Dle morfologie terénu – působení vody, řek, ledovců, moří o Hornatá (Alpy, Himaláje) o Kopcovitá ( Vyšočina ČR) o Mírně zvlněná (Porýní-Falc) o Plochá (Pomořany-Polsko) o Speciální (s krasovými útvary: Moravský kras, se stopami těžby: Mostecko)

• Krajina dle tvarů povrchových typů (pole, lesy, vody)> plochy lze dělit na člověkem nedotčené, ovlivněné a vytvořené

o Bez lidské přítomnosti (organické tvary, lesy, louky a vše ostatní splývá dohromady) o S přítomností (Středověká plužina (úzká středověká pole), Římské čtverce (speciální,

velmi organizovaná forma-v Itálii lze vidět dodnes), kolektivizované zemědělství (pole velkých celků orientováno výnosem (pouze částečně zdeformované tvary), kombinace všech.

• Sídla na izolované výšině (hradiště – obrana), terénním ostrohu, v kombinované terénní poloze, v kotlině, v úzkém údolí, v rovině> vytváří siluety, které mění morfologii krajiny

• komponování krajiny od Renesance (poprvé plánování krajiny)> reakce na její morfologický tvar (výhledy, plány atd.)> ještě víc se to rozvinulo v baroku (Barokní krajina-Špork, Valdštejn atd.)

• Vystavěné prostředí města> mění výrazně morfologii krajiny – silueta města se vymyká všem přírodním tvarům oproti tomu tradiční vesnice (převažuje krajinná složka ve všech rovinách) krajinnou morfologii příliš nenarušuje> splývá s krajinou> Satelity nerespektující vesnici, její měřítko a proporce jsou průser.

• Vymezení hranice města: administrativní, morfologické (např. Koncept kompaktního města), funkční (při vymezování aglomerací)

Vesnice (dobré použít o do typologie): 1) Nepravidelné = shluková vesnice - bezplánovité skupiny jednotlivých dvorů, ohrady, křivolaké

ulice (údolní, samostatné, dvorcové) 2) Pravidelné:

• návesní – pravidelné, zakládané lokátory (povoláni šlechticem, králem nebo církví), lán = základní jednotka pro měření vesnic (počet lánů uveden v zakládacích listinách), usedlost kolem obdélníkové návsi, většinou ve vnitrozemí

• lánové vesnice:

údolní – údolní, podél vodního toku (nemají náměstí), lán za usedlostí většinou stoupal – zahrada pole – louky – les, obvykle ve výše položených a čitelných oblastech

lesní – okrouhlé s paprskovitě uspořádanými lány, často zakládané v lese (vypálením lesa – název např. Žďár)

návesní – lány pouze po delších stranách náměstí, hl. menší vesnice v pohraničí

• náves ve tvaru polní lahve – kombinace návesní a okrouhlé> zde náves fungovala jako ohrada pro dobytek s jedním vchodem který se dal zavřít

• nepravidelné čočkovité návsi – na Moravě

• tržní vesnice - vlastní důležité právo pořádat trhy

• okrouhlice - dvorce kolem návsi, která je přístupná jen jednou cestou a na noc slouží k jako ohrada pro dobytek, celá vesnice ohrazena

• ulicová náves - dvory těsně u sebe kolmo na širokou a krátkou cestu, po obou stranách

Sídelní struktura českého venkova je podmíněna jednak dobou svého vzniku (12. – 14 stol.) a dále konfigurací

terénu. Pro český venkov jsou typická malá sídla s 30 – 100 obytnými domy a relativně hustá síť menších měst

s 3000 – 10 000 obyvateli. Tato města tvoří přirozená obchodní centra a centra pro poskytování různých

služeb a poloviny 19. století se uplatnila i jako správní střediska nově budované státní administrativy (politické

a soudní okresy). O rozdrobenosti české sídelní struktury svědčí obrovské množství částí obcí nebo

katastrálních území. Katastrální území jsou základní evidenční jednotky pro evidenci nemovitého majetku.

Vyvinuly se z historického území obcí postupně v druhé polovině 18. století (Tereziánský katastr).

Původně bylo možné ve venkovském prostoru ztotožnit obec a sídlo. Každá vesnice měla svoje vlastní

katastrální území a současně byla obcí. Tento stav byl v České republice zachován s menšími odchylkami až do

roku 1950. Po roce 1950 začíná postupná integrace obcí. Tato integrace, ač byla prováděna v době

komunistického útlaku a v době administrativního byrokratického a centralistického státu, byla zcela přirozená.

Počet obcí postupně klesal v desetiletích 1950-1990 na 4104 obcí. I tento nejmenší počet obcí však neodpovídal

počtu obcí ve srovnatelných evropských zemích. V většině z nich je počet obcí pod hodnotou 1000 obcí a

nejmenší z nich mají často více než 5000 obyvatel. Žádnou výjimkou nejsou ani obce s 25 000 obyvateli.

Například ve Švédsku existuje pouze o něco více než 300 obcí. Srovnatelný počet obcí je v Evropě pouze ve

Francii. Po roce 1990 vznikly další obce opětovným rozdělením. Nyní je v ČR okolo 6200 obcí.

6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• Topografické prvky – rovina, vyvýšené místo, nízko položené, svah, voda> tyto prvky určují strukturu osídlení a mají i přímý vliv na rozmístění jednotlivých složek v krajině (např. Brambory na super prudkém svahu neporostou.

• Umístění krajiny: Na/u moři/e (vodě)> mořská krajina, Na souši> suchozemská krajina

• Podle místa na zemském povrchu bude odvozen i typ krajiny ovlivněný místním klimatem> (v Africe z pravidla nebude smrkový les atd.)

• Krajina v blízkosti sídel> platí přímá úměra mezi dotčeností krajiny člověkem a blízkostí lidského sídla (čím hustší sídelní struktura tím dotčenější krajina a naopak)

• Venkov> vždy v bezprostředním kontaktu s převážně přírodní krajinou> vznikl totiž na základě vazby venkov-půda(krajina) tedy z potřeby bezprostředního čerpání primárních zdrojů

• Další vazba: venkov-město> vznikla později, město stojí výše v sídelní hierarchii, vznikla v momentě potřeby dodávání přidané hodnoty primárním zdrojům (trhy, řemesla atd.)

• Umístění vesnic v krajině (Z pravidla jsou umisťovány na základě krajinné morfologie, dalšími faktory, které zakládání vesnic ovlivňovaly byly: umístění v rámci sídelní struktury, místní podnebí a klima)

o Podle morfologie: V otevřeném údolí, V uzavřeném údolí, na návrší, na ostrohu, u vodního toku ….

o Podle sídelní struktury: Na křížení cest (z pravidla budoucí tržní vesnice), Na brodu (důležité místo překročení řeky), Na konci hierarchie (klučení nových lesů a posílení získávání primárních zdrojů (dřevo, uhlí, další plodiny atd.), V podhradí (jako servis pro hrad), Při cestě (jako průchozí) a určitě jde vymyslet ještě mnohem víc.

• Orientace vesnic je z pravidla dána morfologií terénu, popřípadě stávající strukturou sídel.

• Orientace v krajině: sever –jih-východ-západ (u nás spolehlivě odhalím sever podle nadměrnějšího růstu lišejníků, samo sebou, když není slunce)

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.) Krajina:

• Živé a neživé o Živé (biosféra): fauna a flóra o Neživé: horniny, vodstvo, látky organického původu: ropa, uhlí, půda

• Přírodní a umělé (to co vytvořil či nevytvořil člověk) o Umělé je zejména vystavěné prostředí, nejvyšší míru odchylky od přírody vyzařují

stroje (např. Větrné elektrárny v krajině...)

• Nerosty, vzácné kovy, ropa, uhlí... stojí za ekonomickým bohatstvím> podpovrchové bohatství> neměli bychom zapomínat že i to je třeba chránit (ochrana ložisek nerostných surovin v ÚP)

• Příroda: Lesy, louky, pole, skály, vodní plochy, mokřady> povrchové bohatství o Ochrana přírody: ÚSES – biokoridory a biocentra o NP, CHKO, přírodní rezervace, Významný krajinný prvek, přírodní park...

Venkov:

• Intravilán/extravilán, zastavěné/nezastavěné, zastavitelné/nezastavitelné - základní vymezení sídla v krajině> u venkova jsou přechody do krajiny obecně měkčí než u města

• Stavění z místních materiálů: kámen (Řecko), dřevo (Finsko), cihly, vepřovice, hlína

• Tradiční materiály v České republice: Kámen (pískovec a opuka), cihla plná pálená, střešní taška pálená (bobrovky), vápenné omítky a nátěry, okna dřevěná (špaletová), krovy dřevěné (hambalkové, s pozednicí (pevná vazba))> v některých regionech roubené stavby

• Dnes dovoz materiálů (ale pořád můžeme používat místní žulu, a ne žulu z Číny)> největší rozpad materiálové kultury lze vidět na satelitní zástavbě

• Náves bývala nedlážděná, dnes asfalt: Jak je dnes adekvátní pojmout náves?

• Dnešní trend: Umělé netradiční materiály neodpovídající venkovskému duchu: plast, betonová dlažba, ploty, zateplování budov, necitlivé rekonstrukce, špaletová okna vyměňována za okna plastová

• Památkové zóny a rezervace, Památky> UNESCO – Holašovice, selské baroko

o Ostatní památky na venkově: Památné stromy (spjaté s příběhy lidí-často evidované jako významné krajinné prvky VKP, národní stromy-lípy sázené ke vzniku republiky (100let)), zvláštní charaktery obcí (opevněná vesnice Žumberk), Zničené a zaniklé vesnice (zejména bývalé Sudety a pohraničí-stopy vesnic v krajině> návrat do krajiny (Veveří, Pasečná a mnoho dalších))

8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Komponovaná krajina (většina z baroka – Valdštějn, Šlik, Špork)> vizuální hodnota, turistický potenciál

• Historická kulturní krajina (krajinné památkové zóny – území jak přírodní, tak kulturně

historické hodnoty, Lednicko-Valtický areál, bojiště bitvy u Slavkova)

• Ochrana biodiverzity (ekologické stability), krajinného rázu o ÚSES – biocentra a biokoridory o Zvláště chráněná území – NP, CHKO, národní přírodní rezervace a památky

• Kulturní: o Nehmotné – spojené s osobami a událostmi (zvyky, tradice, slavnosti)

o Hmotné – umělecká díla o Ochrana památek hmotných i nehmotných: UNESCO – Holašovice, Lednicko-Valtický

areál • Sociální:

o Rozvoj mezilidských vztahů: náměstí, místa setkávání, kulturní domy o Rozvoj společenství: škola, vzdělávací centrum o Místní Agenda 21 – pro zapojení lidí, udržení tradic

• Rekreační: o Lázeňské hodnoty: Karlovy Vary, Luhačovice – zároveň i architektura o Rekreační potenciál> turismus spojen s venkovem (agroturistika krajinou (ikonické

krajiny: Český ráj, České Švýcarsko, Pálava)

• Funkční o Krajinářská opatření – protierozní, proti povodňová> retenční schopnost krajiny je

velmi důležitá pro budoucí rozvoj celé země> je nutné klást na ní důraz a podniknout opatření (šetření vodou, protierozní opatření, efektivnější užívání vody)

• Přírodní o Uznané – VKP, PP, ÚSES, krajinná památková zóna o Neformální – ekosystémy bez ochranného režimu> morální přístup k přírodě je

nadřazen všem právním nařízením

• Architektonické o Tradiční venkovské stavitelství (skanzen Rožnov pod Radhoštěm), Atypické stavby

(stodoly na Moravském Toskánsku-okolí Kyjova), sklípky na jižní Moravě

o Rozdíl stavění v Čechách a na Moravě – v Č štíty domů do ulice na M okapové strany

do ulice – respektování typologie

• Urbanistické o Respektování původního urbanismu, u vesnic návaznost na krajinu, volný přechod, a

ne zastavěná humna

• Kulinářské (možná kulturní)

o Tradiční venkovská kuchyně (Kulajda, Kyselo, Koleno 😀) o Tradiční nápoje (slivovice, víno) o Zdroje pro přírodní léčitelství (kostival na zlomeniny, třezalka jako dezinfekce, křen s

medem na nachlazení, česnek na všechno 😀)

9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.) Oblasti veřejného zájmu

Mějme na paměti, že naším primárním zájmem není krajina sama o sobě, ale všechny zásahy a ochranářské tendence, co máme vedou především k našemu (lidskému) prospěchu. Bez fungující krajiny a venkova totiž kvalitní lidský život nemůže existovat. Recipročně to ale neplatí, krajina bez nás si snadno poradí. Obezřetnost je na místě.

• Ochrana hodnot v území> primární je podpora ekologické stability území o Ochrana lesa, pupfl - Pozemek určený k plnění funkcí lesa, ochr. pásmo 50 m

▪ Lesy ochranné ▪ Lesy zvláštního určení ▪ Lesy hospodářské ▪ Lesy pod vlivem imisí

o Ochrana vod - Chopav - chráněná oblast přirozené akumulace vod, vodní zákon

▪ Ochranná pásma vodních zdrojů - 1. (oplocené) a 2. pásmo

o Ochrana přírody a krajiny-Nástroje ochrany – ÚSES, VKP (lesy, rašeliniště, vodní toky, údolní nivy, rybníky), krajinný ráz, přírodní park + náš odpovědný přístup

o Zvláštní ochrana přírody a krajiny - NP, CHKO, Natura 2000, NPR, PR, NPP, PP o Nerostných zdrojů – chráněné ložiskové území o přírodních léčivých zdrojů - ochranné pásmo o Protipovodňová ochrana – záplavové území o Ochrana památek-památkové rezervace, památkové zóny, nemovité kulturní

památky o Ochrana technické a dopravní infrastruktury-ochranná a bezpečnostní pásma o Ochrana půdního fondu-bonitace BPEJ, bilance záborů o Udržitelné vytěžování krajiny o Ochrana estetických hodnot krajiny (ne rozšiřování povrchových dolů atd.)

• Cíl: udržitelný rozvoj (ze všech tří hledisek): Co evokuje slovo rozvoj? Není třeba v případě ekonomiky na místě stagnace, udržitelnost než růst?

• Hygiena prostředí – ochrana ovzduší, proti hluku, radonu, odpad> opět platí, něco za něco, nikdy nedostanu čistou esenci něčeho ale vždy směs vlivů

• Další limity venkova: (nízké příjmy, nezaměstnanost, omezení možností, stárnutí populace, odliv obyvatelstva

• Tomáš Valena (Český profesor a urbanista) – Město a topografie o Vztah člověka a krajiny – příroda dominantní, člověk nevýrazný / rovnováha /

vykořisťování přírody člověkem o Arch X příroda – využívání stávající / obě se podílí na formě / imitativní – příroda je

inspirací / umělý – forma nezávislá na místě a přírodě

• Úkoly: o zachování a posílení ekologické stability (ÚSES, izolační – emise, hluk, regulace

teploty a vlhkosti ovzduší, proudění vzduchu – zrychlení díky teplotním rozdílům mezi zelení a zástavbou, hygienická – čištění ovzduší, produkce kyslíku…)

o zachování a posílení ekologické biodiversity o ochrana půdy (prostředí pro uskutečnění přírodních procesů) o ochrana přírodních cenností a ohrožených druhů o péče o vodní režim o hygiena prostředí (zejména pozor na imise, prašný spad a hluk) – řešení dopravy o péče o jedinečnost, estetické hodnoty a kulturní hodnoty identity krajiny

Možnosti řešení: o ochrana existující zeleně a vytváření nové o ochrana cenných biotopů o snižování nároků na motorovou dopravu o snižování energetických nároků a využívání obnovitelných zdrojů

o hospodaření s vodou a odpady

10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Zásady pro projektování na venkově: o nízkopodlažní zástavba, o charakter a orientace původních štítů, o sklon střechy (někdy bývá předmětem regulačního plánu), o okna, o dominantní historické prvky, o vhodná forma do vhodného prostředí (rostliny, povrch, funkce, vodní plocha)

• Program obnovy venkova – zvýšení životaschopnosti zemědělství, dotace (z fondů státních i evropských), zlepšení obč. Vybavenosti

• Revitalizace vodních toků

• Rekultivace

• Nástroje ochrany – ÚSES, VKP, krajinný ráz, přírodní park

• Pozemkové úpravy: se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.

o Tvorba remízků, protierozní opatření, ÚSES, lepší prostupnost území • Nástroje územního plánování při nakládání s krajinou

o Územně plánovací podklady ▪ Územně analytické podklady

• Rozbor udržitelného rozvoje ▪ Územní studie

• Hodnotí se ÚSES o Politika územního rozvoje (částečně zajišťuje i ochranu krajiny, protože vymezuje

hlavní linie rozvoje) ▪ základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje

o Územně plánovací dokumentace ▪ Zásady územního rozvoje (Chová se stejně jako PÚR ale víc konkrétně) ▪ Územní plán

• Vymezení intravilánu a extravilánu, zastavitelné/nezastavitelné ▪ Regulační plán

• Aktéři: Místní samospráva (Stavební řízení, Územní řízení, Územní plán), Krajské úřady a zastupitelstvo (PÚR, ZÚR), dotčené orgány státní zprávy (různé podle situace např. při práci s vodou-vodohospodářský úřad), účastníci řízení (mohou to být fyzické i právnické osoby, majitelé okolních pozemků), aktivní občanská společnost (veřejná projednávání ÚP, RP a jejich změn)

• Pro krajináře: Studie dopadu na životní prostředí EIA – environmental impact assesment (SEA –strategic environmenstal assesment) (musí jí mít všechny velké stavby a průmyslové podniky)> výstup z této studie je doporučující (není závazná), ale správní úřad většinou její výstup respektují.

• Zájmem je kvalitní život pro všechny ve stabilním udržitelném prostředí.

D Město

Město je sídelní topograficky, morfologicky a typologicky vymezený útvar, pro který je charakteristický

soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice. Jsou to především relativní velikosti ve srovnání s vesnicemi,

vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, typická demografická, sociální a profesní

struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) a

poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí.

Město je typ sídla. Je větší než vesnice. Obec je tvořena jednotlivci, domácnostmi a společenstvími. U

každého sídla lze primárně rozlišit celek, část a urbánní blok.

Vesnice: Sídla nízkopodlažní (horizontální, nevrstvená) - do cca 5000 obyvatel, do 3NP, většina do 2000

obyv.

Město: Sídla vícepodlažní (vertikální, vrstvená) - nad 5000 obyv., bytové domy

Společnými parametry umožňujícími srovnání i uspořádání jsou počet obyvatel, vazby ve společenství,

identita, vybavenost, typy vztažných urbánních prostorů.

Společenství: anonymní, lokální specifika

Identita: vztah ke správnímu celku

Vybavenost: viz typologie

Doprava: individuální, hromadná

Pro město je také specifický městský způsob života, který je na rozdíl od venkovského více neosobní,

anonymní a účelový. Obyvatelům měst klesá počet osobních vztahů a sociálních kontaktů, naopak roste

počet profesionálních vztahů a fyzických kontaktů. Ve městech se také proto koncentrují sociálně

patologické jevy jako zločinnost, prostituce, závislosti nebo rozpady manželství atd.

Co ovšem znamená pojem „městské prostředí“? Jak popsat urbanitu, městskost? V literatuře o urbanismu se

pokusy o její definici vždy dotýkají dvou zásadních faktorů: hustoty osídlení a mnohostí odehrávajících se dějů

(heterogenity, diverzity funkcí). A právě promíchání funkcí je důležitým momentem, který oblast s větším

počtem obyvatel povyšuje na město. Louis Wirth v knize „Městskost jako způsob života“ píše: „Vlastnosti, které

se spojují s městskostí, vystupují tím silněji do popředí, čím je obec větší, hustěji osídlená a různorodá.“ Město

není shlukem domů připouštějícím pouze určité vybrané funkce. Například pražské sídliště Jižní město nelze z

tohoto důvodu považovat za město, neboť je svým vymezením monofunkční, určené pouze k bydlení. V

ostatním je zcela závislé na skutečném vnitřním městě.

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

• Starověk – první města – řeky, výhodné polohy, přírodní podmínky o mezopotámská města = kompaktní útvary (ortogonální půdorys: Ur, Uruk, Lagaš,

Babylon), zřetelně oddělené od okolní krajiny mohutnými hradbami (hradby, zikkurat a cesta procesí – základní komponenty)

o Egypťané naopak důmyslně rozmisťovali jednotlivé komponenty sídel-pro živé i mrtvé (nekropole na jedné straně řeky, město na druhé např. Théby) - do krajiny po obou březích Nilu

• Řecko – městské státy, veřejné stavby (Athény, Milétos, Alexandrie)> první rozvoj občanské společnosti, a tedy i občanské vybavenosti kolem agory (řeckého náměstí) tak lze najít celou řádku veřejných budov: Stoa, Gymnasion, Hipodrom, Divadla atd.

• Řím – 3 typy měst: o samotný Řím (vznikl na 7 pahorcích v okolí řeky Tibery a postupně se slil v jedno

osídlení) o původní etruská města (rostlý půdorys) (Ravenna, Perugia, Mantova) o nově založená (půdorys castra – osa S-J cardo, V-Z decumanus; na jejich křížení

forum)> Tento typ městského založení lze nálést všude, kam zasahovala Římská říše v

době svého největšího rozkvětu. (Turín, Trevír (dodnes mají Porta nigra (městká brána)), Cáchy, Orléans atd.)

• Stěhování národů> tlak na římskou říši> rozpad Římského impéria> rozpad římské samosprávy> původně římská města přechází do středověké konfigurace> někde se pod nánosy nových rostlých vrstev původní půdorys ztrácí (Londýn), jinde přetrvává (Turín)> Římská tradice přenesena do Byzantské říše (ta zanikla až na konci středověku)

• Středověk o kolem hradů a klášterů> vznikají nová uskupení (podhradí-jako servis pro hrad) -

většinou lineární tvar okolo hlavní cesty od hradu (v Praze od hradu ke strahovskému klášteru)

o využití původních – organický půdorys na obchodních cestách a křižovatkách, reagující na přírodní podmínky (terén, voda), město se často stavělo na vodě (obrana, hygiena, pití) a často se jim také uzpůsobilo (Bern)

▪ Město na řece (bezprostřední kontakt s vodou (Praha)) ▪ Město u řeky (odvrací se od řeky (Písek))

o ve střední Evropě základem keltská oppida, slovanská hradiště (Kouřim) o v jižní/západní Evropě základem pozůstatky římských měst (Lyon, Pasov...) o zakládání nových> v Čechách vrcholný středověk a období kolonizace (České

Budějovice, Plzeň), nejvýznamnější podporovatel lokátorství: Přemysl Otakar II.

• Karel IV. - Nový rozkvět urbanismu a středověkého stavitelství u nás> Nové město Pražské> z Prahy se stává skutečně světové velkoměsto (60. Tisíc obyv.)> Urbanistické návaznosti (Karlovo náměstí - Václavské náměstí - senovážné náměstí, tehdy trhy)

• Renesance o Teorie – moc se jich nepostavilo o Monocentrická kompozice> hledání ideálního tvaru vztaženo k vesmíru (náboženské

otázky skryté v architektuře) o Palmanova (hvězdice), Grammichele (šestiúhelník) o Renesanční urbanismus poprvé chápal město jako funkční celek, nadřazený

jednotlivým stavbám o V Čechách kvetou zejména města pod nadvládou Rožmberků (Třeboň, Prachatice...)

• Baroko o Manýrismus> Rozvoj urbanismu (Michelangelo Buonarotti – urbanismus Říma)> jeho

principy se uplatňují později (trojzubec, osová kompozice atd.) o Barokizace měst – kostely (sv. Mikuláš, Malá strana) o Nové městské kompozice (Versailles) o Pevnosti a pevnostní stavitelství (základní tvar, Bastion)> rozvoj pevností (Vaubanovi

pevnosti Francie, v Česku Hradec Králové) o Kompozice je spíše monocentrická (naznačen vztah k bohu)

• Osvícenství (já mám rád také posvícentsví 🙂) o Rozvoj státní správy, pozemkové reformy, restrukturalizace některých osídlení o U nás nové pevnosti, Terezín a Josefov (ukázaly se bezcenné, přišly pozdě) o Nové metropole: Petrohrad, Washington D.C (l'Enfant)....

• Průmyslová revoluce o Obrovský růst měst> notná reakce která zprvu nepřichází (města se znaží zvládnout

nápor (Londýn jako druhá metropole v historii překračuje milion obyvatel (po antickém Římu))

o Dělnické kolonie o Rozvoj dopravy (napřed vlečky s koňmi (U nás první trať České Budějovice-Linec, poté

parní doprava, pak elektrifikace (tramvaje) o Přelidnění, hygiena – začalo se plánovat o Asanace (Praha, Berlín, Paříž) – zbořeny a přestavěny celé čtvrti, narušen historický

ráz, ale zlepšení podmínek, zaveden vodovod a kanalizace o USA – nová města (kolonizace amerického kontinentu probíhá v největší míře)

o Výroba ohrožovala životní prostředí: Na sklonku 19. století tak jednoznačně platilo pravidlo: aby mohla být zvýšena kvalita bydlení ve městech, je třeba města prostorově rozšířit a úměrně tomu snížit hustotu jejich osídlení.

• Meziválečné období-snaha o první aplikaci moderny (Sídliště Weissenhof Stuttgart (1927) o Musí se rozšířit ulice, založit parky, rozbít bloky, vytěsnit kouřící továrny za město a

provést celou řadu dalších opatření, které zvelebí životní podmínky obyvatel. Proces rozvolňování městské zástavby započatý v 19. století se však dodnes nezastavil, a to i přesto, že problémy dnešních měst již netkví v přelidnění, ale právě naopak.

• Fašistický, nacistický a sovětský urbanismus: Velké snahy o budování výkladních skříní autoritativních režimů (každý z nich nachází své atributy)

o Itálie (Fašismus) - moderna inspirovaná antikou (velmi vkusně skloubeno), Stavby a urbanismy inspirované režimem: (Via dei fori Imperiali-Řím, Casa del fascio-Como (Architekt Giuseppe Terragni, Palazzo della civitá v rámci areálu světové výstavy v Římě 1942 (architekt Marcello Piacentini)

o Německo (Nacismus) - plány na grandiózní přestavbu Berlína (Hitler-Speer), Z počátku moderna inspirovaná historizujícími prvky německých oblastí, později eklektický antický fetišismus (, Museum umění v Mnichově (Troost), nové kancléřství v Berlíně (Speer), urbanistické plány velkého Berlína (Speer)> nezrealizováno

o Sovětský svaz: 20. Léta-nejčistší moderna (internacionální styl), Rusko bylo v té době v tomto ohledu velmi avantgardní (Narkomfin (architekt Moisei Ginzburg)

▪ spolupráce s modernistickými urbanisty (Le Corbusier- plán Moskvy- zářicí

město) ▪ Později odklon od moderny> socialistický realismus (počátek projektem na

palác sovětů - Boris Iofan

▪ U nás později v tomto slohu realizováno třeba sídliště Ostrava-Poruba

• Po válkách velká výstavba a obnova měst o Ve státech východního bloku se naplno uplatňují myšlenky modernistického

urbanismu (dnes svědčí o jejich omylech) (zejména SSSR: Magnitogorsk, Norilsk atd. ale i ostatní státy NDR: Stalinalee-Berlin)

o Prefabrikované sídelní celky> Sídliště (pojato zónováním modernisticky) o Suburbanizace (hlavně USA a západ, u nás až po sametové revoluci) o První hlasy obhajující kvality městských prostor a života v nich se začaly ozývat

zhruba od šedesátých let 20. století. Znovu bylo objeveno, že lidská společnost je pro

život stejně důležitá jako dostatek vzduchu a slunce a že živé ulice a náměstí dělají město městem.

o Od šedesátých let, první projekty reagující na změny klimatu a ekologické stavitelství> V tomto ohledu byly průkopníky pořadatelé olympijských her (Montréal 1976)

o Nová města: Brasilia (Da Costa, Niemeyer)

• Města budoucnosti o OMA – City in the Desert, Je tohle správná cesta? o Smart city

2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

• Militarismus (hradby, bastiony atd.)

• Udržitelný rozvoj

• Urban sprawl

• Zahradní město (Ebenezer Howard) o Cirkulární schéma města obklopeného dalšími sídly propojené železnicí a hlavní silnicí o cílem bylo dokonalé souznění města a venkova, vzít si výhody z každého z nich o v centru veřejné budovy, komerce a hlavní park, průmysl na periferii

• Lineární město (Soria y Mata) o Jediná ulice 500 metrů široká a dlouhá tak, jak se ukáže být nezbytné o Dokončeno 22 km z návrhu pro Madrid

• Athénská charta 1933 - soubor zásad „moderního urbanismu“

• Athénská charta 2003 - přepracování a zaktualizování o 10 perspektiv moderního města:

▪ Město pro všechny (boj s vyloučením ohrožených sociálních skupin) ▪ Zapojené město (snaha o budování dobrých sousedských vztahů) ▪ Bezpečné město (město jako nebojová zóna, potlačování příčin kriminality) ▪ Zdravé město (umožnit všem občanům města žít zdravě) ▪ Produktivní město (město jako zdroj pracovních příležitostí) ▪ Inovativní město (školství, věda a výzkum) ▪ Přístupné město (umožnit občanům přístup ke službám bez zbytečného

cestování po městě) ▪ Ekologické město (principy trvale udržitelného rozvoje) ▪ Kulturní město (město jako tvůrce kultury) ▪ Město tradic (město jako nositel civilizačních hodnot)

• Město krátkých vzdáleností o Nezakládají se, ale vznikají přeměnou o Obchody a centra rozmisťovat rovnoměrně – žádné monofunkční celky o Důležitá je pěší a cyklo dostupnost o Na okrajích města místo OC jsou jen menší obchody začleněné do obytné struktury o Živé partery – v ideálním případě může člověk v jednom domě bydlet, pracovat,

nakupovat, nebo posedět v kavárně o Rozvoj při vysokorychlostních komunikacích (železnice) o Snadné možnosti rozšiřování a dostupnost zeleně o Později se tento princip objevil při při plánování evropských měst (Kodaň, Paříž,

Stockholm, Zlín)

• Leon Krier – Architektura, volba nebo osud (1998) o Názory autora na současný stav jsou dost kritické

o optimální velikost města - město by mělo být tak veliké, aby se do všech důležitých míst (úřady, obchody, dílny, školy) dalo dojít pěšky do 10ti minut. Z toho vyplývá velikost cca 10 000 obyvatel a průměr 900 metrů

o „ne auto, ale předměstská osídlení jsou zničující zbraní.“ Každodenní bombardování center z předměstí.

o Polycentričnost o Města trpí monofunkčními extrémy o Centrum roste vertikálně, předměstí horizontálně

• Miljutin – Pásové město o 6 paralelních pruhů – soustava funkčních zón – železnice, průmysl + výzkum, zeleň s

dálnicí, obydlí + komunální zařízení, parky a rekreace, zemědělství o Forma lineárního města o Ovlivnil i Zářící město od LC

• Le Corbusier o Urbanisme 1925 (publikace)

▪ Jasnost řádu, rovný terén, vysoké budovy, doprava v úrovních o Soudobé město pro tři miliony obyvatel

▪ Pravoúhlá síť, administrativní centrum s 24 výškovými budovami obepínaly meandrově uspořádané obytné bloky pro 600 tis. obyvatel, další 2miliony měly bydlet v satelitních zahradních městech

▪ statický návrh, neměl se kam rozvíjet o Zářící město

▪ Plán Moskvy ▪ Rozděleno na zóny práce a odpočinku ▪ místo centrálního uspořádání pásové zónování, umožňující růst

• Kevin Lynch, Obraz města o 5 prvků, podle kterých rozpoznáváme město: cesty (ulice, chodníky, koleje), okraje

(zdi, plot, pobřeží), oblasti, uzly, významné prvky

• Pavel Hnilička – Sídelní kaše o Satelitní městečka, pouze bydlení, bez vybavenosti, auta, segregace, oplocení o Proces rozvolňování městské zástavby započatý v 19. století se dodnes nezastavil,

dnes je legislativně zakotvena nízká hustota osídlené, neměla by být spíše určena zastavěnost minimální?

o O negativních dopadech funkčního zónování na fungování měst bylo od počátku šedesátých let dvacátého století napsáno již mnoho. Autoři jako Jane Jacobs, Kevin Lynch, Aldo Rossi, Leon Krier a mnozí další přesvědčivě ukázali stinné stránky zónování pro rozvoj měst. Přesto je tzv. Athénská charta z roku 1933, proklamující vizi členění města podle funkcí, dodnes hluboce zakořeněna. Bydlení v čistě monofunkční oblasti vyhrazené pouze pro tuto funkci je bydlením na sídlišti se všemi jeho nevýhodami. Z tohoto důvodu jsou také monofunkční kolonie rodinných domů označovány za „sídliště naležato“. Vymezením čistě obytné funkce na širším území totiž přejímají veškeré neduhy sídlišť s výškovými budovami. Chybí jim zmíněná diverzita funkcí a navíc ještě dostatečná hustota osídlení, jež by umožnila mnohost funkcí zajistit alespoň dodatečně. Tyto dva faktory – mnohost funkcí a dostatečná hustota osídlení – posilují městskost a mají na kvalitu bydlení zásadní vliv.

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• regenerace – renovace, modernizace, rekonstrukce> brownfield – Emscher Park, Docklands (Londýn), Highline, Promenade Plantee, Negrelliho viadukt

o regenerace sídlišť ▪ Regenerace veřejného prostoru a vybavenosti (např. Sídliště Máj v Českých

Budějovicích: https://www.stream.cz/gebrianvs/10019785-sidliste-maj-v-

ceskych-budejovicich-vyjimecne-dobre-investovane-verejne-penize, park čtyři dvory (Ing. Petr Velička, Ing. arch. David Prudík, Ing. Markéta Veličková), komunitní centrum (SLLA Architects | Miriam Lišková,Michal Sulo)

▪ Regenerace panelových domů: Konverze panelového domu (Rimavská sobota, Roman Halmi, Peter Jurkovič, Lukáš Kordík, Števo Polakovič / gutgut)

http://www.gutgut.sk/PANELAK

• Konverze: města se mění: Dokument Requiem pro Detroit

• město krátkých vzdáleností> jasné vymezení hierarchie center a podcenter

• Vymezení ostřejšího rozhraní města a krajiny (dnes nejasné hlavně kvůli urban sprawl)

• Smart city-využívání digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života ve městech (u nás pilotní města: Písek, Třinec)

• Demografie – zmenšování domácností, stárnutí populace, vyšší životní standard> nároky na typologii domů

• Minimalismus-co představuje životní minimum> sociální bydlení atd.

• Kultura, vzdělání, rekreace – stoupající tendence cestovního ruchu (více volného času), revoluce v informačních technologiích

• Ekonomie> její vliv na efektivitu města

• Vývoj: nutná reakce na překotný vývoj technologií a společnosti (konfrontace vrstev co mají zůstat stabilní a nových vrstev)

• Doprava – automobilová doprava stále stoupá, doprava v klidu o Kodaň-okruhy pro auta, pěší zóny, cyklistika

• Zásady územního plánování – projednávání na širší platformě (odezva sdružení, místních firem a veřejnosti), dbát územních prvků (sociální struktura, terén, podnebí, stávající využití ploch, spolupráce veřejného a soukromého prostoru.

• Mezioborový dialog při projektování

• Globalizace – Jak ji správně přijmou ale umět se i vymezit

• Reurbanizace - obnovení přirozeným funkcí center měst a vesnic, snaží se o koncentraci příležitostí v centru, obnova veřejných prostranství

• Urban sprawl – suburbanizace, satelitní městečka, paneláky naležato (dnes pomalu ustává, přesouvá se do menších obcí)

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Strukturální a činnostní typologie (fyzická dispozice a způsoby užívání)

• Dle počtu obyvatel: různí se, v ČR od 2000 obyv, v Japonsku od 30 000, podle OSN 10 000

• Dle vzniku: o Založena jako města (Brasilia, Trevír) o Postupně se rozvinula v města z menšího sídelního útvaru

▪ Samostatně: ( Štříbro, Ostrava, Kutná Hora)> obvykle pod vlivem aktuálního stavu ekonomiky nakloněné něčemu (trh (na křižovatce, doly (v místech bohatých na nerosty, ale někdy i jiné než ekonomické důvody)

▪ Některá se rozvinula v závislosti na správním sídle (hradu), popř. hradech (Praha-osídlení mezi Pražským hradem a Vyšehradem se původně říkalo Mezihrady)

• Dle historického statusu: o Královská o Poddanská o Horní-Kutná Hora, Jáchymov o Věnná-Hradec Králové, Jaroměř o Církevní - Kroměříž o Pevnostní - Josefov

• Dle velikosti: o Malá – celek, důvěrně známé prostředí, vazba na centrum a na krajinu, bez MHD o Středně velká - přiměřená míra tradice a inovace, rozmanitost, v blízkosti velkých

měst, dobré životní prostředí o Velká – soustřeďují všestranné aktivity, složitější organismus, ucelený systém

dopravy, znečištění, obyvatelé neznají celek o Velkoměsta - metropole, několik různých sídel, postupné nabalování, okraje, jedno

jádrové sídlo,

• Dle uskupení: o Město o Aglomerace (více měst jedno hlavní- Ostravsko) o Konurbace (více měst, žádné hlavní- Porúří) o Megalopole (uskupení megapolí, desítky milionů obyvatel, Bos-Wash (USA), Modrý

banán (Evropa), Osaka-Kyoto-Kobe (JPN) Speciálním případem je megalopole ( velmi velké město které ovládlo a pohltilo široké okolí (Tokyo)

• Dle lokální příslušnosti: o Město severní Ameriky (CBD (central business district), okolí (masa+brownfields),

předměstí (rodinné domy) o Město Evropy (historické centrum-administrativní centrum (v ČR se zatím

neprosadilo pořádně) - masa (více diferencovaná než v USA) - periferie (rodinné domy)

o … každá lokalita má svá specifika

• Dle morfologie a městského panoramatu: Vertikální (Chicago), Horizontální (Benátky, Accra) (myšleno ve smyslu držení +- jednoho levelu s občasnými akcenty)> podle toho v projektech přistupuji k dominantám

• Funkce: o Monofunkční - čistě průmyslová (více než 80 % lidí pracuje v průmyslu), průmyslová,

služby, obranná, univerzitní, kulturní... o Polyfunkční - průmyslově-zemědělská, průmysl a služby, zemědělství a služby

• vnitřní členění: o hlavní členění na centrum – masa – periferie o další členění na lokální centra, obytné čtvrti, satelity, komunikace o městotvorné prvky prostor – hmota – děje ve formě bod – plocha - linie

• prostorové uspořádání: o radiálně okružní

▪ historické jádro s hradebním okruhem na sebe navázalo síť radiálních komunikací, podél nich další osídlení

o vějířová forma

▪ výseč v radiálně okružním, většinou kvůli přírodním podmínkám (soutok dvou řek, meandr)

▪ někdy tato forma překonána, osídlení rozšířeno i za bariéru, systém se stává radiálně okružním

o lineární forma ▪ rozložení funkčních složek a bydlení kolem stanic MHD ▪ při významných vodních tocích nebo v sevřených údolích

o pásová forma - v údolí o šachovnicová skladba

▪ rastr komunikací a bloky domů ▪ snadno čitelná forma (Vinohrady, Karlín

o rastrová forma, hexagonální forma ▪ šachovnicový systém ve větším měřítku, v různých variantách

• základní prvky – cesty, okraje (bariery, nebo průchozí), oblast, uzly (jádro = seskupení uzlů do ohniska) = dle Kevina Lynche

Kevin Lynch (1918-1984) - byl americký teoretik environmentální urbanistické tvorby. Ve svých pracích se

zabýval především urbanistickými tématy teorie a formy města, vnímání prostředí a jeho vlivu na proces

urbanistické tvorby. Podílel se na urbanistických studiích mnoha amerických měst –Bostonu, Dallasu,

Minneapolisu, Los Angeles, San Francisca, San Diega. Dílo: Obraz města (1960)

• Části celku: Čtvrť – lokalita – blok – dům – byt – pokoj – místo • Entity celku: hmota – prostor - děje

• Části hmotné: Bytové domy, rodinné domy, paláce> jako bloky, areály nebo solitéry • Části nehmotné (prostorové): Ulice, Veřejná prostranství, pasáže, loubí.... • Městské děje: Doprava, Komunikace, Obchod, Sexík všude 😀 … • Pusobení a stabilita: archetyp, typ a atyp

• Rekreace o krátkodobá/každodenní o víkendová o dlouhodobá

• zeleň ve městě> ve formě parků, lesoparků nebo solitérů o rozptýlený/skvrnový o okružní/prstencový o radiální nebo radiálně okružní

• Vnitřní prostorové členění města o centrum (regionální význam) o vnitřní část města, obytné čtvrtě s lokálními centry (vnitroměstské, okrajové) o předměstí (sportovně rekreační) o příměstská zóna o samostatný satelit (od 10km)

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• město je organismus – roste, odumírá, vyvíjí se

• tvar je dán hranicemi mezi městem a krajinou, uvědomováním si pozice vně a uvnitř, může být různě propustná

• centrum – může jím být: bod (místo), plocha (oblast), linie (cesta) o Významným tématem je hledání těžiště, centrum sídla je místem se silným obsahem

reprezentujícím celou obec o Obsahuje vrstvy a stopy vývoje města o Obchodní centrum může být součástí centra, ale nemůže ho nahradit, centrum není

objektem, ale prostorem

• Mezi hranicí a centrem probíhá neustálé vyvažování, směrem do centra se energie zvětšuje či zhušťuje, exkluzivita centra

• Určení hlavního a dílčích center je podstatné pro lokalizaci veřejné vybavenosti a prostranství

• Vždy lze rozlišit jádro, tělo a periferii, exkluzivní jádro, stabilní a kompaktní tělo a nestabilní periferie

• stavební kameny – hmota + prostor + děje o Rozhodujeme o tom, kde (pozice), jak velké (velikost) a jak členěné (struktura) mají

být prostor, hmota nebo děje

• Členěno - blok -> parcela -> objekt - otázka měřítka

• Měřítko: Čtvrť – lokalita – blok – dům – byt – pokoj - místo o Vnitřní orientace-vpředu a vzadu, chování veřejného prostoru o Vnější orientace – podél, kolmo, šikmo o Míra otevřenosti vůči okolí - areál, blok, skupina domů > ovlivňuje měřítko území o Dělení dle měřítka

▪ katastrální parcela - parametr vlastnictví ▪ urbánní blok - parametr prostorový ▪ lokalita - parametr sociální ▪ čtvrť - parametr obsluhy ▪ obvod (část) - parametr správy ▪ extravilánu/intravilánu - parametr urbanizmu

• znova prostorové uspořádání z typologie?

• Obraz města o Vnější (silueta nebo panoráma) o Vnitřní (ulice, domy, prostory) - nejsme v kontaktu se všemi měřítky, jsme v

antropogenní části, jsme uvnitř, mámě problém vztáhnout se k celku> je nutné vytvářet ve městě body s výhledem na horizont (vztažení)

• Tvar sídla (ovlivněn morfologií terénu) o Města lineární (Ulanbaatar, Innsbruck (obě údolí)) o Města koncentrická (Moskva, Berlín (obě v rovině) o Města atypická (Praha (ovlivněná řekou i terénem, Rio de Janeiro (město naprosto

podřízené morfologii terénu) o Města vějířovitá (půlkruh) (Volgograd (bývalý Stalingrad), Chicago) o Města jako výseč (ostroh u řeky, zákrut řeky) (Žatec)

• Tvar částí sídla - ovlivňuje výsledný tvar sídla a naopak

6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• Umisťování je kotvení k celku. Kotvením se rozumí určení pozice. o Určujeme vztah ke středu, k okraji celku a k ostatním prvkům

• Ovlivnění přírodními a nepřírodními podmínkami o Přírodní vlivy: geomorfologické podmínky, fauna, flóra o Klimatické podmínky: oslunění, velikost a charakter srážek, sílu, četnost a směr větrů

• Podle přírodních podmínek umístění a orientace města, zejména historické části. o U vody/moře: Benátky, Janov, Marseille (moře), Praha (na Řece), Písek (u řeky) o Na kopci (většinou jako pevnosti): Tábor, Kutná hora (z jiných důvodů) o V údolí: Innsbruck, Trento o Ve svahu: Théra (Řecko-Santorini)

> tyto podmínky vždy vymezují strukturu sídla i jeho částí

• Topografické prvky – rovina, vyvýšené místo, nízko položené, svah, voda... o Omezení

▪ Neomezené – na rovině, ve svahu ▪ Jeden směr omezen – kolem kopce, prohlubně, horského ostrohu, ohybu

řeky, zálivu, na kraji pláně, řeky, na břehu moře ▪ 2 směry omezeny – na horském hřebeni, v údolí, na terase svahu, úžiny ▪ 3 směry omezeny – na horském ostrohu, v údolní prohlubni, ve smyčce řeky,

na poloostrově ▪ 4 směry omezeny – na kopci, v díře, na ostrově

• Vazby: respektování historických stop a záznamů – trasy cest, umístění objektů (např. v italském Turíně byly urbanistické změny které se udály v pozdním středověku a v ranném Novověku přímo navázány na původní uliční strukturu města (římského tábora), proto je dnes obtížné v centru nalézt nejpůvodnější část.

> Nemusíme všemu, co předci dělali rozumět, ale měli bychom to po nich převzít, protože je to ověřené časem a byli citlivější k prostředí.

• Tomáš Valena – Město a topografie o Vztah člověka a krajiny – příroda dominantní, člověk nevýrazný / rovnováha /

vykořisťování přírody člověkem o Arch X příroda – využívání stávající / obě se podílí na formě / imitativní – příroda je

inspirací / umělý – forma nezávislá na místě a přírodě

• Architektura ovlivněná umístěním v rámci klimatického kontextu: Středozemí (chladné domy), centrální Evropa (teplé domy) atd.

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

• Materiál je odrazem doby a místa , Reflektuje Hmotu jako nedílnou složku sídla

• Města dle materiálů (ovlivněno topografií (umístěním města) v rámci klimatického kontextu a také dostupností materiálů> v potaz je brán hlavní materiál nosného zdiva

o Města z kamene (Rouen a všechna normandská a bretaňská města Francie) o Města z hlíny (cihel) (Padova a všechna města centrální Pádské nížiny) o Města z betonu ( Magnětogorsk - a města uměle vybudovaná za éry SSSR- zde

nehrála roli dostupnost materiálů ale spíše všeobecná ideologie) o Města z atypických materiálů (Val Paraíso (Chile) a ostatní města vzniklá z nutnosti

jako slumy nebo favely> zde je jako materiál použito co bylo zrovna po ruce o Města ze dřeva (Alesund-Norsko)

• Typické materiály českých měst (ČR se vyznačuje velkou materiálovou diverzitou-rozličné geologické prostředí): Opuka a pískovec, pálená cihla plná, pálená střešní taška, měděný plech(Praha), vápenné omítky, vápenný nátěr, dřevěná okna a dřevěné zárubně

• Poměry mezi typy povrchů: o ideální poměr mezi zpevněným a nezpevněným (Ve veřejném prostoru určitě velká

převaha zpevněného) o Ideální poměr mezi Veřejným a neveřejným (1:3 – modernistické soubory to

nesplňují)

• Materiál města podle IPR Praha o Materiály by měly reflektovat paměť místa o Najít vhodný poměr mezi estetikou, odolností, cenou, životností a snadnou údržbou o Schopnost přirozeného stárnutí bez ztráty kvality o Kvalitní provedení detailů o Vždy reagovat volbou materiálu na charakter místa, lokality a na kompozici prostoru

• Technologie> bývá stejně jako materiál odrazem doby a místa (dnes jsou tyto rozdíly stírány) o Pojížděné povrchy

▪ Zrnitost a rovinatost ▪ Teplotní stabilita ▪ Světelná odrazivost ▪ Protiskluznost ▪ Adheze ▪ Zvuková pohoda místa

o Materiály: ▪ Broušený kámen ▪ Kamenná štípaná dlažba ▪ Asfalt ▪ Betonová nebo jiná dlažba ▪ Pro parky dlažby, mlat, nezpevněné povrchy

o Co v ČR technologicky: ▪ zvládáme: Zdivo, omítky ▪ nezvládáme: pohledový beton (zřejmě historická tradice)

8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Hodnoty jsou subjektivní skutečností, proto musí být kodifikované dohodou. Dohoda o hodnotách vyžaduje jasné vymezení aktérů a jejich rolí. Dohodnuté hodnoty jsou veřejným zájmem.

• Hodnoty sídla jako celku o Přírodní, historické, ekonomické, obytnost (docházkové vzdálenosti, vybavenost) o Urbanistické hodnoty města (dominanty, průhledy, orientace ve městě) o Památky, centra měst, památkové rezervace, charakter města o Dostupnost služeb (školy, nemocnice, obchody) o Dostupnost kulturního vyžití (divadla, sportoviště, koncerty, trhy, akce)

• Hodnoty společenské o Sociální život, kontakt o Kultura

• Hodnoty městské občanské vybavenosti o Kromě zařízení občanského vybavení přináší i pracovní příležitosti o Městotvorný prvek – zejména v centrech o Generování dějů o Služba obyvatelstvu o Rozšíření možností vyžití v sídle

• Hodnoty zeleně ve městě o Obecně parky, a krajinné prvky, lesoparky (projev přírodního v urbánním) o Památkové hodnoty – historické zahrady a parky

• Hodnoty veřejného prostoru o Prostor pro děje (sociální kontakt, aktivity, rekreace, obchod…) o Hodnotou je samotný nezastavěný prostor o Hodnota prostoru v uspořádání, návaznosti a vlastnostech

• Hodnoty estetické

• Hodnoty zdrojů o Voda, potraviny

• Hodnoty ekonomické o Vyšší rozsah uplatnění, vyšší ohodnocení

• Hodnoty dopravy o Hromadná doprava

• Hodnoty technické infrastruktury o Kanalizace, energie, voda...

9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

• Základní funkce: bezpečí, komunikace, reprezentace/bydlení, práce, rekreace + doprava (modernistické) – spíše lidské potřeby

• Sídlo má být: o primárně husté a rozvíjí se od základního genetického kódu o primárně obytné (od slova být) a polyfunkční ve všech částech a měřítcích.

• Zájmy mohou být jak individuální, tak skupinové. Přirozené nebo vyvolané kolize zájmů se řeší na základě společného sdílení hodnot celou obcí. > pokud například účastníci stavebního řízení nesouhlasí s návrhem investora pro určité území> buď se dojde koncensu, nebo se nerealizuje

• Požadavky o funkční městská správa (čištění veřejného prostoru, údržba zeleně, opravy a

rekultivace, přístupnost diskuzi s občany) o Dopravní infrastruktura, technická infrastruktura o Veřejná (včetně občanské) vybavenost, veřejná prostranství> A to na všech

měřítkových úrovních: základní, čtvrťová, vyšší, celoměstská, nadměstská o Estetická kvalita o Podmínky pro výstavbu – odstupy, osvětlení, oslunění o Hustota, prostupnost

• Ochrana města> obecně hygiena> ve městě ale nikdy nejde dostat vše co si přeji> vždy je nutno brát ohledy na mnoho dalších lidí, kteří ve městě žijí také, moje svobody sahají až tam, kde bych nadmíru omezoval druhé (malé omezení je vzhledem ke koncentraci a prostupnosti sídla přípustné -Jehlík )

o Zdravé životní podmínky – hluk, vibrace, povodně, požár, ovzduší o Ochrana přírody a krajiny o Ochrana památek

• Limity o Ochranná a bezpečnostní pásma, limity (omezující faktory návrhu, plánování, nebo

využití území)> zanesená v územním plánu Ochranné pásmo chrání stavby v něm nebo v jeho okolí. Kdyby byl objekt, jež ho vytváří sám o sobě nebezpečný, nazývá se pásmo bezpečnostní o Prostorové limity ( vysoké ceny pozemku + nedostatek volných parcel> nutnost

stavět do výšky, zde přichází ke slovu rozumná regulace) o snižování energetických nároků sídla> v dnešní době jsou tepelně technické

předpisy velmi limitující. o Vlastnictví pozemků-obtížné provádění pozemkových úprav na rozdrobené

pozemkové mapě o Sociální a ekonomické uzemní rozdíly> stávají se limitem pouze ve chvíli kdy mají

negativní vliv na soužití společnosti, určité pnutí je ale z hlediska nezbytné motivace důležité. Proto jsem dalek toho rozhořčovat se nad rozdíly v majetcích jednotlivých lid

o Okolní krajina a zábor půd> dnešní téma vymezení jasné hranice mezi intravilánem a extravilánem

o Velikost – sama velikost sídla bývá leckdy limitující pro jeho rozvoj. Z hlediska veřejné dopravy a efektivity správy je nevhodné, když se město rozšiřuje pouze horizontálně.

10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Viz. Samostatné papíry o pořizování a obsahu územního plánu

• rozvoj města: co chceme? – zadání – nejlepší návrh o Soutěže (viz speciální papír o soutěžích)> pro ÚP a veřejné projekty se řídí podle

zákona o zadávání veřejných zakázek

• nástroje ÚP – PÚR, ÚPP (ÚAP, ÚS), ÚPD (ZÚR, ÚP, RP) o Strategický plán rozvoje (strategické plánování) je jeden ze základních dokumentů

územního celku (města, obce či mikroregionu) vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán je koncepční a rozvojový dokument vytvářený městským nebo obecním úřadem, jenž vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Po schválení plánu probíhá jeho integrace (zohlednění při dalším rozvoji města a při schvalování změn v ÚP)> integrovaný plán rozvoje města

o Obsahuje:

▪ Vize - jedna nebo dvě věty, které říkají, jakého cíle chtějí autoři plánu dosáhnout

▪ Teze-cca 1 strana, shrnující klíčové oblasti, které má plán řešit ▪ Shrnutí současného stavu ▪ Formulace cílových skupin plánu (pro koho je plán určen) ▪ SWOT analýza (analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) ▪ Přehled jednotlivých oblastí rozvoje (např. doprava-kultura-životní prostředí

apod.) ▪ Harmonogram plnění plánu ▪ Závěr, obsahující doložku o schválení zastupitelstvem a době platnosti

• právní rámec – zákony (Stavební zákon, Zákon o památkové péči, Vodohospodářský zákon, Zákon o vyvlastnění atd...), vyhlášky (např. pražské stavební předpisy), normy (technicky normováno je skoro vše), nařízení vlády

• aktéři: státní správa, vlastníci infrastruktur, developeři, investoři, stavební firmy, sdružení a spolky, každý, kdo sleduje vlastní zájem, účastníci řízení (v případě stavebního řízení majitelé sousedních pozemků)

• nástroj rozvoje města – plánovací smlouva mezi městem a developerem (upravuje povinnosti a práva)

• Spolupráce veřejného prostoru a soukromého investora> dnešní téma

• Zájmy: fungující město, estetika, bezpečnost, veřejný prostor

E Veřejný prostor Část veřejné infrastruktury (technická a dopravní infrastruktura, občanská vybavenost)

Tématem urbanismu je prvotně veřejný prostor.

Veřejný prostor je architekturou, má svoji stavbu a ta má svoji logiku. Je primárně tvořen pevným

rozhraním (frontou). Obsahuje všechny děje typické pro společnost.

IPR: Veřejná prostranství tvoří systémovou kostru fyzické struktury urbánní roviny města a kvalita této

kostry zakládá kvalitu zástavby. Struktura veřejných prostranství je založena na kompozici a hierarchii

(prostorové a současně významové). Tam, kde struktura veřejných prostranství schází, postrádá systém,

fragmentuje či přechází ve vágní nedefinovaný charakter, ztrácí se základní urbánní kvalita města

spočívající v kontinuitě, homogenitě, hierarchii.

Město je spojitý organismus. Shluk autonomních, vedle sebe odděleně existujících objektů není městem,

je pouze kumulací objektů v prostoru. Stejně tak shluk vedle sebe existujících, nepropojených, nesdílených

životů není městským životem. Je pouze životem vedle sebe v husté koncentraci osídlení.

Skrze veřejná prostranství vnímáme prostor města, jsou tím, co činí město městem. Soukromý prostor

města — vnitřní soukromé prostředí objektů, zahrad, areálů, přináší odlišnou rovinu vnímání a prožívání

města — je spíše nezbytným doplňkem (protože bez soukromého není veřejné) k základní vlastnosti

města, kterou je sdílení prostoru. Kvalita veřejných prostranství určuje míru trávení času v exteriéru

města a času mimo soukromý prostor. Tento čas tak vytváří městský život a město samotné.

Život ve městě často pojímáme pragmaticky jako účelovou výhodu či nutné zlo. Přitom právě město,

komplementárně ke krajině, ztělesňuje společenský a kulturní přesah lidského života a ten je

reprezentován skrze jeho veřejný prostor.

Skrze veřejný prostor poznáváme kulturní hodnoty města, charakter jeho společnosti i jednotlivých lidí.

Veřejná prostranství jsou tváří města. Komunikující, zprostředkující vnitřní život navenek, reprezentující.

S určitou nadsázkou lze říci, že jaká jsou veřejná prostranství, takové je město.

Postavení kvality veřejných prostranství do popředí zájmu správy města je činem, který reprezentuje

uvědomění si jejího zásadního významu pro kvalitu města a života v něm. Je přihlášením se k roli, která správě

města přísluší, tj. k hájení a prosazování veřejného zájmu. Je nezbytným prvním krokem a nastartováním

procesu nápravy dlouhodobého stavu. Základem takového procesu je koncepční celoměstský přístup k rozvoji

veřejných prostranství. Vypracování Manuálu tvorby veřejných prostranství je jednou z prvních etap tohoto

koncepčního přístupu.

Zákon o obcích číslo 128/2000 sb. říká: „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště,

chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému

užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod. Veřejný prostor a lidská sídla k sobě patří od nepaměti. Všechny typy lidských sídel totiž mají místo, které mohou navštěvovat svobodně všichni členové společenství bez ohledu na cokoliv.

Centralita veřejného prostoru: stejně jako každé sídlo má své centrum i veřejný prostor je hierarchizovaný a vztahuje se ke svému základnímu nejsilnějšímu bodu. Původní hlavní veřejné prostory vznikaly právě na místech, kde z nějakého důvodu docházelo k nadměrné koncentraci dějů: např. na křížení cest nebo prostě uprostřed uskupení obydlí. V okolí tohoto místa se pak veřejný prostor začal diferencovat a kvůli pragmatické funkčnosti nabyl charakter sítě. Základní složky veřejného prostoru tedy, náměstí a ulice byly na světě. Veřejný prostor v historii:

• Catal Huyuk - město v Anatolii (Turecko), 7000 let př.n.l., domy byly kvůli klimatu polozapuštěné, navazovaly na sebe a vstup byl ze střechy, nebyly zde ulice, veřejným prostorem byly střechy, půdorys byl čtyřúhelníkový> vznik šachovnicového archetypu

• Mezopotámie-Babylon (hlavní veřejný prostor má lineární půdorys-široká ulice, VP města je

traktován vodními příkopy-speciální typ VP se nachází v okolí chrámů)

• Antické Řecko o Hlavní VP má charakter plochy a nazývá se Agora (světské náměstí) - v jeho okolí se

koncentrují veřejné budovy o Další VP se nachází na akropoli před hlavním chrámem (božské náměstí) o Prostory spojují cesty (ekvivalent ulic), cesta na agoru symbolizuje duchovní očistu,

do cest jsou zakomponovány i pasáže v okolí jeskyní a pramenů, u kterých se zrodily první náznaky osídlení v místě Athén> VP má přímou linku na minulost a její uspořádání

• Antický Řím-hlavní náměstí ve starověkém Římě> Forum romanum (místo setkávání)>

vzniklo v údolí mezi několika kopci v okolí Tibery na křížení cest (odjakživa přitahovalo děje),

od něj se odvozují názvy všech hlavních VP založených Římany na Fóra, v římském případě není funkčnost VP nějak zvlášť rozdělena, v jejich okolí vznikají jak funkce světské, tak náboženské.

• Středověk – odvození hlavních VP podle starořecké tradice tedy: tržní náměstí (marktplatz) -základ světské sféry a chrámové náměstí (domplatz)- základ sféry duchovní

o Většina středověkých měst má takto diferencovaný VP (Salzburg, Štrasburk atd.) ▪ Výjimka je například Praha (zde není jasně diferencováno), zřejmě kvůli

jejímu vývoji o Podrobný rozbor typů těchto prostorů v knize: Camillo Sitte – Stavba měst podle

uměleckých zásad o Mosty-zvláštní typ VP s neveřejným režimem (pokud se zde platil poplatek za

překročení), v některých místech most využit jako tržiště (každý musel projít-Londýn, Florencie)

• Renesance – znovuobjevení veřejných budov a prostorů v nich (rozpomenutí na antiku) (rozkvět ve Florencii), napojování těchto budov na hlavní VP (loggia dei lanzi, galleria dei Medici)

o Chápání města jako komponovaného celku> urbanistické projekty pracují se

strukturovaným a hierarchizovaným veřejným prostorem (Sforzinda (ideální město-pouze na plánu, reakce na přehuštěná města))

• Manýrismus - Michelangello Buonarotti –uplatnil na urbanismu Říma principy os a průhledů, které posléze ovládly kompozici VP na 300 let> osy, symetrie, průhledy, gradace (Piazza del popolo a trojzubec ulic> viz níže)

Giambattista Nolli (1701-1756) - italský architekt a kartograf, vytvořil tuto mapu Říma-jedinečná je v

tom, že jsou na ní bíle vyznačeny všechny veřejné prostory včetně interiérů veřejných budov.

• Baroko, klasicismus o Průhledové osy, symetrie o Zkrášlování měst, stavba a oprava měst nových (např. Přestavba Londýna po velkém

požáru (17. století)

• Osvícenství: Politické změny ve Francii doslova zamávaly s pojetím veřejných a neveřejných věcí, položen základ pro moderní model státu

o Napoleon Bonaparte – konfiskace církevních majetků-transformace církevních budov na veřejné budovy (nemocnice, školy), počátek proměn veřejného prostoru.

o Asanace – velké asanace 19. století, počaly velkou asanací Paříže (cíl: zlepšit neutěšené hygienické podmínky středověkého města v průmyslové době)

▪ Provádí Baron Haussman (nebyl architekt) a vladař Napoleon III. ▪ Paříž během 15 let proměněna na jiné město, široké ulice, prostupnost,

veřejná kanalizace(systémová), regulované fronty domů, státem regulované železnice a jejich průchod městem> naprostá proměna vztahu veřejný/soukromý

o Pražská asanace - v reakci na celoevropské asanace zbourána a znovu vystavěna polovina starého města pražského včetně VP> hygienické podmínky se zlepšily ale změna byla od počátku kritizována kvůli nenávaznosti na historický půdorys města i jeho VP

o Bourání Hradeb a zastavování prostorů před hradbami- Hradby už nejsou užitečné, v jejich místech vznikají nové veřejné prostory a v pásech před nimi vystavovány nové, moderní administrativní čtvrtě popřípadě jsou využity pro umístění parků do městské struktury.

▪ Města Rakouského císařství (Vídeň -Ringstrasse (vládní budovy), Brno-Koliště (parky), Temešvár(Rumunsko)- (bydlení a parky)

▪ Ostatní města a jejich okružní bulváry (např. Florencie)

• Od 19. století: Hierarchie i typologie VP zůstala stejná. o VP se více podřizuje více druhům a intenzitě dopravy (dnes snaha tento trend

zvrátit) o Někdy se stává, že se VP kvůli jednostrannému zaměření vyčlení ze struktury sídla

(parkoviště, frekventovaná silnice> to nepřispívá ke kvalitě sídel)

• 20. století: Vznik nového typu zastavovacího plánu a sice solitérní modernistické soubory v zeleni (všechno vp) - vp se stává poměrově velkým, problémy s údržbou do dnešních dnů> dnes návrat spíše k vysoce vytěžené blokové zástavbě

• vývoj ulice – o v antickém Řecku spíše jako cesta krajinou s výhledy o v Římě utilitární rovná ulice o ve středověku úzké uličky sloužící chodcům, povozům i jako veřejné stoky, z

obranných důvodů často úzké (směl projít jen omezený počet vojáků najednou) postupně dlážděny, kultivovány

o v 19. stol. kvůli dopravě vznikají nové nároky na šířku ulic, budovány bulváry, řada konfliktů s původním středověkým městem, objevuje se od antiky veřejná kanalizace,

o Ve 20. století diferenciace lineárního VP na chodníky uličky pro chodce a silnice pro auta – v případě modernistických souborů (dnes revidováno).

2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.) Každý veřejný prostor by měl mít jasnou formu, je to důležité kvůli přehlednosti a uchopitelnosti sídla- Jehlík (v opozici proti moderně)

• Antická filosofie: přemýšlení o společnosti a pojmu veřejném ať už ve smyslu obhajování demokracie (Aristoteles) nebo obhajování aristokracie (Platón), obecně jde o spuštění dialogu a myšlenek které vedly k etablování pojmu veřejný, k pojmenování veřejného prostoru a k

• Militarismus: utilitární přístup k VP v římských městech a táborech, technická infrastruktura-kanalizace atd.

• Křesťanství a náboženství: Nutnost VP před významnými chrámy (plac na akropoli, domplatz)

• Renesanční (návrat k antice) světonázor: pozdní renesance (manýrismus) - vznik nových kompozic později uplatněných v mnoha urbanistických projektech (Washington D.C., Petrohrad)

• Osvícenství a průmyslová revoluce: Velké asanace a snaha o zlepšení hygienických podmínek> stavba bulvárů

o První regulace uliční fronty (Francie 1. republika-konec 18. Stol.) o Teorie zahradních měst - Ebenezer Howard, reakce na průmyslovou revoluci

(Letchworth Garden City)

• Modernismus: směr, který se zrodil částečně jako latentní odpověď na zlepšování podmínek po průmyslové revoluci a částečně jako odpověď na nedostatek kvalitního bydlení po 1. sv. válce (koncept Domino, Le Corbusier (1914))> vznik urbanismu solitérů (modernistické celky)> kompletní změna typu VP, velká plocha> problémy s držbou

o LC odmítal klasické ulice a náměstí – pouze výškové budovy se zelení a autostrády o Z modernismu do dnešních dní zůstal akorát koncept provádění a technologie staveb

(provádíme je tak jak by to dělal i LC (prefabrikáty, volný půdorys, ploché střechy)), urbanismus ražený modernisty sepsaný v Athénské Chartě (1933) byl zrevidován a už se dnes nepraktikuje. > naše technologie staveb je tedy ze století 20. a náš urbanismus ze století 19.

• Udržitelný rozvoj> snaha o efektivitu a snadnou údržbu (minimalizace VP)

• Formování VP dopravou (dobrý sluha ale zlý pán) Teoretická literatura:

o Jane Jacobs - důležitost lidského měřítka, učit se pobytem ve veřejném prostoru, co funguje, kde a jak lidé tráví čas

o Hnilička – Sídelní kaše – bydlení bez VP o Jan Gehl – Dán

▪ VP odráží životní styl, „Proč se vy, architekti, více nezajímáte o lidi a o to, jakým způsobem užívají prostředí, ve kterém žijí?“ otázka jeho manželky psycholožky

▪ dlouholeté zkoumání vztahu mezi veřejným prostorem a veřejným životem ▪ Kvalita je dána pěším pohybem, bezpečností chodců, kvalitou povrchu,

minimum překážek, volný prostor, místo na sezení, smyslové dojmy, vyhlídky ▪ Knihy: Život mezi budovami – Užívání veřejných prostor, Nové městské prostory,

Města pro lidi ▪ Přijel i do Prahy, aby se zabýval zlepšováním VP, zván po celém světě, vyřešení

magistrály ▪ Městské prostředí je podle něj nezbytné vnímat všemi pěti lidskými smysly a

především z pohledu chodce, ne řidiče auta. V porovnání s motoristy se cyklisté a chodci pohybují pozvolnějí, takže jsou v městské krajině více vidět. Cyklisté jsou navíc flexibilní v tom smyslu, že se mohou snáze změnit z cyklisty v chodce. To vytváří podmínky pro to, aby se lidé ve městě setkávali. Stejně tak důležité je zdůraznit, že cyklisté i chodci jsou fyzicky přítomni na veřejných prostranstvích – na rozdíl od motoristů, kteří jsou od svého fyzického okolí v podstatě izolováni. Ale touha pohybovat se po městě pěšky nebo na kole nepřichází sama od sebe, musí být podpořena přátelským prostředím. K pobývání ve městě a pohybu po něm musí navíc podněcovat

zajímavé a začleňující městské prostředí. Dlouhé monotónní úseky je třeba rozdělit do menších částí a nabídnout detaily, které je možné zaregistrovat ve výšce hlavy, například zajímavé prvky na úrovni přízemí. Toto jsou důležité zásady, které lze uplatnit všude ve světě, ale každé město přirozeně potřebuje jinou strategii a jiné iniciativy.

▪ Stejný názor se objevuje i v knize od Jehlíka-Rukověť urbanismu

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

Lidé mají tendence hodnotit město na základě kvality jeho veřejného prostoru (údržby, materiálů, čitelnosti atd.), proto je velmi výhodné mít veřejný prostor vždy v dobrém stavu.

• Modernistické soubory a jejich VP, jakým způsobem dále udržovat veřejný prostor, který je neefektivní z hlediska údržby> možná řešení – rozparcelování na neveřejný prostor-dosažení ideálního poměru neveřejného k veřejnému (3:1), spolupodílení lidí, co v souborech bydlí na udržování tohoto souboru

• Město pro chodce a pro děti> snaha o návrat k VP jako prostoru pro všechny typy dopravy s prioritou dopravy pěší> návrat k myšlence že jednotlivé typy dopravy mají jednat jako partneři a mají být součástí bohatých dějů v pateru> konec vydělování silnic ze struktury města a vulgarizované podoby sídla

• Prostupnost VP> snaha o nápravu chyb způsobených historií rozvoje veřejného prostoru o Napojování průmyslových a ostatních areálů (viz definice areálu) na síťovou strukturu

městského VP (např. Zpřístupnění a částečné napojení areálu železáren v Dolních Vítkovicích-Ostrava)

o Řešení pro slepé ulice v satelitech: Jak z toho ven?

• Lidské měřítko: Měřítko spíše k člověku, než monumentální> opět se dostáváme k modernistickým souborům, ale i ultramoderním administrativním čtvrtím v otázce správného nastavení jejich velikosti, a tedy i rozsahu VP který je obklopuje- vystavěné prostředí v lidském měřítku je pro člověka příjemnější, v nadlidském měřítku by se člověk měl vztahovat spíše k okolní krajině a k vesmíru (např.. Většina urbanistických návrhů od LC byla naprosto a mylně vychýlena z lidského měřítka)

• Efektivita a údržba VP: přerostlá zeleň, osvětlení, reklama, zábrany (květináče, ploty)> obecně správné nastavení velikost VP vůči soukromému prostoru a vytíženosti soukromého prostoru (počet podlaží domů co na něm jsou) tak, aby mohly být efektivní služby provozované ve VP (údržba, doprava atd.) např. článek: http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/praha-potrebuje-nove-vyskove-budovy-rikaji-developeri-1344892

• Regulace ve VP: Nastavení optimální podoby vizuálních podnětů na rozhraní VP, Regulace reklam, fasád domů, nápisů, ale i podoba veřejného osvětlení a prvků ve veřejném prostoru.

o Jak správně nastavit regulaci, aby vizuálně zlepšovala kvalitu VP, ale nebyla příliš omezující pro volný trh (např. město Lyon zakázalo plošně reklamu, mimo vývěsních štítů- Je to správné řešení? )

• Extrémní zatížení VP (například turismem): Jak správně pracovat s VP a jeho okolím, aby města zůstala místem pro jejich obyvatele, a ne pro turisty? Praha tento boj zatím prohrává, ale problém mají další města (Český Krumlov, Benátky atd.). Nemít centrum kam mohou všichni jít je velký problém. Proto například Brno, jehož centrum je dnes pro Brňáky funguje mnohem lépe jako město.

• Komercializace centra a jeho VP: Centra měst se stávají stále atraktivnější pro nebytové funkce, ti, kdo tam zůstali bydlet, jsou pod stále se zvyšujícím finančním tlakem. Jak alespoň část těchto lidí v centrech udržet?

• Architektonické soutěže a spolupráce mezi sektory: Větší zapojení architektů do tvorby veřejného prostoru formou soutěží (např. Úprava ploch na horním náměstí v Olomouci -Šépka architekti). Důraz na spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem při tvorbě VP

(to se povedlo například při realizaci Hafen city –Hamburk, nebo se to konstantně daří v Kodani)

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Tradiční typy: o ulice (bulvár, třída, ulice, ulička; obslužné, parkové, dopravní, obytné, pěší, obchodní)

▪ Ulice je lineárním prvkem základní osnovy veřejných prostranství. Role ulice ve městě nemá být redukována pouze na dopravní funkci, podstatná je také její role v prostorové i společenské struktuře města a její obytná kvalita.

▪ Hustá síť propojení vytváří živé město, usnadňuje identifikaci s prostředím a

vytvoření mentální orientační mapy napomáhá preferenci chůze.

o náměstí (tržní, parkové, duchovně-reprezentativní, dopravní, dvojnáměstí) ▪ Náměstí je místem identifikace a permanentního potvrzování společenství, místem

reprezentace národa, města, lokality, komunity, místem setkávání, salonem města.

o nábřeží (polyfunkční, vyhrazené, parkové, dopravní) ▪ Řeka je základní vztažnou osou urbánní a krajinné struktury města. ▪ Prostor řeky v celém městě je souvztažný celek a jeho rozvoj, i v dílčích částech, je

vždy třeba řešit v celoměstských souvislostech. Řeka je celoměstsky významný

veřejný prostor.

o parky ▪ Parky tvoří základní strukturu krajiny ve městě. ▪ Jsou veřejným prostranstvím komplementárním ke kamenným ulicím a náměstím. Z

hlediska života ve městě plní roli pobytového prostranství, zelené oázy k odpočinku a

načerpání duševních i fyzických sil.

• Specifické a doplňkové formy:

o Pasáže a průchody o Předprostory veřejných budov - FA ČVUT, Národní dovadlo o dopravní prostory - viadukty, pod mosty o vnitrobloky, nádvoří

o VP solitérních budov - NTK o VP sídlišť - Invalidovna o Areály - pražská tržnice

• Dle funkce, využití, aktivity o Společenská/reprezentační o obchodní, shromažďovací o Rekreační o obytné

• Dle dostupnosti - bez omezení o Časový režim - zahrada o Polohový režim o Činnostní režim

• Dle povrchu: zpevněný/nezpevněný

• Míra vázanosti/autonomie na okolí: o Volný o Vázaný - předprostor před školou, radnicí

• Prvky VP: o Cesta - lineární pohyb, ulice o Místo - cíl o Oblast – lokalita, areál, park, specifické děje

• Dělení prostoru: o Kompaktní (scelený) o Dělený (vrstvený) - stromořadí, drobné stavby, parkující auta o Difuzní (průlinčitý)

• Vertikální členění: o Pata (parter) - lidský horizont, haptické vnímání, materiály, detaily o Tělo (masa) - prostorový vjem vizuální kontakt o Koruna (střecha) - optické rozhraní mezi VP a obecným prostorem

• Dle polohy a typu rozhraní o Fronta - uliční linie

▪ Pevná - blok ▪ Otevřená - stromořadí ▪ Volná - domy

o Parter - prostor komunikace, rozhraní ▪ Veřejné, soukromé nebytové a soukromé bytové

o Prostranství

• Typy energie: o Proud - energie pohybu o Koncentrace - energie klidová o Křížení - energie napětí

• dle rozsahu vnímání: o otevřený (z letadla, nábřeží, rozhleden), o vymezený – úzce (interiér) o vymezený – lokálně (ulice, náměstí)

• zeleň ve městě: o rozptýlený/skvrnový systém o okružní/prstencový systém o radiální nebo radiálně okružní systém

• Typy: (Jehlík) o Cesta - liniový veřejný prostor, formován nestavebními prvky - stromořadí, příkop, svah o Ulička - formována uliční frontou, cca 10m, nejsou segregované dopravní proudy o Ulice - převažující typ VP v rámci sídla, cca 20m, uliční fronta, vozovka, chodník, veřejný

parter

o Třída - prochází i několika čtvrtěmi, široká cca 30m, od okraje do centra, proměnný profil a charakter v průběhu

o Bulvár - významná šířka 50m, často v místech hradeb, obchodní a společenská povaha o Veřejný dvůr - uvnitř, časový režim, spojen průchody, galeriemi o Náměstí - hrana od 50-200 m, základní prostorotvorná jednotka urbánní struktury,

všesměrnost pohybu o Plácek, Náves - hrana do 50m, nemívá název, křížení, často nezpevněný o Veřejná zahrada - vazba na veřejný objekt, ohrazena, pobyt podřízen režimu o Park - výměra alespoň 0,5 ha, min. šířka 25 m (parčík u NTK) o Lesopark - les, lesní půda, k rekreaci, průnik původní krajiny do sídla

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• VP spjat s komunikací a souvisí s měřítkem člověka a jeho činnostmi o vertikální členění – parter, tělo, střecha > viz typologie

• Prostorové uspořádání o Uspořádání uličních profilů

▪ Sdílený prostor - náměstí Republiky, pěší zóna ▪ Klidné a zklidnělé ulice ▪ Významné ulice se zklidnělým provozem ▪ Ulice zatížené motorovou dopravou

• Části VP o Pěší prostor - městský život, dost široký na posezení, stromořadí o Vozovky a jízdní pruhy o Křižovatky a křížení - zachování přímých tras, přehledné, bezbariérové o Cyklistická opatření o Parkování o Hřiště o Hospodaření s dešťovou vodou

• Prvky VP o Materiály a povrchy o Stromy a vegetace - zastřešení o Dopravní prvky a technická infrastruktura o Venkovní osvětlení o Mobiliář o Objekty a zařízení pro služby stánky, trafiky o Objekty k usnadnění pohybu a přístupu - schody, vstupy do metra o Venkovní reklama - měla by být součástí architektury o umění

• Veřejný prostor je tvarován jeho rozhraními o Forma rozhraní

▪ fronta (pevná, otevřená, volná) ▪ parter (veřejný, soukromý, předzahrada, difuzní...) ▪ prostranství (vozovka, chodník, trávník)

• Tvarosloví: ULICE - NÁMĚSTÍ - PARK o Ulice je vyjádřením pohybu a plna o Náměstí je vyjádřením klidu a prázdna o Park je vyjádřením spojením a hloubky

• VP je tvarován okolní Hmotou, Prostor je výslednou architektonickou kvalitou, Děje jsou příčinou i důsledkem projevu fyzického prostředí.

• VP vytvářen solitéry, bloky a areály o Solitér – stojí v prostoru o Blok – důsledně tvoří prostor

o Areál – obklopuje prostor a tvoří substrukturu

• Tvar VP může být dále traktován a dělen: a, body (samostatný strom, veřejná budova ve VP) b, liniemi (stromořadí ve VP) d, plochami, co jsou neveřejné (průlinčitý veřejný prostor)

• Proporce VP – proporce ulic: výška fronta/šířka - >1/1 (historické centrum, masa města a komunikace typu C) 1:1 (masa města, významnější komunikace, sběrné), 1:>1 (velkoměstské třídy i na periferii, bulváry, Komunikace typu C a D na periferii

• Plošné proporce: délka hrany náměstí / délka bloku (1/1) - blok je plošným ekvivalentem náměstí

• Proporční řada: Výška domu/hrana náměstí/průměru čtvrti 1/10/100 (příklad která tomu odpovídá (dům je vysoký deset metrů, hrana náměstí má tedy 100 metrů a průměr čtvrti, které náměstí slouží má 1000 metrů – perfektně to sedí na staré město v Českých Budějovicích)

o Podobné proporční řady jsou dohledatelné a uplatnitelné v řadě měst o Nehledají se přesné rozměry ale proporční vztahy (centimetry navíc nehrají roli)

• Měřítko VP: VP se vždy vztahuje k celku, ale jeho různé složky jsou vztažené k různým součástem sídla, mají tedy různé měřítko (velikosti VP se uvádějí v typologii)

V rámci každého městského měřítka uvádím pouze VP, který je relevantní přímo pro něj> Můžeme vytvářet městské plány s různou podrobností VP a získat tak lepší nadhled na strukturu a hierarchii veřejného prostoru

o VP v měřítku bloku-pouze ulice, které ho ohraničují, eventuálně uličky, co ho prostupují, místa na nároží mohou být rozšířena - posezení, strom

o VP v měřítku lokality-centrální veřejný prostor-plácek, obslužné ulice, uličky pro chodce

o VP v měřítku čtvrti- centrální veřejný prostor - náměstí (ne hlavní městské, např. Náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech), obslužné komunikace, sběrné komunikace (hlavní ve čtvrti)

o VP v měřítku města- centrální veřejný prostor (hlavní náměstí) - sběrné komunikace, všechny veřejné prostory v centru města (při jeho menším než celoměstském měřítku)

o VP v měříku statutárního města (městské části) a metropole- všechny VP jejich center, Sběrné komunikace, Rychlostní komunikace (typ A)

▪ Pokud se jedná o metropoli pak jsou samozřejmě veřejné prostory jejích městských částí podřazeny hlavním VP metropole

▪ V Praze je spekulativní, zdali je její centrum skutečně hlavním městským VP – slouží totiž primárně turistům a některá nižší centra ho v oblasti dějů předbíhají (např. Anděl na Smíchově)

6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• Základní poloha veřejného prostoru je mezi Hmotou tvořící sídlo

• Poloha o Kostra – struktura, síť cest a míst = topografie o Poloha VP vymezována solitéry, bloky a areály, resp. jejich rozmístěním

▪ Solitér – stojí v prostoru ▪ Blok – důsledně tvoří prostor ▪ Areál – obklopuje prostor a tvoří substrukturu

o Lokalizace – energie (pohyb, komunikace) se seskupuje kolem místa

• Poloha prvků VP: o Hlavní náměstí – ve středech vztažných území, kostelní náměstí jako předprostory

pak mohou být umístěny libovolně v rámci vztažného celku

o Ulice – všude v sídle záleží pouze na její proporci a velikosti na základě které ji můžeme přiřadit určité části města např. úzká ulice s vysokými domy – centrum, Bulvár-masa atd.

o Park – centrální vystavěné oblasti o Lesopark – periferie a rozhraní s krajinou

• Orientace o Vůči světovým stranám> U ulic hlavně S-J (nevhodné kvůli prudkému polednímu

slunci) a V-Z o Vůči stavbám, předprostor> vázaný VP

• Vazby o VP tvoří síť bodů, linií a ploch o Růst – kontinuální seskupování

▪ Pokud jsou vazby narušeny> vulgarizovaná podoba sídla (např. vyčlenění silnic pro automobily z města)

• Čtení vazeb – čteme je z dichotomií jednotlivých vztahů (díky tomu, že jsme schopni rozlišit protiklady víme, jak se vůči sobě mají): zastavěný/nezastavěný, veřejný/neveřejný, tvrdý/měkký, otevřený/uzavřený, zastřešený/nezastřešený atd.

o Po rozlišení těchto vztahů je zaneseme do plánu a skládáme přes sebe jako jednotlivé vrstvy souvrství> v jednom místě plochy pak můžeme číst celé řady charakteristik a vyvozovat vztahové hypotézy> lépe čteme vazby v sídle

• Trasování – energie se seskupuje kolem cesty> linearita proudění

• Organizace VP o Profil ulice – šířka chodníku, předzahrádka, parkování, zeleň dopravní pruhy, MHD o Náměstí – místo pro shromažďování, trhy, posezení, prvky ke hře, zeleň, voda,

doprava, parkování o Park – cesty pro sport, trávník, vodní plochy, umělecké prvky o Systém zeleně – parková, uliční, doprovodná – ideálně v navazujících soustavách

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

• Prvky: přírodní, povrch, mobiliář, ostatní (výtvarná díla, předzahrádky, loubí…)

• Podle IPR Praha o Materiály by měly reflektovat paměť místa, historické souvislosti o Lokální zdroje o Najít vhodný poměr mezi estetikou, odolností, cenou, životností a snadnou údržbou o Významná prostranství – vyšší kvalita materiálů o Schopnost přirozeného stárnutí bez ztráty kvality o Kvalitní provedení detailů o Vždy reagovat volbou materiálu na charakter místa, lokality a na kompozici prostoru o Materiály by měly tvořit celek, přiměřená barevnost o Materiály příjemné na dotyk, plochy na sezení – teplotní stabilita

• Podlaha - horizontální fasáda města o Povrch

▪ Členění povrchů - struktura, celkové působení prostoru ▪ Volba povrchů - kámen, charakter místa ▪ Vazba skládaných povrchů - běhoun ve směru pohybu ▪ Opravy a údržba - mnohé kostky překryté asfaltem ▪ Odvodňování povrchů

o Druhy ▪ Pochozí - bezbariérovost, mlat, asfalt pro sport ▪ Pojížděné

• Zpomalovací pásy, vyzdvižené pruhy, dlažba pro zpomalení

• Zrnitost a rovinatost, Teplotní stabilita, Světelná odrazivost, Protiskluznost, Adheze, Zvuková pohoda místa

▪ Povrchy tramvajových těles - integrované, samostatné, tráva ▪ Hrany a rozhraní povrchů - obrubníky

• Materiály a povrchy prvků o Barevnost, sladěnost o Proti vylepování plakátů

• Příklady povrchů o Nezpevněné

▪ Hlinitopísčitý mlat ▪ Válcovaný štěrk ▪ Písek ▪ Zatravněné plochy ▪ Extenzivní zeleň ▪ Kůra, borka - dětská hřiště

o Zpevněné ▪ Rulová dlažba nepravidelného formátu ▪ Štípané kostky ▪ Pražská mozaika ze slivenského mramoru - drahá, vytěžený lom ▪ Pražská mozaika ze strojně sekaných kostek ▪ Žulová dlažba - 10x10, na koso, vějířově ▪ Křemencová dlažba ▪ Velkoformátová žulová dlažba ▪ Dřevěné povrchy ▪ Betonová dlažba - různý formát ▪ Cihlová dlažba ▪ Kamenná dlažba se zatravňovací spárou ▪ Betonová monolitická plocha ▪ Asfalt - šedý, probarvený ▪ Měkký gumový povrch - hřiště ▪ Prvky pro nevidomé ▪ Obrubníky - kámen, beton, ocel

• Stromy – plocha vsaku 6m2 o Malé (do 10m), střední, velké (nad 15m) o ne do květináčů o Stromořadí, aleje, skupiny

• Keře a byliny, pobytové louky a trávníky

• Prvky infrastruktury o Integrace – poklopy, tříděný odpad o Osvětlení, sloupy, dopravní značení

• Mobiliář - k sezení, stojan na kola, nádoby na odpad, kontejnery, orientační prvky, zábradlí, oplocení, patníky

• Vodní prvky

• Reklama

• Materialita uliční fronty: Důležitá haptická složka vnímání prostředí> je třeba věnovat velkou pozornost materiálům na patě uliční fronty (trvanlivost, přírodnost, pravdivost(uvěřitelnost))

o Pokud poklepu rukou na dům obložený polystyrenem, neozve se hezký zvuk, mám před sebou velký masivní dům, který je zcela jistě udělán ze solidního tvrdého materiálu a na omak se tváří jako by byl z papundeklu> hrůza

• Difuzní rozhraní

o Ploty – jsou propustné, na rozdíl od zdí> umožňují VP pronikat hlouběji a vytvářejí měkčí hranici přechodu> použitelné v místech kde je žádoucí větší vzdušnost a otevřenost (periferie s domky)

o Práce s terénem – hloubku a měkkost rozhraní lze také ovlivnit umístěním neveřejného prostoru vůči veřejnému do výšky (rozhraní bude méně hluboké) nebo naopak do hloubky (rozhraní bude zasahovat dále)

8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Prostor pro děje (sociální kontakt, aktivity, rekreace, obchod…)

• Hodnotou je samotný nezastavěný prostor - nabízí širokou škálu využití, shromáždění, trhy..

• Památkové hodnoty o historické zahrady a parky o Historické události ve VP – stětí, revoluce o Historické prvky – morové sloupy, sochy

• Urbanistické o uspořádání, návaznosti a vlastnosti o Průhledové osy, dominanty, členitost zástavby

• Architektonické o Lidské měřítko a lidské smysly, proporce o Pobytové kvality, kvalita provedení o identifikace s prostředím

• Kvalita veřejných prostranství: o dostupnost – úspěšné veřejné prostranství je snadno dostupné a viditelné, lidé se jím

mohou snadno pohybovat, využívat jeho různé části, zároveň jsou díky němu snadno dostupné ostatní součásti VP ve městě.

o pohodlí a image – bezpečnost a čistota, velikost přilehlých budov, charakter a půvab

místa prvořadé aspekty při rozhodování, zda místo využít, také pohodlné sezení, možnost vybrat si, kde budu sedět

o využití a aktivity – aktivity = základní stavební kostkami místa, lidé poprvé přijdou a vracejí se, činí místo zvláštním, jedinečným

o sociabilita (sdružování, společenskost) – místo nezískává snadno, ale nesmírně

důležitá pro jeho hodnotu, setkávání lidí, odbourávání zábran při komunikaci… lepší pocit sounáležitosti s městem a místem

• Příroda o Obecně parky, a krajinné prvky, lesoparky (projev přírodního v urbánním)

▪ Ale přílišná přebujelost přírody ve městě není dobrá-narušuje soudržnost sídla

o funkce zeleně ve struktuře města ▪ Ekologická - ÚSES, izolační - emise, částečně hluk, regulace teploty a vlhkosti

ovzduší, proudění vzduchu – zrychlení díky teplotním rozdílům mezi zelení a zástavbou, hygienická - čištění ovzduší, produkce kyslíku…

▪ rekreační, estetická, sociální ▪ vodohospodářská ▪ prostorotvorná – součást obrazu města, protiváha umělého urbanizovaného

prostředí 9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

• Požadavky: o Společenské> zbytek by měl být podřízen

▪ VP by měl vyzývat k pobývání a pěšímu pohybu ▪ Identifikace s prostředím ▪ Svoboda volby činnosti

o Dopravní> kapacity dopravních proudů podle hustoty a intenzity v čase (nutné zohlednit všechny typy dopravy)

o Technické – infrastruktura, údržba a úklid> pozor na limity sítě ve vztahu k již rozmístěné urbánní struktuře

• Cíle o Obytnost, vstřícné pro všechny, lidské měřítko o kontinuita, bezbariérovost, prostupnost o bezpečnost, čitelnost, čistota o Smyslově podnětné a krásné, zdravé, živé

• Limity o ochrana vod, památková péče, vodovody a kanalizace, ochrana přírody a krajiny,

veřejné zdraví (hluk, vibrace, ovzduší)> ochranná a bezpečnostní pásma zanesená v ÚP

o Intravilán - limit pro růst města> velmi důležité vymezení hranice mezi městem a krajinou

o Úplnost urbanistické struktury, aby šlo uchopit veřejný prostor

• Služebnost o Shromažďování o mobiliář o Návaznost na občanskou vybavenost o parkování

• pro každé 2ha zastavitelné plochy – 1000m2 veřejného prostranství (bez komunikací)

Zásady urbanistické tvorby:

• prostupnost ne velké plochy soukromého prostoru

• pestrost, ale vizuální přiměřenost

• čitelnost, jasná orientace

• flexibilita i pevnost konceptu

• personalizace (uživatel může zasahovat do prostředí)

10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Projektování

o soutěže

• Územní plán

• Regulační plán

o Regulační prvky: vymezení uliční čáry..

• Činnosti

o Samovolná činnost obyvatelů ke zvelebení VP

• Aktéři - pořizovatel – obec, zpracovatel – projektant, veřejnost, tržní subjekty

• Zájem

o Obyvatelé, veřejnost – trávení volného času, potkávání, trhy

o Obchodníci – obchod, živý parter

o Město – vizitka

• zásady tvorby veřejného prostoru

o soukromí investoři nebudují kvůli nákladům

o obce z něj ukrajují pro jiné funkce

o VP není brán jako samostatný oddíl v UP (pouze parky a hřiště = veřejná zeleň, ale

ulice, náměstí, nábřeží pouze jako součást jiných funkcí)

o kvalita VP závisí především na přístupu vedení obce

o definovat současné společenské požadavky na VP

o umožnit spoluúčast veřejnosti v plánování VP – od počátku!

o vytvořit legislativní rámec

o vyhodnocovat ekonomické dopady kvalitního ztvárnění VP na prosperitu podnikatelů

(kvalitní VP – více lidí)

o získávání finančních zdrojů (granty, daňové úlevy)

F Soubory staveb

• stavby vzájemně související svým účelem Pojem soubor staveb není ve stavebním zákoně definován, ale jedná se o dlouhodobou praxí

ustálený výraz, který se vžil pro více staveb vzájemně souvisejících svým účelem a místem.

Dřívější vyhlášky o dokumentaci staveb rozuměly souborem staveb:

• vzájemně související stavby, jimiž se uskutečňuje postupně prováděná investiční výstavba

(podnik, sídliště).

• vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo

dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu.

1 Vývoj Lze první obytné soubory (první neolitické vesnice) považovat za soubory staveb, pakliže spolu velmi úzece provozně souviseli a společenství pravděpodobně bylo závislé na vzájemné pomoci?

• nejprve chrámové okrsky o Egypt – Karnak (Luxor), Philae

• Řecko o posvátné okrsky – Delfy, Olympia o Epidaurus - Asklépiův okrsek (Asklépios byl bůh lékařství) - soubor byl tedy něco jako

duchovně orientovaný předchůdce nemocnice o Soubory sportovních staveb

• Řím o Lázně o Vily – Hadriánova vila (palác, chrám, divadlo, lázně...) o Vily rustica a suburbana (vzpomeň si na Rykla, který vypadá jako Jim Morrison pět let

potom co umřel 😀)

• středověk o Zemědělské stavení – statek, stodoly> postupný vývoj hospodářské části o Kláštery> kompletní organizace života kléru (části: Dormitář (tam se spí), Scriptorium

(tam se píše), Jídelna (tam se papá), Rajská zahrada (tam se rozjímá-metafora ráje,

ten je v bibli představen jako místo obehnané zdí, to kdyby byl u zkoušky Plosíček😀,

tak dneska už dost vtipů), kostel (tam se modlí) a podle typu řádu ještě pozemky a denní aktivity (některé tvoří pozemské statky (Benediktýni) a někteří parazitují ( Františkáni - ale v Mnichově dělají fajn pivo.

o Hrady, hradiště, vojenské celky/areály o První university (v praze Carolinum)

• renesance o pozornost na člověka, geometrie a pravidelnost

o Paláce (palazzo Ruccelai-Florencie, palazzo Medici v Čechách například Rožmberský palác na pražském hradě)

o zámky ▪ v česku zámek Kratochvíle

o Pivovary (např. pivovar Svijany 1564) o Obory – Obora hvězda v Praze – letohrádek (nevim jestli to je jako soubor) o Ze zahrad pražského hradu se stává ucelená procházka (soubor) - letohrádek

královny Anny+královská míčovna

• Baroko o Paláce – Valdštejnský, Černínský o Kostelní soubory - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Jan Blažej Santini-Aichel –

kostel + ambit o Zahradní soubory a kompozice – Versailles – osová kompozice, propojení s krajinou,

více typů parků (napřed upravený francouzský a poté postupně přechází v lesopark a krajinu)

• Průmyslová revoluce o Průmyslové areály o Obytné zóny i závodů o Charles Fourier (začátek 19.st.) – falanstéry – velký statek pro 500-2000 lidí

▪ Utopický socialismus ▪ Družstvo falanga - výdělek by se dělil mezi každého

• Meziválečná doba

o Zahradní města - Spořilov, Ořechovka o Dělnické kolonie – Praha-na slatinách (pod seřadištěm vlaků ve Vršovicích) o Athénská Charta – zónovaní měst. Oddělený průmysl, bydleni a rekreace. Soubory

staveb – sídliště (modernistické soubory) v Praze od nejstaršího po nejmladší (Solidarita – Ďáblice a Ládví (moderna)- Prosek (moderna) - Jižní město (moderna)- Jihozápadní město (postmoderna)- Velká ohrada (postmoderna)), průmyslové zóny

o Obytné kolonie – Baťovy domky, dvouletky ve Strašnicích, osada Baba

• Poválečná doba o rychlý ekonomicky rozvoj, přestavba o Velka obchodní centra mimo města – USA. Opente zónovaní, urban sprawl

• Po sametové revoluci v ČR – rozvoj nákupních center v centrech i mimo (centrum – Ústí nad Labem, mimo centrum – Praha-Letňany)

• Vynález ŽB koncem 19.stol – 1901 patent na panely v Anglii – první panelový dům – Liverpool

• Současné výzvy: oživení sídlišť a předměstí a monofunkčních areálů, polycentričnost

• Vysoké školy, koleje, nemocnice, bytové stavby, administrativní stavby

2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

• Antický Řím o Marcus Vitruvius Pollio

▪ Deset knih o architektuře - 5. kniha je o veřejných budovách

• Obecně jde o poučky, návody, jak stavět, jak udržovat poměry, vše v římských stavebních slozích

• Nároky na stavby: Venustas (krása), Firmistas (trvanlivost) Utilitas (funkčnost)

• Středověk = křesťanství (biblická idea ráje) o Plán ze Sainkt Gallen

▪ Středověká kresba ideálního modelu kláštera, vznik na počátku 9. století ▪ zobrazuje benediktinský klášter se všemi budovami, které by měl obsahovat

(kostely, domy, stáje, kuchyně, dílny, pivovar, špitály a další)

• Renesance

o Leon Battista Alberti – kniha o stavitelství (De re aedificatoria) - udělaná po vzoru Vitruvia - čerpá z ní i architektura velkých paláců

o Andrea Palladio - čtyři knihy o architektuře - opět navazuje na Vitruvia a snaží se popsat ideální principy pro jednotlivé typologie staveb.

• Pevnostní města, vojenský účel o 1593 - Palmanova o 18. st. Terezín, Josefov

• Osvícenství, průmyslová revoluce o Charles Fourier – falanstéry – velký statek pro 500-2000 lidí

▪ Utopistický socialismus ▪ Zemědělská a řemeslná výroba, měly být samostatné ▪ Zachování soukromého vlastnictví, každý dělá, co umí nejlépe, zároveň

rotace prací, aby to nebylo jednotvárné ▪ Byl pro ženskou emancipaci, rozvolnění rodiny

o Nicolas Ledoux – Solivar ▪ Spojení práce s ubytováním ▪ Předzvěst zahradních měst

o Robert Owen – New Harmony ▪ Komunity, osady pro 1200 lidí ▪ Pokus v USA, 1825, po 4 letech ukončení, komunita nebyla soběstačná,

nedůvěra, po čase nesnášenlivost

o

• Moderna o Athénská charta – zónování, sídliště, areály pro práci, rekreační zóny

• Nevýhody monofunkčních celků

• Teorie osídlení o S příchodem lidí do města – potřeba sídlišť o Nákupní centra na okraji měst – centrum se proměňuje v periferii o Administrativní celky – ráno všichni tam, večer zpátky

• Dnes udržitelný rozvoj a nová athénská charta (2003) - má své specifické dopady i na soubory staveb

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• Udržitelnost o Snižování energetické náročnosti, materiálové náročnosti, ochrana živ prostředí,

recyklace materiálů, zprůmyslnění stavebnictví (na vyšší úrovni), modernizace a rekonstrukce staveb

▪ Např. Nové Budovy ČSOB od Pleskota (Gold certificate LEEDs a nová bude mít prý Platinum certificate LEEDs), budova České podnikatelské pojišťovny na Karlíně (s trochou fantasie se dá vrát jako soubor)

• Růst/úbytek o Urban sprawl, suburbanizace - bydlení za městem (např.Praha roste) o Deurbanizace (České budějovice, Hradec Králové -úbytek) o Jednostranný rozvoj funkce – administrativa, obchod o Špatná pěší dostupnost o Administrativní areály

▪ Nutné doplňování jinými funkcemi, po pracovní době vylidněno, bez sociální kontroly

▪ Celek sám pro sebe - ČSOB od Pleskota na Radlické

• Regenerace o Brownfields - bývalé továrny, průmyslové areály

▪ Ricardo Bofill - vlastní kancelář, Barcelona, bývalá cementárna ▪ Londýn, konverze doků - vytvoření podmínek pro soukromé investory, dostali

pozemky, nebyli vázáni plány, úlevy od daní, příliš mnoho kanceláří, přetížení dopravy, nová linka metra

▪ Londýn, Greenwich – Millenium Dome, vesnice milénia, pasivní domy ▪ Nové Vítkovice, Ostrava ▪ Zlín - nové funkce, bourání

▪ Parky: Parc de la Villete po zrušení jatek, Parc André-Citroen, NY Highline, Park am Gleisdreieck v Berlíně na místě bývalého kolejiště, Jardí Botànic v Barceloně na místě bývalé skládky

• Londýn, areál pro olympiádu> využití po ní nutné už při navrhování areálu> zároveň využití starého prům areálu už předtím

• EXPO> využití po skončení nutné už při navrhování areálu o Expo 2022 - Lodž-Polsko – bude celé situované v renovovaném průmyslovém areálu.

▪ http://expo2022.uml.lodz.pl/index_en.html#spot

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Archetyp/Typ/Atyp-platí u všech typologií.

• funkce: o monofunkční celky/areály (VŠ (ČVUT), zdravotnické (Thomayerova nemocnice),

obytné (sídliště Solidarita) , obchodní (Holešovická tržnice) , admin. (ČSOB- Radlická), průmyslové (Tatra Kopřivnice), výstavní (výstaviště Brno), sportovní (Dukla Praha), rekreační (Lázně Bechyně)

o polyfunkční celky (městotvorné)> městské paláce (palác Koruna na Václavském náměstí)

• forma: o uzavřené areály (továrny Škoda Auto v Mladé Boleslavi) o Otevřené (všechna sídliště)

• vymezení: soukromé / veřejné o skupina (deskové, bodové, prostupné veřejné) o areál o Blok – stavba co zaujímá celý blok a je palác

• systémy areálů: o pavilonový (horizontální, nebo kombinovaný) o blokový

▪ (vertikální) ▪ horizontální ▪ s podnoží

o kompaktní zástavba o kombinace

Areály

- monofunkční občanská vybavenost, jeden funkční celek

- tržnice, nemocnice, školská zařízení, sportovní zařízení, výstaviště, ZOO, letiště, hrad…

- Oploceno, jeden (nebo i více) vstup s vrátnicí/pokladnou

- Neoplocené: areál autobusového nádraží, železničního, kolejní areál (i oplocený)

- předvstupní prostor – MHD, IAD – parkoviště, rozptylový prostor

- plochy pro relaxaci

- segregace pěší dopravy od obsluhy (samostatná vrátnice)

- blíže ke vstupu frekventované funkce (u výstavišť obráceně)

- Vysokoškolské a výzkumné areály Polohy ve městě:

• uvnitř sídla: o + přímé dopravní vazby o + přímá výměna informací

• rozptýlení budov ve městě o omezený rozvoj a rezervy

• na obvodu města (nejčastěji) – blízkost městského prostředí a infrastruktury, rezervy pro rozvoj

• mimo město (5 -15km) – campusy (většinou v zahraničí) – vybydlenost v období prázdnin Zásady tvorby:

• flexibilita, variabilita (vývoj vědy a techniky)

• zastavěná plocha pozemku do 25%

• dopravní segregace

- Zdravotní areály

- polikliniky (pro několik obvodů) – klidná poloha, vazba na MHD, u společenských a nákupních center

- záchranná služba, pohotovost, hospodářská část, zásobování

- Nemocnice o Poliklinika – komplement (léčebný a vyšetřovací)- lůžka o Pavilonový systém - Bulovka, Baťova nem. Ve Zlíně, nemocnice Lariboisier) o Skupinový systém - Thomayerova nemocnice o Monoblokový systém – max. 12 podlaží (fakultní nemocnice ve Vídni) o Multiblok – 5 podlaží, sloučení pavilonového a monoblokového systému

- rehabilitace, lázně

- zastavěná plocha do 40%, dimenze pozemku dle počtu lůžek, zelené plochy – 50%

- pavilony, bloky – požadavky na rozvoj

- nároky na inženýrské sítě

- Administrativní areály (popř. výzkum)

- v centrální městské zóně nebo v sektorových či obvodových centrech

- vazba na MHD

- s velkou návštěvností (banky, pojišťovny...)

- s minimální návštěvností (pracoviště AV ČR)

- v přízemí restaurace, vzorkové prodejny živý parter

- Veletržní a výstavní areály

- účastní se na společenském obrazu města – mezinárodní reprezentace

- zajišťují informace pro rozvoj průmyslu, vědy, zemědělství...

- ve velkých městech (např. Řím a světová výstava 1942 v čele s Piacentiniho palácem)

- problém využití ploch v době mimo výstavy (nutná pravidelná četnost výstav, restaurace,

kavárny, park...)

- vazba na MHD, velké parkoviště (nárazové!!!) – např. zatravňovací dlažba nebo řešit provizorně)

- vhodné sousedství sportovních a rekreačních areálů

- Sportovní areály (pro Arnošta 😀 )

- Praha Juliska (Duhla Praha – bazén, fotbalový stadion, atletický okruh, posilovna atd.)

- Sportovní areály pro olympiády (Berlín 1936, Tokio 1964, Řím 1960 (mramorové sochy na

odlehčováku- Foro italiano), Mnichov 1972 atd.

- Olympijské vesnice

- V Praze byl plán: na Maninách olympijský stadion a sídliště Invalidovna jako Olympijská

vesnice

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• Historicky uzavřené bloky – dneska solitérní stavby s veřejným prostorem mezi

• Tvar je vymezen hranicí, soubor staveb tvoří vlastní urbanismus - tvarují veřejný prostor okolo, tvar závisí na:

o Poloha – orientace k okolí, vzdálenosti o Velikost - dána významem a polohou v rámci celku, části o Struktura - dána hustotou a mírou otevřenosti staveb, prostorů

• morfologie – typy dle tvaru o bodové o lineární o meandrový koncept o křídlový/hřebínkový o křížový o volné tvary o ambitový koncept / atriový o blokový o polygonální o kobercové o plošné o kombinované

• urbánní tvar je vymezen o řadou – uliční fronta (uzavřená, otevřená, volná) o nárožím (vrchol, lom) o vnitřní struktura – skladba staveb, solitérů

• Míra otevřenosti vůči okolí o Uzavřené - areály o Částečně uzavřené - domovní blok o Otevřené - skupina domů

• orientace o Vniřní orientace - vpředu, vzadu

o Vnější orientace - podél, kolmo, šikmo 6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• poloha o v rámci města – v centru (dnes třeba Holešovická tržnice), na periferii (výstaviště

Mnichov), ve hmotě, v centrech center o Podle druhu funkce, kde je potřeba (multifunkční areál u Alianz Areny v Mnichově

(Sport, Zábava, průmysl) je umístěn a, na periferii b, na stanici metra c, na dálničním obchvatu – mnoho příležitostí, jak dorazit a mnoho příležitostí, jak zvládnou nápor)

o Klimatické podmínky – oslunění je důležité u nemocnic, školek o Respektování okolí - umístění velké hmoty, více malých, vysokých

• orientace – energie – pohyb o vnitřní orientace: vpředu/vzadu

▪ Dopad na chování veřejného prostoru, vstupy (oplocený areál, areál se živým parterem)

o vnější: podél, kolmo, šikmo (lamelový efekt) ▪ Podél je VP dynamičtější, komo je uzavřenější

• vazby – na strukturu města, na dopravu a pohyb, na děje (viz Mnichov)

• Organizace o Hlavní objekt a vedlejší o Více samostatných o Postupná realizace (výstaviště Praha)

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

• Formy struktury – každý stavební typ vytváří specifický typ rozhraní > různé chování VP o Blokové - Dejvice, Vinohrady o Řádkové - sídliště Solidarita, Pankrác o Solitérní - pole bodových či věžových domů, Brno Žabovřesky o Pseudobloky, superbloky - postmoderna, Stodůlky, Barrandov o zahradní – rozvolněná zástavba menšího měřítka (pravidelná) o pavilonové o rostlá rozvolněná struktura (venkovský typ)

• Textury – pro vnímání všemi smysly

• Kční materiály – dle funkce – např. výstavba panelových sídlišť, mrakodrapy z ocelových kcí, dřevostavby mají omezený počet pater

o ale i ovlivnění chování člověka

• zpevněné/nezpevněné

• zastavěné/nezastavěné

• technologie: o využití opakovatelnosti procesů u velkých areálů – sídliště panely, haly – ocelové

vazníky, prefabrikáty

• Etapizace – řídící objekt a vedlejší

• Prvky VP: o dlažba - kamenná (drahá, úzká škála), betonová (levná, krátká životnost) o odvodnění o bezbariérovost o mobiliář - katalogové prvky a originály o zeleň - vyvíjející se prvek (pozor na kořeny a infrastrukturu) o fontány - zimní funkce?

8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Společenství o Veřejná funkce, vybavenost o Dostupnost, MHD, pěší o Veřejný prostor v okolí, zeleň o Nové pracovní místa o Osvěta a nová energie (kultura)

• Stavby o Stejnorodost – možnost jednotného výrazu o Možnost vytvoření veřejného prostoru o Hodnotou souboru staveb je možnost navržení polyfunkčního městského celku –

větší možnosti, než při navrhování samostatné stavby

• Příroda o Umístění zeleně, vsakujících povrchů do okolí (důraz na vsakování je dáván například

na nových vídeňských sídlištích - Seestadt

• Památky> kulturní hodnota o Soubory staveb lidové architektury o Vesnické a městské památkové zóny

9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

• požadavky o Respektování místa o Provázanost staveb – správná návaznost o Návaznost na městskou strukturu vnitřní strukturou souboru ( to se třeba podle mě

bude jenou řešit u holešovické tržnice)

• Cíle o udržitelný rozvoj o Vytvoření kvalitního prostředí – veřejný prostor, parter

• limity o památková území o Hluk o ochrana přírody a krajiny

• Vztahy o parter

▪ antropometrické hledisko, proporce, bezbariérovost ▪ pohledové kvality - spojení blízkých a dalekých pohledů, zapojení vnitřních

prostorů (atrií, dvorů, podchodů, pasáží, zahrad) ▪ tvarové zvýraznění parteru – artikulace významných prostorů, výtvarné

doplnění + přírodní prvky, voda, zeleň, osvětlení, reklamní plochy (citlivý přístup v historickém prostředí)

▪ řešení dopravy v klidu, zásobování-podzemní garáže…

• Služebnost: - poskytování ucelené skupiny prostorově náročných služeb (osvěta-výstavy, výuka-školy, zdravotní péče- nemocniční areály atd.)

10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Etapizace o dělení na výstavbové části (schopné samostatného provozu) - (postupná přeměna a a

rozrůstání areálu DOX v Praze Holešovicích) o plánování/projektování – etapizace velkých projektů

• ÚP o vymezení prostoru pro monofunkční areály v rámci ÚP (nemocnice, VŠ, průmysl…) o umisťování funkcí podle jejich vlivu na okolí (průmysl po proudu řeky za městem,

závětrná strana…) o plánování – vymezování ploch s různým způsobem využití o vymezování zastavěného/nezastavěného

• Územní řízení (viz zvlášť papíry)> územní rozhodnutí, souhlas o u souboru staveb rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení o Územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, se

záměrem se podstatně nezmění poměry v území • Ohlášení

o Stavby drobné nevyžadují ani povolení ani ohlášení, ale musí mít územní souhlas ▪ Terénní úpravy, stavby nebytové do 25 m2, stavební úpravy, vedení

infrastruktury, reklama, stavby pro zemědělství... o Jednoduché stavby vyžadují ohlášení + územní souhlas nebo i rozhodnutí

▪ Stavby pro bydlení do 150 m2, haly dočasné, stavby pro reklamu, zařízení staveniště, opěrné zdi...

• Stavební řízení o Stavební povolení se vyžaduje u všech staveb bez zřetele na jejich stavebně technické

provedení, účel a dobu trvání, pokud zákon nestanoví jinak o Účastníci: stavebník, vlastník pozemku, vlastník stavby na pozemku... o Žádost o stavební povolení, přílohy, DSP o Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady o Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a DO zahájení stavebního řízení nejméně 10

dnů před ústním jednáním o V jednoduchých věcech rozhodne SÚ bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60

dnů ode dne zahájení SŘ, ve složitých případech do 90 dnů o > stavební povolení nebo veřejnoprávní smlouva

• Výkony a výkonové fáze 1. příprava projektu 2. studie 3. DUR – dokumentace k územnímu řízení 4. DSP - dokumentace ke stavebnímu povolení 5. DPS – dokumentace pro provedení stavby 6. DZS – dokumentace pro výběr dodavatele 7. VDS – spolupráce při výběru dodavatele 8. ADT – autorský dozor 9. SKP – spolupráce při dokončení stavby, dokumentace skutečného provedení stavby,

uvedení stavby do provozu a užívání

• EIA a SEA - u velkých areálů se zcela jistě dá počítat s příkazem na EIA (zadává ho příslušný úřad obce podle zákona a jeho nutným zpracováním pro další pokračování ve výstavbě

G Bytové stavby

Stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení.

Bydlení patří mezi nejzákladnější lidské potřeby. Obecně je bydlení chápáno jako soubor činností,

které souvisí s užíváním obydlí.

Rodinný dům – Stavba pro bydlení, která svým uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné

bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení, rodinný

dům může mít nejvýše tři samostatné byty, dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Bytový dům – Stavba pro bydlení o 4 a více bytech, přístupných z domovní komunikace se společným

hlavním vstupem, případně vstupy z veřejné komunikace

Obytná budova je stavba určená pro trvalé bydlení, ve které alespoň 2/3 podlahové plochy připadají

na byty, včetně plochy domovního vybavení určeného pro obyvatele jednotlivých bytů

(nezapočítávají se plochy společného domovního vybavení a domovních komunikací). Člení se na

bytové nebo rodinné domy.

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

• Pravěk o Obydlí měl už prvotní člověk, který vyhledával jeskyně, jež ho chránily před nepřízní počasí a

predátory. S postupujícím vývojem člověka se ale forma obydlí měnila. Lidé začali dávat přednost obydlí účelově zbudovanému před přírodně vzniklým. První záměrně budovaná obydlí byla zhotovena z proutí a listí, později se přešlo na hliněné materiály a nakonec na dřevo a kámen.

o Spolu s fyzickým vývojem formy obydlí se měnily i jeho funkce. Z pouhého úkrytu před okolním světem se stalo centrem životního dění. Člověk v něm vychovával děti, provozoval řemeslo a mnoho dalších aktivit. Tím se z pouhého obydlí stal domov, ke kterému byl člověk vázán již nejen fyzickými potřebami, nýbrž i citově.

o Megalitické stavby-nejspíš ne k bydlení, ale kultovní stavby> zejména pohřbívání (New Grange – UK)

• starověk – přírodní materiály, často neopracované o Catal Huyuk - pohřbívání do podlahy, vstup střechou, bez ulic o Mezopotámie-první městské státy

▪ bydlení nejen ochrana před okolím, ale i před ostatními lidmi a před prostředím města, princip atriových domů

▪ Stavby ukazovaly na postavení a bohatost obyvatel o úkryty pro člověka, opevnění, kultové stavby o člověk až v druhé řadě za bohem – náboženské stavby větší, lepší materiály o Řecko - megaron - tvoří jádro klasického řeckého domu i chrámu. Hlavní prostor (naos)

má uprostřed ohniště a nad ním otvor ve strmé sedlové střeše. Později se kolem chrámového megaronu stavěla i sloupořadí a ochozy.

o Sókratův dům (první principy udržitelnosti:

o Obytné soubory královských paláců (Knóssos na Krétě, Palác v Pelle (Alexandr

Makedonský))

• Řím- objev betonu, kámen, cihly ▪ Dům římský atriový (domus) - atrium s krbem, vestibul, ložnice, jídelna, pracovna,

kuchyně a koupelna. ▪ Činžovní domy (insula) - 3 až 4 patrové v souvislých blocích. ▪ Villa rustica - venkovská vila pro příležitostný pobyt. ▪ Villa suburbana - předměstská vila pro příležitostný pobyt. ▪ Villa urbana - městská vila pro stálý pobyt. ▪ Císařské paláce – komplexy budov imperátorů. ▪ Vojenské tábory jako příbytky dočasné

• Středověk – v domě se odehrává kromě bydlení, i práce, obchod o Raný - zase spíše ochrana před přírodou než před civilizací, migrace, od antiky byly

zapomenuty výrobní postupy staveb i nábytku ▪ Polozemnice, zemnice

o gotika ▪ Venkovský dům - na úrovni terénu, dvojdílný, trojdílný, topeniště ▪ Městský dům - nejstarší byly dřevěné, pak roubené, hrázděné

• od 13. st. Bohaté domy kamenné, 2-3 podlaží, klenby, štíty, loubí

• úzké a hluboké stavební parcely

• dům U Zvonu na Staromáku, Kamenný dům v Kutné Hoře

• Prototyp polyfunkčního domu: prodej, výroba, bydlení

• V přízemí mázhaus - provozování živnosti, nevytápěn, v patře obytné místnosti (obvykle nad podsklepenou částí (použítí split level)

o Středověký dům s dílnou (Cluny – Francie)

▪ První efektivní vytápění (posun k většímu plýtvání zdroji)> střední Evropa kamna, západ krby (nižší výhřevnost), nejlepší> Řád německých rytířů na zámku Malbork ve Východním Prusku (kamna na tři kubíky borového dřeva

denně 😀)

• Renesance – pozornost na člověka, touha po kráse – paláce, zahrady, vily o v Čechách se značným zpožděním 16.st., husitské války o Šlechta – zámky, vily (Belveder, letohrádek Hvězda) o Měšťanský dům – větší okna, rovné římsy, sgrafita, Telč, Slavonice

o První dělnická kolonie historie – Jacob Fugger (nejbohatší muž všech dob) ho nechal

postavit v Augsburgu pro své zaměstnance, Fuggerei, kterou roku 1515 založil bankéř

Jakob Fugger, poskytuje dodnes asi 150 nemajetným katolickým měšťanům v 67 zčásti řadových domechbydlení za symbolický nájem. Nadace je nejstarší příklad hromadného sociálního bydlení.

• Baroko – po 30leté válce, reprezentace, osovost, zdobnost o Paláce – Valdštejnský o Často přestavba a dostavby o Selské baroko – Holašovice, jižní Čechy (mnohem později v 19. století) o Ustálení členění Zemědělské usedlosti (obytná část, stodola, výminek …)

• Klasicismus - 2.pol 18.st., příliv obyvatel o Empírový městský činžovní dům

▪ Pavlač, na konci záchod (rozvoj hlavně v Berlíně (mietkasserne)> pak přesun do ostatních zemí

o Městský bytový dům (Schodišťový)> vývoj typologicky nejužívanějšího typu bydlení (hlavně ve Francii (při asanaci Paříže), Prusku a Rakousku-Uhersku)

• Průmyslová revoluce – zónování – obytné zóny o Proměna nájemního domu o Soukromý sektor nestíhal budovat dostatek levných bytů, bylo to pro ně i

nevýhodné> přeplněnost bytů, špatná hygiena> radikalizace dělnictva> stát musel zasáhnout

o > Přibližně v polovině 19. stol. se tedy začíná utvářet prvotní rámec bytové politiky a jednotlivé státy začínají provádět první nesmělé zásahy v oblasti bydlení.

o První organizovaná sociální výstavba, dělnické kolonie, řadové domky (zejména ve Velké Británii)

o Zahradní města> vznik typologie městské vily a rodinného domku

• Funkcionalismus – hygiena o Sociální bydlení o Bytový dům chodbový (unité d'habitation Marseilles)

• Meziválečné období: o Rudá Vídeň - Socialistické hnutí: budování městských bytů svépomocí (díky tomu

dnes město Vídeň vlastní celkem dost městských bytů ▪ Karl Marx hof

• Po druhé světové válce o Nová výstavba, Sídliště – lepší hygienická standard, anonymní okolí

▪ IBA Mezinárodní stavební výstava v Berlíně, Hansaviertel, sídliště projektované předními architekty

▪ Tapiola, předměstí Helsinek, nízká hustota zastavení v lesním prostředí o Sorela o suburbanizace – urban sprawl

• 70. léta o Upuštění od stavby sídlišť (u nás do konce 80.let), neuspokojuje potřeby obyvatel o Dostavba vnitřních částí měst, obzvlášť oceňovaný Berlín

• 90. léta – ukončení komplexní bytové výstavby u nás o Nové stavební firmy, realitní kanceláře, developeři o Restituce půdy o Hypotéky, úvěry

• Dnes různé typy – mrakodrapy, viladomy, gated community, urban sprawl

• Bytové domy o S narůstající výškou nutnost vodovodu (studna je daleko) o Nejprve dlouhé pavlačové – záchod a voda na pavlači – později zasklívání (záchodové

věže) o Přenesení záchodu a vody do vnitřku dispozice – odvětrání do světlíků o Přenesení schodiště do dispozice – schodišťový dům – kratší a hlubší parcela

o Pokoje se umísťovaly na uliční fasádu, doplňkové místnosti do dvora o V přízemí domovník/1. patro nejlepší (piano nobile) /do vyšších pater složitý přístup

Vývoj obytných domů:

• pol 19 st. – Karlín, velké bloky se zemědělskou půdou, pravidelný půdorys, jediný příklad klasicistního urbanismu v Praze

• 2 pol 19 st. – Žižkov, malé bloky, bez aut, bez hygieny, malá náměstí

• 19/20st. - Vinohrady, náměstí, parky, větší a více osluněné byty, více zeleně, auta

• 1 pol 20st. – Dejvice, komfort veřejných prostorů a vnitrobloků, širší ulice pro parkování

• 30 léta – řádková a volná zástavba (Břevnov, Krč)

• 50 léta – Havířov (Sorela), Petřiny, dílčí návrat k tradičnímu bloku

• 60 léta – superbloky, segregace pěších (Pankrác, Krč)

• 70 léta – rozvolněné sestavy, monofunkčnost (Jižní město, Řepy, Černý most)

• 80 léta – návrat k bloku, parter, zeleň, měřítko, základní vybavenost, auta mimo Vývoj obytné zóny:

• 19 st. – dělnické kolonie bez aut a bez zahrádek, podnikatelské vily (Klánovice)

• poč. 20 st. – dělnické kolonie s minimálními zahrádkami, bez aut (Ořechovka, Baba, Střešovice)

• od 50 let – standardem minimální veřejná zeleň, bez segregace dopravy, standard 1 auto na pozemku

• současnost - hnízda, zklidněné komunikace, 2 auta na pozemku, deficity v oblasti veřejných prostor a zeleně

• výhled – více veřejné zeleně, hnízda, náměstíčka, ekologie, zklidněné komunikace… 2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

• Zahradní města - Ebenezer Howard- Letchworth garden city

• Socialismus (Rudá Vídeň) - výstavba bytů vlastněných kolektivem-družstva a městem, prověřování a rozvoj typologií (čtvrť Heilligestadt)

• Socialističtí architekti v ČR: o Karel Teige – Minimální byt a kolektivní dům / Nejmenší byt (1932)

▪ Funkcionalismus, Úspornost ▪ Minimální byt je buňkou pro došlého jedince v rámci kolektivního domu ▪ V teoretických úvahách dospěl až k vizi typizovaného bytu, který by si lidé ani

nezařizovali sami. Dostávali by zařízení od stavebníka a z bytu by byly vyřazeny všechny funkce, které by pak mohly být přeneseny do společných zařízení. Byt by tak mohl být oproštěn nejen od množství funkcí, ale i do přemíry nábytku.

o Ladislav Žák (1900-1973) https://www.archiweb.cz/ladislav-zak ▪ Kritizuje devastaci krajiny průmyslovými závody ▪ Kvůli tomu se názorově rozchází s vedením komunistické strany ▪ Dílo: Obytná krajina

• LC o otevírání skleněnými plochami, střešní terasy o představa výškových domů v zeleni – bez klasických ulic a náměstí o každý má slunce a přírodu o Unité d'habitation (Marseille)

▪ dům byl koncipován jako město samo o sobě, střecha hrála úlohu náměstí ▪ 337 bytů ve 23 rozmanitých typech – převážně dvoupodlažních ▪ sedmým a osmým patrem probíhá obchodní ulice, na střešní terase byly

umístěny jesle, školky, tělocvična a bazén

• Bytové výstavy o 1927, Stuttgart o Baba, Brno – Žabovřesky

o Praha Invalidovna – ukázka vzorových bytů (první sídliště) o Interbau 1957 - Ukázka bytů v západním Berlíně- Hansaviertel

• 3 prostorové plány o Raumplan - Loos o Volný plán – LC

▪ Sloupy, střešní zahrady, volný půdorys, pásová okna, volné průčelí ▪ Jako jediný z těch třech se masivně uplatnil v bytové výstavbě

o Strukturální plán - Khan ▪ Klasické zděné činžovní domy jsou v podstatě ve strukturálním plánu

• Athénská charta – reakce na stav měst průmyslové revoluci (úpadek čtvrtí, špatná hygiena) o Zónování o Lepší hygiena a bezpečí o Ztráta lidského měřítka a lokálního charakteru o Využívaná po válce při obnovách měst – hodily se všechny poznatky o minimálních

bytech, způsobech zastavování, technologii výstavby – montáž ▪ Miljutin - schéma pásového města (zónování dohnáno do extrému)

▪ Důsledná aplikace zónování – SSSR (Foto: Norilsk)

• Panelová sídliště

• Jane Jacobs – The Death and Life of Great American Cities o Kritika modernistického zónování o Nezávislost na autech o Polyfunkčnost měst

• Pavel Hnilička – Sídelní kaše

• Města krátkých vzdáleností

• Udržitelný rozvoj> zejména technologické změny při výstavbě a složitější technická infrastruktura

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• Standardy o Snížení nájemního bydlení / vnímáno jako přechodné o Po minulém režimu touha po osobním vlastnictví (dům se zahradou)

• Tendence o Polyfunkčnost – kombinace s živým parterem, kancelářemi o Dostupnost bydlení – sociální, bezbariérové (v ČR se hledá řešení a není na to zákon,

Brno je nejštědřejší a má na to otevřený systém, některá města naopak nechtějí pomáhat vůbec) reportáž: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dalsi-pokus-o-zastaveni-obchodu-s-chudobou-zakon-pro-lidi-v-bytove-nouzi-43882

o Zónování bytů o Nomádství, vazba na dům o Bezpečí, komunikace, reprezentace – v každém měřítku města

• Problémy o Suburbanizace, urban sprawl, sídelní kaše

o Malá hustota osídlení v Praze> nároky na infrastrukturu> mělo by se stavět do výšky, a ne do šířky

o Zmenšování domácností, vícegenerační bydlení je na ústupu o > Nedostatek bytů o Staré prázdné bytové domy o Nedostatek sociálních bytů o Zateplování panelových domů + jejich barevnost

• Udržitelnost o Snižování energetické náročnosti o renovace, revitalizace starých bytů o inteligentní domácnost o Města krátkých vzdáleností o Zahušťování stávající struktury

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Bydlení: individuální (Rodinný dům), hromadné (Bytový dům), přechodné (studentská kolej)

• BD/RD

• Bodový dům (bod, místo) – Deskový dům (linie, směr) – Blok (plocha, síť)

• Typologie bytů: o 1kk – 1000kk o X+1 o Rohový, oboustranný, jednostranný, mezonet – závislé na typologii domu

• typy: o RD - Individuální, řadový, vila, dvojdomy, atriové domy o BD - bodový, schodišťový, pavlačový, chodbový, blok, areál, terasové domy (sledují

sklon terénu)

• Polyfunkční: s přidanou funkcí (zejména v parteru, protože v ČR může parapet obytné místnosti být až 1,8m nad zemí, dle normy)

• Typy dle dispozice: o Centrální, dostředivá

▪ Villa Rotonda, Vila Savoye o Podélná, odstředivá

▪ Kaufmanova vila, Wright; Experimentální dům, Mies

• Dle směru orientace o Ven – městský činžovní dům (okna do ulice, do vnitrobloku) o Dovnitř – Atriový dům - (obecně domy v teplých oblastech, kde je nutné se chránit

před sluncem> Dubaj je věc proti přírodě)

• Druhy výstavby o Komunální – stát, za komunismu o Soukromé, individuální o Družstevní o Spolupráce Soukromého a veřejného sektoru

• Dle konstrukčního systému o Stěnový (podélný, příčný) o Sloupový

• Dle nosného materiálu: o Dřevo (snadno smontovatelné, limitováno výškou (hlavně kvůli požáru), tepelně

technicky moc fajn když se pracuje ještě s izolací> experimenty z výškovými stavbami ze dřeva (Kanada, Norsko): http://www.skyscrapercenter.com/building/id/16540

o Ocel (výškové stavby, snadno smontovatelné, náročné na požár, vysoká únosnost) o Cihly (tradiční, limitovaná výška, tepelně technicky ok) o Beton (nutno izolovat – tepleně technicky slabé, únosné a stabilní)

• Členění obytných zón ve městě: o skupiny o okrsky o čtvrtě o obvody o sektory

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• Prostorové uspořádání o samostatné, řadové, deskové, bloky…

• V rámci urbánní struktury – Na nároží, v řadě, samostatné stojící

• ovlivnění tvaru o měřítko člověka o fyzikální předpoklady – oslunění, osvětlení, hluk, teplo, ochranná pásma> ideální

hloubka pavlačového domu (8-10m) ideální hloubka schodišťového (13-18m) a ideální hloubka chodbového (18-22m)

o dispozice o kční systém o Stavební čára, uliční čára

• Architektonická kompozice – Zevnitř ven - Frank Lloyd Wright, z venku dovnitř (předem

určený objem – Alvaro Siza, kombinace - každý rozumný člověk 😀

• velikosti bytů a orientace

• velikost vychází z minimálních prostorů místností – v případě že je to tak zamýšleno a v bytech jsou všechny prostory minimální (sídliště Invalidovna-Praha arch. Vojtěch Šalda a Josef Polák)

• Dispozice o Dvoutrakt, trojtrakt, pětitrakt

• Řazení prostor: vstup, hlavní prostor, schodiště o Zónování bytu

• RP – regulační prvky

o Stavební čára – vnější x vnitřní, uzavřená x spojitá, závazná x nepřekročitelná o Výšky – budov, římsy o Tvar a orientace střech – pultová, sedlová, plochá... o Podlažnost a využití podzemí o Intenzita využití – koeficienty o Způsob zastavění – volně stojící, dvojdomy, skupiny, uzavřená zástavba

6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• 50 - 60% urbanizovaných ploch ve městech slouží pro bydlení

• součástí bydlení je mnoho dalších činností

• V centru a mase pouze bytové domy, na periferii RD+BD

• Podmínky umístění o geomorfologické podmínky (flora, fauna apod.) velikost a charakter srážek, síla,

četnost, směr větru o Společenské (antropogenní) vlivy – kultura, náboženství.

• Poloha o v rámci města o Pozice ve struktuře města – v řadě, v bloku, volně o vazba na základní občanské vybavení (pěší dostupnost) o potřeba dopravního napojení

• Klimatické podmínky o Sever – teplý dům – oheň, sedlová střecha, malá okna, dřevo o Jih – studený dům – plochá střecha, kameny, světlé barvy

• Orientace o ke světovým stranám o Orientace: kolmo, podél, šikmo (lamelový efekt) o Orientace kvůli výhledu (sídliště Brno-Lesná nebo Ústí nad Labem-Severní terasy)

• Vazby: o Veřejné vybavení o Rekreace o Práce o doprava

• Odstupy o 2 m od plotu-Pokud nejde o stavbu v proluce (ta není specifikovaná ve stavebním

zákoně ale třeba v pražských stavebních předpisech) o 7 metrů mezi stavbami o Stínění (diagramy)

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

• Formy BD: schodišťové, chodbové, pavlačové

• Formy RD: Atriové, řadové, samostatné, dvojdomy

• Materiály o dle klimatických podmínek (Řecko-kámen, Norsko-dřevo, Anglie-cihla) o Lokální materiály – charakter místa, ekonomické o Určení souladu, nebo kontrastu s okolím o Trvanlivost/životnost – morální / fyzická o Mezní stavby z hlediska statiky (použitelnosti (vidím prohlé nosníky a zdrhám) a

únosnosti (ještě dlouho po prohnutí nosníků to drží))

• Struktury

o Bodové, deskové, viladomy, věžové, terasové, strukturální (buňky), superstruktury o Podle plánu: Raumplan (úlet), Volný plán (nejčastější u soudobých BD), Strukturální

(nejčastější u soudobých RD), Kombinace

• Technologie: o Cihly, tvárnice a bloky o ŽB – monolit/prefa o Montovaná z prostorových buněk o Kovová o Dřevo

• Hmota, dle skladby: Byt na podlaží, Mezonety, Penthouse> dnes často skládané na sebe (např. Zanderroth architekten – Ze05, Osmička-BIG)

• Doplňkové konstrukce:

o Okna: hliníková, dřevěná, plastová, kombinace o Střechy

▪ Ploché: zelené, pochozí (dlažba na podložkách), Potažené fólií ▪ Šikmé: Plechy, laminát, pálená krytina, betonová krytina, ostatní...

o Povrchová úprava: Omítky, pohledový beton, klinker, obklady, deskové materiály 8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Společenství o sousedské vztahy o vícegenerační bydlení o kolektivní bydlení o Baugruppe o Sociální kontakty, ve správně navržených domech žijí všechny vrstvy (ideální ukázka –

činžovní domy v Paříži 19. století – piano nobile – nejbohatší až podkroví – nejchudší), dnes se nejbohatší serou nahoru (střešní byty)

• Stavby o kvalita samotného domu o kvalita VP kolem domu o lokalita – často důležitější, než samotný dům> dům s pozemkem jako investice o napojení na okolí – docházkové vzdálenosti – vybavenost, doprava, příroda o ekonomičnost

• Památky: z památkového hlediska jsou bytové domy hodnotné o 1. paneláky o Nejstarší vesnický dům v Čechách o Staré městské domy a roubenky o Ochrana jednotlivých BD výjimečně – spíš v rámci historické zástavby jako celku o Pavlačové domy – dnes pomalu mizí (neodpovídají normám) - (Praha-Žižkov,

Josefov(pevnost))

9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

• Bydlení je základní existenční potřebou člověka

• Firmitas, utilitas, venustas

• Potřeby o Bezpečí – soukromí, srozumitelné o Komunikace – mezilidská, pohyb, proudění o Reprezentace - identifikace o Existenční potřeby – duchovní, duševní, fyzické o Lokalita, napojení na občanskou vybavenost a dopravu, park o Hygienické požadavky – dostatečný prostor, výměna vzduchu, vytápění, osvětlení,

proslunění o bezbariérovost

• Cíle o kvalita domu, sousedství o Kvalita veřejného prostoru o Udržitelný rozvoj o Doporučené docházkové vzdálenosti, Aktivní cíle pěších tras o Lidské měřítko a různorodost fasád, rozdrobení

• OTP o mechanická odolnost o Požární odolnost o Stabilita o ochrana ŽP o ochrana proti hluku o bezpečnost při užívání o úspora energie a ochrana tepla

10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Aktéři: o Uživatel o Projektant o Investor/stavebník/developer o Orgány samosprávy/DO o Dodavatel o Vlastníci infrastruktury o Banky

• UP, RP – funkční i prostorové regulativy

• Zákony, vyhlášky, normy

• Zájmy: o Investor, dodavatel, developer – zisk o Obyvatel – poměr cena/výkon o Obec – městotvorný prvek

• Postupy

• 9 fází (stavební řízení) – příprava, studie, DUR, DSP, DPS, tender na dodavatele, vyber dodavatele, dozor, uvedeni stavby do užívání

o Když je UP tak lze DUR+DSP – jinak řízení o změně využití území o U RD svépomocí – odpadá dodavatel o Jednoduché stavby – stačí ohlášení (místo stavebního povolení) o Jednostupňový projekt DSP+DPS

• Údržba domů – u BD se na ní často platí příplatek k nájmu (za život stavby se na jejím provozu utratí přibližně 8x tolik peněz než za její postavení, proto je správnost návrhu velmi důležitá (jednoduše šetří peníze)

o Cykly: ▪ 5 let výměna interiérů místností ▪ 25 -30let rekonstrukce (změna dispozic, modernizace) ▪ 100 let životnost stavby – nová stavba

• Nejkratší cyklus se snažíme zkrátit, rekonstrukci nechat a životnost prodloužit

H Občanská vybavenost

Občanská vybavenost je službou obývání a pobytu. Jedná se převážně o standardní druhy občanské

vybavenosti dle jednotlivých rezortů (správa, zdravotnictví, sociální služby, školství, kultura, rekreace,

sport atd.) v konkrétním velikostním projevu ve vazbě na konkrétní lokalizaci a spádové území.

Parametry jsou tudíž dostupnost a potřeba, resp. počet obyvatel. Při navrhování je proto nezbytné

pro každou uvažovanou prostorovou jednotku určit příslušný druh, typ a pozici občanské vybavenosti

(např. Základní škola v docházkové vzdálenosti 500 m pro spádové území cca 5000 obyvatel o

velikosti 35 m na žáka).

Z výše uvedených důvodů lze doporučit členění občanské vybavenosti dle názvů prostorových

jednotek (bloková, lokální, čtvrťová atd.) namísto dosud různě nepřesně užívaných pojmů.

V rámci urbanistického navrhování je třeba rozlišovat údaje o občanské vybavenosti:

sakrální/kultovní, kulturní, sportovní (a rekreační), vzdělávací (školské), výzkumné, zdravotnické

včetně lázeňských, sociální, veřejné správy.

Občanská vybavenost je vše, co potřebujeme v místě svého bydliště. Dá se říci, že dostupnost občanské

vybavenosti je jedním z faktorů, které jsou podmínkou kvalitního bydlení.

Veřejné stavby – budovy institucí byly a jsou klíčovými body městské struktury. Dávají nebo

zvýrazňují smysl okolí a ve společné síti pak celého města. Logicky tak mají, oproti soukromým

stavbám (bytovým, administrativním…) nárok na výraznost. Symbolizují společnou věc, komunitu,

město, stát. Nikdy nejsou jen „oborovými“ reprezentanty. Filharmonie nesymbolizuje jen hudebníky

a univerzita jen akademiky. Vždy reprezentují nejen svůj stav – obor, ale i ambice celé komunity.

Poskytují pocit hrdosti i zpětné zrcadlo nám přímo na očích. Současně s ideálem jednoznačnosti ale

vždy existovala i nejednoznačnost, polyfunkčnost daná zejména velikostí obce, komunity. Obecní

úřad spojený s místní knihovnou, školní tělocvična jako obecní sál... Současná „tekutá modernita“

nepochybně těmto znejasňujícím slučováním přeje. Instituce ztrácejí svůj tradiční program. Knihovny

již nejsou výhradním místem uskladněných informací a stávají se spíše místy k setkávání a studiu.

Kostely se mění v komunitní centra. Hierarchie společnosti prodělává proměnu a instituce jsou často

vnímány jako symboly „starého pořádku“.

Veřejná vybavenost = Občanská vybavenost +dopravní vybavenost + technická vybavenost

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

• Hodnota sídla je určena hodnotou VP

• Pravěk – kultové stavby, megality, kromlechy, nuraghi (Stonehenge, Avebury, Newgrange)

• Starověk o Mezopotámie – chrámy, zikkurat, školy, knihovny,

o Egypt – náhrobní stavby, mastaby, pyramidy; chrámové stavby (komplex v Karnaku, Luxoru)

o Řecko – Shromažďovací/obchodní – agora – dnes náměstí (konaly se zde bohoslužby, kolem agory se začaly stavět důležité veřejné budovy (městská rada, lázně, oltáře, pokladnice, divadlo, gymnasiony, Hippodromy, Stadiony, Stoa)

o Řím – veřejné budovy – baziliky- (z baziliky se vyvinul křesťanský kostel) místo pro obchod a veřejná jednání, lázně, divadla, cirky, chrámy, curia – radnice, amfiteátry, veřejné knihovny, triumfální oblouky, pohřební – kolumbária, mauzolea, katakomby, akvadukty, mosty, cesty, veřejná wc, vozoresty

• Středověk (tučně církevní stavby) – radnice, kostely, školy, špitály, starobince, kláštěry, trhy,

šatlava – tržní náměstí o Špitál například v Beaune (Francie)

• Renesance – radnice, zahrady

• Baroko – kostely, kláštery, kukátková divadla, zahrady na osu zámku

• Osvícenství - návrat veřejných staveb, knihovny (Henri Labrouste - biliothéque nationale,San Genoviéve (jedna z prvních praví s litinou na světě) školy, muzea (Louvre) , galerie, pomníky> přeměna staveb církve na stavby veřejné (např. Napoleon-budova nemocnice v Benátkách nebo Marie Terezie a Josef II.)

• 19. století – rozvoj dopravy – nádraží (Gare d'Orsay, Gare du Nord, Kings Cross (tyto stavby byly tahouny technologického pokroku (nehledělo se na ně tradičním okem) a tak se uplatnily litinové, ocelové a skleněné konstrukce ve velkém (hlavně na haly), průmyslové stavby, lázně, výstavní pavilony (Crystal palace Londýn- Joseph Paxton), hotely (hotel Pupp), pošta

• 20. století – nové ministerské budovy, armádní budovy, infrastrukturální stavby, kina, kulturní domy (polyfunkce), sportovní stavby a areály (poprvé od dob antiky po znovuzaložení olympijské myšlenky 1896) – vodovody, kanalizace, elektrárny, spalovny, ropovody...

• Dnes obchodní centra x farmářské trhy 2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

• Občanská vybavenost bývá součástí různých teorií o městech o Charles Fourier - falanstéra o Zónování – athénská charta> realizace např. Chandigarh-Indie – LC

o Athénská charta 2003–10 perspektiv moderního města o Milton Keynes (nové město pro 250tis. obyv. v 60, letech v Anglii) - vybavenost

koncentrovaná do okrsků (bohužel se nepodařilo zrealizovat je přesně jak byly v plánu rozvržené)> teorie zahradních měst

o Monofunkce/polyfunkce (Jane Jacobs – The death and life of great american cities)

• Buduje pracovní příležitosti i určuje kvalitu sídla

• Demokracie antického Řecka - úvahy o tom co je komunity> vznik myšlenky občanských budov

• Diktatura starého Říma – dát lidem chléb a hry –zabavit je veskrze občanské budovy

• Náboženství (křesťanství i islám) - občanské stavby součástí kultury, církev se stará o svoje ovečky

• Funkční promísení

• Město krátkých vzdáleností, pěší dostupnost

• Pavel Hnilička – Sídelní kaše> místa veta bez vybavenosti nemají polyfunkčnost> nejsou to města

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• Standardy o Školství – trendem je upřednostňovat všeobecné vzdělání

▪ Měl by být kladen důraz na kvalitu prostředí, děti jsou ve formativním období, zdroj inspirace (např. Základní škola Líbeznice - Projektil)

o Obchod/kultura – spojování funkcí a budování velkých zařízení (centrum Nový Smíchov)

o Multifunkční areály – slučování vybavenosti s bydlením a prací o Nové formy vybavenosti

▪ Reakce na trendy – zážitky, 5D kina ▪ Koncentrace vybavenosti do velkých center – nevyhovující trend ▪ Multifunkčnost – jedna budova má univerzální prostor pro více funkcí (např.

Tělocvična/aula) o Zdravotnictví – celosvětové tendence k odklonu od velkých všeobecných nemocnic,

multibloky, specializace (Sou Fujimoto- dětská psychiatrická klinika)

o Církev – nepředpokládá se velký vývoj – opravy a náhrady dosloužených budov>

přerod v komunitní centra (např. Komunitní dům Matky Terezy Chodov)

• Témata, udržitelnost o Satelity / oživování sídlišť – učinit předměstí obyvatelnými

▪ Současný stav je ovlivněn plánováním před revolucí o Hledání využití pro dosloužilou vybavenost – kasárny, kulturní domy, brownfield o Sportovní areály sloužící i pro kulturní akce

▪ Problémy olympijských stadionů (v Londýně např. rozebrali půlku tribun po skončení) a vesnic

o Evropská perspektiva prostorového rozvoje – polycentrismus o Města krátkých vzdáleností o Soutěže na nové veřejné budovy o Symbolický význam institucí

▪ Radnice není vnímána jako místo ke společnému řešení společných záležitostí, ale jako odtažité centrum moci, kam se bohužel někdy musí pro razítko. Na institucích nezáleží. Nevadí, že přestávají být oporou města. Do této kategorie patří například slučování radnice s nákupním střediskem, nebo nákupního střediska s dopravním terminálem. Renesanční paláce jsou přeměněné v nezvoucí poslanecký labyrint a poslanecká sněmovna nejprve v rádio a poté v muzeum. Před budovou vlády se nedá ani pořádně demonstrovat (Strakova akademie).

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Státem provozované x soukromé> v každé zemi je to nastaveno jinak v ČR hodně socialistický pohled (prakticky úplně státem kontrolované školství i zdravotnictví)

• Veřejné vybavení: o školská zařízení- navštěvuje cca 10% populace, předprostor, parkování, oplocený

pozemek, vnitřní relaxační prostor, sportoviště, čistá a špinavá chodba (u jídelny) (nemusí přímo navazovat)

o kulturní a výchovná činnost – divadla, kina, kulturní domy… o zdravotnictví – zdravotní střediska, polikliniky, nemocnice o sociální péče – domovy důchodců, dětské domovy… o veřejná správa – soubory budov správy, policejních složek o Pošta

• Komerční vybavení: o sportovní zařízení – od drobných hřišť u bydlení až po samostatné areály, centra

volného času

o obchodní zařízení – drobné krámky, samoobsluhy, specializované obchody, obchodní centra, regionální obchodní centra

o ubytování o stravování o administrativa o doprava

• vybavenost nezbytná: veřejná administrativa, školství, zdravotnictví

• vybavenost volitelná: kultura, sport, obchod

• faktory ovlivňující rozvoj: o Demografická, ekonomická a sociální skladba obyvatel o geografická poloha o Ekonomická situace státu

o Legislativní nastavení státu (nechť se zkurvenejm socanům nedaří!!! 😀)

• kategorizace: o základní vybavenost – MŠ, samoobsluha, hřiště a sport, obecní úřad (100m'' na 1000

obyv.) o čtvrťová - ZŠ, kulturní centrum, doktor, organizovaný sport, rekreační prostory

(150m'' na 1000obyv.) o vyšší vybavenost – SŠ, poliklinika, divadlo, kino, knihovna, prostor pro výkonnostní

dům, kulturní dům, rekreační areál, OC, obecní úřad (250m'' na 1000obyv.) o celoměstská –vš, krajský úřad, kumulovaná obchodní a admin centra (300m'' na

1000obyv.) o nadměstská – krajské celostátní a mezinárodní úroveň, vysoce speciální instituce Každá kategorie v sobě obsahuje plochy všech hierarchicky pod ní. Plochy se nekrátí.

• rekreace o krátkodobá/každodenní o víkendová o dlouhodobá

• s tím související systémy zeleně: o rozptýlený/skvrnový o okružní/prstencový o radiální nebo radiálně okružní

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• prostorové uspořádání, podmínky o rovnoměrné uspořádání (síťové pokrytí) o docházkové vzdálenosti o polycentričnost o umístění a četnost podle významu – MŠ jinak než VŠ, OC x samoobsluhy

• Prostorové a provozní sdružování u provozů, které to připouštějí, vytvoření logického hierarchického systému> save money bitch

• Některé funkce jsou součástí obytné zóny, některé mohou být vyčleněny z centrální oblasti města do center čtvrťových nebo sektorových, funkce pro celý sídlení útvar (nemocnice, vysoké školy...)

• Tvarosloví – záleží na funkci, každá má jiné potřeby na formu, míru reprezentace o Školy (výrazné tvarosloví za Rakouska Uherska) o Nemocnice – dnes multibloky (více kostek – nemocnice v Cáchách) o Veřejné instituce – divadla, muzeum, ministerstva o Obchody – polyfunkční budovy o Nádraží (za Rakouska Uherska velmi výrazné tvarosloví)

• Proporce

o proporčnost vybavení ke spádové oblasti o Proporce samotné budovy k okolí, správné měřítko, divadlo může být výrazné,

samoobsluha už méně

• Tvar dle funkce: o Stadion – ovál, bazén – obdélník, radnice – věž (archetyp), nemocnice (neustáleno), školy

(neustáleno), Věznice (zeď)> stavby nám mohou už svým tvarem říkat, pozor, tady je občanská funkce a je to taková. Excentrické atypické tvary se hodí například pro domy umění. (Galerie od Zahy Hadid v Tbilisi-Gruzie.)

6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• Poloha, pozice o Zařízení jednotlivých oborů rozmístěna podle významu a dosahu: vybavenost denní

potřeby> hustá síť, vybavenost vyšších stupňů> ve spádových okruzích nebo v těžištích územních celků města

o občanská vybavenost je důležitá složka, přispívá k pocitu městskosti, místo největších společenských aktivit, pracovních příležitostí

o Centrální zařízení ve vnitřním městě nebo v historickém jádru> nekoncentrovat služby vyžadující velký nárazový počet příchozích (přijíždějících) - např. stadion

o Ve vnitřním městě a ve vhodných polohách vnějšího pásma vysoké školy, vědecké ústavy, sportovní areály

o situování podle fce do centrálních, obytných a dalších částí sídel o při plánování umístění nutné respektovat požadavky druhů vybavení na kvalitu,

rozsah a lokaci pozemků

• Orientace o Dle světových stran – školy, školky, nemocnice

▪ Stínění jako architektonický prvek o Orientace v prostoru, veřejné budovy by měly být rozeznatelné o U nás se slunci spíš vystavujeme, než že bychom se mu bránili

• Vazby, organizace o základní vybavenost v husté síti o vybavenost vyššího stupně ve spádových okruzích o vazby na spádovou oblast, dopravu a ostatní veřejnou infrastrukturu

• Milton Keynes -rozmístění center vybavenosti

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

• Formy o Speciální budovy pro danou funkci

▪ rychlé morální stárnutí – rychlý vývoj – proto často skelet (nemocnice) o Menší prostory v parteru – obchody, služby

• Struktury o v rámci městské struktury

▪ Parter ▪ Samostatné budovy

o spojení vybavenosti do center – ekonomické, neměstotvorné

• Materiály – specifické pro funkci> důležitá trvanlivost a odolnost o kultura – akustické materiály, nároky na technologie, větší estetické a

architektonické nároky> dražší materiály o administrativa – zejména důraz na osvětlení a odhlučnění o obchodní domy – uzavřenost z exteriéru – lepší prostředí pro prodej uvnitř, ztráta

pojmu o denní době o školství – studijní pohoda, dostatek světla, požadavek na odolnost a trvanlivost o zdravotnictví – materiály umožňující desinfekci, velké množství technologií o Sport a volná čas

• Technologie o Výstavby – každá funkce vyžaduje něco jiného

▪ Skelet, prefa., haly, stadiony o Speciální vybavení – nemocnice, VŠ, kultura... o Umělecké předměty – určité % z rozpočtu na umělecká díla v rámci kulturní osvěty

8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Společenství o Kromě zařízení občanského vybavení přináší i pracovní příležitosti o Městotvorný prvek – zejména v centrech o Generování dějů o Služba obyvatelstvu o Rozšíření možností vyžití v sídle o Sociální soudržnost o Osvěta o Potenciál do budoucna (školy) o Ochrana obyvatelstva (v případě věznic, armádních budov) o Vyšší životní úroveň o Sebeidentifikace se státem, co nabízí kvalitní veřejné služby (Dánsko)

• Okolí o Návaznost na kvalitní veřejný prostor, zeleň

• Památky o historické veřejné budovy, z hlediska architektury i jejich vybavení (technické podniky

Praha mají paternoster atd.)

• Zdroje: daně, fondy (evropské a státní) někdy mohou pomoci i soukromé finance při spolupráci sektorů

9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

• Požadavky o Dostupnost

▪ Pěší, autem, dopravou ▪ ZŠ, SŠ, lékař, nemocnice

o co největší spektrum vybavenosti

o OTP o Kvalitní veřejný prostor v okolí

• Cíle o Cílem rozvoje této obslužné funkce je zvýšení standardu kvality a pohotovosti všech

služeb o minimalizace potřeby dopravy, obsloužit co největší počet lidí o Kvalita a vyváženost jsou zásadní faktory udržitelného rozvoje o Nevytvářet prostor pro monofunkční oblasti – satelity bez občanské vybavenosti o Zvednutí kvality života v sídle o Uspokojování potřeb obyvatel

• Vztahy o Mezi vybaveností navzájem o na MHD

• Limity: o Množství lidí - problém na vesnicích s uživením obchodů o Hygiena – oslunění, hluk, škodliviny

▪ Mateřské školy- o Prostor (v centrech jsou velké budovy limitovány, většinou už jsou ale vystavěny)

10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Nástroje: o ÚP

▪ Plochy s rozdílným způsobem využití, podmínky využití ploch - hlavní, přípustné, podmíněně přípustné využití

▪ Koncepce veřejné infrastruktury - včetně OV ▪ Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací - s právem vyvlastnění

a s předkupním právem o RP – regulační prvky o VEŘEJNÉ SOUTĚŽE – Soutěžní řád ČKA

▪ Veřejné, vyzvané, kombinované ▪ Ideové, projektové

o Předkupní právo – veřejná prostranství a veřejně prospěšné stavby o Vyvlastnění – veřejně prospěšné stavby a opatření, obrana státu

• Zájmy o Občanské vybavení plánovat v návaznosti na dopravu o MŠ - ochrana před hlukem a škodlivinám, osvětlený pozemek o Zš, sš – návaznost na MHD o Nevytvářet prostor pro monofunkční oblasti – satelity bez občanské vybavenosti o Kultura – dobrá dostupnost pro množství lidí o Zdravotnictví – často v okrajových částech města

• Aktéři: tržní subjekty – vlastníci pozemků a nemovitostí, pořizovatel, zhotovitel, obec – zastupitelstvo obce, dotčené orgány, občanská společnost – občané, spolky, sdružení

• Důležitou roli ve veřejných stavbách by měl hrát městský architekt. On by měl být tím prvním, kdo komunikuje jak s politiky (zadavateli) tak s veřejností a měl by být schopen je celým procesem provést. Bohužel je tato osoba u veřejných zadavatelů stále převážně podceňována a nevyužívána. Většina posuzuje prostředí podle toho, v čem vyrostla.

• Údržba: z daní, pravidelné rekonstrukce (v cyklech), prevence je lepší než následné řešení problémů (nesmí se nechat chátrat)> viz mosty v havarijním stavu po Praze (dopravní vybavenost)

• Financování: Z daní a fondů a eventuálně částečně z veřejného sektoru

I Dopravní vybavenost

Dopravní vybavenost je službou pohybu. Jedná se především o standartní druhy dopravní

vybavenosti např. podle prostředku/média (pěší, cyklistická, automobilová, autobusová, tramvajová,

vlaková, lanová, lodní, letecká atd.), pozice k zemskému povrchu (podzemní, pozemní, vodní, vzdušná

atd.) nebo způsobu využití (individuální, hromadná, sdílená atd.). Kromě toho je nezbytné

hierarchizovat dopravní vybavenost podle příslušnosti k obsluze jednotlivých prostorových jednotek,

a to jak dopravu v klidu, tak v pohybu a je při tom nezbytné vycházet z konkrétních požadavků i

obecných standardů jednotlivých provozovatelů současně.

Doprava je jednak službou, jednak může být i zátěží či bariérou, v této dvojroli se pohybuje vždy a je

třeba si stále uvědomovat, že nelze vyřešit dopravu "čistě" a definitivně. Je to dáno již z principu

vrstvení sídla a také pro neuchopitelnost dynamických vztahů v rámci dopravních toků. Výchozím

předpokladem pro dobré řešení je rozumná vyváženost a provázanost všech potřebných druhů

dopravy. Dopravu (uzly i linie) je nezbytné vždy organizovat ve vazbě na veřejný prostor a s

významnou prioritou pěšího pohybu. Proto není základním úkolem pouze řešení dopravních systémů,

ale současně i prostoru a jeho skladby ve vazbách na hmotu a děje, na měřítko a diverzitu jejich

uspořádání a využití. To vše ve prospěch městskosti a obytnosti sídla.

V rámci urbanistického navrhování je třeba rozlišovat údaje o dopravní vybavenosti: pro dopravu na

pozemních komunikacích, pro dopravu drážní, leteckou a vnitrozemskou vodní.

V poslední době sílí zájem o kvalitativní řešení mostů, z pohledu kulturního prostředí. Pořádají se

architektonicko-konstrukční soutěže na jejich návrhy s úspěšnými realizacemi (České Budějovice, Jaroměř,

Přerov, Příbor). Špatná situace je ale u liniových dopravních staveb. Praxe běžná třeba v Holandsku, kde se na

návrhu dálnic podílí architekt, je u nás zatím mimo vnímání veřejných zadavatelů.

Jakkoli se na fakultách architektury učí předmět průmyslové stavby, v realitě se u nás architekti jejich návrhů

neúčastní či jsou přizváni na konec k „ozdobení“ konstrukce. Přitom tyto stavby svým měřítkem často ovládají

okolní prostředí či krajinu. Viz zmíněná spalovna v Malešicích. Je opravdu překvapující, že při jejich velikosti a

nepřehlédnutelnosti veřejným zadavatelům nevadí absence jejich kultivovaného řešení. Zdařilé příklady

evropských spaloven nebo čistíren odpadních vod jsou přitom známé. Nutno doplnit, že čistírna v malé

krkonošské obci Maršov dokonce získala řadu architektonických ocenění, ale trend nijak neovlivnila. Žasnu nad

propastným rozdílem mezi českými vodními elektrárnami z počátku minulého století a současnými utilitárními

boudičkami u jezů. Stejné přitom platí v menším měřítku u trafostanic, a dokonce i obyčejných připojovacích

„kampeliček“.

https://www.lidovky.cz/i-hospodarske-stavby-maji-byt-krasne-dvt-/design.aspx?c=A130415_091256_ln-

bydleni_ter

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

• Pěší – Kolo – Kůň / velbloud – vůz – kočár – loď – lokomotiva – auto – letadlo

• Doprava měla vliv na strukturu sídla – síť cest

• Původně doprava výhradně po stezkách s potahovou dopravou, nebo po vodních tocích (A MOŘI)> některá sídla byla založena vysloveně na tomto typu dopravy (Benátky)

• Starověk o Kolo je staré 7000 let, rozšířilo se ve 3. tis. Př.n.l. o Důležité válečné vozy při válčení – Mezopotámie, Chetité, Egypt o Mezopotámie – pravoúhlé cesty o Řecko

▪ lodě

o Řím – dlážděné cesty pro armádu a posly, bez nich by nešlo vybudovat a obhospodařovat takové impérium

▪ Via Appia – z Říma na jih ▪ Cardo a decumanus - pravoúhlé cesty v římských castrech

o Významné obchodní stezky – jantarová (již od starověku, z pobaltských států do

Itálie, odtud dál až do Egypta), hedvábná (z východní Číny přes Střední Asii do Středomoří)

• Středověk o Poutní stezky – náboženský význam – poutníci byli často i jedinými nositeli informací o Křižovatky a brody dávali vzniknout osídlení o Cesty v osadách nepravidelné, pouze cesty k branám a hl tržišti o Cesty živelné a vedení účelné (i uvnitř sídla) o Radiální systém lze považovat za nejstarší o Logické pravoúhlé uspořádání u zakládaných měst (ale již ve starověku – např.

Babylon) o dále ve středověku – lokátorem, Přemyslovská urbanizace (Přemysl Otakar II.-České

Budějovice, Beroun, Plzeň) o Pokračování starověkých obchodních stezek, nové: zlatá stezka – soubor stezek

spojující Čechy a Podunají, ale vznik nových Solná stezka (ze Salzburgu do Čech) ▪ Karek IV. Zakládal hrady na obranu té stezky (Kašperk)

• 18. století – vynález parního stroje (Newcomen, James Watt atd.) - předznamenána revoluce v dopravě> železnice a později i silniční vozidla

• 19. století o Bouráním hradeb vzniká radiálně okružní systém (Vídeň, Moskva) – Staroměstský

polookruh v Praze, v Praze myšlenka zeleného pásu, ale nikdo výstavbu neřídil, než vznikl plán, tak se to zastavělo

o Velký rozvoj za průmyslové revoluce – zejména železnice o Hromadná doprava – Vlaky, Lodě o Omnibus – kolejové vozidlo tažené koňmi, Paříž 1662, NY 1829, V Rakousku první

dráha z Lince do Českých Budějovic o Tramvaje

▪ v Praze 1875 koněspřežná tramvaj-koňka, 1891 elektrická – Křižíkova dráha o Metro – v Londýně 1863, dnes 408 km; Budapešť 1896, NY 1904, jezdí 24 hodin

denně; Moskva 1935, nejvytíženější 8-9 mil lidí denně, Serfaus - město v Rakousku, 1000obyvatel, zcela vytlačili automobilovou dopravu a nahradili ji metrem

▪ Metro v Praze - denně 1,6 cest., metro sovětského typu, v centru hlouběji a ražené, trojlodní, na okrajích mělké a hloubené, návrhy již 1898 při asanaci, roku 1937 se začalo, ale kvůli válce byly práce ukončeny, po válce se s

metrem nepočítalo, s výstavbou se začalo 1966, 1974 byla otevřena linka C, 1978 linka A, 1985 linka B

▪ Hloubené, ražené ▪ Architektonické pojetí stanic

• 20. Století o Automobilová doprava

▪ 1886 – první auto ▪ Masová produkce Ford 1908 ▪ Ebenezer Howard – Lechtworth – první kruhové objezdy ▪ 1914 první semafor (USA)> počátek řízení dopravy)

o Letecká doprava> letiště (nejprve vojenské) ▪ Vzducholodě (hlavně nacistické Německo-Hindenburg, plněné buď Vodíkem

(vybuchují), nebo Heliem (nevybuchují))

▪ Letadla – komerční využití po 2. sv. - Panamerican Airlines o Železniční doprava

▪ Elektrifikace železnice (u nás první Křižíkova dráha Tábor-Bechyně 1903) ▪ Rychlovlaky (1. Šinkanzen (1963 - 256 km/h) 2. TGV (1967 - 318km/h - ale

neměl čistě elektrický pohon))

• Rakety o Nacistické Německo (V1 a V2 – pouze doprava nálože) o SSSR (Sergej Koroljov - konstruktér raket) - Kaťuša (opět doprava nálože), první lety

do vesmíru (rakety Sojuz) , dopravují se lidé o USA – NASA (1958) – převzala výzkum po nacistickém Německu – Lety lidí do vesmíru

a rozvoj vesmírné dopravy, závod se SSSR (vyhráli až programem Apollo) o Jaderné hlavice o Po konci studené války přechod do soukromého sektoru o Budoucnost – doprava lidí, společnosti: SpaceX, Virgin Galactic ….

• Silnice 20. století o Městské bulváry s tramvajovým zeleným pruhem o Dálnice (Nacistické Německo) - rozvoj od 30. let po celém světě o Obchvaty – okružní silnice kolem měst

• Konstrukce 20. století o Mimoúrovňové křižovatky (USA) o Eskapády (USA)

• Přeprava budoucnosti o Autopilot u aut> možná porazí i hromadnou dopravu z hlediska prostorové i časové

efektivity

o Tunel mezi NY a Washingtonem – hyperloop, Elon Musk, kapsule, za 29 minut https://www.pocket-lint.com/gadgets/news/132405-what-is-hyperloop-subsonic-hyperloop-train-technology-explained

2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

• Doprava je především služba, proto by si neměla nárokovat zbytečný prostor

• Od průmyslové revoluce největší vliv na sídelní strukturu

• Obsluhuje všechny zóny

• Militarismus – úzké uličky středověkých měst kvůli obraně, římské cesty, dálnice za Hitlera pro rychlý přesun tanků)

• Komunismus – rozvoj hromadné dopravy u nás (autobusová nádraží atd.)

• Město krátkých vzdáleností – minimalizovat potřebu dopravy (jako léčit nemoc)

• Decentralizace, deurbanizace, urban sprawl (Leon Krier – Architektura, volba nebo osud – odstřelování centra auty)

• Osvícenství> vynález parního stroje a jeho široký rozmach

• Teorie zahradních měst - Ebenezer Howard -Kruhové objezdy

• Pásová Výroba (2. Průmyslová revoluce) - Díky ní si mohlo automobil dopřát miliony lidí (Ford T) a začal prudký nárůst počtu automobilů ve světě

• Athénská charta – zónování o Oddělení pěších cest od dopravy – segregace přináší odcizení

• Teorie lineárního města (Arturo Sorya i Mata) je založená na rozvoji podél hlavní vysokorychlostní dopravních tras

o Nejradikálnější návrh 3000km dlouhé město o Realizován 22 km úsek u Madridu

• Frank Lloyd Wright o Broadacre City – pouze automobilová doprava, i forma rekreace

• Jane Jacobs - důležitost chodníků

• Miljutinovo schéma pásového města – 1930 – volná krajina – rekreace + sport + školy – bydlení, občanská vybavenost-průmyslová zóna se službami

• Jan Gehl - Města pro lidi o staví se proti výstavbě kapacitní silniční sítě, přímo tvrdí, že čím víc je autům dáno

prostoru, tím víc aut bude jezdit, tedy že rozšiřování dopravních tepen nevede ke zlepšování situace, naopak – čím méně prostoru pro auta, tím méně problémů.

o V poslední době je také postupně uznáván význam pěší a cyklistické dopravy a k dispozici jsou různá řešení. Například výběr uličního typu-od pěších zón přes ulice s omezenou rychlostí až po ulice pouze pro vozidla.

o Jako příklady měst, kde byl znovu dobyt městský prostor, uvádí Gehl Kodaň, Melbourne a New York.

o Zanedbání lidského faktoru vedlo k vzniku monumentálních urbanistických projektů, které ale právě kvůli svým rozměrům vylučují městský život. (Brasilia, Dubaj)

• Le Corbusier- zónování, segregace (projekt pro Paříž-dálnice a megastavby) o a za to ho Švýcaři dali na bankovku. :D

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• Témata o Doprava je službou i zátěží o Když převládá automobilový provoz, tak město přestává být městem (nejdůležitější je

pěší) o Doprava se stává bariérou o Doprava je ale zároveň partner chodce a zdroj dějů v parteru o jemné a citlivé vazby mezi prostorem pro pěší a pro jedoucí o auta v centrech měst – zákaz, zpoplatnění, parkovací zóny> možno řešit územním

plánem např. Parkování nutno řešit na vlastním pozemku jinak platíš (např. Monte Carasso -Švýcarsko https://www.stream.cz/gebrianvs/10015901-monte-carasso-mala-svycarska-obec-slouzi-jako-priklad-celemu-svetu )

▪ Architekt Luigi Snozzi - Kompletní urbanismus té obce v průběhu 30 let o brownfields – nákladové nádraží Žižkov o Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe – připravovaný kanál, ekologové jsou proti o Terorismus – letiště, auta, vlaky o Vzhled dálničních odpočívadel, dálnic – protihlukové panely o Vzhled hraničních přechodů o Vzhled značení silnic

• Udržitelnost o Město krátkých vzdáleností

“Myšlenka organizace městského území tak, aby bylo možné většinu toho, co potřebují jeho obyvatelé obstarat pěšky nebo na kole, je obměnou konceptu kompaktního města a jakousi variantou soběstačnému zahradnímu městu. Na rozdíl od obou předchozích konceptů se čtvrti MKV “nezakládají”, ale vznikají přeměnou našich současných měst. Namísto soustřeďování obchodů, služeb, pracovišť a volnočasových aktivit do monofunkčních areálů se územní plánování snaží tyto funkce rozmístit co možná rovnoměrně po celém území města a zpřístupnit je pro jejich uživatele a zákazníky sítí kvalitních pěších cest a cyklotras. MKV má místo hypermarketů a zábavních center na okraji města s rozsáhlými parkovišti pro návštěvníky menší obchody rozmístěné uvnitř obytných čtvrtí podél městských tříd, které jsou přednostně určeny pro pěší, cyklisty a hromadnou dopravu. Také pracoviště jsou v co největší možné míře začleněna do obytných čtvrtí. Bydlení ve MKV bývá “vyzdviženo nad obchodní a obslužný parter”. V parteru jsou také provozovny a další pracoviště, takže v ideálním případě může obyvatel MKV v témž domě bydlet, pracovat a třeba nakupovat či posedět v kavárně” (Maier 2012)

o Cyklistická doprava – Kodaň o Elektromobily o Parkoviště park and drive

• Tendence o Trend individuální dopravy – pouze pohodlnost – neefektivní, neúsporné a

neekologické> mohlo by to změnit autonomní řízení spojené s carsharingem a prací z domova (vyšší efektivita, časová, plošná + částečná eliminace dopravní špičky)

o Autonomně řízené kamiony> zvýšení efektivity o Elektrizované dálnice pro elektro kamiony> i nabíjení jedoucích elektromobilů

o Drony – jako dopravní prostředek> nutno vyřešit legislativně a vztyčit koridory o Smart city-sběr informací, které posléze slouží pro lep o Huby – integrovaný systém více druhů dopravy vázaných na sebe (např. Ve Vídni

spojení MHD a elektrokol k dispozici na každé zastávce) o Nová nadzvuková letadla do velkých výšek o Zvětšování dopravních vzdáleností o začarovaný kruh dopravy – technické zlepšení › zrychlení a zlepšení dopravy › víc

dopravy › horší podmínky › technické zlepšení o rozvoj dopravy = rozvoj ekonomiky a techniky / urbanizace o Parkování – jak ho řešit? > podzemí, zdražení, na vlastním pozemku … o Navigace GPS a Gallileo (s centrem v Praze)

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• dle druhu dopravních cest: pozemní (kategorie a třídy), podzemní, vodní, vzdušné

• základní funkce dopravy: doprava lidí, zboží, zpráv

• individuální/hromadná/nákladní

• veřejná/neveřejná

• základem je pěší

• Slouží k propojení všech funkčních složek území

• Činnost (doprava) – médium (auto) – stavba (vozovka)

• vedené, volné

• typy: o silniční – auto, motocykl, autobus, trolejbus, jízdní kolo

▪ pozemní komunikace: Dálnice, silnice, místní komunikace, účelová

• Ošetřuje je zákon o pozemních komunikacích

• Místní se dělí: o rychlostní (A1, A2) o sběrné (B1, B2) o obslužné (C1, C2, C3) o nemotoristické (D1 – zklidňující, D2 – cyklistické, D3 – pro

pěší)

▪ Parkoviště (problémy se vsakováním a prostorem)

• Rampy (moc místa)

• Výtahy (nákladné, snížená kapacita) o kolejové – železnice (Různá rozteč – V Rusku širší než u nás), tramvaj, metro, lanové

dráhy, maglev - magnetická levitace> koleje o Vodní – říční, mořská> kanály (Suez, Panama), Moře o Letecká - koridory o kosmická

o Potrubní – v Praze zrušeno po povodni 2002, délka 55 km o pevná dopravní zařízení – výtah, páternoster, eskalátor, travelátor

• Rozměrové typy:

Parkování: (2,5 x 5m) - příčné, (2x6,75m)-podélné, šikmá něco mezi podle sklonu

Plocha: cca 12,5m'', v garážích vícepodlažních (i s příjezdem tl. 6 m): 48-55m'' HPP, na podlaží 30-40m''

• Kapacitní typy (Výkonnost):

• Tranzitní (ve městě se nemusí zastavovat, jen projíždí) - vnější (potřebuje do města nebo z

města ven) - vnitřní (v rámci města)

• Křížení – úrovňové/mimoúrovňové

• typy dopravních soustav: o radiální, lineární, roštová, okružní, kombinace

• dopravní systémy: o evropské, celostátní, regionální, sídelní, zonální

• dopravní prvky: o dopravní sítě, plochy, objekty a zařízení, prostředky

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• Uspořádaní o Okružní (Pražský okruh) o diametrální – průtah (Pražská magistrála) o Radiální (Evropská) o Tangenciální (Jižní spojka – okruh je nedokončen) o Kombinace – radiálně okružní> celý systém (Berlín, Moskva)

• Měřítko odpovídá typu dopravy

o Nejvíce detailů potřebuje pěší, menší měřítko o Doprava autem, méně detailů, širší ulice o Různé profily ulic> viz typologie

• vliv morfologie terénu o Sklon – výkonnější MHD, lanovky> sklon komunikací je limitován normou

▪ http://kds.vsb.cz/mkk/mk-navrhove.htm o Rovina – cyklistika o Řeka – říční

• vliv napojení, otočení o Minimální otočné poloměry pro jednotlivé typy komunikací

▪ Poučka pro místní komunikace vnitřní poloměr minimálně r=šířka pruhu (3 m)

▪ Poloměry otáčení:

• osobní auto (délka 5.2 m)

o 6.3 m

• Autobus, Kloubák, Náklaďák (délka 12.5-19 m)

o 12.5 m při, 5 km/h

o 15 m při, 5 to 15 km/h

o 20 m při, 15 to 20 km/h

o 30 m při, 20 to 30 km/h

• sítě MHD – typy podle nároků – metro v centru, autobusy na periferii

• Tvarosloví o nádraží – hlavové, průjezdné o letiště – různé odbavovací roviny podle velikosti letiště

▪ tvary terminálů – prstový, satelitní, lineární

6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• Reliéf krajiny má velký vliv na vedení a efektivitu dopravy> první typy dopravních staveb co přestaly respektovat morfologii terénu byly až rychlostní silnice a dálnice ve 20. století.

• Poloha o Umístění a vedení je nejpodstatnější částí opravy – urbanistické (propojení dějů)>

cílem je prostupná síť a přímé napojení (žádná mimo úroveň), ekonomické (obchod, rychlost služeb), ekologické (hluk, emise), bezpečnostní (ochranná pásma, USES)

o Radiální, diametrální, okružní, tangenciální o Pozemní, podzemní, vodní, vzdušná o Všechna doprava se odehrává v rámci veřejného prostoru

• Vazby: o Jednotlivé dopravy na sebe (Tramvaj-kolo-pěší, Auto-metro-tramvaj-pěší) o Na veřejnou vybavenost o Zdroj – uživatel o Bydliště – práce

• Organizace – doprava z okolí sídla končí na periferii o Záchytná parkoviště (P+R–v Praze např. Na Černém mostě, Depu Hostivař nebo na

Chodově) o Přestup na MHD o Páteřní síť metra, křížení s Tramvají, autobusy a Linkami S vlaků (příměstské linky –

CIty elefant)

• Trasování: o Co nejkratší – rychlost, ekonomičnost o Co nejmenší dopad na sídlo – hluk, emise, bariéry o Možnost budoucího rozvoje o Jednoduchost provedení

• Poloha cíle a zdroje o Tranzitní – zdroj i cíl mimo dané území

▪ Objízdná, průjezdná

o Vnější doprava – zdroj uvnitř, cíl mimo, nebo naopak ▪ Cílová, zdrojová

o Vnitřní – zdroj i cíl jsou uvnitř (tu se snažíme eliminovat co největším přiblížením funkcí> funkční mix, velká hustota)

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

• Materiály mají vliv na rychlost a komfort dopravy o Možnost ovlivnit dopravu, její zpomalení – kostky, zpomalovací hrboly o Modernizace železnice> vyšší rychlost (spojení kolejnic bez mezer)

• Pojížděné povrchy o Zrnitost a rovinatost o Teplotní stabilita o Světelná odrazivost o Protiskluznost o Adheze o Zvuková pohoda místa

• Materiály: o Silniční doprava

▪ Asfalt (běžné použití) ▪ Beton (na dálnice, trvanlivé , často drátkobeton) ▪ Betonové směsi (např. beton-kaučuk> experimentální) ▪ Kamenná dlažba (historická, památkové zóny) ▪ Štěrk (účelové komunikace – obslužné zemědělské a lesní komunikace) ▪ Prach (účelové komunikace – obslužné zemědělské a lesní komunikace) ▪ Protiskluzný nátěr (cyklostezky) ▪ Long lasting pavement – v USA, životnost 50 let

o Pěší doprava a cyklo ▪ Broušený kámen ▪ Kamenná štípaná dlažba ▪ Desková dlažba (velkoformátová, maloformátová) druhy materiálů dle místní

příslušnosti ▪ Pro stezky (zatravňovací tvárnice, štěrk, prach) ▪ Lávky (tahokov, dřevo, ocel, beton) ▪ Mlat (pro parky)

o Letecká doprava (ranvej) ▪ Beton (speciální směsi, drátkoberon)

o Lodní doprava ▪ Nábřeží (Beton, dřevo, kov.…)

o Železniční doprava ▪ Ocel (koleje) + dnes už spoje bez mezer (materiál na vyplnění má opačnou

tepelnou roztažnost než ocel) o MHD

▪ Troleje (vysokopevnostní měď, nebo trolejový bronz) + důraz na ukotvení a jejich design (Sloupy (kov) nebo do domů (očka)

▪ Ocel (tramvajové koleje)

• Zajímavá myšlenka by bylo skloubit tramvajový a vlakový systém v Praze (zatím ale nemá shodné parametry pro oba typy dopravy)

o Dopravní stavby: ▪ Autobusové zastávky (sklo, kov, nebo dřevo?)

• http://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/studenti-z-umprum-navrhli-nove-zastavky-pro-prahu-jak-to-vypada-s-jejich-realizaci-v-praxi

▪ Benzinové pumpy (kov, zdivo, sklo, beton, plech...) (Atelier SAD)

▪ Nabíjecí stanice na elektromobily (podobně jako pumpy nebo jinak?) ▪ Stojany na kola (kov, dřevo) ▪ Zdymadla (kámen, beton, ocel) ▪ Lanovky (ocel, sklo, plexi, hliník)

• Struktury: o Radiální, diametrální, okružní, tangenciální

• Technologie: o Pokládání (dlažba) o Potah + válcování (asfalt) o Poklad (zámková dlažba – fuj) o Poklad (beton na dálnici, pak se nařeže a dají se trny a ono to praskne tam kde má) o Hutnění (mlat, štěrk) o Podkladové materiály (zhutněná zem, drcené kamenivo (větší>menší), štěrk

(slangově rýže), písek (ten být nemusí)

8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Společenství o Propojení (sociální kontrola) o Rychlost o Čas o Peníze, efektivita o MHD tvoří ráz města, tramvaje...> sociální soudržnost

• Stavby, památky o Chráněné dopravní stavby – především mosty o Letiště - Eero Saarinen o Nádraží – v Helsinkách Eliel Saarinen, v Pardubicích, v Praze (Fanta) o Stanice metra (Foster x Kotas), krásné ve Stockholmu, Moskva, Washington DC,

Hamburg Hafencity... o Iron Bridge - první litinový most o Mosty -Calatrava, Foster - Millau

• Příroda

o Znečištění, hluk, vibrace o Zneprůchodnění krajiny pro zvířata – dálnice, železnice> mosty pro zvěř

• Kompozice, Výhledy, Land art o Land art – V Norsku spojen s tvorbou tras silnic + přidané drobné stavby doplňující

kompozici – Atlantic road (silnice+mosty+drobné stavby+tunely+ krajina = kompozice)

o Panoramata – Itálie mezi Bolognou a Florencií je dálnice přímo nazvaná

"panoramica" - je zasazená do krajiny a jsou z ní extra výhledy

o Highway 1 – Big Sur, Kalifornie, cesta podél západního pobřeží, mosty

9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

• Cíle o Doprava je významná, ale není dominantní, doprava se má přizpůsobovat městům, a

ne města dopravě> Citát: Doprava je jako voda, co jí umožníte, to zaplaví o Bezpečnost o podílet se na tvorbě a ochraně krajiny a VP, musí být službou o minimalizovat nárok na území o minimalizovat negativní dopady o zklidnění centrální zóny eliminací IAD o vznik obchodních ulic s pěšími zónami, popř. s kolejovou dopravou o oživení městského parteru + podpora městských dějů o vymezení hlavních rozvojových směrů o Rozpor výkon, rychlost X pohodlí, bez vlivu na životní prostředí

• Potřeby o Dostatečná dimenze o dokonale obsluhovat území

• Limity o Ochranná pásma:

▪ Železnice - prostor po obou stranách dráhy 60 m od osy krajní koleje, ale nejméně

30 m od hranic obvodu dráhy u drah celostátních a regionálních (100 m u drah celostátních budovaných pro rychlost nad 160 km/h), 30 m od osy krajní koleje u tramvajových drah a vleček

▪ Silnice – jen v extravilánu, v intravilánu ne; rychlostní 100 m, II. Třídy 50m, místní 15m

▪ Letiště o Prostor - např. bývalé letiště Tempelhof v Berlíně, dnes největší chráněná budova, z

pozemků letiště je park místo zástavby, rozhodli tak obyvatelé o Rychlostní – zpomalení automobilové dopravy ve městech, obecně dopravní situace,

kterou je negativně ovlivňována i funkce MHD (řešení: metro, přednostní pruhy (negativní – další prostor))

o Charakter sídla> sídla s nízkou hustotou obyvatel nedosáhnou na kvalitní MHD o Ekonomie> počet peněz ve veřejném sektoru rozhoduje i o kvalitě MHD

• Vztahy. o mezi MHD a individuální automobilovou dopravou (IAD): dnes snaha zvýšit podíl

MHD (ekologie, urbanistický rozvoj center) a zvyšování komfortu MHD (trolejbusy, tram, segregace)

o Závislost geografického a urbanistického rozvoje na systému MHD: Podmínkou je přechod na vyšší stupeň systému MHD (městská dráha, metro), který má dostatečnou rezervu v přepravní výkonnosti a schopnost etapovitého rozvoje:

o chápání MHD jako městotvorného prvku: okolí stanic centry obchodu, služeb, volného času…růst cen pozemků kolem stanic, atraktivní výstavba

o Tvorba Hubů (uzlů), které spojují více typů MHD

10 Procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Tvorba dopravně urbanistické koncepce: o Analýza současného stavu – průzkumy o Prognóza vývoje o Vytipování důležitých uzlů k propojeni o Výběr vhodného druhu dopravního systému

• Plánování o Návrh by měl být na základě přesných statistik (demografická prognóza, údaje o

dopravě, údaje o území atd. ) o Dopravní typy by měli jednat jako partneři o Podporovat polycentrický rozvoj města, ale s důrazem na udržení hustoty o V centru vyčlenit ulice pro jiné než automobilové dopravy: pěší zóna o Přiblížit zdroj a cíl o Rozptýlit zátěž na více tras a způsobů dopravy o Neumožňovat průjezd centrem o Vyvlastňování, předkupní právo (u dopravních staveb jen velmi výjimečně)

• Obecné principy plánování – Jehlík o Snížit objem dopravy přiblížením zdrojů a cílů o Část automobilové dopravy převést na jiné druhy dopravy o Dopravu rozptýlit do více tras komunikačního skeletu o v husté zástavbě nevytvářet zkratky o V centru nevytvářet funkce vyvolávající velký nárazový objem dopravy o V centru města dopravu včetně vysokoobrátkového parkování regulovat

• PÚR – řeší celkové problémy, koridory

• RP – řeší dimenze komunikací, umístění vjezdu a způsob parkovaní> viz Monte Carasso

• Aktéři o Veřejnost, pořizovatel, projektant, dodavatel, DO, ministerstvo dopravy o na dopravních stavbách by se měli podílet architekti (dnes se moc nepodílí)

• Zájmy o MHD o Pěší, cyklistika o Snížit počet aut, méně parkování v centru, prostor hlavně pro pěší

J Technická vybavenost

• Technická infrastruktura – vedení a stavby s nimi související Technická vybavenost je službou látkové, energetické a informační obsluze osídlení. Jedná se

především o standardní druhy technické vybavenosti např. Podle produktu (voda, elektřina, plyn,

odpady atd.), typy přenosu (kabelová, potrubní, elektromagnetická atd.) nebo pozice k zemskému

povrchu (podzemní, pozemní, nadzemní) atd. Má systémové ambice. Technická vybavenost je jednak

službou, jednak zátěží či bariérou v území, obdobně jako dopravní vybavenost. Příkladem budiž častý

konfliktní vztah vedení, uzlů a ochranných či bezpečnostních pásem vůči struktuře veřejného

prostoru či obytného prostředí. Proto není základním úkolem jen řešení technických systémů, ale

současně i prostoru a jeho skladby ve vazbách na hmotu a děje, na měřítko a diverzitu jejich

uspořádání a využití. To vše ve prospěch městskosti a obytnosti sídla.

V rámci urbanistického navrhování je třeba rozlišovat údaje o technické vybavenosti území:

Vodohospodářské, energetické, likvidace odpadů a ochrany území před znečištěním.

1 Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

• Vodovod a kanalizace o Egypt a Mezopotámie

▪ Zavlažovací systémy ▪ Zadržování vody ze záplav v nádržích ▪ Hráze, kanály, akvadukty ▪ Vahadla – k čerpání vody ▪ Mez. - kanalizace, záchody napojeny na kanalizaci

o V Římě ▪ budování rozsáhlých akvaduktů (chyby v používání materiálů – olovo) –

gravitační vedení ▪ Většina vedla pod zemí, napájení lázní ▪ Jeden z nejstarších kanalizačních systémů Cloaca Maxima (doslova velká

stoka) - od dob Etrusků, šířka 3 m, výška 4 m o Studny, řeky, kašny o Paříž > 19. Století - první velký rozvoj technické infrastruktury včetně vodovodů a

kanalizací, má národní vodohospodářský úřad o Praha

vodovod ▪ první odvodnění a vodovod ve 12.stol. - Strahovský klášter, jen pro církev,

voda z Petřína, samospád, vodovod na Vyšehradě, dřevěná roura; Zbraslavský klášter - 14.stol., z olova

▪ první vodovod pro město ve 14. stol – voda do kašen na dobytčím a koňském trhu – Novoměstský vodovod, ze dřeva

▪ Velký rozmach za renesance – první vodárny (napájení zejména kašen – soukromých i veřejných) – v Praze první vodárna v Evropě 1431, celkem 4

▪ Napájení veřejných i soukromých kašen, v roce 1727 jich bylo 108 ▪ V 19. st. se zhoršovala kvalita vody, dřevěné vodovodní trubky chátraly ▪ První opravdu pitná voda byla oficiálně do Prahy a okolích obcí puštěna dne

1. 1. 1914 z Káranské vodárny ▪ 1929 Podolská vodárna – architekt Engel ▪ 1972 vodárna Želivka, jedna z největších v Evropě kanalizace ▪ Kanalizací byly ulice, žumpy ▪ Odvodnění Klementina v 17.stol. ▪ Za podpory Karla Chotka bylo v období 1816 až 1828 postaveno 44 kilometrů

stok. Kanalizace byla vyústěna přímo do Vltavy třiceti pěti výpustěmi. Po stránce technické i zdravotní však vybudované stoky vykazovaly z dnešního pohledu řadu závad (ploché dno, obyčejné cihly, místo malty byla použita hlína, nevhodné průřezy a nedostatečné sklony)

▪ 1894 - anglický inženýr William Heerlein Lindley navrhl novou kanalizaci, s ČOV na Císařském ostrově, počítal i s povodněmi, stoky vejčitého tvaru z cihel

▪ 1906 byl zahájen zkušební provoz ▪ 1966 nová ČOV, Lindleyova nestačila ▪ Nejstarší ucelený kanalizační systém u nás byl vybudován v pevnosti Josefov

• Vytápění

o Přímé ▪ nejprve otevřený oheň (černá kuchyně) ▪ Použití dymníků – odvod kouře do krovního prostoru ▪ 2 základní typy (krb-teplejší oblasti, kamna – studenější oblasti (14. století

Tyrolsko, největší mistři – řád německých rytířů -Malbork)

▪ První komíny sahající nad střechu v 15. st (původně dřevěné – později 17.,18.

stol. z nehořlavých materiálů) ▪ 1. pol. 19. stol – kamna, které se přikládají rovnou z místnosti – komín se

vejde do tloušťky zdi (kachlové /litinové) ▪ sporák – vynález konce 18. stol

o Nepřímé ▪ V římských lázních podlahové vytápění – vzduchem ▪ Pak asi dlouho nic ▪ Snahy o centrální vytápění vzduchem od 17.st. parou ▪ až v 18. st první pokusy o vytápění vodou ▪ 19. st. – použití horké vody ▪ Konec století – první teplárny – další městský rozvod

• Plynárenství – koncem 18. st. o Svítiplyn – svícení a vytápění o Veřejné osvětlení o Dnes zemní plyn o 1912 - uvedení plynového kotle na trh, Hugo Junkers

• Elektrická energie o Poprvé v roce 1882-83 o Pohon dopravních prostředků o Umělé osvětlení o Oblouková lampa nahradila plynová svítidla – veřejné osvětlení

o 20. století ▪ Přechod ze stejnosměrného proudu na střídavý ▪ Nové způsoby získávání energie: Tepelné elektrárny, vodní elektrárny,

Jaderné elektrárny (50. Léta) a posléze obnovitelné zdroje: solární elektrárny, větrné elektrárny, přečerpávací elektrárny

o 21. století ▪ Bioplinové stanice (velký rozvoj) - pálit zrno je hřích pyčo

o Budoucnost ▪ Přílivové elektrárny ▪ Jaderná fúze (nejvíc rozvijí Jižní Korea a CERN (EU)) ▪ Efektivnější slunce (Dysonova sféra)

• Potrubní pošta o v Londýně první linka 1853, před vynáleze telefonu o v Berlíně 1865, délka 400 km o v Praze 1887 uvnitř, 1899 venku o Dnes ne pro dopravu informací, ale drobných zásilek v rámci firmy – úřady,

nemocnice – krev, nástroje, snímky, banky, supermarkety – peníze

• Ropovody a produktovody

o Velké páteřní trubky (kompenzace, výměníky, redukční stanice) ▪ ropovod Družba (Rusko) ▪ plynovod Nord Stream (Norsko-EU)

• Telekomunikace a radiokomunikace o První drátový telegraf - Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Eduard Weber 1836 (Mnichov) o První telefon – Bell 1876 (nebo Antonio Meucci 1849 v Itálii) o První bezdrátový telegraf- Guglielmo Marconi 1896 (Bologna) o Televize – 1926 John Baird ČB přenos, 1928 barevný o Mobilní telefon – 70.léta 20.stol. (NOKIA) o Internet – v ČR 1992 na ČVUT, spojení s Lincem o Digitální televizní vysílání (různé kodeky (kódování signálu)

▪ Aktuálně přechod na kodek schopný přenést vyšší kvalitu obrazu 2 Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

• TI se vždy přizpůsobovala urbanistickým teoriím a návrhům

• Musí odpovídat hygienickým požadavků> reakce na epidemie cholery, tyfu... > asanace, vodovod, kanalizace, až v 19. století

• Snaha o bezpečí, komunikaci a reprezentaci> hlavní motor

• Stejně jako doprava musí propojovat všechny zóny a části

• Využití přírody o Sókratův dům o Trombeho stěna o Vodovod – zprvu samospád, pak tlak – vodojemy

• Spojeno s vědeckými vynálezy o Elektrický proud o Telefon o Lékařské pokroky – bakterie

• Udržitelný rozvoj – AGENDA 21 – programový dokument OSN o 3 pilíře

▪ Ekonomický – mezinárodní trh ▪ Ekologický – bránit znečišťování ▪ Sociální – každý má právo na dostupnost pitné vody, světla a tepla

o Výběr vhodného zdroje ▪ Obnovitelné – tak aby se stíhaly obnovovat ▪ Vyčerpatelné – tak aby se stíhaly budovat náhrady

o Znečišťování nesmí přesáhnout asimilační kapacitu o Snížení znečištění, plýtvání, zvýšení efektivity o Vsakování - povinnost zpracovat dešťovou vodu na pozemku o Používání šedé vody ke splachování (zatím nákladné) o Zpracování žluté vody v průmyslu o Zpracování výkalů – do bioplynových stanic, jako hnojivo (velmi marginální)

• Dvojková soustava – umožňovala přenos informací pomocí dvou parametrů vypnuto a zapnuto> rozvoj moderních komunikačních technologií

3 Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost apod.)

• Přenos energií o Propojení přenosových soustav v rámci EU – možnost vykrýt nárazovou výrobu z

větrných elektráren a předejít přetížení sítě a následnému blackoutu o Nové teorie – přenos energie laserem (ztrátové)

• Uchovávání energií o Baterie (dodnes slabý výkon – nejlepší Li-ion) o Převodem na teplo + materiál (neefektivní)

• Udržitelnost pro regiony bez přístupu k obnovitelným zdrojům o Jádro (klasika nebo jaderná fúze)

• Chytrá infrastruktura

o Veřejné osvětlení (chytré osvětlení je zatím nákladné – LED lampy)

▪ Co svítí jen když tam někdo jde ▪ Nežere moc proudu ▪ Dobijí se přes den ze slunce ▪ Poskytuje informace o průchodu magistrátu

o Chytrá domácnost ▪ Solární panely + baterie ▪ Odběr nebo dodávka ze sítě

o Chytré budovy ▪ Reaktivní systémy vytápění ▪ Využívání zbytkového tepla ▪ Kogenerace, trigenerace

• Stromy vs. Infrastruktura o Jak kombinovat zeleň v ulicích a vedení

• Standardy o Zrychlování komunikace (telekomunikace)

▪ Triple play . hlas, data, video ▪ Paketové sítě ▪ xDSL – využívání paketů nad stávající metalickou telefonickou sítí ▪ optické kabely

o Kogenerační výroba elektřiny a tepla

• Udržitelnost o Ekologie a udržitelnost materiálů o Použití moderních technologii o Ochrana životního prostředí o Zpětné použití a recyklace

▪ třídění odpadu ▪ Šedá voda

▪ Kompost záchod 😀 ▪ Kořenová čistírna ▪ čůrat ve sprše :D

o Zbavit se dešťové vody na pozemku ▪ Akumulační nádrže, vsakovací bloky, tunely ▪ Oddílná kanalizace

• Tendence o Břidlicový plyn – USA, narůstá význam o Fotovoltaické elektrárny o Třídění - v Česku 70 % lidí o Oddílná kanalizace o Pneumatická doprava tuhého komunálního odpadu o Recyklace odpadu

• Témata o Estetické dopady nadzemních tras a větrných elektráren o Potrubní pošta stále aktuální u nemocnic…

4 Typologie (funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

• Je součástí veřejné infrastruktury (spolu s dopravní, občanskou vybaveností a veřejným prostranstvím)

• Propojení mezi zdrojem a spotřebitelem – liniové vedení

• Dle pozice k zemskému povrchu: Nadzemní, pozemní, podzemní

• Dle produktu: voda, elektřina, plyn, odpady atd.

• Dle přenosu: kabelová, potrubní, elektromagnetická atd.

• Dle působnosti

o Dálkové, tranzitní – nadřazené, celostátní význam o Místní – oblastní, zásobovací, celoměstský význam o Vedlejší – uliční, skupinový, okrskový význam o Domovní přípojky

• Kanalizace o Odpadní vody: splaškové, dešťové, průmyslové, zemědělské, infekční, podzemní o Gravitační, tlakové, podtlakové, pneumatické o Jednotná x oddílná – splašková a dešťová zvlášť o úchytná, větevná, pásmová, radiální soustava

o Materiály: kamenina, beton, litina, plast, cihla, čedič o Průleznost: neprůlezné (do 80cm), průlezné, průchozí (>150) o Průřez: kruhový, vejčitý, tlamový profil (s kynetou) o Prvky: revizní šachta, vpust, skluz (0,8m), spadiště (3 m), větrací šachta...

• Vodovod o Pitná, užitková, požární o Zdroje: povrchové, podzemní o Gravitační, výtlačné o Větevná, okruhová, kombinovaná síť o Materiál: dřevo, olovo, kamenina, ocel, litina, měď, plasty, Čína bambus o Prvky: Vodojem, úpravna, přiváděcí řad, přečerpávací stanice, kalník, vzdušník,

zásobovací řad

• Plyn o Druhy: svítiplyn, propan-butan (vyšší tlak - kapalný), zemní plyn, bioplyn (rozklad org.

materiálu), důlní plyn, dřevoplyn o Podle tlaku: nízko, středo, vysokotlaké, vysokovysokotlaké o Materiál: ocel, měď, venku polyethylen (žluté značení)

• Elektřina o Přenosová a distribuční soustava o zvláště vysoké napětí 400kV, velmi vysoké 220 kV(110), vysoké 22kV, nízké 0,4kV o Distribuce: Eon (jih), Pre distribuce (Praha), ČEZ (sever) o Regulační stupně: základní stupeň – bez omezení, stupně 1-7 o Obnovitelné, neobnovitelné zdroje o Typy elektráren: parní (uhelné), paroplynové, jaderné, vodní (průtočné, akumulační,

přečerpávající), sluneční (přímá – fotovoltaika, nepřímá – ohřev média), větrné o Trafostanice: sloupová, dvousloupová, příhradová, zděná, mobilní, kiosková o Vedení nízkého napětí: nadzemní, kabelové

• Centrální zásobování teplem

o Zdroj: výtopny, teplárny, elektrárny o Distribuční (horkovodní, parní vysokotlaká) a spotřebitelská (teplovodní, parní

nízkotlaká) síť o Druhy: radiální, okruhové o Soustavy: uzavřené, otevřené, polootevřené o Předávací místa: tlakově závislá přímá (napojeno přímo přes armatury), tlakově

nezávislá nepřímá (napojeno přes výměníky) o Vedení: v kanálech, kolektorech

• Telekomunikace o Telefon, telegraf, telefax, rozhlas po drátě, televizní signál, přenos dat o Mřížová, okruhová, sběrnicová, hvězdicová o Optický kabel, bezdrátové vysílání, vysílače (arch. stavby - Ještěd, Žižkov)

• Odpady o Druhy: komunální, zbytkový komunální (po vytřídění), biologicky rozložitý, tuhý

komunální, domovní o Separační systémy: svozový, přinášecí (tříděný odpad), zálohový (vratné lahve) o Nakládání: opětovné využití, materiálové využití, energetické (spalování), uložení na

skládce odpadů

• Slunce o Solární kolektory (plochý, trubicový (s vakuem nebo bez)) o Solární panely (křemíkové, organické, fotovoltaické folie)

• Objekty, prvky: o Vodovody (provozní, pitná, požární, závlahová voda), vodojemy (zemní, věžové),

revizní šachty, čerpací stanice, armaturní šachty, přerušovací komory, vzdušník, kalník

o Úpravny vody – čiření, filtrace, adsorpce, odstraňování železa, manganu, změkčování a stabilizace, mikrofiltrace, odsolování, stvrzování, úprava pH, oxidace, dezinfekce

o Kanalizace - ČOV, revizní šachty, spadiště, skluzy, přečerpávací stanice, shybky o stavby pro nakládání s odpady, skládky, sběrné dvory, kontejnery, spalovny o Elektro - trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení, přípojková skříň o Produktovody o Telekomunikace – ústředny, spojovací vedení, účastnická vedení o Radiokomunikace – pojítka, servery

5 Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

• Gravitační (kanalizace), tlakové (vodovod, kanalizace, plyn, teplovod), podtlakové (kanalizace)

• Morfologie terénu a rozmístění sídla v terénu mají zásadní vliv na: o Tvar systému (úchytné, větevné, pásmové) o Technologii vedení (gravitační, podtlak, přetlak) o Polohu zařízení (vodojemy, přečerpávací stanice, přepady, skluzy shybky…) o Naopak na el., a telekomunikace má vliv minimální, nebo žádný

• Geometrické uspořádání: o Vodovod (Plyn snad asi stejně)

▪ Okruhové, větevné o Kanalizace

▪ úchytné, větevné, pásmové

• Vodovod

o Dispoziční řešení

▪ Vodojem před spotřebištěm ▪ Vodojem ve spotřebišti ▪ Vodojem za spotřebištěm

o Ochrana vodních zdrojů - CHOPAV, ochranná pásma

• Elektro o Stožáry – také reagují na morfologii terénu> celá přenosová soustava je ovlivněna

morfologií terénu

• Větrné elektrárny v krajině – jen tam, kde fouká (jo jako třeba na Hostýně, poutní cesta k

elektrárně) 6 Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

• Často kolize s veřejným prostorem – zejména se zelení v něm (kořeny)

• Poloha o V rámci VP

▪ Nadzemní, podzemní, pozemní

• Nezámrzná hloubka (v ČR 0,8-1,2m)

• Kanalizace nejhlouběji, elektřina v nezámrzné hloubce

• Elektřina-plyn-voda-kanalizace

o V krajině: ▪ Umístění větrných elektráren – hodnota krajiny ▪ Umístění skládek, spaloven, elektráren, ČOV – někdy to jde i hezky

• Kodaň – spalovna se sjezdovkou

▪ Vodojemy – na kopci, věžové ▪ Solární elektrárny – zábor půdy, ohyzdné ▪ Solární panely na domech – ohyzdné> alternativa solární tašky, ale zase si

odpočine zemědělská půda pod nimi

• Orientace

o Orientace budov pro tepelné zisky v zimě (pozor ale na prosklení a chlazení v létě) o ČOV po proudu, nejnižší místo

• Organizace o kolektory

• Podmínky vedení o Zeleň o Stabilita okolí o Nezámrzná hloubka (ne u kabelů) o Ochrana před haváriemi o Náročnost provedení, údržby a oprav o Minimální omezení dopravy o Ochranná pásma o kolektory

7 Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie apod.)

• Vodovody o Různé materiály pro vedení vody (často dřevo, v Číně bambusové kmeny) – u nás

nejstarší z roku 1300, dřevěný, u Plzně o Litina, plast, sklolaminát, kamenina o Hlavně zdravotní nezávadnost

• Kanalizace – kamenina, beton, plast, tavený čedič, litina o Odolnost vůči agresivním látkám

• Plyn – uvnitř výhradně ocel, venku plast o Hlavní požadavek na těsnost o Žlutá výstražná barva při kopání

• Telekomunikace – metalické kabely, optické kabely, radiové vlny

• Slunce – Křemík, organické molekuly (fotosyntéza)

• Jádro – legované oceli, molybdenové tyče, betonová schránka o u tokamaku – elektromagnetické pole

• Elektřina – měď a hliník (v high-tech i zlato, stříbro, palladium atd.) o Stožáry (Beton (VN), ocel (VVN))

• Vítr o Stožáry z ocele

• Bioplyn o Beton + kovy + shit ou jé

• CZT o Výměníkové stanice (Kovy)- deskové výměníky

o Média (přehřátá pára, pára, horká voda)

• Technologie

o Přípojky ▪ Vodovod (navrtání, přes T spoj) ▪ Plyn (navrtání, přes T spoj + HUP) ▪ Elektřina (hlavní jistič – domácí obvody)

o Pokládání ▪ Výkop-podsyp-uložení-zásyp-zhutnění-povrch (dle skladby)

o Výstraha ▪ Červená folie na elektřině ▪ Žlutá folie na plynu

8 Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.)

• Společenství o Uspokojuje některé základní potřeby – pitná voda, teplo (ať už přímo, nebo jen

dodávka plynu pro vytápění), odvod splašků, komunikace, světlo, (a vlastně i jídlo – příprava, ohřev…)

o Zvyšuje standard života o Řeší hygienické problémy – nejsou problémy s odpadem a splašky v otevřených

stokách, nebo na ulicích, s pitnou vodou, v zimě lidi nezmrznou, nedusí se kouřem

z komínů… (jak kde, ať žije Ostrava 😀) o Dodávkou do místa bydliště minimalizuje potřebu cestovat – za vodou, na záchod, za

informacemi… už fakt nevím „máš to u prdele“ o Vlastně nahrazuje nedostatky v „nehostinném“ prostředí – můžu žít i tam, kde by

normálně v dosahu nebyla pitná vody, byla by tam zima a tak> ale zase nebudu

stavět kilometr přípojky kvůli jednomu pičusovi 😀 - nebo kvůli vícero ale málo hustejm pičusům> satelitní městečka

o Zároveň umožňuje pokrýt základní potřeby velkého množství lidí na jednom místě – možnost budování velkých sídel

• Památky o Vodárenské věže, vodárny (Tábor - tam by chtěl žít každý)

o Vysílače o Akvadukty (pont du Gard) o Historická kanalizace (Josefov), ČOV o Přehrady (Orlík, Lipno)

• Zdroje o Obnovitelné – slunce, vítr, voda, biomasa o Neobnovitelné – ropa, plyn, uhlí

• Příroda o Třídění odpadu, recyklace

9 Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

• Požadavky o Spolehlivost – dostatečné DN, spády, opatření (například okruhové systémy) o Těsnost (voda, plyn) o Efektivita (vytíženost, kvůli údržbě) o Kvalita vody o Udržitelnost, obnovitelné zdroje o Cena o Estetika (hlavně u věcí v krajině)

• Ochrana přírody a krajiny (CHOPAV)

• Ochrana nerostných surovin> těžební limity na uhlí pro tepelné elektrárny

• Hygiena prostředí – ovzduší, voda, hluk

• Limity: o Vzdálenost o Omezená spotřeba o Ochranná pásma

• Ochranná pásma (podle „stavitelství do kapsy“ vydaný ČKAITem v roce 2013) o Nadzemní vedení

▪ 1Kv – 35 KV

• Bez izolace 7m

• s izolací 2m

• závěsná 1m ▪ 35 – 110 Kv

• Bez izolace 12m

• S izolací 5m

• Závěsné 110 2m ▪ 110-220 15m ▪ 220-400 20m ▪ Nad 400 kV 30m

o Podzemní vedení ▪ Do 110 1 m ▪ Nad 110 3 m

o Plyn ▪ NTL, STL 1m ▪ Ostatní a stavby 4m

o Teplovod ▪ Vedení 2,5m

o Vodovod a kanalizace ▪ Do DN 500 1,5m ▪ Nad DN 500 2,5m ▪ Dno přes 2,5m + DN nad 200 3,5m

o Telekomunikace ▪ 1,5 m

• Vztahy (Znáte to samej sex) o Při zasíťování nového území začínám tím, co je nejníž o Struktura technické infrastruktury reaguje a podřizuje se struktuře a uspořádání

hmoty v sídle a morfologii terénu o Hierarchie rozvodů (přiváděcí/přenosné> spotřební) o Plánování ve vztahu k uliční zeleni (zamezení kořenům pomocí folie (nopová atd.))

10 Procesy - Huráááááááááááááááá (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

• Plánování o je až druhořadým předmětem plánování – pouze obslužná funkce (to neznamená, že

zanedbatelná) o budování infrastruktury s rezervou – né pouze pro pokrytí aktuálních potřeb

(orientovat se na základě predikce a průzkumů) o funkční a rozšiřitelné systémy jsou nezbytné pro rozvoj – infrastruktura nesmí

limitovat urbánní rozvoj • Postupy

o PÚR – Elektro – koridory 400kV, nejvýznamnější zdroje, Hlavní plynovody o ZÚR – Elektro – ZVN, VVN, transformovny, Plynovody k sídlům o ÚP – Elektro – ochranná pásma, zásobování sítě, VN, hlavní vedení TI o RP – Elektro – NN, podrobné vedení TI o Projektová dokumentace

▪ Připojení objektu ▪ Způsob uložení sítí ve veřejném prostoru

• aktéry jsou v tomto případě hlavně správci sítí, obec a spotřebitel • úrovně plánování

o Globální ▪ např. tranzitní vedení plynu,ropy nebo elektřiny ou sousedních států

• Ropovod Družba(Rusko) o státní

▪ páteřní vedení elektřiny, datové sítě ▪ ochrana vodních zdrojů

o Městské> samo sebou má jiný druh infrastruktury např. u plynovodů jen středotlaké

a nízkotlaké ▪ vedení ve struktuře města ▪ jak to půjde v ulicích, přípojky a tak

• Údržba

o Čištění

▪ Trubka - (robot-krtek)

▪ Komín (kominík 😀)

o Oprava

▪ Vyjmutí poškozené části> spojka

▪ Vždy po částech (celé by to bylo moc nákladné)

• lepší je okruhová soustava-může běžet i během oprav

Díky 🙂