1

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny

Projekt posílení ekologických funkcí retenční nádrže

Zamilovaný hájek v k.ú. Brno - Řečkovice

(příloha diplomové práce)

A. TECHNICKÁ ZPRÁVA

Vypracovala: Bc. Kristýna Pospíšilová

Vedoucí práce: doc. Ing. Petr Kupec, Ph.D.

BRNO, 2016

2

Obsah

A. Technická zpráva ................................................................................................................... 3

A.1. Identifikační údaje .......................................................................................................... 3

A.1.1 Úvod ......................................................................................................................... 3

A.1.2 Zadavatel .................................................................................................................. 3

A.1.3 Zpracovatel ............................................................................................................... 3

A.1.4 Právní vztahy ............................................................................................................ 3

A.1.5 Identifikace díla ........................................................................................................ 3

A.1.6 Seznam dotčených osob a organizací ....................................................................... 4

A.1.7 Vyjádření o ochranných pásmech a dotčených pozemcích ...................................... 5

A.1.8 Seznam využitých podkladů ..................................................................................... 6

A.2. Širší územní vztahy ........................................................................................................ 8

A.2.1 Popis řešeného území ............................................................................................... 8

A.2.2 Administrativní členění ............................................................................................ 8

A.2.3 Přírodní podmínky .................................................................................................... 8

A.2.3 Popis a zhodnocení současného stavu území ......................................................... 10

A.2.4 Popis vegetace na lokalitě ...................................................................................... 11

A.3. Vlastní řešení ................................................................................................................ 13

A.3.1 Koncepce řešení ..................................................................................................... 13

A.3.2 Nová výsadba a péče o stávající dřeviny ................................................................ 13

A.3.3 Návrh výstavby nových tůní ................................................................................... 15

A.3.4 Návrh technického inventáře .................................................................................. 17

A.3.5 Shrnutí .................................................................................................................... 18

A.3.6 Harmonogram prací ................................................................................................ 18

A.3.7 Požadavky na realizaci a následnou péči................................................................ 19

3

A. Technická zpráva

A.1. Identifikační údaje

A.1.1 Úvod

Projekt nazvaný Projekt posílení ekologických funkcí retenční nádrže Zamilovaný

hájek v k.ú. Brno – Řečkovice, je zpracovaný v rozsahu upravené projektové dokumentace

pro územní řízení dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

Výsledkem práce je návrh řešení pomocí biologických a biotechnických úprav

v oblasti retenční nádrže Zamilovaný hájek s cílem posílit její funkce v rámci územního

systému ekologické stability s akceptací limitů, vyplývajících z jejího statutu

protipovodňového opatření v krajině.

A.1.2 Zadavatel

Zadavatel projektu: Magistrát města Brna, odbor životního prostředí, referát ÚSES

(Kounicova 67, Brno, 601 67).

A.1.3 Zpracovatel

Zpracovatel projektu: Bc. Kristýna Pospíšilová, studentka Mendelovy univerzity

v Brně, obor Krajinné inženýrství (Hostislavova 7a, Brno, 641 00).

Odpovědný projektant a vedoucí práce: doc. Ing. Petr Kupec, Ph. D.

A.1.4 Právní vztahy

Návrh řešení je zpracováván jako realizační projekt v rozsahu upravené projektové

dokumentace pro územní řízení dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

A.1.5 Identifikace díla

Název: Projekt posílení ekologických funkcí retenční nádrže Zamilovaný hájek v k.ú. Brno –

Řečkovice

Místo projektu: katastrální území Řečkovice

Místní název: Zamilovaný hájek

Charakter projektu: Biologické a biotechnické úpravy posilující ekologické funkce retenční

nádrže a jejího okolí

4

A.1.6 Seznam dotčených osob a organizací

Majitelem suché retenční nádrže, která zabírá převážnou část sledovaného území, je

Statutární město Brno, správcem a provozovatelem tohoto vodního díla jsou Lesy města Brna,

a.s. (Černý, 2012).

Veškeré dotčené parcely, na kterých jsou navržené nové úpravy, jsou majetkem města

Brna a spadají pod katastrální území Brno – Řečkovice.

V tabulce níže je uveden soupis dotčených parcel, které se na řešeném území nachází,

případně leží v jeho okolí (viz tabulka č. 1). Je zde zaznamenán typ využívání pozemku, jeho

výměra a vlastnické právo (CUZK, 2015).

Tabulka č. 1: Přehled dotčených a okolních parcel řešeného území

Parcelní

číslo Využití pozemku

Výměra

[m2]

Vlastnické právo

3233

Vodní plocha se způsobem využití

jako koryto vodního toku přirozené

nebo upravené

2 626 Statutární město Brno

3234/1 Zahrada 1 675 Statutární město Brno

3236 Ostatní plocha se způsobem využití

jako neplodná půda 416 Statutární město Brno

3241/1 Ostatní plocha se způsobem využití

jako jiná plocha 3 200 Statutární město Brno

3241/5 Trvalý travní porost 2 016 Statutární město Brno

3243 Ostatní plocha se způsobem využití

jako ostatní komunikace 1 899 Statutární město Brno

3244

Vodní plocha se způsobem využití

jako koryto vodního toku přirozené

nebo upravené

2 303 Statutární město Brno

3245 Trvalý travní porost 47 444 Statutární město Brno

3246

Vodní plocha se způsobem využití

jako koryto vodního toku přirozené

nebo upravené

2 086 Statutární město Brno

5

3247 Trvalý travní porost 71 533 Statutární město Brno

3248 Ostatní plocha se způsobem využití

jako jiná plocha 16 619 Statutární město Brno

3249 Lesní pozemek 3 297 Statutární město Brno

3250 Ostatní plocha se způsobem využití

jako ostatní komunikace 1 590 Statutární město Brno

3251/5 Ostatní plocha se způsobem využití

jako ostatní komunikace 98 Statutární město Brno

3251/7 Ostatní plocha se způsobem využití

jako ostatní komunikace 50 Statutární město Brno

3251/8 Ostatní plocha se způsobem využití

jako ostatní komunikace 42 Statutární město Brno

3251/11 Ostatní plocha se způsobem využití

jako ostatní komunikace 19 Statutární město Brno

3252 Lesní pozemek 781 Statutární město Brno

3253 Trvalý travní porost 1234 Mendelova univerzita v Brně

3254/1 Trvalý travní porost 73 Mendelova univerzita v Brně

3254/2 Trvalý travní porost 1 Statutární město Brno

3255 Zahrada 173 Remeš Jaroslav

3256 Zastavěná plocha a nádvoří 47 Remeš Jaroslav

A.1.7 Vyjádření o ochranných pásmech a dotčených pozemcích

Na lokalitě nebyly evidovány žádné problémy s ochrannými pásmy a vyjádření

správců sítí jsou doložena v přílohové části tohoto projektu.

Na základě vyjádření provozovatelů distribučních sítí (ČEZ, E-ON, O2 a RWE) lze

konstatovat, že při realizaci návrhu veškerých biologických a biotechnických opatření nedojde

k problémům, které by zasáhly do umístění sítí v zájmové lokalitě. Není proto nutné

6

přistupovat k žádným krokům, které by měly sloužit k prioritní ochraně zdraví osob, a

majetku či zamezit škodám na rozvodných zařízeních.

A.1.8 Seznam využitých podkladů

Literární zdroje

CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. Praha: ENIGMA, 1996. 347 s.

CULEK, M. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura ochrany

přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4.

ČERNÝ, O. Manipulační řád retenční nádrže v Řečkovicích, Brno: VODNÍ DÍLA –

TBD a.s., 2012. 17s.

DEMEK, J. Zeměpisný lexikon ČR. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006.

580 s. ISBN 80-86064-99-9.

KOTÁSKOVÁ, P. Krajinné stavitelství pro rekreační využití. Brno: MZLU, 2009. 79 s.

ISBN 978-80-7375-342-9.

MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M., DEMEK, J., SLAVÍK, P. a kol. Brněnsko. In:

Mackovčin P. (ed.), Chráněná území ČR. Svazek IX. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum

Brno, 2008. 932 s. ISBN 978-80-86064-66-6.

MIKÁTOVÁ, B., VLAŠÍN, M. Ochrana obojživelníků. Brno: EkoCentrum, 2002. 137 s.

Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-902203-9-8.

PLÍVA, K., ŽLÁBEK, I. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha: Státní zemědělské

nakladatelství, 1986.

QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. 1971, In Mackovčin (2008).

Nevydané zdroje zdroje

JANÍKOVÁ, J. Urbanistická studie Zamilovaný hájek. Manuscript neschváleného

projektu, uložený ve spisovně ÚMČ Brno-Řečkovice, odbor životního prostředí. 2006.

Legislativní zdroje

ČSN 48 2115: Sadební materiál lesních dřevin, 1998.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. o projektové dokumentaci pro územní řízení.

SPPK B02 001: Voda v krajině - Vytváření a obnova tůni, 2014.

7

TNV 75 2415: Suché nádrže, 2013.

Internetové zdroje

AOPK. Ceník AOPK. [on-line]. [cit. 12. 2. 2016]. Dostupné z:

<http://www.dotace.nature.cz/res/data/001/000211.pdf>

Budování tůní. Zkušenosti s minibagrem. [on-line]. [cit. 16. 3. 2016]. Dostupné z:

< http://www.mokrady.wbs.cz/Zkusenosti-s-minibagrem.html>

Česká geologická služba. Geologická mapa 1 : 25 000. [on-line]. [cit. 13. 8. 2015].

Dostupné z: <http://mapy.geology.cz/geocr_25/>

Česká geologická služba. Půdní mapa 1 : 50 000. [on-line]. [cit. 14. 8. 2015]. Dostupné

z: <http://mapy.geology.cz/pudy/>

ČÚZK. Nahlížení do katastru nemovitostí. [on-line]. [cit. 12. 4. 2015]. Dostupné z:

<http://nahlizenidokn.cuzk.cz/>

Město Brno. Územní plán města. [on-line]. [cit. 2. 10. 2015]. Dostupné z:

<http://gis.brno.cz/public/upmb/upmb_vyhlaska_od_2015-01-24.pdf>

Národní geoportál INSPIRE. Administrativní členění. [on-line]. [cit. 16. 11. 2015].

Dostupné z: <http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/>

Ponávka. Revitalizace Staré Ponávky. [on-line]. [cit. 5. 12. 2015]. Dostupné z:

<http://www.ponavka.brno.cz/minulost/>

Sázení vrby. Sázení vrbových prutů. [on-line]. [cit. 24. 11. 2015]. Dostupné z:

<http://www.mujplan.cz/postupy/zahrada/sazeni-vrby/>

Vyjádření k existenci sítí. Žádost o vyjádření správce sítě ČEZ. [on-line]. [cit. 8. 11.

2015]. Dostupné z: < https://geoportal.cezdistribuce.cz/geoportal.ves/ves.aspx >

Vyjádření k existenci sítí. Žádost o vyjádření správce sítě E-ON. [on-line]. [cit. 31. 3.

2016]. Dostupné z: < http://portal.eon.cz/vyjadreni/www/vyjadreni/prvni-krok >

Vyjádření k existenci sítí. Žádost o vyjádření správce sítě O2. [on-line]. [cit. 31. 3. 2016].

Dostupné z:

<https://corporate.cetin.cz/cportal/appmanager/o2/home?_nfpb=true&_pageLabel=prauto

m_prRequestCreate>

Vyjádření k existenci sítí. Žádost o vyjádření správce sítě RWE. [on-line]. [cit. 31. 3.

2016]. Dostupné z: http://www.rwe-distribuce.cz/cs/zadost-o-stanovisko/

8

A.2. Širší územní vztahy

A.2.1 Popis řešeného území

Zájmová lokalita se rozkládá v Jihomoravském kraji na severu správního obvodu

města Brna, konkrétně v katastru jeho městské části Řečkovice (viz mapa č. 1: Mapa

orientačního vyznačení území).

Území tvoří vodohospodářská plocha, suchá retenční nádrž, která plní funkci

protipovodňové ochrany s plochami městské rekreační zeleně. Dále tímto územím prochází

větev lokálního územního systému ekologické stability s biokoridorem vázaným na tok

Ponávky a biocentrem, které se nachází v zadní části suchého poldru.

Plocha řešeného území zabírá 12,23 ha a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od

223 m n.m. do 240 m n.m.

A.2.2 Administrativní členění

Kraj: Jihomoravský

Okres: Brno-město

Obec s rozšířenou působností: Brno - 6203

Městská část: Brno-Řečkovice a Mokrá Hora

Katastrální území: Řečkovice - 582786

Území NUTS0: CZ - Česká republika

Území NUTS1: CZO - Česká republika

Území NUTS2: CZ06 - Jihovýchod

Území NUTS3: CZ064 - Jihomoravský kraj

Území NUTS4: CZ0642 - Brno-město (Národní geoportál INSPIRE, 2015).

A.2.3 Přírodní podmínky

Geomorfologické a geologické poměry

Dle Demka a Mackovčina (2006) se území nachází nedaleko rozmezí dvou

geomorfologických celků, Bobravské a Drahanské vrchoviny.

Níže položené části území jsou součástí Bobravské vrchoviny (podcelek Řečkovicko-

kuřimský prolom, okrsek Řečkovický prolom).

Příkré členité svahy, které se vyskytují jižním a severním směrem od lokality, patří Drahanské

vrchovině (podcelek Adamovská vrchovina, okrsek Soběšická vrchovina).

9

Území je tvořeno granodiority brněnského masivu, které jsou v tektonické sníženině

Řečkovického prolomu překryty nezpevněnými mladšími sedimenty (fluviální hlinitopísčité

sedimenty řeky Ponávky a jejího menšího bezejmenného levostranného přítoku). V západní

části území je v menší míře zaznamenán výskyt spraše (Česká geologická služba, 2015).

Klimatické poměry

Jak uvádí Mackovčín (2008), na území převládá západní až severozápadní proudění

vzduchu. V údolních polohách je také zaznamenán výskyt místních teplotních inverzí.

Z hlediska makroklimatického leží lokalita dle Quitta (1971), na okraji teplé

klimatické oblasti T2.

Roční teplota činí v průměru okolo +8,3o

C. Nejteplejším měsícem v roce bývá

červenec s průměrnou teplotou okolo 18,1o

C a nejchladnějším leden s průměrnou teplotou -

2,5o

C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 550 – 600 mm. Nejvíce srážek

spadne v letním období a nejméně na přelomu zimy a jara (Janíková, 2006).

Biogeografické poměry

Zájmová oblast spadá do Přírodní lesní oblasti č. 30: Drahanská vrchovina (Plíva,

1986).

Řešené území se dle Culka (1996), nachází při okraji jihovýchodní části Brněnského

bioregionu (hercynská podprovincie, biogeografické provincie středoevropských listnatých

lesů). Na většině území převládá 3. dubový vegetační stupeň, doplněný o 2. a ostrůvkovitě i 4.

vegetační stupeň.

Jak dále uvádí Culek (2005), jižně od území je v největší míře zastoupena biochora

2BE - Rozřezané plošiny na spraších 2. vegetačního stupně. Převažuje zde STG 2BD3 a STG

3B3.

Východně až jihovýchodně od hranice lokality se vyskytuje biochora 2BP - Rozřezané

plošiny na neutrálních plutonitech 2. vegetačního stupně. Převládá zde STG 2B3, 2AB3,

3AB3, 3B3 a 2BC3.

10

Hydrologické poměry

Z hydrologického hlediska patří celé zájmové území do povodí Ponávky.

Ponávka teče severojižním směrem podél západní hranice zájmové lokality a je

v blízkém okolí Zamilovaného hájku napájena dvěma drobnějšími přítoky, a to

pravostranným Medláneckým potokem a levostranným bezejmenným, který protéká zhruba

středem řešeného území (Janíková, 2006).

Zájmovou lokalitou protéká povodí dolní Ponávky s číslem hydrologického pořadí 4-

15-01-156 (Černý, 2012).

Pedologické poměry

Dle Půdní mapy 1 : 50 000 (Česká geologická služba, 2015), je půdní pokryv území

zastoupen třemi hlavními typy půd. Ve svazích se vyskytují kambizemě, kolem Ponávky

fluvizemě a v západní části území hnědozemě.

A.2.3 Popis a zhodnocení současného stavu území

Prioritním účelem zájmového území je vodohospodářská plocha plnící funkci retenční

nádrže. V současné době je tato lokalita využívána převážně jako přírodně-rekreační areál

s možnostmi sportovního vyžití.

V severní části lokality se nachází stavidlo, přes které protéká Ponávka a v případě

vysoké hladiny vody, je odtud voda odváděna do retenční nádrže. Středem území teče drobný

bezejmenný potůček, který se za jižní hranicí vlévá zpět do Ponávky.

Územím vede několik cyklistických a pěších tras. Nachází se zde také plochy městské

rekreační zeleně.

Severní až severovýchodní hranice je obklopena zahrádkářskou kolonií. Západně je

území odděleno od obytné části Řečkovic dopravním koridorem rychlostní komunikace I/43

Brno – Svitavy a železnicí Brno – Tišnov. Na jižní až jihovýchodní hranici lokality volně

navazují rozsáhlé lesní komplexy (viz mapa č. 2: Mapa širších územních vztahů).

Z ekologicky významných přírodních prvků zde najdeme výrazně upravený vodní tok

řeky Ponávky, lesní porosty a údolní nivu.

11

V současné době je plocha poldru bez zástavby, jak stanovuje zákon, aby mohla

zadržet vodu a případný rozliv z řeky. Dno poldru je volně přístupné a zatravněné. Jsou zde

zbudována dvě oplocená baseballová hřiště.

Trvalý travní porost se nachází mimo dno poldru také v nivě řeky Ponávky.

Jak je uvedeno v Územním plánu města Brna, baseballová hřiště společně s loukou,

nacházející se v poldru, tvoří lokální biocentrum zabírající téměř celé zátopové území

Ponávky. Na toto biocentrum se napojuje místní biokoridor vázaný na tok řeky.

Aktuální přírodní stav lokality neodpovídá ideálním funkcím biokoridoru a biocentra.

Trasa biokoridoru vede souběžně s bezejmenným potokem, který protéká zhruba středem

území. Tento tok vede přímo, nerozvolňuje se ani nemeandruje, a tak postrádá přírodní

charakter. Výsadba je zde omezená, situována pouze k bezejmennému potoku a k jižní až

jihovýchodní hranici území.

V prostoru zamokřené louky rostou dřeviny pouze sporadicky. Na několika místech se

zde samovolně vytvořily tůně, které však vznikly v prostoru naprosto nevhodném, jsou příliš

plytké, zastíněné a nesplňují kritéria, zajišťující vhodné podmínky pro život obojživelníků.

Tato podmáčená louka je pravidelně kosena.

Z technického inventáře se zde nachází oplocení baseballových hřišť, fotbalová brána,

lavice pro střídající hráče, menší tribuna a několik kovových a dřevěných laviček (viz mapa č.

3: Mapa aktuálního využívání území).

Na řešené lokalitě ani v jejím blízkém okolí nejsou umístěny žádné odpadkové koše.

V nedalekém okolí se rozkládají areály dvou významnějších průmyslových podniků:

recyklační linka stavební suti STAPO Morava a.s. a chemicko-farmaceutický závod Pliva -

Lechema a.s. Průmyslový závod se nachází severně od území a recyklační linka jižně.

A.2.4 Popis vegetace na lokalitě

Na řešeném území se nachází dřevinné porosty rostoucí solitérně, v menších

skupinkách či alejovitě vysázené. Východně na lokalitu navazují převážně listnaté lesní

porosty s různorodou druhovou i věkovou skladbou.

Během terénního průzkumu lokality byl zjištěn výskyt habru obecného (Carpinus

betulus) a dubu zimního (Quercus petraea). Místy je zde vysazován smrk obecný (Picea

abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua).

Z keřového patra zde roste trnka obecná (Prunus spinosa), bez černý (Sambucus

nigra), růže šípková (Rosa canina), hloh obecný (Crataegus laevigata) a keřové vrby (Salix

12

sp.). V menších počtech se zde vyskytuje i javor babyka (Acer campestre) a líska obecná

(Corylus avellana).

Na vlhčích částech území, které bývají občas podmáčeny a v nivě se vyskytuje olše

lepkavá (Alnus glutinosa), topol bílý (Populus alba), javor mléč (Acer platanoides), vrba bílá

(Salix alba) a vrba košíkářská (Salix viminalis). Místně se setkáváme s dubem letním

(Quercus robur).

Plochy ležící ladem, znečištěné, zdevastované a sloužící jako menší nepovolené

skládky, jsou zarostlé ruderální vegetací doplněnou o dřevinné porosty akátů bílých (Robinia

pseudoacacia), planých ovocných dřevin (v největší míře trnky), náletově rozšířené ptačí

zoby obecné (Ligustrum vulgare), růže šípkové (Rosa canina), brsleny evropské (Euonymus

europaeus), bezy černé (Sambucus nigra) atd.

Ve středu území roste několik solitérů vrby bílé (Salix alba) a vyskytují se zde porosty

vrby košíkářské (Salix viminalis), lemující převážně bezejmenný potok. Místy se zde nachází

olše lepkavá (Alnus glutinosa) a několik jedinců jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), a to

v severní části bezejmenného potoku, na který je vázán lokální biokoridor.

Vegetace retenční nádrže je z velké části vlhkomilná. Okrajové části lesů a louky jsou

porostlé běžnými společenstvy lesních a lučních bylin.

Vedle většího baseballového hřiště nad břehem Ponávky se tyčí vzrostlé topolové

stromořadí složené z jedinců topolu černého (Populus nigra), doplněné o podrost šeříkových

keřů. Kromě keřových porostů šeříku obecného (Syringa vulgaris) zde rostou i brsleny

evropské (Euonymus europaeus), ptačí zoby obecné (Ligustrum vulgare), bezy černé

(Sambucus nigra) a růže šípkové (Rosa canina).

13

A.3. Vlastní řešení

A.3.1 Koncepce řešení

Projekt je zaměřen na posílení ekologických funkcí retenční nádrže Zamilovaný hájek,

při dodržení jeho prioritního účelu: suché nádrže, sloužící k zachycení přívalových srážek a

povodňových průtoků ve vodním toku Ponávka.

Cílem navržených biologických a biotechnických opatření dotčené lokality jsou

zásahy, napomáhající k posílení funkcí v rámci ÚSES, udržení krajinného rázu a posílení

ekologické stability krajiny a biodiverzity. Těchto výsledků lze dosáhnout citlivým zásahem

do současného stavu území.

Vlastní návrh spočívá v drobných terénních úpravách, úpravě současného porostu

lemujícího biokoridor, jeho následné doplnění o výsadbu nových stromových a keřových

jedinců, výstavbu 3 tůní a doplnění stávajícího technického inventáře o 2 lavičky a 5

odpadkových košů.

A.3.2 Nová výsadba a péče o stávající dřeviny

Významnou částí řešení je péče o stávající dřeviny. Prvním krokem realizace je

označení stromů, které budou následně upravovány.

Okolo biokoridoru vázaného na tok Ponávky a v jeho okolí se nachází 3 vzrostlé

keřové vrby (Salix viminalis), vykazující již známky stáří a představující bezpečnostní riziko.

Proto je nezbytné jejich kompletní pokácení s ponecháním pařezu, aby následně mohlo dojít

k jejich zmlazení. U dalších 2 vrb bílých (Salix alba), 3 vrb košíkářských (Salix viminalis) a 2

topolů bílých (Populus alba), je třeba provést zdravotní a bezpečnostní ořezy (viz výkres C2.

Výsadbový plán a plán zásahů). Veškeré úpravy současného dřevinného porostu budou

realizovány na jaro.

Během terénního šetření bylo zjištěno, že u jedinců topolového stromořadí je nutné

posoudit jejich životnost, zdravotní stav a následně, v případě potřeby, naplánovat jejich

úpravu bezpečnostními či zdravotními ořezy (viz výkres C1. Situace). Při následné obnově je

třeba brát zřetel na to, aby se jedinci topolů nahradili jinými druhy dřevin z důvodu jejich

častého lámání a nevhodnosti umisťování do prostorů retenčních nádrží.

K nové výsadbě bude použit normovaný sadební materiál autochtonních druhů, který

odpovídá již vyskytující se dřevinné skladbě a současnému ekotopu. Současný porost

biokoridoru bude doplněn o keře vrb košíkářských (Salix viminalis), olše lepkové (Alnus

14

glutinosa) a jasany ztepilé (Fraxinus excelsior) v nejsevernější části lokality. Velikost a

kvalita sazenic krytokořenných odrostků bude odpovídat normě ČSN 48 2115 Sadební

materiál lesních dřevin.

Ze sadebního materiálu budou použity pruty vrby košíkářské (Salix viminalis),

krytokořenné odrostky olše lepkové (Alnus glutinosa) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior).

Výsadba bude probíhat současně s pomístnou přípravou půdy po obou stranách bezejmenného

potoku, v nepravidelném sponu, občas skupinkově. Vrbové pruty budou sázeny štěrbinovou

sadbou a odrostky jamkovou.

Celkově bude použito 20 kusů prutů vrb, 15 krytokořenných odrostků olší a 2

krytokořenné odrostky jasanů.

Pruty budou odebírány z původního porostu nacházejícího se na lokalitě dle postupu

popsaného níže.

Z místních jedinců vrb košíkářských (Salix viminalis) se ostříhají v předjaří pruty

metrové délky o průměru okolo dvou centimetrů. Pruty budou získány za použití

zahradnických nůžek či zahradnické pilky u silnějších větví a sázeny na jaře před vypučením.

Získané vrbové pruty musí být zdravé, nepoškozené, bez suchých konců, s předpokladem

úspěšného růstu. Zahradnickými nůžkami se vytvoří na spodní části prutu šikmý řez a

odstraní se boční výhony cca do 2/3 délky prutu. Zbytek výhonů se ponechá. Takto upravený

prut se zasadí štěrbinovou sadbou do prokypřené půdy (www.mujplan.cz).

K doplnění výsadby okolo bezejmenného potoku bude použito 10 kusů prutů vrb.

Zbývajících 10 kusů bude vysázeno skupinkově v nepravidelném sponu na podmáčené louce.

Vzhledem k tomu, že vrbové pruty budou na ploše vysazovány v nepravidelném sponu, je

doporučeno provádět tuto výsadbu pod autorským dozorem.

Jasany a olše (7 kusů) budou vysázeny pásově jamkovou sadbou jako krytokořenné

odrostky o výšce 121 – 250 cm, a to nepravidelně po obou stranách bezejmenného potoku.

Vzdálenost mezi jednotlivými vysazenými jedinci bude 10 m. Dalších 8 olší bude vysázeno

v jižní části podmáčené louky v blízkosti nově vybudovaných tůní. Výsadba bude ve dvou

skupinkách po 3 kusech ve trojúhelníkovém sponu. Vzdálenost mezi jednotlivými jedinci

bude 5 m. Zbývající 2 olše budou vysazeny 15 m od stávajícího remízku. Vzdálenost mezi

těmito olšemi bude 10 m (viz výkres C2. Výsadbový plán a plán zásahů).

Velikost jamek, určených pro výsadbu odrostků, bude respektovat velikost jejich

kořenového systému, to znamená, že bude větší, než je velikost kořenového systému sázených

jedinců. Rozměry jamek budou 70 x 70 x 70 cm.

15

Sadební materiál je doporučeno odebrat z Lesní školky Svinošice (U lavek, Svinošice,

679 22). Majitelem této lesní školky jsou Lesy města Brna, a. s., které jako správce lesního

majetku statutárního města Brna jsou současně i správcem a provozovatelem retenční nádrže

v Řečkovicích. Proto můžeme předpokládat, že bude pro výsadbu zajištěn kvalitní materiál za

příznivou cenu a také služby, které jsou s dodávkou spojeny (zajištění dopravy atd.), budou

cenově výhodnější než by byly v případě komerčních firem.

Vysazené odrostky olší a javorů je nutné stabilizovat pomocí dřevěných oloupaných

kůlů výšky 2 m a průměru 6 cm. Každý jedinec bude stabilizován dvěma dřevěnými kůly a

přichycen pomocí bavlněného úvazku. Kůly budou zaraženy minimálně 50 cm pod povrch.

Neméně důležitou součástí realizace je ochrana sazenic před okusem zvěří a poškození

hlodavci. Ochrana bude zajištěna jako individuální, prostřednictvím nátěru Aversol a za

pomoci pletiva o výšce 1 m, připevněného ke spodní části kůlů.

A.3.3 Návrh výstavby nových tůní

K posílení ekologických funkcí území přispěje výstavba 3 nových tůní.

Výstavba menších nadrží bez přítoku a odtoku nepodléhá stavebnímu, tedy

vodoprávnímu řízení a je možné takovou stavbu provést na základě oznámení. Nutný je pouze

souhlas majitele pozemku (Mikátová, 2002).

Navrženy zde jsou 3 tůně neprůtočné, samostatné, nevázané na vodní tok a zásobené

dešťovou či podzemní vodou. Výstavba těchto tůní je navržena v jižní části zamokřené louky

(viz výkres C2. Výsadbový plán a plán zásahů).

Tůně jsou situovány tak, aby nedocházelo k jejich zastínění okolními porosty a

současně nebyly vystavovány přímému slunci kolem poledne. Podloží tůní je propustné, díky

čemuž dojde k infiltraci podzemní vodou či zásobením dešťovou vodou.

Realizace tří neprůtočných samostatných tůní bude provedena dle standardů AOPK

(SPPK B02 001:2014, Vytváření a obnova tůní). Vyhloubení nádrží bude uskutečněno

v příhodném terénu na propustném podloží s vertikálním členěním, které zahrnuje členité

břehy, pozvolné sklony svahů a nepravidelnou hloubku. Vytěžená zemina bude deponována v

bezprostředním okolí tak, aby bylo zajištěno její přirozené začlenění do prostředí a nebyl

pozměněn objem retenční nádrže.

Návrh upřednostnil mechanizovanou výkopovou práci za pomoci minirypadla s

pryžovými pojezdovými pásy, aby se omezilo nebezpečí, že stroj v zamokřeném terénu

16

zapadne. Minirypadlo bude zapůjčeno místní půjčovnou strojů, která má nejblíže k zájmové

lokalitě, aby se nezvyšovaly náklady za dopravu.

Pro hloubení a modelování tůní se osvědčily minirypadla značky Yanmar a Wacker

Neuson používající širší lžíce s drapáky. Tyto lžíce vytváří tvarově bohatou mikrostrukturu

dna, což je velice žádoucí pro následné spontánní oživení a podporu vysoké biologické

hodnoty (www.mokrady.wbs.cz). Minirypadla vyhloubí tůně do požadované hloubky a

přibližného tvaru. Poté budou tůně ručně s použitím rýče a lopaty, případně kbelíku

domodelovány do konečného tvaru. Na dno se nakonec umístí několik kamenů a vysadí se

ostřice či rákos, tedy rostliny, které v krátkém časovém úseku zajistí oživení nově

vybudované vodní nádrže.

Tvary všech tůní jsou navrženy v podobě, která má blízko přírodnímu stavu. To

znamená, že budou nepravidelné, bude zachováno vertikální členění a pozvolný sklon svahů

(do 30o). Rozměrové parametry navržených neprůtočných tůní jsou uvedeny v tabulce č. 2:

Rozměrové parametry neprůtočných tůní.

Tůně č. 1 má hloubku v nejnižším bodě 0,80 m a její plocha zabírá 37,25 m2 (viz

výkres C3. Tůně č. 1). Tůně č. 2 má hloubku v nejnižším bodě 0,90 m a její plocha zabírá

70,84 m2 (viz výkres C4. Tůně č. 2). Tůně č. 3 má hloubku v nejnižším bodě 0,70 a její plocha

zabírá 62,16 m2 (viz výkres C5. Tůně č. 3).

Tabulka č. 2: Rozměrové parametry neprůtočných tůní

Číslo tůně Maximální

hloubka [m]

Maximální

délka [m]

Maximální

šířka [m] Plocha [m

2] Objem [m

3]

Tůně č. 1 0,80 m 9,40 m 5,10 m 37,25 m2 21,59 m

3

Tůně č. 2 0,90 m 12,55 m 6,50 m 70,84 m2 40,24 m

3

Tůně č. 3 0,70 m 10,80 m 7,35 m 62,16 m2 28,96 m

3

Nově vybudované vodní plochy budou ponechány svému přirozenému vývoji, u nějž

lze předpokládat spontánní nárůst vegetace.

Objem retenční nádrže bude po vybudování tůní neměnný. Zemina z výkopových

prací bude ponechána na lokalitě a použita k výsadbě nových dřevin, terénním úpravám na

podmáčené louce a v jejím okolí a pro domodelování konečného tvaru tůní. Tím, že bude

17

zemina ponechána a rozprostřena v území zájmové lokality, zvýšíme potenciál semenné

banky. Tato zemina se následně může stát zdrojem semen mokřadní vegetace a původních

rostlin, které se budou rozšiřovat, načež se bude i zvětšovat mokřadní biotop.

Realizace tůní bude provedena před samotnou výsadbou dřevin. Problémy

s poškozením nově vysázených jedinců během mechanického budování tak budou

minimalizovány.

A.3.4 Návrh technického inventáře

V prostoru zájmové lokality a v jejím blízkém okolí je umístěn následující technický

inventář: oplocení baseballových hřišť, fotbalová brána, lavice pro střídající hráče, menší

tribuna a několik kovových a dřevěných laviček (viz mapa č. 3: Mapa aktuálního využívání

území).

Z hlediska rekreačního využívání je lokalita velice atraktivní, a proto na řešeném

území doporučuji doplnit současný technický inventář o 2 jednoduché lavičky bez opěradel

vyrobené ze dřeva. Tyto lavičky jsou situovány k pravé a levé straně pěší cesty v

jihovýchodním cípu lokality (viz výkres C1. Situace). Na prvky pro odpočinek a posezení

jsou kladena funkční i estetická kritéria. Lavičky musí být pohodlné, pevné a odolné proti

nepříznivým přírodním vlivům. Pro zajištění komfortního posezení je kladen důraz na

zajištění výšky sedací plochy v rozmezí 34 až 46 cm (Kotásková, 2009). U laviček musí být

zajištěna jejich trvanlivost a odolnost, proto navrhuji použít akátové dřevo. Toto dřevo je

tvrdé a těžké, dobře se povrchově opracovává a upravuje. Vzdálenost mezi těmito dřevěnými

lavičkami bude 10 m a obě budou zabudovány 3 m od středu pěší cesty (viz výkres C2.

Výsadbový plán a plán zásahů).

Území je zatěžováno vysokou návštěvností, díky níž stoupá i komunální znečištění,

které je důsledkem chybějících odpadkových košů. Z tohoto důvodu jsem na lokalitě

doporučila umístit 5 odpadkových košů, eliminujících bodové znečištění. Aby byl zachován

přírodní charakter prostředí, budou odpadkové koše vyrobeny ze dřeva. Umístění

odpadkových košů je navrženo vedle cesty, která vede u zahrádkářské kolonie

v severozápadní části území. Vzdálenost mezi těmito odpadkovými koši je stanovena na 50 m

(viz výkres C2. Výsadbový plán a plán zásahů).

Vzhledem k tomu, že umístění nového technického inventáře bude na lokalitě

komplikovanější, je doporučeno tyto zásahy provádět pod autorským dozorem.

18

Při výrobě košů bude položen důraz na jejich stabilitu. Koše se upevní na pevné

sloupky zaražené do země (Kotásková, 2009). Zabudování laviček i odpadkových košů bude

provedeno pevným zakotvením do terénu, tak aby nedošlo k jeho odplavení. Umístění nového

technického inventáře bude respektovat prioritní účel tohoto území, kterým je

vodohospodářská plocha s protipovodňovou ochranou.

A.3.5 Shrnutí

V rámci tohoto projektu byly navrženy citlivé biologické a biotechnické úpravy,

optimalizující ekologické funkce lokality Zamilovaný hájek v Řečkovicích.

Jelikož má řešené území status vodního díla s protipovodňovou ochranou, byly

zamýšlené návrhy značně omezeny. Navržené řešení tak důsledně respektuje primární účel,

tedy ochranu území na dolním toku Ponávky před přívalovými vodami.

Navržena zde jsou opatření upravující současný zdravotní a bezpečnostní stav

dřevinného porostu, který bude doplněn o nově vysázené stromové jedince olší, jasanů a

keřové jedince vrb. Neméně důležitou součástí projektu je i vybudování 3 tůní, jež přispějí ke

zvýšení druhové rozmanitosti živočichů i rostlin. Přírodní ráz lokality tak ještě vzroste.

Součástí projektu je také doplnění současného technického inventáře o 5 odpadkových

košů a 2 dřevěné lavičky.

A.3.6 Harmonogram prací

Posloupnost jednotlivých zásahů a úprav s odhadovanou dobou potřebnou pro

realizaci dílčích částí uvádím níže.

Čas na provedení zásahů a úprav je stanoven pouze rámcově. Není zde započítána

časová rezerva pro případ neočekávaných komplikací, které mohou být například zapříčiněny

nepříznivými meteorologickými vlivy, a také zde není stanoven počet pracovníků,

vykonávajících dílčí úkoly.

Zahájení realizačních prací je navrženo na přelomu zimy a jara 2017, v době, kdy není

lokalita výrazně rekreačně využívána.

Dílčí úkoly s předpokládanou dobou provedení:

výběr, odebrání a úprava prutů vysazovaných keřových vrb, předpokládaná

doba provedení: 12 hodiny

terénní úpravy před budováním tůní, předpokládaná doba provedení: 10 hodin

19

vybudování a vymodelování tůní, terénní úpravy (rozprostření vykopané

zeminy), předpokládaná doba provedení: 130 hodin

označení dřevin určených pro úpravu (pro kompletní odstranění jedinců,

zdravotní a bezpečnostní ořezy), předpokládaná doba provedení: 2 hodiny

realizace kompletního pokácení jedinců, zdravotních a bezpečnostních ořezů,

předpokládaná doba provedení: 20 hodin

sběr, odvoz a následná likvidace dřeva, pálení klestu, předpokládaná doba

provedení: 10 hodin

označení ploch určených pro výsadbu, předpokládaná doba provedení: 5 hodin

úprava terénu v místech výsadby, předpokládaná doba provedení: 6 hodin

výsadba dřevin s jejich ukotvením a ochranou, předpokládaná doba provedení:

25 hodin

doplnění technického inventáře, předpokládaná doba provedení: 15 hodin

Celková odhadovaná doba potřebná pro realizaci dílčích akcí je cca 235 hodin.

A.3.7 Požadavky na realizaci a následnou péči

Základní zásadou při realizaci veškerých biologických i biotechnických úprav a

opatření je zajištění bezpečnosti pracovníků a později i návštěvníků lokality. Dále je nutné

brát zřetel na to, aby nedošlo k poškození stávajících dřevin, znehodnocení pozemků a aby

byl zachován prioritní protipovodňový účel této retenční nádrže.

Veškeré práce je třeba provádět kvalitně a svědomitě, v případě potřeby povolat na

pomoc odborníky. To platí zejména v případě provádění zdravotních a bezpečnostních ořezů

dřevin. Při návrzích je položen důraz na šetrný zásah do prostředí s použitím přírodních

materiálů.

Vzhledem k tomu, že sadba některých jedinců na lokalitě bude probíhat

v nepravidelném sponu, je doporučeno provádět tuto výsadbu pod autorským dozorem.

Pro zdárný růst nově vysazených odrostků je nezbytné jejich zavlažování a pravidelná

kontrola.

Z následné péče je nutné zdůraznit pravidelné kosení prováděné alespoň 2x ročně

v prvních dvou letech po výsadbě. Kromě toho bude vždy před zimní sezónou obnovován

20

nátěr Aversol. Pravidelně bude kontrolován stav kůlů a ochranného pletiva a jejich upevnění a

úvazku.

Nezbytným požadavkem pro náležitou péči o nově vysázené vrbové pruty je

pravidelná kontrola a v případě uschnutí jejich následná výměna.

Do budoucna je nutné počítat s úpravou vysázených keřových vrb. Pro dosažení

lepšího estetického efektu a omezení růstu bude jejich úprava provedena řezem na hlavu.

Tímto řezem se docílí omezení velikosti koruny dle možností prostoru a našich představ.

Důležitou součástí následné péče je i kontrola tůní a v případě potřeby jejich čištění,

díky kterému nedojde k jejich zazemnění a omezení funkčnosti. Vhodné je i odstraňování

alespoň části náletových dřevin, nacházejících se v okolí tůní. Předejde se jejich přílišnému

zastínění a zanášením větvemi a opadaným listím.

Umístění odpadkových košů na lokalitě přináší i povinnost jejich pravidelného

vyvážení, aby nedocházelo k zatěžování území odpadky. Lesy města Brna, a. s.,

provozovatelé retenční nádrže, jsou podnikem, který má ve správě řadu podobných

rekreačních oblastí, a tak zajištění této nové služby na území Zamilovaného hájku by pro ně

nemělo být problémem.