Politika Politika životního prostředíživotního prostředí

Dobrý denDobrý den

Eliška KubáskováEliška Kubásková

Politika životního prostředíPolitika životního prostředí

„Politika životního prostředí v Evropské unii vychází z

předpokladu, že hospodářský růst musí být vyvážen péčí o životního prostředí nejen z důvodů udržení kvality našeho života, ale také s ohledem na budoucí generace.“

ObsahObsah

Úvod Vývoj ochrany ŽP v rámci EUVývoj ochrany ŽP v rámci EU Hlavní body vývojeHlavní body vývoje Principy ochrany ŽPPrincipy ochrany ŽP Nástroje ochrany ŽPNástroje ochrany ŽP Evropská agentura pro ŽP (EEA)Evropská agentura pro ŽP (EEA) Šestý akční program a jeho cíleŠestý akční program a jeho cíle Akční programyAkční programy Obchodování s emisemiObchodování s emisemi

ÚvodÚvod

Hlavní výzvy:Hlavní výzvy:

změna celosvětového klimatu úbytek biologické rozmanitosti ohrožení lidského zdraví

zapříčiněného rostoucím znečištěním nešetrné využívání přírodních zdrojů nadměrná produkce odpadů

→ přísné normy, efektivnější a čistší způsoby výroby, čistší technologie

Vývoj ochrany ŽP v rámci EUVývoj ochrany ŽP v rámci EU

Nepřímá zmínka o ochraně ŽP ve Smlouvě o Euratomu

Jako samostatná politika až v Jednotném evropském aktu v polovině 80.let

V současnosti na úrovni Společenství 350 – 500 norem týkajících se ŽP

Hlavní body vývojeHlavní body vývoje

1959 – první norma týkající se životního prostředí - směrnice 59/221/Euratom o ochraně pracovníků proti ionizujícímu záření;

1973 – vytvoření první sekce Evropské komise specializující se na ochranu ŽP a přijetí prvního akčního plánu pro ochranu životního prostředí;

1980 – Evropský soudní dvůr potvrdil, že je možné přijímat evropské závazné normy o ochraně ŽP v rámci regulace vnitřního trhu

1984 – zřízen první zvláštní fond pro ochranu ŽP na evropské úrovni; 1987 – Jednotný evropský akt vytváří zvláštní politiku ochrany ŽP; 1993 – Maastrichtská sml. zavádí princip, že při přijímání a provádění

všech politik Společenství se musí přihlížet k dopadům na ŽP; 1994 – je zřízen Kohezní fond který mj. financuje projekty na ochranu

životního prostředí; 1999 – Amsterodamská smlouva posílila právní základnu větší ochrany

životního prostředí a podpořila trvale udržitelný rozvoj v celé EU; 2001 – platí VI. akční plán pro životní prostředí (2001-2010).

Principy ochrany ŽPPrincipy ochrany ŽP princip „platí znečišťovatel“ princip udržitelného rozvoje princip vysoké úrovně ochrany princip prevence – je levnější a účinnější vzniku poškození

životního prostředí zabránit, než řešit poškození, až když nastane;

princip ochrany co nejblíže u zdroje znečistění princip integrované ochrany – při ochraně ŽP se musí přihlížet

ke všem možným dopadům princip subsidiarity – týká se rozdělení pravomocí mezi ES a

členské státy. V politice životního prostředí je však použití principu subsidiarity omezeno charakterem problému – problémy životního prostředí nerespektují státní hranice, a regulace na úrovni ES je proto většinou účinnější.

Nástroje ochrany ŽPNástroje ochrany ŽP

Hlavní instituce:

Orgány ES (Evrop. komise – Generální ředitelství pro ŽP, GŘ pro zemědělství, energetiku a dopravu, rybolov)

GŘ pro ŽP připravuje většinu evrop. norem

Evropská agentura pro ŽP – mimo rámec evrop. komise

Specializované evropské agentury pro ochranu lidských práv

Nezávislé lobbystické skupiny

Evropská agentura pro ŽPEvropská agentura pro ŽPEuropean Environment Agency, EEA

zaměřena na poskytování spolehlivých a nezávislých informací o životním prostředí

založena nařízením přijatým EU v roce 1990 (1994)

sídlem EEA je Kodaň

nepřijímá rozhodnutí ani neprovádí politiky ES - je pověřena shromažďováním, analýzou a rozšiřováním informací o evropském ŽP (k evropským orgánům i veřejnosti)

Evropská agentura pro ŽPEvropská agentura pro ŽP

Víceletou strategii EEA 2004 - 2008 : včasné předávání informací v rámci informačních

systémů a sítí; boj proti změně klimatu a snižování míry

biodiverzity; ochrana lidského zdraví a kvality života; udržitelné využívání zdrojů; nakládání s přírodními zdroji a odpadem; mezinárodní spolupráce; podpora udržitelného rozvoje a

environmentálních politik.

Šestý akční programŠestý akční program

„Životní prostředí 2010: naše budoucnost, naše volba“

2001 - 2011 Komplexní systém ochrany Stejná ochrana pro všechny členské státy Pružnost v přizpůsobování se místním a

regionálním požadavkům Klade důraz na prosazování již existujících zákonů Dopady na ŽP by se měly zohledňovat ve všech

politikách EU – problémy ŽP se musí řešit u jejich zdrojů

Šestý akční programŠestý akční program

Zaměření akčního programu:

změnu klimatu a globální oteplování;

přírodní stanoviště, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny;

vztah životního prostředí a zdraví;

přírodní zdroje a nakládání s odpady.

Založen zejména na zásadě „znečišťovatel platí“, předběžné opatrnosti a preventivní akce a na zásadě nápravy znečištění u zdroje

Cíle šestého akčního programuCíle šestého akčního programu

zdůraznit změnu klimatu jako výjimečnou výzvu v příštích 10 letech a přispět k dlouhodobému cíli stabilizovat koncentrace skleníkových plynů – kvůli zabránění narušení klimatického systému (max. zvýšení globální teploty o 2 °C nad hodnoty z

předindustriálního období a udržet koncentrace CO2 pod 550 ppm → globální snížení emisí skleníkových plynů o 70 % ve srovnání s rokem 1990);

ochrana, zachování, obnovení a rozvoj fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů → stop rozšiřování pouští, ztráta biologické rozmanitosti;

přispět k vysoké úrovni kvality života a sociálního blahobytu občanů zajištěním životního prostředí, ve kterém stupeň znečištění nemá škodlivé účinky na zdraví člověka a na životní prostředí, a podporou udržitelného rozvoje měst;

efektivnější využívání zdrojů a lepší nakládání se zdroji a s odpady, → za účelem zajistit, aby spotřeba obnovitelných a neobnovitelných zdrojů nepřesáhovala míru únosnosti ŽP

Zajištění těchto cílůZajištění těchto cílů

Lepší informovanost o dopadu výrobních procesů a výrobků na ŽP

Podpora používání ekoznaček

Podpora používání vlastního prohlášení výrobců o vzniklých environmentálních dopadech

Propagace environmentální politiky při zadávání veřejných zakázek

Akční programyAkční programy od roku 1972 pomohly zapojit ŽP a ekologické aspekty do všech

oblastí politiky Společenství 1973 - EU přijala První akční program po náhlém

zvýšení zájmu veřejnosti o problematiku ochrany ŽP první čtyři akční programy ochrany ŽP (1973-1991)

obsahovaly zmínku o potřebě politické integrace, ale nespecifikovaly, jak by bylo možné integrace dosáhnout

až čtvrtý akční program ochrany životního prostředí se poprvé vážně zabýval potenciálním konfliktem mezi vnitřním trhem a environmentálními politikami

pátý akční program Evropského společenství pro životní prostředí "Směrem k udržitelnému rozvoji" skončil dne 31. prosince 2000

Kjótský protokolKjótský protokol

= protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách

název podle japonského města Kjóto, ve kt. byl v 12/1997 dojednán

Ratifikován 16. 12. 2004, v platnost vstoupil až 16. 2. 2005.

Průmyslové země se zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %.

redukce se vztahuje na koš 6 plynů, resp. jejich agregované průměrné emise (v jednotkách tzv. uhlíkového ekvivalentu) za pětileté obd. 2008 - 2012. oxid uhličitý, methan a oxid dusný- emise budou porovnávány k 1990 hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový - emise mohou být

porovnávány buď s rokem 1990 nebo 1995.

Z historie Kjótského Z historie Kjótského protokoluprotokolu

začátkem 90. let mezinárodní společenství začalo jednat o snížení znečištění

v 1992 vznikla tzv. Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu, která nezávazně požaduje "stabilizovat" exhalace - První skutečně účinnou dohodou je Kjótský protokol (12/1997)

signatáři několik let vyjednávali o prováděcích dodatcích, kt. se podařilo schválit v 2001

do 10/2004 smlouvu ratifikoval dostatečný počet zemí, aby mohla skutečně vstoupit v platnost

Ratifikace ProtokoluRatifikace Protokolu Pro jeho platnost byly stanoveny 2 podmínky, které

musely být splněny: ratifikace alespoň 55 státy. ratifikace tolika průmyslově vyspělými zeměmi

(Dodatek I), aby jejich podíl na emisích všech prům. vyspělých států v roce 1990 činil alespoň 55 %.

Bylo tedy nutné, aby protokol podepsala jedna země z dvojice USA, Rusko. Ani jedna z nich se k tomu ale léta neměla.

USA Protokol odmítly ratifikovat (jejich podíl na emisích prům.vysp. zemí činil cca 36 %) → osud Kjótského protokolu závisel na Rusku. Evropské země, kterým na Kjótu záleželo nejvíce, nakonec v 11/2004 získaly podpis Ruska výměnou za slib, že podpoří členství země ve Světové obchodní organizaci.

ČR a Kjótský protokolČR a Kjótský protokol

Ratifikovali jsme v říjnu 2001 ČR patří mezi evropské rekordmany v exhalacích

oxidu uhličitého a dokonce do druhé pětice v žebříčku nejhorších průmyslových států světa

Přesto nás prakticky k ničemu nezavazuje - může za právní konstrukce smlouvy: závazky byly vyjednány v 1997, ale vztahují se k roku 1990. začátkem 90. let u nás došlo k poklesu znečištění asi

o 1/3. ČR proto shodou okolností vyvázla, ačkoli třeba Německo a VB způsobují o 1/4 nižší znečištění a podle protokolu musí emise dále snižovat.

Obchodování s emisemiObchodování s emisemi

klíčovou roli v evropském boji proti změně klimatu sehrává evropské schéma pro obchodování s emisemi skleníkových plynů EU ETS

začalo 1/2005 jako největší multinacionální a multisektorové schéma pro obchodování s emisemi na světě

Obchodování s emisemiObchodování s emisemi umožňuje společnostem, které překračují svoje cílové limity

emisí CO2, aby si nakoupily emisní povolenky od „zelenějších“ firem, s cílem pomoci Evropské unii dosáhnout emisních cílů Kjótského protokolu. Přibližně 12 tisíc průmyslových podniků mohou kupovat a prodávat

povolenky k vypouštění CO2 do ovzduší, což pokrývá asi 40 procent celkových emisí CO2 v Evropské unii.

schéma zahrnuje výrobu energie, železárenský, ocelářský, sklářský a cementářský průmysl. Některé sektory s intenzivním vypouštěním CO2 do ovzduší, jako je doprava a stavebnictví, však nejsou v současné době od obchodování s emisemi zapojeny.

1/2007 - Komise navrhla, aby EU snížila emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20% (ve srovnání s úrovní roku 1990) → mohlo by „udat tempo nové průmyslové revoluce“. Cíl byl schválen summitem EU v 3/2007. EU bude usilovat o naplnění

cíle bez ohledu na nějaké mezinárodní dohody

Z TISKU:Z TISKU:EU se zatím neshodla na krocích pro boj s oteplováním (20.10.2008)

Evropská unie je stále rozdělená v tom, jak by měla postupovat, aby dosáhla naplnění svých ambiciózních cílů v boji proti globálnímu oteplování. Z řady zemí, včetně Česka, zaznívají hlasy volající po zmírnění navrhovaných opatření. Vyplynulo to z jednání z 20.10. 2008 ministrů životního prostředí v Lucemburku.

Shoda panuje v tom, že se unie chce na balíčku opatření pro boj s klimatickými změnami dohodnout do konce roku.

Unie se už loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20%. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30%. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na 1/5.

Mluvilo se i o změnách v systému obchodování s emisními povolenkami. Podle některých ministrů ale plán boje s globálním oteplováním potřebuje

hluboké změny - požadavky má i Praha, té se nelíbí návrh, že by si elektrárenské firmy měly nakupovat od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů (chtějí aby náběh byl postupný).

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2125909

Z TISKU:Z TISKU:Klimatický balík prý EU bude stát 73 miliard eur ročně(15.10.2008)

Energeticko-klimatický balíček EU, o němž jednali v Bruselu šéfové států a vlád EU, prý bude unii do roku 2020 ročně stát 73 miliard eur (1,8 bilionu korun). Vyplývá to z nové studie, jejíž závěry poskytla euroskeptická organizace Open Europe.

Předseda Evropské komise José Barroso (jehož orgán návrhy konkrétních opatření pro boj s klimatickými změnami vypracoval) odhadl náklady celého balíčku ještě před jeho zveřejněním počátkem letošního roku na 0,5% HDP bloku. To při celkovém unijním HDP překračujícím 12 bilionů eur znamená částku kolem 60 miliard eur.

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2124406

KONECKONEC

Otázky?Otázky?

Děkuji za pozornost.Děkuji za pozornost.

Hezký den.Hezký den.