EKONOMIE

Úvod do studia ekonomie, historický pohled

Mgr. Jan Kramoliš, Ph.D.

Zlín

ekonomie

Obsah Co je ekonomie

Principy ekonomie

Principy ekonomického uvažování

Mikroekonomie a makroekonomie

Základní ekonomické problémy

Potřeby

Statky a služby

Výrobní faktory

Efektivnost výroby

Hranice produkčních možností

Náklady obětované příležitosti

Typy ekonomik

ekonomie

Lidské potřeby

•Lidské potřeby jsou hnací silou vývoje lidské společnosti, protože jsou

neomezené.

•Člověk si je uvědomuje a je jimi neustále podněcován k ekonomické

činnosti s cílem nalézt vlastní uspokojení.

•Například rozdělujeme potřeby na fyzické a duševní.

•Potřeba je pocit nedostatku, který si uvědomujeme a snažíme se jej

odstranit.

Statky a služby •Uspokojování lidských potřeb u každého člověka probíhá prostřednictvím

spotřeby statků a služeb.

•jejich spotřeba je omezená

•Volné statky se volně nacházejí v přírodě a jsou lidem volně dostupné.

•Ekonomické statky jsou ve společnosti vyráběny.

•Služba je cílevědomá, užitečná lidská činnost, kterou uspokojujeme lidské

potřeby. Je nehmotná, nelze ji skladovat ani vyrábět na zásobu.

ekonomie

Definice ekonomie

•Slovo "ekonomie" pochází z řeckého slova, označujícího "toho, kdo

spravuje domácnost".

•Společnost si také uvědomuje, že existuje jistá nerovnováha mezi přáními

a zdroji, které má k dispozici. Respektuje tedy skutečnost, že společenské

zdroje jsou vzácné.

•Vzácnost znamená, že je nedostatek zdrojů pro uspokojení všech potřeb

a přání lidí.

„ Ekonomie se zabývá studiem, jak nejlépe využít vzácné zdroje

v alternativních možnostech.“

Bradley R, Schiller 2004

ekonomie

Mikroekonomie a makroekonomie

•Makroekonomie zdůrazňuje vzájemnou interakci v ekonomice jako celku.

•Mikroekonomie studuje způsob chování, rozhodování a vzájemnou

interakci jednotlivých dílčích subjektů na různých trzích.

Obě části jsou vzájemně provázané. Nastanou-li změny v ekonomice jako

celku, víme, že jsou vyvolány změnou chování jednotlivců a firem.

ekonomie

Myšlení v ekonomii

•Vysvětlování ekonomických jevů a jejich příčin může probíhat na základě

poznání reality s využitím a popsáním faktů, bez hodnotových soudů a

stanovování cílů. V tomto případě hovoříme o pozitivní ekonomii

Pozitivní výrok se snaží popsat svět takový jaký je.

•Ekonomie, která se na základě zkoumání ekonomické reality snaží

ukázat, jak by měly ekonomické jevy vypadat, činí hodnotové soudy a

stanovuje cíle, je normativní ekonomií.

Normativní výrok se pokouší stanovit, jaký by svět měl být.

Výroky pozitivní a normativní ekonomie jsou však vzájemně propojené.

Pozitivní pohled na vysvětlování ekonomických jevů, tj. jaký ekonomický

život je, ovlivňuje normativní pohled na to, jaký by ekonomický život měl

být.

ekonomie

Metodologie ekonomie

•Využívá vědecké metody, které ekonomové společně s vědci jiných oborů

vyvinuli. Jde o pozorování, analýzu, statistickou analýzu, syntézu,

experimenty.

• Ceteris paribus „za jinak stejných podmínek“.

• Omyl "poté tedy proto".

•Celek není vždy sumou částí.

• Subjektivnost.

ekonomie

Základní ekonomické problémy

Vstupy – výrobní faktory (inputy)

• Práce

• Půda

• Kapitál (kapitál reálný, finanční) (lidský kapitál)

•Reálný kapitál je ve formě kapitálových statků užíván ve výrobním

procesu.

•Finančním kapitálem je kapitál ve smyslu finančních aktiv, jako jsou

hotové peníze a cenné papíry.

•Kombinací vstupů do výroby dostáváme rozmanité statky nebo služby

označované jako výstupy (outputy).

•Výrobní faktory jsou omezené, tedy vzácné. Míru vzácnosti jednotlivých

výrobních faktorů vyjadřuje jejich tržní cena.

ekonomie

Základní ekonomické problémy

Vstupy – výrobní faktory (inputy)

• Práce

• Půda

• Kapitál (kapitál reálný, finanční) (lidský kapitál)

•Reálný kapitál je ve formě kapitálových statků ve výrobním procesu.

•Finančním kapitálem - hotové peníze a cenné papíry.

•Kombinací vstupů do výroby dostáváme rozmanité statky nebo služby

označované jako výstupy (outputy).

•Výrobní faktory jsou omezené, tedy vzácné. Míru vzácnosti jednotlivých

výrobních faktorů vyjadřuje jejich tržní cena.

•Cenou práce je mzda, cenou půdy je renta a cenou kapitálu je úrok.

ekonomie

Hranice produkčních možností Alokaci výrobních faktorů do výroby a produkční možnosti lze znázornit

graficky pomocí křivky zvané hranice produkčních možností

Křivka zvaná hranice produkčních možností graficky znázorňuje různé kombinace statků nebo

služeb, které mohou být vyrobeny s danými výrobními faktory a výrobními technologiemi

příslušné ekonomiky efektivním způsobem.

y

nereálně

neefektivně

x

ekonomie

Posun hranice produkčních možností Tento jev je způsoben například vlivem zavádění nových technologií do

výroby, kdy dochází k růstu produkčních možností. Je vyráběno více statků

a služeb což je podstatou ekonomického růstu země. Kromě

technického pokroku může k ekonomickému růstu dojít i vlivem zvýšení

zdrojů, a to například jejich objevením.

y

E

x

A

ekonomie

Náklady obětované příležitosti

•Náklady obětované příležitosti neboli alternativní

náklady každého rozhodnutí jsou hodnotou další

nejlepší alternativy, které se vzdáváme.

Tři ekonomické otázky

• CO vyrábět ze vzácných zdrojů?

• JAK vyrábět vybrané zboží a služby?

• PRO KOHO jsou zboží a služby vyráběny?

ekonomie

Mechanizmus výběru: typy ekonomik

Podle mechanizmu, jakým způsobem hledá společnost

odpovědi na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT,

rozlišujeme tyto základní typy ekonomik:

• zvyková ekonomika, (kmeny atd.)

• řízená ekonomika, (centrálně řízená – např. komunistické země)

• tržní ekonomika,

• smíšená ekonomika (smíšený typ)

Děkuji za pozornost

Jan Kramoliš, Ph.D.

EKONOMIE

Úvod do studia ekonomie - II

Mgr. Jan Kramoliš, Ph.D.

Zlín

ekonomie

Obsah •Trh a tržní mechanismus

•Trh a tržní subjekty

•Typologie trhů

•Poptávka

•Nabídka

•Interakce nabídky a poptávky

ekonomie

Trh a tržní mechanismus •Dělba práce a existence nezávislých výrobců zboží

Dělba práce

znamená specializaci účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti.

•Přirozená dělba práce

•Společenská dělba práce

Směna

Vzniká potřeba vzájemné výměny výsledků pracovních činností

jednotlivých výrobců.

I. Naturální směna (barterový obchod)

II. Peníze (komoditní, drahé kovy, bankovny a mince, depozitní peníze..)

Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává směnu ostatních statků.

ekonomie

Trh a tržní subjekty Vysoký stupeň dělby práce a nutnost výměny činností mezi lidmi, kdy málokterý

výrobek spotřebovává jen ten, kdo ho vyrobil, vyvolává vznik trhu.

Trh je více nebo méně organizovaná skupina kupujících a prodávajících

ve vzájemném kontaktu za účelem směny zboží. Směnu zprostředkovávají peníze.

Zboží výrobky nebo služby - za účelem směny na trhu prostřednictvím peněz.

Zboží má svou směnnou a užitnou hodnotu.

•Směnná hodnota je kvantitativní poměr, ve kterém se určité zboží na trhu směňuje s ostatními.

Cena je směnná hodnota vyjádřená v penězích.

•Užitná hodnota je daná vlastnostmi zboží, pro které jej směňujeme s cílem uspokojit své

potřeby.

ekonomie

Typologie trhů

Územní hledisko •Trh místní

•Trh národní

•Trh světový

Z hlediska předmětu obchodu •trhy výrobních faktorů

•Trh statků a služeb

Podle počtu a druhu •Individuální

•Dílčí

•Agregátní trh

Účastníci trhu •Domácnosti

•Firmy

•stát

ekonomie

Ekonomický koloběh

Firmy

vyrábějí a prodávají zboží a služby

najímají a používají výrobní faktory

Trhy zboží a služeb

firmy prodávají domácnosti nakupují

Domácnosti

nakupují a spotřebovávají zboží a služby

najímají a používají výrobní faktory

Trhy výrobních faktorů

domácnosti prodávají firmy nakupují

Tok peněz

Tok zboží a služeb

Důchod (příjem) Mzdy, renta a zisk

Výdaj Příjem

Práce, půda

a kapitál

Vstupy do

výroby

Prodávané

zboží a služby

Kupované

zboží a služby

ekonomie

Základní prvky trhu

Za základní prvky, které ovlivňují každou tržní transakci považujeme:

• poptávku,

• nabídku,

• cenu,

To kdo je na straně poptávky a kdo na straně nabídky záleží na druhu

směny.

ekonomie

Poptávka Poptávkou obecně rozumíme souhrn všech zamýšlených koupí všech

spotřebitelů na trhu. Toto pojetí je nazývané celkovou (agregátní)

poptávkou.

•Individuální x tržní poptávka

48

46

44

42

D

1 2 3 4 Q

P

Zákon poptávky:

„za jinak stejných podmínek

růst ceny vyvolává pokles

poptávaného množství“

ekonomie

Poptávka Poptávkou obecně rozumíme souhrn všech zamýšlených koupí všech

spotřebitelů na trhu. Toto pojetí je nazývané celkovou (agregátní)

poptávkou.

•Individuální x tržní poptávka

48

46

44

42

D

1 2 3 4 Q

P

Zákon poptávky:

„za jinak stejných podmínek

růst ceny vyvolává pokles

poptávaného množství“

Důvodem klesajícího vývoje

poptávky je působení

•substitučního

•důchodového efektu.

ekonomie

Determinanty individuální poptávky Cena, příjem, ceny statků, preference, očekávání

Ceny statků, mezi nimiž existuje vztah. Může se stát, že změna ceny

jednoho statku ovlivní poptávané množství statku jiného. Statky, které jsou v

takovém vzájemném vztahu nazýváme substituty a komplementy.

Substituty

jsou dva statky, pro které platí, že zvýšení ceny jednoho z nich vyvolá růst

poptávky po statku druhém. Substituty danou potřebu uspokojují obdobným

způsobem.

Komplementy

jsou dva statky, pro které platí, že zvýšení ceny jednoho z nich vyvolá pokles

poptávky po tom druhém. Komplementy uspokojují danou potřebu společně.

ekonomie

Posuny poptávkové křivky

• Změna v poptávaném množství

• Změna poptávky

P

D

D´

D´´

snížení

zvýšení

D

P

P2

P1

Q2 Q1 Q

Posuny poptávkové křivky Pohyb po poptávkové křivce

ekonomie

Nabídka Souhrn všech zamýšlených prodejů výrobců, nazýváme celkovou (agregátní)

nabídkou. Je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí

své výrobky prodat.

• Individuální (jednoho výrobce)

• tržní nabídka (součet ind. nabídek)

S

P

32

29

26

23

1 2 3 4 Q

Zákon nabídky:

„za jinak stejných podmínek růst

ceny vyvolává růst nabízeného

množství“

ekonomie

Determinanty individuální nabídky

•Cena

•Cena vstupů

•Technologie

•Očekávání

•konkurence

ekonomie

Posuny nabídkové křivky a pohyb po nabídkové křivce • Změna v nabízeném množství znamená pohyb podél křivky nabídky v

důsledku změny ceny daného statku.

• Změna nabídky znamená posun křivky nabídky změnou cen vstupů,

technologií, konkurence a očekávaní.

P S´´

Q

S´ snížení

zvýšení

S P

S

P2

P1

Q2 Q1 Q

Posuny nabídkové křivky ??

ekonomie

Nabídka a poptávka ve vzájemné interakci

S P

PE

E

QE Q

D

Tržní rovnováha (E)

Rovnovážná cena (PE)

Rovnovážné množství (QE)

ekonomie

Tržní nerovnováha

Převis nabídky

nabízené množství větší než množství

poptávané.

převis S

E

PE

D

P S

Q

ekonomie

Tržní nerovnováha

Převis poptávky

kupující chtějí nakupovat více statku, než se

na trhu nabízí.

QE

E

PE

P

S

převis D D

Q

ekonomie

Vliv změny nabídky a poptávky na tržní rovnováhu

Posun bodu rovnováhy

Působí-li necenové determinanty na nabídku

nebo poptávku, dochází k posunu celé

nabídkové nebo poptávkové křivky.

P P S

S

Q Q

S´

S´´

D´´

D´

D D

E E

E´´

E´ E´

E´´

Děkuji za pozornost

Jan Kramoliš, Ph.D.

EKONOMIE

Úvod do studia ekonomie - III

Mgr. Jan Kramoliš, Ph.D.

Zlín

ekonomie

Obsah

•Tržní selhání (Dodatek z minulé přednášky)

•Teorie chování spotřebitele

•Konkurence

•Tržní struktury

ekonomie

Tržní selhání

Tržní selhání narušují tržní rovnováhu.

Důvody tržních selhání:

• Externality

• Veřejné statky

• Tržní síla

Externalita vliv činností jednoho

ekonomického subjektu na

subjekt jiný, který se dané

činnosti neúčastní.

Veřejné statky Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost), což

znamená, že jej může spotřebovávat

kdokoliv a nikdo svojí spotřebou neovlivní

množství spotřeby ostatních.

Nevyloučitelnost, což znamená, že není

možné nebo je příliš nákladné neplatící

spotřebitele ze spotřeby vyloučit.

tržní síly v různých formách nedokonale

konkurenčních tržních struktur.

Jde o situace, kdy účastníci

trhu mají možnost uplatnit

určitou monopolní sílu při

stanovování ceny.

ekonomie

Teorie chování spotřebitele

Racionální chování spotřebitele

Tedy základní problémy, které spotřebitel řeší při

nákupu každého statku, jsou uspokojení, které

statek přinese, tzv. užitek, a peněžní výdaje na

jeho nákup.

Užitek (utility) je veličina, která slouží k měření

míry uspokojení potřeb plynoucí ze spotřeby

jednotlivých statků.

•Celkový užitek (Total utility TU) vyjadřuje

celkovou úroveň uspokojení určité potřeby při

spotřebě daného množství statků.

•Mezní užitek (Marginal utility MU) vyjadřuje

změnu celkového užitku vyvolanou změnou

spotřebovávaného množství statku o jednotku.

statek X

MU

A

MU

TU A

TU

statek X

ekonomie

Rozpočtové omezení spotřebitele

Faktem je skutečnost, že každý z nás je při rozhodování o nákupu omezen

svým příjmem. Z tohoto důvodu spotřebováváme méně, než bychom chtěli.

Optimální rozhodnutí spotřebitele:

Při daném příjmu se snaží dosáhnout co nejvyšší míry uspokojení ze spotřeby

nakupovaných statků.

Vyjdeme-li z předpokladu, že důchod spotřebitele je omezený a celý jej utratí za

nákup dvou statků X a Y, potom platí:

I = PX . X + PY . Y

kde I je důchod, PX je cena statku X a PY je cena statku Y

ekonomie

Změny optima spotřebitele

Změna důchodu spotřebitele.

Pokles důchodu = nákup méně statků, a naopak

Vliv změn ceny statku.

•substituční efekt změna struktury nakupovaných statků, a to standardně ve prospěch statku levnějšího

•důchodový efekt změnu kupní síly spotřebitele způsobenou změnou ceny některého z nakupovaných

statků.

ekonomie

Konkurence

Podstata konkurence Každý účastník trhu se snaží realizovat své vlastní ekonomické zájmy, vlastní cíle.

Dochází ke střetu zájmů jednotlivých subjektů trhu, k tzv. tržní konkurenci.

•konkurenci napříč trhem,

Tato cena však není ideální ani pro jednu stranu. Pro výrobce je příliš nízká a pro

spotřebitelé příliš vysoká.

•konkurenci na straně poptávky,

Každý spotřebitel chce nakoupit co největší množství zboží za co nejnižší cenu,

třeba i na úkor ostatních spotřebitelů.

•konkurenci na straně nabídky.

Každý výrobce přicházející na trh sleduje hned několik cílů. Chce prodat co

největší množství svých výrobků za co nejvýhodnějších podmínek.

Tržní konkurence je proces, ve kterém dochází ke střetu zájmů

jednotlivých subjektů trhu.

ekonomie

Konkurence

Cenová konkurence

Jedná se o nesmyslné, dobrovolné snižování cen jednotlivých výrobců s cílem

odstranit konkurenty a ovládnout trh.

Necenová konkurence

Jde o přilákání poptávky od konkurentů jinými prostředky než cenou.

Například reklamou, servisem, obalem atd.

Dokonalá konkurence

předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky. Je abstrakcí

ekonomické teorie.

Nedokonalá konkurence

je běžnou ekonomickou realitou. Jedná se o monopol, oligopol a

monopolistickou konkurenci.

ekonomie

Dokonalá Konkurence Předpoklady modelu dokonalé konkurence:

1. Velký počet kupujících a prodávajících na každém trhu.

2. Všechny statky jsou homogenní.

3. Na všechny trhy je volný vstup a výstup.

4. Firmy jsou příjemcem ceny!

Nedokonalá Konkurence Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden

prodávající nebo kupující, který může ovlivnit cenu.

Příčiny vzniku nedokonalé konkurence:

nákladové podmínky

1. bariéry konkurence (např. právní restrikce-ochranná známka…)

2. diferenciace produktu

3. nedostatečné informace

4. vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy

5. zásahy státu

ekonomie

Nedokonalá Konkurence formy tržních struktur nedokonalé konkurence:

•Monopol (jeden výrobce) •na trhu je jediný výrobce

•neexistuje blízký substitut

•vstup na trh je uzavřen –existují překážky vstupu do odvětví

•schopnost ovlivnit cenu svého výrobku

Oligopol (několik málo výrobců nabízí podobné nebo identické statky) •Homogenní nebo diferencovaný produkt

•Několik výrobců v odvětví, činnost každého z nich ovlivňuje chování ostatních

firem

•Existují překážky vstupu do odvětví.

•Monopolistická konkurence (mnoho firem, podobné statky, různé ceny) •Výrobky jsou heterogenní (nestejnorodé), jejich diferenciace je jemná, existuje

mnoho blízkých substitutů monopolistická síla firmy je relativně malá.

•Rozhodování každé firmy o množství a ceně produkce je nezávislé na ostatních

firmách.

•Relativně volný vstup do odvětví

ekonomie

Tržní struktury

Počet firem?

Typ produkce?

Monopol

------------------------

vodárny pošta

Oligopol

----------------------

pivo ropa

Monopolistická konkurence

----------------------

romány kina

Dokonalá konkurence

-------------------

pšenice mléko

Mnoho

firem

Jedna firma Málo firem

Diferencovaná produkce

Identická produkce

ekonomie

Trhy výrobních faktorů

Specifika trhů výrobních faktorů:

• domácnosti nabízejí

• firmy poptávají

Poptávka po daném vstupu

(Firmy nakupují výrobní faktor za účelem výroby statků.)

je poptávkou odvozenou od poptávky po statku, který je s pomocí

daného vstupu vyráběn.

Nabídku výrobních faktorů

představují domácnosti (spotřebitelé) jako vlastníci výrobních faktorů,

kteří se snaží maximalizovat svůj užitek.

Cena výrobního faktoru se nazývá? (3 druhy)

ekonomie

Rovnováha na trhu výrobních faktorů Je ovlivňována:

• Časem (délkou období)

• Podmínkami konkurence (dokonalá, nedokonalá)

PF

E

PF*

D

VF QF*

S

Trh výrobního faktoru

ekonomie

Trhy výrobních faktorů

Poptávka po daném výrobním faktoru (vstupu) - je odvozená od poptávky domácností po statku, který je s pomocí daného

vstupu vyráběn;

- je závislá na:

a) množství produkce vyrobené výrobním faktorem a ceně, za kterou bude

tato produkce prodána = výnos z faktoru (MRP, příjem z mezního produktu

faktoru);

b) velikosti nákladů na faktor (MFC, mezní náklady na faktor).

Platí:

1. jsou - li náklady na jednotku najatého faktoru menší než je výnos z daného faktoru

potom firma bude nakupovat další jednotky výrobního faktoru;

2. jsou - li náklady na jednotku najatého faktoru větší než je výnos z daného faktoru

potom firma bude poptávku po daném výrobním faktoru omezovat;

3. firma je v rovnováze (tj. další jednotku faktoru ani nenakupuje ani neomezuje) jsou -

li náklady na jednotku najatého faktoru stejné s výnosem z daného faktoru, viz. obr..

ekonomie Rovnováha firmy při nájmu jednotek práce v dokonalé konkurenci

A MFCL wA

MRPL = DL

L LA

w

MRP, příjem z mezního

produktu faktoru;

MFC, mezní náklady na

faktor

Pro rovnováhu firmy na trhu

výrobních faktorů platí:

MFC = MRP Je-li MFC MRP , firma bude

nakupovat další jednotky výrobního

faktoru.

Je-li MFC MRP, firma bude poptávku

po daném výrobním faktoru

omezovat.

ekonomie

Příklad Pokud MFCx (mezní náklady na faktor) < MRPx (příjem z mezního produktu faktoru), pak:

a) firma bude nakupovat příslušného faktoru méně

b) firma bude nakupovat příslušného faktoru více

c) firma musí odejít z odvětví neboť AR neuhradí náklady na získání jednotky

výrobního faktoru

d) firma zákonitě vytlačí všechny konkurenty z odvětví

e) nelze jednoznačně rozhodnout, protože neznáme typ konkurence

ekonomie

Trh práce • Substituční efekt

Substituční efekt (SE) změny mzdové sazby znamená nahrazování

volného času prací při růstu mzdové sazby.

• Důchodový efekt

Důchodový efekt (IE) změny mzdové sazby znamená snižování množství

nabízené práce a růst zájmu o volný čas.

Individuální nabídka práce

L

w SL

množství nabízené práce

Mzdová sazba

ekonomie

Trh práce Rovnováha

přebytek L w

w1

E wE*

DL w2

LE* nedostatek L

SL

L Nerovnováha na trhu práce:

Je-li w2 wE vzniká nedostatek pracovních sil

Je-li w1 wE nastává přebytek pracovních sil

Děkuji za pozornost

Jan Kramoliš, Ph.D.