„ýesko – slovenskej právnickej súťaže · 2017. 3. 6. · 4 Srov. §57 odst. 1 písm. b) zákona þ. 22/2004 Sb., zákon o místním referendu 5 Srov. ... Spln ním výše

Zborniacutek priacutespevkov z bdquoČesko ndash slovenskej praacutevnickej suacuteťaže

o najlepšiu študentskuacute praacuteculdquo za akademickyacute rok 20142015

organizovanej Univerzitou Komenskeacuteho v Bratislave

Praacutevnickou fakultou v dňoch 10- 11 septembra 2015

Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave

Praacutevnickaacute fakulta

2016

Recenzenti

doc JUDr Marek Števček PhD

doc Mgr Jaacuten Škrobaacutek PhD

doc JUDr Tomaacuteš Streacutemy PhD

doc JUDr Ľubomiacuter Čunderliacutek PhD

Zostavovatelia

Ivana Hapčovaacute

Mgr Žofia Boacutediovaacute

JUDr Vladislav Mičaacutetek PhD

CIP

Zborniacutek priacutespevkov z bdquoČesko ndash slovenskej praacutevnickej suacuteťaže o najlepšiu študentskuacute praacuteculdquo

za akademickyacute rok 20142015 organizovanej Univerzitou Komenskeacuteho v Bratislave

Praacutevnickou fakultou v dňoch 10- 11 septembra 2015 zostavovatelia Ivana Hapčovaacute Žofia

Boacutediovaacute Vladislav Mičaacutetek ndash 1 vyd ndash Bratislava Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave

Praacutevnickaacute fakulta 2016 ndash 376 s

(Sympoacuteziaacute kolokviaacute konferencie)

ISBN 978-80-7160-419-8

34 (4376) (43713)

praacutevo

zborniacuteky

Zborniacutek priacutespevkov z Česko ndash slovenskej praacutevnickej suacuteťaže o najlepšiu

študentskuacute praacutecu za akademickyacute rok 20142015

copy Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta 2016

ISBN 978-80-7160-419-8

SEKCIA I Uacutestavneacute praacutevo ľudskeacute praacuteva spoločenskeacute vedy (politoloacutegia

ekonoacutemia) teoacuteria praacuteva

PŘIacuteMAacute DEMOKRACIE V POJETIacute PRAacuteVNIacuteHO ŘAacuteDU ČR Jakub Brada 11

PRINCIP BEZROZPORNOSTI A VYacuteKLAD PRAacuteVNIacuteCH POJMŮ Martin Dominik 23

O (NE)MOŽNOSTI ČLENSTVIacute CIZINCŮ V POLITICKYacuteCH STRANAacuteCH V ČESKEacute REPUBLICE ndash UacuteSTAVNĚPRAacuteVNIacute A UNIJNIacute ASPEKTY Tomaacuteš Grygar 34

GENDEROVEacute KVOacuteTY (ZEJMEacuteNA V ČR) Andrea Hodinovaacute 49

PRAacuteVNY FORMALIZMUS V SR Jozef Jenčiacutek 65

VAacuteLEČNYacute STAV A SOUVISEJIacuteCIacute INSTITUTY SROVNAacuteNIacute UacutePRAVY V ČESKEacute REPUBLICE SPOJENEacuteM KRAacuteLOVSTVIacute A SPOJENYacuteCH STAacuteTECH Jakub Lorenc 77

SUacuteČASNAacute PRAacuteVNA UacutePRAVA REFERENDA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Martin Mališka 98

SYSTEMATIKA ODPOVĚDNOSTI PREZIDENTA REPUBLIKY V ČESKEacuteM UacuteSTAVNIacuteM SYSTEacuteMU Vladislav Vnenk 110

SEKCIA II Euroacutepske praacutevo medzinaacuterodneacute praacutevo verejneacute

UacuteVOD DO MEZINAacuteRODNĚPRAacuteVNIacute PROBLEMATIKY OZNAČOVAacuteNIacute POTRAVIN S PŘIHLEacuteDNUTIacuteM K PRAacuteVU EU Šaacuterka Bittenglovaacute 119

PROBLEacuteMY S IMPLEMENTACIacute PRAacuteVA EVROPSKEacute UNIE Mariaacuten Byszowiec 133

FUNDAMENTAL RIGHTS MISSING PIECES OF EU CITIZENSHIP PUZZLE Jan Exner 144

ORGANIZAacuteCIA A EFEKTIacuteVNE FUNGOVANIE BANKOVEJ UacuteNIE EUROacutePSKEJ UacuteNIE V KONTEXTE SVETOVEJ FINANČNEJ KRIacuteZY Filip Grznaacuterik 157

LEGITIMITA LEGISLATIacuteVNYCH ORGAacuteNOV EUROacutePSKEJ UacuteNIE A NIMI VYDAacuteVANYacuteCH LEGISLATIacuteVNYCH AKTOV Roman Lysina 173

PRAacuteVO BYŤ ZABUDNUTYacute ndash EFEKTIacuteVNY PROSTRIEDOK OCHRANY IDENTITY ALEBO NEVYNUacuteTITEĽNAacute PRAacuteVNA UacutePRAVA Matuacuteš Mesarčiacutek 188

RIGHT TO PEACEFUL SETTLEMENT OF DISPUTES IN THE REASONING OF THE INTERNATIONAL COURT OF JUSTICE (TIMOR-LESTE V AUSTRALIA) Barbora Obračajovaacute 200

SEKCIA III Občianske praacutevo rodinneacute praacutevo

TAJNAacute NAHRAacuteVKA JAKO DŮKAZ V CIVILNIacuteM ŘIacuteZENIacute Michaela Severovaacute 213

SEKCIA IV Obchodneacute praacutevo a praacutevo duševneacuteho vlastniacutectva

NĚKOLIK UacuteVAH K PROTESTU PROTI USNESENIacute VALNEacute HROMADY Kateřina Chovancovaacute222

ČISTĚ MAJETKOVAacute UacuteJMA REINER VERMOumlGENSSCHADEN PURE ECONOMIC LOSS A JEJIacute NAacuteHRADA V NOVEacuteM CIVILNIacuteM PRAacuteVU Anežka Janouškovaacute 233

POČIacuteTAČOVEacute PROGRAMY A VYBRANAacute SPECIFIKA JEJICH AUTOSKOPRAacuteVNIacute OCHRANY Martin Loučka 253

TREATY SHOPPING Martina Pohankovaacute 264

SEKCIA V Trestneacute praacutevo

K NĚKTERYacuteM ASPEKTŮM PROJEVU ZAacuteKLADNIacuteCH ZAacuteSAD V RAacuteMCI DOKAZOVAacuteNIacute David Čep 278

METODIKA VYŠETŘOVAacuteNIacute DIVAacuteCKEacuteHO NAacuteSILIacute David Jachnickyacute Dominik Skočovskyacute 287

SEKCIA VI Spraacutevne praacutevo finančneacute praacutevo praacutevo sociaacutelneho zabezpečenia

praacutevo životneacuteho prostredia

ZAacuteSADY NOVEacute PRAacuteVNIacute UacutePRAVY VEŘEJNYacuteCH ZAKAacuteZEK Dominik Fries Jakub Strouhal 299

MATERIAacuteLNIacute ZNAK PŘESTUPKU Jan Scheuer 316

SEKCIA VII Riacutemske praacutevo praacutevne dejiny

HISTORICKYacute VYacuteVOJ PRAacuteVNIacute UacutePRAVY VČELAŘSTVIacute Magdalena Petrů 326

SEKCIA VIII Študenti doktorandskyacutech študijnyacutech programov

ODPOVĚDNOST ZA RADU V KONTEXTU PRAacuteVA FINANČNIacuteHO TRHU Martin Hobza 340

POUŽITIacute AUTOMATICKYacuteCH OBRANNYacuteCH ZAŘIacuteZENIacute K OCHRANĚ ŽIVOTA ZDRAVIacute A MAJETKU Jan Pinkava 352

TAJOMNYacute RYBNIacuteK V KARPATOCH - PRIacutePADOVAacute ŠTUacuteDIA K VZNIKU PARTIKULAacuteRNEHO OBYČAJOVEacuteHO PRAacuteVA RYBOLOVU Jaacuten Šurkala 361

11

PŘIacuteMAacute DEMOKRACIE V POJETIacute PRAacuteVNIacuteHO ŘAacuteDU ČR 1

Jakub Brada

Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni

Abstrakt Praacutece je zaměřena na referendum jako hlavniacute institut přiacutemeacute demokracie v Českeacute

republice Na začaacutetku přiacutespěvku je pojednaacuteno o přiacutemeacute demokracii a referendu obecně v dalšiacute čaacutesti je pozornost zaměřena na platnou praacutevniacute uacutepravu v ČR Předevšiacutem na praacutevniacute uacutepravu miacutestniacuteho referenda Jaacutedrem přiacutespěvku jsou naacutevrhy de lege ferenda včetně zhodnoceniacute aktuaacutelniacutech snah o zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda v ČR a argumenty pro a proti zavaacuteděniacute celostaacutetniacuteho referenda v ČR Abstract The aim of this thesis is mainly to make a comprehensive picture of all the forms of

referendum in the Czech republic primarly of local referendum The most important and useful institution of direct democracy in our legal system is referendum at local level that I focus on in this thesis The end of my thesis solves the questions de lege ferend and the deficiencies of legislation and also the current efforts to adopt a new constitutional code about nationalwide referendum in years 2014 and 2015 Kliacutečovaacute slova Přiacutemaacute demokracie referendum legislativa praacutevniacute řaacuted zaacutekon iniciativa

Key words Direct democracy referendum legislation legal system code itiative

UacuteVOD

Přiacutemaacute demokracie je v současneacute době velice diskutovanyacutem teacutematem jak v ČR tak i v Evropě neboť představuje organizačniacute formu ve ktereacute dochaacuteziacute k přenosu politickeacuteho rozhodovaacuteniacute přiacutemo na lid což je praacutevě to co se mnoha občanům liacutebiacute a vyvolaacutevaacute různeacute diskuze V Českeacute republice se již delšiacute dobu vedou rozsaacutehleacute politickeacute diskuze nad přiacutemou demokraciiacute V současneacute době českyacute praacutevniacute řaacuted znaacute pouze referendum na miacutestniacute a regionaacutelniacute uacuterovni a petici kteraacute je tiacutem nejslabšiacutem institutem přiacutemeacute demokracie vůbec I přes tuto skutečnost se staacutele viacutece objevujiacute snahy zaveacutest referendum takeacute na uacuterovni celostaacutetniacute Tato praacutece si klade za ciacutel podat celkovyacute obraz o platneacute praacutevniacute uacutepravě referenda jako nejzaacutesadnějšiacuteho prvku přiacutemeacute demokracie v Českeacute republice a zaacuteroveň zhodnotit aktuaacutelniacute legislativniacute snahy o zavedeniacute tohoto institutu na celostaacutetniacute uacuterovni s poukaacutezaacuteniacutem na naacutezory směřujiacuteciacute jak pro tak i proti tomuto institutu ktereacute by měli veacutest čtenaacuteře k zamyšleniacute o vyacuteznamu a důležitosti tohoto institutu

V prvniacute kapitole je pozornost věnovaacutena obecneacutemu vymezeniacute přiacutemeacute demokracie a referenda jako jejiacuteho zaacutekladniacuteho institutu v kontextu moderniacutech demokratickyacutech praacutevniacutech řaacutedů ktereacute uacutepravu referenda obsahujiacute

Druhaacute kapitola je věnovaacutena platneacute praacutevniacute uacutepravě referenda v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu Referenda jsou v Českeacute republice upravena na krajskeacute a miacutestniacute uacuterovni přičemž zaacutekonnaacute uacuteprava na obou uacuterovniacutech je velmi podobnaacute a vzhledem k praxi se tato kapitola zaměřuje předevšiacutem na zaacutekonnou uacutepravu miacutestniacuteho referenda

Třetiacute kapitola se již zabyacutevaacute praacutevniacute uacutepravou referenda z pohledu jakaacute by měla resp mohla byacutet a zaacuteroveň poukazuje na aktuaacutelniacute legislativniacute snahu a zavedeniacute referenda na celostaacutetniacute uacuterovni v Českeacute republice

Posledniacute čtvrtaacute kapitola se již z většiacute čaacutesti odprošťuje od platneacute praacutevniacute uacutepravy a zabyacutevaacute se obecnyacutemi naacutezory a argumentaciacute směřujiacuteciacute jak pro tak i proti referendu jako institutu přiacutemeacute demokracie ktereacute se často objevujiacute v politickyacutech diskuziacutech v ČR

1 Přiacutespěvek byl zpracovaacuten v raacutemci projektu ZČU SGS-2013-068 bdquoVybraneacute otaacutezky Evropskeacute unie v uacutestavně-praacutevniacutech souvislostechldquo kteryacute je řešen na katedře uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni

12

Pro vypracovaacuteniacute teacuteto praacutece byla zvolena metoda analyacutezy praacutevniacutech předpisů komparace praacutevniacute uacutepravy mezi staacutety za současneacuteho využitiacute odbornyacutech publikaciacute a odbornyacutech člaacutenků 1 VYMEZENIacute PŘIacuteMEacute DEMOKRACIE A REFERENDA JAKO JEJIacuteHO ZAacuteKLADNIacuteHO

INSTITUTU

Přiacutemaacute demokracie je jednou z demokratickyacutech forem vlaacutednutiacute stojiacuteciacute proti zastupitelskeacute demokracii od ktereacute je odlišovaacutena mnoha definicemi Pojem přiacutemeacute demokracie byacutevaacute často definovaacuten jako demokratickyacute způsob vlaacutednutiacute kde veškerou staacutetniacute moc vykonaacutevaacute lid přiacutemo a nezprostředkovaně Naopak v zastupitelskeacute demokracii se tomu lid činiacute praacutevě zprostředkovaně a to svobodnou volbou svyacutech zaacutestupců Moderniacute podobu přiacutemeacute demokracie naacutem však tato definice rozhodně nevymezuje proto je třeba si přiacutemou demokracii bliacuteže vyspecifikovat

V současneacute době termiacuten přiacutemeacute demokracie neniacute v demokratickyacutech staacutetech chaacutepaacuten jako ucelenyacute systeacutem na ktereacutem by staacutel celyacute uacutestavniacute systeacutem daneacuteho staacutetu nyacutebrž jako soubor určityacutech naacutestrojů a institutů skrze ktereacute se lid může podiacutelet na vyacutekonu staacutetniacute moci přiacutemo Z toho lze tedy řiacuteci že moderniacute staacutety zpravidla stojiacute na zastupitelskeacute demokracii ale za určityacutech okolnostiacute a v určityacutech přiacutepadech připouštiacute přiacutemeacute rozhodovaacuteniacute lidu za pomoci institutů přiacutemeacute demokracie Tyto instituty pak tvořiacute jakyacutesi bdquodoplněkldquo reprezentativniacute demokracie2 2 REFERENDUM V ČR DE LEGE LATA

Tato kapitola se již zaměřiacute pouze na referendum a na jeho platnou praacutevniacute uacutepravu v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu kteryacute se vyskytuje ve 3 podobaacutech Referendum miacutestniacute krajskeacute a celostaacutetniacute přičemž pozornost bude věnovaacutena předevšiacutem institutu miacutestniacuteho referenda kteryacute je nejznaacutemějšiacutem a nejpoužiacutevanějšiacutem

21 Vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda

Jako hlavniacute a vyacutelučnyacute orgaacuten kteryacute může miacutestniacute referendum vyhlaacutesit je zastupitelstvo jakožto vrcholnyacute orgaacuten samospraacutevneacuteho celku3 Nicmeacuteně existujiacute dva zaacutekladniacute způsoby vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda ktereacute rozeznaacutevaacute zaacutekon o miacutestniacutem referendu Prvniacute způsob je vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda na naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru a druhyacute způsob je vyhlaacutešeniacute zastupitelstvem z vlastniacute činnosti

Ve vyacuteše uvedenyacutech dvou resp třech způsobech vyhlašuje miacutestniacute referendum zastupitelstvo Existuje však i možnost že miacutestniacute referendum vyhlaacutesiacute krajskyacute soud v situaci kdy se zastupitelstvo zdraacutehaacute rozhodnout o vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda4 211 Vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda na naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru

V tomto přiacutepadě vyhlašuje miacutestniacute referendum zastupitelstvo ale nejednaacute se o projev vůle politickyacutech představitelů Vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda je zde podpořeno určityacutem počtem podpisů opraacutevněnyacutech osob občanů daneacute obce v naacutevrhu přiacutepravneacuteho vyacuteboru a neexistujiacute-li žaacutedneacute zaacutekonneacute důvody pro nevyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda zastupitelstvo jej vyhlaacutesit musiacute V tomto ohledu lze chaacutepat naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru jako petici bdquosui generisldquo5 Předně je důležiteacute vymezit si co to je přiacutepravnyacute vyacutebor Přiacutepravnyacute vyacutebor je orgaacuten tvořenyacute minimaacutelně třemi fyzickyacutemi osobami ktereacute jsou opraacutevněnyacutemi hlasovat v přiacutepadneacutem miacutestniacutem referendu Z těchto osob si přiacutepravnyacute vyacutebor zvoliacute zmocněnce kteryacute jednaacute jmeacutenem přiacutepravneacuteho vyacuteboru

Existuje ještě zvlaacuteštniacute typ přiacutepravneacuteho vyacuteboru v přiacutepadě iniciace referenda o odděleniacute čaacutesti obce kteryacute upravuje již zaacutekon o obciacutech I tento přiacutepravnyacute vyacutebor musiacute byacutet tvořen minimaacutelně třemi fyzickyacutemi osobami opraacutevněnyacutemi hlasovat v miacutestniacutem referendu a pokud je jeho počet většiacute musiacute byacutet vždy lichyacute což neniacute vyžadovaacuteno od obecneacuteho přiacutepravneacuteho vyacuteboru6

Součaacutestiacute naacutevrhu přiacutepravneacuteho vyacuteboru resp jeho přiacutelohou je i podpisovaacute listina s očiacuteslovanyacutemi podpisovyacutemi archy7 Podpisovaacute listina musiacute obsahovat některeacute naacuteležitosti jako samotnyacute naacutevrh a to

2 KLIacuteMA Karel Teorie veřejneacute moci (vlaacutednutiacute) Praha ASPI 2003 s 199 ISBN 8086395782 3 Člaacutenek 101 uacutestavniacuteho zaacutekona č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky 4 Srov sect57 odst 1 piacutesm b) zaacutekona č 222004 Sb zaacutekon o miacutestniacutem referendu 5 Srov HENDRYCH Dušan Praacutevnickyacute slovniacutek 3 podstatně rozš vyd V Praze CH Beck 2009 s 685-686 Beckovy odborneacute slovniacuteky ISBN 978-80-7400-059-1 6 RIGEL F Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou Vyd 1 Praha Leges 2011 99 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 7 sect10 odst 2 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu

13

označeniacute uacutezemiacute zněniacute otaacutezek jmeacutena a přiacutejmeniacute členů přiacutepravneacuteho vyacuteboru a jejich trvalyacute pobyt ale naviacutec i poučeniacute pro přiacutepadneacute podporovatele miacutestniacuteho referenda8

Splněniacutem vyacuteše uvedenyacutech naacuteležitostiacute podpisovyacutech archů může začiacutet sběr podpisů Opraacutevněnaacute osoba do podpisoveacuteho archu uvede sveacute jmeacuteno přiacutejmeniacute datum narozeniacute adresu a připojiacute vlastnoručniacute podpis 9 Důležiteacute je aby uvedeneacute uacutedaje byli čitelneacute a uacuteplneacute 10 Opraacutevněneacute osoby se určujiacute podle stavu k 11 toho roku ve ktereacutem byl podaacuten naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru11

Minimaacutelniacute počet podpisů stanovuje zaacutekon přičemž se odlišuje podle velikosti obce naacutesledovně bdquodo 3 000 obyvatel min 30 opraacutevněnyacutech osob do 20 000 obyvatel min 20 opraacutevněnyacutech osob do 200 000 obyvatel min 10 opraacutevněnyacutech osob nad 200 000 obyvatel min 6 opraacutevněnyacutech osobldquo 12

Takto stanovenyacute poměr počtu obyvatel k potřebneacutemu počtu podpisů je dle autora považovaacuten za nevyvaacuteženyacute a bude podrobně rozebraacuten v čaacutesti de lege ferenda

Po sběru podpisů přiacutepravnyacute vyacutebor předložiacute svůj naacutevrh obecniacutemu uacuteřadu uacuteřadu městskeacute čaacutesti nebo městskeacuteho obvodu nebo magistraacutetu hlavniacuteho města Prahy nebo magistraacutetu uacutezemně členěneacuteho statutaacuterniacuteho města Přiacuteslušnyacute uacuteřad podanyacute naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru posoudiacute do 15 dnů ode dne podaacuteniacute naacutevrhu Pokud přiacuteslušnyacute uacuteřad neshledaacute v naacutevrhu žaacutedneacute nedostatky vyrozumiacute o tom po uplynutiacute patnaacutectidenniacute lhůty zmocněnce přiacutepravneacuteho vyacuteboru Pokud nedostatky shledaacute pak zmocněnce vyzve k odstraněniacute vad a stanoviacute lhůtu pro jejich odstraněniacute kteraacute nesmiacute byacutet kratšiacute než 7 dniacute Pokud však přiacuteslušnyacute uacuteřad neučiniacute nic to znamenaacute že neoznaacutemiacute zmocněnci že je naacutevrh bezvadnyacute nebo nevyzve k odstraněniacute vad do 30 dnů od podaacuteniacute naacutevrhu maacute se fikciacute za to že je naacutevrh bezvadnyacute Bezvadnyacute naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru předložiacute rada k projednaacuteniacute zastupitelstvu na jejiacutem nejbližšiacutem zasedaacuteniacute V přiacutepadě obciacute kde neniacute rada zřiacutezena předklaacutedaacute bezvadnyacute naacutevrh zastupitelstvu starosta13

Zastupitelstvo pak může o miacutestniacutem referendu rozhodnout třemi způsoby Prvniacutem je že zastupitelstvo miacutestniacute referendum vyhlaacutesiacute a zaacuteroveň stanoviacute den jeho konaacuteniacute nejdřiacuteve 90 dnů po jeho vyhlaacutešeniacute pokud přiacutepravnyacute vyacutebor nestanoviacute pozdějšiacute datum Druhyacutem způsobem je že zastupitelstvo referendum nevyhlaacutesiacute protože o navrženeacute otaacutezce nelze referendum konat Pak je ještě daacutena možnost přiacutepravneacuteho vyacuteboru domaacutehat se soudniacute ochrany kdy soud může ve prospěch přiacutepravneacuteho vyacuteboru rozhodnout o vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda14 A posledniacutem způsobem je že zastupitelstvo samo věcně rozhodne o navrženeacute otaacutezce bez konaacuteniacute referenda O takoveacutem rozhodnutiacute musiacute zastupitelstvo neprodleně vyrozumět zmocněnce přiacutepravneacuteho vyacuteboru Prohlaacutesiacute-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů od doručeniacute vyrozuměniacute že na konaacuteniacute miacutestniacuteho referenda trvaacute musiacute zastupitelstvo na sveacutem nejbližšiacutem zasedaacuteniacute miacutestniacute referendum vyhlaacutesit15 212 Vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda zastupitelstvem obce

Tento způsob vyhlaacutešeniacute se od předchoziacuteho odlišuje tiacutem že zastupitelstvo vyhlašuje miacutestniacute referendum z vlastniacuteho podnětu aniž by byl podaacuten naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru Zastupitelstvo může svyacutem usneseniacutem vyhlaacutesit konaacuteniacute miacutestniacuteho referenda pokud se tak usnese nadpolovičniacute většina všech zastupitelů (prostaacute většina) přičemž ve sveacutem usneseniacute musiacute uveacutest naacuteležitosti podle sect10 odst 1 piacutesm a) až d)16 Jde o vymezeniacute uacutezemiacute stanoveniacute otaacutezek a odhad naacutekladů na konaacuteniacute miacutestniacuteho referenda a realizaci přijateacuteho rozhodnutiacute a způsob uacutehrady

Zvlaacutešť důležityacute je způsob vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda Aby bylo miacutestniacute referendum vyhlaacutešeno musiacute dojiacutet k vyvěšeniacute na uacuteředniacute desce obecniacuteho uacuteřadu po dobu 15 dnů a v přiacutepadě

8 sect11 odst 1 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 9 sect11 odst 2 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 10 Srov Usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Českyacutech Budějoviciacutech ze dne 31 3 2006 čj 10 Ca 372006 11 sect55 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 12 sect 8 odst 2 zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 13 RIGEL F Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou Vyd 1 Praha Leges 2011 116 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 14 sect57 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 15 sect 13 odst 3 zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 16 Občanskeacute aktivity Miacutestniacute referendum MINISTERSTVO VNITRA ČESKEacute REPUBLIKY Ministerstvo vnitra [online] [cit 2014-02-23] Dostupneacute z httpwwwmvcrczclanekobcanske-aktivity-118893aspx

14

statutaacuterniacutech měst na uacuteředniacute desce magistraacutetu a na uacuteředniacutech deskaacutech uacuteřadů všech městskyacutech čaacutestiacute teacutež po dobu 15 dnů17 22 Platnost a zaacutevaznost miacutestniacuteho referenda

Platnost i zaacutevaznost představujiacute vyacuteznamneacute důsledky miacutestniacuteho referenda Platnost rozhodnutiacute v miacutestniacutem referendu je polyseacutemantickyacutem pojmem kteryacute znamenaacute jednak skutečnost že soudem nebyla vyslovena neplatnost a jednak že byla dosažena minimaacutelniacute hranice potřebneacute uacutečasti v miacutestniacutem referendu (kvorum)18 Zaacutevaznost pak znamenaacute že rozhodnutiacute přijateacute v miacutestniacutem referendu musejiacute respektovat orgaacuteny obce a zaacuteroveň jsou povinny učinit všechny potřebneacute kroky k tomu aby naplnili ciacutele vypliacutevajiacuteciacute z takoveacuteho rozhodnutiacute Praacutevě uacuteprava kvora pro platnost miacutestniacuteho referenda je předmětem mnoha diskuziacute jejichž vyacutesledkem byacutevaacute toto kvorum zvyšovat nebo naopak snižovat V Českeacute republice se toto kvorum několikraacutet změnilo až novelou z roku 2008 kteraacute přinesla i změny tyacutekajiacuteciacute se kvora co do zaacutevaznosti rozhodnutiacute pro orgaacuteny obce se ustaacuteli kvorum na 35 pro platnost a 25 pro zaacutevaznost19

Oproti kvoru pro platnost a zaacutevaznost obecneacuteho miacutestniacuteho referenda ktereacute se historicky měnilo zůstalo beze změny kvorum v přiacutepadě miacutestniacuteho referenda tyacutekajiacuteciacuteho se odděleniacute čaacutesti obce sloučeniacute obciacute nebo připojeniacute obce k jineacute obci Jak jsem již poznamenal vyacuteše pro miacutestniacute referendum o odděleniacute čaacutesti obce a stejně tak o sloučeniacute obciacute anebo o připojeniacute obce k jineacute obci platiacute že rozhodnutiacute je zaacutevazneacute jestliže pro něj hlasovala nadpolovičniacute většina opraacutevněnyacutech osob20 Dle naacutezoru autora je takto stanoveneacute kvorum dobreacute a to z toho důvodu že rozděleniacute obce je velmi zaacutevažnyacutem krokem ke ktereacutemu by nemělo dochaacutezet často a nižšiacute kvorum by zde mohlo způsobit snadnyacute vznik čiacutem daacutel tiacutem menšiacutech obciacute což rozhodně neniacute uacutemyslem zaacutekonodaacuterce 21 3 REFERENDUM V ČR DE LEGE FERENDA

Na zaacutekladě rozebraacuteniacute vybranyacutech otaacutezek referenda podle platneacute praacutevniacute uacutepravy (zaacutekona o miacutestniacutem referendu) v předchoziacute kapitole bude tato kapitola zaměřena na tyto otaacutezky z pohledu toho jak by mohly byacutet upraveny do budoucna Druhaacute čaacutest teacuteto kapitoly bude věnovaacutena aktuaacutelniacute legislativniacute snaze o zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda a rozboru navrhovaneacute praacutevniacute uacutepravy z pohledu uacutestavniacuteho pořaacutedku ČR a ve srovnaacuteniacute s historickyacutemi legislativniacutemi naacutevrhy

31 Naacutevrhy legislativniacutech změn v zaacutekoně o miacutestniacutem referendu

Zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu je kvalitniacute praacutevniacute uacuteprava Tato kvalita je daacutena předevšiacutem jejiacutem viacutece jak desetiletyacutem praacutevniacutem životem kdy byla několikraacutet novelizovaacutena na zaacutekladě podnětů ktereacute přinesla praxe použiacutevaacuteniacute teacuteto praacutevniacute uacutepravy I přes to lze ovšem vytknout určiteacute nedostatky resp daacutet určiteacute podněty na legislativniacute změnu

Jako prvniacute nedostatek je možneacute spatřovat v počtu podpisů ktereacute jsou potřeba pro iniciaci miacutestniacuteho referenda Zaacutekon o miacutestniacutem referendu upravuje minimaacutelniacute počet osob uvedenyacute procentuaacutelně ktereacuteho je nutneacute dosaacutehnout pro iniciaci miacutestniacuteho referenda22 Hlavniacute nedostatek takoveacute uacutepravy spočiacutevaacute v tom že v malyacutech obciacutech do 3000 obyvatel je zapotřebiacute k iniciaci miacutestniacuteho referenda 30 podpisů opraacutevněnyacutech osob což je viacutece podpisů než jakyacute je počet hlasů nutnyacutech pro zaacutevaznost referenda23 Počet osob je uveden procentuaacutelně k počtu obyvatel obce což v praxi znamenaacute že i v menšiacute obci může byacutet zapotřebiacute viacutece podpisů než v obci většiacute Např v obci ve ktereacute žije 201 000 obyvatel je potřeba 12 060 podpisů opraacutevněnyacutech osob a v obci kde žije bdquojenldquo 199 000 obyvatel je třeba 19 900 podpisů opraacutevněnyacutech osob I přes tento rozdiacutel jsou hranice stanoveny v celku spraacutevně s vyacutejimkou těch menšiacutech obciacute

17 sect14 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 18 RIGEL F Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou Vyd 1 Praha Leges 2011 191 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 19 BŘEŇ Jan Miacutestniacute referendum Novaacute pravidla pro jeho platnost a zaacutevaznost Deniacutek veřejneacute spraacutevy Veřejnaacute spraacuteva online [online] 2009 [cit 2014-02-23] Dostupneacute z httpdenikobceczclanekaspid=6352602 20 sect21 zaacutek č 1282000 Sb o obciacutech (obecniacute zřiacutezeniacute) a sect48 odst 3 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 21 RIGEL F Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou Vyd 1 Praha Leges 2011 33 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 22 Bliacuteže viz sect 8 odst 2 zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 23 Srov sect8 a sect48 odst 3 zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu

15

Je možneacute teacutež stanovit pevnou procentuaacutelniacute hranici počtu podpisů pro iniciaci referenda bez ohledu na velikost obciacute podobně jako na Slovensku Slovenskaacute praacutevniacute uacuteprava (zaacutekon č3691990 Zb o obecnom zriadeniacute) žaacutedneacute procentuaacutelniacute kategorie roztřiacuteděneacute podle počtu obyvatel neznaacute a stanovuje jednotnou procentuaacutelniacute hranici 30 24 Takovaacute uacuteprava ovšem neniacute vhodnaacute a to předevšiacutem ve vztahu k většiacutem městům kde může iniciace bdquozdolaldquo byacutet prakticky nemožnaacute což by ve sveacute podstatě omezilo praacutevo dle čl 21 Listiny podiacutelet se na spraacutevě věciacute veřejnyacutech Naopak sniacuteženiacute jednotneacute procentuaacutelniacute hranice by nastal probleacutem naopak v malyacutech obciacutech kde by byla potenciaacutelniacute hrozba zneužiacutevaacuteniacute institutu miacutestniacuteho referenda V českeacute praacutevniacute uacutepravě by určitě nebylo na škodu pokud by se jak hranice počtu opraacutevněnyacutech osob tak i rozděleniacute obciacute podle počtu obyvatel trochu pozměnili nicmeacuteně jakyacutesi bdquozaacutekladldquo by měl zůstat zachovaacuten Dle naacutezoru autora se jako nejvhodnějšiacute model jeviacute rozděleniacute obciacute k počtu podpisů naacutesledujiacuteciacutem způsobem do 3000 obyvatel ndash 20 opraacutevněnyacutech osob do 10 000 obyvatel ndash 15 opraacutevněnyacutech osob do 100 000 obyvatel ndash 10 opraacutevněnyacutech osob nad 100 000 obyvatel ndash 8 opraacutevněnyacutech osob

V tomto modelu je poměr mezi velikostiacute obci a mezi procentem podpisů opraacutevněnyacutech osob co viacutece spravedlivyacute25 Tento způsob rozděleniacute by vedl u některyacutech obciacute ke zvyacutešeniacute nutneacuteho počtu podpisů nicmeacuteně toto zvyacutešeniacute by bylo přijatelneacute s ohledem na odstraněniacute jisteacute nevyrovnanosti mezi většiacutemi a menšiacutemi obcemi

Druhyacute nedostatek souvisiacute opět s iniciaciacute referenda a tyacutekaacute kontroly navrženeacute otaacutezky v naacutevrhu přiacutepravneacuteho vyacuteboru Podle platneacute praacutevniacute uacutepravy k teacuteto kontrole dochaacuteziacute až ex post zastupitelstvem

obce to znamenaacute po sběru veškeryacutech podpisů a po veškereacutem projednaacutevaacuteniacute na obecniacutem uacuteřadu Tato uacuteprava může veacutest a v praxi i často vede ke zbytečně vynaloženyacutem naacutekladům iniciaacutetory referenda se sběrem podpisů neboť naacutesledně může dojiacutet k tomu že zastupitelstvo referendum nevyhlaacutesiacute protože o navrženeacute otaacutezce miacutestniacute referendum nelze konat Toto odmiacutetaveacute rozhodnutiacute resp nemožnost konat referendum může spočiacutevat v jazykově technicky špatneacute formulaci otaacutezky což může byacutet opravdu drobnaacute snadno napravitelneacute chyba Proto stojiacute minimaacutelně za uvaacuteženiacute zda by nebylo vhodnějšiacute aby navrženou otaacutezku předklaacutedal přiacutepravnyacute vyacutebor zastupitelstvu ex ante před sběrem podpisů protože pokud by zastupitelstvo rozhodlo že o navrženeacute otaacutezce lze konat referendum tak by naacutesledně přiacutepravnyacute vyacutebor mohl zahaacutejit sběr podpisů teacuteměř bdquobez obavldquo ze zbytečně vynaloženyacutech naacutekladů Zamezilo by se tak vyacuteše uvedenyacutem komplikaciacutem a byl by zde zaacuteroveň prostor pro přeformulovaacuteniacute otaacutezky popř jejiacute změnu což podle aktuaacutelniacute praacutevniacute uacutepravy kdy zastupitelstvo obce vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda svyacutem rozhodnutiacutem odmiacutetne již možneacute neniacute26

Dalšiacute čaacutest platneacute praacutevniacute uacutepravy kterou je důležiteacute se zabyacutevat a kde jsou spatřovaacuteny nedostatky je uacuteprava platnosti a zaacutevaznosti miacutestniacuteho referenda Hranici 25 všech opraacutevněnyacutech osob pro zaacutevaznost referenda lze dle autora považovat jako spraacutevně nastavenou neboť zabraňuje prosazeniacute naacutezoru menšiacute (až opravdu maleacute) skupiny obyvatel obce kteraacute by rozhodnutiacute v referendu nedaacutevala teacuteměř žaacutednou legitimitu Hranice 35 pro platnost referenda je dle autora teacutež v celku odpoviacutedajiacuteciacute nicmeacuteně je třeba braacutet v uacutevahu naacutezor kteryacute řiacutekaacute že tato hranice by se měla sniacutežit z toho důvodu že v některyacutech obciacutech se teacuteto hranice nedosahuje ani ve volbaacutech do obecniacuteho zastupitelstva tudiacutež nelze očekaacutevat že uacutečast v miacutestniacutem referendu by přesaacutehla tuto hranici Autor s tiacutemto naacutezorem absolutně nesouhlasiacute protože pokud přijmeme ten argument že jsou zde obce ve kteryacutech neniacute zaacutejem hlasovat v komunaacutelniacutech volbaacutech a nelze tudiacutež očekaacutevat že by v takovyacutech obciacutech došlo k zaacutejmu hlasovat v miacutestniacutem referendu tak nelze ve stejneacute miacuteře očekaacutevat že by v takovyacutech obciacutech došlo k iniciaci miacutestniacuteho referenda občany takoveacute obce kteřiacute nemajiacute zaacutejem o komunaacutelniacute politiku V přiacutepadě že by referendum iniciovalo zastupitelstvo např o nějakeacute zaacutevažnějšiacute miacutestniacute problematice (vyacutestavba bouraacuteniacute budov apod) lze zcela legitimně očekaacutevat naacuterůst počtu hlasujiacuteciacutech osob neboť tyto probleacutemy nebyacutevajiacute obecně občanům lhostejneacute A pokud by i v tomto přiacutepadě došlo nedosaženiacute teacuteto hranice může miacutet vyacutesledek referenda konzultativniacute doporučujiacuteciacute charakter pro zastupitelstvo ktereacute může reflektovat naacutezor těch obyvatel kteřiacute v miacutestniacutem referendu hlasovali a kteryacutem nejsou miacutestniacute zaacuteležitosti lhostejneacute Zaacutevěrem je tedy možneacute řiacuteci že nezaacutejem občanů o

24 LAacuteŠTIC Erik Uacutezemnaacute samospraacuteva Bratislava Univerzita Komentskeacuteho 2010 47-48 s ISBN 978-80-223-2827-2 Dostupneacute z httpwwwfphilunibaskfileadminuser_uploadeditorskpolpublikacie2010_ucebny_textpdf 25 Bliacuteže viz Přiacuteloha tabulka č 2 26 Srov a naacutevrhy změn PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 67 ISBN 8073577003

16

komunaacutelniacute politiku v některyacutech obciacutech nemůže byacutet důvodem pro změnu praacutevniacute uacutepravy konkreacutetně o sniacuteženiacute 35 hranice pro platnost referenda 32 Legislativniacute snahy o zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda

Ve sveacute podstatě je referendum v Českeacute republice zaacuteležitostiacute předevšiacutem obciacute popř krajů Pokud však chceme mluvit o referendu na celostaacutetniacute uacuterovni znaacute českyacute praacutevniacute řaacuted jen již několikraacutet zmiacuteněneacute ad hoc referendum o přistoupeniacute k EU Jinaacute platnaacute praacutevniacute uacuteprava celostaacutetniacuteho referenda v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu neexistuje Veškereacute pokusy o jeho zavedeniacute zůstaly pouze ve formě pokusu resp legislativniacuteho naacutevrhu Historicky bylo v ČR těchto pokusů zhruba kolem patnaacutecti přičemž některeacute pokusy lze považovat za viacutece kvalitniacute některeacute zase za meacuteně kvalitniacute Prvniacute pokusy o zavedeniacute obecneacuteho celostaacutetniacuteho referenda se začaly objevovat již v průběhu prvniacuteho volebniacuteho obdobiacute Poslaneckeacute sněmovny kde byly podaacuteny celkem 3 legislativniacute naacutevrhy pochaacutezejiacuteciacutech z diacutelny levicovyacutech stran Nutno řiacuteci že se často jednalo o nekoncepčniacute naacutevrhy ktereacute by bylo možneacute na dnešniacute politickeacute sceacuteně označit jako lehce populistickeacute27

321 Vlaacutedniacute naacutevrh uacutestavniacuteho zaacutekona o celostaacutetniacutem referendu 201528

Po tom co se Sobotkův kabinet ostře ohradil proti Okamurovo navrhovaneacute uacutepravě a po zamiacutetnutiacute naacutevrhu v Poslaneckeacute sněmovně prohlaacutesil premieacuter Bohuslav Sobotka že vlaacuteda do konce roku 2014 předložiacute vlastniacute naacutevrh uacutestavniacuteho zaacutekona o celostaacutetniacutem referendu Na podzim roku 2014 byl ministrem Jiřiacutem Dienstbierem zpracovaacuten konkreacutetniacute naacutevrh zaacutekona kteryacute byl ke konci roku 2014 předložen Legislativniacute radě vlaacutedy k jejiacutemu projednaacuteniacute Od tohoto okamžiku se s naacutevrhem doposud nic nestalo neboť Legislativniacute rada vlaacutedy již dvakraacutet na svyacutech zasedaacuteniacutech jednaacuteniacute o naacutevrhu uacutestavniacuteho zaacutekona přerušila V souvislosti s aktuaacutelniacutem projednaacutevaacuteniacutem je třeba se podiacutevat na to s čiacutem novyacutem tento naacutevrh přichaacuteziacute a jakaacute uacuteskaliacute obsahuje Navrhovanyacute uacutestavniacute zaacutekon o celostaacutetniacutem referendu je podobně jako předchoziacute naacutevrh hnutiacute Uacutesvit přiacutemeacute demokracie členěn na tři čaacutesti a třinaacutect člaacutenků Co se však tyacuteče obsahu jsou tyto naacutevrhy od sebe velmi odlišneacute

Aktuaacutelniacute naacutevrh při vymezeniacute toho o čem lze v referendu hlasovat jde opačnou cestou než předchoziacute naacutevrh a to negativniacutem taxativniacutem vymezeniacutem o čem hlasovat nelze Jednaacute se předevšiacutem o zasahovaacuteniacute do soudniacute moci do legislativniacuteho procesu do pravomoci ČNB i NKUacute atd V tomto ohledu je možneacute řiacuteci že aktuaacutelně navrhovanaacute praacutevniacute uacuteprava je mnohem přiacutesnějšiacute co se tyacuteče teacutemat o kteryacutech lze v referendu rozhodnout Napřiacuteklad oproti předchoziacutemu naacutevrhu vyacuteslovně zakazuje zasahovaacuteniacute referendem do legislativniacuteho procesu což znamenaacute že referendem nelze blokovat přijetiacute zaacutekona ale lze jiacutem legislativniacute proces zahaacutejit

Co se tyacuteče iniciace referenda tak aktuaacutelniacute naacutevrh umožňuje iniciaci jak shora tak zdola přičemž je oproti předchoziacutemu naacutevrhu mnohem přiacutesnějšiacute Předchoziacute naacutevrh jak již bylo zmiacuteněno vyacuteše umožňoval podat naacutevrh na konaacuteniacute referenda skrze tzv bdquoiniciativuldquo pod kterou je shromaacutežděno alespoň 100 000 podpisů Novyacute naacutevrh řiacutekaacute že bdquoNaacutevrh na konaacuteniacute referenda je opraacutevněn podat každyacute občan Českeacute republiky nebo skupina občanů Českeacute republiky kteřiacute dosaacutehli věku 18 let ke dni podaacuteniacute naacutevrhu na konaacuteniacute referenda podpořiacute-li jejich naacutevrh petice podepsanaacute nejmeacuteně 250 000 občany Českeacute republiky kteřiacute dosaacutehli věku 18 let ke dni podaacuteniacute naacutevrhu na konaacuteniacute referendaldquo29 Zde můžeme navrhovanou praacutevniacute uacutepravu srovnat s čl 56 odst 5 Uacutestavy kteryacute řiacutekaacute že bdquoNavrhovat kandidaacuteta je opraacutevněn každyacute občan Českeacute republiky kteryacute dosaacutehl věku 18 let podpořiacute-li jeho naacutevrh petice podepsanaacute nejmeacuteně 50 000 občany Českeacute republiky opraacutevněnyacutemi volit prezidenta republiky (hellip)ldquo30 Hranice 50 000 podpisů pro navrženiacute tzv občanskeacuteho kandidaacuteta se ukaacutezala v roce 2013 jako dosti problematickou a to předevšiacutem z toho důvodu že provaacuteděciacute předpis byl schvalovaacuten na posledniacute chviacuteli Hranice 250 000 podpisů u navrhovaneacuteho zaacutekona představuje ten stejnyacute probleacutem jako v přiacutepadě prezidentskyacutech voleb umocněnyacute naviacutec absenciacute provaacuteděciacuteho předpisu neboť neniacute jasně stanovena kontrola takoveacuteho počtu což v praxi může opět veacutest ke zmatkům a zbytečnyacutem průtahům

V člaacutenciacutech 4 a 5 navrhovaneacuteho uacutestavniacuteho zaacutekona je stanoveno že naacutevrh na konaacuteniacute referenda se podaacutevaacute vlaacutedě kteraacute jej předklaacutedaacute k posouzeniacute Uacutestavniacutemu soudu ČR Bohužel je zde

27 Srov a naacutevrhy změn PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 93 - 101 ISBN 8073577003 28 Uacuteplneacute zněniacute aktuaacutelniacute naacutevrhu uacutestavniacuteho zaacutekona je součaacutestiacute přiacutelohy č 3 29 Srov Čl 4 naacutevrhu uacutestavniacuteho zaacutekona o celostaacutetniacutem referendu (přiacuteloha č 2) 30 Srov Čl 56 odst 5 uacutestavniacuteho zaacutekona č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky

17

opět stanoveno že Uacutestavniacute soud by měl posuzovat soulad naacutevrhu na konaacuteniacute referenda s navrhovanyacutem zaacutekonem a nikoliv s uacutestavniacutem pořaacutedkem což je stejneacute jak u předchoziacuteho naacutevrhu

Po kontrole Uacutestavniacutem soudem pokud byl vysloven soulad vyhlašuje referendum prezident a to tak aby se konalo nejdřiacuteve 90 dnů a nejpozději 120 dnů ode dne jeho vyhlaacutešeniacute Tato ustanoveniacute umožňujiacute delšiacute lhůtu na konaacuteniacute než zaacutekon o miacutestniacutem referendu což je určitě spraacutevneacute neboť lhůta na konaacuteniacute referenda by měla sloužit jako lhůta pro informačniacute kampaň pro občany Je tedy nutneacute si uvědomit že informačniacute kampaň na celostaacutetniacute uacuterovni by byla finančně a i časově naacuteročnějšiacute než u referenda miacutestniacuteho proto je potřeba určitě delšiacute lhůty otaacutezkou je zda 120 dnů je dostačujiacuteciacute Na to naacutem může daacutet odpověď pouze praxe

Velmi stěžejniacute problematikou u referend obecně je jak je již zmiacuteněno v čaacutesti 24 teacuteto praacutece platnost a zaacutevaznost referenda Aktuaacutelniacute naacutevrh praacutevniacute uacutepravy se s touto problematikou vypořaacutedaacutevaacute podobně jak zaacutekon o miacutestniacutem referendum když v čl 8 stanovuje že bdquoV referendu je rozhodnutiacute přijato pokud nadpolovičniacute většina hlasujiacuteciacutech a současně nejmeacuteně 25 všech občanů opraacutevněnyacutech v referendu hlasovat odpověděla na otaacutezku položenou v referendu kladně nebo zaacuteporněldquo31 Takto stanoveneacute kvorum je v zaacutesadě v pořaacutedku ovšem probleacutem nastaacutevaacute se zaacutevaznostiacute s pohledu subjektu kteryacute maacute byacutet rozhodnutiacutem vaacutezaacuten Podle navrhovaneacuteho uacutestavniacuteho zaacutekona jsou tyto orgaacuteny dva Prvniacutem a tiacutem hlavniacutem je vlaacuteda kteraacute je aktivně vaacutezaacutena k provedeniacute vyacutesledku referenda Druhyacutem orgaacutenem je Poslaneckaacute sněmovna kteraacute je vaacutezaacutena negativně že po dobu sveacuteho volebniacuteho obdobiacute nejdřiacuteve však do 3 let od konaacuteniacute referenda nepřijme opatřeniacute ktereacute by bylo v rozporu s vyacutesledkem referenda Pokud tedy vyacutesledek aktivně zavazuje pouze vlaacutedu znamenaacute to v praxi to že pokud občaneacute v referendu rozhodnou o změně nějakeacuteho zaacutekona zavazuje vyacutesledek takoveacuteho referenda pouze Vlaacutedu aby naacutevrh takoveacute změny resp Naacutevrh zaacutekona Poslaneckeacute sněmovně kde už tento naacutevrh nemusiacute projiacutet celyacutem legislativniacutem procesem a byacutet schvaacutelen To znamenaacute že finaacutelniacute slovo zde nebudou miacutet občaneacute ale Parlament Potom je třeba se ptaacutet do jakeacute miacutery by naacutem navrhovanaacute praacutevniacute uacuteprava umožňovala vyacutekon staacutetniacute moci přiacutemo 4 KRITIKA ZAVAacuteDĚNIacute REFERENDA JAKO INSTITUTU PŘIacuteMEacute DEMOKRACIE

V souvislosti s vyacuteše uvedenyacutemi naacutevrhy uacutestavniacutech zaacutekonů se jak na půdě poslaneckeacute sněmovny vlaacutedy tak i v odborneacute veřejnosti objevujiacute naacutezory resp argumenty směřujiacuteciacute pro i proti zavedeniacute referenda na celostaacutetniacute uacuterovni Těm nejčastějšiacutem a asi i nejzajiacutemavějšiacutem argumentům bude věnovaacutena tato kapitola ve kteryacutech budou jednotliveacute argumenty podrobně rozebraacuteny 41 Zneužitiacute referenda

Velmi často se lze v diskuziacutech o zavaacuteděniacute referenda setkat s argumenty o jeho možneacutem zneužitiacute kdy voleniacute zaacutestupci by si mohli skrze referendum např o změně uacutestavy usurpovat viacutece moci nebo až dokonce ziacuteskat neomezenou moc Tento argument je velmi zajiacutemavyacute a určitě nelze řiacuteci že takovaacute situaci by byla nereaacutelnaacute neboť v historickeacutem kontextu lze naleacutezt i konkreacutetniacute přiacuteklady takoveacuteho zneužitiacute Pravděpodobně nejznaacutemějšiacutem přiacutekladem pro toto zneužitiacute je Německo kde lid v roce 1934 podpořil v referendu bdquoneomezenou mocldquo Adolfa Hitlera když rozhodl o sjednoceniacute uacuteřadu řiacutešskeacuteho prezidenta a řiacutešskeacuteho kancleacuteře32 Toto zneužitiacute bylo způsobeno jednak silnou a masivniacute nacistickou propagaciacute ale takeacute obnovovaacuteniacutem naacuterodniacuteho ciacutetěniacute německyacutech občanů kteřiacute v teacute době byli bdquoponiacuteženildquo Versailskou miacuterovou smlouvou 33

Nicmeacuteně riziko zneužitiacute nehroziacute pouze u referenda ale takeacute u zastupitelskeacute demokracie Pro konkreacutetniacute přiacuteklad lze uveacutest opět Německo V Německu dostali Adolfa Hitlera k moci praacutevě voleniacute zaacutestupci kteřiacute ho jmenovali řiacutešskyacutem kancleacuteřem a daacutele přijali zaacutekon o zplnomocněniacute34 (tzv bdquoErmaumlchtigungsgesetzldquo) kteryacutem mu udělili neomezenou moc Až když Hitler byla pevně usazena došlo ke konaacuteniacute vyacuteše zmiacuteněneacuteho referenda35

31 Srov Čl 8 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 32 Uacutečast hlasujiacuteciacutech v referendu byla skoro stoprocentniacute zhruba okolo 95 33 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 133 ISBN 8073577003 34 Dostupneacute z httpwwwdhmdelemohtmldokumenteermaechtigungsgesetzindexhtml 35 VERHULST Joe NIJEBOER Arjen DEOCRACY INTERNATIONAL Priama demokracia fakty a argumenty k zavedeniu občianskej iniciatiacutevy a referenda [online] Brusel 2007 [cit 2013-12-28] ISBN 9789078820055 Dostupneacute z httpwwwpriamademokraciaskfilesverhulst-nijeboer-direct-democracy-slopdf

18

Zaacutevěr je tedy takovyacute že vzestup nacismu a moci Adolfa Hitlera nebyl selhaacuteniacutem lidu nyacutebrž politickyacutech představitelů Referendum zde představovalo pouhyacute ventil nespokojenosti a poniacuteženiacute Němců a samozřejmě podporu nacistickeacute myšlenky ve faacutezi kdy Adolf Hitler už měl velkou podporu a neomezenou moc 42 Zodpovědnost lidu

Tato kritika referend se tyacutekaacute toho že lid by v referendu mohl zamezit přijetiacute zaacutesadniacutech reforem a důležityacutech opatřeniacute Přiacutekladem takoveacuteho zamezeniacute může byacutet Maďarsko kde v roce 2008 byly v referendu odmiacutetnuty poplatky v nemocnici a u leacutekaře a teacutež školneacute na vysokyacutech školaacutech Maďarskaacute vlaacuteda toto rozhodnutiacute vniacutemala velmi negativně a ve sveacutem prohlaacutešeniacute uvedla že toto rozhodnutiacute představuje reaacutelneacute nebezpečiacute pro dalšiacute vlaacutedy ktereacute kvůli tomuto referendu nebudou chtiacutet prosadit tvrdeacute ale důležiteacute reformy protože hroziacute že by takovaacute reforma byla v referendu opět zamiacutetnuta36

Zde je důležiteacute upozornit na fakt že k rušeniacute reforem obecně nedochaacuteziacute skrze referendum nebo jinyacute institut přiacutemeacute demokracie ale předevšiacutem politickyacutemi představiteli a to většinou po volbaacutech kdy nově ustaveneacute politickeacute siacutely majiacute snahu rušit nezdařileacute ale i zdařileacute reformy předchoziacutech vlaacuted nebo odklaacutedajiacute jejich uacutečinnost

K rušeniacute reformniacutech praacutevniacutech předpisů včetně těch prospěšnyacutech nedochaacuteziacute zpravidla prostřednictviacutem institutů přiacutemeacute demokracie ale předevšiacutem v zastupitelskeacute demokracii 43 Finančniacute naacuteročnost

To co je velkou otaacutezkou u referend je jejiacutech finančniacute naacuteročnost V teacuteto kapitole budou podrobně specifikovaacuteny naacuteklady jak přiacutemeacute tak zastupitelskeacute demokracie V zastupitelskeacute demokracii představujiacute naacuteklady voleb vyacutedaje okolo 500 mil Kč37 přičemž je třeba ještě přidat naacuteklady spojeneacute s kampaniacute přiacutespěvky uacutespěšnyacutem politickyacutem stranaacutem38 a staacutelyacute ročniacute přiacutespěvek těmto stranaacutem39 Po teacuteto kalkulaci lze vyčiacuteslit skutečneacute naacuteklady voleb40 Pro lepšiacute představu přiacutespěvek uacutespěšnyacutem politickyacutem stranaacutem celkově činiacute přibližně 500 mil Kč staacutelyacute ročniacute přiacutespěvek pro stranu kteraacute ziacuteskala v posledniacutech volbaacutech minimaacutelně 3 hlasů je 6 mil Kč přičemž tento přiacutespěvek se zvyšuje za každyacutech dalšiacutech i započatyacutech 01 hlasů o 200 tis Kč Pokud však strana ziacuteskaacute viacutece jak 5 hlasů přiacutespěvek se nezvyšuje Celkovyacute přiacutespěvek za rok 2012 pro politickeacute strany a hnutiacute činil dalšiacutech 492 081 667 Kč41 Za rok 2013 pak 468 670 002 Kč42

Pro určeniacute naacutekladů referenda lze vyjiacutet z celostaacutetniacuteho referenda o vstupu Českeacute republiky k Evropskeacute unii Okolo 200 mil Kč bylo určeno na bdquoinformačniacute kampaňldquo kteraacute měla informovat občany o vyacutehodaacutech vstupu Českeacute republiky do Evropskeacute unie Nicmeacuteně informovaacuteniacute občanů skrze tuto kampaň nenylo neutraacutelniacute protože informačniacute kampaň měla na starosti vlaacuteda (politickeacute strany) a přistoupeniacute ČR k Evropskeacute unii bylo vlaacutedniacute prioritou To že kampaň nebyla neutraacutelniacute dokazuje fakt že odpůrci

36 Bliacuteže viz PAŽITNYacute Peter SZALAYOVAacute Angelika Referendum v Maďarsku predstavuje stop štrukturaacutelnym reformaacutem In Health Policy Institute [online] 2008 [cit 2013-12-28] Dostupneacute z httpwwwhpiskhpiskview2471referendum-v-madarsku-predstavuje-stop-strukturalnym-reformamhtml 37 Věcnyacute zaacuteměr volebniacuteho zaacutekona rozeslanyacute ministrem vnitra dne 16112010 do meziresortniacuteho připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute 38 sect85 zaacutekona č 2471995 Sb o volbaacutech do Parlamentu Českeacute republiky 39 sect20 zaacutekona č 4241991 Sb o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech a politickyacutech hnutiacutech 40 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 146 ISBN 8073577003 41 MINISTERSTVO FINANCIacute ČR Přiacutespěvky ze staacutetniacuteho rozpočtu uhrazeneacute politickyacutem stranaacutem a politickyacutem hnutiacutem celkem v roce 2012 2812013 [cit 2015-04-16] Dostupneacute z httpwwwmfcrczcsverejny-sektormonitoringfinancovani-politickych-stranprispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-11146 42 MINISTERSTVO FINANCIacute ČR Přiacutespěvky ze staacutetniacuteho rozpočtu uhrazeneacute politickyacutem stranaacutem a politickyacutem hnutiacutem celkem v roce 2013 2812014 [cit 2015-04-16] Dostupneacute z httpwwwmfcrczcsverejny-sektormonitoringfinancovani-politickych-stranprispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-16647

19

přistoupeniacute z teacuteto vyčleněneacute finančniacute čaacutestky na kampaň nedostali nic43 Původně byly naacuteklady na konaacuteniacute referenda vyčiacutesleny na 500 mil Kč v důvodoveacute zpraacutevě k uacutestavniacutemu zaacutekonu č 5152002 Sb

Po srovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech naacutekladů můžeme dojiacutet k zaacutevěru že naacuteklady voleb s připočteniacutem přiacutespěvků politickyacutem stranaacutem jsou mnohem vyššiacute než naacuteklady na konaacuteniacute celostaacutetniacuteho referenda K vyacutesledkům finančniacute naacuteročnosti ovšem nelze dojiacutet takto jednoduchou kalkulaciacute ale je třeba zohlednit ještě dalšiacute skutečnosti I přes tu skutečnost že referendum je finančně meacuteně naacuteročneacute než volby rozhodne referendum většinou pouze o jednu otaacutezku kdežto volby naacutem ustanoviacute zaacutestupce kteřiacute rozhodnou za volebniacute obdobiacute několik otaacutezek Naviacutec je nutneacute staacutele vychaacutezet z moderniacuteho konceptu referenda kdy referendum je pouze doplňkem zastupitelskeacute demokracie a nenahrazuje volby Tudiacutež naacuteklady spojeneacute s konaacuteniacutem referenda se přičiacutetajiacute k naacutekladům voleb a nijak je nenahrazujiacute Zaacutevěrem lze tedy uveacutest že zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda by v přiacutepadě jeho konaacuteniacute s sebou neslo i dalšiacute finančniacute naacuteklady

44 Informovanost lidu

Tento velmi častyacute argument řiacutekaacute že lid nedisponuje dostatečnou miacuterou informovanosti popř i kvalifikace na to aby rozhodoval o politickyacutech popř odbornyacutech otaacutezkaacutech Opět je třeba se na tento naacutezor podiacutevat v širšiacute perspektivě

V prveacute řadě jestliže vychaacuteziacuteme ze zaacutekladniacuteho děleniacute iniciativy referenda to znamenaacute na iniciativu shora zdola je nepravděpodobneacute že by v přiacutepadě iniciativy zdola si sami občaneacute položil otaacutezku o ktereacute by nebyli zcela informovaacuteni

Předmětem hlasovaniacute skrze referendum bude většinou obecně znaacutemaacute problematika na kterou maacute většina lidu nějakyacute naacutezor a tudiacutež o niacute maacute i dostatek informaciacute44 Z opačneacuteho pohledu na tento argument je takeacute diskutabilniacute zda političtiacute představiteleacute disponujiacute vždy dostatečnou kvalifikovanostiacute a informovanostiacute o určiteacute problematice o niacutež majiacute rozhodovat Čiacutem však disponujiacute zcela jistě je širokyacute aparaacutet kteryacute jim maacute dostatek informaciacute o daneacute problematice o ktereacute se rozhoduje poskytnout45 K tomu je pak uzpůsoben i legislativniacute proces kteryacute je jaacutedrem takoveacuteho rozhodovaacuteniacute46

Stejnou informačniacute povinnost ve vztahu k lidu při konaacuteniacute referenda by měla miacutet napřiacuteklad vlaacuteda nebo Parlament Pokud by zde takovaacute povinnost existovala pak lze argument neinformovanosti lidu chaacutepat jako argument selhaacuteniacute vlaacutedy či Parlamentu v jejich povinnosti včas řaacutedně a dostatečně informovat lid 5 ZAacuteVĚR

Referendum jako nejznaacutemějšiacute a nejpoužiacutevanějšiacute institut přiacutemeacute demokracie se v posledniacutech letech stal předmět politickyacutech debat a diskuziacute v souvislosti s jeho zavaacuteděniacutem nebo rozšiřovaacuteniacutem v uacutestavniacutem systeacutemu Při těchto diskuziacutech a předevšiacutem při jeho zavaacuteděniacute do uacutestavniacutech systeacutemů je nutneacute miacutet na paměti že se jednaacute o institut přiacutemeacute demokracie na ktereacute neniacute žaacutednyacute uacutestavniacute systeacutem postaven neboť zaacuteklad uacutestavniacuteho systeacutemu tvořiacute vždy demokracie reprezentativniacute kterou je možneacute obohatit o určiteacute prvky přiacutemeacute demokracie jako napřiacuteklad referendum

Diskuze o zavaacuteděniacute referenda jsou aktuaacutelniacute i v ČR Českyacute praacutevniacute řaacuted sice obsahuje praacutevniacute uacutepravu referenda ale pouze na krajskeacute a miacutestniacute uacuterovni přičemž na celostaacutetniacute uacuterovni obecnaacute uacuteprava absentuje Dominantniacutem je v ČR referendum miacutestniacute ktereacute je upraveno zaacutekonem č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu kteryacute je v celku kvalitniacutem zaacutekonem Nicmeacuteně i přes tuto kvalitu lze v teacuteto praacutevniacute uacutepravě spatřovat určiteacute nedostatky jako např minimaacutelniacute hranice počtu podpisů opraacutevněnyacutech osob

43 FIALA Petr a PITROVAacute Markeacuteta Evropskaacute referenda 1 vyd Brno Centrum pro studium demokracie a kultury 2005 s 155 a n ISBN 80-732-5051-9 44 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 144 ISBN 8073577003 45 Nelze předpoklaacutedat že každyacute z poslanců disponoval potřebnyacutemi znalostmi např o uacutečetnictviacute při hlasovaacuteniacute o vlaacutedniacutem naacutevrhu zaacutekona kteryacutem se měniacute zaacutekon č 5631991 Sb o uacutečetnictviacute o ktereacutem bylo rozhodovaacuteno poslaneckou sněmovnou v jejiacutem šesteacutem volebniacutem obdobiacute v roce 2010 sněmovniacute tisk č 17 46 K tomu srov KNAPP Viktor Teorie praacuteva 1 vyd Praha CH Beck 1995 Tvorba praacuteva s 110 a n Praacutevnickeacute učebnice (CH Beck) ISBN 3406401775

20

pro iniciaci referenda kteraacute neniacute zrovna optimaacutelniacute a vyvaacuteženaacute a způsob kontroly navrženeacute otaacutezky zastupitelstvem

Co se tyacuteče iniciace referenda lze za nevhodnou uacutepravu považovat iniciaci referenda skrze naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru kteryacute musiacute byacutet podpořen určityacutem počtem opraacutevněnyacutech osob V kapitole čtvrteacute je pojednaacuteno o teacuteto nevyvaacuteženeacute uacutepravě kteraacute činiacute velkeacute rozdiacutely v počtu potřebnyacutech podpisů u podobně velkyacutech obciacute Spravedlivějšiacute a vyrovnanějšiacute řešeniacute by bylo sniacutežit hranice počtu obyvatel a zaacuteroveň procentuaacutelniacute hranice počtu opraacutevněnyacutech osob Obce by měli byacutet rozděleny na obce do 3000 obyvatel ve kteryacutech by bylo zapotřebiacute nejmeacuteně 20 podpisů opraacutevněnyacutech osob na obce nad 3000 ale do 10 000 obyvatel ve kteryacutech by byla procentuaacutelniacute hranice počtu podpisů již 15 Daacutele na obce nad 10 000 ale do 100 000 obyvatel ve kteryacutech by bylo třeba ziacuteskat podporu 10 opraacutevněnyacutech osob A posledniacute kategoriiacute by tvořili obce nad 100 000 obyvatel ve kteryacutech by bylo zapotřebiacute ziacuteskat podporu 8 opraacutevněnyacutech osob47

Praacutevniacute uacutepravy způsobu kteryacutem se kontroluje zněniacute navrženeacute otaacutezky v naacutevrhu přiacutepravneacuteho vyacuteboru lze teacutež považovat za nevhodnou protože ke kontrole dochaacuteziacute až ex post po sběru podpisů kteryacute představuje určiteacute naacuteklady pro přiacutepravnyacute vyacutebor a v přiacutepadě že zastupitelstvo odmiacutetne referendum vyhlaacutesit protože o navrženeacute otaacutezce nelze referendum konat nemaacute přiacutepravnyacute vyacutebor už žaacutednou možnost otaacutezku změnit a vynaloženeacute uacutesiliacute a naacuteklady na sběr podpisů vejdou vniveč Tudiacutež by bylo dobreacute kdyby ke kontrole dochaacutezelo ex ante zastupitelstvem před sběrem podpisů Pokud by zastupitelstvo řeklo že se referendum o navrženeacute otaacutezce může konat nemohlo by už dojiacutet ze strany přiacutepravneacuteho vyacuteboru ke zbytečně vynaloženyacutem naacutekladům Pokud by zastupitelstvo rozhodlo zaacuteporně měl by přiacutepravnyacute vyacutebor ještě prostor pro změnu či jinou formulaci otaacutezky

Při zabyacutevaacuteniacute se aktuaacutelniacute snahou o zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda v Českeacute republice strukturou a obsahem navrhovanyacutech uacutestavniacutech zaacutekonů o celostaacutetniacutem referendu si lze všimnout určityacutech vaacutežnyacutech i meacuteně vaacutežnyacutech nedostatků

Aktuaacutelniacute naacutevrh je co do obsahu mnohem meacuteně benevolentniacute než předchoziacute a zaacuteroveň viacutece bdquozapadaacuteldquo do našeho praacutevniacuteho řaacutedu což je určitě dobře nicmeacuteně i tak v sobě skyacutetaacute určitaacute uacuteskaliacute na kteraacute je třeba daacutevat pozor

Prvniacute uacuteskaliacute je absence provaacuteděciacuteho zaacutekona Podobnyacute probleacutem byl i v přiacutepadě přijetiacute uacutestavniacuteho zaacutekona o přiacutemeacute volbě prezidenta republiky kdy byl sice přijat uacutestavniacute zaacutekon ale jeho provedeniacute nikoliv a o způsobu jak ho proveacutest nebyla ucelenaacute představa Tudiacutež pak vznikly nejasnosti o sčiacutetaacuteniacute podpisů pod peticiacute u nezaacutevislyacutech kandidaacutetů Stejnyacute probleacutem může nastat i u navrhovaneacuteho uacutestavniacuteho zaacutekona neboť naacutevrh a představa o podobě celostaacutetniacuteho referenda je ale chybiacute jeho provedeniacute bez ktereacuteho se referendum v podstatě nemůže konat

Druhyacutem uacuteskaliacutem nebo spiacuteše otaacutezkou je zda by referendum bylo reaacutelně možneacute iniciovat zdola Naacutevrh uacutestavniacuteho zaacutekona totiž řiacutekaacute že naacutevrh na konaacuteniacute referenda musiacute byacutet podpořen peticiacute podepsanou nejmeacuteně 250 000 občany Českeacute republiky kteřiacute dosaacutehli věku 18 let ke dni podaacuteniacute naacutevrhu na konaacuteniacute referenda Hranice 250 000 podpisů u navrhovaneacuteho zaacutekona představuje ten stejnyacute probleacutem jako v přiacutepadě prezidentskyacutech voleb konanyacutech v roce 2013 v souvislosti s již vyacuteše zmiacuteněnou absenciacute provaacuteděciacuteho předpisu a tedy nejasnostiacute o způsobu kontroly takoveacuteho počtu což v praxi může opět veacutest ke zmatkům a zbytečnyacutem průtahům

Posledniacutem uacuteskaliacutem a zaacuteroveň otaacutezkou je zda občaneacute skrze referendum jsou fakticky schopni něco prosadit neboť podle navrhovaneacuteho uacutestavniacuteho zaacutekona by vyacutesledek referenda měl zavazovat Vlaacutedu kteraacute by byla aktivně vaacutezaacutena k provedeniacute vyacutesledku referenda Daacutele by vyacutesledek referenda měl bdquonegativněldquo zavazovat Poslaneckaacute sněmovnu kteraacute by po dobu sveacuteho volebniacuteho obdobiacute nejdřiacuteve však do 3 let od konaacuteniacute referenda nesměla přijmout opatřeniacute rozporneacute s vyacutesledkem referenda

Tyto nedostatky jsou jistě velmi vaacutežneacute a v praxi by mohli způsobit probleacutemy a nejasnosti Proto je dle naacutezoru autora tento naacutevrh praacutevniacute uacutepravy nedostatečnyacute a vyacuteše uvedenaacute uacuteskaliacute by měla byacutet vyřešena a upravena jinyacutem způsobem ještě před podaacuteniacutem naacutevrhu Poslaneckeacute sněmovně

Referendum v souvislosti se snahou o jeho zavedeniacute na celostaacutetniacute uacuterovni byacutevaacute pak často v diskuziacutech (zejm politickyacutech) terčem kritiky směřujiacuteciacute proti jeho zavedeniacute Nejčastějšiacute kritikou proti referendu jsou rizika s niacutem spojenaacute jako např zneužitiacute přiacutemeacute demokracie nedostatečnaacute kvalifikace a informovanost občanů neodpovědnyacute lid či finančniacute zatiacuteženiacute rozpočtu

Zneužitiacute referenda je sice určityacutem rizikem že by si političtiacute představiteleacute usurpovali viacutece moci pro sebe nicmeacuteně toto riziko představuje i samotnyacute systeacutem zastupitelskeacute demokracie kde rovněž může dojiacutet a historicky již došlo k usurpovaacuteniacute viacutece pravomoci Z hlediska navrhovaneacute praacutevniacute uacutepravy

47 Bliacuteže viz Přiacuteloha tabulka č 2

21

referenda je ale toto riziko velmi niacutezkeacute neboť navrhovanaacute praacutevniacute uacuteprava vylučuje z předmětu referenda otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se např změny podstatnyacutech naacuteležitostiacute demokratickeacuteho praacutevniacuteho staacutetu nebo zaacutesahy do určityacutech uacutestavniacutech orgaacuteny jako např Českeacute naacuterodniacute banky

Dalšiacute kritika že lid by mohl skrze referendum zastavit zaacutesadniacute reformy a nemohl by za to byacutet odpovědnyacute je určitě zajiacutemavaacute ale při hlubšiacutem pohledu lze dospět k zaacutevěru že skrze instituty referendum sice lze zastavit zaacutesadniacute reformy nicmeacuteně stejně tak a ve většiacute miacuteře se tomu děje na zaacutekladě rozhodnutiacute politickyacutech představitelů Druhaacute čaacutest teacuteto kritiky směřujiacuteciacute k neodpovědnosti lidu za takovaacute rozhodnutiacute je teacutež velmi zajiacutemavaacute ale pravdivaacute pouze čaacutestečně neboť odpovědnost a naacutesledky za rozhodnutiacute lid nese a to v přiacutepadě bdquošpatneacuteho rozhodnutiacuteldquo v referendu pokud např zastaviacute důležiteacute a prospěšneacute reformy tak toto rozhodnutiacute se projeviacute u každeacuteho občana zhoršeniacutem finančniacute popř i životniacute situace48 Kdežto u špatneacuteho rozhodnutiacute ve volbaacutech může občan pouze litovat sveacuteho hlasu přičemž hroziacute přijetiacute viacutece takto bdquošpatnyacutech rozhodnutiacuteldquo

Naacutemitka finančniacute naacuteročnosti referenda je rovněž zajiacutemavaacute a takeacute pravdivaacute nicmeacuteně když vyčiacutesliacuteme průměrneacute naacuteklady na volby a naacuteklady na realizaci referenda o přistoupeniacute Českeacute republiky k EU můžeme dovodit že realizace voleb (zastupitelskeacute demokracie) je dokonce finančně naacuteročnějšiacute než realizace celostaacutetniacuteho referenda (přiacutemeacute demokracie) Každopaacutedně přiacutepadneacute zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda neodstraniacute naacuteklady na volby ale naopak k nim mohou přibyacutet naacuteklady na konaacuteniacute referenda ktereacute budou představovat zatiacuteženiacute staacutetniacuteho rozpočtu

Posledniacutem častyacutem argumentem proti zavedeniacute referenda byacutevaacute nedostatečnaacute informovanost a kvalifikace lidu Jak v přiacutemeacute tak i v zastupitelskeacute demokracii by měl fungovat nějakyacute aparaacutet kteryacute by měl poskytnout dostatečneacute množstviacute informaciacute ale stejně jak u referenda tak i u hlasovaacuteniacute v Poslaneckeacute sněmovně nelze stoprocentně zajistit dostatečnou informovanost hlasujiacuteciacutech Co se pak tyacuteče informovanosti občanů při referendu ktereacute by sami iniciovali tak je skutečně nepravděpodobneacute až absurdniacute že by saacutem lid inicioval referendum o něčem čemu by nerozuměl a spiacuteše bude iniciovat takoveacute hlasovaacuteniacute o problematice kteraacute je obecně znaacutemaacute

Všechny tyto argumenty upozorňujiacuteciacute na rizika a nedostatky referenda jako institutu přiacutemeacute demokracie jsou určitě zajiacutemaveacute ale srovnaacuteme-li tyto argumenty se systeacutemem zastupitelskeacute demokracie můžeme dojiacutet k zaacutevěru že tyto rizika a nedostatky se tyacutekajiacute teacutež nepřiacutemeacute demokracie Seznam použityacutech zdrojů a literatury Monografie CANETTI Elias Masa a moc 1 vyd Překlad Jiřiacute Stromšiacutek Praha Arcadia 1994 575 s Studio

klasik sv 1 ISBN 80-858-1208-8 FIALA Petr a PITROVAacute Markeacuteta Evropskaacute referenda 1 vyd Brno Centrum pro studium demokracie a kultury 2005 311 s ISBN 80-732-5051-9 FILIP Jan Uacutestavniacute praacutevo Českeacute republiky 4 opr a dopl vyd Brno Masarykova univerzita 2003 556 s ISBN 80-210-3254-5 HENDRYCH Dušan Praacutevnickyacute slovniacutek 3 podstatně rozš vyd V Praze CH Beck 2009 xxii 1459 s Beckovy odborneacute slovniacuteky ISBN 978-80-7400-059-1 KLIacuteMA Karel Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině Plzeň Aleš Čeněk 2005 1019 s ISBN 80-868-9844-X KLIacuteMA Karel Staacutetověda 2 rozš vyd Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2011 431

s Praacutevnickeacute učebnice (Aleš Čeněk) ISBN 978-807-3802-967 KLIacuteMA Karel Teorie veřejneacute moci (vlaacutednutiacute) Praha ASPI 2003 311 s ISBN 80-863-9578-2 KNAPP Viktor Teorie praacuteva 1 vyd Praha CH Beck 1995 xvi 247 s Praacutevnickeacute učebnice (CH Beck) ISBN 34-064-0177-5 LAacuteŠTIC Erik Uacutezemnaacute samospraacuteva učebnyacute text 1 vyd Bratislava Univerzita Komenskeacuteho 2010 98 s ISBN 978-80-223-2827-2 PAVLIacuteČEK Vaacuteclav Uacutestava a uacutestavniacute řaacuted Českeacute republiky komentaacuteř 2 dopl a podst rozš vyd aktualiz dotisk podle stavu k 112003 Praha Linde 2002 1164 s Zaacutekony - komentaacuteře (Linde) ISBN 80-720-1391-2 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice 1 vyd Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 xiii 182 s ISBN 80-735-7700-3 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Rakousku a Německu V Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute

v Praze 2010 25 s Working papers Fakulty mezinaacuterodniacutech vztahů 52010 ISBN 978-802-4516-776

48 Bliacuteže viz kapitola 112

22

RIGEL Filip Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou 1 vyd Praha Leges 2011

288 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 ROUSSEAU Jean-Jacques a Překladatelka] [JARMILA VESELAacute O společenskeacute smlouvě neboli O zaacutesadaacutech staacutetniacuteho praacuteva Dobraacute Voda Aleš Čeněk 2002 ISBN 978-808-6473-109 VERHULST Jos NIJEBOER Arjen Priama demokracia fakty a argumenty k zavedeniu občianskej iniciatiacutevy a referenda Brusel Democracy International 2007 86 s ISBN 9789078820055 Dostupneacute z httpwwwpriamademokraciaskfilesverhulst-nijeboer-direct-democracy-slopdf Odborneacute člaacutenky

BŘEŇ Jan Miacutestniacute referendum -- novaacute pravidla pro jeho platnost a zaacutevaznost Deniacutek veřejneacute spraacutevy Veřejnaacute spraacuteva online [online] 2009 Dostupneacute z httpdenikobceczclanekaspid=6352602 KADEČKA Stanislav RIGEL Filip Kam směřuje českaacute praacutevniacute regulace miacutestniacuteho referenda Praacutevniacute rozhledy časopis pro všechna praacutevniacute odvětviacute Praha C H Beck 2009 č 7 s 229 ISSN 1210-6410 MATES Pavel Praacutevniacute uacuteprava miacutestniacuteho referenda Praacutevniacute foacuterum 2007 IV č 2 s 55-61 PAŽITNYacute Peter SZALAYOVAacute Angelika Referendum v Maďarsku predstavuje stop štrukturaacutelnym reformaacutem In Health Policy Institute [online] 2008 Dostupneacute z

httpwwwhpiskhpiskview2471referendum-v-madarsku-predstavuje-stop-strukturalnym-reformamhtml Elektronickeacute zdroje

MINISTERSTVO FINANCIacute ČR Přiacutespěvky ze staacutetniacuteho rozpočtu uhrazeneacute politickyacutem stranaacutem a politickyacutem hnutiacutem celkem v roce 2012 2812013 Dostupneacute z httpwwwmfcrczcsverejny-sektormonitoringfinancovani-politickych-stranprispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-11146 MINISTERSTVO FINANCIacute ČR Přiacutespěvky ze staacutetniacuteho rozpočtu uhrazeneacute politickyacutem stranaacutem a politickyacutem hnutiacutem celkem v roce 2013 2812014 [cit 2015-04-16] Dostupneacute z httpwwwmfcrczcsverejny-sektormonitoringfinancovani-politickych-stranprispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-16647 MINISTERSTVO VNITRA ČESKEacute REPUBLIKY Občanskeacute aktivity Miacutestniacute referendum Ministerstvo vnitra [online] [cit 2014-02-23] Dostupneacute z httpwwwmvcrczclanekobcanske-aktivity-118893aspx Kontaktniacute uacutedaje

Bc Jakub BRADA kubikbradaseznamcz Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

23

PRINCIP BEZROZPORNOSTI A VYacuteKLAD PRAacuteVNIacuteCH POJMŮ

Martin Dominik

Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta

Abstract This paper deals with principle of coherence and its use in solving conflicts between legal

rules It emphasizes coherence itself as an important value of legal system Deontic logic if applied on legal rules distinguishes various kinds of conflicts in legal system However only when its use is feasible We use interpretation and other methods to solve them if it is possible Recent (mostly Czech) theories are confronted with their own limits and sometimes in our point of view faults

Abstrakt Praacutece se zabyacutevaacute principem bezrozpornosti a jeho využitiacutem při řešeniacute konfliktů praacutevniacutech

pravidel Důraz je kladen na bezrozpornost jako hodnotu samotnou Kvalifikuje různeacute druhy rozporů v praacutevu a hledaacute jejich řešeniacute v rovině interpretace či pomociacute jinyacutech praacutevniacutech institutů pokud je možneacute Hodnotiacute v teorii nabiacutezeneacute možnosti řešeniacute a kriticky je posuzuje s ohledem na jimi vymezeneacute limity použitiacute

Kliacutečovaacute slova Bezrozpornost deontickaacute logika interpretace praacutevniacute pojmy

Key words Coherence deontic logic interpretation legal terms

1 UacuteVOD

V praacuteci se věnuji principu bezrozpornosti v praacutevu zvlaacuteštniacute ohled je braacuten na jeho využitiacute při interpretaci praacutevniacutech pojmů Zajiacutemaacute mě jakou povahu rozpor v praacutevu maacute zda se jednaacute o staacutele stejnou situaci zda se lišiacute v druhu či jineacute charakteristice Praacutece hledaacute odpověď na otaacutezku zda lze rozpory řešit uvnitř praacuteva jeho vlastniacutemi metodami nebo je potřeba vnějšiacutech zaacutesahů Jakeacute naacutestroje řešeniacute existujiacute a jakyacute je jejich teoretickyacute zaacuteklad a reaacutelnaacute aplikace Daacutele zda bezrozpornost působiacute v celeacutem praacutevniacutem řaacutedu nebo jen v jeho jednotlivyacutech odvětviacutech

2 POJMY 21 Pravidla

Pravidla určujiacute schvaacuteleneacute varianty chovaacuteniacute v daneacutem systeacutemu Lze je rozdělit na normy a principy49 Norma je projev vůle kteryacute stanoviacute že něco nějak maacute byacutet maacute preskriptivniacute charakter Normu nepoznaacutevaacuteme přiacutemo ale jednaacute se o smysl volniacuteho aktu kteryacute poznaacutevaacuteme zaacutesadně z textu Vůli projevuje primaacuterně zaacutekonodaacuterce ve formě zaacutekonů může se však jednat i o jinyacute kolektiv či společenstviacute50

Je třeba rozlišovat mezi normou a vyacuterokem o normě ktereacute mohou miacutet stejneacute jazykoveacute vyjaacutedřeniacute Odlišeniacute je důležiteacute jelikož neniacute možneacute na normy přiacutemo použiacutet klasickou logiku zatiacutemco na vyacuteroky o niacute ano Logika totiž pracuje dvouhodnotově pravda - nepravda a norma tuto vlastnost nemaacute S pravdivostiacute lze pracovat u deskriptivniacutech vět myšleniacute nikoliv preskriptivniacutech vět vůle Neniacute ani možneacute vytvaacuteřet paralelu mezi pravdivostiacute a platnostiacute normy jelikož pravdivost je vlastnost kterou lze empiricky ověřit a neměniacute se Platnost je naopak specifickaacute existence normy a podleacutehaacute změnaacutem v dynamickeacutem praacutevniacutem řaacutedu51 Normu lze buď dodržet nebo porušit tercium non datur

Ani zde však neniacute paralela s pravdivostiacute neboť vyacuterok je pravdivyacute od počaacutetku zatiacutemco norma může byacutet porušena až po určiteacutem časoveacutem uacuteseku nebo nemusiacute byacutet porušena vůbec

Norma určiteacute jednaacuteniacute přikazuje zakazuje nebo dovoluje Za jejiacute určiteacute specifickeacute druhy je možneacute teacutež považovat derogujiacuteciacute a zmocňujiacuteciacute normy52 Normy derogujiacuteciacute v praacuteci považuji za normy o normaacutech (metanormy) a hovořit o nich budu v kapitole 32 Zmocněniacute obsahuje dovoleniacute orgaacutenu vytvaacuteřet zaacutevazneacute normy pro určeneacute subjekty Zaacuteroveň přikazuje těmto subjektům daneacute normy

49 Jsem si vědom toho že tato terminologie neniacute zcela přijiacutemaacutena 50 WEINBERGER Ota Zaacuteklady praacutevniacute logiky Vyd 1 Brno Masarykova univerzita 1993 s 130 51 KELSEN Hans Všeobecnaacute teorie norem 1 vyd Překlad Milan Kubiacuten Brno Masarykova univerzita 2000 s 222 52 KELSEN 2000 op cit s 109 a naacutesl

24

dodržovat Jelikož lze rozložit na dva moacutedy se zmocněniacutem daacutele nepracuji Druhyacutem typem pravidel jsou principy Stejně jako normy majiacute preskriptivniacute povahu avšak jinyacute

charakter Dle Dworkina se dajiacute odlišit logicky a to tiacutem že norma lze pouze splnit nebo porušit zatiacutemco princip se uplatňuje v různeacute miacuteře Jednaacute se o silnou oddělujiacuteciacute tezi principů a pravidel53 Alexy vniacutemaacute principy jako přiacutekazy k optimalizaci ktereacute neobsahujiacute konkreacutetniacute skutkovou podstatu Rozdiacutel v pohledech spočiacutevaacute v jejich distributivnosti či nedistributivnosti Pro potřeby předklaacutedaneacute praacutece neniacute třeba určit jejich přesneacute vymezeniacute principy považuji zjednodušeně za pravidla jež se naplňujiacute v různeacutem stupni a majiacute rozměr důležitosti Vychaacutezejiacute zevnitř systeacutemu jehož jsou součaacutestiacute a proto jej jako celek nehodnotiacute jejich vyacuteznam ziacuteskaacuteme racionalizaciacute a zobecněniacutem norem54

Za praacutevniacute normy a praacutevniacute principy považuji takoveacute jež jsou pozitivně praacutevně zakotveneacute či implicitně obsaženeacute Za praacutevniacute pravidla nepovažuji tzv přirozeneacute praacutevo ktereacute nemaacute oporu v daneacutem pozitivniacutem systeacutemu pokud neniacute obsaženo předevšiacutem v uacutestavniacutem praacutevu I přes vyacuteše uvedeneacute však nevniacutemaacutem praacutevo pouze jako soubor psanyacutech pravidel

22 Praacutevniacute pojem

Praacutevniacute pojem je jednotkou praacutevniacuteho myšleniacute kteraacute nese určityacute vyacuteznam Pojem maacute svůj obsah kteryacute jej definuje a rozsah jenž označuje prvky ktereacute pod něj patřiacute Zvětšiacute-li se obsah tedy dojde-li k zpřesněniacute pojmu zmenšiacute se rozsah Pojem však nelze považovat za soubor určityacutech věciacute spiacuteše je lepšiacute pracovat s niacutem jako s třiacutedou v logickeacutem smyslu určenou vlastnostmi a pravidly55 Dle meacuteho naacutezoru neniacute totožnyacute se svyacutem znakem stejně jako norma neniacute totožnaacute s jejiacutem vyjaacutedřeniacutem

Aby mohl byacutet sdělen je třeba vyjaacutedřit jej jazykem jehož hlavniacutem rysem je neurčitost56 Pohybujeme se však v prostoru praacuteva ktereacute klade požadavky na sveacute vyjaacutedřeniacute Jedniacutem z nich je přesnost tedy sniacuteženiacute rozsahu pojmu Precizaciacute dojde zaacuteroveň k rozšiacuteřeniacute obsahu kteryacute se staacutevaacute mohutnějšiacutem a meacuteně srozumitelnyacutem Přesnost i srozumitelnost jsou naacuteroky kladeneacute na praacutevo a působiacute proti sobě ani jeden z nich neniacute možneacute naplnit zcela ale je třeba postupovat proporcionaacutelně Praacutevo nikdy nebude zcela přesneacute tudiacutež si jeho pojmy zachovajiacute určitou miacuteru vaacutegnosti57

Praacutevniacute pojem maacute dle obecně přijiacutemaneacute teorie tři oblasti jaacutedro neurčitou oblast a oblast mimo rozsah pojmu Do jaacutedra se zahrnujiacute takoveacute předměty ktereacute by pod pojem podřadil teacuteměř každyacute přiacuteslušniacutek jazykoveacuteho společenstviacute U neurčiteacute oblasti by se naacutezory osob lišily a neexistoval by konsensus V oblasti mimo rozsah pojmu stojiacute předměty ktereacute by teacuteměř žaacutednyacute přiacuteslušniacutek jazykoveacuteho společenstviacute pod pojem nepodřadil58 I zde však vznikajiacute obtiacuteže a to na přechodu mezi jednotlivyacutemi oblastmi pojmu Jednaacute se o vaacutegnost vyššiacuteho řaacutedu59 Vetšiacute potiacutež vznikaacute se samotnyacutem určeniacutem hranice kdy neniacute znaacutemo jak velkaacute čaacutest jazykoveacuteho společenstviacute je nutnaacute k vytvořeniacute jaacutedra či neurčiteacute oblasti Dle meacuteho naacutezoru se nejednaacute o skokoveacute propady ale spiacuteše o plynulyacute přechod což rozděleniacute na tři oblasti pojmy opomiacutejiacute I přes tuto překaacutežku budu v praacuteci s teziacute pracovat protože je užitečnaacute a přijiacutemaacutena60

U pojmu je možneacute rozlišit mezi vyacuteznamem a smyslem Vyacuteznam zahrnuje pole možnyacutech předmětů zatiacutemco smysl je ustanovovaacuten v konkreacutetniacute situaci Dle meacuteho naacutezoru by se v praacutevu měli ve většině přiacutepadů kryacutet Je nevhodneacute aby jeden pojem byl užiacutevaacuten ve viacutece smyslech pokud se nejednaacute o na prvniacute pohled poznatelneacute situace což opět souvisiacute s požadavky přesnosti a srozumitelnosti

Praacutevniacute pojmy jsou stejně jako obecnyacute jazyk vaacutegniacute s tiacutem že v praacutevu může miacutet tato situace vaacutežnějšiacute naacutesledky než pouheacute nedorozuměniacute Na druhou stranu může praacutevo diacuteky teacuteto vlastnosti

53 MELZER Filip Metodologie naleacutezaacuteniacute praacuteva uacutevod do praacutevniacute argumentace 2 vyd Praha CH Beck 2011 s 49 54 Srovnej MacCORMICK Neil Legal reasoning and legal theory Oxford Clarendon Press 1978 s 154-160 55 ŠVAacuteRA Ondřej Metodologickaacute hodnota nauky o třech oblastech pojmu In GERLOCH Aleš TRYZNA Jan WINTR Jan (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota Plzeň Aleš Čeněk 2012 s 308 56 HLOUCH Lukaacuteš Teorie a realita praacutevniacute interpretace Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2011 s 54 57 Srovnej HOLLAumlNDER Pavel Filosofie praacuteva 1 vyd Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2006 s 217 58 MELZER Filip Metodologie naleacutezaacuteniacute praacuteva uacutevod do praacutevniacute argumentace 2 vyd Praha CH Beck 2011 s 97 59 Srovnej SOBEK Tomaacuteš Nemoraacutelniacute praacutevo Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 2010 s 312 60 Např MELZER 2011 op cit s 91

25

reagovat na situace nepředpoklaacutedaneacute v době stanoveniacute pravidla Hart hovořiacute o otevřeneacute struktuře praacuteva a daacutevaacute ji do souvislosti se soudcovskou diskreciacute61 Časovyacute aspekt se projeviacute i ve vyacutevoji jazyka Pojmy mohou nabyacutevat novyacutech vyacuteznamů a měnit svůj obsah na to by praacutevo mělo jako dynamickyacute systeacutem reagovat Buď zakonzervovaacuteniacutem pojmu legaacutelniacute definiciacute či přizpůsobeniacutem se noveacute konstitutivniacute jazykoveacute praxi Zde je pak otaacutezkou kdo tvořiacute relevantniacute jazykoveacute společenstviacute zda se jednaacute o praacutevniacuteky či jen soudce nebo zda by se nemělo jednat o celou společnost

23 Bezrozpornost

Definovat bezrozpornost lze viacutece způsoby z nichž nejpřesnějšiacute je logickyacute Jak bylo však ukaacutezaacuteno vyacuteše zaacutekony vyacuterokoveacute logiky na pravidla použiacutevat neniacute možneacute Bezrozpornost proto vyložiacutem jako situaci kdy neniacute přiacutetomen rozpor Samotneacute slovo rozpor či spor nepovažuji za vhodně zvoleneacute na to upozorňuje i Weinberger a preferuje termiacuten neslučitelnosti kteryacute budu daacutele použiacutevat62 Za neslučitelneacute považuji takoveacute normy jež nelze splnit zaacuteroveň aniž by byla jedna z nich porušena

Jinou povahu maacute rozpor mezi principy Lze ho přirovnat k působeniacute dvou různoběžnyacutech sil na jeden bod Mohou působit přiacutemo proti sobě kdy důležitějšiacute silnějšiacute převaacutežiacute či volně různoběžně kdy se ani jeden neuplatniacute zcela avšak oba bodem pohybujiacute Situaci je lepšiacute nazyacutevat koliziacute principů než sporem protože nemaacute logickyacute charakter

Rozpor může nastat i při vyacutekladu pojmu Jednaacute se o situace kdy je pod pojem v jednom přiacutepadě podřazen určityacute vyacuteznam a v jineacutem přiacutepadě pod stejnyacute pojem rozdiacutelnyacute vyacuteznam Jasnyacutem přiacutekladem jsou dva vyacuteznamy ktereacute se vylučujiacute k čemuž teacuteměř nedochaacuteziacute Častějšiacute je nižšiacute miacutera rozdiacutelnosti kdy by oba vyacuteznamy nebyly většinou jazykoveacuteho společenstviacute zařazeny pod stejnyacute znak Respektive je mezi nimi pociťovaacuten relevantniacute vyacuteznamovyacute rozdiacutel vytvořenyacute společenskou praxiacute kteraacute vyacuteznamy v jazyku konstituuje jak tvrdiacute pozdniacute Wittgenstein

24 Interpretace

Interpretaciacute se v praacuteci rozumiacute zjištěniacute objasněniacute smyslu předloženeacuteho textu63 Jejiacute funkciacute je poznaacuteniacute a poskytnutiacute vysvětleniacute aby bylo pravidlo možneacute aplikovat64 Stejně jako logika poskytuje vzorce spraacutevneacuteho vyvozovaacuteniacute bez ohledu na obsah ani interpretace nemaacute substantivniacute dopad sama o sobě ten může miacutet volba konkreacutetniacute metody

Každou interpretaci provaacutediacute živaacute mysliacuteciacute osoba tudiacutež se v niacute musiacute projevit subjektivniacute charakter konkreacutetně v předstrukturaacutech porozuměniacute65 Praacutevniacute interpretace by se měla snažit byacutet objektivniacute nicmeacuteně neniacute možneacute subjektivniacute prvek odstranit Raději než na jeho vypuštěniacute z vyacutekladu je třeba zaměřit pozornost na jeho charakter a siacutelu vlivu Neniacute nutneacute aby subjektivniacute interpretace vedla ke špatneacutemu zaacutevěru

Interpretace praacutevo pouze vyklaacutedaacute nemaacute možnost jej měnit Proto je třeba se při praacuteci s praacutevniacutem pojmem pohybovat v jeho neurčiteacute oblasti V jaacutedru či oblasti mimo pojem se jednaacute již o tvorbu praacuteva kteraacute neniacute předmětem teacuteto praacutece Interpretace neniacute schopna řešit přiacutemyacute konflikt mezi normami může pouze dojiacutet k zaacutevěru že je rozpor zdaacutenlivyacute jelikož je pouhyacutem poznaacutevaacuteniacutem praacuteva ktereacute nemůže praacutevo měnit66 Za zdaacutenlivyacute konflikt považuji takovyacute jež lze vyřešit interpretačně napřiacuteklad jedna norma stanoviacute bdquozaacutekaz rvačekldquo a druhaacute bdquopraniacute je dovolenoldquo Situace se může jevit konfliktniacute pokud bdquorvaniacuteldquo a bdquopraniacuteldquo vyložiacutem jako synonyma nicmeacuteně interpretaciacute dojdu k zaacutevěru že prvniacute norma maacute na mysli zaacutekaz fyzickeacuteho napadaacuteniacute a druhaacute dovoleniacute očisty oblečeniacute Konflikt tu od počaacutetku nebyl

Interpretace je předevšiacutem zaacuteležitostiacute praacutevniacute vědy a aplikačniacute praxe Ve středoevropskeacutem prostoru nebyacutevajiacute jejiacute zaacutesady či postupy pozitivně praacutevně zakotveny Za jedinyacute naacutevod je možneacute považovat legislativniacute pravidla vlaacutedy Uacutestavniacute rovina či novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek mohou poskytovat vodiacutetka k jednotlivyacutem metodaacutem nicmeacuteně ani oni neurčujiacute jejich pořadiacute a relevanci Naopak v anglosaskeacutem praacutevniacutem prostřediacute se můžeme s takovyacutemi akty setkat (napřiacuteklad britskyacute Interpretation

61 HART H Pojem praacuteva V čes jaz vyd 2 Překlad Petr Fantys Praha Prostor 2010 s 129 a naacutesl 62 Srovnej WEINBERGER Ota Filozofie praacutevo moraacutelka Brno Masarykova univerzita 1993 s 34 63 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 6 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2013 s 128 64 HLOUCH 2011 op cit s 41 65 HLOUCH 2011 op cit s 40 66 Srovnej KELSEN 2000 op cit s 235

26

Act 1978 nebo australskyacute Interpretation Act 1980) Uzaacutekoněnaacute pravidla a doktrinaacutelniacute naacutestroje však nejsou schopny odstranit nejistotu u hraničniacutech přiacutepadů jelikož jsou samy vyjaacutedřeny jazykem a podleacutehajiacute interpretaci67

3 ROZPOR V PRAacuteVU

Rozpor v praacutevu se může projevit v několika rovinaacutech Nejjasnějšiacutem přiacutepadem jsou dvě odporujiacuteciacute si normy Rozpor může takteacutež nastat při vyacutekladu praacutevniacuteho pojmu v situaci kdy je v normě použit v různeacutem vyacuteznamu či tyto vyacuteznamy vzaacutejemně nekorespondujiacute Daacutele proti sobě mohou staacutet protichůdneacute praacutevniacute principy a vytvaacuteřet dojem sporu Všechny situace jsou adresovaacuteny v naacutesledujiacuteciacute kapitole

31 Rozpor v normaacutech

V deontickeacute logice existujiacute obecně čtyři moacutedy Jsou jimi přiacutekaz (O) zaacutekaz (F) dovoleniacute (P) a indiference (I) Každyacute moacuted je nutneacute naplnit konkreacutetniacutem vyacuteznamem jelikož saacutem o sobě nemaacute vypoviacutedaciacute hodnotu K tomu sloužiacute modaacutelně indiferentniacute substraacutet kteryacute budeme označovat malyacutem piacutesmenem bdquopldquo68 Ten nese informaci o chovaacuteniacute jež se hodnotiacute Nepředviacutedaacute nicmeacuteně toto hodnoceniacute je pouhou nemodaacutelniacute informaciacute Složeniacutem moacutedu a modaacutelně indiferentniacuteho substraacutetu vznikaacute smysluplnaacute praacutevniacute norma

Jako prvniacute je třeba se ve vztahu k praacutevu zabyacutevat lhostejnostiacute Jednaacute se o situaci kdy je p dovoleno a zaacuteroveň je dovoleno non p69 Indiferenci či lhostejnost nepovažuji za vhodně zvoleneacute označeniacute Dle meacuteho naacutezoru vede k představě že uvedeneacute chovaacuteniacute stojiacute mimo dosah praacuteva ačkoliv tomu tak neniacute Musiacutem vziacutet v uacutevahu dynamiku praacuteva v čase kdy jednaacuteniacute je možneacute napřiacuteklad zakaacutezat Univerzaacutelniacute třiacutedou upravenou praacutevem je lidskeacute chovaacuteniacute a jejiacute prvky upravuje bezezbytku přiacutekazem zaacutekazem nebo dovoleniacutem Primaacuterniacute nastaveniacute systeacutemu jako dovolujiacuteciacuteho vše nebo zakazujiacuteciacuteho vše zde nehraje roli V obou přiacutepadech dopadaacute na veškereacute chovaacuteniacute a neniacute potřebneacute pro meacute zaacutevěry určit kteryacute je obecnyacute Otaacutezku zda praacutevo upravuje veškereacute lidskeacute chovaacuteniacute nepovažuji na rozdiacutel od Knappa za nekorektně položenou70 Podle mne nevede jejiacute kladneacute zodpovězeniacute k pesimistickeacutemu zaacutevěru o všeobsaacutehlosti praacuteva To totiž působiacute jen v třiacutedě lidskeacuteho chovaacuteniacute a k ostatniacutemu nezaujiacutemaacute postoj Uvedeneacute neoslabuje tezi o uacuteplnosti praacuteva jelikož za relevantniacute univerzaacutelniacute třiacutedu považuji lidskeacute chovaacuteniacute Z pozitivniacuteho zakotveniacute lze tezi teacutež dovodit Konkreacutetně z uacutestavniacute uacuterovně71a potvrzuje ji i judikatura72 Indiferenci nebudu z vyacuteše uvedenyacutech důvodů v praacuteci využiacutevat

Přijmeme-li naacutezor o uacuteplnosti praacuteva pak by měly v systeacutemu praacuteva existovat rozpory73 a z praacutevniacute praxe viacuteme že k teacuteto situaci dochaacuteziacute74 Je třeba k probleacutemu přistoupit exaktně a vyjaacutedřit jej formaacutelně Protože norma nemaacute pravdivostniacute hodnotu neniacute možneacute uplatnit zaacutekony vyacuterokoveacute logiky o rozpornosti Postupovat budu tedy tak že pokud lze splnit obě normy zaacuteroveň a žaacutednaacute neniacute porušena jsou slučitelneacute Pokud splněniacutem jedneacute porušiacuteme druhou jsou neslučitelneacute

V praacutevu maacuteme tři moacutedy nicmeacuteně přiacutekaz a zaacutekaz jsou vzaacutejemně zaměnitelneacute Přikaacutezaacuteniacutem p zaacuteroveň zakazuji všechny ostatniacute relevantniacute varianty Opačně zakaacutezaacuteniacutem p přikazuji non p Tedy

Op hArr Fnotp

Fp hArr Onotp

Přiacutekaz a dovoleniacute jsou takteacutež vzaacutejemně definovatelneacute Přikaacutezaacuteniacute p je stejneacute jako nedovoleniacute non p Napřiacuteklad přiacutekaz bdquojeď po praveacute straněldquo je stejnyacute jako nedovoleniacute nejet po praveacute straně V teacuteto situaci by bylo možneacute pracovat pouze s jedniacutem moacutedem Z praktickyacutech důvodů a s přihleacutednutiacutem k zaacutekonodaacutercem užiacutevaneacute legislativniacute technice tuto vzaacutejemnou definovatelnost nevyužiji Budu pracovat s moacutedy přiacutekazu a dovoleniacute Využiji modaacutelně indiferentniacute substraacutet p a jeho negaci notp

67 Srovnej HART 2010 op cit s 131 68 Srovnej WEINBERGER Ota a Otakar ZICH Logika učebnice pro praacutevniacuteky Vyd 2 Praha Staacutetniacute pedagogickeacute nakladatelstviacute 1964 s 43 69 WRIGHT Georg Henrik von Deontic Logic In Mind 1951 roč 60 č 237 s 3 70 Srovnej KNAPP Viktor Teorie praacuteva 1 vyd Praha CH Beck 1995 s 65 71 Uacutestava čl 2 odst 3 a odst 4 stejneacute Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod čl 2 odst 2 a odst 3 72 Napřiacuteklad Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ČR ze dne 30 6 2004 sp zn 5 As 252003 73 Bezespornost a uacuteplnost se nedajiacute zaacuteroveň dokaacutezat ani v aritmetice dle Goumldelovyacutech vět o neuacuteplnosti 74 Napřiacuteklad novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek nepožaduje obecně pro praacutevniacute jednaacuteniacute piacutesemnou formu ale pro naacutejemniacute smlouvu na byt kteraacute je teacutež praacutevniacutem jednaacuteniacutem ji požaduje Že se jednaacute o rozpor je vysvětleno niacuteže v textu

27

Vytvořiacutem všechny možneacute kombinace dvojic danyacutech prvků U každeacute z nich budu zkoumat slučitelnost

(1) Op amp Pp Přikaacutezaacuteniacute p v sobě (dle většinoveacuteho naacutezoru) implicitně obsahuje dovoleniacute p75 Kelsen naopak

tvrdiacute že přiacutekaz a dovoleniacute se vylučujiacute Jednaacute se o dvě rozdiacutelneacute funkce a nemohou se navzaacutejem obsahovat Plniacute jinyacute uacutečel a majiacute rozdiacutelnou povahu76 Dle meacuteho naacutezoru přiacutekaz dovoleniacute obsahuje a to jednak protože přikaacutezaacuteniacute a nedovoleniacute se neslučujiacute a jednak se jednaacute o intuitivniacute zaacutevěr Teze plyne i z logickeacuteho čtverce pro modality kde je přiacutekaz silnyacutem moacutedem a dovoleniacute slabyacutem ve vztahu implikace Ve zkoumaneacutem přiacutepadě se jednaacute o explicitniacute vyjaacutedřeniacute dovoleniacute v jineacute normě Z praacutevně technickeacuteho pohledu je zbytečneacute nicmeacuteně může byacutet praktickeacute Tato kombinace je slučitelnaacute

(2) Op amp Pnotp Zde je vhodneacute využiacutet vzaacutejemnou převoditelnost přiacutekazu a zaacutekazu Přiacuteklad upraviacuteme do tvaru

Fnotp amp Pnotp Využitiacutem dovoleniacute notp porušiacutem zaacutekaz notp Kombinace je neslučitelnaacute (3) Op amp Onotp Splněniacutem přiacutekazu p porušiacutem přikaacutezaacuteniacute non p Zaacutevěr leacutepe vyplyne z upraveneacuteho tvaru Op amp

Fp modaacutelně indiferentniacute substraacutet je přikaacutezaacuten a současně zakaacutezaacuten Kombinace je neslučitelnaacute (4) Onotp amp Pp Využitiacutem dovoleniacute p porušiacuteme přiacutekaz non p Obě normy nelze splnit zaacuteroveň a proto je

kombinace neslučitelnaacute (5) Onotp amp Pnotp Přikaacutezaacuteniacute non p v sobě zahrnuje dovoleniacute non p Jednaacute se o stejnou situaci jako (1)

Kombinace je slučitelnaacute (6) Pp amp Pnotp Dovoleniacute p a zaacuteroveň dovoleniacute non p se může zdaacute jako rozporneacute Nicmeacuteně obě normy

můžeme splnit aniž bychom druhou porušili Maacute-li dovoleno jezdit po praveacute straně a zaacuteroveň nejezdit po praveacute straně mohu jet kdekoliv a normu neporušiacutem

Z vyacuteše uvedeneacuteho plyne že neslučitelneacute jsou kombinace (2) (3) a (4)

32 Metanormy

Praacutevo jakožto systeacutem upravujiacuteciacute chovaacuteniacute by měl daacutevat svyacutem subjektům jasnaacute pravidla Jak však bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše existujiacute v něm rozpory ktereacute vyvolaacutevajiacute nejistotu o tom jak se zachovat Tento konflikt je třeba řešit a to uvnitř systeacutemu praacuteva Praacutevo je tvořeno pravidly proto musiacute i naacutestroje řešeniacute miacutet jejich povahu

Stojiacute-li v konfliktu dvě platneacute normy jednoho systeacutemu je třeba hledat pravidlo tento konflikt řešiacuteciacute Jednaacute se tedy o třetiacute mimo konflikt stojiacuteciacute normu o normaacutech77 Tato norma může miacutet různou povahu jednak může derogovat jednu z konfliktniacutech norem jednak může daacutevat přiacutekaz k jisteacute interpretaci a teacutež může daacutevat na vyacuteběr aplikujiacuteciacutemu orgaacutenu

V pozitivniacutem praacutevu se setkaacutevaacuteme s derogujiacuteciacutemi normami formulovanyacutemi kraacutetkyacutemi latinskyacutemi větami budu je označovat jako bdquolex-normyldquo Jednaacute se o normy jelikož se mohou uplatnit pouze plně či vůbec Neniacute třeba v praacuteci předklaacutedat jejich seznam ale zaměřiacutem se na jejich povahu Jako přiacuteklad můžeme vziacutet lex posterior derogat legi priori řešiacuteciacute konflikt norem na zaacutekladě času jejich vydaacuteniacute Jednaacute se o obecně uznaacutevaneacute řešeniacute ktereacute je znaacutemeacute i lidem bez praacutevniacuteho vzdělaacuteniacute Neniacute dokonce ani považovaacuteno za konflikt ale za pouhou změnu uacutepravy Dle meacuteho naacutezoru se však jednaacute o jasnyacute konflikt a apriori nemůžeme považovat staršiacute normu za zrušenou Novaacute norma nederoguje staršiacute jak by se mohlo z lex posterior zdaacutet ona sama tuto vlastnost nemaacute V systeacutemu existuje třetiacute derogujiacuteciacute norma jež konflikt řešiacute Tato neniacute s předchaacutezejiacuteciacute v rozporu nestanoviacute žaacutedneacute chovaacuteniacute ale bdquone-mětiacuteldquo staršiacute normy Derogace neniacute konfliktniacute situaciacute78 Pro uvedeneacute řešeniacute je nutneacute aby lex posterior byl součaacutestiacute pozitivniacuteho praacuteva nemusiacute se však jednat o zakotveniacute na uacuterovni zaacutekona V českeacutem praacutevniacutem řaacutedu tato norma platiacute jelikož je obecně uznaacutevaacutena a aplikovaacutena dovodit lze i z uacutestavniacute roviny demokratickeacuteho praacutevniacuteho staacutetu a využiacutevajiacute ji i soudy79 Pokud pozdějšiacute zaacutekonodaacuterce

75 Srovnej GERLOCH A Teorie praacuteva 6 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2013 str 32 a WRIGHT 1951 op cit s 14 76 KELSEN 2000 op cit s 112 77 KELSEN 2000 op cit s 138 78 KELSEN 2000 op cit s 119

79 Např Rozhodnutiacute NSS ze dne 18 prosince 2014 7 As 452014-28 kde se sice mluviacute o principech nicmeacuteně jak uvedeno v praacuteci lex posterior považuji za pravidlo

28

stanoviacute pozdějšiacute normou odlišneacute chovaacuteniacute je třeba tuto jeho vůli ctiacutet i přesto pokud neprovede vyacuteslovnou derogaci předchaacutezejiacuteciacute uacutepravy Pravidlo lex posterior je dle meacuteho naacutezoru implicitně obsaženo v demokratickeacutem praacutevniacutem staacutetu kteryacute je zakotven v uacutestavniacutem pořaacutedku Ten skrze volby umožňuje tvorbu noveacute normativniacute vůle netrvaacute tedy na zavedenyacutech pravidlech

Nepovažuji popsanou situaci na rozdiacutel od Gerlocha za využitiacute interpretačniacutech derogačniacutech pravidel jako součaacutest systematickeacuteho vyacutekladu80 Lex posterior neřiacutekaacute nic o tom jak maacutem jednu nebo druhou normu vyložit Jednoznačně stanoviacute že staršiacute ztraacuteciacute platnost Jednaacute se o derogačniacute normu jež sama podleacutehaacute interpretaci Neprobiacutehaacute zde vyacuteklad praacuteva zaměřenyacute na kolidujiacuteciacute normy ale k aplikaci třetiacute normy což je důsledek toho že lex posterior je součaacutestiacute platneacuteho praacutevniacuteho řaacutedu

Pokud na situaci nedopadaacute žaacutednaacute z derogujiacuteciacutech norem je třeba situaci řešit interpretaciacute81 Důvodem je praktickaacute potřeba bezrozpornosti praacutevniacutech pravidel kteraacute je teacutež považovaacutena Uacutestavniacutem soudem za jeden ze znaků praacutevniacuteho staacutetu82 Dle meacuteho naacutezoru zde existuje platnaacute norma stanoviacuteciacute přiacutekaz k bezrozporneacute interpretaci Maacute stejnou povahu jako předchoziacute bdquolex-normyldquo i stejnyacute zaacuteklad Nicmeacuteně se lišiacute tiacutem že nemaacute derogačniacute praacutevotvornou schopnost Jejiacute prostor je vymezen jazykem s niacutemž musiacute byacutet slučitelnaacute tudiacutež maacute omezenou schopnost řešit konflikt83 Leacutepe by snad bylo normu formulovat negativně jako zaacutekaz interpretace kteraacute vytvaacuteřiacute rozpornou situaci Nabiacuteziacute se i dalšiacute řešeniacute konfliktu norem V českeacutem prostřediacute je možneacute uveacutest vyacutelučnou pravomoc Uacutestavniacuteho soudu rušit protiuacutestavniacute předpisy nižšiacute praacutevniacute siacutely Z našeho pohledu se jednaacute o konflikt uacutestavniacute normy a zaacutekonneacute či podzaacutekonneacute normy V Uacutestavě je obsaženo pravidlo jež lze formulovat jako přiacutekaz Uacutestavniacutemu soudu rušit protiuacutestavniacute praacutevniacute předpisy a udržovat tiacutem bezrozpornost praacutevniacuteho řaacutedu Veškereacute konflikty uvnitř systeacutemu praacuteva nemusiacute byacutet řešeny84 Může se vyskytnout situace na kterou nedopadaacute žaacutednaacute bdquolex-normaldquo ani nelze interpretovat bezrozporně a pravidlo neniacute v rozporu s Uacutestavou85 V takoveacutem přiacutepadě by se snad otviacuterala možnost soudcovskeacutemu dotvaacuteřeniacute praacuteva nicmeacuteně nutně konzistentniacuteho s principy a hodnotami daneacuteho systeacutemu Zaacuteroveň je třeba vniacutemat že by soud judikoval proti jedneacute z jasně zaacutekonodaacutercem stanovenyacutech norem Dalšiacute možnostiacute je že na konflikt dopadnou dvě metanormy v takoveacutem přiacutepadě musiacute existovat metanorma druheacuteho řaacutedu kteraacute jejich konflikt vyřešiacute Teoreticky by na konci řetězce měla existovat metanorma n-teacuteho řaacutedu kteraacute je jedna a posledniacute 33 Neslučitelnost a neplatnost

V ideaacutelniacutem praacutevniacutem řaacutedu nejsou platneacute žaacutedně rozporneacute normy nicmeacuteně z praxe viacuteme že ke konfliktu dochaacuteziacute Weinberger tvrdiacute že platnost jedneacute normy v rozporu vylučuje logicky platnost druheacute86 S tiacutemto naacutezorem se neztotožňuji ačkoliv je často přijiacutemaacuten U Weinbergera k tomu vede silnyacute důraz na bezrozpornost praacuteva jako zaacutekladniacute logickyacute požadavek Ovšem v rozporu mohou byacutet pouze platneacute normy Pokud jedna norma neplatiacute neniacute součaacutestiacute daneacuteho systeacutemu a z jeho pohledu neexistuje Neexistujiacuteciacute nemůže ovlivnit existujiacuteciacute

Dalšiacute zmateniacute prameniacute z bdquolex-noremldquo Jak uvedeno vyacuteše stojiacutem za teziacute že derogaci provaacutediacute mimo konflikt stojiacuteciacute třetiacute norma Proto pozdějšiacute sama o sobě předchoziacute nerušiacute ani implicitně neobsahuje derogujiacuteciacute normu Problematickeacute se jeviacute časoveacute hledisko kdy se derogujiacuteciacute norma aktivuje v okamžiku uacutečinnosti pozdějšiacute normy Jednaacute se tedy o jeden okamžik a z vnějšiacuteho pohledu se může zdaacutet že derogaci provaacutediacute přiacutemo pozdějšiacute norma a žaacutednyacute konflikt nevznikaacute To ovšem neniacute pravda jak osvětleno vyacuteše Situaci je třeba rozložit na dvě samostatneacute udaacutelosti Jednou je vstup pozdějšiacute normy v uacutečinnost Druhou samostatnou působeniacute derogačniacute normy Souslednost děje je viacutecemeacuteně naacutehodnaacute stejně tak by mohla derogujiacuteciacute norma stanovit že staršiacute norma ztraacuteciacute platnost

80 GERLOCH 2013 op cit s 137 81 WINTR Jan Metody a zaacutesady interpretace praacuteva Praha Auditorium 2013 s 70 82 Naacutelez Uacutestavniacuteho soude ze dne 12 2 2002 sp zn 2101 83 MacCORMICK 1978 op cit s 206 [hellip] sense in which they wish the court to read the word is a sense which can consistently with english usage be asribed to them even if not the most obvious A podobnyacute zaacutevěr MELZER 2011 op Cit s 79 84 Srovnej KELSEN op cit s 224 85 Otaacutezkou zde je zda samotnyacute rozpor neniacute protiuacutestavniacute jelikož uacutestavniacute pořaacutedek zakotvuje praacutevniacute staacutet v němž neniacute možneacute po jednotlivci chtiacutet p a zaacuteroveň non p Uvedenaacute situace by byla těžko řešitelnaacute pokud by obě pravidla byla samostatně slučitelnaacute s uacutestavniacutem pořaacutedkem UacuteS dle meacuteho nemaacute pravomoc zrušit obě či vybrat jen jedno zasaacutehl by tiacutem nepřiměřeně do zaacutekonodaacuterneacute moci 86 WEINBERGER Ota Zaacuteklady praacutevniacute logiky Brno Masarykova univerzita 1993 s 144

29

až po určiteacute době a princip by byl stejnyacute Z uvedeneacuteho plyne že žaacutednaacute v konfliktu stojiacuteciacutech norem nerušiacute platnost druheacute87 Nedochaacuteziacute

ani k tacitivniacute derogaci Mezi neslučitelnostiacute a neplatnostiacute neniacute žaacutednyacute nutnyacute vztah Rozpor může byacutet pouze podmiacutenkou aplikace derogujiacuteciacute interpretujiacuteciacute či jinak konflikt řešiacuteciacute normy

34 Rozpor v principech

Rozpor v principech je leacutepe nazyacutevat koliziacute či napětiacutem mezi nimi88 Napětiacute zřejmě nejleacutepe odpoviacutedaacute jejich působeniacute v praacutevu ktereacute si lze představit jako působeniacute různyacutech sil na jeden bod Samotneacute principy nejsou ve sporu nicmeacuteně každyacute směřuje k jineacutemu ciacuteli Jelikož majiacute rozměr důležitosti uplatniacute se v různeacute miacuteře Ke zjištěniacute kteryacute princip se jak uplatniacute uplatniacute se použiacutevaacute test proporcionality Tato materie je spiacuteše oblastiacute uacutestavniacuteho praacuteva proto ji nebudu šiacuteřeji rozebiacuterat jen se pozastaviacutem nad některyacutemi aspekty proporcionality v užšiacutem slova smyslu

Poměřovaacuteniacute lze chaacutepat jako přiacutekaz k optimalizaci89 Je nutneacute najiacutet rovnovaacutežnyacute stav mezi působiacuteciacutemi principy Jak normy tak i principy mohou miacutet různou praacutevniacute siacutelu Pokud stojiacute v kolizi principy různeacute siacutely neniacute nutneacute provaacutedět poměřovaacuteniacute v užšiacutem slova smyslu ale silnějšiacute princip se aplikuje přednostně90 Zjednodušeně se bude jednat o principy uacutestavniacute a poduacutestavniacute Jejich praacutevniacute siacutelu je třeba odlišit od důležitosti kterou můžeme posuzovat na stejneacute uacuterovni Zde dochaacuteziacute k praveacutemu poměřovaacuteniacute principů za kteryacutemi v pozadiacute stojiacute odpoviacutedajiacuteciacute hodnoty Dle meacuteho naacutezoru nedochaacuteziacute ve skutečnosti k poměřovaacuteniacute principů ale hodnot ktereacute zastupujiacute Situace se jeviacute problematickou jelikož neexistuje objektivniacute pořadiacute hodnot dle důležitosti a tiacutem paacutedem umožňuje širokou uacutevahu rozhodujiacuteciacutemu orgaacutenu V tomto test proporcionality ztroskotaacutevaacute pokud se snažiacute vytvořit dojem objektivniacuteho testu

Podstatneacute pro tuto praacuteci je že se uplatniacute působiacuteciacute principy současně použitiacute jednoho nevylučuje ani zajisteacute nečiniacute druhyacute neplatnyacutem což je stejneacute jako u norem Nicmeacuteně pro principy se využijiacute jineacute způsoby řešeniacute kolize ktereacute plynou z odlišneacute povahy těchto pravidel Jedineacute obdobneacute pravidlo je lex superior kdy uacutestavniacute princip maacute přednost před principem jednoducheacuteho praacuteva Konflikt mezi principy je druhově jinyacute než konflikt norem

35 Rozpor principu s normou

Do rozporu se mohou na prvniacute pohled dostat i normy s principy a to tiacutem že norma stanoviacute chovaacuteniacute jež se přiacutečiacute principu Musiacuteme si ovšem uvědomit že za touto normou bude nejspiacuteše staacutet jinyacute princip a konflikt se posouvaacute do dimenze pouze principů Nastat může i situace kdy se zdaacute že za normou žaacutednyacute pozitivně praacutevně danyacute princip nestojiacute Pokud pracujeme s pozitivniacutemi principy ktereacute vyvěrajiacute z danyacutech norem je situace nemožnaacute Stanoveniacutem normy byla do praacuteva zavedena hodnota jež za niacute stojiacute a lze vyjaacutedřit principem

Konflikt pak opět proběhne na uacuterovni principů s tiacutem že nově zavedenyacute princip bude velmi pravděpodobně slabšiacute a v poměřovaacuteniacute neobstojiacute V důsledku tedy norma nemůže v praveacutem konfliktu s principem byacutet I Uacutestavniacute soud když rušiacute normu jako protiuacutestavniacute musiacute najiacutet jejiacute rozpor s uacutestavniacute normou nebo vyřešit konflikt za oběma stojiacuteciacutemi principy jinou možnost nemaacute Neniacute možneacute rušit normy pro zdaacutenlivyacute rozpor s principy

36 Rozpor v pojmech

V praacutevu se může objevit rozpor v pojmech a to buď uvnitř jednoho pojmu nebo mezi viacutece pojmy Uvedenyacute probleacutem je třeba řešit na poli interpretace Praacutevo by mělo daacutevat jasnaacute pravidla a proto by se měly použiacutevat co nejurčitějšiacute normy jako projev principu praacutevniacute jistoty91 Jak uvedeno v kapitole 22 neniacute možneacute dosaacutehnout uacuteplneacute přesnosti a určitosti ani to neniacute žaacutedouciacute

Prvně obraacutetiacutem pozornost na povahu konfliktu mezi pojmy Může se zdaacutet že se jednaacute o nesmyslnou situaci protože pojem nic nepřikazuje a proto nemůže byacutet s ničiacutem v rozporu což je pravda nicmeacuteně konflikt maacute jinyacute pramen Jde o to že v praacutevu by měla byacutet každaacute skutečnost pojmenovaacutena jedniacutem pojmem92 Pokud je použito pro jednu skutečnost viacutece pojmů zaklaacutedaacute se

87 Srovnej KELSEN 2000 op cit s 223 88 MELZER 2011 op cit s 53 89 WINTR 2013 op cit s 75 90 Srovnej MELZER 2011 op cit s 63 91 ALEXY Robert Praacutevniacute jistota a spraacutevnost In GERLOCH Aleš TRYZNA Jan WINTR Jan (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota Plzeň Aleš Čeněk 2012 s 123 92 Jak judikoval i NSS v rozsudku ze dne 30 6 2004 sp zn 5 As 252003 [t]omuto postupu by

30

zjevnaacute nejistota jelikož interpret s tiacutemto spojuje rozlišovaciacute naacutesledky Nejednaacute se o konflikt v praveacutem slova smyslu ani vhodně zvolenyacute pojem ale situace je konfliktniacute Využitiacute bezrozpornosti nevede k jasneacutemu zaacutevěru naopak jej oslabuje ačkoliv může byacutet spraacutevnyacute Jsou-li dostatečneacute důvody domniacutevat se že pro stejnou skutečnost byly zaacutekonodaacutercem použity dva pojmy musiacute bezrozpornost ustoupit Racionaacutelniacute tvůrce norem by měl bezrozporně postupovat nicmeacuteně jednaacute se o předpoklad ne dogma a může byacutet dostatečnyacutem odůvodněniacutem odsunut

Složitějšiacute je přiacutepad použitiacute jednoho pojmu pro různeacute skutečnosti kdy mluviacuteme o relativitě pojmu93 Typickyacutem přiacutekladem může byacutet bdquouacuteřadldquo či bdquoministerstvoldquo velkeacute množstviacute veřejnopraacutevniacutech předpisů zavaacutediacute legislativniacute zkratku pro konkreacutetniacute složku staacutetu kterou daacutele použiacutevaacute Pojem neniacute z toho důvodu použiacutevaacuten v celeacutem praacutevniacutem řaacutedu stejně označuje jineacute skutečnosti Sešly-li by se dvě osoby znaleacute jen jedneacute zkratky neshodly by se na obsahu pojmu Nicmeacuteně situace nepůsobiacute probleacutem jelikož je legislativně upravena přiacutemo danyacutem předpisem Obecně jsou relevantniacute legaacutelniacute definice v raacutemci předpisu v němž se nachaacutezejiacute Mohou působit i mimo něj v přiacutepadě že pojem neniacute na jineacutem miacutestě definovaacuten Z principu bezrozpornosti plyne že pojem je nutneacute vyklaacutedat v celeacutem praacutevniacutem řaacutedu jednotně nejsou-li zaacutevažneacute důvody proti

V trestniacutem zaacutekoniacuteku nalezneme pojem zbraň v ustanoveniacute sect 175 odst 2 piacutesm c) u trestneacuteho činu vydiacuteraacuteniacute se zbraniacute a v ustanoveniacute sect 279 odst 2 a odst 3 u trestneacuteho činu nedovoleneacuteho ozbrojovaacuteniacute Jelikož se jednaacute o jeden předpis mělo by byacutet užitiacute konzistentniacute avšak neniacute tomu tak bdquoZbraňldquo v sect 175 maacute většiacute rozsah kdy zahrnuje jakyacutekoliv předmět kteryacute se tak daacute využiacutet což lze dovodit ze smyslu normy Naproti tomu u sect 279 se jednaacute o zbraň v užšiacutem slova smyslu Zde se nachaacuteziacute rozpor v pojmu kteryacute je třeba řešit interpretačniacutemi metodami Zaacutevažnyacutem důvodem pro nevyklaacutedaacuteniacute pojmu stejně je uacutemysl zaacutekonodaacuterce a uacutečel normy kteryacute je z ustanoveniacute snadno poznatelnyacute Nejednaacute se o vhodnou situaci ale je třeba si uvědomit možneacute jazykoveacute alternativy ktereacute v tomto přiacutepadě v podstatě nejsou k dispozici Obecně můžeme tedy řiacuteci že bezrozpornost je omezena přesnostiacute jazyka

Objeviacute-li se pochybnosti o vyacutekladu pojmu použiacutevaneacuteho v různyacutech předpisech nevystačiacuteme s jazykovyacutem vyacutekladem Je nutneacute se obraacutetit k jinyacutem vyacutekladovyacutem metodaacutem ktereacute ovšem mohou nabiacutezet neslučitelneacute vyacutesledky94 Poteacute se obraacutetiacuteme k principům a hodnotaacutem praacutevniacuteho řaacutedu Jelikož považuji bezrozpornost za důležitou hodnotu praacuteva z důvodů jež jsou uvedeny niacuteže se přiklaacuteniacutem i zde k jednotneacute interpretaci pojmu Už jen proto že jazykovyacute vyacuteklad je prvniacute vyacutekladovou metodou a předpokladem všech ostatniacutech a za jeho součaacutest považuji konzistentnost pojmu jako projev jazykoveacute jistoty95

Nejnebezpečnějšiacute je situace použitiacute stejneacuteho znaku pro různeacute pojmy tedy homonymie Situace by se v praacutevu neměla objevit protože protiřečiacute praacutevniacute jistotě a jejiacute odhaleniacute neniacute snadneacute96 Při vyacutekladu se bude třeba opřiacutet o zjevnyacute uacutemysl zaacutekonodaacuterce a uacutečel normy Nicmeacuteně se zde nejednaacute o pravyacute rozpor v pojmu jsou zde pojmy dva

Ideaacutelniacutem by zřejmě byl praacutevniacute řaacuted jež použiacutevaacute pojem vždy stejně a pro jednu skutečnost Stav nazyacutevaacute Hart bdquoraacutejem pojmů praacutevniacuteho teoretikaldquo97 zaacuteroveň však upozorňuje na probleacutemy ktereacute se sebou nese Trvaacuteniacutem na použitiacute pojmu vždy stejně zužuji jeho možnyacute rozsah z důvodu že nejsem v okamžiku stanoveniacute schopen odhadnout všechny budouciacute situace V takoveacutem systeacutemu by bylo velmi jednoducheacute rozhodnout a určit pravidla ovšem za cenu jeho racionality Pokud bych netrval na uacuteplneacutem bdquoraacuteji pojmůldquo jsem schopen reagovat na noveacute skutečnosti beze změny pravidel Strnulost pojmů neodpoviacutedaacute dynamice jazyka kteryacute podleacutehaacute vyacutevoji Praacutevo maacute stabilizačniacute funkci ale i ono je vyjaacutedřeno řečiacute jež je konstituovaacutena společenskou praxiacute I když přistoupiacuteme na tezi že relevantniacutem společenstviacutem jsou pouze praacutevniacuteci ke změně dojde ačkoliv pomaleji Proto rozpory v

nebylo možno upřiacutet opraacutevněnost pokud by se dokaacutezal vypořaacutedat s velmi silnyacutem argumentem kteryacute vyplyacutevaacute ze zaacutekladniacute interpretačniacute metody a to gramatickeacute a v niacute zahrnuteacute pravidlo konzistentnosti pojmů Jde o to že pro určitou skutečnost je použiacutevaacuten vždy jen jeden pojem a pokud je použito jineacuteho pojmu znamenaacute to vyacuteskyt jineacute skutečnosti 93 MELZER 2011 op cit s 93 94 Jak řiacutekaacute MacCORMICK 1978 op cit s 207 [t]he trouble as has often been poited out about such bdquorulesldquo and bdquocanonsldquo is that they tend to hunt in pairs 95 HLOUCH 2011 op cit s 68 96 Slovy Usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu ze dne 31 7 1996 sp zn IIIUacuteS 12496 [j]ednotnost praacutevniacuteho řaacutedu je v rovině praacutevniacuteho jazyka kromě jineacuteho spjata s konstantnostiacute vyacuteznamů přisuzovanyacutech jazykovyacutem vyacuterazům tj s vyloučeniacutem polyseacutemie a homonymie 97 HART 2010 op cit s 134

31

pojmu budou vždy existovat a budou vznikat noveacute Na druhou stranu je třeba snažit se o jejich minimalizaci

37 Nezaacutevislost odvětviacute

Na problematiku bezrozpornosti se podiacutevaacutem i systeacutemově Vyacutechodiskem je že praacutevniacute řaacuted je jeden uzavřenyacute systeacutem norem nicmeacuteně obsahuje různě soudržneacute subsysteacutemy Zaacutekladniacute děleniacute spočiacutevaacute v dichotomii praacuteva soukromeacuteho a veřejneacuteho Ačkoliv neexistuje přesneacute rozhraničeniacute děleniacute se v praxi i teorii využiacutevaacute Každaacute z čaacutestiacute maacute jinaacute vyacutechodiska principy a metody praacutevniacute regulace což se projeviacute při aplikaci či interpretaci normy z daneacuteho subsysteacutemu Praacutevo lze dělit na dalšiacute uacuterovně subsysteacutemu předevšiacutem dle předmětu regulace ale pro potřeby praacutece budu pracovat jen se zaacutekladniacute dvojiciacute

Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek ve sveacutem sect 1 stanoviacute že uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva je nezaacutevisleacute na uplatňovaacuteniacute praacuteva veřejneacuteho98 Věta zdaacutenlivě odděluje soukromeacute praacutevo od veřejneacuteho otaacutezkou

zůstaacutevaacute co se mysliacute bdquouplatňovaacuteniacutemldquo Pokud jde o vymaacutehaacuteniacute svyacutech praacutev může byacutet situace jasnaacute Přiacutekladem je veřejnopraacutevniacute trestniacute stiacutehaacuteniacute a soukromopraacutevniacute naacutehrada škody z tohoto pohledu se ustanoveniacute zdaacute byacutet nadbytečnyacutem Ovšem mohou nastat i složitějšiacute přiacutepady proliacutenaacuteniacute norem veřejneacuteho a soukromeacuteho praacuteva kdy neniacute možneacute jedno bez druheacuteho uplatnit Uplatňovaacuteniacute praacuteva v sobě zahrnuje interpretaci protože musiacute byacutet pochopen smysl normy předtiacutem než je aplikovaacutena Předmětem dalšiacutech uacutevah bude zda je interpretace v soukromeacutem praacutevu nezaacutevislaacute na praacutevu veřejneacutem

Subsysteacutem praacuteva maacute většiacute soudržnost než praacutevniacute řaacuted jako celek což je daacuteno předmětem uacutepravy a jejiacutemi vyacutechodisky Čaacutest praacutevniacuteho řaacutedu upravuje menšiacute množstviacute předpisů proto je logicky pro zaacutekonodaacuterce snazšiacute dbaacutet na jeho jednotu kterou lze vyjaacutedřit subsysteacutemovou zaacutesadou99 Již jsem se zabyacuteval legaacutelniacutemi definicemi ktereacute platiacute primaacuterně v jednom předpisu nicmeacuteně mohou miacutet i oblastniacute přesah Přestože lze subsysteacutem vniacutemat jako relativně samostatnou čaacutest vždy je součaacutestiacute celku Nepovažuji větu sect 1 NOZ za šťastně zvolenou protože může vyvolaacutevat pocit samostatnosti soukromeacuteho praacuteva což by v důsledku mohlo veacutest až k destrukci celeacuteho systeacutemu praacuteva Praacutevniacute odvětviacute maacute uvnitř silnějšiacute vazby než vně ale neniacute možneacute jej vytrhaacutevat Uacutestavniacute soud vychaacutezejiacutec z principů racionality a bezrozpornosti teacutež stojiacute na stanovisku propojeniacute rozdiacutelnyacutech předpisů či dokonce odvětviacute100 Z uvedenyacutech důvodů nepovažuji interpretaci v soukromeacutem praacutevu za nezaacutevislou na veřejneacutem

4 BEZROZPORNOST JAKO HODNOTA

Praacutevniacute řaacuted by měl daacutevat jako celek smysl101 Aby se takovyacutem jevil je třeba minimalizovat vnitřniacute rozpory či vytvořit naacutestroje jejich řešeniacute Požadavek bezrozpornosti je považovaacuten Fullerem za jeden z principů zaklaacutedajiacuteciacutech vnitřniacute moraacutelku praacuteva102 Weinberger dovaacutediacute

98 sect 1 odst 1 zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek 99 WINTR 2013 op cit s 99 100 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 5 12 2012 sp zn IVUacuteS 44411 kde se řiacutekaacute Praacutevniacute řaacuted tvořiacute jednotnyacute celek maacute povahu systeacutemu kteryacute je daacutele diferencovaacuten v subsysteacutemy různyacutech uacuterovniacute (praacutevo soukromeacute a veřejneacute praacutevniacute odvětviacute praacutevniacute instituty) jež v sobě slučujiacute prvky podle různyacutech kriteacuteriiacute Ze systeacutemoveacute povahy praacutevniacuteho řaacutedu vyplyacutevaacute že jeho jednotliveacute součaacutesti (subsysteacutemy i prvky) vstupujiacute do určityacutech funkčniacutech vazeb Z toho se podaacutevaacute přirozenyacute požadavek aby interpret určiteacuteho ustanoveniacute praacutevniacuteho předpisu neomezoval svůj rozhled toliko na jedno či několik ustanoveniacute ale aby jej chaacutepal jako čaacutest celku (systeacutemu) kteraacute s ohledem na principy jednotnosti a bezrozpornosti praacutevniacuteho řaacutedu vytvaacuteřiacute s jeho ostatniacutemi čaacutestmi logickyacute resp logicky souladnyacute vyacuteznamovyacute celek Součaacutestiacute systeacutemoveacuteho chaacutepaacuteniacute praacutevniacuteho řaacutedu je i respektovaacuteniacute toho že různeacute praacutevniacute předpisy upravujiacute instituty ktereacute jsou společneacute celeacutemu praacutevniacutemu řaacutedu či alespoň několika jeho odvětviacutem a j ež byly doktriacutenou důkladně teoreticky propracovaacuteny v takoveacutem přiacutepadě je nezbytneacute vychaacutezet při jejich použiacutevaacuteniacute z doktrinaacuterniacutech zaacutevěrů a z rysů ktereacute jsou jim společneacute (srov rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu č 7922006 Sb rozh NSS) Praacutevniacute řaacuted založenyacute na principech jednoty racionality a vnitřniacute obsahoveacute bezrozpornosti s sebou nutně přinaacutešiacute imperativ stejneacuteho naacutehledu na srovnatelneacute praacutevniacute instituty byť upraveneacute v rozdiacutelnyacutech praacutevniacutech předpisech či dokonce odvětviacutech 101 MacCORMICK 1978 op cit s 152 102 WINTR 2013 op cit s 71

32

požadavek až k teacute miacuteře že logicky vylučuje platnost dvou neslučitelnyacutech norem103 Judikatura teacutež považuje bezrozpornost za velmi důležitou104 Obecně se mluviacute o principu bezrozpornosti Dle meacuteho naacutezoru se primaacuterně jednaacute o hodnotu a princip je jejiacutem důsledkem

Bezrozpornost neniacute žaacutedneacutemu řaacutedu bez dalšiacuteho vlastniacute je to požadavek kteryacute se na něj klade Důvodem je racionalita takoveacuteho řaacutedu rozpornyacute systeacutem nedaacutevaacute dobryacute smysl to však neovlivňuje jeho existenci U praacutevniacuteho řaacutedu je situace čaacutestečně odlišnaacute ale ani zde si nemysliacutem že by mu byla bezrozpornost vlastniacute nicmeacuteně maacute směrem k němu jinou povahu Je to daacuteno specifikou praacuteva jako systeacutemu normujiacuteciacuteho lidskeacute chovaacuteniacute

Praacutevniacute řaacuted maacute ambici a smysl pokud dokaacuteže ovlivňovat chovaacuteniacute jemu podřiacutezenyacutech subjektů Obsahuje-li množstviacute rozporů tuto svou schopnost ztraacuteciacute neboť ani snažiacuteciacute se jednotlivec se nevyvaruje porušeniacute nějakeacute normy V důsledku vede situace k masivniacutemu porušovaacuteniacute norem a k zaacuteniku sociaacutelniacute platnosti celeacuteho systeacutemu Formaacutelně bude daacutele uacutečinnyacutem nicmeacuteně již nebude ovlivňovat vyacuteběr variant chovaacuteniacute subjektů ztratiacute relevanci a bude nahrazen jinyacutem mechanismem

Ruku v ruce s masivniacutem porušovaacuteniacutem jde neuznaacutevaacuteniacute praacutevniacuteho řaacutedu Ten jako myšlenkovyacute konstrukt bez hmotneacuteho zaacutekladu na obecneacutem uznaacutevaacuteniacute stojiacute Pomineme-li tezi o grundnormě všechny teorie praacuteva stojiacute na společenskeacutem faktu uznaacuteniacute či uznatelneacutem odůvodněniacute praacuteva Neniacute-li praacutevu uznaacutevaacuteno neplniacute sveacute zaacutekladniacute funkce a nemaacute smysl

Vyacuteše uvedeneacute je dotaženo k extreacutemniacutemu zaacutevěru nicmeacuteně dokresluje důležitost koherence jako hodnoty samotneacute Každyacute racionaacutelniacute řaacuted ji musiacute dodržovat proto je na ni kladen teoriiacute i praxiacute takovyacute důraz

Praacutevniacute staacutet nemůže po jednotlivci zaacuteroveň chtiacutet p a non p z čehož dovozuji obsaženost hodnoty bezrozpornosti v pozitivniacutem praacutevniacutem řaacutedu Mnohem častěji je vyjadřovaacutena principem bezrozpornosti kteryacute je zkratkovityacute a maacute několik rovin Jednak obsahuje pravidlo určeneacute zaacutekonodaacuterci tvoř praacutevo tak aby v něm nebyly rozpory Daacutele obsahuje pravidlo určeneacute aplikujiacuteciacutem orgaacutenům interpretuj praacutevo tak aby v něm nebyly rozpory105 Za každyacutem principem stojiacute určitaacute

hodnota a jelikož zde se jednaacute spiacuteše o komplex vyvěrajiacuteciacutech principů mysliacutem si že je vhodnějšiacute hovořit o bezrozpornosti jako hodnotě

5 ZAacuteVĚR

V praacuteci byly kvalifikovaacuteny tři druhy rozporů v praacutevu a to mezi normami mezi principy a v pojmech Podařilo se mi vyloučit existenci rozporu mezi praacutevniacute normou a principem Snažil jsem se poukaacutezat na fakt že v praacutevu neexistuje jen jeden způsob řešeniacute rozporu každyacute z konfliktů maacute sveacute vlastniacute metody Byly identifikovaacuteny důvody vzniku konfliktu a to v uacuterovni jazyka a způsobeneacute tvorbou pravidel V praacuteci dokazuji že konflikty lze řešit uvnitř praacuteva a v předchoziacutech kapitolaacutech jsou uvedeny jednotliveacute naacutestroje Bezrozpornost je hodnotou celeacuteho systeacutemu praacuteva nelze tudiacutež vydělovat jeho jednotliveacute odvětviacute

Použitaacute literatura

GERLOCH Aleš TRYZNA Jan WINTR Jan (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota Plzeň Aleš Čeněk 2012 497 s ISBN 978-80-7380-388-9 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 6 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2013 310 s ISBN 978-80-7280-454-1 HART H Pojem praacuteva V čes jaz vyd 2 Překlad Petr Fantys Praha Prostor 2010 312 s ISBN 9788072602391 HARVAacuteNEK Jaromiacuter a kol Praacutevniacute teorie Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2013 439 s ISBN 9788073804589 HLOUCH Lukaacuteš Teorie a realita praacutevniacute interpretace Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2011 348 s ISBN 978-80-7380-303-2 HOLLAumlNDER Pavel Filosofie praacuteva 1 vyd Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2006 303 s ISBN 80-86898-96-2

103 WEINBERGER Zaacuteklady praacutevniacute logiky 1993 s 153 104 Srovnej např Rozsudek NSS ze dne 20 12 2006 sp zn 1 As 142006 -68 kteryacute řiacutekaacute že [m]ezi zaacutekladniacute postulaacutety praacutevniacuteho řaacutedu patřiacute jeho bezrozpornost 105 Srovnej MacCOMICK 1978 op cit s 195 thou shall not controvert established and binding rule of law

33

KELSEN Hans Všeobecnaacute teorie norem 1 vyd Překlad Milan Kubiacuten Brno Masarykova univerzita 2000 470 s ISBN 80-210-2325-2 KNAPP Viktor Teorie praacuteva 1 vyd Praha CH Beck 1995 xvi 247 s ISBN 80-7179-028-1 MacCORMICK Neil Legal reasoning and legal theory Oxford Clarendon Press 1978 298 s ISBN 0-19-876384-0 MELZER Filip Metodologie naleacutezaacuteniacute praacuteva uacutevod do praacutevniacute argumentace 2 vyd Praha CH Beck 2011 xviii 276 s ISBN 978-80-7400-382-0 SOBEK Tomaacuteš Nemoraacutelniacute praacutevo Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 2010 423 s ISBN 9788073802462 WEINBERGER Ota Filozofie praacutevo moraacutelka (probleacutemy praktickeacute filozofie) Vyd 1 Překlad Pavla Vaacuteňovaacute Brno Masarykova univerzita 1993 178 s ISBN 80-210-0613-7 WEINBERGER Ota Zaacuteklady praacutevniacute logiky Vyd 1 Brno Masarykova univerzita 1993 263 s ISBN 80-210-0827-X WINTR Jan Metody a zaacutesady interpretace praacuteva Praha Auditorium 2013 229 s ISBN 978-80-87284-36-0 WRIGHT Georg Henrik von Deontic Logic [online] In Mind 1951 roč 60 č 237 s 1-15 [vid 12 2 2015] DOI 101007978-94-009-9056-2_22 Dostupneacute z httpwnswzstronyugeduplvon20wright20deontic20logicpdf Soudniacute rozhodnutiacute

Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 12 2 2002 sp zn Pl UacuteS 2101 Uacutestavniacute soud [online] Uacutestavniacute soud copy 2002 [cit 6 3 2015] Dostupneacute z httpnalususoudczSearchWordaspxid=25895 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 5 12 2012 sp zn IV UacuteS 44411 Uacutestavniacute soud [online] Uacutestavniacute soud copy 2012 [cit 5 3 2015] Dostupneacute z httpnalususoudczSearchWordaspxid=77249 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ČR ze dne 18 12 2014 sp zn 7 As 452014 Nejvyššiacute spraacutevniacute soud [online] Nejvyššiacute spraacutevniacute soud copy 2014 [cit 6 3 2015] Dostupneacute z httpwwwnssoudczfilesSOUDNI_VYKON20140045_7As__1400028_20150114103948_prevedenopdf Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ČR ze dne 30 6 2004 sp zn 5 As 252003 Nejvyššiacute spraacutevniacute soud [online] Nejvyššiacute spraacutevniacute soud copy 2014 [cit 6 3 2015] Dostupneacute z httpwwwnssoudczfilesSOUDNI_VYKON20030025_5As__0300083A_prevedenopdf Rozsudek NSS ze dne 20 12 2006 sp zn 1 As 142006 -68 Nejvyššiacute spraacutevniacute soud [online] Nejvyššiacute spraacutevniacute soud copy 2006 [cit 7 3 2015] Dostupneacute z httpwwwnssoudczfilesSOUDNI_VYKON20060014_1As__0600068A_prevedenopdf Usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu ze dne 31 7 1996 sp zn IIIUacuteS 12496 Uacutestavniacute soud [online] Uacutestavniacute soud copy 2002 [cit 6 3 2015] Dostupneacute z httpnalususoudczSearchWordaspxid=28661

Kontaktniacute uacutedaje

Martin Dominik 392925mailmunicz Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Veveřiacute 70 611 80 Brno Českaacute republika

34

O (NE)MOŽNOSTI ČLENSTVIacute CIZINCŮ V POLITICKYacuteCH STRANAacuteCH V ČESKEacute REPUBLICE ndash UacuteSTAVNĚPRAacuteVNIacute A UNIJNIacute

ASPEKTY

Tomaacuteš Grygar

Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho v Olomouci

Abstract The author of this paper is convinced in contrast to generally established voices that

foreigners can be de lege lata members of political parties in the Czech Republic The Declaration of Fundamental Rights and Freedoms guarantees the rigth to be a member of a political party only to citizens However it cannot be concluded that foreigners cannot be members of political parties because according to judicature political party is mostly private law legal body and thus the principle of legal licence must be applied Also the membership of foreigners in political parties has no public-law effects If law-makers would like to make the membership of foreigners in political parties impossible the legal prescription would have to include an explicit ban such as eg legal prescriptions applied during the age of the bdquoFirst Republicldquo The general established voice saying that foreigners cannot be members of political parties is also inconsistent with historical interpretation and with the principle of bdquoacquis communnautaireldquo Abstrakt Předklaacutedanaacute praacutece ukazuje netradičniacute pohled na uacutestavněpraacutevniacute aspekty členstviacute cizinců

v politickyacutech stranaacutech v Českeacute republice ktereacute je podle autora praacutevně konformniacute Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod sice garantuje praacutevo byacutet členem politickeacute strany pouze občanům z toho však nelze podle autora vyvodit že cizincům musiacute byacutet členstviacute v politickyacutech stranaacutech upřeno Jak vyplyacutevaacute z analyzovaneacute judikatury tak politickaacute strana je soukromopraacutevniacute praacutevnickaacute osoba na kterou je tudiacutež nutno aplikovat zaacutesadu legaacutelniacute licence Samotneacute členstviacute cizinců naviacutec nemaacute žaacutedneacute veřejnopraacutevniacute uacutečinky Pokud by chtěl zaacutekonodaacuterce cizincům zamezit ve členstviacute v politickyacutech stranaacutech vložil by do praacutevniacuteho řaacutedu vyacuteslovnyacute zaacutekaz jako tomu bylo např v obdobiacute tzv prvniacute republiky Pokud bychom trvali na tom že cizinci členy politickyacutech stran byacutet skutečně nesmějiacute pak by toto tvrzeniacute bylo v rozporu s historickou interpretaciacute a naviacutec i v rozporu s unijniacutem praacutevniacutem řaacutedem Keywords Freedom of Association Forigners in Political Parties Private Law v Public Law Legal

Entity Euro-conforming Interpretation European Convention on Human Rights Kliacutečoveacute slova svoboda sdružovaciacute cizinci v politickyacutech stranaacutech soukromopraacutevniacute vs

veřejnopraacutevniacute praacutevnickaacute osoba eurokonformniacute vyacuteklad Evropskaacute uacutemluva o ochraně lidskyacutech praacutev 1 UacuteVOD A METODIKA

Praacutevniacute věda a politologie jsou společenskyacutemi vědami ktereacute jsou zcela nepochybně ve vzaacutejemneacutem průniku Dovoliacutem si hned v uacutevodu řiacuteci že ten kdo ignoruje praacutevo nebude moci využiacutet potenciaacutelu politiky a ten kdo bude přehliacutežet politiku nebude schopen vystopovat smysl a uacutečel praacuteva Je mi s podivem že uacutestavně-praacutevniacute aspekty sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech patřiacute v oblasti uacutestavniacuteho praacuteva i politickeacute vědy i viacutece než 25 let od sametoveacute revoluce k teacutematům relativně maacutelo diskutovanyacutem Jak je však patrno z několik novinovyacutech člaacutenků Františka Weyra nejinak tomu však bylo i v obdobiacute prvniacute republiky106 Tiacutem spiacuteše to pak platiacute o politickeacute participaci cizinců v našich politickyacutech stranaacutech

O to většiacutem překvapeniacutem bylo když se na zaacutekladě několika vyjaacutedřeniacute Veřejneacute ochraacutenkyně praacutev otevřela diskuze o na prvniacute pohled podstatnyacutech změnaacutech zaacutekona o volbaacutech do zastupitelstev obciacute a rovněž zaacutekona o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech a v politickyacutech hnutiacutech (daacutele jen zaacutekon o politickyacutech stranaacutech) ve vztahu k cizincům Ciacutelem novely zaacutekona o volbaacutech do zastupitelstev obciacute ktereacute se nebudu v teacuteto praacuteci podrobněji věnovat maacute byacutet zrušeniacute podmiacutenky trvaleacuteho pobytu v ČR (ve

106 Srov WEYR František Dělba praacutece v politice Lidoveacute noviny 18 července 1922 roč 30 č 354 titulniacute strana obdobně WEYR František Politickeacute strany a jejich orgaacuteny Lidoveacute noviny 6 srpna 1922 roč 30 č 390 titulniacute strana

35

smyslu zaacutekona o evidenci obyvatel) při vyacutekonu aktivniacuteho volebniacuteho praacuteva pro občany EU kteraacute je uacutedajně v rozporu s praacutevem EU avšak je vyžadovaacutena našiacutem volebniacutem zaacutekonem Za pravdu Veřejneacute ochraacutenkyniacute praacutev dal nakonec Krajskyacute soud v Brně usneseniacutem z 19 9 2014107 V tiskoveacutem prohlaacutešeniacute Veřejneacute ochraacutenkyně praacutev se však rovněž uvaacutediacute že bdquoani občaneacute EU kteřiacute v ČR ziacuteskajiacute povoleniacute k trvaleacutemu pobytu se nemohou staacutet členy politickeacute stranyhellipldquo108 To je takeacute hlavniacutem

důvodem proč by mělo podle Veřejneacute ochraacutenkyně praacutev v budoucnu dojiacutet rovněž k novele zaacutekona o politickyacutech stranaacutech Ciacutelem teacuteto praacutece je proveacutest verifikaci či naopak falsifikaci hypoteacutezy podle niacutež cizinci nemohou byacutet členy poltickyacutech stran v Českeacute republice V přiacutepadě že bychom dospěli k jejiacute falsifikaci mělo by to za naacutesledek představeniacute naprosto odlišneacuteho (resp značně bdquomenšinoveacuteholdquo) vyacutekladu Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod (LZPS) a zaacutekona o politickyacutech stranaacutech kteryacute by cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech umožňoval Předklaacutedanaacute praacutece je předevšiacutem praciacute analytickou v niacutež se snažiacutem analyzovat (a pochopitelně i syntetizovat)109 relevantniacute fakta a vytvořit tak novyacute pohled na danou problematiku přičemž se nebraacuteniacutem ani polemice s jinyacutemi autory

Z hlediska praacutevně vyacutekladovyacutech metod je praacutece založena předevšiacutem na vyacutekladu jazykoveacutem a systematickeacutem druhotně pak i teleologickeacutem historickeacutem a rovněž komparativniacutem kteryacute je v oblasti zkoumaacuteniacute problematiky lidskyacutech praacutev mnohyacutemi poklaacutedaacuten za nejvhodnějšiacute110 Použiteacute praacutevně vyacutekladoveacute metody se do jisteacute miacutery odviacutejejiacute od obsahu jednotlivyacutech kapitol předklaacutedaneacute praacutece V druheacute kapitole v niacutež zprostředkovaacutevaacutem naacutezory na (ne)možnost členstviacute cizinců v ČR v soudobeacute praacutevniacute literatuře a v niacutež se pokoušiacutem o vlastniacute interpretaci předmětneacuteho ustanoveniacute LZPS a zaacutekona o politickyacutech stranaacutech je uplatněn předevšiacutem vyacuteklad jazykovyacute a systematickyacute Ve třetiacute kapitole kde převažuje vyacuteklad historickyacute pak poukaacuteži na uacutepravu členstviacute v politickyacutech stranaacutech předevšiacutem v prvorepublikovyacutech praacutevniacutech předpisech Ciacutelem teacuteto kapitoly bude srovnat současnou praacutevniacute uacutepravu s tou prvorepublikovou poukaacutezat na přiacutepadneacute rozdiacutely a pokusit se uveacutest důvody ktereacute zaacutekonodaacuterce k přiacutepadneacute změně praacutevniacute uacutepravy vedly V posledniacute čaacutesti praacutece je pak uplatněn komparativniacute vyacuteklad jehož prostřednictviacutem poukaacuteži na některeacute zahraničniacute praacutevniacute uacutepravy v oblasti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech Jako zkoumaneacute země byly vybraacuteny Německo Rakousko a Řecko V praacuteci se zabyacutevaacutem rovněž praacutevniacute uacutepravou členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech v evropskeacutem praacutevu konkreacutetně pak v Listině zaacutekladniacutech praacutev EU se zohledněniacutem limitace jejiacuteho použitiacute v člaacutenku 51 a rovněž v Evropskeacute uacutemluvě o ochraně lidskyacutech praacutev

Při zpracovaacuteniacute praacutece jsem vychaacutezel zejmeacutena z komentaacuteřů k Listině zaacutekladniacutech praacutev a svobod (Wolters Kluwer) a komentaacuteře k Evropskeacute uacutemluvě o ochraně lidskyacutech praacutev (C H Beck) Jelikož se v praacuteci věnuji i praacutevniacute povaze politickyacutech stran resp tomu zda se jednaacute o praacutevnickeacute osoby soukromopraacutevniacute či veřejnopraacutevniacute (což maacute na vyacuteklad ustanoveniacute zaacutekona o politickyacutech stranaacutech značnyacute vliv) přičemž tomuto členěniacute se věnuje převaacutežně civilistika a nikoliv konstitucionalistika použiacutevaacutem rovněž komentaacuteře k obecneacute čaacutesti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Při psaniacute praacutece byla použita řada praacutevniacutech předpisů judikatury a dalšiacutech (i prvorepublikovyacutech) publikaciacute z těch čerstvě vydanyacutech lze vyzdvihnout předevšiacutem monografii Pavla Molka s naacutezvem bdquoPolitickaacute praacutevaldquo Jelikož v praacuteci zkoumaacutem i praacutevniacute uacutepravu sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech v Německu a Rakousku vychaacuteziacutem samozřejmě i z praacutevniacutech předpisů těchto zemiacute a stanov jednotlivyacutech politickyacutech stran Z rešerše literatury vyplynulo že praacutevniacute literatury z oblasti lidskyacutech praacutev je k dispozici dostatek otaacutezka sdružovaacuteniacute cizinců v politickyacutech stranaacutech však byacutevaacute velmi přehliacutežena a obvykle je autory shrnuta nanejvyacuteš do kraacutetkeacuteho odstavce Komentaacuteř k zaacutekonu o politickyacutech stranaacutech pak chybiacute uacuteplně stejně jako česky psanyacute komentaacuteř k Listině zaacutekladniacutech praacutev EU Přiacutenos praacutece tedy shledaacutevaacutem nejen ve

107 Usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Brně ze dne 19 9 2014 64A 62014 ndash 20 108 VEŘEJNYacute OCHRAacuteNCE PRAacuteV Občaneacute EU žijiacuteciacute v ČR majiacute praacutevo uacutečastnit se politickeacuteho života [online] publikovaacuteno 23 7 2014 [cit 15 9 2014] Dostupneacute na httpwwwochrancecztiskove-zpravytiskove-zpravy-2014obcane-eu-zijici-v-cr-maji-pravo-ucastnit-se-politickeho-zivota 109 Přestože jsou analyacuteza a synteacuteza protikladneacute způsoby zkoumaacuteniacute vzaacutejemně se doplňujiacute a bez jejich souběžneacuteho použitiacute v řadě přiacutepadů neniacute možneacute vůbec dospět k vyacutesledku vědeckeacuteho baacutedaacuteniacute ŠIROKYacute Jan et al Tvořiacuteme a publikujeme odborneacute texty Praha Computer Press 2011 s 13 32 110 Praacutevě komparativniacute vyacuteklad (společně s vyacutekladem teleologickyacutem) při interpretaci zaacutekladniacutech praacutev kam naacutemi zkoumaneacute praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech patřiacute je podle Elišky Wagneroveacute vyacutekladovou metodou nejvhodnějšiacute a to v protikladu ke bdquoklasickyacutemldquo Savigniho vyacutekladovyacutem metodaacutem (jazykovaacute logickaacute systematickaacute historickaacute) ktereacute byly vyvinuty primaacuterně pro uplatněniacute v praacutevu soukromeacutem WAGNEROVAacute Eliška In WAGNEROVAacute Eliška ŠIMIacuteČEK Vojtěch LANGAacuteŠEK Tomaacuteš et al Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2011 s 18-19

36

vyjasněniacute otaacutezek spojenyacutech se členstviacutem cizinců v politickyacutech stranaacutech v ČR pro aplikačniacute praxi ale rovněž ve vyplněniacute bdquomezeryldquo kteraacute se v teacuteto oblasti v tuzemskeacute literatuře nepochybně nachaacuteziacute

Budu tedy samozřejmě velmi raacuted pokud můj vyacuteklad zpřehledniacute čtenaacuteři současnyacute praacutevniacute stav v teacuteto oblasti Toho již bylo koneckonců čaacutestečně dosaženo publikaciacute meacuteho přiacutespěvku v recenzovaneacutem Časopise pro praacutevniacute vědu a praxi111 na něhož předklaacutedanaacute praacutece navazuje To však samo o sobě neniacute hlavniacutem ciacutelem praacutece nyacutebrž jen vyacutechodiskem pro kritickeacute zhodnoceniacute tohoto stavu přičemž vyacutesledkem praacutece by pak měla byacutet verifikacefalsifikace uvedeneacute hypoteacutezy prostřednictviacutem vyacuteše nastiacuteněnyacutech vyacutezkumnyacutech metod a navrženiacute přiacutepadnyacutech změn v přiacuteslušnyacutech praacutevniacutech předpisech 2 PRAacuteVNIacute UacutePRAVA ČLENSTVIacute CIZINCŮ V POLITICKYacuteCH STRANAacuteCH A POVAHA POLITICKYacuteCH STRAN

Ciacutelem teacuteto kapitoly je proveacutest vyacuteklad předmětnyacutech ustanoveniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod (daacutele jen LZPS) a zaacutekona o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech a v politickyacutech hnutiacutech (daacutele jen bdquozaacutekon o politickyacutech stranaacutechldquo) ktereacute se dotyacutekajiacute problematiky členstviacute cizinců112 v politickyacutech stranaacutech v ČR Naacutesledně zkoumaacutem zda je politickaacute strana praacutevnickou osobou soukromopraacutevniacute či veřejnopraacutevniacute jelikož je o daneacute zjištěniacute bude podstatneacute pro verifikacifalsifikaci předloženeacute hypoteacutezy V posledniacute čaacutesti teacuteto kapitoly polemizuji se zaacutevěry usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR tyacutekajiacuteciacuteho se problematiky vyacuteslovnosti zaacutekazu ktereacute by mohlo byacutet aplikovatelneacute i na poměry politickyacutech stran 21 Praacutevniacute uacuteprava členstviacute cizinců v Listině zaacutekladniacutech praacutev a svobod a v zaacutekoně

o politickyacutech stranaacutech

Naacutezor že cizinci nemohou byacutet v Českeacute republice členy politickyacutech stran je všeobecně přijiacutemaacuten a lze ho naleacutezt prakticky ve všech komentaacuteřiacutech i učebniciacutech k uacutestavniacutemu praacutevu V jedneacute z učebnic uacutestavniacuteho praacuteva se např uvaacutediacute že bdquocizinci nemohou strany zaklaacutedat ani jejich založeniacute kvalifikovaně požadovat nemohou byacutet členy politickeacute strany ani poskytovat stranaacutem bezuacuteplatnaacute plněniacute a daryldquo113 Obdobně Petr Kolman tvrdiacute že bdquocizinci nesmiacute byacutet alespoň dle platneacuteho praacuteva v dnešniacute době členy českyacutech politickyacutech stran a hnutiacute A to dokonce ani občaneacute ze sedmadvaciacutetky (prozatiacutem) spřaacutetelenyacutech zemiacute EUldquo114 Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině od Karla Kliacutemy uvaacutediacute že sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech bdquoje vaacutezaacuteno na staacutetniacute přiacuteslušnost zaklaacutedat politickeacute strany a sdružovat se v nich tedy přiacuteslušiacute pouze staacutetniacutem občanům ČRldquo115

Vyacuteše zmiacuteněnaacute interpretace se jeviacute na prvniacute pohled jako zcela logickaacute LZPS totiž v člaacutenku 20 odst 2 stanovuje že bdquoobčaneacute majiacute praacutevo zaklaacutedat teacutež politickeacute strany a politickaacute hnutiacute a sdružovat se v nichldquo Na uacutestavniacute uacuterovni je tedy praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech garantovaacuteno pouze občanům (ustanoveniacute speciaacutelniacute) a to na rozdiacutel od bdquoobecneacuteholdquo praacuteva sdružovaciacuteho (čl 20 odst 1 LZPS) ktereacute je uacutestavně zaručeno všem subjektům praacutev (tedy i praacutevnickyacutem osobaacutem) bez ohledu na jejich staacutetniacute přiacuteslušnost116 Tato bdquodualitaldquo je přitom pro mnoheacute uacutestavy naprosto neznaacutemaacute Jak upozorňuje Vladimiacuter Klokočka tak řada uacutestav se dokonce zcela vyhyacutebaacute jakeacutekoliv zmiacutence o politickyacutech stranaacutech (např uacutestavy Belgie Šveacutedska Nizozemiacute či

111 GRYGAR Tomaacuteš O (ne)možnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech v Českeacute republice Časopis pro praacutevniacute vědu a praxi Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity v Brně 2014 roč 21 č 4 s 355-362 Daacutele teacutež GRYGAR Tomaacuteš Cizinci už nyniacute mohou byacutet členy českyacutech politickyacutech stran [online] publikovaacuteno 24 9 2014 Dostupneacute na lthttpwwwceska-justicecz201409tomas-grygar-cizinci-uz-nyni-mohou-byt-cleny-ceskych-politickych-strangt 112 Cizincem v předklaacutedaneacute praacuteci rozumiacutem každeacuteho kdo neniacute staacutetniacutem občanem Českeacute republiky tedy i občany jinyacutech členskyacutech staacutetů EU kteřiacute majiacute tzv občanstviacute EU ve smyslu čaacutesti druheacute SFEU 113 JIRAacuteSEK Jiřiacute et al Uacutestavniacute zaacuteklady organizace staacutetu Praha Leges 2013 s 97-98 114 KOLMAN Petr Proč nesmiacute byacutet cizinci členem českeacute politickeacute strany [online] publikovaacuteno 19 3 2013 [cit 17 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwepravocztopefocusproc-nesmi-byt-cizinec-clenem-ceske-politicke-strany-89822htmlgt 115 PEZL Tomaacuteš HORSKAacute Zuzana In KLIacuteMA Karel et al Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 2 vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2009 s 1136 116 Ibid s 1135

37

Norska)117 Dle meacuteho naacutezoru je logickeacute že LZPS praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech koncipuje jako praacutevo občanskeacute neboť politickeacute strany představujiacute primaacuterně bdquospojujiacuteciacute člaacutenekldquo (nejen) ve volbaacutech mezi staacutetem a občany118 Sekundaacuterně předevšiacutem při volbaacutech do obecniacutech zastupitelstev a volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu však i mezi staacutetem a cizinci Zaacutesadniacute je však otaacutezka zda

z předmětneacuteho ustanoveniacute LZPS plyne že cizinci nesmějiacute byacutet členy politickyacutech stan v Českeacute republice Domniacutevaacutem se že z ustanoveniacute člaacutenku 20 odst 2 LZPS však neniacute možneacute automaticky vyvozovat že pokud je praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech garantovaacuteno jen občanům tak všem ostatniacutem (tedy cizincům) musiacute byacutet ze strany politickyacutech stran odepřeno a to zřejmě v teacute podobě že cizince nesmiacute za sveacuteho člena přijmout Tiacutem spiacuteše by to

platilo praacutevě tehdy pokud bychom označili politickeacute strany za soukromopraacutevniacute praacutevnickeacute osoby Zřejmě jedinyacute uacutestavniacute praacutevniacutek u ktereacuteho jsem v kraacutetkeacutem člaacutenku na jeho blogu zaznamenal že se spiacuteše přiklaacuteniacute k tomu že i de lege lata je členstviacute cizincům v našich politickyacutech stranaacutech umožněno je Zdeněk Koudelka kteryacute spraacutevně uvaacutediacute že bdquoje-li něco uacutestavně garantovaacuteno pro někoho nelze vyvozovat že jinyacute toto praacutevo miacutet nemůže jen nesmiacute byacutet upřeno občanůmldquo119 Rovněž upozorňuje na skutečnost že ani bdquoběžnyacute zaacutekonldquo cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech vyacuteslovně nezakazuje a že zaacutekon o politickyacutech stranaacutech v podstatě přejiacutemaacute praacutevniacute uacutepravu LZPS když v sect 2 odst 3 stanovuje že bdquočlenem strany a hnutiacute může byacutet občan staršiacute 18 let kteryacute může byacutet však členem pouze jedneacute strany nebo hnutiacuteldquo

Lze souhlasit s tiacutem že zaacutekon přejiacutemaacute bdquopodmiacutenkyldquo avšak podle meacuteho naacutezoru maacute miacuterně odlišnyacute obsah než LZPS Zatiacutemco LZPS stanovuje komu je uacutestavně zaručeneacute praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech přiznaacuteno zaacutekon vymezuje kdo se může členem politickeacute strany staacutet Za

předpokladu že však dojdeme k diacutelčiacutemu zaacutevěru že politickaacute strana je soukromopraacutevniacute praacutevnickaacute osoba tak rozdiacutel spatřuji s ohledem na zaacutesadu legaacutelniacute licence jen v rovině teoretickeacute nikoliv praktickeacute (resp aplikačniacute)

22 Praacutevniacute povaha politickyacutech stran

Kliacutečovou roli při zodpovězeniacute otaacutezky zda cizinec může byacutet členem našich politickyacutech stran či nikoliv bude hraacutet to zda je politickaacute strana praacutevnickou osobou veřejneacuteho praacuteva (či dokonce součaacutestiacute veřejneacute moci jak se někdy velmi chybě uvaacutediacute)120 nebo soukromopraacutevniacute praacutevnickou osobou V prvniacutem přiacutepadě by se na politickeacute strany uplatňovala zaacutesada enumerativnosti veřejnopraacutevniacutech pretenziacute121 v druheacutem přiacutepadě pak zaacutesada legaacutelniacute licence (člaacutenek 2 odst 3 LZPS) kteraacute umožňuje

i jednaacuteniacute praeter legem Děleniacute praacutevnickyacutech osob na soukromopraacutevniacute a veřejnopraacutevniacute je nesmiacuterně složiteacute a měniacute se

nejen v prostoru ale i v čase122 Dle meacuteho naacutezoru je nezbytneacute posuzovat soukromopraacutevniacute či naopak veřejnopraacutevniacute povahu praacutevnickyacutech osob předevšiacutem z pohledu jejich ustaveniacute Zatiacutemco soukromopraacutevniacute praacutevnickeacute osoby jsou ustaveny založeniacutem a rozhodujiacuteciacute je zde volneacute a dobrovolneacute rozhodnutiacute zakladatele(ů) veřejnopraacutevniacute praacutevnickeacute osoby jsou ustaveny zřiacutezeniacutem ve smyslu aktu

veřejneacute moci (např prostřednictviacutem zaacutekona) Zaacutekon o politickyacutech stranaacutech hovořiacute o založeniacute politickeacute strany nikoliv o jejiacutem zřiacutezeniacute Je samozřejmě pravdou že na politickeacute strany dopadaacute řada předpisů veřejnopraacutevniacute povahy a že vznikajiacute až okamžikem registrace Velkeacute množstviacute

117 KLOKOČKA Vladimiacuter Uacutestavniacute systeacutemy evropskyacutech staacutetů (srovnaacutevaciacute studie) 2 vyd Praha Linde 2006 423 s 118 Vladimiacuter Slaacutedeček v komentaacuteři k člaacutenku 5 Uacutestavy ČR uvaacutediacute že bdquopolitickeacute strany jsou charakterizovaacuteny jako zprostředkujiacuteciacute člaacutenek mezi občany a staacutetem a majiacute sloužit k uacutečasti občanů na politickeacutem životě společnosti zejmeacutena na utvaacuteřeniacute zaacutekonodaacuternyacutech sborů a orgaacutenů samospraacutevyldquo SLAacuteDEČEK Vladimiacuter In SLAacuteDEČEK Vladimiacuter MIKULE Vladimiacuter SYLLOVAacute Jindřiška Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř Praha C H Beck 2007 s 44 119 KOUDELKA Zdeněk Občanstviacute a stranictviacute [online] publikovaacuteno 10 8 2007 [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpblogaktualnecz~jfj~blogyzdenk-koudelkaphpitemid=1375gt 120 Pojetiacute že politickeacute strany jsou nejen veřejnopraacutevniacutemi praacutevnickyacutemi osobami ale dokonce i součaacutestiacute veřejneacute moci je nutno striktně odmiacutetnout jelikož takoveacute pojetiacute by bylo v přiacutemeacutem rozporu s člaacutenkem 20 odst 4 Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod 121 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 5 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2009 s 31 122 Emanuel Tilsch ve sveacute publikaci z roku 1910 mezi veřejnopraacutevniacute praacutevnickeacute osoby zařazuje např i obchodniacute komory ciacuterkev katolickou či naacuteboženskeacute obce židovskeacute což je dnes jen obtiacutežně představitelneacute TILSCH Emanuel Občanskeacute praacutevo Čaacutest všeobecnaacute Praha Wolters Kluwer 2012 (reprint) s 131-132

38

veřejnopraacutevniacutech předpisů však dopadaacute i na jineacute praacutevnickeacute osoby o jejichž soukromopraacutevniacute povaze nepochybujeme např na obchodniacute korporace ktereacute rovněž vznikajiacute jistyacutem projevem veřejneacute moci v podobě zaacutepisu do obchodniacuteho rejstřiacuteku Jaromiacuter Sedlaacuteček napřiacuteklad upozorňoval na to že veřejnopraacutevniacute korporaci lze chaacutepat jako bdquonormu autorizujiacuteciacute k vydaacutevaacuteniacute veřejnopraacutevniacutech předpisůldquo123 přičemž v tomto pojetiacute veřejnopraacutevniacute korporace splyacutevaacute s pojmem veřejneacuteho orgaacutenu

Spor o soukromopraacutevniacute a veřejnopraacutevniacute povahu politickyacutech stran řešil v minulosti opakovaně i Uacutestavniacute soud ČR kteryacute dospěl v roce 1995 k zaacutevěru že bdquopolitickeacute strany a politickaacute hnutiacute jsou korporacemi na soukromopraacutevniacutem zaacutekladu v nichž členstviacute neniacute vyacutesledkem aktu veřejneacute moci ale volneacuteho rozhodnutiacute jednotlivců nemajiacute veřejnopraacutevniacute statuthellipldquo124 zaacuteroveň však politickeacute strany

odmiacutetl přiacutemo ztotožnit se soukromyacutemi spolky Nejvyššiacute soud v rozsudku z roku 2010125 pak pro změnu judikoval že u politickyacutech stran bdquoje dominantniacute prvek veřejnopraacutevniacuteldquo a že bdquodominance veřejnopraacutevniacuteho prvku v jejiacutech aktivitaacutech musiacute byacutet zohledněna při vyacutekladu zaacutekona o politickyacutech stranaacutechhellipldquo a přiklonil se tak spiacuteše k veřejnopraacutevniacute či smiacutešeneacute povaze politickeacute strany Proti tomu však vystoupil UacuteS ČR kteryacute o rok později judikoval že bdquonemůže akceptovat ani konkreacutetniacute zaacutevěry Městskeacuteho soudu v Praze a zejmeacutena Nejvyššiacuteho souduhellip jimižhellip dovodily že z hlediska charakteru politickeacute strany je dominantniacute prvek veřejnopraacutevniacuteldquo126 K soukromopraacutevniacute povaze politickyacutech stran se přiklonil rovněž ESLP127

I pokud bych připustil tzv bdquosmiacutešenou povahuldquo politickyacutech stran s bdquodominanciacute veřejnopraacutevniacuteho prvkuldquo ke ktereacute se přiklaacuteniacute NS ČR nebo naacutezor Tomaacuteše Dvořaacuteka kteryacute politickeacute strany poklaacutedaacute za praacutevnickeacute osoby bdquohybridniacute povahyldquo128 tak nelze vyvozovat že cizinci nesmějiacute byacutet členy našich politickyacutech stran Samotneacute členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech totiž dle meacuteho přesvědčeniacute nemaacute veřejnopraacutevniacute uacutečinky Veřejnopraacutevniacute uacutečinky by měla např až kandidatura těchto cizinců ve volbaacutech nikoliv však jejich pouheacute členstviacute ve straně

Jelikož politickeacute strany mohou jednat i praeter legem (a nikoliv pouze secundum legem) musel by zaacutekon pokud by chtěl cizincům znemožnit členstviacute v politickyacutech stranaacutech obsahovat vyacuteslovnyacute zaacutekaz Žaacutednyacute praacutevniacute předpis však cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech (na rozdiacutel např od prvorepublikoveacute praacutevniacute uacutepravy) nezakazuje Stejně jako Zdeněk Koudelka129 vychaacuteziacutem při jazykoveacutem vyacutekladu z toho že členstviacute cizincům neniacute v žaacutedneacutem praacutevniacutem předpise vyacuteslovně zakaacutezaacuteno a tudiacutež by mělo byacutet možneacute aby cizinci členy politickyacutech stran byli (argumentum a silentio legis130 z něhož pro soukromopraacutevniacute subjekty plyne zaacutesada legaacutelniacute licence)

23 K problematice vyacuteslovnosti zaacutekazu

Na zaacutekladě oponentskeacuteho posudku z recenzniacuteho řiacutezeniacute v Časopisu pro praacutevniacute vědu a praxi považuji za vhodneacute upozornit na usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR v němž se konstatuje že bdquonedovolenost určiteacuteho jednaacuteniacute nemusiacute praacutevniacute předpis upravovat vždy vyacuteslovně ale může vyplynout z kontextu jednotlivyacutech ustanoveniacute přiacuteslušneacuteho praacutevniacuteho předpisu (či viacutece předpisů)ldquo131 Domniacutevaacutem se že toto usneseniacute je však na zaacutekaz členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech neaplikovatelneacute Jak plyne z vyacuteše uvedeneacuteho usneseniacute tak o potvrzeniacute zrušeniacute rozhodnutiacute orgaacutenu obchodniacute společnosti ktereacute bylo předmětem soudniacuteho přezkumu bylo rozhodnuto z důvodu kogentnosti předmětnyacutech ustanoveniacute prameniacuteciacutech z taxativniacuteho vyacutečtu pravomociacute orgaacutenu společnosti jejichž překročeniacute zaacutekon sankcionoval neplatnostiacute což je podle meacuteho naacutezoru jen forma sice nepřiacutemeacuteho ale staacutele

123 SEDLAacuteČEK Josef ROUČEK František Komentaacuteř k československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu a občanskeacute praacutevo platneacute na Slovensku a v Podkarpatskeacute Rusi Diacutel prvyacute Praha V

Linhart 1935 s 260 124 Naacutelez Pl UacuteS 2694 ze dne 18 10 1995 125 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu ČR 28 Cdo 33732009 ze dne 1 4 2010 126 Naacutelez II UacuteS 196910-1 ze dne 27 12 2011 127 ESLP ze dne 23 6 1981 stiacutežnosti č 687875 723875 Le Compte Van Leuven a De Meyere proti Belgii ve spojeniacute s ELSP ze dne 30 1 1998 stiacutežnost č 1939292 Sjednocenaacute komunistickaacute strana Turecka a dalšiacute proti Turecku 128 DVOŘAacuteK Tomaacuteš In ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek Komentaacuteř Svazek 1 Praha Wolters Kluwer 2014 s 106 129 KOUDELKA Zdeněk Občanstviacute a stranictviacute [online] publikovaacuteno 10 8 2007 [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpblogaktualnecz~jfj~blogyzdenk-koudelkaphpitemid=1375gt 130 GERLOCH Aleš Teorie praacutevahellip s 134 131 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 21 8 2003 sp z 29 Odo 1852003

39

vyacuteslovneacuteho zaacutekazu132 Naviacutec daneacute jednaacuteniacute neupravovaly ani stanovy Pokud by stanovy politickeacute

strany připouštěly přijetiacute cizince za člena (např by stanovily že členem může byacutet každyacute o jehož přijetiacute orgaacuten strany rozhodne a kdo zaacuteroveň zaplatiacute i členskyacute přiacutespěvek) bylo by přijetiacute cizince dle meacuteho naacutezoru praacutevně v pořaacutedku Naviacutec by neplatnost takoveacuteho přijetiacute nemohl až na vyacutejimky jinyacute člen strany s ohledem na sect 16a zaacutekona o politickyacutech stranaacutech ani namiacutetat u soudu Vykročeniacute za hranice textu sect 16a připustil UacuteS jen pokud by zde došlo k zaacutesadniacutemu porušeniacute vnitrostranickeacute demokracie např v podobě rozsaacutehleacuteho přijiacutemaacuteniacute tzv bdquomrtvyacutech dušiacuteldquo za členy strany133 I pokud by byl přijat naacutezor že zaacutekaz určiteacuteho jednaacuteniacute skutečně nemusiacute byacutet vyacuteslovnyacute lze o jeho spraacutevnosti polemizovat Na vyacuteslovnosti zaacutekazu trval ve i František Weyr kteryacute ve vztahu k bdquosoukromniacutekůmldquo zdůrazňoval důležitost platnosti věty bdquovše je dovoleno co neniacute vyacuteslovně zakaacutezaacutenoldquo134

V zaacutekoně o politickyacutech stranaacutech najdeme pouze striktniacute ustanoveniacute ktereacute v sect 6 odst 2 uvaacutediacute že bdquočleny přiacutepravneacuteho vyacuteboru musiacute byacutet občaneacute kteřiacute dosaacutehli 18 letldquo Neniacute tedy možneacute aby došlo ke vzniku politickeacute strany pouze cizinců resp takoveacute v jejiacutemž přiacutepravneacutem vyacuteboru cizinci jsou Nic však nebraacuteniacute tomu aby se cizinci stali v ČR bdquoběžnyacutemildquo členy politickyacutech stran byť by jich bylo ve straně většiacute množstviacute Zde je tedy patrnyacute značnyacute rozdiacutel v modalitě Zatiacutemco v sect 2 odst 3 se stanovuje že bdquočlenem strany a hnutiacute může byacutet občan staršiacute 18 lethellipldquo u přiacutepravneacuteho vyacuteboru se již stanoviacute že jeho členoveacute bdquomusiacute byacutet občaneacute kteřiacute dosaacutehli 18 letldquo

Nedomniacutevaacutem se že vyacuteraz bdquomůželdquo představuje hranice možneacuteho K takoveacutemu vyacutekladu se

koneckonců nedochaacuteziacute ani u řady jinyacutech praacutevniacutech předpisů ani ve vztahu k členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech např v Německu či v posledniacutech letech v Řecku (podrobněji kap 4) Realita je naviacutec takovaacute že cizinci členy některyacutech politickyacutech stran v ČR již nyniacute jsou To dokonce otevřeně přiznal i byacutevalyacute předseda Strany zelenyacutech ve vysiacutelaacuteniacute Českeacuteho rozhlasu135

V přiacutepadě že by byl cizinec členem politickeacute strany nemohou orgaacuteny veřejneacute moci v zaacutesadě udělit politickeacute straně ani členovy teacuteto strany žaacutednou sankci To je podle meacuteho naacutezoru pouhyacutem důsledkem skutečnosti že daneacute jednaacuteniacute neniacute zakaacutezaacuteno (chybiacute dispozice v podobě zaacutekazu a logicky tudiacutež chybiacute i sankce)136 Je rovněž vhodneacute si položit otaacutezku proč by vůbec měl racionaacutelniacute zaacutekonodaacuterce členstviacute v politickyacutech stranaacutech zaacutekonem ve vztahu k občanstviacute (přiacutepadně věku atp) upravovat pokud by členstviacute cizincům mělo byacutet stejně umožněno Dle meacuteho naacutezoru je nutneacute si uvědomit že v oblasti uacutepravy soukromopraacutevniacutech praacutevnickyacutech osob nelze staacutet staacutele primaacuterně chaacutepat jako bdquonekompromisniacuteho regulaacutetoraldquo ale spiacuteše jako subjekt kteryacute prostřednictviacutem praacutevniacuteho řaacutedu určuje jistyacute standart chovaacuteniacute od něhož se ve většině přiacutepadů lze odchyacutelit Věra Jiraacuteskovaacute se pak domniacutevaacute že požadavek přijiacutemat za členy pouze občany ČR představuje pro politickeacute strany pouze jakyacutesi moraacutelniacute apel137 Argumentum ad absurdum nelze podle meacuteho naacutezoru vyloučit ani to aby byla de lege lata jedna osoba členem viacutece politickyacutech stran (pokud to budou politickeacute strany tolerovat) ani aby členem politickeacute strany byla např osoba mladšiacute 18 let Jelikož toto konstatovaacuteniacute může působit pro některeacute skutečně absurdně na problematiku (ne)možnosti členstviacute cizinců v našich

132 K problematice přiacutemeacuteho a nepřiacutemeacuteho zaacutekazu viz LASAacuteK Jan In LASAacuteK Jan POKORNAacute Jarmila ČAacuteP Zdeněk DOLEŽIL Tomaacuteš et al Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 diacutel Praha Wolters Kluwer 2014 s 10 Obdobně MELZEL Filip TEacuteGL Petr et al Občanskyacute zaacutekoniacutek ndash velkyacute komentaacuteř Svazek 1 Praha Leges 2013 s 54-57 133 Naacutelez II UacuteS 196910-1 ze dne 27 12 2011 134 Weyr upozorňoval např i na bdquopochybnouldquo judikaturu bdquostareacuteho Rakouska kteraacute dovozovala např nepřiacutepustnost spalovaacuteniacute mrtvol z okolnosti že nebylo praacutevniacutem řaacutedem soukromniacutekům vyacuteslovně dovoleno daacuteti sveacute mrtvoly spaacutelitildquo WEYR František Teorie praacuteva Praha Orbis 1936 s 308 Ze současnyacutech praacutevniacutech předpisů pak na vyacuteslovnosti zaacutekazu v zaacutesadě trvaacute i občanskyacute zaacutekoniacutek v ustanoveniacute sect 1 odst 2 srov LAVICKYacute Petr In LAVICKYacute Petr et al Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest ndash Komentaacuteř Praha C H Beck 2014 s 20 kde se spraacutevně uvaacutediacute že bdquoprvniacutem kriteacuteriem kogentnosti praacutevniacutech norem je vyacuteslovnyacute zaacutekazldquo 135ČESKYacute ROZHLAS Zaostřeno na cizince [online] [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpmediarozhlascz_audio02871610mp3gt 136 Jsem si však vědom toho že podle převažujiacuteciacuteho naacutezoru dispozice v podobě zaacutekazu existuje a zaacutekonodaacuterce na sankci zřejmě jen bdquozapomnělldquo Nepochybneacute však je že ustanoveniacute sect 2 odst 3 zaacutekona o politickyacutech stranaacutech neniacute vůbec klasickou praacutevniacute normou s trichotomickou (či tetrachomickou) strukturou 137 JIRAacuteSKOVAacute Věra In PAVLIacuteČEK Vaacuteclav et al Uacutestavniacute praacutevo a staacutetověda 2 diacutel Praha Leges 2011 s 597

40

politickyacutech stranaacutech se daacutele diacutevaacutem i pohledem jinyacutech vyacutekladovyacutech metod než nyniacute uplatněneacute jazykoveacute

3 HISTORICKO-PRAacuteVNIacute EXKURZ

Ustanoveniacute sect 113 Uacutestavniacute Listiny z roku 1920 ktereacute upravovalo praacutevo spolčovaciacute (sdružovaciacute) a shromažďovaciacute na uacutestavniacute uacuterovni vyacuteslovně odkazovalo na zaacutekony ktereacute bdquovyacutekon praacuteva spolčovaciacuteho a shromažďovaciacuteho upravujiacuteldquo V přiacutepadě praacuteva sdružovaciacuteho se jednalo o zaacutekon o praacutevu spolčovaciacutem z roku 1867 Rakouska-Uherska kteryacute byl recepčniacute normou převzat v roce 1918 i do praacutevniacuteho řaacutedu tehdejšiacute Československeacute republiky a obsahoval vyacuteslovnyacute zaacutekaz kteryacute stanovoval že bdquocizozemci osoby ženskeacute a nezletileacute nemohou přijiacutemaacuteni byacuteti za členy spolků politickyacutechldquo138 V Uhraacutech pak bylo spolčovaciacute praacutevo upraveno ministerskyacutemi nařiacutezeniacutemi139 Politickeacute strany tehdy představovaly de facto dovolenou bdquomoraacutelniacute osobuldquo140 podle sect 26 ABGB a daacutele byly po dlouhou dobu bliacuteže upraveny jen vyacuteše uvedenyacutem bdquoobecnyacutemldquo spolčovaciacutem zaacutekonem a zaacutekony volebniacutemi Tuto velmi stručnou praacutevniacute uacutepravu a absenci zaacutekona o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech kritizoval v Lidovyacutech novinaacutech v roce 1922 i F Weyer jelikož podle jeho naacutezoru bdquojsme byli nuceni postavit celyacute naacuteš politickyacute život staacutetniacute na zaacuteklad politickyacutech stran tyto strany ponechali jsme však v naprosteacutem chaosuhellip je tudiacutež nezbytně třeba zaacutekona o organizaci politickyacutech stranldquo 141

Vyacuteslovnyacute zaacutekaz přijiacutemat za členy strany cizince obsahovalo (na rozdiacutel od současneacute praacutevniacute uacutepravy) např i vlaacutedniacute nařiacutezeniacute č 3551938 Sb z a n o politickyacutech stranaacutech ktereacute mělo de facto povahu zaacutekona142 a v ustanoveniacute sect 6 stanovovalo že bdquopolitickaacute strana nesmiacute přijiacutemati za členy osobyhellip ktereacute nejsou staacutetniacutemi občany česko-slovenskyacutemildquo Je tedy patneacute že pokud chtěl v minulosti zaacutekonodaacuterce cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech zakaacutezat často vklaacutedal do praacutevniacuteho předpisu vyacuteslovnyacute zaacutekaz kteryacute měl cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech znemožnit Pavel Molek pak při kritice toho že naše Listina negarantuje praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech i cizincům velmi trefně upozorňuje na to že bdquotakoveacuteto specifickeacute omezeniacute neniacute odůvodněno ani žaacutednou historickou zkušenostiacute ba naopak Sotva může jiacutet o naacutestroj jakeacutesi ochrany staacutetniacute suverenity když československeacute dějiny 20 stoletiacute naacutes přesvědčujiacute o tom že pokud různeacute ciziacute moci chtěly zasahovat do vnitřniacutech zaacuteležitostiacute našeho staacutetu činily to velmi uacutespěšně pomociacute politickyacutech stran jejichž členy byly vyacutehradně českoslovenštiacute občaneacute (ať už sudetštiacute Němci v Sudetoněmeckeacute straně nebo komunisteacute v KSČ kteraacute byla po většinu sveacute existence jen satelitniacute stranou KSSS)hellipldquo143

Domniacutevaacutem se že praacutevě neuacutečinnost zaacutekazu členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech v minulosti byla důvodem proč zaacutekonodaacuterce od podobneacuteho zaacutekazu upustil Takovyacuteto zaacutekaz by koneckonců nebyl ani přiacuteliš legitimniacute144 Pokud vychaacuteziacuteme z toho že praacutevo sdružovat se (i pro politickeacute uacutečely) je přirozenopraacutevniacute povahy (existuje i bez staacutetu) neměl by zaacutekonodaacuterce sveacutevolně soukromopraacutevniacutemu subjektu braacutenit v tom aby za sveacute členy přijal cizince Jednalo by se o zaacutesah do negativniacute statusu Pokud chce zaacutekonodaacuterce cizincům členstviacute v politickeacute straně zakaacutezat měl by k tomu miacutet alespoň nějakyacute legitimniacute důvod Pokud žaacutednyacute legitimniacute důvod nemaacute a zasahuje do přirozenyacutech praacutev zcela sveacutevolně jednaacute se o popřeniacute konstitucionalismu Jak spraacutevně upozorňovat F A Hayek

138 sect 30 čaacutest druhaacute zaacutekona č 1341867 z 15 listopadu 1867 139 WEYR František Československeacute praacutevo uacutestavniacute Praha Melantrich 1937 s 261 140 Pojem bdquomoraacutelniacute osobaldquo je na rozdiacutel od dnes užiacutevaneacuteho pojmu bdquopraacutevnickaacute osobaldquo širšiacute a zahrnuje i tzv bdquosocietasldquo kteraacute dnes neniacute za praacutevnickou osobu považovaacutena BERAN Karel Pojem osoby v praacutevu Praha Leges 2012 s 61-62 141 WEYR František Dělba praacutece v politice Lidoveacute noviny roč 30 z 18 července 1922 titulniacute strana 142 Toto vlaacutedniacute nařiacutezeniacute bylo vydaacuteno v souladu s ustanoveniacutem čl 2 tzv uacutestavniacuteho zmocňovaciacuteho zaacutekona č 3301938 Sb z a n kteryacute zmocňoval vlaacutedu aby po stanovenou dobu přijiacutemala veškeraacute opatřeniacute k nimž by jinak bylo potřeba zaacutekona 143 MOLEK Pavel Politickaacute praacuteva Praha Wolters Kluwer 2014 s 352 144 Tiacutemto však už bdquozabiacutehaacutemldquo do uacutevah de lege ferenda

41

tak podstatou konstitucionalismu145 je již z definice praacutevě omezenost vlaacutedy vyjadřujiacuteciacute protiklad k vlaacutedě sveacutevolneacute či despotickeacute146 4 PRAacuteVNĚ KOMPARATIVNIacute POHLED 41 Německo

Německyacute zaacutekon o politickyacutech stranaacutech (PartG)147 uvaacutediacute v sect 2 odst 1 že bdquopolitickeacute strany jsou sdruženiacutem občanůldquo Z tohoto ustanoveniacute se však v Německu nevyvozuje že cizinci členy politickyacutech stran byacutet nesmějiacute148 Napřiacuteklad stanovy politickeacute strany FDP uvaacutedějiacute že bdquočlenem strany se může staacutet každyacute kdo v Německu žije pokud dosaacutehl 16 let věku a ztotožňuje se se zaacutekladniacutemi principy a stanovami stranyhellip K přijetiacute cizinců se však v obvyklyacutech přiacutepadech předpoklaacutedaacute jejich dvouročniacute pobyt v Německuhellip Členstviacute je umožněno jen fyzickyacutem osobaacutemhellip Současneacute členstviacute v FDP a v jineacute jiacute konkurujiacuteciacute straně nebo volebniacute skupině je vyloučeneacute To rovněž platiacute pro souběžneacute členstviacute v jakeacutekoliv zahraničniacute straně organizaci či sdruženiacute pokud jejich stanoveneacute ciacutele ciacutelům FDP odporujiacuteldquo149

Politickaacute strana CDU pak umožňuje plnohodnotneacute členstviacute v souladu s vyacuteše uvedenyacutem zaacutekonem pro občany se staacutetniacute přiacuteslušnostiacute ktereacutehokoliv členskeacuteho staacutetu EU kteřiacute bydliacute v Německu150 Je tedy patrneacute že prostor pro uacutepravu podmiacutenek členstviacute v německyacutech politickyacutech stranaacutech je poměrně širokyacute V sect 2 odst 3 německeacuteho zaacutekona o politickyacutech stranaacutech se pak pouze striktně uvaacutediacute že politickeacute sdruženiacute neniacute politickou stranou pokud většinu jejiacutech členů či většinu členů jejiacuteho předsednictva tvořiacute cizinci Praacutevniacute řaacuted BRD a ČR tedy cizincům členstviacute nikde vyacuteslovně nezakazuje pouze obsahuje omezeniacute ve vztahu k poměru počtu členů občanů a cizinců ve straně jako celku a v jejiacutem předsednictvu (BRD) nebo obsahuje podmiacutenku občanstviacute pro člena přiacutepravneacuteho vyacuteboru strany (ČR) 42 Rakousko

V Rakousku spolkovyacute zaacutekon o financovaacuteniacute politickyacutech stran151 v sect 1 uvaacutediacute že bdquopolitickaacute strana je trvale organizovaneacute sdruženiacute jehož ciacutelem je dosaacutehnout prostřednictviacutem společneacute činnosti ovlivňovaacuteniacute politiky staacutetu předevšiacutem pak prostřednictviacutem uacutečasti ve volbaacutech do všeobecnyacutech zastupitelstev a Evropskeacuteho parlamentuhellipldquo Zde se tedy o bdquoobčanechldquo na rozdiacutel od uacutepravy v ČR či v BRD nehovořiacute vůbec Zaacutekon vyacuteslovně ponechaacutevaacute na politickyacutech stranaacutech aby si otaacutezky spojeneacute se členstviacutem upravily ve svyacutech stanovaacutech Napřiacuteklad Svobodnaacute strana Rakouska (FPOuml) ve svyacutech stanovaacutech uvaacutediacute že bdquořaacutednyacutem členem se může staacutet osoba kteraacute dovršiacute 16 roku věku a přihlaacutesiacute se k zaacutekladniacutem principům strany hellip Podporujiacuteciacutem členem mohou byacutet fyzickeacute i praacutevnickeacute osobyldquo152 Rakouskou praacutevniacute uacutepravu lze tedy hodnotit jako vysoce liberaacutelniacute jelikož rakouskeacute staacutetniacute občanstviacute (a

145 K tomu podrobněji můj přiacutespěvek GRYGAR Tomaacuteš Teorie konstitucionalismu v pojetiacute Friedricha Augusta von Hayeka [online] Ludwig von Mises Institut (Česko a Slovensko) publikovaacuteno 16 7 2015 Dostupneacute na lthttpwwwmisesczclankyteorie-konstitucionalismu-v-pojeti-friedricha-augusta-von-hayeka-1833aspx gt 146 HAYEK Friedrich August von Praacutevo zaacutekonodaacuterstviacute a svoboda Praha Portaacutel 2011 s 15

K tomu podrobněji můj přiacutespěvek GRYGAR Tomaacuteš Teorie konstitucionalismu v pojetiacute Friedricha Augusta von Hayeka [online] Ludwig von Mises Institut (Česko a Slovensko) publikovaacuteno 16 7 2015 Dostupneacute na lt httpwwwmisesczclankyteorie-konstitucionalismu-v-pojeti-friedricha-augusta-von-hayeka-1833aspx gt 147 Parteiengesetz (PartG) - Gesetz uumlber die politischen Parteien in der Fassung der Bekanntmachung (BGBl I S 149) 148 Obdobně PIEROTH Bodo In JARASS Hans PIEROTH Bodo Grundgesetz fuumlr die Bundesrepublik Deutschland Kommentar Muumlnchen C H Beck 1992 s 397 149 FDP Bundessatzung ndash Stand am 15 Mai 2011 [online] [cit 27 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwfdpdefiles585Bundessatzung-2011-komplettpdfgt 150 CDU Fragen und Antworten [online] [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwmitglied-werdencdudepage18htmgt 151 Bundesgesetz uumlber die Finanzierung politischer Parteien (Parteiengesetz 2012 ndash PartG) StF BGBl I Nr 562012 152FPOuml Satzungen [online] [cit 27 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwfpoeparlamentsklubatfileadminContentportalPDFs_dokumente2011_satzungenfpoe_webpdfgt

42

dokonce ani občanstviacute některeacuteho ze staacutetu EU) neniacute pro sdružovaacuteniacute se v existujiacuteciacutech politickyacutech stranaacutech ani pro založeniacute noveacute politickeacute strany vyžadovaacuteno Lze tedy vyvodit diacutelčiacute zaacutevěr že nejen v Německu ale i v Rakousku s niacutemž jsme sdiacuteleli společnou uacutestavněpraacutevniacute historii je cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech de lege lata umožněno To potvrzuje v těchto zemiacutech i bdquopolitickaacute praxeldquo 43 Řecko

Velmi podobnou praacutevniacute uacutepravu teacute našiacute nalezneme v Řecku Člaacutenek 29 odst 1 Uacutestavy Heleacutenskeacute republiky153 stanovuje že praacutevo zaklaacutedat a sdružovat se v politickyacutech stranaacutech majiacute pouze občaneacute kteřiacute majiacute volebniacute praacutevo přičemž v Řecku zaacutekon stejně jako u naacutes nejde nad uacutestavně garantovanyacute raacutemec154 V Řecku se však v posledniacutech letech dochaacuteziacute k zaacutevěru že člaacutenek 29 odst 1 Uacutestavy je nutno interpretovat ve světle čl 28 Uacutestavy kteryacute zaručuje participaci na procesu evropskeacute integrace Byacutevaacute tak tedy dovozovaacuteno že praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech je umožněno nejen Řekům ale přinejmenšiacutem i cizincům z jinyacutech členskyacutech staacutetů EU přičemž tuto interpretaci podporuje skutečnost že praacutevniacute řaacuted cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech vyacuteslovně nezakazuje155 44 Praacutevniacute uacuteprava na uacuterovni praacuteva Evropskeacute unie

Explicitniacute uacutepravu sdružovaciacute praacuteva najdeme v Listině zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie (daacutele jen Listina ZPEU) kde se v člaacutenku 12 stanovuje že bdquokaždyacute maacute praacutevo na svobodu pokojneacuteho shromažďovaacuteniacute a na svobodu sdružovat se s jinyacutemi na všech uacuterovniacutech zejmeacutena pokud jde o zaacuteležitosti politickeacute odboroveacute či občanskeacutehellipldquo Toto ustanoveniacute tedy přiznaacutevaacute praacutevo sdružovat se i pokud jde o zaacuteležitosti politickeacute (kam nepochybně patřiacute i členstviacute v politickeacute straně) každeacutemu subjektu praacuteva156 Lze se domniacutevat že toto praacutevo je tedy přiznaacuteno i těm kteřiacute vůbec nemajiacute staacutetniacute občanstviacute některeacuteho ze členskyacutech staacutetů EU V opačneacutem přiacutepadě by totiž Listina ZPEU zřejmě nepoužiacutevala vyacuteraz bdquokaždyacuteldquo nyacutebrž vyacuteraz bdquokaždyacute občan Unieldquo jako např v ustanoveniacute člaacutenku 15 odst 2 To lze nepřiacutemo vyvodit i z tzv bdquoUacuteplneacuteho zněniacute vysvětleniacute k Listině zaacutekladniacutech praacutev EUldquo157 kde se uvaacutediacute že rozsah člaacutenku 12 Listiny ZPEU je ještě širšiacute než člaacutenek 11 Evropskeacute uacutemluvy o ochraně lidskyacutech praacutev

Přestože samotnaacute Listina ZPEU nebyla předmětem ratifikačniacuteho procesu lze dovodit jejiacute aplikačniacute přednost jakožto pramene primaacuterniacuteho praacuteva EU z inkorporačniacuteho158 ustanoveniacute v čl 6 odst 1 SEU ve zněniacute Lisabonskeacute smlouvy kteraacute byla prezidentem republiky ratifikovaacutena a k jejiacutež ratifikaci udělily souhlas obě komory Parlamentu ČR (tzv prezidentskaacute mezinaacuterodniacute smlouva) Takovaacuteto mezinaacuterodniacute smlouva je podle čl 10 Uacutestavy ČR součaacutestiacute praacutevniacuteho řaacutedu a tudiacutež je jiacute v souladu s ustanoveniacutem čl 95 odst 1 Uacutestavy ČR vaacutezaacuten soudce při sveacutem rozhodovaacuteniacute

Rovněž však považuji za nutneacute upozornit na omezeneacute (podle meacuteho naacutezoru však nikoliv zcela vyloučeneacute) použitiacute čl 12 Listiny ZPEU Toto limitovaneacute použitiacute prameniacute z čl 51 Listiny ZPEU kteryacute stanovuje že bdquoustanoveniacute teacuteto listiny jsou při dodržovaacuteniacute zaacutesad subsidiarity určenahellip členskyacutem staacutetům vyacutehradně pokud uplatňujiacute praacutevo Uniehellipldquo Pokud tedy členskyacute staacutet jakkoliv aplikuje praacutevo Unie přičemž je indiferentniacute zda se jednaacute o praacutevo primaacuterniacute sekundaacuterniacute či terciaacutelniacute je povinen se ustanoveniacutemi Listiny ZPEU řiacutedit Je patrneacute že reaacutelnaacute aplikovatelnost čl 12 Listiny ZPEU ve vztahu k politickyacutem stranaacutem přiacuteliš velkaacute nebude jelikož v teacuteto oblasti členskeacute staacutety (až na vyacutejimky kteryacutem se věnuji niacuteže) neuplatňujiacute praacutevo Unie Je však otaacutezkou zda takto restriktivně bude člaacutenek 51 Listiny ZPEU Soudniacutem dvorem EU v budoucnu s ohledem na budovaacuteniacute staacutele těsnějšiacute Unie (Ever

153 The Constitution of Hellenic Republic (Greece) - As revised by the parliamentary resolution of May 27th 2008 of the VIIIth Revisionary Parliament 154 EU NETWORK ON FUNDAMENTAL RIGHTS Opinion Of The EU Network Of Independent Experts On Fundamental Rights Regarding The Participation Of EU Citizens In The Political Parties Of The Member State Of Residence [online] publikovaacuteno březen 2005 [cit 10 2 2015] Dostupneacute

na lthttpeceuropaeujusticefundamental rightsfilescfr_cdfopinion1_2005_enpdfgt s 15 47 155 Ibid 156 Může byacutet sporneacute zda praacutevo politicky se sdružovat je garantovaacuteno jen osobaacutem fyzickyacutem nebo i osobaacutem praacutevnickyacutem Osobně se přiklaacuteniacutem k naacutezoru že je garantovaacuteno všem subjektům praacutev (tedy i praacutevnickyacutem osobaacutem) byť se to může jevit z pohledu politickeacute praxe jako značně neobvykleacute 157 Uacuteplneacute zněniacute vysvětleniacute k Listině zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie 2007C 30302 158 Praacutevě toto inkorporačniacute ustanoveniacute zařazuje Listinu ZPEU do primaacuterniacuteho praacuteva PIacuteTROVAacute Lenka In SYLLOVAacute Jindřiška et al Lisabonskaacute smlouva Komentaacuteř C H Beck 2010 s 40

43

Closer Union)159 skutečně vyklaacutedaacuten Rainer Arnold napřiacuteklad uvaacutediacute že působnost Listiny ZPEU

musiacuteme chaacutepat bdquojako maximaacutelně rozsaacutehlouldquo160 přičemž princip subsidiarity zde nelze bdquovyklaacutedat tak že primaacuterně platiacute naacuterodniacute ustanoveniacute o lidskyacutech praacutevech a teprve subsidiaacuterně Listinahellip Ostatně neniacute vyloučeno aby byla Listinahellip použiacutevaacutena jako měřiacutetko pro členskeacute staacutety v jejich čistě vnitrostaacutetniacute působnostildquo161

Vyacuteše zmiacuteněneacute vyacutejimky bdquonepřiacutemoldquo tvořiacute předevšiacutem volby do Evropskeacuteho parlamentu a obecniacutech zastupitelstev u nichž primaacuterniacute praacutevo EU stanovuje že občaneacute Unie majiacute praacutevo volit a byacutet voleni ve volbaacutech do EP a v obecniacutech volbaacutech v členskeacutem staacutetě v němž majiacute bydliště za stejnyacutech podmiacutenek jako staacutetniacute přiacuteslušniacuteci tohoto staacutetu162 Toto praacutevo je pak vykonaacutevaacuteno v souladu

s podrobnou uacutepravou ve formě směrnic163 ktereacute jsou předmětem transpozice ve vnitrostaacutetniacutech volebniacutech zaacutekonech Byť jsem z politickeacuteho hlediska odpůrcem toho aby ciziacutem staacutetniacutem přiacuteslušniacutekům bylo přiznaacuteno volebniacute praacutevo (byť těm z EU v komunaacutelniacutech volbaacutech) tak je nutneacute si přiznat že Českaacute republika de lege lata v zaacutesadě uplatňuje praacutevo Unie přičemž je Listinou ZPEU do určiteacute miacutery vaacutezaacutena Pokud bychom trvali na tom že cizincům je členstviacute v politickyacutech stranaacutech zapovězeno je nutneacute si zodpovědět otaacutezku zda by to nebylo v rozporu s požadavkem aby občaneacute z jinyacutech členskyacutech zemiacute EU s bydlištěm v ČR vykonaacutevali i pasivniacute volebniacute praacutevo za stejnyacutech podmiacutenek jako občaneacute ČR Osobně zde rozpor shledaacutevaacutem K obdobneacutemu zaacutevěru pak dochaacuteziacute i Pavel Molek164 Zdůrazněme naviacutec že stav požadovanyacute směrniciacute nestačiacute podle judikatury Soudniacuteho dvora165 jen praacutevně promiacutetnout do praacutevniacuteho řaacutedu (proveacutest transpozici) ale že musiacute dojiacutet i k jeho faktickeacutemu naplněniacute (implementaci) 166

Šance cizince coby bdquonečlenaldquo strany (formaacutelně osoby bdquobez politickeacute přiacuteslušnostildquo) na zařazeniacute na kandidaacutetniacute listinu politickeacute strany pro volby do Evropskeacuteho parlamentu je poměrně malaacute resp podstatně menšiacute než kdyby tento cizinec členem strany byl Tato skutečnost by se pochopitelně reflektovala i do šance cizinců coby osob bdquobez politickeacute přiacuteslušnostildquo na zisk mandaacutetu Pokud bychom se podiacutevali na kandidaacutetniacute listiny těch politickyacutech subjektů ktereacute v posledniacutech volbaacutech do EP ziacuteskali alespoň jeden mandaacutet tak zastoupeniacute kandidaacutetů bdquobez politickeacute přiacuteslušnostildquo činilo bdquopouzeldquo 12 167 Zdůrazněme že podaacutevat kandidaacutetniacute listiny pro volby do Evropskeacuteho parlamentu mohou jen registrovaneacute politickeacute strany a hnutiacute (pokud nebyla pozastavena jejich činnost) popř jejich koalice168 Konkreacutetně ve volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu v roce 2004 se však již jednou stalo že se poslancem Evropskeacuteho parlamentu zvoleneacuteho za Českou republiku stal kandidaacutet bez českeacuteho staacutetniacuteho občanstviacute (nositel německeacuteho staacutetniacuteho občanstviacute) Franz Stros zvolenyacute na kandidaacutetce Komunistickeacute strany Čech a Moravy169 I tento přiacutepad potvrzuje vyacuteše uvedeneacute tvrzeniacute že bez ohledu na praacutevniacute naacutezor tyacutekajiacuteciacute se (ne)možnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech cizinci členy našich politickyacutech stran ve skutečnosti již jsou

Za předpokladu že bychom trvali na nemožnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech by byla značně problematickaacute i jejich kandidatura v komunaacutelniacutech volbaacutech V literatuře je spraacutevně upozorňovaacuteno na to že pokud by tito cizinci chtěli kandidovat jako nezaacutevislyacute kandidaacuteti (tj nikoliv na kandidaacutetce politickeacute strany) či jako sdruženiacute nezaacutevislyacutech kandidaacutetů museli by předklaacutedat petici

159 Někteřiacute praacutevniacuteci kritičtiacute k současneacute podobě evropskeacuteho integračniacuteho procesu (s nimž souhlasiacutem) myšlenku staacutele těsnějšiacute Unie (Ever Closer Union) označujiacute trefně za ideologii kteraacute se vyznačuje tiacutem že v jejiacutem pojetiacute bdquoje centralizace pojiacutemaacutena jako univerzaacutelniacute všeleacutek kteryacute je předepisovaacuten na jakyacutekoli neduhldquo Srov např BŘICHAacuteČEK Tomaacuteš UNIE bliacutezkaacute i vzdaacutelenaacute Praha IVK 2014 s 65 160 ARNOLD Rainer In TICHYacute Luboš et al Evropskeacute praacutevo 4 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2011 s 138 161 Ibid 162 Viz čl 20 odst 1 piacutesm b) SFEU čl 22 SFEU a čl 39 Listiny ZPEU 163 Uveďme alespoň Směrnici Rady 93109ES a Směrnici Rady 20131EU 164 MOLEK Pavel Politickaacute praacutevahellip s 352 165 ESD ze dne 8 9 1996 ve věci C-17994 Dillenkofer body 50-53 166 KRAacuteL Richard Směrnice EU z pohledu jejich transpozice a vnitrostaacutetniacutech uacutečinků Praha C H Beck 2014 s 5-10 167 Vlastniacute vyacutepočet na zaacutekladě uacutedajů z kandidaacutetniacutech listin 168 sect 21 odst 1 zaacutekona č 622003 Sb o volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 169 VOLBYCZ Volby do Evropskeacuteho parlamentu konaneacute na uacutezemiacute Českeacute republiky ve dnech 11 06 a 12 06 2004 Zvoleniacute kandidaacuteti KSČM publikovaacuteno 12 6 2004 [cit 11 2 2015] Dostupneacute na lt lthttpvolbyczplsep2004ep2111xjazyk=CZampxv=2ampxt=1ampxstrana=24gt

44

s mnohdy i naprosto neuacuteměrnyacutem počtem podpisů170 Vojtěch Šimiacuteček pak poznamenaacutevaacute že bdquovyloučeniacute možnosti členstviacute v politickyacutech stranaacutech i těch cizinců kteřiacute ve volbaacutech do zastupitelstev obciacute (a přirozeně teacutež ve volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu) disponujiacute aktivniacutem i pasivniacutem volebniacutem praacutevem by mělo byacutet shledaacuteno protiuacutestavniacutem jelikož odporuje principu rovnosti volebniacuteho praacuteva a rovněž principům svobodnyacutech voleb a politickeacute pluralityldquo171

Rozdiacutel mezi mnou a vyacuteše uvedenyacutemi autory spočiacutevaacute v tom že dle meacuteho přesvědčeniacute je cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech umožněno již nyniacute Naviacutec pokud existuje možnost jak vyložit Listinu zaacutekladniacutech praacutev a svobod a zaacutekon o politickyacutech stranaacutech tak aby bylo členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech umožněno a nedošlo tak k (byť bdquonepřiacutemeacutemuldquo) rozporu s prameny praacuteva EU což podle meacuteho naacutezoru lze měl by miacutet takovyacuteto vyacuteklad přednost Rovněž UacuteS ČR judikoval že bdquopokud existuje několik interpretaciacute Uacutestavy jejiacutež součaacutestiacute je Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod přičemž jen některeacute z nich vedou k dosaženiacute zaacutevazku kteryacute převzala Českaacute republika v souvislosti se svyacutem členstviacutem v EU je nutno volit vyacuteklad kteryacute podporuje realizaci tohoto zaacutevazku a nikoliv vyacuteklad kteryacute tuto realizaci znemožňujeldquo172 Soudniacute dvůr pak naviacutec minimaacutelně v jednom ze svyacutech rozhodnutiacute173 (byť podle nejen meacuteho přesvědčeniacute velmi nespraacutevně)174 stanovil že eurokonformniacute vyacuteklad uklaacutedaacute při intepretaci vnitrostaacutetniacuteho praacuteva ve světle unijniacuteho povinnost vyacutekladu jdouciacuteho i contra legem kteryacute by mohl způsobit přiacutepadně i narušeniacute soudržnosti vnitrostaacutetniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu

Přiacutepadnyacute rozpor s unijniacutem praacutevem by zřejmě nešel (pomineme-li novelu zaacutekona o politickyacutech stranaacutech) vyřešit jinak než použitiacutem naacutepravneacuteho eurokonformniacuteho vyacutekladu kteryacute

sice neuklaacutedaacute členskyacutem staacutetům aby použiacutevaly vyacutekladoveacute metody neuznaacutevaneacute vnitrostaacutetniacutem praacutevem avšak je nutiacute použiacutevat dostupneacute vnitrostaacutetniacute vyacutekladoveacute metody nestandardniacutem způsobem175 Pokud bychom staacutele trvali na většinově přijiacutemaneacute interpretaci že cizincům neniacute členstviacute v politickyacutech stranaacutech umožněno jednalo by se přinejmenšiacutem ve vztahu k občanům z jinyacutech členskyacutech staacutetů EU nejen o rozpor s praacutevem EU nyacutebrž i o rozpor s člaacutenkem 10 Uacutestavy a čl 1 odst 2 Uacutestavy ČR (dodržovaacuteniacute zaacutevazků vyplyacutevajiacuteciacutech z mezinaacuterodniacuteho praacuteva)176 Podle meacuteho naacutezoru by měl miacutet pokud možno vyacuteklad zaacutekona přednost před jeho novelou Z důvodu nemaleacuteho interpretačniacuteho bdquochaosuldquo i skutečnosti že mnou představenyacute vyacuteklad umožňujiacuteciacute cizincům byacutet členy politickyacutech stran v ČR je značně bdquomenšinovyacuteldquo však lze naacutevrh na uacutepravu předmětneacuteho ustanoveniacute zaacutekona o politickyacutech stranaacutech prostřednictviacutem novely podpořit K obdobneacute novele koneckonců došlo v Maďarsku v souvislosti se vstupem do EU177 Je nepochybně pravdou že předmětnaacute zaacutekonnaacute dikce neniacute formulovaacutena nejleacutepe Nevhodnějšiacute by zřejmě bylo uacuteplně vypustit zmiacutenku o staacutetniacutem občanstviacute v zaacutekoně o politickyacutech stranaacutech Vzorem novely by mohla byacutet např vyacuteše popsanaacute rakouskaacute

uacuteprava kteraacute je značně liberaacutelniacute a přitom mi neniacute znaacutemo že by působila jakeacutekoliv probleacutemy Uacutestavniacute změna (resp změna LZPS) podle meacuteho naacutezoru neniacute nezbytnaacute plně by postačovala novela zaacutekona o politickyacutech stranaacutech 45 Praacutevniacute uacuteprava v Evropskeacute uacutemluvě o ochraně lidskyacutech praacutev

Sdružovaciacute praacutevo upravuje Evropskaacute uacutemluva o ochraně lidskyacutech praacutev (EUacuteLP) společně s praacutevem shromažďovaciacutem v člaacutenku 11 kteryacute v prvniacutem odstavci přiznaacutevaacute tato praacuteva bdquokaždeacutemuldquo

170 Ibid Obdobně TOKARSKYacute Viacutet Volby do zastupitelstev obciacute In ANTOŠ Marek WINTR Jan (eds) Volby demokracie a politickeacute svobody Praha Leges 2010 s 40-47 171 ŠIMIacuteČEK Vojtěch in WAGNEROVAacute Eliška ŠIMIacuteČEK Vojtěch LANGAacuteŠEK Tomaacuteš et al Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2011 s 486 172 Naacutelez Pl UacuteS 6604 ze dne 3 5 2006 173 ESD ze dne 8 11 1990 ve věci C-17788 Dekker body 19-24 174 Obdobně pak TICHYacute Luboš In TICHYacute Luboš et al Evropskeacute praacutevo 4 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2011 s 315 175 KRAacuteL Richard Směrnice EU z pohledu jejich transpozice a vnitrostaacutetniacutech uacutečinků Praha C H

Beck 2014 s 205-206 176 Povinnost dodržovat mezinaacuterodniacute zaacutevazky podle čl 1 odst 2 Uacutestavy ČR se vztahuje i na zaacutevazky z členstviacute v EU Viz PAVLIacuteČEK Vaacuteclav In PAVLIacuteČEK Vaacuteclav et al Uacutestavniacute praacutevo a staacutetověda 2 diacutel Praha Leges 2011 s 343 Vladimiacuter Mikule však naproti tomu poukazuje na to že

čl 1 odst 2 je jen deklaratorniacute povahy MIKULE Vladimiacuter In SLAacuteDEČEK Vladimiacuter MIKULE Vladimiacuter SYLLOVAacute Jindřiška Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř Praha C H Beck 2007 s 13-14 177 EU NETWORK ON FUNDAMENTAL RIGHTS Opinion Of The EU hellip s 15 47

45

vyacuteslovně pak včetně praacuteva zaklaacutedat odbory Pokud bychom tedy vychaacutezeli pouze z dikce čl 11 EUacuteLP jednaacute se o praacutevo lidskeacute nikoliv občanskeacute ESLP pak dovodil aplikovatelnost člaacutenku 11 EUacuteLP i na politickeacute strany178 Člaacutenek 11 odst 1 EUacuteLP totiž obsahuje vyacuteraz bdquovčetněldquo z čehož ESLP dovodil že odkaz na praacutevo zaklaacutedat odbory a sdružovat se v nich nelze považovat za taxativniacute nyacutebrž za demonstrativniacute179

Celou situaci však poněkud bdquokomplikujeldquo čl 16 EUacuteLP kteryacute vyacuteslovně umožňuje mimo jineacute i ve vztahu k praacutevu sdružovaciacutemu uvalit omezeniacute na politickou činnost cizinců ESLP řešil vyacuteklad tohoto člaacutenku ve většiacutem rozsahu zatiacutem pouze v rozsudku Piermont proti Francii180 Stěžovatelka D Piermont občanka BRD a členka Evropskeacuteho parlamentu (EP) namiacutetala že jejiacutem vyhoštěniacutem z Francouzskeacute Polyneacutesie došlo vedle zaacutesahu do svobody pohybu i k porušeniacute zaacutekazu diskriminace a předevšiacutem svobody projevu u něhož čl 16 EUacuteLP rovněž připouštiacute omezeniacute ve vztahu k politickeacute činnosti cizinců Stěžovatelka totiž na uacutezemiacute Francouzskeacute Polyneacutesie chtěla proneacutest projev proti francouzskyacutem pokusům v jaderneacute energetice Francouzskaacute vlaacuteda namiacutetala že stěžovatelka je cizincem a politicky činnou osobou a tudiacutež došlo k omezeniacute svobody projevu v souladu s čl 16 EUacuteLP Stěžovatelka naopak argumentovala tiacutem že cizincem neniacute jelikož maacute bdquoobčanstviacute EUldquo a je členkou EP ESLP argumentaci institutem unijniacuteho občanstviacute neuznal protože Maastrichtskaacute smlouva kteraacute tento institut zavedla ještě nebyla v době podaacuteniacute stiacutežnosti ratifikovaacutena Přesto však ESLP konstatoval porušeniacute svobody projevu181 jelikož v teacuteto kauze bdquopostačila k prokaacutezaacuteniacute svazku postaveneacuteho naroveň občanstviacute uacutečast ve volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu a to i přesto že před ratifikaciacute Maastrichtskeacute smlouvy občanstviacute EU neexistovaloldquo182 Na občany EU tedy podle meacuteho naacutezoru nelze (tiacutem spiacuteše po ratifikaci Maastrichtskeacute smlouvy) čl 16 EUacuteLP vůbec aplikovat Marek Antoš však upozorňuje na skutečnost že argumentace členstviacutem v EP ve věci Piermont proti Francii bdquoznemožňuje abychom tento přiacutepad bez dalšiacuteho vztaacutehli na všechny evropskeacute občanyldquo183 Zaacuteroveň však přiznaacutevaacute jisteacute pochybnosti o aplikaci tohoto člaacutenku na občany EU s ohledem na pojetiacute Evropskeacute uacutemluvy jako živeacuteho dokumentu184 David Kosař pak po ratifikaci Maastrichtskeacute smlouvy aplikaci čl 16 EUacuteLP na občany EU vylučuje zcela185 Daacutele pak v komentaacuteři k EUacuteLP upozorňuje na to že podle mnohyacutech (převaacutežně zahraničniacutech) komentaacutetorů je čl 16 EUacutePL dnes již zcela obsoletniacute186 přičemž k tomuto naacutezoru se přiklaacuteniacutem i jaacute

Pokud bychom tedy připustili obsoletnost čl 16 EUacuteLP byl by zřejmě zaacutekaz členstviacute v politickyacutech stranaacutech v ČR nekonformniacute s tiacutemto lidskopraacutevniacutem katalogem nejen ve vztahu k cizincům z jinyacutech členskyacutech staacutetů EU ale rovněž ve vztahu k cizincům ze bdquotřetiacutechldquo zemiacute K omezeniacute tohoto praacuteva by mohlo dojiacutet jen z důvodů stanovenyacutech v čl 11 odst 2 EUacuteLP Lze si však jen stěžiacute představit že by omezeniacute členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech mohlo byacutet dnes samo o sobě v demokratickeacute společnosti v zaacutejmu naacuterodniacute bezpečnosti skutečně nezbytneacute popř že by byly naplněny dalšiacute důvody zmiňovaneacute Evropskou uacutemluvou umožňujiacuteciacute omezeniacute takoveacuteho praacuteva Naviacutec veřejnaacute moc staacutele disponuje praacutevem politickou stranu ze zaacutekonem stanovenyacutech důvodů rozpustit či pozastavit jejiacute činnost což lze chaacutepat jako určitou bdquopojistkuldquo Avšak proveacutest pozastaveniacute činnosti politickeacute strany (či dokonce jejiacute rozpuštěniacute) pouze z toho důvodu že jejiacutemi členy jsou cizinci podle meacuteho naacutezoru neniacute možneacute187 Samotnaacute skutečnost že členy politickeacute strany jsou cizinci nepochybně ani nepředstavuje dostatečně bezprostředniacute hrozbu pro demokratickyacute praacutevniacute staacutet jejiacutež naplněniacute je podle rozsudku NSS ČR jednou ze čtyř nezbytnyacutech podmiacutenek pro rozpuštěniacute politickeacute strany188

178 ELSP ze dne 30 1 1998 stiacutežnost č 1939292 Sjednocenaacute komunistickaacute strana Turecka a dalšiacute proti Turecku bod 24-25 179 Ibid 180 ESLP ze dne 20 3 1995 stiacutežnost č 1577389 a 1577489 Piermont proti Francii 181 Dalšiacute čaacutesti stiacutežnosti však byly zamiacutetnuty 182 KOSAŘ David In KMEC Jiřiacute KOSAŘ David KRATOCHVIacuteL Jan BOBEK Michal Evropskaacute uacutemluva o lidskyacutech praacutevech Velkyacute komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 122 183 ANTOŠ Marek Politickaacute participace cizinců v Českeacute republice Politologickyacute časopis 2012 č 2 s 124 184 Ibid 185 KOSAŘ David In KMEC Jiřiacute a kol Evropskaacute uacutemluvahellip s 122 186 Ibid s 123 187 K tomu podrobněji Naacutelez Pl UacuteS 2694 ze dne 18 10 1995 praacutevniacute věta bod V 188 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ČR ze dne 4 3 2009 Pst 12008-66-bdquoDělnickaacute strana Ildquo

46

5 ZAacuteVĚR

Vyacutesledkem předloženeacute praacutece je falsifikace (vyvraacuteceniacute) v uacutevodu stanoveneacute hypoteacutezy Dospěl jsem tedy k zaacutevěru že cizinci mohou byacutet i de lege lata členy politickyacutech stran v ČR Zda politickaacute strana přijme cizince za člena či nikoliv zaacuteležiacute vyacutelučně na jejiacutech stanovaacutech a diskreci přiacuteslušneacuteho orgaacutenu strany Tomu nasvědčuje skutečnost že členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech neniacute žaacutednyacutem praacutevniacutem předpisem vyacuteslovně zakaacutezaacuteno Jelikož politickeacute strany jsou soukromopraacutevniacutemi praacutevnickyacutemi osobami a členstviacute cizinců nemaacute samo o sobě veřejnopraacutevniacute uacutečinky je nutneacute na vyacuteklad problematiky (ne)možnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech uplatnit zaacutesadu legaacutelniacute licence Pokud by chtěl zaacutekonodaacuterce členstviacute v politickyacutech stranaacutech cizincům znemožnit do zaacutekona by uvedl vyacuteslovnyacute zaacutekaz jako tomu tak bylo v minulosti Jak jsem však uvedl ve třetiacute kapitole tak praacutevě naprostaacute reaacutelnaacute neuacutečinnost tohoto vyacuteslovneacuteho zaacutekazu byla podle meacuteho naacutezoru důvodem proč zaacutekonodaacuterce od podobneacute regulace upustil

Interpretovat Listinu zaacutekladniacutech praacutev a svobod a zaacutekon o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech a v hnutiacutech tak že cizincům je členstviacute v politickyacutech stranaacutech znemožněno neodpoviacutedaacute praxi uplatňovaneacute v některyacutech jinyacutech evropskyacutech zemiacutech a naviacutec by bylo v rozporu s praacutevem EU (minimaacutelně ve vztahu k občanům Unie) i v rozporu s EUacuteLP a to ve vztahu ke vše cizincům připustiacuteme-li obsoletnost jejiacuteho čl 16

Přestože by dle meacuteho naacutezoru měl miacutet obvykle vyacuteklad zaacutekona přednost před jeho novelou upřesněniacute předmětneacuteho ustanoveniacute zaacutekona o politickyacutech stranaacutech podporuji Nevhodnějšiacute by zřejmě bylo uacuteplně vypustit zmiacutenku o staacutetniacutem občanstviacute v zaacutekoně o politickyacutech stranaacutech (jako je tomu např v Rakousku) K uacutepravě praacutevniacuteho předpisu dotyacutekajiacuteciacuteho se členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech došlo např v Maďarsku již v souvislosti se vstupem do EU Změnu praacutevniacutech předpisů uacutestavniacute praacutevniacute siacutely neshledaacutevaacutem jako vhodnou či dokonce nezbytnou Je nepochybneacute že zaacutekonnaacute dikce předmětneacuteho ustanoveniacute zaacutekona o politickyacutech stranaacutech neniacute formulovaacutena přiacuteliš vhodně a že maacute interpretace ohledně členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech je dosti neobvyklaacute či bdquomenšinovaacuteldquo Praacutevniacutech naacutezorů na tuto problematiku může existovat nepochybně viacutece Jak koneckonců upozorňoval F A Hayek tak fakta ve společenskyacutech vědaacutech se bdquood faktů přiacuterodniacutech věd lišiacute tiacutem že jsou přesvědčeniacutem nebo naacutezory určityacutech lidiacute kteraacute jsou našimi fakty bez ohledu na to zda jsou pravdivaacute či nikolivldquo189 Nechme vyacutelučně na politickyacutech stranaacutech (coby soukromopraacutevniacutech

praacutevnickyacutech osobaacutech) ať se rozhodnou zda cizince ať už pochaacutezejiacute odkudkoliv za sveacute členy přijiacutemat chtějiacute či nikoliv Zda se politickeacute strany rozhodly spraacutevně může posoudit pouze politickyacute boj mezi nimi a ve finaacutele pak volebniacute vyacutesledky Použitaacute literatura ANTOŠ Marek Politickaacute participace cizinců v Českeacute republice Politologickyacute časopis 2012 č 2 s 113-125 BERAN Karel Pojem osoby v praacutevu Praha Leges 2012 215 s BŘICHAacuteČEK Tomaacuteš UNIE bliacutezkaacute i vzdaacutelenaacute Praha IVK 2014 194 s CDU Fragen und Antworten [online] CDUde [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwmitglied-werdencdudepage18htmgt ČESKYacute ROZHLAS Zaostřeno na cizince [online] Rozhlascz [cit 19 9 2014]

Dostupneacute na httpmediarozhlascz_audio02871610mp3 EU NETWORK OF INDEPENDENT EXPERTS ON FUNDAMENTAL RIGHTS Opinion Of The EU Network Of Independent Experts On Fundamental Rights Regarding The Participation Of EU Citizens In The Political Parties Of The Member State Of Residence European Union Ref CFR-CDFOpinion12005 [online] publikovaacuteno březen 2005 [cit 10 2 2015] Dostupneacute na lthttpeceuropaeujusticefundamental rightsfilescfr_cdfopinion1_2005_enpdfgt FDP Bundessatzung ndash Stand am 15 Mai 2011 [online] FDP de [cit 27 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwfdpdefiles585Bundessatzung-2011-komplettpdfgt FPOuml Satzungen [online] Fpoeparlamentsklubat [cit 27 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwfpoeparlamentsklubatfileadminContentportalPDFs_dokumente2011_satzungenfpoe_webpdfgt GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 5 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2009 308 s GRYGAR Tomaacuteš O (ne)možnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech v Českeacute republice

189 HAYEK Friedrich August von Kontrarevoluce vědy ndash studie o zneužiacutevaacuteniacute rozumu Praha Liberaacutelniacute institut 1995 s 29

47

Časopis pro praacutevniacute vědu a praxi Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity v Brně 2014 č 4 s 355-362 GRYGAR Tomaacuteš Cizinci už nyniacute mohou byacutet členy českyacutech politickyacutech stran [online] publikovaacuteno 24 9 2014 Dostupneacute na lthttpwwwceska-justicecz201409tomas-grygar-cizinci-uz-nyni-mohou-byt-cleny-ceskych-politickych-strangt GRYGAR Tomaacuteš Teorie konstitucionalismu v pojetiacute Friedricha Augusta von Hayeka [online] Ludwig von Mises Institut (Česko a Slovensko) publikovaacuteno 16 7 2015 Dostupneacute na lthttpwwwmisesczclankyteorie-konstitucionalismu-v-pojeti-friedricha-augusta-von-hayeka-1833aspx gt HAYEK Friedrich August von Kontrarevoluce vědy ndash studie o zneužiacutevaacuteniacute rozumu Praha Liberaacutelniacute institut 1995 212 s HAYEK Friedrich August von Praacutevo zaacutekonodaacuterstviacute a svoboda Praha Portaacutel 2011 556 s JARASS Hans PIEROTH Bodo Grundgesetz fuumlr die Bundesrepublik Deutschland Kommentar

Muumlnchen C H Beck 1992 985 s JIRAacuteSEK Jiřiacute et al Uacutestavniacute zaacuteklady organizace staacutetu Praha Leges 2013 368 s KLIacuteMA Karel et al Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 2 vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2009 1448 s KLOKOČKA Vladimiacuter Uacutestavniacute systeacutemy evropskyacutech staacutetů (srovnaacutevaciacute studie) 2 vyd Praha Linde

2006 423 s KMEC Jiřiacute KOSAŘ David KRATOCHVIacuteL Jan BOBEK Michal Evropskaacute uacutemluva o lidskyacutech praacutevech Velkyacute komentaacuteř Praha C H Beck 2012 1660 s KOLMAN Petr Proč nesmiacute byacutet cizinci členem českeacute politickeacute strany [online] Epravocz

publikovaacuteno 19 3 2013 [cit 17 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwepravocztopefocusproc-nesmi-byt-cizinec-clenem-ceske-politicke-strany-89822htmlgt KOUDELKA Zdeněk Občanstviacute a stranictviacute [online] Blogaktuaacutelněcz publikovaacuteno 10 8 2007 [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpblogaktualnecz~jfj~blogyzdenk-koudelkaphpitemid=1375gt KRAacuteL Richard Směrnice EU z pohledu jejich transpozice a vnitrostaacutetniacutech uacutečinků Praha C H Beck 2014 308 s LASAacuteK Jan POKORNAacute Jarmila ČAacuteP Zdeněk DOLEŽIL Tomaacuteš et al Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2014 2814 s LAVICKYacute Petr et al Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest ndash Komentaacuteř Praha C H Beck 2014 2380 s MELZEL Filip TEacuteGL Petr et al Občanskyacute zaacutekoniacutek ndash velkyacute komentaacuteř Svazek 1 Praha Leges 2013 720 s MOLEK Pavel Politickaacute praacuteva Praha Wolters Kluwer 2014 613 s PAVLIacuteČEK Vaacuteclav et al Uacutestavniacute praacutevo a staacutetověda 2 diacutel 1 uacuteplneacute vydaacuteniacute Praha Leges 2011 1119 s SEDLAacuteČEK Josef ROUČEK František Komentaacuteř k československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu a občanskeacute praacutevo platneacute na Slovensku a v Podkarpatskeacute Rusi Diacutel prvyacute Praha V

Linhart 1935 1192 s SLAacuteDEČEK Vladimiacuter MIKULE Vladimiacuter SYLLOVAacute Jindřiška Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř Praha C H Beck 2007 949 s SYLLOVAacute Jindřiška PIacuteTROVAacute Lenka PALDUSOVAacute Helena et al Lisabonskaacute smlouva Komentaacuteř Praha C H Beck 2010 1299 s ŠIROKYacute Jan et al Tvořiacuteme a publikujeme odborneacute texty Praha CPress 2011 208 s ŠVESTKA Jiřiacute DVOŘAacuteK Jan FIALA Josef et al Občanskyacute zaacutekoniacutek Komentaacuteř Svazek 1 Praha

Wolters Kluwer 2014 1736 s TICHYacute Luboš ARNOLD Rainer ZEMAacuteNEK Jiřiacute et al Evropskeacute praacutevo 4 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2011 1005 s TILSCH Emanuel Občanskeacute praacutevo Čaacutest všeobecnaacute Praha Wolters Kluwer 2012 (reprint 3

vydaacuteniacute z roku 1925) 205 s TOKARSKYacute Viacutet Volby do zastupitelstev obciacute In ANTOŠ Marek WINTR Jan (eds) Volby demokracie a politickeacute svobody Praha Leges 2010 s 40-47 VEŘEJNYacute OCHRAacuteNCE PRAacuteV Občaneacute EU žijiacuteciacute v ČR majiacute praacutevo uacutečastnit se politickeacuteho života

[online] Ochrancecz publikovaacuteno 23 7 2014 [cit 15 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwochrancecztiskove-zpravytiskove-zpravy-2014obcane-eu-zijici-v-cr-maji-pravo-ucastnit-se-politickeho-zivotagt

48

VOLBYCZ Volby do Evropskeacuteho parlamentu konaneacute na uacutezemiacute Českeacute republiky ve dnech 11 06 a 12 06 2004 Zvoleniacute kandidaacuteti KSČM publikovaacuteno 12 6 2004 [cit 11 2 2015] Dostupneacute na lthttpvolbyczplsep2004ep2111xjazyk=CZampxv=2ampxt=1ampxstrana=24gt WAGNEROVAacute Eliška ŠIMIacuteČEK Vojtěch LANGAacuteŠEK Tomaacuteš et al Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2011 906 s WEYR František Československeacute praacutevo uacutestavniacute Praha Melantrich 1937 339 s WEYR František Dělba praacutece v politice Lidoveacute noviny 18 července 1922 roč 30 č 354 titulniacute strana WEYR František Politickeacute strany a jejich orgaacuteny Lidoveacute noviny 6 srpna 1922 roč 30 č 390 titulniacute strana WEYR František Teorie praacuteva Praha Orbis 1936 388 s Kontaktniacute uacutedaje

Tomaacuteš Grygar tgrygargmailcom Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Tř 17 listopadu 8 771 11 Olomouc Českaacute republika

49

GENDEROVEacute KVOacuteTY (ZEJMEacuteNA V ČR) 1

Andrea Hodinovaacute


Abstract In the present time the quotas for women are often discussed issue and this thesis is

concerned with the topic Firstly we focus on the causes of discrimination of women and men and then we pay attention to the particular representation of women and men in the political scene The emphasis is especially on the situation in the Czech Republic and the European Parliament The thesis also deals with quotas of the Member States of the European Union In particular it researches the number of states which have already established quotas and also the number of states which partially or completely refuse it For example the representation of women in politics and the supervisory Boards of listed companies in Belgium and the Nordic countries are approximately 40 Enacted quotas are not established in the Czech Republic yet but some political parties have quotas which determine and recommend how many women should be represented on the Candidate List

The goal is to compare advantages and disadvantages of establishing of quotas and try to consider the best possibilities in involving women into politics and in the supervisory Boards of listed companies Another goal is to introduce domestic and international legal regulations which are based on equality between genders The question is if the quotas are truly the best way to achieve equality We should also consider the consequences which can quotas cause and if their establishing is not in conflict with the Czech Constitution and the Czech Bill of Fundamental Rights and Freedoms Abstrakt Kvoacutety pro ženy jsou v současneacute době často diskutovanyacutemi teacutematem Stejnou otaacutezkou se

zabyacutevaacute i tato praacutece Pozornost je nejprve věnovaacutena přiacutečinaacutem diskriminace žen a mužů a naacutesledně takeacute konkreacutetniacutemu zastoupeniacute žen a mužů na politickeacute sceacuteně Zejmeacutena pak je kladen důraz na situaci v ČR a Evropskeacutem parlamentu V praacuteci je zpracovaacuteno takeacute to kolik členskyacutech staacutetů již kvoacutety zavedlo a kolik z nich je naopak zcela či čaacutestečně odmiacutetaacute Jako přiacuteklad je možneacute uveacutest Belgii a Severskeacute staacutety v nich se zastoupeniacute žen v politice i v radaacutech koacutetovanyacutech na burzaacutech pohybuje teacuteměř okolo hranice 40 Českaacute republika prozatiacutem kvoacutety nezavedla přesto existujiacute v některyacutech politickyacutech stranaacutech stranickeacute kvoacutety ktereacute určujiacute či doporučujiacute kolik žen musiacute byacutet na kandidaacutetniacute listině zastoupeno Ciacutelem praacutece je porovnat vyacutehody a nevyacutehody zavedeniacute kvoacutet a zamyslet se nad tiacutem zda by neexistovalo lepšiacute řešeniacute jak je možneacute dostat ženy do politiky a do společnostiacute koacutetovanyacutech na burzaacutech Dalšiacutem ciacutelem je seznaacutemeniacute s praacutevniacute uacutepravou ve ktereacute je zakotvena rovnost mezi oběma pohlaviacutemi a to nejen s tou tuzemskou ale i mezinaacuterodniacute Otaacutezkou zůstaacutevaacute zda jsou kvoacutety skutečně tiacutem nelepšiacutem způsobem jak dosaacutehnout rovnosti měli bychom se zamyslet zda takoveacuteto opatřeniacute nevyvolaacute spiacuteše opak a zda jejich zavedeniacute neniacute v rozporu s Uacutestavou ČR a dalšiacutemi zaacutekony

Key words Czech bill of fundamental rights and freedoms Czech constitution discrimination

prohibition equity gender quotas gender mainstreaming woman in the politics Kliacutečovaacute slova genderoveacute kvoacutety genderovyacute mainstreaming LZPS rovnost Uacutestava ČR zaacutekaz

diskriminace ženy v politice


50

UacuteVOD

V posledniacutech letech jsou v Evropskeacute unii často diskutovanyacutem teacutematem kvoacutety pro ženy a to nejen politickeacute ale i ty ktereacute řešiacute postaveniacute žen v byznysu Tato otaacutezka se staacutevaacute teacutematem řady debat i v Českeacute republice kde vyvolaacutevaacute velmi protichůdneacute naacutezory Kvoacutety tedy majiacute jak sveacute zastaacutence tak i odpůrce Hlavniacutem argumentem těch kteřiacute generovyacutem2 kvoacutetaacutem řiacutekajiacute sveacute ano je vyacuterazně rozdiacuteleneacute zastoupeniacute mužů a žen ve vedouciacutech poziciacutech byť většina absolventů vysokyacutech škol jsou ženy a tedy je nutneacute něžneacutemu pohlaviacute do vedouciacutech pozic pomoci na zaacutekladě praacutevniacute uacutepravy Druhaacute strana ovšem oponuje naacutezorem že by se naacutesledneacute rozhodovaacuteniacute o přijetiacute členů do dozorčiacutech rad či politickyacutech kandidaacutetniacutech listin omezilo na nutnost přednostně přijmout nezcela kvalifikovanou ženu před např viacutece kvalifikovanyacutem a zkušenyacutem mužem Daacutele argumentujiacute tiacutem že přirozenyacutem vyacutevojem se ženy do těchto vysokyacutech a vyacuteznamnyacutech pozic probojujiacute samy

V uacutevodu praacutece budou představeny zaacutekladniacute pojmy vztahujiacuteciacute se ke genderovyacutem kvoacutetaacutem Ciacutelem praacutece bude zjistit pozitiva a negativa přijetiacute takoveacutehoto opatřeniacute Na konci bude provedena komparace obou hledisek Ciacutelem je seznaacutemit se naacutevrhem směrnice Evropskeacute unie (20120299 (CDO)) a zamyslet se nad otaacutezkou zda vůbec zavedeniacute jakyacutechkoliv kvoacutet jež budou upřednostňovat jedno z pohlaviacute neniacute diskriminačniacute S tiacutem kde je zaacutekaz diskriminace3 na zaacutekladě pohlaviacute upraven se v průběhu praacutece seznaacutemiacuteme Dalšiacute čaacutest se bude zabyacutevat současnyacutem zastoupeniacute žen na českeacute politickeacute sceacuteně Jelikož se tato genderovaacute otaacutezka netyacutekaacute pouze ČR ale i Evropskeacute unie bude v praacuteci rozebraacuteno i zastoupeniacute žen v parlamentech členskyacutech zemiacute a takeacute uacutečast žen v Parlamentu EU K lepšiacute přehlednosti bude ke zjištěniacute teacuteto uacutečasti sloužit grafickeacute zpracovaacuteniacute dalšiacute statistickeacute uacutedaje pak budou představeny v přehledneacute tabulce

Jelikož v současneacute době neniacute v Českeacute republice přijata praacutevniacute uacuteprava kteraacute by genderoveacute kvoacutety řešila bude praacutece vychaacutezet nejen z platnyacutech či připravovanyacutech praacutevniacutech předpisů na jejichž zaacutekladě bude utvaacuteřen naacutezor na tuto problematiku ale mimo jineacute i z různyacutech sborniacuteků z konferenciacute odbornyacutech monografiiacute novinovyacutech člaacutenků webovyacutech straacutenek sdruženiacute kteraacute se otaacutezkou genderu zabyacutevajiacute a takeacute podkladů a přiacutespěvků ze seminaacuteřů ktereacute mi byly zaslaacuteny od Foacutera 50

1 VYMEZENIacute GENDEROVEacute PROBLEMATIKY

Nejprve bude připomenut pojem kvoacutety jako takovyacute Jednaacute se o bdquopodiacutel miacutest definovanyacute podle určityacutech pravidel nebo kriteacuteriiacute pozic nebo zdrojů ktereacute maacute zaplnit specifickaacute skupina jedinců nebo ktereacute majiacute takoveacute skupině připadnoutldquo4 Ciacutelem kvoacutet je napravit předchaacutezejiacuteciacute nerovnost obvykle ve vztahu k rozhodujiacuteciacutem poziciacutem nebo k přiacutestupu ke školeniacute nebo zaměstnaacuteniacute Pojem genderoveacute kvoacutety pak konkreacutetně znamenaacute rezervovaacuteniacute miacutest v určiteacute oblasti společenskeacuteho života na zaacutekladě pohlaviacute

V teacuteto kapitole budou nastiacuteněny zaacutekladniacute barieacutery ktereacute ženaacutem braacuteniacute v karieacuterniacutem postupu Jedna z podkapitol bude věnovaacutena zaacutekladniacutemu děleniacute kvoacutet přičemž u každeacuteho typu bude uvedeno ve ktereacutem členskeacutem staacutetu EU popřiacutepadě jakou politickou stranou v ČR jsou aplikovaacuteny a s jakyacutem vyacutesledkem 11 Barieacutery karieacuterniacuteho růstu žen

V současneacute společnosti se i přestože v mnoheacute praacutevniacute uacutepravě je zakotveno rovneacute zachaacutezeniacute s muži a ženami objevuje diskriminace na zaacutekladě pohlaviacute a to předevšiacutem diskriminace žen jež se objevuje v každodenniacutem životě předevšiacutem však při uplatněniacute na trhu praacutece Zprvu se toto tvrzeniacute může jevit jako nesmyslneacute a to nejen proto že praacutevě ženy tvořiacute nadpolovičniacute většinu absolventů vysokyacutech škol ale i polovina pracovniacutech sil je tvořena ženami5 Ovšem podiacutevaacuteme-li se napřiacuteklad

2 Gender = bdquopojem kteryacute odkazuje na sociaacutelniacute rozdiacutely ktereacute jsou kulturně a sociaacutelně podmiacuteněneacute konstruovaneacute tj mohou se v čase měnit a různiacute se jak v raacutemci kultury tak mezi kulturamildquo (Současnaacute českaacute společnost sociologickeacute studie Vyd 1 Editor Zdenka Mansfeldovaacute Milan Tuček Překlad Robin Cassling Praha Sociologickyacute uacutestav AV ČR 2002 381 s ISBN 80-733-0009-5 str 149) 3 Diskriminace = rozdiacutelnyacute přiacutestup k určiteacute skupině s odlišnyacutemi znaky Diskriminace může probiacutehat na zaacutekladě různyacutech přiacutečin nejčastějšiacutemi důvody jsou etnikum pohlaviacute sexuaacutelniacute orientacehellip 4 Gender rovneacute přiacuteležitosti vyacutezkum Praha 2000 roč 2000 č 4 ISSN 1213-0028 str 2 5 Zaměstnanost a sociaacutelniacute politika Europa Přehledy praacutevniacutech předpisů [online] 28012011 [cit

2014-17-11]

51

do politiky či do vedouciacutech pozic ve společnostech musiacuteme uznat že praacutevě na těchto poziciacutech ženy menšinou opravdu jsou a ocitajiacute se tak ve srovnaacuteniacute s muži ve velmi nerovneacutem postaveniacute Stejně tak je tomu v otaacutezce platoveacuteho ohodnoceniacute zaměstnanců Je nutneacute si uvědomit že zde nejde jen o sociaacutelniacute problematiku ale měli bychom vniacutemat i aspekt ekonomickyacute na nějž maacute rovneacute zastoupeniacute mužů a žen velkyacute vliv

Toto nerovneacute postaveniacute ve společnosti je zapřiacutečiněno několika faktory Jedniacutem tiacutem nejdůležitějšiacutem jsou předsudky a stereotypy zakořeněneacute ve společnosti S tiacutem souvisejiacute i naacutesledujiacuteciacute dva termiacuteny a to skleněnyacute strop a skleněnyacute vyacutetah Skleněnyacutem stropem jsou praacutevě vyacuteše zmiacuteněneacute

předsudky Jde o pomyslnou barieacuteru kteraacute ženaacutem znemožňuje prosadit se v politice a zabraňuje jim v karieacuterniacutem růstu Skleněnyacute vyacutetah je něco podobneacuteho ovšem v opačneacutem vyacuteznamu Jednaacute se o společenskeacute prostředky skrze ktereacute muž postupuje ve sveacute karieacuteře aniž by o to saacutem usiloval či měl na povyacutešeniacute naacuterok

Pomociacute kvoacutet se společnost snažiacute dosaacutehnout genderoveacute rovnosti Tato rovnost již byla definovaacutena mnohyacutemi členskyacutemi staacutety EU a dokonce i Radou Evropy kteraacute ji definuje naacutesledovně bdquoGenderovaacute rovnost znamenaacute stejnou viditelnost stejneacute postaveniacute a stejnou uacutečast obou pohlaviacute ve všech sfeacuteraacutech veřejneacuteho a soukromeacuteho života Genderovaacute rovnost je opakem genderoveacute nerovnosti nikoliv genderovyacutech rozdiacutelů a jejiacutem ciacutelem je prosazovat plnohodnotnou uacutečast žen a mužů ve společnostildquo6

12 Děleniacute kvoacutet

121 Kvoacutety dle zajištěniacute uacutečasti

Kvoacutety spadajiacuteciacute do teacuteto kategorie určujiacute oblasti v nichž bude genderovaacute rovnost upravena a zaacuteroveň stanoviacute i způsob teacuteto uacutepravy Spadaacute sem napřiacuteklad způsob sestaveniacute kandidaacutetniacutech listin přesneacute stanoveniacute kolik křesel v parlamentu bude naacuteležet daneacutemu pohlaviacute atd

Jednoducheacute kvoacutety Jednu skupinu na zaacutekladě uvedeneacute charakteristiky tvořiacute kvoacutety

jednoducheacute Praacutevě tyto jsou v dnešniacute době jedny z nejčastěji diskutovanyacutech Jednaacute se o procentuaacutelniacute stanoveniacute miacutest kteraacute budou rezervovaacutena pro ženy (křesla v parlamentu počet miacutest na kandidaacutetniacute listiněhellip)

Dvojiteacute kvoacutety Tyto kvoacutety jsou dalo by se řiacuteci vylepšenyacutemi kvoacutetami jednoduchyacutemi Tento typ

se však vztahuje pouze na kandidaacutetniacute listiny Takteacutež stanovuje procentuaacutelniacute hranici ale na rozdiacutel od předešleacuteho typu striktně stanoviacute na kteryacutech konkreacutetniacutech poziciacutech budou miacutet ženy rezervovaacuteno miacutesto Ciacutelem takoveacutehoto určeniacute je aby ženy nebyly na kandidaacutetniacutech listinaacutech umisťovaacuteny na posledniacute miacutesta byť v počtu kteryacute by odpoviacutedal předpisům Tento typ kvoacutet je v ČR již zaveden a to konkreacutetně u KSČM kteraacute v raacutemci strany doporučuje aby na kandidaacutetniacute listině byla minimaacutelně jedna z prvniacutech třiacute pozic obsazena ženou (zavedeno v roce 2005)

Dalšiacute možnostiacute jak lze dvojiteacute kvoacutety aplikovat je tzv zipovyacute systeacutem V přiacutepadě aplikace tohoto systeacutemu jsou miacutesta na kandidaacutetniacute listině muži a ženami obsazovaacutena střiacutedavě

Genderově neutraacutelniacute Jak samotnyacute naacutezev napoviacutedaacute nejsou tyto kvoacutety ciacuteleně zaměřeny ani

na jedno z pohlaviacute jednaacute se jen o procentuaacutelniacute stanoveniacute rozmeziacute ve ktereacutem by mělo byacutet zastoupeno Např nejmeacuteně 40 nejvyacuteše však 60 7 Takovyacuteto systeacutem by byl pro společnost v přiacutepadě zavedeniacute kvoacutet pravděpodobně nejmeacuteně naacutesilnyacute 122 Kvoacutety dle prostředku prosazeniacute

Druhou možnostiacute je děleniacute kvoacutet na zaacutekladě způsobu popřiacutepadě prostředku jejich posazeniacute Jednaacute se tedy o kvoacutety uacutestavniacute legislativniacute a to celostaacutetniacute či regionaacutelniacute a dobrovolneacute

Uacutestavniacute kvoacutety Tyto se tyacutekajiacute zejmeacutena uacutepravy kandidaacutetniacutech listin složeniacute zastupitelstev

popřiacutepadě parlamentu Uacutestavniacute kvoacutety jsou zavedeny např V Nepaacutelu kde ženy majiacute na zaacutekladě Uacutestavy zajištěno 5 miacutest na kandidaacutetniacute listině a k tomu byť to neniacute mnoho jim jsou rezervovaacutena 3 z 60 křesel v horniacute komoře Parlamentu

Dostupneacute zhttpeuropaeulegislation_summariesemployment_and_social_policyequality_between_men_and_womenem0037_cshtm 6 ASKLOumlF Cecilia Birgitta HEDMAN Helena STRANDBERG a Karin E WENANDER PŘIacuteRUČKA NA CESTU K ROVNOSTI ŽEN A MUŽŮ [online] Praha 2003 [cit 2014-17-11] Dostupneacute zhttpwwwmpsvczfilesclanky953na_cestupdf 7 ČEŠKOVAacute Andrea Ženy v politice Analyacutezy Praha 2009 55 s str 3

52

Legislativniacute ndash celostaacutetniacute a regionaacutelniacute kvoacutety Hovořiacute-li se o legislativniacutech kvoacutetaacutech majiacute se

na mysli takoveacute jež jsou založeny běžnyacutem zaacutekonem a mohou upravovat složeniacute kandidaacutetniacutech listin s celostaacutetniacutem i regionaacutelniacutem charakterem Tento typ se osvědčil napřiacuteklad v Belgii kde jej zkombinovali s kvoacutetami dvojityacutemi To znamenaacute že dva kandidaacuteti stojiacuteciacute na listině za sebou nesmiacute byacutet stejneacuteho pohlaviacute

Dobrovolneacute kvoacutety Tyto kvoacutety si určujiacute samy strany Lze sem zařadit i dobrovolneacute

rezervovaacuteniacute určiteacuteho počtu miacutest pro ženy ve vlaacutedě 8 V raacutemci Evropskeacute unie jsou však staacutele staacutety ktereacute kvoacutety nevyužiacutevajiacute vůbec Mezi tyto země patřiacute Bulharsko Irsko nebo Kypr Přes odmiacutetavyacute postoj mnoha zemiacute kvoacutety fungujiacute v přiacutepadě několika členů EU Legislativniacute kvoacutety využiacutevajiacute napřiacuteklad Francie Belgie Portugalsko nebo ŠpanělskohellipSe stranickyacutemi kvoacutetami se pak setkaacuteme v Itaacutelii Litvě Maďarsku Řecku Šveacutedsku nebo ČRhellip

2 GENDEROVEacute KVOacuteTY V DOKUMETECH A JEJICH BUDOUCIacute I SOUČASNAacute

APLIKACE

V teacuteto kapitole se zaměřiacuteme na praacutevniacute uacutepravu ndash nejen tuzemskou ale i evropskou a mezinaacuterodniacute jež řešiacute rovnost mužů a žen spolu se zaacutekazem diskriminace na zaacutekladě pohlaviacute Naacutesledně bude uvedeno jak postupovala Evropskaacute unie před rozhodnutiacutem zavedeniacute kvoacutet pomociacute směrnice a takeacute to co je obsahem jejiacuteho naacutevrhu Dalšiacute čaacutest kapitoly se bude zabyacutevat Českou republikou přesněji tiacutem jakaacute různaacute opatřeniacute se chystajiacute aby mohly byacutet genderoveacute kvoacutety uvedeny v život Pozornost bude věnovaacutena i tomu jakaacute politickaacute strana již nějakeacute opatřeniacute s tiacutemto charakterem zavedla a jakaacute se mu naopak braacuteniacute

21 Rovnost mužů a žen v EU a ČR ndash praacutevniacute uacuteprava

V teacuteto podkapitole bude uveden demonstrativniacute vyacutečet různyacutech dokumentů ktereacute se genderoveacute rovnosti a zaacutekazu diskriminace věnujiacute

211 Rovnost mužů a žen v evropskyacutech a mezinaacuterodniacutech dokumentech

Po dvou světovyacutech vaacutelkaacutech tedy předevšiacutem ve 20 stoletiacute se začiacutenajiacute v raacutemci mezinaacuterodniacuteho praacuteva dostaacutevat do popřediacute lidskaacute praacuteva To postupně vedlo k založeniacute několika organizaciacute Mezinaacuterodniacute organizace praacutece (1919) OSN (1945) Rady Evropy (1949) a Evropskeacute unie (1949) Mezi zaacutekladniacute lidskaacute praacuteva můžeme zařadit i rovnost kterou ve svyacutech dokumentech všechny tyto organizace zakotvujiacute9

Mezinaacuterodniacute organizace praacutece vydaacutevaacute tři zaacutekladniacute uacutemluvy upravujiacuteciacute rovneacute postaveniacute v zaměstnaacuteniacute

Uacutemluva č 100 o stejneacutem odměňovaacuteniacute pracujiacuteciacutech mužů a žen za praacuteci stejneacute hodnoty z roku 1951

Uacutemluva č 111 o diskriminaci (zaměstnaacuteniacute a povolaacuteniacute) z roku 1958

Uacutemluva č 156 o rovnyacutech přiacuteležitostech a rovneacutem zachaacutezeniacute se zaměstnanci a zaměstnankyněmi s rodinnyacutemi odpovědnostmi z roku 198110

Rovnost mužů a žen je zakotvena mimo jineacute i v dokumentech OSN

Charta OSN (konkreacutetně v jejiacute preambuli)

Všeobecnaacute deklarace lidskyacutech praacutev (čl 1 čl 2 odst 1)

Mezinaacuterodniacute pakt o občanskyacutech a politickyacutech praacutevechhellip11

Dalšiacutemi mezinaacuterodniacutemi dokumenty ktereacute zakotvujiacute rovnost mezi pohlaviacutem jsou napřiacuteklad ty ktereacute byly vydaacuteny Radou Evropy či Evropskou uniiacute

Evropskaacute uacutemluva o ochraně lidskyacutech praacutev a zaacutekladniacutech svobod Rady Evropy

Smlouva ES (čl 119 pozdějšiacute čl 141)

Listina zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie (čl 21 a čl 23)

Uacutemluva o ochraně lidskyacutech praacutev (čl 1 a čl 14)

Amsterodamskaacute smlouva (čl 6a čl 119)hellip

8 Tamteacutež str4 9 KOLDINSKAacute Kristina Gender a sociaacutelniacute praacutevo rovnost mezi muži a ženami v sociaacutelně-praacutevniacutech souvislostech 1 vydaacuteniacute Praha CH Beck 2009 240 s ISBN 978-80-7400-343-1 str 23 10 Tamteacutež str 26 27 28 11 KOLDINSKAacute Kristina Gender a sociaacutelniacute praacutevo rovnost mezi muži a ženami v sociaacutelně-praacutevniacutech souvislostech 1 vydaacuteniacute Praha CH Beck 2009 240 s ISBN 978-80-7400-343-1 str 32 33 34

53

Jednaacute se pouze o demonstrativniacute vyacutečet dokumentů ktereacute rovnost mužů a žen upravujiacute Z toho je patrneacute že zaacutekaz diskriminace a celkově rovneacute zachaacutezeniacute je pro EU i mezinaacuterodniacute spolupraacuteci prioritou 212 Genderovaacute rovnost v dokumentech ČR

Na rovnosti a zaacutekazu diskriminace si současnyacute režim kteryacute u naacutes v ČR vlaacutedne velmi zaklaacutedaacute což lze odvodit z toho že praacutevě rovneacute přiacuteležitosti žen a mužů jsou zakotveny v Uacutestavě ČR a LZPS konkreacutetně v čl 3 odst 1 a odst 3 Dalšiacutem zaacutekonem kteryacute rovnost na zaacutekladě pohlaviacute upravuje konkreacutetně např v sect 8 odst 2 je zaacutekon č 1982009 Sb o rovneacutem zachaacutezeniacute a o praacutevniacutech prostředciacutech ochrany před diskriminaciacute a o změně některyacutech zaacutekonů (antidiskriminačniacute zaacutekon)12 Jelikož se nerovneacute zachaacutezeniacute objevuje i v běžneacutem životě napřiacuteklad v zaměstnaacuteniacute musiacute byacutet tato problematika řešena i v dalšiacutech zaacutekonech jako je napřiacuteklad zaacutekon č 1431992 Sb o platu a odměně za pracovniacute pohotovost v rozpočtovyacutech a v některyacutech dalšiacutech organizaciacutech a orgaacutenech Ve vztahu k daneacute problematice je důležityacute předevšiacutem sect 3 odst 3 kde je

uvedeno že všem zaměstnancům bez rozdiacutelu a to i bez rozdiacutelu pohlaviacute naacuteležiacute za stejnou praacuteci a za stejnyacutech podmiacutenek totožnyacute plat13

Přes toto ustanoveniacute se staacutele v oblasti odměňovaacuteniacute setkaacutevaacuteme s nerovnostiacute jelikož platoveacute ohodnoceniacute žen je v průměru o 164 nižšiacute než plat mužů Jako přiacuteklad naacutem posloužiacute uacutedaje z roku 2012 kdy se vyacuteše platu muže a ženy v Itaacutelii lišila jen o 49 což neniacute markantniacute rozdiacutel Za uacutenosnou by se dala označit situace na Slovensku kde muži dostaacutevali za vykonanou praacuteci o 85 viacutece S velkyacutem rozdiacutelem se však setkaacutevaacuteme např v Rakousku ndash 255 a v Estonsku kde rozdiacutel dosahuje až 309 14 22 Kvoacutety v rozporu s českyacutemi zaacutekony a Uacutestavou

Nyniacute byly uvedeny dokumenty ktereacute o problematice rovneacuteho postaveniacute mužů a žen pojednaacutevajiacute ovšem staacutele zde vyvstaacutevaacute otaacutezka zda zavedeniacute kvoacutet s ciacutelem upřednostněniacute jednoho z pohlaviacute neniacute přeci jen vzhledem k ČR protiuacutestavniacute Rozpor s českyacutemi zaacutekony by nastal např v naacutesledujiacuteciacutech modelovyacutech situaciacutech O praacuteci se budou uchaacutezet muž a žena kteraacute bude miacutet o něco meacuteně pracovniacutech zkušenostiacute než muž avšak budou ve stejneacutem věku a budou miacutet to sameacute vyacutechoziacute postaveniacute (ve smyslu rodiny a jisteacute finančniacute jistoty) Na daneacute miacutesto bude muset byacutet přijata praacutevě ona byť by na něj byl přeci jen vhodnějšiacute muž Stejně tak nastala-li by situace že lideacute budou tvořit kandidaacutetniacute listinu a budou chtiacutet aby na niacute byli napřiacuteklad Pepa Mirka Eliška Karel Vojta a Tomaacuteš Proč by ale nemohli mezi kandidaacutety zařadit i Frantu když o něm vědiacute že jim přinese hlasy a naviacutec maacute daleko většiacute zaacutejem kandidovat Proč by tam tedy miacutesto Franty kteryacute je schopnyacute umiacute vyjednaacutevat a je mnohem lepšiacutem politikem měli zařadit Aničku kteraacute vůbec kandidovat ale oni ji potřebujiacute aby byl splněn počet žen na listině

Zavedeniacute kvoacutet do oblasti politiky popřiacutepadě do společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech by se tedy dalo považovat za zaacutesah do zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev a svobod Pokud by měl byacutet uveden přiacuteklad do kteryacutech z praacutev by potenciaacutelniacute kvoacutety mohly zasaacutehnout jednalo by se napřiacuteklad o svobodnou realizaci volebniacuteho praacuteva kdy by voliči byli omezeni na to volit pouze z těch kandidaacutetů kteřiacute mohou či musiacute byacutet na kandidaacutetniacute listině a nikoliv z jedinců kteřiacute by se za běžnyacutech okolnostiacute do voleb dostali a my tak mohli hlas daacutet praacutevě jim došlo by takeacute k potlačeniacute plurality naacutezorů (šovinismus x feminismus) Daacutele by se mohlo jednat i o zaacutesah do praacuteva svobodně zaklaacutedat politickeacute strany a hnutiacute tedy do praacuteva sdružovaciacuteho kdy LZPS v čl 20 řiacutekaacute že bdquoobčaneacute majiacute praacutevo zaklaacutedat teacutež politickeacute strany a politickaacute hnutiacute a sdružovat se v nich Vyacutekon těchto praacutev lze omezit jen v přiacutepadech stanovenyacutech zaacutekonem jestliže to je v demokratickeacute společnosti nezbytneacute pro bezpečnost staacutetu ochranu veřejneacute bezpečnosti a veřejneacuteho pořaacutedku předchaacutezeniacute trestnyacutem

12 Zaacutekon o rovneacutem zachaacutezeniacute a o praacutevniacutech prostředciacutech ochrany před diskriminaciacute a o změně některyacutech zaacutekonů (antidiskriminačniacute zaacutekon) In Sbiacuterka zaacutekonů 2342008 1982009 13 Zaacutekon o platu a odměně za pracovniacute pohotovost v rozpočtovyacutech a v některyacutech dalšiacutech organizaciacutech a orgaacutenech In Sbiacuterka zaacutekonů 13 3 1992 1431992 14 ALTINISIK Serap EWL Fundraising and Policy Officer Women in decision-making Seminar in the Chamber of Deputies Czech Parliament 20th of Novembre 2012

54

činům nebo pro ochranu praacutev a svobod druhyacutechldquo15 V tomto přiacutepadě se nejednaacute o omezeniacute

pro bezpečnost staacutetu ani jinyacute zaacutejem zmiacuteněnyacute v tomto ustanoveniacute Mimo to by bylo zasaženo i praacutevo miacutet přiacutestup k veřejně volenyacutem funkciacutem ktereacute je takteacutež zaručeno LZPS Pokud bychom se zaměřili i na dalšiacute oblasti praacuteva je jasneacute že je zde rozpor i napřiacuteklad se zaacutekonem č 2062006 Sb zaacutekoniacutekem praacutece kteryacute takeacute zaručuje rovneacute zachaacutezeniacute

Samozřejmě že v raacutemci Evropskeacute unie je na zaacutekladě čl 157 odst 3 a odst 4 SFEU a na zaacutekladě člaacutenku 23 Listiny zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie nechaacuten volnyacute prostor pro přijetiacute opatřeniacute kteraacute zajistiacute rovnost přiacuteležitostiacute a zachaacutezeniacute mužům i ženaacutem a to ve všech oblastech tedy i v otaacutezkaacutech zaměstnaacuteniacute a povolaacuteniacute přičemž teacuteto rovnosti maacute byacutet dosaženo bez překaacutežky toho zda bude použito opatřeniacute ktereacute bude poskytovat zvlaacuteštniacute vyacutehody ve prospěch toho pohlaviacute jež bude v menšinoveacutem zastoupeniacute16

Tuto možnost sice daacutevaacute praacutevniacute uacuteprava evropskaacute nikoliv však českaacute Z tohoto důvodu se může zavedeniacute takoveacutehoto opatřeniacute jevit jako protiuacutestavniacute Kde je tedy zaručena ta skutečnaacute rovnost Je namiacutestě zapřemyacutešlet nad tiacutem zda kvoacutety ještě viacutece neprohloubiacute probleacutem genderoveacute diskriminace a naviacutec nezasaacutehnou i do jinyacutech zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na opačneacutem konci je však nutneacute vidět i druhou stanu věci tedy vniacutemat onen fakt že nerovnost a diskriminace žen skutečně v současneacute společnosti je a praacutevě kvoacutety jsou jedniacutem z možnyacutech řešeniacute

Ona diskriminačniacute opatřeniacute již v několika přiacutepadech Soudniacute dvůr povolil a to za uacutečelem upřednostněniacute kandidaacuteta toho pohlaviacute ktereacute bude nedostatečně zastoupeno Ovšem staacutele jsou zde ponechaacutena zadniacute vraacutetka kdy se toto opatřeniacute nemusiacute použiacutet Jde o přiacutepad kdy k tomu aby nebyl upřednostněn ať už pro povyacutešeniacute či pro přijetiacute do zaměstnaacuteniacute kandidaacutet kteryacute je v menšinoveacutem zastoupeniacute v daneacute společnosti musiacute byacutet zohledněna veškeraacute kriteacuteria daneacuteho kandidaacuteta Napřiacuteklad se jednaacute o judikaacutety C-45093 Kalanke a C-40995 Marschall Tyto judikaacutety majiacute spojitost se směrniciacute Rady 76207 EHS jež se tyacutekaacute implementace principu rovneacuteho zachaacutezeniacute pro muže a ženy v přiacutepadech přiacutestupu k zaměstnaacuteniacute Přiacutepad Kalanke byl zlomovyacute Soud rozhodl že pokud naacuterodniacute předpisy bezpodmiacutenečně a absolutně upřednostňujiacute ženy jsou v rozporu s čl 2 odst 4 vyacuteše zmiacuteněneacute směrnice Rady17 Přiacutepad Marschall rozhodl Soudniacute dvůr tak že pokud jsou ženy upřednostněny ve funkčniacutem povyacutešeniacute popřiacutepadě obdobneacutem jednaacuteniacute jako přijiacutemaacuteniacute či rekvalifikace za předpokladu že kandidaacutet mužskeacuteho pohlaviacute je pro tento přiacutepad stejně kvalifikovaacuten nejednaacute se o rozpor s komunitaacuterniacutem praacutevem Toto však platiacute za předpokladu že mužskyacute kandidaacutet neniacute již předem vyloučen z možnosti karieacuterniacuteho postupu18 Pozitivniacute akce ve prospěch žen jsou tedy v souladu s evropskyacutem praacutevem nejednaacute-li se o preferenčniacute kvoacutety ktereacute jsou absolutniacuteho charakteru

Pokud by se stalo že by se otaacutezka genderovyacutech kvoacutet dostala před Uacutestavniacute soud ČR je viacutece než zajiacutemaveacute uvažovat o tom co by naacutesledovalo Je zde hned několik možnostiacute Jednou z nich je že by UacuteS ČR takovou uacutestavniacute stiacutežnost vůbec neřešil jelikož by se vyslovil že takovaacute věc neniacute v kompetenci jeho řešeniacute jelikož genderovaacute otaacutezka je v pravomoci EU Druhu možnostiacute je odmiacutetnutiacute uacutestavniacute stiacutežnosti na zrušeniacute praacutevniacuteho předpisu Třetiacute možnostiacute avšak maacutelo pravděpodobnou je podaacuteniacute předběžneacute otaacutezky Uacutestavniacutem soudem kteryacute však předběžneacute otaacutezky podaacutevat nechce proto nelze předpoklaacutedat že by tak učinil Tyto přiacutepady asi nečiniacute žaacutednyacute probleacutem Ten by nastal v přiacutepadě že by UacuteS stiacutežnosti vyhověl a tiacutem by ČR nedostaacutela povinnosti implementovat směrnici do sveacuteho praacutevniacuteho systeacutemu Jak by pak reagovala EU o tom lze jen polemizovat 23 EU a prosazovaacuteniacute kvoacutet

Evropskaacute unie se proti nerovneacutemu zastoupeniacute mužů a žen snažiacute bojovat již několik let Kromě toho že maacute jak je již uvedeno vyacuteše v několika dokumentech zakotvenou praacutevě rovnost (zaacutekaz diskriminace a rovneacute pracovniacute přiacuteležitosti) vydala již v roce 1984 a 1996 dvě doporučeniacute kteryacutemi vyzyacutevala staacutety k samoregulaci Ciacutelem prvniacuteho doporučeniacute z roku 1984 bylo učiněniacute kroků v raacutemci pozitivniacute diskriminace ve prospěch žen s tiacutem aby bylo počiacutetaacuteno s jejich aktivniacute uacutečastiacute v rozhodovaciacutech poziciacutech Druheacute doporučeniacute z roku 1996 o vyvaacuteženeacute uacutečasti žen a mužů v rozhodovaciacutech procesech mělo veacutest k tomu aby členskeacute staacutety vedly soukromeacute sektory

15 Českaacute republika Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod In Sbiacuterka zaacutekonů Českaacute republika 1992 roč 1993 čaacutestka 1 usneseniacute předsednictva Českeacute naacuterodniacute rady č 2 čl 20 16 Listina zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie (2010C 8302) (Uacuteředniacute věstniacutek EU C 83389 30 3 2010) 17 C-45093 Kalanke (Sb Rozhod 1995 s I-3051) 18 C-40995 Marschall (Sb Rozhod 1997 s I-6363)

55

k vyvaacuteženeacutemu počtu mužů a žen v rozhodovaciacutem procesu a to na všech uacuterovniacutech19 Avšak mnoheacute země tato doporučeniacute zcela ignorovaly Proto byl v roce 2012 vydaacuten naacutevrh směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech (daacutele jen bdquosměrniceldquo) Směrnice by naacutesledně měla dociacutelit toho že členskeacute země dosaacutehnou hranice 40 žen v dozorčiacutech a spraacutevniacutech radaacutech (o uvedeneacute hranici se však mimo směrnici hovořiacute i ve spojitosti s politikou kdy by i kandidaacutetniacute listiny atd měly byacutet tvořeny ze 40 ženami) Evropskaacute Unie jak je uvedeno v důvodoveacute zpraacutevě k teacuteto směrnici nevěřiacute tomu že země dosaacutehnout 40 hranice do roku 2020 ba dokonce ani do roku 2035 (ciacutel dle jejiacuteho naacutezoru splniacute ve stanoveneacute lhůtě cca 8 členskyacutech staacutetů) Pravděpodobně ciacuteleneacuteho podiacutelu žen v řiacutediacuteciacutech a dozorčiacutech orgaacutenech nebude všemi členy dosaženo ani do roku 204020

Naacutevrh směrnice byl vydaacuten z několika důvodů Mezi ně patřiacute různeacute studie vztahujiacuteciacute se k otaacutezkaacutem genderoveacute problematiky ve společnosti zejmeacutena se však jednaacute o několik zaacutekladniacutech dokumentů v nichž je upravena rovnost mužů a žen jelikož jde o jednu ze zaacutekladniacutech hodnot a zaacutekladniacutech rysů EU kteraacute zaacuteroveň usiluje o odstraněniacute přiacutepadneacute diskriminace (viz podkapitola 21) Evropskyacute parlament a Rada se v odůvodněniacute naacutevrhu směrnice se mimo jineacute opiacuteraacute o vyacuteše zmiacuteněneacute doporučeniacute Rady 84635EHS ze dne 13 prosince 1984 a o doporučeniacute 96694ES ze dne 2 prosince 1996 21

24 Kvoacutety v ČR

Kvoacutety v ČR vytvořily na českeacute politickeacute sceacuteně velkeacute rozepře V ČR se v otaacutezce tohoto teacutematu setkaacutevaacuteme spiacuteše s negativniacutem postojem Byť se v minulyacutech letech na zaacutekladě doporučeniacute vlaacutedniacute rady pro rovneacute přiacuteležitosti žen a mužů a vyacuteslovneacute žaacutedosti eurokomisařky Jouroveacute předpoklaacutedalo že ČR kteraacute se snažila vedle např Německa jež opatřeniacute v březnu tohoto roku přijalo kvoacutety blokovat změniacute svůj odmiacutetavyacute postoj nestalo se tak To že se přiacutestup ČR změniacute předpoklaacutedali i ministryně praacutece Marksovaacute a ministr pro lidskaacute praacuteva Dienstbier Paniacute ministryně dokonce předpoklaacutedanou změnu přiacutestupu k evropskeacute směrnici ze strany ČR přednesla na jednaacuteniacute ministrů v Lucemburku již v leacutetě 2014 Odmiacutetavyacute postoj ke kvoacutetaacutem tehdy projevily všechny strany kromě ČSSD kteraacute hlasovala ve prospěch směrnice22 Na konci roku 2014 se proti kvoacutetaacutem postavila teacuteměř celaacute českaacute politickaacute sceacutena

241 Kvoacutety v politickyacutech stranaacutech

V červenci 2014 podalo ministerstvo vnitra spolu s ministrem pro lidskaacute praacuteva Dientsbierem naacutevrh volebniacute novely pro sněmovniacute a krajskeacute volby Tato novela pokud bude schvaacutelena by počiacutetala i s finančniacute penalizaciacute při neplněniacute kvoacutet 23 Praacutevě strany by měly při tvorbě kandidaacutetniacutech listin dodržovat to co je již uvedeno vyacuteše v textu tedy že prvniacute dvě pozice musiacute byacutet zastoupeny oběma pohlaviacute a v každeacute naacutesledujiacuteciacute trojici kandidaacutetů musiacute byacutet zastoupeniacute pohlaviacute vždy 21 Ženy při tom musiacute tvořit minimaacutelně 30 Při ziacuteskaacuteniacute mandaacutetu jsou strany či hnutiacute podporovaacuteny finančniacutem přiacutespěvkem od staacutetu Tento přiacutespěvek činiacute 855 000 Kč na poslance a 237 000- na krajskeacuteho zastupitele za rok V přiacutepadě že by však kvoacutety nebyly dodrženy bude tento přiacutespěvek sniacutežen a to na 598 000 Kč za poslance a na 166 250 Kč za krajskeacuteho zastupitele

19 NAacuteVRH SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 20 DŮVODOVAacute ZPRAacuteVA SOUVISLOSTI NAacuteVRHU SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 21 NAacuteVRH SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 22 Vlaacuteda neměniacute odmiacutetavyacute postoj ČR ke směrnici EU o kvoacutetaacutech pro ženy Českeacute noviny [online] 2014 [cit 2014-11-18] Dostupneacute z httpwwwceskenovinyczzpravyvlada-nemeni-odmitavy-postoj-cr-ke-smernici-eu-o-kvotach-pro-zeny1156342 23 Vlaacuteda neměniacute odmiacutetavyacute postoj ČR ke směrnici EU o kvoacutetaacutech pro ženy Českeacute noviny [online] 2014 [cit 2014-11-18] Dostupneacute z httpwwwceskenovinyczzpravyvlada-nemeni-odmitavy-postoj-cr-ke-smernici-eu-o-kvotach-pro-zeny1156342

56

Při zaměřeniacute se na politickeacute kvoacutety v českyacutech politickyacutech stranaacutech je zjevneacute že kvoacutety u naacutes majiacute sveacute zastaacutence i odpůrce Odmiacutetavyacute postoj zaujiacutemaacute např ODS či KDU-ČSL Opačnyacute naacutezor zastaacutevajiacute ČSSD KSČM či Strana zelenyacutech (daacutele jen bdquoSZldquo) kteraacute byla v ČR prvniacute stranou jež stranickeacute kvoacutety zavedla SZ využiacutevaacute genderově neutraacutelniacutech kvoacutet kdy řiacutekaacute že vždy mezi trojiciacute kandidaacutetů musiacute byacutet alespoň jedna osoba opačneacuteho pohlaviacute a prvniacute dvě pozice musiacute obsadit obě pohlaviacute (tedy SZ z velkeacute čaacutesti splňuje vyacuteše uvedenyacute naacutevrh volebniacute novely pro sněmovniacute a krajskeacute volby) 3 ZASTOUPENIacute MUŽŮ A ŽEN V POLITICE ČR A PARLAMENTU

V teacuteto kapitole bude uvedeno jakeacute je skutečneacute zastoupeniacute obou pohlaviacute v politickyacutech oblastech Nejprve bude rozebraacutena situace v ČR a to nejen v předniacute politice ale i v politice krajskeacuteho a okresniacuteho charakteru Dalšiacute čaacutest kapitoly bude věnovaacutena situaci v EU tedy tomu kolik žen je zastoupeno ve vlaacutedě členskyacutech staacutetů a v Paramentu EU

31 Zastoupeniacute mužů a žen v politice ČR

Je obecně znaacutemo že žen se v politice přiacuteliš neobjevuje v Českeacute republice jsou dokonce miacutesta v Poslaneckeacute sněmovně ženami obsazena jen v 195 24 S touto hodnotou se ČR řadiacute až na dvacaacutetou druhou pozici mezi členskyacutemi staacutety Při pohledu na naacutesledujiacuteciacute grafy ktereacute uvaacutedějiacute genderoveacute složeniacute českeacute politickeacute sceacuteny lze dojiacutet k zaacutevěru že nerovnost je skutečně vysokaacute

Obraacutezek č 1 Genderoveacute složeniacute ndash Vlaacuteda ČR25

Obraacutezek č 2 Genderoveacute složeniacute ndash Poslaneckaacute sněmovna ČR26

Obraacutezek č 3 Genderoveacute složeniacute ndash Senaacutet ČR27

Z těchto třiacute obraacutezků je zjevneacute že rozdiacutel je opravdu znatelnyacute Ženy v Poslaneckeacute sněmovně

ČR tvořiacute stěžiacute 20 jejiacuteho složeniacute Jinak tomu neniacute ani v Senaacutetu a Vlaacutedě ČR kde je počet žen ještě nižšiacute a pohybuje se kolem 18 což je skutečně maacutelo

Obraacutezek č 4 Genderoveacute složeniacute ndash zastupitelstva krajů28

24 CHLAacuteDKOVAacute Lucie a Klaacutera HENDRYCHOVAacute Genderoveacute kvoacutety pro dozorčiacute rady Ano nebo ne InHttpwwwevropskehodnotycz [online] Českaacute republika 2015 [cit 2015-04-26] Dostupneacute zhttpwwwevropskehodnotyczwp-contentuploads201503women-on-boardspdf 25Foacuterum 50 Foacuterum 50 Statistiky a analyacutezy [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttppadesatprocentczczzeny-v-politice 2015 26 Tamteacutež 27 Tamteacutež 28 Tamteacutež

57

Ani z voleb do zastupitelstev krajů ženy nevychaacutezejiacute jako zvolenaacute většina je tomu dost podobně jako v Poslaneckeacute sněmovně

Obraacutezek č 5 Genderoveacute složeniacute ndash Zastupitelstva měst a obciacute29

V zastupitelstvech měst a obciacute jsou na tom ženy procentuaacutelně leacutepe než v ostatniacutech oblastech

politickeacute působnosti Ženy se ve volbaacutech na uacuterovni měst a prosadily teacuteměř o 8 viacutece než ve volbaacutech do krajskyacutech zastupitelstev Tato skutečnost lze vysvětlit tiacutem že v komunaacutelniacutech volbaacutech lideacute nehlediacute na to zda voliacute ženu či muže ale diacuteky tomu že se mezi sebou znajiacute spiacuteše na to koho voliacute a jakeacute jsou kvality daneacute osoby

32 Zastoupeniacute mužů a žen v EU a Parlamentu EU

Nyniacute se praacutece dostaacutevaacute ke kvoacutetaacutem ktereacute se netyacutekajiacute jen politiky ale i vedouciacutech pozic v různyacutech společnostech Tyto genderoveacute kvoacutety jsou již v mnoha zemiacutech EU přijaty skrze praacutevniacute předpisy - Belgie Francie Itaacutelie Nizozemiacute Španělsko jineacute pomociacute pravidel pro vyvaacuteženeacute zastoupeniacute žen a mužů ve spraacutevniacutech radaacutech staacutetniacutech podniků - Daacutensko Finsko Řecko Rakousko a Slovinsko Diacuteky kvoacutetaacutem skutečně dochaacuteziacute k navyacutešeniacute zvyacutešeniacute počtu žen ve vedouciacutech poziciacutech Nejlepšiacuteho vyacutesledku dosaacutehla Francie v niacutež se podařilo v obdobiacute od řiacutejna 2010 do ledna 2012 dosaacutehnout zvyacutešeniacute z 12 na 22 Takoveacuteho pokroku dosaacutehla Francie dřiacuteve než byla dle zaacutekona povinna jelikož 20 zastoupeniacute žen ve vedouciacutech poziciacutech mělo byacutet dosaženo do roku 2014 a 40 do roku 2017 Dalšiacutem zdaacuternyacutem přiacutekladem byť se jednaacute o nečlenskyacute staacutet je Norsko ktereacute zvyacutešilo podiacutel žen mezi členy spraacutevniacute rady z 18 na 40 v průběhu pouhyacutech třiacute let30 Ovšem i přes tyto vyacutesledky většina členskyacutech zemiacute kvoacutety odmiacutetaacute31

321 Zastoupeniacute žen v parlamentech členskyacutech zemiacute EU

Naacutesledujiacuteciacute tabulky zobrazujiacute prvniacutech a posledniacutech 5 staacutetů dle toho kolik žen je na jejich politickeacute sceacuteně zastoupeno

Tabulka č 1 Staacutety s nejpočetnějšiacutem zastoupeniacutem žen v politice

Tabulka č 2 Staacutety s nejnižšiacutem zastoupeniacutem žen v politice

29 Tamteacutež 30 DŮVODOVAacute ZPRAacuteVA SOUVISLOSTI NAacuteVRHU SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 31 STANOVISKO Ministerstva průmyslu a obchodu ČR K zavedeniacute kvoacutet pro ženy ve spraacutevniacutech a řiacutediacuteciacutech radaacutech 2012

58

Z tabulek je zřejmeacute že nejleacutepe jsou na tom Severskeacute země Jak již bylo uvedeno vyacuteše

Finsko je zaacuteroveň i zemiacute u ktereacute se setkaacutevaacuteme takeacute s vysokyacutem zastoupeniacutem žen ve spraacutevniacutech radaacutech Obě země tedy přesahujiacute hranici 40 kterou již překonalo i Španělsko Prvniacutech 5 staacutetů bez probleacutemu 40 žen v politice dociacutelilo popřiacutepadě nemaacute daleko k tomu aby na ni dosaacutehlo Celkem zajiacutemaveacute je že napřiacuteklad Francie kteraacute maacute vysokeacute procento žen ve společnostech se nezařadila mezi prvniacutech pět staacutetů ba dokonce ani mezi prvniacutech deset s vysokyacutem zastoupeniacutem žen v politice Francie je v tomto přiacutepadě až na třinaacutecteacute pozici

Ve druheacute tabulce jsou uvedeny staacutety ve kteryacutech je většina politiky tvořena muži uvedeneacute uacutedaje pak svědčiacute o tom že genderovou otaacutezku je skutečně nutneacute řešit Mezi tyto staacutety patřiacute Irsko Rumunsko Kypr Malta a Maďarsko V těchto staacutetech je zastoupeniacute skutečně přiacuteliš niacutezkeacute kromě Irska zmiacuteněneacute staacutety nedosahujiacute ani hranice 15

322 Zastoupeniacute žen v Parlamentu EU

I zde bude užito grafickeacute uacutepravy k naacutezorneacute ukaacutezce toho jak se miacutera zastoupeniacute žen a mužů v Parlamentu EU měniacute v průběhu času Naacutesledně bude přibliacutežena i situace v dnešniacute době

Obraacutezek č 6 Genderoveacute složeniacute ndash Parlament EU32

Z grafu vyplyacutevaacute že zastoupeniacute žen v Parlamentu EU staacutele stoupaacute Nejvyššiacute naacuterůst žen byl

zaznamenaacuten mezi lety 1994 ndash 1999 kdy jejich zastoupeniacute se zvyacutešilo o 7 K roku 2009 byly ženy v Evropskeacutem parlamentu zastoupeny 32

Pro lepšiacute představu je možneacute seznaacutemit se s podrobnějšiacutemi informacemi o tom kteraacute země byla reprezentovaacutena svyacutemi ženskyacutemi představitelkami a to z uvedeneacute tabulky Je třeba upozornit že sledovanaacute obdobiacute nejsou totožnaacute s těmi na předchoziacutem obraacutezku

32 Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Uacutečast [online] 2014 [cit 2014-10-16] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultscsturnouthtml 2014

59

Obraacutezek č 7 Parlament EU ndash Zastoupeniacute žen a mužů33

Je zajiacutemaveacute že přestože se v mnohyacutech zemiacutech apeluje na to aby ženy byly viacutece

prosazovaacuteny do politiky a často se na toto teacutema diskutuje některeacute země nyniacute zastupuje meacuteně žen než v letech minulyacutech Přesto ve většině zemiacute je to opačně a procentuaacutelniacute pokrok je zde vyacuteraznyacute ndash Itaacutelie Lucemburskohellip

Obraacutezek č 8 Genderoveacute složeniacute ndash 1 zasedaacuteniacute Parlamentu EU34

Graf mapuje zastoupeniacute žen a mužů při prvniacutem zasedaacuteniacute v Parlamentu EU Pod jednotlivyacutemi

roky je vyobrazen i počet členů EU (EU9 EU28) Ač by se na prvniacute pohled mohl graf jevit jako znatelně rostouciacute musiacuteme si uvědomit že je zde mapovaacuten vyacutevoj od roku 1979 proto nelze hovořit o rychle se proměňujiacuteciacutem složeniacute Evropskeacuteho parlamentu ale spiacuteše o velmi pozvolnyacutech změnaacutech

33 Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Uacutečast [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultscsturnouthtml 2015 34 Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Vyacutesledky evropskyacutech voleb 2014 [online] 2014 [cit 2015minus04minus28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014minusresultscsgenderminusbalancehtml 2015

60

Obraacutezek č 9 Genderoveacute složeniacute ndash 1 Zasedaacuteniacute Parlamentu EU r 201435

Na tomto grafu je vyobrazeno zastoupeniacute žen a mužů při prvniacutem zasedaacuteniacute Evropskeacuteho

parlamentu tentokraacutet ovšem pro rok 2014 Nejmeacuteně žen v Evropskeacutem parlamentu maacute Litva hned po niacute Kypr a Maďarsko Naopak nejviacutece žen v Evropskeacutem parlamentu zasedaacute za Maltu Irsko a Šveacutedsko Vidiacuteme že ČR se umiacutestila spiacuteše ve spodniacute čaacutesti grafu pokud jde o počet žen v Evropskeacutem parlamentu 4 VYacuteHODY A NEVYacuteHODY ZAVEDENIacute KVOacuteT

41 Argumenty pro zavedeniacute kvoacutet

Jak již vyacuteše bylo několikraacutet zmiacuteněno hlavniacutem ciacutelem moderniacute demokratickeacute společnosti je rovnost a zaacutekaz diskriminace Přestože se bdquopřirozenyacutemldquo vyacutevojem (nelze hovořit o zcela přirozeneacutem vyacutevoji jelikož společnost je formovaacutena zase jen společnostiacute) postupně ke genderoveacute rovnosti přibližujme je jisteacute že absolutniacute rovnost je staacutele jen vysněnyacutem ciacutelem ktereacuteho v bliacutezkeacute době dosaženo nebude Proto se zastaacutenci kvoacutet opiacuterajiacute o argument že se jednaacute o možnost jak se tomuto ciacuteli rychleji přibliacutežit V přiacutepadě že by došlo k rovneacutemu zastoupeniacute žen a mužů měla by byacutet zvyacutešena efektivita rozhodovaacuteniacute ve veřejnyacutech otaacutezkaacutech alespoň to tvrdiacute ti již kvoacutety prosazujiacute Efektivita by pramenila z toho že ženy a muži majiacute rozdiacutelneacute zkušenosti a tak by byly tyto zkušenosti integrovaacuteny do veřejneacute sfeacutery Naviacutec by vyvaacuteženaacute pracovniacute siacutela zlepšila reakci soukromyacutech podniků na měniacuteciacute se zaacutekaznickou zaacutekladnu Někteřiacute se však bojiacute že by se kvoacutetami pustila do vedouciacutech pozic nekvalifikovanaacute pracovniacute siacutela Zastaacutenci však argumentuj tiacutem že k tomu nedojde a to proto že ženy tvořiacute nadpolovičniacute většinu absolventů vysokyacutech škol36

Někteřiacute hovořiacute i o tom že různiacute jedinci majiacute různyacute potenciaacutel diacuteky tomu že by se do politiky či do společnostiacute dostaly ženy by došlo k využitiacute jejich kreativity a tohoto rozmaniteacuteho potenciaacutelu Vyrovnaneacute zastoupeniacute by přilaacutekalo viacutece zaměstnanců a naviacutec by byla leacutepe prezentovaacutena i image společnosti popřiacutepadě staacutetu 42 Argumenty proti kvoacutetaacutem

Stejně jako v každeacute zaacuteležitosti i zde se setkaacutevaacuteme jak se zastaacutenci tak s odpůrci Některeacute důvody těch kteřiacute kvoacutety odmiacutetajiacute si nyniacute uvedeme

35 Zdroj Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Vyacutesledky evropskyacutech voleb 2014 [online] 2014 [cit 2015minus04minus28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014minusresultscsgenderminusbalancehtml 2015 36 Zaměstnanost a sociaacutelniacute politika Europa Přehledy praacutevniacutech předpisů [online] 28012011 [cit 2014-17-11] Dostupneacute zhttpeuropaeulegislation_summariesemployment_and_social_policyequality_between_men_and_womenem0037_cshtm

61

Jedniacutem z hlavniacutech argumentů je že pokud se prosadiacute kvoacutety budou se ženy ciacutetit poniacuteženě Toto opatřeniacute tedy nepovede k tomu aby jim cestu do politiky či do předniacutech pozic ve firmaacutech usnadnilo ale naopak bude na ně nahliacuteženo jako na ty ktereacute se nedokaacutežou bez jakeacutehokoliv zvyacutehodněniacute prosadit Ti kteřiacute majiacute negativniacute postoj hovořiacute i o skutečnosti že po zavedeniacute genderovyacutech kvoacutet můžeme očekaacutevat dalšiacute ktereacute budou upřednostňovat staacutele viacutece menšin Naviacutec pokud kvoacutety budou zavedeny jednaacute se o omezeniacute volby přiacutestupu k veřejnyacutem funkciacutem

Odpůrci řiacutekajiacute že ženaacutem se dostaacutevaacute šance se do politiky či předniacutech pozic ve firmaacutech dostat avšak majiacute jineacute priority a takoveacute věci jako je napřiacuteklad politika je nezajiacutemaacute (dle vyacutezkumu je tohoto naacutezoru 66 37 dotazovanyacutech mužů) Pokud zaacutejem miacutet budou tak se do takovyacutech pozic bez většiacutech probleacutemů prosadiacute Jenže to zda je skutečně pravda že ženy o politiku nemajiacute zaacutejem je zavaacutedějiacuteciacute A to z toho důvodu že ženy chodiacute k volbaacutem ve stejneacute miacuteře jako muži projevujiacute zaacutejem o politickeacute děniacute a dokonce i jejich angažovanost z hlediska občanskeacuteho i politickeacuteho je srovnatelnaacute s muži38

Ve společnosti se setkaacutevaacuteme takeacute s naacutezorem kteryacute řiacutekaacute že do politiky a vedouciacutech pozic by lideacute měli byacutet voleni na zaacutekladě schopnostiacute a znalostiacute nikoliv na zaacutekladě pohlaviacute 43 Srovnaacuteniacute positiv a negativ

Při srovnaacuteniacute pro a proti lze dojiacutet k naacutezoru že kvoacutety jsou skutečně velmi efektivniacutem způsobem jak procentuaacutelně zvyacutešit podiacutel žen v politice Pokud země zvoliacute vhodneacute zavedeniacute kvoacutet může se těšit na vyacutesledky jakyacutech dosaacutehly (v poslaneckeacute sněmovně) napřiacuteklad Belgie ndash 393 Slovinsko - 367 Španělsko 411 39 tedy země jež zavedly legislativniacute kvoacutety Na druhou stranu je však nutneacute vniacutemat že samotneacute kvoacutety nestačiacute Pokud nebudou podporovaacuteny dalšiacutemi opatřeniacutemi jako napřiacuteklad snahou sjednotit a vytvořit soudržneacute jaacutedro strany zaveacutest vzdělaacutevaciacute programy aktivně oslovovat ženy do členskeacute zaacuteklady apod nebudou kvoacutety uacutečinneacute 40

Při zamyšleniacute se nad dalšiacutem naacutezorem - ženy majiacute jineacute priority pokud budou chtiacutet do vedouciacutech postů se prosadiacute i bez kvoacutet - je možneacute dojiacutet k zaacutevěru že tomu tak neniacute Ženy skutečně mohou dociacutelit vysokeacuteho postaveniacute ovšem na uacutekor rodiny Je těžkeacute se rozhodnout čemu daacutet přednost V současneacute době se i mnoheacute ženy rodiny vzdaacutevajiacute jen proto aby nemusely byacutet zaacutevisleacute na sveacutem partnerovi a aby byly v budoucnu zajištěny Pokud chceme pomoci ženaacutem k tomu aby měly možnost budovat karieacuteru aniž by musely volit mezi roliacute matky a byznysmenky mělo by se začiacutet u zaacutekladů společnosti Kdyby napřiacuteklad to že je žena na mateřskeacute dovoleneacute nebylo na uacutekor jejiacute praacutece ale naopak by to bylo vzhledem k praacuteci braacuteno pozitivně (přiacutepadně pokud žena bude miacutet zaacutejem mohla nastoupit do praacutece dřiacuteve než po uplynutiacute mateřskeacute dovoleneacute a o diacutetě bylo v raacutemci jejiacute praacutece postaraacuteno ndash dětskeacute koutky mateřskeacute školy v raacutemci firmyhellip) rozhodně by pak nepřibyacutevalo zdravyacutech paacuterů ktereacute se rozhodnou nezaklaacutedat rodinu dřiacuteve než kolem 40 let pokud vůbec

Velmi silnyacutem argumentem proti kvoacutetaacutem je naacutezor že zavedeniacute takoveacutehoto opatřeniacute ženaacutem nepomůže naopak jim uškodiacute a muži na ně budou nahliacutežet tak že musely byacutet přijaty

5 ZAacuteVĚR

Otaacutezka zavedeniacute genderovyacutech kvoacutet bude dle toho co bylo v průběhu praacutece zjištěno i nadaacutele rozdělovat současnou společnost Tato praacutece se zabyacutevala tiacutem jakeacute kvoacutety existujiacute kde jsou již užiacutevaacuteny a jakyacute dopad jejich aplikace maacute Samozřejmě že otaacutezek ktereacute by ve spojitosti s kvoacutetami mohly byacutet kladeny je nespočet bohužel neniacute možneacute aby tato praacutece všechny obsaacutehla

Je patrneacute že opatřeniacute kteraacute nařizujiacute kolik žen bude na tom či onom miacutestě zastoupeno nese vyacutesledky ovšem neniacute jisteacute zda ženaacutem nebude spiacuteše k jejich uacutejmě Takeacute zde stojiacute otaacutezka jakyacutem způsobem kvoacutety do praacutevniacuteho řaacutedu zakotvit tak aby nebyly v rozporu s českyacutem uacutestavniacutem pořaacutedkem a dalšiacutemi zaacutekony Pokud by byl přijat zaacutekon kteryacute by čaacutestečně upřednostňoval ženy na pracovniacutech

37 V začarovaneacutem kruhuženy majiacute o politiku zaacutejem muži si mysliacute opak In Foacuterum 50 [online] 2015 [cit 2015-04-27] Dostupneacute z httppadesatprocentczczv-zacarovanem-kruhu-zeny-maji-o-politiku-zajem-muzi-si-mysli-opak 38 Tamteacutež 39 Woman in national parliaments Inter-Parliamentary Union For democracy For everyone [online] 2015 [cit 2015-04-26] Dostupneacute z httpwwwipuorgwmn-eclassifhtm 40 8 důvodů proti kvoacutetaacutem HN Hospodaacuteřskeacute noviny Deniacutek pro ekonomiku a politiku [online] Praha Economia as 2014 [cit 2014-11-24] Dostupneacute z httpblogihnedczc3-62475000-06b000_d-62475000-06b000_d-62475000-8-duvodu-proti-kvotam

62

poziciacutech jistě by se našel někdo kdo by takovyacute zaacutekon napadl a pak by již zaacuteleželo pouze na Uacutestavniacutem soudu ČR jak by rozhodl o tom zda jde o zaacutesah do praacutev zaručenyacutech Uacutestavou a LZPS a zda bude chtiacutet nějakyacutem způsobem jednat Dle meacuteho naacutezoru by se o takovyacute zaacutesah v tomto přiacutepadě jednalo

Je jisteacute že EU se o rovnost na zaacutekladě pohlaviacute snažiacute dlouho Již přijetiacutem Amsterodamskeacute smlouvy se do EU dostala myšlena tzv Gender mainstreamingu kdy se hovořiacute o strategii jak dociacutelit rovnosti žen a mužů Rada Evropy definuje Gender mainstreaming naacutesledovně bdquoGenderovyacute mainstreaming je (re)organizace zlepšovaacuteniacute rozviacutejeniacute a hodnoceniacute koncepčniacutech rozhodovaciacutech a vyhodnocovaciacutech procesů tak aby bylo hledisko genderoveacute rovnosti zapracovanaacute do všech politik na všech uacuterovniacutech a ve všech faacuteziacutech těmi akteacutery kteřiacute se obvykle podiacutelejiacute na jejich vytvaacuteřeniacuteldquo41 Existuje několik způsobů jak ženaacutem usnadnit přiacutestup k vysokyacutem postům mezi ně patřiacute i kvoacutety Dle meacuteho naacutezoru však toto řešeniacute neniacute ideaacutelniacute Jak jsem zjistila hlavniacute přiacutečinou proč ženy nemohou snadno vstoupit do politiky či postoupit na vyššiacute post v zaměstnaacuteniacute jsou zejmeacutena předsudky a stereotypy Mysliacutem si proto že pro společnost by mnohem přijatelnějšiacute bylo kdyby se zavedla opatřeniacute diacuteky kteryacutem ženy nebudou muset volit mezi karieacuterou a rodinou ale bez probleacutemu budou moci miacutet oboje Napřiacuteklad by se o ženaacutech v politice (spraacutevniacute a dozorčiacutech radaacutech) mělo viacutece veřejně hovořit a měla by se učinit takovaacute opatřeniacute jako jsou dětskeacute koutky ve společnostech kde o děti bude postaraacuteno během času kdy žena bude v praacuteci a pokud bude miacutet pauzu může za niacutem jiacutet Stejně tak by vhodnyacutem řešeniacutem bylo pokud by byla vyššiacute miacutera zapojeniacute mužů do otaacutezky vyacutechovy dětiacute a oni by tak nebyli vniacutemaacuteni jen jako živiteleacute rodin Ideaacutelniacutem řešeniacutem by tedy byla jakaacutesi bdquopřevyacutechovaldquo společnosti kdy by se o probleacutemu veřejně hovořilo a společnost by tak byla nepřiacutemo nucena jej přijmout a vyřešit Takovaacuteto změna myšleniacute by pak ke genderoveacute rovnosti zaručeně vedla a předevšiacutem by proběhla přirozenyacutem způsobem nikoliv způsobem pro společnost naacutesilnyacutem

Evropa v historii nebyla založena na rovnosti žen a mužů proto lideacute spiacuteše přijmou pozvolneacute změny než radikaacutelniacute nařiacutezeniacute ktereacute povede jak se shodujiacute i mnoziacute politici a političky k negativniacutemu pohledu na kotovaneacute ženy V přiacutepadě zavedeniacute kvoacutet dle meacuteho naacutezoru skutečně dojde k tomu že se ženy budou ciacutetit meacuteněcenně a muži na ně budou nahliacutežet jako na ty ktereacute byly bdquonakvoacutetovaacutenyldquo přičemž oni se na sveacute miacutesto dostali vlastniacutem přičiněniacutem tudiacutež jsou neustaacutele v silnějšiacutem postaveniacute Praacutevě proti takoveacutemu pohledu na ženy se společnost snažiacute bojovat proto usilovat o to aby zastoupeniacute bylo vyvaacuteženeacute by se jistě mělo avšak činit se tak musiacute postupně a opatrně SEZNAM LITERATURY A POUŽITYacuteCH ZDROJŮ Českeacute Monografie Současnaacute českaacute společnost sociologickeacute studie Vyd 1 Editor Zdenka Mansfeldovaacute Milan Tuček Překlad Robin Cassling Praha Sociologickyacute uacutestav AV ČR 2002 381 s ISBN 80-733-0009-5 KOLDINSKAacute Kristina Gender a sociaacutelniacute praacutevo rovnost mezi muži a ženami v sociaacutelně-praacutevniacutech souvislostech 1 vydaacuteniacute Praha CH Beck 2009 240 s ISBN 978-80-7400-343-1 s MALIacuteNSKAacute Jana Do politiky pryacute žena nesmiacute--proč vzdělaacuteniacute a postaveniacute žen v českeacute společnosti v 19 a na počaacutetku 20 stoletiacute ISBN 80-864-2942-3 Zaacutesada nediskriminace v praacutevu Evropskeacute unie Vyd 1 Editor Jolana Novaacutekovaacute Praha

Ministerstvo praacutece a sociaacutelniacutech věciacute 2001 159 s ISBN 80-865-5213-6

Sborniacuteky a časopisy ČEŠKOVAacute Andrea Ženy v politice Analyacutezy Praha 2009 55 s RAKUŠANOVAacute Petra Zamyšleniacute nad otaacutezkou zapojeniacute žen do politiky v Českeacute republice a možnosti změn In Nebojme se kvoacutet podpora vstupu žen do politiky možnosti uplatněniacute pozitivniacutech naacutestrojů sborniacutek z konference [1492007 Praha 1 vyd Praha Foacuterum 50 2008 s

4 ISBN 9788025412190 Rovneacute přiacuteležitosti do firem druheacute speciaacutelniacute vydaacuteniacute Editor Alexandra Jachanovaacute Doleželovaacute

Praha Gender Studies [2007] 26 s ISBN 978-80-86520-21-6

41 ASKLOumlF Cecilia Birgitta HEDMAN Helena STRANDBERG a Karin E WENANDER PŘIacuteRUČKA NA CESTU K ROVNOSTI ŽEN A MUŽŮ 2003

63

ŠPRINCOVAacute Veronika Ženy a muži ve společnosti a rozhodovaacuteniacute přiacuteručka k vyacuteuce Praha

Foacuterum 50 2015 62 s ISBN 978-80-904447-4-4 Ženy na trhu praacutece realita a perspektivy Editor Kateřina Machovcovaacute Praha Gender centrum

2007 60 s ISBN 978-80-86520-23-0 Novinoveacute člaacutenky 8 důvodů proti kvoacutetaacutem HN Hospodaacuteřskeacute noviny Deniacutek pro ekonomiku a politiku [online] Praha

Economia as 2014 [cit 2014-11-24] Dostupneacute z httpblogihnedczc3-62475000-06b000_d-62475000-06b000_d-62475000-8-duvodu-proti-kvotam Gender rovneacute přiacuteležitosti vyacutezkum Praha 2000 roč 2000 č 4 ISSN 1213-0028 Vlaacuteda neměniacute odmiacutetavyacute postoj ČR ke směrnici EU o kvoacutetaacutech pro ženy Českeacute noviny [online]

2014 [cit 2014-11-18] Dostupneacute z httpwwwceskenovinyczzpravyvlada-nemeni-odmitavy-postoj-cr-ke-smernici-eu-o-kvotach-pro-zeny1156342 Legislativa Českaacute justice [online] 2014 [cit 2014-11-22] Dostupneacute z httpwwwceska-

justicecz201407vnitro-chce-30-procent-zen-na-kandidatce-jinak-se-snizi-prispevek Elektronickeacute prameny

Foacuterum 50 Foacuterum 50 Statistiky a analyacutezy [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttppadesatprocentczczzeny-v-politice Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Uacutečast [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultscsturnouthtml Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Vyacutesledky evropskyacutech voleb 2014 [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultscsgender-balancehtml Evropskyacute parlament Vyacutesledky evropskyacutech voleb 2014 Evropskyacute parlament [online] 2014 [cit 2015minus04minus28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014 resultscscountry-results-cz-2014html Zaměstnanost a sociaacutelniacute politika Europa Přehledy praacutevniacutech předpisů [online]

28012011[cit 2014minus17minus11] httpeuropaeulegislation_summariesemployment_and_social_policyequality_between_men_and_womenem0037_cshtm Praacutevniacute předpisy C-45093 Kalanke (Sb Rozhod 1995 s I-3051) C-40995 Marschall (Sb Rozhod 1997 s I-6363) Charta Organizace spojenyacutech naacuterodů a Statut mezinaacuterodniacuteho soudniacuteho dvora 1945

Dostupneacute z httpwwwosnczdokumenty-osnsouborycharta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvorapdf DŮVODOVAacute ZPRAacuteVA SOUVISLOSTI NAacuteVRHU SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 Listina zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie (2010C 8302) (Uacuteředniacute věstniacutek EU C 83389 30

32010) Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod In Sbiacuterka zaacutekonů Českaacute republika 1992 roč 1993 čaacutestka 1

usneseniacute předsednictva Českeacute naacuterodniacute rady č 2 čl3 čl 20 NAacuteVRH SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 STANOVISKO Ministerstva průmyslu a obchodu ČR K zavedeniacute kvoacutet pro ženy ve spraacutevniacutech a řiacutediacuteciacutech radaacutech 2012 Zaacutekon o rovneacutem zachaacutezeniacute a o praacutevniacutech prostředciacutech ochrany před diskriminaciacute a o změně některyacutech zaacutekonů (antidiskriminačniacute zaacutekon) In Sbiacuterka zaacutekonů 2342008 1982009 Zaacutekon o platu a odměně za pracovniacute pohotovost v rozpočtovyacutech a v některyacutech dalšiacutech organizaciacutech a orgaacutenech In Sbiacuterka zaacutekonů 13 3 1992 1431992

Zahraničniacute ALTINISIK Serap EWL Fundraising and Policy Officer Women in decision-making Seminar in the

Chamber of Deputies Czech Parliament 20th of Novembre 2012

64

ASKLOumlF Cecilia Birgitta HEDMAN Helena STRANDBERG a Karin E WENANDER Přiacuteručka

na cestu k rovnosti žen a mužů [online] Praha 2003 [cit 2014-17-11] Dostupneacute zhttpwwwmpsvczfilesclanky953na_cestupdf Woman in national parliaments Inter-Parliamentary Union For democracy For everyone [online] 2015 [cit 2015-04-26] Dostupneacute z httpwwwipuorgwmn-eclassifhtm Kontaktniacute uacutedaje

Andrea Hodinovaacute e-mail Ahdodinovaseznamcz Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

65

PRAacuteVNY FORMALIZMUS V SR

Jozef Jenčiacutek

Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta

Abstract The author is fully focused on the relationship between the theoretical definition of legal

formalism and its reality in Slovakia in particular as regards its reflection in the case law of the Constitutional Court of Slovakia In terms of work methodology he uses a whole range of thought processes such as induction deduction analysis synthesis but also partly historical and comparative method to properly reflect the subject of the work and to contribute to its overall quality For a limited range the work is divided into introduction body and conclusion while ideas are logically and semantically following its structure Author impetus for a comprehensive summary of the issue of legal formalism in Slovakia was belief that a detailed analysis of the social and legal context of legal formalism is a prerequisite for its assessment in legal practice with the ultimate goal that should be the formulation of solutions that would increase confidence in the judiciary in the eyes of the public Abstrakt Autor sa v praacuteci zameriava na vzťah medzi teoretickyacutem vymedzeniacutem pojmu praacutevneho

formalizmu a realitou v Slovenskej republike najmauml pokiaľ ide o jej odraz v judikatuacutere UacuteS SR Z hľadiska metodoloacutegie praacutece použitie celej palety myšlienkovyacutech postupov ako je indukcia dedukcia analyacuteza synteacuteza ale aj čiastočne historickaacute a komparatiacutevna metoacuteda odraacuteža predmet praacutece a maacute prispieť k jej celkovej kvalite Pre obmedzenyacute rozsah sa štandardne členiacute na uacutevod jadro a zaacutever pričom jednotliveacute myšlienky na seba logicky a vyacuteznamovo nadvaumlzujuacute Podnetom autora na komplexneacute zhrnutie problematiky praacutevneho formalizmu v SR bolo presvedčenie že podrobnaacute analyacuteza spoločenskyacutech a praacutevnych kontextov praacutevneho formalizmu je predpokladom jeho hodnotenia v praacutevnej praxi ktoreacuteho konečnyacutem cieľom maacute byť formulovanie riešeniacute ktoreacute by zvyacutešili docircveru v suacutednictvo v očiach verejnosti Keywords legal formalism open texture of law deconstruction in law legal principles test of

proportionality legal certainty Kľuacutečoveacute slovaacute praacutevny formalizmus otvorenaacute textuacutera praacuteva dekonštrukcia praacuteva praacutevne princiacutepy

test proporcionality praacutevna istota 1 UacuteVODNEacute SLOVAacute K PRAacuteVNEMU FORMALIZMU V SR

bdquoŽivot tu nie je kvocircli pojmom ale pojmy suacute tu kvocircli životu Nie logika ale život obchod a praacutevnickyacute cit určujuacute čo sa maacute odohrať nech už je to logicky nutneacute alebo nemožneacuteldquo 42

Probleacutem praacutevneho formalizmu na Slovensku a v stredoeuroacutepskej praacutevnej kultuacutere je pomerne

novyacute Poukazuje na neho najmauml zmenenaacute praacutevna kultuacutera a praacutevne myslenie spojeneacute s prechodom uzavretej spoločnosti k otvorenej na prelome druheacuteho a tretieho tisiacutecročia S touto zmenou k naacutem dorazili moderneacute koncepcie chaacutepania a interpretaacutecie praacuteva v ktoryacutech znel odkaz vyacuteznamnyacutech euroacutepskych či americkyacutech praacutevnych mysliteľov Praacutevo a praacutevna veda sa nemohli vyhnuacuteť zmenaacutem Do popredia sa ako reakcia traktuje pojem praacutevneho formalizmu v našom chaacutepaniacute najmauml ako kritika formalistickeacuteho a textualistickeacuteho priacutestupu k aplikaacuteciiacute a interpretaacuteciiacute praacuteva v socialistickom režime Saacutem o sebe maacute pojem formalizmus naozaj viac či menej pejoratiacutevny podtoacuten ktoryacute sa v suacutečasnom vyacutezname presadil tyacutem ako americkiacute praacutevni realisti kritizovali tzv mechanickuacute jurisprudenciu43

42 von JHERING R Scherz und Ernst in der Jurisprudenz s 54 43 Termiacuten bdquomechanical jurisprudenceldquo zaviedol zakladateľ sociologickej jurisprudencie v USA Roscoe Pound pre označenie praxe kde sudcovia mechanicky aplikujuacute predchaacutedzajuacutece precedenty na fakty priacutepadu a to bez ohľadu na možneacute docircsledky takejto aplikaacutecie

66

Termiacuten praacutevneho formalizmu je polyseacutemantickyacute t j je rocirczne interpretovateľnyacute nakoľko vo vedeckyacutech praacutecach nemaacute ustaacuteleneacute použiacutevanie a jeho funckia je kritickaacute Martin Stone rozlišuje sedem druhov praacutevneho formalizmu 1 Formalizmus ako formaacutelna rovnosť subjektov suacutekromneacuteho praacuteva 2 Formalizmus ako legalizmus Praacutevo neidentifikujeme na zaacuteklade jeho obsahu ale formy 3 Formalizmus ako rešpektovanie pravidiel bez ohľadu na ich spoločenskyacute uacutečel 4 Formalizmus ako textualizmus teda ako docircraz na doslovnyacute vyacuteznam praacutevnych textov 5 Formalizmus ako uacuteplnosť praacuteva Praacutevo dokaacuteže jednoznačne zodpovedať praacutevne otaacutezky bez potreby uchyľovať sa k moraacutelnym či politickyacutem uacutevahaacutem 6 Formalizmus ako praacutevny pozitivizmus Platnosť praacuteva v princiacutepe mocircže byť nezaacutevislaacute na moraacutelke 7 Formalizmus ako odmietnutie praacutevneho inštrumentalizmu44

Vidiacuteme že probleacutem praacutevneho formalizmu je komplexnyacute a jeho jasneacute a presneacute zadefinovanie je problematickeacute Na uacutečely tejto praacutece sa stotožniacuteme so stanoviskom Z Kuumlhna ktoryacute vidiacute podstatu sporu o formalizmus v prvom rade v spore o interpretačnuacute formalitu Zaacutekladnou teacutezou bude skutočnosť že formalizmus v zložitej postmodernej spoločnosti je v zaacutesade neprijateľnyacute

Formalistickaacute argumentaacutecia sa totiž často použiacuteva ako zaacutesterka k vyacutesledku dosiahnutom spocircsobom celkom inyacutem (či sudcovskyacute alibizmus45) alebo v konreacutetnom priacutepade takaacuteto argumentaacutecia mocircže viesť k opomenutiu spoločenskej funckie praacuteva (R Ihering)

Praacutevny formalizmus predstavuje aj praktickyacute docircvod aktuaacutelnosti problematiky praacutevnych princiacutepov ktoruacute neopomenieme Praacutevne princiacutepy v docircsledku prežarovania uacutestavy hrajuacute docircležituacute uacutelohu pri interpetaacuteciiacute všetkeacuteho praacuteva čiacutem vytlaacutečajuacute formalistickuacute interpretaacuteciu (Hermeneutickyacute) kruh sa (ne)uzatvaacutera testom proporcionality

Napokon dekonštrukcia praacuteva vaacutežne nabuacuterala praacutevnu istotu ktoruacute dokaacutežu preklenuacuteť praacuteve praacutevne princiacutepy ktoreacute majuacute byť vodiacutetkom občana v zložitom a neprehľadnom svete praacutevnych predpisov v ktoryacutech sa už maacute probleacutem vyznať aj skuacutesenyacute praacutevnik

2 PRAacuteVNY FORMALIZMUS V SR 21 Kontexty praacutevneho formalizmu v SR v minulosti a v suacutečasnosti

Slovensko bolo v raacutemci Euroacutepy vyacutenimočneacute z pohľadu početnosti formaacutelnych prameňov praacuteva najmauml dlho pretrvaacutevajuacutecej praacutevnej obyčaje až do polovice 20st V tomto obdobiacute v českej a slovenskej praacutevnej teoacuteriiacute (Weyr a tzv Brnianska škola praacuteva) sa začali ozyacutevať hlasy ovplyvneneacute H Kelsenom a jeho spolupracovniacutekmi pertraktujuacutece myšlienky praacutevneho normativizmu o praacutevnom systeacuteme ako jednotneacuteho a logicky usporiadaneacuteho celku Autor tejto praacutece chaacutepe etablovanie tyacutechto koncepciiacute ako nevyhnutnyacute docircsledok situaacutecie v ktorej praacutevna istota ako jeden z uacutečelov praacuteva (Radbruch) bola praacutevnou obyčajou ako formaacutelnym prameňom praacuteva viac či menej narušenaacute Tento praacutevny projekt sa však nemohol uskutočniť v praacutevnom prostrediacute ktoreacute uznaacuteva viacereacute formaacutelne pramene praacuteva rocirczneho druhu Obyčaj a jej uacutečinky bolo potrebneacute eliminovať Praacutece na kodifikaacutecii trvali neprimerane dlho a miestami sa zdalo že tento cieľ je neuskutočniteľnyacute Podarilo sa to až v roku 1950 kedy uzrel svetlo sveta občiansky zaacutekonniacutek ktoryacute vyplnil poslednuacute dieru v praacutevnom systeacuteme ako logickeacuteho a koherentneacuteho systeacutemu praacutevnych noriem Ideologickyacute spocircsob akyacutem sa taacuteto zaacutesadnaacute zmena praacutevneho poriadku uskutočnila však nikto neočakaacuteval Kodifikaacutecia sa použila ako naacutestroj v rukaacutech KSČ na presadenie svojich myšlienok o usporiadaniacute politickyacutech sociaacutelnych a ekonomickyacutech pomerov ľudovo demokratickeacuteho štaacutetu Komunistickyacute režim si praacuteve pri priacuteprave novyacutech zaacutekonniacutekov zakladal na spolupraacuteci so zaacutestupcami pracujuacuteceho ľudu Jeden z robotniacutekov na svoju uacutečasť v komisii spomiacutena takto ldquoNašou uacutelohou bolo sledovať celyacute vyacutevoj tohto novovytvoreneacuteho zaacutekonniacuteka uplatňovať svoje robotniacutecke skuacutesenosti straacutežiť triedne zameranie noveacuteho zaacutekonniacuteka a bdieť svojiacutem robotniacuteckym rozumom nad tyacutem aby i človek prostyacute mu mohol porozumieť Pomaacutehali sme tento predtyacutem pokruacutetenyacute paragraf narovnať Zaacutekon zostručniť zbaviť ho všetkeacuteho školskeacuteho a zbytočneacuteholdquo 46 Bolo vytvoreneacute praacutevo ktoreacute otvorene hlaacutesalo že sa jednaacute o praacutevo vyjadrujuacutece triedne ideoveacute a politickeacute zaacuteujmy noveacuteho režimu

Tieto skutočnosti sa nevyhnutne odrazili v poňatiacute interpretaacutecie praacuteva suacutedmi Počas komunistickeacuteho režimu mocircžeme rozliacutešiť dve etapy odlišneacuteho priacutestupu k interpretaacuteciiacute praacuteva

a) aktivistickuacute a antiformalistickuacute b) extreacutemne formalistickuacute

44 SOBEK T Nemoraacutelniacute praacutevo s 194-195 45 Sudcovskyacute alibizmus - rozhodovanie suacutedov s uacutesiliacutem neniesť za nič zodpovednosť 46 KUKLIacuteK J a kol Vyacutevoj česko-slovenskeacuteho praacuteva 1945 ndash 1989 s 127

67

a) Antiformalistickaacute etapa sa spaacutejala so vznikom ideoloacutegie stalinizmu ktoraacute priniesla čisto inštrumentaacutelne poňatie praacuteva ktoreacute malo za uacutelohu transformovať spoločnosť Spraacutevne a spravodliveacute bolo to čo sluacutežilo a prospievalo pracujuacutecemu ľudu ľudovej demokracii taacuteboru mieru47 bdquoUacuteloha vedy nie je v scholastickom dogmatickom a formalistickom uvažovaniacute neplodnom ako biblickyacute figovniacutek ako raz povedal akademik Vyšinskij o buržoaacuteznej praacutevnej vede no skocircr to že miesto vedy je v prednej bojovej liacuteniiacute že vedeckaacute pracovňa je kovaacutereň v ktorej sa kovajuacute zbrane pre boj proletaacuterskej triedy I v dielni praacutevneho vedca sa kujuacute tieto zbrane i jeho miesto je v prednej bojovej liacuteniiacute Avšak v prednej bojovej liacuteniiacute bojujuacute i praacutevni praktici praacutevnici v justiacuteciiacute administratiacuteve i hospodaacuterskom sektore ktoriacute vykladajuacute a uplatňujuacute naše socialistickeacute praacutevoldquo48 Sudca mal

jednoducho rozhodovať ideologicky a neskryacutevať to za nepriehľadnuacute fasaacutedu praacutevneho formalizmu Za vrchol tyacutechto tendenciiacute v rozhodovacej praxi suacutedov mocircžeme považovať praacuteve rok 1953 Čo však viedlo k naacutehlej zmene v zmyacutešľaniacute tyacutechto sudcov

b) Autor maacute za to že k radikaacutelnej zmene a regresu aktivistickeacuteho trendu rozhodovania suacutedov bolo odhalenie stalinskyacutech zločinov čo spocircsobilo vytriezvenie veľkej časti doposiaľ nadšenyacutech komunistickyacutech praacutevnikov Novyacutemi požiadavkami na praacutevo sa stala jeho stabilita a formalizmus rovnako ako centralizaacutecia tvorby praacuteva a s ňou spojenyacute naivnyacute legislatiacutevny optimizmus Lipnutie na formalistickom a textualistickom priacutestupe k aplikaacuteciiacute a interpretaacuteciiacute praacuteva bolo revoltou praacutevnickeacuteho sveta voči totalitneacutemu režimu a teda tento odpor mal moraacutelnu podstatu bdquoPraacutevnik ktoryacute si chcel zachovať moraacutelnu integritu a relatiacutevnu autonoacutemnosť na vlaacutednucom režime bol nuacutetenyacute uniknuacuteť do ryacutedzo pozitivistickeacuteho rozboru platnyacutech zaacutekonov s minimom uacutevah teleologickyacutech hodnotovyacutech ekonomickyacutech komparatiacutevnych atďldquo49 Je potrebneacute si uvedomiť že v obdobiacute socialistickej

spoločnosti takyacuteto priacutestup mohol fungovať vďaka spoločnosti ktoraacute neprodukovala zložiteacute a komplexneacute vzťahy v docircsledku čoho nemaleacute množstvo praacutevnych odvetviacute vocircbec neexistovalo (napr obchodneacute praacutevo konkurzneacute praacutevo) alebo boli vyňateacute z jurisdikcie suacutedov (veľkaacute časť spraacutevneho praacuteva) Socialistickeacute priacutepady preto nevyžadovali komplikovaneacute praacutevnickeacute konštrukcie a nekonečnuacute analyacutezu v hermeneutickom kruhu Nereaacutelnosť formalizmu v skutku nebola v tyacutechto pomeroch takaacute zjavnaacute

Situaacutecia po roku 1989 však priniesla na slovensko-českuacute pocircdu radikaacutelnu systeacutemovuacute zmenu vlnu novyacutech praacutevnych uacuteprav spojenyacutech so vznikom štaacutetu neskocircr s procesom pridruženia a naacutesledneacuteho vstupu do Euroacutepskej Uacutenie Vznikali noveacute praacutevne odvetvia a praacutevne inštituacutety typickeacute pre otvorenuacute spoločnosť a za pretrvaacutevajuacuteceho legislatiacutevneho optimizmu (naivnaacute predstava podľa ktorej každyacute probleacutem je možneacute riešiť prijatiacutem predpisu) boli prevzateacute praacutevne predpisy z cudziacutech krajiacuten bez toho aby sa pochopili ich vzaacutejomneacute suacutevislosti či ich uacutečel Suacutedy boli naacutehle nuacuteteneacute rozhodovať komplikovaneacute priacutepady tyacutekajuacutece sa vznikajuacuteceho podnikania ekonomickej kriminality reštituacuteciiacute atď Praacutevna argumentaacutecia však ostaacutevala naďalej formalistickaacute čo viedlo k deformaacuteciiacute praacutevneho rozhodovania a naacutesledne k suacutestavnej kritike zo strany laikov i praacutevnickej verejnosti (napr Uacutestavnyacute suacuted v naacuteleze sp zn I UacuteS 51710 spojil formalistickeacute rozhodovanie s členstvom sudcov v byacutevalej KSČ) NR SR vydala zaacutekon č 1251996 Zz o nemoraacutelnosti a protipraacutevnosti komunistickeacuteho systeacutemu no napriek tomu prevzala vaumlčšinu socialistickyacutech zaacutekonniacutekov ktoreacute naacutesledne podliehali nespočetnyacutem novelizaacuteciaacutem pričom doteraz sa praacutevnym komisiaacutem nepodarili spracovať noveacute

Dekonštrukcia praacuteva a s ňou spojenyacute tlak na ďalšie otvorenie textuacutery praacuteva sa vďaka tyacutemto skutočnostiam stala realitou Postmoderna prišla so svojiacutem vlastnyacutem chaacutepaniacutem reality a praacuteva v ktorom odmieta akeacutekoľvek absoluacutetne suacutedy bdquoPostmodernyacute umelec spisovateľ je v situaacuteciiacute filozofa text ktoryacute piacuteše dielo ktoreacute tvoriacute sa v zaacutesade nespravuje vopred stanovenyacutemi pravidlami a nemožno ich posudzovať pomocou určujuacuteceho suacutedu aplikovaniacutem znaacutemych kategoacuteriiacute na tento text na toto dielo Tieto pravidlaacute a kategoacuterie suacute to čo dielo alebo text hľadaacute Umelec a spisovateľ teda pracujuacute bez pravidiel a na určovaniacute pravidiel toho čo bude urobeneacute Preto dielo i text majuacute vlastnosti udalosti preto aj prichaacutedzajuacute pre svojho autora prineskoro alebo čo je isteacute ich praktickaacute

47 KOKEŠ J Za lepšiacute rozhodovaacuteniacute našich soudů Socialistickaacute zaacutekonnosť sv 1 1953 č 1 48 KNAPP V Vyacuteznam Stalinovyacutech statiacute bdquoEkonomickeacute probleacutemy socialismu v SSSRldquo pro praacutevniacute vědu s 6 49 KUumlHN Z Formalismus a antiformalismus v soudcovskeacute argumentaci In GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota s 208

68

realizaacutecia sa začiacutena vždy priskoroldquo50 Preneseneacute do praacutevnej terminoloacutegie interpret mocircže a musiacute

rozumieť zaacutekonu lepšie ako zaacutekonodarca Postmoderneacute myslenie samo o sebe roztvorilo už aj tak nachyacuteleneacute dvere otvorenej textuacutery

praacuteva ktoruacute P Hollaumlnder nazyacuteva bdquopotencionalitou neurčitostildquo a o ktorej ďalej predpokladaacute že je danaacute docircvodom noetickyacutem (nemožnosť aprioacuterne uchopiť svet v celej jeho uacuteplnosti) docircvodom jazykovyacutem (nutnosť použitia prirodzeneacuteho jazyka ako komunikačneacuteho prostriedku) docircvodom všeobecnosti praacutevnej regulaacutecie (neurčitosť pri prekonaacutevaniacute obluacuteka medzi všeobecnou praacutevnou normou a jednotlivyacutemi parametrami konkreacutetneho priacutepadu) a konečne rozdielom medzi štruktuacuterou praacutevneho predpisu a praacutevnej normy a ktoraacute je prvotnou priacutečinou dekonštrukcie praacuteva

Podľa Pavla Hollaumlndera51 sa dekonštrukcia prejavuje v tyacutechto fenomeacutenoch a) Naacuterast počtu zaacutekonnyacutech noviel je pravidelne spaumltyacute s absenciou intertemporaacutelnych

ustanoveniacute čo nuacuteti suacutedy reagovať na neurčitosť ich praacutevnych premiacutes b) V zmysle ustanovenia sect 160 ods 1 zaacutekona č 5632009 Zz o spraacuteve daniacute (daňovyacute

poriadok) a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov ministerstvo mocircže vydať opatrenie na zamedzenie nezrovnalostiacute vzniknutyacutech z uplatňovania tohto zaacutekona alebo osobitnyacutech predpisov ktoryacutemi suacute hmotnopraacutevne zaacutekony ktoryacutemi alebo na zaacuteklade ktoryacutech sa ukladajuacute jednotliveacute dane Ustanovenie sect 160 ods 1 teda upravuje odpustenie dane či jej priacuteslušenstva a to kombinaacuteciou neurčiteacuteho praacutevneho pojmu a spraacutevneho uvaacuteženia Odpustenie dane v priacutepade bdquonezrovnalostiacute vzniknutyacutech z uplatňovania tohto zaacutekona alebo osobitnyacutech predpisovldquo nie je však ničiacutem inyacutem než uznaniacutem dekonštrukcie praacuteva zo strany zaacutekonodarcu uznaniacutem že v docircsledku aplikaacutecie daňovyacutech zaacutekonov v konkreacutetnych veciach mocircžu nastať zaacutekonodarcom nezamyacutešľaneacute efekty

c) Praacutevny poriadok s prevalenciou kauzistickyacutech praacutevnych noriem neuzaviera ale naopak naďalej otvaacutera textuacuteru praacuteva Takaacuteto bdquomravčialdquo snaha o vyriešenie partikulaacuterneho probleacutemu mocircže viesť v praxi k porušeniu ľuacutedskyacutech praacutev a slobocircd52 Podľa Hollaumlndera v tejto suacutevislosti je možneacute citovať tieto priacuteznačneacute slovaacute pre celuacute suacutečasnuacute euroacutepsku

praacutevnu kultuacuteru bdquoO čo viac je zaacutekon použiacutevanyacute ako prostriedok riadenia sociaacutelnych a ekonomickyacutech vzťahov o to viac vytlaacuteča kraacutetkodobaacute uacutečelovosť hľadanie dlhodobej spravodlivosti Kraacutetka životnosť predpisov viditeľnaacute v ich ryacutechlych a početnyacutech zmenaacutech daacuteva celeacutemu zaacutekonodarstvu neistyacute smer Snaha dosiahnuť dokonalosť ndash v suacutečasnosti podporovanaacute praacutevno-štaacutetnym priacutekazom určitosti plynuacutecim z uacutestavy ndash zvaacutedza zaacutekonodarcu často k tomu aby hovoril viac ako je nutneacute To vedie k pridlhyacutem paragrafom a mnohyacutem odsekom ktoryacutech čiacutetania sa hroziacute každyacute čitateľ Zrejme maacute modernyacute zaacutekonodarca niacutezku mienku o schopnosti samotneacuteho sudcu a spraacutevneho uacuteradu vyvodiť zo stručneacuteho textu docircsledky U stroho koncipovaneacuteho textu sa ciacuteti interpret povolanyacute k intelektuaacutelnej naacutemahe u široko podaneacuteho interpretačneacuteho umenia zakrňuje So zaacutekonmi tak arci zachaacutedzajuacute v mnohyacutech oboroch už nie praacutevnici ale praacutevni pestuacuteni

a inšpektorildquo53 Stieranie rozdielov medzi suacutekromnyacutem a verejnyacutem praacutevom a zmena utvaacuterania systeacutemu praacuteva (praacutevo ochrany spotrebiteľa mediciacutenske praacutevo atď) zapriacutečinila neistoty pri riešeniacute sporov medzi praacutevnymi normami použitiacutem pravidla lex specialis derogat legi generali čo je docircvodom na ďalšie otvorenie textuacutery praacuteva

d) Je všeobecne akceptovaneacute že praacutevny termiacuten by mal spĺňať kriteacuteria systeacutemovosti vyacuteznamovej presnosti a jednoznačnosti ustaacutelenosti a formalizovanosti Pri všetkyacutech tyacutechto naacuteležitostiach však mocircžeme podľa Hollaumlndera hovoriť len o miere o približovaniacute sa alebo vzďaľovaniacute sa od ideaacutelu Napriacuteklad kategoacuteria ustaacutelenosti je v rozpore s prirodzenyacutem a dynamickyacutem vyacutevinom jazyka čiže s nutnosťou zavaacutedzania neologizmov

50 LYOTARD J F Postmodernaacute situaacutecia In CHOVANCOVAacute J VALENT T Filozofia pre praacutevnikov (filozoficko-praacutevne aspekty) s 272 51 HOLLAumlNDER P Savygniho paradigma v době dekonstrukce praacuteva In GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota s 35 ndash 44 52 DRGONEC J Ustava Slovenskej republiky Listina zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd s uacutevodnyacutem komentaacuterom s 12 53 HOLLAumlNDER P Savygniho paradigma v době dekonstrukce praacuteva In GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota s 38

69

do praacutevnych predpisov Docircsledkom častej obmeny praacutevneho jazyka (podľa Cvrčka 63 až 9054) v jednej kodifikaacuteciiacute je radikaacutelne otvorenie textuacutery praacuteva

e) V docircsledku globalizaacutecie a medzinaacuterodnej integraacutecie sa v euroacutepskom praacutevnom priestore objavili dva intenziacutevne diskutovaneacute pojmy pluralita praacutevnych poriadkov a judiciaacutelny bermudskyacute trojuholniacutek Štaacutet ako hovoria postmodernisti stratil svoje postavenie vyacutelučnej autority na svojom uacutezemiacute Sme nuacuteteniacute sa postaviť pred skutočnosť v ktorej Kelsenova pyramiacuteda je zborenaacute a bola nahradenaacute teoacuteriou siacutece logicky a konzistentne usporiadanyacutech no mnohyacutech ohniacutesk z ktoryacutech praacutevo vyviera V euroacutepskych podmienkach a taktiež v podmienkach SR pluralitu praacutevnych poriadkov predstavuje euroacutepske praacutevo medzinaacuterodneacute praacutevo a naacuterodneacute praacutevo z ktoryacutech každeacute si obvykle prostredniacutectvom svojej najvyššej suacutednej inštancie (Suacutedny dvor Euroacutepskej uacutenie Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva Uacutestavnyacute suacuted) naacuterokuje vyacutelučneacute postavenie v raacutemci euroacutepskeho praacutevneho priestoru55 Konzistentnosť tyacutechto ohniacutesk sa hľadaacute ťažko hektickaacute praacutevotvorba zvyšuje riziko rozporu a medzier pričom bremeno preklenutia praacutevneho polycentrizmu ležiacute opaumlť na pleciach suacutedov čoho docircsledkom je tlak na otvorenie textuacutery praacuteva

Otvorenaacute textuacutera praacuteva si vyžaduje autoritatiacutevny vyacuteklad a doplnenie ktoreacute mocircžu ponuacuteknuť praacuteve suacutedy bdquoNech si už vyberieme pre zdieľanie noriem spraacutevania sa akyacutekoľvek prostriedok ndash precedent alebo zaacutekonodarstvo ndash v istej chviacuteli vždy vyvstanuacute pochybnosti o jeho použitiacute a danyacute prostriedok sa prejaviacute ako neurčityacute napriek tomu že v obrovskom množstve bežnyacutech priacutepadov funguje vcelku ľahko Bude mať to čo sme nazvali otvorenou textuacuterou praacuteva Ale bez ohľadu na skutočnosť že jazyk na ktorom sme zaacutevisliacute je jazyk s otvorenou textuacuterou si musiacuteme byť vedomiacute že je treba zavrhnuacuteť ndash dokonca aj ako ideaacutel ndash poňatie pravidla natoľko podrobneacuteho v ktoreacuteho raacutemci by sme na otaacutezku či pre určityacute konkreacutetny priacutepad platiacute alebo neplatiacute vždy vyriešili už predtyacutem a pri skutočnom použitiacute tohto pravidla by sme nikdy nemuseli voliť medzi otvorenyacutemi alternatiacutevamildquo 56

Bolo by ideaacutelne ak by suacuted mohol mechanicky postupovať priacutepad za priacutepadom bez toho aby riešil komplikovaneacute praacutevne konštrukcie v zložityacutech sporoch

Realita je však inaacute Suacuted musiacute riešiť aj komplikovaneacute priacutepady kde ako sa zdaacute je formalistickyacute priacutestup neprijateľnyacute Takeacuteto rozliacutešenie priacutepadov však nie je možneacute stanoviť aprioacuterne je možneacute iba v zaacutevislosti od konkreacutetneho priacutepadu ktoryacute nie je možneacute predviacutedať V zložityacutech priacutepadoch sa sudca nesmie skryacutevať za zdanlivyacute formalizmus ako bolo ukaacutezaneacute praacutevo vo svojej podstate je argumentačnyacutem javom v zložitom a flexibilnom svete sa neustaacutele hľadaacute Tam kde je norma nejasnaacute tam kde zaacutekon mlčiacute tam kde uacutečel je nezrozumiteľnyacute nesmie docircjsť k denegatio iustitiae

To hroziacute len vtedy ak si suacutedy osvoja extreacutemne formalistickyacute priacutestup ktoryacute je v suacutečasnosti pri zohľadneniacute hore uvedenyacutech faktov neprijateľnyacute Historickyacute exkurz naacutes učiacute že to akyacute priacutestup si suacuted pri interpretaacuteciiacute praacuteva zvoliacute zaacutevisiacute nielen od podstaty praacuteva a jeho formulaacutecie ale aj od moraacutelneho presvedčenia suacutedu Autor praacutece je naacutezoru že rozhodovacia činnosť suacutedov preto musiacute byť transparentnaacute a verifikovateľnaacute čomu predchaacutedza jeho kvalitneacute rozhodnutie ktoreacute berie do uacutevahy rocirczne varianty riešenia praacutevneho priacutepadu Vtedy a len vtedy bude rozsudok naozaj presvedčivyacute

Za priacuteklad zložiteacuteho priacutepadu zasiahnuteacuteho dekonštrukciou praacuteva podľa piacutesm e) v ktorom sa odrazil nebezpečnyacute formalistickyacute a textualistickyacute interpretačnyacute priacutestup praacutevnych noriem mocircžeme považovať rozhodnutie PL UacuteS 62013 v ktorom pleacutenum UacuteS SR zlyhalo v riadnom odocircvodneniacute a naacutevrh na začatie konania z procesnyacutech docircvodov odmietlo Autorovi praacutece vzniknutaacute situaacutecia pripomiacutena absurdnuacute dielňu praacutevnika F Kafku v ktorej procesneacute praacutevo opaumlť raz obhaacutejilo nespravodlivosť a znemožnilo navrhovateľovi domocirccť sa svojich praacutev obnovou konania tak ako ich

54 CVRČEK F Naacutevrh noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (z hlediska jazykoveacuteho a legislativně technickeacuteho) Soudca č 4 2011 s 10 55 Priacutekladom suacute kontradiktoacuterne rozhodnutia (v tom čase) Euroacutepskeho suacutedneho dvora (ESD) v rozhodnutiacute Costa vs ENEL a Spolkoveacuteho uacutestavneacuteho suacutedu v rozhodnutiach Solange I a Solange II v ktoryacutech Spolkovyacute suacuted vedome nerešpektoval rozhodnutie ESD v boji o postavanie konečneacuteho arbitra v Euroacutepe 56 HART H L A Concept of law Cit Podľa českeacuteho prekladu Pojem praacuteva s 132

70

stanovil vo svojom rozhodnutiacute Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva57 Slovami F Kafku bdquoDedinskyacute muž je však naozaj slobodnyacute mocircže iacutesť tam kde sa mu zachce len vstup do zaacutekona je mu zakaacutezanyacute a zakaacutezal mu to jedinyacute muž vraacutetnikldquo58 Je paradoxom že v tomto konkreacutetnom priacutepade bol v role bdquovraacutetnikaldquo praacuteve UacuteS SR ktoryacute takuacuteto prax všeobecnyacutech suacutedov suacutestavne kritizuje59 Riadnu argumentaacuteciu naacutejdeme až v odlišnyacutech stanoviskaacutech sudcov ktoriacute ozrejmili aj myšlienkoveacute postupy vaumlčšiny sudcov priacutetomnyacutech na hlasovaniacute Tiacute zlyhali v aplikaacuteciiacute systematickeacuteho a teleologickeacuteho vyacutekladu pri interpretaacuteciiacute praacutevnej normy nakoĺko sa obmedzili iba na aplikaacuteciu jazykovo-gramatickeacuteho vyacutekladu čl 133 Uacutestavy SR podľa ktoreacuteho naozaj bdquoproti rozhodnutiu uacutestavneacuteho suacutedu nemožno podať opravnyacute prostriedokldquo Tento priacutestup je však v rozpore s doterajšou judikatuacuteru UacuteS

SR ktoraacute formulovala zaacutekaz porušovať alebo ignorovať pri interpretaacuteciiacute a aplikaacuteciiacute uacutestavy vzaacutejomnuacute suacutevislosť medzi tyacutemi ustanoveniami ktoreacute na seba vyacuteznamovo nadvaumlzujuacute (m m PL UacuteS 3295)

22 Analyacuteza praacutevneho formalizmu v SR

Avšak na to aby sme docircveryhodne posuacutedili priateľnosťneprijateľnosť praacutevneho formalizmu musiacuteme prejsť k jeho docircslednej klasifikaacuteciiacute Podľa UacuteS SR pod prehnanyacutem formalizmom rozumieme takuacute interpretaacuteciu kde striktneacute trvanie na formaacutelnych straacutenkach praacuteva neplniacute žiadnu rozumnuacute funkciu ale naopak popiera samotnyacute zmysel praacutevnej uacutepravy60

Autor praacutece sa stotožnil s deleniacutem ktoreacute ponuacutekol Z Kuumlhn61 pri ktorom budeme vidieť že každaacute jednotlivaacute formalita mocircže byť prevedenaacute na formalitu interpretačnuacute

a) mandatoacuterna formalita b) obsahovaacute formalita c) inštitucionaacutelna formalita d) interpretačnaacute formalita a) Formaacutelny argument maacute automaticky prednosť pred argumentom materiaacutelnym Preto

mandatoacuterny formalista nepochybuje že praacutevna norma musiacute mať prednosť pred tyacutem čo saacutem považuje za spraacutevne spravodliveacute alebo efektiacutevne Taacuteto zaacutesada vyjadruje modernyacute princiacutep praacutevneho štaacutetu v ktorom uacuteloha praacuteva je nahradiť subjektivistickuacute vlaacutedu ľudiacute Nedaacutevna histoacuteria naacutes však naučila že v extreacutemnych priacutepadoch mocircže a musiacute docircjsť k prelomeniu tohto princiacutepu ak rozpor zaacutekona a spravodlivosti dosiahne bdquoneznesiteľnuacute mieruldquo62 To sa však mocircže diať iba v ojedinelyacutech priacutepadoch Každodennaacute prax suacutedov sa bude skocircr zaoberať probleacutemom kedy ako a nakoľko pri interpretaacuteciiacute normy mocircže interpret vziať do uacutevahy čo saacutem považuje za spraacutevne spravodliveacute alebo efektiacutevne Zvlaacutešť problematickeacute bude ak zaacutekon saacutem odkazuje na moraacutelne princiacutepy a zaacutesady (dobreacute mravy) čiacutem stiera hraničnuacute čiaru medzi praacutevom a moraacutelkou Uacutestavnyacute suacuted SR pritom zaujal stanovisko ktoreacute suacutedy nuacuteti interpretovať normy spocircsobom ktoryacute by nebol v extreacutemnom rozpore s princiacutepmi spravodlivosti v docircsledku napr priacutelišneacuteho formalizmu (IV UacuteS 19208 IV UacuteS 692012 IV UacuteS 922012 I UacuteS 262010 III UacuteS 1632011 podobne aj Uacutestavnyacute suacuted Českej republiky napr III UacuteS 15099) Uacutestavnyacute suacuted sa ďalej vyjadril že bdquouacutelohou všeobecnyacutech suacutedov nie je len vyhľadaacutevať abstraktneacute pokyny zakotveneacute v praacutevnej uacuteprave ale hľadať ich uplatnenie v konkreacutetnych priacutepadoch

57 ESĽP č 5868811 z 20 novembra 2012 vo veci Harabin proti Slovenskej republike Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva v suacutelade s nastolenyacutem kurzom uznal obnovu konania podľa sect 228 ods 1 piacutesm d) Občianskeho suacutedneho poriadku za prostriedok ktoryacutem sa v Slovenskej republike umožňuje napraviť porušenie Dohovoru prostriedkami vnuacutetroštaacutetneho praacuteva 58 KAFKA F Proces Praha Dobrovoskyacute sro 2014 s 225 59 Napriacuteklad rozhodnutie I UacuteS 24307 ndash bdquoVšeobecnyacute suacuted by nemal byť vo svojej argumentaacutecii obsiahnutej v odocircvodneniacute nekoherentnyacute t j jeho rozhodnutie musiacute byť konzistentneacute a jeho argumenty musia podporiť priacuteslušnyacute zaacutever Suacutečasne musiacute dbať tiež na jeho celkovuacute presvedčivosť teda inyacutemi slovami na to aby premisy zvoleneacute v rozhodnutiacute rovnako ako zaacutevery ku ktoryacutem na zaacuteklade tyacutechto premiacutes dospel boli pre širšiu praacutevnickuacute (ale aj laickuacute) verejnosť prijateľneacute racionaacutelne ale v neposlednom rade aj spravodliveacute a presvedčiveacute V priacutepade keď suacute praacutevne zaacutevery v extreacutemnom nesuacutelade s vykonanyacutemi skutkovyacutemi zisteniami alebo z nich v žiadnej možnej interpretaacutecii suacutedneho rozhodnutia nevyplyacutevajuacute treba takeacute rozhodnutie považovať za rozporneacute s čl 46 ods 1 Uacutestavy Slovenskej republiky či čl 6 ods 1 Dohovoru o ochrane ľudskyacutech praacutev a zaacutekladnyacutech slobocircdldquo 60 PL III UacuteS 1862013 61 KUumlHN Z Formalismus a antiformalismus v soudcovskeacute argumentaci In GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota s 210 ndash 218 62 Pozri bližšie RADBRUCH G O napětiacute mezi uacutečely praacuteva

71

tak aby rozhodnutia všeobecnyacutech suacutedov odraacutežali pravyacute zmysel nachaacutedzania spravodlivostildquo63

Spravodlivosť a moraacutelka preto hrajuacute vyacuteznamnuacute uacutelohu pri interpretaacuteciiacute praacuteva ktorej aplikačneacute zaacutesady suacute odrazom nepozitivistickeacuteho priacutestupu Uacutestavneacuteho suacutedu SR k praacutevu

b) Obsahovaacute formalita spočiacuteva v uprednostňovaniacute určiteacuteho typu noriem pred inyacutemi Historickyacutem priacutekladom je nevyužitie sect 3 ods 1 obč zaacutek ako plnohodnotnej praacutevnej normy čo bolo do 90 rokov prevažujuacuteca prax v ČR Takyacuteto formalista sa bojiacute aplikovať normy ktoreacute obsahujuacute neostreacute pojmy napr bdquodobreacute mravyldquo bdquoopatrenie nevyhnutneacute v demokratickej spoločnostildquo bdquozaacutesady poctiveacuteho obchodneacuteho stykuldquo Pri nich je formalistickaacute interpretaacutecia vyluacutečenaacute čo však neznamenaacute že suacuted ju nemocircže predstierať čo označiacuteme za zdanlivyacute formalizmus Preto takaacuteto prax bola prehlaacutesenaacute za nežiaducu pričom sa stala terčom kritiky praacutevnickej verejnosti (napr praacutevni realisti) Horšie je že aj v suacutečasnosti sa všeobecneacute suacutedy zdraacutehajuacute interpretovať praacutevne ustanovenia občianskeho zaacutekonniacuteka vo svetle bdquodobryacutech mravovldquo čo mocircže byť jednyacutem zo znakov sudcovskeacuteho alibizmu V tejto suacutevislosti mocircžeme upriamiť pozornosť na rozhodnutie Najvyššieho suacutedu SR v rozhodnutiacute veci so spis zn č 1Cdo1482004 kde sa vyjadril že bdquodocircvodneacute vznesenie naacutemietky premlčania v občianskom suacutednom konaniacute (sect 100 ods 1 OZ) nemožno považovať za konanie ktoreacute je v rozpore s dobryacutemi mravmi v zmysle sect 3 ods 1 OZldquo Svojiacutem nespraacutevnym rozhodnutiacutem sa Najvyššiacute suacuted SR zaradil k pruacutedu obsahovyacutech formalistov Jeho mylnyacute praacutevny naacutezor korigoval vo svojom rozhodnutiacute č II UacuteS 1762011 až UacuteS SR v ktorom zdocircraznil že vyacutekon žiadneho praacuteva (vraacutetane namietky) nesmie byť v rozpore s dobryacutemi mravmi čiacutem zaacuteroveň označil obsahovuacute formalitu ako nežiaducu

c) Zdeněk Kuumlhn pod inštitucionaacutelnou formalitou rozumie dogmatickeacute chaacutepanie prameňov praacuteva kde suacute všeobecne reflektovaneacute iba tzv formaacutelne prameňa praacuteva ktoreacute definuje slovami V Knappa ako bdquodostatočnyacute a zaacuteroveň nutnyacute docircvod existencie resp všeobecnej platnosti určitej povinnosti a jej zodpovedajuacuteceho opraacutevnenialdquo64 čomu zodpovedaacute ich nezaacutevislosť a autonoacutemna povaha v raacutemci rozličnyacutech normatiacutevnych systeacutemov v praxi Vyacuteznam inštitucionaacutelnej formality však netreba preceňovať a to z nasledujuacutecich docircvodov

1 Praacutevne normy odkazujuacute na aplikaacuteciu inyacutech normatiacutevnych systeacutemov (dobreacute mravy zaacutesady poctiveacuteho obchodneacuteho styku) alebo na politicko-praacutevne princiacutepy a hodnoty (demokracia praacutevny štaacutet) Teoacuteria autopoiesis naacutem v tejto suacutevislosti ponuacuteka analoacutegiu povesti kraacuteľa Midasa ktoryacute všetko čoho sa dotkol premenil na zlato

2 Zaacutekonneacute normy delegujuacute dotvorenie praacutevnej normy na adresaacutetov priamo (napr obchodneacute zvyklosti) alebo nepriamo (realizaacutecia plnenia bdquobez zbytočneacuteho odkladuldquo) a preto ich nie je možneacute docircvodiť bez toho aby sme ignorovali spontaacutenne utvaacuterajuacuteci sa poriadok tzv law in action

3 Je veľmi problematickeacute až nemožneacute určiť jasnuacute hranicu medzi interpretaacuteciou praacuteva a jeho tvorbou

Nakoniec zaacutepadoeuroacutepske praacutevne myslenie nemaacute probleacutem s tyacutem aby bola za prameň praacuteva prehlaacutesenaacute aj napr praacutevna obyčaj alebo v suacutečasnosti praacutevny princiacutep (R Alexy) či dokonca politickaacute moraacutelka (R Dworkin) d) Podľa Z Kuumlhna sa jednaacute o komplexnyacute fenomeacuten ktoryacute nie je možneacute popiacutesať jedinou definiacuteciou Ďalej sa deliacute na

1 formalita metodoloacutegie interpretaacutecie praacuteva 2 metodologickyacute purizmus 3 dichotomickaacute povaha praacutevnej argumentaacutecie 1 Takaacuteto formalita sa prejavuje v snahaacutech formalizovať a hierarchizovať metodoloacutegiu

interpretaacutecie praacuteva napr argument historickyacute maacute prednosť pred suacutečasnyacutem vyacuteznamom normy (Kelsen) Praacutevna teoacuteria po Savignyho paradigme sa zhodne že neexistuje naacutevod ako postupovať pri interpretaacuteciiacute praacuteva nakoľko vyacuteznam normy musiacute prejsť rocircznymi myšlienkovyacutemi postupmi aby sa čo najviac pribliacutežil k podstate normy Hierarchizaacuteciu interpretačnyacutech metoacutedu odmietol vo svojej rozhodovacej praxi aj Uacutestavnyacute suacuted SR v rade judikaacutetov (III UacuteS 34107 I UacuteS 24307) ktoryacutemi reflektoval pohľad modernej judikatuacutery Podľa nej gro rozhodovacej činnosti spočiacuteva v aplikaacuteciiacute abstraktneacuteho pravidla na konkreacutetny priacutepad ktoreacuteho nevyhnutnou suacutečasťou je zisťovanie obsahu a zmyslu praacutevneho pravidla uplatňovaniacutem jednotlivyacutech interpretačnyacutech metoacuted Pritom bdquoide vždy o metodologickyacute postup v raacutemci ktoreacuteho nemaacute žiadna z vyacutekladovyacutech metoacuted absoluacutetnu prednosť

63 Pozri III UacuteS 1942012 64 KNAPP V Teoacuterie praacuteva Praha CHBeck s 129

72

pričom jednotliveacute uplatneneacute metoacutedy by sa mali navzaacutejom dopĺňať a viesť k zrozumiteľneacutemu a racionaacutelne zdocircvodneneacutemu vysvetleniu textu praacutevneho predpisuldquo Tento pohľad potom bdquonahraacutedza formaacutelne legalistickyacute pohľad na praacutevo pohľadom ktoryacutem sa sudca usiluje poskytnuacuteť najlepšie vyargumentovanuacute odpoveď na praacutevne a skutkoveacute otaacutezky ktoreacute pred neho strany sporu predložialdquo Preto k odpovedi na otaacutezku čo je praacutevo sa dopracujeme až procesom argumentaacutecie Podľa V Knappa bdquopoznanie praacuteva praacutevnych inštituacutetov atď a docircsledne ani zistenie quid iuris v určitom priacutepade nemožno odvodiť z axioacutem ale je spravidla potrebneacute sa k nemu dopracovať argumentaacuteciou v prospech niektorej z viaceryacutech možnostiacuteldquo65 Uvedeneacute však neznamenaacute svojvocircľu Jednotliveacute metoacutedy musia pocircsobiť vo vzaacutejomnom prepojeniacute66 Ich aprioacuterna hierarchizaacutecia je preto nežiaduca a nezmyselnaacute a taktiež je priacutekladom neprijateľneacuteho formalizmu Navyše tento postoj sa zhoduje aj s chaacutepaniacutem praacuteva podľa R Dworkina v ktorom existuje vždy iba jedinaacute spraacutevna odpoveď na danyacute praacutevny priacutepad Tuacute podľa neho nezodpovieme ak nezistiacuteme čo je uacutečelom umenia ako spoločenskej praxe ktoraacute maacute určituacute tradiacuteciu Pritom to nie je požiadavka aby interpretaacutecia praacuteva odraacutežala vocircľu zaacutekonodarcu (F C Savigny) ale aby prezentovala jeho dielo v čo možno najlepšom svetle So zreteľom na tento uacutečel taktiež v skutku atypickyacutem spocircsobom vymedzil pojem praacuteva bdquonaše praacutevo sa skladaacute z najlepšieho ospravedlnenia našich praacutevnych praktiacutek ako celku teda sa skladaacute z rozpraacutevačskeacuteho priacutebehu ktoryacute robiacute z tyacutechto praktiacutek to najlepšie čiacutem mocircžu byťldquo67

2 Usiluje sa o aplikaacuteciu iba takyacutech metoacuted ktoreacute viac (jazykovaacute a systematickaacute) či menej (historickaacute ak suacute argumenty v nej jasne zachyteneacute) bezprostredne suacutevisia s piacutesanyacutem textom Paradoxom však je že taacuteto formalita uznaacuteva aj metoacutedu logickuacute pričom T Sobek presvedčivo dokaacutezal že taacuteto metoacuteda nemaacute s logikou nič spoločneacute a že jej argumenty suacute teleologickeacute68 Metodologickiacute puristi suacute až tak zaslepeniacute povrchom že nedokaacutežu vidieť vnuacutetro V praacuteve im postačiacute jazykovyacute dotyk s praacutevnym textom pričom neskuacutemajuacute čo je jeho skutočnou podstatou69 Analogicky ako rozoznaacuteme zebru od pomaľovaneacuteho koňa na čierno-bielo Praacuteve preto takaacuteto mechanickaacute aplikaacutecia praacutevnych noriem nezohľadňujuacuteca to čo nazveme život praacuteva70 a to buď uacutemyselne alebo v docircsledku nevzdelanosti robiacute z praacuteva naacutestroj odcudzenia a absurdity71 bdquo -A ak maacute raz uacutečel posvaumltiť prostriedky prečo sa tak nedeje už v suacutednom rozhodnuti ale až po ňomldquo 72 Naproti tomu otvoreneacute použiacutevanie teleologickyacutech metoacuted ktoreacute sa zaoberajuacute uacutečelom a zmyslom normy praacutevno-politickyacutemi docircvodmi pre ktoreacute bola norma prijataacute ich spoločensko-ekonomickyacutemi funkciami ďalej aplikaacuteciou nepiacutesanyacutech princiacutepov ale tiež uacutevahy o uacutestavnosti noriem možno označiť ako uacutevahy neformalistickeacute Je potrebneacute si uvedomiť že spoločenskyacute kontext je rozhodujuacuteci tak pri interpretaacuteciiacute praacuteva ako aj pri jeho tvorbe Veď čo by to bol za kraacuteľa ktoryacute by prikaacutezal svojmu generaacutelovi premeniť sa na kameň A čo by to bol za zaacutekon ktoryacute by priznal praacutevnu subjektivitu neživeacutemu objektu Teda každaacute forma musiacute sledovať svoj uacutečel Preto UacuteS SR nabaacuteda skocircr k preferencii teleologickyacutech interpretačnyacutech metoacuted na uacutekor doslovneacuteho vyacutekladu avšak nie absoluacutetne ale bdquov priacutepadoch nejasnosti alebo nezrozumiteľnosti znenia ustanovenia praacutevneho predpisu (umožňujuacuteceho napr viac verziiacute interpretaacutecie) alebo v priacutepade rozporu tohto znenia so zmyslom a uacutečelom priacuteslušneacuteho ustanovenia o ktoreacuteho jednoznačnosti niet pochybnostildquo73

3 Dichotomickaacute povaha praacuteva predpokladaacute že pre praacutevny diskurz je buď všetko relevantneacute alebo všetko irelevantneacute tertium non datur Napr koncepcia neplatnosti praacutevneho uacutekonu vyjadruje podľa Z Kuumlhna v skutočnosti formalistickeacute koncepcie 19 storočia V suacutečasnosti je však taacuteto problematika zvlaacutešť aktuaacutelna v suacutevislosti s ľudskopraacutevnym aspektom praacuteva resp zaacutekladnyacutemi zaacutesadami demokratickeacuteho poriadku praacutevneho a sociaacutelneho štaacutetu Ako upozorňujuacute teoretici praacuteva povaha praacuteva nie je dichotomickaacute legaacutelne argumenty suacute viac či menej relevantneacute Podľa R Dworkina praacutevnici v tzv zložityacutech priacutepadoch použiacutevajuacute praacutevne pravidlaacute ktoreacute nefungujuacute ako normy

65 KNAPP V Teoacuterie praacuteva Praha CHBeck s 167 66 von SAVIHNY F C System des heutigen Romischen Rechts s 215 67 In BARAacuteNY E Pojmy dobreacuteho praacuteva Bratislava Eurokoacutedex 2007 81 s 68 SOBEK T Argumenty teorie praacuteva s 129 a naacutesl 69Pritom bdquozaacutekony suacute v najširšom slova zmysle nevyhnutneacute vzťahy ktoreacute vyplyacutevajuacute z podstaty veciacuteldquo Cit podľa MONTESQUIEU CH O duchu zaacutekonů 70 Životom praacuteva budeme chaacutepať zmysel praacutevnej normy vzhľadom na spoločensko-ekonomickyacute kontext v ktorom sa aplikuje 71 Pozri bližšie naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu Českej republiky sp zn Pl UacuteS 3397 72 IHERING R Boj za praacutevo s 26 73 Pozri bližšie III UacuteS 34107

73

(podľa princiacutepu všetko alebo nič) ale odlišne ako princiacutepy alebo politickeacute direktiacutevy ktoreacute sudcovia musia zohľadňovať pre vyvodenie praacutevneho zaacuteveru (podľa rozmeru zaacutevažnosti)74 Praacutevna norma sa buď aplikuje alebo neaplikuje kdežto praacutevny princiacutep sa aplikuje v rozmere vyvažovania s ostatnyacutemi Teoacuteriu praacutevnych princiacutepov na euroacutepskom kontinente ďalej rozpracuacuteva R Alexy ktoryacute praacutevne princiacutepy definuje ako priacutekazy k optimalizaacuteciiacute ktoreacute sa uskutočnia v raacutemci praacutevnych a skutkovyacutech možnostiacute75 Pavel Hollaumlnder však upozorňuje že to isteacute praacutevne pravidlo vystupuje raz ako praacutevny princiacutep a inokedy ako praacutevna norma čiacutem oslabuje aprioacuterne logickeacute rozliacutešenie praacutevneho priacutenciacutepu a praacutevnej normy tak ako ich chaacutepu R Dworkin či R Alexy a pripuacutešta rozliacutešenie iba pre konkreacutetny priacutepad76 Na uacutečely praacutece bude docircležityacute praktickyacute vyacuteznam rozliacutešenia v ktorom koliacutezia hypoteacutez praacutevnych pravidiel vedie nutne k vyvažovaniu ich dispoziacuteciiacute77 O to naacuteročnejšiu praacutecu buduacute mat praacuteve suacutedy ktoreacute buduacute musieť v konkreacutetnom priacutepade odliacutešiť praacutevny princiacutep a praacutevnu normu podľa ich aplikačneacuteho uacutečinku čo je fundamentaacutelne pri interpretaacutecii praacutevneho textu Dištinkcia medzi praacutevnou normou a praacutevnym princiacutepom je však nepredstaviteľnaacute ak všeobecneacute suacutedy prisudzujuacute vyacuteznamy praacutevnemu textu len dotykom s jeho jazykovou podobou a ignorujuacute jeho praacutevny vyacuteznam Naopak UacuteS SR aplikuje tzv test proporcionality ktoryacute pozostaacuteva zo štyroch subtestov

a test zaacutekonnosti b test vhodnosti c test potrebnosti d test proporcionality v užšom zmysle78 Jeho cieľom je zistinie či obmedzenie zaacutekladneacuteho praacuteva a slobody (legislatiacutevnou tvorbou

alebo jej aplikaacuteciou) bolo uacutestavne konformneacute alebo nie Pritom si je docircležiteacute uvedomiť že ide o obmedzenie zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd nie ich popretie či odmietnutie v zaacutevislosti od partikulaacuterneho priacutepadu Zaacutekladneacute praacuteva a slobody sa teda aplikujuacute v dimenzii zaacutevažnosti z čoho prameniacute ich povaha ako praacutevnych princiacutepov Ako takeacute majuacute schopnosť prežarovať celyacutem praacutevnym poriadkom ktoryacute preto s nimi musiacute byť v harmonickom suacutelade Pritom argumenty použiacutevaneacute na rekonštrukciu uacutečelu posudzovanej normy jednoducheacuteho praacuteva a uacutečelov v koliacuteziiacute sa ocitajuacutecich zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd majuacute nutne relatiacutevnu povahu pri zohľadneniacute celej škaacutely empirickyacutech systeacutemovyacutech kontextovyacutech ako aj hodnotovyacutech aspektov bdquoZaacutesada proporcionality je v praacutevnom mysleniacute presvedčivyacutem docirckazom ontologickej plurality praacuteva docirckazom naliehavosti uvedomenia si Berlinoveho postulaacutetu plurality a neredukovateľnosti praacutevnych princiacutepovldquo79 Argumentaacutecia v raacutemci testu proporcionality je preto skocircr otvorenyacutem hermeneutickyacutem kruhom ako uzavretyacutem kognitiacutevnym vzorcom

a Test legality sa suacutestreďuje na to či k obmedzeniu praacuteva alebo slobody došlo na zaacuteklade zaacutekona Pritom sa neskuacutemajuacute iba formaacutelne požiadavky pre prijatie zaacutekona (kompetentnyacute orgaacuten legislatiacutevny proces hlasovanie podpis publikaacutecia atď) ale aj materiaacutelne požiadavky (všeobecnosť zaacutekona jasnosť preciacuteznosť a predviacutedateľnosť naacutesledkov nedodržiavania zaacutekona zaacutekaz pravej retroaktivity priacutestupnosť zaacutekona širokej verejnosti) Ineacute praacutevne predpisy nie suacute schopneacute obmedziť zaacutekladneacute ľudskeacute praacutevo a slobodu

b Test vhodnosti skuacutema či zvolenyacute zaacutekon napĺňa sledovanyacute uacutečel bdquopričom samouacutečelneacute obmedzenie zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd je z uacutestavneacuteho hľadiska nepriacutepustneacuteldquo Tento test sa aplikuje predovštkyacutem v kontexte čl 13 ods 4 uacutestavy podľa ktoreacuteho bdquoTakeacuteto obmedzenia sa mocircžu použiť len na ustanovenyacute cieľldquo Takyacuteto cieľ je zvaumlčša predviacutedanyacute v samotnej uacutestave avšak pri posudzovaniacute

konkreacutetneho ustanovenia ide vždy o otaacutezku empirickuacute kde sa skuacutema či obmedzenie zaacutekladneacuteho praacuteva a slobody naozaj ospravedlňuje sledovanyacute uacutečel spravidla verejnyacute zaacuteujem80

74 DWORKIN R M Taking rights seriously s 22 75 ALEXY R Theorie der Grundrechte s 75 ndash 76 76 bdquoKoliacutezia princiacutepov však nie je otaacutezkou rozporu dispoziacuteciiacute praacutevnych noriem ale posudzovaniacutem v rozpore stojacich a k rozdielnym zaacuteverom smerujuacutecich subsumpčnyacutech podmienok obsiahnutyacutech v hypoteacuteze aplikovaneacuteho pravidla (praacutevnej normy)ldquo Cit podľa HOLLAumlNDER P Filosofie praacuteva s 210 77 Pozri bližšie BARAacuteNY E Pojmy dobreacuteho praacuteva s 73 78 Pozri bližšie PL UacuteS 309 79 HOLLAumlNDER P Filosofie praacuteva s 242 80 Napr Podľa čl 28 ods 2 uacutestavy zhromaždovacie praacutevo mocircže byť obmedzeneacute ak sa tyacutem sleduje bdquoochrana praacutev a slobocircd inyacutech ochrana verejneacuteho poriadku zdravia a mravnosti majetku alebo bezpečnosť štaacutetuldquo

74

c Test potrebnosti formuluje postulaacutet analyacutezy plurality možnyacutech normatiacutevnych prostriedkov vo vzťahu k sledovaneacutemu uacutečelu a ich subsidiarity z hľadiska obmedzeneacuteho zaacutekladneacuteho praacuteva alebo slobody alebo verejneacuteho zaacuteujmu Inyacutemi slovami skuacutema sa či obmedzenie zaacutekladneacuteho praacuteva alebo slobody sa nemohlo uskutočniť menej drastickyacutem alebo šetrnejšiacutem spocircsobom vo vzťahu k sledovaneacutemu uacutečelu UacuteS SR konštatoval že voľnaacute uacutevaha zaacutekonodarcu ani pri vyacutebere normatiacutevneho prostriedku nemocircže byť absoluacutetna

d Test proporcionality v užšom zmysle predstavuje metodoloacutegiu vyvažovania proti sebe stojacich uacutestavnyacutech hodnocirct Jeho zaacuteklad podľa UacuteS SR tvoriacute zistenie bdquoči priacuteslušneacute legislatiacutevne opatrenie obmedzujuacutece zaacutekladneacute praacuteva alebo slobody nemocircže svojimi negatiacutevnymi docircsledkami presahovať pozitiacuteva stelesneneacute v presadeniacute verejneacuteho zaacuteujmu sledovaneacuteho tyacutemto opatreniacutemldquo Hľadaacute sa teda spravodlivaacute rovnovaacuteha medzi praacutevom a slobodou jednotlivca a proti nemu stojacim uacutečelom v podobe praacutev a slobocircd tretiacutech osocircb alebo verejneacuteho zaacuteujmu Takeacuteto vyvažovanie nevyhnutne vedie k zvažovaniu mnohyacutech faktorov ako je sociaacutelny vyacuteznam praacuteva a slobody ktoraacute je obmedzenaacute akceptovanaacute hierarchia spoločenskyacutech hodnocirct zaacutevažnosť javu spojeneacuteho s ochranou praacutev a slobocircd systeacutemovyacute kontext atď

R Alexy test proporcionality v užšom zmysle chaacutepe ako priacutekaz k optimalizaacuteciiacute v zaacutevislosti k praacutevnym možnostiam kdežto test vhodnosti a test potrebnosti ako priacutekaz k optimalizaacuteciiacute v zaacutevislosti k skutkovyacutem možnostiam konkreacutetneho priacutepadu81

Uvedenaacute interpretaacutecia praacutevneho textu v raacutemci praacutevnych princiacutepov ktoreacute prežarujuacute celyacutem praacutevnym poriadkom robiacute značneacute ťažkosti najmauml všeobecnyacutem suacutedom UacuteS SR je preto rok čo rok zahltenyacute tisiacuteckami sťažnostiacute v ktoryacutech jednotlivci namietajuacute porušenia ich zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd Za zmienku stoja najmauml priacutepady v ktoryacutech ľudskeacute praacuteva a slobody boli porušeneacute formalistickyacutem interpretačnyacutem postupom suacutedov ktoryacute ak napr v určityacutech priacutepadoch zlyhaacute v riadnom a akceptovateľnom odocircvodneniacute rozhodnutia je Uacutestavnyacutem suacutedom SR považovanyacute za arbitraacuterny teda za svojvoľnyacute82

Preto pri obmedzenyacutech formalistickyacutech postupoch mocircžeme hovoriť nanajvyacuteš o rozhodnutiach podľa zaacutekona no nie vždy podľa praacuteva pričom riziko sudcovskeacuteho alibizmu alebo sudcovskej svojvocircle je neporovnateľne vyššie Korektne vyargumentovaneacute rozhodnutie umožňuje verifikovať praacutecu sudcu čiže presne určiť argumentaacuteciu ktoraacute ho viedla k daneacutemu rozhodnutiu čo umožňuje posuacutediť spraacutevnosť rozhodnutia Takeacuteto rozhodnutie je v očiach verejnosti presvedčiveacute čiacutem sa zvyšuje docircvera spoločnosti v suacutednictvo ktoreacute je v suacutečasnosti značne narušenaacute83 Podľa prezidenta SR Andreja Kisku je nedocircvera ľudiacute najvaumlčšiacutem probleacutemom suacutednictva84 Zdaacute sa že dlhšie rozhodnutie obsahujuacutece viac docircvodov pre rozhodnutie je aj v prostrediacute euroacutepskej kontinentaacutelnej kultuacutery presvedčivejšie kdežto obavy že by justiacutecia sprehľadneniacutem svojej argumentaacuteie stratila časť legitimity inštituacutecie ktoraacute poznaacute bdquoobjektiacutevnuldquo pravdu nemajuacute v otvorenej spoločnosti miesto

K tomuto cieľu smeruje aj konštantnaacute judikatuacutera UacuteS SR ktoraacute odmieta nežiaduce formy praacutevneho formalizmu ako boli popiacutesaneacute vyššie Takeacuteto neformalistickeacute rozhodnutia mocircžu zvyacutešiť

81 Pozri bližšie BverfGE 51 324 82 Pozri napr V UacuteS 82013 bdquoAk vo veci konajuacuteci všeobecnyacute suacuted subsumuje porušenie všeobecnyacutech administratiacutevnych povinnostiacute ustanovenyacutech určityacutem konkreacutetnym zaacutekonom (v posudzovanej veci ide o porušenie povinnosti spraacutevcu podľa zaacutekona č 82005 Z z o spraacutevcoch a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov v zneniacute neskoršiacutech predpisov) pod porušenie povinnostiacute ustanovenyacutech inyacutem zaacutekonom (v posudzovanej veci ide taktiež o porušenie povinnostiacute spraacutevcu ustanovenyacutech zaacutekonom č 72005 Z z o konkurze a reštrukturalizaacutecii a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov v zneniacute neskoršiacutech predpisov) musiacute to uacutestavne akceptovateľnyacutem spocircsobom odocircvodniť V opačnom priacutepade treba tento praacutevny zaacutever všeobecneacuteho suacutedu považovať za prejav formalistickeacuteho priacutestupu k interpretaacutecii a aplikaacutecii relevantnej praacutevnej normy ktoryacute je arbitraacuterny resp ide o praacutevny zaacutever ktoryacute možno považovať z uacutestavneacuteho hľadiska za zjavne neodocircvodnenyacute a neposkytujuacuteci spravodlivuacute suacutednu ochranu uacutečastniacutekom priacuteslušneacuteho praacutevom upraveneacuteho konania (v posudzovanej veci reštrukturalizačneacuteho konania)ldquo 83 Pre prieskumy verejnej mienky na teacutemu docircvery v suacutednictvo pozri napriacuteklad httpsudcoviaskskoption=com_contentampview=articleampid=1154prieskum-pre-via-iuris-sudnictvo-na-tom-este-nebolo-horsieampcatid=31externeampItemid=175 84 httpaktualneatlasskkiska-vidi-svetlo-na-konci-tunela-potrebujeme-vratit-doveru-ludi-v-sudnictvoslovenskopolitika

75

docircveru spoločnosti v suacutednictvo ako takeacute čo napriacuteklad demonštruje rozhodnutie II UacuteS 34009 ktoreacute sa stretlo v tlači a v internetovyacutech diskusiaacutech s pozitiacutevnym ohlasom laickej verejnosti85 Slovami Mariaacutena Lešku bdquoSenaacutet Uacutestavneacuteho suacutedu SR v zloženiacute Lajos Meacuteszaacuteros Sergej Kohut a Ladislav Orosz ukaacutezal ako dopadne spor Štefana Harabina ak o ňom rozhodujuacute skutočniacute sudcovia a nie atrapy v talaacuterochldquo Okresnyacute ani krajskyacute suacuted v danej kauze vo svojej argumentaacuteciiacute nevzali do uacutevahy

relevantneacute praacutevne princiacutepy (sloboda prejavu) ako ani test proporcionality kdežto si spokojne vystačili so svojiacutem vlastnyacutem presvedčeniacutem o spraacutevnosti svojho rozhodnutia ako argumentum ad verecundiam per se bdquoDo občianskej cti navrhovateľa bolo zasiahnuteacute zverejneniacutem difamujuacuteceho skutkoveacuteho tvrdenia resp publikovaniacutem nepriacutepustneacuteho titulkuldquo Na naacutemietku sťažovateľky že navrhovateľ ako verejnaacute osoba je povinnyacute strpieť bdquoširokyacute raacutemec kritikyldquo si krajskyacute suacuted vystačil svojou nadpozemskou autoritou keď konštatoval že bdquov prejednaacutevanej veci totiž o kritiku vocircbec nejdeldquo Je preto zrejmeacute že takeacuteto bdquozjednodušeneacute vyvodzovanie kľuacutečovyacutech zaacuteverovldquo ignoruje skutkoveacute a praacutevne kontexty predmetneacuteho sporu Pritom bolo potrebneacute zohľadniť KTO zaacutesah do praacuteva na ochranu osobnosti (praacuteva na suacutekromie) vykonal O KOM bol inkriminovanyacute titulok a inkriminovanyacute člaacutenok a do koho osobnostnej sfeacutery zasahoval ČO bolo obsahom inkriminovaneacuteho člaacutenku na ktoryacute mal inkriminovanyacute titulok upuacutetať KDE bol inkriminovanyacute titulok uverejnenyacute KEDY bol inkriminovanyacute člaacutenok uverejnenyacute a AKO boli informaacutecie v inkriminovanom člaacutenku formulovaneacute čo všeobecneacute suacutedy ani nenapadlo Takyacuteto priacutestup potom v skutočnom hermeneutickom kruhu reflektuje spoločenskyacute systeacutemovyacute hodnotovyacute ako aj praacutevny kontext danej kauzy v nadvaumlznosti na zaacutevaumlznuacute judikatuacuteru ESĽP 3 ZAacuteVER A ODPORUacuteČANIA

Ako sme mohli vidieť nežiaduci formalizmus je v rozhodovacej praxi staacutele priacutetomnyacute čo je docircsledkom historickej skuacutesenosti totalitneacuteho režimu kde určujuacutecimi faktormi ktoreacute ovplyvnili praacutevne myslenie boli najmauml pomerne jednoduchyacute komplex spoločenskyacutech vzťahov na ktoryacute bol praacutevny formalizmus v zaacutesade aplikovateľnyacute ako aj osobneacute presvedčenie sudcov o nespraacutevnosti komunistickeacuteho režimu 50 rokov ktoreacute viedlo k ignorovaniu spoločenskyacutech suacutevislostiacute praacuteva

Zložityacute komplex spoločenskyacutech vzťahov a celospoločenskaacute legitimita demokratickeacuteho a praacutevneho štaacutetu však robia z praacutevneho formalizmu nežiaduci jav Rozhodnutie sudcu aplikovať formalistickyacute vyacuteklad sa zakladaacute skocircr na jeho svojvocircli ako uacuteprimnej snahe o najlepšie riešenie praacutevneho priacutepadu o ktorom maacute povinnosť rozhodnuacuteť Zložiteacute priacutepady robia z jednoduchyacutech praacutevnych konštrukciiacute nepoužiteľneacute hračky Postmoderneacute myslenie a dekonštrukcia praacuteva spocircsobili naacuterast priacutepadov kde aplikaacutecia formalistickeacuteho vyacutekladu vedie k iracionaacutelnym vyacutesledkom a kde praacutevo sa staacuteva naacutestrojom odcudzenia a absurdity Za pretrvaacutevajuacuteceho legislatiacutevneho optimizmu sa navyšuje normotvorba k čudesnyacutem rozmerom čoho docircsledkom pre praacutevnu prax je že sa v nej nevyznaacute ani skuacutesenyacute praacutevnik

Praacutevna istota tak mocircže byť znovuzrodenaacute na poli praacutevnych princiacutepov ktoreacute si dokaacuteže osvojiť a riadiť sa nimi samostatne aj priemerne vzdelanyacute človek Zaacutekladneacute praacuteva a slobody ako prežarujuacutece princiacutepy dodaacutevajuacute spoločenskuacute legitimitu praacutevu ako celku pričom pri ich aplikaacuteciiacute je nevyhnutneacute zohľadniť zložityacute komplex vzaacutejomnyacutech suacutevislostiacute čo dodaacuteva sudcovskeacutemu rozhodnutiu požadovanuacute presvedčivosť

Podľa učebnice uacutestavneacuteho praacuteva bdquozmena celkoveacuteho systeacutemu vnuacutetroštaacutetneho praacuteva neustaacutevajuacuteci legislatiacutevny optimizmus prežarovanie uacutestavy a ľudskyacutech praacutev poduacutestavnyacutem praacutevom potreba brať do uacutevahy judikatuacuteru najvyššieho a uacutestavneacuteho suacutedu noveacute metoacutedy interpretaacutecie praacuteva a nelipnutie len na texte praacutevneho predpisu existencia neurčityacutech praacutevnych pojmov ktoreacute treba špecifikovať a aplikovať na konkreacutetny spor aplikaacutecia princiacutepu proporcionality podstatnyacutem spocircsobom zvyšujuacute naacuteroky na funkciu sudcu ale z druhej strany ho aj bdquooslobodzujuacuteldquo od zaacutekona ako donedaacutevna jedinyacutem prameňom praacuteva čiacutem sudca už daacutevno nie je bdquouacutestami zaacutekonaldquo86

Reakcia na tieto zvyacutešeneacute naacuteroky nesmie priacutesť neskoro Praacutevnickeacute vzdelaacutevanie sa musiacute reformovať Praacutevnickeacute fakulty nemocircžu naďalej klaacutesť docircraz len na praacutevne predpisy rozhodovaciu činnosť najvyššiacutech suacutednych inštanciiacute doma a vo svete a naacutezory doktriacuteny ale svoje učebneacute osnovy musia obohatiť o oblasť filozofie praacuteva cudziacutech jazykov o logickuacute argumentaacuteciu a presvedčivosť

85 Pozri napriacuteklad httpwwwetrendsktrend-archivrok-2012cislo-48rozsudok-ako-zo-strasburguhtml 86 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky (štaacutetoveda) s 192

76

štyacutel piacutesania rozhodnutia či spocircsoby komunikaacutecie (so stranami s verejnosťou atď) Pretože bdquozlyhania v tejto oblasti sa opaumltovne prejavujuacute v stupni docircvery verejnosti v justiacuteciuldquo87

Použitaacute literatuacutera

ALEXY R Theorie der Grundrechte 1 Aufl Baden-Baden Nomos Verlagsgesellschaft 1985 ISBN 3-7890-1089-8 BARAacuteNY E Pojmy dobreacuteho praacuteva Bratislava Eurokoacutedex 2007 ISBN 978-80-88931-75-1 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky (štaacutetoveda) Bratislava VO PraF UK 2013 ISBN 978-80-7160-349-8 CHOVANCOVAacute J VALENT T Filozofia pre praacutevnikov (filozoficko-praacutevne aspekty) 2 prepr a dopl vyd Bratislava VO PrafUK 2012 ISBN978-80-7160-337-5 DRGONEC J Ustava Slovenskej republiky Listina zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd s uacutevodnyacutem komentaacuterom Šamoriacuten Heureacuteka 10 Vydanie ISBN 978-80-89122-98-1 DWORKIN R M Taking rights seriously London 1977 ISBN 9780674867116 GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota Plzeň Aleš Čeněk 2012 ISBN 978-80-7380-388-9 HART H L A Concept of law Cit Podľa českeacuteho prekladu Pojem praacuteva Praha 2004 ISBN 978-80-7260-239-1 HOLLAumlNDER P Filosofie praacuteva 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk sro 2012 ISBN978-80-7380-366-7 IHERING R Boj za praacutevo Bratislava Kalligram 2009 ISBN 978-80-8101-063-7 JHERING R Scherz und Ernst in der Jurisprudenz Eine Weihnachtsgabe Breitkopf und Haumlrtel Leipzig 1884 337 s (Nachdruck Max Leitner (Hrsg) Scherz und Ernst in der Jurisprudenz Wien Linde 2009 ISBN 978-3-7093-0281-1 KAFKA F Proces Praha Dobrovoskyacute sro 2014 ISBN 978-80-7390-127-1 KNAPP V Teorie praacuteva Praha C H Beck 1995 ISBN 80-7179-028-1 KUKLIacuteK J a kol Vyacutevoj česko-slovenskeacuteho praacuteva 1945 ndash 1989 Praha Linde 2008 ISBN 978-80-7201-741-6 MONTESQUIEU CH O duchu zaacutekonů Plzeň Aleš Čeněk 2003 ISBN 8086473309 RADBRUCH G O napětiacute mezi uacutečely praacuteva Praha Wolters Kluwer 2012 ISBN 978-80-7357-919-7 SAVIGHNY F C System des heutigen Romischen Rechts I Berlin 1840 ISBN 3-936840-87-3 SOBEK T Argumenty teorie praacuteva Plzeň Aleš Čeněk 2008 ISBN 978-80-904024-5-4 SOBEK T Nemoraacutelniacute praacutevo Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR Plzeň Aleš Čeněk 2010 ISBN 978-80-904024-7-8 CVRČEK F Naacutevrh noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (z hlediska jazykoveacuteho a legislativně technickeacuteho) Soudca č 4 2011 KOKEŠ J Za lepšiacute rozhodovaacuteniacute našich soudů Socialistickaacute zaacutekonnosť sv 1 1953 č 1 KNAPP V Vyacuteznam Stalinovyacutech statiacute bdquoEkonomickeacute probleacutemy socialismu v SSSRldquo pro praacutevniacute vědu Praha Orbis 1953 Kontaktneacute uacutedaje

Jozef Jenčiacutek jozefjencik1gmailcom Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta Šafaacuterikovo naacutemestie 6 810 00 Bratislava Slovenskaacute republika

87 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky (štaacutetoveda) s 193

77

VAacuteLEČNYacute STAV A SOUVISEJIacuteCIacute INSTITUTY SROVNAacuteNIacute UacutePRAVY V ČESKEacute REPUBLICE SPOJENEacuteM

KRAacuteLOVSTVIacute A SPOJENYacuteCH STAacuteTECH

Jakub Lorenc


Abstract The work discusses the state of war and some related institutes in the Czech Republic

the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland and the United States The goal is to compare the relevant laws in the surveyed countries Attention is also paid to the fact that reporting countries represent three different forms of government These include a parliamentary republic constitutional monarchy and a presidential republic Based on a comparison of these three countries the work also reflects the quality of Czech legislation in examined issues Abstrakt Praacutece pojednaacutevaacute o problematice vaacutelečneacuteho stavu a některyacutech souvisejiacuteciacutech institutů

v Českeacute republice Spojeneacutem kraacutelovstviacute Velkeacute Britaacutenie a Severniacuteho Irska a Spojenyacutech staacutetech americkyacutech Ciacutelem je srovnaacuteniacute praacutevniacutech uacuteprav teacuteto problematiky v sledovanyacutech zemiacutech Pozornost je věnovaacutena takteacutež faktu že sledovaneacute země zastupujiacute tři různeacute formy vlaacutedy Těmi jsou parlamentniacute republika konstitučniacute monarchie a prezidentskaacute republika Na zaacutekladě srovnaacuteniacute se praacutece takeacute vyjadřuje ke kvalitě českeacute praacutevniacute uacutepravy zkoumaneacute problematiky Key words extraordinary conditions state of war war restrictions on fundamental rights the

armed forces constitutional system military justice

Kliacutečovaacute slova mimořaacutedneacute stavy vaacutelečnyacute stav vaacutelka omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev ozbrojeneacute siacutely

uacutestavniacute systeacutem vojenskaacute justice

1 UacuteVOD

V teacuteto praacuteci se budu zabyacutevat problematikou vaacutelečneacuteho stavu a na něj navazujiacuteciacutech institutů a otaacutezek v Českeacute republice Spojeneacutem kraacutelovstviacute a Spojenyacutech staacutetech Půjde hlavně o oblast uacutestavniacuteho praacuteva ačkoli velmi relevantniacute je zde i praacutevo mezinaacuterodniacute Tuto problematiku považuji za poměrně aktuaacutelniacute vzhledem k ne přiacuteliš dobreacute bezpečnostniacute situaci ve světě Přestože jde o otaacutezky velkeacute důležitosti s možnostiacute citelnyacutech dopadů na životy občanů obecneacute povědomiacute o nich je v Českeacute republice miziveacute Ciacutelem teacuteto praacutece je poznat praacutevniacute uacutepravu ČR a porovnat ji s praacutevniacutemi uacutepravami ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute a v USA Z vyacuteběru těchto třiacute zemiacute mohou vyplynout i velmi zajiacutemaveacute zaacutevěry jelikož zastupujiacute tři různeacute formy vlaacutedy a to parlamentniacute republiku prezidentskou republiku a konstitučniacute monarchii

Objem a hlavně kvalita praacutevniacute uacutepravy vyacutejimečnyacutech situaciacute jakou vaacutelka a vaacutelečnyacute stav je naacutem může mnoho vypovědět o propracovanosti uacutestavniacuteho systeacutemu staacutetu Z toho vyplyacutevaacute několik otaacutezek na ktereacute se pokusiacutem v teacuteto praacuteci odpovědět Prvniacute otaacutezkou je jak se lišiacute přiacutepadně podobaacute uacuteprava v jednotlivyacutech zemiacutech a jakou to maacute souvislost s jejich formou vlaacutedy Dalšiacute otaacutezka je takteacutež důležitaacute Jak obsaacutehlaacute a kvalitniacute je naše praacutevniacute uacuteprava v porovnaacuteniacute s tou uacutečinnou v Spojeneacutem kraacutelovstviacute a Spojenyacutech staacutetech

Co se tyacuteče zdrojů ze kteryacutech jsem čerpal lze je rozdělit do třiacute kategoriiacute Prvniacute z nich je odbornaacute literatura Jejiacute dostupnost se lišiacute dle jednotlivyacutech kapitol Obecně lze řiacuteci že kromě komentaacuteřoveacute literatury je česky o teacuteto problematice napsaacuteno poměrně maacutelo U zahraničniacute literatury je pak probleacutemem dostupnost a aktuaacutelnost Tiacutem byl determinovaacuten můj vyacuteběr odborneacute literatury Daacutele cennyacutem zdrojem informaciacute byly weboveacute straacutenky různyacutech instituciacute předevšiacutem parlamentů a ministerstev a na nich dostupneacute zpraacutevy a jineacute dokumenty Posledniacute skupinou zdrojů byly praacutevniacute předpisy jednotlivyacutech zemiacute

V raacutemci prvniacute kapitoly pojednaacutem obecně o mimořaacutednyacutech stavech Poteacute již bude naacutesledovat kapitola zabyacutevajiacuteciacute se vaacutelečnyacutem stavem a jeho vyhlašovaacuteniacutem Na začaacutetku teacuteto kapitoly je zařazen historickyacute exkurz ohledně mezinaacuterodniacute uacutepravy vaacutelky a souvisejiacuteciacutech otaacutezek Naacutesleduje popis

78

vyhlašovaacuteniacute vaacutelečneacuteho stavu či vaacutelky v sledovanyacutech zemiacutech Třetiacute kapitola pak pojednaacutevaacute o některyacutech naacutesledciacutech ktereacute může miacutet vyhlaacutešeniacute vaacutelky či vaacutelečneacuteho stavu Zde se vždy v raacutemci podkapitoly zabyacutevaacutem jedniacutem probleacutemem či institutem v raacutemci sledovanyacutech zemiacute Ve čtvrteacute kapitole poteacute stručně popisuji systeacutem řiacutezeniacute ozbrojenyacutech sil kde se znatelně ukaacutežiacute rozdiacutely vyplyacutevajiacuteciacute z rozdiacutelneacute formy vlaacutedy v sledovanyacutech staacutetech V shrnutiacute se poteacute pokusiacutem celou problematiku shrnout vyvodit zaacutevěry obecnějšiacuteho charakteru a takeacute odpovědět na vyacuteše nastiacuteněneacute otaacutezky Tyto vyacutestupy by mohly byacutet užitečnyacutem vodiacutetkem při hodnoceniacute uacutestavniacutech systeacutemů a i při uacutevahaacutech de lege ferenda v ČR

Jsem si vědom že mnoho teacutemat se v teacuteto praacuteci dotknu pouze okrajově Napřiacuteklad noveacute uacutestavniacute uspořaacutedaacuteniacute Spojeneacuteho kraacutelovstviacute ktereacute bude lehce otevřeno je teacutematem na samostatnou praacuteci Stejně tak problematika lidskyacutech praacutev a vojenskeacute justice je velmi komplexniacute Ciacutelem teacuteto praacutece však neniacute se těmito otaacutezkami dopodrobna zabyacutevat nyacutebrž proveacutest širokeacute srovnaacuteniacute sledovanyacutech zemiacute v raacutemci teacutematu ktereacute jsem si zvolil

2 PROBLEMATIKA MIMOŘAacuteDNYacuteCH STAVŮ

Jelikož vaacutelečnyacute stav patřiacute mezi tzv mimořaacutedneacute stavy považuji za vhodneacute se jim alespoň v kraacutetkosti obecně věnovat Abychom však mohli mluvit o mimořaacutednyacutech stavech je třeba nejdřiacuteve definovat co je bdquonormaacutelniacutem stavemldquo bdquoUacutestavniacute praacutevo jej definuje a normuje jako určitou sociaacutelniacute hodnotu hodnou ochrany Tento stav zůstaacutevaacute zachovaacuten i v přiacutepadě že dochaacuteziacute v jednotlivyacutech přiacutepadech k porušovaacuteniacute praacuteva neboť staacutetniacute systeacutem disponuje prostředky ktereacute jsou na takoveacute narušeniacute připraveny a v raacutemci běžneacuteho chodu se s nimi dokaacuteže vyrovnat popř umožniacute jinyacutem subjektům aby tak za stanovenyacutech podmiacutenek učinily samy (např sveacutepomoc nutnaacute obrana krajniacute nouze) Kromě tohoto staacutetniacuteho systeacutemu (zejmeacutena armaacuteda policie jineacute ozbrojeneacute sbory hasičskyacute zaacutechrannyacute sbor zdravotnickaacute zaacutechrannaacute služba) existuje i systeacutem samospraacutevnyacute (obecniacute policie) a systeacutem soukromyacute (zejmeacutena soukromeacute bezpečnostniacute agentury) Pokud je tento stav ohrožen z různyacutech přiacutečin (politickeacute vojenskeacute hospodaacuteřskeacute přiacuterodniacute) vznikaacute jinaacute praacutevniacute situace kterou je možno označit jako odchylku od normaacutelniacuteho stavu a ktereacute musiacute byacutet přizpůsobeny praacutevniacute prostředky k zajištěniacute stavu normaacutelniacuteholdquo 88

Pro tyto situace se kteryacutemi jsou spojena různaacute opatřeniacute se použiacutevaacute mnoho různyacutech označeniacute a lze je souhrnně označovat jako mimořaacutedneacute stavy Nutnou součaacutestiacute uacutepravy mimořaacutednyacutech stavů je vymezeniacute toho jakeacute jsou podmiacutenky pro vyhlaacutešeniacute těchto stavů pravidel jejich vyhlašovaacuteniacute povahy zvlaacuteštniacutech opatřeniacute a takeacute podmiacutenek naacutevratu do žaacutedouciacuteho stavu 89 Praacutevniacute uacuteprava mimořaacutednyacutech stavů se ve světě poměrně lišiacute V některyacutech staacutetech je problematika mimořaacutednyacutech stavů přiacutemo součaacutestiacute uacutestav jinde jsou upraveny v speciaacutelniacutech předpisech různeacute praacutevniacute siacutely V naacutevaznosti na zeměpisneacute historickeacute politickeacute a jineacute aspekty existujiacute velkeacute rozdiacutely i v rozsahu a kvalitě praacutevniacute uacutepravy Na tuto problematiku takteacutež dopadajiacute některeacute normy mezinaacuterodniacuteho praacuteva čiacutemž se budu zabyacutevat v naacutesledujiacuteciacute kapitole

3 VAacuteLEČNYacute STAV A JEHO VYHLAŠOVAacuteNIacute

a Mezinaacuterodně praacutevniacute uacuteprava

Jak již bylo řečeno vaacutelečnyacute stav a souvisejiacuteciacute instituty jsou regulovaacuteny i mezinaacuterodniacutem praacutevem Jeho důležitost nemůžeme pominout protože často přiacutemo ovlivňujiacute i vnitrostaacutetniacute uacutepravu Je proto nutneacute zde o něm alespoň v kraacutetkosti pojednat

Když chceme mluvit o mezinaacuterodniacutem praacutevu v souvislosti s vaacutelečnyacutem stavem musiacuteme se vraacutetit hlouběji do historie Vaacutelky jsou stejně stareacute jako lidskaacute civilizace sama Velmi brzy se krystalizovaly určiteacute zvyklosti ohledně vyhlašovaacuteniacute a vedeniacute vaacutelky Velmi silnyacute byl tehdy naacuteboženskyacute aspekt Jednou ze zaacutekladniacutech ciacutelů a zaacuteroveň povinnostiacute staacutetu byla a je ochrana jeho obyvatel Praacutevo staacutetu na vaacutelku ( Ius ad bellum ) bylo omezeno jen velmi maacutelo S počaacutetky rozvoje mezinaacuterodniacuteho praacuteva a mezinaacuterodniacutech vztahů v 17 stoletiacute a na zaacutekladě zkušenostiacute z třicetileteacute vaacutelky se situace začala pozvolna měnit Souhrn pravidel jejichž ciacutelem je omezit dopad ozbrojenyacutech konfliktů a kteraacute chraacuteniacute osoby neuacutečastniacuteciacute se střetu a kteraacute omezujiacute způsoby a prostředky vedeniacute

88 FILIP Jan Naacutestin probleacutemů bezpečnosti staacutetu z pohledu uacutestavniacuteho praacuteva In DANČAacuteK Břetislav ŠIMIacuteČEK Vojtěch (eds) Bezpečnost Českeacute republiky Praacutevniacute aspekty situace po 11 9 2001 Brno Masarykova univerzita Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 2002 s 12 89 Tamteacutež str 13

79

boje je nazyacutevaacuten mezinaacuterodniacutem humanitaacuterniacutem praacutevem 90Jeho pramenem byly hlavně obyčeje a různeacute dvou- či viacutecestranneacute smlouvy a dohody z nichž se postupem doby staacutevaly mezinaacuterodniacute obyčeje V 18 a hlavně 19 stoletiacute siacutelily snahy o miacuteroveacute a diplomatickeacute řešeniacute konfliktů a ochranu obyvatel na obou stranaacutech střetu Vyacutesledkem těchto snah bylo několik smluv ke kteryacutem přistoupil velkyacute počet staacutetů Zmiacutenku si jistě zasloužiacute Ženevskaacute uacutemluva o zlepšeniacute osudu raněnyacutech a nemocnyacutech přiacuteslušniacuteků ozbrojenyacutech sil v poli z roku 1864 a jejiacute dalšiacute změny a rozšiacuteřeniacute Velkou roli při budovaacuteniacute mezinaacuterodniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu sehraacutela I miacuterovaacute konference v Haagu kteraacute se sešla v roce 1899 Vyacutevoj mezinaacuterodniacuteho praacuteva před I světovou vaacutelkou byl završen v roce 1907 kdy se sešla 2 haagskaacute konference kteraacute byla stejně jako ta prvniacute svolaacutena Ruskem Vyacutesledkem bylo velkeacute množstviacute dokumentů regulujiacuteciacutech napřiacuteklad použiacutevaacuteniacute ozbrojeneacute moci k vymaacutehaacuteniacute smluvniacutech zaacutevazků počaacutetek nepřaacutetelstviacute kladeniacute podmořskyacutech min odstřelovaacuteniacute naacutemořniacutemi silami praacuteva a povinnosti neutraacutelniacutech staacutetů aj 91 V roce 1899 byl na 1 haagskeacute konferenci založen Staacutelyacute rozhodčiacute soud Ten je spolu s mezinaacuterodniacutemi uacutemluvami o miacuteroveacutem řešeniacute mezinaacuterodniacutech sporů z let 1899 a 1907 dobryacutem přiacutekladem tehdejšiacuteho vyacutevoje Ius ad bellum bylo omezeno Vaacutelka začiacutenala byacutet chaacutepaacutena jako až posledniacute možneacute řešeniacute pokud ostatniacute možnosti selžou Aby bylo možneacute mluvit o spravedliveacute vaacutelce ( bellum iustum ) měly byacutet splněny určiteacute podmiacutenky 92

Prvniacute světovaacute vaacutelka však ukaacutezala slabost tohoto uspořaacutedaacuteniacute Zvlaacuteště uacutestředniacute mocnosti mezinaacuterodniacute praacutevo do velkeacute miacutery ignorovaly I staacutety Dohody však mezinaacuterodniacute praacutevo porušovaly Jako přiacuteklady porušeniacute lze uveacutest užitiacute otravnyacutech plynů naacutemořniacute ostřelovaacuteniacute měst neomezenou ponorkovou vaacutelku jednostranneacute anexe a vytvaacuteřeniacute protektoraacutetů neplněniacute smluvniacutech zaacutevazků a vměšovaacuteniacute se do suverenity jednotlivyacutech staacutetů 93

Po vaacutelce na Pařiacutežskeacute miacuteroveacute konferenci vznikla v roce 1919 Společnost naacuterodů Jejiacutem hlavniacutem ciacutelem bylo zabraacutenit vaacutelkaacutem Zaacutekladniacutem dokumentem byl Pakt Společnosti naacuterodů (daacutele bdquoPaktldquo) Ten nikde přiacutemo nezakazoval vaacutelku obsahoval pouze ochranneacute mechanismy ktereacute měly vaacutelce zabraacutenit Signataacuteřskeacute staacutety přijaly povinnost se neuchyacutelit k vaacutelce nyacutebrž postupovat podle Paktu V jeho raacutemci pak byly vymezeny možnosti kdy je možneacute ozbrojenou moc použiacutet Velmi důležityacute byl koncept tzv kolektivniacute bezpečnosti kdy vaacutelka nebo i jejiacute hrozby byla zaacuteležitostiacute celeacute Společnosti a nikoli jen jejiacutech přiacutemyacutech akteacuterů Součaacutestiacute Paktu byl takteacutež mechanismus pro miacuteroveacute řešeniacute sporů Až v přiacutepadě jeho selhaacuteniacute a neschopnosti Společnosti vyjaacutedřit jednotneacute stanovisko mohly staacutety učinit kroky ktereacute poklaacutedaly za nezbytneacute avšak až po uplynutiacute třiacuteměsiacutečniacute lhůty Tento raacutemec se zpočaacutetku zdaacutel poměrně funkčniacute V pozdějšiacutech letech vznikly na poli Společenstviacute naacuterodů naacutevrhy smluv ktereacute měly praacutevo staacutetu uchyacutelit se k vaacutelce ještě viacutece omezit a zalepit různeacute bdquodiacuteryldquo v Paktu Navrženo bylo i kriminalizovaacuteniacute uacutetočneacute vaacutelky Snaha zabraacutenit ozbrojeneacutemu konfliktu byla i hlavniacutem znakem Locarnskeacute konference v roce 1925 94

Velkyacute průlom přinesl Briand ndash Kelloggův pakt (znaacutemyacute takeacute jako Pařiacutežskyacute pakt) kteryacute byl podepsaacuten v roce 1928 jedenaacutecti staacutety Signataacuteři se v něm zřekli vaacutelky jako způsobu řešeniacute mezinaacuterodniacutech sporů a naacutestroje naacuterodniacute politiky ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech Vaacutelka se tak stala nelegaacutelniacute Spory měly byacutet řešeny vyacutehradně miacuterovou cestou Briand- Kelloggův pakt však neobsahoval žaacutednyacute způsob vymaacutehaacuteniacute v přiacutepadě jeho porušeniacute Měl však velkyacute moraacutelniacute dopad a jeho vyacuteznam se plně ukaacutezal během zasedaacuteniacute Norimberskeacuteho tribunaacutelu po 2 světoveacute vaacutelce Tam bylo praacutevě v naacutevaznosti na Briand-Kelloggův pakt a dalšiacute dokumenty prohlaacutešeno rozpoutaacuteniacute dobyvačneacute vaacutelky za zločin95 S tiacutemto vyacutevojem takeacute vzrůstal vyacuteznam praacuteva na sebeobranu Ačkoli nebylo v žaacutedneacutem z vyacuteše zmiacuteněnyacutech paktů vyacuteslovně zakotveno panovala všeobecnaacute shoda na jeho existenci Takteacutež byl široce přijiacutemaacuten fakt že ani Briand-Kelloggův pakt toto praacutevo nijak neomezuje Probleacutemem se tiacutem ale stala definice sebeobrany Tehdejšiacute chaacutepaacuteniacute signataacuteřů bylo takoveacute že k sebeobraně lze přistoupit byla-li země napadena nebo je předmětem invaze ze strany jineacute země Velkyacutem probleacutemem Paktu Společnosti naacuterodů i Briand-Kelloggova paktu bylo že se vztahoval

90 War amp Law International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 32 2015] 91 SCHELLE Karel a kol Praacutevniacute dějiny Plzeň Aleš Čeněk 2007 s 907 92 WILLIAMSON Myra Terrorism War and International Law [online] Farhham Ashgate 2009 s 72-73 93 SCHELLE a kol op cit s 914-915 94 WILLIAMSON op cit s 74-79 95 SCHELLE a kol op cit s 944

80

pouze na uacutetočnou vaacutelku Užitiacute vojenskeacute siacutely mimo vyhlaacutešenou vaacutelku formou intervenciacute apod tak zůstalo viacutecemeacuteně neomezeno 96

Po udaacutelostech 2 světoveacute vaacutelky se mezinaacuterodniacute praacutevo včetně praacuteva humanitaacuterniacuteho velmi změnilo Zaacutekladniacutem kamenem noveacuteho uspořaacutedaacuteniacute byla Charta Spojenyacutech naacuterodů (daacutele jen bdquoChartaldquo) kteraacute byla podepsaacutena 26 června 1945 Na jejiacutem zaacutekladě vznikla Organizace spojenyacutech naacuterodů (daacutele bdquoOSNldquo) kteraacute měla nahradit neuacutespěšnou Společnost naacuterodů Jedniacutem z jejiacutech hlavniacutech ciacutelů se stala ochrana mezinaacuterodniacuteho miacuteru a bezpečnosti Už v člaacutenku II najdeme povinnost staacutetů řešit sveacute spory miacuterovou cestou tak aby nebyl ohrožen mezinaacuterodniacute miacuter bezpečnost a spravedlnost Všichni členoveacute se daacutele zavaacutezali zdržet se hrozby silou nebo užitiacute siacutely proti nezaacutevislosti a uacutezemniacute celistvosti staacutetu a takeacute jakyacutemkoli jinyacutem způsobem proti uacutečelu Spojenyacutech naacuterodů V paacuteteacutem odstavci člaacutenku 2 nachaacuteziacuteme požadavek součinnosti členskyacutech staacutetů a jejich pomoci s akcemi OSN Stejně tak je přiacutetomen zaacutekaz pomoci staacutetu proti ktereacutemu OSN podnikaacute preventivniacute nebo vynucovaciacute akce 97 Tyto principy byly a jsou nadaacutele potvrzovaacuteny v činnosti Rady bezpečnosti Valneacuteho shromaacutežděniacute a Mezinaacuterodniacuteho soudniacuteho dvora Vyacutejimku ze zaacutekazu užitiacute siacutely tvořiacute čl 51 Charty Ten chraacuteniacute přirozeneacute praacutevo staacutetu na individuaacutelniacute nebo kolektivniacute sebeobranu v přiacutepadě napadeniacute Toto praacutevo je však omezeno pouze do doby kdy Rada bezpečnosti přijme opatřeniacute k zajištěniacute mezinaacuterodniacuteho miacuteru a bezpečnosti Rozsah tohoto praacuteva na sebeobranu však může byacutet interpretovaacuten různě Je otaacutezkou kam až staacutet při sveacute sebeobraně může zajiacutet napřiacuteklad ve vztahu k použitiacute jadernyacutech zbraniacute K tomuto stejně jako k obsahu pojmu bdquoozbrojenyacute uacutetokldquo se poteacute vyjadřoval Mezinaacuterodniacute soudniacute dvůr Jako kriteacuteria sebeobrany byla takto napřiacuteklad vymezena nutnost přiměřenost a okamžitost Posledniacute poznamenaneacute znamenaacute že sebeobrana musiacute byacutet včasnaacute nikoli realizovanaacute až v dlouheacutem časoveacutem horizontu po udaacutelosti co jiacute vyvolala Ne zcela uzavřenaacute je otaacutezka preventivniacute sebeobrany Přes jejiacute počaacutetečniacute striktniacute odmiacutetaacuteniacute se koncepce preventivniacute sebeobrany v posledniacutech letech občas objevuje zvlaacuteště v souvislosti s terorismem Vyacuteklad vyacuteše zmiacuteněnyacutech člaacutenků daacutele provaacuteděla a provaacutediacute Rada bezpečnosti v souvislosti s vydaacutevaacuteniacutem rezoluciacute na ochranu mezinaacuterodniacuteho miacuteru a bezpečnosti Ne zcela dořešenaacute staacutele zůstaacutevaacute problematika odvetnyacutech uacutetoků i když staacutele převažuje naacutezor že se na ně nevztahuje sebeobrana podle čl 51 a jsou tudiacutež zakaacutezaacuteny Stejně jako dokumenty v minulosti se však Charta nezabyacutevaacute použitiacutem siacutely nestaacutetniacutemi entitami Nabiacuteziacute se otaacutezka zda napřiacuteklad teroristickyacute uacutetok je bdquoozbrojenyacutem uacutetokemldquo ve smyslu Charty či neniacute Mezinaacuterodniacute soudniacute dvůr několikraacutet rozhodl ve smyslu že jiacutem neniacute ale čaacutest teoretiků opiacuterajiacuteciacute se hlavně o praxi USA a Izraele tvrdiacute opak Jak jsme mohli poznat mezinaacuterodniacute uacuteprava vaacutelečneacuteho stavu a vaacutelčeniacute obecně ušla dlouhou cestu a zdaleka neniacute dokončena Staacutety ktereacute jsou členy OSN musiacute ve svyacutech předpisech na tuto uacutepravu reagovat a reflektovat jiacute Nejinak je tomu i v našich třech sledovanyacutech staacutetech98

Kromě uacutepravy vychaacutezejiacuteciacute z univerzaacutelniacute Charty Spojenyacutech naacuterodů ovlivňujiacute podmiacutenky vyhlašovaacuteniacute vaacutelečneacuteho stavu a jeho průběh různeacute dvou- či viacutecestranneacute mezinaacuterodniacute smlouvy Jelikož všechny tři sledovaneacute staacutety jsou členy NATO a Českaacute republika a Spojeneacute kraacutelovstviacute členskyacutemi staacutety Evropskeacute unie musiacutem se na tomto miacutestě ještě zmiacutenit o dvou důležityacutech smlouvaacutech

Zaacutekladniacutem dokumentem NATO je Severoatlantickaacute smlouva (často takeacute nazyacutevanaacute Washingtonskaacute smlouva) Na naacutemi sledovanou problematiku maacute velkyacute dopad čl 5 teacuteto smlouvy Podle něj ozbrojenyacute uacutetok proti jedneacute ze smluvniacutech stran v Evropě nebo Severniacute Americe bude poklaacutedaacuten za uacutetok proti všem Naacuteslednaacute pomoc napadeneacutemu staacutetu pak spadaacute pod praacutevo na kolektivniacute sebeobranu podle čl 51 Charty na kterou se Severoatlantickaacute smlouva hned několikraacutet odvolaacutevaacute 99 Součaacutestiacute struktur NATO je i NATO Response Force tvořenaacute multinacionaacutelniacutemi kontingenty včetně tzv bdquosil rychleacute reakceldquo na vysokeacutem stupni připravenosti k zaacutesahu v přiacutepadě krize V reakci na politickou situaci bylo takeacute na summitu NATO ve Walesu dohodnuto utvořeniacute Very High Readiness Joint Task Force (do češtiny překlaacutedanyacutech jako bdquosiacutely velmi rychleacute reakceldquo) ktereacute by měli byacutet schopny do několika dniacute zasaacutehnout i na periferii euroatlantickeacuteho prostoru100101

96 WILLIAMSON op cit s 79-95 97 Chapter I Purposes and Principles Charter of the United Nations [online] United Nations [cit 32 2015] 98 WILLIAMSON op cit s 102-158 99 The North Atlantic Treaty North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty Organization [cit 32 2015] 100 Wales Summit Declaration North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty

Organization [cit 32 2015]

81

Evropskaacute unie dlouho neměla ambice ohledně společneacute obrany To se velmi změnilo přijetiacutem Lisabonskeacute smlouvy Nyniacute ve Smlouvě o Evropskeacute unii (daacutele jen SEU) najdeme pro naacutes zajiacutemavyacute člaacutenek 41 odst 7 Ten řiacutekaacute bdquoPokud se členskyacute staacutet stane na sveacutem uacutezemiacute ciacutelem ozbrojeneacuteho napadeniacute poskytnou mu ostatniacute členskeacute staacutety pomoc a podporu všemi prostředky ktereacute jsou v jejich moci v souladu s člaacutenkem 51 Charty Organizace spojenyacutech naacuterodů Tiacutem neniacute dotčena zvlaacuteštniacute povaha bezpečnostniacute a obranneacute politiky některyacutech členskyacutech staacutetůldquo 102 Přesnyacute vyacuteznam tohoto ustanoveniacute nebyl zvlaacuteště vhledem k jeho druheacute čaacutesti zcela zřejmyacute Většina členskyacutech staacutetů EU je i členy NATO a tak by mohlo dojiacutet k určiteacute duplikaci obrannyacutech mechanismů Velmi rozšiacuteřenyacute je pohled že zaacutekladniacutem foacuterem pro bezpečnostniacute strategii a kolektivniacute obranu zůstaacutevaacute NATO a EU by s niacutem měla pouze spolupracovat a nikoli přebiacuterat jeho roli 103

Na uacuteplnyacute zaacutevěr teacuteto podkapitoly je ještě třeba zmiacutenit že od roku 2002 existuje možnost aby byli jednotlivci (hlavně předniacute představiteleacute staacutetů) souzeni za genocidu zločiny proti lidskosti vaacutelečneacute zločiny a takeacute za zločin agrese Tuto jurisdikci v minulosti vykonaacutevaly a staacutele vykonaacutevajiacute ad hoc soudniacute tribunaacutely zřizovaneacute Radou bezpečnosti či na zaacutekladě mezinaacuterodniacute smlouvy nebo dohody V roce 1998 byl však podepsaacuten Řiacutemskyacute statut (daacutele jen bdquoStatutldquo) kteryacute vstoupil v uacutečinnost praacutevě v roce 2002 Na jeho zaacutekladě vznikl Mezinaacuterodniacute trestniacute soud jakožto staacutelyacute soud zabyacutevajiacuteciacute se souzeniacutem vyacuteše zmiacuteněnyacutech zločinů Statut kvalifikuje jako zločin agrese napřiacuteklad vojenskou invazi či okupaci blokaacutedu přiacutestavů a pobřežiacute a bombardovaacuteniacute uacutezemiacute či jednotek jineacuteho staacutetu104 Statut byl zatiacutem ratifikovaacuten 123 staacutety světa Z naacutemi sledovanyacutech zemiacute ho Spojeneacute kraacutelovstviacute ratifikovalo v roce 2001 Českaacute republika až v roce 2009 Spojeneacute staacutety Statut sice podepsaly ovšem ho neratifikovaly a později daly najevo že se nehodlajiacute staacutet jeho stranou 105

b Praacutevniacute uacuteprava v ČR

O vaacutelečneacutem stavu se zmiňuje již Uacutestava Českeacute republiky (daacutele jen bdquoUacutestavaldquo) a to mimo jineacute ve sveacutem člaacutenku 39 Podrobnějšiacute uacuteprava mimořaacutednyacutech stavů však dlouho chyběla To se změnilo až s přijetiacutem uacutestavniacuteho zaacutekona o bezpečnosti Českeacute republiky (daacutele jen bdquoUacuteZBldquo) v roce 1998 a dalšiacutech předpisů ktereacute na něj navazujiacute106 Jelikož jak Uacutestava tak UacuteZB jsou součaacutestiacute uacutestavniacuteho pořaacutedku je třeba je interpretovat jako celek Tato jakaacutesi dvoukolejnost může však byacutet zdrojem obtiacutežiacute Hned v člaacutenku 1 UacuteZB nachaacuteziacuteme ustanoveniacute o tom že zajištěniacute svrchovanosti a uacutezemniacute celistvosti ČR ochrana jejiacutech demokratickyacutech zaacutekladů a ochrana životů zdraviacute a majetkovyacutech hodnot je zaacutekladniacute povinnostiacute staacutetu Člaacutenek 2 odst 1 vyjmenovaacutevaacute důvody ktereacute mohou veacutest k vyhlaacutešeniacute mimořaacutednyacutech stavů Pro stav ohroženiacute staacutetu a pro nouzovyacute stav jsou poteacute v člaacutenciacutech 5 a 7 vymezeny podmiacutenky pro jejich vyhlaacutešeniacute zvlaacutešť Pokud bychom postupovali per eliminationem tak pro vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu zbyacutevaacute pouze situace plněniacute mezinaacuterodniacutech zaacutevazků o vzaacutejemneacute obraně To však neniacute v plneacutem souladu s člaacutenkem 43 odst 1 Uacutestavy kteraacute kromě toho ještě počiacutetaacute s vyhlaacutešeniacutem vaacutelečneacuteho stavu je-li Českaacute republika napadena Vzhledem k tomu že UacuteZB se vaacutelečneacuteho stavu dotyacutekaacute spiacuteše okrajově a viacutece se zabyacutevaacute ostatniacutemi mimořaacutednyacutemi stavy je třeba považovat za rozhodujiacuteciacute uacutepravu v Uacutestavě Staacutet se při vyhlašovaacuteniacute mimořaacutednyacutech stavů musiacute řiacutedit zaacutesadou proporcionality Vaacutelečnyacute stav je na rozdiacutel od ostatniacutech mimořaacutednyacutech stavů (civilniacutech) v poduacutestavniacutech předpisech označovaacuten jako vojenskyacute Podle čl 2 odstavce 2 UacuteZB se vaacutelečnyacute stav vyhlašuje pro celeacute uacutezemiacute staacutetu Naše Uacutestava již neznaacute pojem vyhlaacutešeniacute či vypovězeniacute vaacutelky Existuje pouze institut vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu přičemž tato pravomoc naacuteležiacute Parlamentu

101 NATO Response Force North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty

Organization [cit 32 2015] 102 Čl 42 odst 7 Konsolidovaneacuteho zněniacute Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie 2012C 3260 103 Report on the EUrsquos mutual defence and solidarity clauses political and operational dimensions z 23 řiacutejna 2012 (20122223(INI)) European Parliament [online] European Parliament [cit 42 2015] 104 Rome Statute of International Criminal Court International Criminal Court [online] International Criminal Court [cit 42 2015] 105Chapter XVIII 10 Rome Statute of the International Criminal Court United Nations Treaty Collection [online] United Nations [cit 42 2015] 106 Napřiacuteklad z č 2191999 Sb o ozbrojenyacutech silaacutech ČR 2221999 Sb o zajišťovaacuteniacute obrany ČR 2402000 Sb o krizoveacutem řiacutezeniacute (krizovyacute zaacutekon) a 5852004 Sb o branneacute povinnosti a jejiacutem zajišťovaacuteniacute

82

Neexistuje však všeobecnaacute shoda na tom jestli maacute toto vyhlaacutešeniacute konstitutivniacute charakter nebo zda vaacutelečnyacute stav existuje již na zaacutekladě faktickeacute situace a vyhlaacutešeniacute je tedy pouze deklaratorniacuteho charakteru Důvodovaacute zpraacuteva k UacuteZB se přiklaacuteniacute ke konstitutivniacute teorii Existujiacuteciacutemi mezinaacuterodniacutemi smlouvami o společneacute obraně proti napadeniacute jsou již zmiacuteněneacute Washingtonskaacute smlouva a Smlouva o EU V přiacutepadě Charty OSN spadaacute do uacutevahy spiacuteše vyslaacuteniacute ozbrojenyacutech sil mimo uacutezemiacute ČR bez vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu 107

Nyniacute se již přesunu k vlastniacute proceduře vyhlašovaacuteniacute vaacutelečneacuteho stavu Přestože to neniacute nikde vyacuteslovně uvedeno měla by byacutet iniciaacutetorem rozhodovaacuteniacute vlaacuteda jakožto vrcholnyacute orgaacuten vyacutekonneacute moci Podle čl 39 odst 3 Uacutestavy je k přijetiacute usneseniacute o vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu třeba nadpolovičniacute většiny všech poslanců a nadpolovičniacute většiny všech senaacutetorů Komory si jsou v tomto přiacutepadě rovny a je tedy nutneacute aby obě komory souhlasily Neniacute však nutneacute aby obě usneseniacute obou komor byla zcela totožnaacute dostačuje když obě komory projeviacute shodnou vůli108 Pro jednaacuteniacute o vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu počiacutetajiacute jednaciacute řaacutedy obou komor se zkraacutecenyacutem jednaacuteniacutem V přiacutepadě naacutevrhu musiacute byacutet neprodleně svolaacutena schůze nebo konaacute-li se musiacute byacutet naacutevrh přednostně zařazen na pořad jednaacuteniacute V jeho raacutemci se mimo jineacute naacutevrh nepřikazuje vyacuteborům Je takeacute omezen počet vystoupeniacute členů komory a může byacutet omezena i jejich deacutelka a to až na 5 minut V přiacutepadě rozpuštěniacute Poslaneckeacute sněmovny rozhoduje pouze Senaacutet Pokud bylo usneseniacute o vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu schvaacuteleno musiacute byacutet vyhlaacutešeno Způsob předepisuje čl 12 UacuteZB Rozhodnutiacute maacute byacutet vyhlaacutešeno stejně jako zaacutekon (ve Sbiacuterce zaacutekonů) a zaacuteroveň zveřejněno v hromadnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech Uacutečinnosti nabyacutevaacute dnem kteryacute rozhodnutiacute stanoviacute Je tedy možno uvažovat i vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu zpětně k určiteacute udaacutelosti O ukončeniacute vaacutelečneacuteho stavu přiacutemou zmiacutenku v uacutestavniacutem pořaacutedku nenaleacutezaacuteme Lze tak dovozovat dvě možnosti Jednou z nich je že o něm rozhodl opět parlament shodnou procedurou Druhou je pak ukončeniacute vaacutelečneacuteho stavu na zaacutekladě miacuteroveacute smlouvy Ta by na zaacutekladě člaacutenku 49 Uacutestavy takteacutež podleacutehala schvaacuteleniacute parlamentem byť pravděpodobně pouze prostou většinou 109 110 111

Uacutestava takteacutež počiacutetaacute s vyslaacuteniacutem ozbrojenyacutech sil mimo uacutezemiacute ČR na zaacutekladě rozhodnutiacute vlaacutedy až na 60 dniacute Ze situaciacute v kteryacutech je toto umožněno je pro naacutes zajiacutemaveacute plněniacute zaacutevazků z mezinaacuterodniacutech smluv o společneacute obraně proti napadeniacute Toto ustanoveniacute daacutevaacute možnost vlaacutedě učinit kroky k podpoře napadeneacuteho spojence aniž by musela čekat na vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu O tomto rozhodnutiacute však vlaacuteda musiacute neprodleně informovat obě komory parlamentu kteryacute může toto rozhodnutiacute zrušit K tomu dostačuje nesouhlas jedneacute z komor přijateacute absolutniacute většinou 112

c Praacutevniacute uacuteprava ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute

Ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute praacutevniacute uacuteprava historicky vychaacuteziacute z poněkud odlišnyacutech zaacutekladů Praacutevo vyhlašovat vaacutelku a uzaviacuterat miacuter je čaacutestiacute tzv kraacutelovskyacutech prerogativ Ty lze chaacutepat jako soubor pravomociacute a imunit ktereacute jsou vyhrazeny Koruně Monarcha však nyniacute tyto pravomoci již nevykonaacutevaacute saacutem a dle sveacuteho uvaacuteženiacute Velkaacute čaacutest z nich je vykonaacutevaacutena přiacuteslušnyacutemi vlaacutedniacutemi ministry či ministerskyacutem předsedou113 Z toho by se mohlo zdaacutet že vyhlašovaacuteniacute vaacutelky (přiacutepadně vyslaacuteniacute ozbrojenyacutech sil mimo uacutezemiacute Spojeneacuteho kraacutelovstviacute) je ryze v pravomoci vlaacutedy Teoreticky tomu tak skutečně je Z ideovyacutech ale i praktickyacutech důvodů se však vyvinula zvyklost že každeacute nasazeniacute ozbrojenyacutech sil v zahraničiacute by mělo byacutet diskutovaacuteno v Parlamentu Spojeneacuteho kraacutelovstviacute Velkeacute Britaacutenie a Severniacuteho Irska (daacutele jen Parlamentu) a schvaacuteleno Dolniacute sněmovnou Tato zvyk lost byla v posledniacutech letech aplikovaacutena v přiacutepadech Afghaacutenistaacutenu Iraacuteku i plaacutenovaneacute intervence v Syacuterii V posledniacutem uvedeneacutem přiacutepadě o přiacutepadneacute intervenci vedly rozpravu obě komory a Dolniacute sněmovna o naacutevrhu i hlasovala a odmiacutetla ho To že se poteacute žaacutednaacute intervence nekonala jasně

107 KLIacuteMA Karel a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš

Čeněk 2005 s 226-228 573-575 108 BAHYacuteĽOVAacute Lenka a kol Uacutestava Českeacute republiky ndash Komentaacuteř Praha Linde Praha 2010 s 528-531 109 Tamteacutež str 226-230 591 110 sect109m zaacutekona č 901995 Sb o jednaciacutem řaacutedu Poslaneckeacute sněmovny ve zněniacute k 5 2 2015 111 sect132 zaacutekona č 1071999 Sb o jednaciacutem řaacutedu Senaacutetu ve zněniacute k 5 2 2015 112 BAHYacuteĽOVAacute a kol op cit s532-534 113 MINISTRY OF JUSTICE Review of the Executive Royal Prerogative Powers Final Report

[online] London Ministry of Justice 2009 s 832 [cit 82 2015]

83

vypoviacutedaacute o autoritě Parlamentu v těchto věcech 114 115 Přesto se však vedly poměrně intenzivniacute debaty zda by tato pravomoc neměla byacutet omezena či zrušena a celeacutemu procesu daacuten zaacutekonnyacute podklad Objevilo se mnoho argumentů pro i proti Zaacutekonnaacute uacuteprava by celou věc zjednodušila a zpřehlednila ale na druhou stranu by mohlo dojiacutet k omezeniacute schopnosti rychle reagovat Tiacutem by takeacute mohly byacutet ohroženy mezinaacuterodniacute zaacutevazky Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a moraacutelka ozbrojenyacutech sil Vyvstaly takeacute otaacutezky jakyacutem způsobem by měla byacutet do noveacuteho mechanismu zapojena Sněmovna lordů Otaacutezkou takeacute bylo jestli je nutnyacute předchoziacute souhlas a zda maacute byacutet po určiteacute době obnovovaacuten 116 Po velkyacutech debataacutech se nakonec ale situace zatiacutem nezměnila Constitutional Reform and Governance Act z roku 2010 sice reformoval určitaacute kraacutelovskaacute prerogativa ale vyhlašovaacuteniacute vaacutelky ani vysiacutelaacuteniacute vojenskyacutech jednotek do zahraničiacute se nedotkl Tiacutem zůstaacutevaacute platnou staacutevajiacuteciacute uacutestavniacute praxe byť je pravděpodobneacute že v dohledneacute budoucnosti bude zaacutekonnaacute uacuteprava přijata Nakonec je ještě potřeba zmiacutenit že součaacutestiacute daneacuteho prerogativa je takeacute praacutevo uzaviacuterat miacuter na ktereacute by se měla vztahovat tataacutež procedura V praxi by se tak však stalo nejspiacuteše mezinaacuterodniacute smlouvou kteraacute by podleacutehala schvaacuteleniacute Parlamentem podle vyacuteše zmiacuteněneacuteho zaacutekona 117

d Praacutevniacute uacuteprava ve Spojenyacutech staacutetech

V Uacutestavě Spojenyacutech staacutetů (daacutele jen Uacutestava USA) schvaacuteleneacute v letech 1787-1788 je upravena i problematika vyhlašovaacuteniacute vaacutelky Přinaacutešiacute zde určitou synteacutezu mezi pravomociacute vyacutekonneacute a zaacutekonodaacuterneacute moci v teacuteto oblasti Na jednu stranu je uznaacutena vedouciacute role prezidenta v mezinaacuterodniacutech vztaziacutech ale zaacuteroveň je pravomoc vyhlaacutesit vaacutelku explicitně přiznaacutena Kongresu Prezident je tiacutem kdo maacute v naprosteacute většině přiacutepadů ve svyacutech rukou iniciativu a Kongresu připadaacute vlastniacute rozhodnutiacute Aby se stalo součaacutestiacute platneacuteho praacuteva musiacute byacutet podepsaacuteno prezidentem Prezident je takeacute vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil (Commander in Chief) Jde o jeden z vyacuterazů dělby moci a systeacutemu brzd a rovnovaacuteh Vyacuteklad i spraacutevnost uacutestavniacute uacutepravy se velmi rychle staly objektem debat Napřiacuteklad se spekulovalo o tom zda by prezident neměl miacutet praacutevo vyhlaacutesit vaacutelku v raacutemci plněniacute zahraničniacute politiky USA

Průlomoveacute bylo rozhodnutiacute prezidenta Trumana vyslat vojenskeacute siacutely do Koreje bez autorizace Kongresem Opřel se zde o rezoluci Rady bezpečnosti ale hlavně o sveacute uacutestavniacute pravomoci jakožto tvůrce a realizaacutetora zahraničniacute politiky a vrchniacuteho velitele I když pozdějšiacute prezidenti vždy v přiacutepadě užitiacute ozbrojenyacutech sil Kongres o souhlas požaacutedali toto chaacutepaacuteniacute prezidentskyacutech pravomociacute nezmizelo a bylo jedniacutem ze zaacutekladů politiky administrativy George Bushe mladšiacuteho Byl zmiacuteněn pojem bdquoautorizaceldquo kteryacute znamenaacute že akt Kongresu nemusiacute a většinou takeacute nebyacutevaacute bdquovyhlaacutešeniacutem vaacutelkyldquo ve formaacutelniacutem smyslu Autorizace se v minulosti lišily rozsahem v zaacutevislosti na situaci 118 Autorizace či vyhlaacutešeniacute vaacutelky miacutevajiacute formu společneacuteho usneseniacute obou komor Kongresu (joint resolution ) nebo zaacutekona (bill) Obě formy jsou si praacutevně rovnocenneacute V minulosti byly takoveacuteto dokumenty přijiacutemaacuteny v době reaacutelneacuteho nebezpečiacute a proto byly projednaacuteny velmi rychle s vynechaacuteniacutem některyacutech standartniacutech procedur Prezident osobně předstoupil před společneacute zasedaacuteniacute Kongresu a požaacutedal o vyhlaacutešeniacute vaacutelky

Současnyacute stav je do značneacute miacutery definovaacuten tzv War Powers Resolution kterou přijaly obě komory Kongresu v roce 1973 Tento federaacutelniacute zaacutekon přiznaacutevaacute prezidentovi praacutevo vyslat jednotky do bojovyacutech akciacute v přiacutepadě naacuterodniacuteho ohroženiacute způsobeneacuteho uacutetokem na Spojeneacute staacutety jejich uacutezemiacute nebo majetek či ozbrojeneacute siacutely Dalšiacute důvody jsou vyhlaacutešenaacute vaacutelka a zvlaacuteštniacute zaacutekonneacute zmocněniacute Daacutele upravuje povinnost prezidenta konsultovat s Kongresem plaacutenovaneacute nasazeniacute a poteacute o něm pravidelně podaacutevat zpraacutevy Upravuje i procedury v raacutemci Kongresu v souvislosti s těmito zpraacutevami Předpis prezidentovi umožňuje v přiacutepadě vyacuteše zmiacuteněnyacutech důvodů použiacutet ozbrojeneacute siacutely až na 60 dniacute

114House of Lords debate Syria UK Parliament Website [online] The Parliament of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [cit 82 2015] 115House of Commons debate Syria UK Parliament Website [online] The Parliament of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [cit 82 2015] 116 MINISTRY OF JUSTICE MINISTRY OF DEFENCE FOREIGN AND COMONWEALTH OFFICE The Governance of Britain War powers and treaties Limiting Executive powers [online]

London TSO 2009 s 19-36 [cit 82 2015] 117 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Constitutional Reform and Governance Act 2010 (2010 c 25) 118 GRIFFIN Stehphen M Long Wars and The Constitution [online] Cambridge 2013 Harward

University Press s 12-50

84

bez souhlasu Kongresu Tato lhůta může byacutet vyacutejimečně prodloužena 119 Některaacute ustanoveniacute tohoto zaacutekona jsou však poněkud vaacutegniacute a umožňujiacute různeacute interpretace Zaacutestupci exekutivy takeacute často polemizujiacute nad jeho uacutestavnostiacute120 Jde tak o křehkyacute kompromis Je otaacutezkou jak se bude situace vyviacutejet do budoucna Jde však viacutece o otaacutezku přinejmenšiacutem stejně tak politickou jako praacutevniacute

4 NĚKTEREacute INSTITUTY NAVAZUJIacuteCIacute NA VAacuteLEČNYacute STAV

a Omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod a mimořaacutednaacute nařizovaciacute pravomoc

Možnost omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod je jedniacutem z nejcitelnějšiacutech dopadů vaacutelečneacuteho stavu a často souvisiacute s mimořaacutednyacutemi pravomocemi pro exekutivu Nejdřiacuteve zde rozeberu situaci v Českeacute republice a poteacute poukaacuteži na rozdiacutely ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute a Spojenyacutech staacutetech

Na uacutevod je ovšem nutneacute se seznaacutemit s uacutepravou ve vyacuteznamnyacutech mezinaacuterodniacutech smlouvaacutech o lidskyacutech praacutevech jejichž stranou je ČR a kteryacutemi je vaacutezaacutena Jde předevšiacutem o Uacutemluvu o ochraně lidskyacutech praacutev a zaacutekladniacutech svobod (daacutele jen Uacutemluva) Mezinaacuterodniacute pakt o občanskyacutech a politickyacutech praacutevech (daacutele jen MPOPP ) a Mezinaacuterodniacute pakt o hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech a kulturniacutech praacutevech (daacutele jen MPHSKP) V přiacutepadě Uacutemluvy je pro naacutes zajiacutemavyacute člaacutenek 15 kteryacute v přiacutepadě vaacutelky nebo jineacuteho veřejneacuteho ohroženiacute staacutetniacute existence umožňuje odstoupit od zaacutevazků v niacute obsaženyacutech Takoveacuteto opatřeniacute i jeho rozsah musiacute byacutet vyžadovaacuten naleacutehavostiacute situace a takeacute v souladu s ostatniacutemi zaacutevazky dle mezinaacuterodniacuteho praacuteva Podle teacutehož člaacutenku však nelze takto odstoupit od určityacutech praacutev 121 bdquoJde v zaacutesadě o praacutevo na život zaacutekaz mučeniacute nelidskeacuteho a ponižujiacuteciacuteho zachaacutezeniacute nebo trestu zaacutekaz otroctviacute nebo nevolnictviacute princip nullum crimen sine lege princip non bis in idem zaacutekaz trestu smrtildquo 122 Obdobneacute ustanoveniacute lze najiacutet i v čl 4 MPOPP Toto ustanoveniacute se ale zdaacute byacutet přiacutesnějšiacutem jelikož přiacuteslušnaacute opatřeniacute lze přijmout pouze v přiacutepadě uacuteředně vyhlaacutešeneacute situace kteraacute ohrožuje život naacuteroda Omezeniacute takeacute nesmiacute způsobit diskriminaci podle rasy barvy pohlaviacute jazyka naacuteboženstviacute nebo sociaacutelniacuteho původu123

V rovině vnitrostaacutetniacuteho praacuteva se podiacutevaacuteme nejdřiacuteve na uacutestavniacute uacuteroveň Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod (daacutele jen Listina) se zabyacutevaacute i možnostiacute omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod Kromě obecneacute uacutepravy v čl 4 najdeme speciaacutelniacute podmiacutenky u některyacutech jednotlivyacutech praacutev Některaacute praacuteva jako napřiacuteklad zaacutekaz trestu smrti a zaacutekaz mučeniacute nelidskeacuteho či ponižujiacuteciacuteho zachaacutezeniacute nebo trestu jsou absolutně neomezitelnaacute Jde o velmi komplexniacute problematiku kterou se zde nebudu zabyacutevat do podrobnostiacute Z obecnyacutech podmiacutenek jejich omezeniacute jde napřiacuteklad o to že musiacute byacutet šetřeno podstaty a smyslu zaacutekladniacutech praacutev a svobod a omezeniacute se musiacute vztahovat na všechny přiacutepady dle stanovenyacutech podmiacutenek K omezeniacute lze přistoupit jen zaacutekonem U mnoha praacutev a svobod takeacute najdeme ustanoveniacute že je lze omezit je-li to nezbytneacute pro bezpečnost staacutetu či veřejnou bezpečnost 124 Jaacutedrem zaacutekonneacute uacutepravy je zaacutekon č 2221999 Sb o zajišťovaacuteniacute obrany Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Tento zaacutekon maacute byacutet podle sveacuteho sect1 aplikovaacuten v přiacutepadě vnějšiacuteho napadeniacute Českeacute republiky neniacute tak explicitně vaacutezaacuten na vaacutelečnyacute stav byť v přiacutepadě takoveacuteho napadeniacute by pravděpodobně k vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu došlo Zaacutekon saacutem takeacute v dalšiacutech paragrafech s vaacutelečnyacutem stavem pracuje O omezovaacuteniacute zaacutekladniacutech praacutev mluviacute sect 53 Jde o omezeniacute svobody pohybu a praacutevo pokojně se shromažďovat Toto omezeniacute nařizuje vlaacuteda a nařiacutezeniacute se vyhlašuje jako praacutevniacute předpis a zaacuteroveň s tiacutem se zveřejňuje i v hromadnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech Podle odstavce 6 je takeacute možno v souladu s mezinaacuterodniacutemi zaacutevazky omezit i dalšiacute praacuteva Toto omezeniacute musiacute však samozřejmě byacutet v souladu takeacute s uacutestavniacutem pořaacutedkem Zaacutekladniacute praacuteva jsou pod ochranou soudniacute moci a obzvlaacuteště Uacutestavniacuteho soudu Jistyacutem zaacutesahem do zaacutekladniacutech praacutev a svobod je i pracovniacute povinnost pracovniacute vyacutepomoc zkraacuteceneacute jednaacuteniacute o vyvlastněniacute povinnost

119 SPOJENEacute STAacuteTY AMERICKEacute War Powers Resolution 1973 120 ELLSEA Jennifer K GRIMMETT Richard F Declarations of War and Authorizations for Military Forces [online] New York 2009 Nova Science Publishers s 4- 27 85- 91 121 SCHORM Viacutet Alexander Několik poznaacutemek k omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod zaručenyacutech Evropskou uacutemluvou z důvodu bezpečnosti In DANČAacuteK Břetislav ŠIMIacuteČEK Vojtěch (eds) Bezpečnost Českeacute republiky Praacutevniacute aspekty situace po 11 9 2001 Brno Masarykova univerzita

Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 2002 s 84-85 122 Tamteacutež s 84 123 Vyhlaacuteška ministra zahraničniacutech věciacute č 1201976 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 124 Usneseniacute předsednictva ČNR č 21993 Sb o vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod jako součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

85

poskytnout věcneacute prostředky O těch zde však podrobně pojednaacutevat nebudu 125 Byť to přiacutemo nepatřiacute do teacuteto podkapitoly je třeba zmiacutenit že v době vaacutelečneacuteho stavu pozbyacutevaacute dočasně prezident svoje opraacutevněniacute vetovat zaacutekony 126

Spojeneacute kraacutelovstviacute dlouho nemělo žaacutednyacute ucelenyacute katalog zaacutekladniacutech praacutev Zaacutesadniacute roli hraacutely historickeacute dokumenty (např Magna Charta Libertatum Habeas Corpus Act Bill of Rights) zaacutekony Parlamentu a soudniacute precedenty Hlavniacute odpovědnost za ochranu lidskyacutech praacutev nesl Parlament kteryacute měl zohledňovat lidskaacute praacuteva při tvorbě zaacutekonů Common law a soudniacute vyacuteklad potom zajišťovaly ochranu svobody jednotlivce v meziacutech danyacutech Parlamentem Tato uacuteprava se však časem ukazovala byacutet nedostatečnou Změnu přinesl až Human Rights Act (daacutele jen HRA) z roku 1998 Velkaacute Britaacutenie sice přistoupila k Uacutemluvě již v roce 1951 ale jelikož nebyla transponovaacutena do vnitrostaacutetniacuteho praacuteva vaacutezala pouze Spojeneacute kraacutelovstviacute a nebyla vnitrostaacutetně zaacutevaznaacute Možnost dovolaacutevat se porušeniacute Uacutemluvy u Evropskeacuteho soudu pro lidskaacute praacuteva byla daacutena až v roce 1966 možnost dovolaacutevat se u domaacuteciacutech soudů však neexistovala Transpozice Uacutemluvy byla provedena až prostřednictviacutem HRA kteryacute byl součaacutestiacute reformniacutech opatřeniacute britskeacute levicoveacute vlaacutedy kteraacute vyacuteznamně pozměnila britskeacute uacutestavniacute uspořaacutedaacuteniacute Soudům byla mimo jineacute uložena povinnost vyklaacutedat všechny praacutevniacute předpisy ve shodě s tiacutemto zaacutekonem V přiacutepadě že ani primaacuterniacute legislativu nelze vyložit ve shodě s HRA soud může vydat bdquoprohlaacutešeniacute o nesouladnostildquo (declaration of incompatibility) Tuto možnost však majiacute pouze vyššiacute soudy Takovyacute předpis zůstaacutevaacute nadaacutele v platnosti a prohlaacutešeniacute nemaacute žaacutednyacute normativniacute vyacuteznam Je pouze jakyacutemsi znameniacutem pro Parlament nebo vlaacutedu aby ho změnily či zrušily přičemž HRA pro to za určityacutech podmiacutenek umožňuje i jednoduššiacute proceduru než klasickyacute legislativniacute proces Jde o kompromis mezi ideou uacutestavně zaručenyacutech zaacutekladniacutech praacutev a principem suverenity Parlamentu Občan maacute možnost se obraacutetit na soud pokud mu akt veřejneacute moci (ne však zaacutekon Parlamentu či jinaacute primaacuterniacute legislativa) protipraacutevně způsobila uacutejmu na praacutevech chraacuteněnyacutech Uacutemluvou a HRA Soud pak maacute k dispozici širokeacute pole prostředků naacutepravy127 Při každeacutem vlaacutedniacutem naacutevrhu zaacutekona takeacute musiacute přiacuteslušnyacute ministr uveacutest zda je naacutevrh v souladu s Uacutemluvou V přiacutepadě vaacutelky tak může legaacutelně dojiacutet k omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev dvěma způsoby Prvniacutem způsobem je na zaacutekladě zaacutekona a za podmiacutenek uvedenyacutech u jednotlivyacutech praacutev v Uacutemluvě některaacute praacuteva jsou však neomezitelnaacute Druhou možnostiacute je cesta skrze odstoupeniacute od člaacutenků Uacutemluvy předviacutedaneacute jejiacutem čl 15 o ktereacutem jsem se již zmiňoval Nutno podotknout že i s tiacutemto HRA počiacutetaacute Politicky i praacutevně ošidnou variantou je takeacute pozastaveniacute uacutečinnosti nebo zrušeniacute samotneacuteho HRA na zaacutekladě suverenity Parlamentu 128 129 Ze současneacute legislativy tvořiacute zaacuteklad uacutepravy mimořaacutednyacutech pravomociacute Civil Contingencies Act 2004 (daacutele CCA) Ten se vztahuje i na přiacutepad vaacutelky Specifikuje podmiacutenky za kteryacutech může exekutiva během mimořaacutednyacutech situaciacute a stavů vydaacutevat nouzovaacute opatřeniacute (emergency regulations) Saacutem zaacutekon podaacutevaacute pouze demonstrativniacute vyacutečet možnyacutech opatřeniacute a daacutevaacute tak vlaacutedě širokeacute pole působnosti Napřiacuteklad může jiacutet o omezeniacute svobody pohybu svobody sdružovaacuteniacute umožněniacute ničeniacute majetku či jeho konfiskaci Opatřeniacute mohou dokonce zaklaacutedat trestněpraacutevniacute odpovědnost v přiacutepadě porušeniacute opatřeniacute nebo rozkazu vydaneacuteho na jeho zaacutekladě Ovšem obsah opatřeniacute neniacute neomezen Musiacute byacutet primaacuterně přiměřeneacute situaci Daacutele nesmiacute směřovat proti staacutevce nesmiacute nikomu nařizovat vojenskou službu ani měnit či doplňovat HRA a CCA Opatřeniacute mohou byacutet vydaacutena na maximaacutelně 30 dniacute Každeacute opatřeniacute musiacute byacutet předloženo Parlamentu Ten může za souhlasu obou komor opatřeniacute měnit a doplňovat Ke zrušeniacute opatřeniacute stačiacute nesouhlas jedneacute z komor V přiacutepadě že se dotyacutekajiacute i Skotska Walesu nebo Severniacuteho Irska musiacute byacutet opatřeniacute před vydaacuteniacutem konzultovaacutena s tamniacute administrativou Jejich vydaacuteniacute by bylo provedeno prostřednictviacutem sekundaacuterniacute legislativy Tento zaacutekon je zaacutekladem krizoveacuteho plaacutenovaacuteniacute ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute a je provaacuteděn předpisy jak centraacutelniacutemi tak předpisy devolvovanyacutech čaacutestiacute130

125 Zaacutekon č 2221999 Sb o zajišťovaacuteniacute obrany Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 126 Bahyacuteľovaacute a kol op cit s 529 127 PAVLIacuteČEK V HOFMANNOVAacute H a kol Občanskaacute a lidskaacute praacuteva v současneacute době Praha Auditorium 2014 s 155 ndash 185 128 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Human Rights Act 1998 (1998 c 42) 129 BOGNADOR Vernon The New British Constitution Oxford and Portland Oregon Hart Publishing 2009 s 53-59 130 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Civil Contingencies Act 2006 (2004 c 36)

86

Ve Spojenyacutech staacutetech vychaacuteziacute možnosti omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev z poněkud jinyacutech zaacutekladů Zaacutekladniacute uacutepravu obsahuje Uacutestava USA a jejiacute dodatky Některaacute praacuteva jsou rovněž přiznaacutena v uacutestavaacutech staacutetů federaacutelniacutech a staacutetniacutech zaacutekonech a soudniacutech precedentech USA jsou takeacute stranou MPPOP avšak učinily 5 vyacutehrad 6 prohlaacutešeniacute ohledně vyacutekladu a 3 deklarace k tomuto paktu mimo jineacute že praacuteva v něm uvedenaacute nejsou self-executing V důsledku toho je vliv MPPOP na USA mizivyacute131 V přiacutepadě naacuterodniacuteho ohroženiacute kteryacutem vaacutelka zvlaacuteště v přiacutepadě napadeniacute jistě může byacutet se exekutiva zpravidla uchyluje ke zvlaacuteštniacutem opatřeniacutem Tato opatřeniacute se často dotyacutekajiacute i zaacutekladniacutech praacutev a svobod Je to logickeacute jelikož vlaacuteda je odpovědnaacute za bezpečnost země a je dostatečně informovaacutena Kongres zpravidla takovyacutemto opatřeniacutem přivoliacute či k nim exekutivu dokonce zmocniacute Přiacutepadnou uacutestavnost takovyacutechto omezeniacute mohou posoudit pouze soudy a děje se tak až se zpožděniacutem Často tak dochaacuteziacute k situaci že je zpětně konstatovaacutena neuacutestavnost opatřeniacute exekutivy či dokonce zaacutekonů kteraacute jsou však již realizovaacutena Pravdou je že i některaacute uacutestavně přiznanaacute zaacutekladniacute praacuteva počiacutetajiacute se svyacutem omezeniacutem v přiacutepadě ohroženiacute naacuterodniacute bezpečnosti nebo vaacutelky Prezident a exekutiva jako celek tak maacute širokeacute pole působnosti co se tyacuteče omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev Je na niacute jakou rovnovaacutehu mezi lidskyacutemi praacutevy a bezpečnostiacute nalezne a poteacute na soudech předevšiacutem na Nejvyššiacutem soudu aby posoudil uacutestavnost takovyacutech opatřeniacute132 Kromě toho ziacuteskaacutevaacute prezident v přiacutepadě vyhlaacutešeneacute vaacutelky poměrně mnoho zvlaacuteštniacutech pravomociacute na zaacutekladě existujiacuteciacute legislativy Prezident je opraacutevněn k využitiacute všech zdrojů k vedeniacute vaacutelky Konkreacutetniacutemi opatřeniacutemi se kteryacutemi se počiacutetaacute je napřiacuteklad nařiacutezeniacute podnikům vyraacutebět zbrojniacute materiaacutel zaacutekaz obchodu s nepřiacutetelem či povoleniacute k využitiacute speciaacutelniacutech vyšetřovaciacutech technik Daacutele ziacuteskaacutevaacute zvlaacuteštniacute opraacutevněniacute ohledně občanů nepřaacutetelskeacuteho staacutetu kdy připadaacute do uacutevahy i jejich internace Ministr obrany smiacute takeacute zabavit dopravniacute prostředky nutneacute k přepravě jednotek To jsou jen některeacute z přiacutekladů rozsaacutehlyacutech pravomociacute exekutivy v přiacutepadě vaacutelky či naacuterodniacuteho ohroženiacute Nic z vyacuteše zmiacuteněneacuteho neniacute automaticky aktivovaacuteno v přiacutepadě autorizace použitiacute siacutely133

b Prodlouženiacute volebniacuteho obdobiacute

V rovině českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu počiacutetaacute UacuteZB v přiacutepadě mimořaacutedneacuteho stavu (včetně vaacutelečneacuteho) když neniacute možneacute konat volby v obvyklyacutech lhůtaacutech s možnostiacute prodlouženiacute volebniacuteho obdobiacute až o 6 měsiacuteců a to formou zaacutekona Může se jednat o volby do Parlamentu ČR obecniacutech a krajskyacutech zastupitelstev i prezidentskeacute volby V přiacutepadě voleb do Evropskeacuteho parlamentu by byla ještě nutnaacute shoda na uacuterovni Unie Za opravdu mimořaacutednyacutech okolnostiacute takeacute nelze zcela vyloučit ani jednoraacutezoveacute zkraacuteceniacute volebniacuteho obdobiacute během vaacutelky 134

Ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute neexistuje komplexniacute uacuteprava prodlouženiacute volebniacuteho obdobiacute v době vaacutelečneacuteho stavu Fixed-term Parliaments Act 2011 sice počiacutetaacute s možnostiacute prodlouženiacute na zaacutekladě sekundaacuterniacuteho praacutevniacuteho předpisu schvaacuteleneacuteho oběma komorami ale pouze o 2 měsiacutece135 Během druheacute světoveacute vaacutelky si však Parlament svůj mandaacutet prodloužil136 V přiacutepadě vaacutelky by zde byla možnost pro podobneacute opatřeniacute Spojeneacute staacutety žaacutednou uacutepravu teacuteto problematiky nemajiacute a ani pro niacute neexistuje historickyacute precedent

c Brannaacute povinnost

Oproti širokeacute uacutepravě praacutev a svobod nenachaacuteziacuteme v našem praacutevniacutem řaacutedu rozsaacutehlou uacutepravu povinnostiacute vůči staacutetu Neniacute to však nic vyacutejimečneacuteho uacuteprava ve většině staacutetů je obdobnaacute Brannaacute povinnost jakožto vyacuteraz povinnosti občanů braacutenit svůj staacutet je však jednou z vyacutejimek Je zakotvena již na uacutestavniacute uacuterovni a to v čl 4 UacuteZB Ten však pouze stanoviacute že ozbrojeneacute siacutely jsou doplňovaacuteny na

131 Chapter IV 4 International Covenant on Civil and Political Rights United Nations Treaty Collection [online] United Nations [cit 42 2015] 132 POSNER Eric A VERMEULE Adrian Terror in the Balance Security Liberty and the Courts

[online] Oxford 2007 Oxford University Press s 4-6 133 ELLSEA GRIMMETT op cit s 28 ndash 41 57 ndash 85 134 BAHYacuteĽOVAacute Lenka a kol Uacutestava Českeacute republiky ndash Komentaacuteř Praha Linde Praha 2010 s 379 135 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Fixed-term Parliaments Act 2011 (2011 c 14) ve zněniacute k 24 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 27 2 2015] 136 BRADLEY Anthony W EVING Keith D Constitutional and Administrative Law Svazek 1 [online] 14 ed Harlow Pearson Education 2007 s 187

87

zaacutekladě branneacute povinnosti a podrobnosti nechaacutevaacute na zaacutekonu s tiacutem že maacute byacutet zaručena civilniacute kontrola ozbrojenyacutech sil 137 Ozbrojeneacute siacutely tvořiacute armaacuteda Vojenskaacute kancelaacuteř prezidenta republiky (daacutele jen Vojenskaacute kancelaacuteř) a Hradniacute straacutež Jejich přiacuteslušniacutekem je pouze vojaacutek v činneacute službě V době miacuteru jsou jimi vojaacuteci z povolaacuteniacute Zaacutekladniacute vojenskaacute služba (lidově bdquovojnaldquo) v ČR od 1 1 2005 neexistuje138 Kromě toho existuje i zaacuteloha a aktivniacute zaacuteloha Brannaacute povinnost se tyacutekaacute všech občanů ČR mezi 18 a 60 lety Branneacute povinnosti jsou zproštěni ti kteřiacute nejsou schopni vykonaacutevat vojenskou službu V přiacutepadě vaacutelečneacuteho stavu nebo stavu ohroženiacute staacutetu se aktivizuje institut mimořaacutedneacute služby Občan maacute praacutevo odmiacutetnout mimořaacutednou vojenskou službu z důvodu vyznaacuteniacute nebo svědomiacute podleacutehaacute pak pracovniacute povinnosti Vyacutekonu mimořaacutedneacute vojenskeacute služby takeacute lze zprostit přiacuteslušniacuteky určityacutech povolaacuteniacute tak aby bylo zachovaacuteno fungovaacuteniacute společnosti a staacutetu Na toto zproštěniacute však neniacute praacutevniacute naacuterok a může byacutet v přiacutepadě potřeby zrušeno Občan je povinen se dostavit k odvodniacutemu řiacutezeniacute kde se rozhoduje o jeho schopnosti či neschopnosti vykonaacutevat vojenskou službu Zaacutekladem je povinnaacute zdravotniacute prohliacutedka K odvodniacutemu řiacutezeniacute se nepovolaacutevajiacute někteřiacute staacutetniacute funkcionaacuteři Rozsah odvodniacuteho řiacutezeniacute určuje vlaacuteda svyacutem nařiacutezeniacutem Absolvovaacuteniacutem odvodniacuteho řiacutezeniacute s tiacutem že je schopen vykonaacutevat vojenskou službu se občan staacutevaacute vojaacutekem v povinneacute zaacuteloze a může byacutet povolaacuten do činneacute služby či k vojenskeacutemu cvičeniacute Prezident republiky je na naacutevrh vlaacutedy opraacutevněn nařiacutedit či zrušit mobilizaci ozbrojenyacutech sil Tato mobilizačniacute vyacutezva se vyhlašuje v hromadnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech Obsahem mobilizace je povolaacutevaacuteniacute vojaacuteků v zaacuteloze do činneacute služby Čaacutestečnaacute mobilizace se tyacutekaacute čaacutesti uacutezemiacute ČR nebo čaacutesti vojaacuteků v zaacuteloze zatiacutemco všeobecnaacute mobilizace dopadaacute na všechny vojaacuteky v zaacuteloze 139 140

Ve Spojenyacutech staacutetech najdeme hned několik odlišnostiacute Od roku 1973 neexistujiacute v USA odvody a ozbrojeneacute siacutely jsou tvořeny vyacutehradně dobrovolniacuteky141 Brannaacute povinnost se vztahuje pouze na muže Přes absenci odvodů funguje takzvanyacute Selective Service System Podle něho se teacuteměř všichni muži mezi 18-25 lety musiacute nechat zaregistrovat u Selective Service Registraci podleacutehajiacute i cizinci žijiacuteciacute v USA Kromě toho že nezapsaacuteniacute se je poměrně tvrdě trestaneacute je takeacute podmiacutenkou federaacutelniacutech půjček na studium a dalšiacutech federaacutelniacutech programů V několika americkyacutech staacutetech je takeacute podmiacutenkou ziacuteskaacuteniacute řidičskeacuteho opraacutevněniacute Pro cizince je registrace nutnaacute k ziacuteskaacuteniacute občanstviacute Federaacutelniacute vlaacuteda maacute tak přehled o počtu potenciaacutelniacutech branců Kdyby mělo dojiacutet k odvodům do armaacutedy Kongres by musel schvaacutelit přiacuteslušnyacute zaacutekon klasickyacutem legislativniacutem postupem včetně možnosti prezidenta ho vetovat 142 Kromě toho však ještě existujiacute zaacutelohy jejichž zaacutekladem je Naacuterodniacute garda V době miacuteru může byacutet povolaacutena do služby jen na omezenou dobu zatiacutemco v době vyhlaacutešeneacute vaacutelky či Kongresem vyhlaacutešeneacutem stavu naacuterodniacute pohotovosti mohou byacutet povolaacuteny na dobu trvaacuteniacute konfliktu či v přiacutepadě aktivniacute zaacutelohy i na dobu maximaacutelně 6 měsiacuteců po skončeniacute konfliktu143

Britaacutenie po druheacute světoveacute vaacutelce kdy došlo k masivniacute mobilizaci občanů zavedla tzv Naacuterodniacute službu (National Service) Odvodům podleacutehali muži mezi 18 a 26 lety Doba služby se několikraacutet změnila Pohybovala se mezi rokem a dvěma roky činneacute služby a třemi a půl až pěti a půl lety v zaacuteloze Systeacutem odvodů skončil v roce 1960 a posledniacute muž opustil Naacuterodniacute službu v roce 1963 Od teacute doby maacute Spojeneacute kraacutelovstviacute profesionaacutelniacute armaacutedu 144 145 Nic ovšem nebraacuteniacute Parlamentu aby odvody v budoucnosti znovu zavedl

d Vojenskeacute soudnictviacute

V přiacutepadě vaacutelky může dojiacutet k rozšiacuteřeniacute vojenskeacute justice a vzhledem k velkeacutemu počtu osob ktereacute by byly v přiacutepadě vaacutelky členy ozbrojenyacutech sil považuji za přiacutenosneacute se jiacute zabyacutevat V raacutemci teacuteto

137 Čl 4 uacutestavniacuteho zaacutekona č 110 1998 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 138 Historie zaacutekladniacute vojenskeacute služby v Českyacutech zemiacutech Ministerstvo obrana a Armaacuteda Českeacute republiky [online] Ministerstvo obrany [cit 10 2 2015] 139Zaacutekon č 2191999 Sb 140 Zaacutekon č 5852004 Sb 141 FLINN George Q Conscription and Democracy France Great Britain and the United States

[online] Westport Connecticut 2001 Greenwood Press s 132-133 142 POWERS Rod All about the Draft About Careers [online] Aboutcom [cit 12 2 2015] 143 ELLSEA GRIMMETT op cit s 41-42 144 FLINN op cit s 67-68 145 What is National Service Imperial War Museum [online] Imperial War Museum [cit 12 2 2015]

88

podkapitoly stručně pojednaacutem o vojenskeacutem soudnictviacute ve sledovanyacutech staacutetech a přiacutepadnyacutech změnaacutech v době vaacutelky

Na tuto problematiku dopadajiacute i normy mezinaacuterodniacuteho humanitaacuterniacuteho praacuteva Jaacutedrem teacuteto uacutepravy jsou Ženevskeacute konvence z roku 1949 a jejich dodatkoveacute protokoly Třetiacute z uacutemluv se tyacutekaacute vaacutelečnyacutech zajatců Uacutemluva poměrně vyčerpaacutevajiacuteciacutem způsobem definuje pojem vaacutelečneacuteho zajatce Jejiacute třetiacute kapitola pojednaacutevaacute o trestniacutech a disciplinaacuterniacutech opatřeniacutech proti vaacutelečnyacutem zajatcům Ti jsou souzeni soudy vojenskyacutemi až na vyacutejimky kdy by podle vnitrostaacutetniacuteho praacuteva zadržujiacuteciacuteho staacutetu byly ten samyacute prohřešek přiacuteslušneacute řešit civilniacute soudy Zajatci jsou takeacute poskytovaacuteny určiteacute zaacuteruky spravedliveacuteho procesu Podle čtvrteacute z uacutemluv mohou i civilisteacute napřiacuteklad vykonaacutevajiacuteciacute sabotaacutež či jinou škodlivou činnost spadat pod vojenskou jurisdikci146 147 Všechny tři sledovaneacute staacutety Ženevskeacute uacutemluvy ratifikovaly byť v přiacutepadě Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a Spojenyacutech staacutetů s vyacutehradami a prohlaacutešeniacutemi 148 149 Vojenskeacute soudy v ČR zanikly na zaacutekladě čl 110 Uacutestavy 31 prosince 1993 Uacutestava nepočiacutetaacute se vznikem zvlaacuteštniacutech soudů ani v přiacutepadě vaacutelečneacuteho stavu V minulosti však již došlo k vytvaacuteřeniacute zvlaacuteštniacutech senaacutetů při existujiacuteciacutech soudech Jinou možnostiacute by bylo zřiacutezeniacute pobočky soudu v poli K takovyacutemto opatřeniacutem by však musela byacutet přijata přiacuteslušnaacute zaacutekonnaacute uacuteprava Zaacutekon o staacutetniacutem zastupitelstviacute počiacutetaacute v době branneacute pohotovosti staacutetu s vyššiacutemi a nižšiacutemi polniacutemi staacutetniacutemi zastupitelstviacutemi Podrobnějšiacute uacuteprava ale chybiacute a přesnyacute vyacuteznam těchto orgaacutenů neniacute zcela zřejmyacute 150

Spojeneacute kraacutelovstviacute disponuje propracovanyacutem systeacutemem vojenskeacute justice Zaacutekladniacutem praacutevniacutem předpisem je Armed Forces Act 2006 Zajiacutemaveacute je že tento předpis regulujiacuteciacute systeacutem vojenskeacuteho soudnictviacute se vztahuje i na poměrně širokou skupinu civilistů podleacutehajiacuteciacutech vojenskeacute kaacutezni Jde napřiacuteklad o osoby na palubaacutech armaacutedniacutech lodiacute a letadel civilniacute vlaacutedniacute zaměstnance na vojenskyacutech zaacutekladnaacutech vykonaacutevajiacuteciacute podpůrnou činnost ale i rodiny vojaacuteků přebyacutevajiacuteciacute na vojenskyacutech zaacutekladnaacutech Defence Council o ktereacute ještě bude později řeč maacute takeacute možnost označit za subjekt vojenskeacute discipliacuteny dalšiacute osoby pokud to je třeba napřiacuteklad k uchovaacuteniacute pořaacutedku a discipliacuteny nebo k ochraně dalšiacutech osob Praacutevě toto ustanoveniacute by pravděpodobně bylo velmi využiacutevaacuteno v přiacutepadě vaacutelky V čele vojenskeacuteho soudnictviacute stojiacute Judge Advocate General (daacutele jen JAG) Ten je jmenovaacuten panovniacutekem na naacutevrh Lorda kancleacuteře a je nezaacutevislyacutem členem soudnictviacute Musiacute se jiacutem staacutet vždy civilista i když mohl v minulosti sloužit v ozbrojenyacutech silaacutech V plněniacute jeho uacutekolů mu pomaacutehaacute jeho zaacutestupce a sedm soudců nazyacutevanyacutech Assistent Judge Advocate General Tito všichni jsou soudci na plnyacute uacutevazek V přiacutepadě nutnosti může JAG jmenovat až deset Deputy Judge Advocate kteřiacute jsou soudci na čaacutestečnyacute uacutevazek V přiacutepadě zvlaacuteště zaacutevažnyacutech a nejasnyacutech kauz může byacutet k předsedaacuteniacute přizvaacuten soudce Vysokeacuteho soudniacuteho dvora (High Court of Justice) JAG maacute poměrně širokeacute dohledoveacute a iniciačniacute pravomoci O všech vyacuteše zmiňovanyacutech budu v raacutemci tohoto odstavce daacutele mluvit jen jako o soudciacutech Nyniacute ve stručnosti popiacuteši systeacutem vojenskeacute justice Drobneacute disciplinaacuterniacute a trestniacute prohřešky se řešiacute v souhrnneacutem řiacutezeniacute před veliacuteciacutem důstojniacutekem Jde o kvantitativně největšiacute čaacutest přiacutepadů Obviněnyacute však maacute praacutevo miacutesto tohoto řiacutezeniacute požadovat proces před vaacutelečnyacutem soudem (Court Martial ) V přiacutepadě že zvoliacute řiacutezeniacute před veliacuteciacutem důstojniacutekem maacute takeacute možnost se proti jeho rozhodnutiacute odvolat k Summary Appeal Court Court Martial je takeacute zaacutekladniacute instanciacute pro zaacutevažnějšiacute prohřešky Proces se zde velmi podobaacute řiacutezeniacute před Korunniacutem soudem ( Crown Court) Kromě soudce je přiacutetomna i porota složenaacute z důstojniacuteků Jejiacute velikost se odviacutejiacute od zaacutevažnosti přiacutepadu Tento soud může uložit až doživotniacute trest odnětiacute svobody Summary Appeal Court zasedaacute ve složeniacute jeden soudce a dva důstojniacuteci Dalšiacute odvolaciacute instanciacute je Court Martial Appeal Court (zvlaacuteštniacute naacutezev civilniacuteho Court of Appeal když se zabyacutevaacute vojenskyacutemi věcmi) a v nejvyššiacute instanci

146 Convention (III) relative to the Treatment of Prisoners of War Geneva 12 August 1949 International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] 147 Convention (IV) relative to the Protection of Civilian Persons in Time of War Geneva 12 August 1949 International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] 148 United States of America International Comittee of the Red Cross [online] International

Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] 149 United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] 150 Podrobněji KOUDELKA Zdeněk Vojenskaacute justice v ČR Vojenskeacute rozhledy [online] Univerzita

obrany ročniacutek 2009 č 2 [cit 132 2015]

89

Nejvyššiacute soud ( Supreme Court) Civilisteacute podleacutehajiacuteciacute vojenskeacute kaacutezni sloužiacuteciacute v zaacutemořiacute mohou byacutet souzeniacute Service Civilian Court Zde soudiacute samosoudce Tuteacutež funkci na Britskyacutech ostrovech vykonaacutevajiacute civilniacute soudy Vyacuteznamnějšiacute delikty civilistů soudiacute Court Martial151 152 Tento systeacutem vojenskeacuteho soudnictviacute je velmi rozdiacutelnyacute od toho kteryacute fungoval v druheacute polovině 20 stoletiacute Staryacute model byl do značneacute miacutery podobnyacute tomu americkeacutemu avšak dokonce s ještě zaacutesadnějšiacute roliacute svolaacutevajiacuteciacuteho důstojniacuteka a vojenskyacutech autorit obecně Pod vlivem Uacutemluvy a rozhodovaciacute činnosti s niacute spojeneacute (např rozsudek ESLP ve věci Findlay v The United Kingdom z roku 1997) poteacute došlo ke změnaacutem z nichž vychaacuteziacute i současnyacute stav 153

Vojenskeacute soudnictviacute maacute v USA dlouhou tradici Uacutestava USA daacutevaacute Kongresu praacutevo vytvaacuteřet pravidla pro organizaci a spraacutevu ozbrojenyacutech sil včetně zajišťovaacuteniacute discipliacuteny V roce 1950 došlo k sjednoceniacute do teacute doby dvojkolejneacuteho (Armaacuteda Naacutemořnictvo) vojenskeacuteho soudnictviacute V tomto roce byl Kongresem přijat Uniform Code of Military Justice (daacutele jen UCMJ ) kteryacute nabyl uacutečinnost 1 5 1951 a dodnes je zaacutekladniacutem piliacuteřem vojenskeacute justice v USA Jednotliveacute ozbrojeneacute složky (i letectvo) si však uchovaly sveacute vlastniacute praacutevniacute odděleniacute ( Judge Advocate General Corps znaacutemaacute jako JAG) z ktereacuteho jsou přidělovaacuteni vojenštiacute soudci praacutevniacute zaacutestupci a praacutevniacute poradci V jeho čele stojiacute Judge Advocate General Na rozdiacutel od britskeacute praxe jsou přiacuteslušniacuteky JAGu vojaacuteci z povolaacuteniacute Velmi vyacuteznamnyacute je takeacute Manual for Courts ndash Martial vydanyacute prezidentem jakožto vrchniacutem velitelem kteryacute reguluje předevšiacutem procesniacute otaacutezky Vojenskeacute soudy majiacute jurisdikci jak nad členy ozbrojenyacutech složek v činneacute službě tak takeacute v některyacutech dalšiacutech přiacutepadech nad civilisty Jde napřiacuteklad o osoby doprovaacutezejiacuteciacute ozbrojeneacute siacutely v době vyhlaacutešeneacute vaacutelky či vaacutelečneacute zajatce Podobně jako v britskeacutem modelu majiacute veliacuteciacute důstojniacuteci možnost sami trestat meacuteně zaacutevažnaacute proviněniacute V přiacutepadě vyššiacute zaacutevažnosti důstojniacutek podaacutevaacute obžalobu k jednomu ze třiacute typů vaacutelečnyacutech soudů na zaacutekladě zaacutevažnosti a vyacuteše možneacuteho trestu Vaacutelečneacute soudy nejsou staacuteleacute ale jsou svolaacutevaacuteny ad hoc Svolaacutevajiacuteciacute autoritou ( Convening Authority daacutele jen CA) je zpravidla velitel jednotky či zařiacutezeniacute kde obviněnyacute sloužiacute Ten maacute velkyacute vliv na složeniacute soudu Soudem s nejmenšiacutemi možnyacutemi tresty je summary court-martial Zde soudiacute pověřenyacute důstojniacutek kteryacute nemusiacute miacutet praacutevniacute vzdělaacuteniacute Obviněnyacute obvykle na rozdiacutel od ostatniacutech typů vaacutelečnyacutech soudů nemaacute praacutevo na praacutevniacuteho zaacutestupce S tiacutem však souvisiacute povinnost soudce pomaacutehat obviněneacutemu a poučovat ho o zaacutekladniacutech pravidlech a praacutevech Na teacuteto uacuterovni nesmiacute byacutet souzeni důstojniacuteci Vyacuteraznějšiacute prohřešky soudiacute special court-martial Pro představu maximaacutelniacute doba odnětiacute svobody kterou může uložit je 1 rok Obviněnyacute si může vybrat zda chce byacutet souzen pouze vojenskyacutem soudcem (profesionaacutel s praacutevniacutem vzdělaacuteniacutem) panelem o třech členech (většinou důstojniacuteci z velitelstviacute obviněneacuteho) nebo vojenskyacutem soudcem a panelem o 3 členech Posledniacutem typem je general court-martial V některyacutech přiacutepadech je možneacute aby proces řiacutedil pouze vojenskyacute soudce ale většinou je přiacutetomna takeacute porota o pěti členech Jelikož zde přichaacuteziacute do uacutevahy i trest smrti je proces složitějšiacute Jeho součaacutestiacute je i předběžneacute slyšeniacute jehož ciacutelem je zjistit zda existuje dostatek důkazů pro to aby byl obviněnyacute pohnaacuten před vaacutelečnyacute soud Vyšetřujiacuteciacute důstojniacutek může již v teacuteto faacutezi navrhnout zamiacutetnutiacute žaloby Rozhodujiacuteciacute slovo maacute však CA kteraacute po poradě se svyacutem praacutevniacutem poradcem zamiacutetne obžalobu nebo svolaacute vaacutelečnyacute soud Ve Spojenyacutech staacutetech existuje unikaacutetniacute systeacutem přezkumu soudniacutech rozhodnutiacute ve vojenskeacute justici Odsuzujiacuteciacute rozsudky jsou zkoumaacuteny přiacuteslušnyacutem poradcem z JAGu kteryacute poteacute podaacutevaacute doporučeniacute CA Ta maacute velmi širokeacute pravomoci Může suspendovat celyacute rozsudek nebo jeho čaacutest přiacutepadně sniacutežit trest Poteacute co CA takto rozhodne či rozsudek potvrdiacute přichaacuteziacute v uacutevahu odvolaacuteniacute Odvolaciacute soudy však nemajiacute jurisdikci v kauzaacutech souzenyacutech summary court-martial a v přiacutepadě miacuternyacutech rozsudků (např odnětiacute svobody do jednoho roku) Zde ještě rozsudek může přezkoumat (jak v otaacutezkaacutech praacuteva tak faktickyacutech) přiacuteslušniacutek JAGu V přiacutepadě že CA odmiacutetne proveacutest naacutepravnou akci je přiacutepad k přezkumu a naacutepravě svěřen Judge Advocate General Odvolaciacute řiacutezeniacute je automatickeacute ve všech v raacutemci jurisdikce odvolaciacutech soudů pokud se odvolatel nevzdaacute praacuteva na odvolaacuteniacute To nelze učinit v přiacutepadě trestu smrti Odvolaciacutemi soudy jsou Navy-Marine Corps Court of Criminal Appeals Army Court of Criminal Appeals a Air Force Court of Criminal Appeals Na tomto stupni soudiacute senaacutety vojenskyacutech soudců Dalšiacute možnou odvolaciacute instanciacute je Court of Appeals for the Armed Forces kteryacute je složen z pěti civilniacutech soudců jmenovanyacutech prezidentem se souhlasem

151 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Armed Forces Act 2006 (2006 c 52) 152 Military Court and Tribunals Judiciary [online] Judiciary [cit 132 2015] 153 Rozsudek Evropskeacuteho soudu pro lidskaacute praacuteva ze dne 25 2 1997 appl no 2210793 ( Findlay v The United Kingdom)

90

Senaacutetu Přiacutepadneacute posledniacute slovo pak maacute Nejvyššiacute soud ( Supreme Court of the United States) 154 155

V čase vaacutelky bylo vždy zvykem ustavovat zvlaacuteštniacute vojenskeacute tribunaacutely či komise k souzeniacute zločinů jako je špionaacutež podporovaacuteniacute nepřiacutetele ale takeacute porušeniacute praacuteva vedeniacute vaacutelečneacuteho konfliktu (humanitaacuterniacuteho praacuteva) Druhaacute jmenovanaacute funkce postupně převlaacutedla Kromě toho takeacute komise či tribunaacutely v minulosti během vaacutelky nahrazovaly soudy civilniacute 156 Aktuaacutelniacutem přiacutepadem jsou vojenskeacute komise ktereacute začaly fungovat v roce 2004 v souvislosti s vaacutelkou proti terorismu a zadržovaciacutem taacuteborem na zaacutekladně v Guantanaacutemo Bay Tato problematika je velmi složitaacute a pravděpodobně by vystačila na samostatnou praacuteci Nebudu se zde proto zabyacutevat statusem zadržovanyacutech ani vyacuteslechovyacutemi metodami a uacutedajnyacutem porušovaacuteniacutem lidskyacutech praacutev Pouze lehce nastiacuteniacutem aktuaacutelniacute fungovaacuteniacute těchto komisiacute a možnosti přezkumu jelikož v přiacutepadě vaacutelečneacuteho stavu by pravděpodobně vaacutelečneacute tribunaacutely byly organizovaacuteny na podobneacutem zaacutekladě Z hlediska praacutevniacute uacutepravy se komise řiacutediacute Military Commissions Act of 2009 kteryacute změnil a nahradil dřiacutevějšiacute předpis z roku 2006 Komise se sklaacutedaacute z vojenskeacuteho soudce a panelu pěti důstojniacuteků ovšem v přiacutepadě navrženeacuteho počtu smrti zaacutekon počiacutetaacute s 12 důstojniacuteky V přiacutepadě že by nebyli k dispozici minimaacutelniacute počet členů panelu v tomto přiacutepadě je devět I zde se setkaacuteme s CA avšak tuto funkci zastaacutevaacute pouze 1 osoba jmenovanaacute ministrem obrany Ta podobně jako u vojenskyacutech soudů provaacutediacute přezkum rozhodnutiacute Odvolaciacute instanciacute je Court of Military Commission Review složenyacute z vojenskyacutech soudců či civilniacutech soudců se srovnatelnou kvalifikaciacute Dalšiacute odvolaacuteniacute je možneacute k federaacutelniacutem soudům Jsou jimi U S Court of Appeals for the District of Columbia Circuit a přiacutepadně i Nejvyššiacute soud Jak můžeme vidět jde o systeacutem velmi podobnyacute vojenskyacutem soudům157

5 ŘIacuteZENIacute OZBROJENYacuteCH SIL

V raacutemci teacuteto kapitoly se pokusiacutem velmi zjednodušeně popsat zaacutekladniacute aspekty veleniacute ozbrojenyacutech sil ve sledovanyacutech staacutetech Zaměřiacutem se při tom i na přiacutepadneacute změny ve veleniacute v době vaacutelky

Ozbrojeneacute siacutely ČR a jejich tři zaacutekladniacute složky již byly popsaacuteny dřiacuteve Ohledně veleniacute a řiacutezeniacute ozbrojenyacutech sil je pro naacutes určujiacuteciacute zaacutekonnaacute uacuteprava UacuteZB pouze jak již bylo řečeno požaduje civilniacute kontrolu ozbrojenyacutech sil a zřizuje Bezpečnostniacute radu staacutetu o ktereacute pojednaacutem později V Uacutestavě nalezneme mezi pravomocemi prezidenta že jmenuje a povyšuje generaacutely a je vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil Praacutevě obsah ustanoveniacute že prezident je vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil neniacute ihned zřejmyacute a je nutno proto vychaacutezet ze zaacutekonneacute uacutepravy Na jejiacutem zaacutekladě je však vliv prezidenta velmi omezenyacute a ono vrchniacute veleniacute pouze formaacutelniacutem Podle zaacutekona č 2191999 o ozbrojenyacutech silaacutech Českeacute republiky mu přiacuteslušiacute schvalovaacuteniacute vojenskyacutech řaacutedů a jmenuje a odvolaacutevaacute naacutečelniacuteka Vojenskeacute kancelaacuteře Daacutele mu takeacute naacuteležiacute propůjčovaacuteniacute historickyacutech nebo čestnyacutech naacutezvů a bojovyacutech praporů Je třeba zmiacutenit že rozhodnutiacute prezidenta pokud jednaacute jako vrchniacute velitel ozbrojenyacutech sil podleacutehajiacute kontrasignaci Mnohem zaacutesadnějšiacute vliv na ozbrojeneacute siacutely maacute vlaacuteda a ministr obrany Vlaacuteda v těchto přiacutepadech jednaacute na naacutevrh ministra obrany Jde o schvalovaacuteniacute operačniacutech plaacutenů struktury armaacutedy a koncepce vyacutestavby armaacutedy Vlaacuteda takeacute stanovuje počet přiacuteslušniacuteků ozbrojenyacutech sil v přiacutepadě Hradniacute straacuteže a Vojenskeacute kancelaacuteře je nutnaacute dohoda s naacutečelniacutekem Vojenskeacute kancelaacuteře Saacutem ministr obrany disponuje rozsaacutehlyacutemi pravomocemi Důležiteacute je že je opraacutevněn k plněniacute uacutekolů armaacutedy vydaacutevat rozkazy ktereacute jsou zaacutevazneacute pro všechny vojaacuteky v činneacute službě Kromě tohoto civilniacuteho armaacutedniacuteho veleniacute existuje i veleniacute vojenskeacute ktereacute je představovaacuteno Generaacutelniacutem štaacutebem Armaacutedy Českeacute republiky kteryacute je součaacutestiacute ministerstva obrany V jeho čele stojiacute Naacutečelniacutek Generaacutelniacute štaacutebu Českeacute republiky Ten je jmenovaacuten prezidentem republiky na naacutevrh vlaacutedy a je podřiacutezen ministru obrany Je takeacute nutneacute aby byla nominace projednaacutena v přiacuteslušneacutem vyacuteboru Poslaneckeacute sněmovny Odvolaacuten může byacutet prezidentem na naacutevrh vlaacutedy Silnějšiacute pravomoci maacute prezident vůči Vojenskeacute kancelaacuteři a Hradniacute straacuteži prostřednictviacutem naacutečelniacuteka Vojenskeacute kancelaacuteře

154 MAYERS Lewis The American Legal System Revised Edition New York Evanston and London Harper and Row 1964 s 508-532 155 POLLACK Estela I Velez CRS Report for Congres- Military Courts-Martial An Overview Federation of American Scientists [online] Federation of American Scientists [cit 23 2 2015] 156 MAYERS op cit s 533-541 157 ELSEA Jeniffer K CRS Report - The Military Commissions Act of 2009 (MCA 2009) Overview and Legal Issues Federation of American Scientists [online] Federation of American Scientists [cit

23 2 2015]

91

kteryacute je mu přiacutemo podřiacutezen 158 159Již zmiacuteněnaacute Bezpečnostniacute rada staacutetu je podle nynějšiacute uacutepravy pouze poradniacutem a iniciativniacutem orgaacutenem vlaacutedy bez rozhodovaciacute pravomoci Členem je předseda vlaacutedy a dalšiacute členoveacute vlaacutedy podle jejiacuteho rozhodnutiacute Prezident maacute takteacutež praacutevo se zuacutečastnit jejiacuteho zasedaacuteniacute160 Neexistuje žaacutednaacute speciaacutelniacute uacuteprava pro vaacutelečneacute obdobiacute je třeba proto vychaacutezet z předpisů pro dobu miacuteru Prezident ačkoli je vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil nedisponuje veliacuteciacutemi pravomocemi ani pro přiacutemeacute veleniacute nemaacute dostatečnyacute aparaacutet Veleniacute by tedy mohlo připadnout ministru obrany kteryacute přiacuteslušnou nařizovaciacute pravomoc maacute Možneacute by takteacutež bylo předaacuteniacute veleniacute naacutečelniacutekovi Generaacutelniacuteho štaacutebu Armaacutedy ČR či jineacutemu vysokeacutemu důstojniacutekovi161 Pravděpodobně by to bylo provedeno formou kontrasignovaneacuteho rozhodnutiacute prezidenta

Ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute je vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil panovniacutek v současneacute době kraacutelovna Alžběta II Sveacute pravomoci však vykonaacutevaacute pouze na zaacutekladě doporučeniacute ministra obrany ( Secretary of State for Defence) či ministerskeacuteho předsedy Některaacute prerogativa vykonaacutevajiacute tito členoveacute vlaacutedy za panovniacuteka přiacutemo Přiacuteslušniacuteci armaacutedy letectva a naacutemořniacute pěchoty sklaacutedajiacute přiacutesahu věrnosti monarchovi Tuto přiacutesahu nemusiacute sklaacutedat přiacuteslušniacuteci naacutemořnictva protože sama jeho existence je odvozena od kraacutelovskeacuteho prerogativa Kraacutelovna se takeacute pravidelně schaacuteziacute s vysokyacutemi představiteli armaacutedy Je to takteacutež kraacutelovna kteraacute uděluje vojenskaacute vyznamenaacuteniacute Členoveacute kraacutelovskeacute rodiny jsou takeacute nositeli mnoha čestnyacutech hodnostiacute a funkciacute v ozbrojenyacutech silaacutech162 Za fungovaacuteniacute ozbrojenyacutech sil a naacuterodniacute obranu je zodpovědneacute ministerstvo obrany (Ministry of Defence) V jeho čele stojiacute již zmiňovanyacute ministr obrany V raacutemci ministerstva obrany existuje mnoho různyacutech organizačniacutech jednotek Pro naacutes nejdůležitějšiacute je Defence Council (daacutele jen DC) Praacutevě teacute jsou svěřeny rozsaacutehleacute pravomoci ohledně veleniacute ozbrojenyacutem silaacutem Jde o poměrně početneacute těleso Jejiacutemi členy jsou kromě ministra obrany i jeho parlamentniacute naacuteměstci mladšiacute ministři staacutelyacute naacuteměstek finančniacute ředitel Chief of Defence Materiel a Chief Scientific Adviser Kromě toho jsou v DC zastoupeni i představiteleacute ozbrojenyacutech sil Kromě naacutečelniacuteka obranneacuteho štaacutebu (Chief of Defence Staff) a jeho zaacutestupce jsou jimi naacutečelniacuteci štaacutebů třiacute hlavniacutech složek ozbrojenyacutech sil (naacutemořnictva armaacutedy a letectva) Užšiacutem orgaacutenem je Defence Board kteraacute předevšiacutem určuje ciacutele a priority ministerstva a budouciacute koncepce ozbrojenyacutech sil Pod DC takeacute spadajiacute tři vyacutebory pro jednotliveacute ozbrojeneacute složky (Navy Board Air Force Board a Army Board) Každaacute z nich maacute takeacute svůj štaacuteb V přiacutepadě vaacutelky by se tedy na veleniacute ozbrojenyacutech složek podiacutelel předevšiacutem ministerskyacute předseda ministr obrany a DC jako celek Poteacute by se přes jednotliveacute štaacuteby rozkazy předaacutevaly na nižšiacute stupně až do pole 163 164

Spojeneacute staacutety během dvacaacuteteacuteho stoletiacute prošly v oblasti veleniacute komplexniacutem vyacutevojem Ten se tyacutekal hlavně vojenskeacute čaacutesti veleniacute kde se střetaacutevaly a dodnes střetaacutevajiacute dva proudy Na jedneacute straně je silnyacute tlak na centralizaci a sjednoceniacute veleniacute proti ktereacutemu stojiacute snaha jednotlivyacutech ozbrojenyacutech složek uchovat si svoje autonomniacute postaveniacute Současnaacute situace kteraacute teacuteměř zcela jistě neniacute konečnaacute vychaacuteziacute z Goldwater-Nichols Act z roku 1986 Ten navazuje na řadu neuacutespěšnyacutech pokusů a iniciativ z druheacute poloviny 20 stoletiacute a byl dalšiacutem krokem směrem k jednotnějšiacutemu veleniacute V naacutesledujiacuteciacutech řaacutedciacutech popiacuteši zaacutekladniacute strukturu veleniacute nejvyššiacute uacuterovně tak jak funguje v současnosti Jak již bylo zmiacuteněno dřiacuteve vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil (Commander in Chief ) je podle Uacutestavy USA prezident Členem jeho kabinetu odpovědnyacutem za otaacutezky armaacutedy a obrany je ministr obrany ktereacuteho přiacutepadně zastupuje jeho naacuteměstek V raacutemci ministerstva obrany existujiacute podřiacutezenaacute ministerstva pro armaacutedu letectvo i naacutemořnictvo165 Velmi silnou roli ale hraje i Rada pro naacuterodniacute bezpečnost (National Security Council) kteraacute je poradniacutem a koordinačniacutem foacuterem prezidenta ve věcech naacuterodniacute bezpečnosti obrany a zahraničniacutech věciacute Předsedaacute jiacute prezident a jejich zasedaacuteniacute se uacutečastniacute viceprezident ministři obrany zahraničiacute a

158 Zaacutekon č 2191999 Sb 159 BAHYacuteĽOVAacute a kol op cit s 761-762 160 Uacutestavniacute zaacutekon č 110 1998 Sb 161 KŘIacuteŽ Zdeněk Civilniacute řiacutezeniacute a demokratickaacute kontrola armaacutedy v Českeacute republice Brno 2004 Masarykova univerzita v Brně Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav s 74-75 162 The Queen and the Armed Forces The official website of British Monarchy [online] The Royal

Household [cit 132 2015] 163 Defence Board GOVuk [online] Government Digital Service [cit 132 2015] 164 Defence Council GOVuk [online] Government Digital Service [cit 132 2015] 165 Organization of Department of Defence U S Department of Defence [online] Department of

Defence [cit 242 2015]

92

asistent prezidenta pro otaacutezky naacuterodniacute bezpečnosti Ten jelikož je prezidentovyacutem osobniacutem poradcem a jeho jmenovaacuteniacute neniacute na rozdiacutel od ministrů vaacutezaacuteno na souhlas Senaacutetu maacute velkyacute vliv na rozhodovaacuteniacute prezidenta Přiacutetomni jsou takeacute dalšiacute prezidentovi poradci nebo i jiniacute ministři a funkcionaacuteři dle potřeby Specializovanyacutemi poradci jsou předseda Sboru naacutečelniacuteků štaacutebů (Chairman of Joint Chiefs of Staff ) a ředitel tajnyacutech služeb ( Director of National Inteligence)166 Sbor naacutečelniacuteků štaacutebů (Joint Chiefs Staff) byl již zmiacuteněn dřiacuteve Kromě předsedy a jeho zaacutestupce v něm zasedaacute Chief of Staff of the Army Chief of Naval Operations the Chief of Staff of the Air Force the Commandant of the Marine Corps a Chief of the National Guard Bureau Tiacutem jsou zastoupeny tři hlavniacute ozbrojeneacute složky naacutemořniacute pěchota i Naacuterodniacute garda167 Postaveniacute předsedy je však silnějšiacute než bylo kdysi a jednotliveacute složky již nemajiacute takoveacute slovo S tiacutem souvisiacute jistaacute politizace tohoto postu Sbor naacutečelniacuteků však nemaacute žaacutedneacute vyacutekonneacute pravomoci a nemůže vydaacutevat rozkazy S tiacutemto oslabeniacutem vlivu jednotlivyacutech složek vzrostla důležitost sjednocenyacutech bojovyacutech velitelstviacute ( Unified Combatant Commands ndash bdquoUCCldquo) na geografickeacute uacuterovni168 Jejich veliteleacute majiacute nyniacute operačniacute veleniacute a pravomoc nad všemi ozbrojenyacutemi složkami ve sveacutem obvodu Řetězec veleniacute nyniacute probiacutehaacute od prezidenta přes ministra obrany přiacutemo k jednotlivyacutech velitelům UCC 169

6 SHRNUTIacute

V raacutemci teacuteto zaacutevěrečneacute kapitoly se pokusiacutem shrnout problematiku kapitol předchaacutezejiacuteciacutech Jak jsme mohli vidět v prvniacute kapitole mezinaacuterodně-praacutevniacute regulace vaacutelčeniacute včetně vyhlašovaacuteniacute vaacutelky prošla dlouhyacutem vyacutevojem Všechny tři sledovaneacute staacutety určitou měrou na tomto vyacutevoji participovaly Je však nutno podotknout že jak Spojeneacute kraacutelovstviacute tak Spojeneacute staacutety sice byly a jsou velmi aktivniacute při vytvaacuteřeniacute mezinaacuterodniacutech pravidel avšak jsou na druhou stranu poněkud zdrženliveacute k zaacutevazkům v určityacutech oblastech (napřiacuteklad lidskaacute praacuteva mezinaacuterodniacute trestniacute jurisdikce) Spojeneacute kraacutelovstviacute i Českaacute republika jsou takeacute členy Evropskeacute unie přičemž ani u jedneacute z těchto zemiacute neniacute přiacutestup k Unii bezprobleacutemovyacute Všechny tři sledovaneacute staacutety jsou členy NATO kteraacute tvořiacute zaacuteklad jejich obranneacute politiky

V oblasti vyhlašovaacuteniacute vaacutelky či vaacutelečneacuteho stavu se projevujiacute rozdiacutelneacute formy vlaacutedy v jednotlivyacutech staacutetech V Českeacute republice je rozhodujiacuteciacutem činitelem parlament vlaacuteda maacute pouze iniciačniacute pravomoc a prezident v tomto procesu vůbec nefiguruje Situace ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute vychaacuteziacute z kraacutelovskyacutech vyacutesad a zvyklostiacute Současnaacute praxe však ukazuje že i zde maacute Parlament velkou autoritu a vlaacuteda (jednajiacuteciacute jmeacutenem panovniacuteka) nevyhlaacutesiacute vaacutelku či nevyšle ozbrojeneacute siacutely do zahraničiacute bez jeho souhlasu Toto neformaacutelniacute uspořaacutedaacuteniacute přes různeacute nevyacutehody přinaacutešiacute i nesporneacute vyacutehody jako napřiacuteklad vysokou flexibilitu a schopnost okamžitě jednat v přiacutepadě nutnosti Proti enormniacutem excesům exekutivy takeacute může posloužit fakt že vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil je panovniacutek a ozbrojeneacute siacutely jsou povinovaacuteny věrnostiacute jemu nikoli ministerskeacutemu předsedovi Ve Spojenyacutech staacutetech neniacute jak jsme mohli vidět situace takteacutež zdaleka dořešena Faktem ovšem zůstaacutevaacute že pro efektivniacute vedeniacute vaacutelky je nutnaacute shoda prezidenta s Kongresem a oba akteacuteři si toho jsou vědomi Politickyacute systeacutem USA je důsledně vybudovaacuten na systeacutemu brzd a protivaacuteh takže v tak důležiteacute věci jako je vaacutelka je nutnaacute interakce a kooperace jednotlivyacutech mociacute Když porovnaacuteme tyto tři systeacutemy dojdeme k zaacutevěru že nejsilnějšiacute postaveniacute maacute parlament v Českeacute republice a poměrně překvapivě relativně nejslabšiacute ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute Neciacutetiacutem se dostatečně povolanyacute k tomu abych hodnotil ktereacute z řešeniacute je nejvhodnějšiacute Je třeba řiacuteci že v Českeacute republice je nejjasnějšiacute a přinaacutešiacute nejmeacuteně debat což ovšem může byacutet spojeno i s malyacutem zaacutejmem o tyto otaacutezky V přiacutepadě dodržovaacuteniacute praxe posledniacutech let ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute jsou všechny tři způsoby dostatečně legitimniacute Ten americkyacute a předevšiacutem britskyacute však daacutevaacute mnohem viacutece flexibility což je v dnešniacutem rychle se měniacuteciacutem světě velmi důležiteacute Dle meacuteho naacutezoru by si v tomto směru měla Českaacute republika vziacutet přiacuteklad a proveacutest uacutestavniacute změny ktereacute by mimo jineacute umožnily efektivniacute uacutečast na novyacutech silaacutech velmi rychleacute reakce NATO

166 National Secourity Council The White House [online] The White House [cit 242 2015] 167 About Joint Chiefs of Staff Joint Chiefs of Staff [online] Joint Chiefs of Staff [cit 242 2015] 168 Jejich přehled viz Unified Command Plan U S Department of Defence [online] Department of Defence [cit 242 2015] 169 Top Civilian and Military Leaders U S Department of Defence [online] Department of Defence

[cit 242 2015]

93

Když budeme mluvit o omezeniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev a mimořaacutednyacutech nařizovaciacutech pravomociacutech v přiacutepadě vyhlaacutešeneacute vaacutelky či vaacutelečneacuteho stavu je českaacute praacutevniacute uacuteprava poměrně podrobnaacute i přehlednaacute Zaacutekonodaacuterce i exekutiva maacute daneacute mantinely kam v přiacutepadě mimořaacutednyacutech stavů včetně vaacutelečneacuteho stavu může a nemůže zajiacutet a jejich činnost je kontrolovaacutena soudy předevšiacutem Uacutestavniacutem soudem Spojeneacute kraacutelovstviacute se tomuto kontinentaacutelniacutemu modelu značně přibliacutežilo po vydaacuteniacute HRA Ve Spojenyacutech staacutetech si zaacutesadniacute postaveniacute udržuje judikatura předevšiacutem Nejvyššiacuteho soudu Nařizovaciacute pravomoc je ve všech staacutetech stanovena obdobně s tiacutem že ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute je exekutiva pod většiacutem dohledem

Dalšiacutem probiacuteranyacutem institutem bylo prodlouženiacute funkčniacuteho obdobiacute Zde obecnou praacutevniacute uacutepravu pro vaacutelečnyacute stav nachaacuteziacuteme pouze v Českeacute republice a velmi omezeně (2 měsiacutece) a bez přiacutemeacute vaacutezanosti na vaacutelku takeacute ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute Ovšem v době vaacutelky i prodlouženiacute o 6 měsiacuteců předpoklaacutedaneacute UacuteZB může byacutet nedostatečneacute Zde maacute velkou vyacutehodu Spojeneacute kraacutelovstviacute se svou byť již omezenou doktriacutenou parlamentniacute svrchovanosti kteraacute by pro přiacutepad vaacutelky umožňovala prodlouženiacute volebniacuteho obdobiacute na dostatečnou dobu

Co se tyacuteče složeniacute ozbrojenyacutech složek vsaacuteziacute všechny tři sledovaneacute staacutety na vojaacuteky z povolaacuteniacute Všechny však takeacute majiacute zaacutelohy Českaacute republika ale jedinaacute počiacutetaacute pro dobu ohroženiacute staacutetu či vaacutelečneacuteho stavu s odvody a aktivaciacute občanskeacute složky armaacutedy Toto řešeniacute se jeviacute nutnyacutem vzhledem k maleacute velikosti profesionaacutelniacute armaacutedy I zde však je probleacutemem flexibilita Mimořaacutednaacute vojenskaacute služba může byacutet vyžadovaacutena až po vyhlaacutešeniacute přiacuteslušneacuteho mimořaacutedneacuteho stavu Poteacute by trvalo poměrně dlouho než by byli odvedeniacute branci schopniacute bojoveacuteho nasazeniacute V posledniacutech letech se objevuje snaha toto změnit a umožnit vlaacutedě zahaacutejeniacute odvodniacuteho řiacutezeniacute dřiacuteve 170

Ohledně vojenskeacuteho soudnictviacute již na tom tak dobře s praacutevniacute uacutepravou neniacute Kromě jednoho ustanoveniacute s pochybnyacutem vyacuteznamem nenachaacuteziacuteme u naacutes regulaci tohoto probleacutemu Vzhledem k velikosti armaacutedy to v miacuterovyacutech dobaacutech nepředstavuje probleacutem ale v přiacutepadě vaacutelečneacuteho stavu a mobilizace ozbrojenyacutech sil by to komplikace působit mohlo Jde o oblast kteraacute zatiacutem marně čekaacute na pozornost českyacutech zaacutekonodaacuterců Naproti tomu jak Spojeneacute kraacutelovstviacute tak Spojeneacute staacutety majiacute velmi propracovanyacute systeacutem vojenskeacute justice Z rozdiacutelů bych zde zvyacuteraznil velkyacute vyacuteznam svolaacutevajiacuteciacute autority (CA) a celkově silnějšiacute vliv vojenskyacutech prvků v americkeacutem modelu V posledniacutech letech se sice v USA objevujiacute snahy systeacutem reformovat ale zatiacutem došlo pouze k diacutelčiacutem změnaacutem Posledniacute z předchaacutezeniacutech kapitol pojednaacutevala o řiacutezeniacute ozbrojenyacutech sil Všechny tři sledovaneacute staacutety vychaacuteziacute z konceptu civilniacute kontroly ozbrojenyacutech sil Daacutele pak ale nachaacuteziacuteme mnoho odlišnostiacute Vrchniacute veleniacute je ve všech zemiacutech svěřeno hlavě staacutetu Praktickeacute dopady těchto ustanoveniacute jsou však diametraacutelně odlišneacute V Spojenyacutech staacutetech je spojeno se silnyacutemi pravomocemi takže prezident ozbrojenyacutem silaacutem skutečně veliacute V Českeacute republice i Spojeneacutem kraacutelovstviacute jde o funkci spiacuteše formaacutelniacute a ceremoniaacutelniacute V přiacutepadě britskeacuteho monarchy je toto pojetiacute zcela dominantniacute Českyacute prezident určityacutemi opraacutevněniacutemi ktereacute vykovaacutevaacute samostatně či na naacutevrh vlaacutedy přece jen disponuje Dalšiacute rozdiacutel silně souvisiacute s velikostiacute ozbrojenyacutech sil kde Českaacute republika na rozdiacutel od zbylyacutech dvou zkoumanyacutech staacutetů nedisponuje relativně samostatnyacutem letectvem armaacutedou a pochopitelně ani naacutemořnictvem Z tohoto důvodu je veleniacute ze všech třiacute zkoumanyacutech zemiacute nejcentralizovanějšiacute Jak již bylo řečeno centralizace veleniacute v USA takeacute velmi pokročila Zaacutesadniacute pro operačniacute veleniacute jsou nyniacute veliteleacute jednotlivyacutech UCC kteřiacute v posledniacutech letech i reprezentujiacute americkou zahraničniacute politiku171 Ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute se centralizace veleniacute zatiacutem uplatnila nejmeacuteně

Nyniacute by bylo vhodneacute odpovědět na otaacutezky položeneacute v uacutevodu Prvniacute z nich se tyacutekala vlivu formy vlaacutedy na uacutepravu zkoumaneacute problematiky Jak jste mohli vidět forma vlaacutedy maacute přiacutemeacute důsledky jak v rovině vyhlašovaacuteniacute vaacutelky či vaacutelečneacuteho stavu tak u veleniacute ozbrojenyacutem silaacutem V USA maacute obecně velmi silneacute postaveniacute prezident ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute vyacuteznam exekutivy plyne jak z monarchistickyacutech tradic tak z tamniacutemu systeacutemu politickyacutech stran Ten totiž inklinuje k silnyacutem vlaacutedaacutem ktereacute diacuteky stranickeacute discipliacuteně přiacutemo ovlivňujiacute děniacute v Parlamentu V Českeacute republice je pak exekutiva podrobena největšiacute parlamentniacute kontrole Dalšiacute pozorovaneacute odlišnosti je nutneacute přičiacutest hlavně rozdiacutelneacute velikosti staacutetů a velikosti jejich armaacuted Tiacutem se mohu přesunout k druheacute otaacutezce zabyacutevajiacuteciacute se hodnoceniacutem českeacute praacutevniacute uacutepravy Je zřejmeacute že v některyacutech oblastech zde maacutem na

170 Novela branneacuteho zaacutekona Ministerstvo obrana a Armaacuteda Českeacute republiky [online] Ministerstvo obrany [cit 24 2 2015] 171 Podrobně viz REVERON Derek S Americas Viceroys The Military and U S Foreign Policy

[online] New York Palgrave Macmillan 2004 234 s

94

mysli předevšiacutem ochranu lidskyacutech praacutev je českeacute praacutevo na vysokeacute uacuterovni Uacutepravu vyhlašovaacuteniacute vaacutelečneacuteho stavu i branneacute povinnosti považuji za poměrně kvalitniacute ovšem s již zmiňovanou malou flexibilitou Největšiacute mezeru však spatřuji v regulaci vojenskeacute justice s pouhyacutem jedniacutem zmatečnyacutem ustanoveniacutem v zaacutekoně o staacutetniacutem zastupitelstviacute Celkově lze řiacuteci že přes počaacutetečniacute absenci moderniacutech praacutevniacutech pravidel do vydaacuteniacute UacuteZB a na něj navazujiacuteciacutech předpisů v roce 1998 vznikl v ČR veskrze moderniacute provozuschopnyacute systeacutem Z vyacuteše zmiacuteněneacuteho je však vidět že staacutele existuje širokeacute pole pro zlepšeniacute

Na zaacutevěr je třeba řiacuteci že srovnaacuteniacute se zahraničiacutem je rozhodně přiacutenosneacute a může ukaacutezat problematickaacute miacutesta v praacutevniacute uacutepravě Při přejiacutemaacuteniacute zahraničniacutech řešeniacute je však třeba postupovat velmi opatrně Je nutneacute braacutet ohled na celkovyacute politickyacute systeacutem a jeho nastaveniacute Opatřeniacute kteraacute fungujiacute v USA a Spojeneacutem kraacutelovstviacute nebudou bez dalšiacuteho působit shodně i v Českeacute republice Tyto poznatky by měl miacutet zaacutekonodaacuterce vždy na zřeteli

Použitaacute literatura a zdroje Primaacuterniacute prameny Chapter I Purposes and Principles Charter of the United Nations [online] United Nations [cit 32 2015] Dostupneacute z httpwwwunorgendocumentscharterchapter1shtml The North Atlantic Treaty North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty Organization [cit 32 2015] Dostupneacute z httpwwwnatointcpsennatohqofficial_texts_17120htmselectedLocale=en Wales Summit Declaration North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty

Organization [cit 32 2015] Dostupneacute z httpwwwnatointcpsennatohqofficial_texts_112964htm Čl 42 odst 7 Konsolidovaneacuteho zněniacute Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie 2012C 3260 In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [ cit 4 2 2015] Rome Statute of International Criminal Court International Criminal Court [online] International Criminal Court [cit 42 2015] Dostupneacute z httpwwwicc-cpiintNRrdonlyresADD16852-AEE9-4757-ABE7-9CDC7CF02886283503RomeStatutEng1pdf Chapter XVIII 10 Rome Statute of the International Criminal Court United Nations Treaty Collection [online] United Nations [cit 42 2015] Dostupneacute z httpstreatiesunorgPagesViewDetailsaspxsrc=TREATYampmtdsg_no=XVIII-10ampchapter=18amplang=en Chapter IV 4 International Covenant on Civil and Political Rights United Nations Treaty Collection [online] United Nations [cit 42 2015] Dostupneacute z httpstreatiesunorgpagesviewdetailsaspxchapter=4ampsrc=treatyampmtdsg_no=iv-4amplang=en Convention (III) relative to the Treatment of Prisoners of War Geneva 12 August 1949 International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132

2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfINTRO375OpenDocument Convention (IV) relative to the Protection of Civilian Persons in Time of War Geneva 12 August 1949 International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfINTRO380OpenDocument Uacutestavniacute zaacutekon ČNR 11993 Sb Uacutestava ČR ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 4 2 2015] Usneseniacute předsednictva ČNR č 21993 Sb o vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod jako součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [vid 10 2 2015] Uacutestavniacute zaacutekon č 110 1998 Sb o bezpečnosti Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 4 2 2015] Zaacutekon č 901995 Sb o jednaciacutem řaacutedu Poslaneckeacute sněmovny ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 4 2 2015] Zaacutekon č 1071999 Sb o jednaciacutem řaacutedu Senaacutetu ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 4 2 2015] Zaacutekon č 2191999 Sb o ozbrojenyacutech silaacutech Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 10 2 2015] Zaacutekon č 2221999 Sb o zajišťovaacuteniacute obrany Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 10 2 2015]

95

Zaacutekon č 5852004 Sb o branneacute povinnosti a jejiacutem zajišťovaacuteniacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 10 2 2015] Vyhlaacuteška ministra zahraničniacutech věciacute č 1201976 Sb o Mezinaacuterodniacutem paktu o občanskyacutech a politickyacutech praacutevech a Mezinaacuterodniacutem paktu o hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech a kulturniacutech praacutevech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting

[cit 10 2 2015] SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Human Rights Act 1998 (1998 c 42) ve zněniacute k 8 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 82 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga199842schedule1 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Civil Contingencies Act 2006 (2004 c 36) ve zněniacute k 17 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 17 2 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga200436contents SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Armed Forces Act 2006 (2006 c 52) ve zněniacute k 16 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 162 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga200652openingSchedulesOnlyMod SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Constitutional Reform and Governance Act 2010 (2010 c 25) ve zněniacute k 8 2 2012 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 82 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga201025section20 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Fixed-term Parliaments Act 2011 (2011 c 14) ve zněniacute k 24 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 27 2 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga201114contentsenacted SPOJENEacute STAacuteTY AMERICKEacute War Powers Resolution 1973 [online] The Avalon Project Yale Law School Lillian Goldman Law Library [cit 82 2015] Dostupneacute z httpavalonlawyaleedu20th_centurywarpowerasp Rozsudek Evropskeacuteho soudu pro lidskaacute praacuteva ze dne 25 2 1997 appl no 2210793 ( Findlay v The United Kingdom) In HUDOC [online] European Court of Human Rights [cit 11 3 2015]

Dostupneacute z httphudocechrcoeintsitesengPagessearchaspxfulltext[Findlay]documentcollectionid2[GRANDCHAMBERCHAMBER]itemid[001-58016] Sekundaacuterniacute prameny

BAHYacuteĽOVAacute Lenka a kol Uacutestava Českeacute republiky ndash Komentaacuteř Praha Linde Praha 2010 1533 s ISBN 978-80-7201-814-7 BOGNADOR Vernon The New British Constitution Oxford and Portland Oregon Hart Publishing 2009 319 s ISBN 978-1-84113-671-4 BRADLEY Anthony W EVING Keith D Constitutional and Administrative Law Svazek 1 [online] 14 ed Harlow Pearson Education 2007 872 s ISBN 9781405812078 Dostupneacute z httpbooksgoogleczbooksid=HT_GS2zgN5QCamppg=PA187ampredir_esc=yv=onepageampqampf=false ELSEA Jeniffer K CRS Report - The Military Commissions Act of 2009 (MCA 2009) Overview and Legal Issues Federation of American Scientists [online] Federation of American Scientists [cit 23 2 2015] Dostupneacute z httpswwwfasorgsgpcrsnatsecR41163pdf ELLSEA Jennifer K GRIMMETT Richard F Declarations of War and Authorizations for Military Forces [online] New York Nova Science Publishers 2009 170 s ISBN 9781617283550

Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykreaderactiondocID=10675104 HYPERLINK httpsiteebrarycomlibmasarykreaderactiondocID=10675104ampppg=11amp HYPERLINK httpsiteebrarycomlibmasarykreaderactiondocID=10675104ampppg=11ppg=11 FILIP Jan Naacutestin probleacutemů bezpečnosti staacutetu z pohledu uacutestavniacuteho praacuteva In DANČAacuteK Břetislav ŠIMIacuteČEK Vojtěch (eds) Bezpečnost Českeacute republiky Praacutevniacute aspekty situace po 11 9 2001 Brno Masarykova univerzita Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 2002287 s ISBN 80-210-3009-7 FILIP Jan Vybraneacute kapitoly ke studiu uacutestavniacuteho praacuteva Dotisk 2 vyd Brno Masarykova univerzita 2011 328 s ISBN 9-878-80-904083-7-1 FLINN George Q Conscription and Democracy France Great Britain and the United States [online] Westport Connecticut Greenwood Press2001 307 s ISBN 9780313074196 Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykdetailactiondocID=10020814

96

GRIFFIN Stehphen M Long Wars and The Constitution [online] Cambridge 2013 Harward

University Press 375 s ISBN 9780674074453 Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykdetailactiondocID=10713632 KING Anthony The British Constitution Oxford Oxford University Press 2009 450 s ISBN 9780191528347 Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykdetailactiondocID=10351328ampp00=the+british+constitution KLIacuteMA Karel a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2005 1019 s ISBN 80-86898-44-X KOUDELKA Zdeněk Vojenskaacute justice v ČR In Vojenskeacute rozhledy [online] Univerzita obrany

ročniacutek 2009 č 2 [cit 132 2015] ISSN 2336-2995 Dostupneacute z httpwwwvojenskerozhledyczkategorievojenska-justice-v-cr KŘIacuteŽ Zdeněk Civilniacute řiacutezeniacute a demokratickaacute kontrola armaacutedy v Českeacute republice Brno 2004 Masarykova univerzita v Brně Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 131 s ISBN 80-210-3590-0 MAYERS Lewis The American Legal System Revised Edition New York Evanston and London Harper and Row 1964 594 s PAVLIacuteČEK V HOFMANNOVAacute H a kol Občanskaacute a lidskaacute praacuteva v současneacute době Praha Auditorium 2014 308 s ISBN 978-80-87284-51-3 POLLACK Estela I Velez CRS Report for Congres- Military Courts-Martial An Overview Federation of American Scientists [online] Federation of American Scientists [cit 23 2 2015] Dostupneacute z httpwwwfasorgmancrsRS21850pdf POSNER Eric A VERMEULE Adrian Terror in the Balance Security Liberty and the Courts

[online] Oxford 2007 Oxford University Press 328 s ISBN 9780198042372 POWERS Rod All about the Draft About Careers [online] Aboutcom [cit 10 2 2015] Dostupneacute z httpusmilitaryaboutcomcswarsadraft2_3htm REVERON Derek S Americas Viceroys The Military and U S Foreign Policy [online] New York

Palgrave Macmillan 2004 234 s ISBN 9781403979117 SCHELLE Karel a kol Praacutevniacute dějiny Plzeň Aleš Čeněk 2007 1134 s ISBN 978-80-7380-043-7 SCHORM Viacutet Alexander Několik poznaacutemek k omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod zaručenyacutech Evropskou uacutemluvou z důvodu bezpečnosti In DANČAacuteK Břetislav ŠIMIacuteČEK Vojtěch (eds) Bezpečnost Českeacute republiky Praacutevniacute aspekty situace po 11 9 2001 Brno Masarykova univerzita Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 2002287 s ISBN 80-210-3009-7 WILLIAMSON Myra Terrorism War and International Law [online] Farhham Ashgate 2009 294 s ISBN 9780754694250 Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykreaderactiondocID=10288749ampppg=22 Report on on the EUrsquos mutual defence and solidarity clauses political and operational dimensions ze 23 řiacutejna 2012 (20122223(INI)) European Parliament [online] European Parliament [cit 42 2015] Dostupneacute z httpwwweuroparleuropaeusidesgetDocdopubRef=-EPTEXT+REPORT+A7-2012-0356+0+DOC+XML+V0EN MINISTRY OF JUSTICE MINISTRY OF DEFENCE FOREIGN AND COMONWEALTH OFFICE The Governance of Britain War powers and treaties Limiting Executive powers [online] London TSO 2009 94 s [cit 82 2015] Dostupneacute z httpswwwgovukgovernmentuploadssystemuploadsattachment_datafile2431647239pdf MINISTRY OF JUSTICE Review of the Executive Royal Prerogative Powers Final Report [online] London Ministry of Justice 2009 34 s [cit 8 2 2015] Dostupneacute z httpwebarchivenationalarchivesgovuk20110310111923httpwwwjusticegovukpublicationsdocsroyal-prerogativepdf Weboveacute straacutenky About Joint Chiefs of Staff Joint Chiefs of Staff [online] Joint Chiefs of Staff [cit 242 2015] Dostupneacute z httpwwwjcsmilAboutaspx Defence Board GOVuk [online] Government Digital Service [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwgovukgovernmentorganisationsministry-of-defencegroupsdefence-board Defence Council GOVuk [online] Government Digital Service [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwgovukgovernmentorganisationsministry-of-defencegroupsdefence-council Historie zaacutekladniacute vojenskeacute služby v Českyacutech zemiacutech Ministerstvo obrana a Armaacuteda Českeacute republiky [online] Ministerstvo obrany [cit 12 2 2015] Dostupneacute z httpwwwarmyczscriptsdetailphpid=3895

97

House of Commons debate Syria UK Parliament Website [online] The Parliament of the United

Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [cit 82 2015] Dostupneacute z httpwwwparliamentukbusinessnews2013augustcommons-debate-on-syria House of Lords debate Syria UK Parliament Website [online] The Parliament of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [cit 82 2015] Dostupneacute z httpwwwparliamentukbusinessnews2013augustlords-debates-syria Military Court and Tribunals Judiciary [online] Judiciary [cit 132 2015] Dostupneacute z httpwwwjudiciarygovukabout-the-judiciarythe-justice-systemjurisdictionsmilitary-jurisdiction National Secourity Council The White House [online] The White House [cit 242 2015]

Dostupneacute z httpwwwwhitehousegovadministrationeopnsc NATO Response Force North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty Organization [cit 32 2015] Dostupneacute z httpwwwnatointcpsennatohqtopics_49755htmselectedLocale=en Novela branneacuteho zaacutekona Ministerstvo obrana a Armaacuteda Českeacute republiky [online] Ministerstvo obrany [cit 12 2 2015] Dostupneacute z httpwwwmocrarmyczinformacni- HYPERLINK httpwwwmocrarmyczinformacni-serviszpravodajstvinovela-branneho-zakona-je-pouze-pojistkou-pro-pripad-hroziciho-nebezpeci--v-beznem-mirovem-stavu-se-nic-nezmeni-99157serviszpravodajstvinovela-branneho-zakona-je-pouze-pojistkou-pro-pripad-hroziciho-nebezpeci--v-beznem-mirovem-stavu-se-nic-nezmeni-99157 Organization of Department of Defence U S Department of Defence [online] Department of Defence [cit 242 2015] Dostupneacute z httpodamdefensegovPortals43DocumentsFunctionsOrganizational20PortfoliosOrganizations20and20Functions20GuidebookDoD_Organization_March_2012pdf The Queen and the Armed Forces The official website of British Monarchy [online] The Royal Household [cit 132 2015] Dostupneacute z httpwwwroyalgovukMonarchUKArmedForcesQueenandtheArmedForcesaspx Top Civilian and Military Leaders U S Department of Defence [online] Department of Defence [cit 242 2015] Dostupneacute z httpwwwdefensegovhometop-leaders Unified Command Plan U S Department of Defence [online] Department of Defence [cit 242 2015] Dostupneacute z httpwwwdefensegovhomefeatures20090109_unifiedcommand United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocument HYPERLINK httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocumentampdocumentId=67439308D7A3B68BC1256402003F9917bamp HYPERLINK httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocumentampdocumentId=67439308D7A3B68BC1256402003F9917bdocumentId=67439308D7A3B68BC1256402003F9917b United States of America International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee

of the Red Cross [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocument HYPERLINK httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocumentampdocumentId=D6B53F5B5D14F35AC1256402003F9920amp HYPERLINK httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocumentampdocumentId=D6B53F5B5D14F35AC1256402003F9920documentId=D6B53F5B5D14F35AC1256402003F9920 War amp Law International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 32 2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgenwar-and-law What is National Service Imperial War Museum [online] Imperial War Museum [cit 12 2 2015] Dostupneacute z httparchiveiwmorgukservershowConWebDoc1272

98

SUacuteČASNAacute PRAacuteVNA UacutePRAVA REFERENDA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE

Martin Mališka


Abstract Object of study is to clarify some questions relating to referendum mainly relating to legal

effects of referendum and legal force of proposals adopted in referendum Therefore my study primary aims to analysis and interpretation of legal norms essential for interpretation and clarification of the raised questions and to them related judgements of the Constitutional court of the Slovak republic Last part of study tries to present possible solutions of problematic parts of referendum Study is divided into four chapters First chapter deals with fundamental legal regulation of the referendum in the Slovak republic Second chapter analyses the questions of legal effects of the referendum and their direct effect and legal effectuality Using constitutional articles and legal regulation but mainly the case-law of the Constitutional court of the Slovak republic study tries to clarify pertinent issue of legal effects and aims to give answer to it Third part aims to proposals adopted in referendum Fourth part provides possible modification which would help to remove questions and doubts relating to legal effects of referendum and legal force of proposal adopted in referendum

Abstrakt Cieľom praacutece je objasniť niektoreacute otaacutezky ktoreacute suacutevisia s inštituacutetom referenda hlavne

otaacutezky tyacutekajuacutece sa praacutevnych uacutečinkov referenda a praacutevnej sily naacutevrhov prijatyacutech v referende Preto sa praacuteca primaacuterne zameriava na analyacutezu a interpretaacuteciu praacutevnych noriem podstatnyacutech pre vyacuteklad a objasnenie nastolenyacutech otaacutezok a s nimi suacutevisiacej judikatuacutery Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky Zaacuteverečnaacute časť praacutece sa snažiacute načrtnuacuteť možneacute riešenia problematickyacutech častiacute inštituacutetu referenda Praacuteca je rozdelenaacute do štyroch kapitol Prvaacute kapitola sa venuje zaacutekladom praacutevnej uacutepravy referenda v Slovenskej republike Druhaacute kapitola rozoberaacute otaacutezku praacutevnych uacutečinkov referenda ich priamych uacutečinkov a praacutevnej zaacutevaumlznosti Využitiacutem uacutestavnyacutech člaacutenkov a zaacutekonnej uacutepravy ale hlavne využitiacutem judikatuacutery Uacutestavneacuteho suacutedu sa pokuacuteša objasniť problematiku praacutevnych uacutečinkov a snažiacute sa na ňu poskytnuacuteť odpoveď Tretia časť je zameranaacute na praacutevnu silu naacutevrhov prijatyacutech v referende Štvrtaacute časť poskytuje možneacute zmeny ktoreacute by prispeli k odstraacuteneniu otaacutezok a pochybnostiacute suacutevisiacich s praacutevnymi uacutečinkami referenda a praacutevnou silou naacutevrhov prijatyacutech v referende

Key words constitution referendum legal force legal effects proposal adopted in referendum

referendum results Kľuacutečoveacute slovaacute uacutestava referendum praacutevna sila praacutevne uacutečinky naacutevrhy prijateacute v referende vyacutesledky

referenda 1 UacuteVOD

K piacutesaniu tejto praacutece ma viedli dva docircvody Prvyacutem podnetom je mocircj zaacuteujem o verejneacute dianie v Slovenskej republike hlavne o politickeacute dianie a taktiež o ľudskeacute praacuteva Zaacuteujem o politickeacute dianie ma viedlo k snahe pochopiť fungovanie jednotlivyacutech uacutestavnopraacutevnych inštituacutetov a k uacutevahaacutem akyacutem spocircsobom sa daacute zlepšiť a zefektiacutevniť fungovanie spraacutevy veciacute verejnyacutech v Slovenskej republike Druhyacutem podnetom bola debata ktoruacute vyvolalo bdquoreferendum o rodineldquo172 Inštituacutet referenda po štyroch

172 Vyhlaacuteseneacute Rozhodnutiacutem prezidenta Slovenskej republiky o vyhlaacuteseniacute referenda č 3202014 Z z ktoreacute sa konalo dňa 7 februaacutera 2015 Referenda sa zuacutečastnilo 2141 opraacutevnenyacutech voličov Na prvuacute otaacutezku bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby sa manželstvom nemohlo nazyacutevať žiadne ineacute spolužitie osocircb okrem zvaumlzku medzi jednyacutem mužom a jednou ženouldquo odpovedalo 9450 zuacutečastnenyacutech voličov bdquoaacutenoldquo a 413 bdquonieldquo na druhuacute otaacutezku bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby paacuterom alebo skupinaacutem osocircb rovnakeacuteho pohlavia nebolo umožneneacute osvojenie (adopcia) detiacute a ich naacuteslednaacute vyacutechovaldquo odpovedalo 9243 bdquoaacutenoldquo a 554 bdquonieldquo na tretiu otaacutezku bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby školy nemohli vyžadovať uacutečasť detiacute na

99

rokoch znova začal zapĺňať titulneacute straacutenky noviacuten Diskusia ktoruacute posledneacute referendum vyvolalo značne polarizovala spoločnosť Svoj naacutezor vyjadrovali a verejne prezentovali praacutevnici politici rocirczni komentaacutetori ale aj laickaacute verejnosť Prezentovaneacute naacutezory sa často liacutešili a protirečili si Okrem otaacutezok ktoreacute vznikli v suacutevislosti s predmetnyacutem referendom opaumlť sa začalo diskutovať o otaacutezkach praacutevnych uacutečinkov referenda a ich praacutevnej sile Napriek tomu že sa opakujuacute pri každom referende dodnes suacute aktuaacutelne Praacuteca si nekladie za cieľ poskytnuacuteť jednoznačneacute odpovede na nastoleneacute otaacutezky Snahou je s využitiacutem praacutevnej teoacuterie a uacutestavnej praxi objasniť jednotliveacute problematickeacute otaacutezky s prihliadnutiacutem na rozpory ktoreacute vyvolaacutevajuacute V zaacutevere praacutece sa pokuacutesim navrhnuacuteť možneacute praacutevne zmeny ktoreacute by riešili nastoleneacute otaacutezky Na tomto mieste by som chcel poďakovať JUDr Marekovi Dominovi PhD za usmernenie a rady pri spracovaniacute predmetnej problematiky

2 INŠTITUacuteT REFERENDA V PRAacuteVNOM SYSTEacuteME SLOVENSKEJ REPUBLIKY

bdquoZaacutekonodarnaacute moc je upravenaacute dvojakyacutem spocircsobom Taacuteto moc patriacute nielen Naacuterodnej rade Slovenskej republiky ale aj priamo občanomldquo Uznesenie Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky sp zn II UacuteS 3197 z 21 maacuteja 1997 Referendum je v praacutevnom systeacuteme Slovenskej republiky upraveneacute v Uacutestave Slovenskej republiky (ďalej len bdquoUacutestavaldquo) a v zaacutekonoch Slovenskej republiky (ďalej len bdquozaacutekonldquo) Inštituacutet referenda bol aj niekoľkokraacutet predmetom rozhodnutiacute Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky (ďalej len bdquoUacutestavnyacute suacutedldquo)173 21 Referendum v Uacutestave Slovenskej republiky

Referendum je v Uacutestave upraveneacute v piatej hlave s naacutezvom Zaacutekonodarnaacute moc v druhom oddiely Konkreacutetne v člaacutenkoch 93 až 100 Upravujuacute predmet referenda174 spocircsob iniciaacutecie referenda175 povinnosti a opraacutevnenia jednotlivyacutech subjektov176 lehoty v raacutemci ktoryacutech sa musia vykonať požadovaneacute uacutekony177 kriteacuteriaacute platnosti referenda178 a taktiež obmedzenia suacutevisiace s referendom179 Ďalej je inštituacutet referenda definovanyacute v člaacutenku 7 odsek 1 ktoryacute upravuje spocircsob vstupu alebo vystuacutepenia Slovenskej republiky dozo štaacutetneho zvaumlzku s inyacutemi štaacutetmi Vstup alebo vystuacutepenie je vykonateľneacute na zaacuteklade uacutestavneacuteho zaacutekona ktoreacute musiacute potvrdiť referendum180 Člaacutenok 125b upravuje konanie o predmete referenda pred Uacutestavnyacutem suacutedom podľa člaacutenku 95 odsek 1 uacutestavy181 Miestne referendum a referendum na uacutezemiacute vyššieho uacutezemneacuteho celku sa zakotvujuacute v člaacutenku 67 odsek 1182 22 Zaacutekonnaacute uacuteprava referenda

Na zaacutekonnej uacuterovni je inštituacutet referenda upravenyacute v zaacutekone Naacuterodnej rady Slovenskej republiky č 5641992 Zb o spocircsobe vykonania referenda v zneniacute neskoršiacutech predpisov (ďalej len bdquozaacutekon

vyučovaniacute v oblasti sexuaacutelneho spraacutevania či eutanaacutezie ak ich rodičia alebo deti sameacute nesuacutehlasia s obsahom vyučovanialdquo odpovedalo 9032 bdquoaacutenoldquo a 734 bdquonieldquo 173 Napriacuteklad PL UacuteS 4295 II UacuteS 3197 I UacuteS 7697 I UacuteS 2200 PL UacuteS 242014 174 Člaacutenok 93 Uacutestavy 175 Člaacutenok 95 odsek 1 Uacutestavy 176 Člaacutenok 95 odsek 2 člaacutenok 94 a člaacutenok 96 odsek 1 Uacutestavy 177 Napriacuteklad člaacutenok 96 odsek 2 člaacutenok 97 odsek 1 Uacutestavy 178 Člaacutenok 98 odsek 1 Uacutestavy 179 Napriacuteklad člaacutenok 99 Uacutestavy 180 Takzvaneacute obligatoacuterne alebo ratifikačneacute referendum 181 Člaacutenok 125b odsek 2 bdquoNaacutevrh na rozhodnutie mocircže podať prezident ak maacute pochybnosti či predmet referenda je v suacutelade s uacutestavou alebo uacutestavnyacutem zaacutekonomldquo Opraacutevnenie prezidenta obraacutetiť sa na Uacutestavnyacute suacuted bolo prvyacutekraacutet využiteacute prezidentom Andrejom Kiskom Uacutestavnyacute suacuted vo svojom naacuteleze pod sp zn PL UacuteS 242014 rozhodol o nesuacutelade referendovej otaacutezky v zneniacute bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby žiadnemu ineacutemu spolužitiu osocircb okrem manželstva nebola priznanaacute osobitnaacute ochrana praacuteva a povinnosti ktoreacute suacute praacutevnymi normami k 1 marcu 2014 priznaneacute iba manželstvu a manželom ndash najmauml uznanie registraacutecia či evidovanie ako životneacuteho spoločenstva pred verejnou autoritou možnosť osvojenia dieťaťa druhyacutem manželom rodičaldquo s člaacutenkom 93 odsek 3 a člaacutenkom 19 odsek 2 uacutestavy 182 Spocircsob vykonania referend podľa člaacutenku 67 odseku 1 ustanoviacute zaacutekon Miestne referendum neupravuje osobityacute zaacutekon

100

o spocircsobe vykonania referendaldquo) Upravuje organizaacuteciu referenda podľa člaacutenkov 93 až 99183 Okrem ineacuteho stanovuje spocircsob kreaacutecie okrskov na konanie referenda orgaacuteny pre referendum184 konanie referenda185 spocircsob zistenia a vyhlaacutesenia vyacutesledkov186 Zaacutekon o spocircsobe vykonania referenda bude k 17 2015 nahradenyacute zaacutekonom č 1802014 Z z o podmienkach vyacutekonu volebneacuteho praacuteva a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov

23 Zhrnutie

Člaacutenky Uacutestavy a zaacutekon o spocircsobe vykonanie referenda suacute praacutevnym zaacutekladom inštituacutetu referenda v podmienkach Slovenskej republiky Napriek praacutevnej uacuteprave referenda v uacutestave aj v osobitom zaacutekone existuje hlavne v laickej ale aj v odbornej verejnosti množstvo rocircznych otaacutezok a protirečivyacutech naacutezorov suacutevisiacich s inštituacutetom referenda Suacute to praacuteve formulaacutecie použiteacute v člaacutenkoch 93 až 100 Uacutestavy ktoreacute suacute pocircvodcom množstva polemiacutek tyacutekajuacutecich sa referenda Inštituacutet referenda bol predmetom viaceryacutech podaniacute na Uacutestavnyacute suacuted Napriek tomu a niekedy aj vďaka tomu pretrvaacutevajuacute rozporuplneacute interpretaacutecie otaacutezok tyacutekajuacutecich sa referenda

3 PRAacuteVNE UacuteČINKY REFERENDA

Obligatoacuternym referendom sa Uacutestavnyacute suacuted zaoberal v uzneseniacute pod sp zn II UacuteS 3197 kde piacuteše bdquoObligatoacuternosť referenda však mocircže vyjadrovať aj podstatnejšiacute znak ndash povinnosť štaacutetu dať občanom na rozhodnutie niektoreacute otaacutezky obligatoacuterne referendum možno definovať ako referendum ktoryacutem si parlament musiacute nechať od občanov schvaacuteliť svoje zaacutesadneacute rozhodnutie ktoreacute maacute charakter ustanovenyacute uacutestavouldquo V priacutepade obligatoacuterneho referenda nevznikajuacute pochybnosti o praacutevnych uacutečinkoch referenda Vyjadrenie suacutehlasu občanov je nevyhnutnou podmienkou na nadobudnutie platnosti uacutestavneacuteho zaacutekona predloženeacuteho Naacuterodnou radou Slovenskej republiky V priacutepade zaacuteporneacuteho stanoviska respektiacuteve neplatnosti referenda uacutestavnyacute zaacutekon nebude spocircsobilyacute vyvolať uacutestavne relevantnyacute uacutečinok187 31 Praacutevne uacutečinky fakultatiacutevneho referenda

Často sa pri otaacutezke praacutevnych uacutečinkov naacutevrhov prijatyacutech v referende vyskytujuacute naacutezory ktoreacute tvrdia že referendum v priacutepade platnosti je len odporuacutečaniacutem pre poslancov Napriacuteklad praacutevnik Juraj Vozaacuter pred referendom v roku 2010 uviedol nasledovneacute bdquoJe veľmi ťažkeacute transformovať ani nie priacutekaz ale skocircr odporuacutečanie z referenda do praxe Uacutestavnyacute suacuted použil slovo bdquopriacutekazldquo ale to tiež nie je šťastneacute lebo nemaacuteme imperatiacutevny mandaacutet Nemocircžete prikaacutezať poslancovi lebo v Uacutestave suacute ustanovenia o tom že hlasujuacute podľa svojho svedomia a vedomialdquo188 Uacutestavnyacute praacutevnik Peter Kresaacutek uvaacutedza bdquoVyacutesledky majuacute preto (lebo nemajuacute všeobecne zaacutevaumlznuacute platnosť ndash pozn autora) skocircr odporuacutečaciacute charakterldquo189 Ďalej možno uviesť že v politickej diskusii staacutele objavujuacute snahy o posun vniacutemania referenda na plebiscit priacutepadne od deciacutezneho referenda k referendu konzultatiacutevnemu190 Podobneacute naacutezory zaznievajuacute aj na politickej sceacutene kedy niektoriacute politici tvrdia že naacutevrhy prijateacute v referende nemajuacute praacutevne uacutečinky a aby ich ziacuteskali musiacute Naacuterodnaacute rada Slovenskej republiky (ďalej len bdquoNR SRldquo) vypracovať priacuteslušnyacute zaacutekon Danyacute zaacutekon musiacute prejsť legislatiacutevnym procesom v NR SR a naacutesledne politici argumentujuacute neexistenciou imperatiacutevneho mandaacutetu teda nemožnosťou donuacutetiť

183 Zaacutekon č 5641992 Zb sect1 ods 1 184 Uacutestrednaacute komisia pre referendum obvodneacute komisie a okrskoveacute komisie 185 To zahŕňa priacutepravu hlasovania obmedzenia suacutevisiace s konaniacutem referenda a hlasovanie 186 Vyacutesledky bdquobez zbytočneacuteho odkladuldquo a prostredniacutectvom Tlačovej agentuacutery Slovenskej republiky bdquozverejniacute uacutestrednaacute komisialdquo 187 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s

1062 188 httphnhnonlineskslovensko-119odbornik-na-ustavu-sulikove-referendum-je-odporucanim-bez-zavazku-395002 189 httpspravypravdaskdomaceclanok334911-madej-ak-by-bolo-referendum-uspesne-poslanci-by-vykonali-volu-volicov 190 Podobnyacute naacutezor zastaacuteva aj Drgonec keď piacuteše bdquoCyklicky opakovanyacutem zaacutemerom politickyacutech eliacutet SR je presadenie vyacutekladu ktoryacutem sa referendum zmeniacute na plebiscit Tento zaacutemer je nezlučiteľnyacute s Uacutestavou SRldquo DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten

Heureacuteka 2012 s 1080

101

poslanca hlasovať za prijatie takeacutehoto zaacutekona191 Pojem referendum byacuteva často zamieňaneacute s pojmom plebiscit priacutepadne s pojmom ľudovaacute iniciatiacuteva ktoraacute je vnuacutetroštaacutetnym ekvivalentom pojmu plebiscit192 Uacutečel a obsah praacutevnych inštituacutetov referenda a plebiscitu jednoznačne rozlišuje všeobecnaacute teoacuteria štaacutetu aj veda uacutestavneacuteho praacuteva a štaacutetneho praacuteva193 Pri skuacutemaniacute praacutevnych uacutečinkov ktoreacute vznikajuacute pri platnom referende je preto docircležiteacute docircsledneacute pojmoveacute vymedzenie referenda K charakteristickyacutem znakom referenda patriacute jeho praacutevna zaacutevaumlznosť ktoraacute plebiscitu chyacuteba Plebiscit je skocircr vyslovenyacutem naacutezorom ľudu teda odporuacutečaniacutem na zaacuteklade ktoreacuteho sa maacute konať194 Uacutestavnyacute suacuted vo svojom uzneseniacute pod sp zn IIUacuteS 3197 poukaacutezal na tento zaacutesadnyacute rozdiel medzi referendom a plebiscitom bdquoReferendum je uacutestavnopraacutevny inštituacutet ktoreacuteho uacutečelom je zabezpečiť občanom štaacutetu aby bezprostredne spolupocircsobili pri tvorbe štaacutetnej vocircle Občania v referende uplatňujuacute toto svoje opraacutevnenie hlasovaniacute ktoreacute maacute praacutevne uacutečinky Hlasovanie bez praacutevnych uacutečinkov je ľudovou iniciatiacutevou plebiscitomldquo Tento zaacutever Uacutestavnyacute suacuted zopakoval v naacuteleze pod sp zn PL UacuteS 242014 bdquoSuacutečasne je zreteľnyacute postoj Uacutestavneacuteho suacutedu uznaacutevajuacuteci praacutevne uacutečinky referenda (referendum teda nie je plebiscitom)ldquo Uacutestavodarca vyacuteslovne použil pojem referendum ktoryacutem je aj pomenovanyacute druhyacute oddiel piatej hlavy Uacutestavy a naacutesledne je uvedenyacute v člaacutenkoch 93 až 100195 Inštituacutet plebiscitu nie je upravenyacute v Uacutestave a taktiež sa v nej pojem plebiscit nenachaacutedza Uacutestavodarca teda zaacutemerne použil pojem referendum lebo chcel spojiť s hlasovaniacutem občanov praacutevne uacutečinky Otaacutezku všeobecnej zaacutevaumlznosti referenda rieši v naacuteleze pod sp zn II UacuteS 9495 Uacutestavnyacute suacuted keď uvaacutedza bdquoReferendum je v Uacutestave najvyššou predviacutedanou formou v ktorej sa vocircľa obyvateľstva stane všeobecne zaacutevaumlznouldquo Vychaacutedzajuacutec z rozhodnutia Uacutestavneacuteho suacutedu niet pochybnostiacute že naacutevrhy prijateacute v referende suacute všeobecne zaacutevaumlzneacute

32 Priame praacutevne uacutečinky referenda

Vo vyjadreniach praacutevnikov a politikov sa často možno stretnuacuteť s naacutezormi že NR SR musiacute konať aby naacutevrhy prijateacute v referende nadobudli priame praacutevne uacutečinky Argumentom v prospech priamych praacutevnych uacutečinkov referenda je člaacutenok 2 odsek 1 uacutestavy196 Štaacutetnu moc podľa Uacutestavy mocircžu vykonaacutevať občania prostredniacutectvom svojich zaacutestupcov alebo priamo197 Uacutestavnyacute suacuted v tejto veci konštatuje bdquoi keď občania delegujuacute svoje praacuteva parlamentu predsa im zostaacuteva ndash ako nositeľovi primaacuternej originaacutelnej moci ndash praacutevo rozhodovať o niektoryacutech zaacutesadnyacutech otaacutezkach tyacutekajuacutecich sa verejneacuteho zaacuteujmu priamo v referende nezaacutevisle na parlamenteldquo198 Logickou analyacutezou možno z daneacuteho ustanovenia Uacutestavy vyvodiť že uacutestavodarca chcel udeliť občanom možnosť priamo teda bez uacutečasti NR SR riešiť docircležiteacute otaacutezky verejneacuteho zaacuteujmu199 Referendum je praacuteve možnosťou na realizaacuteciu zaacutekonodarnej moci ktoruacute maacute ľud200 Uacutestavnyacute suacuted v predmetnej veci konštatuje bdquoPraacutevo občanov podať petiacuteciu za vyhlaacutesenie referenda im (občanom ndash pozn autora) poskytuje možnosť realizovať primaacuternu neodvodenuacute moc aj v takyacutech priacutepadoch keď by parlament nepostupoval v zhode s predstavami občanov To jest ak by o niektoryacutech docircležityacutech otaacutezkach nechcel alebo nedokaacutezal rozhodnuacuteťldquo201 Beruacutec do uacutevahy vyjadrenie Uacutestavneacuteho suacutedu by bolo nelogickeacute predpokladať že na nadobudnutie praacutevnych uacutečinkov je nutneacute ešte konanie NR SR Keďže občania majuacute praacutevo rozhodnuacuteť o docircležityacutech otaacutezkach verejneacuteho zaacuteujmu aj v priacutepade v ktorom parlament nepostupuje v zhode s ich predstavami priacutepadne nechce alebo nedokaacuteže rozhodnuacuteť Naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu pod sp zn PL UacuteS 4295 však obsahuje problematickuacute časť ktoraacute vyvolaacuteva mnoheacute otaacutezky bdquoV teoretickej polohe je

191httpagenturysmeskc7591557vysledky-platneho-referenda-maju-silu-ustavneho-zakonatvrdia-lipsic-a-prochazkahtmlixzz3SaYzkSGB 192 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s 1062 193 Tamtiež 194 KLIacuteMA K a kol Staacutetověda 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2011 s 136 195 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s 1062 196 Štaacutetna moc pochaacutedza od občanov ktoryacute ju vykonaacutevajuacute prostredniacutectvom svojich zaacutestupcov alebo priamo 197 Člaacutenok 2 odsek 1 Uacutestavy 198 PL UacuteS 4295 199 Člaacutenok 93 odsek 2 Uacutestavy 200 PL UacuteS 4295 201 PL UacuteS 4295

102

referendum určitou bdquopoistkouldquo občana voči parlamentu aby si v zaacutesadnyacutech otaacutezkach bdquonechal poradiťldquo od občanov alebo aby občania v referende hlasovaniacutem zobrali na seba zodpovednosť ktoruacute parlament nechce nemocircže nevie alebo nedokaacuteže uniesťldquo202 Taacuteto časť spocircsobuje veľkuacute polemiku lebo Uacutestavnyacute suacuted použil hoci v uacutevodzovkaacutech slovneacute spojenie bdquonechal poradiťldquo Použitaacute formulaacutecia je veľmi nešťastnaacute keďže navodzuje dojem že referendum je konzultatiacutevne čo by však bolo v rozpore s definiacuteciou referenda ktoruacute podal Uacutestavnyacute suacuted ako aj s ďalšiacutemi rozhodnutiami Uacutestavneacuteho suacutedu kde sa zaoberal praacutevnymi uacutečinkami referenda203 Uvedenyacute vyacuteklad by bol v rozpore aj s člaacutenkom 93 odsek 2 Uacutestavy204 V predmetnom člaacutenku uacutestavodarca použil slovo rozhodnuacuteť ktoreacute znamenaacute s konečnou platnosťou vyniesť uacutesudok o niečom a tyacutem odstraacuteniť pochybnosť Preto jazykovyacutem vyacutekladom daneacuteho ustanovenia je nutneacute odmietnuť konzultatiacutevne uacutečinky referenda205 Ďalšiacutem argumentom v prospech priamych praacutevnych uacutečinkov naacutevrhov prijatyacutech v referende je ustanovenie člaacutenku 99 odsek 1 Uacutestavy206 Ak by sme pripustili že naacutevrhy prijateacute v referende majuacute konzultatiacutevne uacutečinky a na ich implementaacuteciu je nutneacute konanie Naacuterodnej rady Slovenskej republiky (ďalej len bdquoNR SRldquo) tak predmetneacute ustanovenie sa javiacute byť zbytočnyacutem pretože načo meniť alebo rušiť niečo čo nemaacute priame praacutevne uacutečinky Bolo by zbytočneacute ak by NR SR uacutestavodarca daacuteval možnosť rušiť naacutevrhy prijateacute v referende keby neboli všeobecne zaacutevaumlzneacute ale mali iba odporuacutečaciacute charakter

33 Platnosť a uacutečinnosť naacutevrhov prijatyacutech v referende

Pre nadobudnutie praacutevnych uacutečinkov praacutevnej normy suacute docircležiteacute platnosť a uacutečinnosť Platnosť definuje Ottovaacute ako dobu po ktoruacute je praacutevna norma suacutečasťou platneacuteho praacutevneho systeacutemu určiteacuteho štaacutetu Aby však praacutevna norma bola spocircsobilaacute vyvolaacutevať praacutevne uacutečinky je docircležitaacute jej uacutečinnosť 207 V praacutevnom systeacuteme Slovenskej republiky sa platnou praacutevna norma staacuteva vyhlaacuteseniacutem v Zbierke zaacutekonov Slovenskej republiky (ďalej len bdquoZbierka zaacutekonovldquo) Naacutevrhy prijateacute v referende sa podľa zaacutekona č 11993 Z z o Zbierke zaacutekonov Slovenskej republiky v zneniacute neskoršiacutech predpisov (ďalej len bdquozaacutekon o Zbierke zaacutekonovldquo) podľa sect 1 odseku 1 zverejňujuacute v Zbierke zaacutekonov Vyhlaacutesenie zabezpečuje predseda NR SR podľa zaacutekona č 3501996 Z z o rokovacom poriadku Naacuterodnej rady Slovenskej republiky v zneniacute neskoršiacutech predpisov podľa sect 43 odseku 2 piacutesmena e) Zaacutekon o spocircsobe vykonania referenda neurčuje kedy majuacute nadobudnuacuteť naacutevrhy prijateacute v referende uacutečinnosť V tomto priacutepade je preto nutneacute použiť generaacutelnu klauzulu nachaacutedzajuacutecu sa v zaacutekone o Zbierke zaacutekonov kedy všeobecne zaacutevaumlzneacute predpisy nadobuacutedajuacute uacutečinnosť paumltnaacutestym dňom po ich vyhlaacuteseniacute v Zbierke zaacutekonov208 Zatiaľ jedinyacutem platnyacutem referendom od vzniku Slovenskej republiky bolo referendum o vstupe do Euroacutepskej uacutenie209 Naacutevrh prijatyacute v referende bol vyhlaacutesenyacute ako rozhodnutie predsedu Naacuterodnej rady Slovenskej republiky č 1752003 Z z210 Napriek uvedeniacutem argumentov v prospech praacutevnych uacutečinkov naacutevrhov prijatyacutech v referende mocircže sa vyskytnuacuteť naacutevrh pre ktoreacuteho docircslednuacute implementaacuteciu bude nutneacute prijať aj ďalšie praacutevne normy Do konfliktu sa dostaacuteva reprezentatiacutevny mandaacutet poslanca s nutnosťou konania NR SR Uacutestavnyacute suacuted v naacuteleze tyacutekajuacuteceho sa referenda a zmeny Uacutestavy uvaacutedza že bdquoobčania zuacutečastneniacute na hlasovaniacute udelia

202 PL UacuteS 4295 203 IIUacuteS 3197 204 Referendom sa mocircže rozhodnuacuteť aj o inyacutech docircležityacutech otaacutezkach verejneacuteho zaacuteujmu 205 BUZINGER M Referendum a jeho praacutevne uacutečinky Justičnaacute revue 62 2010 č 10 s 1116 206 Vyacutesledok referenda mocircže Naacuterodnaacute rada Slovenskej republiky zmeniť alebo zrušiť svojiacutem uacutestavnyacutem zaacutekonom po uplynutiacute troch rokov od jeho uacutečinnosti 207 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2010 s 215 208 Zaacutekon č 11993 sect 2 ods 3 bdquoVšeobecne zaacutevaumlzneacute praacutevne predpisy nadobuacutedajuacute uacutečinnosť paumltnaacutestym dňom po ich vyhlaacuteseniacute v Zbierke zaacutekonov ak nie je v nich ustanovenyacute neskoršiacute deň nadobudnutia uacutečinnosti Ak je to odocircvodneneacute naliehavyacutem všeobecnyacutem zaacuteujmom mocircže sa v praacutevnom predpise vyacutenimočne ustanoviť skoršiacute začiatok jeho uacutečinnosti najskocircr však dňom vyhlaacutesenia v Zbierke zaacutekonovldquo 209 Referendum bolo vyhlaacuteseneacute na zaacuteklade uznesenia NR SR prezidentom Rudolfom Schusterom rozhodnutiacutem prezidenta č 1642003 Z z Opraacutevneniacute občania hlasovali o otaacutezke bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby sa Slovenskaacute republika stala členskyacutem štaacutetom Euroacutepskej uacutenie ldquo Predmetneacuteho referenda sa zuacutečastnilo 5215 opraacutevnenyacutech voličov 9246 zuacutečastnenyacutech voličov hlasovalo bdquoaacutenoldquo a 620 hlasovalo bdquonieldquo Dostupneacute na httpvolbystatisticsskrefref2003defaulthtml 210 Rozhodnutie obsahuje dva člaacutenky v čl I vyhlasuje predseda NR SR vyacutesledok referenda v čl II obsahuje naacuteležitosti podľa sect 25 zaacutekona o spocircsobe vykonania referenda

103

parlamentu priacutekazldquo211 Poslanci NR SR však hlasujuacute podľa svojho svedomia a presvedčenia a nie suacute viazanyacute priacutekazmi212 To však neznamenaacute že poslanci nie suacute ničiacutem viazaniacute a konajuacute podľa svojej ľubovocircle Poslanci suacute viazaniacute Uacutestavou a zaacutekonmi Uacutestavnyacute suacuted uviedol že člaacutenky Uacutestavy sa majuacute vykladať vo vzaacutejomnej suacutevislosti213 preto pre pochopenie a vyacuteklad mandaacutetu poslanca je docircležityacute člaacutenok 75 Uacutestavy V danom člaacutenku sa nachaacutedza sľub poslanca ktoreacuteho časť znie bdquoSvoje povinnosti budem plniť v zaacuteujme jej občanov (občanov Slovenskej republiky ndash pozn autora) Budem dodržiavať uacutestavu a ostatneacute zaacutekony a pracovať tak aby sa uvaacutedzali do životaldquo214 Vo vzťahu k reprezentatiacutevnemu mandaacutetu suacute z daneacuteho sľubu docircležiteacute tri časti Najdocircležitejšou časťou je sľub dodržiavať Uacutestavu a ostatneacute zaacutekony Formulaacuteciu bdquoostatneacute zaacutekonyldquo je potrebneacute vykladať extenziacutevne a zaradiť sem okrem zaacutekonov prijatyacutech NR SR aj naacutevrhy prijateacute v referende keďže tvoria všeobecne zaacutevaumlznyacute praacutevny akt a poslanci suacute podobne ako ostatniacute občania viazanyacute zaacutekonmi V referende nemožno hlasovať o paragrafovom zneniacute zaacutekona a niektoreacute naacutevrhy prijateacute v referende by na svoju realizaacuteciu potrebovali takuacuteto uacutepravu Vo vzťahu k tomuto faktu je zaujiacutemavou časť sľubu kde poslanec sľubuje bdquopracovať tak aby sa (zaacutekony ndash pozn autora) uvaacutedzali do životaldquo Rovnakyacute sľub skladajuacute aj členovia vlaacutedy Tak ako poslanci aj členovia vlaacutedy by mali smerovať svoje konanie k naplneniu naacutevrhov prijatyacutech v referende Tento fakt potvrdzuje aj Uacutestavnyacute suacuted bdquo Povinnosťou kompetentneacuteho štaacutetneho orgaacutenu je zabezpečiť aby naacutevrh prijatyacute v referende vyvolal potrebnyacute praacutevny uacutečinokldquo215 Poslanec pri skladaniacute sľubu sľubuje bdquože povinnosti budem plniť v zaacuteujme jej občanovldquo Akyacute vaumlčšiacute mocircže byť prejav toho čo je v zaacuteujme občanov než ich priame hlasovanie v platnom referende Pochopiteľne z danyacutech častiacute sľubu nemožno vyvodiť negaacuteciu voľneacuteho mandaacutetu Suacute však zaujiacutemavyacutem doplnkom k diskusii o reprezentatiacutevnom mandaacutete poslancov a ich povinnosťou zabezpečiť potrebneacute praacutevne uacutečinky naacutevrhov prijatyacutech v referende Keďže však v uacutestavnom systeacuteme Slovenskej republiky neexistuje praacutevom regulovanyacute mechanizmus či sankcia216 ktorou by sa dala vynuacutetiť docircslednaacute aplikaacutecia naacutevrhov prijatyacutech v zaacutekone jedinyacutem spocircsobom bdquosankcieldquo teda ostaacuteva nezvolenie poslancov v nadchaacutedzajuacutecich voľbaacutech čo konštatuje aj Uacutestavnyacute suacuted217 34 Zhrnutie analyacutezy praacutevnych uacutečinkov referenda

Vychaacutedzajuacutec z uvedenyacutech rozhodnutiacute Uacutestavneacuteho suacutedu a dikcie Uacutestavy možno tvrdiť že referendum v podmienkach Slovenskej republiky vytvaacutera praacutevne uacutečinky ktoreacute suacute všeobecne zaacutevaumlzneacute a to priamo aj bez nutnosti ďalšej legislatiacutevnej činnosti Naacuterodnej rady Naacutevrhy prijateacute v referende sa vyhlaacutesia v Zbierke zaacutekonov a paumltnaacutestym dňom od vyhlaacutesenia nadobuacutedajuacute uacutečinnosť a suacute všeobecne zaacutevaumlzneacute Preto možno uviesť že naacutevrhy prijateacute v referende suacute nielen materiaacutelnym prameňom praacuteva ale suacute aj formaacutelnym prameňom praacuteva v Slovenskej republike Niektoreacute formulaacutecie otaacutezok v referende a naacutesledne a teda aj naacutevrhov prijatyacutech v referende mocircžu vyžadovať konanie NR SR V tomto smere však v slovenskom praacutevnom poriadku neexistuje možnosť vynuacutetenia takeacutehoto konania Jedinou formou bdquosankcieldquo je nezvolanie poslancov do ďalšieho funkčneacuteho obdobia Obligatoacuterne referendum ešte nebolo počas existencie samostatnej Slovenskej republiky využiteacute aj keď sa možno stretnuacuteť s naacutezormi že referendum o vstupe do Euroacutepskej uacutenie bolo obligatoacuterne čo však nie je pravda218 Napriek uvedeneacutemu mocircže nastať situaacutecia keď otaacutezka formulovanaacute v referende bude koncipovanaacute priacuteliš všeobecne a pre bezprobleacutemovuacute aplikaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende a z nich vyplyacutevajuacutecich praacutev a povinnostiacute bude nutnaacute legislatiacutevna činnosť NR SR Slovenskyacute praacutevny poriadok žiadnym spocircsobom neupravuje ktoryacute orgaacuten by mal povinnosť konať aby bola zabezpečenaacute aplikaacutecia naacutevrhov prijatyacutech v referende Logicky by orgaacutenom ktoryacute maacute zabezpečiť dodatočnuacute praacutevnu uacutepravu mala byť NR SR ako jedinyacute uacutestavodarnyacute a zaacutekonodarnyacute orgaacuten Slovenskej republiky219 Znova sa však

211 II UacuteS 3197 212 Člaacutenok 73 odsek 2 Uacutestavy 213 II UacuteS 3197 214 Člaacutenok 75 odsek 1 Uacutestavy 215 II UacuteS 3197 216 PL UacuteS 242014 217 PL UacuteS 242014 218 Referendum o vstupe Slovenskej republiky do Euroacutepskej uacutenie bolo vyhlaacuteseneacute na zaacuteklade uznesenia Naacuterodnej rady Slovenskej republiky z 21 januaacutera 2003 č 164 a nekonalo sa na zaacuteklade člaacutenku 7 odseku 1 Uacutestavy 219 Člaacutenok 72 Uacutestavy

104

dostaacutevame k diskusii o reprezentatiacutevnom mandaacutete poslancov a ich povinnosti konať ktoruacute však ako bolo uvedeneacute nie je možneacute v suacutečasnej podobe praacutevnej uacutepravy inštituacutetu referenda vynuacutetiť V určityacutech priacutepadoch by možnosťou na vynuacutetenie konania NR SR mohlo byť podanie na Uacutestavnyacute suacuted v zmysle člaacutenku 127 Uacutestavy Fyzickaacute alebo praacutevnickaacute osoba by mohla namietať že nečinnosťou NR SR porušovala ich zaacutekladneacute praacuteva alebo slobody tyacutem že neprijala zaacutekonnuacute uacutepravu ktoraacute by zabezpečila docircslednuacute aplikaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende Ak by Uacutestavnyacute suacuted dospel k rovnakeacutemu zaacuteveru mohol by udeliť priacutekaz NR SR konať Teoretickou možnosťou by bolo že Uacutestavnyacute suacuted uznaacute povinnosť NR SR prijať zaacutekon ktoryacutem by sa zabezpečila realizaacutecia praacutev Uvedenyacute postup však rozhodne nemožno aplikovať vo všetkyacutech priacutepadoch kde by bola nutnaacute ďalšia zaacutekonnaacute uacuteprava na zabezpečenie realizaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende

4 PRAacuteVNA SILA NAacuteVRHOV PRIJATYacuteCH V REFERENDE

Pri skuacutemaniacute praacutevnych uacutečinkov a sily celoštaacutetneho referenda je docircležiteacute rozlišovať akyacute je to typ referenda Uacutestava rozoznaacuteva dva typy celoštaacutetnych referend referendum obligatoacuterne a referendum fakultatiacutevne220 41 Praacutevna sila obligatoacuterneho referenda

Obligatoacuterne referendum upravuje člaacutenok 7 Uacutestavy bdquoO vstupe do štaacutetneho zvaumlzku s inyacutemi štaacutetmi alebo o vystuacutepeniacute z tohto zvaumlzku sa rozhoduje uacutestavnyacutem zaacutekonom ktoryacute sa potvrdiacute referendomldquo a člaacutenok 93 odsek 1 uacutestavy bdquoReferendom sa potvrdiacute uacutestavnyacute zaacutekon o vstupe do štaacutetneho zvaumlzku s inyacutemi štaacutetmi alebo o vystuacutepeniacute z tohto zvaumlzkuldquo V priacutepade obligatoacuterneho referenda je praacutevna uacuteprava jasnaacute keď v oboch citovanyacutech člaacutenkoch sa uvaacutedza uacutestavnyacute zaacutekon Je teda jasneacute že potvrdeniacutem uacutestavneacuteho zaacutekona v referende je vlastne naacutevrhom prijatyacutem v referende zaacutekon spocircsobilyacute vyvolať praacutevne uacutečinky so silou uacutestavneacuteho zaacutekona 42 Praacutevna sila fakultatiacutevneho referenda

Jednou z najdiskutovanejšiacutech otaacutezok ktoreacute vyvolaacuteva inštituacutet referenda je praacutevna sila naacutevrhov prijatyacutech v referende Text Uacutestavy neuvaacutedza konkreacutetne praacutevnu silu naacutevrhov prijatyacutech v referende Naacutezory na praacutevnu silu naacutevrhov prijatyacutech v referende sa v praacutevnej teoacuterii liacutešia Napriacuteklad Kliacutema piacuteše bdquoV uacutestavnyacutech docircsledkoch je referendu priraďovanaacute bdquosila zaacutekonaldquo či dokonca vyššia Legitimita priameho rozhodnutia ľudu uprednostňuje rozhodnutie ľudu pred rozhodnutiacutem parlamentuldquo221 Radoslav Prochaacutezka zastaacuteva naacutezor že praacutevna sila je rovnaacute uacutestavneacutemu zaacutekonu222 Rozlišovanie naacutevrhov prijatyacutech v referende so silou uacutestavneacuteho zaacutekona a so silou zaacutekona podľa obsahu mocircžeme naacutejsť u Prusaacuteka223 alebo Ottovej224 Taktiež sa možno stretnuacuteť s naacutezormi ktoreacute nepriznaacutevajuacute naacutevrhom prijatyacutem v referende žiadne praacutevne uacutečinky Problematickyacutem bodom v diskusii o praacutevnej sile naacutevrhov prijatyacutech v referende je čl 98 ods 2 kde je stanoveneacute bdquoNaacutevrhy prijateacute v referende vyhlaacutesi Naacuterodnaacute rada Slovenskej republiky rovnako ako zaacutekonldquo Daneacute ustanovenie sa daacute vykladať dvojakyacutem spocircsobom Prvyacutem možnyacutem vyacutekladom je že naacutevrhy prijateacute v referende sa vyhlaacutesia formou zaacutekona Takyacuteto vyacuteklad daneacuteho ustanovenia sa javiacute nespraacutevnym z niekoľkyacutech docircvodov V prvom bode je to odlišnosť v spocircsobe prijiacutemania zaacutekona a naacutevrhov v referende Kyacutem v priacutepade zaacutekona sa postupuje podľa zaacutekona č 3501996 Z z postup prijiacutemania naacutevrhov prijatyacutech v referende upravuje zaacutekon o spocircsobe vykonania referenda Ďalšiacutem z argumentov v neprospech takeacutehoto vyacutekladu je rozdiel v subjektoch ktoreacute prijiacutemajuacute danyacute normotvornyacute praacutevny akt Zaacutekon je prijiacutemanyacute NR SR ktoraacute realizuje delegovanuacute praacutevomoc Na rozdiel od zaacutekona naacutevrhy prijateacute v referende prijiacutema ľud pocircvodca moci ktoryacute tyacutemto aktom využiacuteva svoju zaacutekonodarnuacute moc priamo a nie sprostredkovane cez NR SR Preto je nevhodneacute stavať na rovnakuacute uacuteroveň praacutevny predpis prijatyacute orgaacutenom s delegovanou praacutevomocou na uacuteroveň praacutevnej normy ktoryacute prijal ľud Cibulka k danej problematike piacuteše bdquoUacutestavnuacute formulaacuteciu ( čl 98 ods 2 uacutestavy ndash pozn Autora) však nemožno vysvetliť tak že naacutevrh prijatyacute

220 II UacuteS 3197 221 KLIacuteMA K a kol Staacutetověda 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2011 s 136 222httpagenturysmeskc7591557vysledky-platneho-referenda-maju-silu-ustavneho-zakonatvrdia-lipsic-a-prochazkahtmlixzz3SaYzkSGB 223 PRUSAacuteK J Teoacuteria praacuteva Bratislava VO PrafUK 2001 s 189-190 224 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2010 s 200

105

v referende sa vyhlaacutesi zaacutekonom225 Podobnyacute naacutezor zastaacuteva aj Drgonec226 Druhyacutem spocircsobom interpretaacutecie je že sa naacutevrhy prijateacute v referende sa vyhlaacutesia spocircsobom akyacutem sa vyhlasuje zaacutekon Tento spocircsob interpretaacutecie vzhľadom na suacutečasnuacute prax pri vyhlasovaniacute naacutevrhov prijatyacutech možno považovať za spraacutevny na rozdiel od predchaacutedzajuacuteceho vyacutekladu227 Vyhlasuje ich predseda NR SR naacutesledne sa zverejnia v Zbierke zaacutekonov228 V podmienkach praacutevnej uacutepravy referenda v Slovenskej republiky hlavne vo vzťahu k uacutestavneacutemu člaacutenku 99 odsek 1229 je problematickeacute považovať silu naacutevrhov prijatyacutech v referende za totožnuacute so silou zaacutekona prijateacuteho NR SR Člaacutenok uacutestavy daacuteva NR SR po uplynutiacute troch rokov od uacutečinnosti možnosť zmeniť vyacutesledok referenda Docircvodom zrušenia normatiacutevneho praacutevneho aktu mocircže byť okrem ineacuteho bdquozrušenie praacutevnej normy (predpisu) orgaacutenom s normotvornou pocircsobnosťou na vydaacutevanie praacutevnych aktov s vyššou praacutevnou silou ako maacute predmet derogaacutecieldquo230 Z uvedeneacuteho vyplyacuteva že naacutevrhy prijateacute v referende a naacutesledne vyhlaacuteseneacute v Zbierke zaacutekonov musia mať praacutevnu silu vyššiu ako maacute zaacutekon vydanyacute NR SR pretože ich je možneacute rušiť iba uacutestavnyacutem zaacutekon po uplynutiacute troch rokov V staršej publikaacutecii Cibulka vo vzťahu k člaacutenku 99 odsek 1 piacuteše že vzhľadom na daneacute ustanovenie možno naacutevrhy prijateacute v referende minimaacutelne porovnaacutevať s uacutestavnyacutem zaacutekonom231 Ďalej však v rozbore možnej praacutevnej sily nepokračuje Predmetneacute ustanovenie Uacutestavy je však rozporuplneacute keď mnohiacute uacutestavniacute praacutevnici nesuacutehlasia s možnosťou a opraacutevneniacutem NR SR rušiť naacutevrhy prijateacute v referende Napriacuteklad Cibulka uvaacutedza že vyacutesledok referenda by malo meniť iba noveacute referendum Podľa jeho naacutezoru mocircže byť toto ustanovenie v rozpore s princiacutepom suverenity ľudu232 43 Zhrnutie analyacutezy praacutevnej sily referenda

Praacutevna uacuteprava tyacutekajuacuteca sa praacutevnej sily naacutevrhov prijatyacutech v referende priamo nerieši ich silu Vyacutenimku tvoriacute obligatoacuterne referendum kde je praacutevna uacuteprava jasnaacute Predmetom obligatoacuterneho referenda je uacutestavnyacute zaacutekon ktoryacute prijatyacutem v referende nadobuacuteda praacutevne uacutečinky uacutestavneacuteho zaacutekona Praacutevnu silu naacutevrhov prijatyacutech vo fakultatiacutevnom referende podľa suacutečasnej praacutevnej uacutepravy nemožno presne určiť Naacutezory praacutevnych teoretikov suacute v tejto problematike nejednotneacute S istotou možno jedine tvrdiť že naacutevrhy prijateacute v referende majuacute silu vyššiu ako maacute zaacutekon prijatyacute NR SR Preto sa možno stotožniť s naacutezorom ktoryacute uvaacutedza Kliacutema bdquopriame rozhodnutie ľudu maacute prvotnuacute a teda zaacutekonnuacute povahu ktoraacute maacute pred obvyklyacutemi zaacutekonmi prednosťldquo233 Probleacutemom je však či naacutevrhy prijateacute v referende majuacute silu uacutestavnyacutech zaacutekonov Pre uvedenyacute naacutezor nie je dostatočnaacute podpora v praacutevnej uacuteprave inštituacutetu referenda preto ho nemožno s istotou potvrdiť S zaujiacutemavyacutem naacutezorom prišiel Domin keď vo svojej praacuteci234 rozoberaacute možnosť že naacutevrhy prijateacute v referende suacute normou sui generis 44 Pojem vyacutesledok referenda a naacutevrhy prijateacute v referende

V praacutevnej teoacuterii sa možno stretnuacuteť pri uvaacutedzaniacute prameňov praacuteva so zamieňaniacutem termiacutenov bdquovyacutesledky referendaldquo a bdquonaacutevrhy prijateacute v referendeldquo Prusaacutek aj Ottovaacute použiacutevajuacute termiacuten vyacutesledky referenda Uacutestavodarca však použiacuteva tieto termiacuteny v člaacutenku 98 Uacutestavy v obsahovo odlišnyacutech vyacuteznamoch Vychaacutedzajuacutec z logickej analyacutezy daneacuteho člaacutenku pojem vyacutesledok referenda je širšiacute ako

225 SVAacuteK J CIBULKA Ľ Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky Osobitaacute časť 5 aktualizovaneacute vydanie Bratislava Eurokoacutedex 2013 s 413 226 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s 1080 227 DOMIN M Formaacutelno-praacutevna povaha vyacutesledku referenda In Justičnaacute revue 62 2010 č 11 s

1250-1251 228 Naacutevrhy prijateacute v referende sa podľa zaacutekona o Zbierke zaacutekonov vyhlasujuacute v Zbierke zaacutekonov čo podľa rokovacieho poriadku zabezpečuje rozhodnutiacutem predseda NR SR 229 Vyacutesledok referenda mocircže Naacuterodnaacute rada Slovenskej republiky zmeniť alebo zrušiť svojiacutem uacutestavnyacutem zaacutekonom po uplynutiacute troch rokov od jeho uacutečinnosti 230 PROCHAacuteZKA R KAacuteČER M Teoacuteria praacuteva 1 vydanie Bratislava C H Beck 2013 s 174 231 ČIČ M a kol Komentaacuter k Uacutestave Slovenskej republiky Martin Matica slovenskaacute 1997 s 360-361 232 Svaacutek J Cibulka Ľ Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky Osobitaacute časť 5 aktualizovaneacute vydanie Bratislava Eurokoacutedex 2013 s 413 233 KLIacuteMA K a kol Staacutetověda 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2011 s 139 234 DOMIN M Formaacutelno-praacutevna povaha vyacutesledku referenda In Justičnaacute revue 62 2010 č 11 s

1249-1251

106

pojem naacutevrhy prijateacute v referende Pokiaľ naacutevrhy prijateacute v referende zahŕňajuacute iba tie vyacutesledky referenda ktoreacute spĺňajuacute podmienky v člaacutenku 98 odsek 1 Uacutestavy235 tak vyacutesledkom referenda suacute aj tie vyacutesledky ktoreacute daneacute podmienky nenaplnia Napriacuteklad vyacutesledkom referenda mocircže by aj neplatneacute referendum ale aj platneacute referendum kde však vaumlčšina uacutečastniacutekov referenda hlasovala proti prijatiu naacutevrhu V zaacutekone o spocircsobe vykonania referenda v paragrafe 25 a podobne v zaacutekone o Zbierke zaacutekonov v paragrafe 1 odsek 1 zaacutekonodarca použiacuteva termiacuten bdquonaacutevrhy prijateacute v referendeldquo Z docircvodov uvedenyacutech vyššie možno pojem bdquovyacutesledky referendaldquo považovať za obsahovo širšiacute ako je pojem bdquonaacutevrhy prijateacute v referendeldquo Je preto docircležiteacute tieto termiacuteny rozlišovať

5 NAacuteVRHY DE LEGE FERENDA

Z uvedenyacutech argumentov možno vyvodiť že hlavnyacutem probleacutemom ktoryacute suacutevisiacute s inštituacutetom referenda je nejasnaacute praacutevna uacuteprava Praacuteve nejednoznačneacute ustanovenia Uacutestavy vyvolaacutevajuacute množstvo polemiacutek a rozdielnych interpretaacuteciiacute Preto pre odstraacutenenie pochybnostiacute suacutevisiacich s referendom je potrebnaacute novelizaacutecia člaacutenkov Uacutestavy Konkreacutetne považujem za potrebneacute novelizovať nasledujuacutece člaacutenky Člaacutenok 98 odsek 2 Uacutestavy svojou formulaacuteciou vyvolaacuteva polemiky Ako som uviedol v praacuteci predmetnuacute uacutepravu spocircsobu vyhlaacutesenia naacutevrhov prijatyacutech v referende možno vykladať dvomi spocircsobmi pričom jeden je nespraacutevny Preto by bolo vhodneacute riešiť v zaacuteujme praacutevnej istoty novelizaacuteciou Vhodnou formulaacuteciou mocircže byť člaacutenok 125 odsek 6 bdquosa vyhlasuje spocircsobom ustanovenyacutem na vyhlasovanie zaacutekonov Predmetnyacute člaacutenok pokračuje bdquoPraacutevoplatneacute rozhodnutie uacutestavneacuteho suacutedu je všeobecne zaacutevaumlzneacuteldquo Využitiacutem tyacutechto formulaacuteciiacute by noveacute znenie člaacutenku 98 odsek 2 mohlo znieť bdquoNaacutevrhy prijateacute v referende sa vyhlasujuacute spocircsobom ustanovenyacutem na vyhlasovanie zaacutekonov Naacutevrhy prijateacute v referende suacute všeobecne zaacutevaumlzneacuteldquo Takeacuteto znenie člaacutenku by odstraacutenilo pochybnosti suacutevisiace s vyacutekladom suacutečasneacuteho znenia a taktiež by zvyacuteraznilo fakt že existujuacute praacutevne uacutečinky referenda a ich praacutevna zaacutevaumlznosť Ďalšiacutem problematickyacutem člaacutenok je člaacutenok 99 odsek 1 Opraacutevnenie NR SR meniť alebo rušiť vyacutesledok referenda považujem za nevhodneacute Do konfliktu sa tu dostaacuteva predmetneacute opraacutevnenie NR SR a vocircľa ľudu ktoruacute prejavil hlasovaniacutem v referende Ľud je pocircvodcom moci a referendum je prostriedkom ako ju priamo využiacuteva v praxi NR SR maacute iba delegovanuacute praacutevomoc ktoruacute ziacuteskava vo voľbaacutech od ľudu Podľa vyjadreniacute Uacutestavneacuteho suacutedu referendum je bdquopoistkouldquo občana voči parlamentu a referendum využiacutevajuacute občania aj v priacutepade ak parlament nepostupuje v suacutelade s ich predstavami Preto považujem za nevhodneacute aby NR SR požiacutevala opraacutevnenie meniť alebo rušiť vyacutesledky referenda V teoretickej rovine potom mocircže dochaacutedzať k sporom kto v skutočnosti je suvereacutenom a pocircvodcom moci Preto by som navrhoval daneacute ustanovenie zrušiť a možnosť meniť vyacutesledok referenda by som prenechal len noveacutemu referendu Nepochybne by bolo v prospech inštituacutetu referenda ako aj praacutevnej istoty keby v Uacutestave bola určenaacute praacutevna sila naacutevrhov prijatyacutech v referende Otaacutezne je akuacute praacutevnu silu by mali mať naacutevrhy prijateacute v referende Rozliacutešil by som referendum podľa predmetu otaacutezky na legislatiacutevne a uacutestavneacute Naacutesledne naacutevrhy prijateacute referendom by mali prednosť pred zaacutekonmi respektiacuteve uacutestavnyacutemi zaacutekonmi NR SR ktoraacute by ich nemohla rušiť Aby sa vyriešil konflikt medzi reprezentatiacutevnym mandaacutetom poslanca NR SR a docircslednou implementaacuteciou naacutevrhov prijatyacutech v referende bude nutnaacute zmena suacutečasneacuteho stavu Riešeniacutem je umožnenie hlasovať občanov o paragrafovom zneniacute zaacutekona Je to spocircsob akyacutem sa vaumlčšina probleacutemov riešenyacutech v praacuteci mocircže vyriešiť Paragrafoveacute znenie zaacutekona by mohlo byť predmetom referenda na zaacuteklade uznesenia NR SR Staacutele však ostaacuteva probleacutem v priacutepade že by predmetom referend nebolo paragrafoveacute znenie zaacutekona ale iba otaacutezka V suacutečasnosti suacute štaacutetne orgaacuteny povinneacute zabezpečiť aplikaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende Ako však konštatoval aj Uacutestavnyacute suacuted neexistuje sankcia ktorou by sa mohla taacuteto povinnosť vymocirccť Osobne si však nemysliacutem že by sankcia bola nutnosťou na docircslednuacute aplikaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende Skocircr tuacuteto aplikaacuteciu považujem za vec dostatočnej politickej kultuacutery než nutnosťou vymaacutehania daneacuteho konania sankciou Často diskutovanou otaacutezkou je možnosť zniacuteženia kvoacutera potrebneacuteho na platnosť referenda Možnosťou ktoraacute by prospela inštituacutetu referenda by bolo zniacuteženie respektiacuteve zrušenie kvoacutera na potrebneacuteho na platnosť referenda Slovenskaacute praacutevna uacuteprava predmetu referenda je však koncipovanaacute veľmi široko a po prijatiacute uvedenyacutech naacutevrhov by mohli spocircsobovať rocirczne probleacutemy236 Na prekonanie spomenutyacutech probleacutemov by bolo vhodneacute zmenšiť

235 Vyacutesledky referenda suacute platneacute ak sa na ňom zuacutečastnila nadpolovičnaacute vaumlčšina opraacutevnenyacutech voličov a ak bolo rozhodnutie prijateacute nadpolovičnou vaumlčšinou uacutečastniacutekov referenda 236 Mohli by napriacuteklad vzniknuacuteť probleacutemy spojeneacute s predmetom referenda a určeniacutem čo presne mocircže byť predmetom referenda

107

rozsah otaacutezok o ktoryacutech sa mocircže hlasovať v referende Uvedeneacute zmeny by však veľkou mierou zasiahli do praacutevnej uacutepravy referenda a preto by mala byť priacutepadnaacute novelizaacutecia predmetom verejnej diskusie a mala by sa dosiahnuť spoločenskaacute zhoda v otaacutezke akuacute uacutelohu maacute referendum ako celok zohraacutevať v uacutestavnom systeacuteme Slovenskej republiky Mocircj osobnyacute naacutezor je že referendum by malo byť akyacutemsi doplnkom k zaacutekonodarnej činnosti NR SR Predmetom referenda by sa mali riešiť otaacutezky priacutepadne situaacutecie ktoreacute zaacutesadnyacutem spocircsobom ovplyvňujuacute krajinu (napr vnuacutetropolitickeacute a medzinaacuterodneacute smerovanie krajiny hospodaacuterstvo ndash umožnil by som občanov hlasovať o daniach a odvodoch)

6 ZAacuteVER

Cieľom praacutece bolo objasniť otaacutezky ktoreacute vznikajuacute v suacutevislosti s inštituacutetom referenda primaacuterne otaacutezky tyacutekajuacutece sa praacutevnych uacutečinkov a praacutevnej sily ktoruacute vyvolaacutevajuacute Prvaacute časť praacutece sa tyacutekala analyacutezy možnosti referenda vyvolať praacutevne uacutečinky V tejto suacutevislosti sa daacute hovoriť o troch problematickyacutech oblastiach Prvou je či referendum vyvolaacuteva praacutevne uacutečinky Druhou či suacute spocircsobileacute vyvolaacutevať priamo nejakyacute uacutečinok Treťou oblasťou je všeobecnaacute zaacutevaumlznosť praacutevnych uacutečinkov referenda Odpoveďou na to či referendum vyvolaacuteva praacutevne uacutečinky možno odpovedať že rozhodne aacuteno Vyplyacuteva to jednak z dikcie Uacutestavy ako aj z početnyacutech rozhodnutiacute Uacutestavneacuteho suacutedu ktoreacute som uviedol v praacuteci Podobnaacute situaacutecia sa tyacuteka ja priamych praacutevnych uacutečinkov Uacutestava aj Uacutestavnyacute suacuted jasne určujuacute že občania mocircžu vykonaacutevať štaacutetnu moc prostredniacutectvom svojich zaacutestupcov a priamo Referendum je praacuteve spocircsob akyacutem občania realizujuacute priamo svoju pocircvodnuacute moc Všeobecnuacute zaacutevaumlznosť naacutevrhov prijatyacutech v referende jednoznačne vyriešil Uacutestavnyacute suacuted vo svojom rozhodnutiacute pod sp zn II UacuteS 9495 V zaacutevere praacutece som ponuacutekol naacutevrhy riešeniacute ktoreacute by mohli riešiť otaacutezky načrtnuteacute v uacutevode tejto praacutece Naacutevrhy spočiacutevajuacute v novelizaacutecii uacutestavnyacutech člaacutenkov tyacutekajuacutecich sa referenda Predmetnaacute novelizaacutecia by odstraacutenila pochybnosti ktoreacute dnes vyvolaacuteva a celkovo by zlepšila inštituacutet referenda v praacutevnej uacuteprave Slovenskej republiky Ponuacuteknuteacute naacutevrhy riešeniacute však vyžadujuacute zaacutesah do Uacutestavy a teda by vyžadovali prijatie kvalifikovanou vaumlčšinou minimaacutelne devaumlťdesiatich poslancov Probleacutemom teda mocircže byť aby priacuteslušneacute naacutevrhy našli politickuacute podporu Často totiž od politikov počuť že zmena Uacutestavy je naacuteročnaacute a ťažko sa hľadaacute pre naacutevrhy politickaacute podpora Avšak nahliadnutiacutem do histoacuterie zistiacuteme že v obdobiacute medzi poslednyacutem dvomi konanyacutemi referendami (medzi 18 septembrom 2010 a 7 februaacuterom 2015) sa Uacutestava Slovenskej republiky novelizovala celkovo paumlťkraacutet z toho dvakraacutet v roku 2014 Preto možno tvrdiť že zmena Uacutestavy je skocircr vecou vocircle meniť Uacutestavu Otaacutezkou teda zostaacuteva či danyacute stav nie je vyhovujuacuteci pre niektoryacutech politikov Svedčia o tom aj ich vyjadrenia a snaha posunuacuteť vniacutemanie referenda do polohy konzultatiacutevneho naacutestroja Jasnejšia praacutevna uacuteprava inštituacutetu referenda by však neriešila iba otaacutezky uvedeneacute a rozoberaneacute v praacuteci Taktiež by mohla zamedziť zneužiacutevaniu referenda politikmi čoho sme svedkami v podstate od vzniku Slovenskej republiky Preto možno konštatovať že referendum v Slovenskej republike neplniacute svoju uacutelohu ktorou je priamy vyacutekon štaacutetnej moci občanmi teda rozhodovanie o docircležityacutech otaacutezkach verejneacuteho zaacuteujmu Namiesto uacutelohy ktoruacute predpokladaacute aj Uacutestava sa referendum stalo naacutestrojom v rukaacutech politikov Inštituacutet referenda využiacutevajuacute politici na prezentaacuteciu svojich politickyacutech straacuten alebo ako prostriedok na zmenu vyacutesledkov volieb (snaha dvakraacutet skraacutetiť funkčneacute obdobie NR SR prostredniacutectvom referenda) Referendum konaneacute v roku 1997 bolo zmareneacute Predmetnyacute stav prispieva k probleacutemom a otaacutezkam tyacutekajuacutecich sa referenda riešenyacutem v praacuteci Referendum je prostriedok priamej demokracie ktoryacute občania mocircžu použiť na priamy vyacutekon štaacutetnej moci V suacutečasnosti však referendum vyvolaacuteva mnoheacute otaacutezky a nejasnosti V praacuteci som sa hlavne snažil objasniť problematiku praacutevnych uacutečinkov referenda a ich praacutevnej sily Z uvedenyacutech argumentov vyplyacuteva že referendum vyvolaacuteva priame praacutevne uacutečinky a je formaacutelnym prameňom praacuteva Zodpovedať otaacutezky tyacutekajuacutece sa praacutevnej sily naacutevrhov prijatyacutech v referende sa však nepodarilo z docircvodu nedostatočnej praacutevnej uacutepravy Praacuteve nedostatočnaacute a nejasnaacute praacutevna uacuteprava inštituacutetu referenda spolu s konaniacutem niektoryacutech politikov prispievajuacute k nefunkčnosti referenda Aby mohlo referendum plniť svoj pocircvodnyacute uacutečel priamy vyacutekon štaacutetnej moci občanmi bude nevyhnutneacute legislatiacutevne riešiť otaacutezky rozoberaneacute v praacuteci Funkčneacute referendum by mohlo pomocirccť k zniacuteženiu apatie prevlaacutedajuacutecej v časti spoločnosti

108

Zoznam bibliografickyacutech odkazov Praacutevne akty

Uacutestavnyacute zaacutekon č 4601992 Zb Uacutestava Slovenskej republiky v zneniacute neskoršiacutech predpisov Zaacutekon č 5641992 Zb o spocircsobe vykonania referenda v zneniacute neskoršiacutech predpisov Zaacutekon č 11993 Z z o Zbierke zaacutekonov Slovenskej republiky v zneniacute neskoršiacutech predpisov Zaacutekon č 3501996 Z z o rokovacom poriadku Naacuterodnej rady Slovenskej republiky Zaacutekon č 1802014 Z z o podmienkach vyacutekonu volebneacuteho praacuteva a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov Rozhodnutie prezidenta Slovenskej republiky č 1642003 Z z o vyhlaacuteseniacute referenda Rozhodnutie predsedu Naacuterodnej rady Slovenskej republiky č 1752003 Z z o vyhlaacuteseniacute naacutevrhu prijateacuteho v referende konanom 16 a 17 maacuteja 2003 Rozhodnutie prezidenta Slovenskej republiky č 3202014 Z z o vyhlaacuteseniacute referenda Judikatuacutera Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky

Uznesenie Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky II UacuteS 3197 Naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky PL UacuteS 4295 Naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky II UacuteS 9495 Naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky PL UacuteS 242014 Literatuacutera BALOG B SVAacuteK J OROSZ L Zaacuteklady teoacuterie konštitucionalizmu Bratislava Eurokoacutedex 2012

s 544 ISBN 978-80-89447-88-6 ČIČ M a kol Komentaacuter k Uacutestave Slovenskej republiky Martin Matica slovenskaacute 1997 s 598 ISBN 80-7090-444-5 ČIČ M a kol Komentaacuter k Uacutestave Slovenskej republiky Žilina Eurokoacutedex 2012 s 832 ISBN 978-

80-89447-93-0 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s 1620 ISBN 80-89122-73-8 KLIacuteMA K a kol Staacutetověda 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2011 s 413 ISBN 978-

80-7380-296-7 KRUNKOVAacute A Uacutestavnaacute uacuteprava inštituacutetov priamej demokracie v Slovenskej republike In LADISLAV OROSZ a kol Uacutestavnyacute systeacutem SR (doterajšiacute vyacutevoj aktuaacutelny stav perspektiacutevy) Košice Univerzita Pavla Jozefa Šafaacuterika v Košiciach 2009 s 175-196 ISBN 978-80-7097-777-4 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2010 s 323 ISBN 978-80-89122-59-2 PROCHAacuteZKA R KAacuteČER M Teoacuteria praacuteva 1 vydanie Bratislava C H Beck 2013 s 308 ISBN 978-80-89603-14-5 PRUSAacuteK J Teoacuteria praacuteva Bratislava VO PrafUK 2001 s 331 ISBN 80-7160-146-2 SPAacuteČ P Priama a zastupiteľskaacute demokracia na Slovensku Volebneacute reformy a referendaacute od roku 1989 Brno Centrum pro studium demokracie a kultury 2011 s 278 ISBN 978-80-7325-238-0 SVAacuteK J CIBULKA Ľ Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky Osobitnaacute časť 5 aktualizovaneacute vydanie Bratislava Eurokoacutedex 2013 s 712 ISBN 978-80-8155-006-5 Internetoveacute odkazy

httpagenturysmeskc7591557vysledky-platneho-referenda-maju-silu-ustavneho-zakonatvrdia-lipsic-a-prochazkahtmlixzz3SaYzkSGB httphnhnonlineskslovensko-119odbornik-na-ustavu-sulikove-referendum-je-odporucanim-bez-zavazku-395002 httpspravypravdaskdomaceclanok334911-madej-ak-by-bolo-referendum-uspesne-poslanci-by-vykonali-volu-volicov httpstarywebfphilunibaskfileadminuser_uploadeditorsvedacesiukteamspolitologoviaCESIUK_PP_Lasticpdf httpvolbystatisticsskrefref2003defaulthtml httpsdenniknsk38547z-referend-si-politici-urobili-nastroj-volebnej-kampane httpsdenniknsk40696referendum-podla-ustavy

109

Periodikaacute

BUZINGER M Referendum a jeho praacutevne uacutečinky Justičnaacute revue 62 2010 č 10 s 1114- 1121 DOMIN M Formaacutelno-praacutevna povaha vyacutesledku referenda In Justičnaacute revue 62 2010 č 11 s 1249-1251 JANCOVAacute D Referendum sa u naacutes zneužiacuteva In SME 23 2015 č 15 s 4 PETKOVAacute Z Prečo je referendum len drahyacute prieskum In Trend 25 2015 č 5 s 3 Kontaktneacute uacutedaje

Martin Mališka maliskamartin16gmailcom Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta Katedra uacutestavneacuteho praacuteva Mochovskaacute 6 934 05 Levice Slovenskaacute republika

110

SYSTEMATIKA ODPOVĚDNOSTI PREZIDENTA REPUBLIKY V ČESKEacuteM

UacuteSTAVNIacuteM SYSTEacuteMU 237

Vladislav Vnenk

Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni Fakulta praacutevnickaacute

Abstract The main aim of this article is analysis of the responsibility of the President of the Czech

republic in relation to the Czech constitutional system Therefore the author identifies five basic types of this responsibility ie constitutional constitutional-political political criminal and moral Moreover chosen topic also deals with the Constitutional amendment which will undisputedly cover the area of the Presidents responsibility

Abstrakt Předmětem a hlavniacutem ciacutelem tohoto přiacutespěvku je analyacuteza systematiky odpovědnosti

prezidenta republiky v uacutestavniacutem systeacutemu Českeacute republiky Autor ve sveacutem člaacutenku rozlišuje pět zaacutekladniacutech forem odpovědnosti prezidenta republiky a to odpovědnost uacutestavněpraacutevniacute uacutestavně-politickou politickou trestněpraacutevniacute a moraacutelniacute Druhou čaacutestiacute přiacutespěvku je představeniacute připravovaneacute novely Uacutestavy kteraacute se bude tyacutekat uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti prezidenta republiky

Keywords constitutional responsibility impeachement constitutional-politicial responsibility

criminal responsibility politicial responsibility moral responsibility responsibility of president

Kliacutečovaacute slova uacutestavněpraacutevniacute odpovědnost uacutestavně-politickaacute odpovědnost trestněpraacutevniacute

odpovědnost politickaacute odpovědnost moraacutelniacute odpovědnost odpovědnost prezidenta republiky 1 UacuteVODEM K POSTAVENIacute PREZIDENTA REPUBLIKY V UacuteSTAVNIacuteM SYSTEacuteMU

ČESKEacute REPUBLIKY

Uacutestava charakterizuje prezidenta republiky jako hlavu staacutetu Tato charakteristika maacute původ v tzv organistickeacute teorii podle ktereacute jsou jednotliveacute staacutetniacute orgaacuteny přirovnaacutevaacuteny k orgaacutenům těla lidskeacuteho Takoveacute označeniacute je takeacute ovšem v našem praacutevniacutem prostřediacute již určitou tradiciacute neboť prezidenta jako hlavu staacutetu takto označovaly všechny uacutestavniacute uacutepravy ktereacute uacutepravě současneacute předchaacutezely238

Systematicky je prezident republiky zařazen do Hlavy třetiacute Uacutestavy upravujiacuteciacute moc vyacutekonnou Systematickeacute zařazeniacute i s přihleacutednutiacutem k povaze jeho pravomociacute tedy svědčiacute o nesporneacute uacuteloze prezidenta republiky byacutet partnerem a jednou ze součaacutestiacute vyacutekonneacute moci Se zřejmou naacutevaznostiacute na Uacutestavu 1920239 je takeacute konstituovaacutena dualistickaacute koncepce vyacutekonneacute moci v tom smyslu že veškereacute pravomoci prezidenta republiky mu pro jeho vyacutekon musiacute byacutet vyacuteslovně svěřeny a to přiacutemo uacutestavniacutem pořaacutedkem nebo přiacutepadně i běžnyacute zaacutekonem V opačneacutem přiacutepadě vše z okruhu zaacuteležitostiacute patřiacuteciacutech

237 Přiacutespěvek byl zpracovaacuten v raacutemci projektu ZČU SGS-2013-068 bdquoVybraneacute otaacutezky Evropskeacute unie v uacutestavně-praacutevniacutech souvislostechldquo kteryacute je řešen na katedře uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni 238 Za cenneacute rady i kritickeacute připomiacutenky k tomuto přiacutespěvku děkuji JUDr Monice Forejtoveacute PhD JUDr Zuzaně Vostreacute PhD a Mgr Jiřiacutemu Mulaacutekovi jakož i celeacute Katedře uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni kde působiacutem jako pomocnyacute vědeckyacute a pedagogickyacute pracovniacutek diacuteky čemuž jsem měl a takeacute staacutele maacutem možnost diskutovat o zaacutevažnyacutech uacutestavněpraacutevniacutech probleacutemech a kde rovněž takeacute vždy nachaacuteziacutem cennyacute zdroj inspirace i vědomostiacute Tento člaacutenek bych raacuted věnoval Mgr Marii Klineroveacute 239 Zejm sect 64 Uacutestavy 1920 tedy že bdquoVeškeraacute moc vlaacutedniacute a vyacutekonnaacute pokud uacutestavniacute listinou nebo zaacutekony Československeacute republiky vydanyacutemi po 15 listopadu 1918 neniacute a nebude vyacuteslovně vyhrazena prezidentovi republiky přiacuteslušiacute vlaacuteděldquo

111

do moci vyacutekonneacute přiacuteslušiacute vlaacutedě240 Zahrnutiacute prezidenta republiky i vlaacutedy v raacutemci jedneacute hlavy je takeacute vhodneacute chaacutepat jako projev nutnosti vzaacutejemneacute koordinace kooperace a ovlivňovaacuteniacute nikoliv podřizovaacuteniacute se jednoho uacutestavniacuteho orgaacutenu tomu druheacutemu241 Českaacute republika je republikou parlamentniacuteho typu jež je založena na principu zastupitelskeacute demokracie Podle člaacutenku 67 Uacutestavy je vrcholnyacutem orgaacutenem vyacutekonneacute moci vlaacuteda kteraacute maacute nepřiacutemou demokratickou legitimitu242 Tato nepřiacutemaacute demokratickaacute legitimita je v našiacute uacutestavnosti řešena institutem vysloveniacute důvěry přiacutepadně nedůvěry Poslaneckou sněmovnou vlaacutedě jmenovanou prezidentem

Parlamentniacute republika kterou je bezpochyby i Českaacute republika je tedy charakteristickaacute tzv panstviacutem (přiacutepadně vlaacutedou) parlamentu243 V duchu teacuteto zaacutesady Uacutestava umožňuje mnoho konkreacutetniacutech naacutestrojů k jejiacute faktickeacute realizaci kromě zaacutesadniacutech a kromě klasickyacutech institutů jako je kupřiacutekladu již zmiacuteněneacute vysloveniacute důvěry či naopak nedůvěry vlaacutedě se jednaacute o několik dalšiacutech důležityacutech uacutestavniacutech naacutestrojů - praacutevo interpelace člena vlaacutedy možnost zřiacutezeniacute vyšetřovaciacutech komisiacute či praacutevo skupiny poslanců nebo senaacutetorů obraacutetit se na Uacutestavniacute soud s naacutevrhem na zrušeniacute zaacutekona nebo jeho jednotlivyacutech ustanoveniacutech244

Prezident republiky jako hlava staacutetu je volen v Českeacute republice přiacutemou volbou všech občanů Tato zaacutesadniacute změna provedenaacute uacutestavniacutem zaacutekonem č 712012 Sb kteryacutem se sice změnil princip volby prezidenta republiky z nepřiacutemeacute volby na volbu přiacutemou nijak se však nezměnil charakter Českeacute republiky jako ryze parlamentniacute republiky245 Jak konstatoval samotnyacute Uacutestavniacute soud ČR ve sveacutem naacutelezu že bdquouacutestavniacute systeacutem Českeacute republiky je nadaacutele tedy založen na systeacutemu zastupitelskeacute demokracie a parlamentniacute formy vlaacutedy a na tom nic nezměniacute ani zavedeniacute přiacutemeacute volby prezidentaldquo246 Souhlasiacutem však plně s naacutezorem J Wintra247 že nelze v žaacutedneacutem přiacutepadě vyloučit tendenci českeacuteho uacutestavniacuteho systeacutemu posouvat se k určiteacute poloprezidentskeacute formě kterou však nelze zaveacutest bez patřičneacute diacutelčiacute změny Uacutestavy jež by musela vyacuteznamnyacutem způsobem posiacutelit pravomoci prezidenta republiky248 V Českeacute republice je tedy prezident nadaacutele prezidentem a hlavou staacutetu v zaacutesadně parlamentniacute republice jehož uacutelohou je zejmeacutena reprezentovat staacutet navenek byacutet garantem řaacutedu i praacutevniacute stability a moderaacutetorem politickyacutech sporů249 jakož i moderaacutetorem sporů mezi vlaacutedou a parlamentem udržovatelem dynamiky a řaacutedneacuteho běhu demokratickeacuteho systeacutemu250 Nicmeacuteně na druhou stranu nelze však prezidenta republiky chaacutepat jako nějakou neutraacutelniacute či snad slabšiacute mocenskou složku staacutetu a uacutestavniacuteho systeacutemu jako celku Obecně je prezident mocensky silnyacute do teacute miacutery jak širokeacute jsou jeho pravomoci a do jakeacute miacutery jsou jeho pravomoci sdiacuteleny s jinyacutemi uacutestavniacutemi orgaacuteny Jak však spraacutevně poznamenaacutevaacute J Kysela251 je nutneacute braacutet v uacutevahu i nepraacutevniacute okolnosti jako napřiacuteklad siacutelu osobnosti prezidenta jeho autoritu a důvěru lidu vztah k premieacuterovi siacutelu vlaacutedy politickaacute stabilitu či stabilitu parlamentu jako takoveacuteho252 Tento vyacutečet bych však vzhledem k zavedeniacute přiacutemeacute volby prezidenta doplnil i o jeho v tomto přiacutepadě vyššiacute demokratickou legitimitu zvlaacutešť bude-li napřiacuteklad zvolen již v prvniacutem kole přiacutemeacute volby Praacutevě ziacuteskanyacute vyššiacute stupeň demokratickeacute legitimity v raacutemci přiacutemeacute volby mu dle meacuteho naacutezoru daacutevaacute praacutevo miacutet určityacute politickyacute program bez ktereacuteho lze v přiacutemeacute volbě jen velmi těžko uspět a u něhož se daacute předpoklaacutedat že se přiacutemo volenyacute prezident republiky bude snažit jej dodržovat253

240 Se splněniacutem samozřejmeacuteho předpokladu implicitniacuteho zmocněniacute praacutevniacutem řaacutedem 241 KYSELA J Prezident republiky v uacutestavniacutem systeacutemu ČR ndash perspektiva uacutestavněpraacutevniacute s 238 242 Přiacutemaacute demokratickaacute legitimita vlaacutedy je naopak typickaacute pro prezidentskou formu vlaacutedy 243 Srov WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 57 244 K tomu srov FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute 245 WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 62 246 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ČR spzn Pl UacuteS 2712 ze dne 712013 247 WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 62 - 66 248 WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 65 ndash 66 249 Tamteacutež 250 RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř s 528 - 529 251 KYSELA J Prezident republiky v uacutestavniacutem system ČR ndash perspektiva uacutestavněpraacutevniacute s 235 252 KOUDELKA Z Prezident republiky s 27 253 FOREJTOVAacute M In KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině

112

Zaacutekladniacutem rozděleniacutem pravomociacute prezidenta republiky je rozděleniacute na pravomoci samostatneacute a pravomoci sdiacuteleneacute Toto rozděleniacute je z hlediska odpovědnosti kliacutečoveacute neboť Uacutestava vyacuteslovně stanovuje že v přiacutepadě sdiacutelenyacutech pravomociacute veškerou odpovědnost svyacutem spolupodpisem (tzv kontrasignaciacute) přebiacuteraacute vlaacuteda Povaha kontrasignace je v zaacutesadě dvojiacute ndash spolurozhodovaciacute a ověřovaciacute254 přičemž primaacuterniacute funkciacute kontrasignace je spiacuteše funkce spolurozhodovaciacute Rozhodnutiacute hlavy staacutetu v raacutemci sdiacutelenyacutech pravomociacute je tak po předpoklaacutedaneacute kontrasignaci aktem vždy společnyacutem ačkoliv praacutevniacute odpovědnost nese pouze vlaacuteda Prezident bude v tomto přiacutepadě odpovědnyacute mimopraacutevně o čemž budu podrobněji pojednaacutevat v naacutesledujiacuteciacute kapitole Za pravomoci samostatneacute pokud zatiacutem pomineme vyacuteslovneacute vyacuteluky odpovědnosti odpoviacutedaacute prezident v zaacutesadě saacutem 2 ODPOVĚDNOST PREZIDENTA REPUBLIKY 21 Obecnaacute teorie a rozděleniacute odpovědnosti

Pojetiacute odpovědnosti jako takoveacute je teacutema dosti složiteacute Pro svou praacuteci jsem si jako zaacuteklad a vyacutechoziacute bod zvolil obecneacute pojetiacute odpovědnosti v diacutele K Jasperse255 kteryacute sveacute praacuteci rozlišuje čtyři zaacutekladniacute okruhy viny - kriminaacutelniacute politickou moraacutelniacute a metafyzickou Kriminaacutelniacute vina spočiacutevaacute v objektivně prokazatelnyacutech činech ktereacute majiacute původ v porušeniacute

praacuteva Při porušeniacute praacuteva dochaacuteziacute k uplatněniacute trestu (sankce) jako jeho důsledek V dnešniacutem pojetiacute tuto odpovědnost chaacutepeme jako odpovědnost trestněpraacutevniacute Trestněpraacutevniacute odpovědnostiacute podle českeacuteho praacuteva je tzv odpovědnostiacute subjektivniacute tedy odpovědnostiacute za zaviněniacute (resp ve formě odpovědnosti za zaviněniacute z nedbalosti nebo v uacutemyslu)256 Politickaacute vina spočiacutevaacute dle Jasperse v činech staacutetniacuteků a v souvislosti přiacuteslušnosti k určiteacutemu staacutetu kdy musiacute určityacutem neacutest odpovědnost za naacutesledky činů i staacutetu samotneacuteho Moraacutelniacute vina je kriteacuteriem zejmeacutena vlastniacuteho svědomiacute Moraacutelniacute prohřešky jsou v Jaspersově pojetiacute zaacutekladem všech ostatniacutech prohřešků zejmeacutena trestněpraacutevniacutech a politickyacutech Metafyzickaacute

naopak spočiacutevaacute v odpovědnosti posuzovaneacute Bohem Tuto kategorii odpovědnosti již dnes nelze braacutet jako relevantniacute 22 Systematika odpovědnosti prezidenta republiky

Jak jsem již uvedl vyacuteše teoretickyacutem zaacutekladem meacute systematiky odpovědnosti prezidenta republiky je diacutelo K Jasperse daacutele velmi precizniacute a podrobnyacute člaacutenek J Kudrny tyacutekajiacuteciacute se odpovědnosti prezidenta za akty257 kteryacute volně navazuje na přiacuteslušneacute pasaacuteže v komentaacuteři z pera J Filipa258 Dalšiacutem inspiračniacutem zdrojem byly i přiacuteslušneacute pasaacuteže komentaacuteřoveacute literatury k Uacutestavě Českeacute republiky - konkreacutetně tedy V Slaacutedeček259 THerc 260 či P Mlsna261 Zejmeacutena v oblasti uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti prezidenta republiky jsem vychaacutezel z aktuaacutelniacute monografie kolektivu kolem M Forejtoveacute z Katedry uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute ZČU v Plzni262 V neposledniacute řadě velmi kvalitniacute pasaacuteže tyacutekajiacuteciacute se odpovědnosti prezidenta republiky nalezneme v diacutele Z Koudelky263 a v disertačniacute praacuteci K Janstoveacute264 a T Herce265

254 KYSELA J Prezident republiky v uacutestavniacutem system ČR ndash perspektiva uacutestavněpraacutevniacute s 239 255 JASPERS K Otaacutezka viny 256 S vyacutejimkou tzv kvazideliktů tedy činů jinak trestnyacutech podle sect 360 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku 257 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 385 ndash 405 Člaacutenek J Kudrny byl diacutelčiacutem zaacutekladem teacuteto praacutece svou systematikou a svou čtivostiacute mě oslovil nejviacutece Z hlediska praacutevniacuteho naacutezoru na danou problematiku mě pak ovlivnil naprosto zaacutesadně 258 FILIP J In BAHYacuteĹOVAacute L FILIP J MOLEK P PODHRAacuteZKYacute M SUCHAacuteNEK R ŠIMIacuteČEK V VYHNAacuteLEK L Uacutestava Českeacute republiky - Komentaacuteř 259 SLAacuteDEČEK V In MIKULE V SLAacuteDEČEK V SYLLOVAacute J Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř 260 HERC T In RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř 261 MLSNA P In KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 262 FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 155 - 162 263 KOUDELKA Z Prezident republiky s 27 a naacutesl 264 JANSTOVAacute K Prezident Českeacute republiky 265 HERC T Prezident Českeacute republiky

113

V naacutevaznosti na vyacuteše citovaneacute autory jsem se rozhodl že zaacutekladniacute pojetiacute odpovědnosti prezidenta republiky jako uacutestavniacuteho orgaacutenu rozděliacutem do dvou širšiacutech okruhů a to na odpovědnost dle mezinaacuterodniacuteho praacuteva a českeacuteho vnitrostaacutetniacuteho praacuteva Pojetiacute odpovědnosti prezidenta republiky dle českeacuteho praacuteva jsem se rozhodl takeacute v naacutevaznosti na zmiacuteněneacute autory zejmeacutena však na J Kudrnu rozdělit na odpovědnost uacutestavněpraacutevniacute uacutestavněpolitickou trestněpraacutevniacute politickou a moraacutelniacute Pro srovnaacuteniacute je dobreacute připomenout prvorepublikovou praacutevniacute vědu266 kteraacute rozdělovala formy odpovědnosti prezidenta republiky na odpovědnost trestniacute staacutetopraacutevniacute a politickou Uacutestavniacute listina267stanovovala vyacuteslovneacute vyacuteluky pro odpovědnost politickou a trestněpraacutevniacute tak že prezident nebyl z vyacutekonu sveacuteho uacuteřadu odpovědnyacute268 a trestně mohl byacutet stiacutehaacuten jen za velezradu269 Ačkoliv prvorepublikovaacute praacutevniacute věda ve věci odpovědnosti prezidenta v přiacutepadě jeho stiacutehaacuteniacute za velezradu řadiacute tento institut do oblasti trestněpraacutevniacute270 resp do jedineacute vyacutejimky z jinak plneacute trestněpraacutevniacute imunity tak je nutneacute připomenout že skutkovaacute podstata velezrady byla stanovena kodexem trestniacuteho praacuteva Což je odlišneacute od dnešniacute uacutepravy kde je tato skutkovaacute podstata vymezena přiacutemo Uacutestavou 271 23 Odpovědnost prezidenta republiky dle mezinaacuterodniacuteho praacuteva

Odpovědnost prezidenta republiky dle mezinaacuterodniacuteho praacuteva je aktuaacutelniacutem uacutestavněpraacutevniacutem teacutematem od 1102009 Tento den začal byacutet pro Českou republiku zaacutevaznyacute tzv Řiacutemskyacute statut Mezinaacuterodniacuteho trestniacuteho soudu vyhlaacutešen ve Sbiacuterce mezinaacuterodniacutech smluv pod č 842009 Sb (daacutele jen ldquoŘiacutemskyacute statutrdquo) Řiacutemskyacute statut zavaacutediacute odpovědnost za ty nejzaacutevaznějšiacute zločiny ktereacute ohrožujiacute mezinaacuterodniacute společenstviacute jako takoveacute Tento Řiacutemskyacute statut ve sveacutem čl 1 zřizuje Mezinaacuterodniacute trestniacute soud se siacutedlem v Haagu272 jenž vykonaacutevaacute jurisdikci vůči osobaacutem za zločiny v něm vedeneacute tj zločin genocidy zločiny proti lidskosti vaacutelečneacute zločiny a zločiny agrese Ve vztahu k osobě prezidenta republiky je kliacutečovyacute zejmeacutena čl 27 Řiacutemskeacuteho statutu Podle tohoto člaacutenku je Řiacutemskyacute statut zaacutevaznyacute pro všechny bez vyacutejimky tedy včetně hlav staacutetů Druhyacute odstavec předmětneacuteho člaacutenku vyacuteslovně stanovuje že přiacutepadneacute imunity zakotveneacute vnitrostaacutetniacutem nebo mezinaacuterodniacutem praacutevem nejsou překaacutežkou pro vyacutekon jurisdikce Mezinaacuterodniacuteho trestniacuteho soudu Praacutevě tento druhyacute odstavec vyvolal a dodnes vyvolaacutevaacute uacutestavněpraacutevniacute probleacutem omezeniacute a průlomu imunity273 prezidenta republiky na zaacutekladě řaacutedně ratifikovaneacute mezinaacuterodniacute smlouvy Zaacutevažnyacutem uacutestavněpraacutevniacutem probleacutemem274 aplikace Řiacutemskeacuteho statutu je tedy omezeniacute imunit uacutestavniacutech činitelů založenou uacutestavniacutem pořaacutedkem zejmeacutena Uacutestavou jako takovou Ačkoliv dle čl 1 odst 2 Uacutestavy ldquoČeskaacute republika dodržuje zaacutevazky ktereacute pro ni vyplyacutevajiacute z mezinaacuterodniacuteho praacutevardquo ve spojeniacute s čl 10 Uacutestavy podle ktereacuteho ldquovyhlaacutešeneacute mezinaacuterodniacuteho smlouvy k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Českaacute republika vaacutezaacutena jsou součaacutestiacute praacutevniacuteho řaacutedu stanoviacute-li mezinaacuterodniacute smlouva něco jineacuteho než zaacutekon použije se mezinaacuterodniacute smlouvardquo a v tomto přiacutepadě i s čl 10a tedy že touto mezinaacuterodniacute smlouvou se některeacute pravomoci orgaacutenů Českeacute republiky přenaacutešejiacute na mezinaacuterodniacute instituci tak mezinaacuterodniacute smlouvy ratifikovaneacute ve smyslu vyacuteše zmiacuteněnyacutech člaacutenků nemohou omezovat praacuteva a vyacutesady stanoveneacute uacutestavniacutem pořaacutedkem tedy že nemohou byacutet s niacutem v rozporu V teacuteto věci je nutno poukaacutezat na některeacute vyacuteznamneacute naacutelezy Uacutestavniacuteho soudu275 ve kteryacutech Uacutestavniacute soud jasně deklaroval že čl 1 odst 2 Uacutestavy neniacute saacutem o sobě způsobilyacute modifikovat uacutestavniacute text Smyslem předmětneacuteho člaacutenku je stanoveniacute toliko metodologie vyacutekladu uacutestavniacuteho textu tak že je-li možneacute uacutestavniacute text interpretovat v několikero vyacuteznamech musiacute dostat

266 SOBOTA E VOREL J KŘOVAacuteK R SCHENK A Československyacute prezident republiky Staacutetopraacutevniacute instituce a jejiacute život s 29-31 267 Uacutestava 1920 268 Dle ust sect 66 Uacutestavy 1920 269 sect 67 Uacutestavy 1920 270 Podrobněji např WEYR F Československeacute praacutevo uacutestavniacute s 187-189 271 K historickeacutemu vyacutevoji odpovědnosti prezidenta republiky podrobněji zejm KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 389 - 393 272 Čl 3 odst 1 Řiacutemskeacuteho statutu 273 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 402 274 KOUDELKA Zdeněk Prezident republiky Praha Leges 2011 s 27 a naacutesl 275 Např Naacutelez UacuteS spzn Pl UacuteS 1908 ze dne 26 11 2008

114

přednost ten vyacuteklad kteryacute je z hlediska zaacutevazků vyplyacutevajiacuteciacutech z mezinaacuterodniacuteho praacuteva ten nejkonformnějšiacute a bude jim v co maximaacutelniacute možneacute miacuteře vyhovovat Nicmeacuteně jsou v praacutevniacute vědě určiteacute tendence vyklaacutedat zaacutevaznost mezinaacuterodniacutech smluv uzavřenyacutech podle čl 10a Uacutestavy za normy majiacuteciacute praacutevniacute siacutelu jako uacutestavniacute zaacutekony276 z důvodu toho že byly schvaacuteleny stejnou uacutestavniacute většinou jako praacutevě samotneacute uacutestavniacute zaacutekony Nicmeacuteně většina uacutestavniacutech praacutevniacuteků tyto smlouvy za akty s uacutestavněpraacutevniacute silou nepovažuje277 a dle meacuteho naacutezoru to je tak v spraacutevneacute Za zmiacutenku stojiacute jistě takeacute novela Uacutestavy kteraacute byla navrhovaacutena v souladu s přijetiacutem Řiacutemskeacuteho statutu podle niacutež měl byacutet za čl 112 vložen čl 112a v tomto zněniacute bdquoU trestnyacutech činů pro ktereacute vyhlaacutešenaacute mezinaacuterodniacute smlouva s jejiacutež ratifikaciacute vyslovil souhlas Parlament a jiacutež je Českaacute republika vaacutezaacutena stanoviacute pravomoc mezinaacuterodniacuteho trestniacuteho soudu zřiacutezeneacuteho podle takoveacute mezinaacuterodniacute smlouvy a) se neuplatniacute zaacutekaz stiacutehaacuteniacute prezidenta republiky pro trestneacute činy (čl 65 odst 3) ani zvlaacuteštniacute podmiacutenky stanoveneacute pro trestniacute stiacutehaacuteniacute poslance senaacutetora a soudce Uacutestavniacuteho soudu ani praacutevo poslance senaacutetora a soudce Uacutestavniacuteho soudu odepřiacutet svědectviacute o skutečnostech ktereacute se dozvěděl v souvislosti s vyacutekonem mandaacutetu nebo funkce b) nemůže prezident republiky užiacutet sveacuteho praacuteva odpustit nebo zmiacuternit uloženyacute trest ani nařiacutedit aby se trestniacute stiacutehaacuteniacute nezahajovalo a bylo-li zahaacutejeno aby se v něm nepokračovalo nebo způsobit stejnyacute naacutesledek uděleniacutem amnestieldquo278 Je tedy zjevneacute že si byl uacutestavodaacuterce fakticky vědom nesouladu Řiacutemskeacuteho statutu s uacutestavniacutem pořaacutedkem přesto však k vyacuteše popsaneacute novelizace nedošlo což zaklaacutedaacute důvodnou pochybnost o jeho uacutestavniacute konformitě 24 Odpovědnost prezidenta republiky dle vnitrostaacutetniacuteho praacuteva

Jak jsem již popsal vyacuteše tak ve volneacute naacutevaznosti na zejmeacutena K Jasperse J Kudrnu a J Filipa jsem zvolil zaacutekladniacute systematickeacute rozděleniacute odpovědnosti prezidenta republiky podle vnitrostaacutetniacuteho praacuteva na odpovědnost uacutestavněpraacutevniacute uacutestavněpolitickou trestněpraacutevniacute politickou a moraacutelniacute 241 Uacutestavněpraacutevniacute odpovědnost prezidenta republiky Předpokladem realizace uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti prezidenta republiky je uskutečněniacute takoveacuteho jednaacuteniacute (konaacuteniacute opomenutiacute nebo nečinnost) ktereacute ve sveacutem důsledku porušiacute normu uacutestavniacuteho praacuteva a uacutestavniacute praacutevo naacutesledně jako reakci předpoklaacutedaacute uloženiacute specifickeacute uacutestavněpraacutevniacute sankce279 Uacutestavněpraacutevniacute sankciacute je v obecneacutem pojetiacute sankce vyacuteslovně stanovenaacute uacutestavniacutem pořaacutedkem či zaacutekony s uacutestavniacutem pořaacutedkem280 souvisejiacuteciacute Uacutestavněpraacutevniacutemi sankcemi jsou napřiacuteklad zrušeniacute vyacutesledků voleb odvolaacuteniacute či rozpuštěniacute orgaacutenu nebo zrušeniacute zaacutekona nebo jeho jednotlivyacutech ustanoveniacutech pro rozpor s uacutestavniacutem pořaacutedkem Subjektem uacutestavněpraacutevniacuteho deliktu však může byacutet pouze takovyacute subjekt kteryacute je konstituovaacuten uacutestavniacutem pořaacutedkem a kteryacute je bezpochyby uacutestavniacutem orgaacutenem a jehož jednaacuteniacute porušuje hodnoty i zaacutejmy uacutestavniacuteho praacuteva Specifickyacutem a uacutestavniacutem praacutevem konstituovanyacutem uacutestavniacutem orgaacutenem je prezident republiky Uacutestava v čl 65 odst 2 vymezuje dvě skutkoveacute podstaty uacutestavněpraacutevniacutech deliktů - velezradu a hrubeacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku kteryacutech se prezident republiky jako uacutestavniacutech orgaacuten může v souvislosti s vyacutekonem sveacute funkce dopustit281 K tomu ještě nutno uveacutest že praacutevniacute věda resp některaacute literatura spojuje tyto skutkoveacute podstaty takeacute s odpovědnostiacute politickou i s odpovědnostiacute uacutestavněpraacutevniacute282 V širšiacutem smyslu se realizaciacute uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti v

276 Např MALENOVSKYacute J Kulečniacutek namiacutesto štafetoveacuteho běhu v ratifikačniacutech řiacutezeniacutech o integračniacutech smlouvaacutech v ČR s 115 ndash 124 K tomu srov KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 402 277 Např WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 18 - 19 KOUDELKA Z Prezident republiky s 187 a naacutesl KLIacuteMA K Uacutestavniacute praacutevo s 89 a naacutesl 278 Sněmovniacute tisk č 10780 ve 3 obdobiacute Poslaneckeacute sněmovny 279 Podrobněji k sankciacutem v uacutestavniacutem praacutevu např KLIacuteMA K Uacutestavniacute praacutevo s 77 ndash 78 280 Typicky se bude jednat o volebniacute zaacutekonodaacuterstviacute 281 K tomu srov Pl UacuteS 4393 ze dne 1241994 282 Např FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 155

115

uacutestavniacutem systeacutemu rozumiacute projev zakotveniacute materiaacutelniacuteho ohniska uacutestavnosti283 2411 Velezrada Skutkovaacute podstata uacutestavniacuteho deliktu velezrady je Uacutestavou vymezena a to tak že se velezradou rozumiacute jednaacuteniacute prezidenta republiky směřujiacuteciacute proti svrchovanosti a celistvosti republiky Uacutestavněpraacutevniacute odpovědnost pro velezradu je vyacutehradně vaacutezaacutena na vyacutekon funkce prezidenta republiky Jakmile z jakeacutehokoliv důvodu prezident ve funkci skončiacute nemůže byacutet již byacutevalyacute prezident uacutečastniacutekem řiacutezeniacute o tomto uacutestavněpraacutevniacutem deliktu284 Řiacutezeniacute před Uacutestavniacutem soudem o uacutestavniacute žalobě za velezradu může byacutet zahaacutejenou pouze doručeniacutem Uacutestavniacuteho soudu řaacutedneacute uacutestavniacute žaloby předsedou Senaacutetu Aby se mohlo jednat o řaacutednou uacutestavniacute žalobu je třeba přijmout naacutevrh o jejiacutem podaacuteniacute Senaacutetem i Poslaneckou sněmovnou kumulativně K přijetiacute naacutevrhu o podaacuteniacute uacutestavniacute žaloby je třeba souhlasu třiacutepětinoveacute většiny všech přiacutetomnyacutech senaacutetorů a naacutesledně včasnyacute souhlas třiacutepětinoveacute většiny všech poslanců Řiacutezeniacute může byacutet poteacute zahaacutejeno před Uacutestavniacutem soudem a to okamžikem doručeniacutem uacutestavniacute žaloby kterou Uacutestavniacute soud musiacute projednat přednostně285 Procesniacute uacutepravu řiacutezeniacute o uacutestavniacute žalobě proti prezidentu republiky stanovuje zaacutek č 1821993 Sb o Uacutestavniacutem soudu v ust sectsect 97 a naacutesl Vzhledem k omezeneacutemu rozsahu praacutece se podrobněji řiacutezeniacutem zabyacutevat nebudu286 Vyhoviacute-li Uacutestavniacute soud uacutestavniacute žalobě prezident republiky ztraacuteciacute svůj uacuteřad a způsobilost jej znovu nabyacutet tedy ve smyslu jedno nedělitelneacuteho trestu nikoliv že obsahuje dvě různeacute na sobě nezaacutevisleacute uacutestavněpraacutevniacute sankce jak se ve sveacutem odlišneacutem stanovisku k uacutestavniacute stiacutežnosti na Vaacuteclava Klause vyjaacutedřila Ivana Janů 287 2412 Hrubeacute porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku Institut uacutestavniacute žaloby proti prezidentu republiky je takeacute realizaciacute tzv impeachamentu v českeacutem uacutestavniacutem syteacutemu288 tedy možnosti sesazeniacute prezidenta republiky z jeho uacuteřadu a to na zaacutekladě důvodneacute uacutestavniacute žaloby Senaacutetu se souhlasem Poslaneckeacute sněmovny Shodně jako u uacutestavniacute žaloby za velezradu je třeba shoda Poslaneckeacute sněmovny a Senaacutetu pro jejiacute podaacuteniacute Trestem za naplněniacute skutkoveacute podstaty hrubeacuteho porušeniacute uacutestavniacuteho pořaacutedku je ztraacuteta prezidentskeacuteho uacuteřadu a způsobilosti jej znovu nabyacutet 242 Uacutestavněpolitickaacute odpovědnost prezidenta republiky Dojde-li k porušeniacute či ztraacutetě důvěry ve vztahu založeneacutem volbou vysloveniacute důvěry nebo jmenovaacuteniacutem dojde k naacutestupu a realizaci uacutestavněpolitickeacute odpovědnosti289 Na uacutestavněpolitickou politickou odpovědnost pak dopadaacute notoricky znaacutemeacute ust čl 54 odst 3 Uacutestavy že tedy bdquoprezident neniacute z vyacutekonu sveacute funkce odpovědnyacuterdquo290 Na rozdiacutel od vlaacutedy kteraacute je svou existenciacute zaacutevislaacute na miacuteře důvěry členů Poslaneckeacute sněmovny kterou si musiacute udržovat prezident republiky je uacutestavněpoliticky neodpovědnyacute dopadaacute zde vyacuteslovnaacute vyacuteluka uacutestavněpolitickeacute odpovědnosti v souladu s čl 54 odst 3 Uacutestavy Prezidenta nelze ze sveacute funkce odvolat vyslovit mu nedůvěru či ho jinak v raacutemci teacuteto odpovědnosti zbavit sveacute funkce Srovnaacuteme-li to s uacutestavněpolitickou odpovědnostiacute vlaacutedy ktereacute může byacutet vyslovena nedůvěra prakticky kdykoliv je prezidentova uacutestavněpolitickaacute neodpovědnost velmi štědraacute Nicmeacuteně tato ochrana prezidenta republiky maacute samozřejmě sveacute opodstatněniacute neboť vyjadřuje vaacutežnost

283 K materiaacutelniacutemu ohnisku podrobněji např MULAacuteK J Materiaacutelniacute ohnisko uacutestavnosti Diplomovaacute praacutece 284 Což potvrdil i Uacutestavniacute soud ve sveacutem rozhodnutiacute spzn Pl UacuteS 1713 ze dne 2732013 285 Podobněji např FILIP J HOLLAumlNDER P ŠIMIacuteČEK V Zaacutekon o Uacutestavniacutem soudu s 716 - 733 286 Podrobněji k průběhu řiacutezeniacute před UacuteS srov FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 158 - 159 287 Odlišneacute stanovisko Ivany Janů viz naacutelez UacuteS spzn Pl UacuteS 1713 288 FOREJTOVAacute M In KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 289 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 387 290 KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině s 288

116

prezidentskeacuteho uacuteřadu a chraacuteniacute nerušenyacute vyacutekon jeho funkce Tato konstrukce uacutestavněpolitickeacute (ne)odpovědnosti prezidenta republiky je i zaacutekladem pojetiacute samostatnyacutech a sdiacutelenyacutech pravomociacute291 Zde je tedy nutneacute připomenout toto rozděleniacute a samotneacute pojetiacute pravomociacute prezidenta republiky kterou jsem nastiacutenil již v obecneacutem uacutevodu kdy je k rozhodnutiacute v raacutemci tzv sdiacutelenyacutech pravomociacute prezidenta republiky obligatorně vyžadovaacuten podpis předsedy vlaacutedy nebo jiacutem pověřeneacuteho člena v souladu s čl 63 odst 4 Uacutestavy V přiacutepadě že je kontrasignace provedena přebiacuteraacute veškerou uacutestavněpolitickou odpovědnost za toto rozhodnutiacute vlaacuteda Může se reaacutelně staacutet že vlaacuteda tento svůj krok dostatečně neobhaacutejiacute a Poslaneckaacute sněmovna jiacute může vyslovit nedůvěru tedy bude stižena uacutestavněpraacutevniacute sankciacute jako projev jejiacute uacutestavněpolitickeacute odpovědnosti Prezident však bude staacutele odpovědnyacute mimopraacutevně v raacutemci politickeacute nebo moraacutelniacute odpovědnosti 243 Trestněpraacutevniacute odpovědnost prezidenta republiky Konstrukci trestněpraacutevniacute odpovědnosti prezidenta republiky nalezneme zejmeacutena v čl 65 Uacutestavy ktereacute navaacutezalo na uacutepravu Uacutestavy 1920 Tento člaacutenek doznal velkyacutech změn v raacutemci velkeacute novely Uacutestavy ve smyslu uacutest zaacutek č 712012 Sb s uacutečinnostiacute od 8 března 2013 kteraacute znamenala velkeacute oslabeniacute dosud jinak velkoryseacute konstrukce trestněpraacutevniacute imunity292 V platneacutem a uacutečinneacutem zněniacute tohoto člaacutenku nelze po dobu vyacutekonu funkce prezidenta republiky zadržet trestně stiacutehat ani stiacutehat pro přestupek nebo jinyacute spraacutevniacute delikt Je zde tedy konstituovaacutena procesniacute imunita kteraacute je zaacutekonnou překaacutežkou trestniacuteho stiacutehaacuteniacute po dobu vyacutekonu jeho funkce Po skončeniacute vyacutekonu funkce všechny zaacutekonneacute překaacutežky odpadajiacute Tuto formu odpovědnosti je ovšem nutno vyklaacutedat v souladu s ust čl 54 odst 3 Uacutestavy tedy že i nadaacutela je zachovaacutena trestněpraacutevniacute neodpovědnost pro jednaacuteniacute spojenaacute s vyacutekonem funkce prezidenta republiky293 244 Politickaacute odpovědnost prezidenta republiky Politickaacute odpovědnost prezidenta republiky je typickaacute mimopraacutevniacute forma odpovědnosti Politickaacute odpovědnost a jejiacute realizace je jedniacutem ze zaacutekladniacutech předpokladů a definičniacutech znaků vyspěleacute politickeacute kultury Faktickaacute praacutevniacute realizace politickeacute odpovědnosti je v přiacutepadě prezidenta republiky konstituovaacutena v člaacutenku 57 odst 1 Uacutestavy tak že žaacutednyacute prezident republiky nemůže byacutet zvolen viacutece než dvakraacutet za sebou Tedy chce-li byacutet prezident republiky a to zejmeacutena v přiacutemyacutech volbaacutech zvolen znovu musiacute pečlivě vaacutežit svaacute rozhodnutiacute a veřejnosti stejně tak i politickeacute sceacuteně je pečlivě vysvětlovat To dle meacuteho naacutezoru platiacute i v přiacutepadě že některyacute z jeho aktů kontrasignovala vlaacuteda neboť v zaacutesadě sice jde o převzetiacute praacutevniacute uacutestavněpolitickeacute odpovědnosti vlaacutedou nicmeacuteně i přesto jde o rozhodnutiacute společneacute ktereacute si i prezident republiky musiacute umět obhaacutejit V opačneacutem přiacutepadě může byacutet sankcionovaacuten naprostou ztraacutetou důvěry svyacutech voličů a tedy reaacutelneacute šance na sveacute znovuzvoleniacute S tiacutem může byacutet spojenaacute i naprostaacute ztraacuteta reaacutelneacute politickeacute siacutely V přiacutepadě již druheacuteho funkčniacuteho obdobiacute nebo pokud již prezident republiky nechce kandidovat či pod silnyacutem tlakem lidu nebo přiacutepadně politickeacute sceacuteny zbyacutevaacute v Uacutestavě pouze jedinaacute forma realizace teacuteto odpovědnost v souladu s čl 61 Uacutestavy tak že prezident se může sveacuteho uacuteřadu vzdaacutet do rukou předsedy Senaacutetu Jak jsem již uvedl vyacuteše tak některaacute literatura tuto odpovědnost spojuje s odpovědnostiacute uacutestavněpraacutevniacute294 Nicmeacuteně jsem toho naacutezoru že tento druh odpovědnosti je skutečně ryze odpovědnostiacute mimopraacutevniacute ačkoliv Uacutestava poskytuje možnost ji praacutevně realizovat 245 Moraacutelniacute odpovědnost prezidenta republiky Moraacutelniacute odpovědnost prezidenta republiky je druhou mimopraacutevniacute formou odpovědnosti Stejně jako u politickeacute odpovědnost je tato mimopraacutevniacute forma odpovědnost praacutevně realizovaacutena a to formou zakotveniacute abdikace tedy možnosti prezidenta republiky vzdaacuteniacute se sveacuteho uacuteřadu do rukou předsedy Senaacutetu podle čl 61 Uacutestavy To může prezident učinit po tlaku veřejnosti či jako vyacutesledek vlastniacuteho pokaacuteniacute a poměřeniacute svyacutech činů se svyacutem sebevědomiacutem neb každyacute prezident maacute jistě na paměti že historie si jeho činy bude pamatovat

291 RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř s 535 - 539 292 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 388 293 RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř s 648 294 Např FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 155 a naacutesl

117

3 PŘIPRAVOVANAacute NOVELA UacuteSTAVY A UacuteVAHY DE LEGE FERENDA

Připravovanaacute novela Uacutestavy byla 3 června 2015 předložena Poslaneckeacute sněmovně295 v souladu s programovyacutem prohlaacutešeniacutem vlaacutedy Bohuslava Sobotky a to zejmeacutena v naacutevaznosti na zavedeniacute přiacutemeacuteho způsobu volby prezidenta republiky Hlavniacutem ciacutelem připravovaneacute novely Uacutestavy je bdquozpřesnit kompetence prezidenta republiky i dalšiacutech uacutestavniacutech činitelů v zaacutejmu zachovaacuteniacute parlamentniacuteho charakteru demokracie v Českeacute republice založeneacute na svobodneacute soutěži politickyacutech stranldquo 296 Tato novela se bude tedy mimo jineacute takeacute dotyacutekat odpovědnosti prezidenta republiky a to odpovědnosti uacutestavněpraacutevniacute Jak jsem již podrobně popsal v předchoziacute kapitole prezident republiky tedy může byacutet stiacutehaacuten v raacutemci uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti pro velezradu nebo pro hrubeacute porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku K přijetiacute naacutevrhu o podaacuteniacute uacutestavniacute žaloby je dle současneacute uacutepravy potřeba kumulativniacute souhlas Senaacutetu a Poslaneckeacute sněmovny Tento staacutevajiacuteciacute systeacutem podle ktereacuteho je poměrně naacuteročneacute uacutestavniacute žalobu podat maacute byacutet nahrazen konceptem jenž bude proceduraacutelně o trochu meacuteně naacuteročnyacute Podle představeneacuteho modelu je do tohoto procesu mnohem viacutece zapojena Poslaneckaacute sněmovna tak že maacute byacutet takeacute sama o sobě opraacutevněna stejně tak i Senaacutet podat na prezidenta republiky uacutestavniacute žalobu pokud se na tom usnese uacutestavniacute většinou Souhlas druheacute komory nebude již dle teacuteto koncepce nutnyacute Proceduraacutelně se řiacutezeniacute o uacutestavniacute žalobě nijak neměniacute s tiacutem rozdiacutelem že bude Uacutestavniacutemu soudu daacutena většiacute diskrece v rozhodnutiacutech Prvniacutem způsobem rozhodnutiacute bude vyacuterok Uacutestavniacuteho soudu že se prezident republiky nedopustil velezrady hrubeacuteho porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku uacutestavniacute žaloby tedy prezidenta zprostiacute Daacutele bude moci Uacutestavniacute soud v přiacutepadě uacutestavniacuteho deliktu hrubeacuteho porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku rozhodnout že prezident se sice dopustil hrubeacuteho porušeniacute Uacutestavy či jineacute jeho součaacutesti nicmeacuteně nebude povinen rozhodnout teacutež o tom že prezident republiky ztraacuteciacute prezidentskyacute uacuteřad nebo způsobilost jej znovu nabyacutet Uacutestavniacute soud tedy bude moci bdquopouzeldquo konstatovat že prezident svyacutem jednaacuteniacutem hrubě porušil Uacutestavu nebo jinou součaacutest uacutestavniacuteho pořaacutedku nicmeacuteně jednaacuteniacute prezidenta neshledaacute natolik zaacutevažnyacutem aby k vyacuteroku o naplněniacute předmětnyacutech skutkovyacutech podstat připojil vyacuterok obsahujiacuteciacute sankci tedy že prezident republiky ztraacuteciacute svůj uacuteřad nebo způsobilost jej znovu nabyacutet Ačkoliv tedy Uacutestavniacute soud bude moci konstatovat že prezident svyacutem jednaacuteniacutem hrubě porušil Uacutestavu či jinou součaacutest uacutestavniacuteho pořaacutedku neshledaacute hrubeacute porušeniacute paradoxně natolik hrubeacute že vyacuterok o naplněniacute skutkoveacute podstaty nespojiacute s předpoklaacutedanou uacutestavněpraacutevniacute sankciacute To mimo jineacute vychaacuteziacute z pro Českou republiku zaacutevazneacuteho naacutezoru ESLP v rozhodnutiacute ve věci Paksas vs Litva ze dne 6 1 2011 ve ktereacutem ESLP ve stručnosti stanovil že v přiacutepadě impeachmentu musiacute staacutety vaacutežit zaacutevažnost uacutestavněpraacutevniacuteho deliktu a k uloženiacute sankce ve formě omezovaacuteniacute pasivniacuteho volebniacuteho praacuteva jednotlivců musiacute byacutet přistupovaacuteno jen velmi opatrně Proto bylo pevně věřiacutem přikročeno k rozlišeniacute uacutestavniacutech deliktů velezrady a hrubeacuteho porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku z hlediska možnyacutech uacutestavněpraacutevniacutech sankciacute tak aby se naacutezoru ESLP vyhovělo V přiacutepadě uacutestavniacuteho deliktu velezrady se diskrece Uacutestavniacuteho soudu nepřipouštiacute a dojde-li naplněniacute skutkoveacute podstaty velezrady Uacutestavniacute soud musiacute uložit uacutestavněpraacutevniacute sankci Pokud jde o uacutečinnost teacuteto novely uacutestavodaacuterce zvolil cestu prostřednictviacutem přechodneacuteho ustanoveniacute tak že se novaacute uacuteprava impeachmentu nebude vztahovat na dosavadniacuteho prezidenta

republiky leacutepe řečeno na toto volebniacute obdobiacute Přestože se novaacute koncepce uacutestavniacute žaloby může zdaacutet jako uacuteprava pružnějšiacute a uacutečelnějšiacute vidiacutem v niacute určitaacute možnaacute uacuteskaliacute Současnaacute koncepce kooperace obou komor Parlamentu ČR při podaacuteniacute uacutestavniacute žaloby dle meacuteho naacutezoru dobře sloužila jako uacutečinnaacute brzda proti viacutece politickeacute Poslaneckeacute sněmovně Obaacutevaacutem se tedy určiteacute bdquošikanyldquo ze strany Poslaneckeacute sněmovny kteraacute bude v podstatě sama schopna podaacutevat uacutestavniacute žaloby proti nepohodlneacutemu jednaacuteniacute prezidenta republiky Osobně bych přiviacutetal určitou brzdu a protivaacutehu druheacute komory Parlamentu ne však v dosavadniacutem pojetiacute bdquopozitivniacuteldquo kooperace avšak spiacuteše vhodně v modelu bdquonegativniacuteldquo kooperace Ponechal bych samostatneacute rozhodnutiacute každeacute z komor Parlamentu na podaacuteniacute uacutestavniacute žaloby avšak stanovil bych lhůtu kupřiacutekladu 30 dnů na vyjaacutedřeniacute druheacute komory k teacuteto uacutestavniacute žalobě tak že by se v přiacutepadě nesouhlasu s uacutestavniacute žalobou mohla usneacutest uacutestavniacute většinou že je uacutestavniacute žaloba nedůvodnaacute a podaacuteniacute žaloby zablokovat resp vetovat V přiacutepadě nevyjaacutedřeniacute se by platilo že nesouhlas nebyl

295 Sněmovniacute tisk č 506 (7 volebniacute obdobiacute) 296 FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 155 a naacutesl

118

daacuten tedy že veto nebylo uplatněno Mysliacutem že by tak poměrně uacutečinně zabraacutenilo vyřizovaacuteniacute přiacutepadnyacutech neshod u Uacutestavniacuteho soudu což neniacute rozhodně potřebneacute ani uacutečelneacute v panstviacute praacutevniacuteho staacutetu a vyspěleacute politickeacute kultury Co však musiacutem na noveacute uacutepravě vyzdvihnout je možnost užitiacute poměrně širokeacuteho spektra vyacuteroků tedy že Uacutestavniacute soud může vyslovit deklaratorniacute stanovisko že došlo porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku a nemusiacute k tomu připojit sankci což může působit jako preventivniacute varovaacuteniacute prezidentu republiky že přiacuteště jeho jednaacuteniacute nebude tolerovaacutena a takeacute podat určiteacute vysvětleniacute Uacutestavniacuteho soudu na danou problematiku pokud nebude vyacuteklad praacutevniacute vědou jednotnyacute a nezbavovat prezidenta republiky jeho uacuteřadu v přiacutepadě že zastaacuteval pouze jinyacute vyacuteklad uacutestavniacuteho textu než kteryacute naacutesledně judikoval Uacutestavniacute soud Použitaacute literatura

BAHYacuteĹOVAacute L FILIP J MOLEK P PODHRAacuteZKYacute M SUCHAacuteNEK R ŠIMIacuteČEK V VYHNAacuteLEK L Uacutestava Českeacute republiky - Komentaacuteř Praha Linde 2010 1533 s ISBN 978-80-7201-814-7 FILIP J HOLLAumlNDER P ŠIMIacuteČEK V Zaacutekon o Uacutestavniacutem soudu Praha CHBeck 2007 896 s ISBN 978-80-7179-599-5 FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute Brno Vaacuteclav Klemm 2014 240 s ISBN 978-80-87713-09-9 HERC T Prezident Českeacute republiky Disertačniacute praacutece Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Katedra uacutestavniacuteho praacuteva 2012 235 s JANSTOVAacute K Prezident Českeacute republiky Disertačniacute praacutece Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Katedra uacutestavniacuteho praacuteva 2007 357 s JASPERS K Otaacutezka viny Praha Mladaacute Fronta 1991 KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině Plzeň Aleš Čeněk 2009 1441 s ISBN 978-80-7380-140-3 KLIacuteMA K Uacutestavniacute praacutevo Plzeň Aleš Čeněk 2010 768 s ISBN 80-7380-000-4 KOUDELKA Z Prezident republiky Praha Leges 2011 223 s ISBN 978-80-87212-95-0 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky In Spraacutevniacute praacutevo 2013 roč 46 č 7-8 s 386 ndash 405 KYSELA J Prezident republiky v uacutestavniacutem systeacutem ČR ndash perspektiva uacutestavněpraacutevniacute In Miroslav Novaacutek Miloš Bruncliacutek (eds) Postaveniacute hlavy staacutetu v parlamentniacutech a poloprezidentskyacutech režimech Českaacute republika v komparativniacute perspektivně Praha Dokořaacuten 2008 399 s ISBN 978-80-7363-179-6 MALENOVSKYacute J Kulečniacutek namiacutesto štafetoveacuteho běhu v ratifikačniacutech řiacutezeniacutech o integračniacutech smlouvaacutech v ČR In Praacutevniacute rozhledy 2004 č 4 s 115 ndash 124 MIKULE V SLAacuteDEČEK V SYLLOVAacute J Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř Praha CHBeck

2007 935 s ISBN 978-80-7179-869-9 MULAacuteK J Materiaacutelniacute ohnisko uacutestavnosti Diplomovaacute praacutece Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni Fakulta praacutevnickaacute Katedra uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva 2015 132 s RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2015 1224 s ISBN 978-80-7478-809-3 SOBOTA E VOREL J KŘOVAacuteK R SCHENK A Československyacute prezident republiky Staacutetopraacutevniacute instituce a jejiacute život Praha Orbis 1934 452 s WEYR F Československeacute praacutevo uacutestavniacute Praha Melantrich 1937 339 s WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva Plzeň Aleš Čeněk 2013 259 s ISBN 978-80-7380-449-7 Kontaktniacute uacutedaje

Vladislav Vnenk vladislavvnenkgmailcom Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

119

UacuteVOD DO MEZINAacuteRODNĚPRAacuteVNIacute PROBLEMATIKY OZNAČOVAacuteNIacute POTRAVIN S PŘIHLEacuteDNUTIacuteM K PRAacuteVU EU 297

Šaacuterka Bittenglovaacute

Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni

Abstract Food labelling itself is one of the most extensive areas in the EU law and is usually

covered by appropriate directives or regulations This field could be also divided into a general part applicable on the most of food and a special part including some sorts of food or eg special ways how food is produced Due to the fact that the topic of this article is not described enough among both national and foreign literature the main aim of this article is to stress the fact that EU food labelling law is not based only on its own standards but it is also affected by international legal background Therefore selected issues and case studies are devoted to the EU law and its relation to international law created by the World Trade Organisation and the Codex Alimentarius Commission The author considers this article to be a brief guide to international food labelling law as well Abstrakt V raacutemci potravinoveacuteho praacuteva EU patřiacute označovaacuteniacute potravin mezi jednu z nejširšiacutech

praacutevniacutech uacuteprav kterou předevšiacutem pokryacutevaacute celaacute škaacutela směrnic a nařiacutezeniacute jež odraacutežejiacute jak čaacutest obecnou tak i zvlaacuteštniacute kteraacute se vztahuje k jednotlivyacutem druhům potravin či např specifickyacutem způsobům jejich pěstovaacuteniacute a vyacuteroby Jelikož se v domaacuteciacute a i v zahraničniacute odborneacute literatuře jednaacute spiacuteše o okrajoveacute teacutema ciacutelem tohoto přiacutespěvku je v obecneacute rovině vysvětlit jakyacutemi mezinaacuterodněpraacutevniacutemi prameny je označovaacuteniacute potravin v EU ovlivněno a vymezit jejich vzaacutejemnyacute vztah naacutesledně pak i na přiacutepadovyacutech studiiacutech ověřit dopady mezinaacuterodniacuteho praacuteva na tuto problematiku V tomto ohledu se autorka zaměřuje předevšiacutem na praacutevo Světoveacute obchodniacute organizace či soft law vytvaacuteřeneacute Komisiacute Codex Alimentarius Tento přiacutespěvek může rovněž sloužit jako obecnyacute uacutevod do problematiky mezinaacuterodniacuteho praacuteva v oblasti označovaacuteniacute potravin

Key words food labelling EU Codex Alimentarius WTO Agreement on Application of Sanitary

and Phytosanitary measures Agreement on Technical Barriers to Trade TRIPS Kliacutečovaacute slova označovaacuteniacute potravin EU Codex Alimentarius WTO Dohoda o uplatňovaacuteniacute

sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacutech Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu TRIPS

1 OBECNYacute UacuteVOD DO PROBLEMATIKY

V obecneacute rovině je označovaacuteniacute potravin způsob kteryacutem se sdělujiacute informace o potravinaacutech Z pohledu potravinoveacuteho praacuteva lze na tuto ochranu nahliacutežet z několika hledisek Hlavniacutem uacutečelem potravinoveacuteho praacuteva je ochrana zdraviacute a života člověka označovaacuteniacute potravin jakožto jeho neopominutelnaacute součaacutest je specifickeacute v tom směru že se zde mohou kromě těchto dvou hodnot miacutesit i dalšiacute zaacutejmy zejm ekonomickeacute a etickeacute Považuji za nutneacute zmiacutenit že se nejednaacute o instrument kteryacute by praacutevo začalo regulovat teprve nedaacutevno Jeho kořeny sahajiacute již do starověku kde se lze setkat např s označovaacuteniacutem viacutena či chleba

297 Přiacutespěvek byl zpracovaacuten v raacutemci projektu ZČU SGS-2013-068 bdquoVybraneacute otaacutezky Evropskeacute unie v uacutestavně-praacutevniacutech souvislostechldquo kteryacute je řešen na katedře uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni a je synteacutezou několika čaacutestiacute autorčiny diplomoveacute praacutece na teacutema bdquoVybraneacute aspekty označovaacuteniacute potravin v kontextu praacuteva EUldquo kteraacute byla obhaacutejena v roce 2015 na teacuteže katedře

120

EHS298 se začalo zaměřovat na problematiku potravinoveacuteho praacuteva počaacutetkem 60 let avšak prvniacutem předpisem kteryacute se na všeobecnou uacutepravu označovaacuteniacute potravin zaměřil byla směrnice Rady 79112EHS Jednalo se o tzv horizontaacutelniacute směrnici což znamenaacute že byla stanovena obecnaacute pravidla označovaacuteniacute zde v oblasti balenyacutech potravin Tato směrnice reflektovala pravidla Komise Codex Alimentarius ktereacute bude věnovaacutena kapitola č 2

Pro označovaacuteniacute potravin na poli EU jsou určujiacuteciacute tyto tři prvky orgaacuteny EU a členskyacutech staacutetů podnikatelskyacute sektor a spotřebitel Tyto body prof Bernd van der Meulen velmi trefně nazyacutevaacute jako bdquoABCldquo299 potravinoveacuteho praacuteva300 Označovaacuteniacute potravin a označeniacute tedy konkreacutetniacute způsob provedeniacute označovaacuteniacute je určitou informaciacute o potravině Tyto informace jsou v raacutemci praacuteva EU nově s uacutečinnostiacute od 13 12 2014 definovaacuteny v nařiacutezeniacute EP a Rady 11692011EU jako bdquoinformace tyacutekajiacuteciacute se potravin zpřiacutestupněneacute konečneacutemu spotřebiteli prostřednictviacutem etikety jineacuteho průvodniacuteho materiaacutelu nebo jinyacutemi prostředky včetně naacutestrojů moderniacutech technologiiacute nebo slovniacuteho sděleniacuteldquo301

I v mezinaacuterodniacutem měřiacutetku zaujiacutemajiacute potraviny jednu z nejdůležitějšiacutech roliacute zejm z pohledu mezinaacuterodniacuteho obchodu Nutno podotknout že potravinaacuteřskyacute průmysl již daacutevno nepřesahuje jen hranice jednotlivyacutech staacutetů ale jednaacute se o spolupraacuteci mezi jednotlivyacutemi kontinenty Naviacutec ve vztahu k EU dovoz a vyacutevoz potravin tyacutekajiacuteciacute se třetiacutech zemiacute zastaacutevaacute nezanedbatelnou uacutelohu302 Z hlediska ochrany zdraviacute spotřebitele a s tiacutem souvisejiacuteciacute bezpečnostiacute potravin je obzvlaacuteště regulace potravinoveacuteho praacuteva na mezinaacuterodniacute uacuterovni přinejmenšiacutem žaacutedouciacute neboť požadavky ať již na kvalitu bezpečnost či vyacuterobniacute metody a postupy se mohou u jednotlivyacutech potravin v pojetiacute různyacutech staacutetů velmi lišit Pokud jde o označovaacuteniacute potravin platiacute zde to sameacute pravidlo co tedy může byacutet na uacuterovni jedneacute naacuterodniacute legislativy považovaacuteno za vyhovujiacuteciacute na zaacutekladě legislativy jineacuteho staacutetu se může jevit jako nedostačujiacuteciacute Označovaacuteniacute potravin může byacutet dokonce v raacutemci mezinaacuterodniacuteho obchodu potažmo i vnitřniacuteho trhu EU považovaacuteno za nežaacutedouciacute barieacuteru na trhu

Ostatně každyacute člověk na světě potřebuje potravu ke sveacutemu přežitiacute určitaacute uacuteroveň kvality potravin je vzhledem k technologickeacutemu pokroku a zdravotniacutem požadavkům jedince přinejmenšiacutem žaacutedouciacute Obecnyacute raacutemec pro adekvaacutetniacute vyacuteživu jedince zaklaacutedaacute Mezinaacuterodniacute pakt o hospodaacuteřskyacutech kulturniacutech a sociaacutelniacutech praacutevech OSN z roku 1966 Člaacutenek 11 Paktu řiacutekaacute že bdquosmluvniacute strany Paktu uznaacutevajiacute praacutevo každeacuteho jednotlivce na přiměřenou životniacute uacuteroveň pro něj a jeho rodinu zahrnujiacutece v to dostatečnou vyacuteživu šatstvo byt a na neustaacuteleacute zlepšovaacuteniacute životniacutech podmiacutenekldquo303

Pojmem bdquodostatečnaacute vyacuteživaldquo se na zaacutekladě všeobecneacuteho vyjaacutedřeniacute Vyacuteboru pro hospodaacuteřskaacute sociaacutelniacute a kulturniacute praacuteva304 maacute na mysli předevšiacutem vyacuteživa kteraacute je dostupnaacute v množstviacute a kvalitě jež dostatečně uspokojujiacute vyacuteživoveacute potřeby jednotlivců rovněž se jednaacute o vyacuteživu bez nežaacutedouciacutech laacutetek a vyacuteživu přiacutepustnou pro danou kulturu305 Praacutevě přiacutepustnost vyacuteživy pro danou kulturu ve vztahu k povaze dostupnyacutech potravin a jejich dodaacutevky implikuje praacutevo spotřebitele byacutet informovaacuten o souvisejiacuteciacutech hodnotaacutech Požadavek na informace o potravinaacutech nelze tedy podcenit ani v celosvětoveacutem měřiacutetku

Důležitost informaciacute o potravinaacutech rovněž zdůrazňuje Uacutemluva o praacutevech diacutetěte z roku 1989 přičemž smluvniacute staacutety dle čl 24 piacutesm e) činiacute potřebnaacute opatřeniacute k bdquozabezpečeniacute toho aby všechny složky společnosti zejmeacutena rodiče a děti byly informovaacuteny o zdraviacute a vyacuteživě dětiacute (hellip)ldquo306 To se v praxi projevuje zejm označovaacuteniacutem nutričniacutech hodnot či dodatečnyacutemi informacemi o jednotlivyacutech složkaacutech potravin např alergenech či o nežaacutedouciacutech uacutečinciacutech aditiv

298 Evropskeacute hospodaacuteřskeacute společenstviacute vzniklo na zaacutekladě Řiacutemskyacutech smluv z roku 1958 jednaacute se o předchůdce Evropskeacute unie Tento naacutezev se použiacuteval až do uzavřeniacute Maastrichtskeacute smlouvy do roku 1993 299 Na tuto zkratku maacute vliv anglickyacute překlad kteryacute zniacute A ndash authorities B ndash business C ndash consumer 300 MEULEN B van der The Structure of European Food Law Laws [online] 2013 roč 2 č 2 s 71 [cit 2014-11-20] Dostupneacute z www httpwwwmdpicom2075-471X2269 301 Čl 2 odst 2 piacutesm a) nařiacutezeniacute EP a Rady 11692011EU 302 Viz statistika mezinaacuterodniacuteho obchodu WTO za rok 2014 [online] [cit 2015-03-01] Dostupneacute z WWW httpswwwwtoorgenglishres_estatis_eits2014_eits2014_epdf 303 Čl 11 Mezinaacuterodniacute pakt o hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech a kulturniacutech praacutevech z roku 1966 304 Vyacutebor vytvořenyacute Ekonomickou a hospodaacuteřskou radou při OSN rovněž se lze setkat se zkratkou CESCR 305 Vyacutebor pro hospodaacuteřskaacute sociaacutelniacute a kulturniacute praacuteva Všeobecneacute vyjaacutedřeniacute 12 The right to adequate food UN doc EC12199955 May 1999 Ženeva Ekonomickaacute a sociaacutelniacute rada 306 Čl 24 piacutesm e) Uacutemluva o praacutevech diacutetěte z roku 1989

121

Hlavniacutemi hraacuteči v oblasti mezinaacuterodniacute regulace potravinoveacuteho praacuteva jsou OSN (Organizace spojenyacutech naacuterodů) a WTO (Světovaacute obchodniacute organizace) Tyto organizace se podiacuteliacute na vyacutevoji potravinoveacute legislativy prostřednictviacutem mezinaacuterodniacutech dohod standardů směrnic postupů či doporučeniacute V raacutemci OSN se jednaacute předevšiacutem o dvě specializovaneacute organizace ndash Organizaci pro vyacuteživu a zemědělstviacute (FAO) a o Komisi Codex Alimentarius (CAC) Jelikož je legislativa EU v oblasti potravinoveacuteho praacuteva velmi rozsaacutehlaacute a velmi často zdůrazňuje uacutelohu mezinaacuterodniacuteho prvku při přiacuteslušneacute normotvorbě z hlediska vztahu mezinaacuterodněpraacutevniacute uacutepravy je kliacutečoveacute nařiacutezeniacute EP a Rady 1782002EU Toto nařiacutezeniacute pro přiacutepad existence mezinaacuterodniacutech standardů stanovuje že by měly byacutet braacuteny v potaz jak na uacuterovni EU tak i na uacuterovni členskyacutech staacutetů

2 CODEX ALIMENTARIUS

V roce 1963 založily dvě organizace OSN konkreacutetně FAO a WHO (Světovaacute zdravotnickaacute organizace) Komisi Codex Alimentarius (CAC) jejiacutemž ciacutelem je podpora v oblasti obchodu s potravinami sjednoceniacute celosvětovyacutech standardů za pomoci nezaacutevaznyacutech předpisů a na to navazujiacuteciacute ochrana spotřebitele307 I průměrnyacute evropskyacute spotřebitel může rozlišovat různou kvalitu či požadavky na potraviny napřiacuteč členskyacutemi staacutety Uacutelohou CAC je stiacuterat tyto rozdiacutely praacutevě na mezinaacuterodniacute uacuterovni Vyacutesledkem činnosti CAC je tzv Codex Alimenatirus tedy souhrn veškeryacutech předpisů zasahujiacuteciacutech do oblasti potravin V současnosti maacute CAC 186 členů308 EU přistoupila k CAC v roce 2003 standardy CAC byly braacuteny evropskou legislativou či judikaturou v potaz již mnohem dřiacuteve309

Jakyacutemi prostředky tedy CAC zasahuje do potravinoveacuteho praacuteva v celosvětoveacutem měřiacutetku Jednaacute se o potravinoveacute normy daacutele kodexy spraacutevneacute vyacuterobniacute praxe a dalšiacute pokyny ktereacute se vztahujiacute zejm k potravinaacuteřskeacutemu průmyslu Potravinoveacute normy mohou byacutet buď obecneacute typicky se bude jednat o normy pro označovaacuteniacute složeniacute potravin či zvlaacuteštniacute ktereacute se budou tyacutekat konkreacutetniacuteho označeniacute specifickeacute potraviny V přiacutepadě CAC se jednaacute o tzv soft law tedy praacutevně nezaacutevaznou uacutepravu což osobně považuji za vhodneacute Jestliže by daneacute normy byly praacutevně zaacutevazneacute mohla by byacutet určityacutem způsobem v oblasti požadavků na potraviny omezena volnost jednotlivyacutech staacutetů což je vzhledem ke kulturniacutem rozdiacutelům zvyklostem zeměpisneacute poloze a dalšiacutem faktorům nežaacutedouciacute stav kteryacute by tak ve vyacutesledku byl spiacuteše neefektivniacute V tomto směru se prof Bernd van der Meulen vyjaacutedřil že CAC vytvaacuteřiacute tzv bdquojazyk potravinoveacuteho praacutevaldquo310 Ačkoli se jednaacute o soft law tak po celeacutem světě lze sledovat trend kteryacute vede k tzv bdquokvazi zaacutevaznostildquo standardů CAC neboť na ně byacutevaacute často odkazovaacuteno v raacutemci legislativy judikatury či dokonce i niacuteže uvedeneacute rozhodčiacute činnosti WTO K naacutezoru o kvazizaacutevaznosti těchto norem se rovněž přiklaacuteniacutem Nicmeacuteně si mysliacutem že by v kolizniacutech situaciacutech vždy měl zviacutetězit bdquozdravyacute rozumldquo Soft law vytvaacuteřeneacute CAC zahrnuje mnoho oblastiacute Kromě označovaacuteniacute potravin jsou CAC upravovaacuteny hygienickeacute standardy požadavky na bezpečnost či certifikaci potravin požadavky na složeniacute či nutričniacute hodnoty a mnoheacute dalšiacute aspekty311 Činnost CAC tak ovlivňuje potravinoveacute praacutevo napřiacuteč kontinenty

Stejně jako u odlišnyacutech organizaciacute se i CAC děliacute do vyacuteborů ktereacute se specializujiacute na danou problematiku Vyacutebory jsou stěžejniacute pro praacutevotvornou činnost CAC avšak jednaacute se o složityacute postup kteryacute je rozčleněn do několika faacuteziacute Kliacutečovaacute je komunikace navrhovatele tedy člena CAC s přiacuteslušnyacutem vyacuteborem kteryacute danyacute naacutevrh buď schvaacuteliacute nebo zamiacutetne V přiacutepadě že dotčenyacute vyacutebor naacutevrh schvaacuteliacute nastaacutevaacute procedura reviziacute doplňovaacuteniacute seznamovaacuteniacute ostatniacutech členů s danou normou a naacutesledně je vše v rukou CAC kteraacute rozhodne zda vyacuteslednyacute a revidovanyacute naacutevrh přijme či nikoli312

Nespornyacutem důkazem o důležitosti CAC je dopad nejen na legislativu EU ale rovněž i praktickyacute vyacuteznam pro judikaturu EU V tomto ohledu se lze setkat i s kritikou CAC neboť se daacute řiacuteci že vyacutesledky činnosti CAC jsou legislativou EU velmi často chaacutepaacuteny jako bdquoalfa a omegaldquo od kteryacutech se nelze odchyacutelit

307 SCHOLTEN-VERHEIJEN I et al Roadmap to EU food law s 31 308 Codex Members and Observers Codex Alimentarius [online] copy 2015 [cit 2015-03-01]

Dostupneacute z httpwwwcodexalimentariusorgmembers-observersen 309 SCHOLTEN-VERHEIJEN I et al op cit s 39 310 Ibid s 35 311 Ibid 312 MEULEN B van der a VELDE M van der European food law handbook1st ed s 472-473

122

21 Označovaacuteniacute potravin a Codex Alimentarius

Označovaacuteniacute potravin je v raacutemci Codex Alimentarius velmi širokou uacutepravou Agendu označovaacuteniacute potravin CAC vykonaacutevaacute Vyacutebor pro označovaacuteniacute potravin se siacutedlem v Ottawě Do pravidel pro označovaacuteniacute potravin zcela logicky zasahujiacute dalšiacute vyacutebory jednaacute se o vyacutebory s určitou specializaciacute Nejčastěji půjde o Vyacutebor pro potravinaacuteřskaacute aditiva a Vyacutebor pro vyacuteživu a potraviny pro zvlaacuteštniacute vyacuteživoveacute uacutečely

Prvniacutem krokem kteryacute CAC učinila bylo zavedeniacute Všeobecneacuteho standardu pro označovaacuteniacute balenyacutech potravin z roku 1969 kteryacute s vyacutevojem doby prošel značnyacutemi změnami313 Z hlediska označovaacuteniacute se však nejednaacute o jedinou všeobecnou normu je alespoň vhodneacute zmiacutenit minimaacutelniacute strukturu teacuteto normy a principy na kteryacutech označovaacuteniacute balenyacutech potravin stojiacute Jelikož byla v předchoziacute kapitole uvedena zmiacutenka o současneacute definici informaciacute o potravinaacutech v praacutevu EU pro srovnaacuteniacute je vhodneacute zařadit i vymezeniacute ktereacute uvaacutediacute vyacuteše zmiacuteněnyacute standard CAC Dle teacuteto definice označovaacuteniacute zahrnuje jakeacutekoli psaneacute tištěneacute nebo grafickeacute znaacutezorněniacute ktereacute je přiacutetomneacute na štiacutetku či doprovaacuteziacute potravinu nebo je vystaveno bliacutezko potraviny rovněž se jiacutem maacute na mysli označeniacute ktereacute je využito pro propagaci prodeje nebo likvidace314

Uvedenyacute standard CAC upravuje princip zaacutekazu nepravdivyacutech klamavyacutech či zavaacutedějiacuteciacutech označeniacute či označeniacute kteraacute jsou vzhledem k jejich povaze schopna takoveacuteto znaky vyvolat Baleneacute potraviny nemohou byacutet označeny nebo prezentovaacuteny slovy obraacutezky či dalšiacutemi způsoby ktereacute by mohly byacutet přiacutemo či nepřiacutemo zaměnitelneacute s jinyacutem produktem Za předpokladu kdy by daneacute označeniacute toliko vedlo kupujiacuteciacuteho spotřebitele k tomu aby se domniacuteval že danaacute potravina je jakkoli spojena s takovyacutemto dalšiacutem produktem je rovněž takoveacuteto jednaacuteniacute zakaacutezaacuteno315 Zde je tedy dopad na evropskou legislativu z pohledu ochrany spotřebitele nespornyacute

V raacutemci CAC se lze setkat s dalšiacutemi zvlaacuteštniacutemi standardy ktereacute se tyacutekajiacute např aditiv mleacutečnyacutech vyacuterobků maacutesla čokolaacutedy speciaacutelniacutech vyacuteživovyacutech potřeb či dokonce i uacutepravy potravin způsobem bdquoHalalldquo Pro rozsah tohoto přiacutespěvku je nereaacutelneacute zabyacutevat se detailně každyacutem z vyacuteše uvedenyacutech standardů Jednaacute se o širokou škaacutelu požadavků ktereacute se mj vztahujiacute ke složeniacute způsoby vyacuteroby ale i zachaacutezeniacute s danou potravinou

Nicmeacuteně jelikož jsou normy CAC velmi často teacuteměř doslovně přejiacutemaacuteny legislativou EU v těchto situaciacutech se ESDSDEU316 od vyacutekladu těchto norem povětšinou překvapivě neodchyluje ačkoli by dle meacuteho naacutezoru mohl Naacutesledujiacuteciacute subkapitola je však přiacutekladem toho že se ESD striktně slepě nedržel vyacutekladu dle přiacuteslušnyacutech standardů CAC

211 Označeniacute syacuteru bdquoEidamldquo

Aby si čtenaacuteř leacutepe představil vliv CAC na judikaturu EU a zaacuteroveň měl představu o tom co vše je možneacute regulovat naacutesledujiacuteciacute subkapitola bude věnovaacutena označovaacuteniacute syacutera bdquoEidamldquo Ohniskem svaacuteru byl v teacuteto věci dovoz tohoto typu syacuteru z Německa do Francie kteryacute obsahoval 343 tuku Na zaacutekladě Stresskeacute konvence317 ale francouzskaacute legislativa vyžadovala obsah tuku nejmeacuteně 40 318 Nutno dodat že v teacuteto době ještě zdaleka neexistovala vertikaacutelniacute harmonizovanaacute uacuteprava na uacuterovni EHS a ani uacuteprava kteraacute by zahrnovala ochranu zeměpisnyacutech označeniacute což je ostatně pro oblast syacuterů velmi typickyacutem naacutestrojem ochrany

Kvůli složeniacute syacutera bylo vedeno trestniacute řiacutezeniacute proti dovozci Geacuteraacuterdovi Deserbais a to z důvodu neopraacutevněneacuteho užitiacute obchodniacuteho naacutezvu bdquoEidamldquo Dovozce považoval jednaacuteniacute Francie za diskriminačniacute neboť argumentace na baacutezi Stresskeacute konvence nemohla dle jeho naacutezoru převažovat nad praacutevniacute uacutepravou na uacuterovni společenstviacute Rovněž argumentoval tiacutem že spotřebitel byl o danyacutech

313 ALBERT J Innovations in food labelling s 5 314 Codex General Standard for the Labelling of Prepackaged Foods Codex Standard 11985 revidovaacuteno v roce 1991 a 2005 [online][cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpwwwcodexalimentariusorgstandardslist-standardsenno_cache=1 315 Ibid 316 V raacutemci tohoto přiacutespěvku bude rozlišovaacuteno mezi ESD (Evropskyacutem soudniacutem dvorem) a SDEU (Soudniacutem dvorem Evropskeacute unie) podle obdobiacute ke ktereacutemu se danaacute přiacutepadovaacute studie vztahuje 317 Byla uzavřena v roce 1951 a tyacutekala chraacuteněneacuteho zeměpisneacuteho označeniacute pro syacutery nevyacutehodou teacuteto uacutemluvy je velmi niacutezkyacute počet smluvniacutech stran kteryacutemi byly Daacutensko Francie Itaacutelie Norsko Nizozemsko Šveacutedsko a Švyacutecarsko 318 Rozsudek ESD ze dne 22 zaacuteřiacute 1988 ve věci C-28686 Ministegravere public v Geacuterard Deserbais [1988] ECR 4907

123

vlastnostech řaacutedně informovaacuten prostřednictviacutem obalu potraviny Jelikož se odvolaciacute soud viacutecemeacuteně ztotožňoval s těmito naacutezory naacutesledně byly položeny ESD předběžneacute otaacutezky ktereacute by dle naacutezoru odvolaciacuteho soudu byly způsobileacute vytvaacuteřet opatřeniacute s rovnocennyacutem uacutečinkem kvantitativniacutem omezeniacutem Prvniacute otaacutezka se tyacutekala toho zda obchodniacute naacutezev přiacuteslušnaacute francouzskaacute legislativa omezuje pouze na naacuterodniacute vyacuterobky přiacutepadně na vyacuterobky z jineacuteho staacutetu za vyloučeniacute vyacuterobků z ostatniacuteho staacutetu Druhaacute otaacutezka zněla zda lze naacutezev zbožiacute podmiňovat na zaacutekladě pouheacuteho obsahu tuku ačkoli se legaacutelně a tradičně uvaacutediacute do oběhu v jednom staacutetě kde splňuje veškereacute požadavky319

ESD dovodil že označeniacute bdquoEidamldquo neniacute označeniacutem původu a ani pojmenovaacuteniacutem původu neboť se nevaacuteže k určiteacute lokalitě a to ani ve smyslu Stresskeacute konvence jelikož i zde bylo označeniacute uvedeno jako naacutezev syacutera Ke Stresskeacute konvenci ESD dodal že byla vytvořena na zaacutekladě požadavků CAC320 Přičemž tato pravidla poskytujiacute de facto pouze naacutevod pro vymezeniacute charakteristickyacutech rysů potravin Pokud tedy produkt přesně neodpoviacutedaacute takto stanoveneacute normě neznamenaacute to že by bylo možneacute zakaacutezat jeho prodej Což souvisiacute s tiacutem že informace o daneacute potravině byly odpoviacutedajiacuteciacutem způsobem poskytnuty spotřebiteli321

3 VŠEOBECNAacute DOHODA O CLECH A OBCHODU A SVĚTOVAacute OBCHODNIacute

ORGANIZACE

I z hlediska potravinoveacuteho praacuteva je jednou z nejdůležitějšiacutech dohod Všeobecnaacute dohoda o clech a obchodu z roku 1947 (GATT) jednaacute se o předchůdce WTO Na rozdiacutel od WTO se nejednaacute o mezinaacuterodniacute organizaci ale o mnohostrannou mezinaacuterodniacute dohodu tyacutekajiacuteciacute se zbožiacute tzn i obchodu s potravinami kteraacute zavedla raacutemec pro liberalizaci mezinaacuterodniacuteho obchodu spočiacutevajiacuteciacute zejmeacutena v zaacutekazu diskriminačniacuteho jednaacuteniacute322 mezi jednotlivyacutemi smluvniacutemi staacutety a v nastaveniacute pravidel pro řešeniacute vzaacutejemnyacutech sporů V raacutemci GATT proběhlo několik kol vyjednaacutevaacuteniacute jejichž vyvrcholeniacutem je založeniacute WTO v roce 1994 na zaacutekladě dohody z Marakeše GATT je však staacutele jedniacutem z piliacuteřů praacuteva WTO EU tehdy Evropskeacute společenstviacute323 patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy WTO a praacutevě z tohoto důvodu by bylo chybou nevěnovat teacuteto problematice alespoň čaacutest tohoto přiacutespěvku

Stejně tak jako se snažiacute EU odstranit barieacutery v raacutemci vnitřniacuteho trhu snažiacute se tak činit i WTO s tiacutem rozdiacutelem že tak konaacute na celosvětoveacute uacuterovni WTO maacute v současnosti 160 členů324 Jednak je platformou pro vyjednaacutevaacuteniacute v oblasti mezinaacuterodniacuteho obchodu a rovněž reguluje mezinaacuterodniacute obchod pomociacute praacutevniacutech aktů V raacutemci mezinaacuterodniacuteho obchodu zaujiacutemaacute rovněž WTO dozorovou funkci zejm co se tyacuteče transparentnosti obchodniacute politiky smluvniacutech staacutetů Nezanedbatelnou uacutelohu v raacutemci přiacutepadnyacutech sporů pak maacute speciaacutelně ustanovenyacute Orgaacuten pro řešeniacute sporů WTO naacutesledně Odvolaciacute orgaacuten WTO

Jestliže je EU jedniacutem ze zaklaacutedajiacuteciacutech členů WTO a naviacutec veškereacute členskeacute staacutety jsou rovněž smluvniacutemi stranami je pro uacutečely tohoto přiacutespěvku důležiteacute vymezit v jakeacutem jsou vlastně vztahu akty WTO a EU Jedniacutem ze stěžejniacutech rozsudků ESD kteryacute se touto otaacutezkou zabyacuteval je rozsudek R amp V Haegeman v Belgie325 kteryacute stanovil že veškereacute vnějšiacute smlouvy ktereacute byly přijaty řaacutednyacutem způsobem jsou bdquointegraacutelniacuteldquo součaacutestiacute praacuteva EU což se vztahuje i na GATT Pokud jde o uacutečinky

319 Rozsudek ESD ze dne 22 zaacuteřiacute 1988 ve věci C-28686 opcit 320 V raacutemci CAC existuje jak společnyacute standard pro syacutery tak i uacuteprava věnovanaacute jejich jednotlivyacutem druhům 321 Rozsudek ESD ze dne 22 zaacuteřiacute 1988 ve věci C-28686 opcit 322 Pro diskriminačniacute jednaacuteniacute jsou stěžejniacute dva pojmy doložka nejvyššiacutech vyacutehod a princip naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute Na zaacutekladě doložky nejvyššiacutech vyacutehod maacute každyacute člen WTO povinnost zachaacutezet s vyacuterobky jineacuteho člena takovyacutem způsobem kteryacute nesmiacute byacutet meacuteně přiacuteznivyacute než ten kteryacute se poskytuje stejnyacutem (podobnyacutem) vyacuterobkům z ostatniacutech staacutetů Podle principu naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute nemůže byacutet odlišně zachaacutezeno s produkty jineacuteho člena než s domaacuteciacutemi produkty 323 Evropskeacute společenstviacute (ES) vzniklo na zaacutekladě Maastrichtskeacute smlouvy z roku 1992 Tento naacutezev se použiacuteval až do uacutečinnosti Lisabonskeacute smlouvy tedy do roku 2009 324 Understanding WTO The Organisation - Members and Observers World Trade Organization [online] copy 2015 [cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpswwwwtoorgenglishthewto_ewhatis_etif_eorg6_ehtm 325 Rozsudek ESD ze dne 30 dubna 1974 ve věci C-18173 R amp V Haegeman v Belgie [1974] ECR I-449

124

těchto smluv ve vztahu ke komunitaacuterniacutemu praacutevu zda se tedy jednaacute o uacutečinek přiacutemyacute326 ESDSDEU zaujiacutemaacute spiacuteše negativniacute postoj Přiacutemyacute uacutečinek tak dohodě GATT nepřiznaacutevaacute327 ačkoli lze v judikatuře naleacutezt i určiteacute specifickeacute vyacutejimky328

Z hlediska potravinoveacuteho praacuteva je důležityacute člaacutenek XX piacutesm d) GATT kteryacute se tyacutekaacute všeobecnyacutech vyacutejimek z GATT Toto ustanoveniacute daacutevaacute ve sfeacuteře ochrany života nebo zdraviacute lidiacute zviacuteřat nebo rostlin smluvniacutem staacutetům možnost provaacutedět v těchto oblastech nutnaacute opatřeniacute Tato opatřeniacute nesmiacute byacutet prostředkem libovolneacute nebo neospravedlnitelneacute diskriminace mezi staacutety se srovnatelnyacutemi podmiacutenkami rovněž se nesmiacute jednat o zastřeneacute omezeniacute mezinaacuterodniacuteho obchodu

Vztah principu nediskriminace a označovaacuteniacute potravin se v praxi projevuje tak že standardy pro označovaacuteniacute ktereacute se tyacutekajiacute zbožiacute z ciziny se rovněž aplikujiacute na naacuterodniacute produkty Naviacutec pokud se rozhodne smluvniacute strana uvalit požadavky na dovoz z jedneacute země bude muset ten samyacute požadavek aplikovat i na produkty z jinyacutech zemiacute Praacutevě z těchto důvodů musiacute byacutet označeniacute daneacute potraviny jasneacute a dostatečně určujiacute tak aby nevznikaly pochybnosti diskriminačniacutem jednaacuteniacutem Rozhodujiacuteciacutem prvkem v přiacutepadneacutem sporu bude rovněž i podobnost produktu Kriteacuteria pro podobnost produktu byly stanoveny Odvolaciacutem orgaacutenem WTO ve sporu mezi EU a Kanadou kteryacute se tyacutekal dovozu azbestu a vyacuterobků z něj329 Mezi tato kriteacuteria patřiacute

- konečnyacute uacutečel330 produktu na daneacutem trhu

- z hlediska uspokojeniacute konkreacutetniacute nabiacutedky a poptaacutevky se posuzujiacute rovněž vkus a zvyky spotřebitele a miacutera v jakeacute spotřebitel vniacutemaacute a zachaacuteziacute s produkty

- fyzickeacute vlastnosti produktu jeho podstata a kvalita

- sazebniacute zařazeniacute daneacuteho produktu331 K označeniacute tedy konkreacutetniacutemu způsobu provedeniacute označovaacuteniacute potraviny přistupujiacute naviacutec

k požadavkům podobnosti produktů dalšiacute faktory zpracovatelskeacute a vyacuterobniacute metody (ZaVM)332 Tyto metody se děliacute na dvě skupiny Existujiacute ZaVM ktereacute ovlivňujiacute charakteristiku produktu V praxi se jednaacute o organickeacute potraviny vypěstovaneacute na zaacutekladě zaacutesad ekologickeacuteho zemědělstviacute či o geneticky modifikovaneacute (GMO) potraviny Spotřebitel pak tuto charakteristickou vlastnost vyacuterobku může rozeznat zejm diacuteky označeniacute daneacute potraviny Druhou skupinou jsou ZaVM ktereacute nezasahujiacute do charakteristiky produktu Jednaacute se o označeniacute kteraacute souvisiacute s určitou sociaacutelniacute či etickou problematikou333 Typicky se jednaacute o označeniacute bdquoFair Tradeldquo ktereacute zaručuje že vyacuterobek byl vyroben za spravedlivyacutech pracovniacutech podmiacutenek Zde se tedy jednaacute o dobrovolnaacute označeniacute vznikajiacuteciacute na soukromopraacutevniacute baacutezi Jejich regulace z hlediska praacuteva WTO je i v odbornyacutech kruziacutech velmi ožehavyacutem teacutematem Mezi odborniacuteky totiž nepanuje shoda zda v přiacutepadě že by takoveacuteto označeniacute tvořilo barieacuteru obchodu majiacute smluvniacute staacutety neacutest přiacutepadnou odpovědnost či nikoli334

326 Přiacutemyacute uacutečinek se vaacuteže k rozsahu ve ktereacutem se mohou dovolaacutevat soukromeacute osoby praacutevniacutech aktů EU a ve ktereacutem musiacute byacutet praacutevo EU přiacutemo aplikovaacuteno vnitrostaacutetniacutemi orgaacuteny Pokud jde o praacutevo EU je vyvozovaacuten z judikatury konkreacutetně z rozsudku ESD ze dne 5 uacutenora 1963 ve věci 2662 NV Algemene Transporten Expeditie Onderneming vanGend en Loos v Nederlandse Administratie der Belastingen [1963] ECR 1 Ve vztahu k mezinaacuterodniacutemu praacutevu resp vnějšiacutem smlouvaacutem a aktům EU se rovněž aplikujiacute zaacutesady stanoveneacute tiacutemto rozsudkem 327 Kliacutečovyacutem rozsudkem činnosti ESD v oblasti praacuteva WTO je rozsudek ESD ze dne 12 prosince 1972 ve věci C 21-2472 International Fruit Company v Produktschap voor Groenten en Fruit [1972] ECR 1226 ESD zde přiacutemyacute uacutečinek vyloučil neboť GATT přiacutemo nezaklaacutedaacute praacutevo jednotlivce dovolaacutevat se jejiacutech ustanoveniacute před soudem z těchto důvodů neniacute možneacute dovolaacutevat se neplatnosti aktů sekundaacuterniacuteho praacuteva EHS 328 HERBOCZKOVAacute J GATTWTO a judikatura Evropskeacuteho soudniacuteho dvora Praacutevniacute rozhledy 2008 č 5 s 172 329 WTDS135ABR European Communities mdash Measures Affecting Asbestos and Asbestos-Containing Products report of the Appellate body of 12 March 2001 330 Tento uacutečel se bude posuzovat z hlediska toho zda srovnatelneacute produkty majiacute stejnyacute či podobnyacute konečnyacute uacutečel 331 ALBERT J opcit s 31 332 V odborneacute zahraničniacute literatuře byacutevajiacute tyto metody označovaacuteny pod zkratkou PPMs 333 ALBERT J opcit s 39 334 MEULEN B van der Private food law governing food chains through contract law self-regulation private standards audits and certification schemes s 175-176

125

Pro označovaacuteniacute potravin v praacutevu WTO jsou důležiteacute tři mnohostranneacute mezinaacuterodniacute dohody WTO Dohoda o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacutech Dohoda o technickyacutech barieraacutech obchodu a Dohoda o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute Tyto mnohostranneacute mezinaacuterodniacute uacutemluvy jsou ve vztahu ke GATT uacutemluvami speciaacutelniacutemi

Z pohledu podnikatelskeacuteho sektoru v EU by mohla vzniknout otaacutezka naacutehrady nemajetkoveacute uacutejmy způsobeneacute opatřeniacutem zavedenyacutem EU což ostatně oblast označovaacuteniacute potravin může naplňovat Pokud by tedy bylo toto opatřeniacute v rozporu s danou mezinaacuterodniacute smlouvou existuje praacutevo žaacutedat naacutehradu nemajetkoveacute uacutejmy po smluvniacute straně kteraacute danyacute předpis vydala SDEU judikoval že nikoli Nicmeacuteně možnost braacutenit se soudniacute cestou je zakotvena přiacutemo v primaacuterniacutem praacutevu konkreacutetně v čl 268 Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie335

31 Dohoda o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacutech

Hlavniacutem ciacutelem teacuteto dohody je zabraacuteněniacute vzniku potencionaacutelniacutech překaacutežek či omezeniacute obchodu v oblasti naacuterodniacutech (v přiacutepadě EU nadnaacuterodniacutech) opatřeniacute tyacutekajiacuteciacutech se ochrany zdraviacute či života člověka zviacuteřat a rostlin Zatiacutemco se sanitaacuterniacute opatřeniacute vztahujiacute k člověku či zviacuteřatům fytosanitaacuterniacute opatřeniacute se budou aplikovat na rostliny Ve sfeacuteře potravinoveacuteho praacuteva jsou podstatneacute situace kdy se bude daneacute opatřeniacute posuzovat z hlediska bezpečnosti daneacute potraviny pro člověka resp jejiacute zdravotniacute nezaacutevadnosti

Sanitaacuterniacute a fytosanitaacuterniacute opatřeniacute se aplikujiacute v přiacutepadech kdy je ciacutelem zabraacuteněniacute nebo omezeniacute ostatniacutech škod na uacutezemiacute staacutetu ktereacute vyplyacutevajiacute z vyacuteskytu usazeniacute či rozšiacuteřeniacute škůdců takeacute se použijiacute v oblasti ochrany zdraviacute nebo života zviacuteřat nebo rostlin na uacutezemiacute staacutetu - před ohroženiacutemi kteraacute vznikajiacute z vyacuteskytu usazeniacute nebo rozšiacuteřeniacute škůdců nemociacute organismů

jež přenaacutešejiacute nemoci rovněž se jednaacute o vyacuteskyt organismů ktereacute nemoci způsobujiacute - před ohroženiacutemi kteraacute vyplyacutevajiacute z přiacutesad kontaminantů toxinů nebo organismů jež způsobujiacute

nemoci v potravinaacutech naacutepojiacutech nebo krmivech - před ohroženiacutemi kteraacute vyplyacutevajiacute z nemociacute přenaacutešenyacutech zviacuteřaty rostlinami nebo vyacuterobky z nich

nebo kteraacute vznikajiacute z vyacuteskytu usazeniacute nebo rozšiacuteřeniacute škůdců Smluvniacute strany mohou přijmout takovaacuteto opatřeniacute pokud jsou podložena vědeckyacutemi

zaacutesadami a v přiacutepadech kdy je jejich přijetiacute nutneacute pro ochranu života či zdraviacute člověka zviacuteřat nebo rostlin Takto přijataacute opatřeniacute se musiacute uplatňovat v nezbytneacutem rozsahu a nesmiacute byacutet udržovaacutena bez jakeacutehokoli vědeckeacuteho důkazu336 Použitiacute opatřeniacute ktereacute by nesplňovalo tyto požadavky by v praxi mohlo např zaklaacutedat porušeniacute principu naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute

Pokud neexistujiacute dostatečneacute vědeckeacute podklady mohou smluvniacute strany přijmout sanitaacuterniacute či fytosanitaacuterniacute opatřeniacute prozatiacutemně Tato opatřeniacute se musiacute naacutesledně v přiměřeneacute lhůtě přezkoumat337

311 Označovaacuteniacute potravin a SPS

Ve vztahu k označovaacuteniacute potravin hrajiacute sanitaacuterniacute a fytosanitaacuterniacute opatřeniacute nezanedbatelnou uacutelohu neboť praacutevě normotvorba tyacutekajiacuteciacute se označovaacuteniacute může za splněniacute určityacutech podmiacutenek spadat pod uacutepravu SPS338 Označovaacuteniacute musiacute vyhovovat těmto požadavkům - musiacute se vaacutezat přiacutemo ke zdravotniacute nezaacutevadnosti potraviny - s ohledem na ochranu zdraviacute či života člověka musiacute byacutet nutneacute - aby mohlo byacutet určiteacute označeniacute použito musiacute pro to existovat důvod kteryacute je vědecky

podloženyacute Ostatně vědeckyacute zaacuteklad je stěžejniacutem měřiacutetkem pro rozlišeniacute toho zda se jednaacute o sanitaacuterniacute

opatřeniacute či nikoli Z hlediska praacuteva EU je zajiacutemaveacute že splněniacute těchto naacuteležitostiacute bylo určujiacuteciacute pro spor kteryacute se tyacutekal dovozu hověziacuteho masa do ES Jaacutedrem celeacuteho probleacutemu byly odlišneacute požadavky na obsah hormonů v hověziacutem mase ES požadovalo značně nižšiacute obsah hormonů než ten kteryacute byl běžnyacutem standardem v USA z tohoto důvodu se USA ciacutetily byacutet diskriminovaacuteny Argumentace ES pro

335 ERRICO J The WTO in the EU Unwinding the Knot Cornell International Law Journal [online] 2011 roč 44 č 1 s 181 [cit 2015-02-15] 336 COSTATO L ALBISINNI F European food law s 60 337 Čl 5 odst 7 Dohody o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacute z roku 1994 338 Dle přiacutelohy ldquoAldquo Definice [1] odst 1 Dohody o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacute sanitaacuterniacute a fytosanitaacuterniacute opatřeniacute ndash bdquozahrnujiacute všechny zaacutekony vyhlaacutešky nařiacutezeniacute všechny předpisy a přiacuteslušnaacute řiacutezeniacute (hellip) předpisy o obalech a značeniacute jež jsou v přiacutemeacutem vztahu k nezaacutevadnosti potravinldquo

126

zavedeniacute tohoto opatřeniacute spočiacutevala zejm v ochraně zdraviacute obyvatel což splňuje podmiacutenku pro aplikaci SPS Nicmeacuteně na zaacutekladě vědeckyacutech podkladů bylo stanoveno že se nejednaacute o miacuteru hormonů kteraacute by jakkoli zdraviacute škodila a proto musela byacutet danaacute opatřeniacute zrušena339

Pokud jde o harmonizaci na mezinaacuterodniacute uacuterovni jejiacute nezanedbatelnou součaacutestiacute jsou rovněž mezinaacuterodniacute standardy směrnice a doporučeniacute třiacute mezinaacuterodniacutech organizaciacute340 Bernd van der Meulen je vyacutestižně nazyacutevaacute bdquotři sestryldquo341 Jednaacute se o CAC Mezinaacuterodniacute uacuteřad epizootickyacute342 a Sekretariaacutet Mezinaacuterodniacute uacutemluvy o ochraně rostlin Z hlediska potravin je však nejdůležitějšiacute CAC

Na jakeacute druhy označeniacute se tedy SPS vztahuje Ve smyslu vyacuteše uvedenyacutech možnostiacute kdy je možneacute využiacutet sanitaacuterniacute či fytosanitaacuterniacute opatřeniacute jsou ve vztahu k potravinaacutem stěžejniacute informace tyacutekajiacuteciacute se jejich přiacutesad kontaminantů toxinů nebo organismů Z ustanoveniacute SPS vyplyacutevaacute že na zaacutekladě aktů CAC do teacuteto kategorie mj spadajiacute i hygienickeacute předpisy V praxi se bude jednat o varovneacute informace vztahujiacuteciacute se ke zdraviacute informace o alergenech o datu trvanlivosti a manipulaci či skladovaacuteniacute potravin343

Pro posouzeniacute zda se jednaacute o opatřeniacute dle SPS je nutneacute si uvědomit že požadavek bezpečnosti potravin nelze zaměňovat s požadavkem na vyvaacuteženou stravu či na složeniacute potraviny V těchto přiacutepadech by se použila uacuteprava Dohody o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu (TBT) Doposud nebyl žaacutednyacute spor kteryacute by se přiacutemo zabyacuteval pouze označovaacuteniacutem potravin ve smyslu SPS Avšak s narůstajiacuteciacute konzumaciacute GMO potravin a novyacutemi technologiemi344 je možneacute do budoucna očekaacutevat že se takovyacuteto probleacutem vyskytne

32 Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu

Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu (TBT) tvořiacute zaacutekladniacute piliacuteř pro potraviny z hlediska technickyacutech předpisů a norem přičemž pod obě dvě tyto kategorie logicky spadaacute i označovaacuteniacute potravin TBT v oblasti technickeacute regulace zahrnuje veškereacute vyacuterobky včetně průmyslovyacutech a zemědělskyacutech vyacuterobků V porovnaacuteniacute s SPS tak TBT upravuje mnohem širšiacute oblast Ciacutelem teacuteto dohody je zamezeniacute překaacutežek mezinaacuterodniacuteho obchodu v oblasti technickyacutech pravidel TBT se na rozdiacutel od SPS aplikuje jak na přiacutepady kdy se jednaacute o bezpečnost potravin tak i na problematiku jejich kvality Jestliže by potenciaacutelniacute překaacutežka splňovala kriteacuteria SPS tak se aplikace TBT vyloučiacute345 Na rozdiacutel od SPS TBT nevyžaduje pro regulaci vědecky podloženeacute důkazy Což může činit probleacutem z hlediska GMO potravin kde ohledně jejich nezaacutevadnosti existuje mnoho rozpornyacutech naacutezorů

Technickyacutem předpisem se rozumiacute zaacutevaznyacute dokument kteryacute např souvisiacute s charakteristikou vyacuterobků vyacuterobniacutemi postupy či metodami terminologiiacute symboly předpisy o baleniacute značeniacute a označovaacuteniacute Normou se pak rozumiacute dokument kteryacute je schvaacutelenyacute uznanyacutem orgaacutenem jehož dodržovaacuteniacute neniacute zaacutevazneacute Kromě zaacutevaznosti se ciacutele předmětu technickyacutech předpisů a norem však nelišiacute Pokud jde o normy nezaacuteležiacute zda jsou vytvořeny orgaacutenem veřejneacute moci či soukromopraacutevniacutem subjektem což je z hlediska označovaacuteniacute potravin kliacutečovyacutem ustanoveniacutem Jak technickeacute normy tak i předpisy jsou vyacuteznamneacute nejen z hlediska vnitřniacuteho trhu EU ale i z hlediska mezinaacuterodniacuteho obchodu 346

TBT viacutecemeacuteně stojiacute na stejnyacutech zaacutesadaacutech jako SPS V souvislosti s harmonizaciacute na mezinaacuterodněpraacutevniacute uacuterovni bliacuteže nespecifikuje ktereacute standardy jsou pro TBT zaacutevazneacute Orgaacuten pro řešeniacute sporů WTO však rozhodl že z hlediska technickeacute regulace jsou zaacutevazneacute standardy CAC V kontextu dalšiacutech mezinaacuterodniacutech standardů rozhodovaciacute praxe WTO zavedla dalšiacute pravidla např aby byl danyacute technickyacute předpis či norma dle TBT relevantniacute nemusiacute podleacutehat žaacutedneacutemu schvaacuteleniacute společenstviacute na mezinaacuterodniacute uacuterovni přičemž relevance se odviacutejiacute od uacutečelu přiacuteslušneacute technickeacute regulace Smluvniacute strany by rovněž měly dodržovat princip rovnocennosti což znamenaacute že pokud

339 WTDS26ABR WTDS48ABR European Communities mdash Measures Concerning Meat and Meat Products (Hormones) report of the Apellate Body of 16 January 1999 340 Čl 3 odst 4 Dohody o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacute z roku 1994 341 MEULEN B van der a VELDE M van der European food law handbook1st ed opcit s 471 342 Uacuteřad se zaměřuje na problematiku infekčniacutech nemociacute zviacuteřat 343 ALBERT Jopcit s 25 344 Aktuaacutelniacute je např problematika nanopotravin či klonovanyacutech potravin 345 Čl 1 odst 5 Dohody o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu z roku 1994 346 Přiacuteloha I bdquoPojmy a jejich definice pro uacutečely teacuteto dohodyldquo body č 1-2 Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu z roku 1994

127

dojde ke kolizi technickyacutech předpisů či norem musiacute se přihliacutežet i k tomu zda danaacute technickaacute regulace splňuje stejnyacute ciacutel Pokud je tento ciacutel naplněn musiacute byacutet takoveacuteto předpisy či normy respektovaacuteny347

Dalšiacutem vyacuteznamnyacutem pojmem kteryacute je spjat s potravinovyacutem praacutevem je tzv posuzovaacuteniacute shody Tento pojem je důležityacute nejen z mezinaacuterodniacuteho hlediska zasahuje totiž jak do praacuteva EU tak i do naacuterodniacute legislativy Zjednodušeně řečeno jednaacute se o proces jehož ciacutelem je aby se vlastnosti daneacuteho vyacuterobku shodly s odpoviacutedajiacuteciacute technickou regulaciacute Do hodnotiacuteciacuteho procesu se může zapojit jak staacutet tak i soukromopraacutevniacute subjekty Nemělo by ale zbytečně dochaacutezet k nadměrneacutemu zatěžovaacuteniacute podnikatelskeacuteho sektoru Pro posuzovaacuteniacute shody je rovněž důležityacute princip vzaacutejemneacuteho uznaacutevaacuteniacute kteryacute mohou aplikovat jak staacutet popř EU jako nadnaacuterodniacute organizace či soukromopraacutevniacute subjekty348

321 Označovaacuteniacute potravin a TBT

Ačkoli by se na prvniacute pohled mohlo zdaacutet že z hlediska označovaacuteniacute potravin budou pro spotřebitele důležitějšiacute technickeacute předpisy ktereacute jsou praacutevně zaacutevazneacute uacutelohu technickyacutech norem nelze z hlediska označovaacuteniacute zanedbaacutevat Pokud vyacuterobce splniacute určitou normu maacute možnost s tiacutem seznaacutemit spotřebitele prostřednictviacutem vhodneacuteho označeniacute Splněniacute těchto norem byacutevaacute uvaacuteděno na obalu vyacuterobků v naacutevodech někdy s nimi souvisiacute i specifickaacute označeniacute jako je třeba označeniacute bezlepkoveacute potraviny

Pokud je určitaacute technickaacute norma splněna ziacuteskaacute vyacuterobce osvědčeniacute v podobě certifikaacutetu349 V raacutemci vnitřniacuteho trhu EU se lze setkat s povinnou certifikaciacute u potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednyacutem povinnyacutem označeniacutem potravin ktereacute potvrzuje splněniacute danyacutech požadavků Splněniacute těchto norem spotřebitel rozeznaacute pod označeniacutem bdquoISOldquo350 bdquoČSNldquo351 či bdquoENldquo352 a uvedeniacutem přiacuteslušneacuteho čiacutesla daneacute normy Ačkoli se tyto normy vztahujiacute často k samotneacute zdravotniacute nezaacutevadnosti potravin je staacutele otaacutezkou zda přiacutepadnou kolizi posuzovat dle SPS či TBT

Ve vztahu k praacutevu EU je velmi zajiacutemaveacute nařiacutezeniacute Rady 328694ES na zaacutekladě ktereacuteho mohou zaacutestupci podnikatelskeacuteho sektoru jejich asociace a členskeacute staacutety EU vzneacutest stiacutežnost spolu s Komisiacute proti barieraacutem ktereacute jsou přijaty či udržovaacuteny třetiacutemi zeměmi musiacute však uneacutest důkazniacute břemeno ndash musiacute prokaacutezat existenci takoveacuteho opatřeniacute ktereacute je proti zaacutevazkům vyplyacutevajiacuteciacutem z mezinaacuterodniacuteho praacuteva a ktereacute maacute nežaacutedouciacute dopady Takovaacuteto stiacutežnost rovněž musiacute miacutet vyacuteznam pro zaacutejmy EU Předposledniacute faacuteziacute je vyhodnoceniacute Komise zda je takovaacuteto bariera opraacutevněnaacute či nikoli Pokud Komise shledaacute že došlo ke vzniku bariery může se braacutenit buď vyjednaacutevaacuteniacutem tedy diplomatičtějšiacute cestou či přiacutemo prostřednictviacutem alternativniacuteho řešeniacute sporů

Pro lepšiacute představu o tom co vše může vlastně tvořit technickou překaacutežku jsou naacutesledujiacuteciacute dvě subkapitoly věnovaacuteny sporům při WTO ktereacute se tyacutekaly praacutevě sporneacute legislativy EU

3211 přiacutepad bdquoHřebenatkyldquo

Jedniacutem ze zajiacutemavyacutech přiacutepadů kteryacute se v raacutemci rozhodovaciacute činnosti WTO odehraacutel je probleacutem označovaacuteniacute tzv mušliacute Sv Jakuba Stranami sporu byla Kanada Chile Peru protistranou pak EU Francie nařiacutedila oficiaacutelniacute naacutezvy a obchodniacute naacutezvy pro hřebenatky353 Pro některeacute druhy hřebenatek dovaacuteženeacute z Kanady Chile či Peru to pak znamenalo že jejich dovoz sice nebyl

347 ALBERT J op cit s 32-33 348 Ibid 349 Certifikaci je nutneacute odlišovat od pojmu normalizace Zatiacutemco ciacutelem normalizace je vypracovaacuteniacute přiacuteslušnyacutech technickyacutech norem certifikace vyacuterobku je procesem kteryacute hodnotiacute shodu vyacuterobku s přiacuteslušnyacutemi technickyacutemi normami V přiacutepadě že danyacute vyacuterobek splňuje daneacute požadavky obdržiacute jeho vyacuterobce certifikaacutet 350 Označeniacute pro mezinaacuterodniacute normy vydanyacutemi Mezinaacuterodniacute organizaciacute pro normalizaci 351 Označeniacute pro normy vydanyacutemi Uacuteřadem pro technickou normalizaci metrologii a staacutetniacute zkušebnictviacute 352 Jednaacute se o normu EU kterou v současnosti mohou vydat tři organizace ndash Evropskyacute vyacutebor pro normalizaci Evropskyacute vyacutebor pro normalizaci v elektrotechnice Evropskyacute uacutestav pro telekomunikačniacute normy 353 Hřebenatky jsou druhem mušliacute v originaacutelniacutem francouzskeacutem zněniacute se nazyacutevajiacute ldquoCoquille Saint-Jacquesrdquo

128

zakaacutezaacuten ale toto zbožiacute se muselo prodaacutevat pod jinyacutem naacutezvem než mušle Sv Jakuba což automaticky vedlo k poklesu jeho prodeje354

Vyacuteše uvedeneacute staacutety toto jednaacuteniacute považovaly za překaacutežku v obchodu a to ve smyslu TBT i GATT Jelikož se sice jednalo čistě o francouzskou praacutevniacute uacutepravu celyacute spor se vedl proti ES neboť to reprezentovalo členskeacute staacutety při jednaacuteniacute v raacutemci WTO Tento spor se vyřešil smiacuternou cestou přestože již byl ustanoven Orgaacuten pro rozhodovaacuteniacute sporů WTO Tento přiacutepad vystihuje jednak vyacuteše uvedeneacute vztahy mezi členskyacutemi staacutety a EU a jejich poměr k WTO jednak různorodou typologii technickyacutech překaacutežek

3212 přiacutepad bdquoSardinkyldquo

Dalšiacute zajiacutemavaacute kauza kteraacute v raacutemci Orgaacutenu pro řešeniacute sporů při WTO proběhla se tyacutekala dovozu konzervovanyacutech sardinek do EHS zde zastalo pozici stěžovatele Peru Jaacutedrem celeacuteho probleacutemu bylo nařiacutezeniacute Rady 213689EHS ktereacute stanovovalo normy pro konzervovaneacute sardinky Dle tohoto nařiacutezeniacute mohly byacutet pod označeniacutem bdquokonzervovaneacute sardinkyldquo prodaacutevaacuteny pouze sardinky připraveneacute z druhu Sardina pilchardus Walbaum Jelikož dovaacuteženeacute sardinky z Peru byly jineacuteho druhu Peru je dovaacuteželo do EHSES pod označeniacutem bdquoPacifickeacute sardinkyldquo v roce 1999 však Komise s tiacutemto naacutezvem produktu nesouhlasila neboť by samotnaacute čaacutest naacutezvu bdquosardinkyldquo mohla byacutet pro spotřebitele zavaacutedějiacuteciacute Peru se pokoušelo s Komisiacute nejdřiacuteve vyjednaacutevat bohužel bezvyacutesledně Jako třetiacute strany se naviacutec do sporu zapojily i Kanada Chile Boliacutevie Ekvaacutedor Venezuela a USA 355

Argumentace Peru spočiacutevala mj i v tom že přiacutedomek bdquoPacifickeacuteldquo je dostatečně určujiacuteciacute pro to aby spotřebitel věděl že danaacute potravina nepochaacuteziacute z ES Rovněž i směrnice CAC nevylučuje užitiacute naacutezvu bdquosardinkyldquo ale z kompletniacuteho naacutezvu musiacute byacutet naviacutec jasnyacute geografickyacute původ Jednaacuteniacute ES bylo shledaacuteno v rozporu s TBT jelikož vyacuteše uvedeneacute nařiacutezeniacute splňovalo požadavky technickeacuteho předpisu356 Svyacutem jednaacuteniacutem tak Komise založila překaacutežku v obchodu V reakci na rozhodnutiacute Orgaacutenu pro rozhodovaacuteniacute sporů WTO se ES odvolalo k Odvolaciacutemu orgaacutenu WTO Zaacutesadniacute bod tedy to že daneacute nařiacutezeniacute tvořiacute technickou barieru na trhu byl potvrzen357

Peru sice nemůže na trh uveacutest sardinky s naacutezvem bdquoPacifickeacute sardinkyldquo či bdquoPeruaacutenskeacute sardinkyldquo nicmeacuteně diacuteky vyacuteše uvedenyacutem rozhodnutiacutem se mohou na trh v raacutemci EU uvaacutedět vyacuterobky označeneacute obchodniacutem naacutezvem bdquoSardinkyldquo spolu s vědeckyacutem naacutezvem druhu a oblastiacute kde byl druh uloven V konečneacutem důsledku typ vyacuterobku nebude označen jako bdquokonzervovaneacute sardinkyldquo ale bdquokonzervovanyacute vyacuterobek typu sardinek358

Informace bdquotyp vyacuterobkuldquo je podle mne z pohledu spotřebitele nadbytečnaacute Jsem toho naacutezoru že průměrnyacute spotřebitel nerozlišuje mezi informaciacute bdquokonzervovanyacute vyacuterobek typu sardinekldquo a bdquokonzervovaneacute sardinkyldquo Opatřeniacute Komise v tomto směru působiacute spiacuteše absurdniacutem dojmem neboť spotřebitel předevšiacutem vniacutemaacute obchodniacute naacutezev bdquoSardinkyldquo pokud by vyhledaacuteval určityacute typ sardinek může si jej ověřit podle vědeckeacuteho naacutezvu druhu či podle oblasti vyacutelovu

33 Dohoda o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute

Zatiacutemco se předchoziacute dvě dohody zaměřovaly vyacutehradně na problematiku zbožiacute jak již z naacutezvu vyplyacutevaacute v teacuteto podkapitole stručně nastiacuteniacutem některeacute aspekty z oblasti duševniacuteho vlastnictviacute TRIPS upravuje širokou škaacutelu institutů od autorskeacuteho praacuteva patentů průmyslovyacutech vzorů ochrannyacutech znaacutemek či obchodniacuteho tajemstviacute Pro označovaacuteniacute potravin jsou podstatnaacute ustanoveniacute dohody TRIPS o ochraně zeměpisnyacutech označeniacute a čaacutestečně i ustanoveniacute o ochrannyacutech znaacutemkaacutech kteryacutem diacuteky omezeneacutemu rozsahu přiacutespěvku nebude věnovaacutena pozornost Nicmeacuteně TRIPS neniacute zdaleka jedinou mezinaacuterodniacute uacutemluvou kteraacute se touto problematikou zabyacutevaacute359

354 WTDS12R WTDS14R European Communities - Trade Description of Scallops report of the Panel on 5 August 1996 355 WTDS231ABR European Communities mdash Trade Description of Sardines report of the Appellate body on 26 September 2002 356 V tomto nařiacutezeniacute jsou stanoveny postupy pro jednotliveacute druhy uacutepravy sardinek viz čl 4 konsolidovaneacuteho zněniacute nařiacutezeniacute Rady 213689EHS 357 WTDS231ABR European Communities mdash Trade Description of Sardines opcit 358 Viz čl 1 odst 1-2 konsolidovaneacuteho zněniacute nařiacutezeniacute Rady 213689EHS 359 Touto problematikou se např zabyacutevaacute Madridskaacute dohoda o potlačovaacuteniacute falešnyacutech nebo klamavyacutech uacutedajů o původu zbožiacute z roku 1891 či Lisabonskaacute dohoda na ochranu označeniacute

původu a o jejich mezinaacuterodniacutem zaacutepisu z roku 1958

129

Ciacutelem TRIPS je ochrana a dodržovaacuteniacute praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute ktereacute se tyacutekajiacute podpory inovaciacute převodu či rozšiřovaacuteniacute technologie a vzaacutejemnyacutech vyacutehod vyacuterobců a uživatelů technickyacutech znalostiacute Tato ochrana by měla přispiacutevat k sociaacutelniacutemu a ekonomickeacutemu blahobytu a k rovnovaacuteze povinnostiacute Stejně jako v předchoziacutech uacutemluvaacutech i TRIPS je založena na zaacutesadaacutech naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute či doložce nejvyššiacutech vyacutehod360

TRIPS rovněž stanovuje že smluvniacute strany mohou bdquopři přiacutepravě nebo změnaacutech naacuterodniacutech praacutevniacutech předpisů přijiacutemat opatřeniacute nezbytnaacute k ochraně veřejneacuteho zdraviacute a vyacuteživy a podporovat veřejnyacute zaacutejem v oblastech životniacuteho vyacuteznamu sveacuteho sociaacutelně ekonomickeacuteho a technickeacuteho vyacutevojeldquo Tato opatřeniacute se však musiacute pohybovat v souladu s ustanoveniacutemi TRIPS Přiměřenaacute opatřeniacute mohou byacutet rovněž použita pokud jsou nezbytnaacute k zamezeniacute zneužitiacute praacutev či k praktikaacutem ktereacute majiacute negativniacute vliv na mezinaacuterodniacute převod technologie či nějakyacutem způsobem omezujiacute mezinaacuterodniacute obchod361 Ve vztahu k naacuterodniacutemu praacutevu a praacutevu EU mohou smluvniacute strany TRIPS použiacutevat širšiacute ochranu než kterou TRIPS vyžaduje Děleniacute na naacuterodniacute a evropskeacute praacutevo zdůrazňuji proto že TRIPS je smiacutešenou smlouvou kde vykonaacutevaacute pravomoc jak EU tak i členskeacute staacutety362 Rovněž se napřiacuteč kontinenty lze setkat s různou uacutepravou

331 Zeměpisnaacute označeniacute

Určiteacute vyacuterobky nejčastěji zemědělskeacute se vyznačujiacute specifickyacutemi vlastnosti ktereacute se vaacutežiacute k jejich zeměpisneacutemu původu Praacutevě z tohoto důvodu mohou takoveacuteto produkty použiacutevat speciaacutelniacute zeměpisneacute označeniacute ktereacute maacute de facto podobnou funkci jako ochranneacute znaacutemky V raacutemci mezinaacuterodniacuteho obchodu hraje uacuteprava zeměpisnyacutech označeniacute důležitou uacutelohu Jejich uacutečelem je informovat spotřebitele o jedinečnosti produktu ve vazbě na geografickou lokalitu a tak zaacuteroveň chraacutenit i dotčeneacute vyacuterobce Z hlediska podnikatelskeacuteho sektoru je důležiteacute že jedno zeměpisneacute označeniacute může byacutet stejně jako ochranneacute znaacutemky použito pro viacutecero produktů a to za předpokladu splněniacute určityacutech podmiacutenek

Dle TRIPS jsou zeměpisnaacute označeniacute ta označeniacute kteraacute charakterizujiacute zbožiacute jako vyacuterobek pochaacutezejiacuteciacute z uacutezemiacute smluvniacute strany oblasti nebo miacutesta tohoto uacutezemiacute a jehož jakost pověst nebo jineacute charakteristickeacute znaky lze připsat jeho zeměpisneacutemu původu363 Samotnaacute informace že se jednaacute o zbožiacute z určiteacute oblasti tedy nestačiacute pro to aby bylo možno využiacutet ochrany prostřednictviacutem zeměpisnyacutech označeniacute

Zeměpisnaacute označeniacute se děliacute na zeměpisnaacute označeniacute přiacutemaacute a nepřiacutemaacute Přiacutemyacutem zeměpisnyacutem označeniacutem je např syacuter Roquefort jehož naacutezev přesně odkazuje na lokalitu ve ktereacute se vyraacutebiacute Oproti tomu nepřiacutemaacute zeměpisnaacute označeniacute jsou naacutezvy nezeměpisneacuteho původu nebo symboly ktereacute určityacutem způsobem napoviacutedajiacute o zeměpisneacutem původu Jednaacute se např o Mozartovy koule ktereacute si spotřebitel asociuje s Rakouskem 364

Pokud jde o ochranu zeměpisnyacutech označeniacute v prveacute řadě musiacute smluvniacute strany zajistit ochranu před nekalosoutěžniacutem jednaacuteniacutem TRIPS zakotvuje rovněž povinnost ochrany před užiacutevaacuteniacutem jakyacutechkoli způsobů označeniacute či prezentace zbožiacute ktereacute uvaacutediacute nebo naznačuje že by daneacute zbožiacute bylo původem z jineacute zeměpisneacute oblasti než je jeho skutečneacute miacutesto původu Přičemž co se zeměpisneacuteho původu zbožiacute tyacuteče zde je předpokladem že by povaha sporneacuteho označeniacute uvaacuteděla veřejnost v omyl

V EU může byacutet zeměpisneacute označeniacute chraacuteněno dvěma způsoby chraacuteněnyacutem označeniacutem původu a chraacuteněnyacutem zeměpisnyacutem označeniacutem365 Oba dva ochranneacute instrumenty spadajiacute pod vyacuteše uvedenou definici TRIPS Hlavniacutem rozdiacutelem mezi těmito dvěma naacutestroji ochrany tedy označeniacutem původu a zeměpisnyacutem označeniacutem původu je vazba vlastnostiacute a kvality na zeměpisneacute prostřediacute U zeměpisneacuteho označeniacute totiž postačuje pouhaacute možnost přičteniacute těchto vlastnostiacute k daneacutemu miacutestu Silnaacute ochrana trhu EU a s tiacutem souvisejiacuteciacute přiacutesneacute předpisy byacutevajiacute trnem v oku mnoha třetiacutem zemiacutem se kteryacutemi EU obchoduje na což bude poukaacutezaacuteno v naacutesledujiacuteciacute přiacutepadoveacute studii

360 MEULEN B van der European food law handbook2nd ed s 542 361 Čl 8 odst 1 Dohody o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute z roku 1994 362 Bliacuteže k TRIPS a vztahu k praacutevu EU viz Herboczkovaacute J op cit s 172 363 Čl 22 odst 1 Dohody o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute z roku 1994 364 ECHOLS M A Geographical indications for food products international legal and regulatory perspectives s 61 365 Současnaacute uacuteprava je obsažena v nařiacutezeniacute EP a Rady 11512012EU

130

3311 Přiacutepad bdquozeměpisnaacute označeniacuteldquo

I zeměpisnaacute označeniacute byla předmětem řiacutezeniacute před Orgaacutenem pro rozhodovaacuteniacute sporů WTO Původniacute nařiacutezeniacute ES366 ktereacute tuto problematiku řešilo bylo z pohledu třetiacutech staacutetů velmi diskutabilniacute V roce 1999 požaacutedaly USA ES o konzultace z důvodu nedostatečneacute ochrany zeměpisnyacutech označeniacute a ochrannyacutech znaacutemek registrovanyacutech v USA Naacutesledně do celeacute problematiky byla zahrnuta i Austraacutelie 367

Z pohledu USA tehdejšiacute legislativa ES poskytovala vlastniacutem vyacuterobcům většiacute ochranu než vyacuterobcům z USA např pro ES bylo velmi problematickeacute uznat označeniacute bdquobrambory z Idaholdquo To mělo za vyacutesledek porušeniacute jednoho ze zaacutekladniacutech principů principů naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute stejně tak i s tiacutem porušeniacute souvisejiacuteciacutech ustanoveniacute TRIPS Rovněž se v raacutemci celeacuteho přiacutepadu řešila i otaacutezka kolize ochranneacute znaacutemky a zeměpisneacuteho označeniacute dle TRIPS neboť v USA je uacuteprava zeměpisnyacutech označeniacute provaacuteděna praacutevě prostřednictviacutem speciaacutelniacutech ochrannyacutech znaacutemek Diacuteky oboustranneacute dohodě mezi USA a ES se spor nevztahoval na viacutena Ačkoli mezi oběma uacutečastniacuteky proběhla určitaacute vyjednaacutevaacuteniacute Celyacute spor nakonec skončil u Orgaacutenu pro rozhodovaacuteniacute sporů WTO

Argumentace ES kteraacute neobstaacutela spočiacutevala mj v tom že ES nemůže poskytnout stejnou ochranu tomu kdo nemaacute srovnatelnou ochranu s požadavky evropskeacute legislativy V roce 2005 tedy po dvou letech od zahaacutejeniacute řiacutezeniacute Orgaacuten pro řešeniacute sporů WTO uznal inkompatibilitu předpisů ES s praacutevem WTO ES tak muselo přiacuteslušnou legislativu změnit do dnešniacute podoby Diskriminace ze strany ES byla uznaacutena bylo rovněž konstatovaacuteno porušeniacute principu naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute368

Celaacute kauza je zajiacutemavaacute i pro Českou republiku neboť se probleacutem tyacutekal i praacutev k použitiacute označeniacute bdquoBudldquo a bdquoBudweiserldquo jelikož po paacutedu socialistickeacuteho režimu označeniacute Budĕjovickeacute pivo Českobudĕjovickeacute pivo a Budĕjovickyacute mĕšťanskyacute var požiacutevala v několika zemiacutech ochranu jako zeměpisnaacute označeniacute Při vstupu Českeacute republiky do ES byla tato tři označeniacute ES automaticky převzata Z důvodu členstviacute Českeacute republiky v ES tak ES ve sporu haacutejilo i zaacutejmy Českeacute republiky Panel WTO v tomto směru rozhodl rovněž i tak že by se zeměpisneacute označeniacute pokud je použito mělo vztahovat na tu jazykovou verzi ve ktereacute je zaregistrovaacuteno tudiacutež vyloučilo překlad tohoto označeniacute369 Ostatně samotneacute označeniacute bdquoBudweiserldquo je předmětem mnoha sporů po celeacutem světě

4 ZAacuteVĚR

Vliv mezinaacuterodniacuteho praacuteva na evropskou legislativu a judikaturu v oblasti označovaacuteniacute potravin rozhodně nelze podceňovat Zpracovaacuteniacute tohoto teacutematu by mělo byacutet důkazem toho že v mnohyacutech ohledech praacutevniacute předpisy EU nevznikajiacute na baacutezi libovůle EU ale stojiacute na určityacutech zaacutekladech položenyacutech mezinaacuterodniacutem praacutevem ať už v rovině zaacutevaznyacutech dohod či soft law Alespoň bdquov kostceldquo byť spiacuteše na teoretickeacute uacuterovni je zde shrnuta zaacutekladniacute problematika a relevantniacute přiacutepadoveacute studie ktereacute se probleacutemu označovaacuteniacute potravin tyacutekajiacute Byla zdůrazněna činnost Komise Codex Alimentarius jejiacutež vliv je jak na poli harmonizace praacuteva EU tak i na půdě WTO nespornyacute Stejně tak nelze ve vztahu k označovaacuteniacute potravin podceňovat ani vyacuteznam souvisejiacuteciacutech dohod WTO o čemž přesvědčily mj uvedeneacute přiacutepadoveacute studie

V současnosti EU a USA čeliacute noveacute vyacutezvě v podobě uzavřeniacute tzv Transatlantickeacuteho obchodniacuteho a investičniacuteho partnerstviacute ktereacute by mělo byacutet největšiacute zoacutenou volneacuteho obchodu na světě V tomto dialogu patřiacute regulace obou dvou praacutevniacutech systeacutemů k velmi ožehavyacutem teacutematům oblast potravinoveacuteho praacuteva nevyjiacutemaje Kromě odlišnyacutech požadavků na bezpečnost potravin patřiacute i označovaacuteniacute potravin k instrumentům ktereacute nejsou totožneacute např EU vyžaduje povinneacute označovaacuteniacute GMO potravin zatiacutemco v USA se tak v komplexniacute rovině doposud neděje Rozkoly nastaacutevajiacute i v oblasti zeměpisnyacutech označeniacute a jejich rozdiacutelnyacutech uacuteprav což potvrzuje i vyacuteše uvedenaacute přiacutepadovaacute studie Již teď je jasneacute že v raacutemci vyjednaacutevaacuteniacute je odkazovaacuteno na mezinaacuterodněpraacutevniacute rovinu celeacute věci kteraacute jako takovaacute může byacutet vodiacutetkem při přiacutepadneacute regulaci rozdiacutelnyacutech otaacutezek Tento přiacutespěvek

366 Nařiacutezeniacute Rady 208192EHS o ochraně zeměpisnyacutech označeniacute a označeniacute původu zemědělskyacutech produktů a potravin 367 WTDS174R WTDS290R European Communities mdash Protection of Trademarks and Geographical Indications for Agricultural Products and Foodstuffs report of the Panel on 15 March 2005 368 Ibid 369 Bod VII11 WTDS174R European Communities mdash Protection of Trademarks and Geographical Indications for Agricultural Products and Foodstuffs report of the Panel on 15 March 2005

131

se tak ve světle současneacuteho děniacute v EU může jevit mj i jako užitečnyacute stručnyacute uacutevod do problematiky označovaacuteniacute potravin ve vztahu ke třetiacutem staacutetům zejm z pohledu praacuteva mezinaacuterodniacuteho obchodu Použitaacute literatura KNIŽNIacute PUBLIKACE ALBERT J Innovations in food labelling Boca Raton FL CRC Press 2010 X 174 s Woodhead Publishing in food science technology and nutrition ISBN 9251061807 COSTATO L ALBISINNI F European food law Padova Cedam 2012 526 s ISBN

9788813308353 ECHOLS M A Geographical indications for food products international legal and regulatory perspectives Alphen aan den Rijn Nizozemsko Kluwer Law International 2008 x 328 s ISBN 9789041125484 MEULEN B van der European food law handbook2nd ed revisedWageningen Wageningen academic publishers 2014 692 s ISBN 978-90-8686-246-7 MEULEN B van der a VELDE M van der European food law handbook Wageningen Wageningen academic publishers 2008 632 s ISBN 9789086860821 MEULEN B van der Private food law governing food chains through contract law self-regulation private standards audits and certification schemes Wageningen Nizozemsko Wageningen Academic Publishers 2011 435 s European Institute for Food Law series SCHOLTEN-VERHEIJEN I et al Roadmap to EU food law Den Haag Eleven International

Publishing 2011 xv 198 s ISBN 978-9490947262 ODBORNAacute PERIODIKA ERRICO J The WTO in the EU Unwinding the Knot Cornell International Law Journal [online]

2011 roč 44 č 1 s 179-208 [cit 2015-02-15] HERBOCZKOVAacute J GATTWTO a judikatura Evropskeacuteho soudniacuteho dvora Praacutevniacute rozhledy 2008 č 5 s 172-177 ISSN 1210-6410 MEULEN B van der The Structure of European Food Law Laws [online] 2013 roč 2 č 2 s 69-

98 DOI 103390laws2020069 ISSN 2075-471x [cit 2014-11-20] Dostupneacute z www httpwwwmdpicom2075-471X2269 DALŠIacute ELEKTRONICKEacute ZDROJE

Codex Members and Observers Codex Alimentarius [online] copy 2015 [cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpwwwcodexalimentariusorgmembers-observersen Statistika mezinaacuterodniacuteho obchodu WTO za rok 2014 [online] [cit 2015-03-01] Dostupneacute z WWW httpswwwwtoorgenglishres_estatis_eits2014_eits2014_epdf Understanding WTO The Organisation - Members and Observers World Trade Organization

[online] copy 2015 [cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpswwwwtoorgenglishthewto_ewhatis_etif_eorg6_ehtm PRAacuteVNIacute PRAMENY Mezinaacuterodniacute dohody OSN Mezinaacuterodniacute pakt o hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech a kulturniacutech praacutevech z roku 1966

Uacutemluva o praacutevech diacutetěte z roku 1989 WTO

Všeobecnaacute dohoda o clech a obchodu z roku 1947 Dohoda o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacute z roku 1994 Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu z roku 1994 Dohody o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute z roku 1994 Praacutevniacute předpisy EU

Smlouva o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie z roku 2009 Směrnice Rady (EHS) č 79112 ze dne 18 prosince 1978 sbližovaacuteniacute praacutevniacutech předpisů členskyacutech staacutetů tyacutekajiacuteciacutech se označovaacuteniacute potravin určenyacutech k prodeji konečneacutemu spotřebiteli jejich obchodniacute uacutepravy a souvisejiacuteciacute reklamy

132

Nařiacutezeniacute Rady (EHS) č 213689 ze dne 21 června 1989 o stanoveniacute společnyacutech obchodniacutech norem pro konzervovaneacute sardinky a obchodniacutech naacutezvů pro konzervovaneacute sardinky a vyacuterobky typu sardinek Nařiacutezeniacute Rady (EHS) č 208192 ze dne 14 července 1992 o ochraně zeměpisnyacutech označeniacute a označeniacute původu zemědělskyacutech produktů a potravin Nařiacutezeniacute Rady (ES) č 328694 ze dne 22 prosince 1994 kteryacutem se stanoviacute postupy Společenstviacute v oblasti společneacute obchodniacute politiky k zajištěniacute vyacutekonu praacutev Společenstviacute podle mezinaacuterodniacutech obchodniacutech pravidel zejmeacutena pravidel sjednanyacutech v raacutemci Světoveacute obchodniacute organizace Nařiacutezeniacute Evropskeacuteho parlamentu a Rady (ES) č 1782002 ze dne 28 ledna 2002 kteryacutem se stanoviacute obecneacute zaacutesady a požadavky potravinoveacuteho praacuteva zřizuje se Evropskyacute uacuteřad pro bezpečnost potravin a stanoviacute postupy tyacutekajiacuteciacute se bezpečnosti potravin Nařiacutezeniacute Evropskeacuteho parlamentu a Rady (EU) č 11692011 ze dne 25 řiacutejna 2011 o poskytovaacuteniacute informaciacute spotřebitelům Judikatura Judikatura ESDSDEU

Rozsudek ESD ze dne 5 uacutenora 1963 ve věci 2662 NV Algemene Transporten Expeditie Onderneming van Gend en Loos v Nederlandse Administratie der Belastingen [1963] ECR 1 Rozsudek ESD ze dne 12 prosince 1972 ve věci C 21-2472 International Fruit Company v Produktschap voor Groenten en Fruit [1972] ECR 1226 Rozsudek ESD ze dne 30 dubna 1974 ve věci C-18173 R amp V Haegeman v Belgie [1974] ECR I-449 Rozsudek ESD ze dne 22 zaacuteřiacute 1988 ve věci C-28686 Ministegravere public v Geacuterard Deserbais [1988] ECR 4907 Rozhodnutiacute WTO

WTDS12R WTDS14R European Communities - Trade Description of Scallops report of the Panel on 5 August 1996 WTDS26ABR WTDS48ABR European Communities mdash Measures Concerning Meat and Meat Products (Hormones) report of the Apellate Body of 16 January 1999 WTDS135ABR European Communities mdash Measures Affecting Asbestos and Asbestos-Containing Products report of the Appellate body of 12 March 2001 WTDS231ABR European Communities mdash Trade Description of Sardines report of the Appellate body on 26 September 2002 WTDS174R WTDS290R European Communities mdash Protection of Trademarks and Geographical Indications for Agricultural Products and Foodstuffs report of the Panel on 15 March 2005 Ostatniacute Vyacutebor pro hospodaacuteřskaacute sociaacutelniacute a kulturniacute praacuteva Všeobecneacute vyjaacutedřeniacute 12 The right to adequate food UN doc EC12199955 May 1999 Ženeva Ekonomickaacute a sociaacutelniacute rada Codex General Standard for the Labeling of Prepackaged Foods Codex Standard 11985 revised 1991 and 2005 [online][cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpwwwcodexalimentariusorgstandardslist-standardsenno_cache=1 Kontaktniacute uacutedaje

Mgr Šaacuterka Bittenglovaacute sarkabittoutlookcz Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

133

PROBLEacuteMY S IMPLEMENTACIacute PRAacuteVA EVROPSKEacute UNIE 370

Mariaacuten Byszowiec

Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Abstract This work goal is present basis of the implementation European law and describe it from

a theoretical and practical point of view And try to determine its fundamental weaknesses find their causes also try to suggest how to deal with them

It will briefly discussed about the nature of European law and then it will be followed by chapters about the implementation of EU law especially about his term principle of implementation procedure in the Czech republic Main part was focused on problems of the implementation such as language terminological and personal

The European union doesnacutet command for the states any universal procedures for the implementation Method of performance leaves entirely in the hands of states the state only has an obligation to implement a method that selects to achieve the goal is strictly in the state kompetence Conclusion is that the implemetation is difficult process which place high demands on state which need to fulfil several steps to avoid the problems The first step is to check throughout the whole process compatibility with EU law and the national law and his legislative proposals and developed control system for implementation outputs in particural states Second step when same problem came up is important to do interpetation of EU law which will be based on the case law of the European Court of Justice particularly in matters of multilingualism and terminology Last step is ensure sufficient number of qualified persons to guarantee proper implementation AbstraktTato praacutece popisuje zaacuteklady procesu implementace evropskeacuteho praacuteva z teoretickeacuteho

i praktickeacuteho hlediska Snažiacute se naleacutezt zaacutekladniacute slabiny tohoto procesu a jejich přiacutečiny přiacutepadně se pokoušiacute navrhnout řešeniacute danyacutech probleacutemů

Kraacutetce je pojednaacuteno o charakteru praacuteva Evropskeacute unie systeacutemu implementace a jeho hlavniacutech principech Hlavniacute čaacutest je zaměřena na probleacutemy s implementaciacute zejmeacutena na probleacutemy jazykoveacute terminologickeacute personaacutelniacute a probleacutemy vyplyacutevajiacuteciacute z charakteru zaacutekonodaacuterneacuteho procesu

Vyacutechodiskem praacutece je fakt že Evropskaacute unie nestanoviacute žaacutednyacute univerzaacutelniacute postup implementace Zvolenaacute metoda je ponechaacutena na uacutevaze jednotlivyacutech staacutetů existuje zde pouze zaacutevazek implementovat řaacutedně a v čas Ve vyacutesledku je implementace bezesporu naacuteročnaacute procedura kteraacute na staacutet klade přesneacute požadavky jejichž splněniacutem maacute předchaacutezet přiacutepadnyacutem probleacutemům Prvniacutem krokem staacutetu je zajištěniacute souladu vnitrostaacutetniacuteho praacuteva a praacuteva EU prostřednictviacutem systeacutemu jejich kontroly tedy aby byl vyvinut zejmeacutena takovyacute systeacutem kontroly kteryacute by se zaměřil na jejich soulad nejen ve staacutediu přiacutepravy naacutevrhů ale i po jejich schvaacuteleniacute (např v Českeacute republice naacuteslednaacute kontrola chybiacute) Dalšiacutem krokem s tiacutem spojenyacutem je zajištěniacute dostatečneacuteho počtu kvalifikovanyacutech odborniacuteků kteřiacute by garantovali odpoviacutedajiacuteciacute zabezpečeniacute procesu implementace To se vaacuteže s nutnostiacute vyklaacutedat praacutevo při vyacuteskytu jazykovyacutech či terminologickyacutech rozporů v naacutevaznosti na ustaacutelenou judikaturu SDEU kteraacute vytvořila řadu přiacutestupů jak tyto vyacutekladoveacute rozpory překonat Key words Department of Compatibility directive European law European union implementation

interpretation of the law language analysis legislative process proposal control regulation Kliacutečovaacute slova Evropskaacute unie Implementace jazykovyacute rozpor kontrola naacutevrhů legislativniacute proces

nařiacutezeniacute Odbor kompatibility praacutevo Evropskeacute unie směrnice vyacuteklad praacuteva


134

UacuteVOD

Tato praacutece maacute za ciacutel seznaacutemit s problematikou implementace praacuteva Evropskeacute unie co nejleacutepe ji popsat z teoretickeacuteho i praktickeacuteho hlediska a zejmeacutena zjistit jejiacute zaacutesadniacute nedostatky a zjistit jejich přiacutečiny popřiacutepadě se s nimi snažit vyrovnat

Členstviacute v Evropskeacute unii s sebou nese řadu aspektů přičemž jedniacutem z nejdůležitějšiacutech je proces ve ktereacutem dochaacuteziacute k přejiacutemaacuteniacute evropskeacuteho praacuteva do praacutevniacutech řaacutedů členskyacutech staacutetů Z tohoto důvodu se praacutece svyacutem obsahem zaměřuje na mechanismus prostřednictviacutem ktereacuteho je tak činěno Vzhledem k mase předpisů evropskeacuteho praacuteva působiacuteciacutech v praacutevniacutech řaacutedech členskyacutech staacutetů se jednaacute o teacutema staacutele aktuaacutelniacute Vyacuteznam je daacuten tiacutem že je celyacute proces způsobilyacute vyacuterazně ovlivnit podobu vnitrostaacutetniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu a naviacutec jeho špatneacute provedeniacute maacute negativniacute důsledky Je to komplikovanaacute problematika do ktereacute zasahujiacute takoveacute aspekty jako jsou mnohojazyčnost polyseacutemie či jineacute lexikaacutelniacute popřiacutepadě syntaktickeacute prostředky a dalšiacute Aby se demonstrovalo to proč je tento systeacutem specifickyacute napřiacuteklad vůči přejiacutemaacuteniacute praacuteva mezinaacuterodniacuteho do praacutevniacuteho řaacutedu bude nejprve pojednaacuteno o samotneacutem charakteru praacuteva Evropskeacute unie Na to naacutesledně navazuje kapitola jež se bude věnovat již samotneacutemu uskutečňovaacuteniacute procesu kteryacute takeacute nazyacutevaacuteme implementace Daacutele bude uvedena definice tohoto pojmu včetně jeho nejpodstatnějšiacutech zaacutesad rysů a důvodů ktereacute vedly k zavedeniacute praacutevě niacuteže popsaneacuteho typu implementace K ilustraci toho jak může takovyacute proces v jednotliveacutem členskeacutem staacutetu vypadat bude uveden jako přiacuteklad systeacutem implementace zavedenyacute v Českeacute republice Zaměřiacuteme se na jeho specifika průběh a orgaacuteny ktereacute jej provaacutedějiacute a ktereacute za něj zodpoviacutedajiacute Poteacute bude pozornost věnovaacutena probleacutemům vyskytujiacuteciacutem se v procesu implementace Tyto budou rozebraacuteny z různyacutech hledisek Konkreacutetně se bude danaacute kapitola zaměřovat nejen na problematiku mnohojazyčnosti praacuteva Evropskeacute unie či jejiacute terminologie ale bude se věnovat i probleacutemům vnitrostaacutetniacuteho praacuteva a to na přiacutekladu Českeacute republiky Zejmeacutena se bude jednat o probleacutemy ktereacute se mohou vyskytnout v průběhu legislativniacuteho procesu a při střetu implementovaneacuteho praacuteva s praacutevem uacutestavniacutem

Praacutece se bude opiacuterat o různeacute vyacutechoziacute zdroje ať již se jednaacute o samostatně publikovaneacute člaacutenky sborniacuteky či monografie soudniacute rozsudky a dalšiacute S těmito bude pracovaacuteno prostřednictviacutem jejich deskripce kritickeacute analyacutezy a budou z nich vyvozovaacuteny zaacutevěry teoretickeacute či praktickeacute tam kde to bude možneacute budou k podpoře teoretickyacutech zaacutevěrů uvedeny praktickeacute přiacuteklady Jednotliveacute zaacutevěry budou daacutele rozpracovaacuteny v souladu se stanovenyacutemi ciacuteli praacutece 1 CHARAKTER PRAacuteVA EVROPAKEacute UNIE

Pokud se hovořiacute o charakteru praacuteva Evropskeacute unie (daacutele jen bdquopraacuteva EUldquo) nelze o něm

pojednaacutevat jinak než jako o velmi specifickeacutem k tomu vede hned několik vyacuteznamnyacutech poznatků Praacutevo EU sice nachaacuteziacute svůj počaacutetek a zrod v mezinaacuterodniacutem praacutevu a maacute s niacutem mnoho společnyacutech rysů nicmeacuteně se vůči zařazeniacute do tohoto systeacutemu již kraacutetce po sveacutem bdquovznikuldquo vyacuterazně vymezilo Za toto bdquoodstřiženiacuteldquo vděčiacute Soudniacutemu dvoru Evropskeacute unie dřiacuteve Evropskeacutemu soudniacutemu dvoru kteryacute se ve sveacute judikatuře nezdraacutehal vytvořit koncepci samostatneacuteho systeacutemu praacuteva specifickeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu kteryacute je nezaacutevislyacute na praacutevu naacuterodniacutech staacutetů a do jisteacute miacutery dokonce i na praacutevu mezinaacuterodniacutem371 (srov rozsudky Van Gend en Loos Costa vs Enel) a určil tak směr jeho budouciacuteho vyacutevoje Jistě to byly ve sveacute době překvapiveacute rozsudky dnes jsou však již akceptovaacuteny jako zcela samozřejmeacute Daacutele je nutno zmiacutenit že jako každyacute praacutevniacute řaacuted maacute sveacute charakteristiky i praacutevo EU Tyto byly postupně budovaacuteny judikaturou (což jistě diacuteky vyacuteše zmiacuteněneacutemu neniacute přiacuteliš překvapiveacute) jednaacute se zejmeacutena o princip přednosti před vnitrostaacutetniacutem praacutevem v oblastech ktereacute jsou svěřeny do pravomoci Evropskeacute unie k regulaci a takteacutež doktriacutenami přiacutemeacuteho či nepřiacutemeacuteho uacutečinku372

Ciacutelem praacuteva EU je působit v oblastech svěřenyacutech k regulaci což sloužiacute jako jednotiacuteciacute prvek mezi protichůdnyacutemi praacutevniacutemi řaacutedy členskyacutech staacutetů a je takeacute nutno podotknout že jeho ingerence se již neomezuje pouze na oblasti ekonomickeacute (v souladu s primaacuterniacutem praacutevem) Pokud jde o vztah mezi jednotlivyacutemi praacutevniacutemi řaacutedy členskyacutech staacutetů ty se snažiacute ze sveacute podstaty chraacutenit svou sveacutebytnost zejmeacutena tiacutem že se snažiacute omezovat relaci působeniacute ciziacutech praacutevniacutech řaacutedů na sveacutem uacutezemiacute a to s ohledem na sveacute mocenskeacute zaacuteměry s ciacutelem provaacutedět co nejefektivnějšiacute kontrolu na sveacutem

371 ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 str 24 372 Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009

[Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009 ISBN 978-807-4400-087 str 13

135

teritoriu prostřednictviacutem vlastniacute a jedinečneacute normotvorby373 Proto musiacute praacutevo EU tyto barieacutery systeacutemů prolamovat a fungovat jako zastřešujiacuteciacute praacutevniacute řaacuted jinak by nebylo schopno plnit sveacute ciacutele s čiacutemž se ovšem na druhou stranu pojiacute probleacutemy ktereacute budou naacutesledně uvedeny

2 POJEM IMPLEMENTACE PRAacuteVA EU

Pojem implementace je v podstatě širšiacute než např pojem transpozice a adopce neboť implementace v sobě zahrnuje zavedeniacute praacuteva do vnitrostaacutetniacuteho systeacutemu (ať již je zvolena jakaacutekoliv forma) i jeho aplikaci a vynucovaacuteniacute374 Z toho vyplyacutevaacute že se sklaacutedaacute ze třiacute neodlučitelnyacutech faacuteziacute ktereacute po sobě zpravidla plynule naacutesledujiacute Můžeme hovořit o tom že se jednaacute o neuzavřenyacute proces neboť převaacutežně druhaacute a třetiacute faacuteze nekončiacute jedniacutem provedeniacutem (např aplikaciacute na jeden přiacutepad) ale vyznačujiacute se jako neustaacutele se opakujiacuteciacute

K samotneacute implementaci praacuteva EU je třeba řiacuteci že se jednaacute bezesporu o naacuteročnyacute proces což už vyplyacutevaacute ze samotneacute povahy praacuteva EU ktereacute vytvaacuteřiacute jak již bylo vyacuteše uvedeno specifickyacute praacutevniacute řaacuted Při naplňovaacuteniacute ciacutelů tohoto procesu je zapotřebiacute aktivniacute uacutečasti jak ze strany staacutetů tak ze strany evropskyacutech instituciacute neboť k zajištěniacute sveacute efektivity musiacute byacutet praacutevo implementovaacuteno řaacutedně a včas přičemž řaacutednost a včasnost zde představuje zaacutesadniacute požadavky na kteryacutech je nutneacute trvat Neniacute-li tomu tak a tyto dvě podmiacutenky nejsou splněny ztraacuteciacute se samotnyacute uacutečel tohoto procesu a to dosaženiacute evropskeacute integrace Současně však nejsou stanoveny žaacutedneacute univerzaacutelniacute postupy pro implementaci Způsob jejiacuteho provedeniacute ponechaacutevaacute Evropskaacute unie zcela v režii staacutetů staacutet maacute pouze zaacutevazek implementovat a způsob kteryacute zvoliacute k dosaženiacute ciacutele je v jeho kompetenci To je odrazem určiteacute autonomie v postupech normotvorby a specifik naacuterodniacuteho praacuteva Každyacute staacutet tedy postupuje v souladu se svyacutem vnitrostaacutetniacutem praacutevem a způsob kteryacute užiacutevaacute je plně v souladu s jeho tradicemi ať již uacutestavniacutemi či spraacutevniacutemi Flexibilita je zde namiacutestě neboť zavedeniacute unifikovaneacuteho systeacutemu by zcela zřejmě vyžadovalo rozsaacutehle uacutestavniacute změny ve většině členskyacutech staacutetů naviacutec už z povahy věci by unifikovanyacute systeacutem musel vyhovovat požadavkům všech naacuterodniacutech praacutevniacutech řaacutedů a musel by byacutet s nimi plně kompatibilniacute Současně by se jednalo o vyacuteraznyacute zaacutesah do autonomie kteryacute by členskeacute staacutety těžko akceptovaly Daacute se tedy shrnout že vytvořeniacute jednotneacuteho systeacutemu implementace praacuteva EU je takřka nemyslitelneacute a to nejen vzhledem k odlišnostem uacutestavniacutech systeacutemů ale i z hlediska dosaženiacute nutneacuteho konsensu mezi členskyacutemi staacutety (proto byla zřejmě zvolena nejschůdnějšiacute varianta nechat způsob v režii staacutetů) Jak již bylo řečeno jedineacute podstatneacute pro EU je pouze to aby praacutevo bylo implementovaacuteno řaacutedně a včas375 21 Zaacutesady implementace

I při absenci univerzaacutelniacute koncepce je však dobreacute dodržet při implementovaacuteniacute praacuteva určitaacute obecnaacute pravidla a doporučeniacute Zaacutekladniacutem stavebniacutem kamenem procesu je zde schopnost učinit bdquospraacutevnyacuteldquo vyacuteklad praacutevniacuteho předpisu EU kteryacute maacute byacutet implementovaacuten Nicmeacuteně to ještě nestačiacute nelze se totiž fixovat pouze na jeho vyacuteklad či vniacutemat tento předpis odtrženě od jinyacutech nezbytneacute je zaacuteroveň i určeniacute jeho uacutečelu v systeacutemu pramenů evropskeacuteho praacuteva a jejich vzaacutejemnyacutech konsekvenciacute s vnitrostaacutetniacute praacutevem376 V uacutevahu přichaacutezejiacute standardniacute i nadstandardniacute metody vyacutekladu Přičemž je nemeacuteně důležitaacute komparace mezi vyacutekladem v jednotlivyacutech členskyacutech staacutetech kteraacute maacute takeacute svůj vyacuteznam zejmeacutena s ohledem na rozhodovaacuteniacute Soudniacuteho dvora Evropskeacute unie (daacutele jen bdquoSDEUldquo) Při aplikaci těchto zaacutesad na praacutevniacute prostřediacute v Českeacute republice (daacutele jen bdquoČRldquo) se zde vyskytujiacute

specifickeacute probleacutemy kupřiacutekladu u transpozice směrnic je nutneacute zvolit odpoviacutedajiacuteciacute typ praacutevniacuteho předpisu Může totiž dojiacutet ke kolizi praacuteva EU např s limity stanovenyacutemi lidskyacutemi praacutevy pro srovnaacuteniacute čl 4 odst 1 Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod ktereacute zniacute bdquoPovinnosti mohou byacutet uklaacutedaacuteny toliko

373 MALENOVSKYacute Jiřiacute Půl Stoletiacute od rozsudku CostaEnel Je unijniacute praacutevo (staacutele) zvlaacuteštniacutem praacutevniacutem řaacutedem in Praacutevniacutek teoretickyacute časopis pro otaacutezky staacutetu a praacuteva Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva

AV ČR 2015 č 3 ISSN 0231-6625 s 193-215 Str 195 374 NAVRAacuteTILOVAacute Markeacuteta Implementace směrnic ve vnitrostaacutetniacutem praacutevu Rozsah implementačniacute povinnosti in epravo člaacutenky [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute z httpwwwepravocztopclankyimplementace-smernic-ve-vnitrostatnim-pravu-cast-i-rozsah-implementacni-povinnosti-25334html 375 Tamteacutež str 6 376 WHELANOVAacute Markeacuteta Vybraneacute probleacutemy spojeneacute s implementaciacute praacuteva Evropskeacute unie In in Ministerstvo vnitra Českeacute republiky Informačniacute servis [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute

zhttpwwwmvcrczclanekvybrane-problemy-spojene-s-implementaci-prava-evropske-unieaspx

136

na zaacutekladě zaacutekona a v jeho meziacutech a jen při zachovaacuteniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobodldquo Tedy směrnice

ktereacute stanoviacute povinnosti nemohou miacutet jinou než zaacutekonnou formu K předchaacutezeniacute těchto situaciacute je důležiteacute znaacutet a analyzovat nejen implementovaneacute praacutevo ale takeacute vnitrostaacutetniacute praacutevniacute řaacuted aby se tak předchaacutezelo možnyacutem negativniacutem konsekvenciacutem plynouciacutem z jejich střetu K tomuto může velmi dobře posloužit průběžnaacute analyacuteza dopadů naacutevrhů legislativniacutech aktů členskeacuteho staacutetu kteraacute vede jednak ke sniacuteženiacute rizika nedodrženiacute smluvniacutech zaacutevazků a za dalšiacute poskytuje prostor pro přiacutepravu vnitrostaacutetniacuteho praacuteva k zavedeniacute evropskeacuteho praacuteva377 Staacutety jsou tedy postaveny před otaacutezku jakyacutem způsobem vytvořit systeacutem kteryacute by nejleacutepe vyhovoval všem požadavkům naacuterodniacuteho praacuteva a současně i praacuteva EU

K naplněniacute vyacuteše zmiacuteněnyacutech požadavků je zaacuteroveň nutneacute vytvořeniacute informačniacuteho třiacutediacuteciacuteho a archivačniacuteho systeacutemu (např v ČR ISAP ndash informačniacute systeacutem pro aproximaci praacuteva) Tento systeacutem je důležityacute zejmeacutena při objemu platneacuteho praacuteva legislativniacutech naacutevrhů judikatury a dokumentů (přibližně 30 tisiacutec praacutevniacutech aktů zaacutevazneacuteho i soft-law charakteru a značneacute množstviacute judikatury SDEU)378 Jeho ciacutelem je usnadnit implementaci kterou je snazšiacute koordinovat prostřednictviacutem jejiacuteho hodnoceniacute a monitorovaacuteniacute (inspirovaneacute Doporučeniacute komise k provaacuteděniacute směrnic ktereacute se tyacutekajiacute vnitřniacuteho trhu ve vnitrostaacutetniacutem praacutevu ndash uacuteředniacute věstniacutek EU L 98 16 Duben 2005) Dalšiacutem ciacutelem tohoto systeacutemu je i to aby byl umožněn přiacutestup veřejnosti k legislativě čiacutemž se zvyšuje jejiacute dostupnost379 Jednaacute se o jeden ze způsobů jak je i laickeacute veřejnosti zajištěna možnost seznaacutemit se s platnyacutem praacutevem či jeho naacutevrhy Diacuteky tomu dojde v naacutevaznosti k posiacuteleniacute předviacutedatelnosti praacuteva a praacutevniacute jistoty 22 Implementace praacuteva EU v ČR

Zaacuteklady systeacutemu implementace v ČR byly položeny již v 90 letech minuleacuteho stoletiacute a to přijetiacutem usneseniacute vlaacutedy ktereacute mělo za ciacutel sbližovaacuteniacute praacuteva I když systeacutem v podstatě doznal určityacutech změn ve svyacutech zaacutekladech zůstaacutevaacute dodnes stejnyacute Byla zavedena odpovědnost jednotlivyacutech ministerstev a jinyacutech uacutestředniacutech orgaacutenů za implementaci praacuteva ktereacute se dotyacutekaacute praacutevě jejich uacuteseku Tedy shrnuto ministerstva a jineacute uacutestředniacute orgaacuteny majiacute v raacutemci sveacute působnosti za ciacutel provaacutedět plneacute a včasneacute zohledněniacute všech zaacutevazků a jejich naplňovaacuteniacute vyplyacutevajiacuteciacutech z praacuteva EU K tomuto uacutečelu jim sloužiacute specializovaneacute odbory (odbor evropskeacuteho praacuteva a legislativniacute obor)380

Jednou ze změn sloužiacuteciacute k zefektivněniacute tohoto systeacutemu bylo vytvořeniacute odboru kompatibility (ten původně spadal pod Ministerstvo spravedlnosti dnes spadaacute pod Uacuteřad vlaacutedy ČR) kteryacute maacute k implementaci ministerstvům a jinyacutem spraacutevniacutem uacuteřadům napomaacutehat zejmeacutena kvůli objemu a rovněž působiacute jako kontrolniacute orgaacuten Jeho ciacutelem je monitorovaacuteniacute dopadu praacuteva EU na vnitrostaacutetniacute praacutevniacute řaacuted přičemž přiděluje jednotliveacute gesce tj pověřuje ministerstva vyacutekonem činnosti k publikovanyacutem předpisům EU to sloužiacute předchaacutezeniacute přiacutepadnyacutem rozporům ktereacutemu ministerstvu maacute byacutet ten či onen konkreacutetniacute předpis přidělen (např předpis může spadat do působnosti viacutece ministerstev) Odbor může takeacute změnit gesce jednotlivyacutech ministerstev pokud je to zapotřebiacute (např v průběhu se ukaacuteže jako efektivnějšiacute předat zaacuteležitost jineacutemu ministerstvu) K tomu všemu naviacutec spravuje a vede informačniacute systeacutemy (ISAP) daacutele k jednotlivyacutem naacutevrhům na implementaci vydaacutevaacute stanoviska o slučitelnosti (jednou v připomiacutenkoveacutem řiacutezeniacute ndash vyjadřujiacute se jinaacute ministerstva či ostatniacute orgaacuteny ndash podruheacute ve staacutediu kdy jsou předklaacutedaacuteny vlaacutedě a obdobnyacutem orgaacutenům) 381

Dalšiacutemi opatřeniacutemi zavedenyacutemi k uacutepravě procesu implementace s ciacutelem jej zkvalitnit stanoviacute několika usneseniacute Vlaacutedy ČR kdy jsou podrobněji upraveny způsoby transpozice směrnic snažiacute se zvyacutešit rychlost či dohledatelnost implementace (Usneseniacute vlaacutedy č 1881998 a usneseniacute vlaacutedy č 13042005) Daacutele byla založena povinnost pro ty kteřiacute předklaacutedajiacute naacutevrhy zaacutekonů aby tyto naacutevrhy byly až na vyacutejimky předloženy již plně slučitelneacute s praacutevem EU382

Je nutno řiacuteci že ČR nemaacute vytvořeny zvlaacuteštniacute legislativniacute postupy pro např zrychlenou implementaci evropskeacuteho praacuteva Jeho zohledňovaacuteniacute probiacutehaacute transpoziciacute adaptaciacute či jinou formou

377Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 7 378 Tamteacutež str 13 379 Tamteacutež str 7 380 Tamteacutež str 13 381 Tamteacutež str 14 382Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009

[Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 15-16

137

pouze v klasickeacutem zaacutekonodaacuterneacutem procesu (tedy pokud je provaacuteděna formou zaacutekona musiacute projiacutet přes všechna čteniacute atd) Naviacutec pomineme-li přiacutemou použitelnost nařiacutezeniacute EU kdy transpozice neprobiacutehaacute je zapotřebiacute řiacuteci že i ty je nutneacute patřičně implementovat jelikož mohou byacutet napřiacuteklad přiacuteliš obecneacute nebo nařiacutezeniacute může přiacutemo předpoklaacutedat přijetiacute patřičneacuteho praacutevniacuteho předpisu383

Obraacutezek č 1 Scheacutema procesu implementace v ČR Zdroj vlastniacute zpracovaacuteniacute 2015

3 PROBLEacuteMY I IMPLEMENTACIacute PRAacuteVA EU

K uvedeniacute problematiky se jeviacute vyacutestižnyacute vyacuterok Renauda Dehousse (profesor odborniacutek kteryacute se dlouhodobě zabyacutevaacute praacutevem EU mimo jineacute byl Evropskou radou pověřen reformou Instituciacute EU) bdquoEvropskeacute praacutevo se často jeviacute jako zdroj rozkolů a trhlin Zavaacutediacute do naacuterodniacutech praacutevniacutech systeacutemů pravidla kteraacute jsou ciziacute jejich tradici a kteraacute mohou ovlivňovat jejich hloubkovou strukturu a tak i ohrožovat jejich koherenci ndash tiacutem může způsobovat dezintegraci těchto naacuterodniacutech systeacutemůldquo384

Jednaacute se zde o probleacutem dvou specifickyacutech systeacutemů a jejich skloubeniacute v jeden sveacutebytnyacute a funkčniacute celek Jde o staacutele probiacutehajiacuteciacute neuzavřenyacute proces kteryacute maacute svaacute uacuteskaliacute Vniacutemaacuteniacute vztahu mezi praacutevem EU a vnitrostaacutetniacutem praacutevem členskyacutech zemiacute lze chaacutepat jako složitou problematiku na kterou lze nahliacutežet z různyacutech přiacutestupů a uacutehlů pohledů vždyť mnohdy sami akteacuteři (miacuteněni adresaacuteti a tvůrci norem) zastaacutevajiacute odlišnaacute stanoviska Daacute se hovořit takeacute o probleacutemu teoretickeacutem napřiacuteklad polemiku v situaci kdy chceme praacutevo EU zařadit jako monisticky či dualisticky působiacuteciacute systeacutem Dalo by se řiacuteci že sama podstata působeniacute praacuteva EU v praacutevniacutech řaacutedech vytvaacuteřiacute tento probleacutem neboť se vyznačuje čaacutestečně monistickyacutemi a čaacutestečně dualistickyacutemi prvky (byť podle rozsudku Costa vs Enel je chaacutepaacuteno jako součaacutest vnitrostaacutetniacuteho řaacutedu) nařiacutezeniacute se staacutevajiacute přiacutemo použitelnou součaacutestiacute praacutevniacuteho řaacutedu členskyacutech zemiacute oproti tomu směrnice je nutneacute do praacutevniacuteho řaacutedu transponovat (byť pod hrozbou sankce v přiacutepadě opaku) Pokud se jednaacute o samotnou implementaci praacuteva EU stěžejniacutem pravidlem zde je že staacutet musiacute vždy při implementovaacuteniacute dbaacutet o provedeniacute spraacutevneacuteho vyacuteklad praacuteva EU jinak se vystavuje možnosti neacutest přiacutepadnou odpovědnost (např možneacute

383 SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 3 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2010 328 s ISBN 978-80-7400-313-4 str 116 384ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav staacutetu

a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 str 25

138

podaacuteniacute žaloby pro nesplněniacute povinnosti členskeacuteho staacutetu viz čl 258 a čl 259 Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute Unie či založeniacute nepřiacutemeacuteho uacutečinku směrnice) 31 Jazykovyacute rozpor

Dalšiacute potiacuteže takeacute vyplyacutevajiacute čaacutestečně z charakteru samotneacuteho jazyka evropskeacuteho praacuteva V raacutemci zajištěniacute nediskriminačniacuteho přiacutestupu byla vytvořena rovnost všech jazyků členskyacutech staacutetů385 Prakticky tedy texty ktereacute obsahujiacute praacutevo EU existujiacute v různyacutech jazykovyacutech verziacutech386 To na jedneacute straně způsobuje velkeacute administrativniacute naacuteklady na straně druheacute mnohojazyčnost zapřiacutečiňuje probleacutemy a překaacutežky při aplikaci a vyacutekladu praacuteva387 Je zřejmeacute že evropskeacute jazyky se od sebe v mnoheacutem odlišujiacute a to už jen v jazykovyacutech prostředciacutech ktereacute užiacutevajiacute diacuteky tomu je evropskyacute praacutevniacute jazyk viacutece specifickyacute388 Z toho lze vyvodit že v praxi může byacutet tiacutemto ohrožen jednotiacuteciacute uacutečinek praacuteva EU volbou např špatnyacutech polyseacutemiiacutech či nejasnyacutech vyacuterazů termiacutenů obsahově přiacuteliš uacutezkyacutech či naopak přiacuteliš širokyacutech Napřiacuteklad anglickyacute vyacuteraz pro zaacutekon bdquolawldquo je mnohem širšiacute než jeho českyacute ekvivalent Naleacutezt spraacutevneacute synonymum ktereacute by plně odpoviacutedalo oběma vyacuterazovyacutem prostředkům je tedy teacuteměř nemožneacute Vyacuteznamnou uacutelohu v těchto sporech představovaly a i nadaacutele představujiacute rozsudky SDEU kteryacute ve sveacute judikatuře vytvořil řadu přiacutestupů pro překonaacuteniacute rozporů mezi odlišnyacutemi jazykovyacutemi verzemi praacuteva EU Tato judikatura pro staacutety v podstatě představuje naacutevod jak majiacute postupovat a jakeacute řešeniacute lze k odstraněniacute takovyacutechto rozporů zvolit Hovořiacute se zde napřiacuteklad o tom že v situaci kdy probiacutehaacute vyacuteklad praacuteva na uacuterovni staacutetu ten nemůže proveacutest spraacutevnyacute vyacuteklad praacuteva aniž by bral ohled na ostatniacute jazykoveacute verze a je zde nutnostiacute je vyklaacutedat s nimi ve shodě389 a to praacutevě z důvodu jednotiacuteciacuteho uacutečinku praacuteva EU v členskyacutech staacutetech V tomto pojetiacute je takeacute patrneacute zohledňovaacuteniacute zaacutesady rovnocenneacuteho postaveniacute jazyků ve společenstviacute Stav kdy neexistuje jedna plně privilegovanaacute jazykovaacute verze ovšem s sebou takeacute může neacutest značneacute negativa kteraacute se promiacutetnou při implementaci neboť je otaacutezkou jakyacutem způsobem jednu jazykovou verzi vyklaacutedat ve shodě s druhou tedy napřiacuteklad v jakeacute situaci upřednostnit jednu před druhou atd A praacutevě v tomto okamžiku je zapotřebiacute vziacutet v potaz judikaturu SDEU zejmeacutena to jakyacutem přiacutestup voliacute k řešeniacute toho či onoho jazykoveacuteho rozporu Jednaacute se napřiacuteklad o tyto způsoby - vyloučeniacute izolovaneacuteho vykladu vyacuteklad ve světle ostatniacutech verziacute založil většinovyacute princip

jazykoveacuteho vyacutekladu (19-67 SozialeVerzekeringsbank Van Der Vecht)390

- upřednostněniacute jedneacute obecnějšiacute jazykoveacute verze před druhou individualistickou (29-69 Stauder Stadt Ulm)391

- zaacutekaz majorizace tj z důvodu rovnosti jazykovyacutech verziacute nemůže většina verziacute bdquopřehlasovatldquo menšinu (C-22701 Komise vs Španělsko)392

K tomuto je třeba uveacutest že se jednaacute o rozsudky z doby kdy bylo praacutevo EU v uacuteředniacutem zveřejňovaneacute ve 4 uacuteředniacutech jazyciacutech393 kdežto v současnosti je uacuteředniacutech jazyků ve společenstviacute 24394 což může vyacuterazně komplikovat aplikaci vyacuteše zmiacuteněneacute judikatury a to už jen z pouheacute potřeby jejich znalosti

385 Např čl 314 Řiacutemskyacutech smluv čl 55 Smlouvy o Evropskeacute unii čl 358 Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie nařiacutezeniacute č 11958 o užiacutevaacuteniacute jazyků v Evropskeacutem hospodaacuteřskeacutem společenstviacute atd 386 SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 3 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2010 328 s ISBN

978-80-7400-313-4 str 58 387 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 31 388 Srov GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 5 upraveneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2009 308 s ISBN 978-80-7380-233-2 str 99-100 389ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 str 24 390 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 68 391 Tamteacutež str 69 392 BOBEK Michal Petr BŘIacuteZA a Jan KOMAacuteREK Vnitrostaacutetniacute aplikace praacuteva Evropskeacute unie V Praze CHBeck 2011 xxvii 606 s Beckova edice praacutevo ISBN 978-80-7400-377-6 str 531 393 Tamteacutež str 513 394 Spraacuteva EU zaměstnanci jazyky a siacutedla In Evropskaacute unie europaeu [online] [cit 2015-04-29]

Dostupneacute zhttpeuropaeuabout-eufacts-figuresadministrationindex_cshtm

139

Naviacutec upřednostňovaacuteniacute obecneacute verze může veacutest k jisteacute bezbřehosti praacuteva proto by měl byacutet takovyacute vyacuteklad přiměřenyacute a uvaacuteženyacute okolnostem Co je však podstatneacute je to jak při těchto sporech naklaacutedat s použitiacutem ostatniacutech vyacutekladovyacutech metod k jejich překonaacuteniacute (ať již standardniacutemi nebo nadstandardniacutemi) Maacute se za to že jazykoveacute vyjaacutedřeniacute je pouze prvotniacutem zaacutekladem k pochopeniacute smyslu a uacutečelu textu a je pouhyacutem nosičem informace do nějž je praacutevo vtěleno samozřejmě vyacuteklad nelze provaacutedět odtrženě a izolovaně od jinyacutech vyacutekladovyacutech metod ale naopak s nimi ve shodě (srovnaacuteniacute naacutelez Pl UacuteS 3397 ze dne 17 12 1997 a rozsudek SDEU 3077 Regiacutena Bouchereau) Toto se daacute dovodit i z rozsudků SDEU ve ktereacute se objevuje nejen argumentace za pomoci jazykovyacutech rozborů a jejich vyacutekladů a vztahu mezi nimi atd ale použiacutevajiacute se i ostatniacute vyacutekladoveacute metody ktereacute vzaacutejemně spolupůsobiacute doplňujiacute se přiacutepadně se vylučujiacute V mnohyacutech judikaacutetech jsou tedy často upřednostněny jineacute vyacutekladoveacute metody na uacutekor jazykovyacutech Způsobů jak odstranit rozpory jazykovyacutech verziacute je tedy viacutece z rozsaacutehleacute judikatury si pro představu uvedeme naacutesledujiacuteciacute - jazykovyacute rozpor ndash upřednostněniacute teleologickeacuteho vyacutekladu před gramatickyacutem (6-74

MoulijinCommission 80379 Roudolff)395 - kladeniacute důrazu na nejazykoveacute hodnoty ndash praacutevo musiacute byacutet vyklaacutedaacuteno v zaacutevislosti na obecneacutem

systeacutemu a na uacutečelu praacutevniacute uacutepravy jejiacutechž je součaacutestiacute (3077 Regiacutena Bouchereau 10084 Commission RoyaumeUni)396

K tomuto je nezbytneacute poznamenat že vyacuteše uvedenyacute vyacutečet judikatury neniacute zdaleka konečnyacute jednaacute se o staacutelyacute neuzavřenyacute proces dotvaacuteřeniacute a vyacutekladu praacuteva EU Pro upřesněniacute je ještě zapotřebiacute řiacuteci že zaacutekladniacutem vyacutekladovyacutem prostředkem je vždy provedeniacute jazykoveacuteho vyacutekladu podle vyacuteše uvedenyacutech kriteacuteriiacute Dojde-li však k situaci kdy neniacute možneacute ani za pomociacute komparace jednotlivyacutech jazykovyacutech verziacute dojiacutet k přesvědčiveacutemu a jednoznačneacutemu vyacutesledku je nasnadě použitiacute dalšiacutech vyacutekladovyacutech metod (3077 Bouchareau bod 14)397 Staacutety tedy musiacute při implementaci v přiacutepadě jazykovyacutech rozporů jednotlivyacutech verziacute vychaacutezet z ustaacuteleneacute judikaturu SDEU 32 Probleacutemy terminologie praacuteva EU

Vyacuteznamneacute postaveniacute maacute při implementaci terminologie praacuteva EU kteraacute s jazykovyacutem provedeniacutem uacutezce souvisiacute Ta maacute podobně jako celyacute praacutevniacute řaacuted EU jeho specifickeacute rysy Obecně se daacute terminologie charakterizovat jako vyacutesledek legislativniacute činnosti kteraacute se vyznačuje naplňovaacuteniacutem slov či slovniacutech spojeniacute přesně stanovenyacutem vyacuteznamem398 Za jeden z nejpodstatnějšiacutech probleacutemů terminologie se daacute označit situace kdy je formulovaacutena vaacutegně popřiacutepadě nesrozumitelně Takeacute jazykoveacute vyjaacutedřeniacute některyacutech praacutevniacutech principů je značně obecneacute (objevujiacute se zde i stylistickeacute chyby) chybiacute mu ustaacutelenost přesnost jednoznačnost 399 a jejich legaacutelniacute definice se v praacutevniacutem jazyce odraacutežiacute v jejiacute neostrosti400 (např u primaacuterniacuteho praacuteva je to probleacutem pochopitelnyacute bdquoNejvětšiacute probleacutem působiacute přiacutepady kdy předpis EU obsahuje nejasneacute termiacuteny či obecněji ndash pokud jsou ustanoveniacute předpisu vaacutegniacute To se bohužel staacutevaacute během vyjednaacutevaacuteniacute o naacutevrhu předpisu Evropskeacute unie je totiž nutno dojiacutet ke kompromisu kteryacute bude přijatelnyacute pro všechny členskeacute staacutety EUldquo401)

Zejmeacutena je podstatneacute se tohoto vyvarovat nastane-li situace kdy maacute byacutet implementovaacutena norma kteraacute je sama o sobě svyacutem obsahem velmi detailniacute (což může hraničit i s normou kteraacute by odpoviacutedala spiacuteše normaacutem technickeacute povahy tento rys však u praacuteva EU neniacute nic vyacutejimečneacuteho)402

395 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 67 396 Tamteacutež str 76-77 397 SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 3 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2010 328 s ISBN 978-80-7400-313-4 str 131 398 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze

Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 108 399 Tamteacutež str 108 400 Tamteacutež str 108 401 WHELANOVAacute Markeacuteta Vybraneacute probleacutemy spojeneacute s implementaciacute praacuteva Evropskeacute unie In [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute zhttpwwwmvcrczclanekvybrane-problemy-spojene-s-implementaci-prava-evropske-unieaspx 402 ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav

staacutetu a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 str 24-25

140

Z toho se daacute dovodit že je pro implementaci takovyacutechto předpisů zaacutesadniacute aby pro jejich lepšiacute srozumitelnost a přehlednost byla terminologie v naacuteležiteacute bdquokvalitěldquo Tyto požadavky vyplyacutevajiacute již z obecnyacutech naacuteroků kladenyacutech na praacutevniacute terminologii jako takovou Sem řadiacuteme zejmeacutena srozumitelnost a konstantnost Na druhou stranu je třeba řiacuteci že k ustaacuteleniacute terminologie je zapotřebiacute uplynutiacute patřičneacuteho množstviacute času přičemž to někdy neniacute možneacute s ohledem k dynamickeacutemu vyacutevoji celeacuteho společenstviacute ktereacute musiacute pružně reagovat na změnu poměrů což se promiacutetaacute ve sveacutem důsledku praacutevě prostřednictviacutem jisteacute neustaacutelenosti Přitom praacutevě proces implementace norem vyžaduje pro jejiacute co nejsnazšiacute provedeniacute vytvořeniacute odpoviacutedajiacuteciacuteho jazykoveacuteho vyjaacutedřeniacute s ohledem na vyacuteše uvedeneacute charakteristiky 403 Dalšiacutem specifickyacutem rysem terminologie je takeacute judikaturou postulovaneacute jednotneacute chaacutepaacuteniacute terminologie (srovnaacuteniacute rozsudek 49-71 Hagen OGH 50-71 Wuumlnsche) to je v naacutevaznosti na množstviacute jazykovyacutech verziacute značně komplikovaneacute protože se musiacute vniacutemat v jejiacutem širšiacutem vyacuteznamu to ale na druhou stranu způsobuje jistou bezbřehost a neuzavřenost404 Může nastat stav kdy praacutevniacute terminologie vyjaacutedřenaacute jazykovyacutemi prostředky jedneacute členskeacute země může byacutet ve sveacutem vyacuteznamu mnohem obsaacutehlejšiacute než v jineacutem jazyce Vliv na to maacute takeacute různorodyacute charakter vnitrostaacutetniacuteho praacuteva členskyacutech zemiacute a jejich tradice přiacuteslušnost ke kontinentaacutelniacute praacutevniacute kultuře či angloamerickeacute praacutevniacute kultuře Takeacute dochaacuteziacute k situaciacutem kdy bdquove snaze o uniformniacute vyacuteklad SDEU často přisuzuje pojmům jinyacute vyacuteznam než jakyacute by odpoviacutedal jejich jazykoveacutemu provedeniacuteldquo405 zejmeacutena v judikatuře SDEU Z toho lze usoudit že takovaacute unifikace se může negativně projevit v praacutevniacute jistotě a předviacutedatelnosti praacuteva Nicmeacuteně zřejmě jde ze strany SDEU o nezbytnyacute krok k odstraněniacute nejednoty vyacuteznamu jednotlivyacutech termiacutenů Dalo by se řiacutect že vyacuteznam jazykoveacuteho vyacutekladu je v těchto přiacutepadech značně redukovaacuten Otaacutezka zniacute zda je vůbec možneacute vzhledem k různorodosti řečiacute ve bdquospolečenstviacuteldquo použiacutevat takoveacute jazykoveacute vyjaacutedřeniacute ktereacute by neslo ve všech jazyciacutech členskyacutech zemiacute absolutně stejnyacute vyacuteznam To je z pochopitelnyacutech důvodů zřejmě nedosažitelnyacute ciacutel (existujiacute však již terminologickeacute slovniacuteky dostupneacute volně na internetu pro potřeby praacutece s terminologiiacute jednaacute se o tzv IATE - interaktivniacute terminologie pro Evropu ktereacute zahrnujiacute terminy v kategoriiacutech s ohledem na ciacutele EU dostupneacute z httpiateeuropaeuSearchByQuerydo) Potiacuteže takeacute může způsobovat nutnost odlišovaacuteniacute vnitrostaacutetniacute terminologie od terminologie praacuteva EU (praacutevo ES se neinspiruje definicemi pojmů vnitrostaacutetniacutech systeacutemu pokud k nim přiacutemo neodkazuje (6481 Corman Hauptzollamt Gronau) jejichž vyacuteznam se často zcela lišiacute U terminologie praacuteva EU se jednaacute o zcela autonomniacute termiacuteny 406 Často to vyžaduje provedeniacute koncepčniacutech zaacutesahů ve vnitrostaacutetniacutem praacutevu Popřiacutepadě proveacutest implementaci pouze tam kde již podobneacute či stejneacute instituty neexistujiacute aby nedochaacutezelo k vytvořeniacute duplicity což by vnaacutešelo do vnitrostaacutetniacuteho systeacutemu nepřehlednost 33 Probleacutemy vnitrostaacutetniacute (zejmeacutena ve vztahu k ČR)

Na druheacute straně i vnitrostaacutetniacute systeacutemy majiacute sveacute nedostatky kupřiacutekladu v ČR je legislativniacute proces zdlouhavyacute (min 10 měsiacuteců než naacutevrh nabude platnosti407) Jak bylo uvedeno vyacuteše ČR nedisponuje zrychlenyacutemi postupy pro implementaci praacuteva (zejmeacutena u směrnic) K zavedeniacute takoveacutehoto postupu by muselo předchaacutezet přijetiacute uacutestavniacuteho zaacutekona či zaacutekonů a současně by tento zrychlenyacute proces musel odpoviacutedat požadavkům jež jsou na něj kladeny Listinou zaacutekladniacutech praacutev a svobod (daacutele jen bdquoListinaldquo) a při zachovaacuteniacute podstatnyacutech naacuteležitostiacute

materiaacutelniacuteho praacutevniacuteho staacutetu Daacutele častaacute detailnost předpisů praacuteva EU je ve vnitrostaacutetniacutem systeacutemu provaacutezena jistyacutemi

komplikacemi A to zejmeacutena vzhledem k tomu že na zaacutekony ktereacute jsou způsobileacute uklaacutedat povinnosti je dle Listiny kladen požadavek obecnosti408 Proto musiacute byacutet implementovaneacute praacutevo

403 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze

Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 108 404 Tamteacutež str 108 405 Tamteacutež str 109 406 Tamteacutež str 109 407 Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 21-22 408 Českaacute republika Usneseniacute Českeacute naacuterodniacute rady o vyhlaacutešeniacute uacutestavniacuteho zaacutekona č 231991 Sb ve sbiacuterce zaacutekonů ze dne 16 prosince 1992 jako uacutestavniacute zaacutekon č 21993 Listina zaacutekladniacutech praacutev a

141

ktereacute je přiacuteliš detailniacute na to aby vyhovělo tomuto požadavku rozděleno Tedy obecneacute formulace jsou přijaty formou zaacutekona a zbylaacute čaacutest implementovaneacuteho praacuteva je provedena vyhlaacuteškou či nařiacutezeniacutem přičemž je nutneacute dbaacutet na patřičneacute zmocněniacute Pokud se vychaacuteziacute z podmiacutenky že je nutneacute zvažovat uacuteroveň detailů zaacutekona tak aby zůstal obecnyacute a logickyacute409 je zřejmě nezbytneacute věnovat nezanedbatelnyacute čas přiacutepravě tohoto předpisu včetně nutnosti připravit podzaacutekonneacute předpisy ktereacute by předpis v souladu s implementovanyacutem praacutevem doplňovaly Ovšem z přiacutemeacuteho uacutečinku (použitelnosti) nařiacutezeniacute se daacute dovodit že se tiacutemto požadavkem při sveacutem vytvaacuteřeniacute řiacutedit nemusiacute (což je logickeacute neboť nevznikaacute v tuzemskeacutem legislativniacutem procesu) je tedy otaacutezkou zda i tady dochaacuteziacute ke střetu s Listinou v přiacutepadě že nařiacutezeniacute požadavek obecnosti nesplňuje Samozřejmě je zde vhodnyacute argument že nařiacutezeniacute neniacute zaacutekon ve smyslu Listiny ale jistě by se do teacuteto kategorie dal podřadit jelikož je patrneacute že je mu postaveno na roveň respektive maacute před zaacutekonem aplikačniacute přednost což jej činiacute daleko vyacuteznamnějšiacutem Stejně jako zaacutekon maacute i nařiacutezeniacute svůj uacutečel v regulaci nejvyacuteznamnějšiacutech společenskyacutech vztahů Dopadaacute na nezanedbatelnyacute okruh subjektů přičemž zasahuje do praacutev a povinnostiacute osob a je rovněž vyacutesledkem legislativniacuteho procesu410 Z těchto důvodů by se požadavek Listiny dal aplikovat i zde

S tiacutem souvisiacute dalšiacute otaacutezka jak by byl řešen přiacutepadnyacute střet implementovaneacuteho praacuteva se zakotvenyacutemi zaacutekladniacutemi praacutevy a svobodami či podstatnyacutemi naacuteležitostmi materiaacutelniacuteho praacutevniacuteho staacutetu Na jednu stranu by Uacutestavniacute soud jako garant těchto principů z tohoto titulu označil implementovaneacute praacutevo za protiuacutestavniacute tedy nejspiacuteše by jej zrušil (směrnice) či vyloučil jeho aplikaci v praacutevniacutem řaacutedu (nařiacutezeniacute) na stranu druhou by to znamenalo porušeniacute zaacutevazků Českeacute republiky Dalšiacute probleacutem může nastat při realizaci zaacutekonodaacuterneacute iniciativy ze strany poslanců senaacutetorů a krajskyacutech zastupitelstev Je provaacuteděna pouze raacutemcovaacute kontrola těchto naacutevrhů ze strany vlaacutedy kteraacute ovšem nese odpovědnost za spraacutevnost implementace411 V tomto smyslu může dojiacutet k situaci kdy je přijat zaacutekon kteryacute neniacute konformniacute s evropskyacutem praacutevem Stejně tak může byacutet navrženyacute zaacutekon kteryacute maacute sice za ciacutel implementovat praacutevo EU ovšem ten je v průběhu sveacuteho projednaacutevaacuteniacute doplněn či změněn prostřednictviacutem pozměňovaciacutech naacutevrhů (u některyacutech zaacutekonů se pozměňovaciacute naacutevrhy objevujiacute ve velkeacute miacuteře) objevuje mnoho pozměňovaciacutech naacutevrhů) čiacutemž může dojiacutet do podoby neslučitelneacute s původniacutem zaacuteměrem a dostane se do rozporu s praacutevem EU Samozřejmě možnost prosazeniacute naacutevrhu bez ohledu na vyjaacutedřeniacute vlaacutedy o neslučitelnosti naacutevrhu s praacutevem EU je reaacutelnaacute avšak je nutno řiacuteci že v českeacutem politickeacutem prostřediacute je vlaacuteda složena většinou z politickyacutech stran ktereacute tvořiacute v parlamentu respektive v poslaneckeacute sněmovně většinu tudiacutež se daacute očekaacutevat že se takoveacuteto situace přiacuteliš vyskytovat nebudou Nicmeacuteně odpovědnost za implementaci nenese parlament ale vlaacuteda Naviacutec vlaacuteda nemaacute v průběhu legislativniacuteho procesu (pokud zaacutekon nenavrhuje sama) s vyacutejimkou vyjaacutedřeniacute stanoviska k dispozici žaacutedneacute praacutevniacute prostředky kteryacutemi by dokaacutezala vyacuteslednyacute stav implementace ovlivnit S tiacutem se pojiacute i probleacutem že v Českeacute republice neniacute vytvořen systeacutem naacutesledneacute kontroly souladu praacuteva EU a nově přijatyacutech zaacutekonů 34 Personaacutelniacute otaacutezka

Otaacutezka je jakyacutem způsobem se daacute co nejleacutepe předchaacutezet vyacuteše zmiacuteněnyacutem probleacutemům V souladu s tiacutem co bylo řečeno se daacute vyvozovat přinejmenšiacutem to že celyacute proces je pro staacutety naacuteročnyacute z personaacutelniacute straacutenky neboť zajištěniacute dostatečně kvalifikovanyacutech odborniacuteků kteřiacute majiacute s danou problematikou zkušenosti je zde na miacutestě Uvaacutediacute se potřeba až desetileteacute praxe412 Tento argument maacute rozhodně svou vaacutehu neboť bez lidiacute ovlaacutedajiacuteciacutech tuto problematiku by zcela zřejmě byl proces implementace vystaven vyššiacutemu riziku možnyacutech pochybeniacute Daacute se usuzovat že požadavky

svobod In Sbiacuterka zaacutekonů 1993 čaacutestka 1 Dostupneacute z httpaplikacemvcrczsbirka-zakonuSearchResultaspxq=11993amptypeLaw=zakonampwhat=Cislo_zakona_smlouvy čl 4 odst 3 kteryacute zniacute bdquoZaacutekonnaacute omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod musiacute platit stejně pro všechny přiacutepady ktereacute splňujiacute stanoveneacute podmiacutenkyldquo 409 Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 19-20 410 Srovnaacuteniacute SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 5 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2013 432 s ISBN 978-80-7400-488-9 str 116 411Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 17-18 412 Tamteacutež str 22

142

jsou v teacuteto oblasti vysokeacute Tomu nasvědčuje i fakt že je zde zapotřebiacute znalost nejenom praacuteva Evropskeacute unie ale i praacuteva vnitrostaacutetniacuteho413 Na druhou stranou se daacute očekaacutevat že takoveacuteto odborneacute zaacutezemiacute bude finančně naacuteročneacute 4 ZAacuteVĚR

Vyacuteše nastiacuteněnaacute problematika je pojata kriticky může se proto zdaacutet že implementace praacuteva EU s sebou nese vyacuterazneacute negativniacute projevy a možneacute komplikace Ovšem je třeba řiacuteci že každyacute praacutevniacute systeacutem maacute sveacute probleacutemy a uacuteskaliacute natož pak tak specifickyacute systeacutem jako je praacutevě systeacutem praacuteva EU kteryacute jistě nelze označit za dokonalyacute ale vedle jeho chyb je třeba zmiacutenit harmonizačniacute a jednotiacuteciacute charakter kteryacute zajišťuje spolupraacuteci mezi členskyacutemi zeměmi v mnoha oblastech Už vzhledem k odlišnostem praacutevniacutech řaacutedů se daacute tedy předpoklaacutedat že se budou při procesu implementace vyskytovat měně či viacutece zaacutevažneacute obtiacuteže Otaacutezkou tedy je jak vytvořit co nejefektivnějšiacute soustavu uacutečinnyacutech prostředků s uacutekolem tyto bdquoexcesyldquo eliminovat ktereacute by byly použitelneacute v různyacutech faacuteziacutech implementačniacuteho procesu Z toho uacutehlu primaacuterniacute břemeno odpovědnosti ležiacute na členskyacutech staacutetech neboť praacutevě autonomie v samotneacutem provaacuteděniacute procesu implementace do vnitrostaacutetniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu dokaacuteže vyacuterazně ovlivnit jejiacute vyacutechoziacute kvalitu sekundaacuterně zde pak vstupuje možnost naacutepravy ze strany instituciacute EU (respektive hlavniacute roli představuje SDEU) na druhou stranu je třeba zmiacutenit že bezesporu podstatnou roli hraje takeacute kvalita praacuteva ktereacute maacute byacutet implementovaacuteno jeho jazykoveacute vyjaacutedřeniacute miacutera obecnosti detailnosti atd Ke zlepšeniacute srozumitelnosti a praacutevniacute jistoty by napřiacuteklad mohlo sloužit častějšiacute použiacutevaacuteniacute legaacutelniacutech definic u jednotlivyacutech termiacutenů Je tedy zapotřebiacute odstraňovat chyby a nedostatky jak ze strany instituciacute EU ktereacute praacutevo vytvaacuteřiacute tak členskyacutech zemiacute Stejně jako staacutety by i orgaacuteny EU měly vziacutet v potaz specifika praacutevniacutech řaacutedů K tomuto určitě může dopomoci zajištěniacute dostatečně kvalifikovanyacutech odborniacuteků na obou stranaacutech kteřiacute by byli srozuměni s praacutevem jak evropskyacutem tak vnitrostaacutetniacutem

I když ciacutelem by mělo byacutet vytvořeniacute ideaacutelniacuteho režimu a vše by mělo směřovat k jeho vytvořeniacute neniacute reaacutelně možneacute dociacutelit naprosteacute bezchybnosti (odraacutežiacute se zde mnohojazyčnost personaacutelniacute charakter časovaacute naacuteročnost podceněniacute naacuteročnosti atd) Přesto by se členskeacute staacutety měly snažit o to aby chybovost byla co možnaacute nejviacutece potlačena zejmeacutena zavedeniacutem kvalitniacuteho a důsledneacuteho systeacutemu kontroly implementace praacuteva od jeho začaacutetku až po jeho realizace a vynucovaacuteniacute (včetně přiacutesnějšiacute kontroly všech legislativniacutech naacutevrhů a zejmeacutena schvaacutelenyacutech zaacutekonů neboť ta z hlediska souladu přijateacuteho praacuteva s praacutevem EU provaacuteděna neniacute což by mělo byacutet v kompetenci např Odboru kompatibility) Daacutele pak učinit přesnou analyacutezu implementovaneacuteho textu (praacuteva) a při zjištěniacute rozporů vyviacutejet aktivniacute snahu k jejich odstraněniacute vyacutekladem s ohledem na vyacuteše uvedeneacute charakteristiky a v naacutevaznosti na to proveacutest přiacutepadnou transformaci do podoby zaacutekonnyacutech či podzaacutekonnyacutech naacutevrhů ktereacute jsou plně slučitelneacute jak s vnitrostaacutetniacutem tak evropskyacutem praacutevem

Seznam pramenů a použityacutech zdrojů Monografie ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 BOBEK Michal Petr BŘIacuteZA a Jan KOMAacuteREK Vnitrostaacutetniacute aplikace praacuteva Evropskeacute unie V Praze

CHBeck 2011 xxvii 606 s Beckova edice praacutevo ISBN 978-80-7400-377-6 SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 3 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2010 328 s ISBN 978-80-7400-313-4 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze

Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 31 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 5 upraveneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2009 308 s ISBN 978-80-

7380-233-2 str 99-100 Sborniacuteky a člaacutenky

Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009 ISBN 978-807-4400-087

413 Tamteacutež str 22

143

MALENOVSKYacute Jiřiacute Půl Stoletiacute od rozsudku CostaEnel Je unijniacute praacutevo (staacutele) zvlaacuteštniacutem praacutevniacutem řaacutedem in Praacutevniacutek teoretickyacute časopis pro otaacutezky staacutetu a praacuteva Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 2015 č 3 ISSN 0231-6625 s 193-215 Str 195 NAVRAacuteTILOVAacute Markeacuteta Implementace směrnic ve vnitrostaacutetniacutem praacutevu Rozsah implementačniacute povinnosti In epravo člaacutenky [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute z httpwwwepravocztopclankyimplementace-smernic-ve-vnitrostatnim-pravu-cast-i-rozsah-implementacni-povinnosti-25334html WHELANOVAacute Markeacuteta Vybraneacute probleacutemy spojeneacute s implementaciacute praacuteva Evropskeacute unie in Ministerstvo vnitra Českeacute republiky Informačniacute servis [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute zhttpwwwmvcrczclanekvybrane-problemy-spojene-s-implementaci-prava-evropske-unieaspx Spraacuteva EU zaměstnanci jazyky a siacutedla In Evropskaacute unie europaeu [online] [cit 2015-04-29] Dostupneacute zhttpeuropaeuabout-eufacts-figuresadministrationindex_cshtm Legislativniacute dokumenty

Konsolidovaneacute zněniacute Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie Uacuteř věst C 326 26 10 2012 s 1 dostupneacute z httpswwwecbeuropaeuecblegal13411342htmlindexcshtml Konsolidovanaacute zněniacute Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o založeniacute Evropskeacuteho společenstviacute Uacuteř věst C 321E 29 12 2006 s 1 dostupneacute z httpswwwecbeuropaeuecblegal13411342htmlindexcshtml Českaacute republika Usneseniacute Českeacute naacuterodniacute rady o vyhlaacutešeniacute uacutestavniacuteho zaacutekona č 231991 Sb ve sbiacuterce zaacutekonů ze dne 16 prosince 1992 jako uacutestavniacute zaacutekon č 21993 Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod In Sbiacuterka zaacutekonů 1993 čaacutestka 1 Dostupneacute z httpaplikacemvcrczsbirka-zakonuSearchResultaspxq=11993amptypeLaw=zakonampwhat=Cislo_zakona_smlouvy Kontaktniacute uacutedaje

Mariaacuten Byszowiec marianbstudentszcucz Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

144

FUNDAMENTAL RIGHTS MISSING PIECES OF EU CITIZENSHIP PUZZLE

Jan Exner414

Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Abstract The European Union (EU) has evolved into an entity that simultaneously aims at the

protection of fundamental rights while being originally an exclusively economic community The status of EU citizens offers in this regard a great potential for enhancing fundamental rights protection in the EU This paper assesses the relationship between EU citizenship and EU fundamental rights and analyses the current position of these two legal doctrines within EU law Special attention is paid to the quickly developing jurisprudential line of the Court of Justice (ECJ) It is submitted that in order to protect the substance of EU citizenship rights the ECJ should include fundamental rights in the substance of rights doctrine latent already in Rottmann and established explicitly in Zambrano As a consequence EU citizens could rely on the complementary application of EU fundamental rights in situations concerning substance of their EU citizenship rights Subsequently such a step would as well eliminate the problem of reverse discrimination in the field of fundamental rights and increase the legal certainty of EU citizens while at the same time respecting the framework of EU competences Abstrakt Mezi ciacutele Evropskeacute unie (EU) patřiacute i ochrana zaacutekladniacutech praacutev přestože se původně

jednalo o společenstviacute s čistě hospodaacuteřskyacutemi zaacutejmy Status občana EU představuje v tomto ohledu vyacuteznamnyacute potenciaacutel pro posiacuteleniacute ochrany zaacutekladniacutech praacutev v raacutemci EU Tento člaacutenek hodnotiacute vzaacutejemnyacute vztah unijniacuteho občanstviacute a zaacutekladniacutech praacutev a zabyacutevaacute se postaveniacutem těchto dvou praacutevniacutech institutů v raacutemci praacuteva EU Zvlaacuteštniacute pozornost je upřena na rychle se rozviacutejejiacuteciacute judikaturu Soudniacuteho dvora Autor navrhuje aby Soudniacute dvůr za uacutečelem ochrany praacutev unijniacutech občanů zahrnul zaacutekladniacute praacuteva do doktriacuteny podstatneacute čaacutesti praacutev spojenyacutech se statusem občana EU vyplyacutevajiacuteciacute implicitně již z rozsudku Rottmann a poprveacute zmiacuteněneacute explicitně v rozsudku Zambrano Občaneacute EU by se naacutesledně mohli dovolaacutevat subsidiaacuterniacute aplikace zaacutekladniacutech praacutev EU i v čistě vnitrostaacutetniacutech situaciacutech souvisejiacuteciacutech s podstatnou čaacutestiacute jejich praacutev Důsledkem by bylo odstraněniacute obraacuteceneacute diskriminace v otaacutezce zaacutekladniacutech praacutev a naacuterůst praacutevniacute jistoty to vše při respektovaacuteniacute rozděleniacute pravomociacute mezi členskeacute staacutety a EU Key words EU citizenship EU fundamental rights genuine enjoyment of the substance of EU

citizensrsquo rights Kliacutečovaacute slova Občanstviacute Unie zaacutekladniacute praacuteva skutečneacute využiacutevaacuteniacute podstatneacute čaacutesti praacutev plynouciacutech

z občanstviacute Unie Since 1992 the European Union witnessed lsquoa glorious march of European citizenship from a

lsquomeaningless additionrsquo to the Treaties to one of the key concepts of EC lawrsquo415

414 5th-year student at the Law Faculty of the Charles University in Prague I am much obliged to doc Dr iur Harald Christian Scheu Mag phil PhD Vojtěch Bartoš and Mgr Vladimiacuter Pysk for their time patience expert advice and valuable comments in the course of writing of the present paper All errors of course remain my own responsibility 415 D Kochenov lsquoIus Tractum of Many Faces European Citizenship and the Difficult Relationship between Status and Rightsrsquo Columbia Journal of European Law 2 (2009) 173

145

1 BETWEEN EU CITIZENSHIP AND EU FUNDAMENTAL RIGHTS

Nowadays a citizen of the European Union (lsquoEUrsquo) can rely on fundamental rights guaranteed under EU law in relation to member states in the situations falling within the scope of EU law416 As a consequence EU fundamental rights do not apply to situations governed purely by the national law of Member States Such a conclusion can lead to some strange situations including reverse discrimination417 Advocate General (lsquoAGrsquo) Sharpston submits in her opinion on Zambrano that lsquo[i]t would be paradoxical (to say the least) if a citizen of the Union could rely on fundamental rights under EU law when exercising an economic right to free movement as a worker or when national law comes within the scope of the Treaty () or when invoking EU secondary legislation () but could not do so when merely lsquoresidingrsquo in that Member Statersquo418 EU citizenship and EU fundamental rights have been two lsquoclosely connected phenomenarsquo throughout the integration process even though at the time of the adoption of the Treaty of Maastricht establishing EU citizenship member states refused to endow the new status with any fundamental rights dimension419 The link between EU citizenship and EU fundamental rights was clearly visible in the Draft Constitutional Treaty of which Title II of Part I was entitled lsquoFundamental Rights and Citizenship of the Unionrsquo420 Even though the Draft Constitutional Treaty failed to see the sunshine and this connection was subsequently not reflected by the text of the Treaty of Lisbon the Charter of Fundamental Rights of the European Union (lsquoCharterrsquo) makes the connection visible again Following the fact that individuals have been put into the central place in the integration process ever since Van Gend en Loos421 the preamble to the Charter provides that the Union lsquoplaces the individual at the heart of its activities by establishing the citizenship of the Union and by creating the area of freedom security and justicersquo422 Despite of their common goals EU citizenship and EU fundamental rights appear in EU law as two formally differentiated legal regimes for various reasons two of which deserve particular attention In the first place the principle of attributed powers must be taken into account The project of EU citizenship has brought tensions between its purpose of aiming at equality between EU citizens on the one hand and the limited protection of rights of individuals outside the concept of EU fundamental rights on the other hand EU citizenship has had an implicit vocation to fill the gaps in personal and material scope of protection of individual rights in the EU423 That is why the battle for equal rights amongst EU citizens has taken place within the system of allocation of competences - in a system that was not designed to be a lsquohuman rightsrsquo organisation424 The second argument for the formal separation of these two concepts lies in the universal nature of fundamental rights which leads to disconnection of fundamental rights in particular of

416 See Article 51(1) of the Charter of Fundamental Rights (OJ C 83 30 March 2010 p 404) as further interpreted by the ECJ in Case C-61710 Aringklagaren v Hans Aringkerberg Fransson ECLIEUC2013105 para 19 See also Case C-15990 The Society for the Protection of Unborn Children Ireland Ltd v Stephen Grogan and Others ECLIEUC1991378 para 31 Case C-11200 Eugen Schmidberger Internationale Transporte und Planzuumlge v Republik Oumlsterreich ECLIEUC2003333 para 75 417 For a landmark judgment of the ECJ on the notion of reverse discrimination see Case C-18083 Hans Moser v Land Baden Wuumlrttemberg ECLIEUC1984233 for a complex overview see A Tryfonidou lsquoReverse discrimination in EC lawrsquo Kluwer Law International (2009) A Tryfonidou lsquoReverse Dis- crimination in Purely Internal Situations An Incongruity in a Citizensrsquo Europersquo 23

Legal Issues of Economic Integration 43 (2008)S Fredman lsquoDiscrimination Lawrsquo Oxford

University Press (2011) 418 Opinion of Advocate General Sharpston in Case C-3409 Gerardo Zambrano v Office national

de lrsquoemploi (ONEm) ECLIEUC2011124 para 84 419 S I Saacutenchez lsquoFundamental Rights and Citizenship of the Union at a Crossroads A Promising Alliance or a Dangerous Liaisonrsquo European Law Journal Vol 20 (2014) 456 420 OJ C 310 16122004 p 13 421 Case C-2662 Van Gend en Loos ECLIEUC19631 422 Preamble to the Charter of Fundamental Rights OJ C 83 3032010 p 393 423 S I Saacutenchez (2014) op cit 466 424 Opinion 294 ECLIEUC1996140 compare to Opinion 213 ECLIEUC20142454

146

Article 6 of the Treaty on European Union (lsquoTEUrsquo) from the provisions concerning EU citizenship In this regards EU citizenship appears as a specific category of rights in contrast to the catalogue of universal fundamental rights that has been enacted On the other hand the content of EU citizenship which makes such danger not intrinsically related to a stronger relationship between EU citizenship and EU fundamental rights425 precluded this exclusionary potential426 Be it as it may common goals of the concepts of EU citizenship and EU fundamental rights as well as their far-reaching constitutional consequences tend to weaken the division of both legal doctrines The jurisprudence of the Court of Justice (lsquoECJrsquo) launched in Rottmann427 and confirmed in Zambrano428 and McCarthy429 opens the door to the future alliance between EU citizenship and

EU fundamental rights Even though the ECJ finally decided these cases without referring to EU fundamental rights they might have profound consequences for fundamental rights architecture within the EU The case-law of the ECJ is progressively making clear that the protection of EU fundamental rights is likely to overcome the nationality chasm430 The refinement of this jurisprudential line in Dereci431 O and S432 Ymeraga433 and Alokpa434 seems to stop such an outcome and form a step backwards in the protection of fundamental rights of EU citizens thus weakening effectiveness of EU citizenship435 The rights of EU citizens conferred by Article 20 of the Treaty on the Functioning of the European Union (lsquoTFEUrsquo)436 form a part of their EU fundamental rights since these rights have been incorporated into Chapter V of the Charter entitled lsquoCitizensrsquo rightsrsquo It will further be argued that the equivalence of this relationship would be a logical consequence Recognizing EU fundamental rights as a part of substance of EU citizenship rights would certainly give more meaning to the concept of EU citizenship437 Such a step would imply an extension of EU fundamental rightsrsquo scope of application by means of EU citizenship Therefore an EU citizen could rely on the complementary application of EU fundamental rights in the purely internal situations concerning the substance of his EU citizenship rights Subsequently this solution would as well have the consequence in eliminating the problem of reverse discrimination and increasing the legal certainty for EU citizens

425 A Von Bogdandy M Kottmann C Antpoumlhler J Dickschen S Hentrei and M Smrkold lsquoReverse SolangemdashProtecting the Essence of Fundamental Rights against EU Member Statesrsquo 49

Common Market Law Review (2012) 489 516 426 To this end see D Kostakopoulou lsquoTowards a Theory of Constructive Citizenship in Europersquo 4

Journal of Political Philosophy 337 (1996) 427 Case C-13508 Janko Rottmann v Freistaat Bayern ECLIEUC2010104 428 Case C-3409 op cit 429 Case C-43409 Shirley McCarthy v Secretary of State for the Home Department ECLIEUC2011277 430 S I Saacutenchez (2014) op cit 466 431 Case C-25611 Murat Dereci and Others v Bundesministerium fuumlr Inneres ECLIEUC2011734 432 Joined Cases C-35611 and C-35711 O and S ECLIEUC2012776 433 Case C-8712 Ymeraga ECLIEUC2013291 434 Case C-8612 Alokpa and Moudoulou ECLIEUC2013645 435 M J Van den Brink lsquoEU Citizenship and EU Fundamental Rights Taking EU Citizenship Rights Seriouslylsquo Legal Issues of Economic Integration 39 no 2 (2012) 274 436 Pursuant to Article 20 TFEU EU citizens shall enjoy a) the right to move and reside freely within the territory of the Member States b) the right to vote and to stand as candidates in elections to the European Parliament and in municipal elections in their Member State of residence under the same conditions as nationals of that State c) the right to enjoy in the territory of a third country in which the Member State of which they are nationals is not represented the protection of the diplomatic and consular authorities of any Member State on the same conditions as the nationals of that State d) the right to petition the European Parliament to apply to the European Ombudsman and to address the institutions and advisory bodies of the Union in any of the Treaty languages and to obtain a reply in the same language 437 M J Van den Brink (2012) op cit 280

147

2 ROTTMANN ZAMBRANO MCCARTHY HOPE FOR FUNDAMENTAL RIGHTS OF EU CITIZENS

EU citizenship forms a vital part of contemporary EU law The incorporation of EU citizenship into the Treaties in 1992 was followed by a lsquoglorious march of European citizenship from a lsquomeaningless additionrsquo to the Treaties to one of the key concepts of EC lawrsquo438 Even though the ECJ was initially unwilling to provide EU citizenship with some more serious effect it nevertheless recognized in Martiacutenez Sala439 that the status of EU citizenship has extended the personal scope of EU law440 According to the ECJ EU citizens fall by definition within the personal scope of EU law441 This recognition required a clarification of the link between EU citizenship and the material scope of EU law in order to set up a clear border between EU law and national law of member states442 The ECJ made the first attempt to precise the delineation of the material scope of EU law regarding EU citizenship in Rottmann443 In this case the national court asked whether it was

contrary to EU law to withdraw the nationality of a German national which had been acquired by naturalization as a result of which that national would also lose his EU citizenship since he could not recover his Austrian nationality444 The ECJ rejected the lsquopurely national situationrsquo argument of governments and the Commission445 stating that

lsquoit is clear that the situation of a citizen of the Union who () is faced with a decision withdrawing his naturalisation () and placing him () in a position capable of causing him to lose the status conferred by Article [20 TFEU] and the rights attaching thereto falls by reason of its nature and its consequences within the ambit of European Union lawrsquo446 In Rottmann the ECJ used EU citizenship as lsquothe fundamental status of nationals of the Member Statesrsquo447 to supplement the traditional cross-border element test that has been used to assess whether a situation falls or not within the scope of EU law The ECJ protected EU citizenship as a necessary precondition for the enjoyment of rights arising from this status In other words the ECJ recognized the danger of losing the German nationality and thus EU citizenship as a ground to bring the case within its jurisdiction448 The ECJ confirmed the trend established in Rottmann a year later in Zambrano449 The case concerned a Columbian national Mr Zambrano who claimed that since his two children who have Belgian nationality and are thus EU citizens are dependent on him he had a derived right of residence450 The ECJ once again set out all arguments claiming inapplicability of EU law to the purely internal situation451 and stated that

438 D Kochenov (2009) op cit 173 439 Case C-8596 Mariacutea Martiacutenez Sala v Freistaat Bayern ECLIEUC1998217 440 Ibid para 61 441 E Spaventa lsquoSeeing the Wood Despite the Trees On the Scope of Union Citizenship and its Constitutional Effectsrsquo 45 Common Market Law Review 13 (2008) 442 Van den Brink (2012) op cit 275 see also C Raucea lsquoFundamental Rights The Missing Pieces of European Citizenshiprsquo German Law Journal 14 (2013) 2024 443 Case C-13508 op cit 444 Ibid para 36 445 Ibid paras 37-38 446 Ibid para 42 447Case C-18499 Rudy Grzelczyk and Centre public daide sociale dOttignies-Louvain-la-Neuve ECLIEUC2001458 para 31 448 C Raucea (2013) op cit 2028 449 Case C-3409 op cit on the content and importance of the judgment see also D Gallo lsquoDeacuteveloppements reacutecents en matiegravere de citoyenneteacute europeacuteenne et regroupement familialelsquo Revue du Droit de lrsquoUnion Europeacuteenne 12012 (2012) 101-120 450 Case C-3409 op cit para 34 451 Ibid para 37

148

lsquo[a]rticle 20 TFEU precludes national measures which have the effect of depriving citizens of the Union of the genuine enjoyment of the substance of the rights conferred by virtue of their status as citizens of the Unionrsquo452

In Zambrano the ECJ has explicitly recognised that the exercise by an EU citizen of

fundamental freedoms453 is not the only way to fall within the scope of EU law On the contrary Article 20 TFEU can be invoked by EU citizens against national measures depriving them of the genuine enjoyment of the substance of the rights conferred by virtue of their status as EU citizens even if they have never exercised their free movement rights454 Since the refusal to grant a residence permit to Mr Zambrano would force his children who are EU citizens to leave Belgian territory this would pro futuro deprive his children of the genuine enjoyment of the substance of their rights as EU citizens455 It should be noted that the use of the word lsquogenuinersquo indicates that lsquothe intensity of the Member Statersquos interferencersquo plays its important role456 In McCarthy457 the ECJ applied the substance of rights doctrine stated implicitly already in Rottmann and explicitly mentioned in Zambrano458 but the different factual circumstances resulted in different outcomes459 Mrs McCarthy a national of the United Kingdom as well as of Ireland has resided in the United Kingdom for her entire life and never exercised her EU free-movement rights460 Authorities of the United Kingdom refused her application for a residence permit for her husband a national of Jamaica since Mrs McCarthy was not lsquoa qualified personrsquo461 and her husband was subsequently not the spouse of lsquoa qualified personrsquo462 The ECJ decided the case to

452 Ibid para 42 453 Fundamental freedoms and fundamental rights are two distinct legal categories with two different objectives in the European integration process Fundamental freedoms including the free movement of goods persons services and capital have performed the specific function to remove national obstacles to intra-Union mobility with the primary goal of pursuing market integration Fundamental rights ndash for example the right to respect for family life - are subjective rights whose intention is to protect individuals in the context of EU legal system On a systematic and critic analysis of the distinction between fundamental freedoms and fundamental rights see F Wollenschlaumlger lsquoA New Fundamental Freedom Beyond Market Integration Union Citizenship and its Dynamics for Shifting the Economic Paradigm of European Integrationrsquo 1 European Law Journal Vol 17 (2011) see also V Skouris lsquoFundamental Rights and Fundamental Freedoms The Challenge of Striking a Delicate Balancersquo 17 European Business Law Review Issue 2 (2006) pp 225ndash239 454 C Raucea (2013) op cit 2022 455 Case C-3409 op cit para 43-44 On the implication of the concept of lsquodeprivationrsquo in Zambrano see A Lansbergen and N Miller lsquoCourt of Justice of the European Union European Citizenship Rights in Internal Situations An Ambiguous Revolution Decision of 8 March 2011 Case C-3409 Gerardo Zambrano v Office national de lrsquoemploi (ONEM)rsquo 7 European Constitutional

Law Review 287 (2011) 456 D Kochenov lsquoA Real European Citizenship a New Jurisdiction Test a Novel Chapter in the

Development of the Union in Europersquo Columbia Journal of European Law 1 (2012) 457 Case C-43409 op cit 458 D Gallo (2012) op cit 113 459 C Raucea (2013) op cit 2034 460 Case C-43409 op cit para 14 461 Directive 200438EC of the European Parliament and the Council of 29 April 2004 on the right of citizens of the Union and their family members to move and reside freely within the territory of the Member States amending Regulation (EEC) No 161268 and repealing Directives 64221EEC 68360EEC 72194EEC 73148EEC 7534EEC 7535EEC 90364EEC 90365EEC and 9396EEC 29 April 2004 200438EC Article 3 of Directive 200438 entitled lsquoBeneficiariesrsquo provides in paragraph 1 lsquoThis Directive shall apply to all Union citizens who move to or reside in a Member State other than that of which they are a national and to their family members as defined in point 2 of Article 2 who accompany or join themrsquo 462 Case C-43409 op cit para 17

149

Mrs McCarthyrsquos disadvantage and based its argumentation on the absence of a cross-border element needed for the application of Article 21 TFEU463 and the Directive 200438464 Even though it might seem on the one hand that the ECJ in McCarthy departed from Zambrano it is submitted that on the other hand the ECJ only clarified its cross-border argument that EU citizens can still fall within the scope of EU law when a cross-border element is present in case the infringement of their citizenship rights is not intense enough465 As a consequence a sufficiently serious infringement of an EU citizenrsquos right will after McCarthy still fall lsquoby its nature and its consequencesrsquo466 within the scope of EU law despite of the lack of explicit cross-border element467 As will be further discussed Rottmann Zambrano and McCarthy offer a great potential for enhancing the protection of fundamental rights in the EU However the ECJrsquos judgment in Dereci casts some doubts on the Courtrsquos willingness to keep this hope alive

3 DERECI A STEP BACKWARDS IN THE PROTECTION OF FUNDAMENTAL RIGHTS OF EU CITIZENS

The ECJ in Dereci refused the relationship between EU citizenship and EU fundamental rights In this case the Austrian authorities refused residence permits for applicants a third country nationals who wished to live with their family members ndash EU citizens who have never exercised their right to free movement468 The referring court asked the ECJ whether such a refusal would have deprived their family members ndash EU citizens ndash of the genuine enjoyment of the substance of their EU citizenship rights469 While narrowly interpreting Zambrano and McCarthy the ECJ stated

that lsquo[t]he criterion relating to the denial of the genuine enjoyment of the substance of the rights conferred by virtue of European Union citizen status refers to situations in which the Union citizen has in fact to leave not only the territory of the Member State of which he is a national but also the territory of the Union as a wholersquo470 The ECJrsquos approach in Dereci leads to separation between EU citizenship and EU fundamental rights471 However neither Zambrano nor McCarthy established that relying on fundamental rights in these cases the right to respect for family life is not enough to fall within the scope of EU law in the absence of a cross-border element Moreover it is argued that the wording lsquogenuine enjoyment of the substance of the rightsrsquo mentioned by the ECJ implicitly already in Rottmann and explicitly in Zambrano implies more than just the right not to be dispossessed of nationality and therefore of EU citizenship and the right not to be expelled from EU territory Such a limitation would go completely against Zambrano and the meaning of the substance of rights of EU citizens472 At this point it is interesting to take a closer look on AG Mengozzirsquos opinion on Dereci that the ECJ seemed to follow Reflecting Zambrano and McCarthy AG Mengozzi stated that the substance of the rights doctrine lsquodoes not include the right to respect for family life enshrined in

463 Ibid 56 464 Ibid 43 465 This follows from para 56 of McCarthy that states as follows lsquoIt follows that Article 21 TFEU is

not applicable to a Union citizen who has never exercised his right of free movement who has always resided in a Member State of which he is a national and who is also a national of another Member State provided that the situation of that citizen does not include the application of measures by a Member State that would have the effect of depriving him of the genuine enjoyment of the substance of the rights conferred by virtue of his status as a Union citizen or of impeding the exercise of his right of free movement and residence within the territory of the Member Statesrsquo 466 Case C-13508 op cit para 42 467 Van den Brink (2012) op cit 279 468 Case C-25611 op cit para 22 469 Ibid para 33 470 Ibid para 66 471 S I Saacutenchez (2014) op cit 477 472 Van den Brink (2012) op cit 282-283

150

Article 7 of the Charter (hellip) and the Article 8 (1) of the [Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms] (lsquoECHRrsquo)rsquo473 With all respect to the learned AG such a conclusion cannot be accepted The AG based his argument on Article 6(1) TEU and Article 51(2) of the Charter that both intend to prevent the Charter from extending the scope of EU law or the competences of the EU However it is in the present context the concept of EU citizenship that has extended the scope of EU law not the Charter Nowadays EU fundamental rights contained in the Charter apply in cases falling within the field of application of EU law474 The same is true about EU fundamental rights recognized by the Court as general principles of EU law475 In other words the applicability of EU law entails the applicability of the fundamental rights guaranteed by the Charter476 As a consequence EU fundamental rights still apply within the personal and the material scope of EU law extended by EU citizenship According to Dereci the ECJ unfortunately threatens the proclaimed effectiveness of EU citizenship477 and maintains the paradoxical situation in which it is possible for an EU citizen to rely on EU fundamental rights lsquowhen exercising an economic right (hellip) or when national law comes within the scope of the Treaty (hellip) or when invoking EU secondary legislation (hellip) but [not] when merely residing in that Member Statersquo478 Reverse discrimination remains reality in the everyday life of EU citizens and this outcome only highlights the failure of the status of EU citizenship to provide equality among EU citizens with regard to the enjoyment of fundamental rights479

4 FUNDAMENTAL RIGHTS AS A PART OF SUBSTANCE OF RIGHTS DOCTRINE REASONS IMPORTANCE AND CONSEQUENCES

In Dereci the ECJ set out a dangerous precedent depriving EU citizenship from a large part of its substantive meaning Using this precedent based on the limitation of the substance of rights doctrine could have worrisome effects not only on the fundamental status of EU citizens480 but also on the protection of EU fundamental rights If fundamental rights did not form part of the substance of rights of EU citizens what rights otherwise would It is submitted that there should be no reluctance on the part of the ECJ to apply the formula to other violations of fundamental rights having the effect of depriving EU citizens of the possibility to enjoy the substance of their EU citizenship rights481 The EUrsquos commitment to protect fundamental rights shall be used to give concrete content to what the CJEU has defined as the lsquosubstancersquo of EU citizensrsquo rights Even though the ECJ seems not to leave its undesirable position in its current citizenship related decisions in O and S Ymeraga and Alokpa the Court will sooner or later have to override Dereci and include EU fundamental rights in the substance of rights doctrine if it is still

determined to protect the genuine enjoyment of EU citizenship rights482 An extension of the scope of application of EU law by the means of EU citizenship would have the consequence of extending the field of application of EU fundamental rights The inclusion of EU fundamental rights into the substance of rights doctrine which does not necessarily collide

473 View of Advocate General Mengozzi in Case C-25611 op cit para 37 474 See Article 51(1) of the Charter of Fundamental Rights (OJ C 83 30 March 2010 p 404) as further interpreted by the ECJ in Case C-61710 op cit para 19 475 See to this end Editorial Comments lsquoThe scope of application of the general principles of Union law An ever expanding Unionrsquo 47 Common Market Law Review Issue 6 (2010) 1595 See also Case C-15990 op cit para 31 Case C-11200 op cit para 75 476 Joined Cases C-44612 C-44712 C-44812 C-44912 W P Willems v Burgemeester van Nuth H J Kooistra (C-44712) v Burgemeester van Skarsterlacircn M Roest (C-44812) v Burgemeester van Amsterdam and L J A van Luijk (C-44912) v Burgemeester van Den Haag ECLIEUC2015238 para 49 see also Case C-61710 op cit paras 20 and 22 477 Case C-25611 op cit para 67 478 Opinion of Advocate General Sharpston in Case C-3409 op cit para 84 479 S I Saacutenchez (2014) op cit 470 see also D Kochenov (2009) op cit A Tryfonidou (2008)

op cit 480 Case C-18499 op cit para 31 481 S I Saacutenchez (2014) op cit 478 482 Van den Brink (2012) op cit 286

151

with the Charter483 would enable an EU citizen to rely on EU fundamental rights in any case even in the purely internal situations and to overcome the problem of reverse discrimination 4 1 EU CITIZENSHIP EU FUNDAMENTAL RIGHTS AND EU COMPETENCES

At this point it is necessary to examine more in detail the relationship between EU citizenship EU fundamental rights and EU competences since the desire to promote appropriate protection of fundamental rights must not lead to the usurpation of competence484 In this regard AG Sharpston proposes to equate the scope of EU fundamental rights with the ambit of EU competences whether or not such competences have or have not been exercised485 This approach has a lot of arguments in its favour In the first place equating the field of EU fundamental rights protection with EU competences would lead to a uniform scope of protection ensuring the application of EU fundamental rights in the public policy areas in which the EU has been called to exercise a substantive determination of the material legal framework486 Furthermore the added value of this option would also lie in an increase in legal certainty as a consequence of the clear alignment of the protective functions of the EU with its material scope of competence Clarity would be definitely a citizen-friendly attribute regarding the framework for the protection of individual rights in a system whose contours are sometimes neither obvious nor decipherable487 In order to set a proper balance the objections against a competence-based approach must be pointed out Primary objection arises out of the aforementioned principle of attribution of powers Some authors reject a system based on competences simply because the EU is not a federation488 It must be acknowledged that the system of allocation of competences within the EU rests on the ability of empowerment to achieve specific tasks in pursuit of broader objectives while respecting the principle of subsidiarity489 The traditional reluctance of Member States towards a broad interpretation of shared competences of the EU underlines this objection Under a competence based system a situation might arise in which the ECJ would be called upon to engage in the determination of balance of interests between individual rights and Member Statesrsquo interests even though the EU has not exercised its competences in the respected fields490 The protective effort of the ECJ has already pushed the borders of the application of EU fundamental rights to Member States not only to the implementation of EU law or derogation situations but also to situations in which Member States enjoy the margin of appreciation granted by EU legislative acts491 Nevertheless the ECJ could not unilaterally decide on the competence-based system since such a step would contradict to the wording of Article 51 (1) of the Charter and it would shift the balance of the attribution of competences to the EU492 In order to make such a system possible member states would have to agree to the modification of Treaties To meet this objection EU fundamental rights should only be applied complementary to national systems of protection of fundamental rights As a consequence EU citizens could only rely on EU fundamental rights in the purely national situations regarding substance of their EU citizenship rights when the national protection of fundamental rights would not be sufficiently guaranteed In this regard AG Sharpston concludes her opinion in Zambrano stating that

483 S I Saacutenchez (2014) op cit 476 484 Opinion of Advocate General Sharpston in Case C-3409 op cit para 162 485 Ibid paras 163-176 486 S I Saacutenchez (2014) op cit 472 487 Ibid 472 488 FG Jacobs lsquoHuman Rights in the European Union The Role of the Court of Justicersquo European

Law Review vol 26 (2001) 331 337 489 On the importance of the principle of subsidiarity in the framework of EU citizenship U Everling

lsquoDie Stellung des Buumlrgers in der Europaumlischen Gemeinschaftrsquo 33 Zeitschrift fur Rechtsvergleichung

Internationales Privatrecht und Europarecht 241 (1992) 490 S I Saacutenchez (2014) op cit 473 491 Case C-54003 Parliament v Council ECLIEUC2006429 Joined Cases C-411 amp 49310

NS and others ECLIEUC2011865 492 Opinion of Advocate General Sharpston in Case C-3409 op cit paras 172-173

152

lsquoArticle 18 TFEU should be interpreted as prohibiting reverse discrimination caused by the interaction between Article 21 TFEU and national law that entails a violation of a fundamental right protected under EU law where at least equivalent protection is not available under national lawrsquo493

Member states would thus still remain free to apply national standards of protection provided that the level of protection of EU fundamental rights as well as the primacy effectiveness and unity of EU law would not be compromised494 Contribution to better protection of EU citizenship rights cannot be overruled by the potential federalizing effect of a complementary application of EU fundamental rights Across the Atlantic ocean the US Bill of Rights serves as the primary source of protection of fundamental rights despite of being initially applicable only to the federal level and despite of guaranteeing only a minimal level of protection495 The Charter is having a great impact on the citizenship-building project amounting to a true lsquoBill of Rightsrsquo for EU citizens496 Therefore a development similar to the United States cannot be excluded on the European level For some Member States such a development would certainly be undesirable497 On the other hand lsquo(hellip) from the perspective of (hellip) human rights it is indisputably good that the kinds of rights traditionally associated with citizenship are increasingly being guaranteed at the international level because quite simply it means that more people are likely to enjoy more protection more of the timersquo498 42 ROLE OF NATIONAL JUDICIAL AUTHORITIES NO FEAR CONSTITUTIONAL COURTS

National judicial authorities would be charged with the complementary application of EU fundamental rights This might arise in some serious issues regarding national supreme and constitutional courts and their persisting reluctance to EU law in general and to EU fundamental rights in particular The post-Lisbon reality requires however national constitutional courts to end their isolation499 The framework of EU fundamental rights created by the Charter and the ECJrsquos recent case law does not exist in a vacuum Now it is time that Member States and particularly their supreme and constitutional courts actively participate in this system and contribute to make it work properly500 This step can bring them not only loses but also benefits in terms of their decisive power They may be required to occasionally submit a request for a preliminary ruling to Luxembourg and to give a more serious consideration to the case law of the ECJ On the other hand cooperation within the Charter would mean regaining a direct voice for constitutional courts a voice they lost by choosing to remain silent in their isolationist national constitutional structure501 The argument that national and supreme constitutional courts have nothing to be afraid of is nicely illustrated by the division of three particular situations concerning the level or protection of fundamental rights Sarmiento draws the line between situations characterised by complete determination by EU law partial determination and derogations from EU fundamental freedoms502

493 Ibid para 144 494 Case C-39911 Stefano Melloni v Ministerio Fiscal ECLIEUC2013107 para 60 495 A Knook lsquoThe Court the Charter and the vertical division of powers in the European Union 42 Common Market Law Review Issue 2 (2005) 374ndash376 496 E Guild lsquoThe European Union after the Treaty of Lisbon Fundamental Rights and EU Citizenshiprsquo Global Jean MonnetEuropean Community Studies Association World Conference 25ndash26 May 2010 CEPS Available at httpaeipittedu151071Guild_Jean_Monnet_speech_e-

versionpdf 497 Van den Brink (2012) op cit 288 498 L Bosniak lsquoCitizenship Denationalisedrsquo Indiana Journal of Global Legal Studies 2 (2000) 492 499 M Bobek lsquoThe impact of the European mandate of ordinary courts on the position of constitutional courtsrsquo in M Claes et al (eds) Constitutional Conversations in Europe Cambridge Intersentia (2012) 500 D Sarmiento Whos afraid of the Charter The Court of Justice national courts and the new framework of fundamental rights protection in Europe 50 Common Market Law Review Issue 5 (2013) 1298 501 M Bobek (2012) op cit 502 D Sarmiento (2013) op cit 1287-1298

153

In situations where EU has completely determined the way in which member states must act Charter and general principles of EU law remain the sole relevant fundamental rights instrument applicable with the exception of the ECHR503 In these situations Member States retain powerful ex ante and ex post mechanisms safeguarding the integrity of their essential constitutional traits If a Member State unsuccessfully asks for an exception to protect a domestic constitutional rule it will always have the chance to bring a direct action before the ECJ504 on the grounds of violation of the Charter but also of the national identity clause505 Moreover Member States are obliged to derogate from EU rules based on mutual recognition that contain systematic flaws resulting in a serious breach of fundamental rights506 If EU law determines the action of a Member State only partially lsquonational authorities and courts remain free to apply national standards of protection of fundamental rights provided that the level of protection provided for by the Charter as interpreted by the Court and the primacy unity and effectiveness of European Union law are not thereby compromisedrsquo507 In this setting EU fundamental rights will only come into play in the case of lower national standards National supreme and constitutional national courts can hardly be surprised or unfamiliar with this outcome This is exactly what the role of the ECHR in domestic legal systems is508 Third category comprises situations in which member states derogate from fundamental freedoms In ERT the ECJ launched a well-based jurisprudential line declaring that member states are obliged to comply with EU fundamental rights when justifying derogations to a fundamental freedom509 In Schmidberger Omega and Viking the ECJ further specified that the margin involved when justifying derogations to a fundamental freedom is very different from that found pursuant to a regulation or a directive510 Justifications to free movement rules deal with concepts such as lsquopublic policyrsquo or lsquopublic securityrsquo511 which are autonomous and thus subject to the ECJrsquos interpretative jurisdiction It would be contradictory if the ECJ became empowered to define the scope of lsquopublic policyrsquo but not to impose limits to such justification on the grounds of fundamental rights512 On the part of national supreme and constitutional courts it can be argued that they will need to submit a preliminary reference to the ECJ in every case since it is only the ECJ that can determine the standards of protection of the Charter According to Sarmiento this concern is unfounded In the first years national courts will increasingly ask the ECJ on interpretation concerning each specific right But this situation is only transitory and will stabilize in the course of time as the ECJ continues to define the scope and content of each provision of the Charter In a few yearsrsquo time the national supreme and constitutional courts will be perfectly aware of the standards set by the Charter and will thus not consider themselves to be under a wrongly perceived lsquosupervisionrsquo from the ECJ513 Principal role of national constitutional courts in Europe lies in the protection of fundamental rights of an individual whose identity is tied to several political communities both national and European Therefore as a cosmopolitan approach to fundamental rights becomes inevitable the need for constitutional courts to adapt their framework to such context becomes not only convenient but also an existential concern The interaction of both national and the EU systems of fundamental

503 This follows from case C-39911 op cit see also D Sarmiento (2013) op cit 1289 504 Article 263 (2) TFEU 505 Article 4(2) TEU On the national identity clause see F X Millet lsquoLrsquoUnion Europeacuteenne et lrsquoidentiteacute constitutionnelle des Eacutetats membresrsquo LGDJ Paris (2013) See also R Zbiacuteral lsquoKoncept naacuterodniacute identity jako novyacute prvek ve vztahu vnitrostaacutetniacuteho a unijniacuteho praacuteva Poznatky z teorie a praxersquo Praacutevniacutek Issue No 2 Year 153 (2014) 112-133 506 Case C-41110 op cit 507 Case C-61710 op cit para 29 508 D Sarmiento (2013) op cit 1298-1299 509 Case C-26089 ERT v DEP ECLIEUC1991254 para 42 510 Case C-11200 op cit paras 79-82 Case C-3602 Omega ECLIEUC2004614 paras 32-39 Case C-43805 Viking ECLIEUC2007772 paras 107-111 511 Articles 36 52 62 TFEU 512 D Sarmiento (2013) op cit 1297 513 Ibid 1299

154

rights protection does not result in the exclusive pre-eminence of EU law but in a balanced compromise in which both systems are taken into account514 5 CONCLUSION

EU citizenship accounts for a great basis for enhancing the protection of EU fundamental rights The jurisprudential line of the ECJ inaugurated in Rottmann Zambrano and McCarthy could have profound consequences for EU fundamental rights architecture since it makes clear that the protection of EU fundamental rights is likely to spread across the nationality divide Unfortunately the ECJ launched out a new episode of its case-law refusing the connection between EU citizenship and EU fundamental rights in Dereci More recent cases O and S Ymeraga and Alokpa follow this precedent and represent a step backwards in the protection of EU fundamental rights Reverse discrimination and related lack of legal certainty remains reality in the everyday life of EU citizens This outcome only highlights the failure of the status of EU citizenship to provide equality among EU citizens with regard to the enjoyment of fundamental rights This paper argues that the ECJ should not hesitate to apply the substance of the rights doctrine to violations of fundamental rights having the effect of depriving EU citizens of the possibility to enjoy the substance of their EU citizenship rights This step would imply the possibility for EU citizens to rely on the complementary application of EU fundamental rights in the purely internal situations regarding substance of their rights as EU citizens It would also eliminate the problem of reverse discrimination while at the same time respecting the framework of EU competences Future EU citizenship cases of the ECJ will show its approach to the protection of EU fundamental rights Decisions following the precedent set out in Dereci could have worrisome effect on both the fundamental status of EU citizens and the protection of EU fundamental rights If the ECJ is willing to further develop and protect these two crucial concepts of EU law it will endow the substance of rights doctrine with fundamental rights content and complete the EU citizenship puzzle

Bibliography

M Bobek lsquoThe impact of the European mandate of ordinary courts on the position of constitutional courtsrsquo in M Claes et al (eds) Constitutional Conversations in Europe Cambridge Intersentia (2012) L Bosniak lsquoCitizenship Denationalisedrsquo Indiana Journal of Global Legal Studies 2 (2000) U Everling lsquoDie Stellung des Buumlrgers in der Europaumlischen Gemeinschaftrsquo 33 Zeitschrift fur Rechtsvergleichung Internationales Privatrecht und Europarecht 241 (1992) S Fredman lsquoDiscrimination Lawrsquo Oxford University Press (2011) D Gallo lsquoDeacuteveloppements reacutecents en matiegravere de citoyenneteacute europeacuteenne et regroupement familialelsquo Revue du Droit de lrsquoUnion Europeacuteenne 12012 (2012) E Guild lsquoThe European Union after the Treaty of Lisbon Fundamental Rights and EU Citizenshiprsquo Global Jean MonnetEuropean Community Studies Association World Conference 25ndash26 May

2010 CEPS Available at httpaeipittedu151071Guild_Jean_Monnet_speech_e-versionpdf FG Jacobs lsquoHuman Rights in the European Union The Role of the Court of Justicersquo European Law Review vol 26 (2001) D Kochenov lsquoIus Tractum of Many Faces European Citizenship and the Difficult Relationship between Status and Rightsrsquo Columbia Journal of European Law 2 (2009)

D Kochenov lsquoA Real European Citizenship a New Jurisdiction Test a Novel Chapter in the

Development of the Union in Europersquo Columbia Journal of European Law 1 (2012) D Kostakopoulou lsquoTowards a Theory of Constructive Citizenship in Europersquo 4 Journal of Political Philosophy 337 (1996)

A Knook lsquoThe Court the Charter and the vertical division of powers in the European Union 42 Common Market Law Review Issue 2 (2005) A Lansbergen and N Miller lsquoCourt of Justice of the European Union European Citizenship Rights in Internal Situations An Ambiguous Revolution Decision of 8 March 2011 Case C-3409 Gerardo

514 Ibid 1300

155

Zambrano v Office national de lrsquoemploi (ONEM)rsquo 7 European Constitutional Law Review 287

(2011) F X Millet lsquoLrsquoUnion Europeacuteenne et lrsquoidentiteacute constitutionnelle des Eacutetats membresrsquo LGDJ Paris (2013) C Raucea lsquoFundamental Rights The Missing Pieces of European Citizenshiprsquo German Law Journal 14 (2013) S I Saacutenchez lsquoFundamental Rights and Citizenship of the Union at a Crossroads A Promising Alliance or a Dangerous Liaisonrsquo European Law Journal Vol 20 (2014) D Sarmiento Whos afraid of the Charter The Court of Justice national courts and the new framework of fundamental rights protection in Europe 50 Common Market Law Review Issue 5 (2013) V Skouris lsquoFundamental Rights and Fundamental Freedoms The Challenge of Striking a Delicate Balancersquo 17 European Business Law Review Issue 2 (2006) pp 225ndash239 A Tryfonidou lsquoReverse discrimination in EC lawrsquo Kluwer Law International (2009) A Tryfonidou lsquoReverse Dis- crimination in Purely Internal Situations An Incongruity in a Citizensrsquo

Europersquo (2008) 23 Legal Issues of Economic Integration 43S Fredman lsquoDiscrimination Lawrsquo

Oxford University Press (2011) M J Van den Brink lsquoEU Citizenship and EU Fundamental Rights Taking EU Citizenship Rights Seriouslylsquo Legal Issues of Economic Integration 39 no 2 (2012) A Von Bogdandy M Kottmann C Antpoumlhler J Dickschen S Hentrei and M Smrkold lsquoReverse SolangemdashProtecting the Essence of Fundamental Rights against EU Member Statesrsquo 49 Common Market Law Review (2012) F Wollenschlaumlger lsquoA New Fundamental Freedom Beyond Market Integration Union Citizenship and its Dynamics for Shifting the Economic Paradigm of European Integrationrsquo 1 European Law Journal Vol 17 (2011) R Zbiacuteral lsquoKoncept naacuterodniacute identity jako novyacute prvek ve vztahu vnitrostaacutetniacuteho a unijniacuteho praacuteva Poznatky z teorie a praxersquo Praacutevniacutek Issue No 2 Year 153 (2014) Editorial Comments lsquoThe scope of application of the general principles of Union law An ever expanding Unionrsquo 47 Common Market Law Review Issue 6 (2010)

Case-law of the Court of Justice of the European Union Case C-2662 Van Gend en Loos ECLIEUC19631 Case C-18083 Hans Moser v Land Baden Wuumlrttemberg ECLIEUC1984233 Case C-26089 ERT v DEP ECLIEUC1991254 Case C-15990 The Society for the Protection of Unborn Children Ireland Ltd v Stephen Grogan and Others ECLIEUC1991378 Opinion 294 ECLIEUC1996140 Case C-8596 Mariacutea Martiacutenez Sala v Freistaat Bayern ECLIEUC1998217 Case C-18499 Rudy Grzelczyk and Centre public daide sociale dOttignies-Louvain-la-Neuve ECLIEUC2001458 Case C-11200 Eugen Schmidberger Internationale Transporte und Planzuumlge v Republik Oumlsterreich ECLIEUC2003333 Case C-3602 Omega ECLIEUC2004614 Case C-54003 Parliament v Council ECLIEUC2006429 Case C-43805 Viking ECLIEUC2007772 Case C-13508 Janko Rottmann v Freistaat Bayern ECLIEUC2010104 Case C-3409 Gerardo Zambrano v Office national de lrsquoemploi (ONEm) ECLIEUC2011124 Case C-43409 Shirley McCarthy v Secretary of State for the Home Department ECLIEUC2011277 Case C-25611 Murat Dereci and Others v Bundesministerium fuumlr Inneres ECLIEUC2011734 Joined Cases C-411 amp 49310 NS and others ECLIEUC2011865 Joined Cases C-35611 and C-35711 O and S ECLIEUC2012776 Case C-61710 Aringklagaren v Hans Aringkerberg Fransson ECLIEUC2013105 Case C-39911 Stefano Melloni v Ministerio Fiscal ECLIEUC2013107 Case C-8712 Ymeraga ECLIEUC2013291 Case C-8612 Alokpa and Moudoulou ECLIEUC2013645

156

Joined Cases C-44612 C-44712 C-44812 C-44912 W P Willems v Burgemeester van Nuth H J Kooistra (C-44712) v Burgemeester van Skarsterlacircn M Roest (C-44812) v Burgemeester van Amsterdam and L J A van Luijk (C-44912) v Burgemeester van Den Haag ECLIEUC2015238 Opinion 213 ECLIEUC20142454 Kontaktniacute uacutedaje

Jan Exner jendaexgmailcom Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Rovnaacutečov 38 512 33 Studenec Českaacute republika

157

ORGANIZAacuteCIA A EFEKTIacuteVNE FUNGOVANIE BANKOVEJ UacuteNIE EUROacutePSKEJ UacuteNIE V KONTEXTE SVETOVEJ FINANČNEJ KRIacuteZY

Filip Grznaacuterik

Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Komenskeacuteho v Bratislave

Abstract The subject of this paper is to realize financial-legal analysis of the basic pillars of the

banking union of its most important institutes and of its institutional architecture Subsequently based on this analysis scientific knowledge and de lege lata legislation the aim of this work is to prepare de lege ferenda proposals which application can lead to creation of a system of banking regulation and supervision which would have the greatest potential for achieving the objective for which banking union was estabilished The most problematic aspects which this work resolves are legal basis of the pillars (the resolution of which will probably require a modification in primary law) different territorial scope of individual pillars the continuing trend of creating new entities These problematic aspects on the whole create a complicated institutional barrier that presents a potential threat to the effective functioning of the banking union Equally problematic element are the discretionary powers of the member states which may cause significant differences when setting capital requirements which is contrary to the principle of maximum harmonization the application of which is for banking union essential Abstrakt Predmetom praacutece je uskutočnenie finančno-praacutevnej analyacutezy zaacutekladnyacutech pilierov bankovej

uacutenie jej najvyacuteznamnejšiacutech inštituacutetov a architektuacutery jej orgaacutenov a na zaacuteklade tejto analyacutezy vedeckyacutech poznatkov a praacutevnej uacutepravy de lege lata pripraviť naacutevrhy de lege ferenda aplikovaniacutem ktoryacutech by bol vytvorenyacute takyacute systeacutem bankovej regulaacutecie a dohľadu nad bankami v Euroacutepskej uacutenii ktoryacute by mal najvaumlčšie predpoklady na naplnenie cieľa za uacutečelom ktoreacuteho bola bankovaacute uacutenia zriadenaacute Ako vyacuteznamneacute problematickeacute aspekty ktoreacute taacuteto praacuteca rieši sa prejavila oblasť praacutevnych zaacutekladov jednotlivyacutech pilierov ktoruacute bude pravdepodobne nutneacute riešiť zmenami primaacuterneho praacuteva ďalej rozdielna uacutezemnaacute pocircsobnosť jednotlivyacutech orgaacutenov či pokračujuacuteci trend vytvaacuterania novyacutech subjektov ktoreacute vo svojom suacutehrne vytvaacuterajuacute zložituacute inštitucionaacutelnu prekaacutežku ktoraacute predstavu je potenciaacutelnu hrozbu efektiacutevneho fungovania bankovej uacutenie Rovnako problematickyacutem prvkom suacute diskrečneacute praacutevomoci členskyacutech štaacutetov ktoreacute mocircžu spocircsobiť vyacuterazneacute rozdiely pri stanoveniacute kapitaacutelovyacutech požiadaviek naprieč členskyacutemi štaacutetmi čo je v rozpore s princiacutepom maximaacutelnej harmonizaacutecie ktorej uplatňovanie je pre bankovuacute uacuteniu kľuacutečoveacute Key words banking law banking union single rulebook single supervisory mechanism single

resolution mechanism Kľuacutečoveacute slovaacute bankoveacute praacutevo bankovaacute uacutenia jednotnyacute suacutebor pravidiel jednotnyacute mechanizmus

dohľadu jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

UacuteVOD

Jednou z najaktuaacutelnejšiacutech teacutem na uacuterovni Euroacutepskej uacutenie suacute v suacutečasnosti aspekty suacutevisiace s vytvoreniacutem a formovaniacutem obsahu bankovej uacutenie ktoraacute vznikla ako reakcia na negatiacutevne docircsledky svetovej finančnej kriacutezy a dlhovej kriacutezy eurozoacuteny v obdobiacute rokov 2007 - 2011 Ide o veľmi dynamicky sa vyviacutejajuacutecu oblasť v ktorej sa napriek mnohyacutem vyacutehodaacutem a pozitiacutevnym zmenaacutem ktoreacute do euroacutepskeho finančneacuteho praacuteva zaviedla vyskytuje staacutele aj veľkeacute množstvo problematickyacutech aspektov ktoreacute je nutneacute vyriešiť

Odviacutejajuacutec od tyacutechto skutočnostiacute je cieľom tejto praacutece uskutočniť finančno-praacutevnu analyacutezu zaacutekladnyacutech pilierov bankovej uacutenie jej najvyacuteznamnejšiacutech inštituacutetov a architektuacutery jej orgaacutenov a na zaacuteklade tejto analyacutezy vedeckyacutech poznatkov a praacutevnej uacutepravy de lege lata pripraviť naacutevrhy de lege ferenda aplikovaniacutem ktoryacutech by bol vytvorenyacute takyacute systeacutem bankovej regulaacutecie a dohľadu nad bankami v Euroacutepskej uacutenii ktoryacute by mal najvaumlčšie predpoklady na naplnenie cieľa za uacutečelom ktoreacuteho bola bankovaacute uacutenia zriadenaacute Malo by teda iacutesť o komplexnyacute systeacutem priacutesnych požiadaviek na

158

jednotliveacute aspekty bankovniacutectva praacutevnych inštituacutetov naacutestrojov a mechanizmov orgaacutenov s dostatočnyacutemi praacutevomocami a legitimitou ktoreacute by vo svojom suacutehrne boli silnou prekaacutežkou braacuteniacou zopakovaniu finančnej kriacutezy narušeniu finančnej stability a ohrozeniu depozitaacuterov

Praacuteca je za uacutečelom naplnenia tohto cieľa rozdelenaacute do štyroch hlavnyacutech častiacute Prvaacute sa zaoberaacute vyacutevojom praacutevnej uacutepravy v oblasti bankovniacutectva pred vypuknutiacutem svetovej finančnej kriacutezy ako aj jej priebehom a analyacutezou nedostatkov vtedajšej praacutevnej uacutepravy ktoreacute boli priacutečinou prepuknutia kriacutezy aj v Euroacutepskej uacutenii obzvlaacutešť v členskyacutech štaacutetoch eurozoacuteny Tieto nedostatky vyvolali potrebu reakcie a komplexnej zmeny vtedajšieho systeacutemu ktoruacute predstavoval plaacuten vytvorenia bankovej uacutenie Ďalšie hlavneacute časti kopiacuterujuacute jednotliveacute piliere bankovej uacutenie teda jednotnyacute suacutebor pravidiel jednotnyacute mechanizmus dohľadu a jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute Tieto jednotliveacute časti suacute z docircvodu obmedzeneacuteho rozsahu tejto praacutece zameraneacute predovšetkyacutem na ich najvyacuteznamnejšie a najproblematickejšie aspekty a suacute v nich suacutečasne zakomponovaneacute aj naacutevrhy na zmeny suacutečasnej praacutevnej uacutepravy 1 VZNIK BANKOVEJ UacuteNIE V KONTEXTE SVETOVEJ FINANČNEJ KRIacuteZY A JEJ

SUacuteČASNAacute ŠTRUKTUacuteRA

11 Zmeny bankovej legislatiacutevy v docircsledku svetovej finančnej kriacutezy a kreaacutecia bankovej

uacutenie

Už niekoľko poslednyacutech desaťročiacute bola v oblasti bankovej regulaacutecie prijiacutemanaacute legislatiacuteva aj na uacuterovni Euroacutepskej uacutenie vraacutetane jej praacutevnych predchodcov Tento stav vychaacutedzal najmauml zo skutočnosti že s oblasťou bankovniacutectva je previazanaacute jedna zo zaacutekladnyacutech slobocircd na ktoryacutech je Euroacutepska uacutenia postavenaacute a to sloboda voľneacuteho pohybu kapitaacutelu Spočiatku išlo len o minimaacutelnu harmonizaacuteciu vo vybranyacutech oblastiach bankovniacutectva a to tyacutech v ktoryacutech bolo nutneacute odstraacuteniť prekaacutežky braacuteniace voľneacutemu pohybu kapitaacutelu s praacutevnym zaacutekladom v člaacutenku 67 Zmluvy o založeniacute Euroacutepskeho hospodaacuterskeho spoločenstva515 Postupne sa však tento trend aj pod vplyvom rocircznych spoločenskyacutech zmien menil a dochaacutedzalo k zjednocovaniu v staacutele širšom okruhu činnosti Pred vypuknutiacutem svetovej finančnej kriacutezy došlo k najvyacuteraznejšiacutem zmenaacutem najmauml na prelome 20 a 21 storočia po tom ako boli vyhodnoteneacute nedostatky vtedajšej bankovej legislatiacutevy v Lamfalussyho spraacuteve516 a postupne boli prijiacutemaneacute praacutevne akty s cieľom ich odstraacutenenia

V roku 2007 však vypukla svetovaacute finančnaacute kriacuteza s veľkyacutemi negatiacutevnymi docircsledkami na ekonomiku Euroacutepskej uacutenie Členskeacute štaacutety ako aj Euroacutepska komisia boli v jej docircsledku nuacuteteneacute prijať mnoheacute opatrenia spočiacutevajuacutece napriacuteklad v poskytnutiacute štaacutetnej pomoci uacuteverovyacutem inštituacuteciaacutem ktoreacute sa ocitli v kriacutezovyacutech situaacuteciaacutech Len v obdobiacute troch rokov od začiatku kriacutezy sa takyacutemto spocircsobom poskytla zo strany Komisie štaacutetna pomoc vo vyacuteške 46 bilioacutena eur517 pričom je nutneacute zdocircrazniť že prostriedky poskytnuteacute v tejto forme pochaacutedzajuacute v konečnom docircsledku od samotnyacutech daňovyacutech poplatniacutekov Negatiacutevne docircsledky však spočiacutevali aj vo vypuknutiacute hospodaacuterskej recesie zvyšovaniacute nezamestnanosti a ďalšiacutech negatiacutevnych sociaacutelnych javoch

Ako priacutečiny vypuknutia tejto svetovej finančnej kriacutezy boli v spraacuteve pod vedeniacutem de Larosiegravera identifikovaneacute nedostatky v systeacuteme regulaacutecie a dohľadu nad bankami ktoryacute sa prejavil ako nedostatočnyacute z hľadiska schopnosti nastavenia takyacutech podmienok vykonaacutevania bankovyacutech činnostiacute ktoryacute by predchaacutedzal vzniku kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ďalej aj ako neefektiacutevny keďže neumožňoval v dostatočnom časovom predstihu prijať takeacute opatrenia ktoreacute by zabraacutenili prehĺbeniu priacutepadnyacutech negatiacutevnych docircsledkov518 Ďalšou vyacuteznamnou priacutečinou na ktoruacute je potrebneacute poukaacutezať bol aj probleacutem vynuacutetenia dodržiavania stanovenyacutech podmienok keď zistil že v niektoryacutech priacutepadoch sa v praxi dostatočne neaplikujuacute

515 Člaacutenok 67 Zmluvy o založeniacute Euroacutepskeho hospodaacuterskeho spoločenstva (1957) 516 Final report of committee of wise men on the regulation of european securities markets 2001 (httpeceuropaeuinternal_marketsecuritiesdocslamfalussywisemenfinal-report-wise-men_enpdf) (2015-02-15) 517 Naacutevrh Nariadenia Euroacutepskeho parlamentu a Rady o prudenciaacutelnych požiadavkaacutech na uacuteveroveacute inštituacutecie a investičneacute spoločnosti Časť I Euroacutepska komisia KOM (2011) 452 v konečnom zneniacute 20110202 (COD) 518The High-Level Group on Financial Supervision in the EU - Chaired by Jacques de Larosiegravere Report Brussels 2009 (httpeceuropaeufinancegeneral-

policydocsde_larosiere_report_enpdf) (2015-02-21)

159

Rovnako boli odhaleneacute nedostatky v euroacutepskej štruktuacutere vykonaacutevateľov bankoveacuteho dohľadu a absencii praacutevnych naacutestrojov ktoreacute by vytvorili mechanizmus umožňujuacuteci riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute cezhraničnyacutech baacutenk519 Okrem toho čo sa tyacuteka eurozoacuteny štaacutety so spoločnou menou boli ešte viac vzaacutejomne zaacutevisleacute a v ich priacutepade bolo preto navyše potrebneacute prelomiť začarovanyacute kruh medzi bankami a štaacutetmi Z tyacutechto docircvodov je potrebneacute svetovuacute finančnuacute kriacutezu vniacutemať aj ako vyacuteznamnyacute materiaacutelny prameň praacuteva ktoryacute poskytol priacuteležitosť zaacutesadne zmeniť legislatiacutevu s cieľom vytvorenia bezpečnejšieho a zdravšieho finančneacuteho sektora ktoreacuteho suacute banky vyacuteznamnou suacutečasťou Malo sa tak stať prostredniacutectvom vytvorenia praacutevnych noriem ktoreacute buduacute docirckladnejšie regulovať kontrolovať a riadiť finančnyacute sektor tak aby sa v buduacutecnosti zabraacutenilo situaacuteciaacutem v ktoryacutech by za chyby baacutenk platili v konečnom docircsledku daňoviacute poplatniacuteci520 Bolo by vhodneacute aby pri každom legislatiacutevnom naacutevrhu ktoryacute zasahuje do niektorej z oblasti bankovej uacutenie bolo suacutečasťou procesu jeho prijiacutemania posudzovanie suacuteladu navrhovanej uacutepravy s takto stanovenyacutem cieľom bankovej uacutenie v ktorom suacute definovaneacute jej zaacutekladneacute princiacutepy Nutnosť ich aplikaacutecie sa už preukaacutezala a preto by odchyacutelenie od nich bolo kontraproduktiacutevne 12 Vznik bankovej uacutenie a jej suacutečasnaacute štruktuacutera

Euroacutepska uacutenia na nutnosť čo najryacutechlejšie riešiť uvedeneacute nedostatky vtedajšej uacutepravy reagovala najskocircr vypracovaniacutem Spraacutevy predsedu Euroacutepskej rady Hermana Van Rompuya s naacutezvom Smerom k skutočnej hospodaacuterskej a menovej uacutenii v ktorej bola predstavenaacute novaacute viacutezia a štruktuacutera hospodaacuterskej a menovej uacutenie ktoraacute patriacute medzi zaacutekladneacute ciele a kamene na ktoryacutech Euroacutepska uacutenia stojiacute Hoci jej počiatky siahajuacute do 90 rokov 20 storočia dodnes nebola vo všetkyacutech štaacutetoch v plnej miere realizovanaacute čiacutem dochaacutedza k formovaniu rocircznych skupiacuten štaacutetov na ktoreacute sa uplatňujuacute rozličneacute praacutevne režimy čo v konečnom docircsledku braacuteni existencii jednotnej hospodaacuterskej a menovej uacutenii a preto je potrebneacute zaoberať sa riešeniacutem aj tejto problematiky Tuacuteto skutočnosť je potrebneacute osobitne zdocircrazniť praacuteve v suacutevislosti s problematikou rozličnej pocircsobnosti jednotlivyacutech pilierov bankovej uacutenie keďže je na zaacuteklade tyacutechto skuacutesenosti z fungovania hospodaacuterskej a menovej uacutenie docircvodneacute predpokladať že analogicky mocircže byť priacutečinou aj nejednotneacuteho fungovania bankovej uacutenie

Novo navrhovanaacute štruktuacutera hospodaacuterskej a menovej uacutenie vychaacutedza zo štyroch stavebnyacutech prvkov pričom prvyacute z nich ktoryacutem je integrovanyacute finančnyacute raacutemec je založenyacute na vytvoreniacute bankovej uacutenie521 Naacutesledne bola podrobnejšie plaacutenovanaacute štruktuacutera bankovej uacutenie rozpracovanaacute Euroacutepskou komisiou v dokumente Plaacuten smerom k vytvoreniu bankovej uacutenie522 Napriek naacutezvu ale neobsahoval komplexnuacute prepracovanuacute štruktuacuteru budovanej bankovej uacutenie ale bol zameranyacute predovšetkyacutem len na piliere jednotneacuteho mechanizmu dohľadu a jednotneacuteho suacuteboru pravidiel Ďalšiacutem oblastiam ako je ozdravenie baacutenk a riešenie probleacutemov baacutenk v kriacuteze či harmonizaacutecia chraacutenenyacutech vkladov sa venoval len minimaacutelne a to napriek tomu že už v čase jeho prijiacutemania sa im venovala vzhľadom na ich vyacuteznam veľkaacute pozornosť Na zaacuteklade toho je teda možneacute skonštatovať že hoci existujuacute tieto dva dokumenty obsahujuacutece najzaacutekladnejšie princiacutepy a ciele vytvorenia bankovej uacutenie možno hodnotiť negatiacutevne neexistenciu jedneacuteho komplexneacuteho raacutemcoveacuteho dokumentu v ktorom by boli detailnejšie a rozsahovo primerane rovnako rozpracovaneacute všetky piliere a z ktoreacuteho by sa naacutesledne pri ich legislatiacutevnom zakotveniacute vychaacutedzalo Rovnako by mal vyacuteznam aj pri naacuteslednom definovaniacute vzaacutejomnyacutech vzťahov medzi jednotlivyacutemi piliermi ale aj priacuteslušnyacutemi orgaacutenmi pretože len takyacutemto spocircsobom komplexneacuteho pohľadu na danuacute problematiku je možneacute vytvoriť efektiacutevne fungujuacutecu bankovuacute uacuteniu

V suacutečasnosti sa za tri vybudovaneacute piliere bankovej uacutenie považuje a) Jednotnyacute suacutebor pravidiel b) Jednotnyacute mechanizmus dohľadu a c) Jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech

519 CŒUREacute B The Single Resolution Mechanism Why it is needed International Capital Market

Association Annual General Meeting and Conference 2013 Copenhagen 2013 (httpwwwecbeuropaeupresskeydate2013htmlsp130523enhtml) (2015-02-21) 520 EUROPEAN COMMISSION Banking union restoring financial stability in the Eurozone MEMO14294 (httpeceuropaeufinancegeneral-policydocsbanking-unionbanking-union-memo_enpdf) (2015-02-23) 521 EUROPEAN COUNCIL ndash THE PRESIDENT Towards a Genuine Economic and Monetary Union Report by President of the European Council Herman Van Rompuy EUCO 12012 s 4 522 EUROacutePSKA KOMISIA Oznaacutemenie Komisie Euroacutepskemu parlamentu a Rade Plaacuten smerom k vytvoreniu bankovej uacutenie COM(2012) 510 final

160

situaacuteciiacute Hoci v pocircvodnyacutech plaacutenoch z roku 2012 sa uvaacutedzajuacute aj snahy o vybudovanie štvrteacuteho piliera ktoryacutem by mal byť spoločnyacute systeacutem ochrany vkladov tento v suacutečasnosti ešte vybudovanyacute nie je V tejto suacutevislosti je ale potrebneacute zdocircrazniť že je možneacute sa stretnuacuteť aj s naacutezorom podľa ktoreacuteho sa jednotnyacute suacutebor pravidiel nepovažuje za pilier bankovej uacutenie nakoľko tento jednotnyacute suacutebor pravidiel je nevyhnutnyacute pre fungovanie jednotneacuteho trhu a nie bankovej uacutenie523 Avšak nakoľko tieto pravidlaacute vytvaacuterajuacute zaacuteklad pre fungovanie bankovej uacutenie bez ktoryacutech by bola jej existencia nezmyselnaacute je nutneacute akceptovať ho ako jej kľuacutečovyacute a zaacutekladnyacute pilier

2 JEDNOTNYacute SUacuteBOR PRAVIDIEL AKO ZAacuteKLADNYacute PILIER BANKOVEJ UacuteNIE

21 Praacutevne akty tvoriace jednotnyacute suacutebor pravidiel a ich praacutevny zaacuteklad

Zaacutekladnyacute pilier z ktoreacuteho bankovaacute uacutenia vychaacutedza je jednotnyacute suacutebor pravidiel Tento pilier je vytvorenyacute vo svojom suacutehrne viaceryacutemi praacutevnymi aktmi ktoreacute regulujuacute všetky vyacuteznamneacute aspekty bankovniacutectva V suacutečasnosti zaraďujeme do tohto piliera nasledovnuacute legislatiacutevu s pocircsobnosťou na celom uacutezemiacute Euroacutepskej uacutenie a) legislatiacutevny baliacutek CRD4 (pozostaacutevajuacuteci z nariadenia o prudenciaacutelnych požiadavkaacutech na uacuteveroveacute inštituacutecie a investičneacute spoločnosti524 a zo smernice o priacutestupe k činnosti uacuteverovyacutech inštituacutecii a prudenciaacutelnom dohľade nad uacuteverovyacutemi inštituacuteciami a investičnyacutemi spoločnosťami525) b) novaacute smernica o ochrane vkladov526 a c) smernica o ozdraveniacute a riešeniacute kriacutezovyacutech situaacuteciiacute baacutenk527528

Jednotnyacute suacutebor pravidiel je aj pri posudzovaniacute praacutevneho zaacutekladu nutneacute oddeliť od ostatnyacutech pilierov bankovej uacutenie a to kvocircli viaceryacutem faktom Na rozdiel od ostatnyacutech tento pilier suacutevisiacute s vytvoreniacutem a fungovaniacutem vnuacutetorneacuteho trhu čo vyplyacuteva aj z použityacutech praacutevnych zaacutekladov umožňujuacutecich prijatie tyacutechto legislatiacutevnych naacutevrhov ktoryacutem je člaacutenok 114 ods 1 priacutepadne člaacutenok 53 ods 1 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie Praacutevny zaacuteklad tohto piliera nie je oproti ostatnyacutem predovšetkyacutem v porovnaniacute s jednotnyacutem mechanizmom riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute problematickyacutem

22 Posuacutedenie vplyvov legislatiacutevneho baliacuteka CRD4 na bankovuacute regulaacuteciu

221 Implementaacutecia raacutemca Basel III a zhodnotenie zmien v praacutevnej uacuteprave

Legislatiacutevnym baliacutekom dvoch praacutevnych aktov spoločne označovanyacutech ako CRD4 bolo zavedeneacute do euroacutepskeho bankoveacuteho praacuteva jednotneacute uplatňovanie štandardov prijatyacutech na medzinaacuterodnej uacuterovni označovanyacutech ako Bazilej III a to vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch Euroacutepskej uacutenie rovnako teda nielen v členskyacutech štaacutetoch eurozoacuteny ako je to pri pilieri jednotneacuteho mechanizmu dohľadu a mechanizme riešeniacute kriacutezovyacutech situaacuteciiacute Predmetom tyacutechto noriem charakteru soft law ktoreacute implementaacuteciou nadobuacutedajuacute charakter hard law je primeranosť a likvidita kapitaacutelu baacutenk

Novou praacutevnou uacutepravou dochaacutedza k odstraacuteneniu praacutevnych medzier v regulaacutecii bankovniacutectva medzi všetkyacutemi členskyacutemi štaacutetmi navzaacutejom a tyacutem sa prispieva k uacutečinnejšiemu fungovaniu vnuacutetorneacuteho trhu čo patriacute medzi zaacutekladneacute ciele Euroacutepskej uacutenie529 Taacuteto novaacute praacutevna uacuteprava ktoraacute vychaacutedza z princiacutepu maximaacutelnej harmonizaacutecie ďalej odstraňuje veľkeacute množstvo možnostiacute naacuterodnyacutech orgaacutenov ktoreacute mali v oblasti udeľovania vyacutenimiek a slobodneacuteho uvaacuteženia vo vzťahu ku kapitaacutelovyacutem

523 SINGER M Bankovniacute unie a ČR očima ČNB a aktuaacutelniacute vyacutevoj bankovniacuteho sektoru Praha Českaacute naacuterodniacute banka 2013 Prezentaacutecia - s 4 (httpswwwcnbczmiranda2exportsiteswwwcnbczcsverejnostpro_mediakonference_projevyvystoupeni_projevydownloadsinger_20130507_zofinpdf) (2015-02-21) 524 Nariadenie Euroacutepskeho parlamentu a Rady (EUacute) č 5752013 Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 2762013 L 1761 525 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 201336EUacute Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie

2762013 L 176338 526 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 201449EUacute Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 1262014 L 173149 527 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 201459ES Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie

1262014 L 173190 528 FERRAN E European Banking Union Imperfect But It Can Work University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 302014 2014 s 3 (httpssrncomabstract=2426247) [2015-02-25] 529 Člaacutenok 26 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie v konsolidovanom zneniacute

161

požiadavkaacutem Od uacutečinnosti legislatiacutevneho baliacuteka CRD4 ktoruacute nadobudol 1 januaacutera 2014 totiž členskeacute štaacutety buduacute mocirccť zaviesť priacutesnejšie kapitaacuteloveacute požiadavky len za splnenia definovanyacutech podmienok ktoryacutemi suacute opodstatneneacute vnuacutetroštaacutetne okolnosti (napriacuteklad nepriaznivyacute vyacutevoj na domaacutecom trhu s nehnuteľnosťami) alebo z docircvodov nutnosti takyacutemto opatreniacutem zabezpečiť finančnuacute stabilitu alebo na zaacuteklade vyhodnotenia rizikoveacuteho profilu danej uacuteverovej inštituacutecie Takouto uacutepravou sa zamedzuje svojvoľneacutemu rozhodovaniu naacuterodnyacutech orgaacutenov ktoreacute vzhľadom na previazanosť finančneacuteho trhu s dominantnyacutem postaveniacutem cezhraničnyacutech finančnyacutech konglomeraacutetov mohli tyacutemito rozhodnutiami negatiacutevne ovplyvňovať a pocircsobiť na trh aj v inyacutech členskyacutech štaacutetoch Tento cieľ a praacutevnu uacutepravu možno jednoznačne hodnotiť pozitiacutevne530

Prudenciaacutelne požiadavky na uacuteveroveacute inštituacutecie obsiahnuteacute v nariadeniacute ktoreacute suacute vzhľadom na charakter tohto praacutevneho naacutestroja priamo uplatniteľneacute vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch bez potreby transpoziacutecie do naacuterodnyacutech praacutevnych poriadkov zavaacutedzajuacute zmeny požiadaviek na zloženie minimaacutelneho požadovaneacuteho kapitaacutelu pričom jeho požadovanaacute vyacuteška sa nemeniacute a zostaacuteva na uacuterovni 8 rizikovo vaacuteženeacuteho kapitaacutelu Jeho štruktuacutera sa meniacute takyacutem spocircsobom že kapitaacutel Tier 1 musiacute tvoriť namiesto 2 už 45531 Vyacuteška kapitaacutelu Tier 2 musiacute byť minimaacutelne na uacuterovni 15 namiesto dovtedajšiacutech 2 Okrem tyacutechto kapitaacutelovyacutech požiadaviek sa zavaacutedzajuacute aj dva noveacute druhy ktoreacute suacute oproti tomuto zaacutekladneacutemu minimaacutelnemu kapitaacutelu dodatkovyacutem minimaacutelnym kapitaacutelom Suacute nimi a) vankuacuteš na zachovanie kapitaacutelu532 a b) proticyklickeacute kapitaacuteloveacute vankuacuteše533 Vhodnuacute praacutevnu uacutepravu tyacutekajuacutecu sa stanovenia požiadaviek bankoveacuteho kapitaacutelu a likvidity možno považovať za najvyacuteznamnejšiacute naacutestroj ktoreacuteho spraacutevne nastavenie mocircže vyacuterazne zamedziť zopakovaniu finančnej kriacutezy Veľmi pozitiacutevne možno zhodnotiť praacuteve vytvorenie tyacutechto novyacutech kapitaacutelovyacutech rezerv ktoryacutech cieľom je aby si uacuteveroveacute inštituacutecie v obdobiacute priazniveacuteho ekonomickeacuteho vyacutevoja a vysokyacutech ziskov nahromadili dostatok kapitaacutelu ktoryacute by sa neskocircr počas kriacutezovyacutech situaacuteciiacute mohol využiť a to bez toho aby to malo negatiacutevne docircsledky na vkladateľov či riadny chod banky Vynuacutetenie dodržania tyacutechto požiadaviek je zabezpečeneacute vhodnyacutemi praacutevnymi inštituacutetmi medzi ktoreacute možno zaradiť napriacuteklad obmedzenie spočiacutevajuacutece v rozdeľovaniacute vyacutenosov priacuteslušnej uacuteverovej inštituacutecie obmedzenia uplatňujuacutece sa pri odmeňovaniacute v časti pohyblivyacutech zložiek odmeny a to až do doby pokyacutem buduacute tieto rezervy naplneneacute v ustanovenej vyacuteške Ako nedostatok však možno hodnotiť že hoci vankuacuteš na zachovanie kapitaacutelu je smernicou stanovenyacute vo vyacuteške 25 rizikovo vaacuteženyacutech aktiacutev vyacuteška stanovenia rezervy proticyklickyacutech kapitaacutelovyacutech vankuacutešov zostaacuteva v pocircsobnosti členskyacutech štaacutetov534 čo v konečnom docircsledku mocircže viesť k tomu že sa vytvoria značneacute rozdiely naprieč jednotlivyacutemi štaacutetmi I napriek tomu však celkovaacute uacuteprava povinne vytvaacuteranyacutech rezerv sa zdaacute byť ako dostatočnaacute na zachovanie finančnej stability aj počas nepriazniveacuteho obdobia v ktorom sa uacuteveroveacute inštituacutecie mocircžu ocitnuacuteť 222 Uplatňovanie diskrečnej praacutevomoci vo vzťahu k maximaacutelnej harmonizaacutecii

Napriek deklarovaneacutemu princiacutepu maximaacutelnej harmonizaacutecie a zuacuteženia priestoru pre uacutevahu zo strany členskyacutech štaacutetov v niektoryacutech vyacuteznamnyacutech oblastiach im diskrečneacute praacutevomoci i naďalej zostanuacute

Možneacute veľmi negatiacutevne docircsledky v suacutevislosti s uplatňovaniacutem vyacutenimiek a diskrečnyacutech praacutevomociacute naacuterodnyacutech orgaacutenov ustanovenyacutech v nariadeniacute možno priacutekladmo uviesť na nasledovnom priacuteklade V suacutevislosti s vyacuteznamnosťou spraacutevne nastavenej vyacutešky jednotlivyacutech kapitaacutelovyacutech rezerv je o to viac docircležitaacute uacuteprava vyacutepočtu vlastneacuteho kapitaacutelu ako aj rizikovo vaacuteženeacuteho kapitaacutelu nakoľko sa minimaacutelne ako aj dodatočneacute kapitaacuteloveacute požiadavky počiacutetajuacute z tyacutechto vyacutechodiskovyacutech uacutedajov Pri počiacutetaniacute vlastnyacutech zdrojov nariadenie v člaacutenku 49 ods 1 vyžaduje odpočiacutetať podiel banky v dceacuterskych spoločnostiach ktoryacutemi suacute poisťovne avšak členskyacute štaacutet mocircže udeliť vyacutenimku a to bez

530 BABIS V Single Rulebook for Prudential Regulation of Banks Mission Accomplished

University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 372014 2014 s 28 (httpssrncomabstract=2456642) [2015-02-25] 531 Člaacutenok 92 Nariadenia č 5752013 532 Člaacutenok 129 Smernice 201336EUacute 533 Hlava VII kapitola 4 Smernice 201336EUacute 534 HUSTAacuteK Z MIKULAacuteŠ O Naacutevrh noveacute evropskeacute uacutepravy obezřetnostniacutech pravidel pro banky a obchodniacuteky s cennyacutemi papiacuteri ndash CRD IV (2015-02-25) [httpwwwepravocztopclankynavrh-nove-evropske-upravy-obezretnostnich-pravidel-pro-banky-a-obchodniky-s-cennymi-papiry-crd-iv-76280html]

162

vyacuteraznejšiacutech obmedzeniacute Podobne v odseku 2 rovnakeacuteho člaacutenku nariadenia je stanoveneacute že podiely banky v subjektoch finančneacuteho trhu ktoreacute suacute suacutečasťou konsolidovaneacuteho celku sa od vlastnyacutech zdrojov neodpočiacutetavajuacute pričom opaumltovne aj v tomto priacutepade naacuterodnyacute orgaacuten mocircže udeliť vyacutenimku Napokon pre členskeacute subjekty holdingu ktoreacute ale pocircsobia mimo finančneacuteho sektora majuacute naacuterodneacute orgaacuteny diskrečnuacute praacutevomoc rozhodnuacuteť podľa člaacutenku 89 ods 3 nariadenia o tom či pre tieto subjekty použijuacute pri vyacutepočte rizikovuacute vaacutehu 1250 alebo sa podiely v nich odpočiacutetajuacute od kapitaacutelu samotnej banky535 Kombinaacuteciou takyacutechto opatreniacute mocircže v konečnom docircsledku docircjsť k tomu že pri rovnakom subjekte s rovnakou štruktuacuterou kapitaacutelu a dceacuterskych poisťovniacute či inyacutech členov konsolidovaneacuteho holdingu mimo finančneacuteho trhu by bol v rocircznych štaacutetoch vypočiacutetanyacute pri rocircznom využitiacute tyacutechto praacutevomociacute vyacuterazne odlišnyacute vlastnyacute kapitaacutel a tyacutem stanoveneacute veľmi rozdielne požiadavky na kapitaacuteloveacute rezervy uacuteverovej inštituacutecie Tento stav de lege lata je preto nutneacute zmeniť takyacutem spocircsobom že sa aspoň priacutesnejšie nastavia podmienky ktoreacute by naacuterodneacute orgaacuteny museli splniť ak by diskrečneacute praacutevo chceli využiť Tieto nedostatky aktuaacutelnej praacutevnej uacutepravy by totiž mohli viesť k zneefektiacutevneniu bankovej uacutenie

Priacuteklad možnosti uplatnenia diskrečnyacutech praacutevomoci zo straacuten kompetentnyacutech naacuterodnyacutech orgaacutenov zahŕňa ale aj ďalšie ineacute situaacutecie a to napriacuteklad možnosť upustenia od uplatňovania požiadaviek kapitaacutelu a likvidity pre inštituacuteciu v raacutemci konsolidovanej finančnej skupiny536 ďalej praacutevomoc pripuacutešťajuacuteca povolenie odchyacutelenia sa od požiadaviek stanovenyacutech pre makroprudenciaacutelne kapitaacuteloveacute rezervy537 alebo diskrečnaacute praacutevomoc členskyacutech štaacutetov ktoruacute možno využiť pri uplatňovaniacute inyacutech kapitaacutelovyacutech vankuacutešov (napr vankuacuteš na pokrytie systeacutemoveacuteho rizika538)

Tento stav existencie staacutele značneacuteho rozsahu možnosti uplatňovania voľnej uacutevahy v tak zaacutevažnyacutech aspektoch bankovej činnosti ako suacute kapitaacuteloveacute požiadavky či požiadavky na likviditu a taktiež vzhľadom na to že jednou z priacutečin uplatňovania maximaacutelnej harmonizaacutecie bola praacuteve situaacutecia keď uplatňovanie diskrečnyacutech praacutevomociacute počas uacutečinnosti predchaacutedzajuacutecej uacutepravy viedlo k veľkyacutem rozdielom medzi členskyacutemi štaacutetmi a v konečnom docircsledku boli potom prekaacutežkou kvalitnej cezhraničnej spolupraacutece v oblasti kriacutezoveacuteho riadenia539 je nutneacute odstraacuteniť Spolupraacuteca pritom bola kľuacutečovaacute a jej neefektiacutevne fungovanie mocircže mať ďalekosiahle negatiacutevne docircsledky Je nutneacute upraviť uvedenyacute stav primeranyacutem spocircsobom tak aby napriek novej legislatiacuteve neexistovali staacutele značneacute pochybnosti o tom či je novaacute uacuteprava po každej straacutenke schopnaacute naplniť stanovenyacute cieľ ktoryacutem je zabraacutenenie opakovaniu finančnej kriacutezy efektiacutevne fungujuacutecou bankovou uacuteniou

223 Praacutevna analyacuteza zmien zavedenyacutech smernicou v raacutemci CRD4

Smernica o pristuacutepeniacute k činnosti uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute a prudenciaacutelnom dohľade nad uacuteverovyacutemi inštituacuteciami obsahuje uacutepravu jedneacuteho z najvyacuteznamnejšiacutech praacutevnych inštituacutetov v celom sektore bankovniacutectva a to inštituacutet bankoveacuteho povolenia Docircležitosť jeho spraacutevneho nastavenia spočiacuteva najmauml v tom aby zaručoval že banka resp v uvedenej smernici legaacutelne definovanaacute ako uacuteverovaacute inštituacutecia už pri začatiacute vykonaacutevania bankovyacutech činnostiacute bude v takej kondiacuteciiacute ktoraacute zabezpečiacute že aj v priacutepade nepriazniveacuteho vyacutevoja bude schopnaacute vykonaacutevať všetky uacutelohy tak že vkladatelia ani finančnyacute trh nebuduacute ohrozeniacute

Smernica obsahuje len zaacutekladneacute raacutemcoveacute podmienky ktoreacute členskeacute štaacutety naacutesledne mocircžu priacuteslušne modifikovať V tomto procese zohraacuteva vyacuteznamnuacute uacutelohu aj Euroacutepsky orgaacuten pre bankovniacutectvo ktoreacutemu sa podmienky udelenia bankoveacuteho povolenia zo strany každeacuteho členskeacuteho štaacutetu musia oznaacutemiť540 Smernicou stanoveneacute podmienky zahŕňajuacute všetky aspekty podnikania uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute a to od požiadaviek vlastneacuteho kapitaacutelu cez povinnosti tyacutekajuacutece sa personaacutelnej a funkčnej organizaacutecie riadenia a spraacutevy až po vyacutekon obozretneacuteho podnikania a možno ich celkovo hodnotiť ako relatiacutevne priacutesne avšak spraacutevne nastaveneacute Obdobne ako v priacutepade nariadenia aj


University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 372014 2014 s 16 - 17 (httpssrncomabstract=2456642) [2015-02-25] 536 Člaacutenky 7 - 10 nariadenia č 5752013 537 Člaacutenky 129 - 130 smernice č 201336EUacute 538 Člaacutenok 133 smernice 201336EUacute 539 BABIS V Single Rulebook for Prudential Regulation of Banks Mission Accomplished University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 372014 2014 s 3 (httpssrncomabstract=2456642) [2015-02-25] 540 Člaacutenok 8 ods 1 Smernice č 201336ES

163

smernica poskytuje napriek cieľu maximaacutelnej harmonizaacutecie určiteacute diskrečneacute praacutevomoci členskyacutem štaacutetom V tejto suacutevislosti je ale potrebneacute upozorniť na to že udelenie vyacutenimky sa mocircže tyacutekať aj tak vyacuteznamnej požiadavky akou je vlastnyacute kapitaacutel Na začiatku podnikania musiacute uacuteverovaacute inštituacutecia preukaacutezať jeho vlastniacutectvo za normaacutelnych okolnostiacute vo vyacuteške 5 milioacutenov eur avšak naacuterodneacute orgaacuteny mocircžu udeliť v tomto smere vyacutenimku a zmierniť tuacuteto povinnosť až na 1 milioacuten eur čo je len 20 pocircvodnej hodnoty541 Možnyacute rozsah udelenia tejto vyacutenimky je priacuteliš veľkyacute nakoľko samotnaacute hodnota 5 milioacutenov eur bola stanovenaacute na zaacuteklade opodstatnenyacutech docircvodov a vyacutevoja ktoreacute preukaacutezali že počiatočnyacute kapitaacutel v tejto vyacuteške poskytuje primeranuacute zaacuteruku toho že je dostatočnyacute na to aby bola zabezpečenaacute stabilita danej uacuteverovej inštituacutecie Z tyacutechto docircvodov by bolo preto legitiacutemne očakaacutevať jej splnenie od všetkyacutech žiadateľov bankoveacuteho povolenia a preto by mala byť možnosť udelenia vyacutenimky aj v tomto priacutepade uacuteplne odstraacutenenaacute

Naopak oblasťou v ktorej stanovenie presnyacutech podmienok zostaacuteva veľmi spraacutevne v pocircsobnosti členskyacutech štaacutetov je stanovenie podmienok pri splneniacute ktoryacutech vznikaacute povinnosť zriadenia Vyacuteboru pre odmeňovanie tak ako to predpokladaacute člaacutenok 95 smernice V tomto priacutepade by totiž ich stanoveniacutem na uacutenijnej uacuterovni mohlo docircjsť k situaacuteciiacute že vzhľadom na kriteacuteriaacute veľkosti rozsahu či zložitosti svojich činnosti by boli ustanoveneacute tak že v členskyacutech štaacutetoch v ktoryacutech najvaumlčšie uacuteveroveacute inštituacutecie suacute v porovnaniacute s ostatnyacutemi v Euroacutepskej uacutenii nevyacuteznamneacute ale vzhľadom na ostatneacute banky na vnuacutetroštaacutetnom trhu vyacuteznamneacute by nemusela byť povinnosť zriadenia tohto vyacuteznamneacuteho vyacuteboru pri žiadnej uacuteverovej inštituacutecii v danom štaacutete čo ale nie je žiaduce nakoľko je potrebneacute prostredniacutectvom tyacutechto vyacuteborov zabraacuteniť situaacuteciaacutem aby si členovia vrcholneacuteho manažmentu vyplaacutecali vysokeacute odmeny v čase nepriaznivej finančnej situaacutecie danej banky

Ako ďalšiacute naacutevrh de lege ferenda ktoryacute by bolo vhodneacute zaviesť do suacutečasnej uacutepravy s cieľom jej zlepšenia by bolo vymedzenie niektoryacutech pojmov ktoreacute v suacutečasnosti smernica použiacuteva ale bez vymedzenia ich obsahu542 Napriacuteklad pri posudzovaniacute žiadosti o udelenie bankoveacuteho povolenia sa maacute posudzovať vhodnosť akcionaacuterov resp spoločniacutekov vychaacutedzajuacuteca zo zhodnotenia ich dobrej povesti543 avšak nedefinuje čo tento pojem zahŕňa Stav de lege lata v tomto smere teda nenapĺňa dostatočne princiacutep praacutevnej istoty

23 Systeacutem ochrany vkladov

Spoločnyacute systeacutem ochrany vkladov je po nedostatku prejavenej politickej vocircle vybudovať ho medzi prvyacutemi piliermi bankovej uacutenie v suacutečasnosti definovanyacute ako prvok bankovej uacutenie ktoryacute sa maacute dosiahnuť v dlhodobom horizonte544 Napriek tomu smernica o ochrane vkladov prešla vyacuteraznyacutemi zmenami s cieľom lepšie chraacuteniť vklady spotrebiteľov Tento systeacutem spočiacuteva v stanoveniacute povinnosti členskeacutemu štaacutetu na ktoreacuteho uacutezemiacute by skrachovala danaacute uacuteverovaacute inštituacutecia poskytnuacuteť vkladateľom naacutehradu V roku 2009 bola pod vplyvom svetovej finančnej kriacutezy vyacuteška hornej hranice tejto naacutehrady navyacutešenaacute z dovtedajšiacutech 50 000 eur na suacutečasnyacutech 100 000 eur545 Taacuteto hodnota je zachovanaacute aj v novej smernici V čase predloženia naacutevrhu na zvyacutešenie hodnoty do ktorej suacute vklady chraacuteneneacute odhadovala Euroacutepska komisia že tyacutemto systeacutemom ochrany bude pokrytyacutech až 80 vkladov546 Napriek nepochybneacutemu vyacuteznamu existencie tohto systeacutemu je nutneacute poukaacutezať na možnyacute negatiacutevny vedľajšiacute docircsledok takto nastaveneacuteho systeacutemu Za uvedenyacutech podmienok buduacute mať totiž len vkladatelia ktoryacutech časť vkladov nebude pokrytaacute tyacutemto systeacutemom skutočnyacute zaacuteujem na docircslednom vyvodzovaniacute zodpovednosti zo strany orgaacutenov v ktoryacutech pocircsobnosti je vyacutekon dohľadu a prijiacutemanie rocircznych opatreniacute s cieľom vynucovania regulačnyacutech noriem a len tiacuteto vkladatelia buduacute pri vyacutebere uacuteverovej inštituacutecie s ktorou vstuacutepia do praacutevneho vzťahu skutočne posudzovať všetky dostupneacute informaacutecie o nej relevantneacute pre spraacutevne určenie takej banky v ktorej buduacute ich vklady chraacuteneneacute v

541 Člaacutenok 12 Smernice č 201336ES 542 ENRIQUES L ZETZSCHE D Quack Corporate Governance Round III Bank Board Regulation Under the New European Capital Requirement Directive 2014 s 15 - 16 (httpssrncomabstract=2412601) [2015-02-25] 543 Člaacutenok 14 v spojeniacute s člaacutenkom 23 Smernice č 201336EUacute 544 EUROPEAN PARLIAMENT The economic governance framework of EMU Stocktacking of building blocks PE 542642 European Parliament Brussels 2015 s 4 545 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 200914ES Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 1332009 L 683 546 DRAGOMIR L European Prudential Banking Regulation and Supervision ndash The Legal Dimension Routledge 2010 ISBN 978-0-415-49656-8 s 317 ndash 318

164

plnej vyacuteške a to vďaka riadnemu dodržiavaniu všetkyacutech podmienok z jej strany a zaacuteroveň existencii mechanizmov zabezpečujuacutecich ryacutechle vynuacutetenie ich dodržania v priacutepade odchyacutelenia sa od nich V raacutemci legislatiacutevneho procesu a uacutevah o vybudovaniacute piliera spoločneacuteho systeacutemu ochrany vkladov je preto potrebneacute zaoberať sa aj touto skutočnosťou a možnosťami zmeniť tento stav tak aby aj vkladatelia prebrali vaumlčšiu mieru zodpovednosti za svoje rozhodnutia 3 JEDNOTNYacute MECHANIZMUS DOHĽADU

31 Praacutevny zaacuteklad a analyacuteza zmien zavedenyacutech jednotnyacutem mechanizmom dohľadu

Praacutevnym zaacutekladom umožňujuacutecim vytvorenie jednotneacuteho mechanizmu dohľadu ako jedneacuteho zo suacutečasnyacutech troch pilierov bankovej uacutenie je člaacutenok 127 ods 6 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie ktoryacute priamo umožňuje zverenie špecifickyacutech uacuteloh tyacutekajuacutecich sa vyacutekonu prudenciaacutelnej politiky Euroacutepskej centraacutelnej banke547 Legislatiacutevne bol totiž tento element bankovej uacutenie zavedenyacute prostredniacutectvom dvoch praacutevnych predpisov a to jednak nariadeniacutem ktoryacutem bol na Euroacutepsku centraacutelnu banku prenesenyacute vyacutekon dohľadu548 z členov eurozoacuteny a jednak nariadeniacutem ktoryacutem došlo k zmenaacutem v nariadeniacute o zriadeniacute Euroacutepskeho orgaacutenu pre bankovniacutectvo549

Cieľom kľuacutečovyacutech zmien ktoreacute do euroacutepskeho praacuteva zavaacutedza systeacutem jednotneacuteho mechanizmu dohľadu bolo odstraacutenenie nedostatkov predchaacutedzajuacutecej uacutepravy Zaacutemerom bolo zmeniť stav keď siacutece normy bankovej regulaacutecie tak ako suacute obsiahnuteacute aj v jednotnom systeacuteme pravidiel suacute harmonizovaneacute a majuacute byť uplatňovaneacute vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch rovnako avšak čo sa tyacuteka ich aplikovania a vynucovania toto bolo staacutele v pocircsobnosti naacuterodnyacutech orgaacutenov dohľadu To spocircsobovalo vysokuacute mieru rozdielnosti pri interpretaacuteciiacute toho isteacuteho pravidla naprieč členskyacutemi štaacutetmi a aj vysokeacute administratiacutevne naacuteklady pre banky Tento stav rovnako len zvyšoval riziko možnej naacutekazy a braacutenil efektiacutevnemu fungovaniu vnuacutetorneacuteho trhu

Na riešenie tyacutechto probleacutemov sa vytvoril jednotnyacute mechanizmus dohľadu ktoryacute je vybudovanyacute na tom že členskeacute štaacutety eurozoacuteny sa obligatoacuterne vzdaacutevajuacute časti svojich praacutevomociacute v oblasti vykonaacutevania dohľadu nad bankami a nadobuacuteda ich Euroacutepska centraacutelna banka

32 Pocircsobnosť jednotneacuteho mechanizmu dohľadu

Jednyacutem z najproblematickejšiacutech aspektov jednotneacuteho mechanizmu dohľadu je jeho uacutezemnaacute pocircsobnosť V suacutelade s člaacutenkom 127 ods 6 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie z ktoreacuteho vychaacutedza aj nariadenie zavaacutedzajuacutece jednotnyacute mechanizmus dohľadu sa tento pilier aplikuje obligatoacuterne len na členskeacute štaacutety eurozoacuteny s tyacutem že ostatneacute členskeacute štaacutety Euroacutepskej uacutenie ktoryacutech mena nie je euro sa buduacute mocirccť fakultatiacutevne stať suacutečasťou tohto mechanizmu prostredniacutectvom inštituacutetu nadviazania uacutezkej spolupraacutece550

Takouto praacutevnou uacutepravou však dochaacutedza k vyacuteznamnej dvojkoľajnosti nakoľko buduacute opaumlť aj v tomto pilieri existovať dve skupiny štaacutetov na ktoreacute sa buduacute uplatňovať diametraacutelne odlišneacute postupy Nakoľko je vybudovanie hospodaacuterskej a menovej uacutenie ktorej jednyacutem zo štyroch kľuacutečovyacutech prvkov je praacuteve bankovaacute uacutenia cieľom v celej Euroacutepskej uacutenii a nielen v eurozoacutene je nevyhnutneacute aby sa v buduacutecnosti zmenil tento stav de lege lata tak aby sa pocircsobnosť všetkyacutech pilierov bankovej uacutenie vzťahovala bez rozdielov na celeacute uacutezemie Euroacutepskej uacutenie a to aj predtyacutem a v priacutepade ak by mena euro nebola ešte menou vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch nakoľko proces jej prijiacutemania je veľmi dlhyacute a v priacutepade niektoryacutech štaacutetov v suacutečasnosti chyacuteba pre tento krok aj politickaacute vocircľa a absencia praacutevomoci vykonaacutevať priamy dohľad aj v tyacutechto štaacutetoch by mohla mať v konečnom docircsledku negatiacutevny vplyv na finančnuacute stabilitu aj v eurozoacutene

Treba však zdocircrazniť že v suacutečasnosti zavedenie takyacutechto zmien nie je možneacute bez zmeny primaacuterneho praacuteva nakoľko v tejto oblasti na jeho zaacuteklade nemaacute Euroacutepska centraacutelna banka jurisdikciu mimo členskyacutech štaacutetov eurozoacuteny

547 ZAVVOS G KALTSOUNI S The Single Resolution Mechanism in the European Banking Union Legal Foundation Governance Structure and Financing 2014 s 8 (httpssrncomabstract=2531907) [2015-02-25] 548 Nariadenie Rady (EUacute) č 10242013 Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 29102013 L 28763 549 Nariadenie Rady (EUacute) č 10222013 Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 29102013 L 2875 550 Člaacutenky 6 až 7 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013

165

33 Kriteacuterium vyacuteznamnosti pri stanoveniacute priameho vyacutekonu dohľadu Euroacutepskou centraacutelnou bankou

Od začiatku uacutevah o tom akaacute by mala byť štruktuacutera jednotneacuteho mechanizmu dohľadu a ako by mal fungovať aby mohol efektiacutevne napĺňať cieľ bola jednyacutem z kľuacutečovyacutech aspektov problematika určenia toho či maacute Euroacutepska centraacutelna banka priamo vykonaacutevať dohľad nad všetkyacutemi bankami v eurozoacutene alebo či iba nad najvyacuteznamnejšiacutemi a ak iba nad tyacutemito tak ako nastaviť kriteacuteria tohto vyacuteberu551

V eurozoacutene v suacutečasnosti podnikaacute približne 6 000 baacutenk Nakoľko všetky vyacuteznamneacute praacutevomoci v oblasti vyacutekonu dohľadu tak ako suacute stanoveneacute v člaacutenku 4 nariadenia552 preberaacute a za ich uskutočňovanie zodpovedaacute v konečnom docircsledku Euroacutepska centraacutelna banka presadilo sa kriteacuterium aby priamy dohľad vykonaacutevala len nad systeacutemovo najvyacuteznamnejšiacutemi bankami a nie aj nad tyacutemi ktoreacute nemajuacute vyacuteznamnyacute vplyv na finančnuacute situaacuteciu eurozoacuteny a dohľad nad nimi mocircže byť lepšie vykonaacutevanyacute na naacuterodnej uacuterovni553 Pri prikloneniacute sa k tomuto argumentu bolo však do vyacuteznamnej miery braneacute hľadisko že Euroacutepska centraacutelna banka je v prvom rade centraacutelnou bankou eurozoacuteny a jej primaacuterne uacutelohy za uacutečelom plnenia ktoryacutech bola aj zriadenaacute suacute uacuteplne ineacute ako vyacutekon dohľadu nad jednyacutem druhom subjektov finančneacuteho trhu Z tohto docircvodu je siacutece možneacute suacutehlasiť s tyacutem že vyacutekon priameho dohľadu Euroacutepskou centraacutelnou bankou bolo nutneacute obmedziť len na najvaumlčšie a najvyacuteznamnejšie banky eurozoacuteny pretože kvalitnyacute vyacutekon dohľadu nad všetkyacutemi bankami touto inštituacuteciou je za suacutečasnyacutech podmienok nepredstaviteľnyacute Na druhej strane však takyacuteto stav z dlhodobeacuteho hľadiska nemožno hodnotiť ako dostatočnyacute pretože aj cieľom kreaacutecie jednotneacuteho mechanizmu dohľadu bolo zamedzenie opakovania docircsledkov nedostatočnej praacutevnej uacutepravy v obdobiacute pred a počas svetovej finančnej kriacutezy a dlhovej kriacutezy v eurozoacutene a praacuteve počas nich sa ukaacutezalo že aj uacuteverovaacute inštituacutecia ktoraacute by z hľadiska kriteacuteriiacute tak ako suacute v suacutečasnosti v člaacutenku 6 nariadenia stanoveneacute bola menej vyacuteznamnou a teda priamy dohľad by nad ňou nevykonaacutevala Euroacutepska centraacutelna banka mohla v docircsledku svojho zlyhania vyvolať obavy verejnosti o stabilnyacute a zdravyacute finančnyacute systeacutem a mať dominovyacute efekt na všetky ďalšie subjekty finančneacuteho trhu a to aj vraacutetane tyacutech najvaumlčšiacutech baacutenk Ako priacuteklad boli uvaacutedzaneacute viacereacute menšie španielske banky či britskaacute Northern Rock554

34 Rozdelenie kompetenciiacute medzi priacuteslušneacute orgaacuteny a spraacuteva a riadenie jednotneacuteho

mechanizmu dohľadu

Vyacutekon dohľadu nad bankami sa na zaacuteklade nariadenia v suacutečasnosti vykonaacuteva nasledovnyacutem spocircsobom555 a) v priacutepade uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute ktoreacute na zaacuteklade kriteacuteriiacute v člaacutenku 6 boli vymedzeneacute ako vyacuteznamneacute dohľad vykonaacuteva priamo Euroacutepska centraacutelna banka a b) v priacutepade ostatnyacutech uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute hoci samotneacute nariadenie ich osobitne neoznačuje ale a contrario ich možno označiť ako menej vyacuteznamneacute vykonaacutevajuacute dohľad orgaacuteny na naacuterodnej uacuterovni avšak v suacutelade s pokynmi vydanyacutemi Euroacutepskou centraacutelnou bankou nakoľko Euroacutepska centraacutelna banka je v konečnom docircsledku zodpovednaacute za vyacutekon dohľadu nad bankami v celej eurozoacutene a nad bankami v ostatnyacutech členskyacutech štaacutetoch ktoreacute sa zuacutečastňujuacute jednotneacuteho mechanizmu Z tejto konečnej zodpovednosti ďalej vyplyacuteva aj praacutevomoc že kedykoľvek mocircže centraacutelna banka na zaacuteklade voľnej uacutevahy prevziať od tyacutechto naacuterodnyacutech orgaacutenov priamy vyacutekon dohľadu a to nad ktoroukoľvek uacuteverovou inštituacuteciou vykonaacutevajuacutecou činnosť na tomto uacutezemiacute556

Vzhľadom na to že Euroacutepska centraacutelna banka primaacuterne plniacute funkcie v oblasti menovej politiky bolo potrebneacute aby na vyacutekon tyacutechto novyacutech praacutevomociacute ktoreacute na ňu prechaacutedzajuacute z členskyacutech štaacutetov bola organizaacutecia a riadenie jednotneacuteho mechanizmu uacuteplne oddeleneacute od tyacutechto ostatnyacutech

551 WYMEERSCH E The Single Supervisory Mechanism or SSM Part One of the Banking Union 2014 s 32 ( httpssrncomabstract=2403859) [2015-02-25] 552 Člaacutenok 4 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013 553 WYMEERSCH E The Single Supervisory Mechanism or SSM Part One of the Banking Union 2014 s 32 ( httpssrncomabstract=2403859) [2015-02-25] 554 WYMEERSCH E The Single Supervisory Mechanism or SSM Part One of the Banking Union 2014 s 32 ( httpssrncomabstract=2403859) [2015-02-25] 555 Člaacutenky 4 - 7 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013 556 FERRAN E European Banking Union Imperfect But It Can Work University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 302014 2014 s 7 (httpssrncomabstract=2426247) [2015-02-25]

166

činnostiacute557 Za tyacutemto uacutečelom bol vytvorenyacute vnuacutetornyacute orgaacuten a to Rada pre dohľad ktoryacutem sa uskutočňujuacute všetky praacutevomoci ktoreacute v oblasti dohľadu a čiastočne aj regulaacutecie prechaacutedzajuacute na Euroacutepsku centraacutelnu banku Rada pre dohľad sa skladaacute z predsedu podpredsedu 4 zaacutestupcov Euroacutepskej centraacutelnej banky a z jedneacuteho zaacutestupcu každeacuteho členskeacuteho štaacutetu jednotneacuteho mechanizmu dohľadu Podpredsedom pritom obligatoacuterne musiacute byť niektoryacute z členov Vyacutekonnej rady centraacutelnej banky pričom predseda naopak členom tohto orgaacutenu Euroacutepskej centraacutelnej banky byť nemocircže558 Keďže však staacutele ide o vnuacutetornyacute orgaacuten Euroacutepskej centraacutelnej banky a preto ani nemocircže disponovať praacutevnou subjektivitou na rozdiel od vyacutekonneacuteho orgaacutenu jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute jeho rozhodnutia podliehajuacute schvaacuteleniu Rade guverneacuterov Euroacutepskej centraacutelnej banky ktoraacute siacutece ak nevznesie naacutemietku proti nim považujuacute sa za schvaacuteleneacute no napriek tomu sa mocircže vyskytnuacuteť situaacutecia že rozhodnutie Rady pre dohľad by nebolo prijateacute hoci by toto neschvaacutelenie nemohlo byť svojvoľneacute Rovnako v priacutepade že by sa v suacutečasnosti do jednotneacuteho mechanizmu dohľadu zapojil nečlenskyacute štaacutet eurozoacuteny tak hoci by v Rade pre dohľad jeho zaacutestupca svojho člena mal v Rade guverneacuterov už nie pretože jej členmi ako najvyššieho rozhodovacieho orgaacutenu Euroacutepskej centraacutelnej banky nemocircžu byť guverneacuteri naacuterodnej banky nečlenskeacuteho štaacutetu eurozoacuteny

Ako vhodnejšie a spraacutevnejšie by sa vzhľadom na tieto nedostatky preto javilo riešenie aj keď jeho prijatie by bolo veľmi zložiteacute vzhľadom na to že by si vyžadovalo zmenu zakladajuacutecich zmluacutev aby aj v priacutepade tohto piliera bola vytvorenaacute samostatnaacute inštituacutecia primaacuterne zameranaacute na vyacutekon praacutevomociacute jednotneacuteho mechanizmu dohľadu ktorej vrcholnyacutem orgaacutenom by bola Rada pre dohľad v ktorej by ale už neboli na čele zaacutestupcovia Euroacutepskej centraacutelnej banky ale osoby menovaneacute orgaacutenmi s vaumlčšou legitimitou a to napriacuteklad spoločnyacutem rozhodnutiacutem Rady Euroacutepskej uacutenie a Euroacutepskym parlamentom Aby tieto priacutepadneacute zmeny v inštitucionaacutelnej architektuacutere dohľadu a regulaacutecie nad bankovniacutectvom boli komplexneacute bolo by potrebneacute aby ich suacutečasťou boli aj zmeny tyacutekajuacutece sa Euroacutepskeho orgaacutenu pre bankovniacutectvo

V suacutečasnosti medzi hlavneacute uacutelohy Euroacutepskeho orgaacutenu pre bankovniacutectvo v zmysle nariadenia ktoryacutem bol zriadenyacute559 patriacute uplatňovanie mechanizmov za uacutečelom dosiahnutia efektiacutevneho fungovania vnuacutetorneacuteho trhu s finančnyacutemi službami ako aj vypracovaacutevanie naacutevrhov praacutevne zaacutevaumlznyacutech regulačnyacutech technickyacutech štandardov a implementačnyacutech technickyacutech štandardov na ktoreacute ho sekundaacuterne praacutevo splnomocňuje hoci tieto praacutevne zaacutevaumlzneacute naacutevrhy podliehajuacute ešte naacutesledneacutemu schvaacuteleniu Euroacutepskou komisiu Okrem toho vydaacuteva aj praacutevne nezaacutevaumlzneacute pokyny naacuterodnyacutem orgaacutenom dohľadu a vytvaacutera jednotneacute zaacutesady ktoreacute by priacuteslušneacute orgaacuteny pri jeho vyacutekone mali uplatňovať Okrem toho je suacutečasťou Euroacutepskeho systeacutemu finančneacuteho dohľadu a preto suacute jeho zaacutestupcovia aj členmi ostatnyacutech orgaacutenov patriacich do tohto systeacutemu vraacutetane Euroacutepskeho orgaacutenu pre systeacutemoveacute riziko

Z takto stanovenej pocircsobnosti jednotlivyacutech orgaacutenov vyplyacuteva že je nevyhnutneacute aby pri plneniacute svojich uacuteloh navzaacutejom spolupracovali Avšak pri takto zložityacutech štruktuacuterach a množstve rocircznych subjektov s pocircsobnosťou a praacutevomocami v oblasti bankovniacutectva v ktorej staacutele k vzniku ďalšiacutech aj dochaacutedza mocircže v konečnom docircsledku tento stav viesť k vzniku viaceryacutech negatiacutevnych javov Za najvyacuteznamnejšie možno označiť potenciaacutelny vznik negatiacutevnych kompetenčnyacutech konfliktov ktoreacute suacute pri vzaacutejomnom prekryacutevaniacute agend vysoko pravdepodobneacute ďalej experti pracujuacuteci v jednotlivyacutech orgaacutenoch buduacute na zaacuteklade praacutevnych predpisov povinniacute spolupracovať zuacutečastňovať sa rokovaniacute podieľať sa na priacuteprave spoločnyacutech naacutevrhov či vymieňať si informaacutecie s takyacutem množstvom ďalšiacutech inštituacuteciiacute že im nemusiacute zostať takyacute počet potrebnyacutech odborniacutekov s dostatkom času na plnenie primaacuternych uacuteloh daneacuteho orgaacutenu To by zabraňovalo efektiacutevnemu vyacutekonu dohľadu priacutepadne kvalitne a včas vytvaacuteranej normotvorbe Preto je potrebneacute brať do uacutevahy aj tento vyacuteznamnyacute aspekt a snažiť sa tento negatiacutevny trend čo najskocircr zastaviť 4 JEDNOTNYacute MECHANIZMUS RIEŠENIA KRIacuteZOVYacuteCH SITUAacuteCIIacute

41 Praacutevny zaacuteklad a legislatiacuteva zavaacutedzajuacuteca jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech

situaacuteciiacute

Jednou z najkontroverznejšiacutech otaacutezok spojenyacutech s vytvoreniacutem jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute bol praacuteve praacutevny zaacuteklad na zaacuteklade ktoreacuteho by bolo možneacute tento

557 Člaacutenok 25 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013 558 Člaacutenok 26 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013 559 Člaacutenok 1 Nariadenia č 10932010 v konsolidovanom zneniacute

167

mechanizmus vytvoriť bez nutnosti zmien primaacuterneho praacuteva Na rozdiel od jednotneacuteho mechanizmu dohľadu totiž vybudovať tento pilier priamo neumožňoval žiadny člaacutenok zakladajuacutecich zmluacutev560 Euroacutepska komisia z tohto docircvodu napokon použila rovnakyacute praacutevny zaacuteklad ako pri jednotnom suacutebore pravidiel a to člaacutenok 114 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie ktoryacute sa ale bežne použiacuteva na prijiacutemanie praacutevnych aktov prostredniacutectvom ktoryacutech sa maacute dosiahnuť efektiacutevne fungovanie jednotneacuteho vnuacutetorneacuteho trhu561 Hoci bol napokon jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute prijatyacute po tom čo bol jeho praacutevny zaacuteklad preskuacutemanyacute aj zo strany praacutevnych expertov Rady Euroacutepskej uacutenie pred nemeckyacutem Spolkovyacutem uacutestavnyacutem suacutedom bolo začateacute konanie ktoreacuteho predmetom je posuacutedenie či bankovaacute uacutenia osobitne tento pilier neporušuje nemeckeacute uacutestavne praacutevo tyacutem že nemaacute žiadny praacutevny zaacuteklad v primaacuternom praacuteve562 Ďalšou kontroverznou skutočnosťou v uacutestavnopraacutevnej rovine je či mocircže uacutestavnyacute suacuted členskeacuteho štaacutetu posudzovať či maacute sekundaacuterne praacutevo zaacuteklad v primaacuternom praacuteve a či by toto nemalo byť vyacutelučne v kompetencii Suacutedneho dvora Euroacutepskej uacutenie

Napriek uvedenyacutem uacutevahaacutem z tohto stavu jednoznačne vychaacutedza že v buduacutecnosti pri budovaniacute ďalšiacutech pilierov bankovej uacutenie priacutepadne pri zaacutesadnyacutech zmenaacutech v jej suacutečasnej štruktuacutere bude potrebneacute venovať osobitnuacute pozornosť posuacutedeniu či sa zavaacutedzaneacute zmeny opierajuacute a suacute v suacutelade s primaacuternym praacutevom nakoľko priacutepadneacute konštatovanie uacutestavneacuteho suacutedu niektoreacuteho členskeacuteho štaacutetu obzvlaacutešť eurozoacuteny o protiuacutestavnosti by mohlo mať bezprecedentnyacute a ďalekosiahly negatiacutevny dopad na celuacute bankovuacute uacuteniu z ktorej by sa mohol stať neuacutečinnyacute systeacutem Hoci vzhľadom na nedostatok politickej vocircle sa v suacutečasnosti o zmene zakladajuacutecich zmluacutev neuvažuje v priacutepade jej dostatku by bolo vhodneacute priamo do nich bankovuacute uacuteniu spolu s jej piliermi zakotviť a tyacutem zabraacuteniť podobnyacutem snahaacutem o jej uacutestavneacute napaacutedanie a spochybňovanie

42 Vyacutechodiskaacute a štruktuacutera jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

Cieľom jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ktoryacute bol do euroacutepskeho praacuteva zavedenyacute prostredniacutectvom jedneacuteho praacutevneho predpisu ktoryacutem bolo nariadenie č 8062014563 je zabraacutenenie ohrozenia stability finančneacuteho systeacutemu ku ktoreacutemu by mohlo docircjsť prerušeniacutem zabezpečovania zaacutekladnyacutech finančnyacutech služieb (napr platobnyacutech systeacutemov) a rovnako zabraacutenenie ohrozenia vkladov a to v docircsledku toho že by sa uacuteverovaacute inštituacutecia dostala do platobnej neschopnosti564 Praacutevna uacuteprava nariadenia za tyacutemto uacutečelom vychaacutedza zo zabezpečenia kontinuity najdocircležitejšiacutech finančnyacutech funkciiacute daneacuteho subjektu udržiavania finančnej stability vyhnutiacutem sa naacutekaze ktoraacute by sa mohla šiacuteriť v celom systeacuteme a napokon zo zniacuteženia spoliehania sa na verejneacute financie (ktoreacute suacute v konečnom docircsledku vytvaacuteraneacute plateniacutem daniacute daňovyacutech poplatniacutekov) a z ochrany vkladateľov565

Veľmi docircležitou suacutečasťou tohto piliera nie je len samotnyacute mechanizmus a naacutestroje prostredniacutectvom ktoryacutech sa majuacute daneacute situaacutecie riešiť ale aj vytvorenie fondov na riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ktoreacute buduacute financovaneacute z povinnyacutech priacutespevkov subjektov bankoveacuteho sektoru Tieto priacutespevky sa buduacute počiacutetať individuaacutelne pre každuacute uacuteverovuacute inštituacuteciu a buduacute sa počiacutetať ako pomer objemu pasiacutev danej uacuteverovej inštituacutecie vo vzťahu k celkovyacutem pasiacutevam všetkyacutech uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute povolenyacutech v zuacutečastnenyacutech členskyacutech štaacutetoch pričom taacuteto vyacuteška bude naacutesledne ešte upravenaacute uacutemerne rizikaacutem ktoreacute danaacute banka podstupuje Obdobnyacutem spocircsobom buduacute počiacutetaneacute povinneacute priacutespevky do naacuterodnyacutech rezolučnyacutech fondov

560 FERRAN E European Banking Union Imperfect But It Can Work University of Cambridge

Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 302014 2014 s 21 - 22 [httpssrncomabstract=2426247) [2015-02-25] 561 ZAVVOS G KALTSOUNI S The Single Resolution Mechanism in the European Banking Union Legal Foundation Governance Structure and Financing 2014 s 8

(httpssrncomabstract=2531907) [2015-02-25] 562 EUOBSERVER Banking union faces legal challenge in Germany (httpseuobservercomeconomic125117) [2015-02-25] 563 Nariadenie Euroacutepskeho parlamentu a Rady (EUacute) č 8062014 Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie

3072014 L 2251 564 ZAVVOS G KALTSOUNI S The Single Resolution Mechanism in the European Banking Union Legal Foundation Governance Structure and Financing 2014 s 5 (httpssrncomabstract=2531907) [2015-02-25] 565 Člaacutenok 14 odsek 2 Nariadenia č 8062014

168

V suacutevislosti s tyacutemto je nutneacute osobitne upriamiť pozornosť na to že bude nevyhnutneacute klaacutesť veľkyacute docircraz na spraacutevne nastavenie rizikovyacutech vaacuteh jednotlivyacutem druhom riziacutek aby žiadne riziko nebolo vzhľadom na svoj charakter podceňovanyacutem ani preceňovanyacutem keďže bude mať vyacuteznamnyacute vplyv na konečnuacute hodnotu priacutespevku priacuteslušnej uacuteverovej inštituacutecie do tohto fondu

V suacutečasnosti je cieľovaacute suma ktoraacute ma tento fond tvoriť stanovenaacute na 55 miliaacuterd eur Jeho objem by mal dosahovať najmenej 1 hodnoty krytyacutech vkladov všetkyacutech uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch bankovej uacutenie566

43 Pocircsobnosť a uacutečinnosť jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

Pocircsobnosť jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute je veľmi uacutezko prepojenaacute s pocircsobnosťou jednotneacuteho mechanizmu dohľadu čo vychaacutedza zo vzaacutejomnej zaacutevislosti tyacutechto dvoch pilierov567 Takeacuteto nastavenie systeacutemu je veľmi spraacutevne a nevyhnutneacute pre efektiacutevne fungovanie bankovej uacutenie pretože ak by bol v raacutemci dohľadu identifikovanyacute pri dohliadanej uacuteverovej inštituacuteciiacute takyacute stav ktoryacute by napĺňal podmienky posuacutedenia daneacuteho stavu ako kriacutezovej situaacutecie je nutneacute aby boli ihneď aplikovaneacute naacutestroje riešenia kriacutezovej situaacutecie a zabraacutenilo sa tak vzniku a prehĺbeniu nepriaznivyacutech naacutesledkov Z vyššie uvedeneacuteho teda vyplyacuteva že jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute sa uplatňuje pre všetky členskeacute štaacutety jednotneacuteho mechanizmu dohľadu

Okrem toho však bude danaacute pocircsobnosť tohto piliera aj voči materskyacutem spoločnostiam usadenyacutem v zuacutečastnenom členskom štaacutete ak podliehajuacute dohľadu na konsolidovanom zaacuteklade ktoreacuteho priamym vykonaacutevateľom je Euroacutepska centraacutelna banka a navonok sa vzťahuje aj na investičneacute spoločnosti a finančneacute inštituacutecie usadeneacute v zuacutečastnenom členskom štaacutete ak podliehajuacute dohľadu na konsolidovanom zaacuteklade priamo vykonaacutevanom Euroacutepskou centraacutelnou bankou568 Z analyacutezy subjektov ktoreacute suacute v pocircsobnosti mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute teda vychaacutedza že v poslednyacutech dvoch uvedenyacutech priacutepadoch hoci nebude Euroacutepska centraacutelna banka vykonaacutevateľom dohľadu tyacutechto od uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute odlišnyacutech subjektov v praxi sa stane jedinyacutem orgaacutenom dohľadu ktoryacute bude mať celkovyacute prehľad o riziku ktoreacutemu bude skupina vystavenaacute569 Je nutneacute oceniť takuacuteto praacutevnu uacutepravu pretože vyluacutečenie tyacutechto konsolidovanyacutech subjektov z mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute by spocircsobilo takmer nemožneacute efektiacutevne plaacutenovanie riešenia priacutepadnej kriacutezovej situaacutecie skupiny a prijatie vhodnyacutech mechanizmov

Nariadenie vstuacutepilo do platnosti 1 januaacutera 2015 a napĺňanie fondu by sa malo začať 1 januaacutera 2016 a to na zaacuteklade medzivlaacutednej dohody podpiacutesanej v maacuteji 2014 ktorou sa dohodlo vykonaacutevanie niektoryacutech ustanoveniacute nariadenia suacutevisiacich s fondom570 Docircvod prijatia tejto medzivlaacutednej dohody a nezapracovanie jej obsahu priamo do nariadenia suacutevisiacute s tyacutem že spocircsob vytvorenia tohto piliera kombinaacuteciou tyacutechto praacutevnych aktov bol zvolenyacute ako kompromis odstraňujuacuteci obavy z použitia člaacutenku 114 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie ako praacutevneho zaacutekladu Suacutečasnaacute praacutevna uacuteprava teda vedie k voľbe vytvaacuterania jednotlivyacutech pilierov praacutevne komplikovanejšiacutem spocircsobom čiacutem sa vytvaacutera zložitejšia štruktuacutera ktoraacute mocircže byť prekaacutežkou vaumlčšej efektiacutevnosti celej bankovej uacutenie Opaumltovne sa teda na tomto mieste vyskytuje problematika suacutevisiaca s priamym nezakotveniacutem bankovej uacutenie do primaacuterneho praacuteva čo len zvyacuterazňuje potrebu tuacuteto situaacuteciu riešiť

44 Spraacuteva a riadenie jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

Jednou z najproblematickejšiacutech oblastiacute tohto piliera je obdobnyacute probleacutem ako pri jednotnom mechanizme dohľadu keďže sa rozdeľujuacute praacutevomoci a uacutelohy medzi Jednotnuacute radu ako orgaacuten na uacuterovni Euroacutepskej uacutenie a naacuterodneacute rezolučneacute orgaacuteny ktoreacute sa vytvaacuterajuacute v každom členskom štaacutete jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute571 Jednotnaacute rada ako aj spoločnyacute fond na riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute buduacute totiž vykonaacutevať svoje praacutevomoci len pre tie banky ktoreacute buduacute pod priamym dohľadom Euroacutepskej centraacutelnej banky z docircvodu stanovenyacutech kriteacuteriiacute alebo na zaacuteklade

566 Člaacutenok 69 Nariadenia č 8062014 567 FERRAN E European Banking Union Imperfect But It Can Work University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 302014 2014 s 7 (httpssrncomabstract=2426247) [2015-02-25] 568 Uacutevodnyacute člaacutenok 15 v spojeniacute s člaacutenkom 2 Nariadenia č 8062014 569 Uacutevodnyacute člaacutenok 22 Nariadenia č 8062014 570 Dohoda o prevode a mutualizaacutecii priacutespevkov do jednotneacuteho fondu na riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute Rada Euroacutepskej uacutenie 845714 571 Člaacutenok 7 Nariadenia č 8062014

169

samostatneacuteho rozhodnutia centraacutelnej banky o tom že bude vykonaacutevať priamy dohľad Naacuterodneacute rezolučneacute orgaacuteny buduacute mať praacutevomoc nad všetkyacutemi ostatnyacutemi subjektmi Nariadenie napriacuteklad umožňuje jednotnej rade nahradiť naacuterodnyacute rezolučnyacute orgaacuten a to aj zo svojej vlastnej iniciatiacutevy ak sa nezabezpečil vyacutekon rozhodnutiacute vydanyacutech v raacutemci jednotneacuteho mechanizmu572 Naacuterodneacute rezolučneacute fondy buduacute taktiež v pocircsobnosti naacuterodnyacutech rezolučnyacutech orgaacutenov ktoreacute buduacute mať rovnako praacutevomoc stanoviť vyacutešku priacutespevkov vybranyacutech inštituacuteciiacute so siacutedlom v danom štaacutete do naacuterodneacuteho fondu ale aj stanoviť vyacutešky minimaacutelnych požiadaviek na vlastneacute zdroje573 V tomto opaumlť možno vidieť riziko rozdielneho uplatňovania tyacutechto naacuterodnyacutech mechanizmov naprieč členskyacutemi štaacutetmi nakoľko poskytujuacute priestor na rozdielny priacutestup pri vyacutekone uvedenyacutech praacutevomoci Nespraacutevny vyacutekon uvedenyacutech praacutevomoci vo vzťahu k banke nad ktorou nevykonaacuteva priamy dohľad Euroacutepska centraacutelna banka pretože nespĺňa napriacuteklad kriteacuterium veľkosti avšak maacute napriacuteklad systeacutemovyacute vyacuteznam mocircže mať v priacutepade kriacutezy za naacutesledok negatiacutevny dopad na finančnyacute trh hoc aj uplatneniacutem mechanizmov riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute by už zaacutechrana tyacutechto baacutenk nebola hradenaacute daňovyacutemi poplatniacutekmi

Jednotnaacute rada je hlavnyacutem rozhodovaciacutem orgaacutenom tohto piliera bankovej uacutenie Nariadenie jej priznaacuteva praacutevnu subjektivitu akaacute patriacute akejkoľvek inej praacutevnickej osobe a zaacuteroveň ju vymedzuje ako agentuacuteru Euroacutepskej uacutenie Maacute veľmi široko definovaneacute praacutevomoci čiacutem je priamo vyvaacuteženaacute skutočnosť že je nositeľkou konečnej zodpovednosti za každuacute banku v bankovej uacutenii Medzi jej hlavneacute uacutelohy patriacute rozhodovanie o programoch riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ďalej aj ich plaacutenovanie a riešenie ak ide o banky nad ktoryacutemi v raacutemci jednotneacuteho mechanizmu dohľadu vykonaacuteva priamy dohľad Euroacutepska centraacutelna banka a rovnako je za tieto rozhodnutia aj zodpovednaacute574

Jednotnuacute radu vzhľadom na rozsah praacutevomoci uacutelohy objem finančnyacutech prostriedkov alokovanyacutech vo fonde riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute o ktorom bude rozhodovať nepochybne možno zaradiť medzi najvplyvnejšie orgaacuteny Euroacutepskej uacutenie Podľa toho či predmetom jej zasadania je rozhodovanie o uacuteverovej inštituacuteciiacute v ťažkosti alebo všeobecneacute zaacuteležitosti zasadaacute buď vo forme vyacutekonneacuteho zasadnutia alebo plenaacuterneho zasadnutia Od tohto sa odviacuteja aj jej zloženie Na jej čele stojiacute vyacutekonnyacute predseda a ďalej je tvorenaacute 4 členmi ktoriacute tuacuteto funkciu vykonaacutevajuacute na plnyacute uacutevaumlzok Tieto osoby sa zuacutečastňujuacute vždy oboch druhov zasadnutiacute Jednotnej rady spolu s pozorovateľmi bez hlasovacieho praacuteva ktoryacutemi suacute jeden zaacutestupca Euroacutepskej centraacutelnej banky a jeden zaacutestupca Euroacutepskej komisie spolu s pozvanyacutemi pozorovateľmi ad hoc na konkreacutetne zasadnutie Rozdiel medzi dvomi formaacuteciami Jednotnej rady z hľadiska členov spočiacuteva v tom že v priacutepade plenaacuterneho zasadnutia suacute členmi s hlasovaciacutem praacutevom aj jeden zaacutestupca každeacuteho vnuacutetroštaacutetneho orgaacutenu pre riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute členskeacuteho štaacutetu ktoryacute je v bankovej uacutenii pričom v priacutepade vyacutekonneacuteho zasadnutia je taacuteto skupina nahradenaacute len zaacutestupcami členskyacutech štaacutetov v ktoryacutech sa nachaacutedza banka v ťažkostiach a jej pobočky alebo dceacuterske spoločnosti575

Vzhľadom na už zhodnotenyacute vplyv tohto riadiaceho orgaacutenu je osobitne docircležiteacute bližšie analyzovať spocircsob jeho kreaacutecie a zodpovednostneacute vzťahy (predovšetkyacutem vo vzťahu k jeho predsedovi podpredsedovi a štyrom ďalšiacutem členom Jednotnej rady na plnyacute uacutevaumlzok) a to najmauml so zreteľom na posuacutedenie legitimity tyacutechto členov od ktoryacutech sa odviacuteja legitimita celeacuteho orgaacutenu Toto posuacutedenie je jednak žiaduce vzhľadom na vyššie popiacutesaneacute vyacuteznamneacute vlastnosti tohto orgaacutenu a jednak jednou z najvyacuteznamnejšiacutech uacuteloh Euroacutepskej uacutenie ktoruacute si v suacutečasnosti kladie za cieľ je posilnenie legitimity subjektov riadenia a rozhodovania v oblasti spraacutevy ekonomickyacutech zaacuteležitostiacute a ich vaumlčšia demokratizaacutecia576 Tyacutechto členov podľa člaacutenku 56 navrhuje Euroacutepska komisia na schvaacutelenie Euroacutepskemu parlamentu pričom suacutečasne je Euroacutepska komisia za vyacutekon svojich funkciiacute zodpovednaacute a zaacutevislaacute od docircvery Euroacutepskeho parlamentu Euroacutepsky parlament je orgaacutenom s najvyššou mierou legitimity nakoľko je jedinyacutem priamo volenyacutem orgaacutenom Celkovo je podľa člaacutenku 45 nariadenia za vyacutekon svojich funkciiacute Jednotnaacute rada zodpovednaacute okrem Euroacutepskeho parlamentu a Rade aj Euroacutepskej komisii Je nepochybne docircležiteacute spraacutevne nastaviť tieto vzaacutejomneacute zodpovednostneacute vzťahy pretože len od nich zaacutevisiacute aj riadny vyacutekon všetkyacutech udelenyacutech praacutevomociacute

572 Člaacutenok 7 ods 4 piacutesm b) Nariadenia č 8062014 573 Napriacuteklad sect 31 zaacutekona NR SR č 3712014 574 Člaacutenky 42 až 45 Nariadenia č 8062014 575 Časť III (člaacutenky 42 až 79) Nariadenia č 8062014 576ALCIDI C GIOVANNINI A PIEDRAFITA S Final report of committee of wise men on the regulation of european securities markets (IPAECON2012-17 PE 536312) Brussels European Parliament 2014 s 9 - 13

170

Jednotneacuteho vyacuteboru avšak je potrebneacute zabraacuteniť tomu aby sa z nich vytvorila zložitaacute a spletitaacute štruktuacutera ktoraacute mocircže byť v konečnom docircsledku kontraproduktiacutevna a braacuteniaca efektiacutevnej organizaacutecii a fungovaniu Z tohto pohľadu ju nutneacute uvažovať či by nepostačovala zodpovednosť voči maximaacutelne dvom orgaacutenom a to tyacutem s vaumlčšou mierou legitimity ako maacute Komisia teda voči Rade a Euroacutepskemu parlamentu

45 Fungovanie a zhodnotenie jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

Procesnopraacutevna uacuteprava procesu fungovania jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute je veľmi prepracovanaacute a možno ju hodnotiť veľmi pozitiacutevne Jej hlavnyacute priacutenos spočiacuteva v tom že od momentu oznaacutemenia Euroacutepskej centraacutelnej banky ako orgaacutenu ktoryacute vykonaacuteva nad danou uacuteverovou inštituacuteciou dohľad že dohliadanyacute subjekt zlyhaacuteva alebo pravdepodobne zlyhaacute až po moment rozhodnutia na vyacutekonnom zasadnutiacute Jednotnej rady či je možneacute v danom priacutepade uplatniť suacutekromneacute riešenie alebo či je nevyhnutneacute riešenie kriacutezovej situaacutecie vo verejnom zaacuteujme uplynie len veľmi kraacutetky čas Na tomto vyacutekonnom zasadnutiacute sa teda posuacutedi danyacute stav a rozhodne o tom či sa banka zlikviduje podľa vnuacutetroštaacutetneho praacuteva alebo suacute naplneneacute podmienky na uplatnenie mechanizmu riešenia tejto situaacutecie Ak suacute splneneacute jednotnaacute rada prijme program riešenia v ktorom suacute obsiahnuteacute všetky navrhovaneacute naacutestroje ktoreacute sa majuacute aplikovať V ďalšej faacuteze ktoraacute trvaacute maximaacutelne 24 hodiacuten mocircže Komisia vzniesť naacutemietku toho že uplatnenie mechanizmov riešenia kriacutezovej situaacutecie v priacutepade danej uacuteverovej inštituacutecie nie je vo verejnom zaacuteujme pričom o nej naacutesledne rozhodne Rada Euroacutepskej uacutenie577

Takto zvolenaacute legislatiacutevna uacuteprava vytvaacutera vo svojom suacutehrne veľmi prepracovanyacute proceduraacutelny postup ktoryacute v kombinaacutecii s naacutestrojmi obsiahnutyacutemi v tomto pilieri bankovej uacutenie vytvaacutera efektiacutevny a vhodne organizovanyacute systeacutem ktoryacute je schopnyacute zabraacuteniť ohrozeniu finančneacuteho trhu ako aj vkladateľov Odstraacutenili sa v ňom najvyacuteznamnejšie nedostatky z minulosti keď jednak nebolo možneacute naacutestrojmi ktoreacute by boli najvhodnejšie reagovať na kriacutezovuacute situaacuteciu uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute a ani dostatočne včas

V tejto suacutevislosti je ale docircležiteacute opaumltovne upozorniť že tento postup sa tyacuteka len subjektov nad ktoryacutemi vykonaacuteva priamy dohľad Euroacutepska centraacutelna banka Ostatneacute subjekty by v priacutepade kriacutezovyacutech situaacuteciiacute postupovali v suacutelade s vnuacutetroštaacutetnou uacutepravou naacuterodneacuteho rezolučneacuteho konania ktoraacute sa oproti tej na uacutenijnej uacuterovni ako aj od uacutepravy ostatnyacutech naacuterodnyacutech rezolučnyacutech konaniacute mocircže vyacuterazne odlišovať a aj keď nie v zaacutesadnyacutech aspektoch ktoryacutech zaacutesady suacute euroacutepskym praacutevom stanoveneacute odlišnosť sa mocircže tyacutekať napriacuteklad rozdielneho určenia lehocirct a požadovanej ryacutechlosti prijatia opatrenia priacuteslušnyacutem orgaacutenom To mocircže mať v konečnom docircsledku vplyv na efektivitu naacuterodnyacutech rezolučnyacutech konaniacute Opakovane sa teda ukazuje že pre skutočnuacute bankovuacute uacuteniu nie je suacutečasnyacute systeacutem dostatočne dobre prepracovanyacute najmauml v otaacutezkach nepriameho vyacutekonu dohľadu naacuterodnyacutemi orgaacutenmi existenciou naacuterodnyacutech orgaacutenov a mechanizmov riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute Riešeniacutem by bolo aby tieto praacutevomoci mal jeden orgaacuten a vykonaacuteval ich prostredniacutectvom svojich vlastnyacutech vnuacutetornyacutech organizačnyacutech zložiek v jednotlivyacutech štaacutetoch

Celkovo tento pilier napriek vyacuteznamnyacutem politickyacutem a inštitucionaacutelnym prekaacutežkam ktoreacute proces najmauml vo faacuteze jeho vytvaacuterania sprevaacutedzali je značnyacutem uacutespechom Bol vybudovanyacute v mimoriadne kraacutetkom časovom uacuteseku najmauml v porovnaniacute s jednotnyacutem mechanizmom dohľadu došlo k značneacutemu zlepšeniu Rovnako je nesmierne vyacuteznamnyacute pre stabilitu medzinaacuterodneacuteho finančneacuteho systeacutemu578

Na procese jeho kreaacutecie ďalej možno demonštrovať ako sa priacuteslušneacute orgaacuteny ale i členskeacute štaacutety poučili z chyacuteb ktoreacute urobili pri budovaniacute predchaacutedzajuacutecich pilierov a je docircvodneacute predikovať že tento stav bude pokračovať aj v buduacutecnosti Či to skutočne tak bude sa uvidiacute už v najbližšiacutech mesiacoch keď suacute na plaacutene ďalšie kroky smerom k dobudovaniu bankovej uacutenie do jej komplexnej podoby V strednodobom raacutemci ide o začlenenie nečlenskyacutech štaacutetov eurozoacuteny do jednotneacuteho mechanizmu dohľadu v spojeniacute s jednotnyacutem mechanizmom riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute579 a v

577 Tretia kapitola I hlavy časti II Nariadenia č 8062014 578 ZAVVOS G KALTSOUNI S The Single Resolution Mechanism in the European Banking Union Legal Foundation Governance Structure and Financing 2014 s 49 (httpssrncomabstract=2531907) [2015-02-25] 579 HAAR B Financial Regulation in the EU - cross-border capital flows systematic risk and the European Banking Union as reference points for EU financial market integration 2014 s 42

(httpssrncomabstract=2459361) [2015-02-25]

171

dlhodobom o vybudovanie piliera spoločneacuteho systeacutemu ochrany vkladov ako aj dokončenie a prepojenie systeacutemu euroacutepskeho mechanizmu stability s bankovou uacuteniou580

5 ZAacuteVER

Taacuteto praacuteca rozanalyzovala docircvody vzniku bankovej uacutenie a zamerala sa najmauml na praacutevnu analyacutezu de lege lata jej jednotlivyacutech pilierov s cieľom ich zhodnotenia a naacutesledneacuteho vytvorenia naacutevrhov de lege ferenda Na zaacuteklade tejto analyacutezy možno skonštatovať že svetovaacute finančnaacute kriacuteza ktoruacute je nutneacute vniacutemať ako docircležityacute materiaacutelny prameň praacuteva poukaacutezala na vyacuteznamneacute nedostatky predchaacutedzajuacutecej praacutevnej uacutepravy a aj na to akeacute ďalekosiahle ekonomickeacute sociaacutelne ale i politickeacute docircsledky mocircžu mať Ich množstvo a vyacuteznamnosť boli tak veľkeacute že si vyžadovali komplexneacute prepracovanie vtedajšieho systeacutemu praacutevnych inštituacutetov mechanizmov ako aj inštituacuteciiacute v oblasti bankovej regulaacutecie a dohľadu Za uacutečelom uskutočnenia tyacutechto systeacutemovyacutech zmien bol vytvorenyacute systeacutem bankovej uacutenie

Potreba jej vytvorenia je vzhľadom na všetky uvedeneacute skutočnosti nespochybniteľnaacute a hoci taacuteto praacuteca poukazuje aj na mnoheacute jej nedostatky ktoreacute je potrebneacute odstraacuteniť za uacutečelom jej zefektiacutevnenia napriek nim celkovo bankovuacute uacuteniu nepochybne možno vniacutemať ako systeacutem schopnyacute ochraacuteniť stabilitu finančneacuteho trhu a tyacutem aj samotnyacutech vkladateľov a to bez toho aby priacutepadneacute zlyhania alebo naacuteklady na zaacutechranu baacutenk v buduacutecnosti opaumlť hradili daňoviacute poplatniacuteci

Jednotnyacute suacutebor pravidiel ako zaacuteklad bankovej regulaacutecie je nevyhnutnyacute aj pre kvalitneacute fungovanie samotnej bankovej uacutenie nakoľko praacuteve tento pilier obsahuje v suacutebore praacutevnych predpisov ktoryacutemi je tvorenyacute pravidlaacute upravujuacutece jednotliveacute aspekty bankovniacutectva Veľmi kladne možno hodnotiť stav že taacuteto uacuteprava je komplexnaacute a v zaacutesade obsahuje dostatočne priacutesne nastaveneacute požiadavky kladeneacute na banky ktoryacutech dodržiavanie v kombinaacutecii s existujuacutecimi možnosťami ich vynuacutetenia v priacutepade potreby poskytuje dostatočnuacute zaacuteruku existencie jednotneacuteho vnuacutetorneacuteho zdraveacuteho finančneacuteho trhu Zmena v štruktuacutere kapitaacutelu a vytvorenie novyacutech kapitaacutelovyacutech požiadaviek či rezervnyacutech vankuacutešov patria k najvaumlčšiacutem pozitiacutevam novej uacutepravy

Pri tomto pilieri je možneacute najlepšie poukaacutezať na stuacutepajuacutecu harmonizaacuteciu legislatiacutevy ktoraacute sa v pokriacutezovom obdobiacute dostaacuteva na maximaacutelnu možnuacute uacuteroveň Jej potreba a nevyhnutnosť v oblasti bankovniacutectva sa vzhľadom na poslednyacute vyacutevoj stala všeobecne prijiacutemanou V tejto suacutevislosti je ale nutneacute upozorniť na to že v buduacutecnosti by sa mal viac uplatňovať na uacutenijnej uacuterovni praacutevny naacutestroj nariadenie pretože pokiaľ buduacute určiteacute docircležiteacute aspekty upraveneacute v smerniciach pričom cieľom je aplikaacutecia suacuteboru jednotnyacutech pravidiel na uacutezemiacute všetkyacutech členskyacutech štaacutetov rovnako bude existovať riziko odchyacutelenia sa od nich alebo nespraacutevneho transponovania do naacuterodnyacutech praacutevnych poriadkov Hoci touto legislatiacutevou došlo aj k odstraacuteneniu mnohyacutech diskrečnyacutech praacutevomociacute naacuterodnyacutech orgaacutenov v praacuteci bolo poukaacutezaneacute na aktuaacutelny stav keď mnoheacute naďalej zostali v praacutevnom poriadku zakotveneacute a to aj v jednej z najvyacuteznamnejšiacutech oblastiacute akou je vyacutepočet kapitaacutelovyacutech požiadaviek Tieto je nevyhnutneacute v čo najkratšom možnom čase odstraacuteniť

Jednotnyacute mechanizmus dohľadu spolu s jednotnyacutem mechanizmom riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute predstavujuacute uacuteplne noveacute mechanizmy v euroacutepskom finančnom praacuteve na rozdiel od jednotneacuteho suacuteboru pravidiel nakoľko niektoreacute oblasti bankovniacutectva boli regulovaneacute už niekoľko poslednyacutech desaťročiacute aj keď v neporovnateľne menšej miere Od jednotneacuteho suacuteboru pravidiel sa ďalej odlišujuacute pocircsobnosťou čo je aj jednyacutem z najvaumlčšiacutech problematickyacutech aspektov efektiacutevneho fungovania bankovej uacutenie Bez zmeny v primaacuternom praacuteve sa totiž tieto dva piliere mocircžu obligatoacuterne vzťahovať len na členskeacute štaacutety eurozoacuteny hoci pripojiť sa mocircžu aj ostatneacute takeacuteto rozhodnutie je však v ich vyacutelučnej praacutevomoci V kombinaacutecii s problematikou praacutevneho zaacutekladu jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ktoraacute spocircsobila jeho zavedenie praacutevne komplikovanejšiacutem spocircsobom sa ukazuje že v bliacutezkej buduacutecnosti bude nutneacute zaoberať sa nevyhnutnyacutemi zmenami primaacuterneho praacuteva Začlenenie nečlenskyacutech štaacutetov eurozoacuteny do tyacutechto dvoch jednotnyacutech mechanizmov je nevyhnutneacute pre dobudovaniu komplexnej a skutočnej bankovej uacutenie

Suacutečasťou navrhovanyacutech zmien je aj odstraacutenenie nedostatku praacutevnej subjektivity riadiaceho orgaacutenu jednotneacuteho mechanizmu dohľadu ktorou ako suacutečasť vnuacutetornej štruktuacutery Euroacutepskej centraacutelnej banky nemocircže disponovať pričom zasa vyacutekon jednotneacuteho mechanizmu dohľadu v suacutečasnosti zakladajuacutece zmluvy neumožňujuacute zveriť inej inštituacuteciiacute ako centraacutelnej banke Riadiaci orgaacuten

580 EUROPEAN PARLIAMENT The economic governance framework of EMU Stocktacking of building blocks PE 542642 European Parliament Brussels 2015 s 4

172

jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute je na druhej strane samostatnou inštituacuteciou Euroacutepskej uacutenie disponujuacuteci praacutevnou subjektivitou V kombinaacutecii s naacuterodnyacutemi orgaacutenmi dohľadu a naacuterodnyacutemi rezolučnyacutemi orgaacutenmi a Euroacutepskym orgaacutenom pre bankovniacutectvo ktoryacute je taktiež suacutečasťou inštitucionaacutelnej architektuacutery orgaacutenov s pocircsobnosťou v bankovniacutectve sa teda opaumltovne začiacutena vytvaacuterať zložitaacute štruktuacutera inštituacuteciiacute ktoraacute mocircže byť prekaacutežkou efektiacutevneho fungovania bankovej uacutenie Preto je nutneacute aj v priacutepade inštitucionaacutelnej štruktuacutery zvraacutetiť tento trend opačnyacutem smerom teda smerom integraacutecie priacuteslušnyacutech orgaacutenov

Vzhľadom na obmedzenyacute rozsah tejto praacutece bolo možneacute poukaacutezať len na najvyacuteznamnejšie nedostatky suacutečasnej praacutevnej uacutepravy ktoryacutech odstraacuteneniacutem je možneacute dospieť k vyacuteborne organizovanej a fungujuacutecej bankovej uacutenii schopnej v maximaacutelnej miere naplniť cieľ za uacutečelom ktoreacuteho vznikla

Kontaktneacute uacutedaje

Bc Filip Grznaacuterik grznarikfilipgmailcom Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Komenskeacuteho v Bratislave Šafaacuterikovo naacutem č 6 810 00 Bratislava

173

LEGITIMITA LEGISLATIacuteVNYCH ORGAacuteNOV EUROacutePSKEJ UacuteNIE A NIMI VYDAacuteVANYacuteCH LEGISLATIacuteVNYCH AKTOV581

Roman Lysina


Abstract The first goal of this paper is to present new alternative sources of legitimacy and their

comparison with the traditional view of it These findings are then applied on the EU to assess whether its authorities can be considered and if so to what extent as legitimate This assessment is also the main goal of the paper It is divided into three chapters The first chapter concerns the common concept of legitimacy as understood by traditional constitutionalism In the second chapter we analyse where does the legitimacy of the legislative authorities stem from Last chapter contains the scrutiny concerning legitimacy of the legislative acts of EU In the end of the paper based on the presented finding we formulate our answer to the main question ndash whether the legislative authorities of EU could be considered to be legitimate We consider the result of the work to be firstly presentation of alternative sources of legitimacy in the conditions of EU Secondly we consider the formulation of an opinion on the legitimacy or illegitimacy of the observed authorities and their legislative acts Abstrakt Prvyacutem cieľom predloženej praacutece je predstavenie alternatiacutevnych zdrojov legitimity a ich

porovnanie s tradičnyacutem vniacutemaniacutem legitimity Naacutesledne sme ziacuteskaneacute poznatky aplikovali na podmienky Uacutenie a použili na zhodnotenie toho do akej miery a či vocircbec možno vybraneacute orgaacuteny EUacute považovať za legitiacutemne čo predstavuje hlavnyacute cieľ praacutece Praacuteca sa členiacute na tri kapitoly V prvej kapitole sa zameriavame na zaacutekladnyacute opis konceptu legitimity ako ho chaacutepe tradičnaacute konštitucionalistika V druhej kapitole tieto poznatky komparujeme s netradičnyacutemi poňatiami legitimity Zaacuteroveň v tejto kapitole analyzujeme nakoľko legitiacutemne postavenie majuacute konkreacutetne inštituacutecie Poslednaacute kapitola sa zaoberaacute legitimitou praacutevne zaacutevaumlznyacutech normatiacutevnych aktov ktoreacute tieto orgaacuteny vytvaacuterajuacute V zaacutevere praacutece na zaacuteklade ziacuteskanyacutech poznatkov formulujeme svoje stanovisko k hlavnej otaacutezke praacutece ndash či suacute legislatiacutevne orgaacuteny Uacutenie a nimi vydaacutevaneacute praacutevne akty legitiacutemneZa vyacutesledok svojej praacutece považujeme poskytnutie rozboru novyacutech alternatiacutevnych zdrojov legitimity aplikovanyacutech v podmienkach EUacute a zaacuteroveň formulaacuteciu stanoviska k miere legitimity či priacutepadnej nelegitimity skuacutemanyacutech orgaacutenov a ich aktov Key words European Union institutions of the EU alternative sources of legitimacy deficit of

legitimacy democracy legislative acts Kľuacutečoveacute slovaacute Euroacutepska uacutenia orgaacuteny EUacute alternatiacutevne zdroje legitimity deficit legitimity

demokracie legislatiacutevne akty

UacuteVOD

Otaacutezka legitimity je jedna z najzaacutevažnejšiacutech otaacutezok ktorou sa musia zaoberať jednotlivci žijuacuteci v organizovanom politickom spoločenstve Rovnako sa s ňou musiacute vysporiadať aj samotneacute spoločenstvo ktoreacute disponuje praacutevomocou autoritatiacutevne prostredniacutectvom moci určovať spraacutevanie tyacutechto jednotlivcov a to aj nezaacutevisle od ich vocircle Osobitne docircležiteacute je skuacutemať obsah legitimity ale aj jej charakter v štaacutetoch založenyacutech na princiacutepe reprezentatiacutevnej demokracie Fungovanie tyacutechto režimov je založeneacute na myšlienke že ľud nie je reaacutelne schopnyacute vykonaacutevať každodenneacute bdquoriadenieldquo štaacutetu osobne bdquo Ľud preto prenaacuteša rozhodovanie na orgaacuteny ktoreacute suacute na to uacutestavou povereneacute Tieto orgaacuteny však nerozhodujuacute namiesto ľudu pretože platiacute prezumpcia že ľud je prostredniacutectvom svojich

581 Raacuted by som sa v prvom rade poďakoval mocircjmu školiteľovi JUDr Mariaacutenovi Gibovi PhD za naacutepomocneacute rady a podnetneacute pripomienky ktoreacute vyacuteznamne napomohli ku skvalitneniu tejto praacutece

174

orgaacutenov saacutem činnyacute a priacutetomnyacuteldquo582 Oblasť legitimity je preto docircležityacutem predmetom skuacutemania širokeacuteho spektra spoločenskyacutech vied Z nich nemožno opomenuacuteť ani praacutevnu vedu

Cieľom predkladanej praacutece je predložiť zaacutekladneacute koncepcie legitimity ako ich chaacutepe tradičnaacute konštitucionalistika a tie naacutesledne konfrontovať s menej ortodoxnyacutemi pohľadmi na legitimitu Uacutenie a jej legislatiacutevnych orgaacutenov583 Na zaacuteklade ziacuteskanyacutech informaacuteciiacute potom sformulujeme zaacutevery či resp do akej miery mocircžeme považovať tieto orgaacuteny Uacutenie za legitiacutemne Nie je však možneacute izolovane skuacutemať len postavenie tyacutechto orgaacutenov bez toho aby sme sa dotkli aj ich zaacutekladnyacutech uacuteloh Preto je logickyacutem krokom rozšiacuteriť naacuteš predmet skuacutemania aj na praacutevne zaacutevaumlzneacute akty na ktoryacutech vydaacutevaniacute sa predmetneacute orgaacuteny spolupodieľajuacute 1 POJEM LEGITIMITA

Uacutestrednyacutem pojmom predkladanej praacutece je pojem legitimita Preto je nevyhnutneacute v prvom rade objasniť tento pojem Z etymologickeacuteho hľadiska je pojem legitimita odvodenyacute od latinskeacuteho slova legitimare teda prehlaacutesiť za opraacutevneneacute584 Už z tohto vyacutekladu je zrejmeacute že musiacute existovať subjekt ktoryacute toto prehlaacutesenie o opraacutevnenosti vykonaacute Inyacutemi slovami z pohľadu legitimity moci mocircžeme hovoriť o entite alebo zaacuteklade od ktoreacuteho je moc odvodenaacute bdquoV zaacuteujme toho aby moc nebola len holyacutem naacutehodnyacutem a ničiacutem nepodloženyacutem naacutesiliacutem akeacutehokoľvek subjektu musiacute byť zrejmyacute zaacuteklad od ktoreacuteho sa odvodzuje či ktoryacute opraacutevňuje jej existenciuldquo585 V suacutečasnyacutech demokratickyacutech štaacutetoch je tyacutemto zdrojom ľud pričom tento vzťah moci a ľudu je najčastejšie explicitne zakotvenyacute v uacutestavaacutech štaacutetov586

Tento vzťah naacutem do istej miery mocircže sluacutežiť aj ako vyacutechodisko pri skuacutemaniacute resp odpovedaniacute na zaacutekladneacute otaacutezky ktoreacute sa s legitimitou spaacutejajuacute Tyacutemito otaacutezkami suacute predovšetkyacutem prečo obyvatelia skutočne nejakuacute moc posluacutechajuacute a akeacute proceduacutery či podmienky ich bdquonuacutetialdquo aby považovali tuacuteto moc za opraacutevnenuacute587 Čiastočnuacute odpoveď na predkladaneacute otaacutezky mocircžeme odvodiť z Weberovej kategorizaacutecie legitimiacutet V nej okrem tradičnej a charizmatickej autority hovoriacute aj o praacutevno-racionaacutelnej autorite pričom pojem autorita je možneacute na uacutečel tejto praacutece stotožniť s pojmom legitimita Praacuteve praacutevno-racionaacutelna autorita pri ktorej badať najvaumlčšiu podobnosť s legitimitou ako je chaacutepanaacute v demokratickyacutech štaacutetov v suacutečasnosti odkryacuteva možneacute odpovede na predloženeacute zaacutekladneacute otaacutezky Pri tejto autorite je moc štaacutetnych orgaacutenov bdquodanaacute formaacutelnymi uacutestavnyacutemi pravidlami ktoreacute vymedzujuacute čo mocircže robiť subjekt disponujuacuteci verejnou mocou Taacuteto autorita je spojenaacute skocircr s funkciou než osobou čo znižuje pravdepodobnosť zneužitia verejnej moci Dochaacutedza tak k obmedzeniu vlaacutedy a vďaka racionaacutelnej deľbe praacutece(moci pozn autora) sa zvyšuje vyacutekonnosť (štaacutetu pozn autora)ldquo588 V tomto priacutepade vidiacuteme ako docircvody akceptovania moci predovšetkyacutem všeobecnosť pravidiel vyacutekonu moci ich relatiacutevnu staacutelosť a nezaacutevislosť od individuaacutelnych vykonaacutevateľov moci Okrem toho podľa naacutešho naacutezoru vyacuteznamnuacute rolu hrajuacute aj garancie zachovaacutevania princiacutepu deľby moci čiacutem de facto dochaacutedza aj k jej obmedzeniu To zaacuteroveň predstavuje zaacutekladnyacute prvok ochrany ľudu pred zneužitiacutem moci Nemenej vyacuteznamnyacute je aj spocircsob akyacutem suacute riadiace funkcie obsadzovaneacute Ako už bolo spomenuteacute zdrojom moci v demokratickyacutech štaacutetoch je ľud Spocircsob obsadzovania verejnyacutech funkciiacute musiacute tento fakt bezpodmienečne rešpektovať Z tohto docircvodu je potom mandaacutet ziacuteskanyacute v demokratickyacutech voľbaacutech považovanyacute za najlegitiacutemnejšiacute resp orgaacuten kreovanyacute tyacutemto spocircsobom je spocircsobilyacute požiacutevať najvyššiu možnuacute mieru legitimity Legitimita vyžaduje na jednej strane to aby boli orgaacuteny štaacutetu vytvoreneacute spocircsobom akyacute stanovuje zaacutekon (teda aby sa ich praacutevomoc odvodzovala od ľudu) nemožno však opomenuacuteť ani druhuacute straacutenku že ľud musiacute považovať vyacutekon tejto moci za dobryacute spraacutevny a zaacutekonnyacute Obdobne rozlišuje jednotliveacute zložky legitimity aj Prusaacutek keď hovoriacute že bdquopožiadavky legitimity ako vidieť pozostaacutevajuacute z praacutevnych postulaacutetov a z občianskych postulaacutetovldquo589 K praacutevnej straacutenke priraďuje

582 BROumlSTL A a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky Plzeň 2013 str 45 583 Pod tento pojem radiacuteme Euroacutepsku Komisiu Euroacutepsky parlament a Radu 584 ŠPAŇAacuteR J HRABOVSKYacute J LATINSKOSlovenskyacute-SLOVENSKOLatinskyacute Slovniacutek Bratislava 1998 s 342 585 OTTOVAacute E Teoacuteria Praacuteva Šamoriacuten 2010 s 116 586 Napr čl2 ods1 uacutestavy SR čl2 ods1 uacutestavy Českej republiky čl B čiacutes 3 uacutestavy Maďarska 587 HEYWOOD A Politologie Plzeň 2008 s 259 588 Tamtiež s 261 589 PRUSAacuteK J Teoacuteria praacuteva Bratislava 1999 s 69

175

požiadavku aby moc pramenila zo zdroja moci čiacutem je vyluacutečenaacute uzurpaacutecia moci individuaacutelnym subjektom Novaacute moc mocircže byť opaumlť ustanovenaacute len ľudom-exkluziacutevnym pocircvodcom moci Podľa naacutešho naacutezoru sem možno priradiť aj požiadavky na to aby boli inštituacutecie kreovaneacute a konali na zaacuteklade zaacutekonov a aby transfer vyacutekonu moci prebehol v raacutemci praacutevom stanovenyacutech procesov K občianskemu postulaacutetu potom Prusaacutek radiacute akceptaacuteciu a rešpektovanie takto ustanovenej moci ľudom590 Vo vyspelyacutech demokratickyacutech a praacutevnych štaacutetoch je bezvyacutehradnou podmienkou to aby takeacuteto rešpektovanie moci nebolo vynuacuteteneacute sankciami ale aj a to predovšetkyacutem lojalitou členov k spoločenstvu resp moci591

Uvedeneacute postulaacutety mocircžeme využiť aj ako deliace kriteacuterium medzi formaacutelno-racionaacutelnou a materiaacutelno-racionaacutelnou legitimitou Formaacutelno-racionaacutelna legitimita ako relikt doby v ktorej dominoval pozitivistickyacute priacutestup k praacutevu sa uacutezko viaže s pojmom formaacutelny praacutevny štaacutet Taktiež byacuteva často obsahovo stotožňovanaacute s legalitou Ako konštatoval aj UacuteS ČR bdquopolitickeacute režimy ktoryacutem chyacuteba demokratickaacute substancia sa vyhyacutebajuacute empiricky overiteľnej legitimaacutecii v prospech ideologickyacutech argumentov a hľadiacutesk formaacutelno-racionaacutelnej legitimityldquo592

Za opozitum formaacutelno-racionaacutelnej legitimity mocircžeme označiť materiaacutelno-racionaacutelne poniacutemanie legitimity ktoreacute je charakteristickeacute pre moderneacute štaacutety v ktorom suacute v zaacutesade splneneacute všetky tri zo spomiacutenanyacutech podmienok Suacutehlasiacuteme s konštatovaniacutem UacuteS ČR že pre štaacutet ktoryacute o sebe deklaruje že je praacutevnym štaacutetom so zvrchovanyacutem ľudom nie je ako legitiacutemny priacutepustnyacute žiaden inyacute štaacutetny režim ako režim demokratickyacute 593 V odbornej literatuacutere byacuteva označovanaacute aj ako demokratickaacute legitimita

Legitimita teda stelesňuje aj legalitu nie je s ňou však zameniteľnaacute O to menej je potom možneacute redukovať legitimitu na formaacutelnu legalitu normatiacutevnej praacutevnej uacutepravy v takom režime kde maacutelokto nevie že voľby nie suacute voľbami politickeacute strany nie suacute stranami demokracia nie je demokraciou a praacutevo nie je praacutevom594 Z uvedenyacutech docircvodov preto nepovažujeme za priacutenosneacute skuacutemať či nejakyacute režim či inštituacutecia napĺňajuacute kriteacuteriaacute formaacutelno-racionaacutelnej legitimity ktoraacute sama osebe predstavuje len bdquovonkajšiu maskuldquo režimu V nasledujuacutecich častiach predkladanej praacutece sa pokuacutesime odpovedať na otaacutezku do akej miery inštituacutecie EUacute (ne)napĺňajuacute znaky demokratickej legitimity a okrem tradičneacuteho nazerania na legitimitu predstaviacuteme aj noveacute koncepcie jej poňatia 11 Legitimita v podmienkach Euroacutepskej uacutenie

Zmluva o Euroacutepskej uacutenii v zneniacute konsolidovanom Lisabonskou zmluvou (ZEUacute)595 vo svojom člaacutenku 10 ods1 stanovuje že bdquo fungovanie Uacutenie je založeneacute na zastupiteľskej demokraciildquo Podrobnejšiacutem skuacutemaniacutem ods2 predmetneacuteho ustanovenia potom mocircžeme odhaliť zaacuteklady tzv dvojstupňovej legitimizaacutecie EUacute V prvom stupni je to legitimita vlastnaacute samotnej EUacute ktoraacute je v druhom stupni dopĺňanaacute o legitimitu odvodenuacute od čl štaacutetov Vyjadreneacute v inštitucionaacutelnej rovine prvyacute stupeň reprezentuje skocircr Euroacutepsky parlament ktoryacute je priamo volenyacute občanmi EUacute a druhyacute stupeň reprezentuje skocircr Euroacutepska rada a Rada ministrov pozostaacutevajuacuteca z predstaviteľov vyacutekonnej moci ktoriacute suacute priamo demokraticky zodpovedniacute naacuterodnyacutem parlamentom alebo priamo občanom čl štaacutetu Tieto dva stupne však nie suacute striktne oddeleneacute preto aj EP je podporenyacute legitimitou čl štaacutetov a RM resp ER majuacute určituacute mieru vlastnej (alternatiacutevnej ) legitimity

Ustanovenie čl10 ods 1 zaacuteroveň aj vylučuje priamu participaacuteciu občanov Uacutenie na vyacutekone moci O to vaumlčšiacute zaacuteujem by preto mala mať EUacute na tom aby jej inštituacutecie ako zaacutestupcovia občanov uacutenie boli považovaneacute za legitiacutemne Ako je zrejmeacute z uvedeneacuteho princiacutepu ale aj predošleacuteho rozboru na to aby sme nejakyacute orgaacuten mohli považovať za plne demokraticky legitiacutemny musiacute v prvom rade svoje postavenie odvodiť od zdroja legitimity Snahou orgaacutenu musiacute byť aby tyacutemto zdrojom bol ľud Preto budeme v nasledujuacutecej časti praacutece odpovedať na otaacutezku či v Uacutenii existuje ľud v tom zmysle že je spocircsobilyacute legitimizovať inštitucionaacutelnu štruktuacuteru EUacute a či EUacute vytvaacutera proceduraacutelne podmienky na to aby mohol prebehnuacuteť

590 Tamtiež 591 PROCHAacuteZKA R KAacuteČER M Teoacuteria praacuteva Bratislava 2013 s 14 592 PlUacuteS 1993 (UacuteS ČR) 593 Tamtiež 594 Tamtiež 595 Ak v texte nie je explicitne stanoveneacute inak pri ZEUacute aj ZFEUacute odkazujeme na ich text v zneniacute konsolidovanom Lisabonskou zmluvou

176

bdquotransfer legitimityldquo z ľudu na jej orgaacuteny Existencia euroacutepskeho ľudu je conditio sine qua non pre to

aby sme mohli hovoriť o uacutespešnom uacutesiliacute EUacute v posilňovaniacute svojej legitimity Nie každyacute naacutehodnyacute zhluk osocircb však mocircže predstavovať ľud Giba definuje ľud ako bdquodemos keďže je politicky zjednotenyacute okolo vocircle žiť spolu a zachovaacutevať svoj štaacutet nejde tu teda o naacutehodnuacute skupinu osocircb ktoreacute sa zhodou okolnostiacute nachaacutedza na uacutezemiacute jedneacuteho štaacutetu V definiacutecii ľudu teda existuje politickyacute prvok o ktorom možno dokonca povedať že je rozhodujuacutecim prvkom tejto definiacutecie nakoľko transformuje obyčajnuacute skupinu jednotlivcov na homogeacutenne teleso ndash nositeľa suverenityldquo596

Analyacutezou Gibovej definiacutecie mocircžeme dospieť k zaacuteveru že v raacutemci chronologickej postupnosti by mal najprv existovať ľud v štaacutetotvornom zmysle ktoryacute si naacutesledne vytvoriacute štaacutet ako formaacutelno-inštitucionaacutelne vyjadrenie svojej politickej suacutedržnosti Vaumlčšina mladyacutech štaacutetov tuacuteto teoacuteriu aj potvrdzuje keďže pri nich existencia ľudu predchaacutedzala vytvoreniu štaacutetu597 Priacutekladmi takyacutechto štaacutetov suacute USA Slovensko či Južnyacute Sudaacuten598 Ľud v politickom zmysle teda tvoria dve zložky spoločneacute hodnoty ako tmel priacuteslušniacutekov ľudu a občianstvo ako formaacutelny znak priacuteslušnosti k ľudu Podľa naacutešho naacutezoru za takeacuteto spoločneacute hodnoty nemocircžeme označiť akeacutekoľvek hodnoty pričom naraacutežame predovšetkyacutem na všeobecnosť tyacutechto hodnocirct Priacuteliš všeobecneacute hodnoty ako spravodlivosť demokracia či dobro obyvateľov suacute hodnoty ktoreacute vyznaacutevajuacute takmer všetci obyvatelia planeacutety pričom je zrejmeacute že netvoria jednotnyacute ľud v politickom zmysle slova Druhou zložkou ktoraacute definuje ľud je občianstvo Na prvyacute pohľad by mohla byť odpoveď na otaacutezku či existuje euroacutepsky ľud jednoznačnaacute ZEUacute vo svojom čl2 charakterizuje zaacutekladneacute spoločneacute hodnoty ako hodnoty bdquouacutecty k ľudskej docircstojnosti slobody demokracie rovnosti praacutevneho štaacutetu a rešpektovania ľudskyacutech praacutev vraacutetane praacutev osocircb patriacich k menšinaacutemldquo V EUacute taktiež existuje inštituacutet občianstva Euroacutepskej uacutenie Z formaacutelnej straacutenky by teda boli predpoklady existencie jednotneacuteho euroacutepskeho ľudu splneneacute Pri bližšom skuacutemaniacute však prichaacutedzame k zaacuteveru že o euroacutepskom ľude hovoriť nemocircžeme a to z nasledujuacutecich docircvodov

a) Hodnoty ktoreacute by mali vyjadrovať zjednotenie obyvateľov Euroacutepy suacute koncipovaneacute natoľko široko že ich vyznaacutevajuacute obyvatelia takmer ktoreacutehokoľvek štaacutetu vo svete Ťažko teda buduacute predstavovať centrum ktoreacute zjednotiacute obyvateľov Euroacutepy a zaacuteroveň ich odliacuteši od zvyšku sveta

b) Občianstvo Uacutenie je siacutece inštituacutet ktoryacute oproti štaacutetnemu občianstvu členskyacutech štaacutetov ponuacuteka niečo navyše avšak podľa čl9 ZEUacute je vo vzťahu k nemu v akcesorickom postaveniacute Probleacutemom je tiež fakt že ľud sa nevytvoril bdquozdolaldquo ale občianstvo Uacutenie malo spojiť obyvateľov uacutenie bdquozhoraldquo Tento ľud je však vnuacutetorne nehomogeacutenny a bdquoneexistuje v raacutemci neho politickeacute spojivo medzi občanmi jednotlivyacutech členskyacutech štaacutetov Uacutenieldquo599 bdquoInak povedaneacute ani existencia občianstva neznamenaacute automaticky existenciu ľuduldquo600 ak absentuje hodnotoveacute prepojenie Občianstvo maacute teda z pohľadu vytvorenia ľudu iba deklaratoacuterne uacutečinky a akyacutekoľvek pokus o prisuacutedenie konštitutiacutevnych uacutečinkov zostaacuteva podľa naacutešho naacutezoru iba v rovine fikcie Na tomto mieste je potrebneacute venovať sa aj zmenaacutem v nazeraniacute na povahu inštituacutetu občianstva EUacute vo svetle judikatuacutery SDUacute Ten vo svojom prelomovom rozhodnutiacute Grzelczyk bdquonaštartovalldquo zmenu vniacutemania inštituacutetu občianstva Uacutenie ako akcesorickeacuteho inštituacutetu na perspektiacutevne dominantnyacute inštituacutet vo vzťahu k štaacutetnemu občianstvu601 Taacuteto myšlienka bola potom ďalej rozviacutejanaacute v mnohyacutech neskoršiacutech rozhodnutiach602 Snaacuteď najvyacutestižnejšie charakterizuje myšlienkoveacute pochody SDUacute v tomto smere jeho vyacuterok z rozsudku vo veci

596 GIBA M Euroacutepsky parlament a demokratickyacute deficit uacutenie In Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej vedeckej konferencie Praacutevo ako zjednocovateľ Euroacutepy ndash veda a prax Bratislava 2011 str 32 597 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky(štaacutetoveda) Bratislava 2013 s 21 598 Pre uacuteplnosť považujeme za vhodneacute dodať že pri historicky staršiacutech štaacutetoch napr Francuacutezsko sa tieto štaacutety vytvorili ešte pred zjednoteniacutem ľudu tohto štaacutetu In CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky(štaacutetoveda) Bratislava 2013 s 21 599 GIBA M cit d str 33 V tejto suacutevislosti autor trefne poznamenaacuteva že s rovnakyacutem efektom nevytvorenia ľudu by bolo možneacute konštruovať aj občianstvo napriacuteklad na uacuterovni NATO 600 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky(štaacutetoveda) Bratislava 2013 s 22 601 Rozsudok SDUacute vo veci Grzelczyk C-8499 zo dňa 20 septembra 2001 par 31 602 Napr DrsquoHoop C-22498 zo dňa 11 juacutela 2002 par 28 Baumbast C-41399 zo 17 septembra 2002 par 82

177

Baumbast kde hovoriacute nasledovneacute bdquoPodľa člaacutenku 17 ods 1 ES je občanom Uacutenie každaacute osoba ktoraacute maacute priacuteslušnosť niektoreacuteho členskeacuteho štaacutetu Občianstvo Uacutenie maacute byť zaacutekladnyacutem statusom štaacutetnych priacuteslušniacutekov členskyacutech štaacutetovldquo603

Suacutehlasiacuteme teda s naacutezorom mnohyacutech praacutevnikov či politikov ktoriacute sa k existencii Euroacutepskeho ľudu stavajuacute skepticky priacutepadne existenciu euroacutepskeho ľudu v suacutečasnosti vylučujuacute604 Nie uacuteplne jednoznačnyacute vyacuteznam inštituacutetu občianstva veľmi naacutezorne ilustrujuacute aj potiaže akeacute vytvaacutera zaacutestupcom členskyacutech štaacutetov v tom akyacute postoj k nemu majuacute zaujať Nemeckaacute vlaacuteda vo svojom stanovisku v konaniacute pred UacuteS SRN vo veci bdquoLisabonldquo ako protiargument voči tvrdeniu navrhovateľov že Nemecko priacutede o svoj ľud konštatuje nasledovneacute Lisabonskaacute zmluva vo svojom čl 14 ods 2 (občianstvo Uacutenie) iba vyzdvihuje legitimujuacuteci subjekt Euroacutepskej uacutenie bez toho aby konštituoval euroacutepsky ľud605 Tento argument je vnuacutetorne inkoherentnyacute keďže vyvracia existenciu euroacutepskeho ľudu no na druhej strane hovoriacute o vyzdvihovaniacute legitimizačneacuteho subjektu ktoryacutem je ako sme už v predchaacutedzajuacutecich kapitolaacutech uviedli ľud Tieto zvlaacuteštne argumenty ilustrujuacute nevyhnutnyacute ambivalentnyacute postoj ktoryacute zaujiacutemajuacute čl štaacutety Aj vo svetle uvedenyacutech judikaacutetov SDUacute sa domnievame že inštituacutet občianstva EUacute bude mať v buduacutecnosti vyacuteznamnyacute vplyv na formovanie jednotneacuteho euroacutepskeho ľudu Nevylučujeme teda že Euroacutepsky ľud sa niekedy vytvoriacute podľa naacutešho naacutezoru je to však otaacutezka niekoľkyacutech generaacuteciiacute a nie jedneacuteho politickeacuteho rozhodnutia

Ako sme už na viaceryacutech miestach tejto praacutece skloňovali EUacute nepredstavuje štandardnyacute prvok koštitucionalistky Opraacutevnene je najčastejšie zaraďovanyacute medzi federaacuteciu a konfederaacuteciu Z tejto špecifickej povahy Uacutenie potom plynuacute uacutevahy mnohyacutech praacutevnikov že na legitimitu EUacute nemocircžeme nazerať cez štandardy suvereacutenneho štaacutetu V ďalšej časti predkladanej praacutece preto predostrieme niekoľko alternatiacutevnych zdrojov legitimity ktoreacute prichaacutedzajuacute do uacutevahy

2 LEGITIMITA LEGISLATIacuteVNYCH ORGAacuteNOV EUROacutePSKEJ UacuteNIE

Obsahom tejto kapitoly je predstavenie zaacutekladnyacutech koncepciiacute alternatiacutevnych zdrojov legitimity EUacute a jej orgaacutenov Naacutesledne tieto poznatky aplikujeme pri hodnoteniacute legitimity orgaacutenov EUacute

21 Alternatiacutevne zdroje legitimity orgaacutenov Euroacutepskej uacutenie

Alternatiacutevne zdroje legitimity EUacute je možneacute podľa naacutešho naacutezoru rozdeliť do nasledujuacutecich 4 skupiacuten a) Legitimita ktoruacute EUacute ziacuteskava od členskyacutech štaacutetov

O tejto rovine legitimity hovoriacuteme v suacutevislosti s členskyacutem štaacutetom ako suvereacutenom ktoryacute sa na zaacuteklade slobodneacuteho rozhodnutia vzdaacuteva časti svojich praacutevomociacute Paradoxne aj tento spocircsob disponovania vlastnyacutemi praacutevomocami je jednyacutem z prejavov toho že štaacutet ako jedinyacute subjekt medzinaacuterodneacuteho praacuteva disponuje uacuteplnou suverenitou Štaacutety suacute v tomto zmysle bdquomajstrami zakladajuacutecich zmluacutevldquo a suacute spocircsobileacute podstatnyacutem spocircsobom meniť materiaacutelne jadro tyacutechto zmluacutev606 Inyacutemi slovami taacuteto rovina legitimity spočiacuteva v tom že členskeacute štaacutety (ktoreacute požiacutevajuacute plnuacute mieru demokratickej legitimity)jednak suacutehlasili s vytvoreniacutem inštitucionaacutelneho raacutemca ako ho poznaacuteme v suacutečasnosti a zaacuteroveň voči EUacute disponujuacute prostriedkami ultima ratio607 čiacutem vlastne predlžujuacute svoje

legitimizačneacute linky aj na orgaacuteny Uacutenie Ako konštatoval UacuteS NSR vo svojom lisabonskom rozhodnutiacute taacuteto linka zostane zachovanaacute až do momentu kyacutem Uacutenia nenadobudne tzv bdquoKompetenz-

603 Rozsudok SDUacute vo veci Baumbast zo dňa 17 septembra 2002 par 82 C-41399 604 Napr GIBA M In Euroacutepsky parlament a demokratickyacute deficit uacutenie str 23 ĽALIacuteK T In Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky (štaacutetoveda) str262 WINTR J In Lisabonskaacute smlouva a uacutestavniacute pořaacutedek ČR str 169 KLAUS V In Žiadny euroacutepsky ľud neexistuje (dostupneacute na [httpkomentarehnonlineskkomentare-hn-152ziadny-europsky-lud-neexistuje-499048]) Rozhodnutie uacutestavneacuteho suacutedu Nemeckej spolkovej republiky vo veci lisabon par 346-350 605 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30 juacutena 2009 vo veci lisabon par 143 606 Termiacuten materiaacutelne jadro zmluacutev chaacutepeme ako tuacute časť zmluacutev ktoreacute považujuacute niektoriacute autori za suacutečasť materiaacutelnej uacutestavy EUacute ndash k tomu bližšie napr BLAHOŽ J KLIacuteMA K SKAacuteLA J a kol Uacutestavniacute praacutevo Evropskeacute unie Dobraacute voda 2003 str 53-72 Autor pritom neopomiacutena ani vplyv SDUacute na tvorbu a interpretaacuteciu spomiacutenaneacuteho jadra Po rozsudku SDUacute vo veci Pringle v Iacutersko je zaacuteroveň nastolenaacute otaacutezka do akej miery je možnosť čl štaacutetov meniť zmluvy obmedzenaacute (rozsudok SDUacute zo dňa 27 novembra 2012 č C-37012 par 29-37) 607 Pod tyacutemto pojmom chaacutepeme najmauml možnosť čl štaacutetu vystuacutepiť z EUacute

178

kompetenzldquo608(takuacuteto zaacutesadnuacute zmenu nemocircžu vykonať zastupujuacutece orgaacuteny jedine ľud) Štaacutety suacute tiež opraacutevneneacute tuacuteto legitimizačnuacute linku kedykoľvek prerušiť vystuacutepeniacutem z uacutenie priacutep doktriacutena uacutestavnyacutech suacutedov niektoryacutech členskyacutech krajiacuten predpokladaacute opaumltovneacute prevzatie kompetenciiacute naacuterodnyacutemi inštituacuteciami ak by boli na uacuterovni Uacutenie vykonaacutevaneacute nedemokraticky609

b) Legitimita EUacute založenaacute na pomere rozsahu prenesenyacutech praacutevomociacute k špecifickosti uacutenie

Taacuteto rovina maacute uacutezky suacutevis s bodom č1 keďže sa opiera o koncept prenesenia praacutevomoci na EUacute členskyacutem štaacutetom Na uacutevod však považujeme za potrebneacute uviesť zaacutekladneacute koncepčneacute raacutemce legitimity v ktoryacutech sa budeme pohybovať Legitimita štaacutetu či inštituacutecie je otaacutezkou miery Nezužuje sa iba na pojem legality ale je v ňom okrem inyacutech zložiek obsiahnuteacute aj moraacutelno-politickeacute opraacutevnenie priacutep ospravedlnenie610 a prvok suacutehlasu611 Z uvedeneacuteho je potom zrejmeacute že v absoluacutetne drvivej vaumlčšine priacutepadov nemožno diskusiu o legitimite inštituacutecie obmedziť iba na konštatovanie že danaacute inštituacutecia je legitiacutemna alebo nelegitiacutemna Miera legitimity je vyjadrenaacute skocircr slovami dostatočne legitimovanaacute deficit legitimity atp Legitimita teda nie je zaacuteležitosťou typu všetko alebo nič skocircr mocircžeme hovoriť o jej narušeniacute spochybniteľnosti alebo neuacuteplnosti612 Obdobneacute uvažovanie by sme mali aplikovať aj v podmienkach EUacute Vo svetle uvedeneacuteho potom nemusiacute byť EUacute nositeľom uacuteplnej legitimity ale je postačujuacutece ak bude v primeranom pomere k rozsahu praacutevomociacute ktoreacute na ňu členskeacute štaacutety preniesli O tento argument oprel svoje rozhodnutie aj UacuteS SRN ktoryacute konštatoval nasledovneacute akt ktoryacutem Nemecko pristuacutepilo k Lisabonskej zmluve je suacuteladnyacute s princiacutepom demokracie Prostredniacutectvom volieb do zastupiteľskyacutech orgaacutenov mocircžu občania Nemecka staacutele rozhodnuacuteť o zaacutekladnyacutech veciach tyacutekajuacutecich sa Federaacutecie a Spolkovyacutech krajiacuten Pričom praacuteve taacuteto skutočnosť podľa suacutedu podporenaacute o možnosť volieb do EP poskytuje pri zachovaniacute systeacutemu prenesenyacutech praacutevomociacute dostatočnuacute uacuteroveň legitimaacutecie Uacutenie Inyacutemi slovami - uacuteroveň legitimaacutecie EUacute je suacuteladnaacute s naacuterodnyacutemi požiadavkami keďže i)naacuterodneacute orgaacuteny majuacute zachovanuacute suverenitu v rozhodujuacutecich oblastiach ii) je staacutele zachovanyacute princiacutep prenesenia praacutevomoci a štaacutety tak ostaacutevajuacute bdquomajstrami zmluacutevldquo iii) na EUacute nebola

prenesenaacute uacutestavodarnaacute moc613 V tomto zmysle si Uacutenia nenaacuterokuje uacuteplnuacute demokratickuacute legitimitu ale vzhľadom na jej špecifickyacute charakter a rozsah kompetenciiacute iba toľko legitimity koľko tyacutemto špecifikaacutem zodpovedaacute

c) Legitimita založenaacute na jej uacutelohaacutech a vyacutesledkoch

Argumenty zdroja tejto alternatiacutevnej legitimity suacute založeneacute na tom že existujuacute uacutelohy ktoreacute z objektiacutevnych priacutečin musiacute niekto plniť Orgaacuten ktoryacute tieto uacutelohy plniacute čerpaacute svoju legitimitu z toho že nie je dostupnaacute inaacute v praxi realizovateľnaacute možnosť ako tieto uacutelohy plniť demokratickejšie a legitiacutemnejšie Tieto uacutevahy vo svojom rozhodnutiacute o Lisabonskej zmluve uplatnil aj UacuteS ČR ktoryacute poukazuje na objektivitu integračneacuteho procesu v Euroacutepe614 Tento integračnyacute proces je iba reakciou na vyacutezvy moderneacuteho sveta ktoreacute už nie suacute riešiteľneacute vyacutelučne na naacuterodnej uacuterovni bdquoAk je potrebneacute prijiacutemať rozhodnutia na globaacutelnej uacuterovni a na tejto uacuterovni stanoviť aj pravidlaacute pričom mechanizmy medzinaacuterodneacuteho praacuteva verejneacuteho nie suacute postačujuacutece musia byť vytvoreneacute inštituacutecie nadnaacuterodnej spraacutevy aby robili rozhodnutia a vytvaacuterali pravidlaacuteldquo615 Takto vytvoreneacute inštituacutecie by mali obsahovať toľko demokratickyacutech prvkov a mechanizmov koľko je len možneacute Špecifickaacute povaha takejto entity

608 Zjednodušene mocircžeme hovoriť o praacutevomoci prostredniacutectvom ktorej by si EUacute mohla vytvaacuterať noveacute oblasti pocircsobenia bez suacutehlasu členskyacutech štaacutetov Teda praacutevomoc na vytvaacuteranie novyacutech praacutevomociacute 609 Napr naacutelez UacuteS ČR Pl UacuteS 5004 bdquopokud by jedna z těchto podmiacutenek realizace přenosu pravomociacute nebyla naplněna tj pokud by vyacutevoj v EU ohrožovalhellippodstatneacute naacuteležitosti demokratickeacuteho praacutevniacuteho staacutetu bylo by třeba trvat na tom aby se těchto pravomociacute opětovně ujaly vnitrostaacutetniacute orgaacuteny Českeacute republikyhellipldquo obdobne potom aj UacuteS SRN vo svojom lisabonskom rozhodnutiacute par 264 610 V originaacuteli moral-political justification 611 WEBBER GCN The negotiable constitutionOn the limitation of rights Cambridge 2009 str17 612 Tamtiež str 18 613 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30 juacutena 2009 par 249-250 pričom suacuted v tomto rozhodnutiacute naznačuje aj zaacutekladneacute oblasti v ktoryacutech zostala suverenita štaacutetu zachovanaacute 1 obrana 2 rozpočet 3 formovanie politiky sociaacutelneho štaacutetu 4 trestneacute praacutevo 5 naacuterodnaacute kultuacuterna identita 614 Pl UacuteS 1908 (UacuteS ČR) par 101-105 615 GERLOCH A WINTR J (eds) Lisabonskaacute smlouva a uacutestavniacute pořaacutedek ČR Plzeň 2009 str 171

179

však nepripuacutešťa možnosť chaacutepať bdquojejldquo demokraciu v intenciaacutech identickyacutech s tyacutemi na naacuterodnej uacuterovni Priacutepadnyacute deficit legitimity orgaacutenov takejto supranacionaacutelnej organizaacutecie je ospravedlniteľnyacute praacuteve odvolaniacutem sa na tieto špecifickeacute uacutelohy

Druhyacutem smerom uacutevah je legitimizaacutecia cez vyacutesledky takejto inštituacutecie Niektoreacute politicko-spoločenskeacute probleacutemy suacute natoľko zložiteacute že pri ich riešeniacute je treba uprednostniť odbornosť a určityacute bdquouacuteradniacutecky nadhľadldquo pred plnyacutem uplatňovaniacutem demokratickej legitimizaacutecie Zaacutestancovia tejto koncepcie alternatiacutevnej legitimity argumentujuacute tyacutem že ako na naacuterodnej tak aj na nadnaacuterodnej uacuterovni existujuacute vysokošpecializovaneacute orgaacuteny ktoreacute ani zďaleka nespĺňajuacute všetky parametre demokratickej legitimaacutecie požiacutevajuacute však veľkuacute vaacutežnosť a rešpekt verejnosti616 Za vhodneacute priacuteklady potvrdzujuacutece tuacuteto teoacuteriu považujeme napriacuteklad ESĽP alebo vaumlčšinu uacutestavnyacutech suacutedov Suacute siacutece z hore uvaacutedzanyacutech docircvodov zbaveneacute možnosti priamo ziacuteskať demokratickuacute legitimitu ale vďaka svojim vyacutesledkom odbornosti a kvalitneacutemu odocircvodňovaniu rozhodnutiacute si ziacuteskali autoritu aj medzi verejnosťou bdquoTrend docirckladneacuteho odocircvodňovania rozhodnutiacute Suacutedneho dvora a legislatiacutevnych aktov EUacute vraacutetane publikaacutecie suacutevisiacich priacutepravnyacutech dokumentovldquo617 je nepopierateľnyacutem faktom Na zaacuteklade uvedeneacuteho preto tvrdiacuteme že EUacute sa veľmi aktiacutevne angažuje aj na tomto poli legitimity

d) Legitimita založenaacute na pragmatickom vniacutemaniacute Uacutenie Pragmatickaacute rovina legitimaacutecie vychaacutedza z toho že pri skuacutemaniacute legitimity konkreacutetnych

inštituacuteciiacute musiacuteme mať na pamaumlti že kritika založenaacute na teoretickyacutech modeloch maacute obmedzenuacute vyacutepovednuacute hodnotu Takeacuteto vyacuteroky stoja na vyacutechodiskaacutech ktoreacute nemocircžu byť v uacuteplnej miere zrealizovaneacute v žiadnej fungujuacutecej spoločnosti a to za žiadnych podmienok Otaacutezkou by teda nemalo byť to či danaacute inštituacutecia v plnej miere napĺňa teoretickeacute ideaacutely legitimity pretože ich istotne nespĺňa Pragmatickaacute otaacutezka v tejto suacutevislosti znie či suacute dostupneacute ineacute alternatiacutevy nastavenia resp fungovania tej-ktorej inštituacutecie a či tieto alternatiacutevy dokaacutežu lepšie napĺňať predstavu ľudiacute o opraacutevnenom vyacutekone moci nad sebou618

Obdobne argumentuje aj Moravcsik keď podľa neho kritici EUacute dochaacutedzajuacute k negatiacutevnym zaacuteverom ohľadne jej legitimity zvaumlčša preto že jej postavenie analyzujuacute v ideaacutelnych a izolovanyacutech podmienkach bdquo Referenčnyacutem bodom komparaacutecie je antickyacute Westminsterskyacute alebo jednoducho utopickyacute model deliberatiacutevnej demokracie Tieto modely mocircžu byť užitočneacute na filozofickeacute uacutečely Využiacutevanie takyacutechto ideaacutelnych štandardov ktoreacute nedokaacuteže naplniť nijakaacute vlaacuteda však zakryacuteva spoločenskyacute kontext tvorby politiacutek v modernej Euroacutepe ndash reaacutelnu prax suacutečasnyacutech vlaacuted a viacuacuterovňovyacute politickyacute systeacutem v ktorom fungujuacute Kvocircli tomu mocircžu analytici prehliadať mieru v akej suacute v podmienkach modernej demokracie využiacutevaneacute rocirczne formy delegaacutecieldquo619 Praacuteve princiacutep prenesenia praacutevomociacute je jednyacutem z docircvodov pre ktoreacute sa mocircže EUacute javiť ako nelegitiacutemna Podľa Moravcsika dochaacutedza k pragmatickej deľbe praacutece medzi čl štaacutety a EUacute pričom uacutelohy ktoreacute si vyžadujuacute vaumlčšiu uacutečasť občanov zostaacutevajuacute zachovaneacute pre orgaacuteny čl štaacutetov EUacute potom logicky zostaacutevajuacute uacutelohy ktoreacute už sami zo svojej podstaty nevyžadujuacute až takuacute mieru participaacutecie občanov Aj preto potom dochaacutedza k zaacuteveru že bdquouacutestavnyacute systeacutem bŕzd a protivaacuteh nepriama kontrola skrz naacuterodneacute parlamenty a vlaacutedy a rozširujuacutece sa praacutevomoci EP dostatočne zabezpečujuacute transparentneacute fungovanie EUacute ktoreacute zodpovedaacute požiadavkaacutem občanov EUacuteldquo620

Prezentovaneacute alternatiacutevne zdroje legitimity suacute nepochybne inovatiacutevnym pohľadom na tradične chaacutepanyacute koncept legitimity s ktoryacutem nemusia všetci suacutehlasiť Ani samotnaacute praacuteca si nekladie za cieľ zaviesť vo vzťahu k Uacutenii novuacute univerzaacutelnu doktriacutenu ale skocircr načrtnuacuteť noveacute spocircsoby uvažovania o inštituacuteciaacutech Uacutenie a zdrojoch ich legitimizaacutecie Nemocircžeme predsa ignorovať fakt že na našom kontinente sa vyviacuteja neštandardnaacute entita na ktoruacute možno tradičneacute kategoacuterie a inštituacutety konštitucionalistky aplikovať len veľmi obtiažne Doteraz prezentovaneacute poznatky je možneacute aplikovať na každuacute zo skuacutemanyacutech inštituacuteciiacute zvlaacutešť ale aj na všetky spoločne Okrem tyacutechto bdquovšeobecnyacutechldquo poznatkov sa ku každeacutemu z legislatiacutevnych orgaacutenov viažu aj špecifikaacute typickeacute len pre ten-ktoryacute konkreacutetny orgaacuten V nasledujuacutecich kapitolaacutech sa budeme venovať praacuteve tyacutemto špecifikaacutem pričom budeme hľadať aj legitimizačneacute linky veduacutece k

616 Tamtiež str 174 617 Tamtiež str 174 618 BURTON SJ An introduction to law and legal reasoning Boston 1985 s 166 619 MORAVCSIK A In Defence of the acuteDemocratic DeficitacuteReassessing Legitimacy in the European Union 2002 str 605 620 Tamtiež str 606

180

obyvateľom Uacutenie resp ľudom členskyacutech štaacutetov a načrtneme problematickeacute oblasti legitimity konkreacutetnych orgaacutenov 22 Legitimita Euroacutepskeho parlamentu

Ako jedinyacute z orgaacutenov Uacutenie je EP priamo volenyacute občanmi Uacutenie ktoryacutech potom aj zastupuje Problematike existencie ľudu EUacute sme venovali už dostatočnyacute priestor v predchaacutedzajuacutecich častiach praacutece preto sa v tejto kapitole zameriame na ostatneacute aspekty legitimity EP Aj keď je z docircvodu neexistencie euroacutepskeho ľudu otaacutezne akyacute subjekt vlastne EP zastupuje na zaacuteklade čoho ho potom niektoriacute autori prirovnaacutevajuacute k akeacutemukoľvek parlamentu medzinaacuterodnej organizaacutecie621 nemožno ignorovať fakt že tu existuje inštituacutecia ktorej členov v priamych voľbaacutech volia milioacuteny občanov EUacute Sme si samozrejme vedomiacute faktu že voľby do EP patria v niektoryacutech krajinaacutech k voľbaacutem s najnižšou volebnou uacutečasťou622 Tuacuteto skutočnosť v miere v akej naacutem to dovoľuje rozsah praacutece reflektujeme v zaacutevere tejto kapitoly Praacuteve voľby považujeme za najvyacuteraznejšiacute špecifickyacute prvok legitimizaacutecie EP oproti ostatnyacutem orgaacutenom Voľby do EP však zaacuteroveň tvoria aj suacutečasť prveacuteho okruhu probleacutemov ktoreacute sa viažu na legitimitu EP označovaneacuteho ako a)probleacutemy na uacuterovni zastupovania Druhyacute okruh probleacutemov tvoria b)probleacutemy na uacuterovni fungovania EP623 a)Probleacutemy na uacuterovni zastupovania

Na to aby boli voľby prostriedkom transferu legitimity je nevyhnutneacute aby tieto voľby vykazovali určiteacute kvality Kvality resp vlastnosti ktoreacute maacuteme na mysli suacute rovnosť všeobecnosť tajnyacutech volieb s priamym uplatneniacutem volebneacuteho praacuteva Paradoxne ZEUacute vo svojom člaacutenku 14 ods3 stanovuje že bdquoposlanci Euroacutepskeho parlamentu suacute voleniacute vo všeobecnyacutech priamych a slobodnyacutech voľbaacutech tajnyacutem hlasovaniacutem na volebneacute obdobie piatich rokovldquo Prvok rovnosti je z tohto vyacutepočtu vynechanyacute Mysliacuteme si však že ak majuacute voľby plniť svoj uacutečel mali by spĺňať uvedeneacute vlastnosti bez ohľadu na to či suacute tieto kvality explicitne v nejakom normatiacutevnom praacutevnom akte vyjadreneacute alebo nie Inyacutemi slovami - demokratickeacute voľby majuacute svoju tajnosť rovnosť všeobecnosť a priamosť v sebe implicitne obsiahnutuacute Pokuacutesime sa preto analyzovať probleacutemy ktoreacute sa s voľbami do EP spaacutejajuacute a ktoreacute sa viažu predovšetkyacutem na už spomiacutenanuacute rovnosť624

Najvypuklejšie sa probleacutem rovnosti volebneacuteho praacuteva prejavuje v systeacuteme zostupne proporčneacuteho zastuacutepenia občanov uacutenie v EP Na zaacuteklade tohto systeacutemu majuacute štaacutety s vaumlčšiacutem počtom obyvateľov bdquoviac svojichldquo poslancov v EP ako štaacutety s menšiacutem počtom obyvateľov Zaacuteroveň však na poslanca zvoleneacuteho vo vaumlčšom štaacutete pripadaacute oveľa vaumlčšiacute pomer hlasov ako na poslanca z maleacuteho štaacutetu Rozdiel v tomto počte mocircže byť v extreacutemnych priacutepadoch až 12-naacutesobnyacute625 Praacuteve taacuteto disproporcionalita maacute za naacutesledok to že hlasy voličov z rocircznych štaacutetov majuacute rocircznu vaacutehu resp hodnotu bdquoRovneacute volebneacute praacutevo označuje skutočnosť že každyacute volič maacute rovnakyacute počet hlasov s rovnakou hodnotou Bez rovnosti volebneacuteho praacuteva nemaacute vyacuteznam ani princiacutep jeho všeobecnostildquo626 V tomto priacutepade teda mocircžeme hovoriť o forme skrytej nerovnosti volieb keďže pri vzaacutejomnom porovnaniacute bdquovaacutehyldquo hlasu občana malej členskej krajiny s hlasom občana veľkej krajiny bude miska vaacuteh vyacuterazne vychyacutelenaacute na stranu hlasu z menšieho štaacutetu Z tohto docircvodu potom možno naacutejsť logicky komplikovaneacute interpretaacutecie rovnosti volebneacuteho praacuteva v tom zmysle že taacuteto rovnosť sa vzťahuje len na vzaacutejomneacute porovnanie v raacutemci jedneacuteho naacuteroda a nie na supranacionaacutelnu organizaacuteciu627 Ďalšiacutem z probleacutemov na uacuterovni zastupovania je probleacutem zaradenia poslancov do skupiacuten po tom ako boli zvoleniacute Do EP kandiduje každyacute z poslancov na kandidaacutetke vlastnej naacuterodnej strany

621 Napr GIBA M cit d str 33 622 Napr volebnaacute uacutečasť v zatiaľ poslednyacutech voľbaacutech do EP(2014) bola v SR 1305 v ČR 1820 alebo v Poľsku 2383 uacutedaje z httpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultsenturnouthtml 623 GIBA M cit d str 33 624 Možno aj uvedomenie si nedostatkov volieb viedlo normotvorcu k vynechaniu princiacutepu rovnosti z normatiacutevneho textu Ako sme ale uviedli podľa naacutešho naacutezoru je tento princiacutep v inštituacutete volieb aj tak implicitne zakotvenyacute 625 Napr na poslanca z Nemeckej republiky pripadaacute približne 860 000 obyvateľov pričom na poslanca z Malty len asi 67 000 obyvateľov 626 KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k uacutestavě a uacutestavneacute listině Plzeň 2009 str 220 627 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30 Juacutena 2009 par 279

181

po zvoleniacute sa však poslanci už zoskupujuacute do tzv politickyacutech skupiacuten kreovanyacutech priamo pri EP pričom tieto skupiny nemajuacute povahu analogickuacute k politickyacutem stranaacutem Je potom veľmi otaacutezne akuacute skupinu obyvateľov by mal takyacuteto poslanec reprezentovať Bude zastupovať iba občanov jeho vlastnej krajiny priacutepadne všetkyacutech občanov uacutenie s rovnakyacutem svetonaacutezorom ako prezentuje politickaacute skupina ktorej je poslanec suacutečasťou628 Na zaacuteklade čl2 rokovacieho poriadku ktoryacute explicitne stanovuje že mandaacutet poslanca EP nie je imperatiacutevny by sme sa priklonili skocircr k druhej možnosti Pre voľnyacute mandaacutet je však typickeacute že poslanec nereprezentuje iba časť voličov ktoraacute ho zvolila ale všetky subjekty spadajuacutece pod jurisdikciu parlamentu Ak však reprezentuje všetkyacutech občanov Uacutenie je pomerne problematickeacute že nespokojnosť s jeho praacutecou mocircžu vyjadriť iba občania EUacute majuacuteci trvalyacute pobyt v jeho bdquovlastnomldquo štaacutete V tyacutechto podmienkach potom nastaacuteva situaacutecia keď poslanec zastupuje mnohyacutech avšak o jeho osude mocircže rozhodnuacuteť iba malaacute množina z nich Tieto skutočnosti veduacute viaceryacutech odborniacutekov k zaacuteveru že bdquov pocircsobeniacute Euroacutepskeho parlamentu jestvujuacute veľkeacute nejasnosti veduacutece k tomu že nevidno ani koho tento zbor zastupuje a najmauml pod akou zodpovednosťouldquo629

b) Probleacutemy na uacuterovni fungovania Kritika EP na tejto uacuterovni sa tyacuteka vzaacutejomneacuteho vzťahu EP a EK a určitej asymetrie opraacutevneniacute

ktoreacute medzi nimi existujuacute Tieto vzťahy suacute však rozoberaneacute v kapitole venujuacutecej sa EK preto na tomto mieste iba odkaacutežeme na priacuteslušnuacute časť praacutece (str 18 kapitole bdquoLegitimita EKldquo)

Aj UacuteS NSR vo svojom lisabonskom rozhodnutiacute pripuacutešťa niektoreacute z horeuvedenyacutech vyacutehrad Pripuacutešťa napriacuteklad neštandardnosť volieb ktoruacute ale odocircvodňuje tyacutem že EUacute je inštituacutecia sui generis To ho potom vedie k zaacuteveru že EP ako priamo volenyacute zaacutestupca občanov Uacutenie predstavuje nezaacutevislyacute zdroj legitimity EUacute Keďže EP považuje suacuted za reprezentanta naacuterodov v supranacionaacutelnej organizaacutecii s obmedzenou vocircľou sa spaacutejať nemusiacute takyacuteto parlament spĺňať všetky podmienky kladeneacute na naacuterodneacute parlamenty630 Zhrnutia o postaveniacute EP potom oscilujuacute od naacutezorov ako Gohinov že EP bdquozastupuje zle rozhoduje priacuteliš a nekontroluje ničldquo631 až po naacutezory ako maacute UacuteS SRN že legitimita EP je dostatočnaacute Mysliacuteme si že pravda bude ako sa v bežnej reči hovoriacute bdquoniekde uprostredldquo EUacute si ale nemocircže dovoliť marginalizovať probleacutem neustaacutele klesajuacutecej uacutečasti vo voľbaacutech do EP632 Tento probleacutem si bude pravdepodobne v bliacutezkej dobe vyžadovať reformu minimaacutelne v oblasti vonkajšej prezentaacutecie sa občanom EUacute alebo rozumnejšom systeacuteme tvorby politickyacutech skupiacuten 23 Legitimita Euroacutepskej komisie

Napriek nespochybniteľne vyacuteznamneacutemu postaveniu je praacuteve pri EK najobťažnejšie naacutejsť priamy legitimizačnyacute vzťah viažuci sa či už na občanov EUacute alebo k čl štaacutetom Praacuteve preto byacuteva EK častyacutem terčom kritiacutek tyacutekajuacutecich sa zdroja jej legitimity Z uvedenyacutech docircvodov suacute potom teoretici nuacuteteniacute vytvaacuterať noveacute netradičneacute hypoteacutezy o zdrojoch legitimity EK V nasledujuacutecej časti predstaviacuteme najvyacuteraznejšie z nich a zaacuteroveň poukaacutežeme na niektoreacute nedostatky ktoreacute v tyacutechto hypoteacutezach vidiacuteme Za prvuacute koncepciu legitimity mocircžeme označiť konštrukciu že EK odvodzuje svoju legitimitu od EP keďže voľba predsedu a aj schvaacutelenie komisie ako celku patriacute do pocircsobnosti EP Naacutesledne je parlament opraacutevnenyacute podľa čl17 ods8 ZEUacute v suacutevislosti s čl 234 ZFEUacute kedykoľvek vysloviť nedocircveru komisii Tento vzťah parlamentu a komisie vykazuje mnoheacute črty podobnosti so zodpovednostnyacutemi vzťahmi vlaacutedy a parlamentu na naacuterodnej uacuterovni Oproti tyacutemto vzťahom na naacuterodnej uacuterovni však badaacuteme určiteacute odchyacutelky V čl štaacutetoch zodpovedaacute zloženie vlaacutedy politickeacutemu rozdeleniu parlamentu Tu tkvie aj raacutecio inštituacutetu odvolania teda v priacutepadoch kedy sa vlaacuteda spreneveriacute politickej orientaacutecii ktoraacute ju ustanovila taacuteto ju mocircže odvolať V EUacute však maacute zohľadňovať

628 GIBA M cit d str 34 629 Tamtiež 630 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30juacutena 2009 par 271 631 GOHIN O Comment reacutepartir les compeacutetences entre les Eacutetats-nations et lrsquoUnion citovaneacute podľa Giba M Euroacutepsky parlament a demokratickyacute deficit uacutenie In Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej vedeckej konferencie Praacutevo ako zjednocovateľ Euroacutepy ndash veda a prax Bratislava 2011 str34 632 Od roku 1979 kontinuaacutelne klesala volebnaacute uacutečasť z 6199 až na suacutečasnyacutech 4261 uacutedaje z [httpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultsenelection-results-2014html] a [httpwwweuroparleuropaeuaboutparliamenten000cdcd9d4Turnout-(1979-2009)html]

182

vyacutesledky volieb do EP iba vyacuteber osoby predsedu633 V inyacutech smeroch už zloženie EK nemusiacute nijako reflektovať rozloženie politickyacutech siacutel v EP Taktiež je na naacuterodnej uacuterovni typickeacute že praacutevomoci rozpustiť vlaacutedu zodpovedaacute opraacutevnenie vyacutekonnej moci rozpustiť parlament Obdobnyacutem opraacutevneniacutem však komisia nedisponuje preto by sa dal považovať tento systeacutem za vychyacutelenyacute v prospech EP Ďalšou vyacutehradou voči tejto zodpovednosti je to že ZEUacute explicitne zakotvuje nezaacutevislosť komisie aj jednotlivyacutech jej členov Možno teda konštatovať istyacute rozpor medzi politickou zodpovednosťou komisie voči EP a jej nezaacutevislosťou634 Plynulo nadvaumlzujuacutec na prvyacute koncept druhyacute zo zdrojov legitimity komisie by mal spočiacutevať v jej 4-stupňovom ustanovovacom konaniacute V 1 stupni je to navrhnutie kandidaacuteta na predsedu EK Euroacutepskou radou prostredniacutectvom kvalifikovanej vaumlčšiny a zohľadňujuacutec voľby do EP a zvolenie kandidaacuteta v EP V 2 stupni suacute z naacutevrhov členskyacutech štaacutetov po spoločnej dohode Rady a predsedu komisie vybraniacute kandidaacuteti na post jednotlivyacutech komisaacuterov V 3 stupni komisia podlieha schvaacuteleniu EP ako celok Vo 4 stupni je proces vytvorenia komisie zavŕšenyacute vymenovaniacutem kvalifikovanou vaumlčšinou v Euroacutepskej rade635 Vyacutehrady ktoreacute možno voči tejto koncepcii formulovať spočiacutevajuacute v tom že taacuteto legitimita je odvodenaacute od orgaacutenov ktoreacute tiež nedisponujuacute štandardnou a plnou demokratickou legitimitou Zaacuteroveň mocircže byť tento proces 4-stupňoveacuteho ustanovenia vniacutemanyacute v očiach laickej verejnosti ako priacuteliš komplikovanyacute a neprehľadnyacute čo mocircže vzbudzovať istuacute mieru nedocircvery Ďalšou rovinou v ktorej mocircžeme chaacutepať legitimitu komisie je tzv participačnaacute demokracia resp legitimita Suacutečasťou tejto zložky suacute dva inštituacutety ndash a)občianska iniciatiacuteva a b)konzultaacutecie ktoreacute sa prednostne viažu k Euroacutepskej komisii A)

Čl 11 ods4 ZEUacute obsahuje novyacute inštituacutet zavedenyacute Lisabonskou zmluvoundash občiansku iniciatiacutevu (OI) Tento inštituacutet bdquosmeruje k zapojeniu euroacutepskych občanov na tvorbe praacutevnych noriemldquo636 čo maacute prispieť k vyššej legitimaacutecii praacutece komisie Možno praacuteve z bdquočerstvostildquo tohto inštituacutetu plynuacute jeho problematickeacute aspekty Prvyacute z probleacutemov sa tyacuteka vymedzenia predmetu občianskej iniciatiacutevy keďže v texte zmluacutev je uacuteprava značne vaacutegna Je zložiteacute určiť akaacute teacutema sa tyacuteka celoeuroacutepskeho zaacuteujmu a či suacute to otaacutezky ku ktoryacutem je nevyhnutneacute prijať praacutevny akt Uacutenie pre uacutečely realizaacutecie zmluacutev bdquoTaacuteto snaha o zvyšovanie demokracie na euroacutepskej uacuterovni mocircže viesť k paradoxnyacutem docircsledkom Malyacutem ale silno motivovanyacutem zaacuteujmovyacutem skupinaacutem rozptyacutelenyacutem po celej Euroacutepe postačiacute ziacuteskať podpisy 02 občanov EUacuteldquo637 aby iniciovali konanie pred priacuteslušnyacutemi legislatiacutevnymi inštituacuteciami Problematickyacutem sa mocircže v tejto suacutevislosti zdať aj bdquoobchaacutedzanieldquo legislatiacutevnych orgaacutenov vydaniacutem delegovaneacuteho alebo vykonaacutevacieho aktu ktoreacute suacute plne v kompetencii EK Ustanovenia o občianskej iniciatiacuteve siacutece prijatie takeacutehoto aktu priamo nepredpokladajuacute neexistuje však prekaacutežka prečo by komisia takyacuteto akt vydať nemohla

Ďalšia s vyacutehrad voči inštituacutetu OI suacutevisiacute s tyacutem čo komisia považuje za iniciatiacutevy pre ktoreacute je potrebneacute prijať praacutevny akt Uacutenie638 Vyacutepočet iniciatiacutev obsahuje ako vaacutežne iniciatiacutevy (napr ochrana plurality meacutediiacute)639 tak aj iniciatiacutevy ktoryacutech vyacuteznam je prinajmenšom otaacutezny (zlepšenie života dojniacutec zhasiacutenanie svetla v praacutezdnych obchodoch legalizaacutecia marihuany)640 Dovoliacuteme si tiež polemizovať o efektivite takeacutehoto naacutestroja a to vzhľadom na dlhyacute čas ktoryacute je potrebnyacute na to aby iniciatiacuteva vyvolala nejakyacute uacutečinok Podľa čl 5 ods 5 nariadenie o OI je lehota na zozbieranie podpisov 12 mesačnaacute od momentu zaregistrovania iniciatiacutevy Naacutesledne po vyzbieraniacute potrebneacuteho počtu podpisov musia organizaacutetori predložiť tieto podpisy na overenie priacuteslušnyacutem čl štaacutetom ktoreacute majuacute na overenie

633 Čl 17 ods 7 ZEUacute 634 GIBA M cit d str 34 635 BLAHOŽ J KLIacuteMA K SKAacuteLA J a kol Uacutestavniacute praacutevo Evropskeacute unie Dobraacute voda 2003 str329-330 636 GERLOCH A WINTR J (eds) cit d 2009 str 160 637 Tamtiež str 163 638 To že ich EK považuje za iniciatiacutevy pre ktoreacute je potrebneacute prijať praacutevny akt uacutenie odvodzuje zo skutočnosti že povolila ich registraacuteciu 639 httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesfinalised 640 Iniciatiacuteva bdquoTurn me OFFldquo dostupneacute na internete [httpeceuropaeucitizens-initiative] Iniciatiacuteva bdquoWeed like to talkldquo dostupneacute na internete [httpeceuropaeucitizens-initiative] Iniciatiacuteva bdquoSmernica EU o životnej pohode dojniacutecldquo dostupneacute na internete [httpeceuropaeucitizens-initiative]

183

podľa čl8 ods 2 nariadenia o OI lehotu 3 mesiacov Po overeniacute maacute EK podľa čl10 ods1 piacutes c) nariadenia o OI ďalšie tri mesiace na vydanie stanoviska akeacute kroky plaacutenuje vykonať v predmetnej oblasti De facto teda po jeden a pol roku sa organizaacutetori dopracujuacute len k stanovisku akeacute priacutepadneacute kroky plaacutenuje EK v buduacutecnosti vykonať

Na zaacuteklade uvedeneacuteho považujeme inštituacutet občianskej iniciatiacutevy za nie priacuteliš efektiacutevny naacutestroj Okrem toho je zaujiacutemaveacute že čl 4 ods1 nariadenia o OI priznaacuteva organizaacutetorom iba praacutevo nie povinnosť zabezpečiť preklad textu iniciatiacutevy do ostatnyacutech uacuteradnyacutech jazykov Uacutenie V drvivej vaumlčšine doteraz začatyacutech iniciatiacutev bol jej text preloženyacute iba do 2-3 jazykov priacutepadne nebol preloženyacute do žiadneho ďalšieho uacuteradneacuteho jazyka Uacutenie Zaacutekonite sa tyacutem straacuteca celoeuroacutepsky rozmer iniciatiacutevy a v priacutepade určiteacuteho nadsadenia by sme mohli povedať že vaumlčšina iniciatiacutev prebieha bdquopoza chrbaacutetldquo veľkej časti občanov Uacutenie

bdquoAž uplynutiacutem dlhšieho časoveacuteho obdobia bude možneacute určiť nakoľko efektiacutevny tento naacutestroj bude Taktiež bude zaujiacutemaveacute sledovať či prispeje k utvaacuteraniu nadnaacuterodnej politickej komunity alebo aplikujuacutec skocircr skeptickyacute pohľad či zneužijuacute tento proces zaacuteujmoveacute skupinyldquo641 B)

Konzultaacutecie zakotveneacute v čl11 ods 3 ZEUacute predstavujuacute možnosť verejnosti vyjadriť sa k navrhovanyacutem normatiacutevnym praacutevnym aktom Uacutenie Ich pripomienky teda majuacute zvyacutešiť legitimitu takto vydaacutevaneacuteho aktu a zaacuteroveň aj fungovanie EK v tejto oblasti Vyacutehrady voči tejto proceduacutere možno zhrnuacuteť do troch bodov 1) v skutočnosti sa konzultaacutecii zuacutečastňuje len marginaacutelna časť občanov čo nezaručuje reprezentatiacutevnosť potrebnuacute na uacutečel legitimizaacutecie 2) mocircže dochaacutedzať k ovplyvňovaniu legislatiacutevneho procesu silnyacutemi zaacuteujmovyacutemi skupinami a 3) tieto konzultaacutecie prebiehajuacute iba na začiatku legislatiacutevneho procesu642 Vo svetle uvedeneacuteho je možneacute označiť EK ako bdquonajproblematickejšieho hraacutečaldquo v legislatiacutevnom procese Uacutenie To vedie mnohyacutech politikov či odborniacutekov k zaacuteverom spochybňujuacutecim demokratickuacute legitimitu EK643 Niektoriacute dokonca trochu prehnane konštatujuacute že bdquoEK je stelesneniacutem všetkeacuteho zleacuteho čo je v EUacute a že je to vlaacuteda Uacutenie ktoraacute nie je nikomu zodpovednaacuteldquo644 Podľa naacutešho naacutezoru by bolo vhodneacute aj na staacutele sa rozširujuacuteci rozsah praacutevomociacute prenesenyacutech na EUacute pristuacutepiť aj k reforme EK najmauml v oblasti ustanovovania a zodpovednosti jej členov 24 Legitimita Rady (ministrov)

Jednou z častyacutech vyacutečitiek voči legitimite RM je to že nie je priamo zodpovednaacute žiadnej inej inštituacutecii v EUacute645 Jej legitimaacutecia by mala byť odvodenaacute z toho že členovia Rady (ministri čl štaacutetov) suacute priamo demokraticky zodpovedniacute parlamentu alebo občanom toho ktoreacuteho čl štaacutetu Mechanizmus tejto zodpovednosti je ale upravenyacute vnuacutetroštaacutetnymi pravidlami pričom bdquotreba uznať že vo vaumlčšine priacutepadov je kontrola členov Rady naacuterodnyacutemi parlamentmi nedostatočnaacuteldquo646 V niektoryacutech štaacutetoch vznikajuacute dokonca pochybnosti či je tento mechanizmus kontroly uacutestavne konformnyacute647 V priacutepade ak na tuacuteto otaacutezku odpovieme negatiacutevne iba s veľkyacutemi obtiažami mocircžeme hovoriť že Rada ziacuteskava svoju legitimitu z tohto zdroja Vzniknutuacute situaacuteciu nemožno riešiť ani vytvoreniacutem zodpovednostneacuteho vzťahu medzi RM a EP keďže bdquoužšie naviazanie RM na EP nie je možneacute ako z praktickyacutech docircvodov tak aj z docircvodu stretu legitimityldquo648 V tejto suacutevislosti pripomiacutename že v Rade suacute zastuacutepeniacute iba členovia vlaacuted čl štaacutetov a teda naacuterodneacute opoziacutecie nemajuacute k dispoziacutecii efektiacutevne paacuteky na kontrolu chodu RM

641 ASHIAGBOR DCOUNTOURIS NLIANOS I The European union after the treaty of lisabon Cambridge 2012 str 141-142 642 Bližšie k problematike a vyacutehradaacutem tyacutekajuacutecich sa inštituacutetu konzultaacutecii napr ONDŘEJKOVAacute J Demokracie podle Lisabonskeacute smlouvy In Lisabonskaacute smlouva a uacutestavniacute pořaacutedek ČR str 155-165 643 Napr ORBAacuteN V In [httpspravypravdasksvetclanok242049-orban-europska-komisia-nema-ziadnu-demokraticku-legitimitu] FOLLESDAL A HIX S In Why there is a Democratic deficit in the EU A response to Majone and Morvacsik 644FARAGE N vystuacutepenie v EP dostupneacute na httpswwwyoutubecomwatchv=YWSYMpuCFaQ 645 ZBIacuteRAL R Institucionaacutelniacute raacutemec Evropskeacute unie Praacutevně-politologickyacute pohled Praha2007str 80 646 Tamtiež 647 K tejto problematike napr SVAacuteK J Dopad deľby moci v EUacute na deľbu moci v SR (systeacutemoveacute hľadisko) In Uacutestavnyacute poriadok Euroacutepskej uacutenie a jeho vplyv na uacutestavu a zaacutekony členskyacutech štaacutetov zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej konferencie Bratislava str 114-119 648 ZBIacuteRAL R cit d str 81

184

Vyacutečitky tyacutekajuacutece sa chodu RM mocircžu mať taktiež negatiacutevny vplyv na hodnotenie legitimity Rady Tento nedostatok legitimity je podľa kritikov spocircsobenyacute niacutezkou transparentnosťou jeho praacutece Musiacuteme však pripustiť že určitaacute netransparentnosť rokovaniacute v RM je spocircsobenaacute samotnou povahou tyacutechto rokovaniacute Ako spraacutevne poukazuje Zbiacuteral mnohokraacutet suacute predstavitelia vlaacuted ochotniacute ustuacutepiť zo svojich poziacuteciiacute bdquoza zatvorenyacutemi dveramildquo pričom pripustiť takyacuteto kompromis priamo pred voličmi by bolo nepriechodneacute649Zaujiacutemaveacute riešenie priniesla do systeacutemu Lisabonskaacute zmluva ktoraacute rokovanie RM rozdelila na verejnuacute časť (prerokovaacutevanie legislatiacutevnych aktov) a neverejnuacute časť (ineacute rokovania) Dvojityacute charakter RM650 však neumožňuje uacuteplne stransparentniť a zjednodušiť procesy prebiehajuacutece v Rade Na tento probleacutem poukazuje aj Zbiacuteral ktoryacute po zmenaacutech zavedenyacutech Lisabonskou zmluvou konštatuje že nakoniec je novozavedenyacute systeacutem ešte komplikovanejšiacute a menej efektiacutevny ako systeacutem pocircvodnyacute651 Otaacutezka reformy procesnyacutech postupov v RM v podobe ich zefektiacutevnenia bude tyacutem aktuaacutelnejšia čiacutem viac praacutevomociacute bude na Uacuteniu prenesenyacutech Rovnako bude zvyšovať vyťaženosť Rady aj priacutepadneacute prijiacutemanie novyacutech čl štaacutetov keďže dosahovanie nevyhnutneacuteho kompromisu bude neustaacutele zložitejšie a časovo naacuteročnejšie 3 LEGITIMITA NORMATIacuteVNYCH PRAacuteVNYCH AKTOV UacuteNIE

V poslednej kapitole sa venujeme legitimite legislatiacutevnych aktov na ktoryacutech sa podieľajuacute hore spomiacutenaneacute orgaacuteny Uacutenie V tejto kapitole sa obmedziacuteme iba na skuacutemanie normatiacutevnych praacutevnych aktov prijiacutemanyacutech v raacutemci tzv riadneho legislatiacutevneho postupu Rozbor všetkyacutech možnyacutech postupov a aktov ktoreacute suacute v Uacutenii vydaacutevaneacute je svojiacutem rozsahom teacutema ktoraacute je v raacutemci takejto praacutece nespracovateľnaacute V prvom rade bude legitimita aktu odvodenaacute od legitimity orgaacutenu ktoryacute participoval na jeho vytvoreniacute Vzhľadom na alternatiacutevne zdroje legitimity bdquolegislatiacutevnychldquo orgaacutenov Uacutenie a vyacutehrady voči nim bude zaacuteležať predovšetkyacutem na tom či pozorovateľ zaujme skocircr konzervatiacutevny priacutestup a preferenciu tradičnyacutech pojmov a inštituacutetov konštitucionalistky alebo je ochotnyacute stotožniť sa aj s neortodoxnyacutemi novyacutemi pohľadmi na predkladanuacute problematiku Mysliacuteme si že bdquospraacutevna strana sporuldquo v tomto priacutepade neexistuje a zaacuteležiacute len od hodnocirct s akyacutemi sa pozorovateľ stotožňuje Jeden zaacutever je však spoločnyacute pre oba pruacutedy Legitimita praacutevnych aktov Uacutenie nie je konštituovanaacute analogicky k praacutevnym aktom vydaacutevanyacutech na naacuterodnej uacuterovni čo vyplyacuteva z už spomiacutenanej špecifickej povahy Uacutenie Charakteristickou črtou riadneho legislatiacutevneho procesu je to že akt prijatyacute v tomto procese je v rovnakej miere podporenyacute legitimitou EP aj RM keďže samotnyacute legislatiacutevny proces nie je vychyacutelenyacute v prospech ani jedneacuteho z orgaacutenov

Analogicky k štruktuacutere predchaacutedzajuacutecich kapitol najprv načrtneme zaacutekladneacute argumenty podporujuacutece legitimitu normatiacutevnych praacutevnych aktov Uacutenie a naacutesledne predstaviacuteme vyacutehrady ktoreacute je možneacute voči tejto legitimite vzniesť Lisabonskaacute zmluva posilnila postavenie naacuterodnyacutech parlamentov v raacutemci legislatiacutevneho procesu keď zaviedla možnosť kontroly zachovaacutevania princiacutepu subsidiarity a proporcionality De facto je teda uacutelohou naacuterodnyacutech parlamentov aby zabezpečili že legislatiacutevou mimo raacutemca spomenutyacutech princiacutepov by čl štaacutety nestratili postavenie bdquomajstrov zmluacutevldquo Možnosť parlamentu vysloviť odocircvodneneacute stanovisko vo vzťahu k dodržiavaniu princiacutepov subsidiarity a proporcionality potom predstavuje bdquosysteacutem včasneacuteho varovanialdquo652 Nevysloveniacutem naacutemietok naacuterodnyacute parlament vlastne odobruje legislatiacutevny naacutevrh čo do spomenutyacutech zaacutesad a v tomto zmysle posilňuje mieru jeho legitimity Vyacutehrady ktoreacute sa dajuacute voči tomuto systeacutemu vzniesť možno formulovať do nasledujuacutecich 3 bodov 1) Komisia maacute podľa čl 7 ods3 Protokolu č 2 k Lisabonskej zmluve o uplatňovaniacute zaacutesad proporcionality a subsidiarity(ďalej len protokol č 2) povinnosť zaoberať sa takyacutemto odocircvodnenyacutem stanoviskom iba v priacutepade ak ho vyslovil určityacute počet naacuterodnyacutech parlamentov653 2) Tento inštituacutet je formulovanyacute iba ako predbežnyacute inštituacutet a nepokryacuteva situaacutecie ak docircjde k zmenaacutem praacutevneho aktu v naacuteslednyacutech čiacutetaniach v EP alebo v RM 3) Aj napriek formulovanyacutem vyacutehradaacutem v priacutepade že to EK

649 Tamtiež 650 Jednak sa RM snažiacute z časti prezentovať ako foacuterum medzivlaacutednej spolupraacutece na druhej strane suacute evidentneacute presahy supranacionality aj v tomto orgaacutene 651 ZBIacuteRAL R cit d str 202-204 652 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30juacutena 2009 par 37 653 Systeacutem hlasov naacuterodnyacutech parlamentov alebo aj tzv systeacutem bdquožltyacutech a červenyacutech karietldquo upravujuacute najmauml čl 5-7 protokolu č 2

185

odocircvodniacute mocircže predložiť napadnutyacute legislatiacutevny naacutevrh EP a RM na prveacute čiacutetanie654 Ako prostriedok ultima ratio sluacuteži možnosť čl štaacutetu podať žalobu na SDUacute na zrušenie praacutevneho aktu z docircvodu nedodržania zaacutesad proporcionality a subsidiarity Za ďalšiacute krok posilňujuacuteci legitimitu normatiacutevnych praacutevnych aktov Uacutenie považujeme už spomiacutenanuacute novinku že rokovania prebiehajuacutece v RM tyacutekajuacutece sa naacutevrhov a hlasovania o legislatiacutevnych aktoch prebiehajuacute verejne Vyacutehrady tyacutekajuacutece sa verejnosti zasadnutiacute RM ktoreacute sme vzniesli v predchaacutedzajuacutecej kapitole však naďalej trvajuacute

Poslednou otaacutezkou ktorej sa budeme venovať je otaacutezka transparentnosti a efektiacutevnosti legislatiacutevneho procesu Občania buduacute vždy za legitiacutemnejšiacute považovať akt ktoryacute bol prijatyacute s naacuteležitou odbornosťou v procese ktoryacute je prehľadnyacute jednoduchyacute a adresaacuteti suacute schopniacute ho aspoň v hrubyacutech rysoch pochopiť Maacuteme pochybnosti o tom či riadny legislatiacutevny postup spĺňa hore uvedeneacute parametre V snahe zachovať rovnocenneacute postavenie EP a RM v raacutemci tohto postupu vytvorila uacutenia pomerne komplikovanyacute proces ktoryacute mocircže byť ukončenyacute v rocircznych štaacutediaacutech s takmer akyacutemkoľvek vyacutesledkom Otaacutezna je aj efektivita procesu keď prijatie aktu v riadnom legislatiacutevnom postupe v prvom čiacutetaniacute trvalo v priemere 152 mesiaca za posledneacute volebneacute obdobie655 Posuacutedenie toho či je tento čas primeranyacute alebo nie ponechaacuteme na čitateľa

Podľa naacutešho naacutezoru sa EUacute snažiacute v raacutemci legislatiacutevneho procesu skĺbiť resp reflektovať priacuteliš veľa cieľov čo však paradoxne vedie k vytvaacuteraniu priacuteliš zdĺhavyacutech zložityacutech a laickej verejnosti len ťažko pochopiteľnyacutech postupov Možno ak by EUacute bdquonahaacuteňalaldquo menej cieľov naraz dosiahla by rozumnejšie nastavenie celeacuteho postupu

ZAacuteVER

V najvšeobecnejšej rovine sluacuteži praacutevo k tomu aby bolo ochranou pred svojvoľnyacutem a tyranskyacutem zneužiacutevaniacutem donucovacej moci štaacutetu656 Preto je docircležiteacute podrobiť naacuteležiteacutemu skuacutemaniu opraacutevnenosť praacutevnych noriem a orgaacutenov ktoreacute ich vydaacutevajuacute či sa nespreneverili svojmu cieľu Ako je zrejmeacute aj z predkladanej praacutece odpoveď na otaacutezku či je nejakyacute orgaacuten legitiacutemny nie je jednoduchaacute Odpoveď vaumlčšinou nespočiacuteva v lakonickom konštatovaniacute legitiacutemny-nelegitiacutemny Mysliacuteme si že na hlavnyacute probleacutem ktoryacute sa nesie celou našou praacutecou - či suacute orgaacuteny Uacutenie legitiacutemne neexistuje spraacutevna odpoveď iba rocirczne uhly pohľadu V zaacutevislosti od zvolenej poziacutecie na konzervatiacutevno-liberaacutelnej škaacutele sa naacutem bude zdať EUacute viac či menej legitiacutemna Konštatovania z oboch koncov škaacutely teda že EUacute je plne demokraticky legitiacutemna alebo že nie je legitiacutemna vocircbec však buduacute podľa naacutešho naacutezoru najmenej zodpovedať realite Pri skuacutemaniacute legitimity Uacutenie je potrebneacute mať na pamaumlti že spocircsob organizaacutecie jej praacutevomociacute zodpovednosti a moci nie je štruktuacuterovanyacute analogicky presne k modelu suvereacutenneho štaacutetu Aj napriek svojej praacutevnej subjektivite zostaacuteva Uacutenia vyacutetvorom suvereacutennych štaacutetov 657 a jej ďalšia existencia zaacutevisiacute iba od ich vocircle naďalej pokračovať v nastavenom trende integraacutecie Uacutenia však nie je ani štandardnou medzinaacuterodnou organizaacuteciou Z docircvodu svojej dvojjedinej povahy EUacute nemusiacute a z objektiacutevnych priacutečin ani nemocircže spĺňať všetky požiadavky legitimity kladeneacute na suvereacutenny demokratickyacute štaacutet

Mnoho argumentov legitimity Uacutenie je založenyacutech praacuteve na jej špecifickosti a obmedzenosti portfoacutelia jej kompetenciiacute Podľa naacutešho naacutezoru však ani zo špecifickosti EUacute nemocircžeme robiť bdquosvaumltyacute graacutelldquo ktoryacute by bol univerzaacutelnou odpoveďou na všetky probleacutemy demokratickej legitimity Uacutenie Preto by mal byť využiacutevanyacute iba v nevyhnutnej miere a v krajnyacutech priacutepadoch kedy reaacutelne nemožno napriacuteklad zavedeniacutem inyacutech mechanizmov voľby prijiacutemania rozhodnutiacute atp vyriešiť probleacutem demokratickeacuteho deficitu orgaacutenov Uacutenie

Vo viaceryacutech pasaacutežach praacutece sme tiež uviedli že doteraz sa podľa naacutešho naacutezoru nekonštituoval Euroacutepsky ľud v politickom zmysle Tento fakt nepopierateľne limituje možnosti EUacute

654 Čl 7 ods 3 protokolu č 2 655 V druhom čiacutetaniacute proces končil v priemere po 27 a v treťom čiacutetaniacute v priemere po 439mesiacoch štatistika dostupnaacute na internete [httpwwweuroparleuropaeuaboutparliamentsk0081f4b3c7Law-making-procedures-in-detailhtml] 656 BURTON S J An introduction to law and legal reasoning Boston 1985 s 168 657 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30 juacutena 2009 par 278

186

v nadobuacutedaniacute plnej demokratickej legitimity Reflektujuacutec tuacuteto skutočnosť si ale Uacutenia vytvorila noveacute alternatiacutevne zdroje svojej legitimizaacutecie Preto hlavnaacute uacuteloha ktoraacute v tomto smere stojiacute pred modernou konštitucionalistikou spočiacuteva v zohľadneniacute tyacutechto novyacutech skutočnostiacute a vypracovaniacute raacutemcov do ktoryacutech by Uacutenia zapadla Rovnako ako sa konštitucionalistika prispocircsobovala počas historickeacuteho vyacutevoja rocircznym formaacutem vlaacutedy od absolutistickyacutech monarchiiacute až po semiprezidiaacutelne republiky a rocircznym formaacutem štaacutetov od unitaacuterneho štaacutetu po federaacuteciu

My sa preto na Uacuteniu pozeraacuteme pragmatickyacutem pohľadom v tom zmysle že zatiaľ nebol vytvorenyacute žiaden legitiacutemnejšiacute subjekt ktoryacute by dokaacutezal lepšie plniť uacutelohy objektiacutevne plynuacutece z procesu globalizaacutecie sveta Nezabuacutedajme tiež že proces integraacutecie čl štaacutetov ešte určite nie je ukončenyacute a neustaacutele debaty o legitimite EUacute a jej orgaacutenov mocircžu sluacutežiť ako skvelyacute zaacuteklad pre to aby na konci tohto procesu staacutela plne legitiacutemna Euroacutepska uacutenia

Použiteacute zdroje

Monografie zborniacuteky učebnice a vedeckeacute člaacutenky ASHIAGBOR Diamond COUNTOURIS Nicola LIANOS Ioannis The European union after the Treaty of Lisabon Cambridge Cambridge university press 2012 321 s ISBN 978-1-107-60324-0 BLAHOŽ Josef KLIacuteMA Karel SKAacuteLA Josef a kol Uacutestavniacute praacutevo Evropskeacute unie Dobraacute Voda Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2003 939s ISBN 80-86473-48-1 BOGUSZAK Jiřiacute ČAPEK Jiřiacute GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 2 prepracovaneacute vydanie Praha -ASPI Publishing 2004 348s ISBN 80-7357-030-0 BROumlSTL Alexander a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej Republiky 2 upravneacute vydanie Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2013 423s ISBN 978-80-7380-433-6 BURTON Steven J An Introduction to law and legal reasoning Boston Little Brown and Company 1985 241s ISBN 0-316-11786-2 CIBULKA Ľubor Euroacutepsky konštitucionalizmus ndash demokratickeacute princiacutepy a uacutestavneacute hodnoty In Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej konferencie Uacutestavnyacute poriadok Euroacutepskej uacutenie a jeho vplyv na uacutestavu a zaacutekony členskyacutech štaacutetov Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie Praf UK 2007 136s ISBN 978-80-7160-249-1 CIBULKA Ľubor a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky(štaacutetovlaveda) Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie Praf UK 2013 279s ISBN 978-80-7160-349-8 DEHOUSSE Renaud Constitutional Reform in the European Community Are There Alternatives to the Majoritarian Avenue In West European Politics vol 1831995 str 118-136 FOLLESDAL Andreas HIX Simon Why there is a democratic deficit in the EU a response to Majone and MoravcsikEuropean Governance papers (EUROGOV) No C-05-02 httpwwwconnex-networkorgeurogovpdfegp-connex-C-05-02pdf 27str(odkaz nefunkčnyacute napriek tomu dostupneacute na [httponlinelibrarywileycomdoi101111j1468-5965200600650xpdf]) GERLOCH Aleš WINTR Jan (eds) Lisabonskaacute smlouva a uacutestavniacute pořaacutedek ČR Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2009 378 s ISBN 978-80-7380-192-2 GIBA Mariaacuten Euroacutepsky parlament a demokratickyacute deficit uacutenie In Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej vedeckej konferencie Praacutevo ako zjednocovateľ Euroacutepy ndash veda a prax Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie Praf UK 201190s ISBN 978-80-7160-313-9 HARVAacuteNEK Jaromiacuter a kol Teorie praacuteva Plzeň Vydavatelstvyacute a nakladatelstvyacute Aleš Čeněk 2008 501s ISBN 978-80-7380-140-5 HEYWOOD Andrew Politologie 3 vydanie Plzeň Vydavatelstviacute a nakldatelstviacute Aleš Čeněk 2008 537 s ISBN 978-80-7380-115-1 KLIacuteMA Karel a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2009 1441s ISBN 978-80-7380-140-3 LOUŽEK Marek (ed) Evropskaacute unie v pasti centralizace Zborniacutek textov zo seminaacutera Centra pro ekonomiku a politiku z 21 marca 2011 Praha Centrum pro ekonomiku a politiku 115s ISBN 978-80-87460-03-0 MOKRAacute L(ed) Uacutestavnyacute poriadok Euroacutepskej uacutenie a jeho vplyv na uacutestavu a zaacutekony členskyacutech štaacutetov Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej konferencie Bratislava 24 oktoacuteber 2007 Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie PrafUK 2007 135s ISBN 978-80-7160-249-1 MORAVCSIK Andrew In Defence of the acuteDemocratic DeficitacuteReassessing Legitimacy in the European Union In Journal of Common Market Studies vol40 No4 Blackwell Publishers2002 624 s OTTOVAacute Eva Teoacuteria praacuteva 3vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2010 323s ISBN 978-80-89122-59-2

187

PROCHAacuteZKA Radoslav KAacuteČER Marek Teoacuteria praacuteva 1 Vydanie Bratislava CHBeck 2013 308s ISBN 978-80-89603-14-5 PRUSAacuteK Jozef Teoacuteria praacuteva 2vydanie Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie PraF UK 1999 331s ISBN 80-7160-113-6 RESCHOVAacute JANA UacuteSTAVNĚ PRAacuteVNIacute SOUVISLOSTI VSTUPU DO EU INSUVERENITA A EVROPSKAacute INTEGRACE(ZBORNIacuteK PRIacuteSPEVKOV GRANTOVEacuteHO PROJEKTU bdquoK UacuteSTAVNĚPRAacuteVNIacuteM SOUVISLOSTEM VSTUPU ČESKEacute REPUBLIKY DO EVROPSKEacute UNIE) PRAHA VYDAVATEĽSKEacute ODDELENIE KARLOVEJ UNIVERZITY 1999 316S ISBN 80-85889-24-2 ŠPAŇAacuteR Juacutelius HRABOVKSYacute Jozef LATINSKOSlovenskyacute-SLOVENSKOLatinskyacute Slovniacutek 6vydanie Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladateľstvo 1998 1222s ISBN 80-08-02816-5 WEBER Max Politika ako povolanie (preložil L Kiczko) Bratislava Spektrum 1990 77s ISBN 80-218-0055-0 WEBBER C N Greacutegorie The negotiable constitution On the limitation of rights Cambridge Cambridge University Press 2009 240s ISBN 978-0-521-11123-2 ZBIacuteRAL Robert Institucionaacutelniacute raacutemec Evropskeacute uniePraacutevně-politologickyacute pohled Praha Praacutevnickeacute a ekonomickeacute nakladatelstviacute a knihkupectviacute Bohumily Hořiacutenkoveacute a Jana Tulaacutečka 2007 239s ISBN 978-80-7201-682-2 Praacutevne predpisy a suacutedne rozhodnutia Pl UacuteS 1993 (Naacutelez uacutestavneacuteho suacutedu Českej republiky) Pl UacuteS 5004 (Naacutelez uacutestavneacuteho suacutedu Českej republiky) Pl UacuteS 1908 (Naacutelez uacutestavneacuteho suacutedu Českej republiky) Zaacutekon č 1981993 Sb o protipraacutevnosti komunistickeacuteho režimu a o odpore proti nemu Zaacutekon č 1251996 Zz o nemoraacutelnosti a protipraacutevnosti komunistickeacuteho režimu 2010C 8301 Zmluva o Euroacutepskej uacutenii a Zmluva o Fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie v zneniacute konsolidovanom Lisabonskou zmluvou 2010C 8301 Rokovaciacute poriadok Euroacutepskeho parlamentu pre 8 volebneacute obdobie dostupneacute na internete [httpwwweuroparleuropaeu] Nariadenie Euroacutepskeho parlamentu a Rady č 2112011 o iniciatiacuteve občanov 2 BvE 2082 BvE 508 2 BvR 101008 2 BvR 102208 2 BvR 125908 2 BvR 18209 (Rozhodnutie uacutestavneacuteho suacutedu spolkovej republiky Nemecko zo dňa 30 juacutena 2009 bdquolisabon caseldquo) Rozsudok SDUacute Baumbast č C-41399 zo dňa 17septembra 2002 Rozsudok SDUacute DacuteHoop č C-22498 zo dňa 11 juacutela 2002 Rozsudok SDUacute Grzelczyk č C-18499 zo dňa 20 septembra 2001 Rozsudok SDUacute Thomas Pringle v Iacutersko č C-37012 zo dňa 27 novembra 2012 Ineacute

FARAGE Nigel vystuacutepenie v EP dostupneacute na internete [httpswwwyoutubecom] KLAUS Vaacuteclav Žiadny euroacutepsky ľud neexistuje dostupneacute na internete [httpkomentarehnonlineskkomentare-hn-152ziadny-europsky-lud-neexistuje-499048] KRIVOŠIacuteK Lukaacuteš Straacuteca EUacute legitimitu dostupneacute na internete [httpwwwaktualityskclanok206849komentar-straca-eu-legitimitu] httpwwweuroparleuropaeuaboutparliamenten000cdcd9d4Turnout-(1979-2009)html httpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultsenelection-results-2014html httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesfinalised httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesobsoletedetails2014000001 httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesfinaliseddetails2013000008 httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesobsoletedetails2012000004 httpwwweuroparleuropaeuaboutparliamentsk Kontaktneacute uacutedaje

Bc Roman Lysina rlysina3gmailcom Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta

188

PRAacuteVO BYŤ ZABUDNUTYacute ndash EFEKTIacuteVNY PROSTRIEDOK OCHRANY IDENTITY ALEBO NEVYNUacuteTITEĽNAacute PRAacuteVNA

UacutePRAVA

Matuacuteš Mesarčiacutek


Abstrakt Main topic of the paper is Right to be forgotten as one of the newest proposed legislation

in terms of personal data protection in cyberspace The pertinent right is review from point of potential enforceability and its effectiveness First part of the paper deals with historical sources of the Right to be forgotten following the chapter focused on analysis of current and proposed legislation on the right During the analysis possible issues regarding effective application will be discussed Evaluation of relevant judicial decision of European Court of Justice in connection with web browsers is presented in the paper Assessment of gained information and answer for the question presented in the headline constitute core of the final chapter of the paper Abstrakt Predkladanyacute priacutespevok sa zameriava na charakteristiku praacuteva byť zabudnutyacute ako jedneacuteho

z buduacutecich naacutestrojov na ochranu suacutekromia z hľadiska možnosti jeho efektiacutevnej aplikaacutecie v prostrediacute internetu V uacutevodnej časti sa praacuteca zameriava na historickeacute vyacutechodiskaacute predmetneacuteho inštituacutetu Naacutesledne priacutespevok ponuacuteka analyacutezu praacuteva byť zabudnutyacute v suacutečasne platnej smernici na ochranu osobnyacutech uacutedajov a v navrhovanom nariadeniacute z dielne Euroacutepskej komisie pričom poukaacutežeme na možneacute aplikačneacute probleacutemy Pozornosť je venovanaacute aj judikatuacutere Suacutedneho dvora Euroacutepskej Uacutenie z hľadiska vynuacutetiteľnosti tohto praacuteva v priacutepade internetovyacutech vyhľadaacutevačov V zaacuteverečnej časti praacutece sa nachaacutedza zhodnotenie poznatkov ohľadom predmetneacuteho praacutevneho inštituacutetu a posuacutedenie otaacutezky či sa jednaacute o efektiacutevny prostriedok ochrany identity alebo nevynuacutetiteľnuacute praacutevnu uacutepravu Kľuacutečoveacute slovaacute right to be forgotten cyberspace personal data protection identity Kľuacutečoveacute slovaacute praacutevo byť zabudnutyacute kyberpriestor ochrana osobnyacutech uacutedajov identita

1 UacuteVOD

Internet je nepochybne fenomeacutenom suacutečasnej doby Tento naacutestroj nie je privileacutegiom len mladšej generaacutecie ale jeho služby využiacutevajuacute milioacuteny ľudiacute po celom svete Či sa naacutem to paacuteči alebo nie žijeme v digitaacutelnom veku a internet ovplyvňuje obrovskeacute množstvo aspektov naacutešho života Časť svojej identity vkladaacuteme a žijeme vo virtuaacutelnom prostrediacute a takeacuteto odhalenie osobnosti alebo citlivyacutech informaacuteciiacute o nej prinaacuteša so sebou aj určituacute mieru rizika Ochrana osobnyacutech uacutedajov je nepochybne jednou z najprogresiacutevnejšiacutech oblastiacute praacuteva ktoraacute vyžaduje flexibilitu z hľadiska dynamiky praacutevnej uacutepravy so zreteľom na neustaacutele sa meniace možnosti internetu Taacuteto požiadavka sa stala aj jednyacutem z hnaciacutech motorov pri koncipovaniacute naacutevrhu novyacutech zaacutevaumlzne praacutevnych predpisov z dielne Euroacutepskej komisie Praacuteve naacutevrh nariadenia na ochranu osobnyacutech uacutedajov obsahuje po prvyacutekraacutet v histoacuterii explicitneacute zakotvenie praacuteva byť zabudnutyacute Predmetnyacute praacutevny inštituacutet maacute sluacutežiť jednotlivcom ktoriacute sa domaacutehajuacute vymazania svojich osobnyacutech uacutedajov z internetu za splnenia určityacutech podmienok vymedzenyacutech v ustanoveniach nariadenia Samotnaacute praacutevna uacuteprava tohto inštituacutetu so sebou prinaacuteša množstvo otaacutezok či už z hľadiska samotneacuteho zaradenia praacuteva do systeacutemu praacutevnych predpisov a predovšetkyacutem z hľadiska jej efektiacutevnej aplikaacutecie Nemožno opomenuacuteť hlasy ktoreacute deklarovali že využiacutevanie tohto inštituacutetu bude znamenať cenzuacuteru virtuaacutelneho obsahu a vo veľkom množstve priacutepadov bude potrebneacute vyriešiť už klasickyacute spor medzi praacutevom na suacutekromie a praacutevom na slobodu prejavu Tento praacutevny inštituacutet ale bude využiacutevanyacute v intenciaacutech prostredia ktoreacute je svojou kvalitou veľmi špecifickeacute Z tohto hľadiska je preto nevyhnutneacute spomenuacuteť aj faktory vyplyacutevajuacutece z praacutevnych vzťahov ktoreacute suacute priacutetomneacute v kyberpriestore

189

Predkladanaacute praacuteca nemaacute ambiacuteciu analyzovať a vyriešiť všetky problematickeacute aspekty ktoreacute praacutevo byť zabudnutyacute so sebou prinaacuteša Cieľom tejto praacutece je charakterizovať predmetnyacute praacutevny inštituacutet z hľadiska jej efektiacutevnej aplikaacutecie a vynuacutetiteľnosti nakoľko tento aspekt nepochybne ovplyvniacute celkoveacute využitie tohto praacuteva Ambiacuteciou teda je poskytnuacuteť odpoveď na otaacutezku či praacutevo byť zabudnutyacute možno klasifikovať ako efektiacutevny prostriedok ochrany identity alebo sa bude jednať o prakticky nevynuacutetiteľnuacute praacutevnu uacutepravu 2 VŠEOBECNE O PRAacuteVE BYŤ ZABUDNUTYacute

Praacutevo byť zabudnutyacute sa v poslednyacutech rokoch staacuteva fenomeacutenom diskusiiacute medzi politikmi zaacutestupcami praacutevnej vedy odborniacutekmi na informačneacute technoloacutegie Vzhľadom na potenciaacutelny zaacutesah do života spoločnosti so sebou nesie aj určityacute filozofickyacute a sociologickyacute aspekt Buacuterlivuacute debatu rozpuacutetal naacutevrh nariadenia z dielne Euroacutepskej komisie o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov z roku 2012 ktoryacutem bolo deklarovaneacute že predmetneacute praacutevo sa stane pevnou suacutečasťou praacutevnych poriadkov členskyacutech štaacutetov Euroacutepskej Uacutenie Aj keď je praacutevo byť zabudnutyacute pomerne mladyacutem inštituacutetom oscilujuacutecim medzi praacutevnou ochranou suacutekromia a praacutevom na informačneacute sebaurčenie nemožno opomenuacuteť určiteacute koncepcie vzory a vyacutechodiskaacute z ktoryacutech tento naacutestroj čerpaacute 21 Historickeacute vyacutechodiskaacute

Praacutevne vyacutechodiska praacuteva byť zabudnutyacute možno naacutejsť vo viaceryacutech zmluvaacutech medzinaacuterodneacuteho vyacuteznamu a kvality Jednyacutem zo zaacutekladov z ktoryacutech predmetnyacute praacutevny inštituacutet vychaacutedza je nepochybne praacutevo na ochranu suacutekromia a praacutevo na ochranu osobnyacutech uacutedajov Obe zastaacutevajuacute svoje nezastupiteľneacute miesto v medzinaacuterodnyacutech dokumentoch upravujuacutecich zaacutekladneacute ľudskeacute praacuteva a slobody Nakoľko praacutevo byť zabudnutyacute maacute ambiacuteciu byť suacutečasťou nariadenia Euroacutepskej Uacutenie na tomto mieste by sme radi upriamili pozornosť na platneacute unilateraacutelne praacutevne dokumenty reflektujuacutece ochranu ľudskyacutech praacutev a slobocircd v raacutemci euroacutepskeho praacutevneho priestoru V suacutevislosti s Dohovorom o ochrane zaacutekladnyacutech ľudskyacutech praacutev a slobocircd je v raacutemci predmetnej diskusie docircležityacute predovšetkyacutem člaacutenok 8 ktoryacute zaručuje každeacutemu praacutevo na rešpektovanie svojho suacutekromneacuteho a rodinneacuteho života obydlia a korešpondencie Predmetnyacute člaacutenok prevzala aj Charta zaacutekladnyacutech praacutev Euroacutepskej Uacutenie (čl 7) ale z hľadiska praacuteva byť zabudnutyacute si osobitnuacute pozornosť zasluhuje aj člaacutenok 8 ktoryacute poskytuje každeacutemu praacutevo na ochranu osobnyacutech uacutedajov ktoreacute sa ho tyacutekajuacute a vytvaacutera tak subkategoacuteriu praacuteva na ochranu suacutekromia Ochrana osobnyacutech uacutedajov je v suacutečasnosti jednou z najhoruacutecejšiacutech teacutem na pocircde (nielen) euroacutepskych inštituacuteciiacute a z tohto docircvodu nemožno opomenuacuteť plody kodifikačnyacutech praacutec v tejto oblasti Z iniciatiacutevy členskyacutech štaacutetov Rady Euroacutepy bol v roku 1981 uzavretyacute Dohovor o ochrane jednotlivcov pri automatizovanom spracovanaacute osobnyacutech uacutedajov658 ktoreacuteho uacutečelom je zabezpečiť pre každeacuteho jednotlivca na uacutezemiacute každej strany dohovoru rešpektovanie jeho praacutev a zaacutekladnyacutech slobocircd najmauml praacuteva na suacutekromie pri automatizovanom spracovaacutevaniacute osobnyacutech uacutedajov o ňom a to bez ohľadu na jeho štaacutetnu priacuteslušnosť alebo miesto pobytu V raacutemci legislatiacutevneho procesu inštituacuteciiacute Euroacutepskej Uacutenie bola vydanaacute smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 9546EHS o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov659 V suacutečasnosti je možneacute pozorovať novelizačneacute snahy ktoreacute sa tyacutekajuacute vyššie spomenutej praacutevnej uacutepravy Z hľadiska ťažiskovej problematiky tejto praacutece je zaujiacutemaveacute že už taacuteto praacutevna uacuteprava obsahuje vo svoje ranej a nedokonalej podobe praacutevo byť zabudnutyacute Porovnaniu suacutečasnej uacutepravy a naacutevrhu novej budeme venovať pozornosť v ďalšej časti praacutece

Praacutevny inštituacutet ktoryacute je predmetom tejto praacutece nachaacutedza svoje korene v dvoch myšlienkovyacutech koncepciaacutech ktoryacutech aplikaacuteciu možno pozorovať v praacutevnych dejinaacutech ale aj v suacutečasnyacutech reaacuteliaacutech kontinentaacutelneho praacutevneho systeacutemu V prvom priacutepade sa jednaacute o tzv praacutevo na zabudnutie (Right to oblivion)660 ktoreacute sa z historickeacuteho hľadiska aplikovalo vo vyacutenimočnyacutech

658 V Slovenskej republike prijatyacute zaacutekonom 492001 Zz 659 Časti tejto smernice boli do slovenskeacuteho praacutevneho poriadku prevzateacute novelizaacuteciami zaacutekona o ochrane osobnyacutech uacutedajov 660 V tejto suacutevislosti je potrebneacute poukaacutezať na rozdielne použiacutevanie pojmov v predkladanej praacuteci Termiacutenom bdquopraacutevo byť zabudnutyacute (Right to be forgotten)ldquo budeme označovať praacutevnu uacutepravu ktoraacute plynie z naacutevrhu Euroacutepskej Komisie Naopak pojmom bdquopraacutevo na zabudnutie (Right to oblivion)ldquo

190

priacutepadoch na zločincoch ktoriacute si svoje tresty už odpykali a žiadali aby sa na ich protipraacutevne konania bdquozabudloldquo a nespaacutejali sa s nimi po zvyšok života Tento inštituacutet mal svoje ratio v zaacutekladnyacutech ľudskyacutech praacutevach a slobodaacutech konkreacutetne sa opieral o praacutevo na zachovanie ľudskej docircstojnosti rešpektu a pod Tento inštituacutet nachaacutedza svoje praacutevne vyjadrenie v suacutednej praxi Švajčiarska661 ale podobnuacute praacutevnu uacutepravu poznaacute aj nemeckyacute praacutevny systeacutem opaumlť v relaacuteciiacute k identifikaacuteciiacute odpykanyacutech trestnyacutech činoch Vo Francuacutezsku je legislatiacutevne zakotvenie praacuteva na zabudnutie v priacutepravnej faacuteze662 Rozdiel spočiacuteva v tom že praacutevo na zabudnutie reflektuje zbytočnosť oživovania neželanyacutech situaacuteciiacute v minulosti v docircsledku vzdialenosti časoveacuteho okamihu ich odohrania kyacutem praacutevo byť zabudnutyacute predstavuje naacuterok jednotlivca na to aby jeho uacutedaje boli vymazaneacute a naacutesledne nemožnosť ich nahliadnutia tretiacutemi stranami663 Praacutevo byť zabudnutyacute je tak potrebneacute interpretovať extenziacutevnejšie a nie len vzhľadom na trestnuacute minulosť dotknutej osoby

Druhyacutem zaacutekladnyacutem pilierom moderneacuteho poňatia predmetneacuteho inštituacutetu je praacutevo na vymazanie (Right to erasure) Podstatou tohto praacuteva je pasiacutevne spriacutestupnenie osobnyacutech uacutedajov

tretej strane a naacuteslednaacute žiadosť o ich vymazanie664 Z vyššie uvedeneacuteho mnohiacute autori vyvodzujuacute zaacutever že navrhovanaacute praacutevna uacuteprava praacuteva byť

zabudnutyacute v raacutemci Euroacutepskej Uacutenie bude mať vyacuterazne bližšie k praacutevu na vymazanie aj keď nemožno opomenuacuteť kritickeacute hlasy ktoreacute upozorňujuacute na možnosť kumulaacutecie oboch myšlienkovyacutech koncepciiacute v jedinom praacutevnom inštituacutete

Na tomto mieste by sme radi upriamili pozornosť na postavenie praacuteva byť zabudnutyacute vzhľadom na priacutestup verejnosti k informaacuteciaacutem V určitom zmysle teda ide o vzťah praacuteva byť zabudnutyacute ku praacutevu na slobodu prejavu V raacutemci angloamerickej koncepcie sa vykryštalizoval postoj determinovanyacute predovšetkyacutem prvyacutem dodatkom k Uacutestave Spojenyacutech štaacutetov americkyacutech ktoryacute deklaruje prakticky neobmedzenyacute rozsah slobody prejavu Vzhľadom na tento priacutestup potenciaacutelna aplikaacutecia praacuteva byť zabudnutyacute naraacuteža na pevneacute mantinely najvyššej praacutevnej sily Na druhej strane je klasifikaacutecia tohto inštituacutetu v raacutemci kontinentaacutelneho praacutevneho systeacutemu V najvšeobecnejšej rovine mocircžeme praacutevo byť zabudnutyacute zaradiť do komplexu praacutev tvoriacich ochranu suacutekromia V slovenskej praacutevnej vede sa objavil naacutezor že predmetnyacute inštituacutet by sme mohli zaradiť ako lex specialis praacuteva na informačneacute sebaurčenie665 Praacutevo na informačneacute sebaurčenie garantuje každeacutemu možnosť rozhodnutia o kvalite a kvantite osobnyacutech uacutedajov ktoreacute sa spriacutestupnia tretiacutem stranaacutem Podľa Čenteacuteša ho z hľadiska systematiky možno ešte diferencovať na praacutevo na ochranu osobnyacutech uacutedajov praacutevo na listoveacute tajomstvo a ďalšie666 Praacutevo byť zabudnutyacute z hľadiska euroacutepskeho praacuteva bude tvoriť imanentnuacute suacutečasť nariadenia o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov

Neslobodno ale opomenuacuteť že tento praacutevny inštituacutet maacute sluacutežiť aj na ochranu osobnosti cti a ľudskej docircstojnosti v suacutevislosti so spriacutestupneniacutem osobnyacutech uacutedajov v kyberpriestore Tento fakt odznel aj z uacutest samotnej iniciaacutetorky legislatiacutevneho zakotvenia tohto inštituacutetu Viviane Reding keď deklarovala nevyhnutneacute praacutevo jednotlivcov na ich vyacutesadu v podobe kontroly rozsahu odhalenia svojej identity vo virtuaacutelnom priestore667 a primaacuterne sa tak vzťahuje na konania jednotlivcov v raacutemci ich suacutekromnyacutech zaacuteležitostiacute (priacutespevky v diskusnyacutech foacuterach pridaacutevanie fotografiiacute na internet

budeme označovať tento praacutevny inštituacutet z historickeacuteho hľadiska a ako klasifikaacuteciu jedneacuteho z predchodcov praacuteva byť zabudnutyacute 661 Swiss Federal Court July 29 1996 BGE 122 III 449 662 ROSEN J The Right to be Forgotten In 64 Stanford Law Review Online 88 89 (2012) 663 WEBER R The Right to be Forgotten More than a Pandoraacutes box httpswwwjipiteceuissuesjipitec-2-2-20113084jipitec20220-20a20-20weberpdf (dostupneacute 732015) 664 Ambrose M - Ausloos J The Right to Be Forgotten Across the Pond In Journal of Information Policy 3 2013 s 1-2 665 ČIČKAacuteNOVAacute D Procesnopraacutevne aspekty praacuteva na informačneacute sebaurčenie a praacuteva byť zabudnutyacute in Zborniacutek z medzinaacuterodnej praacutevnickej konferencie Bratislavskeacute praacutevnickeacute foacuterum 2013 httpwwwlawconferenceskbpfspravafileszbornikySekcia20prC3A1vnych20dejC3ADn_20Session20of20Legal20Historypdf (dostupneacute 732014) 666 ČENTEacuteŠ J Odpočuacutevanie ndash procesnopraacutevne a hmotnopraacutevne aspekty Praha CH Beck 2013 s 27 667 REDING V The EU Data Protection Reform 2012 Making Europe the Standard Setter for Modern Data Protection Rules in the Digital Age (dostupneacute 732015)

191

surfovanie po sociaacutelnych sieťach a pod) Z uvedenyacutech docircvodov by preto možno bolo vhodnejšie praacutevo byť zabudnutyacute zaradiť ako lex specialis k praacutevu na ochranu osobnyacutech uacutedajov

22 Suacutečasneacute legislatiacutevne zakotvenie praacuteva byť zabudnutyacute a jeho nedostatky

Hneď na uacutevod tejto časti je potrebneacute poznamenať že v smernici Euroacutepskeho parlamentu a Rady 9546EHS o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov nie je praacutevo byť zabudnutyacute explicitne upraveneacute Nenachaacutedzame v nej časť s označeniacutem predmetneacuteho praacutevneho inštituacutetu Napriek tomu ale možno konštatovať že taacuteto praacutevna uacuteprava obsahuje určiteacute naacuteznaky praacuteva byť zabudnutyacute a jednotlivcom poskytuje minimaacutelne zaacuteklad praacuteva na vymazanie668

Z dikcie člaacutenku 6 odseku 1 piacutesmena e) vyplyacuteva povinnosť členskyacutech štaacutetov udržiavať osobneacute uacutedaje vo forme ktoraacute umožňuje identifikaacuteciu osocircb pracujuacutecich s uacutedajmi počas obdobia ktoreacute je nevyhnutneacute na uacutečely pre ktoreacute boli uacutedaje zhromažďovaneacute alebo pre ktoreacute suacute ďalej spracovaacutevaneacute Smernica ale neobsahuje legaacutelnu definiacuteciu časoveacuteho uacuteseku ktoryacute sa považuje za nevyhnutnyacute vzhľadom na uacutečel uchovania osobnyacutech uacutedajov Špecifikom virtuaacutelneho priestoru ale je že daacuteta sa na internete uchovaacutevajuacute zvyčajne bez časoveacuteho obmedzenia (bez limitov) z komplexu rocircznych docircvodov

Z aplikačneacuteho hľadiska tak možno rozdielne posudzovať situaacutecie ak ide o uacutečel spriacutestupnenia agentuacuternej spraacutevy (vzhľadom na slobodu prejavu) a osobneacute uacutedaje zozbieraneacute orgaacutenmi verejnej spraacutevy a pod Otaacutezka teda znie Na zaacuteklade čoho sa bude posudzovať časoveacute hľadisko pri uchovaacutevaniacute osobnyacutech uacutedajov Vzhľadom na potrebu citlivo posudzovať každyacute jeden priacutepad so svojimi osobitosťami je vhodneacute poznamenať že odpoveď na tuacuteto otaacutezku by mala precizovať suacutedna prax Je ale legitiacutemne očakaacutevať aby sa v typovo rovnakyacutech priacutepadoch postupovali suacutedy rovnako a zvyacutešili tyacutem mieru praacutevnej istoty už v tak dosť komplikovanyacutech praacutevnych sporoch

Smernica navyše vocircbec nerieši priacutepad ak by tretia osoba s buduacutecim uchovaacutevaniacutem osobnyacutech uacutedajov nesuacutehlasila alebo sa rozhodla svoje kladneacute stanovisko vziať spaumlť

Z možnej interpretaacutecie niektoryacutech častiacute smernice v zmysle potenciaacutelneho uacutečinku praacuteva byť zabudnutyacute je nutneacute zhodnotiť aj vyacuteznam člaacutenku 12 v korelaacuteciiacute s člaacutenkom 14 predmetnej praacutevnej uacutepravy Podľa odseku b) člaacutenku 12 členskeacute štaacutety zaručia osobe pracujuacutecej s uacutedajmi praacutevo ziacuteskať od kontroloacutera (prevaacutedzkovateľa) ak je to vhodneacute uacutepravu vymazanie alebo zablokovanie uacutedajov ktoryacutech spracovanie nezodpovedaacute ustanoveniam tejto smernice najmauml z docircvodu neuacuteplneacuteho alebo nepresneacuteho charakteru uacutedajov Člaacutenok 14 ďalej upravuje praacutevo na vznesenie naacutemietok osoby pracujuacutecej s uacutedajmi minimaacutelne z docircvodu verejneacuteho zaacuteujmu alebo legitiacutemnych očakaacutevaniacute kontroloacutera Smernica siacutece explicitne obsahuje praacutevo na vymazanie ale aplikovať ho mocircže iba osoba ktoraacute s uacutedajmi pracuje v priacutepade ak suacute daacuteta neuacuteplneacute alebo nepresneacute (tento vyacutepočet je iba demonštratiacutevny) Na tomto mieste je vhodneacute pripomenuacuteť že sa nejednaacute o vzťahy suacutekromnopraacutevneho charakteru vzhľadom na to že smernica o o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov sa neuplatňuje na spracovanie osobnyacutech uacutedajov ktoreacute fyzickaacute osoba poskytla v raacutemci svojej suacutekromnej činnosti alebo činnosti tyacutekajuacutecej sa domaacutecnosti

Na zaacuteklade vyššie uvedeneacuteho možno konštatovať že v smernici Euroacutepskeho parlamentu a Rady 9546EHS o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov praacutevo byť zabudnutyacute nie je upraveneacute v taktom rozsahu a v takej kvalite aby mohlo byť efektiacutevne vynuacutetiteľneacute a aplikovateľneacute Nedostatky suacute hlavne v priacutepadoch ak dotknutaacute osoba odvolaacute suacutehlas na spracovanie svojich osobnyacutech uacutedajov Na druhej strane je ale nutneacute dodať že taacuteto uacuteprava obsahuje množstvo podstatnyacutech aspektov z ktoryacutech bude vychaacutedzať aj explicitneacute zakotvenie praacuteva byť zabudnutyacute v pripravovanej novelizaacuteciiacute euroacutepskej legislatiacutevy v oblasti ochrany osobnyacutech uacutedajov Ako docirckaz mocircžeme uviesť rozhodnutie vo veci Google Spain v Mario Costeja Gonzaacuteles v ktorom Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie deklaroval docircležiteacute princiacutepy vymožiteľnosti buduacutecej praacutevnej uacutepravy

23 Praacutevo byť zabudnutyacute v navrhovanom nariadeniacute Euroacutepskej komisie

Digitaacutelny vek so sebou prinaacuteša množstvo novyacutech vyacuteziev v rocircznych oblastiach spoločenskeacuteho života Ľudskeacute spoločenstvo sa dostalo do bodu keď v mnohyacutech priacutepadoch zdieľa svoje osobneacute

668 Toto stanovisko bolo potvrdeneacute aj rozhodnutiacutem Suacutednym dvorom Euroacutepskej Uacutenie v priacutepade Google Spain v Maria Costeja Gonzaacuteles Predmetneacutemu judikaacutetu sa budeme venovať v ďalšej časti

192

uacutedaje s ostatnyacutemi prostredniacutectvom najvaumlčšej a najrozšiacuterenejšej siete informaacuteciiacute na svete ndash internetu Tieto aktivity však so sebou prinaacutešajuacute určituacute mieru rizika a je preto potrebneacute a veľmi žiaduce aby praacutevo v uacutelohe regulaacutetora spoločenskyacutech vzťahov flexibilne a dynamicky reagovalo na zmeny vzťahov v raacutemci spoločnosti Pocircvodnaacute smernica o ochrane osobnyacutech uacutedajov bola prijataacute v roku 1995 Za dvadsať rokov sa toho v raacutemci informačnyacutech technoloacutegiiacute a spoločenskyacutech prioriacutet veľa zmenilo Naacutevrhy Euroacutepskej komisie v oblasti ochrany osobnyacutech uacutedajov preto prichaacutedzajuacute v najvyššiacute čas Jednou z navrhovanyacutech zmien je aj priame zakotvenie praacuteva byť zabudnutyacute v nariadeniacute o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov Uacutespešnaacute novelizaacutecia a efektiacutevna praacutevna uacuteprava praacuteva byť zabudnutyacute je aj jednou z prioriacutet podľa byacutevalej eurokomisaacuterky pre spravodlivosť zaacutekladneacute praacuteva a občianstvo Viviane Reding ktoraacute deklarovala že každyacute ma mať praacutevo nie iba možnosť na odvolanie suacutehlasu tyacutekajuacuteceho sa spriacutestupňovania osobnyacutech uacutedajov Zjednodušene každyacute kto si neželaacute aby jeho osobneacute uacutedaje boli ďalej uchovaacutevaneacute a spriacutestupňovaneacute a na ich uchovaacutevanie niet legitiacutemneho docircvodu maacute praacutevo na to aby tieto daacuteta boli zo systeacutemu odstraacuteneneacute669 Už z formy prameňa praacuteva v akom bude tento inštituacutet zakotvenyacute možno konštatovať jeho docircležitosť z hľadiska aplikaacutecie tohto praacuteva jednotlivcami v členskyacutech štaacutetoch Euroacutepskej Uacutenie670 Spomenuteacute praacutevo je v naacutevrhu nariadenia upraveneacute v člaacutenku 17 pod naacutezvom bdquoPraacutevo na zabudnutie a vymazanieldquo Už na zaacuteklade interpretaacutecie ad rubrica možno konštatovať že zaacutekonodarca striktne rozliacutešil medzi praacutevom byť zabudnutyacute a praacutevom na vymazanie a nadvaumlzuje tak na historickeacute vyacutechodiskaacute spomenuteacute v uacutevode tejto praacutece Praacutevo byť zabudnutyacute je upraveneacute v odseku 1 predmetneacuteho nariadenia kyacutem praacutevu na vymazanie suacute venovaneacute nasledujuacutece časti praacutevnej uacutepravy

Na zaacuteklade ustanoveniacute člaacutenku 17 odseku 1 naacutevrhu nariadenia o ochrane osobnyacutech uacutedajov maacute dotknutaacute osoba praacutevo vymocirccť prostredniacutectvom kontroloacutera odstraacutenenie (vymazanie) svojich osobnyacutech uacutedajov ako aj to aby sa prevaacutedzkovateľ zdržal ďalšieho šiacuterenia tyacutechto uacutedajov ak sa na tieto uacutedaje vzťahujuacute niektoryacute z docircvodov uvedenyacutech v naacutevrhu nariadenia Predmetneacute ustanovenie obsahuje aj docircraz na ochranu maloletyacutech v suacutevislosti s osobnyacutemi uacutedajmi nakoľko osobitne zdocircrazňuje potrebu vymazania takyacutechto uacutedajov v priacutepade ak boli spriacutestupneneacute dieťaťom Naacutevrh upravuje štyri konkreacutetne docircvody pre ktoreacute maacute jednotlivec praacutevo požadovať vymazanie svojich uacutedajov a byť zabudnutyacute Jednaacute sa o priacutepady keď (i) uacutedaje už nie suacute potrebneacute na uacutečely na ktoreacute sa zhromažďovali alebo inak spracuacutevali (ii) odvolanie suacutehlasu dotknutej osoby na zaacuteklade ktoreacuteho sa spracovaacutevanie osobnyacutech uacutedajov vykonaacuteva alebo ak uplynulo obdobie uchovaacutevania na ktoreacute bol danyacute suacutehlas a ak nejestvuje inyacute praacutevny zaacuteklad pre spracovanie uacutedajov (iii) dotknutaacute osoba namieta proti spracovaniu osobnyacutech uacutedajov (iv) spracovanie uacutedajov nie je v suacutelade s tyacutemto nariadeniacutem z inyacutech docircvodov Tento vyacutepočet je siacutece taxatiacutevny ale zaacuteroveň je nutneacute poukaacutezať na možnosť extenziacutevneho vyacutekladu posledneacuteho zo spomenutyacutech docircvodov

Oproti pocircvodnej praacutevnej uacuteprave v smernici 9546EHS badať vaumlčšiacute docircraz na efektiacutevnu aplikaacuteciu praacuteva byť zabudnutyacute Problematickyacutem sa ale mocircže zdať ustanovenie deklarujuacutece špecifickeacute postavenie žiadateľa o zabudnutie v priacutepade ak osobneacute uacutedaje spriacutestupnil v čase keď bol ešte dieťaťom Na tomto mieste je potrebneacute poznamenať že toto ustanovenie vyplynulo hlavne zo spoločenskyacutech požiadaviek ktoreacute sme mali tendenciu sledovať v ostatnom desaťročiacute Mladiacute ľudia v mnohyacutech priacutepadoch žijuacute svoj bdquodruhyacute životldquo prostredniacutectvom virtuaacutelnej identity v kyberprierstoru a často na tento uacutečel poskytujuacute svoje osobneacute uacutedaje nie vždy overenyacutem prevaacutedzkovateľom Z tohto docircvodu teda pramenila požiadavka špecifickejšej ochrany mladšiacutech generaacuteciiacute v prostrediacute internetu

Z dikcie tohto ustanovenia vyplyacuteva že takyacuteto jednotlivci by mali mať privilegovanejšie postavenie v raacutemci aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute Otaacutezkou ale je ako chce zodpovednaacute osoba ktoraacute s osobnyacutemi uacutedajmi pracuje toto postavenie zaručiť Keďže mechanizmus samotneacuteho bdquozabudnutialdquo resp bdquovymazanieldquo je v každom priacutepade rovnakyacute (vždy sa bude jednať o stiahnutie daacutet z jedneacuteho alebo viaceryacutech zdrojov) Jednou z možnostiacute sa javiacute uprednostnenie žiadostiacute od jednotlivcov tohto druhu Takaacuteto aplikaacutecia predmetnyacutech ustanoveniacute by ale mohla mať katastrofaacutelne naacutesledky pre efektiacutevnosť celeacuteho inštituacutetu nakoľko hroziacute vytvorenie poradovniacuteka na ktoreacuteho čelo by sa automaticky dostaacutevali osoby ktoreacute osobneacute uacutedaji spriacutestupnili v detskom veku Druhyacutem aspektom vhodnyacutem na diskusiu je dokaacutezanie faktu že uacutedaje boli spriacutestupneneacute jednotlivcom keď bol dieťa Na jednej strane maacuteme časovyacute faktor a s niacutem suacutevisiace probleacutemy ale vzhľadom na aktuaacutelny stav

669 REDING V The EU Data Protection Reform 2012 Making Europe the Standard Setter for Modern Data Protection Rules in the Digital Age (dostupneacute 732015) 670 Nariadenie je priamo uplatniteľneacute na zaacuteklade člaacutenku 288 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej Uacutenie

193

informačnyacutech technoloacutegiiacute by suacutečasnyacute prevaacutedzkovateľ mal vedieť určiť presnyacute okamih poskytnutia osobnyacutech uacutedajov Druhou stranou mince je zisťovanie či osoba ktoraacute o zabudnutie žiada je skutočne dotknutou stranou Vzhľadom na fakt že osobnyacute počiacutetač mocircže využiacutevať aj viac osocircb (pod rovnakyacutem priacutestupovyacutem označeniacutem v sieti) je v praxi dosť problematickeacute zistiť konkreacutetnu osobu ktoraacute osobneacute uacutedaje poskytla Navyše z dikcie predmetnyacutech ustanoveniacute nevyplyacuteva povinnosť prevaacutedzkovateľa kontrolovať (overiť si) či potenciaacutelna dotknutaacute osoba je naozaj relevantnyacutem subjektom pre uplatnenie praacuteva byť zabudnutyacute Paradoxne overenie by mohlo prebiehať prostredniacutectvom poskytnutia ďalšiacutech osobnyacutech uacutedajov dotknutej osoby čo je ale vzhľadom na uacutečel a funkciu naacutevrhu nariadenia prinajmenšom znepokojiveacute Zaujiacutemavosťou je že Euroacutepsky parlament vo svojom hlasovaniacute o predmetnej legislatiacuteve ustanovenie deklarujuacutece špecifickuacute poziacuteciu detiacute vynechal a nahradil ho povinnosťou prevaacutedzkovateľa vyžadovať odstraacutenenie odkazov na webovyacutech priestoroch tretiacutech straacuten ktoreacute kopiacuterujuacute osobneacute uacutedaje dotknutej osoby

Čo sa tyacuteka docircvodov na zaacuteklade ktoryacutech si dotknutaacute osoba mocircže uplatniť predmetneacute praacutevo možno konštatovať že jedinyacutem uacuteplne novyacutem docircvodom sa javiacute byť odvolanie suacutehlasu dotknutej osoby na zaacuteklade ktoreacuteho sa spracovaacutevanie osobnyacutech uacutedajov vykonaacuteva Praacutevna uacuteprava tak subjektu daacuteva možnosť odvolať svoj suacutehlas so spracovaniacutem osobnyacutech uacutedajov Reaguje tak na jednu z najdiskutovanejšiacutech zaacuteležitostiacute tyacutekajuacutecich sa predmetneacuteho inštituacutetu v raacutemci starej smernice na ochranu osobnyacutech uacutedajov Opaumlť je ale nutneacute zdocircrazniť že v naacutevrhu nariadenia chyacuteba kontrolnyacute mechanizmus celeacuteho procesu Absencia bližšej uacutepravy odvolania suacutehlasu by ale mohla mať katastrofaacutelne naacutesledky ak vezmeme do uacutevahy potenciaacutelnu škodu v priacutepade ak suacutehlas odvolaacute inyacute subjekt ako dotknutaacute osoba Bolo by preto vhodne aby Euroacutepska komisia (alebo inaacute inštituacutecia) v priacutepade uacutečinnosti predmetneacuteho znenia vydala priacuteručku (tzv guidebook) ktorom by bol preciacutezne vymedzenyacute postup a praacuteva a povinnosti subjektov pri aplikaacuteciiacute tohto inštituacutetu

Veľmi docircležityacutem a trefnyacutem sa zdaacute byť doplňujuacuteci naacutevrh Euroacutepskeho parlamentu ktoryacute k predmetneacutemu docircvodu pridaacuteva aj určityacute prvok vymožiteľnosti praacuteva byť zabudnutyacute Podľa neho v priacutepade ak suacuted alebo kompetentnyacute uacuterad (v podmienkach Slovenskej republiky Uacuterad na ochranu osobnyacutech uacutedajov) vydaacute rozhodnutie proti ktoreacutemu sa už nemožno použiť opravnyacute prostriedok osobneacute uacutedaje dotknutej osoby musia byť bez odkladu vymazaneacute Tento doplňujuacuteci naacutevrh by mal prispieť k efektivite aplikaacutecie predmetneacuteho inštituacutetu aj vzhľadom na špecifickosť jeho predmetu a priestoru v ktorom by sa mal prevažne využiacutevať je potrebneacute vziať na zreteľ aj faktor vhodnosti posuacutedenia zo strany justiacutecie nakoľko pocircjde o pomerne novuacute praacutevnu uacutepravu a množstvo zaacutesad jej aplikaacutecie bude kreovať praacuteve suacutedna moc svojimi rozhodnutiami Z tohto docircvodu je vhodneacute aby sa k takyacutemto priacutepadom pristupovalo veľmi citlivo a s naacuteležitou starostlivosťou

Vaacutešnivuacute diskusiu rozpruacutedil aj odsek 2 člaacutenku 17 ktoryacute upravuje situaacutecie ak prevaacutedzkovateľ osobneacute uacutedaje dotknutej osoby zverejnil na verejne priacutestupnom webovom siacutedle Podľa predmetneacuteho člaacutenku je v priacutepade ak prevaacutedzkovateľ zverejnil osobneacute uacutedaje musiacute podniknuacuteť všetky primeraneacute kroky suacutevisiace s uacutedajmi na zverejnenie za ktoreacute prevaacutedzkovateľ nesie zodpovednosť vraacutetane technickyacutech opatreniacute s cieľom informovať tretie strany ktoreacute spracuacutevajuacute tieto uacutedaje že dotknutaacute osoba ich žiada aby odstraacutenili všetky odkazy na tieto osobneacute uacutedaje či ich koacutepiu alebo replikaacuteciu Ak prevaacutedzkovateľ povolil tretej strane zverejnenie osobnyacutech uacutedajov tento prevaacutedzkovateľ sa považuje za zodpovedneacuteho za zverejnenie Toto znenie ale ponechaacuteva vyacuterazne širokyacute priestor pre interpretaacuteciu určityacutech pojmov Prvyacutem z problematickyacutech slovnyacutech spojeniacute je bdquovšetky primeraneacute krokyldquo ktoreacute je prevaacutedzkovateľ povinnyacute urobiť v priacutepade splnenia si informačnej povinnosti voči tretiacutem stranaacutem ktoreacute s uacutedajmi dotknutej osoby naraacutebajuacute Vynaacutera sa otaacutezka na zaacuteklade akeacuteho meradla sa bude v buduacutecnosti posudzovať vhodnosť opatreniacute zo strany prevaacutedzkovateľa To čo sa mocircže javiť ako vhodnyacute prostriedok informovania tretiacutech straacuten jedneacuteho prevaacutedzkovateľa nemusiacute za vhodnyacute prostriedok považovať druhyacute prevaacutedzkovateľ Stačiacute ak relevantnyacute subjekt notifikuje tretie strany prostredniacutectvom mailovej komunikaacutecie Alebo je vhodnejšie to urobiť prostredniacutectvom jednotneacuteho vzoru dokumentov Problematickyacutem sa navyše javiacute aj adresovanie takyacutechto žiadostiacute keďže spraacutevcovia webovyacutech straacutenok nie suacute povinnyacute uvaacutedzať adresy trvaleacuteho pobytu jedinyacutem vhodnyacutem prostriedkom komunikaacutecie sa tak zdaacute byť internetovaacute pošta Je ale na zvaacuteženiacute v akej frekvenciiacute si spraacutevca weboveacuteho siacutedla prezeraacute prijatuacute mailovuacute komunikaacuteciu Docircležitejšiacutem nedostatkom ale je že navrhovaneacute nariadenie neobsahuje povinnosť tretej strany želaneacute osobneacute uacutedaje vymazať Predmetnaacute absencia tak mocircže byť obmedzeniacutem vynuacutetiteľnosti praacuteva byť zabudnutyacute

Ďalšou diskutabilnou časťou mocircže byť aj posledneacute ustanovenie člaacutenku 2 ktoreacute upravuje prenos zodpovednostneacuteho prvku v priacutepade ak prevaacutedzkovateľ povolil tretej strane zverejnenie osobnyacutech uacutedajov V tejto situaacuteciiacute sa za zodpovedneacuteho považuje samotnyacute prevaacutedzkovateľ Z dikcie predmetneacuteho ustanovenia totiž explicitne nevyplyacuteva akeacute znaky by malo obsahovať bdquopovolenieldquo

194

prevaacutedzkovateľa zverejniť osobneacute uacutedaje dotknutej osoby prostredniacutectvom tretiacutech straacuten Predmetom diskusiiacute je aj koncipovanie praacutev a povinnostiacute ktoreacute z takejto prenesenej zodpovednosti prevaacutedzkovateľovi vzniknuacute671

Vzhľadom na to že v priacutepade zverejnenia osobnyacutech uacutedajov sa žiada čo najpreciacuteznejšia praacutevna uacuteprava (keďže publikovanie takyacutechto informaacuteciiacute znamenaacute značneacute odhalenie identity vo virtuaacutelnom priestore) možno konštatovať že predmetneacute slovneacute spojenia pocircsobiacute vaacutegnym dojmom a majuacute potenciaacutel byť v rocircznych sporoch vykladaneacute variabilnyacutem spocircsobom672

Naacutevrh nariadenia na ochranu osobnyacutech uacutedajov z dielne Euroacutepskej komisie obsahuje aj negatiacutevnu enumeraacuteciu docircvodov v ktoryacutech sa dotknutaacute osoba nemocircže dožadovať efektiacutevnej aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute Podľa odseku 3 člaacutenku 17 naacutevrhu nariadenia prevaacutedzkovateľ vykonaacute vymazanie bezodkladne s vyacutenimkou priacutepadu keď uchovanie osobnyacutech uacutedajov je potrebneacute (i) na uplatnenie praacuteva na slobodu prejavu673 (ii) z docircvodov verejneacuteho zaacuteujmu v oblasti verejneacuteho zdravia (iii) na historickeacute štatistickeacute a vedeckovyacuteskumneacute uacutečely v (iv) na splnenie zaacutekonnej povinnosti uchovaacutevať osobneacute uacutedaje v zmysle praacutevnych predpisov Uacutenie alebo praacutevnych predpisov členskeacuteho štaacutetu ktoryacutem prevaacutedzkovateľ podlieha praacutevne predpisy členskyacutech štaacutetov musia spĺňať cieľ verejneacuteho zaacuteujmu rešpektovať podstatu praacuteva na ochranu osobnyacutech uacutedajov a musia byť primeraneacute sledovaneacutemu legitiacutemnemu cieľu (v) v priacutepadoch ak praacutevna uacuteprava zakotvuje povinnosť prevaacutedzkovateľa iba obmedziť spracovanie osobnyacutech uacutedajov674 Tento vyacutepočet je taxatiacutevny a nemožno ho svojvoľne rozširovať Pochopiteľne najdiskutovanejšiacutem docircvodom obmedzenie inštituacutetu ktoryacute je predmetom predkladanej praacutece je dlhodobyacute spor medzi praacutevom na ochranu suacutekromia a praacutevom na slobodu prejavu Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva ani Euroacutepsky suacutedny dvor zatiaľ nerozhodovali spor v ktorom by bolo praacutevo byť zabudnutyacute naacuterokovaneacute priamo v docircsledku rozporu medzi spomenutyacutemi zaacutekladnyacutemi praacutevami Avšak ESĽP už vydal rozhodnutia v konaniach ktoreacute mocircžu mať pre efektiacutevnu aplikaacuteciu praacuteva byť zabudnutyacute fundamentaacutelny vyacuteznam

V prvom priacutepade sa jednalo o medializovanyacute priacutepad Caroline von Hannover v Nemeckaacute spolkovaacute republika675 Sťažovateľka namietala porušenie praacuteva na suacutekromie z docircvodu pravidelnej publikaacutecie fotografiiacute v celoštaacutetnych printovyacutech meacutediaacutech ktoreacute zachytaacutevali jej suacutekromnyacute život Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva judikoval že zverejnenie a ďalšie šiacuterenie informaacuteciiacute suacutekromneacuteho charakteru by mali byť limitovaneacute zaacuteujmom dotknutej osoby nešiacuteriť veľmi osobneacute alebo intiacutemne informaacutecie V kontexte praacuteva byť zabudnutyacute tak mocircže iacutesť o rozhodnutie značneacuteho vyacuteznamu nakoľko osobneacute uacutedaje nepochybne spadajuacute pod bdquoinformaacutecie suacutekromneacuteho charakteruldquo a preto docircležityacutem a rozdielovyacutem aspektom v buduacutecej aplikačnej praxi bude suacutehlas samotnej dotknutej osoby ktoraacute si praacutevo byť zabudnutyacute bude naacuterokovať

Docircležitosť ale možno pripiacutesať aj rozhodnutiu ESĽP vo veci A v Noacutersko676 v ktorej meacutedia označili sťažovateľa vo svojich člaacutenkoch za paacutechateľa trestneacuteho činu znaacutesilnenia a vraždy na zaacuteklade toho že už raz podobnyacute zločin bol odsuacutedenyacute a žurnalisti zachytili že ho v suacutevislosti s trestnyacutem činom vypočuacutevajuacute policajneacute zložky I keď nešlo o priame označene sťažovateľa (noviny zverejnili adresu trvaleacuteho bydliska a popis predchaacutedzajuacutecej trestnej činnosti) Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva konštatoval porušenie praacuteva na suacutekromie Z tohto hľadiska tak praacutevo byť zabudnutyacute otvaacutera možnosti primaacuterne pre skupinu byacutevalyacutech trestancov Znova ale bude zaacuteležať na aplikačnej praxi čo bude považovať za informaacuteciu hodnuacute verejneacuteho zaacuteujmu a čo za informaacuteciu ktoraacute už docircležitaacute nie je a mocircže byť z internetovej siete vymazanaacute

671 AMBROSE M - AUSLOOS J The Right to Be Forgotten Across the Pond In Journal of Information Policy 3 2013 s 1-2 672 Zaujiacutemavosťou je že podľa niektoryacutech autorov praacutevo byť zabudnutyacute už reaacutelne existuje v raacutemci naacuterodnej uacutepravy zaacutekona o ochrane osobnyacutech uacutedajov V priacutepade platnosti nariadenia Euroacutepskej Uacutenie by tak bolo zaujiacutemaveacute sledovať ďalšie kroky zaacutekonodarcu v suacutevislosti s uacutepravou rozličnej praacutevnej uacutepravy Bližšie pozri ANDRAŠKO J ndash DAŇKO M Praacutevo byť zabudnutyacute In PIECHOWICZOVAM L ndash MADLEŇAacuteKOVAacute L (eds) Autonomie jednotlivce Praha Leges (2014) 673 Nariadenie splnomocňuje členskeacute štaacutety na stanovenie odchyacutelok a vyacutenimiek z tohto ustanovenie pre adekvaacutetne zosuacuteladenie praacuteva na slobodu prejavu a praacuteva byť zabudnutyacute 674 Člaacutenok 17 odsek 4 naacutevrhu nariadenia o ochrane osobnyacutech uacutedajov 675 Caroline von Hannover v Germany June 24 2004 No 5932000 Sect 3 ECHR 2004-VI 40 EHRR 1 676 A v Noacutersko April 9 2009 No 2807006 Sect 1

195

3 PRAacuteVO BYŤ ZABUDNUTYacute VO SVETLE ROZHODNUTIA C 13112 GOOGLE SPAIN

Aj keď praacutevo byť zabudnutyacute nie je v suacutečasnosti explicitne zakotveneacute v legislatiacuteve upravujuacutecej ochranu osobnyacutech uacutedajov Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie v maacuteji roku 2014 vydal rozhodnutie677 ktoreacute možno označiť za prelomoveacute v oblasti spracovania osobnyacutech uacutedajov prostredniacutectvom internetovyacutech vyhľadaacutevačov Jedna z položenyacutech prejudiciaacutelnych otaacutezok sa tyacutekala aj aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute parciaacutelne upraveneacuteho v suacutečasnosti platnej smernici 9546EHS

V uacutevode tejto časti praacutece by bolo vhodneacute pribliacutežiť skutkovyacute stav spornej veci a prejudiciaacutelne otaacutezky položene interpretujuacutecemu orgaacutenu V roku 1998 uverejnili španielske noviny v tlačenej verzii spraacutevu o dražbe nehnuteľnosti v docircsledku vyacutekonu zaacuteložneacuteho praacuteva na vymoženie nedoplatkov na priacutespevkoch na sociaacutelne zabezpečenie Naacutesledne vydavateľ spriacutestupnil aj elektronickuacute verziu predmetneacuteho vyacutetlačku O 11 rokov neskocircr sa paacuten Maria Costeja Gonzaacuteles (ďalej len dotknutaacute osoba) obraacutetil na vydavateľa noviacuten so žiadosťou o vymazanie uacutedajov (člaacutenku) z weboveacuteho siacutedla vydavateľa s tyacutem že exekučneacute konanie bolo už daacutevno skončeneacute Navyše internetovyacute vyhľadaacutevať informaacuteciiacute Google po zadaniacute mena dotknutej osoby medzi vyacutesledkami vyhľadaacutevanie našiel aj predmetneacute člaacutenky v elektronickej verzii noviacuten čo mohlo viesť k nevyacutehodneacutemu postaveniu vo vyacuteberovom procese na pracovnuacute poziacuteciu či v suacutekromnom živote V roku 2010 sa paacuten Gonzaacuteles obraacutetil so žiadosťou na spoločnosť Google Spain v ktorej žiadal aby sa po zadaniacute jeho mena nezobrazovali novinoveacute člaacutenky o exekuacuteciiacute majetku dotknutej osoby Španielska pobočka naacutesledne posunula žiadosť na materskuacute spoločnosť Google Inc Suacutečasne sa dotknutaacute osoba obraacutetila so žiadosťou na Uacuterad pre ochranu uacutedajov (Agencia Espantildeola de Proteccioacuten de Datos - AEPD) v ktorej sa domaacutehala uloženia povinnosti vydavateľa noviacuten upraviť

alebo odstraacuteniť uverejnenie jej osobnyacutech uacutedajov a rovnakuacute povinnosť si naacuterokovala voči spoločnosti Google Spain resp Google Inc Riaditeľ AEPD žiadosti vyhovel ale len v priacutepade naacuteroku voči prevaacutedzkovateľovi internetoveacuteho vyhľadaacutevača Naacutesledne spomenuteacute spoločnosti podali žalobu na suacuted ktorou sa domaacutehali zrušenia rozhodnutia AEPD Prejudiciaacutelne otaacutezky španielskeho suacutedu položeneacute Suacutednemu dvoru Euroacutepskej Uacutenie sa tyacutekali osobnej a miestnej pocircsobnosti smernice na ochranu osobnyacutech uacutedajov a vyacutekladu člaacutenkov v ktoryacutech nachaacutedzame čiastočneacute vymedzenie praacuteva byť zabudnutyacute V suacutevislosti s osobnou pocircsobnosťou smernice suacuted rozhodol že pod pojmom bdquospracovanie osobnyacutech uacutedajovldquo v zmysle predmetnej praacutevnej uacutepravy je potrebneacute rozumieť aj činnosť vyhľadaacutevača spočiacutevajuacuteca vo vyhľadaacutevaniacute informaacuteciiacute ktoreacute na internete zverejnili alebo umiestili tretie osoby v ich automatickom indexovaniacute dočasnom uschovaniacute a napokon v ich spriacutestupneniacute použiacutevateľom internetu v určitom preferenčnom poradiacute Suacutečasne sa za poskytovateľ takyacutechto služieb považuje za prevaacutedzkovateľa V otaacutezke miestnej pocircsobnosti Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie konštatoval že spracovanie osobnyacutech uacutedajov sa uskutočňuje v raacutemci činnostiacute prevaacutedzkarne prevaacutedzkovateľa tohto spracovania osobnyacutech uacutedajov na uacutezemiacute určiteacuteho členskeacuteho štaacutetu v zmysle smernice na ochranu osobnyacutech uacutedajov pokiaľ poskytovateľ vyhľadaacutevača založiacute v členskom štaacutete pobočku alebo dceacutersku spoločnosť určenuacute na zaručenie podpory a predaja reklamneacuteho priestoru ponuacutekaneacuteho tyacutemto vyhľadaacutevačom ktoraacute zameriava svoju činnosť na obyvateľov tohto členskeacuteho štaacutetu V praxi sa tak predmetnaacute smernica mocircže aplikovať aj na dceacuterske spoločnosti poskytujuacutece služby v oblasti internetu ktoryacutech siacutedlo je v mimoeuroacutepskom praacutevnom priestore Najzaujiacutemavejšou časťou rozhodnutia so zreteľom na predmet predkladanej praacutece je ale posuacutedenie aplikaacutecie ustanoveniacute smernice ktoreacute parciaacutelne upravujuacute inštituacutet praacuteva byť zabudnutyacute Jednotlivci domaacutehajuacuteci sa tohto naacuteroku ziacuteskali tyacutemto rozhodnutiacutem docircležityacute impulz nakoľko z judikaacutetu vyplyacuteva povinnosť poskytovateľa vyhľadaacutevača odstraacuteniť zo zoznamu vyacutesledkov ktoreacute sa zobrazia v nadvaumlznosti na vyhľadaacutevanie uskutočneneacute na zaacuteklade zadania mena určitej osoby odkazy na weboveacute straacutenky uverejneneacute tretiacutemi osobami ktoreacute obsahujuacute informaacutecie tyacutekajuacutece sa uvedenej osoby a to aj za predpokladu že toto meno a tieto informaacutecie nie suacute ešte predtyacutem alebo suacutečasne vymazaneacute z tyacutechto webovyacutech straacutenok a to priacutepadne aj vtedy ak je ich uverejnenie na uvedenyacutech straacutenkach ako takeacute v suacutelade s praacutevnymi predpismi Suacuted toto rozhodnutie odocircvodnil jednoduchosťou priacutestupu k osobnyacutem uacutedajom prostredniacutectvom internetovyacutech vyhľadaacutevačov678 pričom zdocircraznil fakt že internetovyacute obsah je možneacute prakticky bez limitov kopiacuterovať a preto je nutneacute aby dotknuteacute osoby mali praacutevo byť zabudnuteacute vo vyacutesledkoch internetoveacuteho vyhľadaacutevača nakoľko zobrazenie takeacutehoto

677 Rozsudok Suacutedneho dvora Euroacutepskej Uacutenie vo veci C-13112 678 Člaacutenok 80 rozhodnutia C-13112

196

vyacutesledku vyhľadaacutevanie predstavuje vaumlčšiacute zaacutesah do suacutekromia osoby ako praacutevo užiacutevateľa internetu na priacutestup na konkreacutetnu webstraacutenku s citlivyacutem obsahom679 V suacutevislosti s praacutevom byť zabudnutyacute sa suacuted vyjadril aj k ďalšiacutem faktorom vymazaacutevania osobnyacutech uacutedajov z vyacutesledkov internetovyacutech vyhľadaacutevačov V rozhodnutiacute uviedol že v raacutemci posuacutedenia podmienok uplatnenia predmetnyacutech ustanoveniacute smernice na ochranu osobnyacutech uacutedajov treba najmauml preskuacutemať či maacute uacutedajovyacute subjekt praacutevo na to aby predmetnaacute informaacutecia tyacutekajuacuteca sa jeho osoby už nebola v suacutečasnosti prepojenaacute s jeho menom prostredniacutectvom zoznamu vyacutesledkov zobrazenyacutech v nadvaumlznosti na vyhľadaacutevanie uskutočneneacute na zaacuteklade zadania jeho mena pričom však predpokladom konštatovania existencie takeacutehoto praacuteva nie je to aby zahrnutie dotknutej informaacutecie na zoznam vyacutesledkov spocircsobovalo tomuto uacutedajoveacutemu subjektu ujmu Ďalej ale dodal že tieto praacuteva v zaacutesade prevažujuacute nielen nad hospodaacuterskym zaacuteujmom poskytovateľa vyhľadaacutevača ale aj nad zaacuteujmom verejnosti na priacutestupe k uvedenej informaacutecii v raacutemci vyhľadaacutevania tyacutekajuacuteceho sa mena tohto subjektu To však neplatiacute v priacutepade ak sa z osobitnyacutech docircvodov akyacutem je uacuteloha uvedenej osoby vo verejnom živote zistiacute že zaacutesah do jej zaacutekladnyacutech praacutev je odocircvodnenyacute prevažujuacutecim zaacuteujmom uvedenej verejnosti na priacutestupe k predmetnej informaacutecii prostredniacutectvom takeacutehoto zahrnutia Zaujiacutemavosťou je že Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie sa v priacutepade prejudiciaacutelnych otaacutezok ktoreacute sa tyacutekali praacuteva byť zabudnutyacute neriadil naacutevrhom generaacutelneho advokaacuteta Ten vo svojom stanovisku680 deklaroval negatiacutevny postoj k otaacutezke vymazania vyacutesledkov o dotknutej osobe po zadaniacute jej mena do internetoveacuteho vyhľadaacutevača Odocircvodňuje to tyacutem že v suacutečasnej informačnej spoločnosti je praacutevo vyhľadaacutevať informaacutecie zverejneneacute na internete prostredniacutectvom vyhľadaacutevačov jednyacutem z najdocircležitejšiacutech spocircsobov vyacutekonu tohto zaacutekladneacuteho praacuteva Toto praacutevo bezpochyby zahŕňa praacutevo vyhľadaacutevať informaacutecie tyacutekajuacutece sa inyacutech fyzickyacutech osocircb ktoreacute suacute v zaacutesade chraacuteneneacute praacutevom na suacutekromnyacute život ako napriacuteklad informaacutecie tyacutekajuacutece sa činnosti fyzickej osoby ako podnikateľa alebo politika zverejneneacute na internete Praacutevo použiacutevateľa internetu na informaacutecie by bolo ohrozeneacute ak by jeho vyhľadaacutevanie informaacuteciiacute o určitej fyzickej osobe neprinieslo vyacutesledky vyhľadaacutevania poskytujuacutece vernyacute obraz o relevantnyacutech internetovyacutech straacutenkach ale ich okresanuacute verziu681 V tejto chviacuteli je možneacute len polemizovať prečo a z akyacutech docircvodov sa suacuted naacutevrhom generaacutelneho advokaacuteta neriadil Neslobodno ale opomenuacuteť obrovskyacute zaacuteujem meacutediiacute o danuacute problematiku a jej precizovanie po zverejneniacute predmetneacuteho stanoviska Na druhej strane ale možno konštatovať že ak by sa Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie naacutevrhu generaacutelneho advokaacuteta pridržal praacutevo byť zabudnutyacute by nebolo možneacute efektiacutevne aplikovať a znamenalo by to obrovskuacute ranu pre vynuacutetiteľnosť tejto praacutevnej uacutepravy Na tomto mieste by bolo vhodneacute aspoň z časti posuacutediť aplikačnuacute prax tohto rozhodnutia Na zaacuteklade predmetneacuteho judikaacutetu spoločnosť Google Inc pripravila pre jednotlivcov ktoriacute chcuacute byť zabudnutiacute v raacutemci vyacutesledkov internetoveacuteho vyhľadaacutevača Google formulaacuter682 po ktoreacuteho vyplneniacute sa odošluacute daacuteta na posuacutedenie spoločnosti Prvou zaujiacutemavosťou je že po vyplneniacute formulaacuteru musiacute dotknutaacute osoba preukaacutezať svoju totožnosť prostredniacutectvom identifikačneacuteho dokumentu ktoryacute mu bol vydaniacute domovskyacutem štaacutetom (občiansky preukaz pas a pod) Dostaacutevame sa tak paradoxne do situaacutecie keď vyacutemaz osobnyacutech uacutedajov je podmienenyacute poskytnutiacutem ďalšiacutech uacutedajov Na jednej strane sa tak eliminuje možnosť aby tretie osoby žiadali zabudnutie osobnyacutech uacutedajov Naopak ale mocircžu nastať komplikovaneacute situaacutecie v priacutepade keď si predmetneacute praacutevo uplatniacute skupina osocircb spomenuteacute v jednom člaacutenku na ktoryacute vyhľadaacutevač indexuje jeden vyacutesledok Je teda nutneacute aby sa dokladom totožnosti preukaacutezali všetky dotknuteacute osoby alebo je postačujuacutece ak tak urobiacute iba jedna A čo v priacutepade ak jedna zo spomenutyacutech osocircb žiada zabudnutie a ostatneacute majuacute zaacuteujem na zotrvaniacute informaacutecie na internete Druhyacutem bodom ktoryacute sa javiacute ako podstatnyacute zaacutesah do predmetneacuteho praacuteva pri vymazaniacute odkazu z internetoveacuteho prehliadača je fakt že ak sa praacutevo byť zabudnutyacute uacutespešne uplatniacute citliveacute odkazy zmiznuacute iba z euroacutepskych mutaacuteciiacute vyhľadaacutevača Ak napriacuteklad zadaacuteme meno dotknutej osoby do vyhľadaacutevača na domeacutene googleus naacutestroj naacutem bude indexovať aj odkazy ktoreacute suacute v euroacutepskych mutaacuteciaacutech naacutestroja zabudnuteacute alebo vymazaneacute V praxi tak nepredstavuje veľkyacute probleacutem napriek využitiu tohto inštituacutetu pristupovať k osobnyacutem uacutedajov ktoreacute dotknutaacute osoba zverejneneacute na internete mať jednoducho nechce

679 Člaacutenok 87 rozhodnutia C-13112 680 Naacutevrhy generaacutelneho advokaacuteta vo veci C-13112 681 Člaacutenok 131 predmetneacuteho stanoviska 682 httpssupportgooglecomlegalcontactlr_eudpaproduct=websearch (dostupneacute 1432015)

197

Navyše Google avizoval že na straacutenkach ktoreacute buduacute obsahovať zabudnutyacute odkaz uvedenie oznaacutemenie že index je modifikovanyacute To znamenaacute že ak zadaacuteme meno dotknutej osoby do vyhľadaacutevača v euroacutepskej mutaacuteciiacute internetoveacuteho vyhľadaacutevača odkazy na citliveacute straacutenky siacutece nevyhľadaacute ale v spodnej časti straacutenky bude priacutetomneacute oznaacutemenie o tom že sa užiacutevateľ nachaacutedza na upravenom webovom priestore na ktoryacute bolo aplikovaneacute praacutevo byť zabudnutyacute Uacutečel predmetneacuteho inštituacutetu je tak splnenyacute len z časti nakoľko konkreacutetne informaacutecie sa v indexe odkazov nachaacutedzať nebuduacute ale tretie strany buduacute vedieť že dotknutaacute osoba mala zaacuteujem niektoryacute z nich skryť pred internetovou verejnosťou683 Samotnyacute naacutevrh dotknutej osoby ale v tomto priacutepade smeroval proti prevaacutedzkovateľovi internetoveacuteho vyhľadaacutevača Jednotlivec sa tak domaacutehal vymazania odkazu ktoryacute smeroval na straacutenku s jeho osobnyacutemi uacutedajmi Aj napriek uacutespešnosti uplatnenia praacuteva byť zabudnutyacute je ale docircležiteacute podotknuacuteť že webstraacutenka obsahujuacuteca osobneacute uacutedaje dotknutej osoby ostala nezmenenaacute a je možneacute ju v raacutemci internetovej siete naďalej naacutejsť aj keď si to bude vyžadovať nepomerne viac snahy Z aplikačneacuteho hľadiska je zatiaľ probleacutemom aj to že ostatneacute internetoveacute vyhľadaacutevače (Yahoo Bing a pod) ešte nemajuacute vyvinutyacute mechanizmus na efektiacutevnu aplikaacuteciu praacuteva byť zabudnutyacute Bude zaujiacutemaveacute sledovať ako sa aplikačnaacute prax popasuje s riešeniacutem načrtnutyacutech probleacutemov Otaacutezne je akuacute uacutelohu v tomto procese zohraacute naacuterodnaacute či euroacutepska justiacutecia prostredniacutectvom svojich rozhodnutiacute a interpretaacuteciiacute ustanoveniacute upravujuacutecich tento praacutevny inštituacutet

4 K NIEKTORYacuteM ASPEKTOM PRAacuteVA BYŤ ZABUDNUTYacute V SUacuteVISLOSTI S EFEKTIacuteVNOU APLIKAacuteCIOU

V predchaacutedzajuacutecich častiach praacutece sme poskytli stručnuacute analyacutezu naacutevrhu nariadenia ktoreacute ako prveacute explicitne zakotvuje praacutevo byť zabudnutyacute Suacutečasne sme sa snažili aspoň stručne načrtnuacuteť probleacutemy a prekaacutežky ktoreacute predmetnaacute formulaacutecia mocircže v aplikačnej praxi spocircsobiť Pozornosť sme venovali aj rozhodnutiu Suacutedneho dvora Euroacutepskej Uacutenie vo veci Google Spain v Mario Costeja Gonzaacuteles ktoraacute nepochybne znamenala prelom v suacutevislosti s ochranou osobnyacutech uacutedajov dotknutej osoby a indexaacuteciou vyacutesledkov vyhľadaacutevanie prostredniacutectvom internetovyacutech prehliadačov Predtyacutem než prejdeme k samotneacutemu klasifikovaniu inštituacutetu v suacutevislosti s otaacutezkou položenou v zaacutehlaviacute predkladanej praacutece považujeme za nevyhnutneacute poukaacutezať na určiteacute aspekty prostredia v ktorom sa tento praacutevny inštituacutet bude aplikovať

Jednou z charakteristickyacutech vlastnostiacute internetu je jeho rozmer Predstavuje prakticky neobmedzenyacute suacutebor daacutet ktoryacute byacuteva označovanyacute za digitaacutelnu knižnicu generaacuteciiacute ľudskeacuteho pokolenia Jeho obsah možno naacutejsť z ktorejkoľvek časti sveta jedinou podmienkou je internetoveacute pripojenie Beruacutec do uacutevahy vyššie uvedeneacute si predstavme modelovuacute situaacuteciu ak suacute zverejneneacute osobneacute uacutedaje na webovom siacutedle domeacuteny sk Vzhľadom na tuacuteto všadepriacutetomnosť684 internetu mocircžu byť tieto uacutedaje kopiacuterovaneacute na tisiacutecky ďalšiacutech serverov a straacutenok v zlomku sekundy Naacutevrh nariadenia o ochrane osobnyacutech uacutedajov siacutece zakotvuje povinnosť prevaacutedzkovateľa proti ktoreacutemu je naacuterokovaneacute praacutevo byť zabudnutyacute uplatneneacute informovať tretie strany o naacuteroku dotknutej osoby ale otaacutezne naďalej ostaacuteva vyvodenie zodpovednosti a vynuacutetiteľnosť zabudnutia resp vyacutemazu osobnyacutech daacutet od tretiacutech straacuten Nehovoriac o tom že pod pojem bdquotretia stranaldquo mocircže spadať aj tisiacutec ďalšiacutech prevaacutedzkovateľov Z tohto pohľadu je tak možneacute konštatovať že praacutevo byť zabudnutyacute vzhľadom na suacutečasnyacute stav vedy a informačnyacutech technoloacutegiiacute nebude možneacute aplikovať vždy s uacuteplnou efektiacutevnosťou Na druhej strane ale ak maacute dotknutaacute osoba zaacuteujem na vymazaniacute osobnyacutech uacutedajov iba z jedneacuteho konkreacutetneho zdroja praacutevo byť zabudnutyacute jej poskytuje dostatočne vynuacutetiteľnuacute praacutevnu ochranu Na tomto mieste si dovoľujeme ale poukaacutezať na fakt že obsah jednotlivyacutech webovyacutech siacutedel podlieha neustaacutelym zmenaacutem Podľa štuacutedie vypracovanej v Spojenyacutech štaacutetoch americkyacutech685 počas roka sa internetovyacute obsah meniacute v takom rozsahu že po uplynutiacute tejto doby obsahuje už iba 15

683 Pre viac informaacutecii pozri SULLIVAN D How Googleacutes New Righ to be Forgotten Works An Explainer 684 Z anglickeacuteho originaacutelu ubiquity 685 AMBROSE M - FRIESS N ndash VAN MATRE J Seeking digital redemption The future of forgivness in the internet age httppapersssrncomsol3paperscfmabstract_id=2154365 (dostupneacute 1432015)

198

uacutedajov ktoreacute obsahoval na začiatku merania To ale samozrejme nevylučuje že straacutenky ktoreacute ostali nezmeneneacute neobsahujuacute citliveacute osobneacute uacutedaje niektoryacutech osocircb ktoreacute mocircžu mať zaacuteujem na ich vymazaniacute Ak zhrnieme všetky objektiacutevne aspekty ktoreacute ovplyvňujuacute použitie praacuteva byť zabudnutyacute musiacutem konštatovať že tento praacutevny inštituacutet v dohľadnej dobe nebude možneacute aplikovať vo všetkyacutech priacutepadoch uacuteplne efektiacutevne Na druhej strane ale existuje potenciaacutelny priestor na zlepšenie vymožiteľnosti daneacuteho inštituacutetu Pre zlepšenie vynuacutetiteľnosti praacuteva byť zabudnutyacute suacute nevyhnutneacute opatrenia z troch straacuten Na jednej strane tu maacuteme zaacutekonodarcu ktoryacute maacute evidentne zaacuteujem takyacutemto spocircsobom chraacuteniť praacutevo na suacutekromie v raacutemci internetu Podľa naacutezoru autora predkladanej praacutece je preto nevyhnutneacute zakotviť povinnosť a zodpovednosť tretiacutech straacuten po upozorneniacute prevaacutedzkovateľa tyacutekajuacuteceho sa vyacutemazu osobnyacutech uacutedajov dotknutej osoby tieto citliveacute uacutedaje z internetu stiahnuť Ďalej by bolo vhodneacute zakotviť akyacutesi zaacuteložnyacute mechanizmus pre priacutepady ak nie je možneacute kontaktovať spraacutevcu weboveacuteho siacutedla na ktorom sa nachaacutedzajuacute osobneacute uacutedaje Za uacutevahu by staacutelo naacuterokovať si vymazanie tyacutechto uacutedajov prostredniacutectvom suacutednej moci resp kompetentnyacutech orgaacutenov štaacutetnej spraacutevy od prevaacutedzkovateľa ktoryacute domeacutenovyacute priestor poskytol Je ale veľmi ťažkeacute odhadnuacuteť ako by sa k daneacutemu naacutevrhu postavili poskytovatelia domeacuten Zaacutekonodarca by mal taktiež zvaacutežiť vydanie priacuteručky pre prevaacutedzkovateľov v ktorej by boli uvedeneacute odporuacutečanie pre plynulyacute proces vymazaacutevanie osobnyacutech uacutedajov z internetu Takyacuteto naacutestroj by určite prispel jednak k zvyacutešeniu praacutevnej istoty v suacutevislosti s aplikačnou praxou predmetneacuteho inštituacutetu ale suacutečasne by zakotvoval aj niektoreacute princiacutepy tohto naacutestroja keďže v niektoryacutech častiach (na ktoreacute sme poukaacutezali v predchaacutedzajuacutecej časti praacutece) je text nariadenia vaacutegny a ponechaacuteva veľkyacute priestor na rocircznu interpretaacuteciu

V druhom rade je potrebneacute vytyacutečiť určituacute hranicu v suacutevislosti s rozporom medzi praacutevom na suacutekromie a praacutevom na slobodu prejavu v priamej nadvaumlznosti na použitie predmetneacuteho inštituacutetu v praxi Tejto neľahkej uacutelohy by sa mala zhostiť suacutedna moc ideaacutelne na euroacutepskej uacuterovni Je pochopiteľneacute že posuacutedenie vyššie uvedeneacuteho sporu bude v každom priacutepade zaacutevisleacute od konkreacutetnych okolnostiacute ale z hľadiska efektiacutevnej aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute by bolo žiaduce vytyacutečiť minimaacutelne určiteacute princiacutepy na ktoryacutech tento naacutestroj bude fungovať Ďalšiacutem subjektom ktoryacute by mal participovať na zefektiacutevneniacute praacutevnej uacutepravy praacuteva byť zabudnutyacute by mali byť samotniacute prevaacutedzkovatelia webstraacutenok Už z naacutevrhu predmetneacuteho nariadenia im vyplyacuteva zodpovednosť prevaacutedzkovateľov ktoryacutem dotknutaacute osoba priamo osobneacute uacutedaje poskytla Suacutečasne naacutevrh nariadenia zakotvuje aj sankcie za ich porušenie Tento inštituacutet ale stojiacute a padaacute na samotnyacutech prevaacutedzkovateľov preto je veľmi docircležiteacute aby sa k aplikaacuteciiacute tohto inštituacutetu postavili zodpovedne

Ďalšiacutem aspektom ktoryacute zasluhuje uacutevahu je rola internetovyacutech vyhľadaacutevačov Je nepochybneacute že pri vyhľadaacutevaniacute informaacuteciiacute na internete zohraacutevajuacute docircležituacute uacutelohu Preto je opaumlť potrebneacute zdocircrazniť aby všetci prevaacutedzkovatelia tyacutechto naacutestrojov pristupovali k aplikaacuteciiacute tohto praacuteva svedomito a rovnako

Sme toho naacutezoru že v priacutepade splnenia vyššie uvedenyacutech naacutevrhov všetkyacutech zainteresovanyacutech subjektov by praacutevo byť zabudnutyacute bolo efektiacutevnejšiacutem prostriedok ochrany identity než ako ho v suacutečasnosti zakotvuje smernica na ochranu osobnyacutech uacutedajov alebo naacutevrh nariadenia Nedostatky praacutevnej uacutepravy ale bude možneacute vysledovať až v priacutepade uacutečinnosti praacutevnej uacutepravy 5 ZAacuteVER

Praacutevo byť zabudnutyacute zakotveneacute v naacutevrhu nariadenia Euroacutepskej komisie na ochranu osobnyacutech uacutedajov zo sebou prinaacuteša množstvo rozporuplnyacutech ustanoveniacute Na obzore sa tak črtaacute veľkyacute počet potenciaacutelnych sporov ohľadom jeho interpretaacutecie Na niektoreacute nedostatky sme poukaacutezali v tejto praacuteci Bolo by veľmi odvaacutežne ba možno aj nespraacutevne označiť tento praacutevny inštituacutet naacutelepkou bdquoefektiacutevny prostriedok ochrany identityldquo alebo bdquonevynuacutetiteľnaacute praacutevna uacutepravaldquo Uacutečelom tohto naacutestroja je chraacuteniť zaacuteujem jednotlivcov v suacutevislosti s poskytovaniacutem osobnyacutech uacutedajov prevaacutedzkovateľom na internete a zverejnenia takyacutechto uacutedajov bez aktiacutevnej uacutečasti dotknutyacutech osocircb Z povahy priestoru v ktorom sa toto praacutevo aplikuje je ale jasneacute že uacuteplneacute vymazanie z celej siete nebude v dohľadnej dobe možneacute dosiahnuť Ak ale tento naacutestroj budeme posudzovať v intenciaacutech konkreacutetnych priacutepadov je možneacute konštatovať že pre niektoryacutech jednotlivcov sa neželanyacute obsah stane naozaj zabudnutyacutem

199

kyacutem pre ďalšiacutech vzhľadom na všade priacutetomnosť a nekonečnyacute rozmer internetu a replikaacuteciu daacutet staacutele ostanuacute na sieti neželaneacute uacutedaje Praacutevna uacuteprava tohto naacutestroja pravdepodobne nikdy nebude dokonalaacute a uacuteplne vynuacutetiteľnaacute To ale neznamenaacute aby sa zaacutekonodarca v kooperaacuteciiacute so zainteresovanyacutemi subjektmi prestal snažiť o čo najefektiacutevnejšie vynuacutetiteľneacute legislatiacutevne zakotvenie Predkladanyacute priacutespevok ponuacutekol v zaacuteverečnej časti aj možneacute opatrenia na vylepšenie efektiacutevnej aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute Bude zaacuteležať predovšetkyacutem na zaacutekonodarcovi a prevaacutedzkovateľoch ako sa k tomuto inštituacutetu postavia V tomto priacutepade je tak alfou a omegou aplikaacutecia v praxi


ČENTEacuteŠ J Odpočuacutevanie ndash procesnopraacutevne a hmotnopraacutevne aspekty Praha CH Beck 2013 272 straacuten ISBN 9788089603091

AMBROSE M - AUSLOOS J The Right to Be Forgotten Across the Pond In Journal of Information Policy 3 2013 s 1-2 ROSEN J The Right to be Forgotten In 64 Stanford Law Review Online 88 89 (2012) AMBROSE M ndash FRIESS N ndash VAN MATRE J Seeking digital redemption The future of forgivness in the internet age httppapersssrncomsol3paperscfmabstract_id=2154365 (dostupneacute 1432015) SULLIVAN D How How Googlersquos New ldquoRight To Be Forgottenrdquo Form Works An Explainer httpsearchenginelandcomgoogle-right-to-be-forgotten-form-192837 (dostupneacute 1932015) WEBER R The Right to be Forgotten More than a Pandoraacutes box httpswwwjipiteceuissuesjipitec-2-2-20113084jipitec20220-20a20-20weberpdf (dostupneacute 732015) Formulaacuter na uplatnenie praacuteva byť zabudnutyacute httpssupportgooglecomlegalcontactlr_eudpaproduct=websearch (dostupneacute 1432015) A v Noacutersko April 9 2009 No 2807006 Caroline von Hannover v Germany June 24 2004 No 5932000 ECHR 2004-VI 40 EHRR 1 Swiss Federal Court July 29 1996 BGE 122 III 449 Rozsudok Suacutedneho dvora Euroacutepskej Uacutenie vo veci C-13112 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 9546EHS o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov Naacutevrh nariadenia Euroacutepskeho Parlamentu a Rady o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracuacutevaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe takyacutechto uacutedajov (všeobecneacute nariadenie o ochrane uacutedajov) Zmluva o fungovaniacute Euroacutepskej Uacutenie ANDRAŠKO J ndash DAŇKO M Praacutevo byť zabudnutyacute In Piechowiczovaacutem L ndash Madleňaacutekovaacute L (eds) Autonomie jednotlivce Praha Leges (2014) 296 straacuten ČIČKAacuteNOVAacute D Procesnopraacutevne aspekty praacuteva na informačneacute sebaurčenie a praacuteva byť zabudnutyacute in Zborniacutek z medzinaacuterodnej praacutevnickej konferencie Bratislavskeacute praacutevnickeacute foacuterum 2013 httpwwwlawconferenceskbpfspravafileszbornikySekcia20prC3A1vnych20dejC3ADn_20Session20of20Legal20Historypdf (dostupneacute 732014) REDING V The EU Data Protection Reform 2012 Making Europe the Standard Setter for Modern Data Protection Rules in the Digital Age (dostupneacute 732015) Naacutevrhy generaacutelneho advokaacuteta vo veci C-13112 Kontaktneacute uacutedaje

Bc Matuacuteš Mesarčiacutek matusmesarcikgmailcom Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta Šafaacuterikovo naacutemestie 6 810 00 Bratislava Slovenskaacute republika

200

RIGHT TO PEACEFUL SETTLEMENT OF DISPUTES IN THE REASONING OF THE INTERNATIONAL COURT OF JUSTICE

(TIMOR-LESTE V AUSTRALIA)

Barbora Obračajovaacute

Praacutevnickaacute fakulta Univerzita Karlova v Praze

Abstract The present Paper dwells upon the implications of the case Timor-Leste v Australia on

the public international law In this Case the ICJ declared in an Order indicating provisional measures the existence of two rights of States the right to conduct arbitrations or negotiations without interference by another State and the right of confidentiality in its communication with its legal advisers The ICJ has also once again emphasised equality of Parties

It shall be argued that these rights constitute a set of rights overall named for the purposes of this Paper the Right to peaceful settlement of international disputes (Right) that may be comparable to the Right to fair trial enjoyed by individuals Also in addition to the aforementioned aspects thereof more rights could be enshrined in the Right with relation to the ICJ

This Paper firstly examines the facts of the concerned Case in order to set a basis for further assessment Then it turns to the sources from which the Right stems from - the principles of the UN Charter whereas consideration is given also to the concept of justice in international law Lastly the focus is put on aspects of the Right

Abstrakt Tato praacutece se zabyacutevaacute důsledky přiacutepadu Vyacutechodniacute Timor v Austraacutelie na mezinaacuterodniacute

praacutevo veřejneacute V tomto přiacutepadu MSD deklaroval v Rozhodnutiacute o určeniacute zatiacutemniacutech opatřeniacute existenci dvou praacutev přiznanyacutech staacutetům praacutevo na vedeniacute arbitraacuteže a diplomatickyacutech jednaacuteniacute bez zaacutesahovaacuteniacute dalšiacutech staacutetů a praacutevo na důvěrnost při komunikaci s praacutevniacutemi zaacutestupci MSD takteacutež znova zdůraznil rovnost stran před zaacutekonem

Teziacute praacutece je argument že tato praacuteva spolu s předpokladem rovnosti Stran vytvaacuteřiacute katalog praacutev všeobecně nazyacutevanyacutech pro uacutečely teacuteto praacutece jako praacutevo na miacuteroveacute řešeniacute mezinaacuterodniacutech sporů

(Praacutevo) jenž je srovnatelneacute s praacutevem na spravedlivyacute proces zaručenyacutem jednotlivcům K vyacuteše zmiacuteněnyacutem aspektům tohoto Praacuteva lze takteacutež přiřadit vzhledem k MSD různaacute dalšiacute praacuteva

Tato praacutece nejprve zkoumaacute skutkoveacute okolnosti dotčeneacuteho přiacutepadu za uacutečelem vytvořeniacute zaacutekladu pro dalšiacute posuzovaacuteniacute Daacutele se zabyacutevaacute prameny ze kteryacutech daneacute Praacutevo vyvozujeme - principy zakotveneacute

v Chartě Spojenyacutech naacuterodů kdy pozornost je věnovaacutena takteacutež všeobecneacutemu konceptu spravedlnosti v mezinaacuterodniacutem praacutevu V neposledniacute řadě se praacutece zaměřiacute na aspekty daneacuteho Praacuteva

Kľuacutečoveacute slovaacute Mezinaacuterodniacute soudniacute dvůr Miacuteroveacute řešeniacute sporů Vyacutechodniacute Timor v Austraacutelie

mezinaacuterodniacute praacutevo procesniacute praacutevo na spravedlivyacute proces

Keywords International Court of Justice Peaceful settlement of International Disputes Timor-Leste

v Australia Procedural norms Right to fair Trial

1 INTRODUCTION

Some might argue that State possibly de facto gravely violating the sovereignty of smaller neighbour may be nothing new on the international scene But the case currently pending before the International Court of Justice (hereinafter referred to as ICJ or the Court) Questions Relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) (ldquoTimor-Leste v

Australia Caserdquo) may be considered one of the most controversial and complex disputes ever submitted Judge Canccedilado Trinidade recalls that ldquoonce again shows that the factual context of

201

disputes lodged with an international tribunal like the ICJ may well cross the threshold of human imaginationrdquo686 The main storyline of the Case at hand is that Australian officials seized documents and data in the business premises of a legal adviser of Timor-Leste and detained these for a certain period of time The reasoning behind this act was that a former Australian intelligence officer disclosed classified information to the legal counsel Australia therefore was acting in its national security interest while it seized also numerous documents and data containing general litigation and negotiation strategies of Timor-Leste Such strategies also should serve in the arbitration regarding maritime delimitation (ldquoArbitrationrdquo) between Australia and Timor-Leste (ldquoPartiesrdquo)

In spite of the Parties reaching a diplomatic settlement and dismissed the case thus the ICJ shall not rule thereupon already the Order regarding the provisional measures of 3 March 2014 (ldquoOrderrdquo) is of tremendous importance for public international law and its overall perception In this Order ICJ emphasised a notion of certain procedural rights that may be attributed to a State that in certain way create a an equivalent of a Right to fair trial of an individual This shall be hereinafter be referred to as ldquoRight to peaceful settlement of international disputesrdquo (ldquoRightrdquo)

As shall be further elaborated upon hereunder in the Order the Court stated that ldquoat least some of the rights for which Timor-Leste seeks protection - namely the right to conduct arbitration proceedings or negotiations without interference by Australia the right of confidentiality of and non-interference in its communication with its legal advisers - are plausiblerdquo687 The Court however did not provide an extensive description of the sources of such rights except for the right to communicate with counsels and lawyers at the side of Timor-Leste whereas it stated solely its possible link to the principle of sovereign equality of States and equality of the Parties before the law688

The aim of this Paper is firstly to determine the existence nature and scope of such Right whereas special regards will be at certain point given to parallels between the Right and Right to fair trial of an individual Secondly the outcome thereof shall indicate the plausibility of this Right and its impact on the possible ruling of the Court in the Case For these purposes it shall firstly review the main facts of the Case and political controversies related thereto Henceforth this Paper shall elaborate on grounds upon which the Right could be based in order to determine its nature and scope Thirdly the focus will be put on aspects of such Right set forth in the Order as well as on a brief reflection of other possible rights that could apply in this regard

2 FACTS OF THE CASE

21 Factual background of the case

The two Parties to the Case share long-lasting and enormously tight historical relations especially given their geographical location In modern times their proximity caused tensions among them with regards to the delimitation of their maritime borders in the Timor Sea with subsequent impact on the natural resources therein The exploitation of natural resources is governed by three treaties signed among the Parties namely the Timor Sea Treaty (2002) Sunrise International Unitization Agreement (2003) and the Treaty on Certain Maritime Arrangements in the Timor Sea (CMATS 2007) The oil and gas deposits in the Timor sea are estimated to be worth $40 billion and the revenues thereof constitute greatest part of state income of Timor-Leste689

686 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Separate of Judge Canccedilado

Trinidade ICJ Reports 2014 pp 1 para 1 687 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 7 para 27 688 Ibid 689 ALLARD T ASIO raids office of lawyer Bernard Collaery over East Timor spy claim In The Sydney Morning Herald [online] 2013-12-3 [Accessed 2015-8-1] Available at lthttpwwwsmhcomaufederal-politicspolitical-newsasio-raids-office-of-lawyer-bernard-collaery-over-east-timor-spy-claim-20131203-2yoxqhtmlgt

202

In 2013 officials of Timor-Leste and Mr Bernard Collaery a legal advisor of Timor-Leste publicly disclosed the ties with former officer of the Australian Secret Intelligence Service (ASIS) who provided testimony stating that Australia unlawfully spied on Timor-Leste while CMATS was being drafted back in 2004690 Based on this allegation Timor-Leste started an Arbitration against Australia with the Permanent Court of Arbitration aiming at nullification of the CMATS and thus creating an opportunity to renegotiate terms of maritime delimitation pro futuro

On 2 December 2013 Australian Attorney-General Senator the Honourable George Brandis QC issued a search warrant enabling it for Australian Secret Intelligence Organisation (ASIO) to examine and seize documents and data from the business premises of Bernard Collaery Sen Brandis explained was that the former officer could by means of the testimony endanger national security of Australia as well as other agents or their families691 The execution of this warrant took place on 3 December 2013 Various documents both in paper and electronic form were seized They are said to include confidential communication between Timor-Leste and Collaery documents prepared by Collaery as well as the testimony of the former ASIS officer Seized documents and data were from that time point in the custody of Sen Brandis who assured Timor-Leste that these shall not be used for any purpose of the exploitation of resources or related negotiations

The proceedings before the Court begun with an Application filed with the Registry by the Government of the Democratic Republic of Timor-Leste on 17 December 2013 with respect to the seizure of 3 December 2013 and subsequent detention On the same day Timor-Leste filed also a Request for the indication of provisional measures whereas it asked the Court to grant that Australia 1) Seals the documents and data and deliver these into the custody of the ICJ 2) provides the Court and Timor-Leste with a list of documents or data including leaked information and a list of persons familiar with such information 3) provides the Court and Timor-Leste with a list of copies 4) Australia destroys such copies beyond recovery 5) provides assurances of no further interception of communications of Timor-Leste and its legal advisers692

After the public hearings Australia requested that the Court 1) refuses the concerned Request for the indication of provisional measures 2) stays the proceedings until the judgement in the Timor Sea Treaty Arbitration is rendered693 This request was rejected At the same time Sen Brandis gave other assurances in the Written undertaking of 21 January 2014 where he promises that the neither documents or data seized will be further used or examined until the judgement by him or any other person694

22 Order of provisional measures

On 3 March 2014 the Court gave Order with respect to the Request where it indicated provisional measures in accordance with the power vested in the Court by Article 41 (1) of the Statute of the International Court of Justice (Statute) Concerning the jurisdiction the Court anticipated that the basis for jurisdiction could be founded This decision constitutes a slight controversy by itself Both Parties did make a Declaration

690 SHANAHAN L Aussie spies accused of bugging Timor cabinet In The Australian [online] 2013-5-29 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheaustraliancomaunational-affairsforeign-affairsaussie-spies-accused-of-bugging-timor-cabinetstory-fn59nm2j-1226652599040gt 691 HURST D Timor-Leste rejects lsquooutrageousrsquo claim in Australian spying dispute In The Guardian [online] 2014-1-23 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2014jan23timor-leste-rejects-outrageous-slur-australian-spying-disputegt 692 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Written submission by Timor-Leste ICJ Reports 2013 pp 4 para 10 693 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Written Observations of Australia on Timor-Lestersquos Request for Provisional Measures ICJ Reports 2014 694 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Written undertaking by Senator the Hon George Brandis QC Attorney-General of the

Commonwealth of Australia dated 21 January 2014 ICJ Reports 2014

203

under Article 36 (2) of the Statute nonetheless Australia did so with certain reservations thereto In accordance with this reservation the Declaration of Australia is not applicable to ldquoany dispute in respect of which any other party to the dispute has accepted the compulsory jurisdiction of the Court only in relation to or for the purpose of the dispute or where the acceptance of the Courts compulsory jurisdiction on behalf of any other party to the dispute was deposited less than 12 months prior to the filing of the application bringing the dispute before the Courtrdquo695 Thus the jurisdiction could be disputable because Timor-Leste made a declaration accepting the jurisdiction as compulsory just one day before it filed the Application with the Court To this account over the course of oral pleadings Australia added that it retains its ldquoright to raise questions of jurisdiction and admissibility at the merits stagerdquo696 but these it will not raise them in relation to the Request This however indicates that Australia might still challenge the jurisdiction on the basis of the aforementioned reservation in these proceedings

The Court held in the Order that following measures are indicated upon the Request of Timor-Leste

(1) Australia shall ensure that the content of the seized material is not in any way or at any time used by any person or persons to the disadvantage of Timor-Leste until the present case has been concluded

(2) Australia shall keep under seal the seized documents and electronic data and any copies thereof until further decision of the Court

(3)Australia shall not interfere in any way in communications between Timor-Leste and its legal advisers in connection with the pending Arbitration under the Timor Sea Treaty of 20 May 2002 between Timor-Leste and Australia with any future bilateral negotiations concerning maritime delimitation or with any other related procedure between the two States including the present case before the Court697

In some of the added separate opinions the provisional measures granted were considered to be obsolete with regards to the statements made by Sen Brandis whereas by these assurances bind Australia at the level of international law just as much as the Order Furthermore the documents and data are still in the custody of Australia In particular Judge Canccedilado Trinidade expressed in his Separate opinion that ldquothe Court should have gone further and should have ordered [hellip] to the effect of having the documents and data (containing information belonging to it) seized by Australia immediately sealed and delivered into the custody of the Court itself []rdquo698

23 Political controversies

By means of granting the provisional measures the Court has put a spotlight on the issue of colliding sovereignty in an unprecedented scope The provisional measure granted by the Court in the para (3) as cited above has been widely referred to as ldquospy banrdquo699 Such an emphasis put by the principal judicial body of the United Nations contests the good faith in Australian undertakings and thus basically makes Australia seem to be a ldquobad global citizenrdquo unlawfully depriving its poor

695 INTERNATIONAL COURT OF JUSTICE Declarations Recognising the Jurisdiction of the Court as Compulsory In International Court of Justice [online] [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwicj-cijorgjurisdictionindexphpp1=5ampp2=1ampp3=3gt 696 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 6 para 20 697 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 15 para 55 698 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Separate opinion of Judge Canccedilado

Trinidade ICJ Reports 2014 pp 1 para 1 699 ALLARD T Australia ordered to cease spying on East Timor by International Court of Justice In The Sydney Morning Herald [online] 2014-3-4 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwsmhcomaufederal-politicspolitical-newsaustralia-ordered-to-cease-spying-on-east-timor-by-international-court-of-justice-20140303-hvfyahtmlgt

204

neighbour of the rights that it unjustly cherishes for itself700 From the domestic point of view this case also brings shadows overhead of the liberals in Australia since it is by far the greatest demonstration of then proposal of new ASIO laws vesting considerable powers therein701 Henceforth it is a reflection of overall tendency in Australia to suppress harshly any issue that may to whichever extent pose a counter-interest to national security On the other hand the victimisation of Timor-Leste is also not entirely well-founded It has been stressed by numerous sources that Timor-Leste was trying to use the light shed to nullify a treaty that had been a thorn in its side for a long time702 In this regard Timor-Leste sought to renegotiate the settlement bilaterally several times These circumstances could create an opportunity for such renegotiation which Timor-Leste might be willing to leverage It would be certainly harder to advocate the maintenance of such agreement where drafting thereof has involved clandestine activities This could would mean a significant substantial improvement of Timor-Leste both in the course of Arbitration as well as with regards to future maritime delimitation negotiations Professor James Crawford acting for Australia has even mentioned that the application to the Court has been motivated by other factors than sole justice rather with objective to shed a spotlight of publicity on the general talks as well as making a prejudicial comment on Australia703 This however must be assessed in light of the fact that prof Crawford represents one of the Parties

Lastly it must be once again noted and stressed that the intelligence involvement has not happened solely on one side The fact that a former intelligence officer may have disclosed classified information of whichever kind to another State adversary to Australia constitutes a serious disturbance Especially in the world after WikiLeaks affair that triggered thorough debate on the legitimacy of spying Not to mention that public acknowledgement of information from such source by State authorities as well as its usage as grounds for commencement of Arbitration most likely amounts to encouragement on the part of Timor-Leste704 meaning a serious breach of the good faith maxim on its part as well

3 THE PRINCIPLES GOVERNING THE RIGHT

As already outlined there is no express corresponding provision under international law word by word stating that a State would be entitled to exercise the Right Neither is there the right to conduct arbitration proceedings or right to communicate with its legal counsel without interference from any other Party Regardless thereto the range of sources from which the Right might be indirectly derived is wide

31 Reciprocal character to the corresponding Obligation

The most convenient first basis for any Right of this kind shall be sole mirroring the obligation whereas where all States in the international community are bound by the Article 2 (3) of the Charter ldquoto settle their international disputes by peaceful means in such a manner that international peace and security and justice are not endangeredrdquo (ldquoObligationrdquo) In assessing this source it is essential to define the terms used in this Article First of all arbitration is one of the

700 LAMB K Timor-Leste v Australia what each country stands to lose In The Guardian [online] 2014-1-23 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2014jan23timor-leste-v-australia-analysisgt 701 ACKLAND R The Timor-Leste spying case is a taste of our future under Asio`s new powers In The Guardian [online] 2014-9-10 [Accessed 2015-1-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomcommentisfree2014sep10the-timor-leste-spying-case-is-a-taste-of-our-future-under-asios-new-powersgt 702 MURPHY K and L TAYLOR Timor-Leste spy case `witness held and lawyer`s office raided by ASIO` In The Guardian [online] 2013-12-3 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2013dec03timor-leste-spy-witness-held-lawyers-office-raided-asiogt 703 GEARIN M Australia rejects East Timor`s demands to return documents seized in ASIO raid In ABC News [online] 2014-1-22 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwabcnetaunews2014-01-21australia-responds-to-east-timor-case-at-the-hague5211912gt 704 Ibid

205

means of pacific settlement of disputes identified in Article 33 (1) Thus the Case falls within the scope of the Obligation The two Articles put together set forth the equal importance of both proceedings as well as result ie that the process is lawful and the judgment should be just Thus by wording of the first part of the Article 2 (3) the scope of the corresponding Right shall encompass both outlined aspects as well By the second part of the Article 2 (3) the widely defined scope of Right may be narrowed through the aims why the disputes should actually be settled peacefully ie peace security and justice The issue is whether the seizure and detention or regional dispute over maritime delimitation can challenge the values outlined in the rest of the article As peace or security cannot be under current circumstances deemed to be endangered the most relevant condition for the case at hand as set in the Article 2 (3) shall be justice

The Charter repeatedly sets forth the prominent position of justice in international law It is included already in its Preamble whereas it is the aim of the peoples of the United Nations ldquoto establish conditions under which justice and respect for the obligations arising from treaties and other sources of international law can be maintainedrdquo Justice is also incorporated within the scope of the Purposes and Principles of the United Nations declared in the Article 1 to the Charter Article 1 (1) after the maintenance of peace and security and suppression of aggression it pronounces that the solemn purpose of the UN shall be ldquo[hellip] to bring about by peaceful means and in conformity with the principles of justice and international law adjustment or settlement of international disputes or situations which might lead to a breach of the peacerdquo Furthermore the notion of justice plays an important role in the other Articles of the Charter as outlined above as well

Remarkably enough in the Preamble the term ldquojusticerdquo is put before the sacred other principles of international law705 which is extraordinary given the usual approach to the justice when it is mainly considered to be certain moral corrective of the ascertainable legal sources706 In relation to the peaceful settlement of international disputes the doctrinal sources differ to a certain extent of the content of the term ldquojusticerdquo Firstly Bruno Simma argues that the core lies within the potentially achieved result of the undertakings in spirit of the peaceful settlement of disputes707 On the other hand Jean-Pierre Cot708 stresses that such justice is enshrined mainly in the freedom of

action of the States not in an objective to restrict this freedom for higher good709 Also his commentary states that even justice is always applied in defence of Statersquos own interest in the matter710 reflecting the fact that justice cannot be determined to be an objective criterion with regards to the slightly politicised nature of undertakings within international law

As for justice in the reasoning of the ICJ the Court itself has repeatedly assessed that ldquo[w]hatever the legal reasoning of a court of justice its decisions must by definition be just and therefore in that sense equitablerdquo711 As the Court noted in the Continental Shelf (Tunisia v Libya Continental Shelf case ldquo[The Court] is bound to apply equitable principles as part of international law and to balance up the various considerations which it regards as relevant in order to produce an equitable result While it is clear that no rigid rules exist as to the exact weight to be attached to

705 This order of priorities has been used also in other sources of international law for example in the 1982 Manila Declaration on the Peaceful Settlement of International Disputes UN Document ARES3710(1982) Peaceful settlement of disputes between States (Annex) 68th plenary meeting 15 November 1982 706 FRANCIONI F Equity in International Law In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume III 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 707 SIMMA Bruno The Charter of the United Nations a commentary 2nd ed Oxford Oxford University Press 2002 lxiv 895 XXXIII ISBN 0-19-924449-9 pp 111 para 35 708 Jean-Pierre Cot is also sitting as a judge ad hoc in the Case upon nomination of Timor-Leste 709 COT Jean-Pierre and Alain PELLET La Charte des Nations Unies commentaire article par article 3e eacuted Paris Economica 2005 XX 1366 ISBN 2-7178-5057-0 pp 433 710 Ibid pp 434 711 North Sea Continental Shelf ICJ Reports (1969) pp 3 48 (para 88) Continental Shelf (Tunisia v Libyan Arab Jamahiriya) ICJ Reports (1982) pp 18 60 (para 71) Separate opinion of Judge Jimeacutenez de Areacutechaga ibid p 106 (para 25) Continental Shelf (Libyan Arab Jamahiriya v Malta)

ICJ Reports (1985) pp 13 39 (para 45)

206

each element in the case this is very far from being an exercise of discretion or conciliation nor is it an operation of distributive justicerdquo712 Thus it may be assumed that both proceedings and result thereof shall ultimately be covered by the notion of justice

What is overall problematic about justice is the high level of subjectivity and its virtually absolute dependence on the distribution of facts Since it is not an objective criterion the victimisation of a poorer party as well as influential backgrounds of the Judges coming from various parts of the world may play an unfavourable role713 For these reasons an entirely ldquojustrdquo solution is most likely entirely out of reach and the Right is usually limited to the sole probability of reaching the desired outcome for one State It is mainly because a result however justifiable may always be deemed unjust to the defeated Party

32 Sovereign equality of States

Article 2 (3) of the Charter is closely connected to the principle of sovereign equality of States714 insofar as the impossibility of the usage of coercive measures the freedom of choice of means is granted to the States The principle of sovereign equality of States however encompasses one very important aspect and that is the juridical equality of the States and their equality in general as well as before the law715 The core of the concept lies in prioritisation of the equality of States before law over the sole sovereignty716 This is also in general to a certain extent reflected in the power of the Security Council to assess the threats to the peace or aggression and decide on the appropriate measures under Article 39 of the Charter This interconnectivity between principles and means can be drawn for example when a State endangers territorial sovereignty of another ie commits an act of aggression Such State is then not only in breach of fundamental maxim of prohibition of the use of force set forth in the Article 2 (4) of the Charter which prohibits such use of force but also in breach of respecting the sovereignty and thus the sovereign equality of States For these reasons the Security Council may ultima ratio decide even on use of coercive measures including armed force

and thus reach back the equilibrium in the international arena both in terms of peace and security but also in spirit of the sovereign equality of States

For that matter Malenovskyacute further characterises the sovereign equality of States in a way that ldquosubordinate sovereignty and tolerant reciprocity balance each other in international relations and unity of these contradictory tendencies create the dynamics of the principle of sovereign equalityrdquo717 According to this description the core of the maxim lies within the notion of reciprocity

Should this be reflected also within the concept of peaceful settlement of international disputes it means simply a correspondent obligation to respect other State`s Obligation This further corresponds to the reciprocal right of a State to have other States respecting its Obligation in this way and thus ipso facto its Right

33 Good faith

In accordance with Article 2 (2) of the Charter the States ldquoshall [in pursuit of the Purposes stated in Article 1] fulfil in good faith the obligations assumed by them in accordance with the

712 Continental Shelf (Tunisia v Libyan Arab Jamahiriya) Judgment ICJ Reports (1982) pp 18 para 60 713 More on the topic of assessment of outer influences on the ICJ see DE FIGUEIREDO M F P and E POSNER Is the International Court of Justice Biased John M Olin Program in Law and Economics Working Paper No 234 2004 Online available at lthttpchicagounbounduchicagoeducgiviewcontentcgiarticle=1289ampcontext=law_and_economicsgt 714 SIMMA Bruno The Charter of the United Nations a commentary 2nd ed Oxford Oxford University Press 2002 lxiv 895 XXXIII ISBN 0-19-924449-9 pp 103 para 2 715 ČEPELKA Čestmiacuter and Pavel ŠTURMA Mezinaacuterodniacute praacutevo veřejneacute 1st ed Praha Beck 2008 xli 840 p ISBN 978-80-7179-728-9 pp 52 para 15 716 SHAW Malcolm N International law 6th ed Cambridge Cambridge University Press 2008 clxvi 1542 p ISBN 978-0-521-72814-0 pp 215 717 Translated by the author of this Paper Originally in MALENOVSKYacute Jiřiacute Mezinaacuterodniacute praacutevo veřejneacute jeho obecnaacute čaacutest a poměr k vnitrostaacutetniacutemu praacutevu zvlaacuteště k praacutevu českeacutemu 4th ed Brno Masarykova univerzita 2004 467 p ISBN 80-210-3375-4 pp 21

207

present Charterrdquo Interdependence between good faith and equity and justice is indisputable718 By

reference made in this Article the endeavour and process of settling the disputes towards peace security and justice shall be governed by good faith principle The Court upheld the bona fides principle in the Order that ldquoThe Court has no reason to believe that the written undertaking dated 21 January 2014 will not be implemented by Australia Once a State has made such a commitment concerning its conduct its good faith in complying with that commitment is to be presumedrdquo719 What constitutes yet another controversy in this Case is the fact that it is not disputed by Australia that at least some of the seized documents are related to the Arbitration strategy as well as possible future negotiations on maritime delimitation as Timor-Leste claims720 Henceforth it may be well stated that Australia could assume that the rights of Timor-Leste or at least its position in the ongoing dispute as well as future maritime delimitation negotiations would be endangered by means of seizure of such documents Therefore the good faith in Australian undertakings shall be debatable

It is held by doctrine that the good faith has a directive functions in determining the nature of situations where the organs of the UN including the ICJ are considering imposition of recommendatory or coercive measures721 The Commentary to the Charter specifies this criterion in a manner that ldquogood faith develops particular legal effects wherever States have a qualified relationship of confidence with one another such as in the context of an arbitral [hellip] procedure []rdquo722

The common objective of the countries in the Arbitration as of their mutual fulfilment of Obligation determines the nature of special obligations under such qualified relationship such as increased responsibility of the maintenance of justice inter alia Markus Kotzur claims that ldquoThe closer the relationship between international actors becomes the more important becomes mutual confidence in common endeavours to achieve common objectivesrdquo723 Thus the way both parties have handled the undertakings relevant to the Case at hand as well as within their qualified arbitral relation shall be given weight in the potential judgement on the merits

4 RIGHT TO FREE TRIAL OF STATES

It would be daring to declare that the Right amounts to an exact equivalent of the Right to fair trial on a contextual basis of international community Since there is no overarching sovereign authority in international law the Right shall basically protect States of one another given the horizontal nature of the system of governance under international law724 With particular consideration given to the principle of the sovereign equality of States we may assent that since all States are equal before law they shall be de iure granted the same rights and privileges as well Upon examination of the undertakings of the ICJ it may be argued that there is a certain selection of procedural rights applies to each State in each proceedings brought before the Court as it has been

718 FRANCIONI F Equity in International Law In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume III 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 719 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 12 para 44 720 Ibid pp 7 para 27 721 KOTZUR M Good faith (Bona fides) In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of

public international law Volume IV 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 pp 514 para 23 722 SIMMA Bruno The Charter of the United Nations a commentary 2nd ed Oxford Oxford University Press 2002 lxiv 895 XXXIII ISBN 0-19-924449-9 pp 95 para 10 723 KOTZUR M Good faith (Bona fides) In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume IV 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 pp 514 para 23 724 More on the particular aspects of relation between international law and the rule of law may be found in WALDRON J Are sovereigns entitled to the benefit of the international Rule of Law IILJ Working Paper 20093 Finalised 2009-4-3 New York New York University School of Law ISSN 1552-6275 online available at lthttpwwwiiljorgpublicationsdocuments2009-3Waldronpdfgt

208

listed afore The possibility to claim substantial rights is henceforth secured and maintained through respecting the particular procedural rights just as it functions in the case of individual Should the premise be accepted that the Right to a certain extent encompasses similar aspects as the right to fair trial it may lead to more concrete guidelines on its aspects As already mentioned in the Order the Court states in particular the Right to conduct arbitration proceedings or negotiations without interference by other State and Right of confidentiality of and non-interference in its communications with its legal advisers Furthermore the Court touched the equality of the Parties to a dispute Lastly more rights may be derived from the sole common determinants of all Contentious cases presented to the Court

41 Right to non-interference in peaceful settlement of disputes

The Right to demand that other States refrain from interfering the endeavour is by wording limited to the proceedings without an explicit right to result However a judgement decision any other outcome or no outcome at all if the Parties wish so constitute an inherent part in procedural sense Thus it would be more precise to say that this right does not grant a specific outcome in substance however procedurally relevant end mark of the proceedings without any interference from other Party is indeed granted Despite the formulation of ldquonon-interferencerdquo the peaceful settlement of international disputes in any of the forms recognised by the Charter should not be mistaken what is usually named the principle of non-interference In accordance with Article 1 (7) of the Charter this notion is solely related to domaine reacuteserveacute the domestic jurisdiction Therefore the non-interference in this

case refers rather to the sovereignty in spirit of the principle of sovereign equality of States in the international arena

42 Right of confidentiality and non-interference in communications with legal advisers

The second right declared by the Court in the present proceedings could be thoroughly linked to the attorney-client privilege as stipulated in the domestic law In general this privilege prohibits disclosure of confidential information of from the legal counsellor to the court This privilege exists in various jurisdictions worldwide including Australian which is particularly relevant to the Case Under international law the roles of both legal advisers within the organisational structure of the State authorities (ie foreign ministries) with international organisations or the role of such advisors in the armed conflicts is at least somehow defined725 Nonetheless there is no difference between legal position of a State and an individual before the Court in relation to legal counselling In this notion similar rights and obligations shall apply to legal advisers regardless to whether they are representing State or an individual

The principal grounds of claims made by Timor-Leste in its application to the Court are ldquothe property and other rights possessed by Timor-Leste in documents and data sent to or held by or received from its legal representatives and legal advisers [hellip]rdquo726 Such documents would normally

if this was a case under domestic law of Australia be covered fully by legal professional privilege This privilege is governed by the 2001 Evidence Act Under Articles 118 and 119 the legal advice clause no evidence is going to be upon the objection of the client adduced in case such adduction would violate the confidentiality of communication or relevant documents It does not speak of prohibition of seizure or inspection thereof neither for the harm of client or attorney727 This may be however assumed from the nature of the privilege in general On the other hand since Australia was aware that the seized documents contain confidential correspondence or writings therefore it knew that these cannot be used before the court in prosecution of the former ASIO officer it could be anticipated that the motivation for the seizure and detention lied elsewhere Thus a significant bad light is shed on the fulfilment of obligations in good faith in the conduct of Australia

725 WOOD M Legal Advisers In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume VI 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 726 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Application to the Court (Timor-Leste) ICJ Reports 2013 pp 3 para 10 727 Articles 118 and 119 of the Evidence Act (Act 76 of 2001) Royal Assent received on 17 December 2001 available at lthttpwwwaustliieduauaulegistasconsol_actea200180gt

209

Sen Brandis affirmed the existence of the Privilege during the Oral proceedings He however stated that such Privilege cannot be deemed to be absolute and that it ldquodoes not apply when the communication in question concerns the commission of a crime or fraud constitutes a threat to national security or to the higher public interests of a State or undermines the proper administration of justicerdquo728

In the Libananco Holding v Turkey case729 the International centre for Settlement of

Investment Disputes pronounced itself on the waging of principles of attorney-client privilege Here Turkey was having persons associated with the claimant Libananco Holding Co Ltd including its legal counsel under surveillance due to criminal proceedings launched against this company The International centre for Settlement of Investment disputes held that there were certain basic principles such as basic procedural fairness respect for confidentiality and legal privilege and right to seek a legal advice freely without any third Party intervention Furthermore it held that Turkey must not intercept communications between Claimant and its counsel or other persons of interest regardless to ongoing criminal investigations The Centre ordered that all records and copies must be destroyed in a period not longer than 30 days and upon the responsibility of Turkey assurances must be made that no leaks take place This of course does not constitute a precedent for the ICJ730

Regardless to Brandisrsquo national security claim in the Case at hand the Court stated a violation of right to the exercise of attorney-client privilege specifying it in ldquoright to the protection of its [Timor-Lestersquos] communications with counsel relating to an arbitration or to negotiations in particular to the protection of the correspondence between them as well as to the protection of confidentiality of any documents and data prepared by counsel to advise that State in such a contextrdquo731 Since all States are equal in rights and obligations before the law under the concept of the sovereign equality of States this right thus shall enjoy universality

43 Other enshrined rights

Let us now shortly focus on other possible rights that could be vested in the overall term of Right especially in the Case Firstly the Parties are equal in terms of their rights as well as in the terms of their legal personality which is fulfilled by respecting the sovereign equality of States and capacity in term of eacutegaliteacute des armes that is that not one Party would enjoy more tools within the same proceedings732 Secondly all States dispose of the same free choice of means of settling their international disputes including the possibility to defend their interests through individual or joint submission to the Court This right is limited in twofold direction The submission requires reciprocity ie that both Parties accept the jurisdiction of the Court in one way or another Second limitation relates to the outcome whereas should the lack of jurisdiction or inadmissibility be of the Case be founded the Court may reject the jurisdiction and thus not give a judgement or any other decision in the matter

Also it can be argued that the legally relevant expectations of Timor-Leste have been violated by Australia since it seems to be beyond ordinary anticipation that business premises of legal counsellor of a State should be subjected to raid by intelligence service of another No prior notice

728 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 7 para 25 729 Libananco Holdings Co Limited v Republic of Turkey (ICSID Case No ARB068 Annulment proceeding (Decision on Applicants Request for a Continued Stay of Enforcement of the Award)) 730 Although the role of judicial decisions in the ruling of ICJ could be subjected to broader debate in spirit of the Article 38 (1) (d) of the Statute the judicial decisions may serve solely as ldquosubsidiary means for the determination of rules of lawrdquo Therefore no direct binding force may be accorded to the decision at hand 731 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 7 para 27 732 SHAW Malcolm N International law 6th ed Cambridge Cambridge University Press 2008 clxvi 1542 p ISBN 978-0-521-72814-0 pp 215

210

has been given to Timor-Leste in this matter Thus some extent of legal certainty could be anticipated as well

What is curious is that the procedure of handling the evidence by the ICJ is regulated nor in the Statute nor in the Rules of the Court which is a conduct further following the overall liberal approach of the Court to procedural issues In this regard the Court shall and must respect that the Parties dispose of the proceedings and despite its adjudicative powers the Court cannot overrule Statesrsquo Partiesrsquo consent Furthermore in spirit of justice and good faith it shall be presumed that no unlawfully obtained evidence shall be used in the proceedings This lies yet again with the discretion of the judges and could serve - just as the other rights outlined - as subject of yet another and significantly longer debate

5 CONCLUSION

The Right may be derived from various sources of international law especially from the maxims enshrined in the Charter namely from the Obligation the principle of the sovereign equality of States as well as good faith maxim From examination of these as well as the regular conduct of the Court there are procedural rights as well as certain - and very debatable - substantial rights in preservation of justice of States in relation to their conduct in spirit of the Right With regards to Timor-Leste v Australia it may be asked if the Court already implicitly outlined the future possible decision if the case was not dismissed The indication of provisional measures by itself did not grant relief on the merits by the Court henceforth the potential decision in this case cannot be assessed beyond any reasonable doubt On the other hand since the ruling in this case was solely concerning the seized and detained documents and data and not about the arbitration which shall be lawfully settled within the framework of the Arbitral Tribunal of the Permanent Court of Arbitration and the Court has stated that certain rights of Timor-Leste have been violated by the conduct of Australia such declaration is likely to have an impact since the case radiates around these rights

Finally as already said the Parties managed to settle the dispute amicably through other recognised means including direct negotiations and behind-the-doors pre-negotiations of the Arbitration just the next door to ICJ in the Hague Peace palace733 Regardless to the whether the Parties will reach consensus through judicial or non-judicial proceedings the Rights mentioned in this Paper shall be maintained and cherished Just as the Court stated in its judgment in the case of Aerial Incident of 10 August 1999 (Pakistan v India) ldquoThe Courts lack of jurisdiction does not relieve States of their [Obligation] The choice of those means admittedly rests with the parties under Article 33 of the United Nations Charter They are nonetheless under an obligation to seek such a settlement and to do so in good faith in accordance with Article 2 paragraph 2 of the Charterrdquo734

List of sources

ABCAFP East Timor spy row Australia East Timor postpone ICJ case to seek àmicable settlement` In ABC News [online] 2014-9-7 [Accessed 2014-9-9] Available at

lthttpwwwabcnetaunews2014-09-06icj-postpones-australia-etimor-spy-row-case5724918gt ACKLAND R The Timor-Leste spying case is a taste of our future under Asio`s new powers In The Guardian [online] 2014-9-10 [Accessed 2015-1-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomcommentisfree2014sep10the-timor-leste-spying-case-is-a-taste-of-our-future-under-asios-new-powersgt ALLARD T ASIO raids office of lawyer Bernard Collaery over East Timor spy claim In The Sydney Morning Herald [online] 2013-12-3 [Accessed 2015-8-1] Available at

733 ABCAFP East Timor spy row Australia East Timor postpone ICJ case to seek àmicable settlement` In ABC News [online] 2014-9-7 [Accessed 2014-9-9] Available at lthttpwwwabcnetaunews2014-09-06icj-postpones-australia-etimor-spy-row-case5724918gt 734 Aerial Incident of 10 August 1999 (Pakistan v India) Jurisdiction of the Court Judgment ICJ Reports 2000 p 12 para 53 cited from SHAW Malcolm N International law 6th ed Cambridge Cambridge University Press 2008 clxvi 1542 p ISBN 978-0-521-72814-0 pp 216

211

lthttpwwwsmhcomaufederal-politicspolitical-newsasio-raids-office-of-lawyer-bernard-collaery-over-east-timor-spy-claim-20131203-2yoxqhtmlgt ALLARD T Australia ordered to cease spying on East Timor by International Court of Justice In The Sydney Morning Herald [online] 2014-3-4 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwsmhcomaufederal-politicspolitical-newsaustralia-ordered-to-cease-spying-on-east-timor-by-international-court-of-justice-20140303-hvfyahtmlgt ČEPELKA Čestmiacuter and Pavel ŠTURMA Mezinaacuterodniacute praacutevo veřejneacute 1st ed Praha Beck 2008 xli 840 p ISBN 978-80-7179-728-9 COT Jean-Pierre and Alain PELLET La Charte des Nations Unies commentaire article par article

3e eacuted Paris Economica 2005 XX 1366 ISBN 2-7178-5057-0 CRAWFORD James and Ian BROWNLIE Brownlies principles of public international law 8th ed Oxford Oxford University Press c2012 lxxx 803 p ISBN 978-0-19-965417-8 FERNANDES C Cutting the Gordian knot - solving the East Timor v Australia dispute In Timor Sea Justice [online] 2014-3-17 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwtimorseajusticecomtimor-sea-justice-media-coveragecutting-the-gordian-knot-solving-the-east-timor-v-australia-disputegt FRANCIONI F Equity in International Law In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia

of public international law Volume III 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 GEARIN M Australia rejects East Timor`s demands to return documents seized in ASIO raid In ABC News [online] 2014-1-22 [Accessed 2014-9-26] Available at

lthttpwwwabcnetaunews2014-01-21australia-responds-to-east-timor-case-at-the-hague5211912gt HURST D Timor-Leste rejects òutrageous` claim in Australian spying dispute In The Guardian [online] 2014-1-23 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2014jan23timor-leste-rejects-outrageous-slur-australian-spying-disputegt INTERNATIONAL COURT OF JUSTICE Declarations Recognising the Jurisdiction of the Court as Compulsory In International Court of Justice [online] [Accessed 2014-8-1] Available at

lthttpwwwicj-cijorgjurisdictionindexphpp1=5ampp2=1ampp3=3gt KELLER H Friendly Relations Declaration (1970) In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume IV 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 KOTZUR M Good faith (Bona fides) In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume IV 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 LAMB K Timor-Leste v Australia what each country stands to lose In The Guardian [online] 2014-1-23 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2014jan23timor-leste-v-australia-analysisgt MALENOVSKYacute Jiřiacute Mezinaacuterodniacute praacutevo veřejneacute jeho obecnaacute čaacutest a poměr k vnitrostaacutetniacutemu praacutevu zvlaacuteště k praacutevu českeacutemu 4th ed Brno Masarykova univerzita 2004 467 p ISBN 80-210-3375-4 MURPHY K and L TAYLOR Timor-Leste spy case `witness held and lawyer`s office raided by ASIO` In The Guardian [online] 2013-12-3 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2013dec03timor-leste-spy-witness-held-lawyers-office-raided-asiogt THE ECONOMIST Timor-Leste and Australia A widening gap In The Economist [online] 2010-6-

17 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwweconomistcomnode16381395gt OFFICE OF LEGAL AFFAIRS CODIFICATION DIVISION Handbook on the Peaceful Settlement of Disputes between States OLACOD2394 New York United Nations 1992 Sales No E92V7 ISBN 92-1-133428-4 PELLET A Peaceful Settlement of International Disputes In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume VIII 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 SHAW Malcolm N International law 6th ed Cambridge Cambridge University Press 2008 clxvi 1542 p ISBN 978-0-521-72814-0 SHANAHAN L Aussie spies accused of bugging Timor cabinet In The Australian [online] 2013-5-29 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheaustraliancomaunational-affairsforeign-affairsaussie-spies-accused-of-bugging-timor-cabinetstory-fn59nm2j-1226652599040gt

212

SIMMA Bruno The Charter of the United Nations a commentary 2nd ed Oxford Oxford University Press 2002 lxiv 895 p XXXIII ISBN 0-19-924449-9 WALDRON J Are sovereigns entitled to the benefit of the international Rule of Law IILJ Working Paper 20093 Finalised 2009-4-3 New York New York University School of Law ISSN 1552-6275 online available at lthttpwwwiiljorgpublicationsdocuments2009-3Waldronpdfgt WALDRON J The Rule of International Law In Harvard Journal of Law amp Public Policy Vol 30 No 1 p 15-30 WOOD M Legal Advisers In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume VI 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 ZIMMERMANN Andreas Christian TOMUSCHAT and Karin OELLERS-FRAHM The Statute of the International court of justice a commentary Oxford Oxford University Press 2006 lxxxiv 1577 p ISBN 0-19-926177-6 Evidence Act (Act 76 of 2001) Royal Assent received on 17 December 2001 available at lthttpwwwaustliieduauaulegistasconsol_actea200180gt UN Document ARES262625(1970) Declaration on Principles of International Law concerning Friendly Relations and Co-operation among States in accordance with the Charter of the United Nations 25th plenary meeting 24 October 1970 UN Document ARES3710(1982) Peaceful settlement of disputes between States 68th plenary meeting 15 November 1982 UN Document ARES3978(1984) Development and strengthening of good neighbourliness between States 99th plenary meeting 13 December 1984

Aerial Incident of 10 August 1999 (Pakistan v India) Jurisdiction of the Court Judgment ICJ Reports 2000 p 12 Continental Shelf (Tunisia v Libyan Arab Jamahiriya) Judgment ICJ Reports (1982) Libananco Holdings Co Limited v Republic of Turkey ICSID Case No ARB068 Annulment proceeding (Decision on Applicants Request for a Continued Stay of Enforcement of the Award) Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) ICJ docket ICJ Reports 20132014

Contact details

Barbora Obračajovaacute barboraobracajovagmailcom Faculty of Law Charles University in Prague Naacutem Curieovyacutech 7 110 00 Prague 1 Czech Republic

213

Tajnaacute nahraacutevka jako důkaz v civilniacutem řiacutezeniacute 735

Michaela Severovaacute


Abstract The thesis deal with possibility of applying illegal proof in the civil proceedings At first

there are analysed the decision of the Constitutional Court which is in these field groundbreaking because it was the first case when illegal proof was admitted Then there are analysed the provisions regarding these issues and there is drawn a comparison of current law and the law effective before the year 2014

Abstrakt Praacutece pojednaacutevaacute o možnosti použiacutet v civilniacutem řiacutezeniacute nahraacutevku ziacuteskanou nezaacutekonnyacutem

způsobem jako důkaz Nejprve je podrobně analyzovaacuten uacutestavniacute naacutelez kteryacute je v teacuteto oblasti průlomovyacute neboť se jednaacute o prvniacute přiacutepad kdy takto ziacuteskanaacute nahraacutevka byla v civilniacutem řiacutezeniacute jako důkaz připuštěna Daacutele jsou podrobně rozebraacutena ustanoveniacute kteraacute se teacuteto problematiky tyacutekajiacute a je provedena komparace současneacute uacutepravy s uacutepravou uacutečinnou před rokem 2014

Key words proof proving civil proceedings privacy protection proportionality test

Kliacutečovaacute slova důkaz dokazovaacuteniacute civilniacute řiacutezeniacute ochrana soukromiacute test proporcionality

1 UacuteVOD bdquoPoužitelnost zaacuteznamu rozhovoru pořiacutezeneacuteho soukromou osobou bez vědomiacute nahraacutevaneacute

osoby jako důkazu v přiacuteslušneacutem řiacutezeniacute je zaacutevislaacute na poměřovaacuteniacute chraacuteněnyacutech praacutev a zaacutejmů ktereacute se v teacuteto soukromeacute sfeacuteře střetaacutevajiacute Zaacutesah do praacuteva na soukromiacute osoby jejiacutež mluvenyacute projev je zaznamenaacuten je ospravedlnitelnyacute zaacutejmem na ochraně slabšiacute strany praacutevniacuteho vztahu jiacutež hroziacute zaacutevažnaacute uacutejma (včetně např ztraacutety zaměstnaacuteniacute) Opatřeniacute jedineacuteho nebo kliacutečoveacuteho důkazu touto cestou je analogickeacute k jednaacuteniacute za podmiacutenek krajniacute nouze či dovoleneacute sveacutepomocildquo736 Takto zniacute

praacutevniacute věta naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu se sp zn II UacuteS 177414 kteryacute vydal Uacutestavniacute soud v prosinci loňskeacuteho roku Veřejnost jej považuje za průlomovyacute neboť Uacutestavniacute soud vyhověl stiacutežnosti zaměstnance kteryacute se u soudu domaacutehal neplatnosti vyacutepovědi daneacute zaměstnavatelem ovšem k prokaacutezaacuteniacute tvrzeneacute skutečnosti měl pouze audionahraacutevku kteraacute obsahovala rozhovor jeho nadřiacutezeneacuteho a byla pořiacutezena bez jeho souhlasu Na tento naacutelez Uacutestavniacuteho soudu navazuje takeacute dalšiacute rozhodnutiacute Uacutestavniacuteho soudu ze dne 19 2 2015 sp zn III UacuteS 4715 Obdobnyacute princip lze naleacutezt takeacute v rozhodnutiacute Evropskeacuteho soudniacuteho dvora ze dne 11 12 2014 o předběžneacute otaacutezce ve věci C-21213

Uacutestavniacute soud tiacutemto naacutelezem rozšiacuteřil slabšiacutem stranaacutem možnosti dokazovaacuteniacute v civilniacutem řiacutezeniacute V praacuteci bude podrobně rozebraacuten vyacuteše zmiňovanyacute naacutelez Uacutestavniacuteho soudu daacutele budou analyzovaacuteny ustanoveniacute praacutevniacutech předpisů kteryacutech se předmětnyacute naacutelez dotyacutekaacute Zaacuteroveň bude provedena komparace dotčenyacutech ustanoveniacute s ustanoveniacutemi kteraacute jsou uacutečinnaacute od roku 2014 aby se dalo posoudit zda bude možneacute předmětnyacute naacutelez aplikovat i na vztahy jež se řiacutediacute praacutevniacute uacutepravou kteraacute se stala uacutečinnou od roku 2014

Ciacutelem praacutece bude podrobnaacute analyacuteza testu proporcionality kteryacute je kliacutečovyacutem prvkem v možnosti použitiacute důkazniacuteho prostředku ziacuteskaneacuteho nezaacutekonnyacutem způsobem v řiacutezeniacute před civilniacutemi soudy

Při zpracovaacuteniacute praacutece bude vychaacutezeno předevšiacutem z praacutevniacute uacutepravy platneacute před rokem 2014 platneacute pro rok 2015 a z knižniacutech zdrojů Daacutele bude použiacutevaacuteno judikatury soudů Českeacute republiky

735 Přiacutespěvek byl zpracovaacuten v raacutemci projektu ZČU SGS-2014-050 bdquoUacutečetniacute judikatura ve světle rekodifikace soukromeacuteho praacutevaldquo kteryacute je řešen na katedře finančniacuteho praacuteva a naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni 736 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a]

214

2 NAacuteLEZ UacuteS SP ZN II UacuteS 177414

21 Popis skutkoveacuteho stavu

Celyacute spor začal podaacuteniacutem žaloby dne 30 11 2005 u Městskeacuteho soudu v Brně Žalobu podal pan Ing Miroslav Kmoch (daacutele jen bdquostěžovatelldquo) proti sveacutemu byacutevaleacutemu zaměstnavateli společnosti KROHNE CZ spol sro (daacutele jen bdquozaměstnavatelldquo) Stěžovatel se domaacutehal určeniacute neplatnosti vyacutepovědi neboť tvrdil že skutečnyacutem důvodem vyacutepovědi nebyla nadbytečnost a připravovanaacute organizačniacute změna jak uvaacuteděl zaměstnavatel ale jiacutem učiněnaacute kritika zaměstnavatele zaslanaacute zahraničniacutemu vedeniacute zaměstnavatele Městskyacute soud v Brně stěžovateli vyhověl a určil že vyacutepověď danaacute zaměstnavatelem je neplatnaacute Městskyacute soud tak rozhodl na zaacutekladě důkazu audionahraacutevkou rozhovoru mezi zaměstnavatelem a členem zahraničniacuteho vedeniacute zaměstnavatele

Zaměstnavatel proti rozsudku Městskeacuteho soudu v Brně podal odvolaacuteniacute Krajskyacute soud v Brně rozsudek Městskeacuteho soudu změnil tak že naacutevrh stěžovatele zamiacutetl Sveacute rozhodnutiacute odůvodnil tiacutem že jedinyacutem podkladem pro rozhodnutiacute Městskeacuteho soudu byla předmětnaacute audionahraacutevka kteraacute byla pořiacutezena bez vědomiacute a bez souhlasu nahraacutevaneacute osoby a proto je jako důkazniacute prostředek nepřiacutepustnaacute

Stěžovatel rozhodnutiacute Krajskeacuteho soudu v Brně napadl dovolaacuteniacutem Nejvyššiacute soud rozhodnutiacute Krajskeacuteho soudu v Brně zrušil a vraacutetil mu věc k dalšiacutemu projednaacuteniacute Krajskyacute soud v Brně rozhodnutiacute Městskeacuteho soudu opět zamiacutetl Stěžovatel podal znovu dovolaacuteniacute nicmeacuteně tentokraacutet Nejvyššiacute soud dovolaacuteniacute zamiacutetl

Stěžovatel podal uacutestavniacute stiacutežnost ve ktereacute podrobně rozvedl sveacute argumenty proč nesouhlasiacute s rozhodnutiacutem odvolaciacuteho i dovolaciacuteho soudu K prokaacutezaacuteniacute toho že důvodem vyacutepovědi nebyla organizačniacute změna či nadbytečnost ale kritickeacute zpraacutevy ktereacute stěžovatel zaslal zahraničniacutemu vedeniacute maacute stěžovatel pouze dvě audionahraacutevky Dle něj by měly byacutet připuštěny jako důkaz neboť se tyacutekajiacute pracovniacutech zaacuteležitostiacute a proto na nich nahraneacute rozhovory nemajiacute charakter osobniacute povahy Stěžovatel zastaacuteval naacutezor že na zaacutekladě vyacuteše popsanyacutech skutečnostiacute došlo k porušeniacute jeho praacuteva na spravedlivyacute proces

Uacutestavniacute soud se v raacutemci přezkumu zabyacuteval tiacutem zda obecneacute soudy opraacutevněně odmiacutetly připustit jako důkaz předmětneacute audionahraacutevky Audionahraacutevky potvrzovaly stěžovatelem tvrzeneacute důvody vyacutepovědi Prvniacute z nich byla pořiacutezena při pracovniacute poradě zaměstnanců zaměstnavatele a druhaacute obsahuje rozhovor stěžovatele s představitelem zahraničniacuteho vedeniacute zaměstnavatele 737

22 Rozhodnutiacute Uacutestavniacuteho soudu

Jak již bylo zmiňovaacuteno vyacuteše tento naacutelez Uacutestavniacuteho soudu je považovaacuten za průlomovyacute neboť dosud civilniacute soudy v zaacutesadě nepřipouštěly použitiacute takovyacutechto zaacuteznamů jako důkazniacuteho prostředku bez souhlasu osoby kteraacute byla uacutečastniacutekem hovoru či nahraacutevky738 V předmětneacutem naacutelezu však Uacutestavniacute soud vyslovil naacutezor že v určityacutech přiacutepadech nelze takoveacuteto důkazy odmiacutetat pouze proto že se jednaacute o projev osobniacute povahy a že osoby vystupujiacuteciacute v zaacuteznamu nedaly souhlas s jeho použitiacutem Zaacutekladniacutem kriteacuteriem ktereacute se bude v danyacutech přiacutepadech aplikovat je poměřovaacuteniacute chraacuteněnyacutech praacutev a zaacutejmů jež se zde střetaacutevajiacute Jednaacute se o zaacutejem na ochranu osobnosti toho jehož projev je zachycovaacuten a zaacutejem na ochranu toho kdo zaacuteznam pořizuje K porovnaacuteniacute sloužiacute test proporcionality

Test proporcionality se sklaacutedaacute ze třiacute kroků V prvniacutem kroku je posuzovaacutena způsobilost navrhovaneacuteho důkazu dosaacutehnout ochrany praacuteva či zaacutejmu Poteacute se zkoumaacute jeho potřebnost nešlo-li ciacutele dosaacutehnout šetrněji V řiacutezeniacute nesmiacute byacutet jineacuteho přiacutemeacuteho důkazu ktereacuteho by bylo možneacute použiacutet k prokaacutezaacuteniacute tvrzenyacutech skutečnostiacute a kteryacute by se nedostaacuteval do střetu s praacutevem na ochranu osobnosti Nakonec se poměřuje uacutejma kteraacute použitiacutem důkazu bude způsobena s chraacuteněnyacutem ciacutelem Způsobenaacute uacutejma nesmiacute byacutet nepřiměřenaacute vzhledem k chraacuteněneacutemu ciacuteli739

Naprosto souhlasiacutem s jednotlivyacutemi podmiacutenkami testu proporcionality Nejdřiacuteve by se dle meacuteho naacutezoru mělo zkoumat zda danou skutečnost či tvrzeniacute nelze prokaacutezat šetrnějšiacutem způsobem V přiacutepadě že by se takovaacute možnost objevila soud by už nemusel posuzovat dalšiacute podmiacutenky testu proporcionality a navrhovanyacute důkaz by mohl rovnou zamiacutetnout neboť by se danaacute skutečnost či tvrzeniacute dalo prokaacutezat i bez jeho použitiacute V přiacutepadě že by jinaacute možnost důkazu nebyla měl by soud přezkoumat zda je takovyacute důkaz vůbec způsobilyacute danou skutečnost či tvrzeniacute prokaacutezat Tuto

737 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a] 738 Viz kapitola č 32 739 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a]

215

podmiacutenku bych zařadila až na druheacute miacutesto neboť pokud by navrhovanyacute důkaz nesplňoval prvniacute podmiacutenku do praacuteva na ochranu soukromiacute by u dotčenyacutech osob vůbec nedošlo V přiacutepadě že prvniacute podmiacutenku splniacute bude se zkoumat druhaacute podmiacutenka kde už ale k jakeacutemusi prolomeniacute praacutev na ochranu osob dojiacutet může V tomto přiacutepadě by se napřiacuteklad všichni přiacutetomniacute při provaacuteděniacute důkazu audionahraacutevkou dozvěděli obsah rozhovoru dotčenyacutech osob Soud by až poteacute mohl dospět k naacutezoru že navrhovanyacute důkaz danou skutečnost či tvrzeniacute neprokazuje zamiacutetl by jej a zaacutesah do osobnostniacutech praacutev dotčenyacutech osob by byl zbytečnyacute Přezkoumaacuteniacute nejprve prvniacute podmiacutenky by tuto situaci mohlo eliminovat Třetiacute podmiacutenka je velmi podstatnaacute Bez niacute by mohlo dochaacutezet k absurdniacutem situaciacutem kdy provedeniacutem důkazu bude zasaženo do osobnostniacutech praacutev ovšem důkaz posloužiacute k ochraně praacutev kteraacute majiacute daleko menšiacute vyacuteznam V dalšiacutem odstavci je vyjaacutedřen naacutezor Uacutestavniacuteho soudu kteryacute se dotyacutekaacute opačneacute absurdity a to že soudy nebraly ohled na zaacutevažnost praacutev kteraacute měla byacutet chraacuteněna provedeniacutem předmětneacuteho důkazu v poměru k praacutevům osob do nichž mělo byacutet provedeniacutem důkazu zasaženo

Uacutestavniacute soud daacutele uvaacutediacute že uacutečastniacuteci řiacutezeniacute očekaacutevajiacute že soud zachovaacute zaacutekladniacute zaacutesady ktereacute prostupujiacute danyacutem praacutevniacutem odvětviacutem v tomto přiacutepadě pracovniacutem praacutevem K tomu lze jako přiacuteklad uveacutest že ustanoveniacute sect 1a odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 2622006 Sb zaacutekoniacuteku praacutece ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů stanoviacute že mezi zaacutekladniacute zaacutesady pracovněpraacutevniacutech vztahů patřiacute mimo jineacute zvlaacuteštniacute zaacutekonnaacute ochrana postaveniacute zaměstnance K tomu Uacutestavniacute soud uvaacutediacute bdquo V projednaacutevaneacute věci Uacutestavniacute soud považuje za zjevně absurdniacute že by měl v naznačeneacutem konfliktu chraacuteněnyacutech zaacutejmů převaacutežit zaacutejem na ochraně soukromiacute svědka N V kteryacute na skryteacute audionahraacutevce dle přepisu založeneacutem ve spise nepronaacutešel nic osobniacuteho ale toliko informace majiacuteciacute zaacutesadniacute vyacuteznam z hlediska pracovněpraacutevniacutech vztahů stěžovatele Přiacutestup krajskeacuteho soudu považuje Uacutestavniacute soud za projev krajniacuteho formalismu ve vztahu k důkazům předklaacutedanyacutem zaměstnancem kteryacute usiluje o soudniacute ochranu proti sveacutevoli zaměstnavateleldquo740

V tomto přiacutepadě se jednalo o pracovniacute rozhovor Na prvniacute pohled se tak může zdaacutet že se nejednaacute o projev osobniacute svobody nicmeacuteně za ten je nutneacute považovat jakyacutekoli mluvenyacute projev či jineacute zaacuteznamy osobniacute povahy jak je uvedeno v sect 12 odst 1 zaacutekona č 401964 Sb občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquoobčanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1964ldquo) Stěžovatel k prokaacutezaacuteniacute svyacutech tvrzeniacute neměl jinou možnost důkazu než předmětnou audionahraacutevku Je zřejmeacute že audionahraacutevka je způsobilaacute prokaacutezat stěžovatelova tvrzeniacute Prvniacute dvě podmiacutenky jsou tedy splněny nyniacute zvaacuteženiacute třetiacute podmiacutenky a to poměru střetu dvou protichůdnyacutech praacutev Na jedneacute straně stojiacute zaacutejem na ochraně soukromiacute zaměstnavatele kteryacute je zakotven v čl 10 usneseniacute předsednictva Českeacute naacuterodniacute rady č 21993 Sb o vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod jako součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku Českeacute republiky (daacutele jen bdquoListinaldquo) Ochrana soukromiacute je daacutele podrobněji upravena občanskyacutem zaacutekoniacutekem z roku 1964 zaacutekonem č 892012 Sb občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquoobčanskyacute zaacutekoniacutekldquo) a zaacutekonem č 1012000 Sb o ochraně osobniacutech uacutedajů (daacutele jen bdquozaacutekon o ochraně osobniacutech uacutedajůldquo) Na druheacute straně je třeba posoudit důležitost zaacutejmu stěžovatele a to praacuteva na spravedlivyacute proces kteryacute vyplyacutevaacute z čl 36 odst 1 Listiny Převaacuteženiacute zaacutejmů stěžovatele dovozuje Uacutestavniacute soud ze zaacutesady ochrany slabšiacute strany Opatřeniacute důkazu tohoto typu přirovnaacutevaacute k jednaacuteniacute za podmiacutenek krajniacute nouze či dovoleneacute sveacutepomoci Apeluje ovšem na to že je potřeba důsledně rozlišovat mezi tajnyacutem pořizovaacuteniacutem audionahraacutevek videozaacuteznamů a důkazů podobneacuteho typu s uacutemyslem druhou stranu poškodit ktereacute by se nemělo podporovat a mezi tiacutem kdy je takovyacuteto důkaz pořiacutezen pro ochranu slabšiacute strany či oběti trestneacuteho činu

V zaacutevěru sveacuteho rozhodnutiacute Uacutestavniacute soud uvaacutediacute že obecneacute soudy porušily takeacute čl 4 odst 4 kteryacute zaklaacutedaacute povinnost šetřeniacute podstaty a smyslu jednotlivyacutech ustanoveniacute o meziacutech zaacutekladniacutech praacutev a svobod Tomuto ustanoveniacute by soudy měly daacutet přednost před striktniacutem formalismem ktereacute u jejich předchaacutezejiacuteciacutech rozhodnutiacute převaacutežilo741

3 VZTAH K JEDNOTLIVYacuteM USTANOVENIacuteM PRAacuteVNIacuteCH PŘEDPISŮ

Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu sp zn II UacuteS 177414 maacute praacutevniacute zaacuteklad v několika ustanoveniacutech kteraacute zakotvujiacute praacutevo na ochranu soukromiacute praacutevo na spravedlivyacute proces a nedotknutelnost osoby Jednaacute se předevšiacutem o čl 7 odst 1 Listiny čl 10 Listiny čl 36 odst 1 Listiny a daacutele ustanoveniacute sectsect 11 a 12 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 jejichž obsah byl obdobně převzat do ustanoveniacute sectsect 88

740 Uacutestavniacute soud II UacuteS 177414 [Vyacuteběr UacuteS 31052014] 741 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a]

216

a 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku V teacuteto kapitole budou jednotlivaacute ustanoveniacute Listiny a zaacutekonů podrobně rozebraacutena a v naacutesledujiacuteciacute kapitole budou srovnaacutena s testem proporcionality použityacutem v předmětneacutem naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu

31 Praacutevo na ochranu soukromiacute - čl 7 odst 1 a čl 10 Listiny

Čl 7 odst 1 Listiny bdquoNedotknutelnost osoby a jejiacuteho soukromiacute je zaručena Omezena může byacutet jen v přiacutepadech

stanovenyacutech zaacutekonemldquo Čl 10 Listiny bdquo(1) Každyacute maacute praacutevo aby byla zachovaacutena jeho lidskaacute důstojnost osobniacute čest dobraacute pověst

a chraacuteněno jeho jmeacuteno (2) Každyacute maacute praacutevo na ochranu před neopraacutevněnyacutem zasahovaacuteniacutem do soukromeacuteho

a rodinneacuteho života (3) Každyacute maacute praacutevo na ochranu před neopraacutevněnyacutem shromažďovaacuteniacutem zveřejňovaacuteniacutem nebo

jinyacutem zneužiacutevaacuteniacutem uacutedajů o sveacute osoběldquo Praacutevo na ochranu soukromiacute spolu s praacutevem na autonomii vůle představuje obecnou klauzuli

kteraacute zajišťuje uacuteplnou ochranu svobody i v přiacutepadech na ktereacute se nevztahujiacute žaacutednaacute speciaacutelniacute praacuteva Obě tato praacuteva sloužiacute jako subsidiaacuterniacute a doplňkoveacute zajištěniacute obecneacute svobody Ve vztahu k ostatniacutem zaacutekladniacutem praacutevům plniacute tato praacuteva komplementaacuterniacute funkci odvozenou ze samotneacute povahy uacutestavniacuteho staacutetu742

Jelikož se jednaacute o jedno ze zaacutekladniacutech praacutev je velmi obecně vymezeno v Listině daacutele pak bliacuteže rozvedeno zaacutekony nicmeacuteně vždy je třeba rozsah jeho ochrany posoudit v konkreacutetniacutem přiacutepadě V Listině je zakotveno ve člaacutenku 10

Praacutevo na ochranu soukromiacute je v různyacutech zemiacutech chraacuteněno v odlišneacute miacuteře V zaacutesadě platiacute že většiacute miacutery ochrany požiacutevaacute v zaacutepadniacutech zemiacutech než ve vyacutechodniacutech což vyplyacutevaacute z historickyacutech souvislostiacute Přesneacute hranice toho co pod ochranu soukromiacute spadaacute nejsou nikde vymezeny

Dřiacuteve soukromiacute požiacutevalo ochrany předevšiacutem dle prostoroveacuteho vymezeniacute bylo chraacuteněno předevšiacutem obydliacute a daacutele se ochrana tyacutekala sociaacutelniacutech vztahů zejmeacutena manželstviacute a rodiny V dnešniacute době dochaacuteziacute k rozšiřovaacuteniacute veřejneacute sfeacutery na uacutekor soukromeacute zaacuteroveň soukromeacute osoby často disponujiacute pro soukromiacute nebezpečnyacutemi možnostmi na to reaguje judikatura Uacutestavniacuteho soudu

Ačkoli je těžkeacute přesně vymezit obsah praacuteva na ochranu soukromiacute někteřiacute autoři jej rozčleňujiacute do čtyř oblastiacute a to na

- osobniacute soukromou sfeacuteru - rodinnyacute život a praacutevo na uzavřeniacute manželstviacute a založeniacute rodiny - soukromiacute v prostoroveacute dimenzi ndash tj nepřesně obydliacute a - soukromiacute jako důvěrnost komunikace743

Čl 10 Listiny je rozdělen do třiacute odstavců kde je bliacuteže specifikovaacuteno co se za soukromiacute považuje Důležiteacute je upozornit že se nejednaacute o taxativniacute vyacutečet pod ochranu soukromiacute spadajiacute i dalšiacute praacuteva kteraacute jsou upravena v jineacute čaacutesti Listiny např ochrana obydliacute či listovniacute tajemstviacute Může dojiacutet takeacute k tomu že konkreacutetniacute podoba soukromiacute nebude spadat pod žaacutedneacute ustanoveniacute Listiny a přesto bude požiacutevat ochrany neboť praacutevo na ochranu soukromiacute je třeba chaacutepat obecně v jeho komplexnosti V prvniacutem odstavci čl 10 Listiny je chraacuteněna lidskaacute důstojnost osobniacute čest dobraacute pověst a jmeacuteno

Ve vztahu k vyacuteše rozebiacuteraneacutemu naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu budou daacutele rozebraacuteny posledniacute dva odstavce čl 10 Listiny Druhyacute odstavec obsahuje praacutevo na ochranu před neopraacutevněnyacutem zasahovaacuteniacutem do soukromeacuteho a rodinneacuteho života třetiacute praacutevo na ochranu před neopraacutevněnyacutem shromažďovaacuteniacutem zveřejňovaacuteniacutem nebo jinyacutem zneužiacutevaacuteniacutem uacutedajů o sveacute osobě V těchto ustanoveniacutech je zahrnuto takeacute praacutevo na ochranu před sledovaacuteniacutem hliacutedaacuteniacutem a pronaacutesledovaacuteniacutem a to i na veřejně přiacutestupnyacutech miacutestech Neniacute ovšem vyloučena možnost prolomeniacute ochrany praacuteva na soukromiacute a to po splněniacute odpoviacutedajiacuteciacutech uacutestavněpraacutevniacutech testů Nejčastěji se tak staacutevaacute u kameroveacuteho sledovaacuteniacute veřejneacuteho prostoru či uchovaacuteniacute uacutedajů o DNA v databaacutezi obviněnyacutech Zaacuteroveň je možneacute praacutevo na ochranu soukromiacute omezit na zaacutekladě zaacutekona K tomuto omezeniacute dochaacuteziacute u tzv

742 POSPIacuteŠIL I LANGAacuteŠEK T ŠIMIacuteČEK V WAGNEROVA E a kol Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha Wolters Kluwer 2012 931 s ISBN 978-80-7357-750-6 743 POSPIacuteŠIL I LANGAacuteŠEK T ŠIMIacuteČEK V WAGNEROVA E a kol Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha Wolters Kluwer 2012 931 s ISBN 978-80-7357-750-6

217

zaacutekonneacute a uacuteředniacute licence ktereacute byly obsaženy v sect 12 odst 2 a 3 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 nyniacute jsou obsaženy v sectsect 88 a 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku

Naacutezor na to zda se jednaacute o opodstatněneacute omezeniacute byacutevaacute často velmi subjektivniacute Subjektivniacute pohled lze spatřovat takeacute v tom že donedaacutevna bylo v civilniacutem řiacutezeniacute použitiacute důkazu audionahraacutevkou bez souhlasu dotčeneacute osoby nemyslitelneacute Se změnou obsazeniacute soudců Uacutestavniacuteho soudu a vyacutevojem společnosti se ale pohled na důkazy tohoto typu začiacutenaacute měnit Dle soudkyně Elišky Waacutegneroveacute je při zaacutesahu do soukromiacute nutno posoudit naacutesledujiacuteciacute hlediska

- rozsah dopadu praacuteva na soukromiacute - naacuteroky na omezujiacuteciacute normy z pohledu principu praacutevniacuteho staacutetu - identifikace uacutečelů omezeniacute praacuteva na soukromiacute - vzaacutejemnyacute vztah a ovlivňovaacuteniacute mezi praacutevem na soukromiacute omezujiacuteciacutem zaacutekonem a skutkovyacutem

stavem - proporcionalita omezeniacute praacuteva na soukromiacute a - efektivniacute soudniacute ochrana před neproporcionaacutelniacutemi zaacutesahy744

Určovaacuteniacutem rozsahu dopadu praacuteva na soukromiacute se maacute na mysli ověřeniacute materiaacutelniacuteho obsahu takoveacuteho praacuteva Dle člaacutenku 7 odst 1 Listiny může byacutet soukromiacute omezeno jen v přiacutepadech ktereacute stanoviacute zaacutekon Existujiacute i přiacutepady kdy vyacutejimky stanoviacute přiacutemo Listina jako je tomu napřiacuteklad u domovniacute prohliacutedky upraveneacute v člaacutenku 12 odst 2 Listiny Jelikož je potřeba posoudit druh a intenzitu zaacutesahu do soukromiacute a protože se jednaacute o velmi citlivou oblast je nutneacute ověřit určitost a jasnost těchto praacutevniacutech norem omezujiacuteciacutech soukromiacute důvod uacutečel a hranice omezeniacute soukromiacute

Identifikace uacutečelů omezeniacute praacuteva na soukromiacute je nutnaacute proto že uacutečel zaacutesahu musiacute odpoviacutedat uacutečelům pro ktereacute lze toto praacutevo omezit Jednaacute se o relativně složiteacute posouzeniacute neboť praacutevo na soukromiacute je upraveno poměrně roztřiacuteštěně Daacutele majiacute soudy povinnost vždy odůvodňovat proč lze danyacute skutkovyacute stav subsumovat pod zaacutekonnou uacutepravu kteraacute dovoluje omezeniacute praacuteva na soukromiacute a proč v důsledku toho nedochaacuteziacute k nezaacutekonneacutemu porušovaacuteniacute praacuteva na soukromiacute Princip proporcionality maacute zajišťovat aby v každeacutem konkreacutetniacutem přiacutepadě dochaacutezelo k omezeniacute praacuteva na soukromiacute jen v takoveacutem rozsahu v jakeacutem je to nutneacute a možneacute spravedlivě požadovat aby došlo ještě k naplněniacute uacutečelu omezeniacute Posledniacute podmiacutenkou je efektivniacute soudniacute ochrana kteraacute musiacute nastoupit nejpozději bezprostředně po zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute Tato podmiacutenka však nebyacutevaacute často splněna nejčastěji tomu tak je u trestniacuteho řiacutezeniacute napřiacuteklad při osobniacute prohliacutedce745

32 Ustanoveniacute sect 12 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964

sect 12 ndash Zaacuteznamy osobniacute povahy bdquo(1) Piacutesemnosti osobniacute povahy podobizny obrazoveacute sniacutemky a obrazoveacute a zvukoveacute zaacuteznamy

tyacutekajiacuteciacute se fyzickeacute osoby nebo jejiacutech projevů osobniacute povahy smějiacute byacutet pořiacutezeny nebo použity jen s jejiacutem svoleniacutem

(2) Svoleniacute neniacute třeba použijiacute-li se piacutesemnosti osobniacute povahy podobizny obrazoveacute sniacutemky nebo obrazoveacute a zvukoveacute zaacuteznamy k uacutečelům uacuteředniacutem na zaacutekladě zaacutekona

(3) Podobizny obrazoveacute sniacutemky a obrazoveacute a zvukoveacute zaacuteznamy se mohou bez svoleniacute fyzickeacute osoby pořiacutedit nebo použiacutet přiměřenyacutem způsobem teacutež pro vědeckeacute a uměleckeacute uacutečely a pro tiskoveacute filmoveacute rozhlasoveacute a televizniacute zpravodajstviacute Ani takoveacute použitiacute však nesmiacute byacutet v rozporu s opraacutevněnyacutemi zaacutejmy fyzickeacute osobyldquo

Ustanoveniacute sect 12 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 chraacuteniacute piacutesemnosti osobniacute povahy podobizny obrazoveacute sniacutemky a obrazoveacute a zvukoveacute zaacuteznamy tyacutekajiacuteciacute se fyzickeacute osoby nebo jejiacutech projevů osobniacute povahy Piacutesemnostmi osobniacute povahy se majiacute na mysli piacutesemnosti ktereacute nejsou určeny veřejnosti Nepatřiacute mezi ně tedy obchodniacute korespondence uacuteředniacute spisy smlouvy atd Přestože daneacute ustanoveniacute hovořiacute o piacutesemnostech pod tuto ochranu spadaacute i korespondence v elektronickeacute podobě a to i když neniacute v tištěneacute formě Podobizna znamenaacute portreacutet fyzickeacute osoby na ktereacutem je zachycena jejiacute podoba Obrazovyacute sniacutemek či zaacuteznam se od podobizny lišiacute v tom že se nejednaacute o portreacutet ale o jinyacute obraz kde je zachycena podoba konkreacutetniacute fyzickeacute osoby tak že je danaacute osoba identifikovatelnaacute avšak se může jednat o zachyceniacute pouze naacutehodneacute či dokonce jen okrajoveacute


218

Zvukovyacute zaacuteznam znamenaacute jakyacutekoli zaacuteznam kde je zachycen hlasovyacute projev např zaacuteznam na magnetofonoveacute paacutesce či zvukoveacute kazetě

Dle prvniacuteho odstavce daneacuteho paragrafu je pořiacutezeniacute piacutesemnostiacute osobniacute povahy podobizen obrazovyacutech sniacutemků či obrazovyacutech a zvukovyacutech zaacuteznamů možneacute pouze se svoleniacutem dotčeneacute fyzickeacute osoby Souhlas nemusiacute byacutet piacutesemnyacute může byacutet dokonce učiněn konkludentně Napřiacuteklad pokud fyzickaacute osoba vstoupiacute do prostoru kteryacute je označen naacutepisem že je střeženo kamerovyacutem systeacutemem souhlasiacute s tiacutem že bude jejiacute pohyb zaznamenaacuten

Dotčenaacute osoba může již jednou daneacute svoleniacute kdykoli odvolat Dopředu se praacuteva na odvolaacuteniacute nemůže nikdo vzdaacutet Probleacutem nastaacutevaacute ve chviacuteli kdy u soudu jeden z uacutečastniacuteků navrhne provedeniacute důkazu kteryacute zasahuje do praacuteva na soukromiacute jineacute osoby a tato osoba k tomu nedala souhlas či jej odvolala Dosud se daly použiacutet judikaacutety Nejvyššiacuteho soudu V jednom z nich Nejvyššiacute soud stanovil že takovyacuteto nezaacutekonnyacute důkaz nelze proveacutest neboť by tiacutem došlo k porušeniacute praacutev fyzickeacute či praacutevnickeacute osoby V jineacutem rozhodnutiacute Nejvyššiacute soud připustil použitiacute důkazu ziacuteskaneacuteho v rozporu s obecně zaacutevaznyacutemi předpisy avšak pouze v přiacutepadě že se jednaacute o zaacuteznam kteryacutem je zachycen projev při vyacutekonu povolaacuteniacute obchodniacute profesniacute či veřejneacute činnosti Nejvyššiacute soud to odůvodnil tiacutem že v takoveacutemto přiacutepadě se nejednaacute o projev osobniacute povahy746

U tzv zaacutekonneacute licence neniacute souhlasu dotčeneacute fyzickeacute osoby třeba Tato vyacutejimka je zakotvena ve druheacutem odstavci Možnost použitiacute piacutesemnostiacute osobniacute povahy podobizen obrazovyacutech sniacutemků či obrazovyacutech a zvukovyacutech zaacuteznamů bez souhlasu fyzickeacute osoby je možneacute pouze pokud tak stanoviacute zaacutekon Zaacutekon může povolit použitiacute piacutesemnostiacute osobniacute povahy podobizen obrazovyacutech sniacutemků či zvukovyacutech zaacuteznamů ktereacute již existujiacute či povolit jejich pořiacutezeniacute (to nelze u piacutesemnostiacute osobniacute povahy) Takovaacuteto ustanoveniacute by měla byacutet dostatečně jasnaacute určitaacute a podrobnaacute V přiacutepadě jakyacutechkoli nejasnostiacute se musiacute danaacute ustanoveniacute vyklaacutedat restriktivně jelikož se jednaacute o zaacutesah do jednoho ze zaacutekladniacutech osobnostniacutech praacutev Vyacutečet zaacutekonnyacutech licenciacute lze naleacutezt i v jinyacutech zaacutekonech než je občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1964 Jednaacute se o vyacutečet taxativniacute nelze jej tedy rozšiřovat vyacutekladem747

33 Ustanoveniacute sect 88 a sect 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku

sect 88 ndash Zaacuteznamy bez svoleniacute bdquo(1) Svoleniacute neniacute třeba pokud se podobizna nebo zvukovyacute či obrazovyacute zaacuteznam pořiacutediacute nebo

použijiacute k vyacutekonu nebo ochraně jinyacutech praacutev nebo praacutevem chraacuteněnyacutech zaacutejmů jinyacutech osob (2) Svoleniacute neniacute třeba ani v přiacutepadě když se podobizna piacutesemnost osobniacute povahy nebo

zvukovyacute či obrazovyacute zaacuteznam pořiacutediacute nebo použijiacute na zaacutekladě zaacutekona k uacuteředniacutemu uacutečelu nebo v přiacutepadě že někdo veřejně vystoupiacute v zaacuteležitosti veřejneacuteho zaacutejmuldquo

sect 90 ndash Přiměřenost zaacutekonneacuteho zaacutesahu bdquoZaacutekonnyacute důvod k zaacutesahu do soukromiacute jineacuteho nebo k použitiacute jeho podobizny piacutesemnosti

osobniacute povahy nebo zvukoveacuteho či obrazoveacuteho zaacuteznamu nesmiacute byacutet využit nepřiměřenyacutem způsobem v rozporu s opraacutevněnyacutemi zaacutejmy člověkaldquo

Při srovnaacuteniacute sect 12 odst 2 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 a sect 88 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku lze dovodit že od roku 2014 zaacutekon rozšiřuje možnosti zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute Nyniacute lze do praacuteva na soukromiacute zasaacutehnout nejen na zaacutekladě zaacutekonneacute licence ale i v přiacutepadě ochrany jinyacutech praacutev nebo praacutevem chraacuteněnyacutech zaacutejmů K takoveacutemu zaacutesahu dochaacuteziacute nejčastěji v řiacutezeniacute před orgaacutenem veřejneacute moci Zaacutekonodaacuterce oproti předchoziacute uacutepravě v souvislosti se zaacutesahem do praacuteva na soukromiacute viacutece zohledňuje praacutevo na spravedlivyacute proces Zaacutesah do praacuteva na soukromiacute nepovoluje neomezeně Může k němu dojiacutet pouze pokud se uplatňuje jineacute praacutevo či praacutevem chraacuteněnyacute zaacutejem při soudniacutem spraacutevniacutem či jineacutem uacuteředniacutem řiacutezeniacute Orgaacuten veřejneacute moci v daneacutem přiacutepadě vždy posoudiacute zda je zaacutesah do praacuteva na soukromiacute opraacutevněnyacute

Povinnost orgaacutenu veřejneacute moci přezkoumat opraacutevněnost zaacutesahu lze spatřovat v ustanoveniacute sect 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ktereacute klade důraz na přiměřenost mezi zaacutesahem do praacuteva na soukromiacute a uacutečelem kteryacute je tiacutemto zaacutesahem sledovaacuten Zaacutekon tak stanovuje spiacuteše praacutevniacute princip než podrobnyacute postup jak lze soukromiacute omezit K takoveacutemu přezkoumaacuteniacute je vhodneacute použitiacute vyacuteše rozebiacuteraneacuteho

746 Srov rozsudek NS ze dne 1152005 sp zn 30 Cdo 642004 [PR 172005 str 647] a rozsudek NS ze dne 732014 sp zn 21 Cdo 13342013 [Vyacuteběr NS 10612014] 747 ŠVESTKA J SPAacuteČIL J ŠKAacuteROVAacute M HULMAacuteK M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I II 2 vydaacuteniacute

Praha C H Beck 2009 2321 s ISBN 978-80-7400-108-6

219

testu proporcionality Přitom je staacutele potřeba zachovaacutevat vyacutejimečnost takoveacuteho zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute a v pochybnostech je nutno veškeraacute omezeniacute vyklaacutedat restriktivně 748

Dalšiacute možnostiacute jak může dojiacutet k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute je tzv uacuteředniacute licence kteraacute je zakotvena v sect 88 odst 2 Oproti uacutepravě dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 došlo k drobnyacutem změnaacutem Již samotneacute zněniacute je odlišneacute neboť dřiacutevějšiacute uacuteprava vyacuteslovně nedovolovala pořiacutezeniacute podobizen a zaacuteznamů Toto opraacutevněniacute bylo dovozovaacuteno vyacutekladem Zaacutesah do praacuteva na soukromiacute je možnyacute pouze v přiacutepadech a v meziacutech dovolenyacutech zaacutekonem k uacuteředniacutemu uacutečelu nebo pokud někdo veřejně vystoupiacute ve veřejneacutem zaacutejmu Možnost veřejneacuteho vystoupeniacute ve veřejneacutem zaacutejmu osobou odlišnou od orgaacutenu veřejneacute moci kteryacutem dojde k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute daneacute ustanoveniacute zavaacutediacute do praacutevniacuteho řaacutedu nově Rozšiřuje tak okruh subjektů ktereacute mohou do praacuteva na soukromiacute zasaacutehnout z orgaacutenů veřejneacute moci i na dalšiacute osoby nicmeacuteně věcnyacute rozsah omezeniacute praacuteva na soukromiacute zůstaacutevaacute pořaacuted stejnyacute Pojmy veřejneacute vystoupeniacute a vystoupeniacute ve veřejneacutem zaacutejmu nejsou nikde přesně definovaacuteny a tak bude zaacuteležet na dalšiacutem vyacutevoji jak bude tato vyacutejimka vyklaacutedaacutena a v praxi použiacutevaacutena749 750

4 POROVNAacuteNIacute NAacuteLEZU UacuteSTAVNIacuteHO SOUDU S LITERATUROU

Pro srovnaacuteniacute teoretickeacuteho vyacutekladu a zaacutevěru Uacutestavniacuteho soudu v naacutelezu sp zn II UacuteS 177414 zvoliacutem porovnaacuteniacute postupu testu proporcionality a postupu dle soudkyně Elišky Waacutegneroveacute kteryacute byl popsaacuten v kapitole č 31 Eliška Waacutegnerovaacute při zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute zohledňuje celkem 7 hledisek Uacutestavniacute soud zkoumal pouze tři To ale neznamenaacute že do nich nezahrnul všech 7 hledisek či dokonce nezohlednil nějakeacute hledisko dalšiacute

Prvniacutem hlediskem dle Elišky Waacutegneroveacute je rozsah dopadu praacuteva na soukromiacute Přestože tento postup v předmětneacutem naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu popsaacuten neniacute je zřejmeacute že aby soud mohl v konkreacutetniacutem přiacutepadě proveacutest test proporcionality musiacute zaacuteroveň zjistit v jakeacute miacuteře dojde k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute

Podmiacutenka posouzeniacute určitosti a jasnosti omezujiacuteciacutech norem dle meacuteho naacutezoru v tomto přiacutepadě splněna neniacute Před rokem 2014 pro danyacute skutkovyacute stav omezujiacuteciacute normy žaacutedneacute nebyly Pouze Uacutestavniacute soud stanovil postup tzv test proporcionality kteryacute by se dal považovat za naacutehradu požadovaneacute praacutevniacute normy Judikatura obecnyacutech soudů v tomto ohledu byla roztřiacuteštěnaacute a převažoval naacutezor že důkazniacute prostředky ziacuteskaneacute nezaacutekonnyacutem způsobem použiacutet nelze Jelikož u praacutevniacutech norem ktereacute omezujiacute zaacutekladniacute praacuteva a svobody je kladen velikyacute důraz na jejich určitost a jasnot roztřiacuteštěnaacute judikatura toto hledisko nesplňuje V ustanoveniacute sectsect 80 a 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku již je toto pravidlo zakotveno Nicmeacuteně si troufaacutem tvrdit že i toto ustanoveniacute ačkoli možnost použitiacute důkazniacuteho prostředku ziacuteskaneacuteho nezaacutekonnyacutem způsobem povoluje neniacute dostatečně určiteacute co se tyacuteče vymezeniacute důvodů a podmiacutenek kdy lze takto učinit Jelikož se ale jednaacute o zaacutesah do jednoho ze zaacutekladniacutech praacutev ktereacute je vymezeno velice obecně a široce nelze ani po zaacutekonodaacuterci požadovat aby jeho omezeniacute bylo vymezeno přiacuteliš široce

Dalšiacute podmiacutenkou je že uacutečel zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute musiacute odpoviacutedat uacutečelům pro ktereacute lze praacutevo na soukromiacute omezit Tato podmiacutenka by se dala podřadit pod třetiacute podmiacutenku testu proporcionality ve ktereacute Uacutestavniacute soud poměřuje uacutejmu kteraacute bude použitiacutem důkazu způsobena s chraacuteněnyacutem zaacutejmem Způsobenaacute uacutejma nesmiacute byacutet nepřiměřenaacute vzhledem k chraacuteněneacutemu ciacuteli I toto vymezeniacute je velmi obecneacute a bude vždy zaacuteležet na konkreacutetniacutech okolnostech

Podmiacutenka odůvodněniacute proč lze danyacute skutkovyacute stav subsumovat pod zaacutekonnou uacutepravu kteraacute dovoluje omezeniacute praacuteva na soukromiacute a proč v důsledku toho nedochaacuteziacute k nezaacutekonneacutemu porušovaacuteniacute praacuteva na soukromiacute v testu proporcionality naleacutezt nejspiacuteše nelze Vyplyacutevaacute ovšem ze zaacutekladniacutech principů řiacutezeniacute před soudem neboť soudy musiacute vždy sveacute rozhodnutiacute odůvodnit a danyacute skutkovyacute stav podřadit pod praacutevniacute normy

Princip proporcionality dle Elišky Waacutegneroveacute lze podřadit pod druhou a třetiacute podmiacutenku testu proporcionality Druhaacute podmiacutenka zajišťuje to aby v každeacutem konkreacutetniacutem přiacutepadě dochaacutezelo k omezeniacute praacuteva na soukromiacute jen v takoveacutem rozsahu v jakeacutem je to nutneacute a zaacuteroveň možneacute

748 Nonnemann František Praacutevniacute uacuteprava ochrany osobnosti v noveacutem občanskeacutem zaacutekoniacuteku a jejiacute vztah k ochraně osobniacutech uacutedajů Praacutevniacute rozhledy Praha C H Beck 2012 13-142012 s 505 749 LAVICKYacute P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect 1minus654) Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha C

H Beck 2014 2400 s ISBN 978-80-7400-529-9 750 MELZER F TEacuteGL P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I svazek sect 1-117 Obecnaacute ustanoveniacute 1

vydaacuteniacute Praha Leges 2013 720 s ISBN 978-80-87576-73-1

220

spravedlivě požadovat aby došlo ještě k naplněniacute uacutečelu omezeniacute Třetiacute podmiacutenka jak již bylo popsaacuteno vyacuteše poměřuje uacutejmu kteraacute bude použitiacutem důkazu způsobena s chraacuteněnyacutem zaacutejmem

Posledniacutem hlediskem je efektivniacute soudniacute ochrana před neproporcionaacutelniacutemi zaacutesahy kteraacute musiacute nastoupit nejpozději bezprostředně po zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute V přiacutepadě řiacutezeniacute před soudem nastupuje teacuteměř okamžitě neboť soud rozhoduje o tom zda se danyacute důkazniacute prostředek použije či ne a tiacutem rozhoduje i o tom jestli dojde či nedojde k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute751 752

5 ZAacuteVĚR

V praacuteci byl proveden podrobnyacute rozbor možnosti použitiacute důkazniacutech prostředků ziacuteskanyacutech nezaacutekonnyacutem způsobem v civilniacutem řiacutezeniacute Daacutele byl popsaacuten postup při uplatňovaacuteniacute testu proporcionality kteryacute je zakotven v naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu sp zn II UacuteS 177414

Ačkoli zastaacutevaacutem naacutezor že každyacute trestnyacute čin či protipraacutevniacute jednaacuteniacute by mělo byacutet potrestaacuteno při hlubšiacutem zamyšleniacute jsem dospěla k naacutezoru že někdy k potrestaacuteniacute nebude moci dojiacutet a to z důvodu že protipraacutevniacute jednaacuteniacute či trestnyacute čin nebude možneacute dostatečně prokaacutezat protože kliacutečovyacute důkazniacute prostředek byl ziacuteskaacuten nezaacutekonnyacutem způsobem V některyacutech přiacutepadech bude muset převaacutežit zaacutesada ochrany soukromiacute před praacutevem na spravedlivyacute proces a spravedlivyacutem potrestaacuteniacutem či rozhodnutiacutem soudu Neznamenaacute to však že pokud dojde k zamiacutetnutiacute použitiacute důkazniacuteho prostředku jiacutemž by došlo k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute jineacute osoby automaticky to povede k nespravedliveacutemu rozhodnutiacute či k porušeniacute zaacutekladniacuteho praacuteva na spravedlivyacute proces Dosud ve většině přiacutepadů převaacuteželo praacutevo na ochranu soukromiacute nad praacutevem na spravedlivyacute proces Uacutestavniacute soud předmětnyacutem naacutelezem možnost použitiacute důkazů ziacuteskanyacutech nezaacutekonnyacutem způsobem oproti dosavadniacute praxi značně rozšiacuteřil Nicmeacuteně i tak staacutele dbaacute na ochranu soukromiacute a nedotknutelnost osob V každeacutem konkreacutetniacutem přiacutepadě majiacute totiž soudy povinnost pečlivě zkoumat zda je důkaz jehož provedeniacutem by došlo k zaacutesahu do soukromiacute jinyacutech osob možneacute použiacutet bez souhlasu těchto osob

Jak již bylo zmiacuteněno vyacuteše soudy musiacute zkoumat zda neniacute možnost daneacute tvrzeniacute prokaacutezat jinyacutem způsobem Daacutele soudy srovnaacutevajiacute uacutejmu kteraacute by byla použitiacutem navrhovaneacuteho důkazu způsobena a uacutejmu na chraacuteněneacutem zaacutejmu uacutečastniacuteka kteryacute použitiacute předmětneacuteho důkazu navrhuje Uacutestavniacute soud daacutele zdůrazňuje slabšiacute postaveniacute strany řiacutezeniacute (zaměstnance) Zastaacutevaacute naacutezor že aby bylo dodrženo praacutevo na spravedlivyacute proces musiacute soudy zaacutesadu ochrany slabšiacute strany dodržovat nejen v praacutevu hmotneacutem ale i procesniacutem Kdyby totiž slabšiacute strana nebyla chraacuteněna i z hlediska procesniacuteho postaveniacute ochrana slabšiacute strany v hmotneacutem praacutevu by pak pozbyacutevala na vyacuteznamu neboť slabšiacute strana by se jen vyacutejimečně mohla domoci uplatněniacute naacuteroků hmotneacuteho praacuteva Dle čl 36 odst 1 Listiny maacute uacutečastniacutek praacutevo očekaacutevat že soud bude postupovat dle zaacutekladniacutech zaacutesad kteryacutemi se danaacute praacutevniacute oblast vyznačuje Při zvaacuteženiacute konkreacutetniacute situace kdy se zaměstnanec snažiacute prokaacutezat že skutečnyacutem důvodem vyacutepovědi nebyla jeho nadbytečnost ale subjektivniacute postoj zaměstnavatele k zaměstnanci si lze jen těžko představit možnost jineacuteho důkazu kteryacute by byl způsobilyacute toto tvrzeniacute prokaacutezat Tento zaacutevěr by se dal vztaacutehnout napřiacuteklad i na spotřebitele kteryacute takeacute požiacutevaacute ochrany jako slabšiacute strana

Ve vyacuteše popsaneacutem sporu dokonce audionahraacutevka neobsahovala projevy osobniacute povahy neboť se jednalo o rozhovory ke kteryacutem dochaacutezelo při vyacutekonu povolaacuteniacute při obchodniacute či jineacute veřejneacute činnosti Uacutestavniacute soud však upozornil že i kdyby audionahraacutevka projevy osobniacute povahy obsahovala v tomto přiacutepadě by splňovala veškereacute podmiacutenky k tomu aby mohla byacutet použita jako důkazniacute prostředek Zaměstnanec si audionahraacutevku nepořiacutedil se zaacuteměrem dotčenou osobu nějak poškodit ale chraacutenit jedno ze svyacutech zaacutekladniacutech praacutev což se v tomto přiacutepadě daacute přirovnat k jednaacuteniacute za podmiacutenek krajniacute nouze či dovoleneacute sveacutepomoci (možnost ziacuteskaacuteniacute jineacuteho důkazu neměl)

Uacutestavniacute soud tiacutemto naacutelezem přibliacutežil možnost použitiacute důkazniacutech prostředků ziacuteskanyacutech nezaacutekonnyacutem způsobem v civilniacutem řiacutezeniacute jejich použitiacute v řiacutezeniacute trestniacutem kde je jejich použiacutevaacuteniacute pojiacutemaacuteno relativně široce Nyniacute lze tento vyacutevoj spatřit nejen v rozhodovaacuteniacute Uacutestavniacuteho soudu ale i v samotneacute praacutevniacute uacutepravě Občanskyacute zaacutekoniacutek ve sveacute podstatě tuto možnost zakotvuje v sect 88 odst 1

Během posledniacuteho roku vyacutevoj v tomto ohledu značně pokročil Ze sveacuteho pohledu mohu řiacuteci že to vidiacutem jako pozitivniacute krok Často se totiž staacutevalo že jedna strana (dokonce i bez zaacutekazu použitiacute důkazu tohoto typu by byla v silnějšiacutem postaveniacute) pravidla nemožnosti použitiacute důkazu ziacuteskaneacuteho

751 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a] 752 POSPIacuteŠIL I LANGAacuteŠEK T ŠIMIacuteČEK V WAGNEROVA E a kol Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha Wolters Kluwer 2012 931 s ISBN 978-80-7357-750-6

221

nezaacutekonnyacutem způsobem zneužiacutevala Uacutestavniacute soud tiacutemto rozhodnutiacutem takoveacuteto přiacutepady omeziacute a zaacuteroveň povinnostiacute proveacutest test proporcionality zameziacute aby došlo ke zneužiacutevaacuteniacute možnosti použitiacute takovyacutechto důkazů ze strany druheacute

Použitaacute literatura LAVICKYacute P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect 1minus654) Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha C H

Beck 2014 2400 s ISBN 978-80-7400-529-9 MELZER F TEacuteGL P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I svazek sect 1-117 Obecnaacute ustanoveniacute 1 vydaacuteniacute

Praha Leges 2013 720 s ISBN 978-80-87576-73-1 POSPIacuteŠIL I LANGAacuteŠEK T ŠIMIacuteČEK V WAGNEROVA E a kol Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha Wolters Kluwer 2012 931 s ISBN 978-80-7357-750-6 ŠVESTKA J SPAacuteČIL J ŠKAacuteROVAacute M HULMAacuteK M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I II 2 vydaacuteniacute

Praha C H Beck 2009 2321 s ISBN 978-80-7400-108-6 Nonnemann František Praacutevniacute uacuteprava ochrany osobnosti v noveacutem občanskeacutem zaacutekoniacuteku a jejiacute vztah k ochraně osobniacutech uacutedajů Praacutevniacute rozhledy Praha C H Beck 2012 13-142012 s 505 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a] Rozsudek NS ze dne 1152005 sp zn 30 Cdo 642004 [PR 172005 str 647] Rozsudek NS ze dne 732014 sp zn 21 Cdo 13342013 [Vyacuteběr NS 10612014] Kontaktniacute uacutedaje

Bc Michaela Severovaacute severovamichaelagmailcom Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

222

NĚKOLIK UacuteVAH K PROTESTU PROTI USNESENIacute VALNEacute HROMADY

Kateřina Chovancovaacute

Masarykova univerzita v Brně Praacutevnickaacute fakulta

Abstract The Act No 902012 Coll on Commercial Companies and Cooperatives (Business

Corporation Act) introduces new legal concept with regard to the regulation of the limited-liability company and the joint-stock company ndash an objection against a resolution of a general meeting This legal concept provides that the memberrsquos right to sue in the court of law for invalidity of a resolution of a general meeting is limited by an obligation to raise an objection against the resolution during the general meeting The Czech legal order did contain similar provision in the past that was applicable to a cooperative However the Business Corporation Act abandoned this legal concept in relation to the cooperative on the grounds of it being bdquounnecessarily formalisticldquo Notwithstanding the alleged formalistic nature of the legal concept it was reintroduced by the very same Act into the provisions regulating the capital companies The aim of this paper is to elaborate on the questions arising in relation to the reintroduction of the legal concept of objection and to provide general outline for their solution Integral part of this paper is dedicated to the applicability of the existing case law of the Czech courts on the objection provisions relating to the cooperative to the new provisions governing the capital companies This paper is the authorrsquos first work dealing with this issue and its main purpose is to outline the essential questions that will be addressed in detail in the authorrsquos masterrsquos thesis Abstrakt Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech zavaacutediacute v praacutevniacute uacutepravě společnosti s ručeniacutem

omezenyacutem a akcioveacute společnosti novyacute institut ndash protest proti usneseniacute valneacute hromady Praacutevo společniacuteka domaacutehat se vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady je tak omezeno povinnostiacute vzneacutest proti takoveacutemu usneseniacute na valneacute hromadě protest Obsahově podobnyacute institut českeacute praacutevo znalo v podobě naacutemitky proti usneseniacute členskeacute schůze v praacutevniacute uacutepravě družstev Novaacute uacuteprava však naacutemitku u družstev opouštiacute a to s odůvodněniacutem že jde o zbytečnyacute formalismus Paradoxně však podobnyacute institut zavaacutediacute u kapitaacutelovyacutech společnostiacute Ciacutelem praacutece je zamyslet se nad některyacutemi otaacutezkami spjatyacutemi s protestem a nastiacutenit jejich řešeniacute přičemž nediacutelnou součaacutestiacute praacutece je otaacutezka použitelnosti dosavadniacute judikatury k naacutemitce na současnou praacutevniacute uacutepravu Praacutece je prvniacutem autorčinyacutem vhledem do teacuteto problematiky přičemž představuje zaacutekladniacute nastiacuteněniacute otaacutezek ktereacute autorka využije pro psaniacute diplomoveacute praacutece Key words

objection against resolution of general meeting objection against resolution of membership meeting general meeting Kliacutečovaacute slova

protest proti usneseniacute valneacute hromady naacutemitka proti usneseniacute členskeacute schůze valnaacute hromada

UacuteVOD

Pro svoji praacuteci jsem si zvolila teacutema tyacutekajiacuteciacute se napadeniacute platnosti usneseniacute valneacute hromady konkreacutetně institut protestu společniacuteka (akcionaacuteře)753 kteryacute je nezbytnyacutem předpokladem aktivniacute legitimace754 společniacuteka v budouciacutem soudniacutem řiacutezeniacute o vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady

Zvoleneacute teacutema shledaacutevaacutem zajiacutemavyacutem předevšiacutem z toho důvodu že se jednaacute o nově zavedenyacute institut v praacutevniacute uacutepravě společnosti s ručeniacutem omezenyacutem a akcioveacute společnosti Ve skutečnosti však

753Zaacutekon č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech (daacutele jen bdquoZOKldquo) zavaacutediacute institut protestu jak u uacutepravy neplatnosti usneseniacute valneacute hromady společnosti s ručeniacutem omezenyacutem tak i u akcioveacute společnosti Vzhledem k přehlednosti budu daacutele v textu použiacutevat pouze pojem bdquoprotest společniacutekaldquo 754 Bliacuteže k tomu viz kapitolu 15

223

protest společniacuteka neniacute něčiacutem co by dosavadniacute českeacute praacutevo neznalo V obchodniacutem zaacutekoniacuteku755 existoval institut svyacutem obsahem podobnyacute dnešniacutemu protestu a to v praacutevniacute uacutepravě družstva Konkreacutetně se jednalo o naacutemitku člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze zakotvenou ustanoveniacutem sect 241 odst 1 ObchZ Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech však naacutemitku proti usneseniacute členskeacute schůze opouštiacute jako zbytečnyacute formalismus Na druhou stranu však podobnyacute institut zavaacutediacute u kapitaacutelovyacutech společnostiacute

Teacutema praacutece považuji za velmi aktuaacutelniacute neboť odbornaacute diskuze nad nově zavedenyacutemi instituty noveacute praacutevniacute uacutepravy neutichaacute ba naopak Nejen na akademickeacute půdě vyvstaacutevajiacute staacutele noveacute otaacutezky a probleacutemy praktickeacute použitelnosti nově zavedenyacutech institutů možnosti aplikace dosavadniacute judikatury na novou praacutevniacute uacutepravu a dalšiacute Ciacutelem praacutece je představit několik probleacutemů či otaacutezek spjatyacutech s institutem protestu a pokusit se nastiacutenit jejich řešeniacute

Tato praacutece je rozdělena na dvě čaacutesti V prvniacute čaacutesti se budu zabyacutevat teoretickyacutemi vyacutechodisky zvoleneacuteho teacutematu Zaměřiacutem se na rozbor platneacute a uacutečinneacute praacutevniacute uacutepravy protestu a na otaacutezky a probleacutemy ktereacute z niacute plynou Budu se věnovat takeacute vyacuteznamu protestu z hlediska civilniacuteho procesu a praacutevniacute teorie Rovněž se pokusiacutem o stručneacute srovnaacuteniacute uacutepravy v ObchZ a ZOK Druhaacute čaacutest praacutece již nebude teoretickaacute nyacutebrž bude spočiacutevat v rozboru vybranyacutech rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu vztahujiacuteciacutech se k naacutemitce člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze Uacutečelem druheacute čaacutesti praacutece bude posouzeniacute do jakeacute miacutery je možneacute dosavadniacute judikaturu aplikovat na nově zavedenyacute institut protestu společniacuteka s přihleacutednutiacutem k odchylkaacutem mezi těmito dvěma instituty

Zaacutevěrem považuji za vhodneacute zdůraznit že praacutece obsahuje pouze několik zaacutekladniacutech uacutevah nad probleacutemy ktereacute se k nově zavedeneacutemu institutu pojiacute přičemž představuje zaacuteklad pro budouciacute diplomovou praacuteci v niacutež se budu jednotlivyacutem otaacutezkaacutem věnovat podrobněji a komplexněji

1 PRAacuteVNIacute UacutePRAVA PROTESTU V ZAacuteKONĚ O OBCHODNIacuteCH KORPORACIacuteCH 11 Protest společniacuteka proti usneseniacute valneacute hromady

Povinnost společniacuteka podat protest proti usneseniacute valneacute hromady jako podmiacutenka jeho aktivniacute legitimace v přiacutepadě budouciacuteho naacutevrhu na vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady soudem je zakotvena v sect 192 odst 2 ZOK Ten stanovuje že se společniacutek nemůže dovolaacutevat neplatnosti usneseniacute valneacute hromady nebyl-li proti usneseniacute podaacuten protest Podaacuteniacute protestu neniacute nutneacute jestliže nebyl společniacutek na valneacute hromadě přiacutetomen nebo jestliže důvody pro neplatnost usneseniacute valneacute hromady nebylo možneacute na teacuteto valneacute hromadě zjistit Z logiky věci se prokaacutezaacuteniacute toho zda byl protest podaacuten nevyžaduje jestliže podanyacute protest nebyl zapsaacuten chybou zapisovatele či předsedy valneacute hromady

V přiacutepadě sporu zda protest byl podaacuten zakotvuje zaacutekon v sect 192 odst 3 domněnku že protest podaacuten byl756 Zaacutekonodaacuterce v předmětneacutem ustanoveniacute použil formulaci bdquomaacute se za toldquo kteraacute (dle vyacutekladovyacutech pravidel obsaženyacutech v důvodoveacute zpraacutevě k NOZ757) značiacute že se jednaacute o vyvratitelnou praacutevniacute domněnku758 Otaacutezkou zůstaacutevaacute zaacutevaznost takoveacuteho pravidla neboť je vtěleno pouze do důvodoveacute zpraacutevy nikoli do zaacutevazneacuteho praacutevniacuteho předpisu Na druhou stranu neniacute důvod nepovažovat vyacuteše zmiacuteněnou domněnku za vyvratitelnou Zaacutekonodaacuterce zvolil určitou formulaci vysvětlenou v důvodoveacute zpraacutevě a tiacutem dal najevo svůj uacutemysl zakotvit domněnku podaacuteniacute protestu jako vyvratitelnou

Společniacutek je povinen požaacutedat o zapsaacuteniacute obsahu protestu do zaacutepisu z jednaacuteniacute valneacute hromady a to podle sect 189 odst 1 piacutesm f) ZOK Zapsaacuteniacute obsahu protestu je stěžejniacute z toho důvodu že

755 Daacutele jen bdquoObchZldquo 756 bdquoJe-li sporneacute zda byl protest podaacuten maacute se za to že podaacuten bylldquo sect 192 odst 3 zaacutekona č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech v uacutečinneacutem zněniacute In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] CHBeck [cit 23 2015] 757 Vyacutekladovaacute pravidla důvodoveacute zpraacutevy k NOZ je dle meacuteho naacutezoru možneacute vztaacutehnout i na vyacuteklad ustanoveniacute ZOK Tyto dva zaacutekony majiacute společnaacute teoretickaacute vyacutechodiska oba byly zaacutekonodaacutercem přijaty v kraacutetkeacutem časoveacutem rozmeziacute a důvodovaacute zpraacuteva k ZOK v tomto směru neobsahuje žaacutednaacute zvlaacuteštniacute vyacutekladovaacute pravidla kteryacutemi by se odchyacutelila od vyacutekladovyacutech pravidel k NOZ 758 bdquoVyacuterazem lsquomaacute se za to žersquo se označuje vyvratitelnaacute praacutevniacute domněnka připouštějiacuteciacute důkaz opakuldquo Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek s 24 [online cit 232015] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verzepdf

224

v pozdějšiacutem soudniacutem řiacutezeniacute může společniacutek napadnout usneseniacute valneacute hromady pouze z důvodů ktereacute uplatnil v protestu759 Na společniacuteka jsou tedy v tomto ohledu kladeny velmi vysokeacute naacuteroky neboť již při podaacuteniacute protestu musiacute zhodnotit v čem dle jeho naacutezoru spočiacutevajiacute důvody neplatnosti usneseniacute valneacute hromady což vyžaduje nejen znalost praacutevniacute uacutepravy ale takeacute interniacutech předpisů společnosti

Důvodovaacute zpraacuteva se důvodům zavedeniacute povinnosti podat protest přiacuteliš nevěnuje Uvaacutediacute pouze že bdquoten (protest ndash pozn autorky) sice neniacute něčiacutem uacuteplně novyacutem ale daacutevaacute se mu jinyacute obsahldquo760 a že je projevem zaacutesady vigilantibus iura scripta sunt přičemž vnaacutešiacute předviacutedatelnost do vztahů neboť po podaacuteniacute protestu lze očekaacutevat že společniacutek napadne platnost daneacuteho usneseniacute valneacute hromady u soudu Považuji za zajiacutemaveacute a hodneacute pozornosti že důvodovaacute zpraacuteva se na jednu stranu vyjadřuje o protestu (resp naacutemitce) u neplatnosti usneseniacute členskeacute schůze družstva jako o zbytečneacutem život omezujiacuteciacutem formalismu na straně druheacute však takovyacute formalismus zavaacutediacute u kapitaacutelovyacutech společnostiacute

Tento zdaacutenlivyacute rozpor v důvodoveacute zpraacutevě je možneacute vysvětlit rozdiacutelnou povahou družstev a kapitaacutelovyacutech společnostiacute Zatiacutemco u družstev lze skutečně institut protestu považovat za zbytečnyacute formalismus u kapitaacutelovyacutech společnostiacute jeho zavedeniacute naopak shledaacutevaacutem uacutečelnyacutem a vhodnyacutem Družstva totiž obvykle jejich budouciacute členoveacute zaklaacutedajiacute s jinyacutem uacutemyslem než pouze za uacutečelem zisku Primaacuterně majiacute sloužit k ochraně a prosazovaacuteniacute zaacutejmů svyacutech členů Podnikaacuteniacute družstev neniacute vyloučeno takovaacute uacuteloha družstva je však až na druheacutem miacutestě Naopak v kapitaacutelovyacutech společnostech jde společniacutekům předevšiacutem o zisk Jsou to subjekty zaklaacutedaneacute typicky za uacutečelem podnikaacuteniacute což se samozřejmě projeviacute nejen ve struktuře a povaze vztahů mezi společniacuteky ale takeacute v zaacutekonnyacutech naacuterociacutech na rozhodovaciacute procesy společnostiacute U kapitaacutelovyacutech společnostiacute tedy strpiacuteme formalistickyacute institut protestu neboť tiacutem že klade vyššiacute naacuteroky na společniacuteka hodlajiacuteciacuteho napadnout platnost usneseniacute valneacuteho hromady chraacuteniacute do určiteacute miacutery společnost před společniacuteky-kverulanty jejichž jednaacuteniacute je vedeno snahou nabourat rozhodovaciacute procesy všemi možnyacutemi způsoby Z opačneacuteho uacutehlu pohledu lze na povinnost vzneacutest protest nahliacutežet jako na oslabeniacute společniacutekova postaveniacute proto je nutneacute při vyacutekladu a aplikaci ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK dbaacutet zvyacutešeneacute ochrany praacutev společniacuteka

Institut protestu představuje nejen realizaci zaacutesady vigilantibus iura scripta sunt v podobě vyššiacute požadavků kladenyacutech na společniacuteky maacute takeacute funkci varovnou Jeho vzneseniacute daacutevaacute signaacutel společnosti že maacute očekaacutevat v budoucnosti soudniacute řiacutezeniacute J Pokornaacute v komentaacuteři Wolters Kluwer hovořiacute o dvojiacute funkci protestu a to motivačniacute vzhledem ke společniacutekům ktereacute nutiacute k bdělejšiacutemu chovaacuteniacute a k většiacutemu zaacutejmu o informace a ochrannou vůči společnosti kteraacute diacuteky vzneseniacute protestu

může očekaacutevat soudniacute řiacutezeniacute a naopak

12 Protest jako praacutevniacute jednaacuteniacute

Rozbor protestu z hlediska praacutevně-teoretickeacuteho tedy nahliacuteženiacute na protest jako na praacutevniacute jednaacuteniacute společniacuteka je důležiteacute zejmeacutena pro zdůvodněniacute požadavků ktereacute jsou na protest kladeny resp ktereacute dosavadniacute judikatura použitelnaacute i na praacutevniacute uacutepravu protestu kladla na naacutemitku u družstev761 Jestliže je protest praacutevniacutem jednaacuteniacutem pak musiacute byacutet předevšiacutem určityacute aby vyvolal kyacuteženeacute praacutevniacute naacutesledky Občanskyacute zaacutekoniacutek762 upravuje praacutevniacute jednaacuteniacute v sect 545 přičemž nepodaacutevaacute jeho definici a ani se o to dle slov důvodoveacute zpraacutevy nesnažiacute763 To však neznamenaacute že by se na pojmu praacutevniacuteho jednaacuteniacute dřiacutevějšiacute terminologiiacute praacutevniacuteho uacutekonu něco změnilo Pojmoveacute znaky praacutevniacuteho jednaacuteniacute jakožto subjektivniacute praacutevniacute skutečnosti lze dovodit z literatury bdquoPraacutevniacute jednaacuteniacute je projevem vůle kteryacute je zaměřen na vyvolaacuteniacute určityacutech praacutevniacutech naacutesledků ktereacute praacutevniacute řaacuted s takovyacutem projevem vůle

759Viacutece viz podkapitolu 22 760Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 902012 Sb o obchodniacutech společnostech a družstvech (zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech) s 45 [online cit 22122014] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-k-ZOKpdf 761 Viz kapitolu 21 762 Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek v uacutečinneacutem zněniacute (daacutele jen bdquoobčanskyacute zaacutekoniacutekldquo) 763 Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek s 136 [online cit 232015] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verzepdf

225

spojujeldquo764 Z teacuteto definice vyplyacutevaacute že protest společniacuteka je praacutevniacutem jednaacuteniacutem ndash jednaacute se o projev

vůle společniacuteka kteryacute chce vyvolat praacutevniacute naacutesledky spojeneacute s podaacuteniacutem protestu tedy jeho vůle směřuje ke vzniku praacuteva napadnout usneseniacute valneacute hromady soudniacute cestou

Aby bylo praacutevniacute jednaacuteniacute platneacute musiacute splňovat určiteacute naacuteležitosti přičemž jsou rozlišovaacuteny naacuteležitosti subjektu naacuteležitosti vůle naacuteležitosti projevu vůle a naacuteležitosti předmětu praacutevniacuteho jednaacuteniacute765 S nedostatky v pojmovyacutech znaciacutech praacutevniacuteho jednaacuteniacute je spojena jeho nicotnost kdežto nesplněniacute některeacute z naacuteležitostiacute vyvolaacutevaacute neplatnost praacutevniacuteho jednaacuteniacute V tomto směru považuji za vhodneacute zaměřit se na judikatorně dovozenyacute požadavek určitosti a srozumitelnosti naacutemitky (protestu) z pohledu teorie praacutevniacuteho jednaacuteniacute Způsobuje neurčitost či nesrozumitelnost protestu jeho neplatnost nebo jeho nicotnost Z pohledu praacutevniacute teorie patřiacute určitost a srozumitelnost mezi naacuteležitosti projevu vůle766 tedy jejiacute nedostatek by znamenal neplatnost praacutevniacuteho jednaacuteniacute Občanskyacute zaacutekoniacutek však s neurčitostiacute a nesrozumitelnostiacute praacutevniacuteho jednaacuteniacute spojuje jeho nicotnost767 V přiacutepadě neurčitosti či nesrozumitelnosti podaneacuteho protestu nebude tedy protest vůbec považovaacuten za praacutevniacute jednaacuteniacute nyacutebrž půjde o non negotium

Ze zaacutevěru že protest je praacutevniacutem jednaacuteniacutem společniacuteka a ze zaacutesady bezformaacutelnosti praacutevniacuteho jednaacuteniacute rovněž vyplyacutevaacute že protest lze podat v jakeacutekoliv formě neboť zaacutekon pro něj žaacutednou speciaacutelniacute formu nevyžaduje Společniacutek však vždy musiacute pamatovat na to aby požaacutedal o zaznamenaacuteniacute protestu do zaacutepisu z jednaacuteniacute valneacute hromady768

13 Otaacutezka vyacutekladu ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK

Považuji za vhodneacute se bliacuteže zaměřit se na vyacuteklad (předevšiacutem jazykovyacute) ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK Vzhledem k tomu že zaacutekonodaacuterce použil trpnyacute rod769 nelze tedy dovodit že je zaacutekonem vyžadovaacuteno aby se neplatnosti dovolaacuteval pouze ten společniacutek kteryacute podal protest770

P Šuk v komentaacuteři (C H Beck) v tomto směru uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute bdquoMaacuteme za to že se společniacutek může v naacutevrhu podle sect 191 dovolat nejen důvodů ktereacute uplatnil v protestu on saacutem ale takeacute důvodů uplatněnyacutech ostatniacutemi osobami vyjmenovanyacutemi v sect 189 odst 1 piacutesm f)ldquo771 Zaacutekonodaacutercem zvolenou dikci tedy P Šuk považuje za možnost rozšiacuteřeniacute důvodů k napadeniacute usneseniacute valneacute hromady i na ty důvody ktereacute ve sveacutem protestu uplatnili jiniacute společniacuteci772 L Joskovaacute ve sveacutem člaacutenku jde ještě daacutel a tvrdiacute že z dikce předmětneacuteho ustanoveniacute vyplyacutevaacute že k aktivniacute legitimaci společniacuteka k podaacuteniacute naacutevrhu na vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady postačiacute aby kteryacutekoliv jinyacute společniacutek podal protest aniž by se muselo nutně jednat o společniacuteka žalujiacuteciacuteho Konkreacutetně k tomu uvaacutediacute bdquozaacutekonodaacuterce se vědomě rozhodl pro posiacuteleniacute postaveniacute společniacutekůldquo773 Sveacute tvrzeniacute odůvodňuje L Joskovaacute tiacutem že původniacute naacutevrh zaacutekona předloženyacute

Poslaneckeacute sněmovně vaacutezal opraacutevněniacute společniacuteka napadnout usneseniacute na podaacuteniacute protestu tiacutemto společniacutekem ke změně došlo teprve během jeho projednaacutevaacuteniacute na půdě parlamentu

L Joskovaacute na podporu sveacuteho zaacutevěru zdůrazňuje že převaacutežit by měla předevšiacutem varovnaacute funkce protestu Tedy společnost je upozorněna na možneacute soudniacute řiacutezeniacute podaacuteniacutem protestu a je již

764 HANDLAR J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect1-654) Komentaacuteř 1 vyd Praha CHBeck 2014 s 1940 765 Viz viacutece HANDLAR J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect1-654) Komentaacuteř 1 vyd Praha CHBeck 2014 s 1944 766 Srov KNAPP V Teorie praacuteva 1 vyd Praha C H Beck 1995 s 142 767 Viz sect 553 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku 768 Viz kapitolu 11 769 bdquo nebyl-li proti usneseniacute valneacute hromady podaacuten protestldquo 770 Pokud by to zaacutekon vyžadoval mělo by předmětneacute ustanoveniacute zniacutet spraacutevně takto bdquoNeplatnosti usneseniacute valneacute hromady se společniacutek nemůže dovolaacutevat nepodal-lildquo 771 ŠUK P A KOL ZAacuteKON O OBCHODNIacuteCH KORPORACIacuteCH KOMENTAacuteŘ 1 VYD PRAHA C H BECK 2013 S 377 772 Podobně se na tento vyacutekladovyacute probleacutem diacutevaacute i J Pokornaacutev komentaacuteři Wolters Kluwer Přestože v komentaacuteři k protestu u společnosti s ručeniacutem omezeniacutem pouze nastiňuje že jde o zajiacutemavou otaacutezku v komentaacuteři k protestu u akcioveacute společnosti již vyacuteklad řešiacute a přiklaacuteniacute se k tomu že akcionaacuteř napadajiacuteciacute usneseniacute valneacute hromady může využiacutet protestu vzneseneacuteho jinyacutem akcionaacuteřem 773 JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] C

H Beck [cit 22122014]

226

nedůležiteacute kteryacute společniacutek skutečně soudniacute řiacutezeniacute zahaacutejiacute Dobrou poznaacutemkou je takeacute to že maacutelokteryacute společniacutek hodlajiacuteciacute napadnout usneseniacute valneacute hromady bude spoleacutehat na to že protest podaacute některyacute z ostatniacutech společniacuteků Vzneseneacuteho protestu však mohou později využiacutet společniacuteci kteřiacute v době konaacuteniacute valneacute hromady neuvažovali o napadeniacute přijateacuteho usneseniacute avšak později se pro tuto cestu rozhodnou ať už z vaacutežnyacutech důvodů či jen ze snahy uškodit společnosti vedeniacutem soudniacuteho řiacutezeniacute Diskuze o důsledciacutech vyacutekladu sect 192 odst 2 ZOK tedy maacute dle meacuteho naacutezoru smysl neboť se zde na ocitaacute na jedneacute straně vah snaha šetřit praacuteva společniacuteků oslabenaacute samotnyacutem zavedeniacutem institutu protestu a na straně druheacute ochrana společnost před těmi společniacuteky kteřiacute využijiacute všech možnostiacute jak komplikovat fungovaacuteniacute společnosti

Nabiacuteziacute se otaacutezka jakyacutem způsobem budou ustanoveniacute vyklaacutedat soudy a kudy povede linie rozlišujiacuteciacute staacutele přiacutepustnyacute vyacuteklad (možnost uplatnit v soudniacutem řiacutezeniacute i jineacute důvody ktereacute byly obsahem protestu jineacuteho společniacuteka jak ji prezentujiacute autoři komentaacuteře či dokonce možnost podat naacutevrh na vysloveniacute neplatnosti i když žalujiacuteciacute společniacutek protest nepodal avšak byl podaacuten jinyacutem společniacutekem) V tomto přiacutepadě odpověď nelze hledat ani v dosavadniacute judikatuře vztahujiacuteciacute se k naacutemitce člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze neboť v přiacutepadě dikce ustanoveniacute sect 242 ObchZ zaacutekonodaacuterce zvolil rod činnyacute bdquoNaacutevrh soudu může člen podat požaacutedal-li o zaprotokolovaacuteniacute naacutemitkyldquo774 Lze uzavřiacutet že doktriacutena se v tomto ohledu vesměs shoduje na vyacutekladu sect 192 odst 2

ZOK ve prospěch společniacuteka konečneacute slovo však bude naacuteležet soudům předevšiacutem tedy Nejvyššiacutemu soudu jakožto sjednocovateli judikatury

Co se tyacuteče uacutepravy protestu u akcioveacute společnosti je upraven v ustanoveniacute sect 424 odst 1 ZOK shodně jako protest společniacuteka u společnosti s ručeniacutem omezeniacutem Nepovažuji tedy za nutneacute se uacutepravě protestu akcionaacuteře samostatně věnovat neboť z niacute plynou důsledky a probleacutemy shodneacute s vyacuteše rozebranou uacutepravou protestu společniacuteka

14 Protest při rozhodovaacuteniacute per rollam

Zaacutekonem ani komentaacuteřovou literaturou neřešenou avšak důležitou otaacutezkou je vzneseniacute protestu při rozhodovaacuteniacute per rollam tedy při rozhodovaacuteniacute valneacute hromady mimo jejiacute zasedaacuteniacute s pomociacute technickyacutech prostředků Vzhledem k tomu že rozhodovaacuteniacute per rollam maacute svaacute specifika je nutneacute zabyacutevat se v tomto přiacutepadě otaacutezkou formy protestu a předevšiacutem otaacutezkou časoveacuteho okamžiku vzneseniacute protestu Rozhodovaacuteniacute per rollam je upraveno v ustanoveniacutech sect 175 až sect 177 ZOK přičemž z dikce zaacutekona vyplyacutevaacute že je pro naacutevrh rozhodnutiacute vyžadovaacutena piacutesemnaacute forma jestliže společenskaacute smlouva neurčiacute jinyacute způsob resp jinou formu Forma jakou maacute byacutet vznesen protest při rozhodovaacuteniacute per rollam neniacute v zaacutekoně řešena Z naacuteroků kladenyacutech zaacutekonem na formu naacutevrhu rozhodnutiacute a takeacute z praktickeacuteho hlediska se přiklaacuteniacutem k tomu že v přiacutepadě rozhodovaacuteniacute per rollam by měl miacutet protest piacutesemnou formu už jen kvůli přiacutepadneacutemu dokazovaacuteniacute zda byl vznesen Lze jen doporučit aby společnost upravila tuto otaacutezku ve společenskeacute smlouvě a předešla tak možnyacutem komplikaciacutem Mnohem zajiacutemavějšiacutem probleacutemem je časovyacute okamžik kdy by měl byacutet protest vznesen při rozhodovaacuteniacute per rollam Obecnaacute uacuteprava protestu nezakotvuje žaacutednou dodatečnou lhůtu pro vzneseniacute protestu po konaacuteniacute valneacute hromady protest je tedy z časoveacuteho hlediska možneacute vzneacutest pouze během konaacuteniacute valneacute hromady Kliacutečovou se tedy jeviacute otaacutezka dokdy je nutneacute vzneacutest protest při rozhodovaacuteniacute mimo valnou hromadu Jestliže bychom dovodili že společniacutek maacute povinnost vzneacutest protest již v v okamžiku kdy reaguje na jemu zaslanyacute naacutevrh usneseniacute pak by takovyacute zaacutevěr vedl k absurdniacutem důsledkům Společniacutek by měl povinnost vzneacutest protest proti usneseniacute o ktereacutem ještě neviacute zda bude přijato Neměl by ani šanci seznaacutemit se s přiacutepadnyacutemi důvody svědčiacuteciacutemi pro neplatnost v budoucnu přijateacuteho usneseniacute

Klonila bych se tedy spiacuteše k tomu že společniacutek maacute možnost (a povinnost) vzneacutest protest v určiteacute lhůtě poteacute co mu bylo oznaacutemeno přijateacute rozhodnutiacute dle sect 177 ZOK kdy už maacute většiacute možnosti zhodnotit přiacutepadneacute důvody neplatnosti přijateacuteho usneseniacute ktereacute je nezbytneacute v protestu uplatnit Zde je ovšem problematickaacute otaacutezka jak dlouhaacute by měla byacutet tato lhůta aby byla přiměřenaacute pro společnost i společniacuteka Zaacutekon žaacutednou z těchto otaacutezek nereflektuje a řešeniacute tedy neniacute jednoznačneacute Dle meacuteho naacutezoru by lhůta pro vzneseniacute protestu po oznaacutemeniacute přijateacuteho rozhodnutiacute společniacutekovi neměla byacutet delšiacute než jeden měsiacutec neboť takoveacute časoveacute rozmeziacute daacutevaacute dostatečnyacute prostor společniacutekovi na rozmyšlenou zda podaacute protest a jakeacute důvody v něm uplatniacute a zaacuteroveň

774 Zaacutekon č 5131991 Sb obchodniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In beck-online [praacutevniacute

informačniacute systeacutem] C H Beck [cit 2 3 2015]

227

nevnaacutešiacute dlouhou nejistotu do postaveniacute společnosti tudiacutež varovnaacute funkce protestu zůstane zachovaacutena Konečneacute a zaacutevazneacute stanovisko k těmto otaacutezkaacutem bude zaacuteležet na judikatuře Do teacute doby je opět na společnostech aby sporneacute a zaacutekonem neřešeneacute probleacutemy podaacuteniacute protestu při rozhodovaacuteniacute per rollam upravily ve svyacutech společenskyacutech smlouvaacutech zvlaacuteště chtějiacute-li tohoto způsobu rozhodovaacuteniacute v praxi využiacutevat

15 Protest z hlediska civilniacuteho procesu

Podaacuteniacute protestu a jeho důsledky hrajiacute vyacuteznamnou roli ve sfeacuteře procesniacuteho praacuteva V uacutevodu teacuteto praacutece zaznělo že podaacuteniacute protestu je nezbytnyacutem předpokladem aktivniacute legitimace společniacuteka v budouciacutem soudniacutem řiacutezeniacute o neplatnosti usneseniacute valneacute hromady Je vhodneacute se tomuto tvrzeniacute bliacuteže věnovat neboť neniacute tak jednoznačneacute jak by se na prvniacute pohled mohlo zdaacutet Z pohledu civilniacuteho procesu je v tomto ohledu stěžejniacute požadavek tzv věcneacute legitimace uacutečastniacuteka775 kteryacute sice nepatřiacute mezi procesniacute podmiacutenky nezbytneacute k meritorniacutemu projednaacuteniacute věci soudem neubiacuteraacute to však na jejiacutem vyacuteznamu v celeacutem procesu A Winterovaacute k tomu uvaacutediacute bdquoAby uacutečastniacutek řiacutezeniacute jakožto žalobce uspěl ve věci sameacute (jde-li o sporneacute řiacutezeniacute aby spor vyhraacutel) musiacute byacutet on saacutem i jeho odpůrce (žalovanyacute) věcně legitimovaacutenldquo776 Naplněniacute požadavku věcneacute legitimace a to jak aktivniacute (na straně žalobce) tak pasivniacute (na straně žalovaneacuteho) je tedy předpokladem pro uacutespěch v řiacutezeniacute Podmiacutenka podaacuteniacute protestu s věcnou legitimaciacute uacutezce souvisiacute avšak neniacute jejiacutem jedinyacutem předpokladem Jak je uvedeno vyacuteše věcnaacute legitimace uacutečastniacuteka je předpokladem pro jeho uacutespěch v soudniacutem řiacutezeniacute Z povahy věci plyne že v přiacutepadě řiacutezeniacute o vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady se považuje za uacutespěch společniacuteka jestliže soud v rozhodnutiacute vysloviacute neplatnost usneseniacute valneacute hromady Je zřejmeacute že jestliže společniacutek napadne usneseniacute valneacute hromady soudniacute cestou aniž by byl dřiacuteve vznesen protest bude jeho naacutevrh soudem zamiacutetnut Z toho lze usoudit že podaacuteniacute protestu je vskutku nezbytnyacutem předpokladem aktivniacute věcneacute legitimace společniacuteka Avšak samotneacute podaacuteniacute protestu nepostačiacute k naplněniacute požadavku aktivniacute věcneacute legitimace společniacuteka neboť pouhyacute fakt že byl vznesen protest nepovede k uacutespěchu společniacuteka v soudniacutem řiacutezeniacute resp nepovede k vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady Musiacute zde přistoupit dalšiacute okolnosti vyplyacutevajiacuteciacute z hmotneacuteho praacuteva tedy soud musiacute napadeneacute usneseniacute shledat neplatnyacutem I přes fakt že protest byl vznesen může byacutet naacutevrh společniacuteka na vysloveniacute neplatnosti usneseniacute soudem zamiacutetnut V každeacutem přiacutepadě platiacute že v přiacutepadě absence podaacuteniacute protestu bude naacutevrh společniacuteka soudem zamiacutetnut vždy Lze tedy uzavřiacutet že vzneseniacute protestu je nezbytnyacutem předpokladem k naplněniacute věcneacute legitimace společniacuteka v budouciacutem soudniacutem řiacutezeniacute neniacute však předpokladem jedinyacutem V tomto směru maacute protest v civilniacutem procesu velkyacute vyacuteznam neniacute ale jedinou podmiacutenkou uacutespěšnosti žalujiacuteciacuteho společniacuteka 16 Staraacute a novaacute praacutevniacute uacuteprava ndash v čem je rozdiacutel

Vyacuteše citovanaacute důvodovaacute zpraacuteva777 kteraacute uvaacutediacute že institut protestu neniacute v českeacutem obchodniacutem praacutevu novinkou maacute na mysli ustanoveniacute sect 188 odst 2 piacutesm f) ObchZ ktereacute pracu je s pojmem protestu v raacutemci požadavků na zaacutepis z jednaacuteniacute valneacute hromady Ovšem ObchZ s podaacuteniacutem či nepodaacuteniacutem protestu nespojoval žaacutedneacute praacutevniacute uacutečinky protest nebyl podmiacutenkou pro aktivniacute legitimaci společniacuteka napadajiacuteciacuteho platnost usneseniacute valneacute hromady tudiacutež je zřejmeacute že jeho funkce byla v režimu stareacute praacutevniacute uacutepravy nulovaacute778 Z materiaacutelniacuteho hlediska lze tedy řiacuteci že staraacute praacutevniacute uacuteprava institut protestu u kapitaacutelovyacutech společnostiacute neznala Současneacutemu protestu v uacutepravě kapitaacutelovyacutech společnostiacute se viacutece podobaacute dnes již neuacutečinnyacute institut naacutemitky kterou ObchZ vyžadoval jako podmiacutenku pro možnost napadeniacute usneseniacute členskeacute schůze družstva u soudu Ustanoveniacute sect 242 odst 1 ObchZ vyžadovalo aby člen družstva požaacutedal o zaprotokolovaacuteniacute naacutemitky na členskeacute schůzi kteraacute usneseniacute přijala Rozdiacutelně od současneacute uacutepravy

775 Podmiacutenkami řiacutezeniacute na straně uacutečastniacuteka tedy způsobilostiacute byacutet uacutečastniacutekem řiacutezeniacute a procesniacute způsobilostiacute se nebudu zabyacutevat neboť na jejich splněniacute nemaacute podaacuteniacute protestu žaacutednyacute vliv 776 WINTEROVAacute A a kol Civilniacute praacutevo procesniacute 6 vyd Praha Linde 2011 s 137 777 Viz kapitolu 11 778 Viz viacutece JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute

systeacutem] C H Beck [cit 22122014]

228

protestu bylo členovi družstva umožněno aby naacutemitku oznaacutemil představenstvu do jednoho měsiacutece od konaacuteniacute členskeacute schůze779 Praacutevě z podobnosti obou institutů ndash bdquostareacuteldquo naacutemitky a bdquonoveacuteholdquo protestu - budu čerpat v naacutesledujiacuteciacute kapitole teacuteto praacutece kde se pokusiacutem zhodnotit aplikovatelnost vybraneacute judikatury vztahujiacuteciacute se k naacutemitce člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze na novou praacutevniacute uacutepravu protestu společniacuteka proti usneseniacute valneacute hromady Je zřejmeacute že tvůrci ZOK se co se tyacuteče zavedeniacute a uacutepravy protestu ve velkeacute miacuteře inspirovali německyacutem obchodniacutem praacutevem ktereacute znaacute institut protestu již od roku 1884 kdy byl zaveden do praacutevniacute uacutepravy akcioveacute společnosti Pro (nejen soudniacute) praxi budou tedy při aplikaci českeacute praacutevniacute uacutepravy velmi důležiteacute a prakticky využitelneacute poznatky německeacute doktriacuteny a judikatury kteraacute se během viacutece než stovky let existence protestu v německeacutem obchodniacutem praacutevu již vytřiacutebila a ustaacutelila V tomto ohledu plně odkazuji na člaacutenek L Joskoveacute v němž hodnotiacute a srovnaacutevaacute českou a německou uacutepravu protestu 2 JUDIKATURA K NAacuteMITCE ČLENA DRUŽSTVA A JEJIacute APLIKOVATELNOST NA UacutePRAVU PROTESTU

Judikatura Nejvyššiacuteho soudu tyacutekajiacuteciacute se institutu naacutemitky u družstev naacutem v současnosti může posloužit jako ukazatel toho co očekaacutevat v rozhodovaciacute praxi soudů při řešeniacute budouciacutech sporů vyplyacutevajiacuteciacutech z praacutevniacute uacutepravy protestu V naacutesledujiacuteciacutech podkapitolaacutech se tedy budu zabyacutevat tiacutem jakeacute požadavky a zaacutevěry zformulovala judikatura co se tyacuteče naacutemitky člena družstva a pokusiacutem se odhadnout nakolik bude dosavadniacute rozhodovaciacute praxe aplikovatelnaacute na praacutevniacute uacutepravu protestu v ZOK 21 Určitost naacutemitky

Zaacutekladniacutem předpokladem toho aby naacutemitka jakožto praacutevniacute uacutekon vyvolala kyacuteženeacute praacutevniacute uacutečinky je jejiacute určitost a srozumitelnost K tomu se Nejvyššiacute soud vyjaacutedřil napřiacuteklad v usneseniacute ze dne 10 května 2011 sp zn 29 Cdo 652010 V řešeneacutem přiacutepadě člen družstva (navrhovatel) vznesl naacutemitku proti usneseniacute členskeacute schůze o schvaacuteleniacute uacutečetniacute uzaacutevěrky Naacutemitku odůvodnil mimo jineacute tiacutem že uacutečetniacute uzaacutevěrka bdquoneodpoviacutedaacute požadavkům předpisůldquo780 Soudy obou stupňů posuzovaly naacutemitku v celeacutem jejiacutem rozsahu včetně vyacuteše uvedeneacuteho důvodu Nejvyššiacute soud však k dovolaacuteniacute družstva uzavřel že naacutemitka je v teacute čaacutesti kde navrhovatel tvrdiacute nesoulad uacutečetniacute uzaacutevěrky s předpisy neurčitaacute Soudy tedy měly dle naacutezoru Nejvyššiacuteho soudu posoudit naacutevrh pouze v rozsahu naacutemitky kteraacute je určitaacute nikoli v celeacutem jejiacutem rozsahu Rozebiacuteraneacute rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu se vztahuje jak vidno i k rozsahu soudniacuteho přezkumu napadeneacuteho usneseniacute členskeacute schůze ktereacutemu bude věnovaacutena naacutesledujiacuteciacute podkapitola

V dalšiacutem zajiacutemaveacutem rozhodnutiacute781 byla řešena situace kdy navrhovatelky na jednaacuteniacute členskeacute schůze bdquovznesly připomiacutenky ktereacute nebylo slyšet protože mluvily jedna přes druhou takže nebylo srozumitelneacute o co jde a jejich připomiacutenky nemohly byacutet zapsaacuteny Byly vyzvaacuteny aby je přišly nadiktovat do zaacutepisu což odmiacutetlyldquo782 Ze zaacutepisu z jednaacuteniacute členskeacute schůze tedy vyplyacutevalo že

navrhovatelky nesouhlasily s přijatyacutem usneseniacutem avšak nebylo z něj možneacute zjistit zda šlo o konkreacutetniacute naacutemitky popřiacutepadě jakyacute byl jejich obsah Nejvyššiacute soud uzavřel že aktivniacute legitimaci navrhovatelek nelze v tomto přiacutepadě posoudit pouze na zaacutekladě zaacutepisu z jednaacuteniacute členskeacute schůze a uložil soudu prvniacuteho stupně aby se zaměřil na zjištěniacute dalšiacutech skutečnostiacute rozhodnyacutech pro posouzeniacute toho zda naacutemitky navrhovatelek byly určiteacute a zda jim tedy svědčiacute aktivniacute legitimace

779 Přiacutepadně do jednoho měsiacutece od doby kdy se o konaacuteniacute členskeacute schůze dozvěděl jestliže nebyla svolaacutena řaacutedně Objektivniacute lhůta pro oznaacutemeniacute naacutemitky v tomto přiacutepadě byla stanovena na 1 rok 780 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 10 května 2011 sp zn 29 Cdo 652010 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch941ED6FCEA4B77E2C1257A4E006799B2openDocumentampHighlight=0 781 Jde o usneseniacute ze dne 25 ledna 2012 sp zn 29 Cdo 2412011 782 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 25 ledna 2012 sp zn 29 Cdo 2412011 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearchF350554B9AFF0E23C1257B57003D09AAopenDocumentampHighlight=0

229

Co se tyacuteče praacutevniacute uacutepravy protestu je rovněž vyžadovaacutena jeho určitost což vyplyacutevaacute jak z povahy věci783 tak i z komentaacuteřoveacute literatury784 Dosavadniacute judikaturu vztahujiacuteciacute se k určitosti naacutemitky proto považuji za použitelnou i na institut protestu 22 Obsah naacutemitky a rozsah soudniacuteho přezkumu usneseniacute členskeacute schůze

Důvody ktereacute uplatnil člen družstva v naacutemitce tedy obsah naacutemitky jsou velmi důležiteacute V soudniacutem řiacutezeniacute totiž navrhovatel nemaacute možnost uplatnit jineacute důvody než ty jež byly obsahem zaprotokolovaneacute naacutemitky Soud je tedy vaacutezaacuten rozsahem naacutemitky a to nejen z hlediska uplatněnyacutech důvodů ale takeacute z hlediska toho co konkreacutetně naacutemitka napadaacute Jestliže navrhovatel vznesl naacutemitku směřujiacuteciacute proti konkreacutetniacutemu usneseniacute členskeacute schůze pak v naacutesledujiacuteciacutem soudniacutem řiacutezeniacute neniacute možneacute aby napadl i jinaacute usneseniacute na ktereacute naacutemitkou nemiacuteřil Stěžejniacute je v tomto ohledu rozsudek Nejvyššiacuteho soudu z něhož vyplyacutevaacute že soudy jsou opraacutevněny přezkoumaacutevat neplatnost usneseniacute členskeacute schůze pouze v rozsahu vzneseneacute naacutemitky a přiacutepadnyacutech navazujiacuteciacutech tvrzeniacute družstva785 Z tohoto zaacutevěru vychaacutezel Nejvyššiacute soud takeacute v dalšiacutech svyacutech rozhodnutiacutech786 přičemž uzavřel že odvolaciacute soud překročil meze přezkumneacute činnosti když napadeneacute usneseniacute členskeacute schůze přezkoumal i z důvodů ktereacute navrhovatelka neuplatnila v naacutemitce (ani v naacutevrhu na zahaacutejeniacute řiacutezeniacute)

Důležiteacute jsou rovněž zaacutevěry niacuteže popsaneacuteho přiacutepadu787 Navrhovatel vzneseniacutem naacutemitky poukazoval na svolaacuteniacute členskeacute schůze neopraacutevněnou osobou a takeacute na to že členskaacute schůze nebyla usnaacutešeniacuteschopnaacute Odvolaciacute soud argumentoval judikaturou Nejvyššiacuteho soudu tyacutekajiacuteciacute se vaacutezanosti soudu rozsahem vzneseneacute naacutemitky a uzavřel že naacutemitka navrhovatele se nijak nevztahuje ke konkreacutetniacutem usneseniacutem přijatyacutem na jednaacuteniacute členskeacute schůze resp že určitaacute usneseniacute členskeacute schůze nelze přezkoumat z důvodu nepodaacuteniacute konkreacutetniacutech naacutemitek proti nim Takoveacute praacutevniacute posouzeniacute pochopitelně v dovolaciacutem řiacutezeniacute označil Nejvyššiacute soud za chybneacute Z povahy naacutemitek totiž vyplyacutevalo že se tyacutekajiacute všech usneseniacute přijatyacutech na onom jednaacuteniacute členskeacute schůze neboť naacutemitky miacuteřily obecně proti platnosti svolaacuteniacute schůze a jejiacute schopnosti se usnaacutešet Namiacutetaneacute vady tedy nepochybně byly způsobileacute ovlivnit a zasaacutehnout všechna usneseniacute přijataacute na jednaacuteniacute členskeacute schůze Ve vztahu k vyacuteše rozebraneacutemu rozhodnutiacute považuji za vhodneacute se pozastavit nad otaacutezkou zda dle judikatury naacutemitka musiacute napadat pouze konkreacutetniacute usneseniacute členskeacute schůze Vyacuteše rozebiacuteraneacute rozhodnutiacute totiž dle meacuteho naacutezoru oteviacuteraacute cestu k možnosti vzneacutest tzv paušaacutelniacute protest788 jehož podstatou je napadeniacute všech usneseniacute kteraacute na daneacutem jednaacuteniacute valnaacute hromada přijme a to předem aniž by k přijetiacute konkreacutetniacutech usneseniacute při vzneseniacute protestu již došlo Vyacuteše uvedenyacute judikaacutet toto připouštiacute za předpokladu že naacutemitka poukazuje na absenci zaacutekladniacutech zaacutekonnyacutech požadavků na to aby členskaacute schůze mohla vůbec konkreacutetniacute usneseniacute přijmout Z toho lze dovodit že se vznesenaacute naacutemitka tyacutekaacute i konkreacutetniacutech přijatyacutech usneseniacute Maacutem za to že toteacutež lze

783 Jde totiž o praacutevniacute jednaacuteniacute ndash k tomu bliacuteže viz kapitolu 12 784 Viz ŠUK P a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vyd Praha C H Beck 2013 s 378 785 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 5 listopadu 2002 sp zn 29 Odo 412002 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch772758AE83538A8DC1257A4E00696F4EopenDocumentampHighlight=0 786 Napřiacuteklad Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 25 zaacuteřiacute 2013 sp zn 29 Cdo 22812013 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch7EC504B41E276656C1257C040043827BopenDocumentampHighlight=0 787 Vychaacuteziacutem z Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 24 dubna 2014 sp zn 29 Cdo 10682014 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearchE3B527F0F8B5B184C1257CCF00204CFBopenDocumentampHighlight=0 788 Paušaacutelniacutem protestem kteryacute je typickyacute pro německou praacutevniacute uacutepravu protestu se zabyacutevaacute ve sveacutem člaacutenku L Joskovaacute Viz JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] C

H Beck [cit 22122014]

230

vztaacutehnout i na uacutepravu protestu dle ZOK Vznesenyacute protest (naacutemitka) tedy nemusiacute napadat přiacutemo konkreacutetniacute přijataacute usneseniacute jak je v některyacutech judikaacutetech uvaacuteděno789 respektive postačuje pokud lze napadeniacute konkreacutetniacutech usneseniacute z obsahu paušaacutelniacuteho protestu dovodit Pro praacutevniacute uacutepravu protestu rovněž platiacute že důvody ktereacute společniacutek uplatnil při vzneseniacute protestu představujiacute jednak limity jeho aktivniacute legitimace v budouciacutem soudniacutem řiacutezeniacute tak i limity soudu v jeho přezkumneacute činnosti Judikatura zakotvujiacuteciacute možnost namiacutetat v naacutevrhu na zahaacutejeniacute soudniacuteho řiacutezeniacute pouze důvody ktereacute navrhovatel uplatnil v naacutemitce a povinnost soudu přezkoumat napadeneacute usneseniacute pouze v rozsahu naacutemitek a navazujiacuteciacutech tvrzeniacute družstva je dle meacuteho naacutezoru aplikovatelnaacute i na praacutevniacute uacutepravu přezkumu neplatnosti usneseniacute valneacute hromady kapitaacutelovyacutech společnostiacute v režimu noveacute praacutevniacute uacutepravy Ke stejnyacutem zaacutevěrům stran rozsahu soudniacuteho přezkumu napadeneacuteho usneseniacute valneacute hromady se kloniacute i P Šuk v komentaacuteři (CHBeck) a takeacute odkazuje na dosavadniacute judikaturu k vyacutekladu sect 242 ObchZ790 23 Včasnost naacutemitky

Požadavek na včasneacute vzneseniacute naacutemitky je rovněž kliacutečovyacute pro budouciacute aktivniacute legitimaci navrhovatele Dle sect 242 odst 1 ObchZ mohl člen družstva vzneacutest naacutemitku přiacutemo při konaacuteniacute členskeacute schůze nebo ji oznaacutemit představenstvu do jednoho měsiacutece od konaacuteniacute členskeacute schůze V tomto ohledu se praacutevniacute uacuteprava protestu v ZOK vyacuterazně lišiacute od naacutemitky dle ObchZ neboť z ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK vyplyacutevaacute že protest je možno vzneacutest pouze v průběhu konaacuteniacute valneacute hromady Zaacutekon žaacutednou dodatečnou lhůtu pro vzneseniacute protestu nepřipouštiacute K požadavku uplatnit naacutemitku včas se vaacuteže rozhodnutiacute791 v němž Nejvyššiacute soud řešil povahu zaacutekonneacute měsiacutečniacute lhůty pro oznaacutemeniacute naacutemitky představenstvu a dalšiacute podmiacutenky za nichž je naacutemitka vznesena včas Navrhovateleacute se zuacutečastnili jednaacuteniacute členskeacute schůze ale naacutemitky odeslali předsedkyni představenstva až jeden den před koncem měsiacutečniacute lhůty pro jejich oznaacutemeniacute Nejvyššiacute soud shledal lhůtu pro oznaacutemeniacute naacutemitky za hmotněpraacutevniacute a uzavřel že do konce teacuteto lhůty musiacute naacutemitky přijiacutet do sfeacutery dispozice družstva nestačiacute je pouze ve lhůtě odeslat prostřednictviacutem držitele poštovniacute licence Zmeškaacuteniacute lhůty znamenaacute prekluzi tedy zaacutenik praacuteva člena družstva vzneacutest naacutemitku

Vzhledem k praacutevniacute uacutepravě protestu kteraacute neumožňuje vzneacutest protest v žaacutedneacute dodatečneacute lhůtě a jinak než na valneacute hromadě se vyacuteše zmiacuteněnyacute judikaacutet na protest v režimu ZOK neaplikuje neboť u protestu podobneacute otaacutezky ohledně povahy lhůty a naacutesledků jejiacuteho nedodrženiacute z logiky věci nevzniknou To že protest musiacute byacutet vznesen pouze v průběhu konaacuteniacute valneacute hromady vyplyacutevaacute ze zaacutekona792 Může se však objevit otaacutezka ve ktereacutem okamžiku během konaacuteniacute valneacute hromady musiacute byacutet protest vznesen Zda je to možneacute tak učinit již před přijetiacutem napadeneacuteho usneseniacute těsně po jeho přijetiacute či zda může byacutet napadeno určiteacute přijateacute usneseniacute až po projednaacuteniacute dalšiacutech bodů na programu valneacute hromady Těmto otaacutezkaacutem se věnovala L Joskovaacute a dospěla k naacutesledujiacuteciacutemu zaacutevěru bdquo protest je možno vzneacutest kdykoliv během trvaacuteniacute valneacute hromady a to jak před přijetiacutem daneacuteho usneseniacute tak po jeho přijetiacute (a to i po projednaacuteniacute dalšiacutech bodů valneacute hromady)ldquo793 S naacutezorem L Joskoveacute souhlasiacutem opačnyacute praacutevniacute naacutezor bych považovala za formalistickyacute a zbytečně omezujiacuteciacute praacuteva společniacuteka jehož postaveniacute je již samotnou praacutevniacute uacutepravou protestu oslabeno Nezbyacutevaacute než doufat že se k vyacuteše uvedeneacutemu zaacutevěru přikloniacute ve sveacute rozhodovaciacute praxi i soudy

789 Viz Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 10 května 2011 sp zn 29 Cdo 652010 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z

httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch941ED6FCEA4B77E2C1257A4E006799B2openDocumentampHighlight=0 790 Viz ŠUK P a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vyd Praha C H Beck 2013 s 377 791 Jednaacute se o Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 22 května 2012 sp zn 29 Cdo 2722011 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch103AD57807EDB714C1257A4E006550E0openDocumentampHighlight=0 792 Předevšiacutem to lze dovodit z toho že protest musiacute byacutet zaznamenaacuten v zaacutepise z valneacute hromady a že o jeho zapsaacuteniacute musiacute protestujiacuteciacute na valneacute hromadě požaacutedat ndash viz sect 189 odst 1 piacutesm f) ZOK 793 JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] C

H Beck [cit 22122014]

231

3 ZAacuteVĚR

Ve sveacute praacuteci jsem se zabyacutevala praacutevniacute uacutepravou protestu jako předpokladu aktivniacute legitimace společniacuteka k napadeniacute usneseniacute valneacute hromady před soudem V teoretickeacute čaacutesti praacutece jsem poukaacutezala na možnyacute vyacutekladovyacute probleacutem ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK a na postoje k jeho řešeniacute prezentovaneacute v odborneacute literatuře a takeacute na probleacutemy spojeneacute s vzneseniacutem protestu při rozhodovaacuteniacute per rollam Daacutele jsem se pokusila nahleacutednout na protest takeacute z pohledu civilniacuteho praacuteva procesniacuteho a z pohledu praacutevniacute teorie Nakonec jsem ve zkratce shrnula v čem se lišiacute staraacute a novaacute praacutevniacute uacuteprava naacutemitky (protestu) Zaacutekladniacutem zdrojem ze ktereacuteho jsem při psaniacute teoretickeacute čaacutesti čerpala byl člaacutenek L Joskoveacute a takeacute oba komentaacuteře ktereacute dosud k ZOK byly vydaacuteny

Ve druheacute čaacutesti praacutece věnovaneacute judikatuře Nejvyššiacuteho soudu tyacutekajiacuteciacute se naacutemitky člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze dle ObchZ jsem se pokusila odhadnout nakolik bude tato judikatura použitelnaacute i na uacutepravu institutu protestu v režimu ZOK Zaměřila jsem se na judikaturu vztahujiacuteciacute se k zaacutekladniacutem požadavkům na naacutemitku ndash k jejiacute určitosti jejiacutemu obsahu (resp odůvodněniacute) a jejiacute včasnosti Ve většině přiacutepadů jsem dospěla k zaacutevěru že judikatura bude použitelnaacute i na protest dle ZOK neboť i na něj klade praacutevniacute uacuteprava podobneacute požadavky co do určitosti a odůvodněniacute Co se tyacuteče včasnosti podaacuteniacute protestu nebude možneacute některaacute rozhodnutiacute aplikovat přičemž tento zaacutevěr vychaacuteziacute z rozdiacutelneacute praacutevniacute uacutepravy naacutemitky a protestu Při psaniacute druheacute čaacutesti praacutece jsem čerpala předevšiacutem z rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu a takeacute z komentaacuteřoveacute literatury kteraacute na aplikovatelnost některyacutech rozhodnutiacute rovněž poukazuje Seznam použiteacute literatury Literatura

Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 902012 Sb o obchodniacutech společnostech a družstvech (zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech) [online cit 22122014] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-k-ZOKpdf Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek s 136 [online cit 232015] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verzepdf HANDLAR J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect1-654) Komentaacuteř 1 vyd Praha CHBeck 2014 2400 s JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] C

H Beck [cit 22122014] KNAPP V Teorie praacuteva 1 vyd Praha C H Beck 1995 264 s LASAacuteK Jan a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vyd Praha Wolters Kluwer ČR 2014 2872 s ŠTENGLOVAacute Ivana a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vyd Praha C H Beck 2013 1008 s WINTEROVAacute A a kol Civilniacute praacutevo procesniacute 6 vyd Praha Linde 2011 711 s Praacutevniacute předpisy a soudniacute rozhodnutiacute

Zaacutekon č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech v uacutečinneacutem zněniacute In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] CHBeck [cit 23 2015] Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek v uacutečinneacutem zněniacute In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] CHBeck [cit 23 2015] Zaacutekon č 5131991 Sb obchodniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] CHBeck [cit 23 2015] Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 10 května 2011 sp zn 29 Cdo 652010 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z

httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch941ED6FCEA4B77E2C1257A4E006799B2openDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 25 ledna 2012 sp zn 29 Cdo 2412011 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z

httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearchF350554B9AFF0E23C1257B57003D09AAopenDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 5 listopadu 2002 sp zn 29 Odo 412002 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z

232

httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch772758AE83538A8DC1257A4E00696F4EopenDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 22 května 2012 sp zn 29 Cdo 2722011 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch103AD57807EDB714C1257A4E006550E0openDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 25 zaacuteřiacute 2013 sp zn 29 Cdo 22812013 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch7EC504B41E276656C1257C040043827BopenDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 24 dubna 2014 sp zn 29 Cdo 10682014 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearchE3B527F0F8B5B184C1257CCF00204CFBopenDocumentampHighlight=0 Kontaktniacute uacutedaje

Kateřina Chovancovaacute e-mail 393164mailmunicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity v Brně Veveřiacute 70 611 80 BRNO Českaacute republika

233

ČISTĚ MAJETKOVAacute UacuteJMA REINER VERMOumlGENSSCHADEN PURE ECONOMIC LOSS A JEJIacute NAacuteHRADA V NOVEacuteM CIVILNIacuteM

PRAacuteVU

Anežka Janouškovaacute

Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Karlovy

Abstrakt The research paper at hand is dedicated to the notion of pure economic loss which has

been introduced into the Czech legal order by section 2910 of the new Civil Code Even though the topic is being widely discussed in other jurisdictions it was neither the case of the Czech legal jurisprudence nor practice for so long as the former Civil Code adopted in 1964 was in force However this approach will have to be revised in view of the recodification that brings a significant change to the Czech legal order consisting inter alia in the limitation of the possibility to claim compensation for pure economic loss within the tort law The paper aims at defining the notion of pure economic loss outlining the rationale behind the limitation of compensation thereof and putting this concept into the wider context of the Czech tort law The main focus is given to the section 2910 of the Civil Code and its relation to the provisions providing for the contractual liability (section 2913 of the Civil Code) In respective chapters the emphasis is put on the importance of pure economic loss and its compensation in commercial law relationships which is further illustrated on several practical examples By way of comparison with German and Austrian tort law which served as a primary sources of inspiration for the Czech legislative drafters notably section 823 BGB and thus having regard to their utmost importance when interpreting those provisions of the new legislation related to the contractual and tort liability the present paper points out to the cardinal shortfalls identifiable in the new legislation of the law of torts that had arisen in the process of unduly transposing the relevant German provision governing this area of law The author reflects the outcomes of the foregoing comparative analysis and suggests possible solutions that might be helpful for the purpose of interpreting the most problematic parts of the new legislation in the field of tortious liability Abstrakt Praacutece se věnuje institutu čistě majetkoveacute uacutejmy kteryacute do českeacuteho praacutevniacuteho prostřediacute

zavaacutediacute sect 2910 noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Byť se v zahraničiacute jednaacute o velmi diskutovaneacute teacutema nebyla jeho problematika za uacutečinnosti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 v českeacute teorii ani praxi řešena To se však s ohledem na rekodifikaci kteraacute do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu přinaacutešiacute zaacutesadniacute změnu v podobě omezeniacute naacutehrady prosteacute ekonomickeacute škody bude muset změnit Praacutece si klade za ciacutel prostou majetkovou škodu definovat nastiacutenit smysl omezeniacute jejiacute naacutehrady a zasadit tento institut do širšiacuteho kontextu českeacuteho deliktniacuteho praacuteva Největšiacute pozornost je přitom věnovaacutena deliktniacute klauzuli sect 2910 OZ a jejiacutemu vztahu k odpovědnosti smluvniacute (sect 2913 OZ) V jednotlivyacutech kapitolaacutech je kladen důraz na vyacuteznam čistě majetkoveacute škody v obchodně praacutevniacutech vztaziacutech a na praktickyacutech přiacutepadech demonstrovaacutena důležitost jejiacute naacutehrady pro tuto oblast praacuteva Na srovnaacuteniacute s německyacutem a rakouskyacutem deliktniacutem praacutevem jež budou miacutet s ohledem na inspiračniacute zdroj občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (sect 823 BGB) při vyacutekladu noveacute uacutepravy smluvniacute a mimosmluvniacute odpovědnosti stěžejniacute vyacuteznam praacutece poukazuje na zaacutesadniacute nedostatky v noveacute deliktniacute uacutepravě jež při adaptaci německeacuteho ustanoveniacute o mimosmluvniacute naacutehradě škody vznikly Postřehy z komparativniacute studie autorka posleacuteze promiacutetaacute do vyacutekladu nejproblematičtějšiacutech pasaacutežiacute noveacute uacutepravy odpovědnostniacutech vztahů z hlediska naacutehrady prosteacute ekonomickeacute škody a s jejich pomociacute představuje možnaacute řešeniacute kteraacute mohou při vyacutekladu spornyacutech ustanoveniacute pomoci Kľuacutečoveacute slovaacute pure economic loss compensation for economic loss tort law contractual liability

liability out of tort liability out of negligence culpa in contrahendo czech new civil code Kľuacutečoveacute slovaacute čistě majetkovaacute škoda naacutehrada čistě majetkoveacute škody deliktniacute praacutevo smluvniacute

a mimosmluvniacute odpovědnost culpa in contrahendo novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek

234

1 UacuteVOD

V předklaacutedaneacute praacuteci bych se raacuteda zabyacutevala problematikou tzv čistě majetkoveacute uacutejmy kterou do českeacuteho praacutevniacuteho prostřediacute přinaacutešiacute ustanoveniacute sect 2910 OZ Uvedeneacute teacutema mě zaujalo hned z několika hledisek

Předně je pozoruhodnaacute dlouhodobaacute rezistence českeacute praacutevniacute vědy vůči tomuto zajiacutemaveacutemu teoretickeacutemu probleacutemu Zatiacutemco v mnoha tradičniacutech zahraničniacutech praacutevniacutech řaacutedech patřiacute prostaacute ekonomickaacute škoda k jedneacute z nejdiskutovanějšiacutech otaacutezek českaacute judikatura i doktriacutena se jiacute poměrně dlouho a uacutespěšně vyhyacutebaacute Jak však vyplyne z vyacutekladu do budoucna je třeba s uvedenou kategoriiacute škod počiacutetat A nejednaacute se pouze o otaacutezku ryze teoretickou Praacutevě naopak Problematika prosteacute majetkoveacute škody maacute zejmeacutena pro podnikatelskeacute prostřediacute nemaleacute praktickeacute dopady na něž musiacute českeacute subjekty při sveacute obchodniacute činnosti pro futuro pamatovat S tiacutem souvisiacute konečně i třetiacute aspekt kteryacute mě ke zvoleniacute teacutematu vedl Českyacute zaacutekonodaacuterce totiž formulaciacute sect 2910 OZ zavaacutediacute do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu zajiacutemaveacute a inovativniacute řešeniacute ktereacute při pozorneacutem čteniacute nemaacute z komparativniacuteho hlediska obdoby Toto novaacutetorstviacute pak nutně spiacuteše než odpovědi přinaacutešiacute mnoho neznaacutemyacutech

Prvniacute čaacutest praacutece se vypořaacutedaacutevaacute s teoretickyacutemi pojmy a vyacutechodisky ktereacute jsou důležiteacute pro pochopeniacute institutu prosteacute ekonomickeacute uacutejmy Naacutesleduje stručnyacute naacutehled do německeacute a rakouskeacute praacutevniacute uacutepravy kteryacute se posleacuteze promiacutetne při vyacutekladu předmětnyacutech ustanoveniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Za pomoci komparativniacute vyacutekladoveacute metody pak předklaacutedanaacute praacutece naacutezorně ilustruje že formulace sect 2910 OZ zvolenaacute zaacutekonodaacutercem se odchyluje od tradičniacuteho pojetiacute čistě majetkoveacute uacutejmy jak je znaacute německeacute a rakouskeacute praacutevo Ciacutelem praacutece je zejmeacutena tyto odchylky identifikovat a za pomoci zahraničniacuteho srovnaacuteniacute navrhnout jak by nedokonalou transpoziciacute teacuteto koncepce mohly českeacute soudy ve sveacute rozhodovaciacute praxi překlenout

2 POJEM ČISTĚ MAJETKOVEacute UacuteJMY Pokud jde o vymezeniacute kategorie čistě majetkoveacute uacutejmy794 (pure economic loss reiner

Vermoumlgensschaden) nepanuje v zahraničniacute literatuře jednoznačnaacute shoda795 Von Bar796 rozlišuje

dva zaacutekladniacute možneacute přiacutestupy Prvniacute přiacutestup typickyacute pro praacutevniacutemi řaacutedy common law definuje prostou ekonomickou uacutejmu jako jakoukoliv škodu kteraacute vznikne nezaacutevisle na zaacutesahu do života a zdraviacute poškozeneacuteho či nezaacutevisle na poškozeniacute či zničeniacute jeho věci Druhyacute přiacutestup převažujiacuteciacute v germaacutenskeacutem praacutevniacutem prostřediacute797 charakterizuje prostou majetkovou škodu jako škodu způsobenou bez zaacutesahu do absolutniacuteho praacuteva nebo jineacuteho praacutevem chraacuteněneacuteho zaacutejmu poškozeneacuteho (legally protected interest Rechtsgutprinzip) Podstatou bdquočisteacuteldquo ekonomickeacute uacutejmy je tedy skutečnost že poškozeneacutemu se sniacutežiacute hodnota jeho majetku aniž by došlo k narušeniacute jeho zdravotniacuteho stavu poškozeniacute jeho798 vlastnictviacute nebo zaacutesahu do jeho jinyacutech praacutevem chraacuteněnyacutech statků

V teacuteto souvislosti je tak nutneacute prostou ekonomickou uacutejmu odlišit od tzv naacutesledneacute ekonomickeacute uacutejmy (consequential economic loss Vermoumlgensfolgeschaden) jež lze přirovnat k naacutem

znaacutemeacutemu ušleacutemu zisku (sect 2952 OZ) Tato škoda je rovněž představovanaacute majetkovyacutemi ztraacutetami ty však nastaly v souvislosti se zaacutesahem do absolutniacuteho praacuteva Uvedeneacute odlišeniacute lze demonstrovat na naacutesledujiacuteciacutem přiacutekladu Podnikatel A a podnikatel B provozujiacute taxislužbu Vozidlo podnikatele A je poškozeno při dopravniacute nehodě kterou zavinil řidič protijedouciacuteho vozu Kolize automobilů zapřiacutečiniacute v jedneacute z nejrušnějšiacutech pražskyacutech ulic zaacutecpu v niacutež na několik hodin uviacutezne i vůz podnikatele B Podnikatel A ani podnikatel B nemohou v důsledku nehody pokračovat ve sveacute podnikatelskeacute činnosti a přijdou tak o vyacutedělek v hodnotě několik tisiacutec korun Ušlyacute zisk kteryacute vedle škody na vozidle utrpěl podnikatel A když nemohl vozit zaacutekazniacuteky představuje naacuteslednou ekonomickou uacutejmu neboť

794 S ohledem na neprobaacutedanost teacutematu se v českeacutem praacutevniacutem prostřediacute dosud neustaacutelil jednotnyacute pojem pro uvedenou kategorii škody Terminologicky lze vychaacutezet z označeniacute reiner Vermoumlgensschaden použiacutevaneacuteho v germaacutenskeacute praacutevniacute kultuře a pracovat tak s pojmem čistaacute či prostaacute majetkovaacute škoda nebo se inspirovat anglickou terminologiiacute (pure economic loss) a použiacutevat označeniacute čistaacute ekonomickaacute uacutejma V praacuteci použiacutevaacutem všechna zmiacuteněnaacute spojeniacute promiscue 795 Srov Boom H W a kol Pure Economic Loss (Tort and Insurance Law) Springer Wien Viacutedeň 2004 s 2 796 Viz Von Bar Ch Gemeineuropaumlisches Deliktrecht Diacutel 2 CH Beck Mnichov 1999 s 31 797 Srov např Koumltz H Wagner G Deliktsrecht Vahlen Mnichov 2013 s 47 798 K porušeniacute absolutniacutech statků při vzniku čisteacute ekonomickeacute uacutejmy dojiacutet může toto poškozeniacute se však v takoveacutem přiacutepadě projevuje vyacutelučně ve sfeacuteře třetiacute osoby K tomu bliacuteže srov Boom H W a kol opcit v pozn 2 s 3

235

vznikl naacutesledkem zaacutesahu do jeho absolutniacuteho praacuteva (poškozeniacute automobilu) Podnikatel B naproti tomu pouze uviacutezl v zaacutecpě aniž by došlo k poškozeniacute jeho vlastnictviacute Finančniacute čaacutestka kterou by od potenciaacutelniacutech klientů taxislužby byl byacuteval obdržel tak představuje čistou majetkovou škodu

Jelikož se prostaacute majetkovaacute škoda projevuje jen v ekonomickeacute sfeacuteře poškozeneacuteho bude jejiacute relevance patrnaacute zejmeacutena v obchodněpraacutevniacutech vztaziacutech Čistou ekonomickou škodu tak utrpiacute

akcionaacuteř kteryacute si pořiacutediacute akcie jejichž hodnota byla kvůli nepřesnyacutem informaciacutem v prospektu nadsazenaacute a naacutesledně klesne nebo banka kteraacute spoleacutehaje na nespraacutevnou vyacuteročniacute zpraacutevu auditora poskytne zaacutepůjčku akcioveacute společnosti jež se naacutesledně ukaacuteže jako nesolventniacute Stejně tak utrpiacute čistou ekonomickou uacutejmu podnikatel jehož tovaacuterna nemůže diacuteky vyacutepadku proudu dočasně vyraacutebět obraacuteběciacute stroje obchodniacutek ktereacutemu partner včas nedodal laacutetky a on tak nemůže plnit sveacute zaacutevazky či soutěžitel jemuž poklesnou naacutesledkem vstupu noveacuteho konkurenta na trh zisky

3 TZV PRAVIDLO VYLOUČENIacute (EXCLUSIONARY RULE)

Zatiacutemco odpověď na otaacutezku zda nahrazovat prostou ekonomickou škodu v raacutemci smluvniacuteho praacuteva je ve všech relevantniacutech praacutevniacutech řaacutedech799 bez vyacutejimky kladnaacute800 To zda přiznaacutevat naacutehradu čisteacute ekonomickeacute uacutejmy v praacutevu deliktniacutem zůstaacutevaacute předmětem dlouhotrvajiacuteciacutech sporů

Ve velkeacute čaacutesti staacutetů se vyvinulo tzv pravidlo vyloučeniacute (exclusionary rule)801 podle něhož

se při nedbalostně způsobenyacutech protipraacutevniacutech činech prostaacute majetkovaacute škoda nenahrazuje Jak shrnuje H Koziol802 důvodů pro vyloučeniacute jejiacute naacutehrady je několik Hlavniacutem argumentem je obava před nekonečnyacutem množstviacutem praacutevniacutech sporů (tzv floodgates argument Uferlosigkeit)803 kteryacute spojuje snahu zabraacutenit zahlceniacute justice soudniacutemi spory snahu ochraacutenit škůdce před neomezenyacutem počtem potenciaacutelniacutech žalob a konečně skutečnost aby nedochaacutezelo k neuacuteměrneacutemu omezeniacute svobody uacutečastniacuteků praacutevniacutech vztahů804 Dalšiacutem argumentem pro pravidlo vyloučeniacute je složitaacute předviacutedatelnost prosteacute ekonomickeacute škody805 plynouciacute ze špatneacute rozpoznatelnosti majetkovyacutech poměrů poškozeneacuteho Nemalyacute vliv maacute i hodnota praacutevem chraacuteněnyacutech zaacutejmů ve společnosti - život zdraviacute a svoboda jedince požiacutevajiacute bezesporu nejvyššiacute ochrany Vysokou ochranu pak tradičně praacutevniacute řaacuted poskytuje i vlastnictviacute Naproti tomu finančniacute zaacutejmy jednotlivce jsou na pomyslneacutem hodnotoveacutem žebřiacutečku na spodniacutech poziciacutech806 Konečně nelze opomiacutejet že prostaacute ekonomickaacute škoda je v některyacutech přiacutepadech žaacutedouciacute (kupř již vyacuteše zmiacuteněnaacute situace vstupu noveacuteho konkurenta na trh)807

Tato argumentace však neniacute zcela uspokojivaacute neboť i ve staacutetech ktereacute přijaly exclusionary rule se vyvinulo několik vyacutejimek kdy se prostaacute ekonomickaacute uacutejma nahrazuje808 S jinyacutem vysvětleniacutem pravidla vyloučeniacute proto přichaacuteziacute zastaacutenci teorie Law amp Economics809 podle nichž primaacuterniacutem

799 Pro uacutečely teacuteto praacutece jsou zohledňovaacuteny praacutevniacute řaacutedy staacutetů Evropskeacute Unie a USA 800 Viz Koziol H Recovery for economic loss in theEuropean Union in Arizona Law Review 48 (2006) s 871 801 Srov tamteacutež nebo Bussani M Palmer V Parisi F Liability for Pure Financial Loss in Europe An Economic Restatement in American Journal of Comparative Law 51 2003 s 123 802 Koziol opcit v pozn 7 s 875 an 803 Americkyacute soudce Cardozo tuto ideu vyjaacutedřil naacutesledovně bdquoliability in an indeterminate amount for an indeterminate time to an intederminate classldquo Viz Ultramares Corporation v Touche 174 NE 441 (1932) 804 Zde se projevuje preventivniacute funkce deliktniacuteho praacuteva Pokud by každyacute čelil potenciaacutelniacute hrozbě neomezeneacute odpovědnosti za nedbalostniacute způsobeniacute prosteacute ekonomickeacute škody byla by většina činnostiacute přiacuteliš riskantniacute na to aby je lideacute vykonaacutevali Naacutesledkem by bylo omezeniacute svobody jednaacuteniacute 805 Přiacutelišnaacute ochrana zaacutejmů ktereacute nejsou zřejmeacute a nemajiacute jasneacute hranice by opět vedla k omezeniacute svobody jednaacuteniacute jednotlivců neboť by učinila teacuteměř všechny činnosti přiacuteliš riskantniacutemi Srov Koziol opcit v pozn 7 s 877 806 Uvedenyacute aspekt byl i vyacutechodiskem při tvorbě Principů evropskeacuteho deliktniacuteho praacuteva (čl 2102 PETL) 807 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 47 808 Přiacutekladem je informace nebo rada třetiacute osobě s ciacutelem přimět jiacute k určiteacutemu jednaacuteniacute uacutemyslneacute způsobeniacute škody či již vyacuteše zmiacuteněnaacute existence smluvniacuteho ale i jineacuteho speciaacutelniacuteho vztahu (v anglickeacute judikatuře je tato podmiacutenka označovaniacute proximity ndash srov Hedley Byrne amp Co Ltd v Heller amp Partners Ltd [1964] AC 465) mezi škůdcem a poškozenyacutem 809 Srov Bussani M Palmer V Parisi F op cit v pozn 8 s 131 a naacutesl

236

uacutekolem deliktniacuteho praacuteva neniacute nahradit veškerou uacutejmu jednotlivce nyacutebrž pouze tu uacutejmu kterou z protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute škůdce utrpěla společnost (tzv sociaacutelniacute škoda social cost) Přiacutekladem čisteacute ekonomickeacute uacutejmy kteraacute se podle praacutevně-ekonomickeacuteho naziacuteraacuteniacute hradit nebude je škoda kteraacute vznikla vyacuterobci čokolaacutedy tiacutem že nemohl při vyacutepadku elektrickeacuteho proudu vyraacutebět Společnost škodu neutrpiacute neboť na trhu je dostatek jinyacutech vyacuterobců čokolaacutedy kteřiacute poptaacutevku uspokojiacute

4 NAacuteHRADA ČISTEacute MAJETKOVEacute UacuteJMY V EVROPSKEacuteM PROSTORU

Zajiacutemavyacutem fenomeacutenem na poli naacutehrady prosteacute majetkoveacute uacutejmy v mimosmluvniacutech vztaziacutech je skutečnost že na rozdiacutel od jinyacutech oblastiacute deliktniacuteho praacuteva nelze v komparativniacutech studiiacutech najiacutet tradičniacute pojiacutetko mezi zeměmi kontinentaacutelniacute praacutevniacute kultury a staacutety common law810 Autoři rozsaacutehleacute komparativniacute studie Bussani a Palmer811 proto přichaacuteziacute s alternativniacutem rozděleniacutem na staacutety liberaacutelniacute pragmatickeacute a konzervativniacute

Staacutety liberaacutelniacute mezi něž se řadiacute Francie Belgie Španělsko či Itaacutelie vychaacutezely při tvorbě deliktniacuteho praacuteva ze zaacutesady neminem ledere - kdokoliv způsobiacute škodu musiacute ji nahradit812 Jejich

civilniacute kodexy obsahujiacute generaacutelniacute deliktniacute klauzuli při jejiacutemž naplněniacute813 vznikne poškozeneacutemu naacuterok na naacutehradu uacutejmy bez ohledu na to jakyacute statek byl zasažen Tyto staacutety tak pracujiacute s jednotnou kategoriiacute uacutejmy a nerozlišujiacute prostou ekonomickou uacutejmu jako zvlaacuteštniacute druh škody Srovnaacutevaciacute studie ukazujiacute že i diacuteky teacuteto skutečnosti přistupujiacute k naacutehradě prosteacute ekonomickeacute uacutejmy velmi velkoryse Jedinyacute způsob jak v extreacutemniacutech přiacutepadech korigovat nespravedliveacute vyacutesledky tohoto systeacutemu je přiacutepadneacute ex post vyloučeniacute odpovědnosti soudniacutem rozhodnutiacutem např z důvodu přetrženiacute kauzaacutelniacuteho nexu814

Staacutety pragmatickeacute zahrnujiacuteciacute Anglii Skotsko a Nizozemsko přistupujiacute k naacutehradě prosteacute

ekonomickeacute uacutejmy vyacuterazně zdrženlivěji Princip vyloučeniacute se v nich prosadil diacuteky soudniacute praxi815 Tyto staacutety tak naacutehradu čistě majetkoveacute škody a priori plně nevylučujiacute ale ponechaacutevajiacute na soudciacutech aby ad hoc posoudily ktereacute zaacutejmy majiacute v konkreacutetniacutem přiacutepadě převaacutežit Přiacutepadnaacute odpovědnost se pak dovozuje z porušeniacute tzv povinnosti peacuteče (duty of care) jež je však soudy shledaacutevaacutena relativně zřiacutedka Prakticky uvažujiacuteciacute soudci operujiacute s vyacuteše zmiacuteněnyacutem floodgates argumentem a odpovědnost za prostou ekonomickou škodu dovozujiacute pouze tam kde je počet poškozenyacutech určityacutem způsobem dopředu omezen816

I staacutety konzervativniacute (Německo Rakousko Švyacutecarsko či Portugalsko) se staviacute k naacutehradě

prosteacute ekonomickeacute škody v raacutemci deliktniacuteho praacuteva odmiacutetavě Na rozdiacutel od pragmatickeacuteho přiacutestupu common law judikatury však omezujiacute naacutehradu prosteacute ekonomickeacute uacutejmy již a priori tiacutem že vznik jakeacutekoliv mimokontraktniacute odpovědnosti zaacutesadně podmiňujiacute zasaženiacutem absolutniacutech praacutev Za průkopniacuteka v teacuteto kategorii lze označit Německo Řešeniacute se kteryacutem přišlo v sect 823 odst 1 BGB pak již jen ostatniacute zaacutestupci teacuteto skupiny legislativně či judikatorně přejaly817 Přiacutepadneacute nespravedlnosti řešiacute uvedeneacute systeacutemy prostřednictviacutem dalšiacutech deliktniacutech podstat a předevšiacutem velkorysyacutem vyacutekladem smluvniacute odpovědnosti818

Přijetiacutem noveacuteho civilniacuteho kodexu odmiacutetla Českaacute republika generaacutelniacute deliktniacute klauzuli čiacutemž opustila poklidneacute vody liberaacutelniacuteho pojetiacute sect 420 OZ1964 a zařadila se po boku Německa mezi konzervativniacute staacutety Radikaacutelniacute obrat nevyžaduje jen přepsaacuteniacute komentaacuteřoveacute literatury ale přinaacutešiacute i nemaleacute praktickeacute obtiacuteže V dalšiacute čaacutesti sveacute praacutece proto přibliacutežiacutem systematiku německeacuteho a

810 Srov Bussani M Palmer V Parisi F op cit v pozn 8 s 113 811 Bussani M a kol Pure Economic Loss in Europe Cambridge University Press Cambridge 2003 812 Ibid s 121 813 Např Čl 1382 ve spojeniacute s čl 1383 francouzskeacuteho Code civile pro vznik odpovědnosti škůdce vyžaduje zaviněniacute (faute) škodu (dommage) a přiacutečinnou souvislost (lied de caulasiteacute) 814 Francie pracuje s kategoriiacute přiacutemeacute a jisteacute (direct et certain) škody - Bussani M a kol op cit v pozn 18 s 129 815 V Anglii např Spartan Steel amp Alloys Ltd v Martin amp Co (Contractors) Ltd [1973] 1 QB 27 (CA) 816 V Anglii poprveacute Hedley Byrneamp Co Ltd v Heller amp Partners Ltd [1964] AC 465 kde mezi žalobcem a žalovanyacutem existoval speciaacutelniacute vztah (special relationship) 817 Bussani M a kol op cit v pozn 18 s 125 818 K tomu srov niacuteže podkapitolu 54 Tento přiacutestup přiacuteznačně nepřichaacuteziacute v uacutevahu ve Francii kde platiacute při vymaacutehaacuteniacute naacuteroků z odpovědnosti smluvniacute a deliktniacute zaacutesada non cummul

237

rakouskeacuteho deliktniacuteho praacuteva včetně jejich kladů a zaacuteporů a ziacuteskaneacute poznatky posleacuteze využiji při vyacutekladu ustanoveniacute jež do českeacuteho prostřediacute zavaacutediacute občanskyacute zaacutekoniacutek

5 NĚMECKYacute UacuteTĚK KE SMLUVNIacuteMU PRAacuteVU

Německyacute BGB na rozdiacutel např od francouzskeacuteho Code Civil vychaacuteziacute v uacutepravě deliktniacute odpovědnosti ze třiacute bdquomalyacutechldquo generaacutelniacutech klauzuliacute819 kteryacutemi jsou

sect 823 odst 1 BGB (zaacutesah do absolutniacuteho praacuteva nebo praacutevem chraacuteněneacuteho statku)

sect 823 odst 2 BGB (porušeniacute ochranneacute normy) a

sect 826 BGB (uacutemyslneacute porušeniacute dobryacutech mravů)

Naacutehrada prosteacute ekonomickeacute uacutejmy je v německeacutem deliktniacutem praacutevu značně omezenaacute v raacutemci prvniacute generaacutelniacute klauzule se nepřipouštiacute (podkapitola 51) a připadaacute v uacutevahu pouze při porušeniacute ochranneacute normy nebo uacutemyslneacutem porušeniacute dobryacutech mravů (podkapitoly 52 a 53) I proto se judikatura německyacutech soudů hledaje rovnovaacutehu mezi naacutestrahami obecneacuteho připuštěniacute naacutehrady čistě majetkoveacute uacutejmy a praacutevem poškozeneacuteho na vyrovnaacuteniacute uchyacutelila k alternativniacutemu řešeniacute (podkapitola 54)

51 sect 823 odst 1 BGB zaacutesah do subjektivniacutech praacutev poškozeneacuteho

Podle sect 823 odst 1 BGB820 lze požadovat naacutehradu škody po každeacutem kdo vlastniacutem zaviněniacutem protipraacutevně zasaacutehl do praacutevem chraacuteněneacuteho zaacutejmu (život tělo zdraviacute a svoboda ve smyslu svobody pohybu) vlastnickeacuteho nebo jineacuteho praacuteva821 Obecně přijiacutemaneacute scheacutema vzniku odpovědnosti tedy vyžaduje jednaacuteniacute či opomenutiacute (Tun oder Unterlassen) zaacutesah do praacutevem chraacuteněneacuteho statku (Rechtsgutverletzung) přiacutečinnou souvislost (haftungsbegruumlndende Kausalitaumlt) zaviněniacute (Verschulden) protipraacutevnost (Rechtswidrigkeit) a škodu (Schaden) kteraacute vznikla v přiacutečinneacute souvislosti se zasaženiacutem absolutniacuteho statku (haftungserfuumlllende Kausalitaumlt)822 V naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu se zaměřiacutem na dva aspekty ktereacute budou později při vyacutekladu sect 2910 OZ relevantniacute a sice zaacutesah do praacutevem chraacuteněneacuteho statku a protipraacutevnost

Stěžejniacutem principem německeacuteho deliktniacuteho praacuteva kteryacute se v jeho zaacutekladniacutem ustanoveniacute zrcadliacute je ochrana praacutevem chraacuteněnyacutech statků Tiacutem že zaacutekonodaacuterce podmiacutenil naacutehradu škody

zasaženiacutem těchto hodnot zaacutesadně vyloučil naacutehradu čisteacute majetkoveacute uacutejmy823 Přesto se vyskytly přiacutepady kdy německyacute soudce přiznal poškozeneacutemu naacutehradu škody i v raacutemci tohoto ustanoveniacute byť se de facto jednalo o čistě ekonomickou škodu824 Relativniacute praacuteva nejsou v raacutemci tohoto ustanoveniacute chraacuteněna některyacutem z nich se nicmeacuteně prostřednictviacutem opraacutevněneacute držby jako jineacuteho absolutniacuteho

praacuteva ve smyslu sect 823 odst 1 BGB ochrany dostaacutevaacute (naacutejemce pozemku kupujiacuteciacute v přiacutepadě vyacutehrady vlastnickeacuteho praacuteva)825

Z našeho pohledu zajiacutemaveacute je pojetiacute protipraacutevnosti jako podmiacutenky pro vznik odpovědnosti

podle uvedeneacuteho ustanoveniacute Německaacute praacutevniacute věda totiž tradičně vychaacutezela z tzv protipraacutevnosti v uacutečinku (Erfolgsunrecht) kterou je třeba odlišit od tzv protipraacutevnosti v jednaacuteniacute (Handlungsunrecht)

platneacute u naacutes826 Podle prvně uvedeneacute teorie se jednaacuteniacute škůdce staacutevaacute protipraacutevniacutem zaacutesahem do praacutevem chraacuteněneacuteho zaacutejmu poškozeneacuteho V raacutemci takto indikovaneacute protipraacutevnosti se škůdce zprostiacute odpovědnosti pouze tehdy prokaacuteže-li že mu svědčiacute některyacute z důvodů vylučujiacuteciacutech protipraacutevnost Jinyacutemi slovy pokud škůdce zasaacutehne do absolutniacuteho praacuteva splniacute všechny ostatniacute znaky prvniacute

819 Medicus D Lorenz S Schuldrecht II BesondererTeil 17 vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2014 s 454 820 sect 823 odst 1 BGB Wer vorsaumltzlich oder fahrlaumlssig das Leben den Koumlrper die Gesundheit die Freiheit das Eigentum oder ein sonstiges Recht eines anderen widerrechtlich verletzt ist dem anderen zum Ersatz des daraus entstehenden Schadens verpflichtet 821 V raacutemci sect 823 odst 1 BGB je nutneacute odlišovat praacutevem chraacuteněneacute zaacutejmy (život tělo zdraviacute a svobodu ve smyslu svobody pohybu) a absolutniacute praacuteva (vlastnictviacute a jinaacute praacuteva) Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 62 a 67 822 Srov Looschelders D Schuldrecht Besonderer Teil 9 vydaacuteniacute Vahlen Mnichov 2014 s 422-423 823 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 46 824 Bliacuteže viz podkapitolu 54 825 Schilcher B Holzer W Der schadenersatzrechtliche Schutz des Traditionserwerbers bei Doppelveraumluszligerung von Liegenschaften in JuristischeBlaumltter Sešit 17 1974 s 452-453 826 Srov Medicus D Lorenz S op cit v pozn 26 s 455-456 Bliacuteže k tomu viz podkapitolu 71

238

deliktniacute klauzule a zaacuteroveň nekonaacute např v krajniacute nouzi jednaacute protipraacutevně Nutno dodat že dřiacuteve převažujiacuteciacute teorie Erfolgsunrecht je dnes podle většinoveacuteho naacutezoru omezena jen na tzv přiacutemeacute poškozeniacute absolutniacuteho praacuteva při konaacuteniacute škůdce827 V přiacutepadě zasaženiacute absolutniacuteho praacuteva nekonaacuteniacutem nebo toliko zprostředkovaně je pro určeniacute protipraacutevnosti naviacutec třeba aby škůdce porušil povinnost (Verkehrspflicht)828

52 sect 823 odst 2 BGB porušeniacute objektivniacute normy

Funkciacute sect 823 odst 2 BGB v německeacutem deliktniacutem praacutevu je jednak bdquoposunutiacuteldquo ochrany absolutniacutech statků do staacutedia jejich ohroženiacute neboť odpovědnost zaklaacutedaacute již samotneacute porušeniacute ochranneacute normy a nikoliv až zaacutesah do absolutniacutech praacutev předevšiacutem však rozšiacuteřeniacute teacuteto ochrany i na statky jež nejsou pokryty v odstavci prveacutem ndash tedy i na čistou majetkovou škodu829 Podmiacutenkami pro vznik odpovědnosti podle sect 823 odst 2 BGB jsou existence ochranneacute normy (Schutzgesetz) porušeniacute teacuteto normy a zaviněniacute na straně škůdce830

Kategorie ochranneacute normy se neomezuje pouze na zaacutekony nyacutebrž na jakoukoliv abstraktniacute praacutevniacute normu831 Judikatura však vyžaduje aby ochrannyacute uacutečel normy (Schutzzweck) vyplyacutevajiacuteciacute z vůle zaacutekonodaacuterce nebo z jejiacuteho obsahu832 svědčil konkreacutetniacute osobě či alespoň skupině osob a norma jako takovaacute byla s ohledem na vyacutesledek jejiacute aplikace v raacutemci systeacutemu mimosmluvniacute odpovědnosti do tohoto systeacutemu přenositelnaacute833 Ochrannou normou tak nebude norma sloužiacuteciacute pouze obecnyacutem zaacutejmům Nejčastěji hledaacute judikatura ochranneacute normy v předpisech praacuteva trestniacuteho834 lze se s nimi však setkat i v BGB evropskeacutem praacutevu835 či předpisech praacuteva obchodniacuteho Za normu s ochrannyacutem uacutečelem BGH označil např ochranu držby836 zaacutekaz nadměrnyacutech imisiacute na ciziacute pozemek837 zaacutepůrčiacute žalobu na ochranu vlastnictviacute838 ochranu zaacutestavniacuteho věřitele v přiacutepadě zastaveniacute nemovitosti839 povinnost podat insolvenčniacute naacutevrh840 povinnost člena představenstva či dozorčiacute rady akcioveacute společnosti podaacutevat akcionaacuteřům a věřitelům spraacutevneacute uacutedaje a podstatneacute informace nezamlčovat841 vydiacuteraacuteniacute842 uacuteplatkaacuteřstviacute843 či podvod844 Mezi ochranneacute normy se naproti tomu neřadiacute trestnyacute čin padělaacuteniacute listiny neboť ochrana majetku je v něm vyjaacutedřena natolik nejasně a obecně že přiacutemyacute uacutečel ochrany majetkovyacutech zaacutejmů poškozeneacuteho nelze dovodit845 Pro jejich obecnost rovněž zaacutesadně nelze za ochranneacute normy označit praacuteva obsaženaacute v německeacute Uacutestavě

827 Habersack M a kol MuumlKo zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch BGB Svazek 5 Schuldrecht Besonderer Teil III sectsect 705-853 Partnerschaftsgesellschaftsgesetz Produkthaftungsgesetz 6 vydaacuteniacute C H BECK Mnichov 2013 s 1817 828Verkehrspflicht však podle většiny literatury neniacute nic jineacuteho než objektivniacute povinnost pečlivosti (Sorgpfaltspflicht) Zatiacutemco v raacutemci nedbalosti se zkoumaacute tzv vnitřniacute pečlivost (innere Sorgfalt) škůdce ex ante ndash měl a mohl by rozumnyacute člověk na miacutestě a v čase škodneacute udaacutelosti rozpoznat škodlivost sveacuteho jednaacuteniacute V raacutemci protipraacutevnosti se zkoumaacute tzv vnějšiacute pečlivost (aumluszligereSorgfalt) při niacutež se soudce ptaacute ex post zda škůdce objektivně dodržel všechny standarty chovaacuteniacute - bliacuteže Medicus D Lorenz S op cit v pozn 26 s 404 829 Looschelders D op cit v pozn 29 s 445 830 sect 823 odst 2 Die gleiche Verpflichtung trifft denjenigen welcher gegen ein den Schutz eines anderen bezweckendes Gesetz verstoumlszligt Ist nach dem Inhalt des Gesetzes ein Verstoszlig gegen dieses auch ohne Verschulden moumlglich so tritt die Ersatzpflicht nur im Falle des Verschuldens ein 831 Nezahrnuje tak např soudniacute či spraacutevniacute rozhodnutiacute Srov čl 2 EGBGB 832 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 98 833 Rozhodnutiacute BGH ze dne 8 61976 spznVI ZR 5075 834 Srov Looschelders D op cit v pozn 29 s 446 835 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 6 2011 spzn KZR 7510 o čl 101 SFEU 836 sect 858 BGB rozhodnutiacute BGH ze dne 73 1956 spzn V ZR 10654 837 sect 906 BGB rozhodnutiacute RG ze dne 13 6 1906 spzn V 58905 838 sect 1004 BGB rozhodnutiacute BGH ze dne 16 3 1988 spzn VIII ZR 18487 839 sectsect 1133-1135 BGB rozhodnutiacute BGH ze dne 2810 1975 spzn VI ZR 2474 840 Např Rozhodnutiacute BGH ze dne 16 12 1958 spzn VI ZR 24557 841 sect 399 bod 1) a 4) AktG rozhodnutiacute BGH ze dne 11 7 1988 sp zn II ZR 24387 842 sect 253 StGB rozhodnutiacute BGH ze dne 14 5 1992 sp zn II ZR 29990 843 sect 299 StGB 844 sect 263 StGB rozhodnutiacute BGH ze dne 14 10 1971 sp zn VII ZR 31369 845 sect 267 StGB rozhodnutiacute BGH ze dne 3 2 1987 sp zn VI ZR 3286

239

(vyacutejimkou je koaličniacute svoboda - čl 9 odst 3 GG)846 Testem ochranneacuteho uacutečelu neprošel ani trestnyacute čin vyhrožovaacuteniacute a naacutesiliacute proti skupině obyvatel847

Vedle tohoto obecneacuteho ochranneacuteho charakteru normy musiacute zaacuteroveň škoda v konkreacutetniacutem přiacutepadě spadat do ochranneacute působnosti normy (Schutzbereich) Splněna musiacute byacutet osobniacute působnost ochranneacute normy podle niacutež musiacute poškozenyacute naacuteležet do okruhu osob ktereacute maacute

předmětneacute ustanoveniacute chraacutenit Podnikatel se např nemůže při škodě způsobeneacute neupevněnyacutem lešeniacutem dovolaacutevat norem zajištujiacuteciacutech bezpečnost a ochranu zdraviacute při praacuteci neboť ty sloužiacute ochraně zaměstnanců Ustanoveniacute akcioveacuteho zaacutekona o vkladoveacute povinnosti akcionaacuteřů a vraacuteceniacute vkladů zase neniacute ochrannou normou směrem k věřitelům848 Zajiacutemavě přistupuje BGH i k sect 43 odst 1 GmbHG podle něhož musiacute jednateleacute vykonaacutevat svoji činnost s peacutečiacute řaacutedneacuteho hospodaacuteře Pokud tuto peacuteči nedodržujiacute odpoviacutedajiacute společnosti podle sect 43 odst 2 GmbHG za škodu V uvedeneacutem přiacutepadě se však porušeniacute peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře vůči jednatelům dovolaacutevala věřitelka společnosti ktereacute diacuteky jejich nehospodaacuterneacutemu jednaacuteniacute vznikla prostaacute majetkovaacute škoda Svůj naacuterok opiacuterala o sect 823 odst 2 BGB ve spojeniacute s sect 43 odst 1 GmbHG BGH uzavřel že povinnost peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře působiacute pouze ve vnitřniacutem vztahu jednatel-společnost nikoliv však navenek a věřiteleacute tak nespadajiacute do osobniacute působnosti tohoto pravidla849

Naplněna musiacute byacutet rovněž věcnaacute působnost normy vyžadujiacuteciacute aby zaacutejem do něhož bylo

zasaženo byl kryt ochrannyacutem uacutečelem normy To bude kliacutečoveacute při naacuterokovaacuteniacute čistě majetkoveacute uacutejmy neboť pokud je norma zaměřenaacute pouze na ochranu absolutniacutech statků zaacutesadně platiacute že jejiacute naacutehrada je podle těchto ustanoveniacute vyloučena850 BGH např vyloučil možnost domaacutehat se prosteacute ekonomickeacute škody podle předpisů na ochranu silničniacuteho provozu neboť ty sloužiacute pouze ochraně zdraviacute a vlastnictviacute851

Konečně musiacute ke škodě dojiacutet způsobem jakyacute ochrannaacute norma předpoklaacutedaacute (modaacutelniacute

působnost) Pokud tedy leacutekaacuterniacutek prodaacute nezletileacutemu prostředek s obsahem jedu jehož distribuce mladistvyacutem je pro nebezpečiacute otravy zakaacutezaacutena mladistvyacute jej ovšem nepožije nyacutebrž z něj vyrobiacute vyacutebušninu nespadaacute takto vzniklaacute škoda do ochranneacuteho uacutečelu normy

53 sect 826 BGB uacutemyslneacute porušeniacute dobryacutech mravů

Každyacute kdo jineacutemu uacutemyslně přivodiacute škodu způsobem odporujiacuteciacutem dobryacutem mravům je povinen k jejiacute naacutehradě (sect 826 BGB)852 Toto ustanoveniacute vzbuzuje na prvniacute pohled dojem pro praxi pouze doplňkoveacuteho naacutestroje při naacutehradě čistě majetkoveacute uacutejmy hraje nicmeacuteně kliacutečovou uacutelohu Vyacutevojem modifikovaneacute předpoklady naacuteroku z sect 826 BGB jsou totiž praacutevě čistaacute majetkovaacute škoda uacutemyslneacute jednaacuteniacute (Vorsatz) a jeho rozpor s dobryacutemi mravy (Sittenwidrigkeit)853

Je-li zasaženo absolutniacute praacutevo poškozeneacuteho přichaacuteziacute sice použitiacute sect 826 BGB v uacutevahu ale pouze teoreticky Poškozeniacute k ziacuteskaacuteniacute svyacutech naacuteroků voliacute cestu menšiacuteho odporu tedy sect 823 odst 1 BGB u něhož postačiacute prokaacutezat nedbalost a podmiacutenka protipraacutevnosti je zpravidla splněna již zaacutesahem854 V přiacutepadě sect 826 BGB by naproti tomu museli prokaacutezat škůdcův uacutemysl a rozpor jeho jednaacuteniacute s vaacutegniacute kategoriiacute dobryacutech mravů Uacutelohou tohoto ustanoveniacute v systeacutemu německeacuteho deliktniacuteho praacuteva byla proto již od počaacutetku ochrana majetkovyacutech zaacutejmů a obecnyacutech osobnostniacutech praacutev (allgemeine Persoumlnlichkeitsrechte) poškozeneacuteho jejichž naacutehrada byla podle sect 823 odst 1 BGB vyloučena855 Obecnaacute osobnostniacute praacuteva však BGH později povyacutešil na jinaacute (a tedy absolutniacute) praacuteva ve smyslu sect 823 odst 1 BGB jejich naacuterokovaacuteniacute v raacutemci sect 826 BGB tudiacutež nakonec

846 Teoreticky by šlo žalovat z titulu konkretizace zaacutekladniacutech praacutev v jednotlivyacutech rozhodnutiacutech BVerfG ndash srov Habersack M a kol op cit v pozn 34 s 2003 847 sect 125 StGB rozhodnutiacute BGH ze dne 24 1 1984 sp zn VI ZR 3782 848 sect 27 AktG rozhodnutiacute BGH ze dne 22 6 1992 sp zn II ZR 17890 849 Rozhodnutiacute BGH ze dne 13 4 1994 sp zn II ZR 1693 850 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 100-101 851 Rozhodnutiacute BGH ze dne 9 11 1982 sp zn VI ZR 15181 852 sect 826 BGB Wer in einer gegen die guten Sitten verstoszligenden Weise einem anderen vorsaumltzlich Schaden zufuumlgt ist dem anderen zum Ersatz des Schadens verpflichtet 853 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 105 854 Vyacutejimky viz vyacuteše podkapitolu 51 855 Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 str 104

240

rovněž pozbylo smyslu Ustanoveniacute tak dnes vstupuje do hry prakticky jen tehdy došlo-li ke vzniku čistě majetkoveacute uacutejmy856

Dobreacute mravy představujiacute dle ustaacuteleneacute judikatury BGH kategorii moraacutelniacutech norem jejichž

porušeniacute neniacute praacutevem aprobovaacuteno neboť odporuje pocitu slušnosti každeacuteho spravedlivě smyacutešlejiacuteciacuteho člověka857 Tuto velice neurčitou formulaci doktriacutena kritizuje a snažiacute se vytyčit jejiacute konkreacutetnějšiacute hranice - dobreacute mravy představujiacute ve společnosti skutečně existujiacuteciacute a obecně určitelneacute moraacutelniacute představy858 Jednaacute se přitom zejmeacutena o to co by každyacute slušnyacute člověk od druheacute osoby v praacutevniacutem styku očekaacuteval859 Při určovaacuteniacute toho co je a co neniacute v rozporu s dobryacutemi mravy je ale předevšiacutem třeba braacutet zřetel na funkci teacuteto normy jako vyacutejimky ze zaacutesady že čistě majetkovaacute škoda se v raacutemci deliktniacuteho praacuteva nenahrazuje Jinyacutemi slovy ryze majetkovou uacutejmu lze podle sect 826 BGB nahradit jen tehdy pokud v konkreacutetniacutem přiacutepadě nejsou naplněny obavy zaacutekonodaacuterce ktereacute ho vedly k jejiacute diskriminaci860

(a) Zaacutejmy poškozeneacuteho musiacute byacutet jednaacuteniacutem škůdce dotčeny přiacutemo Pod sect 826 BGB proto

nespadajiacute čistě ekonomickeacute škody třetiacutech osob ktereacute jsou pouze odvozeneacute od zasaženiacute absolutniacuteho praacuteva někoho jineacuteho

(b) Poškozenyacute nesmiacute miacutet k dispozici naacuteroky ze smluvniacute odpovědnosti neboť praacutevě ta měla

byacutet primaacuterně domeacutenou pro naacutehradu čistě majetkoveacute škody Porušeniacute smlouvy jednou ze stran proto zpravidla nezaklaacutedaacute rozpor s dobryacutemi mravy ve smyslu sect 826

(c) Škoda poškozeneacuteho musiacute zaacuteroveň vyuacutestit ve společenskou škodu Tento princip je

stěžejniacute zejmeacutena pro oblast soutěžniacuteho praacuteva a projevuje se v jeho zaacutekladniacutem ustanoveniacute861 ndash ne každeacute soutěžniacute jednaacuteniacute na trhu ktereacute vede k finančniacutem ztraacutetaacutem konkurenta je nežaacutedouciacute Platiacute že co je podle zaacutekona o nekaleacute soutěži dovoleno nikdy nevyuacutestiacute v porušeniacute dobryacutech mravů862

(d) Požadavek rozporu s dobryacutemi mravy konečně nesloužiacute naacutehradě bdquojakeacutekolivldquo finančniacute škody ale pouze škody předviacutedatelneacute a snadno určitelneacute Do hry se zde tak opět dostaacutevaacute tzv

floodgates argument a obava před bezbřehou odpovědnostiacute škůdce vůči neomezeneacutemu množstviacute poškozenyacutech863

Tyto podmiacutenky splňuje kupřiacutekladu škoda vzniklaacute sděleniacutem nespraacutevneacute informace nebo rady při neexistenci smluvniacuteho vztahu Pokud tak investoři přišli o sveacute investice vloženeacute do akciiacute jež

nabyli důvěřujiacutece nepravdivyacutem informaciacutem od členů představenstva mohou se sect 826 BGB před soudem dovolaacutevat864 Škoda však dle naacutezoru BGH nemusiacute spočiacutevat jen ve sniacuteženiacute skutečneacuteho

majetku ale i ve zmařeniacute reaacutelneacute možnosti jeho budouciacuteho zvyacutešeniacute či ve vzniku nechtěneacuteho dluhu865 Dojde-li tak ke zpožděniacute zaacutepisu zvyacutešeniacute zaacutekladniacuteho kapitaacutelu přijateacuteho řaacutednyacutem usneseniacutem valneacute hromady do obchodniacuteho rejstřiacuteku protože jeden z akcionaacuteřů neopraacutevněně žaloval na neplatnost tohoto usneseniacute může se akciovaacute společnost jež v důsledku toho utrpiacute majetkoveacute nevyacutehody domaacutehat z titulu sect 826 BGB jejich naacutehrady866

Pod porušeniacute dobryacutech mravů subsumuje BGH takeacute dalšiacute vyacuteznamnou skupinu deliktů - narušeniacute smluvniacuteho vztahu třetiacute osobou při němž dochaacuteziacute k zaacutesahu do relativniacuteho praacuteva jednoho

ze smluvniacutech partnerů Samotneacute narušeniacute smlouvy třetiacutem však ještě jeho odpovědnost nezaklaacutedaacute BGH vyžaduje aby škůdce o existenci smluvniacuteho vztahu věděl jednoho ze smluvniacutech partnerů k porušeniacute smluvniacuteho zaacutevazku přiměl oba přitom jednali ve vzaacutejemneacutem srozuměniacute (kollusives

856 Srov tamteacutež 857 Např rozhodnutiacute BGH ze dne 25 5 1955 sp zn VI ZR 654 858 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 str 106 859 Oechsler J J von Staudingers Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch Staudinger BGB - Buch 2 Recht der Schuldverhaumlltnisse sectsect 826-829 ProdHaftG Sellierde Gruyter oHG Berliacuten 2014 sect 826 m č 31 860 Srov Habersack M a kol op cit v pozn 34 s 2284 861 sect 1 UWG Dieses Gesetz dient dem Schutz der Mitbewerber der Verbraucherinnen und Verbraucher sowie der sonstigen Marktteilnehmer vor unlauteren geschaumlftlichen Handlungen Es schuumltzt zugleich das Interesse der Allgemeinheit an einem unverfaumllschten Wettbewerb 862 Habersack M a kol op cit v pozn 34 s 2285 863 Ibid s 2286 864 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 72004 sp zn II ZR 40202 865 Srov Habersack M a kol op cit v pozn 34 s 2295 866 Medicus D Lorenz S op cit v pozn 26 s 491

241

Zusammenwirken) mimořaacutedně bezohledně a s ciacutelem poškodit druheacuteho smluvniacuteho partnera867

Takovou je situace kdy koupěchtivyacute vědomě překaziacute splněniacute kupniacute smlouvy mezi původniacutem kupujiacuteciacutem a prodaacutevajiacuteciacutem když prodaacutevajiacuteciacutemu za nesplněniacute nabiacutedne že jej osvobodiacute od dluhů ktereacute tento vůči původniacutemu kupujiacuteciacutemu maacute868

54 Naacutehrada prosteacute majetkoveacute uacutejmy v německeacute judikatuře

Viděno čistě prizmatem zaacutekonnyacutech ustanoveniacute nenabiacuteziacute vyacuteše uvedeneacute scheacutema německeacuteho deliktniacuteho praacuteva poškozeneacutemu v mnoha situaciacutech možnost jak se svyacutech naacuteroků domoci Ve snaze zabraacutenit nespravedlivyacutem vyacutesledkům se proto německeacute soudy rozhodly uvedeneacute mezery zaplnit a to jednak extenzivniacutem vyacutekladem jinyacutech praacutev obsaženyacutech v sect 823 odst 1 BGB širokyacutem pojetiacutem uacutemyslu v raacutemci sect 826 BGB a předevšiacutem rozšiacuteřeniacute kontraktniacute odpovědnosti i na dalšiacute smlouvaacutem podobneacute vztahy

Prvniacutem čaacutestiacute teorie kritizovanyacutem naacutestrojem je uznaacuteniacute praacuteva na zřiacutezenyacute a vykonaacutevanyacute podnik (Recht am eingerichteten und ausgeuumlbten Gewerbebetrieb) jako jineacuteho praacuteva ve smyslu sect

823 odst 1 BGB Zasaacutehne-li někdo do tohoto praacuteva podnikatele vznikne mu naacuterok na naacutehradu z toho vznikleacute (tedy naacutesledneacute) majetkoveacute škody De facto však vždy půjde o čistě majetkovou uacutejmu869 Judikatura si však při zavaacuteděniacute tohoto praacuteva byla vědoma smyslu absolutniacutech statků v deliktniacutem praacutevu jeho naacuterokovaacuteniacute proto spojila s přiacutesnyacutemi podmiacutenkami jež jeho uplatňovaacuteniacute v praxi značně ztěžujiacute Předně musiacute byacutet zaacutesah namiacuteřenyacute na podnikaacuteniacute poškozeneacuteho (betriebsbezogener Eingriff)870 Podmiacutenka tak nebyacutevaacute splněna v přiacutepadech přetrženiacute kabeloveacuteho vedeniacute v nichž typicky nejde o ciacuteleneacute jednaacuteniacute Nadto neniacute protipraacutevnost daacutena samotnyacutem zaacutesahem871 nyacutebrž je na soudci aby ji po zvaacuteženiacute všech zaacutejmů v konkreacutetniacutem přiacutepadě určil (Interessenabwegung)872 Konečně se uvedeneacute praacutevo uplatniacute pouze subsidiaacuterně tedy v situaci kdy poškozeneacutemu nepřiacuteslušiacute naacuterok jinyacute873

Dalšiacute způsob usnadněniacute naacutehrady čistě majetkoveacute uacutejmy našel BGH v široce definovaneacutem uacutemyslu jako podmiacutenky odpovědnosti podle sect 826 BGB Škůdce v prvniacute řadě nemusiacute ciacutelit na

konkreacutetniacute škodu postačiacute že si je možnosti jejiacuteho vzniku vědom (dolus eventualis)874 Za uacutemyslneacute je naviacutec v určityacutech přiacutepadech považovaacuteno jednaacuteniacute toliko lehkovaacutežneacute a bezohledneacute875

Ani velkoryseacute pojetiacute uacutemyslu v sect 826 BGB však nedokaacutezalo zcela vyřešit nedostatečnou uacutepravu nedbalostniacute odpovědnosti za čistě majetkovou škodu v raacutemci deliktniacuteho praacuteva Německyacute soudce proto vsadil na praacutevo smluvniacute a vymezeniacute předsmluvniacute odpovědnosti876 Zprvu pouze na

judikatuře založenaacute koncepce se stala natolik všeobecně přijiacutemanou že v roce 2002 došlo i k jejiacutemu vyacuteslovneacutemu zaacutekonneacutemu zakotveniacute877 Podle nově zavedeneacuteho sect 311 odst 2 BGB vznikaacute zaacutevazkovyacute vztah s povinnostmi uvedenyacutemi v sect 241 odst 2 BGB878 tedy povinnostmi braacutet ohled na praacuteva a zaacutejmy smluvniacuteho partnera (Neben- und Schutzpflichten) již zahaacutejeniacutem smluvniacutech vyjednaacutevaacuteniacute iniciaciacute smlouvy či vznikem podobneacuteho obchodně praacutevniacuteho vztahu Vytvořeniacutem tohoto zvlaacuteštniacuteho pouta strany ziacuteskaacutevajiacute možnost působit na sfeacuteru a majetkoveacute zaacutejmy druheacuteho partnera Smyslem cupla in contrahendo pak neniacute nic jineacuteho než chraacutenit důvěru obou partnerů a zabraacutenit jim ve zneužitiacute vlivu kteryacute navaacutezaacuteniacutem kontaktu ziacuteskali879 Informuje-li se podnikatel před začaacutetkem

867 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 10 1993 sp zn XI ZR 18492 nebo ze dne 19 9 1995 sp zn VI ZR 37794 868 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 7 2004 spzn II ZR 40202 869 Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 174 870 Rozhodnutiacute BGH ze dne 0912 1958 sp zn VI ZR 19957 871 Jinak je tomu absolutniacutech praacutev - srov u protipraacutevnosti v podkapitole 51 872 Rozhodnutiacute BGH ze dne 21 6 1966 sp zn VI ZR 26164 873 Srov např rozhodnutiacute BGH ze dne 30 1 1953 sp zn I ZR 8852 874 Rozhodnutiacute BGH ze dne 11 11 2003 sp znVI ZR 37102 875 Zejmeacutena u znalců a odborniacuteku srov rozhodnutiacute OLG Mnichov ze dne 13 4 1995 spzn 24 U 8693 876 Srov např rozhodnutiacute RG ze dne 712 1911 sp zn VI 24011 viacutece viz Habersack M a kol MuumlKo zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch BGB Svazek 2 Schuldrecht Allgemeiner Teil sectsect 241-432 6 vydaacuteniacute C H Beck Mnichov 2012 s 1147 877 Gesetz zur Modernisierung des Schuldrechts z 26 listopadu 2001 878 Das Schuldverhaumlltnis kann nach seinem Inhalt jeden Teil zur Ruumlcksicht auf die Rechte Rechtsguumlter und Interessen des anderen Teils verpflichten 879 Rozhodnutiacute BGH ze dne 22 2 1973 sp zn VII ZR 11971

242

stavebniacutech praciacute bdquoneformaacutelněldquo u banky spolukontrahenta zda maacute tento na sveacutem uacutečtu dostatek finančniacutech prostředků na zaplaceniacute zakaacutezky a odmiacutetne-li dlužniacutek nakonec i přes ujištěniacute banky zaplatit lze dovodit podobnyacute obchodniacute vztah ve smyslu sect 311 odst 2 piacutesm c) BGB a smluvniacute odpovědnost banky za porušeniacute povinnosti dbaacutet zaacutejmů tazatele880

Povinnost ohledu dle sect 241 odst 2 BGB a z toho plynouciacute naacuterok na naacutehradu čistě majetkoveacute uacutejmy v raacutemci smluvniacuteho praacuteva881 však dle naacutezoru BGH nemusiacute existovat jen mezi stranami zaacutevazku882 Prostřednictviacutem smlouvy s ochrannyacutem uacutečinkem vůči třetiacutem osobaacutem (Vertrag mit Schutzwirkung fuumlr Dritte) a vlastniacute odpovědnosti třetiacuteho vůči jednomu ze smluvniacutech partnerů lze do tohoto vztahu zahrnout i osoby třetiacute Všeobecně uznaacutevanaacute smlouva s ochrannyacutem uacutečinkem vůči třetiacutem zatiacutem naleacutezaacute oporu jen v judikatuře německyacutech soudů883 Institut je založen na analogii ke smlouvě ve prospěch třetiacuteho smluvniacute partner třetiacutemu však nedlužiacute plněniacute nyacutebrž povinnost braacutet ohled na jeho zaacutejmy (sect 241 odst 2 BGB)884 Takovaacuteto povinnost pak dle BGH může existovat již v předsmluvniacutem staacutediu885 Aby však nedochaacutezelo k přiacutelišneacutemu soudniacutemu bdquodotvaacuteřeniacuteldquo smluvniacuteho vztahu vyvinuly se v judikatuře přiacutesneacute podmiacutenky886

(a) uacutezkaacute bliacutezkost třetiacuteho k předmětu plněniacute (Leistungsnaumlhe)887 (b) zaacutejem věřitele na ochraně třetiacuteho (Glaumlubigerinteresse) (c) subjektivniacute rozpoznatelnost prvniacutech dvou podmiacutenek pro dlužniacuteka a (d) potřeba ochrany třetiacuteho (Schutzbeduumlrfnis)

Takeacute odpovědnost třetiacuteho vůči jedneacute ze stran kontraktu (Dritthaftung) maacute svůj původ

v judikatuře spolu s předsmluvniacute odpovědnostiacute však doznala v sect 311 odst 3 BGB sveacuteho zaacutekonneacuteho vyjaacutedřeniacute Podle uvedeneacuteho ustanoveniacute může vzniknout zaacutevazkovyacute vztah s povinnostmi ohledu na zaacutejmy druheacuteho (sect 241 odst 2 BGB) takeacute osobaacutem ktereacute nejsou smluvniacute stranou a to rovněž i v předsmluvniacutem staacutediu Pravidlo miacuteřiacute na ty kteřiacute byť vně kontraktu majiacute na jeho uzavřeniacute nebo splněniacute podstatnyacute vliv888 Pod uvedenou kategorii řadiacute BGH dvě skupiny ndash jednak znalce a jednak zaacutestupce smluvniacuteho partnera kteřiacute majiacute na uzavřeniacute smlouvy vlastniacute zaacutejem (prokurator in rem suam)889

6 RAKOUSKAacute GENERAacuteLNIacute KLAUZULE POD NĚMECKYacuteM VLIVEM

Zaacutekladem rakouskeacuteho deliktniacuteho praacuteva je generaacutelniacute deliktniacute klauzule sect 1295 ABGB dle niacutež Každyacute maacute praacutevo žaacutedati na škůdci naacutehradu škody kterou mu způsobil zaviněniacutem bez rozdiacutelu zda-li škoda byla způsobena přestoupeniacutem povinnosti smluvniacute či mimo přiacutepad smlouvy890 I přes toto všezahrnujiacuteciacute ustanoveniacute se ale rakouskaacute teorie i judikatura postupně přiklonily k německeacutemu pojetiacute891 Deliktniacute praacutevo sloužiacute primaacuterně absolutniacutem statkům a čistě majetkovaacute škoda v jeho raacutemci nepožiacutevaacute obecneacute ochrany Vyacutejimku tvořiacute přiacutepady kdy došlo k porušeniacute ochranneacute normy ve smyslu sect 1311 ABGB k uacutemyslneacutemu porušeniacute dobryacutech mravů (sect 1295 odst 2 ABGB) nebo existuje-li speciaacutelniacute ustanoveniacute (např sect 1300 ABGB o odpovědnosti znalce za škodlivou radu)892 V raacutemci smluvniacuteho praacuteva se naproti tomu čistě majetkovaacute škoda hradiacute vždy893 H Koziol však uvedeneacute ostreacute děleniacute na smluvniacute a deliktniacute odpovědnost (a s tiacutem souvisejiacuteciacute (ne)možnost naacutehrady čistě majetkoveacute škody)

880 Looschelders D Schuldrecht Schuldrecht AT 12 vydaacuteniacute Vahlen Mnichov 2014 s 58-59 881 sect 280 odst 1 BGB ve spojeniacute s sect 241 odst 2 BGB (ev ve spojeniacute s sect 311 odst 2 nebo sect 311 odst 3 BGB) 882 Ibid s 62 a naacutesl 883 Habersack M a kol op cit v pozn 84 s 2234-2235 884 Looschelders D op cit v pozn 87 s 63 885 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 1 1976 sp zn VIII ZR 24674 886 Srov Looschelders D op cit v pozn 87 s 64 a naacutesl 887 Typicky přiacutebuzniacute naacutejemce kteřiacute s niacutem žijiacute ve vztahu k naacutejemniacute smlouvě 888 Ibid s 68 889 Např prodejce ojetyacutech automobilů zastupujiacuteciacute jejich vlastniacuteky kteryacute maacute z prodeje provizi - rozhodnutiacute BGH ze dne 29 1 1975 sp zn VIII ZR 10173 890 Převzato z českeacuteho zněniacute ABGB 891 Srov Bussani M a kol op cit v pozn 18 s 152 892 Koziol H Bydlinski P Bollenberger R Kurzkommentarzum ABGB 3 vydaacuteniacute Springer Wien Německo 2010 str 1460-1461 893 Koziol H Schadenersatz fuumlr reine Vermoumlgensschaumlden in Juristische Blaumltter Heft 5 2004 s 275

243

kritizuje Judikatura totiž obdobně jako v Německu postupně dospěla k naacutezoru že pro založeniacute odpovědnosti za čistě majetkovou škodu postačuje i jinyacute zvlaacuteštniacute vztah (Sonderbeziehung) mezi škůdcem a poškozenyacutem kteryacutem je např culpa in contrahendo894 nebo smlouva s ochrannyacutem uacutečinkem vůči třetiacutem osobaacutem895 Speciaacutelniacute vztah může vzniknout i při sděleniacute informace nebo rady bez smluvniacuteho zaacutekladu kde ale odpovědnost z většiny pokryacutevaacute sect 1300 ABGB896 Dle Koziola jsou uvedeneacute speciaacutelniacute vztahy založeny na důvěře ze ktereacute prameniacute odpovědnost (Vertrauenshaftung) jež představuje jakousi mezniacute oblast mezi odpovědnostiacute smluvniacute a mimosmluvniacute V raacutemci teacuteto zoacuteny nelze ex ante určit principy ktereacute z obou zmiacuteněnyacutech odpovědnostiacute se použijiacute897 a k určovaacuteniacute povinnosti k naacutehradě čistě majetkoveacute škody je proto třeba přistupovat ad hoc Při posuzovaacuteniacute

odpovědnosti je pak nutneacute zohledňovat několik postulaacutetů odraacutežejiacuteciacutech se v pravidle vyloučeniacute mezi něž Koziol řadiacute malyacute okruh poškozenyacutech bliacutezkost oběti ke škůdci či zřejmost jejiacutech finančniacutech zaacutejmů898

Nabiacuteziacute se otaacutezka v čem je přidanaacute hodnota zmapovaacuteniacute rakouskeacuteho přiacutestupu k naacutehradě čistě majetkoveacute škody pro uacutečely vyacutekladu OZ když se od toho německeacuteho na prvniacute pohled přiacuteliš nelišiacute Domniacutevaacutem se že kromě praacutevě nastiacuteněnyacutech inspirativniacutech teoretickyacutech uacutevah a historickeacute bliacutezkosti českeacuteho a rakouskeacuteho praacuteva existuje důvodů hned několik Předevšiacutem je to s českyacutem praacutevem sdiacuteleneacute pojetiacute protipraacutevnosti jako protipraacutevnosti v jednaacuteniacute Protipraacutevně jednaacute kdo při sveacutem jednaacuteniacute

porušiacute praacutevniacute zaacutekazy a přiacutekazy jež z praacutevniacuteho řaacutedu vyplyacutevajiacute přiacutemo (Schutzgesetz) nebo je lze dovodit (allgemeine Verhaltensnormen)899 Ve druheacutem přiacutepadě se jednaacute zejmeacutena o přiacutekaz objektivniacute pečlivosti (Sorgfalt)900 Existence absolutniacutech statků uklaacutedaacute každeacutemu povinnost naacuteležitě je respektovat jejich zasaženiacute však protipraacutevnost toliko indikuje nikoliv zaklaacutedaacute Ke konečneacutemu určeniacute odpovědnosti musiacute soudce nejprve zvaacutežit všechny zaacutejmy předevšiacutem nebezpečnost škůdcova jednaacuteniacute hodnotu ohroženyacutech statků a to zda škůdce k zabraacuteněniacute vzniku škody vynaložil dostatečnou peacuteči901 Stejneacute je rovněž širokeacute vymezeniacute věci v praacutevniacutem smyslu (na rozdiacutel od německeacuteho pojetiacute res corporales) Stejně jako OZ považuje i ABGB praacutevo z pohledaacutevky za věc

v praacutevniacutem smyslu902 přesto mu nepřiznaacutevaacute absolutniacute uacutečinek praacuteva plynouciacute ze zaacutevazků na rozdiacutel od praacutev věcnyacutech majiacuteciacutech uacutečinky erga omnes platiacute pouze relativně903 Smluvniacute vztahy tak požiacutevajiacute ochrany pouze v raacutemci uacutemyslneacuteho porušeniacute dobryacutech mravů kdy škůdce předmět jejich plněniacute vědomě zmařiacute904Vyacutejimku dle OGH tvořiacute zaacutevazky ktereacute jsou navenek seznatelneacute faktickou držbou hmotneacute věci či zaacutepisem ve veřejneacutem rejstřiacuteku (např naacutejemniacute smlouva pacht či leasing) V těchto přiacutepadech je existence obligaciacute natolik zřejmaacute že lze třetiacutem osobaacutem při jejich zaacutesahu přičiacutetat i nedbalost905 Pojiacutetko rakouskeacuteho a českeacuteho kodexu jež bude při naacutehradě čistě majetkoveacute uacutejmy viacutetanyacutem zdrojem inspirace představuje takeacute zvlaacutešť upravenaacute odpovědnost za špatnou informaci

894 Jinyacute naacuteroz srov Rummel P Kommentar zum ABGB Svazek 1 (sectsect 1-1174 ABGB) 3 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2000 s 1662 kteryacute považuje culpa in contrahendo za deliktniacute institut 895 Srov str 276 tamteacutež Naacutehrada čistě majetkoveacute uacutejmy se podle většinoveacuteho naacutezoru připouštiacute pouze pokud smlouva svědčiacute třetiacute osobě přiacutemo ndash srov Koziol H Bydlinski P Bollenberger R op cit v pozn 99 s 1468 896 Ibid s 1482 an 897 Srov Koziol H Grundfragen des Schadenersatzrechts Jan Sramek Verlag Viacutedeň 2010 s 95 a naacutesl 898 Ibid s 197-199 899 Koziol H Welser R BuumlrgerlichesRecht Svazek 2 Schuldrecht Allgemeiner Teil Schuldrecht Besonderer Teil Erbrecht 13 vydaacuteniacute Manz Verlag Viacutedeň 2006 s 312 900 Rummel P Kommentarzum ABGB Svazek 2 (sectsect 1175-1502 ABGB) 3 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2002 s 86 901 Rozhodnutiacute OGH ze dne 7 41992 sp zn 4 Ob 52492 nebo ze dne 7 91978 sp zn 7 Ob 65078 902 Koziol H Welser R Kletecka A Grundriss des BuumlrgerlichenRechts Band 1 Allgemeiner Teil Sachenrecht Familienrecht 13 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2006 s 242 903 Srov Koziol H Bydlinski P Bollenberger R opcit v pozn 99 s 789 Vyacutejimkou je aktivniacute legitimace z pohledaacutevky Pokud tedy soud přiznaacute plněniacute ze smlouvy osobě neopraacutevněneacute může se skutečnyacute věřitel u soudu domaacutehat bezdůvodneacuteho obohaceniacute ev naacutehrady škody (rozhodnutiacute OGH ze dne 10 7 2001 sp zn 4Ob6601m) 904 Ibid s 1461 905 Rozhodnutiacute OHG ze dne 29 9 2004 sp zn 7 Ob 25503v

244

nebo radu Konečně s rakouskyacutem praacutevem sdiacuteliacuteme neexistenci vyacuteslovneacuteho zakotveniacute povinnosti braacutet ohled na zaacutejmy druheacute smluvniacute strany (Schutzpflichten) jež odpoviacutedaacute povinnosti plynouciacute z sect

241 odst 2 BGB Podle judikatury a převažujiacuteciacuteho naacutezoru literatury jsou však tyto povinnosti v zaacutevazkoveacutem vztahu largo sensu obsaženy906

7 NAacuteHRADA ČISTĚ MAJETKOVEacute ŠKODY DLE OZ - INOVACE NEBO NEPOCHOPENIacute

Předchoziacute stručnyacute exkurz do zahraničniacutech praacutevniacutech uacuteprav bude miacutet v naacutesledujiacuteciacute čaacutesti praacutece stěžejniacute vyacuteznam Občanskyacute zaacutekoniacutek totiž do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu zavaacutediacute triaacutedu bdquomalyacutechldquo deliktniacutech klauzuliacute představovanyacutech zaacutesahem do absolutniacuteho praacuteva (sect 2910 věta prvniacute) porušeniacutem ochranneacute normy (sect 2910 věta druhaacute) a porušeniacutem dobryacutech mravů (sect 2909) Inspirace Německem je evidentniacute (viz kap 5 vyacuteše)907 Při analyacuteze relevantniacutech ustanoveniacute je nutneacute braacutet tuto skutečnost v potaz a odpovědi na přiacutepadneacute vyacutekladoveacute nejasnosti hledat zejmeacutena v německeacute a rakouskeacute praacutevniacute praxi Hned v uacutevodu je nicmeacuteně nutneacute zdůraznit že byť se na sect 823 BGB autoři OZ vyacuteslovně odvolaacutevajiacute neniacute zcela jasneacute zda si při teacuteto sveacute inspiraci byli plně vědomi koncepčniacute změny a přiacutepadnyacutech naacutesledků ke kteryacutem uvedenyacute odklon od dosavadniacute generaacutelniacute klauzule povede Rovněž je třeba miacutet při vyacutekladu ustanoveniacute na paměti že nedošlo k převzetiacute doslovneacutemu a ke škodě věci v mnoha ohledech ani konstruktivniacutemu Jak bylo totiž ukaacutezaacuteno vyacuteše germaacutenskyacute koncept naacutehrady čistě majetkoveacute uacutejmy je třeba zasadit do širšiacuteho kontextu praacutevniacuteho řaacutedu zejmeacutena pokud jde o vztah smluvniacuteho a deliktniacuteho praacuteva

71 Kde neniacute zaacutesah do absolutniacuteho praacuteva neniacute naacutehrada (sect 2910 věta prvniacute)

Tiacutem že zaacutekonodaacuterce v raacutemci sect 2910 věty prvniacute podmiacutenil vznik odpovědnosti zaacutesahem do absolutniacutech praacutev poškozeneacuteho omezil naacuterok z uvedeneacuteho ustanoveniacute na škody utrpěneacute na absolutniacutech praacutevech a přiacutepadneacute naacutesledneacute majetkoveacute škody v podobě ušleacuteho zisku

Předně je nutneacute kvitovat že zaacutekonodaacuterce zvolil pouze toto obecneacute označeniacute a nikoliv taxativniacute vyacutečet908 neboť tiacutem ponechal soudcům velkyacute prostor pro uvaacuteženiacute a možnost aby prostřednictviacutem sveacuteho rozhodovaacuteniacute hledali v hraničniacutech přiacutepadech potřebnou rovnovaacutehu Uvedenaacute textace s sebou však přinaacutešiacute i mnoheacute otazniacuteky Nesporneacute zůstaacutevaacute že mezi absolutniacute praacuteva je nutneacute zařadit hodnoty uvedeneacute v sect 2900 OZ tedy praacutevo na život zdraviacute svobodu a vlastnictviacute909 Absolutniacutemi praacutevy jsou ale i jinaacute podobnaacute praacuteva působiacuteciacute erga omnes zejmeacutena věcnaacute praacuteva k věci ciziacute nebo držba Jejich vymezeniacute je stěžejniacute neboť se od něj odviacutejiacute skutečnost zda vzniklaacute finančniacute uacutejma je naacuteslednaacute či zda se jednaacute o majetkovou uacutejmu prostou jejiacutež naacutehrada zde neniacute možnaacute Inspiraci lze nepochybně hledat v německeacute a rakouskeacute judikatuře Českeacute soudy jsou ovšem postaveny před nelehkyacute uacutekol staacutevajiacuteciacute uacuteprava občanskeacuteho a obchodniacuteho zaacutekoniacuteku je totiž nijak neomezovala pokud jde o kategorii zasaženeacuteho statku Co však dnes bez dalšiacuteho vedlo k naacutehradě nemusiacute byacutet hrazeno po novu Soudci tak musejiacute najiacutet ekvilibrium mezi vůliacute zaacutekonodaacuterce a zachovaacuteniacutem standardu kteryacute jednotlivcům doposud českyacute praacutevniacute řaacuted garantoval

Důležityacute v tomto ohledu bude zejmeacutena vyacuteklad zaacutesahu do vlastnictviacute kteryacute je nepochybně

nutneacute pojiacutemat široce Jednaacute se nejen o přiacutemeacute zničeniacute nebo poškozeniacute hmotneacuteho či nehmotneacuteho předmětu ale i o omezeniacute či znemožněniacute jeho užiacutevaacuteniacute Ve druheacutem přiacutepadě je však nutneacute zohlednit smysl sect 2910 věty prvniacute a stanovit hranici mezi tiacutem co představuje skutečneacute omezeniacute vlastnickeacuteho praacuteva a co již lze považovat za prostou ekonomickou škodu Německaacute judikatura pracuje s intenzitou narušeniacute - pokud je věc byť dočasně zcela nepoužitelnaacute (loď uvězněnaacute v přiacutestavu) jednaacute se o nepřiacutepustneacute omezeniacute vlastnictviacute910

Českeacute soudy si budou nuceny rovněž položit otaacutezku zda po německeacutem vzoru do katalogu absolutniacutech praacuteva zařadit i ekvivalent praacuteva na zřiacutezenyacute a vykonaacutevanyacute podnik Domniacutevaacutem se že to

bude nejen vhodneacute ale i nutneacute Německaacute praacutevniacute věda staviacute na viacutece než staleteacute zkušenosti a tamniacute judikatura byla vždy vedena snahou zaplňovat mezery ktereacute při aplikaci sect 823 BGB vznikajiacute Praacutevo

906 Ibid s 785 nebo teacutež Rummel 2000 opcit v pozn 101 s 1651-1652 907 Srov DZ k sectsect 2909-2914 908 Z hlediska praacutevniacute jistoty a zaacutejmů běžnyacutech praacutevniacutech uživatelů by nejvhodnějšiacutem byl vyacutečet demonstrativniacute 909 Srov Pipkovaacute P J Ochrannyacute uacutečel normy a jeho vyacuteznam pro vymezeniacute rozsahu odpovědnosti za škodu (k sect 2910 NOZ) in Praacutevniacutek 92013 s 872 910 Rozhodnutiacute BGH ze dne 21 12 1970 sp zn II ZR 13368

245

na podnikaacuteniacute chraacuteniacute ostatně i DCFR911 Aby však opět nedošlo k vypraacutezdněniacute smyslu sect 2910 věty prvniacute je třeba trvat na striktniacutech podmiacutenkaacutech jako je ciacutelenost zaacutesahu

Byť se nově pohledaacutevky řadiacute mezi věci912 je nutneacute vychaacutezet z rakouskeacuteho přiacutestupu a odlišit praacuteva působiacuteciacute vůči všem a praacuteva s uacutečinky inter partes Praacuteva plynouciacute ze zaacutevazkoveacuteho vztahu musiacute dle meacuteho naacutezoru požiacutevat ochrany zejmeacutena v raacutemci smluvniacute odpovědnosti a ve vztahu k třetiacutem osobaacutem podle sect 2909 OZ Stejně jako v Německu či Rakousku je však zaacutehodno vytvořit vyacutejimku pro situace kdy věřiteli na zaacutekladě smlouvy vznikaacute opraacutevněniacute k držbě určiteacuteho věcneacuteho praacuteva a tato

držba je navenek seznatelnaacute (naacutejemce či pachtyacuteř)913 Ke škodě věci se zaacutekonodaacuterce neinspiroval svyacutemi předlohami uacuteplně Nad jejich raacutemec totiž

zavaacutediacute dle meacuteho naacutezoru problematickeacute vymezeniacute podmiacutenky protipraacutevnosti jako bdquoporušeniacute povinnosti stanoveneacute zaacutekonemldquo Zaacutekonodaacuterce zde pravděpodobně postupoval v souladu s tuzemskou formulačniacute tradiciacute (bdquoporušeniacute praacutevniacute povinnostildquo v sect 420 OZ1964) a ve snaze zdůraznit rozdiacutel mezi smluvniacute a zaacutekonnou odpovědnostiacute (nahrazeniacute spojeniacute bdquopraacutevniacute povinnostildquo spojeniacutem bdquopovinnosti stanoveneacute zaacutekonemldquo) Německeacute ani rakouskeacute ustanoveniacute však porušeniacute vyacuteslovneacute zaacutekonneacute povinnosti nevyžadujiacute Jejich klauzule hovořiacute pouze o bdquoprotipraacutevnostildquo kteraacute je daacutena samotnyacutem zaacutesahem do absolutniacuteho praacuteva (protipraacutevnost v uacutečinku) eventuaacutelně jednaacuteniacutem pro něž je však vyžadovaacuten toliko rozpor s obecnou povinnostiacute peacuteče (protipraacutevnost v jednaacuteniacute)914 Proto ostatně oba staacutety zavedly princip absolutniacutech praacutevniacutech statků Tyto statky jsou navenek zřetelneacute a každyacute je může při sveacutem jednaacuteniacute zohlednit Dojde-li k jejich narušeniacute je spravedliveacute to za vyacuteše uvedenyacutech podmiacutenek škůdci přičiacutetat Čistě majetkoveacute zaacutejmy naproti tomu na prvniacute pohled zřejmeacute nejsou Nepožiacutevajiacute proto ochrany při jakeacutemkoliv protipraacutevniacutem zaacutesahu ale pouze tehdy jednal-li škůdce uacutemyslně a ciacuteleně nebo porušil-li zaacutekonneacute ustanoveniacute ktereacute sloužiacute na jejich ochranu Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek zde však pro vznik naacuteroku na naacutehradu škody vyžaduje jak zaacutesah do absolutniacuteho praacuteva tak porušeniacute povinnosti stanoveneacute zaacutekonem Zaacutekonodaacuterce tak nekoncepčně směšuje dva možneacute přiacutestupy umožňujiacuteciacute spravedlivě definovat odpovědnost škůdce (Rechtsgutprinzip a Schutzgesetz) a

současně vyacuteznamně stiacuteraacute rozdiacutel mezi touto deliktniacute klauzuliacute a ustanoveniacutem o porušeniacute ochranneacute normy (sect 2910 věta druhaacute OZ) kde porušeniacute zaacutekona hraje kliacutečovou roli Smyslem vyloučeniacute naacutehrady prosteacute ekonomickeacute škody u našich sousedů je předevšiacutem zamezit bezbřeheacute odpovědnosti škůdce počiacutenaacute-li si nezodpovědně a lehkovaacutežně aniž by zaacuteroveň porušil vyacuteslovnou zaacutekonnou povinnost Pravidlo vyloučeniacute naproti tomu neplatiacute porušiacute-li škůdce zaacutekonneacute ustanoveniacute chraacuteniacuteciacute majetkoveacute zaacutejmy Zakotveniacutem podmiacutenky porušeniacute zaacutekonneacute povinnosti v sect 2910 větě prvniacute OZ tak bdquodiskriminaceldquo prosteacute ekonomickeacute uacutejmy v raacutemci tohoto ustanoveniacute postraacutedaacute smyslu Nepochybně vhodnějšiacute by proto bylo plně vychaacutezet z inspiračniacutech zdrojů a použiacutet slovo bdquoprotipraacutevniacuteldquo915 Řešeniacutem

probleacutemu může byacutet s odkazem na sect 2 odst 2 OZ vyacuteklad věty podle smyslu a uacutemyslu zaacutekonodaacuterce či setrvaacuteniacute na poměrně širokeacutem pojetiacute povinnosti prevence (sect 2900 OZ) kteraacute de facto odpoviacutedaacute zmiacuteněneacute povinnosti peacuteče k niacutež dospěla zahraničniacute judikatura a jejiacutež porušeniacute protipraacutevnost zaklaacutedaacute

72 Naacutehrada škody při porušeniacute ochranneacute normy (sect 2910 věta druhaacute)

Formulačně zdařilaacute neniacute bohužel ani deliktniacute klauzule obsaženaacute ve větě druheacute sect 2910 OZ Od sveacuteho vzoru se pravidlo lišiacute jednak požadavkem zaacutesahu do chraacuteněneacuteho praacuteva a jednak tiacutem že hovořiacute o jineacutem praacutevu než ktereacute je chraacuteněno podle věty prvniacute teacutehož ustanoveniacute Uvedeneacute značiacute

nepochopeniacute inspiračniacuteho zdroje a vede k vyacutekladovyacutem nejasnostem tak zaacutesadniacutem že je třeba uvažovat o jeho zaacutekonneacute novelizaci

Dle čistě gramatickeacuteho vyacutekladu zastaacutevaneacuteho např J Hraacutedkem916 miacuteřiacute uvedeneacute

ustanoveniacute na jinaacute než absolutniacute tedy relativniacute praacuteva Tento vyacuteklad je však dle meacuteho naacutezoru nutneacute

911 Srov čl VI ndash 2208 DCFR 912 Lavickyacute P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect 1minus654) 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 s 1756 913 Zejmeacutena v přiacutepadech zaacutepisu těchto praacutev do veřejneacuteho rejstřiacuteku - sectsect 2203 2333 OZ 914 Srov vyacuteše pokapitoly 51 a 6 915 K uvedeneacutemu ostatně spějiacute i nejnovějšiacute tendence v raacutemci novel deliktniacuteho praacuteva ndash viacutece srov Ranieri F Europaumlisches Obligationsrecht 3 vydaacuteniacute Springer Wien Noumlrdlingen 2009 s 1458-1463 916 Švestka J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek - Komentaacuteř - Svazek VI (zaacutevazkoveacute praacutevo 2 čaacutest sect 2521 - 3081) Wolters Kluwer Praha 2014 s 931

246

s odkazem na inspiračniacute pramen odmiacutetnout Jak bylo uvedeno vyacuteše v Německu i Rakousku dopadaacute skutkovaacute podstata porušeniacute ochranneacuteho zaacutekona na všechny statky jež spadajiacute do jeho působnosti bez ohledu na jejich povahu Jejiacute využitiacute přichaacuteziacute v uacutevahu předevšiacutem nikoliv však vyacutelučně v situaciacutech kdy zaacutesah do absolutniacuteho praacuteva toliko hroziacute či došlo-li ke vzniku prosteacute ekonomickeacute uacutejmy917 Ochraně praacutev relativniacutech pak ve zmiacuteněnyacutech jurisdikciacutech sloužiacute zejmeacutena ustanoveniacute smluvniacuteho praacuteva a ve vztahu ke třetiacutem osobaacutem porušeniacute dobryacutech mravů Nadto je nutno podotknout že norem ktereacute by měly ochrannyacute charakter a směřovaly k ochraně relativniacutech praacutev před jednaacuteniacutem extraneů nebude v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu přiacuteliš Domniacutevaacutem se tedy stejně jako např P Bezouška918 že je nutneacute vychaacutezet z historickeacuteho a teleologickeacuteho vyacutekladu ustanoveniacute (sect 2 odst

2 OZ)919 a přiznaacutevat naacutehradu škody vždy dojde-li k zaviněneacutemu porušeniacute normy sloužiacuteciacute k ochraně určiteacuteho praacuteva V opačneacutem přiacutepadě by došlo k extreacutemniacutemu omezeniacute možnosti domaacutehat se naacutehrady prosteacute ekonomickeacute uacutejmy v raacutemci deliktniacuteho praacuteva920

Co se tyacuteče podmiacutenek zaklaacutedajiacuteciacutech odpovědnost škůdce lze se bez většiacutech překaacutežek vydat německou cestou921 Pokud tak ustanoveniacute hovořiacute o zaacutekonu je nutneacute tento pojem vyklaacutedat jako jakyacutekoliv normativniacute praacutevniacute akt včetně podzaacutekonnyacutech praacutevniacutech předpisů922 Z teacuteto množiny je naacutesledně nutneacute identifikovat ty normy ktereacute majiacute ochrannyacute charakter tedy nesloužiacute pouze

obecneacutemu zaacutejmu ale konkreacutetniacutemu jedinci či skupině osob Ochrannou dle meacuteho naacutezoru nebude např povinnost jednat v praacutevniacutem styku poctivě (sect 6 OZ) Nutneacute je zaacuteroveň aby byla v konkreacutetniacutem přiacutepadě naplněna osobniacute věcnaacute a modaacutelniacute ochrannaacute působnost normy923 Při naacutehradě čistě

majetkoveacute uacutejmy tak zpravidla nepřichaacuteziacute v uacutevahu předpisy regulujiacuteciacute silničniacute dopravu neboť jsou primaacuterně zaměřeny na ochranu zdraviacute a vlastnictviacute uacutečastniacuteků provozu Předpisy upravujiacuteciacute vztahy uvnitř obchodniacutech korporaciacute zase mnohdy omezujiacute okruh adresaacutetů tiacutem že z naacutehrady vylučujiacute osoby stojiacuteciacute vně společnosti

Otaacutezkou zůstaacutevaacute zda soudy označiacute jako ochrannou povinnost prevence (sect 2900) Někteřiacute

již totiž projevili obavy aby jejiacutem prostřednictviacutem nedochaacutezelo k obchaacutezeniacute zaacutesady o nenahrazovaacuteniacute čistě majetkoveacute škody v raacutemci prvniacute deliktniacute klauzule924 Lze přisvědčit uacutevahaacutem že zařazeniacute sect 2900 OZ do kategorie ochrannyacutech norem teoreticky oteviacuteraacute soudům dveře k definovaacuteniacute nespočtu jednotlivyacutech bdquopraacutevniacutech povinnostiacuteldquo Soudy by ale měly zohlednit že povinnost prevence plniacute v našem praacutevniacutem řaacutedu funkci Sorgfaltspflicht (povinnost pečlivosti) v německeacutem a rakouskeacutem praacutevu a

zmiacuteněneacute praacutevniacute řaacutedy odmiacutetajiacute tento standard chovaacuteniacute jako ochrannou normu uznat neboť jejich tvorba přiacuteslušiacute zaacutekonodaacuterci nikoliv soudům To zda bude sect 2900 OZ jako ochrannaacute norma klasifikovaacuten či nikoliv se ovšem dle meacuteho naacutezoru nikterak neprojeviacute při naacutehradě čistě ekonomickeacute uacutejmy a v tomto směru považuji vyacuteše zmiacuteněneacute obavy za licheacute Povinnost prevence v noveacutem zněniacute chraacuteniacute toliko absolutniacute statky a nikoliv takeacute čistě majetkoveacute ztraacutety925 jejiacute porušeniacute tak povede vždy k naacutehradě škody dle prvniacute deliktniacute klauzule a poškozenyacute se ani nemusiacute ochranneacute normy při vymaacutehaacuteniacute sveacuteho naacuteroku dovolaacutevat Pokud pak přeci jen sect 2910 větu druhou využije a soudy mu přisvědčiacute omezujiacute se jeho naacuteroky pouze na škody jež utrpěl na absolutniacutech praacutevech

Problematickaacute bude v uvedeneacutem světle i staacutevajiacuteciacute judikatura kteraacute dovozovala odpovědnost znalců za škody vznikleacute nespraacutevnyacutem znaleckyacutem posudkem926 Dle německeacute judikatury totiž

povinnosti znalců stanoveneacute např v zemskyacutech nařiacutezeniacutech o znalciacutech nepředstavujiacute ochranneacute normy ve smyslu sect 823 odst 2 BGB927 V situaciacutech kde mezi stranami nebude existovat smluvniacute odpovědnost lze však řešeniacute hledat v ustanoveniacute zavaacutedějiacuteciacutem odpovědnost za škodu způsobenou

917 Viz vyacuteše kapitolu 52 918 Hulmaacutek M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek VI Zaacutevazkoveacute praacutevo Zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055ndash3014) Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 s 1548 919 Viz jasnyacute uacutemysl zaacutekonodaacuterce vyjaacutedřenyacute v DZ k sectsect 2909-2914 920 K tomu rovněž srov Lovětiacutenskyacute V Změny v českeacutem deliktniacutem praacutevu pod vlivem německeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku in Praacutevniacute rozhledy 172014 s 577 921 Stejně např Švestka J a kol opcit v pozn 123 s 931-932 Pipkovaacute P J op cit v pozn 116 s 874-881 922 Ibid 923Ibid K německeacutemu vzoru viz vyacuteše kapitolu 52 924 Srov Lovětiacutenskyacute opcit v pozn 127 s 577 925 sect 2900 NOZ hovořiacute o vlastnictviacute nikoliv o majetku 926 Viz např rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 29 7 2008 sp zn 25 Cdo 14172006 927 Rozhodnutiacute BGH ze dne 12 7 1966 sp zn VI ZR 165

247

nespraacutevnou informaciacute nebo radou (sect 2950 OZ) kteryacute se podle zaacutesady lex specialis uplatniacute

přednostně To jakyacutem ořiacuteškem bude pro podnikatele naacutehrada čistě majetkoveacute uacutejmy v raacutemci deliktniacute

odpovědnosti lze doložit na naacutesledujiacuteciacutem přiacutekladu928 Řidič automobilu kteryacute nedodržuje povolenou rychlost naraziacute z nedbalosti do mostu Most je naacuterazem poškozen a silnice musiacute byacutet na několik dniacute z čaacutesti uzavřena V uzavřeneacutem uacuteseku se nachaacuteziacute benziacutenovaacute stanice jejiacutež vlastniacutek diacuteky uzaviacuterce utrpiacute škodu v řaacutedu desiacutetek tisiacutec korun Podnikatel se však naacutehrady uvedeneacute čistě majetkoveacute uacutejmy nedomůže Naacuterok podle sect 2910 věty prvniacute ztroskotaacute na chybějiacuteciacutem zaacutesahu do absolutniacuteho praacuteva Podstata vlastnictviacute podnikatele neniacute uzaviacuterkou dotčena čerpaciacute stanici může nadaacutele užiacutevat pouze se k niacute nedostanou zaacutekazniacuteci Nejednaacute se eventuaacutelně ani o zaacutesah do jeho praacuteva na zřiacutezenyacute a vykonaacutevanyacute podnik neboť řidič naacutekladniacuteho vozu nejednal s ciacutelem zasaacutehnout do provozu benziacutenoveacute pumpy Konečně nepřipadaacute v uacutevahu ani naacutehrada podle sect 2910 věty druheacute ve spojeniacute s sect 18 zaacutekona č 3612000 Sb o provozu na pozemniacutech komunikaciacutech regulujiacuteciacutem maximaacutelniacute povolenou rychlost Jednaacute se sice o ochrannou normu kterou řidič svyacutem jednaacuteniacutem porušil jejiacutem smyslem je však usnadnit silničniacute provoz a zabraacutenit škodaacutem na zdraviacute a vlastnictviacute jeho uacutečastniacuteků Ani majitel čerpaciacute stanice ani jeho škoda tak v uvedeneacutem přiacutepadě nespadajiacute do osobniacute a věcneacute působnosti normy

73 Naacutehrada v přiacutepadě uacutemyslneacuteho porušeniacute dobryacutech mravů (sect 2909 OZ)

Ustanoveniacute o odpovědnosti za uacutemyslneacute porušeniacute dobryacutech mravů (sect 424 OZ1964) bylo ve staacutevajiacuteciacute judikatuře vyhrazeno primaacuterně situaciacutem při nichž škůdce vykonaacuteval sveacute praacutevo929 Jak však plyne ze srovnaacutevaciacute analyacutezy uacutemyslneacute jednaacuteniacute přiacutečiacuteciacute se dobryacutem mravům maacute v systeacutemech konzervativniacutech staacutetů nezastupitelnou roli při vzniku prosteacute ekonomickeacute uacutejmy sect 2909 OZ se tak při jejiacute naacutehradě staacutevaacute kliacutečovyacutem ustanoveniacutem v systeacutemu českeacuteho deliktniacuteho praacuteva Byť tuto skutečnost dosavadniacute literatura k sect 2909 OZ nijak neakcentuje930 je třeba s novou funkciacute pravidla od 1 ledna 2014 počiacutetat Vyacuteznam uvedeneacute normy poněkud snižuje skutečnost že důležitou skupinu kteraacute pod uvedeneacute ustanoveniacute spadaacute v německeacute judikatuře kryje ustanoveniacute o odpovědnosti za škodlivou radu nebo informaci (sect 2950 OZ) Přesto by podnikateleacute neměli uvedeneacute ustanoveniacute podceňovat sect 2909 OZ staacutele zůstaacutevaacute zaacutekladem pro naacuteroky vznikleacute uacutemyslnyacutem zaacutesahem do relativniacutech praacutev ze strany třetiacuteho Domniacutevaacutem se že tuto jeho novou uacutelohu by měly ve sveacute judikatuře zohlednit i českeacute soudy a to jak při vyacutekladu pojmu dobryacutech mravů tak při hodnoceniacute uacutemyslu pachatele

74 Naacutehrada v raacutemci praacuteva smluvniacuteho (sect 2913)

Tato praacutece se věnuje primaacuterně odpovědnosti deliktniacute jak bylo nicmeacuteně naznačeno vyacuteše je pro naacutehradu čistě majetkoveacute škody důležityacute i rozsah odpovědnosti smluvniacute Považuji proto za viacutece než vhodneacute se o niacute zaacutevěrem zmiacutenit

Smluvniacute odpovědnost v OZ se nelišiacute od zaacutekonneacute jen svojiacute objektivnostiacute ale i existenciacute obecneacute naacutehrady prosteacute ekonomickeacute uacutejmy Zatiacutemco tedy v raacutemci deliktniacuteho praacuteva je pro naacutehradu čistě majetkoveacute škody v zaacutesadě požadovaacuten uacutemysl smluvniacute partner za ni druheacute straně odpoviacutedaacute i bez zaviněniacute Tato skutečnost nabiacuteziacute při vyacutekladu OZ prostor k zaplněniacute bdquomezerldquo ktereacute při naacutehradě čistě majetkoveacute škody v raacutemci deliktniacuteho praacuteva vznikajiacute Kliacutečoveacute v tomto ohledu bude zejmeacutena vymezeniacute smluvniacutech povinnostiacute a okruhu osob jimž smlouva sloužiacute

V přiacutepadě definovaacuteniacute povinnostiacute smluvniacute strany je třeba vychaacutezet nejen z textu smlouvy

ale takeacute z toho co plyne ze zaacutekona dobryacutech mravů či zvyklostiacute (sect 545 OZ) Při vyacutekladu kontraktu je rovněž nutneacute zohlednit zavedenou praxi stran a to co předchaacutezelo jeho uzavřeniacute (sect 556 OZ) Soudy tiacutem dostaacutevajiacute přiacuteležitost upřesnit zejmeacutena tzv vedlejšiacute povinnosti jež existujiacute vedle povinnostiacute hlavniacutech Neboť je každyacute povinen ve sveacutem styku jednak poctivě (sect 6 OZ) měly by vedlejšiacute povinnosti zahrnovat i povinnost ohledu na zaacutejmy druheacute strany korespondujiacuteciacute sect 241 odst 2 BGB nebo zaacutevěrům rakouskeacute judikatury Na rozdiacutel od těch hlavniacutech nesloužiacute uvedeneacute povinnosti primaacuterně ke splněniacute zaacutevazku nyacutebrž mimo jineacute k tomu aby při jeho realizovaacuteniacute nevnikaly smluvniacutemu partnerovi zbytečneacute škody Někteřiacute autoři proto při jejich porušeniacute volajiacute po aplikaci sect 2910 OZ o

928 Obdobně teacutež rozhodnutiacute BGH ze dne 9 12 2014 sp zn VI ZR 15514 929 Viz např rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 13 3 2014 sp zn 25 Cdo 25932011 k naacutemitce promlčeniacute 930 Srov Hulmaacutek M a kol op cit v pozn 125 s 1533-1537 Švestka J a kol op cit v pozn 123 s 922-924

248

mimosmluvniacute odpovědnosti931 Uvedeneacute tvrzeniacute je však třeba s odkazem na zahraničniacute zkušenosti a potřebu zajistit naacutehradu čistě ekonomickeacute škody odmiacutetnout Pravidlo vyloučeniacute lze kvůli obtiacutežneacute rozeznatelnosti majetkovyacutech poměrů jednotlivců a obavě před množstviacutem soudniacutech sporů ospravedlnit v raacutemci deliktniacuteho praacuteva Vznikem smluvniacuteho pouta však uvedeneacute argumenty berou za sveacute ndashstrana maacute při negociaci přiacuteležitost majetkoveacute zaacutejmy druheacuteho poznat zohlednit je při tvorbě kontraktu a počet žalobců se vyacuterazně redukuje Tento fakt by měly soudy při sveacutem rozhodovaacuteniacute zohlednit a ideaacutelně zařadit porušeniacute veškeryacutech povinnostiacute plynouciacutech ze zaacutevazku pod ustanoveniacute o smluvniacute odpovědnosti932

Stejnou optikou je nutneacute naziacuterat i na okruh osob kteryacutem maacute plněniacute smluvniacute povinnosti

sloužit Zaacutekonodaacuterce ostatně saacutem reflektuje staacutevajiacuteciacute judikaturu Nejvyššiacuteho soudu a vyacuteslovně připouštiacute že v určityacutech situaciacutech může splněniacute smluvniacute povinnosti svědčit i osobě stojiacuteciacute vně kontraktu Jednaacute se v podstatě o uzaacutekoněniacute institutu odpoviacutedajiacuteciacuteho smlouvě s ochrannyacutem uacutečinkem vůči třetiacutem osobaacutem Vyacuteslovnaacute uacuteprava sleduje předevšiacutem zpřiacutesněniacute podmiacutenek

definovanyacutech Nejvyššiacutem soudem Porušiacute-li smluvniacute strana ujednanou smluvniacute povinnost odpoviacutedaacute dle sect 2913 odst 1 za vzniklou škodu teacutež třetiacute osobě jiacutež měla uvedenaacute povinnost zjevně sloužit Při definovaacuteniacute podmiacutenek se lze nepochybně inspirovat tiacutem co vyžadujiacute německeacute soudy (podkapitola 54) Pokud jsou pak uvedeneacute předpoklady naplněny bude dle meacuteho naacutezoru daacutena i požadovanaacute zjevnost Zaacuteroveň se domniacutevaacutem že bude-li pro druhou stranu zjevneacute že splněniacute určiteacute povinnosti svědčiacute třetiacutemu bude miacutet možnost tuto skutečnost zohlednit v raacutemci smluvniacuteho vyjednaacutevaacuteniacute a netřeba tudiacutež trvat na tom aby byla povinnost vyacuteslovně ujednanaacute Soudy by tak v konkreacutetniacutem přiacutepadě měly braacutet v potaz omezenou možnost poškozeneacuteho domaacutehat se naacutehrady čistě majetkoveacute uacutejmy podle sect 2910 OZ a uacutečinky smluvniacute odpovědnosti vůči třetiacutem osobaacutem za splněniacute uvedenyacutech okolnostiacute vyklaacutedat spiacuteše extenzivně

V přiacutepadech zvlaacutešť zjevneacute nespravedlnosti kdy nelze nahradit prostou ekonomickou škodu podle deliktniacuteho praacuteva a nelze použiacutet ani sect 2950 OZ se soudům nabiacuteziacute možnost per analogiam dovodit i odpovědnost třetiacute osoby vůči stranaacutem smluvniacuteho zaacutevazkoveacuteho vztahu933 pokud maacute

tato vyacuteraznyacute vliv na jeho splněniacute

75 Zaacutekonnaacute nebo smluvniacute

Otaacutezka zda určitaacute povinnost je svyacutem charakterem zaacutekonnaacute nebo smluvniacute dostaacutevaacute s odkazem na vyacuteše uvedeneacute uacutevahy novou dimenzi Prozatiacutemniacute spory prameniacute převaacutežně ze skutečnosti že se od určeniacute odviacutejiacute přiacutepadnaacute povaha odpovědnosti jako subjektivniacute nebo objektivniacute Inspiraciacute v německeacutem praacutevniacutem řaacutedu se do hry však dostaacutevaacute dalšiacute aspekt kteryacutem je naacutehrada čistě majetkoveacute škody

Prvniacutem zdrojem svaacuteru je povaha nově zavedeneacute předsmluvniacute odpovědnosti (sectsect 1728-1730 OZ) Prozatiacutemniacute literatura převaacutežně tenduje k naacutezoru že culpa in contrahedno je svojiacute povahou zaacutekonnaacute934 Nelze se divit předsmluvniacute odpovědnost považoval za zaacutekonnou ve sveacute staacutevajiacuteciacute judikatuře i Nejvyššiacute soud935 a stejnyacute přiacutestup lze naleacutezt i ve většině evropskyacutech praacutevniacutech řaacutedů936 Uvedenyacute naacutehled plynul z generaacutelniacute deliktniacute klauzule kteraacute naacutehradu prosteacute ekonomickeacute uacutejmy nijak neomezovala937 Novyacute civilniacute kodex však redukuje mimosmluvniacute odpovědnost zaacutesadně na škody na absolutniacutech praacutevech poškozeneacuteho Je viacutece než zřejmeacute že v přiacutepadě předsmluvniacute odpovědnost však půjde o škody primaacuterně majetkoveacute ktereacute vzniknou aniž by bylo zasaženo do absolutniacuteho praacuteva strany vyjednaacutevaacuteniacute (typicky zbytečně vynaloženeacute naacuteklady souvisejiacuteciacute s negociaciacute či přiacutepravou na plněniacute zaacutevazku) I proto se ostatně německaacute judikatura a naacutesledně i zaacutekonodaacuterce vedeni snahou

931 Viz Švestka J a kol op cit v pozn 123 s 959 932 Ke stejneacutemu naacutezoru dochaacuteziacute např i P Bezouška in Hulmaacutek M a kol op cit v pozn 125 s

1568 933 Srov podkapitolu 54 934 Hulmaacutek M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek V Zaacutevazkoveacute praacutevo Obecnaacute čaacutest (sect 1721ndash2054) 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 s 52 s 61 Hulmaacutek M Vlček K Obecnaacute informačniacute povinnost při sjednaacutevaacuteniacute smlouvy ndash 1 čaacutest in Praacutevniacute rozhledy 172012 s 608 Hulmaacutek M a kol opcit v pozn 125 s 1568 935 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 11 10 2006 sp zn č 29 Odo 11662004 936 Srov Principles Definitions and Model Rules of European Private Law (DCFR) Vol I s 249 937 Obdobně tomu je i ve Francii ndash srov Ranieri F op cit v pozn 122 s 1370 a naacutesl

249

napravit mezery deliktniacuteho praacuteva vydali oproti celoevropskeacute tendenci zvlaacuteštniacute cestou938 Obdobnyacute vyacutevoj lze sledovat i v Rakousku Oba praacutevniacute řaacutedy považujiacute pouto mezi stranami po zahaacutejeniacute kontraktace za zvlaacuteštniacute vztah na nějž aplikujiacute ustanoveniacute resp principy smluvniacute odpovědnosti939 Do uvedeneacuteho vztahu jehož obsahem je primaacuterně povinnost nepůsobit smluvniacutemu partnerovi uacutejmu pak dokonce za určityacutech okolnostiacute vtahujiacute i třetiacute osoby Domniacutevaacutem se že obdobně lze postupovat i v raacutemci noveacute českeacute praacutevniacute uacutepravy a culpa in contrahendo podřiacutedit režimu smluvniacute odpovědnosti Eventuaacutelniacutem řešeniacutem ktereacute maacute s ohledem na miacutestniacute tradici a směřovaacuteniacute doktriacuteny většiacute šanci se prosadit je pak zařazeniacute ustanoveniacute sectsect 1728-1730 OZ mezi ochranneacute normy (sect 2910 věta druhaacute OZ) jejichž uacutečelem je chraacutenit majetkoveacute zaacutejmy kontrahentů940

Stejneacute uacutevahy lze veacutest i v souvislosti s povinnostiacute peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře (sect 159 OZ

sectsect 51-53 ZOK) To zda se jednaacute o povinnost smluvniacute či zaacutekonnou je v praacutevniacute teorii sporneacute941 Diskutabilniacute je posouzeniacute povahy peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře rovněž v Německu byť převažuje pojetiacute zaacutekonneacute povinnosti942 Zde však relevance posouzeniacute neniacute pro naacutehradu čistě ekonomickeacute škody rozhodnaacute neboť sect 43 odst 2 GmbHG i sect 93 odst 2 AktG (podobně v Rakousku sect 25 odst 2 OumlGmbhG a sect 84 odst 2 OumlAktG) představujiacute samostatneacute skutkoveacute klauzule opravňujiacuteciacute společnost k naacutehradě vznikleacute škody bez ohledu na jejiacute povahu943 Směrem ke společniacutekům akcionaacuteřům nebo věřitelům pak uvedenaacute ustanoveniacute nelze považovat za ochranneacute normy ktereacute by ve spojeniacute s sect 823 odst 2 BGB přiacutepadně uvedeneacute osoby opravňovaly k naacutehradě944 V českeacutem prostřediacute však probleacutemy nastat mohou sect 159 OZ neniacute samostatnyacutem zdrojem naacuteroku pro naacutehradu škody sect 53 ZOK pak obchodniacute korporaci opravňuje toliko k vydaacuteniacute prospěchu kteryacute člen orgaacutenu porušeniacutem peacuteče ziacuteskal nikoliv však k naacutehradě veškereacute škody945 Domniacutevaacutem se nicmeacuteně že byť i zde půjde v převaacutežneacute většině o škodu čistě majetkovou na jejiacute naacutehradu nebude miacutet rozuzleniacute uvedeneacute teoretickeacute otaacutezky vliv Přikloniacute-li se totiž soudy k pojetiacute zaacutekonneacutemu lze bez většiacutech pochybnostiacute dospět k zaacutevěru že povinnost peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře představuje jednu z ochrannyacutech norem jejiacutemž ciacutelem je ochraacutenit společnost před přiacutepadnyacutemi finančniacutemi ztraacutetami způsobenyacutemi nepečlivyacutem jednaacuteniacutem jejiacutech orgaacutenů

Obdobně by měly soudy postupovat vždy když budou postaveny před otaacutezku zda porušeniacute povinnosti představuje porušeniacute smlouvy či zaacutekona Zněniacute kodexu dokonce nebraacuteniacute vyacutekladu kteryacute převažuje v Rakousku podle něhož se principy smluvniacute odpovědnosti použijiacute všude kde existuje mezi škůdcem a poškozenyacutem určityacute speciaacutelniacute vztah jenž vznikl již před škodnou udaacutelostiacute946 Principy zaacutekonneacute odpovědnosti se pak uplatniacute tehdy když uvedenou spojitost mezi škůdcem a poškozenyacutem zaklaacutedaacute teprve škodnaacute udaacutelost Uvedeneacute uacutevahy lze opřiacutet např o sect 1723 odst 2 OZ podle něhož se ustanoveniacute o zaacutevazciacutech ze smluv včetně sect 2913 OZ použijiacute i pro zaacutevazky vznikajiacuteciacute na zaacutekladě jinyacutech praacutevniacutech skutečnostiacute947

8 ZAacuteVĚR

Kategorii čistě majetkoveacute škody kterou do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu teacuteměř bez povšimnutiacute zavaacutediacute novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek nevěnuje odbornaacute literatura prozatiacutem přiacuteliš pozornosti Uvedenou problematiku však nelze přehliacutežet dlouhodobě Jak ukaacutezala srovnaacutevaciacute studie byla naacutehrada prosteacute

938 Ibid s 1346 939 Srov vyacuteše kapitoly 54 a 6 940 Opačnyacute naacutezor srov Hulmaacutek M Vlček K Obecnaacute informačniacute povinnost při sjednaacutevaacuteniacute smlouvy ndash 2 čaacutest in Praacutevniacute rozhledy 182012 s 649 941 K smluvniacute se přiklaacuteniacute J Lasaacutek in Lavickyacute a kol opcit v pozn 119 s 820 k zaacutekonneacute T Dvořaacutek in Švestka J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek - Komentaacuteř - Svazek I (obecnaacute čaacutest) Wolters Kluwer Praha 2013 s 531 942 Wellhoumlfer W Peltzer M Muumlller W Die Haftung von Vorstand Aufsichtsrat Wirtschaftspruumlfer 1 Vydaacuteniacute CHBECK 2008 mč 33 943 Spindler G a kol MuumlKo zum Aktiengesetz 4 vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2014 sect 93 mč 11 Fleischer H a kol MuumlKo zum GmbHG 1 Vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2012 sect 43 mč 1 944 Srov vyacuteše podkapitolu 52 nebo takeacute usneseniacute OLG Stuttgart ze dne 23 1 2006 spzn14 U 6405 945 Srov Štenglovaacute I a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2013 s 141 946 Srov vyacuteše kap 6 947 Podobně Humlaacutek M op cit v pozn 141 s 10

250

ekonomickeacute škody hnaciacutem motorem při směřovaacuteniacute judikatury a zaacutesadniacutech novelizačniacutech počinech v Německu jež bylo při uacutepravě našeho noveacuteho deliktniacuteho praacuteva vyacutechoziacutem inspiračniacutem pramenem Rovněž v rakouskeacutem praacutevniacutem prostřediacute ktereacute se sveacutemu největšiacutemu sousedovi přibliacutežilo judikatorně vyvolaacutevaacute uvedeneacute teacutema mnoho emociacute

Tiacutem že autoři noveacuteho kodexu upustili od generaacutelniacute deliktniacute klauzule oddělili smluvniacute a deliktniacute odpovědnost v jejiacutemž raacutemci podmiacutenili vznik naacutehrady zasaženiacutem absolutniacuteho praacuteva zařadili Českou republiku mezi země s konzervativniacutem postojem k naacutehradě čisteacute majetkoveacute uacutejmy Tento posun je spojen s vyacutekladovyacutemi a aplikačniacutemi obtiacutežemi ktereacute jsou umocněny skutečnostiacute že zaacutekonodaacuterce při opisovaacuteniacute německeacuteho řešeniacute nepostupoval doslovně a ať zaacuteměrně či z nepochopeniacute zaacutekonneacuteho textu zavedl do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu z komparativniacuteho hlediska ojediněleacute řešeniacute

Praacutece se snažiacute jednotliveacute probleacutemy identifikovat a navrhnout přiacutepadneacute možnosti jejich řešeniacute S ohledem na vůli zaacutekonodaacuterce a uacutečel noveacute koncepce je třeba vyacutekladem zaacutekonnyacute text přibliacutežit vyacutechoziacutemu zdroji Podobně je nutneacute postupovat rovněž při definovaacuteniacute poměru mezi smluvniacute a deliktniacute odpovědnostiacute zejmeacutena v hraničniacutech přiacutepadech Tento nelehkyacute uacutekol naacuteležiacute v českeacutem praacutevniacutem prostřediacute soudům neboť praacutevě jim přiacuteslušiacute vyacuteklad uvedenyacutech ustanoveniacute a s tiacutem souvisejiacuteciacute rozřešeniacute nastiacuteněnyacutech teoretickyacutech sporů Lze jen doufat že budou braacutet vyacuteše uvedeneacute zaacutevěry sousedniacutech jurisdikciacute v potaz a při řešeniacute konkreacutetniacutech přiacutepadů zohledňovat zejmeacutena důvody ktereacute vedly zaacutekonodaacuterce či soudce ostatniacutech praacutevniacutech řaacutedů k zavedeniacute pravidla vyloučeniacute Měl-li tedy škůdce přiacuteležitost majetkoveacute zaacutejmy poškozeneacuteho poznat a zohlednit je ve sveacutem jednaacuteniacute čistě majetkovaacute škoda pro něj byla předviacutedatelnaacute a soudy by měly jejiacute naacutehradu přiznat K dispozici budou miacutet nejen ustanoveniacute o porušeniacute ochranneacute normy uacutemyslneacute porušeniacute dobryacutech mravů nebo zvlaacuteštniacute skutkoveacute podstaty jako odpovědnost za škodlivou radu ale přistoupiacute-li k vyacuteše navrhovaneacutemu vyacutekladu i uacutepravu odpovědnosti smluvniacute Podnikatelům jichž se uvedenaacute problematika tyacutekaacute předevšiacutem lze pak jen doporučit aby nevyčkaacutevali na prvniacute soudniacute rozhodnutiacute a přiacutepadnou naacutehradu čistě majetkoveacute uacutejmy podchytili ve svyacutech smluvniacutech vztaziacutech vyacuteslovně ujednanyacutemi povinnostmi ohledu na majetkoveacute zaacutejmy smluvniacute strany či prostřednictviacutem pojištěniacute sveacuteho majetku


BOOM H W a kol Pure Economic Loss (Tort and Insurance Law) Springer Wien Viacutedeň 2004 BUSSANI M a kol Pure Economic Loss in Europe Cambridge University Press Cambridge 2003 BUSSANI M PALMER V PARISI F Liability for Pure Financial Loss in Europe An Economic Restatement in American Journal of Comparative Law 51 2003 s 113-162 FLEISCHER H a kol Muumlnchener Kommentar zum GmbHG 1 Vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2012 HABERSACK M a kol Muumlnchener Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch BGB Svazek 5 Schuldrecht Besonderer Teil III sectsect 705-853 Partnerschaftsgesellschaftsgesetz Produkthaftungsgesetz 6 vydaacuteniacute C H BECK Mnichov 2013 HABERSACK M a kol Muumlnchener Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch BGB Svazek 2 Schuldrecht Allgemeiner Teil sectsect 241-432 6 vydaacuteniacute C H Beck Mnichov 2012 HULMAacuteK M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek V Zaacutevazkoveacute praacutevo Obecnaacute čaacutest (sect 1721ndash2054) 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 HULMAacuteK M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek VI Zaacutevazkoveacute praacutevo Zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055ndash3014) Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 HULMAacuteK M VLČEK K Obecnaacute informačniacute povinnost při sjednaacutevaacuteniacute smlouvy ndash 2 čaacutest in Praacutevniacute rozhledy 182012 s 602-608 HULMAacuteK M VLČEK K Obecnaacute informačniacute povinnost při sjednaacutevaacuteniacute smlouvy ndash 1 čaacutest in Praacutevniacute rozhledy 172012 s 644-650 KOumlTZ H Wagner G Deliktsrecht Vahlen Mnichov 2013 KOZIOL H BYDLINSKI P BOLLENBERGER R Kurzkommentar zum ABGB 3 vydaacuteniacute Springer Wien Německo 2010 KOZIOL H WELSER R KLETECKA A Grundriss des Buumlrgerlichen Rechts Band 1 Allgemeiner Teil Sachenrecht Familienrecht 13 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2006 KOZIOL H WELSER R Buumlrgerliches Recht Band 2 Schuldrecht Allgemeiner Teil Schuldrecht Besonderer Teil Erbrecht 13 vydaacuteniacute Manz Verlag Viacutedeň 2006 KOZIOL H Grundfragen des Schadenersatzrechts Jan Sramek Verlag Viacutedeň 2010

251

KOZIOL H Recovery for economic loss in the European Union in Arizona Law Review 48 (2006) s 871-895 KOZIOL H Schadenersatz fuumlr reine Vermoumlgensschaumlden in Juristische Blaumltter Heft 5 2004 LAVICKYacute P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect 1minus654) 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 LOOSCHELDERS D Schuldrecht Besonderer Teil 9 vydaacuteniacute Vahlen Mnichov 2014 LOOSCHELDERS D Schuldrecht Schuldrecht AT 12 vydaacuteniacute Vahlen Mnichov 2014 LOVĚTIacuteNSKYacute V Změny v českeacutem deliktniacutem praacutevu pod vlivem německeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku in Praacutevniacute rozhledy 172014 s 573-578 MEDICUS D LORENZ S Schuldrecht II Besonderer Teil 17 vydaacuteniacute C H BECK Mnichov 2014 OECHSLER J J von Staudingers Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch Staudinger BGB - Buch 2 Recht der Schuldverhaumlltnisse sectsect 826-829 ProdHaftG Sellierde Gruyter oHG Berliacuten 2014 PIPKOVAacute P J Ochrannyacute uacutečel normy a jeho vyacuteznam pro vymezeniacute rozsahu odpovědnosti za škodu (k sect 2910 NOZ) in Praacutevniacutek 92013 s 869-882 RANIERI F Europaumlisches Obligationsrecht 3 vydaacuteniacute Springer Wien Noumlrdlingen 2009 RUMMEL P Kommentar zum ABGB Svazek 1 (sectsect 1-1174 ABGB) 3 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2000 RUMMEL P Kommentar zum ABGB Svazek 2 (sectsect 1175-1502 ABGB) 3 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2002 SCHILCHER B HOLZER W Der schadenersatzrechtliche Schutz des Traditionserwerbers bei Doppelveraumluszligerung von Liegenschaften in Juristische Blaumltter Sešit 17 1974 SPINDLER G a kol Muumlnchener Kommentar zum Aktiengesetz 4 vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2014 ŠTENGLOVAacute I a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2013 ŠVESTKA J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek - Komentaacuteř - Svazek I (obecnaacute čaacutest) Wolters Kluwer Praha 2013 ŠVESTKA J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek - Komentaacuteř - Svazek VI (zaacutevazkoveacute praacutevo 2 čaacutest sect 2521 - 3081) Wolters Kluwer Praha 2014 VON BAR Ch Gemeineuropaumlisches Deliktrecht Diacutel 2 C H Beck Mnichov 1999 WELLHOumlFER W PELTZER M MUumlLLER W Die Haftung von Vorstand Aufsichtsrat Wirtschaftspruumlfer 1 Vydaacuteniacute C H BECK 2008 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 11 10 2006 sp zn č 29 Odo 11662004 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 29 7 2008 spzn 25 Cdo 14172006 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 13 3 2014 sp zn 25 Cdo 25932011 Rozhodnutiacute RG ze dne 13 6 1906 sp zn V 58905 Rozhodnutiacute RG ze dne 7 12 1911 sp zn VI 24011 Rozhodnutiacute BGH ze dne 30 1 1953 sp zn I ZR 8852 Rozhodnutiacute BGH ze dne 25 5 1955 sp zn VI ZR 654 Rozhodnutiacute BGH ze dne 7 3 1956 sp zn V ZR 10654 Rozhodnutiacute BGH ze dne 09 12 1958 sp zn VI ZR 19957 Rozhodnutiacute BGH ze dne 16 12 1958 sp zn VI ZR 24557 Rozhodnutiacute BGH ze dne 21 6 1966 sp zn VI ZR 26164 Rozhodnutiacute BGH ze dne 12 7 1966 sp zn VI ZR 165 Rozhodnutiacute BGH ze dne 21 12 1970 sp zn II ZR 13368 Rozhodnutiacute BGH ze dne 14 10 1971 sp zn VII ZR 31369 Rozhodnutiacute BGH ze dne 22 2 1973 sp zn VII ZR 11971 Rozhodnutiacute BGH ze dne 29 1 1975 sp zn VIII ZR 10173 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 10 1975 sp zn VI ZR 2474 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 1 1976 sp zn VIII ZR 24674 Rozhodnutiacute BGH ze dne 8 6 1976 sp zn VI ZR 5075 Rozhodnutiacute BGH ze dne 24 1 1984 sp zn VI ZR 3782 Rozhodnutiacute BGH ze dne 3 2 1987 sp zn VI ZR 3286 Rozhodnutiacute BGH ze dne 16 3 1988 sp zn VIII ZR 18487 Rozhodnutiacute BGH ze dne 11 7 1988 sp zn II ZR 24387

252

Rozhodnutiacute BGH ze dne 14 5 1992 sp zn II ZR 29990 Rozhodnutiacute BGH ze dne 22 6 1992 sp zn II ZR 17890 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 10 1993 sp zn XI ZR 18492 Rozhodnutiacute BGH ze dne 13 4 1994 sp zn II ZR 1693 Rozhodnutiacute OLG Mnichov ze dne 13 4 1995 sp zn 24 U 8693 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 9 1995 sp zn VI ZR 37794 Rozhodnutiacute BGH ze dne 11 11 2003 sp zn VI ZR 37102 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 7 2004 sp zn II ZR 40202 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 6 2011 sp zn KZR 7510 Rozhodnutiacute BGH ze dne 9 12 2014 sp zn VI ZR 15514 Rozhodnutiacute OGH ze dne 7 9 1978 spzn 7 Ob 65078 Rozhodnutiacute OGH ze dne 7 4 1992 spzn 4 Ob 52492 Rozhodnutiacute OGH ze dne 10072001 spzn 4 Ob 6601m Rozhodnutiacute OHG ze dne 29 9 2004 spzn 7 Ob 25503v Ultramares Corporation v Touche 174 NE 441 (1932) Hedley Byrne amp Co Ltd v Heller amp Partners Ltd [1964] AC 465 Spartan Steel amp Alloys Ltd v Martin amp Co (Contractors) Ltd [1973] 1 QB 27 (CA) Důvodovaacute zpraacuteva k noveacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku dostupneacute na wwwobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verzepdf [cit 22 2 2015] Kontaktneacute uacutedaje

Anežka Janouškovaacute anezkajanouskovagmailcom Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Karlovy Školniacute 1700 25228 Černošice Českaacute republika

253

POČIacuteTAČOVEacute PROGRAMY A VYBRANAacute SPECIFIKA JEJICH AUTOSKOPRAacuteVNIacute OCHRANY

Martin Loučka


Abstract This paper deals with copyright aspects of computer programs development and

addresses the issue of distribution consequences of various development strategies and options The purpose of the paper is to analyze main bdquoeasementsldquo so to say that are used by programmers and may have impact on licensing and distribution options of the final computer program Recognized and studied are namely IDEs (integrated development environment) function libraries and compilers as these are considered to be the key phenomenons of software development The paper provides clear outputs related to each one of aforementioned and uses consistent code-oriented approach when making arguments as this fits best in the context of contemporary paradigm of copyright protection of the computer programs Abstrakt Tento přiacutespěvek se zabyacutevaacute autorskopraacutevniacutemi aspekty vyacutevoje počiacutetačovyacutech programů

a řešiacute otaacutezky rozličnyacutech přiacutestupů a možnostiacute při programovaacuteniacute a jejich dopad do roviny distribuce Uacutečelem přiacutespěvku je analyzovat hlavniacute metody zjednodušeniacute praacutece použiacutevaneacute programaacutetory ktereacute mohou ovlivnit možnosti při naacutesledneacutem licencovaacuteniacute a distribuci vyacutesledneacuteho programu Autor rozeznaacutevaacute a provaacutediacute studii IDE (integrovaneacute vyacutevojoveacute prostřediacute) softwarovyacutech knihoven a kompilaacutetorů jakožto kliacutečovyacutech fenomeacutenů spojenyacutech s vyacutevojem software Přiacutespěvek podaacutevaacute diacutelčiacute zaacutevěry ke každeacutemu z vyjmenovanyacutech přičemž jako jednotiacuteciacute aspekt byl zvolen přiacutestup k praacutevniacute argumentaci orientovanyacute na koacuted což rezonuje se současnyacutem paradigmatem autorskopraacutevniacute ochrany počiacutetačovyacutech programů Key words copyright computer programs software development licensing IDE software library

compiler Kliacutečovaacute slova autorskeacute praacutevo počiacutetačoveacute programy vyacutevoj software licencovaacuteniacute IDE softwarovaacute

knihovna kompilaacutetor

UacuteVODEM

Počiacutetačoveacute programy jsou bezpochyby fenomeacutenem moderniacute doby Praacutevě jejich prostřednictviacutem je možneacute na uživatelskeacute uacuterovni ovlaacutedat stroje ktereacute podle nich pracujiacute Neniacute zaměřeniacutem teacuteto praacutece popisovat historii vyacutevoje počiacutetačovyacutech programů jakkoli je zajiacutemavaacute ani kontemplovat nad jejich podstatou a mezemi jejich ochrany Pro uacutečely teacuteto praacutece budeme tedy počiacutetačovyacutem programem nazyacutevat koacuted ktereacutemu svědčiacute ochrana jako počiacutetačoveacutemu programu ve smyslu autorskeacuteho zaacutekona948 respektive EUSD949 Bude se tedy primaacuterně jednat o koacuted určenyacute stroji k tomu aby jej vykonal Legaacutelniacute definici naacutem evropskaacute uacuteprava ani českyacute autorskyacute zaacutekon naštěstiacute neposkytujiacute což sice znamenaacute zvyacutešenou miacuteru praacutevniacute nejistoty v otaacutezce šiacuteřky spektra koacutedu požiacutevajiacuteciacute autorskopraacutevniacute ochrany nicmeacuteně v konečneacutem důsledku to z pohledu autora může přispět k přesnějšiacutemu vyacutevoji v praacutevu použiacutevaneacute definice Pro podrobneacute vymezeniacute pojmu počiacutetačoveacuteho programu lze plně odkaacutezat

948 Zaacutekon č 1212000 Sb o praacutevu autorskeacutem o praacutevech souvisejiacuteciacutech s praacutevem autorskyacutem a o změně některyacutech zaacutekonů (autorskyacute zaacutekon) ve zněniacute uacutečinneacutem ke dni 16 března 2015 949 Směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 200924ES ze dne 23 dubna 2009 o praacutevniacute ochraně počiacutetačovyacutech programů

254

na jineacute praacutece950 Snad až na drobneacute vyacutejimky se budu tedy snažit tomuto jinak nesmiacuterně zajiacutemaveacutemu teacutematu vyhnout

Počiacutetačovyacute program tedy ve smyslu koacutedu požiacutevajiacuteciacuteho autorskopraacutevniacute ochrany musiacute splňovat pojmoveacute znaky autorskeacuteho diacutela To mimo jineacute znamenaacute že musiacute byacutet původniacute v tom smyslu že je autorovyacutem vlastniacutem duševniacutem vyacutetvorem951 Z toho vyplyacutevaacute bezpodmiacutenečnaacute nutnost lidskeacuteho

kreativniacuteho elementu přiacutetomneacuteho v procesu tvorby počiacutetačoveacuteho programu neboť autorem může byacutet pouze fyzickaacute osoba resp terminologiiacute noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ndash člověk

Tato praacutece se bude zabyacutevat zejmeacutena otaacutezkami přiacutetomnosti naposledy zmiňovaneacuteho elementu v souvislosti s programy generovanyacutemi prostřednictviacutem jinyacutech programů a daacutele otaacutezkami souvisejiacuteciacutemi s použiacutevaacuteniacutem rozličnyacutech předpřipravenyacutech řešeniacute a systeacutemů pro usnadněniacute praacutece programaacutetorů

Vzhledem k absenci relevantniacute literatury bude praacutece do značeneacute miacutery koncipovanaacute jako uacutevaha s omezenyacutem množstviacutem zdrojů tento nedostatek se budu snažit kompenzovat odpoviacutedajiacuteciacutem odůvodňovaacuteniacutem těchto uacutevah a to jak z pohledu praacutevniacuteho tak technickeacuteho

1 JAK VZNIKAJIacute POČIacuteTAČOVEacute PROGRAMY

Stranou nyniacute ponechme problematiku motivace k započetiacute vyacutevoje počiacutetačoveacuteho programu Někteřiacute programaacutetoři tak činiacute ze soukromyacutech pohnutků Jiniacute očekaacutevajiacute za svou činnost nějakeacute protiplněniacute Hlavniacute hybnou složkou však bezpochyby bude v naprosteacute většině ekonomickyacute zaacuteměr pod kteryacute můžeme podřadit jak bdquostandardniacuteldquo komerčně vznikajiacuteciacute software tak i model FOSS ndash tedy Free and Open Source Software kteryacute je sice distribuovaacuten zdarma ale přinaacutešiacute vyacutevojaacuteřům alespoň sekundaacuterniacute ekonomickyacute prospěch ve formě nadstandardniacutech služeb či alespoň ziacuteskaacuteniacute velice kvalitniacuteho marketingoveacuteho naacutestroje Neniacute naacutehodou že Google Inc jedna z nejuacutespěšnějšiacutech společnostiacute současnosti poskytuje velkeacute množstviacute služeb nikoli vyacuteměnou za peniacuteze

V teacuteto praacuteci se budeme věnovat převaacutežně jineacute faacutezi vytvaacuteřeniacute počiacutetačoveacuteho programu a to samotneacutemu programovaacuteniacute V teacuteto činnosti totiž spočiacutevaacute mnoho problematickyacutech aspektů z hlediska dopadu na naacuteslednou autorskopraacutevniacute rovinu celeacuteho programu a zaacutesadně je tak ovlivněno celeacute praacutevniacute postaveniacute vyacutesledneacuteho produktu Takovyacuteto dopad je daacuten zejmeacutena tiacutem že programaacutetoři ať již pracujiacuteciacute samostatně či ve společnosti směřujiacute k maximaacutelniacute efektivitě sveacuteho snaženiacute Mnoheacute čaacutesti koacutedu ktereacute jsou znaacutemeacute tiacutem že se neustaacutele opakujiacute tak nepiacutešiacute vždy znovu ale využiacutevajiacute předpřipravenyacutech řešeniacute Stejně tak využiacutevajiacute programovaciacutech jazyků jejich nadstaveb (tzv Framework) různyacutech šablon koacutedu a v neposledniacute řadě ne vždy piacutešiacute přiacutemo spustitelnyacute koacuted ndash v mnoha přiacutepadech je naopak nutneacute napsanyacute zdrojovyacute koacuted učinit spustitelnyacutem až naacuteslednyacutem procesem kompilace při ktereacutem jinyacute program zvanyacute kompilaacutetor samostatně provede některeacute operace se vstupniacutem koacutedem a na jehož vyacutestupu je teprve spustitelnyacute počiacutetačovyacute program To vše se děje ve vyacutevojoveacutem prostřediacute pro programaacutetory tzv IDE952

Všechny tyto prvky miacutevajiacute jedno společneacute ndash jsou autorskyacutemi diacutely někoho jineacuteho než je autor finaacutelniacuteho programu Je tedy na miacutestě věnovat jim podrobnějšiacute zkoumaacuteniacute abychom zjistili jak programaacutetory ndash kromě toho že jim extreacutemně usnadňujiacute praacuteci ndash limitujiacute

2 ANALYacuteZA VYBRANYacuteCH SPECIFIK VYacuteVOJE PROGRAMŮ

V raacutemci teacuteto kapitoly se pokusiacuteme analyzovat praacutevniacute aspekty jednotlivyacutech prvků ktereacute vstupujiacute do hry při vyacutevoji počiacutetačoveacuteho programu a ktereacute jsou vyjmenovaacuteny vyacuteše a budeme zkoumat jejich vazbu na vznikajiacuteciacute program jako takovyacute

21 Programovaciacute jazyk a Framework

V souvislosti s vyacutevojem počiacutetačovyacutech programů je na prvniacutem miacutestě vhodneacute uveacutest pojem programovaciacuteho jazyka953 Jeho prostřednictviacutem totiž může programaacutetor předaacutevat přiacutekazy stroji

950 Napřiacuteklad ŠAVELKA Jaromiacuter Autorskopraacutevniacute ochrana funkcionality softwaru [online] 2013 [cit 2015-03-15] Rigoroacutezniacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Filip Křepelka Dostupneacute z lthttpismuniczth134449pravf_rgt 951 sect 2 odst 2 autorskeacuteho zaacutekona 952 Integrated Development Environment Jako přiacuteklad lze uveacutest rozšiacuteřenaacute prostřediacute Netbeans (httpsnetbeansorg) či Eclipse (httpeclipseorg) 953 Uacutevod do problematiky programovaciacutech jazyků jejich třiacuteděniacute zaacutekladniacute vlastnosti a paradigmata programovaacuteniacute např AABY Anthony A Introduction to Programming Languages [online] 2004

255

(zpravidla počiacutetači) kteryacute je poteacute provaacutediacute Programovaciacute jazyk je ve sveacute podstatě abstraktniacute konstrukt kteryacute definuje jakyacutesi jednosměrnyacute komunikačniacute protokol mezi člověkem a strojem a napomaacutehaacute vyjaacutedřeniacute programaacutetorovyacutech idejiacute tak aby byly jednoznačneacute a strojem proveditelneacute Stěžejniacutem pojmem teacuteto praacutece bude syntax

Syntax je soubor definic kteryacute naacutem umožňuje tuto jednoznačnost vyacuterazů zachovat Určuje jakyacutem stylem koacutedovat naacutemi předaacutevanou informaci a přiřazuje jednotlivyacutem vyacuterazům jejich obsah Je důležiteacute poznamenat že programovaciacute jazyk ovšem nemůže byacutet efektivniacutem způsobem přenosu sděleniacute neboť je určen k přenosu přiacutekazů Neniacute tedy možneacute jeho prostřednictviacutem koacutedovat jineacute informace než ty ktereacute naacutesledně vyuacutestiacute v soubor přiacutekazů přednesenyacutech procesoru adresaacuteta-stroje Jedinou vyacutejimkou snad může byacutet objektově orientovaneacute programovaacuteniacute rozbor tohoto ovšem neniacute předmětem praacutece

V každeacutem přiacutepadě zaacutesadniacute je však poznatek že syntax a tedy jazyk jako celek je pouze bdquopraacutezdnou schraacutenkouldquo pouze reprezentaciacute metody pomociacute ktereacute je možneacute převaacutedět myšlenky do

podoby efektivniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu Neniacute tedy chraacuteněn jako autorskeacute diacutelo a to ani obecně podle autorskeacuteho zaacutekona ani v raacutemci speciaacutelniacute uacutepravy EUSD954 Ke stejneacutemu zaacutevěru je možneacute dojiacutet i v přiacutepadě formaacutetu dokumentů kteryacute je takeacute pouze metodou uklaacutedaacuteniacute informaciacute do paměti počiacutetače955

Souvisejiacuteciacute složkou každeacuteho programovaciacuteho jazyka je ovšem jeho dokumentace tedy jakyacutesi naacutevod k použitiacute kteryacute obsahuje jednak informace ohledně použityacutech syntaktickyacutech pravidel jednak soupis naacutezvů přiacutekazů a funkciacute kteryacutemi je danyacute jazyk ve sveacutem zaacutekladniacutem provedeniacute vybaven Tato dokumentace bude zpravidla chraacuteněna jako literaacuterniacute diacutelo podle autorskeacuteho zaacutekona přiacutepadně jako diacutelo souborneacute či jako databaacuteze v zaacutevislosti na jejiacute poskytovaneacute podobě Před programovaacuteniacutem popřiacutepadě během něj si programaacutetor využiacutevaacute k tomu aby se s jazykem naučil pracovat a aby mohl využiacutet veškeryacute potenciaacutel kteryacute jazyk pro jeho potřeby nabiacuteziacute Nejednaacute se ale o užitiacute autorskeacuteho diacutela z pohledu autorskeacuteho praacuteva Text dokumentace se nepromiacutetaacute do vyacutesledneacuteho programu a sloužiacute opravdu jen jako naacutevodnaacute informace pro vyacutevojaacuteře kteryacute poteacute hledaacute řešeniacute probleacutemu a piacuteše zdrojovyacute koacuted programu

Jak jsme ukaacutezali vyacuteše programovaciacute jazyk neniacute autorskopraacutevně chraacuteněn To znamenaacute že samotneacute jeho použitiacute při vyacutevoji počiacutetačoveacuteho programu nemůže klaacutest žaacutednaacute autorskopraacutevniacute omezeniacute tyacutekajiacuteciacute se možnostiacute naklaacutedaacuteniacute s vyacuteslednyacutem programem či limitujiacuteciacute autorovy kompetence při jeho distribuci V tomto prvniacutem ideaacutelniacutem přiacutepadě pokud by autor pouze s použitiacutem poznaacutemkoveacuteho bloku nebo dokonce tužky a papiacuteru956 napsat zdrojovyacute koacuted počiacutetačoveacuteho programu v některeacutem programovaciacutem jazyce dosaacutehl by ve vztahu k takoveacutemu koacutedu nejširšiacute možneacute škaacutely praacutev a možnostiacute Nutno podotknout že takoveacuteto přiacutepady budou spiacuteše v rovině studia či teorie Během vyacutevoje počiacutetačovyacutech programů totiž zpravidla dochaacuteziacute ke bdquostavěniacuteldquo software nad již hotovyacutem řešeniacutem

Jedniacutem z takovyacutech řešeniacute může byacutet tzv framework Riehle uvaacutediacute framework naacutesledujiacuteciacutemi slovy

A framework is a model of a particular domain or an important aspect thereof A framework may model any domain be it a technical domain like distribution or garbage collection or an application domain like banking or insurance A

framework provides a reusable design and reusable implementations to clients957

[citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwemuedutraelciCoursesD-318D-318-Filesplbookintrohtm 954 Srov Rozsudek Soudniacuteho dvora EU SAS Institute Inc proti World Programming Ltd Věc C-40610 Dostupneacute online z httpcuriaeuropaeujurisdocumentdocumentjsf docid=122362ampdoclang=CS 955 VENAcircNCIO Pedro Dias PhD Electronic File Formats ndash free to use under Copyright Law In 3rd International Research Forum Goumlttingen 2014 956 Pro zajiacutemavost lze podotknout že touto metodou je řešena většina piacutesemnyacutech zkoušek při studiu informačniacutech technologiiacute na FIT ČVUT 957 RIEHLE Dirk Framework Design A Role Modeling Approach [online] 2000 [citovaacuteno 2015-03-16] Disertačniacute praacutece Zuumlrich Switzerland ETH Zuumlrich Dostupneacute z httpdirkriehlecomcomputer-scienceresearchdissertationdiss-a4pdf Strana 54 Je zajiacutemaveacute že v celeacute přes dvě stě stran dlouheacute praacuteci se ani jednou nevyskytuje slovo bdquolawldquo nebo bdquolegalldquo

256

Leacutepe představitelnou definici uvaacutediacute server DocForge když popisuje framework

A software framework is a set of source code or libraries which provide functionality common to a whole class of applications While one library will usually provide one specific piece of functionality frameworks will offer a

broader range which are all often used by one type of application Rather than rewriting commonly used logic a programmer can leverage a framework

which provides often used functionality limiting the time required to build an application and reducing the possibility of introducing new bugs958

Framework si můžeme představit jako předpřipraveneacute abstraktniacute řešeniacute ktereacute programaacutetorovi usnadňuje praacuteci S trochou nezbytneacuteho zjednodušeniacute lze řiacutect že se jednaacute o mezistupeň mezi programem a programovaciacutem jazykem Praacutece s niacutem se totiž v mnoha ohledech nelišiacute od praacutece s programovaciacutem jazykem ndash staacutele piacutešeme koacuted staacutele pracujeme s jeho dokumentaciacute a staacutele hledaacuteme řešeniacute k jednotlivyacutem probleacutemům vedouciacutem k sestaveniacute vyacutesledneacuteho programu Je to daacuteno tiacutem že každyacute framework musiacute byacutet na nějakeacutem programovaciacutem jazyce založenyacute959 Jednaacute se o abstrakčniacute vrstvu kteraacute v sobě obsahuje bdquopředvyřešeneacuteldquo některeacute běžneacute probleacutemy popřiacutepadě vylepšuje danyacute programovaciacute jazyk tiacutem že poskytuje jednoducheacute a intuitivniacute řešeniacute pro překonaacuteniacute některyacutech jeho nedostatků Hlavniacutemi teacutematy byacutevaacute bezpečnost ošetřeniacute uživatelskeacuteho vstupu a praacutece s proměnnyacutemi a některyacutemi systeacutemovyacutemi naacutestroji Na rozdiacutel od programovaciacuteho jazyka kteryacute stačiacute bdquojenldquo navrhnout a vydefinovat jeho tzv abecedu vyacuterazů a syntax framework musiacute již disponovat reaacutelnyacutem koacutedem kteryacute samozřejmě musel někdo napsat

Dostaacutevaacuteme se k problematice odvozeneacuteho diacutela Podrobněji se jiacute budeme věnovat v kapitole 23 zde je důležiteacute zmiacutenit zaacutekladniacute vyacutechodiska Počiacutetačovyacute program je chraacuteněnyacute jako diacutelo literaacuterniacute EUSD sice stanoviacute v člaacutenku 1 odst 2 že se chraacuteniacute vyjaacutedřeniacute počiacutetačoveacuteho programu v jakeacutekoli formě nicmeacuteně SDEU vyacutekladem upřesnil že se ochrana nevztahuje na vyjaacutedřeniacute uživatelskeacuteho rozhraniacute počiacutetačoveacuteho programu960 V praxi je tedy nutneacute daneacute ustanoveniacute směrnice čiacutest tak že bdquo[o]ochrana podle teacuteto směrnice se vztahuje na vyjaacutedřeniacute koacutedu počiacutetačoveacuteho programu v jakeacutekoli forměldquo Koacutedem se rozumiacute buď koacuted zdrojovyacute strojovyacute či dle rozlišeniacute objektovyacute Z toho plyne že se pro uacutečely institutu odvozeneacuteho diacutela bude posuzovat zejmeacutena podobnost zdrojoveacuteho koacutedu programu Pro samotneacute zkoumaacuteniacute naacutesledně posloužiacute tzv Abstraction-Filtration-Comparison test961 Při použitiacute frameworku je nepochybneacute že takovyacute test skončiacute pozitivniacute odpovědiacute na otaacutezku zda je vyacuteslednyacute program odvozenyacutem diacutelem od daneacuteho frameworku ndash respektive od koacutedu daneacuteho frameworku Tento koacuted bude totiž v každeacutem přiacutepadě inkorporovaacuten ve vyacutesledneacutem programu a bude v mnoha přiacutepadech dokonce tvořit jeho většinovou čaacutest

Tuto čaacutest tedy můžeme uzavřiacutet v tom smyslu že samotneacute užitiacute programovaciacuteho jazyka nezaklaacutedaacute žaacutednaacute omezeniacute autora vyacutesledneacuteho programu ve vztahu k možnostem distribuce a licencovaacuteniacute Do opačneacute situace se dostaacutevaacuteme ohledně použitiacute programovaciacutech frameworků jakožto nadstaveb nad programovaciacutemi jazyky Zde je nutneacute konstatovat že autorskaacute praacuteva autora vyacutesledneacuteho programu budou poznamenaacutena omezeniacutemi vyplyacutevajiacuteciacutemi z faktu že vyacuteslednyacute program je derivaacutetem frameworku V tomto směru je možneacute očekaacutevat uplatněniacute specifickyacutech licenčniacutech

958 DOCFORGE Framework [online] 2013 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z

httpdocforgecomwikiFramework Server DocForge je recenzovanaacute znalostniacute baacuteze pro vyacutevojaacuteře software 959 Napřiacuteklad lze uveacutest Nette Framework od Davida Grudla jakožto velice obliacutebenyacute a propracovanyacute českyacute přiacutespěvek do světa frameworků kteryacute je postavenyacute na programovaciacutem jazyce PHP Adresa projektu httpnetteorgcs Jinyacutem přiacutekladem je robustniacute kompilovanyacute framework od Microsoftu Framework NET dostupnyacute včetně podrobnostiacute z httpwwwmicrosoftcomcs-czdownloaddetailsaspxid=17851 960 Již zmiňovanyacute rozsudek Soudniacuteho dvora EU SAS Institute Inc proti World Programming Ltd Věc C-40610 Dostupneacute online z httpcuriaeuropaeujurisdocumentdocumentjsf docid=122362ampdoclang=CS 961 ZBRAacuteNEK Lukaacuteš Praacutevniacute aspekty zpětneacute analyacutezy počiacutetačovyacutech programů [online] 2012 [cit 2015-03-16] Diplomovaacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Matěj Myška Dostupneacute z httpismuniczth98818pravf_m str 10

257

omezeniacute mj se může objevovat copyleftovaacute doložka nutiacuteciacute autora vyacutesledneacuteho programu uvolňovat

zdrojoveacute koacutedy a šiacuteřit program pod specificky určenou licenciacute962 S programovaciacutem jazykem popřiacutepadě nad tiacutem postavenyacutem frameworkem naacutesledně

programaacutetor pracuje zpravidla v integrovaneacutem vyacutevojoveacutem prostřediacute (IDE) O tom a o konsekvenciacutech jeho použitiacute pojednaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute kapitola

22 Integrovaneacute vyacutevojoveacute prostřediacute (IDE) a šablony koacutedu

IDE si můžeme představit jako specializovanyacute program kteryacute umožňuje zefektivnit a do jisteacute miacutery zpřiacutejemnit praacuteci vyacutevojaacuteřům Počiacutetačoveacute programy jsou zřiacutedkakdy tvořeny jedniacutem souborem se zdrojovyacutem koacutedem Mnohem častěji majiacute mnoho součaacutestiacute ktereacute se vzaacutejemně doplňujiacute a navazujiacute na sebe Prvniacutem probleacutemem tedy pro programaacutetora je udržet si přehled o všech člaacutenciacutech sveacuteho programu a spraacutevně s nimi pracovat Mezi standardniacute funkce IDE proto většinou patřiacute spraacuteva projektu a do něj zařazenyacutech souborů Daacutele často podporuje pokročileacute funkce usnadňujiacuteciacute praacuteci s koacutedem jako takovyacutem jako je dynamickeacute bdquonašeptaacutevaacuteniacuteldquo resp dokončovaacuteniacute rozepsanyacutech čaacutestiacute koacutedu či poskytovaacuteniacute ad hoc vhledu do dokumentace použiacutevaneacuteho programovaciacuteho jazyka Můžeme řiacutect že zaacutekladniacute IDE je ve sveacute podstatě praacutezdnaacute schraacutenka kteraacute jen poskytuje podpůrneacute funkce jejiacutemu uživateli Sama o sobě ovšem neprodukuje žaacutednyacute koacuted

Některaacute IDE jdou v tomto ohledu o něco daacutele Napřiacuteklad Visual Studio963 při praacuteci s některyacutemi objektově orientovanyacutemi jazyky964 jako je C umožňuje prostřednictviacutem grafickeacuteho rozhraniacute vytvořit vzhled a definovat některeacute parametry programu bez psaniacute samotneacuteho koacutedu vyacutevojaacuteřem Jednotliveacute prvky programu jako jsou tlačiacutetka či textovaacute pole je tak možneacute metodou drag amp drop umiacutestit na simulovaneacute okno budouciacuteho programu Takoveacuteto funkci budeme řiacutekat Application designer

Ohledně prvniacute skupiny vlastnostiacute IDE neniacute třeba se z hlediska užiacutevaacuteniacute vyacutesledneacuteho programu přiacuteliš znepokojovat Nehroziacute totiž reaacutelnyacute přesah podkladoveacuteho autorskeacuteho diacutela ktereacute by bylo součaacutestiacute IDE do vyacutesledneacuteho diacutela programaacutetora IDE v teacuteto konfiguraci plniacute pouze naacutestroje pro usnadněniacute orientace a zrychleniacute některyacutech operaciacute veškeryacute intelektuaacutelniacute vklad ovšem pochaacuteziacute od autora jakožto původce vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu Pouheacute strojoveacute předviacutedaacuteniacute konců slov založeneacute na lexikaacutelniacute podobnosti praacutevě psaneacuteho vyacuterazu s předdefinovanyacutem slovniacutekem neměniacute nic na faktu že programaacutetor musel proveacutest analyacutezu probleacutemu a implementovat jeho řešeniacute IDE mu pomaacutehaacute jen co se tyacuteče pohodlnosti provedeniacute jiacutem již vymyšleneacuteho postupu Ohledně naacutepovědy spočiacutevajiacuteciacute v zobrazovaacuteniacute relevantniacute dokumentace k daneacutemu programovaciacutemu jazyku lze uveacutest že počiacutetačovyacute program je chraacuteněnyacute jako diacutelo literaacuterniacute965 a tedy na jeho ochranu nebo kvalitu nemůže miacutet vliv takovaacute vnějšiacute okolnost kteraacute programaacutetorovi poskytne informaci ohledně technickeacuteho resp v tomto přiacutepadě syntaktickeacuteho aspektu jiacutem provaacuteděneacuteho řešeniacute Nabiacuteziacute se ještě srovnaacuteniacute s institutem spoluautorstviacute diacutela ve smyslu sect 8 autorskeacuteho zaacutekona Prima facie absurdniacute možnost že by našeptaacutevač koacutedu respektive jeho autor kteryacute do něj zavedl funkcionalitu a informace mohl byacutet spoluautorem diacutela vyvraciacute odstavec 2 zmiňovaneacuteho paragrafu když stanoviacute že bdquo[s]poluautorem neniacute ten kdo ke vzniku diacutela přispěl pouze poskytnutiacutem pomoci nebo rady technickeacute administrativniacute nebo odborneacute povahy nebo poskytnutiacutem dokumentačniacuteho nebo technickeacuteho materiaacutelu (hellip)ldquo I kdyby na zaacutekladě takoveacuteto zobrazeneacute informace programaacutetor změnil svůj plaacuten a implementoval řešeniacute jinak nebo dokonce i jineacute staacutele je to vyacutehradně on kdo provaacutediacute intelektuaacutelniacute činnost a zejmeacutena ndash je to staacutele on kdo vytvaacuteřiacute a formuluje vyacuteslednyacute koacuted bez jeho rozhodnutiacute či jinak řečeno vkladu se koacuted nezměniacute

Mnohem komplikovanějšiacute je situace ohledně druheacute nastiacuteněneacute funkcionality některyacutech IDE tedy tzv Application designera Staacutele můžeme vychaacutezet ze stejnyacutech předpokladů Počiacutetačovyacute program je chraacuteněn jako diacutelo literaacuterniacute IDE vyacutevojaacuteři velice silně ulehčuje praacuteci tiacutem že mechanicky provaacutediacute rutinniacute činnosti za něj Je nutneacute na tomto miacutestě osvětlit dalšiacute zaacutesadniacute informaci I aplikace kteraacute byla vytvořena prostřednictviacutem funkce Application designer disponuje zdrojovyacutem koacutedem

962 Takovaacuteto situace by nastala napřiacuteklad při použitiacute frameworku licencovaneacuteho pod open source veřejnou licenciacute GNU GPL 963 Prostřediacute od společnosti Microsoft httpswwwvisualstudiocom 964 Tedy jazyky implementujiacuteciacute objektově orientovanyacute přiacutestup k programovaacuteniacute Souvisejiacuteciacute vyacuteklad např PECINOVSKYacute Rudolf OOP ndash Learn Object Oriented Thinking and Programming [online] 2013 [citovaacuteno 16 března 2015] Dostupneacute z httpfilesbrucknerczbe2a5b2104bf393da7092a 4200903cc0PecinovskyOOPpdf str 10 965 sect 65 odst 1 autorskeacuteho zaacutekona

258

Dokonce ten je to jedineacute co se nakonec uklaacutedaacute do paměti a spouštiacute Přehlednyacute vyacutevojovyacute naacutestroj ve ktereacutem můžeme myšiacute vytvaacuteřet uživatelskeacute prostřediacute je pouze iluze interpretovanaacute našiacutem IDE Application designer reaacutelně pracuje na principu extenzivniacuteho doplňovaacuteniacute ndash či v tomto přiacutepadě dokonce autonomniacuteho vklaacutedaacuteniacute ndash zdrojoveacuteho koacutedu na odpoviacutedajiacuteciacute miacutesta zdrojovyacutech souborů aplikace v extreacutemniacutem přiacutepadě nemusiacute vyacutevojaacuteř napsat ani jedinyacute řaacutedek koacutedu a vyacutesledkem jeho (nutno podotknout že naprosto neliteraacuterniacute) činnostiacute je spustitelnaacute aplikace Zaacuteřnyacutem přiacutekladem tohoto postupu může byacutet napřiacuteklad program zvanyacute Game Maker966 kteryacute umožňuje i neprogramaacutetorovi vytvořit hratelnou aplikaci s nepřebernyacutem množstviacutem variant herniacuteho sceacutenaacuteře Game Maker je v tomto přiacutepadě IDE sui generis Zaacutekladniacutem rozdiacutelem oproti předchaacutezejiacuteciacutem uacutevahaacutem je tedy to že

vyacutevojaacuteř zde již neniacute tiacutem kdo vytvaacuteřiacute a formuluje vyacuteslednyacute koacuted staacutele ovšem platiacute že bez jeho rozhodnutiacute se koacuted samostatně nezměniacute Zdrojovyacute koacuted kteryacute vyacuteslednyacute program obsahuje po jeho navrženiacute prostřednictviacutem Application designera samozřejmě nepsal stroj saacutem Tento koacuted musel napsat jinyacute člověk ndash a to konkreacutetně jeden z vyacutevojaacuteřů samotneacuteho IDE obsahujiacuteciacuteho Application designera Takzvanaacute šablona koacutedu kteraacute je obsažena bdquouvnitřldquo IDE je tedy na zaacutekladě vstupu bdquonašeholdquo vyacutevojaacuteře doplněna o jeho nastaveniacute (napřiacuteklad popisky tlačiacutetek či atributy použiteacuteho piacutesma) a vložena do zdrojovyacutech souborů vyacutesledneacuteho programu Stojiacute za povšimnutiacute že v raacutemci tohoto procesu nejsou doplňovaacuteny jisteacute minoritniacute prvky do koacutedu programaacutetora ale je tomu praacutevě naopak ndash jisteacute z hlediska literaacuterniacuteho vyjaacutedřeniacute minoritniacute prvky jsou doplňovaacuteny do předvypracovaneacute šablony

Lze tedy uzavřiacutet že v tomto přiacutepadě je sice autorem vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu bdquonaacutešldquo programaacutetor jakožto uživatel Application designera ovšem jeho praacuteva k programu jsou pouze derivativniacute ndash jsou odvozena od praacutev poskytovatele licence k šabloně koacutedu kteraacute byla použita v raacutemci Application designera a vyacuteslednyacute program je odvozeneacute diacutelo od takoveacuteto šablony Platiacute tu tedy jistaacute analogie s přiacutepadem programoveacuteho frameworku Je tedy nezbytneacute při naacutesledneacute distribuci vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu dbaacutet na zachovaacuteniacute souladnosti s původniacute licenciacute k použiteacute šabloně a v tomto ohledu tedy může byacutet omezeno i naklaacutedaacuteniacute s vyacuteslednyacutem programem

Tento zaacutevěr lze podpořit i přiacutekladem z praxe Softwaroveacute společnosti na podobneacute zaacuteležitosti zřejmě již myslely a proto napřiacuteklad v EULA967 již zmiňovaneacuteho Microsoft Visual Studia nalezneme ujednaacuteniacute ktereacute se teacuteto problematice věnuje968 Jednaacute se o člaacutenek 3 citovaneacute EULA nadepsanyacute Šiřitelnyacute koacuted Vyacuteslovně počiacutetaacute s tiacutem že Software (tedy Visual Studio) obsahuje koacuted kteryacute je uživatel (programaacutetor) opraacutevněn daacutele šiacuteřit jako jsou napřiacuteklad ukaacutezky koacutedu šablony a styly Je zajiacutemaveacute že šiacuteřeniacute je zde vyacuteslovně vztaacutehnuto i na šiacuteřeniacute formou distribučniacuteho modelu SaaS969 Opraacutevněniacute šiacuteřit tento koacuted ovšem neniacute neomezeneacute a podleacutehaacute splněniacute několika podmiacutenek Kromě čaacutestečně redundantniacutech negativniacutech zaacutevazků neužiacutevat ochranneacute znaacutemky Microsoftu a neupravovat poskytnuteacute oznaacutemeniacute o autorskyacutech praacutevech připadajiacute v uacutevahu zajiacutemavějšiacute podmiacutenky ktereacute mohou dosaacutehnout dokonce až na naacutesledneacuteho nabyvatele licence k bdquonašemuldquo vyacutesledneacutemu programu Jednaacute se o povinnost před šiacuteřeniacutem Šiřitelnyacutech koacutedů přidat k nim bdquovyacuteznamnou primaacuterniacute funkcionalituldquo970 požadovat po distributorech a koncovyacutech uživateliacutech vyacutesledneacuteho programu aby byli vaacutezaacuteni takovou licenciacute kteraacute chraacuteniacute Šiřitelnyacute koacuted minimaacutelně stejnou měrou jako tato EULA a konečně podmiacutenka nelicencovat vyacuteslednyacute program pod Vyloučenou licenciacute Vyloučenou licenciacute se přitom rozumiacute jakaacutekoli licence kteraacute (i) požaduje otevřeniacute software ve formě zdrojoveacuteho koacutedu nebo (ii) uděluje ostatniacutem praacutevo Šiřitelnyacute koacuted upravit Bude se tedy typicky jednat o tzv open-source licence jako je napřiacuteklad GNU GPL či jineacute GNU licence971 nebo Mozilla Public License972

Použitiacute IDE tedy může podstatnyacutem způsobem limitovat programaacutetora v naacutesledneacute volbě distribučniacuteho modelu pro svůj software a je nutneacute tyto otaacutezky zvaacutežit před započetiacutem vyacutevoje

966 Program společnosti YoYo Games httpswwwyoyogamescomstudio 967 End-User License Agreement 968 MICROSOFT Microsoft Software License Terms for Microsoft Visual Studio Community 2013

[online] 2013 [citovaacuteno 16 3 15] Dostupneacute z httpswwwvisualstudiocomen-usdn877550aspx 969 Detailněji k otaacutezkaacutem a problematickyacutem bodům licencovaacuteniacute SaaS napřiacuteklad TOMIacuteŠEK Jan Licence při poskytovaacuteniacute software jako služby In Revue pro praacutevo a technologie odbornyacute recenzovanyacute časopis pro technologickeacute obory praacuteva a praacutevniacute vědy [online] Brno Masarykova

univerzita 2014 roč 5 č 10 s 47-69 [cit 2015-03-16] Dostupneacute z httpsjournalsmuniczrevueissueviewIssue245pdf_8 970 Orig bdquoSignificant primary functionalityldquo překlad autor 971 Seznam a aktuaacutelniacute zněniacute k dispozici z httpswwwgnuorglicenseslicenseshtml 972 Mozilla Public License dostupnaacute z httpswwwmozillaorgMPL

259

23 Kompilace a kompilaacutetor Posledniacutemi pojmy kteryacutemi se budeme zabyacutevat jsou kompilace a kompilaacutetor Jsou to přiacutebuzneacute pojmy nejen lexikaacutelně ale i obsahově když kompilaacutetor můžeme definovat jako specializovanyacute počiacutetačovyacute program kteryacute provaacutediacute kompilaci Pro ucelenost vyacutekladu a možnost navaacutezaacuteniacute dalšiacutech uacutevah je v tuto chviacuteli nutneacute učinit stručnyacute technickyacute exkurs do problematiky kompilace počiacutetačovyacutech programů Nespokojiacuteme se s tautologiiacute naznačenou vyacuteše a vezmeme si na pomoc definici Jednoduchou ale užitečnou definici naacutem poskytuje server PCMag

Software that translates a program written in a high-level programming language (CC++ COBOL etc) into machine language A compiler usually

generates assembly language first and then translates the assembly language into machine language A utility known as a linker then combines all required

machine language modules into an executable program that can run in the computer973

Kompilace je tedy proces kteryacute je u některyacutech jazyků nezbytnyacute k vytvořeniacute spustitelneacuteho souboru Citovanyacute zdroj obsahuje i přehlednou ilustraci funkcionality kompilaacutetoru na ktereacute je patrnaacute postupnaacute transformace původniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu až do strojoveacuteho koacutedu Zaacuteroveň je zřejmeacute že kompilace je provaacuteděna jen u programovaciacutech jazyků fungujiacuteciacutech na principu překladu zdrojoveacuteho koacutedu do jineacute podoby Prvniacute možnostiacute jsou jazyky překlaacutedaneacute do bytekoacutedu což je zkompilovanyacute zdrojovyacute koacuted kteryacute ale neplniacute stejnou funkci jako plnohodnotnyacute strojovyacute koacuted Nemůže byacutet spuštěn saacutem o sobě ale potřebuje ke sveacutemu provedeniacute program zvanyacute interpret kteryacute jej na ciacuteloveacutem stroji

načte a provede Druhou možnostiacute jsou bdquoklasickeacuteldquo kompilovaneacute programovaciacute jazyky u kteryacutech je vyacutesledkem kompilace strojovyacute koacuted kteryacute je saacutem o sobě spustitelnyacute na ciacuteloveacutem stroji Zde je nutneacute na okraj podotknout že kompilace je vždy provaacuteděna pro nějakou konkreacutetniacute konfiguraci ciacuteloveacuteho stroje Neexistuje tedy koacuted kteryacute by mohl byacutet se stejnyacutem vyacutesledkem spuštěn na všech programovatelnyacutech strojiacutech Vše je otaacutezkou specifikace procesoroveacute jednotky To však neniacute předmětem teacuteto praacutece a dalšiacute vyacuteklad neniacute nezbytnyacute pro naše zkoumaacuteniacute

Zjednodušeně řečeno kompilace funguje tak že kompilaacutetor prochaacuteziacute zdrojovyacute koacuted a na zaacutekladě svyacutech vlastniacutech instrukciacute jej postupně překlaacutedaacute do univerzaacutelnějšiacute podoby To s sebou nese velice důležityacute aspekt činnosti kompilaacutetoru pro zajištěniacute spustitelnosti vyacutesledneacuteho zkompilovaneacuteho koacutedu je nutneacute ke zdrojoveacutemu koacutedu přidat dalšiacute čaacutesti na ktereacute zdrojovyacute koacuted ve sveacute původniacute podobě odkazuje Kdyby tyto čaacutesti ve vyacutesledneacutem koacutedu chyběly spuštěniacute programu by se nemohlo podařit protože by strojovyacute koacuted odkazoval na miacutesta kteraacute by nebyla definovaacutena Nabiacuteziacute se poměrně přileacutehavaacute analogie z praacutevniacuteho prostřediacute ve smlouvě se vyskytuje odkaz na obecneacute obchodniacute podmiacutenky smluvniacutech stran Pokud chceme smlouvu přečiacutest a zaacuteroveň pochopit abychom zjistili přesnyacute obsah zaacutevazku mezi stranami je nutneacute prostudovat i obchodniacute podmiacutenky Mohli bychom tedy spojit obchodniacute podmiacutenky i smlouvu do jednoho dokumentu protože jsou k sobě praacutevně navaacutezaacuteny Naacutesledně bychom si při čteniacute vytvaacuteřeli obsah zaacutevazku s ohledem na celek a nemuseli bychom nutně reflektovat napřiacuteklad strukturu smlouvy nebo řazeniacute jednotlivyacutech člaacutenků Našiacutem ciacutelem by bylo detailně zjistit jakeacute jsou praacuteva a povinnosti stran a co je předmětem plněniacute Ve sveacute podstatě se jednaacute o určitou formu analyacutezy Kompilaacutetor pracuje na podobneacute baacutezi ndash odstraňuje z koacutedu balastniacute informace a zapracovaacutevaacute všechny relevantniacute soubory do jednoho vyacutesledneacuteho strojoveacuteho koacutedu přičemž implementuje použityacute programovaciacute jazyk Implementace programovaciacuteho jazyka kompilaacutetorem spočiacutevaacute v tom že kompilaacutetor v sobě zahrnuje jazykovaacute pravidla a algoritmus jeho překladu do nižšiacutech vrstev jazyka ktereacute se bliacutežiacute vyacutesledneacutemu strojoveacutemu koacutedu a zpravidla i standardniacute knihovny Z toho mimo jineacute vyplyacutevaacute že každyacute kompilaacutetor je určenyacute jen pro některeacute programovaciacute jazyky Stejně jako neexistuje univerzaacutelniacute strojovyacute koacuted spustitelnyacute na všech strojiacutech neexistuje ani univerzaacutelniacute kompilaacutetor použitelnyacute pro všechny jazyky

231 Praacutevniacute aspekty překladu a linkovaacuteniacute

Kompilaacutetor tedy provaacutediacute dva druhy činnostiacute jednak překlaacutedaacute zdrojovyacute koacuted do nižšiacutech vrstev jednak se staraacute o to aby byly vyacutesledneacutemu strojoveacutemu koacutedu přiacutestupneacute všechny dodatečneacute součaacutesti tzv knihovny

973 THE COMPUTER LANGUAGE COMPANY INC Definition of Compiler [online] 2015 [citovaacuteno

2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwpcmagcomencyclopediaterm40105compiler

260

Prvniacute činnost spočiacutevaacute v pouheacutem technickeacutem přeformulovaacuteniacute staacutevajiacuteciacuteho koacutedu a probiacutehaacute zcela automatizovaně jeho převodem z vyacuterazů definovanyacutech v dokumentaci programovaciacuteho jazyka do strojovyacutech přiacutekazů definovanyacutech v dokumentaci ciacuteloveacuteho stroje pro nějž kompilace probiacutehaacute V teacuteto souvislosti je důležiteacute si uvědomit že během tohoto procesu neprobiacutehaacute žaacutednyacute kvalitativniacute vklad do diacutela a nepoužiacutevajiacute se ani žaacutedneacute koacutedy třetiacutech osob Kompilaacutetor je z tohoto pohledu pouze naacutestrojem kteryacute koacuted předem danyacutem způsobem zpracovaacutevaacute

Druhaacute činnost tedy zajišťovaacuteniacute přiacutestupnosti knihovniacutech funkciacute je o poznaacuteniacute zajiacutemavějšiacute Může byacutet totiž provedena dvěma různyacutemi způsoby a kteryacute způsob se použije je volbou programaacutetora Obecně se spojovaacuteniacute různyacutech souborů nazyacutevaacute linkovaacuteniacute974 To může byacutet buď statickeacute nebo dynamickeacute Statickeacute spočiacutevaacute v tom že se zdrojoveacute koacutedy linkovanyacutech souborů (tedy nejčastěji knihoven) respektive jejich relevantniacute čaacutesti v průběhu kompilace vložiacute do hlavniacuteho souboru se zdrojovyacutem koacutedem kteryacute vytvořil programaacutetor Vyacuteslednyacute koacuted nad kteryacutem je naacutesledně provedena vyacuteše zmiňovanaacute prvniacute činnost spočiacutevajiacuteciacute v jeho zjednodušovaacuteniacute a přeformulovaacuteniacute je tedy obsaacutehlejšiacute a zahrnuje některeacute koacutedy ktereacute saacutem programaacutetor nepsal ndash pouze jejich užitiacute zapřiacutečinil tiacutem že volal odpoviacutedajiacuteciacute knihovniacute funkce a použil statickeacute linkovaacuteniacute Dynamickeacute linkovaacuteniacute dosahuje kyacuteženeacuteho vyacutesledku jinak Můžeme si jej představit jako blanketniacute odkaz ndash kompilaacutetor na přiacutekaz programaacutetora do vyacutesledneacuteho strojoveacuteho koacutedu vložiacute informaci že některeacute knihovniacute funkce se majiacute hledat ve specifickyacutech souborech975 Ty přitom vůbec nemusiacute byacutet součaacutestiacute distribuce vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu

Naacutesledujiacuteciacute diagram ilustruje proces kompilace z pohledu praacuteva

Obraacutezek 1 Diagram činnostiacute kompilaacutetoru

Diagram znaacutezorňuje praacutevně relevantniacute činnosti spojeneacute s kompilaciacute počiacutetačoveacuteho programu

Vzhledem k vyacuteše uvedeneacutemu tedy dochaacuteziacuteme k naacutesledujiacuteciacutem zaacutevěrům 1 Pouheacute technickeacute zjednodušeniacute existujiacuteciacuteho koacutedu neniacute podstatnyacutem vkladem do diacutela a

proto nemaacute vliv na autorskopraacutevniacute status zkompilovaneacuteho programu Situace je zčaacutesti podobnaacute použitiacute IDE rozebraneacutemu vyacuteše Pouheacute technickeacute zaacutezemiacute poskytnuteacute jinyacutem programem nemaacute za naacutesledek vznik odvozeneacuteho diacutela od původniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu programaacutetora neboť tento zdrojovyacute koacuted nijak neměniacute

2 Linkovaacuteniacute souborů a knihoven třetiacutech osob ktereacute je provaacuteděno dynamickou metodou takeacute nemaacute za naacutesledek změnu zdrojoveacuteho koacutedu kteraacute by byla vyvolaacutena inkorporaciacute linkovaneacuteho souboru do původniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu Zde opět neniacute na miacutestě dovozovat autorskopraacutevniacute dopady

974 Tamteacutež 975 Soubory typu DLL Dynamic-link Library

261

3 Naopak statickeacute linkovaacuteniacute maacute za naacutesledek reaacutelneacute rozšiacuteřeniacute původniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu o dalšiacute čaacutesti ktereacute jsou vtaženy do kompilovaneacuteho koacutedu a naacutesledně zařazeny do vyacutestupniacuteho spustitelneacuteho souboru Situace je tedy obdobnaacute jako u použitiacute frameworku ndash koacutedy vytvořeneacute třetiacute osobou jsou použity při vyacutevoji bdquonašeholdquo počiacutetačoveacuteho programu takovyacutem způsobem že jsou zařazeny do vyacutesledneacuteho programu a distribuovaacuteny společně s niacutem jakožto jeho součaacutest

V přiacutepadě použitiacute kompilovaneacuteho programovaciacuteho jazyka nebo interpretovaneacuteho programovaciacuteho jazyka založeneacuteho na technologii překladu do bytekoacutedu je tedy nutneacute se při metodě statickeacuteho linkovaacuteniacute ciziacutech souborů vypořaacutedat s přiacutepadnyacutemi licenčniacutemi omezeniacutemi vaacutežiacuteciacutemi se k linkovanyacutem souborům

232 Argumenty

Lawrence Rosen ve sveacutem ndash byť postaršiacutem ndash člaacutenku publikovaneacutem na webu Linux Journal976 argumentuje proti teacuteto tezi když tvrdiacute že by se neměl reflektovat rozdiacutel v technickeacutem provedeniacute linkovaacuteniacute pokud neniacute z okolnostiacute zřejmeacute že tvůrce programu chaacutepal tento rozdiacutel a možnyacute dopad na problematiku odvozenyacutech děl Dovoliacutem si s tiacutemto naacutezorem nesouhlasit Jak bylo demonstrovaacuteno vyacuteše rozdiacutel mezi těmito použityacutemi technikami je evidentniacute a mimořaacutedně důležityacute V přiacutepadě statickeacuteho linkovaacuteniacute dochaacuteziacute fyzicky ke zhotovovaacuteniacute rozmnoženiny linkovaneacuteho souboru nebo jeho kvalitativně podstatnyacutech čaacutestiacute a tedy novyacute program byť svou funkčnostiacute může byacutet zcela odlišnyacute je odvozenyacutem diacutelem od linkovaneacuteho souboru Neobstojiacute ani argument že takoveacuteto praacutevniacute rozlišovaacuteniacute je zbytečnou zaacutetěžiacute pro praacutevniacute systeacutem a že praacutevo nestiacutehaacute na technologickyacute vyacutevoj reagovat Samozřejmě že ze sveacute podstaty rigidniacute praacutevniacute uacuteprava bude po nějakou dobu nedotčenaacute a nebude se měnit s každou novou technologiiacute aby naacutem poskytla odpoviacutedajiacuteciacute kazuistickou uacutepravu V tomto přiacutepadě naacutem postačiacute že praacutevniacute uacuteprava poskytuje koncept toho jak vznikajiacute odvozenaacute a diacutela a jakaacute praacuteva se v takoveacutem přiacutepadě vaacutežiacute Vyacutekladem můžeme poměrně dospět k jednoznačneacutemu vyacutesledku

Dalšiacutem argumentem kteryacute můžeme uveacutest ve prospěch zde vyloženeacuteho přiacutestupu je že knihovny použiteacute při vyacutevoji počiacutetačovyacutech programů jako předměty linkovaacuteniacute jsou samy o sobě bez jakyacutechkoli pochybnostiacute autorskyacutemi diacutely Implementujiacute některeacute zaacutekladniacute funkce programovaciacuteho jazyka ale činiacute tak autorsky originaacutelně Můžeme si dokonce vybrat ze ktereacute knihovny danou funkci využijeme a můžeme se setkat s různyacutemi vyacutesledky co do možnostiacute a vyacutekonu použiteacuteho řešeniacute Neniacute důvod odpiacuterat tvůrcům knihoven možnost daacutele kontrolovat život svyacutech autorskyacutech děl stejně jako neniacute tato možnost odpiacuteraacutena tvůrcům frameworků V přiacutepadě že by danaacute knihovna opravdu nesplňovala znaky autorskeacuteho diacutela pochopitelně by se omezeniacute danaacute v jejiacute licenci neaplikovala na vyacuteslednyacute program v duchu zaacutesady nemo plus iuris

Naviacutec i pokud bychom připustili že softwarovaacute knihovna neniacute natolik důležityacutem autorskyacutem diacutelem aby zasluhovala stejneacute miacutery ochrany jako ostatniacute počiacutetačoveacute programy a tiacutem bychom limitovali možnost omezit licenci pro jejiacuteho uživatele-programaacutetora staacutele bude existovat možnost paralelně sjednat mezi autorem omezeně chraacuteněneacute knihovny a programaacutetorem mimolicenčniacute smluvniacute zaacutevazek V raacutemci toho by bylo možneacute licenčniacute omezeniacute suplovat Zbytečně by se ovšem zhoršila pozice autora knihovny z hlediska dokazovaacuteniacute a naacuteroků z odpovědnosti za porušeniacute smlouvy

Posledniacutem argumentem je přiacuteklad z praxe Free Software Foundation společnost zajišťujiacuteciacute projekt GNU kteraacute vydaacutevaacute a udržuje soubor veřejnyacutech softwarovyacutech licenciacute rodiny GNU GPL mimo jineacute vydala i licenci GNU LGPL ndash tedy Lesser GPL licenci kteraacute je o něco permisiacutevnějšiacute než standardniacute GPL LGPL se původně jmenovala Library General Public License což značilo uacutemysl poskytnout ji vyacutevojaacuteřům knihoven pro jejich licencovaacuteniacute programaacutetorům a koncovyacutem uživatelům LGPL se pro licencovaacuteniacute knihoven poměrně hojně použiacutevaacute Free Software Foundation se aktuaacutelně snažiacute jejiacute použitiacute omezovat a apeluje na vyacutevojaacuteře aby pro knihovny do budoucna použiacutevali standardniacute GPL z důvodu přiacutelišneacute permitivity LGPL ve vztahu k zařazovaacuteniacute knihoven do proprietaacuterniacuteho (uzavřeneacuteho) software977 Postoj FSF a použiacutevaacuteniacute copyleftovyacutech licenciacute pro samotneacute knihovny jen dokazuje že neniacute možneacute odmiacutetnout vliv licence knihovny na vyacuteslednyacute produkt

976 ROSEN Lawrence Derivative Works [online] 2003 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwlinuxjournalcomarticle6366 977 FREE SOFTWARE FOUNDATION Why you shouldnt use the Lesser GPL for your next library

[online] 2014 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpswwwgnuorglicenseswhy-not-lgplhtml

262

3 ZAacuteVĚREM

V teacuteto praacuteci jsme provedli analyacutezu několika zaacutekladniacutech prvků ktereacute jsou běžně využiacutevaacuteny při vyacutevoji počiacutetačovyacutech programů Jednalo se o programovaciacute jazyk Framework IDE šablony koacutedu a kompilaacutetor Na zaacutekladě srovnaacuteniacute s platnou legislativou a vybranou smluvniacute dokumentaciacute jsme vyhodnotili vliv těchto prvků na praacutevniacute postaveniacute vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu respektive na přiacutepadnou existenci limitace jeho tvůrce z hlediska naklaacutedaacuteniacute s takovyacutem programem

Dospěli jsme k obecneacutemu zaacutevěru že k takoveacuteto limitaci dochaacuteziacute vždy tam kdy je v raacutemci vyacutevoje počiacutetačoveacuteho programu využito naacutestroje kteryacute podstatnyacutem způsobem ovlivňuje zněniacute zdrojoveacuteho koacutedu vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu nebo pro něj poskytuje jineacute zdrojoveacute soubory Zejmeacutena se jednaacute o přiacutepad stavby počiacutetačoveacuteho programu na existujiacuteciacutem zaacutekladě využitiacutem hotoveacuteho frameworku nad danyacutem programovaciacutem jazykem daacutele o přiacutepady využitiacute připravenyacutech šablon koacutedu a to i v raacutemci designovaacuteniacute aplikace pomociacute grafickeacuteho rozhraniacute (tzv Application designer) a konečně o využitiacute kompilovaneacuteho jazyka s využitiacutem statickeacuteho linkovaacuteniacute knihoven a jinyacutech souborů do vyacutesledneacuteho strojoveacuteho koacutedu programu

V dalšiacutem zkoumaacuteniacute bude nutneacute proveacutest aplikaci ziacuteskanyacutech zaacutevěrů na praktickyacute přiacuteklad a daacutele proveacutest jejich dalšiacute extenzivniacute testovaacuteniacute za uacutečelem ověřeniacute jejich způsobilosti korektně regulovat rozličneacute praacutevniacute přiacutepady

Seznam zdrojů AABY Anthony A Introduction to Programming Languages [online] 2004 [citovaacuteno 2015-03-16]

Dostupneacute z httpwwwemuedutraelciCoursesD-318D-318-Filesplbookintrohtm DOCFORGE Framework [online] 2013 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpdocforgecomwikiFramework FREE SOFTWARE FOUNDATION Licenses [online] 2015 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z

httpswwwgnuorglicenseslicenseshtml FREE SOFTWARE FOUNDATION Why you shouldnt use the Lesser GPL for your next library [online] 2014 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpswwwgnuorglicenseswhy-not-lgplhtml MICROSOFT Microsoft Software License Terms for Microsoft Visual Studio Community 2013

[online] 2013 [citovaacuteno 16 3 15] Dostupneacute z httpswwwvisualstudiocomen-usdn877550aspx MOZILLA Mozilla Public License version 20 [online] 2012 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpswwwmozillaorgMPL20 PECINOVSKYacute Rudolf OOP ndash Learn Object Oriented Thinking and Programming [online] 2013

[citovaacuteno 16 března 2015] Dostupneacute z httpfilesbrucknerczbe2a5b2104bf393da7092a4200903cc0PecinovskyOOPpdf RIEHLE Dirk Framework Design A Role Modeling Approach [online] 2000 [citovaacuteno 2015-03-16] Disertačniacute praacutece Zuumlrich Switzerland ETH Zuumlrich Dostupneacute z httpdirkriehlecomcomputer-scienceresearchdissertationdiss-a4pdf ROSEN Lawrence Derivative Works [online] 2003 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwlinuxjournalcomarticle6366 Směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 200924ES ze dne 23 dubna 2009 o praacutevniacute ochraně počiacutetačovyacutech programů ŠAVELKA Jaromiacuter Autorskopraacutevniacute ochrana funkcionality softwaru [online] 2013 [cit 2015-03-15] Rigoroacutezniacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Filip Křepelka Dostupneacute z httpismuniczth134449pravf_rgt THE COMPUTER LANGUAGE COMPANY INC Definition of Compiler [online] 2015 [citovaacuteno

2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwpcmagcomencyclopediaterm 40105compiler TOMIacuteŠEK Jan Licence při poskytovaacuteniacute software jako služby In Revue pro praacutevo a technologie odbornyacute recenzovanyacute časopis pro technologickeacute obory praacuteva a praacutevniacute vědy [online] Brno

Masarykova univerzita 2014 roč 5 č 10 s 47-69 [cit 2015-03-16] Dostupneacute z httpsjournalsmuniczrevueissueviewIssue245pdf_8 VENAcircNCIO Pedro Dias PhD Electronic File Formats ndash free to use under Copyright Law In 3rd International Research Forum Goumlttingen 2014

Zaacutekon č 1212000 Sb o praacutevu autorskeacutem o praacutevech souvisejiacuteciacutech s praacutevem autorskyacutem a o změně některyacutech zaacutekonů (autorskyacute zaacutekon) ve zněniacute uacutečinneacutem ke dni 16 března 2015

263

ZBRAacuteNEK Lukaacuteš Praacutevniacute aspekty zpětneacute analyacutezy počiacutetačovyacutech programů [online] 2012 [cit 2015-

03-16] Diplomovaacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece M Myška Dostupneacute z httpismuniczth98818pravf_m Kontaktniacute uacutedaje

Martin Loučka martinlouckamailmunicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity v Brně Čaacutepkova 2821 60200 Brno Českaacute republika

264

TREATY SHOPPING

Martina Pohankovaacute


Abstrakt The paper is focused on the topic of treaty shopping in the context of bilateral investment

treaties The main object of the paper is to identify reasons which lead investors to engage in treaty shopping as well as to analyse potential problems which may arise Apart from that the author offers an examination of limits of this practice especially with regards to jurisprudence of arbitral tribunals and thus provide guidance for corporate restructuring Abstrakt Praacutece se věnuje fenomeacutenu takzvaneacuteho treaty shoppingu v kontextu dvoustrannyacutech mezinaacuterodniacutech smluv o investičniacute spolupraacuteci Praacutece se snažiacute naleacutezt důvody ktereacute investory k treaty shoppingu vedou a analyzovat některeacute probleacutemy ktereacute může tato praktika přinaacutešet Kromě toho je snahou praacutece na zaacutekladě zejmeacutena rozhodovaciacute praxe investičniacutech tribunaacutelů stanovit limity kdy lze treaty shopping považovat za přiacutepustneacute jednaacuteniacute a z toho vyvodit na ktereacute skutečnosti by se při korporaacutetniacutem plaacutenovaacuteniacute investoři měli zaměřit Kľuacutečoveacute slovaacute treaty shopping nationality planning BIT investment law indirect investment

corporate planning Kľuacutečoveacute slovaacute Treaty shopping nationality planning BIT investičniacute praacutevo nepřiacutemeacute investice

korporaacutetniacute plaacutenovaacuteniacute 1 UacuteVOD Dvoustranneacute dohody o podpoře investic (bdquobiletaral investment treatiesldquo daacutele takeacute jen bdquoBITldquo) jsou

mezinaacuterodniacute smlouvy uzaviacuteraneacute mezi dvěma staacutety ktereacute zaručujiacute ochranu investičniacutech činnostiacute zahraničniacutech soukromopraacutevniacutech subjektů proti některyacutem zaacutesahům ze strany hostujiacuteciacuteho staacutetu Texty smluv vymezujiacute jednak určiteacute hmotněpraacutevniacute standardy ktereacute jsou staacutety povinny v souvislosti s investicemi dodržovat a daacutele přinaacutešejiacute investorovi vyacutehody procesniacute neboť mu daacutevajiacute možnost řešeniacute sporů formou arbitraacuteže Ciacutelem jejich uzaviacuteraacuteniacute je podporovat přiacuteliv zahraničniacuteho kapitaacutelu

Vůbec největšiacutem pozitivem je pro investora již vyacuteše zmiacuteněnaacute možnost žalovat hostujiacuteciacute staacutet u arbitraacutežniacuteho tribunaacutelu a dosaacutehnout tak vykonatelneacuteho rozhodnutiacute ktereacute bude vyacutesledkem nestranneacuteho a depolitizovaneacuteho procesu Kromě toho že se tiacutemto způsobem lze vyhnout projednaacuteniacute sporu domaacuteciacutemi soudy978 u kteryacutech hroziacute riziko zaujatosti je přiacutenosnaacute zejmeacutena možnost soukromopraacutevniacuteho subjektu žalovat ciziacute staacutet přiacutemo Ten se totiž ve smlouvě vzdal čaacutesti sveacute suverenity a přijal jurisdikci arbitraacutežniacuteho soudu Investičniacute smlouvy tak v tomto směru přinesly investorům nezanedbatelneacute vyacutehody neboť před tiacutem než začaly byacutet uzaviacuteraacuteny se investor mohl svyacutech praacutev vůči ciziacutemu staacutetu domaacutehat složitě prostřednictviacutem diplomatickeacute ochrany domovskeacuteho staacutetu979 pokud odhleacutedneme od možnosti žalovat staacutet u jeho vlastniacutech soudů

Vzhledem k tomu že ve světě neexistuje ucelenyacute systeacutem těchto smluv a rozsah praacutev a povinnostiacute stran je podle různyacutech smluv odlišnyacute oteviacuteraacute se pro investory poměrně velkyacute prostor pro tzv treaty shopping někdy teacutež označovanyacute za nationality planning V kontextu investičniacuteho praacuteva

tyto pojmy představujiacute jev při ktereacutem investoři za uacutečelem nabytiacute ochrany vybraneacute investičniacute smlouvy zaacuteměrně zaklaacutedajiacute společnosti v zahraničniacutech staacutetech nebo se stejnyacutem efektem restrukturalizujiacute již

978 Kromě přiacutepadů kdy BIT obsahuje ustanoveniacute ktereacute zahaacutejeniacute arbitraacuteže podmiňuje vyčerpaacuteniacutem ochrany domaacuteciacutemi soudy 979 Pod diplomatickou ochranou je možno chaacutepat situaci kdy staacutet na sebe převede naacuteroky ktereacute maacute soukromaacute osoba jež je jeho přiacuteslušniacutekem vůči jineacutemu staacutetu Tiacutemto způsobem se pak spor stane mezistaacutetniacutem

265

existujiacuteciacute společnosti Jinyacutemi slovy se jednaacute o chovaacuteniacute zahraničniacutech investorů kteřiacute se bdquosnažiacute ziacuteskat vyacutehody plynouciacute z investičniacutech smluv uzavřenyacutech jejich domovskyacutem staacutetem nebo plaacutenovanyacutem hostujiacuteciacutem staacutetem skrze třetiacute země kteryacutemi nasměrujiacute svou investicildquo980

Je na prvniacute pohled zřejmeacute že investorům přinaacutešejiacute tyto smlouvy značneacute vyacutehody Vyacutehodnaacute však může byacutet tato praktika i pro druhou stranu napřiacuteklad může zprostředkovat přiacuteliv investic do staacutetů ktereacute nemajiacute přiacuteliš mnoho BIT uzavřenyacutech (typicky staacutety subsaharskeacute Afriky)981 Zahraničniacute investoři totiž budou ochotnějšiacute v těchto zemiacutech investovat pokud jim bude umožněno si treaty shoppingem zajistit patřičnou ochranu Obecně je treaty shopping vniacutemaacuten jako praktika legitimniacute nicmeacuteně podleacutehajiacuteciacute určityacutem omezeniacutem982

Zaacuteřnyacutem přiacutekladem promyšleneacuteho korporaacutetniacuteho maneacutevrovaacuteniacute a využitiacute vhodnyacutech BIT jsou v nedaacutevneacute době zahaacutejeneacute arbitraacutežniacute spory americkeacute společnosti Phillip Morris tyacutekajiacuteciacute se protitabaacutekovyacutech zaacutekonů Austraacutelie a Uruguaye zejmeacutena ve vztahu k namiacutetaneacutemu porušeniacute ochrannyacutech znaacutemek zavedeniacutem povinneacuteho vzhledu baliacutečků cigaret Americko-australskaacute BIT se pro investora jevila nevyacutehodnou tiacutem že napřiacuteklad vyacuteslovně obsahuje limitaci ochrany praacutev duševniacuteho vlastnictviacute ve vztahu k vyacutejimkaacutem podle dohody TRIPS983 pod ktereacute by vyacuteše uvedeneacute zaacutekony mohly spadat Ačkoliv je Phillip Morris společnost inkorporovanaacute ve Virginii proti Austraacutelii zahaacutejila spor na zaacutekladě australsko-hongkongskeacute BIT což bylo možneacute diacuteky včasneacutemu přesunu dotčenyacutech aktiv na dceřinou společnost Phillip Morris Asia inkorporovanou v Hongkongu Z obdobnyacutech důvodů spor s Uruguayiacute zahaacutejila podle švyacutecarskeacute BIT kde maacute společnost sveacute provozniacute uacutestřediacute984

Nejednaacute se tedy o teacutema pouze teoretickeacute ale o jev kteryacute je v praxi hojně a uacutespěšně využiacutevaacuten a je znaacutemkou rozvaacutežneacuteho korporaacutetniacuteho plaacutenovaacuteniacute985 Treaty shopping neniacute neznaacutemyacute ani

českyacutem investorům Aktuaacutelniacutem přiacutekladem mohou byacutet spory tyacutekajiacuteciacute se fotovoltaickyacutech elektraacuteren Vzhledem k tomu že českeacute soudy považujiacute přijatou uacutepravu za uacutestavně konformniacute možnosti domaacuteciacutech investorů domoci se na staacutetu jakeacutehokoliv odškodněniacute jsou omezeneacute Existujiacute ovšem i takoviacute domaacuteciacute investoři kteřiacute zavčasu nasměřovali sveacute investice skrze jineacute země a mohou se nyniacute odškodněniacute domaacutehat prostřednictviacutem mezinaacuterodniacute arbitraacuteže986

Uacutečelem praacutece je poskytnout ucelenyacute obraz možnosti uchyacuteleniacute se k treaty shoppingu z pohledu investora V prvniacute čaacutesti praacutece budou zejmeacutena rozebraacuteny odlišnosti v požadavciacutech stanovenyacutech různyacutemi BIT a důsledky ktereacute z těchto rozdiacutelů pro investory plynou Druhaacute čaacutest poskytne analyacutezu limitů přiacutepustnosti treaty shoppingu se zřetelem na dosavadniacute rozhodovaciacute praxi investičniacutech tribunaacutelů Z dosaženyacutech poznatků poteacute budou průběžně metodou indukce vyvozovaacutena obecnaacute doporučeniacute jak z pohledu investora postupovat Vzhledem k tomu že převaacutežnaacute většina citovanyacutech zdrojů je zahraničniacutech a bez oficiaacutelniacutech překladů do češtiny jsou čaacutesti textů obsaženeacute v přiacutemyacutech citaciacutech vlastniacutemi překlady autorky

Ačkoliv možnost treaty shoppingu neniacute omezena pouze na praacutevnickeacute osoby problematika osob fyzickyacutech přesahuje rozsah teacuteto praacutece a na danou oblast tedy bude nahliacuteženo vyacutehradně ve vztahu ke korporaciacutem

2 TREATY SHOPPING V RAacuteMCI DVOUSTRANNYacuteCH INVESTIČNIacuteCH SMLUV

K treaty shoppingu dochaacuteziacute obecně ze dvou důvodů Za prveacute pokud chce investor investovat ve staacutetě se kteryacutem jeho domovskyacute staacutet nemaacute investičniacute dohodu uzavřenou a nebyl by tak žaacutednou smlouvou chraacuteněn Zadruheacute je treaty shopping řešeniacutem v situaci kdy sice mezi staacutety bilateraacutelniacute smlouva uzavřena je nicmeacuteně existujiacute smlouvy s jinyacutemi staacutety ktereacute poskytujiacute ochranu přiacuteznivějšiacute a investor chce teacuteto ochrany dosaacutehnout Za přiacuteznivějšiacute ochranu je často považovaacuten napřiacuteklad přiacutestup k Mezinaacuterodniacutemu centru pro urovnaacutevaacuteniacute investičniacutech sporů ICSID (pro to aby zde mohla byacutet

980 VAN OS R KNOTTNERUS R Dutch Bilateral Investment Treaties s 11 981 KIRTLEY W The Transfer of Treaty Claims and Treaty-Shopping in Investor-State Disputes s 428 982 SCHREUER C Nationality Planning s 19 983 The Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights 984 WEBB M Treaty Shopping How Philip-Morris Cherry-Picked Worst Case BITs dostupneacute z httpinfojusticeorgarchives28044 985 SCHREUER op cit s 19 986 SEKANINA O Kdo vyhraje investičniacute arbitraacutež Dostupneacute z httparchivihnedczc1-48624150-kdo-vyhraje-fotovoltaickou-arbitraz bdquoVlastniacuteci zahraničniacute a vlastniacuteci češtiacute kteřiacute si včas založili holdingoveacute struktury v zahraničiacute to mohou zkoušet i v mezinaacuterodniacute investičniacute arbitraacutežildquo

266

zahaacutejena arbitraacutež musiacute byacutet oba dotčeneacute staacutety signataacuteři Uacutemluvy ICSID)987 Vyacutehodnějšiacute je takeacute pro investora smlouva kteraacute zaručuje širšiacute hmotněpraacutevniacute ochranu v podobě přiacuteznivějšiacutech standardů zachaacutezeniacute988

Pro uacuteplnost lze upozornit ještě na třetiacute možnost na prvniacute pohled ne zcela zřejmou a to zisk ochrany vůči sveacutemu domovskeacutemu staacutetu Jak již bylo naznačeno vyacuteše ciacutelem investičniacutech smluv je přitaacutehnout zahraničniacute kapitaacutel Za tiacutemto uacutečelem jsou staacutety ochotny poskytnout investorům určiteacute garance a přiacutepadně se podřiacutedit rozhodnutiacute arbitraacutežniacuteho tribunaacutelu Z tohoto důvodu by se měla ochrana vztahovat pouze na přiacuteslušniacuteky ciziacuteho staacutetu Ciacutelem naopak neniacute poskytnutiacute nadstandardniacute ochrany domaacuteciacutem investorům Pokud si ovšem domaacuteciacute investor opatřiacute pomociacute treaty shoppingu

přiacuteslušnost k ciziacutemu staacutetu může v určityacutech přiacutepadech ochrany nabyacutet a vyacutehody investičniacutech smluv čerpat aniž by napřiacuteklad fakticky změnil uacutezemiacute sveacute působnosti Tato forma treaty shoppingu je nejviacutece kontroverzniacute jak bude ukaacutezaacuteno v druheacute čaacutesti teacuteto praacutece Naacutesledujiacuteciacute scheacutema naacutezorně ilustruje vyacuteše uvedeneacute způsoby možneacuteho využitiacute treaty shoppingu

V praxi bude treaty shopping uskutečňovaacuten nejčastěji restrukturalizaciacute společnosti s ciacutelem

vytvořit takovou holdingovou strukturu při ktereacute bude některaacute čaacutest inkorporovaacutena ve vyžadovaneacutem staacutetě Lze takeacute využiacutet společnost kteraacute je žaacutedanou BIT již chraacuteněna Na takto situovanou společnost pak může byacutet investice za určityacutech okolnostiacute převedena989

Obecně lze restrukturalizaci proveacutest dvěma způsoby Pokud daacutele rozvedeme situaci (1) nastiacuteněnou ve vyacuteše uvedeneacutem scheacutematu může českyacute investor v Nizozemiacute založit dceřinou společnost kteraacute samotnaacute přiacutemo uskutečniacute danou investici v Tanzanii Druhou možnostiacute je uskutečnit investici v Tanzanii prostřednictviacutem dalšiacute společnosti (nebo celeacuteho řetězce společnostiacute) z jakeacutehokoliv staacutetu přičemž tato společnost bude vlastněna nizozemskou dceřinou společnostiacute990

V druheacutem přiacutepadě se jednaacute o investici nepřiacutemou Takto realizovanyacute treaty shopping může naraacutežet i na faktickeacute limity Ne pro každou

společnost je vytvořeniacute komplikovaneacute holdingoveacute struktury ideaacutelniacutem řešeniacutem Nadto se může jednat o řešeniacute velmi naacutekladneacute přičemž bude nutneacute aby přiacutepadneacute vyacutedaje byly nabytyacutemi vyacutehodami vykompenzovaacuteny Ve většině přiacutepadů je tak treaty shopping praktikovaacuten společnostmi s nadnaacuterodniacutemi strukturami991

Zaacutekonneacute limity pro treaty shopping jsou stanoveny primaacuterně samotnyacutem textem dotčeneacute smlouvy Za uacutečelem efektivniacuteho treaty shoppingu by měl investor zkoumat zejmeacutena dvě skutečnosti

Za prveacute definici investice tedy podmiacutenky ktereacute musiacute podle daneacute BIT splnit aby spadal do osobniacute působnosti smlouvy Za druheacute by se měl snažit o nalezeniacute takoveacute smlouvy kteraacute nevylučuje nepřiacutemeacute investice Podle takovyacutech smluv neniacute rozhodneacute kdo společnost skrze kterou se investice uskutečňuje ovlaacutedaacute Treaty shopping lze beze sporu uskutečnit i přiacutemo tedy přiacutemou inkorporaciacute

nebo přesunem samotneacuteho investora do vybraneacuteho staacutetu Mnohem jednoduššiacute a flexibilnějšiacute je ovšem z pohledu investora možnost dociacutelit ochrany nepřiacutemo nejčastěji založeniacutem dceřineacute společnosti či zvoleniacutem jineacute vhodneacute holdingoveacute struktury s napojeniacutem na vyžadovanyacute staacutet

987 Convention on the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of Other States 988 SKINNER M MILES C A LUTTRELL S Access and Advantage in Investor-state Arbitration The Law and Practice of Treaty Shopping s 261 Srovnej takeacute Mobil v Venezuela odst 204 bdquoUskutečnit treaty shopping za uacutečelem přiacutestupu k ICSID je naprosto legitimniacutem ciacutelemldquo 989 WISNER R GALLUS N Nationality Requirements in Investor-State Arbitration s 936 990 Bliacuteže viz VAN OS R KNOTTNERUS R Dutch Bilateral Investment Treaties s 10 991 NIKIEgraveMA S Best Practices Definition of Investor s 3

267

21 POJEM INVESTORA PODLE BIT

Už samotneacute slovniacute spojeniacute nationality planning značiacute že rozhodujiacuteciacute skutečnostiacute pro investora je byacutet investorem kvalifikovanyacutem podle BIT tedy staacutet se přiacuteslušniacutekem (national) zvoleneacuteho domovskeacuteho staacutetu U nadnaacuterodniacutech společnostiacute může byacutet investice učiněna skrz několik vrstev společnostiacute inkorporovanyacutech v různyacutech jurisdikciacutech přičemž ne všechny tyto staacutety mohou miacutet s hostujiacuteciacutem staacutetem uzavřenou investičniacute smlouvu992 Otaacutezka naacuterodnosti investora tedy může byacutet v těchto přiacutepadech velice spletitaacute

Ke stanoveniacute přiacuteslušnosti staacutety využiacutevajiacute několik různyacutech určovatelů V mnoha smlouvaacutech je na investory kladen pouze zaacutekladniacute požadavek inkorporace v domovskeacutem staacutetě přičemž tato podmiacutenka bude většinou velice snadno splnitelnaacute Některeacute staacutety proto požadujiacute splněniacute dalšiacutech kriteacuteriiacute neboť jsou si vědomy že takto širokaacute koncepce může snadno chraacutenit i investory na ktereacute neniacute ochrana danou smlouvou primaacuterně ciacutelenaacute zejmeacutena pokud majiacute staacutety snahu poskytovat ochranu jen společnostem ktereacute majiacute skutečnou spojitost s druhyacutem smluvniacutem staacutetem Vzhledem k tomu že smlouvy staacutety v jejich jednaacuteniacute mohou poměrně omezovat nemusiacute byacutet vždy staacutetu ku prospěchu je-li rozsah osobniacute působnosti smlouvy přiacuteliš širokyacute Pro uacutečely teacuteto praacutece se jeviacute vhodneacute smlouvy rozdělit podle rigidnosti ve vztahu ke kvalifikaci investora na tři druhy podle toho zda obsahujiacute

I velice liberaacutelniacute definici vyžadujiacuteciacute pouze zřiacutezeniacute praacutevnickeacute osoby na uacutezemiacute domovskeacuteho

staacutetu (kriteacuterium inkorporace)

II liberaacutelniacute definici kteraacute ovšem obsahuje tzv denial of benefits clause a

III rigidniacute definici kteraacute klade na investora dodatečneacute požadavky jako např siacutedlo řiacutezeniacute nebo

vykazovaacuteniacute ekonomickeacute činnosti na uacutezemiacute domovskeacuteho staacutetu

Na přiacutekladech BIT uzavřenyacutech mezi Českou republikou na jedneacute straně a (I) Nizozemskem (II) USA a (III) Švyacutecarskem993 na straně druheacute budou tyto tři zaacutekladniacute přiacutestupy postupně rozebraacuteny z hlediska možnosti investora uchyacutelit se k treaty shoppingu v daneacute jurisdikci Současně bude

upozorněno na některeacute probleacutemy ktereacute mohou v souvislosti se specifiky jednotlivyacutech definic vyvstat 211 Liberaacutelniacute přiacutestup Nizozemska

To že v uacutevodniacutem scheacutematu bylo zvoleno praacutevě Nizozemsko neniacute naacutehodou Nizozemiacute je totiž nejtypičtějšiacutem zaacutestupcem staacutetu s velice otevřenou politikou vůči treaty shoppingu Z toho důvodu takeacute BIT uzaviacuteraneacute Nizozemskem obsahujiacute nejbenevolentnějšiacute definice investice a investora994 Vyacutejimkou neniacute ani BIT uzavřenaacute mezi Českou republikou a Nizozemskem jejiacutež člaacutenek I zniacute bdquo[P]ojem sbquoinvestice‛ označuje každyacute druh aktiv investovanyacutech přiacutemo nebo prostřednictviacutem investora z

třetiacuteho staacutetu a to zejmeacutena nikoli však vyacutelučně [hellip]

[P]ojem sbquoinvestor‛ označuje [hellip]

ii) praacutevnickeacute osoby zřiacutezeneacute v souladu s praacutevniacutem řaacutedem jedneacute ze smluvniacutech stranldquo995

Za investora smluvniacute strany považujiacute praacutevnickeacute osoby zřiacutezeneacute v souladu s praacutevniacutem řaacutedem jedneacute ze smluvniacutech stran využito je tedy kriteacuterium inkorporace Investice samotnaacute pak může byacutet učiněna

992 DUGAN C et al Investor-State Arbitration s 291 993 Daneacute smlouvy byly vybraacuteny z důvodu že definice investora v nich obsaženeacute dokonale reprezentujiacute vyacuteše v textu uvedeneacute rozděleniacute 994 VAN OS R KNOTTNERUS R The Netherlands A Gateway to lsquoTreaty Shoppingrsquo for Investment Protection dostupneacute z httpwwwiisdorgitn20120112the-netherlands-treaty-shopping Srovnej teacutež Investment Climate Statement ndash Netherlands United States of America Department of State dostupneacute z httpwwwstategoveebrlsothrics2014227893htm 995 Čl 1 Sděleniacute federaacutelniacuteho ministerstva zahraničniacutech věciacute č 5691992 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou a Nizozemskyacutem kraacutelovstviacutem o podpoře a vzaacutejemneacute ochraně investic

268

přiacutemo nebo prostřednictviacutem investora třetiacuteho staacutetu Žaacutedneacute dalšiacute zvlaacuteštniacute požadavky na investora BIT nestanovuje Tato liberaacutelniacute definice je jedniacutem z důvodů proč investoři často využiacutevajiacute praacutevě Nizozemska pro zaklaacutedaacuteniacute tzv shell companies tedy společnostiacute ktereacute existujiacute pouze formaacutelně a sloužiacute prakticky jen jako zprostředkovateleacute pro obchodniacute transakce Skrze takoveacuteto společnosti je podle smlouvy umožněn zisk ochrany bez toho aby bylo nutneacute inkorporovanou společnost rozviacutejet nebo vykazovat na uacutezemiacute staacutetu jakoukoliv ekonomickou aktivitu Ačkoliv může byacutet pravdou že atraktivita zaklaacutedaacuteniacute shell companies v Nizozemsku může byacutet daacutena i jinyacutemi faktory napřiacuteklad vyacutehodnou daňovou politikou nebo samotnou uacutepravou obchodniacutech společnostiacute obecně neniacute pro společnosti ani investičniacute ochrana zanedbatelnaacute Ve skutečnosti vyacutehody založeneacute investičniacutemi smlouvami už nejedna z těchto společnostiacute využila pro zahaacutejeniacute arbitraacuteže proti hostujiacuteciacutemu staacutetu a mnohdy i proti sveacutemu staacutetu fakticky domovskeacutemu996 Přiacutekladem vyacuteše uvedeneacuteho jednaacuteniacute může byacutet spor Saluka997 ve ktereacutem Českaacute republika v pozici žalovaneacuteho staacutetu namiacutetala že Saluka jakožto nizozemskaacute shell company je zcela vlastněna japonskou společnostiacute Nomura a k Nizozemiacute tak investor nemaacute žaacutednyacute skutečnyacute vztah Ačkoliv tribunaacutel vyjaacutedřil tomuto argumentu žalovaneacuteho staacutetu jisteacute sympatie ochranu prostřednictviacutem shell company nevyloučil a potvrdil svou jurisdikci praacutevě s ohledem na liberaacutelniacute definici investora obsaženou ve smlouvě a splněniacute podmiacutenky inkorporace998 Obliacutebenost Nizozemska pro treaty shopping dokazuje i fakt že Nizozemsko je v investičniacutech sporech nejčastějšiacutem domovskyacutem staacutetem investorů Ze 41 sporů ktereacute byly do roku 2012 zahaacutejeny nizozemskyacutem investorem bylo dokonce 25 z těchto investorů pouhyacutemi shell companies999 Vzhledem k tomu že otevřenost Nizozemska neniacute samotnyacutem staacutetem vniacutemaacutena negativně naopak se těšiacute politickeacute podpoře1000 a takeacute z důvodu husteacute siacutetě uzavřenyacutech BIT1001 lze restrukturalizaci skrze tuto zemi z pohledu investora jednoznačně doporučit jde-li mu o co nejjednoduššiacute zisk ochrany a vyhovuje-li mu uskutečněniacute investice nepřiacutemo tedy skrze shell company Dalšiacutemi staacutety ktereacute majiacute sklon k obdobneacutemu definovaacuteniacute investora jsou napřiacuteklad Singapur1002 nebo Kypr1003 proto i v těchto staacutetech byacutevajiacute často shell companies zaklaacutedaacuteny a pro treaty shopping jsou z tohoto pohledu přiacutehodneacute 212 USA a limitace prostřednictviacutem denial of benefit clause

Člaacutenek I BIT mezi Českou republikou a USA zniacute

bdquoPro uacutečely teacuteto dohody [hellip]

b) sbquospolečnost smluvniacute strany‛ znamenaacute jakoukoli korporaci společnost sdruženiacute staacutetniacute nebo jinyacute

podnik nebo jinou organizaci z praacutevniacuteho hlediska ustavenou v souladu s praacutevniacutem řaacutedem smluvniacute

strany nebo jejich politickeacuteho podrozděleniacute [hellip]ldquo1004

Pro investora jakožto praacutevnickou osobu tak BIT vyžaduje inkorporaci v daneacutem smluvniacutem staacutetě Smlouva nicmeacuteně obsahuje v čl I odst 2 tzv denial of benefits clause naacutesledujiacuteciacuteho zněniacute

bdquoKaždaacute smluvniacute strana si vyhrazuje praacutevo odepřiacutet ktereacutekoli společnosti vyacutehody plynouciacute z teacuteto

dohody pokud takovou společnost kontrolujiacute občaneacute třetiacute země anebo v přiacutepadě že společnost

996 VAN OS KNOTTNERUS op cit 997 Saluka 998 Saluka odst 240 999 Tamteacutež 1000 Tamteacutež 1001 VAN OS KNOTTNERUS op cit 1002 Např Yaung Chi Oo Trading 1003 Např ADC Libananco 1004 Sděleniacute ministerstva zahraničniacutech věciacute č 1871993 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Spojenyacutemi staacutety americkyacutemi a Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou o vzaacutejemneacute podpoře a ochraně investic

269

druheacute smluvniacute strany nevykonaacutevaacute žaacutednou rozsaacutehlejšiacute podnikatelskou činnost na uacutezemiacute druheacute

smluvniacute strany [hellip]ldquo1005

Efektem obdobnyacutech ustanoveniacute by měla byacutet možnost staacutetu odmiacutetnout ochranu vyplyacutevajiacuteciacute ze

smlouvy společnosti kteraacute nemaacute spojitost se staacutetem na jehož přiacuteslušnost se spoleacutehaacute1006 Ačkoliv původně byla tato klauzule zahrnovaacutena do textů BIT jako pojistka pro přiacutepady kdy by se ochrany domaacutehala bdquonepřaacutetelskaacute společnostldquo v dobaacutech vaacutelečnyacutech konfliktů v nedaacutevneacute době byla znovuobjevena praacutevě jako možnost obrany proti treaty shoppingu1007

Z toho důvodu se tak na prvniacute pohled může zdaacutet že podle smluv obsahujiacuteciacutech tuto klauzuli bude treaty shopping pomociacute shell companies vyloučen Tento zaacutevěr však neniacute zdaleka tak jednoznačnyacute Uplatněniacute klauzule staacutetem bylo maacutelokdy uacutespěšneacute1008 zejmeacutena s ohledem na nejasnyacute způsob jejiacuteho uplatněniacute Tribunaacutely v přiacutepadech Plama a Yukos1009 napřiacuteklad rozhodly že odmiacutetnout ochranu na zaacutekladě odkazu na denial of benefits smiacute hostitelskyacute staacutet pouze tehdy pokud toto sveacute praacutevo využije předem nikoliv až ex post1010 Staacutet pokud chce ochranu odepřiacutet by tak byl povinen o tom informovat osoby před uskutečněniacutem daneacute investice nebo vydat blanketniacute stanovisko ktereacute by se vztahovalo na přiacutepadneacute takto dotčeneacute investory1011 Podle jinyacutech vyacutekladů ktereacute favorizujiacute takeacute uplatněniacute klauzule ex ante může staacutet uskutečnit sveacute praacutevo kdykoliv před vznikem sporu1012 V obou přiacutepadech by ale staacutet byl povinen jednat ještě před zahaacutejeniacutem arbitraacuteže odvolaacuteniacute se na klauzuli během řiacutezeniacute by již nemělo miacutet žaacutednyacute efekt

Vyacuteše uvedenaacute interpretace nicmeacuteně neušla kritice1013 a jineacute tribunaacutely v obdobnyacutech sporech umožnily i retroaktivniacute aplikaci klauzule1014 Vzhledem k omezeneacutemu množstviacute rozhodnutiacute ktereacute se danou problematikou zabyacutevaly a zejmeacutena vzhledem k tomu že naacutezor na aplikaci klauzule je rozpolcenyacute trpiacute v těchto přiacutepadech praacutevniacute jistota investora Domniacutevaacutem se že probleacutemy s aplikaciacute klauzule mohou vyvěrat z vyacuteše uvedeneacute skutečnosti že původně sloužila k jinyacutem uacutečelům a tudiacutež jejiacute aktuaacutelniacute textace plně nereflektuje požadavky na jejiacute současneacute užiacutevaacuteniacute Ačkoliv se přiklaacuteniacutem spiacuteše k naacutezoru že vyacuteklad umožňujiacuteciacute uplatněniacute vyacutejimky pouze pro futuro je neudržitelnyacute zůstaacutevaacute skutečnostiacute že ani klauzule neposkytuje staacutetům před treaty shoppingem přiacuteliš efektivniacute ochranu Z důvodu opatrnosti však lze v tomto přiacutepadě treaty shopping doporučit spiacuteše investorům kteřiacute podmiacutenky pro vyvolaacuteniacute naacutesledků klauzule nenaplniacute

Na zaacutevěr bych se zaměřila na formulaci kteraacute vylučuje nepřiacutemou kontrolu nad investiciacute vzhledem k tomu že toto ustanoveniacute se ve smlouvaacutech v různyacutech formaacutech vyskytuje poměrně často Je zřejmeacute že ciacutelem takoveacuteho ustanoveniacute maacute byacutet zabezpečeniacute ochrany pouze těch společnostiacute ktereacute majiacute skutečnyacute vztah k druheacutemu smluvniacutemu staacutetu Zjednodušeně by to tak pro Českou

1005 Tamteacutež 1006 DOLZER R SCHREUER C Pinciples of International Investment Law s 55 1007 SKINNER MILES LUTTRELL op cit s 271 1008 AZAINO E Nationalitytreaty shopping Can host countries sift the wheat from the chaff s 12 1009 Zde se sice jednaacute o spory na zaacutekladě Dohody o energetickeacute chartě kteraacute je investičniacute smlouvou mnohostrannou nicmeacuteně vzhledem k tomu že zněniacute denial of benefits clause je obdobneacute se domniacutevaacutem že zaacutevěry jsou uplatnitelneacute i v pro BIT 1010 Např Plama odst 162ldquoPokud by klauzule měla retrospektivniacute efekt mělo by to pro investora zaacutevažneacute důsledky Investor by nemohl dlouhodobě plaacutenovat svou investici a staacutetem nevykonaneacute praacutevo by v investorovi mohlo vzbudit planeacute legitimniacute očekaacutevaacuteniacute ktereacute bude později retrospektivně zmařenoldquo Tento naacutezor byl poteacute naacutesledovaacuten v rozhodnutiacute Yukos 1011 VOON T MITCHELL A MUNRO J Legal Responses to Corporate Manoeuvring in International Investment Arbitration s 55 1012 FELDMAN M Setting Limits on Corporate Nationality Planning in Investment Treaty Arbitration s 282 1013 Např SINCLAIR A C The Substance of Nationality Requirements in Investment Treaty Arbitration s 357-388 1014 Pravděpodobně naposled ve věci Rurelec odst 376 bdquoJe spraacutevneacute aby odepřeniacute ochrany bylo sbquoaktivovaacuteno‛ ve chviacuteli kdy jsou praacuteva ktereacute maacute odepiacuterat žalovaacutenyldquo Obdobně takeacute tribunaacutel ve věci Pac Rim kteryacute argumentaci zaklaacutedaacute zejmeacutena skutečnosti že žaacutedneacute omezeniacute co do doby aplikace klauzule ve smlouvě neniacute obsaženo Bliacuteže viz Pac Rim čl 483

270

republiku znamenalo poskytovat ochranu jen společnostem skutečně americkyacutem Takto stanovenaacute formulace ovšem obsahuje drobnou komplikaci kterou je skutečnost že vylučuje pouze společnosti kontrolovaneacute investorem třetiacuteho staacutetu nikoliv investorem staacutetů smlouvy Lze si tak představit že v uacutevodu naznačenaacute a ze strany staacutetů nejmeacuteně žaacutedanaacute forma treaty shoppingu pomociacute ktereacute se domaacuteciacute investor domaacutehaacute ochrany před vlastniacutem staacutetem je i přes tuto klauzuli umožněna Pokud by tedy českaacute společnosti ovlaacutedala společnost americkou mohla by se i tak dle meacuteho naacutezoru skrze ni domaacutehat ochrany proti opatřeniacutem Českeacute republiky Jinyacutemi slovy ve vztahu k přiacutepadneacutemu faktickeacutemu ovlaacutedaacuteniacute společnostiacute z domovskeacuteho staacutetu by se tak efekt klauzule neměl uplatnit 213 Švyacutecarsko a podmiacutenka skutečneacute hospodaacuteřskeacute činnosti

Za investora česko-švyacutecarskaacute BIT považuje bdquo[P]raacutevnickeacute osoby včetně společnostiacute korporaciacute obchodniacutech společnostiacute a jinyacutech organizaciacute ktereacute

jsou zřiacutezeny nebo jinak praacutevně založeny podle zaacutekonů teacuteto smluvniacute strany a majiacute sveacute siacutedlo a

provozujiacute skutečnou hospodaacuteřskou činnost na uacutezemiacute teacuteto smluvniacute stranyldquo1015

Tato BIT treaty shopping nijak neusnadňuje neboť vyžaduje po investorovi splněniacute hned třiacute

podmiacutenek ndash inkorporace umiacutestěniacute siacutedla a skutečnou hospodaacuteřskou činnost na uacutezemiacute domovskeacuteho staacutetu Co se rozumiacute (nebo spiacuteše nerozumiacute) skutečnou hospodaacuteřskou činnostiacute bylo čaacutestečně vyloženo v rozhodnutiacute ve věci Alps Finance kde rozhodčiacute tribunaacutel odmiacutetl svou jurisdikci ratione personae s odůvodněniacutem že investor sice prokaacutezal daňovaacute přiznaacuteniacute a inkorporaci ve Švyacutecarsku nicmeacuteně neprokaacutezal že by si zde pronajiacutemal kancelaacuteře zaměstnaacuteval lidi a byl tedy skutečneacute ekonomickeacute aktivniacute1016 Dalšiacute vodiacutetko k vyacutekladu tohoto pojmu nabiacuteziacute tribunaacutel v Pac Rim kteryacute jako nedostatečnou

podnikatelskou aktivitu viděl v pouheacutem drženiacute akciiacute dceřineacute společnosti čiacutemž je opět potvrzeno že toto ustanoveniacute miacuteřiacute praacutevě na vyloučeniacute shell companies Naviacutec aby byl požadavek splněn musiacute byacutet činnosti připisovaacutena konkreacutetniacute společnosti nelze ji tedy nahradit např činnostiacute dalšiacutech společnostiacute v raacutemci holdingu1017

Ani takto konstruovanaacute definice však nemusiacute byacutet pro treaty shopping překaacutežkou v přiacutepadech kdy je investor s těmito podmiacutenkami srozuměn a pokud zde sveacute podnikaacuteniacute hodlaacute alespoň čaacutestečně realizovat přiacutepadně pokud k treaty shoppingu využije již v tomto staacutetě fungujiacuteciacute společnosti Pokud ovšem zamyacutešliacute nabyacutet ochranu pouze prostřednictviacutem shell company jsou jurisdikce s obdobně

formulovanyacutemi smlouvami prakticky vyloučeny Je tak třeba pečlivě zvaacutežit zda konkreacutetniacute společnosti podmiacutenky smlouvy splňuje Neniacute však nutneacute tyto smlouvy primaacuterně vylučovat což dokazuje i v uacutevodu zmiacuteněnyacute přiacutepad Phillip Morris kteryacute pro zahaacutejeniacute jednoho ze sporů zvolil praacutevě švyacutecarskou BIT Společnost zde však maacute sveacute provozniacute uacutestřediacute takže o treaty shopping zde šlo spiacuteše z toho

pohledu že Phillip Morris měl jako nadnaacuterodniacute společnost viacutece možnostiacute jak spor zahaacutejit

22 LIMITY TREATY SHOPPINGU PODLE ROZHODOVACIacute PRAXE TRIBUNAacuteLŮ

Na uacutevod teacuteto čaacutesti je třeba připomenout neexistenci precedentniacuteho systeacutemu v mezinaacuterodniacute arbitraacuteži Ačkoliv však předchoziacute rozhodnutiacute nejsou zaacutevaznaacute tribunaacutely často naacutesledujiacute v nich vyjaacutedřeneacute naacutezory diacuteky jejich argumentačniacute přesvědčivosti Dochaacuteziacute tak k poněkud schizofrenniacute situaci kdy sice tribunaacutely na jednu stranu neustaacutele zdůrazňujiacute svou nezaacutevislost ovšem na stranu druhou se na předchoziacute rozhodnutiacute v drtiveacute většině přiacutepadů odvolaacutevajiacute

V otaacutezce treaty shoppingu lze v rozhodovaacuteniacute vysledovat určiteacute tendence neboť tribunaacutely se v přiacutepadě problematickyacutech otaacutezek poměrně důsledně přiklaacutenějiacute k obdobnyacutem řešeniacutem Při rozhodovaacuteniacute pak znatelně převlaacutedajiacute ndash pro investora přiacutezniveacute ndash extenzivniacute vyacuteklady přiacutepustnosti treaty shoppingu Existujiacute nicmeacuteně rozhodnutiacute ktereacute se k těmto většinovyacutem naacutezorům staviacute odmiacutetavě a

obsahujiacute restriktivniacute naacutehledy na danou problematiku

1015 Čl 1 Sděleniacute federaacutelniacuteho ministerstva zahraničniacutech věciacute č 4591991 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou a Švyacutecarskou konfederaciacute o podpoře a vzaacutejemneacute ochraně investic 1016 Alps Finance odst 219 a naacutesl 1017 Pac Rim čl 466

271

Většinovyacute naacutezor je teacuteměř dokonale reflektovaacuten v rozhodnutiacute Tokios Tokeleacutes ktereacute o treaty shoppingu mluviacute jako o bdquopraktice kteraacute neniacute v praxi vyacutejimečnaacute a ani ndash až na určiteacute vyacutejimky ndash nelegaacutelniacuteldquo1018 O tomto zaacutevěru nejspiacuteš panuje všeobecnaacute shoda jde nicmeacuteně praacutevě o stanoveniacute oněch limitů vyacutejimek ktereacute každyacute tribunaacutel může spatřovat jinde

Zaacutekladniacute oblasti ve kteryacutech se rozhodnutiacute rozchaacutezejiacute jsem identifikovala jako naacutesledujiacuteciacute (1) přiacutestup k otaacutezce dobreacute viacutery či principu zaacutekazu zneužitiacute praacuteva investorem (2) dopady načasovaacuteniacute restrukturalizace a (3) přistoupeniacute nebo nepřistoupeniacute k testu bdquopiercing the corporate veilldquo Tyto oblasti spolu nicmeacuteně velice uacutezce souvisiacute (např pozdniacute provedeniacute restrukturalizace může byacutet vniacutemaacuteno jako uskutečněniacute investice ve zleacute viacuteře) proto se jednaacute o rozděleniacute spiacuteše z důvodu zjednodušeniacute naacutesledneacuteho rozboru 221 Dobraacute viacutera

Investičniacute tribunaacutely se při sveacutem rozhodovaacuteniacute na princip dobreacute viacutery odvolaacutevajiacute poměrně často1019 V posledniacute době však došlo k vyacuterazneacutemu naacuterůstu přiacutepadů kdy hledisko dobreacute viacutery uplatňujiacute nikoliv jen v čaacutesti meritorniacute ale i v čaacutesti procesniacute Zaacutesada dobreacute viacutery je bdquoprincipem mezinaacuterodniacuteho praacuteva kteryacute zahrnuje pravidla poctivosti spravedlnosti a rozumnosti kteraacute jsou uznaacutevaacutena v mezinaacuterodniacutem společenstviacute v dotčeneacute doběldquo1020 Jinyacutemi slovy požaduje aby strany bdquovůči sobě jednaly čestně a spravedlivěldquo1021 Na princip dobreacute viacutery se opakovaně odvolaacutevaacute např Mezinaacuterodniacute soudniacute dvůr nebo odvolaciacute orgaacuten WTO a je označovaacuten za jednu z obecnyacutech zaacutesad mezinaacuterodniacuteho praacuteva1022 I z těchto skutečnostiacute je dovozovaacuteno že se jednaacute i o princip kteryacute je aplikovatelnyacute i v praacutevu investičniacutem Zaacutekaz zneužitiacute praacuteva je koncept z principu dobreacute viacutery prameniacuteciacute1023 a zahrnuje situace kdy bdquožalobce maacute sice procesniacute praacutevo zahaacutejit spor nicmeacuteně jej nemůže praacutevoplatně realizovat protože by uskutečněniacute vyuacutestilo ve zneužitiacute tohoto praacutevaldquo1024

Protože se v obou přiacutepadech jednaacute o abstraktniacute pojmy tribunaacutely k jejich aplikaci a takeacute k důsledkům jejich porušeniacute bohužel přistupujiacute značně nekonzistentně Hledisko dobreacute viacutery lze v procesniacute čaacutesti uplatnit obecně ve dvou rovinaacutech V raacutemci toho jestli byla investice samotnaacute uskutečněna v dobreacute viacuteře anebo při přezkumu zda byl investor v dobreacute viacuteře při zahaacutejeniacute sporu Toto rozlišeniacute neniacute pouze teoretickeacute naopak maacute důležiteacute praktickeacute dopady neboť se k němu vaacutežiacute rozdiacutelneacute faktickeacute naacutesledky V prvniacutem přiacutepadě nedostatek dobreacute viacutery vede k nedostatku jurisdikce Investice totiž neniacute investiciacute chraacuteněnou a nespadaacute do věcneacute působnosti smlouvy Soud tudiacutež nemaacute pravomoc spor z niacute vyplyacutevajiacuteciacute projednat kdežto v druheacutem přiacutepadě se jednaacute o otaacutezku přiacutepustnosti sporu (admissibility) O investici podle smlouvy se sice jednaacute a obecně by soud pravomociacute disponoval nicmeacuteně z důvodů nedostatku dobreacute viacutery žalobce spor projednat odmiacutetne

Jsem toho naacutezoru že prvniacute přiacutestup je poměrně ospravedlnitelnyacute U přiacutepadu druheacuteho lze ovšem polemizovat zejmeacutena s tiacutem na zaacutekladě čeho maacute soud praacutevo projednaacuteniacute odmiacutetnout vzhledem k tomu že toto možnost neniacute nikde vyacuteslovně zakotvena I v otaacutezce praacutevniacuteho podloženiacute takoveacuteho postupu se rozhodovaciacute praxe lišiacute Některeacute tribunaacutely dobrou viacuteru aplikujiacute čistě z titulu že se jednaacute o všeobecně aplikovatelnyacute princip mezinaacuterodniacuteho praacuteva Jineacute ji uvaacutediacute jako vyžadovanyacute procesniacute požadavek podle čl 25 Uacutemluvy ICSID1025 aniž by ovšem text teacuteto dohody tuto podmiacutenku vyacuteslovně obsahoval 1026 Vhledem k tomu že k tomuto požadavku dochaacutezejiacute jen na zaacutekladě interpretace tohoto ustanoveniacute kteraacute může byacutet velmi subjektivniacute je tento přiacutestup přinejmenšiacutem diskutabilniacute

I kdybychom však od teacuteto polemiky odhleacutedli rozhodovaacuteniacute tribunaacutelů je neuspokojiveacute takeacute z hlediska že chybně zaměňujiacute dobrou viacuteru a zneužitiacute praacuteva ačkoliv obsah těchto dvou principů je

1018 Tokios Tokeleacutes odst 330 1019 Např rozhodnutiacute Phoenix Abaclat Malicorp Mobil v Venezuela a mnoheacute dalšiacute 1020 OrsquoCONNOR J Good Faith in International Law s 124 1021 BERNHARDT R Foundations and Principles of International Law s 47 1022 BRABANDERE E lsquoGood Faithrsquo lsquoAbuse of Processrsquo and the Initiation of Investment Treaty Claims s 609 Srovnej teacutež CHENG B General Principles of Law as Applied by International Courts and Tribunals 1023 BYERS M Abuse of Rights An Old Principle A New Age s 404 1024 BRABANDERE op cit s 620 1025 Čl 25 Uacutemluvy ICSID určuje jurisdikci ICSID tribunaacutelů k projednaacuteniacute sporů vymezuje tedy co se pro uacutečely teacuteto uacutemluvy rozumiacute pod pojmem investice a staacutetniacuteho přiacuteslušniacuteka 1026 BRABANDERE op cit s 617

272

rozdiacutelnyacute Je nutneacute si totiž uvědomit že pokud došlo uskutečněniacute investice v rozporu s dobrou viacuterou nelze rozhodnout nepřiacutepustnosti projednaacuteniacute sporu (admissibility) Vzhledem k tomu že v tomto přiacutepadě žaacutedneacute praacutevo spor projednat jako takoveacute neexistuje protože neexistuje investice měl by tribunaacutel spraacutevně odmiacutetnout svou jurisdikci Jinyacutemi smlouvy nelze argumentovat zneužitiacutem praacuteva v přiacutepadech kdy žaacutedneacute takoveacute praacutevo investor nemaacute Jedinyacute jinyacute myslitelnyacute vyacuteklad je že se v tomto přiacutepadě jednaacute o jakeacutesi zneužitiacute praacutev poskytovanyacutech Dohodou ICSID přiacutepadně zneužitiacute praacuteva investičniacute arbitraacuteže obecně 1027 Osobně nicmeacuteně takoveacute vyacuteklady považuji za přiacuteliš extenzivniacute Je tak třeba při rozhodovaacuteniacute rozlišovat mezi zneužitiacutem praacuteva ke ktereacutemu došlo ve vztahu ke vzniku investice na zaacutekladě čehož je možneacute odmiacutetnout jurisdikci z důvodu nesouladu takoveacuteho jednaacuteniacute se všeobecnyacutemi zaacutesadami mezinaacuterodniacuteho praacuteva nebo BIT přiacutepadně praacuteva domovskeacuteho staacutetu Na druheacute straně pak ležiacute zneužitiacute procesniacute ochrany kdy tribunaacutel odmiacutetne vykonat svou pravomoc zejmeacutena na zaacutekladě vyacutekladu čl 25 Uacutemluvy ICSID V tomto druheacutem přiacutepadě jsou však tribunaacutely s odmiacutetnutiacutem projednat spor mnohem zdrženlivějšiacute až na situace kdy se jednaacute o na prvniacute pohled zřejmeacute zneužitiacute praacuteva1028 Daacutele se tedy budu věnovat zejmeacutena prvniacute situaci Po tomto teoretickeacutem uacutevodu je třeba zaměřit pozornost na skutečnost že treaty shopping je jedniacutem z obliacutebenyacutech přiacutepadů kdy je nedostatek dobraacute viacutery namiacutetaacuten Ze strany staacutetů byacutevaacute tento princip často navrhovaacuten jako jakyacutesi korektiv přiacutepustnosti treaty shoppingu Tribunaacutely ovšem hranice dobreacute viacutery

vyklaacutedajiacute poměrně široce Nedostatek dobreacute viacutery tak shledaacutevajiacute až v krajniacutech situaciacutech napřiacuteklad pokud se jednaacute o zcela zjevneacute zneužitiacute poskytovaneacute ochrany hraničiacuteciacute až s podvodnyacutem jednaacuteniacutem1029 nebo uacutečeloveacute přeneseniacute již vznikleacuteho jasně vnitrostaacutetniacuteho sporu k mezinaacuterodniacutemu foru1030

Uacutespěchu se argumentace porušeniacutem dobreacute viacutery dočkala opravdu jen v extreacutemniacutech přiacutepadech kupřiacutekladu ve sporu Phoenix kdy ciacutelem restrukturalizace bylo na posledniacute chviacuteli uskutečněneacute převedeniacute vnitrostaacutetniacuteho sporu na spor mezinaacuterodniacute Nadto k restrukturalizaci došlo jen v raacutemci přeskupeniacute majetku mezi členy rodiny žalobce a ještě k tomu až po zaacutesahu ze strany staacutetu Tribunaacutel rozhodl že bdquocelaacute sbquoinvestice‛ byla jen umělaacute transakce vykonstruovanaacute za uacutečelem převedeniacute sporu k ICSIDldquo1031 Současně ale rozhodnutiacute potvrdilo shora uvedeneacute zaacutevěry plynouciacute z naacutelezu Tokios Tokeleacutes a to že neniacute vyloučena možnost investora restrukturalizovat svou investici tak aby co nejvhodněji využiacutevala mezinaacuterodniacute ochrany1032 Jednalo se zde ale o okolnosti daneacuteho přiacutepadu ktereacute přiměly tribunaacutel k odmiacutetnutiacute sveacute přiacuteslušnosti

Zneužitiacutem praacuteva se zabyacuteval i tribunaacutel v přiacutepadu Cementownia kteryacute opět potvrdil obecnou přiacutepustnost treaty shoppingu per se nicmeacuteně se takeacute postavil odmiacutetavě k přiacutepadům kdy je jen treaty shopping jen naacutestrojem k uměleacutemu převedeniacute čistě domaacuteciacuteho sporu na mezinaacuterodniacute foacuterum Dobreacute viacuteře při uskutečněniacute investice v každeacutem přiacutepadě nahraacutevaacute pokud je restrukturalizace uskutečněnaacute i s jinyacutem ciacutelem než je jen zisk přiacutestupu k tribunaacutelu (např daňoveacute vyacutehody) nebo to že byla uskutečněna dlouhou dobu před samotnyacutem vznikem sporu1033 Pokud restrukturalizace proběhne jako druh korporaacutetniacuteho maneacutevrovaacuteniacute s ciacutelem ziacuteskat obecnou ochranu a nikoliv ve vztahu ke specifickeacutemu sporu lze uzavřiacutet že se teacuteměř jistě jednaacute se o praktiku kteraacute princip dobreacute viacutery neporušuje

Je logickeacute že staacutety v mnohyacutech přiacutepadech treaty shoppingu vidiacute zneužitiacute praacuteva nicmeacuteně je důležiteacute si uvědomit že praacutevě ony jako smluvniacute strany daneacute BIT mohly upravit podmiacutenky definice investora a přirozeně jde k jejich tiacuteži pokud tak neučiniacute Pokud ovšem půjdeme do jaacutedra tohoto argumentu daacute se polemizovat s tiacutem že treaty shopping je

vždy praktikou odporujiacuteciacute dobreacute viacuteře neboť se za každyacutech okolnostiacute jednaacute o čaacutestečneacute obchaacutezeniacute praacutevniacuteho řaacutedu Restrukturalizace bude miacutet stejnyacute dopad pokud bude provedena s předstihem několika let před vznikem sporu s obecnyacutem ciacutelem chraacutenit svou investici nebo pokud se uskutečniacute až později s ciacutelem chraacutenit investici za konkreacutetniacutech okolnostiacute V obou přiacutepadech půjde o uacutemyslneacute plaacutenovaacuteniacute s ciacutelem dosaacutehnout ochrany kteraacute by investorovi jinak poskytnuta nebyla Pokud je druhaacute

1027 Tamteacutež s 620 1028 Tamteacutež s 635 1029 Srovnej Aguas del Tunari odst 245 bdquoTribunaacutel souhlasiacute s tiacutem že korporaacutetniacute struktura může byacutet zneužita a pokud tak bylo učiněno za uacutečelem podvodu nebo z podobnyacutech důvodů nelze se na ni spoleacutehatldquo 1030 Např Phoenix Mobil v Venezuela 1031 Phoenix odst 143 1032 Phoenix odst 64 1033 Tokios Tokeleacutes

273

praktika považovaacutena za zneužitiacute praacuteva je otaacutezkou proč jiacutem neniacute i v přiacutepadě prvniacutem když vede ke stejneacutemu efektu 222 Načasovaacuteniacute investice Za jeden z nejdůležitějšiacutech ukazatelů přiacutepustnosti treaty shoppingu je považovaacuteno jeho načasovaacuteniacute1034 Teorie i praxe ve shodě rozděluje přiacutepady treaty shoppingu na pre-dispute (dovolenaacute praktika) a post-dispute (praktika zakaacutezanaacute) Toto rozděleniacute je naznačeno napřiacuteklad v rozhodnutiacute Mobil v Venezuela kde tribunaacutel vyjaacutedřil naacutezor že bdquozisk přiacutestupu k ICSID pomociacute vhodneacute BIT je naprosto legitimniacute ciacutel jednaacute-li se o budouciacute sporyldquo1035 Hned v dalšiacutem odstavci

nicmeacuteně dodaacutevaacute že co se tyacutekaacute sporů již existujiacuteciacutech je tato praktika považovaacutena za zneužitiacute praacuteva1036 Tento vyacuteklad uplatněnyacute i dalšiacutemi tribunaacutely1037 ovšem přinaacutešiacute zaacutesadniacute probleacutem a to určeniacute okamžiku ve ktereacutem vlastně spor vznikaacute

Tuto otaacutezku adresovalo poměrně detailně rozhodnutiacute Pac Rim ve ktereacutem tribunaacutel došel k zaacutevěru že bdquo[r]ozhodujiacuteciacutem limitem je okamžik kdy je již pro dotčenou stranu spor zřejmyacute nebo jeho vznik tato strana může alespoň předviacutedat s velkou pravděpodobnostiacute [hellip] Tribunaacutel je toho naacutezoru že pokud tato hranice neniacute dosažena obyčejně se nebude jednat o zneužitiacute praacuteva ale po dosaženiacute se o něj jednat bude Odpověď na tento probleacutem ovšem bude v každeacutem přiacutepadě zaacutevislyacute na specifickyacutech okolnostech daneacuteho přiacutepaduldquo1038 Podle tohoto rozhodnutiacute se tak nejednaacute o formalistickeacute chaacutepaacuteniacute vzniku sporu jako okamžiku kdy je spor jako takovyacute zahaacutejen u arbitraacutežniacuteho soudu Je logickeacute že tribunaacutel takovyacuteto vyacuteklad odmiacutetl neboť v opačneacutem přiacutepadě by dostačovalo aby investor se zahaacutejeniacutem arbitraacuteže vypočiacutetavě posečkal až do ukončeniacute restrukturalizace Praacutevě takovyacute postup treaty shoppingu byl jasně zavržen v již zmiňovaneacutem přiacutepadu Phoenix kdy na začaacutetku čistě vnitrostaacutetniacute investice byla po zaacutesahu staacutetu nasměrovaacutena přes Izrael a k zahaacutejeniacute sporu u tribunaacutelu došlo jen několik maacutelo dniacute po teacuteto restrukturalizaci

I v takto chaacutepaneacutem pojetiacute vzniku sporu však mohou vyvstat hraničniacute otaacutezky zejmeacutena s ohledem na subjektivitu kriteacuteria předviacutedatelnosti Problematickou tak může byacutet napřiacuteklad situace kdy restrukturalizace proběhne poteacute co v dotčeneacutem odvětviacute již nastaly určiteacute probleacutemy nicmeacuteně k samotneacutemu konkreacutetniacutemu zaacutesahu staacutetu ještě nedošlo a je otaacutezkou do jakeacute miacutery je jisteacute že k němu dojde přiacutepadně v jakeacute formě k němu dojde V přiacutepadech Mobil a Aguas tribunaacutely dospěly k zaacutevěru

že v takovyacutech situaciacutech se jednaacute spiacuteše jen o preventivniacute způsob ochrany investice a restrukturalizace je v pořaacutedku1039 Na druhou stranu se vyskytly přiacutepady kdy k zaacutesahu staacutetu došlo v opravdu velice kraacutetkeacutem časoveacutem horizontu po přesunu investora do ciacuteloveacute jurisdikce V rozhodnutiacute Cementownia tak tribunaacutel doznal že pokud se v daneacutem přiacutepadě převod akciiacute udaacutel pouhyacutech dvanaacutect

dniacute po upozorněniacute staacutetu o ukončeniacute licenciacute spadal by tento přiacutepad do skupiny sporů ktereacute byly ve vztahu ke konkreacutetniacutem zaacutesahům uměle přeměněny z vnitrostaacutetniacutech na mezinaacuterodniacute1040 tudiacutež by se jednalo o praktiku nelegitimniacute

Ačkoliv delšiacute doba děliacuteciacute okamžik uskutečněniacute investice se zahaacutejeniacutem sporu jasně nahraacutevaacute žalobci1041 je pro investora pozitivniacutem zjištěniacute že z časoveacuteho hlediska tribunaacutely neuznaacutevajiacute pouze tyto investice učiněneacute dlouho dopředu bez jakeacutekoliv spojitosti se specifickyacutem probleacutemem Naopak k restrukturalizaci daacutevajiacute dostatečnou volnost až do okamžiku kdy je konkreacutetniacute spor tak řiacutekajiacutec bdquona spadnutiacuteldquo Vždy však bude vhodnějšiacute uskutečnit restrukturalizaci co nejdřiacuteve nejleacutepe jako preventivniacute způsob jak do budoucna chraacutenit investici Na druhou stranu i ve chviacuteli kdy je již pravděpodobneacute že ke změnaacutem ktereacute investici ovlivniacute nejspiacuteše dojde nemusiacute byacutet pro přesun investice pozdě1042

1034 SCHREUER op cit s 26 1035 Mobil v Venezuela odst 204 1036 Mobil v Venezuela odst 205 1037 Např Aguas del Tunari 1038 Pac Rim čl 299 1039 Mobil Aguas del Tunari v obou přiacutepadech ovšem podle tribunaacutelů nebyl vznik konkreacutetniacuteho sporu v době restrukturalizace ještě předviacutedatelnyacute 1040 Cementownia odst 117 1041 Např v rozhodnutiacute Tokios Tokeleacutes jednoznačně nahraacutelo žalobci že investici uskutečnil dokonce několik let před tiacutem než dotčenaacute BIT vešla v platnost 1042 VALASEK M DUMBERRY P Developments in the Legal Standing of Shareholders and Holding Corporations in Investor-State Dispute s 62

274

223 Nepřiacutemeacute investice ndash piercing the corporate veil

Za nepřiacutemo uskutečněnou investici lze považovat investici drženou prostřednictviacutem jineacute ovlaacutedaneacute společnosti1043 Existujiacute dva způsoby jak nepřiacutemeacute investice podle smlouvy vyacuteslovně umožnit Důsledek je však v obou přiacutepadech stejnyacute ndash nadnaacuterodniacute společnosti neztraacutecejiacute investičniacute ochranu při užiacutevaacuteniacute běžnyacutech korporaacutetniacutech naacutestrojů jako je zaklaacutedaacuteniacute dceřinyacutech společnostiacute nebo holdingovyacutech struktur podle praacutev třetiacutech staacutetů1044 Ne všechny tribunaacutely jsou však k tomuto postupu vstřiacutecneacute a v některyacutech přiacutepadech dochaacuteziacute k odmiacutetnutiacute projednaacuteniacute sporu pokud investor neprojde testem pierce the corporate veil o ktereacutem bude pojednaacuteno niacuteže

Nepřiacutemeacute investice lze umožnit prostřednictviacutem definice investice napřiacuteklad modelovaacute BIT USA z roku 2012 obsahuje ustanoveniacute bdquosbquoinvestice‛ znamenaacute jakyacutekoliv druh aktiv ktereacute investor přiacutemo nebo nepřiacutemo vlastniacute nebo kontroluje kteryacute maacute vlastnosti investiceldquo1045 Druhyacutem způsobem je dociacutelit stejneacuteho uacutečinku pomociacute definice investora Touto cestou se vydalo napřiacuteklad Nizozemiacute ve sveacute modeloveacute BIT z roku 2004 Podle člaacutenku 1 odst 2 piacutesm c bdquo[Pojem sbquopřiacuteslušniacuteka‛ zahrnuje] praacutevnickeacute osoby ktereacute nejsou založeneacute podle praacuteva smluvniacuteho staacutetu ale jsou kontrolovaacuteny přiacutemo nebo nepřiacutemo těmi fyzickyacutemi osobami nebo praacutevnickyacutemi osobami ktereacute jsou definovaacuteny vyacutešerdquo1046

Pokud se BIT vztahuje i na nepřiacutemeacute investice rozšiřujiacute se možnosti treaty shoppingu ještě

viacutece Nepřiacutemeacute investice umožniacute skrze i několikanaacutesobnou vrstvu dceřinyacutech společnostiacute naprosteacute odpoutaacuteniacute investora od staacutetu na zaacutekladě jehož BIT se ochrany posleacuteze domaacutehaacute Pokud bude chtiacutet investor co nejjednodušeji ziacuteskat ochranu vůči hostujiacuteciacutemu staacutetu je praacutevě umožněniacute nepřiacutemyacutech investic ukazatelem vhodneacute BIT Nedaacute se ovšem automaticky dovodit že BIT kteraacute neobsahuje vyacuteslovneacute ustanoveniacute o nepřiacutemeacute kontrole tuto možnosti a priori vylučuje Tribunaacutely totiž majiacute tendenci tuto absenci neinterpretovat tak že by umožňovala pouze investice přiacutemeacute1047 Lze tedy předpoklaacutedat že diacuteky konstantniacute širokeacute interpretaci pojmu bdquoinvesticeldquo tribunaacutely by smlouvy měly chraacutenit i investice nepřiacutemeacute s vyacutejimkou kdy jsou textem BIT vyacuteslovně vyloučeny I tak ovšem může investor po uskutečněniacute nepřiacutemeacute investice narazit na zamiacutetavyacute přiacutestup tribunaacutelu Vyskytly se totiž již tribunaacutely ktereacute se rozhodly použiacutet praktiku tzv piercing the corporate veil V kontextu mezinaacuterodniacute investičniacute arbitraacuteže tento pojem značiacute snahu tribunaacutelu dohledat ve

struktuře společnosti bdquokonečneacuteho investoraldquo a pokud ten nesplňuje definici investora podle BIT je žalobci ochrana odmiacutetnuta Za investora podle smlouvy totiž takoveacute tribunaacutely považujiacute tohoto investora konečneacuteho buď na zaacutekladě kriteacuteria skutečneacuteho spojeniacute s domovskyacutem staacutetem (genuine link) nebo miacutesta odkud plyne zdroj kapitaacutelu (origin of capital) Doktriacutena piercing the corporate veil

maacute původ v mezinaacuterodniacutem praacutevu kde byla poprveacute využita při rozhodovaacuteniacute Mezinaacuterodniacuteho soudniacuteho dvora v přiacutepadu Barcelona Traction Jejiacute uplatněniacute v investičniacute arbitraacuteži maacute však malou pravděpodobnost na uacutespěch1048 neboť jejiacute užitiacute se omezuje na přiacutepady kdy maacute odhalit podvod nebo jineacute nezaacutekonneacute jednaacuteniacute1049

Přistoupeniacute k tomuto testu je velice kontroverzniacute zejmeacutena protože proti němu stojiacute velmi silnyacute argument v podobě smluvniacute volnost stran kteraacute je reflektovanaacute v textu smluv V přiacutepadě že strany BIT stanovily podmiacutenky pro kvalifikaci investorem neniacute dle meacuteho naacutezoru přiacutepustneacute aby tribunaacutely nad raacutemec těchto podmiacutenek přidaacutevaly jakaacutekoliv kriteacuteria dalšiacute Tribunaacutel ve věci Tokios Tokeleacutes kteryacute odmiacutetl korporaacutetniacute strukturu zkoumat dokonce zdůraznil že pokud by si strany přaacutely tato kriteacuteria aplikovat mohly do smlouvy vložit vhodnou denial of benefits clause přiacutepadně použiacutet v definici investora kriteacuterium kontroly1050 Odmiacutetl vziacutet v potaz že zdroj kapitaacutelu ve skutečnosti pochaacutezel z žalovaneacuteho staacutetu neboť BIT samotnaacute toto kriteacuterium nezohledňovala1051 K tomuto kliacutečoveacutemu rozhodnutiacute ovšem existuje silnyacute disent prof Weila kteryacute odmiacutetaacute tento formalistickyacute přiacutestup a

1043 VAN OS R KNOTTNERUS R Dutch Bilateral Investment Treaties s 9 1044 LEGUM B Defining Investment and Investor Who Is Entitled to Claim s 3 1045 US Model Bilateral Investment Treaty 2012 1046 Dutch Model Bilateral Investment Treaty 2004 1047 CEMEX odst 157 Mobil v Venezuela odst 165 Siemens v Argentina odst 137 1048 SCHREUER C Nationality of Investors Legitimate Restrictions vs Business Interests s 525 1049 Obdobně takeacute Saluka odst 230 1050 Např CME 1051 SCHREUER op cit s 525

275

argumentuje zejmeacutena předmětem a uacutečelem investičniacutech smluv1052 V tomto přiacutepadě se totiž jednalo o třetiacute přiacutepad treaty shoppingu tedy domaacutehaacuteniacute se ochrany vůči domovskeacutemu staacutetu Většinovyacute naacutelez byl však naacutesledovaacuten mnoha dalšiacutemi tribunaacutely ktereacute souhlasily s tiacutem že pokud smlouva stanovuje pouze kriteacuterium inkorporace a nevylučuje nepřiacutemeacute investice neexistuje žaacutednyacute důvod pro to přidaacutevat k těmto podmiacutenkaacutem dodatečnaacute kriteacuteria1053 Nelze ovšem ignorovat skutečnost že některeacute tribunaacutely se rozhodly korporaacutetniacute struktury odhalit ačkoliv se jednaacute o vyacuteraznou menšinu Jedniacutem z těchto vyacutejimečnyacutech přiacutepadů byl spor TSA Spectrum kteryacute jurisdikci odmiacutetl s odkazem na čl 25 Uacutemluvu ICSID Z ustanoveniacute odst 2 piacutesm b tohoto člaacutenku ktereacute pod přiacuteslušniacuteky ciziacuteho staacutetu řadiacute i praacutevnickeacute osoby pod bdquozahraničniacute kontrolouldquo dovodil že se jednaacute o podmiacutenku naplněniacute tohoto pojmu Tribunaacutel proto doznal že bdquoprostřednictviacutem ICSID by měly byacutet chraacuteněny jen ryze zahraničniacute investiceldquo1054 I zde se totiž jednalo o pokus žalovat staacutet jehož byl skutečnyacute investor přiacuteslušniacutekem I přes to že ciacutelem investičniacutech smluv je přilaacutekaacuteniacute zahraničniacutech investorů nelze dle meacuteho naacutezoru s ohledem na smysl přehliacutežet text samotneacute smlouvy Za spraacutevneacute tedy v těchto přiacutepadech považuji pokud ndash stanovuje-li tak smlouva tribunaacutely zkoumajiacute vyacutehradně kriteacuterium inkorporace V přiacutepadě že si naacutesledky ktereacute smlouva přinaacutešiacute při jejiacute tvorbě neuvědomiacute lze takoveacute staacutety slovy tribunaacutelu v přiacutepadě Saluka nanejvyacuteš politovat a ciacutetit k nim sympatie

3 ZAacuteVĚR

Prvniacute čaacutest teacuteto praacutece zkoumala jak mohou investora ovlivnit definice obsaženeacute v různyacutech BIT Definice byly rozděleny do třiacute kategoriiacute přičemž každaacute kategorie byla zanalyzovaacutena pomociacute konkreacutetniacute BIT uzavřeneacute Českou republikou Z teacuteto prvniacute čaacutesti praacutece vyplyacutevaacute že pokud maacute investor zaacutejem dosaacutehnout ochrany co nejjednodušeji maacute možnost využiacutet smluv staacutetů ktereacute vyznaacutevajiacute liberaacutelniacute přiacutestup k požadavkům na investora zvlaacuteště Nizozemiacute Na druhou stranu bylo poukaacutezaacuteno na to že treaty shopping neniacute primaacuterně vyloučen prakticky žaacutednou BIT V teacuteto čaacutesti bylo takeacute upozorněno na dle meacuteho naacutezoru opomiacutejenyacute aspekt teacuteto problematiky a to na fakt že treaty shoppingem může dotčenyacute subjekt poměrně lehce dosaacutehnout mezinaacuterodniacute ochrany pro svou domaacuteciacute podnikatelskou činnost

Druhaacute čaacutest praacutece si kladla za ciacutel rozbor relevantniacutech arbitraacutežniacutech rozhodnutiacute a vyvozeniacute důsledků rozhodovaciacute praxe pro investora Praacutece se zejmeacutena zabyacutevala pohledem tribunaacutelů na otaacutezku dobreacute viacutery načasovaacuteniacute treaty shoppingu a nepřiacutemeacute kontroly Ačkoliv bylo upozorněno na to že tribunaacutely se v mnohyacutech naacutezorech rozchaacutezejiacute shodujiacute se bez vyacutejimky na zaacutevěru že je treaty shopping v obecneacute rovině praktikou dovolenou I v konkreacutetniacutech otaacutezkaacutech lze v rozhodovaacuteniacute naleacutezt

určiteacute tendence Lze tak dovodit že nejjistějšiacute postaveniacute majiacute investoři kteřiacute provedou restrukturalizaci skrze třetiacute staacutet jako formu korporaacutetniacuteho plaacutenovaacuteniacute s ciacutelem zajistit sveacute investici abstraktně do budoucna většiacute miacuteru ochrany V tomto přiacutepadě se jednaacute teacuteměř jistě o postup legitimniacute Tribunaacutely daacutele schvalujiacute treaty shopping tiacutem snadněji čiacutem dřiacuteve k němu dojde ve vztahu k okamžiku vzniku sporu V posledniacute řadě je třeba při restrukturalizaci braacutet zřetel na restriktivniacute přiacutestupy některyacutech tribunaacutelů zkoumajiacuteciacutech dobrou viacuteru či vyžadujiacuteciacutech skutečnou kontrolu investora přestože tak činiacute spiacuteše ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech Ačkoliv s postupy těchto tribunaacutelů lze ne vždy plně souhlasit je nutneacute braacutet v potaz možnost toho že budouciacute tribunaacutely tato rozhodnutiacute naacutesledovat

Praacutece tedy ukazuje že po zvoleniacute vhodneacute BIT a při uskutečněniacute treaty shoppingu se

zřetelem na rozhodovaciacute praxi se tato praktika může pro investora staacutet velice užitečnou Ačkoliv přesouvaacuteniacute společnostiacute za hranice je v očiacutech veřejnosti vniacutemaacuten spiacuteše ve spojitosti s daňovyacutemi vyacutehodami může se možnost zisku investičniacute ochrany staacutet poměrně laacutekavyacutem ciacutelem kteryacute by při korporaacutetniacutem plaacutenovaacuteniacute měly braacutet společnosti v potaz

Seznam použiteacute literatury

AZAINO E Nationalitytreaty shopping Can host countries sift the wheat from the chaff CEPMLP Annual Review ndash CAR 2013 vol 16 s 2-18 ISSN 1369-8931

1052 Tokios Tokeleacutes Dissenting Opinion of Prosper Weil odst 1 1053 Např rozhodnutiacute Aguas Saluka Rompetrol Tokios ADC 1054 TSA Spectrum odst 118

276

BERNHARDT R Foundations and Principles of International Law Amsterdam North-Holland

Publishing Co 1984 527 s ISBN 0444862382 BRABANDERE E lsquoGood Faithrsquo lsquoAbuse of Processrsquo and the Initiation of Investment Treaty Claims Journal of International Dispute Settlement 2012 vol 3 no 3 s 609ndash636 ISSN 2040-3593 BYERS M Abuse of Rights An Old Principle A New Age McGill Law Journal 2006 vol 47 s

389-434 ISSN 0024-9041 CHENG B General Principles of Law as Applied by International Courts and Tribunals Cambridge Cambridge University Press 2006 544 s ISBN 9780521030007 DOLZER R SCHREUER C Pinciples of International Investment Law Oxford Oxford University

Press 2008 433 s ISBN 0199211760 DUGAN C et al Investor-State Arbitration Oxford Oxford University Press 2011 785 s ISBN 978-0-19-979572-7 FELDMAN M Setting Limits on Corporate Nationality Planning in Investment Treaty Arbitration ICSID Review 2012 vol 27 no 2 s 281 ndash 302 ISSN 2049-1999 Investment Climate Statement ndash Netherlands United States of America Department of State Bureau of Economic Energy and Business Affairs [online] 2014 [cit 15 3 2015] Dostupneacute z httpwwwstategoveebrlsothrics2014227893htm KIRTLEY W The Transfer of Treaty Claims and Treaty-Shopping in Investor-State Disputes The Journal of World Investment amp Trade 2009 vol 10 no 3 s 427-461 ISSN 2211-9000 LEGUM B Defining Investment and Investor Who Is Entitled to Claim In Symposium co-organised by ICSID OECD AND UNCTAD - Making the Most of International Investment Agreements A Common Agenda 2005 Paris NIKIEgraveMA S Best Practices Definition of Investor Winnipeg International Institute for Sustainable Development 2012 20 s OrsquoCONNOR J Good Faith in International Law Hants Dartmouth Pub Co 1991 144 s ISBN

1855211971 SEKANINA O Kdo vyhraje investičniacute arbitraacutež IHNEDcz [online] Economia publikovaacuteno 15 12 2010 [cit 12 3 2015] Dostupneacute z httparchivihnedczc1-48624150-kdo-vyhraje-fotovoltaickou-arbitraz SCHREUER C Nationality of Investors Legitimate Restrictions vs Business Interests ICSID Review 2009 vol 24 no 2 s 521-527 ISSN 2049-1999 SCHREUER C Nationality Planning The Fordham Papers 2012 SINCLAIR A C The Substance of Nationality Requirements in Investment Treaty Arbitration ICSID Review 2005 vol 20 no 2 s 357-388 ISSN 2049-1999 SKINNER M MILES C A LUTTRELL S Access and advantage in investor-state arbitration The law and practice of treaty shopping Journal of World Energy Law amp Business 2010 vol 3 no 3 s 260-285 ISSN 1754-9965 VALASEK M DUMBERRY P Developments in the Legal Standing of Shareholders and Holding Corporations in Investor-State Dispute ICSID ReviewmdashForeign Investment Law Journal 2011

vol 6 no 1 s 34-75 ISSN 2049-1999 VAN OS R KNOTTNERUS R Dutch Bilateral Investment Treaties 2011 Amsterdam SONO 2011 51 s ISBN 978-90-71284-84-7 VAN OS R KNOTTNERUS R The Netherlands A Gateway to lsquoTreaty Shoppingrsquo for Investment Protection Iisdorg [online] International Institute for Sustainable Development publikovaacuteno 2 1 2012 [cit 3 3 2015] Dostupneacute z httpwwwiisdorgitn20120112the-netherlands-treaty-shopping VOON T MITCHELL A MUNRO J Legal Responses to Corporate Manoeuvring in International Investment Arbitration Journal of International Dispute Settlement 2013 vol 5 no 1 s 41-68 ISSN 2040-3593 WEBB M Treaty Shopping How Philip-Morris Cherry-Picked Worst Case BITs Infojusticeorg

[online] American University Washington College of Law publikovaacuteno 2 12 2012 [cit 3 3 2015] Dostupneacute z httpinfojusticeorgarchives28044 WISNER R GALLUS N Nationality Requirements in InvestorndashState Arbitration Journal of World Investment and Trade 2004 vol 5 no 6 s 927ndash945 ISSN 2211-9000

Sděleniacute federaacutelniacuteho ministerstva zahraničniacutech věciacute č 4591991 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou a Švyacutecarskou konfederaciacute o podpoře a vzaacutejemneacute ochraně investic In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 3 3 2015]

277

Sděleniacute federaacutelniacuteho ministerstva zahraničniacutech věciacute č 5691992 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou a Nizozemskyacutem kraacutelovstviacutem o podpoře a vzaacutejemneacute ochraně investic In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 3 3 2015] Sděleniacute ministerstva zahraničniacutech věciacute č 1871993 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Spojenyacutemi staacutety americkyacutemi a Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou o vzaacutejemneacute podpoře a ochraně investic In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 3 3 2015] US Model Bilateral Investment Treaty 2012 [online] Dostupneacute z httpsustrgovsitesdefaultfilesBIT20text20for20ACIEP20Meetingpdf Dutch Model Bilateral Investment Treaty 2004 [online] Dostupneacute z httpwwwhouthoffcomuploadstx_hhpublicationsBrochure_Arbitration_2012pdf


Mgr Martina Pohankovaacute mapohankovagmailcom Praacutevnickaacute fakulta MU

Veveřiacute 15870 611 80 Brno

Českaacute republika

278

K NĚKTERYacuteM ASPEKTŮM PROJEVU ZAacuteKLADNIacuteCH ZAacuteSAD V RAacuteMCI DOKAZOVAacuteNIacute

David Čep


Abstrakt The author deals with impacts of principle of collective criminal liability on current form

of evidence in criminal proceedings Its form was shaped for a long time on the basis of principle of individual criminal liability and liability for guilt One of the questions that the author deals with is whether the current form of evidence of criminal liability of legal entities is partly build on objective liability or not The next part of this work contains among the others authorrsquos remarks on possibility of using higher courtrsquos outcomes of decision-making process containing judging of evidence during the judging of evidence by law enforcement authorities in other cases The principle of proper and just process and principle of free assessment of evidence are the headstone for authorrsquos reflections Abstrakt Autor praacutece se nejprve zabyacutevaacute dopady zaacutesady kolektivniacute trestniacute odpovědnosti

praacutevnickyacutech osob na staacutevajiacuteciacute podobu dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute Ta byla dlouhaacute leacuteta utvaacuteřena na zaacutekladě zaacutesady individuaacutelniacute trestniacute odpovědnosti a odpovědnosti za vinu Jednou z otaacutezek jimž se autor věnuje je zda v současneacute době neniacute dokazovaacuteniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob postaveno čaacutestečně na objektivniacute trestniacute odpovědnosti V dalšiacute čaacutesti se autor mimo jineacute zamyacutešliacute zda ze zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu jakož i zaacutesady volneacuteho hodnoceniacute důkazů nevyplyacutevaacute nemožnost použitiacute judikatorniacutech zaacutevěrů stran hodnoceniacute určityacutech důkazů při vlastniacutem procesu hodnoceniacute důkazů ze strany orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute Kľuacutečoveacute slovaacute Basic Principles Evidence Principle of Collective Criminal Liability of Legal

Entities Accountability Decision-making Practice Kľuacutečoveacute slovaacute zaacutekladniacute zaacutesady dokazovaacuteniacute zaacutesada kolektivniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech

osob přičitatelnost judikatura 1 UacuteVOD

Podoba trestniacuteho praacuteva stejně jako jakeacutehokoliv jineacuteho praacutevniacuteho odvětviacute je utvaacuteřena předevšiacutem prostřednictviacutem specifickyacutech zaacutekladniacutech piliacuteřů ktereacute praacutevniacute teorie označuje jako zaacutekladniacute zaacutesady Tyto vyzařujiacute z diacutelčiacutech ustanoveniacute jednotlivyacutech pramenů trestniacuteho praacuteva a umožňujiacute sveacutemu interpretovi uchopeniacute předmětu jeho vyacutekladu v celkoveacutem kontextu Pouze tiacutemto způsobem tedy při respektovaacuteniacute zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva může dojiacutet k řaacutedneacute interpretaci a aplikaci jednotlivyacutech trestněpraacutevniacutech norem Vyacuteznam systeacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva spočiacutevaacute daacutele v tom že jsou to praacutevě normy trestněpraacutevniacute ktereacute sloužiacute k ochraně těch nejzaacutekladnějšiacutech zaacutejmů společnosti jejichž porušeniacute či ohroženiacute je považovaacuteno za natolik škodliveacute že normy jineacuteho praacutevniacuteho odvětviacute nemohou zajistit dostatečně kvalifikovanou reakci S ohledem na rozsah předmětu trestniacuteho praacuteva došlo postupně ke vzniku jeho dvou samostatnyacutech subodvětviacute ktereacute si utvořily vlastniacute sveacutebytneacute systeacutemy zaacutekladniacutech zaacutesad1055 V raacutemci zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho řiacutezeniacute pak trestněpraacutevniacute teorie rozlišuje speciaacutelniacute skupinu zaacutekladniacutech zaacutesad ktereacute jsou vlastniacute dokazovaacuteniacute Tato činnost orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute je opraacutevněně označovaacutena jako jaacutedro celeacuteho trestniacuteho řiacutezeniacute neboť jeho smyslem je bdquozjistit zda se stal skutek kteryacute naplňuje znaky některeacuteho trestneacuteho činu [hellip] a zda ho spaacutechal obžalovanyacuteldquo1056 čiacutemž je naplněn uacutečel trestniacuteho řiacutezeniacute jako takoveacuteho Od vyacuteznamu dokazovaacuteniacute se naacutesledně odviacutejiacute takeacute vyacuteznam jeho zaacutekladniacutech zaacutesad Tyto však stejně jako zaacutekladniacute zaacutesady obecně jakeacutehokoliv praacutevniacuteho odvětviacute nestojiacute osamoceně nyacutebrž přichaacutezejiacute

1055 Tedy systeacutem zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho a systeacutem zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho řiacutezeniacute 1056 ŠAacuteMAL P Dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute In ŠAacuteMAL P MUSIL J KUCHTA J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute Praha C H Beck 2013 s 345

279

do interakce s dalšiacutemi zaacutesadami předmětneacuteho praacutevniacuteho odvětviacute Tak i zaacutesady dokazovaacuteniacute přichaacutezejiacute do styku s jinyacutemi zaacutesadami trestniacuteho řiacutezeniacute a trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho kdy tato setkaacuteniacutelsquo mohou vyacuterazně ovlivnit staacutevajiacuteciacute podobu dokazovaacuteniacute

Ve sveacute praacuteci jsem se proto zaměřil na působeniacute dvou vybranyacutech zaacutesad ktereacute podstatnyacutem způsobem formujiacute současnou podobu dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute V přiacutepadě zaacutesady kolektivniacute trestniacute odpovědnosti je jejiacute vyacuteznam daacuten předevšiacutem tiacutem že se jednaacute o novumlsquo českeacuteho trestniacuteho praacuteva jehož aplikačniacute praxe je staacutele v počaacutetciacutech Zaacutesadu řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu ve spojeniacute se zaacutesadou volneacuteho hodnoceniacute důkazů jsem zvolil s ohledem na siacuteliacuteciacute diskuse nad zaacutevaznostiacute judikatury jako pramene praacuteva Ciacutelem meacute praacutece je poskytnout čtenaacuteři pohled na uvedenou problematiku pojiacutemanyacute jako snoubeniacute uacutevah teoretickyacutech s uacutevahami de lege aplicata ktereacute jistě posloužiacute k hlubšiacutemu poznaacuteniacute současneacute podoby dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute

2 ZAacuteSADA KOLEKTIVNIacute TRESTNIacute ODPOVĚDNOSTI amp DOKAZOVAacuteNIacute

Do uacutečinnosti zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob1057 byla celaacute koncepce trestniacute odpovědnosti z hlediska viny vybudovaacutena na zaacutesadě individuaacutelniacute trestniacute odpovědnosti fyzickyacutech osob a zaacutesadě odpovědnosti za vinu Orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute tak při vyhledaacutevaacuteniacute a provaacuteděniacute důkazů zjednodušeně řečeno postupujiacute tak aby vina byla přiacutepadně prokaacutezaacutena ve vztahu k individuaacutelniacute fyzickeacute osobě1058 Tomu ostatně odpoviacutedaacute zaměřeniacute orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute stran dokazovaacuteniacute neboť ve vztahu k subjektivniacute straacutence skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu je nezbytneacute prokaacutezat existenci zaviněniacute na straně subjektu přičemž zaviněniacutem rozumiacutem bdquovnitřniacute psychickyacute vztah pachatele k poruše či ohroženiacute objektu trestneacuteho činu nebo jeho předmětu uacutetoku jakož i k jeho jednaacuteniacute uvedeneacutemu v trestniacutem zaacutekoně ktereacute je vyvolaacutevajiacuteldquo1059 Jak je z uvedeneacute definice zřejmeacute samotneacute dokazovaacuteniacute naplněniacute subjektivniacute straacutenky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu je s ohledem na jejiacute imateriaacutelniacute povahu dosti problematickeacute V Kratochviacutel tak poukazuje na skutečnost že jedinyacutem přiacutemyacutem důkazem na zaacutekladě ktereacuteho by orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute

mohl v souladu se zaacutesadou zjištěniacute skutkoveacuteho stavu bez důvodnyacutech pochybnostiacute dojiacutet k zaacutevěru že zaviněniacute na straně pachatele trestneacuteho činu je daacuteno je pouze doznaacuteniacute osoby proti niacutež se řiacutezeniacute vede1060 Nicmeacuteně ani vyacuteznam doznaacuteniacute neniacute s ohledem na Vyšinskeacuteho školulsquo1061 v současneacute době přeceňovaacuten I proto se v sect 2 odst 5 trestniacuteho řaacutedu1062 nachaacuteziacute imperativ že doznaacuteniacute nezbavuje orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute bdquopovinnosti přezkoumat všechny podstatneacute okolnosti přiacutepaduldquo1063 Je tomu tak takeacute z toho důvodu že obviněnyacute maacute možnost haacutejit se jakyacutemkoliv způsobem bdquotudiacutež může i lhaacutetldquo1064 v důsledku čehož neniacute vhodneacute vyacuteznam doznaacuteniacute jakkoliv přeceňovat

Orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute tak častěji zaviněniacute pachatele ndash fyzickeacute osoby ndash vyvozuje na zaacutekladě řady nepřiacutemyacutech důkazů ktereacute naviacutec dle požadavku Nejvyššiacuteho soudu musejiacute tvořit

1057 Zaacutekon č 4182011 Sb o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob a řiacutezeniacute proti nim ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele teacutež jen bdquozaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osobldquo) 1058 Pokud důkazy ve prospěch obviněneacuteho nedosahovaly takoveacute kvality že by znamenaly onu důvodnou pochybnost při objasňovaacuteniacute skutkoveacuteho stavu kteraacute v konečneacutem důsledku zabraňuje vydaacuteniacute rozhodnutiacute o vině a trestu popřiacutepadě jinyacutech rozhodnutiacute orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute 1059 KRATOCHVIacuteL V Struktura skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu In KRATOCHVIacuteL V a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Praha C H Beck 2012 s 279 1060 Tamteacutež s 287 1061 Andrej Januarjevič Vyšinskij byl hlavniacutem představitelem stalinistickeacute prokuratury kteryacute vyzdvihoval zaacutesadniacute vyacuteznam doznaacuteniacute obviněneacuteho (a to bez ohledu na způsob jeho ziacuteskaacuteniacute) Svoji uacutelohu sehraacutel předevšiacutem v raacutemci velkyacutech procesůlsquo v Sovětskeacutem svazu třicaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute 1062 Zaacutekon č 1411961 Sb o trestniacutem řiacutezeniacute soudniacutem (trestniacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquotrestniacute řaacutedldquo) 1063 I když i k teacuteto samotneacute formulaci lze miacutet jisteacute vyacutehrady neboť může evokovat dojem že po ziacuteskaacuteniacute doznaacuteniacute maacute orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute prověřit zda toto zapadaacute mezi doposud zjištěneacute poznatky což může zvlaacuteště v přiacutepadě doznaacuteniacute ziacuteskaneacuteho na počaacutetku trestniacuteho řiacutezeniacute působit značně kontraproduktivně ve vztahu k zaacutesadě materiaacutelniacute pravdy 1064 FRYŠTAacuteK M Dokazovaacuteniacute v přiacutepravneacutem řiacutezeniacute Brno Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 317

280

ničiacutem nenarušenou a uzavřenou soustavu1065 bdquoDiacuteky jejich povaze (nepřiacutemyacutech důkazů ndash pozn autora) je však takoveacuteto dokazovaacuteniacute podstatně obtiacutežnějšiacute než dokazovaacuteniacute důkazy přiacutemyacutemi už jen proto že na policejniacute orgaacuten jsou kladeny většiacute naacuteroky z hlediska kvantity a kvality opatřeniacute těchto důkazů [hellip]ldquo1066 Je tedy zřejmeacute že dokazovaacuteniacute zaviněniacute fyzickeacute osoby probiacutehajiacuteciacute často praacutevě na zaacutekladě důkazů nepřiacutemyacutech představuje komplikovanyacute proces kteryacute z vyacuteše uvedenyacutech důvodů může přesahovat možnosti orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute

S vědomiacutem toho jak obtiacutežneacute je dokazovaacuteniacute zaviněniacute ve vztahu k fyzickeacute osobě vstupuje do teacuteto uacutevahy dalšiacute prvek S nabytiacutem uacutečinnosti zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob se součaacutestiacute systeacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho stala i zaacutesada kolektivniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob Staacutevajiacuteciacute individuaacutelniacute pojetiacute trestniacuteho praacuteva je tak obohaceno o novyacute prvek kteryacute s sebou nezbytně přinaacutešiacute řadu uacuteskaliacute Jedniacutem z nich je takeacute otaacutezka zaviněniacute praacutevnickeacute osoby Je potřeba miacutet na vědomiacute že trestniacute praacutevo je postaveno na zaacutesadě odpovědnosti za vinu v opačneacutem přiacutepadě by totiž došlo k zakotveniacute objektivniacute odpovědnosti přičemž tato

je zaacutesadně v trestniacutem praacutevu nepřiacutepustnaacute1067 Z tohoto důvodu byl staacutevajiacuteciacute koncept odpovědnosti za zaviněniacute ve vztahu k praacutevnickyacutem osobaacutem zachovaacuten a platiacute že zaacutesada odpovědnosti za vinu se uplatniacute i vůči nim Nejednaacute se však o odpovědnost za zaviněniacute v praveacutem slova smyslu když z definice zaviněniacute je zřejmeacute že je nezbytneacute prokaacutezat osobě pachatele dvě jeho zaacutekladniacute složky ndash volniacute a vědomostniacute

Praacutevnickaacute osoba je umělyacute praacutevniacute konstrukt entita kteraacute v reaacutelneacutem světě fakticky neexistuje a projevy jejiacute vůlelsquo jsou z vnějšku seznatelneacute a respektovaneacute pouze proto že jim praacutevniacute řaacuted propůjčuje praacutevniacute relevanci Z tohoto důvodu lze těžko uvažovat o zaviněniacute praacutevnickeacute osoby tak jak je pojiacutemaacuteno u osoby fyzickeacute Přesto je nezbytneacute setrvat na zmiňovaneacute zaacutesadě trestniacute odpovědnosti za vinu ndash naacutesledky opačneacuteho přiacutestupu jsem ostatně již naznačil Zaacutekonodaacuterce tak inspirovaacuten čaacutestečně zahraničniacute praacutevniacute uacutepravou zvolil zvlaacuteštniacute konstrukci zaviněniacute ndash přičitatelnosti - kteraacute maacute s tradičniacutem pojetiacutem zaviněniacute společneacute toliko to že z jeho koncepce vychaacuteziacute L Bohuslav k teacuteto konstrukci uvaacutediacute že bdquo[z]aacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob tak využiacutevaacute specifickeacute konstrukce přičitatelnosti kdy zaviněneacute jednaacuteniacute určiteacute kategorie osob přičte praacutevnickeacute osoběldquo1068 k čemuž lze slovy J Jeliacutenka dodat bdquo[hellip] jednaacute se o fikci zaviněniacute kteraacute nemaacute nic společneacuteho se zaviněniacutem fyzickeacute osobyldquo1069 Orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute tak byly s uacutečinnostiacute zaacutekona o trestniacute

odpovědnosti praacutevnickyacutech osob postaveny před zcela novyacute konstrukt se kteryacutem doposud neměly co do činěniacute

Jako řešeniacute nastiacuteněneacuteho probleacutemu dokazovaacuteniacute zaviněniacute na straně praacutevnickeacute osoby zaacutekonodaacuterce konstrukci přičitatelnosti postavil na formaacutelně materiaacutelniacutem pojetiacute podmiacutenek kolektivniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob V Kratochviacutel podotyacutekaacute že při tvorbě zaacutekona nebyla zvolena ryziacute teorie přičitatelnosti formovanaacute soukromopraacutevniacute teoriiacute nyacutebrž zvlaacuteštniacute kombinace bdquopřiacutemeacuteho zastoupeniacute a přičitatelnostildquo1070 Zaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob tak jako podmiacutenku formaacutelniacute stanoviacute že protipraacutevniacute jednaacuteniacute musiacute byacutet spaacutechaacuteno určitou kvalifikovanou osobou

1065 K tomu srovnej rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 24 března 1970 sp zn 7 Tz 8469 uveřejněneacute pod čiacuteslem Rt 381970 Sbiacuterky rozhodnutiacute a stanovisek Nejvyššiacuteho soudu přiacutepadně pozdějšiacute naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 3 srpna 2000 sp zn II UacuteS 41899 uveřejněnyacute ve Sbiacuterce naacutelezů a usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu pod čiacuteslem N 11619 SbNU 113 jenž v tomto směru hovořiacute o řetězci nepřiacutemyacutech důkazůlsquo 1066 Viz FRYŠTAacuteK M Dokazovaacuteniacute v přiacutepravneacutem řiacutezeniacute Brno Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 164 1067 KRATOCHVIacuteL V Zaacutekladniacute zaacutesady trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho In KRATOCHVIacuteL V a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Praha C H Beck 2012 s 54-55 Diskutabilniacutem v tomto smyslu nicmeacuteně nadaacutele zůstaacutevaacute přechod trestniacute odpovědnosti na naacutestupnickou praacutevnickou osobu dle sect 10 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob tedy zda v daneacutem přiacutepadě již skutečně nejde o zakotveniacute objektivniacute trestněpraacutevniacute odpovědnosti Odpověď na tuto otaacutezku však již dalece přesahuje původniacute uacutečel teacuteto praacutece 1068 BOHUSLAV L Přičitatelnost trestneacuteho činu praacutevnickeacute osobě In JELIacuteNEK J a kolektiv

Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob ndash bilance a perspektivy Praha Leges 2013 s 146 1069 JELIacuteNEK J HERCZEG J Zaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř s judikaturou Praha Leges 2012 s 71 1070 SOTOLAacuteŘ A VAacuteLKOVAacute H Zaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob In KRATOCHVIacuteL V a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Praha C H Beck 2012 s 535

281

ve jmeacutenu1071 v zaacutejmu popřiacutepadě v raacutemci činnosti praacutevnickeacute osoby Současně však (podmiacutenka materiaacutelniacute) lze toto jednaacuteniacute praacutevnickeacute osobě přičiacutest pouze v přiacutepadě kdy tak jednala vyacuteše uvedenaacute kvalifikovanaacute osoba přiacutepadně zaměstnanec na podkladě rozhodnutiacute schvaacuteleniacute či pokynu teacuteto osoby1072 Pro přiacuteklad tedy orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute budou muset dokaacutezat že protipraacutevniacute čin byl spaacutechaacuten jmeacutenem praacutevnickeacute osoby jejiacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem

Z vyacuteše uvedeneacuteho tak stran dokazovaacuteniacute subjektivniacute straacutenky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu plyne že v přiacutepadě praacutevnickyacutech osob je zaviněniacute nutno bdquoodvozovat od jednaacuteniacute fyzickyacutech osob ktereacute za praacutevnickou osobu jednaly ve smyslu sect 8 odst 1ldquo1073 Zaviněniacute na straně praacutevnickeacute osoby tak bude dovozovaacuteno ze zaviněniacute osoby uvedeneacute v sect 8 odst 1 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob za předpokladu že praacutevnickeacute osobě lze toto jednaacuteniacute přičiacutetat (sect 8 odst 2 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob) což v přiacutepadě jednaacuteniacute statutaacuterniacuteho orgaacutenu kteryacute z povahy věci jednaacute jmeacutenem praacutevnickeacute osoby respektive zastupuje praacutevnickou osobu bude daacuteno vždy Vraacutetiacutem-li se zpět k myšlence V Kratochviacutela kteryacute poukazuje na doznaacuteniacute jakožto jedinyacute přiacutemyacute důkaz zaviněniacute na straně fyzickeacute osoby pak doznaacuteniacute statutaacuterniacuteho orgaacutenu zaklaacutedaacute doznaacuteniacute praacutevnickeacute osoby Tiacutem dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu ulehčeniacute dokazovaacuteniacute orgaacuteny činnyacutemi v trestniacutem řiacutezeniacute když doznaacuteniacute fyzickeacute osoby je vztaženo i k osobě praacutevnickeacute

Zdaacute se tak že zakotveniacutem kolektivniacute trestniacute odpovědnosti bylo dokazovaacuteniacute subjektivniacute straacutenky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu orgaacuteny činnyacutemi v trestniacutem řiacutezeniacute spiacuteše zjednodušeno Skutečnyacute probleacutem v současneacute době představuje provaacuteděniacute dokazovaacuteniacute a to nejen v hlavniacutem liacutečeniacute v řiacutezeniacute před soudem ale i v řiacutezeniacute přiacutepravneacutem Za situace kdy dojde ke spaacutechaacuteniacute trestneacuteho činu statutaacuterniacutem orgaacutenem praacutevnickeacute osoby je v souladu s sect 34 odst 4 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob statutaacuterniacute orgaacuten ndash fyzickaacute osoba ndash nezpůsobilaacute činit v řiacutezeniacute uacutekony za praacutevnickou osobu V takoveacutem přiacutepadě za praacutevnickou osobu bude vystupovat zmocněnec přiacutepadně jiacute bude ustanoven opatrovniacutek V přiacutepadě zmocněnce však zaacutekon obsahuje pouze velice obecnou uacutepravu tohoto institutu1074 a tak bude často dochaacutezet k ustanoveniacute opatrovniacuteka praacutevnickeacute osoby S ohledem na zněniacute sect 34 odst 4 a odst 5 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob může byacutet opatrovniacutekem ustanovena i osoba zvenčiacute napřiacuteklad advokaacutet kteryacute bude miacutet o vnitřniacutech poměrech praacutevnickeacute osoby informace přinejmenšiacutem kuseacute často i tehdy pokud se bude jednat o dvorniacuteho advokaacutetalsquo konkreacutetniacute praacutevnickeacute osoby přiacutepadně ryze formaacutelniacute (obsaženeacute ve sbiacuterce listin a vnitřniacute

dokumentaci praacutevnickeacute osoby) Takovaacute osoba naacutesledně bude v průběhu řiacutezeniacute haacutejit zaacutejmy praacutevnickeacute osoby de facto bude jejiacutem zaacutestupcem

Lze si jen těžko představit že opatrovniacutek bude v přiacutepadě vyacuteslechu obviněneacuteho ndash praacutevnickeacute osoby schopen dostatečně haacutejit jejiacute praacuteva a vypoviacutedat o diacutelčiacutech skutečnostech v situaci kdy poměry

uvnitř praacutevnickeacute osoby jsou mu zcela neznaacutemeacute Bude-li naviacutec statutaacuterniacute orgaacuten jednat v uacutemyslu poškodit praacutevnickou osobu (typicky ze zištnyacutech důvodů) půjde současně o jedinou osobu kteraacute bude znaacutet uacutečel tohoto jednaacuteniacute Statutaacuterniacute orgaacuten bude moci saacutem vůli praacutevnickeacute osoby deformovat v tom směru že naacutesledneacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute ktereacute nebylo činěno v zaacutejmu praacutevnickeacute osoby ale pouze v zaacutejmu jednotlivce bude teacuteto přičteno Soudiacutem že důsledkem tohoto nastaveniacute bude trpět nejen uplatňovaacuteniacute procesniacutech praacutev a realizace obhajoby praacutevnickeacute osoby ale současně i snaha orgaacutenům činnyacutem v trestniacutem řiacutezeniacute objasnit skutkovyacute stav věci

Dokazovaacuteniacute orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute v konečneacutem důsledku znesnadňuje i sect 8 odst 3 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob Ačkoliv je dikce tohoto ustanoveniacute realizaciacute mezinaacuterodněpraacutevniacutech zaacutevazků Českeacute republiky a pro orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute obecně představuje dalšiacute vyacutehodu platiacute-li že nezjištěniacute konkreacutetniacute kvalifikovaneacute osoby nebraacuteniacute vzniku trestniacute odpovědnosti praacutevnickeacute osoby maacute i svoji stinnou straacutenku Připomiacutenaacutem že k tomu aby určityacute trestnyacute

1071 Za povšimnutiacute jistě stojiacute že teorie přičitatelnosti zde vychaacuteziacute z teorie organickeacute nikoliv teorie fikce na ktereacute je založena současnaacute soukromopraacutevniacute uacuteprava praacutevnickyacutech osob Zajiacutemavou uacutevahu

na toto teacutema viz BERAN K Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob z pohledu noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku In Trestněpraacutevniacute revue 2014 č 7-8 s 179-190 1072 Uvedenaacute koncepce přičitatelnosti trestniacute odpovědnosti fyzickeacute osoby osobě praacutevnickeacute je zde uvedena pro potřeby meacute praacutece zjednodušeně bliacuteže viz DĚDIČ J ŠAacuteMAL P Komentaacuteř k sect 8 In ŠAacuteMAL P a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 179-181 1073 Tamteacutež s 185 1074 K tomu bliacuteže GŘIVNA T Komentaacuteř k sect 34 In ŠAacuteMAL P a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 631

282

čin byl přičitatelnyacute praacutevnickeacute osobě je potřebneacute zaviněniacute osoby fyzickeacute To však neznamenaacute že je potřebneacute bdquo[hellip] zjistit nebo dokonce usvědčit či odsoudit za spaacutechanyacute trestnyacute čin fyzickou osobu kteraacute jednala ve smyslu sect 8 odst 1 a 2 Stačiacute když bude prokaacutezaacuteno že některaacute z osob ve vztahu k praacutevnickeacute osobě jednala způsobem jiacutemž při splněniacute podmiacutenek uvedenyacutech v sect 8 odst 1 nebo odst 2 došlo k spaacutechaacuteniacute trestneacuteho činu praacutevnickou osobouldquo1075 Vyacuteše uvedeneacute ustanoveniacute tak vede k diacutelčiacutemu zakotveniacute objektivniacute praacutevniacute odpovědnosti kteraacute jak už jsem zmiňoval je v trestniacutem praacutevu zaacutesadně nepřiacutepustnaacute Nadto bude orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute postaven do prekeacuterniacute pozice bude-li zjišťovat a naacutesledně dokazovat zaviněniacute na straně neznaacutemeacuteho pachatele ktereacute bude naacutesledně přičiacutetaacuteno praacutevnickeacute osobě

Při hodnoceniacute zda je použiteacute řešeniacute proporcionaacutelniacute jistě stojiacute za zmiacutenku některeacute z důvodů ktereacute staacutely v pozadiacute přijetiacute teacuteto praacutevniacute uacutepravy Jedniacutem z nich byly praacutevě obtiacuteže v přiacutepadě dokazovaacuteniacute hospodaacuteřskyacutech trestnyacutech činů či trestnyacutech činů proti životniacutemu prostřediacute kdy nebylo možneacute prokaacutezat kteraacute konkreacutetniacute osoba se dopustila protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute1076 Tento probleacutem tedy byl přijetiacutem staacutevajiacuteciacute praacutevniacute uacutepravy odstraněn nicmeacuteně za situace kdy orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute nebudou miacutet dostatek nepřiacutemyacutech důkazů na nichž by mohly založit svůj zaacutevěr o tom zda tento neznaacutemyacute pachatel jednal zaviněně nebude možneacute dovozovat trestniacute odpovědnost praacutevnickeacute osoby Stran těchto obtiacutežiacute v přiacutepadě absence pachatele ndash fyzickeacute osoby J Dědič a P Šaacutemal podotyacutekajiacute že tyto bdquonebudou zpravidla nepřekonatelneacute neboť jde o obdobnou situaci jako když obviněnyacute využije v trestniacutem řiacutezeniacute sveacuteho praacuteva odmiacutetnout vyacutepověď nebo naopak uvaacutediacute na svou obhajobu nepravdiveacute skutečnostildquo1077 Opět tak bude na orgaacutenech činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute aby tyto opatřily a popřiacutepadě provedly takoveacute důkazy na zaacutekladě kteryacutech bude moci soud dospět k zaacutevěru absentujiacuteciacutemu důvodneacute pochybnosti o zaviněniacute na straně neznaacutemeacuteho pachatele a tedy i založeniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickeacute osoby

Dalšiacute dopady konstrukce přičitatelnosti lze vysledovat ve vztahu k zaacutesadě presumpce neviny V přiacutepadě kdy se kvalifikovanaacute osoba dopustiacute trestneacute činnosti bude orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute fakticky vždy zvažovat zda předmětnyacute skutek nebyl spaacutechaacuten jmeacutenem v zaacutejmu eventuaacutelně v raacutemci činnosti praacutevnickeacute osoby Tiacutemto postupem tak bude dochaacutezet k předjiacutemaacuteniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickeacute osoby jakož i k popřeniacute zaacutesady presumpce neviny neboť bude vždy předpoklaacutedaacuteno že kvalifikovanaacute osoba jednaacute v jejiacutem zaacutejmu přinejmenšiacutem vždy jejiacutem jmeacutenem či v raacutemci jejiacute činnosti Lze tedy řiacuteci že v tomto pojetiacute se jednaacute o bdquo[hellip] automatickou presumpci vinyldquo1078 Nemaacutem za to že dojde k porušeniacute zaacutekladniacutech praacutev praacutevnickeacute osoby když podstatou presumpce neviny je že na danou osobu se až do okamžiku kdy rozhodnutiacute o vině nabude praacutevniacute moci hlediacute jako na nevinnou1079 Samotneacute subjektivniacute přesvědčeniacute orgaacutenu činneacuteho v trestniacutem řiacutezeniacute o vině tuto zaacutesadu nijak nenarušuje naopak je de facto žaacutedouciacute A contrario by totiž orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute nemohly stiacutehat nikoho nebo by ad absurdum vedly trestniacute stiacutehaacuteniacute osoby o jejiacutež vině nejsou přesvědčeni tedy v situaci kdy neniacute dostatečně zjištěneacute a odůvodněneacute že byl spaacutechaacuten trestnyacute čin a že jej spaacutechala určitaacute osoba

S nastiacuteněnyacutemi uacutevahami souvisiacute i otaacutezka zda může byacutet praacutevnickaacute osoba trestně neodpovědnaacute

za protipraacutevniacute jednaacuteniacute ktereacuteho se jejiacutem jmeacutenem dopustiacute jejiacute statutaacuterniacute orgaacuten Ze způsobu jakyacutem je konstruovaacutena přičitatelnost trestneacuteho činu spaacutechaneacuteho kvalifikovanou osobou se zdaacute že praacutevnickaacute osoba bude trestně odpovědnaacute vždy kdy dojde k naplněniacute formaacutelniacute i materiaacutelniacute podmiacutenky kolektivniacute odpovědnosti K takto tvrdě pojateacutemu nastaveniacute se L Bohuslav vyjadřuje že odpoviacutedaacute požadavkům na praacutevnickeacute osoby stran zajištěniacute jejich řiacutezeniacute a kontroly tedy aby tyto samy vytvaacuteřely a uplatňovaly mechanismy předchaacutezeniacute paacutechaacuteniacute trestneacute činnosti kvalifikovanyacutemi osobami ndash pakliže tyto neuplatňujiacute přiacutepadně je nerealizujiacute důsledně je nezbytneacute vyvodit jejich trestněpraacutevniacute odpovědnost1080 Situace kdy i v přiacutepadě že praacutevnickaacute osoba uplatniacute kontrolniacute

1075 DĚDIČ J ŠAacuteMAL P Komentaacuteř k sect 8 In ŠAacuteMAL P a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 215 1076 Tamteacutež s 215 1077 Tamteacutež s 215 1078 BOHUSLAV L Přičitatelnost trestneacuteho činu praacutevnickeacute osobě In JELIacuteNEK J a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob ndash bilance a perspektivy Praha Leges 2013 s 149 1079 K tomu srovnej naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 19 ledna 1994 sp zn Pl UacuteS 151993 uveřejněnyacute pod čiacuteslem N 31 SbNU 23 Sbiacuterky naacutelezů a usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu 1080 BOHUSLAV L Přičitatelnost trestneacuteho činu praacutevnickeacute osobě In JELIacuteNEK J a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob ndash bilance a perspektivy Praha Leges 2013 s 149

283

postupy a přesto dojde ke vzniku jejiacute odpovědnosti až přiacuteliš naacutepadně připomiacutenaacute zakotveniacute odpovědnosti objektivniacute tak jak je znaacutema z civilněpraacutevniacute uacutepravy

Zavedeniacutem kolektivniacute trestněpraacutevniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu jistě došlo k požadovaneacutemu posunu a Českaacute republika se tak zařadila do rodiny zemiacute Rady Evropy ktereacute prostřednictviacutem tohoto institutu sankcionujiacute (ať už v rovině administrativněpraacutevniacute či trestněpraacutevniacute) protipraacutevniacute činnost paacutechanou skrze praacutevniacute entity ktereacute diacuteky svyacutem charakteristickyacutem vlastnostem jako jsou vlastnickaacute anonymita či korporaacutetniacute plaacutešťlsquo k teacuteto teacuteměř vybiacutezejiacute

Se zmiacuteněnyacutemi benefity ruku v ruce jdou takeacute určitaacute uacuteskaliacute jež majiacute sveacute kořeny předevšiacutem v dlouhodobeacutem pojiacutemaacuteniacute trestněpraacutevniacute odpovědnosti jako odpovědnosti individuaacutelniacute vztahovaneacute ke

konkreacutetniacute osobě pachatele se kterou mohly orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute ve většině přiacutepadů fakticky komunikovat Tomu takeacute odpoviacutedaacute postup orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute v raacutemci dokazovaacuteniacute zvlaacuteště pak stran subjektivniacute straacutenky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu kdy tuto lze primaacuterně vyvodit z vyacutepovědi osoby proti niacutež se řiacutezeniacute vede (eventuaacutelně jejiacuteho doznaacuteniacute) a až sekundaacuterně skrze důkazy nepřiacutemeacute V přiacutepadě praacutevnickeacute osoby jakožto pachatele trestneacuteho činu a současně osoby proti niacutež se řiacutezeniacute vede však z povahy kolektivniacute trestněpraacutevniacute odpovědnosti vyplyacutevajiacute diacutelčiacute specifika se kteryacutemi se orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute mohou vypořaacutedat pouze velice nesnadno Zjednodušeniacute dokazovaacuteniacute zaviněniacute na straně praacutevnickeacute osoby (respektive nepotřebnost jeho prokaacutezaacuteniacute v praveacutem slova smyslu) ktereacute je logickyacutem vyacutestupem konstrukce kdy zaviněneacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute kvalifikovaneacute osoby je-li přičitatelneacute osobě praacutevnickeacute znamenaacute založeniacute trestniacute odpovědnosti osoby praacutevnickeacute tak působiacute pouze jako diacutelčiacute zaacuteblesk v kontextu celeacute uvedeneacute problematiky Naviacutec zohledniacute-li se cena za kterou je tohoto dosaženo ndash tou je nabouraacuteniacute systeacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva (hmotneacuteho) zakotveniacutem objektivniacute trestniacute odpovědnosti tedy odpovědnosti bez ohledu na zaviněniacute na straně praacutevnickeacute osoby ztraacuteciacute celkovyacute přiacutenos zavedeniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob svůj prvotniacute lesk Na důsledciacutech takoveacuteto změny nic neměniacute ani povaha praacutevnickyacutech osob tedy že se jednaacute o entity existujiacuteciacute pouze ve světě praacutevniacutem když praacutevě důsledky přiznaacuteniacute teacuteto existence majiacute vyacuteznamneacute projevy ve světě reaacutelneacutem

3 NENIacute VOLNEacuteHO HODNOCENIacute DŮKAZŮ BEZ ZAacuteKONA Zaacutesada volneacuteho hodnoceniacute důkazů je trestněpraacutevniacute teoriiacute řazena ke specifickeacute skupině zaacutesad

dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute Jejiacute podstata je vyjaacutedřena sect 2 odst 6 trestniacuteho řaacutedu tak že bdquo[o]rgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute hodnotiacute důkazy podle sveacuteho vnitřniacuteho přesvědčeniacute založeneacuteho na pečliveacutem uvaacuteženiacute všech okolnostiacute přiacutepadu jednotlivě i v jejich souhrnuldquo Je tedy na uvaacuteženiacute orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute a v přiacutepadě rozhodovaacuteniacute o vině a trestu soudu jakyacute vyacuteznam bude daacuten jednotlivyacutech skutkovyacutem zjištěniacutem kteraacute vyplynou z provedeneacuteho dokazovaacuteniacute V tomto ohledu neniacute soudce vaacutezaacuten ničiacutem nežli zaacutekonem (eventuaacutelně mezinaacuterodniacute smlouvou za podmiacutenek čl 95 odst 1 Uacutestavy1081) V prostřediacute kontinentaacutelniacuteho praacutevniacuteho systeacutemu v naacutevaznosti na vyacuteše uvedeneacute platiacute že zaacutekon saacutem nepředepisuje soudu jakyacutem způsobem maacute jednotliveacute důkazy hodnotit a jakyacute jim přiřkne vyacuteznam ndash to vše je věciacute vnitřniacuteho přesvědčeniacute soudu založeneacuteho na pečliveacutem uvaacuteženiacute všech okolnostiacute

přiacutepadu jednotlivě i v jejich souhrnu Na vyacuteše uvedeneacute ostatně navazuje i zněniacute sect 89 odst 2 trestniacuteho řaacutedu dle ktereacuteho bdquoZa důkaz může sloužit vše co může přispět k objasněniacute věci [hellip]ldquo Platiacute tak že v českeacutem trestniacutem řiacutezeniacute nelze naleacutezt seznamy důkazniacutech prostředkůlsquo ani manuaacutelylsquo pro soudce jak jednotliveacute důkazy z těchto vyplynuvšiacute hodnotit neboť by se jednalo o podstatnyacute zaacutesah do soudcovskeacute nezaacutevislosti

Na tuto zaacutesadu navazuje dalšiacute mnohem obecnějšiacute kteraacute se jako přiacuteslovečnaacute červenaacute niť vine celyacutem trestniacutem řaacutedem respektive na ktereacute je samotnaacute existence zaacutekladniacuteho kodexu trestniacuteho procesu postavena ndash zaacutesada řaacutedneacuteho zaacutekonneacuteho procesu P Šaacutemal k teacuteto uvaacutediacute bdquoŽaacutedneacute osobě [hellip] nelze v trestniacutem řiacutezeniacute odepřiacutet zaacuteruky stiacutehaacuteniacute jen ze zaacutekonnyacutech důvodů a způsobem kteryacute stanoviacute zaacutekonldquo1082 Jistě se nedopustiacutem přiacuteliš extenzivniacuteho vyacutekladu in favorem osoby proti niacutež se řiacutezeniacute vede když uvedu že z teacuteto zaacutesady vyplyacutevaacute i požadavek aby před soudem mohlo byacutet jako důkaz navrženo přiacutepadně i provedeno cokoliv co může přispět k objasněniacute věcilsquo neniacute-li takovyacute důkaz

v rozporu se zaacutekonem Stejně tak maacutem za to že z uvedeneacute zaacutesady lze vyvodit garanci že soud

1081 Uacutestavniacute zaacutekon č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech uacutestavniacutech zaacutekonů (daacutele teacutež jen bdquoUacutestavaldquo) 1082 ŠAacuteMAL P Zaacutesada řaacutedneacuteho zaacutekonneacuteho procesu In ŠAacuteMAL P MUSIL J KUCHTA J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute Praha C H Beck 2013 s 89

284

bude při hodnoceniacute důkazů vaacutezaacuten pouze zaacutekonem tedy že bude důkazy hodnotit dle požadavků sect 2 odst 6 trestniacuteho řaacutedu K tomu ostatně lze opětovně poukaacutezat na zmiňovanyacute člaacutenek Uacutestavy

Uvedenaacute ustanoveniacute trestniacuteho řaacutedu tvořiacute pomyslnyacute zaacutekonnyacute raacutemec ve ktereacutem se v raacutemci volneacuteho hodnoceniacute důkazů pohybujiacute orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute Ten tak představuje realizaci zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu ve vztahu k zaacutesadě volneacuteho hodnoceniacute důkazů Orgaacutenům činnyacutem v trestniacutem řiacutezeniacute je ponechaacuten relativně autonomniacute prostor v němž přistupujiacute k jednotlivyacutem důkazům a tyto hodnotiacute vaacutezaacuteny požadavky sect 2 odst 6 trestniacuteho raacutedu Uvnitř tohoto zaacutekonneacuteho raacutemce se zaacutesada řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu projevuje ještě v dalšiacutem směru ndash orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute jsou vaacutezaacuteny zaacutekonem při hodnoceniacute zaacutekonnosti důkazu Původ nezaacutekonnosti

důkazu může spočiacutevat napřiacuteklad ve způsobu opatřeniacute důkazu jeho samotneacuteho provedeniacute přiacutepadně se může tyacutekat pramene z něhož byl důkaz opatřen K tomu M Fryštaacutek uvaacutediacute bdquoZaacutekonnost důkazu je jeho vlastnostiacute (hodnotou) ale zaacuteroveň teacutež otaacutezkou hodnoceniacute důkazuldquo1083 Tiacutemto způsobem tak proporcionaacutelně dochaacuteziacute k vyvaacuteženiacute principu že za důkaz může sloužit vše co může přispět k objasněniacute věci

S proliacutenaacuteniacutem zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu se zaacutesadou volneacuteho hodnoceniacute důkazů souvisiacute i otaacutezka přiacutepustnosti odůvodňovaacuteniacute rozhodnutiacute soudu prostřednictviacutem judikatury přičemž ve vztahu k zaacutesadě volneacuteho hodnoceniacute důkazů judikaturou mysliacutem hodnotiacuteciacute praxi soudůlsquo předevšiacutem pak zaacutevaznost posouzeniacute vztahu důkazu k dokazovaneacute skutečnosti

Přes řadu diskusiacute na teacutema zaacutevaznosti rozhodovaciacute praxe soudů jakožto pramene praacuteva (vyjma naacutelezů Uacutestavniacuteho soudu vydanyacutech v působnosti jeho negativniacute zaacutekonodaacuterneacute pravomoci) nadaacutele platiacute že rozhodnutiacute soudu neniacute zaacutevazneacute pro subjekty nezuacutečastněneacute na konkreacutetniacutem řiacutezeniacute jehož produktem daneacute rozhodnutiacute je Rozhodnutiacute vyššiacute soudniacute instance jsou tedy pouze kasačně zaacutevaznaacute ndash pro jejich dalšiacute aplikaci v řiacutezeniacute o jineacute věci totiž neniacute daacuten zaacutekonnyacute podklad Přesto je však argumentace judikaturou i na straně soudu častyacutem prostředkem posiacuteleniacute vlastniacutech argumentů Zvlaacuteštniacute pozornost si zasloužiacute způsob jakyacutem by orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute zvlaacuteště pak soud měl pracovat se zmiňovanou hodnotiacuteciacute praxiacute

Problematickaacute zajisteacute nejsou takovaacute rozhodnutiacute soudu kteraacute obsahujiacute značnou miacuteru abstrakce a nečiniacute tak na orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute konkreacutetniacute požadavky stran hodnoceniacute jednotlivyacutech důkazů V předchoziacute kapitole jsem zmiňoval zcela zaacutesadniacute rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu kdy tento stanovil pravidlo pro použitiacute nepřiacutemyacutech důkazů jako důkazů usvědčujiacuteciacutech tedy že tyto musiacute tvořit ničiacutem nenarušenou a uzavřenou soustavu (řetězec) Nejvyššiacute soud se v tomto rozhodnutiacute velmi dobře vyvaroval jakeacutekoliv dalšiacute konkretizace požadavků na nepřiacutemeacute důkazy a to jak s ohledem na to že dalšiacute konkreacutetnosti by snižovaly aplikovatelnost uvedeneacuteho rozhodnutiacute tak takeacute praacutevě z důvodu nezasahovaacuteniacute do uplatněniacute zaacutesady volneacuteho hodnoceniacute důkazů v souladu se zaacutesadou řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu V žaacutedneacutem přiacutepadě totiž nelze rozhodnutiacutem soudu uložit jakyacutem způsobem by orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute měly jednotliveacute důkazy hodnotit

Jak však majiacute orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute pracovat s rozhodnutiacutem kteryacutem je a priori určiteacutemu důkazu přiřazeno hodnoceniacute ve vztahu k dokazovaneacute skutečnosti ndash je orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute vaacutezaacuten hodnotiacuteciacute praxiacute1084 Přiacutekladem může byacutet hodnotiacuteciacute praxe Uacutestavniacuteho soudu stran důkazu pachovou stopou (zkouškou) kdy tento opakovaně označil jako důkaz nepřiacutemyacute čiacutemž pro futuro vyloučil jeho hodnoceniacute jako důkazu přiacutemeacuteho1085

V přiacutepadě kdy naacutesledně naleacutezaciacute soud v jineacute kauze v raacutemci sveacuteho rozhodnutiacute stran hodnoceniacute důkazů uvede že bdquoDůkaz pachovou zkouškou byl proveden avšak s ohledem na ustaacutelenou rozhodovaciacute praxi Uacutestavniacuteho soudu maacute tento toliko hodnotu důkazu nepřiacutemeacuteho a z tohoto důvodu tak naleacutezaciacute soud dospěl k zaacutevěru že pouze na důkazu kteryacute z provedeneacute pachoveacute zkoušky vyplynul nelze dospět k zaacutevěru o viněldquo maacutem za to že nedošlo k naplněniacute zaacutesady

řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu ve spojeniacute se zaacutesadou volneacuteho hodnoceniacute důkazů Naleacutezaciacute soud

1083 FRYŠTAacuteK M Dokazovaacuteniacute v přiacutepravneacutem řiacutezeniacute Brno Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 173 1084 Tedy zda je orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute povinen toto hodnoceniacute bez dalšiacuteho převziacutet či nikoliv přiacutepadně jak se maacute s takovouto hodnoticiacute praxiacutelsquo vypořaacutedat argumentačně ve sveacutem vlastniacutem

rozhodnutiacute 1085 K tomu bliacuteže srovnej naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 3 srpna 2000 sp zn II UacuteS 41899 uveřejněnyacute pod čiacuteslem N 11619 SbNU 113 Sbiacuterky naacutelezů a usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu přiacutepadně naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 4 března 1998 sp zn I UacuteS 39497 uveřejněnyacute pod čiacuteslem N 2810 SbNU 179 Sbiacuterky naacutelezů a usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu

285

se totiž hodnoceniacutem předmětneacuteho důkazu kteryacute vyhodnotillsquo jako důkaz nepřiacutemyacute vůbec nezabyacuteval

a pouze mechanicky přejal zaacutevěr Uacutestavniacuteho soudu Důvodem pro takovyacute postup může byacutet zcela jistě většiacute miacutera praacutevniacute jistoty na straně subjektů trestniacuteho řiacutezeniacute kdy zvlaacuteště obviněnyacute a jeho obhaacutejce budou vznaacutešet tento argument v přiacutepadě že by se naleacutezaciacute soud hodlal od ustaacuteleneacute hodnotiacuteciacute praxe odchyacutelit Stejně tak však nastiacuteněneacute hodnoceniacutelsquo může spočiacutevat na prosteacutem soudcovskeacutem alibismu

kdy vědomiacute toho že rozhodnutiacute bude zrušeno pakliže se neodůvodněně odchyacuteliacute od rozhodovaciacute praxe Uacutestavniacuteho soudu je dostatečnyacutem argumentem proč k hodnoceniacute daneacuteho důkazu přistupovat vyacuteše uvedenyacutem způsobem

Uacutelohou judikatury ve vztahu k hodnoceniacute důkazů ale neniacute samotneacute nahrazovaacuteniacute teacuteto faacuteze dokazovaacuteniacute kterou provaacutedějiacute orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute ndash rozhodovaciacute praxe v tomto ohledu neřiacutekaacute jak danyacute důkaz maacute byacutet hodnocen nyacutebrž jak by měl byacutet hodnocen Ostatně v přiacutepadě kdy by si rozhodovaciacute praxe tento přiacutestup osvojila lze vzneacutest naacutemitku že by tiacutemto dochaacutezelo k vytvaacuteřeniacute pravidel hodnoceniacute důkazů kteryacutemi by postupně došlo k vyloučeniacute soudcovskeacute nezaacutevislosti a ještě citelnějšiacutemu zaacutesahu do zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu Judikatura by tak fakticky byla postavena na roveň zaacutekona což je i přes jejiacute zaacutesadniacute vyacuteznam nepřiacutepustneacute V uvedeneacutem rozhodnutiacute naleacutezaciacuteho soudu by tak spiacuteše mělo zazniacutevat že bdquoPo provedeniacute a pečliveacutem uvaacuteženiacute všech důkazů jednotlivě i ve sveacutem souhrnu naleacutezaciacute soud dospěl k zaacutevěru že důkaz provedenyacute pachovou zkouškou maacute hodnotu toliko důkazu nepřiacutemeacuteho Naleacutezaciacute soud tak shledal předevšiacutem proto že v současneacute době důkaz pachovou zkouškou nelze nijak spolehlivě verifikovat a jeho vypoviacutedaciacute hodnota spočiacutevaacute pouze v tom že potvrzuje přiacutetomnost určiteacute osoba v nedaacutevneacute době na určiteacutem miacutestě (přiacutepadně že tato někdy držela v ruce předmět doličnyacute) Z teacuteto skutečnosti však nelze vyvozovat diacutelčiacute zaacutevěry o době kdy se zde tato nachaacutezela etc K hodnoceniacute důkazu pachovou zkouškou lze poukaacutezat takeacute na ustaacutelenou rozhodovaciacute praxi Uacutestavniacuteho souduldquo Takoveacutemu odůvodněniacute již nelze vytyacutekat absenci vlastniacute soudcovskeacute uacutevahy splňujiacuteciacute požadavky analytickeacuteho uvažovaacuteniacute a logickeacute argumentace1086

Z povahy judikatury ve vztahu k hodnoceniacute pachoveacute stopy jako nepřiacutemeacuteho důkazu (ale i důkazů nepřiacutepustnyacutech) vyvozuji ještě dalšiacute zaacutevěr Rozhodovaciacute praxe soudů ostatně jako praacutevo samotneacute se neustaacutele vyviacutejiacute reflektuje řadu poznatků z odvětviacute kriminologie kriminalistiky ale i nepraacutevniacutech oblastiacute poznaacuteniacute V důsledku toho i judikatura podleacutehaacute změnaacutem a nelze vyloučit že napřiacuteklad praacutevě tento nepřiacutemyacute důkaz bude moci nabyacutetlsquo hodnoty důkazu přiacutemeacuteho tedy že v modeloveacutem rozhodnutiacute uvedeneacute důvody protilsquo zkraacutetka odpadnou Vedle vyacutevoje poznaacuteniacute může k teacuteto změně dojiacutet takeacute na zaacutekladě precizniacute argumentace soudce a zvlaacuteštniacuteho až jedinečneacuteho nastaveniacute skutkovyacutech okolnostiacute přiacutepadu Chci tiacutem řiacuteci že pakliže dnes Uacutestavniacute soud řiacutekaacute že pachovaacute stopa je důkazem toliko nepřiacutemyacutem neznamenaacute to že ziacutetra již nemůže byacutet důkazem přiacutemyacutem

Orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute tak při hodnoceniacute důkazů musiacute vždy jednat v meziacutech uvedeneacuteho zaacutekonneacuteho raacutemce kteryacute určuje co vše může byacutet důkazem v trestniacutem řiacutezeniacute ale takeacute jak tento důkaz hodnotit a čiacutem může byacutet zaacutekonnost takoveacuteho důkazu vyloučena V přiacutepadě hodnoceniacute důkazů orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute jednaacute v rozporu se zaacutesadou řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu pokud tento důkaz nehodnotiacute způsobem uvedenyacutem v sect 2 odst 6 trestniacuteho řaacutedu tedy na zaacutekladě vlastniacute tvůrčiacute činnosti kterou však nelze zaměňovat s libovůliacute Porušeniacutem teacuteto povinnosti by byla rovněž rezignace na hodnotiacuteciacute uacutelohu orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute zvlaacuteště pak soudu způsobem odkazovaacuteniacute na hodnoceniacute důkazů vyplyacutevajiacuteciacute z judikatury Takovyacute způsob byť postavenyacute na argumentu praacutevniacute jistoty je rovněž porušeniacutem zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu

4 ZAacuteVER

V uacutevodu teacuteto praacutece jsem si jako ciacutel vytyčil poukaacutezat na některeacute aspekty projevu zaacutekladniacutech zaacutesad v raacutemci dokazovaacuteniacute S ohledem na vyacuteznam teacuteto činnosti kteraacute je faktickyacutem jaacutedrem trestniacuteho řiacutezeniacute je nutneacute si uvědomit že jeho současnaacute podoba je utvaacuteřena nejen prostřednictviacutem zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho řiacutezeniacute ale i zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho Tak jako je trestniacute praacutevo neustaacutele formovaacuteno dynamikou společenskyacutech jevů ktereacute stojiacute v pozadiacute praacutevniacute uacutepravy a jejiacute konečneacute podoby

dochaacuteziacute takeacute k utvaacuteřeniacute současneacute tvaacuteřnosti dokazovaacuteniacute Zavedeniacutem zaacutesady kolektivniacute trestniacute odpovědnosti ve staacutevajiacuteciacute podobě nezbytně došlo

k navyacutešeniacute požadavků na kvalitu provaacuteděniacute dokazovaacuteniacute ze strany orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute

1086 Bliacuteže srovnej napřiacuteklad ŠAacuteMAL P Průběh dokazovaacuteniacute In ŠAacuteMAL P MUSIL J KUCHTA J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute Praha C H Beck 2013 s 368

286

Souvisejiacuteciacute a vyacuteznamnějšiacute je však otaacutezka zda touto praacutevniacute uacutepravou nebyla do českeacuteho trestniacuteho praacuteva vtažena konstrukce odpovědnosti bez zaviněniacute a nedochaacuteziacute tak k diacutelčiacutemu popřeniacute systeacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho tedy i k určiteacute změně tvaacuteřnosti dokazovaacuteniacute ergo celeacuteho trestniacuteho řiacutezeniacute Z nastaveniacute konstrukce přičitatelnosti kteraacute fakticky vylučuje situaci kdy by trestnyacutem činem spaacutechanyacutem kvalifikovanou osobou nebyla založena trestniacute odpovědnost praacutevnickeacute osoby (při zohledněniacute sect 7 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob) jakož i ze skutečnosti že trestniacute odpovědnost praacutevnickeacute osoby může byacutet postavena na doznaacuteniacute kvalifikovaneacute osoby vůči ktereacutemu nejsou praacutevnickeacute osobě poskytnuty dostatečneacute zaacuteruky ochrany vlastniacutech praacutev a z pravidla obsaženeacuteho v sect 8 odst 3 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob soudiacutem že k diacutelčiacutemu zakotveniacute objektivniacute trestniacute odpovědnosti již došlo a systeacutem zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho byl tak podstatně narušen

Jestliže zaacutekladniacute zaacutesady obecně byacutevajiacute připodobňovaacuteny ke stavebniacutem piliacuteřům praacutevniacuteho odvětviacute pak zaacutesada řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu je stavebniacutem kamenem trestniacuteho řiacutezeniacute přičemž toto jejiacute označeniacute lze jistě vztaacutehnout i k dokazovaacuteniacute Při reflexi teacuteto zaacutesady pak zaacutesada volneacuteho hodnoceniacute důkazů již nepůsobiacute tolik volně nyacutebrž je zřejmeacute že orgaacutenům činnyacutem v trestniacutem řiacutezeniacute je daacuten určityacute prostor jehož hranice jsou přiacutesně střeženy a jejichž překročeniacute je stiženo sankciacutelsquo nezaacutekonnosti předmětneacuteho důkazu a tedy nemožnostiacute jej daacutele v řiacutezeniacute jakkoliv použiacutet Variaciacute na toto teacutema je i otaacutezka vyacuteznamu judikatury v trestniacutem praacutevu kdy praacutevě skrze zaacutesadu řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu dospiacutevaacutem k zaacutevěru že jejiacute uacuteloha by neměla byacutet přinejmenšiacutem ve vztahu k hodnotiacuteciacute uacuteloze soudu ale i dalšiacutech orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute přeceňovaacutena Porušeniacutem zmiňovanyacutech zaacutesad tak bude takovaacute situace kdy orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute rezignuje na svoji hodnotiacuteciacute uacutelohu ve vztahu k takovyacutem důkazům jejichž hodnoceniacute již bylo dřiacuteve provedeno Uacutestavniacutem popřiacutepadě Nejvyššiacutem soudem (typicky pouhyacutem poukazem na hodnotiacuteciacute zaacutevěry absentujiacuteciacutem znaacutemky vlastniacuteho hodnoceniacute předmětneacuteho důkazu)

Ve smyslu obecneacuteho zaacutevěru sveacute praacutece bych chtěl zdůraznit že trestniacute praacutevo je nutneacute vniacutemat jako celek v němž se jednotliveacute čaacutesti neustaacutele ovlivňujiacute a při přiacutepadnyacutech vnějšiacutech zaacutesaziacutech typicky zakotveniacutem noveacuteho praacutevniacuteho institutu jiacutemž dochaacuteziacute byť jen k rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacuteho syteacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad je nezbytneacute byacutet si vědom vzaacutejemnyacutech souvislostiacute Při nerespektovaacuteniacute tohoto imperativu se pak zvlaacuteště zaacutekonodaacuterce vystavuje riziku neřiacutezeneacuteho destruovaacuteniacute současneacute podoby

trestniacuteho řiacutezeniacute tedy i trestniacuteho praacuteva Použitaacute literatuacutera

BERAN K Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob z pohledu noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku In Trestněpraacutevniacute revue 2014 čiacuteslo 7-8 s 179-190 FRYŠTAacuteK M Dokazovaacuteniacute v přiacutepravneacutem řiacutezeniacute 1 vyd Brno Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta 2014 392 s ISBN 978-80-210-7416-3 JELIacuteNEK J a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob ndash bilance a perspektivy Praha Leges 2013 392 s ISBN 978-80-87576-58-8 JELIacuteNEK J HERCZEG J Zaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř s judikaturou Praha Leges 2013 256 s ISBN 978-80-87576-43-4 JELIacuteNEK J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute 3 vyd Praha Leges 2013 864 s ISBN 978-80-87576-44-1 KRATOCHVIacuteL V a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute 2 vyd Praha C H Beck 2012 961 s ISBN 978-80-7179-082-2 ŠAacuteMAL P MUSIL J KUCHTA J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute 4 přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha C H Beck 2013 1053 s ISBN 978-80-7400-496-4 ŠAacuteMAL P a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř 1 vyd Praha C H Beck 2012 s 820 ISBN 978-80-7400-116-1 Kontaktneacute uacutedaje

Mgr David Čep 372107mailmunuicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity Veveřiacute 70 611 80 Brno Českaacute republika

287

METODIKA VYŠETŘOVAacuteNIacute DIVAacuteCKEacuteHO NAacuteSILIacute

David Jachnickyacute Dominik Skočovskyacute

Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity

Abstrakt This thesis is devoted to investigation of spectator violence Its aim is to conceive

methodology for investigation of this unlawful conduct from the point of view of criminalistics when we pay attention to individual components typical for investigation to create aid for performance in practice Abstrakt Tato praacutece se věnuje problematice vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute Ciacutelem publikace je

vypracovaacuteniacute metodiky vyšetřovaacuteniacute tohoto protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute z pohledu kriminalistiky kdy pozornost je věnovaacutena jednotlivyacutem komponentům typickyacutech pro vyšetřovaacuteniacute tak aby byla vytvořena pomůcka pro vyacutekon v praxi Kľuacutečoveacute slovaacute investigation methodology criminalistics spectator violence components act Kľuacutečoveacute slovaacute vyšetřovaacuteniacute metodika kriminalistika divaacuteckeacute naacutesiliacute komponenty uacutekon

1 UacuteVOD

bdquoFotbal je jen zaacuteminkaldquo Sportovniacute aktivity byly a jsou v Českeacute republice velmi rozšiacuteřeneacute a tyacutemy nebo sportovci

dosahujiacute pravidelně uacutespěchy nejen na evropskeacute ale i mezinaacuterodniacute sceacuteně Kladnyacute vztah ke sportu je vidět od největšiacutech měst v republice až po maleacute vesnice kde všude je umožněno sportovniacute vyžitiacute Sportovně nadanyacute člověk se může zuacutečastnit soutěžiacute od regionaacutelniacutech lig po ligy nejvyššiacute uacuterovně Samozřejmě ne každyacute je nadaacuten talentem byacutet profesionaacutelniacutem sportovcem ale i tak se uacutečastniacute lideacute aktivniacuteho sportu alespoň na amateacuterskeacute uacuterovni pro zaacutebavu Ti kdo talent majiacute a dosahujiacute dobryacutech vyacutesledků přitahujiacute pozornost ostatniacutech kteřiacute se věnujiacute sportu pasivně a to jeho sledovaacuteniacutem A čiacutem vyššiacute liga tiacutem vyššiacute sledovanost tiacutem maacute viacutece danyacute sport fanoušků kteřiacute samozřejmě fandiacute různyacutem jeho představitelům

Pokud se budeme bavit o zřejmě nejpopulaacuternějšiacutech sportech v Českeacute republice tak můžeme hovořit o fotbalu a ledniacutem hokeji Zejmeacutena fotbal je z pohledu naacutevštěvnosti zajiacutemavou sportovniacute discipliacutenou kteraacute přitahuje pozornost velkeacute čaacutesti populace a jsou tyacutemy ktereacute majiacute fanoušky i na druheacutem konci republiky než se nachaacuteziacute domaacuteciacute stadion Fanoušci cestujiacute na utkaacuteniacute sveacuteho obliacutebeneacuteho tyacutemu na domaacuteciacute zaacutepasy uacutečastniacute se vyacutejezdů do miacutest kde hraje jejich obliacutebenyacute tyacutem jako host prožiacutevajiacute herniacute vyacutesledky sveacuteho obliacutebeneacuteho tyacutemu reagujiacute na spornaacute rozhodnutiacute rozhodčiacutech a takeacute na přestupniacute politiku tyacutemu či jeho ekonomickou situaci Takteacutež fanoušci sledujiacute to stejneacute i u svyacutech soupeřů provokujiacute naacutesledně fanoušky jinyacutech tyacutemů a dochaacuteziacute tak k jejich vzaacutejemneacute řevnivosti a nevraživosti kteraacute mnohdy vede i k narušeniacute veřejneacuteho pořaacutedku a porušeniacute praacutevniacutech norem

Diacuteky tomu že mnohdy jsou sportovniacute utkaacuteniacute ve fotbalu přenaacutešena televiziacute v přiacutemeacutem přenosu přiacutepadně je na stadionu alespoň televizniacute štaacuteb pro natočeniacute reportaacuteže z utkaacuteniacute tak pokud dojde k nějakeacutemu excesu tak tyto excesy jsou publikovaacuteny ve veřejnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech Můžeme uveacutest pro ilustraci např incident z 5 května 2011 kdy na stadionu Eden v Praze 10 ndash Vršoviciacutech během semifinaacutele Ondraacutešovka cupu mezi domaacuteciacutem tyacutemem SK Slavia Praha vs SK Sigma Olomouc došlo k vniknutiacute na hraciacute plochu stadionu ze strany domaacuteciacutech přiacuteznivců demolici stadionu a předčasneacutemu ukončeniacute zaacutepasu střet mezi rizikovyacutemi fanoušky AC Sparta Praha a FC Baniacutek Ostrava ze dne 8 řiacutejna 2012 v Praze 10 ndash Strašniciacutech kde se mezi panelovyacutemi domy střetlo 100 fanoušků AC Sparta Praha a 80 fanoušků FC Baniacutek Ostrava incident na stadionu Bazaly v Ostravě ze dne 22 března 2014 kdy došlo během zaacutepasu mezi tyacutemem FC Baniacutek Ostrava vs AC Sparta Praha k napadeniacute sektoru hostujiacuteciacutech fanoušků fanoušky FC Baniacutek Ostrava a demolici stadionu nebo incidenty z konce měsiacutece zaacuteřiacute 2014 a listopadu 2014 kdy v prvniacutem přiacutepadě rizikoviacute fanoušci AC Sparta Praha napadli v přesile fanoušky Bohemians 1905 a v druheacutem rizikoviacute fanoušci AC Sparta Praha napadli v přesile fanoušky SK Slavia Praha Tyto přiacutekladmo uvedeneacute incidenty

288

majiacute společneacuteho překvapivě mnoho Jednak určitou dobu plniacute předniacute straacutenky veřejnyacutech sdělovaciacutech prostředků ale hlavně odrazujiacute slušneacute fanoušky od naacutevštěv sportovniacutech akciacute neboť vzbuzujiacute v občanech pocit ohroženiacute K podobnyacutem udaacutelostem dochaacuteziacute ve většiacute či menšiacute miacuteře velmi často A nemusiacute se jednat pouze o fotbaloveacute utkaacuteniacute ale i o utkaacuteniacute v hokeji futsale nebo basketbalu

Problematika divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je tedy otaacutezkou aktuaacutelniacute a svyacutem způsobem se jednaacute o jeden z fenomeacutenů posledniacute doby souvisejiacuteciacute jak se sportem tak i protipraacutevniacute činnostiacute Budeme-li se bavit o problematice divaacuteckeacuteho naacutesiliacute jako protipraacutevniacute činnosti pak tato jednaacuteniacute vykazujiacute specifickeacute znaky ktereacute je odlišujiacute od jineacute protipraacutevniacute činnosti Vzhledem k tomu jsme došli k zaacutevěru že i tato forma protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute si zasluhuje vlastniacute metodiku kteraacute by mohla posloužit nejen jako studijniacute pomůcka v raacutemci studia kriminalistiky ale i jako pomůcka pro vlastniacute vyacutekon činnosti orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute1087 Ačkoli je v naacutezvu uvedeno vyšetřovaacuteniacute je potřeba zde zdůraznit že se nebudeme o vyšetřovaacuteniacute bavit v jeho užšiacutem slova smyslu z pohledu trestniacuteho praacuteva procesniacuteho kdy vyšetřovaacuteniacutem rozumiacuteme uacutesek trestniacuteho stiacutehaacuteniacute před podaacuteniacutem obžaloby nebo jinyacutem rozhodnutiacutem ve věci1088 ale v jeho širšiacutem slova smyslu z pohledu kriminalistiky kdy možnaacute vyacutestižnějšiacutem pojmem by bylo označeniacute jako vyšetřovaciacute situace neboť tiacutemto lze vystihnout jednak bdquoobsah a rozsah kriminalisticky relevantniacutech informaciacute ktereacute jsou v daneacutem okamžiku k dispozici jednak souhrn podmiacutenek v nichž probiacutehaacute vyšetřovaacuteniacuteldquo1089

Pro uacutečely vypracovaacuteniacute metodickeacute pomůcky budou v praacuteci využity komponenty typickeacute pro metodiky jineacute protipraacutevniacute trestneacute činnosti aby bylo zdůrazněno že problematika vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute maacute skutečně svaacute specifika Za tiacutemto bude využita analyacuteza literatury dotyacutekajiacuteciacute se kriminalistiky praacutevniacutech předpisů a divaacuteckeacuteho naacutesiliacute a zejmeacutena zuacuteročeny zkušenosti jednoho z autorů

Alespoň v minimaacutelniacutem rozsahu se s ohledem na doporučenyacute rozsah teacuteto praacutece zmiacuteniacuteme o kriminalistickeacute charakteristice divaacuteckeacuteho naacutesiliacute typickyacutech stopaacutech typickyacutech vyšetřovaciacutech situaciacutech zvlaacuteštnostech předmětu vyšetřovaacuteniacute zvlaacuteštnostech podnětů zvlaacuteštnostech počaacutetečniacutech uacutekonů zvlaacuteštnostech vyšetřovaciacutech verziacute a plaacutenovaacuteniacute vyšetřovaacuteniacute zvlaacuteštnostech naacuteslednyacutech uacutekonů a o zvlaacuteštnostech zapojeniacute veřejnosti do vyšetřovaacuteniacute a prevence

2 KRIMINALISTICKAacute CHARAKTERISTIKA DIVAacuteCKEacuteHO NAacuteSILIacute

Divaacuteckeacute naacutesiliacute nemaacute svoji oficiaacutelniacute jednoznačnou definici avšak většinou se za divaacuteckeacute naacutesiliacute chaacutepe bdquojednaacuteniacute osob v souvislosti se sportovniacute akciacute ktereacute může způsobit nebo působiacute fyzickou uacutejmu osobaacutem škodu na majetku nebo narušuje veřejnyacute pořaacutedekldquo1090 Dokument Ministerstva vnitra vychaacuteziacute z materiaacutelu Rady Evropy a rozborem teacuteto definice je zřejmeacute že divaacuteckeacute naacutesiliacute jako takoveacute se může projevit u jakeacutekoli sportovniacute akce byť doposud nejčastěji se lze s jeho projevy setkat nejen v podmiacutenkaacutech Českeacute republiky ale i v zahraničiacute v souvislosti s konaacuteniacutem fotbalovyacutech utkaacuteniacute

21 Praacutevniacute kvalifikace

Jako forma trestneacute činnosti neniacute na rozdiacutel od jinyacutech forem trestneacute činnosti vyjaacutedřeno divaacuteckeacute naacutesiliacute v zaacutekoně č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquotr zaacutekoniacutekldquo) jedinečnou skutkovou podstatou ale projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute nalezneme jak v hlavaacutech tr zaacutekoniacuteku věnovanyacutech zejmeacutena trestnyacutem činům proti životu a zdraviacute proti svobodě a praacutevům na ochranu osobnosti soukromiacute a listovniacuteho tajemstviacute proti majetku proti pořaacutedku ve věcech veřejnyacutech nebo i proti lidskosti proti miacuteru a vaacutelečnyacutem trestnyacutem činům Při kvalifikaci konkreacutetniacuteho projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute tedy zaacuteležiacute na podřazeniacute skutku pod přiacuteslušneacute ustanoveniacute tr zaacutekoniacuteku Ve většině přiacutepadů se jednaacute tedy o podezřeniacute ze spaacutechaacuteniacute přečinu vyacutetržnictviacute podle ust sect 358 tr zaacutekoniacuteku kdy i s ohledem praacutevě na projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute byl zaacutekonodaacutercem rozšiacuteřen demonstrativniacute vyacutečet jednaacuteniacute u teacuteto skutkoveacute podstaty a porušeniacute tohoto ustanoveniacute tr zaacutekoniacuteku se může dopustit ten kdo bdquohrubyacutem způsobem rušiacute přiacutepravu průběh nebo zakončeniacute organizovaneacuteho sportovniacuteho

1087 viz sect 12 odst 1 zaacutekona č 1411961 Sb o trestniacutem řiacutezeniacute soudniacutem (trestniacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 18 02 2015] (daacutele jen bdquotr řaacutedldquo) 1088 viz sect 160 a 161 tr řaacutedu 1089 MUSIL Jan KONRAacuteD Zdeněk SUCHAacuteNEK Jaroslav Kriminalistika 2 přepracovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute Praha C H Beck 2004 s 100 1090 Zpraacuteva o situaci v oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute dopadu koncepce v praxi a naacutevrziacutech dalšiacutech opatřeniacute

[online] Ministerstvo vnitra Českeacute republiky 2010 [cit 10 2 2015]

289

utkaacuteniacuteldquo1091 Dalšiacutemi skutkovyacutemi podstatami se kteryacutemi se lze při projevech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute setkat

může byacutet podezřeniacute ze spaacutechaacuteniacute zločinu těžkeacuteho ubliacuteženiacute na zdraviacute podle ust sect 145 tr zaacutekoniacuteku přečinu ubliacuteženiacute na zdraviacute podle ust sect 146 tr zaacutekoniacuteku přečinu rvačky podle ust sect 158 tr zaacutekoniacuteku zločinu loupeže podle ust sect 173 tr zaacutekoniacuteku přečinu kraacutedeže podle ust sect 205 tr zaacutekoniacuteku přečinu poškozeniacute ciziacute věci podle ust sect 228 tr zaacutekoniacuteku přečinu naacutesiliacute proti uacuteředniacute osobě podle ust sect 325 tr zaacutekoniacuteku1092 přečinu hanobeniacute naacuteroda rasy etnickeacute nebo jineacute skupiny osob podle ust sect 355 tr zaacutekoniacuteku přečinu podněcovaacuteniacute k nenaacutevisti vůči skupině osob nebo k omezovaacuteniacute jejich praacutev a svobod podle ust sect 356 tr zaacutekoniacuteku přečinu projevu sympatiiacute k hnutiacute směřujiacuteciacutemu k potlačeniacute praacutev a svobod člověka podle ust sect 404 tr zaacutekoniacuteku nebo přečinu popiacuteraacuteniacute zpochybňovaacuteniacute schvalovaacuteniacute a ospravedlňovaacuteniacute genocidia podle ust sect 405 tr zaacutekoniacuteku

22 Děleniacute projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute

221 Dle doby spaacutechaacuteniacute

a) v přiacutemeacute souvislosti se sportovniacute akciacute kdy se jednaacute o projev divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ke ktereacutemu dojde na miacutestě konaacuteniacute teacuteto akce Obvykle se může jednat o protipraacutevniacute jednaacuteniacute spaacutechaneacute pachatelem např na fotbaloveacutem utkaacuteniacute ať již před v průběhu nebo po ukončeniacute zaacutepasu anebo se může jednat o protipraacutevniacute jednaacuteniacute ke ktereacutemu dojde v bliacutezkeacutem okoliacute stadionu např před vstupy do stadionu na přiacutechodovyacutech trasaacutech

b) v nepřiacutemeacute souvislosti se sportovniacute akciacute kdy se jednaacute většinou o projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ke kteryacutem dochaacuteziacute během meziměstskeacute přepravy do miacutesta konaacuteniacute akce nebo k nim dojde v uacuteplně v jineacutem miacutestě či dnu než kdy se konaacute sportovniacute akce Jako přiacuteklad můžeme uveacutest vzaacutejemnyacute předem domluvenyacute střet rizikovyacutech fanoušků na druheacutem konci města než je stadion nebo i střet ke ktereacutemu dojde tzv na půli cesty mezi městy

222 Dle druhu sportovniacute akce

Rozlišujeme zda se jednaacute o sportovniacute akci a utkaacuteniacute ve fotbale ledniacutem hokeji futsale nebo jinyacutech sportech

223 Dle personaacutelniacuteho složeniacute

Zejmeacutena při projevech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute tzv hooligans u přiacuteležitosti mezinaacuterodniacutech zaacutepasů může dochaacutezet k smiacuteru mezi jinak nesmiřitelnyacutemi rivaly na ligoveacute uacuterovni a ke vzniku koalic kdy uacutečastniacuteci bojujiacute ne za svůj obliacutebenyacute tyacutem ale za staacutet Ovšem jsou znaacutemy i družby hooligans v raacutemci např fotbaloveacute ligy Dalšiacutem aspektem je i možnost utvaacuteřeniacute koalic či družeb mezinaacuterodniacuteho charakteru např hooligans AC Sparta Praha a MFK Košice FC Viktoria Plzeň s FC Zbrojovka Brno a ŠK Slovan Bratislava

224 Dle připravenosti

Během utkaacuteniacute na sportovniacute akci se spiacuteše jednaacute o nepřipraveneacute projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ktereacute reagujiacute na okamžityacute herniacute projev mužstva nebo provokace fanoušků druheacuteho tyacutemu avšak v přiacutepadě zejmeacutena střetů mezi hooligans mimo miacutesto konaacuteniacute sportovniacute akce se může jednat o předem domluvenyacute střet o čemž může svědčit zejmeacutena použitiacute chraacuteničů zubů rukavic nebo i zbraniacute ze strany obou zuacutečastněnyacutech skupin či vyacuteběru miacutesta

225 Dle charakteru střetu

V teacuteto souvislosti se lze setkat s projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ktereacuteho se zuacutečastniacute jedna osoba jako pachatel nebo natipovanaacute oběť skupiny protivniacuteka a na straně druheacute takoveacuteho projevu kdy proti sobě stojiacute dvě skupiny fanoušků Zde je nutno daacutele rozlišovat zda-li se jednaacute o předem domluvenyacute střet obou skupin nebo jedna ze skupin je napadena druhou např při cestě na stadion

23 Osobnost pachatele

V přiacutepadě spaacutechaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je potřeba i v raacutemci osobnosti pachatele rozlišit zda-li se jednaacute o jednotlivce kteryacute se dopustil protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nahodile nebo nikoli Pokud se jednaacute o jednotlivce kteryacute spaacutechal některyacute přečin či zločin v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem tak dle praxe se

1091 viz sect 358 tr zaacutekoniku 1092 srovnej sect 127 tr zaacutekoniacuteku

290

jednaacute ve většině přiacutepadů o muže pod vlivem alkoholu Pachatel většinou spolupracuje při vyšetřovaacuteniacute resp omlouvaacute sveacute jednaacuteniacute praacutevě konzumaciacute alkoholu kdy z jeho strany došlo ke kraacutetkodobeacutemu selhaacuteniacute a vyacutejimečneacutemu protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute Jinaacute situace nastaacutevaacute v přiacutepadě že se jednaacute o fanouška ktereacuteho lze zařadit mezi rizikoveacute fanoušky K rizikovyacutem fanouškům patřiacute zčaacutesti ultras a zejmeacutena hooligans U ultras se zejmeacutena jednaacute o paacutechaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute pod vlivem ostatniacutech kdy se nechaacutevajiacute strhnout k protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute Za to hooligans paacutechajiacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute zcela zaacuteměrně a mnohdy je pro ně bdquofotbal jen zaacuteminkaldquo Mezi hooligans patřiacute osoby mužskeacuteho pohlaviacute ve věku 18-30 let Z praxe je zřejmeacute že u těchto osob selhala vyacutechova v rodině a pochaacuteziacute z rozvraacutecenyacutech rodin Daacutele majiacute zaacutelibu v bojovyacutech sportech a z politologickeacuteho hlediska inklinujiacute ke krajně extremistickyacutem hnutiacutem

24 Osobnost oběti

Z pohledu učeniacute o skutkoveacute podstatě trestneacuteho činu je u nejtypičtějšiacute praacutevniacute kvalifikace z oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute vyacutetržnictviacute poškozen veřejnyacute zaacutejem V přiacutepadě jinyacutech jednaacuteniacute může byacutet obětiacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute prakticky kdokoli bez ohledu na věk či pohlaviacute byť většinou se jednaacute o osoby mužskeacuteho pohlaviacute ve věku 18-30 let Nezřiacutedka je obětiacute ultras druheacuteho tyacutemu

25 Motiv

Motivaci pro paacutechaacuteniacute divaacuteckeacuteho jednaacuteniacute je nutno rozlišit s ohledem na osobnost pachatele V přiacutepadě jednotlivce kteryacute je pod vlivem alkoholu bude motivem špatnyacute vyacutekon rozhodčiacuteho nebo provokace od fanouška jineacuteho tyacutemu U hooligans je motivace jinaacute U některyacutech je to jakeacutesi souzněniacute se svyacutem obliacutebenyacutem klubem a bdquobojldquo za jeho čest avšak u většiny hooligans jsou motivy prostšiacute Ať už je to jen oloupeniacute či okradeniacute fanouška o nějakyacute suvenyacuter se symbolikou klubu ktereacutemu fandiacute onen fanoušek přes zjevnou neuacutectu ke zdraviacute a touhu imponovat ostatniacutem kamaraacutedům z řad hooligans až po zaacutežitkovou zaacutebavu spočiacutevajiacuteciacute v chuti vyzkoušet si nacvičenaacute bojovaacute uměniacute z tělocvičny na ulici

3 TYPICKEacute STOPY

V přiacutepadě divaacuteckeacuteho naacutesiliacute nelze hovořit o typickyacutech stopaacutech jako takovyacutech neboť zaacuteležiacute na konkreacutetniacutem projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute a typickeacute stopy v přiacutepadě loupeže budou odlišneacute od typickyacutech stop v přiacutepadě poškozeniacute ciziacute věci nebo kraacutedeže Takteacutež s ohledem na velmi často v meacutediiacutech zveřejňovaneacute zaacuteběry ze stadionu či jinyacutech projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je nutneacute podotknout že kriminalistickou stopou je bdquokaždaacute změna kteraacute je v přiacutečinneacute nebo jineacute souvislosti s kriminalisticky relevantniacute udaacutelostiacute existuje nejmeacuteně od sveacuteho vzniku do zjištěniacute a je vyhodnotitelnaacute současnyacutemi kriminalistickyacutemi metodami a prostředkyldquo1093 a proto je třeba rozlišovat pojem stopa a důkaz

Obecně s ohledem na praxi lze konstatovat že v přiacutepadech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute hrajiacute roli spiacuteše stopy paměťoveacute než materiaacutelniacute Paměťoveacute stopy ktereacute obsahujiacute kriminalisticky a praacutevně relevantniacute informace jsou uloženeacute zejmeacutena u osoby poškozeneacute nebo svědků Tyto stopy obsahujiacute informace jak k popisu pachatele jeho identifikace tak k způsobu jeho chovaacuteniacute a vůbec i mnohdy k popisu jeho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute V procesu vyšetřovaacuteniacute majiacute nezastupitelnou roli

S materiaacutelniacutemi stopami se lze setkat obecně v přiacutepadech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute při použitiacute fyzickeacuteho naacutesiliacute kdy se jednaacute o typickeacute materiaacutelniacute stopy jednotlivyacutech trestnyacutech činů Proto se lze setkat např se stopami naacutesiliacute na těle poškozeneacuteho

4 TYPICKEacute POČAacuteTEČNIacute VYŠETŘOVACIacute SITUACE

V přiacutepadech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute jsou vyšetřovaciacute situace zaacutevisleacute zejmeacutena na včasneacutem zaacutechytu informace o protipraacutevniacutem jednaacuteniacute rychlosti reakce Policie Českeacute republiky na oznaacutemeniacute o protipraacutevniacutem jednaacuteniacute a na kvalitě a kvantitě informaciacute ktereacute jsou ziacuteskaacuteny v raacutemci prvotniacutech uacutekonů Za typickeacute počaacutetečniacute vyšetřovaciacute situace lze v raacutemci divaacuteckeacuteho naacutesiliacute tedy považovat situace

a) zjištěneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že došlo k projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute a že jej spaacutechala konkreacutetniacute osoba ndash za takovou situaci lze považovat jakeacutekoli jednaacuteniacute ktereacute se odehraje přiacutemo na

1093 MUSIL Jan KONRAacuteD Zdeněk SUCHAacuteNEK Jaroslav Kriminalistika 2 přepracovaneacute a

doplněneacute vydaacuteniacute Praha C H Beck 2004 s 78

291

stadionu a je na miacutestě zadržen1094 pachatel ať ve formě vniknutiacute na hraciacute plochu hřiště nebo napadeniacute jineacuteho fanouška v hledišti Takteacutež se ale bude jednat o přiacutepady kdy dojde např k loupeži v uliciacutech města kdy osoba poškozenaacute je fanouškem jineacuteho tyacutemu jak osoba pachatele a je jiacute odcizen praacutevě suvenyacuter s logy tyacutemu (dres šaacutela) Nepochybně se jednaacute i o situaci kdy dojde k rvačce mezi fanoušky dvou tyacutemů

b) zjištěneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že došlo k projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ale nedovolujiacute vyslovit zaacutevěr že jej spaacutechala konkreacutetniacute osoba ndash v teacuteto faacutezi dochaacuteziacute zejmeacutena k tipovaacuteniacute pachatelů z řad zaacutejmovyacutech osob (fanoušků jinyacutech tyacutemů) a operativně paacutetraciacute činnosti mezi fanoušky Bude se jednat např o loupež kdy je poškozenyacute oloupen o suvenyacuter nebo dojde k napadeniacute osoby na rozchodovyacutech cestaacutech z miacutesta konaacuteniacute sportovniacute akce Podstatneacute je ziacuteskat co nejviacutece informaciacute k pachateli a to ať vyacuteslechem poškozeneacuteho se zaměřeniacutem zda-li pachatel nevykřikoval jmeacuteno sveacuteho obliacutebeneacuteho tyacutemu nebo vytěženiacutem kamerovyacutech systeacutemů

c) zjištěneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že došlo k protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute avšak nelze dovodit zaacutevěr že souvisiacute s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem ndash v teacuteto faacutezi je nutno provaacutedět šetřeniacute zejmeacutena k osobě oběti a miacutestu trestneacuteho činu aby bylo možno potvrdit či vyvraacutetit souvislost s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem neboť takovaacute souvislost je podstatnaacute zejmeacutena pro natipovaacuteniacute podezřelyacutech osob

Pokud je na miacutestě trestneacuteho činu zadržena podezřelaacute osoba tak se můžeme setkat s naacutesledujiacuteciacutemi situacemi

a) podezřelyacute vypoviacutedaacute a doznaacutevaacute se kdy jeho doznaacuteniacute může byacutet buď v souladu nebo rozporu se ziacuteskanyacutemi důkazy

b) podezřelyacute vypoviacutedaacute avšak nedoznaacutevaacute se a popiacuteraacute spaacutechaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute ať tedy popiacuteraacute svou přiacutetomnost na miacutestě protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nebo ono jednaacuteniacute vysvětluje jinyacutem způsobem např že on se braacutenil uacutetoku apod

c) podezřelyacute odmiacutetaacute vypoviacutedat Jakaacutekoli z těchto situaciacute maacute sveacute aspekty ktereacute naacutesledně souvisiacute s problematikou

dokazovaacuteniacute neboť nesmiacuteme zapomiacutenat že ani doznaacuteniacute naacutes nezbavuje povinnosti řaacutedně skutek objasnit

5 ZVLAacuteŠTNOSTI PŘEDMĚTU VYŠETŘOVAacuteNIacute

V přiacutepadě že je podezřeniacute ze spaacutechaacuteniacute některeacuteho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem je potřeba se v průběhu vyšetřovaacuteniacute zaměřit na niacuteže uvedeneacute straacutenky charakterizujiacuteciacute trestnyacute čin

51 Objekt

Vzhledem k tomu že pod projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute lze podřadit řadu skutkovyacutech podstat trestnyacutech činů je nutneacute při se vyšetřovaacuteniacute zaměřit i na otaacutezku na jakyacute zaacutejem chraacuteněnyacute tr zaacutekoniacutekem uacutetok pachatele či pachatelů směřoval Jednaacute se zejmeacutena o určeniacute souběhu trestnyacutech činů Daacutele je potřeba rozlišovat např v přiacutepadě předem domluveneacuteho střetu mezi dvěma skupinami kdy objektem bude zaacutejem na ochraně života či zdraviacute a napadeniacutem ze zaacutelohy kdy objektem bude zaacutejem na ochraně veřejneacuteho pořaacutedku Dokazovaacuteniacute v takoveacutem přiacutepadě je třeba zaměřit na připravenost jednotlivyacutech akteacuterů na protipraacutevniacute jednaacuteniacute nebo vyhodnotit i miacutesto udaacutelosti přesun jednotlivyacutech akteacuterů na miacutesto udaacutelosti apod

52 Subjekt

Kdo maacute či nemaacute požadovaneacute vlastnosti charakterizujiacuteciacute subjekt trestneacuteho činu je daacuteno tr zaacutekoniacutekem Vzhledem k tomu že mnohdy se projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute uacutečastniacute viacutece osob je třeba se v průběhu vyšetřovaacuteniacute zaměřit na skutečnost zda pachatelem je jednotlivec nebo skupina osob a pokud skupina osob tak na jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech aby mohla byacutet provedena řaacutednaacute kvalifikace skutku Jako přiacuteklad lze uveacutest oloupeniacute fanouška konkurenčniacuteho tyacutemu o šaacutelu skupinou fanoušků jineacuteho tyacutemu kdy je nutno braacutet v potaz nejen učeniacute o spolupachatelstviacute a uacutečastenstviacute trestneacuteho činu ale i např nepřekaacuteženiacute trestneacuteho činu podle ust sect 367 tr zaacutekoniacuteku

1094 zadrženiacute v širšiacutem slova smyslu tedy nejen dle ust sect 76 tr řaacutedu ale i zajištěniacute osoby dle sect 26 zaacutekona č 2732008 Sb o Policii Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute

informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] (daacutele jen bdquozaacutekon o PČRldquo)

292

53 Objektivniacute straacutenka

Mezi jednaacuteniacutem a naacutesledkem musiacute existovat přiacutečinnyacute vztah a pokud se protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute zuacutečastnilo viacutece osob je nutno se zaměřit na dokazovaacuteniacute jednaacuteniacute a naacutesledku takoveacuteho jednaacuteniacute u všech zuacutečastněnyacutech osob Jako přiacuteklad lze uveacutest konflikt mezi security a fanouškem na stadionu kdy fanoušek po uacutederu do obličeje upadne a uhodiacute se do hlavy v důsledku čehož dojde k otřesu mozku Naacutesledně je fanoušek převezen do nemocnice kterou po důkladneacutem vyšetřeniacute leacutekařem opustiacute na tzv reverz ovšem po cestě z nemocnice upadne dojde k fraktuře lebky a přiacutemeacutemu ohroženiacute na životě

54 Subjektivniacute straacutenka

Obligatorniacutem znakem charakterizujiacuteciacutem subjektivniacute straacutenku trestneacuteho činu je zaviněniacute a v průběhu vyšetřovaacuteniacute je třeba se zaměřit na objasněniacute zda-li pachatel spaacutechal čin uacutemyslně nebo z nedbalosti neboť zejmeacutena u trestnyacutech činů z oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ktereacute spočiacutevajiacute v ubliacuteženiacute na zdraviacute je tento znak podstatnyacute pro spraacutevnou kvalifikaci skutku a jeho objasněniacute

Je tedy zřejmeacute že při vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je třeba zaměřit svou pozornost na motiv jednaacuteniacute zaviněniacute přiacutepravu pachatele či pachatelů na jednaacuteniacute a okolnostem za kteryacutech k protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute došlo

6 ZVLAacuteŠTNOSTI PODNĚTŮ

Proces objasňovaacuteniacute projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute začiacutenaacute zaznamenaacuteniacutem poznatku podnětu o možneacutem projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute Tyto podněty lze rozdělit dle charakteru na

61 Oznaacutemeniacute občany

V tomto přiacutepadě se jednaacute o podnět ze strany občanů povětšinou zavolanyacute na linku 158 nebo 112 Takovyacute podnět vychaacuteziacute buď ze strany přiacutemo poškozeneacuteho oběti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute nebo svědků kteřiacute vidiacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute S ohledem na to že vyacutepověď poškozeneacuteho a svědků je nezastupitelnaacute při vyšetřovaacuteniacute a hlavně k protipraacutevniacutem jednaacuteniacutem dochaacuteziacute v kraacutetkeacute době před oznaacutemeniacutem nebo mnohdy i během volaacuteniacute je potřeba rychleacuteho policejniacuteho zaacutesahu a poteacute tyto osoby naacutesledně vyslechnout k přiacutestupovyacutem cestaacutem pachatele jejich jednaacuteniacute jednaacuteniacute poškozeneacuteho a samozřejmě k popisu zuacutečastněnyacutech osob

62 Vlastniacute činnost policisty

S takovyacutem podnětem se lze setkat zejmeacutena v průběhu bezpečnostniacutech opatřeniacute souvisejiacuteciacutech s pořaacutedanou sportovniacute akciacute kdy zaregistrovat projev divaacuteckeacuteho naacutesiliacute lze jak na přiacutestupovyacutech cestaacutech k miacutestu konaacuteniacute tak i v raacutemci sportovniacuteho utkaacuteniacute na stadionu monitoringem divaacuteků V přiacutepadech takoveacutehoto podnětu je obvykleacute zadrženiacute pachatele na miacutestě či bezprostředniacute paacutetraacuteniacute po tzv horkeacute stopě

V přiacutepadě projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute neniacute přiacuteliš obvykleacute setkaacutevat se s nepravdivyacutemi podněty byť i tyto nelze vyloučit

7 ZVLAacuteŠTNOSTI POČAacuteTEČNIacuteCH UacuteKONŮ

Počaacutetečniacute uacutekony v přiacutepadě divaacuteckeacuteho naacutesiliacute nejsou přiacuteliš odlišneacute od počaacutetečniacutech uacutekonů v raacutemci jinyacutech problematik byť majiacute svaacute specifika kteraacute vychaacuteziacute zejmeacutena ze skutečnosti že k převaacutežneacute většině protipraacutevniacutech jednaacuteniacute dochaacuteziacute v souvislosti s pořaacutedanou sportovniacute akciacute a tedy i bezpečnostniacutem opatřeniacutem ze strany policie Tedy dochaacuteziacute k takoveacutemu jednaacuteniacute za situace kdy je v miacutestě většinou zvyacutešenyacute dohled nad veřejnyacutem pořaacutedkem a nachaacuteziacute se zde i oproti jinyacutem časovyacutem uacutesekům zvyacutešenyacute počet hliacutedek policie Mezi počaacutetečniacute uacutekony můžeme zařadit

71 Paacutetraacuteniacute po tzv horkeacute stopě

Toto paacutetraacuteniacute je obvykleacute ihned po spaacutechaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute kdy maacuteme alespoň zaacutekladniacute informace k popisu pachatele a možneacutemu směru uacutetěku Např v přiacutepadě hromadneacuteho střetu fanoušků kteřiacute většinou byacutevajiacute jednotně oblečeni lze na uacutestupovyacutech cestaacutech z miacutesta protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute tyto fanoušky zadržet

72 Analyacuteza kamerovyacutech zaacuteběrů

Kameroveacute zaacuteběry ať z městskeacuteho kameroveacuteho systeacutemu vnitřniacuteho kameroveacuteho systeacutemu stadionu nebo i zaacuteběrů pořiacutezenyacutech soukromou osobou či policistou patřiacute bezesporu k nejdůležitějšiacutem důkazům na zaacutekladě kteryacutech lze usuzovat k čemu došlo co se stalo a kdo se

293

tohoto jednaacuteniacute uacutečastnil V dnešniacute době je možneacute diacuteky technickyacutem možnostem ziacuteskat velmi kvalitniacute zaacuteběry (zejmeacutena na stadionech) s vysokyacutem rozlišeniacutem ktereacute mohou veacutest k odhaleniacute totožnosti pachatele a naacutesledně i jeho usvědčeniacute

73 Vyacuteslech poškozeneacuteho a svědka

Těmito uacutekony lze ziacuteskat informace o době a miacutestu spaacutechaacuteniacute jednaacuteniacute zuacutečastněnyacutech osob popisu zuacutečastněnyacutech osob Tedy informace ktereacute mohou veacutest v konečneacutem důsledku k natipovaacuteniacute podezřelyacutech osob Je ovšem třeba daacutevat pozor a vyhodnocovat zda-li osoba poškozenaacute či svědek neniacute ve skutečnosti takteacutež uacutečastniacutekem spaacutechaneacuteho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nepodařilo se jiacute včas uteacutect a nepodaacutevaacute naacutem zaacuteměrně zkreslujiacuteciacute a zavaacutedějiacuteciacute informace Takeacute může nastat situace že v přiacutepadě že skutečně bude poškozenyacutem rizikovyacute fotbalovyacute fanoušek nemusiacute tento vůbec spolupracovat a může nejen popiacuterat protipraacutevniacute jednaacuteniacute jehož byl obětiacute nebo může takoveacute jednaacuteniacute bagatelizovat

74 Šetřeniacute v informačniacutech systeacutemech policie

V přiacutepadě ziacuteskaacuteniacute poznatků o možnyacutech uacutečastniacuteciacutech protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute je uacutečelneacute proveacutest jednak lustraci poškozeneacuteho a svědků v poznatkovyacutech systeacutemech policie za uacutečelem ověřeniacute věrohodnosti těchto osob a jejich minulosti z pohledu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute a jineacute zejmeacutena naacutesilneacute trestneacute činnosti ale zejmeacutena v těchto systeacutemech lze na zaacutekladě poznatků a popisu možnyacutech podezřelyacutech natipovat osobu pachatele

75 Šetřeniacute ve veřejně dostupnyacutech zdrojiacutech

Po projevech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute obzvlaacuteště takovyacutech kteryacutech si všimnou veřejneacute sdělovaciacute prostředky je přiacutenosneacute proveacutest šetřeniacute i v raacutemci diskuzniacutech foacuter pod člaacutenky věnovanyacutech takoveacute udaacutelosti nebo v raacutemci zaacutejmovyacutech straacutenek věnovanyacutech hooligans a ultras a sociaacutelniacutech siacutetiacute typu Facebook nebo Instagram

76 Využitiacute institutu odposlechu a zaacuteznamu telekomunikačniacuteho provozu

Pokud dojde v raacutemci projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute k splněniacute podmiacutenek pro využitiacute odposlechu a zaacuteznamu telekomunikačniacuteho provozu1095 nebo zjištěniacute uacutedajů o telekomunikačniacutem provozu1096 a je dostatečně odůvodněno že se na miacutestě vyskytovala konkreacutetniacute podezřelaacute osoba je na miacutestě využitiacute těchto institutů Jednaacute se např o situaci kdy skupina osob oloupiacute poškozeneacuteho a mezi skupinou osob je identifikovaacuten podezřelyacute tedy za uacutečelem rozkrytiacute celeacute skupiny pachatelů Velmi často se staacutevaacute že takoveacute skupiny majiacute v raacutemci sveacute činnosti rozdělenou dělbu praacutece a činnosti a majiacute bdquozvědyldquo kteřiacute je informujiacute o pohybu vyhleacutednuteacute oběti pomociacute mobilniacuteho telefonu

77 Využitiacute institutu informaacutetora

V přiacutepadech že indicie nasvědčujiacute tomu že došlo k protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem pachatel neniacute znaacutem avšak indicie nasvědčujiacute tomu že pachatel by mohl pochaacutezet z řad např rizikovyacutech fanoušků je možno pro ziacuteskaacuteniacute poznatků ke konkreacutetniacute osobě využiacutet i tzv informaacutetora1097

Dalšiacutemi počaacutetečniacutemi uacutekony mohou byacutet ohledaacuteniacute miacutesta činu ohledaacuteniacute oděvu a těla poškozeneacuteho či uacutetočniacuteků Zaacuteležiacute samozřejmě na charakteru protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute ke ktereacutemu došlo

8 ZVLAacuteŠTNOSTI VYŠETŘOVACIacuteCH VERZIacute A PLAacuteNOVAacuteNIacute VYŠETŘOVAacuteNIacute

Obdobně jako při vyšetřovaacuteniacute jakeacutekoliv trestneacute činnosti se i při vyšetřovaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute z oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute pracuje na začaacutetku vyšetřovaacuteniacute s poznatky a informacemi ktereacute nejsou uacuteplneacute ktereacute tvořiacute jen čaacutest mozaiky vypoviacutedajiacuteciacute o průběhu takoveacuteho jednaacuteniacute a s niacutem souvisejiacuteciacutemi okolnostmi a uacutečastniacuteky Za tiacutemto uacutečelem je efektivniacute aby policista provaacutedějiacuteciacute vyšetřovaacuteniacute i z důvodu sveacute přiacutepadneacute zastupitelnosti vytvořil vyšetřovaciacute verze kteryacutemi lze vyplnit informačniacute deficit kteryacute mnohdy na počaacutetku vyšetřovaacuteniacute a objasněniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute je Daacutele naacutem vytyčeneacute verze sloužiacute jako vodiacutetko mezi jednotlivyacutemi zjištěnyacutemi poznatky a jejich vyhodnoceniacutem

1095 viz sect 88 tr řaacutedu 1096 viz sect 88a tr řaacutedu 1097 srovnej ust sect 73 zaacutekona o PČR

294

a vedou naacutes k pochopeniacute okolnostiacute přiacutepadu spraacutevneacutemu zasazeniacute jednotlivyacutech informaciacute a důkazů do spraacutevneacuteho kontextu a vedou i k poznaacuteniacute a identifikaci novyacutech poznatků kdy celyacute tento vyhodnocovaciacute a poznaacutevaciacute proces by měl byacutet završen poznaacuteniacutem skutečneacute objektivniacute reality věrnyacutem a pravdivyacutem poznaacuteniacutem s nalezeniacutem odpovědiacute na zaacutekladniacute kriminalistickeacute otaacutezky Pokud se tyacutekaacute vyšetřovaciacutech verziacute tak lze vytyčit tyto verze

81 K osobě pachatele

S verzemi k osobě pachatele se lze zejmeacutena setkat v situaci kdy neniacute osoba pachatele znaacutema Podkladem pro tyto verze je zda se jednalo o jednoho pachatele či jak se mnohdy děje o skupinu pachatelů popis pachatele jejich slovniacute projevy ale takeacute vyhodnoceniacute sociaacutelniacutech siacutetiacute a Internetu neboť často dochaacuteziacute k vychloubaacuteniacute se ukořistěnyacutemi suvenyacutery nebo vůbec spaacutechanyacutem protipraacutevniacutem jednaacuteniacutem ze strany pachatele a spoleacutehaacuteniacutem na svou bdquoanonymituldquo v raacutemci virtuaacutelniacuteho světa Je třeba i zdůraznit pokud na miacutestě protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nebo hlavně při uacutetěku z miacutesta protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute dojde k zadrženiacute jednoho pachatele je třeba ověřit verzi zda na miacutestě nebylo viacutece pachatelů neboť ve většině přiacutepadů protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute se takoveacuteho jednaacuteniacute zuacutečastniacute viacutece pachatelů

82 K osobě oběti a motivu

Poznatky k osobě oběti a způsobu jejiacuteho života a zejmeacutena traacuteveniacute volnočasovyacutech aktivit můžou veacutest k informaciacutem ktereacute povedou k vhodneacutemu naziacuteraacuteniacute na spaacutechaneacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute Zaacutesadniacute může byacutet praacutevě skutečnost zda oběť patřiacute mezi ultras či hooligans některeacuteho sportovniacuteho tyacutemu kdy tato informace může byacutet kliacutečovaacute jednak v naziacuteraacuteniacute na proběhleacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute ale i k vymezeniacute okruhu podezřelyacutech osob Podstatnyacutem faktorem může byacutet takeacute vyprovokovaacuteniacute protipraacutevneacuteho jednaacuteniacute ze strany oběti Motivem může byacutet vůbec praacutevě osoba oběti jako fanoušek přiacutepadně suvenyacuter kteryacute oběť maacute při sobě

83 K miacutestu a způsobu spaacutechaacuteniacute

Verze k miacutestu spaacutechaacuteniacute mohou byacutet vytyčeny ve smyslu zda se jednaacute o naacutehodneacute miacutesto spaacutechaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute zda to je vyacutesledek připraveneacuteho jednaacuteniacute ze strany pachatele (byly použity zbraně piacuteskoveacute rukavice měl pachatel chraacuteniče zubů) zda se jednaacute o protipraacutevniacute jednaacuteniacute vyprovokovaneacute okolnostmi jako špatnyacute herniacute projev tyacutemu nebo vyacutekonu rozhodčiacuteho

Vzhledem k charakteru divaacuteckeacuteho naacutesiliacute kdy pachatel nebo oběť je typicky z jineacuteho miacutesta než je miacutesto protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute je podstatnaacute při vyšetřovaacuteniacute těchto projevů tyacutemovaacute praacutece spolupraacutece a sdiacuteleniacute poznatků a informaciacute mezi zainteresovanyacutemi policisty z jednotlivyacutech teritoriiacute Takteacutež je uacutečelneacute aby se šetřeniacute uacutečastnil policista ndash specialista na extremismus a divaacuteckeacute naacutesiliacute s ohlede na jeho osobniacute znalost zaacutejmoveacuteho prostřediacute a modu operandi zaacutejmovyacutech osob

9 ZVLAacuteŠTNOSTI NAacuteSLEDNYacuteCH UacuteKONŮ

Za naacutesledneacute uacutekony lze považovat obvykle takoveacute ktereacute naacutesledujiacute od okamžiku zahaacutejeniacute trestniacuteho stiacutehaacuteniacute1098 a kdy již je tedy dostatečně odůvodněn zaacutevěr že byl spaacutechaacuten trestnyacute čin a je dostatečně odůvodněn zaacutevěr že jej spaacutechala konkreacutetniacute osoba Mezi typickeacute naacutesledneacute uacutekony budou patřit většinou uacutekony jejichž provedeniacute je vymezeno přiacuteslušnyacutemi ustanoveniacutemi tr řaacutedu Bude se jednat zejmeacutena o

91 Vyacuteslech obviněneacuteho

Provedeniacute tohoto uacutekonu1099 zaacuteležiacute na charakteru osoby obviněneacute neboť jinak bude probiacutehat vyacuteslech obviněneacuteho kteryacute se dopustil protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute poprveacute pod vlivem davu nebo alkoholu a dosud se jednalo o osobu kteraacute doposud žila bezuacutehonnyacutem životem Takovaacute osoba většinou při vyacuteslechu aktivně spolupracuje nesnažiacute se zapiacuterat či vypoviacutedat křivě naopak se mnohdy vypoviacutedaacute v takoveacutem rozsahu aby bylo možno u niacute uvažovat o některeacutem z tzv odklonů trestniacuteho řiacutezeniacute1100

Zcela opačnyacute průběhu vyacuteslechu obviněneacuteho bude u osoby z řad hooligans kteryacute nebude většinou spolupracovat a vypoviacutedat A pokud se rozhodne vypoviacutedat tak bude vypoviacutedat lživě či bude bagatelizovat sveacute jednaacuteniacute U předestřenyacutech důkazů je bude znevěrohodňovat Takteacutež je

1098 viz ust sect 160 odst 1 tr řaacutedu 1099 srovnej ust sect 91 ndash 95 tr řaacutedu 1100 viz ust sect 307 a 309 tr řaacutedu

295

možneacute že obviněnyacute či jeho kamaraacutedi se budou snažit působit na poškozeneacuteho či oběť aby změnili svou vyacutepověď

Vyacuteslech je doporučeno zaměřit na osobu obviněneacuteho jeho minulost kamaraacutedy zda dělaacute nějakyacute druh sportu zejmeacutena bojoveacute uměniacute zda patřiacute mezi fanoušky nějakeacuteho sportovniacuteho tyacutemu Dalšiacute otaacutezky mohou zaměřeny ke konkreacutetniacutemu jednaacuteniacute zda byl pod vlivem alkoholu či nikoli kdo s niacutem byl na miacutestě kdo se uacutečastnil protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute kdo k němu dal impulz jak se na miacutesto protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute dostal proč se takoveacuteho jednaacuteniacute dopustil a jak saacutem jednal Daacutele takeacute k popisu sveacuteho oblečeniacute a pokud je jednaacuteniacute obviněneacuteho zachyceno na fotografii nebo video nahraacutevce tak v přiacutepadě předestřeniacute tohoto důkazu zda se obviněnyacute poznaacutevaacute


Tento uacutekon1101 se zdaacute byacutet na prvniacute pohled jednoduchyacute avšak zaacuteležiacute na osobaacutech poškozeneacuteho a svědků zda nepatřiacute k subkultuře fanoušků Pokud je osobou poškozenou nebo svědkem naacutehodnyacute občan tak lze očekaacutevat jeho maximaacutelniacute snahu o objasněniacute vyšetřovaneacuteho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute U osob z řad ultras nebo hooligans lze naopak očekaacutevat vykrucovaacuteniacute se bagatelizovaacuteniacute vyšetřovaacuteniacute a šetřeneacuteho jednaacuteniacute obvyklyacutem jsou i vyacutemluvy na ztraacutetu paměti nebo že se dotyčnyacute diacuteval jinam U vyacuteslechů těchto osob je nutno vziacutet v potaz jejich angažovanost na fanouškovskeacute sceacuteně a plně využiacutet možnostiacute danyacutech tr zaacutekoniacutekem1102

Vyacuteslech je doporučeno zaměřit k vyjaacutedřeniacute ke sveacute osobě a vztahu k osobě obviněneacute resp zda oběť či svědek patřiacute mezi fanoušky nějakeacuteho sportovniacuteho tyacutemu Daacutele na popis oblečeniacute pachatele popisu jeho jednaacuteniacute zda pachatel během protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute něco provolaacuteval

93 Charakteristika obviněneacuteho

S ohledem na skutečnost že protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem se dopouštějiacute velmi často osoby opakovaně ať ve formě přestupkoveacuteho jednaacuteniacute nebo i v rozporu s tr zaacutekoniacutekem tak je uacutečelneacute proveacutest důkladneacute šetřeniacute k osobě obviněneacuteho a relevantniacutem protipraacutevniacutem jednaacuteniacutem z jeho minulosti S ohledem na absenci centraacutelniacuteho registru přestupků se doporučuje proveacutest šetřeniacute zejmeacutena v evidenciacutech a poznatkovyacutech fondech policie jako Centraacutelniacute databaacuteze objektů Očista nebo Kontrola Za relevantniacute mohou byacutet považovaacuteny kontroly obviněneacuteho v souvislosti s konaacuteniacutem sportovniacute akce za přiacutetomnosti jinyacutech ultras či hooligans obecně naacutesilnaacute trestnaacute činnost obviněneacuteho či narušovaacuteniacute veřejneacuteho pořaacutedku

94 Vyhodnoceniacute videa

Zcela zaacutesadniacute důkaz pro objasněniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute může byacutet vyhodnoceniacute videozaacuteznamu ktereacute zachycuje protipraacutevniacute jednaacuteniacute Dnes je běžneacute že v miacutestech konaacuteniacute sportovniacutech akciacute jsou bezpečnostniacute kameroveacute zaacuteznamy ktereacute majiacute vysokeacute rozlišeniacute a pokryacutevajiacute celeacute miacutesto konaacuteniacute Proto neniacute problematickeacute ziacuteskat zaacuteběry protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute Takteacutež mohou pomoci zaacuteběry z kamer přiacutetomnyacutech televizniacutech štaacutebů nebo i veřejnosti neboť pokud dojde k nějakeacutemu protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute spousta osob si je nahraacutevaacute na vlastniacute mobilniacute telefony Dalšiacutem zdrojem mohou byacutet videozaacuteznamy zasahujiacuteciacutech policistů nebo v přiacutepadě protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute mimo stadion zaacuteznamy z městskyacutech kamerovyacutech systeacutemů Je uacutečelneacute aby pokud je na miacutestě zadržen pachatel byl tento zadokumentovaacuten i na video kdy naacutesledně může byacutet zkomparovaacuten zaacuteznam protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute a oblečeniacute a vizaacutež podezřeleacuteho ze dne a miacutesta spaacutechaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute

95 Rekognice

Uacutekon1103 při ktereacutem dochaacuteziacute v raacutemci vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute k znovupoznaacuteniacute zejmeacutena osoby obviněneacute Zaacuteležiacute vždy na množstviacute poznatků a důkazů ktereacute jsou k dispozici zda jiacute bude využito ještě před zahaacutejeniacutem trestniacuteho stiacutehaacuteniacute nebo až po tomto uacutekonu1104 S tiacutem souvisiacute i provedeniacute rekognice in natura nebo dle fotografiiacute Při tomto uacutekonu je ovšem nutno braacutet v potaz i jeho vliv na osobu poznaacutevajiacuteciacuteho svědka či poškozeneacuteho a jejiacute přiacutepadnou traumatizaci

1101 srovnej ust sect 97 ndash 104 tr řaacutedu 1102 srovnej ust sect 367 tr zaacutekoniacuteku ve vztahu k zločinu loupeže dle ust sect 173 tr zaacutekoniacuteku 1103 viz ust sect 104b tr řaacutedu 1104 viz ust sect 158a tr řaacutedu

296

Dle povahu věci je možneacute uvažovat i o využitiacute domovniacute prohliacutedky nebo prohliacutedky jinyacutech prostor1105 avšak to již zaacuteležiacute na uacutečelnosti využitiacute těchto institutů Takteacutež je individuaacutelniacute využitiacute např institutu utajeniacute totožnosti v přiacutepadě vyacuteslechu svědka a poškozeneacuteho1106 10 ZVLAacuteŠTNOSTI ZAPOJENIacute VEŘEJNOSTI DO VYŠETŘOVAacuteNIacute A PREVENCE

O vyšetřovaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem je často veřejnost velmi dobře informovaacutena resp pokud dojde k zaacutevažneacutemu narušeniacute veřejneacuteho pořaacutedku a protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem zejmeacutena tedy během fotbaloveacuteho utkaacuteniacute a ještě v raacutemci utkaacuteniacute ktereacute je vysiacutelaacuteno přiacutemyacutem přenosem v televizi nebo kde jsou uacutečastny televizniacute štaacuteby tak o spaacutechaacuteniacute takoveacuteho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute se veřejnost dozviacutedaacute mnohdy ve stejnyacute okamžik jako policie Veřejnost byacutevaacute velmi rozhořčena nad takovyacutemi projevy a v přiacutepadě zveřejněniacute žaacutedosti policie o spolupraacuteci při paacutetraacuteniacute po pachateliacutech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ve veřejnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech dochaacuteziacute k aktivniacute spolupraacuteci veřejnosti a zasiacutelaacuteniacute podnětů k možnyacutem podezřelyacutem

Tato spolupraacutece byacutevaacute mnohdy i umocněna v přiacutepadech kdy je zveřejněna žaacutedost o pomoc při paacutetraacuteniacute po pachateliacutech kteřiacute v přesile napadli fanouška či malou skupinu a tyto oloupili nebo byli obzvlaacuteště brutaacutelniacute při způsobu uacutetoku

S ohledem na specifikum divaacuteckeacuteho naacutesiliacute probiacutehaacute při vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute spolupraacutece takeacute s orgaacutenem sociaacutelniacute ochrany diacutetěte1107 pokud je některou ze zuacutečastněnyacutech osob mladistvyacute a daacutele takeacute probiacutehaacute spolupraacutece s Probačniacute a mediačniacute službou ČR1108 ve vztahu k předběžneacutemu opatřeniacute zaacutekazu naacutevštěv sportovniacutech akciacute1109

Prevence při předchaacutezeniacute projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je poměrně důležityacutem instrumentem jak minimalizovat toto protipraacutevniacute jednaacuteniacute a hraje roli u všech typů prevence

Všechny typy prevence a snahu minimalizovat projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute se odraacutežejiacute např v činnosti Ministerstva mlaacutedeže školstviacute a tělovyacutechovy ktereacute maacute povinnosti a praacuteva vyplyacutevajiacuteciacute ze zaacutekona o podpoře sportu1110 tak i jeho vztahu ke sportovniacutem klubům daacutele vztahům mezi kluby a policiiacute a co je asi nejdůležitějšiacute tak praacuteci sportovniacutech klubů se svyacutemi fanoušky kdy se kluby snažiacute i pod vlivem různyacutech evropskyacutech a mezinaacuterodniacutech asociaciacute vymyacutetit negativniacute projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute z miacutest konaacuteniacute sportovniacutech akciacute a ulic měst a obciacute

Dalšiacute prevenciacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je i přiacutepadneacute uděleniacute některeacuteho z omezujiacuteciacutech opatřeniacute spraacutevněpraacutevniacute1111 nebo trestněpraacutevniacute povahy1112

11 ZAacuteVĚR

Problematika divaacuteckeacuteho naacutesiliacute vůbec je v posledniacute době zajiacutemavyacutem fenomeacutenem a nejspiacuteše každyacute kdo sleduje veřejneacute sdělovaciacute prostředky kdo navštěvuje fotbalovaacute utkaacuteniacute Synot ligy nebo kdo bydliacute v miacutestech kde se konajiacute sportovniacute akce se mohl s tiacutemto zaacutevažnyacutem společenskyacutem probleacutemem setkat

Divaacuteckeacute naacutesiliacute je probleacutem kteryacute zasahuje nejen do pocitu bezpečiacute divaacuteků a občanů v miacutestech konaacuteniacute sportovniacutech akciacute ale zasahuje i do ekonomiky sportovniacutech tyacutemů různyacutech sportovniacutech svazů nebo policie a jeho vyřešeniacute neniacute jednoduchou zaacuteležitostiacute ze dne na den K tomuto jevu neniacute doposud zpracovaacuteno přiacuteliš odborneacute literatury a jsme si vědomi skutečnosti že některeacute čaacutesti teacuteto

1105 srovnej oddiacutel paacutetyacute hlavy čtvrteacute tr řaacutedu 1106 viz ust sect 55 odst 2 tr řaacutedu 1107 srovnej zaacutekon č 3591999 Sb o sociaacutelně-praacutevniacute ochraně dětiacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] 1108 srovnej zaacutekon č 2572000 Sb o Probačniacute a mediačniacute službě a o změně zaacutekona č 21969 Sb o zřiacutezeniacute ministerstev a jinyacutech uacutestředniacutech orgaacutenů staacutetniacute spraacutevy Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů zaacutekona č 651965 Sb zaacutekoniacutek praacutece ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů a zaacutekona č 3591999 Sb o sociaacutelně-praacutevniacute ochraně dětiacute (zaacutekon o Probačniacute a mediačniacute službě) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] 1109 viz ust sect 88f tr řaacutedu 1110 srovnej zaacutekon č 1152001 Sb o podpoře sportu ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] 1111 viz ust sect 17 zaacutekona č 2001990 Sb o přestupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 18 02 2015] 1112 viz ust sect 76 tr zaacutekoniacuteku

297

praacutece by si zasloužili podrobnějšiacuteho zpracovaacuteniacute avšak jsme limitovaacuteni doporučenyacutem rozsahem teacuteto praacutece Navzdory k vyacuteše uvedeneacutemu jsme však toho naacutezoru že se naacutem podařilo důstojně nastiacutenit komponenty vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute s kteryacutemi se lze při objasňovaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem setkat takovou měrou aby jak policista objasňujiacuteciacute divaacuteckeacute naacutesiliacute nebo i odbornaacute veřejnost ziacuteskali naacutehled na specifikum teacuteto problematiky a na jakeacute situace se při vyšetřovaacuteniacute připravit či s jakyacutemi se lze setkat Subkultura fanoušků je velmi specifickaacute a při objasňovaacuteniacute teacuteto činnosti je i s tiacutemto třeba počiacutetat

V každeacutem přiacutepadě věřiacuteme že v budoucnu i třeba diacuteky objasňovaacuteniacute tohoto protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nebo preventivniacutem aktivitaacutem ze strany klubů dojde ke sniacuteženiacute naacutepadu trestneacute činnosti v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem a tiacutem i k zvyacutešeniacute naacutevštěvnosti sportovniacutech akciacute kdy se nikdo oblečenyacute do oděvu se symboly sveacuteho obliacutebeneacuteho tyacutemu nebude muset baacutet vyrazit podpořit svůj obliacutebenyacute tyacutem na druhyacute konec republiky aniž by riskoval že se stane obětiacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute anebo že rodiny s dětmi budou moci v klidu sledovat sportovniacute utkaacuteniacute na stadionu a ne zaacutekrok pořadatele či policie na stadionu proti hooligans


NĚMEC Miroslav Kriminalistickaacute taktika pro policisty Praha Eurounion 2004 328 s ISBN 80-7317-036-1 NIKL Jaroslav VOLEVECKYacute Petr Divaacuteckeacute naacutesiliacute Praha PA ČR 2007 66 s ISBN 978-80-7251-249-2 MAREŠ Miroslav SMOLIacuteK Josef SUCHAacuteNEK Marek Fotbaloviacute chuligaacuteni evropskaacute dimenze subkultury Brno Centrum Strategickyacutech studiiacute Barrister amp Principal 2004 181 s ISBN 80-903333-0-3 MUSIL Jan KONRAacuteD Zdeněk SUCHAacuteNEK Jaroslav Kriminalistika 2 přepracovaneacute a doplněneacute

vydaacuteniacute Praha C H Beck 2004 583 s ISBN 80-7179-878-9 ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek 2 vyd Praha C H Beck 2012 3614 s ISBN 978-80-7400-428-5 ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute řaacuted Komentaacuteř 7 vyd Praha C H Beck 2013 4700 s

ISBN 978-80-7400-465-0 Zaacutekon č 1411961 Sb o trestniacutem řiacutezeniacute soudniacutem (trestniacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 18 02 2015] Zaacutekon č 2001990 Sb o přestupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute

systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 18 02 2015] Zaacutekon č 3591999 Sb o sociaacutelně-praacutevniacute ochraně dětiacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] Zaacutekon č 2572000 Sb o Probačniacute a mediačniacute službě a o změně zaacutekona č 21969 Sb o zřiacutezeniacute ministerstev a jinyacutech uacutestředniacutech orgaacutenů staacutetniacute spraacutevy Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů zaacutekona č 651965 Sb zaacutekoniacutek praacutece ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů a zaacutekona č 3591999 Sb o sociaacutelně-praacutevniacute ochraně dětiacute (zaacutekon o Probačniacute a mediačniacute službě) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] Zaacutekon č 1152001 Sb o podpoře sportu ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute

systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] Zaacutekon č 2182003 Sb o odpovědnosti mlaacutedeže za protipraacutevniacute činy a o soudnictviacute ve věcech mlaacutedeže a o změně některyacutech zaacutekonů (zaacutekon o soudnictviacute ve věcech mlaacutedeže) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] Zaacutekon č 2732008 Sb o Policii Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] Zaacutekon č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] Dohoda o spolupraacuteci k zajišťovaacuteniacute bezpečnosti a pořaacutedku při fotbalovyacutech utkaacuteniacutech [online] Policie ČR FAČR [cit 10 3 2014] Dostupneacute z wwwmvcrczsoubordohoda-policie-facr-pdfaspx Zpraacuteva o situaci v oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute dopadu koncepce v praxi a naacutevrziacutech dalšiacutech opatřeniacute [online] Ministerstvo vnitra Českeacute republiky 2010 [cit 10 2 2015] Dostupneacute z wwwmvcrczsouborzprava-o-situaci-v-oblasti-divackeho-nasili-pdfaspx

298


Mgr David Jachnickyacute 134421mailmunicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity Veveřiacute 70 611 80 Brno ČR

299

ZAacuteSADY NOVEacute PRAacuteVNIacute UacutePRAVY VEŘEJNYacuteCH ZAKAacuteZEK

Dominik Fries Jakub Strouhal

Katedra spraacutevniacute vědy a spraacutevniacuteho praacuteva Praacutevnickeacute fakulty Masarykovy univerzity

Abstract Tato praacutece se věnuje problematice zaacutesad noveacute praacutevniacute uacutepravy veřejnyacutech zakaacutezek Jejiacutem

ciacutelem je identifikovat jakyacute vyacuteznam mohou miacutet změny ktereacute do teacuteto oblasti přinesly noveacute směrnice K tomu je využit institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Možnaacute legislativniacute řešeniacute tohoto institutu jsou proto srovnaacutena podle toho jak naplňujiacute zaacutesady jež jsou jmenovaacuteny v novyacutech směrniciacutech Tyto vyacutesledky jsou naacutesledně vyhodnoceny Abstrakt This thesis deals with issues of principles of a new legislation in the context of public

procurement Its goal is to identify importance of these changes The concept of abnormally low tender price is being used for that Possible legal solutions are then being compared through the amount of principles they are able to fulfill The results are then evaluated Key words veřejneacute zakaacutezky směrnice transpozice legislativniacute proces zaacutesady mimořaacutedně niacutezkaacute

nabiacutedkovaacute cena Kliacutečovaacute slova public procurement directive transposition legislative procedure principles

abnormally low tender price UacuteVOD

Staacutele uacutečinnyacute zaacutekon č 1372006 Sb o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech (daacutele jen bdquoZVZldquo) byl k dnešniacutemu dni1113 od vstupu v platnost 19 dubna 2006 drobnyacutemi ale i maximaacutelně rozsaacutehlyacutemi novelami celkem pětadvacetkraacutet1114 měněn To zajisteacute nemohlo uniknout pozornosti a zaacutejmu studentů praacutev

V našiacute praacuteci jsme se proto rozhodli postupovat naacutesledovně V prvniacute kapitole se budeme zabyacutevat dopadem unijniacuteho praacuteva na vnitrostaacutetniacute uacutepravu a tiacutem jakaacute opraacutevněniacute povinnosti či omezeniacute lze z tohoto vztahu dovodit V druheacute kapitole se zaměřiacuteme na stručneacute představeniacute některyacutech změn v souvislosti s přijetiacutem novyacutech směrnic o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a jejich zaacutesadami

Ve třetiacute kapitole se pak podrobněji budeme věnovat jednomu ze spornyacutech institutů zavedenyacutech novyacutemi směrnicemi o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Jde o institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Vysvětliacuteme kde se nachaacuteziacute podstata probleacutemu přibliacutežiacuteme tři nejobvyklejšiacute způsoby jeho zapracovaacuteniacute do praacutevniacuteho řadu a nakonec se na zaacutekladě analyacutezy vyacutestupů přikloniacuteme k dle našeho naacutezoru nejvhodnějšiacutemu řešeniacute

Zaacutevěrem zrekapitulujeme naše snahy vyhodnotiacuteme miacuteru naplněniacute v uacutevodu vytyčenyacutech ciacutelů a zopakujeme proč je naacutemi preferovaneacute řešeniacute institutu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny přijatelnějšiacute

1 UNIJNIacute ROZMĚR PRAacuteVA VEŘEJNYacuteCH ZAKAacuteZEK

11 Zaacutekladniacute představeniacute kapitoly

Českyacute zaacutekonodaacuterce stojiacute s ohledem na přijetiacute novyacutech směrnic1115 k uacutepravě veřejnyacutech zakaacutezek před nelehkyacutem uacutekolem řaacutedneacuteho zvlaacutednutiacute procesu jejich transpozice1116 do vnitrostaacutetniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu

1113 Praacutece byla odevzdaacutena 16 března 2015 1114 Počiacutetaacuteno i s novelou dle zaacutekona č 4582011 jejiacutež pro naacutes relevantniacute čaacutest však byla ještě před nabytiacutem uacutečinnosti zrušena In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1115 Zejmeacutena směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek a o zrušeniacute směrnice 200418ES a směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201425EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute zakaacutezek subjekty působiacuteciacutemi v odvětviacute vodniacuteho hospodaacuteřstviacute energetiky dopravy a poštovniacutech služeb a o zrušeniacute směrnice 200417ES 1116 Pro potřeby teacuteto praacutece chaacutepeme pojmy transpozice a implementace jako synonyma

300

Než nastiacuteniacuteme zaacutesady a změny noveacute praacutevniacute uacutepravy teacuteto oblasti věnujeme prvniacute kapitolu stručneacutemu představeniacute toho jakeacute možnosti v raacutemci procesu transpozic se zaacutekonodaacuterci vůbec naskyacutetajiacute ještě předtiacutem než se začne zabyacutevat uacutepravou obsahu vyacutesledneacuteho obecně zaacutevazneacuteho praacutevniacuteho předpisu1117 Před odpovědiacute na otaacutezku Jak by měl českyacute zaacutekonodaacuterce upravit vyřešiacuteme otaacutezku Zda by měl či dokonce zda musiacute upravit naacutemi sledovanou oblast

12 Povinnost transpozice směrnice

Ačkoliv oblast veřejnyacutech zakaacutezek neniacute vyacuteslovně zmiacuteněna primaacuterniacutem praacutevem Evropskeacute unie jde vzhledem k jejiacutemu ekonomickeacutemu vyacuteznamu1118 dopadu na hospodaacuteřskou soutěž1119 a zaacutekladniacute svobody Evropskeacute unie o neopomenutelnyacute prostor unijniacuteho zaacutejmu

Pro Českou republiku se tato unijniacute uacuteprava stala relevantniacute diacuteky Přiacutestupoveacutemu aktu1120 ve spojeniacute s Uacutestavou1121 Českeacute republiky A nejenom relevantniacute nyacutebrž přiacutemo imperativniacute jednak pro splněniacute povinnostiacute dle acquis communautaire jednak co se tyacutekaacute budouciacutech změn A pravě na ně resp na povinnost staacutetu k dosaženiacute vyacutesledků stanovenyacutech směrnicemi je myšleno v čl 288 Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie1122 (daacutele jen bdquoSFEUldquo)

13 Způsoby transpozice

Možnosti a limity samotneacute transpozice jsou vyacuteznamnyacutem způsobem ovlivňovaacuteny hlavně primaacuterniacutem praacutevem faktem že jde u veřejnyacutech zakaacutezek o proces harmonizace praacutevě ve formě směrnic (konkreacutetně s ohledem na jejich uacutečinky nebo vyacuteslovneacute přiznaacuteniacute možnosti zvolit častokraacutet přiacutesnějšiacute resp viacutece ochrannou uacutepravu1123) a legislativniacute schopnostiacute konkreacutetniacuteho zaacutekonodaacuterce

Kombinace těchto faktorů pak nabiacuteziacute celou škaacutelu možnyacutech vyacutesledků

131 Řaacutednaacute transpozice a jejiacute limity

Řaacutednaacute transpozice je ovlivněna předevšiacutem časovyacutemi proceduraacutelniacutemi a formaacutelniacutemi mantinely Jak samy stanoviacute vyacuteše uvedeneacute směrnice majiacute byacutet v naacutemi sledovaneacutem přiacutepadě provedeny pro dosaženiacute nezbytneacuteho souladu s nimi nejpozději do 18 dubna 2016 1124 Proceduraacutelniacute otaacutezky pak napomaacutehajiacute překonat zejmeacutena Legislativniacute pravidla vlaacutedy rozšiacuteřeneacute Metodickyacutemi pokyny pro zajišťovaacuteniacute praciacute při plněniacute legislativniacutech zaacutevazků vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute Českeacute republiky v Evropskeacute unii1125

1117 12 bod rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 2 prosince 1986 ve věci Komise Evropskyacutech společenstviacute proti Belgickeacutemu kraacutelovstviacute (23985) Dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1118 Jen v roce 2013 byl odhad trhu veřejnyacutech zakaacutezek objemem okolo 475 mld Kč viz Vyacuteročniacute zpraacuteva o stavu veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute republice za rok 2013 Portaacutel o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a koncesiacutech [online] Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj [cit 1632015] Dostupneacute z wwwportal-vzcz 1119 Viz bod 35 rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 27 listopadu 2001 ve spojeneacute věci Impresa Lombardini SpA a Impresa Ing Mantovani SpA proti ANAS (C-28599 a C-28699) v němž se zdůrazňuje zaacutekladniacute ciacutel zadaacutevaciacutech směrnic tj otevřeniacute veřejnyacutech zakaacutezek na stavebniacute praacutece a služby hospodaacuteřskeacute soutěži a zamezeniacute bdquonadržovaacuteniacuteldquo ze strany zadavatelů Dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1120 Akt o podmiacutenkaacutech přistoupeniacute Českeacute republiky Estonskeacute republiky Kyperskeacute republiky Lotyšskeacute republiky Litevskeacute republiky Maďarskeacute republiky Republiky Malta Polskeacute republiky Republiky Slovinsko a Slovenskeacute republiky a o uacutepravaacutech smluv na nichž je založena Evropskaacute unie ze dne 16 dubna 2003 č 442004 Sb m s In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1121 Čl 10 a 10a uacutestavniacuteho zaacutekona č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1122 Smlouva o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1123Člaacutenek 20 odst 3 Metodickyacutech pokynů dle usneseniacute vlaacutedy ze dne 12 řiacutejna 2005 č 1304 [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z wwwvladacz 1124 Např člaacutenek 90 odst 1 směrnici Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU 1125 Usneseniacute vlaacutedy ze dne 12 řiacutejna 2005 č 1304 změněneacute usneseniacutem ze dne 26 řiacutejna 2009 č

1344 [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z wwwvladacz

301

Konečně formaacutelniacute požadavky omezuje vyacuteše zmiacuteněnaacute judikatura Soudniacuteho dvora Evropskeacute unie (daacutele jen bdquoSDEUldquo nebo bdquoSoudniacute dvůrldquo) stanoviacuteciacute minimum podoby přijateacuteho opatřeniacute zaacutesadně1126 jako obecně zaacutevazneacuteho praacutevniacuteho předpisu

Jak vyplyacutevaacute z věcneacuteho zaacuteměru zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech1127 novelizace se s ohledem na množstviacute změn nejeviacute jako vhodnyacute způsob a proto je navrhovaacuten vznik zaacutekona zcela noveacuteho

132 Porušeniacute povinnosti transpozice směrnice

K porušeniacute povinnosti dle čl 288 SFEU dochaacuteziacute zejmeacutena pokud neniacute směrnice transponovaacutena ve lhůtě k tomu určeneacute vůbec nebo pokud je provedena chybně Pro překonaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech dopadů takovyacutech situaciacute pak nastupuje několik mechanismů Těmi jsou hlavně uacutečinky1128 pozdě a vadně provedenyacutech směrnic odpovědnostniacute naacutesledky a unijniacute řiacutezeniacute1129 z toho plynouciacute

Jak vyplyacutevaacute z geneze několika rozhodnutiacute SDEU1130 za splněniacute podmiacutenek včetně uplynutiacute lhůty k transpozici nabyacutevaacute směrnice vzestupneacuteho vertikaacutelniacuteho přiacutemeacuteho uacutečinku

SDEU v řadě rozhodnutiacute1131 diacuteky sveacute monopolniacute interpretačniacute pravomoci1132 přiznal směrnici takeacute nepřiacutemyacute uacutečinek kteryacute by v praxi znamenal vyacuteklad ZVZ v souladu s novyacutemi směrnicemi

14 Shrnutiacute

Vstupem Českeacute republiky do Evropskeacute unie došlo ke vzniku zisku mnoha povinnostiacute Jednou z nich je i povinnost přejiacutemat uacutepravu přijatyacutech směrnic Ty upravujiacute i oblast veřejnyacutech zakaacutezek K transpozici novyacutech směrnic pak uacuteroveň unijniacuteho a vnitrostaacutetniacuteho praacuteva nabiacuteziacute mnoho možnostiacute Pokud se zaacutekonodaacuterce rozhodne povinnost splnit smiacute se pustit do uacutevah o obsahu budouciacuteho zaacutekona

2 ZAacuteSADY NOVEacute UacutePRAVY VEŘEJNYacuteCH ZAKAacuteZEK

V raacutemci zbyleacute čaacutesti praacutece považujeme za nutneacute nejdřiacuteve rozebrat změny ktereacute se udaacutely na půdě evropskeacuteho praacuteva Proto nejdřiacuteve rozebereme vyacutevoj uacutepravy zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Evropskeacute unii obecně poteacute představiacuteme noveacute směrnice ciacutel noveacute uacutepravy nejdůležitějšiacute změny a jejich původ v jednotlivyacutech zaacutesadaacutech zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek

21 Geneze směrnic

Poměrně překvapivě maacute praacutevo veřejnyacutech zakaacutezek Evropskeacute unie kořeny v mezinaacuterodniacute uacutepravě Do evropskeacute uacutepravy se promiacutetaacute zejmeacutena Dohoda Světoveacute obchodniacute organizace o vlaacutedniacutech zakaacutezkaacutech jejiacutež důsledky lze spatřit napřiacuteklad v určeniacute vyacuteše finančniacutech limitů pro veřejneacute zakaacutezky

Samotnaacute unijniacute uacuteprava zadaacutevaacuteniacute je obsažena v procesniacute rovině bdquoprocesniacuteldquo směrniciacute 89665EHS kteraacute nebyla posledniacute novelizaciacute měněna a daacutele se jiacute v našiacute praacuteci nebudeme zabyacutevat

Hmotněpraacutevniacute rovina zadaacutevaacuteniacute byla obsažena v tzv bdquoobecneacuteldquo směrnici 200418ES jednak v tzv bdquosektoroveacuteldquo směrnici 200417ES a otaacutezka koncesniacutech smluv byla upravena Interpretačniacutem sděleniacute Komise o koncesiacutech podle praacuteva společenstviacute 2000C12102

1126 Vyacutejimky se objevujiacute zejmeacutena v pro naacutes nerelevantniacute oblasti sociaacutelniacute politiky 1127 Bod 4 piacutesm a) Věcneacuteho zaacuteměru zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z appsodokcz 1128 Horizontaacutelniacute uacutečinek ve smyslu rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 26 zaacuteřiacute 2000 ve věci Unilever Italia SpA proti Central Food SpA (C-44398) je dle našeho naacutezoru zde neaplikovatelnyacute Dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1129 Ve spojeniacute čl 17 odst 1 a čl 258 SFEU 1130 Obecně např rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 5 dubna 1979 ve věci Staacutetniacute zastupitelstviacute proti Tulliu Ratti (14878) přiacutemyacute uacutečinek u zadaacutevaciacutech směrnic konkreacutetněji viz bod 40 rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 20 zaacuteřiacute 1988 ve věci Gebroeders Beenjes BV proti Staat der Nederlanden (3187) Vše dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1131 Obecně např rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 8 řiacutejna 1987 ve věci Kolpinghuis Nijmegen BV (8086) nepřiacutemyacute uacutečinek u zadaacutevaciacutech směrnic konkreacutetněji viz bod 39 rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 20 zaacuteřiacute 1988 ve věci Gebroeders Beenjes BV proti Staat der Nederlanden (3187) Vše dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1132 Čl 19 odst 3 piacutesm b) Smlouvy o Evropskeacute unii In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters

Kluwer ČR [cit 1632015]

302

22 Noveacute zadaacutevaciacute směrnice

Noveacute zadaacutevaciacute směrnice jsou tvořeny bdquoobecnouldquo směrniciacute Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU (daacutele jen bdquoOZSldquo) a bdquosektorovouldquo směrniciacute 201425EU Posledniacute novou směrniciacute je směrnice o udělovaacuteniacute koncesiacute 201423EU Tyto směrnice rušiacute stareacute směrnice z roku 2004

Noveacute směrnice se koncepčně se starou uacutepravou nerozchaacutezejiacute Zavaacutedějiacute však několik vyacuteznamnyacutech změn ktereacute budou miacutet vyacuteraznyacute dopad na zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Vzhledem k naacutesledneacutemu užšiacutemu zaměřeniacute teacuteto praacutece se tedy budeme daacutele zabyacutevat jen změnami v raacutemci OZS

221 Ciacutele noveacute uacutepravy

OZS by mělo byacutet dosaženo několika ciacutelů Snažiacute se o zefektivněniacute zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek aby skutečně dochaacutezelo k vyacuteběru ekonomicky nejvyacutehodnějšiacute nabiacutedky ne pouze k vyacuteběru podle formaacutelně nejspraacutevnějšiacuteho řešeniacute jako se tomu dělo doposud

Dalšiacutem ciacutelem je posiacuteleniacute mimoekonomickeacuteho dopadu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek kdy je usilovaacuteno o posiacuteleniacute postaveniacute malyacutech a středniacutech podniků a o zvyacutehodněniacute sociaacutelniacutech inovačniacutech a environmentaacutelniacutech prvků V důvodoveacute čaacutesti se uvaacutediacute že bdquoza uacutečelem plneacuteho využitiacute potencionaacutelu veřejnyacutech zakaacutezek k dosaženiacute ciacutelů strategie Evropa 2020 bude svou uacutelohu muset sehraacutet takeacute strategickeacute zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek s environmentaacutelniacutem sociaacutelniacutem a inovačniacutem rozměrem vzhledem k potencionaacutelu malyacutech a středniacutech podniků pro vytvaacuteřeniacute pracovniacutech miacutest růst a inovace je důležiteacute podporovat jejich uacutečast na veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a to jak prostřednictviacutem ustanoveniacute teacuteto směrnice tak prostřednictviacutem iniciativ na vnitrostaacutetniacute uacuterovnildquo1133

222 Nejvyacuteznačnějšiacute změny noveacute praacutevniacute uacutepravy

Ciacutelem teacuteto podkapitoly je ve stručnosti představit jednotliveacute noveacute či novelizovaneacute instituty v OZS a podřadit je pod jednotliveacute zaacutesady zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Těmito zaacutesadami rozumiacuteme zaacutesadu rovneacuteho zachaacutezeniacute zaacutekazu diskriminace a zaacutesadu transparentnosti a přiměřenosti

Rovneacute zachaacutezeniacute bdquoje nutno pojiacutemat nejenom ve smyslu možnosti přiacutestupu k veřejnyacutem zakaacutezkaacutem ale i rovnosti v možnosti uspět ve vyacuteběroveacutem řiacutezeniacuteldquo1134 Zaacutesada zaacutekazu diskriminace v mnoheacutem s rovnyacutem zachaacutezeniacutem splyacutevaacute nicmeacuteně v unijniacutem rozměru maacute za uacutekol dle principů praacuteva Evropskeacute unie1135 zejmeacutena ochranu zahraničniacutech dodavatelů

Transparentnost pak bdquozabezpečuje co největšiacute miacuteru informovanosti () aby byl postup předviacutedatelnyacute a v souladu se zaacutesadou praacutevniacute jistotyldquo1136 Zaacutesada proporcionality (přiměřenosti) by měla zajistit dosaženiacute ciacutelů stanovenyacutech směrniciacute aniž by překročila raacutemec k tomu nezbytně nutneacuteho1137

Jelikož se zaacutesada rovnosti a zaacutekazu diskriminace v mnoha ohledech překryacutevajiacute rozhodli jsme se je spojit a naopak v raacutemci zaacutesady přiměřenosti zdůraznit prvek hospodaacuternosti

Pokud institut odraacutežiacute viacutece zaacutesad identifikovali jsme tu kteraacute se na jeho uacutepravě projevuje nejviacutec 2221 Zaacutesada přiměřenosti

Ambiciacute staacutet se změnou s nejvyacuteznamnějšiacutem dopadem maacute rozšiacuteřeniacute zaacutesad zadaacutevaacuteniacute o čtvrtou zaacutesadu přiměřenosti1138 Zaacutesada přiměřenosti maacute posiacutelit ekonomickou efektivitu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech

zakaacutezek neboť ve směrnici z roku 2004 byl kladen přiacutelišnyacute důraz na splňovaacuteniacute formaacutelniacutech naacuteležitostiacute zadaacutevaacuteniacute Zadaacutevaacuteniacute se pak prodražovalo a prodlužovalo

V OZS se objevil takeacute novyacute druh zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute tzv inovačniacute partnerstviacute1139 Podle důvodoveacute čaacutesti se maacute užiacutet v přiacutepadě bdquonelze-li potřebu vyacutevoje inovativniacuteho vyacuterobku nebo služby nebo inovativniacutech stavebniacutech praciacute a naacutesledneacute koupě vyacuteslednyacutech dodaacutevek uspokojit pomociacute řešeniacute kteraacute

1133 Bod č 123 důvodoveacute čaacutesti OZS 1134 JURČIacuteK Radek Veřejneacute zakaacutezky a koncese 2 dopl vyd Praha CH Beck 2014 S113 999 s ISBN 9788074004438 1135 Čl 18 SFEU In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1136 JURČIacuteK Radek Veřejneacute zakaacutezky a koncese 2 dopl vyd Praha CH Beck 2014 S111 999 s ISBN 9788074004438 1137 Bod 136 důvodoveacute čaacutesti OZS 1138 Čl 18 OZS 1139 Čl 31 OZS

303

jsou již na trhu dostupnaacuteldquo1140 Tento druh zadaacutevaciacutech řiacutezeniacute by měl umožnit zajistit takoveacute dodaacutevky

ktereacute nejsou v daneacutem přiacutepadě dostupneacute a poskytnout zadavateli většiacute flexibilitu Domniacutevaacuteme se že inovačniacute partnerstviacute je projevem zaacutesady přiměřenosti jelikož umožňuje zadavateli v přiacutepadě potřeby neotřeleacuteho řešeniacute ziacuteskat noveacute na trhu neexistujiacuteciacute dodaacutevky přičemž podle stareacute uacutepravy by takoveacute řešeniacute nebylo možneacute či by bylo alespoň velmi složiteacute

Rozšiacuteřen byl takeacute okruh vyacutejimek z působnosti OZS o novou vyacutejimku tyacutekajiacuteciacute se zastupovaacuteniacute advokaacutetem v soudniacutech spraacutevniacutech či smiacuterčiacutech a rozhodčiacutech řiacutezeniacutech Novaacute vyacutejimka je projevem zaacutesady přiměřenosti neboť už nebude nutneacute organizovat mnohdy administrativně naacuteročneacute zadaacutevaciacute řiacutezeniacute pro služby advokaacuteta ktereacute se mohou v průběhu procesu měnit

V raacutemci hodnoceniacute na zaacutekladě ekonomickeacute vyacutehodnosti nabiacutedky1141 bude nově možneacute je hodnotit podle bdquoexpertnostildquo kvalifikačniacuteho tyacutemu a bude možneacute vyloučit uchazeče kteřiacute v nabiacutedce

porušujiacute povinnosti stanoveneacute sociaacutelniacutem praacutevem pracovniacutem praacutevem a praacutevem životniacuteho prostřediacute Pro usnadněniacute vyacuteběru na zaacutekladě sociaacutelniacutech či ekologickyacutech kriteacuteriiacute jsou zavedeny tzv

štiacutetky1142 Ty usnadňujiacute v jednom přiacutepadě užitiacute hodnoceniacute na zaacutekladě ekonomickeacute vyacutehodnosti nabiacutedky ve druheacutem přiacutepadě pak zohledňovaacuteniacute sociaacutelniacutech či ekologickyacutech dopadů 2222 Zaacutesada hospodaacuternosti

V OZS došlo takeacute k bdquozhmotněniacuteldquo institutu tzv in-house zadaacutevaacuteniacute1143 kteryacute umožňuje zadavateli se v přiacutepadě zadaacuteniacute zakaacutezky v raacutemci jednoho zadavatelskeacuteho subjektu vyhnout postupu podle zadaacutevaciacutech směrnic Tato otaacutezka nicmeacuteně byla dovozena již judikaturou SDEU 1144 a uplatňovaacutena i v režimu staryacutech zadaacutevaciacutech směrnic změna maacute tedy spiacuteše legislativně ndash technickyacute dopad Zaacutesada hospodaacuternosti je zde vyacuteraznaacute neboť by bylo poměrně nelogickeacute nutit zadavatele do zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek pro potřeby ktereacute by si mohli opatřit sami ze svyacutech zdrojů

V raacutemci přiacutepravy zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute budou moci zadavateleacute využiacutet služeb placenyacutech odborniacuteků či tržniacutech subjektů prostřednictviacutem institutu předběžneacute tržniacute konzultace1145 při ktereacute bude

možneacute ziacuteskat kliacutečoveacute informace pro uacutespěšneacute zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky OZS zaacuteroveň zavaacutediacute mechanismy jež braacuteniacute využitiacute teacuteto vyacutehody v naacutesledujiacuteciacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacute Diacuteky tomuto institutu bude nově možneacute vyhlašovat vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute s většiacute zohledněniacutem potřeb zadavatele a situace na trhu což by ve vyacutesledku mělo znamenat že zadavatel dle zaacutesady hospodaacuternosti ušetřiacute veřejneacute prostředky

Novinkou kteraacute maacute ambice staacutet se efektivniacutem a usnadňujiacuteciacutem naacutestrojem při zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek ale jež se může lehce zvrhnout v antitransparentniacute a korupčniacute institut je sniacuteženiacute počtu jinak kvalifikovanyacutech dodavatelů1146 Zadavatel diacuteky tomu může sniacutežit počet dodavatelů na

zaacutekladě objektivniacutech a nediskriminačniacutech kriteacuteriiacute tak aby nebylo nutneacute v dalšiacutech kolech řiacutezeniacute posuzovat velkeacute množstviacute nabiacutedek Zaacutesadu hospodaacuternosti zde spatřujeme v důsledciacutech tohoto opatřeniacute ktereacute by mělo veacutest ke sniacuteženiacute naacutekladů na zadaacutevaciacute řiacutezeniacute

Nově bude možneacute měnit zadavatelem uzavřenou smlouvu v přiacutepadě1147 že se rozsah změn vejde do 10 celkoveacuteho finančniacuteho objemu zakaacutezky u zakaacutezek na služby či dodaacutevky popř 15 u zakaacutezek na stavebniacute praacutece Zaacutesada hospodaacuternosti se projevuje v uacutespoře naacutekladů jež diacuteky nově se objevivšiacutem potřebaacutem dřiacuteve vznikaly kvůli nutnosti projiacutet si znovu naacutekladnyacutem procesem zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek

Změn se dočkal i institut bdquoviacutecepraciacuteldquo1148 kteryacute nově umožňuje zadaacutevat viacutecepraacutece do 50

finančniacuteho objemu zakaacutezky a to i opakovaně Zde je snaha o zvyacutešeniacute hospodaacuternosti vedena podobnyacutemi myšlenkovyacutemi pohnutkami jako u institutu změny uzavřeneacute smlouvy

1140 Bod č 49 důvodoveacute čaacutesti OZS 1141 Čl 67 odst 2 OZS 1142 Čl 43 OZS 1143 Čl 12 OZS 1144 Např rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 18 listopadu 1999 Teckal Srl proti Comune di Viano a Azienda Gas-Acqua Consorziale (AGAC) di Reggio Emilia (C-10798) In ASPI [praacutevniacute informačniacute

systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1145 Čl 40 OZS 1146 Čl 65 OZS 1147 Čl 72 OZS 1148 Čl 72 OZS

304

2223 Zaacutesada transparentnosti

Nově je řešena otaacutezka tzv smiacutešenyacutech zakaacutezek1149 kdy jsou stanovena pravidla pro určeniacute o jakyacute druh veřejneacute zakaacutezky se jednaacute Pravidlo lze zobecnit naacutesledovně pokud je možneacute zakaacutezky objektivně oddělit budou se na čaacutesti zakaacutezek vztahovat pravidla pro přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku pokud je neniacute možneacute oddělit užijiacute se pravidla podle hlavniacuteho předmětu plněniacute veřejneacute zakaacutezky Pravidla pro užitiacute smiacutešenyacutech zakaacutezek jsou projevem zaacutesady transparentnosti neboť bude předem jasneacute jakaacute kriteacuteria a pravidla se budou pro danou zakaacutezku vztahovat a nebude možneacute je specifikovat zadavatelem což by mohla veacutest ke sniacuteženiacute transparentnosti a zvyacutešeniacute korupčniacuteho potenciaacutelu

V raacutemci zvyšovaacuteniacute transparentnosti je zavedena povinnost uveřejňovat zadaacutevaciacute dokumentaci na internetu1150 Daacutele je přiacutetomna možnost užiacutet zvlaacuteštniacute postupy při zadaacutevaacuteniacute - elektronickou aukci1151 a elektronickeacute katalogy1152 Zde jsou rysy zaacutesady transparentnosti zřetelneacute zpřiacutestupněniacute zadaacutevaciacute dokumentace a elektronickeacute draženiacute zakaacutezek zvyacutešiacute informovanost o danyacutech zakaacutezkaacutech a umožniacute lepšiacute veřejnyacute dohled nad zadaacutevaacuteniacutem zakaacutezek

V neposledniacute řadě došlo ke zpřiacutesněniacute střetu zaacutejmu1153 mezi veřejnyacutem zadavatelem administraacutetorem veřejnyacutech zakaacutezek a dodavatelem Projev zaacutesady transparentnosti je jasnyacute ciacutelem je zabraacutenit koluzniacutemu jednaacuteniacute a korupci mezi vyacuteše uvedenyacutemi subjekty zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 2224 Zaacutesada nediskriminace a rovnosti

Pro posiacuteleniacute mezinaacuterodniacuteho prvku v zadaacutevaciacutech řiacutezeniacutech bylo zavedeno jednotneacute evrospkeacute osvědčeniacute1154 ktereacute bude platneacute v celeacute Evropskeacute unii a bude potvrzovat splněniacute kvalifikačniacutech a dalšiacutech kriteacuteriiacute Tyto doklady budou moci byacutet zveřejněny v online databaacutezi dokladů E-certis1155 diacuteky niacutež odpadne povinnost složitě prokazovat splněniacute předpokladů pro podaacuteniacute nabiacutedky Tyto novinky usnadniacute přiacutestup k zadaacutevaciacutemu řiacutezeniacute přeshraničniacutem dodavatelům a to promiacutetaacute zaacutesadu nediskriminace

Při posuzovaacuteniacute kvalifikace nebude nutneacute vyloučit uchazeče kteryacute maacute nedoplatky vůči staacutetu1156 za předpokladu že si s niacutem dohodl splaacutetkovyacute kalendaacuteř Nově nebudou diskriminovaacuteni uchazeči kteřiacute majiacute sice nedoplatky vůči staacutetu ale na druhou stranu majiacute zaacutejem na řešeniacute teacuteto situace Okruh dodavatelů tak o ně bude rozšiacuteřen čiacutemž je daacuten průchod zaacutesadě nediskriminace

23 Mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena

Po vyacutečtu novinek představiacuteme mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu starou znaacutemou unijniacuteho praacuteva z pohledu směrnicoveacuteho kontextu

V OZS je tento institut upraven v čl 69 kteryacute stanoviacute povinnost veřejnyacutech zadavatelů vyžadovat vysvětleniacute ceny či naacutekladů po dodavateliacutech pokud se cena v nabiacutedce jeviacute jako mimořaacutedně niacutezkaacute

Důvodovaacute čaacutest k tomu uvaacutediacute bdquoNabiacutedky na stavebniacute praacutece dodaacutevky nebo služby ktereacute se jeviacute mimořaacutedně niacutezkeacute mohou byacutet založeny na technicky hospodaacuteřsky nebo praacutevně nevhodnyacutech předpokladech či postupech Nebude-li uchazeč schopen poskytnout dostatečneacute vysvětleniacute veřejnyacute zadavatel by měl byacutet opraacutevněn tuto nabiacutedku odmiacutetnout Odmiacutetnutiacute by mělo byacutet povinneacute v přiacutepadech kdy veřejnyacute zadavatel zjistiacute že mimořaacutedně niacutezkaacute cena nebo navrhovaneacute naacuteklady jsou důsledkem nedodrženiacute imperativniacutech norem praacuteva Unie nebo z nich vyplyacutevajiacuteciacutech vnitrostaacutetniacutech praacutevniacutech předpisů v oblastech sociaacutelniacuteho nebo pracovniacuteho praacuteva nebo praacuteva životniacuteho prostřediacute nebo ustanoveniacute mezinaacuterodniacuteho pracovniacuteho praacutevaldquo 1157

Staraacute zadaacutevaciacute směrnice vychaacuteziacute z odlišneacute textace nicmeacuteně obsah institutu zůstaacutevaacute viacutecemeacuteně stejnyacute OZS pouze obsahuje podrobnějšiacute uacutepravu procesu posuzovaacuteniacute mimořaacutedně niacutezkeacute

1149 Čl 3 OZS 1150 Čl 53 OZS 1151 Čl 35 OZS 1152 Čl 36 OZS 1153 Čl 24 OZS 1154 Čl 59 OZS 1155 Čl 61 OZS 1156 Čl 57 odst 2 OZS 1157 Bod č 103 důvodoveacute čaacutesti OZS

305

nabiacutedkoveacute ceny Ani jedna směrnice se nezabyacutevaacute pro naše uacutečely důležitou otaacutezkou jak přesně určit mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu

OZS pracuje se slovesem bdquojevit seldquo staraacute směrnice pak se slovesem bdquozdaacutet seldquo nicmeacuteně obě slovesa implikujiacute subjektivnost posuzovaacuteniacute zadavatelem a takeacute dispozitivnost transpozice zaacutekonodaacutercem V tomto směru směrnice neposkytuje žaacutednyacute naacutevod a jsou s niacute kompatibilniacute všechna niacuteže navrhovanaacute řešeniacute

231 Analyacuteza vztahu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a dalšiacutech institutů

Vzhledem k zaměřeniacute teacuteto praacutece považujeme ještě před uacutevahami o možnyacutech způsobech uacutepravy mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny za nutneacute podrobit OZS analyacuteze a zjistit zda neobsahuje instituty či uacutepravy ktereacute by byly na překaacutežku nabiacutezenyacutem možnostem řešeniacute institutu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

Rozhodujiacuteciacute vliv budou miacutet zaacutesady rovneacuteho zachaacutezeniacute nediskriminace transparentnosti a přiměřenosti protože prozařujiacute uacutepravou veřejnyacutech zakaacutezek Tomu se podrobněji věnuje dalšiacute kapitola Podstatneacute je v souladu s niacutezkou nabiacutedkovou cenou vniacutemat takeacute institut změny smluv na veřejneacute zakaacutezky v době jejich trvaacuteniacute podle čl 72 OZS kteryacute umožňuje dodatečně změnit uzavřenou

smlouvu do 50 hodnoty celeacute zakaacutezky a to i opakovaně což je poměrně benevolentniacute uacuteprava ktereacute v přiacutepadě podaacuteniacute nabiacutedky s mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenou umožňuje dodatečně bdquokompenzovatldquo ziskovost dodavateli kteryacute takovou nabiacutedku učiniacute

Takoveacute jednaacuteniacute by bylo v rozporu se zaacutekladniacutemi zaacutesadami zadaacutevaacuteniacute na druhou stranu by bylo vhodneacute tento probleacutem řešit i přiacutemo a to spraacutevnou transpozici mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Už teď prozradiacuteme že v uacutevahu připadajiacute dvě zaacutekladniacute řešeniacute subjektivniacute určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a určeniacute dle předem nastaveneacuteho vzorce

Pokud bychom se přiklonili k subjektivniacutemu určeniacute přiznaacuteme potencionaacutelniacutem zadavatelům velkou dispozici s tiacutemto institutem tedy možnost přezkoumaacutevat teacuteměř každou nebo naopak teacuteměř žaacutednou nižšiacute cenovou nabiacutedku což může vyuacutestit ve vysokeacute administrativniacute naacuteklady na realizaci zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute nebo k vyacuteše zmiacuteněnyacutem probleacutemům kdy zadavatel nebude vyžadovat piacutesemneacute vysvětleniacute nabiacutezeneacute ceny a naacutesledně využije v koluzi s dodavateli institut změny smlouvy k naacutesledneacutemu a uměleacutemu navyacutešeniacute ceny zakaacutezky

Ovlivnit tento institut může takeacute využitiacute subdodavatele upraveneacuteho v čl 71 OZS Je totiž nutneacute vziacutet v potaz možnost že nabiacutedka bude obsahovat plněniacute od subdodavatelů kteřiacute ať už zaacuteměrně či neuacutemyslně nabiacutednou niacutezkou cenu kteraacute se pak promiacutetne do oneacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny To je nicmeacuteně spiacuteše otaacutezka odpovědnosti subdodavatelů a daacutele se jiacute nebudeme zabyacutevat

Naopak třeba in-house zadaacutevaacuteniacute se mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny dotyacutekaacute jen nepřiacutemo v takoveacutem přiacutepadě totiž neniacute nutneacute cenu posuzovat vůbec

Ve zbytku je zadaacutevaciacute směrnice neutraacutelniacute a nevylučuje použitiacute ani jedneacute varianty

3 MIMOŘAacuteDNĚ NIacuteZKAacute NABIacuteDKOVAacute CENA

V mezirezortniacutem připomiacutenkoveacutem řiacutezeniacute bylo k věcneacutemu zaacuteměru noveacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech doručeno 5881158 připomiacutenek Ty se skoro všechny podařilo vypořaacutedat a naacutevrh byl pak podaacutevaacuten pouze se dvěma rozpory

Prvniacute z nich se dle připomiacutenky č 587 tyacutekal naacutevrhu Bezpečnostniacute informačniacute služby na sniacuteženiacute limitů pro povinnyacute postup podle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Tiacutem se v praacuteci daacutele zabyacutevat nebudeme

Druhyacute rozpor se vztahoval k připomiacutence č 497 Uacuteřadu na ochranu hospodaacuteřskeacute soutěže kteryacute s ohledem na požadavky praxe prosazoval poskytnutiacute jednoznačneacuteho vodiacutetka k určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Rozpor byl způsoben předevšiacutem tiacutem že UacuteOHS nepředložil žaacutednyacute naacutevrh řešeniacute daneacute problematiky A oheň byl na střeše

Rozhodli jsme se proto že se v našem široce stanoveneacutem teacutematu po dvou uacutevodniacutech a obecnyacutech kapitolaacutech o zaacutesadaacutech noveacute praacutevniacute uacutepravy veřejnyacutech zakaacutezek zaměřiacuteme i na jednu konkreacutetniacute oblast v jejiacutemž určeniacute jsme vychaacutezeli praacutevě z vyacutesledků připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute Tu pak

1158 Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Mezirezortniacute řiacutezeniacute ndash vypořaacutedaciacute tabulka [online]

Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z appsodokcz

306

budeme do hloubky zkoumat abychom na vlastniacute kůži zakusili pozici připomiacutenkoveacuteho miacutesta a zjistili zda nešlo navrhnout nějakeacute řešeniacute a proč

V teacuteto kapitole se tedy pokusiacuteme nejprve představit institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Potom provedeme analyacutezu probleacutemu tak jak byl nastolen v připomiacutenkoveacutem řiacutezeniacute popiacutešeme možnaacute řešeniacute s důrazem na tvorbu pomocneacuteho vzorce a s ohledem na miacuteru souladnosti se zaacutesadami noveacute uacutepravy se k nejvhodnějšiacutemu přikloniacuteme

31 Pojem mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

Co to je mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena se z textu zaacutekona nedozviacuteme 1159 A kde nechaacute zaacutekonodaacuterce volneacute pole působnosti přispěchaacute na pomoc kdo může Už Vrchniacute soud v Olomouci proto judikoval že jde o bdquotzv neurčityacute praacutevniacute pojem Při jeho interpretaci se vlastniacute uvaacuteženiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu musiacute zaměři na konkreacutetniacute skutkovou podstatu a jejiacute vyhodnoceniacute a objasnit vyacuteznam neurčiteacuteho pojmu a jeho rozsah a hodnotit skutečnosti konkreacutetniacuteho přiacutepadu z toho hlediska zda je lze zařadit do raacutemce vytvořeneacuteho rozsahem neurčiteacuteho praacutevniacuteho pojmuldquo1160

Na to ve svyacutech uacutevahaacutech navaacutezal UacuteOHS když doplnil že pro určeniacute zda se jednaacute o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkou cenu bdquoza podstatneacute a stěžejniacute se tedy považuje hledisko vztahu nabiacutedkoveacute ceny a předmětu plněniacute tj posouzeniacute zda je možneacute za nabiacutednutou cenu předmět veřejneacute zakaacutezky realizovatldquo1161 Naopak judikatura SDEU1162 se viacutece než interpretaciacute pojmu zabyacutevaacute předevšiacutem diskriminačniacutemi aspekty v jeho využiacutevaacuteniacute

Lze tedy uzavřiacutet že mnoheacute probleacutemy a komplikace souvisejiacuteciacute s mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenou vyvěrajiacute z nesnadneacuteho naplněniacute samotneacuteho pojmu a toho že tento institut nelze vniacutemat samostatně ale je potřeba v něm zohlednit mnoho dalšiacutech faktorů

Zaacutesadniacutem se tedy jeviacute už určeniacute zda se v konkreacutetniacutem přiacutepadě jednaacute o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu neboť smyslem tohoto institutu je bdquoochrana zadavatele proti takovyacutem uchazečům kteřiacute jednajiacute s ciacutelem zviacutetězit ve vyacuteběroveacutem řiacutezeniacute předloženiacutem ceny za kterou neniacute možno zakaacutezku realizovatldquo1163

32 Uacuteprava mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny v čase

Hospodařeniacute s veřejnyacutemi prostředky bylo vždy ožehavyacutem teacutematem a proto s rozvojem civilizace a praacuteva poměrně zaacutehy došlo na uacutepravu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Na našem uacutezemiacute bylo vydaacuteno na sklonku habsburskeacute monarchie nařiacutezeniacute č 611909 ř j o zadaacutevaacuteniacute staacutetniacutech dodaacutevek a praciacute1164 Během existence samostatneacuteho Československa bylo vydaacuteno nařiacutezeniacute č 671920 Sb vlaacutedy republiky Československeacute ze dne 17 prosince 1920 o zadaacutevaacuteniacute staacutetniacutech dodaacutevek a praciacute problematiku mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny ale neobsahovalo

Dalšiacute komplexniacute uacutepravou zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek se stal až v roce 1994 zaacutekon č 1991994 Sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek neboť za socialismu tuto otaacutezku nebylo vzhledem k centraacutelně plaacutenovaneacutemu hospodaacuteřstviacute zapotřebiacute praacutevně ošetřit Tento zaacutekon byl v souladu se zaacutepadniacutemi standardy byl přijat podle modeloveacuteho zaacutekona UNCITRAL což si paradoxně o deset let později vynutilo přijetiacute noveacuteho zaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek neboť praacutevě diacuteky inspiraci modelovyacutem zaacutekonem byl v rozporu s evropskou uacutepravou a před vstupem ČR do Evropskeacute unie bylo nutneacute tento rozpor odstranit

Co se tyacuteče samotneacute uacutepravy mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny ta zde byla upravena v sect 36 zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a obsahovala subjektivniacute kriteacuterium posuzovaacuteniacute nebylo předem

1159 Nicmeacuteně se z sect 77 odst 6 ZVZ dozviacuteme že mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena je nepřijatelnaacute a musiacute byacutet vyřazena Je tedy nežaacutedouciacute 1160 Rozsudek Vrchniacuteho soudu v Olomouci ze dne 1 uacutenora 2001 sp zn 2 A 92000-48 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1161 Odst 23 rozhodnutiacute UacuteOHS 4862011 ze dne 19 zaacuteřiacute 2011 č j R262011-148512011310-ASc In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1162 Balcar Polanskyacute a Spol Analyacuteza aktuaacutelniacute judikatury ESD v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek a koncesiacute a jejiacute vyacuteznam z hlediska českeacute vnitrostaacutetniacute uacutepravy a praxe [online] Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj

ČR [cit 1632015] Dostupneacute z wwwportal-vzcz 1163 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 17 řiacutejna 2012 sp zn 1 Afs 422012 - 51 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1164 DOLEŽALOVAacute Helena Historie zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Praacutevniacutek 1998 roč 137 č 9 s

800-816 ISSN 0231-6625

307

stanoveno jak tuto mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu určit určeniacute bylo ponechaacuteno na uacutevaze zadavatele kteryacute byl nucen si vyžaacutedat od uchazeče piacutesemneacute zdůvodněniacute teacuteto ceny v přiacutepadě že nabiacutezenou cenu identifikoval jako mimořaacutedně niacutezkou

Před vstupem ČR do Evropskeacute unie bylo nutneacute přijmout uacutepravu zadaacutevaacuteniacute kteraacute by nebyla v rozporu s evropskyacutem praacutevem resp evropskyacutemi směrnicemi zabyacutevajiacuteciacutemi se zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek což českyacute zaacutekonodaacuterce splnil přijetiacutem zaacutekona č 402004 Sb o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Ironiiacute osudu se stala skutečnost že tento zaacutekon byl poznamenaacuten značnyacutem množstviacutem chyb a musel byacutet mnohokraacutet novelizovaacuten Současně došlo na půdě Evropskeacute unie k přijetiacute novyacutech zadaacutevaciacutech směrnic ktereacute vyžadovaly implementaci do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu proto bylo přijato řešeniacute v podobě vypracovaacuteniacute dalšiacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech

Uacuteprava mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny byla bdquoukrytaldquo v raacutemci sect 61 zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacuteho se posuzovaacuteniacute nabiacutedek Při bližšiacutem pohledu na zněniacute vyacuteše uvedeneacuteho paragrafu můžeme konstatovat že novyacute zaacutekon zachoval mechanismy z minuleacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech nadaacutele bylo uplatňovaacuteno subjektivniacute kriteacuterium se stejnyacutemi naacutesledky

Zaacutekonem o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech z roku 2004 opouštiacuteme bdquohistorickeacute okeacutenkoldquo a budeme se podrobněji zabyacutevat ZVZ kteryacute byl z vyacuteše uvedenyacutech důvodů přijat pouheacute dva roky po předchoziacutem zaacutekonu

Institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny je v něm obsažen v sect 77 a opět vychaacuteziacute ze subjektivniacuteho kriteacuteria zadavateli je svěřeno posouzeniacute zda jde o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu či zda je ještě v pořaacutedku Důležiteacute je uveacutest že podle rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu bdquodo pravomoci Uacuteřadu naacuteležiacute pouze přezkoumaacutevaacuteniacute dodrženiacute zaacutekonneacuteho raacutemce postupu při zadaacutevaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky a nikoliv uacutevahy jednotlivyacutech členů hodnotiacuteciacute komise při posuzovaacuteniacute nabiacutedek a vyacuteběru nejvhodnějšiacute nabiacutedky () neboť vyacuteběr těchto uacutedajů a posouzeniacute nabiacutedek jsou svěřeny pouze komisi kteraacute maacute pro tento postup odpoviacutedajiacuteciacute odbornou způsobilostldquo

Při pohledu do historie je patrnaacute v českeacute praacutevniacute uacutepravě jistaacute kontinuita v přiacuteklonu k subjektivniacutemu určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny ani jednou se zaacutekonodaacuterce nepokusil autoritativně stanovit vzorec pro určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

33 Rozpor při transpozici noveacute zadaacutevaciacute směrnice

Jak jsme vysvětlili v uacutevodu teacuteto kapitoly hlavniacutem důvodem vyacuteběru mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny jako institutu našiacute podrobneacute analyacutezy byl rozpor vzniknuvšiacute na zaacutekladě připomiacutenky č 497 UacuteOHS Ten v niacute reflektoval obtiacuteže praxe při identifikaci mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a doplnil že bdquolze uzavřiacutet že Uacuteřad neniacute pro zachovaacuteniacute staacutevajiacuteciacuteho stavu ale pro to aby zaacutekon poskytl zadavateli jednoznačneacute vodiacutetko k tomu kdy maacute cenu považovat za mimořaacutedně niacutezkouldquo1165

Vypořadavatel však požadovaneacute vodiacutetko nevniacutemal jako vhodnou variantu s odůvodněniacutem že bdquopři použitiacute vzorců se ne vždy podařiacute naplnit smysl mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny protože mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena se může objevit i v jinyacutech přiacutepadech nepokrytyacutech vzorcem () Daacutele jsou vzorce použitelneacute pouze při vyššiacutem počtu podanyacutech nabiacutedek a proto lze předpoklaacutedat že ve velkeacutem počtu zadaacutevaciacutech řiacutezeniacute nebude možneacute vzorce využiacutetldquo1166

34 Možnaacute legislativniacute řešeniacute

Zmiacuteněnyacute rozpor z připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute nabiacuteziacute dvě možnaacute řešeniacute určeniacute vzorce pro identifikaci mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a postup stanovenyacute zadavatelem zahrnujiacuteciacute subjektivniacute zhodnoceniacute vyacuteše nabiacutedek zadavatelem a s ohledem na současnyacute stav v praxi rozšiacuteřen způsob určeniacute rozhodneacute hodnoty už v zadaacutevaciacute dokumentaci což je navrhovaacuteno i ve věcneacutem zaacuteměru noveacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech

Všechna tato možnaacute řešeniacute vyhodnotiacuteme ve vztahu k zaacutekladniacutem zaacutesadaacutem jak jsme je představili vyacuteše a jak je stanoviacute novaacute OZS bdquoVeřejniacute zadavateleacute jednajiacute s hospodaacuteřskyacutemi subjekty na

1165 Připomiacutenka č 497 sloupec bdquoPřipomiacutenkaldquo Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Mezirezortniacute řiacutezeniacute ndash vypořaacutedaciacute tabulka [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z appsodokcz 1166 Viz připomiacutenka č 497 sloupec bdquoVypořaacutedaacuteniacuteldquo Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Mezirezortniacute řiacutezeniacute ndash vypořaacutedaciacute tabulka [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z

appsodokcz

308

zaacutekladě zaacutesady rovneacuteho zachaacutezeniacute a nediskriminace a postupujiacute transparentniacutem a přiměřenyacutem způsobemrdquo 1167

341 Postup stanovenyacute zadavatelem

3411 Subjektivniacute posouzeniacute nabiacutedky

Jde o postup kdy zadavatel saacutem bdquoviacutecemeacuteně intuitivně a individuaacutelně posoudiacute konkreacutetniacute situaci v daneacute soutěžildquo1168 Jak vyplyacutevaacute z vyacuteše sepsaneacute geneze praacutevniacute uacutepravy jako pomocnaacute vodiacutetka intuici se dřiacuteve nabiacutezela cena vyacuterazně se odchylujiacuteciacute od ostatniacutech nabiacutedkovyacutech cen či odchylka od předpoklaacutedaneacute ceny předmětu veřejneacute zakaacutezky

Vztah k zaacutesadaacutem je pak naacutesledovnyacute postup ad hoc hodnoceniacute skoro jistě vylučuje jakoukoliv praacutevniacute jistotu a oteviacuteraacute prostor k nekaleacutemu korupčniacutemu jednaacuteniacute čiacutemž popiacuteraacute zaacutesady transparentnosti a rovnosti Takeacute prolomeniacute zaacutekazu diskriminace je v teacuteto situaci pravděpodobnějšiacute neboť tento způsob řešeniacute připouštiacute schovat diskriminačniacute jednaacuteniacute za haacutev bdquointuitivniacuteholdquo posuzovaacuteniacute

Naopak minimaacutelně prvek hospodaacuternosti v raacutemci přiměřenosti naplněn je když dovoluje zuacutečastněnyacutem subjektům soustředit se na ekonomickeacute tržniacute a dalšiacute nikoliv praacutevniacute aspekty daneacute zakaacutezky což byl v podobě odformalizovaacuteniacute ostatně jeden z důvodů přijetiacute noveacute směrnice Lze namiacutetnout že vyacutehoda hospodaacuternosti bude v přiacutepadě porušeniacute ostatniacutech zaacutesad vyvraacutecena průtahy způsobenyacutemi řiacutezeniacutemi určenyacutemi k naacutepravě nicmeacuteně jde dle našeho naacutezoru spiacuteše o ilustraci vzaacutejemneacute provaacutezanosti všech zaacutesad 3412 Posouzeniacute dle zadaacutevaciacute dokumentace

Věcnyacutem zaacuteměrem zmiacuteněneacute řešeniacute se od předchoziacuteho lišiacute tiacutem že navzdory autonomii zadavatele k určeniacute byť znovu intuitivniacutech a individuaacutelniacutech kriteacuteriiacute sloužiacuteciacutech k posouzeniacute nabiacutedkovyacutech cen jsou tato všem pevně dopředu znaacutema ze zadaacutevaciacute dokumentace To se odraacutežiacute v odlišnostech naplněniacute zaacutesad Dodavatel totiž může velmi snadno určit zda bude jeho nabiacutedkovaacute cena přezkoumaacutevaacutena či nikoliv Dopředu stanovenaacute kriteacuteria jsou vtěleniacutem zaacutesad transparentnosti a rovnosti Co se tyacuteče zaacutekazu diskriminace pravděpodobnost jeho prolomeniacute se snižuje Přiacutepadneacute stanoveniacute diskriminačniacutech kriteacuteriiacute se naviacutec bude snadněji dokazovat

Takeacute pro pravidlo přiměřenosti nelze shledat nic rozporuplneacuteho

342 Stanoveniacute za pomoci vzorce

Alternativou k subjektivniacutemu určeniacute nabiacutedkoveacute ceny je jejiacute zakotveniacute v zaacutekoně podle předem stanoveneacuteho vzorce kteryacute by se aplikoval univerzaacutelně na veškeraacute zadaacutevaciacute řiacutezeniacute Otaacutezkou kterou je nutneacute si položit předtiacutem než přistoupiacuteme k samotneacutemu určeniacute vzorce je co je to mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena A jak ji maacuteme určit od jakeacuteho bodu už můžeme konstatovat že nabiacutedkovaacute cena bdquonezdravěldquo vybočuje ze standardniacuteho průměru a je bdquopodezřelaacuteldquo natolik že je nutneacute ji označit za mimořaacutedně niacutezkou cenovou nabiacutedku

Pojem mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny jsme představili o několik stran vyacuteše proto se nyniacute pokusiacuteme rovnou vyřešit otaacutezku jak ji určit Jako nejvhodnějšiacute se naacutem jeviacute vyjiacutet z uacutedajů předpoklaacutedaneacute hodnoty zakaacutezky a tzv vysoutěženeacute ceny tedy nabiacutedky vybraneacuteho uchazeče

Tyto uacutedaje jsou zaacutesadně1169 dostupneacute u všech veřejnyacutech zakaacutezek V potaz jsme brali možnost že by byla mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena určena vzhledem k nabiacutedkaacutem ostatniacutech dodavatelů např pokud by cena byla nižšiacute než X aritmetickeacuteho průměru všech veřejnyacutech zakaacutezek

Toto řešeniacute jsme se rozhodli zavrhnout neboť může nastat i situace kdy bude podaacutena pouze jedna nabiacutedka1170 kterou je možneacute označit jako mimořaacutedně niacutezkou nebo budou podaacuteny pouze dvě či tři nabiacutedky a pak by vypoviacutedaciacute hodnota takoveacuteho uacutedaje byla značně narušena

1167 Čl 18 odst 1 směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek a o zrušeniacute směrnice 200418ES 1168 Rozhodnutiacute UacuteOHS ze dne 31 května 2004 č j 3R1604-KU In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1169 Samozřejmě neplatiacute u veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu 1170 Požadavek zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech aby bylo zrušeno zadaacutevaciacute řiacutezeniacute když je podaacutena pouze jedna nabiacutedka zanikla posledniacute novelizaciacute neboť se v praxi přiacuteliš neosvědčila

309

Abychom byli schopni navrhnout vzorec kteryacute by bylo možneacute včlenit do noveacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech nejdřiacuteve jsme museli kvantifikovat uacutedaje o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech

Otaacutezkou kterou jsme museli vyřešit nejdřiacuteve byl nedostatek uacutedajů ktereacute by bylo možno zanalyzovat neboť neexistujiacute statistiky obsahujiacuteciacute uacutedaje o předpoklaacutedaneacute hodnotě a vysoutěženeacute ceně jednotlivyacutech zakaacutezek

Proto byl naacutemi vytvořen statistickyacute soubor kteryacute obsahuje uacutedaje ziacuteskaneacute z Věstniacuteku veřejnyacutech zakaacutezek1171 s uacutedaji o cenaacutech deseti1172 viacutetěznyacutech nabiacutedek dodavatelů v zadaacutevaciacutem řiacutezeniacute na služby dodaacutevky a stavebniacute praacutece Aby byl zachovaacuten faktor naacutehodneacute vyacuteběru a jisteacute průřezovost i všemi veřejnyacutemi zakaacutezkami zahrnuli jsme do souboru nabiacutedky sestupně podle data uveřejněniacute ve Věstniacuteku veřejnyacutech zakaacutezek k datu 6 3 2014

Takeacute jsme se rozhodli nerozlišovat mezi nadlimitniacutemi podlimitniacutemi a zakaacutezkami maleacuteho rozsahu neboť se domniacutevaacuteme že pravidla pro určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny by se měla vztahovat na všechny veřejneacute zakaacutezky bez ohledu na velikost finančniacuteho objemu zakaacutezky Daacutele je nutneacute uveacutest že z datoveacuteho souboru byly vyřazeny veřejneacute zakaacutezky na jejichž formulaacuteři chyběl uacutedaj o předpoklaacutedaneacute hodnotě veřejneacute zakaacutezky

Otaacutezkou kterou jsme museli vyřešit bylo jak hodnoty porovnaacutevat když se finančniacute objem zakaacutezek lišiacute v některyacutech přiacutepadech i o stovky procent Z toho důvodu jsme jako vyacutechoziacute kriteacuterium pro porovnaacuteniacute zvolili poměr mezi vysoutěženou cenou veřejneacute zakaacutezky a jejiacute předpoklaacutedanou hodnotou diacuteky ktereacutemu můžeme porovnaacutevat všechny uacutedaje bez ohledu na jejich finančniacute objem Tento poměr je poteacute kvůli grafickeacutemu zpracovaacuteniacute zaokrouhlen na jedno desetinneacute miacutesto

Nabiacuteziacute se naacutem dvě možnosti a to buď stanoveniacute jednotneacuteho vzorce pro všechny veřejneacute zakaacutezky nebo stanoveniacute odlišnyacutech vzorců pro veřejneacute zakaacutezky na služby dodaacutevky a stavebniacute praacutece V potaz je nutneacute vziacutet zcela odlišnaacute specifika jednotlivyacutech zakaacutezek napřiacuteklad lze předpoklaacutedat že u zakaacutezky na služby je předpoklad pro sniacuteženiacute ceny většiacute 1173 než u stavebniacutech praciacute nebo dodaacutevek Jak jsme ale uvedli vyacuteše tato praacutece si neklade za ciacutel vytvořeniacute komplexniacuteho vzorce maacute sloužit pouze jako naacutevod pro jeho vytvořeniacute Proto budeme pracovat s variantou ve ktereacute zahrneme všechny druhy veřejnyacutech zakaacutezek do jednoho vzorce Pokud bychom chtěli takoveacute kriteacuterium vytvořit bylo by nutneacute přidělit jednotlivyacutem druhům veřejnyacutech zakaacutezek poměrovou hodnotu podle ktereacute bychom zjištěneacute uacutedaje vynaacutesobily

1171Uacutedaje o viacutetěznyacutech dodavateliacutech Věstniacutek veřejnyacutech zakaacutezek [online] Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR [cit 1632015] Dostupneacute z wwwvestnikverejnychzakazekcz 1172Tento soubor byl vytvořen jako pouhyacute vyacutepočetniacute model pro uacutečely teacuteto praacutece je nutneacute jej vniacutemat v daneacutem kontextu ndash tedy jako silně zjednodušujiacuteciacute a nenaacutezornyacute Skutečnyacute vyacutesledek bychom ziacuteskali až při interpretaci mnohem viacutece dat nejleacutepe všech zveřejněnyacutech zakaacutezek v daneacutem roce Tato kapitola si klade za ciacutel poskytnout pouze naacutevod jak takovyacute vzorec ziacuteskat 1173Služby majiacute nehmotnou povahu variabilniacute naacuteklady budou zaacutesadně nižšiacute než u dodaacutevek či stavebniacutech praciacute kde je nutneacute kalkulovat s naacutekupem komponentů pro jejich provedeniacute

310

Tabulka 1 uacutedaje z Věstniacuteku veřejnyacutech zakaacutezek Pokud se podiacutevaacuteme na tabulku uacutedajů z Věstniacuteku veřejnyacutech zakaacutezek vidiacuteme že vyacutesledky

neoscilujiacute kolem určiteacute hodnoty a neniacute možneacute jednoznačně řiacuteci že od teacuteto hodnoty je cena skutečně mimořaacutedně niacutezkaacute

311

Domniacutevaacuteme se že do značneacute miacutery je to způsobeno velikostiacute datoveacuteho souboru kteryacute kvůli tomu nemaacute dostatečnou vypoviacutedaciacute hodnotu Pokud bychom ziacuteskali dostatečnyacute počet uacutedajů v ideaacutelniacutem přiacutepadě všechny zakaacutezky uveřejněneacute ve Věstniacuteku by měly kvalitativně zcela jinou hodnotu Je nutneacute braacutet tuto praacuteci skutečně jako jakyacutesi bdquonaacutevodldquo podle ktereacuteho by mohl byacutet určen skutečnyacute vzorec

Předpoklaacutedaacuteme že by uacutedaje měli vytvořit po zpracovaacuteniacute tzv normaacutelniacute neboli Gaussovo rozloženiacute tedy že hodnoty by měly miacutet největšiacute vyacuteskyt kolem průměru a čiacutem viacutece by se odchylovali od středniacute hodnoty směrem k nižšiacute ceně tiacutem by jejich vyacuteskyt klesal Za skutečně mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu bychom pak považovali cenu nižšiacute než dvojnaacutesobek směrodatneacute odchylky tedy okolo cca 21 1174

Na prvniacute pohled se může zdaacutet že tyto hodnoty jsou velmi niacutezkeacute neboť by to znamenalo že cca 98 všech vysoutěženyacutech nabiacutedek by bylo bdquov pořaacutedkuldquo a nepřezkoumatelnyacutech ale musiacuteme si uvědomit že takoveacuteto hodnoty zahrnujiacute všechny vysoutěženeacute jevy a užitiacute institutu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny by mělo identifikovat mimořaacutedně niacutezkou cenu

Křivka by se měla řiacutedit normaacutelniacutem rozloženiacutem a hodnoty bliacuteže ke středu se zvyšujiacute poměrně rychle proto by kriteacuterium dvojnaacutesobku směrodatneacute odchylky mělo byacutet odpoviacutedajiacuteciacute

Graf 1 Rozloženiacute poměru nabiacutedkovyacutech cen vůči předpoklaacutedaneacute hodnotě

Z grafu je patrneacute že při zpracovaacuteniacute pouhyacutech třiceti uacutedajů hodnoty vytvaacuteřiacute Gaussovo

rozloženiacute vyacuteše uvedenaacute hypoteacuteza je tedy pravdivaacute a při většiacutem datoveacutem souboru by hodnoty měly patřičnou vypoviacutedaciacute hodnotu a vztahovala by se na ně pravidla pro normaacutelniacute rozloženiacute

Nicmeacuteně v raacutemci tohoto zjednodušeneacuteho modelu by hodnotě ve vyacuteši dvojnaacutesobku směrodatneacute odchylky nejleacutepe odpoviacutedal poměr mezi vysoutěženou cenou a předpoklaacutedanou hodnotou veřejneacute zakaacutezky ve vyacuteši 04 Navrhujeme tedy pro uacutečely teacuteto praacutece stanovit že jako mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena by měla byacutet určena nabiacutedka kteraacute bude nižšiacute či rovna 40 hodnoty veřejneacute zakaacutezky1175

35 Vyhodnoceniacute nejvhodnějšiacuteho způsobu

V teacuteto čaacutesti přistoupiacuteme ke zhodnoceniacute nabiacutezenyacutech variant s ciacutelem vybrat nejvhodnějšiacute uacutepravu tohoto institutu Tato čaacutest je rozdělena na dvě subkapitoly prvniacute se bude zabyacutevat vyhodnoceniacutem nejvhodnějšiacuteho způsobu uacutepravy z pohledu zaacutesad zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek druhaacute pak z komplexniacuteho pohledu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek

1174 Takoveacuteto hodnoty jsou teoriiacute považovaacuteny za skutečně mimořaacutedneacute napřiacuteklad v raacutemci testovaacuteniacute inteligencektereacute se takteacutež řiacutediacute normaacutelniacutem rozloženiacutem tyto hodnoty odpoviacutedajiacute IQ 130 + 1175Jednaacute se skutečně o naacutevrh sloužiacuteciacute jako přiacuteklad pro uacutečely teacuteto praacutece skutečně vypočtenaacute hodnota bude pravděpodobně mnohem nižšiacute

312

351 Vyhodnoceniacute z pohledu zaacutesad

3512 Vzorec

Zaacutekladniacute zaacutesady zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek si kladou za ciacutel učinit zadaacutevaciacute řiacutezeniacute transparentniacute a nediskriminujiacuteciacute při současneacutem zachovaacuteniacute rozumneacute miacutery uplatňovaacuteniacute těchto požadavků Z tohoto pohledu je stanoveniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny pomociacute vzorce žaacutedouciacute neboť kriteacuterium stanoveneacute zaacutekonodaacutercem neumožňuje odchylnou uacutepravu pro jednotlivaacute zadaacutevaciacute řiacutezeniacute uplatňuje se pro všechny stejně bez rozdiacutelu nikoho nediskriminuje a je dostatečně transparentniacute

Zaacutesada přiměřenosti může a nemusiacute byacutet vniacutemaacutena jako argument pro uplatněniacute teacuteto varianty neboť zaacuteležiacute na uacutehlu ze ktereacuteho na danou problematiku nahliacutežiacuteme Pokud budeme vniacutemat stanoveniacute vzorce zaacutekonodaacutercem jako vstřiacutecnyacute krok vůči zadavatelům kteryacutem tiacutemto způsobem odpadnou starosti s určeniacutem mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny zjednodušeniacutem zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute a v důsledku toho i uacutespoře naacutekladů můžeme konstatovat že z pohledu zaacutesady přiměřenosti je takoveacute užitiacute vzorce žaacutedouciacute

Pokud budeme naziacuterat na tento způsob jako na prvek kteryacute naopak ztiacutežiacute zadavatelům zadaacutevaciacute řiacutezeniacute neboť je bude nutit do identifikovaacuteniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute i v situaci kdy je jasneacute že se o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu nejednaacute či naopak je jasneacute že jde o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu ale neniacute možneacute ji takto kvůli rigiditě vzorce určit a důsledkem bude neschopnost dodavatele splnit zakaacutezku a značneacute prodraženiacute realizace požadovaneacuteho uacutekonu jeviacute se naacutem že takoveacute užitiacute je v rozporu se zaacutesadou přiměřenosti 3512 Specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci

Způsob určeniacute pomociacute specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci nechaacutevaacute konečneacute rozhodnutiacute na zadavateli Je vhodneacute poznamenat že dle OZS musiacute byacutet zadaacutevaciacute dokumentace zpřiacutestupněna na internetu což vede ke zvyacutešeniacute transparentnosti

Na druhou stranu je nutneacute si položit otaacutezku zda takoveacute řešeniacute nedaacutevaacute až přiacuteliš velkeacute pravomoci do rukou zadavatele kteryacute tiacutemto způsobem může zvolit na jednu stranu to nejvhodnějšiacute kriteacuterium ale na druhou stranu může zvolit i to kriteacuterium ktereacute mu umožniacute takovou cenu neidentifikovat aby se vyhnul komplikaciacutem nebo dokonce aby uměle navyacutešil v koluzi s dodavatelem cenu zakaacutezky Z pohledu transparentnosti nediskriminace a rovneacuteho zachaacutezeniacute je tedy nutneacute toto kriteacuterium zavrhnout Naopak pro zaacutesadu přiměřenosti je toto kriteacuterium vhodneacute neboť daacutevaacute možnost vyacuteběru zadavateli kteryacute může nejleacutepe posoudit ktereacute řešeniacute je pro něj nejvyacutehodnějšiacute 3513 Subjektivniacute posouzeniacute

Určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny zadavatelem na zaacutekladě jeho uvaacuteženiacute je nejmeacuteně vhodneacute z hlediska transparentnosti neboť umožňuje nezachovaacutevat jistou kontinuitu v rozhodovaacuteniacute určovat mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkovou cenu ad hoc a pro různeacute dodavatele odlišně Rozhodnutiacute o existenci mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a žaacutedost o piacutesemneacute zdůvodněniacute musiacute sice byacutet odůvodněny ale dle vyacuteše zmiacuteněneacute judikatury nelze přezkoumaacutevat samotneacute rozhodnutiacute pouze proces rozhodovaacuteniacute což daacutevaacute prostor sveacutevoli zadavatele

Z hlediska přiměřenosti je toto řešeniacute vhodnějšiacute než stanoveniacute pomociacute vzorce nicmeacuteně varianta specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci daacutevaacute zadavateli většiacute prostor pro specifikaci jeho potřeb

352 Vyhodnoceniacute z komplexniacuteho pohledu

3521 Vzorec

Pokud budeme na vzorec nahliacutežet komplexně a budeme braacutet do uacutevahy veškeraacute možnaacute kriteacuteria zdaacuteniacute jeho vyacutehodnosti neobstojiacute Stanoveniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny pomociacute vzorce je bezesporu objektivniacute transparentniacute nediskriminačniacute a jednoducheacute z pozice zadavatele ktereacutemu odpadaacute starost se složityacutem zdůvodňovaacuteniacutem určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a přiacutepadnyacutemi naacutemitkami dodavatelů Na druhou stranu je ale takoveacute kriteacuterium rigidniacute a neumožniacute přizpůsobit se daneacute situaci a povaze zakaacutezky Daacutele poskytuje bdquonaacutevodldquo dodavatelům kteřiacute si budou moci předem stanovit jakaacute cena je už považovaacutena za mimořaacutedně niacutezkou a s ohledem na to ji stanovit vyacuteše ačkoliv by pro ně takovaacute realizace byla staacutele ziskovaacute což ve sveacutem důsledku může veacutest k prodražovaacuteniacute zadaacutevaciacutech řiacutezeniacute V neposledniacute řadě je nutneacute vniacutemat neflexibilitu takoveacuteho

313

řešeniacute stačiacute že vzorec bude stanoven miacuterně nepřesně a institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny bude zcela nepoužitelnyacute ať už pro jeho vysokou či niacutezkou četnost vyacuteskytu 3522 Specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci

Takoveacuteto řešeniacute daacutevaacute pravomoci do rukou zadavatele kombinuje vyacutehody a bohužel i nevyacutehody obou řešeniacute a bude zaacuteležet na schopnostech a ciacutelech zadavatele jak bude rozumně schopnyacute s touto možnosti pracovat a zda nebude jeho ciacutelem zneužitiacute takoveacuteho institut Nicmeacuteně je nutneacute počiacutetat s tiacutem že rozhodnutiacute zadavatele podleacutehajiacute přezkumu ze strany Uacuteřadu na ochranu hospodaacuteřskeacute soutěže a je možneacute nespraacutevnaacute rozhodnutiacute zvraacutetit 3523 Subjektivniacute určeniacute

Subjektivniacute určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny vychaacuteziacute z historickeacute tradice českeacute uacutepravy zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek zadavateleacute i instituce majiacute zkušenosti s touto variantou a existujiacute i soudniacute rozhodnutiacute ze kteryacutech je možneacute vychaacutezet Obrovskou vyacutehodou takoveacuteho řešeniacute je jeho flexibilita umožňuje totiž posoudit každou nabiacutedku ad hoc v daneacutem kontextu Na druhou stranu maacute tato varianta mnoho nevyacutehod problematickaacute je zejmeacutena administrativniacute naacuteročnost a obava z podaacutevaacuteniacute naacutemitek dodavatelů pro zadavatele Dalšiacute nevyacutehodou je možnost koluzniacuteho jednaacuteniacute zadavatelů s dodavateli kteřiacute by mohli tento institut zneužiacutet ve svůj prospěch 3524 Zaacutevěr

Po zhodnoceniacute všech pozitiv i negativ jsme se rozhodli přiklonit k řešeniacute pomociacute specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci neboť kombinaci vyacutehod obou variant považujeme za nejlepšiacute řešeniacute ostatně proč miacutet v garaacuteži pouze Ferrari nebo Porsche když můžete miacutet obojiacute V raacutemci daneacuteho řešeniacute bude ale nutneacute zpracovat Ministerstvem pro miacutestniacute rozvoj metodiku kteraacute by poskytla naacutevod pro stanoveniacute vzorce popř jej v teacuteto metodice určila a poskytla dostatečneacute informace pro zadavatele tak aby si mohli erudovaně vybrat pro jejich potřeby to nejlepšiacute řešeniacute

ZAacuteVĚR

V uacutevodu našiacute praacutece jsme si položili několik otaacutezek vztahujiacuteciacutech se obecně k praacutevniacute uacutepravě veřejnyacutech zakaacutezek Jakeacute jsou tedy naše zaacutevěry

Oblast veřejnyacutech zakaacutezek zaujiacutemaacute vyacuteznamnou pozici v unijniacutem praacutevu Jeho zdrojem jsou primaacuterniacute i sekundaacuterniacute prameny z těch pak předevšiacutem rozhodnutiacute SDEU a směrnice Přijiacutemaacuteniacute novyacutech směrnic a naacuteročnost procesu jejich transpozice se nakonec odraacutežiacute v nutnosti promiacutetaacuteniacute neustaacutelyacutech změn do vnitrostaacutetniacute uacutepravy

Tyto změny mohou byacutet provaacuteděny s ohledem na atributy unijniacuteho praacuteva jakyacutemi jsou přiacutemyacute a nepřiacutemyacute uacutečinek směrnic existence institutu odpovědnosti staacutetu řiacutezeniacute pro porušeniacute povinnosti vyplyacutevajiacuteciacute z unijniacuteho praacuteva staacutetem Zaacutekonodaacuterce tedy ve finaacutele nemusiacute ani směrnici transponovat a přesto bude neprovedenaacute směrnice ovlivňovat rozhodneacute vztahy Ideaacutelniacute zaacutekonodaacuterce by však neměl o variantě neprovedeniacute uvažovat vždyť v plněniacute povinnostiacute by měl jiacutet přiacutekladem jiacutem zastupovanyacutech občanů a měl by k povinnosti transpozice přistupovat odpovědně Důkladnou přiacutepravu by pak měl věnovat uacutevahaacutem o obsahu budouciacutech zaacutekonů

Na pomoc je mu daacutena zejmeacutena důvodovaacute čaacutest směrnice stanovujiacuteciacute ciacutele noveacute uacutepravy Pro OZS platiacute za nejvyacuteznamnějšiacute ciacutele zefektivněniacute zadaacutevaacuteniacute a posiacuteleniacute mimoekonomickeacuteho dopadu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek

K dosaženiacute těchto ciacutelů napomaacutehaacute zavedeniacute novyacutech prvků zadaacutevaacuteniacute např zaacutesady přiměřenosti a institutů např inovačniacuteho partnerstviacute in-house zadaacutevaacuteniacute smiacutešenyacutech zakaacutezek či jednotneacuteho evropskeacuteho osvědčeniacute Tyto instituty v sobě zhmotňujiacute aspoň některou z obecně uznaacutevanyacutech zaacutesad zadaacutevaacuteniacute Z textu směrnice vypadaacute vše snadně a jasně Probleacutemy se tak objevujiacute na uacuterovni transpozice kdy ta musiacute splnit podmiacutenky stanoveneacute vnitrostaacutetniacutem praacutevem pro přijiacutemaacuteniacute zaacutekonů Jednou z nich je i předloženiacute věcneacuteho zaacuteměru zaacutekona a vypořaacutedaacuteniacute připomiacutenek

Tak tomu bylo i u transpozice OZS Z připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute vzešly dva rozpory ktereacute se nepodařilo odstranit Jedniacutem z nich byl rozpor ohledně způsobu určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

Ta neniacute žaacutednou novinkou a přece se nedařiacute naplňovat požadavky praxe a řešit s nimi spojeneacute probleacutemy Institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny jsme proto představili v jeho historickeacute

314

genezi jeho vztahu k ostatniacutem novinkaacutem dle OZS a abychom využili zjištěneacute podrobili jsme možnaacute řešeniacute testu zaacutesadami uacutepravy veřejnyacutech zakaacutezek

Z našeho baacutedaacuteniacute vyplynulo naacutesledujiacuteciacute Mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena nemůže byacutet vniacutemaacutena izolovaně ale s přesahy do jinyacutech institutů např změny smluv na veřejneacute zakaacutezky v době jejich trvaacuteniacute Pomocnyacutem kriteacuteriem je i historickaacute geneze samotneacuteho institutu kteraacute umožňuje odhalit ciacutele i způsoby jeho zavedeniacute V našem přiacutepadě tak historickyacute argument hovořiacute jednoznačně ve prospěch subjektivniacuteho určeniacute

Porovnaacuteniacute toho jak dvě nejčastějšiacute řešeniacute subjektivniacutem určeniacutem a pevně stanovenyacutem vzorcem naplňujiacute zaacutesady zadaacutevaacuteniacute a dalšiacute aspekty přineslo tento zaacutevěr Jako nejvhodnějšiacute se jeviacute řešeniacute stanoveniacutem specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci protože v nejlepšiacutem poměru kombinuje vyacutehody a uacuteskaliacute institutu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

Uacuteplnyacutem zaacutevěrem nezbyacutevaacute než zmiacutenit že psaniacute praacutece pro naacutes bylo velmi obohacujiacuteciacute V prveacute řadě jsme se naučili praacuteci v tyacutemu kteraacute aby byla tvůrčiacute a životaschopnaacute musiacute byacutet naplněna mnoha kompromisy a toleranciacute k odlišnyacutem pohledům na věc Daacutele jsme se seznaacutemili s rozsaacutehlou oblastiacute praacuteva jiacutež neniacute během studia věnovaacuteno mnoho prostoru uvědomili jsme si jak naacuteročneacute je sepsat kvalitniacute vědeckou praacuteci a jakaacute uacuteskaliacute jsou s tiacutem spojena

Seznam použiteacute literatury 1 Monografie odborneacute člaacutenky DOLEŽALOVAacute Helena Historie zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Praacutevniacutek 1998 roč 137 č 9 s 800-

816 ISSN 0231-6625 JURČIacuteK Radek Veřejneacute zakaacutezky a koncese 2 dopl vyd Praha CH Beck 2014 xxv 999 s ISBN 978-80-7400-443-8 KRČ Robert Zaacutekon o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech s komentaacuteřem a judikaturou 1 vyd Praha Linde

2013 xiv 1253 s ISBN 9788072018888 TOMAacuteŠEK Michal et al Praacutevo Evropskeacute unie Vyd 1 Praha Leges 2013 494 s ISBN 9788087576533 2 Praacutevniacute předpisy a soudniacute rozhodnutiacute

Akt o podmiacutenkaacutech přistoupeniacute Českeacute republiky Estonskeacute republiky Kyperskeacute republiky Lotyšskeacute republiky Litevskeacute republiky Maďarskeacute republiky Republiky Malta Polskeacute republiky Republiky Slovinsko a Slovenskeacute republiky a o uacutepravaacutech smluv na nichž je založena Evropskaacute unie ze dne 16 dubna 2003 č 442004 Sb m s In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozhodnutiacute Uacuteřadu na ochranu hospodaacuteřskeacute soutěže ze dne 19 zaacuteřiacute 2011 č j R262011-148512011310-ASc In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozhodnutiacute Uacuteřadu na ochranu hospodaacuteřskeacute soutěže ze dne 31 května 2004 č j 3R1604-KU In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 17 řiacutejna 2012 spzn 1 Afs 422012 - 51 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu č j 2 A 92002 - 62 ze dne 16 března 2004 In ASPI

[praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 5 dubna 1979 ve věci Staacutetniacute zastupitelstviacute proti Tulliu Ratti (14878) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeulegal-contentENTXTPDFuri=CELEX61978CJ0148ampqid=1426450830671ampfrom=CS Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 2 prosince 1986 ve věci Komise Evropskyacutech společenstviacute proti Belgickeacutemu kraacutelovstviacute (23985) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeuresourcehtmluri=cellar6ccca488-7047-4e79-8898-2d5174e7031e000203DOC_2ampformat=PDF Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 8 řiacutejna 1987 ve věci Kolpinghuis Nijmegen BV (8086) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeuresourcehtmluri=cellar09d07fa8-c68a-4212-9930-92b97193c86a000206DOC_2ampformat=PDF Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 20 zaacuteřiacute 1988 ve věci Gebroeders Beenjes BV proti Staat der Nederlanden (3187) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeuresourcehtmluri=cellar2131b4df-9cde-4e99-8fab-9abc704eded0000203DOC_1ampformat=PDF Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 18 listopadu 1999 ve věci Teckal Srl proti Comune di Viano a Azienda Gas-Acqua Consorziale (AGAC) di Reggio Emilia (C-10798) Dostupneacute z httpeur-

315

lexeuropaeulegal-contentENTXTPDFuri=CELEX61998CJ0107ampqid=1426451877949ampfrom=CS Rozsudek ze dne 26 zaacuteřiacute 2000 ve věci Unilever Italia SpA proti Central Food SpA (C-44398) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeulegal-contentENTXTPDFuri=CELEX61998CJ0443ampqid=1426450678243ampfrom=CS Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 27 listopadu 2001 ve spojeneacute věci Impresa Lombardini SpA a Impresa Ing Mantovani SpA proti ANAS (C-28599 a C-28699) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeulegal-contentENTXTPDFuri=CELEX61999CJ0285ampqid=1426449305132ampfrom=CS Rozsudek Vrchniacuteho soudu v Olomouci ze dne 17 června 1999 sp zn 2 A 199 - 32 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozsudek Vrchniacuteho soudu v Olomouci ze dne 1 uacutenora 2001 sp zn 2 A 92000-48 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek a o zrušeniacute směrnice 200418ES In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201425EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute zakaacutezek subjekty působiacuteciacutemi v odvětviacute vodniacuteho hospodaacuteřstviacute energetiky dopravy a poštovniacutech služeb a o zrušeniacute směrnice 200417ES In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Smlouva o Evropskeacute unii In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Smlouva o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Uacutestavniacute zaacutekon č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Zaacutekon č 1372006 Sb o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 3 Dalšiacute elektronickeacute prameny

Balcar Polanskyacute a Spol Analyacuteza aktuaacutelniacute judikatury ESD v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek a koncesiacute a jejiacute vyacuteznam z hlediska českeacute vnitrostaacutetniacute uacutepravy a praxe [online] Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR [cit 1632015] Dostupneacute z httpwwwportal-vzczgetmediac964eee1-66a9-48be-a156-0f3c5c9372dbrozhodnuti_tabulka_aktualizace_2006_final_cista Metodickyacutech pokyny pro zajišťovaacuteniacute praciacute při plněniacute legislativniacutech zaacutevazků vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute Českeacute republiky v Evropskeacute unii dle usneseniacute vlaacutedy ze dne 12 řiacutejna 2005 č 1304 [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z httpwwwvladaczassetsjednani-vladykompatibilita-s-pravem-esMetodicke_pokyny_UZpdf Portaacutel o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a koncesiacutech [online] Vyacuteročniacute zpraacuteva o stavu veřejnyacutech zakaacutezek v

Českeacute republice za rok 2013 Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj [cit 1632015] Dostupneacute z httpwwwportal-vzczgetmedia8965ea38-8a96-490b-ad0f-ce4e1c0a32c9Vyrocni-zprava-o-stavu-verejnych-zakazek-za-rok-2013pdf Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z

httpsappsodokczkpl-detailpid=KORN9JNHGG5U Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Mezirezortniacute řiacutezeniacute ndash vypořaacutedaciacute tabulka [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z httpsappsodokczkpl-detailpid=KORN9JNHGG5U Věstniacutek veřejnyacutech zakaacutezek Vyhledaacutevaacuteniacute ndash Viacutetězoveacute veřejnyacutech zakaacutezek [online] Ministerstvo pro

miacutestniacute rozvoj ČR [cit 1632015] Dostupneacute z httpwwwvestnikverejnychzakazekczcs-CZSearchingContractWinners Kontaktneacute uacutedaje

Bc Dominik Fries Jakub Strouhal 393005maimunicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy university (Veveřiacute 70 611 80 Brno) Komenskeacuteho 369 691 64 Nosislav Českaacute republika

316

MATERIAacuteLNIacute ZNAK PŘESTUPKU1176

Jan Scheuer


abstract Article is focused on one of the attributes of public offenses which is know as a material

attribute Author analyze the significance of this material attribute on the basis of the legal and criminal theory arguments Author also critically responds to the conclusions drawn from the case law of Supreme Administrative Court Author tries to defend an automatic presence of material attribute when there is fullfilment of formal elements of the public offenses the importance of this attribute in the determination of the sanctions and in the determination of the penal system

abstrakt Člaacutenek je zaměřen na jeden z atributů veřejnopraacutevniacutech deliktů kteryacute se označuje jako

materiaacutelniacute znak Autor provaacutediacute na zaacutekladě teoreticko-praacutevniacutech a trestně-praacutevniacutech argumentů analyacutezu jeho vyacuteznamu při čemž kriticky reaguje na zaacutevěry ktereacute vyplyacutevajiacute z judikatury Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu Autor se snažiacute obhaacutejit automatickou přiacutetomnost materiaacutelniacuteho znaku při naplněniacute formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty veřejnopraacutevniacuteho deliktu a poukazuje na vyacuteznam materiaacutelniacuteho znaku pro stanoveniacute sankce a pro stanoveniacute bdquopřiacuteslušneacuteholdquo trestniacuteho systeacutemu

key words determination of sanction material attribute public offense

kliacutečovaacute slova individualizace sankce materiaacutelniacute znak veřejnopraacutevniacute delikt

1 UacuteVOD

Tato praacutece se zabyacutevaacute fenomeacutenem označovanyacutem jako materiaacutelniacute znak přestupku Nejprve je proveden v nutneacute miacuteře uacutevod do problematiky a jejiacute identifikace v raacutemci praacutevniacuteho systeacutemu Českeacute republiky Naacutesleduje čaacutest kteraacute se věnuje procesu zjišťovaacuteniacute existenceneexistence materiaacutelniacuteho znaku V teacuteto čaacutesti je provedena kritickaacute analyacuteza naacutezoru kteryacute přijal Nejvyššiacute spraacutevniacute soud ve sveacute judikatuře a autor v niacute obhajuje pojetiacute bdquoautomatickeacuteholdquo materiaacutelniacuteho znaku V posledniacutech čaacutestech praacutece se autor zaměřil na vyacuteznam materiaacutelniacuteho znaku jako hranice mezi bdquotrestniacutemildquo systeacutemy

2 PRAacuteVNIacute MINIMUM K PROBLEMATICE

Tato kapitola sloužiacute k zaacutekladniacutemu představeniacute problematiky kterou se praacutece zabyacutevaacute Proto jsou v niacute uvedeneacute pojmy a instituty pouze stručně popsaacuteny nicmeacuteně v některyacutech přiacutepadech se k těmto pojmům autor praacutece vraciacute i v naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech a vymezuje je z jineacuteho (přiacutep detailnějšiacuteho) pohledu

21 SPRAacuteVNIacute PRAacuteVO A TRESTNIacute PRAacuteVO

V praacuteci se budeme z převaacutežneacute čaacutesti pohybovat na poli spraacutevniacuteho praacuteva a trestniacuteho praacuteva Zatiacutemco trestniacute praacutevo je praacutevniacute odvětviacute ryze odpovědnostniacute a jeho hlavniacutem uacutečelem je ochrana nejdůležitějšiacutech zaacutejmů a hodnot společnosti kteraacute je provaacuteděna vymezeniacutem škodliveacuteho jednaacuteniacute a vymezeniacutem sankciacute ktereacute je možneacute za takoveacute jednaacuteniacute uložit1177 tak uacutečel spraacutevniacuteho praacuteva je mnohem širšiacute Jednaacute se o regulaci všech vztahů (nikoliv pouze odpovědnostniacutech) vznikajiacuteciacutech při vyacutekonu veřejneacute moci při čemž tato regulace by měla zajistit vyacutekon tzv bdquodobreacute spraacutevyldquo1178

1176 Přiacutespěvek byl publikovaacuten v upraveneacute podobě v periodiku Spraacutevniacute praacutevo SCHEUER J Materiaacutelniacute znak veřejnopraacutevniacutech deliktů In Spraacutevniacute praacutevo 2015 roč XLVIII č 6 str 334-348 ISSN 0139-6005 1177 JELIacuteNEK J a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute 3 vyd Praha Leges 2013 s 20-24 ISBN 978-80-87576-64-9 1178 PRŮCHA Petr Spraacutevniacute praacutevo obecnaacute čaacutest 8 dopl a aktualiz vyd Brno Doplněk 2012 s 14 36-37 ISBN 9788072392810 K pojmu dobraacute spraacuteva viz JEMELKA L Spraacutevniacute řaacuted komentaacuteř

2 vyd Praha CH Beck 2009 s 20-21 ISBN 9788074001574

317

Jelikož naznačeneacute poslaacuteniacute spraacutevniacuteho praacuteva je velmi širokeacute je vhodneacute toto praacutevniacute odvětviacute daacutele členit na menšiacute subsysteacutemy spraacutevniacuteho praacuteva1179 Konkreacutetně se jednaacute se o spraacutevniacute praacutevo hmotneacute spraacutevniacute praacutevo organizačniacute spraacutevniacute praacutevo procesniacute a spraacutevniacute praacutevo trestniacute Praacutevě posledně jmenovanyacute subsysteacutem naacutes bude v teacuteto praacuteci zajiacutemat Lze konstatovat že uacutečelem teacuteto vyacuteseče spraacutevniacuteho praacuteva je zajištěniacute nerušeneacuteho vyacutekonu veřejneacute spraacutevy1180 a takeacute ochrana důležityacutech (veřejnyacutech) zaacutejmů společnosti1181 Tato ochrana je provedena stejnyacutem způsobem jako v přiacutepadě trestniacuteho praacuteva tedy vymezeniacutem škodlivyacutech jednaacuteniacute a vymezeniacutem sankciacute ktereacute lze za tato jednaacuteniacute uložit

Podrobnějšiacute pojednaacuteniacute o vztahu mezi těmito odvětviacutemi je provedeno zejmeacutena v kapitole č 4 ale na tomto miacutestě aspoň zmiacuteniacutem že v oblasti spraacutevniacuteho trestaacuteniacute se aplikujiacute zaacutevěry trestněpraacutevniacute teorie kteraacute je propracovanějšiacute To vychaacuteziacute mimo jineacute z toho že ačkoliv se jednaacute o dva různeacute systeacutemy tak svou povahou jsou to staacutele systeacutemy bdquotrestniacuteldquo (v širokeacutem smyslu) a musiacute tedy miacutet viacutecemeacuteně stejnou povahu a naplnit stejneacute uacutestavněpraacutevniacute požadavky1182 Proto na některyacutech miacutestech teacuteto praacutece ač hovořiacutem o systeacutemu spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho tak odkazuji na zdroje trestněpraacutevniacute

22 VEŘEJNOPRAacuteNIacute DELIKTY

V raacutemci trestniacuteho praacuteva a spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho existujiacute dvě odlišneacute skupiny deliktů ktereacute si můžeme hromadně označit jako veřejnopraacutevniacute delikty V trestniacutem praacutevu jsou to trestneacute činy a ve spraacutevniacutem praacutevu trestniacutem se jednaacute o spraacutevniacute delikty Spraacutevniacute delikty jsou tvořeny skupinou nesourodyacutech deliktů a praacutevě přestupek je jeden z typů spraacutevniacutech deliktů1183 Pro uacutečelyacute teacuteto praacutece nebudeme ostatniacute typy daacutele rozlišovat a označiacuteme je pouze jako tzv jineacute spraacutevniacute delikty

Jak bylo naznačeno vyacuteše uacuteděl obou bdquotrestniacutechldquo systeacutemů je podobnyacute a je realizovaacuten stejnou metodou Rovněž obě skupiny veřejnopraacutevniacutech deliktů majiacute stejneacute strukturaacutelniacute znaky Ať už se jednaacute o trestnyacute čin nebo spraacutevniacute delikt formaacutelniacutemi znaky jsou subjekt subjektivniacute straacutenka1184 objekt a objektivniacute straacutenka1185 Tyto znaky musiacute byacutet naplněny aby došlo k formaacutelniacute realizaci škodliveacuteho jednaacuteniacute K těmto formaacutelniacutem znakům přistupuje ještě materiaacutelniacute znak1186 kteryacute je doplňuje Teprve pokud je přiacutetomen i tento znak můžeme hovořit o tom že bylo realizovaacuteno škodliveacute jednaacuteniacute ktereacute je třeba veřejnou mociacute postihnout Praacutevě tento znak je předmětem teacuteto praacutece a jeho podrobnějšiacute analyacuteza naacutesleduje v dalšiacutech kapitolaacutech

3 POJETIacute bdquoAUTOMATICKEacuteHOldquo MATERIAacuteLNIacuteHO ZNAKU

Existence nebo neexistence materiaacutelniacuteho znaku je skutečnostiacute kteraacute vyacuteznamně ovlivňuje charakter škodliveacuteho jednaacuteniacute Pokud je materiaacutelniacute znak vedle formaacutelniacutech znaků naplněn je realizovaacuten přestupek (přiacutepadně jinyacute veřejnopraacutevniacute delikt) a je třeba uplatnit veřejnopraacutevniacute odpovědnost Naopak pokud materiaacutelniacute znak z nějakeacuteho důvodu absentuje nemůžeme ani hovořit o realizaci veřejnopraacutevniacuteho deliktu Otaacutezkou k řešeniacute tedy je co to je bdquomateriaacutelniacute znakldquo a za jakyacutech podmiacutenek dochaacuteziacute k jeho přiacutetomnosti a naplněniacute Judikatura a doktriacutena1187 zaujaly k teacuteto otaacutezce poměrně jasnou pozici ale jaacute se proti niacute v teacuteto kapitole vyhrazuji kriticky a nabiacuteziacutem protiargumenty a jineacute řešeniacute

1179 Pro upřesněniacute uvaacutediacutem že i trestniacute praacutevo se členiacute na trestniacute praacutevo hmotneacute a trestniacute praacutevo procesniacute nicmeacuteně procesněpraacutevniacute čaacutest sloužiacute k realizaci hmotněpraacutevniacute čaacutesti takže primaacuterniacute uacutečely obou systeacutemů jsou v podstatě stejneacute 1180 BOHADLO David Lukaacuteš POTĚŠIL a Jan POTMĚŠIL Spraacutevniacute trestaacuteniacute z hlediska praxe a judikatury Vyd 1 V Praze CH Beck 2013 s 1-2 ISBN 9788074004131 1181 Viz např sect 1 zaacutekona č 2001990 Sb o přestupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquopřestupkovyacute zaacutekonldquo) 1182 BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 12-13 a judikatura tam uvedenaacute 1183 PRŮCHA op cit s 392-393 1184 Zde je odhliacuteženo od jemneacute odlišnosti u jinyacutech spraacutevniacutech deliktů kde se může uplatňovat objektivniacute odpovědnost tudiacutež neniacute nutně vyžadovaacutena subjektivniacute straacutenka 1185 PRŮCHA op cit 396-399 1186 Dřiacuteve nazyacutevanyacute jako bdquospolečenskaacute nebezpečnostldquo po uacutečinnosti noveacuteho trestniacuteho zaacutekoniacuteku je označovaacuten jako bdquospolečenskaacute škodlivostldquo Viz JEMELKA L Zaacutekon o přestupciacutech a přestupkoveacute řiacutezeniacute komentaacuteř Vyd 1 Praha CHBeck 2011 s 5-7 ISBN 9788074003554 1187 Např JEMELKA 2011 op cit s 5

318

Přestukovyacute zaacutekon stanoviacute v sect 2 odst 1 legaacutelniacute definici přestupku kteryacutem je bdquozaviněneacute jednaacuteniacute ktereacute porušuje nebo ohrožuje zaacutejem společnosti a je za přestupek vyacuteslovně označeno v tomto nebo jineacutem zaacutekoněldquo (pozitivniacute vymezeniacute) a bdquonejde-li o jinyacute spraacutevniacute delikt postižitelnyacute podle zvlaacuteštniacutech praacutevniacutech předpisů anebo o trestnyacute činldquo (negativniacute vymezeniacute)

Pozitivniacute vymezeniacute vychaacuteziacute ze zaacutesady zaacutekonnosti (v odvětviacute veřejnopraacutevniacuteho trestaacuteniacute ji lze konkretizovat jako bdquonullum crimen sine lege nulla poena sine legeldquo1188) kteraacute požaduje aby adresaacuteti praacuteva mohli dopředu přesně a jasně vědět kteraacute jednaacuteniacute jsou ze strany veřejneacute moci postihovaacutena V textu citovaneacuteho ustanoveniacute jsem zvyacuteraznil čaacutest kteraacute hovořiacute o materiaacutelniacutem znaku kteryacutem tedy je porušeniacute nebo ohroženiacute zaacutejmu společnosti Jak ale vniacutemat toto ustanoveniacute Jednaacute se o deklarovaacuteniacute (tedy že každeacute jednaacuteniacute označeneacute jako přestupek porušuje nebo ohrožuje zaacutejem společnosti) nebo požadavek (tedy že každyacute přestupek musiacute naviacutec ohrožovat a poškozovat zaacutejem společnosti) Je materiaacutelniacute znak automatickyacute nebo je třeba ho v každeacutem přiacutepadě bdquohledatldquo

Nejvyššiacute spraacutevniacute soud se materiaacutelniacutemu znaku přestupku několikraacutet věnoval a to v souvislosti s bezpečnostiacute provozu na pozemniacutech komunikaciacutech a vyvodil naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry1189 ktereacute jsou citovaacuteny i v dalšiacute judikatuře Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu1190

Lze tedy obecně vychaacutezet z toho že jednaacuteniacute jehož formaacutelniacute znaky jsou označeny zaacutekonem za přestupek naplňuje v běžně se vyskytujiacuteciacutech přiacutepadech materiaacutelniacute znak přestupku neboť porušuje či ohrožuje určityacute zaacutejem společnosti Z tohoto zaacutevěru však nelze dovodit že by k naplněniacute materiaacutelniacuteho znaku skutkoveacute podstaty přestupku došlo vždy když je naplněn formaacutelniacute znak přestupku zaviněnyacutem jednaacuteniacutem fyzickeacute osoby Pokud se k okolnostem jednaacuteniacute jež naplniacute formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty přestupku přidružiacute takoveacute dalšiacute vyacuteznamneacute okolnosti ktereacute vylučujiacute aby takovyacutem jednaacuteniacutem byl porušen nebo ohrožen praacutevem chraacuteněnyacute zaacutejem společnosti nedojde k naplněniacute materiaacutelniacuteho znaku přestupku a takoveacute jednaacuteniacute potom nemůže byacutet označeno za přestupek ()

Okolnostmi jež snižujiacute nebezpečnost jednaacuteniacute pro chraacuteněnyacute zaacutejem společnosti pod miacuteru kteraacute je typickaacute pro běžně se vyskytujiacuteciacute přiacutepady přestupků mohou byacutet zejmeacutena avšak nikoliv vyacutelučně vyacuteznam praacutevem chraacuteněneacuteho zaacutejmu kteryacute byl přestupkovyacutem jednaacuteniacutem dotčen způsob jeho provedeniacute a jeho naacutesledky okolnosti za kteryacutech byl přestupek spaacutechaacuten osoba pachatele miacutera jeho zaviněniacute a jeho pohnutka Okolnosti jež vylučujiacute porušeniacute nebo ohroženiacute zaacutejmu společnosti musiacute byacutet ovšem posuzovaacuteny vždy v každeacutem konkreacutetniacutem přiacutepaděldquo

Z citovanyacutech zaacutevěrů (ktereacute tedy přejiacutemaacute i současnaacute doktriacutena) je zřejmeacute že Nejvyššiacute spraacutevniacute soud se ve sveacute judikatuře přiklaacuteniacute k naacutezoru že materiaacutelniacute znak je třeba vždy hledat (resp prokazovat) a neniacute naplněn vždy automaticky naplněniacutem formaacutelniacutech znaků ačkoliv soud přiznaacutevaacute že většinou tomu tak bude V tomto přiacutepadě šlo o překročeniacute povoleneacute rychlosti v obci o 2 kmh (při zohledněniacute odchylky měřiacuteciacuteho zařiacutezeniacute policie) Podezřelyacute ze spaacutechaacuteniacute přestupku se haacutejil nenaplněniacutem materiaacutelniacuteho znaku přestupku a spraacutevniacute soudy mu daly za pravdu s ohledem na okolnosti jednaacuteniacute (změřen byl u konce obce relativně bdquobezpečnyacute uacutesekldquo atd)

Jaacute se s uvedenyacutem naacutezorem neztotožňuji a na naacutesledujiacutech řaacutedciacutech se pokusiacutem obhaacutejit trochu jineacute pojetiacute Toto pojetiacute jsem označil jako bdquoautomatickyacute materiaacutelniacute znakldquo a chci na něm demonstrovat že materiaacutelniacute znak je automaticky přiacutetomen vždy pokud jsou naplněny formaacutelniacute znaky Pouze v některyacutech vyacutejimečnyacutech přiacutepadech ktereacute ovšem praacutevo předviacutedaacute a reguluje nastoupiacute okolnosti ktereacute tento materiaacutelniacute znak naacutesledně anulujiacute (např tzv okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost - viz sect 2 odst 2 přestupkoveacuteho zaacutekona a dalšiacute okolnosti v zaacutekoně neuvedeneacute1191)

Prvniacutem argumentem pro moje pojetiacute je teoretickyacute rozbor problematiky Vymezeniacute materiaacutelniacuteho znaku přestupku přiacutemo v textu zaacutekona (sect 2 odst 1 přestupkoveacuteho zaacutekona) lze jistě viacutetat nelze z toho ale dle meacuteho naacutezoru vyvozovat že materiaacutelniacute znak je nutneacute vždy bdquodohledaacutevatldquo naviacutec ke splněniacute formaacutelniacutech znaků I bez vyacuteslovneacuteho zmiacuteněniacute materiaacutelniacuteho znaku v přestupkoveacutem zaacutekoně by nebylo v pořaacutedku kdyby byla postihovaacutena jednaacuteniacute kteraacute zaacutejmy společnosti vůbec nepoškozujiacute (nebo jim dokonce prospiacutevajiacute) Nebylo by to v pořaacutedku z pohledu uacutestavněpraacutevniacuteho a zejmeacutena s ohledem na trestněpraacutevniacute teorii (kteraacute jak jsem uvedl vyacuteše se plně aplikuje i v oblasti spraacutevniacuteho trestaacuteniacute) To lze podložit formaacutelniacutemi znaky škodliveacuteho jednaacuteniacute zejmeacutena objektem a

1188 BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 21-23 1189 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 14 12 2009 č j 5 As 1042008-45 1190 Např rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 26 4 2013 č j 5 As 762011-78 a rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 24 10 2013 č j 4 A 1332013-25 1191 JEMELKA 2011 op cit 9-11 Takeacute BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 40-42

319

objektivniacute straacutenkou Objekt jako obligatorniacute znak vyjadřuje společenskyacute zaacutejem kteryacute je danyacutem ustanoveniacutem chraacuteněn Proto nemůže dojiacutet k situaci že by zaacutekonodraacutece chtěl zakotvit jako trestneacute jednaacuteniacute kde objekt absentuje Objektivniacute straacutenka obligatorně obsahuje jednaacuteniacute naacutesledek a přiacutečinnou souvislost Při čemž naacutesledek znamenaacute ohroženiacute či porušeniacute objektu Tedy pokud je naplněna objektivniacute straacutenka veřejnopraacutevniacuteho deliktu je zřejmeacute že došlo k porušeniacute nebo ohroženiacute chraacuteněneacuteho společenskeacuteho zaacutejmu což je samo o sobě společensky škodliveacute

Tiacutemto teoretickyacutem rozborem se snažiacutem poukaacutezat na to že samotnyacutem naplněniacutem formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty škodliveacuteho jednaacuteniacute je automaticky přiacutetomen i materiaacutelniacute znak škodliveacuteho jednaacuteniacute Pokud by jednaacuteniacute neohrožovalo či neporušovalo zaacutejem společnosti nebyly by naplněny ani formaacutelniacute znaky přestupku Sama judikatura Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu1192 řiacutekaacute že bdquo() přestupkem může byacutet i takoveacute zaviněneacute jednaacuteniacute ktereacute porušuje či ohrožuje zaacutejem společnosti pouze v miacuteře nepatrneacuteldquo Z toho vyvozuji že pokud jsou formaacutelniacute znaky naplněny včetně objektivniacute straacutenky automaticky by měl byacutet materiaacutelniacute znak přiacutetomen minimaacutelně v miacuteře nepatrneacute tudiacutež je přestupek spaacutechaacuten Pokud bychom si to znaacutezornili čaacutestečně matematicky tak při každeacutem naplněniacute formaacutelniacutech znaků přestupku nabyacutevaacute materiaacutelniacute znak hodnoty většiacute než 0 a je na rozhodovaciacutem orgaacutenu aby tuto hodnotu přesně identifikoval a vyvodil z toho odpoviacutedajiacuteciacute důsledky

Dalšiacute důvodem pro existenci automatickeacuteho materiaacutelniacuteho znaku je proces posuzovaacuteniacute materiaacutelniacuteho znaku Nejvyššiacute spraacutevniacute soud uvaacutediacute demonstrativniacutem vyacutečtem okolnosti ktereacute snižujiacute společenskou škodlivost jednaacuteniacute (viz druhaacute čaacutest citace jeho rozhodnutiacute vyacuteše) Všechny okolnosti ktereacute soud ve sveacutem rozhodnutiacute uvaacutediacute jsou podle mě důležityacutemi faktory ktereacute je třeba braacutet v uacutevahu až ve staacutediu stanoveniacute sankce a nikoliv při posuzovaacuteniacute existence přestupku (resp materiaacutelniacuteho znaku přestupku) Rovněž praacutevniacute uacuteprava podporuje tento můj naacutezor neboť okolnosti uvedeneacute Nejvyššiacutem spraacutevniacutem soudem spadajiacute pod raacutemec sect 12 odst 1 kteryacute se věnuje procesu individualizace sankce1193

Pokud jsou naplněny formaacutelniacute znaky škodliveacuteho jednaacuteniacute automaticky je přiacutetomen i materiaacutelniacute znak ve formě minimaacutelně nepatrneacute a teprve při stanoveniacute sankce je třeba se snažit tento materiaacutelniacute znak exaktněji identifikovat a sankci individualizovat praacutevě s ohledem na bdquomiacuteruldquo materiaacutelniacuteho znaku Opačnyacute postup by dle meacuteho naacutezoru naraacutežel na uacutestavněpraacutevniacute probleacutem Jestliže by se měl materiaacutelniacute znak posuzovat tak jak to Nejvyššiacute spraacutevniacute soud požaduje tak by při stanoveniacute sankce dochaacutezelo k de facto protiuacutestavniacutemu dvojiacutemu započteniacute Zaacutekaz dvojiacuteho započteniacute znamenaacute že k okolnostem ktereacute jsou podmiacutenkou pro konstatovaacuteniacute existence či neexistence konstitutivniacutech znaků veřejnopraacutevniacutech deliktů nelze přihliacutežet znovu při určovaacuteniacute sankce1194 (např zaacutekon vyžaduje rasovyacute motiv jako konstitutivniacute znak deliktu takže ve faacutezi určovaacuteniacute sankce nelze odůvodňovat jejiacute vyacuteši tiacutem že jednaacuteniacute bylo vedeno rasovyacutem motivem) Pokud by bylo třeba přihliacutežet k okolnostem naznačenyacutem Nejvyššiacutem spraacutevniacutem soudem při určovaacuteniacute zda existuje konstitutivniacute znak deliktu (materiaacutelniacute znak) tak by přihleacutednutiacutem k okolnostem uvedenyacutem v sect 12 odst 1 přestupkoveacuteho zaacutekona při stanovovaacuteniacute sankce dochaacutezelo k protiuacutestavniacutemu dvojiacutemu započteniacute Takovyacute postup by byl i v rozporu s dikciacute praacutevniacute uacutepravy kteraacute vyacuteslovně uklaacutedaacute přihliacutežet k okolnostem sect 12 odst 1 až při stanoveniacute sankce Uacutevaha posledniacutech odstavců mne vede k zaacutevěru že skutečnyacute vyacuteznam materiaacutelniacuteho znaku spočiacutevaacute v tom že je nejdůležitějšiacutem aspektem při stanoveniacute sankce nikoliv při určovaacuteniacute existenceneexistence deliktu

Dalšiacute argument kteryacute zde uvedu je preventivně-ochrannaacute funkce Tyto dvě funkce patřiacute mezi zaacutekladniacute atributy trestniacuteho systeacutemu a vyjadřujiacute skutečnost že trestniacute systeacutem ochraňuje společnost a jejiacute zaacutejmy před narušovaacuteniacutem a působiacute při tom takeacute vyacuterazně preventivně1195 Tedy odrazuje subjekty od přiacutepadneacuteho škodliveacuteho chovaacuteniacute samotnyacutem vymezeniacutem tohoto chovaacuteniacute a vymezeniacutem sankciacute ktereacute za něj budou uklaacutedaacuteny Jinyacutemi slovy odrazuje subjekty od paacutechaacuteniacute škodliveacuteho jednaacuteniacute hrozbou Pokud by při naplněniacute formaacutelniacutech znaků nebyl materiaacutelniacute znak automaticky přiacutetomen tak by se tato preventivně-ochrannaacute funkce z trestniacuteho systeacutemu vytratila Napřiacuteklad když konstatujeme že nejvyššiacute povolenou rychlost je možneacute překročit na bezpečneacutem uacuteseku tak hroziacute že nastane situace hromadneacuteho překračovaacuteniacute povoleneacute rychlosti na různyacutech miacutestech ktereacute se zrovna zdajiacute konkreacutetniacutemu subjektu bezpečneacute Naopak pokud si je každyacute vědom že povolenaacute rychlost je strop a

1192 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 14 12 2009 č j 5 As 1042008-45 a judikatura v něm uvedenaacute 1193 Srov JEMELKA 2011 op cit s 63-65 1194 JELIacuteNEK op cit s 424-425 1195 Tamteacutež s 24-25

320

pokud ji překročiacute tak si uvědomuje že paacutechaacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute (ač s niacutezkou společenskou škodlivostiacute) tak je preventivně-ochrannaacute funkce zachovaacutena

Dalšiacutem přiacutekladem může byacutet přejitiacute přechodu pro chodce tzv bdquona červenouldquo Společenskaacute škodlivost takoveacuteho jednaacuteniacute je napřiacuteklad ve tři hodiny raacuteno na klidneacute vedlejšiacute ulici určitě velmi niacutezkaacute nicmeacuteně nelze konstatovat opět bdquovaacutegniacutemldquo způsobem že přechaacutezet na červenou neniacute protipraacutevniacutem jednaacuteniacutem pokud je to bezpečneacute Došlo by k situaci kdy každyacute subjekt saacutem si bude posuzovat (ne)bezpečnost situace a opět by se vytratila preventivně-ochrannaacute funkce

Některaacute jednaacuteniacute potřebujiacute stanoveniacute určiteacute hranice kteraacute musiacute byacutet vyacutesledkem uacutevahy zaacutekonodaacuterce a kteraacute jednoznačně určuje překročeniacute nuloveacute společenskeacute škodlivosti Samotneacute překročeniacute v zaacutekoně uvedeneacute hranice je porušeniacutem zaacutekona ktereacute už samo o sobě znamenaacute škodlivost pro společnost1196 To souvisiacute takeacute s děleniacutem veřejnopraacutevniacutech deliktů na vyacutesledečneacute a činnostniacute (přiacutep materiaacutelniacute a formaacutelniacute1197) kdy praacutevě posledně jmenovaneacute se vyznačujiacute tiacutem že samotneacute realizovaacuteniacute činnosti je společensky škodliveacute a k postihu neniacute vyžadovaacuten žaacutednyacute dalšiacute naacutesledek v trestněpraacutevniacutem smyslu Při překročeniacute povoleneacute rychlosti se dle meacuteho naacutezoru jednaacute o činostniacute (tedy formaacutelniacute) delikt

Jelikož se mohou moje argumenty jevit jako přehnaně pozitivistickeacute a formalistickeacute nabiacuteziacutem v tomto odstavci řešeniacute vyacuteše citovaneacuteho přiacutepadu ktereacute mělo byacutet dle meacuteho naacutezoru přijato aby byl zachovaacuten uacutečel a smysl praacutevniacute uacutepravy V prvniacute řadě ještě upozorňuji že praacutevniacute uacuteprava spraacutevniacuteho trestaacuteniacute sama reguluje přiacutepady kdy dochaacuteziacute k anulovaacuteniacute materiaacutelniacuteho znaku (např okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost) nicmeacuteně bez naacutevaznosti na tuto speciaacutelniacute praacutevniacute uacutepravu nelze podle mě materiaacutelniacute znak samostatně aplikovat Spraacutevniacute praacutevo trestniacute nabiacuteziacute takeacute viacutece variant jak řešit přiacutepady kdy byl spaacutechaacuten přestupek nicmeacuteně jeho materiaacutelniacute znak je minimaacutelniacute Jako tomu bylo napřiacuteklad v citovaneacutem přiacutepadě řidiče kteryacute překročil povolenou rychlost o 2 kmh na relativně přehledneacutem a bezpečneacutem uacuteseku Spraacutevneacute řešeniacute nespočiacutevaacute dle meacuteho naacutezoru (konkreacutetniacute argumenty uvedeny vyacuteše) v konstatovaacuteniacute že přestupek nebyl spaacutechaacuten pouze z důvodu absence materiaacutelniacuteho znaku Již v bdquoprvniacuteldquo faacutezi projednaacuteniacute tohoto škodliveacuteho jednaacuteniacute by podle mě mělo byacutet přistoupeno ze strany policejniacuteho orgaacutenu k vyřešeniacute věci domluvou dle sect 84 odst 1 přestupkoveacuteho zaacutekona Pokud k tomu nedošlo (jako v citovaneacutem přiacutepadě) a řidič se stal uacutečastniacutekem nezkraacuteceneacuteho přestupokveacuteho řiacutezeniacute tak spraacutevneacute řešeniacute dle meacuteho naacutezoru spočiacutevaacute ve volbě vhodneacute sankce s ohledem na škodlivost přestupku (nejspiacuteše bdquopreventivně-ochranneacuteldquo napomenutiacute) V tomto přiacutepadě nepřipadaacute v uacutevahu upuštěniacute od potrestaacuteniacute1198 podle sect 11 odst 3 přestupkoveacuteho zaacutekona nicmeacuteně v přiacutepadě jinyacutech minimaacutelně škodlivyacutech přestupků je tato možnost takeacute zaacutekonem předviacutedaacutena Tyto varianty postupu dle meacuteho logicky vyplyacutevajiacute takeacute ze zaacutekladniacutech zaacutesad spraacutevniacuteho řiacutezeniacute (a takeacute spraacutevniacuteho trestaacuteniacute) - zejmeacutena ze zaacutesady přiměřenosti1199 Dokonce se domniacutevaacutem že v přiacutepadě měřeniacute rychlosti v uacuteseciacutech kde se společenskaacute škodlivost překročeniacute povoleneacute rychlosti jeviacute jako absurdně malaacute by se dle meacuteho naacutezoru dalo takeacute uvažovat o rozporu vyacutekonu veřejneacute spraacutevy se zaacutekladniacutemi zaacutesadami a tiacutem paacutedem o nespraacutevneacutem uacuteředniacutem postupu dle speciaacutelniacuteho zaacutekona1200

V teacuteto kapitole jsem se snažil obhaacutejit pojetiacute automatickeacuteho materiaacutelniacuteho znaku ve spraacutevniacutem trestaacuteniacute K naplněniacute materiaacutelniacuteho znaku podle mě dochaacuteziacute automaticky vždy s naplněniacutem formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty a pouze v některyacutech přiacutepadech ktereacute praacutevo ovšem samo předviacutedaacute a reguluje tento materiaacutelniacute znak naacutesledně odpadaacute Takovyacutemi přiacutepady budou např okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost uvedeneacute v sect 2 odst 2 přestupkoveacuteho zaacutekona a dalšiacute tam neuvedeneacute1201 To vyplyacutevaacute i ze systematiky přestupkoveacuteho zaacutekona jelikož v sect 2 odst 1 uvaacutediacute požadavek materiaacutelniacuteho znaku a v odst 2 uvaacutediacute přiacutepady kdy tento materiaacutelniacute znak odpadaacute O automatickeacutem materiaacutelniacutem znaku v souvislosti se subsidiaritou trestniacute represe se zmiňuji v podkapitole 42

1196 Je možneacute takeacute odkaacutezat na sect 1 přestupkoveacuteho zaacutekona bdquospraacutevniacute orgaacuteny vedou občany k tomu aby dodržovali zaacutekonyldquo 1197 JELIacuteNEK op cit s 182-184 1198 Dle sect 125c odst 8 zaacutekona č 3612000 Sb o provozu na pozemniacutech komunikaacuteciacutech a o změnaacutech některyacutech zaacutekonů (silničniacute zaacutekon) 1199 BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 23 1200 Zaacutekon č 821998 Sb o odpovědnosti za škodu způsobenou při vyacutekonu veřejneacute moci rozhodnutiacutem nebo nespraacutevnyacutem uacuteředniacutem postupem a o změně zaacutekona Českeacute naacuterodniacute rady č 3581992 Sb o notaacuteřiacutech a jejich činnosti (notaacuteřskyacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 1201 Detailniacute rozbor těchto okolnostiacute neniacute předmětem teacuteto praacutece

321

4 HODNOCENIacute MATERIAacuteLNIacuteHO ZNAKU PRO URČENIacute TRESTNIacuteHO SYSTEacuteMU

Vyacuteše jsme si uvedli že v Českeacute republice existujiacute dva bdquotrestniacuteldquo systeacutemy ktereacute jsou si v některyacutech ohledech podobneacute nelze je ale v žaacutedneacutem přiacutepadě označit za identickeacute Doktriacutena se rozdiacutely mezi těmito systeacutemy zabyacutevaacute a existujiacute některaacute viacutece či meacuteně vyacuteznamnaacute kriteacuteria kteryacutemi se tyto systeacutemy odlišujiacute1202

Pravidelně se mezi rozlišovaciacute kriteacuteria zařazujiacute odlišneacute společenskeacute zaacutejmy ktereacute oba systeacutemy bdquochraacuteniacuteldquo U spraacutevniacutech deliktů byacutevaacute uvaacuteděn zaacutejem na veřejneacutem pořaacutedku občanskeacutem soužitiacute a na řaacutedneacutem vyacutekonu veřejneacute spraacutevy a u trestniacutech deliktů se jednaacute o širšiacute okruh společenskyacutech hodnot (zejmeacutena život a zdraviacute osob)1203 Škodliveacute jednaacuteniacute v oblasti spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho se vyznačuje tiacutem že je nejčastěji vymezeno v naacutevaznosti na určitou oblast veřejneacute spraacutevy nicmeacuteně nelze na obě odvětviacute nahliacutežet izolovaně Domniacutevaacutem se že pokud si představiacuteme spraacutevniacute delikty a trestniacute delikty jako dvě množiny budou se čaacutestečně překryacutevat Mysliacutem že ve spoustě přiacutepadů (tam kde se množiny překryacutevajiacute) jsou obecneacute chraacuteněneacute zaacutejmy u konkreacutetniacutech skutkovyacutech podstat obou systeacutemů stejneacute a spraacutevniacute praacutevo trestniacute pouze představuje miacuternějšiacute alternativu k trestniacutemu praacutevu To podle mě vyplyacutevaacute mimo jineacute z organizačniacuteho zajištěniacute realizace obou odpovědnostniacutech systeacutemů Spraacutevniacute orgaacuteny ktereacute uplatňujiacute spraacutevněpraacutevniacute odpovědnost neposkytujiacute uacutestavněpraacutevniacute zaacuteruky ktereacute jsou přiacutetomny u soudů a soudců1204 kteřiacute realizujiacute trestněpraacutevniacute odpovědnost Proto je logickeacute že jakmile protipraacutevniacute jednaacuteniacute dosaacutehne určiteacute zaacutevažnosti musiacute byacutet projednaacuteno jako trestnyacute čin před nezaacutevislyacutem soudem

Samozřejmě je třeba řiacutect že zařazeniacute jednaacuteniacute do toho či onoho systeacutemu je viacutecemeacuteně v kompetenci zaacutekonodaacuterce1205 Domniacutevaacutem se ovšem že zaacutekonodaacuterce musiacute realizovat určitou trestniacute politiku kteraacute se sice může v určityacutech otaacutezkaacutech lišit v každeacute společnosti1206 nemůže ale uacuteplně ignorovat vyacuteše nastiacuteněneacute hledisko zaacutevažnosti (materiaacutelniacuteho znaku) protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute Respektive zaacutekonodaacuterce saacutem může určit zda bude jednaacuteniacute trestnyacutem činem nebo přestupkem (přiacutepadně jinyacutem spraacutevniacutem deliktem) nemůže ovšem zařazovat společensky viacutece škodlivaacute jednaacuteniacute do spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho a společensky meacuteně škodlivaacute jednaacuteniacute do trestniacuteho praacuteva Flagrantniacute přiacuteklad ad absurdum by byl pokud by konkreacutetniacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute bylo hodnoceno do určiteacute vyacuteše škodliveacuteho naacutesledku (např škoda do 5 tis Kč) jako trestnyacute čin a vyššiacute škodlivyacute naacutesledek (škoda viacutece než 5 tis Kč) by byl klasifikovaacuten jako spraacutevniacute delikt To by odporovalo smyslu systematiky těchto bdquotrestniacutechldquo systeacutemů a s ohledem na absenci některyacutech vyacuteznamnyacutech uacutestavněpraacutevniacutech zaacuteruk u spraacutevniacutech orgaacutenů by to bylo podle mě i v rozporu s ustavniacutem pořaacutedkem

41 HODNOCENIacute Z POHLEDU SPRAacuteVNIacuteHO ORGAacuteNU

Dle meacute hypoteacutezy tedy existujiacute bdquočisteacuteldquo spraacutevniacute delikty (ty sloužiacute vyacutelučně k ochraně řaacutedneacuteho vyacutekonu veřejneacute spraacutevy - např ohlašovaciacute povinnosti nesplněniacute podmiacutenky stanoveneacute v rozhodnutiacute atd) bdquosmiacutešeneacuteldquo spraacutevně-trestniacute delikty (typicky např difamačniacute jednaacuteniacute nebo jednaacuteniacute proti veřejneacutemu pořaacutedku - zde jednaacuteniacute může naplňuovat formaacutelniacute znaky jednak spraacutevniacuteho deliktu jednak takeacute trestniacuteho deliktu) a bdquočisteacuteldquo trestniacute delikty (např některeacute vaacutelečneacute trestneacute činy atd) A praacutevě v prostředniacute smiacutešeneacute kategorii je hlavniacutem děliacuteciacutem kriteacuteriem mezi tiacutem zda jednaacuteniacute budeme považovat za spraacutevniacute delikt nebo trestniacute delikt společenskaacute škodlivost (materiaacutelniacute znak)

Orgaacuten projednaacutevajiacuteciacute přestupek (přiacutep jinyacute spraacutevniacute delikt) maacute různeacute možnosti jak procesně postupovat Za prveacute může dojiacutet k zaacutevěru že z nějakeacuteho důvodu nejsou naplněny formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty (tiacutemto důvodem může byacutet i např absence materiaacutelniacuteho znaku což znamenaacute že nedošlo k naplněniacute objektivniacute straacutenky) tedy se nejednaacute o spraacutevniacute delikt Pokud spraacutevniacute orgaacuten ve sveacute uacutevaze dojde k zaacutevěru že tyto znaky naplněny byly (pak je podle mě automaticky přiacutetomen i materiaacutelniacute znak) tak by měl daacutele hodnotit ve ktereacute se nachaacuteziacute kategorii Pokud se bude jednat o bdquočistyacuteldquo spraacutevniacute delikt a nelze tedy uvažovat o naplněniacute formaacutelniacutech znaků i u některeacuteho trestneacuteho činu tak lze konstatovat že spraacutevniacute delikt byl spaacutechaacuten a přiměřeně miacuteře materiaacutelniacuteho znaku by spraacutevniacute orgaacuten měl uložit sankci Pokud se bude jednat o kategorii bdquosmiacutešenyacutechldquo spraacutevně-trestniacutech deliktu (tedy jednaacuteniacute může naplňovat i formaacutelniacute znaky nějakeacuteho trestneacuteho činu) tak musiacute zjistit jakaacute je miacutera materiaacutelniacuteho znaku aby došlo k zařazeniacute jednaacuteniacute do spraacutevneacuteho bdquotrestniacuteholdquo systeacutemu Pokud

1202 BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 11-13 1203 Tamteacutež s 11 1204 Zejm čl 81 čl 82 uacutestavniacuteho zaacutekona č 11993 Sb Uacutestava ČR ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 1205 Viz rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 27 10 2004 č j 6 A 1262002-27 1206 Např potraty eutanaacutezie marihuana bdquosexuaacutelniacute sveacutepraacutevnostldquo atd

322

totiž dospěje k naacutezoru že materiaacutelniacute znak překročil určitou stanovenou hranici je třeba aby dle sect 71 piacutesm a) přestupkoveacuteho zaacutekona1207 postoupil věc orgaacutenům činnyacutem v trestniacutem řiacutezeniacute (daacutele takeacute bdquoOČTŘldquo) ktereacute posoudiacute zda se jednaacute nebo nejednaacute o trestnyacute čin V přiacutepadě že by OČTŘ dospěl k zaacutevěru že se o trestnyacute čin nejednaacute a odevzdal by věc zpaacutetky spraacutevniacutemu orgaacutenu ten bude nadaacutele jeho naacutezorem vaacutezaacuten1208

Tento proces vyžaduje po spraacutevniacutem orgaacutenu znalost rovněž trestniacuteho praacuteva a určiteacute posouzeniacute zaacutevažnosti jednaacuteniacute a uacutevahu o tom kde ležiacute hranice kdy už může jednaacuteniacute spadat do trestniacuteho praacuteva Tomu jakyacutem způsobem lze tuto hranici určit se věnuji v posledniacute kapitole

42 HODNOCENIacute Z POHLEDU ORGAacuteNU ČINNEacuteHO V TRESTNIacuteM ŘIacuteZENIacute V KONTEXTU SUBSIDIARITY TRESTNIacute REPRESE

V teacuteto kapitole je třeba se nejprve speciaacutelně pověnovat bdquoautomatickeacutemuldquo materiaacutelniacutemu znaku i v rovině trestniacuteho praacuteva protože tam na rozdiacutel od spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho hovořiacuteme o tzv principu subsidiarity trestniacute represe přiacutepadně o trestniacutem praacutevu hovořiacuteme jako o prostředku ultima ratio V zaacutekonneacute podobě je to vyjaacutedřeno ustanoveniacutem sect 12 odst 2 TZ1209 kteryacute řiacutekaacute bdquoTrestniacute odpovědnost () lze uplatňovat jen v přiacutepadech společensky škodlivyacutech ve kteryacutech nepostačuje uplatněniacute odpovědnosti podle jineacuteho praacutevniacuteho předpisuldquo

Domniacutevaacutem se že konstrukce automatickeacuteho materiaacutelniacuteho znaku zůstaacutevaacute stejnaacute jako v rovině spraacutevniacuteho trestaacuteniacute Tedy sama skutkovaacute podstata ve svyacutech formaacutelniacutech znaciacutech (objekt + objektivniacute straacutenka) obsahuje implicitně materiaacutelniacute znak kteryacute je tedy automaticky přiacutetomen při naplněniacute formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty

Dle důvodoveacute zpraacutevy1210 je společenskaacute škodlivost trestneacuteho činu určena jeho povahou a zaacutevažnostiacute kteraacute se určuje s ohledem na okolnosti uvedeneacute v sect 39 odst 2 TZ což jsou okolnosti důležiteacute pro stanoveniacute a vyacuteměru sankce Jinyacutemi slovy povaha a zaacutevažnost trestneacuteho činu je hlavniacute kriteacuterium ktereacute je třeba hodnotit ve staacutediu určovaacuteniacute sankce a tato bdquopovaha a zaacutevažnostldquo je bdquospolečenskaacute škodlivostldquo jinyacutemi slovy Dospiacutevaacutem tedy k naacutezoru že bdquoautomatickyacuteldquo materiaacutelniacute znak se uplatniacute i v raacutemci trestniacuteho praacuteva jinak bychom naraacuteželi na stejnyacute uacutestavniacute probleacutem o ktereacutem jsem psal vyacuteše - dvojiacute započteniacute Materiaacutelniacute znak je tedy nejdůležitějšiacutem aspektem při stanoveniacute sankce Proto je třeba aby došlo ze strany rozhodujiacuteciacuteho orgaacutenu k posouzeniacute sankčniacuteho raacutemce trestniacuteho praacuteva ale s ohledem na subsidiaritu trestniacute represe takeacute dalšiacutech odpovědnostniacutech systeacutemu ktereacute přichaacutezejiacute v uacutevahu (např civilněpraacutevniacute obchodněpraacutevniacute pracovněpraacutevniacute spraacutevněpraacutevniacute odpovědnost) Pokud rozhodujiacuteciacute orgaacuten dospěje k naacutezoru že materiaacutelniacute znak dosahuje takoveacute miacutery že postačiacute potrestaacuteniacute dle jineacuteho praacutevniacuteho předpisu uplatniacute se subsidiarita trestniacute represe dle sect 12 odst 2 TZ Neniacute to ovšem s ohledem na to že čin by nebyl společensky škodlivyacute (každyacute čin naplňujiacuteciacute formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty je automaticky společensky škodlivyacute - kromě speciaacutelně upravenyacutech přiacutepadů viz niacuteže) ale kvůli tomu že postačiacute uplatněniacute odpovědnosti dle jineacuteho bdquoodpovědnostniacuteholdquo předpisu

Na podporu sveacuteho naacutezoru ještě přiklaacutedaacutem stanovisko trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu ktereacute se k uplatňovaacuteniacute subsidiarity trestniacute odpovědnosti vyjadřovalo1211 bdquoZvlaacuteštnost materiaacutelniacuteho korektivu spočiacutevajiacuteciacuteho v použitiacute subsidiarity trestniacute represe vyplyacutevaacute z toho že se jednaacute o zaacutesadu a nikoli o konkreacutetniacute normu a proto je třeba ji aplikovat nikoli přiacutemo ale v zaacutesadě jen prostřednictviacutem praacutevniacutech institutů a jednotlivyacutech norem trestniacuteho praacuteva () Společenskaacute škodlivost neniacute zaacutekonnyacutem znakem trestneacuteho činu neboť maacute vyacuteznam jen jako jedno z hledisek pro uplatňovaacuteniacute zaacutesady subsidiarity trestniacute represe ve smyslu sect 12 odst 2 tr zaacutekoniacutekuldquo Lze tedy konstatovat že stejně jako ve spraacutevniacutem praacutevu trestniacutem se jednaacuteniacute vymezenaacute ve skutkovyacutech podstataacutech už sami o sobě vyznačujiacute společenskou škodlivostiacute Subsidiarita trestniacute represe jako princip prostupuje celou

1207 V přiacutepadě jinyacutech spraacutevniacutech deliktů se procesniacute režim řiacutediacute zaacutekonem č 5002004 Sb spraacutevniacute řaacuted ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele bdquoSŘldquo) Jednalo by se pravděpodobně o postup dle sect 12 SŘ 1208 HORZINKOVAacute E Zaacutekon o přestupciacutech s komentaacuteřem a judikaturou a přehled zaacutekonů obsahujiacuteciacutech skutkoveacute podstaty přestupků 2 vyd Praha Leges 2011 s 349 ISBN 9788087212943 1209 Zaacutekon č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquoTZldquo) 1210 Poslaneckaacute sněmovna 2006-2010 Důvodovaacute zpraacuteva ke sněmovniacutemu tisku č 410 Dostupneacute z httpwwwpspczsqwtexttisktsqwO=5ampCT=410ampCT1=0 1211 Stanovisko trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 30 01 2013 sp zn Tpjn 3012012

323

trestněpraacutevniacute uacutepravou a trestniacute praacutevo samo s ohledem na tuto zaacutesadu reguluje určiteacute přiacutepady kdy je společenskaacute škodlivost sniacutežena přiacutepadně anulovaacutena Mezi tyto přiacutepady bude patřit napřiacuteklad institut uacutečinneacute liacutetosti okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost atd

Pokud tedy řešiacute veřejnopraacutevniacute delikt OČTŘ (jednaacute se tedy uacutedajně o trestnyacute čin) může dojiacutet k zaacutevěru že nejsou naplněny formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu z různyacutech důvodů To může byacutet způsobeno i absenciacute společenskeacute škodlivost (což podle mě znamenaacute že chybiacute naacuteležitosti objektivniacute straacutenky) a v takoveacutem přiacutepadě by měl OČTŘ konstatovat že se nejednaacute o trestnyacute čin K tomu lze z posledniacute doby uveacutest jako přiacuteklad bdquohereckouldquo kauzu nataacutečeniacute klipu pro charitu1212 Pokud OČTŘ dojde k zaacutevěru že formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty jsou naplněny tak je podle mě i automaticky přiacutetomen materiaacutelniacute znak Poteacute je třeba opět zkoumat ve ktereacute kategorii se delikt nachaacuteziacute Zde už s ohledem na subsidiaritu trestniacute represe dojde k odlišnostem od postupu spraacutevniacuteho orgaacutenu v rovině spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho Pokud v uacutevahu přichaacuteziacute i skutkoveacute podstaty spraacutevniacutech deliktů (jednaacuteniacute se nachaacuteziacute ve smiacutešeneacute kategorii) je třeba identifikovat miacuteru materiaacutelniacuteho znaku a posoudit zda nepostačiacute potrestaacuteniacute v raacutemci spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho Nicmeacuteně to na rozdiacutel od bdquopohledu spraacutevniacuteho orgaacutenuldquo nestačiacute a s ohledem na společenskou škodlivost je třeba hodnotit i to zda nepostačiacute uplatněniacute odpovědnosti pouze podle jineacuteho mimotrestniacuteho systeacutemu (např civilněpraacutevniacute odpovědnost) - při tomto posouzeniacute OČTŘ zohledňuje kriteacuteria dostatečnosti vhodnosti a efektivnosti tohoto jineacuteho systeacutemu1213

Pokud se jednaacuteniacute nachaacuteziacute mezi bdquočistyacutemildquo trestniacutemi delikty tak nepřichaacuteziacute v uacutevahu uplatněniacute odpovědnosti v raacutemci spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho a subsidiarita trestniacute represe se podle mě v raacutemci teacuteto kategorie nemůže uplatnit (ani s ohledem na jineacute odpovědnostniacute systeacutemy) Dochaacuteziacutem k tomuto zaacutevěru s ohledem na speciaacutelniacute postaveniacute bdquočistyacutechldquo trestniacutech deliktů ktereacute by se obecně měly vyznačovat obrovskou společenskou škodlivostiacute takže uplatněniacute subsidiarity trestniacute represe v těchto přiacutepadech by podle mě bylo pouze teoretickou možnostiacute

S ohledem na vyacuteše uvedeneacute je tedy třeba aby OČTŘ měl přehled nejenom o trestniacutem praacutevu a jeho sankciacutech ale takeacute o spraacutevniacutem praacutevu trestniacutem a o dalšiacutech mimotrestniacutech systeacutemech a jejich represivniacutem a reparačniacutem charakteru

5 TYPOLOGIE MATERIAacuteLNIacuteHO ZNAKU JAKO HRANIČNIacuteHO URČOVATELE

Otaacutezkou tedy je jak přesně identifikovat hranici v přiacutepadě bdquosmiacutešenyacutechldquo deliktů V teacuteto praacuteci se nepokoušiacutem o exaktnějšiacute vymezovaacuteniacute těchto hranic u konkreacutetniacutech veřejnopraacutevniacutech deliktů nicmeacuteně nabiacuteziacutem typologii materiaacutelniacuteho znaku podle toho jakyacutem způsobem je určen

51 LEGISLATIVNIacute MATERIAacuteLNIacute ZNAK

Prvniacute způsob jakyacutem může byacutet materiaacutelniacute znak stanoven je legislativniacute způsob Zaacutekonodaacuterce saacutem může stanovit exaktně různyacutemi způsoby kdy jednaacuteniacute naplňuje skutkovou podstatu spraacutevniacuteho deliktu a kdy už se jednaacute o trestnyacute čin Jako přiacuteklad uvaacutediacutem kraacutedež dle sect 205 odst 1 piacutesm a) TZ kde je hraniciacute je škoda nikoliv nepatrnaacute (5000 Kč) nebo kraacutedež dle sect 205 odst 2 TZ kde je hraniciacute že za stejnyacute čin byl v posledniacutech třech letech již pachatel odsouzen či potrestaacuten V přiacutepadě že bychom se přes tuto hranici materiaacutelniacuteho znaku nedostali jednalo by se o přestupek podle sect 50 odst 1 piacutesm a) přestupkoveacuteho zaacutekona V přiacutepadě legislativniacuteho materiaacutelniacuteho znaku lze konstatovat že hranice mezi spraacutevniacutem deliktem a trestniacutem deliktem je poměrně jasnaacute

52 JUDIKATORNIacute MATERIAacuteLNIacute ZNAK

I druhyacute přiacutepad stanoveniacute materiaacutelniacuteho znaku je ve sveacute podstatě legislativniacutem neboť vychaacuteziacute z vůle zaacutekonodaacuterce V tomto přiacutepadě je ale volena technika spiacuteše abstraktniacutech praacutevniacutech pojmů jejichž obsah musiacute upřesnit až judikatura Přesnaacute hranice mezi spraacutevniacutem deliktem a trestniacutem deliktem tedy nevyplyacutevaacute přiacutemo ze zaacutekona ale je zapotřebiacute aby tato hranice byla konkretizovaacutena judikaturou Přiacutekladem uvaacutediacutem přestupek proti občanskeacutemu soužitiacute ubliacuteženiacute na zdraviacute z nedbalosti podle sect 49 odst 1 piacutesm b) přestupkoveacuteho zaacutekona a ubliacuteženiacute na zdraviacute z nedbalosti podle sect 148 odst 1 TZ V obou přiacutepadech se jednaacute o nedbalostniacute delikty ale proto aby se jednalo o trestnyacute čin

1212 Rozsudek Městeskeacuteho soudu v Praze ze dne 14 01 2015 sp zn 4 To 4882014 Dostupnyacute na zaacutekladě zaacutekona č 1061999 Sb o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 1213 Stanovisko trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 30 01 2013 sp zn Tpjn 3012012

324

musiacute jiacutet ze strany pachatele o porušeniacute bdquodůležiteacute povinnosti ()ldquo což už je prostor pro judikaturu

kteraacute musiacute tuto hranici bliacuteže specifikovat

53 DISPOZITIVNIacute MATERIAacuteLNIacute ZNAK

Jak jsem uvaacuteděl vyacuteše oba trestniacute systeacutemy sami upravujiacute přiacutepady kdy je společenskaacute škodlivost z nějakeacuteho důvodu sniacutežena nebo anulovaacutena Takovyacutem přiacutepadem jsou i naacutevrhoveacute delikty ktereacute jsem označil kategoriiacute bdquodispozitivniacute materiaacutelniacute znakldquo Jak v trestniacutem praacutevu tak i ve spraacutevniacutem praacutevu existujiacute veřejnopraacutevniacute delikty kde je jejich stiacutehaacuteniacute vaacutezaacuteno na procesniacute podmiacutenku - naacutevrh opraacutevněneacute osoby1214 Dle judikatury Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu se jednaacute o přiacutepady kdy veřejnyacute zaacutejem na potrestaacuteniacute pachatele ustupuje individuaacutelniacutemu zaacutejmu poškozeneacute osob1215 Dle meacuteho naacutezoru je hlavniacutem důvodem pro tento bdquouacutestupekldquo individuaacutelniacutemu zaacutejmu praacutevě společenskaacute škodlivost a jejiacute miacutera Zaacutekonodaacuterce opatřuje touto speciaacutelniacute procesniacute podmiacutenkou přiacutepady kdy je společenskaacute škodlivost daneacuteho jednaacuteniacute často minimaacutelniacute a bylo by proti uacutečelu trestniacuteho systeacutemu takoveacute jednaacuteniacute v každeacutem přiacutepadě postihovat Materiaacutelniacute znak je přiacutetomen automaticky s naplněniacutem formaacutelniacutech znaků nicmeacuteně jeho bdquoaktivaceldquo je diacuteky procesniacute podmiacutence plně v dispozici opraacutevněneacute osoby Jednaacute se napřiacuteklad o přiacutepad kdy si osoba bliacutezkaacute vypůjčiacute např automobil bez vědomiacute rodičů Ač se formaacutelně jednaacute o přestupek podle sect 50 odst 1 piacutesm b) přestupkoveacuteho zaacutekona tak se společenskaacute škodlivost pohybuje ve většině přiacutepadů na naprosto minimaacutelniacute hranici S ohledem na vyacuteše uvedeneacute se domniacutevaacutem že v těchto přiacutepadech lze hovořit o dispozitivniacutem materiaacutelniacutem znaku

6 ZAacuteVĚR

V teacuteto praacuteci jsem se věnoval pojmu materiaacutelniacute znak kteryacute se objevuje u veřejnopraacutevniacutech deliktů Tomuto znaku jsem se věnoval z několika pohledů Dospěl jsem k zaacutevěru že ve spraacutevniacutem praacutevu trestniacutem i v trestniacutem praacutevu existuje tzv bdquoautomatickyacuteldquo materiaacutelniacute znak což znamenaacute že při naplněniacute formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty veřejnopraacutevniacuteho deliktu je automaticky přiacutetomen i materiaacutelniacute znak což je naacutezor kteryacute je v opozici proti judikatuře Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu Nicmeacuteně jsem se snažil tento naacutezor podložit několika teoreticko-praacutevniacutemi a trestně-praacutevniacutemi argumenty Všechny skutkoveacute podstaty veřejnopraacutevniacutech deliktů už ve svyacutech formaacutelniacutech znaciacutech obsahujiacute i určitou miacuteru společenskeacute škodlivosti pouze v přiacutepadech ktereacute danyacute bdquotrestniacuteldquo systeacutem saacutem specialně upravuje (např okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost) dochaacuteziacute k naacutesledneacute eliminaci či sniacuteženiacute materiaacutelniacuteho znaku

Daacutele jsem v praacuteci naznačil skutečnyacute vyacuteznam materiaacutelniacuteho znaku veřejnopraacutevniacutech deliktů kteryacute podle mě spočiacutevaacute v měřiacutetku pro stanoveniacute a vyměřeniacute sankce a v přiacutepadě deliktů spraacutevně-trestniacutech bdquosmiacutešenyacutechldquo takeacute ve stanoveniacute hranice mezi oběma trestniacutemi systeacutemy Uvedl jsem takeacute hodnoceniacute materiaacutelniacuteho znaku z pohledu spraacutevniacuteho orgaacutenu a z pohledu OČTŘ a důsledky ktereacute z toho plynou V praacuteci jsem si takeacute vytvořil typologii jakyacutem způsobem může byacutet tato hranice určena

Zaacutevěrem lze konstatovat že teacutema materiaacutelniacuteho znaku neniacute ani zdaleka vyčerpaacuteno a zbyacutevaacute ještě širokyacute prostor pro komplexniacute analyacutezu exaktnějšiacutech hranic mezi konkreacutetniacutemi veřejnopraacutevniacutemi delikty a s ohledem na subsidiaritu trestniacute represe na exaktnějšiacute uchopeniacute hranic mezi mimotrestniacutemi a trestniacutemi systeacutemy

Seznam zdrojů a pouzite literatury Praacutevniacute předpisy

Uacutestavniacute zaacutekon č 11993 Sb Uacutestava ČR ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Zaacutekon č 2001990 Sb o přestupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Zaacutekon č 821998 Sb o odpovědnosti za škodu způsobenou při vyacutekonu veřejneacute moci rozhodnutiacutem nebo nespraacutevnyacutem uacuteředniacutem postupem a o změně zaacutekona Českeacute naacuterodniacute rady č 3581992 Sb o notaacuteřiacutech a jejich činnosti (notaacuteřskyacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Zaacutekon č 5002004 Sb spraacutevniacute řaacuted ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Zaacutekon č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

1214 JEMELKA 2011 op cit s 326-328 1215 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 29 10 2008 sp zn 9 As 572008

325

Judikatura

Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 27 10 2004 č j 6 A 1262002-27 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 29 10 2008 sp zn 9 As 572008 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 14 12 2009 č j 5 As 1042008-45 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 26 4 2013 č j 5 As 762011-78 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 24 10 2013 č j 4 A 1332013-25 Rozsudek Městeskeacuteho soudu v Praze ze dne 14 01 2015 sp zn 4 To 4882014 Stanovisko trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu ze dne 30 01 2013 sp zn Tpjn 3012012 Literatura BOHADLO D POTĚŠIL L POTMĚŠIL J Spraacutevniacute trestaacuteniacute z hlediska praxe a judikatury Vyd 1 V Praze CH Beck 2013 206 s ISBN 9788074004131 HORZINKOVAacute E Zaacutekon o přestupciacutech s komentaacuteřem a judikaturou a přehled zaacutekonů obsahujiacuteciacutech skutkoveacute podstaty přestupků 2 vyd Praha Leges 2011 480 s ISBN 9788087212943 JELIacuteNEK J a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute 3 vyd Praha Leges 2013 969 s ISBN 978-80-87576-64-9 JEMELKA L Spraacutevniacute řaacuted komentaacuteř 2 vyd Praha CH Beck 2009 640 s ISBN 9788074001574 JEMELKA L Zaacutekon o přestupciacutech a přestupkoveacute řiacutezeniacute komentaacuteř Vyd 1 Praha CHBeck 2011 534 s ISBN 9788074003554 PRŮCHA Petr Spraacutevniacute praacutevo obecnaacute čaacutest 8 dopl a aktualiz vyd Brno Doplněk 2012 429 s ISBN 9788072392810 Elektronickeacute zdroje Poslaneckaacute sněmovna 2006-2010 Důvodovaacute zpraacuteva ke sněmovniacutemu tisku č 410 Dostupneacute z httpwwwpspczsqwtexttisktsqwO=5ampCT=410ampCT1=0 Kontaktniacute uacutedaje

Jan Scheuer 370659mailmunicz Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta B Martinů 958 563 01 Lanškroun Českaacute republika

326

HISTORICKYacute VYacuteVOJ PRAacuteVNIacute UacutePRAVY VČELAŘSTVIacute

Magdalena Petrů

Masarykova Univerzita v Brně

Abstract The paper aims to transparently handle issues of development of legal regulation of

beekeeping in the Czech Republic and subsequently evaluate the continuity of this development To this end the paper also aspires to comprehensively map the historical sources regulating beekeeping Abstrakt Praacutece si klade za ciacutel přehledně zpracovat problematiku vyacutevoje praacutevniacute uacutepravy včelařstviacute na

českeacutem uacutezemiacute a naacutesledně zhodnotit kontinuitu tohoto vyacutevoje Za tiacutemto uacutečelem praacutece aspiruje teacutež komplexně zmapovat historickeacute prameny upravujiacuteciacute chov včel Keywords Bees beekeeping beekeeping laws historical development development of legal

regulation Kliacutečovaacute slova Včely včelařstviacute včelařskeacute praacutevo historickaacute uacuteprava vyacutevoj praacutevniacute uacutepravy

UacuteVODEM

Teacutema Historickyacute vyacutevoj praacutevniacute uacutepravy včelařstviacute jsem si vybrala předevšiacutem proto že se zajiacutemaacutem o historii obecně Mimoto jsem v posledniacute době zaznamenala v meacutediiacutech i mezi veřejnostiacute zvyacutešenyacute zaacutejem o chov včel a jejich ochranu Sama se včelařstviacutem žaacutedneacute zkušenosti nemaacutem avšak zdaacutelo se mi zajiacutemaveacute podiacutevat se na situaci z hlediska sveacuteho oboru Můj zaacutejem o toto teacutema takeacute podpořil fakt že včelařstviacute zasahuje do viacutece oborů lidskeacute činnosti

Vzhledem k tomu že včelařskeacute praacutevo nepodleacutehalo společenskyacutem ani politickyacutem změnaacutem nebylo praktickeacute členit praacuteci tradičně podle historickyacutech obdobiacute Kromě uacutevodu a zaacutevěru je tak praacutece rozdělena na 3 kapitoly a to na čaacutest kteraacute je věnovaacutena včelařstviacute obecně a pak na dvě dalšiacute čaacutesti věnovaneacute přiacutemo praacutevniacute uacutepravě ndash v obdobiacute přibližně od roku 1200 a naacutesledně od doby platnosti ABGB tj od roku 1812

Při zpracovaacuteniacute teacutematu jsem vychaacutezela předevšiacutem z odborneacute literatury a periodik dobovyacutech praacutevniacutech předpisů judikatury a internetovyacutech zdrojů

Už z předběžneacuteho studia materiaacutelů k teacutematu jsem zjistila že v současneacute době neexistuje v ČR ucelenaacute praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute že tato činnost je upravena v celeacute řadě zaacutekonů ať již obecneacute povahy či povahy zvlaacuteštniacute Ciacutelem meacute praacutece bylo zjistit zda a jakyacutem způsobem byl chov včel na našem uacutezemiacute praacutevně upraven v minulosti a zda existuje v praacutevniacutech předpisech v průběhu staletiacute nějakaacute kontinuita

1 VČELAŘENIacute OBECNĚ

Předmětem včelařstviacute jehož historickou praacutevniacute uacutepravou se tato praacutece zabyacutevaacute je ciacutelenaacute peacuteče o kolonie včely medonosneacute Včela medonosnaacute je považovaacutena za hospodaacuteřskeacute zviacuteře a jejiacute nejvyacuteznamnějšiacute přiacutenos pro člověka spočiacutevaacute jednak v opylovaciacute činnosti a jednak v produkci širokeacute škaacutely včeliacutech produktů z nichž člověk hojně zužitkovaacutevaacute med vosk mateřiacute kašičku propolis a vzaacutecněji i včeliacute jed a pyl jako takovyacute

Včelařstviacute představuje jeden z nejstaršiacutech oborů lidskeacute činnosti K nejstaršiacutem naacutelezům dokumentujiacuteciacutem vztah člověka ke včelaacutem patřiacute objev kresby dvou postav při vybiacuteraacuteniacute medu učiněnyacute v Pavoučiacute jeskyni ve Španělsku Tato malba pochaacuteziacute ze staršiacute doby kamenneacute a je datovaacutena mezi 12 000 a 9 000 lety před našiacutem letopočtem Z egyptskyacutech relieacutefů lze vypozorovat přechod k zaacuteměrneacutemu usazeniacute včel v uacutelech zmiacutenky o chovu včel nalezneme i u staryacutech Řiacutemanů

327

Dlouholetou tradici maacute včelařstviacute i na uacutezemiacute Čech a Moravy Podle pramenů Britskeacuteho muzea v Londyacuteně navštiacutevili Velkou Moravu v 9 stoletiacute dva cestovateleacute1216 Ibn Rusta a Ibn Mahmu Gordizi z jejichž zpraacutev vyplyacutevaacute že poddaniacute kniacutežete Svatopluka (leacuteta vlaacutedy 871 ndash 894) chovajiacute včely v dřevěnyacutech naacutedobaacutech a z medu vyraacutebějiacute opojnyacute naacutepoj (medovinu) Ibn Rusta uvaacutediacute bdquoMajiacute jakeacutesi naacutedoby ze dřeva v nichž jsou otvory pro včely a med nazyacutevajiacute je uacutely Z jednoho uacutelu se vyniacutemaacute asi deset džbaacutenků (medu)ldquo1217 Z uvedeneacuteho lze usuzovat že se jednalo již o domaacuteciacute (nazyacutevaacuteno teacutež rolnickeacute) stadium včelařeniacute (viz niacuteže) můžeme se tedy domniacutevat že včelařstviacute se na našem uacutezemiacute rozviacutejelo již dlouho předtiacutem

Jak je to ostatně s každyacutem odvětviacutem lidskeacute činnosti i u včelařstviacute vznikla postupem času potřeba regulovat a čaacutestečně i obsaacutehnout včelařskou činnost v raacutemci norem jejichž forma i podoba se lišila v souvislosti s vyacutevojem včelařstviacute jako takoveacuteho Považuji proto za vhodneacute zde uveacutest jednotliveacute vyacutevojoveacute faacuteze kteryacutemi včelařstviacute na našem uacutezemiacute prošlo Těmito jsou

1 Včelařeniacute sběrneacute (loveckeacute) 2 Včelařeniacute lesniacute (brtnickeacute) 3 Včelařeniacute rolnickeacute (domaacuteciacute) 4 Včelařeniacute racionaacutelniacute

Včelařeniacute sběrneacute Sběrnaacute faacuteze včelařstviacute započala a naacutesledně i celaacute proběhla v době prehistorickeacute Člověk

nachaacutezel hniacutezda divokyacutech včel vybiacuteral včelstvům plaacutestve medu a vybranaacute hniacutezda naacutesledně ničil tedy opakoval postup kteryacute pravděpodobně odpozoroval od medvěda brtniacuteka Tato faacuteze je nicmeacuteně z hlediska sledovaacuteniacute vyacutevoje praacutevniacute uacutepravy bezvyacuteznamnaacute neboť sběrneacute včelařstviacute nebylo ze zřejmyacutech důvodů v praacutevniacute uacutepravě reflektovaacuteno

Včelařeniacute brtnickeacute

Druhaacute faacuteze včelařstviacute maacute svůj začaacutetek v mladšiacute době kamenneacute1218 Člověk již měl svaacute staacutelaacute siacutedla a v jejich okoliacute se zmocňoval všeho co mu mohlo sloužit k obživě Ničeniacute včeliacutech hniacutezd se ukaacutezalo byacutet nevyacutehodnyacutem proto se člověk naučil hniacutezda vybiacuterat tak aby včelstvům neubliacutežil S postupujiacuteciacutem zaacutejmem společnosti o med se zvyšovala peacuteče zemědělskyacutech obciacute o početniacute stavy včelstev zaacuteroveň se vyhledaacutevala dalšiacute včelstva a hliacutedalo se aby byl zajištěn většiacute vyacutenos medu1219

Vlastniacute rozvoj lesniacuteho včelařeniacute je spojovaacuten s dobou bronzovou K poptaacutevce po medu se přidala poptaacutevka po vosku ndash ten kdo dodaacuteval vosk a med tak už nebyl jen sběračem medu ale takeacute ošetřovatelem včel Tito ošetřovateleacute lesniacutech včel a provozovateleacute lesniacuteho včelařeniacute se nazyacutevali brtniacuteci podle dutin vzrostlyacutech stromů (tzv brtiacute) ze kteryacutech vybiacuterali med a vosk

Lesniacute včelařeniacute brtnictviacute bylo jedniacutem z důležityacutech způsobů využitiacute lesů Hranice lesniacuteho včelařeniacute v Evropě je hraniciacute osiacutedleniacute Slovanů v evropskyacutech zemiacutech ndash brtnictviacute je svyacutem původem ryze slovanskeacute pro naše uacutezemiacute typickeacute a na něm plně rozvinuteacute Tehdy vznikla siacutedliště lesniacutech včelařů brtniacuteků později pojmenovanaacute Brť Brtnaacute Brtnice Lešaacutekov aj jež jsou i dnes svědectviacutem daacutevneacute a slavneacute minulosti lesniacuteho včelařeniacute1220

Včelařeniacute rolnickeacute (domaacuteciacute)

Vznik třetiacuteho obdobiacute včelařeniacute je spojen s rozumovyacutem poznaacuteniacutem že včely nachaacutezejiacute potřebneacute zdroje medu i mimo les S obecnyacutem vzestupem životniacute uacuterovně neměl člověk čas hliacutedat včelstva v lese přinesl je proto ke sveacutemu obydliacute ndash naučil se včelstva hledat chytat a usazovat do novyacutech obydliacute Vedle včelařeniacute domaacuteciacuteho bylo staacutele do jisteacute miacutery provozovaacuteno i včelařeniacute brtnickeacute ktereacute definitivně zaniklo během obecneacuteho uacutepadku včelařstviacute v průběhu třicetileteacute vaacutelky V teacuteto době upadlo i včelařeniacute domaacuteciacute a teprve v 18 stoletiacute se z jeho trosek začalo vyviacutejet včelařstviacute racionaacutelniacute

1216 BERAacuteNEK Vladimiacuter Kde med tam včely Včelařstviacute odbornyacute časopis pro včelařstviacute 2004 č 1 s 2 ISSN 0042-2924 1217 BERAacuteNEK Vladimiacuter Kde med tam včely Včelařstviacute odbornyacute časopis pro včelařstviacute 2004 č 1 s 2 ISSN 0042-2924 1218 NEPRAŠ Josef Českeacute včelařstviacute 1 vyd Praha Staacutetniacute zemědělskeacute nakladatelstviacute 1971 s 26 1219 NEPRAŠ Josef Českeacute včelařstviacute 1 vyd Praha Staacutetniacute zemědělskeacute nakladatelstviacute 1971 s 27 1220 NEPRAŠ Josef Českeacute včelařstviacute 1 vyd Praha Staacutetniacute zemědělskeacute nakladatelstviacute 1971 s 27

328

Racionaacutelniacute včelařeniacute Racionaacutelniacute včelařeniacute maacute sveacute počaacutetky již v 16 stoletiacute kdy se lideacute začali aktivně zajiacutemat o život

včel a ziacuteskaacutevat o něm poznatky Důvodem proč se počaacutetek noveacute doby včelařstviacute uvaacutediacute až od poloviny 18 stoletiacute je zaacutesah vlaacutedy do chovu včel ndash včelařskeacute patenty Marie Terezie z let 1775 a 1776 kteryacutemi byly zavedeny včelařskeacute školy a velkovčelařům se vyplaacutecely podpory O chov včel začaly projevovat zaacutejem i jineacute vrstvy obyvatelstva než zemědělci a pod vlivem vědecko-technickeacuteho pokroku byly učiněny noveacute objevy a vynaacutelezy jež přispěly k světoveacutemu včelařskeacutemu pokroku 1221

2 PRAacuteVNIacute UacutePRAVA VČELAŘSTVIacute V NEJSTARŠIacuteM OBDOBIacute

Jak bylo vyacuteše naznačeno prvniacute faacuteziacute včelařeniacute ktereacute se dostalo určiteacute reflexe v praacutevu bylo včelařeniacute brtnickeacute To na uacutezemiacute Čech a Moravy převlaacutedalo před kolonizaciacute tj přibližně do roku 1200 Brtniacuteci jsou ve staryacutech listinaacutech jmenovaacuteni jako custos apum později magister apum ndash opatrovateleacute dozorci včel Naacuteleželi ke služebniacutekům zeměpaacutena (panovniacuteka) jako ministeriaacuteloveacute1222 (a tak byli teacutež uvaacuteděni i ve Zlateacute bule z roku 1356) tzn nesvobodniacute služebniacutekoveacute kteřiacute byli panovniacutekem pověřovaacuteni k plněniacute uacutekolů spraacutevniacute vojenskeacute nebo hospodaacuteřskeacute povahy

Lesy v nichž se včelstva nachaacutezela byly původně věciacute obecnou avšak od 11 stoletiacute kdy se upevnila panovnickaacute moc byly poklaacutedaacuteny za kniacutežeciacute kraacutelovskeacute či staacutetniacute Včelařskeacute praacutevo souviselo s lesniacutem regaacutelem kteryacute spočiacuteval v ochraně a vyacutehradniacutem použiacutevaacuteniacute lesů panovniacutekem1223 Za povoleniacute užiacutevaacuteniacute se vytvaacuteřela prvniacute a nejdůležitějšiacute regaacutelia zejmeacutena myslivost sekaacuteniacute lesů rybaacuteřstviacute a včelařstviacute Vybiacuteraacuteniacute medu tak bylo vaacutezaacuteno na zvlaacuteštniacute dovoleniacute ktereacute mohlo byacutet buď darovaacuteno nebo propůjčovaacuteno za poplatky naturaacutelie nebo roboty1224 Podobneacute poplatky začala naacutesledně ve svyacutech lesiacutech uplatňovat i šlechta Na vyacuteběr poplatků dohliacuteželi hajniacute začleněniacute do jednotlivyacutech purkrabstviacute a od 13 stoletiacute měli vrchniacute dozor jednotlivě jmenovaniacute celozemštiacute hajniacute tzv bdquocustodes silvarum per Bohemiam Moraviamldquo1225

Panovniacutek teacutež ze sveacute moci uděloval privilegia k nadaacuteniacute kostelů a klaacutešterů jejichž nadačniacute a zaklaacutedaciacute listiny jakožto prvniacute piacutesemneacute dokumenty potvrzujiacute historickou existenci včel na našem uacutezemiacute Mezi nejvyacuteznamnějšiacute patřiacute zřizovaciacute listina Břevnovskeacuteho klaacuteštera z roku 993 ve ktereacute kniacuteže Boleslav II klaacutešteru přiznal na jednotlivaacute leacuteta medoveacute přiacutejmy k vyacuteročniacutem slavnostem kaacutemen vosku na kostelniacute sviacutece a 3 naacutedoby medu a daacutele napřiacuteklad zaklaacutedaciacute listina kapituly litoměřickeacute z roku 1057 kde kniacuteže Spytihněv II uvaacutediacute šest poddanyacutech kteřiacute budou klaacutešteru odvaacutedět med

Dovršeniacute kolonizace znamenalo na většině uacutezemiacute Čech a Moravy čaacutestečnyacute odklon od dosavadniacuteho lesniacuteho včelařstviacute a přechod ke včelařeniacute v uacutelech O trvaacuteniacute obou způsobů těžby medu vedle sebe do jisteacute miacutery svědčiacute i Urbaacuteř zbožiacute Rožmberskeacuteho z roku 1379 kteryacute rozlišuje mezi včelařeniacutem v brtiacutech a na včeliacutech zahradaacutech tedy ve špalciacutech a klaacutetech Latinsky psanyacute urbaacuteř obsahuje zaacuteznamy o včelaacutech na třeboňskeacutem panstviacute a poprveacute se zde vyskytuje slovo brť ndash bdquobrty in silvisldquo Urbaacuteř takeacute rozlišuje daacutevky ze včel na zahradaacutech a v lesiacutech1226 představovaneacute buď vyacutehradně poplatkem ve vyacuteši 12 grošů nebo naturaacutelniacute daacutevkou v hrnciacutech medu přiacutepadně jejiacute peněžniacute naacutehradou

Zatiacutemco doposud se psaneacute zmiacutenky o včelaacutech omezovaly pouze na problematiku daňovou od 13 stoletiacute se začalo rozmaacutehat praacutevo rojoveacute To přiznaacutevalo vlastnickeacute praacutevo tomu na jehož pozemku se roj usadil vyjma takovyacutech rojů ktereacute si včelař hliacutedal měl je na očiacutech a bez velkyacutech obtiacutežiacute je mohl usadit

1221 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 9Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v

Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1222 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 12 ISBN 80-86289-31-1 1223 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 357 ISBN 978-80-7418-144-3 1224 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 13 ISBN 80-86289-31-1 1225 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 358 ISBN 978-80-7418-144-3 1226 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 12 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute

329

Co se tyacuteče psanyacutech textů prvniacute psanou zmiacutenku o včelařskeacutem praacutevu najdeme ve statutech Konraacutedovyacutech praacutevniacute pamaacutetce ze 13 stoletiacute V člaacutenku 18 se praviacute bdquoJsou-li někomu tajně uzmuta dobytčata nebo lideacute z čeledi či ukradeny včely maacute postoupiti soud železa tj radlic (Si alicui subtrahuntur jumenta aut famuli apes furantur debent subire judicium ferri scilicet vomeres)ldquo1227

Dalšiacutem psanyacutem dokumentem tyacutekajiacuteciacutem se problematiky včelařstviacute jsou Statutaacuterniacute praacuteva Stareacuteho města pražskeacuteho z roku 1280 přičemž uacuteprava v nich obsaženaacute považuje uleacutetlyacute roj divokyacutech i domaacuteciacutech včel za statek bez paacutena jenž naacuteležiacute tomu kdo se ho zmocniacute (bdquoDy pein auch ein wild worgeet einem swarme aus und fluget in seines nackepares haus oder hoff wo sy hin fluget wer sie des ersten sonet der hat sy mit recht wenn zu der zeit ist si gemeinldquo1228) Stareacute

město pražskeacute zde recipovalo jihoněmeckeacute (švaacutebskeacute) praacutevo (vychaacutezejiacuteciacute z Švaacutebskeacuteho zrcadla ndash Schwabenspiegel ndash z roku 1270) dle ktereacuteho majitel mohl stiacutehat roj do třiacute dnů a měl povinnost oznaacutemit to vlastniacuteku nemovitosti kde se roj usadil Spolu s vlastniacutekem pak měli jiacutet a společně tlouci do onoho stromu nebo plotu Včely ktereacute spadly naacuteležely majiteli uacutelu ktereacute zůstaly na stromě nebo plotu vlastniacutekovi nemovitosti

Naproti tomu existovala skupina měst v severniacute čaacutesti našeho uacutezemiacute kteraacute byla ovlivněna severoněmeckyacutem (saskyacutem) praacutevem (Saskeacute zrcadlo ndash Sachsenspiegel ndash z roku 1234) Toto přisuzovalo včelaacutem ndash podobně jako praacutevo řiacutemskeacute ndash divokou povahu a daacutevalo vlastniacutekovi pozemku na němž se roj usadil viacutece praacuteva než majiteli uacutelu1229

Obě předchoziacute zmiacuteněneacute uacutepravy se tyacutekaly včelařstviacute domaacuteciacuteho Co se tyacuteče brtnictviacute tomu se zaacutekonneacuteho zakotveniacute dostalo až poteacute co v roce 1350 Karel IV Lucemburskyacute vydal v Norimberku list brtnickeacuteho praacuteva kteryacutem piacutesemně potvrdil dotud zvykově platnaacute praacuteva franskyacutech brtniacuteků1230 a zaacuteroveň jiacutem upřesnil povinnosti a praacuteva brtniacuteků mistrů hajnyacutech a polesnyacutech Listina předevšiacutem osvobozovala brtniacuteky v celeacute řiacuteši řiacutemskeacute od cla umožňovala jim bezplatně rubat brtě vozit z lesa dřevo a prodaacutevat jej K tomu listina uvaacutediacute bdquoMajiacute takeacute praacutevo že každyacute brtniacutek každyacute tyacuteden může vozit dvě fůry špalků a stromů z jmenovaneacuteho řiacutešskeacuteho lesa a může to prodati když chce a nikdo mu nemůže v tom braacutenit nebo myacutelit Takeacute nemaacute podleacutehat žaacutednyacute brtniacutek žaacutedneacutemu lesniacutemu praacutevu Takeacute ve jmenovaneacutem řiacutešskeacutem lese nikdo nemaacute miacutet včely než dědičnyacute brtniacutek leč hajnyacute nebo polesnyacuteldquo 1231 Brtniacuteci tedy již nepodleacutehali lesniacutemu praacutevu a daacutele jim bylo přiznaacuteno praacutevo sdružovat se do cechů Kromě toho přikazovala lesniacutekům chraacutenit brtě a zemědělcům umožnit včelniacutekům přisouvat včelstva k jejich kulturaacutem a to bez poplatku Uacuteprava daacutele přikazovala ochranu včeliacute pastvy a ochranu před naacutekazou včelstev a za kraacutedeže včel stanovila přiacutesneacute tresty Důležiteacute bylo teacutež praacutevo vyřizovaacuteniacute společnyacutech zaacuteležitostiacute včelařů sdruženyacutech v cechu a potvrzeniacute brtnickeacuteho soudu jehož siacutedlo se nachaacutezelo ve Feuchtu a kteryacute byl věcně přiacuteslušnyacute pro veškereacute spory ohledně brtnickeacuteho majetku a provozu brtnictviacute s vyacutejimkou smrtelnyacutech přiacutepadů Brtnickaacute soudniacute a spraacutevniacute uacuteprava se uplatnila kromě oblastiacute třiacute německyacutech staacutetů i ve dvou oblastech Lužice (jež až do roku 1636 naacuteležela k Českeacutemu kraacutelovstviacute)1232

Ačkoli byla tato praacutevniacute uacuteprava vydaacutena mimo uacutezemiacute tehdejšiacuteho Českeacuteho kraacutelovstviacute nebyla pro ně zcela bez vyacuteznamu neboť se stala vzorem pro psanaacute medařskaacute praacuteva ndash a v některyacutech přiacutepadech byla i přiacutemo recipovaacutena ndash a pro soudnictviacute na uacutezemiacute několika panstviacute tehdejšiacute Moravy

Medařskeacute praacutevo na určiteacutem panstviacute bylo vyacutesadniacute opraacutevněniacute poddanyacutech spočiacutevajiacuteciacute jednak v držbě včel v lesech nebo v domaacuteciacutech uacutelech jednak v přiacuteslušnosti k povinneacutemu společenstviacute nadaneacutemu nižšiacutem soudnictviacutem a organizačniacutem řaacutedem jenž upravoval praacuteva a povinnosti medařů

1227 Codex iuris Bohemici I (ed Jireček) [online] Centrum medievistickyacutech studiiacute [cit 10 3 2015] Dostupneacute z http1472315391srcindexphps=vampcat=25ampbookid=264amppage=60 1228 ROumlSSLER Emil Franz Das Altprager Stadrecht aus dem XIV Jahrhunderte Whitefish Kessinger publishing 200 318 s ISBN 1167617606 1229 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 359 ISBN 978-80-7418-144-3 1230 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 19Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1231 BERAacuteNEK Vladimiacuter Privilegium Karla IV Brtniacutekům u Norimberku z r 1350 (německyacute originaacutel Bayerisches Hauptstaatsarchiv Muumlnchenr 1308 překlad) In BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 178 ISBN 80-86289-31-1 1232 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 13 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v

Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute

330

volbu a působnost spraacutevniacuteho orgaacutenu ochranu proti naacutekazaacutem včelstev platebniacute zaacutevazky a zvlaacuteštniacute uacutepravu azylu

Nejstaršiacute zpraacutevu o medařskeacutem praacutevu znaacuteme z roku 1476 ze smlouvy Ctibora Tovačovskeacuteho a Vileacutema z Pernštejna o prodeji hradu a městečka Drahotuše1233 Předmětem prodeje je teacutež vyacuteslovně jmenovaneacute medařskeacute praacutevo Ačkoli se mohlo jednat o piacutesemneacute privilegium je pravděpodobnějšiacute že šlo o obyčejoveacute praacutevo platneacute v těch oblastech kde bylo rozšiacuteřeno brtnictviacute Tento zaacutevěr byacutevaacute dovozovaacuten z domněnky že Ctibor Tovačovskyacute jakožto praacutevniacutek a autor Knihy tovačovskeacute o moravskeacutem veřejneacutem i soukromeacutem praacutevu si byl při uzaviacuteraacuteniacute smlouvy dobře vědom obsahu medařskeacuteho praacuteva a jeho naacuteležitostiacute

Listiny medařskyacutech praacutev jsou znaacutemeacute z několika panstviacute Nejstaršiacute pochaacutezejiacute z druheacute poloviny 16 stoletiacute z panstviacute oderskeacuteho litomyšlskeacuteho valašskomeziřiacutečskeacuteho a rožnovskeacuteho

Co se tyacuteče Oderskeacuteho panstviacute privilegium vydaneacute v roce 1566 Johannem Thomasem Zvolou se dochovalo pouze v opisu z roku 1854 Platilo vyacutelučně pro zahradniacute včelařeniacute kdy oderštiacute medaři z důvodu nedostatku miacutesta ve městech umisťovali za uacuteplatek včeliacute zahrady v okolniacutech vesniciacutech na selskyacutech pozemciacutech a mělo čtyři body ndash osvobozovalo včelaře od pozemkovyacutech uacuteroků a poplatků trestalo chov loupeživyacutech včel uklaacutedalo povinnosti hlaacutesit naacutekazu hniloby plodu a vydaacutevalo ustanoveniacute o rojiacutech1234 v tomto zněniacute bdquoKdyž takeacute někdy vyletiacute roj ze zahrady za niacutem lze naacutesledovat přesně ne daacutele než tři zahrady by bylo jasneacute pro jineacute co majiacute včeliacute zahrady od druheacute v bliacutezkosti bez povoleniacute mohou vstupovat do jejich zahrady při uvarovaacuteniacute se hašteřeniacute a svaacuteru a nedochaacutezeniacute k trestaacuteniacuteldquo1235

Litomyšlskeacute medařskeacute praacutevo (zvaneacute teacutež lešaacuteckeacute) upravovalo dvacet tři artikuliacute v litomyšlskeacute

knize smluv sepsaneacute mezi lety 1570 až 1578 Obsahem bylo mimojineacute omezeniacute dispozice s medařskyacutem praacutevem vaacutezaneacute na přechoziacute souhlas tzv staršiacuteho lešaacuteka kteryacute byl volen z řad litomyšlskyacutech brtniacuteků bdquoIt co se lešby dotejče prodaacutevaacuteniacute jestliže by kteryacute z tovaryšův lešbu svuacute prodati chtěl ten každyacute člověk maacute věděti hodnej-li je to člověk ktereacutemu prodaacutevati chce a takovou věc maacute na staršiacuteho vzneacutesti Jinak žaacutednyacute lešby prodaacutevati nemaacuteldquo1236 Litomyšlskyacute řaacuted se vůbec nedotyacutekaacute domaacuteciacuteho uacuteloveacuteho včelařstviacute lze tak dovodit že bylo svobodneacute

Na panstviacute Valašskeacuteho Meziřiacutečiacute a Rožnova byly vydaacuteny celkem tři listiny medařskeacuteho praacuteva Prvniacute z nich byla vydaacutena roku 1591 Bernartem z Žerotiacutena a upravovala praacutevo (resp povinnost) valašskomeziřiacutečskyacutech brtniacuteků sdružovat se do spolku v jehož čele staacutel volenyacute lamfojt a kteryacute zaacuteroveň fungoval i jako orgaacuten pro řešeniacute sporů vyplyacutevajiacuteciacutech z provozu brtnictviacute Listina vyacuteslovně upravuje povinnost lesniacutech medařů odvaacutedět daně domaacuteciacute medaři byli od teacuteto povinnosti osvobozeni V listině daacutele obsahuje povinnost ochrany včelstev před naacutekazou jakožto i naacutesledujiacuteciacute artikuli bdquoItem kdyby komu z medařů roj ušel a do brti nevsedl než někde jinde a kdokoli takovyacute roj našel bude povinen lamfojtu oznaacutemiti aneb jineacutemu medaři o bliacutezce usedleacutemu a on přivezmouce k sobě koho se jemu bude vidět povinen bude s niacutem jiacuteti ten roj k ruce meacute jakž se při tom od starodaacutevna chovali vziacuteti a do včeliacutena meacuteho doneacutesti a jestliže by kdo sobě takovyacute roj zkořistil a na něj ukaacutezaacuteno bylo ten dostatečně podle uznaacuteniacute trestaacuten byacuteti maacute1237

Druhaacute listina medařskeacuteho praacuteva byla vydaacutena v roce 1613 Jetřichem z Žerotiacutena synem Bernarta z Žerotiacutena Tato upravila vztahy medařů chovajiacuteciacutech včely v domaacuteciacutech uacutelech a vyacuteslovně je osvobodila od povinnosti platit vrchnostenskeacute poplatky Třetiacute listina vydanaacute Baltazarem z Žerotiacutena v roce 1635 potvrzovala všechna předchoziacute medařskaacute praacuteva

1233 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 38 ISBN 80-86289-31-1 1234 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 14 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1235 BERAacuteNEK Vladimiacuter Oderskeacute medařskeacute praacutevo (Copia Des Odrauer Bienner-Rechts Anton Rolleder Geschiste er Stadt un Gerichts bezirkes Odrau Steyer 1903 str 130 překlad) In BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 189 ISBN 80-86289-31-1 1236 BERAacuteNEK Vladimiacuter Lešaacuteckeacute neb medařskeacute artikule na panstviacute Litomyšl In BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 190 ISBN 80-86289-31-1 1237 BERAacuteNEK Vladimiacuter Prvniacute listina medařskeacuteho praacuteva valašskomeziřiacutečskeacuteho a rožnovskeacuteho In BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 194 ISBN 80-86289-

31-1

331

Nepřiacutemo viacuteme i o medařskeacutem soudu a lamfojtovi na panstviacute Hranice1238 a to z hranickeacuteho urbaacuteře z roku 1569 Tento jmenuje lamfojta v souvislosti s jeho dozorem nad panskyacutemi včeliacuteny obdobnou uacutepravu měli i na panstviacute Drahotuše jak vyplyacutevaacute ze zaacuteznamu z teacutehož roku

Během třicetileteacute vaacutelky byla zničena asi polovina včelstev chovanyacutech v klaacutetech při venkovskyacutech hospodaacuteřstviacutech včelstev chovanyacutech v brtiacutech se udaacutelosti vaacutelky přiacuteliš nedotkly přestože i ta zůstala neopečovaacutevanaacute Praacutevě proto se lesniacute včely staly rezervoaacuterem obnovy včelařeniacute po třicetileteacute vaacutelce o čemž svědčiacute vydaacuteniacute třiacute medařskyacutech řaacutedů v druheacute polovině 17 stoletiacute Těmito jsou řaacuted na panstviacute Hukvaldy vydanyacute v roce 1655 vizovickyacute řaacuted z roku 1676 a lipenskyacute řaacuted z roku 1697 Vizovickyacute a lipenskyacute řaacuted již neobsahovaly ustanoveniacute o brtnickeacutem včelařeniacute naopak podrobně upravovaly ziacuteskaacutevaacuteniacute brtiacute z lesa pro domaacuteciacute včelařeniacute1239 Všechna moravskaacute medařskaacute praacuteva obsahovala ustanoveniacute o ochraně včelstev před naacutekazou (hnilobou plodu) a jejich hlavniacutem uacutečelem bylo zpoplatněniacute činnosti medařů přičemž vrchnost měla zaacutejem nejen na peněziacutech ale i na naturaacutelniacutech daacutevkaacutech Tyto byly na Moravě představovaacuteny veškeryacutem vytěženyacutem voskem

V moravskyacutech medařskyacutech řaacutedech se teacutež odraacutežiacute snaha vrchnosti zvelebit vaacutelkou zpustošeneacute kraje a neobdělanaacute pole přitaženiacutem poddanyacutech k plněniacute robotniacutech povinnostiacute a utuženiacutem jejich osobniacute zaacutevislosti a to zpřiacutesněniacutem kaacutezně poddanyacutech medařů a definovaacuteniacutem činů ktereacute měly byacutet trestaacuteny pokutami nebo i fyzicky1240 Nejšiacuteřeji trestaacutena byla neuacutečast na shromaacutežděniacute a to obvykle pokutou placenou v gramech medu Lipenskeacute praacutevo pak stanovilo u obecneacuteho deliktu kraacutedeže trest pro zloděje kteryacute by vnikl do včeliacutena za uacutečelem kraacutedeže pokutu 2 zlatyacutech a osmidenniacute trest vězeniacute ndash při recidivě byl zloděj trestaacuten dvojnaacutesobně Za chovaacuteniacute včel zlodějek byl medař na Hukvaldsku potrestaacuten pokutou 5 hřiven střiacutebra a 4 věder piva ndash loupeživeacute včely byly obecnyacute delikt medaře kteryacute byl trestaacuten i tam kde medařskaacute praacuteva vůbec nebyla vyhlaacutešena Tak napřiacuteklad ještě roku 1719 Instrukce aneb pravidla věnneacuteho města Poličky praviacute bdquoVčely zlodějky nemaacutete přechovaacutevat a pod žaacutednyacutem vymyšlenyacutem způsobem je trpěti nyacutebrž je ihned zkaziti dejte po uvarovaacuteniacutem přiacutesneacuteho trestaacuteniacute neb nemaacute se vědomě bližniacutemu sveacutemu v tom nejmenšiacutem škoditldquo1241

Ze stejneacute doby pochaacuteziacute i praacutevo města Litoměřic (1571) ktereacute v jednom ze svyacutech ustanoveniacute uvaacutediacute že bdquoVyzvedauli se komu z aulu roj včel k susedovi na grunty jeho a tu se usadiacute tehdy ten soused lepšiacute praacutevo k nim miacuteti bude nežli ten komuž vyletěly Chtěl-li by on za nimi na grunty jeho jiacuteti a je zase sebrati muož mu toho podle praacuteva zbraacuteniti Kdožby pak komu včely pokradl ten jako jinyacute zloděj sauzen a trestaacuten byacuteti maacuteldquo1242 Zde je mimojineacute patrnaacute inspirace severoněmeckyacutem praacutevem jak již bylo vyacuteše naznačeno kteraacute nakonec vedla až ke sporu se Staryacutem městem pražskyacutem jehož včelařskaacute praacuteva byla upravena v raacutemci tzv Koldiacutenova zaacutekoniacuteku Ten se však praacutevy ke včelaacutem nezabyacuteval samostatně ale tato byla součaacutestiacute pasaacuteže De furto ndash O kraacutedeži aneb o zlodějstviacute bdquoKomužby se hovada ztratila a jiniacute živočichoveacute jako slepice husi kačice svině kraacutevy ovce etc kteraacutežto neužiacutevajiacutece rozumu a nejsauce ostřiacutehanaacute letiacute aneb běžiacute z miacutesta jednoho na druheacute tehdy pro shledaacuteniacute a zlapaacuteniacute takoveacuteho dobytka aneb ptactva naacuteležiacute a slušiacute ano i praacuteva propůjčujiacute sausedu do domu sauseda druheacuteho prveacute v tom jemu aneb čeledi jeho se ohradiacutec vjiacuteti a cožby sveacuteho nalezl s sebou to domův zase pojiacuteti aneb odnesti bez vnaacutešeniacute na toho praacutevoldquo1243

Situace se pro včelaře k lepšiacutemu obraacutetila až s naacutestupem osviacutecenskeacuteho absolutismu kteryacute

pracoval s myšlenkou že osviacutecenyacute panovniacutek ndash jakožto vyacutehradniacute představitel veškereacute moci ndash je povolaacuten řešit všechny otaacutezky hospodaacuteřskeacuteho a společenskeacuteho charakteru a to tak aby zajistil svyacutem

1238 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 39 ISBN 80-

86289-31-1 1239 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 15 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1240 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 72 ISBN 80-

86289-31-1 1241 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 75 ISBN 80-86289-31-1 1242 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 359 ISBN 978-80-7418-144-3 1243 JIREČEK Josef Praacuteva městskaacute kraacutelovstviacute českeacuteho a markrabstviacute moravskeacuteho od M Pavla Krystyana z Koldiacutena [online] 5 vyd Praha Všehrd 1876 s 347 [cit 7 3 2015] Dostupneacute z

httpsarchiveorgstreamprvamstskkrlovs00jiregoogpagen378mode2up

332

poddanyacutem co nejvyššiacute blaho Vedena touto myšlenkou a do jisteacute miacutery takeacute pravděpodobně ovlivněna uacutespěchem pruskeacuteho panovniacuteka Fridricha II Velikeacuteho ktereacutemu se podařilo zvyacutešit stavy včelstev o celou třetinu poteacute co roku 1752 předepsal svyacutem sedlaacutekům ndash za odměnu ale i pod trestem ndash kolik majiacute miacutet včel vydala ciacutesařovna Marie Terezie 8 4 1775 včelařskyacute patent pro Dolniacute Rakousy a pro Moravu Patent byl o šestnaacutecti bodech a byl určen všem obyvatelům poddanyacutem hodnostaacuteřům šlechticům uacuteředniacutekům i ciacutesařsko-kraacutelovskyacutem osobaacutem Prvniacute čtyři člaacutenky jednaly o hlavniacute škole pro vyučovaacuteniacute chovu včel kteraacute se nachaacutezela ve Viacutedni a byla bezplatně přiacutestupnaacute všem kteřiacute chtěli ziacuteskat teoretickeacute i praktickeacute znalosti o chovu včel Pobočneacute školy pak byly otevřeny v Noveacutem městě u Viacutedně a na Moravě v Brně Dalšiacute dva člaacutenky určovaly uacutezemniacute působnost patentu kteraacute se vztahovala na Dolniacute Rakousy a Moravu tedy oblasti ktereacute byly vždy silně zavčeleny a kde šlechta věnovala včelařstviacute ciacutelevědomou pozornost o čemž svědčila jak medařskaacute praacuteva a urbariaacutelniacute zaacuteznamy tak rychlyacute rozvoj těchto oblastiacute po třicetileteacute vaacutelce Člaacutenky 7 11 a 12 obsahovaly ujištěniacute že chov včel je na věčneacute časy zproštěn veškeryacutech břemen a nebude nikdy zatiacutežen zvlaacuteštniacutemi poplatky a daacutele vyacutezvu vrchnosti aby byla ve vlastniacutem zaacutejmu naacutepomocna chudyacutem sedlaacutekům umožnila jim zlepšit jejich znalosti a opatřila je jedniacutem uacutelem kteryacute bude saacutem o sobě podnětem k rozšiacuteřeniacute chovu včel (bdquoPoddanyacutem se udiacuteliacute milostivě zeměpanskeacute ujištěniacute že nebude na včelařstviacute nikdy uvalena žaacutednaacute zvlaacuteštniacute daacutevka nyacutebrž naopak že bude při uacuteplneacute svobodě podporovaacutenoldquo1244 ) Člaacutenky 9 a 10 se potom tyacutekaly kočovaacuteniacute za včeliacute pastvou ktereacute měli majiteleacute pozemků včelařům umožnit za slušnou naacutehradu a bez potiacutežiacute Kočujiacuteciacute včelař nemusel z dovaacuteženyacutech a odvaacuteženyacutech včel platit žaacutedneacute myacutetneacute nebo jineacute poplatky s vyacutejimkou silničniacuteho myacuteta Člaacutenek 14 patentu opravňoval vlastniacuteka včelstva aby bez překaacutežky pronaacutesledoval 24 hodin vlastniacute roj na ciziacutem pozemku za podmiacutenky že nahradiacute uacutejmu tiacutemto způsobenou a doslova zněl takto bdquoMajiteli včel se dovoluje uleacutetleacute roje po 24 hodin pronaacutesledovati i na ciziacutem pozemku a za miacuternou naacutehradu způsobeneacute v tom přiacutepadě škody si je vziacutetildquo1245 Ustanoveniacute člaacutenku 15 potom pod trestem naacutehrady dvojnaacutesobku ceny zakazovalo hubit ciziacute včely a to pod jakoukoliv zaacuteminkou Ničit se nesměly ani včely zlodějky a to s tiacutem že existujiacute i jineacute prostředky kteryacutemi proti nim může včelař sveacute uacutely pojistit Zaacutevěrečnyacute člaacutenek patentu upravoval kraacutedeže včel a zahrnoval je mezi kvalifikovaneacute kraacutedeže (bdquo inter furta qualificataldquo) s tiacutem že naacuteležely dle ustanoveniacute sect 11 odst 94 trestniacuteho zaacutekoniacuteku Constitucio Criminalis Thereziana před zemskeacute soudy Obdobnyacute patent avšak o deviacuteti bodech vydala Marie Terezie 30 8 1776 i pro uacutezemiacute Čech Obsahoval shodnaacute ustanoveniacute oproti prvniacutemu patentu však zdůraznil přiacutespěvek včel pro zajišťovaacuteniacute vyacuteživy k obecneacutemu blahu

O kvalitě obou patentů svědčiacute fakt že až do 20 stoletiacute tvořily zaacuteklad včelařskeacuteho praacuteva Uacuteprava zavedenaacute Mariiacute Tereziiacute však zrušila praacutevo včelařů na medařskaacute sdruženiacute což z hlediska rozvoje včelařstviacute znamenalo krok zpět1246

Na snahy Marie Terezie naacutesledně navaacutezal jejiacute syn ciacutesař Josef II Ten vydal přiacutekaz aby u každeacute školy bylo umiacutestěno nejmeacuteně 5 včelstev pro rozšiacuteřeniacute vyacuteuky a to na všech školaacutech v raacutemci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Kromě toho podporoval včelařstviacute udiacuteleniacutem preacutemiiacute za vyzimovaacuteniacute včel a uložil faraacuteřům rozumět selskeacutemu hospodařeniacute ndash včelařeniacute se tak stalo součaacutestiacute vzdělaacutevaacuteniacute v kněžskyacutech seminaacuteřiacutech a venkovštiacute kněžiacute se staacutevali průkopniacuteky lidoveacuteho včelařeniacute1247 3 PRAacuteVNIacute UacutePRAVA VČELAŘSTVIacute V MODERNIacute DOBĚ

Jak již bylo vyacuteše naznačeno včelařskeacute patenty Marie Terezie nakonec ovlivnily i zněniacute prvniacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku1248 Všeobecnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (Allgemeines buumlrgerliches

1244 ADAMEC František Včelařskyacute patent Marie Terezie ze dne 8 dubna 1775 platnyacute pro Dolniacute Rakousy a Moravu In ADAMEC František Včelařskeacute praacutevo v zemiacutech našich Praha Springer 1901 24 s 1245 ADAMEC František Včelařskyacute patent Marie Terezie ze dne 8 dubna 1775 platnyacute pro Dolniacute Rakousy a Moravu In ADAMEC František Včelařskeacute praacutevo v zemiacutech našich Praha Springer 1901 24 s 1246 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu]

Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 361 ISBN 978-80-7418-144-3 1247 KNOumlDLOVAacute Marie Tak šel čas Vyd 1 Fryacutedek-Miacutestek Zaacutekladniacute organizace Českeacuteho svazu včelařů 2011 160 s 1248 BERAacuteNEK Vladimiacuter Marie Terezie Varuji před našiacute nemilostiacute Včelařstviacute odbornyacute časopis pro včelařstviacute 2004 č 4 s 2 ISSN 0042-2924

333

Gesetzbuch) vyhlaacutešenyacute 1 6 1811 a platnyacute k 1 1 1812 upravoval vlastnickeacute praacutevo k včelaacutem v diacutelu II kapitole třetiacute v čaacutesti zabyacutevajiacuteciacute se nabyacutevaacuteniacutem vlastnickeacuteho praacuteva přivlastněniacutem a to konkreacutetně paragrafem 384 Uacuteprava v něm obsaženaacute vychaacutezela z člaacutenku 14 Včelařskeacuteho patentu pro Dolniacute Rakousy a Moravu a vlastniacutekovi včelstva dovolovala stiacutehat jeho roj i na ciziacutem pozemku s tiacutem že nemuselo jiacutet jen o pronaacutesledovaacuteniacute roje jako takoveacuteho ale i o jakoukoliv jinou aktivitu vedouciacute k jeho nalezeniacute Pokud by však vlastniacutek svůj roj nestiacutehal vůbec nebo po dobu dvou dnů s hledaacuteniacutem přestal stal by se jeho roj věciacute bez paacutena a bylo by možneacute vlastnickeacute praacutevo k němu nabyacutet přivlastněniacutem a to buď libovolnou osobou pokud se uleacutetleacute včelstvo nachaacutezelo na obecniacutem pozemku nebo vlastniacutekem pozemku nachaacutezelo-li se včelstvo na pozemku soukromeacutem V přiacutepadě že vlastniacutek nečinnostiacute vlastnickeacuteho praacuteva k roji nepozbyl nesl i tak důkazniacute břemeno že roj je opravdu jeho a musel nahradit přiacutepadnou škodu způsobenou dohledaacutevaacuteniacutem roje

Takřka beze změn přetrval sect 384 i v raacutemci zněniacute uacutečinneacuteho od roku 1872 bdquoRojů včel domaacuteciacutech i jinyacutech zviacuteřat krotkyacutech nebo zkrocenyacutech nelze samochtě chytati anobrž vlastniacutek maacute praacutevo i na ciziacutem pozemku je stiacutehati toliko povinen jest držiteli pozemku škodu nahraditi učinil-li mu jakou Pakli by vlastniacutek matečniacuteho uacutelu po dva dni roje nestiacutehal aneb zviacuteře zkroceneacute do čtyřiceti dvou dniacute samo se nevraacutetilo může je na pozemku obecneacutem každyacute sobě vziacuteti a podržeti na pozemku sveacutem pak může to učiniti vlastniacutekldquo1249

Pro porovnaacuteniacute lze uveacutest i zněniacute sect 384 z roku 1885 jež se změnilo jen nepatrně po straacutence jazykoveacute bdquoRojů včel domaacuteciacutech i jinyacutech zviacuteřat krotkyacutech nebo zkrocenyacutech nelze samochtě chytati anobrž vlastniacutek maacute praacutevo i na ciziacutem pozemku je stiacutehati toliko povinen jest držiteli pozemku škodu nahraditi učinil-li mu jakou Pakli by ale vlastniacutek matečniacuteho uacutelu po dva dni roje nestiacutehal aneb by zviacuteře zkroceneacute do čtyřiceti dvou dniacute samo se nevraacutetilo může je na pozemku obecneacutem každyacute sobě vziacuteti a podržeti na pozemku sveacutem pak může to učiniti vlastniacutekldquo1250

Jak vyplyacutevaacute z vyacuteše uvedeneacuteho škodu způsobenou při stiacutehaacuteniacute včel byl jejich majitel vždy povinen nahradit Co se však tyacuteče škody způsobeneacute přiacutemo včelami ta byla na zaacutekladě sect 1321 poklaacutedaacutena za škodu naacutehodnou a majitel za ni nebyl odpovědnyacute K tomu bliacuteže samotneacute zněniacute sect 1321 bdquoUbliacutežilo-li někomu zviacuteře praacutev jest z toho ten kdo je k tomu popouzel draacuteždil nebo je opatřiti opominul Neniacute-li lze viny takoveacute na nikoho dokaacutezati poklaacutedaacutena buď škoda za naacutehodnouldquo1251 Toto stanovisko později potvrdil i Nejvyššiacute soud když svyacutem rozsudkem z roku 1928 naznal že bdquoPoškozeniacute včelami jest poklaacutedati za naacutehodu leč že by tu bylo zvlaacuteštniacute zaviněniacute chovatele včelldquo1252 Kromě toho obsahoval sect 383 zmiacutenku o kradeniacute medu včelami a odkazoval přitom na zvlaacuteštniacute přepisy tyto však nikdy nebyly vydaacuteny1253

Na okraj by zde bylo vhodneacute uveacutest že po přijetiacute noveacuteho trestniacuteho zaacutekoniacuteku ze dne 27 5 1852 již kraacutedež včelstev a uacutelů nebyla kraacutedežiacute kvalifikovanou jako tomu bylo dopotud na zaacutekladě tereziaacutenskyacutech patentů nyacutebrž klasickou kraacutedežiacute věci moviteacute

Mimo to byla v roce 1870 vypracovaacutena osnova včelařskeacuteho zaacutekona zaacutekonneacuteho zněniacute však nedošla Zaacutekladem včelařskeacuteho praacuteva proto i nadaacutele zůstaacutevala uacuteprava obsaženaacute v občanskeacutem zaacutekoniacuteku a daacutele několik člaacutenků tereziaacutenskyacutech patentů ktereacute zůstaly v platnosti i po vyhlaacutešeniacute (a naacutesledně uacutečinnosti) ABGB

Po rozpadu Rakouska-Uherska převzal nově vzniklyacute Československyacute staacutet prostřednictviacutem tzv recepčniacute normy z 28 10 1918 všechny rakousko-uherskeacute praacutevniacute předpisy V platnosti tak zůstaly jak přiacuteslušneacute člaacutenky patentů Marie Terezie tak Všeobecnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek tento však byl převzat v novelizovaneacute podobě a nově byl nazvaacuten jako Československyacute obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute Novelizovanaacute verze sect 384 uvaacuteděla k rojoveacutemu praacutevu naacutesledujiacuteciacute bdquoDomaacuteciacute roje včel a jinaacute krotkaacute nebo zkrocenaacute zviacuteřata nejsou předmětem volneacuteho chytaacuteniacute zviacuteřat naopak vlastniacutek maacute praacutevo je na

1249 sect 384 zaacutekona č 9461811 Sb Obecnyacute občanskyacute zaacutekonniacutek rakouskyacute Viacutedeň Mechitaritskaacute tiskaacuterna 1872 1250 sect 384 zaacutekona č 9461811 Sb Obecnyacute zaacutekonniacutek občanskyacute a k němu se vztahujiacuteciacute zaacutekony a nařiacutezeniacute pozdějšiacute Praha Jindř Mercy 1885 1251 sect 1321 zaacutekona č 9461811 Sb Obecnyacute zaacutekonniacutek občanskyacute a k němu se vztahujiacuteciacute zaacutekony a nařiacutezeniacute pozdějšiacute Praha Jindř Mercy 1885 1252 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu sp zn Rv I 80828 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 2 2 2015] 1253 ROUČEK František SEDLAacuteČEK Jaromiacuter Komentaacuteř k Československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu Diacutel druhyacute Praha Nakladatelstviacute V Linhart 1935

334

ciziacutem pozemku stiacutehati maacute však držiteli pozemku nahraditi škodu snad způsobenou Jestliže vlastniacutek mateřskeacuteho uacutelu roje po dva dny nestihal nebo zkroceneacute zviacuteře do čtyřiceti dvou dnů samo se nevraacutetilo může je na obecneacutem pozemku každyacute na sveacutem pozemku vlastniacutek pozemku sobě vziacuteti a podržetildquo1254

K uvedeneacutemu zněniacute naacutesledně poskytl podrobnějšiacute vyacuteklad Komentaacuteř k Československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu z roku 1935 Ten uvaacuteděl že mezi podmiacutenky přivlastněniacute patřiacute podmiacutenka že jde o věci ničiacute Tyto mohou byacutet buď věci bez paacutena věci opuštěneacute anebo věci ušleacute tzn věci ktereacute dosud byly v něčiacutem vlastnictviacute ale vyšly z něho na zaacutekladě ustanoveniacute zaacutekona Jednou z věciacute ušlyacutech mohly byacutet takeacute včely ovšem pouze v roji jako věc hromadnaacute Tiacutem že vlastniacutek mateřskeacuteho uacutelu po dva dny roj nepronaacutesledoval stal se z roje res nullius ovšem pouze za předpokladu že byly splněny tři zaacutekonneacute podmiacutenky

- Roj se musel usadit na ciziacutem pozemku ať už veřejneacutem nebo soukromeacutem Jestliže mezitiacutem došlo ke spojeniacute dvou ciziacutech rojů přichaacutezelo v uacutevahu použitiacute sect 415 o uměleacutem přiacuterůstku zpracovaacuteniacutem nebo smiacutešeniacutem vůbec bdquoMohou-li se takoveacute zpracovaneacute věci v jejich předešlyacute stav uveacutesti věci sloučeneacute spojeneacute nebo smiacutešeneacute zase odděliti tedy se každeacutemu vlastniacutekovi což jeho jest navraacutetiacute a tomu komu naacuteležiacute škoda nahradiacute Neniacute-li uvedeniacute v předešlyacute stav aneb odděleniacute možnyacutem jest věc podiacutelniacutekům společna tomu však s jehož věciacute jinyacute zaviněniacutem spojeniacute věc způsobil zůstavuje se volba chce-li celou věc podržeti a oč jest lepšiacute nahraditi aneb ji druheacutemu rovněž za naacutehradu postoupiti K tomu kdo jest vinen jest se zachovati podle toho byl-li uacutemysl jeho poctivyacute nebo nepoctivyacute Nemohlo-li by se však žaacutedneacute straně zaviněniacute přičiacutetati zůstavuje se volba tomu čiacute podiacutel stojiacute za viacutecldquo V přiacutepadě že uprchlyacute roj vletěl do ciziacuteho ohraničeneacuteho uacutelu ztratil jeho původniacute vlastniacutek pro nedostatek individualizace (sect 372 zaacutekoniacuteku1255) reivindikačniacute žalobu a zůstal mu pouze naacuterok podle sect 1041 bdquoUpotřebilo-li se věci mimo přiacutepad jednatelstviacute na prospěch druheacuteho může vlastniacutek žaacutedati nazpět věc jak je ve skutečnosti nebo nemůže-li se již to staacuteti hodnotu kterou měla v době použitiacute třebas byl pak prospěch zmařenldquo

- Vlastniacutek uprchleacuteho roje nepronaacutesledoval včelstvo po dva dny Nebylo vyžadovaacuteno aby se vlastniacutek ve dvoudenniacute lhůtě roje zmocnil ale stačilo pokud jej začal pronaacutesledovat Teprve po uplynutiacute dvou po sobě jdouciacutech dniacute během kteryacutech vlastniacutek roj nepronaacutesledoval byla splněna druhaacute podmiacutenka

- Jednalo se o roj včel Uacuteprava obsaženaacute v sect 384 se nevztahovala na jednotliveacute včely neboť by je vlastniacutek nebyl schopen individualizovat a tudiacutež by jen stěžiacute mohl uplatňovat reivindikačniacute žalobu

Co se tyacutekalo vyleacutetaacuteniacute včel na ciziacute pozemek za uacutečelem pastvy vlastniacutek mateřskeacuteho uacutelu tiacutemto nenarušoval ani ciziacute držbu ani ciziacute vlastnictviacute a to na zaacutekladě dotud platnyacutech tereziaacutenskyacutech patentů Pokud by ale včely na ciziacute pozemek přileacutetaly v nadprůměrneacute miacuteře mohlo jiacutet o imisi kteraacute byla upravena v sect 364 zaacutekoniacuteku bdquoVůbec lze vlastnickeacute praacutevo vykonaacutevati jen potud pokud se tiacutem nezasahuje do praacutev osoby třetiacute nebo se nevybočuje z meziacute danyacutech v zaacutekonech k zachovaacuteniacute a podpoře blaha obecneacuteho Vlastniacutek pozemku může sousedovi zakaacutezati co působiacute vnikaacuteniacute odpadkoveacute vody kouře plynů tepla zaacutepachu hřmotu otřesů a podobnyacutech nepřiacuteležitostiacute převyšujiacute-li miacuteru podle miacutestniacutech poměrů obvyklou a ztěžujiacute-li podstatně užiacutevaacuteniacute pozemku v miacutestě obvykleacute Přiacutemo je přivaacuteděti se nepřipouštiacute neniacute-li k tomu zvlaacuteštniacuteho důvodu praacutevniacuteholdquo1256 O imisi se však nejednalo pokud by přileacutetal celyacute roj ndash v takoveacutem přiacutepadě by se uplatnil praacutevě sect 3841257

1254 Zaacutekon č 9461811 Sb obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute

systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] 1255 bdquoNepodařil-li se sice žalobci důkaz že nabyl vlastnictviacute věci kteraacute je mu zadržovaacutena ale dokaacutezal-li platnyacute důvod a pravyacute způsob jiacutemž jejiacute držby nabyl poklaacutedaacuten buď nicmeacuteně za praveacuteho vlastniacuteka proti každeacutemu držiteli kteryacute nemůže udati žaacutedneacuteho důvodu držby aneb udaacute jen důvod slabšiacuteldquo 1256 Zaacutekon č 9461811 Sb obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] 1257 ROUČEK František SEDLAacuteČEK Jaromiacuter Komentaacuteř k Československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu Diacutel druhyacute Praha Nakladatelstviacute V Linhart 1935

335

Protože recepciacute rakousko-uherskyacutech předpisů vznikla situace kdy pro čaacutest staacutetu platily předpisy rakouskeacute a pro čaacutest předpisy uherskeacute neslo se celeacute mezivaacutelečneacute obdobiacute ve jmeacutenu přiacuteprav novyacutech kodifikaciacute Novaacute ucelenaacute kodifikace včelařskeacuteho praacuteva sice připravovaacutena nebyla ndash včelařstviacute mělo byacutet upraveno v raacutemci občanskeacuteho zaacutekoniacuteku jako doposud ndash naacutevrhů noveacuteho zněniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku bylo ale vypracovaacuteno několik Přestože žaacutednyacute z nich nakonec nedošel uzaacutekoněniacute lze na nich ilustrovat určityacute vyacutevoj

Napřiacuteklad v Naacutevrhu subkomiteacutetu pro revizi občanskeacuteho zaacutekoniacuteka pro Československou republiku z roku 1923 byl uacuteplně vypuštěn sect 383 a zněniacute sect 384 bylo upraveno jak po straacutence stylistickeacute tak - v určiteacute miacuteře ndash i po straacutence obsahoveacute Přiacuteslušneacute ustanoveniacute mělo byacutet rozděleno do odstavců přičemž včel se tyacutekaly pouze prvniacute dva prvniacute odstavec v podstatě přejiacutemal uacutepravu obsaženou v původniacutem sect 384 Československeacutem obecneacutem zaacutekoniacuteku občanskeacutem (bdquoRoje včel domaacuteciacutech a jinaacute zviacuteřata zkrocenaacute lze poklaacutedati za věci bez paacutena teprve tenkraacutete když vlastniacutek mateřskeacuteho uacutelu roje včel po dva dny anebo zviacuteřete zkroceneacuteho do 42 dnů nestihal Po uplynutiacute těchto lhůt může si je na pozemku obecniacutem každyacute přivlastniti na pozemku soukromeacutem může to učiniti jen vlastniacutekldquo1258) druhyacute přidaacuteval uacutepravu spoluvlastnictviacute společně stiacutehanyacutech rojů (bdquoVlastniacuteci mateřskyacutech rojů kteřiacute roje stihajiacute stanou se dle počtu stihanyacutech rojů spoluvlastniacuteky roje společneacuteho v nějž se stiacutehaneacute roje spojiacuteldquo1259) Co se tyacuteče naacutehrady škody způsobeneacute zviacuteřetem (lze se domniacutevat že i zde byla včela pojiacutemaacutena jako hospodaacuteřskeacute zviacuteře) o teacuteto pojednaacuteval sect 1320 odst 1 bdquoZa škodu způsobenou zviacuteřetem ručiacute ten kdo zviacuteře chovaacute Kdo však maacute domaacuteciacute zviacuteře ke sveacutemu vyacutedělku nebo ke sveacute vyacuteživě zprostiacute se povinnosti k naacutehradě prokaacuteže-li že dbal pečlivosti v pospoliteacutem životě potřebneacute opatruje zviacuteře a dohliacutežeje na něldquo

Původniacute sect 383 měl byacutet vypuštěn takeacute v raacutemci Naacutevrhu Zaacutekona kteryacutem se vydaacutevaacute všeobecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute vypracovaneacuteho v roce 1930 Jak vyplyacutevaacute z důvodoveacute zpraacutevy přiacutečinou byla jednak jeho archaičnost jednak i to že odkazoval na zvlaacuteštniacute zaacutekony Text sect 384 měl byacutet nově upraven v raacutemci sect 299 ndash ustanoveniacute o spoluvlastnictviacute spojenyacutech rojů zde bylo vynechaacuteno naviacutec byla uložena naacutehrada škody tomu kdo na ciziacutem pozemku stiacutehaacute vlastniacute roj (bdquoVlastniacutek roje domaacuteciacutech včel a jinyacutech krotkyacutech a zkrocenyacutech zviacuteřat maacute praacutevo stiacutehati je na ciziacute pozemek je však povinen nahraditi vlastniacuteku pozemku způsobenou škodu Nepronaacutesleduje-li se takovyacute roj po dva dny nebo nevraacutetiacute-li se zkroceneacute zviacuteře ačkoli mu v tom nikdo nebraacuteniacute do čtyřiceti dvou dnů staacutevajiacute se věcmi bez paacutena a smiacute si je přivlastniti na věřejneacutem statku každyacute na soukromeacutem pozemku jeho vlastniacutekldquo1260) Škoda způsobenaacute zviacuteřetem byla upravena v sect 1138 bdquoZpůsobiacute-li škodu zviacuteře odpoviacutedaacute za ni ten kdo je poštval podraacuteždil nebo opominul je opatrovati Mimoto odpoviacutedaacute za škodu ten kdo zviacuteře chovaacute ačli škoda nenastala přes to že dbal při opatrovaacuteniacute a dohledu pečlivosti potřebneacute podle poměrů Jde-li o zviacuteře jehož nebezpečnost byla chovateli znaacutema nebo mu znaacutema byacuteti musela odpoviacutedaacute vždyldquo1261 Bezvyacutejimečně tedy měl odpoviacutedat pouze ten kdo choval nebezpečneacute zviacuteře jinak by chovatel odpoviacutedal jedině tehdy pokud by neprokaacutezal že opatrovaacuteniacute a dohled nad zviacuteřetem nezanedbal

Zaacutekonneacute podoby se z různyacutech důvodů ani jeden z naacutevrhů nedočkal a pod vlivem udaacutelostiacute naacutesledujiacuteciacutech po podepsaacuteniacute Mnichovskeacute dohody veškereacute snahy o unifikaci občanskeacuteho praacuteva postupně utichly Recipovanyacute Obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute a v něm obsaženaacute uacuteprava rojoveacuteho praacuteva tak na uacutezemiacute Československa platil až do 31 12 1950

Za zmiacutenku stojiacute institut nuceneacute dodaacutevky zavedenyacute v raacutemci zemědělskeacute politiky v Protektoraacutetu Čechy a Morava Dodaacutevkoveacute povinnosti podleacutehali na zaacutekladě vyhlaacutešky č 3311940 Sb o uacutepravě vyacuteroby a zužitkovaacuteniacute drůbeže vajec medu a vosku a vyacuterobků z drůbeže a vajec a vyacutekupu peřiacute i držiteleacute včelstev jimž byla stanovena povinnost dodaacutevky 50 z ročniacute sklizně medu nejmeacuteně však 15 kg medu z každeacuteho vyzimovaneacuteho včelstva Tato povinnost byla naacutesledně v roce

1258 STIEBER Miloslav Věcneacute praacutevo - naacutevrh subkomiteacutetu pro revisi občanskeacuteho zaacutekoniacuteka pro Československou republiku Praha Ministerstvo spravedlnosti 1923 118 s 1259 STIEBER Miloslav Věcneacute praacutevo - naacutevrh subkomiteacutetu pro revisi občanskeacuteho zaacutekoniacuteka pro Československou republiku Praha Ministerstvo spravedlnosti 1923 118 s 1260 Zaacutekon kteryacutem se vydaacutevaacute všeobecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute - naacutevrh superrevisniacute komise Praha Ministerstvo spravedlnosti 1931 298 s 1261 Zaacutekon kteryacutem se vydaacutevaacute všeobecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute - naacutevrh superrevisniacute komise Praha

Ministerstvo spravedlnosti 1931 298 s

336

1942 navyacutešena na minimum 2 kg medu z každeacuteho vyzimovaneacuteho včelstva1262 Za uacutečelem motivace včelařů byl na podzim roku 1942 představen systeacutem preacutemiovyacutech odměn kdy za každyacute kg medu dodanyacute nad raacutemec stanoveneacute odvodoveacute povinnosti bylo včelaři vyplaceno 20 Protektoraacutetniacutech korun1263 Dodaacutevkovaacute povinnost přetrvala i po vaacutelce Nejprve byla upravena vlaacutedniacutem nařiacutezeniacutem 71949 Sb o vyacutekupu a dodaacutevce zemědělskyacutech vyacuterobků podle smlouvy ktereacute bylo naacutesledně nahrazeno zaacutekonem č 561952 Sb o dodaacutevkoveacute povinnosti a o vyacutekupu zemědělskyacutech vyacuterobků Ten dodaacutevky medu přiacutemo neupravoval na jeho zaacutekladě byla však vydaacutena vyhlaacuteška č 1471953 o vyacutekupu medu Přiacuteděloveacute hospodaacuteřstviacute bylo v červnu 1953 zrušeno a med se tak opět stal (jako dalšiacute zbožiacute) předmětem volneacuteho prodeje

V raacutemci občanskopraacutevniacute uacutepravy přinesl vyacuteraznou změnu Občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1950 jež ustanoveniacute byacutevaleacuteho sect 384 zrušil a obsahově jej čaacutestečně nahradil sect 119 kteryacute stanovil že bdquoVěci ktereacute nenaacuteležejiacute nikomu jineacutemu jsou ve vlastnictviacute staacutetu nemajiacute-li cenu jen nepatrnou K věcem nepatrneacute ceny ktereacute nikomu nenaacuteležejiacute může nabyacutet vlastnickeacuteho praacuteva každyacute tiacutem že si je přivlastniacuteldquo1264 V důvodoveacute zpraacutevě se pak k teacuteto změně uvaacutediacute bdquoStarobylaacute ustanoveniacute dosavadniacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteka o přivlastněniacute lovem (sectsect 383 384) nemajiacute samozřejmě v osnově obdoby kasuistickaacute ustanoveniacute že roje domaacuteciacutech včel a jinaacute krotkaacute nebo zkrocenaacute zviacuteřata nejsou předmětem lovu za jakyacutech podmiacutenek a do jakeacute doby je lze stiacutehati a kdo si je může přivlastnit na obecniacutem pozemku a kdo na pozemku soukromeacutem (sect 384 obč zaacutek ) by mohla byacutet zaacutebranou rozumneacutemu rozhodnutiacute lidoveacuteho soudu odpoviacutedajiacuteciacutemu veškeryacutem okolnostem souzeneacuteho přiacutepaduldquo1265 Problematika vlastnickyacutech praacutev k včelstvu i problematika naacutehrady škody byly tedy daacutele upravovaacuteny pouze v raacutemci obecnyacutech norem a v tomto ohledu se nelišil ani Občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1964

Nechaacutevaje občanskopraacutevniacute uacutepravu stranou Československo bylo zaacuteroveň jednou z prvniacutech zemiacute ktereacute legislativně upravily ochranu včel při použitiacute přiacutepravků na ochranu rostlin V roce 1957 vydalo tehdejšiacute Ministerstvo zemědělstviacute a lesniacuteho hospodaacuteřstviacute vyhlaacutešku č 791957 Sb kteraacute určovala způsob ošetřovaacuteniacute rostlin chemickyacutemi prostředky Tato vyhlaacuteška byla později nahrazena vyhlaacuteškou č 371963 Sb vydanou na zaacutekladě sect 26 odst 1 zaacutekona č 1881950 Sb o zdokonaleniacute rostlinneacute vyacuteroby a sect 38 odst 2 zaacutekona č 111955 Sb o vodniacutem hospodaacuteřstviacute1266 Vyhlaacuteška č 371963 Sb o ochraně včel vod a ryb při hubeniacute škůdců rostlin chemickyacutemi prostředky v raacutemci ochrany včel zejmeacutena kategorizovala jednotliveacute chemickeacute prostředky použiacutevaneacute k hubeniacute škůdců a upravovala hubeniacute škůdců těmito prostředky podle jednotlivyacutech kategoriiacute V uacutečinnosti zůstala až do 13 2 1997 kdy byla nahrazena vyhlaacuteškou č 401997 (vyhlaacuteška Ministerstva zemědělstviacute kterou se stanoviacute podrobnosti zabezpečeniacute ochrany včel zvěře a ryb při použiacutevaacuteniacute přiacutepravků na ochranu rostlin)

Pokud jde o veterinaacuterniacute předpisy prvniacute uacutepravou po 2 světoveacute vaacutelce bylo nařiacutezeniacute vlaacutedy č 991952 Sb To zahrnulo med a vosk mezi suroviny živočišneacuteho původu a zaacuteroveň stanovilo povinnost proveacutest veterinaacuterniacute ochranneacute opatřeniacute v přiacutepadě že jsou zjištěny naacutesledujiacuteciacute naacutekazy včel roztočovaacute naacutekaza mor a hniloba včeliacuteho plodu1267 Nařiacutezeniacute vlaacutedy bylo nahrazeno zaacutekonem č 661961 o veterinaacuterniacute peacuteči kteryacute však veškerou uacutepravu tyacutekajiacuteciacute se včelařstviacute nechal na podzaacutekonnyacutech předpisech Dne 1 1 1988 pak nabyl uacutečinnosti zaacutekon č 871987 Sb o veterinaacuterniacute peacuteči na jehož zaacutekladě byla vydaacutena vyhlaacuteška č 1171987 Sb o peacuteči o zdraviacute zviacuteřat jenž mimojineacute reguluje takeacute přemisťovaacuteniacute včel

Chov včel byl podle zaacutekona č 1031974 Sb považovaacuten za specializovanou živočišnou vyacuterobu a podleacutehal tak zemědělskeacute dani To se netyacutekalo chovů při němž se ročně dosaacutehlo po

1262 ŠTOLLEOVAacute Barbora Zemědělstviacute Protektoraacutetu Čechy a Morava Praha 2011 208 s Disertačniacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Filozofickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Eduard KUBŮ 1263 Vyhlaacuteška ministerstva zemědělstviacute a lesnictviacute ze dne 12 zaacuteřiacute 1942 o preacutemii za dodaacutevky medu In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 11 3 2015] 1264 Zaacutekon č 1411950 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] 1265 Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (1950) 1266 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 31 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1267 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 32 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute

337

odečteniacute vynaloženyacutech naacutekladů přiacutejmů nad 20 000 Kčs takovaacute činnost podleacutehala dani z přiacutejmů obyvatelstva1268 Kromě toho existovala ještě vyhlaacuteška č 3101951 UacutelI kteraacute upravovala zřizovaacuteniacute včeliacutech oplozovaciacutech stanic

Podobně jako v byacutevaleacutem Československu neexistuje v Českeacute republice ani v současneacute době jednotnyacute včelařskyacute zaacutekon Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute je namiacutesto toho obsažena v celeacute řadě diacutelčiacutech předpisů (a to včetně velkeacuteho množstviacute vyhlaacutešek a spraacutevniacutech předpisů) z nichž lze jmenovat jako nejdůležitějšiacute předevšiacutem zaacutekon č 2521997 Sb o zemědělstviacute zaacutekon č 1661999 Sb o veterinaacuterniacute peacuteči zaacutekon č 1542000 Sb o šlechtěniacute plemenitbě a evidenci hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat zaacutekon č 3562003 Sb o chemickyacutech laacutetkaacutech a chemickyacutech přiacutepravciacutech zaacutekon č 3262004 Sb o rostlinoleacutekařskeacute peacuteči a zaacutekon č 2891995 Sb o lesiacutech Roztřiacuteštěnost současneacute uacutepravy včelařstviacute v českeacutem praacutevu jistě nepřispiacutevaacute k zjednodušeniacute orientace v praacutevniacutech předpisech Bylo by proto dle meacuteho naacutezoru na miacutestě zamyslet se nad zjednodušeniacutem praacutevniacutech předpisů tak aby se v nich mohli snadno orientovat i ti kteřiacute včelařeniacute provozujiacute pouze jako sveacuteho koniacutečka

4 ZAacuteVĚR

Jak bylo řečeno včelařstviacute představuje jeden z nejstaršiacutech oborů lidskeacute činnosti Prvniacute zmiacutenky o něm maacuteme již z obdobiacute přibližně 12 000 let před počaacutetkem našeho letopočtu jeho vyacutevoj tedy probiacutehaacute nepřetržitě již teacuteměř 15 000 let a prošlo několika jasně rozlišitelnyacutemi faacutezemi od včelařstviacute loveckeacuteho až po včelařstviacute racionaacutelniacute Jako jinaacute odvětviacute i ono podleacutehalo od určiteacuteho bodu praacutevniacute uacutepravě ndash a tato se vyviacutejela nemeacuteně dynamicky přestože ne po celou dobu existence včelařstviacute jako alespoň čaacutestečně organizovaneacute lidskeacute činnosti (prvniacute faacuteze včelařstviacute loveckeacute proběhla cele v prehistorii a nemaacuteme k niacute žaacutedneacute prameny teacuteto povahy) Prvniacute praacutevniacute dokumenty se tedy vztahujiacute k typu včelařstviacute kteryacute jsme označili jako brtnickeacute Jednaacute se o zaklaacutedaciacute a nadačniacute listiny kostelů a klaacutešterů z nichž za nejvyacuteznamnějšiacute považujeme zaklaacutedaciacute listinu Břevnovskeacuteho klaacuteštera vydanou kniacutežetem Boleslavem II v roce 993 Postupnyacute posun od brtnictviacute tedy lesniacuteho včelařeniacute ke včelařeniacute v uacutelech pozorujeme v obdobiacute vrcholiacuteciacute kolonizace přestože v tomto obdobiacute staacutele přetrvaacutevajiacute oba způsoby těžby medu Ve 13 stoletiacute se poprveacute objevuje praacutevo rojoveacute (předchoziacute zmiacutenky řešiacute včelařeniacute vyacutehradně z hlediska daňoveacute problematiky) jež se věnuje vlastnictviacute včel V teacutemže stoletiacute pak takeacute nachaacuteziacuteme prvniacute zmiacutenku o praacutevu včelařskeacutem jako takoveacutem a to konkreacutetně ve statutech Konraacutedovyacutech V teacuteto době takeacute přirozeně vznikajiacute dokumenty silně ovlivněneacute německyacutem praacutevem konkreacutetně v opozici stojiacuteciacute Statutaacuterniacute praacuteva Stareacuteho města pražskeacuteho přejiacutemajiacuteciacute praacutevo jihoněmeckeacute (Švaacutebskeacute zrcadlo) a praacutevniacute uacutepravy vznikajiacuteciacute v severniacute čaacutesti našeho uacutezemiacute pod vlivem praacuteva severoněmeckyacutem (Saskeacute zrcadlo) Obě tyto uacutepravy se ovšem tyacutekaly včelařeniacute domaacuteciacuteho Brtnictviacute pak se zaacutekonneacuteho zakotveniacute dostalo v roce 1350 kdy Karel IV Lucemburskyacute vydal v Norimberku list brtnickeacuteho praacuteva kteryacutem piacutesemně potvrdil dotud zvykově platnaacute praacuteva franskyacutech brtniacuteků a zaacuteroveň jiacutem upřesnil povinnosti a praacuteva brtniacuteků mistrů hajnyacutech a polesnyacutech V roce 1476 nachaacuteziacuteme prvniacute zmiacutenku takeacute o praacutevu medařskeacutem to je naacutesledně doloženo i řadou listin nejstaršiacute z nich z druheacute poloviny 6 stoletiacute Ve druheacute polovině 17 stoletiacute pak byly vydaacuteny tři medařskeacute řaacutedy v nichž postřehneme zřejmou snahu podpořit obnovu po ničiveacute třicetileteacute vaacutelce a to konkreacutetně zpřiacutesněniacutem kaacutezně poddanyacutech medařů a definovaacuteniacutem činů ktereacute měly byacutet trestaacuteny K jisteacutemu uvolněniacute v teacuteto oblasti došlo v obdobiacute osviacutecenstviacute 841775 vydala ciacutesařovna Marie Terezie čtrnaacutectibodovyacute včelařskyacute patent pro Dolniacute Rakousy a pro Moravu 3081776 pak obdobnyacute deviacutetibodovyacute patent takeacute pro Čechy Tyto patenty zaklaacutedaly školy pro vyučovaacuteniacute chovu včel ale takeacute ujišťovaly že chov včel je na věčneacute časy zproštěn veškeryacutech břemen a nebude nikdy zatiacutežen zvlaacuteštniacutemi poplatky Na snahy Marie Terezie naacutesledně navaacutezal jejiacute syn ciacutesař Josef II kteryacute vydal přiacutekaz aby u každeacute školy bylo umiacutestěno nejmeacuteně 5 včelstev pro rozšiacuteřeniacute vyacuteuky podporoval včelařstviacute udiacuteleniacutem preacutemiiacute za vyzimovaacuteniacute včel a uložil faraacuteřům rozumět selskeacutemu hospodařeniacute a nakonec dokonce ovlivnily i zněniacute prvniacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Všeobecnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (Allgemeines buumlrgerliches Gesetzbuch) vyhlaacutešenyacute 1 6 1811 a platnyacute k 1 1 1812 upravoval vlastnickeacute praacutevo k včelaacutem v diacutelu II kapitole třetiacute v čaacutesti zabyacutevajiacuteciacute se nabyacutevaacuteniacutem vlastnickeacuteho praacuteva přivlastněniacutem konkreacutetně paragrafem 384 a tato uacuteprava vychaacutezela z člaacutenku 14 jejiacuteho Včelařskeacuteho patentu pro Dolniacute Rakousy a Moravu Takřka beze změn přetrval sect 384 i v raacutemci zněniacute uacutečinnyacutech od roku 1872 a roku 1885 Po rozpadu Rakouska-Uherska převzal nově vzniklyacute Československyacute staacutet

1268 sect 32 zaacutekona č 1031974 Sb o zemědělskeacute dani In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters

Kluwer ČR [cit 11 3 2015]

338

prostřednictviacutem tzv recepčniacute normy z 28 10 1918 všechny rakousko-uherskeacute praacutevniacute předpisy a v platnosti tak zůstaly jak přiacuteslušneacute člaacutenky patentů Marie Terezie tak Všeobecnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (převzatyacute v novelizovaneacute podobě a nově nazvanyacute Československyacute obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute) Novaacute ucelenaacute kodifikace včelařskeacuteho praacuteva sice připravovaacutena nebyla a včelařstviacute mělo byacutet upraveno v raacutemci občanskeacuteho zaacutekoniacuteku jako doposud naacutevrhů noveacuteho zněniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku bylo ale vypracovaacuteno několik Zaacutekonneacute podoby se však z různyacutech důvodů ani jeden z naacutevrhů nedočkal a pod vlivem udaacutelostiacute naacutesledujiacuteciacutech po podepsaacuteniacute Mnichovskeacute dohody veškereacute snahy o unifikaci občanskeacuteho praacuteva postupně utichly Recipovanyacute Obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute a v něm obsaženaacute uacuteprava rojoveacuteho praacuteva tak na uacutezemiacute Československa platil až do 31 12 1950 kdy byl vydaacuten novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek kteryacute přinesl vyacuteraznou změnu když zrušil sect384 a nahradil ho jen čaacutestečně sect119 Situace se nezměnila ani s Občanskyacutem zaacutekoniacutekem z roku 1964 a velkaacute čaacutest uacutepravy tak je už nyniacute roztřiacuteštěna mezi několik různyacutech obecnyacutech norem a snahy o změnu tohoto stavu chybiacute Včelařstviacute už se jednotneacute praacutevniacute uacutepravy nedočkaacute ať už v zaacutekoniacuteciacutech československyacutech či v uacutepravě současneacute Bude už je trvale upravovat celaacute řada různyacutech zaacutekonů ať už jsou to zaacutekony o veterinaacuterniacute peacuteči o šlechtěniacute či o chemickyacutech laacutetkaacutech a chemickyacutech přiacutepravciacutech Praacutevniacute předpisy z doby Marie Terezie tak zůstaacutevajiacute až doposud jedinou historicky doloženou jednotnou uacutepravou včelařskyacutech praacutev Použitaacute literatura

ADAMEC František Včelařskyacute patent Marie Terezie ze dne 8 dubna 1775 platnyacute pro Dolniacute Rakousy a Moravu In ADAMEC František Včelařskeacute praacutevo v zemiacutech našich Praha Springer 1901 24 s BERAacuteNEK Vladimiacuter Kde med tam včely Včelařstviacute odbornyacute časopis pro včelařstviacute 2004 č 1 s 15-21 ISSN 0042-2924 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 247 s ISBN 80-86289-31-1 Codex iuris Bohemici I (ed Jireček) [online] Centrum medievistickyacutech studiiacute [cit 10 3 2015] Dostupneacute z http1472315391srcindexphps=vampcat=25ampbookid=264amppage=60 DAMOHORSKYacute Milan SMOLEK Martin Zemědělskeacute praacutevo ndash učebniacute pomůcka Praha IFEC 2001 136 s ISBN 80-86412-11-3 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 1247 s ISBN 978-80-7418-144-3 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra KNOLL Vileacutem RUNDOVAacute Alena 3 rozš vyd Mezniacuteky českyacutech praacutevniacutech dějin Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeňek 2010 216 s ISBN 978-80-7380-251-6 JIREČEK Josef Praacuteva městskaacute kraacutelovstviacute českeacuteho a markrabstviacute moravskeacuteho od M Pavla Krystyana z Koldiacutena [online] 5 vyd Praha Všehrd 1876 514 s [vid 7 3 2015] Dostupneacute z httpsarchiveorgstreamprvamstskkrlovs00jiregoogpagen378mode2up KNOumlDLOVAacute Marie Tak šel čas Vyd 1 Fryacutedek-Miacutestek Zaacutekladniacute organizace Českeacuteho svazu včelařů 2011 160 s NEPRAŠ Josef Českeacute včelařstviacute 1 vyd Praha Staacutetniacute zemědělskeacute nakladatelstviacute 1971 335 s ROUČEK František SEDLAacuteČEK Jaromiacuter Komentaacuteř k Československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu Diacutel druhyacute Praha Nakladatelstviacute V Linhart 1935 ROumlSSLER Emil Franz Das Altprager Stadrecht aus dem XIV Jahrhunderte Whitefish Kessinger publishing 200 318 s ISBN 1167617606 SCHELLE Karel TAUCHEN Jaromiacuter Občanskeacute zaacutekoniacuteky - Kompletniacute sbiacuterka občanskyacutech zaacutekoniacuteků důvodovyacutech zpraacutev a dobovyacutech komentaacuteřů Ostrava Key Publishing 2012 1020 s ISBN 978-80-7418-146-7 STIEBER Miloslav Věcneacute praacutevo - naacutevrh subkomiteacutetu pro revisi občanskeacuteho zaacutekoniacuteka pro Československou republiku Praha Ministerstvo spravedlnosti 1923 118 s ŠTĚPKOVAacute Barbora Přiacuteděloveacute systeacutemy a jejich praacutevniacute aspekty na československeacutem uacutezemiacute v letech 1939-1953 Brno 20102011 60 s Diplomovaacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Ladislav VOJAacuteČEK ŠTOLLEOVAacute Barbora Zemědělstviacute Protektoraacutetu Čechy a Morava Praha 2011 208 s Disertačniacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Filozofickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Eduard KUBŮ VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 91 s Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute

339

Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu sp zn Rv I 80828 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 2 2 2015] Zaacutekon č 9461811 Sb Obecnyacute občanskyacute zaacutekonniacutek rakouskyacute Viacutedeň Mechitaritskaacute tiskaacuterna 1872 Zaacutekon č 9461811 Sb Obecnyacute zaacutekonniacutek občanskyacute a k němu se vztahujiacuteciacute zaacutekony a nařiacutezeniacute pozdějšiacute Praha Jindř Mercy 1885 Zaacutekon č 9461811 Sb obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] Zaacutekon č 1411950 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] Zaacutekon č 1031974 Sb o zemědělskeacute dani In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 11 3 2015] Vyhlaacuteška ministerstva zemědělstviacute a lesnictviacute ze dne 12 zaacuteřiacute 1942 o preacutemii za dodaacutevky medu In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 11 3 2015] Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (1950) Zaacutekon kteryacutem se vydaacutevaacute všeobecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute - naacutevrh superrevisniacute komise Praha Ministerstvo spravedlnosti 1931 298 s Kontaktniacute uacutedaje

Magdalena Petrů magdalenapetrugmailcom Masarykova Univerzita v Brně Praacutevnickaacute fakulta Veveřiacute 15870 611 80 Brno Českaacute republika

340

ODPOVĚDNOST ZA RADU V KONTEXTU PRAacuteVA FINANČNIacuteHO TRHU

Martin Hobza

Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Katedra finančniacuteho praacuteva a finančniacute vědy

Abstract This paper deals with the legal institute of liability for advice in the context of financial

market law The paper analyzes conceptual characteristics of liability for advice and its applicability in financial market law Selected theoretical problems regarding the relation between private law and public law are also outlined Based on the analysis the author seeks to answer the question whether the liability for advice institute is going to be used widely in the practice or not and why this happens Abstrakt Tato praacutece se zabyacutevaacute institutem odpovědnosti za radu v kontextu praacuteva finančniacuteho trhu

V praacuteci jsou analyzovaacuteny pojmoveacute znaky odpovědnosti za radu a aplikovatelnost tohoto institutu v praacutevu finančniacuteho trhu Jsou nastiacuteněny i vybraneacute teoretickeacute probleacutemy vztahu soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva Autor se na zaacutekladě provedeneacute analyacutezy snažiacute odpovědět na otaacutezku zda se institut odpovědnosti za radu v praxi osvědčiacute či nikoli a z jakyacutech důvodů se tak stane Key words Financial market law investment advice liability for advice Kliacutečovaacute slova Praacutevo finančniacuteho trhu investičniacute poradenstviacute odpovědnost za radu

1 UacuteVOD1269

Jednou z novinek kterou do tuzemskeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu vnesla rekodifikace soukromeacuteho praacuteva konkreacutetně novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek1270 je zakotveniacute zvlaacuteštniacute skutkoveacute podstaty povinnosti nahradit škodu způsobenou informaciacute nebo radou nazyacutevaneacute někdy teacutež expertniacute odpovědnost či odpovědnost za radu1271 Smyslem institutu se zdaacute byacutet posiacuteleniacute praacutevniacute pozice poškozeneacuteho adresaacuteta informace nebo rady předevšiacutem v přiacutepadech na ktereacute nepamatujiacute zvlaacuteštniacute praacutevniacute předpisy V teacuteto souvislosti lze mezi představiteli laickeacute i odborneacute veřejnosti vysledovat zvyacutešenyacute zaacutejem o možneacute negativniacute praacutevniacute důsledky poskytovaacuteniacute informaciacute nebo rad s důrazem na možnyacute vznik povinnosti nahradit škodu takovou činnostiacute způsobenou

Vyacuteše naznačenyacute zaacutejem praxe o tuto legislativniacute novinku se nevyhnul ani oblasti regulovaneacute praacutevem finančniacutem jako jedniacutem z odvětviacute praacuteva veřejneacuteho přičemž nejvyacuterazněji se projevuje v oblasti pro kterou je poskytovaacuteniacute specializovanyacutech rad a informaciacute za uacuteplatu obzvlaacuteště typickeacute Konkreacutetně se jednaacute o oblast distribuce a poskytovaacuteniacute služeb na finančniacutem trhu tedy o oblast kteraacute je doktrinaacuterně řazena jako součaacutest praacuteva finančniacuteho trhu1272 Pro uvedeniacute do problematiky připomeňme že katalog investičniacutech služeb praacutevně zakotvenyacute v zaacutekoně o podnikaacuteniacute na

1269 Tento text byl zpracovaacuten s finančniacute podporou a v raacutemci projektu Poskytovaacuteniacute služeb na finančniacutem trhu pod vlivem rekodifikace GA UK č 15785142015 realizovaneacuteho na Praacutevnickeacute fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 2015 1270 Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek (daacutele jen bdquoobčanskyacute zaacutekoniacutekldquo či bdquoNOZldquo) 1271 Praacutevě termiacuten bdquoodpovědnost za raduldquo autor pro uacutečely teacuteto praacutece preferuje byť si je vědom určiteacuteho zjednodušeniacute ktereacuteho se užiacutevaacuteniacutem tohoto termiacutenu dopouštiacute 1272 Poskytovaacuteniacute služeb na finančniacutem trhu řadiacute do praacuteva finančniacuteho trhu jak českaacute tak zahraničniacute doktriacutena Srov BAKEŠ Milan Marie KARFIacuteKOVAacute Petr KOTAacuteB Hana MARKOVAacute Radim BOHAacuteČ Petr NOVOTNYacute Michal KOHAJDA a Pavliacutena VONDRAacuteČKOVAacute Finančniacute praacutevo 6 upr vyd Praha C H Beck 2012 s 467 n ISBN 978-80-7400-440-7 nebo ZETZSCHE Dirk In BIRKMOSE Hanne Soslashndergaard Mette NEVILLE a Karsten Engsig SOslashRENSEN The European financial market in transition Alphen aan den Rijn Wolters Kluwer Law amp Business 2012 s 337 n ISBN 978-90-411-

3360-1

341

kapitaacuteloveacutem trhu1273 obsahuje hlavniacute investičniacute službu jejiacutemž pojmovyacutem znakem je poskytovaacuteniacute odborneacuteho poradenstviacute tyacutekajiacuteciacuteho se investičniacutech naacutestrojů zaacutekazniacutekovi za uacuteplatu Nejde však zdaleka pouze o tuto investičniacute službu S poskytovaacuteniacutem odbornyacutech rad a informaciacute se setkaacutevaacuteme jak v dalšiacutech ustanoveniacutech ZPKT ať už v souvislosti s dalšiacutemi investičniacutemi službami nebo napřiacuteklad veřejnou nabiacutedkou investičniacutech cennyacutech papiacuterů tak v raacutemci některyacutech dalšiacutech zaacutekonů regulujiacuteciacutech ten kteryacute segment finančniacuteho trhu Přiacutekladem budiž oblast distribuce důchodoveacuteho a doplňkoveacuteho penzijniacuteho spořeniacute a teacutež nabiacutezeniacute investic do investičniacutech fondů

Společnyacutem jmenovatelem vyacuteše uvedenyacutech finančněpraacutevniacutech předpisů je skutečnost že ačkoli stanoviacute zaacutevazneacute podmiacutenky pro poskytovaacuteniacute informaciacute nebo rad v raacutemci regulovaneacute činnosti nebo v souvislosti s niacute a veřejnopraacutevniacute sankce za porušeniacute těchto podmiacutenek nikterak se zpravidla nedotyacutekajiacute soukromopraacutevniacuteho vztahu vznikleacuteho mezi poskytovatelem informace nebo rady jako regulovaneacuteho subjektu a klientem jako přiacutejemcem z titulu poskytnutiacute vadneacute informace nebo rady Tato skutečnost kteraacute je logickyacutem důsledkem veřejnopraacutevniacute povahy finančněpraacutevniacute regulace přinaacutešiacute pro klienta nutnost využiacutet pro naacuterokovaacuteniacute kompenzace cestu soukromeacuteho praacuteva V současneacute době nedochaacuteziacute v kontextu českeacuteho trhu finančniacutech služeb přiacuteliš často k řešeniacute sporů mezi poskytovatelem a přiacutejemcem služby z titulu naacutehrady škody způsobeneacute vadnou informaciacute nebo radou poskytnutou v souvislosti s touto službou Zhodnoceniacute zdali maacute nově zakotvenaacute skutkovaacute podstata povinnosti nahradit škodu potenciaacutel tento stav změnit a zvyacutešit šance klientů ndash přiacutejemců odbornyacutech informaciacute a rad na finančniacutem trhu v soudniacutem sporu s poskytovateli je jedniacutem z ciacutelů teacuteto praacutece

Předklaacutedanaacute problematika je vyacuteznamnaacute nejen svyacutemi předpoklaacutedanyacutemi praktickyacutemi dopady ale teacutež z hlediska teoretickeacuteho Praacutece je pojata jako interdisciplinaacuterniacute těžiště představuje analyacuteza odpovědnosti za radu dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku a jejiacutech kliacutečovyacutech prvků a promiacutetnutiacute tohoto soukromopraacutevniacuteho institutu do veřejnopraacutevniacuteho regulatorniacuteho raacutemce poskytovaacuteniacute rad a informaciacute na finančniacutem trhu Při teacuteto analyacuteze však nemohou byacutet opominuty teacutež obecnějšiacute praacutevně teoretickeacute otaacutezky vzaacutejemnyacutech vztahů a průsečiacuteků soukromopraacutevniacute a veřejnopraacutevniacute regulace intenzivně diskutovaneacute v souvislosti s patrně poněkud nešťastnou formulaciacute ustanoveniacute sect 1 odst 1 věta druhaacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku

Ciacutelem praacutece je kromě objasněniacute zaacutekladniacutech stavebniacutech prvků odpovědnosti za radu zhodnotit nakolik jsou modifikovaacuteny veřejnopraacutevniacutem regulatorniacutem raacutemcem a konečně zodpovědět otaacutezku zda vůbec přiacutepadně do jakeacute miacutery může odpovědnost za radu v kontextu praacuteva finančniacuteho trhu přispět k vylepšeniacute pozice klientů ve sporech vedenyacutech proti regulovanyacutem subjektům jako poskytovatelům informaciacute a rad

2 OBECNĚ K ODPOVĚDNOSTI ZA RADU DLE OBČANSKEacuteHO ZAacuteKONIacuteKU

Pozitivněpraacutevniacute zakotveniacute odpovědnosti za radu je třeba hledat v čaacutesti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku věnovaneacute jednotlivyacutem zvlaacuteštniacutem skutkovyacutem podstataacutem povinnosti nahradit škodu konkreacutetně v ustanoveniacute sect 2950 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Samotneacute relativně stručneacute ustanoveniacute obsahuje dvě skutkoveacute podstaty lišiacuteciacute se povahou subjektu v pozici škůdce Jednaacute se jednak o odpovědnost osoby v pozici odborniacuteka za informace a rady poskytovaneacute v oblasti svyacutech specifickyacutech (byť i jen tvrzenyacutech) znalostiacute tzv expertniacute odpovědnost jednak obecnou odpovědnost za poskytnutou informaci nebo radu tiacutežiacuteciacute poskytovatele informaciacute a rad bez ohledu na jeho zvlaacuteštniacute znalosti zkušenosti či postaveniacute S ohledem na zaměřeniacute teacuteto praacutece bude věnovaacutena pozornost v zaacutesadě pouze prvniacute zmiacuteněneacute skutkoveacute podstatě

Dle prvniacute věty citovaneacuteho ustanoveniacute hlaacutesiacute-li se někdo jako přiacuteslušniacutek určiteacuteho stavu nebo povolaacuteniacute k odborneacutemu vyacutekonu nebo jinak vystupuje jako odborniacutek nahradiacute škodu způsobiacute-li ji neuacuteplnou nebo nespraacutevnou informaciacute nebo škodlivou radou danou za odměnu v zaacuteležitosti sveacuteho věděniacute nebo dovednosti1274 V raacutemci analyacutezy jednotlivyacutech z vyacuteše uvedeneacute věty vyplyacutevajiacuteciacutech

pojmovyacutech znaků expertniacute odpovědnosti za radu je nutno přihleacutednout jednak k dalšiacutem souvisejiacuteciacutem ustanoveniacutem občanskeacuteho zaacutekoniacuteku jednak k zařazeniacute tohoto institutu v systematice občanskopraacutevniacuteho kodexu Expertniacute odpovědnost za radu je tak předevšiacutem vždy třeba vyklaacutedat v souvislosti s principem odborneacute peacuteče1275 jenž v obecneacute rovině klade na osobu v pozici odborniacuteka vyššiacute požadavky na miacuteru pečlivosti se kterou je povinen při vyacutekonu činnostiacute v oblasti svyacutech specifickyacutech znalostiacute či dovednostiacute vůči třetiacutem osobaacutem jednat Doktriacutena dovozuje že toto objektivniacute

1273 Ust sect 4 zaacutekona č 2562004 Sb o podnikaacuteniacute na kapitaacuteloveacutem trhu (daacutele jen bdquoZPKTldquo) 1274 Srov ust sect 2950 NOZ 1275 Srov ust sect 5 odst 1 NOZ

342

měřiacutetko průměrneacuteho profesionaacutela bdquoplatiacute jak pro profese u nichž maacute vyacutesledek činnosti profesionaacutela hmotnou podobu tak pro ty ktereacute spočiacutevajiacute pouze v poskytovaacuteniacute služeb informaciacute porad apodldquo1276 přičemž měřiacutetko se může uplatňovat v raacutemci jednotlivyacutech profesiacute i diferencovaně1277

Teacutež je třeba zohlednit skutečnost že osoba v pozici odborniacuteka kteraacute způsobila škodu porušeniacutem odborneacute peacuteče napřiacuteklad formou poskytnutiacute nespraacutevneacute informace či rady nemůže profitovat z eventuaacutelniacute soudniacute moderace naacutehrady škody1278 Konečně je třeba s přihleacutednutiacutem k systematickeacutemu zařazeniacute tohoto druhu povinnosti nahradit škodu zodpovědět otaacutezku povahy expertniacute odpovědnosti z hlediska zaviněniacute Tato otaacutezka nevyvolaacutevaacute vzhledem k zařazeniacute institutu mezi dalšiacute skutkoveacute podstaty objektivně konstruovaneacute povinnosti nahradit škodu vyacuteraznějšiacute interpretačniacute obtiacuteže Expertniacute odpovědnost za radu je tak třeba v souladu s komentaacuteřovou literaturou za použitiacute systematickeacuteho a teleologickeacuteho vyacutekladu přiacuteslušneacuteho ustanoveniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku hodnotit jako odpovědnost objektivniacute bez možnosti liberace

3 TEORETICKEacute OTAacuteZKY APLIKACE ODPOVĚDNOSTI ZA RADU V PRAacuteVU

FINANČNIacuteHO TRHU 31 K nezaacutevisleacutemu uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva

Vyacuteznamnou otaacutezkou kterou je třeba zodpovědět ještě před podrobnějšiacute analyacutezou pojmovyacutech znaků odpovědnosti za radu je otaacutezka miacutery aplikovatelnosti tohoto soukromopraacutevniacuteho institutu na oblast praacuteva finančniacuteho trhu tedy na oblast s veřejnopraacutevniacute metodou regulace Jednaacute se o kliacutečovyacute teoretickyacute probleacutem praacutevniacuteho dualismu s vyacuteznamnyacutemi praktickyacutemi dopady K zodpovědneacute analyacuteze tohoto praacutevně teoretickeacuteho probleacutemu je třeba prostoru kteryacute se však autorovi i s ohledem na předepsanyacute rozsah praacutece nedostaacutevaacute proto bude analyacuteza provedena pouze v pro uacutečely praacutece nezbytneacutem rozsahu a jejiacute zaacutevěry se omeziacute toliko na velmi stručneacute teze


Dlouhodobě vedenyacute odbornyacute diskurs nad otaacutezkou praacutevniacuteho dualismu reflektovanyacute teacutež judikaturou vyššiacutech soudů dostal novyacute impuls v souvislosti s ustanoveniacutem sect 1 odst 1 věty druheacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku podle ktereacuteho je uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva nezaacutevisleacute na uplatňovaacuteniacute praacuteva veřejneacuteho Formulace citovaneacuteho ustanoveniacute vyvolaacutevaacute řadu praacutevně teoretickyacutech otaacutezek Předně neniacute zcela zřejmeacute zdali citovaneacute ustanoveniacute chaacutepe veřejneacute a soukromeacute praacutevo ve smyslu objektivniacutem či subjektivniacutem1279 Daacutele neniacute vyjasněna obsahovaacute naacuteplň pojmu uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva V souladu s dřiacuteve publikovanyacutemi naacutezory autora teacuteto čaacutesti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku se zdaacute že pod pojmem uplatňovaacuteniacute praacuteva je třeba rozumět aplikaci praacuteva1280 tedy kvalifikovanou formu realizace praacuteva uskutečňovanou orgaacuteny veřejneacute moci1281 Neniacute však takoveacute pojetiacute přiacuteliš zužujiacuteciacute Komentaacuteřovaacute literatura chaacutepe nezaacutevislyacutem uplatňovaacuteniacutem soukromeacuteho praacuteva nezaacutevislou aplikaci a teacutež interpretaci objektivniacuteho soukromeacuteho praacuteva1282 objevuje se však i

1276 LAVICKYacute Petr a Jakub HANDRLICA Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 Obecnaacute čaacutest (sect 1-654) Praha CH Beck 2014 s 70 ISBN 978-80-7400-529-9 1277 Tamteacutež 1278 Srov ust sect 2953 odst 2 NOZ 1279 Komentaacuteřovaacute literatura však v teacuteto souvislosti přesvědčivě dovozuje že jde o praacutevo v objektivniacutem smyslu Srov LAVICKYacute Petr a Jakub HANDRLICA Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 Obecnaacute čaacutest (sect 1-654) Praha CH Beck 2014 s 12 ISBN 978-80-7400-529-9 1280 ELIAacuteŠ Karel Veřejnopraacutevniacute souvislosti soukromeacuteho praacuteva Spraacutevniacute praacutevo 2011 č 1-2 s 76

ISSN 0139-6005 1281 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 4 upr vyd Plzeň Aleš Čeněk 2007 s 155 ISBN 978-80-7380-023-9 1282 LAVICKYacute Petr a Jakub HANDRLICA Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 Obecnaacute čaacutest (sect 1-654) Praha CH Beck 2014 s 13 ISBN 978-80-7400-529-9

343

širšiacute interpretace tohoto pojmu zahrnujiacuteciacute veškereacute formy realizace objektivniacuteho praacuteva včetně prosteacuteho dodržovaacuteniacute povinnostiacute a vyacutekonu praacutev1283

Bez ohledu na konečneacute zodpovězeniacute vyacuteše naznačenyacutech otaacutezek je třeba vyložit smysl zkoumaneacuteho ustanoveniacute jako celku předevšiacutem pak zhodnotit nakolik se přijetiacutem noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku prohlubuje odděleniacute obou praacutevniacutech subsysteacutemů dosud chaacutepaneacute převaacutežně jen jako teoretickeacute Uplatňuje se skutečně soukromeacute praacutevo nezaacutevisle na praacutevu veřejneacutem tak jak deklaruje či snad normativně stanoviacute novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a platiacute tato zaacutesada i recipročně

Maacutem za to že nikoliv Praacutevniacute řaacuted je vystavěn jak opakovaně judikoval i Uacutestavniacute soud1284 na zaacutesadě jednotnosti a bezrozpornosti jeho pojmovyacutem znakem je neostrost a vnitřniacute prostupnost hranic mezi soukromyacutem a veřejnyacutem praacutevem provaacutezanost a vzaacutejemneacute doplňovaacuteniacute se obou subsysteacutemů V oblasti regulovaneacute veřejnyacutem praacutevem neniacute možneacute uplatňovat soukromeacute praacutevo zde ve smyslu realizace praacuteva nezaacutevisle na veřejnopraacutevniacutem regulatorniacutem raacutemci Takovyacute přiacutekaz zaacutekonodaacuterce by zcela popiacuteral každodenniacute realitu realizace praacutevniacutech norem Naopak veřejnopraacutevniacute regulatorniacute raacutemec omezuje prostor pro uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva v konkreacutetniacute oblasti staviacute mu mantinely Tato skutečnost plyne již z uacutestavně zakotveneacuteho principu legaacutelniacute licence1285

Jak ovšem s ohledem na praacutevě uvedeneacute vyklaacutedat citovaneacute ustanoveniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Odpověď je podle meacuteho naacutezoru třeba hledat ve vztahu speciality kdy soukromeacute praacutevo je chaacutepaacuteno jako praacutevo obecneacute zatiacutemco praacutevo veřejneacute včetně praacuteva finančniacuteho je praacutevem zvlaacuteštniacutem1286 Smyslem zkoumaneacute zaacutesady posuzovaacuteno touto optikou se tak zdaacute byacutet bdquo(hellip) umožnit aplikaci praacuteva soukromeacuteho bez ohledu na praacutevo veřejneacute nebraacuteniacute-li tomu zvlaacuteštniacute uacuteprava ale naopak nebraacutenit aby praacutevo veřejneacute čerpalo v přiacutepadě nedostatku vlastniacute praacutevniacute uacutepravy určiteacute principy z praacuteva soukromeacuteho jako praacuteva obecneacuteholdquo1287 Citovaneacute ustanoveniacute je tak podle všeho třeba chaacutepat nikoli v normativniacutem smyslu ale jako pouhou proklamaci sveacutebytneacute existence soukromeacuteho praacuteva1288

32 Rozsah aplikace povinnosti nahradit škodu v praacutevu finančniacuteho trhu

Shora provedenyacute teoretickyacute uacutevod ke spiacuteše domněleacute nezaacutevislosti uplatňovaacuteniacute obou praacutevniacutech subsysteacutemů je relevantniacute pro posouzeniacute možnosti aplikovat odpovědnost za radu jako soukromopraacutevniacute institut v jednotlivyacutech segmentech praacuteva finančniacuteho trhu Vztah tohoto institutu ke zvlaacuteštniacutem veřejnopraacutevniacutem uacutepravaacutem a rozsah jeho aplikace je v odborneacute literatuře vyklaacutedaacuten poněkud nejednotně od uacuteplneacuteho vyloučeniacute aplikace na oblasti se zvlaacuteštniacute veřejnopraacutevniacute uacutepravou povinnosti nahradit škodu při vyacutekonu regulovaneacute činnosti spočiacutevajiacuteciacute převaacutežně v poskytovaacuteniacute informaciacute nebo rad1289 po subsidiaacuterniacute aplikaci tam kde zvlaacuteštniacute uacuteprava odpovědnosti za poskytovaneacute informace

1283 HAacuteLOVAacute Miloslava Veřejnopraacutevniacute regulace soukromopraacutevniacutech činnostiacute a uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva Veřejneacute praacutevo a praacutevo soukromeacute aktuaacutelniacute tendence a vyacutezvy veřejnopraacutevniacute uacutepravy plynouciacute z problematiky praacutevniacuteho dualismu Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 62 n ISBN 978-80-87975-10-7 1284 Srov např naacutelez Uacutestavniacuteho soudu I UacuteS 53105 1285 HAacuteLOVAacute Miloslava Veřejnopraacutevniacute regulace soukromopraacutevniacutech činnostiacute a uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva Veřejneacute praacutevo a praacutevo soukromeacute aktuaacutelniacute tendence a vyacutezvy veřejnopraacutevniacute uacutepravy plynouciacute z problematiky praacutevniacuteho dualismu Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 70 ISBN 978-80-87975-10-7 1286 Obdobně GERLOCH Aleš a Jan TRYZNA Dualismus soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva a novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek k jednotě a diferenciaci praacuteva Praacutevniacutek 2014 roč 153 č 9 s 743 ISSN 0231-6625 1287 ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 (sect 1 až 654) Praha Wolters Kluwer

ČR 2014 s 13 ISBN 978-80-7478-370-8 1288 Tamteacutež s 14 Shodně HAacuteLOVAacute Miloslava s 71 Ke kritickeacutemu hodnoceniacute důsledků takoveacuteho zaacutevěru srov GERLOCH Aleš a Jan TRYZNA Dualismus soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva a novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek k jednotě a diferenciaci praacuteva Praacutevniacutek 2014 roč 153 č 9 s 744 ISSN 0231-

6625 1289 Srov HULMAacuteK Milan a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 Zaacutevazkoveacute praacutevo zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055-3014) Praha CH Beck 2014 s 1676 ISBN 978-80-7400-287-8 a NOVOTNYacute Petr KOUKAL Pavel a Eva ZAHOŘOVAacute Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek naacutehrada škody Praha Grada

Publishing 2014 s 96 ISBN 978-80-247-5165-8

344

nebo rady neřešiacute některeacute diacutelčiacute otaacutezky s povinnostiacute nahradit škodu spojeneacute1290 Spiacuteše okrajoveacute se pak zdajiacute byacutet naacutezory dovozujiacuteciacute souběh obou uacuteprav v přiacutepadě oblastiacute se zvlaacuteštniacute veřejnopraacutevniacute uacutepravou1291

Uacuteprava povinnosti nahradit škodu způsobenou při vyacutekonu regulovanyacutech činnostiacute neniacute v jednotlivyacutech předpisech z oboru praacuteva finančniacuteho trhu unifikovaacutena Teoreticky mohou nastat naacutesledujiacuteciacute modeloveacute situace co do existence a rozsahu zvlaacuteštniacute uacutepravy povinnosti nahradit škodu při vyacutekonu regulovaneacute činnosti kteraacute zahrnuje poskytovaacuteniacute odbornyacutech informaciacute nebo rad

V prvniacute řadě jde o situaci kdy finančněpraacutevniacute předpis tuto problematiku vůbec neupravuje ani neodkazuje na subsidiaacuterniacute použitiacute předpisů soukromeacuteho praacuteva Přiacutekladem budiž aktuaacutelniacute zněniacute ZPKT v oblasti nabiacutezeniacute a poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb včetně služeb s poradenskyacutem prvkem1292 V tomto přiacutepadě s ohledem na vyacuteše zmiacuteněnyacute poměr speciality veřejneacuteho praacuteva a praacuteva soukromeacuteho neniacute podle meacuteho naacutezoru sporu o aplikovatelnosti plneacuteho rozsahu režimu naacutehrady škody založeneacuteho občanskyacutem zaacutekoniacutekem včetně aplikace zvlaacuteštniacute skutkoveacute podstaty odpovědnosti za radu pokud jsou splněny zvlaacuteštniacute podmiacutenky teacuteto odpovědnosti (srov daacutele) Pro podporu praacutevě uvedeneacuteho zaacutevěru lze uveacutest že ZPKT ve zněniacute uacutečinneacutem do konce roku 2013 obsahoval ustanoveniacute vyacuteslovně odkazujiacuteciacute ve věci naacutehrady škody na uacutepravu tehdy uacutečinneacuteho obchodniacuteho zaacutekoniacuteku 1293

Druhaacute interpretačně komplikovanějšiacute situace nastaacutevaacute v přiacutepadě kdy finančněpraacutevniacute předpis obsahuje raacutemcovou uacutepravu povinnosti nahradit škodu způsobenou v souvislosti s vyacutekonem regulovaneacute činnosti aniž by však vyacuteslovně upravoval odpovědnost regulovaneacuteho subjektu za poskytovaneacute informace nebo rady a aniž by bliacuteže stanovil dalšiacute naacuteležitosti teacuteto povinnosti (např liberačniacute důvody) Vhodnyacutem přiacutekladem může byacutet zaacutekon o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute1294 v oblasti distribuce tohoto finančniacuteho produktu Ustanoveniacute sect 75 odst 7 uvedeneacuteho zaacutekona mimo jineacute stanoviacute že obchodniacutek s cennyacutemi papiacutery investičniacute zprostředkovatel a penzijniacute společnost odpoviacutedajiacute za škodu způsobenou při nabiacutezeniacute a zprostředkovaacuteniacute smluv o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute Nepominutelnou součaacutestiacute nabiacutezeniacute a zprostředkovaacuteniacute doplňkoveacuteho penzijniacuteho spořeniacute je přitom poskytovaacuteniacute kvalifikovanyacutech informaciacute o takoveacutem produktu a to minimaacutelně v zaacutekonem stanoveneacutem rozsahu1295 Nabiacuteziacute se otaacutezka zda se i v přiacutepadě že dojde v rozporu se zaacutekonem k poskytnutiacute nespraacutevneacute informace o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute a zaacutejemci v přiacutečinneacute souvislosti s touto skutečnostiacute vznikne škoda uplatniacute kromě veřejnopraacutevniacute odpovědnosti regulovaneacuteho subjektu za spraacutevniacute delikt teacutež institut odpovědnosti za radu nebo pouze obecnaacute uacuteprava povinnosti nahradit škodu vzniklou zaviněnyacutem porušeniacutem zaacutekonneacute povinnosti Maacutem za to že i v tomto přiacutepadě bude-li naplněn znak uacuteplatneacuteho poskytnutiacute takovyacutech informaciacute (viz daacutele) je na miacutestě subsidiaacuterně aplikovat ustanoveniacute sect 2950 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Analogicky je podle meacuteho naacutezoru třeba posoudit situaci kdy finančněpraacutevniacute předpis vyacuteslovně stanoviacute povinnost nahradit škodu pouze v diacutelčiacutem uacuteseku regulovaneacute činnosti kteraacute zahrnuje poskytovaacuteniacute kvalifikovanyacutech informaciacute Tak tomu je napřiacuteklad v přiacutepadě uacutepravy odpovědnosti za obsah prospektu dle ZPKT1296 stejně tak institutu sděleniacute kliacutečovyacutech informaciacute fondu kolektivniacuteho investovaacuteniacute dle zaacutekona o investičniacutech společnostech

1290 Srov ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 (sect 2521 až 3081) Praha Wolters Kluwer ČR 2014 s 1081 ISBN 978-80-7478-630-3 1291 Srov MAGSUMOVAacute Gabriela Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a profesniacute odpovědnost daňoveacuteho poradce - budete žalovat sveacuteho daňoveacuteho poradce za nepřesnou radu EPRAVOCZ [online] 2013 [cit 2015-04-02] Dostupneacute z WWW httpwwwepravocztopclankynovy-obcansky-zakonik-a-profesni-odpovednost-danoveho-poradce-budete-zalovat-sveho-danoveho-poradce-za-nepresnou-radu-93148html 1292 S vyacutejimkou ust sect 32a odst 6 ZPKT stanoviacuteciacuteho povinnost zastoupeneacuteho nahradit škodu způsobenou vaacutezanyacutem zaacutestupcem 1293 Srov ust sect 194 odst 4 ZPKT ve zněniacute uacutečinneacutem do 31 12 2013 bdquoOdpovědnost za škodu způsobenou porušeniacutem povinnosti podle tohoto zaacutekona nebo přiacutemo použitelneacuteho předpisu Evropskeacute unie v oblasti činnostiacute na finančniacutech trziacutech se řiacutediacute uacutepravou naacutehrady škody podle obchodniacuteho zaacutekoniacutekuldquo 1294 Zaacutekon č 4272011 Sb o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute 1295 Srov ust sect 133 odst 1 zaacutekona č 4272011 Sb o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute 1296 Srov ust sect 36b odst 1 ZPKT bdquoZa spraacutevnost a uacuteplnost uacutedajů uvedenyacutech v prospektu odpoviacutedaacute osoba kteraacute (hellip) vyhotovila prospekt a ručitel pokud je uveden v prospektu a zaručil se za spraacutevnost uacutedajů Pokud vyhotovilo prospekt viacutece osob společně odpoviacutedaacute každaacute z těchto osob za obsah prospektu (hellip)ldquo

345

a investičniacutech fondech1297 Pro podporu vyacuteše uvedeneacuteho zaacutevěru stojiacute za zmiacutenku že komentaacuteřovaacute literatura v kontextu původniacutech soukromopraacutevniacutech předpisů1298 hodnotiacute odpovědnost za obsah prospektu jako odpovědnost subjektivniacute přičemž vyacuteslovně předpoklaacutedaacute budouciacute aplikaci ustanoveniacute sect 2950 (noveacuteho) občanskeacuteho zaacutekoniacuteku a s tiacutem spojeneacute zpřiacutesněniacute tohoto typu odpovědnosti1299

V neposledniacute řadě lze uvažovat o situaci kdy finančněpraacutevniacute předpis obsahuje vlastniacute uacutepravu povinnosti nahradit škodu způsobenou v souvislosti s vyacutekonem regulovaneacute činnosti včetně stanoveniacute dalšiacutech naacuteležitostiacute teacuteto povinnosti Pro ilustraci teacuteto situace je třeba zaviacutetat mimo raacutemec praacuteva finančniacuteho trhu do jineacuteho uacuteseku nefiskaacutelniacute čaacutesti finančniacuteho praacuteva konkreacutetně praacuteva pojišťovaciacuteho Přiacutekladem je oblast vyacutekonu zprostředkovatelskeacute činnosti v pojišťovnictviacute1300 konkreacutetně ustanoveniacute sect 21 odst 3 zaacutekona o pojišťovaciacutech zprostředkovateliacutech1301 podle něhož pojišťovaciacute zprostředkovatel (hellip) odpoviacutedaacute za škodu způsobenou při provozovaacuteniacute sveacute činnosti Teacuteto odpovědnosti se zprostiacute jestliže prokaacuteže že vzniku škody nemohlo byacutet zabraacuteněno ani při vynaloženiacute veškereacuteho uacutesiliacute ktereacute na něm lze požadovat Takto konstruovanaacute objektivniacute

odpovědnost s možnostiacute liberace se podle meacuteho naacutezoru aplikuje teacutež ve vztahu k informaciacutem a radaacutem poskytovanyacutem při vyacutekonu zprostředkovatelskeacute činnosti v pojišťovnictviacute a z pozice speciaacutelniacute praacutevniacute uacutepravy vylučuje aplikaci sect 2950 NOZ1302

4 POJMOVEacute ZNAKY ODPOVĚDNOSTI ZA RADU A JEJICH PROMIacuteTNUTIacute DO PRAacuteVA

FINANČNIacuteHO TRHU

Na předchoziacutech řaacutedciacutech byly nastiacuteněny obecneacute meze aplikace institutu odpovědnosti za radu v různyacutech segmentech praacuteva finančniacuteho trhu V naacutesledujiacuteciacute čaacutesti praacutece bude analyzovaacuteno promiacutetnutiacute tohoto institutu do konkreacutetniacute oblasti regulovaneacute finančniacutem praacutevem pro kterou je poskytovaacuteniacute informaciacute a rad za uacuteplatu charakteristickeacute Pro tuto analyacutezu byla vybraacutena oblast poskytovaacuteniacute hlavniacute investičniacute služby investičniacute poradenstviacute tyacutekajiacuteciacute se investičniacutech naacutestrojů a to z několika důvodů

Za prveacute jednaacute se o investičniacute službu jejiacutemž zaacutekonnyacutem znakem je poskytovaacuteniacute kvalifikovanyacutech informaciacute a rad1303 Za druheacute jde o oblast v niacutež v praxi často dochaacuteziacute k pochybeniacutem na straně poskytovatele ktereacute maacute za naacutesledek negativniacute dopad do majetkoveacute sfeacutery zaacutekazniacuteka ndash přiacutejemce teacuteto investičniacute služby Za tato pochybeniacute jsou orgaacutenem dohledu uklaacutedaacuteny poskytovatelům citelneacute sankce1304 ktereacute však samy o sobě nemajiacute přiacutemyacute vliv na soukromopraacutevniacute spor mezi regulovanyacutem subjektem a zaacutekazniacutekem Konečně jde o problematiku ktereacute se prozatiacutem v tuzemskeacutem

1297 Srov ust sect 229 odst 2 zaacutekona č 2402013 Sb o investičniacutech společnostech a investičniacutech fondech bdquoAdministraacutetor fondu kolektivniacuteho investovaacuteniacute nahradiacute investorovi tohoto fondu uacutejmu vzniklou mu tiacutem že uacutedaje uvedeneacute ve sděleniacute kliacutečovyacutech informaciacute jsou nejasneacute nepravdiveacute zavaacutedějiacuteciacute nebo klamaveacute nebo nejsou v souladu s uacutedaji uvedenyacutemi ve statutu tohoto fondu jinak uacutejmu vzniklou investorovi jinou nespraacutevnostiacute nebo neuacuteplnostiacute uacutedajů uvedenyacutech ve sděleniacute kliacutečovyacutech informaciacute nenahrazujeldquo 1298 Zaacutekon č 401964 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek a zaacutekon č 5131991 Sb obchodniacute zaacutekoniacutek 1299 HUSTAacuteK Zdeněk et al Zaacutekon o podnikaacuteniacute na kapitaacuteloveacutem trhu Komentaacuteř Praha C H Beck

2012 s 384 n ISBN 978-80-7400-433-9 1300 Činnost pojišťovaciacutech zprostředkovatelů vyacuteslovně zařazuje do pojišťovaciacuteho praacuteva KARFIacuteKOVAacute Marie a Vladimiacuter PŘIKRYL Pojišťovaciacute praacutevo Vyd 1 Praha Leges 2010 s 28 ISBN 978-80-87212-45-5 1301 Zaacutekon č 382004 Sb o pojišťovaciacutech zprostředkovateliacutech a samostatnyacutech likvidaacutetorech pojistnyacutech udaacutelostiacute a o změně živnostenskeacuteho zaacutekona 1302 Takto rozhodl teacutež Nejvyššiacute soud v rozsudku sp zn 23 Cdo 46472009 ze dne 26 10 2011 K odlišneacutemu zaacutevěru v oblasti daňoveacuteho poradenstviacute srov MAGSUMOVAacute Gabriela Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a profesniacute odpovědnost daňoveacuteho poradce - budete žalovat sveacuteho daňoveacuteho poradce za nepřesnou radu EPRAVOCZ [online] 2013 [cit 2015-04-10] Dostupneacute z WWW httpwwwepravocztopclankynovy-obcansky-zakonik-a-profesni-odpovednost-danoveho-poradce-budete-zalovat-sveho-danoveho-poradce-za-nepresnou-radu-93148html 1303 Srov ust sect 4 odst 5 ZPKT 1304 Srov ČNB [online] 2013 [cit 2015-04-10] Tiskovaacute konference ČNB Ochrana spotřebitele a sankcionovaacuteniacute finančniacutech zprostředkovatelů Dostupneacute z WWW httpwwwcnbczmiranda2exportsiteswwwcnbczcsverejnostpro_mediakonference_projevyvystoupeni_projevydownloadzamrazilova_20130867_tk_fin_zprostredkovatelepdf

346

prostřediacute nedostaacutevaacute většiacute pozornosti a to v kontrastu se zahraničniacutem kde jsou doktrinaacutelně rozpracovaacuteny jednotliveacute zaacutesady posuzovaacuteniacute naacutehrady škody způsobeneacute vadně poskytovanyacutem investičniacutem poradenstviacutem včetně stěžejniacute otaacutezky určeniacute vyacuteše vznikleacute škody1305

Na zaacutekladě v prvniacute kapitole uvedeneacuteho vymezeniacute odpovědnosti za radu lze vysledovat několik pojmovyacutech znaků tohoto institutu Těmito pojmovyacutemi znaky podle meacuteho naacutezoru jsou

- sebeprezentace poskytovatele informace nebo rady jako osoba odborniacuteka - poskytnutiacute informace nebo rady v oblasti (byť i pouze tvrzeneacute) odbornosti poskytovatele - neuacuteplnost nebo nespraacutevnost poskytnuteacute informace či škodlivost poskytnuteacute rady - přijataacute či přisliacutebenaacute odměna za poskytnutiacute informace nebo rady - vznik škody na straně přiacutejemce - přiacutečinnaacute souvislost mezi poskytnutou informaciacute nebo radou a vznikem škody

41 Osoba odborniacuteka

Prvniacute pojmovyacute znak institutu odpovědnosti za radu se tyacutekaacute charakteru osoby jejiacutež odpovědnost se vyvozuje Touto osobou musiacute byacutet odborniacutek nebo alespoň osoba kteraacute se za odborniacuteka vydaacutevaacute Pojem odborniacutek je nutno vyklaacutedat široce v souladu s ustanoveniacutem sect 5 odst 1 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku1306 přičemž vydaacutevaacuteniacutem se za odborniacuteka se rozumiacute bdquoco nejširšiacute druh sebeprezenatce kdy osoba deklaruje určiteacute odborneacute znalosti zkušenosti dovednosti apodldquo1307 a to dle meacuteho naacutezoru včetně situace kdy takovaacute skutečnost vyplyacutevaacute z celkoveacuteho způsobu jednaacuteniacute se zaacutekazniacutekem Pro posouzeniacute soukromopraacutevniacute povinnosti nahradit škodu je tak podle meacuteho naacutezoru nerozhodneacute zda poskytovatel investičniacuteho poradenstviacute nebo osoba jej zastupujiacuteciacute splňuje veřejnopraacutevniacute požadavky na vyacutekon teacuteto činnostiacute stanoveneacute ZPKT a provaacuteděciacutemi praacutevniacutemi předpisy1308 Přiacutepadnou obranu poskytovatele investičniacute služby typicky obchodniacuteka s cennyacutemi papiacutery či investičniacuteho zprostředkovatele poukazujiacuteciacute na nedostatek odbornyacutech znalostiacute či zkušenostiacute jeho zaacutestupce vyžadovanyacutech dle veřejnopraacutevniacutech předpisů k poskytovaacuteniacute teacuteto investičniacute služby je nutno posoudit jako nepřiacutepadnou Obdobně je třeba v přiacutepadě pochybeniacute vaacutezaneacuteho zaacutestupce posoudit argumentaci zastoupeneacuteho nedostatkem zmocněniacute tohoto vaacutezaneacuteho zaacutestupce1309

42 Poskytnutiacute informace nebo rady v oblasti odbornosti poskytovatele

Pro dovozeniacute odpovědnosti za radu je daacutele nutneacute aby skutečnyacute či jen domnělyacute odborniacutek poskytl informaci nebo radu v oblasti sveacute byť i pouze tvrzeneacute odbornosti1310 Zde se v kontextu praacutevniacute regulace poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb mohou objevit vyacutekladoveacute obtiacuteže při určeniacute šiacuteře teacuteto odbornosti a jejiacuteho možneacuteho omezeniacute V modeloveacute situaci poskytovatel investičniacutech služeb poskytuje investičniacute poradenstviacute vyacutehradně k cennyacutem papiacuterům kolektivniacuteho investovaacuteniacute a investičniacutem cennyacutem papiacuterům předevšiacutem akciiacutem V raacutemci vnitřniacuteho organizačniacuteho uspořaacutedaacuteniacute1311 je poskytovaacuteniacute poradenstviacute k oběma kategoriiacutem investičniacutech naacutestrojů odděleno a vykonaacutevaacuteno specializovanyacutemi kategoriemi vaacutezanyacutech zaacutestupců Nastiacuteněneacute organizačniacute uspořaacutedaacuteniacute je zaacuteroveň promiacutetnuto i do seznamu regulovanyacutech a registrovanyacutech subjektů vedeneacuteho Českou naacuterodniacute bankou1312 Jak posoudit poskytnutiacute rady vaacutezanyacutem zaacutestupcem ndash specialistou na přiacutemeacute

1305 NORROS Olli Determining loss caused by defective information in investment services Tidskrift utgiven av Juridiska Foumlreningen i Finland 149 aringrg (2013) 5-6 haumlftet s 341-370 1306 HULMAacuteK Milan a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 Zaacutevazkoveacute praacutevo zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055-3014) Praha CH Beck 2014 s 1677 ISBN 978-80-7400-287-8 1307 NOVOTNYacute Petr KOUKAL Pavel a Eva ZAHOŘOVAacute Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek naacutehrada škody Praha Grada Publishing 2014 s 96 ISBN 978-80-247-5165-8 1308 Vyhlaacuteška ČNB č 1432009 Sb o odbornosti osob pomociacute kteryacutech provaacutediacute obchodniacutek s cennyacutemi papiacutery sveacute činnosti 1309 Ust sect 32a odst 5 ZPKT 1310 Občanskyacute zaacutekoniacutek zde použiacutevaacute pojem věděniacute nebo dovednost 1311 V souladu s ust sect 12a odst 1 piacutesm a) bod 2 ZPKT a vyhlaacutešky č 1632014 Sb v přiacutepadě obchodniacuteka s cennyacutemi papiacutery sect 32 odst 4 piacutesm a) ZPKT a vyhlaacutešky č 1632014 Sb v přiacutepadě investičniacuteho zprostředkovatele 1312 Jedna kategorie vaacutezanyacutech zaacutestupců maacute zapsaacuteno opraacutevněniacute poskytovat investičniacute poradenstviacute pouze k investičniacutem cennyacutem papiacuterům druhaacute pouze k cennyacutem papiacuterům kolektivniacuteho investovaacuteniacute

347

investice do akciiacute ve věci investice do standardniacuteho fondu kolektivniacuteho investovaacuteniacute Jednaacute se staacutele o poskytnutiacute rady v zaacuteležitosti odbornosti tohoto vaacutezaneacuteho zaacutestupce a je tedy namiacutestě aplikovat objektivniacute odpovědnost dle ustanoveniacute sect 2950 věty prvniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku nebo odpovědnost za zaviněniacute podle věty druheacute

Maacutem za to že i v tomto přiacutepadě bude na miacutestě aplikovat expertniacute odpovědnost za radu a to jednak s ohledem na skutečnost že regulatorniacute režim poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb nijak nediferencuje okruh vyžadovanyacutech znalostiacute osoby poskytujiacuteciacute investičniacute poradenstviacute v zaacutevislosti na okruhu investičniacutech naacutestrojů k nimž jsou služby poskytovaacuteny jednak s ohledem na princip odborneacute peacuteče dle ustanoveniacute sect 5 odst 1 NOZ kteryacute podle meacuteho naacutezoru odůvodňuje spiacuteše širšiacute chaacutepaacuteniacute slovniacuteho spojeniacute v zaacuteležitosti sveacuteho věděniacute nebo dovednosti Opačnyacute vyacuteklad by byl v rozporu se smyslem a uacutečelem tohoto druhu objektivniacute odpovědnosti tedy usnadněniacute ziacuteskaacuteniacute kompenzace za způsobenou škodu

43 Nedostatky poskytnuteacute informace nebo rady

Povinnost poskytovatele nahradit škodu lze dovodit pouze v přiacutepadě poskytnutiacute neuacuteplneacute nebo nespraacutevneacute informace nebo škodliveacute rady Pojem nespraacutevnosti či neuacuteplnosti informace ve smyslu občanskeacuteho zaacutekoniacuteku je značně neostryacute a interpretačně nejednoznačnyacute Praacutevo finančniacuteho trhu je v tomto ohledu o něco konkreacutetnějšiacute když stanoviacute povinnost poskytovat klientům informace korektniacute jasneacute a neklamaveacute1313 O neuacuteplnosti lze obecně hovořit neobsahuje-li poskytovanaacute informace všechny rozhodujiacuteciacute uacutedaje o skutečnosti o ktereacute je informovaacuteno Pro dovozeniacute povinnosti nahradit škodu je však třeba bdquokvalifikovaneacuteldquo neuacuteplnosti informace jinyacutemi slovy neuacuteplnosti v podstatneacutem ohledu kteraacute způsobiacute že je informace způsobilaacute vyvolat škodu1314 Zde však neuacuteplnost již podle meacuteho naacutezoru z většiacute čaacutesti věcně splyacutevaacute s nespraacutevnostiacute Lze si tak opraacutevněně položit otaacutezku nakolik bude miacutet pozitivněpraacutevně zakotveneacute rozlišeniacute obou kategoriiacute praktickou relevanci Na kvalifikovanou neuacuteplnost lze podle meacuteho naacutezoru usuzovat zejmeacutena v přiacutepadě kdy specifickaacute informace neobsahuje všechny zaacutekonem požadovaneacute naacuteležitosti Pro ilustraci lze uveacutest informaci sdělovanou potenciaacutelniacutemu zaacutekazniacutekovi před samotnyacutem zahaacutejeniacutem poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb kteraacute se tyacutekaacute vyacutekonnosti investičniacuteho naacutestroje v minulosti u ktereacute by absentovalo upozorněniacute že se použiteacute uacutedaje tyacutekajiacute minulosti a že vyacutekonnost v minulosti neniacute spolehlivyacutem ukazatelem budouciacutech vyacutenosů1315 a daacutele takeacute v situaci kdy je v raacutemci předsmluvniacuteho procesu sdělovaacuten širšiacute okruh informaciacute avšak absentujiacute informace jejichž smyslem a uacutečelem je zajistit zaacutekazniacutekovi relevantniacute podklady pro kvalifikovaneacute rozhodnutiacute o využitiacute či nevyužitiacute nabiacutezeneacute investičniacute služby1316 Těmito informacemi jsou typicky informace o riziciacutech souvisejiacuteciacutech s nabiacutezenou investičniacute službou1317

Pod pojmem rada je nutno rozumět soubor informaciacute a z něho vyplyacutevajiacuteciacutech doporučeniacute ktereacute jsou sdělovaacuteny poskytovatelem rady zaacutekazniacuteku za uacutečelem ulehčeniacute či ovlivněniacute jeho rozhodnutiacute Škodlivost je vhodneacute chaacutepat jako objektivniacute způsobilost rady přivodit uacutejmu bude-li respektovaacutena1318 přičemž dovodit povinnost nahradit škodu takto vzniklou lze přirozeně jen a pouze za předpokladu že takovaacute rada byla skutečně respektovaacutena Ztotožňuji se s naacutezorem doktriacuteny podle něhož nikoli každaacute rada jejiacutež naacutesledovaacuteniacute je přiacutečinou vzniku škody je automaticky radou škodlivou bdquoJe (hellip) nutno rozlišit mezi tiacutem kdy je rada poskytnuta na zaacutekladě určiteacuteho relevantně vyargumentovaneacuteho odborneacuteho naacutezoru kteryacute nemusiacute přiacutepadně obstaacutet (hellip) a kdy jde o radu zjevně nespraacutevnou (hellip)ldquo1319 Ačkoli v raacutemci poskytovaacuteniacute investičniacute

1313 Srov člaacutenek 19 odst 2 směrnice 200439ES o trziacutech finančniacutech naacutestrojů (MiFID) V kontextu tuzemskeacuteho kapitaacuteloveacuteho trhu srov ust sect 15a odst 1 věta prvniacute ZPKT 1314 Srov ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 (sect 2521 až 3081) Praha Wolters Kluwer ČR 2014 s 1081 ISBN 978-80-7478-630-3 1315 Srov ust sect 17 odst 2 piacutesm d) vyhlaacutešky č 3032010 Sb o podrobnějšiacute uacutepravě některyacutech pravidel při poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb 1316 HUSTAacuteK Zdeněk et al Zaacutekon o podnikaacuteniacute na kapitaacuteloveacutem trhu Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 209 ISBN 978-80-7400-433-9 1317 Shodně HULMAacuteK Milan a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 Zaacutevazkoveacute praacutevo zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055-3014) Praha CH Beck 2014 s 1677 ISBN 978-80-7400-287-8 1318 Tamteacutež 1319 ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 (sect 2521 až 3081) Praha Wolters Kluwer ČR 2014 s 1081 ISBN 978-80-7478-630-3

348

služby investičniacute poradenstviacute zpravidla dochaacuteziacute k průběžneacutemu poskytovaacuteniacute jak informaciacute tak rad ve smyslu ustanoveniacute sect 2950 NOZ domniacutevaacutem se že v praxi bude vhodnějšiacute chaacutepat tuto investičniacute službu jako celek a přiacutepadnou naacutehradu škody tak v naacuterokovat z titulu škodlivosti rady jako konečneacuteho vyacutesledku investičniacute služby nikoli nespraacutevnosti jednotlivyacutech informaciacute na kteryacutech je takovaacute rada založena

Pro zhodnoceniacute rady jako škodliveacute jsou relevantniacute ustanoveniacute ZPKT regulujiacuteciacute poskytovaacuteniacute investičniacuteho poradenstviacute Bez naacuteroku na uacuteplnost niacuteže uvaacutediacutem typickeacute porušeniacute ZPKT vedouciacute k naplněniacute znaku škodlivosti poskytovaneacute rady Jako škodlivou je podle meacuteho naacutezoru třeba hodnotit investičniacute radu poskytovatele kteraacute vůbec nezohledňuje stanovenyacute investičniacute profil zaacutekazniacuteka1320 Uacutečelem a smyslem povinnosti poskytovatele investičniacuteho poradenstviacute ziacuteskat od zaacutekazniacuteka a vyhodnotit určiteacute pensum informaciacute v oblasti investic je zajištěniacute souladu poskytovaneacuteho investičniacuteho poradenstviacute s požadavky a objektivniacutemi specifiky konkreacutetniacuteho zaacutekazniacuteka Pokud se poskytovaneacute investičniacute poradenstviacute bez souhlasu zaacutekazniacuteka od takto stanoveneacuteho profilu odchyacuteliacute a na zaacutekladě takto poskytovanyacutech rad vznikne škoda měla by byacutet rada zhodnocena jako chybnaacute i v přiacutepadě že by jinak splňovala požadavky na vypracovaacuteniacute s odbornou peacutečiacute Praacutevě uvedeneacute tvrzeniacute platiacute ovšem i naopak Jinyacutemi slovy řečeno pokud zaacutekazniacutekovi vznikla škoda v přiacutečinneacute souvislosti s poskytnutou investičniacute radou kteraacute byla sestavena a prezentovaacutena v souladu s principem odborneacute peacuteče a kteraacute odpoviacutedaacute v souladu se zaacutekonem stanoveneacutemu investičniacutemu profilu zaacutekazniacuteka nevznikaacute zde podle meacuteho naacutezoru miacutesto pro dovozeniacute odpovědnosti poskytovatele za škodlivou radu Objektivniacute odpovědnost za radu totiž neniacute možno chaacutepat jako odpovědnost za vždy přiacuteznivyacute vyacutesledek činnosti ke ktereacute poskytovanaacute rada směřuje

44 Prvek odměny

Dalšiacutem pojmovyacutem znakem odpovědnosti za radu je přiacutetomnost prvku odměny za poskytnutiacute informace nebo rady tedy typicky existence uacuteplatneacuteho smluvniacuteho vztahu mezi poskytovatelem a přiacutejemcem rady V kontextu praacuteva finančniacuteho trhu půjde zpravidla o odměnu peněžitou v uacutevahu však spiacuteše jen teoreticky připadaacute i odměna nepeněžitaacute Peněžitaacute odměna může miacutet podobu přiacutemeacute uacuteplaty zaacutekazniacuteka regulovaneacutemu subjektu za poskytovanou službu jak předpoklaacutedaacute regulace tzv nezaacutevisleacuteho investičniacuteho poradenstviacute dle směrnice MiFID II1321 tak i uacuteplaty nepřiacutemeacute v tuzemskeacutem kontextu typicky představovaneacute provizemi vyplaacutecenyacutemi investičniacutemu zprostředkovateli jako poskytovateli investičniacuteho poradenstviacute obchodniacutekem s cennyacutemi papiacutery či investičniacute společnostiacute Maacutem za to že přiacutetomnost prvku odměny je v daneacutem vztahu vždy třeba posuzovat materiaacutelně Informuje-li tedy poskytovatel investičniacutech služeb zaacutekazniacuteka že přijiacutemaacute pouze odměnu za jinou poskytovanou službu než investičniacute poradenstviacute1322 a přitom přijiacutemaacute od třetiacute osoby provize v souvislosti s poskytovaacuteniacutem teacuteto služby zaacutekazniacutekovi jež v konečneacutem důsledku tiacutežiacute zaacutekazniacuteka nejen že to nebraacuteniacute dovozeniacute expertniacute objektivniacute odpovědnosti za radu a nikoli miacuternějšiacute odpovědnosti za zaviněniacute dle věty druheacute sect 2950 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ale nadto takoveacute jednaacuteniacute zaklaacutedaacute porušeniacute veřejnopraacutevniacute povinnosti poskytovatele investičniacute služby jednat čestně spravedlivě a v nejlepšiacutem zaacutejmu zaacutekazniacuteků1323 Uacutevahy orgaacutenu aplikujiacuteciacuteho praacutevo se tak v praxi nebudou moci obejiacutet bez rozkliacutečovaacuteniacute struktury odměňovaacuteniacute ve vztahu obchodniacuteka s cennyacutemi papiacutery a investičniacuteho zprostředkovatele

45 Vznik škody a přiacutečinnaacute souvislost

Znak přiacutečinneacute souvislosti nikterak neodlišuje povinnosti nahradit škodu způsobenou informaciacute nebo radou od obecneacute uacutepravy naacutehrady škody Je však vhodneacute učinit na tomto miacutestě alespoň několik poznaacutemek k rozsaacutehleacute problematice stanoveniacute vyacuteše škody způsobeneacute chybně poskytnutou investičniacute službou Domniacutevaacutem se totiž že s ohledem na postupnyacute proces zvyšovaacuteniacute finančniacute gramotnosti a

1320 Investičniacute profil zaacutekazniacuteka je zjišťovaacuten a stanoven na zaacutekladě ust sect 15h ZPKT a provaacuteděciacute vyhlaacuteškou č 3032010 Sb o podrobnějšiacute uacutepravě některyacutech pravidel při poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb 1321 Srov člaacutenek 24 odst 7 piacutesm b) směrnice 201465EU o trziacutech finančniacutech naacutestrojů a o změně směrnic 200292ES a 201161EU 1322 Typicky hlavniacute investičniacute službu přijiacutemaacuteniacute a předaacutevaacuteniacute pokynů k investičniacutem naacutestrojům dle ust sect 4 odst 2 piacutesm a) ZPKT 1323 Dle ust sect 15 odst 1 v přiacutepadě obchodniacuteka s cennyacutemi papiacutery a sect 32 odst 1 v přiacutepadě investičniacuteho zprostředkovatele

349

praacutevniacuteho povědomiacute retailovyacutech investorů budou otaacutezky spojeneacute s touto problematikou nabyacutevat na vyacuteznamu Při určovaacuteniacute vzniku škody a jejiacute vyacuteše je možneacute obecně vyjiacutet ze dvou přiacutestupů Rozdiacutel mezi oběma přiacutestupy spočiacutevaacute v posouzeniacute zda maacute byacutet poškozeneacute straně nahrazena škoda tak aby konečnyacute stav odpoviacutedal situaci vznikleacute po hypotetickeacutem poskytnutiacute bezvadneacute investičniacute služby1324 či zda maacute byacutet naacutehrada poskytnuta tak aby ve sfeacuteře poškozeneacuteho bylo dosaženo stavu jako kdyby k poskytnutiacute investičniacute služby vůbec nedošlo1325 Je zřejmeacute že prvniacute z těchto přiacutestupů je aplikačně komplikovanějšiacute neboť se neobejde bez stanoveniacute relevantniacuteho hypotetickeacuteho průběhu věciacute při poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb1326 Vytyacutekaacutena je mu daacutele určitaacute spekulativnost kteraacute však v kontextu finančniacuteho trhu přinejmenšiacutem ve stejneacute miacuteře postihuje i druhyacute jmenovanyacute přiacutestup když neumožňuje rozlišit škodu způsobenou pochybeniacutem poskytovatele investičniacutech služeb a ztraacutetu způsobenou přirozenyacutem působeniacutem investičniacuteho rizika1327 Na druhou stranu je tento přiacutestup jistě přesnějšiacute umožňuje totiž zohlednit teacutež z pohledu poškozeneacuteho zaacutekazniacuteka negativniacute vyacutevoj situace na finančniacutem trhu a přiměřeně tomuto vyacutevoji omezit vyacuteši naacutehrady škody Lze uzavřiacutet že prvniacute uvedenyacute přiacutestup se zdaacute byacutet bdquo (hellip) vhodnyacutem obecnyacutem vyacutechodiskem pro naacutehradu škody v situaciacutech kdy poskytovatel investičniacutech služeb poskytl zaacutekazniacutekovi chybneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo jinyacutem způsobem defektniacute informaceldquo1328 Praacutevě uvedenyacute zaacutevěr je třeba aplikovat v tuzemskeacutem kontextu podle meacuteho naacutezoru předevšiacutem praacutevě na uacutepravu expertniacute odpovědnosti za radu

5 ZAacuteVĚR

Na předchoziacutech řaacutedciacutech byly postupně v raacutemci možnostiacute danyacutech předepsanyacutem rozsahem praacutece vymezeny a analyzovaacuteny zaacutekladniacute teoretickeacute a aplikačniacute probleacutemy institutu odpovědnosti za radu na finančniacutem trhu Zbyacutevaacute zodpovědět jedinou zato však stěžejniacute otaacutezku dokaacuteže institut odpovědnosti za radu v praxi přispět k vyššiacute vymahatelnosti praacuteva v oblasti naacutehrady škody způsobeneacute v souvislosti s vyacutekonem regulovaneacute činnosti spočiacutevajiacuteciacute v poskytovaacuteniacute kvalifikovanyacutech informaciacute a rad

Aplikace institutu odpovědnosti za radu v praacutevu finančniacuteho trhu obecně a v oblasti poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb zvlaacuteště představuje podle meacuteho naacutezoru viacutetaneacute nakročeniacute směrem ke zvyacutešeniacute role soukromeacuteho praacuteva v oblasti na kterou je prozatiacutem nahliacuteženo vyacutehradně veřejnopraacutevniacute optikou1329 Praxe nejen v Českeacute republice ukazuje že samotnaacute veřejnopraacutevniacute regulace byť sebepropracovanějšiacute nemůže zajistit požadovanyacute standard ochrany investorů na finančniacutem trhu a to ani v přiacutepadě efektivniacuteho vyacutekonu dohledu nad dodržovaacuteniacutem těchto pravidel regulovanyacutemi subjekty Domniacutevaacutem se že je to praacutevě vhodnaacute kombinace veřejnopraacutevniacuteho regulatorniacuteho raacutemce a soukromopraacutevniacute uacutepravy kteraacute je s to přispět ke zvyacutešeniacute pravděpodobnosti dosaženiacute naacutehrady způsobeneacute škody a tiacutem nepřiacutemo pozvednout standard poskytovanyacutech služeb1330 bdquoPředpoklad že informovanyacute investor je schopen přijiacutemat kvalifikovanaacute rozhodnutiacute podporovat rozvoj vhodnyacutech služeb a produktů a monitorovat poskytovatele těchto služeb z čaacutesti spočiacutevaacute na souvisejiacuteciacutem předpokladu existence efektivniacutech a snadno přiacutestupnyacutech soukromopraacutevniacutech mechanismů naacutehrady škodyldquo1331 Představuje však institut odpovědnosti za radu takovyacute

mechanismus Na obě vyacuteše položeneacute otaacutezky je podle meacuteho naacutezoru třeba odpovědět spiacuteše negativně

Překaacutežku širšiacute praktickeacute aplikace odpovědnosti za radu spatřuji předevšiacutem v často nelehkeacute důkazniacute

1324 Tzv bdquopositive interestldquo 1325 Tzv bdquonegative interestldquo 1326 NORROS Olli Determining loss caused by defective information in investment services Tidskrift utgiven av Juridiska Foumlreningen i Finland 149 aringrg (2013) 5-6 haumlftet s 346 1327 Tamteacutež s 351 1328 Tamteacutež s 353 1329 Srov CHEREDNYCHENKO Olha O Full harmonization of retail financial services contract law in Europe A success or a failure In GRUNDMANN Stefan ATAMER Yeşim M (ed) Financial services financial crisis and general European contract law failure and challenges of contracting

Alphen aan den Rijn Kluwer Law International 2011 s 248 ISBN 978-90-411-3526-1 1330 Srov HOBZA Martin Investment services and protection of the retail client The Lawyer Quarterly 2015 roč 5 č 1 s 57 ISSN 1805-8396 1331 MOLONEY Niamh How to protect investors lessons from the EC and the UK Cambridge

Cambridge Cambridge University Press 2010 s 442 ISBN 978-0-521-88870-7

350

situaci poškozeneacuteho investora Je třeba zdůraznit že nehledě na objektivniacute povahu odpovědnosti za radu zůstaacutevaacute zachovaacuteno standardniacute rozloženiacute důkazniacuteho břemene Poškozenyacute investor tak sice nemusiacute prokazovat zaviněneacute porušeniacute povinnosti regulovaneacuteho subjektu poskytovat spraacutevneacute a uacuteplneacute informace a nikoli škodliveacute rady avšak je povinen prokaacutezat všechny vyacuteše uvedeneacute konstrukčniacute znaky tohoto druhu odpovědnosti Důkazniacute situace investora tak může byacutet s přihleacutednutiacutem ke specifikům finančniacuteho trhu značně komplikovanaacute a to zejmeacutena ve vztahu ke znaku nespraacutevnosti či neuacuteplnosti informace a škodlivosti poskytnuteacute rady Poskytnutiacute podkladů ke zlepšeniacute důkazniacute situace nelze přirozeně očekaacutevat od poskytovatele služeb na finančniacutem trhu v pozici protistrany1332 avšak ve většině přiacutepadů ani od Českeacute naacuterodniacute banky jako orgaacutenu dohledu1333

Investorům jako přiacutejemcům investičniacuteho poradenstviacute či jinyacutech odbornyacutech informaciacute a rad na finančniacutem trhu tak lze viacutece než dřiacuteve doporučit vyžadovat podklady důsledně a detailně odůvodňujiacuteciacute poskytovaneacute informace a rady včetně uvedeniacute přiacutepadnyacutech relevantniacutech zdrojů a naacutesledně pečlivě archivovat takto ziacuteskaneacute podklady zejmeacutena v přiacutepadě pochybnostiacute o kvalitě či podloženosti poskytovanyacutech informaciacute a rad V regulovanyacutech oblastech kde praacutevniacute řaacuted počiacutetaacute s existenciacute specializovanyacutech dokumentů sloužiacuteciacutech k individualizaci poskytovanyacutech služeb1334 je vhodneacute dbaacutet na jejich uacuteplneacute a pravdiveacute vyplňovaacuteniacute a vyvarovat se ovlivněniacute obsahu těchto dokumentů ze strany poskytovatele

Možnyacutech řešeniacute zvyšujiacuteciacutech životaschopnost zkoumaneacuteho institutu v kontextu praacuteva finančniacuteho trhu je hned několik V prvniacute řadě se nabiacuteziacute legislativniacute zakotveniacute obraacuteceneacuteho důkazniacuteho břemene ve sporech plynouciacutech z poskytovaacuteniacute služeb na finančniacutem trhu1335 Daacutele by bylo napřiacuteklad možneacute uvažovat o vymezeniacute vyacutejimky z povinnosti mlčenlivosti orgaacutenu dohledu v přiacutepadech kdy je vedeno civilniacute soudniacute řiacutezeniacute investora s poskytovatelem služeb na finančniacutem trhu u ktereacuteho Českaacute naacuterodniacute banka pravomocně dovodila porušeniacute povinnostiacute směřujiacuteciacutech k ochraně investora Konečně lze ponechat řešeniacute situace v rukou orgaacutenů aplikace praacuteva předevšiacutem civilniacutech soudů Každeacute z nastiacuteněnyacutech řešeniacute maacute svaacute specifika zasluhujiacuteciacute samostatnou analyacutezu kteraacute však bude muset byacutet provedena na jineacutem miacutestě Předpoklaacutedaacutem že to bude praacutevě posledniacute uvedeneacute řešeniacute ktereacute se i s ohledem na posiacuteleniacute role soudniacutech rozhodnutiacute dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku v dlouhodobeacutem horizontu prosadiacute Předevšiacutem judikatura tedy podle meacuteho naacutezoru rozhodne zda institut odpovědnosti za radu bude hraacutet roli uacutečinneacuteho prostředku ochrany praacutev investorů na finančniacutem trhu nebo spiacuteše bezzubeacuteho naacutestroje Použitaacute literatura

BAKEŠ Milan Marie KARFIacuteKOVAacute Petr KOTAacuteB Hana MARKOVAacute Radim BOHAacuteČ Petr NOVOTNYacute Michal KOHAJDA a Pavliacutena VONDRAacuteČKOVAacute Finančniacute praacutevo 6 upr vyd Praha C H Beck 2012 519 s ISBN 978-80-7400-440-7 ELIAacuteŠ Karel Veřejnopraacutevniacute souvislosti soukromeacuteho praacuteva Spraacutevniacute praacutevo 2011 č 1-2 s 76

ISSN 0139-6005 GERLOCH Aleš a Jan TRYZNA Dualismus soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva a novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek k jednotě a diferenciaci praacuteva Praacutevniacutek 2014 roč 153 č 9 s 730-745 ISSN 0231-6625 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 4 upr vyd Plzeň Aleš Čeněk 2007 343 s ISBN 978-80-7380-

023-9 HAacuteLOVAacute Miloslava Veřejnopraacutevniacute regulace soukromopraacutevniacutech činnostiacute a uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva Veřejneacute praacutevo a praacutevo soukromeacute aktuaacutelniacute tendence a vyacutezvy veřejnopraacutevniacute uacutepravy plynouciacute z

1332 I přes to že jej v oblasti investičniacutech služeb tiacutežiacute zaacutekonnaacute evidenčniacute a archivačniacute povinnost dle ust sect 17 ZPKT 1333 Srov povinnost mlčenlivosti dle ust sect 26 zaacutekona č 151998 Sb o dohledu v oblasti kapitaacuteloveacuteho trhu a o změně a doplněniacute dalšiacutech zaacutekonů 1334 Zejmeacutena se jednaacute o investičniacute dotazniacutek ve smyslu ust sect 15h a 15i ZPKT a ust sect 136 zaacutekona o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute daacutele zaacuteznam o jednaacuteniacute se zaacutekazniacutekem apod 1335 Srov např CHEREDNYCHENKO Olha O The legal matrix for retail investment services in the EU where is an individual investor In DEVENNEY James KENNY Mel Consumer credit debt and investment in Europe Cambridge Cambridge University Press 2012 s 271 ISBN 978-1-107-

01302-5

351

problematiky praacutevniacuteho dualismu Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2014 248 s

ISBN 978-80-87975-10-7 HOBZA Martin Investment services and protection of the retail client The Lawyer Quarterly 2015 roč 5 č 1 s 50-58 ISSN 1805-8396 HULMAacuteK Milan a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 Zaacutevazkoveacute praacutevo zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055-3014) Praha CH Beck 2014 2072 s ISBN 978-80-7400-287-8 HUSTAacuteK Zdeněk et al Zaacutekon o podnikaacuteniacute na kapitaacuteloveacutem trhu Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 1029 s ISBN 978-80-7400-433-9 CHEREDNYCHENKO Olha O Full harmonization of retail financial services contract law in Europe A success or a failure In Grundmann Stefan Atamer Yeşim M (ed) Financial services financial crisis and general European contract law failure and challenges of contracting Alphen aan den Rijn Kluwer Law International 2011 342 s ISBN 978-90-411-3526-1 CHEREDNYCHENKO Olha O The legal matrix for retail investment services in the EU where is an individual investor In DEVENNEY James KENNY Mel Consumer credit debt and investment in Europe Cambridge Cambridge University Press 2012 s 271 ISBN 978-1-107-01302-5 KARFIacuteKOVAacute Marie a Vladimiacuter PŘIKRYL Pojišťovaciacute praacutevo Vyd 1 Praha Leges 2010 351 s ISBN 978-80-87212-45-5 LAVICKYacute Petr a Jakub HANDRLICA Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 Obecnaacute čaacutest (sect 1-654) Praha CH Beck 2014 2380 s ISBN 978-80-7400-529-9 MOLONEY Niamh How to protect investors lessons from the EC and the UK Cambridge Cambridge Cambridge University Press 2010 474 s ISBN 978-0-521-88870-7 Norros Olli Determining loss caused by defective information in investment services Tidskrift utgiven av Juridiska Foumlreningen i Finland 149 aringrg (2013) 5-6 haumlftet s 341-370 NOVOTNYacute Petr KOUKAL Pavel a Eva ZAHOŘOVAacute Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek naacutehrada škody Praha Grada Publishing 2014 139 s ISBN 978-80-247-5165-8 ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 (sect 1 až 654) Praha Wolters Kluwer ČR 2014 1667 s ISBN 978-80-7478-370-8 ZETZSCHE Dirk In BIRKMOSE Hanne Soslashndergaard Mette NEVILLE a Karsten Engsig SOslashRENSEN The European financial market in transition Alphen aan den Rijn Wolters Kluwer Law

amp Business 2012 451 s ISBN 978-90-411-3360-1 KUCHTA J Několik poznaacutemek k postaveniacute a formulaci okolnostiacute vylučujiacutecich protipraacutevnost v připravovaneacute rekodifikaci trestniacuteho zaacutekona In Trestněpraacutevniacute revue 2003 č 2 s 120-130 ČNB [online] 2013 [cit 2015-04-10] Tiskovaacute konference ČNB Ochrana spotřebitele a sankcionovaacuteniacute finančniacutech zprostředkovatelů Dostupneacute z WWW httpwwwcnbczmiranda2exportsiteswwwcnbczcsverejnostpro_mediakonference_projevyvystoupeni_projevydownloadzamrazilova_20130867_tk_fin_zprostredkovatelepdf Magsumovaacute Gabriela Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a profesniacute odpovědnost daňoveacuteho poradce - budete žalovat sveacuteho daňoveacuteho poradce za nepřesnou radu EPRAVOCZ [online] 2013 [cit 2015-04-02]

Dostupneacute z WWW httpwwwepravocztopclankynovy-obcansky-zakonik-a-profesni-odpovednost-danoveho-poradce-budete-zalovat-sveho-danoveho-poradce-za-nepresnou-radu-93148html Kontaktniacute uacutedaje

Mgr Martin Hobza hobzaprfcunicz Katedra finančniacuteho praacuteva a finančniacute vědy Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Karlovy v Praze Naacuteměstiacute Curieovyacutech 9017 116 40 Praha 1 Českaacute republika

352

POUŽITIacute AUTOMATICKYacuteCH OBRANNYacuteCH ZAŘIacuteZENIacute K OCHRANĚ ŽIVOTA ZDRAVIacute A MAJETKU

Jan Pinkava


Abstract This theses deals with using of automatic defensive devices to protect individualacutes life

health and property within the self-defence in criminal law Legislation of this institute in Criminal code gives citiziens in particular cases possibility to protect their own individualacutes interests Since the legislation of self-defence in Criminal code is quite brief the important role for setting limits provides courts decisions This article mainly deals with question of preventative self-defence by means of automatic defensive devices especially conditions of using automatic defensive devices Abstrakt Tato praacutece se zabyacutevaacute použitelnostiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute k ochraně života

zdraviacute a majetku jednotlivce v raacutemci nutneacute obrany v trestniacutem praacutevu Praacutevniacute uacutepravou tohoto institutu v Trestniacutem zaacutekoniacuteku je daacutena občanům v určityacutech přiacutepadech možnost k ochraně vlastniacutech individuaacutelniacutech zaacutejmů Jelikož je praacutevniacute uacuteprava nutneacute obrany v Trestniacutem zaacutekoniacuteku poměrně stručnaacute důležitou roli pro určeniacute meziacute nutneacute obrany stanoviacute judikatura Tento přiacutespěvek se zabyacutevaacute předevšiacutem otaacutezkou preventivniacute nutneacute obrany pomociacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute zejmeacutena podmiacutenkami použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Key Words self-defence protection of property preventative self-defence automatic defensive

devices Kliacutečovaacute slova nutnaacute obrana ochrana majetku preventivniacute nutnaacute obrana automatickaacute obrannaacute

zařiacutezeniacute

1 UacuteVOD

Život a zdraviacute člověka a vlastnictviacute majetku patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute hodnoty kteryacutem praacutevniacute řaacuted poskytuje patřičnou ochranu Tato ochrana je poskytovaacutena zejmeacutena normami občanskeacuteho a spraacutevniacuteho praacuteva přičemž ochrana nejdůležitějšiacutech hodnot mezi ktereacute život zdraviacute i majetek nepochybně patřiacute je poskytovaacutena i normami praacuteva trestniacuteho Ochrana prostřednictviacutem trestniacuteho praacuteva je uplatňovaacutena v přiacutepadech kdy dochaacuteziacute k nejzaacutevažnějšiacutem zaacutesahům do praacutev a opraacutevněnyacutech zaacutejmů jednotlivců Staacutet disponuje efektivniacutemi prostředky k ochraně těchto hodnot vztahů a zaacutejmů nicmeacuteně může dojiacutet k situaciacutem kdy se ochrana ze strany staacutetu ukaacuteže jako neefektivniacute resp neniacute možno ji poskytnout ihned v naacutevaznosti na nastalou nepřiacuteznivou situaci V těchto přiacutepadech umožňuje praacutevniacute řaacuted jednotlivcům aby využili některeacute z forem sveacutepomoci ktereacute jsou v praacutevniacutem řaacutedu obsaženy Z pohledu trestniacuteho praacuteva se jednaacute předevšiacutem o krajniacute nouzi a nutnou obranu ktereacute jsou upraveny v sectsect 28 - 29 zaacutekona č 402009 Sb Trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquotrestniacute zaacutekoniacutekldquo)

Existujiacute však přiacutepady kdy je možno se na obranu určityacutem způsobem připravit a předejiacutet tak momentu překvapeniacute kteryacute v souvislosti se situacemi nutneacute obrany často nastaacutevaacute Dokonce je možneacute se vyhnout přiacutemeacutemu fyzickeacutemu kontaktu s pachatelem a přitom nadaacutele sveacutepomocně chraacutenit svaacute praacuteva K teacuteto ochraně sloužiacute tzv automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute kteraacute představujiacute specifickou formu nutneacute obrany a to tzv preventivniacute nutnou obranu Praacutevě použitiacute těchto automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je hlavniacutem předmětem teacuteto praacutece1336

V našiacute praacutevniacute teorii se jednaacute o problematiku ktereacute prozatiacutem nebylo věnovaacuteno mnoho pozornosti Z tohoto důvodu je seznam dostupneacute literatury poměrně stručnyacute stejně tak jako vyacutečet rozhodnutiacute tuzemskyacutech soudů Autor se tedy zabyacutevaacute předevšiacutem jednotlivyacutemi podmiacutenkami

1336 Tato praacutece byla autorem vypracovaacutena v raacutemci projektu s naacutezvem bdquoNutnaacute obrana v českeacutem trestniacutem praacutevu ve srovnaacuteniacute s praacutevniacute uacutepravou v USAldquo (Studentskaacute grantovaacute soutěž ndash IGA)

353

použitelnosti automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute tak jak vyplyacutevajiacute z dostupneacute praacutevniacute teorie a judikatury přičemž součaacutestiacute teacuteto praacutece je i kritickaacute analyacuteza dosavadniacute rozhodovaciacute praxe jednotlivyacutech soudů

V prvniacute čaacutesti praacutece bude nejprve rozebraacuten smysl a uacutečel nutneacute obrany a automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute S ohledem na pochopeniacute užiacutevaacuteniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je třeba pochopit smysl těchto institutů k čemu směřujiacute proč jsou dovoleneacute a jakyacute je jejich smysl Dalšiacute čaacutest praacutece se již bude tyacutekat přiacutemo automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Tato kapitola bude obsahovat obecneacute pojednaacuteniacute o automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacutech a podmiacutenky jejich využiacutevaacuteniacute Tiacutem se rozumiacute jednotliveacute předpoklady za nichž je možno tato zařiacutezeniacute instalovat Dalšiacute čaacutest bude směřovat k jednotlivyacutem druhům automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Hlavniacute a nejdůležitějšiacute čaacutest teacuteto kapitoly se bude tyacutekat tuzemskeacute judikatury kde budou rozebraacutena stěžejniacute rozhodnutiacute soudů kteraacute vymezujiacute raacutemec použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute v Českeacute republice Tato rozhodnutiacute budou nejen popsaacutena ale i rozebraacutena a kriticky zanalyzovaacutena neboť obsahujiacute značneacute rozpory Na zaacutekladě analyacutezy těchto rozhodnutiacute bude dalšiacute kapitola věnovaacutena doporučeniacutem kteraacute je třeba dodržet při instalaci automatickyacutech obranyacutech zařiacutezeniacute v praxi Předposledniacute kapitola bude věnovaacutena zhodnoceniacute praacutevniacute uacutepravy v trestniacutem zaacutekoniacuteku a uacutevahaacutem de lege ferenda 2 SMYSL A UacuteČEL NUTNEacute OBRANY A AUTOMATICKYacuteCH OBRANNYacuteCH ZAŘIacuteZENIacute

Podstatou nutneacute obrany je odvraceniacute uacutetoku proti zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem Tato ochrana společenskyacutech vztahů zaacutejmů a hodnot by měla byacutet poskytovaacutena předevšiacutem ze strany staacutetu To znamenaacute že staacutet prostřednictviacutem svyacutech orgaacutenům by měl byacutet garantem ochrany těchto zaacutejmů Objevujiacute se však přiacutepady kdy tento způsob ochrany neniacute dostatečně efektivniacute a pro tyto přiacutepady naacutem praacutevniacute řaacuted daacutevaacute možnost chraacutenit tyto zaacutejmy sveacutepomociacute V těchto přiacutepadech bude tedy uplatněna individuaacutelniacute ochrana zaacutejmů před ochranou poskytovanou staacutetniacutemi orgaacuteny (tyto přiacutepady lze i označit jako určityacute průlom do staacutetniacuteho monopolu naacutesiliacute1337) Praacutevniacute řaacuted naacutem daacutevaacute celou řadu těchto forem sveacutepomoci přičemž z hlediska trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho je nejdůležitějšiacute nutnaacute obrana

Jednaacuteniacute v nutneacute obraně je povoleneacute zejmeacutena z toho důvodu že se nepovažuje za škodliveacute ale naopak je chaacutepaacuteno jako žaacutedouciacute ochrana vlastniacutech zaacutejmů V souvislosti s tiacutem je však nutneacute zmiacutenit že jednaacuteniacute v nutneacute obraně neniacute z tohoto pohledu povinnostiacute určiteacute osoby ale pouze jejiacutem praacutevem Pokud tedy nastane situace ve ktereacute osoba čeliacute přiacutemo hroziacuteciacutemu a trvajiacuteciacutemu uacutetoku kteryacute směřuje vůči zaacutejmům chraacuteněnyacutem trestniacutem zaacutekonem zaacuteležiacute pouze na jeho rozhodnutiacute zda zahaacutejiacute obranu ve smyslu sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku Jednaacute se tedy o jeho praacutevo jednat v nutneacute obraně nikoli povinnost

Uacutečelem nutneacute obrany je tedy umožněniacute ochrany vlastniacutech zaacutejmů bez pomoci staacutetniacutech orgaacutenů přičemž tato ochrana nebude v rozporu s praacutevniacutem řaacutedem1338 To však neznamenaacute že osoba je opraacutevněna braacutenit jakkoliv sveacute individuaacutelniacute zaacutejmy ale jeho jednaacuteniacute musiacute splňovat podmiacutenky ktereacute zaacutekon upravuje pro uplatněniacute tohoto druhu sveacutepomoci Nelze v těchto přiacutepadech očekaacutevat že bude miacutet každaacute osoba detailniacute praacutevniacute podvědomiacute o tom jakeacute jsou přesně meze nutneacute obrany resp jak tyto meze vytyčuje předevšiacutem aplikačniacute soudniacute praxe Pro přiacutepad že se rozhodne jednat v nutneacute obraně platiacute že by měla zaacutekladniacute podmiacutenky znaacutet přičemž čaacutest těchto pravidel lze dovodit i logicky bez detailniacute znalosti praacutevniacutech předpisů a jednotlivyacutech rozhodnutiacute soudů vztahujiacuteciacutech se k daneacute problematice V každeacutem přiacutepadě by však nutnaacute obrana neměla sloužit k zneužitiacute praacuteva vůči druheacute osobě tj ne k vyřizovaacuteniacute osobniacutech sporů odvetě za jednaacuteniacute z minulosti namiacutesto ochrany vlastniacutech zaacutejmů před hroziacuteciacutem a trvajiacuteciacutem nebezpečiacutem

Jednaacuteniacutem v nutneacute obraně často dochaacuteziacute k ohroženiacute či porušeniacute společenskyacutech zaacutejmů či hodnot kteryacutem Trestniacute zaacutekoniacutek poskytuje ochranu přičemž tato ochrana by měla byacutet primaacuterně poskytnuta ze strany staacutetu Umožněniacute ochrany vlastniacutech zaacutejmů jednotlivce v situaciacutech ktereacute by za normaacutelniacutech okolnostiacute vyžadovaly intervenci ze strany staacutetniacuteho orgaacutenu maacute však svůj smysl Je tomu tak proto že v řadě přiacutepadů je třeba v daneacute situaci jednat okamžitě a ochrana staacutetniacutemi orgaacuteny se z tohoto pohledu jeviacute jako neefektivniacute V těchto přiacutepadech musiacute byacutet daacutena jednotlivyacutem osobaacutem určitaacute miacutera autonomie kteraacute jim umožniacute chraacutenit sveacute vlastniacute zaacutejmy Je však třeba miacutet staacutele na paměti že i tato autonomie neniacute neomezenaacute a maacute sveacute limity

1337 KUCHTA Josef Nutnaacute obrana 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova univerzita 1999 s 48 1338 Srov ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek I sect 1 až 139 Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha C H

Beck 2009 s 399

354

Ochrana pomociacute nutneacute obrany nemusiacute nutně směřovat jen k ochraně vlastniacutech individuaacutelniacutech zaacutejmů Může se tyacutekat i ochrany individuaacutelniacutech zaacutejmů jinyacutech osob v přiacutepadech kdy tyto osoby nejsou z jakeacutehokoli důvodu schopny se okamžitě a efektivně braacutenit Hovořiacuteme v tomto přiacutepadě o tzv pomoci v nutneacute obraně kteraacute je v zaacutesadě přiacutepustnaacute1339 3 AUTOMATICKAacute OBRANNAacute ZARIZENI 31 Obecně

V souvislosti s nutnou obranou někdy hovořiacuteme o tzv preventivniacute nutneacute obraně kteraacute spočiacutevaacute předevšiacutem ve využitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute (automatickyacutech obrannyacutech systeacutemů1340) Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute neniacute v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu upraveno Z tohoto důvodu lze analogicky využiacutet ustanoveniacute o nutneacute obraně dle sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku (v naacutevaznosti na čl 2 odst 3 Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod1341) Institut automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute rozšiřuje dosah nutneacute obrany na situace ktereacute nastanou až v budoucnu Jednaacute se o přiacutepady kdy se osoba připravuje na budouciacute přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok proti zaacutejmům chraacuteněnyacutem Trestniacutem zaacutekoniacutekem1342 instalaciacute automatickeacuteho obranneacuteho systeacutemu kteryacute maacute byacutet využit až v přiacutepadě vzniku budouciacuteho uacutetoku Instalace automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute směřuje nejen k ochraně těchto zaacutejmů ale takeacute k dopadeniacute či potrestaacuteniacute pachatele 32 Podmiacutenky použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute

Jak již bylo zmiacuteněno platnaacute praacutevniacute uacuteprava neobsahuje ustanoveniacute ktereacute by upravovalo použitiacute nutneacute obrany v podobě automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Z tohoto důvodu lze analogicky aplikovat obecnaacute ustanoveniacute o nutneacute obraně upravenaacute v Trestniacutem zaacutekoniacuteku Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute tedy musiacute splňovat stejneacute podmiacutenky ktereacute jsou vyžadovaacuteny v sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku pro osobu obraacutence Jednaacute se o přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok kteryacute směřuje proti zaacutejmům chraacuteněnyacutem trestniacutem zaacutekoniacutekem přičemž tato obrana nesmiacute byacutet zcela zjevně nepřiměřenaacute způsobu uacutetoku Z pohledu automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute však mohou tyto podmiacutenky vyvolaacutevat určiteacute otazniacuteky

Instalace těchto zařiacutezeniacute mimo jineacute vyvolaacutevaacute polemiku o tom zda je možneacute opatřit a instalovat prostředky proti uacutetoku ktereacute ještě nehroziacute Existuje řada odpůrců kteřiacute využitiacute automatickyacutech obrannyacutech systeacutemů vylučujiacute (např V Solnař1343) Většina protichůdnyacutech naacutezorů upozorňuje zejmeacutena na naacutesledujiacuteciacute dvě skutečnosti Instalovaacuteniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je v rozporu s ustanoveniacutemi o nutneacute obraně neboť nesměřuje proti hroziacuteciacutemu a trvajiacuteciacutemu uacutetoku ale proti budouciacutemu tj v danyacute moment neexistujiacuteciacutemu uacutetoku1344

S tiacutemto naacutezorem se nelze zcela ztotožnit neboť obrana prostřednictviacutem těchto zařiacutezeniacute se aktivuje až v momentě kdy vznikaacute přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute nebezpečiacute1345 Do teacuteto doby lze považovat tato zařiacutezeniacute za neaktivniacute Vyloučeniacute použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute pouze s odkazem na to že se jejich instalace netyacutekaacute aktuaacutelniacuteho přiacutemo hroziacuteciacuteho a trvajiacuteciacuteho uacutetoku by byla v těchto přiacutepadech nespraacutevnaacute Pokud vychaacuteziacuteme z obecneacute premisy že každaacute osoba by se měla starat o svaacute praacuteva a že může činit to co neniacute zaacutekonem zakaacutezaacuteno pak z tohoto pohledu nelze použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute a priori vyloučit Instalace těchto zařiacutezeniacute je totiž specifickyacutem přiacutepravnyacutem jednaacuteniacutem ktereacute směřuje k přiacutepadneacute budouciacute ochraně proti budouciacutemu přiacutemo hroziacuteciacutemu a trvajiacuteciacutemu uacutetoku Osoba instalujiacuteciacute toto zařiacutezeniacute předpoklaacutedaacute v budoucnu vznik určiteacuteho nebezpečiacute

1339 Např JELIacuteNEK Jiřiacute a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Obecnaacute čaacutest Zvlaacuteštniacute čaacutest 4 vydaacuteniacute Praha

Leges 2014 s 266 1340 ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek I sect1 až 139 Komentaacuteř 2 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2012 s 409 1341 bdquoKaždyacute může činit co neniacute zaacutekonem zakaacutezaacuteno a nikdo nesmiacute byacutet nucen činit co zaacutekon neuklaacutedaacuteldquo 1342 Srov ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek I sect1 až 139 Komentaacuteř 2 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2012 s 409- 410 1343 SOLNAŘ Vladimiacuter a kol Systeacutem českeacuteho trestniacuteho praacuteva 1 vydaacuteniacute Praha Novatrix 2009 s

125 1344 Srov DOLENSKYacute Adolf NOVOTNYacute František Nutnaacute obrana a automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Trestniacute praacutevo roč 1998 č 1 s 8 1345 Srov HRUŠKA Jiřiacute BUREŠ Radek Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z pohledu trestniacuteho praacuteva Trestniacute praacutevo roč 2010 č 7-8 s 8

355

(z hlediska nutneacute obrany ve formě uacutetoku) ktereacute bude směřovat vůči zaacutejmům chraacuteněnyacutem Trestniacutem zaacutekoniacutekem

V tomto směru lze rozlišit dvě situace Prvniacute situace se tyacutekaacute přiacutepravneacuteho jednaacuteniacute kdy dochaacuteziacute k instalaci tohoto zařiacutezeniacute přičemž tato instalace neniacute postavena na předchoziacutech hrozbaacutech či uacutetociacutech ktereacute byly vůči obraacutenci spaacutechaacuteny I přesto však nelze striktně odmiacutetat jednaacuteniacute kdy osoba zajišťuje ochranu sveacuteho života zdraviacute a majetku zejmeacutena pokud je tato ochrana poskytovaacutena i dalšiacutem členům domaacutecnosti Ve druheacutem přiacutepadě se jednaacute o instalaci kdy již v minulosti dochaacutezelo k určityacutem uacutetokům proti zaacutejmům chraacuteněnyacutem Trestniacutem zaacutekoniacutekem ktereacute však v době instalace těchto zařiacutezeniacute nemajiacute povahu přiacutemo hroziacuteciacuteho a trvajiacuteciacuteho uacutetoku Nicmeacuteně osoba obraacutence na zaacutekladě přechoziacutech hrozeb provaacutediacute přiacutepravneacute opatřeniacute do budoucna V takoveacutem přiacutepadě lze takoveacute chovaacuteniacute chaacutepat jako logickeacute a naprosto legitimniacute1346

Dalšiacutem protichůdnyacutem argumentem je ta skutečnost že tato zařiacutezeniacute mohou působit na osoby ktereacute se v daneacute situaci objeviacute bez souvislosti s určityacutem uacutetokem přiacutepadně osoby proti kteryacutem bude použitiacute daneacuteho zařiacutezeniacute neadekvaacutetniacute1347 V tomto přiacutepadě se hovořiacute např o zaacutesahu hasičů leacutekařů tedy osob ktereacute nevstupujiacute do obydliacute neopraacutevněně ale na zaacutekladě specifickyacutech situaciacute souvisejiacuteciacutech s ohroženiacutem života a zdraviacute člověka Tento argument je čaacutestečně opraacutevněnyacute neboť instalaciacute automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute nebezpečiacute opravdu hroziacute Nicmeacuteně bude se jednat o vyacutejimečnou souhru naacutehod kdy by toto zařiacutezeniacute mělo zasaacutehnout i jineacute osoby než jen pachatele trestneacuteho činu Z tohoto pohledu je nutneacute učinit potřebnaacute opatřeniacute kteraacute budou směřovat k minimalizaci přiacutepadnyacutech škod způsobenyacutech osobaacutem ktereacute se do nemovitosti snažily dostat za legitimniacutem uacutečelem Spraacutevnaacute volba automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute vyacutestražnaacute signalizace dostatečneacute zabezpečeniacute a dalšiacute faktory mohou těmto excesům zabraacutenit

Z toho co bylo konstatovaacuteno lze vyvodit dalšiacute skutečnost Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute lze rozčlenit na dvě faacuteze1348 Prvniacute faacuteze je samotnaacute instalace automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute kteraacute vyvolaacutevaacute občasneacute rozpory ktereacute byly uvedeny v předchoziacutech odstavciacutech Druhou faacuteziacute je samotneacute použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Jednaacute se o situaci kdy již vznikl přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok na zaacutejem chraacuteněnyacute Trestniacutem zaacutekoniacutekem a v tomto okamžiku se automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute spustiacute Typicky se jednaacute o situace kdy pachatel trestneacuteho činu vstoupiacute do domu V tento moment zde již existuje přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok nicmeacuteně lze opět rozlišit dvě situace

Prvniacute situace spočiacutevaacute v tom že se v domě nachaacuteziacute osoby k jejichž ochraně bylo automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute nainstalovaacuteno V tomto přiacutepadě lze konstatovat že předpoklady pro uplatněniacute nutneacute obrany jsou splněny neboť zde existuje přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok proti zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem osoba pachatele se již nachaacuteziacute na miacutestě činu a dalšiacute osoby v domě jsou tiacutem paacutedem v ohroženiacute

Ve druheacutem přiacutepadě se jednaacute o situaci kdy pachatel již vstoupil do domu tj vznikaacute přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok ale osoby nejsou v domě přiacutetomny Z logiky věci vyplyacutevaacute že tento přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok může směřovat pouze vůči majetku nikoli vůči životu a zdraviacute Tuto situaci je třeba řešit s odkazem na to zda je možneacute pomociacute nutneacute obrany chraacutenit i majetek1349 Jak vyplyacutevaacute z tuzemskeacute judikatury1350 nutnou obranu je možno použiacutet i k ochraně majetku To znamenaacute že pokud by ze strany pachatele došlo k ohroženiacute nebo porušeniacute zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem lze použiacutet ustanoveniacute o nutneacute obraně resp ustanoveniacute o preventivniacute nutneacute obraně 33 Druhy automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute

Existuje celaacute řada automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute přičemž jejich volba zaacutesadně ovlivňuje i tu skutečnost zda bude jejich užitiacute v souladu s ustanoveniacutemi o nutneacute obraně Za automatickeacute

1346 Většina znaacutemyacutech přiacutepadů instalace automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute v Českeacute republice se tyacutekala praacutevě situaciacute kdy osoba byla již někdy ohrožena (často opakovaně) jednotlivyacutemi uacutetoky ze strany pachatelů 1347 Srov DOLENSKYacute Adolf NOVOTNYacute František Nutnaacute obrana a automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Trestniacute praacutevo roč 1998 č 1 s 9 1348 Toto rozděleniacute odpoviacutedaacute i argumentaci uvedeneacute ve Stanovisku Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn Tpjn 3032008 ze dne 30 zaacuteřiacute 2009 1349 Ze zahraničniacute literatury srov např LEVERICK Fiona Killing in self-defence 1 vydaacuteniacute Oxford Oxford University Press 2006 s 131 a naacutesl SANGERO Boaz Self-Defence in Criminal Law 1 vydaacuteniacute Oxford Hart Publishing 2006 s 252 a naacutesl 1350 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu sp zn 11 Tz 583

356

obranneacute zařiacutezeniacute jsou považovaacuteny nejen různeacute formy přiacutekopů padaciacutech jam uzamykatelnyacutech miacutestnostiacute ale takeacute ostnateacute draacutety zapojeneacute elektrickeacute vedeniacute do plotu a mřiacutežiacute loveckeacute pasti apod Mezi uacutečinnějšiacute automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute patřiacute předevšiacutem instalovaneacute samostřiacutely střelneacute zbraně naacutestražneacute systeacutemy jedy vyacutebušniny apod1351 Jak lze z uvedeneacuteho vyacutečtu vidět existuje celaacute škaacutela automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute přičemž čaacutest z nich lze sehnat legaacutelně na volneacutem trhu a čaacutest z nich vyžaduje ziacuteskaacuteniacute určiteacuteho povoleniacute či opraacutevněniacute

V tomto kontextu se naacutem nabiacuteziacute otaacutezka zda je možno použiacutet v preventivniacute nutneacute obraně i automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute ke ktereacutemu nemaacute obraacutence opraacutevněniacute či potřebneacute povoleniacute Dle meacuteho naacutezoru by ani v tomto přiacutepadě nemělo byacutet použitiacute takoveacuteho zařiacutezeniacute a priori vyloučeno Samozřejmě se bude danyacute přiacutepad posuzovat s ohledem na okolnosti přiacutepadu zejmeacutena konkreacutetniacute situaci osobu pachatele a uacutetočniacuteka intenzitu uacutetoku a řadu dalšiacutech okolnostiacute1352

Jako automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute lze označit i pořiacutezeniacute psa kteryacute bude určen k ochraně majetku1353 Zatiacutemco ostatniacute automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute se nachaacutezejiacute v domaacutecnostech zřiacutedka pořiacutezeniacute psa či jineacuteho zviacuteřete za uacutečelem ochrany života zdraviacute a majetku je poměrně běžneacute I z tohoto pohledu musiacute byacutet dodrženy podmiacutenky ktereacute platiacute jak pro nutnou obranu tak pro použiacutevaacuteniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute (jako napřiacuteklad vyacutestraha že se v domě nachaacuteziacute pes) To platiacute zejmeacutena v přiacutepadech že majitel objektu pořiacutediacute k ochraně svyacutech zaacutejmů bojoveacute plemeno psa ktereacute je k tomuto uacutečelu vycvičeno V takoveacutem přiacutepadě by měl byacutet jak pes tak i objekt dostatečně zajištěn a měla by zde byacutet zřejmaacute signalizace ktereacute upozorňuje na existenci psa1354 4 TUZEMSKAacute JUDIKATURA

V českeacutem praacutevniacutem prostřediacute je otaacutezka využitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute problematikou relativně novou a neobsahuje prozatiacutem ucelenou a jednotnou judikaturu Nicmeacuteně lze očekaacutevat že těchto přiacutepadů bude přibyacutevat a je důležiteacute se touto otaacutezkou pečlivě zabyacutevat Z hlediska judikatury stojiacute za zmiacutenku předevšiacutem tři rozhodnutiacute z toho dvě rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky a jedno Krajskeacuteho soudu v Plzni

V prvniacutem přiacutepadě se jednaacute o rozsudek Nejvyššiacuteho soudu sp zn 6 Tdo 662007 tyacutekajiacuteciacute se automaticky spouštěneacuteho naacutestražneacuteho vyacutebušneacuteho systeacutemu instalovaneacuteho k ochraně majetku Obviněnyacute (obraacutence) byl vlastniacutekem chatky v zahradniacute kolonii přičemž zde opakovaně dochaacutezelo k paacutechaacuteniacute trestneacuteho činu kraacutedeže Obviněnyacute opakovaně volal policii nicmeacuteně pachatel nebyl dopaden Učinil tak tedy dalšiacute opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute v pořiacutezeniacute dvojiteacuteho plotu instalaci automatickeacuteho vypiacutenaacuteniacute a zapiacutenaacuteniacute světel to se však ukaacutezalo jako nedostačujiacuteciacute Na zaacutekladě těchto skutečnostiacute nainstaloval do chaty automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute Umiacutestil pod podlahu chaty naacutestražnyacute vyacutebušnyacute systeacutem kteryacute se sepnul při otevřeniacute dveřiacute v důsledku čehož vyacutebušnina explodovala Zaacuteroveň ponechal dveře chaty bez uzaviacuteraciacuteho mechanismu zapřeneacute pouze dřevěnyacutem prknem1355 Poteacute co poškozenyacute vnikl do chaty vyacutebušnina explodovala a způsobila mu těžkeacute zraněniacute dolniacute končetiny kdy mu musela byacutet čaacutest nohy amputovaacutena Jednaacuteniacute obviněneacuteho bylo klasifikovaacuteno jako ubliacuteženiacute na zdraviacute

Tento přiacutepad je zajiacutemavyacute z několika ohledů Nejvyššiacute soud se ztotožnil s argumentaciacute odvolaciacuteho soudu v tom směru že se jednalo o jednaacuteniacute nepřiměřeneacute Bylo použito automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute s devastujiacuteciacutem uacutečinkem Daacutele bylo možno předejiacutet tomuto naacutesledku učiněniacutem dalšiacutech opatřeniacute k zabezpečeniacute majetku (noveacute dveře apod) V těchto směrech lze s argumentaciacute viacutecemeacuteně souhlasit

Ne přiacuteliš spraacutevnaacute je však argumentace soudu kteryacute odmiacutetaacute tento způsob ochrany majetku kteryacute je předem připravovaacuten promyšlen a provaacuteděn pomociacute technickeacuteho zařiacutezeniacute V podstatě je tiacutem

1351 Podrobněji viz HRUŠKA Jiřiacute BUREŠ Radek Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z pohledu trestniacuteho praacuteva Trestniacute praacutevo roč 2010 č 7-8 s 6 a naacutesl 1352 Srov usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Plzni sp zn 7 To 622006 ze dne 28 března 2006 V daneacutem přiacutepadě byla obraacutencem použita automatickaacute obranaacute zařiacutezeniacute k jejichž drženiacute nebyl opraacutevněn Obraacutence byl zaacuteroveň obžalovaacuten z nedovoleneacuteho ozbrojovaacuteniacute 1353 Srov HRUŠKA Jiřiacute BUREŠ Radek Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z pohledu trestniacuteho praacuteva Trestniacute praacutevo roč 2010 č 7-8 s 10-11 1354 Srov KUČERA Pavel K některyacutem praacutevniacutem aspektům uacutetoku zviacuteřete na člověka Trestniacute praacutevo roč 2008 č 12 s 3-4 KUČERA Pavel KINCL Michael Jak se braacutenit nejvěrnějšiacutemu přiacuteteli člověka Trestniacute praacutevo roč 2010 č 14 č 5 s 4-5 1355 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu sp zn 6 Tdo 662007 ze dne 28 března 2007

357

odmiacutetnuta podstata využitiacute automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute jako prostředku preventivniacute nutneacute obrany kteryacute je instalovaacuten proti budouciacutemu hroziacuteciacutemu a přiacutemo trvajiacuteciacutemu uacutetoku Soud rovněž odmiacutetaacute že se jednalo o přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok proti zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem I v tomto směru lze namiacutetnout že je třeba rozlišit dvě faacuteze použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute a to faacutezi instalace těchto zařiacutezeniacute a faacutezi aktivace těchto zařiacutezeniacute Přiacuteprava těchto zařiacutezeniacute je samotnou podstatou využitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute a nemůže byacutet a priori odmiacutetnuta1356 Dalšiacutem probleacutemem v argumentaci soudu je otaacutezka přiacutemo hroziacuteciacuteho a trvajiacuteciacuteho uacutetoku proti zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem kdy soud konstatuje že zde tento uacutetok (nebezpečiacute neniacute) V momentě kdy došlo k aktivaci automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute zde totiž byl přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok Jednalo se o uacutetok směřujiacuteciacute vůči majetku obviněneacuteho tedy vůči zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem

Druhyacutem vyacuteznamnyacutem rozhodnutiacutem v otaacutezce použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je rozhodnutiacute Krajskeacuteho soudu v Plzni 7 To 622006 Uvedeneacute rozhodnutiacute se lišiacute od předchoziacuteho v tom směru že připouštiacute použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute V daneacutem přiacutepadě se jednalo o uacutetok na zaacutejem chraacuteněnyacute Trestniacutem zaacutekoniacutekem Soud zaacuteroveň připouštiacute že se jednalo o přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok i v přiacutepadě že naacutestražneacute zařiacutezeniacute bylo v objektu umiacutestěno v době kdy k žaacutedneacutemu uacutetoku nedochaacutezelo a bylo aktivovaacuteno v momentě kdy uacutetok ze strany uacutetočniacuteka nastal Soud v tomto přiacutepadě zohlednil i okolnosti jako je osoba uacutetočniacuteka jeho věk a fyzickyacute stav opakovanyacute uacutetok na objekt opakovaneacute způsobeniacute škody na objektu apod Soud zaacuteroveň připustil že pomociacute nutneacute obrany je možno chraacutenit nejen život a zdraviacute osob ale zaacuteroveň i dalšiacute zaacutejmy chraacuteněneacute Trestniacutem zaacutekoniacutekem jako je třeba zaacutejem na svobodě majetku apod1357 Lze konstatovat že argumentace Krajskeacuteho soudu byla přijatelnějšiacute ve prospěch osoby instalujiacuteciacute automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute tzn osoby obraacutence což lze považovat za nepochybně žaacutedouciacute

Vzhledem k rozdiacutelneacute argumentaci jednotlivyacutech soudů a potřebu řaacutedně se vypořaacutedat s otaacutezkou preventivniacute nutneacute obrany zareagoval Nejvyššiacute soud vydaacuteniacutem stanoviska trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn Tpjn 3032008 Stanovisko přinaacutešiacute několik relevantniacutech argumentů ktereacute stanovujiacute meze použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute

S argumentem že použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute zaklaacutedaacute předčasnou obranu se Nejvyššiacute soud vypořaacutedal naacutesledovně Ve sveacute argumentaci potvrdil že je třeba rozdělovat dvě faacuteze preventivniacute nutneacute obrany Prvniacute faacuteziacute je instalace automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute přičemž v teacuteto faacutezi nedochaacuteziacute k samotneacute obraně ale jednaacute se pouze o přiacutepravneacute jednaacuteniacute do budoucna Druhou faacuteziacute je vlastniacute realizace obranneacuteho systeacutemu tedy aktivovaacuteniacute automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute K teacuteto aktivaci dochaacuteziacute na zaacutekladě vznikleacuteho nebezpečiacute resp uacutetoku ze strany uacutetočniacuteka Zaacuteroveň však Nejvyššiacute soud připouštiacute že nezbytnou součaacutestiacute každeacuteho automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute je abstraktniacute ohroženiacute nezuacutečastněnyacutech osob což však neniacute relevantniacute pro otaacutezku přiacutepustnosti nutneacute obrany neboť k niacute dochaacuteziacute až samotnou aktivaciacute tohoto zařiacutezeniacute

Nejvyššiacute soud potvrzuje že při použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute musiacute byacutet splněny všechny podmiacutenky pro aplikaci nutneacute obrany To zahrnuje mimo jineacute i podmiacutenku že obrana nesmiacute byacutet zcela zjevně nepřiměřenaacute způsobu uacutetoku Nicmeacuteně lze konstatovat že obrana může byacutet natolik intenzivniacute aby tento uacutetok bezpečně odvraacutetila Obraacutence tedy může způsobit i škodu většiacute než kteraacute hrozila což naacutem doklaacutedaacute i judikatura1358 Nesmiacute zde však byacutet zjevnyacute nepoměr mezi hroziacuteciacute škodou obraacutenci a škodou způsobenou uacutetočniacutekovi1359

Nejvyššiacute soud daacutele zdůraznil jeden z důležityacutech aspektů a předpokladů pro použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute a to existenci varujiacuteciacutech a zabezpečovaciacutech opatřeniacute Existence těchto opatřeniacute je nezbytnaacute pro instalaci těchto zařiacutezeniacute neboť je určitou hraniciacute mezi nutnou obranou a tiacutem aby automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute zasaacutehlo osoby ktereacute nejsou uacutetočniacuteky ve smys lu nutneacute obrany Jejich dodrženiacutem si obraacutence snižuje riziko že bude trestně odpovědnyacute za překročeniacute meziacute nutneacute obrany

1356 Z tohoto pohledu bychom mohli odmiacutetnout i např pořiacutezeniacute střelneacute zbraně za uacutečelem ochrany života zdraviacute a majetku kdy tato zbraň byla pořiacutezena v souladu se zaacutekonem I toto jednaacuteniacute je určityacutem způsobem přiacutepravneacute a očekaacutevaacute vznik budouciacuteho nebezpečiacute přičemž však neniacute jasneacute zda k němu dojde nebo ne 1357 Usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Plzni sp zn 7 To 622006 ze dne 28 března 2006 1358 Srov např usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČSR sp zn 3 To 281 ze dne 17 uacutenora 1981 1359 Srov DOLENSKYacute Adolf NOVOTNYacute František Nutnaacute obrana a automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Trestniacute praacutevo roč 1998 č 1 s 9

358

Na zaacutekladě tohoto stanoviska dospěl Nejvyššiacute soud k zaacutevěru že použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute nelze a priori vylučovat Jejich použitiacute je přiacutepustneacute nicmeacuteně platiacute že musiacute byacutet splněny podmiacutenky nejen nutneacute obrany ale i některeacute dalšiacute specifickeacute podmiacutenky vztahujiacuteciacute se přiacutemo k automatickyacutem obrannyacutem zařiacutezeniacutem 5 DOPORUČENIacute PRO POUŽITIacute AUTOMATICKYacuteCH OBRANNYacuteCH ZAŘIacuteZENIacute

Na zaacutekladě předchoziacutech odstavců lze konstatovat že použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je v souladu se zaacutekonem a judikaturou Nejvyššiacuteho soudu1360 a je přiacutepustneacute Nicmeacuteně je třeba splnit podmiacutenky za kteryacutech je možno aplikovat nutnou obranu a zajistit aby obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřenaacute uacutetoku

V praxi to v prveacute řadě znamenaacute předevšiacutem pečlivost již při volbě automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute Je třeba volit prostředek sloužiacuteciacute předevšiacutem k ochraně majetku a dopadeniacute pachatele ne k jeho fyzickeacute likvidaci1361 (v tomto kontextu přiacutepad kdy dojde např k instalaci vyacutebušneacuteho zařiacutezeniacute k ochraně nezajištěneacute zahradniacute chatky lze považovat za zcela zjevně nepřiměřenyacute) Existuje celaacute řada automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z nichž některeacute jsou povoleneacute a k některyacutem je třeba zvlaacuteštniacuteho opraacutevněniacute či povoleniacute ze strany přiacuteslušnyacutech uacuteřadů To znamenaacute že osoba by měla volit takoveacute obranneacute zařiacutezeniacute ktereacute nebude držet protizaacutekonně Dalšiacutem kriteacuteriem při volbě obranneacuteho zařiacutezeniacute bude intenzita tohoto zařiacutezeniacute Je třeba nejprve zvaacutežit k ochraně čeho daneacute zařiacutezeniacute směřuje (zda se jednaacute o život zdraviacute majetek apod daacutele zda jde o ochranu rodinneacuteho domu kůlny zahradniacute chatky soukromeacuteho pozemku apod) a dle toho zvolit adekvaacutetniacute obrannyacute systeacutem Při vyacuteběru tohoto zařiacutezeniacute by měla byacutet posuzovaacutena přiměřenost tohoto zařiacutezeniacute a naacutesledků ktereacute toto zařiacutezeniacute způsobiacute

Dalšiacutem stadiem by mělo byacutet dostatečneacute zajištěniacute objektu před nežaacutedouciacutemi vstupy jinyacutech osob V praxi to znamenaacute zejmeacutena to aby nemohl byacutet objekt jednoduše narušen kolemjdouciacutem přiacutepadně dětmi apod (např zapojeniacute plotu kliky od dveřiacute na elektrickou siacuteť bojoveacute plemeno psa pobiacutehajiacuteciacute na dvoře kteryacute je oplocen děravyacutem plotem lze posuzovat opět jako zcela zjevně nepřiměřeneacute) Spraacutevnaacute volba automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute jeho pečlivaacute instalace a učiněniacute nezbytnyacutech opatřeniacute ktereacute by měly předchaacutezet nehodaacutem je nezbytnyacutem předpokladem pro použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute v kontextu ustanoveniacute o nutneacute obraně dle sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku V přiacutepadech použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je třeba opět vychaacutezet z okolnostiacute daneacuteho přiacutepadu a posuzovat zda byla splněna kriteacuteria nutneacute obrany

6 UacuteVAHY DE LEGE FERENDA

V souvislosti s použitiacutem automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je třeba se zamyslet nad tiacutem zda by nebylo vhodneacute upravit tuto problematiku i v Trestniacutem zaacutekoniacuteku Samozřejmě je možnost ponechat situaci ve staacutevajiacuteciacute kteraacute reflektuje současnou praacutevniacute uacutepravu a neupravuje automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute přičemž k jejich aplikaci dochaacuteziacute na zaacutekladě analogickeacuteho využitiacute ustanoveniacute o nutneacute obraně dle sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku Současnaacute praacutevniacute uacuteprava sice otaacutezku automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute neupravuje nicmeacuteně vzhledem k vyacuteše uvedeneacutemu vyacutekladoveacutemu Stanovisku Nejvyššiacuteho soudu jsou podmiacutenky pro uplatněniacute těchto obrannyacutech zařiacutezeniacute nastaveny poměrně jasně V přiacutepadě že se jimi budou ostatniacute soudy při řešeniacute podobnyacutech přiacutepadů řiacutedit lze konstatovat že je tato uacuteprava dostačujiacuteciacute

Dalšiacute možnostiacute spočiacutevajiacuteciacute již v uacutepravě Trestniacuteho zaacutekoniacuteku by bylo rozšiacuteřeniacute skutkoveacute podstaty nutneacute obrany dle sect 29 o dalšiacute odstavec tyacutekajiacuteciacute se ochrany pomociacute těchto automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Tato varianta by v raacutemci dalšiacutech legislativniacutech praciacute jistě staacutela za zvaacuteženiacute Ačkoli maacuteme uvedeneacute vyacutekladoveacute Stanovisko tak zakotveniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute do ustanoveniacute o nutneacute obraně by jistě přispělo k většiacute praacutevniacute jistotě osob ktereacute se rozhodnou braacutenit svůj majetek tiacutemto způsobem

Třetiacute možnostiacute by bylo vytvořeniacute dalšiacute okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost kteraacute by tento institut upravovala Nicmeacuteně tato varianta se jeviacute jako nejmeacuteně pravděpodobnaacute a nereaacutelnaacute Jednalo by se v podstatě o okolnost vylučujiacuteciacute protipraacutevnost kteraacute by byla ve vztahu k sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku tj k nutneacute obraně

1360 Stanovisko Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn Tpjn 3032008 ze dne 30 zaacuteřiacute 2009 1361 Srov rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn 6 Tdo 662007 ze dne 28 března 2007

359

7 ZAacuteVĚR

Problematika automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je teacutematem ktereacute se v posledniacute době dostaacutevaacute do popřediacute v souvislosti s otaacutezkou preventivniacute nutneacute obrany Ačkoliv tato specifickaacute možnost nutneacute obrany neniacute upravena v Trestniacutem zaacutekoniacuteku lze konstatovat že je možneacute využiacutet staacutevajiacuteciacute praacutevniacute uacutepravu nutneacute obrany v Trestniacutem zaacutekoniacuteku a tuto uacutepravu analogicky vztaacutehnout i na automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Jak bylo možno vidět z jednotlivyacutech rozhodnutiacute soudů existujiacute různeacute naacutezory na použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Společnyacutem prvkem je to že je tento institut v obecneacute rovině povolen nicmeacuteně se radikaacutelně odlišovaly podmiacutenky za nichž mohl byacutet uplatněn Pozitivniacutem signaacutelem bylo v tomto směru vydaacuteniacute sjednocujiacuteciacuteho Stanoviska Nejvyššiacuteho soudu ktereacute stanovilo poměrně jasně a detailně podmiacutenky za nichž je možno automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute použiacutevat Vydaacuteniacute Stanoviska bylo nezbytneacute zejmeacutena s ohledem na praacutevniacute jistotu občanů a je třeba aby tuto argumentaci při posuzovaacuteniacute podobnyacutech přiacutepadů ostatniacute soudy naacutesledovaly Při využiacutevaacuteniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je třeba si uvědomit že nepostačiacute jen splněniacute podmiacutenek nutneacute obrany tak jak je stanoviacute Trestniacute zaacutekoniacutek ale je třeba dodržet i dalšiacute podmiacutenky ktereacute byly viacutecemeacuteně stanoveny v uvedeneacutem Stanovisku Jednaacute se zejmeacutena o požadavky na řaacutedneacute zajištěniacute tohoto zařiacutezeniacute samotneacuteho objektu dostatečnou signalizaci apod Lze předpoklaacutedat že bude přiacutepadů instalace automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute přibyacutevat Ačkoli je tato problematika upravena v teorii pouze okrajově lze konstatovat že došlo k poměrně rozumneacutemu a reaacutelneacutemu nastaveniacute hranic za nichž je možno tato zařiacutezeniacute instalovat a využiacutevat

Použitaacute literatuacutera Monografie komentaacuteře a odborneacute časopisy

DOLENSKYacute Adolf NOVOTNYacute František Nutnaacute obrana a automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Trestniacute praacutevo roč 1998 č 1 s 8- 10 DRAŠTIacuteK Antoniacuten a kol Přehled judikatury Trestneacute činy proti životu a zdraviacuteNutnaacute obrana 1 vyd Praha ASPI as 2007 388 s HRUŠKA Jiřiacute BUREŠ Radek Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z pohledu trestniacuteho praacuteva Trestniacute praacutevo roč 2010 č 7-8 s 4-15 JELIacuteNEK Jiřiacute a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Obecnaacute čaacutest Zvlaacuteštniacute čaacutest 4 vydaacuteniacute Praha Leges 2014 976 s KUČERA Pavel K některyacutem praacutevniacutem aspektům uacutetoku zviacuteřete na člověka Trestniacute praacutevo roč 2008 č 12 s 3-4 KUČERA Pavel KINCL Michael Jak se braacutenit nejvěrnějšiacutemu přiacuteteli člověka Trestniacute praacutevo roč 2010 č 14 č 5 s 4-5 KUCHTA Josef Nutnaacute obrana 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova univerzita 1999 218 s LEVERICK Fiona Killing in self-defence 1 vydaacuteniacute Oxford Oxford University Press 2006 217 s PUacuteRY František Souhrn aktuaacutelniacute judikatury ndash V Nutnaacute obrana v trestniacutem praacutevu Trestněpraacutevniacute revue roč 2007 č 8 s 230-235 SANGERO Boaz Self-Defence in Criminal Law 1 vydaacuteniacute Oxford Hart Publishing 2006 394 s SOLNAŘ Vladimiacuter a kol Systeacutem českeacuteho trestniacuteho praacuteva 1 vydaacuteniacute Praha Novatrix 2009 933 s ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek I sect1 až 139 Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2009 2528 s Judikatura

Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČSR sp zn 3 To 281 ze dne 17 uacutenora 1981 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu sp zn 11 Tz 583 Usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Plzni sp zn 7 To 622006 ze dne 28 března 2006 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn 6 Tdo 662007 ze dne 28 března 2007 Stanovisko Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn Tpjn 3032008 ze dne 30 zaacuteřiacute 2009

360


JUDr Jan Pinkava janpinkavaseznamcz Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Katedra trestniacuteho praacuteva Tř 17 listopadu 8 771 11 Olomouc Českaacute republika

361

TAJOMNYacute RYBNIacuteK V KARPATOCH - PRIacutePADOVAacute ŠTUacuteDIA K VZNIKU PARTIKULAacuteRNEHO OBYČAJOVEacuteHO PRAacuteVA

RYBOLOVU

Jaacuten Šurkala


Abstrakt The author analysis a problem of ownership to two fishponds in the village of Smilno

northern east of Slovakia He also tries to answer the question who is entitled to do fishing there Based on sociological and legal research as well as investigation of the principal historical and doctrinal aspects of the problem he comes to conclusion that there has developed particular local customary regulation The main content of this custom is that everybody is entitled to fish there whereas the ponds do not belong to anybody and there is continual and persisting practice of wide-range of people who do those activities for a long period with silent approval of both public authorities and owners of original meadow land parcels This phenomenon can be subsumed under other customary rights of everybody to access to countryside Abstrakt Praacuteca ponuacuteka priacutepadovuacute štuacutediu k otaacutezke vlastniacuteckych vzťahov a praacuteva rybolovu na dvoch

rybniacutekoch v obci Smilno v bardejovskom okrese Na zaacuteklade sociologicko-praacutevneho vyacuteskumu v tereacutene a vyacutekladu historickyacutech a suacutečasnyacutech naacutezorov na charakter a povahu praacutevnej obyčaje na uacutezemiacute Slovenska autor prichaacutedza k zaacuteveru že na predmetnyacutech rybniacutekoch sa vyvinula miestna partikulaacuterna obyčaj Taacute poskytuje bdquokaždeacutemuldquo praacutevo rybolovu Tento fenomeacuten daacuteva autor do kontextu ostanyacutech obdobnyacutech obyčajovyacutech opraacutevneniacute verejnosti ktoreacute spadajuacute pod koncepciu bdquopraacuteva verejnosti na priacutestup ku krajineldquo Kľuacutečoveacute slovaacute customary law fishponds right to fish rights of everybody unauthorized building

illegal (black) building Kľuacutečoveacute slovaacute obyčajoveacute praacutevo rybniacuteky praacutevo rybolovu praacutevo verejnosti na priacutestup ku krajine

neopraacutevnenaacute stavba čierna stavba

1 UacuteVOD

Slovenskyacute praacutevnik je vychovanyacute vo viere že všetko praacutevo sa daacute vyčiacutetať zo zaacutekona V poslednyacutech rokoch musel tuacuteto vieru rozšiacuteriť aj na euroacutepsku legislatiacutevu s čiacutem nemaacute vaumlčšiacute probleacutem nakoľko ide tiež o piacutesaneacute praacutevo Už vaumlčšiacute probleacutem maacute s uznaniacutem judikatuacutery ako formaacutelneho prameňa praacuteva hoci pod tlakom okolnostiacute jej bdquofaktickuacute praacutevotvornosťldquo musiacute rešpektovať Čo je však pre neho uacuteplne nepredstaviteľneacute je bdquopodrobiť saldquo praacutevnej obyčaji tomu archaickeacutemu bdquoreliktu feudaacutelnej spoločnostildquo Ak ju uznaacuteva tak len v medzinaacuterodnom praacuteve verejnom Rešpektuje aj obchodneacute zvyklosti popriacutepade dobreacute mravy ale to len vtedy ak na ne odkaacuteže bdquovšemocnyacuteldquo zaacutekon To že ten nemocircže determinovať obsah tyacutechto pojmov v konkreacutetnych situaacuteciaacutech vniacutema naacuteš praacutevnik ako bdquosysteacutemovuacute chybuldquo nedokonalosť legislatiacutevy popriacutepade volaacute po presnejšom zaacutekonnom vymedzeniacute Pretože bdquoco je psaacuteno to je daacutenoldquo Aacuteno bdquomodlaacuterstvo literyldquo u naacutes prekvitaacute Normy sa vo vaumlčšine priacutepadov neposudzujuacute z hľadiska ich normatiacutevnej kvality ale len z pohľadu splnenia formaacutelnych naacuteležitostiacute ich platnosti čo spravidla znamenaacute to že sa skuacutema či boli riadne publikovaneacute v Zbierke zaacutekonov Aj dnes však existujuacute priacutepady kedy si s piacutesanyacutem praacutevom nevystačiacuteme Jeden takyacuteto priacutepad rozoberieme v tejto praacuteci Ide o analyacutezu vlastniacuteckych vzťahov k dvom rybniacutekov v katastraacutelnom uacutezemiacute obce Smilno na vyacutechodnom Slovensku Na prvyacute pohľad by malo iacutesť o jednoduchuacute zaacuteležitosť ndash zaacutejsť na katastraacutelny uacuterad za poplatok si dať vystaviť vyacutepis z listu vlastniacutectva a hotovo Život však vie byť oveľa komplikovanejšiacute ako dokaacuteže zaacutekon predviacutedať a muacutedre knihy pripustiť Nechceme predbiehať aby

362

sme čitateľovi nepokazili bdquoumeleckyacute zaacutežitokldquo ale v našom priacutepade je naacutem pohľad do katastra nanič A vtedy je už aj obyčajoveacute praacutevo dobreacute Z hľadiska štruktuacutery praacutece sa budeme držať štvorčasťoveacuteho členenia okrem uacutevodu a zaacuteveru V prvej kapitole opiacutešeme faktickyacute stav v druhej ponuacutekneme kraacutetky historickopraacutevny exkurz do obyčajoveacuteho praacuteva na našom uacutezemiacute v kapitole tretej budeme skuacutemať naacutezory suacutečasnej teoacuterie praacuteva a praacutevnej filozofie na praacutevnu obyčaj a v poslednej kapitole predstaviacuteme samotnuacute analyacutezu vlastniacuteckych vzťahov k skuacutemanyacutem rybniacutekom V zaacutevere sa pokuacutesime zasadiť vyacutesledky poslednej kapitoly do širšieho spoločenskeacuteho a praacutevneho kontextu

Z hľadiska metoacutedy budeme využiacutevať mix sociologickyacutech a dogmatickyacutech priacutestupov Faktickeacute okolnosti budeme skuacutemať metoacutedou rozhovorov s ľuďmi ktoriacute by naacutem mohli poskytnuacuteť informaacutecie priamo z tereacutenu Zaacuteroveň preskuacutemame aj listinnyacute materiaacutel najmauml katastraacutelne mapy zaacuteznamy z pozemkovej knihy a vyacutepisy z katastra V druhej a tretej kapitole budeme pracovať hlavne s vyacutestupmi jurisprudencie tak suacutečasnej ako aj historickej rovnako slovenskej ako aj zahraničnej

2 OPIS FAKTICKEacuteHO STAVU 21 Kraacutetka histoacuteria obce Smilno

Obec Smilno sa nachaacutedza na severovyacutechode Slovenskej republiky v bardejovskom okrese Prešovskom samospraacutevnom kraji v regioacutene Horneacuteho Šariša Rozprestiera sa v Ondavskej vrchovine a vo vyacutechodnej časti Zborovskej kotliny1362 v nadmorskej vyacuteške cca 413 m n m1363 Katastraacutelne uacutezemie obce maacute rozlohu približne 1380 ha1364 Hraničiacute s obcami Becherov na severe Jedlinka Mikulaacutešovaacute a Cigla na vyacutechode Šarišskeacute Čierne na juhu a Zborov a Chmeľovaacute na zaacutepade1365 Pri poslednom sčiacutetaniacute obyvateľstva žilo v obci 712 obyvateľov z toho až 965 slovenskej naacuterodnosti1366

Obec Smilno je jednyacutem z najstaršiacutech siacutedel v byacutevalej Šarišskej stolici1367 Naacutezov obce sa v priebehu dejiacuten pochopiteľne menil a vyviacutejal 1250 Zemelnye 1269 Zemeldene 1277 Scemella 1347 Scemelnye 1618 Smilna 1786 Smilno 1920 Smilno 1927 Smilno1368 Majetok Smilna (Zemeldene) ktoryacute zaberal celeacute uacutezemie severovyacutechodneacuteho Šariša predal v roku 1269 komes Pud z rodu Abovcov1369 Šimovovi synovi synovi Štefana z Veľkeacuteho Šariša z rodu Tekule za 30 hrivien striebra1370 V druhej polovici 14 storočia však Tekulovci stratili toto panstvo v docircsledku neustaacutelych sporov s vyacutebojnyacutemi makovickyacutemi paacutenmi a od roku 1364 ziacuteskali panstvo Cudarovci ktoriacute si ho pripojili k svojim makovickyacutem majetkom1371 Od tohto obdobia možno konštatovať že majetok Smilno je začlenenyacute do Makovickeacuteho panstva ktoreacute bolo svojho času jednyacutem z najvaumlčšiacutech feudaacutelnych domiacuteniiacute v Uhorsku1372 Po poraacutežke povstania Františka II Raacutekoci a v docircsledku čiastočneacuteho zhabania jeho makovickyacutech majetkov kraacuteľom sa jeho vlastniacutecka jednota narušila Smilno bolo vo vlastniacutectve rodu Eszterhaacutezy ktoryacute si v roku 1750 v obci postavil veľkyacute kaštieľ s hospodaacuterskymi budovami (majer) a pocircdou v rozlohe asi 450 ha Už od tohto obdobia suacute znaacuteme rybniacuteky ktoreacute ku kaštieľu patrili1373 V roku 1922-1923 maďarskiacute groacutefi Eszterhaacutezi a Vilecz predali svoju majetnosť aj s kaštieľom a rybniacutekmi miestnych gazdom za 2310000 Koruacuten1374 Tiacute si tento majetok ktoryacute si zadovaacutežili aj s finančnou pomocou rodaacutekov z Ameriky rozdelili na 105 častiacute pričom každyacute gazda dostal jednu1375

1362 Misovicnet [online databaacuteza] Geomorfologickeacute členenie Slovenska 1363 Jaspigov [online databaacuteza] Nadmorskaacute vyacuteška obce 1364 Geodesysk [online databaacuteza] Registre obnovenej evidencie pozemkov 1365 Mapysk [online databaacuteza] Mapa - Smilno 1366 Statisticssk [online databaacuteza] Obyvateľstvo podľa pohlavia a naacuterodnosti 1367 LUKAČ G a ADAM J Zborov Dejiny obce a Makoviskeacuteho panstva s 33 1368 KROPILAacuteKk M Vlastivednyacute slovniacutek obciacute na Slovensku III s 153 1369 BEŇKO J Osiacutedlenie severneacuteho Slovenska s 187 1370 WENZEL G Codex Diplomaticus Arpadianus VIII s 241-243 1371ULIČNYacute F Dejiny osiacutedlenia Šariša s 284 WAGNER C Diplomatarium comitatus Sarosiensiss 60-62 1372 ENCYKLOPEDICKYacute UacuteSTAV SAV Encyklopedia Slovenska III s 462 1373 SMILNOSK [online databaacuteza] Histoacuteria obce Smilno 1374 Porovnaj Priacuteloha R 1 O 7 R 2 O 7 Tiež porov pozn 12 K sume sme dospeli vyacutepočtom ndash podľa informaacutecie respondent č 1 ndash že jedna čiastka sa odpredaacutevala za 22000 Koruacuten 1375 Tamtiež

363

22 Kraacutetka histoacuteria rybniacutekov

Kedy presne boli smilnianske rybniacuteky založeneacute možno dnes len špekulovať Niektoreacute zdroje uvaacutedzajuacute že založenie rybniacutekov suacutevisiacute s vybudovaniacutem kaštieľa v obci okolo roku 17501376 Taacuteto uacutevaha maacute nepochybne svoj racionaacutelny zaacuteklad bdquoSofistikovaneacute vodneacute hospodaacuterstvoldquo určite suacutevisiacute s vaumlčšou priacutetomnosťou majiteľov panstva na svojom majetku a tiež s možnosťou ich rekreačneacuteho využiacutevania Taacuteto teoacuteria ale nevylučuje možnosť že rybniacuteky v Smilne boli aj predtyacutem ale s priacutechodom panstva na zintenziacutevnila ich prevaacutedzka možno sa vykonali nejakeacute investičneacute aktivity a pod K priacuteklonu k staršej existencii rybniacutekov naacutes vedie skutočnosť že obcou napriek jej starobylosti nepretekaacute žiaden vyacuteznamnejšiacute vodnyacute tok Stredovekeacute siacutedla sa spravidla zakladali v bliacutezkosti vodnyacutech zdrojov ktoreacute boli nevyhnutneacute pre hlavnuacute hospodaacutersku činnosť ndash poľnohospodaacuterstvo Je teda dosť pravdepodobneacute že nejakeacute vodneacute naacutedrže na mieste dnešnyacutech rybniacutekov existovali aj skocircr ako zaacutesobaacutereň vody na hospodaacuterske a protipožiarne uacutečely hoci sa nemuseli hneď využiacutevať na intenziacutevny chov ryacuteb Odpoveď prvyacutech dvoch respondentov že v obci boli rybniacuteky od nepamaumlti teda mocircže byť pravdivaacute1377 Viac informaacuteciiacute už maacuteme o existencii a praacutevnom režime rybniacutekov po založeniacute kaštieľa Od našich respondentov sme sa dozvedeli že oba rybniacuteky sa nachaacutedza približne na miestne tyacutech dnešnyacutech1378 Respondent č 1 uviedol že v spodnom rybniacuteku bolo viac vody ako dnes1379 teda aj jeho plocha musela byť vaumlčšia Obaja respondenti tiež uviedli že sa na rybniacuteku intenziacutevne hospodaacuterilo1380 a že tuacuteto činnosť vykonaacuteval panskyacute sluha nazyacutevanyacute aj porybnyacute pričom sa však rocircznili v naacutezoroch akeacute mal praacuteva k rybaacutem v rybniacuteku Podľa verzie bdquolegendyldquo 1 respondenta mohol tento sluha chytať ryby pre seba a svoju rodinu no nemohol ich už poskytovať tretiacutem osobaacutem Podľa verzie 2 respondentky porybnyacute nemal praacutevo loviť ryby pre seba ale len pre panstvo a preto bol aj prepustenyacute Každopaacutedne rybniacuteky aj s pozemkami pod nimi patrili majiteľovi miestneho panstva ktoryacute na nich intenziacutevne hospodaacuteril a rovnako mu patrili aj ryby ktoreacute možno považovať za plody veci Tento suacutekromnopraacutevny režim platil až do odpredaja rybniacutekov miestnemu obyvateľstvu Odpredajom smilnianskeho panskeacuteho hospodaacuterstva 105-tim miestnym gazdom nastala zaacutesadnaacute zmena Po ich vzaacutejomnej dohode totiž rybniacuteky boli vypusteneacute a odhaleneacute pozemky sa transformovali na luacutečne porasty1381 Rybniacuteky ako objekty praacuteva prestali existovať ndash boli nahradeneacute 105 pozemkami luacutek ktoreacute mali približne rovnakuacute rozlohu Vaumlčšiacute hornyacute rybniacutek bol rozdelenyacute na 68 častiacute s priemernou vyacutemerou jedneacuteho pozemku 525 m2 Dolnyacute rybniacutek bol rozdelenyacute na 37 parciel s priemernou vyacutemerou 505 m21382 O docircvodoch vypustenia rybniacutekov sme veľa nezistili hoci sa dajuacute vydedukovať z kontextu situaacutecie Pospolityacute ľud ktoryacute sa k tomuto majetku naacutehle dostal si asi nevedel veľmi počať s hospodaacutereniacutem na vodnej ploche s celkovou rozlohou 538 ha Ak by si aj poradili s praktickyacutemi probleacutemami ako zaistenie hospodaacuterenia odbytu ryacuteb a pod museli by zaacuteležitosť ošetriť aj praacutevne ndash teda založiť nejakeacute spoločenstvo spoluvlastniacutekov ktoreacute by sa podieľalo nielen na možnyacutech ziskoch ale aj na potrebnyacutech investiacuteciaacutech a nieslo by všetky trhoveacute rizikaacute ktoreacute s takyacutemi hospodaacutereniacutem suacute prirodzene spojeneacute a to špecificky v ťažkej povojnovej situaacutecii Ako efektiacutevne by takaacuteto praacutevna entita so 105 rovnopraacutevnymi členmi fungovala sa už nedozvieme ale sme toho naacutezoru že praacuteve veľkaacute rozdrobenosť ktoraacute by sa s plynutiacutem času pravdepodobne len prehlbovala by brzdila jej rozvoj a podnikateľskeacute aktivity

Gazdovia sa teda rozhodli že s rybniacutekmi skoncujuacute a premenia byacutevaluacute vodnuacute plochu na pasienky ktoreacute je schopnyacute každyacute z nich využiacutevať Informaacutecie o veľkej uacuterodnosti tyacutechto luacutek1383 naacutes nijako neprekvapujuacute nakoľko voda za storočia existencie rybniacutekov naniesla na dno množstvo uacuterodnyacutech častiacutec Naši respondenti naacutem tiež povedali niečo o hospodaacutereniacute na novovzniknutyacutech

1376 Napriacuteklad internetovaacute straacutenka obce Smilno citovanaacute vyššie s odvolaniacutem sa na Urbaacutersku kroniky Esterhaacutezyovcov Bohužiaľ predmetnuacute kroniku sa naacutem nepodarilo ziacuteskať 1377 Priacuteloha R 1 O 3 R 2 O 3 1378 Priacuteloha R 1 O 6 R 2 O 6 1379 Priacuteloha R 1 O 6 1380 Priacuteloha R 1 O 5 R 2 O 5 1381 Priacuteloha R 1 O 7 R 2 O 7 1382 Porovnaj Katastraacutelna mapa z roku 1922 (k dispoziacutecii u autora na požiadanie) 1383 Priacuteloha R 1a O 7 R 2 O 7

364

luacutekach každyacute si gazdoval na svojom uacutezke niekoľko metroveacute paacutesy luacuteky boli oddeleneacute medzou so stromami To nasvedčuje tomu že aj využiacutevanie tyacutechto pozemkov bolo striktne individuaacutelne

Stastus quo sa zmenil s naacutestupom kolektivizaacutecie slovenskeacuteho vidieka Globaacutelne poklesol vyacuteznam suacutekromneacuteho vlastniacutectva na minimum o luacuteky sa postupne ľudia prestali starať a preto pustli1384 Preto nikto priacuteliš neoponoval neskoršiemu rozhodnutiu vedenia miestneho poľnohospodaacuterskeho družstva o znovuobnoveniacute rybniacutekov Je priacuteznačneacute tejto dobe že vlastniacutecke vzťahy k pozemkom na ktoryacutech mali byť rybniacuteky obnoveneacute nikto neriešil Družstvo malo pozemky vo faktickom užiacutevaniacute čo mu v tej dobe stačilo dokonca aj na zmenu charakteru pozemkov Praacutevne teda naďalej existovalo pod rybniacutekmi 105 bdquozaacutehradnyacutechldquo parciel no reaacutelne na nich vyraacutestli rybniacuteky a infraštruktuacutera ktoraacute k nim patriacute (hlavne betoacutenoveacute stavy) Už za čias socializmu bol teda praacutevny režim tyacutechto rybniacutekov zaujiacutemavyacute Protipraacutevne teda bez platneacuteho suacutekromnopraacutevneho titulu boli na cudziacutech pozemkoch vybudovaneacute stavby ktoreacute pozemky transformovali do podoby ktoraacute nie je totožnaacute so stavom zapiacutesanyacutem v katastri nehnuteľnostiacute Taacuteto protipraacutevnosť je samozrejme jasnaacute a v tejto praacuteci ju nechceme nijako spochybňovať či nebodaj ospravedlňovať Suacutekromneacute vlastniacutectvo treba aj za tyacutechto okolnostiacute rešpektovať To však nič nemeniacute na naliehavej potrebe vysporiadať sa s faktickyacutem stavom ktoryacute dnes existuje 23 Opis suacutečasneacuteho stavu rybniacutekov

Po zaacuteniku miestneho roľniacuteckeho družstva Verchovina Smilno zanikol aj subjekt ktoryacute mal vlastniacutecke praacutevo k stavbaacutem patriacim k rybniacutekom (stavy) a jeho praacutevni naacutestupcovia sa ani k nim ani k samotnyacutem rybniacutekom viac nehlaacutesili1385 Rybniacuteky však neprestali existovať ndash suacute na mieste dodnes a aj bez uacutedržby a aktiacutevneho hospodaacuterenia suacute vďaka svojej veľkosti prirodzenyacutem životnyacutem prostrediacutem pre značneacute množstvo ryacuteb

Respondent č 3 naacutem opiacutesal kontinuaacutelne pokračovanie vyacutekonu jeho bdquorybolovneacuteho praacutevaldquo aj po zaacuteniku družstva ktoreacute bolo jeho byacutevalyacutem zamestnaacutevateľom pokiaľ bol jeho zamestnancom platil uacutezus že maacute praacutevo na rybniacutekoch loviť Na zaacuteklade bezplatneacuteho povolenia ktoreacute malo len evidenčnuacute funkciu mohol loviť na rybniacutekoch hocikto1386 Po zaacuteniku družstva v tejto činnosti pokračoval a nakoľko mu v tom nikto nebraacutenil dospel k zaacuteveru že maacute na to praacutevo resp že svojim konaniacutem neporušuje praacuteva inyacutech subjektov veď tiacute by sa inak istotne sťažovali alebo by podnikli kroky ktoreacute by mu v rybolove zabraacutenili1387 Nič takeacute sa však nestalo Navyše podobnyacutem spocircsobom na rybniacutekoch lovia ryby aj ďalšiacute byacutevaliacute zamestnanci ba aj ľudia ktoriacute s byacutevalyacutem družstvom nemali žiaden vzťah1388 Navyše za celeacute obdobie od zaacuteniku družstva až dodnes čo predstavuje 23 rokov nikto z rybaacuterov neprišiel do sporu s priacuteslušniacutekmi verejnej moci ndash či už s poliacuteciou prokuratuacuterou alebo vedeniacutem obce1389 Respondent č 3 je preto presvedčenyacute že jeho bdquorybolovneacute praacutevoldquo je verejnou mocou mlčky akceptovaneacute1390

Zaujiacutemavyacute pohľad sa naacutem ponuacuteka pri pohľade do katastra nehnuteľnostiacute V oddiely E je aktuaacutelne zapiacutesanyacutech 105 pozemkov na mieste byacutevalyacutech groacutefskych rybniacutekov teda tento stav odzrkadľuje stav z roku 19221391 Plocha byacutevaleacuteho horneacuteho rybniacuteka je dnes rozdelenaacute na 68 parciel druhom pozemkov suacute bdquozaacutehradyldquo a v suacutečasnosti ich vlastniacute 137 vlastniacutekov Plocha byacutevaleacuteho spodneacuteho rybniacuteka je rozdelenaacute na 36 bdquozaacutehradnyacutech parcielldquo ktoreacute vlastniacute 68 vlastniacutekov1392

Uacutechvatnyacute pohľad naacutem ponuacuteka rubrika C Plocha horneacuteho rybniacuteka je tu rozdelenaacute len na štyri parcely (C 869 C 8701 C 8702 C 8703) druhovo určeneacute ako bdquoostatneacute plochyldquo a spocircsob využiacutevania pozemkov je vymedzenyacute ako bdquo37 - Pozemok na ktorom suacute skaly svahy rokliny vyacutemole vysokeacute medze s kroviacutem alebo kameniacutem a ineacute plochy ktoreacute neposkytujuacute trvalyacute uacutežitokrdquo Drvivuacute vaumlčšinu danej plochy zaberajuacute pozemky C 869 a C 8701 pričom vyacutepis z katastra nehnuteľnostiacute uvaacutedza že bdquolist vlastniacutectva k danej nehnuteľnosti (je) nezaloženyacuterdquo Zvyšneacute dva pozemky o suacutehrnnej rozlohe 1014 m2 suacute vo vlastniacutectve suacutekromnyacutech majiteľov Podobne aj plocha spodneacuteho rybniacuteka je

1384 Priacuteloha R 1 O 8 1385 Priacuteloha R 3 O 4 1386 Priacuteloha R 3 O 2 1387 Priacuteloha R 3 O 7 1388 Priacuteloha R 3 O 5 1389 Priacuteloha R 3 O 6 1390 Priacuteloha R 3 O 7 1391 Porovnaj suacutečasnuacute katastraacutelnu mapu obce Smilno 1392 Porovnaj kataster nehnuteľnostiacute

365

rozdelenaacute len na dve parcely ndash C 868 a C 871 Druh pozemku je vymedzenyacute ako bdquotrvaleacute traacutevnateacute porastyldquo a spocircsob využitia pozemku ako bdquo7 - Pozemok luacuteky a pasienku trvalo porastenyacute traacutevami alebo pozemok dočasne nevyužiacutevanyacute pre trvalyacute traacutevny porastrdquo

Otaacutezka neznie komu patria pozemky pod rybniacutekmi Taacute je jasne zodpovedateľnaacute ndash majiteľom jednotlivyacutech bdquozaacutehradnyacutechldquo parciel ktoriacute suacute praacutevnymi naacutestupcami 105 gazdov z roku 1923 Otaacutezka však znie komu patria rybniacuteky v obci Smilno resp kto si mocircže privlastňovať ryby ktoreacute v nich len tak bdquonadivokoldquo dnes žijuacute Na ňu sa v nasledujuacutecich kapitolaacutech tejto praacutece pokuacutesime naacutejsť uspokojivuacute odpoveď

3 POVAHA PRAacuteVNEJ OBYČAJE NA NAŠOM UacuteZEMIacute (HISTORICKOPRAacuteVNY EXKURZ)

bdquoObyčajoveacute praacutevo bolo najhlavnejšiacutem prameňom naacutešho suacutekromneacuteho praacuteva už od najstaršiacutech čias a zostalo niacutem až do najnovšej dobyldquo konštatuje Štefan Luby vo svojom slaacutevnom diele Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku z roku 19461393 Ďalej uvaacutedza že do roku 1514 bolo vyacutehradnyacutem prameňom praacuteva1394 z obdobiacute rokov 1514-1848 si zachovalo dominanciu nakoľko Verboumlczyho Tripartitum ju neodstraacutenilo len čiastočne spiacutesalo a navyše platilo len z jeho moci1395 a ani do roku 1918 nebolo v Uhorsku odstraacuteneneacute nakoľko sa pripravovanaacute kodifikaacutecia suacutekromneacuteho praacuteva napokon neuskutočnila1396

Hoci praacutevna obyčaj bola dominantnyacutem prameňom praacuteva obzvlaacutešť v daacutevnych dobaacutech jej obsahom a povahou sa teoreticky maacutelokto zaoberal Prvyacute vyacuteznamnejšiacute počin v tejto oblasti treba pripiacutesať Štefanovi Verboumlczymu ktoryacute sa tomuto probleacutemu venoval v druhej časti svojho Tripartita1397 Definuje obyčaj ako praacutevo (ius) založeneacute na zvyku a kde chyacuteba zaacutekonnaacute uacuteprava je považovanaacute za zaacutekon1398 Vo vzťahu k zaacutekonom jej priznal derogačnuacute1399 interpretačnuacute a doplňovaciu praacutevomoc1400

Za jej pojmoveacute znaky považoval racionaacutelnosť praescriptio a frequentia actuum1401 Racionaacutelnosť praacutevnej obyčaje sa maacute posudzovať podľa jej suacuteladnosti s praacutevom prirodzenyacutem (ius naturale)1402 Štefan Luby však uvaacutedza že už aj najstaršia naacuteuka sa odchyacutelila od tohto Verboumlczyho

naacutezoru a racionaacutelnosť obyčaje skocircr spaacutejala s jej suacuteladnosťou so zaacutekonmi moraacutelkou alebo materiaacutelnou spravodlivosťou1403 Pod praescriptio Verboumlczy rozumel trvanie obyčaje po určituacute dobu pričom pre civilneacute praacutevo vyžadoval jedno desaťročie1404 popriacutepade uplynutie doby bdquozačiatok ktorej presahuje ľudskuacute pamaumlťldquo ak by išlo o takeacute zaacuteležitosti bdquoktoreacute suacute na znamenie najvyššej moci vyhradeneacute panovniacutekovildquo1405 Napokon sa na vznik obyčaje vyžadovalo aj frequentia actuum teda isteacute nevyhnuteacute opakovanie uacutekonov bdquoaby ľud podľa všetkej pravdepodobnosti vedel o tom že pritom všetkom obyčaj vznikaacute nie z konania ale z mlčky dohodnuteacuteho suacutehlasu ľuduldquo1406 Rozhodujuacuteca v tomto nie je ani tak dĺžka danej spoločenskej praxe pretože bdquoaj z jedneacuteho jedineacuteho konania mocircže pochaacutedzať obyčajldquo1407 ale docircležiteacute je praacuteve určiteacute povedomie zaacutevaumlznosti (opinio necessitatis iuris)

V neskoršom obdobiacute sa objavujuacute naacutezory že praacutevna obyčaj nemaacute vo vzťahu k zaacutekonom derogačnuacute moc v takom rozsahu ako ju vymedzil Verboumlczy1408 V 18 storočiacute sa rozvinula teoacuteria pripustenia ktoraacute zmenila dovtedajšiacute pohľad na praacutevnu obyčaj Teoacuteria pripustenia spočiacutevala v tom že zaacutevaumlznosť obyčaje videla len v jej ukotveniacute v zaacutekonoch ktoreacute ju pripuacutešťali buď vyacuteslovne alebo

1393 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 53 1394 Ibidem 1395 Ibidem s 55 1396 Ibidem s 57 1397 VERBOumlCZY ŠTripartitum II2 sect 9 6 sect 9 1398 Ibidem Prolog 10 1399 Ibidem Prolog 12 sect2 1400 Ibidem Prolog 11 sect5 1401 Ibidem Prolog 10 sect 3-7 1402 Ibidem Prolog 10 sect 3-4 1403 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 59 1404 VERBOumlCZY ŠTripartitum Prolog 10 sect 5 1405 Ibidem Prolog 10 sect 6 1406 Ibidem Prolog 10 sect 7 1407 Ibidem 1408 KITONIĆ I Directio methodica Processus iudiciarii iuris Consuetudinarii cap I qu 9

366

mlčky1409 Napr I Frank popieral derogačnuacute moc obyčajoveacuteho praacuteva vo vzťahu k zaacutekonu so suacutekromnopraacutevnym obsahom1410 Podobneacuteho naacutezoru bol aj E Nagy ktoryacute neuznaacuteval derogačnuacute moc obyčaje vocircbec1411 Extreacutemny priacutepadom je G Kiss ktoryacute považoval obyčajoveacute praacutevo za fikciu1412

Naproti tomu teoacuteria presvedčenia ktoraacute je z časoveacuteho hľadiska mladšia za praacutevo pokladaacute to o čom suacute ľudia (teda jeho adresaacuteti) presvedčeniacute že je praacutevom Toto presvedčenie sa mocircže prejaviť buď priamo prostredniacutectvom obyčaje alebo sprostredkovane cez zaacutekon1413 Zaacutekon a obyčaj suacute preto rovnocenneacute Jedinyacutem docircvodom zaacutevaumlznosti praacuteva je presvedčenie ľudu ktoreacute vyviera z ducha naacuteroda (Volksgeist)1414 V Uhorsku možno medzi zaacutestancov zaradiť A Czirakyho A Virozsila a E Recsiho1415

Vo všeobecnosti sa akceptuje že na Slovensku platilo uhorskeacute obyčajoveacute praacutevo aj po roku 1918 pretože bolo implicitne prebrateacute tzv recepčnou normou t j zaacutekonom č 111918 Sb Tomaacuteš Gaacutebriš zastaacuteva naacutezor že obyčajoveacute praacutevo nachaacutedzaneacute Uhorskou kuacuteriou zohľadňovalo aktuaacutelne trendy vyacutevoja suacutekromneacuteho praacuteva v Euroacutepe a chyacutebajuacuteca kodifikaacutecia teda nepredstavovala zaacutevažnyacute nedostatok1416 Preto existovala eminentnaacute snaha niektoryacutech slovenskyacutech praacutevnikov praacutevnu obyčaj ako prameň praacuteva zachovať aspoň pokiaľ by sa nepriečila zaacutekonu1417 Ku kodifikaacutecii občianskeho praacuteva nedošlo ani v obdobiacute 1 československej republiky a obyčajoveacute praacutevo na Slovensku platilo až do prijatia Občianskeho zaacutekonniacuteka v roku 1950 T Gaacutebriš poukazuje na fakt že ani v novej kodifikaacutecii sa neuplatnilo striktne normatiacutevne hľadisko Probleacutem však vidiacute v ideologicky motivovanom suacutednom aktivizme ktoryacute bol odstraacutenenyacute až v 70-tych rokoch minuleacuteho storočia odkedy sa u naacutes buduje formalisticky poňatyacute praacutevny systeacutem takmer vyacutelučne zhmotnenyacute v pozitiacutevnom piacutesanom praacuteve1418

Ten je dnes zmiernenyacute len niektoryacutemi inštituacutetmi ako napr dobreacute mravy1419 obchodneacute zvyklosti1420 či praacutevne neurčityacutemi pojmami ako je napr verejnyacute poriadok a pod Jednotnyacutem znakom tyacutechto konceptov ktoreacute svojou povahou bdquokoketujuacuteldquo s obyčajou je ich ukotvenosť v piacutesanom praacuteve ale len vo forme odkazu pričom sa ich obsah ponechaacuteva na okolnosti ktoreacute sa piacutesaneacute praacutevo nesnažiacute determinovať Praacutevna obyčaj tiež platiacute v praacuteve medzinaacuterodnom kde je považovanaacute za hlavnyacute prameň praacuteva spolu s medzinaacuterodnou zmluvou1421 Ďalšiacutem vyacuteraznyacutem prienikom do striktne pozitivistickej podoby naacutešho praacutevneho poriadku je inštituacutet obsolentnosti praacutevnych noriem1422 ktoryacute je napodiv všeobecne akceptovanyacute

4 TEORETICKO-PRAacuteVNE ASPEKTY PRAacuteVNEJ OBYČAJE Viktor Knap vo svojej Teoacuterii praacuteva charakterizoval obyčajoveacute praacutevo ako bdquopraacutevny systeacutem ktoryacute

nie je vytvaacuteranyacute uvedomelou legislatiacutevnou činnosťou (najmauml štaacutetnou) ale v spoločnosti sa vytvaacutera

1409 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 63 1410 FRANK I A koumlzigaszaacuteg toumlrveacutenye Magyarhonban I s 76-78 80 1411 NAGY E Magyarorszaacuteg koumlzjoga s 18-19 1412 KISS G A jogalkalmazaacutes moacutedszereacuteről s 115 207 1413 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 64-65 1414 Taacuteto koncepcia vychaacutedzala z učenia Savignyho Puchtu a Windscheida Porovnaj SAVIGNY F C Vom Beruf unserer Zeit fuumlr Gesetzgebung und Rechtswissenschaft SAVIGNY F C Geschichte des roumlmischen Rechts im Mittelalter PUCHTA G F Vorlesungen uumlber das heutige roumlmische Recht WINDSCHEID B Zur Lehre des Code Napoleon von der Unguumlltigkeit der Rechtsgeschaumlfte 1415 GAacuteBRIŠ T a LYSINA T Obyčaje a zvyklosti v slovenskyacutech praacutevnych dejjinaacutech a v suacutečasnom praacuteve s 49 1416 Ibidem s 50 1417 ROUČEK F Revise občanskeacuteho zaacutekona Zaacuteznam z porad slovenskeacute komise pro obor občanskeacuteho praacuteva v Bratislavě I s 8 1418 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 52-53 1419 Pre viac o dobryacutech mravoch pozri ČEČOTOVAacute V Dobreacute mravy 1420 Porov Obchodnyacute zaacutekonniacutek sect 264 1421 Porov Viedenskyacute dohovor o zmluvnom praacuteve Vyhlaacuteška ministerstva zahraničnyacutech veciacute 151988 Zb čl 9 ods 2 1422 Porovnaj LACLAVIacuteKOVAacute M Praacutevna obyčaj v postaveniacute prameňa (suacutekromneacuteho) praacuteva platneacuteho na uacutezemiacute Slovenska do roku 1848 s 29-44 OKAacuteNIKOVAacute D GAacuteBRIŠ T Obsoletneacute praacutevne normy a tzv Benešove dekreacutety s 48-69

367

spontaacutenne zachovaacutevaniacutem určityacutech tradičnyacutech obyčajiacute ktoreacute suacute považovaneacute za zaacutevaumlzneacuteldquo1423

Jedinyacutemi dvoma definičnyacutemi znakmi obyčajoveacuteho praacuteva suacute u neho spontaacutennosť vzniku aj zachovaacutevania a povedomie zaacutevaumlznosti (opinio necessitatis iuris) Eva Ottovaacute k tyacutemto predpokladom vzniku pridaacuteva aj dlhodobosť jeho použiacutevania a nevyhnutnosť jeho akceptaacutecie štaacutetnou mocou1424 Rudolf Kasinec rozoznaacuteva až sedem obligatoacuternych znakov ktoreacute musiacute praacutevna obyčaj spĺňať na to aby sa mohla považovať za všeobecne zaacutevaumlznuacute 1 racionalita 2 dlhodobeacute použiacutevanie 3 bdquofraequenta actuumrdquo 4 všeobecnaacute rešpektovanosť 5 hroziaci trest pri porušeniacute 6 zrozumiteľnosť 7 ldquoopiera sa o vaacutežnosť verejnej autority a naacutestroje mocenskeacuteho donuacuteteniardquo1425 Inšpiraacutecia prvyacutech troch Kasincovyacutech podmienok sa daacute veľmi jasne vystopovať až k Verboumlczymu Podmienka štvrtaacute je podľa naacutešho naacutezoru totožnaacute s podmienkou treťou aspoň ak je taacute chaacutepanaacute v zmysle Tripartita Relevantnosť ostatnyacutech troch podmienok je podľa naacutešho naacutezoru viac ako dubioacutezna

Zrozumiteľnaacute musiacute byť každaacute praacutevna norma a siacutece nie na to aby bola platnaacute ale na to aby mala faktickyacute efekt (bola aplikovateľnaacute) To platiacute tak pre normy piacutesaneacuteho praacuteva ako aj pre obyčaje Veď nezrozumiteľneacute zaacutekonneacute ustanovenie je rovnako nepoužiteľneacute ako nezrozumiteľnaacute obyčaj Preto nechaacutepeme prečo by sa mala taacuteto podmienka uvaacutedzať ako špecifickyacute predpoklad platnosti pri obyčaji

Siedma podmienka je problematickaacute z hľadiska noetickeacuteho ndash maacuteme za to že existujuacute situaacutecie kedy sa jej splnenie nedaacute dokaacutezať hoci inak sledovanyacute spoločenskyacute jav vykazuje všetky znaacutemky existencie praacutevnej obyčaje Predstavme si situaacuteciu kedy funguje nejakeacute (obyčajoveacute) pravidlo a všetci relevantniacute akteacuteri sa podľa neho riadia Pyacutetame sa stane sa toto pravidlo praacutevne zaacutevaumlznyacutem až potom keď sa naacutejde niekto kto ho porušiacute aby sa mohlo demonštrovať že bdquopožiacuteva vaacutežnosť verejnej autorityldquo alebo že bdquostojiacute za niacutem mocenskeacute donuacutetenieldquo Bude takaacuteto bdquosuperefektiacutevnaldquo norma automaticky mimopraacutevnou len preto lebo funguje priacuteliš dobre Maacuteme za to že taacuteto konštrukcia je absurdnaacute

Podobne je to aj s piatou podmienkou ndash s podmienkou sankcionovateľnosti porušenia normy Je očividnyacutem nepochopeniacutem charakteru a povahy praacutevnej obyčaje očakaacutevať že za každyacutech okolnostiacute musiacute obsahovať sekundaacuternu praacutevnu normu prestavujuacutecu sankciu jej porušenia V obyčajovom praacuteve fungujuacute sankcie uacuteplne inak ako v praacuteve piacutesanom resp zaacutekonnom bdquoVyjavenie saldquo sankcie tu byacuteva postupneacute a pochopiteľne mocircže nastať až vtedy ak sa objavujuacute priacutepady porušovania primaacuternej praacutevnej normy z obyčaje pričom toto maacute určituacute intenzitu a frekvenciu na zaacuteklade a v reakcii na čo sa mocircže vyvinuacuteť sankcia ktorej vznik musiacute tiež spĺňať všetky podmienky vzniku obyčaje vymedzeneacute vyššie U veľkej časti obyčajovyacutech pravidiel sa špecifickaacute sankcia ani nikdy nevyvinie nakoľko nie suacute dostatočne často porušovaneacute Navyše netreba opomenuacuteť existenciu bdquovšeobecnej sankcieldquo Ako priacuteklad uvaacutedzame tzv protiopatrenia v medzinaacuterodnom praacuteve verejnom1426 ktoreacute predstavujuacute zaacutekladnyacute a najpocircvodnejšiacute sankčnyacute mechanizmus v medzinaacuterodnom praacuteve

Odporcom praacutevnej obyčaje v československom praacutevnom prostrediacute prekaacuteža tiež jeho bdquoživelnosťldquo teda že vzniklo bdquobez praacutevotvorneacuteho zaacutemeruldquo1427 Naopak zaacutestancovia poukazujuacute na jej dynamickosť resp neustaacutelu možnosť neinštitucionalizovanej vlastnej zmeny ktoraacute z nej robiacute pružnyacute systeacutem1428 Ďalšiacutem probleacutemom ktoryacute detekovala naša praacutevna veda je otaacutezka zistenia obsahu obyčajoveacuteho praacuteva V Knap otaacutezku redukuje tyacutem že poukazuje na bdquospisovanie obyčaje do zbierokldquo z ktoryacutech sa naacutesledne zisťuje jej obsah1429 Tento pohľad pokladaacuteme za zjednodušujuacuteci nakoľko platneacute obyčaje mocircžu pokojne jestvovať aj bez ich zapiacutesania do zbierok ktoreacute vo svojej podstate nedaacutevajuacute tyacutemto pravidlaacutem žiadnu dodatočnuacute praacutevnu silu len uľahčujuacute ich poznanie Praacutevna

1423 KNAPP V Teoacuteria praacuteva s 134 1424 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva s 186 1425 KASINEC R Pramene praacuteva v euroacutepskej praacutevnej kultuacutere s 66 1426 K tomu pozri rozsudok Medzinaacuterodneacuteho suacutedneho dvora z 25 septembra 1999 vo veci Gabčiacutekovo ndash Nagymaros projekt par 83 1427 BOGUSZAK J - ČAPEK J - GERLOCH A Teorie praacuteva s 51 1428 LACLAVIacuteKOVAacute M Praacutevna obyčaj v postaveniacute prameňa (suacutekromneacuteho) praacuteva platneacuteho na uacutezemiacute Slovenska do roku 1848 s 33 1429 KNAPP V Teoacuteria praacuteva s 135

368

interpretaacutecia obyčajoveacuteho praacuteva nie je jednoduchou zaacuteležitosťou Na tomto mieste nemaacuteme priestor na hlbšiu analyacutezu tejto otaacutezky preto len odkaacutežeme na odbornuacute literatuacuteru1430

Probleacutemu uznania obyčaje štaacutetom sme sa už v tejto kapitole jemne dotkli Na tomto mieste sa však k zaacuteležitosti musiacuteme vraacutetiť nakoľko niektoriacute vyacuteznamniacute teoretici napr Eduard Baacuteraacuteny podmieňujuacute platnosť obyčajovej normy tyacutem že ju štaacutet uznaacute prostredniacutectvom svojho orgaacutenu a to spravidla tyacutem že na jej zaacuteklade vydaacute rozhodnutie alebo pristuacutepi k aplikaacutecii štaacutetneho donuacutetenia1431 Uznanie orgaacutenu je problematickeacute z toho hľadiska že sa pred štaacutetny orgaacuten spravidla dostaacutevajuacute len tie obyčaje ktoreacute suacute sporneacute Ak by o obyčaji resp jej obsahu spor nevznikol štaacutetny orgaacuten sa k nej nemaacute možnosť vyjadriť a tyacutem paacutedom ju nemaacute ani ako uznať Platiacute otaacutezka ktoruacute sme položili vyššie stane sa obyčaj praacutevne zaacutevaumlznou až po prvom spore pred štaacutetnym orgaacutenom Asi nie praacutevny charakter bude mať aj predtyacutem a priacutepadneacute uznanie štaacutetnym orgaacutenom maacute len deklaratoacuterne uacutečinky Pri aplikaacutecii štaacutetneho donuacutetenia platia rovnakeacute vyacutehrady

Zaacuteverom tejto kapitoly by sme len chceli poukaacutezať na špecifickeacute filozofickeacute vyacutechodiskaacute z ktoryacutech suacutečasnaacute koncepcia obyčajoveacuteho praacuteva vychaacutedza Na rozdiel od normatiacutevnych praacutevnych aktov rola pocircvodcu a adresaacuteta praacutevnej normy pri obyčaji splyacuteva Normotvorba tu nie je bdquovedomaacute s praacutevotvornyacutem zaacutemeromldquo to však neznamenaacute že je bdquohluacutepaldquo Kolektiacutevny bdquocit pre situaacuteciuldquo1432 vedie bdquoľudldquo k tomu že sa riadi podľa rozumnyacutech pravidiel ktoreacute si saacutem spontaacutenne vytvoriacute1433 Navyše obyčajoveacute praacutevo sa dokaacuteže jednak samo opravovať a tiež pružnejšie reaguje na sociaacutelnu dynamiku1434 V neposlednom rade je obyčaj uacutespešnaacute preto lebo dokaacuteže lepšie preniesť informaacuteciu k adresaacutetom praacutevnych noriem1435 Rozpor medzi bdquobytiacutemldquo a bdquomětiacutemldquo sa naacutem tu zmenšuje Napokon obyčaj mocircže byť efektiacutevnym naacutestrojom na budovanie kolektiacutevneho vedomia určitej komunity čo vedie k sociaacutelnej inkluacutezii1436

Preto by sme nemali praacutevnu obyčaj ani zavrhovať ako prežitok docircb minulyacutech ktoryacute nezadržateľnyacute pokrok daacutevno prekonal ani by sme ju nemali obmedzovať absurdnyacutemi podmienkami ktoreacute by ju uacuteplne znefunkčnili Pretože či sa naacutem to paacuteči alebo nie jej praacutevna povaha minimaacutelne v sociologickom vyacutezname tohto slova je nespochybniteľnaacute V nasledujuacutecej kapitole si to naacutezorne demonštrujeme na konkreacutetnom priacutepade

5 OBYČAJOVEacute PRAacuteVO RYBOLOVU NA SMILNIANSKYCH RYBNIacuteKOCH

Nadvaumlzujuacutec na otaacutezku z posledneacuteho odseku prvej kapitoly musiacuteme na tomto mieste vyšetriť dve veci komu patria rybniacuteky v obci Smilno a kto si mocircže privlastňovať ryby ktoreacute v nich žijuacute (teda kto na nich mocircže vykonaacutevať praacutevo rybolovu) Obidve otaacutezky suacute dosť zapekliteacute ale opierajuacutec sa o miestne šetrenie uacutedaje z katastra nehnuteľnostiacute a vyacutepovede respondentov ktoreacute sme prezentovali v predchaacutedzajuacutecich kapitolaacutech sa predsa len pokuacutesime naacutejsť uspokojiveacute odpovede Ako sme už poznamenali vyššie otaacutezka určenia vlastniacutectva k pozemkom pod rybniacutekmi nie je problematickaacute ndash vlastniacuteci 105 parciel E a dvoch parciel C suacute zapiacutesaniacute v katastri nehnuteľnostiacute1437 Probleacutem nastaacuteva s určeniacutem vlastniacutectva k rybniacutekom Keďže na Slovensku neplatiacute zaacutesada superficies solo cedit nemocircžeme automaticky povedať že vlastniacutekom rybniacutekov v obci Smilno suacute majitelia jednotlivyacutech pozemkov pod niacutem ktoriacute by boli v nejakom faktickom spoluvlastniacuteckom vzťahu Vec je

1430 Porovnaj SCHAUER F Pitfalls in the interpretation of customary law BERNSTEIN L Opting Out of the Legal System Extralegal Contractual Relations in the Diamond Industry HANSON R N Patterns of Discovery An Inquiry into the Conceptual Foundations of Science DacuteAMATO A The Concept of Customs in International Law 1431 BAacuteRAacuteNY E Moc a praacutevo s 43 1432 Porovnaj LLEWELLYN K N The Common Law Tradition Deciding Appeals 565 s 1433 MAHONEY P G a SANCHIRICO Ch W Competing Norms and Social Evolution Is the Fittest Norm Efficient 1434 Porovnaj SUROWIECKI J The Wisdom of Crowds Why the Many Are Smarter Than the Few and How Collective Wisdom Shapes Business Economies Societies and Nations 1435 Porovnaj GILLETTE C P Harmony and Stasis in Trade Usage for International Sales 1436 Porovnaj KAHNEMAN D a SLOVIC P a TVERSKY A (eds) Judgments Under Uncertainty Heuristics and Biases 1437 Tu len poznamenaacutevame že vlastniacutectvo majiteľov predmetnyacutech parciel siacutece spochybneneacute nie je držbu však nemajuacute Rovnako nemocircžu realizovať ani užiacutevacie a požiacutevacie praacutevo Jedineacute čo mocircžu so svojimi pozemkami robiť je disponovať nimi Ich situaacutecia sa teda dosť podoba bdquoholeacutemu vlastniacutectvuldquo (nuda proprietas)

369

o to komplikovanejšia že bdquoinfraštruktuacutera rybniacutekovldquo vybudovanaacute za socializmu je siacutece nehnuteľnosťou ale nie je zapiacutesanaacute v katastri a rovnako ani nevieme určiť komu by dnes mohla patriť keďže jej staviteľ Poľnohospodaacuterske družstvo Verchovina medzičasom praacutevne zanikol a tento majetok neprešiel na jeho praacutevnych naacutestupcov Len na okraj poznamenaacutevame že rybniacuteky bez tyacutechto bdquostavovldquo nemocircžu existovať

V našom priacutepade sa naacutem ponuacuteka jeden inštituacutet ktoryacute by vyriešil mnoheacute probleacutemy ndash inštituacutet derelikcie ndash ktoryacute však v našom praacutevnom poriadku nemaacuteme zakotvenyacute1438 Pojem bdquoopustenaacute vecldquo sa siacutece v Občianskom zaacutekonniacuteku nachaacutedza1439 no jeho uacuteprava je analogickaacute s režimom bdquostratenej vecildquo Podľa nej by naacutelezca mal takuacuteto vec odovzdať vlastniacutekovi popriacutepade priacuteslušneacutemu štaacutetnemu orgaacutenu ak je tento neznaacutemy Po roku by malo vlastniacutectvo automaticky prejsť na štaacutet1440 V našom priacutepade je taacuteto uacuteprava neaplikovateľnaacute nakoľko štaacutet nielenže vie že taacuteto vec je opustenaacute ale navyše popiera jej existenciu tyacutem že siacutece vniacutema daneacute uacutezemie ako jeden celok ale finguje že ide o bdquoostatneacute plochy bez využitialdquo popriacutepade bdquotrvaleacute traacutevnateacute porasty ktoreacute dočasne nemajuacute takyacute charakterldquo Tak či onak listy vlastniacutectva v katastraacutelnej rubrike C ktoraacute je zaacutevaumlznaacute neexistujuacute ndash a to s vedomiacutem štaacutetu Ak teda platiacute bdquonepriestrelnaacute uacutepravaldquo z Občianskeho zaacutekonniacuteka tak prečo sa neaplikuje v našom priacutepade a štaacutet nepreberie na seba vlastniacutectvo k danyacutem rybniacutekom Keďže piacutesaneacute praacutevo resp normatiacutevne praacutevne akty v našom priacutepade zlyhali na celej čiare musiacuteme sa obraacutetiť na praacutevnu obyčaj Všeobecne akceptovanaacute prax ktoraacute trvaacute už 23 rokov nepretržite a ktoraacute navyše spĺňa aj podmienky bdquorozumnostildquo sa naacutem vyvinula aj bez ingerencie zaacutekonodarcu Zloženaacute vec ndash smilnianske rybniacuteky ndash ktoreacute suacute vo svojej podstate nehnuteľnosťami a plodonosnyacutemi vecami bdquopatriacute všetkyacutemldquo ndash je to res omnium communes1441

Čo je obsahom tohto vlastniacuteckeho praacuteva Ťažko povedať Vychaacutedzame z toho že rybniacuteky suacute samostatnou vecou rozdielnou od pozemkov na ktoryacutech sa rozprestierajuacute Tento vyacuteklad opierame o skutočnosť že existujuacute len vďaka ďalšiacutem nehnuteľnostiam ndash technickyacutem stavbaacutem ktoreacute suacute tiež samostatnou vecou vo vzťahu k pozemkom na ktoryacutech stoja Ak naacuteš praacutevny poriadok pripuacutešťa že vlastniacutectvo stavieb a pozemkov na ktoryacutech suacute tie postaveneacute nemusiacute byť spojeneacute potom by analogicky nemal mať probleacutem ani s našim vyacutekladom K samotneacutemu obsahu najdocircležitejšiacutem praacutevom v našom priacutepade je ius utendi et fruendi pretože tak držba ako aj dispoziacutecia s predmetom vlastniacutectva je obmedzenaacute Dispoziacutecia je priamo vyluacutečenaacute pretože ak vec patriacute každeacutemu nemožno ju scudziť Držba je spoločnaacute a preto je zrelativizovanaacute Jedineacute vyacuteznamneacute opraacutevnenie je praacutevo rybolovu To je upraveneacute v zaacutekone č1392005 Z z o rybaacuterstve Ten rozlišuje dva typy praacuteva rybolovu 1 praacutevo hospodaacuterskeho chovu ryacuteb a podnikania na ostatnyacutech vodnyacutech plochaacutech1442 2 praacutevo rybolovu na vodaacutech vo vlastniacutectve štaacutetu1443 Pri hospodaacuterskom chove ryacuteb je praacutevo rybolovu odvodeneacute od majiteľa naacutedrže pri rybolove na štaacutetnych vodaacutech sa vyžaduje povolenie od Slovenskeacuteho rybaacuterskeho zvaumlzu1444 V našom priacutepade však ide o opustenuacute vodnuacute plochu ktorej majiteľom je oficiaacutelne nikto a podľa naacutešho vyacutekladu bdquokaždyacuteldquo1445 Preto maacute aj každyacute praacutevo rybolovu na

1438 Neexistencia inštituacutetu derelikcie resp res nullius je bohužiaľ v našom praacutevnom poriadku

realitou Nemocircžeme si však nechať pre seba istyacute poznatok ktoryacute naacutes v tomto priacutepade vyslovene šokoval suacute to vyacutepisy z katastra nehnuteľnostiacute k pozemkom C 868 C 869 C 8701 a C 871 Tie konštatujuacute že bdquolisty vlastniacutectva neboli založeneacuteldquo Ako je to možneacute že pozemok nemaacute vlastniacuteka A to nie dočasne ale dlhodobo Čo si maacute o tom osoba ktoraacute chce zistiť majiteľa pozemku pomyslieť Že vlastniacutek nejestvuje Takyacuteto zaacutever vyvodzujeme aj my hoci takyacuteto vyacuteklad je zjavne contra legem Ale ak by sme v zaacutekone mali napiacutesaneacute že biela farba je čierna stala by sa ňou Sme toho naacutezoru že požiadavka racionality ktoruacute formulovali teoretici vzniku praacutevnej obyčaje by sa mala vzťahovať aj na piacutesaneacute pramene praacuteva 1439 Občiansky zaacutekonniacutek sect 135 ods 3 1440 Občiansky zaacutekonniacutek sect 135 ods 1 1441 Bližšie k tomuto pojmu pozri ALLAN C K Things 1442 Zaacutekonom č 1392002 Z z o rybaacuterstve 5 časť 1443 Zaacutekonom č 1392002 Z z o rybaacuterstve sect 4 ods 2 1444 Zaacutekonom č 1392002 Z z o rybaacuterstve sect 4 ods 3 1445 K tejto konštrukcii sme sa priklonili s vedomiacutem že maacuteme dve možnostiacute buď rybniacuteky buduacute patriť bdquonikomuldquo alebo bdquovšetkyacutemldquo Obe varianty nemajuacute oporu v zaacutekone Druhaacute možnosť však narozdiel od tej prvej chraacuteni jestvujuacutece faktickeacute vzťahy preto by im skocircr mala byť poskytnutaacute ochrana

370

tejto vodnej ploche čo je vyacutesledkom miestnej partikulaacuternej obyčaje ktoraacute spĺňa všetky nevyhnutneacute podmienky

1 racionalita ndash teda neodporuje ani zdraveacutemu rozumu a ani zaacutekonnej uacuteprave ktoruacute dopĺňa resp bdquoopravujeldquo

2 praescriptio ndash platiacute dlhodobo už 23 rokov V zmysle uhorskeacuteho obyčajoveacuteho praacuteva postačovala na

vznik obyčaje v suacutekromnom praacuteve desaťročnaacute lehota 3 frequentia actuum ndash vyvinulo sa povedomie o jej zaacutevaumlznosti Danyacute stav sa všeobecne akceptuje

jednak vykonaacutevateľmi rybolovneacuteho praacuteva ako aj majiteľmi inkriminovanyacutech pozemkov a tiež orgaacutenmi verejnej moci

Podľa naacutešho presvedčenia splnenie len tyacutechto troch podmienok je v našom praacutevnom priestore potrebneacute na vznik praacutevnej obyčaje Vyacuteslovneacute uznanie zo strany štaacutetu je redundantneacute nakoľko by k nemu reaacutelne bez sporu nikdy nemohlo docircjsť aj keby obyčaj platila nerušene hoci aj sto rokov Desaťročnaacute lehota na vznik tejto praacutevnej obyčaje je vhodnaacute aj z toho docircvodu že aj keby sa na rybolovneacute praacutevo hľadelo ako na vecneacute bremeno ktoreacute by si mohli jeho vykonaacutevatelia vydržať od vlastniacutekov pozemkov dospeli by sme k rovnakeacutemu zaacuteveru Alternatiacuteva bdquovecneacuteho bremenaldquo sa naacutem však nepozdaacuteva preto že z podstaty veci nemocircžem vydržať bdquopraacutevo rybolovuldquo od majiteľa bdquozaacutehradyldquo Ryba je totiž plodom rybniacuteka nie pozemku A rybniacutek majiteľovi pozemku nepatriacute inak by ho mal zapiacutesanyacute na liste vlastniacutectva ako bdquovodnuacute plochuldquo

Samozrejme vypusteniacutem rybniacutekov by sa situaacutecia zmenila Držba majiteľov jednotlivyacutech parciel momentaacutelne zaliatych vodou by sa znovu obnovila spolu aj s ostatnyacutemi vlastniacuteckymi opraacutevneniami k pozemkom Vlastniacutecke praacutevo bdquokaždeacuteholdquo k rybniacutekom by ipso facto zaniklo rovnako

ako aj jeho praacutevo rybolovu

6 ZAacuteVER

Vykonanou analyacutezou vlastniacuteckych vzťahov k rybniacutekom v obci Smilno sme dospeli k zaacuteveru že sa tu vyvinula miestna partikulaacuterna obyčaj ktoraacute dopĺňa ldquoderavuacuterdquo legislatiacutevu Uvedenaacute obyčaj komplexne reguluje vzťahy k rybniacutekom a rybolovneacutemu praacutevu na nich spocircsobom ktoryacute je všeobecnej rešpektovanyacute všetkyacutemi relevantnyacutemi subjektmi Sme si vedomiacute že naše riešenie situaacutecie odporuje duchu praacutevneho formalizmu a excesiacutevneho etatizmu ktoryacute v našej praacutevnej vede ale o to viac v praxi neohrozene panuje Obyčaj však považujeme nielen za spraacutevne riešenie tohto priacutepadu ale aj za jedineacute mysliteľneacute Ak majuacute platiť zaacutekladneacute zaacutesady naacutešho praacutevneho poriadku ako napr ochrana dobromyseľneacuteho držiteľa v našom priacutepade rybaacutera nerušene loviaceho ryby na praacutevne nejestvujuacutecich rybniacutekoch a zaacutekon mu žiadnu ochranu neposkytuje potom naacutem neostaacuteva nič ineacute ako rešpektovať spontaacutenne vytvorenuacute prax bdquopospoliteacuteho ľuduldquo ktoraacute de facto veľmi uacutespešne reguluje predmetneacute vzťahy už 23 rokov Toto obyčajoveacute bdquopraacutevo každeacuteholdquo treba vniacutemať v širšom kontexte praacutevnej reality na Slovensku Už v našej skoršej praacuteci1446 sme poukaacutezali na zaujiacutemavyacute fenomeacuten ktoryacute sme nazvali bdquopraacutevom verejnosti na priacutestup ku krajineldquo Ide o obyčajovuacute koncepciu ideovo inšpirovanuacute fiacutenskym konceptom jokamiehenoikeus a šveacutedskym allemansraumltten (doslovne bdquopraacutevo každeacuteholdquo) Obsahuje seacuteriu opraacutevneniacute všeobecneacuteho subjektu k prevažne neekonomickyacutem plodom krajiny pričom jej hlavnyacutem cieľom je spriacutestupniť krajinu na rekreačneacute a voľnočasoveacute aktivity verejnosti Ide napr o praacutevo prechodu praacutevo pobytu v priacuterode praacutevo rozložiť oheň praacutevo zberu neekonomickyacutech plodov z pozemkov ako napr huacuteb lesneacuteho ovocia orieškov a pod

Pod tento spoločnyacute koncept mocircžeme zaradiť aj obyčajoveacute rybolovneacute praacutevo každeacuteho (verejnosti) na smilnianskych rybniacutekoch Treba si uvedomiť že hoci sme v tejto praacuteci často akcentovali bdquopraacutevo privlastniť si rybyldquo hlavnaacute funkcia tyacutechto rybniacutekov je rekreačnaacute Samotneacute ryby nepredstavujuacute ekonomickyacute statok zaacutesadnej hodnoty nakoľko sa nelovia vo veľkom ale len udicami Avšak rybolov samotnyacute je spoločenskou hodnotou ktoraacute si zasluhuje ochranu A taacute by mu v suacutečasnyacutech podmienkach mala byť poskytnutaacute

1446 ŠURKALA J Praacutevo verejnosti na limity vlastniacutectva Praacutevo verejnosti na priacutestup ku krajine a limitaacutecia vlastniacuteckych opraacutevneniacute k pozemkom na Slovensku

371

7 PRIacuteLOHA ndash ROZHOVORY S RESPONDENTAMI

71 Respondent č 1 ndash Jaacuten Marcinek 88 rokov 1 Ako dlho žijete v obci Smilno V Smilne žijem od svojho narodenia teda už 88 rokov Prežil som tu celyacute život 2 Akyacute dlhyacute čas registrujete miestne rybniacuteky (saacutem osobne aj z priameho rozpraacutevania ďalšiacutech ľudiacute) Od svojho detstva teda od tridsiatych rokov minuleacuteho storočia Z rozpraacutevania svojich rodičov a staryacutech rodičov viem o rybniacutekoch informaacutecie zhruba o ďalšiacutech 50 rokoch 3 Odkedy teda existovali v Smilne rybniacuteky

Od nepamaumlti Viem to od svojich staryacutech rodičov ktoriacute žili ešte v 19 storočiacute 4 Komu patrili Panstvu ktoreacute siacutedlilo v miestnom kaštieli ktoryacute dnes už neexistuje 5 Panstvo na tyacutechto rybniacutekoch priamo hospodaacuterilo

Aacuteno Bol to rybniacutek s intenziacutevnych chovom Staral sa o neho jeden porybnyacute ktoryacute mal v jeho bliacutezkosti chatku v ktorej žil aj s rodinou Zachovala sa naacutem o ňom aj jedna legenda Miestny paacuten sa jedneacuteho dňa rozhodol že vyskuacuteša spoľahlivosť svojho porybneacuteho Preobliekol sa za pocestneacuteho a keď sa zvečerilo zastavil sa u porybneacuteho v chatke Tvaacuteril sa že chcel pokračovať v ceste ďalej ale porybnyacute mu to nedovolil lebo už nastala noc Prichyacutelil ho teda Domnelyacute pocestnyacute požiadal o trochu jedla Porybnyacute odvetil že momentaacutelne nemaacute v dome nič na jedenie ale že mu o chviacuteľu mocircže priniesť paacuter rybiek z rybniacuteka O chviacuteľu bol spaumlť a dal svoje žene uloveneacute ryby nech ich pripraviacute pocestneacutemu Taacute ich dala na ražeň ndash no v tom pocestnyacute vzniesol naacutemietku že tieto ryby sa jej bdquoneprepečuacuteldquo bdquoA prečo by sa mi neprepiekli Veď ich takto pripravujem skoro každyacute deňldquo Paacuten odhalil svoju identitu a porybneacuteho zbavil funkcie pretože ho bdquookraacutedaldquo 6 Boli v tom čase rybniacuteky na tom istom mieste ako dnes Aacuteno len v tom spodnom bolo viacej vody 7 Kedy paacuteni zo Smilna odišli Po vojne (1 svetovej) Miestni gazdovia od posledneacuteho paacutena kuacutepili celeacute panstvo a rozdelili si ho na 105 čiastok ndash dedo mi rozpraacuteval že každaacute staacutela 22000 koruacuten Majetok si medzi sebou rozdelili Rybniacuteky sa však rozhodli vypustiť a na mieste ich byacutevaleacuteho koryta založili luacuteky Takeacute šesť metrov širokeacute paacutesy medzi jednotlivyacutemi čiastkami boli medze z vŕb a kriacutekov Boli to veľmi uacuterodneacute luacuteky ndash kosili ich až tri razy do roka Bežne sa kosiacute luacuteka len raz popriacutepade dvakraacutet Stredom byacutevaleacuteho koryta pretekal malyacute potocircčik ndash byacutevalyacute priacutetok rybniacuteka Niektoriacute ľudia si na svojich luacutekach vykopali aj studne 8 Kedy sa rybniacuteky opaumlť obnovili

Za komunistov v 80-tych rokoch Po druhej svetovej vojne začali luacuteky postupne pustnuacuteť Ľudia doma chovali oveľa menej statku bolo založeneacute družstvo a to luacutekach nehospodaacuterilo preto postupne zarastali vŕbami kriacutekmi a burinou V 80-tych rokoch sa miestne družstvo rozhodlo že rybniacuteky treba obnoviť Celyacute priestor vybagrovali postavili betoacutenoveacute stavy urobili medzi rybniacutekmi spevnenuacute cestu Len priacutevod vody nebol ten z toho isteacuteho zdroja ako pri staryacutech rybniacutekoch ale odklonili vodu z potokov z obce To nebol veľmi dobryacute naacutepad pretože z obce išla znečistenaacute voda a do rybniacuteka stekala aj odpadovaacute voda z družstevneacuteho dvora 9 Ako na rybniacutekoch družstvo hospodaacuterilo Ryby z času na čas prikrmovali Kto chcel na rybniacutekoch loviť musel mať povolenie z družstva Maacutelokto však tie ryby konzumoval pretože voda bola veľmi znečistenaacute čo sa prejavilo aj na kvalite ich maumlsa Po určitom čase sa rybniacuteky zaniesli a bolo ich potrebneacute vyčistiť Preto rybniacuteky vypustili Na dne vtedy bolo plno ryacuteb ndash celeacute dno bolo od nich biele Kto chcel nabral si koľko potreboval ale veľa ryacuteb uhynulo len tak ndash veľkaacute škoda vtedy vznikla 10 Čo sa s rybniacutekmi stalo po zaacuteniku družstva Kraacutetko po revoluacutecii družstvo skrachovalo no vzniklo hneď aj noveacute hovoriacute sa že kvocircli dlhom O rybniacuteky sa odvtedy nikto nestaraacute Zopaacuter miestnych ľudiacute ale aj ľudiacute z okolia v nich staacutele chytaacute ryby ndash vaumlčšinou ide o športovyacutech rybaacuterov Nikto im v tom nebraacuteni 11 Pokiaľ viete mali s rybolovom na rybniacutekoch tiacuteto rybaacuteri nejakeacute probleacutemy s poliacuteciou či vlastniacutekmi pocircdy popriacutepade s družstvom Neviem o tom aby poliacutecia kohokoľvek za tuacute dobu už je to dvadsaťpaumlť rokov niekoho riešila za pytliactvo alebo niečo podobneacute Majitelia pozemkov pod vodou im v tom tiež nebraacutenia 72 Respondent č 2 ndash Alžbeta Smolkovaacute 86 rokov 1 Ako dlho žijete v obci Smilno

372

V Smilne žijem od narodenia teda už 86 rokov 2 Akyacute dlhyacute čas registrujete miestne rybniacuteky (sama osobne aj z priameho rozpraacutevania ďalšiacutech ľudiacute) Od svojho detstva teda od tridsiatych rokov minuleacuteho storočia Z rozpraacutevania svojich rodičov a staryacutech rodičov viem o rybniacuteku informaacutecie zhruba o ďalšiacutech 50 rokoch 3 Odkedy teda existovali v Smilne rybniacuteky Smilne boli rybniacuteky odkedy ľudskaacute pamaumlť siaha 4 Komu patrili Panstvu ktoreacute siacutedlilo v kaštieli Bola to veľkaacute stavba ktoraacute bez porušenia prežila aj prvuacute svetovuacute vojnu na rozdiel od kaštieľov v susednom Zborove O to smutnejšia je hluacuteposť miestnych obyvateľov ktoriacute v roku 1927 kaštieľ zbuacuterali a rozobrali na stavebnyacute materiaacutel vraj bdquoaby sa už paacuteni nevraacutetilildquo Budova sa dala využiť v prospech obce ale nebolo vtedy rozumu 5 Panstvo na tyacutechto rybniacutekoch priamo hospodaacuterilo

Aacuteno O ryby sa staral jeden paacuten (spraacutevca) ktoryacute mal pri rybniacuteku aj domček Hovoriacute sa takyacute priacutebeh že majiteľa rybniacuteka pravidelne okraacutedal Ten aby to svojmu sluhovi dokaacutezal sa jedneacuteho dňa preobliekol za pocestneacuteho a zastavil sa v domčeku pri rybniacutekoch Spraacutevca pocestneacuteho veľkolepo pohostil z panskyacutech ryacuteb paacuten naacutehle prezradil svoju totožnosť a nepoctiveacuteho sluhu zbavil praacutece 6 Boli v tom čase rybniacuteky na tom istom mieste ako dnes Aacuteno Voda v tom čase pritekala spod lesa (Stredneacuteho kopca) Bola čistaacute Stavy boli postaveneacute z dreva a nakopenej hliny ndash my sme tieto navŕšeneacute kopčeky volali bdquohrobľeldquo Pri rybniacutekoch boli aj plytkeacute naacutedrže na močenie konope ndash ako deti sme sa v nich člapkali lebo tam bola vždy priacutejemne teplaacute voda 7 Kedy paacuteni zo Smilna odišli Po vojne (1 svetovej) v roku 1922-1923 Poslednyacute majiteľ panstva sa volal Vilecz Miestni gazdovia od neho kuacutepili pozemok a ďalšiacute majetok vraacutetane rybniacutekov a spomiacutenaneacuteho kaštieľa a rozdelili si ich na 105 častiacute S rybniacutekmi si veľmi nevedeli rady tak ich vypustili a založili na ich mieste luacuteky pričom si ich rozdelili na takeacute uacutezke paacutesy Tie luacuteky boli neuveriteľne uacuterodneacute ndash asi vďaka tomu že za tie storočia to tam bol rybniacutek sa na jeho dne usadilo veľa uacuterodnej pocircdy Luacuteky sa kosili až tri razy do roka 8 Kedy sa rybniacuteky opaumlť obnovili Bolo to v roku 1984 na podnet miestneho poľnohospodaacuterskeho družstva ktoreacute stavbu financovalo Časť pocircdy vybagrovali a vyviezli čiacutem sa koryto prehĺbilo 9 Ako na rybniacutekoch družstvo hospodaacuterilo

Neviem o tom veľa ale zamestnanci družstva rybaacutem občas čosi hodili Pokiaľ viem tak tam ryby mohli chytať členovia družstva alebo tiacute komu to družstvo povolilo 10 Čo sa s rybniacutekmi stalo po zaacuteniku družstva Po krachu družstva v roku 1992 sa o rybniacuteky nikto nestaraacute až dodnes Ryby tam chodiacute chytať hocikto nevyžaduje sa na to nijakeacute povolenie 11 Pokiaľ viete mali s rybolovom na rybniacutekoch tiacuteto rybaacuteri nejakeacute probleacutemy s poliacuteciou či vlastniacutekmi pocircdy popriacutepade s družstvom

Neviem o tom 73 Respondent č 3 ndash Jaacuten Šurkala staršiacute 50 rokov1447 1 Akyacute maacutete vzťah k rybniacutekom v obci Smilno

Vo Smilne som pracoval vyše 9 rokov na miestnom poľnohospodaacuterskom družstve JRD Verchovina až do roku 1991 Pracoval na uacutedržbe teda aj na uacutedržbe rybniacutekov ktoreacute boli naposledy vypusteneacute v roku 1987 Počas tohto obdobia ale vlastne aj po ňom som pravidelne na rybniacutekoch rybaacuterčil 2 Na zaacuteklade čoho ste vykonaacutevali rybolov počas existencie Družstva Mali ste na to nejakeacute špeciaacutelne povolenie Povolenie daacuteval predseda ndash ja ako zamestnanec som neplatil nič Rovnako neplatili ani nezamestnanci teda ľudia z obce alebo z okolia Malo to čisto evidenčnuacute funkciu aby si tam nechodil hocikto 3 Ako fungovalo hospodaacuterenie na rybniacutekoch počas existencie družstva Boli tam nasadeneacute kapry liene karasy červenice ostrieže Ryby sme lovili čisto na rekreačneacute uacutečely ale kto čo ulovil mohol si aj odniesť V roku 1987 sme vypustili spodnyacute rybniacutek ndash plaacuten bol takyacute

1447 Respondent je otcom autora tejto praacutece

373

že mal byť vyčistenyacute od bahna znovu napustenyacute a zarybnenyacute Vyčistili sme ho napustili ale nebol už zarybnenyacute lebo v tom čase už neboli na to peniaze Ryby však prešli z vrchneacuteho rybniacuteka a saacutem sa zarybnil Niekoľko kapitaacutelnych kusov kaprov zo spodneacuteho rybniacuteka sme pri jeho čisteniacute presunuli do rybniacuteka horneacuteho aby sa tam mohli rozmnožiť 4 Čo sa stalo s rybniacutekmi po zaacuteniku družstva

Po zaacuteniku družstva nastala bdquoanarchialdquo ndash teda každyacute kto chce mocircže ryby loviť Niektoriacute rybaacuteri tam z vlastnej iniciatiacutevy vypuacutešťajuacute menšiacutech kaprov popriacutepade šťuky ktoreacute ulovia inde Osobne poznaacutem niekoľkyacutech ktoriacute tak robia napr Andreja Kovaľa zo Zborova 5 Rybaacuterčil na rybniacutekoch po zaacuteniku družstva aj niekto inyacute

Aacuteno Ťažko povedať koľko ľudiacute tam rybaacuterči pravidelne ale odhadujem že minimaacutelne niekoľko desiatok tak zo Smilna ako aj z okolia Rybniacuteky suacute vzaacutecne tyacutem že suacute v našej doline jedinyacutemi vodnyacutemi plochami vhodnyacutemi na rybaacuterčenie a zaacuteroveň sa na lov nevyžaduje žiadne povolenie a neplatiacute poplatok Kvocircli rozbujneneacutemu raacutekosiu suacute na hornom rybniacuteku asi 3 a na spodnom asi 4 miesta na chytanie a ak je v lete dobreacute počasie a je ešte aj deň pracovneacuteho pokoja často je probleacutem dostať sa k nejakeacutemu vhodneacutemu stanovišťu Niektoriacute rybaacuteri nechceli brať uloveneacute ryby na konzum pretože predpokladali že kvalita vody v rybniacutekoch je nedostatočnaacute Spolužiak mojej dceacutery však pred asi troma rokmi urobil laboratoacuterny rozbor ryacuteb a zaacutever bol takyacute že suacute zdraviu neškodneacute 6 Braacutenil Vaacutem niekedy niekto vo vykonaacutevaniacute rybolovu Nikto a pokiaľ viem ani ostatniacute rybaacuteri nikdy nemali nijakyacute probleacutem 7 Ste presvedčenyacute že maacutete opraacutevnenie na danyacutech rybniacutekoch chytať ryby resp že nenaruacutešane majetkoveacute praacuteva inyacutech osocircb

Aacuteno samozrejme Ak by s tyacutem mal niekto probleacutem sťažoval by sa čo sa za 23 rokov nestalo ani raz Použitaacute literatuacutera A Praacutevne predpisy Zaacutekon č 401964 Zb (Občiansky zaacutekonniacutek) Zaacutekon č 5131991 Zb (Obchodnyacute zaacutekonniacutek) Zaacutekon č 111918 Sb (tzv recepčnaacute norma) Zaacutekon 1392005 Z z (Zaacutekom o rybaacuterstve) Vyhlaacuteška ministerstva zahraničnyacutech veciacute č 151988 Zb (Viedenskyacute dohovor o zmluvnom praacuteve) B Judikatuacutera

Rozsudok Medzinaacuterodneacuteho suacutedneho dvora z 25 septembra 1999 vo veci Gabčiacutekovo ndash Nagymaros projekt C Literatuacutera a ostatneacute zdroje

ALLAN C K Things In California Law Review 1940 roč 28 č 4 s 421-441 Dostupneacute na httpscholarshiplawberkeleyeducgiviewcontentcgiarticle=3701ampcontext=californialawreview BAacuteRAacuteNY E Moc a praacutevo Bratislava VEDA 1997 246 s ISBN 8022404829

BEŇKO J Osiacutedlenie severneacuteho Slovenska Košice Vyacutechodoslovenskeacute vydavateľstvo 1985 316 s BERNSTEIN L Opting Out of the Legal System Extralegal Contractual Relations in the Diamond Industry In Journal of Legal Studies 1992 č 21 s 115-157 BOGUSZAK J a ČAPEK J a GERLOCH A Teorie praacuteva 2 vydaacuteniacute Praha ASPI Publishing 2004 324 s ISBN 80-7357-030-0 ČEČOTOVAacute V Dobreacute mravy v slovenskom suacutekromnom praacuteve Bratislava Miroslav Mračko Epos 2005 224 s ISBN 9788080576387 DacuteAMATO A The Concept of Customs in International Law Ithaca (NY) Cornell University Press 1971 286 s ISBN 9780801406195 ENCYKLOPEDICKYacute UacuteSTAV SAV Encyklopedia Slovenska III Bratislava Veda 1979 704 s FRANK I A koumlzigaszaacuteg toumlrveacutenye Magyarhonban I Budin Magyar Kiralyi Egyetem 1845 753 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpdigitalialibptehup=2638 GAacuteBRIŠ T a LYSINA T Obyčaje a zvyklosti v slovenskyacutech praacutevnych dejjinaacutech a v suacutečasnom praacuteve In Acta facultatis iuridicae universitatis Comenianae 2012 č 30 s 37-56 GEODESYSK [online databaacuteza] Registre obnovenej evidencie pozemkov [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpwwwskgeodesyskfilesslovenskyugkkkataster-nehnutelnostiregistre-obnovenej-evidencie-pozemkovroep-popdf

374

GILLETTE C P Harmony and Stasis in Trade Usage for International Sales In Virginia Journal of International Law 1999 č 1 s 707-736 [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpwwwcisglawpaceeducisgbibliogillettehtml HANSON R N Patterns of Discovery An Inquiry into the Conceptual Foundations of Science Cambridge Cambridge University Press 1958 256 s ISBN-10 0521092612 JASPIGOV [online databaacuteza] Nadmorskaacute vyacuteška obce [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpjaspijusticegovskjaspiddvzory008060Pr1pdf KAHNEMAN D a SLOVIC P a TVERSKYky A (eds) Judgments Under Uncertainty Heuristics and Biases Cambridge Cambridge University Press 1982 544 s ISBN 9780521284141 KASINEC R Pramene praacuteva v euroacutepskej praacutevnej kultuacutere Dizertačnaacute praacuteca Bratislava Praacutevnickaacute fakulta UK 2012 169 s KISS G A jogalkalmazaacutes moacutedszereacuteről Budapešť Athenaeum 1909 240 s KITONIĆ I Directio methodica Processus iudiciarii iuris Consuetudinarii Regni Hungariae 3 vydanie Trnava Akademickaacute tlačiareň (Jaacuten Andrej Houmlrnmann) 1700 147 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpreaderdigitale-sammlungendeenfs1objectdisplaybsb10488003_00003html KNAPP V Teoacuteria praacuteva 1 vydanie Praha C H Beck 1995 s 247 KROPILAacuteK M Vlastivednyacute slovniacutek obciacute na Slovensku III Bratislava Veda 1978 536 s LACLAVIacuteKOVAacute M Praacutevna obyčaj v postaveniacute prameňa (suacutekromneacuteho) praacuteva platneacuteho na uacutezemiacute Slovenska do roku 1848 In Historia et Theoria Iuris 2009 č 1 s 29-44 LLEWELLYN K N The Common Law Tradition Deciding Appeals Boston Little Brown 1960 565 s LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku 2 vydanie Bratislava IURA EDITION 2002 630 s ISBN 80-89047-48-3 LUKAacuteČ G a ADAM J Zborov Dejiny obce a Makovickeacuteho panstva Zborov Obecnyacute uacuterad Zborov 2005 242 s ISBN 80-969350-1-1 MAHONEY P G a SANCHIRICO Ch W Competing Norms and Social Evolution Is the Fittest Norm Efficient In University of Pennsylvania Law Review 2001 č 6 s 2027-2061 MAPYSK [online databaacuteza] Mapa - Smilno [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpmapyatlasskmapamikulasovalocmikulasovaz7lat4937368190240601lon21389504664714316srcclassicGroup MISOVICNET [online databaacuteza] Geomorfologickeacute členenie Slovenska [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpwwwmisovicnetonline_toolsslovensko_pohoriahtml NAGY E Magyarorszaacuteg koumlzjoga Budapešť Eggenberger 1891 387 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpsarchiveorgdetailsmagyarorszgkzjo00nagygoog OKAacuteNIKOVAacute D a GAacuteBRIŠ T Obsoletne pravne normy a tzv Benešove dekrety In Normatiacutevna analyacuteza inštituacutetu legisvakancie Bratislava Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Pravnickaacute fakulta 2009 s 48-69 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva 2 dopl vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2006 306 s ISBN 808912237X PUCHTA G F Vorlesungen uumlber das heutige roumlmische Recht Dritte Aufgabe Erste Band LebzigB Tauchnitz 1852 477 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpsarchiveorgstreamvorlesungenberd00rudogoogpagen7mode2up ROUČEK F Revise občanskeacuteho zaacutekona Zaacuteznam z porad slovenskeacute komise pro obor občanskeacuteho praacuteva v Bratislavě I Praha Ministerstvo pro sjednoceni zakonů a organisace spravy 1923 134 s SAVIGNY F C Geschichte des roumlmischen Rechts im Mittelalter Heidelberg Mohr und Zimmer 1814 488 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpsarchiveorgdetailsgeschichtedesrm11savigoog SAVIGNY F C Vom Beruf unserer Zeit fuumlr Gesetzgebung und Rechtswissenschaft Heidelberg Mohr und Zimmer 1814 162 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpdigiubuni-heidelbergdediglitsavigny1814 SCHAUER F Pitfalls in the interpretation of customary law In The nature of customary law Perreau-Saussine Amanda amp James Barnard Murphy (eds) New York Cambridge University Press 2007 s 13-34 ISBN 978-0-521-1156-8 SMILNOSK [online databaacuteza] Histoacuteria obce Smilno [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpwwwsmilnoskobec-smilnohistoria-obce-smilno STATISTICSSK [online databaacuteza] Obyvateľstvo podľa pohlavia a naacuterodnosti [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpcensus2011statisticsskSRVFDchodnE920SlovenskoPre9AovskFD20krajOkres

375

20BardejovSmilnoTAB2011520ObyvateBEstvo20podBEa20pohlavia20a20nE1rodnostipdf SUROWIECKI J The Wisdom of Crowds Why the Many Are Smarter Than the Few and How Collective Wisdom Shapes Business Economies Societies and Nations New York Anchor Books 2004 336 s ISBN 978-0-385-50386-0 ŠURKALA J Praacutevo verejnosti na limity vlastniacutectva Praacutevo verejnosti na priacutestup ku krajine a limitaacutecia vlastniacuteckych opraacutevneniacute k pozemkom na Slovensku In Historia et Theoria Iuris 2014 č 2 s 58-72 ULIČNYacute F Dejiny osiacutedlenia Šariša Košice Vyacutechodoslovenskeacute vydavateľstvo 1990 513 s ISBN 8085174030 VERBOumlCZY Š Tripartirtum Prekl Štempien E Žilina Eurokodex Poradca podnikateľa 2008 320 s WAGNER C Diplomatarium comitatus Sarosiensis quod ex tabulariis et codicibus manuscriptis eruit Carolus Wagner Hungarus Zboroviensis Bibliothecae Universitatis Regie Budensis Custos PosoniindashCasoviae Joannis Michaelis Landerer 1780 575 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpbooksgoogleskbooksaboutDiplomatarium_comitatus_Sarosiensishtmlid=bu9SAAAAcAAJampredir_esc=y WINDSCHEID B Zur Lehre des Code Napoleon von der Unguumlltigkeit der Rechtsgeschaumlfte Duumlsseldorf Buddeus 1847 346 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpdlib-prmpiermpgdemkleioc0010execbooks2222115822 WENZEL G Codex Diplomaticus Arpadianus VIII Pest 1870 633 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpsarchiveorgdetailscodexdiplomatic12wenzgoog Kontaktneacute uacutedaje

Mgr Jaacuten Šurkala jansurkalagmailcom jansurkalaflawunibask Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta Katedra riacutemskeho praacuteva cirkevneacuteho a kaacutenonickeacuteho praacuteva Šafaacuterikovo naacutem 6 POBOX 313 810 00 Bratislava 1 Slovenskaacute republika

376

Zborniacutek priacutespevkov z bdquoČesko ndash slovenskej praacutevnickej suacuteťaže o najlepšiu študentskuacute praacuteculdquo za akademickyacute rok 20142015 organizovanej Univerzitou Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickou fakultou Vydaneacute Univerzitou Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickou fakultou I vydanie Bratislava 2016 Tlač Počet straacuten 376

ISBN 978-80-7160-419-8

Recenzenti

doc JUDr Marek Števček PhD

doc Mgr Jaacuten Škrobaacutek PhD

doc JUDr Tomaacuteš Streacutemy PhD

doc JUDr Ľubomiacuter Čunderliacutek PhD

Zostavovatelia

Ivana Hapčovaacute

Mgr Žofia Boacutediovaacute

JUDr Vladislav Mičaacutetek PhD

CIP

Zborniacutek priacutespevkov z bdquoČesko ndash slovenskej praacutevnickej suacuteťaže o najlepšiu študentskuacute praacuteculdquo

za akademickyacute rok 20142015 organizovanej Univerzitou Komenskeacuteho v Bratislave

Praacutevnickou fakultou v dňoch 10- 11 septembra 2015 zostavovatelia Ivana Hapčovaacute Žofia

Boacutediovaacute Vladislav Mičaacutetek ndash 1 vyd ndash Bratislava Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave

Praacutevnickaacute fakulta 2016 ndash 376 s

(Sympoacuteziaacute kolokviaacute konferencie)

ISBN 978-80-7160-419-8

34 (4376) (43713)

praacutevo

zborniacuteky

Zborniacutek priacutespevkov z Česko ndash slovenskej praacutevnickej suacuteťaže o najlepšiu

študentskuacute praacutecu za akademickyacute rok 20142015

copy Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta 2016

ISBN 978-80-7160-419-8

SEKCIA I Uacutestavneacute praacutevo ľudskeacute praacuteva spoločenskeacute vedy (politoloacutegia

ekonoacutemia) teoacuteria praacuteva

PŘIacuteMAacute DEMOKRACIE V POJETIacute PRAacuteVNIacuteHO ŘAacuteDU ČR Jakub Brada 11

PRINCIP BEZROZPORNOSTI A VYacuteKLAD PRAacuteVNIacuteCH POJMŮ Martin Dominik 23

O (NE)MOŽNOSTI ČLENSTVIacute CIZINCŮ V POLITICKYacuteCH STRANAacuteCH V ČESKEacute REPUBLICE ndash UacuteSTAVNĚPRAacuteVNIacute A UNIJNIacute ASPEKTY Tomaacuteš Grygar 34

GENDEROVEacute KVOacuteTY (ZEJMEacuteNA V ČR) Andrea Hodinovaacute 49

PRAacuteVNY FORMALIZMUS V SR Jozef Jenčiacutek 65

VAacuteLEČNYacute STAV A SOUVISEJIacuteCIacute INSTITUTY SROVNAacuteNIacute UacutePRAVY V ČESKEacute REPUBLICE SPOJENEacuteM KRAacuteLOVSTVIacute A SPOJENYacuteCH STAacuteTECH Jakub Lorenc 77

SUacuteČASNAacute PRAacuteVNA UacutePRAVA REFERENDA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Martin Mališka 98

SYSTEMATIKA ODPOVĚDNOSTI PREZIDENTA REPUBLIKY V ČESKEacuteM UacuteSTAVNIacuteM SYSTEacuteMU Vladislav Vnenk 110

SEKCIA II Euroacutepske praacutevo medzinaacuterodneacute praacutevo verejneacute

UacuteVOD DO MEZINAacuteRODNĚPRAacuteVNIacute PROBLEMATIKY OZNAČOVAacuteNIacute POTRAVIN S PŘIHLEacuteDNUTIacuteM K PRAacuteVU EU Šaacuterka Bittenglovaacute 119

PROBLEacuteMY S IMPLEMENTACIacute PRAacuteVA EVROPSKEacute UNIE Mariaacuten Byszowiec 133

FUNDAMENTAL RIGHTS MISSING PIECES OF EU CITIZENSHIP PUZZLE Jan Exner 144

ORGANIZAacuteCIA A EFEKTIacuteVNE FUNGOVANIE BANKOVEJ UacuteNIE EUROacutePSKEJ UacuteNIE V KONTEXTE SVETOVEJ FINANČNEJ KRIacuteZY Filip Grznaacuterik 157

LEGITIMITA LEGISLATIacuteVNYCH ORGAacuteNOV EUROacutePSKEJ UacuteNIE A NIMI VYDAacuteVANYacuteCH LEGISLATIacuteVNYCH AKTOV Roman Lysina 173

PRAacuteVO BYŤ ZABUDNUTYacute ndash EFEKTIacuteVNY PROSTRIEDOK OCHRANY IDENTITY ALEBO NEVYNUacuteTITEĽNAacute PRAacuteVNA UacutePRAVA Matuacuteš Mesarčiacutek 188

RIGHT TO PEACEFUL SETTLEMENT OF DISPUTES IN THE REASONING OF THE INTERNATIONAL COURT OF JUSTICE (TIMOR-LESTE V AUSTRALIA) Barbora Obračajovaacute 200

SEKCIA III Občianske praacutevo rodinneacute praacutevo

TAJNAacute NAHRAacuteVKA JAKO DŮKAZ V CIVILNIacuteM ŘIacuteZENIacute Michaela Severovaacute 213

SEKCIA IV Obchodneacute praacutevo a praacutevo duševneacuteho vlastniacutectva

NĚKOLIK UacuteVAH K PROTESTU PROTI USNESENIacute VALNEacute HROMADY Kateřina Chovancovaacute222

ČISTĚ MAJETKOVAacute UacuteJMA REINER VERMOumlGENSSCHADEN PURE ECONOMIC LOSS A JEJIacute NAacuteHRADA V NOVEacuteM CIVILNIacuteM PRAacuteVU Anežka Janouškovaacute 233

POČIacuteTAČOVEacute PROGRAMY A VYBRANAacute SPECIFIKA JEJICH AUTOSKOPRAacuteVNIacute OCHRANY Martin Loučka 253

TREATY SHOPPING Martina Pohankovaacute 264

SEKCIA V Trestneacute praacutevo

K NĚKTERYacuteM ASPEKTŮM PROJEVU ZAacuteKLADNIacuteCH ZAacuteSAD V RAacuteMCI DOKAZOVAacuteNIacute David Čep 278

METODIKA VYŠETŘOVAacuteNIacute DIVAacuteCKEacuteHO NAacuteSILIacute David Jachnickyacute Dominik Skočovskyacute 287

SEKCIA VI Spraacutevne praacutevo finančneacute praacutevo praacutevo sociaacutelneho zabezpečenia

praacutevo životneacuteho prostredia

ZAacuteSADY NOVEacute PRAacuteVNIacute UacutePRAVY VEŘEJNYacuteCH ZAKAacuteZEK Dominik Fries Jakub Strouhal 299

MATERIAacuteLNIacute ZNAK PŘESTUPKU Jan Scheuer 316

SEKCIA VII Riacutemske praacutevo praacutevne dejiny

HISTORICKYacute VYacuteVOJ PRAacuteVNIacute UacutePRAVY VČELAŘSTVIacute Magdalena Petrů 326

SEKCIA VIII Študenti doktorandskyacutech študijnyacutech programov

ODPOVĚDNOST ZA RADU V KONTEXTU PRAacuteVA FINANČNIacuteHO TRHU Martin Hobza 340

POUŽITIacute AUTOMATICKYacuteCH OBRANNYacuteCH ZAŘIacuteZENIacute K OCHRANĚ ŽIVOTA ZDRAVIacute A MAJETKU Jan Pinkava 352

TAJOMNYacute RYBNIacuteK V KARPATOCH - PRIacutePADOVAacute ŠTUacuteDIA K VZNIKU PARTIKULAacuteRNEHO OBYČAJOVEacuteHO PRAacuteVA RYBOLOVU Jaacuten Šurkala 361

11

PŘIacuteMAacute DEMOKRACIE V POJETIacute PRAacuteVNIacuteHO ŘAacuteDU ČR 1

Jakub Brada


Abstrakt Praacutece je zaměřena na referendum jako hlavniacute institut přiacutemeacute demokracie v Českeacute

republice Na začaacutetku přiacutespěvku je pojednaacuteno o přiacutemeacute demokracii a referendu obecně v dalšiacute čaacutesti je pozornost zaměřena na platnou praacutevniacute uacutepravu v ČR Předevšiacutem na praacutevniacute uacutepravu miacutestniacuteho referenda Jaacutedrem přiacutespěvku jsou naacutevrhy de lege ferenda včetně zhodnoceniacute aktuaacutelniacutech snah o zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda v ČR a argumenty pro a proti zavaacuteděniacute celostaacutetniacuteho referenda v ČR Abstract The aim of this thesis is mainly to make a comprehensive picture of all the forms of

referendum in the Czech republic primarly of local referendum The most important and useful institution of direct democracy in our legal system is referendum at local level that I focus on in this thesis The end of my thesis solves the questions de lege ferend and the deficiencies of legislation and also the current efforts to adopt a new constitutional code about nationalwide referendum in years 2014 and 2015 Kliacutečovaacute slova Přiacutemaacute demokracie referendum legislativa praacutevniacute řaacuted zaacutekon iniciativa

Key words Direct democracy referendum legislation legal system code itiative

UacuteVOD

Přiacutemaacute demokracie je v současneacute době velice diskutovanyacutem teacutematem jak v ČR tak i v Evropě neboť představuje organizačniacute formu ve ktereacute dochaacuteziacute k přenosu politickeacuteho rozhodovaacuteniacute přiacutemo na lid což je praacutevě to co se mnoha občanům liacutebiacute a vyvolaacutevaacute různeacute diskuze V Českeacute republice se již delšiacute dobu vedou rozsaacutehleacute politickeacute diskuze nad přiacutemou demokraciiacute V současneacute době českyacute praacutevniacute řaacuted znaacute pouze referendum na miacutestniacute a regionaacutelniacute uacuterovni a petici kteraacute je tiacutem nejslabšiacutem institutem přiacutemeacute demokracie vůbec I přes tuto skutečnost se staacutele viacutece objevujiacute snahy zaveacutest referendum takeacute na uacuterovni celostaacutetniacute Tato praacutece si klade za ciacutel podat celkovyacute obraz o platneacute praacutevniacute uacutepravě referenda jako nejzaacutesadnějšiacuteho prvku přiacutemeacute demokracie v Českeacute republice a zaacuteroveň zhodnotit aktuaacutelniacute legislativniacute snahy o zavedeniacute tohoto institutu na celostaacutetniacute uacuterovni s poukaacutezaacuteniacutem na naacutezory směřujiacuteciacute jak pro tak i proti tomuto institutu ktereacute by měli veacutest čtenaacuteře k zamyšleniacute o vyacuteznamu a důležitosti tohoto institutu

V prvniacute kapitole je pozornost věnovaacutena obecneacutemu vymezeniacute přiacutemeacute demokracie a referenda jako jejiacuteho zaacutekladniacuteho institutu v kontextu moderniacutech demokratickyacutech praacutevniacutech řaacutedů ktereacute uacutepravu referenda obsahujiacute

Druhaacute kapitola je věnovaacutena platneacute praacutevniacute uacutepravě referenda v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu Referenda jsou v Českeacute republice upravena na krajskeacute a miacutestniacute uacuterovni přičemž zaacutekonnaacute uacuteprava na obou uacuterovniacutech je velmi podobnaacute a vzhledem k praxi se tato kapitola zaměřuje předevšiacutem na zaacutekonnou uacutepravu miacutestniacuteho referenda

Třetiacute kapitola se již zabyacutevaacute praacutevniacute uacutepravou referenda z pohledu jakaacute by měla resp mohla byacutet a zaacuteroveň poukazuje na aktuaacutelniacute legislativniacute snahu a zavedeniacute referenda na celostaacutetniacute uacuterovni v Českeacute republice

Posledniacute čtvrtaacute kapitola se již z většiacute čaacutesti odprošťuje od platneacute praacutevniacute uacutepravy a zabyacutevaacute se obecnyacutemi naacutezory a argumentaciacute směřujiacuteciacute jak pro tak i proti referendu jako institutu přiacutemeacute demokracie ktereacute se často objevujiacute v politickyacutech diskuziacutech v ČR


12

Pro vypracovaacuteniacute teacuteto praacutece byla zvolena metoda analyacutezy praacutevniacutech předpisů komparace praacutevniacute uacutepravy mezi staacutety za současneacuteho využitiacute odbornyacutech publikaciacute a odbornyacutech člaacutenků 1 VYMEZENIacute PŘIacuteMEacute DEMOKRACIE A REFERENDA JAKO JEJIacuteHO ZAacuteKLADNIacuteHO

INSTITUTU

Přiacutemaacute demokracie je jednou z demokratickyacutech forem vlaacutednutiacute stojiacuteciacute proti zastupitelskeacute demokracii od ktereacute je odlišovaacutena mnoha definicemi Pojem přiacutemeacute demokracie byacutevaacute často definovaacuten jako demokratickyacute způsob vlaacutednutiacute kde veškerou staacutetniacute moc vykonaacutevaacute lid přiacutemo a nezprostředkovaně Naopak v zastupitelskeacute demokracii se tomu lid činiacute praacutevě zprostředkovaně a to svobodnou volbou svyacutech zaacutestupců Moderniacute podobu přiacutemeacute demokracie naacutem však tato definice rozhodně nevymezuje proto je třeba si přiacutemou demokracii bliacuteže vyspecifikovat

V současneacute době termiacuten přiacutemeacute demokracie neniacute v demokratickyacutech staacutetech chaacutepaacuten jako ucelenyacute systeacutem na ktereacutem by staacutel celyacute uacutestavniacute systeacutem daneacuteho staacutetu nyacutebrž jako soubor určityacutech naacutestrojů a institutů skrze ktereacute se lid může podiacutelet na vyacutekonu staacutetniacute moci přiacutemo Z toho lze tedy řiacuteci že moderniacute staacutety zpravidla stojiacute na zastupitelskeacute demokracii ale za určityacutech okolnostiacute a v určityacutech přiacutepadech připouštiacute přiacutemeacute rozhodovaacuteniacute lidu za pomoci institutů přiacutemeacute demokracie Tyto instituty pak tvořiacute jakyacutesi bdquodoplněkldquo reprezentativniacute demokracie2 2 REFERENDUM V ČR DE LEGE LATA

Tato kapitola se již zaměřiacute pouze na referendum a na jeho platnou praacutevniacute uacutepravu v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu kteryacute se vyskytuje ve 3 podobaacutech Referendum miacutestniacute krajskeacute a celostaacutetniacute přičemž pozornost bude věnovaacutena předevšiacutem institutu miacutestniacuteho referenda kteryacute je nejznaacutemějšiacutem a nejpoužiacutevanějšiacutem

21 Vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda

Jako hlavniacute a vyacutelučnyacute orgaacuten kteryacute může miacutestniacute referendum vyhlaacutesit je zastupitelstvo jakožto vrcholnyacute orgaacuten samospraacutevneacuteho celku3 Nicmeacuteně existujiacute dva zaacutekladniacute způsoby vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda ktereacute rozeznaacutevaacute zaacutekon o miacutestniacutem referendu Prvniacute způsob je vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda na naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru a druhyacute způsob je vyhlaacutešeniacute zastupitelstvem z vlastniacute činnosti

Ve vyacuteše uvedenyacutech dvou resp třech způsobech vyhlašuje miacutestniacute referendum zastupitelstvo Existuje však i možnost že miacutestniacute referendum vyhlaacutesiacute krajskyacute soud v situaci kdy se zastupitelstvo zdraacutehaacute rozhodnout o vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda4 211 Vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda na naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru

V tomto přiacutepadě vyhlašuje miacutestniacute referendum zastupitelstvo ale nejednaacute se o projev vůle politickyacutech představitelů Vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda je zde podpořeno určityacutem počtem podpisů opraacutevněnyacutech osob občanů daneacute obce v naacutevrhu přiacutepravneacuteho vyacuteboru a neexistujiacute-li žaacutedneacute zaacutekonneacute důvody pro nevyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda zastupitelstvo jej vyhlaacutesit musiacute V tomto ohledu lze chaacutepat naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru jako petici bdquosui generisldquo5 Předně je důležiteacute vymezit si co to je přiacutepravnyacute vyacutebor Přiacutepravnyacute vyacutebor je orgaacuten tvořenyacute minimaacutelně třemi fyzickyacutemi osobami ktereacute jsou opraacutevněnyacutemi hlasovat v přiacutepadneacutem miacutestniacutem referendu Z těchto osob si přiacutepravnyacute vyacutebor zvoliacute zmocněnce kteryacute jednaacute jmeacutenem přiacutepravneacuteho vyacuteboru

Existuje ještě zvlaacuteštniacute typ přiacutepravneacuteho vyacuteboru v přiacutepadě iniciace referenda o odděleniacute čaacutesti obce kteryacute upravuje již zaacutekon o obciacutech I tento přiacutepravnyacute vyacutebor musiacute byacutet tvořen minimaacutelně třemi fyzickyacutemi osobami opraacutevněnyacutemi hlasovat v miacutestniacutem referendu a pokud je jeho počet většiacute musiacute byacutet vždy lichyacute což neniacute vyžadovaacuteno od obecneacuteho přiacutepravneacuteho vyacuteboru6

Součaacutestiacute naacutevrhu přiacutepravneacuteho vyacuteboru resp jeho přiacutelohou je i podpisovaacute listina s očiacuteslovanyacutemi podpisovyacutemi archy7 Podpisovaacute listina musiacute obsahovat některeacute naacuteležitosti jako samotnyacute naacutevrh a to

2 KLIacuteMA Karel Teorie veřejneacute moci (vlaacutednutiacute) Praha ASPI 2003 s 199 ISBN 8086395782 3 Člaacutenek 101 uacutestavniacuteho zaacutekona č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky 4 Srov sect57 odst 1 piacutesm b) zaacutekona č 222004 Sb zaacutekon o miacutestniacutem referendu 5 Srov HENDRYCH Dušan Praacutevnickyacute slovniacutek 3 podstatně rozš vyd V Praze CH Beck 2009 s 685-686 Beckovy odborneacute slovniacuteky ISBN 978-80-7400-059-1 6 RIGEL F Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou Vyd 1 Praha Leges 2011 99 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 7 sect10 odst 2 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu

13

označeniacute uacutezemiacute zněniacute otaacutezek jmeacutena a přiacutejmeniacute členů přiacutepravneacuteho vyacuteboru a jejich trvalyacute pobyt ale naviacutec i poučeniacute pro přiacutepadneacute podporovatele miacutestniacuteho referenda8

Splněniacutem vyacuteše uvedenyacutech naacuteležitostiacute podpisovyacutech archů může začiacutet sběr podpisů Opraacutevněnaacute osoba do podpisoveacuteho archu uvede sveacute jmeacuteno přiacutejmeniacute datum narozeniacute adresu a připojiacute vlastnoručniacute podpis 9 Důležiteacute je aby uvedeneacute uacutedaje byli čitelneacute a uacuteplneacute 10 Opraacutevněneacute osoby se určujiacute podle stavu k 11 toho roku ve ktereacutem byl podaacuten naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru11

Minimaacutelniacute počet podpisů stanovuje zaacutekon přičemž se odlišuje podle velikosti obce naacutesledovně bdquodo 3 000 obyvatel min 30 opraacutevněnyacutech osob do 20 000 obyvatel min 20 opraacutevněnyacutech osob do 200 000 obyvatel min 10 opraacutevněnyacutech osob nad 200 000 obyvatel min 6 opraacutevněnyacutech osobldquo 12

Takto stanovenyacute poměr počtu obyvatel k potřebneacutemu počtu podpisů je dle autora považovaacuten za nevyvaacuteženyacute a bude podrobně rozebraacuten v čaacutesti de lege ferenda

Po sběru podpisů přiacutepravnyacute vyacutebor předložiacute svůj naacutevrh obecniacutemu uacuteřadu uacuteřadu městskeacute čaacutesti nebo městskeacuteho obvodu nebo magistraacutetu hlavniacuteho města Prahy nebo magistraacutetu uacutezemně členěneacuteho statutaacuterniacuteho města Přiacuteslušnyacute uacuteřad podanyacute naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru posoudiacute do 15 dnů ode dne podaacuteniacute naacutevrhu Pokud přiacuteslušnyacute uacuteřad neshledaacute v naacutevrhu žaacutedneacute nedostatky vyrozumiacute o tom po uplynutiacute patnaacutectidenniacute lhůty zmocněnce přiacutepravneacuteho vyacuteboru Pokud nedostatky shledaacute pak zmocněnce vyzve k odstraněniacute vad a stanoviacute lhůtu pro jejich odstraněniacute kteraacute nesmiacute byacutet kratšiacute než 7 dniacute Pokud však přiacuteslušnyacute uacuteřad neučiniacute nic to znamenaacute že neoznaacutemiacute zmocněnci že je naacutevrh bezvadnyacute nebo nevyzve k odstraněniacute vad do 30 dnů od podaacuteniacute naacutevrhu maacute se fikciacute za to že je naacutevrh bezvadnyacute Bezvadnyacute naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru předložiacute rada k projednaacuteniacute zastupitelstvu na jejiacutem nejbližšiacutem zasedaacuteniacute V přiacutepadě obciacute kde neniacute rada zřiacutezena předklaacutedaacute bezvadnyacute naacutevrh zastupitelstvu starosta13

Zastupitelstvo pak může o miacutestniacutem referendu rozhodnout třemi způsoby Prvniacutem je že zastupitelstvo miacutestniacute referendum vyhlaacutesiacute a zaacuteroveň stanoviacute den jeho konaacuteniacute nejdřiacuteve 90 dnů po jeho vyhlaacutešeniacute pokud přiacutepravnyacute vyacutebor nestanoviacute pozdějšiacute datum Druhyacutem způsobem je že zastupitelstvo referendum nevyhlaacutesiacute protože o navrženeacute otaacutezce nelze referendum konat Pak je ještě daacutena možnost přiacutepravneacuteho vyacuteboru domaacutehat se soudniacute ochrany kdy soud může ve prospěch přiacutepravneacuteho vyacuteboru rozhodnout o vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda14 A posledniacutem způsobem je že zastupitelstvo samo věcně rozhodne o navrženeacute otaacutezce bez konaacuteniacute referenda O takoveacutem rozhodnutiacute musiacute zastupitelstvo neprodleně vyrozumět zmocněnce přiacutepravneacuteho vyacuteboru Prohlaacutesiacute-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů od doručeniacute vyrozuměniacute že na konaacuteniacute miacutestniacuteho referenda trvaacute musiacute zastupitelstvo na sveacutem nejbližšiacutem zasedaacuteniacute miacutestniacute referendum vyhlaacutesit15 212 Vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda zastupitelstvem obce

Tento způsob vyhlaacutešeniacute se od předchoziacuteho odlišuje tiacutem že zastupitelstvo vyhlašuje miacutestniacute referendum z vlastniacuteho podnětu aniž by byl podaacuten naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru Zastupitelstvo může svyacutem usneseniacutem vyhlaacutesit konaacuteniacute miacutestniacuteho referenda pokud se tak usnese nadpolovičniacute většina všech zastupitelů (prostaacute většina) přičemž ve sveacutem usneseniacute musiacute uveacutest naacuteležitosti podle sect10 odst 1 piacutesm a) až d)16 Jde o vymezeniacute uacutezemiacute stanoveniacute otaacutezek a odhad naacutekladů na konaacuteniacute miacutestniacuteho referenda a realizaci přijateacuteho rozhodnutiacute a způsob uacutehrady

Zvlaacutešť důležityacute je způsob vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda Aby bylo miacutestniacute referendum vyhlaacutešeno musiacute dojiacutet k vyvěšeniacute na uacuteředniacute desce obecniacuteho uacuteřadu po dobu 15 dnů a v přiacutepadě

8 sect11 odst 1 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 9 sect11 odst 2 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 10 Srov Usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Českyacutech Budějoviciacutech ze dne 31 3 2006 čj 10 Ca 372006 11 sect55 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 12 sect 8 odst 2 zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 13 RIGEL F Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou Vyd 1 Praha Leges 2011 116 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 14 sect57 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 15 sect 13 odst 3 zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 16 Občanskeacute aktivity Miacutestniacute referendum MINISTERSTVO VNITRA ČESKEacute REPUBLIKY Ministerstvo vnitra [online] [cit 2014-02-23] Dostupneacute z httpwwwmvcrczclanekobcanske-aktivity-118893aspx

14

statutaacuterniacutech měst na uacuteředniacute desce magistraacutetu a na uacuteředniacutech deskaacutech uacuteřadů všech městskyacutech čaacutestiacute teacutež po dobu 15 dnů17 22 Platnost a zaacutevaznost miacutestniacuteho referenda

Platnost i zaacutevaznost představujiacute vyacuteznamneacute důsledky miacutestniacuteho referenda Platnost rozhodnutiacute v miacutestniacutem referendu je polyseacutemantickyacutem pojmem kteryacute znamenaacute jednak skutečnost že soudem nebyla vyslovena neplatnost a jednak že byla dosažena minimaacutelniacute hranice potřebneacute uacutečasti v miacutestniacutem referendu (kvorum)18 Zaacutevaznost pak znamenaacute že rozhodnutiacute přijateacute v miacutestniacutem referendu musejiacute respektovat orgaacuteny obce a zaacuteroveň jsou povinny učinit všechny potřebneacute kroky k tomu aby naplnili ciacutele vypliacutevajiacuteciacute z takoveacuteho rozhodnutiacute Praacutevě uacuteprava kvora pro platnost miacutestniacuteho referenda je předmětem mnoha diskuziacute jejichž vyacutesledkem byacutevaacute toto kvorum zvyšovat nebo naopak snižovat V Českeacute republice se toto kvorum několikraacutet změnilo až novelou z roku 2008 kteraacute přinesla i změny tyacutekajiacuteciacute se kvora co do zaacutevaznosti rozhodnutiacute pro orgaacuteny obce se ustaacuteli kvorum na 35 pro platnost a 25 pro zaacutevaznost19

Oproti kvoru pro platnost a zaacutevaznost obecneacuteho miacutestniacuteho referenda ktereacute se historicky měnilo zůstalo beze změny kvorum v přiacutepadě miacutestniacuteho referenda tyacutekajiacuteciacuteho se odděleniacute čaacutesti obce sloučeniacute obciacute nebo připojeniacute obce k jineacute obci Jak jsem již poznamenal vyacuteše pro miacutestniacute referendum o odděleniacute čaacutesti obce a stejně tak o sloučeniacute obciacute anebo o připojeniacute obce k jineacute obci platiacute že rozhodnutiacute je zaacutevazneacute jestliže pro něj hlasovala nadpolovičniacute většina opraacutevněnyacutech osob20 Dle naacutezoru autora je takto stanoveneacute kvorum dobreacute a to z toho důvodu že rozděleniacute obce je velmi zaacutevažnyacutem krokem ke ktereacutemu by nemělo dochaacutezet často a nižšiacute kvorum by zde mohlo způsobit snadnyacute vznik čiacutem daacutel tiacutem menšiacutech obciacute což rozhodně neniacute uacutemyslem zaacutekonodaacuterce 21 3 REFERENDUM V ČR DE LEGE FERENDA

Na zaacutekladě rozebraacuteniacute vybranyacutech otaacutezek referenda podle platneacute praacutevniacute uacutepravy (zaacutekona o miacutestniacutem referendu) v předchoziacute kapitole bude tato kapitola zaměřena na tyto otaacutezky z pohledu toho jak by mohly byacutet upraveny do budoucna Druhaacute čaacutest teacuteto kapitoly bude věnovaacutena aktuaacutelniacute legislativniacute snaze o zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda a rozboru navrhovaneacute praacutevniacute uacutepravy z pohledu uacutestavniacuteho pořaacutedku ČR a ve srovnaacuteniacute s historickyacutemi legislativniacutemi naacutevrhy

31 Naacutevrhy legislativniacutech změn v zaacutekoně o miacutestniacutem referendu

Zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu je kvalitniacute praacutevniacute uacuteprava Tato kvalita je daacutena předevšiacutem jejiacutem viacutece jak desetiletyacutem praacutevniacutem životem kdy byla několikraacutet novelizovaacutena na zaacutekladě podnětů ktereacute přinesla praxe použiacutevaacuteniacute teacuteto praacutevniacute uacutepravy I přes to lze ovšem vytknout určiteacute nedostatky resp daacutet určiteacute podněty na legislativniacute změnu

Jako prvniacute nedostatek je možneacute spatřovat v počtu podpisů ktereacute jsou potřeba pro iniciaci miacutestniacuteho referenda Zaacutekon o miacutestniacutem referendu upravuje minimaacutelniacute počet osob uvedenyacute procentuaacutelně ktereacuteho je nutneacute dosaacutehnout pro iniciaci miacutestniacuteho referenda22 Hlavniacute nedostatek takoveacute uacutepravy spočiacutevaacute v tom že v malyacutech obciacutech do 3000 obyvatel je zapotřebiacute k iniciaci miacutestniacuteho referenda 30 podpisů opraacutevněnyacutech osob což je viacutece podpisů než jakyacute je počet hlasů nutnyacutech pro zaacutevaznost referenda23 Počet osob je uveden procentuaacutelně k počtu obyvatel obce což v praxi znamenaacute že i v menšiacute obci může byacutet zapotřebiacute viacutece podpisů než v obci většiacute Např v obci ve ktereacute žije 201 000 obyvatel je potřeba 12 060 podpisů opraacutevněnyacutech osob a v obci kde žije bdquojenldquo 199 000 obyvatel je třeba 19 900 podpisů opraacutevněnyacutech osob I přes tento rozdiacutel jsou hranice stanoveny v celku spraacutevně s vyacutejimkou těch menšiacutech obciacute

17 sect14 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 18 RIGEL F Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou Vyd 1 Praha Leges 2011 191 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 19 BŘEŇ Jan Miacutestniacute referendum Novaacute pravidla pro jeho platnost a zaacutevaznost Deniacutek veřejneacute spraacutevy Veřejnaacute spraacuteva online [online] 2009 [cit 2014-02-23] Dostupneacute z httpdenikobceczclanekaspid=6352602 20 sect21 zaacutek č 1282000 Sb o obciacutech (obecniacute zřiacutezeniacute) a sect48 odst 3 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 21 RIGEL F Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou Vyd 1 Praha Leges 2011 33 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 22 Bliacuteže viz sect 8 odst 2 zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 23 Srov sect8 a sect48 odst 3 zaacutekona č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu

15

Je možneacute teacutež stanovit pevnou procentuaacutelniacute hranici počtu podpisů pro iniciaci referenda bez ohledu na velikost obciacute podobně jako na Slovensku Slovenskaacute praacutevniacute uacuteprava (zaacutekon č3691990 Zb o obecnom zriadeniacute) žaacutedneacute procentuaacutelniacute kategorie roztřiacuteděneacute podle počtu obyvatel neznaacute a stanovuje jednotnou procentuaacutelniacute hranici 30 24 Takovaacute uacuteprava ovšem neniacute vhodnaacute a to předevšiacutem ve vztahu k většiacutem městům kde může iniciace bdquozdolaldquo byacutet prakticky nemožnaacute což by ve sveacute podstatě omezilo praacutevo dle čl 21 Listiny podiacutelet se na spraacutevě věciacute veřejnyacutech Naopak sniacuteženiacute jednotneacute procentuaacutelniacute hranice by nastal probleacutem naopak v malyacutech obciacutech kde by byla potenciaacutelniacute hrozba zneužiacutevaacuteniacute institutu miacutestniacuteho referenda V českeacute praacutevniacute uacutepravě by určitě nebylo na škodu pokud by se jak hranice počtu opraacutevněnyacutech osob tak i rozděleniacute obciacute podle počtu obyvatel trochu pozměnili nicmeacuteně jakyacutesi bdquozaacutekladldquo by měl zůstat zachovaacuten Dle naacutezoru autora se jako nejvhodnějšiacute model jeviacute rozděleniacute obciacute k počtu podpisů naacutesledujiacuteciacutem způsobem do 3000 obyvatel ndash 20 opraacutevněnyacutech osob do 10 000 obyvatel ndash 15 opraacutevněnyacutech osob do 100 000 obyvatel ndash 10 opraacutevněnyacutech osob nad 100 000 obyvatel ndash 8 opraacutevněnyacutech osob

V tomto modelu je poměr mezi velikostiacute obci a mezi procentem podpisů opraacutevněnyacutech osob co viacutece spravedlivyacute25 Tento způsob rozděleniacute by vedl u některyacutech obciacute ke zvyacutešeniacute nutneacuteho počtu podpisů nicmeacuteně toto zvyacutešeniacute by bylo přijatelneacute s ohledem na odstraněniacute jisteacute nevyrovnanosti mezi většiacutemi a menšiacutemi obcemi

Druhyacute nedostatek souvisiacute opět s iniciaciacute referenda a tyacutekaacute kontroly navrženeacute otaacutezky v naacutevrhu přiacutepravneacuteho vyacuteboru Podle platneacute praacutevniacute uacutepravy k teacuteto kontrole dochaacuteziacute až ex post zastupitelstvem

obce to znamenaacute po sběru veškeryacutech podpisů a po veškereacutem projednaacutevaacuteniacute na obecniacutem uacuteřadu Tato uacuteprava může veacutest a v praxi i často vede ke zbytečně vynaloženyacutem naacutekladům iniciaacutetory referenda se sběrem podpisů neboť naacutesledně může dojiacutet k tomu že zastupitelstvo referendum nevyhlaacutesiacute protože o navrženeacute otaacutezce miacutestniacute referendum nelze konat Toto odmiacutetaveacute rozhodnutiacute resp nemožnost konat referendum může spočiacutevat v jazykově technicky špatneacute formulaci otaacutezky což může byacutet opravdu drobnaacute snadno napravitelneacute chyba Proto stojiacute minimaacutelně za uvaacuteženiacute zda by nebylo vhodnějšiacute aby navrženou otaacutezku předklaacutedal přiacutepravnyacute vyacutebor zastupitelstvu ex ante před sběrem podpisů protože pokud by zastupitelstvo rozhodlo že o navrženeacute otaacutezce lze konat referendum tak by naacutesledně přiacutepravnyacute vyacutebor mohl zahaacutejit sběr podpisů teacuteměř bdquobez obavldquo ze zbytečně vynaloženyacutech naacutekladů Zamezilo by se tak vyacuteše uvedenyacutem komplikaciacutem a byl by zde zaacuteroveň prostor pro přeformulovaacuteniacute otaacutezky popř jejiacute změnu což podle aktuaacutelniacute praacutevniacute uacutepravy kdy zastupitelstvo obce vyhlaacutešeniacute miacutestniacuteho referenda svyacutem rozhodnutiacutem odmiacutetne již možneacute neniacute26

Dalšiacute čaacutest platneacute praacutevniacute uacutepravy kterou je důležiteacute se zabyacutevat a kde jsou spatřovaacuteny nedostatky je uacuteprava platnosti a zaacutevaznosti miacutestniacuteho referenda Hranici 25 všech opraacutevněnyacutech osob pro zaacutevaznost referenda lze dle autora považovat jako spraacutevně nastavenou neboť zabraňuje prosazeniacute naacutezoru menšiacute (až opravdu maleacute) skupiny obyvatel obce kteraacute by rozhodnutiacute v referendu nedaacutevala teacuteměř žaacutednou legitimitu Hranice 35 pro platnost referenda je dle autora teacutež v celku odpoviacutedajiacuteciacute nicmeacuteně je třeba braacutet v uacutevahu naacutezor kteryacute řiacutekaacute že tato hranice by se měla sniacutežit z toho důvodu že v některyacutech obciacutech se teacuteto hranice nedosahuje ani ve volbaacutech do obecniacuteho zastupitelstva tudiacutež nelze očekaacutevat že uacutečast v miacutestniacutem referendu by přesaacutehla tuto hranici Autor s tiacutemto naacutezorem absolutně nesouhlasiacute protože pokud přijmeme ten argument že jsou zde obce ve kteryacutech neniacute zaacutejem hlasovat v komunaacutelniacutech volbaacutech a nelze tudiacutež očekaacutevat že by v takovyacutech obciacutech došlo k zaacutejmu hlasovat v miacutestniacutem referendu tak nelze ve stejneacute miacuteře očekaacutevat že by v takovyacutech obciacutech došlo k iniciaci miacutestniacuteho referenda občany takoveacute obce kteřiacute nemajiacute zaacutejem o komunaacutelniacute politiku V přiacutepadě že by referendum iniciovalo zastupitelstvo např o nějakeacute zaacutevažnějšiacute miacutestniacute problematice (vyacutestavba bouraacuteniacute budov apod) lze zcela legitimně očekaacutevat naacuterůst počtu hlasujiacuteciacutech osob neboť tyto probleacutemy nebyacutevajiacute obecně občanům lhostejneacute A pokud by i v tomto přiacutepadě došlo nedosaženiacute teacuteto hranice může miacutet vyacutesledek referenda konzultativniacute doporučujiacuteciacute charakter pro zastupitelstvo ktereacute může reflektovat naacutezor těch obyvatel kteřiacute v miacutestniacutem referendu hlasovali a kteryacutem nejsou miacutestniacute zaacuteležitosti lhostejneacute Zaacutevěrem je tedy možneacute řiacuteci že nezaacutejem občanů o

24 LAacuteŠTIC Erik Uacutezemnaacute samospraacuteva Bratislava Univerzita Komentskeacuteho 2010 47-48 s ISBN 978-80-223-2827-2 Dostupneacute z httpwwwfphilunibaskfileadminuser_uploadeditorskpolpublikacie2010_ucebny_textpdf 25 Bliacuteže viz Přiacuteloha tabulka č 2 26 Srov a naacutevrhy změn PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 67 ISBN 8073577003

16

komunaacutelniacute politiku v některyacutech obciacutech nemůže byacutet důvodem pro změnu praacutevniacute uacutepravy konkreacutetně o sniacuteženiacute 35 hranice pro platnost referenda 32 Legislativniacute snahy o zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda

Ve sveacute podstatě je referendum v Českeacute republice zaacuteležitostiacute předevšiacutem obciacute popř krajů Pokud však chceme mluvit o referendu na celostaacutetniacute uacuterovni znaacute českyacute praacutevniacute řaacuted jen již několikraacutet zmiacuteněneacute ad hoc referendum o přistoupeniacute k EU Jinaacute platnaacute praacutevniacute uacuteprava celostaacutetniacuteho referenda v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu neexistuje Veškereacute pokusy o jeho zavedeniacute zůstaly pouze ve formě pokusu resp legislativniacuteho naacutevrhu Historicky bylo v ČR těchto pokusů zhruba kolem patnaacutecti přičemž některeacute pokusy lze považovat za viacutece kvalitniacute některeacute zase za meacuteně kvalitniacute Prvniacute pokusy o zavedeniacute obecneacuteho celostaacutetniacuteho referenda se začaly objevovat již v průběhu prvniacuteho volebniacuteho obdobiacute Poslaneckeacute sněmovny kde byly podaacuteny celkem 3 legislativniacute naacutevrhy pochaacutezejiacuteciacutech z diacutelny levicovyacutech stran Nutno řiacuteci že se často jednalo o nekoncepčniacute naacutevrhy ktereacute by bylo možneacute na dnešniacute politickeacute sceacuteně označit jako lehce populistickeacute27

321 Vlaacutedniacute naacutevrh uacutestavniacuteho zaacutekona o celostaacutetniacutem referendu 201528

Po tom co se Sobotkův kabinet ostře ohradil proti Okamurovo navrhovaneacute uacutepravě a po zamiacutetnutiacute naacutevrhu v Poslaneckeacute sněmovně prohlaacutesil premieacuter Bohuslav Sobotka že vlaacuteda do konce roku 2014 předložiacute vlastniacute naacutevrh uacutestavniacuteho zaacutekona o celostaacutetniacutem referendu Na podzim roku 2014 byl ministrem Jiřiacutem Dienstbierem zpracovaacuten konkreacutetniacute naacutevrh zaacutekona kteryacute byl ke konci roku 2014 předložen Legislativniacute radě vlaacutedy k jejiacutemu projednaacuteniacute Od tohoto okamžiku se s naacutevrhem doposud nic nestalo neboť Legislativniacute rada vlaacutedy již dvakraacutet na svyacutech zasedaacuteniacutech jednaacuteniacute o naacutevrhu uacutestavniacuteho zaacutekona přerušila V souvislosti s aktuaacutelniacutem projednaacutevaacuteniacutem je třeba se podiacutevat na to s čiacutem novyacutem tento naacutevrh přichaacuteziacute a jakaacute uacuteskaliacute obsahuje Navrhovanyacute uacutestavniacute zaacutekon o celostaacutetniacutem referendu je podobně jako předchoziacute naacutevrh hnutiacute Uacutesvit přiacutemeacute demokracie členěn na tři čaacutesti a třinaacutect člaacutenků Co se však tyacuteče obsahu jsou tyto naacutevrhy od sebe velmi odlišneacute

Aktuaacutelniacute naacutevrh při vymezeniacute toho o čem lze v referendu hlasovat jde opačnou cestou než předchoziacute naacutevrh a to negativniacutem taxativniacutem vymezeniacutem o čem hlasovat nelze Jednaacute se předevšiacutem o zasahovaacuteniacute do soudniacute moci do legislativniacuteho procesu do pravomoci ČNB i NKUacute atd V tomto ohledu je možneacute řiacuteci že aktuaacutelně navrhovanaacute praacutevniacute uacuteprava je mnohem přiacutesnějšiacute co se tyacuteče teacutemat o kteryacutech lze v referendu rozhodnout Napřiacuteklad oproti předchoziacutemu naacutevrhu vyacuteslovně zakazuje zasahovaacuteniacute referendem do legislativniacuteho procesu což znamenaacute že referendem nelze blokovat přijetiacute zaacutekona ale lze jiacutem legislativniacute proces zahaacutejit

Co se tyacuteče iniciace referenda tak aktuaacutelniacute naacutevrh umožňuje iniciaci jak shora tak zdola přičemž je oproti předchoziacutemu naacutevrhu mnohem přiacutesnějšiacute Předchoziacute naacutevrh jak již bylo zmiacuteněno vyacuteše umožňoval podat naacutevrh na konaacuteniacute referenda skrze tzv bdquoiniciativuldquo pod kterou je shromaacutežděno alespoň 100 000 podpisů Novyacute naacutevrh řiacutekaacute že bdquoNaacutevrh na konaacuteniacute referenda je opraacutevněn podat každyacute občan Českeacute republiky nebo skupina občanů Českeacute republiky kteřiacute dosaacutehli věku 18 let ke dni podaacuteniacute naacutevrhu na konaacuteniacute referenda podpořiacute-li jejich naacutevrh petice podepsanaacute nejmeacuteně 250 000 občany Českeacute republiky kteřiacute dosaacutehli věku 18 let ke dni podaacuteniacute naacutevrhu na konaacuteniacute referendaldquo29 Zde můžeme navrhovanou praacutevniacute uacutepravu srovnat s čl 56 odst 5 Uacutestavy kteryacute řiacutekaacute že bdquoNavrhovat kandidaacuteta je opraacutevněn každyacute občan Českeacute republiky kteryacute dosaacutehl věku 18 let podpořiacute-li jeho naacutevrh petice podepsanaacute nejmeacuteně 50 000 občany Českeacute republiky opraacutevněnyacutemi volit prezidenta republiky (hellip)ldquo30 Hranice 50 000 podpisů pro navrženiacute tzv občanskeacuteho kandidaacuteta se ukaacutezala v roce 2013 jako dosti problematickou a to předevšiacutem z toho důvodu že provaacuteděciacute předpis byl schvalovaacuten na posledniacute chviacuteli Hranice 250 000 podpisů u navrhovaneacuteho zaacutekona představuje ten stejnyacute probleacutem jako v přiacutepadě prezidentskyacutech voleb umocněnyacute naviacutec absenciacute provaacuteděciacuteho předpisu neboť neniacute jasně stanovena kontrola takoveacuteho počtu což v praxi může opět veacutest ke zmatkům a zbytečnyacutem průtahům

V člaacutenciacutech 4 a 5 navrhovaneacuteho uacutestavniacuteho zaacutekona je stanoveno že naacutevrh na konaacuteniacute referenda se podaacutevaacute vlaacutedě kteraacute jej předklaacutedaacute k posouzeniacute Uacutestavniacutemu soudu ČR Bohužel je zde

27 Srov a naacutevrhy změn PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 93 - 101 ISBN 8073577003 28 Uacuteplneacute zněniacute aktuaacutelniacute naacutevrhu uacutestavniacuteho zaacutekona je součaacutestiacute přiacutelohy č 3 29 Srov Čl 4 naacutevrhu uacutestavniacuteho zaacutekona o celostaacutetniacutem referendu (přiacuteloha č 2) 30 Srov Čl 56 odst 5 uacutestavniacuteho zaacutekona č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky

17

opět stanoveno že Uacutestavniacute soud by měl posuzovat soulad naacutevrhu na konaacuteniacute referenda s navrhovanyacutem zaacutekonem a nikoliv s uacutestavniacutem pořaacutedkem což je stejneacute jak u předchoziacuteho naacutevrhu

Po kontrole Uacutestavniacutem soudem pokud byl vysloven soulad vyhlašuje referendum prezident a to tak aby se konalo nejdřiacuteve 90 dnů a nejpozději 120 dnů ode dne jeho vyhlaacutešeniacute Tato ustanoveniacute umožňujiacute delšiacute lhůtu na konaacuteniacute než zaacutekon o miacutestniacutem referendu což je určitě spraacutevneacute neboť lhůta na konaacuteniacute referenda by měla sloužit jako lhůta pro informačniacute kampaň pro občany Je tedy nutneacute si uvědomit že informačniacute kampaň na celostaacutetniacute uacuterovni by byla finančně a i časově naacuteročnějšiacute než u referenda miacutestniacuteho proto je potřeba určitě delšiacute lhůty otaacutezkou je zda 120 dnů je dostačujiacuteciacute Na to naacutem může daacutet odpověď pouze praxe

Velmi stěžejniacute problematikou u referend obecně je jak je již zmiacuteněno v čaacutesti 24 teacuteto praacutece platnost a zaacutevaznost referenda Aktuaacutelniacute naacutevrh praacutevniacute uacutepravy se s touto problematikou vypořaacutedaacutevaacute podobně jak zaacutekon o miacutestniacutem referendum když v čl 8 stanovuje že bdquoV referendu je rozhodnutiacute přijato pokud nadpolovičniacute většina hlasujiacuteciacutech a současně nejmeacuteně 25 všech občanů opraacutevněnyacutech v referendu hlasovat odpověděla na otaacutezku položenou v referendu kladně nebo zaacuteporněldquo31 Takto stanoveneacute kvorum je v zaacutesadě v pořaacutedku ovšem probleacutem nastaacutevaacute se zaacutevaznostiacute s pohledu subjektu kteryacute maacute byacutet rozhodnutiacutem vaacutezaacuten Podle navrhovaneacuteho uacutestavniacuteho zaacutekona jsou tyto orgaacuteny dva Prvniacutem a tiacutem hlavniacutem je vlaacuteda kteraacute je aktivně vaacutezaacutena k provedeniacute vyacutesledku referenda Druhyacutem orgaacutenem je Poslaneckaacute sněmovna kteraacute je vaacutezaacutena negativně že po dobu sveacuteho volebniacuteho obdobiacute nejdřiacuteve však do 3 let od konaacuteniacute referenda nepřijme opatřeniacute ktereacute by bylo v rozporu s vyacutesledkem referenda Pokud tedy vyacutesledek aktivně zavazuje pouze vlaacutedu znamenaacute to v praxi to že pokud občaneacute v referendu rozhodnou o změně nějakeacuteho zaacutekona zavazuje vyacutesledek takoveacuteho referenda pouze Vlaacutedu aby naacutevrh takoveacute změny resp Naacutevrh zaacutekona Poslaneckeacute sněmovně kde už tento naacutevrh nemusiacute projiacutet celyacutem legislativniacutem procesem a byacutet schvaacutelen To znamenaacute že finaacutelniacute slovo zde nebudou miacutet občaneacute ale Parlament Potom je třeba se ptaacutet do jakeacute miacutery by naacutem navrhovanaacute praacutevniacute uacuteprava umožňovala vyacutekon staacutetniacute moci přiacutemo 4 KRITIKA ZAVAacuteDĚNIacute REFERENDA JAKO INSTITUTU PŘIacuteMEacute DEMOKRACIE

V souvislosti s vyacuteše uvedenyacutemi naacutevrhy uacutestavniacutech zaacutekonů se jak na půdě poslaneckeacute sněmovny vlaacutedy tak i v odborneacute veřejnosti objevujiacute naacutezory resp argumenty směřujiacuteciacute pro i proti zavedeniacute referenda na celostaacutetniacute uacuterovni Těm nejčastějšiacutem a asi i nejzajiacutemavějšiacutem argumentům bude věnovaacutena tato kapitola ve kteryacutech budou jednotliveacute argumenty podrobně rozebraacuteny 41 Zneužitiacute referenda

Velmi často se lze v diskuziacutech o zavaacuteděniacute referenda setkat s argumenty o jeho možneacutem zneužitiacute kdy voleniacute zaacutestupci by si mohli skrze referendum např o změně uacutestavy usurpovat viacutece moci nebo až dokonce ziacuteskat neomezenou moc Tento argument je velmi zajiacutemavyacute a určitě nelze řiacuteci že takovaacute situaci by byla nereaacutelnaacute neboť v historickeacutem kontextu lze naleacutezt i konkreacutetniacute přiacuteklady takoveacuteho zneužitiacute Pravděpodobně nejznaacutemějšiacutem přiacutekladem pro toto zneužitiacute je Německo kde lid v roce 1934 podpořil v referendu bdquoneomezenou mocldquo Adolfa Hitlera když rozhodl o sjednoceniacute uacuteřadu řiacutešskeacuteho prezidenta a řiacutešskeacuteho kancleacuteře32 Toto zneužitiacute bylo způsobeno jednak silnou a masivniacute nacistickou propagaciacute ale takeacute obnovovaacuteniacutem naacuterodniacuteho ciacutetěniacute německyacutech občanů kteřiacute v teacute době byli bdquoponiacuteženildquo Versailskou miacuterovou smlouvou 33

Nicmeacuteně riziko zneužitiacute nehroziacute pouze u referenda ale takeacute u zastupitelskeacute demokracie Pro konkreacutetniacute přiacuteklad lze uveacutest opět Německo V Německu dostali Adolfa Hitlera k moci praacutevě voleniacute zaacutestupci kteřiacute ho jmenovali řiacutešskyacutem kancleacuteřem a daacutele přijali zaacutekon o zplnomocněniacute34 (tzv bdquoErmaumlchtigungsgesetzldquo) kteryacutem mu udělili neomezenou moc Až když Hitler byla pevně usazena došlo ke konaacuteniacute vyacuteše zmiacuteněneacuteho referenda35

31 Srov Čl 8 zaacutek č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu 32 Uacutečast hlasujiacuteciacutech v referendu byla skoro stoprocentniacute zhruba okolo 95 33 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 133 ISBN 8073577003 34 Dostupneacute z httpwwwdhmdelemohtmldokumenteermaechtigungsgesetzindexhtml 35 VERHULST Joe NIJEBOER Arjen DEOCRACY INTERNATIONAL Priama demokracia fakty a argumenty k zavedeniu občianskej iniciatiacutevy a referenda [online] Brusel 2007 [cit 2013-12-28] ISBN 9789078820055 Dostupneacute z httpwwwpriamademokraciaskfilesverhulst-nijeboer-direct-democracy-slopdf

18

Zaacutevěr je tedy takovyacute že vzestup nacismu a moci Adolfa Hitlera nebyl selhaacuteniacutem lidu nyacutebrž politickyacutech představitelů Referendum zde představovalo pouhyacute ventil nespokojenosti a poniacuteženiacute Němců a samozřejmě podporu nacistickeacute myšlenky ve faacutezi kdy Adolf Hitler už měl velkou podporu a neomezenou moc 42 Zodpovědnost lidu

Tato kritika referend se tyacutekaacute toho že lid by v referendu mohl zamezit přijetiacute zaacutesadniacutech reforem a důležityacutech opatřeniacute Přiacutekladem takoveacuteho zamezeniacute může byacutet Maďarsko kde v roce 2008 byly v referendu odmiacutetnuty poplatky v nemocnici a u leacutekaře a teacutež školneacute na vysokyacutech školaacutech Maďarskaacute vlaacuteda toto rozhodnutiacute vniacutemala velmi negativně a ve sveacutem prohlaacutešeniacute uvedla že toto rozhodnutiacute představuje reaacutelneacute nebezpečiacute pro dalšiacute vlaacutedy ktereacute kvůli tomuto referendu nebudou chtiacutet prosadit tvrdeacute ale důležiteacute reformy protože hroziacute že by takovaacute reforma byla v referendu opět zamiacutetnuta36

Zde je důležiteacute upozornit na fakt že k rušeniacute reforem obecně nedochaacuteziacute skrze referendum nebo jinyacute institut přiacutemeacute demokracie ale předevšiacutem politickyacutemi představiteli a to většinou po volbaacutech kdy nově ustaveneacute politickeacute siacutely majiacute snahu rušit nezdařileacute ale i zdařileacute reformy předchoziacutech vlaacuted nebo odklaacutedajiacute jejich uacutečinnost

K rušeniacute reformniacutech praacutevniacutech předpisů včetně těch prospěšnyacutech nedochaacuteziacute zpravidla prostřednictviacutem institutů přiacutemeacute demokracie ale předevšiacutem v zastupitelskeacute demokracii 43 Finančniacute naacuteročnost

To co je velkou otaacutezkou u referend je jejiacutech finančniacute naacuteročnost V teacuteto kapitole budou podrobně specifikovaacuteny naacuteklady jak přiacutemeacute tak zastupitelskeacute demokracie V zastupitelskeacute demokracii představujiacute naacuteklady voleb vyacutedaje okolo 500 mil Kč37 přičemž je třeba ještě přidat naacuteklady spojeneacute s kampaniacute přiacutespěvky uacutespěšnyacutem politickyacutem stranaacutem38 a staacutelyacute ročniacute přiacutespěvek těmto stranaacutem39 Po teacuteto kalkulaci lze vyčiacuteslit skutečneacute naacuteklady voleb40 Pro lepšiacute představu přiacutespěvek uacutespěšnyacutem politickyacutem stranaacutem celkově činiacute přibližně 500 mil Kč staacutelyacute ročniacute přiacutespěvek pro stranu kteraacute ziacuteskala v posledniacutech volbaacutech minimaacutelně 3 hlasů je 6 mil Kč přičemž tento přiacutespěvek se zvyšuje za každyacutech dalšiacutech i započatyacutech 01 hlasů o 200 tis Kč Pokud však strana ziacuteskaacute viacutece jak 5 hlasů přiacutespěvek se nezvyšuje Celkovyacute přiacutespěvek za rok 2012 pro politickeacute strany a hnutiacute činil dalšiacutech 492 081 667 Kč41 Za rok 2013 pak 468 670 002 Kč42

Pro určeniacute naacutekladů referenda lze vyjiacutet z celostaacutetniacuteho referenda o vstupu Českeacute republiky k Evropskeacute unii Okolo 200 mil Kč bylo určeno na bdquoinformačniacute kampaňldquo kteraacute měla informovat občany o vyacutehodaacutech vstupu Českeacute republiky do Evropskeacute unie Nicmeacuteně informovaacuteniacute občanů skrze tuto kampaň nenylo neutraacutelniacute protože informačniacute kampaň měla na starosti vlaacuteda (politickeacute strany) a přistoupeniacute ČR k Evropskeacute unii bylo vlaacutedniacute prioritou To že kampaň nebyla neutraacutelniacute dokazuje fakt že odpůrci

36 Bliacuteže viz PAŽITNYacute Peter SZALAYOVAacute Angelika Referendum v Maďarsku predstavuje stop štrukturaacutelnym reformaacutem In Health Policy Institute [online] 2008 [cit 2013-12-28] Dostupneacute z httpwwwhpiskhpiskview2471referendum-v-madarsku-predstavuje-stop-strukturalnym-reformamhtml 37 Věcnyacute zaacuteměr volebniacuteho zaacutekona rozeslanyacute ministrem vnitra dne 16112010 do meziresortniacuteho připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute 38 sect85 zaacutekona č 2471995 Sb o volbaacutech do Parlamentu Českeacute republiky 39 sect20 zaacutekona č 4241991 Sb o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech a politickyacutech hnutiacutech 40 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 146 ISBN 8073577003 41 MINISTERSTVO FINANCIacute ČR Přiacutespěvky ze staacutetniacuteho rozpočtu uhrazeneacute politickyacutem stranaacutem a politickyacutem hnutiacutem celkem v roce 2012 2812013 [cit 2015-04-16] Dostupneacute z httpwwwmfcrczcsverejny-sektormonitoringfinancovani-politickych-stranprispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-11146 42 MINISTERSTVO FINANCIacute ČR Přiacutespěvky ze staacutetniacuteho rozpočtu uhrazeneacute politickyacutem stranaacutem a politickyacutem hnutiacutem celkem v roce 2013 2812014 [cit 2015-04-16] Dostupneacute z httpwwwmfcrczcsverejny-sektormonitoringfinancovani-politickych-stranprispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-16647

19

přistoupeniacute z teacuteto vyčleněneacute finančniacute čaacutestky na kampaň nedostali nic43 Původně byly naacuteklady na konaacuteniacute referenda vyčiacutesleny na 500 mil Kč v důvodoveacute zpraacutevě k uacutestavniacutemu zaacutekonu č 5152002 Sb

Po srovnaacuteniacute vyacuteše uvedenyacutech naacutekladů můžeme dojiacutet k zaacutevěru že naacuteklady voleb s připočteniacutem přiacutespěvků politickyacutem stranaacutem jsou mnohem vyššiacute než naacuteklady na konaacuteniacute celostaacutetniacuteho referenda K vyacutesledkům finančniacute naacuteročnosti ovšem nelze dojiacutet takto jednoduchou kalkulaciacute ale je třeba zohlednit ještě dalšiacute skutečnosti I přes tu skutečnost že referendum je finančně meacuteně naacuteročneacute než volby rozhodne referendum většinou pouze o jednu otaacutezku kdežto volby naacutem ustanoviacute zaacutestupce kteřiacute rozhodnou za volebniacute obdobiacute několik otaacutezek Naviacutec je nutneacute staacutele vychaacutezet z moderniacuteho konceptu referenda kdy referendum je pouze doplňkem zastupitelskeacute demokracie a nenahrazuje volby Tudiacutež naacuteklady spojeneacute s konaacuteniacutem referenda se přičiacutetajiacute k naacutekladům voleb a nijak je nenahrazujiacute Zaacutevěrem lze tedy uveacutest že zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda by v přiacutepadě jeho konaacuteniacute s sebou neslo i dalšiacute finančniacute naacuteklady

44 Informovanost lidu

Tento velmi častyacute argument řiacutekaacute že lid nedisponuje dostatečnou miacuterou informovanosti popř i kvalifikace na to aby rozhodoval o politickyacutech popř odbornyacutech otaacutezkaacutech Opět je třeba se na tento naacutezor podiacutevat v širšiacute perspektivě

V prveacute řadě jestliže vychaacuteziacuteme ze zaacutekladniacuteho děleniacute iniciativy referenda to znamenaacute na iniciativu shora zdola je nepravděpodobneacute že by v přiacutepadě iniciativy zdola si sami občaneacute položil otaacutezku o ktereacute by nebyli zcela informovaacuteni

Předmětem hlasovaniacute skrze referendum bude většinou obecně znaacutemaacute problematika na kterou maacute většina lidu nějakyacute naacutezor a tudiacutež o niacute maacute i dostatek informaciacute44 Z opačneacuteho pohledu na tento argument je takeacute diskutabilniacute zda političtiacute představiteleacute disponujiacute vždy dostatečnou kvalifikovanostiacute a informovanostiacute o určiteacute problematice o niacutež majiacute rozhodovat Čiacutem však disponujiacute zcela jistě je širokyacute aparaacutet kteryacute jim maacute dostatek informaciacute o daneacute problematice o ktereacute se rozhoduje poskytnout45 K tomu je pak uzpůsoben i legislativniacute proces kteryacute je jaacutedrem takoveacuteho rozhodovaacuteniacute46

Stejnou informačniacute povinnost ve vztahu k lidu při konaacuteniacute referenda by měla miacutet napřiacuteklad vlaacuteda nebo Parlament Pokud by zde takovaacute povinnost existovala pak lze argument neinformovanosti lidu chaacutepat jako argument selhaacuteniacute vlaacutedy či Parlamentu v jejich povinnosti včas řaacutedně a dostatečně informovat lid 5 ZAacuteVĚR

Referendum jako nejznaacutemějšiacute a nejpoužiacutevanějšiacute institut přiacutemeacute demokracie se v posledniacutech letech stal předmět politickyacutech debat a diskuziacute v souvislosti s jeho zavaacuteděniacutem nebo rozšiřovaacuteniacutem v uacutestavniacutem systeacutemu Při těchto diskuziacutech a předevšiacutem při jeho zavaacuteděniacute do uacutestavniacutech systeacutemů je nutneacute miacutet na paměti že se jednaacute o institut přiacutemeacute demokracie na ktereacute neniacute žaacutednyacute uacutestavniacute systeacutem postaven neboť zaacuteklad uacutestavniacuteho systeacutemu tvořiacute vždy demokracie reprezentativniacute kterou je možneacute obohatit o určiteacute prvky přiacutemeacute demokracie jako napřiacuteklad referendum

Diskuze o zavaacuteděniacute referenda jsou aktuaacutelniacute i v ČR Českyacute praacutevniacute řaacuted sice obsahuje praacutevniacute uacutepravu referenda ale pouze na krajskeacute a miacutestniacute uacuterovni přičemž na celostaacutetniacute uacuterovni obecnaacute uacuteprava absentuje Dominantniacutem je v ČR referendum miacutestniacute ktereacute je upraveno zaacutekonem č 222004 Sb o miacutestniacutem referendu kteryacute je v celku kvalitniacutem zaacutekonem Nicmeacuteně i přes tuto kvalitu lze v teacuteto praacutevniacute uacutepravě spatřovat určiteacute nedostatky jako např minimaacutelniacute hranice počtu podpisů opraacutevněnyacutech osob

43 FIALA Petr a PITROVAacute Markeacuteta Evropskaacute referenda 1 vyd Brno Centrum pro studium demokracie a kultury 2005 s 155 a n ISBN 80-732-5051-9 44 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice Vyd 1 Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 s 144 ISBN 8073577003 45 Nelze předpoklaacutedat že každyacute z poslanců disponoval potřebnyacutemi znalostmi např o uacutečetnictviacute při hlasovaacuteniacute o vlaacutedniacutem naacutevrhu zaacutekona kteryacutem se měniacute zaacutekon č 5631991 Sb o uacutečetnictviacute o ktereacutem bylo rozhodovaacuteno poslaneckou sněmovnou v jejiacutem šesteacutem volebniacutem obdobiacute v roce 2010 sněmovniacute tisk č 17 46 K tomu srov KNAPP Viktor Teorie praacuteva 1 vyd Praha CH Beck 1995 Tvorba praacuteva s 110 a n Praacutevnickeacute učebnice (CH Beck) ISBN 3406401775

20

pro iniciaci referenda kteraacute neniacute zrovna optimaacutelniacute a vyvaacuteženaacute a způsob kontroly navrženeacute otaacutezky zastupitelstvem

Co se tyacuteče iniciace referenda lze za nevhodnou uacutepravu považovat iniciaci referenda skrze naacutevrh přiacutepravneacuteho vyacuteboru kteryacute musiacute byacutet podpořen určityacutem počtem opraacutevněnyacutech osob V kapitole čtvrteacute je pojednaacuteno o teacuteto nevyvaacuteženeacute uacutepravě kteraacute činiacute velkeacute rozdiacutely v počtu potřebnyacutech podpisů u podobně velkyacutech obciacute Spravedlivějšiacute a vyrovnanějšiacute řešeniacute by bylo sniacutežit hranice počtu obyvatel a zaacuteroveň procentuaacutelniacute hranice počtu opraacutevněnyacutech osob Obce by měli byacutet rozděleny na obce do 3000 obyvatel ve kteryacutech by bylo zapotřebiacute nejmeacuteně 20 podpisů opraacutevněnyacutech osob na obce nad 3000 ale do 10 000 obyvatel ve kteryacutech by byla procentuaacutelniacute hranice počtu podpisů již 15 Daacutele na obce nad 10 000 ale do 100 000 obyvatel ve kteryacutech by bylo třeba ziacuteskat podporu 10 opraacutevněnyacutech osob A posledniacute kategoriiacute by tvořili obce nad 100 000 obyvatel ve kteryacutech by bylo zapotřebiacute ziacuteskat podporu 8 opraacutevněnyacutech osob47

Praacutevniacute uacutepravy způsobu kteryacutem se kontroluje zněniacute navrženeacute otaacutezky v naacutevrhu přiacutepravneacuteho vyacuteboru lze teacutež považovat za nevhodnou protože ke kontrole dochaacuteziacute až ex post po sběru podpisů kteryacute představuje určiteacute naacuteklady pro přiacutepravnyacute vyacutebor a v přiacutepadě že zastupitelstvo odmiacutetne referendum vyhlaacutesit protože o navrženeacute otaacutezce nelze referendum konat nemaacute přiacutepravnyacute vyacutebor už žaacutednou možnost otaacutezku změnit a vynaloženeacute uacutesiliacute a naacuteklady na sběr podpisů vejdou vniveč Tudiacutež by bylo dobreacute kdyby ke kontrole dochaacutezelo ex ante zastupitelstvem před sběrem podpisů Pokud by zastupitelstvo řeklo že se referendum o navrženeacute otaacutezce může konat nemohlo by už dojiacutet ze strany přiacutepravneacuteho vyacuteboru ke zbytečně vynaloženyacutem naacutekladům Pokud by zastupitelstvo rozhodlo zaacuteporně měl by přiacutepravnyacute vyacutebor ještě prostor pro změnu či jinou formulaci otaacutezky

Při zabyacutevaacuteniacute se aktuaacutelniacute snahou o zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda v Českeacute republice strukturou a obsahem navrhovanyacutech uacutestavniacutech zaacutekonů o celostaacutetniacutem referendu si lze všimnout určityacutech vaacutežnyacutech i meacuteně vaacutežnyacutech nedostatků

Aktuaacutelniacute naacutevrh je co do obsahu mnohem meacuteně benevolentniacute než předchoziacute a zaacuteroveň viacutece bdquozapadaacuteldquo do našeho praacutevniacuteho řaacutedu což je určitě dobře nicmeacuteně i tak v sobě skyacutetaacute určitaacute uacuteskaliacute na kteraacute je třeba daacutevat pozor

Prvniacute uacuteskaliacute je absence provaacuteděciacuteho zaacutekona Podobnyacute probleacutem byl i v přiacutepadě přijetiacute uacutestavniacuteho zaacutekona o přiacutemeacute volbě prezidenta republiky kdy byl sice přijat uacutestavniacute zaacutekon ale jeho provedeniacute nikoliv a o způsobu jak ho proveacutest nebyla ucelenaacute představa Tudiacutež pak vznikly nejasnosti o sčiacutetaacuteniacute podpisů pod peticiacute u nezaacutevislyacutech kandidaacutetů Stejnyacute probleacutem může nastat i u navrhovaneacuteho uacutestavniacuteho zaacutekona neboť naacutevrh a představa o podobě celostaacutetniacuteho referenda je ale chybiacute jeho provedeniacute bez ktereacuteho se referendum v podstatě nemůže konat

Druhyacutem uacuteskaliacutem nebo spiacuteše otaacutezkou je zda by referendum bylo reaacutelně možneacute iniciovat zdola Naacutevrh uacutestavniacuteho zaacutekona totiž řiacutekaacute že naacutevrh na konaacuteniacute referenda musiacute byacutet podpořen peticiacute podepsanou nejmeacuteně 250 000 občany Českeacute republiky kteřiacute dosaacutehli věku 18 let ke dni podaacuteniacute naacutevrhu na konaacuteniacute referenda Hranice 250 000 podpisů u navrhovaneacuteho zaacutekona představuje ten stejnyacute probleacutem jako v přiacutepadě prezidentskyacutech voleb konanyacutech v roce 2013 v souvislosti s již vyacuteše zmiacuteněnou absenciacute provaacuteděciacuteho předpisu a tedy nejasnostiacute o způsobu kontroly takoveacuteho počtu což v praxi může opět veacutest ke zmatkům a zbytečnyacutem průtahům

Posledniacutem uacuteskaliacutem a zaacuteroveň otaacutezkou je zda občaneacute skrze referendum jsou fakticky schopni něco prosadit neboť podle navrhovaneacuteho uacutestavniacuteho zaacutekona by vyacutesledek referenda měl zavazovat Vlaacutedu kteraacute by byla aktivně vaacutezaacutena k provedeniacute vyacutesledku referenda Daacutele by vyacutesledek referenda měl bdquonegativněldquo zavazovat Poslaneckaacute sněmovnu kteraacute by po dobu sveacuteho volebniacuteho obdobiacute nejdřiacuteve však do 3 let od konaacuteniacute referenda nesměla přijmout opatřeniacute rozporneacute s vyacutesledkem referenda

Tyto nedostatky jsou jistě velmi vaacutežneacute a v praxi by mohli způsobit probleacutemy a nejasnosti Proto je dle naacutezoru autora tento naacutevrh praacutevniacute uacutepravy nedostatečnyacute a vyacuteše uvedenaacute uacuteskaliacute by měla byacutet vyřešena a upravena jinyacutem způsobem ještě před podaacuteniacutem naacutevrhu Poslaneckeacute sněmovně

Referendum v souvislosti se snahou o jeho zavedeniacute na celostaacutetniacute uacuterovni byacutevaacute pak často v diskuziacutech (zejm politickyacutech) terčem kritiky směřujiacuteciacute proti jeho zavedeniacute Nejčastějšiacute kritikou proti referendu jsou rizika s niacutem spojenaacute jako např zneužitiacute přiacutemeacute demokracie nedostatečnaacute kvalifikace a informovanost občanů neodpovědnyacute lid či finančniacute zatiacuteženiacute rozpočtu

Zneužitiacute referenda je sice určityacutem rizikem že by si političtiacute představiteleacute usurpovali viacutece moci pro sebe nicmeacuteně toto riziko představuje i samotnyacute systeacutem zastupitelskeacute demokracie kde rovněž může dojiacutet a historicky již došlo k usurpovaacuteniacute viacutece pravomoci Z hlediska navrhovaneacute praacutevniacute uacutepravy

47 Bliacuteže viz Přiacuteloha tabulka č 2

21

referenda je ale toto riziko velmi niacutezkeacute neboť navrhovanaacute praacutevniacute uacuteprava vylučuje z předmětu referenda otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se např změny podstatnyacutech naacuteležitostiacute demokratickeacuteho praacutevniacuteho staacutetu nebo zaacutesahy do určityacutech uacutestavniacutech orgaacuteny jako např Českeacute naacuterodniacute banky

Dalšiacute kritika že lid by mohl skrze referendum zastavit zaacutesadniacute reformy a nemohl by za to byacutet odpovědnyacute je určitě zajiacutemavaacute ale při hlubšiacutem pohledu lze dospět k zaacutevěru že skrze instituty referendum sice lze zastavit zaacutesadniacute reformy nicmeacuteně stejně tak a ve většiacute miacuteře se tomu děje na zaacutekladě rozhodnutiacute politickyacutech představitelů Druhaacute čaacutest teacuteto kritiky směřujiacuteciacute k neodpovědnosti lidu za takovaacute rozhodnutiacute je teacutež velmi zajiacutemavaacute ale pravdivaacute pouze čaacutestečně neboť odpovědnost a naacutesledky za rozhodnutiacute lid nese a to v přiacutepadě bdquošpatneacuteho rozhodnutiacuteldquo v referendu pokud např zastaviacute důležiteacute a prospěšneacute reformy tak toto rozhodnutiacute se projeviacute u každeacuteho občana zhoršeniacutem finančniacute popř i životniacute situace48 Kdežto u špatneacuteho rozhodnutiacute ve volbaacutech může občan pouze litovat sveacuteho hlasu přičemž hroziacute přijetiacute viacutece takto bdquošpatnyacutech rozhodnutiacuteldquo

Naacutemitka finančniacute naacuteročnosti referenda je rovněž zajiacutemavaacute a takeacute pravdivaacute nicmeacuteně když vyčiacutesliacuteme průměrneacute naacuteklady na volby a naacuteklady na realizaci referenda o přistoupeniacute Českeacute republiky k EU můžeme dovodit že realizace voleb (zastupitelskeacute demokracie) je dokonce finančně naacuteročnějšiacute než realizace celostaacutetniacuteho referenda (přiacutemeacute demokracie) Každopaacutedně přiacutepadneacute zavedeniacute celostaacutetniacuteho referenda neodstraniacute naacuteklady na volby ale naopak k nim mohou přibyacutet naacuteklady na konaacuteniacute referenda ktereacute budou představovat zatiacuteženiacute staacutetniacuteho rozpočtu

Posledniacutem častyacutem argumentem proti zavedeniacute referenda byacutevaacute nedostatečnaacute informovanost a kvalifikace lidu Jak v přiacutemeacute tak i v zastupitelskeacute demokracii by měl fungovat nějakyacute aparaacutet kteryacute by měl poskytnout dostatečneacute množstviacute informaciacute ale stejně jak u referenda tak i u hlasovaacuteniacute v Poslaneckeacute sněmovně nelze stoprocentně zajistit dostatečnou informovanost hlasujiacuteciacutech Co se pak tyacuteče informovanosti občanů při referendu ktereacute by sami iniciovali tak je skutečně nepravděpodobneacute až absurdniacute že by saacutem lid inicioval referendum o něčem čemu by nerozuměl a spiacuteše bude iniciovat takoveacute hlasovaacuteniacute o problematice kteraacute je obecně znaacutemaacute

Všechny tyto argumenty upozorňujiacuteciacute na rizika a nedostatky referenda jako institutu přiacutemeacute demokracie jsou určitě zajiacutemaveacute ale srovnaacuteme-li tyto argumenty se systeacutemem zastupitelskeacute demokracie můžeme dojiacutet k zaacutevěru že tyto rizika a nedostatky se tyacutekajiacute teacutež nepřiacutemeacute demokracie Seznam použityacutech zdrojů a literatury Monografie CANETTI Elias Masa a moc 1 vyd Překlad Jiřiacute Stromšiacutek Praha Arcadia 1994 575 s Studio

klasik sv 1 ISBN 80-858-1208-8 FIALA Petr a PITROVAacute Markeacuteta Evropskaacute referenda 1 vyd Brno Centrum pro studium demokracie a kultury 2005 311 s ISBN 80-732-5051-9 FILIP Jan Uacutestavniacute praacutevo Českeacute republiky 4 opr a dopl vyd Brno Masarykova univerzita 2003 556 s ISBN 80-210-3254-5 HENDRYCH Dušan Praacutevnickyacute slovniacutek 3 podstatně rozš vyd V Praze CH Beck 2009 xxii 1459 s Beckovy odborneacute slovniacuteky ISBN 978-80-7400-059-1 KLIacuteMA Karel Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině Plzeň Aleš Čeněk 2005 1019 s ISBN 80-868-9844-X KLIacuteMA Karel Staacutetověda 2 rozš vyd Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2011 431

s Praacutevnickeacute učebnice (Aleš Čeněk) ISBN 978-807-3802-967 KLIacuteMA Karel Teorie veřejneacute moci (vlaacutednutiacute) Praha ASPI 2003 311 s ISBN 80-863-9578-2 KNAPP Viktor Teorie praacuteva 1 vyd Praha CH Beck 1995 xvi 247 s Praacutevnickeacute učebnice (CH Beck) ISBN 34-064-0177-5 LAacuteŠTIC Erik Uacutezemnaacute samospraacuteva učebnyacute text 1 vyd Bratislava Univerzita Komenskeacuteho 2010 98 s ISBN 978-80-223-2827-2 PAVLIacuteČEK Vaacuteclav Uacutestava a uacutestavniacute řaacuted Českeacute republiky komentaacuteř 2 dopl a podst rozš vyd aktualiz dotisk podle stavu k 112003 Praha Linde 2002 1164 s Zaacutekony - komentaacuteře (Linde) ISBN 80-720-1391-2 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Českeacute republice 1 vyd Praha Wolters Kluwer Českaacute republika 2011 xiii 182 s ISBN 80-735-7700-3 PECHANEC Pavel Přiacutemaacute demokracie v Rakousku a Německu V Praze Vysokaacute škola ekonomickaacute

v Praze 2010 25 s Working papers Fakulty mezinaacuterodniacutech vztahů 52010 ISBN 978-802-4516-776

48 Bliacuteže viz kapitola 112

22

RIGEL Filip Zaacutekon o miacutestniacutem referendu s komentaacuteřem a judikaturou 1 vyd Praha Leges 2011

288 s Komentaacutetor ISBN 978-808-7212-851 ROUSSEAU Jean-Jacques a Překladatelka] [JARMILA VESELAacute O společenskeacute smlouvě neboli O zaacutesadaacutech staacutetniacuteho praacuteva Dobraacute Voda Aleš Čeněk 2002 ISBN 978-808-6473-109 VERHULST Jos NIJEBOER Arjen Priama demokracia fakty a argumenty k zavedeniu občianskej iniciatiacutevy a referenda Brusel Democracy International 2007 86 s ISBN 9789078820055 Dostupneacute z httpwwwpriamademokraciaskfilesverhulst-nijeboer-direct-democracy-slopdf Odborneacute člaacutenky

BŘEŇ Jan Miacutestniacute referendum -- novaacute pravidla pro jeho platnost a zaacutevaznost Deniacutek veřejneacute spraacutevy Veřejnaacute spraacuteva online [online] 2009 Dostupneacute z httpdenikobceczclanekaspid=6352602 KADEČKA Stanislav RIGEL Filip Kam směřuje českaacute praacutevniacute regulace miacutestniacuteho referenda Praacutevniacute rozhledy časopis pro všechna praacutevniacute odvětviacute Praha C H Beck 2009 č 7 s 229 ISSN 1210-6410 MATES Pavel Praacutevniacute uacuteprava miacutestniacuteho referenda Praacutevniacute foacuterum 2007 IV č 2 s 55-61 PAŽITNYacute Peter SZALAYOVAacute Angelika Referendum v Maďarsku predstavuje stop štrukturaacutelnym reformaacutem In Health Policy Institute [online] 2008 Dostupneacute z

httpwwwhpiskhpiskview2471referendum-v-madarsku-predstavuje-stop-strukturalnym-reformamhtml Elektronickeacute zdroje

MINISTERSTVO FINANCIacute ČR Přiacutespěvky ze staacutetniacuteho rozpočtu uhrazeneacute politickyacutem stranaacutem a politickyacutem hnutiacutem celkem v roce 2012 2812013 Dostupneacute z httpwwwmfcrczcsverejny-sektormonitoringfinancovani-politickych-stranprispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-11146 MINISTERSTVO FINANCIacute ČR Přiacutespěvky ze staacutetniacuteho rozpočtu uhrazeneacute politickyacutem stranaacutem a politickyacutem hnutiacutem celkem v roce 2013 2812014 [cit 2015-04-16] Dostupneacute z httpwwwmfcrczcsverejny-sektormonitoringfinancovani-politickych-stranprispevky-ze-statniho-rozpoctu-uhrazene-16647 MINISTERSTVO VNITRA ČESKEacute REPUBLIKY Občanskeacute aktivity Miacutestniacute referendum Ministerstvo vnitra [online] [cit 2014-02-23] Dostupneacute z httpwwwmvcrczclanekobcanske-aktivity-118893aspx Kontaktniacute uacutedaje

Bc Jakub BRADA kubikbradaseznamcz Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

23

PRINCIP BEZROZPORNOSTI A VYacuteKLAD PRAacuteVNIacuteCH POJMŮ

Martin Dominik


Abstract This paper deals with principle of coherence and its use in solving conflicts between legal

rules It emphasizes coherence itself as an important value of legal system Deontic logic if applied on legal rules distinguishes various kinds of conflicts in legal system However only when its use is feasible We use interpretation and other methods to solve them if it is possible Recent (mostly Czech) theories are confronted with their own limits and sometimes in our point of view faults

Abstrakt Praacutece se zabyacutevaacute principem bezrozpornosti a jeho využitiacutem při řešeniacute konfliktů praacutevniacutech

pravidel Důraz je kladen na bezrozpornost jako hodnotu samotnou Kvalifikuje různeacute druhy rozporů v praacutevu a hledaacute jejich řešeniacute v rovině interpretace či pomociacute jinyacutech praacutevniacutech institutů pokud je možneacute Hodnotiacute v teorii nabiacutezeneacute možnosti řešeniacute a kriticky je posuzuje s ohledem na jimi vymezeneacute limity použitiacute

Kliacutečovaacute slova Bezrozpornost deontickaacute logika interpretace praacutevniacute pojmy

Key words Coherence deontic logic interpretation legal terms

1 UacuteVOD

V praacuteci se věnuji principu bezrozpornosti v praacutevu zvlaacuteštniacute ohled je braacuten na jeho využitiacute při interpretaci praacutevniacutech pojmů Zajiacutemaacute mě jakou povahu rozpor v praacutevu maacute zda se jednaacute o staacutele stejnou situaci zda se lišiacute v druhu či jineacute charakteristice Praacutece hledaacute odpověď na otaacutezku zda lze rozpory řešit uvnitř praacuteva jeho vlastniacutemi metodami nebo je potřeba vnějšiacutech zaacutesahů Jakeacute naacutestroje řešeniacute existujiacute a jakyacute je jejich teoretickyacute zaacuteklad a reaacutelnaacute aplikace Daacutele zda bezrozpornost působiacute v celeacutem praacutevniacutem řaacutedu nebo jen v jeho jednotlivyacutech odvětviacutech

2 POJMY 21 Pravidla

Pravidla určujiacute schvaacuteleneacute varianty chovaacuteniacute v daneacutem systeacutemu Lze je rozdělit na normy a principy49 Norma je projev vůle kteryacute stanoviacute že něco nějak maacute byacutet maacute preskriptivniacute charakter Normu nepoznaacutevaacuteme přiacutemo ale jednaacute se o smysl volniacuteho aktu kteryacute poznaacutevaacuteme zaacutesadně z textu Vůli projevuje primaacuterně zaacutekonodaacuterce ve formě zaacutekonů může se však jednat i o jinyacute kolektiv či společenstviacute50

Je třeba rozlišovat mezi normou a vyacuterokem o normě ktereacute mohou miacutet stejneacute jazykoveacute vyjaacutedřeniacute Odlišeniacute je důležiteacute jelikož neniacute možneacute na normy přiacutemo použiacutet klasickou logiku zatiacutemco na vyacuteroky o niacute ano Logika totiž pracuje dvouhodnotově pravda - nepravda a norma tuto vlastnost nemaacute S pravdivostiacute lze pracovat u deskriptivniacutech vět myšleniacute nikoliv preskriptivniacutech vět vůle Neniacute ani možneacute vytvaacuteřet paralelu mezi pravdivostiacute a platnostiacute normy jelikož pravdivost je vlastnost kterou lze empiricky ověřit a neměniacute se Platnost je naopak specifickaacute existence normy a podleacutehaacute změnaacutem v dynamickeacutem praacutevniacutem řaacutedu51 Normu lze buď dodržet nebo porušit tercium non datur

Ani zde však neniacute paralela s pravdivostiacute neboť vyacuterok je pravdivyacute od počaacutetku zatiacutemco norma může byacutet porušena až po určiteacutem časoveacutem uacuteseku nebo nemusiacute byacutet porušena vůbec

Norma určiteacute jednaacuteniacute přikazuje zakazuje nebo dovoluje Za jejiacute určiteacute specifickeacute druhy je možneacute teacutež považovat derogujiacuteciacute a zmocňujiacuteciacute normy52 Normy derogujiacuteciacute v praacuteci považuji za normy o normaacutech (metanormy) a hovořit o nich budu v kapitole 32 Zmocněniacute obsahuje dovoleniacute orgaacutenu vytvaacuteřet zaacutevazneacute normy pro určeneacute subjekty Zaacuteroveň přikazuje těmto subjektům daneacute normy

49 Jsem si vědom toho že tato terminologie neniacute zcela přijiacutemaacutena 50 WEINBERGER Ota Zaacuteklady praacutevniacute logiky Vyd 1 Brno Masarykova univerzita 1993 s 130 51 KELSEN Hans Všeobecnaacute teorie norem 1 vyd Překlad Milan Kubiacuten Brno Masarykova univerzita 2000 s 222 52 KELSEN 2000 op cit s 109 a naacutesl

24

dodržovat Jelikož lze rozložit na dva moacutedy se zmocněniacutem daacutele nepracuji Druhyacutem typem pravidel jsou principy Stejně jako normy majiacute preskriptivniacute povahu avšak jinyacute

charakter Dle Dworkina se dajiacute odlišit logicky a to tiacutem že norma lze pouze splnit nebo porušit zatiacutemco princip se uplatňuje v různeacute miacuteře Jednaacute se o silnou oddělujiacuteciacute tezi principů a pravidel53 Alexy vniacutemaacute principy jako přiacutekazy k optimalizaci ktereacute neobsahujiacute konkreacutetniacute skutkovou podstatu Rozdiacutel v pohledech spočiacutevaacute v jejich distributivnosti či nedistributivnosti Pro potřeby předklaacutedaneacute praacutece neniacute třeba určit jejich přesneacute vymezeniacute principy považuji zjednodušeně za pravidla jež se naplňujiacute v různeacutem stupni a majiacute rozměr důležitosti Vychaacutezejiacute zevnitř systeacutemu jehož jsou součaacutestiacute a proto jej jako celek nehodnotiacute jejich vyacuteznam ziacuteskaacuteme racionalizaciacute a zobecněniacutem norem54

Za praacutevniacute normy a praacutevniacute principy považuji takoveacute jež jsou pozitivně praacutevně zakotveneacute či implicitně obsaženeacute Za praacutevniacute pravidla nepovažuji tzv přirozeneacute praacutevo ktereacute nemaacute oporu v daneacutem pozitivniacutem systeacutemu pokud neniacute obsaženo předevšiacutem v uacutestavniacutem praacutevu I přes vyacuteše uvedeneacute však nevniacutemaacutem praacutevo pouze jako soubor psanyacutech pravidel

22 Praacutevniacute pojem

Praacutevniacute pojem je jednotkou praacutevniacuteho myšleniacute kteraacute nese určityacute vyacuteznam Pojem maacute svůj obsah kteryacute jej definuje a rozsah jenž označuje prvky ktereacute pod něj patřiacute Zvětšiacute-li se obsah tedy dojde-li k zpřesněniacute pojmu zmenšiacute se rozsah Pojem však nelze považovat za soubor určityacutech věciacute spiacuteše je lepšiacute pracovat s niacutem jako s třiacutedou v logickeacutem smyslu určenou vlastnostmi a pravidly55 Dle meacuteho naacutezoru neniacute totožnyacute se svyacutem znakem stejně jako norma neniacute totožnaacute s jejiacutem vyjaacutedřeniacutem

Aby mohl byacutet sdělen je třeba vyjaacutedřit jej jazykem jehož hlavniacutem rysem je neurčitost56 Pohybujeme se však v prostoru praacuteva ktereacute klade požadavky na sveacute vyjaacutedřeniacute Jedniacutem z nich je přesnost tedy sniacuteženiacute rozsahu pojmu Precizaciacute dojde zaacuteroveň k rozšiacuteřeniacute obsahu kteryacute se staacutevaacute mohutnějšiacutem a meacuteně srozumitelnyacutem Přesnost i srozumitelnost jsou naacuteroky kladeneacute na praacutevo a působiacute proti sobě ani jeden z nich neniacute možneacute naplnit zcela ale je třeba postupovat proporcionaacutelně Praacutevo nikdy nebude zcela přesneacute tudiacutež si jeho pojmy zachovajiacute určitou miacuteru vaacutegnosti57

Praacutevniacute pojem maacute dle obecně přijiacutemaneacute teorie tři oblasti jaacutedro neurčitou oblast a oblast mimo rozsah pojmu Do jaacutedra se zahrnujiacute takoveacute předměty ktereacute by pod pojem podřadil teacuteměř každyacute přiacuteslušniacutek jazykoveacuteho společenstviacute U neurčiteacute oblasti by se naacutezory osob lišily a neexistoval by konsensus V oblasti mimo rozsah pojmu stojiacute předměty ktereacute by teacuteměř žaacutednyacute přiacuteslušniacutek jazykoveacuteho společenstviacute pod pojem nepodřadil58 I zde však vznikajiacute obtiacuteže a to na přechodu mezi jednotlivyacutemi oblastmi pojmu Jednaacute se o vaacutegnost vyššiacuteho řaacutedu59 Vetšiacute potiacutež vznikaacute se samotnyacutem určeniacutem hranice kdy neniacute znaacutemo jak velkaacute čaacutest jazykoveacuteho společenstviacute je nutnaacute k vytvořeniacute jaacutedra či neurčiteacute oblasti Dle meacuteho naacutezoru se nejednaacute o skokoveacute propady ale spiacuteše o plynulyacute přechod což rozděleniacute na tři oblasti pojmy opomiacutejiacute I přes tuto překaacutežku budu v praacuteci s teziacute pracovat protože je užitečnaacute a přijiacutemaacutena60

U pojmu je možneacute rozlišit mezi vyacuteznamem a smyslem Vyacuteznam zahrnuje pole možnyacutech předmětů zatiacutemco smysl je ustanovovaacuten v konkreacutetniacute situaci Dle meacuteho naacutezoru by se v praacutevu měli ve většině přiacutepadů kryacutet Je nevhodneacute aby jeden pojem byl užiacutevaacuten ve viacutece smyslech pokud se nejednaacute o na prvniacute pohled poznatelneacute situace což opět souvisiacute s požadavky přesnosti a srozumitelnosti

Praacutevniacute pojmy jsou stejně jako obecnyacute jazyk vaacutegniacute s tiacutem že v praacutevu může miacutet tato situace vaacutežnějšiacute naacutesledky než pouheacute nedorozuměniacute Na druhou stranu může praacutevo diacuteky teacuteto vlastnosti

53 MELZER Filip Metodologie naleacutezaacuteniacute praacuteva uacutevod do praacutevniacute argumentace 2 vyd Praha CH Beck 2011 s 49 54 Srovnej MacCORMICK Neil Legal reasoning and legal theory Oxford Clarendon Press 1978 s 154-160 55 ŠVAacuteRA Ondřej Metodologickaacute hodnota nauky o třech oblastech pojmu In GERLOCH Aleš TRYZNA Jan WINTR Jan (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota Plzeň Aleš Čeněk 2012 s 308 56 HLOUCH Lukaacuteš Teorie a realita praacutevniacute interpretace Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2011 s 54 57 Srovnej HOLLAumlNDER Pavel Filosofie praacuteva 1 vyd Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2006 s 217 58 MELZER Filip Metodologie naleacutezaacuteniacute praacuteva uacutevod do praacutevniacute argumentace 2 vyd Praha CH Beck 2011 s 97 59 Srovnej SOBEK Tomaacuteš Nemoraacutelniacute praacutevo Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 2010 s 312 60 Např MELZER 2011 op cit s 91

25

reagovat na situace nepředpoklaacutedaneacute v době stanoveniacute pravidla Hart hovořiacute o otevřeneacute struktuře praacuteva a daacutevaacute ji do souvislosti se soudcovskou diskreciacute61 Časovyacute aspekt se projeviacute i ve vyacutevoji jazyka Pojmy mohou nabyacutevat novyacutech vyacuteznamů a měnit svůj obsah na to by praacutevo mělo jako dynamickyacute systeacutem reagovat Buď zakonzervovaacuteniacutem pojmu legaacutelniacute definiciacute či přizpůsobeniacutem se noveacute konstitutivniacute jazykoveacute praxi Zde je pak otaacutezkou kdo tvořiacute relevantniacute jazykoveacute společenstviacute zda se jednaacute o praacutevniacuteky či jen soudce nebo zda by se nemělo jednat o celou společnost

23 Bezrozpornost

Definovat bezrozpornost lze viacutece způsoby z nichž nejpřesnějšiacute je logickyacute Jak bylo však ukaacutezaacuteno vyacuteše zaacutekony vyacuterokoveacute logiky na pravidla použiacutevat neniacute možneacute Bezrozpornost proto vyložiacutem jako situaci kdy neniacute přiacutetomen rozpor Samotneacute slovo rozpor či spor nepovažuji za vhodně zvoleneacute na to upozorňuje i Weinberger a preferuje termiacuten neslučitelnosti kteryacute budu daacutele použiacutevat62 Za neslučitelneacute považuji takoveacute normy jež nelze splnit zaacuteroveň aniž by byla jedna z nich porušena

Jinou povahu maacute rozpor mezi principy Lze ho přirovnat k působeniacute dvou různoběžnyacutech sil na jeden bod Mohou působit přiacutemo proti sobě kdy důležitějšiacute silnějšiacute převaacutežiacute či volně různoběžně kdy se ani jeden neuplatniacute zcela avšak oba bodem pohybujiacute Situaci je lepšiacute nazyacutevat koliziacute principů než sporem protože nemaacute logickyacute charakter

Rozpor může nastat i při vyacutekladu pojmu Jednaacute se o situace kdy je pod pojem v jednom přiacutepadě podřazen určityacute vyacuteznam a v jineacutem přiacutepadě pod stejnyacute pojem rozdiacutelnyacute vyacuteznam Jasnyacutem přiacutekladem jsou dva vyacuteznamy ktereacute se vylučujiacute k čemuž teacuteměř nedochaacuteziacute Častějšiacute je nižšiacute miacutera rozdiacutelnosti kdy by oba vyacuteznamy nebyly většinou jazykoveacuteho společenstviacute zařazeny pod stejnyacute znak Respektive je mezi nimi pociťovaacuten relevantniacute vyacuteznamovyacute rozdiacutel vytvořenyacute společenskou praxiacute kteraacute vyacuteznamy v jazyku konstituuje jak tvrdiacute pozdniacute Wittgenstein

24 Interpretace

Interpretaciacute se v praacuteci rozumiacute zjištěniacute objasněniacute smyslu předloženeacuteho textu63 Jejiacute funkciacute je poznaacuteniacute a poskytnutiacute vysvětleniacute aby bylo pravidlo možneacute aplikovat64 Stejně jako logika poskytuje vzorce spraacutevneacuteho vyvozovaacuteniacute bez ohledu na obsah ani interpretace nemaacute substantivniacute dopad sama o sobě ten může miacutet volba konkreacutetniacute metody

Každou interpretaci provaacutediacute živaacute mysliacuteciacute osoba tudiacutež se v niacute musiacute projevit subjektivniacute charakter konkreacutetně v předstrukturaacutech porozuměniacute65 Praacutevniacute interpretace by se měla snažit byacutet objektivniacute nicmeacuteně neniacute možneacute subjektivniacute prvek odstranit Raději než na jeho vypuštěniacute z vyacutekladu je třeba zaměřit pozornost na jeho charakter a siacutelu vlivu Neniacute nutneacute aby subjektivniacute interpretace vedla ke špatneacutemu zaacutevěru

Interpretace praacutevo pouze vyklaacutedaacute nemaacute možnost jej měnit Proto je třeba se při praacuteci s praacutevniacutem pojmem pohybovat v jeho neurčiteacute oblasti V jaacutedru či oblasti mimo pojem se jednaacute již o tvorbu praacuteva kteraacute neniacute předmětem teacuteto praacutece Interpretace neniacute schopna řešit přiacutemyacute konflikt mezi normami může pouze dojiacutet k zaacutevěru že je rozpor zdaacutenlivyacute jelikož je pouhyacutem poznaacutevaacuteniacutem praacuteva ktereacute nemůže praacutevo měnit66 Za zdaacutenlivyacute konflikt považuji takovyacute jež lze vyřešit interpretačně napřiacuteklad jedna norma stanoviacute bdquozaacutekaz rvačekldquo a druhaacute bdquopraniacute je dovolenoldquo Situace se může jevit konfliktniacute pokud bdquorvaniacuteldquo a bdquopraniacuteldquo vyložiacutem jako synonyma nicmeacuteně interpretaciacute dojdu k zaacutevěru že prvniacute norma maacute na mysli zaacutekaz fyzickeacuteho napadaacuteniacute a druhaacute dovoleniacute očisty oblečeniacute Konflikt tu od počaacutetku nebyl

Interpretace je předevšiacutem zaacuteležitostiacute praacutevniacute vědy a aplikačniacute praxe Ve středoevropskeacutem prostoru nebyacutevajiacute jejiacute zaacutesady či postupy pozitivně praacutevně zakotveny Za jedinyacute naacutevod je možneacute považovat legislativniacute pravidla vlaacutedy Uacutestavniacute rovina či novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek mohou poskytovat vodiacutetka k jednotlivyacutem metodaacutem nicmeacuteně ani oni neurčujiacute jejich pořadiacute a relevanci Naopak v anglosaskeacutem praacutevniacutem prostřediacute se můžeme s takovyacutemi akty setkat (napřiacuteklad britskyacute Interpretation

61 HART H Pojem praacuteva V čes jaz vyd 2 Překlad Petr Fantys Praha Prostor 2010 s 129 a naacutesl 62 Srovnej WEINBERGER Ota Filozofie praacutevo moraacutelka Brno Masarykova univerzita 1993 s 34 63 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 6 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2013 s 128 64 HLOUCH 2011 op cit s 41 65 HLOUCH 2011 op cit s 40 66 Srovnej KELSEN 2000 op cit s 235

26

Act 1978 nebo australskyacute Interpretation Act 1980) Uzaacutekoněnaacute pravidla a doktrinaacutelniacute naacutestroje však nejsou schopny odstranit nejistotu u hraničniacutech přiacutepadů jelikož jsou samy vyjaacutedřeny jazykem a podleacutehajiacute interpretaci67

3 ROZPOR V PRAacuteVU

Rozpor v praacutevu se může projevit v několika rovinaacutech Nejjasnějšiacutem přiacutepadem jsou dvě odporujiacuteciacute si normy Rozpor může takteacutež nastat při vyacutekladu praacutevniacuteho pojmu v situaci kdy je v normě použit v různeacutem vyacuteznamu či tyto vyacuteznamy vzaacutejemně nekorespondujiacute Daacutele proti sobě mohou staacutet protichůdneacute praacutevniacute principy a vytvaacuteřet dojem sporu Všechny situace jsou adresovaacuteny v naacutesledujiacuteciacute kapitole

31 Rozpor v normaacutech

V deontickeacute logice existujiacute obecně čtyři moacutedy Jsou jimi přiacutekaz (O) zaacutekaz (F) dovoleniacute (P) a indiference (I) Každyacute moacuted je nutneacute naplnit konkreacutetniacutem vyacuteznamem jelikož saacutem o sobě nemaacute vypoviacutedaciacute hodnotu K tomu sloužiacute modaacutelně indiferentniacute substraacutet kteryacute budeme označovat malyacutem piacutesmenem bdquopldquo68 Ten nese informaci o chovaacuteniacute jež se hodnotiacute Nepředviacutedaacute nicmeacuteně toto hodnoceniacute je pouhou nemodaacutelniacute informaciacute Složeniacutem moacutedu a modaacutelně indiferentniacuteho substraacutetu vznikaacute smysluplnaacute praacutevniacute norma

Jako prvniacute je třeba se ve vztahu k praacutevu zabyacutevat lhostejnostiacute Jednaacute se o situaci kdy je p dovoleno a zaacuteroveň je dovoleno non p69 Indiferenci či lhostejnost nepovažuji za vhodně zvoleneacute označeniacute Dle meacuteho naacutezoru vede k představě že uvedeneacute chovaacuteniacute stojiacute mimo dosah praacuteva ačkoliv tomu tak neniacute Musiacutem vziacutet v uacutevahu dynamiku praacuteva v čase kdy jednaacuteniacute je možneacute napřiacuteklad zakaacutezat Univerzaacutelniacute třiacutedou upravenou praacutevem je lidskeacute chovaacuteniacute a jejiacute prvky upravuje bezezbytku přiacutekazem zaacutekazem nebo dovoleniacutem Primaacuterniacute nastaveniacute systeacutemu jako dovolujiacuteciacuteho vše nebo zakazujiacuteciacuteho vše zde nehraje roli V obou přiacutepadech dopadaacute na veškereacute chovaacuteniacute a neniacute potřebneacute pro meacute zaacutevěry určit kteryacute je obecnyacute Otaacutezku zda praacutevo upravuje veškereacute lidskeacute chovaacuteniacute nepovažuji na rozdiacutel od Knappa za nekorektně položenou70 Podle mne nevede jejiacute kladneacute zodpovězeniacute k pesimistickeacutemu zaacutevěru o všeobsaacutehlosti praacuteva To totiž působiacute jen v třiacutedě lidskeacuteho chovaacuteniacute a k ostatniacutemu nezaujiacutemaacute postoj Uvedeneacute neoslabuje tezi o uacuteplnosti praacuteva jelikož za relevantniacute univerzaacutelniacute třiacutedu považuji lidskeacute chovaacuteniacute Z pozitivniacuteho zakotveniacute lze tezi teacutež dovodit Konkreacutetně z uacutestavniacute uacuterovně71a potvrzuje ji i judikatura72 Indiferenci nebudu z vyacuteše uvedenyacutech důvodů v praacuteci využiacutevat

Přijmeme-li naacutezor o uacuteplnosti praacuteva pak by měly v systeacutemu praacuteva existovat rozpory73 a z praacutevniacute praxe viacuteme že k teacuteto situaci dochaacuteziacute74 Je třeba k probleacutemu přistoupit exaktně a vyjaacutedřit jej formaacutelně Protože norma nemaacute pravdivostniacute hodnotu neniacute možneacute uplatnit zaacutekony vyacuterokoveacute logiky o rozpornosti Postupovat budu tedy tak že pokud lze splnit obě normy zaacuteroveň a žaacutednaacute neniacute porušena jsou slučitelneacute Pokud splněniacutem jedneacute porušiacuteme druhou jsou neslučitelneacute

V praacutevu maacuteme tři moacutedy nicmeacuteně přiacutekaz a zaacutekaz jsou vzaacutejemně zaměnitelneacute Přikaacutezaacuteniacutem p zaacuteroveň zakazuji všechny ostatniacute relevantniacute varianty Opačně zakaacutezaacuteniacutem p přikazuji non p Tedy

Op hArr Fnotp

Fp hArr Onotp

Přiacutekaz a dovoleniacute jsou takteacutež vzaacutejemně definovatelneacute Přikaacutezaacuteniacute p je stejneacute jako nedovoleniacute non p Napřiacuteklad přiacutekaz bdquojeď po praveacute straněldquo je stejnyacute jako nedovoleniacute nejet po praveacute straně V teacuteto situaci by bylo možneacute pracovat pouze s jedniacutem moacutedem Z praktickyacutech důvodů a s přihleacutednutiacutem k zaacutekonodaacutercem užiacutevaneacute legislativniacute technice tuto vzaacutejemnou definovatelnost nevyužiji Budu pracovat s moacutedy přiacutekazu a dovoleniacute Využiji modaacutelně indiferentniacute substraacutet p a jeho negaci notp

67 Srovnej HART 2010 op cit s 131 68 Srovnej WEINBERGER Ota a Otakar ZICH Logika učebnice pro praacutevniacuteky Vyd 2 Praha Staacutetniacute pedagogickeacute nakladatelstviacute 1964 s 43 69 WRIGHT Georg Henrik von Deontic Logic In Mind 1951 roč 60 č 237 s 3 70 Srovnej KNAPP Viktor Teorie praacuteva 1 vyd Praha CH Beck 1995 s 65 71 Uacutestava čl 2 odst 3 a odst 4 stejneacute Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod čl 2 odst 2 a odst 3 72 Napřiacuteklad Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ČR ze dne 30 6 2004 sp zn 5 As 252003 73 Bezespornost a uacuteplnost se nedajiacute zaacuteroveň dokaacutezat ani v aritmetice dle Goumldelovyacutech vět o neuacuteplnosti 74 Napřiacuteklad novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek nepožaduje obecně pro praacutevniacute jednaacuteniacute piacutesemnou formu ale pro naacutejemniacute smlouvu na byt kteraacute je teacutež praacutevniacutem jednaacuteniacutem ji požaduje Že se jednaacute o rozpor je vysvětleno niacuteže v textu

27

Vytvořiacutem všechny možneacute kombinace dvojic danyacutech prvků U každeacute z nich budu zkoumat slučitelnost

(1) Op amp Pp Přikaacutezaacuteniacute p v sobě (dle většinoveacuteho naacutezoru) implicitně obsahuje dovoleniacute p75 Kelsen naopak

tvrdiacute že přiacutekaz a dovoleniacute se vylučujiacute Jednaacute se o dvě rozdiacutelneacute funkce a nemohou se navzaacutejem obsahovat Plniacute jinyacute uacutečel a majiacute rozdiacutelnou povahu76 Dle meacuteho naacutezoru přiacutekaz dovoleniacute obsahuje a to jednak protože přikaacutezaacuteniacute a nedovoleniacute se neslučujiacute a jednak se jednaacute o intuitivniacute zaacutevěr Teze plyne i z logickeacuteho čtverce pro modality kde je přiacutekaz silnyacutem moacutedem a dovoleniacute slabyacutem ve vztahu implikace Ve zkoumaneacutem přiacutepadě se jednaacute o explicitniacute vyjaacutedřeniacute dovoleniacute v jineacute normě Z praacutevně technickeacuteho pohledu je zbytečneacute nicmeacuteně může byacutet praktickeacute Tato kombinace je slučitelnaacute

(2) Op amp Pnotp Zde je vhodneacute využiacutet vzaacutejemnou převoditelnost přiacutekazu a zaacutekazu Přiacuteklad upraviacuteme do tvaru

Fnotp amp Pnotp Využitiacutem dovoleniacute notp porušiacutem zaacutekaz notp Kombinace je neslučitelnaacute (3) Op amp Onotp Splněniacutem přiacutekazu p porušiacutem přikaacutezaacuteniacute non p Zaacutevěr leacutepe vyplyne z upraveneacuteho tvaru Op amp

Fp modaacutelně indiferentniacute substraacutet je přikaacutezaacuten a současně zakaacutezaacuten Kombinace je neslučitelnaacute (4) Onotp amp Pp Využitiacutem dovoleniacute p porušiacuteme přiacutekaz non p Obě normy nelze splnit zaacuteroveň a proto je

kombinace neslučitelnaacute (5) Onotp amp Pnotp Přikaacutezaacuteniacute non p v sobě zahrnuje dovoleniacute non p Jednaacute se o stejnou situaci jako (1)

Kombinace je slučitelnaacute (6) Pp amp Pnotp Dovoleniacute p a zaacuteroveň dovoleniacute non p se může zdaacute jako rozporneacute Nicmeacuteně obě normy

můžeme splnit aniž bychom druhou porušili Maacute-li dovoleno jezdit po praveacute straně a zaacuteroveň nejezdit po praveacute straně mohu jet kdekoliv a normu neporušiacutem

Z vyacuteše uvedeneacuteho plyne že neslučitelneacute jsou kombinace (2) (3) a (4)

32 Metanormy

Praacutevo jakožto systeacutem upravujiacuteciacute chovaacuteniacute by měl daacutevat svyacutem subjektům jasnaacute pravidla Jak však bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše existujiacute v něm rozpory ktereacute vyvolaacutevajiacute nejistotu o tom jak se zachovat Tento konflikt je třeba řešit a to uvnitř systeacutemu praacuteva Praacutevo je tvořeno pravidly proto musiacute i naacutestroje řešeniacute miacutet jejich povahu

Stojiacute-li v konfliktu dvě platneacute normy jednoho systeacutemu je třeba hledat pravidlo tento konflikt řešiacuteciacute Jednaacute se tedy o třetiacute mimo konflikt stojiacuteciacute normu o normaacutech77 Tato norma může miacutet různou povahu jednak může derogovat jednu z konfliktniacutech norem jednak může daacutevat přiacutekaz k jisteacute interpretaci a teacutež může daacutevat na vyacuteběr aplikujiacuteciacutemu orgaacutenu

V pozitivniacutem praacutevu se setkaacutevaacuteme s derogujiacuteciacutemi normami formulovanyacutemi kraacutetkyacutemi latinskyacutemi větami budu je označovat jako bdquolex-normyldquo Jednaacute se o normy jelikož se mohou uplatnit pouze plně či vůbec Neniacute třeba v praacuteci předklaacutedat jejich seznam ale zaměřiacutem se na jejich povahu Jako přiacuteklad můžeme vziacutet lex posterior derogat legi priori řešiacuteciacute konflikt norem na zaacutekladě času jejich vydaacuteniacute Jednaacute se o obecně uznaacutevaneacute řešeniacute ktereacute je znaacutemeacute i lidem bez praacutevniacuteho vzdělaacuteniacute Neniacute dokonce ani považovaacuteno za konflikt ale za pouhou změnu uacutepravy Dle meacuteho naacutezoru se však jednaacute o jasnyacute konflikt a apriori nemůžeme považovat staršiacute normu za zrušenou Novaacute norma nederoguje staršiacute jak by se mohlo z lex posterior zdaacutet ona sama tuto vlastnost nemaacute V systeacutemu existuje třetiacute derogujiacuteciacute norma jež konflikt řešiacute Tato neniacute s předchaacutezejiacuteciacute v rozporu nestanoviacute žaacutedneacute chovaacuteniacute ale bdquone-mětiacuteldquo staršiacute normy Derogace neniacute konfliktniacute situaciacute78 Pro uvedeneacute řešeniacute je nutneacute aby lex posterior byl součaacutestiacute pozitivniacuteho praacuteva nemusiacute se však jednat o zakotveniacute na uacuterovni zaacutekona V českeacutem praacutevniacutem řaacutedu tato norma platiacute jelikož je obecně uznaacutevaacutena a aplikovaacutena dovodit lze i z uacutestavniacute roviny demokratickeacuteho praacutevniacuteho staacutetu a využiacutevajiacute ji i soudy79 Pokud pozdějšiacute zaacutekonodaacuterce

75 Srovnej GERLOCH A Teorie praacuteva 6 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2013 str 32 a WRIGHT 1951 op cit s 14 76 KELSEN 2000 op cit s 112 77 KELSEN 2000 op cit s 138 78 KELSEN 2000 op cit s 119

79 Např Rozhodnutiacute NSS ze dne 18 prosince 2014 7 As 452014-28 kde se sice mluviacute o principech nicmeacuteně jak uvedeno v praacuteci lex posterior považuji za pravidlo

28

stanoviacute pozdějšiacute normou odlišneacute chovaacuteniacute je třeba tuto jeho vůli ctiacutet i přesto pokud neprovede vyacuteslovnou derogaci předchaacutezejiacuteciacute uacutepravy Pravidlo lex posterior je dle meacuteho naacutezoru implicitně obsaženo v demokratickeacutem praacutevniacutem staacutetu kteryacute je zakotven v uacutestavniacutem pořaacutedku Ten skrze volby umožňuje tvorbu noveacute normativniacute vůle netrvaacute tedy na zavedenyacutech pravidlech

Nepovažuji popsanou situaci na rozdiacutel od Gerlocha za využitiacute interpretačniacutech derogačniacutech pravidel jako součaacutest systematickeacuteho vyacutekladu80 Lex posterior neřiacutekaacute nic o tom jak maacutem jednu nebo druhou normu vyložit Jednoznačně stanoviacute že staršiacute ztraacuteciacute platnost Jednaacute se o derogačniacute normu jež sama podleacutehaacute interpretaci Neprobiacutehaacute zde vyacuteklad praacuteva zaměřenyacute na kolidujiacuteciacute normy ale k aplikaci třetiacute normy což je důsledek toho že lex posterior je součaacutestiacute platneacuteho praacutevniacuteho řaacutedu

Pokud na situaci nedopadaacute žaacutednaacute z derogujiacuteciacutech norem je třeba situaci řešit interpretaciacute81 Důvodem je praktickaacute potřeba bezrozpornosti praacutevniacutech pravidel kteraacute je teacutež považovaacutena Uacutestavniacutem soudem za jeden ze znaků praacutevniacuteho staacutetu82 Dle meacuteho naacutezoru zde existuje platnaacute norma stanoviacuteciacute přiacutekaz k bezrozporneacute interpretaci Maacute stejnou povahu jako předchoziacute bdquolex-normyldquo i stejnyacute zaacuteklad Nicmeacuteně se lišiacute tiacutem že nemaacute derogačniacute praacutevotvornou schopnost Jejiacute prostor je vymezen jazykem s niacutemž musiacute byacutet slučitelnaacute tudiacutež maacute omezenou schopnost řešit konflikt83 Leacutepe by snad bylo normu formulovat negativně jako zaacutekaz interpretace kteraacute vytvaacuteřiacute rozpornou situaci Nabiacuteziacute se i dalšiacute řešeniacute konfliktu norem V českeacutem prostřediacute je možneacute uveacutest vyacutelučnou pravomoc Uacutestavniacuteho soudu rušit protiuacutestavniacute předpisy nižšiacute praacutevniacute siacutely Z našeho pohledu se jednaacute o konflikt uacutestavniacute normy a zaacutekonneacute či podzaacutekonneacute normy V Uacutestavě je obsaženo pravidlo jež lze formulovat jako přiacutekaz Uacutestavniacutemu soudu rušit protiuacutestavniacute praacutevniacute předpisy a udržovat tiacutem bezrozpornost praacutevniacuteho řaacutedu Veškereacute konflikty uvnitř systeacutemu praacuteva nemusiacute byacutet řešeny84 Může se vyskytnout situace na kterou nedopadaacute žaacutednaacute bdquolex-normaldquo ani nelze interpretovat bezrozporně a pravidlo neniacute v rozporu s Uacutestavou85 V takoveacutem přiacutepadě by se snad otviacuterala možnost soudcovskeacutemu dotvaacuteřeniacute praacuteva nicmeacuteně nutně konzistentniacuteho s principy a hodnotami daneacuteho systeacutemu Zaacuteroveň je třeba vniacutemat že by soud judikoval proti jedneacute z jasně zaacutekonodaacutercem stanovenyacutech norem Dalšiacute možnostiacute je že na konflikt dopadnou dvě metanormy v takoveacutem přiacutepadě musiacute existovat metanorma druheacuteho řaacutedu kteraacute jejich konflikt vyřešiacute Teoreticky by na konci řetězce měla existovat metanorma n-teacuteho řaacutedu kteraacute je jedna a posledniacute 33 Neslučitelnost a neplatnost

V ideaacutelniacutem praacutevniacutem řaacutedu nejsou platneacute žaacutedně rozporneacute normy nicmeacuteně z praxe viacuteme že ke konfliktu dochaacuteziacute Weinberger tvrdiacute že platnost jedneacute normy v rozporu vylučuje logicky platnost druheacute86 S tiacutemto naacutezorem se neztotožňuji ačkoliv je často přijiacutemaacuten U Weinbergera k tomu vede silnyacute důraz na bezrozpornost praacuteva jako zaacutekladniacute logickyacute požadavek Ovšem v rozporu mohou byacutet pouze platneacute normy Pokud jedna norma neplatiacute neniacute součaacutestiacute daneacuteho systeacutemu a z jeho pohledu neexistuje Neexistujiacuteciacute nemůže ovlivnit existujiacuteciacute

Dalšiacute zmateniacute prameniacute z bdquolex-noremldquo Jak uvedeno vyacuteše stojiacutem za teziacute že derogaci provaacutediacute mimo konflikt stojiacuteciacute třetiacute norma Proto pozdějšiacute sama o sobě předchoziacute nerušiacute ani implicitně neobsahuje derogujiacuteciacute normu Problematickeacute se jeviacute časoveacute hledisko kdy se derogujiacuteciacute norma aktivuje v okamžiku uacutečinnosti pozdějšiacute normy Jednaacute se tedy o jeden okamžik a z vnějšiacuteho pohledu se může zdaacutet že derogaci provaacutediacute přiacutemo pozdějšiacute norma a žaacutednyacute konflikt nevznikaacute To ovšem neniacute pravda jak osvětleno vyacuteše Situaci je třeba rozložit na dvě samostatneacute udaacutelosti Jednou je vstup pozdějšiacute normy v uacutečinnost Druhou samostatnou působeniacute derogačniacute normy Souslednost děje je viacutecemeacuteně naacutehodnaacute stejně tak by mohla derogujiacuteciacute norma stanovit že staršiacute norma ztraacuteciacute platnost

80 GERLOCH 2013 op cit s 137 81 WINTR Jan Metody a zaacutesady interpretace praacuteva Praha Auditorium 2013 s 70 82 Naacutelez Uacutestavniacuteho soude ze dne 12 2 2002 sp zn 2101 83 MacCORMICK 1978 op cit s 206 [hellip] sense in which they wish the court to read the word is a sense which can consistently with english usage be asribed to them even if not the most obvious A podobnyacute zaacutevěr MELZER 2011 op Cit s 79 84 Srovnej KELSEN op cit s 224 85 Otaacutezkou zde je zda samotnyacute rozpor neniacute protiuacutestavniacute jelikož uacutestavniacute pořaacutedek zakotvuje praacutevniacute staacutet v němž neniacute možneacute po jednotlivci chtiacutet p a zaacuteroveň non p Uvedenaacute situace by byla těžko řešitelnaacute pokud by obě pravidla byla samostatně slučitelnaacute s uacutestavniacutem pořaacutedkem UacuteS dle meacuteho nemaacute pravomoc zrušit obě či vybrat jen jedno zasaacutehl by tiacutem nepřiměřeně do zaacutekonodaacuterneacute moci 86 WEINBERGER Ota Zaacuteklady praacutevniacute logiky Brno Masarykova univerzita 1993 s 144

29

až po určiteacute době a princip by byl stejnyacute Z uvedeneacuteho plyne že žaacutednaacute v konfliktu stojiacuteciacutech norem nerušiacute platnost druheacute87 Nedochaacuteziacute

ani k tacitivniacute derogaci Mezi neslučitelnostiacute a neplatnostiacute neniacute žaacutednyacute nutnyacute vztah Rozpor může byacutet pouze podmiacutenkou aplikace derogujiacuteciacute interpretujiacuteciacute či jinak konflikt řešiacuteciacute normy

34 Rozpor v principech

Rozpor v principech je leacutepe nazyacutevat koliziacute či napětiacutem mezi nimi88 Napětiacute zřejmě nejleacutepe odpoviacutedaacute jejich působeniacute v praacutevu ktereacute si lze představit jako působeniacute různyacutech sil na jeden bod Samotneacute principy nejsou ve sporu nicmeacuteně každyacute směřuje k jineacutemu ciacuteli Jelikož majiacute rozměr důležitosti uplatniacute se v různeacute miacuteře Ke zjištěniacute kteryacute princip se jak uplatniacute uplatniacute se použiacutevaacute test proporcionality Tato materie je spiacuteše oblastiacute uacutestavniacuteho praacuteva proto ji nebudu šiacuteřeji rozebiacuterat jen se pozastaviacutem nad některyacutemi aspekty proporcionality v užšiacutem slova smyslu

Poměřovaacuteniacute lze chaacutepat jako přiacutekaz k optimalizaci89 Je nutneacute najiacutet rovnovaacutežnyacute stav mezi působiacuteciacutemi principy Jak normy tak i principy mohou miacutet různou praacutevniacute siacutelu Pokud stojiacute v kolizi principy různeacute siacutely neniacute nutneacute provaacutedět poměřovaacuteniacute v užšiacutem slova smyslu ale silnějšiacute princip se aplikuje přednostně90 Zjednodušeně se bude jednat o principy uacutestavniacute a poduacutestavniacute Jejich praacutevniacute siacutelu je třeba odlišit od důležitosti kterou můžeme posuzovat na stejneacute uacuterovni Zde dochaacuteziacute k praveacutemu poměřovaacuteniacute principů za kteryacutemi v pozadiacute stojiacute odpoviacutedajiacuteciacute hodnoty Dle meacuteho naacutezoru nedochaacuteziacute ve skutečnosti k poměřovaacuteniacute principů ale hodnot ktereacute zastupujiacute Situace se jeviacute problematickou jelikož neexistuje objektivniacute pořadiacute hodnot dle důležitosti a tiacutem paacutedem umožňuje širokou uacutevahu rozhodujiacuteciacutemu orgaacutenu V tomto test proporcionality ztroskotaacutevaacute pokud se snažiacute vytvořit dojem objektivniacuteho testu

Podstatneacute pro tuto praacuteci je že se uplatniacute působiacuteciacute principy současně použitiacute jednoho nevylučuje ani zajisteacute nečiniacute druhyacute neplatnyacutem což je stejneacute jako u norem Nicmeacuteně pro principy se využijiacute jineacute způsoby řešeniacute kolize ktereacute plynou z odlišneacute povahy těchto pravidel Jedineacute obdobneacute pravidlo je lex superior kdy uacutestavniacute princip maacute přednost před principem jednoducheacuteho praacuteva Konflikt mezi principy je druhově jinyacute než konflikt norem

35 Rozpor principu s normou

Do rozporu se mohou na prvniacute pohled dostat i normy s principy a to tiacutem že norma stanoviacute chovaacuteniacute jež se přiacutečiacute principu Musiacuteme si ovšem uvědomit že za touto normou bude nejspiacuteše staacutet jinyacute princip a konflikt se posouvaacute do dimenze pouze principů Nastat může i situace kdy se zdaacute že za normou žaacutednyacute pozitivně praacutevně danyacute princip nestojiacute Pokud pracujeme s pozitivniacutemi principy ktereacute vyvěrajiacute z danyacutech norem je situace nemožnaacute Stanoveniacutem normy byla do praacuteva zavedena hodnota jež za niacute stojiacute a lze vyjaacutedřit principem

Konflikt pak opět proběhne na uacuterovni principů s tiacutem že nově zavedenyacute princip bude velmi pravděpodobně slabšiacute a v poměřovaacuteniacute neobstojiacute V důsledku tedy norma nemůže v praveacutem konfliktu s principem byacutet I Uacutestavniacute soud když rušiacute normu jako protiuacutestavniacute musiacute najiacutet jejiacute rozpor s uacutestavniacute normou nebo vyřešit konflikt za oběma stojiacuteciacutemi principy jinou možnost nemaacute Neniacute možneacute rušit normy pro zdaacutenlivyacute rozpor s principy

36 Rozpor v pojmech

V praacutevu se může objevit rozpor v pojmech a to buď uvnitř jednoho pojmu nebo mezi viacutece pojmy Uvedenyacute probleacutem je třeba řešit na poli interpretace Praacutevo by mělo daacutevat jasnaacute pravidla a proto by se měly použiacutevat co nejurčitějšiacute normy jako projev principu praacutevniacute jistoty91 Jak uvedeno v kapitole 22 neniacute možneacute dosaacutehnout uacuteplneacute přesnosti a určitosti ani to neniacute žaacutedouciacute

Prvně obraacutetiacutem pozornost na povahu konfliktu mezi pojmy Může se zdaacutet že se jednaacute o nesmyslnou situaci protože pojem nic nepřikazuje a proto nemůže byacutet s ničiacutem v rozporu což je pravda nicmeacuteně konflikt maacute jinyacute pramen Jde o to že v praacutevu by měla byacutet každaacute skutečnost pojmenovaacutena jedniacutem pojmem92 Pokud je použito pro jednu skutečnost viacutece pojmů zaklaacutedaacute se

87 Srovnej KELSEN 2000 op cit s 223 88 MELZER 2011 op cit s 53 89 WINTR 2013 op cit s 75 90 Srovnej MELZER 2011 op cit s 63 91 ALEXY Robert Praacutevniacute jistota a spraacutevnost In GERLOCH Aleš TRYZNA Jan WINTR Jan (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota Plzeň Aleš Čeněk 2012 s 123 92 Jak judikoval i NSS v rozsudku ze dne 30 6 2004 sp zn 5 As 252003 [t]omuto postupu by

30

zjevnaacute nejistota jelikož interpret s tiacutemto spojuje rozlišovaciacute naacutesledky Nejednaacute se o konflikt v praveacutem slova smyslu ani vhodně zvolenyacute pojem ale situace je konfliktniacute Využitiacute bezrozpornosti nevede k jasneacutemu zaacutevěru naopak jej oslabuje ačkoliv může byacutet spraacutevnyacute Jsou-li dostatečneacute důvody domniacutevat se že pro stejnou skutečnost byly zaacutekonodaacutercem použity dva pojmy musiacute bezrozpornost ustoupit Racionaacutelniacute tvůrce norem by měl bezrozporně postupovat nicmeacuteně jednaacute se o předpoklad ne dogma a může byacutet dostatečnyacutem odůvodněniacutem odsunut

Složitějšiacute je přiacutepad použitiacute jednoho pojmu pro různeacute skutečnosti kdy mluviacuteme o relativitě pojmu93 Typickyacutem přiacutekladem může byacutet bdquouacuteřadldquo či bdquoministerstvoldquo velkeacute množstviacute veřejnopraacutevniacutech předpisů zavaacutediacute legislativniacute zkratku pro konkreacutetniacute složku staacutetu kterou daacutele použiacutevaacute Pojem neniacute z toho důvodu použiacutevaacuten v celeacutem praacutevniacutem řaacutedu stejně označuje jineacute skutečnosti Sešly-li by se dvě osoby znaleacute jen jedneacute zkratky neshodly by se na obsahu pojmu Nicmeacuteně situace nepůsobiacute probleacutem jelikož je legislativně upravena přiacutemo danyacutem předpisem Obecně jsou relevantniacute legaacutelniacute definice v raacutemci předpisu v němž se nachaacutezejiacute Mohou působit i mimo něj v přiacutepadě že pojem neniacute na jineacutem miacutestě definovaacuten Z principu bezrozpornosti plyne že pojem je nutneacute vyklaacutedat v celeacutem praacutevniacutem řaacutedu jednotně nejsou-li zaacutevažneacute důvody proti

V trestniacutem zaacutekoniacuteku nalezneme pojem zbraň v ustanoveniacute sect 175 odst 2 piacutesm c) u trestneacuteho činu vydiacuteraacuteniacute se zbraniacute a v ustanoveniacute sect 279 odst 2 a odst 3 u trestneacuteho činu nedovoleneacuteho ozbrojovaacuteniacute Jelikož se jednaacute o jeden předpis mělo by byacutet užitiacute konzistentniacute avšak neniacute tomu tak bdquoZbraňldquo v sect 175 maacute většiacute rozsah kdy zahrnuje jakyacutekoliv předmět kteryacute se tak daacute využiacutet což lze dovodit ze smyslu normy Naproti tomu u sect 279 se jednaacute o zbraň v užšiacutem slova smyslu Zde se nachaacuteziacute rozpor v pojmu kteryacute je třeba řešit interpretačniacutemi metodami Zaacutevažnyacutem důvodem pro nevyklaacutedaacuteniacute pojmu stejně je uacutemysl zaacutekonodaacuterce a uacutečel normy kteryacute je z ustanoveniacute snadno poznatelnyacute Nejednaacute se o vhodnou situaci ale je třeba si uvědomit možneacute jazykoveacute alternativy ktereacute v tomto přiacutepadě v podstatě nejsou k dispozici Obecně můžeme tedy řiacuteci že bezrozpornost je omezena přesnostiacute jazyka

Objeviacute-li se pochybnosti o vyacutekladu pojmu použiacutevaneacuteho v různyacutech předpisech nevystačiacuteme s jazykovyacutem vyacutekladem Je nutneacute se obraacutetit k jinyacutem vyacutekladovyacutem metodaacutem ktereacute ovšem mohou nabiacutezet neslučitelneacute vyacutesledky94 Poteacute se obraacutetiacuteme k principům a hodnotaacutem praacutevniacuteho řaacutedu Jelikož považuji bezrozpornost za důležitou hodnotu praacuteva z důvodů jež jsou uvedeny niacuteže se přiklaacuteniacutem i zde k jednotneacute interpretaci pojmu Už jen proto že jazykovyacute vyacuteklad je prvniacute vyacutekladovou metodou a předpokladem všech ostatniacutech a za jeho součaacutest považuji konzistentnost pojmu jako projev jazykoveacute jistoty95

Nejnebezpečnějšiacute je situace použitiacute stejneacuteho znaku pro různeacute pojmy tedy homonymie Situace by se v praacutevu neměla objevit protože protiřečiacute praacutevniacute jistotě a jejiacute odhaleniacute neniacute snadneacute96 Při vyacutekladu se bude třeba opřiacutet o zjevnyacute uacutemysl zaacutekonodaacuterce a uacutečel normy Nicmeacuteně se zde nejednaacute o pravyacute rozpor v pojmu jsou zde pojmy dva

Ideaacutelniacutem by zřejmě byl praacutevniacute řaacuted jež použiacutevaacute pojem vždy stejně a pro jednu skutečnost Stav nazyacutevaacute Hart bdquoraacutejem pojmů praacutevniacuteho teoretikaldquo97 zaacuteroveň však upozorňuje na probleacutemy ktereacute se sebou nese Trvaacuteniacutem na použitiacute pojmu vždy stejně zužuji jeho možnyacute rozsah z důvodu že nejsem v okamžiku stanoveniacute schopen odhadnout všechny budouciacute situace V takoveacutem systeacutemu by bylo velmi jednoducheacute rozhodnout a určit pravidla ovšem za cenu jeho racionality Pokud bych netrval na uacuteplneacutem bdquoraacuteji pojmůldquo jsem schopen reagovat na noveacute skutečnosti beze změny pravidel Strnulost pojmů neodpoviacutedaacute dynamice jazyka kteryacute podleacutehaacute vyacutevoji Praacutevo maacute stabilizačniacute funkci ale i ono je vyjaacutedřeno řečiacute jež je konstituovaacutena společenskou praxiacute I když přistoupiacuteme na tezi že relevantniacutem společenstviacutem jsou pouze praacutevniacuteci ke změně dojde ačkoliv pomaleji Proto rozpory v

nebylo možno upřiacutet opraacutevněnost pokud by se dokaacutezal vypořaacutedat s velmi silnyacutem argumentem kteryacute vyplyacutevaacute ze zaacutekladniacute interpretačniacute metody a to gramatickeacute a v niacute zahrnuteacute pravidlo konzistentnosti pojmů Jde o to že pro určitou skutečnost je použiacutevaacuten vždy jen jeden pojem a pokud je použito jineacuteho pojmu znamenaacute to vyacuteskyt jineacute skutečnosti 93 MELZER 2011 op cit s 93 94 Jak řiacutekaacute MacCORMICK 1978 op cit s 207 [t]he trouble as has often been poited out about such bdquorulesldquo and bdquocanonsldquo is that they tend to hunt in pairs 95 HLOUCH 2011 op cit s 68 96 Slovy Usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu ze dne 31 7 1996 sp zn IIIUacuteS 12496 [j]ednotnost praacutevniacuteho řaacutedu je v rovině praacutevniacuteho jazyka kromě jineacuteho spjata s konstantnostiacute vyacuteznamů přisuzovanyacutech jazykovyacutem vyacuterazům tj s vyloučeniacutem polyseacutemie a homonymie 97 HART 2010 op cit s 134

31

pojmu budou vždy existovat a budou vznikat noveacute Na druhou stranu je třeba snažit se o jejich minimalizaci

37 Nezaacutevislost odvětviacute

Na problematiku bezrozpornosti se podiacutevaacutem i systeacutemově Vyacutechodiskem je že praacutevniacute řaacuted je jeden uzavřenyacute systeacutem norem nicmeacuteně obsahuje různě soudržneacute subsysteacutemy Zaacutekladniacute děleniacute spočiacutevaacute v dichotomii praacuteva soukromeacuteho a veřejneacuteho Ačkoliv neexistuje přesneacute rozhraničeniacute děleniacute se v praxi i teorii využiacutevaacute Každaacute z čaacutestiacute maacute jinaacute vyacutechodiska principy a metody praacutevniacute regulace což se projeviacute při aplikaci či interpretaci normy z daneacuteho subsysteacutemu Praacutevo lze dělit na dalšiacute uacuterovně subsysteacutemu předevšiacutem dle předmětu regulace ale pro potřeby praacutece budu pracovat jen se zaacutekladniacute dvojiciacute

Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek ve sveacutem sect 1 stanoviacute že uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva je nezaacutevisleacute na uplatňovaacuteniacute praacuteva veřejneacuteho98 Věta zdaacutenlivě odděluje soukromeacute praacutevo od veřejneacuteho otaacutezkou

zůstaacutevaacute co se mysliacute bdquouplatňovaacuteniacutemldquo Pokud jde o vymaacutehaacuteniacute svyacutech praacutev může byacutet situace jasnaacute Přiacutekladem je veřejnopraacutevniacute trestniacute stiacutehaacuteniacute a soukromopraacutevniacute naacutehrada škody z tohoto pohledu se ustanoveniacute zdaacute byacutet nadbytečnyacutem Ovšem mohou nastat i složitějšiacute přiacutepady proliacutenaacuteniacute norem veřejneacuteho a soukromeacuteho praacuteva kdy neniacute možneacute jedno bez druheacuteho uplatnit Uplatňovaacuteniacute praacuteva v sobě zahrnuje interpretaci protože musiacute byacutet pochopen smysl normy předtiacutem než je aplikovaacutena Předmětem dalšiacutech uacutevah bude zda je interpretace v soukromeacutem praacutevu nezaacutevislaacute na praacutevu veřejneacutem

Subsysteacutem praacuteva maacute většiacute soudržnost než praacutevniacute řaacuted jako celek což je daacuteno předmětem uacutepravy a jejiacutemi vyacutechodisky Čaacutest praacutevniacuteho řaacutedu upravuje menšiacute množstviacute předpisů proto je logicky pro zaacutekonodaacuterce snazšiacute dbaacutet na jeho jednotu kterou lze vyjaacutedřit subsysteacutemovou zaacutesadou99 Již jsem se zabyacuteval legaacutelniacutemi definicemi ktereacute platiacute primaacuterně v jednom předpisu nicmeacuteně mohou miacutet i oblastniacute přesah Přestože lze subsysteacutem vniacutemat jako relativně samostatnou čaacutest vždy je součaacutestiacute celku Nepovažuji větu sect 1 NOZ za šťastně zvolenou protože může vyvolaacutevat pocit samostatnosti soukromeacuteho praacuteva což by v důsledku mohlo veacutest až k destrukci celeacuteho systeacutemu praacuteva Praacutevniacute odvětviacute maacute uvnitř silnějšiacute vazby než vně ale neniacute možneacute jej vytrhaacutevat Uacutestavniacute soud vychaacutezejiacutec z principů racionality a bezrozpornosti teacutež stojiacute na stanovisku propojeniacute rozdiacutelnyacutech předpisů či dokonce odvětviacute100 Z uvedenyacutech důvodů nepovažuji interpretaci v soukromeacutem praacutevu za nezaacutevislou na veřejneacutem

4 BEZROZPORNOST JAKO HODNOTA

Praacutevniacute řaacuted by měl daacutevat jako celek smysl101 Aby se takovyacutem jevil je třeba minimalizovat vnitřniacute rozpory či vytvořit naacutestroje jejich řešeniacute Požadavek bezrozpornosti je považovaacuten Fullerem za jeden z principů zaklaacutedajiacuteciacutech vnitřniacute moraacutelku praacuteva102 Weinberger dovaacutediacute

98 sect 1 odst 1 zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek 99 WINTR 2013 op cit s 99 100 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 5 12 2012 sp zn IVUacuteS 44411 kde se řiacutekaacute Praacutevniacute řaacuted tvořiacute jednotnyacute celek maacute povahu systeacutemu kteryacute je daacutele diferencovaacuten v subsysteacutemy různyacutech uacuterovniacute (praacutevo soukromeacute a veřejneacute praacutevniacute odvětviacute praacutevniacute instituty) jež v sobě slučujiacute prvky podle různyacutech kriteacuteriiacute Ze systeacutemoveacute povahy praacutevniacuteho řaacutedu vyplyacutevaacute že jeho jednotliveacute součaacutesti (subsysteacutemy i prvky) vstupujiacute do určityacutech funkčniacutech vazeb Z toho se podaacutevaacute přirozenyacute požadavek aby interpret určiteacuteho ustanoveniacute praacutevniacuteho předpisu neomezoval svůj rozhled toliko na jedno či několik ustanoveniacute ale aby jej chaacutepal jako čaacutest celku (systeacutemu) kteraacute s ohledem na principy jednotnosti a bezrozpornosti praacutevniacuteho řaacutedu vytvaacuteřiacute s jeho ostatniacutemi čaacutestmi logickyacute resp logicky souladnyacute vyacuteznamovyacute celek Součaacutestiacute systeacutemoveacuteho chaacutepaacuteniacute praacutevniacuteho řaacutedu je i respektovaacuteniacute toho že různeacute praacutevniacute předpisy upravujiacute instituty ktereacute jsou společneacute celeacutemu praacutevniacutemu řaacutedu či alespoň několika jeho odvětviacutem a j ež byly doktriacutenou důkladně teoreticky propracovaacuteny v takoveacutem přiacutepadě je nezbytneacute vychaacutezet při jejich použiacutevaacuteniacute z doktrinaacuterniacutech zaacutevěrů a z rysů ktereacute jsou jim společneacute (srov rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu č 7922006 Sb rozh NSS) Praacutevniacute řaacuted založenyacute na principech jednoty racionality a vnitřniacute obsahoveacute bezrozpornosti s sebou nutně přinaacutešiacute imperativ stejneacuteho naacutehledu na srovnatelneacute praacutevniacute instituty byť upraveneacute v rozdiacutelnyacutech praacutevniacutech předpisech či dokonce odvětviacutech 101 MacCORMICK 1978 op cit s 152 102 WINTR 2013 op cit s 71

32

požadavek až k teacute miacuteře že logicky vylučuje platnost dvou neslučitelnyacutech norem103 Judikatura teacutež považuje bezrozpornost za velmi důležitou104 Obecně se mluviacute o principu bezrozpornosti Dle meacuteho naacutezoru se primaacuterně jednaacute o hodnotu a princip je jejiacutem důsledkem

Bezrozpornost neniacute žaacutedneacutemu řaacutedu bez dalšiacuteho vlastniacute je to požadavek kteryacute se na něj klade Důvodem je racionalita takoveacuteho řaacutedu rozpornyacute systeacutem nedaacutevaacute dobryacute smysl to však neovlivňuje jeho existenci U praacutevniacuteho řaacutedu je situace čaacutestečně odlišnaacute ale ani zde si nemysliacutem že by mu byla bezrozpornost vlastniacute nicmeacuteně maacute směrem k němu jinou povahu Je to daacuteno specifikou praacuteva jako systeacutemu normujiacuteciacuteho lidskeacute chovaacuteniacute

Praacutevniacute řaacuted maacute ambici a smysl pokud dokaacuteže ovlivňovat chovaacuteniacute jemu podřiacutezenyacutech subjektů Obsahuje-li množstviacute rozporů tuto svou schopnost ztraacuteciacute neboť ani snažiacuteciacute se jednotlivec se nevyvaruje porušeniacute nějakeacute normy V důsledku vede situace k masivniacutemu porušovaacuteniacute norem a k zaacuteniku sociaacutelniacute platnosti celeacuteho systeacutemu Formaacutelně bude daacutele uacutečinnyacutem nicmeacuteně již nebude ovlivňovat vyacuteběr variant chovaacuteniacute subjektů ztratiacute relevanci a bude nahrazen jinyacutem mechanismem

Ruku v ruce s masivniacutem porušovaacuteniacutem jde neuznaacutevaacuteniacute praacutevniacuteho řaacutedu Ten jako myšlenkovyacute konstrukt bez hmotneacuteho zaacutekladu na obecneacutem uznaacutevaacuteniacute stojiacute Pomineme-li tezi o grundnormě všechny teorie praacuteva stojiacute na společenskeacutem faktu uznaacuteniacute či uznatelneacutem odůvodněniacute praacuteva Neniacute-li praacutevu uznaacutevaacuteno neplniacute sveacute zaacutekladniacute funkce a nemaacute smysl

Vyacuteše uvedeneacute je dotaženo k extreacutemniacutemu zaacutevěru nicmeacuteně dokresluje důležitost koherence jako hodnoty samotneacute Každyacute racionaacutelniacute řaacuted ji musiacute dodržovat proto je na ni kladen teoriiacute i praxiacute takovyacute důraz

Praacutevniacute staacutet nemůže po jednotlivci zaacuteroveň chtiacutet p a non p z čehož dovozuji obsaženost hodnoty bezrozpornosti v pozitivniacutem praacutevniacutem řaacutedu Mnohem častěji je vyjadřovaacutena principem bezrozpornosti kteryacute je zkratkovityacute a maacute několik rovin Jednak obsahuje pravidlo určeneacute zaacutekonodaacuterci tvoř praacutevo tak aby v něm nebyly rozpory Daacutele obsahuje pravidlo určeneacute aplikujiacuteciacutem orgaacutenům interpretuj praacutevo tak aby v něm nebyly rozpory105 Za každyacutem principem stojiacute určitaacute

hodnota a jelikož zde se jednaacute spiacuteše o komplex vyvěrajiacuteciacutech principů mysliacutem si že je vhodnějšiacute hovořit o bezrozpornosti jako hodnotě

5 ZAacuteVĚR

V praacuteci byly kvalifikovaacuteny tři druhy rozporů v praacutevu a to mezi normami mezi principy a v pojmech Podařilo se mi vyloučit existenci rozporu mezi praacutevniacute normou a principem Snažil jsem se poukaacutezat na fakt že v praacutevu neexistuje jen jeden způsob řešeniacute rozporu každyacute z konfliktů maacute sveacute vlastniacute metody Byly identifikovaacuteny důvody vzniku konfliktu a to v uacuterovni jazyka a způsobeneacute tvorbou pravidel V praacuteci dokazuji že konflikty lze řešit uvnitř praacuteva a v předchoziacutech kapitolaacutech jsou uvedeny jednotliveacute naacutestroje Bezrozpornost je hodnotou celeacuteho systeacutemu praacuteva nelze tudiacutež vydělovat jeho jednotliveacute odvětviacute

Použitaacute literatura

GERLOCH Aleš TRYZNA Jan WINTR Jan (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota Plzeň Aleš Čeněk 2012 497 s ISBN 978-80-7380-388-9 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 6 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2013 310 s ISBN 978-80-7280-454-1 HART H Pojem praacuteva V čes jaz vyd 2 Překlad Petr Fantys Praha Prostor 2010 312 s ISBN 9788072602391 HARVAacuteNEK Jaromiacuter a kol Praacutevniacute teorie Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2013 439 s ISBN 9788073804589 HLOUCH Lukaacuteš Teorie a realita praacutevniacute interpretace Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2011 348 s ISBN 978-80-7380-303-2 HOLLAumlNDER Pavel Filosofie praacuteva 1 vyd Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2006 303 s ISBN 80-86898-96-2

103 WEINBERGER Zaacuteklady praacutevniacute logiky 1993 s 153 104 Srovnej např Rozsudek NSS ze dne 20 12 2006 sp zn 1 As 142006 -68 kteryacute řiacutekaacute že [m]ezi zaacutekladniacute postulaacutety praacutevniacuteho řaacutedu patřiacute jeho bezrozpornost 105 Srovnej MacCOMICK 1978 op cit s 195 thou shall not controvert established and binding rule of law

33

KELSEN Hans Všeobecnaacute teorie norem 1 vyd Překlad Milan Kubiacuten Brno Masarykova univerzita 2000 470 s ISBN 80-210-2325-2 KNAPP Viktor Teorie praacuteva 1 vyd Praha CH Beck 1995 xvi 247 s ISBN 80-7179-028-1 MacCORMICK Neil Legal reasoning and legal theory Oxford Clarendon Press 1978 298 s ISBN 0-19-876384-0 MELZER Filip Metodologie naleacutezaacuteniacute praacuteva uacutevod do praacutevniacute argumentace 2 vyd Praha CH Beck 2011 xviii 276 s ISBN 978-80-7400-382-0 SOBEK Tomaacuteš Nemoraacutelniacute praacutevo Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 2010 423 s ISBN 9788073802462 WEINBERGER Ota Filozofie praacutevo moraacutelka (probleacutemy praktickeacute filozofie) Vyd 1 Překlad Pavla Vaacuteňovaacute Brno Masarykova univerzita 1993 178 s ISBN 80-210-0613-7 WEINBERGER Ota Zaacuteklady praacutevniacute logiky Vyd 1 Brno Masarykova univerzita 1993 263 s ISBN 80-210-0827-X WINTR Jan Metody a zaacutesady interpretace praacuteva Praha Auditorium 2013 229 s ISBN 978-80-87284-36-0 WRIGHT Georg Henrik von Deontic Logic [online] In Mind 1951 roč 60 č 237 s 1-15 [vid 12 2 2015] DOI 101007978-94-009-9056-2_22 Dostupneacute z httpwnswzstronyugeduplvon20wright20deontic20logicpdf Soudniacute rozhodnutiacute

Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 12 2 2002 sp zn Pl UacuteS 2101 Uacutestavniacute soud [online] Uacutestavniacute soud copy 2002 [cit 6 3 2015] Dostupneacute z httpnalususoudczSearchWordaspxid=25895 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 5 12 2012 sp zn IV UacuteS 44411 Uacutestavniacute soud [online] Uacutestavniacute soud copy 2012 [cit 5 3 2015] Dostupneacute z httpnalususoudczSearchWordaspxid=77249 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ČR ze dne 18 12 2014 sp zn 7 As 452014 Nejvyššiacute spraacutevniacute soud [online] Nejvyššiacute spraacutevniacute soud copy 2014 [cit 6 3 2015] Dostupneacute z httpwwwnssoudczfilesSOUDNI_VYKON20140045_7As__1400028_20150114103948_prevedenopdf Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ČR ze dne 30 6 2004 sp zn 5 As 252003 Nejvyššiacute spraacutevniacute soud [online] Nejvyššiacute spraacutevniacute soud copy 2014 [cit 6 3 2015] Dostupneacute z httpwwwnssoudczfilesSOUDNI_VYKON20030025_5As__0300083A_prevedenopdf Rozsudek NSS ze dne 20 12 2006 sp zn 1 As 142006 -68 Nejvyššiacute spraacutevniacute soud [online] Nejvyššiacute spraacutevniacute soud copy 2006 [cit 7 3 2015] Dostupneacute z httpwwwnssoudczfilesSOUDNI_VYKON20060014_1As__0600068A_prevedenopdf Usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu ze dne 31 7 1996 sp zn IIIUacuteS 12496 Uacutestavniacute soud [online] Uacutestavniacute soud copy 2002 [cit 6 3 2015] Dostupneacute z httpnalususoudczSearchWordaspxid=28661


Martin Dominik 392925mailmunicz Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Veveřiacute 70 611 80 Brno Českaacute republika

34

O (NE)MOŽNOSTI ČLENSTVIacute CIZINCŮ V POLITICKYacuteCH STRANAacuteCH V ČESKEacute REPUBLICE ndash UacuteSTAVNĚPRAacuteVNIacute A UNIJNIacute

ASPEKTY

Tomaacuteš Grygar


Abstract The author of this paper is convinced in contrast to generally established voices that

foreigners can be de lege lata members of political parties in the Czech Republic The Declaration of Fundamental Rights and Freedoms guarantees the rigth to be a member of a political party only to citizens However it cannot be concluded that foreigners cannot be members of political parties because according to judicature political party is mostly private law legal body and thus the principle of legal licence must be applied Also the membership of foreigners in political parties has no public-law effects If law-makers would like to make the membership of foreigners in political parties impossible the legal prescription would have to include an explicit ban such as eg legal prescriptions applied during the age of the bdquoFirst Republicldquo The general established voice saying that foreigners cannot be members of political parties is also inconsistent with historical interpretation and with the principle of bdquoacquis communnautaireldquo Abstrakt Předklaacutedanaacute praacutece ukazuje netradičniacute pohled na uacutestavněpraacutevniacute aspekty členstviacute cizinců

v politickyacutech stranaacutech v Českeacute republice ktereacute je podle autora praacutevně konformniacute Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod sice garantuje praacutevo byacutet členem politickeacute strany pouze občanům z toho však nelze podle autora vyvodit že cizincům musiacute byacutet členstviacute v politickyacutech stranaacutech upřeno Jak vyplyacutevaacute z analyzovaneacute judikatury tak politickaacute strana je soukromopraacutevniacute praacutevnickaacute osoba na kterou je tudiacutež nutno aplikovat zaacutesadu legaacutelniacute licence Samotneacute členstviacute cizinců naviacutec nemaacute žaacutedneacute veřejnopraacutevniacute uacutečinky Pokud by chtěl zaacutekonodaacuterce cizincům zamezit ve členstviacute v politickyacutech stranaacutech vložil by do praacutevniacuteho řaacutedu vyacuteslovnyacute zaacutekaz jako tomu bylo např v obdobiacute tzv prvniacute republiky Pokud bychom trvali na tom že cizinci členy politickyacutech stran byacutet skutečně nesmějiacute pak by toto tvrzeniacute bylo v rozporu s historickou interpretaciacute a naviacutec i v rozporu s unijniacutem praacutevniacutem řaacutedem Keywords Freedom of Association Forigners in Political Parties Private Law v Public Law Legal

Entity Euro-conforming Interpretation European Convention on Human Rights Kliacutečoveacute slova svoboda sdružovaciacute cizinci v politickyacutech stranaacutech soukromopraacutevniacute vs

veřejnopraacutevniacute praacutevnickaacute osoba eurokonformniacute vyacuteklad Evropskaacute uacutemluva o ochraně lidskyacutech praacutev 1 UacuteVOD A METODIKA

Praacutevniacute věda a politologie jsou společenskyacutemi vědami ktereacute jsou zcela nepochybně ve vzaacutejemneacutem průniku Dovoliacutem si hned v uacutevodu řiacuteci že ten kdo ignoruje praacutevo nebude moci využiacutet potenciaacutelu politiky a ten kdo bude přehliacutežet politiku nebude schopen vystopovat smysl a uacutečel praacuteva Je mi s podivem že uacutestavně-praacutevniacute aspekty sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech patřiacute v oblasti uacutestavniacuteho praacuteva i politickeacute vědy i viacutece než 25 let od sametoveacute revoluce k teacutematům relativně maacutelo diskutovanyacutem Jak je však patrno z několik novinovyacutech člaacutenků Františka Weyra nejinak tomu však bylo i v obdobiacute prvniacute republiky106 Tiacutem spiacuteše to pak platiacute o politickeacute participaci cizinců v našich politickyacutech stranaacutech

O to většiacutem překvapeniacutem bylo když se na zaacutekladě několika vyjaacutedřeniacute Veřejneacute ochraacutenkyně praacutev otevřela diskuze o na prvniacute pohled podstatnyacutech změnaacutech zaacutekona o volbaacutech do zastupitelstev obciacute a rovněž zaacutekona o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech a v politickyacutech hnutiacutech (daacutele jen zaacutekon o politickyacutech stranaacutech) ve vztahu k cizincům Ciacutelem novely zaacutekona o volbaacutech do zastupitelstev obciacute ktereacute se nebudu v teacuteto praacuteci podrobněji věnovat maacute byacutet zrušeniacute podmiacutenky trvaleacuteho pobytu v ČR (ve

106 Srov WEYR František Dělba praacutece v politice Lidoveacute noviny 18 července 1922 roč 30 č 354 titulniacute strana obdobně WEYR František Politickeacute strany a jejich orgaacuteny Lidoveacute noviny 6 srpna 1922 roč 30 č 390 titulniacute strana

35

smyslu zaacutekona o evidenci obyvatel) při vyacutekonu aktivniacuteho volebniacuteho praacuteva pro občany EU kteraacute je uacutedajně v rozporu s praacutevem EU avšak je vyžadovaacutena našiacutem volebniacutem zaacutekonem Za pravdu Veřejneacute ochraacutenkyniacute praacutev dal nakonec Krajskyacute soud v Brně usneseniacutem z 19 9 2014107 V tiskoveacutem prohlaacutešeniacute Veřejneacute ochraacutenkyně praacutev se však rovněž uvaacutediacute že bdquoani občaneacute EU kteřiacute v ČR ziacuteskajiacute povoleniacute k trvaleacutemu pobytu se nemohou staacutet členy politickeacute stranyhellipldquo108 To je takeacute hlavniacutem

důvodem proč by mělo podle Veřejneacute ochraacutenkyně praacutev v budoucnu dojiacutet rovněž k novele zaacutekona o politickyacutech stranaacutech Ciacutelem teacuteto praacutece je proveacutest verifikaci či naopak falsifikaci hypoteacutezy podle niacutež cizinci nemohou byacutet členy poltickyacutech stran v Českeacute republice V přiacutepadě že bychom dospěli k jejiacute falsifikaci mělo by to za naacutesledek představeniacute naprosto odlišneacuteho (resp značně bdquomenšinoveacuteholdquo) vyacutekladu Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod (LZPS) a zaacutekona o politickyacutech stranaacutech kteryacute by cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech umožňoval Předklaacutedanaacute praacutece je předevšiacutem praciacute analytickou v niacutež se snažiacutem analyzovat (a pochopitelně i syntetizovat)109 relevantniacute fakta a vytvořit tak novyacute pohled na danou problematiku přičemž se nebraacuteniacutem ani polemice s jinyacutemi autory

Z hlediska praacutevně vyacutekladovyacutech metod je praacutece založena předevšiacutem na vyacutekladu jazykoveacutem a systematickeacutem druhotně pak i teleologickeacutem historickeacutem a rovněž komparativniacutem kteryacute je v oblasti zkoumaacuteniacute problematiky lidskyacutech praacutev mnohyacutemi poklaacutedaacuten za nejvhodnějšiacute110 Použiteacute praacutevně vyacutekladoveacute metody se do jisteacute miacutery odviacutejejiacute od obsahu jednotlivyacutech kapitol předklaacutedaneacute praacutece V druheacute kapitole v niacutež zprostředkovaacutevaacutem naacutezory na (ne)možnost členstviacute cizinců v ČR v soudobeacute praacutevniacute literatuře a v niacutež se pokoušiacutem o vlastniacute interpretaci předmětneacuteho ustanoveniacute LZPS a zaacutekona o politickyacutech stranaacutech je uplatněn předevšiacutem vyacuteklad jazykovyacute a systematickyacute Ve třetiacute kapitole kde převažuje vyacuteklad historickyacute pak poukaacuteži na uacutepravu členstviacute v politickyacutech stranaacutech předevšiacutem v prvorepublikovyacutech praacutevniacutech předpisech Ciacutelem teacuteto kapitoly bude srovnat současnou praacutevniacute uacutepravu s tou prvorepublikovou poukaacutezat na přiacutepadneacute rozdiacutely a pokusit se uveacutest důvody ktereacute zaacutekonodaacuterce k přiacutepadneacute změně praacutevniacute uacutepravy vedly V posledniacute čaacutesti praacutece je pak uplatněn komparativniacute vyacuteklad jehož prostřednictviacutem poukaacuteži na některeacute zahraničniacute praacutevniacute uacutepravy v oblasti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech Jako zkoumaneacute země byly vybraacuteny Německo Rakousko a Řecko V praacuteci se zabyacutevaacutem rovněž praacutevniacute uacutepravou členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech v evropskeacutem praacutevu konkreacutetně pak v Listině zaacutekladniacutech praacutev EU se zohledněniacutem limitace jejiacuteho použitiacute v člaacutenku 51 a rovněž v Evropskeacute uacutemluvě o ochraně lidskyacutech praacutev

Při zpracovaacuteniacute praacutece jsem vychaacutezel zejmeacutena z komentaacuteřů k Listině zaacutekladniacutech praacutev a svobod (Wolters Kluwer) a komentaacuteře k Evropskeacute uacutemluvě o ochraně lidskyacutech praacutev (C H Beck) Jelikož se v praacuteci věnuji i praacutevniacute povaze politickyacutech stran resp tomu zda se jednaacute o praacutevnickeacute osoby soukromopraacutevniacute či veřejnopraacutevniacute (což maacute na vyacuteklad ustanoveniacute zaacutekona o politickyacutech stranaacutech značnyacute vliv) přičemž tomuto členěniacute se věnuje převaacutežně civilistika a nikoliv konstitucionalistika použiacutevaacutem rovněž komentaacuteře k obecneacute čaacutesti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Při psaniacute praacutece byla použita řada praacutevniacutech předpisů judikatury a dalšiacutech (i prvorepublikovyacutech) publikaciacute z těch čerstvě vydanyacutech lze vyzdvihnout předevšiacutem monografii Pavla Molka s naacutezvem bdquoPolitickaacute praacutevaldquo Jelikož v praacuteci zkoumaacutem i praacutevniacute uacutepravu sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech v Německu a Rakousku vychaacuteziacutem samozřejmě i z praacutevniacutech předpisů těchto zemiacute a stanov jednotlivyacutech politickyacutech stran Z rešerše literatury vyplynulo že praacutevniacute literatury z oblasti lidskyacutech praacutev je k dispozici dostatek otaacutezka sdružovaacuteniacute cizinců v politickyacutech stranaacutech však byacutevaacute velmi přehliacutežena a obvykle je autory shrnuta nanejvyacuteš do kraacutetkeacuteho odstavce Komentaacuteř k zaacutekonu o politickyacutech stranaacutech pak chybiacute uacuteplně stejně jako česky psanyacute komentaacuteř k Listině zaacutekladniacutech praacutev EU Přiacutenos praacutece tedy shledaacutevaacutem nejen ve

107 Usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Brně ze dne 19 9 2014 64A 62014 ndash 20 108 VEŘEJNYacute OCHRAacuteNCE PRAacuteV Občaneacute EU žijiacuteciacute v ČR majiacute praacutevo uacutečastnit se politickeacuteho života [online] publikovaacuteno 23 7 2014 [cit 15 9 2014] Dostupneacute na httpwwwochrancecztiskove-zpravytiskove-zpravy-2014obcane-eu-zijici-v-cr-maji-pravo-ucastnit-se-politickeho-zivota 109 Přestože jsou analyacuteza a synteacuteza protikladneacute způsoby zkoumaacuteniacute vzaacutejemně se doplňujiacute a bez jejich souběžneacuteho použitiacute v řadě přiacutepadů neniacute možneacute vůbec dospět k vyacutesledku vědeckeacuteho baacutedaacuteniacute ŠIROKYacute Jan et al Tvořiacuteme a publikujeme odborneacute texty Praha Computer Press 2011 s 13 32 110 Praacutevě komparativniacute vyacuteklad (společně s vyacutekladem teleologickyacutem) při interpretaci zaacutekladniacutech praacutev kam naacutemi zkoumaneacute praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech patřiacute je podle Elišky Wagneroveacute vyacutekladovou metodou nejvhodnějšiacute a to v protikladu ke bdquoklasickyacutemldquo Savigniho vyacutekladovyacutem metodaacutem (jazykovaacute logickaacute systematickaacute historickaacute) ktereacute byly vyvinuty primaacuterně pro uplatněniacute v praacutevu soukromeacutem WAGNEROVAacute Eliška In WAGNEROVAacute Eliška ŠIMIacuteČEK Vojtěch LANGAacuteŠEK Tomaacuteš et al Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2011 s 18-19

36

vyjasněniacute otaacutezek spojenyacutech se členstviacutem cizinců v politickyacutech stranaacutech v ČR pro aplikačniacute praxi ale rovněž ve vyplněniacute bdquomezeryldquo kteraacute se v teacuteto oblasti v tuzemskeacute literatuře nepochybně nachaacuteziacute

Budu tedy samozřejmě velmi raacuted pokud můj vyacuteklad zpřehledniacute čtenaacuteři současnyacute praacutevniacute stav v teacuteto oblasti Toho již bylo koneckonců čaacutestečně dosaženo publikaciacute meacuteho přiacutespěvku v recenzovaneacutem Časopise pro praacutevniacute vědu a praxi111 na něhož předklaacutedanaacute praacutece navazuje To však samo o sobě neniacute hlavniacutem ciacutelem praacutece nyacutebrž jen vyacutechodiskem pro kritickeacute zhodnoceniacute tohoto stavu přičemž vyacutesledkem praacutece by pak měla byacutet verifikacefalsifikace uvedeneacute hypoteacutezy prostřednictviacutem vyacuteše nastiacuteněnyacutech vyacutezkumnyacutech metod a navrženiacute přiacutepadnyacutech změn v přiacuteslušnyacutech praacutevniacutech předpisech 2 PRAacuteVNIacute UacutePRAVA ČLENSTVIacute CIZINCŮ V POLITICKYacuteCH STRANAacuteCH A POVAHA POLITICKYacuteCH STRAN

Ciacutelem teacuteto kapitoly je proveacutest vyacuteklad předmětnyacutech ustanoveniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod (daacutele jen LZPS) a zaacutekona o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech a v politickyacutech hnutiacutech (daacutele jen bdquozaacutekon o politickyacutech stranaacutechldquo) ktereacute se dotyacutekajiacute problematiky členstviacute cizinců112 v politickyacutech stranaacutech v ČR Naacutesledně zkoumaacutem zda je politickaacute strana praacutevnickou osobou soukromopraacutevniacute či veřejnopraacutevniacute jelikož je o daneacute zjištěniacute bude podstatneacute pro verifikacifalsifikaci předloženeacute hypoteacutezy V posledniacute čaacutesti teacuteto kapitoly polemizuji se zaacutevěry usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR tyacutekajiacuteciacuteho se problematiky vyacuteslovnosti zaacutekazu ktereacute by mohlo byacutet aplikovatelneacute i na poměry politickyacutech stran 21 Praacutevniacute uacuteprava členstviacute cizinců v Listině zaacutekladniacutech praacutev a svobod a v zaacutekoně

o politickyacutech stranaacutech

Naacutezor že cizinci nemohou byacutet v Českeacute republice členy politickyacutech stran je všeobecně přijiacutemaacuten a lze ho naleacutezt prakticky ve všech komentaacuteřiacutech i učebniciacutech k uacutestavniacutemu praacutevu V jedneacute z učebnic uacutestavniacuteho praacuteva se např uvaacutediacute že bdquocizinci nemohou strany zaklaacutedat ani jejich založeniacute kvalifikovaně požadovat nemohou byacutet členy politickeacute strany ani poskytovat stranaacutem bezuacuteplatnaacute plněniacute a daryldquo113 Obdobně Petr Kolman tvrdiacute že bdquocizinci nesmiacute byacutet alespoň dle platneacuteho praacuteva v dnešniacute době členy českyacutech politickyacutech stran a hnutiacute A to dokonce ani občaneacute ze sedmadvaciacutetky (prozatiacutem) spřaacutetelenyacutech zemiacute EUldquo114 Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině od Karla Kliacutemy uvaacutediacute že sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech bdquoje vaacutezaacuteno na staacutetniacute přiacuteslušnost zaklaacutedat politickeacute strany a sdružovat se v nich tedy přiacuteslušiacute pouze staacutetniacutem občanům ČRldquo115

Vyacuteše zmiacuteněnaacute interpretace se jeviacute na prvniacute pohled jako zcela logickaacute LZPS totiž v člaacutenku 20 odst 2 stanovuje že bdquoobčaneacute majiacute praacutevo zaklaacutedat teacutež politickeacute strany a politickaacute hnutiacute a sdružovat se v nichldquo Na uacutestavniacute uacuterovni je tedy praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech garantovaacuteno pouze občanům (ustanoveniacute speciaacutelniacute) a to na rozdiacutel od bdquoobecneacuteholdquo praacuteva sdružovaciacuteho (čl 20 odst 1 LZPS) ktereacute je uacutestavně zaručeno všem subjektům praacutev (tedy i praacutevnickyacutem osobaacutem) bez ohledu na jejich staacutetniacute přiacuteslušnost116 Tato bdquodualitaldquo je přitom pro mnoheacute uacutestavy naprosto neznaacutemaacute Jak upozorňuje Vladimiacuter Klokočka tak řada uacutestav se dokonce zcela vyhyacutebaacute jakeacutekoliv zmiacutence o politickyacutech stranaacutech (např uacutestavy Belgie Šveacutedska Nizozemiacute či

111 GRYGAR Tomaacuteš O (ne)možnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech v Českeacute republice Časopis pro praacutevniacute vědu a praxi Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity v Brně 2014 roč 21 č 4 s 355-362 Daacutele teacutež GRYGAR Tomaacuteš Cizinci už nyniacute mohou byacutet členy českyacutech politickyacutech stran [online] publikovaacuteno 24 9 2014 Dostupneacute na lthttpwwwceska-justicecz201409tomas-grygar-cizinci-uz-nyni-mohou-byt-cleny-ceskych-politickych-strangt 112 Cizincem v předklaacutedaneacute praacuteci rozumiacutem každeacuteho kdo neniacute staacutetniacutem občanem Českeacute republiky tedy i občany jinyacutech členskyacutech staacutetů EU kteřiacute majiacute tzv občanstviacute EU ve smyslu čaacutesti druheacute SFEU 113 JIRAacuteSEK Jiřiacute et al Uacutestavniacute zaacuteklady organizace staacutetu Praha Leges 2013 s 97-98 114 KOLMAN Petr Proč nesmiacute byacutet cizinci členem českeacute politickeacute strany [online] publikovaacuteno 19 3 2013 [cit 17 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwepravocztopefocusproc-nesmi-byt-cizinec-clenem-ceske-politicke-strany-89822htmlgt 115 PEZL Tomaacuteš HORSKAacute Zuzana In KLIacuteMA Karel et al Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 2 vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2009 s 1136 116 Ibid s 1135

37

Norska)117 Dle meacuteho naacutezoru je logickeacute že LZPS praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech koncipuje jako praacutevo občanskeacute neboť politickeacute strany představujiacute primaacuterně bdquospojujiacuteciacute člaacutenekldquo (nejen) ve volbaacutech mezi staacutetem a občany118 Sekundaacuterně předevšiacutem při volbaacutech do obecniacutech zastupitelstev a volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu však i mezi staacutetem a cizinci Zaacutesadniacute je však otaacutezka zda

z předmětneacuteho ustanoveniacute LZPS plyne že cizinci nesmějiacute byacutet členy politickyacutech stan v Českeacute republice Domniacutevaacutem se že z ustanoveniacute člaacutenku 20 odst 2 LZPS však neniacute možneacute automaticky vyvozovat že pokud je praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech garantovaacuteno jen občanům tak všem ostatniacutem (tedy cizincům) musiacute byacutet ze strany politickyacutech stran odepřeno a to zřejmě v teacute podobě že cizince nesmiacute za sveacuteho člena přijmout Tiacutem spiacuteše by to

platilo praacutevě tehdy pokud bychom označili politickeacute strany za soukromopraacutevniacute praacutevnickeacute osoby Zřejmě jedinyacute uacutestavniacute praacutevniacutek u ktereacuteho jsem v kraacutetkeacutem člaacutenku na jeho blogu zaznamenal že se spiacuteše přiklaacuteniacute k tomu že i de lege lata je členstviacute cizincům v našich politickyacutech stranaacutech umožněno je Zdeněk Koudelka kteryacute spraacutevně uvaacutediacute že bdquoje-li něco uacutestavně garantovaacuteno pro někoho nelze vyvozovat že jinyacute toto praacutevo miacutet nemůže jen nesmiacute byacutet upřeno občanůmldquo119 Rovněž upozorňuje na skutečnost že ani bdquoběžnyacute zaacutekonldquo cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech vyacuteslovně nezakazuje a že zaacutekon o politickyacutech stranaacutech v podstatě přejiacutemaacute praacutevniacute uacutepravu LZPS když v sect 2 odst 3 stanovuje že bdquočlenem strany a hnutiacute může byacutet občan staršiacute 18 let kteryacute může byacutet však členem pouze jedneacute strany nebo hnutiacuteldquo

Lze souhlasit s tiacutem že zaacutekon přejiacutemaacute bdquopodmiacutenkyldquo avšak podle meacuteho naacutezoru maacute miacuterně odlišnyacute obsah než LZPS Zatiacutemco LZPS stanovuje komu je uacutestavně zaručeneacute praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech přiznaacuteno zaacutekon vymezuje kdo se může členem politickeacute strany staacutet Za

předpokladu že však dojdeme k diacutelčiacutemu zaacutevěru že politickaacute strana je soukromopraacutevniacute praacutevnickaacute osoba tak rozdiacutel spatřuji s ohledem na zaacutesadu legaacutelniacute licence jen v rovině teoretickeacute nikoliv praktickeacute (resp aplikačniacute)

22 Praacutevniacute povaha politickyacutech stran

Kliacutečovou roli při zodpovězeniacute otaacutezky zda cizinec může byacutet členem našich politickyacutech stran či nikoliv bude hraacutet to zda je politickaacute strana praacutevnickou osobou veřejneacuteho praacuteva (či dokonce součaacutestiacute veřejneacute moci jak se někdy velmi chybě uvaacutediacute)120 nebo soukromopraacutevniacute praacutevnickou osobou V prvniacutem přiacutepadě by se na politickeacute strany uplatňovala zaacutesada enumerativnosti veřejnopraacutevniacutech pretenziacute121 v druheacutem přiacutepadě pak zaacutesada legaacutelniacute licence (člaacutenek 2 odst 3 LZPS) kteraacute umožňuje

i jednaacuteniacute praeter legem Děleniacute praacutevnickyacutech osob na soukromopraacutevniacute a veřejnopraacutevniacute je nesmiacuterně složiteacute a měniacute se

nejen v prostoru ale i v čase122 Dle meacuteho naacutezoru je nezbytneacute posuzovat soukromopraacutevniacute či naopak veřejnopraacutevniacute povahu praacutevnickyacutech osob předevšiacutem z pohledu jejich ustaveniacute Zatiacutemco soukromopraacutevniacute praacutevnickeacute osoby jsou ustaveny založeniacutem a rozhodujiacuteciacute je zde volneacute a dobrovolneacute rozhodnutiacute zakladatele(ů) veřejnopraacutevniacute praacutevnickeacute osoby jsou ustaveny zřiacutezeniacutem ve smyslu aktu

veřejneacute moci (např prostřednictviacutem zaacutekona) Zaacutekon o politickyacutech stranaacutech hovořiacute o založeniacute politickeacute strany nikoliv o jejiacutem zřiacutezeniacute Je samozřejmě pravdou že na politickeacute strany dopadaacute řada předpisů veřejnopraacutevniacute povahy a že vznikajiacute až okamžikem registrace Velkeacute množstviacute

117 KLOKOČKA Vladimiacuter Uacutestavniacute systeacutemy evropskyacutech staacutetů (srovnaacutevaciacute studie) 2 vyd Praha Linde 2006 423 s 118 Vladimiacuter Slaacutedeček v komentaacuteři k člaacutenku 5 Uacutestavy ČR uvaacutediacute že bdquopolitickeacute strany jsou charakterizovaacuteny jako zprostředkujiacuteciacute člaacutenek mezi občany a staacutetem a majiacute sloužit k uacutečasti občanů na politickeacutem životě společnosti zejmeacutena na utvaacuteřeniacute zaacutekonodaacuternyacutech sborů a orgaacutenů samospraacutevyldquo SLAacuteDEČEK Vladimiacuter In SLAacuteDEČEK Vladimiacuter MIKULE Vladimiacuter SYLLOVAacute Jindřiška Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř Praha C H Beck 2007 s 44 119 KOUDELKA Zdeněk Občanstviacute a stranictviacute [online] publikovaacuteno 10 8 2007 [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpblogaktualnecz~jfj~blogyzdenk-koudelkaphpitemid=1375gt 120 Pojetiacute že politickeacute strany jsou nejen veřejnopraacutevniacutemi praacutevnickyacutemi osobami ale dokonce i součaacutestiacute veřejneacute moci je nutno striktně odmiacutetnout jelikož takoveacute pojetiacute by bylo v přiacutemeacutem rozporu s člaacutenkem 20 odst 4 Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod 121 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 5 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2009 s 31 122 Emanuel Tilsch ve sveacute publikaci z roku 1910 mezi veřejnopraacutevniacute praacutevnickeacute osoby zařazuje např i obchodniacute komory ciacuterkev katolickou či naacuteboženskeacute obce židovskeacute což je dnes jen obtiacutežně představitelneacute TILSCH Emanuel Občanskeacute praacutevo Čaacutest všeobecnaacute Praha Wolters Kluwer 2012 (reprint) s 131-132

38

veřejnopraacutevniacutech předpisů však dopadaacute i na jineacute praacutevnickeacute osoby o jejichž soukromopraacutevniacute povaze nepochybujeme např na obchodniacute korporace ktereacute rovněž vznikajiacute jistyacutem projevem veřejneacute moci v podobě zaacutepisu do obchodniacuteho rejstřiacuteku Jaromiacuter Sedlaacuteček napřiacuteklad upozorňoval na to že veřejnopraacutevniacute korporaci lze chaacutepat jako bdquonormu autorizujiacuteciacute k vydaacutevaacuteniacute veřejnopraacutevniacutech předpisůldquo123 přičemž v tomto pojetiacute veřejnopraacutevniacute korporace splyacutevaacute s pojmem veřejneacuteho orgaacutenu

Spor o soukromopraacutevniacute a veřejnopraacutevniacute povahu politickyacutech stran řešil v minulosti opakovaně i Uacutestavniacute soud ČR kteryacute dospěl v roce 1995 k zaacutevěru že bdquopolitickeacute strany a politickaacute hnutiacute jsou korporacemi na soukromopraacutevniacutem zaacutekladu v nichž členstviacute neniacute vyacutesledkem aktu veřejneacute moci ale volneacuteho rozhodnutiacute jednotlivců nemajiacute veřejnopraacutevniacute statuthellipldquo124 zaacuteroveň však politickeacute strany

odmiacutetl přiacutemo ztotožnit se soukromyacutemi spolky Nejvyššiacute soud v rozsudku z roku 2010125 pak pro změnu judikoval že u politickyacutech stran bdquoje dominantniacute prvek veřejnopraacutevniacuteldquo a že bdquodominance veřejnopraacutevniacuteho prvku v jejiacutech aktivitaacutech musiacute byacutet zohledněna při vyacutekladu zaacutekona o politickyacutech stranaacutechhellipldquo a přiklonil se tak spiacuteše k veřejnopraacutevniacute či smiacutešeneacute povaze politickeacute strany Proti tomu však vystoupil UacuteS ČR kteryacute o rok později judikoval že bdquonemůže akceptovat ani konkreacutetniacute zaacutevěry Městskeacuteho soudu v Praze a zejmeacutena Nejvyššiacuteho souduhellip jimižhellip dovodily že z hlediska charakteru politickeacute strany je dominantniacute prvek veřejnopraacutevniacuteldquo126 K soukromopraacutevniacute povaze politickyacutech stran se přiklonil rovněž ESLP127

I pokud bych připustil tzv bdquosmiacutešenou povahuldquo politickyacutech stran s bdquodominanciacute veřejnopraacutevniacuteho prvkuldquo ke ktereacute se přiklaacuteniacute NS ČR nebo naacutezor Tomaacuteše Dvořaacuteka kteryacute politickeacute strany poklaacutedaacute za praacutevnickeacute osoby bdquohybridniacute povahyldquo128 tak nelze vyvozovat že cizinci nesmějiacute byacutet členy našich politickyacutech stran Samotneacute členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech totiž dle meacuteho přesvědčeniacute nemaacute veřejnopraacutevniacute uacutečinky Veřejnopraacutevniacute uacutečinky by měla např až kandidatura těchto cizinců ve volbaacutech nikoliv však jejich pouheacute členstviacute ve straně

Jelikož politickeacute strany mohou jednat i praeter legem (a nikoliv pouze secundum legem) musel by zaacutekon pokud by chtěl cizincům znemožnit členstviacute v politickyacutech stranaacutech obsahovat vyacuteslovnyacute zaacutekaz Žaacutednyacute praacutevniacute předpis však cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech (na rozdiacutel např od prvorepublikoveacute praacutevniacute uacutepravy) nezakazuje Stejně jako Zdeněk Koudelka129 vychaacuteziacutem při jazykoveacutem vyacutekladu z toho že členstviacute cizincům neniacute v žaacutedneacutem praacutevniacutem předpise vyacuteslovně zakaacutezaacuteno a tudiacutež by mělo byacutet možneacute aby cizinci členy politickyacutech stran byli (argumentum a silentio legis130 z něhož pro soukromopraacutevniacute subjekty plyne zaacutesada legaacutelniacute licence)

23 K problematice vyacuteslovnosti zaacutekazu

Na zaacutekladě oponentskeacuteho posudku z recenzniacuteho řiacutezeniacute v Časopisu pro praacutevniacute vědu a praxi považuji za vhodneacute upozornit na usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR v němž se konstatuje že bdquonedovolenost určiteacuteho jednaacuteniacute nemusiacute praacutevniacute předpis upravovat vždy vyacuteslovně ale může vyplynout z kontextu jednotlivyacutech ustanoveniacute přiacuteslušneacuteho praacutevniacuteho předpisu (či viacutece předpisů)ldquo131 Domniacutevaacutem se že toto usneseniacute je však na zaacutekaz členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech neaplikovatelneacute Jak plyne z vyacuteše uvedeneacuteho usneseniacute tak o potvrzeniacute zrušeniacute rozhodnutiacute orgaacutenu obchodniacute společnosti ktereacute bylo předmětem soudniacuteho přezkumu bylo rozhodnuto z důvodu kogentnosti předmětnyacutech ustanoveniacute prameniacuteciacutech z taxativniacuteho vyacutečtu pravomociacute orgaacutenu společnosti jejichž překročeniacute zaacutekon sankcionoval neplatnostiacute což je podle meacuteho naacutezoru jen forma sice nepřiacutemeacuteho ale staacutele

123 SEDLAacuteČEK Josef ROUČEK František Komentaacuteř k československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu a občanskeacute praacutevo platneacute na Slovensku a v Podkarpatskeacute Rusi Diacutel prvyacute Praha V

Linhart 1935 s 260 124 Naacutelez Pl UacuteS 2694 ze dne 18 10 1995 125 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu ČR 28 Cdo 33732009 ze dne 1 4 2010 126 Naacutelez II UacuteS 196910-1 ze dne 27 12 2011 127 ESLP ze dne 23 6 1981 stiacutežnosti č 687875 723875 Le Compte Van Leuven a De Meyere proti Belgii ve spojeniacute s ELSP ze dne 30 1 1998 stiacutežnost č 1939292 Sjednocenaacute komunistickaacute strana Turecka a dalšiacute proti Turecku 128 DVOŘAacuteK Tomaacuteš In ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek Komentaacuteř Svazek 1 Praha Wolters Kluwer 2014 s 106 129 KOUDELKA Zdeněk Občanstviacute a stranictviacute [online] publikovaacuteno 10 8 2007 [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpblogaktualnecz~jfj~blogyzdenk-koudelkaphpitemid=1375gt 130 GERLOCH Aleš Teorie praacutevahellip s 134 131 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 21 8 2003 sp z 29 Odo 1852003

39

vyacuteslovneacuteho zaacutekazu132 Naviacutec daneacute jednaacuteniacute neupravovaly ani stanovy Pokud by stanovy politickeacute

strany připouštěly přijetiacute cizince za člena (např by stanovily že členem může byacutet každyacute o jehož přijetiacute orgaacuten strany rozhodne a kdo zaacuteroveň zaplatiacute i členskyacute přiacutespěvek) bylo by přijetiacute cizince dle meacuteho naacutezoru praacutevně v pořaacutedku Naviacutec by neplatnost takoveacuteho přijetiacute nemohl až na vyacutejimky jinyacute člen strany s ohledem na sect 16a zaacutekona o politickyacutech stranaacutech ani namiacutetat u soudu Vykročeniacute za hranice textu sect 16a připustil UacuteS jen pokud by zde došlo k zaacutesadniacutemu porušeniacute vnitrostranickeacute demokracie např v podobě rozsaacutehleacuteho přijiacutemaacuteniacute tzv bdquomrtvyacutech dušiacuteldquo za členy strany133 I pokud by byl přijat naacutezor že zaacutekaz určiteacuteho jednaacuteniacute skutečně nemusiacute byacutet vyacuteslovnyacute lze o jeho spraacutevnosti polemizovat Na vyacuteslovnosti zaacutekazu trval ve i František Weyr kteryacute ve vztahu k bdquosoukromniacutekůmldquo zdůrazňoval důležitost platnosti věty bdquovše je dovoleno co neniacute vyacuteslovně zakaacutezaacutenoldquo134

V zaacutekoně o politickyacutech stranaacutech najdeme pouze striktniacute ustanoveniacute ktereacute v sect 6 odst 2 uvaacutediacute že bdquočleny přiacutepravneacuteho vyacuteboru musiacute byacutet občaneacute kteřiacute dosaacutehli 18 letldquo Neniacute tedy možneacute aby došlo ke vzniku politickeacute strany pouze cizinců resp takoveacute v jejiacutemž přiacutepravneacutem vyacuteboru cizinci jsou Nic však nebraacuteniacute tomu aby se cizinci stali v ČR bdquoběžnyacutemildquo členy politickyacutech stran byť by jich bylo ve straně většiacute množstviacute Zde je tedy patrnyacute značnyacute rozdiacutel v modalitě Zatiacutemco v sect 2 odst 3 se stanovuje že bdquočlenem strany a hnutiacute může byacutet občan staršiacute 18 lethellipldquo u přiacutepravneacuteho vyacuteboru se již stanoviacute že jeho členoveacute bdquomusiacute byacutet občaneacute kteřiacute dosaacutehli 18 letldquo

Nedomniacutevaacutem se že vyacuteraz bdquomůželdquo představuje hranice možneacuteho K takoveacutemu vyacutekladu se

koneckonců nedochaacuteziacute ani u řady jinyacutech praacutevniacutech předpisů ani ve vztahu k členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech např v Německu či v posledniacutech letech v Řecku (podrobněji kap 4) Realita je naviacutec takovaacute že cizinci členy některyacutech politickyacutech stran v ČR již nyniacute jsou To dokonce otevřeně přiznal i byacutevalyacute předseda Strany zelenyacutech ve vysiacutelaacuteniacute Českeacuteho rozhlasu135

V přiacutepadě že by byl cizinec členem politickeacute strany nemohou orgaacuteny veřejneacute moci v zaacutesadě udělit politickeacute straně ani členovy teacuteto strany žaacutednou sankci To je podle meacuteho naacutezoru pouhyacutem důsledkem skutečnosti že daneacute jednaacuteniacute neniacute zakaacutezaacuteno (chybiacute dispozice v podobě zaacutekazu a logicky tudiacutež chybiacute i sankce)136 Je rovněž vhodneacute si položit otaacutezku proč by vůbec měl racionaacutelniacute zaacutekonodaacuterce členstviacute v politickyacutech stranaacutech zaacutekonem ve vztahu k občanstviacute (přiacutepadně věku atp) upravovat pokud by členstviacute cizincům mělo byacutet stejně umožněno Dle meacuteho naacutezoru je nutneacute si uvědomit že v oblasti uacutepravy soukromopraacutevniacutech praacutevnickyacutech osob nelze staacutet staacutele primaacuterně chaacutepat jako bdquonekompromisniacuteho regulaacutetoraldquo ale spiacuteše jako subjekt kteryacute prostřednictviacutem praacutevniacuteho řaacutedu určuje jistyacute standart chovaacuteniacute od něhož se ve většině přiacutepadů lze odchyacutelit Věra Jiraacuteskovaacute se pak domniacutevaacute že požadavek přijiacutemat za členy pouze občany ČR představuje pro politickeacute strany pouze jakyacutesi moraacutelniacute apel137 Argumentum ad absurdum nelze podle meacuteho naacutezoru vyloučit ani to aby byla de lege lata jedna osoba členem viacutece politickyacutech stran (pokud to budou politickeacute strany tolerovat) ani aby členem politickeacute strany byla např osoba mladšiacute 18 let Jelikož toto konstatovaacuteniacute může působit pro některeacute skutečně absurdně na problematiku (ne)možnosti členstviacute cizinců v našich

132 K problematice přiacutemeacuteho a nepřiacutemeacuteho zaacutekazu viz LASAacuteK Jan In LASAacuteK Jan POKORNAacute Jarmila ČAacuteP Zdeněk DOLEŽIL Tomaacuteš et al Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 diacutel Praha Wolters Kluwer 2014 s 10 Obdobně MELZEL Filip TEacuteGL Petr et al Občanskyacute zaacutekoniacutek ndash velkyacute komentaacuteř Svazek 1 Praha Leges 2013 s 54-57 133 Naacutelez II UacuteS 196910-1 ze dne 27 12 2011 134 Weyr upozorňoval např i na bdquopochybnouldquo judikaturu bdquostareacuteho Rakouska kteraacute dovozovala např nepřiacutepustnost spalovaacuteniacute mrtvol z okolnosti že nebylo praacutevniacutem řaacutedem soukromniacutekům vyacuteslovně dovoleno daacuteti sveacute mrtvoly spaacutelitildquo WEYR František Teorie praacuteva Praha Orbis 1936 s 308 Ze současnyacutech praacutevniacutech předpisů pak na vyacuteslovnosti zaacutekazu v zaacutesadě trvaacute i občanskyacute zaacutekoniacutek v ustanoveniacute sect 1 odst 2 srov LAVICKYacute Petr In LAVICKYacute Petr et al Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest ndash Komentaacuteř Praha C H Beck 2014 s 20 kde se spraacutevně uvaacutediacute že bdquoprvniacutem kriteacuteriem kogentnosti praacutevniacutech norem je vyacuteslovnyacute zaacutekazldquo 135ČESKYacute ROZHLAS Zaostřeno na cizince [online] [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpmediarozhlascz_audio02871610mp3gt 136 Jsem si však vědom toho že podle převažujiacuteciacuteho naacutezoru dispozice v podobě zaacutekazu existuje a zaacutekonodaacuterce na sankci zřejmě jen bdquozapomnělldquo Nepochybneacute však je že ustanoveniacute sect 2 odst 3 zaacutekona o politickyacutech stranaacutech neniacute vůbec klasickou praacutevniacute normou s trichotomickou (či tetrachomickou) strukturou 137 JIRAacuteSKOVAacute Věra In PAVLIacuteČEK Vaacuteclav et al Uacutestavniacute praacutevo a staacutetověda 2 diacutel Praha Leges 2011 s 597

40

politickyacutech stranaacutech se daacutele diacutevaacutem i pohledem jinyacutech vyacutekladovyacutech metod než nyniacute uplatněneacute jazykoveacute

3 HISTORICKO-PRAacuteVNIacute EXKURZ

Ustanoveniacute sect 113 Uacutestavniacute Listiny z roku 1920 ktereacute upravovalo praacutevo spolčovaciacute (sdružovaciacute) a shromažďovaciacute na uacutestavniacute uacuterovni vyacuteslovně odkazovalo na zaacutekony ktereacute bdquovyacutekon praacuteva spolčovaciacuteho a shromažďovaciacuteho upravujiacuteldquo V přiacutepadě praacuteva sdružovaciacuteho se jednalo o zaacutekon o praacutevu spolčovaciacutem z roku 1867 Rakouska-Uherska kteryacute byl recepčniacute normou převzat v roce 1918 i do praacutevniacuteho řaacutedu tehdejšiacute Československeacute republiky a obsahoval vyacuteslovnyacute zaacutekaz kteryacute stanovoval že bdquocizozemci osoby ženskeacute a nezletileacute nemohou přijiacutemaacuteni byacuteti za členy spolků politickyacutechldquo138 V Uhraacutech pak bylo spolčovaciacute praacutevo upraveno ministerskyacutemi nařiacutezeniacutemi139 Politickeacute strany tehdy představovaly de facto dovolenou bdquomoraacutelniacute osobuldquo140 podle sect 26 ABGB a daacutele byly po dlouhou dobu bliacuteže upraveny jen vyacuteše uvedenyacutem bdquoobecnyacutemldquo spolčovaciacutem zaacutekonem a zaacutekony volebniacutemi Tuto velmi stručnou praacutevniacute uacutepravu a absenci zaacutekona o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech kritizoval v Lidovyacutech novinaacutech v roce 1922 i F Weyer jelikož podle jeho naacutezoru bdquojsme byli nuceni postavit celyacute naacuteš politickyacute život staacutetniacute na zaacuteklad politickyacutech stran tyto strany ponechali jsme však v naprosteacutem chaosuhellip je tudiacutež nezbytně třeba zaacutekona o organizaci politickyacutech stranldquo 141

Vyacuteslovnyacute zaacutekaz přijiacutemat za členy strany cizince obsahovalo (na rozdiacutel od současneacute praacutevniacute uacutepravy) např i vlaacutedniacute nařiacutezeniacute č 3551938 Sb z a n o politickyacutech stranaacutech ktereacute mělo de facto povahu zaacutekona142 a v ustanoveniacute sect 6 stanovovalo že bdquopolitickaacute strana nesmiacute přijiacutemati za členy osobyhellip ktereacute nejsou staacutetniacutemi občany česko-slovenskyacutemildquo Je tedy patneacute že pokud chtěl v minulosti zaacutekonodaacuterce cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech zakaacutezat často vklaacutedal do praacutevniacuteho předpisu vyacuteslovnyacute zaacutekaz kteryacute měl cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech znemožnit Pavel Molek pak při kritice toho že naše Listina negarantuje praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech i cizincům velmi trefně upozorňuje na to že bdquotakoveacuteto specifickeacute omezeniacute neniacute odůvodněno ani žaacutednou historickou zkušenostiacute ba naopak Sotva může jiacutet o naacutestroj jakeacutesi ochrany staacutetniacute suverenity když československeacute dějiny 20 stoletiacute naacutes přesvědčujiacute o tom že pokud různeacute ciziacute moci chtěly zasahovat do vnitřniacutech zaacuteležitostiacute našeho staacutetu činily to velmi uacutespěšně pomociacute politickyacutech stran jejichž členy byly vyacutehradně českoslovenštiacute občaneacute (ať už sudetštiacute Němci v Sudetoněmeckeacute straně nebo komunisteacute v KSČ kteraacute byla po většinu sveacute existence jen satelitniacute stranou KSSS)hellipldquo143

Domniacutevaacutem se že praacutevě neuacutečinnost zaacutekazu členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech v minulosti byla důvodem proč zaacutekonodaacuterce od podobneacuteho zaacutekazu upustil Takovyacuteto zaacutekaz by koneckonců nebyl ani přiacuteliš legitimniacute144 Pokud vychaacuteziacuteme z toho že praacutevo sdružovat se (i pro politickeacute uacutečely) je přirozenopraacutevniacute povahy (existuje i bez staacutetu) neměl by zaacutekonodaacuterce sveacutevolně soukromopraacutevniacutemu subjektu braacutenit v tom aby za sveacute členy přijal cizince Jednalo by se o zaacutesah do negativniacute statusu Pokud chce zaacutekonodaacuterce cizincům členstviacute v politickeacute straně zakaacutezat měl by k tomu miacutet alespoň nějakyacute legitimniacute důvod Pokud žaacutednyacute legitimniacute důvod nemaacute a zasahuje do přirozenyacutech praacutev zcela sveacutevolně jednaacute se o popřeniacute konstitucionalismu Jak spraacutevně upozorňovat F A Hayek

138 sect 30 čaacutest druhaacute zaacutekona č 1341867 z 15 listopadu 1867 139 WEYR František Československeacute praacutevo uacutestavniacute Praha Melantrich 1937 s 261 140 Pojem bdquomoraacutelniacute osobaldquo je na rozdiacutel od dnes užiacutevaneacuteho pojmu bdquopraacutevnickaacute osobaldquo širšiacute a zahrnuje i tzv bdquosocietasldquo kteraacute dnes neniacute za praacutevnickou osobu považovaacutena BERAN Karel Pojem osoby v praacutevu Praha Leges 2012 s 61-62 141 WEYR František Dělba praacutece v politice Lidoveacute noviny roč 30 z 18 července 1922 titulniacute strana 142 Toto vlaacutedniacute nařiacutezeniacute bylo vydaacuteno v souladu s ustanoveniacutem čl 2 tzv uacutestavniacuteho zmocňovaciacuteho zaacutekona č 3301938 Sb z a n kteryacute zmocňoval vlaacutedu aby po stanovenou dobu přijiacutemala veškeraacute opatřeniacute k nimž by jinak bylo potřeba zaacutekona 143 MOLEK Pavel Politickaacute praacuteva Praha Wolters Kluwer 2014 s 352 144 Tiacutemto však už bdquozabiacutehaacutemldquo do uacutevah de lege ferenda

41

tak podstatou konstitucionalismu145 je již z definice praacutevě omezenost vlaacutedy vyjadřujiacuteciacute protiklad k vlaacutedě sveacutevolneacute či despotickeacute146 4 PRAacuteVNĚ KOMPARATIVNIacute POHLED 41 Německo

Německyacute zaacutekon o politickyacutech stranaacutech (PartG)147 uvaacutediacute v sect 2 odst 1 že bdquopolitickeacute strany jsou sdruženiacutem občanůldquo Z tohoto ustanoveniacute se však v Německu nevyvozuje že cizinci členy politickyacutech stran byacutet nesmějiacute148 Napřiacuteklad stanovy politickeacute strany FDP uvaacutedějiacute že bdquočlenem strany se může staacutet každyacute kdo v Německu žije pokud dosaacutehl 16 let věku a ztotožňuje se se zaacutekladniacutemi principy a stanovami stranyhellip K přijetiacute cizinců se však v obvyklyacutech přiacutepadech předpoklaacutedaacute jejich dvouročniacute pobyt v Německuhellip Členstviacute je umožněno jen fyzickyacutem osobaacutemhellip Současneacute členstviacute v FDP a v jineacute jiacute konkurujiacuteciacute straně nebo volebniacute skupině je vyloučeneacute To rovněž platiacute pro souběžneacute členstviacute v jakeacutekoliv zahraničniacute straně organizaci či sdruženiacute pokud jejich stanoveneacute ciacutele ciacutelům FDP odporujiacuteldquo149

Politickaacute strana CDU pak umožňuje plnohodnotneacute členstviacute v souladu s vyacuteše uvedenyacutem zaacutekonem pro občany se staacutetniacute přiacuteslušnostiacute ktereacutehokoliv členskeacuteho staacutetu EU kteřiacute bydliacute v Německu150 Je tedy patrneacute že prostor pro uacutepravu podmiacutenek členstviacute v německyacutech politickyacutech stranaacutech je poměrně širokyacute V sect 2 odst 3 německeacuteho zaacutekona o politickyacutech stranaacutech se pak pouze striktně uvaacutediacute že politickeacute sdruženiacute neniacute politickou stranou pokud většinu jejiacutech členů či většinu členů jejiacuteho předsednictva tvořiacute cizinci Praacutevniacute řaacuted BRD a ČR tedy cizincům členstviacute nikde vyacuteslovně nezakazuje pouze obsahuje omezeniacute ve vztahu k poměru počtu členů občanů a cizinců ve straně jako celku a v jejiacutem předsednictvu (BRD) nebo obsahuje podmiacutenku občanstviacute pro člena přiacutepravneacuteho vyacuteboru strany (ČR) 42 Rakousko

V Rakousku spolkovyacute zaacutekon o financovaacuteniacute politickyacutech stran151 v sect 1 uvaacutediacute že bdquopolitickaacute strana je trvale organizovaneacute sdruženiacute jehož ciacutelem je dosaacutehnout prostřednictviacutem společneacute činnosti ovlivňovaacuteniacute politiky staacutetu předevšiacutem pak prostřednictviacutem uacutečasti ve volbaacutech do všeobecnyacutech zastupitelstev a Evropskeacuteho parlamentuhellipldquo Zde se tedy o bdquoobčanechldquo na rozdiacutel od uacutepravy v ČR či v BRD nehovořiacute vůbec Zaacutekon vyacuteslovně ponechaacutevaacute na politickyacutech stranaacutech aby si otaacutezky spojeneacute se členstviacutem upravily ve svyacutech stanovaacutech Napřiacuteklad Svobodnaacute strana Rakouska (FPOuml) ve svyacutech stanovaacutech uvaacutediacute že bdquořaacutednyacutem členem se může staacutet osoba kteraacute dovršiacute 16 roku věku a přihlaacutesiacute se k zaacutekladniacutem principům strany hellip Podporujiacuteciacutem členem mohou byacutet fyzickeacute i praacutevnickeacute osobyldquo152 Rakouskou praacutevniacute uacutepravu lze tedy hodnotit jako vysoce liberaacutelniacute jelikož rakouskeacute staacutetniacute občanstviacute (a

145 K tomu podrobněji můj přiacutespěvek GRYGAR Tomaacuteš Teorie konstitucionalismu v pojetiacute Friedricha Augusta von Hayeka [online] Ludwig von Mises Institut (Česko a Slovensko) publikovaacuteno 16 7 2015 Dostupneacute na lthttpwwwmisesczclankyteorie-konstitucionalismu-v-pojeti-friedricha-augusta-von-hayeka-1833aspx gt 146 HAYEK Friedrich August von Praacutevo zaacutekonodaacuterstviacute a svoboda Praha Portaacutel 2011 s 15

K tomu podrobněji můj přiacutespěvek GRYGAR Tomaacuteš Teorie konstitucionalismu v pojetiacute Friedricha Augusta von Hayeka [online] Ludwig von Mises Institut (Česko a Slovensko) publikovaacuteno 16 7 2015 Dostupneacute na lt httpwwwmisesczclankyteorie-konstitucionalismu-v-pojeti-friedricha-augusta-von-hayeka-1833aspx gt 147 Parteiengesetz (PartG) - Gesetz uumlber die politischen Parteien in der Fassung der Bekanntmachung (BGBl I S 149) 148 Obdobně PIEROTH Bodo In JARASS Hans PIEROTH Bodo Grundgesetz fuumlr die Bundesrepublik Deutschland Kommentar Muumlnchen C H Beck 1992 s 397 149 FDP Bundessatzung ndash Stand am 15 Mai 2011 [online] [cit 27 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwfdpdefiles585Bundessatzung-2011-komplettpdfgt 150 CDU Fragen und Antworten [online] [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwmitglied-werdencdudepage18htmgt 151 Bundesgesetz uumlber die Finanzierung politischer Parteien (Parteiengesetz 2012 ndash PartG) StF BGBl I Nr 562012 152FPOuml Satzungen [online] [cit 27 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwfpoeparlamentsklubatfileadminContentportalPDFs_dokumente2011_satzungenfpoe_webpdfgt

42

dokonce ani občanstviacute některeacuteho ze staacutetu EU) neniacute pro sdružovaacuteniacute se v existujiacuteciacutech politickyacutech stranaacutech ani pro založeniacute noveacute politickeacute strany vyžadovaacuteno Lze tedy vyvodit diacutelčiacute zaacutevěr že nejen v Německu ale i v Rakousku s niacutemž jsme sdiacuteleli společnou uacutestavněpraacutevniacute historii je cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech de lege lata umožněno To potvrzuje v těchto zemiacutech i bdquopolitickaacute praxeldquo 43 Řecko

Velmi podobnou praacutevniacute uacutepravu teacute našiacute nalezneme v Řecku Člaacutenek 29 odst 1 Uacutestavy Heleacutenskeacute republiky153 stanovuje že praacutevo zaklaacutedat a sdružovat se v politickyacutech stranaacutech majiacute pouze občaneacute kteřiacute majiacute volebniacute praacutevo přičemž v Řecku zaacutekon stejně jako u naacutes nejde nad uacutestavně garantovanyacute raacutemec154 V Řecku se však v posledniacutech letech dochaacuteziacute k zaacutevěru že člaacutenek 29 odst 1 Uacutestavy je nutno interpretovat ve světle čl 28 Uacutestavy kteryacute zaručuje participaci na procesu evropskeacute integrace Byacutevaacute tak tedy dovozovaacuteno že praacutevo sdružovat se v politickyacutech stranaacutech je umožněno nejen Řekům ale přinejmenšiacutem i cizincům z jinyacutech členskyacutech staacutetů EU přičemž tuto interpretaci podporuje skutečnost že praacutevniacute řaacuted cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech vyacuteslovně nezakazuje155 44 Praacutevniacute uacuteprava na uacuterovni praacuteva Evropskeacute unie

Explicitniacute uacutepravu sdružovaciacute praacuteva najdeme v Listině zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie (daacutele jen Listina ZPEU) kde se v člaacutenku 12 stanovuje že bdquokaždyacute maacute praacutevo na svobodu pokojneacuteho shromažďovaacuteniacute a na svobodu sdružovat se s jinyacutemi na všech uacuterovniacutech zejmeacutena pokud jde o zaacuteležitosti politickeacute odboroveacute či občanskeacutehellipldquo Toto ustanoveniacute tedy přiznaacutevaacute praacutevo sdružovat se i pokud jde o zaacuteležitosti politickeacute (kam nepochybně patřiacute i členstviacute v politickeacute straně) každeacutemu subjektu praacuteva156 Lze se domniacutevat že toto praacutevo je tedy přiznaacuteno i těm kteřiacute vůbec nemajiacute staacutetniacute občanstviacute některeacuteho ze členskyacutech staacutetů EU V opačneacutem přiacutepadě by totiž Listina ZPEU zřejmě nepoužiacutevala vyacuteraz bdquokaždyacuteldquo nyacutebrž vyacuteraz bdquokaždyacute občan Unieldquo jako např v ustanoveniacute člaacutenku 15 odst 2 To lze nepřiacutemo vyvodit i z tzv bdquoUacuteplneacuteho zněniacute vysvětleniacute k Listině zaacutekladniacutech praacutev EUldquo157 kde se uvaacutediacute že rozsah člaacutenku 12 Listiny ZPEU je ještě širšiacute než člaacutenek 11 Evropskeacute uacutemluvy o ochraně lidskyacutech praacutev

Přestože samotnaacute Listina ZPEU nebyla předmětem ratifikačniacuteho procesu lze dovodit jejiacute aplikačniacute přednost jakožto pramene primaacuterniacuteho praacuteva EU z inkorporačniacuteho158 ustanoveniacute v čl 6 odst 1 SEU ve zněniacute Lisabonskeacute smlouvy kteraacute byla prezidentem republiky ratifikovaacutena a k jejiacutež ratifikaci udělily souhlas obě komory Parlamentu ČR (tzv prezidentskaacute mezinaacuterodniacute smlouva) Takovaacuteto mezinaacuterodniacute smlouva je podle čl 10 Uacutestavy ČR součaacutestiacute praacutevniacuteho řaacutedu a tudiacutež je jiacute v souladu s ustanoveniacutem čl 95 odst 1 Uacutestavy ČR vaacutezaacuten soudce při sveacutem rozhodovaacuteniacute

Rovněž však považuji za nutneacute upozornit na omezeneacute (podle meacuteho naacutezoru však nikoliv zcela vyloučeneacute) použitiacute čl 12 Listiny ZPEU Toto limitovaneacute použitiacute prameniacute z čl 51 Listiny ZPEU kteryacute stanovuje že bdquoustanoveniacute teacuteto listiny jsou při dodržovaacuteniacute zaacutesad subsidiarity určenahellip členskyacutem staacutetům vyacutehradně pokud uplatňujiacute praacutevo Uniehellipldquo Pokud tedy členskyacute staacutet jakkoliv aplikuje praacutevo Unie přičemž je indiferentniacute zda se jednaacute o praacutevo primaacuterniacute sekundaacuterniacute či terciaacutelniacute je povinen se ustanoveniacutemi Listiny ZPEU řiacutedit Je patrneacute že reaacutelnaacute aplikovatelnost čl 12 Listiny ZPEU ve vztahu k politickyacutem stranaacutem přiacuteliš velkaacute nebude jelikož v teacuteto oblasti členskeacute staacutety (až na vyacutejimky kteryacutem se věnuji niacuteže) neuplatňujiacute praacutevo Unie Je však otaacutezkou zda takto restriktivně bude člaacutenek 51 Listiny ZPEU Soudniacutem dvorem EU v budoucnu s ohledem na budovaacuteniacute staacutele těsnějšiacute Unie (Ever

153 The Constitution of Hellenic Republic (Greece) - As revised by the parliamentary resolution of May 27th 2008 of the VIIIth Revisionary Parliament 154 EU NETWORK ON FUNDAMENTAL RIGHTS Opinion Of The EU Network Of Independent Experts On Fundamental Rights Regarding The Participation Of EU Citizens In The Political Parties Of The Member State Of Residence [online] publikovaacuteno březen 2005 [cit 10 2 2015] Dostupneacute

na lthttpeceuropaeujusticefundamental rightsfilescfr_cdfopinion1_2005_enpdfgt s 15 47 155 Ibid 156 Může byacutet sporneacute zda praacutevo politicky se sdružovat je garantovaacuteno jen osobaacutem fyzickyacutem nebo i osobaacutem praacutevnickyacutem Osobně se přiklaacuteniacutem k naacutezoru že je garantovaacuteno všem subjektům praacutev (tedy i praacutevnickyacutem osobaacutem) byť se to může jevit z pohledu politickeacute praxe jako značně neobvykleacute 157 Uacuteplneacute zněniacute vysvětleniacute k Listině zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie 2007C 30302 158 Praacutevě toto inkorporačniacute ustanoveniacute zařazuje Listinu ZPEU do primaacuterniacuteho praacuteva PIacuteTROVAacute Lenka In SYLLOVAacute Jindřiška et al Lisabonskaacute smlouva Komentaacuteř C H Beck 2010 s 40

43

Closer Union)159 skutečně vyklaacutedaacuten Rainer Arnold napřiacuteklad uvaacutediacute že působnost Listiny ZPEU

musiacuteme chaacutepat bdquojako maximaacutelně rozsaacutehlouldquo160 přičemž princip subsidiarity zde nelze bdquovyklaacutedat tak že primaacuterně platiacute naacuterodniacute ustanoveniacute o lidskyacutech praacutevech a teprve subsidiaacuterně Listinahellip Ostatně neniacute vyloučeno aby byla Listinahellip použiacutevaacutena jako měřiacutetko pro členskeacute staacutety v jejich čistě vnitrostaacutetniacute působnostildquo161

Vyacuteše zmiacuteněneacute vyacutejimky bdquonepřiacutemoldquo tvořiacute předevšiacutem volby do Evropskeacuteho parlamentu a obecniacutech zastupitelstev u nichž primaacuterniacute praacutevo EU stanovuje že občaneacute Unie majiacute praacutevo volit a byacutet voleni ve volbaacutech do EP a v obecniacutech volbaacutech v členskeacutem staacutetě v němž majiacute bydliště za stejnyacutech podmiacutenek jako staacutetniacute přiacuteslušniacuteci tohoto staacutetu162 Toto praacutevo je pak vykonaacutevaacuteno v souladu

s podrobnou uacutepravou ve formě směrnic163 ktereacute jsou předmětem transpozice ve vnitrostaacutetniacutech volebniacutech zaacutekonech Byť jsem z politickeacuteho hlediska odpůrcem toho aby ciziacutem staacutetniacutem přiacuteslušniacutekům bylo přiznaacuteno volebniacute praacutevo (byť těm z EU v komunaacutelniacutech volbaacutech) tak je nutneacute si přiznat že Českaacute republika de lege lata v zaacutesadě uplatňuje praacutevo Unie přičemž je Listinou ZPEU do určiteacute miacutery vaacutezaacutena Pokud bychom trvali na tom že cizincům je členstviacute v politickyacutech stranaacutech zapovězeno je nutneacute si zodpovědět otaacutezku zda by to nebylo v rozporu s požadavkem aby občaneacute z jinyacutech členskyacutech zemiacute EU s bydlištěm v ČR vykonaacutevali i pasivniacute volebniacute praacutevo za stejnyacutech podmiacutenek jako občaneacute ČR Osobně zde rozpor shledaacutevaacutem K obdobneacutemu zaacutevěru pak dochaacuteziacute i Pavel Molek164 Zdůrazněme naviacutec že stav požadovanyacute směrniciacute nestačiacute podle judikatury Soudniacuteho dvora165 jen praacutevně promiacutetnout do praacutevniacuteho řaacutedu (proveacutest transpozici) ale že musiacute dojiacutet i k jeho faktickeacutemu naplněniacute (implementaci) 166

Šance cizince coby bdquonečlenaldquo strany (formaacutelně osoby bdquobez politickeacute přiacuteslušnostildquo) na zařazeniacute na kandidaacutetniacute listinu politickeacute strany pro volby do Evropskeacuteho parlamentu je poměrně malaacute resp podstatně menšiacute než kdyby tento cizinec členem strany byl Tato skutečnost by se pochopitelně reflektovala i do šance cizinců coby osob bdquobez politickeacute přiacuteslušnostildquo na zisk mandaacutetu Pokud bychom se podiacutevali na kandidaacutetniacute listiny těch politickyacutech subjektů ktereacute v posledniacutech volbaacutech do EP ziacuteskali alespoň jeden mandaacutet tak zastoupeniacute kandidaacutetů bdquobez politickeacute přiacuteslušnostildquo činilo bdquopouzeldquo 12 167 Zdůrazněme že podaacutevat kandidaacutetniacute listiny pro volby do Evropskeacuteho parlamentu mohou jen registrovaneacute politickeacute strany a hnutiacute (pokud nebyla pozastavena jejich činnost) popř jejich koalice168 Konkreacutetně ve volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu v roce 2004 se však již jednou stalo že se poslancem Evropskeacuteho parlamentu zvoleneacuteho za Českou republiku stal kandidaacutet bez českeacuteho staacutetniacuteho občanstviacute (nositel německeacuteho staacutetniacuteho občanstviacute) Franz Stros zvolenyacute na kandidaacutetce Komunistickeacute strany Čech a Moravy169 I tento přiacutepad potvrzuje vyacuteše uvedeneacute tvrzeniacute že bez ohledu na praacutevniacute naacutezor tyacutekajiacuteciacute se (ne)možnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech cizinci členy našich politickyacutech stran ve skutečnosti již jsou

Za předpokladu že bychom trvali na nemožnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech by byla značně problematickaacute i jejich kandidatura v komunaacutelniacutech volbaacutech V literatuře je spraacutevně upozorňovaacuteno na to že pokud by tito cizinci chtěli kandidovat jako nezaacutevislyacute kandidaacuteti (tj nikoliv na kandidaacutetce politickeacute strany) či jako sdruženiacute nezaacutevislyacutech kandidaacutetů museli by předklaacutedat petici

159 Někteřiacute praacutevniacuteci kritičtiacute k současneacute podobě evropskeacuteho integračniacuteho procesu (s nimž souhlasiacutem) myšlenku staacutele těsnějšiacute Unie (Ever Closer Union) označujiacute trefně za ideologii kteraacute se vyznačuje tiacutem že v jejiacutem pojetiacute bdquoje centralizace pojiacutemaacutena jako univerzaacutelniacute všeleacutek kteryacute je předepisovaacuten na jakyacutekoli neduhldquo Srov např BŘICHAacuteČEK Tomaacuteš UNIE bliacutezkaacute i vzdaacutelenaacute Praha IVK 2014 s 65 160 ARNOLD Rainer In TICHYacute Luboš et al Evropskeacute praacutevo 4 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2011 s 138 161 Ibid 162 Viz čl 20 odst 1 piacutesm b) SFEU čl 22 SFEU a čl 39 Listiny ZPEU 163 Uveďme alespoň Směrnici Rady 93109ES a Směrnici Rady 20131EU 164 MOLEK Pavel Politickaacute praacutevahellip s 352 165 ESD ze dne 8 9 1996 ve věci C-17994 Dillenkofer body 50-53 166 KRAacuteL Richard Směrnice EU z pohledu jejich transpozice a vnitrostaacutetniacutech uacutečinků Praha C H Beck 2014 s 5-10 167 Vlastniacute vyacutepočet na zaacutekladě uacutedajů z kandidaacutetniacutech listin 168 sect 21 odst 1 zaacutekona č 622003 Sb o volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 169 VOLBYCZ Volby do Evropskeacuteho parlamentu konaneacute na uacutezemiacute Českeacute republiky ve dnech 11 06 a 12 06 2004 Zvoleniacute kandidaacuteti KSČM publikovaacuteno 12 6 2004 [cit 11 2 2015] Dostupneacute na lt lthttpvolbyczplsep2004ep2111xjazyk=CZampxv=2ampxt=1ampxstrana=24gt

44

s mnohdy i naprosto neuacuteměrnyacutem počtem podpisů170 Vojtěch Šimiacuteček pak poznamenaacutevaacute že bdquovyloučeniacute možnosti členstviacute v politickyacutech stranaacutech i těch cizinců kteřiacute ve volbaacutech do zastupitelstev obciacute (a přirozeně teacutež ve volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu) disponujiacute aktivniacutem i pasivniacutem volebniacutem praacutevem by mělo byacutet shledaacuteno protiuacutestavniacutem jelikož odporuje principu rovnosti volebniacuteho praacuteva a rovněž principům svobodnyacutech voleb a politickeacute pluralityldquo171

Rozdiacutel mezi mnou a vyacuteše uvedenyacutemi autory spočiacutevaacute v tom že dle meacuteho přesvědčeniacute je cizincům členstviacute v politickyacutech stranaacutech umožněno již nyniacute Naviacutec pokud existuje možnost jak vyložit Listinu zaacutekladniacutech praacutev a svobod a zaacutekon o politickyacutech stranaacutech tak aby bylo členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech umožněno a nedošlo tak k (byť bdquonepřiacutemeacutemuldquo) rozporu s prameny praacuteva EU což podle meacuteho naacutezoru lze měl by miacutet takovyacuteto vyacuteklad přednost Rovněž UacuteS ČR judikoval že bdquopokud existuje několik interpretaciacute Uacutestavy jejiacutež součaacutestiacute je Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod přičemž jen některeacute z nich vedou k dosaženiacute zaacutevazku kteryacute převzala Českaacute republika v souvislosti se svyacutem členstviacutem v EU je nutno volit vyacuteklad kteryacute podporuje realizaci tohoto zaacutevazku a nikoliv vyacuteklad kteryacute tuto realizaci znemožňujeldquo172 Soudniacute dvůr pak naviacutec minimaacutelně v jednom ze svyacutech rozhodnutiacute173 (byť podle nejen meacuteho přesvědčeniacute velmi nespraacutevně)174 stanovil že eurokonformniacute vyacuteklad uklaacutedaacute při intepretaci vnitrostaacutetniacuteho praacuteva ve světle unijniacuteho povinnost vyacutekladu jdouciacuteho i contra legem kteryacute by mohl způsobit přiacutepadně i narušeniacute soudržnosti vnitrostaacutetniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu

Přiacutepadnyacute rozpor s unijniacutem praacutevem by zřejmě nešel (pomineme-li novelu zaacutekona o politickyacutech stranaacutech) vyřešit jinak než použitiacutem naacutepravneacuteho eurokonformniacuteho vyacutekladu kteryacute

sice neuklaacutedaacute členskyacutem staacutetům aby použiacutevaly vyacutekladoveacute metody neuznaacutevaneacute vnitrostaacutetniacutem praacutevem avšak je nutiacute použiacutevat dostupneacute vnitrostaacutetniacute vyacutekladoveacute metody nestandardniacutem způsobem175 Pokud bychom staacutele trvali na většinově přijiacutemaneacute interpretaci že cizincům neniacute členstviacute v politickyacutech stranaacutech umožněno jednalo by se přinejmenšiacutem ve vztahu k občanům z jinyacutech členskyacutech staacutetů EU nejen o rozpor s praacutevem EU nyacutebrž i o rozpor s člaacutenkem 10 Uacutestavy a čl 1 odst 2 Uacutestavy ČR (dodržovaacuteniacute zaacutevazků vyplyacutevajiacuteciacutech z mezinaacuterodniacuteho praacuteva)176 Podle meacuteho naacutezoru by měl miacutet pokud možno vyacuteklad zaacutekona přednost před jeho novelou Z důvodu nemaleacuteho interpretačniacuteho bdquochaosuldquo i skutečnosti že mnou představenyacute vyacuteklad umožňujiacuteciacute cizincům byacutet členy politickyacutech stran v ČR je značně bdquomenšinovyacuteldquo však lze naacutevrh na uacutepravu předmětneacuteho ustanoveniacute zaacutekona o politickyacutech stranaacutech prostřednictviacutem novely podpořit K obdobneacute novele koneckonců došlo v Maďarsku v souvislosti se vstupem do EU177 Je nepochybně pravdou že předmětnaacute zaacutekonnaacute dikce neniacute formulovaacutena nejleacutepe Nevhodnějšiacute by zřejmě bylo uacuteplně vypustit zmiacutenku o staacutetniacutem občanstviacute v zaacutekoně o politickyacutech stranaacutech Vzorem novely by mohla byacutet např vyacuteše popsanaacute rakouskaacute

uacuteprava kteraacute je značně liberaacutelniacute a přitom mi neniacute znaacutemo že by působila jakeacutekoliv probleacutemy Uacutestavniacute změna (resp změna LZPS) podle meacuteho naacutezoru neniacute nezbytnaacute plně by postačovala novela zaacutekona o politickyacutech stranaacutech 45 Praacutevniacute uacuteprava v Evropskeacute uacutemluvě o ochraně lidskyacutech praacutev

Sdružovaciacute praacutevo upravuje Evropskaacute uacutemluva o ochraně lidskyacutech praacutev (EUacuteLP) společně s praacutevem shromažďovaciacutem v člaacutenku 11 kteryacute v prvniacutem odstavci přiznaacutevaacute tato praacuteva bdquokaždeacutemuldquo

170 Ibid Obdobně TOKARSKYacute Viacutet Volby do zastupitelstev obciacute In ANTOŠ Marek WINTR Jan (eds) Volby demokracie a politickeacute svobody Praha Leges 2010 s 40-47 171 ŠIMIacuteČEK Vojtěch in WAGNEROVAacute Eliška ŠIMIacuteČEK Vojtěch LANGAacuteŠEK Tomaacuteš et al Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2011 s 486 172 Naacutelez Pl UacuteS 6604 ze dne 3 5 2006 173 ESD ze dne 8 11 1990 ve věci C-17788 Dekker body 19-24 174 Obdobně pak TICHYacute Luboš In TICHYacute Luboš et al Evropskeacute praacutevo 4 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2011 s 315 175 KRAacuteL Richard Směrnice EU z pohledu jejich transpozice a vnitrostaacutetniacutech uacutečinků Praha C H

Beck 2014 s 205-206 176 Povinnost dodržovat mezinaacuterodniacute zaacutevazky podle čl 1 odst 2 Uacutestavy ČR se vztahuje i na zaacutevazky z členstviacute v EU Viz PAVLIacuteČEK Vaacuteclav In PAVLIacuteČEK Vaacuteclav et al Uacutestavniacute praacutevo a staacutetověda 2 diacutel Praha Leges 2011 s 343 Vladimiacuter Mikule však naproti tomu poukazuje na to že

čl 1 odst 2 je jen deklaratorniacute povahy MIKULE Vladimiacuter In SLAacuteDEČEK Vladimiacuter MIKULE Vladimiacuter SYLLOVAacute Jindřiška Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř Praha C H Beck 2007 s 13-14 177 EU NETWORK ON FUNDAMENTAL RIGHTS Opinion Of The EU hellip s 15 47

45

vyacuteslovně pak včetně praacuteva zaklaacutedat odbory Pokud bychom tedy vychaacutezeli pouze z dikce čl 11 EUacuteLP jednaacute se o praacutevo lidskeacute nikoliv občanskeacute ESLP pak dovodil aplikovatelnost člaacutenku 11 EUacuteLP i na politickeacute strany178 Člaacutenek 11 odst 1 EUacuteLP totiž obsahuje vyacuteraz bdquovčetněldquo z čehož ESLP dovodil že odkaz na praacutevo zaklaacutedat odbory a sdružovat se v nich nelze považovat za taxativniacute nyacutebrž za demonstrativniacute179

Celou situaci však poněkud bdquokomplikujeldquo čl 16 EUacuteLP kteryacute vyacuteslovně umožňuje mimo jineacute i ve vztahu k praacutevu sdružovaciacutemu uvalit omezeniacute na politickou činnost cizinců ESLP řešil vyacuteklad tohoto člaacutenku ve většiacutem rozsahu zatiacutem pouze v rozsudku Piermont proti Francii180 Stěžovatelka D Piermont občanka BRD a členka Evropskeacuteho parlamentu (EP) namiacutetala že jejiacutem vyhoštěniacutem z Francouzskeacute Polyneacutesie došlo vedle zaacutesahu do svobody pohybu i k porušeniacute zaacutekazu diskriminace a předevšiacutem svobody projevu u něhož čl 16 EUacuteLP rovněž připouštiacute omezeniacute ve vztahu k politickeacute činnosti cizinců Stěžovatelka totiž na uacutezemiacute Francouzskeacute Polyneacutesie chtěla proneacutest projev proti francouzskyacutem pokusům v jaderneacute energetice Francouzskaacute vlaacuteda namiacutetala že stěžovatelka je cizincem a politicky činnou osobou a tudiacutež došlo k omezeniacute svobody projevu v souladu s čl 16 EUacuteLP Stěžovatelka naopak argumentovala tiacutem že cizincem neniacute jelikož maacute bdquoobčanstviacute EUldquo a je členkou EP ESLP argumentaci institutem unijniacuteho občanstviacute neuznal protože Maastrichtskaacute smlouva kteraacute tento institut zavedla ještě nebyla v době podaacuteniacute stiacutežnosti ratifikovaacutena Přesto však ESLP konstatoval porušeniacute svobody projevu181 jelikož v teacuteto kauze bdquopostačila k prokaacutezaacuteniacute svazku postaveneacuteho naroveň občanstviacute uacutečast ve volbaacutech do Evropskeacuteho parlamentu a to i přesto že před ratifikaciacute Maastrichtskeacute smlouvy občanstviacute EU neexistovaloldquo182 Na občany EU tedy podle meacuteho naacutezoru nelze (tiacutem spiacuteše po ratifikaci Maastrichtskeacute smlouvy) čl 16 EUacuteLP vůbec aplikovat Marek Antoš však upozorňuje na skutečnost že argumentace členstviacutem v EP ve věci Piermont proti Francii bdquoznemožňuje abychom tento přiacutepad bez dalšiacuteho vztaacutehli na všechny evropskeacute občanyldquo183 Zaacuteroveň však přiznaacutevaacute jisteacute pochybnosti o aplikaci tohoto člaacutenku na občany EU s ohledem na pojetiacute Evropskeacute uacutemluvy jako živeacuteho dokumentu184 David Kosař pak po ratifikaci Maastrichtskeacute smlouvy aplikaci čl 16 EUacuteLP na občany EU vylučuje zcela185 Daacutele pak v komentaacuteři k EUacuteLP upozorňuje na to že podle mnohyacutech (převaacutežně zahraničniacutech) komentaacutetorů je čl 16 EUacutePL dnes již zcela obsoletniacute186 přičemž k tomuto naacutezoru se přiklaacuteniacutem i jaacute

Pokud bychom tedy připustili obsoletnost čl 16 EUacuteLP byl by zřejmě zaacutekaz členstviacute v politickyacutech stranaacutech v ČR nekonformniacute s tiacutemto lidskopraacutevniacutem katalogem nejen ve vztahu k cizincům z jinyacutech členskyacutech staacutetů EU ale rovněž ve vztahu k cizincům ze bdquotřetiacutechldquo zemiacute K omezeniacute tohoto praacuteva by mohlo dojiacutet jen z důvodů stanovenyacutech v čl 11 odst 2 EUacuteLP Lze si však jen stěžiacute představit že by omezeniacute členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech mohlo byacutet dnes samo o sobě v demokratickeacute společnosti v zaacutejmu naacuterodniacute bezpečnosti skutečně nezbytneacute popř že by byly naplněny dalšiacute důvody zmiňovaneacute Evropskou uacutemluvou umožňujiacuteciacute omezeniacute takoveacuteho praacuteva Naviacutec veřejnaacute moc staacutele disponuje praacutevem politickou stranu ze zaacutekonem stanovenyacutech důvodů rozpustit či pozastavit jejiacute činnost což lze chaacutepat jako určitou bdquopojistkuldquo Avšak proveacutest pozastaveniacute činnosti politickeacute strany (či dokonce jejiacute rozpuštěniacute) pouze z toho důvodu že jejiacutemi členy jsou cizinci podle meacuteho naacutezoru neniacute možneacute187 Samotnaacute skutečnost že členy politickeacute strany jsou cizinci nepochybně ani nepředstavuje dostatečně bezprostředniacute hrozbu pro demokratickyacute praacutevniacute staacutet jejiacutež naplněniacute je podle rozsudku NSS ČR jednou ze čtyř nezbytnyacutech podmiacutenek pro rozpuštěniacute politickeacute strany188

178 ELSP ze dne 30 1 1998 stiacutežnost č 1939292 Sjednocenaacute komunistickaacute strana Turecka a dalšiacute proti Turecku bod 24-25 179 Ibid 180 ESLP ze dne 20 3 1995 stiacutežnost č 1577389 a 1577489 Piermont proti Francii 181 Dalšiacute čaacutesti stiacutežnosti však byly zamiacutetnuty 182 KOSAŘ David In KMEC Jiřiacute KOSAŘ David KRATOCHVIacuteL Jan BOBEK Michal Evropskaacute uacutemluva o lidskyacutech praacutevech Velkyacute komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 122 183 ANTOŠ Marek Politickaacute participace cizinců v Českeacute republice Politologickyacute časopis 2012 č 2 s 124 184 Ibid 185 KOSAŘ David In KMEC Jiřiacute a kol Evropskaacute uacutemluvahellip s 122 186 Ibid s 123 187 K tomu podrobněji Naacutelez Pl UacuteS 2694 ze dne 18 10 1995 praacutevniacute věta bod V 188 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ČR ze dne 4 3 2009 Pst 12008-66-bdquoDělnickaacute strana Ildquo

46

5 ZAacuteVĚR

Vyacutesledkem předloženeacute praacutece je falsifikace (vyvraacuteceniacute) v uacutevodu stanoveneacute hypoteacutezy Dospěl jsem tedy k zaacutevěru že cizinci mohou byacutet i de lege lata členy politickyacutech stran v ČR Zda politickaacute strana přijme cizince za člena či nikoliv zaacuteležiacute vyacutelučně na jejiacutech stanovaacutech a diskreci přiacuteslušneacuteho orgaacutenu strany Tomu nasvědčuje skutečnost že členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech neniacute žaacutednyacutem praacutevniacutem předpisem vyacuteslovně zakaacutezaacuteno Jelikož politickeacute strany jsou soukromopraacutevniacutemi praacutevnickyacutemi osobami a členstviacute cizinců nemaacute samo o sobě veřejnopraacutevniacute uacutečinky je nutneacute na vyacuteklad problematiky (ne)možnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech uplatnit zaacutesadu legaacutelniacute licence Pokud by chtěl zaacutekonodaacuterce členstviacute v politickyacutech stranaacutech cizincům znemožnit do zaacutekona by uvedl vyacuteslovnyacute zaacutekaz jako tomu tak bylo v minulosti Jak jsem však uvedl ve třetiacute kapitole tak praacutevě naprostaacute reaacutelnaacute neuacutečinnost tohoto vyacuteslovneacuteho zaacutekazu byla podle meacuteho naacutezoru důvodem proč zaacutekonodaacuterce od podobneacute regulace upustil

Interpretovat Listinu zaacutekladniacutech praacutev a svobod a zaacutekon o sdružovaacuteniacute v politickyacutech stranaacutech a v hnutiacutech tak že cizincům je členstviacute v politickyacutech stranaacutech znemožněno neodpoviacutedaacute praxi uplatňovaneacute v některyacutech jinyacutech evropskyacutech zemiacutech a naviacutec by bylo v rozporu s praacutevem EU (minimaacutelně ve vztahu k občanům Unie) i v rozporu s EUacuteLP a to ve vztahu ke vše cizincům připustiacuteme-li obsoletnost jejiacuteho čl 16

Přestože by dle meacuteho naacutezoru měl miacutet obvykle vyacuteklad zaacutekona přednost před jeho novelou upřesněniacute předmětneacuteho ustanoveniacute zaacutekona o politickyacutech stranaacutech podporuji Nevhodnějšiacute by zřejmě bylo uacuteplně vypustit zmiacutenku o staacutetniacutem občanstviacute v zaacutekoně o politickyacutech stranaacutech (jako je tomu např v Rakousku) K uacutepravě praacutevniacuteho předpisu dotyacutekajiacuteciacuteho se členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech došlo např v Maďarsku již v souvislosti se vstupem do EU Změnu praacutevniacutech předpisů uacutestavniacute praacutevniacute siacutely neshledaacutevaacutem jako vhodnou či dokonce nezbytnou Je nepochybneacute že zaacutekonnaacute dikce předmětneacuteho ustanoveniacute zaacutekona o politickyacutech stranaacutech neniacute formulovaacutena přiacuteliš vhodně a že maacute interpretace ohledně členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech je dosti neobvyklaacute či bdquomenšinovaacuteldquo Praacutevniacutech naacutezorů na tuto problematiku může existovat nepochybně viacutece Jak koneckonců upozorňoval F A Hayek tak fakta ve společenskyacutech vědaacutech se bdquood faktů přiacuterodniacutech věd lišiacute tiacutem že jsou přesvědčeniacutem nebo naacutezory určityacutech lidiacute kteraacute jsou našimi fakty bez ohledu na to zda jsou pravdivaacute či nikolivldquo189 Nechme vyacutelučně na politickyacutech stranaacutech (coby soukromopraacutevniacutech

praacutevnickyacutech osobaacutech) ať se rozhodnou zda cizince ať už pochaacutezejiacute odkudkoliv za sveacute členy přijiacutemat chtějiacute či nikoliv Zda se politickeacute strany rozhodly spraacutevně může posoudit pouze politickyacute boj mezi nimi a ve finaacutele pak volebniacute vyacutesledky Použitaacute literatura ANTOŠ Marek Politickaacute participace cizinců v Českeacute republice Politologickyacute časopis 2012 č 2 s 113-125 BERAN Karel Pojem osoby v praacutevu Praha Leges 2012 215 s BŘICHAacuteČEK Tomaacuteš UNIE bliacutezkaacute i vzdaacutelenaacute Praha IVK 2014 194 s CDU Fragen und Antworten [online] CDUde [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwmitglied-werdencdudepage18htmgt ČESKYacute ROZHLAS Zaostřeno na cizince [online] Rozhlascz [cit 19 9 2014]

Dostupneacute na httpmediarozhlascz_audio02871610mp3 EU NETWORK OF INDEPENDENT EXPERTS ON FUNDAMENTAL RIGHTS Opinion Of The EU Network Of Independent Experts On Fundamental Rights Regarding The Participation Of EU Citizens In The Political Parties Of The Member State Of Residence European Union Ref CFR-CDFOpinion12005 [online] publikovaacuteno březen 2005 [cit 10 2 2015] Dostupneacute na lthttpeceuropaeujusticefundamental rightsfilescfr_cdfopinion1_2005_enpdfgt FDP Bundessatzung ndash Stand am 15 Mai 2011 [online] FDP de [cit 27 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwfdpdefiles585Bundessatzung-2011-komplettpdfgt FPOuml Satzungen [online] Fpoeparlamentsklubat [cit 27 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwfpoeparlamentsklubatfileadminContentportalPDFs_dokumente2011_satzungenfpoe_webpdfgt GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 5 vyd Plzeň Aleš Čeněk 2009 308 s GRYGAR Tomaacuteš O (ne)možnosti členstviacute cizinců v politickyacutech stranaacutech v Českeacute republice

189 HAYEK Friedrich August von Kontrarevoluce vědy ndash studie o zneužiacutevaacuteniacute rozumu Praha Liberaacutelniacute institut 1995 s 29

47

Časopis pro praacutevniacute vědu a praxi Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity v Brně 2014 č 4 s 355-362 GRYGAR Tomaacuteš Cizinci už nyniacute mohou byacutet členy českyacutech politickyacutech stran [online] publikovaacuteno 24 9 2014 Dostupneacute na lthttpwwwceska-justicecz201409tomas-grygar-cizinci-uz-nyni-mohou-byt-cleny-ceskych-politickych-strangt GRYGAR Tomaacuteš Teorie konstitucionalismu v pojetiacute Friedricha Augusta von Hayeka [online] Ludwig von Mises Institut (Česko a Slovensko) publikovaacuteno 16 7 2015 Dostupneacute na lthttpwwwmisesczclankyteorie-konstitucionalismu-v-pojeti-friedricha-augusta-von-hayeka-1833aspx gt HAYEK Friedrich August von Kontrarevoluce vědy ndash studie o zneužiacutevaacuteniacute rozumu Praha Liberaacutelniacute institut 1995 212 s HAYEK Friedrich August von Praacutevo zaacutekonodaacuterstviacute a svoboda Praha Portaacutel 2011 556 s JARASS Hans PIEROTH Bodo Grundgesetz fuumlr die Bundesrepublik Deutschland Kommentar

Muumlnchen C H Beck 1992 985 s JIRAacuteSEK Jiřiacute et al Uacutestavniacute zaacuteklady organizace staacutetu Praha Leges 2013 368 s KLIacuteMA Karel et al Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 2 vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2009 1448 s KLOKOČKA Vladimiacuter Uacutestavniacute systeacutemy evropskyacutech staacutetů (srovnaacutevaciacute studie) 2 vyd Praha Linde

2006 423 s KMEC Jiřiacute KOSAŘ David KRATOCHVIacuteL Jan BOBEK Michal Evropskaacute uacutemluva o lidskyacutech praacutevech Velkyacute komentaacuteř Praha C H Beck 2012 1660 s KOLMAN Petr Proč nesmiacute byacutet cizinci členem českeacute politickeacute strany [online] Epravocz

publikovaacuteno 19 3 2013 [cit 17 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwepravocztopefocusproc-nesmi-byt-cizinec-clenem-ceske-politicke-strany-89822htmlgt KOUDELKA Zdeněk Občanstviacute a stranictviacute [online] Blogaktuaacutelněcz publikovaacuteno 10 8 2007 [cit 19 9 2014] Dostupneacute na lthttpblogaktualnecz~jfj~blogyzdenk-koudelkaphpitemid=1375gt KRAacuteL Richard Směrnice EU z pohledu jejich transpozice a vnitrostaacutetniacutech uacutečinků Praha C H Beck 2014 308 s LASAacuteK Jan POKORNAacute Jarmila ČAacuteP Zdeněk DOLEŽIL Tomaacuteš et al Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2014 2814 s LAVICKYacute Petr et al Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest ndash Komentaacuteř Praha C H Beck 2014 2380 s MELZEL Filip TEacuteGL Petr et al Občanskyacute zaacutekoniacutek ndash velkyacute komentaacuteř Svazek 1 Praha Leges 2013 720 s MOLEK Pavel Politickaacute praacuteva Praha Wolters Kluwer 2014 613 s PAVLIacuteČEK Vaacuteclav et al Uacutestavniacute praacutevo a staacutetověda 2 diacutel 1 uacuteplneacute vydaacuteniacute Praha Leges 2011 1119 s SEDLAacuteČEK Josef ROUČEK František Komentaacuteř k československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu a občanskeacute praacutevo platneacute na Slovensku a v Podkarpatskeacute Rusi Diacutel prvyacute Praha V

Linhart 1935 1192 s SLAacuteDEČEK Vladimiacuter MIKULE Vladimiacuter SYLLOVAacute Jindřiška Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř Praha C H Beck 2007 949 s SYLLOVAacute Jindřiška PIacuteTROVAacute Lenka PALDUSOVAacute Helena et al Lisabonskaacute smlouva Komentaacuteř Praha C H Beck 2010 1299 s ŠIROKYacute Jan et al Tvořiacuteme a publikujeme odborneacute texty Praha CPress 2011 208 s ŠVESTKA Jiřiacute DVOŘAacuteK Jan FIALA Josef et al Občanskyacute zaacutekoniacutek Komentaacuteř Svazek 1 Praha

Wolters Kluwer 2014 1736 s TICHYacute Luboš ARNOLD Rainer ZEMAacuteNEK Jiřiacute et al Evropskeacute praacutevo 4 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2011 1005 s TILSCH Emanuel Občanskeacute praacutevo Čaacutest všeobecnaacute Praha Wolters Kluwer 2012 (reprint 3

vydaacuteniacute z roku 1925) 205 s TOKARSKYacute Viacutet Volby do zastupitelstev obciacute In ANTOŠ Marek WINTR Jan (eds) Volby demokracie a politickeacute svobody Praha Leges 2010 s 40-47 VEŘEJNYacute OCHRAacuteNCE PRAacuteV Občaneacute EU žijiacuteciacute v ČR majiacute praacutevo uacutečastnit se politickeacuteho života

[online] Ochrancecz publikovaacuteno 23 7 2014 [cit 15 9 2014] Dostupneacute na lthttpwwwochrancecztiskove-zpravytiskove-zpravy-2014obcane-eu-zijici-v-cr-maji-pravo-ucastnit-se-politickeho-zivotagt

48

VOLBYCZ Volby do Evropskeacuteho parlamentu konaneacute na uacutezemiacute Českeacute republiky ve dnech 11 06 a 12 06 2004 Zvoleniacute kandidaacuteti KSČM publikovaacuteno 12 6 2004 [cit 11 2 2015] Dostupneacute na lthttpvolbyczplsep2004ep2111xjazyk=CZampxv=2ampxt=1ampxstrana=24gt WAGNEROVAacute Eliška ŠIMIacuteČEK Vojtěch LANGAacuteŠEK Tomaacuteš et al Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2011 906 s WEYR František Československeacute praacutevo uacutestavniacute Praha Melantrich 1937 339 s WEYR František Dělba praacutece v politice Lidoveacute noviny 18 července 1922 roč 30 č 354 titulniacute strana WEYR František Politickeacute strany a jejich orgaacuteny Lidoveacute noviny 6 srpna 1922 roč 30 č 390 titulniacute strana WEYR František Teorie praacuteva Praha Orbis 1936 388 s Kontaktniacute uacutedaje

Tomaacuteš Grygar tgrygargmailcom Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Tř 17 listopadu 8 771 11 Olomouc Českaacute republika

49

GENDEROVEacute KVOacuteTY (ZEJMEacuteNA V ČR) 1

Andrea Hodinovaacute


Abstract In the present time the quotas for women are often discussed issue and this thesis is

concerned with the topic Firstly we focus on the causes of discrimination of women and men and then we pay attention to the particular representation of women and men in the political scene The emphasis is especially on the situation in the Czech Republic and the European Parliament The thesis also deals with quotas of the Member States of the European Union In particular it researches the number of states which have already established quotas and also the number of states which partially or completely refuse it For example the representation of women in politics and the supervisory Boards of listed companies in Belgium and the Nordic countries are approximately 40 Enacted quotas are not established in the Czech Republic yet but some political parties have quotas which determine and recommend how many women should be represented on the Candidate List

The goal is to compare advantages and disadvantages of establishing of quotas and try to consider the best possibilities in involving women into politics and in the supervisory Boards of listed companies Another goal is to introduce domestic and international legal regulations which are based on equality between genders The question is if the quotas are truly the best way to achieve equality We should also consider the consequences which can quotas cause and if their establishing is not in conflict with the Czech Constitution and the Czech Bill of Fundamental Rights and Freedoms Abstrakt Kvoacutety pro ženy jsou v současneacute době často diskutovanyacutemi teacutematem Stejnou otaacutezkou se

zabyacutevaacute i tato praacutece Pozornost je nejprve věnovaacutena přiacutečinaacutem diskriminace žen a mužů a naacutesledně takeacute konkreacutetniacutemu zastoupeniacute žen a mužů na politickeacute sceacuteně Zejmeacutena pak je kladen důraz na situaci v ČR a Evropskeacutem parlamentu V praacuteci je zpracovaacuteno takeacute to kolik členskyacutech staacutetů již kvoacutety zavedlo a kolik z nich je naopak zcela či čaacutestečně odmiacutetaacute Jako přiacuteklad je možneacute uveacutest Belgii a Severskeacute staacutety v nich se zastoupeniacute žen v politice i v radaacutech koacutetovanyacutech na burzaacutech pohybuje teacuteměř okolo hranice 40 Českaacute republika prozatiacutem kvoacutety nezavedla přesto existujiacute v některyacutech politickyacutech stranaacutech stranickeacute kvoacutety ktereacute určujiacute či doporučujiacute kolik žen musiacute byacutet na kandidaacutetniacute listině zastoupeno Ciacutelem praacutece je porovnat vyacutehody a nevyacutehody zavedeniacute kvoacutet a zamyslet se nad tiacutem zda by neexistovalo lepšiacute řešeniacute jak je možneacute dostat ženy do politiky a do společnostiacute koacutetovanyacutech na burzaacutech Dalšiacutem ciacutelem je seznaacutemeniacute s praacutevniacute uacutepravou ve ktereacute je zakotvena rovnost mezi oběma pohlaviacutemi a to nejen s tou tuzemskou ale i mezinaacuterodniacute Otaacutezkou zůstaacutevaacute zda jsou kvoacutety skutečně tiacutem nelepšiacutem způsobem jak dosaacutehnout rovnosti měli bychom se zamyslet zda takoveacuteto opatřeniacute nevyvolaacute spiacuteše opak a zda jejich zavedeniacute neniacute v rozporu s Uacutestavou ČR a dalšiacutemi zaacutekony

Key words Czech bill of fundamental rights and freedoms Czech constitution discrimination

prohibition equity gender quotas gender mainstreaming woman in the politics Kliacutečovaacute slova genderoveacute kvoacutety genderovyacute mainstreaming LZPS rovnost Uacutestava ČR zaacutekaz

diskriminace ženy v politice


50

UacuteVOD

V posledniacutech letech jsou v Evropskeacute unii často diskutovanyacutem teacutematem kvoacutety pro ženy a to nejen politickeacute ale i ty ktereacute řešiacute postaveniacute žen v byznysu Tato otaacutezka se staacutevaacute teacutematem řady debat i v Českeacute republice kde vyvolaacutevaacute velmi protichůdneacute naacutezory Kvoacutety tedy majiacute jak sveacute zastaacutence tak i odpůrce Hlavniacutem argumentem těch kteřiacute generovyacutem2 kvoacutetaacutem řiacutekajiacute sveacute ano je vyacuterazně rozdiacuteleneacute zastoupeniacute mužů a žen ve vedouciacutech poziciacutech byť většina absolventů vysokyacutech škol jsou ženy a tedy je nutneacute něžneacutemu pohlaviacute do vedouciacutech pozic pomoci na zaacutekladě praacutevniacute uacutepravy Druhaacute strana ovšem oponuje naacutezorem že by se naacutesledneacute rozhodovaacuteniacute o přijetiacute členů do dozorčiacutech rad či politickyacutech kandidaacutetniacutech listin omezilo na nutnost přednostně přijmout nezcela kvalifikovanou ženu před např viacutece kvalifikovanyacutem a zkušenyacutem mužem Daacutele argumentujiacute tiacutem že přirozenyacutem vyacutevojem se ženy do těchto vysokyacutech a vyacuteznamnyacutech pozic probojujiacute samy

V uacutevodu praacutece budou představeny zaacutekladniacute pojmy vztahujiacuteciacute se ke genderovyacutem kvoacutetaacutem Ciacutelem praacutece bude zjistit pozitiva a negativa přijetiacute takoveacutehoto opatřeniacute Na konci bude provedena komparace obou hledisek Ciacutelem je seznaacutemit se naacutevrhem směrnice Evropskeacute unie (20120299 (CDO)) a zamyslet se nad otaacutezkou zda vůbec zavedeniacute jakyacutechkoliv kvoacutet jež budou upřednostňovat jedno z pohlaviacute neniacute diskriminačniacute S tiacutem kde je zaacutekaz diskriminace3 na zaacutekladě pohlaviacute upraven se v průběhu praacutece seznaacutemiacuteme Dalšiacute čaacutest se bude zabyacutevat současnyacutem zastoupeniacute žen na českeacute politickeacute sceacuteně Jelikož se tato genderovaacute otaacutezka netyacutekaacute pouze ČR ale i Evropskeacute unie bude v praacuteci rozebraacuteno i zastoupeniacute žen v parlamentech členskyacutech zemiacute a takeacute uacutečast žen v Parlamentu EU K lepšiacute přehlednosti bude ke zjištěniacute teacuteto uacutečasti sloužit grafickeacute zpracovaacuteniacute dalšiacute statistickeacute uacutedaje pak budou představeny v přehledneacute tabulce

Jelikož v současneacute době neniacute v Českeacute republice přijata praacutevniacute uacuteprava kteraacute by genderoveacute kvoacutety řešila bude praacutece vychaacutezet nejen z platnyacutech či připravovanyacutech praacutevniacutech předpisů na jejichž zaacutekladě bude utvaacuteřen naacutezor na tuto problematiku ale mimo jineacute i z různyacutech sborniacuteků z konferenciacute odbornyacutech monografiiacute novinovyacutech člaacutenků webovyacutech straacutenek sdruženiacute kteraacute se otaacutezkou genderu zabyacutevajiacute a takeacute podkladů a přiacutespěvků ze seminaacuteřů ktereacute mi byly zaslaacuteny od Foacutera 50

1 VYMEZENIacute GENDEROVEacute PROBLEMATIKY

Nejprve bude připomenut pojem kvoacutety jako takovyacute Jednaacute se o bdquopodiacutel miacutest definovanyacute podle určityacutech pravidel nebo kriteacuteriiacute pozic nebo zdrojů ktereacute maacute zaplnit specifickaacute skupina jedinců nebo ktereacute majiacute takoveacute skupině připadnoutldquo4 Ciacutelem kvoacutet je napravit předchaacutezejiacuteciacute nerovnost obvykle ve vztahu k rozhodujiacuteciacutem poziciacutem nebo k přiacutestupu ke školeniacute nebo zaměstnaacuteniacute Pojem genderoveacute kvoacutety pak konkreacutetně znamenaacute rezervovaacuteniacute miacutest v určiteacute oblasti společenskeacuteho života na zaacutekladě pohlaviacute

V teacuteto kapitole budou nastiacuteněny zaacutekladniacute barieacutery ktereacute ženaacutem braacuteniacute v karieacuterniacutem postupu Jedna z podkapitol bude věnovaacutena zaacutekladniacutemu děleniacute kvoacutet přičemž u každeacuteho typu bude uvedeno ve ktereacutem členskeacutem staacutetu EU popřiacutepadě jakou politickou stranou v ČR jsou aplikovaacuteny a s jakyacutem vyacutesledkem 11 Barieacutery karieacuterniacuteho růstu žen

V současneacute společnosti se i přestože v mnoheacute praacutevniacute uacutepravě je zakotveno rovneacute zachaacutezeniacute s muži a ženami objevuje diskriminace na zaacutekladě pohlaviacute a to předevšiacutem diskriminace žen jež se objevuje v každodenniacutem životě předevšiacutem však při uplatněniacute na trhu praacutece Zprvu se toto tvrzeniacute může jevit jako nesmyslneacute a to nejen proto že praacutevě ženy tvořiacute nadpolovičniacute většinu absolventů vysokyacutech škol ale i polovina pracovniacutech sil je tvořena ženami5 Ovšem podiacutevaacuteme-li se napřiacuteklad

2 Gender = bdquopojem kteryacute odkazuje na sociaacutelniacute rozdiacutely ktereacute jsou kulturně a sociaacutelně podmiacuteněneacute konstruovaneacute tj mohou se v čase měnit a různiacute se jak v raacutemci kultury tak mezi kulturamildquo (Současnaacute českaacute společnost sociologickeacute studie Vyd 1 Editor Zdenka Mansfeldovaacute Milan Tuček Překlad Robin Cassling Praha Sociologickyacute uacutestav AV ČR 2002 381 s ISBN 80-733-0009-5 str 149) 3 Diskriminace = rozdiacutelnyacute přiacutestup k určiteacute skupině s odlišnyacutemi znaky Diskriminace může probiacutehat na zaacutekladě různyacutech přiacutečin nejčastějšiacutemi důvody jsou etnikum pohlaviacute sexuaacutelniacute orientacehellip 4 Gender rovneacute přiacuteležitosti vyacutezkum Praha 2000 roč 2000 č 4 ISSN 1213-0028 str 2 5 Zaměstnanost a sociaacutelniacute politika Europa Přehledy praacutevniacutech předpisů [online] 28012011 [cit

2014-17-11]

51

do politiky či do vedouciacutech pozic ve společnostech musiacuteme uznat že praacutevě na těchto poziciacutech ženy menšinou opravdu jsou a ocitajiacute se tak ve srovnaacuteniacute s muži ve velmi nerovneacutem postaveniacute Stejně tak je tomu v otaacutezce platoveacuteho ohodnoceniacute zaměstnanců Je nutneacute si uvědomit že zde nejde jen o sociaacutelniacute problematiku ale měli bychom vniacutemat i aspekt ekonomickyacute na nějž maacute rovneacute zastoupeniacute mužů a žen velkyacute vliv

Toto nerovneacute postaveniacute ve společnosti je zapřiacutečiněno několika faktory Jedniacutem tiacutem nejdůležitějšiacutem jsou předsudky a stereotypy zakořeněneacute ve společnosti S tiacutem souvisejiacute i naacutesledujiacuteciacute dva termiacuteny a to skleněnyacute strop a skleněnyacute vyacutetah Skleněnyacutem stropem jsou praacutevě vyacuteše zmiacuteněneacute

předsudky Jde o pomyslnou barieacuteru kteraacute ženaacutem znemožňuje prosadit se v politice a zabraňuje jim v karieacuterniacutem růstu Skleněnyacute vyacutetah je něco podobneacuteho ovšem v opačneacutem vyacuteznamu Jednaacute se o společenskeacute prostředky skrze ktereacute muž postupuje ve sveacute karieacuteře aniž by o to saacutem usiloval či měl na povyacutešeniacute naacuterok

Pomociacute kvoacutet se společnost snažiacute dosaacutehnout genderoveacute rovnosti Tato rovnost již byla definovaacutena mnohyacutemi členskyacutemi staacutety EU a dokonce i Radou Evropy kteraacute ji definuje naacutesledovně bdquoGenderovaacute rovnost znamenaacute stejnou viditelnost stejneacute postaveniacute a stejnou uacutečast obou pohlaviacute ve všech sfeacuteraacutech veřejneacuteho a soukromeacuteho života Genderovaacute rovnost je opakem genderoveacute nerovnosti nikoliv genderovyacutech rozdiacutelů a jejiacutem ciacutelem je prosazovat plnohodnotnou uacutečast žen a mužů ve společnostildquo6

12 Děleniacute kvoacutet

121 Kvoacutety dle zajištěniacute uacutečasti

Kvoacutety spadajiacuteciacute do teacuteto kategorie určujiacute oblasti v nichž bude genderovaacute rovnost upravena a zaacuteroveň stanoviacute i způsob teacuteto uacutepravy Spadaacute sem napřiacuteklad způsob sestaveniacute kandidaacutetniacutech listin přesneacute stanoveniacute kolik křesel v parlamentu bude naacuteležet daneacutemu pohlaviacute atd

Jednoducheacute kvoacutety Jednu skupinu na zaacutekladě uvedeneacute charakteristiky tvořiacute kvoacutety

jednoducheacute Praacutevě tyto jsou v dnešniacute době jedny z nejčastěji diskutovanyacutech Jednaacute se o procentuaacutelniacute stanoveniacute miacutest kteraacute budou rezervovaacutena pro ženy (křesla v parlamentu počet miacutest na kandidaacutetniacute listiněhellip)

Dvojiteacute kvoacutety Tyto kvoacutety jsou dalo by se řiacuteci vylepšenyacutemi kvoacutetami jednoduchyacutemi Tento typ

se však vztahuje pouze na kandidaacutetniacute listiny Takteacutež stanovuje procentuaacutelniacute hranici ale na rozdiacutel od předešleacuteho typu striktně stanoviacute na kteryacutech konkreacutetniacutech poziciacutech budou miacutet ženy rezervovaacuteno miacutesto Ciacutelem takoveacutehoto určeniacute je aby ženy nebyly na kandidaacutetniacutech listinaacutech umisťovaacuteny na posledniacute miacutesta byť v počtu kteryacute by odpoviacutedal předpisům Tento typ kvoacutet je v ČR již zaveden a to konkreacutetně u KSČM kteraacute v raacutemci strany doporučuje aby na kandidaacutetniacute listině byla minimaacutelně jedna z prvniacutech třiacute pozic obsazena ženou (zavedeno v roce 2005)

Dalšiacute možnostiacute jak lze dvojiteacute kvoacutety aplikovat je tzv zipovyacute systeacutem V přiacutepadě aplikace tohoto systeacutemu jsou miacutesta na kandidaacutetniacute listině muži a ženami obsazovaacutena střiacutedavě

Genderově neutraacutelniacute Jak samotnyacute naacutezev napoviacutedaacute nejsou tyto kvoacutety ciacuteleně zaměřeny ani

na jedno z pohlaviacute jednaacute se jen o procentuaacutelniacute stanoveniacute rozmeziacute ve ktereacutem by mělo byacutet zastoupeno Např nejmeacuteně 40 nejvyacuteše však 60 7 Takovyacuteto systeacutem by byl pro společnost v přiacutepadě zavedeniacute kvoacutet pravděpodobně nejmeacuteně naacutesilnyacute 122 Kvoacutety dle prostředku prosazeniacute

Druhou možnostiacute je děleniacute kvoacutet na zaacutekladě způsobu popřiacutepadě prostředku jejich posazeniacute Jednaacute se tedy o kvoacutety uacutestavniacute legislativniacute a to celostaacutetniacute či regionaacutelniacute a dobrovolneacute

Uacutestavniacute kvoacutety Tyto se tyacutekajiacute zejmeacutena uacutepravy kandidaacutetniacutech listin složeniacute zastupitelstev

popřiacutepadě parlamentu Uacutestavniacute kvoacutety jsou zavedeny např V Nepaacutelu kde ženy majiacute na zaacutekladě Uacutestavy zajištěno 5 miacutest na kandidaacutetniacute listině a k tomu byť to neniacute mnoho jim jsou rezervovaacutena 3 z 60 křesel v horniacute komoře Parlamentu

Dostupneacute zhttpeuropaeulegislation_summariesemployment_and_social_policyequality_between_men_and_womenem0037_cshtm 6 ASKLOumlF Cecilia Birgitta HEDMAN Helena STRANDBERG a Karin E WENANDER PŘIacuteRUČKA NA CESTU K ROVNOSTI ŽEN A MUŽŮ [online] Praha 2003 [cit 2014-17-11] Dostupneacute zhttpwwwmpsvczfilesclanky953na_cestupdf 7 ČEŠKOVAacute Andrea Ženy v politice Analyacutezy Praha 2009 55 s str 3

52

Legislativniacute ndash celostaacutetniacute a regionaacutelniacute kvoacutety Hovořiacute-li se o legislativniacutech kvoacutetaacutech majiacute se

na mysli takoveacute jež jsou založeny běžnyacutem zaacutekonem a mohou upravovat složeniacute kandidaacutetniacutech listin s celostaacutetniacutem i regionaacutelniacutem charakterem Tento typ se osvědčil napřiacuteklad v Belgii kde jej zkombinovali s kvoacutetami dvojityacutemi To znamenaacute že dva kandidaacuteti stojiacuteciacute na listině za sebou nesmiacute byacutet stejneacuteho pohlaviacute

Dobrovolneacute kvoacutety Tyto kvoacutety si určujiacute samy strany Lze sem zařadit i dobrovolneacute

rezervovaacuteniacute určiteacuteho počtu miacutest pro ženy ve vlaacutedě 8 V raacutemci Evropskeacute unie jsou však staacutele staacutety ktereacute kvoacutety nevyužiacutevajiacute vůbec Mezi tyto země patřiacute Bulharsko Irsko nebo Kypr Přes odmiacutetavyacute postoj mnoha zemiacute kvoacutety fungujiacute v přiacutepadě několika členů EU Legislativniacute kvoacutety využiacutevajiacute napřiacuteklad Francie Belgie Portugalsko nebo ŠpanělskohellipSe stranickyacutemi kvoacutetami se pak setkaacuteme v Itaacutelii Litvě Maďarsku Řecku Šveacutedsku nebo ČRhellip

2 GENDEROVEacute KVOacuteTY V DOKUMETECH A JEJICH BUDOUCIacute I SOUČASNAacute

APLIKACE

V teacuteto kapitole se zaměřiacuteme na praacutevniacute uacutepravu ndash nejen tuzemskou ale i evropskou a mezinaacuterodniacute jež řešiacute rovnost mužů a žen spolu se zaacutekazem diskriminace na zaacutekladě pohlaviacute Naacutesledně bude uvedeno jak postupovala Evropskaacute unie před rozhodnutiacutem zavedeniacute kvoacutet pomociacute směrnice a takeacute to co je obsahem jejiacuteho naacutevrhu Dalšiacute čaacutest kapitoly se bude zabyacutevat Českou republikou přesněji tiacutem jakaacute různaacute opatřeniacute se chystajiacute aby mohly byacutet genderoveacute kvoacutety uvedeny v život Pozornost bude věnovaacutena i tomu jakaacute politickaacute strana již nějakeacute opatřeniacute s tiacutemto charakterem zavedla a jakaacute se mu naopak braacuteniacute

21 Rovnost mužů a žen v EU a ČR ndash praacutevniacute uacuteprava

V teacuteto podkapitole bude uveden demonstrativniacute vyacutečet různyacutech dokumentů ktereacute se genderoveacute rovnosti a zaacutekazu diskriminace věnujiacute

211 Rovnost mužů a žen v evropskyacutech a mezinaacuterodniacutech dokumentech

Po dvou světovyacutech vaacutelkaacutech tedy předevšiacutem ve 20 stoletiacute se začiacutenajiacute v raacutemci mezinaacuterodniacuteho praacuteva dostaacutevat do popřediacute lidskaacute praacuteva To postupně vedlo k založeniacute několika organizaciacute Mezinaacuterodniacute organizace praacutece (1919) OSN (1945) Rady Evropy (1949) a Evropskeacute unie (1949) Mezi zaacutekladniacute lidskaacute praacuteva můžeme zařadit i rovnost kterou ve svyacutech dokumentech všechny tyto organizace zakotvujiacute9

Mezinaacuterodniacute organizace praacutece vydaacutevaacute tři zaacutekladniacute uacutemluvy upravujiacuteciacute rovneacute postaveniacute v zaměstnaacuteniacute

Uacutemluva č 100 o stejneacutem odměňovaacuteniacute pracujiacuteciacutech mužů a žen za praacuteci stejneacute hodnoty z roku 1951

Uacutemluva č 111 o diskriminaci (zaměstnaacuteniacute a povolaacuteniacute) z roku 1958

Uacutemluva č 156 o rovnyacutech přiacuteležitostech a rovneacutem zachaacutezeniacute se zaměstnanci a zaměstnankyněmi s rodinnyacutemi odpovědnostmi z roku 198110

Rovnost mužů a žen je zakotvena mimo jineacute i v dokumentech OSN

Charta OSN (konkreacutetně v jejiacute preambuli)

Všeobecnaacute deklarace lidskyacutech praacutev (čl 1 čl 2 odst 1)

Mezinaacuterodniacute pakt o občanskyacutech a politickyacutech praacutevechhellip11

Dalšiacutemi mezinaacuterodniacutemi dokumenty ktereacute zakotvujiacute rovnost mezi pohlaviacutem jsou napřiacuteklad ty ktereacute byly vydaacuteny Radou Evropy či Evropskou uniiacute

Evropskaacute uacutemluva o ochraně lidskyacutech praacutev a zaacutekladniacutech svobod Rady Evropy

Smlouva ES (čl 119 pozdějšiacute čl 141)

Listina zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie (čl 21 a čl 23)

Uacutemluva o ochraně lidskyacutech praacutev (čl 1 a čl 14)

Amsterodamskaacute smlouva (čl 6a čl 119)hellip

8 Tamteacutež str4 9 KOLDINSKAacute Kristina Gender a sociaacutelniacute praacutevo rovnost mezi muži a ženami v sociaacutelně-praacutevniacutech souvislostech 1 vydaacuteniacute Praha CH Beck 2009 240 s ISBN 978-80-7400-343-1 str 23 10 Tamteacutež str 26 27 28 11 KOLDINSKAacute Kristina Gender a sociaacutelniacute praacutevo rovnost mezi muži a ženami v sociaacutelně-praacutevniacutech souvislostech 1 vydaacuteniacute Praha CH Beck 2009 240 s ISBN 978-80-7400-343-1 str 32 33 34

53

Jednaacute se pouze o demonstrativniacute vyacutečet dokumentů ktereacute rovnost mužů a žen upravujiacute Z toho je patrneacute že zaacutekaz diskriminace a celkově rovneacute zachaacutezeniacute je pro EU i mezinaacuterodniacute spolupraacuteci prioritou 212 Genderovaacute rovnost v dokumentech ČR

Na rovnosti a zaacutekazu diskriminace si současnyacute režim kteryacute u naacutes v ČR vlaacutedne velmi zaklaacutedaacute což lze odvodit z toho že praacutevě rovneacute přiacuteležitosti žen a mužů jsou zakotveny v Uacutestavě ČR a LZPS konkreacutetně v čl 3 odst 1 a odst 3 Dalšiacutem zaacutekonem kteryacute rovnost na zaacutekladě pohlaviacute upravuje konkreacutetně např v sect 8 odst 2 je zaacutekon č 1982009 Sb o rovneacutem zachaacutezeniacute a o praacutevniacutech prostředciacutech ochrany před diskriminaciacute a o změně některyacutech zaacutekonů (antidiskriminačniacute zaacutekon)12 Jelikož se nerovneacute zachaacutezeniacute objevuje i v běžneacutem životě napřiacuteklad v zaměstnaacuteniacute musiacute byacutet tato problematika řešena i v dalšiacutech zaacutekonech jako je napřiacuteklad zaacutekon č 1431992 Sb o platu a odměně za pracovniacute pohotovost v rozpočtovyacutech a v některyacutech dalšiacutech organizaciacutech a orgaacutenech Ve vztahu k daneacute problematice je důležityacute předevšiacutem sect 3 odst 3 kde je

uvedeno že všem zaměstnancům bez rozdiacutelu a to i bez rozdiacutelu pohlaviacute naacuteležiacute za stejnou praacuteci a za stejnyacutech podmiacutenek totožnyacute plat13

Přes toto ustanoveniacute se staacutele v oblasti odměňovaacuteniacute setkaacutevaacuteme s nerovnostiacute jelikož platoveacute ohodnoceniacute žen je v průměru o 164 nižšiacute než plat mužů Jako přiacuteklad naacutem posloužiacute uacutedaje z roku 2012 kdy se vyacuteše platu muže a ženy v Itaacutelii lišila jen o 49 což neniacute markantniacute rozdiacutel Za uacutenosnou by se dala označit situace na Slovensku kde muži dostaacutevali za vykonanou praacuteci o 85 viacutece S velkyacutem rozdiacutelem se však setkaacutevaacuteme např v Rakousku ndash 255 a v Estonsku kde rozdiacutel dosahuje až 309 14 22 Kvoacutety v rozporu s českyacutemi zaacutekony a Uacutestavou

Nyniacute byly uvedeny dokumenty ktereacute o problematice rovneacuteho postaveniacute mužů a žen pojednaacutevajiacute ovšem staacutele zde vyvstaacutevaacute otaacutezka zda zavedeniacute kvoacutet s ciacutelem upřednostněniacute jednoho z pohlaviacute neniacute přeci jen vzhledem k ČR protiuacutestavniacute Rozpor s českyacutemi zaacutekony by nastal např v naacutesledujiacuteciacutech modelovyacutech situaciacutech O praacuteci se budou uchaacutezet muž a žena kteraacute bude miacutet o něco meacuteně pracovniacutech zkušenostiacute než muž avšak budou ve stejneacutem věku a budou miacutet to sameacute vyacutechoziacute postaveniacute (ve smyslu rodiny a jisteacute finančniacute jistoty) Na daneacute miacutesto bude muset byacutet přijata praacutevě ona byť by na něj byl přeci jen vhodnějšiacute muž Stejně tak nastala-li by situace že lideacute budou tvořit kandidaacutetniacute listinu a budou chtiacutet aby na niacute byli napřiacuteklad Pepa Mirka Eliška Karel Vojta a Tomaacuteš Proč by ale nemohli mezi kandidaacutety zařadit i Frantu když o něm vědiacute že jim přinese hlasy a naviacutec maacute daleko většiacute zaacutejem kandidovat Proč by tam tedy miacutesto Franty kteryacute je schopnyacute umiacute vyjednaacutevat a je mnohem lepšiacutem politikem měli zařadit Aničku kteraacute vůbec kandidovat ale oni ji potřebujiacute aby byl splněn počet žen na listině

Zavedeniacute kvoacutet do oblasti politiky popřiacutepadě do společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech by se tedy dalo považovat za zaacutesah do zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev a svobod Pokud by měl byacutet uveden přiacuteklad do kteryacutech z praacutev by potenciaacutelniacute kvoacutety mohly zasaacutehnout jednalo by se napřiacuteklad o svobodnou realizaci volebniacuteho praacuteva kdy by voliči byli omezeni na to volit pouze z těch kandidaacutetů kteřiacute mohou či musiacute byacutet na kandidaacutetniacute listině a nikoliv z jedinců kteřiacute by se za běžnyacutech okolnostiacute do voleb dostali a my tak mohli hlas daacutet praacutevě jim došlo by takeacute k potlačeniacute plurality naacutezorů (šovinismus x feminismus) Daacutele by se mohlo jednat i o zaacutesah do praacuteva svobodně zaklaacutedat politickeacute strany a hnutiacute tedy do praacuteva sdružovaciacuteho kdy LZPS v čl 20 řiacutekaacute že bdquoobčaneacute majiacute praacutevo zaklaacutedat teacutež politickeacute strany a politickaacute hnutiacute a sdružovat se v nich Vyacutekon těchto praacutev lze omezit jen v přiacutepadech stanovenyacutech zaacutekonem jestliže to je v demokratickeacute společnosti nezbytneacute pro bezpečnost staacutetu ochranu veřejneacute bezpečnosti a veřejneacuteho pořaacutedku předchaacutezeniacute trestnyacutem

12 Zaacutekon o rovneacutem zachaacutezeniacute a o praacutevniacutech prostředciacutech ochrany před diskriminaciacute a o změně některyacutech zaacutekonů (antidiskriminačniacute zaacutekon) In Sbiacuterka zaacutekonů 2342008 1982009 13 Zaacutekon o platu a odměně za pracovniacute pohotovost v rozpočtovyacutech a v některyacutech dalšiacutech organizaciacutech a orgaacutenech In Sbiacuterka zaacutekonů 13 3 1992 1431992 14 ALTINISIK Serap EWL Fundraising and Policy Officer Women in decision-making Seminar in the Chamber of Deputies Czech Parliament 20th of Novembre 2012

54

činům nebo pro ochranu praacutev a svobod druhyacutechldquo15 V tomto přiacutepadě se nejednaacute o omezeniacute

pro bezpečnost staacutetu ani jinyacute zaacutejem zmiacuteněnyacute v tomto ustanoveniacute Mimo to by bylo zasaženo i praacutevo miacutet přiacutestup k veřejně volenyacutem funkciacutem ktereacute je takteacutež zaručeno LZPS Pokud bychom se zaměřili i na dalšiacute oblasti praacuteva je jasneacute že je zde rozpor i napřiacuteklad se zaacutekonem č 2062006 Sb zaacutekoniacutekem praacutece kteryacute takeacute zaručuje rovneacute zachaacutezeniacute

Samozřejmě že v raacutemci Evropskeacute unie je na zaacutekladě čl 157 odst 3 a odst 4 SFEU a na zaacutekladě člaacutenku 23 Listiny zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie nechaacuten volnyacute prostor pro přijetiacute opatřeniacute kteraacute zajistiacute rovnost přiacuteležitostiacute a zachaacutezeniacute mužům i ženaacutem a to ve všech oblastech tedy i v otaacutezkaacutech zaměstnaacuteniacute a povolaacuteniacute přičemž teacuteto rovnosti maacute byacutet dosaženo bez překaacutežky toho zda bude použito opatřeniacute ktereacute bude poskytovat zvlaacuteštniacute vyacutehody ve prospěch toho pohlaviacute jež bude v menšinoveacutem zastoupeniacute16

Tuto možnost sice daacutevaacute praacutevniacute uacuteprava evropskaacute nikoliv však českaacute Z tohoto důvodu se může zavedeniacute takoveacutehoto opatřeniacute jevit jako protiuacutestavniacute Kde je tedy zaručena ta skutečnaacute rovnost Je namiacutestě zapřemyacutešlet nad tiacutem zda kvoacutety ještě viacutece neprohloubiacute probleacutem genderoveacute diskriminace a naviacutec nezasaacutehnou i do jinyacutech zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev Na opačneacutem konci je však nutneacute vidět i druhou stanu věci tedy vniacutemat onen fakt že nerovnost a diskriminace žen skutečně v současneacute společnosti je a praacutevě kvoacutety jsou jedniacutem z možnyacutech řešeniacute

Ona diskriminačniacute opatřeniacute již v několika přiacutepadech Soudniacute dvůr povolil a to za uacutečelem upřednostněniacute kandidaacuteta toho pohlaviacute ktereacute bude nedostatečně zastoupeno Ovšem staacutele jsou zde ponechaacutena zadniacute vraacutetka kdy se toto opatřeniacute nemusiacute použiacutet Jde o přiacutepad kdy k tomu aby nebyl upřednostněn ať už pro povyacutešeniacute či pro přijetiacute do zaměstnaacuteniacute kandidaacutet kteryacute je v menšinoveacutem zastoupeniacute v daneacute společnosti musiacute byacutet zohledněna veškeraacute kriteacuteria daneacuteho kandidaacuteta Napřiacuteklad se jednaacute o judikaacutety C-45093 Kalanke a C-40995 Marschall Tyto judikaacutety majiacute spojitost se směrniciacute Rady 76207 EHS jež se tyacutekaacute implementace principu rovneacuteho zachaacutezeniacute pro muže a ženy v přiacutepadech přiacutestupu k zaměstnaacuteniacute Přiacutepad Kalanke byl zlomovyacute Soud rozhodl že pokud naacuterodniacute předpisy bezpodmiacutenečně a absolutně upřednostňujiacute ženy jsou v rozporu s čl 2 odst 4 vyacuteše zmiacuteněneacute směrnice Rady17 Přiacutepad Marschall rozhodl Soudniacute dvůr tak že pokud jsou ženy upřednostněny ve funkčniacutem povyacutešeniacute popřiacutepadě obdobneacutem jednaacuteniacute jako přijiacutemaacuteniacute či rekvalifikace za předpokladu že kandidaacutet mužskeacuteho pohlaviacute je pro tento přiacutepad stejně kvalifikovaacuten nejednaacute se o rozpor s komunitaacuterniacutem praacutevem Toto však platiacute za předpokladu že mužskyacute kandidaacutet neniacute již předem vyloučen z možnosti karieacuterniacuteho postupu18 Pozitivniacute akce ve prospěch žen jsou tedy v souladu s evropskyacutem praacutevem nejednaacute-li se o preferenčniacute kvoacutety ktereacute jsou absolutniacuteho charakteru

Pokud by se stalo že by se otaacutezka genderovyacutech kvoacutet dostala před Uacutestavniacute soud ČR je viacutece než zajiacutemaveacute uvažovat o tom co by naacutesledovalo Je zde hned několik možnostiacute Jednou z nich je že by UacuteS ČR takovou uacutestavniacute stiacutežnost vůbec neřešil jelikož by se vyslovil že takovaacute věc neniacute v kompetenci jeho řešeniacute jelikož genderovaacute otaacutezka je v pravomoci EU Druhu možnostiacute je odmiacutetnutiacute uacutestavniacute stiacutežnosti na zrušeniacute praacutevniacuteho předpisu Třetiacute možnostiacute avšak maacutelo pravděpodobnou je podaacuteniacute předběžneacute otaacutezky Uacutestavniacutem soudem kteryacute však předběžneacute otaacutezky podaacutevat nechce proto nelze předpoklaacutedat že by tak učinil Tyto přiacutepady asi nečiniacute žaacutednyacute probleacutem Ten by nastal v přiacutepadě že by UacuteS stiacutežnosti vyhověl a tiacutem by ČR nedostaacutela povinnosti implementovat směrnici do sveacuteho praacutevniacuteho systeacutemu Jak by pak reagovala EU o tom lze jen polemizovat 23 EU a prosazovaacuteniacute kvoacutet

Evropskaacute unie se proti nerovneacutemu zastoupeniacute mužů a žen snažiacute bojovat již několik let Kromě toho že maacute jak je již uvedeno vyacuteše v několika dokumentech zakotvenou praacutevě rovnost (zaacutekaz diskriminace a rovneacute pracovniacute přiacuteležitosti) vydala již v roce 1984 a 1996 dvě doporučeniacute kteryacutemi vyzyacutevala staacutety k samoregulaci Ciacutelem prvniacuteho doporučeniacute z roku 1984 bylo učiněniacute kroků v raacutemci pozitivniacute diskriminace ve prospěch žen s tiacutem aby bylo počiacutetaacuteno s jejich aktivniacute uacutečastiacute v rozhodovaciacutech poziciacutech Druheacute doporučeniacute z roku 1996 o vyvaacuteženeacute uacutečasti žen a mužů v rozhodovaciacutech procesech mělo veacutest k tomu aby členskeacute staacutety vedly soukromeacute sektory

15 Českaacute republika Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod In Sbiacuterka zaacutekonů Českaacute republika 1992 roč 1993 čaacutestka 1 usneseniacute předsednictva Českeacute naacuterodniacute rady č 2 čl 20 16 Listina zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie (2010C 8302) (Uacuteředniacute věstniacutek EU C 83389 30 3 2010) 17 C-45093 Kalanke (Sb Rozhod 1995 s I-3051) 18 C-40995 Marschall (Sb Rozhod 1997 s I-6363)

55

k vyvaacuteženeacutemu počtu mužů a žen v rozhodovaciacutem procesu a to na všech uacuterovniacutech19 Avšak mnoheacute země tato doporučeniacute zcela ignorovaly Proto byl v roce 2012 vydaacuten naacutevrh směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech (daacutele jen bdquosměrniceldquo) Směrnice by naacutesledně měla dociacutelit toho že členskeacute země dosaacutehnou hranice 40 žen v dozorčiacutech a spraacutevniacutech radaacutech (o uvedeneacute hranici se však mimo směrnici hovořiacute i ve spojitosti s politikou kdy by i kandidaacutetniacute listiny atd měly byacutet tvořeny ze 40 ženami) Evropskaacute Unie jak je uvedeno v důvodoveacute zpraacutevě k teacuteto směrnici nevěřiacute tomu že země dosaacutehnout 40 hranice do roku 2020 ba dokonce ani do roku 2035 (ciacutel dle jejiacuteho naacutezoru splniacute ve stanoveneacute lhůtě cca 8 členskyacutech staacutetů) Pravděpodobně ciacuteleneacuteho podiacutelu žen v řiacutediacuteciacutech a dozorčiacutech orgaacutenech nebude všemi členy dosaženo ani do roku 204020

Naacutevrh směrnice byl vydaacuten z několika důvodů Mezi ně patřiacute různeacute studie vztahujiacuteciacute se k otaacutezkaacutem genderoveacute problematiky ve společnosti zejmeacutena se však jednaacute o několik zaacutekladniacutech dokumentů v nichž je upravena rovnost mužů a žen jelikož jde o jednu ze zaacutekladniacutech hodnot a zaacutekladniacutech rysů EU kteraacute zaacuteroveň usiluje o odstraněniacute přiacutepadneacute diskriminace (viz podkapitola 21) Evropskyacute parlament a Rada se v odůvodněniacute naacutevrhu směrnice se mimo jineacute opiacuteraacute o vyacuteše zmiacuteněneacute doporučeniacute Rady 84635EHS ze dne 13 prosince 1984 a o doporučeniacute 96694ES ze dne 2 prosince 1996 21

24 Kvoacutety v ČR

Kvoacutety v ČR vytvořily na českeacute politickeacute sceacuteně velkeacute rozepře V ČR se v otaacutezce tohoto teacutematu setkaacutevaacuteme spiacuteše s negativniacutem postojem Byť se v minulyacutech letech na zaacutekladě doporučeniacute vlaacutedniacute rady pro rovneacute přiacuteležitosti žen a mužů a vyacuteslovneacute žaacutedosti eurokomisařky Jouroveacute předpoklaacutedalo že ČR kteraacute se snažila vedle např Německa jež opatřeniacute v březnu tohoto roku přijalo kvoacutety blokovat změniacute svůj odmiacutetavyacute postoj nestalo se tak To že se přiacutestup ČR změniacute předpoklaacutedali i ministryně praacutece Marksovaacute a ministr pro lidskaacute praacuteva Dienstbier Paniacute ministryně dokonce předpoklaacutedanou změnu přiacutestupu k evropskeacute směrnici ze strany ČR přednesla na jednaacuteniacute ministrů v Lucemburku již v leacutetě 2014 Odmiacutetavyacute postoj ke kvoacutetaacutem tehdy projevily všechny strany kromě ČSSD kteraacute hlasovala ve prospěch směrnice22 Na konci roku 2014 se proti kvoacutetaacutem postavila teacuteměř celaacute českaacute politickaacute sceacutena

241 Kvoacutety v politickyacutech stranaacutech

V červenci 2014 podalo ministerstvo vnitra spolu s ministrem pro lidskaacute praacuteva Dientsbierem naacutevrh volebniacute novely pro sněmovniacute a krajskeacute volby Tato novela pokud bude schvaacutelena by počiacutetala i s finančniacute penalizaciacute při neplněniacute kvoacutet 23 Praacutevě strany by měly při tvorbě kandidaacutetniacutech listin dodržovat to co je již uvedeno vyacuteše v textu tedy že prvniacute dvě pozice musiacute byacutet zastoupeny oběma pohlaviacute a v každeacute naacutesledujiacuteciacute trojici kandidaacutetů musiacute byacutet zastoupeniacute pohlaviacute vždy 21 Ženy při tom musiacute tvořit minimaacutelně 30 Při ziacuteskaacuteniacute mandaacutetu jsou strany či hnutiacute podporovaacuteny finančniacutem přiacutespěvkem od staacutetu Tento přiacutespěvek činiacute 855 000 Kč na poslance a 237 000- na krajskeacuteho zastupitele za rok V přiacutepadě že by však kvoacutety nebyly dodrženy bude tento přiacutespěvek sniacutežen a to na 598 000 Kč za poslance a na 166 250 Kč za krajskeacuteho zastupitele

19 NAacuteVRH SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 20 DŮVODOVAacute ZPRAacuteVA SOUVISLOSTI NAacuteVRHU SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 21 NAacuteVRH SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 22 Vlaacuteda neměniacute odmiacutetavyacute postoj ČR ke směrnici EU o kvoacutetaacutech pro ženy Českeacute noviny [online] 2014 [cit 2014-11-18] Dostupneacute z httpwwwceskenovinyczzpravyvlada-nemeni-odmitavy-postoj-cr-ke-smernici-eu-o-kvotach-pro-zeny1156342 23 Vlaacuteda neměniacute odmiacutetavyacute postoj ČR ke směrnici EU o kvoacutetaacutech pro ženy Českeacute noviny [online] 2014 [cit 2014-11-18] Dostupneacute z httpwwwceskenovinyczzpravyvlada-nemeni-odmitavy-postoj-cr-ke-smernici-eu-o-kvotach-pro-zeny1156342

56

Při zaměřeniacute se na politickeacute kvoacutety v českyacutech politickyacutech stranaacutech je zjevneacute že kvoacutety u naacutes majiacute sveacute zastaacutence i odpůrce Odmiacutetavyacute postoj zaujiacutemaacute např ODS či KDU-ČSL Opačnyacute naacutezor zastaacutevajiacute ČSSD KSČM či Strana zelenyacutech (daacutele jen bdquoSZldquo) kteraacute byla v ČR prvniacute stranou jež stranickeacute kvoacutety zavedla SZ využiacutevaacute genderově neutraacutelniacutech kvoacutet kdy řiacutekaacute že vždy mezi trojiciacute kandidaacutetů musiacute byacutet alespoň jedna osoba opačneacuteho pohlaviacute a prvniacute dvě pozice musiacute obsadit obě pohlaviacute (tedy SZ z velkeacute čaacutesti splňuje vyacuteše uvedenyacute naacutevrh volebniacute novely pro sněmovniacute a krajskeacute volby) 3 ZASTOUPENIacute MUŽŮ A ŽEN V POLITICE ČR A PARLAMENTU

V teacuteto kapitole bude uvedeno jakeacute je skutečneacute zastoupeniacute obou pohlaviacute v politickyacutech oblastech Nejprve bude rozebraacutena situace v ČR a to nejen v předniacute politice ale i v politice krajskeacuteho a okresniacuteho charakteru Dalšiacute čaacutest kapitoly bude věnovaacutena situaci v EU tedy tomu kolik žen je zastoupeno ve vlaacutedě členskyacutech staacutetů a v Paramentu EU

31 Zastoupeniacute mužů a žen v politice ČR

Je obecně znaacutemo že žen se v politice přiacuteliš neobjevuje v Českeacute republice jsou dokonce miacutesta v Poslaneckeacute sněmovně ženami obsazena jen v 195 24 S touto hodnotou se ČR řadiacute až na dvacaacutetou druhou pozici mezi členskyacutemi staacutety Při pohledu na naacutesledujiacuteciacute grafy ktereacute uvaacutedějiacute genderoveacute složeniacute českeacute politickeacute sceacuteny lze dojiacutet k zaacutevěru že nerovnost je skutečně vysokaacute

Obraacutezek č 1 Genderoveacute složeniacute ndash Vlaacuteda ČR25

Obraacutezek č 2 Genderoveacute složeniacute ndash Poslaneckaacute sněmovna ČR26

Obraacutezek č 3 Genderoveacute složeniacute ndash Senaacutet ČR27

Z těchto třiacute obraacutezků je zjevneacute že rozdiacutel je opravdu znatelnyacute Ženy v Poslaneckeacute sněmovně

ČR tvořiacute stěžiacute 20 jejiacuteho složeniacute Jinak tomu neniacute ani v Senaacutetu a Vlaacutedě ČR kde je počet žen ještě nižšiacute a pohybuje se kolem 18 což je skutečně maacutelo

Obraacutezek č 4 Genderoveacute složeniacute ndash zastupitelstva krajů28

24 CHLAacuteDKOVAacute Lucie a Klaacutera HENDRYCHOVAacute Genderoveacute kvoacutety pro dozorčiacute rady Ano nebo ne InHttpwwwevropskehodnotycz [online] Českaacute republika 2015 [cit 2015-04-26] Dostupneacute zhttpwwwevropskehodnotyczwp-contentuploads201503women-on-boardspdf 25Foacuterum 50 Foacuterum 50 Statistiky a analyacutezy [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttppadesatprocentczczzeny-v-politice 2015 26 Tamteacutež 27 Tamteacutež 28 Tamteacutež

57

Ani z voleb do zastupitelstev krajů ženy nevychaacutezejiacute jako zvolenaacute většina je tomu dost podobně jako v Poslaneckeacute sněmovně

Obraacutezek č 5 Genderoveacute složeniacute ndash Zastupitelstva měst a obciacute29

V zastupitelstvech měst a obciacute jsou na tom ženy procentuaacutelně leacutepe než v ostatniacutech oblastech

politickeacute působnosti Ženy se ve volbaacutech na uacuterovni měst a prosadily teacuteměř o 8 viacutece než ve volbaacutech do krajskyacutech zastupitelstev Tato skutečnost lze vysvětlit tiacutem že v komunaacutelniacutech volbaacutech lideacute nehlediacute na to zda voliacute ženu či muže ale diacuteky tomu že se mezi sebou znajiacute spiacuteše na to koho voliacute a jakeacute jsou kvality daneacute osoby

32 Zastoupeniacute mužů a žen v EU a Parlamentu EU

Nyniacute se praacutece dostaacutevaacute ke kvoacutetaacutem ktereacute se netyacutekajiacute jen politiky ale i vedouciacutech pozic v různyacutech společnostech Tyto genderoveacute kvoacutety jsou již v mnoha zemiacutech EU přijaty skrze praacutevniacute předpisy - Belgie Francie Itaacutelie Nizozemiacute Španělsko jineacute pomociacute pravidel pro vyvaacuteženeacute zastoupeniacute žen a mužů ve spraacutevniacutech radaacutech staacutetniacutech podniků - Daacutensko Finsko Řecko Rakousko a Slovinsko Diacuteky kvoacutetaacutem skutečně dochaacuteziacute k navyacutešeniacute zvyacutešeniacute počtu žen ve vedouciacutech poziciacutech Nejlepšiacuteho vyacutesledku dosaacutehla Francie v niacutež se podařilo v obdobiacute od řiacutejna 2010 do ledna 2012 dosaacutehnout zvyacutešeniacute z 12 na 22 Takoveacuteho pokroku dosaacutehla Francie dřiacuteve než byla dle zaacutekona povinna jelikož 20 zastoupeniacute žen ve vedouciacutech poziciacutech mělo byacutet dosaženo do roku 2014 a 40 do roku 2017 Dalšiacutem zdaacuternyacutem přiacutekladem byť se jednaacute o nečlenskyacute staacutet je Norsko ktereacute zvyacutešilo podiacutel žen mezi členy spraacutevniacute rady z 18 na 40 v průběhu pouhyacutech třiacute let30 Ovšem i přes tyto vyacutesledky většina členskyacutech zemiacute kvoacutety odmiacutetaacute31

321 Zastoupeniacute žen v parlamentech členskyacutech zemiacute EU

Naacutesledujiacuteciacute tabulky zobrazujiacute prvniacutech a posledniacutech 5 staacutetů dle toho kolik žen je na jejich politickeacute sceacuteně zastoupeno

Tabulka č 1 Staacutety s nejpočetnějšiacutem zastoupeniacutem žen v politice

Tabulka č 2 Staacutety s nejnižšiacutem zastoupeniacutem žen v politice

29 Tamteacutež 30 DŮVODOVAacute ZPRAacuteVA SOUVISLOSTI NAacuteVRHU SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 31 STANOVISKO Ministerstva průmyslu a obchodu ČR K zavedeniacute kvoacutet pro ženy ve spraacutevniacutech a řiacutediacuteciacutech radaacutech 2012

58

Z tabulek je zřejmeacute že nejleacutepe jsou na tom Severskeacute země Jak již bylo uvedeno vyacuteše

Finsko je zaacuteroveň i zemiacute u ktereacute se setkaacutevaacuteme takeacute s vysokyacutem zastoupeniacutem žen ve spraacutevniacutech radaacutech Obě země tedy přesahujiacute hranici 40 kterou již překonalo i Španělsko Prvniacutech 5 staacutetů bez probleacutemu 40 žen v politice dociacutelilo popřiacutepadě nemaacute daleko k tomu aby na ni dosaacutehlo Celkem zajiacutemaveacute je že napřiacuteklad Francie kteraacute maacute vysokeacute procento žen ve společnostech se nezařadila mezi prvniacutech pět staacutetů ba dokonce ani mezi prvniacutech deset s vysokyacutem zastoupeniacutem žen v politice Francie je v tomto přiacutepadě až na třinaacutecteacute pozici

Ve druheacute tabulce jsou uvedeny staacutety ve kteryacutech je většina politiky tvořena muži uvedeneacute uacutedaje pak svědčiacute o tom že genderovou otaacutezku je skutečně nutneacute řešit Mezi tyto staacutety patřiacute Irsko Rumunsko Kypr Malta a Maďarsko V těchto staacutetech je zastoupeniacute skutečně přiacuteliš niacutezkeacute kromě Irska zmiacuteněneacute staacutety nedosahujiacute ani hranice 15

322 Zastoupeniacute žen v Parlamentu EU

I zde bude užito grafickeacute uacutepravy k naacutezorneacute ukaacutezce toho jak se miacutera zastoupeniacute žen a mužů v Parlamentu EU měniacute v průběhu času Naacutesledně bude přibliacutežena i situace v dnešniacute době

Obraacutezek č 6 Genderoveacute složeniacute ndash Parlament EU32

Z grafu vyplyacutevaacute že zastoupeniacute žen v Parlamentu EU staacutele stoupaacute Nejvyššiacute naacuterůst žen byl

zaznamenaacuten mezi lety 1994 ndash 1999 kdy jejich zastoupeniacute se zvyacutešilo o 7 K roku 2009 byly ženy v Evropskeacutem parlamentu zastoupeny 32

Pro lepšiacute představu je možneacute seznaacutemit se s podrobnějšiacutemi informacemi o tom kteraacute země byla reprezentovaacutena svyacutemi ženskyacutemi představitelkami a to z uvedeneacute tabulky Je třeba upozornit že sledovanaacute obdobiacute nejsou totožnaacute s těmi na předchoziacutem obraacutezku

32 Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Uacutečast [online] 2014 [cit 2014-10-16] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultscsturnouthtml 2014

59

Obraacutezek č 7 Parlament EU ndash Zastoupeniacute žen a mužů33

Je zajiacutemaveacute že přestože se v mnohyacutech zemiacutech apeluje na to aby ženy byly viacutece

prosazovaacuteny do politiky a často se na toto teacutema diskutuje některeacute země nyniacute zastupuje meacuteně žen než v letech minulyacutech Přesto ve většině zemiacute je to opačně a procentuaacutelniacute pokrok je zde vyacuteraznyacute ndash Itaacutelie Lucemburskohellip

Obraacutezek č 8 Genderoveacute složeniacute ndash 1 zasedaacuteniacute Parlamentu EU34

Graf mapuje zastoupeniacute žen a mužů při prvniacutem zasedaacuteniacute v Parlamentu EU Pod jednotlivyacutemi

roky je vyobrazen i počet členů EU (EU9 EU28) Ač by se na prvniacute pohled mohl graf jevit jako znatelně rostouciacute musiacuteme si uvědomit že je zde mapovaacuten vyacutevoj od roku 1979 proto nelze hovořit o rychle se proměňujiacuteciacutem složeniacute Evropskeacuteho parlamentu ale spiacuteše o velmi pozvolnyacutech změnaacutech

33 Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Uacutečast [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultscsturnouthtml 2015 34 Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Vyacutesledky evropskyacutech voleb 2014 [online] 2014 [cit 2015minus04minus28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014minusresultscsgenderminusbalancehtml 2015

60

Obraacutezek č 9 Genderoveacute složeniacute ndash 1 Zasedaacuteniacute Parlamentu EU r 201435

Na tomto grafu je vyobrazeno zastoupeniacute žen a mužů při prvniacutem zasedaacuteniacute Evropskeacuteho

parlamentu tentokraacutet ovšem pro rok 2014 Nejmeacuteně žen v Evropskeacutem parlamentu maacute Litva hned po niacute Kypr a Maďarsko Naopak nejviacutece žen v Evropskeacutem parlamentu zasedaacute za Maltu Irsko a Šveacutedsko Vidiacuteme že ČR se umiacutestila spiacuteše ve spodniacute čaacutesti grafu pokud jde o počet žen v Evropskeacutem parlamentu 4 VYacuteHODY A NEVYacuteHODY ZAVEDENIacute KVOacuteT

41 Argumenty pro zavedeniacute kvoacutet

Jak již vyacuteše bylo několikraacutet zmiacuteněno hlavniacutem ciacutelem moderniacute demokratickeacute společnosti je rovnost a zaacutekaz diskriminace Přestože se bdquopřirozenyacutemldquo vyacutevojem (nelze hovořit o zcela přirozeneacutem vyacutevoji jelikož společnost je formovaacutena zase jen společnostiacute) postupně ke genderoveacute rovnosti přibližujme je jisteacute že absolutniacute rovnost je staacutele jen vysněnyacutem ciacutelem ktereacuteho v bliacutezkeacute době dosaženo nebude Proto se zastaacutenci kvoacutet opiacuterajiacute o argument že se jednaacute o možnost jak se tomuto ciacuteli rychleji přibliacutežit V přiacutepadě že by došlo k rovneacutemu zastoupeniacute žen a mužů měla by byacutet zvyacutešena efektivita rozhodovaacuteniacute ve veřejnyacutech otaacutezkaacutech alespoň to tvrdiacute ti již kvoacutety prosazujiacute Efektivita by pramenila z toho že ženy a muži majiacute rozdiacutelneacute zkušenosti a tak by byly tyto zkušenosti integrovaacuteny do veřejneacute sfeacutery Naviacutec by vyvaacuteženaacute pracovniacute siacutela zlepšila reakci soukromyacutech podniků na měniacuteciacute se zaacutekaznickou zaacutekladnu Někteřiacute se však bojiacute že by se kvoacutetami pustila do vedouciacutech pozic nekvalifikovanaacute pracovniacute siacutela Zastaacutenci však argumentuj tiacutem že k tomu nedojde a to proto že ženy tvořiacute nadpolovičniacute většinu absolventů vysokyacutech škol36

Někteřiacute hovořiacute i o tom že různiacute jedinci majiacute různyacute potenciaacutel diacuteky tomu že by se do politiky či do společnostiacute dostaly ženy by došlo k využitiacute jejich kreativity a tohoto rozmaniteacuteho potenciaacutelu Vyrovnaneacute zastoupeniacute by přilaacutekalo viacutece zaměstnanců a naviacutec by byla leacutepe prezentovaacutena i image společnosti popřiacutepadě staacutetu 42 Argumenty proti kvoacutetaacutem

Stejně jako v každeacute zaacuteležitosti i zde se setkaacutevaacuteme jak se zastaacutenci tak s odpůrci Některeacute důvody těch kteřiacute kvoacutety odmiacutetajiacute si nyniacute uvedeme

35 Zdroj Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Vyacutesledky evropskyacutech voleb 2014 [online] 2014 [cit 2015minus04minus28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014minusresultscsgenderminusbalancehtml 2015 36 Zaměstnanost a sociaacutelniacute politika Europa Přehledy praacutevniacutech předpisů [online] 28012011 [cit 2014-17-11] Dostupneacute zhttpeuropaeulegislation_summariesemployment_and_social_policyequality_between_men_and_womenem0037_cshtm

61

Jedniacutem z hlavniacutech argumentů je že pokud se prosadiacute kvoacutety budou se ženy ciacutetit poniacuteženě Toto opatřeniacute tedy nepovede k tomu aby jim cestu do politiky či do předniacutech pozic ve firmaacutech usnadnilo ale naopak bude na ně nahliacuteženo jako na ty ktereacute se nedokaacutežou bez jakeacutehokoliv zvyacutehodněniacute prosadit Ti kteřiacute majiacute negativniacute postoj hovořiacute i o skutečnosti že po zavedeniacute genderovyacutech kvoacutet můžeme očekaacutevat dalšiacute ktereacute budou upřednostňovat staacutele viacutece menšin Naviacutec pokud kvoacutety budou zavedeny jednaacute se o omezeniacute volby přiacutestupu k veřejnyacutem funkciacutem

Odpůrci řiacutekajiacute že ženaacutem se dostaacutevaacute šance se do politiky či předniacutech pozic ve firmaacutech dostat avšak majiacute jineacute priority a takoveacute věci jako je napřiacuteklad politika je nezajiacutemaacute (dle vyacutezkumu je tohoto naacutezoru 66 37 dotazovanyacutech mužů) Pokud zaacutejem miacutet budou tak se do takovyacutech pozic bez většiacutech probleacutemů prosadiacute Jenže to zda je skutečně pravda že ženy o politiku nemajiacute zaacutejem je zavaacutedějiacuteciacute A to z toho důvodu že ženy chodiacute k volbaacutem ve stejneacute miacuteře jako muži projevujiacute zaacutejem o politickeacute děniacute a dokonce i jejich angažovanost z hlediska občanskeacuteho i politickeacuteho je srovnatelnaacute s muži38

Ve společnosti se setkaacutevaacuteme takeacute s naacutezorem kteryacute řiacutekaacute že do politiky a vedouciacutech pozic by lideacute měli byacutet voleni na zaacutekladě schopnostiacute a znalostiacute nikoliv na zaacutekladě pohlaviacute 43 Srovnaacuteniacute positiv a negativ

Při srovnaacuteniacute pro a proti lze dojiacutet k naacutezoru že kvoacutety jsou skutečně velmi efektivniacutem způsobem jak procentuaacutelně zvyacutešit podiacutel žen v politice Pokud země zvoliacute vhodneacute zavedeniacute kvoacutet může se těšit na vyacutesledky jakyacutech dosaacutehly (v poslaneckeacute sněmovně) napřiacuteklad Belgie ndash 393 Slovinsko - 367 Španělsko 411 39 tedy země jež zavedly legislativniacute kvoacutety Na druhou stranu je však nutneacute vniacutemat že samotneacute kvoacutety nestačiacute Pokud nebudou podporovaacuteny dalšiacutemi opatřeniacutemi jako napřiacuteklad snahou sjednotit a vytvořit soudržneacute jaacutedro strany zaveacutest vzdělaacutevaciacute programy aktivně oslovovat ženy do členskeacute zaacuteklady apod nebudou kvoacutety uacutečinneacute 40

Při zamyšleniacute se nad dalšiacutem naacutezorem - ženy majiacute jineacute priority pokud budou chtiacutet do vedouciacutech postů se prosadiacute i bez kvoacutet - je možneacute dojiacutet k zaacutevěru že tomu tak neniacute Ženy skutečně mohou dociacutelit vysokeacuteho postaveniacute ovšem na uacutekor rodiny Je těžkeacute se rozhodnout čemu daacutet přednost V současneacute době se i mnoheacute ženy rodiny vzdaacutevajiacute jen proto aby nemusely byacutet zaacutevisleacute na sveacutem partnerovi a aby byly v budoucnu zajištěny Pokud chceme pomoci ženaacutem k tomu aby měly možnost budovat karieacuteru aniž by musely volit mezi roliacute matky a byznysmenky mělo by se začiacutet u zaacutekladů společnosti Kdyby napřiacuteklad to že je žena na mateřskeacute dovoleneacute nebylo na uacutekor jejiacute praacutece ale naopak by to bylo vzhledem k praacuteci braacuteno pozitivně (přiacutepadně pokud žena bude miacutet zaacutejem mohla nastoupit do praacutece dřiacuteve než po uplynutiacute mateřskeacute dovoleneacute a o diacutetě bylo v raacutemci jejiacute praacutece postaraacuteno ndash dětskeacute koutky mateřskeacute školy v raacutemci firmyhellip) rozhodně by pak nepřibyacutevalo zdravyacutech paacuterů ktereacute se rozhodnou nezaklaacutedat rodinu dřiacuteve než kolem 40 let pokud vůbec

Velmi silnyacutem argumentem proti kvoacutetaacutem je naacutezor že zavedeniacute takoveacutehoto opatřeniacute ženaacutem nepomůže naopak jim uškodiacute a muži na ně budou nahliacutežet tak že musely byacutet přijaty

5 ZAacuteVĚR

Otaacutezka zavedeniacute genderovyacutech kvoacutet bude dle toho co bylo v průběhu praacutece zjištěno i nadaacutele rozdělovat současnou společnost Tato praacutece se zabyacutevala tiacutem jakeacute kvoacutety existujiacute kde jsou již užiacutevaacuteny a jakyacute dopad jejich aplikace maacute Samozřejmě že otaacutezek ktereacute by ve spojitosti s kvoacutetami mohly byacutet kladeny je nespočet bohužel neniacute možneacute aby tato praacutece všechny obsaacutehla

Je patrneacute že opatřeniacute kteraacute nařizujiacute kolik žen bude na tom či onom miacutestě zastoupeno nese vyacutesledky ovšem neniacute jisteacute zda ženaacutem nebude spiacuteše k jejich uacutejmě Takeacute zde stojiacute otaacutezka jakyacutem způsobem kvoacutety do praacutevniacuteho řaacutedu zakotvit tak aby nebyly v rozporu s českyacutem uacutestavniacutem pořaacutedkem a dalšiacutemi zaacutekony Pokud by byl přijat zaacutekon kteryacute by čaacutestečně upřednostňoval ženy na pracovniacutech

37 V začarovaneacutem kruhuženy majiacute o politiku zaacutejem muži si mysliacute opak In Foacuterum 50 [online] 2015 [cit 2015-04-27] Dostupneacute z httppadesatprocentczczv-zacarovanem-kruhu-zeny-maji-o-politiku-zajem-muzi-si-mysli-opak 38 Tamteacutež 39 Woman in national parliaments Inter-Parliamentary Union For democracy For everyone [online] 2015 [cit 2015-04-26] Dostupneacute z httpwwwipuorgwmn-eclassifhtm 40 8 důvodů proti kvoacutetaacutem HN Hospodaacuteřskeacute noviny Deniacutek pro ekonomiku a politiku [online] Praha Economia as 2014 [cit 2014-11-24] Dostupneacute z httpblogihnedczc3-62475000-06b000_d-62475000-06b000_d-62475000-8-duvodu-proti-kvotam

62

poziciacutech jistě by se našel někdo kdo by takovyacute zaacutekon napadl a pak by již zaacuteleželo pouze na Uacutestavniacutem soudu ČR jak by rozhodl o tom zda jde o zaacutesah do praacutev zaručenyacutech Uacutestavou a LZPS a zda bude chtiacutet nějakyacutem způsobem jednat Dle meacuteho naacutezoru by se o takovyacute zaacutesah v tomto přiacutepadě jednalo

Je jisteacute že EU se o rovnost na zaacutekladě pohlaviacute snažiacute dlouho Již přijetiacutem Amsterodamskeacute smlouvy se do EU dostala myšlena tzv Gender mainstreamingu kdy se hovořiacute o strategii jak dociacutelit rovnosti žen a mužů Rada Evropy definuje Gender mainstreaming naacutesledovně bdquoGenderovyacute mainstreaming je (re)organizace zlepšovaacuteniacute rozviacutejeniacute a hodnoceniacute koncepčniacutech rozhodovaciacutech a vyhodnocovaciacutech procesů tak aby bylo hledisko genderoveacute rovnosti zapracovanaacute do všech politik na všech uacuterovniacutech a ve všech faacuteziacutech těmi akteacutery kteřiacute se obvykle podiacutelejiacute na jejich vytvaacuteřeniacuteldquo41 Existuje několik způsobů jak ženaacutem usnadnit přiacutestup k vysokyacutem postům mezi ně patřiacute i kvoacutety Dle meacuteho naacutezoru však toto řešeniacute neniacute ideaacutelniacute Jak jsem zjistila hlavniacute přiacutečinou proč ženy nemohou snadno vstoupit do politiky či postoupit na vyššiacute post v zaměstnaacuteniacute jsou zejmeacutena předsudky a stereotypy Mysliacutem si proto že pro společnost by mnohem přijatelnějšiacute bylo kdyby se zavedla opatřeniacute diacuteky kteryacutem ženy nebudou muset volit mezi karieacuterou a rodinou ale bez probleacutemu budou moci miacutet oboje Napřiacuteklad by se o ženaacutech v politice (spraacutevniacute a dozorčiacutech radaacutech) mělo viacutece veřejně hovořit a měla by se učinit takovaacute opatřeniacute jako jsou dětskeacute koutky ve společnostech kde o děti bude postaraacuteno během času kdy žena bude v praacuteci a pokud bude miacutet pauzu může za niacutem jiacutet Stejně tak by vhodnyacutem řešeniacutem bylo pokud by byla vyššiacute miacutera zapojeniacute mužů do otaacutezky vyacutechovy dětiacute a oni by tak nebyli vniacutemaacuteni jen jako živiteleacute rodin Ideaacutelniacutem řešeniacutem by tedy byla jakaacutesi bdquopřevyacutechovaldquo společnosti kdy by se o probleacutemu veřejně hovořilo a společnost by tak byla nepřiacutemo nucena jej přijmout a vyřešit Takovaacuteto změna myšleniacute by pak ke genderoveacute rovnosti zaručeně vedla a předevšiacutem by proběhla přirozenyacutem způsobem nikoliv způsobem pro společnost naacutesilnyacutem

Evropa v historii nebyla založena na rovnosti žen a mužů proto lideacute spiacuteše přijmou pozvolneacute změny než radikaacutelniacute nařiacutezeniacute ktereacute povede jak se shodujiacute i mnoziacute politici a političky k negativniacutemu pohledu na kotovaneacute ženy V přiacutepadě zavedeniacute kvoacutet dle meacuteho naacutezoru skutečně dojde k tomu že se ženy budou ciacutetit meacuteněcenně a muži na ně budou nahliacutežet jako na ty ktereacute byly bdquonakvoacutetovaacutenyldquo přičemž oni se na sveacute miacutesto dostali vlastniacutem přičiněniacutem tudiacutež jsou neustaacutele v silnějšiacutem postaveniacute Praacutevě proti takoveacutemu pohledu na ženy se společnost snažiacute bojovat proto usilovat o to aby zastoupeniacute bylo vyvaacuteženeacute by se jistě mělo avšak činit se tak musiacute postupně a opatrně SEZNAM LITERATURY A POUŽITYacuteCH ZDROJŮ Českeacute Monografie Současnaacute českaacute společnost sociologickeacute studie Vyd 1 Editor Zdenka Mansfeldovaacute Milan Tuček Překlad Robin Cassling Praha Sociologickyacute uacutestav AV ČR 2002 381 s ISBN 80-733-0009-5 KOLDINSKAacute Kristina Gender a sociaacutelniacute praacutevo rovnost mezi muži a ženami v sociaacutelně-praacutevniacutech souvislostech 1 vydaacuteniacute Praha CH Beck 2009 240 s ISBN 978-80-7400-343-1 s MALIacuteNSKAacute Jana Do politiky pryacute žena nesmiacute--proč vzdělaacuteniacute a postaveniacute žen v českeacute společnosti v 19 a na počaacutetku 20 stoletiacute ISBN 80-864-2942-3 Zaacutesada nediskriminace v praacutevu Evropskeacute unie Vyd 1 Editor Jolana Novaacutekovaacute Praha

Ministerstvo praacutece a sociaacutelniacutech věciacute 2001 159 s ISBN 80-865-5213-6

Sborniacuteky a časopisy ČEŠKOVAacute Andrea Ženy v politice Analyacutezy Praha 2009 55 s RAKUŠANOVAacute Petra Zamyšleniacute nad otaacutezkou zapojeniacute žen do politiky v Českeacute republice a možnosti změn In Nebojme se kvoacutet podpora vstupu žen do politiky možnosti uplatněniacute pozitivniacutech naacutestrojů sborniacutek z konference [1492007 Praha 1 vyd Praha Foacuterum 50 2008 s

4 ISBN 9788025412190 Rovneacute přiacuteležitosti do firem druheacute speciaacutelniacute vydaacuteniacute Editor Alexandra Jachanovaacute Doleželovaacute

Praha Gender Studies [2007] 26 s ISBN 978-80-86520-21-6

41 ASKLOumlF Cecilia Birgitta HEDMAN Helena STRANDBERG a Karin E WENANDER PŘIacuteRUČKA NA CESTU K ROVNOSTI ŽEN A MUŽŮ 2003

63

ŠPRINCOVAacute Veronika Ženy a muži ve společnosti a rozhodovaacuteniacute přiacuteručka k vyacuteuce Praha

Foacuterum 50 2015 62 s ISBN 978-80-904447-4-4 Ženy na trhu praacutece realita a perspektivy Editor Kateřina Machovcovaacute Praha Gender centrum

2007 60 s ISBN 978-80-86520-23-0 Novinoveacute člaacutenky 8 důvodů proti kvoacutetaacutem HN Hospodaacuteřskeacute noviny Deniacutek pro ekonomiku a politiku [online] Praha

Economia as 2014 [cit 2014-11-24] Dostupneacute z httpblogihnedczc3-62475000-06b000_d-62475000-06b000_d-62475000-8-duvodu-proti-kvotam Gender rovneacute přiacuteležitosti vyacutezkum Praha 2000 roč 2000 č 4 ISSN 1213-0028 Vlaacuteda neměniacute odmiacutetavyacute postoj ČR ke směrnici EU o kvoacutetaacutech pro ženy Českeacute noviny [online]

2014 [cit 2014-11-18] Dostupneacute z httpwwwceskenovinyczzpravyvlada-nemeni-odmitavy-postoj-cr-ke-smernici-eu-o-kvotach-pro-zeny1156342 Legislativa Českaacute justice [online] 2014 [cit 2014-11-22] Dostupneacute z httpwwwceska-

justicecz201407vnitro-chce-30-procent-zen-na-kandidatce-jinak-se-snizi-prispevek Elektronickeacute prameny

Foacuterum 50 Foacuterum 50 Statistiky a analyacutezy [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttppadesatprocentczczzeny-v-politice Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Uacutečast [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultscsturnouthtml Evropskyacute parlament Evropskyacute parlament Vyacutesledky evropskyacutech voleb 2014 [online] 2014 [cit 2015-04-28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultscsgender-balancehtml Evropskyacute parlament Vyacutesledky evropskyacutech voleb 2014 Evropskyacute parlament [online] 2014 [cit 2015minus04minus28] Dostupneacute zhttpwwweuroparleuropaeuelections2014 resultscscountry-results-cz-2014html Zaměstnanost a sociaacutelniacute politika Europa Přehledy praacutevniacutech předpisů [online]

28012011[cit 2014minus17minus11] httpeuropaeulegislation_summariesemployment_and_social_policyequality_between_men_and_womenem0037_cshtm Praacutevniacute předpisy C-45093 Kalanke (Sb Rozhod 1995 s I-3051) C-40995 Marschall (Sb Rozhod 1997 s I-6363) Charta Organizace spojenyacutech naacuterodů a Statut mezinaacuterodniacuteho soudniacuteho dvora 1945

Dostupneacute z httpwwwosnczdokumenty-osnsouborycharta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvorapdf DŮVODOVAacute ZPRAacuteVA SOUVISLOSTI NAacuteVRHU SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 Listina zaacutekladniacutech praacutev Evropskeacute unie (2010C 8302) (Uacuteředniacute věstniacutek EU C 83389 30

32010) Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod In Sbiacuterka zaacutekonů Českaacute republika 1992 roč 1993 čaacutestka 1

usneseniacute předsednictva Českeacute naacuterodniacute rady č 2 čl3 čl 20 NAacuteVRH SMĚRNICE EVROPSKEacuteHO PARLAMENTU A RADY o zlepšeniacute genderoveacute vyvaacuteženosti mezi členy dozorčiacute radynevyacutekonnyacutemi členy spraacutevniacute rady společnostiacute kotovanyacutech na burzaacutech a o souvisejiacuteciacutech opatřeniacutech In Brusel 2012 STANOVISKO Ministerstva průmyslu a obchodu ČR K zavedeniacute kvoacutet pro ženy ve spraacutevniacutech a řiacutediacuteciacutech radaacutech 2012 Zaacutekon o rovneacutem zachaacutezeniacute a o praacutevniacutech prostředciacutech ochrany před diskriminaciacute a o změně některyacutech zaacutekonů (antidiskriminačniacute zaacutekon) In Sbiacuterka zaacutekonů 2342008 1982009 Zaacutekon o platu a odměně za pracovniacute pohotovost v rozpočtovyacutech a v některyacutech dalšiacutech organizaciacutech a orgaacutenech In Sbiacuterka zaacutekonů 13 3 1992 1431992

Zahraničniacute ALTINISIK Serap EWL Fundraising and Policy Officer Women in decision-making Seminar in the

Chamber of Deputies Czech Parliament 20th of Novembre 2012

64

ASKLOumlF Cecilia Birgitta HEDMAN Helena STRANDBERG a Karin E WENANDER Přiacuteručka

na cestu k rovnosti žen a mužů [online] Praha 2003 [cit 2014-17-11] Dostupneacute zhttpwwwmpsvczfilesclanky953na_cestupdf Woman in national parliaments Inter-Parliamentary Union For democracy For everyone [online] 2015 [cit 2015-04-26] Dostupneacute z httpwwwipuorgwmn-eclassifhtm Kontaktniacute uacutedaje

Andrea Hodinovaacute e-mail Ahdodinovaseznamcz Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

65

PRAacuteVNY FORMALIZMUS V SR

Jozef Jenčiacutek


Abstract The author is fully focused on the relationship between the theoretical definition of legal

formalism and its reality in Slovakia in particular as regards its reflection in the case law of the Constitutional Court of Slovakia In terms of work methodology he uses a whole range of thought processes such as induction deduction analysis synthesis but also partly historical and comparative method to properly reflect the subject of the work and to contribute to its overall quality For a limited range the work is divided into introduction body and conclusion while ideas are logically and semantically following its structure Author impetus for a comprehensive summary of the issue of legal formalism in Slovakia was belief that a detailed analysis of the social and legal context of legal formalism is a prerequisite for its assessment in legal practice with the ultimate goal that should be the formulation of solutions that would increase confidence in the judiciary in the eyes of the public Abstrakt Autor sa v praacuteci zameriava na vzťah medzi teoretickyacutem vymedzeniacutem pojmu praacutevneho

formalizmu a realitou v Slovenskej republike najmauml pokiaľ ide o jej odraz v judikatuacutere UacuteS SR Z hľadiska metodoloacutegie praacutece použitie celej palety myšlienkovyacutech postupov ako je indukcia dedukcia analyacuteza synteacuteza ale aj čiastočne historickaacute a komparatiacutevna metoacuteda odraacuteža predmet praacutece a maacute prispieť k jej celkovej kvalite Pre obmedzenyacute rozsah sa štandardne členiacute na uacutevod jadro a zaacutever pričom jednotliveacute myšlienky na seba logicky a vyacuteznamovo nadvaumlzujuacute Podnetom autora na komplexneacute zhrnutie problematiky praacutevneho formalizmu v SR bolo presvedčenie že podrobnaacute analyacuteza spoločenskyacutech a praacutevnych kontextov praacutevneho formalizmu je predpokladom jeho hodnotenia v praacutevnej praxi ktoreacuteho konečnyacutem cieľom maacute byť formulovanie riešeniacute ktoreacute by zvyacutešili docircveru v suacutednictvo v očiach verejnosti Keywords legal formalism open texture of law deconstruction in law legal principles test of

proportionality legal certainty Kľuacutečoveacute slovaacute praacutevny formalizmus otvorenaacute textuacutera praacuteva dekonštrukcia praacuteva praacutevne princiacutepy

test proporcionality praacutevna istota 1 UacuteVODNEacute SLOVAacute K PRAacuteVNEMU FORMALIZMU V SR

bdquoŽivot tu nie je kvocircli pojmom ale pojmy suacute tu kvocircli životu Nie logika ale život obchod a praacutevnickyacute cit určujuacute čo sa maacute odohrať nech už je to logicky nutneacute alebo nemožneacuteldquo 42

Probleacutem praacutevneho formalizmu na Slovensku a v stredoeuroacutepskej praacutevnej kultuacutere je pomerne

novyacute Poukazuje na neho najmauml zmenenaacute praacutevna kultuacutera a praacutevne myslenie spojeneacute s prechodom uzavretej spoločnosti k otvorenej na prelome druheacuteho a tretieho tisiacutecročia S touto zmenou k naacutem dorazili moderneacute koncepcie chaacutepania a interpretaacutecie praacuteva v ktoryacutech znel odkaz vyacuteznamnyacutech euroacutepskych či americkyacutech praacutevnych mysliteľov Praacutevo a praacutevna veda sa nemohli vyhnuacuteť zmenaacutem Do popredia sa ako reakcia traktuje pojem praacutevneho formalizmu v našom chaacutepaniacute najmauml ako kritika formalistickeacuteho a textualistickeacuteho priacutestupu k aplikaacuteciiacute a interpretaacuteciiacute praacuteva v socialistickom režime Saacutem o sebe maacute pojem formalizmus naozaj viac či menej pejoratiacutevny podtoacuten ktoryacute sa v suacutečasnom vyacutezname presadil tyacutem ako americkiacute praacutevni realisti kritizovali tzv mechanickuacute jurisprudenciu43

42 von JHERING R Scherz und Ernst in der Jurisprudenz s 54 43 Termiacuten bdquomechanical jurisprudenceldquo zaviedol zakladateľ sociologickej jurisprudencie v USA Roscoe Pound pre označenie praxe kde sudcovia mechanicky aplikujuacute predchaacutedzajuacutece precedenty na fakty priacutepadu a to bez ohľadu na možneacute docircsledky takejto aplikaacutecie

66

Termiacuten praacutevneho formalizmu je polyseacutemantickyacute t j je rocirczne interpretovateľnyacute nakoľko vo vedeckyacutech praacutecach nemaacute ustaacuteleneacute použiacutevanie a jeho funckia je kritickaacute Martin Stone rozlišuje sedem druhov praacutevneho formalizmu 1 Formalizmus ako formaacutelna rovnosť subjektov suacutekromneacuteho praacuteva 2 Formalizmus ako legalizmus Praacutevo neidentifikujeme na zaacuteklade jeho obsahu ale formy 3 Formalizmus ako rešpektovanie pravidiel bez ohľadu na ich spoločenskyacute uacutečel 4 Formalizmus ako textualizmus teda ako docircraz na doslovnyacute vyacuteznam praacutevnych textov 5 Formalizmus ako uacuteplnosť praacuteva Praacutevo dokaacuteže jednoznačne zodpovedať praacutevne otaacutezky bez potreby uchyľovať sa k moraacutelnym či politickyacutem uacutevahaacutem 6 Formalizmus ako praacutevny pozitivizmus Platnosť praacuteva v princiacutepe mocircže byť nezaacutevislaacute na moraacutelke 7 Formalizmus ako odmietnutie praacutevneho inštrumentalizmu44

Vidiacuteme že probleacutem praacutevneho formalizmu je komplexnyacute a jeho jasneacute a presneacute zadefinovanie je problematickeacute Na uacutečely tejto praacutece sa stotožniacuteme so stanoviskom Z Kuumlhna ktoryacute vidiacute podstatu sporu o formalizmus v prvom rade v spore o interpretačnuacute formalitu Zaacutekladnou teacutezou bude skutočnosť že formalizmus v zložitej postmodernej spoločnosti je v zaacutesade neprijateľnyacute

Formalistickaacute argumentaacutecia sa totiž často použiacuteva ako zaacutesterka k vyacutesledku dosiahnutom spocircsobom celkom inyacutem (či sudcovskyacute alibizmus45) alebo v konreacutetnom priacutepade takaacuteto argumentaacutecia mocircže viesť k opomenutiu spoločenskej funckie praacuteva (R Ihering)

Praacutevny formalizmus predstavuje aj praktickyacute docircvod aktuaacutelnosti problematiky praacutevnych princiacutepov ktoruacute neopomenieme Praacutevne princiacutepy v docircsledku prežarovania uacutestavy hrajuacute docircležituacute uacutelohu pri interpetaacuteciiacute všetkeacuteho praacuteva čiacutem vytlaacutečajuacute formalistickuacute interpretaacuteciu (Hermeneutickyacute) kruh sa (ne)uzatvaacutera testom proporcionality

Napokon dekonštrukcia praacuteva vaacutežne nabuacuterala praacutevnu istotu ktoruacute dokaacutežu preklenuacuteť praacuteve praacutevne princiacutepy ktoreacute majuacute byť vodiacutetkom občana v zložitom a neprehľadnom svete praacutevnych predpisov v ktoryacutech sa už maacute probleacutem vyznať aj skuacutesenyacute praacutevnik

2 PRAacuteVNY FORMALIZMUS V SR 21 Kontexty praacutevneho formalizmu v SR v minulosti a v suacutečasnosti

Slovensko bolo v raacutemci Euroacutepy vyacutenimočneacute z pohľadu početnosti formaacutelnych prameňov praacuteva najmauml dlho pretrvaacutevajuacutecej praacutevnej obyčaje až do polovice 20st V tomto obdobiacute v českej a slovenskej praacutevnej teoacuteriiacute (Weyr a tzv Brnianska škola praacuteva) sa začali ozyacutevať hlasy ovplyvneneacute H Kelsenom a jeho spolupracovniacutekmi pertraktujuacutece myšlienky praacutevneho normativizmu o praacutevnom systeacuteme ako jednotneacuteho a logicky usporiadaneacuteho celku Autor tejto praacutece chaacutepe etablovanie tyacutechto koncepciiacute ako nevyhnutnyacute docircsledok situaacutecie v ktorej praacutevna istota ako jeden z uacutečelov praacuteva (Radbruch) bola praacutevnou obyčajou ako formaacutelnym prameňom praacuteva viac či menej narušenaacute Tento praacutevny projekt sa však nemohol uskutočniť v praacutevnom prostrediacute ktoreacute uznaacuteva viacereacute formaacutelne pramene praacuteva rocirczneho druhu Obyčaj a jej uacutečinky bolo potrebneacute eliminovať Praacutece na kodifikaacutecii trvali neprimerane dlho a miestami sa zdalo že tento cieľ je neuskutočniteľnyacute Podarilo sa to až v roku 1950 kedy uzrel svetlo sveta občiansky zaacutekonniacutek ktoryacute vyplnil poslednuacute dieru v praacutevnom systeacuteme ako logickeacuteho a koherentneacuteho systeacutemu praacutevnych noriem Ideologickyacute spocircsob akyacutem sa taacuteto zaacutesadnaacute zmena praacutevneho poriadku uskutočnila však nikto neočakaacuteval Kodifikaacutecia sa použila ako naacutestroj v rukaacutech KSČ na presadenie svojich myšlienok o usporiadaniacute politickyacutech sociaacutelnych a ekonomickyacutech pomerov ľudovo demokratickeacuteho štaacutetu Komunistickyacute režim si praacuteve pri priacuteprave novyacutech zaacutekonniacutekov zakladal na spolupraacuteci so zaacutestupcami pracujuacuteceho ľudu Jeden z robotniacutekov na svoju uacutečasť v komisii spomiacutena takto ldquoNašou uacutelohou bolo sledovať celyacute vyacutevoj tohto novovytvoreneacuteho zaacutekonniacuteka uplatňovať svoje robotniacutecke skuacutesenosti straacutežiť triedne zameranie noveacuteho zaacutekonniacuteka a bdieť svojiacutem robotniacuteckym rozumom nad tyacutem aby i človek prostyacute mu mohol porozumieť Pomaacutehali sme tento predtyacutem pokruacutetenyacute paragraf narovnať Zaacutekon zostručniť zbaviť ho všetkeacuteho školskeacuteho a zbytočneacuteholdquo 46 Bolo vytvoreneacute praacutevo ktoreacute otvorene hlaacutesalo že sa jednaacute o praacutevo vyjadrujuacutece triedne ideoveacute a politickeacute zaacuteujmy noveacuteho režimu

Tieto skutočnosti sa nevyhnutne odrazili v poňatiacute interpretaacutecie praacuteva suacutedmi Počas komunistickeacuteho režimu mocircžeme rozliacutešiť dve etapy odlišneacuteho priacutestupu k interpretaacuteciiacute praacuteva

a) aktivistickuacute a antiformalistickuacute b) extreacutemne formalistickuacute

44 SOBEK T Nemoraacutelniacute praacutevo s 194-195 45 Sudcovskyacute alibizmus - rozhodovanie suacutedov s uacutesiliacutem neniesť za nič zodpovednosť 46 KUKLIacuteK J a kol Vyacutevoj česko-slovenskeacuteho praacuteva 1945 ndash 1989 s 127

67

a) Antiformalistickaacute etapa sa spaacutejala so vznikom ideoloacutegie stalinizmu ktoraacute priniesla čisto inštrumentaacutelne poňatie praacuteva ktoreacute malo za uacutelohu transformovať spoločnosť Spraacutevne a spravodliveacute bolo to čo sluacutežilo a prospievalo pracujuacutecemu ľudu ľudovej demokracii taacuteboru mieru47 bdquoUacuteloha vedy nie je v scholastickom dogmatickom a formalistickom uvažovaniacute neplodnom ako biblickyacute figovniacutek ako raz povedal akademik Vyšinskij o buržoaacuteznej praacutevnej vede no skocircr to že miesto vedy je v prednej bojovej liacuteniiacute že vedeckaacute pracovňa je kovaacutereň v ktorej sa kovajuacute zbrane pre boj proletaacuterskej triedy I v dielni praacutevneho vedca sa kujuacute tieto zbrane i jeho miesto je v prednej bojovej liacuteniiacute Avšak v prednej bojovej liacuteniiacute bojujuacute i praacutevni praktici praacutevnici v justiacuteciiacute administratiacuteve i hospodaacuterskom sektore ktoriacute vykladajuacute a uplatňujuacute naše socialistickeacute praacutevoldquo48 Sudca mal

jednoducho rozhodovať ideologicky a neskryacutevať to za nepriehľadnuacute fasaacutedu praacutevneho formalizmu Za vrchol tyacutechto tendenciiacute v rozhodovacej praxi suacutedov mocircžeme považovať praacuteve rok 1953 Čo však viedlo k naacutehlej zmene v zmyacutešľaniacute tyacutechto sudcov

b) Autor maacute za to že k radikaacutelnej zmene a regresu aktivistickeacuteho trendu rozhodovania suacutedov bolo odhalenie stalinskyacutech zločinov čo spocircsobilo vytriezvenie veľkej časti doposiaľ nadšenyacutech komunistickyacutech praacutevnikov Novyacutemi požiadavkami na praacutevo sa stala jeho stabilita a formalizmus rovnako ako centralizaacutecia tvorby praacuteva a s ňou spojenyacute naivnyacute legislatiacutevny optimizmus Lipnutie na formalistickom a textualistickom priacutestupe k aplikaacuteciiacute a interpretaacuteciiacute praacuteva bolo revoltou praacutevnickeacuteho sveta voči totalitneacutemu režimu a teda tento odpor mal moraacutelnu podstatu bdquoPraacutevnik ktoryacute si chcel zachovať moraacutelnu integritu a relatiacutevnu autonoacutemnosť na vlaacutednucom režime bol nuacutetenyacute uniknuacuteť do ryacutedzo pozitivistickeacuteho rozboru platnyacutech zaacutekonov s minimom uacutevah teleologickyacutech hodnotovyacutech ekonomickyacutech komparatiacutevnych atďldquo49 Je potrebneacute si uvedomiť že v obdobiacute socialistickej

spoločnosti takyacuteto priacutestup mohol fungovať vďaka spoločnosti ktoraacute neprodukovala zložiteacute a komplexneacute vzťahy v docircsledku čoho nemaleacute množstvo praacutevnych odvetviacute vocircbec neexistovalo (napr obchodneacute praacutevo konkurzneacute praacutevo) alebo boli vyňateacute z jurisdikcie suacutedov (veľkaacute časť spraacutevneho praacuteva) Socialistickeacute priacutepady preto nevyžadovali komplikovaneacute praacutevnickeacute konštrukcie a nekonečnuacute analyacutezu v hermeneutickom kruhu Nereaacutelnosť formalizmu v skutku nebola v tyacutechto pomeroch takaacute zjavnaacute

Situaacutecia po roku 1989 však priniesla na slovensko-českuacute pocircdu radikaacutelnu systeacutemovuacute zmenu vlnu novyacutech praacutevnych uacuteprav spojenyacutech so vznikom štaacutetu neskocircr s procesom pridruženia a naacutesledneacuteho vstupu do Euroacutepskej Uacutenie Vznikali noveacute praacutevne odvetvia a praacutevne inštituacutety typickeacute pre otvorenuacute spoločnosť a za pretrvaacutevajuacuteceho legislatiacutevneho optimizmu (naivnaacute predstava podľa ktorej každyacute probleacutem je možneacute riešiť prijatiacutem predpisu) boli prevzateacute praacutevne predpisy z cudziacutech krajiacuten bez toho aby sa pochopili ich vzaacutejomneacute suacutevislosti či ich uacutečel Suacutedy boli naacutehle nuacuteteneacute rozhodovať komplikovaneacute priacutepady tyacutekajuacutece sa vznikajuacuteceho podnikania ekonomickej kriminality reštituacuteciiacute atď Praacutevna argumentaacutecia však ostaacutevala naďalej formalistickaacute čo viedlo k deformaacuteciiacute praacutevneho rozhodovania a naacutesledne k suacutestavnej kritike zo strany laikov i praacutevnickej verejnosti (napr Uacutestavnyacute suacuted v naacuteleze sp zn I UacuteS 51710 spojil formalistickeacute rozhodovanie s členstvom sudcov v byacutevalej KSČ) NR SR vydala zaacutekon č 1251996 Zz o nemoraacutelnosti a protipraacutevnosti komunistickeacuteho systeacutemu no napriek tomu prevzala vaumlčšinu socialistickyacutech zaacutekonniacutekov ktoreacute naacutesledne podliehali nespočetnyacutem novelizaacuteciaacutem pričom doteraz sa praacutevnym komisiaacutem nepodarili spracovať noveacute

Dekonštrukcia praacuteva a s ňou spojenyacute tlak na ďalšie otvorenie textuacutery praacuteva sa vďaka tyacutemto skutočnostiam stala realitou Postmoderna prišla so svojiacutem vlastnyacutem chaacutepaniacutem reality a praacuteva v ktorom odmieta akeacutekoľvek absoluacutetne suacutedy bdquoPostmodernyacute umelec spisovateľ je v situaacuteciiacute filozofa text ktoryacute piacuteše dielo ktoreacute tvoriacute sa v zaacutesade nespravuje vopred stanovenyacutemi pravidlami a nemožno ich posudzovať pomocou určujuacuteceho suacutedu aplikovaniacutem znaacutemych kategoacuteriiacute na tento text na toto dielo Tieto pravidlaacute a kategoacuterie suacute to čo dielo alebo text hľadaacute Umelec a spisovateľ teda pracujuacute bez pravidiel a na určovaniacute pravidiel toho čo bude urobeneacute Preto dielo i text majuacute vlastnosti udalosti preto aj prichaacutedzajuacute pre svojho autora prineskoro alebo čo je isteacute ich praktickaacute

47 KOKEŠ J Za lepšiacute rozhodovaacuteniacute našich soudů Socialistickaacute zaacutekonnosť sv 1 1953 č 1 48 KNAPP V Vyacuteznam Stalinovyacutech statiacute bdquoEkonomickeacute probleacutemy socialismu v SSSRldquo pro praacutevniacute vědu s 6 49 KUumlHN Z Formalismus a antiformalismus v soudcovskeacute argumentaci In GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota s 208

68

realizaacutecia sa začiacutena vždy priskoroldquo50 Preneseneacute do praacutevnej terminoloacutegie interpret mocircže a musiacute

rozumieť zaacutekonu lepšie ako zaacutekonodarca Postmoderneacute myslenie samo o sebe roztvorilo už aj tak nachyacuteleneacute dvere otvorenej textuacutery

praacuteva ktoruacute P Hollaumlnder nazyacuteva bdquopotencionalitou neurčitostildquo a o ktorej ďalej predpokladaacute že je danaacute docircvodom noetickyacutem (nemožnosť aprioacuterne uchopiť svet v celej jeho uacuteplnosti) docircvodom jazykovyacutem (nutnosť použitia prirodzeneacuteho jazyka ako komunikačneacuteho prostriedku) docircvodom všeobecnosti praacutevnej regulaacutecie (neurčitosť pri prekonaacutevaniacute obluacuteka medzi všeobecnou praacutevnou normou a jednotlivyacutemi parametrami konkreacutetneho priacutepadu) a konečne rozdielom medzi štruktuacuterou praacutevneho predpisu a praacutevnej normy a ktoraacute je prvotnou priacutečinou dekonštrukcie praacuteva

Podľa Pavla Hollaumlndera51 sa dekonštrukcia prejavuje v tyacutechto fenomeacutenoch a) Naacuterast počtu zaacutekonnyacutech noviel je pravidelne spaumltyacute s absenciou intertemporaacutelnych

ustanoveniacute čo nuacuteti suacutedy reagovať na neurčitosť ich praacutevnych premiacutes b) V zmysle ustanovenia sect 160 ods 1 zaacutekona č 5632009 Zz o spraacuteve daniacute (daňovyacute

poriadok) a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov ministerstvo mocircže vydať opatrenie na zamedzenie nezrovnalostiacute vzniknutyacutech z uplatňovania tohto zaacutekona alebo osobitnyacutech predpisov ktoryacutemi suacute hmotnopraacutevne zaacutekony ktoryacutemi alebo na zaacuteklade ktoryacutech sa ukladajuacute jednotliveacute dane Ustanovenie sect 160 ods 1 teda upravuje odpustenie dane či jej priacuteslušenstva a to kombinaacuteciou neurčiteacuteho praacutevneho pojmu a spraacutevneho uvaacuteženia Odpustenie dane v priacutepade bdquonezrovnalostiacute vzniknutyacutech z uplatňovania tohto zaacutekona alebo osobitnyacutech predpisovldquo nie je však ničiacutem inyacutem než uznaniacutem dekonštrukcie praacuteva zo strany zaacutekonodarcu uznaniacutem že v docircsledku aplikaacutecie daňovyacutech zaacutekonov v konkreacutetnych veciach mocircžu nastať zaacutekonodarcom nezamyacutešľaneacute efekty

c) Praacutevny poriadok s prevalenciou kauzistickyacutech praacutevnych noriem neuzaviera ale naopak naďalej otvaacutera textuacuteru praacuteva Takaacuteto bdquomravčialdquo snaha o vyriešenie partikulaacuterneho probleacutemu mocircže viesť v praxi k porušeniu ľuacutedskyacutech praacutev a slobocircd52 Podľa Hollaumlndera v tejto suacutevislosti je možneacute citovať tieto priacuteznačneacute slovaacute pre celuacute suacutečasnuacute euroacutepsku

praacutevnu kultuacuteru bdquoO čo viac je zaacutekon použiacutevanyacute ako prostriedok riadenia sociaacutelnych a ekonomickyacutech vzťahov o to viac vytlaacuteča kraacutetkodobaacute uacutečelovosť hľadanie dlhodobej spravodlivosti Kraacutetka životnosť predpisov viditeľnaacute v ich ryacutechlych a početnyacutech zmenaacutech daacuteva celeacutemu zaacutekonodarstvu neistyacute smer Snaha dosiahnuť dokonalosť ndash v suacutečasnosti podporovanaacute praacutevno-štaacutetnym priacutekazom určitosti plynuacutecim z uacutestavy ndash zvaacutedza zaacutekonodarcu často k tomu aby hovoril viac ako je nutneacute To vedie k pridlhyacutem paragrafom a mnohyacutem odsekom ktoryacutech čiacutetania sa hroziacute každyacute čitateľ Zrejme maacute modernyacute zaacutekonodarca niacutezku mienku o schopnosti samotneacuteho sudcu a spraacutevneho uacuteradu vyvodiť zo stručneacuteho textu docircsledky U stroho koncipovaneacuteho textu sa ciacuteti interpret povolanyacute k intelektuaacutelnej naacutemahe u široko podaneacuteho interpretačneacuteho umenia zakrňuje So zaacutekonmi tak arci zachaacutedzajuacute v mnohyacutech oboroch už nie praacutevnici ale praacutevni pestuacuteni

a inšpektorildquo53 Stieranie rozdielov medzi suacutekromnyacutem a verejnyacutem praacutevom a zmena utvaacuterania systeacutemu praacuteva (praacutevo ochrany spotrebiteľa mediciacutenske praacutevo atď) zapriacutečinila neistoty pri riešeniacute sporov medzi praacutevnymi normami použitiacutem pravidla lex specialis derogat legi generali čo je docircvodom na ďalšie otvorenie textuacutery praacuteva

d) Je všeobecne akceptovaneacute že praacutevny termiacuten by mal spĺňať kriteacuteria systeacutemovosti vyacuteznamovej presnosti a jednoznačnosti ustaacutelenosti a formalizovanosti Pri všetkyacutech tyacutechto naacuteležitostiach však mocircžeme podľa Hollaumlndera hovoriť len o miere o približovaniacute sa alebo vzďaľovaniacute sa od ideaacutelu Napriacuteklad kategoacuteria ustaacutelenosti je v rozpore s prirodzenyacutem a dynamickyacutem vyacutevinom jazyka čiže s nutnosťou zavaacutedzania neologizmov

50 LYOTARD J F Postmodernaacute situaacutecia In CHOVANCOVAacute J VALENT T Filozofia pre praacutevnikov (filozoficko-praacutevne aspekty) s 272 51 HOLLAumlNDER P Savygniho paradigma v době dekonstrukce praacuteva In GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota s 35 ndash 44 52 DRGONEC J Ustava Slovenskej republiky Listina zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd s uacutevodnyacutem komentaacuterom s 12 53 HOLLAumlNDER P Savygniho paradigma v době dekonstrukce praacuteva In GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota s 38

69

do praacutevnych predpisov Docircsledkom častej obmeny praacutevneho jazyka (podľa Cvrčka 63 až 9054) v jednej kodifikaacuteciiacute je radikaacutelne otvorenie textuacutery praacuteva

e) V docircsledku globalizaacutecie a medzinaacuterodnej integraacutecie sa v euroacutepskom praacutevnom priestore objavili dva intenziacutevne diskutovaneacute pojmy pluralita praacutevnych poriadkov a judiciaacutelny bermudskyacute trojuholniacutek Štaacutet ako hovoria postmodernisti stratil svoje postavenie vyacutelučnej autority na svojom uacutezemiacute Sme nuacuteteniacute sa postaviť pred skutočnosť v ktorej Kelsenova pyramiacuteda je zborenaacute a bola nahradenaacute teoacuteriou siacutece logicky a konzistentne usporiadanyacutech no mnohyacutech ohniacutesk z ktoryacutech praacutevo vyviera V euroacutepskych podmienkach a taktiež v podmienkach SR pluralitu praacutevnych poriadkov predstavuje euroacutepske praacutevo medzinaacuterodneacute praacutevo a naacuterodneacute praacutevo z ktoryacutech každeacute si obvykle prostredniacutectvom svojej najvyššej suacutednej inštancie (Suacutedny dvor Euroacutepskej uacutenie Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva Uacutestavnyacute suacuted) naacuterokuje vyacutelučneacute postavenie v raacutemci euroacutepskeho praacutevneho priestoru55 Konzistentnosť tyacutechto ohniacutesk sa hľadaacute ťažko hektickaacute praacutevotvorba zvyšuje riziko rozporu a medzier pričom bremeno preklenutia praacutevneho polycentrizmu ležiacute opaumlť na pleciach suacutedov čoho docircsledkom je tlak na otvorenie textuacutery praacuteva

Otvorenaacute textuacutera praacuteva si vyžaduje autoritatiacutevny vyacuteklad a doplnenie ktoreacute mocircžu ponuacuteknuť praacuteve suacutedy bdquoNech si už vyberieme pre zdieľanie noriem spraacutevania sa akyacutekoľvek prostriedok ndash precedent alebo zaacutekonodarstvo ndash v istej chviacuteli vždy vyvstanuacute pochybnosti o jeho použitiacute a danyacute prostriedok sa prejaviacute ako neurčityacute napriek tomu že v obrovskom množstve bežnyacutech priacutepadov funguje vcelku ľahko Bude mať to čo sme nazvali otvorenou textuacuterou praacuteva Ale bez ohľadu na skutočnosť že jazyk na ktorom sme zaacutevisliacute je jazyk s otvorenou textuacuterou si musiacuteme byť vedomiacute že je treba zavrhnuacuteť ndash dokonca aj ako ideaacutel ndash poňatie pravidla natoľko podrobneacuteho v ktoreacuteho raacutemci by sme na otaacutezku či pre určityacute konkreacutetny priacutepad platiacute alebo neplatiacute vždy vyriešili už predtyacutem a pri skutočnom použitiacute tohto pravidla by sme nikdy nemuseli voliť medzi otvorenyacutemi alternatiacutevamildquo 56

Bolo by ideaacutelne ak by suacuted mohol mechanicky postupovať priacutepad za priacutepadom bez toho aby riešil komplikovaneacute praacutevne konštrukcie v zložityacutech sporoch

Realita je však inaacute Suacuted musiacute riešiť aj komplikovaneacute priacutepady kde ako sa zdaacute je formalistickyacute priacutestup neprijateľnyacute Takeacuteto rozliacutešenie priacutepadov však nie je možneacute stanoviť aprioacuterne je možneacute iba v zaacutevislosti od konkreacutetneho priacutepadu ktoryacute nie je možneacute predviacutedať V zložityacutech priacutepadoch sa sudca nesmie skryacutevať za zdanlivyacute formalizmus ako bolo ukaacutezaneacute praacutevo vo svojej podstate je argumentačnyacutem javom v zložitom a flexibilnom svete sa neustaacutele hľadaacute Tam kde je norma nejasnaacute tam kde zaacutekon mlčiacute tam kde uacutečel je nezrozumiteľnyacute nesmie docircjsť k denegatio iustitiae

To hroziacute len vtedy ak si suacutedy osvoja extreacutemne formalistickyacute priacutestup ktoryacute je v suacutečasnosti pri zohľadneniacute hore uvedenyacutech faktov neprijateľnyacute Historickyacute exkurz naacutes učiacute že to akyacute priacutestup si suacuted pri interpretaacuteciiacute praacuteva zvoliacute zaacutevisiacute nielen od podstaty praacuteva a jeho formulaacutecie ale aj od moraacutelneho presvedčenia suacutedu Autor praacutece je naacutezoru že rozhodovacia činnosť suacutedov preto musiacute byť transparentnaacute a verifikovateľnaacute čomu predchaacutedza jeho kvalitneacute rozhodnutie ktoreacute berie do uacutevahy rocirczne varianty riešenia praacutevneho priacutepadu Vtedy a len vtedy bude rozsudok naozaj presvedčivyacute

Za priacuteklad zložiteacuteho priacutepadu zasiahnuteacuteho dekonštrukciou praacuteva podľa piacutesm e) v ktorom sa odrazil nebezpečnyacute formalistickyacute a textualistickyacute interpretačnyacute priacutestup praacutevnych noriem mocircžeme považovať rozhodnutie PL UacuteS 62013 v ktorom pleacutenum UacuteS SR zlyhalo v riadnom odocircvodneniacute a naacutevrh na začatie konania z procesnyacutech docircvodov odmietlo Autorovi praacutece vzniknutaacute situaacutecia pripomiacutena absurdnuacute dielňu praacutevnika F Kafku v ktorej procesneacute praacutevo opaumlť raz obhaacutejilo nespravodlivosť a znemožnilo navrhovateľovi domocirccť sa svojich praacutev obnovou konania tak ako ich

54 CVRČEK F Naacutevrh noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (z hlediska jazykoveacuteho a legislativně technickeacuteho) Soudca č 4 2011 s 10 55 Priacutekladom suacute kontradiktoacuterne rozhodnutia (v tom čase) Euroacutepskeho suacutedneho dvora (ESD) v rozhodnutiacute Costa vs ENEL a Spolkoveacuteho uacutestavneacuteho suacutedu v rozhodnutiach Solange I a Solange II v ktoryacutech Spolkovyacute suacuted vedome nerešpektoval rozhodnutie ESD v boji o postavanie konečneacuteho arbitra v Euroacutepe 56 HART H L A Concept of law Cit Podľa českeacuteho prekladu Pojem praacuteva s 132

70

stanovil vo svojom rozhodnutiacute Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva57 Slovami F Kafku bdquoDedinskyacute muž je však naozaj slobodnyacute mocircže iacutesť tam kde sa mu zachce len vstup do zaacutekona je mu zakaacutezanyacute a zakaacutezal mu to jedinyacute muž vraacutetnikldquo58 Je paradoxom že v tomto konkreacutetnom priacutepade bol v role bdquovraacutetnikaldquo praacuteve UacuteS SR ktoryacute takuacuteto prax všeobecnyacutech suacutedov suacutestavne kritizuje59 Riadnu argumentaacuteciu naacutejdeme až v odlišnyacutech stanoviskaacutech sudcov ktoriacute ozrejmili aj myšlienkoveacute postupy vaumlčšiny sudcov priacutetomnyacutech na hlasovaniacute Tiacute zlyhali v aplikaacuteciiacute systematickeacuteho a teleologickeacuteho vyacutekladu pri interpretaacuteciiacute praacutevnej normy nakoĺko sa obmedzili iba na aplikaacuteciu jazykovo-gramatickeacuteho vyacutekladu čl 133 Uacutestavy SR podľa ktoreacuteho naozaj bdquoproti rozhodnutiu uacutestavneacuteho suacutedu nemožno podať opravnyacute prostriedokldquo Tento priacutestup je však v rozpore s doterajšou judikatuacuteru UacuteS

SR ktoraacute formulovala zaacutekaz porušovať alebo ignorovať pri interpretaacuteciiacute a aplikaacuteciiacute uacutestavy vzaacutejomnuacute suacutevislosť medzi tyacutemi ustanoveniami ktoreacute na seba vyacuteznamovo nadvaumlzujuacute (m m PL UacuteS 3295)

22 Analyacuteza praacutevneho formalizmu v SR

Avšak na to aby sme docircveryhodne posuacutedili priateľnosťneprijateľnosť praacutevneho formalizmu musiacuteme prejsť k jeho docircslednej klasifikaacuteciiacute Podľa UacuteS SR pod prehnanyacutem formalizmom rozumieme takuacute interpretaacuteciu kde striktneacute trvanie na formaacutelnych straacutenkach praacuteva neplniacute žiadnu rozumnuacute funkciu ale naopak popiera samotnyacute zmysel praacutevnej uacutepravy60

Autor praacutece sa stotožnil s deleniacutem ktoreacute ponuacutekol Z Kuumlhn61 pri ktorom budeme vidieť že každaacute jednotlivaacute formalita mocircže byť prevedenaacute na formalitu interpretačnuacute

a) mandatoacuterna formalita b) obsahovaacute formalita c) inštitucionaacutelna formalita d) interpretačnaacute formalita a) Formaacutelny argument maacute automaticky prednosť pred argumentom materiaacutelnym Preto

mandatoacuterny formalista nepochybuje že praacutevna norma musiacute mať prednosť pred tyacutem čo saacutem považuje za spraacutevne spravodliveacute alebo efektiacutevne Taacuteto zaacutesada vyjadruje modernyacute princiacutep praacutevneho štaacutetu v ktorom uacuteloha praacuteva je nahradiť subjektivistickuacute vlaacutedu ľudiacute Nedaacutevna histoacuteria naacutes však naučila že v extreacutemnych priacutepadoch mocircže a musiacute docircjsť k prelomeniu tohto princiacutepu ak rozpor zaacutekona a spravodlivosti dosiahne bdquoneznesiteľnuacute mieruldquo62 To sa však mocircže diať iba v ojedinelyacutech priacutepadoch Každodennaacute prax suacutedov sa bude skocircr zaoberať probleacutemom kedy ako a nakoľko pri interpretaacuteciiacute normy mocircže interpret vziať do uacutevahy čo saacutem považuje za spraacutevne spravodliveacute alebo efektiacutevne Zvlaacutešť problematickeacute bude ak zaacutekon saacutem odkazuje na moraacutelne princiacutepy a zaacutesady (dobreacute mravy) čiacutem stiera hraničnuacute čiaru medzi praacutevom a moraacutelkou Uacutestavnyacute suacuted SR pritom zaujal stanovisko ktoreacute suacutedy nuacuteti interpretovať normy spocircsobom ktoryacute by nebol v extreacutemnom rozpore s princiacutepmi spravodlivosti v docircsledku napr priacutelišneacuteho formalizmu (IV UacuteS 19208 IV UacuteS 692012 IV UacuteS 922012 I UacuteS 262010 III UacuteS 1632011 podobne aj Uacutestavnyacute suacuted Českej republiky napr III UacuteS 15099) Uacutestavnyacute suacuted sa ďalej vyjadril že bdquouacutelohou všeobecnyacutech suacutedov nie je len vyhľadaacutevať abstraktneacute pokyny zakotveneacute v praacutevnej uacuteprave ale hľadať ich uplatnenie v konkreacutetnych priacutepadoch

57 ESĽP č 5868811 z 20 novembra 2012 vo veci Harabin proti Slovenskej republike Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva v suacutelade s nastolenyacutem kurzom uznal obnovu konania podľa sect 228 ods 1 piacutesm d) Občianskeho suacutedneho poriadku za prostriedok ktoryacutem sa v Slovenskej republike umožňuje napraviť porušenie Dohovoru prostriedkami vnuacutetroštaacutetneho praacuteva 58 KAFKA F Proces Praha Dobrovoskyacute sro 2014 s 225 59 Napriacuteklad rozhodnutie I UacuteS 24307 ndash bdquoVšeobecnyacute suacuted by nemal byť vo svojej argumentaacutecii obsiahnutej v odocircvodneniacute nekoherentnyacute t j jeho rozhodnutie musiacute byť konzistentneacute a jeho argumenty musia podporiť priacuteslušnyacute zaacutever Suacutečasne musiacute dbať tiež na jeho celkovuacute presvedčivosť teda inyacutemi slovami na to aby premisy zvoleneacute v rozhodnutiacute rovnako ako zaacutevery ku ktoryacutem na zaacuteklade tyacutechto premiacutes dospel boli pre širšiu praacutevnickuacute (ale aj laickuacute) verejnosť prijateľneacute racionaacutelne ale v neposlednom rade aj spravodliveacute a presvedčiveacute V priacutepade keď suacute praacutevne zaacutevery v extreacutemnom nesuacutelade s vykonanyacutemi skutkovyacutemi zisteniami alebo z nich v žiadnej možnej interpretaacutecii suacutedneho rozhodnutia nevyplyacutevajuacute treba takeacute rozhodnutie považovať za rozporneacute s čl 46 ods 1 Uacutestavy Slovenskej republiky či čl 6 ods 1 Dohovoru o ochrane ľudskyacutech praacutev a zaacutekladnyacutech slobocircdldquo 60 PL III UacuteS 1862013 61 KUumlHN Z Formalismus a antiformalismus v soudcovskeacute argumentaci In GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota s 210 ndash 218 62 Pozri bližšie RADBRUCH G O napětiacute mezi uacutečely praacuteva

71

tak aby rozhodnutia všeobecnyacutech suacutedov odraacutežali pravyacute zmysel nachaacutedzania spravodlivostildquo63

Spravodlivosť a moraacutelka preto hrajuacute vyacuteznamnuacute uacutelohu pri interpretaacuteciiacute praacuteva ktorej aplikačneacute zaacutesady suacute odrazom nepozitivistickeacuteho priacutestupu Uacutestavneacuteho suacutedu SR k praacutevu

b) Obsahovaacute formalita spočiacuteva v uprednostňovaniacute určiteacuteho typu noriem pred inyacutemi Historickyacutem priacutekladom je nevyužitie sect 3 ods 1 obč zaacutek ako plnohodnotnej praacutevnej normy čo bolo do 90 rokov prevažujuacuteca prax v ČR Takyacuteto formalista sa bojiacute aplikovať normy ktoreacute obsahujuacute neostreacute pojmy napr bdquodobreacute mravyldquo bdquoopatrenie nevyhnutneacute v demokratickej spoločnostildquo bdquozaacutesady poctiveacuteho obchodneacuteho stykuldquo Pri nich je formalistickaacute interpretaacutecia vyluacutečenaacute čo však neznamenaacute že suacuted ju nemocircže predstierať čo označiacuteme za zdanlivyacute formalizmus Preto takaacuteto prax bola prehlaacutesenaacute za nežiaducu pričom sa stala terčom kritiky praacutevnickej verejnosti (napr praacutevni realisti) Horšie je že aj v suacutečasnosti sa všeobecneacute suacutedy zdraacutehajuacute interpretovať praacutevne ustanovenia občianskeho zaacutekonniacuteka vo svetle bdquodobryacutech mravovldquo čo mocircže byť jednyacutem zo znakov sudcovskeacuteho alibizmu V tejto suacutevislosti mocircžeme upriamiť pozornosť na rozhodnutie Najvyššieho suacutedu SR v rozhodnutiacute veci so spis zn č 1Cdo1482004 kde sa vyjadril že bdquodocircvodneacute vznesenie naacutemietky premlčania v občianskom suacutednom konaniacute (sect 100 ods 1 OZ) nemožno považovať za konanie ktoreacute je v rozpore s dobryacutemi mravmi v zmysle sect 3 ods 1 OZldquo Svojiacutem nespraacutevnym rozhodnutiacutem sa Najvyššiacute suacuted SR zaradil k pruacutedu obsahovyacutech formalistov Jeho mylnyacute praacutevny naacutezor korigoval vo svojom rozhodnutiacute č II UacuteS 1762011 až UacuteS SR v ktorom zdocircraznil že vyacutekon žiadneho praacuteva (vraacutetane namietky) nesmie byť v rozpore s dobryacutemi mravmi čiacutem zaacuteroveň označil obsahovuacute formalitu ako nežiaducu

c) Zdeněk Kuumlhn pod inštitucionaacutelnou formalitou rozumie dogmatickeacute chaacutepanie prameňov praacuteva kde suacute všeobecne reflektovaneacute iba tzv formaacutelne prameňa praacuteva ktoreacute definuje slovami V Knappa ako bdquodostatočnyacute a zaacuteroveň nutnyacute docircvod existencie resp všeobecnej platnosti určitej povinnosti a jej zodpovedajuacuteceho opraacutevnenialdquo64 čomu zodpovedaacute ich nezaacutevislosť a autonoacutemna povaha v raacutemci rozličnyacutech normatiacutevnych systeacutemov v praxi Vyacuteznam inštitucionaacutelnej formality však netreba preceňovať a to z nasledujuacutecich docircvodov

1 Praacutevne normy odkazujuacute na aplikaacuteciu inyacutech normatiacutevnych systeacutemov (dobreacute mravy zaacutesady poctiveacuteho obchodneacuteho styku) alebo na politicko-praacutevne princiacutepy a hodnoty (demokracia praacutevny štaacutet) Teoacuteria autopoiesis naacutem v tejto suacutevislosti ponuacuteka analoacutegiu povesti kraacuteľa Midasa ktoryacute všetko čoho sa dotkol premenil na zlato

2 Zaacutekonneacute normy delegujuacute dotvorenie praacutevnej normy na adresaacutetov priamo (napr obchodneacute zvyklosti) alebo nepriamo (realizaacutecia plnenia bdquobez zbytočneacuteho odkladuldquo) a preto ich nie je možneacute docircvodiť bez toho aby sme ignorovali spontaacutenne utvaacuterajuacuteci sa poriadok tzv law in action

3 Je veľmi problematickeacute až nemožneacute určiť jasnuacute hranicu medzi interpretaacuteciou praacuteva a jeho tvorbou

Nakoniec zaacutepadoeuroacutepske praacutevne myslenie nemaacute probleacutem s tyacutem aby bola za prameň praacuteva prehlaacutesenaacute aj napr praacutevna obyčaj alebo v suacutečasnosti praacutevny princiacutep (R Alexy) či dokonca politickaacute moraacutelka (R Dworkin) d) Podľa Z Kuumlhna sa jednaacute o komplexnyacute fenomeacuten ktoryacute nie je možneacute popiacutesať jedinou definiacuteciou Ďalej sa deliacute na

1 formalita metodoloacutegie interpretaacutecie praacuteva 2 metodologickyacute purizmus 3 dichotomickaacute povaha praacutevnej argumentaacutecie 1 Takaacuteto formalita sa prejavuje v snahaacutech formalizovať a hierarchizovať metodoloacutegiu

interpretaacutecie praacuteva napr argument historickyacute maacute prednosť pred suacutečasnyacutem vyacuteznamom normy (Kelsen) Praacutevna teoacuteria po Savignyho paradigme sa zhodne že neexistuje naacutevod ako postupovať pri interpretaacuteciiacute praacuteva nakoľko vyacuteznam normy musiacute prejsť rocircznymi myšlienkovyacutemi postupmi aby sa čo najviac pribliacutežil k podstate normy Hierarchizaacuteciu interpretačnyacutech metoacutedu odmietol vo svojej rozhodovacej praxi aj Uacutestavnyacute suacuted SR v rade judikaacutetov (III UacuteS 34107 I UacuteS 24307) ktoryacutemi reflektoval pohľad modernej judikatuacutery Podľa nej gro rozhodovacej činnosti spočiacuteva v aplikaacuteciiacute abstraktneacuteho pravidla na konkreacutetny priacutepad ktoreacuteho nevyhnutnou suacutečasťou je zisťovanie obsahu a zmyslu praacutevneho pravidla uplatňovaniacutem jednotlivyacutech interpretačnyacutech metoacuted Pritom bdquoide vždy o metodologickyacute postup v raacutemci ktoreacuteho nemaacute žiadna z vyacutekladovyacutech metoacuted absoluacutetnu prednosť

63 Pozri III UacuteS 1942012 64 KNAPP V Teoacuterie praacuteva Praha CHBeck s 129

72

pričom jednotliveacute uplatneneacute metoacutedy by sa mali navzaacutejom dopĺňať a viesť k zrozumiteľneacutemu a racionaacutelne zdocircvodneneacutemu vysvetleniu textu praacutevneho predpisuldquo Tento pohľad potom bdquonahraacutedza formaacutelne legalistickyacute pohľad na praacutevo pohľadom ktoryacutem sa sudca usiluje poskytnuacuteť najlepšie vyargumentovanuacute odpoveď na praacutevne a skutkoveacute otaacutezky ktoreacute pred neho strany sporu predložialdquo Preto k odpovedi na otaacutezku čo je praacutevo sa dopracujeme až procesom argumentaacutecie Podľa V Knappa bdquopoznanie praacuteva praacutevnych inštituacutetov atď a docircsledne ani zistenie quid iuris v určitom priacutepade nemožno odvodiť z axioacutem ale je spravidla potrebneacute sa k nemu dopracovať argumentaacuteciou v prospech niektorej z viaceryacutech možnostiacuteldquo65 Uvedeneacute však neznamenaacute svojvocircľu Jednotliveacute metoacutedy musia pocircsobiť vo vzaacutejomnom prepojeniacute66 Ich aprioacuterna hierarchizaacutecia je preto nežiaduca a nezmyselnaacute a taktiež je priacutekladom neprijateľneacuteho formalizmu Navyše tento postoj sa zhoduje aj s chaacutepaniacutem praacuteva podľa R Dworkina v ktorom existuje vždy iba jedinaacute spraacutevna odpoveď na danyacute praacutevny priacutepad Tuacute podľa neho nezodpovieme ak nezistiacuteme čo je uacutečelom umenia ako spoločenskej praxe ktoraacute maacute určituacute tradiacuteciu Pritom to nie je požiadavka aby interpretaacutecia praacuteva odraacutežala vocircľu zaacutekonodarcu (F C Savigny) ale aby prezentovala jeho dielo v čo možno najlepšom svetle So zreteľom na tento uacutečel taktiež v skutku atypickyacutem spocircsobom vymedzil pojem praacuteva bdquonaše praacutevo sa skladaacute z najlepšieho ospravedlnenia našich praacutevnych praktiacutek ako celku teda sa skladaacute z rozpraacutevačskeacuteho priacutebehu ktoryacute robiacute z tyacutechto praktiacutek to najlepšie čiacutem mocircžu byťldquo67

2 Usiluje sa o aplikaacuteciu iba takyacutech metoacuted ktoreacute viac (jazykovaacute a systematickaacute) či menej (historickaacute ak suacute argumenty v nej jasne zachyteneacute) bezprostredne suacutevisia s piacutesanyacutem textom Paradoxom však je že taacuteto formalita uznaacuteva aj metoacutedu logickuacute pričom T Sobek presvedčivo dokaacutezal že taacuteto metoacuteda nemaacute s logikou nič spoločneacute a že jej argumenty suacute teleologickeacute68 Metodologickiacute puristi suacute až tak zaslepeniacute povrchom že nedokaacutežu vidieť vnuacutetro V praacuteve im postačiacute jazykovyacute dotyk s praacutevnym textom pričom neskuacutemajuacute čo je jeho skutočnou podstatou69 Analogicky ako rozoznaacuteme zebru od pomaľovaneacuteho koňa na čierno-bielo Praacuteve preto takaacuteto mechanickaacute aplikaacutecia praacutevnych noriem nezohľadňujuacuteca to čo nazveme život praacuteva70 a to buď uacutemyselne alebo v docircsledku nevzdelanosti robiacute z praacuteva naacutestroj odcudzenia a absurdity71 bdquo -A ak maacute raz uacutečel posvaumltiť prostriedky prečo sa tak nedeje už v suacutednom rozhodnuti ale až po ňomldquo 72 Naproti tomu otvoreneacute použiacutevanie teleologickyacutech metoacuted ktoreacute sa zaoberajuacute uacutečelom a zmyslom normy praacutevno-politickyacutemi docircvodmi pre ktoreacute bola norma prijataacute ich spoločensko-ekonomickyacutemi funkciami ďalej aplikaacuteciou nepiacutesanyacutech princiacutepov ale tiež uacutevahy o uacutestavnosti noriem možno označiť ako uacutevahy neformalistickeacute Je potrebneacute si uvedomiť že spoločenskyacute kontext je rozhodujuacuteci tak pri interpretaacuteciiacute praacuteva ako aj pri jeho tvorbe Veď čo by to bol za kraacuteľa ktoryacute by prikaacutezal svojmu generaacutelovi premeniť sa na kameň A čo by to bol za zaacutekon ktoryacute by priznal praacutevnu subjektivitu neživeacutemu objektu Teda každaacute forma musiacute sledovať svoj uacutečel Preto UacuteS SR nabaacuteda skocircr k preferencii teleologickyacutech interpretačnyacutech metoacuted na uacutekor doslovneacuteho vyacutekladu avšak nie absoluacutetne ale bdquov priacutepadoch nejasnosti alebo nezrozumiteľnosti znenia ustanovenia praacutevneho predpisu (umožňujuacuteceho napr viac verziiacute interpretaacutecie) alebo v priacutepade rozporu tohto znenia so zmyslom a uacutečelom priacuteslušneacuteho ustanovenia o ktoreacuteho jednoznačnosti niet pochybnostildquo73

3 Dichotomickaacute povaha praacuteva predpokladaacute že pre praacutevny diskurz je buď všetko relevantneacute alebo všetko irelevantneacute tertium non datur Napr koncepcia neplatnosti praacutevneho uacutekonu vyjadruje podľa Z Kuumlhna v skutočnosti formalistickeacute koncepcie 19 storočia V suacutečasnosti je však taacuteto problematika zvlaacutešť aktuaacutelna v suacutevislosti s ľudskopraacutevnym aspektom praacuteva resp zaacutekladnyacutemi zaacutesadami demokratickeacuteho poriadku praacutevneho a sociaacutelneho štaacutetu Ako upozorňujuacute teoretici praacuteva povaha praacuteva nie je dichotomickaacute legaacutelne argumenty suacute viac či menej relevantneacute Podľa R Dworkina praacutevnici v tzv zložityacutech priacutepadoch použiacutevajuacute praacutevne pravidlaacute ktoreacute nefungujuacute ako normy

65 KNAPP V Teoacuterie praacuteva Praha CHBeck s 167 66 von SAVIHNY F C System des heutigen Romischen Rechts s 215 67 In BARAacuteNY E Pojmy dobreacuteho praacuteva Bratislava Eurokoacutedex 2007 81 s 68 SOBEK T Argumenty teorie praacuteva s 129 a naacutesl 69Pritom bdquozaacutekony suacute v najširšom slova zmysle nevyhnutneacute vzťahy ktoreacute vyplyacutevajuacute z podstaty veciacuteldquo Cit podľa MONTESQUIEU CH O duchu zaacutekonů 70 Životom praacuteva budeme chaacutepať zmysel praacutevnej normy vzhľadom na spoločensko-ekonomickyacute kontext v ktorom sa aplikuje 71 Pozri bližšie naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu Českej republiky sp zn Pl UacuteS 3397 72 IHERING R Boj za praacutevo s 26 73 Pozri bližšie III UacuteS 34107

73

(podľa princiacutepu všetko alebo nič) ale odlišne ako princiacutepy alebo politickeacute direktiacutevy ktoreacute sudcovia musia zohľadňovať pre vyvodenie praacutevneho zaacuteveru (podľa rozmeru zaacutevažnosti)74 Praacutevna norma sa buď aplikuje alebo neaplikuje kdežto praacutevny princiacutep sa aplikuje v rozmere vyvažovania s ostatnyacutemi Teoacuteriu praacutevnych princiacutepov na euroacutepskom kontinente ďalej rozpracuacuteva R Alexy ktoryacute praacutevne princiacutepy definuje ako priacutekazy k optimalizaacuteciiacute ktoreacute sa uskutočnia v raacutemci praacutevnych a skutkovyacutech možnostiacute75 Pavel Hollaumlnder však upozorňuje že to isteacute praacutevne pravidlo vystupuje raz ako praacutevny princiacutep a inokedy ako praacutevna norma čiacutem oslabuje aprioacuterne logickeacute rozliacutešenie praacutevneho priacutenciacutepu a praacutevnej normy tak ako ich chaacutepu R Dworkin či R Alexy a pripuacutešta rozliacutešenie iba pre konkreacutetny priacutepad76 Na uacutečely praacutece bude docircležityacute praktickyacute vyacuteznam rozliacutešenia v ktorom koliacutezia hypoteacutez praacutevnych pravidiel vedie nutne k vyvažovaniu ich dispoziacuteciiacute77 O to naacuteročnejšiu praacutecu buduacute mat praacuteve suacutedy ktoreacute buduacute musieť v konkreacutetnom priacutepade odliacutešiť praacutevny princiacutep a praacutevnu normu podľa ich aplikačneacuteho uacutečinku čo je fundamentaacutelne pri interpretaacutecii praacutevneho textu Dištinkcia medzi praacutevnou normou a praacutevnym princiacutepom je však nepredstaviteľnaacute ak všeobecneacute suacutedy prisudzujuacute vyacuteznamy praacutevnemu textu len dotykom s jeho jazykovou podobou a ignorujuacute jeho praacutevny vyacuteznam Naopak UacuteS SR aplikuje tzv test proporcionality ktoryacute pozostaacuteva zo štyroch subtestov

a test zaacutekonnosti b test vhodnosti c test potrebnosti d test proporcionality v užšom zmysle78 Jeho cieľom je zistinie či obmedzenie zaacutekladneacuteho praacuteva a slobody (legislatiacutevnou tvorbou

alebo jej aplikaacuteciou) bolo uacutestavne konformneacute alebo nie Pritom si je docircležiteacute uvedomiť že ide o obmedzenie zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd nie ich popretie či odmietnutie v zaacutevislosti od partikulaacuterneho priacutepadu Zaacutekladneacute praacuteva a slobody sa teda aplikujuacute v dimenzii zaacutevažnosti z čoho prameniacute ich povaha ako praacutevnych princiacutepov Ako takeacute majuacute schopnosť prežarovať celyacutem praacutevnym poriadkom ktoryacute preto s nimi musiacute byť v harmonickom suacutelade Pritom argumenty použiacutevaneacute na rekonštrukciu uacutečelu posudzovanej normy jednoducheacuteho praacuteva a uacutečelov v koliacuteziiacute sa ocitajuacutecich zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd majuacute nutne relatiacutevnu povahu pri zohľadneniacute celej škaacutely empirickyacutech systeacutemovyacutech kontextovyacutech ako aj hodnotovyacutech aspektov bdquoZaacutesada proporcionality je v praacutevnom mysleniacute presvedčivyacutem docirckazom ontologickej plurality praacuteva docirckazom naliehavosti uvedomenia si Berlinoveho postulaacutetu plurality a neredukovateľnosti praacutevnych princiacutepovldquo79 Argumentaacutecia v raacutemci testu proporcionality je preto skocircr otvorenyacutem hermeneutickyacutem kruhom ako uzavretyacutem kognitiacutevnym vzorcom

a Test legality sa suacutestreďuje na to či k obmedzeniu praacuteva alebo slobody došlo na zaacuteklade zaacutekona Pritom sa neskuacutemajuacute iba formaacutelne požiadavky pre prijatie zaacutekona (kompetentnyacute orgaacuten legislatiacutevny proces hlasovanie podpis publikaacutecia atď) ale aj materiaacutelne požiadavky (všeobecnosť zaacutekona jasnosť preciacuteznosť a predviacutedateľnosť naacutesledkov nedodržiavania zaacutekona zaacutekaz pravej retroaktivity priacutestupnosť zaacutekona širokej verejnosti) Ineacute praacutevne predpisy nie suacute schopneacute obmedziť zaacutekladneacute ľudskeacute praacutevo a slobodu

b Test vhodnosti skuacutema či zvolenyacute zaacutekon napĺňa sledovanyacute uacutečel bdquopričom samouacutečelneacute obmedzenie zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd je z uacutestavneacuteho hľadiska nepriacutepustneacuteldquo Tento test sa aplikuje predovštkyacutem v kontexte čl 13 ods 4 uacutestavy podľa ktoreacuteho bdquoTakeacuteto obmedzenia sa mocircžu použiť len na ustanovenyacute cieľldquo Takyacuteto cieľ je zvaumlčša predviacutedanyacute v samotnej uacutestave avšak pri posudzovaniacute

konkreacutetneho ustanovenia ide vždy o otaacutezku empirickuacute kde sa skuacutema či obmedzenie zaacutekladneacuteho praacuteva a slobody naozaj ospravedlňuje sledovanyacute uacutečel spravidla verejnyacute zaacuteujem80

74 DWORKIN R M Taking rights seriously s 22 75 ALEXY R Theorie der Grundrechte s 75 ndash 76 76 bdquoKoliacutezia princiacutepov však nie je otaacutezkou rozporu dispoziacuteciiacute praacutevnych noriem ale posudzovaniacutem v rozpore stojacich a k rozdielnym zaacuteverom smerujuacutecich subsumpčnyacutech podmienok obsiahnutyacutech v hypoteacuteze aplikovaneacuteho pravidla (praacutevnej normy)ldquo Cit podľa HOLLAumlNDER P Filosofie praacuteva s 210 77 Pozri bližšie BARAacuteNY E Pojmy dobreacuteho praacuteva s 73 78 Pozri bližšie PL UacuteS 309 79 HOLLAumlNDER P Filosofie praacuteva s 242 80 Napr Podľa čl 28 ods 2 uacutestavy zhromaždovacie praacutevo mocircže byť obmedzeneacute ak sa tyacutem sleduje bdquoochrana praacutev a slobocircd inyacutech ochrana verejneacuteho poriadku zdravia a mravnosti majetku alebo bezpečnosť štaacutetuldquo

74

c Test potrebnosti formuluje postulaacutet analyacutezy plurality možnyacutech normatiacutevnych prostriedkov vo vzťahu k sledovaneacutemu uacutečelu a ich subsidiarity z hľadiska obmedzeneacuteho zaacutekladneacuteho praacuteva alebo slobody alebo verejneacuteho zaacuteujmu Inyacutemi slovami skuacutema sa či obmedzenie zaacutekladneacuteho praacuteva alebo slobody sa nemohlo uskutočniť menej drastickyacutem alebo šetrnejšiacutem spocircsobom vo vzťahu k sledovaneacutemu uacutečelu UacuteS SR konštatoval že voľnaacute uacutevaha zaacutekonodarcu ani pri vyacutebere normatiacutevneho prostriedku nemocircže byť absoluacutetna

d Test proporcionality v užšom zmysle predstavuje metodoloacutegiu vyvažovania proti sebe stojacich uacutestavnyacutech hodnocirct Jeho zaacuteklad podľa UacuteS SR tvoriacute zistenie bdquoči priacuteslušneacute legislatiacutevne opatrenie obmedzujuacutece zaacutekladneacute praacuteva alebo slobody nemocircže svojimi negatiacutevnymi docircsledkami presahovať pozitiacuteva stelesneneacute v presadeniacute verejneacuteho zaacuteujmu sledovaneacuteho tyacutemto opatreniacutemldquo Hľadaacute sa teda spravodlivaacute rovnovaacuteha medzi praacutevom a slobodou jednotlivca a proti nemu stojacim uacutečelom v podobe praacutev a slobocircd tretiacutech osocircb alebo verejneacuteho zaacuteujmu Takeacuteto vyvažovanie nevyhnutne vedie k zvažovaniu mnohyacutech faktorov ako je sociaacutelny vyacuteznam praacuteva a slobody ktoraacute je obmedzenaacute akceptovanaacute hierarchia spoločenskyacutech hodnocirct zaacutevažnosť javu spojeneacuteho s ochranou praacutev a slobocircd systeacutemovyacute kontext atď

R Alexy test proporcionality v užšom zmysle chaacutepe ako priacutekaz k optimalizaacuteciiacute v zaacutevislosti k praacutevnym možnostiam kdežto test vhodnosti a test potrebnosti ako priacutekaz k optimalizaacuteciiacute v zaacutevislosti k skutkovyacutem možnostiam konkreacutetneho priacutepadu81

Uvedenaacute interpretaacutecia praacutevneho textu v raacutemci praacutevnych princiacutepov ktoreacute prežarujuacute celyacutem praacutevnym poriadkom robiacute značneacute ťažkosti najmauml všeobecnyacutem suacutedom UacuteS SR je preto rok čo rok zahltenyacute tisiacuteckami sťažnostiacute v ktoryacutech jednotlivci namietajuacute porušenia ich zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd Za zmienku stoja najmauml priacutepady v ktoryacutech ľudskeacute praacuteva a slobody boli porušeneacute formalistickyacutem interpretačnyacutem postupom suacutedov ktoryacute ak napr v určityacutech priacutepadoch zlyhaacute v riadnom a akceptovateľnom odocircvodneniacute rozhodnutia je Uacutestavnyacutem suacutedom SR považovanyacute za arbitraacuterny teda za svojvoľnyacute82

Preto pri obmedzenyacutech formalistickyacutech postupoch mocircžeme hovoriť nanajvyacuteš o rozhodnutiach podľa zaacutekona no nie vždy podľa praacuteva pričom riziko sudcovskeacuteho alibizmu alebo sudcovskej svojvocircle je neporovnateľne vyššie Korektne vyargumentovaneacute rozhodnutie umožňuje verifikovať praacutecu sudcu čiže presne určiť argumentaacuteciu ktoraacute ho viedla k daneacutemu rozhodnutiu čo umožňuje posuacutediť spraacutevnosť rozhodnutia Takeacuteto rozhodnutie je v očiach verejnosti presvedčiveacute čiacutem sa zvyšuje docircvera spoločnosti v suacutednictvo ktoreacute je v suacutečasnosti značne narušenaacute83 Podľa prezidenta SR Andreja Kisku je nedocircvera ľudiacute najvaumlčšiacutem probleacutemom suacutednictva84 Zdaacute sa že dlhšie rozhodnutie obsahujuacutece viac docircvodov pre rozhodnutie je aj v prostrediacute euroacutepskej kontinentaacutelnej kultuacutery presvedčivejšie kdežto obavy že by justiacutecia sprehľadneniacutem svojej argumentaacuteie stratila časť legitimity inštituacutecie ktoraacute poznaacute bdquoobjektiacutevnuldquo pravdu nemajuacute v otvorenej spoločnosti miesto

K tomuto cieľu smeruje aj konštantnaacute judikatuacutera UacuteS SR ktoraacute odmieta nežiaduce formy praacutevneho formalizmu ako boli popiacutesaneacute vyššie Takeacuteto neformalistickeacute rozhodnutia mocircžu zvyacutešiť

81 Pozri bližšie BverfGE 51 324 82 Pozri napr V UacuteS 82013 bdquoAk vo veci konajuacuteci všeobecnyacute suacuted subsumuje porušenie všeobecnyacutech administratiacutevnych povinnostiacute ustanovenyacutech určityacutem konkreacutetnym zaacutekonom (v posudzovanej veci ide o porušenie povinnosti spraacutevcu podľa zaacutekona č 82005 Z z o spraacutevcoch a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov v zneniacute neskoršiacutech predpisov) pod porušenie povinnostiacute ustanovenyacutech inyacutem zaacutekonom (v posudzovanej veci ide taktiež o porušenie povinnostiacute spraacutevcu ustanovenyacutech zaacutekonom č 72005 Z z o konkurze a reštrukturalizaacutecii a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov v zneniacute neskoršiacutech predpisov) musiacute to uacutestavne akceptovateľnyacutem spocircsobom odocircvodniť V opačnom priacutepade treba tento praacutevny zaacutever všeobecneacuteho suacutedu považovať za prejav formalistickeacuteho priacutestupu k interpretaacutecii a aplikaacutecii relevantnej praacutevnej normy ktoryacute je arbitraacuterny resp ide o praacutevny zaacutever ktoryacute možno považovať z uacutestavneacuteho hľadiska za zjavne neodocircvodnenyacute a neposkytujuacuteci spravodlivuacute suacutednu ochranu uacutečastniacutekom priacuteslušneacuteho praacutevom upraveneacuteho konania (v posudzovanej veci reštrukturalizačneacuteho konania)ldquo 83 Pre prieskumy verejnej mienky na teacutemu docircvery v suacutednictvo pozri napriacuteklad httpsudcoviaskskoption=com_contentampview=articleampid=1154prieskum-pre-via-iuris-sudnictvo-na-tom-este-nebolo-horsieampcatid=31externeampItemid=175 84 httpaktualneatlasskkiska-vidi-svetlo-na-konci-tunela-potrebujeme-vratit-doveru-ludi-v-sudnictvoslovenskopolitika

75

docircveru spoločnosti v suacutednictvo ako takeacute čo napriacuteklad demonštruje rozhodnutie II UacuteS 34009 ktoreacute sa stretlo v tlači a v internetovyacutech diskusiaacutech s pozitiacutevnym ohlasom laickej verejnosti85 Slovami Mariaacutena Lešku bdquoSenaacutet Uacutestavneacuteho suacutedu SR v zloženiacute Lajos Meacuteszaacuteros Sergej Kohut a Ladislav Orosz ukaacutezal ako dopadne spor Štefana Harabina ak o ňom rozhodujuacute skutočniacute sudcovia a nie atrapy v talaacuterochldquo Okresnyacute ani krajskyacute suacuted v danej kauze vo svojej argumentaacuteciiacute nevzali do uacutevahy

relevantneacute praacutevne princiacutepy (sloboda prejavu) ako ani test proporcionality kdežto si spokojne vystačili so svojiacutem vlastnyacutem presvedčeniacutem o spraacutevnosti svojho rozhodnutia ako argumentum ad verecundiam per se bdquoDo občianskej cti navrhovateľa bolo zasiahnuteacute zverejneniacutem difamujuacuteceho skutkoveacuteho tvrdenia resp publikovaniacutem nepriacutepustneacuteho titulkuldquo Na naacutemietku sťažovateľky že navrhovateľ ako verejnaacute osoba je povinnyacute strpieť bdquoširokyacute raacutemec kritikyldquo si krajskyacute suacuted vystačil svojou nadpozemskou autoritou keď konštatoval že bdquov prejednaacutevanej veci totiž o kritiku vocircbec nejdeldquo Je preto zrejmeacute že takeacuteto bdquozjednodušeneacute vyvodzovanie kľuacutečovyacutech zaacuteverovldquo ignoruje skutkoveacute a praacutevne kontexty predmetneacuteho sporu Pritom bolo potrebneacute zohľadniť KTO zaacutesah do praacuteva na ochranu osobnosti (praacuteva na suacutekromie) vykonal O KOM bol inkriminovanyacute titulok a inkriminovanyacute člaacutenok a do koho osobnostnej sfeacutery zasahoval ČO bolo obsahom inkriminovaneacuteho člaacutenku na ktoryacute mal inkriminovanyacute titulok upuacutetať KDE bol inkriminovanyacute titulok uverejnenyacute KEDY bol inkriminovanyacute člaacutenok uverejnenyacute a AKO boli informaacutecie v inkriminovanom člaacutenku formulovaneacute čo všeobecneacute suacutedy ani nenapadlo Takyacuteto priacutestup potom v skutočnom hermeneutickom kruhu reflektuje spoločenskyacute systeacutemovyacute hodnotovyacute ako aj praacutevny kontext danej kauzy v nadvaumlznosti na zaacutevaumlznuacute judikatuacuteru ESĽP 3 ZAacuteVER A ODPORUacuteČANIA

Ako sme mohli vidieť nežiaduci formalizmus je v rozhodovacej praxi staacutele priacutetomnyacute čo je docircsledkom historickej skuacutesenosti totalitneacuteho režimu kde určujuacutecimi faktormi ktoreacute ovplyvnili praacutevne myslenie boli najmauml pomerne jednoduchyacute komplex spoločenskyacutech vzťahov na ktoryacute bol praacutevny formalizmus v zaacutesade aplikovateľnyacute ako aj osobneacute presvedčenie sudcov o nespraacutevnosti komunistickeacuteho režimu 50 rokov ktoreacute viedlo k ignorovaniu spoločenskyacutech suacutevislostiacute praacuteva

Zložityacute komplex spoločenskyacutech vzťahov a celospoločenskaacute legitimita demokratickeacuteho a praacutevneho štaacutetu však robia z praacutevneho formalizmu nežiaduci jav Rozhodnutie sudcu aplikovať formalistickyacute vyacuteklad sa zakladaacute skocircr na jeho svojvocircli ako uacuteprimnej snahe o najlepšie riešenie praacutevneho priacutepadu o ktorom maacute povinnosť rozhodnuacuteť Zložiteacute priacutepady robia z jednoduchyacutech praacutevnych konštrukciiacute nepoužiteľneacute hračky Postmoderneacute myslenie a dekonštrukcia praacuteva spocircsobili naacuterast priacutepadov kde aplikaacutecia formalistickeacuteho vyacutekladu vedie k iracionaacutelnym vyacutesledkom a kde praacutevo sa staacuteva naacutestrojom odcudzenia a absurdity Za pretrvaacutevajuacuteceho legislatiacutevneho optimizmu sa navyšuje normotvorba k čudesnyacutem rozmerom čoho docircsledkom pre praacutevnu prax je že sa v nej nevyznaacute ani skuacutesenyacute praacutevnik

Praacutevna istota tak mocircže byť znovuzrodenaacute na poli praacutevnych princiacutepov ktoreacute si dokaacuteže osvojiť a riadiť sa nimi samostatne aj priemerne vzdelanyacute človek Zaacutekladneacute praacuteva a slobody ako prežarujuacutece princiacutepy dodaacutevajuacute spoločenskuacute legitimitu praacutevu ako celku pričom pri ich aplikaacuteciiacute je nevyhnutneacute zohľadniť zložityacute komplex vzaacutejomnyacutech suacutevislostiacute čo dodaacuteva sudcovskeacutemu rozhodnutiu požadovanuacute presvedčivosť

Podľa učebnice uacutestavneacuteho praacuteva bdquozmena celkoveacuteho systeacutemu vnuacutetroštaacutetneho praacuteva neustaacutevajuacuteci legislatiacutevny optimizmus prežarovanie uacutestavy a ľudskyacutech praacutev poduacutestavnyacutem praacutevom potreba brať do uacutevahy judikatuacuteru najvyššieho a uacutestavneacuteho suacutedu noveacute metoacutedy interpretaacutecie praacuteva a nelipnutie len na texte praacutevneho predpisu existencia neurčityacutech praacutevnych pojmov ktoreacute treba špecifikovať a aplikovať na konkreacutetny spor aplikaacutecia princiacutepu proporcionality podstatnyacutem spocircsobom zvyšujuacute naacuteroky na funkciu sudcu ale z druhej strany ho aj bdquooslobodzujuacuteldquo od zaacutekona ako donedaacutevna jedinyacutem prameňom praacuteva čiacutem sudca už daacutevno nie je bdquouacutestami zaacutekonaldquo86

Reakcia na tieto zvyacutešeneacute naacuteroky nesmie priacutesť neskoro Praacutevnickeacute vzdelaacutevanie sa musiacute reformovať Praacutevnickeacute fakulty nemocircžu naďalej klaacutesť docircraz len na praacutevne predpisy rozhodovaciu činnosť najvyššiacutech suacutednych inštanciiacute doma a vo svete a naacutezory doktriacuteny ale svoje učebneacute osnovy musia obohatiť o oblasť filozofie praacuteva cudziacutech jazykov o logickuacute argumentaacuteciu a presvedčivosť

85 Pozri napriacuteklad httpwwwetrendsktrend-archivrok-2012cislo-48rozsudok-ako-zo-strasburguhtml 86 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky (štaacutetoveda) s 192

76

štyacutel piacutesania rozhodnutia či spocircsoby komunikaacutecie (so stranami s verejnosťou atď) Pretože bdquozlyhania v tejto oblasti sa opaumltovne prejavujuacute v stupni docircvery verejnosti v justiacuteciuldquo87


ALEXY R Theorie der Grundrechte 1 Aufl Baden-Baden Nomos Verlagsgesellschaft 1985 ISBN 3-7890-1089-8 BARAacuteNY E Pojmy dobreacuteho praacuteva Bratislava Eurokoacutedex 2007 ISBN 978-80-88931-75-1 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky (štaacutetoveda) Bratislava VO PraF UK 2013 ISBN 978-80-7160-349-8 CHOVANCOVAacute J VALENT T Filozofia pre praacutevnikov (filozoficko-praacutevne aspekty) 2 prepr a dopl vyd Bratislava VO PrafUK 2012 ISBN978-80-7160-337-5 DRGONEC J Ustava Slovenskej republiky Listina zaacutekladnyacutech praacutev a slobocircd s uacutevodnyacutem komentaacuterom Šamoriacuten Heureacuteka 10 Vydanie ISBN 978-80-89122-98-1 DWORKIN R M Taking rights seriously London 1977 ISBN 9780674867116 GERLOCH A TRYZNA J WINTR J (eds) Metodologie interpretace praacuteva a praacutevniacute jistota Plzeň Aleš Čeněk 2012 ISBN 978-80-7380-388-9 HART H L A Concept of law Cit Podľa českeacuteho prekladu Pojem praacuteva Praha 2004 ISBN 978-80-7260-239-1 HOLLAumlNDER P Filosofie praacuteva 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk sro 2012 ISBN978-80-7380-366-7 IHERING R Boj za praacutevo Bratislava Kalligram 2009 ISBN 978-80-8101-063-7 JHERING R Scherz und Ernst in der Jurisprudenz Eine Weihnachtsgabe Breitkopf und Haumlrtel Leipzig 1884 337 s (Nachdruck Max Leitner (Hrsg) Scherz und Ernst in der Jurisprudenz Wien Linde 2009 ISBN 978-3-7093-0281-1 KAFKA F Proces Praha Dobrovoskyacute sro 2014 ISBN 978-80-7390-127-1 KNAPP V Teorie praacuteva Praha C H Beck 1995 ISBN 80-7179-028-1 KUKLIacuteK J a kol Vyacutevoj česko-slovenskeacuteho praacuteva 1945 ndash 1989 Praha Linde 2008 ISBN 978-80-7201-741-6 MONTESQUIEU CH O duchu zaacutekonů Plzeň Aleš Čeněk 2003 ISBN 8086473309 RADBRUCH G O napětiacute mezi uacutečely praacuteva Praha Wolters Kluwer 2012 ISBN 978-80-7357-919-7 SAVIGHNY F C System des heutigen Romischen Rechts I Berlin 1840 ISBN 3-936840-87-3 SOBEK T Argumenty teorie praacuteva Plzeň Aleš Čeněk 2008 ISBN 978-80-904024-5-4 SOBEK T Nemoraacutelniacute praacutevo Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR Plzeň Aleš Čeněk 2010 ISBN 978-80-904024-7-8 CVRČEK F Naacutevrh noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (z hlediska jazykoveacuteho a legislativně technickeacuteho) Soudca č 4 2011 KOKEŠ J Za lepšiacute rozhodovaacuteniacute našich soudů Socialistickaacute zaacutekonnosť sv 1 1953 č 1 KNAPP V Vyacuteznam Stalinovyacutech statiacute bdquoEkonomickeacute probleacutemy socialismu v SSSRldquo pro praacutevniacute vědu Praha Orbis 1953 Kontaktneacute uacutedaje

Jozef Jenčiacutek jozefjencik1gmailcom Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta Šafaacuterikovo naacutemestie 6 810 00 Bratislava Slovenskaacute republika

87 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky (štaacutetoveda) s 193

77

VAacuteLEČNYacute STAV A SOUVISEJIacuteCIacute INSTITUTY SROVNAacuteNIacute UacutePRAVY V ČESKEacute REPUBLICE SPOJENEacuteM

KRAacuteLOVSTVIacute A SPOJENYacuteCH STAacuteTECH

Jakub Lorenc


Abstract The work discusses the state of war and some related institutes in the Czech Republic

the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland and the United States The goal is to compare the relevant laws in the surveyed countries Attention is also paid to the fact that reporting countries represent three different forms of government These include a parliamentary republic constitutional monarchy and a presidential republic Based on a comparison of these three countries the work also reflects the quality of Czech legislation in examined issues Abstrakt Praacutece pojednaacutevaacute o problematice vaacutelečneacuteho stavu a některyacutech souvisejiacuteciacutech institutů

v Českeacute republice Spojeneacutem kraacutelovstviacute Velkeacute Britaacutenie a Severniacuteho Irska a Spojenyacutech staacutetech americkyacutech Ciacutelem je srovnaacuteniacute praacutevniacutech uacuteprav teacuteto problematiky v sledovanyacutech zemiacutech Pozornost je věnovaacutena takteacutež faktu že sledovaneacute země zastupujiacute tři různeacute formy vlaacutedy Těmi jsou parlamentniacute republika konstitučniacute monarchie a prezidentskaacute republika Na zaacutekladě srovnaacuteniacute se praacutece takeacute vyjadřuje ke kvalitě českeacute praacutevniacute uacutepravy zkoumaneacute problematiky Key words extraordinary conditions state of war war restrictions on fundamental rights the

armed forces constitutional system military justice

Kliacutečovaacute slova mimořaacutedneacute stavy vaacutelečnyacute stav vaacutelka omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev ozbrojeneacute siacutely

uacutestavniacute systeacutem vojenskaacute justice

1 UacuteVOD

V teacuteto praacuteci se budu zabyacutevat problematikou vaacutelečneacuteho stavu a na něj navazujiacuteciacutech institutů a otaacutezek v Českeacute republice Spojeneacutem kraacutelovstviacute a Spojenyacutech staacutetech Půjde hlavně o oblast uacutestavniacuteho praacuteva ačkoli velmi relevantniacute je zde i praacutevo mezinaacuterodniacute Tuto problematiku považuji za poměrně aktuaacutelniacute vzhledem k ne přiacuteliš dobreacute bezpečnostniacute situaci ve světě Přestože jde o otaacutezky velkeacute důležitosti s možnostiacute citelnyacutech dopadů na životy občanů obecneacute povědomiacute o nich je v Českeacute republice miziveacute Ciacutelem teacuteto praacutece je poznat praacutevniacute uacutepravu ČR a porovnat ji s praacutevniacutemi uacutepravami ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute a v USA Z vyacuteběru těchto třiacute zemiacute mohou vyplynout i velmi zajiacutemaveacute zaacutevěry jelikož zastupujiacute tři různeacute formy vlaacutedy a to parlamentniacute republiku prezidentskou republiku a konstitučniacute monarchii

Objem a hlavně kvalita praacutevniacute uacutepravy vyacutejimečnyacutech situaciacute jakou vaacutelka a vaacutelečnyacute stav je naacutem může mnoho vypovědět o propracovanosti uacutestavniacuteho systeacutemu staacutetu Z toho vyplyacutevaacute několik otaacutezek na ktereacute se pokusiacutem v teacuteto praacuteci odpovědět Prvniacute otaacutezkou je jak se lišiacute přiacutepadně podobaacute uacuteprava v jednotlivyacutech zemiacutech a jakou to maacute souvislost s jejich formou vlaacutedy Dalšiacute otaacutezka je takteacutež důležitaacute Jak obsaacutehlaacute a kvalitniacute je naše praacutevniacute uacuteprava v porovnaacuteniacute s tou uacutečinnou v Spojeneacutem kraacutelovstviacute a Spojenyacutech staacutetech

Co se tyacuteče zdrojů ze kteryacutech jsem čerpal lze je rozdělit do třiacute kategoriiacute Prvniacute z nich je odbornaacute literatura Jejiacute dostupnost se lišiacute dle jednotlivyacutech kapitol Obecně lze řiacuteci že kromě komentaacuteřoveacute literatury je česky o teacuteto problematice napsaacuteno poměrně maacutelo U zahraničniacute literatury je pak probleacutemem dostupnost a aktuaacutelnost Tiacutem byl determinovaacuten můj vyacuteběr odborneacute literatury Daacutele cennyacutem zdrojem informaciacute byly weboveacute straacutenky různyacutech instituciacute předevšiacutem parlamentů a ministerstev a na nich dostupneacute zpraacutevy a jineacute dokumenty Posledniacute skupinou zdrojů byly praacutevniacute předpisy jednotlivyacutech zemiacute

V raacutemci prvniacute kapitoly pojednaacutem obecně o mimořaacutednyacutech stavech Poteacute již bude naacutesledovat kapitola zabyacutevajiacuteciacute se vaacutelečnyacutem stavem a jeho vyhlašovaacuteniacutem Na začaacutetku teacuteto kapitoly je zařazen historickyacute exkurz ohledně mezinaacuterodniacute uacutepravy vaacutelky a souvisejiacuteciacutech otaacutezek Naacutesleduje popis

78

vyhlašovaacuteniacute vaacutelečneacuteho stavu či vaacutelky v sledovanyacutech zemiacutech Třetiacute kapitola pak pojednaacutevaacute o některyacutech naacutesledciacutech ktereacute může miacutet vyhlaacutešeniacute vaacutelky či vaacutelečneacuteho stavu Zde se vždy v raacutemci podkapitoly zabyacutevaacutem jedniacutem probleacutemem či institutem v raacutemci sledovanyacutech zemiacute Ve čtvrteacute kapitole poteacute stručně popisuji systeacutem řiacutezeniacute ozbrojenyacutech sil kde se znatelně ukaacutežiacute rozdiacutely vyplyacutevajiacuteciacute z rozdiacutelneacute formy vlaacutedy v sledovanyacutech staacutetech V shrnutiacute se poteacute pokusiacutem celou problematiku shrnout vyvodit zaacutevěry obecnějšiacuteho charakteru a takeacute odpovědět na vyacuteše nastiacuteněneacute otaacutezky Tyto vyacutestupy by mohly byacutet užitečnyacutem vodiacutetkem při hodnoceniacute uacutestavniacutech systeacutemů a i při uacutevahaacutech de lege ferenda v ČR

Jsem si vědom že mnoho teacutemat se v teacuteto praacuteci dotknu pouze okrajově Napřiacuteklad noveacute uacutestavniacute uspořaacutedaacuteniacute Spojeneacuteho kraacutelovstviacute ktereacute bude lehce otevřeno je teacutematem na samostatnou praacuteci Stejně tak problematika lidskyacutech praacutev a vojenskeacute justice je velmi komplexniacute Ciacutelem teacuteto praacutece však neniacute se těmito otaacutezkami dopodrobna zabyacutevat nyacutebrž proveacutest širokeacute srovnaacuteniacute sledovanyacutech zemiacute v raacutemci teacutematu ktereacute jsem si zvolil

2 PROBLEMATIKA MIMOŘAacuteDNYacuteCH STAVŮ

Jelikož vaacutelečnyacute stav patřiacute mezi tzv mimořaacutedneacute stavy považuji za vhodneacute se jim alespoň v kraacutetkosti obecně věnovat Abychom však mohli mluvit o mimořaacutednyacutech stavech je třeba nejdřiacuteve definovat co je bdquonormaacutelniacutem stavemldquo bdquoUacutestavniacute praacutevo jej definuje a normuje jako určitou sociaacutelniacute hodnotu hodnou ochrany Tento stav zůstaacutevaacute zachovaacuten i v přiacutepadě že dochaacuteziacute v jednotlivyacutech přiacutepadech k porušovaacuteniacute praacuteva neboť staacutetniacute systeacutem disponuje prostředky ktereacute jsou na takoveacute narušeniacute připraveny a v raacutemci běžneacuteho chodu se s nimi dokaacuteže vyrovnat popř umožniacute jinyacutem subjektům aby tak za stanovenyacutech podmiacutenek učinily samy (např sveacutepomoc nutnaacute obrana krajniacute nouze) Kromě tohoto staacutetniacuteho systeacutemu (zejmeacutena armaacuteda policie jineacute ozbrojeneacute sbory hasičskyacute zaacutechrannyacute sbor zdravotnickaacute zaacutechrannaacute služba) existuje i systeacutem samospraacutevnyacute (obecniacute policie) a systeacutem soukromyacute (zejmeacutena soukromeacute bezpečnostniacute agentury) Pokud je tento stav ohrožen z různyacutech přiacutečin (politickeacute vojenskeacute hospodaacuteřskeacute přiacuterodniacute) vznikaacute jinaacute praacutevniacute situace kterou je možno označit jako odchylku od normaacutelniacuteho stavu a ktereacute musiacute byacutet přizpůsobeny praacutevniacute prostředky k zajištěniacute stavu normaacutelniacuteholdquo 88

Pro tyto situace se kteryacutemi jsou spojena různaacute opatřeniacute se použiacutevaacute mnoho různyacutech označeniacute a lze je souhrnně označovat jako mimořaacutedneacute stavy Nutnou součaacutestiacute uacutepravy mimořaacutednyacutech stavů je vymezeniacute toho jakeacute jsou podmiacutenky pro vyhlaacutešeniacute těchto stavů pravidel jejich vyhlašovaacuteniacute povahy zvlaacuteštniacutech opatřeniacute a takeacute podmiacutenek naacutevratu do žaacutedouciacuteho stavu 89 Praacutevniacute uacuteprava mimořaacutednyacutech stavů se ve světě poměrně lišiacute V některyacutech staacutetech je problematika mimořaacutednyacutech stavů přiacutemo součaacutestiacute uacutestav jinde jsou upraveny v speciaacutelniacutech předpisech různeacute praacutevniacute siacutely V naacutevaznosti na zeměpisneacute historickeacute politickeacute a jineacute aspekty existujiacute velkeacute rozdiacutely i v rozsahu a kvalitě praacutevniacute uacutepravy Na tuto problematiku takteacutež dopadajiacute některeacute normy mezinaacuterodniacuteho praacuteva čiacutemž se budu zabyacutevat v naacutesledujiacuteciacute kapitole

3 VAacuteLEČNYacute STAV A JEHO VYHLAŠOVAacuteNIacute

a Mezinaacuterodně praacutevniacute uacuteprava

Jak již bylo řečeno vaacutelečnyacute stav a souvisejiacuteciacute instituty jsou regulovaacuteny i mezinaacuterodniacutem praacutevem Jeho důležitost nemůžeme pominout protože často přiacutemo ovlivňujiacute i vnitrostaacutetniacute uacutepravu Je proto nutneacute zde o něm alespoň v kraacutetkosti pojednat

Když chceme mluvit o mezinaacuterodniacutem praacutevu v souvislosti s vaacutelečnyacutem stavem musiacuteme se vraacutetit hlouběji do historie Vaacutelky jsou stejně stareacute jako lidskaacute civilizace sama Velmi brzy se krystalizovaly určiteacute zvyklosti ohledně vyhlašovaacuteniacute a vedeniacute vaacutelky Velmi silnyacute byl tehdy naacuteboženskyacute aspekt Jednou ze zaacutekladniacutech ciacutelů a zaacuteroveň povinnostiacute staacutetu byla a je ochrana jeho obyvatel Praacutevo staacutetu na vaacutelku ( Ius ad bellum ) bylo omezeno jen velmi maacutelo S počaacutetky rozvoje mezinaacuterodniacuteho praacuteva a mezinaacuterodniacutech vztahů v 17 stoletiacute a na zaacutekladě zkušenostiacute z třicetileteacute vaacutelky se situace začala pozvolna měnit Souhrn pravidel jejichž ciacutelem je omezit dopad ozbrojenyacutech konfliktů a kteraacute chraacuteniacute osoby neuacutečastniacuteciacute se střetu a kteraacute omezujiacute způsoby a prostředky vedeniacute

88 FILIP Jan Naacutestin probleacutemů bezpečnosti staacutetu z pohledu uacutestavniacuteho praacuteva In DANČAacuteK Břetislav ŠIMIacuteČEK Vojtěch (eds) Bezpečnost Českeacute republiky Praacutevniacute aspekty situace po 11 9 2001 Brno Masarykova univerzita Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 2002 s 12 89 Tamteacutež str 13

79

boje je nazyacutevaacuten mezinaacuterodniacutem humanitaacuterniacutem praacutevem 90Jeho pramenem byly hlavně obyčeje a různeacute dvou- či viacutecestranneacute smlouvy a dohody z nichž se postupem doby staacutevaly mezinaacuterodniacute obyčeje V 18 a hlavně 19 stoletiacute siacutelily snahy o miacuteroveacute a diplomatickeacute řešeniacute konfliktů a ochranu obyvatel na obou stranaacutech střetu Vyacutesledkem těchto snah bylo několik smluv ke kteryacutem přistoupil velkyacute počet staacutetů Zmiacutenku si jistě zasloužiacute Ženevskaacute uacutemluva o zlepšeniacute osudu raněnyacutech a nemocnyacutech přiacuteslušniacuteků ozbrojenyacutech sil v poli z roku 1864 a jejiacute dalšiacute změny a rozšiacuteřeniacute Velkou roli při budovaacuteniacute mezinaacuterodniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu sehraacutela I miacuterovaacute konference v Haagu kteraacute se sešla v roce 1899 Vyacutevoj mezinaacuterodniacuteho praacuteva před I světovou vaacutelkou byl završen v roce 1907 kdy se sešla 2 haagskaacute konference kteraacute byla stejně jako ta prvniacute svolaacutena Ruskem Vyacutesledkem bylo velkeacute množstviacute dokumentů regulujiacuteciacutech napřiacuteklad použiacutevaacuteniacute ozbrojeneacute moci k vymaacutehaacuteniacute smluvniacutech zaacutevazků počaacutetek nepřaacutetelstviacute kladeniacute podmořskyacutech min odstřelovaacuteniacute naacutemořniacutemi silami praacuteva a povinnosti neutraacutelniacutech staacutetů aj 91 V roce 1899 byl na 1 haagskeacute konferenci založen Staacutelyacute rozhodčiacute soud Ten je spolu s mezinaacuterodniacutemi uacutemluvami o miacuteroveacutem řešeniacute mezinaacuterodniacutech sporů z let 1899 a 1907 dobryacutem přiacutekladem tehdejšiacuteho vyacutevoje Ius ad bellum bylo omezeno Vaacutelka začiacutenala byacutet chaacutepaacutena jako až posledniacute možneacute řešeniacute pokud ostatniacute možnosti selžou Aby bylo možneacute mluvit o spravedliveacute vaacutelce ( bellum iustum ) měly byacutet splněny určiteacute podmiacutenky 92

Prvniacute světovaacute vaacutelka však ukaacutezala slabost tohoto uspořaacutedaacuteniacute Zvlaacuteště uacutestředniacute mocnosti mezinaacuterodniacute praacutevo do velkeacute miacutery ignorovaly I staacutety Dohody však mezinaacuterodniacute praacutevo porušovaly Jako přiacuteklady porušeniacute lze uveacutest užitiacute otravnyacutech plynů naacutemořniacute ostřelovaacuteniacute měst neomezenou ponorkovou vaacutelku jednostranneacute anexe a vytvaacuteřeniacute protektoraacutetů neplněniacute smluvniacutech zaacutevazků a vměšovaacuteniacute se do suverenity jednotlivyacutech staacutetů 93

Po vaacutelce na Pařiacutežskeacute miacuteroveacute konferenci vznikla v roce 1919 Společnost naacuterodů Jejiacutem hlavniacutem ciacutelem bylo zabraacutenit vaacutelkaacutem Zaacutekladniacutem dokumentem byl Pakt Společnosti naacuterodů (daacutele bdquoPaktldquo) Ten nikde přiacutemo nezakazoval vaacutelku obsahoval pouze ochranneacute mechanismy ktereacute měly vaacutelce zabraacutenit Signataacuteřskeacute staacutety přijaly povinnost se neuchyacutelit k vaacutelce nyacutebrž postupovat podle Paktu V jeho raacutemci pak byly vymezeny možnosti kdy je možneacute ozbrojenou moc použiacutet Velmi důležityacute byl koncept tzv kolektivniacute bezpečnosti kdy vaacutelka nebo i jejiacute hrozby byla zaacuteležitostiacute celeacute Společnosti a nikoli jen jejiacutech přiacutemyacutech akteacuterů Součaacutestiacute Paktu byl takteacutež mechanismus pro miacuteroveacute řešeniacute sporů Až v přiacutepadě jeho selhaacuteniacute a neschopnosti Společnosti vyjaacutedřit jednotneacute stanovisko mohly staacutety učinit kroky ktereacute poklaacutedaly za nezbytneacute avšak až po uplynutiacute třiacuteměsiacutečniacute lhůty Tento raacutemec se zpočaacutetku zdaacutel poměrně funkčniacute V pozdějšiacutech letech vznikly na poli Společenstviacute naacuterodů naacutevrhy smluv ktereacute měly praacutevo staacutetu uchyacutelit se k vaacutelce ještě viacutece omezit a zalepit různeacute bdquodiacuteryldquo v Paktu Navrženo bylo i kriminalizovaacuteniacute uacutetočneacute vaacutelky Snaha zabraacutenit ozbrojeneacutemu konfliktu byla i hlavniacutem znakem Locarnskeacute konference v roce 1925 94

Velkyacute průlom přinesl Briand ndash Kelloggův pakt (znaacutemyacute takeacute jako Pařiacutežskyacute pakt) kteryacute byl podepsaacuten v roce 1928 jedenaacutecti staacutety Signataacuteři se v něm zřekli vaacutelky jako způsobu řešeniacute mezinaacuterodniacutech sporů a naacutestroje naacuterodniacute politiky ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech Vaacutelka se tak stala nelegaacutelniacute Spory měly byacutet řešeny vyacutehradně miacuterovou cestou Briand- Kelloggův pakt však neobsahoval žaacutednyacute způsob vymaacutehaacuteniacute v přiacutepadě jeho porušeniacute Měl však velkyacute moraacutelniacute dopad a jeho vyacuteznam se plně ukaacutezal během zasedaacuteniacute Norimberskeacuteho tribunaacutelu po 2 světoveacute vaacutelce Tam bylo praacutevě v naacutevaznosti na Briand-Kelloggův pakt a dalšiacute dokumenty prohlaacutešeno rozpoutaacuteniacute dobyvačneacute vaacutelky za zločin95 S tiacutemto vyacutevojem takeacute vzrůstal vyacuteznam praacuteva na sebeobranu Ačkoli nebylo v žaacutedneacutem z vyacuteše zmiacuteněnyacutech paktů vyacuteslovně zakotveno panovala všeobecnaacute shoda na jeho existenci Takteacutež byl široce přijiacutemaacuten fakt že ani Briand-Kelloggův pakt toto praacutevo nijak neomezuje Probleacutemem se tiacutem ale stala definice sebeobrany Tehdejšiacute chaacutepaacuteniacute signataacuteřů bylo takoveacute že k sebeobraně lze přistoupit byla-li země napadena nebo je předmětem invaze ze strany jineacute země Velkyacutem probleacutemem Paktu Společnosti naacuterodů i Briand-Kelloggova paktu bylo že se vztahoval

90 War amp Law International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 32 2015] 91 SCHELLE Karel a kol Praacutevniacute dějiny Plzeň Aleš Čeněk 2007 s 907 92 WILLIAMSON Myra Terrorism War and International Law [online] Farhham Ashgate 2009 s 72-73 93 SCHELLE a kol op cit s 914-915 94 WILLIAMSON op cit s 74-79 95 SCHELLE a kol op cit s 944

80

pouze na uacutetočnou vaacutelku Užitiacute vojenskeacute siacutely mimo vyhlaacutešenou vaacutelku formou intervenciacute apod tak zůstalo viacutecemeacuteně neomezeno 96

Po udaacutelostech 2 světoveacute vaacutelky se mezinaacuterodniacute praacutevo včetně praacuteva humanitaacuterniacuteho velmi změnilo Zaacutekladniacutem kamenem noveacuteho uspořaacutedaacuteniacute byla Charta Spojenyacutech naacuterodů (daacutele jen bdquoChartaldquo) kteraacute byla podepsaacutena 26 června 1945 Na jejiacutem zaacutekladě vznikla Organizace spojenyacutech naacuterodů (daacutele bdquoOSNldquo) kteraacute měla nahradit neuacutespěšnou Společnost naacuterodů Jedniacutem z jejiacutech hlavniacutech ciacutelů se stala ochrana mezinaacuterodniacuteho miacuteru a bezpečnosti Už v člaacutenku II najdeme povinnost staacutetů řešit sveacute spory miacuterovou cestou tak aby nebyl ohrožen mezinaacuterodniacute miacuter bezpečnost a spravedlnost Všichni členoveacute se daacutele zavaacutezali zdržet se hrozby silou nebo užitiacute siacutely proti nezaacutevislosti a uacutezemniacute celistvosti staacutetu a takeacute jakyacutemkoli jinyacutem způsobem proti uacutečelu Spojenyacutech naacuterodů V paacuteteacutem odstavci člaacutenku 2 nachaacuteziacuteme požadavek součinnosti členskyacutech staacutetů a jejich pomoci s akcemi OSN Stejně tak je přiacutetomen zaacutekaz pomoci staacutetu proti ktereacutemu OSN podnikaacute preventivniacute nebo vynucovaciacute akce 97 Tyto principy byly a jsou nadaacutele potvrzovaacuteny v činnosti Rady bezpečnosti Valneacuteho shromaacutežděniacute a Mezinaacuterodniacuteho soudniacuteho dvora Vyacutejimku ze zaacutekazu užitiacute siacutely tvořiacute čl 51 Charty Ten chraacuteniacute přirozeneacute praacutevo staacutetu na individuaacutelniacute nebo kolektivniacute sebeobranu v přiacutepadě napadeniacute Toto praacutevo je však omezeno pouze do doby kdy Rada bezpečnosti přijme opatřeniacute k zajištěniacute mezinaacuterodniacuteho miacuteru a bezpečnosti Rozsah tohoto praacuteva na sebeobranu však může byacutet interpretovaacuten různě Je otaacutezkou kam až staacutet při sveacute sebeobraně může zajiacutet napřiacuteklad ve vztahu k použitiacute jadernyacutech zbraniacute K tomuto stejně jako k obsahu pojmu bdquoozbrojenyacute uacutetokldquo se poteacute vyjadřoval Mezinaacuterodniacute soudniacute dvůr Jako kriteacuteria sebeobrany byla takto napřiacuteklad vymezena nutnost přiměřenost a okamžitost Posledniacute poznamenaneacute znamenaacute že sebeobrana musiacute byacutet včasnaacute nikoli realizovanaacute až v dlouheacutem časoveacutem horizontu po udaacutelosti co jiacute vyvolala Ne zcela uzavřenaacute je otaacutezka preventivniacute sebeobrany Přes jejiacute počaacutetečniacute striktniacute odmiacutetaacuteniacute se koncepce preventivniacute sebeobrany v posledniacutech letech občas objevuje zvlaacuteště v souvislosti s terorismem Vyacuteklad vyacuteše zmiacuteněnyacutech člaacutenků daacutele provaacuteděla a provaacutediacute Rada bezpečnosti v souvislosti s vydaacutevaacuteniacutem rezoluciacute na ochranu mezinaacuterodniacuteho miacuteru a bezpečnosti Ne zcela dořešenaacute staacutele zůstaacutevaacute problematika odvetnyacutech uacutetoků i když staacutele převažuje naacutezor že se na ně nevztahuje sebeobrana podle čl 51 a jsou tudiacutež zakaacutezaacuteny Stejně jako dokumenty v minulosti se však Charta nezabyacutevaacute použitiacutem siacutely nestaacutetniacutemi entitami Nabiacuteziacute se otaacutezka zda napřiacuteklad teroristickyacute uacutetok je bdquoozbrojenyacutem uacutetokemldquo ve smyslu Charty či neniacute Mezinaacuterodniacute soudniacute dvůr několikraacutet rozhodl ve smyslu že jiacutem neniacute ale čaacutest teoretiků opiacuterajiacuteciacute se hlavně o praxi USA a Izraele tvrdiacute opak Jak jsme mohli poznat mezinaacuterodniacute uacuteprava vaacutelečneacuteho stavu a vaacutelčeniacute obecně ušla dlouhou cestu a zdaleka neniacute dokončena Staacutety ktereacute jsou členy OSN musiacute ve svyacutech předpisech na tuto uacutepravu reagovat a reflektovat jiacute Nejinak je tomu i v našich třech sledovanyacutech staacutetech98

Kromě uacutepravy vychaacutezejiacuteciacute z univerzaacutelniacute Charty Spojenyacutech naacuterodů ovlivňujiacute podmiacutenky vyhlašovaacuteniacute vaacutelečneacuteho stavu a jeho průběh různeacute dvou- či viacutecestranneacute mezinaacuterodniacute smlouvy Jelikož všechny tři sledovaneacute staacutety jsou členy NATO a Českaacute republika a Spojeneacute kraacutelovstviacute členskyacutemi staacutety Evropskeacute unie musiacutem se na tomto miacutestě ještě zmiacutenit o dvou důležityacutech smlouvaacutech

Zaacutekladniacutem dokumentem NATO je Severoatlantickaacute smlouva (často takeacute nazyacutevanaacute Washingtonskaacute smlouva) Na naacutemi sledovanou problematiku maacute velkyacute dopad čl 5 teacuteto smlouvy Podle něj ozbrojenyacute uacutetok proti jedneacute ze smluvniacutech stran v Evropě nebo Severniacute Americe bude poklaacutedaacuten za uacutetok proti všem Naacuteslednaacute pomoc napadeneacutemu staacutetu pak spadaacute pod praacutevo na kolektivniacute sebeobranu podle čl 51 Charty na kterou se Severoatlantickaacute smlouva hned několikraacutet odvolaacutevaacute 99 Součaacutestiacute struktur NATO je i NATO Response Force tvořenaacute multinacionaacutelniacutemi kontingenty včetně tzv bdquosil rychleacute reakceldquo na vysokeacutem stupni připravenosti k zaacutesahu v přiacutepadě krize V reakci na politickou situaci bylo takeacute na summitu NATO ve Walesu dohodnuto utvořeniacute Very High Readiness Joint Task Force (do češtiny překlaacutedanyacutech jako bdquosiacutely velmi rychleacute reakceldquo) ktereacute by měli byacutet schopny do několika dniacute zasaacutehnout i na periferii euroatlantickeacuteho prostoru100101

96 WILLIAMSON op cit s 79-95 97 Chapter I Purposes and Principles Charter of the United Nations [online] United Nations [cit 32 2015] 98 WILLIAMSON op cit s 102-158 99 The North Atlantic Treaty North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty Organization [cit 32 2015] 100 Wales Summit Declaration North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty

Organization [cit 32 2015]

81

Evropskaacute unie dlouho neměla ambice ohledně společneacute obrany To se velmi změnilo přijetiacutem Lisabonskeacute smlouvy Nyniacute ve Smlouvě o Evropskeacute unii (daacutele jen SEU) najdeme pro naacutes zajiacutemavyacute člaacutenek 41 odst 7 Ten řiacutekaacute bdquoPokud se členskyacute staacutet stane na sveacutem uacutezemiacute ciacutelem ozbrojeneacuteho napadeniacute poskytnou mu ostatniacute členskeacute staacutety pomoc a podporu všemi prostředky ktereacute jsou v jejich moci v souladu s člaacutenkem 51 Charty Organizace spojenyacutech naacuterodů Tiacutem neniacute dotčena zvlaacuteštniacute povaha bezpečnostniacute a obranneacute politiky některyacutech členskyacutech staacutetůldquo 102 Přesnyacute vyacuteznam tohoto ustanoveniacute nebyl zvlaacuteště vhledem k jeho druheacute čaacutesti zcela zřejmyacute Většina členskyacutech staacutetů EU je i členy NATO a tak by mohlo dojiacutet k určiteacute duplikaci obrannyacutech mechanismů Velmi rozšiacuteřenyacute je pohled že zaacutekladniacutem foacuterem pro bezpečnostniacute strategii a kolektivniacute obranu zůstaacutevaacute NATO a EU by s niacutem měla pouze spolupracovat a nikoli přebiacuterat jeho roli 103

Na uacuteplnyacute zaacutevěr teacuteto podkapitoly je ještě třeba zmiacutenit že od roku 2002 existuje možnost aby byli jednotlivci (hlavně předniacute představiteleacute staacutetů) souzeni za genocidu zločiny proti lidskosti vaacutelečneacute zločiny a takeacute za zločin agrese Tuto jurisdikci v minulosti vykonaacutevaly a staacutele vykonaacutevajiacute ad hoc soudniacute tribunaacutely zřizovaneacute Radou bezpečnosti či na zaacutekladě mezinaacuterodniacute smlouvy nebo dohody V roce 1998 byl však podepsaacuten Řiacutemskyacute statut (daacutele jen bdquoStatutldquo) kteryacute vstoupil v uacutečinnost praacutevě v roce 2002 Na jeho zaacutekladě vznikl Mezinaacuterodniacute trestniacute soud jakožto staacutelyacute soud zabyacutevajiacuteciacute se souzeniacutem vyacuteše zmiacuteněnyacutech zločinů Statut kvalifikuje jako zločin agrese napřiacuteklad vojenskou invazi či okupaci blokaacutedu přiacutestavů a pobřežiacute a bombardovaacuteniacute uacutezemiacute či jednotek jineacuteho staacutetu104 Statut byl zatiacutem ratifikovaacuten 123 staacutety světa Z naacutemi sledovanyacutech zemiacute ho Spojeneacute kraacutelovstviacute ratifikovalo v roce 2001 Českaacute republika až v roce 2009 Spojeneacute staacutety Statut sice podepsaly ovšem ho neratifikovaly a později daly najevo že se nehodlajiacute staacutet jeho stranou 105

b Praacutevniacute uacuteprava v ČR

O vaacutelečneacutem stavu se zmiňuje již Uacutestava Českeacute republiky (daacutele jen bdquoUacutestavaldquo) a to mimo jineacute ve sveacutem člaacutenku 39 Podrobnějšiacute uacuteprava mimořaacutednyacutech stavů však dlouho chyběla To se změnilo až s přijetiacutem uacutestavniacuteho zaacutekona o bezpečnosti Českeacute republiky (daacutele jen bdquoUacuteZBldquo) v roce 1998 a dalšiacutech předpisů ktereacute na něj navazujiacute106 Jelikož jak Uacutestava tak UacuteZB jsou součaacutestiacute uacutestavniacuteho pořaacutedku je třeba je interpretovat jako celek Tato jakaacutesi dvoukolejnost může však byacutet zdrojem obtiacutežiacute Hned v člaacutenku 1 UacuteZB nachaacuteziacuteme ustanoveniacute o tom že zajištěniacute svrchovanosti a uacutezemniacute celistvosti ČR ochrana jejiacutech demokratickyacutech zaacutekladů a ochrana životů zdraviacute a majetkovyacutech hodnot je zaacutekladniacute povinnostiacute staacutetu Člaacutenek 2 odst 1 vyjmenovaacutevaacute důvody ktereacute mohou veacutest k vyhlaacutešeniacute mimořaacutednyacutech stavů Pro stav ohroženiacute staacutetu a pro nouzovyacute stav jsou poteacute v člaacutenciacutech 5 a 7 vymezeny podmiacutenky pro jejich vyhlaacutešeniacute zvlaacutešť Pokud bychom postupovali per eliminationem tak pro vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu zbyacutevaacute pouze situace plněniacute mezinaacuterodniacutech zaacutevazků o vzaacutejemneacute obraně To však neniacute v plneacutem souladu s člaacutenkem 43 odst 1 Uacutestavy kteraacute kromě toho ještě počiacutetaacute s vyhlaacutešeniacutem vaacutelečneacuteho stavu je-li Českaacute republika napadena Vzhledem k tomu že UacuteZB se vaacutelečneacuteho stavu dotyacutekaacute spiacuteše okrajově a viacutece se zabyacutevaacute ostatniacutemi mimořaacutednyacutemi stavy je třeba považovat za rozhodujiacuteciacute uacutepravu v Uacutestavě Staacutet se při vyhlašovaacuteniacute mimořaacutednyacutech stavů musiacute řiacutedit zaacutesadou proporcionality Vaacutelečnyacute stav je na rozdiacutel od ostatniacutech mimořaacutednyacutech stavů (civilniacutech) v poduacutestavniacutech předpisech označovaacuten jako vojenskyacute Podle čl 2 odstavce 2 UacuteZB se vaacutelečnyacute stav vyhlašuje pro celeacute uacutezemiacute staacutetu Naše Uacutestava již neznaacute pojem vyhlaacutešeniacute či vypovězeniacute vaacutelky Existuje pouze institut vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu přičemž tato pravomoc naacuteležiacute Parlamentu

101 NATO Response Force North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty

Organization [cit 32 2015] 102 Čl 42 odst 7 Konsolidovaneacuteho zněniacute Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie 2012C 3260 103 Report on the EUrsquos mutual defence and solidarity clauses political and operational dimensions z 23 řiacutejna 2012 (20122223(INI)) European Parliament [online] European Parliament [cit 42 2015] 104 Rome Statute of International Criminal Court International Criminal Court [online] International Criminal Court [cit 42 2015] 105Chapter XVIII 10 Rome Statute of the International Criminal Court United Nations Treaty Collection [online] United Nations [cit 42 2015] 106 Napřiacuteklad z č 2191999 Sb o ozbrojenyacutech silaacutech ČR 2221999 Sb o zajišťovaacuteniacute obrany ČR 2402000 Sb o krizoveacutem řiacutezeniacute (krizovyacute zaacutekon) a 5852004 Sb o branneacute povinnosti a jejiacutem zajišťovaacuteniacute

82

Neexistuje však všeobecnaacute shoda na tom jestli maacute toto vyhlaacutešeniacute konstitutivniacute charakter nebo zda vaacutelečnyacute stav existuje již na zaacutekladě faktickeacute situace a vyhlaacutešeniacute je tedy pouze deklaratorniacuteho charakteru Důvodovaacute zpraacuteva k UacuteZB se přiklaacuteniacute ke konstitutivniacute teorii Existujiacuteciacutemi mezinaacuterodniacutemi smlouvami o společneacute obraně proti napadeniacute jsou již zmiacuteněneacute Washingtonskaacute smlouva a Smlouva o EU V přiacutepadě Charty OSN spadaacute do uacutevahy spiacuteše vyslaacuteniacute ozbrojenyacutech sil mimo uacutezemiacute ČR bez vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu 107

Nyniacute se již přesunu k vlastniacute proceduře vyhlašovaacuteniacute vaacutelečneacuteho stavu Přestože to neniacute nikde vyacuteslovně uvedeno měla by byacutet iniciaacutetorem rozhodovaacuteniacute vlaacuteda jakožto vrcholnyacute orgaacuten vyacutekonneacute moci Podle čl 39 odst 3 Uacutestavy je k přijetiacute usneseniacute o vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu třeba nadpolovičniacute většiny všech poslanců a nadpolovičniacute většiny všech senaacutetorů Komory si jsou v tomto přiacutepadě rovny a je tedy nutneacute aby obě komory souhlasily Neniacute však nutneacute aby obě usneseniacute obou komor byla zcela totožnaacute dostačuje když obě komory projeviacute shodnou vůli108 Pro jednaacuteniacute o vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu počiacutetajiacute jednaciacute řaacutedy obou komor se zkraacutecenyacutem jednaacuteniacutem V přiacutepadě naacutevrhu musiacute byacutet neprodleně svolaacutena schůze nebo konaacute-li se musiacute byacutet naacutevrh přednostně zařazen na pořad jednaacuteniacute V jeho raacutemci se mimo jineacute naacutevrh nepřikazuje vyacuteborům Je takeacute omezen počet vystoupeniacute členů komory a může byacutet omezena i jejich deacutelka a to až na 5 minut V přiacutepadě rozpuštěniacute Poslaneckeacute sněmovny rozhoduje pouze Senaacutet Pokud bylo usneseniacute o vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu schvaacuteleno musiacute byacutet vyhlaacutešeno Způsob předepisuje čl 12 UacuteZB Rozhodnutiacute maacute byacutet vyhlaacutešeno stejně jako zaacutekon (ve Sbiacuterce zaacutekonů) a zaacuteroveň zveřejněno v hromadnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech Uacutečinnosti nabyacutevaacute dnem kteryacute rozhodnutiacute stanoviacute Je tedy možno uvažovat i vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu zpětně k určiteacute udaacutelosti O ukončeniacute vaacutelečneacuteho stavu přiacutemou zmiacutenku v uacutestavniacutem pořaacutedku nenaleacutezaacuteme Lze tak dovozovat dvě možnosti Jednou z nich je že o něm rozhodl opět parlament shodnou procedurou Druhou je pak ukončeniacute vaacutelečneacuteho stavu na zaacutekladě miacuteroveacute smlouvy Ta by na zaacutekladě člaacutenku 49 Uacutestavy takteacutež podleacutehala schvaacuteleniacute parlamentem byť pravděpodobně pouze prostou většinou 109 110 111

Uacutestava takteacutež počiacutetaacute s vyslaacuteniacutem ozbrojenyacutech sil mimo uacutezemiacute ČR na zaacutekladě rozhodnutiacute vlaacutedy až na 60 dniacute Ze situaciacute v kteryacutech je toto umožněno je pro naacutes zajiacutemaveacute plněniacute zaacutevazků z mezinaacuterodniacutech smluv o společneacute obraně proti napadeniacute Toto ustanoveniacute daacutevaacute možnost vlaacutedě učinit kroky k podpoře napadeneacuteho spojence aniž by musela čekat na vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu O tomto rozhodnutiacute však vlaacuteda musiacute neprodleně informovat obě komory parlamentu kteryacute může toto rozhodnutiacute zrušit K tomu dostačuje nesouhlas jedneacute z komor přijateacute absolutniacute většinou 112

c Praacutevniacute uacuteprava ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute

Ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute praacutevniacute uacuteprava historicky vychaacuteziacute z poněkud odlišnyacutech zaacutekladů Praacutevo vyhlašovat vaacutelku a uzaviacuterat miacuter je čaacutestiacute tzv kraacutelovskyacutech prerogativ Ty lze chaacutepat jako soubor pravomociacute a imunit ktereacute jsou vyhrazeny Koruně Monarcha však nyniacute tyto pravomoci již nevykonaacutevaacute saacutem a dle sveacuteho uvaacuteženiacute Velkaacute čaacutest z nich je vykonaacutevaacutena přiacuteslušnyacutemi vlaacutedniacutemi ministry či ministerskyacutem předsedou113 Z toho by se mohlo zdaacutet že vyhlašovaacuteniacute vaacutelky (přiacutepadně vyslaacuteniacute ozbrojenyacutech sil mimo uacutezemiacute Spojeneacuteho kraacutelovstviacute) je ryze v pravomoci vlaacutedy Teoreticky tomu tak skutečně je Z ideovyacutech ale i praktickyacutech důvodů se však vyvinula zvyklost že každeacute nasazeniacute ozbrojenyacutech sil v zahraničiacute by mělo byacutet diskutovaacuteno v Parlamentu Spojeneacuteho kraacutelovstviacute Velkeacute Britaacutenie a Severniacuteho Irska (daacutele jen Parlamentu) a schvaacuteleno Dolniacute sněmovnou Tato zvyk lost byla v posledniacutech letech aplikovaacutena v přiacutepadech Afghaacutenistaacutenu Iraacuteku i plaacutenovaneacute intervence v Syacuterii V posledniacutem uvedeneacutem přiacutepadě o přiacutepadneacute intervenci vedly rozpravu obě komory a Dolniacute sněmovna o naacutevrhu i hlasovala a odmiacutetla ho To že se poteacute žaacutednaacute intervence nekonala jasně

107 KLIacuteMA Karel a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš

Čeněk 2005 s 226-228 573-575 108 BAHYacuteĽOVAacute Lenka a kol Uacutestava Českeacute republiky ndash Komentaacuteř Praha Linde Praha 2010 s 528-531 109 Tamteacutež str 226-230 591 110 sect109m zaacutekona č 901995 Sb o jednaciacutem řaacutedu Poslaneckeacute sněmovny ve zněniacute k 5 2 2015 111 sect132 zaacutekona č 1071999 Sb o jednaciacutem řaacutedu Senaacutetu ve zněniacute k 5 2 2015 112 BAHYacuteĽOVAacute a kol op cit s532-534 113 MINISTRY OF JUSTICE Review of the Executive Royal Prerogative Powers Final Report

[online] London Ministry of Justice 2009 s 832 [cit 82 2015]

83

vypoviacutedaacute o autoritě Parlamentu v těchto věcech 114 115 Přesto se však vedly poměrně intenzivniacute debaty zda by tato pravomoc neměla byacutet omezena či zrušena a celeacutemu procesu daacuten zaacutekonnyacute podklad Objevilo se mnoho argumentů pro i proti Zaacutekonnaacute uacuteprava by celou věc zjednodušila a zpřehlednila ale na druhou stranu by mohlo dojiacutet k omezeniacute schopnosti rychle reagovat Tiacutem by takeacute mohly byacutet ohroženy mezinaacuterodniacute zaacutevazky Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a moraacutelka ozbrojenyacutech sil Vyvstaly takeacute otaacutezky jakyacutem způsobem by měla byacutet do noveacuteho mechanismu zapojena Sněmovna lordů Otaacutezkou takeacute bylo jestli je nutnyacute předchoziacute souhlas a zda maacute byacutet po určiteacute době obnovovaacuten 116 Po velkyacutech debataacutech se nakonec ale situace zatiacutem nezměnila Constitutional Reform and Governance Act z roku 2010 sice reformoval určitaacute kraacutelovskaacute prerogativa ale vyhlašovaacuteniacute vaacutelky ani vysiacutelaacuteniacute vojenskyacutech jednotek do zahraničiacute se nedotkl Tiacutem zůstaacutevaacute platnou staacutevajiacuteciacute uacutestavniacute praxe byť je pravděpodobneacute že v dohledneacute budoucnosti bude zaacutekonnaacute uacuteprava přijata Nakonec je ještě potřeba zmiacutenit že součaacutestiacute daneacuteho prerogativa je takeacute praacutevo uzaviacuterat miacuter na ktereacute by se měla vztahovat tataacutež procedura V praxi by se tak však stalo nejspiacuteše mezinaacuterodniacute smlouvou kteraacute by podleacutehala schvaacuteleniacute Parlamentem podle vyacuteše zmiacuteněneacuteho zaacutekona 117

d Praacutevniacute uacuteprava ve Spojenyacutech staacutetech

V Uacutestavě Spojenyacutech staacutetů (daacutele jen Uacutestava USA) schvaacuteleneacute v letech 1787-1788 je upravena i problematika vyhlašovaacuteniacute vaacutelky Přinaacutešiacute zde určitou synteacutezu mezi pravomociacute vyacutekonneacute a zaacutekonodaacuterneacute moci v teacuteto oblasti Na jednu stranu je uznaacutena vedouciacute role prezidenta v mezinaacuterodniacutech vztaziacutech ale zaacuteroveň je pravomoc vyhlaacutesit vaacutelku explicitně přiznaacutena Kongresu Prezident je tiacutem kdo maacute v naprosteacute většině přiacutepadů ve svyacutech rukou iniciativu a Kongresu připadaacute vlastniacute rozhodnutiacute Aby se stalo součaacutestiacute platneacuteho praacuteva musiacute byacutet podepsaacuteno prezidentem Prezident je takeacute vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil (Commander in Chief) Jde o jeden z vyacuterazů dělby moci a systeacutemu brzd a rovnovaacuteh Vyacuteklad i spraacutevnost uacutestavniacute uacutepravy se velmi rychle staly objektem debat Napřiacuteklad se spekulovalo o tom zda by prezident neměl miacutet praacutevo vyhlaacutesit vaacutelku v raacutemci plněniacute zahraničniacute politiky USA

Průlomoveacute bylo rozhodnutiacute prezidenta Trumana vyslat vojenskeacute siacutely do Koreje bez autorizace Kongresem Opřel se zde o rezoluci Rady bezpečnosti ale hlavně o sveacute uacutestavniacute pravomoci jakožto tvůrce a realizaacutetora zahraničniacute politiky a vrchniacuteho velitele I když pozdějšiacute prezidenti vždy v přiacutepadě užitiacute ozbrojenyacutech sil Kongres o souhlas požaacutedali toto chaacutepaacuteniacute prezidentskyacutech pravomociacute nezmizelo a bylo jedniacutem ze zaacutekladů politiky administrativy George Bushe mladšiacuteho Byl zmiacuteněn pojem bdquoautorizaceldquo kteryacute znamenaacute že akt Kongresu nemusiacute a většinou takeacute nebyacutevaacute bdquovyhlaacutešeniacutem vaacutelkyldquo ve formaacutelniacutem smyslu Autorizace se v minulosti lišily rozsahem v zaacutevislosti na situaci 118 Autorizace či vyhlaacutešeniacute vaacutelky miacutevajiacute formu společneacuteho usneseniacute obou komor Kongresu (joint resolution ) nebo zaacutekona (bill) Obě formy jsou si praacutevně rovnocenneacute V minulosti byly takoveacuteto dokumenty přijiacutemaacuteny v době reaacutelneacuteho nebezpečiacute a proto byly projednaacuteny velmi rychle s vynechaacuteniacutem některyacutech standartniacutech procedur Prezident osobně předstoupil před společneacute zasedaacuteniacute Kongresu a požaacutedal o vyhlaacutešeniacute vaacutelky

Současnyacute stav je do značneacute miacutery definovaacuten tzv War Powers Resolution kterou přijaly obě komory Kongresu v roce 1973 Tento federaacutelniacute zaacutekon přiznaacutevaacute prezidentovi praacutevo vyslat jednotky do bojovyacutech akciacute v přiacutepadě naacuterodniacuteho ohroženiacute způsobeneacuteho uacutetokem na Spojeneacute staacutety jejich uacutezemiacute nebo majetek či ozbrojeneacute siacutely Dalšiacute důvody jsou vyhlaacutešenaacute vaacutelka a zvlaacuteštniacute zaacutekonneacute zmocněniacute Daacutele upravuje povinnost prezidenta konsultovat s Kongresem plaacutenovaneacute nasazeniacute a poteacute o něm pravidelně podaacutevat zpraacutevy Upravuje i procedury v raacutemci Kongresu v souvislosti s těmito zpraacutevami Předpis prezidentovi umožňuje v přiacutepadě vyacuteše zmiacuteněnyacutech důvodů použiacutet ozbrojeneacute siacutely až na 60 dniacute

114House of Lords debate Syria UK Parliament Website [online] The Parliament of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [cit 82 2015] 115House of Commons debate Syria UK Parliament Website [online] The Parliament of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [cit 82 2015] 116 MINISTRY OF JUSTICE MINISTRY OF DEFENCE FOREIGN AND COMONWEALTH OFFICE The Governance of Britain War powers and treaties Limiting Executive powers [online]

London TSO 2009 s 19-36 [cit 82 2015] 117 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Constitutional Reform and Governance Act 2010 (2010 c 25) 118 GRIFFIN Stehphen M Long Wars and The Constitution [online] Cambridge 2013 Harward

University Press s 12-50

84

bez souhlasu Kongresu Tato lhůta může byacutet vyacutejimečně prodloužena 119 Některaacute ustanoveniacute tohoto zaacutekona jsou však poněkud vaacutegniacute a umožňujiacute různeacute interpretace Zaacutestupci exekutivy takeacute často polemizujiacute nad jeho uacutestavnostiacute120 Jde tak o křehkyacute kompromis Je otaacutezkou jak se bude situace vyviacutejet do budoucna Jde však viacutece o otaacutezku přinejmenšiacutem stejně tak politickou jako praacutevniacute

4 NĚKTEREacute INSTITUTY NAVAZUJIacuteCIacute NA VAacuteLEČNYacute STAV

a Omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod a mimořaacutednaacute nařizovaciacute pravomoc

Možnost omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod je jedniacutem z nejcitelnějšiacutech dopadů vaacutelečneacuteho stavu a často souvisiacute s mimořaacutednyacutemi pravomocemi pro exekutivu Nejdřiacuteve zde rozeberu situaci v Českeacute republice a poteacute poukaacuteži na rozdiacutely ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute a Spojenyacutech staacutetech

Na uacutevod je ovšem nutneacute se seznaacutemit s uacutepravou ve vyacuteznamnyacutech mezinaacuterodniacutech smlouvaacutech o lidskyacutech praacutevech jejichž stranou je ČR a kteryacutemi je vaacutezaacutena Jde předevšiacutem o Uacutemluvu o ochraně lidskyacutech praacutev a zaacutekladniacutech svobod (daacutele jen Uacutemluva) Mezinaacuterodniacute pakt o občanskyacutech a politickyacutech praacutevech (daacutele jen MPOPP ) a Mezinaacuterodniacute pakt o hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech a kulturniacutech praacutevech (daacutele jen MPHSKP) V přiacutepadě Uacutemluvy je pro naacutes zajiacutemavyacute člaacutenek 15 kteryacute v přiacutepadě vaacutelky nebo jineacuteho veřejneacuteho ohroženiacute staacutetniacute existence umožňuje odstoupit od zaacutevazků v niacute obsaženyacutech Takoveacuteto opatřeniacute i jeho rozsah musiacute byacutet vyžadovaacuten naleacutehavostiacute situace a takeacute v souladu s ostatniacutemi zaacutevazky dle mezinaacuterodniacuteho praacuteva Podle teacutehož člaacutenku však nelze takto odstoupit od určityacutech praacutev 121 bdquoJde v zaacutesadě o praacutevo na život zaacutekaz mučeniacute nelidskeacuteho a ponižujiacuteciacuteho zachaacutezeniacute nebo trestu zaacutekaz otroctviacute nebo nevolnictviacute princip nullum crimen sine lege princip non bis in idem zaacutekaz trestu smrtildquo 122 Obdobneacute ustanoveniacute lze najiacutet i v čl 4 MPOPP Toto ustanoveniacute se ale zdaacute byacutet přiacutesnějšiacutem jelikož přiacuteslušnaacute opatřeniacute lze přijmout pouze v přiacutepadě uacuteředně vyhlaacutešeneacute situace kteraacute ohrožuje život naacuteroda Omezeniacute takeacute nesmiacute způsobit diskriminaci podle rasy barvy pohlaviacute jazyka naacuteboženstviacute nebo sociaacutelniacuteho původu123

V rovině vnitrostaacutetniacuteho praacuteva se podiacutevaacuteme nejdřiacuteve na uacutestavniacute uacuteroveň Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod (daacutele jen Listina) se zabyacutevaacute i možnostiacute omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod Kromě obecneacute uacutepravy v čl 4 najdeme speciaacutelniacute podmiacutenky u některyacutech jednotlivyacutech praacutev Některaacute praacuteva jako napřiacuteklad zaacutekaz trestu smrti a zaacutekaz mučeniacute nelidskeacuteho či ponižujiacuteciacuteho zachaacutezeniacute nebo trestu jsou absolutně neomezitelnaacute Jde o velmi komplexniacute problematiku kterou se zde nebudu zabyacutevat do podrobnostiacute Z obecnyacutech podmiacutenek jejich omezeniacute jde napřiacuteklad o to že musiacute byacutet šetřeno podstaty a smyslu zaacutekladniacutech praacutev a svobod a omezeniacute se musiacute vztahovat na všechny přiacutepady dle stanovenyacutech podmiacutenek K omezeniacute lze přistoupit jen zaacutekonem U mnoha praacutev a svobod takeacute najdeme ustanoveniacute že je lze omezit je-li to nezbytneacute pro bezpečnost staacutetu či veřejnou bezpečnost 124 Jaacutedrem zaacutekonneacute uacutepravy je zaacutekon č 2221999 Sb o zajišťovaacuteniacute obrany Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Tento zaacutekon maacute byacutet podle sveacuteho sect1 aplikovaacuten v přiacutepadě vnějšiacuteho napadeniacute Českeacute republiky neniacute tak explicitně vaacutezaacuten na vaacutelečnyacute stav byť v přiacutepadě takoveacuteho napadeniacute by pravděpodobně k vyhlaacutešeniacute vaacutelečneacuteho stavu došlo Zaacutekon saacutem takeacute v dalšiacutech paragrafech s vaacutelečnyacutem stavem pracuje O omezovaacuteniacute zaacutekladniacutech praacutev mluviacute sect 53 Jde o omezeniacute svobody pohybu a praacutevo pokojně se shromažďovat Toto omezeniacute nařizuje vlaacuteda a nařiacutezeniacute se vyhlašuje jako praacutevniacute předpis a zaacuteroveň s tiacutem se zveřejňuje i v hromadnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech Podle odstavce 6 je takeacute možno v souladu s mezinaacuterodniacutemi zaacutevazky omezit i dalšiacute praacuteva Toto omezeniacute musiacute však samozřejmě byacutet v souladu takeacute s uacutestavniacutem pořaacutedkem Zaacutekladniacute praacuteva jsou pod ochranou soudniacute moci a obzvlaacuteště Uacutestavniacuteho soudu Jistyacutem zaacutesahem do zaacutekladniacutech praacutev a svobod je i pracovniacute povinnost pracovniacute vyacutepomoc zkraacuteceneacute jednaacuteniacute o vyvlastněniacute povinnost

119 SPOJENEacute STAacuteTY AMERICKEacute War Powers Resolution 1973 120 ELLSEA Jennifer K GRIMMETT Richard F Declarations of War and Authorizations for Military Forces [online] New York 2009 Nova Science Publishers s 4- 27 85- 91 121 SCHORM Viacutet Alexander Několik poznaacutemek k omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod zaručenyacutech Evropskou uacutemluvou z důvodu bezpečnosti In DANČAacuteK Břetislav ŠIMIacuteČEK Vojtěch (eds) Bezpečnost Českeacute republiky Praacutevniacute aspekty situace po 11 9 2001 Brno Masarykova univerzita

Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 2002 s 84-85 122 Tamteacutež s 84 123 Vyhlaacuteška ministra zahraničniacutech věciacute č 1201976 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 124 Usneseniacute předsednictva ČNR č 21993 Sb o vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod jako součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

85

poskytnout věcneacute prostředky O těch zde však podrobně pojednaacutevat nebudu 125 Byť to přiacutemo nepatřiacute do teacuteto podkapitoly je třeba zmiacutenit že v době vaacutelečneacuteho stavu pozbyacutevaacute dočasně prezident svoje opraacutevněniacute vetovat zaacutekony 126

Spojeneacute kraacutelovstviacute dlouho nemělo žaacutednyacute ucelenyacute katalog zaacutekladniacutech praacutev Zaacutesadniacute roli hraacutely historickeacute dokumenty (např Magna Charta Libertatum Habeas Corpus Act Bill of Rights) zaacutekony Parlamentu a soudniacute precedenty Hlavniacute odpovědnost za ochranu lidskyacutech praacutev nesl Parlament kteryacute měl zohledňovat lidskaacute praacuteva při tvorbě zaacutekonů Common law a soudniacute vyacuteklad potom zajišťovaly ochranu svobody jednotlivce v meziacutech danyacutech Parlamentem Tato uacuteprava se však časem ukazovala byacutet nedostatečnou Změnu přinesl až Human Rights Act (daacutele jen HRA) z roku 1998 Velkaacute Britaacutenie sice přistoupila k Uacutemluvě již v roce 1951 ale jelikož nebyla transponovaacutena do vnitrostaacutetniacuteho praacuteva vaacutezala pouze Spojeneacute kraacutelovstviacute a nebyla vnitrostaacutetně zaacutevaznaacute Možnost dovolaacutevat se porušeniacute Uacutemluvy u Evropskeacuteho soudu pro lidskaacute praacuteva byla daacutena až v roce 1966 možnost dovolaacutevat se u domaacuteciacutech soudů však neexistovala Transpozice Uacutemluvy byla provedena až prostřednictviacutem HRA kteryacute byl součaacutestiacute reformniacutech opatřeniacute britskeacute levicoveacute vlaacutedy kteraacute vyacuteznamně pozměnila britskeacute uacutestavniacute uspořaacutedaacuteniacute Soudům byla mimo jineacute uložena povinnost vyklaacutedat všechny praacutevniacute předpisy ve shodě s tiacutemto zaacutekonem V přiacutepadě že ani primaacuterniacute legislativu nelze vyložit ve shodě s HRA soud může vydat bdquoprohlaacutešeniacute o nesouladnostildquo (declaration of incompatibility) Tuto možnost však majiacute pouze vyššiacute soudy Takovyacute předpis zůstaacutevaacute nadaacutele v platnosti a prohlaacutešeniacute nemaacute žaacutednyacute normativniacute vyacuteznam Je pouze jakyacutemsi znameniacutem pro Parlament nebo vlaacutedu aby ho změnily či zrušily přičemž HRA pro to za určityacutech podmiacutenek umožňuje i jednoduššiacute proceduru než klasickyacute legislativniacute proces Jde o kompromis mezi ideou uacutestavně zaručenyacutech zaacutekladniacutech praacutev a principem suverenity Parlamentu Občan maacute možnost se obraacutetit na soud pokud mu akt veřejneacute moci (ne však zaacutekon Parlamentu či jinaacute primaacuterniacute legislativa) protipraacutevně způsobila uacutejmu na praacutevech chraacuteněnyacutech Uacutemluvou a HRA Soud pak maacute k dispozici širokeacute pole prostředků naacutepravy127 Při každeacutem vlaacutedniacutem naacutevrhu zaacutekona takeacute musiacute přiacuteslušnyacute ministr uveacutest zda je naacutevrh v souladu s Uacutemluvou V přiacutepadě vaacutelky tak může legaacutelně dojiacutet k omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev dvěma způsoby Prvniacutem způsobem je na zaacutekladě zaacutekona a za podmiacutenek uvedenyacutech u jednotlivyacutech praacutev v Uacutemluvě některaacute praacuteva jsou však neomezitelnaacute Druhou možnostiacute je cesta skrze odstoupeniacute od člaacutenků Uacutemluvy předviacutedaneacute jejiacutem čl 15 o ktereacutem jsem se již zmiňoval Nutno podotknout že i s tiacutemto HRA počiacutetaacute Politicky i praacutevně ošidnou variantou je takeacute pozastaveniacute uacutečinnosti nebo zrušeniacute samotneacuteho HRA na zaacutekladě suverenity Parlamentu 128 129 Ze současneacute legislativy tvořiacute zaacuteklad uacutepravy mimořaacutednyacutech pravomociacute Civil Contingencies Act 2004 (daacutele CCA) Ten se vztahuje i na přiacutepad vaacutelky Specifikuje podmiacutenky za kteryacutech může exekutiva během mimořaacutednyacutech situaciacute a stavů vydaacutevat nouzovaacute opatřeniacute (emergency regulations) Saacutem zaacutekon podaacutevaacute pouze demonstrativniacute vyacutečet možnyacutech opatřeniacute a daacutevaacute tak vlaacutedě širokeacute pole působnosti Napřiacuteklad může jiacutet o omezeniacute svobody pohybu svobody sdružovaacuteniacute umožněniacute ničeniacute majetku či jeho konfiskaci Opatřeniacute mohou dokonce zaklaacutedat trestněpraacutevniacute odpovědnost v přiacutepadě porušeniacute opatřeniacute nebo rozkazu vydaneacuteho na jeho zaacutekladě Ovšem obsah opatřeniacute neniacute neomezen Musiacute byacutet primaacuterně přiměřeneacute situaci Daacutele nesmiacute směřovat proti staacutevce nesmiacute nikomu nařizovat vojenskou službu ani měnit či doplňovat HRA a CCA Opatřeniacute mohou byacutet vydaacutena na maximaacutelně 30 dniacute Každeacute opatřeniacute musiacute byacutet předloženo Parlamentu Ten může za souhlasu obou komor opatřeniacute měnit a doplňovat Ke zrušeniacute opatřeniacute stačiacute nesouhlas jedneacute z komor V přiacutepadě že se dotyacutekajiacute i Skotska Walesu nebo Severniacuteho Irska musiacute byacutet opatřeniacute před vydaacuteniacutem konzultovaacutena s tamniacute administrativou Jejich vydaacuteniacute by bylo provedeno prostřednictviacutem sekundaacuterniacute legislativy Tento zaacutekon je zaacutekladem krizoveacuteho plaacutenovaacuteniacute ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute a je provaacuteděn předpisy jak centraacutelniacutemi tak předpisy devolvovanyacutech čaacutestiacute130

125 Zaacutekon č 2221999 Sb o zajišťovaacuteniacute obrany Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 126 Bahyacuteľovaacute a kol op cit s 529 127 PAVLIacuteČEK V HOFMANNOVAacute H a kol Občanskaacute a lidskaacute praacuteva v současneacute době Praha Auditorium 2014 s 155 ndash 185 128 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Human Rights Act 1998 (1998 c 42) 129 BOGNADOR Vernon The New British Constitution Oxford and Portland Oregon Hart Publishing 2009 s 53-59 130 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Civil Contingencies Act 2006 (2004 c 36)

86

Ve Spojenyacutech staacutetech vychaacuteziacute možnosti omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev z poněkud jinyacutech zaacutekladů Zaacutekladniacute uacutepravu obsahuje Uacutestava USA a jejiacute dodatky Některaacute praacuteva jsou rovněž přiznaacutena v uacutestavaacutech staacutetů federaacutelniacutech a staacutetniacutech zaacutekonech a soudniacutech precedentech USA jsou takeacute stranou MPPOP avšak učinily 5 vyacutehrad 6 prohlaacutešeniacute ohledně vyacutekladu a 3 deklarace k tomuto paktu mimo jineacute že praacuteva v něm uvedenaacute nejsou self-executing V důsledku toho je vliv MPPOP na USA mizivyacute131 V přiacutepadě naacuterodniacuteho ohroženiacute kteryacutem vaacutelka zvlaacuteště v přiacutepadě napadeniacute jistě může byacutet se exekutiva zpravidla uchyluje ke zvlaacuteštniacutem opatřeniacutem Tato opatřeniacute se často dotyacutekajiacute i zaacutekladniacutech praacutev a svobod Je to logickeacute jelikož vlaacuteda je odpovědnaacute za bezpečnost země a je dostatečně informovaacutena Kongres zpravidla takovyacutemto opatřeniacutem přivoliacute či k nim exekutivu dokonce zmocniacute Přiacutepadnou uacutestavnost takovyacutechto omezeniacute mohou posoudit pouze soudy a děje se tak až se zpožděniacutem Často tak dochaacuteziacute k situaci že je zpětně konstatovaacutena neuacutestavnost opatřeniacute exekutivy či dokonce zaacutekonů kteraacute jsou však již realizovaacutena Pravdou je že i některaacute uacutestavně přiznanaacute zaacutekladniacute praacuteva počiacutetajiacute se svyacutem omezeniacutem v přiacutepadě ohroženiacute naacuterodniacute bezpečnosti nebo vaacutelky Prezident a exekutiva jako celek tak maacute širokeacute pole působnosti co se tyacuteče omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev Je na niacute jakou rovnovaacutehu mezi lidskyacutemi praacutevy a bezpečnostiacute nalezne a poteacute na soudech předevšiacutem na Nejvyššiacutem soudu aby posoudil uacutestavnost takovyacutech opatřeniacute132 Kromě toho ziacuteskaacutevaacute prezident v přiacutepadě vyhlaacutešeneacute vaacutelky poměrně mnoho zvlaacuteštniacutech pravomociacute na zaacutekladě existujiacuteciacute legislativy Prezident je opraacutevněn k využitiacute všech zdrojů k vedeniacute vaacutelky Konkreacutetniacutemi opatřeniacutemi se kteryacutemi se počiacutetaacute je napřiacuteklad nařiacutezeniacute podnikům vyraacutebět zbrojniacute materiaacutel zaacutekaz obchodu s nepřiacutetelem či povoleniacute k využitiacute speciaacutelniacutech vyšetřovaciacutech technik Daacutele ziacuteskaacutevaacute zvlaacuteštniacute opraacutevněniacute ohledně občanů nepřaacutetelskeacuteho staacutetu kdy připadaacute do uacutevahy i jejich internace Ministr obrany smiacute takeacute zabavit dopravniacute prostředky nutneacute k přepravě jednotek To jsou jen některeacute z přiacutekladů rozsaacutehlyacutech pravomociacute exekutivy v přiacutepadě vaacutelky či naacuterodniacuteho ohroženiacute Nic z vyacuteše zmiacuteněneacuteho neniacute automaticky aktivovaacuteno v přiacutepadě autorizace použitiacute siacutely133

b Prodlouženiacute volebniacuteho obdobiacute

V rovině českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu počiacutetaacute UacuteZB v přiacutepadě mimořaacutedneacuteho stavu (včetně vaacutelečneacuteho) když neniacute možneacute konat volby v obvyklyacutech lhůtaacutech s možnostiacute prodlouženiacute volebniacuteho obdobiacute až o 6 měsiacuteců a to formou zaacutekona Může se jednat o volby do Parlamentu ČR obecniacutech a krajskyacutech zastupitelstev i prezidentskeacute volby V přiacutepadě voleb do Evropskeacuteho parlamentu by byla ještě nutnaacute shoda na uacuterovni Unie Za opravdu mimořaacutednyacutech okolnostiacute takeacute nelze zcela vyloučit ani jednoraacutezoveacute zkraacuteceniacute volebniacuteho obdobiacute během vaacutelky 134

Ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute neexistuje komplexniacute uacuteprava prodlouženiacute volebniacuteho obdobiacute v době vaacutelečneacuteho stavu Fixed-term Parliaments Act 2011 sice počiacutetaacute s možnostiacute prodlouženiacute na zaacutekladě sekundaacuterniacuteho praacutevniacuteho předpisu schvaacuteleneacuteho oběma komorami ale pouze o 2 měsiacutece135 Během druheacute světoveacute vaacutelky si však Parlament svůj mandaacutet prodloužil136 V přiacutepadě vaacutelky by zde byla možnost pro podobneacute opatřeniacute Spojeneacute staacutety žaacutednou uacutepravu teacuteto problematiky nemajiacute a ani pro niacute neexistuje historickyacute precedent

c Brannaacute povinnost

Oproti širokeacute uacutepravě praacutev a svobod nenachaacuteziacuteme v našem praacutevniacutem řaacutedu rozsaacutehlou uacutepravu povinnostiacute vůči staacutetu Neniacute to však nic vyacutejimečneacuteho uacuteprava ve většině staacutetů je obdobnaacute Brannaacute povinnost jakožto vyacuteraz povinnosti občanů braacutenit svůj staacutet je však jednou z vyacutejimek Je zakotvena již na uacutestavniacute uacuterovni a to v čl 4 UacuteZB Ten však pouze stanoviacute že ozbrojeneacute siacutely jsou doplňovaacuteny na

131 Chapter IV 4 International Covenant on Civil and Political Rights United Nations Treaty Collection [online] United Nations [cit 42 2015] 132 POSNER Eric A VERMEULE Adrian Terror in the Balance Security Liberty and the Courts

[online] Oxford 2007 Oxford University Press s 4-6 133 ELLSEA GRIMMETT op cit s 28 ndash 41 57 ndash 85 134 BAHYacuteĽOVAacute Lenka a kol Uacutestava Českeacute republiky ndash Komentaacuteř Praha Linde Praha 2010 s 379 135 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Fixed-term Parliaments Act 2011 (2011 c 14) ve zněniacute k 24 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 27 2 2015] 136 BRADLEY Anthony W EVING Keith D Constitutional and Administrative Law Svazek 1 [online] 14 ed Harlow Pearson Education 2007 s 187

87

zaacutekladě branneacute povinnosti a podrobnosti nechaacutevaacute na zaacutekonu s tiacutem že maacute byacutet zaručena civilniacute kontrola ozbrojenyacutech sil 137 Ozbrojeneacute siacutely tvořiacute armaacuteda Vojenskaacute kancelaacuteř prezidenta republiky (daacutele jen Vojenskaacute kancelaacuteř) a Hradniacute straacutež Jejich přiacuteslušniacutekem je pouze vojaacutek v činneacute službě V době miacuteru jsou jimi vojaacuteci z povolaacuteniacute Zaacutekladniacute vojenskaacute služba (lidově bdquovojnaldquo) v ČR od 1 1 2005 neexistuje138 Kromě toho existuje i zaacuteloha a aktivniacute zaacuteloha Brannaacute povinnost se tyacutekaacute všech občanů ČR mezi 18 a 60 lety Branneacute povinnosti jsou zproštěni ti kteřiacute nejsou schopni vykonaacutevat vojenskou službu V přiacutepadě vaacutelečneacuteho stavu nebo stavu ohroženiacute staacutetu se aktivizuje institut mimořaacutedneacute služby Občan maacute praacutevo odmiacutetnout mimořaacutednou vojenskou službu z důvodu vyznaacuteniacute nebo svědomiacute podleacutehaacute pak pracovniacute povinnosti Vyacutekonu mimořaacutedneacute vojenskeacute služby takeacute lze zprostit přiacuteslušniacuteky určityacutech povolaacuteniacute tak aby bylo zachovaacuteno fungovaacuteniacute společnosti a staacutetu Na toto zproštěniacute však neniacute praacutevniacute naacuterok a může byacutet v přiacutepadě potřeby zrušeno Občan je povinen se dostavit k odvodniacutemu řiacutezeniacute kde se rozhoduje o jeho schopnosti či neschopnosti vykonaacutevat vojenskou službu Zaacutekladem je povinnaacute zdravotniacute prohliacutedka K odvodniacutemu řiacutezeniacute se nepovolaacutevajiacute někteřiacute staacutetniacute funkcionaacuteři Rozsah odvodniacuteho řiacutezeniacute určuje vlaacuteda svyacutem nařiacutezeniacutem Absolvovaacuteniacutem odvodniacuteho řiacutezeniacute s tiacutem že je schopen vykonaacutevat vojenskou službu se občan staacutevaacute vojaacutekem v povinneacute zaacuteloze a může byacutet povolaacuten do činneacute služby či k vojenskeacutemu cvičeniacute Prezident republiky je na naacutevrh vlaacutedy opraacutevněn nařiacutedit či zrušit mobilizaci ozbrojenyacutech sil Tato mobilizačniacute vyacutezva se vyhlašuje v hromadnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech Obsahem mobilizace je povolaacutevaacuteniacute vojaacuteků v zaacuteloze do činneacute služby Čaacutestečnaacute mobilizace se tyacutekaacute čaacutesti uacutezemiacute ČR nebo čaacutesti vojaacuteků v zaacuteloze zatiacutemco všeobecnaacute mobilizace dopadaacute na všechny vojaacuteky v zaacuteloze 139 140

Ve Spojenyacutech staacutetech najdeme hned několik odlišnostiacute Od roku 1973 neexistujiacute v USA odvody a ozbrojeneacute siacutely jsou tvořeny vyacutehradně dobrovolniacuteky141 Brannaacute povinnost se vztahuje pouze na muže Přes absenci odvodů funguje takzvanyacute Selective Service System Podle něho se teacuteměř všichni muži mezi 18-25 lety musiacute nechat zaregistrovat u Selective Service Registraci podleacutehajiacute i cizinci žijiacuteciacute v USA Kromě toho že nezapsaacuteniacute se je poměrně tvrdě trestaneacute je takeacute podmiacutenkou federaacutelniacutech půjček na studium a dalšiacutech federaacutelniacutech programů V několika americkyacutech staacutetech je takeacute podmiacutenkou ziacuteskaacuteniacute řidičskeacuteho opraacutevněniacute Pro cizince je registrace nutnaacute k ziacuteskaacuteniacute občanstviacute Federaacutelniacute vlaacuteda maacute tak přehled o počtu potenciaacutelniacutech branců Kdyby mělo dojiacutet k odvodům do armaacutedy Kongres by musel schvaacutelit přiacuteslušnyacute zaacutekon klasickyacutem legislativniacutem postupem včetně možnosti prezidenta ho vetovat 142 Kromě toho však ještě existujiacute zaacutelohy jejichž zaacutekladem je Naacuterodniacute garda V době miacuteru může byacutet povolaacutena do služby jen na omezenou dobu zatiacutemco v době vyhlaacutešeneacute vaacutelky či Kongresem vyhlaacutešeneacutem stavu naacuterodniacute pohotovosti mohou byacutet povolaacuteny na dobu trvaacuteniacute konfliktu či v přiacutepadě aktivniacute zaacutelohy i na dobu maximaacutelně 6 měsiacuteců po skončeniacute konfliktu143

Britaacutenie po druheacute světoveacute vaacutelce kdy došlo k masivniacute mobilizaci občanů zavedla tzv Naacuterodniacute službu (National Service) Odvodům podleacutehali muži mezi 18 a 26 lety Doba služby se několikraacutet změnila Pohybovala se mezi rokem a dvěma roky činneacute služby a třemi a půl až pěti a půl lety v zaacuteloze Systeacutem odvodů skončil v roce 1960 a posledniacute muž opustil Naacuterodniacute službu v roce 1963 Od teacute doby maacute Spojeneacute kraacutelovstviacute profesionaacutelniacute armaacutedu 144 145 Nic ovšem nebraacuteniacute Parlamentu aby odvody v budoucnosti znovu zavedl

d Vojenskeacute soudnictviacute

V přiacutepadě vaacutelky může dojiacutet k rozšiacuteřeniacute vojenskeacute justice a vzhledem k velkeacutemu počtu osob ktereacute by byly v přiacutepadě vaacutelky členy ozbrojenyacutech sil považuji za přiacutenosneacute se jiacute zabyacutevat V raacutemci teacuteto

137 Čl 4 uacutestavniacuteho zaacutekona č 110 1998 Sb ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 138 Historie zaacutekladniacute vojenskeacute služby v Českyacutech zemiacutech Ministerstvo obrana a Armaacuteda Českeacute republiky [online] Ministerstvo obrany [cit 10 2 2015] 139Zaacutekon č 2191999 Sb 140 Zaacutekon č 5852004 Sb 141 FLINN George Q Conscription and Democracy France Great Britain and the United States

[online] Westport Connecticut 2001 Greenwood Press s 132-133 142 POWERS Rod All about the Draft About Careers [online] Aboutcom [cit 12 2 2015] 143 ELLSEA GRIMMETT op cit s 41-42 144 FLINN op cit s 67-68 145 What is National Service Imperial War Museum [online] Imperial War Museum [cit 12 2 2015]

88

podkapitoly stručně pojednaacutem o vojenskeacutem soudnictviacute ve sledovanyacutech staacutetech a přiacutepadnyacutech změnaacutech v době vaacutelky

Na tuto problematiku dopadajiacute i normy mezinaacuterodniacuteho humanitaacuterniacuteho praacuteva Jaacutedrem teacuteto uacutepravy jsou Ženevskeacute konvence z roku 1949 a jejich dodatkoveacute protokoly Třetiacute z uacutemluv se tyacutekaacute vaacutelečnyacutech zajatců Uacutemluva poměrně vyčerpaacutevajiacuteciacutem způsobem definuje pojem vaacutelečneacuteho zajatce Jejiacute třetiacute kapitola pojednaacutevaacute o trestniacutech a disciplinaacuterniacutech opatřeniacutech proti vaacutelečnyacutem zajatcům Ti jsou souzeni soudy vojenskyacutemi až na vyacutejimky kdy by podle vnitrostaacutetniacuteho praacuteva zadržujiacuteciacuteho staacutetu byly ten samyacute prohřešek přiacuteslušneacute řešit civilniacute soudy Zajatci jsou takeacute poskytovaacuteny určiteacute zaacuteruky spravedliveacuteho procesu Podle čtvrteacute z uacutemluv mohou i civilisteacute napřiacuteklad vykonaacutevajiacuteciacute sabotaacutež či jinou škodlivou činnost spadat pod vojenskou jurisdikci146 147 Všechny tři sledovaneacute staacutety Ženevskeacute uacutemluvy ratifikovaly byť v přiacutepadě Spojeneacuteho kraacutelovstviacute a Spojenyacutech staacutetů s vyacutehradami a prohlaacutešeniacutemi 148 149 Vojenskeacute soudy v ČR zanikly na zaacutekladě čl 110 Uacutestavy 31 prosince 1993 Uacutestava nepočiacutetaacute se vznikem zvlaacuteštniacutech soudů ani v přiacutepadě vaacutelečneacuteho stavu V minulosti však již došlo k vytvaacuteřeniacute zvlaacuteštniacutech senaacutetů při existujiacuteciacutech soudech Jinou možnostiacute by bylo zřiacutezeniacute pobočky soudu v poli K takovyacutemto opatřeniacutem by však musela byacutet přijata přiacuteslušnaacute zaacutekonnaacute uacuteprava Zaacutekon o staacutetniacutem zastupitelstviacute počiacutetaacute v době branneacute pohotovosti staacutetu s vyššiacutemi a nižšiacutemi polniacutemi staacutetniacutemi zastupitelstviacutemi Podrobnějšiacute uacuteprava ale chybiacute a přesnyacute vyacuteznam těchto orgaacutenů neniacute zcela zřejmyacute 150

Spojeneacute kraacutelovstviacute disponuje propracovanyacutem systeacutemem vojenskeacute justice Zaacutekladniacutem praacutevniacutem předpisem je Armed Forces Act 2006 Zajiacutemaveacute je že tento předpis regulujiacuteciacute systeacutem vojenskeacuteho soudnictviacute se vztahuje i na poměrně širokou skupinu civilistů podleacutehajiacuteciacutech vojenskeacute kaacutezni Jde napřiacuteklad o osoby na palubaacutech armaacutedniacutech lodiacute a letadel civilniacute vlaacutedniacute zaměstnance na vojenskyacutech zaacutekladnaacutech vykonaacutevajiacuteciacute podpůrnou činnost ale i rodiny vojaacuteků přebyacutevajiacuteciacute na vojenskyacutech zaacutekladnaacutech Defence Council o ktereacute ještě bude později řeč maacute takeacute možnost označit za subjekt vojenskeacute discipliacuteny dalšiacute osoby pokud to je třeba napřiacuteklad k uchovaacuteniacute pořaacutedku a discipliacuteny nebo k ochraně dalšiacutech osob Praacutevě toto ustanoveniacute by pravděpodobně bylo velmi využiacutevaacuteno v přiacutepadě vaacutelky V čele vojenskeacuteho soudnictviacute stojiacute Judge Advocate General (daacutele jen JAG) Ten je jmenovaacuten panovniacutekem na naacutevrh Lorda kancleacuteře a je nezaacutevislyacutem členem soudnictviacute Musiacute se jiacutem staacutet vždy civilista i když mohl v minulosti sloužit v ozbrojenyacutech silaacutech V plněniacute jeho uacutekolů mu pomaacutehaacute jeho zaacutestupce a sedm soudců nazyacutevanyacutech Assistent Judge Advocate General Tito všichni jsou soudci na plnyacute uacutevazek V přiacutepadě nutnosti může JAG jmenovat až deset Deputy Judge Advocate kteřiacute jsou soudci na čaacutestečnyacute uacutevazek V přiacutepadě zvlaacuteště zaacutevažnyacutech a nejasnyacutech kauz může byacutet k předsedaacuteniacute přizvaacuten soudce Vysokeacuteho soudniacuteho dvora (High Court of Justice) JAG maacute poměrně širokeacute dohledoveacute a iniciačniacute pravomoci O všech vyacuteše zmiňovanyacutech budu v raacutemci tohoto odstavce daacutele mluvit jen jako o soudciacutech Nyniacute ve stručnosti popiacuteši systeacutem vojenskeacute justice Drobneacute disciplinaacuterniacute a trestniacute prohřešky se řešiacute v souhrnneacutem řiacutezeniacute před veliacuteciacutem důstojniacutekem Jde o kvantitativně největšiacute čaacutest přiacutepadů Obviněnyacute však maacute praacutevo miacutesto tohoto řiacutezeniacute požadovat proces před vaacutelečnyacutem soudem (Court Martial ) V přiacutepadě že zvoliacute řiacutezeniacute před veliacuteciacutem důstojniacutekem maacute takeacute možnost se proti jeho rozhodnutiacute odvolat k Summary Appeal Court Court Martial je takeacute zaacutekladniacute instanciacute pro zaacutevažnějšiacute prohřešky Proces se zde velmi podobaacute řiacutezeniacute před Korunniacutem soudem ( Crown Court) Kromě soudce je přiacutetomna i porota složenaacute z důstojniacuteků Jejiacute velikost se odviacutejiacute od zaacutevažnosti přiacutepadu Tento soud může uložit až doživotniacute trest odnětiacute svobody Summary Appeal Court zasedaacute ve složeniacute jeden soudce a dva důstojniacuteci Dalšiacute odvolaciacute instanciacute je Court Martial Appeal Court (zvlaacuteštniacute naacutezev civilniacuteho Court of Appeal když se zabyacutevaacute vojenskyacutemi věcmi) a v nejvyššiacute instanci

146 Convention (III) relative to the Treatment of Prisoners of War Geneva 12 August 1949 International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] 147 Convention (IV) relative to the Protection of Civilian Persons in Time of War Geneva 12 August 1949 International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] 148 United States of America International Comittee of the Red Cross [online] International

Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] 149 United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] 150 Podrobněji KOUDELKA Zdeněk Vojenskaacute justice v ČR Vojenskeacute rozhledy [online] Univerzita

obrany ročniacutek 2009 č 2 [cit 132 2015]

89

Nejvyššiacute soud ( Supreme Court) Civilisteacute podleacutehajiacuteciacute vojenskeacute kaacutezni sloužiacuteciacute v zaacutemořiacute mohou byacutet souzeniacute Service Civilian Court Zde soudiacute samosoudce Tuteacutež funkci na Britskyacutech ostrovech vykonaacutevajiacute civilniacute soudy Vyacuteznamnějšiacute delikty civilistů soudiacute Court Martial151 152 Tento systeacutem vojenskeacuteho soudnictviacute je velmi rozdiacutelnyacute od toho kteryacute fungoval v druheacute polovině 20 stoletiacute Staryacute model byl do značneacute miacutery podobnyacute tomu americkeacutemu avšak dokonce s ještě zaacutesadnějšiacute roliacute svolaacutevajiacuteciacuteho důstojniacuteka a vojenskyacutech autorit obecně Pod vlivem Uacutemluvy a rozhodovaciacute činnosti s niacute spojeneacute (např rozsudek ESLP ve věci Findlay v The United Kingdom z roku 1997) poteacute došlo ke změnaacutem z nichž vychaacuteziacute i současnyacute stav 153

Vojenskeacute soudnictviacute maacute v USA dlouhou tradici Uacutestava USA daacutevaacute Kongresu praacutevo vytvaacuteřet pravidla pro organizaci a spraacutevu ozbrojenyacutech sil včetně zajišťovaacuteniacute discipliacuteny V roce 1950 došlo k sjednoceniacute do teacute doby dvojkolejneacuteho (Armaacuteda Naacutemořnictvo) vojenskeacuteho soudnictviacute V tomto roce byl Kongresem přijat Uniform Code of Military Justice (daacutele jen UCMJ ) kteryacute nabyl uacutečinnost 1 5 1951 a dodnes je zaacutekladniacutem piliacuteřem vojenskeacute justice v USA Jednotliveacute ozbrojeneacute složky (i letectvo) si však uchovaly sveacute vlastniacute praacutevniacute odděleniacute ( Judge Advocate General Corps znaacutemaacute jako JAG) z ktereacuteho jsou přidělovaacuteni vojenštiacute soudci praacutevniacute zaacutestupci a praacutevniacute poradci V jeho čele stojiacute Judge Advocate General Na rozdiacutel od britskeacute praxe jsou přiacuteslušniacuteky JAGu vojaacuteci z povolaacuteniacute Velmi vyacuteznamnyacute je takeacute Manual for Courts ndash Martial vydanyacute prezidentem jakožto vrchniacutem velitelem kteryacute reguluje předevšiacutem procesniacute otaacutezky Vojenskeacute soudy majiacute jurisdikci jak nad členy ozbrojenyacutech složek v činneacute službě tak takeacute v některyacutech dalšiacutech přiacutepadech nad civilisty Jde napřiacuteklad o osoby doprovaacutezejiacuteciacute ozbrojeneacute siacutely v době vyhlaacutešeneacute vaacutelky či vaacutelečneacute zajatce Podobně jako v britskeacutem modelu majiacute veliacuteciacute důstojniacuteci možnost sami trestat meacuteně zaacutevažnaacute proviněniacute V přiacutepadě vyššiacute zaacutevažnosti důstojniacutek podaacutevaacute obžalobu k jednomu ze třiacute typů vaacutelečnyacutech soudů na zaacutekladě zaacutevažnosti a vyacuteše možneacuteho trestu Vaacutelečneacute soudy nejsou staacuteleacute ale jsou svolaacutevaacuteny ad hoc Svolaacutevajiacuteciacute autoritou ( Convening Authority daacutele jen CA) je zpravidla velitel jednotky či zařiacutezeniacute kde obviněnyacute sloužiacute Ten maacute velkyacute vliv na složeniacute soudu Soudem s nejmenšiacutemi možnyacutemi tresty je summary court-martial Zde soudiacute pověřenyacute důstojniacutek kteryacute nemusiacute miacutet praacutevniacute vzdělaacuteniacute Obviněnyacute obvykle na rozdiacutel od ostatniacutech typů vaacutelečnyacutech soudů nemaacute praacutevo na praacutevniacuteho zaacutestupce S tiacutem však souvisiacute povinnost soudce pomaacutehat obviněneacutemu a poučovat ho o zaacutekladniacutech pravidlech a praacutevech Na teacuteto uacuterovni nesmiacute byacutet souzeni důstojniacuteci Vyacuteraznějšiacute prohřešky soudiacute special court-martial Pro představu maximaacutelniacute doba odnětiacute svobody kterou může uložit je 1 rok Obviněnyacute si může vybrat zda chce byacutet souzen pouze vojenskyacutem soudcem (profesionaacutel s praacutevniacutem vzdělaacuteniacutem) panelem o třech členech (většinou důstojniacuteci z velitelstviacute obviněneacuteho) nebo vojenskyacutem soudcem a panelem o 3 členech Posledniacutem typem je general court-martial V některyacutech přiacutepadech je možneacute aby proces řiacutedil pouze vojenskyacute soudce ale většinou je přiacutetomna takeacute porota o pěti členech Jelikož zde přichaacuteziacute do uacutevahy i trest smrti je proces složitějšiacute Jeho součaacutestiacute je i předběžneacute slyšeniacute jehož ciacutelem je zjistit zda existuje dostatek důkazů pro to aby byl obviněnyacute pohnaacuten před vaacutelečnyacute soud Vyšetřujiacuteciacute důstojniacutek může již v teacuteto faacutezi navrhnout zamiacutetnutiacute žaloby Rozhodujiacuteciacute slovo maacute však CA kteraacute po poradě se svyacutem praacutevniacutem poradcem zamiacutetne obžalobu nebo svolaacute vaacutelečnyacute soud Ve Spojenyacutech staacutetech existuje unikaacutetniacute systeacutem přezkumu soudniacutech rozhodnutiacute ve vojenskeacute justici Odsuzujiacuteciacute rozsudky jsou zkoumaacuteny přiacuteslušnyacutem poradcem z JAGu kteryacute poteacute podaacutevaacute doporučeniacute CA Ta maacute velmi širokeacute pravomoci Může suspendovat celyacute rozsudek nebo jeho čaacutest přiacutepadně sniacutežit trest Poteacute co CA takto rozhodne či rozsudek potvrdiacute přichaacuteziacute v uacutevahu odvolaacuteniacute Odvolaciacute soudy však nemajiacute jurisdikci v kauzaacutech souzenyacutech summary court-martial a v přiacutepadě miacuternyacutech rozsudků (např odnětiacute svobody do jednoho roku) Zde ještě rozsudek může přezkoumat (jak v otaacutezkaacutech praacuteva tak faktickyacutech) přiacuteslušniacutek JAGu V přiacutepadě že CA odmiacutetne proveacutest naacutepravnou akci je přiacutepad k přezkumu a naacutepravě svěřen Judge Advocate General Odvolaciacute řiacutezeniacute je automatickeacute ve všech v raacutemci jurisdikce odvolaciacutech soudů pokud se odvolatel nevzdaacute praacuteva na odvolaacuteniacute To nelze učinit v přiacutepadě trestu smrti Odvolaciacutemi soudy jsou Navy-Marine Corps Court of Criminal Appeals Army Court of Criminal Appeals a Air Force Court of Criminal Appeals Na tomto stupni soudiacute senaacutety vojenskyacutech soudců Dalšiacute možnou odvolaciacute instanciacute je Court of Appeals for the Armed Forces kteryacute je složen z pěti civilniacutech soudců jmenovanyacutech prezidentem se souhlasem

151 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Armed Forces Act 2006 (2006 c 52) 152 Military Court and Tribunals Judiciary [online] Judiciary [cit 132 2015] 153 Rozsudek Evropskeacuteho soudu pro lidskaacute praacuteva ze dne 25 2 1997 appl no 2210793 ( Findlay v The United Kingdom)

90

Senaacutetu Přiacutepadneacute posledniacute slovo pak maacute Nejvyššiacute soud ( Supreme Court of the United States) 154 155

V čase vaacutelky bylo vždy zvykem ustavovat zvlaacuteštniacute vojenskeacute tribunaacutely či komise k souzeniacute zločinů jako je špionaacutež podporovaacuteniacute nepřiacutetele ale takeacute porušeniacute praacuteva vedeniacute vaacutelečneacuteho konfliktu (humanitaacuterniacuteho praacuteva) Druhaacute jmenovanaacute funkce postupně převlaacutedla Kromě toho takeacute komise či tribunaacutely v minulosti během vaacutelky nahrazovaly soudy civilniacute 156 Aktuaacutelniacutem přiacutepadem jsou vojenskeacute komise ktereacute začaly fungovat v roce 2004 v souvislosti s vaacutelkou proti terorismu a zadržovaciacutem taacuteborem na zaacutekladně v Guantanaacutemo Bay Tato problematika je velmi složitaacute a pravděpodobně by vystačila na samostatnou praacuteci Nebudu se zde proto zabyacutevat statusem zadržovanyacutech ani vyacuteslechovyacutemi metodami a uacutedajnyacutem porušovaacuteniacutem lidskyacutech praacutev Pouze lehce nastiacuteniacutem aktuaacutelniacute fungovaacuteniacute těchto komisiacute a možnosti přezkumu jelikož v přiacutepadě vaacutelečneacuteho stavu by pravděpodobně vaacutelečneacute tribunaacutely byly organizovaacuteny na podobneacutem zaacutekladě Z hlediska praacutevniacute uacutepravy se komise řiacutediacute Military Commissions Act of 2009 kteryacute změnil a nahradil dřiacutevějšiacute předpis z roku 2006 Komise se sklaacutedaacute z vojenskeacuteho soudce a panelu pěti důstojniacuteků ovšem v přiacutepadě navrženeacuteho počtu smrti zaacutekon počiacutetaacute s 12 důstojniacuteky V přiacutepadě že by nebyli k dispozici minimaacutelniacute počet členů panelu v tomto přiacutepadě je devět I zde se setkaacuteme s CA avšak tuto funkci zastaacutevaacute pouze 1 osoba jmenovanaacute ministrem obrany Ta podobně jako u vojenskyacutech soudů provaacutediacute přezkum rozhodnutiacute Odvolaciacute instanciacute je Court of Military Commission Review složenyacute z vojenskyacutech soudců či civilniacutech soudců se srovnatelnou kvalifikaciacute Dalšiacute odvolaacuteniacute je možneacute k federaacutelniacutem soudům Jsou jimi U S Court of Appeals for the District of Columbia Circuit a přiacutepadně i Nejvyššiacute soud Jak můžeme vidět jde o systeacutem velmi podobnyacute vojenskyacutem soudům157

5 ŘIacuteZENIacute OZBROJENYacuteCH SIL

V raacutemci teacuteto kapitoly se pokusiacutem velmi zjednodušeně popsat zaacutekladniacute aspekty veleniacute ozbrojenyacutech sil ve sledovanyacutech staacutetech Zaměřiacutem se při tom i na přiacutepadneacute změny ve veleniacute v době vaacutelky

Ozbrojeneacute siacutely ČR a jejich tři zaacutekladniacute složky již byly popsaacuteny dřiacuteve Ohledně veleniacute a řiacutezeniacute ozbrojenyacutech sil je pro naacutes určujiacuteciacute zaacutekonnaacute uacuteprava UacuteZB pouze jak již bylo řečeno požaduje civilniacute kontrolu ozbrojenyacutech sil a zřizuje Bezpečnostniacute radu staacutetu o ktereacute pojednaacutem později V Uacutestavě nalezneme mezi pravomocemi prezidenta že jmenuje a povyšuje generaacutely a je vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil Praacutevě obsah ustanoveniacute že prezident je vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil neniacute ihned zřejmyacute a je nutno proto vychaacutezet ze zaacutekonneacute uacutepravy Na jejiacutem zaacutekladě je však vliv prezidenta velmi omezenyacute a ono vrchniacute veleniacute pouze formaacutelniacutem Podle zaacutekona č 2191999 o ozbrojenyacutech silaacutech Českeacute republiky mu přiacuteslušiacute schvalovaacuteniacute vojenskyacutech řaacutedů a jmenuje a odvolaacutevaacute naacutečelniacuteka Vojenskeacute kancelaacuteře Daacutele mu takeacute naacuteležiacute propůjčovaacuteniacute historickyacutech nebo čestnyacutech naacutezvů a bojovyacutech praporů Je třeba zmiacutenit že rozhodnutiacute prezidenta pokud jednaacute jako vrchniacute velitel ozbrojenyacutech sil podleacutehajiacute kontrasignaci Mnohem zaacutesadnějšiacute vliv na ozbrojeneacute siacutely maacute vlaacuteda a ministr obrany Vlaacuteda v těchto přiacutepadech jednaacute na naacutevrh ministra obrany Jde o schvalovaacuteniacute operačniacutech plaacutenů struktury armaacutedy a koncepce vyacutestavby armaacutedy Vlaacuteda takeacute stanovuje počet přiacuteslušniacuteků ozbrojenyacutech sil v přiacutepadě Hradniacute straacuteže a Vojenskeacute kancelaacuteře je nutnaacute dohoda s naacutečelniacutekem Vojenskeacute kancelaacuteře Saacutem ministr obrany disponuje rozsaacutehlyacutemi pravomocemi Důležiteacute je že je opraacutevněn k plněniacute uacutekolů armaacutedy vydaacutevat rozkazy ktereacute jsou zaacutevazneacute pro všechny vojaacuteky v činneacute službě Kromě tohoto civilniacuteho armaacutedniacuteho veleniacute existuje i veleniacute vojenskeacute ktereacute je představovaacuteno Generaacutelniacutem štaacutebem Armaacutedy Českeacute republiky kteryacute je součaacutestiacute ministerstva obrany V jeho čele stojiacute Naacutečelniacutek Generaacutelniacute štaacutebu Českeacute republiky Ten je jmenovaacuten prezidentem republiky na naacutevrh vlaacutedy a je podřiacutezen ministru obrany Je takeacute nutneacute aby byla nominace projednaacutena v přiacuteslušneacutem vyacuteboru Poslaneckeacute sněmovny Odvolaacuten může byacutet prezidentem na naacutevrh vlaacutedy Silnějšiacute pravomoci maacute prezident vůči Vojenskeacute kancelaacuteři a Hradniacute straacuteži prostřednictviacutem naacutečelniacuteka Vojenskeacute kancelaacuteře

154 MAYERS Lewis The American Legal System Revised Edition New York Evanston and London Harper and Row 1964 s 508-532 155 POLLACK Estela I Velez CRS Report for Congres- Military Courts-Martial An Overview Federation of American Scientists [online] Federation of American Scientists [cit 23 2 2015] 156 MAYERS op cit s 533-541 157 ELSEA Jeniffer K CRS Report - The Military Commissions Act of 2009 (MCA 2009) Overview and Legal Issues Federation of American Scientists [online] Federation of American Scientists [cit

23 2 2015]

91

kteryacute je mu přiacutemo podřiacutezen 158 159Již zmiacuteněnaacute Bezpečnostniacute rada staacutetu je podle nynějšiacute uacutepravy pouze poradniacutem a iniciativniacutem orgaacutenem vlaacutedy bez rozhodovaciacute pravomoci Členem je předseda vlaacutedy a dalšiacute členoveacute vlaacutedy podle jejiacuteho rozhodnutiacute Prezident maacute takteacutež praacutevo se zuacutečastnit jejiacuteho zasedaacuteniacute160 Neexistuje žaacutednaacute speciaacutelniacute uacuteprava pro vaacutelečneacute obdobiacute je třeba proto vychaacutezet z předpisů pro dobu miacuteru Prezident ačkoli je vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil nedisponuje veliacuteciacutemi pravomocemi ani pro přiacutemeacute veleniacute nemaacute dostatečnyacute aparaacutet Veleniacute by tedy mohlo připadnout ministru obrany kteryacute přiacuteslušnou nařizovaciacute pravomoc maacute Možneacute by takteacutež bylo předaacuteniacute veleniacute naacutečelniacutekovi Generaacutelniacuteho štaacutebu Armaacutedy ČR či jineacutemu vysokeacutemu důstojniacutekovi161 Pravděpodobně by to bylo provedeno formou kontrasignovaneacuteho rozhodnutiacute prezidenta

Ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute je vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil panovniacutek v současneacute době kraacutelovna Alžběta II Sveacute pravomoci však vykonaacutevaacute pouze na zaacutekladě doporučeniacute ministra obrany ( Secretary of State for Defence) či ministerskeacuteho předsedy Některaacute prerogativa vykonaacutevajiacute tito členoveacute vlaacutedy za panovniacuteka přiacutemo Přiacuteslušniacuteci armaacutedy letectva a naacutemořniacute pěchoty sklaacutedajiacute přiacutesahu věrnosti monarchovi Tuto přiacutesahu nemusiacute sklaacutedat přiacuteslušniacuteci naacutemořnictva protože sama jeho existence je odvozena od kraacutelovskeacuteho prerogativa Kraacutelovna se takeacute pravidelně schaacuteziacute s vysokyacutemi představiteli armaacutedy Je to takteacutež kraacutelovna kteraacute uděluje vojenskaacute vyznamenaacuteniacute Členoveacute kraacutelovskeacute rodiny jsou takeacute nositeli mnoha čestnyacutech hodnostiacute a funkciacute v ozbrojenyacutech silaacutech162 Za fungovaacuteniacute ozbrojenyacutech sil a naacuterodniacute obranu je zodpovědneacute ministerstvo obrany (Ministry of Defence) V jeho čele stojiacute již zmiňovanyacute ministr obrany V raacutemci ministerstva obrany existuje mnoho různyacutech organizačniacutech jednotek Pro naacutes nejdůležitějšiacute je Defence Council (daacutele jen DC) Praacutevě teacute jsou svěřeny rozsaacutehleacute pravomoci ohledně veleniacute ozbrojenyacutem silaacutem Jde o poměrně početneacute těleso Jejiacutemi členy jsou kromě ministra obrany i jeho parlamentniacute naacuteměstci mladšiacute ministři staacutelyacute naacuteměstek finančniacute ředitel Chief of Defence Materiel a Chief Scientific Adviser Kromě toho jsou v DC zastoupeni i představiteleacute ozbrojenyacutech sil Kromě naacutečelniacuteka obranneacuteho štaacutebu (Chief of Defence Staff) a jeho zaacutestupce jsou jimi naacutečelniacuteci štaacutebů třiacute hlavniacutech složek ozbrojenyacutech sil (naacutemořnictva armaacutedy a letectva) Užšiacutem orgaacutenem je Defence Board kteraacute předevšiacutem určuje ciacutele a priority ministerstva a budouciacute koncepce ozbrojenyacutech sil Pod DC takeacute spadajiacute tři vyacutebory pro jednotliveacute ozbrojeneacute složky (Navy Board Air Force Board a Army Board) Každaacute z nich maacute takeacute svůj štaacuteb V přiacutepadě vaacutelky by se tedy na veleniacute ozbrojenyacutech složek podiacutelel předevšiacutem ministerskyacute předseda ministr obrany a DC jako celek Poteacute by se přes jednotliveacute štaacuteby rozkazy předaacutevaly na nižšiacute stupně až do pole 163 164

Spojeneacute staacutety během dvacaacuteteacuteho stoletiacute prošly v oblasti veleniacute komplexniacutem vyacutevojem Ten se tyacutekal hlavně vojenskeacute čaacutesti veleniacute kde se střetaacutevaly a dodnes střetaacutevajiacute dva proudy Na jedneacute straně je silnyacute tlak na centralizaci a sjednoceniacute veleniacute proti ktereacutemu stojiacute snaha jednotlivyacutech ozbrojenyacutech složek uchovat si svoje autonomniacute postaveniacute Současnaacute situace kteraacute teacuteměř zcela jistě neniacute konečnaacute vychaacuteziacute z Goldwater-Nichols Act z roku 1986 Ten navazuje na řadu neuacutespěšnyacutech pokusů a iniciativ z druheacute poloviny 20 stoletiacute a byl dalšiacutem krokem směrem k jednotnějšiacutemu veleniacute V naacutesledujiacuteciacutech řaacutedciacutech popiacuteši zaacutekladniacute strukturu veleniacute nejvyššiacute uacuterovně tak jak funguje v současnosti Jak již bylo zmiacuteněno dřiacuteve vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil (Commander in Chief ) je podle Uacutestavy USA prezident Členem jeho kabinetu odpovědnyacutem za otaacutezky armaacutedy a obrany je ministr obrany ktereacuteho přiacutepadně zastupuje jeho naacuteměstek V raacutemci ministerstva obrany existujiacute podřiacutezenaacute ministerstva pro armaacutedu letectvo i naacutemořnictvo165 Velmi silnou roli ale hraje i Rada pro naacuterodniacute bezpečnost (National Security Council) kteraacute je poradniacutem a koordinačniacutem foacuterem prezidenta ve věcech naacuterodniacute bezpečnosti obrany a zahraničniacutech věciacute Předsedaacute jiacute prezident a jejich zasedaacuteniacute se uacutečastniacute viceprezident ministři obrany zahraničiacute a

158 Zaacutekon č 2191999 Sb 159 BAHYacuteĽOVAacute a kol op cit s 761-762 160 Uacutestavniacute zaacutekon č 110 1998 Sb 161 KŘIacuteŽ Zdeněk Civilniacute řiacutezeniacute a demokratickaacute kontrola armaacutedy v Českeacute republice Brno 2004 Masarykova univerzita v Brně Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav s 74-75 162 The Queen and the Armed Forces The official website of British Monarchy [online] The Royal

Household [cit 132 2015] 163 Defence Board GOVuk [online] Government Digital Service [cit 132 2015] 164 Defence Council GOVuk [online] Government Digital Service [cit 132 2015] 165 Organization of Department of Defence U S Department of Defence [online] Department of

Defence [cit 242 2015]

92

asistent prezidenta pro otaacutezky naacuterodniacute bezpečnosti Ten jelikož je prezidentovyacutem osobniacutem poradcem a jeho jmenovaacuteniacute neniacute na rozdiacutel od ministrů vaacutezaacuteno na souhlas Senaacutetu maacute velkyacute vliv na rozhodovaacuteniacute prezidenta Přiacutetomni jsou takeacute dalšiacute prezidentovi poradci nebo i jiniacute ministři a funkcionaacuteři dle potřeby Specializovanyacutemi poradci jsou předseda Sboru naacutečelniacuteků štaacutebů (Chairman of Joint Chiefs of Staff ) a ředitel tajnyacutech služeb ( Director of National Inteligence)166 Sbor naacutečelniacuteků štaacutebů (Joint Chiefs Staff) byl již zmiacuteněn dřiacuteve Kromě předsedy a jeho zaacutestupce v něm zasedaacute Chief of Staff of the Army Chief of Naval Operations the Chief of Staff of the Air Force the Commandant of the Marine Corps a Chief of the National Guard Bureau Tiacutem jsou zastoupeny tři hlavniacute ozbrojeneacute složky naacutemořniacute pěchota i Naacuterodniacute garda167 Postaveniacute předsedy je však silnějšiacute než bylo kdysi a jednotliveacute složky již nemajiacute takoveacute slovo S tiacutem souvisiacute jistaacute politizace tohoto postu Sbor naacutečelniacuteků však nemaacute žaacutedneacute vyacutekonneacute pravomoci a nemůže vydaacutevat rozkazy S tiacutemto oslabeniacutem vlivu jednotlivyacutech složek vzrostla důležitost sjednocenyacutech bojovyacutech velitelstviacute ( Unified Combatant Commands ndash bdquoUCCldquo) na geografickeacute uacuterovni168 Jejich veliteleacute majiacute nyniacute operačniacute veleniacute a pravomoc nad všemi ozbrojenyacutemi složkami ve sveacutem obvodu Řetězec veleniacute nyniacute probiacutehaacute od prezidenta přes ministra obrany přiacutemo k jednotlivyacutech velitelům UCC 169

6 SHRNUTIacute

V raacutemci teacuteto zaacutevěrečneacute kapitoly se pokusiacutem shrnout problematiku kapitol předchaacutezejiacuteciacutech Jak jsme mohli vidět v prvniacute kapitole mezinaacuterodně-praacutevniacute regulace vaacutelčeniacute včetně vyhlašovaacuteniacute vaacutelky prošla dlouhyacutem vyacutevojem Všechny tři sledovaneacute staacutety určitou měrou na tomto vyacutevoji participovaly Je však nutno podotknout že jak Spojeneacute kraacutelovstviacute tak Spojeneacute staacutety sice byly a jsou velmi aktivniacute při vytvaacuteřeniacute mezinaacuterodniacutech pravidel avšak jsou na druhou stranu poněkud zdrženliveacute k zaacutevazkům v určityacutech oblastech (napřiacuteklad lidskaacute praacuteva mezinaacuterodniacute trestniacute jurisdikce) Spojeneacute kraacutelovstviacute i Českaacute republika jsou takeacute členy Evropskeacute unie přičemž ani u jedneacute z těchto zemiacute neniacute přiacutestup k Unii bezprobleacutemovyacute Všechny tři sledovaneacute staacutety jsou členy NATO kteraacute tvořiacute zaacuteklad jejich obranneacute politiky

V oblasti vyhlašovaacuteniacute vaacutelky či vaacutelečneacuteho stavu se projevujiacute rozdiacutelneacute formy vlaacutedy v jednotlivyacutech staacutetech V Českeacute republice je rozhodujiacuteciacutem činitelem parlament vlaacuteda maacute pouze iniciačniacute pravomoc a prezident v tomto procesu vůbec nefiguruje Situace ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute vychaacuteziacute z kraacutelovskyacutech vyacutesad a zvyklostiacute Současnaacute praxe však ukazuje že i zde maacute Parlament velkou autoritu a vlaacuteda (jednajiacuteciacute jmeacutenem panovniacuteka) nevyhlaacutesiacute vaacutelku či nevyšle ozbrojeneacute siacutely do zahraničiacute bez jeho souhlasu Toto neformaacutelniacute uspořaacutedaacuteniacute přes různeacute nevyacutehody přinaacutešiacute i nesporneacute vyacutehody jako napřiacuteklad vysokou flexibilitu a schopnost okamžitě jednat v přiacutepadě nutnosti Proti enormniacutem excesům exekutivy takeacute může posloužit fakt že vrchniacutem velitelem ozbrojenyacutech sil je panovniacutek a ozbrojeneacute siacutely jsou povinovaacuteny věrnostiacute jemu nikoli ministerskeacutemu předsedovi Ve Spojenyacutech staacutetech neniacute jak jsme mohli vidět situace takteacutež zdaleka dořešena Faktem ovšem zůstaacutevaacute že pro efektivniacute vedeniacute vaacutelky je nutnaacute shoda prezidenta s Kongresem a oba akteacuteři si toho jsou vědomi Politickyacute systeacutem USA je důsledně vybudovaacuten na systeacutemu brzd a protivaacuteh takže v tak důležiteacute věci jako je vaacutelka je nutnaacute interakce a kooperace jednotlivyacutech mociacute Když porovnaacuteme tyto tři systeacutemy dojdeme k zaacutevěru že nejsilnějšiacute postaveniacute maacute parlament v Českeacute republice a poměrně překvapivě relativně nejslabšiacute ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute Neciacutetiacutem se dostatečně povolanyacute k tomu abych hodnotil ktereacute z řešeniacute je nejvhodnějšiacute Je třeba řiacuteci že v Českeacute republice je nejjasnějšiacute a přinaacutešiacute nejmeacuteně debat což ovšem může byacutet spojeno i s malyacutem zaacutejmem o tyto otaacutezky V přiacutepadě dodržovaacuteniacute praxe posledniacutech let ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute jsou všechny tři způsoby dostatečně legitimniacute Ten americkyacute a předevšiacutem britskyacute však daacutevaacute mnohem viacutece flexibility což je v dnešniacutem rychle se měniacuteciacutem světě velmi důležiteacute Dle meacuteho naacutezoru by si v tomto směru měla Českaacute republika vziacutet přiacuteklad a proveacutest uacutestavniacute změny ktereacute by mimo jineacute umožnily efektivniacute uacutečast na novyacutech silaacutech velmi rychleacute reakce NATO

166 National Secourity Council The White House [online] The White House [cit 242 2015] 167 About Joint Chiefs of Staff Joint Chiefs of Staff [online] Joint Chiefs of Staff [cit 242 2015] 168 Jejich přehled viz Unified Command Plan U S Department of Defence [online] Department of Defence [cit 242 2015] 169 Top Civilian and Military Leaders U S Department of Defence [online] Department of Defence

[cit 242 2015]

93

Když budeme mluvit o omezeniacute zaacutekladniacutech lidskyacutech praacutev a mimořaacutednyacutech nařizovaciacutech pravomociacutech v přiacutepadě vyhlaacutešeneacute vaacutelky či vaacutelečneacuteho stavu je českaacute praacutevniacute uacuteprava poměrně podrobnaacute i přehlednaacute Zaacutekonodaacuterce i exekutiva maacute daneacute mantinely kam v přiacutepadě mimořaacutednyacutech stavů včetně vaacutelečneacuteho stavu může a nemůže zajiacutet a jejich činnost je kontrolovaacutena soudy předevšiacutem Uacutestavniacutem soudem Spojeneacute kraacutelovstviacute se tomuto kontinentaacutelniacutemu modelu značně přibliacutežilo po vydaacuteniacute HRA Ve Spojenyacutech staacutetech si zaacutesadniacute postaveniacute udržuje judikatura předevšiacutem Nejvyššiacuteho soudu Nařizovaciacute pravomoc je ve všech staacutetech stanovena obdobně s tiacutem že ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute je exekutiva pod většiacutem dohledem

Dalšiacutem probiacuteranyacutem institutem bylo prodlouženiacute funkčniacuteho obdobiacute Zde obecnou praacutevniacute uacutepravu pro vaacutelečnyacute stav nachaacuteziacuteme pouze v Českeacute republice a velmi omezeně (2 měsiacutece) a bez přiacutemeacute vaacutezanosti na vaacutelku takeacute ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute Ovšem v době vaacutelky i prodlouženiacute o 6 měsiacuteců předpoklaacutedaneacute UacuteZB může byacutet nedostatečneacute Zde maacute velkou vyacutehodu Spojeneacute kraacutelovstviacute se svou byť již omezenou doktriacutenou parlamentniacute svrchovanosti kteraacute by pro přiacutepad vaacutelky umožňovala prodlouženiacute volebniacuteho obdobiacute na dostatečnou dobu

Co se tyacuteče složeniacute ozbrojenyacutech složek vsaacuteziacute všechny tři sledovaneacute staacutety na vojaacuteky z povolaacuteniacute Všechny však takeacute majiacute zaacutelohy Českaacute republika ale jedinaacute počiacutetaacute pro dobu ohroženiacute staacutetu či vaacutelečneacuteho stavu s odvody a aktivaciacute občanskeacute složky armaacutedy Toto řešeniacute se jeviacute nutnyacutem vzhledem k maleacute velikosti profesionaacutelniacute armaacutedy I zde však je probleacutemem flexibilita Mimořaacutednaacute vojenskaacute služba může byacutet vyžadovaacutena až po vyhlaacutešeniacute přiacuteslušneacuteho mimořaacutedneacuteho stavu Poteacute by trvalo poměrně dlouho než by byli odvedeniacute branci schopniacute bojoveacuteho nasazeniacute V posledniacutech letech se objevuje snaha toto změnit a umožnit vlaacutedě zahaacutejeniacute odvodniacuteho řiacutezeniacute dřiacuteve 170

Ohledně vojenskeacuteho soudnictviacute již na tom tak dobře s praacutevniacute uacutepravou neniacute Kromě jednoho ustanoveniacute s pochybnyacutem vyacuteznamem nenachaacuteziacuteme u naacutes regulaci tohoto probleacutemu Vzhledem k velikosti armaacutedy to v miacuterovyacutech dobaacutech nepředstavuje probleacutem ale v přiacutepadě vaacutelečneacuteho stavu a mobilizace ozbrojenyacutech sil by to komplikace působit mohlo Jde o oblast kteraacute zatiacutem marně čekaacute na pozornost českyacutech zaacutekonodaacuterců Naproti tomu jak Spojeneacute kraacutelovstviacute tak Spojeneacute staacutety majiacute velmi propracovanyacute systeacutem vojenskeacute justice Z rozdiacutelů bych zde zvyacuteraznil velkyacute vyacuteznam svolaacutevajiacuteciacute autority (CA) a celkově silnějšiacute vliv vojenskyacutech prvků v americkeacutem modelu V posledniacutech letech se sice v USA objevujiacute snahy systeacutem reformovat ale zatiacutem došlo pouze k diacutelčiacutem změnaacutem Posledniacute z předchaacutezeniacutech kapitol pojednaacutevala o řiacutezeniacute ozbrojenyacutech sil Všechny tři sledovaneacute staacutety vychaacuteziacute z konceptu civilniacute kontroly ozbrojenyacutech sil Daacutele pak ale nachaacuteziacuteme mnoho odlišnostiacute Vrchniacute veleniacute je ve všech zemiacutech svěřeno hlavě staacutetu Praktickeacute dopady těchto ustanoveniacute jsou však diametraacutelně odlišneacute V Spojenyacutech staacutetech je spojeno se silnyacutemi pravomocemi takže prezident ozbrojenyacutem silaacutem skutečně veliacute V Českeacute republice i Spojeneacutem kraacutelovstviacute jde o funkci spiacuteše formaacutelniacute a ceremoniaacutelniacute V přiacutepadě britskeacuteho monarchy je toto pojetiacute zcela dominantniacute Českyacute prezident určityacutemi opraacutevněniacutemi ktereacute vykovaacutevaacute samostatně či na naacutevrh vlaacutedy přece jen disponuje Dalšiacute rozdiacutel silně souvisiacute s velikostiacute ozbrojenyacutech sil kde Českaacute republika na rozdiacutel od zbylyacutech dvou zkoumanyacutech staacutetů nedisponuje relativně samostatnyacutem letectvem armaacutedou a pochopitelně ani naacutemořnictvem Z tohoto důvodu je veleniacute ze všech třiacute zkoumanyacutech zemiacute nejcentralizovanějšiacute Jak již bylo řečeno centralizace veleniacute v USA takeacute velmi pokročila Zaacutesadniacute pro operačniacute veleniacute jsou nyniacute veliteleacute jednotlivyacutech UCC kteřiacute v posledniacutech letech i reprezentujiacute americkou zahraničniacute politiku171 Ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute se centralizace veleniacute zatiacutem uplatnila nejmeacuteně

Nyniacute by bylo vhodneacute odpovědět na otaacutezky položeneacute v uacutevodu Prvniacute z nich se tyacutekala vlivu formy vlaacutedy na uacutepravu zkoumaneacute problematiky Jak jste mohli vidět forma vlaacutedy maacute přiacutemeacute důsledky jak v rovině vyhlašovaacuteniacute vaacutelky či vaacutelečneacuteho stavu tak u veleniacute ozbrojenyacutem silaacutem V USA maacute obecně velmi silneacute postaveniacute prezident ve Spojeneacutem kraacutelovstviacute vyacuteznam exekutivy plyne jak z monarchistickyacutech tradic tak z tamniacutemu systeacutemu politickyacutech stran Ten totiž inklinuje k silnyacutem vlaacutedaacutem ktereacute diacuteky stranickeacute discipliacuteně přiacutemo ovlivňujiacute děniacute v Parlamentu V Českeacute republice je pak exekutiva podrobena největšiacute parlamentniacute kontrole Dalšiacute pozorovaneacute odlišnosti je nutneacute přičiacutest hlavně rozdiacutelneacute velikosti staacutetů a velikosti jejich armaacuted Tiacutem se mohu přesunout k druheacute otaacutezce zabyacutevajiacuteciacute se hodnoceniacutem českeacute praacutevniacute uacutepravy Je zřejmeacute že v některyacutech oblastech zde maacutem na

170 Novela branneacuteho zaacutekona Ministerstvo obrana a Armaacuteda Českeacute republiky [online] Ministerstvo obrany [cit 24 2 2015] 171 Podrobně viz REVERON Derek S Americas Viceroys The Military and U S Foreign Policy

[online] New York Palgrave Macmillan 2004 234 s

94

mysli předevšiacutem ochranu lidskyacutech praacutev je českeacute praacutevo na vysokeacute uacuterovni Uacutepravu vyhlašovaacuteniacute vaacutelečneacuteho stavu i branneacute povinnosti považuji za poměrně kvalitniacute ovšem s již zmiňovanou malou flexibilitou Největšiacute mezeru však spatřuji v regulaci vojenskeacute justice s pouhyacutem jedniacutem zmatečnyacutem ustanoveniacutem v zaacutekoně o staacutetniacutem zastupitelstviacute Celkově lze řiacuteci že přes počaacutetečniacute absenci moderniacutech praacutevniacutech pravidel do vydaacuteniacute UacuteZB a na něj navazujiacuteciacutech předpisů v roce 1998 vznikl v ČR veskrze moderniacute provozuschopnyacute systeacutem Z vyacuteše zmiacuteněneacuteho je však vidět že staacutele existuje širokeacute pole pro zlepšeniacute

Na zaacutevěr je třeba řiacuteci že srovnaacuteniacute se zahraničiacutem je rozhodně přiacutenosneacute a může ukaacutezat problematickaacute miacutesta v praacutevniacute uacutepravě Při přejiacutemaacuteniacute zahraničniacutech řešeniacute je však třeba postupovat velmi opatrně Je nutneacute braacutet ohled na celkovyacute politickyacute systeacutem a jeho nastaveniacute Opatřeniacute kteraacute fungujiacute v USA a Spojeneacutem kraacutelovstviacute nebudou bez dalšiacuteho působit shodně i v Českeacute republice Tyto poznatky by měl miacutet zaacutekonodaacuterce vždy na zřeteli

Použitaacute literatura a zdroje Primaacuterniacute prameny Chapter I Purposes and Principles Charter of the United Nations [online] United Nations [cit 32 2015] Dostupneacute z httpwwwunorgendocumentscharterchapter1shtml The North Atlantic Treaty North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty Organization [cit 32 2015] Dostupneacute z httpwwwnatointcpsennatohqofficial_texts_17120htmselectedLocale=en Wales Summit Declaration North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty

Organization [cit 32 2015] Dostupneacute z httpwwwnatointcpsennatohqofficial_texts_112964htm Čl 42 odst 7 Konsolidovaneacuteho zněniacute Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie 2012C 3260 In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [ cit 4 2 2015] Rome Statute of International Criminal Court International Criminal Court [online] International Criminal Court [cit 42 2015] Dostupneacute z httpwwwicc-cpiintNRrdonlyresADD16852-AEE9-4757-ABE7-9CDC7CF02886283503RomeStatutEng1pdf Chapter XVIII 10 Rome Statute of the International Criminal Court United Nations Treaty Collection [online] United Nations [cit 42 2015] Dostupneacute z httpstreatiesunorgPagesViewDetailsaspxsrc=TREATYampmtdsg_no=XVIII-10ampchapter=18amplang=en Chapter IV 4 International Covenant on Civil and Political Rights United Nations Treaty Collection [online] United Nations [cit 42 2015] Dostupneacute z httpstreatiesunorgpagesviewdetailsaspxchapter=4ampsrc=treatyampmtdsg_no=iv-4amplang=en Convention (III) relative to the Treatment of Prisoners of War Geneva 12 August 1949 International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132

2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfINTRO375OpenDocument Convention (IV) relative to the Protection of Civilian Persons in Time of War Geneva 12 August 1949 International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfINTRO380OpenDocument Uacutestavniacute zaacutekon ČNR 11993 Sb Uacutestava ČR ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 4 2 2015] Usneseniacute předsednictva ČNR č 21993 Sb o vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod jako součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [vid 10 2 2015] Uacutestavniacute zaacutekon č 110 1998 Sb o bezpečnosti Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 4 2 2015] Zaacutekon č 901995 Sb o jednaciacutem řaacutedu Poslaneckeacute sněmovny ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 4 2 2015] Zaacutekon č 1071999 Sb o jednaciacutem řaacutedu Senaacutetu ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 4 2 2015] Zaacutekon č 2191999 Sb o ozbrojenyacutech silaacutech Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 10 2 2015] Zaacutekon č 2221999 Sb o zajišťovaacuteniacute obrany Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 10 2 2015]

95

Zaacutekon č 5852004 Sb o branneacute povinnosti a jejiacutem zajišťovaacuteniacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting [cit 10 2 2015] Vyhlaacuteška ministra zahraničniacutech věciacute č 1201976 Sb o Mezinaacuterodniacutem paktu o občanskyacutech a politickyacutech praacutevech a Mezinaacuterodniacutem paktu o hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech a kulturniacutech praacutevech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In CODEXIS ACADEMIA [praacutevniacute informačniacute systeacutem] ATLAS consulting

[cit 10 2 2015] SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Human Rights Act 1998 (1998 c 42) ve zněniacute k 8 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 82 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga199842schedule1 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Civil Contingencies Act 2006 (2004 c 36) ve zněniacute k 17 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 17 2 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga200436contents SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Armed Forces Act 2006 (2006 c 52) ve zněniacute k 16 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 162 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga200652openingSchedulesOnlyMod SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Constitutional Reform and Governance Act 2010 (2010 c 25) ve zněniacute k 8 2 2012 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 82 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga201025section20 SPOJENEacute KRAacuteLOVSTVIacute VELKEacute BRITAacuteNIE A SEVERNIacuteHO IRSKA Fixed-term Parliaments Act 2011 (2011 c 14) ve zněniacute k 24 2 2015 In legislationgovuk [praacutevniacute informačniacute systeacutem] The National Archives [cit 27 2 2015] Dostupneacute z httpwwwlegislationgovukukpga201114contentsenacted SPOJENEacute STAacuteTY AMERICKEacute War Powers Resolution 1973 [online] The Avalon Project Yale Law School Lillian Goldman Law Library [cit 82 2015] Dostupneacute z httpavalonlawyaleedu20th_centurywarpowerasp Rozsudek Evropskeacuteho soudu pro lidskaacute praacuteva ze dne 25 2 1997 appl no 2210793 ( Findlay v The United Kingdom) In HUDOC [online] European Court of Human Rights [cit 11 3 2015]

Dostupneacute z httphudocechrcoeintsitesengPagessearchaspxfulltext[Findlay]documentcollectionid2[GRANDCHAMBERCHAMBER]itemid[001-58016] Sekundaacuterniacute prameny

BAHYacuteĽOVAacute Lenka a kol Uacutestava Českeacute republiky ndash Komentaacuteř Praha Linde Praha 2010 1533 s ISBN 978-80-7201-814-7 BOGNADOR Vernon The New British Constitution Oxford and Portland Oregon Hart Publishing 2009 319 s ISBN 978-1-84113-671-4 BRADLEY Anthony W EVING Keith D Constitutional and Administrative Law Svazek 1 [online] 14 ed Harlow Pearson Education 2007 872 s ISBN 9781405812078 Dostupneacute z httpbooksgoogleczbooksid=HT_GS2zgN5QCamppg=PA187ampredir_esc=yv=onepageampqampf=false ELSEA Jeniffer K CRS Report - The Military Commissions Act of 2009 (MCA 2009) Overview and Legal Issues Federation of American Scientists [online] Federation of American Scientists [cit 23 2 2015] Dostupneacute z httpswwwfasorgsgpcrsnatsecR41163pdf ELLSEA Jennifer K GRIMMETT Richard F Declarations of War and Authorizations for Military Forces [online] New York Nova Science Publishers 2009 170 s ISBN 9781617283550

Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykreaderactiondocID=10675104 HYPERLINK httpsiteebrarycomlibmasarykreaderactiondocID=10675104ampppg=11amp HYPERLINK httpsiteebrarycomlibmasarykreaderactiondocID=10675104ampppg=11ppg=11 FILIP Jan Naacutestin probleacutemů bezpečnosti staacutetu z pohledu uacutestavniacuteho praacuteva In DANČAacuteK Břetislav ŠIMIacuteČEK Vojtěch (eds) Bezpečnost Českeacute republiky Praacutevniacute aspekty situace po 11 9 2001 Brno Masarykova univerzita Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 2002287 s ISBN 80-210-3009-7 FILIP Jan Vybraneacute kapitoly ke studiu uacutestavniacuteho praacuteva Dotisk 2 vyd Brno Masarykova univerzita 2011 328 s ISBN 9-878-80-904083-7-1 FLINN George Q Conscription and Democracy France Great Britain and the United States [online] Westport Connecticut Greenwood Press2001 307 s ISBN 9780313074196 Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykdetailactiondocID=10020814

96

GRIFFIN Stehphen M Long Wars and The Constitution [online] Cambridge 2013 Harward

University Press 375 s ISBN 9780674074453 Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykdetailactiondocID=10713632 KING Anthony The British Constitution Oxford Oxford University Press 2009 450 s ISBN 9780191528347 Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykdetailactiondocID=10351328ampp00=the+british+constitution KLIacuteMA Karel a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2005 1019 s ISBN 80-86898-44-X KOUDELKA Zdeněk Vojenskaacute justice v ČR In Vojenskeacute rozhledy [online] Univerzita obrany

ročniacutek 2009 č 2 [cit 132 2015] ISSN 2336-2995 Dostupneacute z httpwwwvojenskerozhledyczkategorievojenska-justice-v-cr KŘIacuteŽ Zdeněk Civilniacute řiacutezeniacute a demokratickaacute kontrola armaacutedy v Českeacute republice Brno 2004 Masarykova univerzita v Brně Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 131 s ISBN 80-210-3590-0 MAYERS Lewis The American Legal System Revised Edition New York Evanston and London Harper and Row 1964 594 s PAVLIacuteČEK V HOFMANNOVAacute H a kol Občanskaacute a lidskaacute praacuteva v současneacute době Praha Auditorium 2014 308 s ISBN 978-80-87284-51-3 POLLACK Estela I Velez CRS Report for Congres- Military Courts-Martial An Overview Federation of American Scientists [online] Federation of American Scientists [cit 23 2 2015] Dostupneacute z httpwwwfasorgmancrsRS21850pdf POSNER Eric A VERMEULE Adrian Terror in the Balance Security Liberty and the Courts

[online] Oxford 2007 Oxford University Press 328 s ISBN 9780198042372 POWERS Rod All about the Draft About Careers [online] Aboutcom [cit 10 2 2015] Dostupneacute z httpusmilitaryaboutcomcswarsadraft2_3htm REVERON Derek S Americas Viceroys The Military and U S Foreign Policy [online] New York

Palgrave Macmillan 2004 234 s ISBN 9781403979117 SCHELLE Karel a kol Praacutevniacute dějiny Plzeň Aleš Čeněk 2007 1134 s ISBN 978-80-7380-043-7 SCHORM Viacutet Alexander Několik poznaacutemek k omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod zaručenyacutech Evropskou uacutemluvou z důvodu bezpečnosti In DANČAacuteK Břetislav ŠIMIacuteČEK Vojtěch (eds) Bezpečnost Českeacute republiky Praacutevniacute aspekty situace po 11 9 2001 Brno Masarykova univerzita Mezinaacuterodniacute politologickyacute uacutestav 2002287 s ISBN 80-210-3009-7 WILLIAMSON Myra Terrorism War and International Law [online] Farhham Ashgate 2009 294 s ISBN 9780754694250 Dostupneacute z httpsiteebrarycomlibmasarykreaderactiondocID=10288749ampppg=22 Report on on the EUrsquos mutual defence and solidarity clauses political and operational dimensions ze 23 řiacutejna 2012 (20122223(INI)) European Parliament [online] European Parliament [cit 42 2015] Dostupneacute z httpwwweuroparleuropaeusidesgetDocdopubRef=-EPTEXT+REPORT+A7-2012-0356+0+DOC+XML+V0EN MINISTRY OF JUSTICE MINISTRY OF DEFENCE FOREIGN AND COMONWEALTH OFFICE The Governance of Britain War powers and treaties Limiting Executive powers [online] London TSO 2009 94 s [cit 82 2015] Dostupneacute z httpswwwgovukgovernmentuploadssystemuploadsattachment_datafile2431647239pdf MINISTRY OF JUSTICE Review of the Executive Royal Prerogative Powers Final Report [online] London Ministry of Justice 2009 34 s [cit 8 2 2015] Dostupneacute z httpwebarchivenationalarchivesgovuk20110310111923httpwwwjusticegovukpublicationsdocsroyal-prerogativepdf Weboveacute straacutenky About Joint Chiefs of Staff Joint Chiefs of Staff [online] Joint Chiefs of Staff [cit 242 2015] Dostupneacute z httpwwwjcsmilAboutaspx Defence Board GOVuk [online] Government Digital Service [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwgovukgovernmentorganisationsministry-of-defencegroupsdefence-board Defence Council GOVuk [online] Government Digital Service [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwgovukgovernmentorganisationsministry-of-defencegroupsdefence-council Historie zaacutekladniacute vojenskeacute služby v Českyacutech zemiacutech Ministerstvo obrana a Armaacuteda Českeacute republiky [online] Ministerstvo obrany [cit 12 2 2015] Dostupneacute z httpwwwarmyczscriptsdetailphpid=3895

97

House of Commons debate Syria UK Parliament Website [online] The Parliament of the United

Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [cit 82 2015] Dostupneacute z httpwwwparliamentukbusinessnews2013augustcommons-debate-on-syria House of Lords debate Syria UK Parliament Website [online] The Parliament of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland [cit 82 2015] Dostupneacute z httpwwwparliamentukbusinessnews2013augustlords-debates-syria Military Court and Tribunals Judiciary [online] Judiciary [cit 132 2015] Dostupneacute z httpwwwjudiciarygovukabout-the-judiciarythe-justice-systemjurisdictionsmilitary-jurisdiction National Secourity Council The White House [online] The White House [cit 242 2015]

Dostupneacute z httpwwwwhitehousegovadministrationeopnsc NATO Response Force North Atlantic Treaty Organization [online] North Atlantic Treaty Organization [cit 32 2015] Dostupneacute z httpwwwnatointcpsennatohqtopics_49755htmselectedLocale=en Novela branneacuteho zaacutekona Ministerstvo obrana a Armaacuteda Českeacute republiky [online] Ministerstvo obrany [cit 12 2 2015] Dostupneacute z httpwwwmocrarmyczinformacni- HYPERLINK httpwwwmocrarmyczinformacni-serviszpravodajstvinovela-branneho-zakona-je-pouze-pojistkou-pro-pripad-hroziciho-nebezpeci--v-beznem-mirovem-stavu-se-nic-nezmeni-99157serviszpravodajstvinovela-branneho-zakona-je-pouze-pojistkou-pro-pripad-hroziciho-nebezpeci--v-beznem-mirovem-stavu-se-nic-nezmeni-99157 Organization of Department of Defence U S Department of Defence [online] Department of Defence [cit 242 2015] Dostupneacute z httpodamdefensegovPortals43DocumentsFunctionsOrganizational20PortfoliosOrganizations20and20Functions20GuidebookDoD_Organization_March_2012pdf The Queen and the Armed Forces The official website of British Monarchy [online] The Royal Household [cit 132 2015] Dostupneacute z httpwwwroyalgovukMonarchUKArmedForcesQueenandtheArmedForcesaspx Top Civilian and Military Leaders U S Department of Defence [online] Department of Defence [cit 242 2015] Dostupneacute z httpwwwdefensegovhometop-leaders Unified Command Plan U S Department of Defence [online] Department of Defence [cit 242 2015] Dostupneacute z httpwwwdefensegovhomefeatures20090109_unifiedcommand United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocument HYPERLINK httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocumentampdocumentId=67439308D7A3B68BC1256402003F9917bamp HYPERLINK httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocumentampdocumentId=67439308D7A3B68BC1256402003F9917bdocumentId=67439308D7A3B68BC1256402003F9917b United States of America International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee

of the Red Cross [cit 132 2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocument HYPERLINK httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocumentampdocumentId=D6B53F5B5D14F35AC1256402003F9920amp HYPERLINK httpswwwicrcorgapplicihlihlnsfNotificationxspaction=openDocumentampdocumentId=D6B53F5B5D14F35AC1256402003F9920documentId=D6B53F5B5D14F35AC1256402003F9920 War amp Law International Comittee of the Red Cross [online] International Comittee of the Red Cross [cit 32 2015] Dostupneacute z httpswwwicrcorgenwar-and-law What is National Service Imperial War Museum [online] Imperial War Museum [cit 12 2 2015] Dostupneacute z httparchiveiwmorgukservershowConWebDoc1272

98

SUacuteČASNAacute PRAacuteVNA UacutePRAVA REFERENDA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE

Martin Mališka


Abstract Object of study is to clarify some questions relating to referendum mainly relating to legal

effects of referendum and legal force of proposals adopted in referendum Therefore my study primary aims to analysis and interpretation of legal norms essential for interpretation and clarification of the raised questions and to them related judgements of the Constitutional court of the Slovak republic Last part of study tries to present possible solutions of problematic parts of referendum Study is divided into four chapters First chapter deals with fundamental legal regulation of the referendum in the Slovak republic Second chapter analyses the questions of legal effects of the referendum and their direct effect and legal effectuality Using constitutional articles and legal regulation but mainly the case-law of the Constitutional court of the Slovak republic study tries to clarify pertinent issue of legal effects and aims to give answer to it Third part aims to proposals adopted in referendum Fourth part provides possible modification which would help to remove questions and doubts relating to legal effects of referendum and legal force of proposal adopted in referendum

Abstrakt Cieľom praacutece je objasniť niektoreacute otaacutezky ktoreacute suacutevisia s inštituacutetom referenda hlavne

otaacutezky tyacutekajuacutece sa praacutevnych uacutečinkov referenda a praacutevnej sily naacutevrhov prijatyacutech v referende Preto sa praacuteca primaacuterne zameriava na analyacutezu a interpretaacuteciu praacutevnych noriem podstatnyacutech pre vyacuteklad a objasnenie nastolenyacutech otaacutezok a s nimi suacutevisiacej judikatuacutery Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky Zaacuteverečnaacute časť praacutece sa snažiacute načrtnuacuteť možneacute riešenia problematickyacutech častiacute inštituacutetu referenda Praacuteca je rozdelenaacute do štyroch kapitol Prvaacute kapitola sa venuje zaacutekladom praacutevnej uacutepravy referenda v Slovenskej republike Druhaacute kapitola rozoberaacute otaacutezku praacutevnych uacutečinkov referenda ich priamych uacutečinkov a praacutevnej zaacutevaumlznosti Využitiacutem uacutestavnyacutech člaacutenkov a zaacutekonnej uacutepravy ale hlavne využitiacutem judikatuacutery Uacutestavneacuteho suacutedu sa pokuacuteša objasniť problematiku praacutevnych uacutečinkov a snažiacute sa na ňu poskytnuacuteť odpoveď Tretia časť je zameranaacute na praacutevnu silu naacutevrhov prijatyacutech v referende Štvrtaacute časť poskytuje možneacute zmeny ktoreacute by prispeli k odstraacuteneniu otaacutezok a pochybnostiacute suacutevisiacich s praacutevnymi uacutečinkami referenda a praacutevnou silou naacutevrhov prijatyacutech v referende

Key words constitution referendum legal force legal effects proposal adopted in referendum

referendum results Kľuacutečoveacute slovaacute uacutestava referendum praacutevna sila praacutevne uacutečinky naacutevrhy prijateacute v referende vyacutesledky

referenda 1 UacuteVOD

K piacutesaniu tejto praacutece ma viedli dva docircvody Prvyacutem podnetom je mocircj zaacuteujem o verejneacute dianie v Slovenskej republike hlavne o politickeacute dianie a taktiež o ľudskeacute praacuteva Zaacuteujem o politickeacute dianie ma viedlo k snahe pochopiť fungovanie jednotlivyacutech uacutestavnopraacutevnych inštituacutetov a k uacutevahaacutem akyacutem spocircsobom sa daacute zlepšiť a zefektiacutevniť fungovanie spraacutevy veciacute verejnyacutech v Slovenskej republike Druhyacutem podnetom bola debata ktoruacute vyvolalo bdquoreferendum o rodineldquo172 Inštituacutet referenda po štyroch

172 Vyhlaacuteseneacute Rozhodnutiacutem prezidenta Slovenskej republiky o vyhlaacuteseniacute referenda č 3202014 Z z ktoreacute sa konalo dňa 7 februaacutera 2015 Referenda sa zuacutečastnilo 2141 opraacutevnenyacutech voličov Na prvuacute otaacutezku bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby sa manželstvom nemohlo nazyacutevať žiadne ineacute spolužitie osocircb okrem zvaumlzku medzi jednyacutem mužom a jednou ženouldquo odpovedalo 9450 zuacutečastnenyacutech voličov bdquoaacutenoldquo a 413 bdquonieldquo na druhuacute otaacutezku bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby paacuterom alebo skupinaacutem osocircb rovnakeacuteho pohlavia nebolo umožneneacute osvojenie (adopcia) detiacute a ich naacuteslednaacute vyacutechovaldquo odpovedalo 9243 bdquoaacutenoldquo a 554 bdquonieldquo na tretiu otaacutezku bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby školy nemohli vyžadovať uacutečasť detiacute na

99

rokoch znova začal zapĺňať titulneacute straacutenky noviacuten Diskusia ktoruacute posledneacute referendum vyvolalo značne polarizovala spoločnosť Svoj naacutezor vyjadrovali a verejne prezentovali praacutevnici politici rocirczni komentaacutetori ale aj laickaacute verejnosť Prezentovaneacute naacutezory sa často liacutešili a protirečili si Okrem otaacutezok ktoreacute vznikli v suacutevislosti s predmetnyacutem referendom opaumlť sa začalo diskutovať o otaacutezkach praacutevnych uacutečinkov referenda a ich praacutevnej sile Napriek tomu že sa opakujuacute pri každom referende dodnes suacute aktuaacutelne Praacuteca si nekladie za cieľ poskytnuacuteť jednoznačneacute odpovede na nastoleneacute otaacutezky Snahou je s využitiacutem praacutevnej teoacuterie a uacutestavnej praxi objasniť jednotliveacute problematickeacute otaacutezky s prihliadnutiacutem na rozpory ktoreacute vyvolaacutevajuacute V zaacutevere praacutece sa pokuacutesim navrhnuacuteť možneacute praacutevne zmeny ktoreacute by riešili nastoleneacute otaacutezky Na tomto mieste by som chcel poďakovať JUDr Marekovi Dominovi PhD za usmernenie a rady pri spracovaniacute predmetnej problematiky

2 INŠTITUacuteT REFERENDA V PRAacuteVNOM SYSTEacuteME SLOVENSKEJ REPUBLIKY

bdquoZaacutekonodarnaacute moc je upravenaacute dvojakyacutem spocircsobom Taacuteto moc patriacute nielen Naacuterodnej rade Slovenskej republiky ale aj priamo občanomldquo Uznesenie Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky sp zn II UacuteS 3197 z 21 maacuteja 1997 Referendum je v praacutevnom systeacuteme Slovenskej republiky upraveneacute v Uacutestave Slovenskej republiky (ďalej len bdquoUacutestavaldquo) a v zaacutekonoch Slovenskej republiky (ďalej len bdquozaacutekonldquo) Inštituacutet referenda bol aj niekoľkokraacutet predmetom rozhodnutiacute Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky (ďalej len bdquoUacutestavnyacute suacutedldquo)173 21 Referendum v Uacutestave Slovenskej republiky

Referendum je v Uacutestave upraveneacute v piatej hlave s naacutezvom Zaacutekonodarnaacute moc v druhom oddiely Konkreacutetne v člaacutenkoch 93 až 100 Upravujuacute predmet referenda174 spocircsob iniciaacutecie referenda175 povinnosti a opraacutevnenia jednotlivyacutech subjektov176 lehoty v raacutemci ktoryacutech sa musia vykonať požadovaneacute uacutekony177 kriteacuteriaacute platnosti referenda178 a taktiež obmedzenia suacutevisiace s referendom179 Ďalej je inštituacutet referenda definovanyacute v člaacutenku 7 odsek 1 ktoryacute upravuje spocircsob vstupu alebo vystuacutepenia Slovenskej republiky dozo štaacutetneho zvaumlzku s inyacutemi štaacutetmi Vstup alebo vystuacutepenie je vykonateľneacute na zaacuteklade uacutestavneacuteho zaacutekona ktoreacute musiacute potvrdiť referendum180 Člaacutenok 125b upravuje konanie o predmete referenda pred Uacutestavnyacutem suacutedom podľa člaacutenku 95 odsek 1 uacutestavy181 Miestne referendum a referendum na uacutezemiacute vyššieho uacutezemneacuteho celku sa zakotvujuacute v člaacutenku 67 odsek 1182 22 Zaacutekonnaacute uacuteprava referenda

Na zaacutekonnej uacuterovni je inštituacutet referenda upravenyacute v zaacutekone Naacuterodnej rady Slovenskej republiky č 5641992 Zb o spocircsobe vykonania referenda v zneniacute neskoršiacutech predpisov (ďalej len bdquozaacutekon

vyučovaniacute v oblasti sexuaacutelneho spraacutevania či eutanaacutezie ak ich rodičia alebo deti sameacute nesuacutehlasia s obsahom vyučovanialdquo odpovedalo 9032 bdquoaacutenoldquo a 734 bdquonieldquo 173 Napriacuteklad PL UacuteS 4295 II UacuteS 3197 I UacuteS 7697 I UacuteS 2200 PL UacuteS 242014 174 Člaacutenok 93 Uacutestavy 175 Člaacutenok 95 odsek 1 Uacutestavy 176 Člaacutenok 95 odsek 2 člaacutenok 94 a člaacutenok 96 odsek 1 Uacutestavy 177 Napriacuteklad člaacutenok 96 odsek 2 člaacutenok 97 odsek 1 Uacutestavy 178 Člaacutenok 98 odsek 1 Uacutestavy 179 Napriacuteklad člaacutenok 99 Uacutestavy 180 Takzvaneacute obligatoacuterne alebo ratifikačneacute referendum 181 Člaacutenok 125b odsek 2 bdquoNaacutevrh na rozhodnutie mocircže podať prezident ak maacute pochybnosti či predmet referenda je v suacutelade s uacutestavou alebo uacutestavnyacutem zaacutekonomldquo Opraacutevnenie prezidenta obraacutetiť sa na Uacutestavnyacute suacuted bolo prvyacutekraacutet využiteacute prezidentom Andrejom Kiskom Uacutestavnyacute suacuted vo svojom naacuteleze pod sp zn PL UacuteS 242014 rozhodol o nesuacutelade referendovej otaacutezky v zneniacute bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby žiadnemu ineacutemu spolužitiu osocircb okrem manželstva nebola priznanaacute osobitnaacute ochrana praacuteva a povinnosti ktoreacute suacute praacutevnymi normami k 1 marcu 2014 priznaneacute iba manželstvu a manželom ndash najmauml uznanie registraacutecia či evidovanie ako životneacuteho spoločenstva pred verejnou autoritou možnosť osvojenia dieťaťa druhyacutem manželom rodičaldquo s člaacutenkom 93 odsek 3 a člaacutenkom 19 odsek 2 uacutestavy 182 Spocircsob vykonania referend podľa člaacutenku 67 odseku 1 ustanoviacute zaacutekon Miestne referendum neupravuje osobityacute zaacutekon

100

o spocircsobe vykonania referendaldquo) Upravuje organizaacuteciu referenda podľa člaacutenkov 93 až 99183 Okrem ineacuteho stanovuje spocircsob kreaacutecie okrskov na konanie referenda orgaacuteny pre referendum184 konanie referenda185 spocircsob zistenia a vyhlaacutesenia vyacutesledkov186 Zaacutekon o spocircsobe vykonania referenda bude k 17 2015 nahradenyacute zaacutekonom č 1802014 Z z o podmienkach vyacutekonu volebneacuteho praacuteva a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov

23 Zhrnutie

Člaacutenky Uacutestavy a zaacutekon o spocircsobe vykonanie referenda suacute praacutevnym zaacutekladom inštituacutetu referenda v podmienkach Slovenskej republiky Napriek praacutevnej uacuteprave referenda v uacutestave aj v osobitom zaacutekone existuje hlavne v laickej ale aj v odbornej verejnosti množstvo rocircznych otaacutezok a protirečivyacutech naacutezorov suacutevisiacich s inštituacutetom referenda Suacute to praacuteve formulaacutecie použiteacute v člaacutenkoch 93 až 100 Uacutestavy ktoreacute suacute pocircvodcom množstva polemiacutek tyacutekajuacutecich sa referenda Inštituacutet referenda bol predmetom viaceryacutech podaniacute na Uacutestavnyacute suacuted Napriek tomu a niekedy aj vďaka tomu pretrvaacutevajuacute rozporuplneacute interpretaacutecie otaacutezok tyacutekajuacutecich sa referenda

3 PRAacuteVNE UacuteČINKY REFERENDA

Obligatoacuternym referendom sa Uacutestavnyacute suacuted zaoberal v uzneseniacute pod sp zn II UacuteS 3197 kde piacuteše bdquoObligatoacuternosť referenda však mocircže vyjadrovať aj podstatnejšiacute znak ndash povinnosť štaacutetu dať občanom na rozhodnutie niektoreacute otaacutezky obligatoacuterne referendum možno definovať ako referendum ktoryacutem si parlament musiacute nechať od občanov schvaacuteliť svoje zaacutesadneacute rozhodnutie ktoreacute maacute charakter ustanovenyacute uacutestavouldquo V priacutepade obligatoacuterneho referenda nevznikajuacute pochybnosti o praacutevnych uacutečinkoch referenda Vyjadrenie suacutehlasu občanov je nevyhnutnou podmienkou na nadobudnutie platnosti uacutestavneacuteho zaacutekona predloženeacuteho Naacuterodnou radou Slovenskej republiky V priacutepade zaacuteporneacuteho stanoviska respektiacuteve neplatnosti referenda uacutestavnyacute zaacutekon nebude spocircsobilyacute vyvolať uacutestavne relevantnyacute uacutečinok187 31 Praacutevne uacutečinky fakultatiacutevneho referenda

Často sa pri otaacutezke praacutevnych uacutečinkov naacutevrhov prijatyacutech v referende vyskytujuacute naacutezory ktoreacute tvrdia že referendum v priacutepade platnosti je len odporuacutečaniacutem pre poslancov Napriacuteklad praacutevnik Juraj Vozaacuter pred referendom v roku 2010 uviedol nasledovneacute bdquoJe veľmi ťažkeacute transformovať ani nie priacutekaz ale skocircr odporuacutečanie z referenda do praxe Uacutestavnyacute suacuted použil slovo bdquopriacutekazldquo ale to tiež nie je šťastneacute lebo nemaacuteme imperatiacutevny mandaacutet Nemocircžete prikaacutezať poslancovi lebo v Uacutestave suacute ustanovenia o tom že hlasujuacute podľa svojho svedomia a vedomialdquo188 Uacutestavnyacute praacutevnik Peter Kresaacutek uvaacutedza bdquoVyacutesledky majuacute preto (lebo nemajuacute všeobecne zaacutevaumlznuacute platnosť ndash pozn autora) skocircr odporuacutečaciacute charakterldquo189 Ďalej možno uviesť že v politickej diskusii staacutele objavujuacute snahy o posun vniacutemania referenda na plebiscit priacutepadne od deciacutezneho referenda k referendu konzultatiacutevnemu190 Podobneacute naacutezory zaznievajuacute aj na politickej sceacutene kedy niektoriacute politici tvrdia že naacutevrhy prijateacute v referende nemajuacute praacutevne uacutečinky a aby ich ziacuteskali musiacute Naacuterodnaacute rada Slovenskej republiky (ďalej len bdquoNR SRldquo) vypracovať priacuteslušnyacute zaacutekon Danyacute zaacutekon musiacute prejsť legislatiacutevnym procesom v NR SR a naacutesledne politici argumentujuacute neexistenciou imperatiacutevneho mandaacutetu teda nemožnosťou donuacutetiť

183 Zaacutekon č 5641992 Zb sect1 ods 1 184 Uacutestrednaacute komisia pre referendum obvodneacute komisie a okrskoveacute komisie 185 To zahŕňa priacutepravu hlasovania obmedzenia suacutevisiace s konaniacutem referenda a hlasovanie 186 Vyacutesledky bdquobez zbytočneacuteho odkladuldquo a prostredniacutectvom Tlačovej agentuacutery Slovenskej republiky bdquozverejniacute uacutestrednaacute komisialdquo 187 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s

1062 188 httphnhnonlineskslovensko-119odbornik-na-ustavu-sulikove-referendum-je-odporucanim-bez-zavazku-395002 189 httpspravypravdaskdomaceclanok334911-madej-ak-by-bolo-referendum-uspesne-poslanci-by-vykonali-volu-volicov 190 Podobnyacute naacutezor zastaacuteva aj Drgonec keď piacuteše bdquoCyklicky opakovanyacutem zaacutemerom politickyacutech eliacutet SR je presadenie vyacutekladu ktoryacutem sa referendum zmeniacute na plebiscit Tento zaacutemer je nezlučiteľnyacute s Uacutestavou SRldquo DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten

Heureacuteka 2012 s 1080

101

poslanca hlasovať za prijatie takeacutehoto zaacutekona191 Pojem referendum byacuteva často zamieňaneacute s pojmom plebiscit priacutepadne s pojmom ľudovaacute iniciatiacuteva ktoraacute je vnuacutetroštaacutetnym ekvivalentom pojmu plebiscit192 Uacutečel a obsah praacutevnych inštituacutetov referenda a plebiscitu jednoznačne rozlišuje všeobecnaacute teoacuteria štaacutetu aj veda uacutestavneacuteho praacuteva a štaacutetneho praacuteva193 Pri skuacutemaniacute praacutevnych uacutečinkov ktoreacute vznikajuacute pri platnom referende je preto docircležiteacute docircsledneacute pojmoveacute vymedzenie referenda K charakteristickyacutem znakom referenda patriacute jeho praacutevna zaacutevaumlznosť ktoraacute plebiscitu chyacuteba Plebiscit je skocircr vyslovenyacutem naacutezorom ľudu teda odporuacutečaniacutem na zaacuteklade ktoreacuteho sa maacute konať194 Uacutestavnyacute suacuted vo svojom uzneseniacute pod sp zn IIUacuteS 3197 poukaacutezal na tento zaacutesadnyacute rozdiel medzi referendom a plebiscitom bdquoReferendum je uacutestavnopraacutevny inštituacutet ktoreacuteho uacutečelom je zabezpečiť občanom štaacutetu aby bezprostredne spolupocircsobili pri tvorbe štaacutetnej vocircle Občania v referende uplatňujuacute toto svoje opraacutevnenie hlasovaniacute ktoreacute maacute praacutevne uacutečinky Hlasovanie bez praacutevnych uacutečinkov je ľudovou iniciatiacutevou plebiscitomldquo Tento zaacutever Uacutestavnyacute suacuted zopakoval v naacuteleze pod sp zn PL UacuteS 242014 bdquoSuacutečasne je zreteľnyacute postoj Uacutestavneacuteho suacutedu uznaacutevajuacuteci praacutevne uacutečinky referenda (referendum teda nie je plebiscitom)ldquo Uacutestavodarca vyacuteslovne použil pojem referendum ktoryacutem je aj pomenovanyacute druhyacute oddiel piatej hlavy Uacutestavy a naacutesledne je uvedenyacute v člaacutenkoch 93 až 100195 Inštituacutet plebiscitu nie je upravenyacute v Uacutestave a taktiež sa v nej pojem plebiscit nenachaacutedza Uacutestavodarca teda zaacutemerne použil pojem referendum lebo chcel spojiť s hlasovaniacutem občanov praacutevne uacutečinky Otaacutezku všeobecnej zaacutevaumlznosti referenda rieši v naacuteleze pod sp zn II UacuteS 9495 Uacutestavnyacute suacuted keď uvaacutedza bdquoReferendum je v Uacutestave najvyššou predviacutedanou formou v ktorej sa vocircľa obyvateľstva stane všeobecne zaacutevaumlznouldquo Vychaacutedzajuacutec z rozhodnutia Uacutestavneacuteho suacutedu niet pochybnostiacute že naacutevrhy prijateacute v referende suacute všeobecne zaacutevaumlzneacute

32 Priame praacutevne uacutečinky referenda

Vo vyjadreniach praacutevnikov a politikov sa často možno stretnuacuteť s naacutezormi že NR SR musiacute konať aby naacutevrhy prijateacute v referende nadobudli priame praacutevne uacutečinky Argumentom v prospech priamych praacutevnych uacutečinkov referenda je člaacutenok 2 odsek 1 uacutestavy196 Štaacutetnu moc podľa Uacutestavy mocircžu vykonaacutevať občania prostredniacutectvom svojich zaacutestupcov alebo priamo197 Uacutestavnyacute suacuted v tejto veci konštatuje bdquoi keď občania delegujuacute svoje praacuteva parlamentu predsa im zostaacuteva ndash ako nositeľovi primaacuternej originaacutelnej moci ndash praacutevo rozhodovať o niektoryacutech zaacutesadnyacutech otaacutezkach tyacutekajuacutecich sa verejneacuteho zaacuteujmu priamo v referende nezaacutevisle na parlamenteldquo198 Logickou analyacutezou možno z daneacuteho ustanovenia Uacutestavy vyvodiť že uacutestavodarca chcel udeliť občanom možnosť priamo teda bez uacutečasti NR SR riešiť docircležiteacute otaacutezky verejneacuteho zaacuteujmu199 Referendum je praacuteve možnosťou na realizaacuteciu zaacutekonodarnej moci ktoruacute maacute ľud200 Uacutestavnyacute suacuted v predmetnej veci konštatuje bdquoPraacutevo občanov podať petiacuteciu za vyhlaacutesenie referenda im (občanom ndash pozn autora) poskytuje možnosť realizovať primaacuternu neodvodenuacute moc aj v takyacutech priacutepadoch keď by parlament nepostupoval v zhode s predstavami občanov To jest ak by o niektoryacutech docircležityacutech otaacutezkach nechcel alebo nedokaacutezal rozhodnuacuteťldquo201 Beruacutec do uacutevahy vyjadrenie Uacutestavneacuteho suacutedu by bolo nelogickeacute predpokladať že na nadobudnutie praacutevnych uacutečinkov je nutneacute ešte konanie NR SR Keďže občania majuacute praacutevo rozhodnuacuteť o docircležityacutech otaacutezkach verejneacuteho zaacuteujmu aj v priacutepade v ktorom parlament nepostupuje v zhode s ich predstavami priacutepadne nechce alebo nedokaacuteže rozhodnuacuteť Naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu pod sp zn PL UacuteS 4295 však obsahuje problematickuacute časť ktoraacute vyvolaacuteva mnoheacute otaacutezky bdquoV teoretickej polohe je

191httpagenturysmeskc7591557vysledky-platneho-referenda-maju-silu-ustavneho-zakonatvrdia-lipsic-a-prochazkahtmlixzz3SaYzkSGB 192 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s 1062 193 Tamtiež 194 KLIacuteMA K a kol Staacutetověda 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2011 s 136 195 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s 1062 196 Štaacutetna moc pochaacutedza od občanov ktoryacute ju vykonaacutevajuacute prostredniacutectvom svojich zaacutestupcov alebo priamo 197 Člaacutenok 2 odsek 1 Uacutestavy 198 PL UacuteS 4295 199 Člaacutenok 93 odsek 2 Uacutestavy 200 PL UacuteS 4295 201 PL UacuteS 4295

102

referendum určitou bdquopoistkouldquo občana voči parlamentu aby si v zaacutesadnyacutech otaacutezkach bdquonechal poradiťldquo od občanov alebo aby občania v referende hlasovaniacutem zobrali na seba zodpovednosť ktoruacute parlament nechce nemocircže nevie alebo nedokaacuteže uniesťldquo202 Taacuteto časť spocircsobuje veľkuacute polemiku lebo Uacutestavnyacute suacuted použil hoci v uacutevodzovkaacutech slovneacute spojenie bdquonechal poradiťldquo Použitaacute formulaacutecia je veľmi nešťastnaacute keďže navodzuje dojem že referendum je konzultatiacutevne čo by však bolo v rozpore s definiacuteciou referenda ktoruacute podal Uacutestavnyacute suacuted ako aj s ďalšiacutemi rozhodnutiami Uacutestavneacuteho suacutedu kde sa zaoberal praacutevnymi uacutečinkami referenda203 Uvedenyacute vyacuteklad by bol v rozpore aj s člaacutenkom 93 odsek 2 Uacutestavy204 V predmetnom člaacutenku uacutestavodarca použil slovo rozhodnuacuteť ktoreacute znamenaacute s konečnou platnosťou vyniesť uacutesudok o niečom a tyacutem odstraacuteniť pochybnosť Preto jazykovyacutem vyacutekladom daneacuteho ustanovenia je nutneacute odmietnuť konzultatiacutevne uacutečinky referenda205 Ďalšiacutem argumentom v prospech priamych praacutevnych uacutečinkov naacutevrhov prijatyacutech v referende je ustanovenie člaacutenku 99 odsek 1 Uacutestavy206 Ak by sme pripustili že naacutevrhy prijateacute v referende majuacute konzultatiacutevne uacutečinky a na ich implementaacuteciu je nutneacute konanie Naacuterodnej rady Slovenskej republiky (ďalej len bdquoNR SRldquo) tak predmetneacute ustanovenie sa javiacute byť zbytočnyacutem pretože načo meniť alebo rušiť niečo čo nemaacute priame praacutevne uacutečinky Bolo by zbytočneacute ak by NR SR uacutestavodarca daacuteval možnosť rušiť naacutevrhy prijateacute v referende keby neboli všeobecne zaacutevaumlzneacute ale mali iba odporuacutečaciacute charakter

33 Platnosť a uacutečinnosť naacutevrhov prijatyacutech v referende

Pre nadobudnutie praacutevnych uacutečinkov praacutevnej normy suacute docircležiteacute platnosť a uacutečinnosť Platnosť definuje Ottovaacute ako dobu po ktoruacute je praacutevna norma suacutečasťou platneacuteho praacutevneho systeacutemu určiteacuteho štaacutetu Aby však praacutevna norma bola spocircsobilaacute vyvolaacutevať praacutevne uacutečinky je docircležitaacute jej uacutečinnosť 207 V praacutevnom systeacuteme Slovenskej republiky sa platnou praacutevna norma staacuteva vyhlaacuteseniacutem v Zbierke zaacutekonov Slovenskej republiky (ďalej len bdquoZbierka zaacutekonovldquo) Naacutevrhy prijateacute v referende sa podľa zaacutekona č 11993 Z z o Zbierke zaacutekonov Slovenskej republiky v zneniacute neskoršiacutech predpisov (ďalej len bdquozaacutekon o Zbierke zaacutekonovldquo) podľa sect 1 odseku 1 zverejňujuacute v Zbierke zaacutekonov Vyhlaacutesenie zabezpečuje predseda NR SR podľa zaacutekona č 3501996 Z z o rokovacom poriadku Naacuterodnej rady Slovenskej republiky v zneniacute neskoršiacutech predpisov podľa sect 43 odseku 2 piacutesmena e) Zaacutekon o spocircsobe vykonania referenda neurčuje kedy majuacute nadobudnuacuteť naacutevrhy prijateacute v referende uacutečinnosť V tomto priacutepade je preto nutneacute použiť generaacutelnu klauzulu nachaacutedzajuacutecu sa v zaacutekone o Zbierke zaacutekonov kedy všeobecne zaacutevaumlzneacute predpisy nadobuacutedajuacute uacutečinnosť paumltnaacutestym dňom po ich vyhlaacuteseniacute v Zbierke zaacutekonov208 Zatiaľ jedinyacutem platnyacutem referendom od vzniku Slovenskej republiky bolo referendum o vstupe do Euroacutepskej uacutenie209 Naacutevrh prijatyacute v referende bol vyhlaacutesenyacute ako rozhodnutie predsedu Naacuterodnej rady Slovenskej republiky č 1752003 Z z210 Napriek uvedeniacutem argumentov v prospech praacutevnych uacutečinkov naacutevrhov prijatyacutech v referende mocircže sa vyskytnuacuteť naacutevrh pre ktoreacuteho docircslednuacute implementaacuteciu bude nutneacute prijať aj ďalšie praacutevne normy Do konfliktu sa dostaacuteva reprezentatiacutevny mandaacutet poslanca s nutnosťou konania NR SR Uacutestavnyacute suacuted v naacuteleze tyacutekajuacuteceho sa referenda a zmeny Uacutestavy uvaacutedza že bdquoobčania zuacutečastneniacute na hlasovaniacute udelia

202 PL UacuteS 4295 203 IIUacuteS 3197 204 Referendom sa mocircže rozhodnuacuteť aj o inyacutech docircležityacutech otaacutezkach verejneacuteho zaacuteujmu 205 BUZINGER M Referendum a jeho praacutevne uacutečinky Justičnaacute revue 62 2010 č 10 s 1116 206 Vyacutesledok referenda mocircže Naacuterodnaacute rada Slovenskej republiky zmeniť alebo zrušiť svojiacutem uacutestavnyacutem zaacutekonom po uplynutiacute troch rokov od jeho uacutečinnosti 207 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2010 s 215 208 Zaacutekon č 11993 sect 2 ods 3 bdquoVšeobecne zaacutevaumlzneacute praacutevne predpisy nadobuacutedajuacute uacutečinnosť paumltnaacutestym dňom po ich vyhlaacuteseniacute v Zbierke zaacutekonov ak nie je v nich ustanovenyacute neskoršiacute deň nadobudnutia uacutečinnosti Ak je to odocircvodneneacute naliehavyacutem všeobecnyacutem zaacuteujmom mocircže sa v praacutevnom predpise vyacutenimočne ustanoviť skoršiacute začiatok jeho uacutečinnosti najskocircr však dňom vyhlaacutesenia v Zbierke zaacutekonovldquo 209 Referendum bolo vyhlaacuteseneacute na zaacuteklade uznesenia NR SR prezidentom Rudolfom Schusterom rozhodnutiacutem prezidenta č 1642003 Z z Opraacutevneniacute občania hlasovali o otaacutezke bdquoSuacutehlasiacutete s tyacutem aby sa Slovenskaacute republika stala členskyacutem štaacutetom Euroacutepskej uacutenie ldquo Predmetneacuteho referenda sa zuacutečastnilo 5215 opraacutevnenyacutech voličov 9246 zuacutečastnenyacutech voličov hlasovalo bdquoaacutenoldquo a 620 hlasovalo bdquonieldquo Dostupneacute na httpvolbystatisticsskrefref2003defaulthtml 210 Rozhodnutie obsahuje dva člaacutenky v čl I vyhlasuje predseda NR SR vyacutesledok referenda v čl II obsahuje naacuteležitosti podľa sect 25 zaacutekona o spocircsobe vykonania referenda

103

parlamentu priacutekazldquo211 Poslanci NR SR však hlasujuacute podľa svojho svedomia a presvedčenia a nie suacute viazanyacute priacutekazmi212 To však neznamenaacute že poslanci nie suacute ničiacutem viazaniacute a konajuacute podľa svojej ľubovocircle Poslanci suacute viazaniacute Uacutestavou a zaacutekonmi Uacutestavnyacute suacuted uviedol že člaacutenky Uacutestavy sa majuacute vykladať vo vzaacutejomnej suacutevislosti213 preto pre pochopenie a vyacuteklad mandaacutetu poslanca je docircležityacute člaacutenok 75 Uacutestavy V danom člaacutenku sa nachaacutedza sľub poslanca ktoreacuteho časť znie bdquoSvoje povinnosti budem plniť v zaacuteujme jej občanov (občanov Slovenskej republiky ndash pozn autora) Budem dodržiavať uacutestavu a ostatneacute zaacutekony a pracovať tak aby sa uvaacutedzali do životaldquo214 Vo vzťahu k reprezentatiacutevnemu mandaacutetu suacute z daneacuteho sľubu docircležiteacute tri časti Najdocircležitejšou časťou je sľub dodržiavať Uacutestavu a ostatneacute zaacutekony Formulaacuteciu bdquoostatneacute zaacutekonyldquo je potrebneacute vykladať extenziacutevne a zaradiť sem okrem zaacutekonov prijatyacutech NR SR aj naacutevrhy prijateacute v referende keďže tvoria všeobecne zaacutevaumlznyacute praacutevny akt a poslanci suacute podobne ako ostatniacute občania viazanyacute zaacutekonmi V referende nemožno hlasovať o paragrafovom zneniacute zaacutekona a niektoreacute naacutevrhy prijateacute v referende by na svoju realizaacuteciu potrebovali takuacuteto uacutepravu Vo vzťahu k tomuto faktu je zaujiacutemavou časť sľubu kde poslanec sľubuje bdquopracovať tak aby sa (zaacutekony ndash pozn autora) uvaacutedzali do životaldquo Rovnakyacute sľub skladajuacute aj členovia vlaacutedy Tak ako poslanci aj členovia vlaacutedy by mali smerovať svoje konanie k naplneniu naacutevrhov prijatyacutech v referende Tento fakt potvrdzuje aj Uacutestavnyacute suacuted bdquo Povinnosťou kompetentneacuteho štaacutetneho orgaacutenu je zabezpečiť aby naacutevrh prijatyacute v referende vyvolal potrebnyacute praacutevny uacutečinokldquo215 Poslanec pri skladaniacute sľubu sľubuje bdquože povinnosti budem plniť v zaacuteujme jej občanovldquo Akyacute vaumlčšiacute mocircže byť prejav toho čo je v zaacuteujme občanov než ich priame hlasovanie v platnom referende Pochopiteľne z danyacutech častiacute sľubu nemožno vyvodiť negaacuteciu voľneacuteho mandaacutetu Suacute však zaujiacutemavyacutem doplnkom k diskusii o reprezentatiacutevnom mandaacutete poslancov a ich povinnosťou zabezpečiť potrebneacute praacutevne uacutečinky naacutevrhov prijatyacutech v referende Keďže však v uacutestavnom systeacuteme Slovenskej republiky neexistuje praacutevom regulovanyacute mechanizmus či sankcia216 ktorou by sa dala vynuacutetiť docircslednaacute aplikaacutecia naacutevrhov prijatyacutech v zaacutekone jedinyacutem spocircsobom bdquosankcieldquo teda ostaacuteva nezvolenie poslancov v nadchaacutedzajuacutecich voľbaacutech čo konštatuje aj Uacutestavnyacute suacuted217 34 Zhrnutie analyacutezy praacutevnych uacutečinkov referenda

Vychaacutedzajuacutec z uvedenyacutech rozhodnutiacute Uacutestavneacuteho suacutedu a dikcie Uacutestavy možno tvrdiť že referendum v podmienkach Slovenskej republiky vytvaacutera praacutevne uacutečinky ktoreacute suacute všeobecne zaacutevaumlzneacute a to priamo aj bez nutnosti ďalšej legislatiacutevnej činnosti Naacuterodnej rady Naacutevrhy prijateacute v referende sa vyhlaacutesia v Zbierke zaacutekonov a paumltnaacutestym dňom od vyhlaacutesenia nadobuacutedajuacute uacutečinnosť a suacute všeobecne zaacutevaumlzneacute Preto možno uviesť že naacutevrhy prijateacute v referende suacute nielen materiaacutelnym prameňom praacuteva ale suacute aj formaacutelnym prameňom praacuteva v Slovenskej republike Niektoreacute formulaacutecie otaacutezok v referende a naacutesledne a teda aj naacutevrhov prijatyacutech v referende mocircžu vyžadovať konanie NR SR V tomto smere však v slovenskom praacutevnom poriadku neexistuje možnosť vynuacutetenia takeacutehoto konania Jedinou formou bdquosankcieldquo je nezvolanie poslancov do ďalšieho funkčneacuteho obdobia Obligatoacuterne referendum ešte nebolo počas existencie samostatnej Slovenskej republiky využiteacute aj keď sa možno stretnuacuteť s naacutezormi že referendum o vstupe do Euroacutepskej uacutenie bolo obligatoacuterne čo však nie je pravda218 Napriek uvedeneacutemu mocircže nastať situaacutecia keď otaacutezka formulovanaacute v referende bude koncipovanaacute priacuteliš všeobecne a pre bezprobleacutemovuacute aplikaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende a z nich vyplyacutevajuacutecich praacutev a povinnostiacute bude nutnaacute legislatiacutevna činnosť NR SR Slovenskyacute praacutevny poriadok žiadnym spocircsobom neupravuje ktoryacute orgaacuten by mal povinnosť konať aby bola zabezpečenaacute aplikaacutecia naacutevrhov prijatyacutech v referende Logicky by orgaacutenom ktoryacute maacute zabezpečiť dodatočnuacute praacutevnu uacutepravu mala byť NR SR ako jedinyacute uacutestavodarnyacute a zaacutekonodarnyacute orgaacuten Slovenskej republiky219 Znova sa však

211 II UacuteS 3197 212 Člaacutenok 73 odsek 2 Uacutestavy 213 II UacuteS 3197 214 Člaacutenok 75 odsek 1 Uacutestavy 215 II UacuteS 3197 216 PL UacuteS 242014 217 PL UacuteS 242014 218 Referendum o vstupe Slovenskej republiky do Euroacutepskej uacutenie bolo vyhlaacuteseneacute na zaacuteklade uznesenia Naacuterodnej rady Slovenskej republiky z 21 januaacutera 2003 č 164 a nekonalo sa na zaacuteklade člaacutenku 7 odseku 1 Uacutestavy 219 Člaacutenok 72 Uacutestavy

104

dostaacutevame k diskusii o reprezentatiacutevnom mandaacutete poslancov a ich povinnosti konať ktoruacute však ako bolo uvedeneacute nie je možneacute v suacutečasnej podobe praacutevnej uacutepravy inštituacutetu referenda vynuacutetiť V určityacutech priacutepadoch by možnosťou na vynuacutetenie konania NR SR mohlo byť podanie na Uacutestavnyacute suacuted v zmysle člaacutenku 127 Uacutestavy Fyzickaacute alebo praacutevnickaacute osoba by mohla namietať že nečinnosťou NR SR porušovala ich zaacutekladneacute praacuteva alebo slobody tyacutem že neprijala zaacutekonnuacute uacutepravu ktoraacute by zabezpečila docircslednuacute aplikaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende Ak by Uacutestavnyacute suacuted dospel k rovnakeacutemu zaacuteveru mohol by udeliť priacutekaz NR SR konať Teoretickou možnosťou by bolo že Uacutestavnyacute suacuted uznaacute povinnosť NR SR prijať zaacutekon ktoryacutem by sa zabezpečila realizaacutecia praacutev Uvedenyacute postup však rozhodne nemožno aplikovať vo všetkyacutech priacutepadoch kde by bola nutnaacute ďalšia zaacutekonnaacute uacuteprava na zabezpečenie realizaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende

4 PRAacuteVNA SILA NAacuteVRHOV PRIJATYacuteCH V REFERENDE

Pri skuacutemaniacute praacutevnych uacutečinkov a sily celoštaacutetneho referenda je docircležiteacute rozlišovať akyacute je to typ referenda Uacutestava rozoznaacuteva dva typy celoštaacutetnych referend referendum obligatoacuterne a referendum fakultatiacutevne220 41 Praacutevna sila obligatoacuterneho referenda

Obligatoacuterne referendum upravuje člaacutenok 7 Uacutestavy bdquoO vstupe do štaacutetneho zvaumlzku s inyacutemi štaacutetmi alebo o vystuacutepeniacute z tohto zvaumlzku sa rozhoduje uacutestavnyacutem zaacutekonom ktoryacute sa potvrdiacute referendomldquo a člaacutenok 93 odsek 1 uacutestavy bdquoReferendom sa potvrdiacute uacutestavnyacute zaacutekon o vstupe do štaacutetneho zvaumlzku s inyacutemi štaacutetmi alebo o vystuacutepeniacute z tohto zvaumlzkuldquo V priacutepade obligatoacuterneho referenda je praacutevna uacuteprava jasnaacute keď v oboch citovanyacutech člaacutenkoch sa uvaacutedza uacutestavnyacute zaacutekon Je teda jasneacute že potvrdeniacutem uacutestavneacuteho zaacutekona v referende je vlastne naacutevrhom prijatyacutem v referende zaacutekon spocircsobilyacute vyvolať praacutevne uacutečinky so silou uacutestavneacuteho zaacutekona 42 Praacutevna sila fakultatiacutevneho referenda

Jednou z najdiskutovanejšiacutech otaacutezok ktoreacute vyvolaacuteva inštituacutet referenda je praacutevna sila naacutevrhov prijatyacutech v referende Text Uacutestavy neuvaacutedza konkreacutetne praacutevnu silu naacutevrhov prijatyacutech v referende Naacutezory na praacutevnu silu naacutevrhov prijatyacutech v referende sa v praacutevnej teoacuterii liacutešia Napriacuteklad Kliacutema piacuteše bdquoV uacutestavnyacutech docircsledkoch je referendu priraďovanaacute bdquosila zaacutekonaldquo či dokonca vyššia Legitimita priameho rozhodnutia ľudu uprednostňuje rozhodnutie ľudu pred rozhodnutiacutem parlamentuldquo221 Radoslav Prochaacutezka zastaacuteva naacutezor že praacutevna sila je rovnaacute uacutestavneacutemu zaacutekonu222 Rozlišovanie naacutevrhov prijatyacutech v referende so silou uacutestavneacuteho zaacutekona a so silou zaacutekona podľa obsahu mocircžeme naacutejsť u Prusaacuteka223 alebo Ottovej224 Taktiež sa možno stretnuacuteť s naacutezormi ktoreacute nepriznaacutevajuacute naacutevrhom prijatyacutem v referende žiadne praacutevne uacutečinky Problematickyacutem bodom v diskusii o praacutevnej sile naacutevrhov prijatyacutech v referende je čl 98 ods 2 kde je stanoveneacute bdquoNaacutevrhy prijateacute v referende vyhlaacutesi Naacuterodnaacute rada Slovenskej republiky rovnako ako zaacutekonldquo Daneacute ustanovenie sa daacute vykladať dvojakyacutem spocircsobom Prvyacutem možnyacutem vyacutekladom je že naacutevrhy prijateacute v referende sa vyhlaacutesia formou zaacutekona Takyacuteto vyacuteklad daneacuteho ustanovenia sa javiacute nespraacutevnym z niekoľkyacutech docircvodov V prvom bode je to odlišnosť v spocircsobe prijiacutemania zaacutekona a naacutevrhov v referende Kyacutem v priacutepade zaacutekona sa postupuje podľa zaacutekona č 3501996 Z z postup prijiacutemania naacutevrhov prijatyacutech v referende upravuje zaacutekon o spocircsobe vykonania referenda Ďalšiacutem z argumentov v neprospech takeacutehoto vyacutekladu je rozdiel v subjektoch ktoreacute prijiacutemajuacute danyacute normotvornyacute praacutevny akt Zaacutekon je prijiacutemanyacute NR SR ktoraacute realizuje delegovanuacute praacutevomoc Na rozdiel od zaacutekona naacutevrhy prijateacute v referende prijiacutema ľud pocircvodca moci ktoryacute tyacutemto aktom využiacuteva svoju zaacutekonodarnuacute moc priamo a nie sprostredkovane cez NR SR Preto je nevhodneacute stavať na rovnakuacute uacuteroveň praacutevny predpis prijatyacute orgaacutenom s delegovanou praacutevomocou na uacuteroveň praacutevnej normy ktoryacute prijal ľud Cibulka k danej problematike piacuteše bdquoUacutestavnuacute formulaacuteciu ( čl 98 ods 2 uacutestavy ndash pozn Autora) však nemožno vysvetliť tak že naacutevrh prijatyacute

220 II UacuteS 3197 221 KLIacuteMA K a kol Staacutetověda 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2011 s 136 222httpagenturysmeskc7591557vysledky-platneho-referenda-maju-silu-ustavneho-zakonatvrdia-lipsic-a-prochazkahtmlixzz3SaYzkSGB 223 PRUSAacuteK J Teoacuteria praacuteva Bratislava VO PrafUK 2001 s 189-190 224 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2010 s 200

105

v referende sa vyhlaacutesi zaacutekonom225 Podobnyacute naacutezor zastaacuteva aj Drgonec226 Druhyacutem spocircsobom interpretaacutecie je že sa naacutevrhy prijateacute v referende sa vyhlaacutesia spocircsobom akyacutem sa vyhlasuje zaacutekon Tento spocircsob interpretaacutecie vzhľadom na suacutečasnuacute prax pri vyhlasovaniacute naacutevrhov prijatyacutech možno považovať za spraacutevny na rozdiel od predchaacutedzajuacuteceho vyacutekladu227 Vyhlasuje ich predseda NR SR naacutesledne sa zverejnia v Zbierke zaacutekonov228 V podmienkach praacutevnej uacutepravy referenda v Slovenskej republiky hlavne vo vzťahu k uacutestavneacutemu člaacutenku 99 odsek 1229 je problematickeacute považovať silu naacutevrhov prijatyacutech v referende za totožnuacute so silou zaacutekona prijateacuteho NR SR Člaacutenok uacutestavy daacuteva NR SR po uplynutiacute troch rokov od uacutečinnosti možnosť zmeniť vyacutesledok referenda Docircvodom zrušenia normatiacutevneho praacutevneho aktu mocircže byť okrem ineacuteho bdquozrušenie praacutevnej normy (predpisu) orgaacutenom s normotvornou pocircsobnosťou na vydaacutevanie praacutevnych aktov s vyššou praacutevnou silou ako maacute predmet derogaacutecieldquo230 Z uvedeneacuteho vyplyacuteva že naacutevrhy prijateacute v referende a naacutesledne vyhlaacuteseneacute v Zbierke zaacutekonov musia mať praacutevnu silu vyššiu ako maacute zaacutekon vydanyacute NR SR pretože ich je možneacute rušiť iba uacutestavnyacutem zaacutekon po uplynutiacute troch rokov V staršej publikaacutecii Cibulka vo vzťahu k člaacutenku 99 odsek 1 piacuteše že vzhľadom na daneacute ustanovenie možno naacutevrhy prijateacute v referende minimaacutelne porovnaacutevať s uacutestavnyacutem zaacutekonom231 Ďalej však v rozbore možnej praacutevnej sily nepokračuje Predmetneacute ustanovenie Uacutestavy je však rozporuplneacute keď mnohiacute uacutestavniacute praacutevnici nesuacutehlasia s možnosťou a opraacutevneniacutem NR SR rušiť naacutevrhy prijateacute v referende Napriacuteklad Cibulka uvaacutedza že vyacutesledok referenda by malo meniť iba noveacute referendum Podľa jeho naacutezoru mocircže byť toto ustanovenie v rozpore s princiacutepom suverenity ľudu232 43 Zhrnutie analyacutezy praacutevnej sily referenda

Praacutevna uacuteprava tyacutekajuacuteca sa praacutevnej sily naacutevrhov prijatyacutech v referende priamo nerieši ich silu Vyacutenimku tvoriacute obligatoacuterne referendum kde je praacutevna uacuteprava jasnaacute Predmetom obligatoacuterneho referenda je uacutestavnyacute zaacutekon ktoryacute prijatyacutem v referende nadobuacuteda praacutevne uacutečinky uacutestavneacuteho zaacutekona Praacutevnu silu naacutevrhov prijatyacutech vo fakultatiacutevnom referende podľa suacutečasnej praacutevnej uacutepravy nemožno presne určiť Naacutezory praacutevnych teoretikov suacute v tejto problematike nejednotneacute S istotou možno jedine tvrdiť že naacutevrhy prijateacute v referende majuacute silu vyššiu ako maacute zaacutekon prijatyacute NR SR Preto sa možno stotožniť s naacutezorom ktoryacute uvaacutedza Kliacutema bdquopriame rozhodnutie ľudu maacute prvotnuacute a teda zaacutekonnuacute povahu ktoraacute maacute pred obvyklyacutemi zaacutekonmi prednosťldquo233 Probleacutemom je však či naacutevrhy prijateacute v referende majuacute silu uacutestavnyacutech zaacutekonov Pre uvedenyacute naacutezor nie je dostatočnaacute podpora v praacutevnej uacuteprave inštituacutetu referenda preto ho nemožno s istotou potvrdiť S zaujiacutemavyacutem naacutezorom prišiel Domin keď vo svojej praacuteci234 rozoberaacute možnosť že naacutevrhy prijateacute v referende suacute normou sui generis 44 Pojem vyacutesledok referenda a naacutevrhy prijateacute v referende

V praacutevnej teoacuterii sa možno stretnuacuteť pri uvaacutedzaniacute prameňov praacuteva so zamieňaniacutem termiacutenov bdquovyacutesledky referendaldquo a bdquonaacutevrhy prijateacute v referendeldquo Prusaacutek aj Ottovaacute použiacutevajuacute termiacuten vyacutesledky referenda Uacutestavodarca však použiacuteva tieto termiacuteny v člaacutenku 98 Uacutestavy v obsahovo odlišnyacutech vyacuteznamoch Vychaacutedzajuacutec z logickej analyacutezy daneacuteho člaacutenku pojem vyacutesledok referenda je širšiacute ako

225 SVAacuteK J CIBULKA Ľ Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky Osobitaacute časť 5 aktualizovaneacute vydanie Bratislava Eurokoacutedex 2013 s 413 226 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s 1080 227 DOMIN M Formaacutelno-praacutevna povaha vyacutesledku referenda In Justičnaacute revue 62 2010 č 11 s

1250-1251 228 Naacutevrhy prijateacute v referende sa podľa zaacutekona o Zbierke zaacutekonov vyhlasujuacute v Zbierke zaacutekonov čo podľa rokovacieho poriadku zabezpečuje rozhodnutiacutem predseda NR SR 229 Vyacutesledok referenda mocircže Naacuterodnaacute rada Slovenskej republiky zmeniť alebo zrušiť svojiacutem uacutestavnyacutem zaacutekonom po uplynutiacute troch rokov od jeho uacutečinnosti 230 PROCHAacuteZKA R KAacuteČER M Teoacuteria praacuteva 1 vydanie Bratislava C H Beck 2013 s 174 231 ČIČ M a kol Komentaacuter k Uacutestave Slovenskej republiky Martin Matica slovenskaacute 1997 s 360-361 232 Svaacutek J Cibulka Ľ Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky Osobitaacute časť 5 aktualizovaneacute vydanie Bratislava Eurokoacutedex 2013 s 413 233 KLIacuteMA K a kol Staacutetověda 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2011 s 139 234 DOMIN M Formaacutelno-praacutevna povaha vyacutesledku referenda In Justičnaacute revue 62 2010 č 11 s

1249-1251

106

pojem naacutevrhy prijateacute v referende Pokiaľ naacutevrhy prijateacute v referende zahŕňajuacute iba tie vyacutesledky referenda ktoreacute spĺňajuacute podmienky v člaacutenku 98 odsek 1 Uacutestavy235 tak vyacutesledkom referenda suacute aj tie vyacutesledky ktoreacute daneacute podmienky nenaplnia Napriacuteklad vyacutesledkom referenda mocircže by aj neplatneacute referendum ale aj platneacute referendum kde však vaumlčšina uacutečastniacutekov referenda hlasovala proti prijatiu naacutevrhu V zaacutekone o spocircsobe vykonania referenda v paragrafe 25 a podobne v zaacutekone o Zbierke zaacutekonov v paragrafe 1 odsek 1 zaacutekonodarca použiacuteva termiacuten bdquonaacutevrhy prijateacute v referendeldquo Z docircvodov uvedenyacutech vyššie možno pojem bdquovyacutesledky referendaldquo považovať za obsahovo širšiacute ako je pojem bdquonaacutevrhy prijateacute v referendeldquo Je preto docircležiteacute tieto termiacuteny rozlišovať

5 NAacuteVRHY DE LEGE FERENDA

Z uvedenyacutech argumentov možno vyvodiť že hlavnyacutem probleacutemom ktoryacute suacutevisiacute s inštituacutetom referenda je nejasnaacute praacutevna uacuteprava Praacuteve nejednoznačneacute ustanovenia Uacutestavy vyvolaacutevajuacute množstvo polemiacutek a rozdielnych interpretaacuteciiacute Preto pre odstraacutenenie pochybnostiacute suacutevisiacich s referendom je potrebnaacute novelizaacutecia člaacutenkov Uacutestavy Konkreacutetne považujem za potrebneacute novelizovať nasledujuacutece člaacutenky Člaacutenok 98 odsek 2 Uacutestavy svojou formulaacuteciou vyvolaacuteva polemiky Ako som uviedol v praacuteci predmetnuacute uacutepravu spocircsobu vyhlaacutesenia naacutevrhov prijatyacutech v referende možno vykladať dvomi spocircsobmi pričom jeden je nespraacutevny Preto by bolo vhodneacute riešiť v zaacuteujme praacutevnej istoty novelizaacuteciou Vhodnou formulaacuteciou mocircže byť člaacutenok 125 odsek 6 bdquosa vyhlasuje spocircsobom ustanovenyacutem na vyhlasovanie zaacutekonov Predmetnyacute člaacutenok pokračuje bdquoPraacutevoplatneacute rozhodnutie uacutestavneacuteho suacutedu je všeobecne zaacutevaumlzneacuteldquo Využitiacutem tyacutechto formulaacuteciiacute by noveacute znenie člaacutenku 98 odsek 2 mohlo znieť bdquoNaacutevrhy prijateacute v referende sa vyhlasujuacute spocircsobom ustanovenyacutem na vyhlasovanie zaacutekonov Naacutevrhy prijateacute v referende suacute všeobecne zaacutevaumlzneacuteldquo Takeacuteto znenie člaacutenku by odstraacutenilo pochybnosti suacutevisiace s vyacutekladom suacutečasneacuteho znenia a taktiež by zvyacuteraznilo fakt že existujuacute praacutevne uacutečinky referenda a ich praacutevna zaacutevaumlznosť Ďalšiacutem problematickyacutem člaacutenok je člaacutenok 99 odsek 1 Opraacutevnenie NR SR meniť alebo rušiť vyacutesledok referenda považujem za nevhodneacute Do konfliktu sa tu dostaacuteva predmetneacute opraacutevnenie NR SR a vocircľa ľudu ktoruacute prejavil hlasovaniacutem v referende Ľud je pocircvodcom moci a referendum je prostriedkom ako ju priamo využiacuteva v praxi NR SR maacute iba delegovanuacute praacutevomoc ktoruacute ziacuteskava vo voľbaacutech od ľudu Podľa vyjadreniacute Uacutestavneacuteho suacutedu referendum je bdquopoistkouldquo občana voči parlamentu a referendum využiacutevajuacute občania aj v priacutepade ak parlament nepostupuje v suacutelade s ich predstavami Preto považujem za nevhodneacute aby NR SR požiacutevala opraacutevnenie meniť alebo rušiť vyacutesledky referenda V teoretickej rovine potom mocircže dochaacutedzať k sporom kto v skutočnosti je suvereacutenom a pocircvodcom moci Preto by som navrhoval daneacute ustanovenie zrušiť a možnosť meniť vyacutesledok referenda by som prenechal len noveacutemu referendu Nepochybne by bolo v prospech inštituacutetu referenda ako aj praacutevnej istoty keby v Uacutestave bola určenaacute praacutevna sila naacutevrhov prijatyacutech v referende Otaacutezne je akuacute praacutevnu silu by mali mať naacutevrhy prijateacute v referende Rozliacutešil by som referendum podľa predmetu otaacutezky na legislatiacutevne a uacutestavneacute Naacutesledne naacutevrhy prijateacute referendom by mali prednosť pred zaacutekonmi respektiacuteve uacutestavnyacutemi zaacutekonmi NR SR ktoraacute by ich nemohla rušiť Aby sa vyriešil konflikt medzi reprezentatiacutevnym mandaacutetom poslanca NR SR a docircslednou implementaacuteciou naacutevrhov prijatyacutech v referende bude nutnaacute zmena suacutečasneacuteho stavu Riešeniacutem je umožnenie hlasovať občanov o paragrafovom zneniacute zaacutekona Je to spocircsob akyacutem sa vaumlčšina probleacutemov riešenyacutech v praacuteci mocircže vyriešiť Paragrafoveacute znenie zaacutekona by mohlo byť predmetom referenda na zaacuteklade uznesenia NR SR Staacutele však ostaacuteva probleacutem v priacutepade že by predmetom referend nebolo paragrafoveacute znenie zaacutekona ale iba otaacutezka V suacutečasnosti suacute štaacutetne orgaacuteny povinneacute zabezpečiť aplikaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende Ako však konštatoval aj Uacutestavnyacute suacuted neexistuje sankcia ktorou by sa mohla taacuteto povinnosť vymocirccť Osobne si však nemysliacutem že by sankcia bola nutnosťou na docircslednuacute aplikaacuteciu naacutevrhov prijatyacutech v referende Skocircr tuacuteto aplikaacuteciu považujem za vec dostatočnej politickej kultuacutery než nutnosťou vymaacutehania daneacuteho konania sankciou Často diskutovanou otaacutezkou je možnosť zniacuteženia kvoacutera potrebneacuteho na platnosť referenda Možnosťou ktoraacute by prospela inštituacutetu referenda by bolo zniacuteženie respektiacuteve zrušenie kvoacutera na potrebneacuteho na platnosť referenda Slovenskaacute praacutevna uacuteprava predmetu referenda je však koncipovanaacute veľmi široko a po prijatiacute uvedenyacutech naacutevrhov by mohli spocircsobovať rocirczne probleacutemy236 Na prekonanie spomenutyacutech probleacutemov by bolo vhodneacute zmenšiť

235 Vyacutesledky referenda suacute platneacute ak sa na ňom zuacutečastnila nadpolovičnaacute vaumlčšina opraacutevnenyacutech voličov a ak bolo rozhodnutie prijateacute nadpolovičnou vaumlčšinou uacutečastniacutekov referenda 236 Mohli by napriacuteklad vzniknuacuteť probleacutemy spojeneacute s predmetom referenda a určeniacutem čo presne mocircže byť predmetom referenda

107

rozsah otaacutezok o ktoryacutech sa mocircže hlasovať v referende Uvedeneacute zmeny by však veľkou mierou zasiahli do praacutevnej uacutepravy referenda a preto by mala byť priacutepadnaacute novelizaacutecia predmetom verejnej diskusie a mala by sa dosiahnuť spoločenskaacute zhoda v otaacutezke akuacute uacutelohu maacute referendum ako celok zohraacutevať v uacutestavnom systeacuteme Slovenskej republiky Mocircj osobnyacute naacutezor je že referendum by malo byť akyacutemsi doplnkom k zaacutekonodarnej činnosti NR SR Predmetom referenda by sa mali riešiť otaacutezky priacutepadne situaacutecie ktoreacute zaacutesadnyacutem spocircsobom ovplyvňujuacute krajinu (napr vnuacutetropolitickeacute a medzinaacuterodneacute smerovanie krajiny hospodaacuterstvo ndash umožnil by som občanov hlasovať o daniach a odvodoch)

6 ZAacuteVER

Cieľom praacutece bolo objasniť otaacutezky ktoreacute vznikajuacute v suacutevislosti s inštituacutetom referenda primaacuterne otaacutezky tyacutekajuacutece sa praacutevnych uacutečinkov a praacutevnej sily ktoruacute vyvolaacutevajuacute Prvaacute časť praacutece sa tyacutekala analyacutezy možnosti referenda vyvolať praacutevne uacutečinky V tejto suacutevislosti sa daacute hovoriť o troch problematickyacutech oblastiach Prvou je či referendum vyvolaacuteva praacutevne uacutečinky Druhou či suacute spocircsobileacute vyvolaacutevať priamo nejakyacute uacutečinok Treťou oblasťou je všeobecnaacute zaacutevaumlznosť praacutevnych uacutečinkov referenda Odpoveďou na to či referendum vyvolaacuteva praacutevne uacutečinky možno odpovedať že rozhodne aacuteno Vyplyacuteva to jednak z dikcie Uacutestavy ako aj z početnyacutech rozhodnutiacute Uacutestavneacuteho suacutedu ktoreacute som uviedol v praacuteci Podobnaacute situaacutecia sa tyacuteka ja priamych praacutevnych uacutečinkov Uacutestava aj Uacutestavnyacute suacuted jasne určujuacute že občania mocircžu vykonaacutevať štaacutetnu moc prostredniacutectvom svojich zaacutestupcov a priamo Referendum je praacuteve spocircsob akyacutem občania realizujuacute priamo svoju pocircvodnuacute moc Všeobecnuacute zaacutevaumlznosť naacutevrhov prijatyacutech v referende jednoznačne vyriešil Uacutestavnyacute suacuted vo svojom rozhodnutiacute pod sp zn II UacuteS 9495 V zaacutevere praacutece som ponuacutekol naacutevrhy riešeniacute ktoreacute by mohli riešiť otaacutezky načrtnuteacute v uacutevode tejto praacutece Naacutevrhy spočiacutevajuacute v novelizaacutecii uacutestavnyacutech člaacutenkov tyacutekajuacutecich sa referenda Predmetnaacute novelizaacutecia by odstraacutenila pochybnosti ktoreacute dnes vyvolaacuteva a celkovo by zlepšila inštituacutet referenda v praacutevnej uacuteprave Slovenskej republiky Ponuacuteknuteacute naacutevrhy riešeniacute však vyžadujuacute zaacutesah do Uacutestavy a teda by vyžadovali prijatie kvalifikovanou vaumlčšinou minimaacutelne devaumlťdesiatich poslancov Probleacutemom teda mocircže byť aby priacuteslušneacute naacutevrhy našli politickuacute podporu Často totiž od politikov počuť že zmena Uacutestavy je naacuteročnaacute a ťažko sa hľadaacute pre naacutevrhy politickaacute podpora Avšak nahliadnutiacutem do histoacuterie zistiacuteme že v obdobiacute medzi poslednyacutem dvomi konanyacutemi referendami (medzi 18 septembrom 2010 a 7 februaacuterom 2015) sa Uacutestava Slovenskej republiky novelizovala celkovo paumlťkraacutet z toho dvakraacutet v roku 2014 Preto možno tvrdiť že zmena Uacutestavy je skocircr vecou vocircle meniť Uacutestavu Otaacutezkou teda zostaacuteva či danyacute stav nie je vyhovujuacuteci pre niektoryacutech politikov Svedčia o tom aj ich vyjadrenia a snaha posunuacuteť vniacutemanie referenda do polohy konzultatiacutevneho naacutestroja Jasnejšia praacutevna uacuteprava inštituacutetu referenda by však neriešila iba otaacutezky uvedeneacute a rozoberaneacute v praacuteci Taktiež by mohla zamedziť zneužiacutevaniu referenda politikmi čoho sme svedkami v podstate od vzniku Slovenskej republiky Preto možno konštatovať že referendum v Slovenskej republike neplniacute svoju uacutelohu ktorou je priamy vyacutekon štaacutetnej moci občanmi teda rozhodovanie o docircležityacutech otaacutezkach verejneacuteho zaacuteujmu Namiesto uacutelohy ktoruacute predpokladaacute aj Uacutestava sa referendum stalo naacutestrojom v rukaacutech politikov Inštituacutet referenda využiacutevajuacute politici na prezentaacuteciu svojich politickyacutech straacuten alebo ako prostriedok na zmenu vyacutesledkov volieb (snaha dvakraacutet skraacutetiť funkčneacute obdobie NR SR prostredniacutectvom referenda) Referendum konaneacute v roku 1997 bolo zmareneacute Predmetnyacute stav prispieva k probleacutemom a otaacutezkam tyacutekajuacutecich sa referenda riešenyacutem v praacuteci Referendum je prostriedok priamej demokracie ktoryacute občania mocircžu použiť na priamy vyacutekon štaacutetnej moci V suacutečasnosti však referendum vyvolaacuteva mnoheacute otaacutezky a nejasnosti V praacuteci som sa hlavne snažil objasniť problematiku praacutevnych uacutečinkov referenda a ich praacutevnej sily Z uvedenyacutech argumentov vyplyacuteva že referendum vyvolaacuteva priame praacutevne uacutečinky a je formaacutelnym prameňom praacuteva Zodpovedať otaacutezky tyacutekajuacutece sa praacutevnej sily naacutevrhov prijatyacutech v referende sa však nepodarilo z docircvodu nedostatočnej praacutevnej uacutepravy Praacuteve nedostatočnaacute a nejasnaacute praacutevna uacuteprava inštituacutetu referenda spolu s konaniacutem niektoryacutech politikov prispievajuacute k nefunkčnosti referenda Aby mohlo referendum plniť svoj pocircvodnyacute uacutečel priamy vyacutekon štaacutetnej moci občanmi bude nevyhnutneacute legislatiacutevne riešiť otaacutezky rozoberaneacute v praacuteci Funkčneacute referendum by mohlo pomocirccť k zniacuteženiu apatie prevlaacutedajuacutecej v časti spoločnosti

108

Zoznam bibliografickyacutech odkazov Praacutevne akty

Uacutestavnyacute zaacutekon č 4601992 Zb Uacutestava Slovenskej republiky v zneniacute neskoršiacutech predpisov Zaacutekon č 5641992 Zb o spocircsobe vykonania referenda v zneniacute neskoršiacutech predpisov Zaacutekon č 11993 Z z o Zbierke zaacutekonov Slovenskej republiky v zneniacute neskoršiacutech predpisov Zaacutekon č 3501996 Z z o rokovacom poriadku Naacuterodnej rady Slovenskej republiky Zaacutekon č 1802014 Z z o podmienkach vyacutekonu volebneacuteho praacuteva a o zmene a doplneniacute niektoryacutech zaacutekonov Rozhodnutie prezidenta Slovenskej republiky č 1642003 Z z o vyhlaacuteseniacute referenda Rozhodnutie predsedu Naacuterodnej rady Slovenskej republiky č 1752003 Z z o vyhlaacuteseniacute naacutevrhu prijateacuteho v referende konanom 16 a 17 maacuteja 2003 Rozhodnutie prezidenta Slovenskej republiky č 3202014 Z z o vyhlaacuteseniacute referenda Judikatuacutera Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky

Uznesenie Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky II UacuteS 3197 Naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky PL UacuteS 4295 Naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky II UacuteS 9495 Naacutelez Uacutestavneacuteho suacutedu Slovenskej republiky PL UacuteS 242014 Literatuacutera BALOG B SVAacuteK J OROSZ L Zaacuteklady teoacuterie konštitucionalizmu Bratislava Eurokoacutedex 2012

s 544 ISBN 978-80-89447-88-6 ČIČ M a kol Komentaacuter k Uacutestave Slovenskej republiky Martin Matica slovenskaacute 1997 s 598 ISBN 80-7090-444-5 ČIČ M a kol Komentaacuter k Uacutestave Slovenskej republiky Žilina Eurokoacutedex 2012 s 832 ISBN 978-

80-89447-93-0 DRGONEC J Uacutestava Slovenskej republiky Komentaacuter 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2012 s 1620 ISBN 80-89122-73-8 KLIacuteMA K a kol Staacutetověda 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2011 s 413 ISBN 978-

80-7380-296-7 KRUNKOVAacute A Uacutestavnaacute uacuteprava inštituacutetov priamej demokracie v Slovenskej republike In LADISLAV OROSZ a kol Uacutestavnyacute systeacutem SR (doterajšiacute vyacutevoj aktuaacutelny stav perspektiacutevy) Košice Univerzita Pavla Jozefa Šafaacuterika v Košiciach 2009 s 175-196 ISBN 978-80-7097-777-4 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva 3 vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2010 s 323 ISBN 978-80-89122-59-2 PROCHAacuteZKA R KAacuteČER M Teoacuteria praacuteva 1 vydanie Bratislava C H Beck 2013 s 308 ISBN 978-80-89603-14-5 PRUSAacuteK J Teoacuteria praacuteva Bratislava VO PrafUK 2001 s 331 ISBN 80-7160-146-2 SPAacuteČ P Priama a zastupiteľskaacute demokracia na Slovensku Volebneacute reformy a referendaacute od roku 1989 Brno Centrum pro studium demokracie a kultury 2011 s 278 ISBN 978-80-7325-238-0 SVAacuteK J CIBULKA Ľ Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky Osobitnaacute časť 5 aktualizovaneacute vydanie Bratislava Eurokoacutedex 2013 s 712 ISBN 978-80-8155-006-5 Internetoveacute odkazy

httpagenturysmeskc7591557vysledky-platneho-referenda-maju-silu-ustavneho-zakonatvrdia-lipsic-a-prochazkahtmlixzz3SaYzkSGB httphnhnonlineskslovensko-119odbornik-na-ustavu-sulikove-referendum-je-odporucanim-bez-zavazku-395002 httpspravypravdaskdomaceclanok334911-madej-ak-by-bolo-referendum-uspesne-poslanci-by-vykonali-volu-volicov httpstarywebfphilunibaskfileadminuser_uploadeditorsvedacesiukteamspolitologoviaCESIUK_PP_Lasticpdf httpvolbystatisticsskrefref2003defaulthtml httpsdenniknsk38547z-referend-si-politici-urobili-nastroj-volebnej-kampane httpsdenniknsk40696referendum-podla-ustavy

109

Periodikaacute

BUZINGER M Referendum a jeho praacutevne uacutečinky Justičnaacute revue 62 2010 č 10 s 1114- 1121 DOMIN M Formaacutelno-praacutevna povaha vyacutesledku referenda In Justičnaacute revue 62 2010 č 11 s 1249-1251 JANCOVAacute D Referendum sa u naacutes zneužiacuteva In SME 23 2015 č 15 s 4 PETKOVAacute Z Prečo je referendum len drahyacute prieskum In Trend 25 2015 č 5 s 3 Kontaktneacute uacutedaje

Martin Mališka maliskamartin16gmailcom Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta Katedra uacutestavneacuteho praacuteva Mochovskaacute 6 934 05 Levice Slovenskaacute republika

110

SYSTEMATIKA ODPOVĚDNOSTI PREZIDENTA REPUBLIKY V ČESKEacuteM

UacuteSTAVNIacuteM SYSTEacuteMU 237

Vladislav Vnenk


Abstract The main aim of this article is analysis of the responsibility of the President of the Czech

republic in relation to the Czech constitutional system Therefore the author identifies five basic types of this responsibility ie constitutional constitutional-political political criminal and moral Moreover chosen topic also deals with the Constitutional amendment which will undisputedly cover the area of the Presidents responsibility

Abstrakt Předmětem a hlavniacutem ciacutelem tohoto přiacutespěvku je analyacuteza systematiky odpovědnosti

prezidenta republiky v uacutestavniacutem systeacutemu Českeacute republiky Autor ve sveacutem člaacutenku rozlišuje pět zaacutekladniacutech forem odpovědnosti prezidenta republiky a to odpovědnost uacutestavněpraacutevniacute uacutestavně-politickou politickou trestněpraacutevniacute a moraacutelniacute Druhou čaacutestiacute přiacutespěvku je představeniacute připravovaneacute novely Uacutestavy kteraacute se bude tyacutekat uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti prezidenta republiky

Keywords constitutional responsibility impeachement constitutional-politicial responsibility

criminal responsibility politicial responsibility moral responsibility responsibility of president

Kliacutečovaacute slova uacutestavněpraacutevniacute odpovědnost uacutestavně-politickaacute odpovědnost trestněpraacutevniacute

odpovědnost politickaacute odpovědnost moraacutelniacute odpovědnost odpovědnost prezidenta republiky 1 UacuteVODEM K POSTAVENIacute PREZIDENTA REPUBLIKY V UacuteSTAVNIacuteM SYSTEacuteMU

ČESKEacute REPUBLIKY

Uacutestava charakterizuje prezidenta republiky jako hlavu staacutetu Tato charakteristika maacute původ v tzv organistickeacute teorii podle ktereacute jsou jednotliveacute staacutetniacute orgaacuteny přirovnaacutevaacuteny k orgaacutenům těla lidskeacuteho Takoveacute označeniacute je takeacute ovšem v našem praacutevniacutem prostřediacute již určitou tradiciacute neboť prezidenta jako hlavu staacutetu takto označovaly všechny uacutestavniacute uacutepravy ktereacute uacutepravě současneacute předchaacutezely238

Systematicky je prezident republiky zařazen do Hlavy třetiacute Uacutestavy upravujiacuteciacute moc vyacutekonnou Systematickeacute zařazeniacute i s přihleacutednutiacutem k povaze jeho pravomociacute tedy svědčiacute o nesporneacute uacuteloze prezidenta republiky byacutet partnerem a jednou ze součaacutestiacute vyacutekonneacute moci Se zřejmou naacutevaznostiacute na Uacutestavu 1920239 je takeacute konstituovaacutena dualistickaacute koncepce vyacutekonneacute moci v tom smyslu že veškereacute pravomoci prezidenta republiky mu pro jeho vyacutekon musiacute byacutet vyacuteslovně svěřeny a to přiacutemo uacutestavniacutem pořaacutedkem nebo přiacutepadně i běžnyacute zaacutekonem V opačneacutem přiacutepadě vše z okruhu zaacuteležitostiacute patřiacuteciacutech

237 Přiacutespěvek byl zpracovaacuten v raacutemci projektu ZČU SGS-2013-068 bdquoVybraneacute otaacutezky Evropskeacute unie v uacutestavně-praacutevniacutech souvislostechldquo kteryacute je řešen na katedře uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni 238 Za cenneacute rady i kritickeacute připomiacutenky k tomuto přiacutespěvku děkuji JUDr Monice Forejtoveacute PhD JUDr Zuzaně Vostreacute PhD a Mgr Jiřiacutemu Mulaacutekovi jakož i celeacute Katedře uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni kde působiacutem jako pomocnyacute vědeckyacute a pedagogickyacute pracovniacutek diacuteky čemuž jsem měl a takeacute staacutele maacutem možnost diskutovat o zaacutevažnyacutech uacutestavněpraacutevniacutech probleacutemech a kde rovněž takeacute vždy nachaacuteziacutem cennyacute zdroj inspirace i vědomostiacute Tento člaacutenek bych raacuted věnoval Mgr Marii Klineroveacute 239 Zejm sect 64 Uacutestavy 1920 tedy že bdquoVeškeraacute moc vlaacutedniacute a vyacutekonnaacute pokud uacutestavniacute listinou nebo zaacutekony Československeacute republiky vydanyacutemi po 15 listopadu 1918 neniacute a nebude vyacuteslovně vyhrazena prezidentovi republiky přiacuteslušiacute vlaacuteděldquo

111

do moci vyacutekonneacute přiacuteslušiacute vlaacutedě240 Zahrnutiacute prezidenta republiky i vlaacutedy v raacutemci jedneacute hlavy je takeacute vhodneacute chaacutepat jako projev nutnosti vzaacutejemneacute koordinace kooperace a ovlivňovaacuteniacute nikoliv podřizovaacuteniacute se jednoho uacutestavniacuteho orgaacutenu tomu druheacutemu241 Českaacute republika je republikou parlamentniacuteho typu jež je založena na principu zastupitelskeacute demokracie Podle člaacutenku 67 Uacutestavy je vrcholnyacutem orgaacutenem vyacutekonneacute moci vlaacuteda kteraacute maacute nepřiacutemou demokratickou legitimitu242 Tato nepřiacutemaacute demokratickaacute legitimita je v našiacute uacutestavnosti řešena institutem vysloveniacute důvěry přiacutepadně nedůvěry Poslaneckou sněmovnou vlaacutedě jmenovanou prezidentem

Parlamentniacute republika kterou je bezpochyby i Českaacute republika je tedy charakteristickaacute tzv panstviacutem (přiacutepadně vlaacutedou) parlamentu243 V duchu teacuteto zaacutesady Uacutestava umožňuje mnoho konkreacutetniacutech naacutestrojů k jejiacute faktickeacute realizaci kromě zaacutesadniacutech a kromě klasickyacutech institutů jako je kupřiacutekladu již zmiacuteněneacute vysloveniacute důvěry či naopak nedůvěry vlaacutedě se jednaacute o několik dalšiacutech důležityacutech uacutestavniacutech naacutestrojů - praacutevo interpelace člena vlaacutedy možnost zřiacutezeniacute vyšetřovaciacutech komisiacute či praacutevo skupiny poslanců nebo senaacutetorů obraacutetit se na Uacutestavniacute soud s naacutevrhem na zrušeniacute zaacutekona nebo jeho jednotlivyacutech ustanoveniacutech244

Prezident republiky jako hlava staacutetu je volen v Českeacute republice přiacutemou volbou všech občanů Tato zaacutesadniacute změna provedenaacute uacutestavniacutem zaacutekonem č 712012 Sb kteryacutem se sice změnil princip volby prezidenta republiky z nepřiacutemeacute volby na volbu přiacutemou nijak se však nezměnil charakter Českeacute republiky jako ryze parlamentniacute republiky245 Jak konstatoval samotnyacute Uacutestavniacute soud ČR ve sveacutem naacutelezu že bdquouacutestavniacute systeacutem Českeacute republiky je nadaacutele tedy založen na systeacutemu zastupitelskeacute demokracie a parlamentniacute formy vlaacutedy a na tom nic nezměniacute ani zavedeniacute přiacutemeacute volby prezidentaldquo246 Souhlasiacutem však plně s naacutezorem J Wintra247 že nelze v žaacutedneacutem přiacutepadě vyloučit tendenci českeacuteho uacutestavniacuteho systeacutemu posouvat se k určiteacute poloprezidentskeacute formě kterou však nelze zaveacutest bez patřičneacute diacutelčiacute změny Uacutestavy jež by musela vyacuteznamnyacutem způsobem posiacutelit pravomoci prezidenta republiky248 V Českeacute republice je tedy prezident nadaacutele prezidentem a hlavou staacutetu v zaacutesadně parlamentniacute republice jehož uacutelohou je zejmeacutena reprezentovat staacutet navenek byacutet garantem řaacutedu i praacutevniacute stability a moderaacutetorem politickyacutech sporů249 jakož i moderaacutetorem sporů mezi vlaacutedou a parlamentem udržovatelem dynamiky a řaacutedneacuteho běhu demokratickeacuteho systeacutemu250 Nicmeacuteně na druhou stranu nelze však prezidenta republiky chaacutepat jako nějakou neutraacutelniacute či snad slabšiacute mocenskou složku staacutetu a uacutestavniacuteho systeacutemu jako celku Obecně je prezident mocensky silnyacute do teacute miacutery jak širokeacute jsou jeho pravomoci a do jakeacute miacutery jsou jeho pravomoci sdiacuteleny s jinyacutemi uacutestavniacutemi orgaacuteny Jak však spraacutevně poznamenaacutevaacute J Kysela251 je nutneacute braacutet v uacutevahu i nepraacutevniacute okolnosti jako napřiacuteklad siacutelu osobnosti prezidenta jeho autoritu a důvěru lidu vztah k premieacuterovi siacutelu vlaacutedy politickaacute stabilitu či stabilitu parlamentu jako takoveacuteho252 Tento vyacutečet bych však vzhledem k zavedeniacute přiacutemeacute volby prezidenta doplnil i o jeho v tomto přiacutepadě vyššiacute demokratickou legitimitu zvlaacutešť bude-li napřiacuteklad zvolen již v prvniacutem kole přiacutemeacute volby Praacutevě ziacuteskanyacute vyššiacute stupeň demokratickeacute legitimity v raacutemci přiacutemeacute volby mu dle meacuteho naacutezoru daacutevaacute praacutevo miacutet určityacute politickyacute program bez ktereacuteho lze v přiacutemeacute volbě jen velmi těžko uspět a u něhož se daacute předpoklaacutedat že se přiacutemo volenyacute prezident republiky bude snažit jej dodržovat253

240 Se splněniacutem samozřejmeacuteho předpokladu implicitniacuteho zmocněniacute praacutevniacutem řaacutedem 241 KYSELA J Prezident republiky v uacutestavniacutem systeacutemu ČR ndash perspektiva uacutestavněpraacutevniacute s 238 242 Přiacutemaacute demokratickaacute legitimita vlaacutedy je naopak typickaacute pro prezidentskou formu vlaacutedy 243 Srov WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 57 244 K tomu srov FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute 245 WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 62 246 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ČR spzn Pl UacuteS 2712 ze dne 712013 247 WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 62 - 66 248 WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 65 ndash 66 249 Tamteacutež 250 RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř s 528 - 529 251 KYSELA J Prezident republiky v uacutestavniacutem system ČR ndash perspektiva uacutestavněpraacutevniacute s 235 252 KOUDELKA Z Prezident republiky s 27 253 FOREJTOVAacute M In KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině

112

Zaacutekladniacutem rozděleniacutem pravomociacute prezidenta republiky je rozděleniacute na pravomoci samostatneacute a pravomoci sdiacuteleneacute Toto rozděleniacute je z hlediska odpovědnosti kliacutečoveacute neboť Uacutestava vyacuteslovně stanovuje že v přiacutepadě sdiacutelenyacutech pravomociacute veškerou odpovědnost svyacutem spolupodpisem (tzv kontrasignaciacute) přebiacuteraacute vlaacuteda Povaha kontrasignace je v zaacutesadě dvojiacute ndash spolurozhodovaciacute a ověřovaciacute254 přičemž primaacuterniacute funkciacute kontrasignace je spiacuteše funkce spolurozhodovaciacute Rozhodnutiacute hlavy staacutetu v raacutemci sdiacutelenyacutech pravomociacute je tak po předpoklaacutedaneacute kontrasignaci aktem vždy společnyacutem ačkoliv praacutevniacute odpovědnost nese pouze vlaacuteda Prezident bude v tomto přiacutepadě odpovědnyacute mimopraacutevně o čemž budu podrobněji pojednaacutevat v naacutesledujiacuteciacute kapitole Za pravomoci samostatneacute pokud zatiacutem pomineme vyacuteslovneacute vyacuteluky odpovědnosti odpoviacutedaacute prezident v zaacutesadě saacutem 2 ODPOVĚDNOST PREZIDENTA REPUBLIKY 21 Obecnaacute teorie a rozděleniacute odpovědnosti

Pojetiacute odpovědnosti jako takoveacute je teacutema dosti složiteacute Pro svou praacuteci jsem si jako zaacuteklad a vyacutechoziacute bod zvolil obecneacute pojetiacute odpovědnosti v diacutele K Jasperse255 kteryacute sveacute praacuteci rozlišuje čtyři zaacutekladniacute okruhy viny - kriminaacutelniacute politickou moraacutelniacute a metafyzickou Kriminaacutelniacute vina spočiacutevaacute v objektivně prokazatelnyacutech činech ktereacute majiacute původ v porušeniacute

praacuteva Při porušeniacute praacuteva dochaacuteziacute k uplatněniacute trestu (sankce) jako jeho důsledek V dnešniacutem pojetiacute tuto odpovědnost chaacutepeme jako odpovědnost trestněpraacutevniacute Trestněpraacutevniacute odpovědnostiacute podle českeacuteho praacuteva je tzv odpovědnostiacute subjektivniacute tedy odpovědnostiacute za zaviněniacute (resp ve formě odpovědnosti za zaviněniacute z nedbalosti nebo v uacutemyslu)256 Politickaacute vina spočiacutevaacute dle Jasperse v činech staacutetniacuteků a v souvislosti přiacuteslušnosti k určiteacutemu staacutetu kdy musiacute určityacutem neacutest odpovědnost za naacutesledky činů i staacutetu samotneacuteho Moraacutelniacute vina je kriteacuteriem zejmeacutena vlastniacuteho svědomiacute Moraacutelniacute prohřešky jsou v Jaspersově pojetiacute zaacutekladem všech ostatniacutech prohřešků zejmeacutena trestněpraacutevniacutech a politickyacutech Metafyzickaacute

naopak spočiacutevaacute v odpovědnosti posuzovaneacute Bohem Tuto kategorii odpovědnosti již dnes nelze braacutet jako relevantniacute 22 Systematika odpovědnosti prezidenta republiky

Jak jsem již uvedl vyacuteše teoretickyacutem zaacutekladem meacute systematiky odpovědnosti prezidenta republiky je diacutelo K Jasperse daacutele velmi precizniacute a podrobnyacute člaacutenek J Kudrny tyacutekajiacuteciacute se odpovědnosti prezidenta za akty257 kteryacute volně navazuje na přiacuteslušneacute pasaacuteže v komentaacuteři z pera J Filipa258 Dalšiacutem inspiračniacutem zdrojem byly i přiacuteslušneacute pasaacuteže komentaacuteřoveacute literatury k Uacutestavě Českeacute republiky - konkreacutetně tedy V Slaacutedeček259 THerc 260 či P Mlsna261 Zejmeacutena v oblasti uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti prezidenta republiky jsem vychaacutezel z aktuaacutelniacute monografie kolektivu kolem M Forejtoveacute z Katedry uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute ZČU v Plzni262 V neposledniacute řadě velmi kvalitniacute pasaacuteže tyacutekajiacuteciacute se odpovědnosti prezidenta republiky nalezneme v diacutele Z Koudelky263 a v disertačniacute praacuteci K Janstoveacute264 a T Herce265

254 KYSELA J Prezident republiky v uacutestavniacutem system ČR ndash perspektiva uacutestavněpraacutevniacute s 239 255 JASPERS K Otaacutezka viny 256 S vyacutejimkou tzv kvazideliktů tedy činů jinak trestnyacutech podle sect 360 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku 257 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 385 ndash 405 Člaacutenek J Kudrny byl diacutelčiacutem zaacutekladem teacuteto praacutece svou systematikou a svou čtivostiacute mě oslovil nejviacutece Z hlediska praacutevniacuteho naacutezoru na danou problematiku mě pak ovlivnil naprosto zaacutesadně 258 FILIP J In BAHYacuteĹOVAacute L FILIP J MOLEK P PODHRAacuteZKYacute M SUCHAacuteNEK R ŠIMIacuteČEK V VYHNAacuteLEK L Uacutestava Českeacute republiky - Komentaacuteř 259 SLAacuteDEČEK V In MIKULE V SLAacuteDEČEK V SYLLOVAacute J Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř 260 HERC T In RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř 261 MLSNA P In KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 262 FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 155 - 162 263 KOUDELKA Z Prezident republiky s 27 a naacutesl 264 JANSTOVAacute K Prezident Českeacute republiky 265 HERC T Prezident Českeacute republiky

113

V naacutevaznosti na vyacuteše citovaneacute autory jsem se rozhodl že zaacutekladniacute pojetiacute odpovědnosti prezidenta republiky jako uacutestavniacuteho orgaacutenu rozděliacutem do dvou širšiacutech okruhů a to na odpovědnost dle mezinaacuterodniacuteho praacuteva a českeacuteho vnitrostaacutetniacuteho praacuteva Pojetiacute odpovědnosti prezidenta republiky dle českeacuteho praacuteva jsem se rozhodl takeacute v naacutevaznosti na zmiacuteněneacute autory zejmeacutena však na J Kudrnu rozdělit na odpovědnost uacutestavněpraacutevniacute uacutestavněpolitickou trestněpraacutevniacute politickou a moraacutelniacute Pro srovnaacuteniacute je dobreacute připomenout prvorepublikovou praacutevniacute vědu266 kteraacute rozdělovala formy odpovědnosti prezidenta republiky na odpovědnost trestniacute staacutetopraacutevniacute a politickou Uacutestavniacute listina267stanovovala vyacuteslovneacute vyacuteluky pro odpovědnost politickou a trestněpraacutevniacute tak že prezident nebyl z vyacutekonu sveacuteho uacuteřadu odpovědnyacute268 a trestně mohl byacutet stiacutehaacuten jen za velezradu269 Ačkoliv prvorepublikovaacute praacutevniacute věda ve věci odpovědnosti prezidenta v přiacutepadě jeho stiacutehaacuteniacute za velezradu řadiacute tento institut do oblasti trestněpraacutevniacute270 resp do jedineacute vyacutejimky z jinak plneacute trestněpraacutevniacute imunity tak je nutneacute připomenout že skutkovaacute podstata velezrady byla stanovena kodexem trestniacuteho praacuteva Což je odlišneacute od dnešniacute uacutepravy kde je tato skutkovaacute podstata vymezena přiacutemo Uacutestavou 271 23 Odpovědnost prezidenta republiky dle mezinaacuterodniacuteho praacuteva

Odpovědnost prezidenta republiky dle mezinaacuterodniacuteho praacuteva je aktuaacutelniacutem uacutestavněpraacutevniacutem teacutematem od 1102009 Tento den začal byacutet pro Českou republiku zaacutevaznyacute tzv Řiacutemskyacute statut Mezinaacuterodniacuteho trestniacuteho soudu vyhlaacutešen ve Sbiacuterce mezinaacuterodniacutech smluv pod č 842009 Sb (daacutele jen ldquoŘiacutemskyacute statutrdquo) Řiacutemskyacute statut zavaacutediacute odpovědnost za ty nejzaacutevaznějšiacute zločiny ktereacute ohrožujiacute mezinaacuterodniacute společenstviacute jako takoveacute Tento Řiacutemskyacute statut ve sveacutem čl 1 zřizuje Mezinaacuterodniacute trestniacute soud se siacutedlem v Haagu272 jenž vykonaacutevaacute jurisdikci vůči osobaacutem za zločiny v něm vedeneacute tj zločin genocidy zločiny proti lidskosti vaacutelečneacute zločiny a zločiny agrese Ve vztahu k osobě prezidenta republiky je kliacutečovyacute zejmeacutena čl 27 Řiacutemskeacuteho statutu Podle tohoto člaacutenku je Řiacutemskyacute statut zaacutevaznyacute pro všechny bez vyacutejimky tedy včetně hlav staacutetů Druhyacute odstavec předmětneacuteho člaacutenku vyacuteslovně stanovuje že přiacutepadneacute imunity zakotveneacute vnitrostaacutetniacutem nebo mezinaacuterodniacutem praacutevem nejsou překaacutežkou pro vyacutekon jurisdikce Mezinaacuterodniacuteho trestniacuteho soudu Praacutevě tento druhyacute odstavec vyvolal a dodnes vyvolaacutevaacute uacutestavněpraacutevniacute probleacutem omezeniacute a průlomu imunity273 prezidenta republiky na zaacutekladě řaacutedně ratifikovaneacute mezinaacuterodniacute smlouvy Zaacutevažnyacutem uacutestavněpraacutevniacutem probleacutemem274 aplikace Řiacutemskeacuteho statutu je tedy omezeniacute imunit uacutestavniacutech činitelů založenou uacutestavniacutem pořaacutedkem zejmeacutena Uacutestavou jako takovou Ačkoliv dle čl 1 odst 2 Uacutestavy ldquoČeskaacute republika dodržuje zaacutevazky ktereacute pro ni vyplyacutevajiacute z mezinaacuterodniacuteho praacutevardquo ve spojeniacute s čl 10 Uacutestavy podle ktereacuteho ldquovyhlaacutešeneacute mezinaacuterodniacuteho smlouvy k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Českaacute republika vaacutezaacutena jsou součaacutestiacute praacutevniacuteho řaacutedu stanoviacute-li mezinaacuterodniacute smlouva něco jineacuteho než zaacutekon použije se mezinaacuterodniacute smlouvardquo a v tomto přiacutepadě i s čl 10a tedy že touto mezinaacuterodniacute smlouvou se některeacute pravomoci orgaacutenů Českeacute republiky přenaacutešejiacute na mezinaacuterodniacute instituci tak mezinaacuterodniacute smlouvy ratifikovaneacute ve smyslu vyacuteše zmiacuteněnyacutech člaacutenků nemohou omezovat praacuteva a vyacutesady stanoveneacute uacutestavniacutem pořaacutedkem tedy že nemohou byacutet s niacutem v rozporu V teacuteto věci je nutno poukaacutezat na některeacute vyacuteznamneacute naacutelezy Uacutestavniacuteho soudu275 ve kteryacutech Uacutestavniacute soud jasně deklaroval že čl 1 odst 2 Uacutestavy neniacute saacutem o sobě způsobilyacute modifikovat uacutestavniacute text Smyslem předmětneacuteho člaacutenku je stanoveniacute toliko metodologie vyacutekladu uacutestavniacuteho textu tak že je-li možneacute uacutestavniacute text interpretovat v několikero vyacuteznamech musiacute dostat

266 SOBOTA E VOREL J KŘOVAacuteK R SCHENK A Československyacute prezident republiky Staacutetopraacutevniacute instituce a jejiacute život s 29-31 267 Uacutestava 1920 268 Dle ust sect 66 Uacutestavy 1920 269 sect 67 Uacutestavy 1920 270 Podrobněji např WEYR F Československeacute praacutevo uacutestavniacute s 187-189 271 K historickeacutemu vyacutevoji odpovědnosti prezidenta republiky podrobněji zejm KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 389 - 393 272 Čl 3 odst 1 Řiacutemskeacuteho statutu 273 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 402 274 KOUDELKA Zdeněk Prezident republiky Praha Leges 2011 s 27 a naacutesl 275 Např Naacutelez UacuteS spzn Pl UacuteS 1908 ze dne 26 11 2008

114

přednost ten vyacuteklad kteryacute je z hlediska zaacutevazků vyplyacutevajiacuteciacutech z mezinaacuterodniacuteho praacuteva ten nejkonformnějšiacute a bude jim v co maximaacutelniacute možneacute miacuteře vyhovovat Nicmeacuteně jsou v praacutevniacute vědě určiteacute tendence vyklaacutedat zaacutevaznost mezinaacuterodniacutech smluv uzavřenyacutech podle čl 10a Uacutestavy za normy majiacuteciacute praacutevniacute siacutelu jako uacutestavniacute zaacutekony276 z důvodu toho že byly schvaacuteleny stejnou uacutestavniacute většinou jako praacutevě samotneacute uacutestavniacute zaacutekony Nicmeacuteně většina uacutestavniacutech praacutevniacuteků tyto smlouvy za akty s uacutestavněpraacutevniacute silou nepovažuje277 a dle meacuteho naacutezoru to je tak v spraacutevneacute Za zmiacutenku stojiacute jistě takeacute novela Uacutestavy kteraacute byla navrhovaacutena v souladu s přijetiacutem Řiacutemskeacuteho statutu podle niacutež měl byacutet za čl 112 vložen čl 112a v tomto zněniacute bdquoU trestnyacutech činů pro ktereacute vyhlaacutešenaacute mezinaacuterodniacute smlouva s jejiacutež ratifikaciacute vyslovil souhlas Parlament a jiacutež je Českaacute republika vaacutezaacutena stanoviacute pravomoc mezinaacuterodniacuteho trestniacuteho soudu zřiacutezeneacuteho podle takoveacute mezinaacuterodniacute smlouvy a) se neuplatniacute zaacutekaz stiacutehaacuteniacute prezidenta republiky pro trestneacute činy (čl 65 odst 3) ani zvlaacuteštniacute podmiacutenky stanoveneacute pro trestniacute stiacutehaacuteniacute poslance senaacutetora a soudce Uacutestavniacuteho soudu ani praacutevo poslance senaacutetora a soudce Uacutestavniacuteho soudu odepřiacutet svědectviacute o skutečnostech ktereacute se dozvěděl v souvislosti s vyacutekonem mandaacutetu nebo funkce b) nemůže prezident republiky užiacutet sveacuteho praacuteva odpustit nebo zmiacuternit uloženyacute trest ani nařiacutedit aby se trestniacute stiacutehaacuteniacute nezahajovalo a bylo-li zahaacutejeno aby se v něm nepokračovalo nebo způsobit stejnyacute naacutesledek uděleniacutem amnestieldquo278 Je tedy zjevneacute že si byl uacutestavodaacuterce fakticky vědom nesouladu Řiacutemskeacuteho statutu s uacutestavniacutem pořaacutedkem přesto však k vyacuteše popsaneacute novelizace nedošlo což zaklaacutedaacute důvodnou pochybnost o jeho uacutestavniacute konformitě 24 Odpovědnost prezidenta republiky dle vnitrostaacutetniacuteho praacuteva

Jak jsem již popsal vyacuteše tak ve volneacute naacutevaznosti na zejmeacutena K Jasperse J Kudrnu a J Filipa jsem zvolil zaacutekladniacute systematickeacute rozděleniacute odpovědnosti prezidenta republiky podle vnitrostaacutetniacuteho praacuteva na odpovědnost uacutestavněpraacutevniacute uacutestavněpolitickou trestněpraacutevniacute politickou a moraacutelniacute 241 Uacutestavněpraacutevniacute odpovědnost prezidenta republiky Předpokladem realizace uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti prezidenta republiky je uskutečněniacute takoveacuteho jednaacuteniacute (konaacuteniacute opomenutiacute nebo nečinnost) ktereacute ve sveacutem důsledku porušiacute normu uacutestavniacuteho praacuteva a uacutestavniacute praacutevo naacutesledně jako reakci předpoklaacutedaacute uloženiacute specifickeacute uacutestavněpraacutevniacute sankce279 Uacutestavněpraacutevniacute sankciacute je v obecneacutem pojetiacute sankce vyacuteslovně stanovenaacute uacutestavniacutem pořaacutedkem či zaacutekony s uacutestavniacutem pořaacutedkem280 souvisejiacuteciacute Uacutestavněpraacutevniacutemi sankcemi jsou napřiacuteklad zrušeniacute vyacutesledků voleb odvolaacuteniacute či rozpuštěniacute orgaacutenu nebo zrušeniacute zaacutekona nebo jeho jednotlivyacutech ustanoveniacutech pro rozpor s uacutestavniacutem pořaacutedkem Subjektem uacutestavněpraacutevniacuteho deliktu však může byacutet pouze takovyacute subjekt kteryacute je konstituovaacuten uacutestavniacutem pořaacutedkem a kteryacute je bezpochyby uacutestavniacutem orgaacutenem a jehož jednaacuteniacute porušuje hodnoty i zaacutejmy uacutestavniacuteho praacuteva Specifickyacutem a uacutestavniacutem praacutevem konstituovanyacutem uacutestavniacutem orgaacutenem je prezident republiky Uacutestava v čl 65 odst 2 vymezuje dvě skutkoveacute podstaty uacutestavněpraacutevniacutech deliktů - velezradu a hrubeacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku kteryacutech se prezident republiky jako uacutestavniacutech orgaacuten může v souvislosti s vyacutekonem sveacute funkce dopustit281 K tomu ještě nutno uveacutest že praacutevniacute věda resp některaacute literatura spojuje tyto skutkoveacute podstaty takeacute s odpovědnostiacute politickou i s odpovědnostiacute uacutestavněpraacutevniacute282 V širšiacutem smyslu se realizaciacute uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti v

276 Např MALENOVSKYacute J Kulečniacutek namiacutesto štafetoveacuteho běhu v ratifikačniacutech řiacutezeniacutech o integračniacutech smlouvaacutech v ČR s 115 ndash 124 K tomu srov KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 402 277 Např WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva s 18 - 19 KOUDELKA Z Prezident republiky s 187 a naacutesl KLIacuteMA K Uacutestavniacute praacutevo s 89 a naacutesl 278 Sněmovniacute tisk č 10780 ve 3 obdobiacute Poslaneckeacute sněmovny 279 Podrobněji k sankciacutem v uacutestavniacutem praacutevu např KLIacuteMA K Uacutestavniacute praacutevo s 77 ndash 78 280 Typicky se bude jednat o volebniacute zaacutekonodaacuterstviacute 281 K tomu srov Pl UacuteS 4393 ze dne 1241994 282 Např FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 155

115

uacutestavniacutem systeacutemu rozumiacute projev zakotveniacute materiaacutelniacuteho ohniska uacutestavnosti283 2411 Velezrada Skutkovaacute podstata uacutestavniacuteho deliktu velezrady je Uacutestavou vymezena a to tak že se velezradou rozumiacute jednaacuteniacute prezidenta republiky směřujiacuteciacute proti svrchovanosti a celistvosti republiky Uacutestavněpraacutevniacute odpovědnost pro velezradu je vyacutehradně vaacutezaacutena na vyacutekon funkce prezidenta republiky Jakmile z jakeacutehokoliv důvodu prezident ve funkci skončiacute nemůže byacutet již byacutevalyacute prezident uacutečastniacutekem řiacutezeniacute o tomto uacutestavněpraacutevniacutem deliktu284 Řiacutezeniacute před Uacutestavniacutem soudem o uacutestavniacute žalobě za velezradu může byacutet zahaacutejenou pouze doručeniacutem Uacutestavniacuteho soudu řaacutedneacute uacutestavniacute žaloby předsedou Senaacutetu Aby se mohlo jednat o řaacutednou uacutestavniacute žalobu je třeba přijmout naacutevrh o jejiacutem podaacuteniacute Senaacutetem i Poslaneckou sněmovnou kumulativně K přijetiacute naacutevrhu o podaacuteniacute uacutestavniacute žaloby je třeba souhlasu třiacutepětinoveacute většiny všech přiacutetomnyacutech senaacutetorů a naacutesledně včasnyacute souhlas třiacutepětinoveacute většiny všech poslanců Řiacutezeniacute může byacutet poteacute zahaacutejeno před Uacutestavniacutem soudem a to okamžikem doručeniacutem uacutestavniacute žaloby kterou Uacutestavniacute soud musiacute projednat přednostně285 Procesniacute uacutepravu řiacutezeniacute o uacutestavniacute žalobě proti prezidentu republiky stanovuje zaacutek č 1821993 Sb o Uacutestavniacutem soudu v ust sectsect 97 a naacutesl Vzhledem k omezeneacutemu rozsahu praacutece se podrobněji řiacutezeniacutem zabyacutevat nebudu286 Vyhoviacute-li Uacutestavniacute soud uacutestavniacute žalobě prezident republiky ztraacuteciacute svůj uacuteřad a způsobilost jej znovu nabyacutet tedy ve smyslu jedno nedělitelneacuteho trestu nikoliv že obsahuje dvě různeacute na sobě nezaacutevisleacute uacutestavněpraacutevniacute sankce jak se ve sveacutem odlišneacutem stanovisku k uacutestavniacute stiacutežnosti na Vaacuteclava Klause vyjaacutedřila Ivana Janů 287 2412 Hrubeacute porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku Institut uacutestavniacute žaloby proti prezidentu republiky je takeacute realizaciacute tzv impeachamentu v českeacutem uacutestavniacutem syteacutemu288 tedy možnosti sesazeniacute prezidenta republiky z jeho uacuteřadu a to na zaacutekladě důvodneacute uacutestavniacute žaloby Senaacutetu se souhlasem Poslaneckeacute sněmovny Shodně jako u uacutestavniacute žaloby za velezradu je třeba shoda Poslaneckeacute sněmovny a Senaacutetu pro jejiacute podaacuteniacute Trestem za naplněniacute skutkoveacute podstaty hrubeacuteho porušeniacute uacutestavniacuteho pořaacutedku je ztraacuteta prezidentskeacuteho uacuteřadu a způsobilosti jej znovu nabyacutet 242 Uacutestavněpolitickaacute odpovědnost prezidenta republiky Dojde-li k porušeniacute či ztraacutetě důvěry ve vztahu založeneacutem volbou vysloveniacute důvěry nebo jmenovaacuteniacutem dojde k naacutestupu a realizaci uacutestavněpolitickeacute odpovědnosti289 Na uacutestavněpolitickou politickou odpovědnost pak dopadaacute notoricky znaacutemeacute ust čl 54 odst 3 Uacutestavy že tedy bdquoprezident neniacute z vyacutekonu sveacute funkce odpovědnyacuterdquo290 Na rozdiacutel od vlaacutedy kteraacute je svou existenciacute zaacutevislaacute na miacuteře důvěry členů Poslaneckeacute sněmovny kterou si musiacute udržovat prezident republiky je uacutestavněpoliticky neodpovědnyacute dopadaacute zde vyacuteslovnaacute vyacuteluka uacutestavněpolitickeacute odpovědnosti v souladu s čl 54 odst 3 Uacutestavy Prezidenta nelze ze sveacute funkce odvolat vyslovit mu nedůvěru či ho jinak v raacutemci teacuteto odpovědnosti zbavit sveacute funkce Srovnaacuteme-li to s uacutestavněpolitickou odpovědnostiacute vlaacutedy ktereacute může byacutet vyslovena nedůvěra prakticky kdykoliv je prezidentova uacutestavněpolitickaacute neodpovědnost velmi štědraacute Nicmeacuteně tato ochrana prezidenta republiky maacute samozřejmě sveacute opodstatněniacute neboť vyjadřuje vaacutežnost

283 K materiaacutelniacutemu ohnisku podrobněji např MULAacuteK J Materiaacutelniacute ohnisko uacutestavnosti Diplomovaacute praacutece 284 Což potvrdil i Uacutestavniacute soud ve sveacutem rozhodnutiacute spzn Pl UacuteS 1713 ze dne 2732013 285 Podobněji např FILIP J HOLLAumlNDER P ŠIMIacuteČEK V Zaacutekon o Uacutestavniacutem soudu s 716 - 733 286 Podrobněji k průběhu řiacutezeniacute před UacuteS srov FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 158 - 159 287 Odlišneacute stanovisko Ivany Janů viz naacutelez UacuteS spzn Pl UacuteS 1713 288 FOREJTOVAacute M In KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 289 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 387 290 KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině s 288

116

prezidentskeacuteho uacuteřadu a chraacuteniacute nerušenyacute vyacutekon jeho funkce Tato konstrukce uacutestavněpolitickeacute (ne)odpovědnosti prezidenta republiky je i zaacutekladem pojetiacute samostatnyacutech a sdiacutelenyacutech pravomociacute291 Zde je tedy nutneacute připomenout toto rozděleniacute a samotneacute pojetiacute pravomociacute prezidenta republiky kterou jsem nastiacutenil již v obecneacutem uacutevodu kdy je k rozhodnutiacute v raacutemci tzv sdiacutelenyacutech pravomociacute prezidenta republiky obligatorně vyžadovaacuten podpis předsedy vlaacutedy nebo jiacutem pověřeneacuteho člena v souladu s čl 63 odst 4 Uacutestavy V přiacutepadě že je kontrasignace provedena přebiacuteraacute veškerou uacutestavněpolitickou odpovědnost za toto rozhodnutiacute vlaacuteda Může se reaacutelně staacutet že vlaacuteda tento svůj krok dostatečně neobhaacutejiacute a Poslaneckaacute sněmovna jiacute může vyslovit nedůvěru tedy bude stižena uacutestavněpraacutevniacute sankciacute jako projev jejiacute uacutestavněpolitickeacute odpovědnosti Prezident však bude staacutele odpovědnyacute mimopraacutevně v raacutemci politickeacute nebo moraacutelniacute odpovědnosti 243 Trestněpraacutevniacute odpovědnost prezidenta republiky Konstrukci trestněpraacutevniacute odpovědnosti prezidenta republiky nalezneme zejmeacutena v čl 65 Uacutestavy ktereacute navaacutezalo na uacutepravu Uacutestavy 1920 Tento člaacutenek doznal velkyacutech změn v raacutemci velkeacute novely Uacutestavy ve smyslu uacutest zaacutek č 712012 Sb s uacutečinnostiacute od 8 března 2013 kteraacute znamenala velkeacute oslabeniacute dosud jinak velkoryseacute konstrukce trestněpraacutevniacute imunity292 V platneacutem a uacutečinneacutem zněniacute tohoto člaacutenku nelze po dobu vyacutekonu funkce prezidenta republiky zadržet trestně stiacutehat ani stiacutehat pro přestupek nebo jinyacute spraacutevniacute delikt Je zde tedy konstituovaacutena procesniacute imunita kteraacute je zaacutekonnou překaacutežkou trestniacuteho stiacutehaacuteniacute po dobu vyacutekonu jeho funkce Po skončeniacute vyacutekonu funkce všechny zaacutekonneacute překaacutežky odpadajiacute Tuto formu odpovědnosti je ovšem nutno vyklaacutedat v souladu s ust čl 54 odst 3 Uacutestavy tedy že i nadaacutela je zachovaacutena trestněpraacutevniacute neodpovědnost pro jednaacuteniacute spojenaacute s vyacutekonem funkce prezidenta republiky293 244 Politickaacute odpovědnost prezidenta republiky Politickaacute odpovědnost prezidenta republiky je typickaacute mimopraacutevniacute forma odpovědnosti Politickaacute odpovědnost a jejiacute realizace je jedniacutem ze zaacutekladniacutech předpokladů a definičniacutech znaků vyspěleacute politickeacute kultury Faktickaacute praacutevniacute realizace politickeacute odpovědnosti je v přiacutepadě prezidenta republiky konstituovaacutena v člaacutenku 57 odst 1 Uacutestavy tak že žaacutednyacute prezident republiky nemůže byacutet zvolen viacutece než dvakraacutet za sebou Tedy chce-li byacutet prezident republiky a to zejmeacutena v přiacutemyacutech volbaacutech zvolen znovu musiacute pečlivě vaacutežit svaacute rozhodnutiacute a veřejnosti stejně tak i politickeacute sceacuteně je pečlivě vysvětlovat To dle meacuteho naacutezoru platiacute i v přiacutepadě že některyacute z jeho aktů kontrasignovala vlaacuteda neboť v zaacutesadě sice jde o převzetiacute praacutevniacute uacutestavněpolitickeacute odpovědnosti vlaacutedou nicmeacuteně i přesto jde o rozhodnutiacute společneacute ktereacute si i prezident republiky musiacute umět obhaacutejit V opačneacutem přiacutepadě může byacutet sankcionovaacuten naprostou ztraacutetou důvěry svyacutech voličů a tedy reaacutelneacute šance na sveacute znovuzvoleniacute S tiacutem může byacutet spojenaacute i naprostaacute ztraacuteta reaacutelneacute politickeacute siacutely V přiacutepadě již druheacuteho funkčniacuteho obdobiacute nebo pokud již prezident republiky nechce kandidovat či pod silnyacutem tlakem lidu nebo přiacutepadně politickeacute sceacuteny zbyacutevaacute v Uacutestavě pouze jedinaacute forma realizace teacuteto odpovědnost v souladu s čl 61 Uacutestavy tak že prezident se může sveacuteho uacuteřadu vzdaacutet do rukou předsedy Senaacutetu Jak jsem již uvedl vyacuteše tak některaacute literatura tuto odpovědnost spojuje s odpovědnostiacute uacutestavněpraacutevniacute294 Nicmeacuteně jsem toho naacutezoru že tento druh odpovědnosti je skutečně ryze odpovědnostiacute mimopraacutevniacute ačkoliv Uacutestava poskytuje možnost ji praacutevně realizovat 245 Moraacutelniacute odpovědnost prezidenta republiky Moraacutelniacute odpovědnost prezidenta republiky je druhou mimopraacutevniacute formou odpovědnosti Stejně jako u politickeacute odpovědnost je tato mimopraacutevniacute forma odpovědnost praacutevně realizovaacutena a to formou zakotveniacute abdikace tedy možnosti prezidenta republiky vzdaacuteniacute se sveacuteho uacuteřadu do rukou předsedy Senaacutetu podle čl 61 Uacutestavy To může prezident učinit po tlaku veřejnosti či jako vyacutesledek vlastniacuteho pokaacuteniacute a poměřeniacute svyacutech činů se svyacutem sebevědomiacutem neb každyacute prezident maacute jistě na paměti že historie si jeho činy bude pamatovat

291 RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř s 535 - 539 292 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky s 388 293 RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř s 648 294 Např FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 155 a naacutesl

117

3 PŘIPRAVOVANAacute NOVELA UacuteSTAVY A UacuteVAHY DE LEGE FERENDA

Připravovanaacute novela Uacutestavy byla 3 června 2015 předložena Poslaneckeacute sněmovně295 v souladu s programovyacutem prohlaacutešeniacutem vlaacutedy Bohuslava Sobotky a to zejmeacutena v naacutevaznosti na zavedeniacute přiacutemeacuteho způsobu volby prezidenta republiky Hlavniacutem ciacutelem připravovaneacute novely Uacutestavy je bdquozpřesnit kompetence prezidenta republiky i dalšiacutech uacutestavniacutech činitelů v zaacutejmu zachovaacuteniacute parlamentniacuteho charakteru demokracie v Českeacute republice založeneacute na svobodneacute soutěži politickyacutech stranldquo 296 Tato novela se bude tedy mimo jineacute takeacute dotyacutekat odpovědnosti prezidenta republiky a to odpovědnosti uacutestavněpraacutevniacute Jak jsem již podrobně popsal v předchoziacute kapitole prezident republiky tedy může byacutet stiacutehaacuten v raacutemci uacutestavněpraacutevniacute odpovědnosti pro velezradu nebo pro hrubeacute porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku K přijetiacute naacutevrhu o podaacuteniacute uacutestavniacute žaloby je dle současneacute uacutepravy potřeba kumulativniacute souhlas Senaacutetu a Poslaneckeacute sněmovny Tento staacutevajiacuteciacute systeacutem podle ktereacuteho je poměrně naacuteročneacute uacutestavniacute žalobu podat maacute byacutet nahrazen konceptem jenž bude proceduraacutelně o trochu meacuteně naacuteročnyacute Podle představeneacuteho modelu je do tohoto procesu mnohem viacutece zapojena Poslaneckaacute sněmovna tak že maacute byacutet takeacute sama o sobě opraacutevněna stejně tak i Senaacutet podat na prezidenta republiky uacutestavniacute žalobu pokud se na tom usnese uacutestavniacute většinou Souhlas druheacute komory nebude již dle teacuteto koncepce nutnyacute Proceduraacutelně se řiacutezeniacute o uacutestavniacute žalobě nijak neměniacute s tiacutem rozdiacutelem že bude Uacutestavniacutemu soudu daacutena většiacute diskrece v rozhodnutiacutech Prvniacutem způsobem rozhodnutiacute bude vyacuterok Uacutestavniacuteho soudu že se prezident republiky nedopustil velezrady hrubeacuteho porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku uacutestavniacute žaloby tedy prezidenta zprostiacute Daacutele bude moci Uacutestavniacute soud v přiacutepadě uacutestavniacuteho deliktu hrubeacuteho porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku rozhodnout že prezident se sice dopustil hrubeacuteho porušeniacute Uacutestavy či jineacute jeho součaacutesti nicmeacuteně nebude povinen rozhodnout teacutež o tom že prezident republiky ztraacuteciacute prezidentskyacute uacuteřad nebo způsobilost jej znovu nabyacutet Uacutestavniacute soud tedy bude moci bdquopouzeldquo konstatovat že prezident svyacutem jednaacuteniacutem hrubě porušil Uacutestavu nebo jinou součaacutest uacutestavniacuteho pořaacutedku nicmeacuteně jednaacuteniacute prezidenta neshledaacute natolik zaacutevažnyacutem aby k vyacuteroku o naplněniacute předmětnyacutech skutkovyacutech podstat připojil vyacuterok obsahujiacuteciacute sankci tedy že prezident republiky ztraacuteciacute svůj uacuteřad nebo způsobilost jej znovu nabyacutet Ačkoliv tedy Uacutestavniacute soud bude moci konstatovat že prezident svyacutem jednaacuteniacutem hrubě porušil Uacutestavu či jinou součaacutest uacutestavniacuteho pořaacutedku neshledaacute hrubeacute porušeniacute paradoxně natolik hrubeacute že vyacuterok o naplněniacute skutkoveacute podstaty nespojiacute s předpoklaacutedanou uacutestavněpraacutevniacute sankciacute To mimo jineacute vychaacuteziacute z pro Českou republiku zaacutevazneacuteho naacutezoru ESLP v rozhodnutiacute ve věci Paksas vs Litva ze dne 6 1 2011 ve ktereacutem ESLP ve stručnosti stanovil že v přiacutepadě impeachmentu musiacute staacutety vaacutežit zaacutevažnost uacutestavněpraacutevniacuteho deliktu a k uloženiacute sankce ve formě omezovaacuteniacute pasivniacuteho volebniacuteho praacuteva jednotlivců musiacute byacutet přistupovaacuteno jen velmi opatrně Proto bylo pevně věřiacutem přikročeno k rozlišeniacute uacutestavniacutech deliktů velezrady a hrubeacuteho porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku z hlediska možnyacutech uacutestavněpraacutevniacutech sankciacute tak aby se naacutezoru ESLP vyhovělo V přiacutepadě uacutestavniacuteho deliktu velezrady se diskrece Uacutestavniacuteho soudu nepřipouštiacute a dojde-li naplněniacute skutkoveacute podstaty velezrady Uacutestavniacute soud musiacute uložit uacutestavněpraacutevniacute sankci Pokud jde o uacutečinnost teacuteto novely uacutestavodaacuterce zvolil cestu prostřednictviacutem přechodneacuteho ustanoveniacute tak že se novaacute uacuteprava impeachmentu nebude vztahovat na dosavadniacuteho prezidenta

republiky leacutepe řečeno na toto volebniacute obdobiacute Přestože se novaacute koncepce uacutestavniacute žaloby může zdaacutet jako uacuteprava pružnějšiacute a uacutečelnějšiacute vidiacutem v niacute určitaacute možnaacute uacuteskaliacute Současnaacute koncepce kooperace obou komor Parlamentu ČR při podaacuteniacute uacutestavniacute žaloby dle meacuteho naacutezoru dobře sloužila jako uacutečinnaacute brzda proti viacutece politickeacute Poslaneckeacute sněmovně Obaacutevaacutem se tedy určiteacute bdquošikanyldquo ze strany Poslaneckeacute sněmovny kteraacute bude v podstatě sama schopna podaacutevat uacutestavniacute žaloby proti nepohodlneacutemu jednaacuteniacute prezidenta republiky Osobně bych přiviacutetal určitou brzdu a protivaacutehu druheacute komory Parlamentu ne však v dosavadniacutem pojetiacute bdquopozitivniacuteldquo kooperace avšak spiacuteše vhodně v modelu bdquonegativniacuteldquo kooperace Ponechal bych samostatneacute rozhodnutiacute každeacute z komor Parlamentu na podaacuteniacute uacutestavniacute žaloby avšak stanovil bych lhůtu kupřiacutekladu 30 dnů na vyjaacutedřeniacute druheacute komory k teacuteto uacutestavniacute žalobě tak že by se v přiacutepadě nesouhlasu s uacutestavniacute žalobou mohla usneacutest uacutestavniacute většinou že je uacutestavniacute žaloba nedůvodnaacute a podaacuteniacute žaloby zablokovat resp vetovat V přiacutepadě nevyjaacutedřeniacute se by platilo že nesouhlas nebyl

295 Sněmovniacute tisk č 506 (7 volebniacute obdobiacute) 296 FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute s 155 a naacutesl

118

daacuten tedy že veto nebylo uplatněno Mysliacutem že by tak poměrně uacutečinně zabraacutenilo vyřizovaacuteniacute přiacutepadnyacutech neshod u Uacutestavniacuteho soudu což neniacute rozhodně potřebneacute ani uacutečelneacute v panstviacute praacutevniacuteho staacutetu a vyspěleacute politickeacute kultury Co však musiacutem na noveacute uacutepravě vyzdvihnout je možnost užitiacute poměrně širokeacuteho spektra vyacuteroků tedy že Uacutestavniacute soud může vyslovit deklaratorniacute stanovisko že došlo porušeniacute Uacutestavy nebo jineacute součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku a nemusiacute k tomu připojit sankci což může působit jako preventivniacute varovaacuteniacute prezidentu republiky že přiacuteště jeho jednaacuteniacute nebude tolerovaacutena a takeacute podat určiteacute vysvětleniacute Uacutestavniacuteho soudu na danou problematiku pokud nebude vyacuteklad praacutevniacute vědou jednotnyacute a nezbavovat prezidenta republiky jeho uacuteřadu v přiacutepadě že zastaacuteval pouze jinyacute vyacuteklad uacutestavniacuteho textu než kteryacute naacutesledně judikoval Uacutestavniacute soud Použitaacute literatura

BAHYacuteĹOVAacute L FILIP J MOLEK P PODHRAacuteZKYacute M SUCHAacuteNEK R ŠIMIacuteČEK V VYHNAacuteLEK L Uacutestava Českeacute republiky - Komentaacuteř Praha Linde 2010 1533 s ISBN 978-80-7201-814-7 FILIP J HOLLAumlNDER P ŠIMIacuteČEK V Zaacutekon o Uacutestavniacutem soudu Praha CHBeck 2007 896 s ISBN 978-80-7179-599-5 FOREJTOVAacute M a kol Uacutestavniacute soudnictviacute Brno Vaacuteclav Klemm 2014 240 s ISBN 978-80-87713-09-9 HERC T Prezident Českeacute republiky Disertačniacute praacutece Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Katedra uacutestavniacuteho praacuteva 2012 235 s JANSTOVAacute K Prezident Českeacute republiky Disertačniacute praacutece Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Katedra uacutestavniacuteho praacuteva 2007 357 s JASPERS K Otaacutezka viny Praha Mladaacute Fronta 1991 KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině Plzeň Aleš Čeněk 2009 1441 s ISBN 978-80-7380-140-3 KLIacuteMA K Uacutestavniacute praacutevo Plzeň Aleš Čeněk 2010 768 s ISBN 80-7380-000-4 KOUDELKA Z Prezident republiky Praha Leges 2011 223 s ISBN 978-80-87212-95-0 KUDRNA J Odpovědnost za akty prezidenta republiky In Spraacutevniacute praacutevo 2013 roč 46 č 7-8 s 386 ndash 405 KYSELA J Prezident republiky v uacutestavniacutem systeacutem ČR ndash perspektiva uacutestavněpraacutevniacute In Miroslav Novaacutek Miloš Bruncliacutek (eds) Postaveniacute hlavy staacutetu v parlamentniacutech a poloprezidentskyacutech režimech Českaacute republika v komparativniacute perspektivně Praha Dokořaacuten 2008 399 s ISBN 978-80-7363-179-6 MALENOVSKYacute J Kulečniacutek namiacutesto štafetoveacuteho běhu v ratifikačniacutech řiacutezeniacutech o integračniacutech smlouvaacutech v ČR In Praacutevniacute rozhledy 2004 č 4 s 115 ndash 124 MIKULE V SLAacuteDEČEK V SYLLOVAacute J Uacutestava Českeacute republiky Komentaacuteř Praha CHBeck

2007 935 s ISBN 978-80-7179-869-9 MULAacuteK J Materiaacutelniacute ohnisko uacutestavnosti Diplomovaacute praacutece Plzeň Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni Fakulta praacutevnickaacute Katedra uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva 2015 132 s RYCHETSKYacute P LANGAacuteŠEK T HERC T MLSNA P a kol Uacutestava Českeacute republiky Uacutestavniacute zaacutekon o bezpečnosti ČR Komentaacuteř Praha Wolters Kluwer 2015 1224 s ISBN 978-80-7478-809-3 SOBOTA E VOREL J KŘOVAacuteK R SCHENK A Československyacute prezident republiky Staacutetopraacutevniacute instituce a jejiacute život Praha Orbis 1934 452 s WEYR F Československeacute praacutevo uacutestavniacute Praha Melantrich 1937 339 s WINTR J Principy českeacuteho uacutestavniacuteho praacuteva Plzeň Aleš Čeněk 2013 259 s ISBN 978-80-7380-449-7 Kontaktniacute uacutedaje

Vladislav Vnenk vladislavvnenkgmailcom Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

119

UacuteVOD DO MEZINAacuteRODNĚPRAacuteVNIacute PROBLEMATIKY OZNAČOVAacuteNIacute POTRAVIN S PŘIHLEacuteDNUTIacuteM K PRAacuteVU EU 297

Šaacuterka Bittenglovaacute

Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskaacute univerzita v Plzni

Abstract Food labelling itself is one of the most extensive areas in the EU law and is usually

covered by appropriate directives or regulations This field could be also divided into a general part applicable on the most of food and a special part including some sorts of food or eg special ways how food is produced Due to the fact that the topic of this article is not described enough among both national and foreign literature the main aim of this article is to stress the fact that EU food labelling law is not based only on its own standards but it is also affected by international legal background Therefore selected issues and case studies are devoted to the EU law and its relation to international law created by the World Trade Organisation and the Codex Alimentarius Commission The author considers this article to be a brief guide to international food labelling law as well Abstrakt V raacutemci potravinoveacuteho praacuteva EU patřiacute označovaacuteniacute potravin mezi jednu z nejširšiacutech

praacutevniacutech uacuteprav kterou předevšiacutem pokryacutevaacute celaacute škaacutela směrnic a nařiacutezeniacute jež odraacutežejiacute jak čaacutest obecnou tak i zvlaacuteštniacute kteraacute se vztahuje k jednotlivyacutem druhům potravin či např specifickyacutem způsobům jejich pěstovaacuteniacute a vyacuteroby Jelikož se v domaacuteciacute a i v zahraničniacute odborneacute literatuře jednaacute spiacuteše o okrajoveacute teacutema ciacutelem tohoto přiacutespěvku je v obecneacute rovině vysvětlit jakyacutemi mezinaacuterodněpraacutevniacutemi prameny je označovaacuteniacute potravin v EU ovlivněno a vymezit jejich vzaacutejemnyacute vztah naacutesledně pak i na přiacutepadovyacutech studiiacutech ověřit dopady mezinaacuterodniacuteho praacuteva na tuto problematiku V tomto ohledu se autorka zaměřuje předevšiacutem na praacutevo Světoveacute obchodniacute organizace či soft law vytvaacuteřeneacute Komisiacute Codex Alimentarius Tento přiacutespěvek může rovněž sloužit jako obecnyacute uacutevod do problematiky mezinaacuterodniacuteho praacuteva v oblasti označovaacuteniacute potravin

Key words food labelling EU Codex Alimentarius WTO Agreement on Application of Sanitary

and Phytosanitary measures Agreement on Technical Barriers to Trade TRIPS Kliacutečovaacute slova označovaacuteniacute potravin EU Codex Alimentarius WTO Dohoda o uplatňovaacuteniacute

sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacutech Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu TRIPS

1 OBECNYacute UacuteVOD DO PROBLEMATIKY

V obecneacute rovině je označovaacuteniacute potravin způsob kteryacutem se sdělujiacute informace o potravinaacutech Z pohledu potravinoveacuteho praacuteva lze na tuto ochranu nahliacutežet z několika hledisek Hlavniacutem uacutečelem potravinoveacuteho praacuteva je ochrana zdraviacute a života člověka označovaacuteniacute potravin jakožto jeho neopominutelnaacute součaacutest je specifickeacute v tom směru že se zde mohou kromě těchto dvou hodnot miacutesit i dalšiacute zaacutejmy zejm ekonomickeacute a etickeacute Považuji za nutneacute zmiacutenit že se nejednaacute o instrument kteryacute by praacutevo začalo regulovat teprve nedaacutevno Jeho kořeny sahajiacute již do starověku kde se lze setkat např s označovaacuteniacutem viacutena či chleba

297 Přiacutespěvek byl zpracovaacuten v raacutemci projektu ZČU SGS-2013-068 bdquoVybraneacute otaacutezky Evropskeacute unie v uacutestavně-praacutevniacutech souvislostechldquo kteryacute je řešen na katedře uacutestavniacuteho a evropskeacuteho praacuteva Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni a je synteacutezou několika čaacutestiacute autorčiny diplomoveacute praacutece na teacutema bdquoVybraneacute aspekty označovaacuteniacute potravin v kontextu praacuteva EUldquo kteraacute byla obhaacutejena v roce 2015 na teacuteže katedře

120

EHS298 se začalo zaměřovat na problematiku potravinoveacuteho praacuteva počaacutetkem 60 let avšak prvniacutem předpisem kteryacute se na všeobecnou uacutepravu označovaacuteniacute potravin zaměřil byla směrnice Rady 79112EHS Jednalo se o tzv horizontaacutelniacute směrnici což znamenaacute že byla stanovena obecnaacute pravidla označovaacuteniacute zde v oblasti balenyacutech potravin Tato směrnice reflektovala pravidla Komise Codex Alimentarius ktereacute bude věnovaacutena kapitola č 2

Pro označovaacuteniacute potravin na poli EU jsou určujiacuteciacute tyto tři prvky orgaacuteny EU a členskyacutech staacutetů podnikatelskyacute sektor a spotřebitel Tyto body prof Bernd van der Meulen velmi trefně nazyacutevaacute jako bdquoABCldquo299 potravinoveacuteho praacuteva300 Označovaacuteniacute potravin a označeniacute tedy konkreacutetniacute způsob provedeniacute označovaacuteniacute je určitou informaciacute o potravině Tyto informace jsou v raacutemci praacuteva EU nově s uacutečinnostiacute od 13 12 2014 definovaacuteny v nařiacutezeniacute EP a Rady 11692011EU jako bdquoinformace tyacutekajiacuteciacute se potravin zpřiacutestupněneacute konečneacutemu spotřebiteli prostřednictviacutem etikety jineacuteho průvodniacuteho materiaacutelu nebo jinyacutemi prostředky včetně naacutestrojů moderniacutech technologiiacute nebo slovniacuteho sděleniacuteldquo301

I v mezinaacuterodniacutem měřiacutetku zaujiacutemajiacute potraviny jednu z nejdůležitějšiacutech roliacute zejm z pohledu mezinaacuterodniacuteho obchodu Nutno podotknout že potravinaacuteřskyacute průmysl již daacutevno nepřesahuje jen hranice jednotlivyacutech staacutetů ale jednaacute se o spolupraacuteci mezi jednotlivyacutemi kontinenty Naviacutec ve vztahu k EU dovoz a vyacutevoz potravin tyacutekajiacuteciacute se třetiacutech zemiacute zastaacutevaacute nezanedbatelnou uacutelohu302 Z hlediska ochrany zdraviacute spotřebitele a s tiacutem souvisejiacuteciacute bezpečnostiacute potravin je obzvlaacuteště regulace potravinoveacuteho praacuteva na mezinaacuterodniacute uacuterovni přinejmenšiacutem žaacutedouciacute neboť požadavky ať již na kvalitu bezpečnost či vyacuterobniacute metody a postupy se mohou u jednotlivyacutech potravin v pojetiacute různyacutech staacutetů velmi lišit Pokud jde o označovaacuteniacute potravin platiacute zde to sameacute pravidlo co tedy může byacutet na uacuterovni jedneacute naacuterodniacute legislativy považovaacuteno za vyhovujiacuteciacute na zaacutekladě legislativy jineacuteho staacutetu se může jevit jako nedostačujiacuteciacute Označovaacuteniacute potravin může byacutet dokonce v raacutemci mezinaacuterodniacuteho obchodu potažmo i vnitřniacuteho trhu EU považovaacuteno za nežaacutedouciacute barieacuteru na trhu

Ostatně každyacute člověk na světě potřebuje potravu ke sveacutemu přežitiacute určitaacute uacuteroveň kvality potravin je vzhledem k technologickeacutemu pokroku a zdravotniacutem požadavkům jedince přinejmenšiacutem žaacutedouciacute Obecnyacute raacutemec pro adekvaacutetniacute vyacuteživu jedince zaklaacutedaacute Mezinaacuterodniacute pakt o hospodaacuteřskyacutech kulturniacutech a sociaacutelniacutech praacutevech OSN z roku 1966 Člaacutenek 11 Paktu řiacutekaacute že bdquosmluvniacute strany Paktu uznaacutevajiacute praacutevo každeacuteho jednotlivce na přiměřenou životniacute uacuteroveň pro něj a jeho rodinu zahrnujiacutece v to dostatečnou vyacuteživu šatstvo byt a na neustaacuteleacute zlepšovaacuteniacute životniacutech podmiacutenekldquo303

Pojmem bdquodostatečnaacute vyacuteživaldquo se na zaacutekladě všeobecneacuteho vyjaacutedřeniacute Vyacuteboru pro hospodaacuteřskaacute sociaacutelniacute a kulturniacute praacuteva304 maacute na mysli předevšiacutem vyacuteživa kteraacute je dostupnaacute v množstviacute a kvalitě jež dostatečně uspokojujiacute vyacuteživoveacute potřeby jednotlivců rovněž se jednaacute o vyacuteživu bez nežaacutedouciacutech laacutetek a vyacuteživu přiacutepustnou pro danou kulturu305 Praacutevě přiacutepustnost vyacuteživy pro danou kulturu ve vztahu k povaze dostupnyacutech potravin a jejich dodaacutevky implikuje praacutevo spotřebitele byacutet informovaacuten o souvisejiacuteciacutech hodnotaacutech Požadavek na informace o potravinaacutech nelze tedy podcenit ani v celosvětoveacutem měřiacutetku

Důležitost informaciacute o potravinaacutech rovněž zdůrazňuje Uacutemluva o praacutevech diacutetěte z roku 1989 přičemž smluvniacute staacutety dle čl 24 piacutesm e) činiacute potřebnaacute opatřeniacute k bdquozabezpečeniacute toho aby všechny složky společnosti zejmeacutena rodiče a děti byly informovaacuteny o zdraviacute a vyacuteživě dětiacute (hellip)ldquo306 To se v praxi projevuje zejm označovaacuteniacutem nutričniacutech hodnot či dodatečnyacutemi informacemi o jednotlivyacutech složkaacutech potravin např alergenech či o nežaacutedouciacutech uacutečinciacutech aditiv

298 Evropskeacute hospodaacuteřskeacute společenstviacute vzniklo na zaacutekladě Řiacutemskyacutech smluv z roku 1958 jednaacute se o předchůdce Evropskeacute unie Tento naacutezev se použiacuteval až do uzavřeniacute Maastrichtskeacute smlouvy do roku 1993 299 Na tuto zkratku maacute vliv anglickyacute překlad kteryacute zniacute A ndash authorities B ndash business C ndash consumer 300 MEULEN B van der The Structure of European Food Law Laws [online] 2013 roč 2 č 2 s 71 [cit 2014-11-20] Dostupneacute z www httpwwwmdpicom2075-471X2269 301 Čl 2 odst 2 piacutesm a) nařiacutezeniacute EP a Rady 11692011EU 302 Viz statistika mezinaacuterodniacuteho obchodu WTO za rok 2014 [online] [cit 2015-03-01] Dostupneacute z WWW httpswwwwtoorgenglishres_estatis_eits2014_eits2014_epdf 303 Čl 11 Mezinaacuterodniacute pakt o hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech a kulturniacutech praacutevech z roku 1966 304 Vyacutebor vytvořenyacute Ekonomickou a hospodaacuteřskou radou při OSN rovněž se lze setkat se zkratkou CESCR 305 Vyacutebor pro hospodaacuteřskaacute sociaacutelniacute a kulturniacute praacuteva Všeobecneacute vyjaacutedřeniacute 12 The right to adequate food UN doc EC12199955 May 1999 Ženeva Ekonomickaacute a sociaacutelniacute rada 306 Čl 24 piacutesm e) Uacutemluva o praacutevech diacutetěte z roku 1989

121

Hlavniacutemi hraacuteči v oblasti mezinaacuterodniacute regulace potravinoveacuteho praacuteva jsou OSN (Organizace spojenyacutech naacuterodů) a WTO (Světovaacute obchodniacute organizace) Tyto organizace se podiacuteliacute na vyacutevoji potravinoveacute legislativy prostřednictviacutem mezinaacuterodniacutech dohod standardů směrnic postupů či doporučeniacute V raacutemci OSN se jednaacute předevšiacutem o dvě specializovaneacute organizace ndash Organizaci pro vyacuteživu a zemědělstviacute (FAO) a o Komisi Codex Alimentarius (CAC) Jelikož je legislativa EU v oblasti potravinoveacuteho praacuteva velmi rozsaacutehlaacute a velmi často zdůrazňuje uacutelohu mezinaacuterodniacuteho prvku při přiacuteslušneacute normotvorbě z hlediska vztahu mezinaacuterodněpraacutevniacute uacutepravy je kliacutečoveacute nařiacutezeniacute EP a Rady 1782002EU Toto nařiacutezeniacute pro přiacutepad existence mezinaacuterodniacutech standardů stanovuje že by měly byacutet braacuteny v potaz jak na uacuterovni EU tak i na uacuterovni členskyacutech staacutetů

2 CODEX ALIMENTARIUS

V roce 1963 založily dvě organizace OSN konkreacutetně FAO a WHO (Světovaacute zdravotnickaacute organizace) Komisi Codex Alimentarius (CAC) jejiacutemž ciacutelem je podpora v oblasti obchodu s potravinami sjednoceniacute celosvětovyacutech standardů za pomoci nezaacutevaznyacutech předpisů a na to navazujiacuteciacute ochrana spotřebitele307 I průměrnyacute evropskyacute spotřebitel může rozlišovat různou kvalitu či požadavky na potraviny napřiacuteč členskyacutemi staacutety Uacutelohou CAC je stiacuterat tyto rozdiacutely praacutevě na mezinaacuterodniacute uacuterovni Vyacutesledkem činnosti CAC je tzv Codex Alimenatirus tedy souhrn veškeryacutech předpisů zasahujiacuteciacutech do oblasti potravin V současnosti maacute CAC 186 členů308 EU přistoupila k CAC v roce 2003 standardy CAC byly braacuteny evropskou legislativou či judikaturou v potaz již mnohem dřiacuteve309

Jakyacutemi prostředky tedy CAC zasahuje do potravinoveacuteho praacuteva v celosvětoveacutem měřiacutetku Jednaacute se o potravinoveacute normy daacutele kodexy spraacutevneacute vyacuterobniacute praxe a dalšiacute pokyny ktereacute se vztahujiacute zejm k potravinaacuteřskeacutemu průmyslu Potravinoveacute normy mohou byacutet buď obecneacute typicky se bude jednat o normy pro označovaacuteniacute složeniacute potravin či zvlaacuteštniacute ktereacute se budou tyacutekat konkreacutetniacuteho označeniacute specifickeacute potraviny V přiacutepadě CAC se jednaacute o tzv soft law tedy praacutevně nezaacutevaznou uacutepravu což osobně považuji za vhodneacute Jestliže by daneacute normy byly praacutevně zaacutevazneacute mohla by byacutet určityacutem způsobem v oblasti požadavků na potraviny omezena volnost jednotlivyacutech staacutetů což je vzhledem ke kulturniacutem rozdiacutelům zvyklostem zeměpisneacute poloze a dalšiacutem faktorům nežaacutedouciacute stav kteryacute by tak ve vyacutesledku byl spiacuteše neefektivniacute V tomto směru se prof Bernd van der Meulen vyjaacutedřil že CAC vytvaacuteřiacute tzv bdquojazyk potravinoveacuteho praacutevaldquo310 Ačkoli se jednaacute o soft law tak po celeacutem světě lze sledovat trend kteryacute vede k tzv bdquokvazi zaacutevaznostildquo standardů CAC neboť na ně byacutevaacute často odkazovaacuteno v raacutemci legislativy judikatury či dokonce i niacuteže uvedeneacute rozhodčiacute činnosti WTO K naacutezoru o kvazizaacutevaznosti těchto norem se rovněž přiklaacuteniacutem Nicmeacuteně si mysliacutem že by v kolizniacutech situaciacutech vždy měl zviacutetězit bdquozdravyacute rozumldquo Soft law vytvaacuteřeneacute CAC zahrnuje mnoho oblastiacute Kromě označovaacuteniacute potravin jsou CAC upravovaacuteny hygienickeacute standardy požadavky na bezpečnost či certifikaci potravin požadavky na složeniacute či nutričniacute hodnoty a mnoheacute dalšiacute aspekty311 Činnost CAC tak ovlivňuje potravinoveacute praacutevo napřiacuteč kontinenty

Stejně jako u odlišnyacutech organizaciacute se i CAC děliacute do vyacuteborů ktereacute se specializujiacute na danou problematiku Vyacutebory jsou stěžejniacute pro praacutevotvornou činnost CAC avšak jednaacute se o složityacute postup kteryacute je rozčleněn do několika faacuteziacute Kliacutečovaacute je komunikace navrhovatele tedy člena CAC s přiacuteslušnyacutem vyacuteborem kteryacute danyacute naacutevrh buď schvaacuteliacute nebo zamiacutetne V přiacutepadě že dotčenyacute vyacutebor naacutevrh schvaacuteliacute nastaacutevaacute procedura reviziacute doplňovaacuteniacute seznamovaacuteniacute ostatniacutech členů s danou normou a naacutesledně je vše v rukou CAC kteraacute rozhodne zda vyacuteslednyacute a revidovanyacute naacutevrh přijme či nikoli312

Nespornyacutem důkazem o důležitosti CAC je dopad nejen na legislativu EU ale rovněž i praktickyacute vyacuteznam pro judikaturu EU V tomto ohledu se lze setkat i s kritikou CAC neboť se daacute řiacuteci že vyacutesledky činnosti CAC jsou legislativou EU velmi často chaacutepaacuteny jako bdquoalfa a omegaldquo od kteryacutech se nelze odchyacutelit

307 SCHOLTEN-VERHEIJEN I et al Roadmap to EU food law s 31 308 Codex Members and Observers Codex Alimentarius [online] copy 2015 [cit 2015-03-01]

Dostupneacute z httpwwwcodexalimentariusorgmembers-observersen 309 SCHOLTEN-VERHEIJEN I et al op cit s 39 310 Ibid s 35 311 Ibid 312 MEULEN B van der a VELDE M van der European food law handbook1st ed s 472-473

122

21 Označovaacuteniacute potravin a Codex Alimentarius

Označovaacuteniacute potravin je v raacutemci Codex Alimentarius velmi širokou uacutepravou Agendu označovaacuteniacute potravin CAC vykonaacutevaacute Vyacutebor pro označovaacuteniacute potravin se siacutedlem v Ottawě Do pravidel pro označovaacuteniacute potravin zcela logicky zasahujiacute dalšiacute vyacutebory jednaacute se o vyacutebory s určitou specializaciacute Nejčastěji půjde o Vyacutebor pro potravinaacuteřskaacute aditiva a Vyacutebor pro vyacuteživu a potraviny pro zvlaacuteštniacute vyacuteživoveacute uacutečely

Prvniacutem krokem kteryacute CAC učinila bylo zavedeniacute Všeobecneacuteho standardu pro označovaacuteniacute balenyacutech potravin z roku 1969 kteryacute s vyacutevojem doby prošel značnyacutemi změnami313 Z hlediska označovaacuteniacute se však nejednaacute o jedinou všeobecnou normu je alespoň vhodneacute zmiacutenit minimaacutelniacute strukturu teacuteto normy a principy na kteryacutech označovaacuteniacute balenyacutech potravin stojiacute Jelikož byla v předchoziacute kapitole uvedena zmiacutenka o současneacute definici informaciacute o potravinaacutech v praacutevu EU pro srovnaacuteniacute je vhodneacute zařadit i vymezeniacute ktereacute uvaacutediacute vyacuteše zmiacuteněnyacute standard CAC Dle teacuteto definice označovaacuteniacute zahrnuje jakeacutekoli psaneacute tištěneacute nebo grafickeacute znaacutezorněniacute ktereacute je přiacutetomneacute na štiacutetku či doprovaacuteziacute potravinu nebo je vystaveno bliacutezko potraviny rovněž se jiacutem maacute na mysli označeniacute ktereacute je využito pro propagaci prodeje nebo likvidace314

Uvedenyacute standard CAC upravuje princip zaacutekazu nepravdivyacutech klamavyacutech či zavaacutedějiacuteciacutech označeniacute či označeniacute kteraacute jsou vzhledem k jejich povaze schopna takoveacuteto znaky vyvolat Baleneacute potraviny nemohou byacutet označeny nebo prezentovaacuteny slovy obraacutezky či dalšiacutemi způsoby ktereacute by mohly byacutet přiacutemo či nepřiacutemo zaměnitelneacute s jinyacutem produktem Za předpokladu kdy by daneacute označeniacute toliko vedlo kupujiacuteciacuteho spotřebitele k tomu aby se domniacuteval že danaacute potravina je jakkoli spojena s takovyacutemto dalšiacutem produktem je rovněž takoveacuteto jednaacuteniacute zakaacutezaacuteno315 Zde je tedy dopad na evropskou legislativu z pohledu ochrany spotřebitele nespornyacute

V raacutemci CAC se lze setkat s dalšiacutemi zvlaacuteštniacutemi standardy ktereacute se tyacutekajiacute např aditiv mleacutečnyacutech vyacuterobků maacutesla čokolaacutedy speciaacutelniacutech vyacuteživovyacutech potřeb či dokonce i uacutepravy potravin způsobem bdquoHalalldquo Pro rozsah tohoto přiacutespěvku je nereaacutelneacute zabyacutevat se detailně každyacutem z vyacuteše uvedenyacutech standardů Jednaacute se o širokou škaacutelu požadavků ktereacute se mj vztahujiacute ke složeniacute způsoby vyacuteroby ale i zachaacutezeniacute s danou potravinou

Nicmeacuteně jelikož jsou normy CAC velmi často teacuteměř doslovně přejiacutemaacuteny legislativou EU v těchto situaciacutech se ESDSDEU316 od vyacutekladu těchto norem povětšinou překvapivě neodchyluje ačkoli by dle meacuteho naacutezoru mohl Naacutesledujiacuteciacute subkapitola je však přiacutekladem toho že se ESD striktně slepě nedržel vyacutekladu dle přiacuteslušnyacutech standardů CAC

211 Označeniacute syacuteru bdquoEidamldquo

Aby si čtenaacuteř leacutepe představil vliv CAC na judikaturu EU a zaacuteroveň měl představu o tom co vše je možneacute regulovat naacutesledujiacuteciacute subkapitola bude věnovaacutena označovaacuteniacute syacutera bdquoEidamldquo Ohniskem svaacuteru byl v teacuteto věci dovoz tohoto typu syacuteru z Německa do Francie kteryacute obsahoval 343 tuku Na zaacutekladě Stresskeacute konvence317 ale francouzskaacute legislativa vyžadovala obsah tuku nejmeacuteně 40 318 Nutno dodat že v teacuteto době ještě zdaleka neexistovala vertikaacutelniacute harmonizovanaacute uacuteprava na uacuterovni EHS a ani uacuteprava kteraacute by zahrnovala ochranu zeměpisnyacutech označeniacute což je ostatně pro oblast syacuterů velmi typickyacutem naacutestrojem ochrany

Kvůli složeniacute syacutera bylo vedeno trestniacute řiacutezeniacute proti dovozci Geacuteraacuterdovi Deserbais a to z důvodu neopraacutevněneacuteho užitiacute obchodniacuteho naacutezvu bdquoEidamldquo Dovozce považoval jednaacuteniacute Francie za diskriminačniacute neboť argumentace na baacutezi Stresskeacute konvence nemohla dle jeho naacutezoru převažovat nad praacutevniacute uacutepravou na uacuterovni společenstviacute Rovněž argumentoval tiacutem že spotřebitel byl o danyacutech

313 ALBERT J Innovations in food labelling s 5 314 Codex General Standard for the Labelling of Prepackaged Foods Codex Standard 11985 revidovaacuteno v roce 1991 a 2005 [online][cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpwwwcodexalimentariusorgstandardslist-standardsenno_cache=1 315 Ibid 316 V raacutemci tohoto přiacutespěvku bude rozlišovaacuteno mezi ESD (Evropskyacutem soudniacutem dvorem) a SDEU (Soudniacutem dvorem Evropskeacute unie) podle obdobiacute ke ktereacutemu se danaacute přiacutepadovaacute studie vztahuje 317 Byla uzavřena v roce 1951 a tyacutekala chraacuteněneacuteho zeměpisneacuteho označeniacute pro syacutery nevyacutehodou teacuteto uacutemluvy je velmi niacutezkyacute počet smluvniacutech stran kteryacutemi byly Daacutensko Francie Itaacutelie Norsko Nizozemsko Šveacutedsko a Švyacutecarsko 318 Rozsudek ESD ze dne 22 zaacuteřiacute 1988 ve věci C-28686 Ministegravere public v Geacuterard Deserbais [1988] ECR 4907

123

vlastnostech řaacutedně informovaacuten prostřednictviacutem obalu potraviny Jelikož se odvolaciacute soud viacutecemeacuteně ztotožňoval s těmito naacutezory naacutesledně byly položeny ESD předběžneacute otaacutezky ktereacute by dle naacutezoru odvolaciacuteho soudu byly způsobileacute vytvaacuteřet opatřeniacute s rovnocennyacutem uacutečinkem kvantitativniacutem omezeniacutem Prvniacute otaacutezka se tyacutekala toho zda obchodniacute naacutezev přiacuteslušnaacute francouzskaacute legislativa omezuje pouze na naacuterodniacute vyacuterobky přiacutepadně na vyacuterobky z jineacuteho staacutetu za vyloučeniacute vyacuterobků z ostatniacuteho staacutetu Druhaacute otaacutezka zněla zda lze naacutezev zbožiacute podmiňovat na zaacutekladě pouheacuteho obsahu tuku ačkoli se legaacutelně a tradičně uvaacutediacute do oběhu v jednom staacutetě kde splňuje veškereacute požadavky319

ESD dovodil že označeniacute bdquoEidamldquo neniacute označeniacutem původu a ani pojmenovaacuteniacutem původu neboť se nevaacuteže k určiteacute lokalitě a to ani ve smyslu Stresskeacute konvence jelikož i zde bylo označeniacute uvedeno jako naacutezev syacutera Ke Stresskeacute konvenci ESD dodal že byla vytvořena na zaacutekladě požadavků CAC320 Přičemž tato pravidla poskytujiacute de facto pouze naacutevod pro vymezeniacute charakteristickyacutech rysů potravin Pokud tedy produkt přesně neodpoviacutedaacute takto stanoveneacute normě neznamenaacute to že by bylo možneacute zakaacutezat jeho prodej Což souvisiacute s tiacutem že informace o daneacute potravině byly odpoviacutedajiacuteciacutem způsobem poskytnuty spotřebiteli321

3 VŠEOBECNAacute DOHODA O CLECH A OBCHODU A SVĚTOVAacute OBCHODNIacute

ORGANIZACE

I z hlediska potravinoveacuteho praacuteva je jednou z nejdůležitějšiacutech dohod Všeobecnaacute dohoda o clech a obchodu z roku 1947 (GATT) jednaacute se o předchůdce WTO Na rozdiacutel od WTO se nejednaacute o mezinaacuterodniacute organizaci ale o mnohostrannou mezinaacuterodniacute dohodu tyacutekajiacuteciacute se zbožiacute tzn i obchodu s potravinami kteraacute zavedla raacutemec pro liberalizaci mezinaacuterodniacuteho obchodu spočiacutevajiacuteciacute zejmeacutena v zaacutekazu diskriminačniacuteho jednaacuteniacute322 mezi jednotlivyacutemi smluvniacutemi staacutety a v nastaveniacute pravidel pro řešeniacute vzaacutejemnyacutech sporů V raacutemci GATT proběhlo několik kol vyjednaacutevaacuteniacute jejichž vyvrcholeniacutem je založeniacute WTO v roce 1994 na zaacutekladě dohody z Marakeše GATT je však staacutele jedniacutem z piliacuteřů praacuteva WTO EU tehdy Evropskeacute společenstviacute323 patřiacute mezi zaklaacutedajiacuteciacute členy WTO a praacutevě z tohoto důvodu by bylo chybou nevěnovat teacuteto problematice alespoň čaacutest tohoto přiacutespěvku

Stejně tak jako se snažiacute EU odstranit barieacutery v raacutemci vnitřniacuteho trhu snažiacute se tak činit i WTO s tiacutem rozdiacutelem že tak konaacute na celosvětoveacute uacuterovni WTO maacute v současnosti 160 členů324 Jednak je platformou pro vyjednaacutevaacuteniacute v oblasti mezinaacuterodniacuteho obchodu a rovněž reguluje mezinaacuterodniacute obchod pomociacute praacutevniacutech aktů V raacutemci mezinaacuterodniacuteho obchodu zaujiacutemaacute rovněž WTO dozorovou funkci zejm co se tyacuteče transparentnosti obchodniacute politiky smluvniacutech staacutetů Nezanedbatelnou uacutelohu v raacutemci přiacutepadnyacutech sporů pak maacute speciaacutelně ustanovenyacute Orgaacuten pro řešeniacute sporů WTO naacutesledně Odvolaciacute orgaacuten WTO

Jestliže je EU jedniacutem ze zaklaacutedajiacuteciacutech členů WTO a naviacutec veškereacute členskeacute staacutety jsou rovněž smluvniacutemi stranami je pro uacutečely tohoto přiacutespěvku důležiteacute vymezit v jakeacutem jsou vlastně vztahu akty WTO a EU Jedniacutem ze stěžejniacutech rozsudků ESD kteryacute se touto otaacutezkou zabyacuteval je rozsudek R amp V Haegeman v Belgie325 kteryacute stanovil že veškereacute vnějšiacute smlouvy ktereacute byly přijaty řaacutednyacutem způsobem jsou bdquointegraacutelniacuteldquo součaacutestiacute praacuteva EU což se vztahuje i na GATT Pokud jde o uacutečinky

319 Rozsudek ESD ze dne 22 zaacuteřiacute 1988 ve věci C-28686 opcit 320 V raacutemci CAC existuje jak společnyacute standard pro syacutery tak i uacuteprava věnovanaacute jejich jednotlivyacutem druhům 321 Rozsudek ESD ze dne 22 zaacuteřiacute 1988 ve věci C-28686 opcit 322 Pro diskriminačniacute jednaacuteniacute jsou stěžejniacute dva pojmy doložka nejvyššiacutech vyacutehod a princip naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute Na zaacutekladě doložky nejvyššiacutech vyacutehod maacute každyacute člen WTO povinnost zachaacutezet s vyacuterobky jineacuteho člena takovyacutem způsobem kteryacute nesmiacute byacutet meacuteně přiacuteznivyacute než ten kteryacute se poskytuje stejnyacutem (podobnyacutem) vyacuterobkům z ostatniacutech staacutetů Podle principu naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute nemůže byacutet odlišně zachaacutezeno s produkty jineacuteho člena než s domaacuteciacutemi produkty 323 Evropskeacute společenstviacute (ES) vzniklo na zaacutekladě Maastrichtskeacute smlouvy z roku 1992 Tento naacutezev se použiacuteval až do uacutečinnosti Lisabonskeacute smlouvy tedy do roku 2009 324 Understanding WTO The Organisation - Members and Observers World Trade Organization [online] copy 2015 [cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpswwwwtoorgenglishthewto_ewhatis_etif_eorg6_ehtm 325 Rozsudek ESD ze dne 30 dubna 1974 ve věci C-18173 R amp V Haegeman v Belgie [1974] ECR I-449

124

těchto smluv ve vztahu ke komunitaacuterniacutemu praacutevu zda se tedy jednaacute o uacutečinek přiacutemyacute326 ESDSDEU zaujiacutemaacute spiacuteše negativniacute postoj Přiacutemyacute uacutečinek tak dohodě GATT nepřiznaacutevaacute327 ačkoli lze v judikatuře naleacutezt i určiteacute specifickeacute vyacutejimky328

Z hlediska potravinoveacuteho praacuteva je důležityacute člaacutenek XX piacutesm d) GATT kteryacute se tyacutekaacute všeobecnyacutech vyacutejimek z GATT Toto ustanoveniacute daacutevaacute ve sfeacuteře ochrany života nebo zdraviacute lidiacute zviacuteřat nebo rostlin smluvniacutem staacutetům možnost provaacutedět v těchto oblastech nutnaacute opatřeniacute Tato opatřeniacute nesmiacute byacutet prostředkem libovolneacute nebo neospravedlnitelneacute diskriminace mezi staacutety se srovnatelnyacutemi podmiacutenkami rovněž se nesmiacute jednat o zastřeneacute omezeniacute mezinaacuterodniacuteho obchodu

Vztah principu nediskriminace a označovaacuteniacute potravin se v praxi projevuje tak že standardy pro označovaacuteniacute ktereacute se tyacutekajiacute zbožiacute z ciziny se rovněž aplikujiacute na naacuterodniacute produkty Naviacutec pokud se rozhodne smluvniacute strana uvalit požadavky na dovoz z jedneacute země bude muset ten samyacute požadavek aplikovat i na produkty z jinyacutech zemiacute Praacutevě z těchto důvodů musiacute byacutet označeniacute daneacute potraviny jasneacute a dostatečně určujiacute tak aby nevznikaly pochybnosti diskriminačniacutem jednaacuteniacutem Rozhodujiacuteciacutem prvkem v přiacutepadneacutem sporu bude rovněž i podobnost produktu Kriteacuteria pro podobnost produktu byly stanoveny Odvolaciacutem orgaacutenem WTO ve sporu mezi EU a Kanadou kteryacute se tyacutekal dovozu azbestu a vyacuterobků z něj329 Mezi tato kriteacuteria patřiacute

- konečnyacute uacutečel330 produktu na daneacutem trhu

- z hlediska uspokojeniacute konkreacutetniacute nabiacutedky a poptaacutevky se posuzujiacute rovněž vkus a zvyky spotřebitele a miacutera v jakeacute spotřebitel vniacutemaacute a zachaacuteziacute s produkty

- fyzickeacute vlastnosti produktu jeho podstata a kvalita

- sazebniacute zařazeniacute daneacuteho produktu331 K označeniacute tedy konkreacutetniacutemu způsobu provedeniacute označovaacuteniacute potraviny přistupujiacute naviacutec

k požadavkům podobnosti produktů dalšiacute faktory zpracovatelskeacute a vyacuterobniacute metody (ZaVM)332 Tyto metody se děliacute na dvě skupiny Existujiacute ZaVM ktereacute ovlivňujiacute charakteristiku produktu V praxi se jednaacute o organickeacute potraviny vypěstovaneacute na zaacutekladě zaacutesad ekologickeacuteho zemědělstviacute či o geneticky modifikovaneacute (GMO) potraviny Spotřebitel pak tuto charakteristickou vlastnost vyacuterobku může rozeznat zejm diacuteky označeniacute daneacute potraviny Druhou skupinou jsou ZaVM ktereacute nezasahujiacute do charakteristiky produktu Jednaacute se o označeniacute kteraacute souvisiacute s určitou sociaacutelniacute či etickou problematikou333 Typicky se jednaacute o označeniacute bdquoFair Tradeldquo ktereacute zaručuje že vyacuterobek byl vyroben za spravedlivyacutech pracovniacutech podmiacutenek Zde se tedy jednaacute o dobrovolnaacute označeniacute vznikajiacuteciacute na soukromopraacutevniacute baacutezi Jejich regulace z hlediska praacuteva WTO je i v odbornyacutech kruziacutech velmi ožehavyacutem teacutematem Mezi odborniacuteky totiž nepanuje shoda zda v přiacutepadě že by takoveacuteto označeniacute tvořilo barieacuteru obchodu majiacute smluvniacute staacutety neacutest přiacutepadnou odpovědnost či nikoli334

326 Přiacutemyacute uacutečinek se vaacuteže k rozsahu ve ktereacutem se mohou dovolaacutevat soukromeacute osoby praacutevniacutech aktů EU a ve ktereacutem musiacute byacutet praacutevo EU přiacutemo aplikovaacuteno vnitrostaacutetniacutemi orgaacuteny Pokud jde o praacutevo EU je vyvozovaacuten z judikatury konkreacutetně z rozsudku ESD ze dne 5 uacutenora 1963 ve věci 2662 NV Algemene Transporten Expeditie Onderneming vanGend en Loos v Nederlandse Administratie der Belastingen [1963] ECR 1 Ve vztahu k mezinaacuterodniacutemu praacutevu resp vnějšiacutem smlouvaacutem a aktům EU se rovněž aplikujiacute zaacutesady stanoveneacute tiacutemto rozsudkem 327 Kliacutečovyacutem rozsudkem činnosti ESD v oblasti praacuteva WTO je rozsudek ESD ze dne 12 prosince 1972 ve věci C 21-2472 International Fruit Company v Produktschap voor Groenten en Fruit [1972] ECR 1226 ESD zde přiacutemyacute uacutečinek vyloučil neboť GATT přiacutemo nezaklaacutedaacute praacutevo jednotlivce dovolaacutevat se jejiacutech ustanoveniacute před soudem z těchto důvodů neniacute možneacute dovolaacutevat se neplatnosti aktů sekundaacuterniacuteho praacuteva EHS 328 HERBOCZKOVAacute J GATTWTO a judikatura Evropskeacuteho soudniacuteho dvora Praacutevniacute rozhledy 2008 č 5 s 172 329 WTDS135ABR European Communities mdash Measures Affecting Asbestos and Asbestos-Containing Products report of the Appellate body of 12 March 2001 330 Tento uacutečel se bude posuzovat z hlediska toho zda srovnatelneacute produkty majiacute stejnyacute či podobnyacute konečnyacute uacutečel 331 ALBERT J opcit s 31 332 V odborneacute zahraničniacute literatuře byacutevajiacute tyto metody označovaacuteny pod zkratkou PPMs 333 ALBERT J opcit s 39 334 MEULEN B van der Private food law governing food chains through contract law self-regulation private standards audits and certification schemes s 175-176

125

Pro označovaacuteniacute potravin v praacutevu WTO jsou důležiteacute tři mnohostranneacute mezinaacuterodniacute dohody WTO Dohoda o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacutech Dohoda o technickyacutech barieraacutech obchodu a Dohoda o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute Tyto mnohostranneacute mezinaacuterodniacute uacutemluvy jsou ve vztahu ke GATT uacutemluvami speciaacutelniacutemi

Z pohledu podnikatelskeacuteho sektoru v EU by mohla vzniknout otaacutezka naacutehrady nemajetkoveacute uacutejmy způsobeneacute opatřeniacutem zavedenyacutem EU což ostatně oblast označovaacuteniacute potravin může naplňovat Pokud by tedy bylo toto opatřeniacute v rozporu s danou mezinaacuterodniacute smlouvou existuje praacutevo žaacutedat naacutehradu nemajetkoveacute uacutejmy po smluvniacute straně kteraacute danyacute předpis vydala SDEU judikoval že nikoli Nicmeacuteně možnost braacutenit se soudniacute cestou je zakotvena přiacutemo v primaacuterniacutem praacutevu konkreacutetně v čl 268 Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie335

31 Dohoda o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacutech

Hlavniacutem ciacutelem teacuteto dohody je zabraacuteněniacute vzniku potencionaacutelniacutech překaacutežek či omezeniacute obchodu v oblasti naacuterodniacutech (v přiacutepadě EU nadnaacuterodniacutech) opatřeniacute tyacutekajiacuteciacutech se ochrany zdraviacute či života člověka zviacuteřat a rostlin Zatiacutemco se sanitaacuterniacute opatřeniacute vztahujiacute k člověku či zviacuteřatům fytosanitaacuterniacute opatřeniacute se budou aplikovat na rostliny Ve sfeacuteře potravinoveacuteho praacuteva jsou podstatneacute situace kdy se bude daneacute opatřeniacute posuzovat z hlediska bezpečnosti daneacute potraviny pro člověka resp jejiacute zdravotniacute nezaacutevadnosti

Sanitaacuterniacute a fytosanitaacuterniacute opatřeniacute se aplikujiacute v přiacutepadech kdy je ciacutelem zabraacuteněniacute nebo omezeniacute ostatniacutech škod na uacutezemiacute staacutetu ktereacute vyplyacutevajiacute z vyacuteskytu usazeniacute či rozšiacuteřeniacute škůdců takeacute se použijiacute v oblasti ochrany zdraviacute nebo života zviacuteřat nebo rostlin na uacutezemiacute staacutetu - před ohroženiacutemi kteraacute vznikajiacute z vyacuteskytu usazeniacute nebo rozšiacuteřeniacute škůdců nemociacute organismů

jež přenaacutešejiacute nemoci rovněž se jednaacute o vyacuteskyt organismů ktereacute nemoci způsobujiacute - před ohroženiacutemi kteraacute vyplyacutevajiacute z přiacutesad kontaminantů toxinů nebo organismů jež způsobujiacute

nemoci v potravinaacutech naacutepojiacutech nebo krmivech - před ohroženiacutemi kteraacute vyplyacutevajiacute z nemociacute přenaacutešenyacutech zviacuteřaty rostlinami nebo vyacuterobky z nich

nebo kteraacute vznikajiacute z vyacuteskytu usazeniacute nebo rozšiacuteřeniacute škůdců Smluvniacute strany mohou přijmout takovaacuteto opatřeniacute pokud jsou podložena vědeckyacutemi

zaacutesadami a v přiacutepadech kdy je jejich přijetiacute nutneacute pro ochranu života či zdraviacute člověka zviacuteřat nebo rostlin Takto přijataacute opatřeniacute se musiacute uplatňovat v nezbytneacutem rozsahu a nesmiacute byacutet udržovaacutena bez jakeacutehokoli vědeckeacuteho důkazu336 Použitiacute opatřeniacute ktereacute by nesplňovalo tyto požadavky by v praxi mohlo např zaklaacutedat porušeniacute principu naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute

Pokud neexistujiacute dostatečneacute vědeckeacute podklady mohou smluvniacute strany přijmout sanitaacuterniacute či fytosanitaacuterniacute opatřeniacute prozatiacutemně Tato opatřeniacute se musiacute naacutesledně v přiměřeneacute lhůtě přezkoumat337

311 Označovaacuteniacute potravin a SPS

Ve vztahu k označovaacuteniacute potravin hrajiacute sanitaacuterniacute a fytosanitaacuterniacute opatřeniacute nezanedbatelnou uacutelohu neboť praacutevě normotvorba tyacutekajiacuteciacute se označovaacuteniacute může za splněniacute určityacutech podmiacutenek spadat pod uacutepravu SPS338 Označovaacuteniacute musiacute vyhovovat těmto požadavkům - musiacute se vaacutezat přiacutemo ke zdravotniacute nezaacutevadnosti potraviny - s ohledem na ochranu zdraviacute či života člověka musiacute byacutet nutneacute - aby mohlo byacutet určiteacute označeniacute použito musiacute pro to existovat důvod kteryacute je vědecky

podloženyacute Ostatně vědeckyacute zaacuteklad je stěžejniacutem měřiacutetkem pro rozlišeniacute toho zda se jednaacute o sanitaacuterniacute

opatřeniacute či nikoli Z hlediska praacuteva EU je zajiacutemaveacute že splněniacute těchto naacuteležitostiacute bylo určujiacuteciacute pro spor kteryacute se tyacutekal dovozu hověziacuteho masa do ES Jaacutedrem celeacuteho probleacutemu byly odlišneacute požadavky na obsah hormonů v hověziacutem mase ES požadovalo značně nižšiacute obsah hormonů než ten kteryacute byl běžnyacutem standardem v USA z tohoto důvodu se USA ciacutetily byacutet diskriminovaacuteny Argumentace ES pro

335 ERRICO J The WTO in the EU Unwinding the Knot Cornell International Law Journal [online] 2011 roč 44 č 1 s 181 [cit 2015-02-15] 336 COSTATO L ALBISINNI F European food law s 60 337 Čl 5 odst 7 Dohody o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacute z roku 1994 338 Dle přiacutelohy ldquoAldquo Definice [1] odst 1 Dohody o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacute sanitaacuterniacute a fytosanitaacuterniacute opatřeniacute ndash bdquozahrnujiacute všechny zaacutekony vyhlaacutešky nařiacutezeniacute všechny předpisy a přiacuteslušnaacute řiacutezeniacute (hellip) předpisy o obalech a značeniacute jež jsou v přiacutemeacutem vztahu k nezaacutevadnosti potravinldquo

126

zavedeniacute tohoto opatřeniacute spočiacutevala zejm v ochraně zdraviacute obyvatel což splňuje podmiacutenku pro aplikaci SPS Nicmeacuteně na zaacutekladě vědeckyacutech podkladů bylo stanoveno že se nejednaacute o miacuteru hormonů kteraacute by jakkoli zdraviacute škodila a proto musela byacutet danaacute opatřeniacute zrušena339

Pokud jde o harmonizaci na mezinaacuterodniacute uacuterovni jejiacute nezanedbatelnou součaacutestiacute jsou rovněž mezinaacuterodniacute standardy směrnice a doporučeniacute třiacute mezinaacuterodniacutech organizaciacute340 Bernd van der Meulen je vyacutestižně nazyacutevaacute bdquotři sestryldquo341 Jednaacute se o CAC Mezinaacuterodniacute uacuteřad epizootickyacute342 a Sekretariaacutet Mezinaacuterodniacute uacutemluvy o ochraně rostlin Z hlediska potravin je však nejdůležitějšiacute CAC

Na jakeacute druhy označeniacute se tedy SPS vztahuje Ve smyslu vyacuteše uvedenyacutech možnostiacute kdy je možneacute využiacutet sanitaacuterniacute či fytosanitaacuterniacute opatřeniacute jsou ve vztahu k potravinaacutem stěžejniacute informace tyacutekajiacuteciacute se jejich přiacutesad kontaminantů toxinů nebo organismů Z ustanoveniacute SPS vyplyacutevaacute že na zaacutekladě aktů CAC do teacuteto kategorie mj spadajiacute i hygienickeacute předpisy V praxi se bude jednat o varovneacute informace vztahujiacuteciacute se ke zdraviacute informace o alergenech o datu trvanlivosti a manipulaci či skladovaacuteniacute potravin343

Pro posouzeniacute zda se jednaacute o opatřeniacute dle SPS je nutneacute si uvědomit že požadavek bezpečnosti potravin nelze zaměňovat s požadavkem na vyvaacuteženou stravu či na složeniacute potraviny V těchto přiacutepadech by se použila uacuteprava Dohody o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu (TBT) Doposud nebyl žaacutednyacute spor kteryacute by se přiacutemo zabyacuteval pouze označovaacuteniacutem potravin ve smyslu SPS Avšak s narůstajiacuteciacute konzumaciacute GMO potravin a novyacutemi technologiemi344 je možneacute do budoucna očekaacutevat že se takovyacuteto probleacutem vyskytne

32 Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu

Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu (TBT) tvořiacute zaacutekladniacute piliacuteř pro potraviny z hlediska technickyacutech předpisů a norem přičemž pod obě dvě tyto kategorie logicky spadaacute i označovaacuteniacute potravin TBT v oblasti technickeacute regulace zahrnuje veškereacute vyacuterobky včetně průmyslovyacutech a zemědělskyacutech vyacuterobků V porovnaacuteniacute s SPS tak TBT upravuje mnohem širšiacute oblast Ciacutelem teacuteto dohody je zamezeniacute překaacutežek mezinaacuterodniacuteho obchodu v oblasti technickyacutech pravidel TBT se na rozdiacutel od SPS aplikuje jak na přiacutepady kdy se jednaacute o bezpečnost potravin tak i na problematiku jejich kvality Jestliže by potenciaacutelniacute překaacutežka splňovala kriteacuteria SPS tak se aplikace TBT vyloučiacute345 Na rozdiacutel od SPS TBT nevyžaduje pro regulaci vědecky podloženeacute důkazy Což může činit probleacutem z hlediska GMO potravin kde ohledně jejich nezaacutevadnosti existuje mnoho rozpornyacutech naacutezorů

Technickyacutem předpisem se rozumiacute zaacutevaznyacute dokument kteryacute např souvisiacute s charakteristikou vyacuterobků vyacuterobniacutemi postupy či metodami terminologiiacute symboly předpisy o baleniacute značeniacute a označovaacuteniacute Normou se pak rozumiacute dokument kteryacute je schvaacutelenyacute uznanyacutem orgaacutenem jehož dodržovaacuteniacute neniacute zaacutevazneacute Kromě zaacutevaznosti se ciacutele předmětu technickyacutech předpisů a norem však nelišiacute Pokud jde o normy nezaacuteležiacute zda jsou vytvořeny orgaacutenem veřejneacute moci či soukromopraacutevniacutem subjektem což je z hlediska označovaacuteniacute potravin kliacutečovyacutem ustanoveniacutem Jak technickeacute normy tak i předpisy jsou vyacuteznamneacute nejen z hlediska vnitřniacuteho trhu EU ale i z hlediska mezinaacuterodniacuteho obchodu 346

TBT viacutecemeacuteně stojiacute na stejnyacutech zaacutesadaacutech jako SPS V souvislosti s harmonizaciacute na mezinaacuterodněpraacutevniacute uacuterovni bliacuteže nespecifikuje ktereacute standardy jsou pro TBT zaacutevazneacute Orgaacuten pro řešeniacute sporů WTO však rozhodl že z hlediska technickeacute regulace jsou zaacutevazneacute standardy CAC V kontextu dalšiacutech mezinaacuterodniacutech standardů rozhodovaciacute praxe WTO zavedla dalšiacute pravidla např aby byl danyacute technickyacute předpis či norma dle TBT relevantniacute nemusiacute podleacutehat žaacutedneacutemu schvaacuteleniacute společenstviacute na mezinaacuterodniacute uacuterovni přičemž relevance se odviacutejiacute od uacutečelu přiacuteslušneacute technickeacute regulace Smluvniacute strany by rovněž měly dodržovat princip rovnocennosti což znamenaacute že pokud

339 WTDS26ABR WTDS48ABR European Communities mdash Measures Concerning Meat and Meat Products (Hormones) report of the Apellate Body of 16 January 1999 340 Čl 3 odst 4 Dohody o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacute z roku 1994 341 MEULEN B van der a VELDE M van der European food law handbook1st ed opcit s 471 342 Uacuteřad se zaměřuje na problematiku infekčniacutech nemociacute zviacuteřat 343 ALBERT Jopcit s 25 344 Aktuaacutelniacute je např problematika nanopotravin či klonovanyacutech potravin 345 Čl 1 odst 5 Dohody o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu z roku 1994 346 Přiacuteloha I bdquoPojmy a jejich definice pro uacutečely teacuteto dohodyldquo body č 1-2 Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu z roku 1994

127

dojde ke kolizi technickyacutech předpisů či norem musiacute se přihliacutežet i k tomu zda danaacute technickaacute regulace splňuje stejnyacute ciacutel Pokud je tento ciacutel naplněn musiacute byacutet takoveacuteto předpisy či normy respektovaacuteny347

Dalšiacutem vyacuteznamnyacutem pojmem kteryacute je spjat s potravinovyacutem praacutevem je tzv posuzovaacuteniacute shody Tento pojem je důležityacute nejen z mezinaacuterodniacuteho hlediska zasahuje totiž jak do praacuteva EU tak i do naacuterodniacute legislativy Zjednodušeně řečeno jednaacute se o proces jehož ciacutelem je aby se vlastnosti daneacuteho vyacuterobku shodly s odpoviacutedajiacuteciacute technickou regulaciacute Do hodnotiacuteciacuteho procesu se může zapojit jak staacutet tak i soukromopraacutevniacute subjekty Nemělo by ale zbytečně dochaacutezet k nadměrneacutemu zatěžovaacuteniacute podnikatelskeacuteho sektoru Pro posuzovaacuteniacute shody je rovněž důležityacute princip vzaacutejemneacuteho uznaacutevaacuteniacute kteryacute mohou aplikovat jak staacutet popř EU jako nadnaacuterodniacute organizace či soukromopraacutevniacute subjekty348

321 Označovaacuteniacute potravin a TBT

Ačkoli by se na prvniacute pohled mohlo zdaacutet že z hlediska označovaacuteniacute potravin budou pro spotřebitele důležitějšiacute technickeacute předpisy ktereacute jsou praacutevně zaacutevazneacute uacutelohu technickyacutech norem nelze z hlediska označovaacuteniacute zanedbaacutevat Pokud vyacuterobce splniacute určitou normu maacute možnost s tiacutem seznaacutemit spotřebitele prostřednictviacutem vhodneacuteho označeniacute Splněniacute těchto norem byacutevaacute uvaacuteděno na obalu vyacuterobků v naacutevodech někdy s nimi souvisiacute i specifickaacute označeniacute jako je třeba označeniacute bezlepkoveacute potraviny

Pokud je určitaacute technickaacute norma splněna ziacuteskaacute vyacuterobce osvědčeniacute v podobě certifikaacutetu349 V raacutemci vnitřniacuteho trhu EU se lze setkat s povinnou certifikaciacute u potravin živočišneacuteho původu a naacuteslednyacutem povinnyacutem označeniacutem potravin ktereacute potvrzuje splněniacute danyacutech požadavků Splněniacute těchto norem spotřebitel rozeznaacute pod označeniacutem bdquoISOldquo350 bdquoČSNldquo351 či bdquoENldquo352 a uvedeniacutem přiacuteslušneacuteho čiacutesla daneacute normy Ačkoli se tyto normy vztahujiacute často k samotneacute zdravotniacute nezaacutevadnosti potravin je staacutele otaacutezkou zda přiacutepadnou kolizi posuzovat dle SPS či TBT

Ve vztahu k praacutevu EU je velmi zajiacutemaveacute nařiacutezeniacute Rady 328694ES na zaacutekladě ktereacuteho mohou zaacutestupci podnikatelskeacuteho sektoru jejich asociace a členskeacute staacutety EU vzneacutest stiacutežnost spolu s Komisiacute proti barieraacutem ktereacute jsou přijaty či udržovaacuteny třetiacutemi zeměmi musiacute však uneacutest důkazniacute břemeno ndash musiacute prokaacutezat existenci takoveacuteho opatřeniacute ktereacute je proti zaacutevazkům vyplyacutevajiacuteciacutem z mezinaacuterodniacuteho praacuteva a ktereacute maacute nežaacutedouciacute dopady Takovaacuteto stiacutežnost rovněž musiacute miacutet vyacuteznam pro zaacutejmy EU Předposledniacute faacuteziacute je vyhodnoceniacute Komise zda je takovaacuteto bariera opraacutevněnaacute či nikoli Pokud Komise shledaacute že došlo ke vzniku bariery může se braacutenit buď vyjednaacutevaacuteniacutem tedy diplomatičtějšiacute cestou či přiacutemo prostřednictviacutem alternativniacuteho řešeniacute sporů

Pro lepšiacute představu o tom co vše může vlastně tvořit technickou překaacutežku jsou naacutesledujiacuteciacute dvě subkapitoly věnovaacuteny sporům při WTO ktereacute se tyacutekaly praacutevě sporneacute legislativy EU

3211 přiacutepad bdquoHřebenatkyldquo

Jedniacutem ze zajiacutemavyacutech přiacutepadů kteryacute se v raacutemci rozhodovaciacute činnosti WTO odehraacutel je probleacutem označovaacuteniacute tzv mušliacute Sv Jakuba Stranami sporu byla Kanada Chile Peru protistranou pak EU Francie nařiacutedila oficiaacutelniacute naacutezvy a obchodniacute naacutezvy pro hřebenatky353 Pro některeacute druhy hřebenatek dovaacuteženeacute z Kanady Chile či Peru to pak znamenalo že jejich dovoz sice nebyl

347 ALBERT J op cit s 32-33 348 Ibid 349 Certifikaci je nutneacute odlišovat od pojmu normalizace Zatiacutemco ciacutelem normalizace je vypracovaacuteniacute přiacuteslušnyacutech technickyacutech norem certifikace vyacuterobku je procesem kteryacute hodnotiacute shodu vyacuterobku s přiacuteslušnyacutemi technickyacutemi normami V přiacutepadě že danyacute vyacuterobek splňuje daneacute požadavky obdržiacute jeho vyacuterobce certifikaacutet 350 Označeniacute pro mezinaacuterodniacute normy vydanyacutemi Mezinaacuterodniacute organizaciacute pro normalizaci 351 Označeniacute pro normy vydanyacutemi Uacuteřadem pro technickou normalizaci metrologii a staacutetniacute zkušebnictviacute 352 Jednaacute se o normu EU kterou v současnosti mohou vydat tři organizace ndash Evropskyacute vyacutebor pro normalizaci Evropskyacute vyacutebor pro normalizaci v elektrotechnice Evropskyacute uacutestav pro telekomunikačniacute normy 353 Hřebenatky jsou druhem mušliacute v originaacutelniacutem francouzskeacutem zněniacute se nazyacutevajiacute ldquoCoquille Saint-Jacquesrdquo

128

zakaacutezaacuten ale toto zbožiacute se muselo prodaacutevat pod jinyacutem naacutezvem než mušle Sv Jakuba což automaticky vedlo k poklesu jeho prodeje354

Vyacuteše uvedeneacute staacutety toto jednaacuteniacute považovaly za překaacutežku v obchodu a to ve smyslu TBT i GATT Jelikož se sice jednalo čistě o francouzskou praacutevniacute uacutepravu celyacute spor se vedl proti ES neboť to reprezentovalo členskeacute staacutety při jednaacuteniacute v raacutemci WTO Tento spor se vyřešil smiacuternou cestou přestože již byl ustanoven Orgaacuten pro rozhodovaacuteniacute sporů WTO Tento přiacutepad vystihuje jednak vyacuteše uvedeneacute vztahy mezi členskyacutemi staacutety a EU a jejich poměr k WTO jednak různorodou typologii technickyacutech překaacutežek

3212 přiacutepad bdquoSardinkyldquo

Dalšiacute zajiacutemavaacute kauza kteraacute v raacutemci Orgaacutenu pro řešeniacute sporů při WTO proběhla se tyacutekala dovozu konzervovanyacutech sardinek do EHS zde zastalo pozici stěžovatele Peru Jaacutedrem celeacuteho probleacutemu bylo nařiacutezeniacute Rady 213689EHS ktereacute stanovovalo normy pro konzervovaneacute sardinky Dle tohoto nařiacutezeniacute mohly byacutet pod označeniacutem bdquokonzervovaneacute sardinkyldquo prodaacutevaacuteny pouze sardinky připraveneacute z druhu Sardina pilchardus Walbaum Jelikož dovaacuteženeacute sardinky z Peru byly jineacuteho druhu Peru je dovaacuteželo do EHSES pod označeniacutem bdquoPacifickeacute sardinkyldquo v roce 1999 však Komise s tiacutemto naacutezvem produktu nesouhlasila neboť by samotnaacute čaacutest naacutezvu bdquosardinkyldquo mohla byacutet pro spotřebitele zavaacutedějiacuteciacute Peru se pokoušelo s Komisiacute nejdřiacuteve vyjednaacutevat bohužel bezvyacutesledně Jako třetiacute strany se naviacutec do sporu zapojily i Kanada Chile Boliacutevie Ekvaacutedor Venezuela a USA 355

Argumentace Peru spočiacutevala mj i v tom že přiacutedomek bdquoPacifickeacuteldquo je dostatečně určujiacuteciacute pro to aby spotřebitel věděl že danaacute potravina nepochaacuteziacute z ES Rovněž i směrnice CAC nevylučuje užitiacute naacutezvu bdquosardinkyldquo ale z kompletniacuteho naacutezvu musiacute byacutet naviacutec jasnyacute geografickyacute původ Jednaacuteniacute ES bylo shledaacuteno v rozporu s TBT jelikož vyacuteše uvedeneacute nařiacutezeniacute splňovalo požadavky technickeacuteho předpisu356 Svyacutem jednaacuteniacutem tak Komise založila překaacutežku v obchodu V reakci na rozhodnutiacute Orgaacutenu pro rozhodovaacuteniacute sporů WTO se ES odvolalo k Odvolaciacutemu orgaacutenu WTO Zaacutesadniacute bod tedy to že daneacute nařiacutezeniacute tvořiacute technickou barieru na trhu byl potvrzen357

Peru sice nemůže na trh uveacutest sardinky s naacutezvem bdquoPacifickeacute sardinkyldquo či bdquoPeruaacutenskeacute sardinkyldquo nicmeacuteně diacuteky vyacuteše uvedenyacutem rozhodnutiacutem se mohou na trh v raacutemci EU uvaacutedět vyacuterobky označeneacute obchodniacutem naacutezvem bdquoSardinkyldquo spolu s vědeckyacutem naacutezvem druhu a oblastiacute kde byl druh uloven V konečneacutem důsledku typ vyacuterobku nebude označen jako bdquokonzervovaneacute sardinkyldquo ale bdquokonzervovanyacute vyacuterobek typu sardinek358

Informace bdquotyp vyacuterobkuldquo je podle mne z pohledu spotřebitele nadbytečnaacute Jsem toho naacutezoru že průměrnyacute spotřebitel nerozlišuje mezi informaciacute bdquokonzervovanyacute vyacuterobek typu sardinekldquo a bdquokonzervovaneacute sardinkyldquo Opatřeniacute Komise v tomto směru působiacute spiacuteše absurdniacutem dojmem neboť spotřebitel předevšiacutem vniacutemaacute obchodniacute naacutezev bdquoSardinkyldquo pokud by vyhledaacuteval určityacute typ sardinek může si jej ověřit podle vědeckeacuteho naacutezvu druhu či podle oblasti vyacutelovu

33 Dohoda o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute

Zatiacutemco se předchoziacute dvě dohody zaměřovaly vyacutehradně na problematiku zbožiacute jak již z naacutezvu vyplyacutevaacute v teacuteto podkapitole stručně nastiacuteniacutem některeacute aspekty z oblasti duševniacuteho vlastnictviacute TRIPS upravuje širokou škaacutelu institutů od autorskeacuteho praacuteva patentů průmyslovyacutech vzorů ochrannyacutech znaacutemek či obchodniacuteho tajemstviacute Pro označovaacuteniacute potravin jsou podstatnaacute ustanoveniacute dohody TRIPS o ochraně zeměpisnyacutech označeniacute a čaacutestečně i ustanoveniacute o ochrannyacutech znaacutemkaacutech kteryacutem diacuteky omezeneacutemu rozsahu přiacutespěvku nebude věnovaacutena pozornost Nicmeacuteně TRIPS neniacute zdaleka jedinou mezinaacuterodniacute uacutemluvou kteraacute se touto problematikou zabyacutevaacute359

354 WTDS12R WTDS14R European Communities - Trade Description of Scallops report of the Panel on 5 August 1996 355 WTDS231ABR European Communities mdash Trade Description of Sardines report of the Appellate body on 26 September 2002 356 V tomto nařiacutezeniacute jsou stanoveny postupy pro jednotliveacute druhy uacutepravy sardinek viz čl 4 konsolidovaneacuteho zněniacute nařiacutezeniacute Rady 213689EHS 357 WTDS231ABR European Communities mdash Trade Description of Sardines opcit 358 Viz čl 1 odst 1-2 konsolidovaneacuteho zněniacute nařiacutezeniacute Rady 213689EHS 359 Touto problematikou se např zabyacutevaacute Madridskaacute dohoda o potlačovaacuteniacute falešnyacutech nebo klamavyacutech uacutedajů o původu zbožiacute z roku 1891 či Lisabonskaacute dohoda na ochranu označeniacute

původu a o jejich mezinaacuterodniacutem zaacutepisu z roku 1958

129

Ciacutelem TRIPS je ochrana a dodržovaacuteniacute praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute ktereacute se tyacutekajiacute podpory inovaciacute převodu či rozšiřovaacuteniacute technologie a vzaacutejemnyacutech vyacutehod vyacuterobců a uživatelů technickyacutech znalostiacute Tato ochrana by měla přispiacutevat k sociaacutelniacutemu a ekonomickeacutemu blahobytu a k rovnovaacuteze povinnostiacute Stejně jako v předchoziacutech uacutemluvaacutech i TRIPS je založena na zaacutesadaacutech naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute či doložce nejvyššiacutech vyacutehod360

TRIPS rovněž stanovuje že smluvniacute strany mohou bdquopři přiacutepravě nebo změnaacutech naacuterodniacutech praacutevniacutech předpisů přijiacutemat opatřeniacute nezbytnaacute k ochraně veřejneacuteho zdraviacute a vyacuteživy a podporovat veřejnyacute zaacutejem v oblastech životniacuteho vyacuteznamu sveacuteho sociaacutelně ekonomickeacuteho a technickeacuteho vyacutevojeldquo Tato opatřeniacute se však musiacute pohybovat v souladu s ustanoveniacutemi TRIPS Přiměřenaacute opatřeniacute mohou byacutet rovněž použita pokud jsou nezbytnaacute k zamezeniacute zneužitiacute praacutev či k praktikaacutem ktereacute majiacute negativniacute vliv na mezinaacuterodniacute převod technologie či nějakyacutem způsobem omezujiacute mezinaacuterodniacute obchod361 Ve vztahu k naacuterodniacutemu praacutevu a praacutevu EU mohou smluvniacute strany TRIPS použiacutevat širšiacute ochranu než kterou TRIPS vyžaduje Děleniacute na naacuterodniacute a evropskeacute praacutevo zdůrazňuji proto že TRIPS je smiacutešenou smlouvou kde vykonaacutevaacute pravomoc jak EU tak i členskeacute staacutety362 Rovněž se napřiacuteč kontinenty lze setkat s různou uacutepravou

331 Zeměpisnaacute označeniacute

Určiteacute vyacuterobky nejčastěji zemědělskeacute se vyznačujiacute specifickyacutemi vlastnosti ktereacute se vaacutežiacute k jejich zeměpisneacutemu původu Praacutevě z tohoto důvodu mohou takoveacuteto produkty použiacutevat speciaacutelniacute zeměpisneacute označeniacute ktereacute maacute de facto podobnou funkci jako ochranneacute znaacutemky V raacutemci mezinaacuterodniacuteho obchodu hraje uacuteprava zeměpisnyacutech označeniacute důležitou uacutelohu Jejich uacutečelem je informovat spotřebitele o jedinečnosti produktu ve vazbě na geografickou lokalitu a tak zaacuteroveň chraacutenit i dotčeneacute vyacuterobce Z hlediska podnikatelskeacuteho sektoru je důležiteacute že jedno zeměpisneacute označeniacute může byacutet stejně jako ochranneacute znaacutemky použito pro viacutecero produktů a to za předpokladu splněniacute určityacutech podmiacutenek

Dle TRIPS jsou zeměpisnaacute označeniacute ta označeniacute kteraacute charakterizujiacute zbožiacute jako vyacuterobek pochaacutezejiacuteciacute z uacutezemiacute smluvniacute strany oblasti nebo miacutesta tohoto uacutezemiacute a jehož jakost pověst nebo jineacute charakteristickeacute znaky lze připsat jeho zeměpisneacutemu původu363 Samotnaacute informace že se jednaacute o zbožiacute z určiteacute oblasti tedy nestačiacute pro to aby bylo možno využiacutet ochrany prostřednictviacutem zeměpisnyacutech označeniacute

Zeměpisnaacute označeniacute se děliacute na zeměpisnaacute označeniacute přiacutemaacute a nepřiacutemaacute Přiacutemyacutem zeměpisnyacutem označeniacutem je např syacuter Roquefort jehož naacutezev přesně odkazuje na lokalitu ve ktereacute se vyraacutebiacute Oproti tomu nepřiacutemaacute zeměpisnaacute označeniacute jsou naacutezvy nezeměpisneacuteho původu nebo symboly ktereacute určityacutem způsobem napoviacutedajiacute o zeměpisneacutem původu Jednaacute se např o Mozartovy koule ktereacute si spotřebitel asociuje s Rakouskem 364

Pokud jde o ochranu zeměpisnyacutech označeniacute v prveacute řadě musiacute smluvniacute strany zajistit ochranu před nekalosoutěžniacutem jednaacuteniacutem TRIPS zakotvuje rovněž povinnost ochrany před užiacutevaacuteniacutem jakyacutechkoli způsobů označeniacute či prezentace zbožiacute ktereacute uvaacutediacute nebo naznačuje že by daneacute zbožiacute bylo původem z jineacute zeměpisneacute oblasti než je jeho skutečneacute miacutesto původu Přičemž co se zeměpisneacuteho původu zbožiacute tyacuteče zde je předpokladem že by povaha sporneacuteho označeniacute uvaacuteděla veřejnost v omyl

V EU může byacutet zeměpisneacute označeniacute chraacuteněno dvěma způsoby chraacuteněnyacutem označeniacutem původu a chraacuteněnyacutem zeměpisnyacutem označeniacutem365 Oba dva ochranneacute instrumenty spadajiacute pod vyacuteše uvedenou definici TRIPS Hlavniacutem rozdiacutelem mezi těmito dvěma naacutestroji ochrany tedy označeniacutem původu a zeměpisnyacutem označeniacutem původu je vazba vlastnostiacute a kvality na zeměpisneacute prostřediacute U zeměpisneacuteho označeniacute totiž postačuje pouhaacute možnost přičteniacute těchto vlastnostiacute k daneacutemu miacutestu Silnaacute ochrana trhu EU a s tiacutem souvisejiacuteciacute přiacutesneacute předpisy byacutevajiacute trnem v oku mnoha třetiacutem zemiacutem se kteryacutemi EU obchoduje na což bude poukaacutezaacuteno v naacutesledujiacuteciacute přiacutepadoveacute studii

360 MEULEN B van der European food law handbook2nd ed s 542 361 Čl 8 odst 1 Dohody o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute z roku 1994 362 Bliacuteže k TRIPS a vztahu k praacutevu EU viz Herboczkovaacute J op cit s 172 363 Čl 22 odst 1 Dohody o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute z roku 1994 364 ECHOLS M A Geographical indications for food products international legal and regulatory perspectives s 61 365 Současnaacute uacuteprava je obsažena v nařiacutezeniacute EP a Rady 11512012EU

130

3311 Přiacutepad bdquozeměpisnaacute označeniacuteldquo

I zeměpisnaacute označeniacute byla předmětem řiacutezeniacute před Orgaacutenem pro rozhodovaacuteniacute sporů WTO Původniacute nařiacutezeniacute ES366 ktereacute tuto problematiku řešilo bylo z pohledu třetiacutech staacutetů velmi diskutabilniacute V roce 1999 požaacutedaly USA ES o konzultace z důvodu nedostatečneacute ochrany zeměpisnyacutech označeniacute a ochrannyacutech znaacutemek registrovanyacutech v USA Naacutesledně do celeacute problematiky byla zahrnuta i Austraacutelie 367

Z pohledu USA tehdejšiacute legislativa ES poskytovala vlastniacutem vyacuterobcům většiacute ochranu než vyacuterobcům z USA např pro ES bylo velmi problematickeacute uznat označeniacute bdquobrambory z Idaholdquo To mělo za vyacutesledek porušeniacute jednoho ze zaacutekladniacutech principů principů naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute stejně tak i s tiacutem porušeniacute souvisejiacuteciacutech ustanoveniacute TRIPS Rovněž se v raacutemci celeacuteho přiacutepadu řešila i otaacutezka kolize ochranneacute znaacutemky a zeměpisneacuteho označeniacute dle TRIPS neboť v USA je uacuteprava zeměpisnyacutech označeniacute provaacuteděna praacutevě prostřednictviacutem speciaacutelniacutech ochrannyacutech znaacutemek Diacuteky oboustranneacute dohodě mezi USA a ES se spor nevztahoval na viacutena Ačkoli mezi oběma uacutečastniacuteky proběhla určitaacute vyjednaacutevaacuteniacute Celyacute spor nakonec skončil u Orgaacutenu pro rozhodovaacuteniacute sporů WTO

Argumentace ES kteraacute neobstaacutela spočiacutevala mj v tom že ES nemůže poskytnout stejnou ochranu tomu kdo nemaacute srovnatelnou ochranu s požadavky evropskeacute legislativy V roce 2005 tedy po dvou letech od zahaacutejeniacute řiacutezeniacute Orgaacuten pro řešeniacute sporů WTO uznal inkompatibilitu předpisů ES s praacutevem WTO ES tak muselo přiacuteslušnou legislativu změnit do dnešniacute podoby Diskriminace ze strany ES byla uznaacutena bylo rovněž konstatovaacuteno porušeniacute principu naacuterodniacuteho zachaacutezeniacute368

Celaacute kauza je zajiacutemavaacute i pro Českou republiku neboť se probleacutem tyacutekal i praacutev k použitiacute označeniacute bdquoBudldquo a bdquoBudweiserldquo jelikož po paacutedu socialistickeacuteho režimu označeniacute Budĕjovickeacute pivo Českobudĕjovickeacute pivo a Budĕjovickyacute mĕšťanskyacute var požiacutevala v několika zemiacutech ochranu jako zeměpisnaacute označeniacute Při vstupu Českeacute republiky do ES byla tato tři označeniacute ES automaticky převzata Z důvodu členstviacute Českeacute republiky v ES tak ES ve sporu haacutejilo i zaacutejmy Českeacute republiky Panel WTO v tomto směru rozhodl rovněž i tak že by se zeměpisneacute označeniacute pokud je použito mělo vztahovat na tu jazykovou verzi ve ktereacute je zaregistrovaacuteno tudiacutež vyloučilo překlad tohoto označeniacute369 Ostatně samotneacute označeniacute bdquoBudweiserldquo je předmětem mnoha sporů po celeacutem světě

4 ZAacuteVĚR

Vliv mezinaacuterodniacuteho praacuteva na evropskou legislativu a judikaturu v oblasti označovaacuteniacute potravin rozhodně nelze podceňovat Zpracovaacuteniacute tohoto teacutematu by mělo byacutet důkazem toho že v mnohyacutech ohledech praacutevniacute předpisy EU nevznikajiacute na baacutezi libovůle EU ale stojiacute na určityacutech zaacutekladech položenyacutech mezinaacuterodniacutem praacutevem ať už v rovině zaacutevaznyacutech dohod či soft law Alespoň bdquov kostceldquo byť spiacuteše na teoretickeacute uacuterovni je zde shrnuta zaacutekladniacute problematika a relevantniacute přiacutepadoveacute studie ktereacute se probleacutemu označovaacuteniacute potravin tyacutekajiacute Byla zdůrazněna činnost Komise Codex Alimentarius jejiacutež vliv je jak na poli harmonizace praacuteva EU tak i na půdě WTO nespornyacute Stejně tak nelze ve vztahu k označovaacuteniacute potravin podceňovat ani vyacuteznam souvisejiacuteciacutech dohod WTO o čemž přesvědčily mj uvedeneacute přiacutepadoveacute studie

V současnosti EU a USA čeliacute noveacute vyacutezvě v podobě uzavřeniacute tzv Transatlantickeacuteho obchodniacuteho a investičniacuteho partnerstviacute ktereacute by mělo byacutet největšiacute zoacutenou volneacuteho obchodu na světě V tomto dialogu patřiacute regulace obou dvou praacutevniacutech systeacutemů k velmi ožehavyacutem teacutematům oblast potravinoveacuteho praacuteva nevyjiacutemaje Kromě odlišnyacutech požadavků na bezpečnost potravin patřiacute i označovaacuteniacute potravin k instrumentům ktereacute nejsou totožneacute např EU vyžaduje povinneacute označovaacuteniacute GMO potravin zatiacutemco v USA se tak v komplexniacute rovině doposud neděje Rozkoly nastaacutevajiacute i v oblasti zeměpisnyacutech označeniacute a jejich rozdiacutelnyacutech uacuteprav což potvrzuje i vyacuteše uvedenaacute přiacutepadovaacute studie Již teď je jasneacute že v raacutemci vyjednaacutevaacuteniacute je odkazovaacuteno na mezinaacuterodněpraacutevniacute rovinu celeacute věci kteraacute jako takovaacute může byacutet vodiacutetkem při přiacutepadneacute regulaci rozdiacutelnyacutech otaacutezek Tento přiacutespěvek

366 Nařiacutezeniacute Rady 208192EHS o ochraně zeměpisnyacutech označeniacute a označeniacute původu zemědělskyacutech produktů a potravin 367 WTDS174R WTDS290R European Communities mdash Protection of Trademarks and Geographical Indications for Agricultural Products and Foodstuffs report of the Panel on 15 March 2005 368 Ibid 369 Bod VII11 WTDS174R European Communities mdash Protection of Trademarks and Geographical Indications for Agricultural Products and Foodstuffs report of the Panel on 15 March 2005

131

se tak ve světle současneacuteho děniacute v EU může jevit mj i jako užitečnyacute stručnyacute uacutevod do problematiky označovaacuteniacute potravin ve vztahu ke třetiacutem staacutetům zejm z pohledu praacuteva mezinaacuterodniacuteho obchodu Použitaacute literatura KNIŽNIacute PUBLIKACE ALBERT J Innovations in food labelling Boca Raton FL CRC Press 2010 X 174 s Woodhead Publishing in food science technology and nutrition ISBN 9251061807 COSTATO L ALBISINNI F European food law Padova Cedam 2012 526 s ISBN

9788813308353 ECHOLS M A Geographical indications for food products international legal and regulatory perspectives Alphen aan den Rijn Nizozemsko Kluwer Law International 2008 x 328 s ISBN 9789041125484 MEULEN B van der European food law handbook2nd ed revisedWageningen Wageningen academic publishers 2014 692 s ISBN 978-90-8686-246-7 MEULEN B van der a VELDE M van der European food law handbook Wageningen Wageningen academic publishers 2008 632 s ISBN 9789086860821 MEULEN B van der Private food law governing food chains through contract law self-regulation private standards audits and certification schemes Wageningen Nizozemsko Wageningen Academic Publishers 2011 435 s European Institute for Food Law series SCHOLTEN-VERHEIJEN I et al Roadmap to EU food law Den Haag Eleven International

Publishing 2011 xv 198 s ISBN 978-9490947262 ODBORNAacute PERIODIKA ERRICO J The WTO in the EU Unwinding the Knot Cornell International Law Journal [online]

2011 roč 44 č 1 s 179-208 [cit 2015-02-15] HERBOCZKOVAacute J GATTWTO a judikatura Evropskeacuteho soudniacuteho dvora Praacutevniacute rozhledy 2008 č 5 s 172-177 ISSN 1210-6410 MEULEN B van der The Structure of European Food Law Laws [online] 2013 roč 2 č 2 s 69-

98 DOI 103390laws2020069 ISSN 2075-471x [cit 2014-11-20] Dostupneacute z www httpwwwmdpicom2075-471X2269 DALŠIacute ELEKTRONICKEacute ZDROJE

Codex Members and Observers Codex Alimentarius [online] copy 2015 [cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpwwwcodexalimentariusorgmembers-observersen Statistika mezinaacuterodniacuteho obchodu WTO za rok 2014 [online] [cit 2015-03-01] Dostupneacute z WWW httpswwwwtoorgenglishres_estatis_eits2014_eits2014_epdf Understanding WTO The Organisation - Members and Observers World Trade Organization

[online] copy 2015 [cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpswwwwtoorgenglishthewto_ewhatis_etif_eorg6_ehtm PRAacuteVNIacute PRAMENY Mezinaacuterodniacute dohody OSN Mezinaacuterodniacute pakt o hospodaacuteřskyacutech sociaacutelniacutech a kulturniacutech praacutevech z roku 1966

Uacutemluva o praacutevech diacutetěte z roku 1989 WTO

Všeobecnaacute dohoda o clech a obchodu z roku 1947 Dohoda o uplatňovaacuteniacute sanitaacuterniacutech a fytosanitaacuterniacutech opatřeniacute z roku 1994 Dohoda o technickyacutech překaacutežkaacutech obchodu z roku 1994 Dohody o obchodniacutech aspektech praacutev k duševniacutemu vlastnictviacute z roku 1994 Praacutevniacute předpisy EU

Smlouva o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie z roku 2009 Směrnice Rady (EHS) č 79112 ze dne 18 prosince 1978 sbližovaacuteniacute praacutevniacutech předpisů členskyacutech staacutetů tyacutekajiacuteciacutech se označovaacuteniacute potravin určenyacutech k prodeji konečneacutemu spotřebiteli jejich obchodniacute uacutepravy a souvisejiacuteciacute reklamy

132

Nařiacutezeniacute Rady (EHS) č 213689 ze dne 21 června 1989 o stanoveniacute společnyacutech obchodniacutech norem pro konzervovaneacute sardinky a obchodniacutech naacutezvů pro konzervovaneacute sardinky a vyacuterobky typu sardinek Nařiacutezeniacute Rady (EHS) č 208192 ze dne 14 července 1992 o ochraně zeměpisnyacutech označeniacute a označeniacute původu zemědělskyacutech produktů a potravin Nařiacutezeniacute Rady (ES) č 328694 ze dne 22 prosince 1994 kteryacutem se stanoviacute postupy Společenstviacute v oblasti společneacute obchodniacute politiky k zajištěniacute vyacutekonu praacutev Společenstviacute podle mezinaacuterodniacutech obchodniacutech pravidel zejmeacutena pravidel sjednanyacutech v raacutemci Světoveacute obchodniacute organizace Nařiacutezeniacute Evropskeacuteho parlamentu a Rady (ES) č 1782002 ze dne 28 ledna 2002 kteryacutem se stanoviacute obecneacute zaacutesady a požadavky potravinoveacuteho praacuteva zřizuje se Evropskyacute uacuteřad pro bezpečnost potravin a stanoviacute postupy tyacutekajiacuteciacute se bezpečnosti potravin Nařiacutezeniacute Evropskeacuteho parlamentu a Rady (EU) č 11692011 ze dne 25 řiacutejna 2011 o poskytovaacuteniacute informaciacute spotřebitelům Judikatura Judikatura ESDSDEU

Rozsudek ESD ze dne 5 uacutenora 1963 ve věci 2662 NV Algemene Transporten Expeditie Onderneming van Gend en Loos v Nederlandse Administratie der Belastingen [1963] ECR 1 Rozsudek ESD ze dne 12 prosince 1972 ve věci C 21-2472 International Fruit Company v Produktschap voor Groenten en Fruit [1972] ECR 1226 Rozsudek ESD ze dne 30 dubna 1974 ve věci C-18173 R amp V Haegeman v Belgie [1974] ECR I-449 Rozsudek ESD ze dne 22 zaacuteřiacute 1988 ve věci C-28686 Ministegravere public v Geacuterard Deserbais [1988] ECR 4907 Rozhodnutiacute WTO

WTDS12R WTDS14R European Communities - Trade Description of Scallops report of the Panel on 5 August 1996 WTDS26ABR WTDS48ABR European Communities mdash Measures Concerning Meat and Meat Products (Hormones) report of the Apellate Body of 16 January 1999 WTDS135ABR European Communities mdash Measures Affecting Asbestos and Asbestos-Containing Products report of the Appellate body of 12 March 2001 WTDS231ABR European Communities mdash Trade Description of Sardines report of the Appellate body on 26 September 2002 WTDS174R WTDS290R European Communities mdash Protection of Trademarks and Geographical Indications for Agricultural Products and Foodstuffs report of the Panel on 15 March 2005 Ostatniacute Vyacutebor pro hospodaacuteřskaacute sociaacutelniacute a kulturniacute praacuteva Všeobecneacute vyjaacutedřeniacute 12 The right to adequate food UN doc EC12199955 May 1999 Ženeva Ekonomickaacute a sociaacutelniacute rada Codex General Standard for the Labeling of Prepackaged Foods Codex Standard 11985 revised 1991 and 2005 [online][cit 2015-03-01] Dostupneacute z httpwwwcodexalimentariusorgstandardslist-standardsenno_cache=1 Kontaktniacute uacutedaje

Mgr Šaacuterka Bittenglovaacute sarkabittoutlookcz Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

133

PROBLEacuteMY S IMPLEMENTACIacute PRAacuteVA EVROPSKEacute UNIE 370

Mariaacuten Byszowiec

Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Abstract This work goal is present basis of the implementation European law and describe it from

a theoretical and practical point of view And try to determine its fundamental weaknesses find their causes also try to suggest how to deal with them

It will briefly discussed about the nature of European law and then it will be followed by chapters about the implementation of EU law especially about his term principle of implementation procedure in the Czech republic Main part was focused on problems of the implementation such as language terminological and personal

The European union doesnacutet command for the states any universal procedures for the implementation Method of performance leaves entirely in the hands of states the state only has an obligation to implement a method that selects to achieve the goal is strictly in the state kompetence Conclusion is that the implemetation is difficult process which place high demands on state which need to fulfil several steps to avoid the problems The first step is to check throughout the whole process compatibility with EU law and the national law and his legislative proposals and developed control system for implementation outputs in particural states Second step when same problem came up is important to do interpetation of EU law which will be based on the case law of the European Court of Justice particularly in matters of multilingualism and terminology Last step is ensure sufficient number of qualified persons to guarantee proper implementation AbstraktTato praacutece popisuje zaacuteklady procesu implementace evropskeacuteho praacuteva z teoretickeacuteho

i praktickeacuteho hlediska Snažiacute se naleacutezt zaacutekladniacute slabiny tohoto procesu a jejich přiacutečiny přiacutepadně se pokoušiacute navrhnout řešeniacute danyacutech probleacutemů

Kraacutetce je pojednaacuteno o charakteru praacuteva Evropskeacute unie systeacutemu implementace a jeho hlavniacutech principech Hlavniacute čaacutest je zaměřena na probleacutemy s implementaciacute zejmeacutena na probleacutemy jazykoveacute terminologickeacute personaacutelniacute a probleacutemy vyplyacutevajiacuteciacute z charakteru zaacutekonodaacuterneacuteho procesu

Vyacutechodiskem praacutece je fakt že Evropskaacute unie nestanoviacute žaacutednyacute univerzaacutelniacute postup implementace Zvolenaacute metoda je ponechaacutena na uacutevaze jednotlivyacutech staacutetů existuje zde pouze zaacutevazek implementovat řaacutedně a v čas Ve vyacutesledku je implementace bezesporu naacuteročnaacute procedura kteraacute na staacutet klade přesneacute požadavky jejichž splněniacutem maacute předchaacutezet přiacutepadnyacutem probleacutemům Prvniacutem krokem staacutetu je zajištěniacute souladu vnitrostaacutetniacuteho praacuteva a praacuteva EU prostřednictviacutem systeacutemu jejich kontroly tedy aby byl vyvinut zejmeacutena takovyacute systeacutem kontroly kteryacute by se zaměřil na jejich soulad nejen ve staacutediu přiacutepravy naacutevrhů ale i po jejich schvaacuteleniacute (např v Českeacute republice naacuteslednaacute kontrola chybiacute) Dalšiacutem krokem s tiacutem spojenyacutem je zajištěniacute dostatečneacuteho počtu kvalifikovanyacutech odborniacuteků kteřiacute by garantovali odpoviacutedajiacuteciacute zabezpečeniacute procesu implementace To se vaacuteže s nutnostiacute vyklaacutedat praacutevo při vyacuteskytu jazykovyacutech či terminologickyacutech rozporů v naacutevaznosti na ustaacutelenou judikaturu SDEU kteraacute vytvořila řadu přiacutestupů jak tyto vyacutekladoveacute rozpory překonat Key words Department of Compatibility directive European law European union implementation

interpretation of the law language analysis legislative process proposal control regulation Kliacutečovaacute slova Evropskaacute unie Implementace jazykovyacute rozpor kontrola naacutevrhů legislativniacute proces

nařiacutezeniacute Odbor kompatibility praacutevo Evropskeacute unie směrnice vyacuteklad praacuteva


134

UacuteVOD

Tato praacutece maacute za ciacutel seznaacutemit s problematikou implementace praacuteva Evropskeacute unie co nejleacutepe ji popsat z teoretickeacuteho i praktickeacuteho hlediska a zejmeacutena zjistit jejiacute zaacutesadniacute nedostatky a zjistit jejich přiacutečiny popřiacutepadě se s nimi snažit vyrovnat

Členstviacute v Evropskeacute unii s sebou nese řadu aspektů přičemž jedniacutem z nejdůležitějšiacutech je proces ve ktereacutem dochaacuteziacute k přejiacutemaacuteniacute evropskeacuteho praacuteva do praacutevniacutech řaacutedů členskyacutech staacutetů Z tohoto důvodu se praacutece svyacutem obsahem zaměřuje na mechanismus prostřednictviacutem ktereacuteho je tak činěno Vzhledem k mase předpisů evropskeacuteho praacuteva působiacuteciacutech v praacutevniacutech řaacutedech členskyacutech staacutetů se jednaacute o teacutema staacutele aktuaacutelniacute Vyacuteznam je daacuten tiacutem že je celyacute proces způsobilyacute vyacuterazně ovlivnit podobu vnitrostaacutetniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu a naviacutec jeho špatneacute provedeniacute maacute negativniacute důsledky Je to komplikovanaacute problematika do ktereacute zasahujiacute takoveacute aspekty jako jsou mnohojazyčnost polyseacutemie či jineacute lexikaacutelniacute popřiacutepadě syntaktickeacute prostředky a dalšiacute Aby se demonstrovalo to proč je tento systeacutem specifickyacute napřiacuteklad vůči přejiacutemaacuteniacute praacuteva mezinaacuterodniacuteho do praacutevniacuteho řaacutedu bude nejprve pojednaacuteno o samotneacutem charakteru praacuteva Evropskeacute unie Na to naacutesledně navazuje kapitola jež se bude věnovat již samotneacutemu uskutečňovaacuteniacute procesu kteryacute takeacute nazyacutevaacuteme implementace Daacutele bude uvedena definice tohoto pojmu včetně jeho nejpodstatnějšiacutech zaacutesad rysů a důvodů ktereacute vedly k zavedeniacute praacutevě niacuteže popsaneacuteho typu implementace K ilustraci toho jak může takovyacute proces v jednotliveacutem členskeacutem staacutetu vypadat bude uveden jako přiacuteklad systeacutem implementace zavedenyacute v Českeacute republice Zaměřiacuteme se na jeho specifika průběh a orgaacuteny ktereacute jej provaacutedějiacute a ktereacute za něj zodpoviacutedajiacute Poteacute bude pozornost věnovaacutena probleacutemům vyskytujiacuteciacutem se v procesu implementace Tyto budou rozebraacuteny z různyacutech hledisek Konkreacutetně se bude danaacute kapitola zaměřovat nejen na problematiku mnohojazyčnosti praacuteva Evropskeacute unie či jejiacute terminologie ale bude se věnovat i probleacutemům vnitrostaacutetniacuteho praacuteva a to na přiacutekladu Českeacute republiky Zejmeacutena se bude jednat o probleacutemy ktereacute se mohou vyskytnout v průběhu legislativniacuteho procesu a při střetu implementovaneacuteho praacuteva s praacutevem uacutestavniacutem

Praacutece se bude opiacuterat o různeacute vyacutechoziacute zdroje ať již se jednaacute o samostatně publikovaneacute člaacutenky sborniacuteky či monografie soudniacute rozsudky a dalšiacute S těmito bude pracovaacuteno prostřednictviacutem jejich deskripce kritickeacute analyacutezy a budou z nich vyvozovaacuteny zaacutevěry teoretickeacute či praktickeacute tam kde to bude možneacute budou k podpoře teoretickyacutech zaacutevěrů uvedeny praktickeacute přiacuteklady Jednotliveacute zaacutevěry budou daacutele rozpracovaacuteny v souladu se stanovenyacutemi ciacuteli praacutece 1 CHARAKTER PRAacuteVA EVROPAKEacute UNIE

Pokud se hovořiacute o charakteru praacuteva Evropskeacute unie (daacutele jen bdquopraacuteva EUldquo) nelze o něm

pojednaacutevat jinak než jako o velmi specifickeacutem k tomu vede hned několik vyacuteznamnyacutech poznatků Praacutevo EU sice nachaacuteziacute svůj počaacutetek a zrod v mezinaacuterodniacutem praacutevu a maacute s niacutem mnoho společnyacutech rysů nicmeacuteně se vůči zařazeniacute do tohoto systeacutemu již kraacutetce po sveacutem bdquovznikuldquo vyacuterazně vymezilo Za toto bdquoodstřiženiacuteldquo vděčiacute Soudniacutemu dvoru Evropskeacute unie dřiacuteve Evropskeacutemu soudniacutemu dvoru kteryacute se ve sveacute judikatuře nezdraacutehal vytvořit koncepci samostatneacuteho systeacutemu praacuteva specifickeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu kteryacute je nezaacutevislyacute na praacutevu naacuterodniacutech staacutetů a do jisteacute miacutery dokonce i na praacutevu mezinaacuterodniacutem371 (srov rozsudky Van Gend en Loos Costa vs Enel) a určil tak směr jeho budouciacuteho vyacutevoje Jistě to byly ve sveacute době překvapiveacute rozsudky dnes jsou však již akceptovaacuteny jako zcela samozřejmeacute Daacutele je nutno zmiacutenit že jako každyacute praacutevniacute řaacuted maacute sveacute charakteristiky i praacutevo EU Tyto byly postupně budovaacuteny judikaturou (což jistě diacuteky vyacuteše zmiacuteněneacutemu neniacute přiacuteliš překvapiveacute) jednaacute se zejmeacutena o princip přednosti před vnitrostaacutetniacutem praacutevem v oblastech ktereacute jsou svěřeny do pravomoci Evropskeacute unie k regulaci a takteacutež doktriacutenami přiacutemeacuteho či nepřiacutemeacuteho uacutečinku372

Ciacutelem praacuteva EU je působit v oblastech svěřenyacutech k regulaci což sloužiacute jako jednotiacuteciacute prvek mezi protichůdnyacutemi praacutevniacutemi řaacutedy členskyacutech staacutetů a je takeacute nutno podotknout že jeho ingerence se již neomezuje pouze na oblasti ekonomickeacute (v souladu s primaacuterniacutem praacutevem) Pokud jde o vztah mezi jednotlivyacutemi praacutevniacutemi řaacutedy členskyacutech staacutetů ty se snažiacute ze sveacute podstaty chraacutenit svou sveacutebytnost zejmeacutena tiacutem že se snažiacute omezovat relaci působeniacute ciziacutech praacutevniacutech řaacutedů na sveacutem uacutezemiacute a to s ohledem na sveacute mocenskeacute zaacuteměry s ciacutelem provaacutedět co nejefektivnějšiacute kontrolu na sveacutem

371 ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 str 24 372 Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009

[Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009 ISBN 978-807-4400-087 str 13

135

teritoriu prostřednictviacutem vlastniacute a jedinečneacute normotvorby373 Proto musiacute praacutevo EU tyto barieacutery systeacutemů prolamovat a fungovat jako zastřešujiacuteciacute praacutevniacute řaacuted jinak by nebylo schopno plnit sveacute ciacutele s čiacutemž se ovšem na druhou stranu pojiacute probleacutemy ktereacute budou naacutesledně uvedeny

2 POJEM IMPLEMENTACE PRAacuteVA EU

Pojem implementace je v podstatě širšiacute než např pojem transpozice a adopce neboť implementace v sobě zahrnuje zavedeniacute praacuteva do vnitrostaacutetniacuteho systeacutemu (ať již je zvolena jakaacutekoliv forma) i jeho aplikaci a vynucovaacuteniacute374 Z toho vyplyacutevaacute že se sklaacutedaacute ze třiacute neodlučitelnyacutech faacuteziacute ktereacute po sobě zpravidla plynule naacutesledujiacute Můžeme hovořit o tom že se jednaacute o neuzavřenyacute proces neboť převaacutežně druhaacute a třetiacute faacuteze nekončiacute jedniacutem provedeniacutem (např aplikaciacute na jeden přiacutepad) ale vyznačujiacute se jako neustaacutele se opakujiacuteciacute

K samotneacute implementaci praacuteva EU je třeba řiacuteci že se jednaacute bezesporu o naacuteročnyacute proces což už vyplyacutevaacute ze samotneacute povahy praacuteva EU ktereacute vytvaacuteřiacute jak již bylo vyacuteše uvedeno specifickyacute praacutevniacute řaacuted Při naplňovaacuteniacute ciacutelů tohoto procesu je zapotřebiacute aktivniacute uacutečasti jak ze strany staacutetů tak ze strany evropskyacutech instituciacute neboť k zajištěniacute sveacute efektivity musiacute byacutet praacutevo implementovaacuteno řaacutedně a včas přičemž řaacutednost a včasnost zde představuje zaacutesadniacute požadavky na kteryacutech je nutneacute trvat Neniacute-li tomu tak a tyto dvě podmiacutenky nejsou splněny ztraacuteciacute se samotnyacute uacutečel tohoto procesu a to dosaženiacute evropskeacute integrace Současně však nejsou stanoveny žaacutedneacute univerzaacutelniacute postupy pro implementaci Způsob jejiacuteho provedeniacute ponechaacutevaacute Evropskaacute unie zcela v režii staacutetů staacutet maacute pouze zaacutevazek implementovat a způsob kteryacute zvoliacute k dosaženiacute ciacutele je v jeho kompetenci To je odrazem určiteacute autonomie v postupech normotvorby a specifik naacuterodniacuteho praacuteva Každyacute staacutet tedy postupuje v souladu se svyacutem vnitrostaacutetniacutem praacutevem a způsob kteryacute užiacutevaacute je plně v souladu s jeho tradicemi ať již uacutestavniacutemi či spraacutevniacutemi Flexibilita je zde namiacutestě neboť zavedeniacute unifikovaneacuteho systeacutemu by zcela zřejmě vyžadovalo rozsaacutehle uacutestavniacute změny ve většině členskyacutech staacutetů naviacutec už z povahy věci by unifikovanyacute systeacutem musel vyhovovat požadavkům všech naacuterodniacutech praacutevniacutech řaacutedů a musel by byacutet s nimi plně kompatibilniacute Současně by se jednalo o vyacuteraznyacute zaacutesah do autonomie kteryacute by členskeacute staacutety těžko akceptovaly Daacute se tedy shrnout že vytvořeniacute jednotneacuteho systeacutemu implementace praacuteva EU je takřka nemyslitelneacute a to nejen vzhledem k odlišnostem uacutestavniacutech systeacutemů ale i z hlediska dosaženiacute nutneacuteho konsensu mezi členskyacutemi staacutety (proto byla zřejmě zvolena nejschůdnějšiacute varianta nechat způsob v režii staacutetů) Jak již bylo řečeno jedineacute podstatneacute pro EU je pouze to aby praacutevo bylo implementovaacuteno řaacutedně a včas375 21 Zaacutesady implementace

I při absenci univerzaacutelniacute koncepce je však dobreacute dodržet při implementovaacuteniacute praacuteva určitaacute obecnaacute pravidla a doporučeniacute Zaacutekladniacutem stavebniacutem kamenem procesu je zde schopnost učinit bdquospraacutevnyacuteldquo vyacuteklad praacutevniacuteho předpisu EU kteryacute maacute byacutet implementovaacuten Nicmeacuteně to ještě nestačiacute nelze se totiž fixovat pouze na jeho vyacuteklad či vniacutemat tento předpis odtrženě od jinyacutech nezbytneacute je zaacuteroveň i určeniacute jeho uacutečelu v systeacutemu pramenů evropskeacuteho praacuteva a jejich vzaacutejemnyacutech konsekvenciacute s vnitrostaacutetniacute praacutevem376 V uacutevahu přichaacutezejiacute standardniacute i nadstandardniacute metody vyacutekladu Přičemž je nemeacuteně důležitaacute komparace mezi vyacutekladem v jednotlivyacutech členskyacutech staacutetech kteraacute maacute takeacute svůj vyacuteznam zejmeacutena s ohledem na rozhodovaacuteniacute Soudniacuteho dvora Evropskeacute unie (daacutele jen bdquoSDEUldquo) Při aplikaci těchto zaacutesad na praacutevniacute prostřediacute v Českeacute republice (daacutele jen bdquoČRldquo) se zde vyskytujiacute

specifickeacute probleacutemy kupřiacutekladu u transpozice směrnic je nutneacute zvolit odpoviacutedajiacuteciacute typ praacutevniacuteho předpisu Může totiž dojiacutet ke kolizi praacuteva EU např s limity stanovenyacutemi lidskyacutemi praacutevy pro srovnaacuteniacute čl 4 odst 1 Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod ktereacute zniacute bdquoPovinnosti mohou byacutet uklaacutedaacuteny toliko

373 MALENOVSKYacute Jiřiacute Půl Stoletiacute od rozsudku CostaEnel Je unijniacute praacutevo (staacutele) zvlaacuteštniacutem praacutevniacutem řaacutedem in Praacutevniacutek teoretickyacute časopis pro otaacutezky staacutetu a praacuteva Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva

AV ČR 2015 č 3 ISSN 0231-6625 s 193-215 Str 195 374 NAVRAacuteTILOVAacute Markeacuteta Implementace směrnic ve vnitrostaacutetniacutem praacutevu Rozsah implementačniacute povinnosti in epravo člaacutenky [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute z httpwwwepravocztopclankyimplementace-smernic-ve-vnitrostatnim-pravu-cast-i-rozsah-implementacni-povinnosti-25334html 375 Tamteacutež str 6 376 WHELANOVAacute Markeacuteta Vybraneacute probleacutemy spojeneacute s implementaciacute praacuteva Evropskeacute unie In in Ministerstvo vnitra Českeacute republiky Informačniacute servis [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute

zhttpwwwmvcrczclanekvybrane-problemy-spojene-s-implementaci-prava-evropske-unieaspx

136

na zaacutekladě zaacutekona a v jeho meziacutech a jen při zachovaacuteniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobodldquo Tedy směrnice

ktereacute stanoviacute povinnosti nemohou miacutet jinou než zaacutekonnou formu K předchaacutezeniacute těchto situaciacute je důležiteacute znaacutet a analyzovat nejen implementovaneacute praacutevo ale takeacute vnitrostaacutetniacute praacutevniacute řaacuted aby se tak předchaacutezelo možnyacutem negativniacutem konsekvenciacutem plynouciacutem z jejich střetu K tomuto může velmi dobře posloužit průběžnaacute analyacuteza dopadů naacutevrhů legislativniacutech aktů členskeacuteho staacutetu kteraacute vede jednak ke sniacuteženiacute rizika nedodrženiacute smluvniacutech zaacutevazků a za dalšiacute poskytuje prostor pro přiacutepravu vnitrostaacutetniacuteho praacuteva k zavedeniacute evropskeacuteho praacuteva377 Staacutety jsou tedy postaveny před otaacutezku jakyacutem způsobem vytvořit systeacutem kteryacute by nejleacutepe vyhovoval všem požadavkům naacuterodniacuteho praacuteva a současně i praacuteva EU

K naplněniacute vyacuteše zmiacuteněnyacutech požadavků je zaacuteroveň nutneacute vytvořeniacute informačniacuteho třiacutediacuteciacuteho a archivačniacuteho systeacutemu (např v ČR ISAP ndash informačniacute systeacutem pro aproximaci praacuteva) Tento systeacutem je důležityacute zejmeacutena při objemu platneacuteho praacuteva legislativniacutech naacutevrhů judikatury a dokumentů (přibližně 30 tisiacutec praacutevniacutech aktů zaacutevazneacuteho i soft-law charakteru a značneacute množstviacute judikatury SDEU)378 Jeho ciacutelem je usnadnit implementaci kterou je snazšiacute koordinovat prostřednictviacutem jejiacuteho hodnoceniacute a monitorovaacuteniacute (inspirovaneacute Doporučeniacute komise k provaacuteděniacute směrnic ktereacute se tyacutekajiacute vnitřniacuteho trhu ve vnitrostaacutetniacutem praacutevu ndash uacuteředniacute věstniacutek EU L 98 16 Duben 2005) Dalšiacutem ciacutelem tohoto systeacutemu je i to aby byl umožněn přiacutestup veřejnosti k legislativě čiacutemž se zvyšuje jejiacute dostupnost379 Jednaacute se o jeden ze způsobů jak je i laickeacute veřejnosti zajištěna možnost seznaacutemit se s platnyacutem praacutevem či jeho naacutevrhy Diacuteky tomu dojde v naacutevaznosti k posiacuteleniacute předviacutedatelnosti praacuteva a praacutevniacute jistoty 22 Implementace praacuteva EU v ČR

Zaacuteklady systeacutemu implementace v ČR byly položeny již v 90 letech minuleacuteho stoletiacute a to přijetiacutem usneseniacute vlaacutedy ktereacute mělo za ciacutel sbližovaacuteniacute praacuteva I když systeacutem v podstatě doznal určityacutech změn ve svyacutech zaacutekladech zůstaacutevaacute dodnes stejnyacute Byla zavedena odpovědnost jednotlivyacutech ministerstev a jinyacutech uacutestředniacutech orgaacutenů za implementaci praacuteva ktereacute se dotyacutekaacute praacutevě jejich uacuteseku Tedy shrnuto ministerstva a jineacute uacutestředniacute orgaacuteny majiacute v raacutemci sveacute působnosti za ciacutel provaacutedět plneacute a včasneacute zohledněniacute všech zaacutevazků a jejich naplňovaacuteniacute vyplyacutevajiacuteciacutech z praacuteva EU K tomuto uacutečelu jim sloužiacute specializovaneacute odbory (odbor evropskeacuteho praacuteva a legislativniacute obor)380

Jednou ze změn sloužiacuteciacute k zefektivněniacute tohoto systeacutemu bylo vytvořeniacute odboru kompatibility (ten původně spadal pod Ministerstvo spravedlnosti dnes spadaacute pod Uacuteřad vlaacutedy ČR) kteryacute maacute k implementaci ministerstvům a jinyacutem spraacutevniacutem uacuteřadům napomaacutehat zejmeacutena kvůli objemu a rovněž působiacute jako kontrolniacute orgaacuten Jeho ciacutelem je monitorovaacuteniacute dopadu praacuteva EU na vnitrostaacutetniacute praacutevniacute řaacuted přičemž přiděluje jednotliveacute gesce tj pověřuje ministerstva vyacutekonem činnosti k publikovanyacutem předpisům EU to sloužiacute předchaacutezeniacute přiacutepadnyacutem rozporům ktereacutemu ministerstvu maacute byacutet ten či onen konkreacutetniacute předpis přidělen (např předpis může spadat do působnosti viacutece ministerstev) Odbor může takeacute změnit gesce jednotlivyacutech ministerstev pokud je to zapotřebiacute (např v průběhu se ukaacuteže jako efektivnějšiacute předat zaacuteležitost jineacutemu ministerstvu) K tomu všemu naviacutec spravuje a vede informačniacute systeacutemy (ISAP) daacutele k jednotlivyacutem naacutevrhům na implementaci vydaacutevaacute stanoviska o slučitelnosti (jednou v připomiacutenkoveacutem řiacutezeniacute ndash vyjadřujiacute se jinaacute ministerstva či ostatniacute orgaacuteny ndash podruheacute ve staacutediu kdy jsou předklaacutedaacuteny vlaacutedě a obdobnyacutem orgaacutenům) 381

Dalšiacutemi opatřeniacutemi zavedenyacutemi k uacutepravě procesu implementace s ciacutelem jej zkvalitnit stanoviacute několika usneseniacute Vlaacutedy ČR kdy jsou podrobněji upraveny způsoby transpozice směrnic snažiacute se zvyacutešit rychlost či dohledatelnost implementace (Usneseniacute vlaacutedy č 1881998 a usneseniacute vlaacutedy č 13042005) Daacutele byla založena povinnost pro ty kteřiacute předklaacutedajiacute naacutevrhy zaacutekonů aby tyto naacutevrhy byly až na vyacutejimky předloženy již plně slučitelneacute s praacutevem EU382

Je nutno řiacuteci že ČR nemaacute vytvořeny zvlaacuteštniacute legislativniacute postupy pro např zrychlenou implementaci evropskeacuteho praacuteva Jeho zohledňovaacuteniacute probiacutehaacute transpoziciacute adaptaciacute či jinou formou

377Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 7 378 Tamteacutež str 13 379 Tamteacutež str 7 380 Tamteacutež str 13 381 Tamteacutež str 14 382Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009

[Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 15-16

137

pouze v klasickeacutem zaacutekonodaacuterneacutem procesu (tedy pokud je provaacuteděna formou zaacutekona musiacute projiacutet přes všechna čteniacute atd) Naviacutec pomineme-li přiacutemou použitelnost nařiacutezeniacute EU kdy transpozice neprobiacutehaacute je zapotřebiacute řiacuteci že i ty je nutneacute patřičně implementovat jelikož mohou byacutet napřiacuteklad přiacuteliš obecneacute nebo nařiacutezeniacute může přiacutemo předpoklaacutedat přijetiacute patřičneacuteho praacutevniacuteho předpisu383

Obraacutezek č 1 Scheacutema procesu implementace v ČR Zdroj vlastniacute zpracovaacuteniacute 2015

3 PROBLEacuteMY I IMPLEMENTACIacute PRAacuteVA EU

K uvedeniacute problematiky se jeviacute vyacutestižnyacute vyacuterok Renauda Dehousse (profesor odborniacutek kteryacute se dlouhodobě zabyacutevaacute praacutevem EU mimo jineacute byl Evropskou radou pověřen reformou Instituciacute EU) bdquoEvropskeacute praacutevo se často jeviacute jako zdroj rozkolů a trhlin Zavaacutediacute do naacuterodniacutech praacutevniacutech systeacutemů pravidla kteraacute jsou ciziacute jejich tradici a kteraacute mohou ovlivňovat jejich hloubkovou strukturu a tak i ohrožovat jejich koherenci ndash tiacutem může způsobovat dezintegraci těchto naacuterodniacutech systeacutemůldquo384

Jednaacute se zde o probleacutem dvou specifickyacutech systeacutemů a jejich skloubeniacute v jeden sveacutebytnyacute a funkčniacute celek Jde o staacutele probiacutehajiacuteciacute neuzavřenyacute proces kteryacute maacute svaacute uacuteskaliacute Vniacutemaacuteniacute vztahu mezi praacutevem EU a vnitrostaacutetniacutem praacutevem členskyacutech zemiacute lze chaacutepat jako složitou problematiku na kterou lze nahliacutežet z různyacutech přiacutestupů a uacutehlů pohledů vždyť mnohdy sami akteacuteři (miacuteněni adresaacuteti a tvůrci norem) zastaacutevajiacute odlišnaacute stanoviska Daacute se hovořit takeacute o probleacutemu teoretickeacutem napřiacuteklad polemiku v situaci kdy chceme praacutevo EU zařadit jako monisticky či dualisticky působiacuteciacute systeacutem Dalo by se řiacuteci že sama podstata působeniacute praacuteva EU v praacutevniacutech řaacutedech vytvaacuteřiacute tento probleacutem neboť se vyznačuje čaacutestečně monistickyacutemi a čaacutestečně dualistickyacutemi prvky (byť podle rozsudku Costa vs Enel je chaacutepaacuteno jako součaacutest vnitrostaacutetniacuteho řaacutedu) nařiacutezeniacute se staacutevajiacute přiacutemo použitelnou součaacutestiacute praacutevniacuteho řaacutedu členskyacutech zemiacute oproti tomu směrnice je nutneacute do praacutevniacuteho řaacutedu transponovat (byť pod hrozbou sankce v přiacutepadě opaku) Pokud se jednaacute o samotnou implementaci praacuteva EU stěžejniacutem pravidlem zde je že staacutet musiacute vždy při implementovaacuteniacute dbaacutet o provedeniacute spraacutevneacuteho vyacuteklad praacuteva EU jinak se vystavuje možnosti neacutest přiacutepadnou odpovědnost (např možneacute

383 SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 3 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2010 328 s ISBN 978-80-7400-313-4 str 116 384ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav staacutetu

a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 str 25

138

podaacuteniacute žaloby pro nesplněniacute povinnosti členskeacuteho staacutetu viz čl 258 a čl 259 Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute Unie či založeniacute nepřiacutemeacuteho uacutečinku směrnice) 31 Jazykovyacute rozpor

Dalšiacute potiacuteže takeacute vyplyacutevajiacute čaacutestečně z charakteru samotneacuteho jazyka evropskeacuteho praacuteva V raacutemci zajištěniacute nediskriminačniacuteho přiacutestupu byla vytvořena rovnost všech jazyků členskyacutech staacutetů385 Prakticky tedy texty ktereacute obsahujiacute praacutevo EU existujiacute v různyacutech jazykovyacutech verziacutech386 To na jedneacute straně způsobuje velkeacute administrativniacute naacuteklady na straně druheacute mnohojazyčnost zapřiacutečiňuje probleacutemy a překaacutežky při aplikaci a vyacutekladu praacuteva387 Je zřejmeacute že evropskeacute jazyky se od sebe v mnoheacutem odlišujiacute a to už jen v jazykovyacutech prostředciacutech ktereacute užiacutevajiacute diacuteky tomu je evropskyacute praacutevniacute jazyk viacutece specifickyacute388 Z toho lze vyvodit že v praxi může byacutet tiacutemto ohrožen jednotiacuteciacute uacutečinek praacuteva EU volbou např špatnyacutech polyseacutemiiacutech či nejasnyacutech vyacuterazů termiacutenů obsahově přiacuteliš uacutezkyacutech či naopak přiacuteliš širokyacutech Napřiacuteklad anglickyacute vyacuteraz pro zaacutekon bdquolawldquo je mnohem širšiacute než jeho českyacute ekvivalent Naleacutezt spraacutevneacute synonymum ktereacute by plně odpoviacutedalo oběma vyacuterazovyacutem prostředkům je tedy teacuteměř nemožneacute Vyacuteznamnou uacutelohu v těchto sporech představovaly a i nadaacutele představujiacute rozsudky SDEU kteryacute ve sveacute judikatuře vytvořil řadu přiacutestupů pro překonaacuteniacute rozporů mezi odlišnyacutemi jazykovyacutemi verzemi praacuteva EU Tato judikatura pro staacutety v podstatě představuje naacutevod jak majiacute postupovat a jakeacute řešeniacute lze k odstraněniacute takovyacutechto rozporů zvolit Hovořiacute se zde napřiacuteklad o tom že v situaci kdy probiacutehaacute vyacuteklad praacuteva na uacuterovni staacutetu ten nemůže proveacutest spraacutevnyacute vyacuteklad praacuteva aniž by bral ohled na ostatniacute jazykoveacute verze a je zde nutnostiacute je vyklaacutedat s nimi ve shodě389 a to praacutevě z důvodu jednotiacuteciacuteho uacutečinku praacuteva EU v členskyacutech staacutetech V tomto pojetiacute je takeacute patrneacute zohledňovaacuteniacute zaacutesady rovnocenneacuteho postaveniacute jazyků ve společenstviacute Stav kdy neexistuje jedna plně privilegovanaacute jazykovaacute verze ovšem s sebou takeacute může neacutest značneacute negativa kteraacute se promiacutetnou při implementaci neboť je otaacutezkou jakyacutem způsobem jednu jazykovou verzi vyklaacutedat ve shodě s druhou tedy napřiacuteklad v jakeacute situaci upřednostnit jednu před druhou atd A praacutevě v tomto okamžiku je zapotřebiacute vziacutet v potaz judikaturu SDEU zejmeacutena to jakyacutem přiacutestup voliacute k řešeniacute toho či onoho jazykoveacuteho rozporu Jednaacute se napřiacuteklad o tyto způsoby - vyloučeniacute izolovaneacuteho vykladu vyacuteklad ve světle ostatniacutech verziacute založil většinovyacute princip

jazykoveacuteho vyacutekladu (19-67 SozialeVerzekeringsbank Van Der Vecht)390

- upřednostněniacute jedneacute obecnějšiacute jazykoveacute verze před druhou individualistickou (29-69 Stauder Stadt Ulm)391

- zaacutekaz majorizace tj z důvodu rovnosti jazykovyacutech verziacute nemůže většina verziacute bdquopřehlasovatldquo menšinu (C-22701 Komise vs Španělsko)392

K tomuto je třeba uveacutest že se jednaacute o rozsudky z doby kdy bylo praacutevo EU v uacuteředniacutem zveřejňovaneacute ve 4 uacuteředniacutech jazyciacutech393 kdežto v současnosti je uacuteředniacutech jazyků ve společenstviacute 24394 což může vyacuterazně komplikovat aplikaci vyacuteše zmiacuteněneacute judikatury a to už jen z pouheacute potřeby jejich znalosti

385 Např čl 314 Řiacutemskyacutech smluv čl 55 Smlouvy o Evropskeacute unii čl 358 Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie nařiacutezeniacute č 11958 o užiacutevaacuteniacute jazyků v Evropskeacutem hospodaacuteřskeacutem společenstviacute atd 386 SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 3 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2010 328 s ISBN

978-80-7400-313-4 str 58 387 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 31 388 Srov GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 5 upraveneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2009 308 s ISBN 978-80-7380-233-2 str 99-100 389ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 str 24 390 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 68 391 Tamteacutež str 69 392 BOBEK Michal Petr BŘIacuteZA a Jan KOMAacuteREK Vnitrostaacutetniacute aplikace praacuteva Evropskeacute unie V Praze CHBeck 2011 xxvii 606 s Beckova edice praacutevo ISBN 978-80-7400-377-6 str 531 393 Tamteacutež str 513 394 Spraacuteva EU zaměstnanci jazyky a siacutedla In Evropskaacute unie europaeu [online] [cit 2015-04-29]

Dostupneacute zhttpeuropaeuabout-eufacts-figuresadministrationindex_cshtm

139

Naviacutec upřednostňovaacuteniacute obecneacute verze může veacutest k jisteacute bezbřehosti praacuteva proto by měl byacutet takovyacute vyacuteklad přiměřenyacute a uvaacuteženyacute okolnostem Co je však podstatneacute je to jak při těchto sporech naklaacutedat s použitiacutem ostatniacutech vyacutekladovyacutech metod k jejich překonaacuteniacute (ať již standardniacutemi nebo nadstandardniacutemi) Maacute se za to že jazykoveacute vyjaacutedřeniacute je pouze prvotniacutem zaacutekladem k pochopeniacute smyslu a uacutečelu textu a je pouhyacutem nosičem informace do nějž je praacutevo vtěleno samozřejmě vyacuteklad nelze provaacutedět odtrženě a izolovaně od jinyacutech vyacutekladovyacutech metod ale naopak s nimi ve shodě (srovnaacuteniacute naacutelez Pl UacuteS 3397 ze dne 17 12 1997 a rozsudek SDEU 3077 Regiacutena Bouchereau) Toto se daacute dovodit i z rozsudků SDEU ve ktereacute se objevuje nejen argumentace za pomoci jazykovyacutech rozborů a jejich vyacutekladů a vztahu mezi nimi atd ale použiacutevajiacute se i ostatniacute vyacutekladoveacute metody ktereacute vzaacutejemně spolupůsobiacute doplňujiacute se přiacutepadně se vylučujiacute V mnohyacutech judikaacutetech jsou tedy často upřednostněny jineacute vyacutekladoveacute metody na uacutekor jazykovyacutech Způsobů jak odstranit rozpory jazykovyacutech verziacute je tedy viacutece z rozsaacutehleacute judikatury si pro představu uvedeme naacutesledujiacuteciacute - jazykovyacute rozpor ndash upřednostněniacute teleologickeacuteho vyacutekladu před gramatickyacutem (6-74

MoulijinCommission 80379 Roudolff)395 - kladeniacute důrazu na nejazykoveacute hodnoty ndash praacutevo musiacute byacutet vyklaacutedaacuteno v zaacutevislosti na obecneacutem

systeacutemu a na uacutečelu praacutevniacute uacutepravy jejiacutechž je součaacutestiacute (3077 Regiacutena Bouchereau 10084 Commission RoyaumeUni)396

K tomuto je nezbytneacute poznamenat že vyacuteše uvedenyacute vyacutečet judikatury neniacute zdaleka konečnyacute jednaacute se o staacutelyacute neuzavřenyacute proces dotvaacuteřeniacute a vyacutekladu praacuteva EU Pro upřesněniacute je ještě zapotřebiacute řiacuteci že zaacutekladniacutem vyacutekladovyacutem prostředkem je vždy provedeniacute jazykoveacuteho vyacutekladu podle vyacuteše uvedenyacutech kriteacuteriiacute Dojde-li však k situaci kdy neniacute možneacute ani za pomociacute komparace jednotlivyacutech jazykovyacutech verziacute dojiacutet k přesvědčiveacutemu a jednoznačneacutemu vyacutesledku je nasnadě použitiacute dalšiacutech vyacutekladovyacutech metod (3077 Bouchareau bod 14)397 Staacutety tedy musiacute při implementaci v přiacutepadě jazykovyacutech rozporů jednotlivyacutech verziacute vychaacutezet z ustaacuteleneacute judikaturu SDEU 32 Probleacutemy terminologie praacuteva EU

Vyacuteznamneacute postaveniacute maacute při implementaci terminologie praacuteva EU kteraacute s jazykovyacutem provedeniacutem uacutezce souvisiacute Ta maacute podobně jako celyacute praacutevniacute řaacuted EU jeho specifickeacute rysy Obecně se daacute terminologie charakterizovat jako vyacutesledek legislativniacute činnosti kteraacute se vyznačuje naplňovaacuteniacutem slov či slovniacutech spojeniacute přesně stanovenyacutem vyacuteznamem398 Za jeden z nejpodstatnějšiacutech probleacutemů terminologie se daacute označit situace kdy je formulovaacutena vaacutegně popřiacutepadě nesrozumitelně Takeacute jazykoveacute vyjaacutedřeniacute některyacutech praacutevniacutech principů je značně obecneacute (objevujiacute se zde i stylistickeacute chyby) chybiacute mu ustaacutelenost přesnost jednoznačnost 399 a jejich legaacutelniacute definice se v praacutevniacutem jazyce odraacutežiacute v jejiacute neostrosti400 (např u primaacuterniacuteho praacuteva je to probleacutem pochopitelnyacute bdquoNejvětšiacute probleacutem působiacute přiacutepady kdy předpis EU obsahuje nejasneacute termiacuteny či obecněji ndash pokud jsou ustanoveniacute předpisu vaacutegniacute To se bohužel staacutevaacute během vyjednaacutevaacuteniacute o naacutevrhu předpisu Evropskeacute unie je totiž nutno dojiacutet ke kompromisu kteryacute bude přijatelnyacute pro všechny členskeacute staacutety EUldquo401)

Zejmeacutena je podstatneacute se tohoto vyvarovat nastane-li situace kdy maacute byacutet implementovaacutena norma kteraacute je sama o sobě svyacutem obsahem velmi detailniacute (což může hraničit i s normou kteraacute by odpoviacutedala spiacuteše normaacutem technickeacute povahy tento rys však u praacuteva EU neniacute nic vyacutejimečneacuteho)402

395 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 67 396 Tamteacutež str 76-77 397 SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 3 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2010 328 s ISBN 978-80-7400-313-4 str 131 398 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze

Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 108 399 Tamteacutež str 108 400 Tamteacutež str 108 401 WHELANOVAacute Markeacuteta Vybraneacute probleacutemy spojeneacute s implementaciacute praacuteva Evropskeacute unie In [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute zhttpwwwmvcrczclanekvybrane-problemy-spojene-s-implementaci-prava-evropske-unieaspx 402 ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav

staacutetu a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 str 24-25

140

Z toho se daacute dovodit že je pro implementaci takovyacutechto předpisů zaacutesadniacute aby pro jejich lepšiacute srozumitelnost a přehlednost byla terminologie v naacuteležiteacute bdquokvalitěldquo Tyto požadavky vyplyacutevajiacute již z obecnyacutech naacuteroků kladenyacutech na praacutevniacute terminologii jako takovou Sem řadiacuteme zejmeacutena srozumitelnost a konstantnost Na druhou stranu je třeba řiacuteci že k ustaacuteleniacute terminologie je zapotřebiacute uplynutiacute patřičneacuteho množstviacute času přičemž to někdy neniacute možneacute s ohledem k dynamickeacutemu vyacutevoji celeacuteho společenstviacute ktereacute musiacute pružně reagovat na změnu poměrů což se promiacutetaacute ve sveacutem důsledku praacutevě prostřednictviacutem jisteacute neustaacutelenosti Přitom praacutevě proces implementace norem vyžaduje pro jejiacute co nejsnazšiacute provedeniacute vytvořeniacute odpoviacutedajiacuteciacuteho jazykoveacuteho vyjaacutedřeniacute s ohledem na vyacuteše uvedeneacute charakteristiky 403 Dalšiacutem specifickyacutem rysem terminologie je takeacute judikaturou postulovaneacute jednotneacute chaacutepaacuteniacute terminologie (srovnaacuteniacute rozsudek 49-71 Hagen OGH 50-71 Wuumlnsche) to je v naacutevaznosti na množstviacute jazykovyacutech verziacute značně komplikovaneacute protože se musiacute vniacutemat v jejiacutem širšiacutem vyacuteznamu to ale na druhou stranu způsobuje jistou bezbřehost a neuzavřenost404 Může nastat stav kdy praacutevniacute terminologie vyjaacutedřenaacute jazykovyacutemi prostředky jedneacute členskeacute země může byacutet ve sveacutem vyacuteznamu mnohem obsaacutehlejšiacute než v jineacutem jazyce Vliv na to maacute takeacute různorodyacute charakter vnitrostaacutetniacuteho praacuteva členskyacutech zemiacute a jejich tradice přiacuteslušnost ke kontinentaacutelniacute praacutevniacute kultuře či angloamerickeacute praacutevniacute kultuře Takeacute dochaacuteziacute k situaciacutem kdy bdquove snaze o uniformniacute vyacuteklad SDEU často přisuzuje pojmům jinyacute vyacuteznam než jakyacute by odpoviacutedal jejich jazykoveacutemu provedeniacuteldquo405 zejmeacutena v judikatuře SDEU Z toho lze usoudit že takovaacute unifikace se může negativně projevit v praacutevniacute jistotě a předviacutedatelnosti praacuteva Nicmeacuteně zřejmě jde ze strany SDEU o nezbytnyacute krok k odstraněniacute nejednoty vyacuteznamu jednotlivyacutech termiacutenů Dalo by se řiacutect že vyacuteznam jazykoveacuteho vyacutekladu je v těchto přiacutepadech značně redukovaacuten Otaacutezka zniacute zda je vůbec možneacute vzhledem k různorodosti řečiacute ve bdquospolečenstviacuteldquo použiacutevat takoveacute jazykoveacute vyjaacutedřeniacute ktereacute by neslo ve všech jazyciacutech členskyacutech zemiacute absolutně stejnyacute vyacuteznam To je z pochopitelnyacutech důvodů zřejmě nedosažitelnyacute ciacutel (existujiacute však již terminologickeacute slovniacuteky dostupneacute volně na internetu pro potřeby praacutece s terminologiiacute jednaacute se o tzv IATE - interaktivniacute terminologie pro Evropu ktereacute zahrnujiacute terminy v kategoriiacutech s ohledem na ciacutele EU dostupneacute z httpiateeuropaeuSearchByQuerydo) Potiacuteže takeacute může způsobovat nutnost odlišovaacuteniacute vnitrostaacutetniacute terminologie od terminologie praacuteva EU (praacutevo ES se neinspiruje definicemi pojmů vnitrostaacutetniacutech systeacutemu pokud k nim přiacutemo neodkazuje (6481 Corman Hauptzollamt Gronau) jejichž vyacuteznam se často zcela lišiacute U terminologie praacuteva EU se jednaacute o zcela autonomniacute termiacuteny 406 Často to vyžaduje provedeniacute koncepčniacutech zaacutesahů ve vnitrostaacutetniacutem praacutevu Popřiacutepadě proveacutest implementaci pouze tam kde již podobneacute či stejneacute instituty neexistujiacute aby nedochaacutezelo k vytvořeniacute duplicity což by vnaacutešelo do vnitrostaacutetniacuteho systeacutemu nepřehlednost 33 Probleacutemy vnitrostaacutetniacute (zejmeacutena ve vztahu k ČR)

Na druheacute straně i vnitrostaacutetniacute systeacutemy majiacute sveacute nedostatky kupřiacutekladu v ČR je legislativniacute proces zdlouhavyacute (min 10 měsiacuteců než naacutevrh nabude platnosti407) Jak bylo uvedeno vyacuteše ČR nedisponuje zrychlenyacutemi postupy pro implementaci praacuteva (zejmeacutena u směrnic) K zavedeniacute takoveacutehoto postupu by muselo předchaacutezet přijetiacute uacutestavniacuteho zaacutekona či zaacutekonů a současně by tento zrychlenyacute proces musel odpoviacutedat požadavkům jež jsou na něj kladeny Listinou zaacutekladniacutech praacutev a svobod (daacutele jen bdquoListinaldquo) a při zachovaacuteniacute podstatnyacutech naacuteležitostiacute

materiaacutelniacuteho praacutevniacuteho staacutetu Daacutele častaacute detailnost předpisů praacuteva EU je ve vnitrostaacutetniacutem systeacutemu provaacutezena jistyacutemi

komplikacemi A to zejmeacutena vzhledem k tomu že na zaacutekony ktereacute jsou způsobileacute uklaacutedat povinnosti je dle Listiny kladen požadavek obecnosti408 Proto musiacute byacutet implementovaneacute praacutevo

403 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze

Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 108 404 Tamteacutež str 108 405 Tamteacutež str 109 406 Tamteacutež str 109 407 Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 21-22 408 Českaacute republika Usneseniacute Českeacute naacuterodniacute rady o vyhlaacutešeniacute uacutestavniacuteho zaacutekona č 231991 Sb ve sbiacuterce zaacutekonů ze dne 16 prosince 1992 jako uacutestavniacute zaacutekon č 21993 Listina zaacutekladniacutech praacutev a

141

ktereacute je přiacuteliš detailniacute na to aby vyhovělo tomuto požadavku rozděleno Tedy obecneacute formulace jsou přijaty formou zaacutekona a zbylaacute čaacutest implementovaneacuteho praacuteva je provedena vyhlaacuteškou či nařiacutezeniacutem přičemž je nutneacute dbaacutet na patřičneacute zmocněniacute Pokud se vychaacuteziacute z podmiacutenky že je nutneacute zvažovat uacuteroveň detailů zaacutekona tak aby zůstal obecnyacute a logickyacute409 je zřejmě nezbytneacute věnovat nezanedbatelnyacute čas přiacutepravě tohoto předpisu včetně nutnosti připravit podzaacutekonneacute předpisy ktereacute by předpis v souladu s implementovanyacutem praacutevem doplňovaly Ovšem z přiacutemeacuteho uacutečinku (použitelnosti) nařiacutezeniacute se daacute dovodit že se tiacutemto požadavkem při sveacutem vytvaacuteřeniacute řiacutedit nemusiacute (což je logickeacute neboť nevznikaacute v tuzemskeacutem legislativniacutem procesu) je tedy otaacutezkou zda i tady dochaacuteziacute ke střetu s Listinou v přiacutepadě že nařiacutezeniacute požadavek obecnosti nesplňuje Samozřejmě je zde vhodnyacute argument že nařiacutezeniacute neniacute zaacutekon ve smyslu Listiny ale jistě by se do teacuteto kategorie dal podřadit jelikož je patrneacute že je mu postaveno na roveň respektive maacute před zaacutekonem aplikačniacute přednost což jej činiacute daleko vyacuteznamnějšiacutem Stejně jako zaacutekon maacute i nařiacutezeniacute svůj uacutečel v regulaci nejvyacuteznamnějšiacutech společenskyacutech vztahů Dopadaacute na nezanedbatelnyacute okruh subjektů přičemž zasahuje do praacutev a povinnostiacute osob a je rovněž vyacutesledkem legislativniacuteho procesu410 Z těchto důvodů by se požadavek Listiny dal aplikovat i zde

S tiacutem souvisiacute dalšiacute otaacutezka jak by byl řešen přiacutepadnyacute střet implementovaneacuteho praacuteva se zakotvenyacutemi zaacutekladniacutemi praacutevy a svobodami či podstatnyacutemi naacuteležitostmi materiaacutelniacuteho praacutevniacuteho staacutetu Na jednu stranu by Uacutestavniacute soud jako garant těchto principů z tohoto titulu označil implementovaneacute praacutevo za protiuacutestavniacute tedy nejspiacuteše by jej zrušil (směrnice) či vyloučil jeho aplikaci v praacutevniacutem řaacutedu (nařiacutezeniacute) na stranu druhou by to znamenalo porušeniacute zaacutevazků Českeacute republiky Dalšiacute probleacutem může nastat při realizaci zaacutekonodaacuterneacute iniciativy ze strany poslanců senaacutetorů a krajskyacutech zastupitelstev Je provaacuteděna pouze raacutemcovaacute kontrola těchto naacutevrhů ze strany vlaacutedy kteraacute ovšem nese odpovědnost za spraacutevnost implementace411 V tomto smyslu může dojiacutet k situaci kdy je přijat zaacutekon kteryacute neniacute konformniacute s evropskyacutem praacutevem Stejně tak může byacutet navrženyacute zaacutekon kteryacute maacute sice za ciacutel implementovat praacutevo EU ovšem ten je v průběhu sveacuteho projednaacutevaacuteniacute doplněn či změněn prostřednictviacutem pozměňovaciacutech naacutevrhů (u některyacutech zaacutekonů se pozměňovaciacute naacutevrhy objevujiacute ve velkeacute miacuteře) objevuje mnoho pozměňovaciacutech naacutevrhů) čiacutemž může dojiacutet do podoby neslučitelneacute s původniacutem zaacuteměrem a dostane se do rozporu s praacutevem EU Samozřejmě možnost prosazeniacute naacutevrhu bez ohledu na vyjaacutedřeniacute vlaacutedy o neslučitelnosti naacutevrhu s praacutevem EU je reaacutelnaacute avšak je nutno řiacuteci že v českeacutem politickeacutem prostřediacute je vlaacuteda složena většinou z politickyacutech stran ktereacute tvořiacute v parlamentu respektive v poslaneckeacute sněmovně většinu tudiacutež se daacute očekaacutevat že se takoveacuteto situace přiacuteliš vyskytovat nebudou Nicmeacuteně odpovědnost za implementaci nenese parlament ale vlaacuteda Naviacutec vlaacuteda nemaacute v průběhu legislativniacuteho procesu (pokud zaacutekon nenavrhuje sama) s vyacutejimkou vyjaacutedřeniacute stanoviska k dispozici žaacutedneacute praacutevniacute prostředky kteryacutemi by dokaacutezala vyacuteslednyacute stav implementace ovlivnit S tiacutem se pojiacute i probleacutem že v Českeacute republice neniacute vytvořen systeacutem naacutesledneacute kontroly souladu praacuteva EU a nově přijatyacutech zaacutekonů 34 Personaacutelniacute otaacutezka

Otaacutezka je jakyacutem způsobem se daacute co nejleacutepe předchaacutezet vyacuteše zmiacuteněnyacutem probleacutemům V souladu s tiacutem co bylo řečeno se daacute vyvozovat přinejmenšiacutem to že celyacute proces je pro staacutety naacuteročnyacute z personaacutelniacute straacutenky neboť zajištěniacute dostatečně kvalifikovanyacutech odborniacuteků kteřiacute majiacute s danou problematikou zkušenosti je zde na miacutestě Uvaacutediacute se potřeba až desetileteacute praxe412 Tento argument maacute rozhodně svou vaacutehu neboť bez lidiacute ovlaacutedajiacuteciacutech tuto problematiku by zcela zřejmě byl proces implementace vystaven vyššiacutemu riziku možnyacutech pochybeniacute Daacute se usuzovat že požadavky

svobod In Sbiacuterka zaacutekonů 1993 čaacutestka 1 Dostupneacute z httpaplikacemvcrczsbirka-zakonuSearchResultaspxq=11993amptypeLaw=zakonampwhat=Cislo_zakona_smlouvy čl 4 odst 3 kteryacute zniacute bdquoZaacutekonnaacute omezeniacute zaacutekladniacutech praacutev a svobod musiacute platit stejně pro všechny přiacutepady ktereacute splňujiacute stanoveneacute podmiacutenkyldquo 409 Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 19-20 410 Srovnaacuteniacute SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 5 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2013 432 s ISBN 978-80-7400-488-9 str 116 411Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009] 261 s ISBN 978-807-4400-087 str 17-18 412 Tamteacutež str 22

142

jsou v teacuteto oblasti vysokeacute Tomu nasvědčuje i fakt že je zde zapotřebiacute znalost nejenom praacuteva Evropskeacute unie ale i praacuteva vnitrostaacutetniacuteho413 Na druhou stranou se daacute očekaacutevat že takoveacuteto odborneacute zaacutezemiacute bude finančně naacuteročneacute 4 ZAacuteVĚR

Vyacuteše nastiacuteněnaacute problematika je pojata kriticky může se proto zdaacutet že implementace praacuteva EU s sebou nese vyacuterazneacute negativniacute projevy a možneacute komplikace Ovšem je třeba řiacuteci že každyacute praacutevniacute systeacutem maacute sveacute probleacutemy a uacuteskaliacute natož pak tak specifickyacute systeacutem jako je praacutevě systeacutem praacuteva EU kteryacute jistě nelze označit za dokonalyacute ale vedle jeho chyb je třeba zmiacutenit harmonizačniacute a jednotiacuteciacute charakter kteryacute zajišťuje spolupraacuteci mezi členskyacutemi zeměmi v mnoha oblastech Už vzhledem k odlišnostem praacutevniacutech řaacutedů se daacute tedy předpoklaacutedat že se budou při procesu implementace vyskytovat měně či viacutece zaacutevažneacute obtiacuteže Otaacutezkou tedy je jak vytvořit co nejefektivnějšiacute soustavu uacutečinnyacutech prostředků s uacutekolem tyto bdquoexcesyldquo eliminovat ktereacute by byly použitelneacute v různyacutech faacuteziacutech implementačniacuteho procesu Z toho uacutehlu primaacuterniacute břemeno odpovědnosti ležiacute na členskyacutech staacutetech neboť praacutevě autonomie v samotneacutem provaacuteděniacute procesu implementace do vnitrostaacutetniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu dokaacuteže vyacuterazně ovlivnit jejiacute vyacutechoziacute kvalitu sekundaacuterně zde pak vstupuje možnost naacutepravy ze strany instituciacute EU (respektive hlavniacute roli představuje SDEU) na druhou stranu je třeba zmiacutenit že bezesporu podstatnou roli hraje takeacute kvalita praacuteva ktereacute maacute byacutet implementovaacuteno jeho jazykoveacute vyjaacutedřeniacute miacutera obecnosti detailnosti atd Ke zlepšeniacute srozumitelnosti a praacutevniacute jistoty by napřiacuteklad mohlo sloužit častějšiacute použiacutevaacuteniacute legaacutelniacutech definic u jednotlivyacutech termiacutenů Je tedy zapotřebiacute odstraňovat chyby a nedostatky jak ze strany instituciacute EU ktereacute praacutevo vytvaacuteřiacute tak členskyacutech zemiacute Stejně jako staacutety by i orgaacuteny EU měly vziacutet v potaz specifika praacutevniacutech řaacutedů K tomuto určitě může dopomoci zajištěniacute dostatečně kvalifikovanyacutech odborniacuteků na obou stranaacutech kteřiacute by byli srozuměni s praacutevem jak evropskyacutem tak vnitrostaacutetniacutem

I když ciacutelem by mělo byacutet vytvořeniacute ideaacutelniacuteho režimu a vše by mělo směřovat k jeho vytvořeniacute neniacute reaacutelně možneacute dociacutelit naprosteacute bezchybnosti (odraacutežiacute se zde mnohojazyčnost personaacutelniacute charakter časovaacute naacuteročnost podceněniacute naacuteročnosti atd) Přesto by se členskeacute staacutety měly snažit o to aby chybovost byla co možnaacute nejviacutece potlačena zejmeacutena zavedeniacutem kvalitniacuteho a důsledneacuteho systeacutemu kontroly implementace praacuteva od jeho začaacutetku až po jeho realizace a vynucovaacuteniacute (včetně přiacutesnějšiacute kontroly všech legislativniacutech naacutevrhů a zejmeacutena schvaacutelenyacutech zaacutekonů neboť ta z hlediska souladu přijateacuteho praacuteva s praacutevem EU provaacuteděna neniacute což by mělo byacutet v kompetenci např Odboru kompatibility) Daacutele pak učinit přesnou analyacutezu implementovaneacuteho textu (praacuteva) a při zjištěniacute rozporů vyviacutejet aktivniacute snahu k jejich odstraněniacute vyacutekladem s ohledem na vyacuteše uvedeneacute charakteristiky a v naacutevaznosti na to proveacutest přiacutepadnou transformaci do podoby zaacutekonnyacutech či podzaacutekonnyacutech naacutevrhů ktereacute jsou plně slučitelneacute jak s vnitrostaacutetniacutem tak evropskyacutem praacutevem

Seznam pramenů a použityacutech zdrojů Monografie ŠEJVL Michal et al Aplikace praacuteva EU v Českeacute republice Vybraneacute probleacutemy Praha uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 246 s ISBN 978-80-904024-3-0 BOBEK Michal Petr BŘIacuteZA a Jan KOMAacuteREK Vnitrostaacutetniacute aplikace praacuteva Evropskeacute unie V Praze

CHBeck 2011 xxvii 606 s Beckova edice praacutevo ISBN 978-80-7400-377-6 SVOBODA Pavel Uacutevod do evropskeacuteho praacuteva 3 Vydaacuteniacute Praha C H Beck 2010 328 s ISBN 978-80-7400-313-4 PETRŮ Ivo Metody jazykoveacuteho vyacutekladu evropskeacuteho praacuteva Praha Univerzita Karlova v Praze

Praacutevnickaacute fakulta 2011 132 s Prameny a noveacute proudy praacutevniacute vědy no 50 ISBN 978-808-7146-491 str 31 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 5 upraveneacute vydaacuteniacute Plzeň Aleš Čeněk 2009 308 s ISBN 978-80-

7380-233-2 str 99-100 Sborniacuteky a člaacutenky

Implementace praacuteva EU v členskyacutech staacutetech sborniacutek z konference Praha 11-13 března 2009 [Praha Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky 2009 ISBN 978-807-4400-087

413 Tamteacutež str 22

143

MALENOVSKYacute Jiřiacute Půl Stoletiacute od rozsudku CostaEnel Je unijniacute praacutevo (staacutele) zvlaacuteštniacutem praacutevniacutem řaacutedem in Praacutevniacutek teoretickyacute časopis pro otaacutezky staacutetu a praacuteva Praha Uacutestav staacutetu a praacuteva AV ČR 2015 č 3 ISSN 0231-6625 s 193-215 Str 195 NAVRAacuteTILOVAacute Markeacuteta Implementace směrnic ve vnitrostaacutetniacutem praacutevu Rozsah implementačniacute povinnosti In epravo člaacutenky [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute z httpwwwepravocztopclankyimplementace-smernic-ve-vnitrostatnim-pravu-cast-i-rozsah-implementacni-povinnosti-25334html WHELANOVAacute Markeacuteta Vybraneacute probleacutemy spojeneacute s implementaciacute praacuteva Evropskeacute unie in Ministerstvo vnitra Českeacute republiky Informačniacute servis [online] [cit 2014-10-26] Dostupneacute zhttpwwwmvcrczclanekvybrane-problemy-spojene-s-implementaci-prava-evropske-unieaspx Spraacuteva EU zaměstnanci jazyky a siacutedla In Evropskaacute unie europaeu [online] [cit 2015-04-29] Dostupneacute zhttpeuropaeuabout-eufacts-figuresadministrationindex_cshtm Legislativniacute dokumenty

Konsolidovaneacute zněniacute Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie Uacuteř věst C 326 26 10 2012 s 1 dostupneacute z httpswwwecbeuropaeuecblegal13411342htmlindexcshtml Konsolidovanaacute zněniacute Smlouvy o Evropskeacute unii a Smlouvy o založeniacute Evropskeacuteho společenstviacute Uacuteř věst C 321E 29 12 2006 s 1 dostupneacute z httpswwwecbeuropaeuecblegal13411342htmlindexcshtml Českaacute republika Usneseniacute Českeacute naacuterodniacute rady o vyhlaacutešeniacute uacutestavniacuteho zaacutekona č 231991 Sb ve sbiacuterce zaacutekonů ze dne 16 prosince 1992 jako uacutestavniacute zaacutekon č 21993 Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod In Sbiacuterka zaacutekonů 1993 čaacutestka 1 Dostupneacute z httpaplikacemvcrczsbirka-zakonuSearchResultaspxq=11993amptypeLaw=zakonampwhat=Cislo_zakona_smlouvy Kontaktniacute uacutedaje

Mariaacuten Byszowiec marianbstudentszcucz Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

144

FUNDAMENTAL RIGHTS MISSING PIECES OF EU CITIZENSHIP PUZZLE

Jan Exner414

Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Abstract The European Union (EU) has evolved into an entity that simultaneously aims at the

protection of fundamental rights while being originally an exclusively economic community The status of EU citizens offers in this regard a great potential for enhancing fundamental rights protection in the EU This paper assesses the relationship between EU citizenship and EU fundamental rights and analyses the current position of these two legal doctrines within EU law Special attention is paid to the quickly developing jurisprudential line of the Court of Justice (ECJ) It is submitted that in order to protect the substance of EU citizenship rights the ECJ should include fundamental rights in the substance of rights doctrine latent already in Rottmann and established explicitly in Zambrano As a consequence EU citizens could rely on the complementary application of EU fundamental rights in situations concerning substance of their EU citizenship rights Subsequently such a step would as well eliminate the problem of reverse discrimination in the field of fundamental rights and increase the legal certainty of EU citizens while at the same time respecting the framework of EU competences Abstrakt Mezi ciacutele Evropskeacute unie (EU) patřiacute i ochrana zaacutekladniacutech praacutev přestože se původně

jednalo o společenstviacute s čistě hospodaacuteřskyacutemi zaacutejmy Status občana EU představuje v tomto ohledu vyacuteznamnyacute potenciaacutel pro posiacuteleniacute ochrany zaacutekladniacutech praacutev v raacutemci EU Tento člaacutenek hodnotiacute vzaacutejemnyacute vztah unijniacuteho občanstviacute a zaacutekladniacutech praacutev a zabyacutevaacute se postaveniacutem těchto dvou praacutevniacutech institutů v raacutemci praacuteva EU Zvlaacuteštniacute pozornost je upřena na rychle se rozviacutejejiacuteciacute judikaturu Soudniacuteho dvora Autor navrhuje aby Soudniacute dvůr za uacutečelem ochrany praacutev unijniacutech občanů zahrnul zaacutekladniacute praacuteva do doktriacuteny podstatneacute čaacutesti praacutev spojenyacutech se statusem občana EU vyplyacutevajiacuteciacute implicitně již z rozsudku Rottmann a poprveacute zmiacuteněneacute explicitně v rozsudku Zambrano Občaneacute EU by se naacutesledně mohli dovolaacutevat subsidiaacuterniacute aplikace zaacutekladniacutech praacutev EU i v čistě vnitrostaacutetniacutech situaciacutech souvisejiacuteciacutech s podstatnou čaacutestiacute jejich praacutev Důsledkem by bylo odstraněniacute obraacuteceneacute diskriminace v otaacutezce zaacutekladniacutech praacutev a naacuterůst praacutevniacute jistoty to vše při respektovaacuteniacute rozděleniacute pravomociacute mezi členskeacute staacutety a EU Key words EU citizenship EU fundamental rights genuine enjoyment of the substance of EU

citizensrsquo rights Kliacutečovaacute slova Občanstviacute Unie zaacutekladniacute praacuteva skutečneacute využiacutevaacuteniacute podstatneacute čaacutesti praacutev plynouciacutech

z občanstviacute Unie Since 1992 the European Union witnessed lsquoa glorious march of European citizenship from a

lsquomeaningless additionrsquo to the Treaties to one of the key concepts of EC lawrsquo415

414 5th-year student at the Law Faculty of the Charles University in Prague I am much obliged to doc Dr iur Harald Christian Scheu Mag phil PhD Vojtěch Bartoš and Mgr Vladimiacuter Pysk for their time patience expert advice and valuable comments in the course of writing of the present paper All errors of course remain my own responsibility 415 D Kochenov lsquoIus Tractum of Many Faces European Citizenship and the Difficult Relationship between Status and Rightsrsquo Columbia Journal of European Law 2 (2009) 173

145

1 BETWEEN EU CITIZENSHIP AND EU FUNDAMENTAL RIGHTS

Nowadays a citizen of the European Union (lsquoEUrsquo) can rely on fundamental rights guaranteed under EU law in relation to member states in the situations falling within the scope of EU law416 As a consequence EU fundamental rights do not apply to situations governed purely by the national law of Member States Such a conclusion can lead to some strange situations including reverse discrimination417 Advocate General (lsquoAGrsquo) Sharpston submits in her opinion on Zambrano that lsquo[i]t would be paradoxical (to say the least) if a citizen of the Union could rely on fundamental rights under EU law when exercising an economic right to free movement as a worker or when national law comes within the scope of the Treaty () or when invoking EU secondary legislation () but could not do so when merely lsquoresidingrsquo in that Member Statersquo418 EU citizenship and EU fundamental rights have been two lsquoclosely connected phenomenarsquo throughout the integration process even though at the time of the adoption of the Treaty of Maastricht establishing EU citizenship member states refused to endow the new status with any fundamental rights dimension419 The link between EU citizenship and EU fundamental rights was clearly visible in the Draft Constitutional Treaty of which Title II of Part I was entitled lsquoFundamental Rights and Citizenship of the Unionrsquo420 Even though the Draft Constitutional Treaty failed to see the sunshine and this connection was subsequently not reflected by the text of the Treaty of Lisbon the Charter of Fundamental Rights of the European Union (lsquoCharterrsquo) makes the connection visible again Following the fact that individuals have been put into the central place in the integration process ever since Van Gend en Loos421 the preamble to the Charter provides that the Union lsquoplaces the individual at the heart of its activities by establishing the citizenship of the Union and by creating the area of freedom security and justicersquo422 Despite of their common goals EU citizenship and EU fundamental rights appear in EU law as two formally differentiated legal regimes for various reasons two of which deserve particular attention In the first place the principle of attributed powers must be taken into account The project of EU citizenship has brought tensions between its purpose of aiming at equality between EU citizens on the one hand and the limited protection of rights of individuals outside the concept of EU fundamental rights on the other hand EU citizenship has had an implicit vocation to fill the gaps in personal and material scope of protection of individual rights in the EU423 That is why the battle for equal rights amongst EU citizens has taken place within the system of allocation of competences - in a system that was not designed to be a lsquohuman rightsrsquo organisation424 The second argument for the formal separation of these two concepts lies in the universal nature of fundamental rights which leads to disconnection of fundamental rights in particular of

416 See Article 51(1) of the Charter of Fundamental Rights (OJ C 83 30 March 2010 p 404) as further interpreted by the ECJ in Case C-61710 Aringklagaren v Hans Aringkerberg Fransson ECLIEUC2013105 para 19 See also Case C-15990 The Society for the Protection of Unborn Children Ireland Ltd v Stephen Grogan and Others ECLIEUC1991378 para 31 Case C-11200 Eugen Schmidberger Internationale Transporte und Planzuumlge v Republik Oumlsterreich ECLIEUC2003333 para 75 417 For a landmark judgment of the ECJ on the notion of reverse discrimination see Case C-18083 Hans Moser v Land Baden Wuumlrttemberg ECLIEUC1984233 for a complex overview see A Tryfonidou lsquoReverse discrimination in EC lawrsquo Kluwer Law International (2009) A Tryfonidou lsquoReverse Dis- crimination in Purely Internal Situations An Incongruity in a Citizensrsquo Europersquo 23

Legal Issues of Economic Integration 43 (2008)S Fredman lsquoDiscrimination Lawrsquo Oxford

University Press (2011) 418 Opinion of Advocate General Sharpston in Case C-3409 Gerardo Zambrano v Office national

de lrsquoemploi (ONEm) ECLIEUC2011124 para 84 419 S I Saacutenchez lsquoFundamental Rights and Citizenship of the Union at a Crossroads A Promising Alliance or a Dangerous Liaisonrsquo European Law Journal Vol 20 (2014) 456 420 OJ C 310 16122004 p 13 421 Case C-2662 Van Gend en Loos ECLIEUC19631 422 Preamble to the Charter of Fundamental Rights OJ C 83 3032010 p 393 423 S I Saacutenchez (2014) op cit 466 424 Opinion 294 ECLIEUC1996140 compare to Opinion 213 ECLIEUC20142454

146

Article 6 of the Treaty on European Union (lsquoTEUrsquo) from the provisions concerning EU citizenship In this regards EU citizenship appears as a specific category of rights in contrast to the catalogue of universal fundamental rights that has been enacted On the other hand the content of EU citizenship which makes such danger not intrinsically related to a stronger relationship between EU citizenship and EU fundamental rights425 precluded this exclusionary potential426 Be it as it may common goals of the concepts of EU citizenship and EU fundamental rights as well as their far-reaching constitutional consequences tend to weaken the division of both legal doctrines The jurisprudence of the Court of Justice (lsquoECJrsquo) launched in Rottmann427 and confirmed in Zambrano428 and McCarthy429 opens the door to the future alliance between EU citizenship and

EU fundamental rights Even though the ECJ finally decided these cases without referring to EU fundamental rights they might have profound consequences for fundamental rights architecture within the EU The case-law of the ECJ is progressively making clear that the protection of EU fundamental rights is likely to overcome the nationality chasm430 The refinement of this jurisprudential line in Dereci431 O and S432 Ymeraga433 and Alokpa434 seems to stop such an outcome and form a step backwards in the protection of fundamental rights of EU citizens thus weakening effectiveness of EU citizenship435 The rights of EU citizens conferred by Article 20 of the Treaty on the Functioning of the European Union (lsquoTFEUrsquo)436 form a part of their EU fundamental rights since these rights have been incorporated into Chapter V of the Charter entitled lsquoCitizensrsquo rightsrsquo It will further be argued that the equivalence of this relationship would be a logical consequence Recognizing EU fundamental rights as a part of substance of EU citizenship rights would certainly give more meaning to the concept of EU citizenship437 Such a step would imply an extension of EU fundamental rightsrsquo scope of application by means of EU citizenship Therefore an EU citizen could rely on the complementary application of EU fundamental rights in the purely internal situations concerning the substance of his EU citizenship rights Subsequently this solution would as well have the consequence in eliminating the problem of reverse discrimination and increasing the legal certainty for EU citizens

425 A Von Bogdandy M Kottmann C Antpoumlhler J Dickschen S Hentrei and M Smrkold lsquoReverse SolangemdashProtecting the Essence of Fundamental Rights against EU Member Statesrsquo 49

Common Market Law Review (2012) 489 516 426 To this end see D Kostakopoulou lsquoTowards a Theory of Constructive Citizenship in Europersquo 4

Journal of Political Philosophy 337 (1996) 427 Case C-13508 Janko Rottmann v Freistaat Bayern ECLIEUC2010104 428 Case C-3409 op cit 429 Case C-43409 Shirley McCarthy v Secretary of State for the Home Department ECLIEUC2011277 430 S I Saacutenchez (2014) op cit 466 431 Case C-25611 Murat Dereci and Others v Bundesministerium fuumlr Inneres ECLIEUC2011734 432 Joined Cases C-35611 and C-35711 O and S ECLIEUC2012776 433 Case C-8712 Ymeraga ECLIEUC2013291 434 Case C-8612 Alokpa and Moudoulou ECLIEUC2013645 435 M J Van den Brink lsquoEU Citizenship and EU Fundamental Rights Taking EU Citizenship Rights Seriouslylsquo Legal Issues of Economic Integration 39 no 2 (2012) 274 436 Pursuant to Article 20 TFEU EU citizens shall enjoy a) the right to move and reside freely within the territory of the Member States b) the right to vote and to stand as candidates in elections to the European Parliament and in municipal elections in their Member State of residence under the same conditions as nationals of that State c) the right to enjoy in the territory of a third country in which the Member State of which they are nationals is not represented the protection of the diplomatic and consular authorities of any Member State on the same conditions as the nationals of that State d) the right to petition the European Parliament to apply to the European Ombudsman and to address the institutions and advisory bodies of the Union in any of the Treaty languages and to obtain a reply in the same language 437 M J Van den Brink (2012) op cit 280

147

2 ROTTMANN ZAMBRANO MCCARTHY HOPE FOR FUNDAMENTAL RIGHTS OF EU CITIZENS

EU citizenship forms a vital part of contemporary EU law The incorporation of EU citizenship into the Treaties in 1992 was followed by a lsquoglorious march of European citizenship from a lsquomeaningless additionrsquo to the Treaties to one of the key concepts of EC lawrsquo438 Even though the ECJ was initially unwilling to provide EU citizenship with some more serious effect it nevertheless recognized in Martiacutenez Sala439 that the status of EU citizenship has extended the personal scope of EU law440 According to the ECJ EU citizens fall by definition within the personal scope of EU law441 This recognition required a clarification of the link between EU citizenship and the material scope of EU law in order to set up a clear border between EU law and national law of member states442 The ECJ made the first attempt to precise the delineation of the material scope of EU law regarding EU citizenship in Rottmann443 In this case the national court asked whether it was

contrary to EU law to withdraw the nationality of a German national which had been acquired by naturalization as a result of which that national would also lose his EU citizenship since he could not recover his Austrian nationality444 The ECJ rejected the lsquopurely national situationrsquo argument of governments and the Commission445 stating that

lsquoit is clear that the situation of a citizen of the Union who () is faced with a decision withdrawing his naturalisation () and placing him () in a position capable of causing him to lose the status conferred by Article [20 TFEU] and the rights attaching thereto falls by reason of its nature and its consequences within the ambit of European Union lawrsquo446 In Rottmann the ECJ used EU citizenship as lsquothe fundamental status of nationals of the Member Statesrsquo447 to supplement the traditional cross-border element test that has been used to assess whether a situation falls or not within the scope of EU law The ECJ protected EU citizenship as a necessary precondition for the enjoyment of rights arising from this status In other words the ECJ recognized the danger of losing the German nationality and thus EU citizenship as a ground to bring the case within its jurisdiction448 The ECJ confirmed the trend established in Rottmann a year later in Zambrano449 The case concerned a Columbian national Mr Zambrano who claimed that since his two children who have Belgian nationality and are thus EU citizens are dependent on him he had a derived right of residence450 The ECJ once again set out all arguments claiming inapplicability of EU law to the purely internal situation451 and stated that

438 D Kochenov (2009) op cit 173 439 Case C-8596 Mariacutea Martiacutenez Sala v Freistaat Bayern ECLIEUC1998217 440 Ibid para 61 441 E Spaventa lsquoSeeing the Wood Despite the Trees On the Scope of Union Citizenship and its Constitutional Effectsrsquo 45 Common Market Law Review 13 (2008) 442 Van den Brink (2012) op cit 275 see also C Raucea lsquoFundamental Rights The Missing Pieces of European Citizenshiprsquo German Law Journal 14 (2013) 2024 443 Case C-13508 op cit 444 Ibid para 36 445 Ibid paras 37-38 446 Ibid para 42 447Case C-18499 Rudy Grzelczyk and Centre public daide sociale dOttignies-Louvain-la-Neuve ECLIEUC2001458 para 31 448 C Raucea (2013) op cit 2028 449 Case C-3409 op cit on the content and importance of the judgment see also D Gallo lsquoDeacuteveloppements reacutecents en matiegravere de citoyenneteacute europeacuteenne et regroupement familialelsquo Revue du Droit de lrsquoUnion Europeacuteenne 12012 (2012) 101-120 450 Case C-3409 op cit para 34 451 Ibid para 37

148

lsquo[a]rticle 20 TFEU precludes national measures which have the effect of depriving citizens of the Union of the genuine enjoyment of the substance of the rights conferred by virtue of their status as citizens of the Unionrsquo452

In Zambrano the ECJ has explicitly recognised that the exercise by an EU citizen of

fundamental freedoms453 is not the only way to fall within the scope of EU law On the contrary Article 20 TFEU can be invoked by EU citizens against national measures depriving them of the genuine enjoyment of the substance of the rights conferred by virtue of their status as EU citizens even if they have never exercised their free movement rights454 Since the refusal to grant a residence permit to Mr Zambrano would force his children who are EU citizens to leave Belgian territory this would pro futuro deprive his children of the genuine enjoyment of the substance of their rights as EU citizens455 It should be noted that the use of the word lsquogenuinersquo indicates that lsquothe intensity of the Member Statersquos interferencersquo plays its important role456 In McCarthy457 the ECJ applied the substance of rights doctrine stated implicitly already in Rottmann and explicitly mentioned in Zambrano458 but the different factual circumstances resulted in different outcomes459 Mrs McCarthy a national of the United Kingdom as well as of Ireland has resided in the United Kingdom for her entire life and never exercised her EU free-movement rights460 Authorities of the United Kingdom refused her application for a residence permit for her husband a national of Jamaica since Mrs McCarthy was not lsquoa qualified personrsquo461 and her husband was subsequently not the spouse of lsquoa qualified personrsquo462 The ECJ decided the case to

452 Ibid para 42 453 Fundamental freedoms and fundamental rights are two distinct legal categories with two different objectives in the European integration process Fundamental freedoms including the free movement of goods persons services and capital have performed the specific function to remove national obstacles to intra-Union mobility with the primary goal of pursuing market integration Fundamental rights ndash for example the right to respect for family life - are subjective rights whose intention is to protect individuals in the context of EU legal system On a systematic and critic analysis of the distinction between fundamental freedoms and fundamental rights see F Wollenschlaumlger lsquoA New Fundamental Freedom Beyond Market Integration Union Citizenship and its Dynamics for Shifting the Economic Paradigm of European Integrationrsquo 1 European Law Journal Vol 17 (2011) see also V Skouris lsquoFundamental Rights and Fundamental Freedoms The Challenge of Striking a Delicate Balancersquo 17 European Business Law Review Issue 2 (2006) pp 225ndash239 454 C Raucea (2013) op cit 2022 455 Case C-3409 op cit para 43-44 On the implication of the concept of lsquodeprivationrsquo in Zambrano see A Lansbergen and N Miller lsquoCourt of Justice of the European Union European Citizenship Rights in Internal Situations An Ambiguous Revolution Decision of 8 March 2011 Case C-3409 Gerardo Zambrano v Office national de lrsquoemploi (ONEM)rsquo 7 European Constitutional

Law Review 287 (2011) 456 D Kochenov lsquoA Real European Citizenship a New Jurisdiction Test a Novel Chapter in the

Development of the Union in Europersquo Columbia Journal of European Law 1 (2012) 457 Case C-43409 op cit 458 D Gallo (2012) op cit 113 459 C Raucea (2013) op cit 2034 460 Case C-43409 op cit para 14 461 Directive 200438EC of the European Parliament and the Council of 29 April 2004 on the right of citizens of the Union and their family members to move and reside freely within the territory of the Member States amending Regulation (EEC) No 161268 and repealing Directives 64221EEC 68360EEC 72194EEC 73148EEC 7534EEC 7535EEC 90364EEC 90365EEC and 9396EEC 29 April 2004 200438EC Article 3 of Directive 200438 entitled lsquoBeneficiariesrsquo provides in paragraph 1 lsquoThis Directive shall apply to all Union citizens who move to or reside in a Member State other than that of which they are a national and to their family members as defined in point 2 of Article 2 who accompany or join themrsquo 462 Case C-43409 op cit para 17

149

Mrs McCarthyrsquos disadvantage and based its argumentation on the absence of a cross-border element needed for the application of Article 21 TFEU463 and the Directive 200438464 Even though it might seem on the one hand that the ECJ in McCarthy departed from Zambrano it is submitted that on the other hand the ECJ only clarified its cross-border argument that EU citizens can still fall within the scope of EU law when a cross-border element is present in case the infringement of their citizenship rights is not intense enough465 As a consequence a sufficiently serious infringement of an EU citizenrsquos right will after McCarthy still fall lsquoby its nature and its consequencesrsquo466 within the scope of EU law despite of the lack of explicit cross-border element467 As will be further discussed Rottmann Zambrano and McCarthy offer a great potential for enhancing the protection of fundamental rights in the EU However the ECJrsquos judgment in Dereci casts some doubts on the Courtrsquos willingness to keep this hope alive

3 DERECI A STEP BACKWARDS IN THE PROTECTION OF FUNDAMENTAL RIGHTS OF EU CITIZENS

The ECJ in Dereci refused the relationship between EU citizenship and EU fundamental rights In this case the Austrian authorities refused residence permits for applicants a third country nationals who wished to live with their family members ndash EU citizens who have never exercised their right to free movement468 The referring court asked the ECJ whether such a refusal would have deprived their family members ndash EU citizens ndash of the genuine enjoyment of the substance of their EU citizenship rights469 While narrowly interpreting Zambrano and McCarthy the ECJ stated

that lsquo[t]he criterion relating to the denial of the genuine enjoyment of the substance of the rights conferred by virtue of European Union citizen status refers to situations in which the Union citizen has in fact to leave not only the territory of the Member State of which he is a national but also the territory of the Union as a wholersquo470 The ECJrsquos approach in Dereci leads to separation between EU citizenship and EU fundamental rights471 However neither Zambrano nor McCarthy established that relying on fundamental rights in these cases the right to respect for family life is not enough to fall within the scope of EU law in the absence of a cross-border element Moreover it is argued that the wording lsquogenuine enjoyment of the substance of the rightsrsquo mentioned by the ECJ implicitly already in Rottmann and explicitly in Zambrano implies more than just the right not to be dispossessed of nationality and therefore of EU citizenship and the right not to be expelled from EU territory Such a limitation would go completely against Zambrano and the meaning of the substance of rights of EU citizens472 At this point it is interesting to take a closer look on AG Mengozzirsquos opinion on Dereci that the ECJ seemed to follow Reflecting Zambrano and McCarthy AG Mengozzi stated that the substance of the rights doctrine lsquodoes not include the right to respect for family life enshrined in

463 Ibid 56 464 Ibid 43 465 This follows from para 56 of McCarthy that states as follows lsquoIt follows that Article 21 TFEU is

not applicable to a Union citizen who has never exercised his right of free movement who has always resided in a Member State of which he is a national and who is also a national of another Member State provided that the situation of that citizen does not include the application of measures by a Member State that would have the effect of depriving him of the genuine enjoyment of the substance of the rights conferred by virtue of his status as a Union citizen or of impeding the exercise of his right of free movement and residence within the territory of the Member Statesrsquo 466 Case C-13508 op cit para 42 467 Van den Brink (2012) op cit 279 468 Case C-25611 op cit para 22 469 Ibid para 33 470 Ibid para 66 471 S I Saacutenchez (2014) op cit 477 472 Van den Brink (2012) op cit 282-283

150

Article 7 of the Charter (hellip) and the Article 8 (1) of the [Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms] (lsquoECHRrsquo)rsquo473 With all respect to the learned AG such a conclusion cannot be accepted The AG based his argument on Article 6(1) TEU and Article 51(2) of the Charter that both intend to prevent the Charter from extending the scope of EU law or the competences of the EU However it is in the present context the concept of EU citizenship that has extended the scope of EU law not the Charter Nowadays EU fundamental rights contained in the Charter apply in cases falling within the field of application of EU law474 The same is true about EU fundamental rights recognized by the Court as general principles of EU law475 In other words the applicability of EU law entails the applicability of the fundamental rights guaranteed by the Charter476 As a consequence EU fundamental rights still apply within the personal and the material scope of EU law extended by EU citizenship According to Dereci the ECJ unfortunately threatens the proclaimed effectiveness of EU citizenship477 and maintains the paradoxical situation in which it is possible for an EU citizen to rely on EU fundamental rights lsquowhen exercising an economic right (hellip) or when national law comes within the scope of the Treaty (hellip) or when invoking EU secondary legislation (hellip) but [not] when merely residing in that Member Statersquo478 Reverse discrimination remains reality in the everyday life of EU citizens and this outcome only highlights the failure of the status of EU citizenship to provide equality among EU citizens with regard to the enjoyment of fundamental rights479

4 FUNDAMENTAL RIGHTS AS A PART OF SUBSTANCE OF RIGHTS DOCTRINE REASONS IMPORTANCE AND CONSEQUENCES

In Dereci the ECJ set out a dangerous precedent depriving EU citizenship from a large part of its substantive meaning Using this precedent based on the limitation of the substance of rights doctrine could have worrisome effects not only on the fundamental status of EU citizens480 but also on the protection of EU fundamental rights If fundamental rights did not form part of the substance of rights of EU citizens what rights otherwise would It is submitted that there should be no reluctance on the part of the ECJ to apply the formula to other violations of fundamental rights having the effect of depriving EU citizens of the possibility to enjoy the substance of their EU citizenship rights481 The EUrsquos commitment to protect fundamental rights shall be used to give concrete content to what the CJEU has defined as the lsquosubstancersquo of EU citizensrsquo rights Even though the ECJ seems not to leave its undesirable position in its current citizenship related decisions in O and S Ymeraga and Alokpa the Court will sooner or later have to override Dereci and include EU fundamental rights in the substance of rights doctrine if it is still

determined to protect the genuine enjoyment of EU citizenship rights482 An extension of the scope of application of EU law by the means of EU citizenship would have the consequence of extending the field of application of EU fundamental rights The inclusion of EU fundamental rights into the substance of rights doctrine which does not necessarily collide

473 View of Advocate General Mengozzi in Case C-25611 op cit para 37 474 See Article 51(1) of the Charter of Fundamental Rights (OJ C 83 30 March 2010 p 404) as further interpreted by the ECJ in Case C-61710 op cit para 19 475 See to this end Editorial Comments lsquoThe scope of application of the general principles of Union law An ever expanding Unionrsquo 47 Common Market Law Review Issue 6 (2010) 1595 See also Case C-15990 op cit para 31 Case C-11200 op cit para 75 476 Joined Cases C-44612 C-44712 C-44812 C-44912 W P Willems v Burgemeester van Nuth H J Kooistra (C-44712) v Burgemeester van Skarsterlacircn M Roest (C-44812) v Burgemeester van Amsterdam and L J A van Luijk (C-44912) v Burgemeester van Den Haag ECLIEUC2015238 para 49 see also Case C-61710 op cit paras 20 and 22 477 Case C-25611 op cit para 67 478 Opinion of Advocate General Sharpston in Case C-3409 op cit para 84 479 S I Saacutenchez (2014) op cit 470 see also D Kochenov (2009) op cit A Tryfonidou (2008)

op cit 480 Case C-18499 op cit para 31 481 S I Saacutenchez (2014) op cit 478 482 Van den Brink (2012) op cit 286

151

with the Charter483 would enable an EU citizen to rely on EU fundamental rights in any case even in the purely internal situations and to overcome the problem of reverse discrimination 4 1 EU CITIZENSHIP EU FUNDAMENTAL RIGHTS AND EU COMPETENCES

At this point it is necessary to examine more in detail the relationship between EU citizenship EU fundamental rights and EU competences since the desire to promote appropriate protection of fundamental rights must not lead to the usurpation of competence484 In this regard AG Sharpston proposes to equate the scope of EU fundamental rights with the ambit of EU competences whether or not such competences have or have not been exercised485 This approach has a lot of arguments in its favour In the first place equating the field of EU fundamental rights protection with EU competences would lead to a uniform scope of protection ensuring the application of EU fundamental rights in the public policy areas in which the EU has been called to exercise a substantive determination of the material legal framework486 Furthermore the added value of this option would also lie in an increase in legal certainty as a consequence of the clear alignment of the protective functions of the EU with its material scope of competence Clarity would be definitely a citizen-friendly attribute regarding the framework for the protection of individual rights in a system whose contours are sometimes neither obvious nor decipherable487 In order to set a proper balance the objections against a competence-based approach must be pointed out Primary objection arises out of the aforementioned principle of attribution of powers Some authors reject a system based on competences simply because the EU is not a federation488 It must be acknowledged that the system of allocation of competences within the EU rests on the ability of empowerment to achieve specific tasks in pursuit of broader objectives while respecting the principle of subsidiarity489 The traditional reluctance of Member States towards a broad interpretation of shared competences of the EU underlines this objection Under a competence based system a situation might arise in which the ECJ would be called upon to engage in the determination of balance of interests between individual rights and Member Statesrsquo interests even though the EU has not exercised its competences in the respected fields490 The protective effort of the ECJ has already pushed the borders of the application of EU fundamental rights to Member States not only to the implementation of EU law or derogation situations but also to situations in which Member States enjoy the margin of appreciation granted by EU legislative acts491 Nevertheless the ECJ could not unilaterally decide on the competence-based system since such a step would contradict to the wording of Article 51 (1) of the Charter and it would shift the balance of the attribution of competences to the EU492 In order to make such a system possible member states would have to agree to the modification of Treaties To meet this objection EU fundamental rights should only be applied complementary to national systems of protection of fundamental rights As a consequence EU citizens could only rely on EU fundamental rights in the purely national situations regarding substance of their EU citizenship rights when the national protection of fundamental rights would not be sufficiently guaranteed In this regard AG Sharpston concludes her opinion in Zambrano stating that

483 S I Saacutenchez (2014) op cit 476 484 Opinion of Advocate General Sharpston in Case C-3409 op cit para 162 485 Ibid paras 163-176 486 S I Saacutenchez (2014) op cit 472 487 Ibid 472 488 FG Jacobs lsquoHuman Rights in the European Union The Role of the Court of Justicersquo European

Law Review vol 26 (2001) 331 337 489 On the importance of the principle of subsidiarity in the framework of EU citizenship U Everling

lsquoDie Stellung des Buumlrgers in der Europaumlischen Gemeinschaftrsquo 33 Zeitschrift fur Rechtsvergleichung

Internationales Privatrecht und Europarecht 241 (1992) 490 S I Saacutenchez (2014) op cit 473 491 Case C-54003 Parliament v Council ECLIEUC2006429 Joined Cases C-411 amp 49310

NS and others ECLIEUC2011865 492 Opinion of Advocate General Sharpston in Case C-3409 op cit paras 172-173

152

lsquoArticle 18 TFEU should be interpreted as prohibiting reverse discrimination caused by the interaction between Article 21 TFEU and national law that entails a violation of a fundamental right protected under EU law where at least equivalent protection is not available under national lawrsquo493

Member states would thus still remain free to apply national standards of protection provided that the level of protection of EU fundamental rights as well as the primacy effectiveness and unity of EU law would not be compromised494 Contribution to better protection of EU citizenship rights cannot be overruled by the potential federalizing effect of a complementary application of EU fundamental rights Across the Atlantic ocean the US Bill of Rights serves as the primary source of protection of fundamental rights despite of being initially applicable only to the federal level and despite of guaranteeing only a minimal level of protection495 The Charter is having a great impact on the citizenship-building project amounting to a true lsquoBill of Rightsrsquo for EU citizens496 Therefore a development similar to the United States cannot be excluded on the European level For some Member States such a development would certainly be undesirable497 On the other hand lsquo(hellip) from the perspective of (hellip) human rights it is indisputably good that the kinds of rights traditionally associated with citizenship are increasingly being guaranteed at the international level because quite simply it means that more people are likely to enjoy more protection more of the timersquo498 42 ROLE OF NATIONAL JUDICIAL AUTHORITIES NO FEAR CONSTITUTIONAL COURTS

National judicial authorities would be charged with the complementary application of EU fundamental rights This might arise in some serious issues regarding national supreme and constitutional courts and their persisting reluctance to EU law in general and to EU fundamental rights in particular The post-Lisbon reality requires however national constitutional courts to end their isolation499 The framework of EU fundamental rights created by the Charter and the ECJrsquos recent case law does not exist in a vacuum Now it is time that Member States and particularly their supreme and constitutional courts actively participate in this system and contribute to make it work properly500 This step can bring them not only loses but also benefits in terms of their decisive power They may be required to occasionally submit a request for a preliminary ruling to Luxembourg and to give a more serious consideration to the case law of the ECJ On the other hand cooperation within the Charter would mean regaining a direct voice for constitutional courts a voice they lost by choosing to remain silent in their isolationist national constitutional structure501 The argument that national and supreme constitutional courts have nothing to be afraid of is nicely illustrated by the division of three particular situations concerning the level or protection of fundamental rights Sarmiento draws the line between situations characterised by complete determination by EU law partial determination and derogations from EU fundamental freedoms502

493 Ibid para 144 494 Case C-39911 Stefano Melloni v Ministerio Fiscal ECLIEUC2013107 para 60 495 A Knook lsquoThe Court the Charter and the vertical division of powers in the European Union 42 Common Market Law Review Issue 2 (2005) 374ndash376 496 E Guild lsquoThe European Union after the Treaty of Lisbon Fundamental Rights and EU Citizenshiprsquo Global Jean MonnetEuropean Community Studies Association World Conference 25ndash26 May 2010 CEPS Available at httpaeipittedu151071Guild_Jean_Monnet_speech_e-

versionpdf 497 Van den Brink (2012) op cit 288 498 L Bosniak lsquoCitizenship Denationalisedrsquo Indiana Journal of Global Legal Studies 2 (2000) 492 499 M Bobek lsquoThe impact of the European mandate of ordinary courts on the position of constitutional courtsrsquo in M Claes et al (eds) Constitutional Conversations in Europe Cambridge Intersentia (2012) 500 D Sarmiento Whos afraid of the Charter The Court of Justice national courts and the new framework of fundamental rights protection in Europe 50 Common Market Law Review Issue 5 (2013) 1298 501 M Bobek (2012) op cit 502 D Sarmiento (2013) op cit 1287-1298

153

In situations where EU has completely determined the way in which member states must act Charter and general principles of EU law remain the sole relevant fundamental rights instrument applicable with the exception of the ECHR503 In these situations Member States retain powerful ex ante and ex post mechanisms safeguarding the integrity of their essential constitutional traits If a Member State unsuccessfully asks for an exception to protect a domestic constitutional rule it will always have the chance to bring a direct action before the ECJ504 on the grounds of violation of the Charter but also of the national identity clause505 Moreover Member States are obliged to derogate from EU rules based on mutual recognition that contain systematic flaws resulting in a serious breach of fundamental rights506 If EU law determines the action of a Member State only partially lsquonational authorities and courts remain free to apply national standards of protection of fundamental rights provided that the level of protection provided for by the Charter as interpreted by the Court and the primacy unity and effectiveness of European Union law are not thereby compromisedrsquo507 In this setting EU fundamental rights will only come into play in the case of lower national standards National supreme and constitutional national courts can hardly be surprised or unfamiliar with this outcome This is exactly what the role of the ECHR in domestic legal systems is508 Third category comprises situations in which member states derogate from fundamental freedoms In ERT the ECJ launched a well-based jurisprudential line declaring that member states are obliged to comply with EU fundamental rights when justifying derogations to a fundamental freedom509 In Schmidberger Omega and Viking the ECJ further specified that the margin involved when justifying derogations to a fundamental freedom is very different from that found pursuant to a regulation or a directive510 Justifications to free movement rules deal with concepts such as lsquopublic policyrsquo or lsquopublic securityrsquo511 which are autonomous and thus subject to the ECJrsquos interpretative jurisdiction It would be contradictory if the ECJ became empowered to define the scope of lsquopublic policyrsquo but not to impose limits to such justification on the grounds of fundamental rights512 On the part of national supreme and constitutional courts it can be argued that they will need to submit a preliminary reference to the ECJ in every case since it is only the ECJ that can determine the standards of protection of the Charter According to Sarmiento this concern is unfounded In the first years national courts will increasingly ask the ECJ on interpretation concerning each specific right But this situation is only transitory and will stabilize in the course of time as the ECJ continues to define the scope and content of each provision of the Charter In a few yearsrsquo time the national supreme and constitutional courts will be perfectly aware of the standards set by the Charter and will thus not consider themselves to be under a wrongly perceived lsquosupervisionrsquo from the ECJ513 Principal role of national constitutional courts in Europe lies in the protection of fundamental rights of an individual whose identity is tied to several political communities both national and European Therefore as a cosmopolitan approach to fundamental rights becomes inevitable the need for constitutional courts to adapt their framework to such context becomes not only convenient but also an existential concern The interaction of both national and the EU systems of fundamental

503 This follows from case C-39911 op cit see also D Sarmiento (2013) op cit 1289 504 Article 263 (2) TFEU 505 Article 4(2) TEU On the national identity clause see F X Millet lsquoLrsquoUnion Europeacuteenne et lrsquoidentiteacute constitutionnelle des Eacutetats membresrsquo LGDJ Paris (2013) See also R Zbiacuteral lsquoKoncept naacuterodniacute identity jako novyacute prvek ve vztahu vnitrostaacutetniacuteho a unijniacuteho praacuteva Poznatky z teorie a praxersquo Praacutevniacutek Issue No 2 Year 153 (2014) 112-133 506 Case C-41110 op cit 507 Case C-61710 op cit para 29 508 D Sarmiento (2013) op cit 1298-1299 509 Case C-26089 ERT v DEP ECLIEUC1991254 para 42 510 Case C-11200 op cit paras 79-82 Case C-3602 Omega ECLIEUC2004614 paras 32-39 Case C-43805 Viking ECLIEUC2007772 paras 107-111 511 Articles 36 52 62 TFEU 512 D Sarmiento (2013) op cit 1297 513 Ibid 1299

154

rights protection does not result in the exclusive pre-eminence of EU law but in a balanced compromise in which both systems are taken into account514 5 CONCLUSION

EU citizenship accounts for a great basis for enhancing the protection of EU fundamental rights The jurisprudential line of the ECJ inaugurated in Rottmann Zambrano and McCarthy could have profound consequences for EU fundamental rights architecture since it makes clear that the protection of EU fundamental rights is likely to spread across the nationality divide Unfortunately the ECJ launched out a new episode of its case-law refusing the connection between EU citizenship and EU fundamental rights in Dereci More recent cases O and S Ymeraga and Alokpa follow this precedent and represent a step backwards in the protection of EU fundamental rights Reverse discrimination and related lack of legal certainty remains reality in the everyday life of EU citizens This outcome only highlights the failure of the status of EU citizenship to provide equality among EU citizens with regard to the enjoyment of fundamental rights This paper argues that the ECJ should not hesitate to apply the substance of the rights doctrine to violations of fundamental rights having the effect of depriving EU citizens of the possibility to enjoy the substance of their EU citizenship rights This step would imply the possibility for EU citizens to rely on the complementary application of EU fundamental rights in the purely internal situations regarding substance of their rights as EU citizens It would also eliminate the problem of reverse discrimination while at the same time respecting the framework of EU competences Future EU citizenship cases of the ECJ will show its approach to the protection of EU fundamental rights Decisions following the precedent set out in Dereci could have worrisome effect on both the fundamental status of EU citizens and the protection of EU fundamental rights If the ECJ is willing to further develop and protect these two crucial concepts of EU law it will endow the substance of rights doctrine with fundamental rights content and complete the EU citizenship puzzle

Bibliography

M Bobek lsquoThe impact of the European mandate of ordinary courts on the position of constitutional courtsrsquo in M Claes et al (eds) Constitutional Conversations in Europe Cambridge Intersentia (2012) L Bosniak lsquoCitizenship Denationalisedrsquo Indiana Journal of Global Legal Studies 2 (2000) U Everling lsquoDie Stellung des Buumlrgers in der Europaumlischen Gemeinschaftrsquo 33 Zeitschrift fur Rechtsvergleichung Internationales Privatrecht und Europarecht 241 (1992) S Fredman lsquoDiscrimination Lawrsquo Oxford University Press (2011) D Gallo lsquoDeacuteveloppements reacutecents en matiegravere de citoyenneteacute europeacuteenne et regroupement familialelsquo Revue du Droit de lrsquoUnion Europeacuteenne 12012 (2012) E Guild lsquoThe European Union after the Treaty of Lisbon Fundamental Rights and EU Citizenshiprsquo Global Jean MonnetEuropean Community Studies Association World Conference 25ndash26 May

2010 CEPS Available at httpaeipittedu151071Guild_Jean_Monnet_speech_e-versionpdf FG Jacobs lsquoHuman Rights in the European Union The Role of the Court of Justicersquo European Law Review vol 26 (2001) D Kochenov lsquoIus Tractum of Many Faces European Citizenship and the Difficult Relationship between Status and Rightsrsquo Columbia Journal of European Law 2 (2009)

D Kochenov lsquoA Real European Citizenship a New Jurisdiction Test a Novel Chapter in the

Development of the Union in Europersquo Columbia Journal of European Law 1 (2012) D Kostakopoulou lsquoTowards a Theory of Constructive Citizenship in Europersquo 4 Journal of Political Philosophy 337 (1996)

A Knook lsquoThe Court the Charter and the vertical division of powers in the European Union 42 Common Market Law Review Issue 2 (2005) A Lansbergen and N Miller lsquoCourt of Justice of the European Union European Citizenship Rights in Internal Situations An Ambiguous Revolution Decision of 8 March 2011 Case C-3409 Gerardo

514 Ibid 1300

155

Zambrano v Office national de lrsquoemploi (ONEM)rsquo 7 European Constitutional Law Review 287

(2011) F X Millet lsquoLrsquoUnion Europeacuteenne et lrsquoidentiteacute constitutionnelle des Eacutetats membresrsquo LGDJ Paris (2013) C Raucea lsquoFundamental Rights The Missing Pieces of European Citizenshiprsquo German Law Journal 14 (2013) S I Saacutenchez lsquoFundamental Rights and Citizenship of the Union at a Crossroads A Promising Alliance or a Dangerous Liaisonrsquo European Law Journal Vol 20 (2014) D Sarmiento Whos afraid of the Charter The Court of Justice national courts and the new framework of fundamental rights protection in Europe 50 Common Market Law Review Issue 5 (2013) V Skouris lsquoFundamental Rights and Fundamental Freedoms The Challenge of Striking a Delicate Balancersquo 17 European Business Law Review Issue 2 (2006) pp 225ndash239 A Tryfonidou lsquoReverse discrimination in EC lawrsquo Kluwer Law International (2009) A Tryfonidou lsquoReverse Dis- crimination in Purely Internal Situations An Incongruity in a Citizensrsquo

Europersquo (2008) 23 Legal Issues of Economic Integration 43S Fredman lsquoDiscrimination Lawrsquo

Oxford University Press (2011) M J Van den Brink lsquoEU Citizenship and EU Fundamental Rights Taking EU Citizenship Rights Seriouslylsquo Legal Issues of Economic Integration 39 no 2 (2012) A Von Bogdandy M Kottmann C Antpoumlhler J Dickschen S Hentrei and M Smrkold lsquoReverse SolangemdashProtecting the Essence of Fundamental Rights against EU Member Statesrsquo 49 Common Market Law Review (2012) F Wollenschlaumlger lsquoA New Fundamental Freedom Beyond Market Integration Union Citizenship and its Dynamics for Shifting the Economic Paradigm of European Integrationrsquo 1 European Law Journal Vol 17 (2011) R Zbiacuteral lsquoKoncept naacuterodniacute identity jako novyacute prvek ve vztahu vnitrostaacutetniacuteho a unijniacuteho praacuteva Poznatky z teorie a praxersquo Praacutevniacutek Issue No 2 Year 153 (2014) Editorial Comments lsquoThe scope of application of the general principles of Union law An ever expanding Unionrsquo 47 Common Market Law Review Issue 6 (2010)

Case-law of the Court of Justice of the European Union Case C-2662 Van Gend en Loos ECLIEUC19631 Case C-18083 Hans Moser v Land Baden Wuumlrttemberg ECLIEUC1984233 Case C-26089 ERT v DEP ECLIEUC1991254 Case C-15990 The Society for the Protection of Unborn Children Ireland Ltd v Stephen Grogan and Others ECLIEUC1991378 Opinion 294 ECLIEUC1996140 Case C-8596 Mariacutea Martiacutenez Sala v Freistaat Bayern ECLIEUC1998217 Case C-18499 Rudy Grzelczyk and Centre public daide sociale dOttignies-Louvain-la-Neuve ECLIEUC2001458 Case C-11200 Eugen Schmidberger Internationale Transporte und Planzuumlge v Republik Oumlsterreich ECLIEUC2003333 Case C-3602 Omega ECLIEUC2004614 Case C-54003 Parliament v Council ECLIEUC2006429 Case C-43805 Viking ECLIEUC2007772 Case C-13508 Janko Rottmann v Freistaat Bayern ECLIEUC2010104 Case C-3409 Gerardo Zambrano v Office national de lrsquoemploi (ONEm) ECLIEUC2011124 Case C-43409 Shirley McCarthy v Secretary of State for the Home Department ECLIEUC2011277 Case C-25611 Murat Dereci and Others v Bundesministerium fuumlr Inneres ECLIEUC2011734 Joined Cases C-411 amp 49310 NS and others ECLIEUC2011865 Joined Cases C-35611 and C-35711 O and S ECLIEUC2012776 Case C-61710 Aringklagaren v Hans Aringkerberg Fransson ECLIEUC2013105 Case C-39911 Stefano Melloni v Ministerio Fiscal ECLIEUC2013107 Case C-8712 Ymeraga ECLIEUC2013291 Case C-8612 Alokpa and Moudoulou ECLIEUC2013645

156

Joined Cases C-44612 C-44712 C-44812 C-44912 W P Willems v Burgemeester van Nuth H J Kooistra (C-44712) v Burgemeester van Skarsterlacircn M Roest (C-44812) v Burgemeester van Amsterdam and L J A van Luijk (C-44912) v Burgemeester van Den Haag ECLIEUC2015238 Opinion 213 ECLIEUC20142454 Kontaktniacute uacutedaje

Jan Exner jendaexgmailcom Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Rovnaacutečov 38 512 33 Studenec Českaacute republika

157

ORGANIZAacuteCIA A EFEKTIacuteVNE FUNGOVANIE BANKOVEJ UacuteNIE EUROacutePSKEJ UacuteNIE V KONTEXTE SVETOVEJ FINANČNEJ KRIacuteZY

Filip Grznaacuterik

Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Komenskeacuteho v Bratislave

Abstract The subject of this paper is to realize financial-legal analysis of the basic pillars of the

banking union of its most important institutes and of its institutional architecture Subsequently based on this analysis scientific knowledge and de lege lata legislation the aim of this work is to prepare de lege ferenda proposals which application can lead to creation of a system of banking regulation and supervision which would have the greatest potential for achieving the objective for which banking union was estabilished The most problematic aspects which this work resolves are legal basis of the pillars (the resolution of which will probably require a modification in primary law) different territorial scope of individual pillars the continuing trend of creating new entities These problematic aspects on the whole create a complicated institutional barrier that presents a potential threat to the effective functioning of the banking union Equally problematic element are the discretionary powers of the member states which may cause significant differences when setting capital requirements which is contrary to the principle of maximum harmonization the application of which is for banking union essential Abstrakt Predmetom praacutece je uskutočnenie finančno-praacutevnej analyacutezy zaacutekladnyacutech pilierov bankovej

uacutenie jej najvyacuteznamnejšiacutech inštituacutetov a architektuacutery jej orgaacutenov a na zaacuteklade tejto analyacutezy vedeckyacutech poznatkov a praacutevnej uacutepravy de lege lata pripraviť naacutevrhy de lege ferenda aplikovaniacutem ktoryacutech by bol vytvorenyacute takyacute systeacutem bankovej regulaacutecie a dohľadu nad bankami v Euroacutepskej uacutenii ktoryacute by mal najvaumlčšie predpoklady na naplnenie cieľa za uacutečelom ktoreacuteho bola bankovaacute uacutenia zriadenaacute Ako vyacuteznamneacute problematickeacute aspekty ktoreacute taacuteto praacuteca rieši sa prejavila oblasť praacutevnych zaacutekladov jednotlivyacutech pilierov ktoruacute bude pravdepodobne nutneacute riešiť zmenami primaacuterneho praacuteva ďalej rozdielna uacutezemnaacute pocircsobnosť jednotlivyacutech orgaacutenov či pokračujuacuteci trend vytvaacuterania novyacutech subjektov ktoreacute vo svojom suacutehrne vytvaacuterajuacute zložituacute inštitucionaacutelnu prekaacutežku ktoraacute predstavu je potenciaacutelnu hrozbu efektiacutevneho fungovania bankovej uacutenie Rovnako problematickyacutem prvkom suacute diskrečneacute praacutevomoci členskyacutech štaacutetov ktoreacute mocircžu spocircsobiť vyacuterazneacute rozdiely pri stanoveniacute kapitaacutelovyacutech požiadaviek naprieč členskyacutemi štaacutetmi čo je v rozpore s princiacutepom maximaacutelnej harmonizaacutecie ktorej uplatňovanie je pre bankovuacute uacuteniu kľuacutečoveacute Key words banking law banking union single rulebook single supervisory mechanism single

resolution mechanism Kľuacutečoveacute slovaacute bankoveacute praacutevo bankovaacute uacutenia jednotnyacute suacutebor pravidiel jednotnyacute mechanizmus

dohľadu jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

UacuteVOD

Jednou z najaktuaacutelnejšiacutech teacutem na uacuterovni Euroacutepskej uacutenie suacute v suacutečasnosti aspekty suacutevisiace s vytvoreniacutem a formovaniacutem obsahu bankovej uacutenie ktoraacute vznikla ako reakcia na negatiacutevne docircsledky svetovej finančnej kriacutezy a dlhovej kriacutezy eurozoacuteny v obdobiacute rokov 2007 - 2011 Ide o veľmi dynamicky sa vyviacutejajuacutecu oblasť v ktorej sa napriek mnohyacutem vyacutehodaacutem a pozitiacutevnym zmenaacutem ktoreacute do euroacutepskeho finančneacuteho praacuteva zaviedla vyskytuje staacutele aj veľkeacute množstvo problematickyacutech aspektov ktoreacute je nutneacute vyriešiť

Odviacutejajuacutec od tyacutechto skutočnostiacute je cieľom tejto praacutece uskutočniť finančno-praacutevnu analyacutezu zaacutekladnyacutech pilierov bankovej uacutenie jej najvyacuteznamnejšiacutech inštituacutetov a architektuacutery jej orgaacutenov a na zaacuteklade tejto analyacutezy vedeckyacutech poznatkov a praacutevnej uacutepravy de lege lata pripraviť naacutevrhy de lege ferenda aplikovaniacutem ktoryacutech by bol vytvorenyacute takyacute systeacutem bankovej regulaacutecie a dohľadu nad bankami v Euroacutepskej uacutenii ktoryacute by mal najvaumlčšie predpoklady na naplnenie cieľa za uacutečelom ktoreacuteho bola bankovaacute uacutenia zriadenaacute Malo by teda iacutesť o komplexnyacute systeacutem priacutesnych požiadaviek na

158

jednotliveacute aspekty bankovniacutectva praacutevnych inštituacutetov naacutestrojov a mechanizmov orgaacutenov s dostatočnyacutemi praacutevomocami a legitimitou ktoreacute by vo svojom suacutehrne boli silnou prekaacutežkou braacuteniacou zopakovaniu finančnej kriacutezy narušeniu finančnej stability a ohrozeniu depozitaacuterov

Praacuteca je za uacutečelom naplnenia tohto cieľa rozdelenaacute do štyroch hlavnyacutech častiacute Prvaacute sa zaoberaacute vyacutevojom praacutevnej uacutepravy v oblasti bankovniacutectva pred vypuknutiacutem svetovej finančnej kriacutezy ako aj jej priebehom a analyacutezou nedostatkov vtedajšej praacutevnej uacutepravy ktoreacute boli priacutečinou prepuknutia kriacutezy aj v Euroacutepskej uacutenii obzvlaacutešť v členskyacutech štaacutetoch eurozoacuteny Tieto nedostatky vyvolali potrebu reakcie a komplexnej zmeny vtedajšieho systeacutemu ktoruacute predstavoval plaacuten vytvorenia bankovej uacutenie Ďalšie hlavneacute časti kopiacuterujuacute jednotliveacute piliere bankovej uacutenie teda jednotnyacute suacutebor pravidiel jednotnyacute mechanizmus dohľadu a jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute Tieto jednotliveacute časti suacute z docircvodu obmedzeneacuteho rozsahu tejto praacutece zameraneacute predovšetkyacutem na ich najvyacuteznamnejšie a najproblematickejšie aspekty a suacute v nich suacutečasne zakomponovaneacute aj naacutevrhy na zmeny suacutečasnej praacutevnej uacutepravy 1 VZNIK BANKOVEJ UacuteNIE V KONTEXTE SVETOVEJ FINANČNEJ KRIacuteZY A JEJ

SUacuteČASNAacute ŠTRUKTUacuteRA

11 Zmeny bankovej legislatiacutevy v docircsledku svetovej finančnej kriacutezy a kreaacutecia bankovej

uacutenie

Už niekoľko poslednyacutech desaťročiacute bola v oblasti bankovej regulaacutecie prijiacutemanaacute legislatiacuteva aj na uacuterovni Euroacutepskej uacutenie vraacutetane jej praacutevnych predchodcov Tento stav vychaacutedzal najmauml zo skutočnosti že s oblasťou bankovniacutectva je previazanaacute jedna zo zaacutekladnyacutech slobocircd na ktoryacutech je Euroacutepska uacutenia postavenaacute a to sloboda voľneacuteho pohybu kapitaacutelu Spočiatku išlo len o minimaacutelnu harmonizaacuteciu vo vybranyacutech oblastiach bankovniacutectva a to tyacutech v ktoryacutech bolo nutneacute odstraacuteniť prekaacutežky braacuteniace voľneacutemu pohybu kapitaacutelu s praacutevnym zaacutekladom v člaacutenku 67 Zmluvy o založeniacute Euroacutepskeho hospodaacuterskeho spoločenstva515 Postupne sa však tento trend aj pod vplyvom rocircznych spoločenskyacutech zmien menil a dochaacutedzalo k zjednocovaniu v staacutele širšom okruhu činnosti Pred vypuknutiacutem svetovej finančnej kriacutezy došlo k najvyacuteraznejšiacutem zmenaacutem najmauml na prelome 20 a 21 storočia po tom ako boli vyhodnoteneacute nedostatky vtedajšej bankovej legislatiacutevy v Lamfalussyho spraacuteve516 a postupne boli prijiacutemaneacute praacutevne akty s cieľom ich odstraacutenenia

V roku 2007 však vypukla svetovaacute finančnaacute kriacuteza s veľkyacutemi negatiacutevnymi docircsledkami na ekonomiku Euroacutepskej uacutenie Členskeacute štaacutety ako aj Euroacutepska komisia boli v jej docircsledku nuacuteteneacute prijať mnoheacute opatrenia spočiacutevajuacutece napriacuteklad v poskytnutiacute štaacutetnej pomoci uacuteverovyacutem inštituacuteciaacutem ktoreacute sa ocitli v kriacutezovyacutech situaacuteciaacutech Len v obdobiacute troch rokov od začiatku kriacutezy sa takyacutemto spocircsobom poskytla zo strany Komisie štaacutetna pomoc vo vyacuteške 46 bilioacutena eur517 pričom je nutneacute zdocircrazniť že prostriedky poskytnuteacute v tejto forme pochaacutedzajuacute v konečnom docircsledku od samotnyacutech daňovyacutech poplatniacutekov Negatiacutevne docircsledky však spočiacutevali aj vo vypuknutiacute hospodaacuterskej recesie zvyšovaniacute nezamestnanosti a ďalšiacutech negatiacutevnych sociaacutelnych javoch

Ako priacutečiny vypuknutia tejto svetovej finančnej kriacutezy boli v spraacuteve pod vedeniacutem de Larosiegravera identifikovaneacute nedostatky v systeacuteme regulaacutecie a dohľadu nad bankami ktoryacute sa prejavil ako nedostatočnyacute z hľadiska schopnosti nastavenia takyacutech podmienok vykonaacutevania bankovyacutech činnostiacute ktoryacute by predchaacutedzal vzniku kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ďalej aj ako neefektiacutevny keďže neumožňoval v dostatočnom časovom predstihu prijať takeacute opatrenia ktoreacute by zabraacutenili prehĺbeniu priacutepadnyacutech negatiacutevnych docircsledkov518 Ďalšou vyacuteznamnou priacutečinou na ktoruacute je potrebneacute poukaacutezať bol aj probleacutem vynuacutetenia dodržiavania stanovenyacutech podmienok keď zistil že v niektoryacutech priacutepadoch sa v praxi dostatočne neaplikujuacute

515 Člaacutenok 67 Zmluvy o založeniacute Euroacutepskeho hospodaacuterskeho spoločenstva (1957) 516 Final report of committee of wise men on the regulation of european securities markets 2001 (httpeceuropaeuinternal_marketsecuritiesdocslamfalussywisemenfinal-report-wise-men_enpdf) (2015-02-15) 517 Naacutevrh Nariadenia Euroacutepskeho parlamentu a Rady o prudenciaacutelnych požiadavkaacutech na uacuteveroveacute inštituacutecie a investičneacute spoločnosti Časť I Euroacutepska komisia KOM (2011) 452 v konečnom zneniacute 20110202 (COD) 518The High-Level Group on Financial Supervision in the EU - Chaired by Jacques de Larosiegravere Report Brussels 2009 (httpeceuropaeufinancegeneral-

policydocsde_larosiere_report_enpdf) (2015-02-21)

159

Rovnako boli odhaleneacute nedostatky v euroacutepskej štruktuacutere vykonaacutevateľov bankoveacuteho dohľadu a absencii praacutevnych naacutestrojov ktoreacute by vytvorili mechanizmus umožňujuacuteci riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute cezhraničnyacutech baacutenk519 Okrem toho čo sa tyacuteka eurozoacuteny štaacutety so spoločnou menou boli ešte viac vzaacutejomne zaacutevisleacute a v ich priacutepade bolo preto navyše potrebneacute prelomiť začarovanyacute kruh medzi bankami a štaacutetmi Z tyacutechto docircvodov je potrebneacute svetovuacute finančnuacute kriacutezu vniacutemať aj ako vyacuteznamnyacute materiaacutelny prameň praacuteva ktoryacute poskytol priacuteležitosť zaacutesadne zmeniť legislatiacutevu s cieľom vytvorenia bezpečnejšieho a zdravšieho finančneacuteho sektora ktoreacuteho suacute banky vyacuteznamnou suacutečasťou Malo sa tak stať prostredniacutectvom vytvorenia praacutevnych noriem ktoreacute buduacute docirckladnejšie regulovať kontrolovať a riadiť finančnyacute sektor tak aby sa v buduacutecnosti zabraacutenilo situaacuteciaacutem v ktoryacutech by za chyby baacutenk platili v konečnom docircsledku daňoviacute poplatniacuteci520 Bolo by vhodneacute aby pri každom legislatiacutevnom naacutevrhu ktoryacute zasahuje do niektorej z oblasti bankovej uacutenie bolo suacutečasťou procesu jeho prijiacutemania posudzovanie suacuteladu navrhovanej uacutepravy s takto stanovenyacutem cieľom bankovej uacutenie v ktorom suacute definovaneacute jej zaacutekladneacute princiacutepy Nutnosť ich aplikaacutecie sa už preukaacutezala a preto by odchyacutelenie od nich bolo kontraproduktiacutevne 12 Vznik bankovej uacutenie a jej suacutečasnaacute štruktuacutera

Euroacutepska uacutenia na nutnosť čo najryacutechlejšie riešiť uvedeneacute nedostatky vtedajšej uacutepravy reagovala najskocircr vypracovaniacutem Spraacutevy predsedu Euroacutepskej rady Hermana Van Rompuya s naacutezvom Smerom k skutočnej hospodaacuterskej a menovej uacutenii v ktorej bola predstavenaacute novaacute viacutezia a štruktuacutera hospodaacuterskej a menovej uacutenie ktoraacute patriacute medzi zaacutekladneacute ciele a kamene na ktoryacutech Euroacutepska uacutenia stojiacute Hoci jej počiatky siahajuacute do 90 rokov 20 storočia dodnes nebola vo všetkyacutech štaacutetoch v plnej miere realizovanaacute čiacutem dochaacutedza k formovaniu rocircznych skupiacuten štaacutetov na ktoreacute sa uplatňujuacute rozličneacute praacutevne režimy čo v konečnom docircsledku braacuteni existencii jednotnej hospodaacuterskej a menovej uacutenii a preto je potrebneacute zaoberať sa riešeniacutem aj tejto problematiky Tuacuteto skutočnosť je potrebneacute osobitne zdocircrazniť praacuteve v suacutevislosti s problematikou rozličnej pocircsobnosti jednotlivyacutech pilierov bankovej uacutenie keďže je na zaacuteklade tyacutechto skuacutesenosti z fungovania hospodaacuterskej a menovej uacutenie docircvodneacute predpokladať že analogicky mocircže byť priacutečinou aj nejednotneacuteho fungovania bankovej uacutenie

Novo navrhovanaacute štruktuacutera hospodaacuterskej a menovej uacutenie vychaacutedza zo štyroch stavebnyacutech prvkov pričom prvyacute z nich ktoryacutem je integrovanyacute finančnyacute raacutemec je založenyacute na vytvoreniacute bankovej uacutenie521 Naacutesledne bola podrobnejšie plaacutenovanaacute štruktuacutera bankovej uacutenie rozpracovanaacute Euroacutepskou komisiou v dokumente Plaacuten smerom k vytvoreniu bankovej uacutenie522 Napriek naacutezvu ale neobsahoval komplexnuacute prepracovanuacute štruktuacuteru budovanej bankovej uacutenie ale bol zameranyacute predovšetkyacutem len na piliere jednotneacuteho mechanizmu dohľadu a jednotneacuteho suacuteboru pravidiel Ďalšiacutem oblastiam ako je ozdravenie baacutenk a riešenie probleacutemov baacutenk v kriacuteze či harmonizaacutecia chraacutenenyacutech vkladov sa venoval len minimaacutelne a to napriek tomu že už v čase jeho prijiacutemania sa im venovala vzhľadom na ich vyacuteznam veľkaacute pozornosť Na zaacuteklade toho je teda možneacute skonštatovať že hoci existujuacute tieto dva dokumenty obsahujuacutece najzaacutekladnejšie princiacutepy a ciele vytvorenia bankovej uacutenie možno hodnotiť negatiacutevne neexistenciu jedneacuteho komplexneacuteho raacutemcoveacuteho dokumentu v ktorom by boli detailnejšie a rozsahovo primerane rovnako rozpracovaneacute všetky piliere a z ktoreacuteho by sa naacutesledne pri ich legislatiacutevnom zakotveniacute vychaacutedzalo Rovnako by mal vyacuteznam aj pri naacuteslednom definovaniacute vzaacutejomnyacutech vzťahov medzi jednotlivyacutemi piliermi ale aj priacuteslušnyacutemi orgaacutenmi pretože len takyacutemto spocircsobom komplexneacuteho pohľadu na danuacute problematiku je možneacute vytvoriť efektiacutevne fungujuacutecu bankovuacute uacuteniu

V suacutečasnosti sa za tri vybudovaneacute piliere bankovej uacutenie považuje a) Jednotnyacute suacutebor pravidiel b) Jednotnyacute mechanizmus dohľadu a c) Jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech

519 CŒUREacute B The Single Resolution Mechanism Why it is needed International Capital Market

Association Annual General Meeting and Conference 2013 Copenhagen 2013 (httpwwwecbeuropaeupresskeydate2013htmlsp130523enhtml) (2015-02-21) 520 EUROPEAN COMMISSION Banking union restoring financial stability in the Eurozone MEMO14294 (httpeceuropaeufinancegeneral-policydocsbanking-unionbanking-union-memo_enpdf) (2015-02-23) 521 EUROPEAN COUNCIL ndash THE PRESIDENT Towards a Genuine Economic and Monetary Union Report by President of the European Council Herman Van Rompuy EUCO 12012 s 4 522 EUROacutePSKA KOMISIA Oznaacutemenie Komisie Euroacutepskemu parlamentu a Rade Plaacuten smerom k vytvoreniu bankovej uacutenie COM(2012) 510 final

160

situaacuteciiacute Hoci v pocircvodnyacutech plaacutenoch z roku 2012 sa uvaacutedzajuacute aj snahy o vybudovanie štvrteacuteho piliera ktoryacutem by mal byť spoločnyacute systeacutem ochrany vkladov tento v suacutečasnosti ešte vybudovanyacute nie je V tejto suacutevislosti je ale potrebneacute zdocircrazniť že je možneacute sa stretnuacuteť aj s naacutezorom podľa ktoreacuteho sa jednotnyacute suacutebor pravidiel nepovažuje za pilier bankovej uacutenie nakoľko tento jednotnyacute suacutebor pravidiel je nevyhnutnyacute pre fungovanie jednotneacuteho trhu a nie bankovej uacutenie523 Avšak nakoľko tieto pravidlaacute vytvaacuterajuacute zaacuteklad pre fungovanie bankovej uacutenie bez ktoryacutech by bola jej existencia nezmyselnaacute je nutneacute akceptovať ho ako jej kľuacutečovyacute a zaacutekladnyacute pilier

2 JEDNOTNYacute SUacuteBOR PRAVIDIEL AKO ZAacuteKLADNYacute PILIER BANKOVEJ UacuteNIE

21 Praacutevne akty tvoriace jednotnyacute suacutebor pravidiel a ich praacutevny zaacuteklad

Zaacutekladnyacute pilier z ktoreacuteho bankovaacute uacutenia vychaacutedza je jednotnyacute suacutebor pravidiel Tento pilier je vytvorenyacute vo svojom suacutehrne viaceryacutemi praacutevnymi aktmi ktoreacute regulujuacute všetky vyacuteznamneacute aspekty bankovniacutectva V suacutečasnosti zaraďujeme do tohto piliera nasledovnuacute legislatiacutevu s pocircsobnosťou na celom uacutezemiacute Euroacutepskej uacutenie a) legislatiacutevny baliacutek CRD4 (pozostaacutevajuacuteci z nariadenia o prudenciaacutelnych požiadavkaacutech na uacuteveroveacute inštituacutecie a investičneacute spoločnosti524 a zo smernice o priacutestupe k činnosti uacuteverovyacutech inštituacutecii a prudenciaacutelnom dohľade nad uacuteverovyacutemi inštituacuteciami a investičnyacutemi spoločnosťami525) b) novaacute smernica o ochrane vkladov526 a c) smernica o ozdraveniacute a riešeniacute kriacutezovyacutech situaacuteciiacute baacutenk527528

Jednotnyacute suacutebor pravidiel je aj pri posudzovaniacute praacutevneho zaacutekladu nutneacute oddeliť od ostatnyacutech pilierov bankovej uacutenie a to kvocircli viaceryacutem faktom Na rozdiel od ostatnyacutech tento pilier suacutevisiacute s vytvoreniacutem a fungovaniacutem vnuacutetorneacuteho trhu čo vyplyacuteva aj z použityacutech praacutevnych zaacutekladov umožňujuacutecich prijatie tyacutechto legislatiacutevnych naacutevrhov ktoryacutem je člaacutenok 114 ods 1 priacutepadne člaacutenok 53 ods 1 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie Praacutevny zaacuteklad tohto piliera nie je oproti ostatnyacutem predovšetkyacutem v porovnaniacute s jednotnyacutem mechanizmom riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute problematickyacutem

22 Posuacutedenie vplyvov legislatiacutevneho baliacuteka CRD4 na bankovuacute regulaacuteciu

221 Implementaacutecia raacutemca Basel III a zhodnotenie zmien v praacutevnej uacuteprave

Legislatiacutevnym baliacutekom dvoch praacutevnych aktov spoločne označovanyacutech ako CRD4 bolo zavedeneacute do euroacutepskeho bankoveacuteho praacuteva jednotneacute uplatňovanie štandardov prijatyacutech na medzinaacuterodnej uacuterovni označovanyacutech ako Bazilej III a to vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch Euroacutepskej uacutenie rovnako teda nielen v členskyacutech štaacutetoch eurozoacuteny ako je to pri pilieri jednotneacuteho mechanizmu dohľadu a mechanizme riešeniacute kriacutezovyacutech situaacuteciiacute Predmetom tyacutechto noriem charakteru soft law ktoreacute implementaacuteciou nadobuacutedajuacute charakter hard law je primeranosť a likvidita kapitaacutelu baacutenk

Novou praacutevnou uacutepravou dochaacutedza k odstraacuteneniu praacutevnych medzier v regulaacutecii bankovniacutectva medzi všetkyacutemi členskyacutemi štaacutetmi navzaacutejom a tyacutem sa prispieva k uacutečinnejšiemu fungovaniu vnuacutetorneacuteho trhu čo patriacute medzi zaacutekladneacute ciele Euroacutepskej uacutenie529 Taacuteto novaacute praacutevna uacuteprava ktoraacute vychaacutedza z princiacutepu maximaacutelnej harmonizaacutecie ďalej odstraňuje veľkeacute množstvo možnostiacute naacuterodnyacutech orgaacutenov ktoreacute mali v oblasti udeľovania vyacutenimiek a slobodneacuteho uvaacuteženia vo vzťahu ku kapitaacutelovyacutem

523 SINGER M Bankovniacute unie a ČR očima ČNB a aktuaacutelniacute vyacutevoj bankovniacuteho sektoru Praha Českaacute naacuterodniacute banka 2013 Prezentaacutecia - s 4 (httpswwwcnbczmiranda2exportsiteswwwcnbczcsverejnostpro_mediakonference_projevyvystoupeni_projevydownloadsinger_20130507_zofinpdf) (2015-02-21) 524 Nariadenie Euroacutepskeho parlamentu a Rady (EUacute) č 5752013 Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 2762013 L 1761 525 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 201336EUacute Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie

2762013 L 176338 526 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 201449EUacute Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 1262014 L 173149 527 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 201459ES Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie

1262014 L 173190 528 FERRAN E European Banking Union Imperfect But It Can Work University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 302014 2014 s 3 (httpssrncomabstract=2426247) [2015-02-25] 529 Člaacutenok 26 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie v konsolidovanom zneniacute

161

požiadavkaacutem Od uacutečinnosti legislatiacutevneho baliacuteka CRD4 ktoruacute nadobudol 1 januaacutera 2014 totiž členskeacute štaacutety buduacute mocirccť zaviesť priacutesnejšie kapitaacuteloveacute požiadavky len za splnenia definovanyacutech podmienok ktoryacutemi suacute opodstatneneacute vnuacutetroštaacutetne okolnosti (napriacuteklad nepriaznivyacute vyacutevoj na domaacutecom trhu s nehnuteľnosťami) alebo z docircvodov nutnosti takyacutemto opatreniacutem zabezpečiť finančnuacute stabilitu alebo na zaacuteklade vyhodnotenia rizikoveacuteho profilu danej uacuteverovej inštituacutecie Takouto uacutepravou sa zamedzuje svojvoľneacutemu rozhodovaniu naacuterodnyacutech orgaacutenov ktoreacute vzhľadom na previazanosť finančneacuteho trhu s dominantnyacutem postaveniacutem cezhraničnyacutech finančnyacutech konglomeraacutetov mohli tyacutemito rozhodnutiami negatiacutevne ovplyvňovať a pocircsobiť na trh aj v inyacutech členskyacutech štaacutetoch Tento cieľ a praacutevnu uacutepravu možno jednoznačne hodnotiť pozitiacutevne530

Prudenciaacutelne požiadavky na uacuteveroveacute inštituacutecie obsiahnuteacute v nariadeniacute ktoreacute suacute vzhľadom na charakter tohto praacutevneho naacutestroja priamo uplatniteľneacute vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch bez potreby transpoziacutecie do naacuterodnyacutech praacutevnych poriadkov zavaacutedzajuacute zmeny požiadaviek na zloženie minimaacutelneho požadovaneacuteho kapitaacutelu pričom jeho požadovanaacute vyacuteška sa nemeniacute a zostaacuteva na uacuterovni 8 rizikovo vaacuteženeacuteho kapitaacutelu Jeho štruktuacutera sa meniacute takyacutem spocircsobom že kapitaacutel Tier 1 musiacute tvoriť namiesto 2 už 45531 Vyacuteška kapitaacutelu Tier 2 musiacute byť minimaacutelne na uacuterovni 15 namiesto dovtedajšiacutech 2 Okrem tyacutechto kapitaacutelovyacutech požiadaviek sa zavaacutedzajuacute aj dva noveacute druhy ktoreacute suacute oproti tomuto zaacutekladneacutemu minimaacutelnemu kapitaacutelu dodatkovyacutem minimaacutelnym kapitaacutelom Suacute nimi a) vankuacuteš na zachovanie kapitaacutelu532 a b) proticyklickeacute kapitaacuteloveacute vankuacuteše533 Vhodnuacute praacutevnu uacutepravu tyacutekajuacutecu sa stanovenia požiadaviek bankoveacuteho kapitaacutelu a likvidity možno považovať za najvyacuteznamnejšiacute naacutestroj ktoreacuteho spraacutevne nastavenie mocircže vyacuterazne zamedziť zopakovaniu finančnej kriacutezy Veľmi pozitiacutevne možno zhodnotiť praacuteve vytvorenie tyacutechto novyacutech kapitaacutelovyacutech rezerv ktoryacutech cieľom je aby si uacuteveroveacute inštituacutecie v obdobiacute priazniveacuteho ekonomickeacuteho vyacutevoja a vysokyacutech ziskov nahromadili dostatok kapitaacutelu ktoryacute by sa neskocircr počas kriacutezovyacutech situaacuteciiacute mohol využiť a to bez toho aby to malo negatiacutevne docircsledky na vkladateľov či riadny chod banky Vynuacutetenie dodržania tyacutechto požiadaviek je zabezpečeneacute vhodnyacutemi praacutevnymi inštituacutetmi medzi ktoreacute možno zaradiť napriacuteklad obmedzenie spočiacutevajuacutece v rozdeľovaniacute vyacutenosov priacuteslušnej uacuteverovej inštituacutecie obmedzenia uplatňujuacutece sa pri odmeňovaniacute v časti pohyblivyacutech zložiek odmeny a to až do doby pokyacutem buduacute tieto rezervy naplneneacute v ustanovenej vyacuteške Ako nedostatok však možno hodnotiť že hoci vankuacuteš na zachovanie kapitaacutelu je smernicou stanovenyacute vo vyacuteške 25 rizikovo vaacuteženyacutech aktiacutev vyacuteška stanovenia rezervy proticyklickyacutech kapitaacutelovyacutech vankuacutešov zostaacuteva v pocircsobnosti členskyacutech štaacutetov534 čo v konečnom docircsledku mocircže viesť k tomu že sa vytvoria značneacute rozdiely naprieč jednotlivyacutemi štaacutetmi I napriek tomu však celkovaacute uacuteprava povinne vytvaacuteranyacutech rezerv sa zdaacute byť ako dostatočnaacute na zachovanie finančnej stability aj počas nepriazniveacuteho obdobia v ktorom sa uacuteveroveacute inštituacutecie mocircžu ocitnuacuteť 222 Uplatňovanie diskrečnej praacutevomoci vo vzťahu k maximaacutelnej harmonizaacutecii

Napriek deklarovaneacutemu princiacutepu maximaacutelnej harmonizaacutecie a zuacuteženia priestoru pre uacutevahu zo strany členskyacutech štaacutetov v niektoryacutech vyacuteznamnyacutech oblastiach im diskrečneacute praacutevomoci i naďalej zostanuacute

Možneacute veľmi negatiacutevne docircsledky v suacutevislosti s uplatňovaniacutem vyacutenimiek a diskrečnyacutech praacutevomociacute naacuterodnyacutech orgaacutenov ustanovenyacutech v nariadeniacute možno priacutekladmo uviesť na nasledovnom priacuteklade V suacutevislosti s vyacuteznamnosťou spraacutevne nastavenej vyacutešky jednotlivyacutech kapitaacutelovyacutech rezerv je o to viac docircležitaacute uacuteprava vyacutepočtu vlastneacuteho kapitaacutelu ako aj rizikovo vaacuteženeacuteho kapitaacutelu nakoľko sa minimaacutelne ako aj dodatočneacute kapitaacuteloveacute požiadavky počiacutetajuacute z tyacutechto vyacutechodiskovyacutech uacutedajov Pri počiacutetaniacute vlastnyacutech zdrojov nariadenie v člaacutenku 49 ods 1 vyžaduje odpočiacutetať podiel banky v dceacuterskych spoločnostiach ktoryacutemi suacute poisťovne avšak členskyacute štaacutet mocircže udeliť vyacutenimku a to bez


University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 372014 2014 s 28 (httpssrncomabstract=2456642) [2015-02-25] 531 Člaacutenok 92 Nariadenia č 5752013 532 Člaacutenok 129 Smernice 201336EUacute 533 Hlava VII kapitola 4 Smernice 201336EUacute 534 HUSTAacuteK Z MIKULAacuteŠ O Naacutevrh noveacute evropskeacute uacutepravy obezřetnostniacutech pravidel pro banky a obchodniacuteky s cennyacutemi papiacuteri ndash CRD IV (2015-02-25) [httpwwwepravocztopclankynavrh-nove-evropske-upravy-obezretnostnich-pravidel-pro-banky-a-obchodniky-s-cennymi-papiry-crd-iv-76280html]

162

vyacuteraznejšiacutech obmedzeniacute Podobne v odseku 2 rovnakeacuteho člaacutenku nariadenia je stanoveneacute že podiely banky v subjektoch finančneacuteho trhu ktoreacute suacute suacutečasťou konsolidovaneacuteho celku sa od vlastnyacutech zdrojov neodpočiacutetavajuacute pričom opaumltovne aj v tomto priacutepade naacuterodnyacute orgaacuten mocircže udeliť vyacutenimku Napokon pre členskeacute subjekty holdingu ktoreacute ale pocircsobia mimo finančneacuteho sektora majuacute naacuterodneacute orgaacuteny diskrečnuacute praacutevomoc rozhodnuacuteť podľa člaacutenku 89 ods 3 nariadenia o tom či pre tieto subjekty použijuacute pri vyacutepočte rizikovuacute vaacutehu 1250 alebo sa podiely v nich odpočiacutetajuacute od kapitaacutelu samotnej banky535 Kombinaacuteciou takyacutechto opatreniacute mocircže v konečnom docircsledku docircjsť k tomu že pri rovnakom subjekte s rovnakou štruktuacuterou kapitaacutelu a dceacuterskych poisťovniacute či inyacutech členov konsolidovaneacuteho holdingu mimo finančneacuteho trhu by bol v rocircznych štaacutetoch vypočiacutetanyacute pri rocircznom využitiacute tyacutechto praacutevomociacute vyacuterazne odlišnyacute vlastnyacute kapitaacutel a tyacutem stanoveneacute veľmi rozdielne požiadavky na kapitaacuteloveacute rezervy uacuteverovej inštituacutecie Tento stav de lege lata je preto nutneacute zmeniť takyacutem spocircsobom že sa aspoň priacutesnejšie nastavia podmienky ktoreacute by naacuterodneacute orgaacuteny museli splniť ak by diskrečneacute praacutevo chceli využiť Tieto nedostatky aktuaacutelnej praacutevnej uacutepravy by totiž mohli viesť k zneefektiacutevneniu bankovej uacutenie

Priacuteklad možnosti uplatnenia diskrečnyacutech praacutevomoci zo straacuten kompetentnyacutech naacuterodnyacutech orgaacutenov zahŕňa ale aj ďalšie ineacute situaacutecie a to napriacuteklad možnosť upustenia od uplatňovania požiadaviek kapitaacutelu a likvidity pre inštituacuteciu v raacutemci konsolidovanej finančnej skupiny536 ďalej praacutevomoc pripuacutešťajuacuteca povolenie odchyacutelenia sa od požiadaviek stanovenyacutech pre makroprudenciaacutelne kapitaacuteloveacute rezervy537 alebo diskrečnaacute praacutevomoc členskyacutech štaacutetov ktoruacute možno využiť pri uplatňovaniacute inyacutech kapitaacutelovyacutech vankuacutešov (napr vankuacuteš na pokrytie systeacutemoveacuteho rizika538)

Tento stav existencie staacutele značneacuteho rozsahu možnosti uplatňovania voľnej uacutevahy v tak zaacutevažnyacutech aspektoch bankovej činnosti ako suacute kapitaacuteloveacute požiadavky či požiadavky na likviditu a taktiež vzhľadom na to že jednou z priacutečin uplatňovania maximaacutelnej harmonizaacutecie bola praacuteve situaacutecia keď uplatňovanie diskrečnyacutech praacutevomociacute počas uacutečinnosti predchaacutedzajuacutecej uacutepravy viedlo k veľkyacutem rozdielom medzi členskyacutemi štaacutetmi a v konečnom docircsledku boli potom prekaacutežkou kvalitnej cezhraničnej spolupraacutece v oblasti kriacutezoveacuteho riadenia539 je nutneacute odstraacuteniť Spolupraacuteca pritom bola kľuacutečovaacute a jej neefektiacutevne fungovanie mocircže mať ďalekosiahle negatiacutevne docircsledky Je nutneacute upraviť uvedenyacute stav primeranyacutem spocircsobom tak aby napriek novej legislatiacuteve neexistovali staacutele značneacute pochybnosti o tom či je novaacute uacuteprava po každej straacutenke schopnaacute naplniť stanovenyacute cieľ ktoryacutem je zabraacutenenie opakovaniu finančnej kriacutezy efektiacutevne fungujuacutecou bankovou uacuteniou

223 Praacutevna analyacuteza zmien zavedenyacutech smernicou v raacutemci CRD4

Smernica o pristuacutepeniacute k činnosti uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute a prudenciaacutelnom dohľade nad uacuteverovyacutemi inštituacuteciami obsahuje uacutepravu jedneacuteho z najvyacuteznamnejšiacutech praacutevnych inštituacutetov v celom sektore bankovniacutectva a to inštituacutet bankoveacuteho povolenia Docircležitosť jeho spraacutevneho nastavenia spočiacuteva najmauml v tom aby zaručoval že banka resp v uvedenej smernici legaacutelne definovanaacute ako uacuteverovaacute inštituacutecia už pri začatiacute vykonaacutevania bankovyacutech činnostiacute bude v takej kondiacuteciiacute ktoraacute zabezpečiacute že aj v priacutepade nepriazniveacuteho vyacutevoja bude schopnaacute vykonaacutevať všetky uacutelohy tak že vkladatelia ani finančnyacute trh nebuduacute ohrozeniacute

Smernica obsahuje len zaacutekladneacute raacutemcoveacute podmienky ktoreacute členskeacute štaacutety naacutesledne mocircžu priacuteslušne modifikovať V tomto procese zohraacuteva vyacuteznamnuacute uacutelohu aj Euroacutepsky orgaacuten pre bankovniacutectvo ktoreacutemu sa podmienky udelenia bankoveacuteho povolenia zo strany každeacuteho členskeacuteho štaacutetu musia oznaacutemiť540 Smernicou stanoveneacute podmienky zahŕňajuacute všetky aspekty podnikania uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute a to od požiadaviek vlastneacuteho kapitaacutelu cez povinnosti tyacutekajuacutece sa personaacutelnej a funkčnej organizaacutecie riadenia a spraacutevy až po vyacutekon obozretneacuteho podnikania a možno ich celkovo hodnotiť ako relatiacutevne priacutesne avšak spraacutevne nastaveneacute Obdobne ako v priacutepade nariadenia aj


University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 372014 2014 s 16 - 17 (httpssrncomabstract=2456642) [2015-02-25] 536 Člaacutenky 7 - 10 nariadenia č 5752013 537 Člaacutenky 129 - 130 smernice č 201336EUacute 538 Člaacutenok 133 smernice 201336EUacute 539 BABIS V Single Rulebook for Prudential Regulation of Banks Mission Accomplished University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 372014 2014 s 3 (httpssrncomabstract=2456642) [2015-02-25] 540 Člaacutenok 8 ods 1 Smernice č 201336ES

163

smernica poskytuje napriek cieľu maximaacutelnej harmonizaacutecie určiteacute diskrečneacute praacutevomoci členskyacutem štaacutetom V tejto suacutevislosti je ale potrebneacute upozorniť na to že udelenie vyacutenimky sa mocircže tyacutekať aj tak vyacuteznamnej požiadavky akou je vlastnyacute kapitaacutel Na začiatku podnikania musiacute uacuteverovaacute inštituacutecia preukaacutezať jeho vlastniacutectvo za normaacutelnych okolnostiacute vo vyacuteške 5 milioacutenov eur avšak naacuterodneacute orgaacuteny mocircžu udeliť v tomto smere vyacutenimku a zmierniť tuacuteto povinnosť až na 1 milioacuten eur čo je len 20 pocircvodnej hodnoty541 Možnyacute rozsah udelenia tejto vyacutenimky je priacuteliš veľkyacute nakoľko samotnaacute hodnota 5 milioacutenov eur bola stanovenaacute na zaacuteklade opodstatnenyacutech docircvodov a vyacutevoja ktoreacute preukaacutezali že počiatočnyacute kapitaacutel v tejto vyacuteške poskytuje primeranuacute zaacuteruku toho že je dostatočnyacute na to aby bola zabezpečenaacute stabilita danej uacuteverovej inštituacutecie Z tyacutechto docircvodov by bolo preto legitiacutemne očakaacutevať jej splnenie od všetkyacutech žiadateľov bankoveacuteho povolenia a preto by mala byť možnosť udelenia vyacutenimky aj v tomto priacutepade uacuteplne odstraacutenenaacute

Naopak oblasťou v ktorej stanovenie presnyacutech podmienok zostaacuteva veľmi spraacutevne v pocircsobnosti členskyacutech štaacutetov je stanovenie podmienok pri splneniacute ktoryacutech vznikaacute povinnosť zriadenia Vyacuteboru pre odmeňovanie tak ako to predpokladaacute člaacutenok 95 smernice V tomto priacutepade by totiž ich stanoveniacutem na uacutenijnej uacuterovni mohlo docircjsť k situaacuteciiacute že vzhľadom na kriteacuteriaacute veľkosti rozsahu či zložitosti svojich činnosti by boli ustanoveneacute tak že v členskyacutech štaacutetoch v ktoryacutech najvaumlčšie uacuteveroveacute inštituacutecie suacute v porovnaniacute s ostatnyacutemi v Euroacutepskej uacutenii nevyacuteznamneacute ale vzhľadom na ostatneacute banky na vnuacutetroštaacutetnom trhu vyacuteznamneacute by nemusela byť povinnosť zriadenia tohto vyacuteznamneacuteho vyacuteboru pri žiadnej uacuteverovej inštituacutecii v danom štaacutete čo ale nie je žiaduce nakoľko je potrebneacute prostredniacutectvom tyacutechto vyacuteborov zabraacuteniť situaacuteciaacutem aby si členovia vrcholneacuteho manažmentu vyplaacutecali vysokeacute odmeny v čase nepriaznivej finančnej situaacutecie danej banky

Ako ďalšiacute naacutevrh de lege ferenda ktoryacute by bolo vhodneacute zaviesť do suacutečasnej uacutepravy s cieľom jej zlepšenia by bolo vymedzenie niektoryacutech pojmov ktoreacute v suacutečasnosti smernica použiacuteva ale bez vymedzenia ich obsahu542 Napriacuteklad pri posudzovaniacute žiadosti o udelenie bankoveacuteho povolenia sa maacute posudzovať vhodnosť akcionaacuterov resp spoločniacutekov vychaacutedzajuacuteca zo zhodnotenia ich dobrej povesti543 avšak nedefinuje čo tento pojem zahŕňa Stav de lege lata v tomto smere teda nenapĺňa dostatočne princiacutep praacutevnej istoty

23 Systeacutem ochrany vkladov

Spoločnyacute systeacutem ochrany vkladov je po nedostatku prejavenej politickej vocircle vybudovať ho medzi prvyacutemi piliermi bankovej uacutenie v suacutečasnosti definovanyacute ako prvok bankovej uacutenie ktoryacute sa maacute dosiahnuť v dlhodobom horizonte544 Napriek tomu smernica o ochrane vkladov prešla vyacuteraznyacutemi zmenami s cieľom lepšie chraacuteniť vklady spotrebiteľov Tento systeacutem spočiacuteva v stanoveniacute povinnosti členskeacutemu štaacutetu na ktoreacuteho uacutezemiacute by skrachovala danaacute uacuteverovaacute inštituacutecia poskytnuacuteť vkladateľom naacutehradu V roku 2009 bola pod vplyvom svetovej finančnej kriacutezy vyacuteška hornej hranice tejto naacutehrady navyacutešenaacute z dovtedajšiacutech 50 000 eur na suacutečasnyacutech 100 000 eur545 Taacuteto hodnota je zachovanaacute aj v novej smernici V čase predloženia naacutevrhu na zvyacutešenie hodnoty do ktorej suacute vklady chraacuteneneacute odhadovala Euroacutepska komisia že tyacutemto systeacutemom ochrany bude pokrytyacutech až 80 vkladov546 Napriek nepochybneacutemu vyacuteznamu existencie tohto systeacutemu je nutneacute poukaacutezať na možnyacute negatiacutevny vedľajšiacute docircsledok takto nastaveneacuteho systeacutemu Za uvedenyacutech podmienok buduacute mať totiž len vkladatelia ktoryacutech časť vkladov nebude pokrytaacute tyacutemto systeacutemom skutočnyacute zaacuteujem na docircslednom vyvodzovaniacute zodpovednosti zo strany orgaacutenov v ktoryacutech pocircsobnosti je vyacutekon dohľadu a prijiacutemanie rocircznych opatreniacute s cieľom vynucovania regulačnyacutech noriem a len tiacuteto vkladatelia buduacute pri vyacutebere uacuteverovej inštituacutecie s ktorou vstuacutepia do praacutevneho vzťahu skutočne posudzovať všetky dostupneacute informaacutecie o nej relevantneacute pre spraacutevne určenie takej banky v ktorej buduacute ich vklady chraacuteneneacute v

541 Člaacutenok 12 Smernice č 201336ES 542 ENRIQUES L ZETZSCHE D Quack Corporate Governance Round III Bank Board Regulation Under the New European Capital Requirement Directive 2014 s 15 - 16 (httpssrncomabstract=2412601) [2015-02-25] 543 Člaacutenok 14 v spojeniacute s člaacutenkom 23 Smernice č 201336EUacute 544 EUROPEAN PARLIAMENT The economic governance framework of EMU Stocktacking of building blocks PE 542642 European Parliament Brussels 2015 s 4 545 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 200914ES Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 1332009 L 683 546 DRAGOMIR L European Prudential Banking Regulation and Supervision ndash The Legal Dimension Routledge 2010 ISBN 978-0-415-49656-8 s 317 ndash 318

164

plnej vyacuteške a to vďaka riadnemu dodržiavaniu všetkyacutech podmienok z jej strany a zaacuteroveň existencii mechanizmov zabezpečujuacutecich ryacutechle vynuacutetenie ich dodržania v priacutepade odchyacutelenia sa od nich V raacutemci legislatiacutevneho procesu a uacutevah o vybudovaniacute piliera spoločneacuteho systeacutemu ochrany vkladov je preto potrebneacute zaoberať sa aj touto skutočnosťou a možnosťami zmeniť tento stav tak aby aj vkladatelia prebrali vaumlčšiu mieru zodpovednosti za svoje rozhodnutia 3 JEDNOTNYacute MECHANIZMUS DOHĽADU

31 Praacutevny zaacuteklad a analyacuteza zmien zavedenyacutech jednotnyacutem mechanizmom dohľadu

Praacutevnym zaacutekladom umožňujuacutecim vytvorenie jednotneacuteho mechanizmu dohľadu ako jedneacuteho zo suacutečasnyacutech troch pilierov bankovej uacutenie je člaacutenok 127 ods 6 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie ktoryacute priamo umožňuje zverenie špecifickyacutech uacuteloh tyacutekajuacutecich sa vyacutekonu prudenciaacutelnej politiky Euroacutepskej centraacutelnej banke547 Legislatiacutevne bol totiž tento element bankovej uacutenie zavedenyacute prostredniacutectvom dvoch praacutevnych predpisov a to jednak nariadeniacutem ktoryacutem bol na Euroacutepsku centraacutelnu banku prenesenyacute vyacutekon dohľadu548 z členov eurozoacuteny a jednak nariadeniacutem ktoryacutem došlo k zmenaacutem v nariadeniacute o zriadeniacute Euroacutepskeho orgaacutenu pre bankovniacutectvo549

Cieľom kľuacutečovyacutech zmien ktoreacute do euroacutepskeho praacuteva zavaacutedza systeacutem jednotneacuteho mechanizmu dohľadu bolo odstraacutenenie nedostatkov predchaacutedzajuacutecej uacutepravy Zaacutemerom bolo zmeniť stav keď siacutece normy bankovej regulaacutecie tak ako suacute obsiahnuteacute aj v jednotnom systeacuteme pravidiel suacute harmonizovaneacute a majuacute byť uplatňovaneacute vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch rovnako avšak čo sa tyacuteka ich aplikovania a vynucovania toto bolo staacutele v pocircsobnosti naacuterodnyacutech orgaacutenov dohľadu To spocircsobovalo vysokuacute mieru rozdielnosti pri interpretaacuteciiacute toho isteacuteho pravidla naprieč členskyacutemi štaacutetmi a aj vysokeacute administratiacutevne naacuteklady pre banky Tento stav rovnako len zvyšoval riziko možnej naacutekazy a braacutenil efektiacutevnemu fungovaniu vnuacutetorneacuteho trhu

Na riešenie tyacutechto probleacutemov sa vytvoril jednotnyacute mechanizmus dohľadu ktoryacute je vybudovanyacute na tom že členskeacute štaacutety eurozoacuteny sa obligatoacuterne vzdaacutevajuacute časti svojich praacutevomociacute v oblasti vykonaacutevania dohľadu nad bankami a nadobuacuteda ich Euroacutepska centraacutelna banka

32 Pocircsobnosť jednotneacuteho mechanizmu dohľadu

Jednyacutem z najproblematickejšiacutech aspektov jednotneacuteho mechanizmu dohľadu je jeho uacutezemnaacute pocircsobnosť V suacutelade s člaacutenkom 127 ods 6 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie z ktoreacuteho vychaacutedza aj nariadenie zavaacutedzajuacutece jednotnyacute mechanizmus dohľadu sa tento pilier aplikuje obligatoacuterne len na členskeacute štaacutety eurozoacuteny s tyacutem že ostatneacute členskeacute štaacutety Euroacutepskej uacutenie ktoryacutech mena nie je euro sa buduacute mocirccť fakultatiacutevne stať suacutečasťou tohto mechanizmu prostredniacutectvom inštituacutetu nadviazania uacutezkej spolupraacutece550

Takouto praacutevnou uacutepravou však dochaacutedza k vyacuteznamnej dvojkoľajnosti nakoľko buduacute opaumlť aj v tomto pilieri existovať dve skupiny štaacutetov na ktoreacute sa buduacute uplatňovať diametraacutelne odlišneacute postupy Nakoľko je vybudovanie hospodaacuterskej a menovej uacutenie ktorej jednyacutem zo štyroch kľuacutečovyacutech prvkov je praacuteve bankovaacute uacutenia cieľom v celej Euroacutepskej uacutenii a nielen v eurozoacutene je nevyhnutneacute aby sa v buduacutecnosti zmenil tento stav de lege lata tak aby sa pocircsobnosť všetkyacutech pilierov bankovej uacutenie vzťahovala bez rozdielov na celeacute uacutezemie Euroacutepskej uacutenie a to aj predtyacutem a v priacutepade ak by mena euro nebola ešte menou vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch nakoľko proces jej prijiacutemania je veľmi dlhyacute a v priacutepade niektoryacutech štaacutetov v suacutečasnosti chyacuteba pre tento krok aj politickaacute vocircľa a absencia praacutevomoci vykonaacutevať priamy dohľad aj v tyacutechto štaacutetoch by mohla mať v konečnom docircsledku negatiacutevny vplyv na finančnuacute stabilitu aj v eurozoacutene

Treba však zdocircrazniť že v suacutečasnosti zavedenie takyacutechto zmien nie je možneacute bez zmeny primaacuterneho praacuteva nakoľko v tejto oblasti na jeho zaacuteklade nemaacute Euroacutepska centraacutelna banka jurisdikciu mimo členskyacutech štaacutetov eurozoacuteny

547 ZAVVOS G KALTSOUNI S The Single Resolution Mechanism in the European Banking Union Legal Foundation Governance Structure and Financing 2014 s 8 (httpssrncomabstract=2531907) [2015-02-25] 548 Nariadenie Rady (EUacute) č 10242013 Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 29102013 L 28763 549 Nariadenie Rady (EUacute) č 10222013 Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie 29102013 L 2875 550 Člaacutenky 6 až 7 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013

165

33 Kriteacuterium vyacuteznamnosti pri stanoveniacute priameho vyacutekonu dohľadu Euroacutepskou centraacutelnou bankou

Od začiatku uacutevah o tom akaacute by mala byť štruktuacutera jednotneacuteho mechanizmu dohľadu a ako by mal fungovať aby mohol efektiacutevne napĺňať cieľ bola jednyacutem z kľuacutečovyacutech aspektov problematika určenia toho či maacute Euroacutepska centraacutelna banka priamo vykonaacutevať dohľad nad všetkyacutemi bankami v eurozoacutene alebo či iba nad najvyacuteznamnejšiacutemi a ak iba nad tyacutemito tak ako nastaviť kriteacuteria tohto vyacuteberu551

V eurozoacutene v suacutečasnosti podnikaacute približne 6 000 baacutenk Nakoľko všetky vyacuteznamneacute praacutevomoci v oblasti vyacutekonu dohľadu tak ako suacute stanoveneacute v člaacutenku 4 nariadenia552 preberaacute a za ich uskutočňovanie zodpovedaacute v konečnom docircsledku Euroacutepska centraacutelna banka presadilo sa kriteacuterium aby priamy dohľad vykonaacutevala len nad systeacutemovo najvyacuteznamnejšiacutemi bankami a nie aj nad tyacutemi ktoreacute nemajuacute vyacuteznamnyacute vplyv na finančnuacute situaacuteciu eurozoacuteny a dohľad nad nimi mocircže byť lepšie vykonaacutevanyacute na naacuterodnej uacuterovni553 Pri prikloneniacute sa k tomuto argumentu bolo však do vyacuteznamnej miery braneacute hľadisko že Euroacutepska centraacutelna banka je v prvom rade centraacutelnou bankou eurozoacuteny a jej primaacuterne uacutelohy za uacutečelom plnenia ktoryacutech bola aj zriadenaacute suacute uacuteplne ineacute ako vyacutekon dohľadu nad jednyacutem druhom subjektov finančneacuteho trhu Z tohto docircvodu je siacutece možneacute suacutehlasiť s tyacutem že vyacutekon priameho dohľadu Euroacutepskou centraacutelnou bankou bolo nutneacute obmedziť len na najvaumlčšie a najvyacuteznamnejšie banky eurozoacuteny pretože kvalitnyacute vyacutekon dohľadu nad všetkyacutemi bankami touto inštituacuteciou je za suacutečasnyacutech podmienok nepredstaviteľnyacute Na druhej strane však takyacuteto stav z dlhodobeacuteho hľadiska nemožno hodnotiť ako dostatočnyacute pretože aj cieľom kreaacutecie jednotneacuteho mechanizmu dohľadu bolo zamedzenie opakovania docircsledkov nedostatočnej praacutevnej uacutepravy v obdobiacute pred a počas svetovej finančnej kriacutezy a dlhovej kriacutezy v eurozoacutene a praacuteve počas nich sa ukaacutezalo že aj uacuteverovaacute inštituacutecia ktoraacute by z hľadiska kriteacuteriiacute tak ako suacute v suacutečasnosti v člaacutenku 6 nariadenia stanoveneacute bola menej vyacuteznamnou a teda priamy dohľad by nad ňou nevykonaacutevala Euroacutepska centraacutelna banka mohla v docircsledku svojho zlyhania vyvolať obavy verejnosti o stabilnyacute a zdravyacute finančnyacute systeacutem a mať dominovyacute efekt na všetky ďalšie subjekty finančneacuteho trhu a to aj vraacutetane tyacutech najvaumlčšiacutech baacutenk Ako priacuteklad boli uvaacutedzaneacute viacereacute menšie španielske banky či britskaacute Northern Rock554

34 Rozdelenie kompetenciiacute medzi priacuteslušneacute orgaacuteny a spraacuteva a riadenie jednotneacuteho

mechanizmu dohľadu

Vyacutekon dohľadu nad bankami sa na zaacuteklade nariadenia v suacutečasnosti vykonaacuteva nasledovnyacutem spocircsobom555 a) v priacutepade uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute ktoreacute na zaacuteklade kriteacuteriiacute v člaacutenku 6 boli vymedzeneacute ako vyacuteznamneacute dohľad vykonaacuteva priamo Euroacutepska centraacutelna banka a b) v priacutepade ostatnyacutech uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute hoci samotneacute nariadenie ich osobitne neoznačuje ale a contrario ich možno označiť ako menej vyacuteznamneacute vykonaacutevajuacute dohľad orgaacuteny na naacuterodnej uacuterovni avšak v suacutelade s pokynmi vydanyacutemi Euroacutepskou centraacutelnou bankou nakoľko Euroacutepska centraacutelna banka je v konečnom docircsledku zodpovednaacute za vyacutekon dohľadu nad bankami v celej eurozoacutene a nad bankami v ostatnyacutech členskyacutech štaacutetoch ktoreacute sa zuacutečastňujuacute jednotneacuteho mechanizmu Z tejto konečnej zodpovednosti ďalej vyplyacuteva aj praacutevomoc že kedykoľvek mocircže centraacutelna banka na zaacuteklade voľnej uacutevahy prevziať od tyacutechto naacuterodnyacutech orgaacutenov priamy vyacutekon dohľadu a to nad ktoroukoľvek uacuteverovou inštituacuteciou vykonaacutevajuacutecou činnosť na tomto uacutezemiacute556

Vzhľadom na to že Euroacutepska centraacutelna banka primaacuterne plniacute funkcie v oblasti menovej politiky bolo potrebneacute aby na vyacutekon tyacutechto novyacutech praacutevomociacute ktoreacute na ňu prechaacutedzajuacute z členskyacutech štaacutetov bola organizaacutecia a riadenie jednotneacuteho mechanizmu uacuteplne oddeleneacute od tyacutechto ostatnyacutech

551 WYMEERSCH E The Single Supervisory Mechanism or SSM Part One of the Banking Union 2014 s 32 ( httpssrncomabstract=2403859) [2015-02-25] 552 Člaacutenok 4 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013 553 WYMEERSCH E The Single Supervisory Mechanism or SSM Part One of the Banking Union 2014 s 32 ( httpssrncomabstract=2403859) [2015-02-25] 554 WYMEERSCH E The Single Supervisory Mechanism or SSM Part One of the Banking Union 2014 s 32 ( httpssrncomabstract=2403859) [2015-02-25] 555 Člaacutenky 4 - 7 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013 556 FERRAN E European Banking Union Imperfect But It Can Work University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 302014 2014 s 7 (httpssrncomabstract=2426247) [2015-02-25]

166

činnostiacute557 Za tyacutemto uacutečelom bol vytvorenyacute vnuacutetornyacute orgaacuten a to Rada pre dohľad ktoryacutem sa uskutočňujuacute všetky praacutevomoci ktoreacute v oblasti dohľadu a čiastočne aj regulaacutecie prechaacutedzajuacute na Euroacutepsku centraacutelnu banku Rada pre dohľad sa skladaacute z predsedu podpredsedu 4 zaacutestupcov Euroacutepskej centraacutelnej banky a z jedneacuteho zaacutestupcu každeacuteho členskeacuteho štaacutetu jednotneacuteho mechanizmu dohľadu Podpredsedom pritom obligatoacuterne musiacute byť niektoryacute z členov Vyacutekonnej rady centraacutelnej banky pričom predseda naopak členom tohto orgaacutenu Euroacutepskej centraacutelnej banky byť nemocircže558 Keďže však staacutele ide o vnuacutetornyacute orgaacuten Euroacutepskej centraacutelnej banky a preto ani nemocircže disponovať praacutevnou subjektivitou na rozdiel od vyacutekonneacuteho orgaacutenu jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute jeho rozhodnutia podliehajuacute schvaacuteleniu Rade guverneacuterov Euroacutepskej centraacutelnej banky ktoraacute siacutece ak nevznesie naacutemietku proti nim považujuacute sa za schvaacuteleneacute no napriek tomu sa mocircže vyskytnuacuteť situaacutecia že rozhodnutie Rady pre dohľad by nebolo prijateacute hoci by toto neschvaacutelenie nemohlo byť svojvoľneacute Rovnako v priacutepade že by sa v suacutečasnosti do jednotneacuteho mechanizmu dohľadu zapojil nečlenskyacute štaacutet eurozoacuteny tak hoci by v Rade pre dohľad jeho zaacutestupca svojho člena mal v Rade guverneacuterov už nie pretože jej členmi ako najvyššieho rozhodovacieho orgaacutenu Euroacutepskej centraacutelnej banky nemocircžu byť guverneacuteri naacuterodnej banky nečlenskeacuteho štaacutetu eurozoacuteny

Ako vhodnejšie a spraacutevnejšie by sa vzhľadom na tieto nedostatky preto javilo riešenie aj keď jeho prijatie by bolo veľmi zložiteacute vzhľadom na to že by si vyžadovalo zmenu zakladajuacutecich zmluacutev aby aj v priacutepade tohto piliera bola vytvorenaacute samostatnaacute inštituacutecia primaacuterne zameranaacute na vyacutekon praacutevomociacute jednotneacuteho mechanizmu dohľadu ktorej vrcholnyacutem orgaacutenom by bola Rada pre dohľad v ktorej by ale už neboli na čele zaacutestupcovia Euroacutepskej centraacutelnej banky ale osoby menovaneacute orgaacutenmi s vaumlčšou legitimitou a to napriacuteklad spoločnyacutem rozhodnutiacutem Rady Euroacutepskej uacutenie a Euroacutepskym parlamentom Aby tieto priacutepadneacute zmeny v inštitucionaacutelnej architektuacutere dohľadu a regulaacutecie nad bankovniacutectvom boli komplexneacute bolo by potrebneacute aby ich suacutečasťou boli aj zmeny tyacutekajuacutece sa Euroacutepskeho orgaacutenu pre bankovniacutectvo

V suacutečasnosti medzi hlavneacute uacutelohy Euroacutepskeho orgaacutenu pre bankovniacutectvo v zmysle nariadenia ktoryacutem bol zriadenyacute559 patriacute uplatňovanie mechanizmov za uacutečelom dosiahnutia efektiacutevneho fungovania vnuacutetorneacuteho trhu s finančnyacutemi službami ako aj vypracovaacutevanie naacutevrhov praacutevne zaacutevaumlznyacutech regulačnyacutech technickyacutech štandardov a implementačnyacutech technickyacutech štandardov na ktoreacute ho sekundaacuterne praacutevo splnomocňuje hoci tieto praacutevne zaacutevaumlzneacute naacutevrhy podliehajuacute ešte naacutesledneacutemu schvaacuteleniu Euroacutepskou komisiu Okrem toho vydaacuteva aj praacutevne nezaacutevaumlzneacute pokyny naacuterodnyacutem orgaacutenom dohľadu a vytvaacutera jednotneacute zaacutesady ktoreacute by priacuteslušneacute orgaacuteny pri jeho vyacutekone mali uplatňovať Okrem toho je suacutečasťou Euroacutepskeho systeacutemu finančneacuteho dohľadu a preto suacute jeho zaacutestupcovia aj členmi ostatnyacutech orgaacutenov patriacich do tohto systeacutemu vraacutetane Euroacutepskeho orgaacutenu pre systeacutemoveacute riziko

Z takto stanovenej pocircsobnosti jednotlivyacutech orgaacutenov vyplyacuteva že je nevyhnutneacute aby pri plneniacute svojich uacuteloh navzaacutejom spolupracovali Avšak pri takto zložityacutech štruktuacuterach a množstve rocircznych subjektov s pocircsobnosťou a praacutevomocami v oblasti bankovniacutectva v ktorej staacutele k vzniku ďalšiacutech aj dochaacutedza mocircže v konečnom docircsledku tento stav viesť k vzniku viaceryacutech negatiacutevnych javov Za najvyacuteznamnejšie možno označiť potenciaacutelny vznik negatiacutevnych kompetenčnyacutech konfliktov ktoreacute suacute pri vzaacutejomnom prekryacutevaniacute agend vysoko pravdepodobneacute ďalej experti pracujuacuteci v jednotlivyacutech orgaacutenoch buduacute na zaacuteklade praacutevnych predpisov povinniacute spolupracovať zuacutečastňovať sa rokovaniacute podieľať sa na priacuteprave spoločnyacutech naacutevrhov či vymieňať si informaacutecie s takyacutem množstvom ďalšiacutech inštituacuteciiacute že im nemusiacute zostať takyacute počet potrebnyacutech odborniacutekov s dostatkom času na plnenie primaacuternych uacuteloh daneacuteho orgaacutenu To by zabraňovalo efektiacutevnemu vyacutekonu dohľadu priacutepadne kvalitne a včas vytvaacuteranej normotvorbe Preto je potrebneacute brať do uacutevahy aj tento vyacuteznamnyacute aspekt a snažiť sa tento negatiacutevny trend čo najskocircr zastaviť 4 JEDNOTNYacute MECHANIZMUS RIEŠENIA KRIacuteZOVYacuteCH SITUAacuteCIIacute

41 Praacutevny zaacuteklad a legislatiacuteva zavaacutedzajuacuteca jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech

situaacuteciiacute

Jednou z najkontroverznejšiacutech otaacutezok spojenyacutech s vytvoreniacutem jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute bol praacuteve praacutevny zaacuteklad na zaacuteklade ktoreacuteho by bolo možneacute tento

557 Člaacutenok 25 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013 558 Člaacutenok 26 Nariadenia Rady (EUacute) č 10242013 559 Člaacutenok 1 Nariadenia č 10932010 v konsolidovanom zneniacute

167

mechanizmus vytvoriť bez nutnosti zmien primaacuterneho praacuteva Na rozdiel od jednotneacuteho mechanizmu dohľadu totiž vybudovať tento pilier priamo neumožňoval žiadny člaacutenok zakladajuacutecich zmluacutev560 Euroacutepska komisia z tohto docircvodu napokon použila rovnakyacute praacutevny zaacuteklad ako pri jednotnom suacutebore pravidiel a to člaacutenok 114 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie ktoryacute sa ale bežne použiacuteva na prijiacutemanie praacutevnych aktov prostredniacutectvom ktoryacutech sa maacute dosiahnuť efektiacutevne fungovanie jednotneacuteho vnuacutetorneacuteho trhu561 Hoci bol napokon jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute prijatyacute po tom čo bol jeho praacutevny zaacuteklad preskuacutemanyacute aj zo strany praacutevnych expertov Rady Euroacutepskej uacutenie pred nemeckyacutem Spolkovyacutem uacutestavnyacutem suacutedom bolo začateacute konanie ktoreacuteho predmetom je posuacutedenie či bankovaacute uacutenia osobitne tento pilier neporušuje nemeckeacute uacutestavne praacutevo tyacutem že nemaacute žiadny praacutevny zaacuteklad v primaacuternom praacuteve562 Ďalšou kontroverznou skutočnosťou v uacutestavnopraacutevnej rovine je či mocircže uacutestavnyacute suacuted členskeacuteho štaacutetu posudzovať či maacute sekundaacuterne praacutevo zaacuteklad v primaacuternom praacuteve a či by toto nemalo byť vyacutelučne v kompetencii Suacutedneho dvora Euroacutepskej uacutenie

Napriek uvedenyacutem uacutevahaacutem z tohto stavu jednoznačne vychaacutedza že v buduacutecnosti pri budovaniacute ďalšiacutech pilierov bankovej uacutenie priacutepadne pri zaacutesadnyacutech zmenaacutech v jej suacutečasnej štruktuacutere bude potrebneacute venovať osobitnuacute pozornosť posuacutedeniu či sa zavaacutedzaneacute zmeny opierajuacute a suacute v suacutelade s primaacuternym praacutevom nakoľko priacutepadneacute konštatovanie uacutestavneacuteho suacutedu niektoreacuteho členskeacuteho štaacutetu obzvlaacutešť eurozoacuteny o protiuacutestavnosti by mohlo mať bezprecedentnyacute a ďalekosiahly negatiacutevny dopad na celuacute bankovuacute uacuteniu z ktorej by sa mohol stať neuacutečinnyacute systeacutem Hoci vzhľadom na nedostatok politickej vocircle sa v suacutečasnosti o zmene zakladajuacutecich zmluacutev neuvažuje v priacutepade jej dostatku by bolo vhodneacute priamo do nich bankovuacute uacuteniu spolu s jej piliermi zakotviť a tyacutem zabraacuteniť podobnyacutem snahaacutem o jej uacutestavneacute napaacutedanie a spochybňovanie

42 Vyacutechodiskaacute a štruktuacutera jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

Cieľom jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ktoryacute bol do euroacutepskeho praacuteva zavedenyacute prostredniacutectvom jedneacuteho praacutevneho predpisu ktoryacutem bolo nariadenie č 8062014563 je zabraacutenenie ohrozenia stability finančneacuteho systeacutemu ku ktoreacutemu by mohlo docircjsť prerušeniacutem zabezpečovania zaacutekladnyacutech finančnyacutech služieb (napr platobnyacutech systeacutemov) a rovnako zabraacutenenie ohrozenia vkladov a to v docircsledku toho že by sa uacuteverovaacute inštituacutecia dostala do platobnej neschopnosti564 Praacutevna uacuteprava nariadenia za tyacutemto uacutečelom vychaacutedza zo zabezpečenia kontinuity najdocircležitejšiacutech finančnyacutech funkciiacute daneacuteho subjektu udržiavania finančnej stability vyhnutiacutem sa naacutekaze ktoraacute by sa mohla šiacuteriť v celom systeacuteme a napokon zo zniacuteženia spoliehania sa na verejneacute financie (ktoreacute suacute v konečnom docircsledku vytvaacuteraneacute plateniacutem daniacute daňovyacutech poplatniacutekov) a z ochrany vkladateľov565

Veľmi docircležitou suacutečasťou tohto piliera nie je len samotnyacute mechanizmus a naacutestroje prostredniacutectvom ktoryacutech sa majuacute daneacute situaacutecie riešiť ale aj vytvorenie fondov na riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ktoreacute buduacute financovaneacute z povinnyacutech priacutespevkov subjektov bankoveacuteho sektoru Tieto priacutespevky sa buduacute počiacutetať individuaacutelne pre každuacute uacuteverovuacute inštituacuteciu a buduacute sa počiacutetať ako pomer objemu pasiacutev danej uacuteverovej inštituacutecie vo vzťahu k celkovyacutem pasiacutevam všetkyacutech uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute povolenyacutech v zuacutečastnenyacutech členskyacutech štaacutetoch pričom taacuteto vyacuteška bude naacutesledne ešte upravenaacute uacutemerne rizikaacutem ktoreacute danaacute banka podstupuje Obdobnyacutem spocircsobom buduacute počiacutetaneacute povinneacute priacutespevky do naacuterodnyacutech rezolučnyacutech fondov

560 FERRAN E European Banking Union Imperfect But It Can Work University of Cambridge

Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 302014 2014 s 21 - 22 [httpssrncomabstract=2426247) [2015-02-25] 561 ZAVVOS G KALTSOUNI S The Single Resolution Mechanism in the European Banking Union Legal Foundation Governance Structure and Financing 2014 s 8

(httpssrncomabstract=2531907) [2015-02-25] 562 EUOBSERVER Banking union faces legal challenge in Germany (httpseuobservercomeconomic125117) [2015-02-25] 563 Nariadenie Euroacutepskeho parlamentu a Rady (EUacute) č 8062014 Uacuteradnyacute vestniacutek Euroacutepskej uacutenie

3072014 L 2251 564 ZAVVOS G KALTSOUNI S The Single Resolution Mechanism in the European Banking Union Legal Foundation Governance Structure and Financing 2014 s 5 (httpssrncomabstract=2531907) [2015-02-25] 565 Člaacutenok 14 odsek 2 Nariadenia č 8062014

168

V suacutevislosti s tyacutemto je nutneacute osobitne upriamiť pozornosť na to že bude nevyhnutneacute klaacutesť veľkyacute docircraz na spraacutevne nastavenie rizikovyacutech vaacuteh jednotlivyacutem druhom riziacutek aby žiadne riziko nebolo vzhľadom na svoj charakter podceňovanyacutem ani preceňovanyacutem keďže bude mať vyacuteznamnyacute vplyv na konečnuacute hodnotu priacutespevku priacuteslušnej uacuteverovej inštituacutecie do tohto fondu

V suacutečasnosti je cieľovaacute suma ktoraacute ma tento fond tvoriť stanovenaacute na 55 miliaacuterd eur Jeho objem by mal dosahovať najmenej 1 hodnoty krytyacutech vkladov všetkyacutech uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute vo všetkyacutech členskyacutech štaacutetoch bankovej uacutenie566

43 Pocircsobnosť a uacutečinnosť jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

Pocircsobnosť jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute je veľmi uacutezko prepojenaacute s pocircsobnosťou jednotneacuteho mechanizmu dohľadu čo vychaacutedza zo vzaacutejomnej zaacutevislosti tyacutechto dvoch pilierov567 Takeacuteto nastavenie systeacutemu je veľmi spraacutevne a nevyhnutneacute pre efektiacutevne fungovanie bankovej uacutenie pretože ak by bol v raacutemci dohľadu identifikovanyacute pri dohliadanej uacuteverovej inštituacuteciiacute takyacute stav ktoryacute by napĺňal podmienky posuacutedenia daneacuteho stavu ako kriacutezovej situaacutecie je nutneacute aby boli ihneď aplikovaneacute naacutestroje riešenia kriacutezovej situaacutecie a zabraacutenilo sa tak vzniku a prehĺbeniu nepriaznivyacutech naacutesledkov Z vyššie uvedeneacuteho teda vyplyacuteva že jednotnyacute mechanizmus riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute sa uplatňuje pre všetky členskeacute štaacutety jednotneacuteho mechanizmu dohľadu

Okrem toho však bude danaacute pocircsobnosť tohto piliera aj voči materskyacutem spoločnostiam usadenyacutem v zuacutečastnenom členskom štaacutete ak podliehajuacute dohľadu na konsolidovanom zaacuteklade ktoreacuteho priamym vykonaacutevateľom je Euroacutepska centraacutelna banka a navonok sa vzťahuje aj na investičneacute spoločnosti a finančneacute inštituacutecie usadeneacute v zuacutečastnenom členskom štaacutete ak podliehajuacute dohľadu na konsolidovanom zaacuteklade priamo vykonaacutevanom Euroacutepskou centraacutelnou bankou568 Z analyacutezy subjektov ktoreacute suacute v pocircsobnosti mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute teda vychaacutedza že v poslednyacutech dvoch uvedenyacutech priacutepadoch hoci nebude Euroacutepska centraacutelna banka vykonaacutevateľom dohľadu tyacutechto od uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute odlišnyacutech subjektov v praxi sa stane jedinyacutem orgaacutenom dohľadu ktoryacute bude mať celkovyacute prehľad o riziku ktoreacutemu bude skupina vystavenaacute569 Je nutneacute oceniť takuacuteto praacutevnu uacutepravu pretože vyluacutečenie tyacutechto konsolidovanyacutech subjektov z mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute by spocircsobilo takmer nemožneacute efektiacutevne plaacutenovanie riešenia priacutepadnej kriacutezovej situaacutecie skupiny a prijatie vhodnyacutech mechanizmov

Nariadenie vstuacutepilo do platnosti 1 januaacutera 2015 a napĺňanie fondu by sa malo začať 1 januaacutera 2016 a to na zaacuteklade medzivlaacutednej dohody podpiacutesanej v maacuteji 2014 ktorou sa dohodlo vykonaacutevanie niektoryacutech ustanoveniacute nariadenia suacutevisiacich s fondom570 Docircvod prijatia tejto medzivlaacutednej dohody a nezapracovanie jej obsahu priamo do nariadenia suacutevisiacute s tyacutem že spocircsob vytvorenia tohto piliera kombinaacuteciou tyacutechto praacutevnych aktov bol zvolenyacute ako kompromis odstraňujuacuteci obavy z použitia člaacutenku 114 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie ako praacutevneho zaacutekladu Suacutečasnaacute praacutevna uacuteprava teda vedie k voľbe vytvaacuterania jednotlivyacutech pilierov praacutevne komplikovanejšiacutem spocircsobom čiacutem sa vytvaacutera zložitejšia štruktuacutera ktoraacute mocircže byť prekaacutežkou vaumlčšej efektiacutevnosti celej bankovej uacutenie Opaumltovne sa teda na tomto mieste vyskytuje problematika suacutevisiaca s priamym nezakotveniacutem bankovej uacutenie do primaacuterneho praacuteva čo len zvyacuterazňuje potrebu tuacuteto situaacuteciu riešiť

44 Spraacuteva a riadenie jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

Jednou z najproblematickejšiacutech oblastiacute tohto piliera je obdobnyacute probleacutem ako pri jednotnom mechanizme dohľadu keďže sa rozdeľujuacute praacutevomoci a uacutelohy medzi Jednotnuacute radu ako orgaacuten na uacuterovni Euroacutepskej uacutenie a naacuterodneacute rezolučneacute orgaacuteny ktoreacute sa vytvaacuterajuacute v každom členskom štaacutete jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute571 Jednotnaacute rada ako aj spoločnyacute fond na riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute buduacute totiž vykonaacutevať svoje praacutevomoci len pre tie banky ktoreacute buduacute pod priamym dohľadom Euroacutepskej centraacutelnej banky z docircvodu stanovenyacutech kriteacuteriiacute alebo na zaacuteklade

566 Člaacutenok 69 Nariadenia č 8062014 567 FERRAN E European Banking Union Imperfect But It Can Work University of Cambridge Faculty of Law Legal Studies Research Paper Series Paper No 302014 2014 s 7 (httpssrncomabstract=2426247) [2015-02-25] 568 Uacutevodnyacute člaacutenok 15 v spojeniacute s člaacutenkom 2 Nariadenia č 8062014 569 Uacutevodnyacute člaacutenok 22 Nariadenia č 8062014 570 Dohoda o prevode a mutualizaacutecii priacutespevkov do jednotneacuteho fondu na riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute Rada Euroacutepskej uacutenie 845714 571 Člaacutenok 7 Nariadenia č 8062014

169

samostatneacuteho rozhodnutia centraacutelnej banky o tom že bude vykonaacutevať priamy dohľad Naacuterodneacute rezolučneacute orgaacuteny buduacute mať praacutevomoc nad všetkyacutemi ostatnyacutemi subjektmi Nariadenie napriacuteklad umožňuje jednotnej rade nahradiť naacuterodnyacute rezolučnyacute orgaacuten a to aj zo svojej vlastnej iniciatiacutevy ak sa nezabezpečil vyacutekon rozhodnutiacute vydanyacutech v raacutemci jednotneacuteho mechanizmu572 Naacuterodneacute rezolučneacute fondy buduacute taktiež v pocircsobnosti naacuterodnyacutech rezolučnyacutech orgaacutenov ktoreacute buduacute mať rovnako praacutevomoc stanoviť vyacutešku priacutespevkov vybranyacutech inštituacuteciiacute so siacutedlom v danom štaacutete do naacuterodneacuteho fondu ale aj stanoviť vyacutešky minimaacutelnych požiadaviek na vlastneacute zdroje573 V tomto opaumlť možno vidieť riziko rozdielneho uplatňovania tyacutechto naacuterodnyacutech mechanizmov naprieč členskyacutemi štaacutetmi nakoľko poskytujuacute priestor na rozdielny priacutestup pri vyacutekone uvedenyacutech praacutevomoci Nespraacutevny vyacutekon uvedenyacutech praacutevomoci vo vzťahu k banke nad ktorou nevykonaacuteva priamy dohľad Euroacutepska centraacutelna banka pretože nespĺňa napriacuteklad kriteacuterium veľkosti avšak maacute napriacuteklad systeacutemovyacute vyacuteznam mocircže mať v priacutepade kriacutezy za naacutesledok negatiacutevny dopad na finančnyacute trh hoc aj uplatneniacutem mechanizmov riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute by už zaacutechrana tyacutechto baacutenk nebola hradenaacute daňovyacutemi poplatniacutekmi

Jednotnaacute rada je hlavnyacutem rozhodovaciacutem orgaacutenom tohto piliera bankovej uacutenie Nariadenie jej priznaacuteva praacutevnu subjektivitu akaacute patriacute akejkoľvek inej praacutevnickej osobe a zaacuteroveň ju vymedzuje ako agentuacuteru Euroacutepskej uacutenie Maacute veľmi široko definovaneacute praacutevomoci čiacutem je priamo vyvaacuteženaacute skutočnosť že je nositeľkou konečnej zodpovednosti za každuacute banku v bankovej uacutenii Medzi jej hlavneacute uacutelohy patriacute rozhodovanie o programoch riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ďalej aj ich plaacutenovanie a riešenie ak ide o banky nad ktoryacutemi v raacutemci jednotneacuteho mechanizmu dohľadu vykonaacuteva priamy dohľad Euroacutepska centraacutelna banka a rovnako je za tieto rozhodnutia aj zodpovednaacute574

Jednotnuacute radu vzhľadom na rozsah praacutevomoci uacutelohy objem finančnyacutech prostriedkov alokovanyacutech vo fonde riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute o ktorom bude rozhodovať nepochybne možno zaradiť medzi najvplyvnejšie orgaacuteny Euroacutepskej uacutenie Podľa toho či predmetom jej zasadania je rozhodovanie o uacuteverovej inštituacuteciiacute v ťažkosti alebo všeobecneacute zaacuteležitosti zasadaacute buď vo forme vyacutekonneacuteho zasadnutia alebo plenaacuterneho zasadnutia Od tohto sa odviacuteja aj jej zloženie Na jej čele stojiacute vyacutekonnyacute predseda a ďalej je tvorenaacute 4 členmi ktoriacute tuacuteto funkciu vykonaacutevajuacute na plnyacute uacutevaumlzok Tieto osoby sa zuacutečastňujuacute vždy oboch druhov zasadnutiacute Jednotnej rady spolu s pozorovateľmi bez hlasovacieho praacuteva ktoryacutemi suacute jeden zaacutestupca Euroacutepskej centraacutelnej banky a jeden zaacutestupca Euroacutepskej komisie spolu s pozvanyacutemi pozorovateľmi ad hoc na konkreacutetne zasadnutie Rozdiel medzi dvomi formaacuteciami Jednotnej rady z hľadiska členov spočiacuteva v tom že v priacutepade plenaacuterneho zasadnutia suacute členmi s hlasovaciacutem praacutevom aj jeden zaacutestupca každeacuteho vnuacutetroštaacutetneho orgaacutenu pre riešenie kriacutezovyacutech situaacuteciiacute členskeacuteho štaacutetu ktoryacute je v bankovej uacutenii pričom v priacutepade vyacutekonneacuteho zasadnutia je taacuteto skupina nahradenaacute len zaacutestupcami členskyacutech štaacutetov v ktoryacutech sa nachaacutedza banka v ťažkostiach a jej pobočky alebo dceacuterske spoločnosti575

Vzhľadom na už zhodnotenyacute vplyv tohto riadiaceho orgaacutenu je osobitne docircležiteacute bližšie analyzovať spocircsob jeho kreaacutecie a zodpovednostneacute vzťahy (predovšetkyacutem vo vzťahu k jeho predsedovi podpredsedovi a štyrom ďalšiacutem členom Jednotnej rady na plnyacute uacutevaumlzok) a to najmauml so zreteľom na posuacutedenie legitimity tyacutechto členov od ktoryacutech sa odviacuteja legitimita celeacuteho orgaacutenu Toto posuacutedenie je jednak žiaduce vzhľadom na vyššie popiacutesaneacute vyacuteznamneacute vlastnosti tohto orgaacutenu a jednak jednou z najvyacuteznamnejšiacutech uacuteloh Euroacutepskej uacutenie ktoruacute si v suacutečasnosti kladie za cieľ je posilnenie legitimity subjektov riadenia a rozhodovania v oblasti spraacutevy ekonomickyacutech zaacuteležitostiacute a ich vaumlčšia demokratizaacutecia576 Tyacutechto členov podľa člaacutenku 56 navrhuje Euroacutepska komisia na schvaacutelenie Euroacutepskemu parlamentu pričom suacutečasne je Euroacutepska komisia za vyacutekon svojich funkciiacute zodpovednaacute a zaacutevislaacute od docircvery Euroacutepskeho parlamentu Euroacutepsky parlament je orgaacutenom s najvyššou mierou legitimity nakoľko je jedinyacutem priamo volenyacutem orgaacutenom Celkovo je podľa člaacutenku 45 nariadenia za vyacutekon svojich funkciiacute Jednotnaacute rada zodpovednaacute okrem Euroacutepskeho parlamentu a Rade aj Euroacutepskej komisii Je nepochybne docircležiteacute spraacutevne nastaviť tieto vzaacutejomneacute zodpovednostneacute vzťahy pretože len od nich zaacutevisiacute aj riadny vyacutekon všetkyacutech udelenyacutech praacutevomociacute

572 Člaacutenok 7 ods 4 piacutesm b) Nariadenia č 8062014 573 Napriacuteklad sect 31 zaacutekona NR SR č 3712014 574 Člaacutenky 42 až 45 Nariadenia č 8062014 575 Časť III (člaacutenky 42 až 79) Nariadenia č 8062014 576ALCIDI C GIOVANNINI A PIEDRAFITA S Final report of committee of wise men on the regulation of european securities markets (IPAECON2012-17 PE 536312) Brussels European Parliament 2014 s 9 - 13

170

Jednotneacuteho vyacuteboru avšak je potrebneacute zabraacuteniť tomu aby sa z nich vytvorila zložitaacute a spletitaacute štruktuacutera ktoraacute mocircže byť v konečnom docircsledku kontraproduktiacutevna a braacuteniaca efektiacutevnej organizaacutecii a fungovaniu Z tohto pohľadu ju nutneacute uvažovať či by nepostačovala zodpovednosť voči maximaacutelne dvom orgaacutenom a to tyacutem s vaumlčšou mierou legitimity ako maacute Komisia teda voči Rade a Euroacutepskemu parlamentu

45 Fungovanie a zhodnotenie jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute

Procesnopraacutevna uacuteprava procesu fungovania jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute je veľmi prepracovanaacute a možno ju hodnotiť veľmi pozitiacutevne Jej hlavnyacute priacutenos spočiacuteva v tom že od momentu oznaacutemenia Euroacutepskej centraacutelnej banky ako orgaacutenu ktoryacute vykonaacuteva nad danou uacuteverovou inštituacuteciou dohľad že dohliadanyacute subjekt zlyhaacuteva alebo pravdepodobne zlyhaacute až po moment rozhodnutia na vyacutekonnom zasadnutiacute Jednotnej rady či je možneacute v danom priacutepade uplatniť suacutekromneacute riešenie alebo či je nevyhnutneacute riešenie kriacutezovej situaacutecie vo verejnom zaacuteujme uplynie len veľmi kraacutetky čas Na tomto vyacutekonnom zasadnutiacute sa teda posuacutedi danyacute stav a rozhodne o tom či sa banka zlikviduje podľa vnuacutetroštaacutetneho praacuteva alebo suacute naplneneacute podmienky na uplatnenie mechanizmu riešenia tejto situaacutecie Ak suacute splneneacute jednotnaacute rada prijme program riešenia v ktorom suacute obsiahnuteacute všetky navrhovaneacute naacutestroje ktoreacute sa majuacute aplikovať V ďalšej faacuteze ktoraacute trvaacute maximaacutelne 24 hodiacuten mocircže Komisia vzniesť naacutemietku toho že uplatnenie mechanizmov riešenia kriacutezovej situaacutecie v priacutepade danej uacuteverovej inštituacutecie nie je vo verejnom zaacuteujme pričom o nej naacutesledne rozhodne Rada Euroacutepskej uacutenie577

Takto zvolenaacute legislatiacutevna uacuteprava vytvaacutera vo svojom suacutehrne veľmi prepracovanyacute proceduraacutelny postup ktoryacute v kombinaacutecii s naacutestrojmi obsiahnutyacutemi v tomto pilieri bankovej uacutenie vytvaacutera efektiacutevny a vhodne organizovanyacute systeacutem ktoryacute je schopnyacute zabraacuteniť ohrozeniu finančneacuteho trhu ako aj vkladateľov Odstraacutenili sa v ňom najvyacuteznamnejšie nedostatky z minulosti keď jednak nebolo možneacute naacutestrojmi ktoreacute by boli najvhodnejšie reagovať na kriacutezovuacute situaacuteciu uacuteverovyacutech inštituacuteciiacute a ani dostatočne včas

V tejto suacutevislosti je ale docircležiteacute opaumltovne upozorniť že tento postup sa tyacuteka len subjektov nad ktoryacutemi vykonaacuteva priamy dohľad Euroacutepska centraacutelna banka Ostatneacute subjekty by v priacutepade kriacutezovyacutech situaacuteciiacute postupovali v suacutelade s vnuacutetroštaacutetnou uacutepravou naacuterodneacuteho rezolučneacuteho konania ktoraacute sa oproti tej na uacutenijnej uacuterovni ako aj od uacutepravy ostatnyacutech naacuterodnyacutech rezolučnyacutech konaniacute mocircže vyacuterazne odlišovať a aj keď nie v zaacutesadnyacutech aspektoch ktoryacutech zaacutesady suacute euroacutepskym praacutevom stanoveneacute odlišnosť sa mocircže tyacutekať napriacuteklad rozdielneho určenia lehocirct a požadovanej ryacutechlosti prijatia opatrenia priacuteslušnyacutem orgaacutenom To mocircže mať v konečnom docircsledku vplyv na efektivitu naacuterodnyacutech rezolučnyacutech konaniacute Opakovane sa teda ukazuje že pre skutočnuacute bankovuacute uacuteniu nie je suacutečasnyacute systeacutem dostatočne dobre prepracovanyacute najmauml v otaacutezkach nepriameho vyacutekonu dohľadu naacuterodnyacutemi orgaacutenmi existenciou naacuterodnyacutech orgaacutenov a mechanizmov riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute Riešeniacutem by bolo aby tieto praacutevomoci mal jeden orgaacuten a vykonaacuteval ich prostredniacutectvom svojich vlastnyacutech vnuacutetornyacutech organizačnyacutech zložiek v jednotlivyacutech štaacutetoch

Celkovo tento pilier napriek vyacuteznamnyacutem politickyacutem a inštitucionaacutelnym prekaacutežkam ktoreacute proces najmauml vo faacuteze jeho vytvaacuterania sprevaacutedzali je značnyacutem uacutespechom Bol vybudovanyacute v mimoriadne kraacutetkom časovom uacuteseku najmauml v porovnaniacute s jednotnyacutem mechanizmom dohľadu došlo k značneacutemu zlepšeniu Rovnako je nesmierne vyacuteznamnyacute pre stabilitu medzinaacuterodneacuteho finančneacuteho systeacutemu578

Na procese jeho kreaacutecie ďalej možno demonštrovať ako sa priacuteslušneacute orgaacuteny ale i členskeacute štaacutety poučili z chyacuteb ktoreacute urobili pri budovaniacute predchaacutedzajuacutecich pilierov a je docircvodneacute predikovať že tento stav bude pokračovať aj v buduacutecnosti Či to skutočne tak bude sa uvidiacute už v najbližšiacutech mesiacoch keď suacute na plaacutene ďalšie kroky smerom k dobudovaniu bankovej uacutenie do jej komplexnej podoby V strednodobom raacutemci ide o začlenenie nečlenskyacutech štaacutetov eurozoacuteny do jednotneacuteho mechanizmu dohľadu v spojeniacute s jednotnyacutem mechanizmom riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute579 a v

577 Tretia kapitola I hlavy časti II Nariadenia č 8062014 578 ZAVVOS G KALTSOUNI S The Single Resolution Mechanism in the European Banking Union Legal Foundation Governance Structure and Financing 2014 s 49 (httpssrncomabstract=2531907) [2015-02-25] 579 HAAR B Financial Regulation in the EU - cross-border capital flows systematic risk and the European Banking Union as reference points for EU financial market integration 2014 s 42

(httpssrncomabstract=2459361) [2015-02-25]

171

dlhodobom o vybudovanie piliera spoločneacuteho systeacutemu ochrany vkladov ako aj dokončenie a prepojenie systeacutemu euroacutepskeho mechanizmu stability s bankovou uacuteniou580

5 ZAacuteVER

Taacuteto praacuteca rozanalyzovala docircvody vzniku bankovej uacutenie a zamerala sa najmauml na praacutevnu analyacutezu de lege lata jej jednotlivyacutech pilierov s cieľom ich zhodnotenia a naacutesledneacuteho vytvorenia naacutevrhov de lege ferenda Na zaacuteklade tejto analyacutezy možno skonštatovať že svetovaacute finančnaacute kriacuteza ktoruacute je nutneacute vniacutemať ako docircležityacute materiaacutelny prameň praacuteva poukaacutezala na vyacuteznamneacute nedostatky predchaacutedzajuacutecej praacutevnej uacutepravy a aj na to akeacute ďalekosiahle ekonomickeacute sociaacutelne ale i politickeacute docircsledky mocircžu mať Ich množstvo a vyacuteznamnosť boli tak veľkeacute že si vyžadovali komplexneacute prepracovanie vtedajšieho systeacutemu praacutevnych inštituacutetov mechanizmov ako aj inštituacuteciiacute v oblasti bankovej regulaacutecie a dohľadu Za uacutečelom uskutočnenia tyacutechto systeacutemovyacutech zmien bol vytvorenyacute systeacutem bankovej uacutenie

Potreba jej vytvorenia je vzhľadom na všetky uvedeneacute skutočnosti nespochybniteľnaacute a hoci taacuteto praacuteca poukazuje aj na mnoheacute jej nedostatky ktoreacute je potrebneacute odstraacuteniť za uacutečelom jej zefektiacutevnenia napriek nim celkovo bankovuacute uacuteniu nepochybne možno vniacutemať ako systeacutem schopnyacute ochraacuteniť stabilitu finančneacuteho trhu a tyacutem aj samotnyacutech vkladateľov a to bez toho aby priacutepadneacute zlyhania alebo naacuteklady na zaacutechranu baacutenk v buduacutecnosti opaumlť hradili daňoviacute poplatniacuteci

Jednotnyacute suacutebor pravidiel ako zaacuteklad bankovej regulaacutecie je nevyhnutnyacute aj pre kvalitneacute fungovanie samotnej bankovej uacutenie nakoľko praacuteve tento pilier obsahuje v suacutebore praacutevnych predpisov ktoryacutemi je tvorenyacute pravidlaacute upravujuacutece jednotliveacute aspekty bankovniacutectva Veľmi kladne možno hodnotiť stav že taacuteto uacuteprava je komplexnaacute a v zaacutesade obsahuje dostatočne priacutesne nastaveneacute požiadavky kladeneacute na banky ktoryacutech dodržiavanie v kombinaacutecii s existujuacutecimi možnosťami ich vynuacutetenia v priacutepade potreby poskytuje dostatočnuacute zaacuteruku existencie jednotneacuteho vnuacutetorneacuteho zdraveacuteho finančneacuteho trhu Zmena v štruktuacutere kapitaacutelu a vytvorenie novyacutech kapitaacutelovyacutech požiadaviek či rezervnyacutech vankuacutešov patria k najvaumlčšiacutem pozitiacutevam novej uacutepravy

Pri tomto pilieri je možneacute najlepšie poukaacutezať na stuacutepajuacutecu harmonizaacuteciu legislatiacutevy ktoraacute sa v pokriacutezovom obdobiacute dostaacuteva na maximaacutelnu možnuacute uacuteroveň Jej potreba a nevyhnutnosť v oblasti bankovniacutectva sa vzhľadom na poslednyacute vyacutevoj stala všeobecne prijiacutemanou V tejto suacutevislosti je ale nutneacute upozorniť na to že v buduacutecnosti by sa mal viac uplatňovať na uacutenijnej uacuterovni praacutevny naacutestroj nariadenie pretože pokiaľ buduacute určiteacute docircležiteacute aspekty upraveneacute v smerniciach pričom cieľom je aplikaacutecia suacuteboru jednotnyacutech pravidiel na uacutezemiacute všetkyacutech členskyacutech štaacutetov rovnako bude existovať riziko odchyacutelenia sa od nich alebo nespraacutevneho transponovania do naacuterodnyacutech praacutevnych poriadkov Hoci touto legislatiacutevou došlo aj k odstraacuteneniu mnohyacutech diskrečnyacutech praacutevomociacute naacuterodnyacutech orgaacutenov v praacuteci bolo poukaacutezaneacute na aktuaacutelny stav keď mnoheacute naďalej zostali v praacutevnom poriadku zakotveneacute a to aj v jednej z najvyacuteznamnejšiacutech oblastiacute akou je vyacutepočet kapitaacutelovyacutech požiadaviek Tieto je nevyhnutneacute v čo najkratšom možnom čase odstraacuteniť

Jednotnyacute mechanizmus dohľadu spolu s jednotnyacutem mechanizmom riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute predstavujuacute uacuteplne noveacute mechanizmy v euroacutepskom finančnom praacuteve na rozdiel od jednotneacuteho suacuteboru pravidiel nakoľko niektoreacute oblasti bankovniacutectva boli regulovaneacute už niekoľko poslednyacutech desaťročiacute aj keď v neporovnateľne menšej miere Od jednotneacuteho suacuteboru pravidiel sa ďalej odlišujuacute pocircsobnosťou čo je aj jednyacutem z najvaumlčšiacutech problematickyacutech aspektov efektiacutevneho fungovania bankovej uacutenie Bez zmeny v primaacuternom praacuteve sa totiž tieto dva piliere mocircžu obligatoacuterne vzťahovať len na členskeacute štaacutety eurozoacuteny hoci pripojiť sa mocircžu aj ostatneacute takeacuteto rozhodnutie je však v ich vyacutelučnej praacutevomoci V kombinaacutecii s problematikou praacutevneho zaacutekladu jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute ktoraacute spocircsobila jeho zavedenie praacutevne komplikovanejšiacutem spocircsobom sa ukazuje že v bliacutezkej buduacutecnosti bude nutneacute zaoberať sa nevyhnutnyacutemi zmenami primaacuterneho praacuteva Začlenenie nečlenskyacutech štaacutetov eurozoacuteny do tyacutechto dvoch jednotnyacutech mechanizmov je nevyhnutneacute pre dobudovaniu komplexnej a skutočnej bankovej uacutenie

Suacutečasťou navrhovanyacutech zmien je aj odstraacutenenie nedostatku praacutevnej subjektivity riadiaceho orgaacutenu jednotneacuteho mechanizmu dohľadu ktorou ako suacutečasť vnuacutetornej štruktuacutery Euroacutepskej centraacutelnej banky nemocircže disponovať pričom zasa vyacutekon jednotneacuteho mechanizmu dohľadu v suacutečasnosti zakladajuacutece zmluvy neumožňujuacute zveriť inej inštituacuteciiacute ako centraacutelnej banke Riadiaci orgaacuten

580 EUROPEAN PARLIAMENT The economic governance framework of EMU Stocktacking of building blocks PE 542642 European Parliament Brussels 2015 s 4

172

jednotneacuteho mechanizmu riešenia kriacutezovyacutech situaacuteciiacute je na druhej strane samostatnou inštituacuteciou Euroacutepskej uacutenie disponujuacuteci praacutevnou subjektivitou V kombinaacutecii s naacuterodnyacutemi orgaacutenmi dohľadu a naacuterodnyacutemi rezolučnyacutemi orgaacutenmi a Euroacutepskym orgaacutenom pre bankovniacutectvo ktoryacute je taktiež suacutečasťou inštitucionaacutelnej architektuacutery orgaacutenov s pocircsobnosťou v bankovniacutectve sa teda opaumltovne začiacutena vytvaacuterať zložitaacute štruktuacutera inštituacuteciiacute ktoraacute mocircže byť prekaacutežkou efektiacutevneho fungovania bankovej uacutenie Preto je nutneacute aj v priacutepade inštitucionaacutelnej štruktuacutery zvraacutetiť tento trend opačnyacutem smerom teda smerom integraacutecie priacuteslušnyacutech orgaacutenov

Vzhľadom na obmedzenyacute rozsah tejto praacutece bolo možneacute poukaacutezať len na najvyacuteznamnejšie nedostatky suacutečasnej praacutevnej uacutepravy ktoryacutech odstraacuteneniacutem je možneacute dospieť k vyacuteborne organizovanej a fungujuacutecej bankovej uacutenii schopnej v maximaacutelnej miere naplniť cieľ za uacutečelom ktoreacuteho vznikla


Bc Filip Grznaacuterik grznarikfilipgmailcom Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Komenskeacuteho v Bratislave Šafaacuterikovo naacutem č 6 810 00 Bratislava

173

LEGITIMITA LEGISLATIacuteVNYCH ORGAacuteNOV EUROacutePSKEJ UacuteNIE A NIMI VYDAacuteVANYacuteCH LEGISLATIacuteVNYCH AKTOV581

Roman Lysina


Abstract The first goal of this paper is to present new alternative sources of legitimacy and their

comparison with the traditional view of it These findings are then applied on the EU to assess whether its authorities can be considered and if so to what extent as legitimate This assessment is also the main goal of the paper It is divided into three chapters The first chapter concerns the common concept of legitimacy as understood by traditional constitutionalism In the second chapter we analyse where does the legitimacy of the legislative authorities stem from Last chapter contains the scrutiny concerning legitimacy of the legislative acts of EU In the end of the paper based on the presented finding we formulate our answer to the main question ndash whether the legislative authorities of EU could be considered to be legitimate We consider the result of the work to be firstly presentation of alternative sources of legitimacy in the conditions of EU Secondly we consider the formulation of an opinion on the legitimacy or illegitimacy of the observed authorities and their legislative acts Abstrakt Prvyacutem cieľom predloženej praacutece je predstavenie alternatiacutevnych zdrojov legitimity a ich

porovnanie s tradičnyacutem vniacutemaniacutem legitimity Naacutesledne sme ziacuteskaneacute poznatky aplikovali na podmienky Uacutenie a použili na zhodnotenie toho do akej miery a či vocircbec možno vybraneacute orgaacuteny EUacute považovať za legitiacutemne čo predstavuje hlavnyacute cieľ praacutece Praacuteca sa členiacute na tri kapitoly V prvej kapitole sa zameriavame na zaacutekladnyacute opis konceptu legitimity ako ho chaacutepe tradičnaacute konštitucionalistika V druhej kapitole tieto poznatky komparujeme s netradičnyacutemi poňatiami legitimity Zaacuteroveň v tejto kapitole analyzujeme nakoľko legitiacutemne postavenie majuacute konkreacutetne inštituacutecie Poslednaacute kapitola sa zaoberaacute legitimitou praacutevne zaacutevaumlznyacutech normatiacutevnych aktov ktoreacute tieto orgaacuteny vytvaacuterajuacute V zaacutevere praacutece na zaacuteklade ziacuteskanyacutech poznatkov formulujeme svoje stanovisko k hlavnej otaacutezke praacutece ndash či suacute legislatiacutevne orgaacuteny Uacutenie a nimi vydaacutevaneacute praacutevne akty legitiacutemneZa vyacutesledok svojej praacutece považujeme poskytnutie rozboru novyacutech alternatiacutevnych zdrojov legitimity aplikovanyacutech v podmienkach EUacute a zaacuteroveň formulaacuteciu stanoviska k miere legitimity či priacutepadnej nelegitimity skuacutemanyacutech orgaacutenov a ich aktov Key words European Union institutions of the EU alternative sources of legitimacy deficit of

legitimacy democracy legislative acts Kľuacutečoveacute slovaacute Euroacutepska uacutenia orgaacuteny EUacute alternatiacutevne zdroje legitimity deficit legitimity

demokracie legislatiacutevne akty

UacuteVOD

Otaacutezka legitimity je jedna z najzaacutevažnejšiacutech otaacutezok ktorou sa musia zaoberať jednotlivci žijuacuteci v organizovanom politickom spoločenstve Rovnako sa s ňou musiacute vysporiadať aj samotneacute spoločenstvo ktoreacute disponuje praacutevomocou autoritatiacutevne prostredniacutectvom moci určovať spraacutevanie tyacutechto jednotlivcov a to aj nezaacutevisle od ich vocircle Osobitne docircležiteacute je skuacutemať obsah legitimity ale aj jej charakter v štaacutetoch založenyacutech na princiacutepe reprezentatiacutevnej demokracie Fungovanie tyacutechto režimov je založeneacute na myšlienke že ľud nie je reaacutelne schopnyacute vykonaacutevať každodenneacute bdquoriadenieldquo štaacutetu osobne bdquo Ľud preto prenaacuteša rozhodovanie na orgaacuteny ktoreacute suacute na to uacutestavou povereneacute Tieto orgaacuteny však nerozhodujuacute namiesto ľudu pretože platiacute prezumpcia že ľud je prostredniacutectvom svojich

581 Raacuted by som sa v prvom rade poďakoval mocircjmu školiteľovi JUDr Mariaacutenovi Gibovi PhD za naacutepomocneacute rady a podnetneacute pripomienky ktoreacute vyacuteznamne napomohli ku skvalitneniu tejto praacutece

174

orgaacutenov saacutem činnyacute a priacutetomnyacuteldquo582 Oblasť legitimity je preto docircležityacutem predmetom skuacutemania širokeacuteho spektra spoločenskyacutech vied Z nich nemožno opomenuacuteť ani praacutevnu vedu

Cieľom predkladanej praacutece je predložiť zaacutekladneacute koncepcie legitimity ako ich chaacutepe tradičnaacute konštitucionalistika a tie naacutesledne konfrontovať s menej ortodoxnyacutemi pohľadmi na legitimitu Uacutenie a jej legislatiacutevnych orgaacutenov583 Na zaacuteklade ziacuteskanyacutech informaacuteciiacute potom sformulujeme zaacutevery či resp do akej miery mocircžeme považovať tieto orgaacuteny Uacutenie za legitiacutemne Nie je však možneacute izolovane skuacutemať len postavenie tyacutechto orgaacutenov bez toho aby sme sa dotkli aj ich zaacutekladnyacutech uacuteloh Preto je logickyacutem krokom rozšiacuteriť naacuteš predmet skuacutemania aj na praacutevne zaacutevaumlzneacute akty na ktoryacutech vydaacutevaniacute sa predmetneacute orgaacuteny spolupodieľajuacute 1 POJEM LEGITIMITA

Uacutestrednyacutem pojmom predkladanej praacutece je pojem legitimita Preto je nevyhnutneacute v prvom rade objasniť tento pojem Z etymologickeacuteho hľadiska je pojem legitimita odvodenyacute od latinskeacuteho slova legitimare teda prehlaacutesiť za opraacutevneneacute584 Už z tohto vyacutekladu je zrejmeacute že musiacute existovať subjekt ktoryacute toto prehlaacutesenie o opraacutevnenosti vykonaacute Inyacutemi slovami z pohľadu legitimity moci mocircžeme hovoriť o entite alebo zaacuteklade od ktoreacuteho je moc odvodenaacute bdquoV zaacuteujme toho aby moc nebola len holyacutem naacutehodnyacutem a ničiacutem nepodloženyacutem naacutesiliacutem akeacutehokoľvek subjektu musiacute byť zrejmyacute zaacuteklad od ktoreacuteho sa odvodzuje či ktoryacute opraacutevňuje jej existenciuldquo585 V suacutečasnyacutech demokratickyacutech štaacutetoch je tyacutemto zdrojom ľud pričom tento vzťah moci a ľudu je najčastejšie explicitne zakotvenyacute v uacutestavaacutech štaacutetov586

Tento vzťah naacutem do istej miery mocircže sluacutežiť aj ako vyacutechodisko pri skuacutemaniacute resp odpovedaniacute na zaacutekladneacute otaacutezky ktoreacute sa s legitimitou spaacutejajuacute Tyacutemito otaacutezkami suacute predovšetkyacutem prečo obyvatelia skutočne nejakuacute moc posluacutechajuacute a akeacute proceduacutery či podmienky ich bdquonuacutetialdquo aby považovali tuacuteto moc za opraacutevnenuacute587 Čiastočnuacute odpoveď na predkladaneacute otaacutezky mocircžeme odvodiť z Weberovej kategorizaacutecie legitimiacutet V nej okrem tradičnej a charizmatickej autority hovoriacute aj o praacutevno-racionaacutelnej autorite pričom pojem autorita je možneacute na uacutečel tejto praacutece stotožniť s pojmom legitimita Praacuteve praacutevno-racionaacutelna autorita pri ktorej badať najvaumlčšiu podobnosť s legitimitou ako je chaacutepanaacute v demokratickyacutech štaacutetov v suacutečasnosti odkryacuteva možneacute odpovede na predloženeacute zaacutekladneacute otaacutezky Pri tejto autorite je moc štaacutetnych orgaacutenov bdquodanaacute formaacutelnymi uacutestavnyacutemi pravidlami ktoreacute vymedzujuacute čo mocircže robiť subjekt disponujuacuteci verejnou mocou Taacuteto autorita je spojenaacute skocircr s funkciou než osobou čo znižuje pravdepodobnosť zneužitia verejnej moci Dochaacutedza tak k obmedzeniu vlaacutedy a vďaka racionaacutelnej deľbe praacutece(moci pozn autora) sa zvyšuje vyacutekonnosť (štaacutetu pozn autora)ldquo588 V tomto priacutepade vidiacuteme ako docircvody akceptovania moci predovšetkyacutem všeobecnosť pravidiel vyacutekonu moci ich relatiacutevnu staacutelosť a nezaacutevislosť od individuaacutelnych vykonaacutevateľov moci Okrem toho podľa naacutešho naacutezoru vyacuteznamnuacute rolu hrajuacute aj garancie zachovaacutevania princiacutepu deľby moci čiacutem de facto dochaacutedza aj k jej obmedzeniu To zaacuteroveň predstavuje zaacutekladnyacute prvok ochrany ľudu pred zneužitiacutem moci Nemenej vyacuteznamnyacute je aj spocircsob akyacutem suacute riadiace funkcie obsadzovaneacute Ako už bolo spomenuteacute zdrojom moci v demokratickyacutech štaacutetoch je ľud Spocircsob obsadzovania verejnyacutech funkciiacute musiacute tento fakt bezpodmienečne rešpektovať Z tohto docircvodu je potom mandaacutet ziacuteskanyacute v demokratickyacutech voľbaacutech považovanyacute za najlegitiacutemnejšiacute resp orgaacuten kreovanyacute tyacutemto spocircsobom je spocircsobilyacute požiacutevať najvyššiu možnuacute mieru legitimity Legitimita vyžaduje na jednej strane to aby boli orgaacuteny štaacutetu vytvoreneacute spocircsobom akyacute stanovuje zaacutekon (teda aby sa ich praacutevomoc odvodzovala od ľudu) nemožno však opomenuacuteť ani druhuacute straacutenku že ľud musiacute považovať vyacutekon tejto moci za dobryacute spraacutevny a zaacutekonnyacute Obdobne rozlišuje jednotliveacute zložky legitimity aj Prusaacutek keď hovoriacute že bdquopožiadavky legitimity ako vidieť pozostaacutevajuacute z praacutevnych postulaacutetov a z občianskych postulaacutetovldquo589 K praacutevnej straacutenke priraďuje

582 BROumlSTL A a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky Plzeň 2013 str 45 583 Pod tento pojem radiacuteme Euroacutepsku Komisiu Euroacutepsky parlament a Radu 584 ŠPAŇAacuteR J HRABOVSKYacute J LATINSKOSlovenskyacute-SLOVENSKOLatinskyacute Slovniacutek Bratislava 1998 s 342 585 OTTOVAacute E Teoacuteria Praacuteva Šamoriacuten 2010 s 116 586 Napr čl2 ods1 uacutestavy SR čl2 ods1 uacutestavy Českej republiky čl B čiacutes 3 uacutestavy Maďarska 587 HEYWOOD A Politologie Plzeň 2008 s 259 588 Tamtiež s 261 589 PRUSAacuteK J Teoacuteria praacuteva Bratislava 1999 s 69

175

požiadavku aby moc pramenila zo zdroja moci čiacutem je vyluacutečenaacute uzurpaacutecia moci individuaacutelnym subjektom Novaacute moc mocircže byť opaumlť ustanovenaacute len ľudom-exkluziacutevnym pocircvodcom moci Podľa naacutešho naacutezoru sem možno priradiť aj požiadavky na to aby boli inštituacutecie kreovaneacute a konali na zaacuteklade zaacutekonov a aby transfer vyacutekonu moci prebehol v raacutemci praacutevom stanovenyacutech procesov K občianskemu postulaacutetu potom Prusaacutek radiacute akceptaacuteciu a rešpektovanie takto ustanovenej moci ľudom590 Vo vyspelyacutech demokratickyacutech a praacutevnych štaacutetoch je bezvyacutehradnou podmienkou to aby takeacuteto rešpektovanie moci nebolo vynuacuteteneacute sankciami ale aj a to predovšetkyacutem lojalitou členov k spoločenstvu resp moci591

Uvedeneacute postulaacutety mocircžeme využiť aj ako deliace kriteacuterium medzi formaacutelno-racionaacutelnou a materiaacutelno-racionaacutelnou legitimitou Formaacutelno-racionaacutelna legitimita ako relikt doby v ktorej dominoval pozitivistickyacute priacutestup k praacutevu sa uacutezko viaže s pojmom formaacutelny praacutevny štaacutet Taktiež byacuteva často obsahovo stotožňovanaacute s legalitou Ako konštatoval aj UacuteS ČR bdquopolitickeacute režimy ktoryacutem chyacuteba demokratickaacute substancia sa vyhyacutebajuacute empiricky overiteľnej legitimaacutecii v prospech ideologickyacutech argumentov a hľadiacutesk formaacutelno-racionaacutelnej legitimityldquo592

Za opozitum formaacutelno-racionaacutelnej legitimity mocircžeme označiť materiaacutelno-racionaacutelne poniacutemanie legitimity ktoreacute je charakteristickeacute pre moderneacute štaacutety v ktorom suacute v zaacutesade splneneacute všetky tri zo spomiacutenanyacutech podmienok Suacutehlasiacuteme s konštatovaniacutem UacuteS ČR že pre štaacutet ktoryacute o sebe deklaruje že je praacutevnym štaacutetom so zvrchovanyacutem ľudom nie je ako legitiacutemny priacutepustnyacute žiaden inyacute štaacutetny režim ako režim demokratickyacute 593 V odbornej literatuacutere byacuteva označovanaacute aj ako demokratickaacute legitimita

Legitimita teda stelesňuje aj legalitu nie je s ňou však zameniteľnaacute O to menej je potom možneacute redukovať legitimitu na formaacutelnu legalitu normatiacutevnej praacutevnej uacutepravy v takom režime kde maacutelokto nevie že voľby nie suacute voľbami politickeacute strany nie suacute stranami demokracia nie je demokraciou a praacutevo nie je praacutevom594 Z uvedenyacutech docircvodov preto nepovažujeme za priacutenosneacute skuacutemať či nejakyacute režim či inštituacutecia napĺňajuacute kriteacuteriaacute formaacutelno-racionaacutelnej legitimity ktoraacute sama osebe predstavuje len bdquovonkajšiu maskuldquo režimu V nasledujuacutecich častiach predkladanej praacutece sa pokuacutesime odpovedať na otaacutezku do akej miery inštituacutecie EUacute (ne)napĺňajuacute znaky demokratickej legitimity a okrem tradičneacuteho nazerania na legitimitu predstaviacuteme aj noveacute koncepcie jej poňatia 11 Legitimita v podmienkach Euroacutepskej uacutenie

Zmluva o Euroacutepskej uacutenii v zneniacute konsolidovanom Lisabonskou zmluvou (ZEUacute)595 vo svojom člaacutenku 10 ods1 stanovuje že bdquo fungovanie Uacutenie je založeneacute na zastupiteľskej demokraciildquo Podrobnejšiacutem skuacutemaniacutem ods2 predmetneacuteho ustanovenia potom mocircžeme odhaliť zaacuteklady tzv dvojstupňovej legitimizaacutecie EUacute V prvom stupni je to legitimita vlastnaacute samotnej EUacute ktoraacute je v druhom stupni dopĺňanaacute o legitimitu odvodenuacute od čl štaacutetov Vyjadreneacute v inštitucionaacutelnej rovine prvyacute stupeň reprezentuje skocircr Euroacutepsky parlament ktoryacute je priamo volenyacute občanmi EUacute a druhyacute stupeň reprezentuje skocircr Euroacutepska rada a Rada ministrov pozostaacutevajuacuteca z predstaviteľov vyacutekonnej moci ktoriacute suacute priamo demokraticky zodpovedniacute naacuterodnyacutem parlamentom alebo priamo občanom čl štaacutetu Tieto dva stupne však nie suacute striktne oddeleneacute preto aj EP je podporenyacute legitimitou čl štaacutetov a RM resp ER majuacute určituacute mieru vlastnej (alternatiacutevnej ) legitimity

Ustanovenie čl10 ods 1 zaacuteroveň aj vylučuje priamu participaacuteciu občanov Uacutenie na vyacutekone moci O to vaumlčšiacute zaacuteujem by preto mala mať EUacute na tom aby jej inštituacutecie ako zaacutestupcovia občanov uacutenie boli považovaneacute za legitiacutemne Ako je zrejmeacute z uvedeneacuteho princiacutepu ale aj predošleacuteho rozboru na to aby sme nejakyacute orgaacuten mohli považovať za plne demokraticky legitiacutemny musiacute v prvom rade svoje postavenie odvodiť od zdroja legitimity Snahou orgaacutenu musiacute byť aby tyacutemto zdrojom bol ľud Preto budeme v nasledujuacutecej časti praacutece odpovedať na otaacutezku či v Uacutenii existuje ľud v tom zmysle že je spocircsobilyacute legitimizovať inštitucionaacutelnu štruktuacuteru EUacute a či EUacute vytvaacutera proceduraacutelne podmienky na to aby mohol prebehnuacuteť

590 Tamtiež 591 PROCHAacuteZKA R KAacuteČER M Teoacuteria praacuteva Bratislava 2013 s 14 592 PlUacuteS 1993 (UacuteS ČR) 593 Tamtiež 594 Tamtiež 595 Ak v texte nie je explicitne stanoveneacute inak pri ZEUacute aj ZFEUacute odkazujeme na ich text v zneniacute konsolidovanom Lisabonskou zmluvou

176

bdquotransfer legitimityldquo z ľudu na jej orgaacuteny Existencia euroacutepskeho ľudu je conditio sine qua non pre to

aby sme mohli hovoriť o uacutespešnom uacutesiliacute EUacute v posilňovaniacute svojej legitimity Nie každyacute naacutehodnyacute zhluk osocircb však mocircže predstavovať ľud Giba definuje ľud ako bdquodemos keďže je politicky zjednotenyacute okolo vocircle žiť spolu a zachovaacutevať svoj štaacutet nejde tu teda o naacutehodnuacute skupinu osocircb ktoreacute sa zhodou okolnostiacute nachaacutedza na uacutezemiacute jedneacuteho štaacutetu V definiacutecii ľudu teda existuje politickyacute prvok o ktorom možno dokonca povedať že je rozhodujuacutecim prvkom tejto definiacutecie nakoľko transformuje obyčajnuacute skupinu jednotlivcov na homogeacutenne teleso ndash nositeľa suverenityldquo596

Analyacutezou Gibovej definiacutecie mocircžeme dospieť k zaacuteveru že v raacutemci chronologickej postupnosti by mal najprv existovať ľud v štaacutetotvornom zmysle ktoryacute si naacutesledne vytvoriacute štaacutet ako formaacutelno-inštitucionaacutelne vyjadrenie svojej politickej suacutedržnosti Vaumlčšina mladyacutech štaacutetov tuacuteto teoacuteriu aj potvrdzuje keďže pri nich existencia ľudu predchaacutedzala vytvoreniu štaacutetu597 Priacutekladmi takyacutechto štaacutetov suacute USA Slovensko či Južnyacute Sudaacuten598 Ľud v politickom zmysle teda tvoria dve zložky spoločneacute hodnoty ako tmel priacuteslušniacutekov ľudu a občianstvo ako formaacutelny znak priacuteslušnosti k ľudu Podľa naacutešho naacutezoru za takeacuteto spoločneacute hodnoty nemocircžeme označiť akeacutekoľvek hodnoty pričom naraacutežame predovšetkyacutem na všeobecnosť tyacutechto hodnocirct Priacuteliš všeobecneacute hodnoty ako spravodlivosť demokracia či dobro obyvateľov suacute hodnoty ktoreacute vyznaacutevajuacute takmer všetci obyvatelia planeacutety pričom je zrejmeacute že netvoria jednotnyacute ľud v politickom zmysle slova Druhou zložkou ktoraacute definuje ľud je občianstvo Na prvyacute pohľad by mohla byť odpoveď na otaacutezku či existuje euroacutepsky ľud jednoznačnaacute ZEUacute vo svojom čl2 charakterizuje zaacutekladneacute spoločneacute hodnoty ako hodnoty bdquouacutecty k ľudskej docircstojnosti slobody demokracie rovnosti praacutevneho štaacutetu a rešpektovania ľudskyacutech praacutev vraacutetane praacutev osocircb patriacich k menšinaacutemldquo V EUacute taktiež existuje inštituacutet občianstva Euroacutepskej uacutenie Z formaacutelnej straacutenky by teda boli predpoklady existencie jednotneacuteho euroacutepskeho ľudu splneneacute Pri bližšom skuacutemaniacute však prichaacutedzame k zaacuteveru že o euroacutepskom ľude hovoriť nemocircžeme a to z nasledujuacutecich docircvodov

a) Hodnoty ktoreacute by mali vyjadrovať zjednotenie obyvateľov Euroacutepy suacute koncipovaneacute natoľko široko že ich vyznaacutevajuacute obyvatelia takmer ktoreacutehokoľvek štaacutetu vo svete Ťažko teda buduacute predstavovať centrum ktoreacute zjednotiacute obyvateľov Euroacutepy a zaacuteroveň ich odliacuteši od zvyšku sveta

b) Občianstvo Uacutenie je siacutece inštituacutet ktoryacute oproti štaacutetnemu občianstvu členskyacutech štaacutetov ponuacuteka niečo navyše avšak podľa čl9 ZEUacute je vo vzťahu k nemu v akcesorickom postaveniacute Probleacutemom je tiež fakt že ľud sa nevytvoril bdquozdolaldquo ale občianstvo Uacutenie malo spojiť obyvateľov uacutenie bdquozhoraldquo Tento ľud je však vnuacutetorne nehomogeacutenny a bdquoneexistuje v raacutemci neho politickeacute spojivo medzi občanmi jednotlivyacutech členskyacutech štaacutetov Uacutenieldquo599 bdquoInak povedaneacute ani existencia občianstva neznamenaacute automaticky existenciu ľuduldquo600 ak absentuje hodnotoveacute prepojenie Občianstvo maacute teda z pohľadu vytvorenia ľudu iba deklaratoacuterne uacutečinky a akyacutekoľvek pokus o prisuacutedenie konštitutiacutevnych uacutečinkov zostaacuteva podľa naacutešho naacutezoru iba v rovine fikcie Na tomto mieste je potrebneacute venovať sa aj zmenaacutem v nazeraniacute na povahu inštituacutetu občianstva EUacute vo svetle judikatuacutery SDUacute Ten vo svojom prelomovom rozhodnutiacute Grzelczyk bdquonaštartovalldquo zmenu vniacutemania inštituacutetu občianstva Uacutenie ako akcesorickeacuteho inštituacutetu na perspektiacutevne dominantnyacute inštituacutet vo vzťahu k štaacutetnemu občianstvu601 Taacuteto myšlienka bola potom ďalej rozviacutejanaacute v mnohyacutech neskoršiacutech rozhodnutiach602 Snaacuteď najvyacutestižnejšie charakterizuje myšlienkoveacute pochody SDUacute v tomto smere jeho vyacuterok z rozsudku vo veci

596 GIBA M Euroacutepsky parlament a demokratickyacute deficit uacutenie In Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej vedeckej konferencie Praacutevo ako zjednocovateľ Euroacutepy ndash veda a prax Bratislava 2011 str 32 597 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky(štaacutetoveda) Bratislava 2013 s 21 598 Pre uacuteplnosť považujeme za vhodneacute dodať že pri historicky staršiacutech štaacutetoch napr Francuacutezsko sa tieto štaacutety vytvorili ešte pred zjednoteniacutem ľudu tohto štaacutetu In CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky(štaacutetoveda) Bratislava 2013 s 21 599 GIBA M cit d str 33 V tejto suacutevislosti autor trefne poznamenaacuteva že s rovnakyacutem efektom nevytvorenia ľudu by bolo možneacute konštruovať aj občianstvo napriacuteklad na uacuterovni NATO 600 CIBULKA Ľ a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky(štaacutetoveda) Bratislava 2013 s 22 601 Rozsudok SDUacute vo veci Grzelczyk C-8499 zo dňa 20 septembra 2001 par 31 602 Napr DrsquoHoop C-22498 zo dňa 11 juacutela 2002 par 28 Baumbast C-41399 zo 17 septembra 2002 par 82

177

Baumbast kde hovoriacute nasledovneacute bdquoPodľa člaacutenku 17 ods 1 ES je občanom Uacutenie každaacute osoba ktoraacute maacute priacuteslušnosť niektoreacuteho členskeacuteho štaacutetu Občianstvo Uacutenie maacute byť zaacutekladnyacutem statusom štaacutetnych priacuteslušniacutekov členskyacutech štaacutetovldquo603

Suacutehlasiacuteme teda s naacutezorom mnohyacutech praacutevnikov či politikov ktoriacute sa k existencii Euroacutepskeho ľudu stavajuacute skepticky priacutepadne existenciu euroacutepskeho ľudu v suacutečasnosti vylučujuacute604 Nie uacuteplne jednoznačnyacute vyacuteznam inštituacutetu občianstva veľmi naacutezorne ilustrujuacute aj potiaže akeacute vytvaacutera zaacutestupcom členskyacutech štaacutetov v tom akyacute postoj k nemu majuacute zaujať Nemeckaacute vlaacuteda vo svojom stanovisku v konaniacute pred UacuteS SRN vo veci bdquoLisabonldquo ako protiargument voči tvrdeniu navrhovateľov že Nemecko priacutede o svoj ľud konštatuje nasledovneacute Lisabonskaacute zmluva vo svojom čl 14 ods 2 (občianstvo Uacutenie) iba vyzdvihuje legitimujuacuteci subjekt Euroacutepskej uacutenie bez toho aby konštituoval euroacutepsky ľud605 Tento argument je vnuacutetorne inkoherentnyacute keďže vyvracia existenciu euroacutepskeho ľudu no na druhej strane hovoriacute o vyzdvihovaniacute legitimizačneacuteho subjektu ktoryacutem je ako sme už v predchaacutedzajuacutecich kapitolaacutech uviedli ľud Tieto zvlaacuteštne argumenty ilustrujuacute nevyhnutnyacute ambivalentnyacute postoj ktoryacute zaujiacutemajuacute čl štaacutety Aj vo svetle uvedenyacutech judikaacutetov SDUacute sa domnievame že inštituacutet občianstva EUacute bude mať v buduacutecnosti vyacuteznamnyacute vplyv na formovanie jednotneacuteho euroacutepskeho ľudu Nevylučujeme teda že Euroacutepsky ľud sa niekedy vytvoriacute podľa naacutešho naacutezoru je to však otaacutezka niekoľkyacutech generaacuteciiacute a nie jedneacuteho politickeacuteho rozhodnutia

Ako sme už na viaceryacutech miestach tejto praacutece skloňovali EUacute nepredstavuje štandardnyacute prvok koštitucionalistky Opraacutevnene je najčastejšie zaraďovanyacute medzi federaacuteciu a konfederaacuteciu Z tejto špecifickej povahy Uacutenie potom plynuacute uacutevahy mnohyacutech praacutevnikov že na legitimitu EUacute nemocircžeme nazerať cez štandardy suvereacutenneho štaacutetu V ďalšej časti predkladanej praacutece preto predostrieme niekoľko alternatiacutevnych zdrojov legitimity ktoreacute prichaacutedzajuacute do uacutevahy

2 LEGITIMITA LEGISLATIacuteVNYCH ORGAacuteNOV EUROacutePSKEJ UacuteNIE

Obsahom tejto kapitoly je predstavenie zaacutekladnyacutech koncepciiacute alternatiacutevnych zdrojov legitimity EUacute a jej orgaacutenov Naacutesledne tieto poznatky aplikujeme pri hodnoteniacute legitimity orgaacutenov EUacute

21 Alternatiacutevne zdroje legitimity orgaacutenov Euroacutepskej uacutenie

Alternatiacutevne zdroje legitimity EUacute je možneacute podľa naacutešho naacutezoru rozdeliť do nasledujuacutecich 4 skupiacuten a) Legitimita ktoruacute EUacute ziacuteskava od členskyacutech štaacutetov

O tejto rovine legitimity hovoriacuteme v suacutevislosti s členskyacutem štaacutetom ako suvereacutenom ktoryacute sa na zaacuteklade slobodneacuteho rozhodnutia vzdaacuteva časti svojich praacutevomociacute Paradoxne aj tento spocircsob disponovania vlastnyacutemi praacutevomocami je jednyacutem z prejavov toho že štaacutet ako jedinyacute subjekt medzinaacuterodneacuteho praacuteva disponuje uacuteplnou suverenitou Štaacutety suacute v tomto zmysle bdquomajstrami zakladajuacutecich zmluacutevldquo a suacute spocircsobileacute podstatnyacutem spocircsobom meniť materiaacutelne jadro tyacutechto zmluacutev606 Inyacutemi slovami taacuteto rovina legitimity spočiacuteva v tom že členskeacute štaacutety (ktoreacute požiacutevajuacute plnuacute mieru demokratickej legitimity)jednak suacutehlasili s vytvoreniacutem inštitucionaacutelneho raacutemca ako ho poznaacuteme v suacutečasnosti a zaacuteroveň voči EUacute disponujuacute prostriedkami ultima ratio607 čiacutem vlastne predlžujuacute svoje

legitimizačneacute linky aj na orgaacuteny Uacutenie Ako konštatoval UacuteS NSR vo svojom lisabonskom rozhodnutiacute taacuteto linka zostane zachovanaacute až do momentu kyacutem Uacutenia nenadobudne tzv bdquoKompetenz-

603 Rozsudok SDUacute vo veci Baumbast zo dňa 17 septembra 2002 par 82 C-41399 604 Napr GIBA M In Euroacutepsky parlament a demokratickyacute deficit uacutenie str 23 ĽALIacuteK T In Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky (štaacutetoveda) str262 WINTR J In Lisabonskaacute smlouva a uacutestavniacute pořaacutedek ČR str 169 KLAUS V In Žiadny euroacutepsky ľud neexistuje (dostupneacute na [httpkomentarehnonlineskkomentare-hn-152ziadny-europsky-lud-neexistuje-499048]) Rozhodnutie uacutestavneacuteho suacutedu Nemeckej spolkovej republiky vo veci lisabon par 346-350 605 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30 juacutena 2009 vo veci lisabon par 143 606 Termiacuten materiaacutelne jadro zmluacutev chaacutepeme ako tuacute časť zmluacutev ktoreacute považujuacute niektoriacute autori za suacutečasť materiaacutelnej uacutestavy EUacute ndash k tomu bližšie napr BLAHOŽ J KLIacuteMA K SKAacuteLA J a kol Uacutestavniacute praacutevo Evropskeacute unie Dobraacute voda 2003 str 53-72 Autor pritom neopomiacutena ani vplyv SDUacute na tvorbu a interpretaacuteciu spomiacutenaneacuteho jadra Po rozsudku SDUacute vo veci Pringle v Iacutersko je zaacuteroveň nastolenaacute otaacutezka do akej miery je možnosť čl štaacutetov meniť zmluvy obmedzenaacute (rozsudok SDUacute zo dňa 27 novembra 2012 č C-37012 par 29-37) 607 Pod tyacutemto pojmom chaacutepeme najmauml možnosť čl štaacutetu vystuacutepiť z EUacute

178

kompetenzldquo608(takuacuteto zaacutesadnuacute zmenu nemocircžu vykonať zastupujuacutece orgaacuteny jedine ľud) Štaacutety suacute tiež opraacutevneneacute tuacuteto legitimizačnuacute linku kedykoľvek prerušiť vystuacutepeniacutem z uacutenie priacutep doktriacutena uacutestavnyacutech suacutedov niektoryacutech členskyacutech krajiacuten predpokladaacute opaumltovneacute prevzatie kompetenciiacute naacuterodnyacutemi inštituacuteciami ak by boli na uacuterovni Uacutenie vykonaacutevaneacute nedemokraticky609

b) Legitimita EUacute založenaacute na pomere rozsahu prenesenyacutech praacutevomociacute k špecifickosti uacutenie

Taacuteto rovina maacute uacutezky suacutevis s bodom č1 keďže sa opiera o koncept prenesenia praacutevomoci na EUacute členskyacutem štaacutetom Na uacutevod však považujeme za potrebneacute uviesť zaacutekladneacute koncepčneacute raacutemce legitimity v ktoryacutech sa budeme pohybovať Legitimita štaacutetu či inštituacutecie je otaacutezkou miery Nezužuje sa iba na pojem legality ale je v ňom okrem inyacutech zložiek obsiahnuteacute aj moraacutelno-politickeacute opraacutevnenie priacutep ospravedlnenie610 a prvok suacutehlasu611 Z uvedeneacuteho je potom zrejmeacute že v absoluacutetne drvivej vaumlčšine priacutepadov nemožno diskusiu o legitimite inštituacutecie obmedziť iba na konštatovanie že danaacute inštituacutecia je legitiacutemna alebo nelegitiacutemna Miera legitimity je vyjadrenaacute skocircr slovami dostatočne legitimovanaacute deficit legitimity atp Legitimita teda nie je zaacuteležitosťou typu všetko alebo nič skocircr mocircžeme hovoriť o jej narušeniacute spochybniteľnosti alebo neuacuteplnosti612 Obdobneacute uvažovanie by sme mali aplikovať aj v podmienkach EUacute Vo svetle uvedeneacuteho potom nemusiacute byť EUacute nositeľom uacuteplnej legitimity ale je postačujuacutece ak bude v primeranom pomere k rozsahu praacutevomociacute ktoreacute na ňu členskeacute štaacutety preniesli O tento argument oprel svoje rozhodnutie aj UacuteS SRN ktoryacute konštatoval nasledovneacute akt ktoryacutem Nemecko pristuacutepilo k Lisabonskej zmluve je suacuteladnyacute s princiacutepom demokracie Prostredniacutectvom volieb do zastupiteľskyacutech orgaacutenov mocircžu občania Nemecka staacutele rozhodnuacuteť o zaacutekladnyacutech veciach tyacutekajuacutecich sa Federaacutecie a Spolkovyacutech krajiacuten Pričom praacuteve taacuteto skutočnosť podľa suacutedu podporenaacute o možnosť volieb do EP poskytuje pri zachovaniacute systeacutemu prenesenyacutech praacutevomociacute dostatočnuacute uacuteroveň legitimaacutecie Uacutenie Inyacutemi slovami - uacuteroveň legitimaacutecie EUacute je suacuteladnaacute s naacuterodnyacutemi požiadavkami keďže i)naacuterodneacute orgaacuteny majuacute zachovanuacute suverenitu v rozhodujuacutecich oblastiach ii) je staacutele zachovanyacute princiacutep prenesenia praacutevomoci a štaacutety tak ostaacutevajuacute bdquomajstrami zmluacutevldquo iii) na EUacute nebola

prenesenaacute uacutestavodarnaacute moc613 V tomto zmysle si Uacutenia nenaacuterokuje uacuteplnuacute demokratickuacute legitimitu ale vzhľadom na jej špecifickyacute charakter a rozsah kompetenciiacute iba toľko legitimity koľko tyacutemto špecifikaacutem zodpovedaacute

c) Legitimita založenaacute na jej uacutelohaacutech a vyacutesledkoch

Argumenty zdroja tejto alternatiacutevnej legitimity suacute založeneacute na tom že existujuacute uacutelohy ktoreacute z objektiacutevnych priacutečin musiacute niekto plniť Orgaacuten ktoryacute tieto uacutelohy plniacute čerpaacute svoju legitimitu z toho že nie je dostupnaacute inaacute v praxi realizovateľnaacute možnosť ako tieto uacutelohy plniť demokratickejšie a legitiacutemnejšie Tieto uacutevahy vo svojom rozhodnutiacute o Lisabonskej zmluve uplatnil aj UacuteS ČR ktoryacute poukazuje na objektivitu integračneacuteho procesu v Euroacutepe614 Tento integračnyacute proces je iba reakciou na vyacutezvy moderneacuteho sveta ktoreacute už nie suacute riešiteľneacute vyacutelučne na naacuterodnej uacuterovni bdquoAk je potrebneacute prijiacutemať rozhodnutia na globaacutelnej uacuterovni a na tejto uacuterovni stanoviť aj pravidlaacute pričom mechanizmy medzinaacuterodneacuteho praacuteva verejneacuteho nie suacute postačujuacutece musia byť vytvoreneacute inštituacutecie nadnaacuterodnej spraacutevy aby robili rozhodnutia a vytvaacuterali pravidlaacuteldquo615 Takto vytvoreneacute inštituacutecie by mali obsahovať toľko demokratickyacutech prvkov a mechanizmov koľko je len možneacute Špecifickaacute povaha takejto entity

608 Zjednodušene mocircžeme hovoriť o praacutevomoci prostredniacutectvom ktorej by si EUacute mohla vytvaacuterať noveacute oblasti pocircsobenia bez suacutehlasu členskyacutech štaacutetov Teda praacutevomoc na vytvaacuteranie novyacutech praacutevomociacute 609 Napr naacutelez UacuteS ČR Pl UacuteS 5004 bdquopokud by jedna z těchto podmiacutenek realizace přenosu pravomociacute nebyla naplněna tj pokud by vyacutevoj v EU ohrožovalhellippodstatneacute naacuteležitosti demokratickeacuteho praacutevniacuteho staacutetu bylo by třeba trvat na tom aby se těchto pravomociacute opětovně ujaly vnitrostaacutetniacute orgaacuteny Českeacute republikyhellipldquo obdobne potom aj UacuteS SRN vo svojom lisabonskom rozhodnutiacute par 264 610 V originaacuteli moral-political justification 611 WEBBER GCN The negotiable constitutionOn the limitation of rights Cambridge 2009 str17 612 Tamtiež str 18 613 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30 juacutena 2009 par 249-250 pričom suacuted v tomto rozhodnutiacute naznačuje aj zaacutekladneacute oblasti v ktoryacutech zostala suverenita štaacutetu zachovanaacute 1 obrana 2 rozpočet 3 formovanie politiky sociaacutelneho štaacutetu 4 trestneacute praacutevo 5 naacuterodnaacute kultuacuterna identita 614 Pl UacuteS 1908 (UacuteS ČR) par 101-105 615 GERLOCH A WINTR J (eds) Lisabonskaacute smlouva a uacutestavniacute pořaacutedek ČR Plzeň 2009 str 171

179

však nepripuacutešťa možnosť chaacutepať bdquojejldquo demokraciu v intenciaacutech identickyacutech s tyacutemi na naacuterodnej uacuterovni Priacutepadnyacute deficit legitimity orgaacutenov takejto supranacionaacutelnej organizaacutecie je ospravedlniteľnyacute praacuteve odvolaniacutem sa na tieto špecifickeacute uacutelohy

Druhyacutem smerom uacutevah je legitimizaacutecia cez vyacutesledky takejto inštituacutecie Niektoreacute politicko-spoločenskeacute probleacutemy suacute natoľko zložiteacute že pri ich riešeniacute je treba uprednostniť odbornosť a určityacute bdquouacuteradniacutecky nadhľadldquo pred plnyacutem uplatňovaniacutem demokratickej legitimizaacutecie Zaacutestancovia tejto koncepcie alternatiacutevnej legitimity argumentujuacute tyacutem že ako na naacuterodnej tak aj na nadnaacuterodnej uacuterovni existujuacute vysokošpecializovaneacute orgaacuteny ktoreacute ani zďaleka nespĺňajuacute všetky parametre demokratickej legitimaacutecie požiacutevajuacute však veľkuacute vaacutežnosť a rešpekt verejnosti616 Za vhodneacute priacuteklady potvrdzujuacutece tuacuteto teoacuteriu považujeme napriacuteklad ESĽP alebo vaumlčšinu uacutestavnyacutech suacutedov Suacute siacutece z hore uvaacutedzanyacutech docircvodov zbaveneacute možnosti priamo ziacuteskať demokratickuacute legitimitu ale vďaka svojim vyacutesledkom odbornosti a kvalitneacutemu odocircvodňovaniu rozhodnutiacute si ziacuteskali autoritu aj medzi verejnosťou bdquoTrend docirckladneacuteho odocircvodňovania rozhodnutiacute Suacutedneho dvora a legislatiacutevnych aktov EUacute vraacutetane publikaacutecie suacutevisiacich priacutepravnyacutech dokumentovldquo617 je nepopierateľnyacutem faktom Na zaacuteklade uvedeneacuteho preto tvrdiacuteme že EUacute sa veľmi aktiacutevne angažuje aj na tomto poli legitimity

d) Legitimita založenaacute na pragmatickom vniacutemaniacute Uacutenie Pragmatickaacute rovina legitimaacutecie vychaacutedza z toho že pri skuacutemaniacute legitimity konkreacutetnych

inštituacuteciiacute musiacuteme mať na pamaumlti že kritika založenaacute na teoretickyacutech modeloch maacute obmedzenuacute vyacutepovednuacute hodnotu Takeacuteto vyacuteroky stoja na vyacutechodiskaacutech ktoreacute nemocircžu byť v uacuteplnej miere zrealizovaneacute v žiadnej fungujuacutecej spoločnosti a to za žiadnych podmienok Otaacutezkou by teda nemalo byť to či danaacute inštituacutecia v plnej miere napĺňa teoretickeacute ideaacutely legitimity pretože ich istotne nespĺňa Pragmatickaacute otaacutezka v tejto suacutevislosti znie či suacute dostupneacute ineacute alternatiacutevy nastavenia resp fungovania tej-ktorej inštituacutecie a či tieto alternatiacutevy dokaacutežu lepšie napĺňať predstavu ľudiacute o opraacutevnenom vyacutekone moci nad sebou618

Obdobne argumentuje aj Moravcsik keď podľa neho kritici EUacute dochaacutedzajuacute k negatiacutevnym zaacuteverom ohľadne jej legitimity zvaumlčša preto že jej postavenie analyzujuacute v ideaacutelnych a izolovanyacutech podmienkach bdquo Referenčnyacutem bodom komparaacutecie je antickyacute Westminsterskyacute alebo jednoducho utopickyacute model deliberatiacutevnej demokracie Tieto modely mocircžu byť užitočneacute na filozofickeacute uacutečely Využiacutevanie takyacutechto ideaacutelnych štandardov ktoreacute nedokaacuteže naplniť nijakaacute vlaacuteda však zakryacuteva spoločenskyacute kontext tvorby politiacutek v modernej Euroacutepe ndash reaacutelnu prax suacutečasnyacutech vlaacuted a viacuacuterovňovyacute politickyacute systeacutem v ktorom fungujuacute Kvocircli tomu mocircžu analytici prehliadať mieru v akej suacute v podmienkach modernej demokracie využiacutevaneacute rocirczne formy delegaacutecieldquo619 Praacuteve princiacutep prenesenia praacutevomociacute je jednyacutem z docircvodov pre ktoreacute sa mocircže EUacute javiť ako nelegitiacutemna Podľa Moravcsika dochaacutedza k pragmatickej deľbe praacutece medzi čl štaacutety a EUacute pričom uacutelohy ktoreacute si vyžadujuacute vaumlčšiu uacutečasť občanov zostaacutevajuacute zachovaneacute pre orgaacuteny čl štaacutetov EUacute potom logicky zostaacutevajuacute uacutelohy ktoreacute už sami zo svojej podstaty nevyžadujuacute až takuacute mieru participaacutecie občanov Aj preto potom dochaacutedza k zaacuteveru že bdquouacutestavnyacute systeacutem bŕzd a protivaacuteh nepriama kontrola skrz naacuterodneacute parlamenty a vlaacutedy a rozširujuacutece sa praacutevomoci EP dostatočne zabezpečujuacute transparentneacute fungovanie EUacute ktoreacute zodpovedaacute požiadavkaacutem občanov EUacuteldquo620

Prezentovaneacute alternatiacutevne zdroje legitimity suacute nepochybne inovatiacutevnym pohľadom na tradične chaacutepanyacute koncept legitimity s ktoryacutem nemusia všetci suacutehlasiť Ani samotnaacute praacuteca si nekladie za cieľ zaviesť vo vzťahu k Uacutenii novuacute univerzaacutelnu doktriacutenu ale skocircr načrtnuacuteť noveacute spocircsoby uvažovania o inštituacuteciaacutech Uacutenie a zdrojoch ich legitimizaacutecie Nemocircžeme predsa ignorovať fakt že na našom kontinente sa vyviacuteja neštandardnaacute entita na ktoruacute možno tradičneacute kategoacuterie a inštituacutety konštitucionalistky aplikovať len veľmi obtiažne Doteraz prezentovaneacute poznatky je možneacute aplikovať na každuacute zo skuacutemanyacutech inštituacuteciiacute zvlaacutešť ale aj na všetky spoločne Okrem tyacutechto bdquovšeobecnyacutechldquo poznatkov sa ku každeacutemu z legislatiacutevnych orgaacutenov viažu aj špecifikaacute typickeacute len pre ten-ktoryacute konkreacutetny orgaacuten V nasledujuacutecich kapitolaacutech sa budeme venovať praacuteve tyacutemto špecifikaacutem pričom budeme hľadať aj legitimizačneacute linky veduacutece k

616 Tamtiež str 174 617 Tamtiež str 174 618 BURTON SJ An introduction to law and legal reasoning Boston 1985 s 166 619 MORAVCSIK A In Defence of the acuteDemocratic DeficitacuteReassessing Legitimacy in the European Union 2002 str 605 620 Tamtiež str 606

180

obyvateľom Uacutenie resp ľudom členskyacutech štaacutetov a načrtneme problematickeacute oblasti legitimity konkreacutetnych orgaacutenov 22 Legitimita Euroacutepskeho parlamentu

Ako jedinyacute z orgaacutenov Uacutenie je EP priamo volenyacute občanmi Uacutenie ktoryacutech potom aj zastupuje Problematike existencie ľudu EUacute sme venovali už dostatočnyacute priestor v predchaacutedzajuacutecich častiach praacutece preto sa v tejto kapitole zameriame na ostatneacute aspekty legitimity EP Aj keď je z docircvodu neexistencie euroacutepskeho ľudu otaacutezne akyacute subjekt vlastne EP zastupuje na zaacuteklade čoho ho potom niektoriacute autori prirovnaacutevajuacute k akeacutemukoľvek parlamentu medzinaacuterodnej organizaacutecie621 nemožno ignorovať fakt že tu existuje inštituacutecia ktorej členov v priamych voľbaacutech volia milioacuteny občanov EUacute Sme si samozrejme vedomiacute faktu že voľby do EP patria v niektoryacutech krajinaacutech k voľbaacutem s najnižšou volebnou uacutečasťou622 Tuacuteto skutočnosť v miere v akej naacutem to dovoľuje rozsah praacutece reflektujeme v zaacutevere tejto kapitoly Praacuteve voľby považujeme za najvyacuteraznejšiacute špecifickyacute prvok legitimizaacutecie EP oproti ostatnyacutem orgaacutenom Voľby do EP však zaacuteroveň tvoria aj suacutečasť prveacuteho okruhu probleacutemov ktoreacute sa viažu na legitimitu EP označovaneacuteho ako a)probleacutemy na uacuterovni zastupovania Druhyacute okruh probleacutemov tvoria b)probleacutemy na uacuterovni fungovania EP623 a)Probleacutemy na uacuterovni zastupovania

Na to aby boli voľby prostriedkom transferu legitimity je nevyhnutneacute aby tieto voľby vykazovali určiteacute kvality Kvality resp vlastnosti ktoreacute maacuteme na mysli suacute rovnosť všeobecnosť tajnyacutech volieb s priamym uplatneniacutem volebneacuteho praacuteva Paradoxne ZEUacute vo svojom člaacutenku 14 ods3 stanovuje že bdquoposlanci Euroacutepskeho parlamentu suacute voleniacute vo všeobecnyacutech priamych a slobodnyacutech voľbaacutech tajnyacutem hlasovaniacutem na volebneacute obdobie piatich rokovldquo Prvok rovnosti je z tohto vyacutepočtu vynechanyacute Mysliacuteme si však že ak majuacute voľby plniť svoj uacutečel mali by spĺňať uvedeneacute vlastnosti bez ohľadu na to či suacute tieto kvality explicitne v nejakom normatiacutevnom praacutevnom akte vyjadreneacute alebo nie Inyacutemi slovami - demokratickeacute voľby majuacute svoju tajnosť rovnosť všeobecnosť a priamosť v sebe implicitne obsiahnutuacute Pokuacutesime sa preto analyzovať probleacutemy ktoreacute sa s voľbami do EP spaacutejajuacute a ktoreacute sa viažu predovšetkyacutem na už spomiacutenanuacute rovnosť624

Najvypuklejšie sa probleacutem rovnosti volebneacuteho praacuteva prejavuje v systeacuteme zostupne proporčneacuteho zastuacutepenia občanov uacutenie v EP Na zaacuteklade tohto systeacutemu majuacute štaacutety s vaumlčšiacutem počtom obyvateľov bdquoviac svojichldquo poslancov v EP ako štaacutety s menšiacutem počtom obyvateľov Zaacuteroveň však na poslanca zvoleneacuteho vo vaumlčšom štaacutete pripadaacute oveľa vaumlčšiacute pomer hlasov ako na poslanca z maleacuteho štaacutetu Rozdiel v tomto počte mocircže byť v extreacutemnych priacutepadoch až 12-naacutesobnyacute625 Praacuteve taacuteto disproporcionalita maacute za naacutesledok to že hlasy voličov z rocircznych štaacutetov majuacute rocircznu vaacutehu resp hodnotu bdquoRovneacute volebneacute praacutevo označuje skutočnosť že každyacute volič maacute rovnakyacute počet hlasov s rovnakou hodnotou Bez rovnosti volebneacuteho praacuteva nemaacute vyacuteznam ani princiacutep jeho všeobecnostildquo626 V tomto priacutepade teda mocircžeme hovoriť o forme skrytej nerovnosti volieb keďže pri vzaacutejomnom porovnaniacute bdquovaacutehyldquo hlasu občana malej členskej krajiny s hlasom občana veľkej krajiny bude miska vaacuteh vyacuterazne vychyacutelenaacute na stranu hlasu z menšieho štaacutetu Z tohto docircvodu potom možno naacutejsť logicky komplikovaneacute interpretaacutecie rovnosti volebneacuteho praacuteva v tom zmysle že taacuteto rovnosť sa vzťahuje len na vzaacutejomneacute porovnanie v raacutemci jedneacuteho naacuteroda a nie na supranacionaacutelnu organizaacuteciu627 Ďalšiacutem z probleacutemov na uacuterovni zastupovania je probleacutem zaradenia poslancov do skupiacuten po tom ako boli zvoleniacute Do EP kandiduje každyacute z poslancov na kandidaacutetke vlastnej naacuterodnej strany

621 Napr GIBA M cit d str 33 622 Napr volebnaacute uacutečasť v zatiaľ poslednyacutech voľbaacutech do EP(2014) bola v SR 1305 v ČR 1820 alebo v Poľsku 2383 uacutedaje z httpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultsenturnouthtml 623 GIBA M cit d str 33 624 Možno aj uvedomenie si nedostatkov volieb viedlo normotvorcu k vynechaniu princiacutepu rovnosti z normatiacutevneho textu Ako sme ale uviedli podľa naacutešho naacutezoru je tento princiacutep v inštituacutete volieb aj tak implicitne zakotvenyacute 625 Napr na poslanca z Nemeckej republiky pripadaacute približne 860 000 obyvateľov pričom na poslanca z Malty len asi 67 000 obyvateľov 626 KLIacuteMA K a kol Komentaacuteř k uacutestavě a uacutestavneacute listině Plzeň 2009 str 220 627 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30 Juacutena 2009 par 279

181

po zvoleniacute sa však poslanci už zoskupujuacute do tzv politickyacutech skupiacuten kreovanyacutech priamo pri EP pričom tieto skupiny nemajuacute povahu analogickuacute k politickyacutem stranaacutem Je potom veľmi otaacutezne akuacute skupinu obyvateľov by mal takyacuteto poslanec reprezentovať Bude zastupovať iba občanov jeho vlastnej krajiny priacutepadne všetkyacutech občanov uacutenie s rovnakyacutem svetonaacutezorom ako prezentuje politickaacute skupina ktorej je poslanec suacutečasťou628 Na zaacuteklade čl2 rokovacieho poriadku ktoryacute explicitne stanovuje že mandaacutet poslanca EP nie je imperatiacutevny by sme sa priklonili skocircr k druhej možnosti Pre voľnyacute mandaacutet je však typickeacute že poslanec nereprezentuje iba časť voličov ktoraacute ho zvolila ale všetky subjekty spadajuacutece pod jurisdikciu parlamentu Ak však reprezentuje všetkyacutech občanov Uacutenie je pomerne problematickeacute že nespokojnosť s jeho praacutecou mocircžu vyjadriť iba občania EUacute majuacuteci trvalyacute pobyt v jeho bdquovlastnomldquo štaacutete V tyacutechto podmienkach potom nastaacuteva situaacutecia keď poslanec zastupuje mnohyacutech avšak o jeho osude mocircže rozhodnuacuteť iba malaacute množina z nich Tieto skutočnosti veduacute viaceryacutech odborniacutekov k zaacuteveru že bdquov pocircsobeniacute Euroacutepskeho parlamentu jestvujuacute veľkeacute nejasnosti veduacutece k tomu že nevidno ani koho tento zbor zastupuje a najmauml pod akou zodpovednosťouldquo629

b) Probleacutemy na uacuterovni fungovania Kritika EP na tejto uacuterovni sa tyacuteka vzaacutejomneacuteho vzťahu EP a EK a určitej asymetrie opraacutevneniacute

ktoreacute medzi nimi existujuacute Tieto vzťahy suacute však rozoberaneacute v kapitole venujuacutecej sa EK preto na tomto mieste iba odkaacutežeme na priacuteslušnuacute časť praacutece (str 18 kapitole bdquoLegitimita EKldquo)

Aj UacuteS NSR vo svojom lisabonskom rozhodnutiacute pripuacutešťa niektoreacute z horeuvedenyacutech vyacutehrad Pripuacutešťa napriacuteklad neštandardnosť volieb ktoruacute ale odocircvodňuje tyacutem že EUacute je inštituacutecia sui generis To ho potom vedie k zaacuteveru že EP ako priamo volenyacute zaacutestupca občanov Uacutenie predstavuje nezaacutevislyacute zdroj legitimity EUacute Keďže EP považuje suacuted za reprezentanta naacuterodov v supranacionaacutelnej organizaacutecii s obmedzenou vocircľou sa spaacutejať nemusiacute takyacuteto parlament spĺňať všetky podmienky kladeneacute na naacuterodneacute parlamenty630 Zhrnutia o postaveniacute EP potom oscilujuacute od naacutezorov ako Gohinov že EP bdquozastupuje zle rozhoduje priacuteliš a nekontroluje ničldquo631 až po naacutezory ako maacute UacuteS SRN že legitimita EP je dostatočnaacute Mysliacuteme si že pravda bude ako sa v bežnej reči hovoriacute bdquoniekde uprostredldquo EUacute si ale nemocircže dovoliť marginalizovať probleacutem neustaacutele klesajuacutecej uacutečasti vo voľbaacutech do EP632 Tento probleacutem si bude pravdepodobne v bliacutezkej dobe vyžadovať reformu minimaacutelne v oblasti vonkajšej prezentaacutecie sa občanom EUacute alebo rozumnejšom systeacuteme tvorby politickyacutech skupiacuten 23 Legitimita Euroacutepskej komisie

Napriek nespochybniteľne vyacuteznamneacutemu postaveniu je praacuteve pri EK najobťažnejšie naacutejsť priamy legitimizačnyacute vzťah viažuci sa či už na občanov EUacute alebo k čl štaacutetom Praacuteve preto byacuteva EK častyacutem terčom kritiacutek tyacutekajuacutecich sa zdroja jej legitimity Z uvedenyacutech docircvodov suacute potom teoretici nuacuteteniacute vytvaacuterať noveacute netradičneacute hypoteacutezy o zdrojoch legitimity EK V nasledujuacutecej časti predstaviacuteme najvyacuteraznejšie z nich a zaacuteroveň poukaacutežeme na niektoreacute nedostatky ktoreacute v tyacutechto hypoteacutezach vidiacuteme Za prvuacute koncepciu legitimity mocircžeme označiť konštrukciu že EK odvodzuje svoju legitimitu od EP keďže voľba predsedu a aj schvaacutelenie komisie ako celku patriacute do pocircsobnosti EP Naacutesledne je parlament opraacutevnenyacute podľa čl17 ods8 ZEUacute v suacutevislosti s čl 234 ZFEUacute kedykoľvek vysloviť nedocircveru komisii Tento vzťah parlamentu a komisie vykazuje mnoheacute črty podobnosti so zodpovednostnyacutemi vzťahmi vlaacutedy a parlamentu na naacuterodnej uacuterovni Oproti tyacutemto vzťahom na naacuterodnej uacuterovni však badaacuteme určiteacute odchyacutelky V čl štaacutetoch zodpovedaacute zloženie vlaacutedy politickeacutemu rozdeleniu parlamentu Tu tkvie aj raacutecio inštituacutetu odvolania teda v priacutepadoch kedy sa vlaacuteda spreneveriacute politickej orientaacutecii ktoraacute ju ustanovila taacuteto ju mocircže odvolať V EUacute však maacute zohľadňovať

628 GIBA M cit d str 34 629 Tamtiež 630 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30juacutena 2009 par 271 631 GOHIN O Comment reacutepartir les compeacutetences entre les Eacutetats-nations et lrsquoUnion citovaneacute podľa Giba M Euroacutepsky parlament a demokratickyacute deficit uacutenie In Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej vedeckej konferencie Praacutevo ako zjednocovateľ Euroacutepy ndash veda a prax Bratislava 2011 str34 632 Od roku 1979 kontinuaacutelne klesala volebnaacute uacutečasť z 6199 až na suacutečasnyacutech 4261 uacutedaje z [httpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultsenelection-results-2014html] a [httpwwweuroparleuropaeuaboutparliamenten000cdcd9d4Turnout-(1979-2009)html]

182

vyacutesledky volieb do EP iba vyacuteber osoby predsedu633 V inyacutech smeroch už zloženie EK nemusiacute nijako reflektovať rozloženie politickyacutech siacutel v EP Taktiež je na naacuterodnej uacuterovni typickeacute že praacutevomoci rozpustiť vlaacutedu zodpovedaacute opraacutevnenie vyacutekonnej moci rozpustiť parlament Obdobnyacutem opraacutevneniacutem však komisia nedisponuje preto by sa dal považovať tento systeacutem za vychyacutelenyacute v prospech EP Ďalšou vyacutehradou voči tejto zodpovednosti je to že ZEUacute explicitne zakotvuje nezaacutevislosť komisie aj jednotlivyacutech jej členov Možno teda konštatovať istyacute rozpor medzi politickou zodpovednosťou komisie voči EP a jej nezaacutevislosťou634 Plynulo nadvaumlzujuacutec na prvyacute koncept druhyacute zo zdrojov legitimity komisie by mal spočiacutevať v jej 4-stupňovom ustanovovacom konaniacute V 1 stupni je to navrhnutie kandidaacuteta na predsedu EK Euroacutepskou radou prostredniacutectvom kvalifikovanej vaumlčšiny a zohľadňujuacutec voľby do EP a zvolenie kandidaacuteta v EP V 2 stupni suacute z naacutevrhov členskyacutech štaacutetov po spoločnej dohode Rady a predsedu komisie vybraniacute kandidaacuteti na post jednotlivyacutech komisaacuterov V 3 stupni komisia podlieha schvaacuteleniu EP ako celok Vo 4 stupni je proces vytvorenia komisie zavŕšenyacute vymenovaniacutem kvalifikovanou vaumlčšinou v Euroacutepskej rade635 Vyacutehrady ktoreacute možno voči tejto koncepcii formulovať spočiacutevajuacute v tom že taacuteto legitimita je odvodenaacute od orgaacutenov ktoreacute tiež nedisponujuacute štandardnou a plnou demokratickou legitimitou Zaacuteroveň mocircže byť tento proces 4-stupňoveacuteho ustanovenia vniacutemanyacute v očiach laickej verejnosti ako priacuteliš komplikovanyacute a neprehľadnyacute čo mocircže vzbudzovať istuacute mieru nedocircvery Ďalšou rovinou v ktorej mocircžeme chaacutepať legitimitu komisie je tzv participačnaacute demokracia resp legitimita Suacutečasťou tejto zložky suacute dva inštituacutety ndash a)občianska iniciatiacuteva a b)konzultaacutecie ktoreacute sa prednostne viažu k Euroacutepskej komisii A)

Čl 11 ods4 ZEUacute obsahuje novyacute inštituacutet zavedenyacute Lisabonskou zmluvoundash občiansku iniciatiacutevu (OI) Tento inštituacutet bdquosmeruje k zapojeniu euroacutepskych občanov na tvorbe praacutevnych noriemldquo636 čo maacute prispieť k vyššej legitimaacutecii praacutece komisie Možno praacuteve z bdquočerstvostildquo tohto inštituacutetu plynuacute jeho problematickeacute aspekty Prvyacute z probleacutemov sa tyacuteka vymedzenia predmetu občianskej iniciatiacutevy keďže v texte zmluacutev je uacuteprava značne vaacutegna Je zložiteacute určiť akaacute teacutema sa tyacuteka celoeuroacutepskeho zaacuteujmu a či suacute to otaacutezky ku ktoryacutem je nevyhnutneacute prijať praacutevny akt Uacutenie pre uacutečely realizaacutecie zmluacutev bdquoTaacuteto snaha o zvyšovanie demokracie na euroacutepskej uacuterovni mocircže viesť k paradoxnyacutem docircsledkom Malyacutem ale silno motivovanyacutem zaacuteujmovyacutem skupinaacutem rozptyacutelenyacutem po celej Euroacutepe postačiacute ziacuteskať podpisy 02 občanov EUacuteldquo637 aby iniciovali konanie pred priacuteslušnyacutemi legislatiacutevnymi inštituacuteciami Problematickyacutem sa mocircže v tejto suacutevislosti zdať aj bdquoobchaacutedzanieldquo legislatiacutevnych orgaacutenov vydaniacutem delegovaneacuteho alebo vykonaacutevacieho aktu ktoreacute suacute plne v kompetencii EK Ustanovenia o občianskej iniciatiacuteve siacutece prijatie takeacutehoto aktu priamo nepredpokladajuacute neexistuje však prekaacutežka prečo by komisia takyacuteto akt vydať nemohla

Ďalšia s vyacutehrad voči inštituacutetu OI suacutevisiacute s tyacutem čo komisia považuje za iniciatiacutevy pre ktoreacute je potrebneacute prijať praacutevny akt Uacutenie638 Vyacutepočet iniciatiacutev obsahuje ako vaacutežne iniciatiacutevy (napr ochrana plurality meacutediiacute)639 tak aj iniciatiacutevy ktoryacutech vyacuteznam je prinajmenšom otaacutezny (zlepšenie života dojniacutec zhasiacutenanie svetla v praacutezdnych obchodoch legalizaacutecia marihuany)640 Dovoliacuteme si tiež polemizovať o efektivite takeacutehoto naacutestroja a to vzhľadom na dlhyacute čas ktoryacute je potrebnyacute na to aby iniciatiacuteva vyvolala nejakyacute uacutečinok Podľa čl 5 ods 5 nariadenie o OI je lehota na zozbieranie podpisov 12 mesačnaacute od momentu zaregistrovania iniciatiacutevy Naacutesledne po vyzbieraniacute potrebneacuteho počtu podpisov musia organizaacutetori predložiť tieto podpisy na overenie priacuteslušnyacutem čl štaacutetom ktoreacute majuacute na overenie

633 Čl 17 ods 7 ZEUacute 634 GIBA M cit d str 34 635 BLAHOŽ J KLIacuteMA K SKAacuteLA J a kol Uacutestavniacute praacutevo Evropskeacute unie Dobraacute voda 2003 str329-330 636 GERLOCH A WINTR J (eds) cit d 2009 str 160 637 Tamtiež str 163 638 To že ich EK považuje za iniciatiacutevy pre ktoreacute je potrebneacute prijať praacutevny akt uacutenie odvodzuje zo skutočnosti že povolila ich registraacuteciu 639 httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesfinalised 640 Iniciatiacuteva bdquoTurn me OFFldquo dostupneacute na internete [httpeceuropaeucitizens-initiative] Iniciatiacuteva bdquoWeed like to talkldquo dostupneacute na internete [httpeceuropaeucitizens-initiative] Iniciatiacuteva bdquoSmernica EU o životnej pohode dojniacutecldquo dostupneacute na internete [httpeceuropaeucitizens-initiative]

183

podľa čl8 ods 2 nariadenia o OI lehotu 3 mesiacov Po overeniacute maacute EK podľa čl10 ods1 piacutes c) nariadenia o OI ďalšie tri mesiace na vydanie stanoviska akeacute kroky plaacutenuje vykonať v predmetnej oblasti De facto teda po jeden a pol roku sa organizaacutetori dopracujuacute len k stanovisku akeacute priacutepadneacute kroky plaacutenuje EK v buduacutecnosti vykonať

Na zaacuteklade uvedeneacuteho považujeme inštituacutet občianskej iniciatiacutevy za nie priacuteliš efektiacutevny naacutestroj Okrem toho je zaujiacutemaveacute že čl 4 ods1 nariadenia o OI priznaacuteva organizaacutetorom iba praacutevo nie povinnosť zabezpečiť preklad textu iniciatiacutevy do ostatnyacutech uacuteradnyacutech jazykov Uacutenie V drvivej vaumlčšine doteraz začatyacutech iniciatiacutev bol jej text preloženyacute iba do 2-3 jazykov priacutepadne nebol preloženyacute do žiadneho ďalšieho uacuteradneacuteho jazyka Uacutenie Zaacutekonite sa tyacutem straacuteca celoeuroacutepsky rozmer iniciatiacutevy a v priacutepade určiteacuteho nadsadenia by sme mohli povedať že vaumlčšina iniciatiacutev prebieha bdquopoza chrbaacutetldquo veľkej časti občanov Uacutenie

bdquoAž uplynutiacutem dlhšieho časoveacuteho obdobia bude možneacute určiť nakoľko efektiacutevny tento naacutestroj bude Taktiež bude zaujiacutemaveacute sledovať či prispeje k utvaacuteraniu nadnaacuterodnej politickej komunity alebo aplikujuacutec skocircr skeptickyacute pohľad či zneužijuacute tento proces zaacuteujmoveacute skupinyldquo641 B)

Konzultaacutecie zakotveneacute v čl11 ods 3 ZEUacute predstavujuacute možnosť verejnosti vyjadriť sa k navrhovanyacutem normatiacutevnym praacutevnym aktom Uacutenie Ich pripomienky teda majuacute zvyacutešiť legitimitu takto vydaacutevaneacuteho aktu a zaacuteroveň aj fungovanie EK v tejto oblasti Vyacutehrady voči tejto proceduacutere možno zhrnuacuteť do troch bodov 1) v skutočnosti sa konzultaacutecii zuacutečastňuje len marginaacutelna časť občanov čo nezaručuje reprezentatiacutevnosť potrebnuacute na uacutečel legitimizaacutecie 2) mocircže dochaacutedzať k ovplyvňovaniu legislatiacutevneho procesu silnyacutemi zaacuteujmovyacutemi skupinami a 3) tieto konzultaacutecie prebiehajuacute iba na začiatku legislatiacutevneho procesu642 Vo svetle uvedeneacuteho je možneacute označiť EK ako bdquonajproblematickejšieho hraacutečaldquo v legislatiacutevnom procese Uacutenie To vedie mnohyacutech politikov či odborniacutekov k zaacuteverom spochybňujuacutecim demokratickuacute legitimitu EK643 Niektoriacute dokonca trochu prehnane konštatujuacute že bdquoEK je stelesneniacutem všetkeacuteho zleacuteho čo je v EUacute a že je to vlaacuteda Uacutenie ktoraacute nie je nikomu zodpovednaacuteldquo644 Podľa naacutešho naacutezoru by bolo vhodneacute aj na staacutele sa rozširujuacuteci rozsah praacutevomociacute prenesenyacutech na EUacute pristuacutepiť aj k reforme EK najmauml v oblasti ustanovovania a zodpovednosti jej členov 24 Legitimita Rady (ministrov)

Jednou z častyacutech vyacutečitiek voči legitimite RM je to že nie je priamo zodpovednaacute žiadnej inej inštituacutecii v EUacute645 Jej legitimaacutecia by mala byť odvodenaacute z toho že členovia Rady (ministri čl štaacutetov) suacute priamo demokraticky zodpovedniacute parlamentu alebo občanom toho ktoreacuteho čl štaacutetu Mechanizmus tejto zodpovednosti je ale upravenyacute vnuacutetroštaacutetnymi pravidlami pričom bdquotreba uznať že vo vaumlčšine priacutepadov je kontrola členov Rady naacuterodnyacutemi parlamentmi nedostatočnaacuteldquo646 V niektoryacutech štaacutetoch vznikajuacute dokonca pochybnosti či je tento mechanizmus kontroly uacutestavne konformnyacute647 V priacutepade ak na tuacuteto otaacutezku odpovieme negatiacutevne iba s veľkyacutemi obtiažami mocircžeme hovoriť že Rada ziacuteskava svoju legitimitu z tohto zdroja Vzniknutuacute situaacuteciu nemožno riešiť ani vytvoreniacutem zodpovednostneacuteho vzťahu medzi RM a EP keďže bdquoužšie naviazanie RM na EP nie je možneacute ako z praktickyacutech docircvodov tak aj z docircvodu stretu legitimityldquo648 V tejto suacutevislosti pripomiacutename že v Rade suacute zastuacutepeniacute iba členovia vlaacuted čl štaacutetov a teda naacuterodneacute opoziacutecie nemajuacute k dispoziacutecii efektiacutevne paacuteky na kontrolu chodu RM

641 ASHIAGBOR DCOUNTOURIS NLIANOS I The European union after the treaty of lisabon Cambridge 2012 str 141-142 642 Bližšie k problematike a vyacutehradaacutem tyacutekajuacutecich sa inštituacutetu konzultaacutecii napr ONDŘEJKOVAacute J Demokracie podle Lisabonskeacute smlouvy In Lisabonskaacute smlouva a uacutestavniacute pořaacutedek ČR str 155-165 643 Napr ORBAacuteN V In [httpspravypravdasksvetclanok242049-orban-europska-komisia-nema-ziadnu-demokraticku-legitimitu] FOLLESDAL A HIX S In Why there is a Democratic deficit in the EU A response to Majone and Morvacsik 644FARAGE N vystuacutepenie v EP dostupneacute na httpswwwyoutubecomwatchv=YWSYMpuCFaQ 645 ZBIacuteRAL R Institucionaacutelniacute raacutemec Evropskeacute unie Praacutevně-politologickyacute pohled Praha2007str 80 646 Tamtiež 647 K tejto problematike napr SVAacuteK J Dopad deľby moci v EUacute na deľbu moci v SR (systeacutemoveacute hľadisko) In Uacutestavnyacute poriadok Euroacutepskej uacutenie a jeho vplyv na uacutestavu a zaacutekony členskyacutech štaacutetov zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej konferencie Bratislava str 114-119 648 ZBIacuteRAL R cit d str 81

184

Vyacutečitky tyacutekajuacutece sa chodu RM mocircžu mať taktiež negatiacutevny vplyv na hodnotenie legitimity Rady Tento nedostatok legitimity je podľa kritikov spocircsobenyacute niacutezkou transparentnosťou jeho praacutece Musiacuteme však pripustiť že určitaacute netransparentnosť rokovaniacute v RM je spocircsobenaacute samotnou povahou tyacutechto rokovaniacute Ako spraacutevne poukazuje Zbiacuteral mnohokraacutet suacute predstavitelia vlaacuted ochotniacute ustuacutepiť zo svojich poziacuteciiacute bdquoza zatvorenyacutemi dveramildquo pričom pripustiť takyacuteto kompromis priamo pred voličmi by bolo nepriechodneacute649Zaujiacutemaveacute riešenie priniesla do systeacutemu Lisabonskaacute zmluva ktoraacute rokovanie RM rozdelila na verejnuacute časť (prerokovaacutevanie legislatiacutevnych aktov) a neverejnuacute časť (ineacute rokovania) Dvojityacute charakter RM650 však neumožňuje uacuteplne stransparentniť a zjednodušiť procesy prebiehajuacutece v Rade Na tento probleacutem poukazuje aj Zbiacuteral ktoryacute po zmenaacutech zavedenyacutech Lisabonskou zmluvou konštatuje že nakoniec je novozavedenyacute systeacutem ešte komplikovanejšiacute a menej efektiacutevny ako systeacutem pocircvodnyacute651 Otaacutezka reformy procesnyacutech postupov v RM v podobe ich zefektiacutevnenia bude tyacutem aktuaacutelnejšia čiacutem viac praacutevomociacute bude na Uacuteniu prenesenyacutech Rovnako bude zvyšovať vyťaženosť Rady aj priacutepadneacute prijiacutemanie novyacutech čl štaacutetov keďže dosahovanie nevyhnutneacuteho kompromisu bude neustaacutele zložitejšie a časovo naacuteročnejšie 3 LEGITIMITA NORMATIacuteVNYCH PRAacuteVNYCH AKTOV UacuteNIE

V poslednej kapitole sa venujeme legitimite legislatiacutevnych aktov na ktoryacutech sa podieľajuacute hore spomiacutenaneacute orgaacuteny Uacutenie V tejto kapitole sa obmedziacuteme iba na skuacutemanie normatiacutevnych praacutevnych aktov prijiacutemanyacutech v raacutemci tzv riadneho legislatiacutevneho postupu Rozbor všetkyacutech možnyacutech postupov a aktov ktoreacute suacute v Uacutenii vydaacutevaneacute je svojiacutem rozsahom teacutema ktoraacute je v raacutemci takejto praacutece nespracovateľnaacute V prvom rade bude legitimita aktu odvodenaacute od legitimity orgaacutenu ktoryacute participoval na jeho vytvoreniacute Vzhľadom na alternatiacutevne zdroje legitimity bdquolegislatiacutevnychldquo orgaacutenov Uacutenie a vyacutehrady voči nim bude zaacuteležať predovšetkyacutem na tom či pozorovateľ zaujme skocircr konzervatiacutevny priacutestup a preferenciu tradičnyacutech pojmov a inštituacutetov konštitucionalistky alebo je ochotnyacute stotožniť sa aj s neortodoxnyacutemi novyacutemi pohľadmi na predkladanuacute problematiku Mysliacuteme si že bdquospraacutevna strana sporuldquo v tomto priacutepade neexistuje a zaacuteležiacute len od hodnocirct s akyacutemi sa pozorovateľ stotožňuje Jeden zaacutever je však spoločnyacute pre oba pruacutedy Legitimita praacutevnych aktov Uacutenie nie je konštituovanaacute analogicky k praacutevnym aktom vydaacutevanyacutech na naacuterodnej uacuterovni čo vyplyacuteva z už spomiacutenanej špecifickej povahy Uacutenie Charakteristickou črtou riadneho legislatiacutevneho procesu je to že akt prijatyacute v tomto procese je v rovnakej miere podporenyacute legitimitou EP aj RM keďže samotnyacute legislatiacutevny proces nie je vychyacutelenyacute v prospech ani jedneacuteho z orgaacutenov

Analogicky k štruktuacutere predchaacutedzajuacutecich kapitol najprv načrtneme zaacutekladneacute argumenty podporujuacutece legitimitu normatiacutevnych praacutevnych aktov Uacutenie a naacutesledne predstaviacuteme vyacutehrady ktoreacute je možneacute voči tejto legitimite vzniesť Lisabonskaacute zmluva posilnila postavenie naacuterodnyacutech parlamentov v raacutemci legislatiacutevneho procesu keď zaviedla možnosť kontroly zachovaacutevania princiacutepu subsidiarity a proporcionality De facto je teda uacutelohou naacuterodnyacutech parlamentov aby zabezpečili že legislatiacutevou mimo raacutemca spomenutyacutech princiacutepov by čl štaacutety nestratili postavenie bdquomajstrov zmluacutevldquo Možnosť parlamentu vysloviť odocircvodneneacute stanovisko vo vzťahu k dodržiavaniu princiacutepov subsidiarity a proporcionality potom predstavuje bdquosysteacutem včasneacuteho varovanialdquo652 Nevysloveniacutem naacutemietok naacuterodnyacute parlament vlastne odobruje legislatiacutevny naacutevrh čo do spomenutyacutech zaacutesad a v tomto zmysle posilňuje mieru jeho legitimity Vyacutehrady ktoreacute sa dajuacute voči tomuto systeacutemu vzniesť možno formulovať do nasledujuacutecich 3 bodov 1) Komisia maacute podľa čl 7 ods3 Protokolu č 2 k Lisabonskej zmluve o uplatňovaniacute zaacutesad proporcionality a subsidiarity(ďalej len protokol č 2) povinnosť zaoberať sa takyacutemto odocircvodnenyacutem stanoviskom iba v priacutepade ak ho vyslovil určityacute počet naacuterodnyacutech parlamentov653 2) Tento inštituacutet je formulovanyacute iba ako predbežnyacute inštituacutet a nepokryacuteva situaacutecie ak docircjde k zmenaacutem praacutevneho aktu v naacuteslednyacutech čiacutetaniach v EP alebo v RM 3) Aj napriek formulovanyacutem vyacutehradaacutem v priacutepade že to EK

649 Tamtiež 650 Jednak sa RM snažiacute z časti prezentovať ako foacuterum medzivlaacutednej spolupraacutece na druhej strane suacute evidentneacute presahy supranacionality aj v tomto orgaacutene 651 ZBIacuteRAL R cit d str 202-204 652 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30juacutena 2009 par 37 653 Systeacutem hlasov naacuterodnyacutech parlamentov alebo aj tzv systeacutem bdquožltyacutech a červenyacutech karietldquo upravujuacute najmauml čl 5-7 protokolu č 2

185

odocircvodniacute mocircže predložiť napadnutyacute legislatiacutevny naacutevrh EP a RM na prveacute čiacutetanie654 Ako prostriedok ultima ratio sluacuteži možnosť čl štaacutetu podať žalobu na SDUacute na zrušenie praacutevneho aktu z docircvodu nedodržania zaacutesad proporcionality a subsidiarity Za ďalšiacute krok posilňujuacuteci legitimitu normatiacutevnych praacutevnych aktov Uacutenie považujeme už spomiacutenanuacute novinku že rokovania prebiehajuacutece v RM tyacutekajuacutece sa naacutevrhov a hlasovania o legislatiacutevnych aktoch prebiehajuacute verejne Vyacutehrady tyacutekajuacutece sa verejnosti zasadnutiacute RM ktoreacute sme vzniesli v predchaacutedzajuacutecej kapitole však naďalej trvajuacute

Poslednou otaacutezkou ktorej sa budeme venovať je otaacutezka transparentnosti a efektiacutevnosti legislatiacutevneho procesu Občania buduacute vždy za legitiacutemnejšiacute považovať akt ktoryacute bol prijatyacute s naacuteležitou odbornosťou v procese ktoryacute je prehľadnyacute jednoduchyacute a adresaacuteti suacute schopniacute ho aspoň v hrubyacutech rysoch pochopiť Maacuteme pochybnosti o tom či riadny legislatiacutevny postup spĺňa hore uvedeneacute parametre V snahe zachovať rovnocenneacute postavenie EP a RM v raacutemci tohto postupu vytvorila uacutenia pomerne komplikovanyacute proces ktoryacute mocircže byť ukončenyacute v rocircznych štaacutediaacutech s takmer akyacutemkoľvek vyacutesledkom Otaacutezna je aj efektivita procesu keď prijatie aktu v riadnom legislatiacutevnom postupe v prvom čiacutetaniacute trvalo v priemere 152 mesiaca za posledneacute volebneacute obdobie655 Posuacutedenie toho či je tento čas primeranyacute alebo nie ponechaacuteme na čitateľa

Podľa naacutešho naacutezoru sa EUacute snažiacute v raacutemci legislatiacutevneho procesu skĺbiť resp reflektovať priacuteliš veľa cieľov čo však paradoxne vedie k vytvaacuteraniu priacuteliš zdĺhavyacutech zložityacutech a laickej verejnosti len ťažko pochopiteľnyacutech postupov Možno ak by EUacute bdquonahaacuteňalaldquo menej cieľov naraz dosiahla by rozumnejšie nastavenie celeacuteho postupu

ZAacuteVER

V najvšeobecnejšej rovine sluacuteži praacutevo k tomu aby bolo ochranou pred svojvoľnyacutem a tyranskyacutem zneužiacutevaniacutem donucovacej moci štaacutetu656 Preto je docircležiteacute podrobiť naacuteležiteacutemu skuacutemaniu opraacutevnenosť praacutevnych noriem a orgaacutenov ktoreacute ich vydaacutevajuacute či sa nespreneverili svojmu cieľu Ako je zrejmeacute aj z predkladanej praacutece odpoveď na otaacutezku či je nejakyacute orgaacuten legitiacutemny nie je jednoduchaacute Odpoveď vaumlčšinou nespočiacuteva v lakonickom konštatovaniacute legitiacutemny-nelegitiacutemny Mysliacuteme si že na hlavnyacute probleacutem ktoryacute sa nesie celou našou praacutecou - či suacute orgaacuteny Uacutenie legitiacutemne neexistuje spraacutevna odpoveď iba rocirczne uhly pohľadu V zaacutevislosti od zvolenej poziacutecie na konzervatiacutevno-liberaacutelnej škaacutele sa naacutem bude zdať EUacute viac či menej legitiacutemna Konštatovania z oboch koncov škaacutely teda že EUacute je plne demokraticky legitiacutemna alebo že nie je legitiacutemna vocircbec však buduacute podľa naacutešho naacutezoru najmenej zodpovedať realite Pri skuacutemaniacute legitimity Uacutenie je potrebneacute mať na pamaumlti že spocircsob organizaacutecie jej praacutevomociacute zodpovednosti a moci nie je štruktuacuterovanyacute analogicky presne k modelu suvereacutenneho štaacutetu Aj napriek svojej praacutevnej subjektivite zostaacuteva Uacutenia vyacutetvorom suvereacutennych štaacutetov 657 a jej ďalšia existencia zaacutevisiacute iba od ich vocircle naďalej pokračovať v nastavenom trende integraacutecie Uacutenia však nie je ani štandardnou medzinaacuterodnou organizaacuteciou Z docircvodu svojej dvojjedinej povahy EUacute nemusiacute a z objektiacutevnych priacutečin ani nemocircže spĺňať všetky požiadavky legitimity kladeneacute na suvereacutenny demokratickyacute štaacutet

Mnoho argumentov legitimity Uacutenie je založenyacutech praacuteve na jej špecifickosti a obmedzenosti portfoacutelia jej kompetenciiacute Podľa naacutešho naacutezoru však ani zo špecifickosti EUacute nemocircžeme robiť bdquosvaumltyacute graacutelldquo ktoryacute by bol univerzaacutelnou odpoveďou na všetky probleacutemy demokratickej legitimity Uacutenie Preto by mal byť využiacutevanyacute iba v nevyhnutnej miere a v krajnyacutech priacutepadoch kedy reaacutelne nemožno napriacuteklad zavedeniacutem inyacutech mechanizmov voľby prijiacutemania rozhodnutiacute atp vyriešiť probleacutem demokratickeacuteho deficitu orgaacutenov Uacutenie

Vo viaceryacutech pasaacutežach praacutece sme tiež uviedli že doteraz sa podľa naacutešho naacutezoru nekonštituoval Euroacutepsky ľud v politickom zmysle Tento fakt nepopierateľne limituje možnosti EUacute

654 Čl 7 ods 3 protokolu č 2 655 V druhom čiacutetaniacute proces končil v priemere po 27 a v treťom čiacutetaniacute v priemere po 439mesiacoch štatistika dostupnaacute na internete [httpwwweuroparleuropaeuaboutparliamentsk0081f4b3c7Law-making-procedures-in-detailhtml] 656 BURTON S J An introduction to law and legal reasoning Boston 1985 s 168 657 Rozhodnutie UacuteS SRN zo dňa 30 juacutena 2009 par 278

186

v nadobuacutedaniacute plnej demokratickej legitimity Reflektujuacutec tuacuteto skutočnosť si ale Uacutenia vytvorila noveacute alternatiacutevne zdroje svojej legitimizaacutecie Preto hlavnaacute uacuteloha ktoraacute v tomto smere stojiacute pred modernou konštitucionalistikou spočiacuteva v zohľadneniacute tyacutechto novyacutech skutočnostiacute a vypracovaniacute raacutemcov do ktoryacutech by Uacutenia zapadla Rovnako ako sa konštitucionalistika prispocircsobovala počas historickeacuteho vyacutevoja rocircznym formaacutem vlaacutedy od absolutistickyacutech monarchiiacute až po semiprezidiaacutelne republiky a rocircznym formaacutem štaacutetov od unitaacuterneho štaacutetu po federaacuteciu

My sa preto na Uacuteniu pozeraacuteme pragmatickyacutem pohľadom v tom zmysle že zatiaľ nebol vytvorenyacute žiaden legitiacutemnejšiacute subjekt ktoryacute by dokaacutezal lepšie plniť uacutelohy objektiacutevne plynuacutece z procesu globalizaacutecie sveta Nezabuacutedajme tiež že proces integraacutecie čl štaacutetov ešte určite nie je ukončenyacute a neustaacutele debaty o legitimite EUacute a jej orgaacutenov mocircžu sluacutežiť ako skvelyacute zaacuteklad pre to aby na konci tohto procesu staacutela plne legitiacutemna Euroacutepska uacutenia

Použiteacute zdroje

Monografie zborniacuteky učebnice a vedeckeacute člaacutenky ASHIAGBOR Diamond COUNTOURIS Nicola LIANOS Ioannis The European union after the Treaty of Lisabon Cambridge Cambridge university press 2012 321 s ISBN 978-1-107-60324-0 BLAHOŽ Josef KLIacuteMA Karel SKAacuteLA Josef a kol Uacutestavniacute praacutevo Evropskeacute unie Dobraacute Voda Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2003 939s ISBN 80-86473-48-1 BOGUSZAK Jiřiacute ČAPEK Jiřiacute GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 2 prepracovaneacute vydanie Praha -ASPI Publishing 2004 348s ISBN 80-7357-030-0 BROumlSTL Alexander a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej Republiky 2 upravneacute vydanie Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2013 423s ISBN 978-80-7380-433-6 BURTON Steven J An Introduction to law and legal reasoning Boston Little Brown and Company 1985 241s ISBN 0-316-11786-2 CIBULKA Ľubor Euroacutepsky konštitucionalizmus ndash demokratickeacute princiacutepy a uacutestavneacute hodnoty In Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej konferencie Uacutestavnyacute poriadok Euroacutepskej uacutenie a jeho vplyv na uacutestavu a zaacutekony členskyacutech štaacutetov Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie Praf UK 2007 136s ISBN 978-80-7160-249-1 CIBULKA Ľubor a kol Uacutestavneacute praacutevo Slovenskej republiky(štaacutetovlaveda) Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie Praf UK 2013 279s ISBN 978-80-7160-349-8 DEHOUSSE Renaud Constitutional Reform in the European Community Are There Alternatives to the Majoritarian Avenue In West European Politics vol 1831995 str 118-136 FOLLESDAL Andreas HIX Simon Why there is a democratic deficit in the EU a response to Majone and MoravcsikEuropean Governance papers (EUROGOV) No C-05-02 httpwwwconnex-networkorgeurogovpdfegp-connex-C-05-02pdf 27str(odkaz nefunkčnyacute napriek tomu dostupneacute na [httponlinelibrarywileycomdoi101111j1468-5965200600650xpdf]) GERLOCH Aleš WINTR Jan (eds) Lisabonskaacute smlouva a uacutestavniacute pořaacutedek ČR Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2009 378 s ISBN 978-80-7380-192-2 GIBA Mariaacuten Euroacutepsky parlament a demokratickyacute deficit uacutenie In Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej vedeckej konferencie Praacutevo ako zjednocovateľ Euroacutepy ndash veda a prax Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie Praf UK 201190s ISBN 978-80-7160-313-9 HARVAacuteNEK Jaromiacuter a kol Teorie praacuteva Plzeň Vydavatelstvyacute a nakladatelstvyacute Aleš Čeněk 2008 501s ISBN 978-80-7380-140-5 HEYWOOD Andrew Politologie 3 vydanie Plzeň Vydavatelstviacute a nakldatelstviacute Aleš Čeněk 2008 537 s ISBN 978-80-7380-115-1 KLIacuteMA Karel a kol Komentaacuteř k Uacutestavě a Listině 2 rozšiacuteřeneacute vydaacuteniacute Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeněk 2009 1441s ISBN 978-80-7380-140-3 LOUŽEK Marek (ed) Evropskaacute unie v pasti centralizace Zborniacutek textov zo seminaacutera Centra pro ekonomiku a politiku z 21 marca 2011 Praha Centrum pro ekonomiku a politiku 115s ISBN 978-80-87460-03-0 MOKRAacute L(ed) Uacutestavnyacute poriadok Euroacutepskej uacutenie a jeho vplyv na uacutestavu a zaacutekony členskyacutech štaacutetov Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej konferencie Bratislava 24 oktoacuteber 2007 Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie PrafUK 2007 135s ISBN 978-80-7160-249-1 MORAVCSIK Andrew In Defence of the acuteDemocratic DeficitacuteReassessing Legitimacy in the European Union In Journal of Common Market Studies vol40 No4 Blackwell Publishers2002 624 s OTTOVAacute Eva Teoacuteria praacuteva 3vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2010 323s ISBN 978-80-89122-59-2

187

PROCHAacuteZKA Radoslav KAacuteČER Marek Teoacuteria praacuteva 1 Vydanie Bratislava CHBeck 2013 308s ISBN 978-80-89603-14-5 PRUSAacuteK Jozef Teoacuteria praacuteva 2vydanie Bratislava Vydavateľskeacute oddelenie PraF UK 1999 331s ISBN 80-7160-113-6 RESCHOVAacute JANA UacuteSTAVNĚ PRAacuteVNIacute SOUVISLOSTI VSTUPU DO EU INSUVERENITA A EVROPSKAacute INTEGRACE(ZBORNIacuteK PRIacuteSPEVKOV GRANTOVEacuteHO PROJEKTU bdquoK UacuteSTAVNĚPRAacuteVNIacuteM SOUVISLOSTEM VSTUPU ČESKEacute REPUBLIKY DO EVROPSKEacute UNIE) PRAHA VYDAVATEĽSKEacute ODDELENIE KARLOVEJ UNIVERZITY 1999 316S ISBN 80-85889-24-2 ŠPAŇAacuteR Juacutelius HRABOVKSYacute Jozef LATINSKOSlovenskyacute-SLOVENSKOLatinskyacute Slovniacutek 6vydanie Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladateľstvo 1998 1222s ISBN 80-08-02816-5 WEBER Max Politika ako povolanie (preložil L Kiczko) Bratislava Spektrum 1990 77s ISBN 80-218-0055-0 WEBBER C N Greacutegorie The negotiable constitution On the limitation of rights Cambridge Cambridge University Press 2009 240s ISBN 978-0-521-11123-2 ZBIacuteRAL Robert Institucionaacutelniacute raacutemec Evropskeacute uniePraacutevně-politologickyacute pohled Praha Praacutevnickeacute a ekonomickeacute nakladatelstviacute a knihkupectviacute Bohumily Hořiacutenkoveacute a Jana Tulaacutečka 2007 239s ISBN 978-80-7201-682-2 Praacutevne predpisy a suacutedne rozhodnutia Pl UacuteS 1993 (Naacutelez uacutestavneacuteho suacutedu Českej republiky) Pl UacuteS 5004 (Naacutelez uacutestavneacuteho suacutedu Českej republiky) Pl UacuteS 1908 (Naacutelez uacutestavneacuteho suacutedu Českej republiky) Zaacutekon č 1981993 Sb o protipraacutevnosti komunistickeacuteho režimu a o odpore proti nemu Zaacutekon č 1251996 Zz o nemoraacutelnosti a protipraacutevnosti komunistickeacuteho režimu 2010C 8301 Zmluva o Euroacutepskej uacutenii a Zmluva o Fungovaniacute Euroacutepskej uacutenie v zneniacute konsolidovanom Lisabonskou zmluvou 2010C 8301 Rokovaciacute poriadok Euroacutepskeho parlamentu pre 8 volebneacute obdobie dostupneacute na internete [httpwwweuroparleuropaeu] Nariadenie Euroacutepskeho parlamentu a Rady č 2112011 o iniciatiacuteve občanov 2 BvE 2082 BvE 508 2 BvR 101008 2 BvR 102208 2 BvR 125908 2 BvR 18209 (Rozhodnutie uacutestavneacuteho suacutedu spolkovej republiky Nemecko zo dňa 30 juacutena 2009 bdquolisabon caseldquo) Rozsudok SDUacute Baumbast č C-41399 zo dňa 17septembra 2002 Rozsudok SDUacute DacuteHoop č C-22498 zo dňa 11 juacutela 2002 Rozsudok SDUacute Grzelczyk č C-18499 zo dňa 20 septembra 2001 Rozsudok SDUacute Thomas Pringle v Iacutersko č C-37012 zo dňa 27 novembra 2012 Ineacute

FARAGE Nigel vystuacutepenie v EP dostupneacute na internete [httpswwwyoutubecom] KLAUS Vaacuteclav Žiadny euroacutepsky ľud neexistuje dostupneacute na internete [httpkomentarehnonlineskkomentare-hn-152ziadny-europsky-lud-neexistuje-499048] KRIVOŠIacuteK Lukaacuteš Straacuteca EUacute legitimitu dostupneacute na internete [httpwwwaktualityskclanok206849komentar-straca-eu-legitimitu] httpwwweuroparleuropaeuaboutparliamenten000cdcd9d4Turnout-(1979-2009)html httpwwweuroparleuropaeuelections2014-resultsenelection-results-2014html httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesfinalised httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesobsoletedetails2014000001 httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesfinaliseddetails2013000008 httpeceuropaeucitizens-initiativepublicinitiativesobsoletedetails2012000004 httpwwweuroparleuropaeuaboutparliamentsk Kontaktneacute uacutedaje

Bc Roman Lysina rlysina3gmailcom Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta

188

PRAacuteVO BYŤ ZABUDNUTYacute ndash EFEKTIacuteVNY PROSTRIEDOK OCHRANY IDENTITY ALEBO NEVYNUacuteTITEĽNAacute PRAacuteVNA

UacutePRAVA

Matuacuteš Mesarčiacutek


Abstrakt Main topic of the paper is Right to be forgotten as one of the newest proposed legislation

in terms of personal data protection in cyberspace The pertinent right is review from point of potential enforceability and its effectiveness First part of the paper deals with historical sources of the Right to be forgotten following the chapter focused on analysis of current and proposed legislation on the right During the analysis possible issues regarding effective application will be discussed Evaluation of relevant judicial decision of European Court of Justice in connection with web browsers is presented in the paper Assessment of gained information and answer for the question presented in the headline constitute core of the final chapter of the paper Abstrakt Predkladanyacute priacutespevok sa zameriava na charakteristiku praacuteva byť zabudnutyacute ako jedneacuteho

z buduacutecich naacutestrojov na ochranu suacutekromia z hľadiska možnosti jeho efektiacutevnej aplikaacutecie v prostrediacute internetu V uacutevodnej časti sa praacuteca zameriava na historickeacute vyacutechodiskaacute predmetneacuteho inštituacutetu Naacutesledne priacutespevok ponuacuteka analyacutezu praacuteva byť zabudnutyacute v suacutečasne platnej smernici na ochranu osobnyacutech uacutedajov a v navrhovanom nariadeniacute z dielne Euroacutepskej komisie pričom poukaacutežeme na možneacute aplikačneacute probleacutemy Pozornosť je venovanaacute aj judikatuacutere Suacutedneho dvora Euroacutepskej Uacutenie z hľadiska vynuacutetiteľnosti tohto praacuteva v priacutepade internetovyacutech vyhľadaacutevačov V zaacuteverečnej časti praacutece sa nachaacutedza zhodnotenie poznatkov ohľadom predmetneacuteho praacutevneho inštituacutetu a posuacutedenie otaacutezky či sa jednaacute o efektiacutevny prostriedok ochrany identity alebo nevynuacutetiteľnuacute praacutevnu uacutepravu Kľuacutečoveacute slovaacute right to be forgotten cyberspace personal data protection identity Kľuacutečoveacute slovaacute praacutevo byť zabudnutyacute kyberpriestor ochrana osobnyacutech uacutedajov identita

1 UacuteVOD

Internet je nepochybne fenomeacutenom suacutečasnej doby Tento naacutestroj nie je privileacutegiom len mladšej generaacutecie ale jeho služby využiacutevajuacute milioacuteny ľudiacute po celom svete Či sa naacutem to paacuteči alebo nie žijeme v digitaacutelnom veku a internet ovplyvňuje obrovskeacute množstvo aspektov naacutešho života Časť svojej identity vkladaacuteme a žijeme vo virtuaacutelnom prostrediacute a takeacuteto odhalenie osobnosti alebo citlivyacutech informaacuteciiacute o nej prinaacuteša so sebou aj určituacute mieru rizika Ochrana osobnyacutech uacutedajov je nepochybne jednou z najprogresiacutevnejšiacutech oblastiacute praacuteva ktoraacute vyžaduje flexibilitu z hľadiska dynamiky praacutevnej uacutepravy so zreteľom na neustaacutele sa meniace možnosti internetu Taacuteto požiadavka sa stala aj jednyacutem z hnaciacutech motorov pri koncipovaniacute naacutevrhu novyacutech zaacutevaumlzne praacutevnych predpisov z dielne Euroacutepskej komisie Praacuteve naacutevrh nariadenia na ochranu osobnyacutech uacutedajov obsahuje po prvyacutekraacutet v histoacuterii explicitneacute zakotvenie praacuteva byť zabudnutyacute Predmetnyacute praacutevny inštituacutet maacute sluacutežiť jednotlivcom ktoriacute sa domaacutehajuacute vymazania svojich osobnyacutech uacutedajov z internetu za splnenia určityacutech podmienok vymedzenyacutech v ustanoveniach nariadenia Samotnaacute praacutevna uacuteprava tohto inštituacutetu so sebou prinaacuteša množstvo otaacutezok či už z hľadiska samotneacuteho zaradenia praacuteva do systeacutemu praacutevnych predpisov a predovšetkyacutem z hľadiska jej efektiacutevnej aplikaacutecie Nemožno opomenuacuteť hlasy ktoreacute deklarovali že využiacutevanie tohto inštituacutetu bude znamenať cenzuacuteru virtuaacutelneho obsahu a vo veľkom množstve priacutepadov bude potrebneacute vyriešiť už klasickyacute spor medzi praacutevom na suacutekromie a praacutevom na slobodu prejavu Tento praacutevny inštituacutet ale bude využiacutevanyacute v intenciaacutech prostredia ktoreacute je svojou kvalitou veľmi špecifickeacute Z tohto hľadiska je preto nevyhnutneacute spomenuacuteť aj faktory vyplyacutevajuacutece z praacutevnych vzťahov ktoreacute suacute priacutetomneacute v kyberpriestore

189

Predkladanaacute praacuteca nemaacute ambiacuteciu analyzovať a vyriešiť všetky problematickeacute aspekty ktoreacute praacutevo byť zabudnutyacute so sebou prinaacuteša Cieľom tejto praacutece je charakterizovať predmetnyacute praacutevny inštituacutet z hľadiska jej efektiacutevnej aplikaacutecie a vynuacutetiteľnosti nakoľko tento aspekt nepochybne ovplyvniacute celkoveacute využitie tohto praacuteva Ambiacuteciou teda je poskytnuacuteť odpoveď na otaacutezku či praacutevo byť zabudnutyacute možno klasifikovať ako efektiacutevny prostriedok ochrany identity alebo sa bude jednať o prakticky nevynuacutetiteľnuacute praacutevnu uacutepravu 2 VŠEOBECNE O PRAacuteVE BYŤ ZABUDNUTYacute

Praacutevo byť zabudnutyacute sa v poslednyacutech rokoch staacuteva fenomeacutenom diskusiiacute medzi politikmi zaacutestupcami praacutevnej vedy odborniacutekmi na informačneacute technoloacutegie Vzhľadom na potenciaacutelny zaacutesah do života spoločnosti so sebou nesie aj určityacute filozofickyacute a sociologickyacute aspekt Buacuterlivuacute debatu rozpuacutetal naacutevrh nariadenia z dielne Euroacutepskej komisie o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov z roku 2012 ktoryacutem bolo deklarovaneacute že predmetneacute praacutevo sa stane pevnou suacutečasťou praacutevnych poriadkov členskyacutech štaacutetov Euroacutepskej Uacutenie Aj keď je praacutevo byť zabudnutyacute pomerne mladyacutem inštituacutetom oscilujuacutecim medzi praacutevnou ochranou suacutekromia a praacutevom na informačneacute sebaurčenie nemožno opomenuacuteť určiteacute koncepcie vzory a vyacutechodiskaacute z ktoryacutech tento naacutestroj čerpaacute 21 Historickeacute vyacutechodiskaacute

Praacutevne vyacutechodiska praacuteva byť zabudnutyacute možno naacutejsť vo viaceryacutech zmluvaacutech medzinaacuterodneacuteho vyacuteznamu a kvality Jednyacutem zo zaacutekladov z ktoryacutech predmetnyacute praacutevny inštituacutet vychaacutedza je nepochybne praacutevo na ochranu suacutekromia a praacutevo na ochranu osobnyacutech uacutedajov Obe zastaacutevajuacute svoje nezastupiteľneacute miesto v medzinaacuterodnyacutech dokumentoch upravujuacutecich zaacutekladneacute ľudskeacute praacuteva a slobody Nakoľko praacutevo byť zabudnutyacute maacute ambiacuteciu byť suacutečasťou nariadenia Euroacutepskej Uacutenie na tomto mieste by sme radi upriamili pozornosť na platneacute unilateraacutelne praacutevne dokumenty reflektujuacutece ochranu ľudskyacutech praacutev a slobocircd v raacutemci euroacutepskeho praacutevneho priestoru V suacutevislosti s Dohovorom o ochrane zaacutekladnyacutech ľudskyacutech praacutev a slobocircd je v raacutemci predmetnej diskusie docircležityacute predovšetkyacutem člaacutenok 8 ktoryacute zaručuje každeacutemu praacutevo na rešpektovanie svojho suacutekromneacuteho a rodinneacuteho života obydlia a korešpondencie Predmetnyacute člaacutenok prevzala aj Charta zaacutekladnyacutech praacutev Euroacutepskej Uacutenie (čl 7) ale z hľadiska praacuteva byť zabudnutyacute si osobitnuacute pozornosť zasluhuje aj člaacutenok 8 ktoryacute poskytuje každeacutemu praacutevo na ochranu osobnyacutech uacutedajov ktoreacute sa ho tyacutekajuacute a vytvaacutera tak subkategoacuteriu praacuteva na ochranu suacutekromia Ochrana osobnyacutech uacutedajov je v suacutečasnosti jednou z najhoruacutecejšiacutech teacutem na pocircde (nielen) euroacutepskych inštituacuteciiacute a z tohto docircvodu nemožno opomenuacuteť plody kodifikačnyacutech praacutec v tejto oblasti Z iniciatiacutevy členskyacutech štaacutetov Rady Euroacutepy bol v roku 1981 uzavretyacute Dohovor o ochrane jednotlivcov pri automatizovanom spracovanaacute osobnyacutech uacutedajov658 ktoreacuteho uacutečelom je zabezpečiť pre každeacuteho jednotlivca na uacutezemiacute každej strany dohovoru rešpektovanie jeho praacutev a zaacutekladnyacutech slobocircd najmauml praacuteva na suacutekromie pri automatizovanom spracovaacutevaniacute osobnyacutech uacutedajov o ňom a to bez ohľadu na jeho štaacutetnu priacuteslušnosť alebo miesto pobytu V raacutemci legislatiacutevneho procesu inštituacuteciiacute Euroacutepskej Uacutenie bola vydanaacute smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 9546EHS o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov659 V suacutečasnosti je možneacute pozorovať novelizačneacute snahy ktoreacute sa tyacutekajuacute vyššie spomenutej praacutevnej uacutepravy Z hľadiska ťažiskovej problematiky tejto praacutece je zaujiacutemaveacute že už taacuteto praacutevna uacuteprava obsahuje vo svoje ranej a nedokonalej podobe praacutevo byť zabudnutyacute Porovnaniu suacutečasnej uacutepravy a naacutevrhu novej budeme venovať pozornosť v ďalšej časti praacutece

Praacutevny inštituacutet ktoryacute je predmetom tejto praacutece nachaacutedza svoje korene v dvoch myšlienkovyacutech koncepciaacutech ktoryacutech aplikaacuteciu možno pozorovať v praacutevnych dejinaacutech ale aj v suacutečasnyacutech reaacuteliaacutech kontinentaacutelneho praacutevneho systeacutemu V prvom priacutepade sa jednaacute o tzv praacutevo na zabudnutie (Right to oblivion)660 ktoreacute sa z historickeacuteho hľadiska aplikovalo vo vyacutenimočnyacutech

658 V Slovenskej republike prijatyacute zaacutekonom 492001 Zz 659 Časti tejto smernice boli do slovenskeacuteho praacutevneho poriadku prevzateacute novelizaacuteciami zaacutekona o ochrane osobnyacutech uacutedajov 660 V tejto suacutevislosti je potrebneacute poukaacutezať na rozdielne použiacutevanie pojmov v predkladanej praacuteci Termiacutenom bdquopraacutevo byť zabudnutyacute (Right to be forgotten)ldquo budeme označovať praacutevnu uacutepravu ktoraacute plynie z naacutevrhu Euroacutepskej Komisie Naopak pojmom bdquopraacutevo na zabudnutie (Right to oblivion)ldquo

190

priacutepadoch na zločincoch ktoriacute si svoje tresty už odpykali a žiadali aby sa na ich protipraacutevne konania bdquozabudloldquo a nespaacutejali sa s nimi po zvyšok života Tento inštituacutet mal svoje ratio v zaacutekladnyacutech ľudskyacutech praacutevach a slobodaacutech konkreacutetne sa opieral o praacutevo na zachovanie ľudskej docircstojnosti rešpektu a pod Tento inštituacutet nachaacutedza svoje praacutevne vyjadrenie v suacutednej praxi Švajčiarska661 ale podobnuacute praacutevnu uacutepravu poznaacute aj nemeckyacute praacutevny systeacutem opaumlť v relaacuteciiacute k identifikaacuteciiacute odpykanyacutech trestnyacutech činoch Vo Francuacutezsku je legislatiacutevne zakotvenie praacuteva na zabudnutie v priacutepravnej faacuteze662 Rozdiel spočiacuteva v tom že praacutevo na zabudnutie reflektuje zbytočnosť oživovania neželanyacutech situaacuteciiacute v minulosti v docircsledku vzdialenosti časoveacuteho okamihu ich odohrania kyacutem praacutevo byť zabudnutyacute predstavuje naacuterok jednotlivca na to aby jeho uacutedaje boli vymazaneacute a naacutesledne nemožnosť ich nahliadnutia tretiacutemi stranami663 Praacutevo byť zabudnutyacute je tak potrebneacute interpretovať extenziacutevnejšie a nie len vzhľadom na trestnuacute minulosť dotknutej osoby

Druhyacutem zaacutekladnyacutem pilierom moderneacuteho poňatia predmetneacuteho inštituacutetu je praacutevo na vymazanie (Right to erasure) Podstatou tohto praacuteva je pasiacutevne spriacutestupnenie osobnyacutech uacutedajov

tretej strane a naacuteslednaacute žiadosť o ich vymazanie664 Z vyššie uvedeneacuteho mnohiacute autori vyvodzujuacute zaacutever že navrhovanaacute praacutevna uacuteprava praacuteva byť

zabudnutyacute v raacutemci Euroacutepskej Uacutenie bude mať vyacuterazne bližšie k praacutevu na vymazanie aj keď nemožno opomenuacuteť kritickeacute hlasy ktoreacute upozorňujuacute na možnosť kumulaacutecie oboch myšlienkovyacutech koncepciiacute v jedinom praacutevnom inštituacutete

Na tomto mieste by sme radi upriamili pozornosť na postavenie praacuteva byť zabudnutyacute vzhľadom na priacutestup verejnosti k informaacuteciaacutem V určitom zmysle teda ide o vzťah praacuteva byť zabudnutyacute ku praacutevu na slobodu prejavu V raacutemci angloamerickej koncepcie sa vykryštalizoval postoj determinovanyacute predovšetkyacutem prvyacutem dodatkom k Uacutestave Spojenyacutech štaacutetov americkyacutech ktoryacute deklaruje prakticky neobmedzenyacute rozsah slobody prejavu Vzhľadom na tento priacutestup potenciaacutelna aplikaacutecia praacuteva byť zabudnutyacute naraacuteža na pevneacute mantinely najvyššej praacutevnej sily Na druhej strane je klasifikaacutecia tohto inštituacutetu v raacutemci kontinentaacutelneho praacutevneho systeacutemu V najvšeobecnejšej rovine mocircžeme praacutevo byť zabudnutyacute zaradiť do komplexu praacutev tvoriacich ochranu suacutekromia V slovenskej praacutevnej vede sa objavil naacutezor že predmetnyacute inštituacutet by sme mohli zaradiť ako lex specialis praacuteva na informačneacute sebaurčenie665 Praacutevo na informačneacute sebaurčenie garantuje každeacutemu možnosť rozhodnutia o kvalite a kvantite osobnyacutech uacutedajov ktoreacute sa spriacutestupnia tretiacutem stranaacutem Podľa Čenteacuteša ho z hľadiska systematiky možno ešte diferencovať na praacutevo na ochranu osobnyacutech uacutedajov praacutevo na listoveacute tajomstvo a ďalšie666 Praacutevo byť zabudnutyacute z hľadiska euroacutepskeho praacuteva bude tvoriť imanentnuacute suacutečasť nariadenia o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov

Neslobodno ale opomenuacuteť že tento praacutevny inštituacutet maacute sluacutežiť aj na ochranu osobnosti cti a ľudskej docircstojnosti v suacutevislosti so spriacutestupneniacutem osobnyacutech uacutedajov v kyberpriestore Tento fakt odznel aj z uacutest samotnej iniciaacutetorky legislatiacutevneho zakotvenia tohto inštituacutetu Viviane Reding keď deklarovala nevyhnutneacute praacutevo jednotlivcov na ich vyacutesadu v podobe kontroly rozsahu odhalenia svojej identity vo virtuaacutelnom priestore667 a primaacuterne sa tak vzťahuje na konania jednotlivcov v raacutemci ich suacutekromnyacutech zaacuteležitostiacute (priacutespevky v diskusnyacutech foacuterach pridaacutevanie fotografiiacute na internet

budeme označovať tento praacutevny inštituacutet z historickeacuteho hľadiska a ako klasifikaacuteciu jedneacuteho z predchodcov praacuteva byť zabudnutyacute 661 Swiss Federal Court July 29 1996 BGE 122 III 449 662 ROSEN J The Right to be Forgotten In 64 Stanford Law Review Online 88 89 (2012) 663 WEBER R The Right to be Forgotten More than a Pandoraacutes box httpswwwjipiteceuissuesjipitec-2-2-20113084jipitec20220-20a20-20weberpdf (dostupneacute 732015) 664 Ambrose M - Ausloos J The Right to Be Forgotten Across the Pond In Journal of Information Policy 3 2013 s 1-2 665 ČIČKAacuteNOVAacute D Procesnopraacutevne aspekty praacuteva na informačneacute sebaurčenie a praacuteva byť zabudnutyacute in Zborniacutek z medzinaacuterodnej praacutevnickej konferencie Bratislavskeacute praacutevnickeacute foacuterum 2013 httpwwwlawconferenceskbpfspravafileszbornikySekcia20prC3A1vnych20dejC3ADn_20Session20of20Legal20Historypdf (dostupneacute 732014) 666 ČENTEacuteŠ J Odpočuacutevanie ndash procesnopraacutevne a hmotnopraacutevne aspekty Praha CH Beck 2013 s 27 667 REDING V The EU Data Protection Reform 2012 Making Europe the Standard Setter for Modern Data Protection Rules in the Digital Age (dostupneacute 732015)

191

surfovanie po sociaacutelnych sieťach a pod) Z uvedenyacutech docircvodov by preto možno bolo vhodnejšie praacutevo byť zabudnutyacute zaradiť ako lex specialis k praacutevu na ochranu osobnyacutech uacutedajov

22 Suacutečasneacute legislatiacutevne zakotvenie praacuteva byť zabudnutyacute a jeho nedostatky

Hneď na uacutevod tejto časti je potrebneacute poznamenať že v smernici Euroacutepskeho parlamentu a Rady 9546EHS o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov nie je praacutevo byť zabudnutyacute explicitne upraveneacute Nenachaacutedzame v nej časť s označeniacutem predmetneacuteho praacutevneho inštituacutetu Napriek tomu ale možno konštatovať že taacuteto praacutevna uacuteprava obsahuje určiteacute naacuteznaky praacuteva byť zabudnutyacute a jednotlivcom poskytuje minimaacutelne zaacuteklad praacuteva na vymazanie668

Z dikcie člaacutenku 6 odseku 1 piacutesmena e) vyplyacuteva povinnosť členskyacutech štaacutetov udržiavať osobneacute uacutedaje vo forme ktoraacute umožňuje identifikaacuteciu osocircb pracujuacutecich s uacutedajmi počas obdobia ktoreacute je nevyhnutneacute na uacutečely pre ktoreacute boli uacutedaje zhromažďovaneacute alebo pre ktoreacute suacute ďalej spracovaacutevaneacute Smernica ale neobsahuje legaacutelnu definiacuteciu časoveacuteho uacuteseku ktoryacute sa považuje za nevyhnutnyacute vzhľadom na uacutečel uchovania osobnyacutech uacutedajov Špecifikom virtuaacutelneho priestoru ale je že daacuteta sa na internete uchovaacutevajuacute zvyčajne bez časoveacuteho obmedzenia (bez limitov) z komplexu rocircznych docircvodov

Z aplikačneacuteho hľadiska tak možno rozdielne posudzovať situaacutecie ak ide o uacutečel spriacutestupnenia agentuacuternej spraacutevy (vzhľadom na slobodu prejavu) a osobneacute uacutedaje zozbieraneacute orgaacutenmi verejnej spraacutevy a pod Otaacutezka teda znie Na zaacuteklade čoho sa bude posudzovať časoveacute hľadisko pri uchovaacutevaniacute osobnyacutech uacutedajov Vzhľadom na potrebu citlivo posudzovať každyacute jeden priacutepad so svojimi osobitosťami je vhodneacute poznamenať že odpoveď na tuacuteto otaacutezku by mala precizovať suacutedna prax Je ale legitiacutemne očakaacutevať aby sa v typovo rovnakyacutech priacutepadoch postupovali suacutedy rovnako a zvyacutešili tyacutem mieru praacutevnej istoty už v tak dosť komplikovanyacutech praacutevnych sporoch

Smernica navyše vocircbec nerieši priacutepad ak by tretia osoba s buduacutecim uchovaacutevaniacutem osobnyacutech uacutedajov nesuacutehlasila alebo sa rozhodla svoje kladneacute stanovisko vziať spaumlť

Z možnej interpretaacutecie niektoryacutech častiacute smernice v zmysle potenciaacutelneho uacutečinku praacuteva byť zabudnutyacute je nutneacute zhodnotiť aj vyacuteznam člaacutenku 12 v korelaacuteciiacute s člaacutenkom 14 predmetnej praacutevnej uacutepravy Podľa odseku b) člaacutenku 12 členskeacute štaacutety zaručia osobe pracujuacutecej s uacutedajmi praacutevo ziacuteskať od kontroloacutera (prevaacutedzkovateľa) ak je to vhodneacute uacutepravu vymazanie alebo zablokovanie uacutedajov ktoryacutech spracovanie nezodpovedaacute ustanoveniam tejto smernice najmauml z docircvodu neuacuteplneacuteho alebo nepresneacuteho charakteru uacutedajov Člaacutenok 14 ďalej upravuje praacutevo na vznesenie naacutemietok osoby pracujuacutecej s uacutedajmi minimaacutelne z docircvodu verejneacuteho zaacuteujmu alebo legitiacutemnych očakaacutevaniacute kontroloacutera Smernica siacutece explicitne obsahuje praacutevo na vymazanie ale aplikovať ho mocircže iba osoba ktoraacute s uacutedajmi pracuje v priacutepade ak suacute daacuteta neuacuteplneacute alebo nepresneacute (tento vyacutepočet je iba demonštratiacutevny) Na tomto mieste je vhodneacute pripomenuacuteť že sa nejednaacute o vzťahy suacutekromnopraacutevneho charakteru vzhľadom na to že smernica o o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov sa neuplatňuje na spracovanie osobnyacutech uacutedajov ktoreacute fyzickaacute osoba poskytla v raacutemci svojej suacutekromnej činnosti alebo činnosti tyacutekajuacutecej sa domaacutecnosti

Na zaacuteklade vyššie uvedeneacuteho možno konštatovať že v smernici Euroacutepskeho parlamentu a Rady 9546EHS o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov praacutevo byť zabudnutyacute nie je upraveneacute v taktom rozsahu a v takej kvalite aby mohlo byť efektiacutevne vynuacutetiteľneacute a aplikovateľneacute Nedostatky suacute hlavne v priacutepadoch ak dotknutaacute osoba odvolaacute suacutehlas na spracovanie svojich osobnyacutech uacutedajov Na druhej strane je ale nutneacute dodať že taacuteto uacuteprava obsahuje množstvo podstatnyacutech aspektov z ktoryacutech bude vychaacutedzať aj explicitneacute zakotvenie praacuteva byť zabudnutyacute v pripravovanej novelizaacuteciiacute euroacutepskej legislatiacutevy v oblasti ochrany osobnyacutech uacutedajov Ako docirckaz mocircžeme uviesť rozhodnutie vo veci Google Spain v Mario Costeja Gonzaacuteles v ktorom Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie deklaroval docircležiteacute princiacutepy vymožiteľnosti buduacutecej praacutevnej uacutepravy

23 Praacutevo byť zabudnutyacute v navrhovanom nariadeniacute Euroacutepskej komisie

Digitaacutelny vek so sebou prinaacuteša množstvo novyacutech vyacuteziev v rocircznych oblastiach spoločenskeacuteho života Ľudskeacute spoločenstvo sa dostalo do bodu keď v mnohyacutech priacutepadoch zdieľa svoje osobneacute

668 Toto stanovisko bolo potvrdeneacute aj rozhodnutiacutem Suacutednym dvorom Euroacutepskej Uacutenie v priacutepade Google Spain v Maria Costeja Gonzaacuteles Predmetneacutemu judikaacutetu sa budeme venovať v ďalšej časti

192

uacutedaje s ostatnyacutemi prostredniacutectvom najvaumlčšej a najrozšiacuterenejšej siete informaacuteciiacute na svete ndash internetu Tieto aktivity však so sebou prinaacutešajuacute určituacute mieru rizika a je preto potrebneacute a veľmi žiaduce aby praacutevo v uacutelohe regulaacutetora spoločenskyacutech vzťahov flexibilne a dynamicky reagovalo na zmeny vzťahov v raacutemci spoločnosti Pocircvodnaacute smernica o ochrane osobnyacutech uacutedajov bola prijataacute v roku 1995 Za dvadsať rokov sa toho v raacutemci informačnyacutech technoloacutegiiacute a spoločenskyacutech prioriacutet veľa zmenilo Naacutevrhy Euroacutepskej komisie v oblasti ochrany osobnyacutech uacutedajov preto prichaacutedzajuacute v najvyššiacute čas Jednou z navrhovanyacutech zmien je aj priame zakotvenie praacuteva byť zabudnutyacute v nariadeniacute o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov Uacutespešnaacute novelizaacutecia a efektiacutevna praacutevna uacuteprava praacuteva byť zabudnutyacute je aj jednou z prioriacutet podľa byacutevalej eurokomisaacuterky pre spravodlivosť zaacutekladneacute praacuteva a občianstvo Viviane Reding ktoraacute deklarovala že každyacute ma mať praacutevo nie iba možnosť na odvolanie suacutehlasu tyacutekajuacuteceho sa spriacutestupňovania osobnyacutech uacutedajov Zjednodušene každyacute kto si neželaacute aby jeho osobneacute uacutedaje boli ďalej uchovaacutevaneacute a spriacutestupňovaneacute a na ich uchovaacutevanie niet legitiacutemneho docircvodu maacute praacutevo na to aby tieto daacuteta boli zo systeacutemu odstraacuteneneacute669 Už z formy prameňa praacuteva v akom bude tento inštituacutet zakotvenyacute možno konštatovať jeho docircležitosť z hľadiska aplikaacutecie tohto praacuteva jednotlivcami v členskyacutech štaacutetoch Euroacutepskej Uacutenie670 Spomenuteacute praacutevo je v naacutevrhu nariadenia upraveneacute v člaacutenku 17 pod naacutezvom bdquoPraacutevo na zabudnutie a vymazanieldquo Už na zaacuteklade interpretaacutecie ad rubrica možno konštatovať že zaacutekonodarca striktne rozliacutešil medzi praacutevom byť zabudnutyacute a praacutevom na vymazanie a nadvaumlzuje tak na historickeacute vyacutechodiskaacute spomenuteacute v uacutevode tejto praacutece Praacutevo byť zabudnutyacute je upraveneacute v odseku 1 predmetneacuteho nariadenia kyacutem praacutevu na vymazanie suacute venovaneacute nasledujuacutece časti praacutevnej uacutepravy

Na zaacuteklade ustanoveniacute člaacutenku 17 odseku 1 naacutevrhu nariadenia o ochrane osobnyacutech uacutedajov maacute dotknutaacute osoba praacutevo vymocirccť prostredniacutectvom kontroloacutera odstraacutenenie (vymazanie) svojich osobnyacutech uacutedajov ako aj to aby sa prevaacutedzkovateľ zdržal ďalšieho šiacuterenia tyacutechto uacutedajov ak sa na tieto uacutedaje vzťahujuacute niektoryacute z docircvodov uvedenyacutech v naacutevrhu nariadenia Predmetneacute ustanovenie obsahuje aj docircraz na ochranu maloletyacutech v suacutevislosti s osobnyacutemi uacutedajmi nakoľko osobitne zdocircrazňuje potrebu vymazania takyacutechto uacutedajov v priacutepade ak boli spriacutestupneneacute dieťaťom Naacutevrh upravuje štyri konkreacutetne docircvody pre ktoreacute maacute jednotlivec praacutevo požadovať vymazanie svojich uacutedajov a byť zabudnutyacute Jednaacute sa o priacutepady keď (i) uacutedaje už nie suacute potrebneacute na uacutečely na ktoreacute sa zhromažďovali alebo inak spracuacutevali (ii) odvolanie suacutehlasu dotknutej osoby na zaacuteklade ktoreacuteho sa spracovaacutevanie osobnyacutech uacutedajov vykonaacuteva alebo ak uplynulo obdobie uchovaacutevania na ktoreacute bol danyacute suacutehlas a ak nejestvuje inyacute praacutevny zaacuteklad pre spracovanie uacutedajov (iii) dotknutaacute osoba namieta proti spracovaniu osobnyacutech uacutedajov (iv) spracovanie uacutedajov nie je v suacutelade s tyacutemto nariadeniacutem z inyacutech docircvodov Tento vyacutepočet je siacutece taxatiacutevny ale zaacuteroveň je nutneacute poukaacutezať na možnosť extenziacutevneho vyacutekladu posledneacuteho zo spomenutyacutech docircvodov

Oproti pocircvodnej praacutevnej uacuteprave v smernici 9546EHS badať vaumlčšiacute docircraz na efektiacutevnu aplikaacuteciu praacuteva byť zabudnutyacute Problematickyacutem sa ale mocircže zdať ustanovenie deklarujuacutece špecifickeacute postavenie žiadateľa o zabudnutie v priacutepade ak osobneacute uacutedaje spriacutestupnil v čase keď bol ešte dieťaťom Na tomto mieste je potrebneacute poznamenať že toto ustanovenie vyplynulo hlavne zo spoločenskyacutech požiadaviek ktoreacute sme mali tendenciu sledovať v ostatnom desaťročiacute Mladiacute ľudia v mnohyacutech priacutepadoch žijuacute svoj bdquodruhyacute životldquo prostredniacutectvom virtuaacutelnej identity v kyberprierstoru a často na tento uacutečel poskytujuacute svoje osobneacute uacutedaje nie vždy overenyacutem prevaacutedzkovateľom Z tohto docircvodu teda pramenila požiadavka špecifickejšej ochrany mladšiacutech generaacuteciiacute v prostrediacute internetu

Z dikcie tohto ustanovenia vyplyacuteva že takyacuteto jednotlivci by mali mať privilegovanejšie postavenie v raacutemci aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute Otaacutezkou ale je ako chce zodpovednaacute osoba ktoraacute s osobnyacutemi uacutedajmi pracuje toto postavenie zaručiť Keďže mechanizmus samotneacuteho bdquozabudnutialdquo resp bdquovymazanieldquo je v každom priacutepade rovnakyacute (vždy sa bude jednať o stiahnutie daacutet z jedneacuteho alebo viaceryacutech zdrojov) Jednou z možnostiacute sa javiacute uprednostnenie žiadostiacute od jednotlivcov tohto druhu Takaacuteto aplikaacutecia predmetnyacutech ustanoveniacute by ale mohla mať katastrofaacutelne naacutesledky pre efektiacutevnosť celeacuteho inštituacutetu nakoľko hroziacute vytvorenie poradovniacuteka na ktoreacuteho čelo by sa automaticky dostaacutevali osoby ktoreacute osobneacute uacutedaji spriacutestupnili v detskom veku Druhyacutem aspektom vhodnyacutem na diskusiu je dokaacutezanie faktu že uacutedaje boli spriacutestupneneacute jednotlivcom keď bol dieťa Na jednej strane maacuteme časovyacute faktor a s niacutem suacutevisiace probleacutemy ale vzhľadom na aktuaacutelny stav

669 REDING V The EU Data Protection Reform 2012 Making Europe the Standard Setter for Modern Data Protection Rules in the Digital Age (dostupneacute 732015) 670 Nariadenie je priamo uplatniteľneacute na zaacuteklade člaacutenku 288 Zmluvy o fungovaniacute Euroacutepskej Uacutenie

193

informačnyacutech technoloacutegiiacute by suacutečasnyacute prevaacutedzkovateľ mal vedieť určiť presnyacute okamih poskytnutia osobnyacutech uacutedajov Druhou stranou mince je zisťovanie či osoba ktoraacute o zabudnutie žiada je skutočne dotknutou stranou Vzhľadom na fakt že osobnyacute počiacutetač mocircže využiacutevať aj viac osocircb (pod rovnakyacutem priacutestupovyacutem označeniacutem v sieti) je v praxi dosť problematickeacute zistiť konkreacutetnu osobu ktoraacute osobneacute uacutedaje poskytla Navyše z dikcie predmetnyacutech ustanoveniacute nevyplyacuteva povinnosť prevaacutedzkovateľa kontrolovať (overiť si) či potenciaacutelna dotknutaacute osoba je naozaj relevantnyacutem subjektom pre uplatnenie praacuteva byť zabudnutyacute Paradoxne overenie by mohlo prebiehať prostredniacutectvom poskytnutia ďalšiacutech osobnyacutech uacutedajov dotknutej osoby čo je ale vzhľadom na uacutečel a funkciu naacutevrhu nariadenia prinajmenšom znepokojiveacute Zaujiacutemavosťou je že Euroacutepsky parlament vo svojom hlasovaniacute o predmetnej legislatiacuteve ustanovenie deklarujuacutece špecifickuacute poziacuteciu detiacute vynechal a nahradil ho povinnosťou prevaacutedzkovateľa vyžadovať odstraacutenenie odkazov na webovyacutech priestoroch tretiacutech straacuten ktoreacute kopiacuterujuacute osobneacute uacutedaje dotknutej osoby

Čo sa tyacuteka docircvodov na zaacuteklade ktoryacutech si dotknutaacute osoba mocircže uplatniť predmetneacute praacutevo možno konštatovať že jedinyacutem uacuteplne novyacutem docircvodom sa javiacute byť odvolanie suacutehlasu dotknutej osoby na zaacuteklade ktoreacuteho sa spracovaacutevanie osobnyacutech uacutedajov vykonaacuteva Praacutevna uacuteprava tak subjektu daacuteva možnosť odvolať svoj suacutehlas so spracovaniacutem osobnyacutech uacutedajov Reaguje tak na jednu z najdiskutovanejšiacutech zaacuteležitostiacute tyacutekajuacutecich sa predmetneacuteho inštituacutetu v raacutemci starej smernice na ochranu osobnyacutech uacutedajov Opaumlť je ale nutneacute zdocircrazniť že v naacutevrhu nariadenia chyacuteba kontrolnyacute mechanizmus celeacuteho procesu Absencia bližšej uacutepravy odvolania suacutehlasu by ale mohla mať katastrofaacutelne naacutesledky ak vezmeme do uacutevahy potenciaacutelnu škodu v priacutepade ak suacutehlas odvolaacute inyacute subjekt ako dotknutaacute osoba Bolo by preto vhodne aby Euroacutepska komisia (alebo inaacute inštituacutecia) v priacutepade uacutečinnosti predmetneacuteho znenia vydala priacuteručku (tzv guidebook) ktorom by bol preciacutezne vymedzenyacute postup a praacuteva a povinnosti subjektov pri aplikaacuteciiacute tohto inštituacutetu

Veľmi docircležityacutem a trefnyacutem sa zdaacute byť doplňujuacuteci naacutevrh Euroacutepskeho parlamentu ktoryacute k predmetneacutemu docircvodu pridaacuteva aj určityacute prvok vymožiteľnosti praacuteva byť zabudnutyacute Podľa neho v priacutepade ak suacuted alebo kompetentnyacute uacuterad (v podmienkach Slovenskej republiky Uacuterad na ochranu osobnyacutech uacutedajov) vydaacute rozhodnutie proti ktoreacutemu sa už nemožno použiť opravnyacute prostriedok osobneacute uacutedaje dotknutej osoby musia byť bez odkladu vymazaneacute Tento doplňujuacuteci naacutevrh by mal prispieť k efektivite aplikaacutecie predmetneacuteho inštituacutetu aj vzhľadom na špecifickosť jeho predmetu a priestoru v ktorom by sa mal prevažne využiacutevať je potrebneacute vziať na zreteľ aj faktor vhodnosti posuacutedenia zo strany justiacutecie nakoľko pocircjde o pomerne novuacute praacutevnu uacutepravu a množstvo zaacutesad jej aplikaacutecie bude kreovať praacuteve suacutedna moc svojimi rozhodnutiami Z tohto docircvodu je vhodneacute aby sa k takyacutemto priacutepadom pristupovalo veľmi citlivo a s naacuteležitou starostlivosťou

Vaacutešnivuacute diskusiu rozpruacutedil aj odsek 2 člaacutenku 17 ktoryacute upravuje situaacutecie ak prevaacutedzkovateľ osobneacute uacutedaje dotknutej osoby zverejnil na verejne priacutestupnom webovom siacutedle Podľa predmetneacuteho člaacutenku je v priacutepade ak prevaacutedzkovateľ zverejnil osobneacute uacutedaje musiacute podniknuacuteť všetky primeraneacute kroky suacutevisiace s uacutedajmi na zverejnenie za ktoreacute prevaacutedzkovateľ nesie zodpovednosť vraacutetane technickyacutech opatreniacute s cieľom informovať tretie strany ktoreacute spracuacutevajuacute tieto uacutedaje že dotknutaacute osoba ich žiada aby odstraacutenili všetky odkazy na tieto osobneacute uacutedaje či ich koacutepiu alebo replikaacuteciu Ak prevaacutedzkovateľ povolil tretej strane zverejnenie osobnyacutech uacutedajov tento prevaacutedzkovateľ sa považuje za zodpovedneacuteho za zverejnenie Toto znenie ale ponechaacuteva vyacuterazne širokyacute priestor pre interpretaacuteciu určityacutech pojmov Prvyacutem z problematickyacutech slovnyacutech spojeniacute je bdquovšetky primeraneacute krokyldquo ktoreacute je prevaacutedzkovateľ povinnyacute urobiť v priacutepade splnenia si informačnej povinnosti voči tretiacutem stranaacutem ktoreacute s uacutedajmi dotknutej osoby naraacutebajuacute Vynaacutera sa otaacutezka na zaacuteklade akeacuteho meradla sa bude v buduacutecnosti posudzovať vhodnosť opatreniacute zo strany prevaacutedzkovateľa To čo sa mocircže javiť ako vhodnyacute prostriedok informovania tretiacutech straacuten jedneacuteho prevaacutedzkovateľa nemusiacute za vhodnyacute prostriedok považovať druhyacute prevaacutedzkovateľ Stačiacute ak relevantnyacute subjekt notifikuje tretie strany prostredniacutectvom mailovej komunikaacutecie Alebo je vhodnejšie to urobiť prostredniacutectvom jednotneacuteho vzoru dokumentov Problematickyacutem sa navyše javiacute aj adresovanie takyacutechto žiadostiacute keďže spraacutevcovia webovyacutech straacutenok nie suacute povinnyacute uvaacutedzať adresy trvaleacuteho pobytu jedinyacutem vhodnyacutem prostriedkom komunikaacutecie sa tak zdaacute byť internetovaacute pošta Je ale na zvaacuteženiacute v akej frekvenciiacute si spraacutevca weboveacuteho siacutedla prezeraacute prijatuacute mailovuacute komunikaacuteciu Docircležitejšiacutem nedostatkom ale je že navrhovaneacute nariadenie neobsahuje povinnosť tretej strany želaneacute osobneacute uacutedaje vymazať Predmetnaacute absencia tak mocircže byť obmedzeniacutem vynuacutetiteľnosti praacuteva byť zabudnutyacute

Ďalšou diskutabilnou časťou mocircže byť aj posledneacute ustanovenie člaacutenku 2 ktoreacute upravuje prenos zodpovednostneacuteho prvku v priacutepade ak prevaacutedzkovateľ povolil tretej strane zverejnenie osobnyacutech uacutedajov V tejto situaacuteciiacute sa za zodpovedneacuteho považuje samotnyacute prevaacutedzkovateľ Z dikcie predmetneacuteho ustanovenia totiž explicitne nevyplyacuteva akeacute znaky by malo obsahovať bdquopovolenieldquo

194

prevaacutedzkovateľa zverejniť osobneacute uacutedaje dotknutej osoby prostredniacutectvom tretiacutech straacuten Predmetom diskusiiacute je aj koncipovanie praacutev a povinnostiacute ktoreacute z takejto prenesenej zodpovednosti prevaacutedzkovateľovi vzniknuacute671

Vzhľadom na to že v priacutepade zverejnenia osobnyacutech uacutedajov sa žiada čo najpreciacuteznejšia praacutevna uacuteprava (keďže publikovanie takyacutechto informaacuteciiacute znamenaacute značneacute odhalenie identity vo virtuaacutelnom priestore) možno konštatovať že predmetneacute slovneacute spojenia pocircsobiacute vaacutegnym dojmom a majuacute potenciaacutel byť v rocircznych sporoch vykladaneacute variabilnyacutem spocircsobom672

Naacutevrh nariadenia na ochranu osobnyacutech uacutedajov z dielne Euroacutepskej komisie obsahuje aj negatiacutevnu enumeraacuteciu docircvodov v ktoryacutech sa dotknutaacute osoba nemocircže dožadovať efektiacutevnej aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute Podľa odseku 3 člaacutenku 17 naacutevrhu nariadenia prevaacutedzkovateľ vykonaacute vymazanie bezodkladne s vyacutenimkou priacutepadu keď uchovanie osobnyacutech uacutedajov je potrebneacute (i) na uplatnenie praacuteva na slobodu prejavu673 (ii) z docircvodov verejneacuteho zaacuteujmu v oblasti verejneacuteho zdravia (iii) na historickeacute štatistickeacute a vedeckovyacuteskumneacute uacutečely v (iv) na splnenie zaacutekonnej povinnosti uchovaacutevať osobneacute uacutedaje v zmysle praacutevnych predpisov Uacutenie alebo praacutevnych predpisov členskeacuteho štaacutetu ktoryacutem prevaacutedzkovateľ podlieha praacutevne predpisy členskyacutech štaacutetov musia spĺňať cieľ verejneacuteho zaacuteujmu rešpektovať podstatu praacuteva na ochranu osobnyacutech uacutedajov a musia byť primeraneacute sledovaneacutemu legitiacutemnemu cieľu (v) v priacutepadoch ak praacutevna uacuteprava zakotvuje povinnosť prevaacutedzkovateľa iba obmedziť spracovanie osobnyacutech uacutedajov674 Tento vyacutepočet je taxatiacutevny a nemožno ho svojvoľne rozširovať Pochopiteľne najdiskutovanejšiacutem docircvodom obmedzenie inštituacutetu ktoryacute je predmetom predkladanej praacutece je dlhodobyacute spor medzi praacutevom na ochranu suacutekromia a praacutevom na slobodu prejavu Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva ani Euroacutepsky suacutedny dvor zatiaľ nerozhodovali spor v ktorom by bolo praacutevo byť zabudnutyacute naacuterokovaneacute priamo v docircsledku rozporu medzi spomenutyacutemi zaacutekladnyacutemi praacutevami Avšak ESĽP už vydal rozhodnutia v konaniach ktoreacute mocircžu mať pre efektiacutevnu aplikaacuteciu praacuteva byť zabudnutyacute fundamentaacutelny vyacuteznam

V prvom priacutepade sa jednalo o medializovanyacute priacutepad Caroline von Hannover v Nemeckaacute spolkovaacute republika675 Sťažovateľka namietala porušenie praacuteva na suacutekromie z docircvodu pravidelnej publikaacutecie fotografiiacute v celoštaacutetnych printovyacutech meacutediaacutech ktoreacute zachytaacutevali jej suacutekromnyacute život Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva judikoval že zverejnenie a ďalšie šiacuterenie informaacuteciiacute suacutekromneacuteho charakteru by mali byť limitovaneacute zaacuteujmom dotknutej osoby nešiacuteriť veľmi osobneacute alebo intiacutemne informaacutecie V kontexte praacuteva byť zabudnutyacute tak mocircže iacutesť o rozhodnutie značneacuteho vyacuteznamu nakoľko osobneacute uacutedaje nepochybne spadajuacute pod bdquoinformaacutecie suacutekromneacuteho charakteruldquo a preto docircležityacutem a rozdielovyacutem aspektom v buduacutecej aplikačnej praxi bude suacutehlas samotnej dotknutej osoby ktoraacute si praacutevo byť zabudnutyacute bude naacuterokovať

Docircležitosť ale možno pripiacutesať aj rozhodnutiu ESĽP vo veci A v Noacutersko676 v ktorej meacutedia označili sťažovateľa vo svojich člaacutenkoch za paacutechateľa trestneacuteho činu znaacutesilnenia a vraždy na zaacuteklade toho že už raz podobnyacute zločin bol odsuacutedenyacute a žurnalisti zachytili že ho v suacutevislosti s trestnyacutem činom vypočuacutevajuacute policajneacute zložky I keď nešlo o priame označene sťažovateľa (noviny zverejnili adresu trvaleacuteho bydliska a popis predchaacutedzajuacutecej trestnej činnosti) Euroacutepsky suacuted pre ľudskeacute praacuteva konštatoval porušenie praacuteva na suacutekromie Z tohto hľadiska tak praacutevo byť zabudnutyacute otvaacutera možnosti primaacuterne pre skupinu byacutevalyacutech trestancov Znova ale bude zaacuteležať na aplikačnej praxi čo bude považovať za informaacuteciu hodnuacute verejneacuteho zaacuteujmu a čo za informaacuteciu ktoraacute už docircležitaacute nie je a mocircže byť z internetovej siete vymazanaacute

671 AMBROSE M - AUSLOOS J The Right to Be Forgotten Across the Pond In Journal of Information Policy 3 2013 s 1-2 672 Zaujiacutemavosťou je že podľa niektoryacutech autorov praacutevo byť zabudnutyacute už reaacutelne existuje v raacutemci naacuterodnej uacutepravy zaacutekona o ochrane osobnyacutech uacutedajov V priacutepade platnosti nariadenia Euroacutepskej Uacutenie by tak bolo zaujiacutemaveacute sledovať ďalšie kroky zaacutekonodarcu v suacutevislosti s uacutepravou rozličnej praacutevnej uacutepravy Bližšie pozri ANDRAŠKO J ndash DAŇKO M Praacutevo byť zabudnutyacute In PIECHOWICZOVAM L ndash MADLEŇAacuteKOVAacute L (eds) Autonomie jednotlivce Praha Leges (2014) 673 Nariadenie splnomocňuje členskeacute štaacutety na stanovenie odchyacutelok a vyacutenimiek z tohto ustanovenie pre adekvaacutetne zosuacuteladenie praacuteva na slobodu prejavu a praacuteva byť zabudnutyacute 674 Člaacutenok 17 odsek 4 naacutevrhu nariadenia o ochrane osobnyacutech uacutedajov 675 Caroline von Hannover v Germany June 24 2004 No 5932000 Sect 3 ECHR 2004-VI 40 EHRR 1 676 A v Noacutersko April 9 2009 No 2807006 Sect 1

195

3 PRAacuteVO BYŤ ZABUDNUTYacute VO SVETLE ROZHODNUTIA C 13112 GOOGLE SPAIN

Aj keď praacutevo byť zabudnutyacute nie je v suacutečasnosti explicitne zakotveneacute v legislatiacuteve upravujuacutecej ochranu osobnyacutech uacutedajov Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie v maacuteji roku 2014 vydal rozhodnutie677 ktoreacute možno označiť za prelomoveacute v oblasti spracovania osobnyacutech uacutedajov prostredniacutectvom internetovyacutech vyhľadaacutevačov Jedna z položenyacutech prejudiciaacutelnych otaacutezok sa tyacutekala aj aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute parciaacutelne upraveneacuteho v suacutečasnosti platnej smernici 9546EHS

V uacutevode tejto časti praacutece by bolo vhodneacute pribliacutežiť skutkovyacute stav spornej veci a prejudiciaacutelne otaacutezky položene interpretujuacutecemu orgaacutenu V roku 1998 uverejnili španielske noviny v tlačenej verzii spraacutevu o dražbe nehnuteľnosti v docircsledku vyacutekonu zaacuteložneacuteho praacuteva na vymoženie nedoplatkov na priacutespevkoch na sociaacutelne zabezpečenie Naacutesledne vydavateľ spriacutestupnil aj elektronickuacute verziu predmetneacuteho vyacutetlačku O 11 rokov neskocircr sa paacuten Maria Costeja Gonzaacuteles (ďalej len dotknutaacute osoba) obraacutetil na vydavateľa noviacuten so žiadosťou o vymazanie uacutedajov (člaacutenku) z weboveacuteho siacutedla vydavateľa s tyacutem že exekučneacute konanie bolo už daacutevno skončeneacute Navyše internetovyacute vyhľadaacutevať informaacuteciiacute Google po zadaniacute mena dotknutej osoby medzi vyacutesledkami vyhľadaacutevanie našiel aj predmetneacute člaacutenky v elektronickej verzii noviacuten čo mohlo viesť k nevyacutehodneacutemu postaveniu vo vyacuteberovom procese na pracovnuacute poziacuteciu či v suacutekromnom živote V roku 2010 sa paacuten Gonzaacuteles obraacutetil so žiadosťou na spoločnosť Google Spain v ktorej žiadal aby sa po zadaniacute jeho mena nezobrazovali novinoveacute člaacutenky o exekuacuteciiacute majetku dotknutej osoby Španielska pobočka naacutesledne posunula žiadosť na materskuacute spoločnosť Google Inc Suacutečasne sa dotknutaacute osoba obraacutetila so žiadosťou na Uacuterad pre ochranu uacutedajov (Agencia Espantildeola de Proteccioacuten de Datos - AEPD) v ktorej sa domaacutehala uloženia povinnosti vydavateľa noviacuten upraviť

alebo odstraacuteniť uverejnenie jej osobnyacutech uacutedajov a rovnakuacute povinnosť si naacuterokovala voči spoločnosti Google Spain resp Google Inc Riaditeľ AEPD žiadosti vyhovel ale len v priacutepade naacuteroku voči prevaacutedzkovateľovi internetoveacuteho vyhľadaacutevača Naacutesledne spomenuteacute spoločnosti podali žalobu na suacuted ktorou sa domaacutehali zrušenia rozhodnutia AEPD Prejudiciaacutelne otaacutezky španielskeho suacutedu položeneacute Suacutednemu dvoru Euroacutepskej Uacutenie sa tyacutekali osobnej a miestnej pocircsobnosti smernice na ochranu osobnyacutech uacutedajov a vyacutekladu člaacutenkov v ktoryacutech nachaacutedzame čiastočneacute vymedzenie praacuteva byť zabudnutyacute V suacutevislosti s osobnou pocircsobnosťou smernice suacuted rozhodol že pod pojmom bdquospracovanie osobnyacutech uacutedajovldquo v zmysle predmetnej praacutevnej uacutepravy je potrebneacute rozumieť aj činnosť vyhľadaacutevača spočiacutevajuacuteca vo vyhľadaacutevaniacute informaacuteciiacute ktoreacute na internete zverejnili alebo umiestili tretie osoby v ich automatickom indexovaniacute dočasnom uschovaniacute a napokon v ich spriacutestupneniacute použiacutevateľom internetu v určitom preferenčnom poradiacute Suacutečasne sa za poskytovateľ takyacutechto služieb považuje za prevaacutedzkovateľa V otaacutezke miestnej pocircsobnosti Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie konštatoval že spracovanie osobnyacutech uacutedajov sa uskutočňuje v raacutemci činnostiacute prevaacutedzkarne prevaacutedzkovateľa tohto spracovania osobnyacutech uacutedajov na uacutezemiacute určiteacuteho členskeacuteho štaacutetu v zmysle smernice na ochranu osobnyacutech uacutedajov pokiaľ poskytovateľ vyhľadaacutevača založiacute v členskom štaacutete pobočku alebo dceacutersku spoločnosť určenuacute na zaručenie podpory a predaja reklamneacuteho priestoru ponuacutekaneacuteho tyacutemto vyhľadaacutevačom ktoraacute zameriava svoju činnosť na obyvateľov tohto členskeacuteho štaacutetu V praxi sa tak predmetnaacute smernica mocircže aplikovať aj na dceacuterske spoločnosti poskytujuacutece služby v oblasti internetu ktoryacutech siacutedlo je v mimoeuroacutepskom praacutevnom priestore Najzaujiacutemavejšou časťou rozhodnutia so zreteľom na predmet predkladanej praacutece je ale posuacutedenie aplikaacutecie ustanoveniacute smernice ktoreacute parciaacutelne upravujuacute inštituacutet praacuteva byť zabudnutyacute Jednotlivci domaacutehajuacuteci sa tohto naacuteroku ziacuteskali tyacutemto rozhodnutiacutem docircležityacute impulz nakoľko z judikaacutetu vyplyacuteva povinnosť poskytovateľa vyhľadaacutevača odstraacuteniť zo zoznamu vyacutesledkov ktoreacute sa zobrazia v nadvaumlznosti na vyhľadaacutevanie uskutočneneacute na zaacuteklade zadania mena určitej osoby odkazy na weboveacute straacutenky uverejneneacute tretiacutemi osobami ktoreacute obsahujuacute informaacutecie tyacutekajuacutece sa uvedenej osoby a to aj za predpokladu že toto meno a tieto informaacutecie nie suacute ešte predtyacutem alebo suacutečasne vymazaneacute z tyacutechto webovyacutech straacutenok a to priacutepadne aj vtedy ak je ich uverejnenie na uvedenyacutech straacutenkach ako takeacute v suacutelade s praacutevnymi predpismi Suacuted toto rozhodnutie odocircvodnil jednoduchosťou priacutestupu k osobnyacutem uacutedajom prostredniacutectvom internetovyacutech vyhľadaacutevačov678 pričom zdocircraznil fakt že internetovyacute obsah je možneacute prakticky bez limitov kopiacuterovať a preto je nutneacute aby dotknuteacute osoby mali praacutevo byť zabudnuteacute vo vyacutesledkoch internetoveacuteho vyhľadaacutevača nakoľko zobrazenie takeacutehoto

677 Rozsudok Suacutedneho dvora Euroacutepskej Uacutenie vo veci C-13112 678 Člaacutenok 80 rozhodnutia C-13112

196

vyacutesledku vyhľadaacutevanie predstavuje vaumlčšiacute zaacutesah do suacutekromia osoby ako praacutevo užiacutevateľa internetu na priacutestup na konkreacutetnu webstraacutenku s citlivyacutem obsahom679 V suacutevislosti s praacutevom byť zabudnutyacute sa suacuted vyjadril aj k ďalšiacutem faktorom vymazaacutevania osobnyacutech uacutedajov z vyacutesledkov internetovyacutech vyhľadaacutevačov V rozhodnutiacute uviedol že v raacutemci posuacutedenia podmienok uplatnenia predmetnyacutech ustanoveniacute smernice na ochranu osobnyacutech uacutedajov treba najmauml preskuacutemať či maacute uacutedajovyacute subjekt praacutevo na to aby predmetnaacute informaacutecia tyacutekajuacuteca sa jeho osoby už nebola v suacutečasnosti prepojenaacute s jeho menom prostredniacutectvom zoznamu vyacutesledkov zobrazenyacutech v nadvaumlznosti na vyhľadaacutevanie uskutočneneacute na zaacuteklade zadania jeho mena pričom však predpokladom konštatovania existencie takeacutehoto praacuteva nie je to aby zahrnutie dotknutej informaacutecie na zoznam vyacutesledkov spocircsobovalo tomuto uacutedajoveacutemu subjektu ujmu Ďalej ale dodal že tieto praacuteva v zaacutesade prevažujuacute nielen nad hospodaacuterskym zaacuteujmom poskytovateľa vyhľadaacutevača ale aj nad zaacuteujmom verejnosti na priacutestupe k uvedenej informaacutecii v raacutemci vyhľadaacutevania tyacutekajuacuteceho sa mena tohto subjektu To však neplatiacute v priacutepade ak sa z osobitnyacutech docircvodov akyacutem je uacuteloha uvedenej osoby vo verejnom živote zistiacute že zaacutesah do jej zaacutekladnyacutech praacutev je odocircvodnenyacute prevažujuacutecim zaacuteujmom uvedenej verejnosti na priacutestupe k predmetnej informaacutecii prostredniacutectvom takeacutehoto zahrnutia Zaujiacutemavosťou je že Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie sa v priacutepade prejudiciaacutelnych otaacutezok ktoreacute sa tyacutekali praacuteva byť zabudnutyacute neriadil naacutevrhom generaacutelneho advokaacuteta Ten vo svojom stanovisku680 deklaroval negatiacutevny postoj k otaacutezke vymazania vyacutesledkov o dotknutej osobe po zadaniacute jej mena do internetoveacuteho vyhľadaacutevača Odocircvodňuje to tyacutem že v suacutečasnej informačnej spoločnosti je praacutevo vyhľadaacutevať informaacutecie zverejneneacute na internete prostredniacutectvom vyhľadaacutevačov jednyacutem z najdocircležitejšiacutech spocircsobov vyacutekonu tohto zaacutekladneacuteho praacuteva Toto praacutevo bezpochyby zahŕňa praacutevo vyhľadaacutevať informaacutecie tyacutekajuacutece sa inyacutech fyzickyacutech osocircb ktoreacute suacute v zaacutesade chraacuteneneacute praacutevom na suacutekromnyacute život ako napriacuteklad informaacutecie tyacutekajuacutece sa činnosti fyzickej osoby ako podnikateľa alebo politika zverejneneacute na internete Praacutevo použiacutevateľa internetu na informaacutecie by bolo ohrozeneacute ak by jeho vyhľadaacutevanie informaacuteciiacute o určitej fyzickej osobe neprinieslo vyacutesledky vyhľadaacutevania poskytujuacutece vernyacute obraz o relevantnyacutech internetovyacutech straacutenkach ale ich okresanuacute verziu681 V tejto chviacuteli je možneacute len polemizovať prečo a z akyacutech docircvodov sa suacuted naacutevrhom generaacutelneho advokaacuteta neriadil Neslobodno ale opomenuacuteť obrovskyacute zaacuteujem meacutediiacute o danuacute problematiku a jej precizovanie po zverejneniacute predmetneacuteho stanoviska Na druhej strane ale možno konštatovať že ak by sa Suacutedny dvor Euroacutepskej Uacutenie naacutevrhu generaacutelneho advokaacuteta pridržal praacutevo byť zabudnutyacute by nebolo možneacute efektiacutevne aplikovať a znamenalo by to obrovskuacute ranu pre vynuacutetiteľnosť tejto praacutevnej uacutepravy Na tomto mieste by bolo vhodneacute aspoň z časti posuacutediť aplikačnuacute prax tohto rozhodnutia Na zaacuteklade predmetneacuteho judikaacutetu spoločnosť Google Inc pripravila pre jednotlivcov ktoriacute chcuacute byť zabudnutiacute v raacutemci vyacutesledkov internetoveacuteho vyhľadaacutevača Google formulaacuter682 po ktoreacuteho vyplneniacute sa odošluacute daacuteta na posuacutedenie spoločnosti Prvou zaujiacutemavosťou je že po vyplneniacute formulaacuteru musiacute dotknutaacute osoba preukaacutezať svoju totožnosť prostredniacutectvom identifikačneacuteho dokumentu ktoryacute mu bol vydaniacute domovskyacutem štaacutetom (občiansky preukaz pas a pod) Dostaacutevame sa tak paradoxne do situaacutecie keď vyacutemaz osobnyacutech uacutedajov je podmienenyacute poskytnutiacutem ďalšiacutech uacutedajov Na jednej strane sa tak eliminuje možnosť aby tretie osoby žiadali zabudnutie osobnyacutech uacutedajov Naopak ale mocircžu nastať komplikovaneacute situaacutecie v priacutepade keď si predmetneacute praacutevo uplatniacute skupina osocircb spomenuteacute v jednom člaacutenku na ktoryacute vyhľadaacutevač indexuje jeden vyacutesledok Je teda nutneacute aby sa dokladom totožnosti preukaacutezali všetky dotknuteacute osoby alebo je postačujuacutece ak tak urobiacute iba jedna A čo v priacutepade ak jedna zo spomenutyacutech osocircb žiada zabudnutie a ostatneacute majuacute zaacuteujem na zotrvaniacute informaacutecie na internete Druhyacutem bodom ktoryacute sa javiacute ako podstatnyacute zaacutesah do predmetneacuteho praacuteva pri vymazaniacute odkazu z internetoveacuteho prehliadača je fakt že ak sa praacutevo byť zabudnutyacute uacutespešne uplatniacute citliveacute odkazy zmiznuacute iba z euroacutepskych mutaacuteciiacute vyhľadaacutevača Ak napriacuteklad zadaacuteme meno dotknutej osoby do vyhľadaacutevača na domeacutene googleus naacutestroj naacutem bude indexovať aj odkazy ktoreacute suacute v euroacutepskych mutaacuteciaacutech naacutestroja zabudnuteacute alebo vymazaneacute V praxi tak nepredstavuje veľkyacute probleacutem napriek využitiu tohto inštituacutetu pristupovať k osobnyacutem uacutedajov ktoreacute dotknutaacute osoba zverejneneacute na internete mať jednoducho nechce

679 Člaacutenok 87 rozhodnutia C-13112 680 Naacutevrhy generaacutelneho advokaacuteta vo veci C-13112 681 Člaacutenok 131 predmetneacuteho stanoviska 682 httpssupportgooglecomlegalcontactlr_eudpaproduct=websearch (dostupneacute 1432015)

197

Navyše Google avizoval že na straacutenkach ktoreacute buduacute obsahovať zabudnutyacute odkaz uvedenie oznaacutemenie že index je modifikovanyacute To znamenaacute že ak zadaacuteme meno dotknutej osoby do vyhľadaacutevača v euroacutepskej mutaacuteciiacute internetoveacuteho vyhľadaacutevača odkazy na citliveacute straacutenky siacutece nevyhľadaacute ale v spodnej časti straacutenky bude priacutetomneacute oznaacutemenie o tom že sa užiacutevateľ nachaacutedza na upravenom webovom priestore na ktoryacute bolo aplikovaneacute praacutevo byť zabudnutyacute Uacutečel predmetneacuteho inštituacutetu je tak splnenyacute len z časti nakoľko konkreacutetne informaacutecie sa v indexe odkazov nachaacutedzať nebuduacute ale tretie strany buduacute vedieť že dotknutaacute osoba mala zaacuteujem niektoryacute z nich skryť pred internetovou verejnosťou683 Samotnyacute naacutevrh dotknutej osoby ale v tomto priacutepade smeroval proti prevaacutedzkovateľovi internetoveacuteho vyhľadaacutevača Jednotlivec sa tak domaacutehal vymazania odkazu ktoryacute smeroval na straacutenku s jeho osobnyacutemi uacutedajmi Aj napriek uacutespešnosti uplatnenia praacuteva byť zabudnutyacute je ale docircležiteacute podotknuacuteť že webstraacutenka obsahujuacuteca osobneacute uacutedaje dotknutej osoby ostala nezmenenaacute a je možneacute ju v raacutemci internetovej siete naďalej naacutejsť aj keď si to bude vyžadovať nepomerne viac snahy Z aplikačneacuteho hľadiska je zatiaľ probleacutemom aj to že ostatneacute internetoveacute vyhľadaacutevače (Yahoo Bing a pod) ešte nemajuacute vyvinutyacute mechanizmus na efektiacutevnu aplikaacuteciu praacuteva byť zabudnutyacute Bude zaujiacutemaveacute sledovať ako sa aplikačnaacute prax popasuje s riešeniacutem načrtnutyacutech probleacutemov Otaacutezne je akuacute uacutelohu v tomto procese zohraacute naacuterodnaacute či euroacutepska justiacutecia prostredniacutectvom svojich rozhodnutiacute a interpretaacuteciiacute ustanoveniacute upravujuacutecich tento praacutevny inštituacutet

4 K NIEKTORYacuteM ASPEKTOM PRAacuteVA BYŤ ZABUDNUTYacute V SUacuteVISLOSTI S EFEKTIacuteVNOU APLIKAacuteCIOU

V predchaacutedzajuacutecich častiach praacutece sme poskytli stručnuacute analyacutezu naacutevrhu nariadenia ktoreacute ako prveacute explicitne zakotvuje praacutevo byť zabudnutyacute Suacutečasne sme sa snažili aspoň stručne načrtnuacuteť probleacutemy a prekaacutežky ktoreacute predmetnaacute formulaacutecia mocircže v aplikačnej praxi spocircsobiť Pozornosť sme venovali aj rozhodnutiu Suacutedneho dvora Euroacutepskej Uacutenie vo veci Google Spain v Mario Costeja Gonzaacuteles ktoraacute nepochybne znamenala prelom v suacutevislosti s ochranou osobnyacutech uacutedajov dotknutej osoby a indexaacuteciou vyacutesledkov vyhľadaacutevanie prostredniacutectvom internetovyacutech prehliadačov Predtyacutem než prejdeme k samotneacutemu klasifikovaniu inštituacutetu v suacutevislosti s otaacutezkou položenou v zaacutehlaviacute predkladanej praacutece považujeme za nevyhnutneacute poukaacutezať na určiteacute aspekty prostredia v ktorom sa tento praacutevny inštituacutet bude aplikovať

Jednou z charakteristickyacutech vlastnostiacute internetu je jeho rozmer Predstavuje prakticky neobmedzenyacute suacutebor daacutet ktoryacute byacuteva označovanyacute za digitaacutelnu knižnicu generaacuteciiacute ľudskeacuteho pokolenia Jeho obsah možno naacutejsť z ktorejkoľvek časti sveta jedinou podmienkou je internetoveacute pripojenie Beruacutec do uacutevahy vyššie uvedeneacute si predstavme modelovuacute situaacuteciu ak suacute zverejneneacute osobneacute uacutedaje na webovom siacutedle domeacuteny sk Vzhľadom na tuacuteto všadepriacutetomnosť684 internetu mocircžu byť tieto uacutedaje kopiacuterovaneacute na tisiacutecky ďalšiacutech serverov a straacutenok v zlomku sekundy Naacutevrh nariadenia o ochrane osobnyacutech uacutedajov siacutece zakotvuje povinnosť prevaacutedzkovateľa proti ktoreacutemu je naacuterokovaneacute praacutevo byť zabudnutyacute uplatneneacute informovať tretie strany o naacuteroku dotknutej osoby ale otaacutezne naďalej ostaacuteva vyvodenie zodpovednosti a vynuacutetiteľnosť zabudnutia resp vyacutemazu osobnyacutech daacutet od tretiacutech straacuten Nehovoriac o tom že pod pojem bdquotretia stranaldquo mocircže spadať aj tisiacutec ďalšiacutech prevaacutedzkovateľov Z tohto pohľadu je tak možneacute konštatovať že praacutevo byť zabudnutyacute vzhľadom na suacutečasnyacute stav vedy a informačnyacutech technoloacutegiiacute nebude možneacute aplikovať vždy s uacuteplnou efektiacutevnosťou Na druhej strane ale ak maacute dotknutaacute osoba zaacuteujem na vymazaniacute osobnyacutech uacutedajov iba z jedneacuteho konkreacutetneho zdroja praacutevo byť zabudnutyacute jej poskytuje dostatočne vynuacutetiteľnuacute praacutevnu ochranu Na tomto mieste si dovoľujeme ale poukaacutezať na fakt že obsah jednotlivyacutech webovyacutech siacutedel podlieha neustaacutelym zmenaacutem Podľa štuacutedie vypracovanej v Spojenyacutech štaacutetoch americkyacutech685 počas roka sa internetovyacute obsah meniacute v takom rozsahu že po uplynutiacute tejto doby obsahuje už iba 15

683 Pre viac informaacutecii pozri SULLIVAN D How Googleacutes New Righ to be Forgotten Works An Explainer 684 Z anglickeacuteho originaacutelu ubiquity 685 AMBROSE M - FRIESS N ndash VAN MATRE J Seeking digital redemption The future of forgivness in the internet age httppapersssrncomsol3paperscfmabstract_id=2154365 (dostupneacute 1432015)

198

uacutedajov ktoreacute obsahoval na začiatku merania To ale samozrejme nevylučuje že straacutenky ktoreacute ostali nezmeneneacute neobsahujuacute citliveacute osobneacute uacutedaje niektoryacutech osocircb ktoreacute mocircžu mať zaacuteujem na ich vymazaniacute Ak zhrnieme všetky objektiacutevne aspekty ktoreacute ovplyvňujuacute použitie praacuteva byť zabudnutyacute musiacutem konštatovať že tento praacutevny inštituacutet v dohľadnej dobe nebude možneacute aplikovať vo všetkyacutech priacutepadoch uacuteplne efektiacutevne Na druhej strane ale existuje potenciaacutelny priestor na zlepšenie vymožiteľnosti daneacuteho inštituacutetu Pre zlepšenie vynuacutetiteľnosti praacuteva byť zabudnutyacute suacute nevyhnutneacute opatrenia z troch straacuten Na jednej strane tu maacuteme zaacutekonodarcu ktoryacute maacute evidentne zaacuteujem takyacutemto spocircsobom chraacuteniť praacutevo na suacutekromie v raacutemci internetu Podľa naacutezoru autora predkladanej praacutece je preto nevyhnutneacute zakotviť povinnosť a zodpovednosť tretiacutech straacuten po upozorneniacute prevaacutedzkovateľa tyacutekajuacuteceho sa vyacutemazu osobnyacutech uacutedajov dotknutej osoby tieto citliveacute uacutedaje z internetu stiahnuť Ďalej by bolo vhodneacute zakotviť akyacutesi zaacuteložnyacute mechanizmus pre priacutepady ak nie je možneacute kontaktovať spraacutevcu weboveacuteho siacutedla na ktorom sa nachaacutedzajuacute osobneacute uacutedaje Za uacutevahu by staacutelo naacuterokovať si vymazanie tyacutechto uacutedajov prostredniacutectvom suacutednej moci resp kompetentnyacutech orgaacutenov štaacutetnej spraacutevy od prevaacutedzkovateľa ktoryacute domeacutenovyacute priestor poskytol Je ale veľmi ťažkeacute odhadnuacuteť ako by sa k daneacutemu naacutevrhu postavili poskytovatelia domeacuten Zaacutekonodarca by mal taktiež zvaacutežiť vydanie priacuteručky pre prevaacutedzkovateľov v ktorej by boli uvedeneacute odporuacutečanie pre plynulyacute proces vymazaacutevanie osobnyacutech uacutedajov z internetu Takyacuteto naacutestroj by určite prispel jednak k zvyacutešeniu praacutevnej istoty v suacutevislosti s aplikačnou praxou predmetneacuteho inštituacutetu ale suacutečasne by zakotvoval aj niektoreacute princiacutepy tohto naacutestroja keďže v niektoryacutech častiach (na ktoreacute sme poukaacutezali v predchaacutedzajuacutecej časti praacutece) je text nariadenia vaacutegny a ponechaacuteva veľkyacute priestor na rocircznu interpretaacuteciu

V druhom rade je potrebneacute vytyacutečiť určituacute hranicu v suacutevislosti s rozporom medzi praacutevom na suacutekromie a praacutevom na slobodu prejavu v priamej nadvaumlznosti na použitie predmetneacuteho inštituacutetu v praxi Tejto neľahkej uacutelohy by sa mala zhostiť suacutedna moc ideaacutelne na euroacutepskej uacuterovni Je pochopiteľneacute že posuacutedenie vyššie uvedeneacuteho sporu bude v každom priacutepade zaacutevisleacute od konkreacutetnych okolnostiacute ale z hľadiska efektiacutevnej aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute by bolo žiaduce vytyacutečiť minimaacutelne určiteacute princiacutepy na ktoryacutech tento naacutestroj bude fungovať Ďalšiacutem subjektom ktoryacute by mal participovať na zefektiacutevneniacute praacutevnej uacutepravy praacuteva byť zabudnutyacute by mali byť samotniacute prevaacutedzkovatelia webstraacutenok Už z naacutevrhu predmetneacuteho nariadenia im vyplyacuteva zodpovednosť prevaacutedzkovateľov ktoryacutem dotknutaacute osoba priamo osobneacute uacutedaje poskytla Suacutečasne naacutevrh nariadenia zakotvuje aj sankcie za ich porušenie Tento inštituacutet ale stojiacute a padaacute na samotnyacutech prevaacutedzkovateľov preto je veľmi docircležiteacute aby sa k aplikaacuteciiacute tohto inštituacutetu postavili zodpovedne

Ďalšiacutem aspektom ktoryacute zasluhuje uacutevahu je rola internetovyacutech vyhľadaacutevačov Je nepochybneacute že pri vyhľadaacutevaniacute informaacuteciiacute na internete zohraacutevajuacute docircležituacute uacutelohu Preto je opaumlť potrebneacute zdocircrazniť aby všetci prevaacutedzkovatelia tyacutechto naacutestrojov pristupovali k aplikaacuteciiacute tohto praacuteva svedomito a rovnako

Sme toho naacutezoru že v priacutepade splnenia vyššie uvedenyacutech naacutevrhov všetkyacutech zainteresovanyacutech subjektov by praacutevo byť zabudnutyacute bolo efektiacutevnejšiacutem prostriedok ochrany identity než ako ho v suacutečasnosti zakotvuje smernica na ochranu osobnyacutech uacutedajov alebo naacutevrh nariadenia Nedostatky praacutevnej uacutepravy ale bude možneacute vysledovať až v priacutepade uacutečinnosti praacutevnej uacutepravy 5 ZAacuteVER

Praacutevo byť zabudnutyacute zakotveneacute v naacutevrhu nariadenia Euroacutepskej komisie na ochranu osobnyacutech uacutedajov zo sebou prinaacuteša množstvo rozporuplnyacutech ustanoveniacute Na obzore sa tak črtaacute veľkyacute počet potenciaacutelnych sporov ohľadom jeho interpretaacutecie Na niektoreacute nedostatky sme poukaacutezali v tejto praacuteci Bolo by veľmi odvaacutežne ba možno aj nespraacutevne označiť tento praacutevny inštituacutet naacutelepkou bdquoefektiacutevny prostriedok ochrany identityldquo alebo bdquonevynuacutetiteľnaacute praacutevna uacutepravaldquo Uacutečelom tohto naacutestroja je chraacuteniť zaacuteujem jednotlivcov v suacutevislosti s poskytovaniacutem osobnyacutech uacutedajov prevaacutedzkovateľom na internete a zverejnenia takyacutechto uacutedajov bez aktiacutevnej uacutečasti dotknutyacutech osocircb Z povahy priestoru v ktorom sa toto praacutevo aplikuje je ale jasneacute že uacuteplneacute vymazanie z celej siete nebude v dohľadnej dobe možneacute dosiahnuť Ak ale tento naacutestroj budeme posudzovať v intenciaacutech konkreacutetnych priacutepadov je možneacute konštatovať že pre niektoryacutech jednotlivcov sa neželanyacute obsah stane naozaj zabudnutyacutem

199

kyacutem pre ďalšiacutech vzhľadom na všade priacutetomnosť a nekonečnyacute rozmer internetu a replikaacuteciu daacutet staacutele ostanuacute na sieti neželaneacute uacutedaje Praacutevna uacuteprava tohto naacutestroja pravdepodobne nikdy nebude dokonalaacute a uacuteplne vynuacutetiteľnaacute To ale neznamenaacute aby sa zaacutekonodarca v kooperaacuteciiacute so zainteresovanyacutemi subjektmi prestal snažiť o čo najefektiacutevnejšie vynuacutetiteľneacute legislatiacutevne zakotvenie Predkladanyacute priacutespevok ponuacutekol v zaacuteverečnej časti aj možneacute opatrenia na vylepšenie efektiacutevnej aplikaacutecie praacuteva byť zabudnutyacute Bude zaacuteležať predovšetkyacutem na zaacutekonodarcovi a prevaacutedzkovateľoch ako sa k tomuto inštituacutetu postavia V tomto priacutepade je tak alfou a omegou aplikaacutecia v praxi


ČENTEacuteŠ J Odpočuacutevanie ndash procesnopraacutevne a hmotnopraacutevne aspekty Praha CH Beck 2013 272 straacuten ISBN 9788089603091

AMBROSE M - AUSLOOS J The Right to Be Forgotten Across the Pond In Journal of Information Policy 3 2013 s 1-2 ROSEN J The Right to be Forgotten In 64 Stanford Law Review Online 88 89 (2012) AMBROSE M ndash FRIESS N ndash VAN MATRE J Seeking digital redemption The future of forgivness in the internet age httppapersssrncomsol3paperscfmabstract_id=2154365 (dostupneacute 1432015) SULLIVAN D How How Googlersquos New ldquoRight To Be Forgottenrdquo Form Works An Explainer httpsearchenginelandcomgoogle-right-to-be-forgotten-form-192837 (dostupneacute 1932015) WEBER R The Right to be Forgotten More than a Pandoraacutes box httpswwwjipiteceuissuesjipitec-2-2-20113084jipitec20220-20a20-20weberpdf (dostupneacute 732015) Formulaacuter na uplatnenie praacuteva byť zabudnutyacute httpssupportgooglecomlegalcontactlr_eudpaproduct=websearch (dostupneacute 1432015) A v Noacutersko April 9 2009 No 2807006 Caroline von Hannover v Germany June 24 2004 No 5932000 ECHR 2004-VI 40 EHRR 1 Swiss Federal Court July 29 1996 BGE 122 III 449 Rozsudok Suacutedneho dvora Euroacutepskej Uacutenie vo veci C-13112 Smernica Euroacutepskeho parlamentu a Rady 9546EHS o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracovaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe tyacutechto uacutedajov Naacutevrh nariadenia Euroacutepskeho Parlamentu a Rady o ochrane fyzickyacutech osocircb pri spracuacutevaniacute osobnyacutech uacutedajov a o voľnom pohybe takyacutechto uacutedajov (všeobecneacute nariadenie o ochrane uacutedajov) Zmluva o fungovaniacute Euroacutepskej Uacutenie ANDRAŠKO J ndash DAŇKO M Praacutevo byť zabudnutyacute In Piechowiczovaacutem L ndash Madleňaacutekovaacute L (eds) Autonomie jednotlivce Praha Leges (2014) 296 straacuten ČIČKAacuteNOVAacute D Procesnopraacutevne aspekty praacuteva na informačneacute sebaurčenie a praacuteva byť zabudnutyacute in Zborniacutek z medzinaacuterodnej praacutevnickej konferencie Bratislavskeacute praacutevnickeacute foacuterum 2013 httpwwwlawconferenceskbpfspravafileszbornikySekcia20prC3A1vnych20dejC3ADn_20Session20of20Legal20Historypdf (dostupneacute 732014) REDING V The EU Data Protection Reform 2012 Making Europe the Standard Setter for Modern Data Protection Rules in the Digital Age (dostupneacute 732015) Naacutevrhy generaacutelneho advokaacuteta vo veci C-13112 Kontaktneacute uacutedaje

Bc Matuacuteš Mesarčiacutek matusmesarcikgmailcom Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta Šafaacuterikovo naacutemestie 6 810 00 Bratislava Slovenskaacute republika

200

RIGHT TO PEACEFUL SETTLEMENT OF DISPUTES IN THE REASONING OF THE INTERNATIONAL COURT OF JUSTICE

(TIMOR-LESTE V AUSTRALIA)

Barbora Obračajovaacute

Praacutevnickaacute fakulta Univerzita Karlova v Praze

Abstract The present Paper dwells upon the implications of the case Timor-Leste v Australia on

the public international law In this Case the ICJ declared in an Order indicating provisional measures the existence of two rights of States the right to conduct arbitrations or negotiations without interference by another State and the right of confidentiality in its communication with its legal advisers The ICJ has also once again emphasised equality of Parties

It shall be argued that these rights constitute a set of rights overall named for the purposes of this Paper the Right to peaceful settlement of international disputes (Right) that may be comparable to the Right to fair trial enjoyed by individuals Also in addition to the aforementioned aspects thereof more rights could be enshrined in the Right with relation to the ICJ

This Paper firstly examines the facts of the concerned Case in order to set a basis for further assessment Then it turns to the sources from which the Right stems from - the principles of the UN Charter whereas consideration is given also to the concept of justice in international law Lastly the focus is put on aspects of the Right

Abstrakt Tato praacutece se zabyacutevaacute důsledky přiacutepadu Vyacutechodniacute Timor v Austraacutelie na mezinaacuterodniacute

praacutevo veřejneacute V tomto přiacutepadu MSD deklaroval v Rozhodnutiacute o určeniacute zatiacutemniacutech opatřeniacute existenci dvou praacutev přiznanyacutech staacutetům praacutevo na vedeniacute arbitraacuteže a diplomatickyacutech jednaacuteniacute bez zaacutesahovaacuteniacute dalšiacutech staacutetů a praacutevo na důvěrnost při komunikaci s praacutevniacutemi zaacutestupci MSD takteacutež znova zdůraznil rovnost stran před zaacutekonem

Teziacute praacutece je argument že tato praacuteva spolu s předpokladem rovnosti Stran vytvaacuteřiacute katalog praacutev všeobecně nazyacutevanyacutech pro uacutečely teacuteto praacutece jako praacutevo na miacuteroveacute řešeniacute mezinaacuterodniacutech sporů

(Praacutevo) jenž je srovnatelneacute s praacutevem na spravedlivyacute proces zaručenyacutem jednotlivcům K vyacuteše zmiacuteněnyacutem aspektům tohoto Praacuteva lze takteacutež přiřadit vzhledem k MSD různaacute dalšiacute praacuteva

Tato praacutece nejprve zkoumaacute skutkoveacute okolnosti dotčeneacuteho přiacutepadu za uacutečelem vytvořeniacute zaacutekladu pro dalšiacute posuzovaacuteniacute Daacutele se zabyacutevaacute prameny ze kteryacutech daneacute Praacutevo vyvozujeme - principy zakotveneacute

v Chartě Spojenyacutech naacuterodů kdy pozornost je věnovaacutena takteacutež všeobecneacutemu konceptu spravedlnosti v mezinaacuterodniacutem praacutevu V neposledniacute řadě se praacutece zaměřiacute na aspekty daneacuteho Praacuteva

Kľuacutečoveacute slovaacute Mezinaacuterodniacute soudniacute dvůr Miacuteroveacute řešeniacute sporů Vyacutechodniacute Timor v Austraacutelie

mezinaacuterodniacute praacutevo procesniacute praacutevo na spravedlivyacute proces

Keywords International Court of Justice Peaceful settlement of International Disputes Timor-Leste

v Australia Procedural norms Right to fair Trial

1 INTRODUCTION

Some might argue that State possibly de facto gravely violating the sovereignty of smaller neighbour may be nothing new on the international scene But the case currently pending before the International Court of Justice (hereinafter referred to as ICJ or the Court) Questions Relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) (ldquoTimor-Leste v

Australia Caserdquo) may be considered one of the most controversial and complex disputes ever submitted Judge Canccedilado Trinidade recalls that ldquoonce again shows that the factual context of

201

disputes lodged with an international tribunal like the ICJ may well cross the threshold of human imaginationrdquo686 The main storyline of the Case at hand is that Australian officials seized documents and data in the business premises of a legal adviser of Timor-Leste and detained these for a certain period of time The reasoning behind this act was that a former Australian intelligence officer disclosed classified information to the legal counsel Australia therefore was acting in its national security interest while it seized also numerous documents and data containing general litigation and negotiation strategies of Timor-Leste Such strategies also should serve in the arbitration regarding maritime delimitation (ldquoArbitrationrdquo) between Australia and Timor-Leste (ldquoPartiesrdquo)

In spite of the Parties reaching a diplomatic settlement and dismissed the case thus the ICJ shall not rule thereupon already the Order regarding the provisional measures of 3 March 2014 (ldquoOrderrdquo) is of tremendous importance for public international law and its overall perception In this Order ICJ emphasised a notion of certain procedural rights that may be attributed to a State that in certain way create a an equivalent of a Right to fair trial of an individual This shall be hereinafter be referred to as ldquoRight to peaceful settlement of international disputesrdquo (ldquoRightrdquo)

As shall be further elaborated upon hereunder in the Order the Court stated that ldquoat least some of the rights for which Timor-Leste seeks protection - namely the right to conduct arbitration proceedings or negotiations without interference by Australia the right of confidentiality of and non-interference in its communication with its legal advisers - are plausiblerdquo687 The Court however did not provide an extensive description of the sources of such rights except for the right to communicate with counsels and lawyers at the side of Timor-Leste whereas it stated solely its possible link to the principle of sovereign equality of States and equality of the Parties before the law688

The aim of this Paper is firstly to determine the existence nature and scope of such Right whereas special regards will be at certain point given to parallels between the Right and Right to fair trial of an individual Secondly the outcome thereof shall indicate the plausibility of this Right and its impact on the possible ruling of the Court in the Case For these purposes it shall firstly review the main facts of the Case and political controversies related thereto Henceforth this Paper shall elaborate on grounds upon which the Right could be based in order to determine its nature and scope Thirdly the focus will be put on aspects of such Right set forth in the Order as well as on a brief reflection of other possible rights that could apply in this regard

2 FACTS OF THE CASE

21 Factual background of the case

The two Parties to the Case share long-lasting and enormously tight historical relations especially given their geographical location In modern times their proximity caused tensions among them with regards to the delimitation of their maritime borders in the Timor Sea with subsequent impact on the natural resources therein The exploitation of natural resources is governed by three treaties signed among the Parties namely the Timor Sea Treaty (2002) Sunrise International Unitization Agreement (2003) and the Treaty on Certain Maritime Arrangements in the Timor Sea (CMATS 2007) The oil and gas deposits in the Timor sea are estimated to be worth $40 billion and the revenues thereof constitute greatest part of state income of Timor-Leste689

686 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Separate of Judge Canccedilado

Trinidade ICJ Reports 2014 pp 1 para 1 687 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 7 para 27 688 Ibid 689 ALLARD T ASIO raids office of lawyer Bernard Collaery over East Timor spy claim In The Sydney Morning Herald [online] 2013-12-3 [Accessed 2015-8-1] Available at lthttpwwwsmhcomaufederal-politicspolitical-newsasio-raids-office-of-lawyer-bernard-collaery-over-east-timor-spy-claim-20131203-2yoxqhtmlgt

202

In 2013 officials of Timor-Leste and Mr Bernard Collaery a legal advisor of Timor-Leste publicly disclosed the ties with former officer of the Australian Secret Intelligence Service (ASIS) who provided testimony stating that Australia unlawfully spied on Timor-Leste while CMATS was being drafted back in 2004690 Based on this allegation Timor-Leste started an Arbitration against Australia with the Permanent Court of Arbitration aiming at nullification of the CMATS and thus creating an opportunity to renegotiate terms of maritime delimitation pro futuro

On 2 December 2013 Australian Attorney-General Senator the Honourable George Brandis QC issued a search warrant enabling it for Australian Secret Intelligence Organisation (ASIO) to examine and seize documents and data from the business premises of Bernard Collaery Sen Brandis explained was that the former officer could by means of the testimony endanger national security of Australia as well as other agents or their families691 The execution of this warrant took place on 3 December 2013 Various documents both in paper and electronic form were seized They are said to include confidential communication between Timor-Leste and Collaery documents prepared by Collaery as well as the testimony of the former ASIS officer Seized documents and data were from that time point in the custody of Sen Brandis who assured Timor-Leste that these shall not be used for any purpose of the exploitation of resources or related negotiations

The proceedings before the Court begun with an Application filed with the Registry by the Government of the Democratic Republic of Timor-Leste on 17 December 2013 with respect to the seizure of 3 December 2013 and subsequent detention On the same day Timor-Leste filed also a Request for the indication of provisional measures whereas it asked the Court to grant that Australia 1) Seals the documents and data and deliver these into the custody of the ICJ 2) provides the Court and Timor-Leste with a list of documents or data including leaked information and a list of persons familiar with such information 3) provides the Court and Timor-Leste with a list of copies 4) Australia destroys such copies beyond recovery 5) provides assurances of no further interception of communications of Timor-Leste and its legal advisers692

After the public hearings Australia requested that the Court 1) refuses the concerned Request for the indication of provisional measures 2) stays the proceedings until the judgement in the Timor Sea Treaty Arbitration is rendered693 This request was rejected At the same time Sen Brandis gave other assurances in the Written undertaking of 21 January 2014 where he promises that the neither documents or data seized will be further used or examined until the judgement by him or any other person694

22 Order of provisional measures

On 3 March 2014 the Court gave Order with respect to the Request where it indicated provisional measures in accordance with the power vested in the Court by Article 41 (1) of the Statute of the International Court of Justice (Statute) Concerning the jurisdiction the Court anticipated that the basis for jurisdiction could be founded This decision constitutes a slight controversy by itself Both Parties did make a Declaration

690 SHANAHAN L Aussie spies accused of bugging Timor cabinet In The Australian [online] 2013-5-29 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheaustraliancomaunational-affairsforeign-affairsaussie-spies-accused-of-bugging-timor-cabinetstory-fn59nm2j-1226652599040gt 691 HURST D Timor-Leste rejects lsquooutrageousrsquo claim in Australian spying dispute In The Guardian [online] 2014-1-23 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2014jan23timor-leste-rejects-outrageous-slur-australian-spying-disputegt 692 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Written submission by Timor-Leste ICJ Reports 2013 pp 4 para 10 693 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Written Observations of Australia on Timor-Lestersquos Request for Provisional Measures ICJ Reports 2014 694 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Written undertaking by Senator the Hon George Brandis QC Attorney-General of the

Commonwealth of Australia dated 21 January 2014 ICJ Reports 2014

203

under Article 36 (2) of the Statute nonetheless Australia did so with certain reservations thereto In accordance with this reservation the Declaration of Australia is not applicable to ldquoany dispute in respect of which any other party to the dispute has accepted the compulsory jurisdiction of the Court only in relation to or for the purpose of the dispute or where the acceptance of the Courts compulsory jurisdiction on behalf of any other party to the dispute was deposited less than 12 months prior to the filing of the application bringing the dispute before the Courtrdquo695 Thus the jurisdiction could be disputable because Timor-Leste made a declaration accepting the jurisdiction as compulsory just one day before it filed the Application with the Court To this account over the course of oral pleadings Australia added that it retains its ldquoright to raise questions of jurisdiction and admissibility at the merits stagerdquo696 but these it will not raise them in relation to the Request This however indicates that Australia might still challenge the jurisdiction on the basis of the aforementioned reservation in these proceedings

The Court held in the Order that following measures are indicated upon the Request of Timor-Leste

(1) Australia shall ensure that the content of the seized material is not in any way or at any time used by any person or persons to the disadvantage of Timor-Leste until the present case has been concluded

(2) Australia shall keep under seal the seized documents and electronic data and any copies thereof until further decision of the Court

(3)Australia shall not interfere in any way in communications between Timor-Leste and its legal advisers in connection with the pending Arbitration under the Timor Sea Treaty of 20 May 2002 between Timor-Leste and Australia with any future bilateral negotiations concerning maritime delimitation or with any other related procedure between the two States including the present case before the Court697

In some of the added separate opinions the provisional measures granted were considered to be obsolete with regards to the statements made by Sen Brandis whereas by these assurances bind Australia at the level of international law just as much as the Order Furthermore the documents and data are still in the custody of Australia In particular Judge Canccedilado Trinidade expressed in his Separate opinion that ldquothe Court should have gone further and should have ordered [hellip] to the effect of having the documents and data (containing information belonging to it) seized by Australia immediately sealed and delivered into the custody of the Court itself []rdquo698

23 Political controversies

By means of granting the provisional measures the Court has put a spotlight on the issue of colliding sovereignty in an unprecedented scope The provisional measure granted by the Court in the para (3) as cited above has been widely referred to as ldquospy banrdquo699 Such an emphasis put by the principal judicial body of the United Nations contests the good faith in Australian undertakings and thus basically makes Australia seem to be a ldquobad global citizenrdquo unlawfully depriving its poor

695 INTERNATIONAL COURT OF JUSTICE Declarations Recognising the Jurisdiction of the Court as Compulsory In International Court of Justice [online] [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwicj-cijorgjurisdictionindexphpp1=5ampp2=1ampp3=3gt 696 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 6 para 20 697 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 15 para 55 698 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Separate opinion of Judge Canccedilado

Trinidade ICJ Reports 2014 pp 1 para 1 699 ALLARD T Australia ordered to cease spying on East Timor by International Court of Justice In The Sydney Morning Herald [online] 2014-3-4 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwsmhcomaufederal-politicspolitical-newsaustralia-ordered-to-cease-spying-on-east-timor-by-international-court-of-justice-20140303-hvfyahtmlgt

204

neighbour of the rights that it unjustly cherishes for itself700 From the domestic point of view this case also brings shadows overhead of the liberals in Australia since it is by far the greatest demonstration of then proposal of new ASIO laws vesting considerable powers therein701 Henceforth it is a reflection of overall tendency in Australia to suppress harshly any issue that may to whichever extent pose a counter-interest to national security On the other hand the victimisation of Timor-Leste is also not entirely well-founded It has been stressed by numerous sources that Timor-Leste was trying to use the light shed to nullify a treaty that had been a thorn in its side for a long time702 In this regard Timor-Leste sought to renegotiate the settlement bilaterally several times These circumstances could create an opportunity for such renegotiation which Timor-Leste might be willing to leverage It would be certainly harder to advocate the maintenance of such agreement where drafting thereof has involved clandestine activities This could would mean a significant substantial improvement of Timor-Leste both in the course of Arbitration as well as with regards to future maritime delimitation negotiations Professor James Crawford acting for Australia has even mentioned that the application to the Court has been motivated by other factors than sole justice rather with objective to shed a spotlight of publicity on the general talks as well as making a prejudicial comment on Australia703 This however must be assessed in light of the fact that prof Crawford represents one of the Parties

Lastly it must be once again noted and stressed that the intelligence involvement has not happened solely on one side The fact that a former intelligence officer may have disclosed classified information of whichever kind to another State adversary to Australia constitutes a serious disturbance Especially in the world after WikiLeaks affair that triggered thorough debate on the legitimacy of spying Not to mention that public acknowledgement of information from such source by State authorities as well as its usage as grounds for commencement of Arbitration most likely amounts to encouragement on the part of Timor-Leste704 meaning a serious breach of the good faith maxim on its part as well

3 THE PRINCIPLES GOVERNING THE RIGHT

As already outlined there is no express corresponding provision under international law word by word stating that a State would be entitled to exercise the Right Neither is there the right to conduct arbitration proceedings or right to communicate with its legal counsel without interference from any other Party Regardless thereto the range of sources from which the Right might be indirectly derived is wide

31 Reciprocal character to the corresponding Obligation

The most convenient first basis for any Right of this kind shall be sole mirroring the obligation whereas where all States in the international community are bound by the Article 2 (3) of the Charter ldquoto settle their international disputes by peaceful means in such a manner that international peace and security and justice are not endangeredrdquo (ldquoObligationrdquo) In assessing this source it is essential to define the terms used in this Article First of all arbitration is one of the

700 LAMB K Timor-Leste v Australia what each country stands to lose In The Guardian [online] 2014-1-23 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2014jan23timor-leste-v-australia-analysisgt 701 ACKLAND R The Timor-Leste spying case is a taste of our future under Asio`s new powers In The Guardian [online] 2014-9-10 [Accessed 2015-1-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomcommentisfree2014sep10the-timor-leste-spying-case-is-a-taste-of-our-future-under-asios-new-powersgt 702 MURPHY K and L TAYLOR Timor-Leste spy case `witness held and lawyer`s office raided by ASIO` In The Guardian [online] 2013-12-3 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2013dec03timor-leste-spy-witness-held-lawyers-office-raided-asiogt 703 GEARIN M Australia rejects East Timor`s demands to return documents seized in ASIO raid In ABC News [online] 2014-1-22 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwabcnetaunews2014-01-21australia-responds-to-east-timor-case-at-the-hague5211912gt 704 Ibid

205

means of pacific settlement of disputes identified in Article 33 (1) Thus the Case falls within the scope of the Obligation The two Articles put together set forth the equal importance of both proceedings as well as result ie that the process is lawful and the judgment should be just Thus by wording of the first part of the Article 2 (3) the scope of the corresponding Right shall encompass both outlined aspects as well By the second part of the Article 2 (3) the widely defined scope of Right may be narrowed through the aims why the disputes should actually be settled peacefully ie peace security and justice The issue is whether the seizure and detention or regional dispute over maritime delimitation can challenge the values outlined in the rest of the article As peace or security cannot be under current circumstances deemed to be endangered the most relevant condition for the case at hand as set in the Article 2 (3) shall be justice

The Charter repeatedly sets forth the prominent position of justice in international law It is included already in its Preamble whereas it is the aim of the peoples of the United Nations ldquoto establish conditions under which justice and respect for the obligations arising from treaties and other sources of international law can be maintainedrdquo Justice is also incorporated within the scope of the Purposes and Principles of the United Nations declared in the Article 1 to the Charter Article 1 (1) after the maintenance of peace and security and suppression of aggression it pronounces that the solemn purpose of the UN shall be ldquo[hellip] to bring about by peaceful means and in conformity with the principles of justice and international law adjustment or settlement of international disputes or situations which might lead to a breach of the peacerdquo Furthermore the notion of justice plays an important role in the other Articles of the Charter as outlined above as well

Remarkably enough in the Preamble the term ldquojusticerdquo is put before the sacred other principles of international law705 which is extraordinary given the usual approach to the justice when it is mainly considered to be certain moral corrective of the ascertainable legal sources706 In relation to the peaceful settlement of international disputes the doctrinal sources differ to a certain extent of the content of the term ldquojusticerdquo Firstly Bruno Simma argues that the core lies within the potentially achieved result of the undertakings in spirit of the peaceful settlement of disputes707 On the other hand Jean-Pierre Cot708 stresses that such justice is enshrined mainly in the freedom of

action of the States not in an objective to restrict this freedom for higher good709 Also his commentary states that even justice is always applied in defence of Statersquos own interest in the matter710 reflecting the fact that justice cannot be determined to be an objective criterion with regards to the slightly politicised nature of undertakings within international law

As for justice in the reasoning of the ICJ the Court itself has repeatedly assessed that ldquo[w]hatever the legal reasoning of a court of justice its decisions must by definition be just and therefore in that sense equitablerdquo711 As the Court noted in the Continental Shelf (Tunisia v Libya Continental Shelf case ldquo[The Court] is bound to apply equitable principles as part of international law and to balance up the various considerations which it regards as relevant in order to produce an equitable result While it is clear that no rigid rules exist as to the exact weight to be attached to

705 This order of priorities has been used also in other sources of international law for example in the 1982 Manila Declaration on the Peaceful Settlement of International Disputes UN Document ARES3710(1982) Peaceful settlement of disputes between States (Annex) 68th plenary meeting 15 November 1982 706 FRANCIONI F Equity in International Law In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume III 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 707 SIMMA Bruno The Charter of the United Nations a commentary 2nd ed Oxford Oxford University Press 2002 lxiv 895 XXXIII ISBN 0-19-924449-9 pp 111 para 35 708 Jean-Pierre Cot is also sitting as a judge ad hoc in the Case upon nomination of Timor-Leste 709 COT Jean-Pierre and Alain PELLET La Charte des Nations Unies commentaire article par article 3e eacuted Paris Economica 2005 XX 1366 ISBN 2-7178-5057-0 pp 433 710 Ibid pp 434 711 North Sea Continental Shelf ICJ Reports (1969) pp 3 48 (para 88) Continental Shelf (Tunisia v Libyan Arab Jamahiriya) ICJ Reports (1982) pp 18 60 (para 71) Separate opinion of Judge Jimeacutenez de Areacutechaga ibid p 106 (para 25) Continental Shelf (Libyan Arab Jamahiriya v Malta)

ICJ Reports (1985) pp 13 39 (para 45)

206

each element in the case this is very far from being an exercise of discretion or conciliation nor is it an operation of distributive justicerdquo712 Thus it may be assumed that both proceedings and result thereof shall ultimately be covered by the notion of justice

What is overall problematic about justice is the high level of subjectivity and its virtually absolute dependence on the distribution of facts Since it is not an objective criterion the victimisation of a poorer party as well as influential backgrounds of the Judges coming from various parts of the world may play an unfavourable role713 For these reasons an entirely ldquojustrdquo solution is most likely entirely out of reach and the Right is usually limited to the sole probability of reaching the desired outcome for one State It is mainly because a result however justifiable may always be deemed unjust to the defeated Party

32 Sovereign equality of States

Article 2 (3) of the Charter is closely connected to the principle of sovereign equality of States714 insofar as the impossibility of the usage of coercive measures the freedom of choice of means is granted to the States The principle of sovereign equality of States however encompasses one very important aspect and that is the juridical equality of the States and their equality in general as well as before the law715 The core of the concept lies in prioritisation of the equality of States before law over the sole sovereignty716 This is also in general to a certain extent reflected in the power of the Security Council to assess the threats to the peace or aggression and decide on the appropriate measures under Article 39 of the Charter This interconnectivity between principles and means can be drawn for example when a State endangers territorial sovereignty of another ie commits an act of aggression Such State is then not only in breach of fundamental maxim of prohibition of the use of force set forth in the Article 2 (4) of the Charter which prohibits such use of force but also in breach of respecting the sovereignty and thus the sovereign equality of States For these reasons the Security Council may ultima ratio decide even on use of coercive measures including armed force

and thus reach back the equilibrium in the international arena both in terms of peace and security but also in spirit of the sovereign equality of States

For that matter Malenovskyacute further characterises the sovereign equality of States in a way that ldquosubordinate sovereignty and tolerant reciprocity balance each other in international relations and unity of these contradictory tendencies create the dynamics of the principle of sovereign equalityrdquo717 According to this description the core of the maxim lies within the notion of reciprocity

Should this be reflected also within the concept of peaceful settlement of international disputes it means simply a correspondent obligation to respect other State`s Obligation This further corresponds to the reciprocal right of a State to have other States respecting its Obligation in this way and thus ipso facto its Right

33 Good faith

In accordance with Article 2 (2) of the Charter the States ldquoshall [in pursuit of the Purposes stated in Article 1] fulfil in good faith the obligations assumed by them in accordance with the

712 Continental Shelf (Tunisia v Libyan Arab Jamahiriya) Judgment ICJ Reports (1982) pp 18 para 60 713 More on the topic of assessment of outer influences on the ICJ see DE FIGUEIREDO M F P and E POSNER Is the International Court of Justice Biased John M Olin Program in Law and Economics Working Paper No 234 2004 Online available at lthttpchicagounbounduchicagoeducgiviewcontentcgiarticle=1289ampcontext=law_and_economicsgt 714 SIMMA Bruno The Charter of the United Nations a commentary 2nd ed Oxford Oxford University Press 2002 lxiv 895 XXXIII ISBN 0-19-924449-9 pp 103 para 2 715 ČEPELKA Čestmiacuter and Pavel ŠTURMA Mezinaacuterodniacute praacutevo veřejneacute 1st ed Praha Beck 2008 xli 840 p ISBN 978-80-7179-728-9 pp 52 para 15 716 SHAW Malcolm N International law 6th ed Cambridge Cambridge University Press 2008 clxvi 1542 p ISBN 978-0-521-72814-0 pp 215 717 Translated by the author of this Paper Originally in MALENOVSKYacute Jiřiacute Mezinaacuterodniacute praacutevo veřejneacute jeho obecnaacute čaacutest a poměr k vnitrostaacutetniacutemu praacutevu zvlaacuteště k praacutevu českeacutemu 4th ed Brno Masarykova univerzita 2004 467 p ISBN 80-210-3375-4 pp 21

207

present Charterrdquo Interdependence between good faith and equity and justice is indisputable718 By

reference made in this Article the endeavour and process of settling the disputes towards peace security and justice shall be governed by good faith principle The Court upheld the bona fides principle in the Order that ldquoThe Court has no reason to believe that the written undertaking dated 21 January 2014 will not be implemented by Australia Once a State has made such a commitment concerning its conduct its good faith in complying with that commitment is to be presumedrdquo719 What constitutes yet another controversy in this Case is the fact that it is not disputed by Australia that at least some of the seized documents are related to the Arbitration strategy as well as possible future negotiations on maritime delimitation as Timor-Leste claims720 Henceforth it may be well stated that Australia could assume that the rights of Timor-Leste or at least its position in the ongoing dispute as well as future maritime delimitation negotiations would be endangered by means of seizure of such documents Therefore the good faith in Australian undertakings shall be debatable

It is held by doctrine that the good faith has a directive functions in determining the nature of situations where the organs of the UN including the ICJ are considering imposition of recommendatory or coercive measures721 The Commentary to the Charter specifies this criterion in a manner that ldquogood faith develops particular legal effects wherever States have a qualified relationship of confidence with one another such as in the context of an arbitral [hellip] procedure []rdquo722

The common objective of the countries in the Arbitration as of their mutual fulfilment of Obligation determines the nature of special obligations under such qualified relationship such as increased responsibility of the maintenance of justice inter alia Markus Kotzur claims that ldquoThe closer the relationship between international actors becomes the more important becomes mutual confidence in common endeavours to achieve common objectivesrdquo723 Thus the way both parties have handled the undertakings relevant to the Case at hand as well as within their qualified arbitral relation shall be given weight in the potential judgement on the merits

4 RIGHT TO FREE TRIAL OF STATES

It would be daring to declare that the Right amounts to an exact equivalent of the Right to fair trial on a contextual basis of international community Since there is no overarching sovereign authority in international law the Right shall basically protect States of one another given the horizontal nature of the system of governance under international law724 With particular consideration given to the principle of the sovereign equality of States we may assent that since all States are equal before law they shall be de iure granted the same rights and privileges as well Upon examination of the undertakings of the ICJ it may be argued that there is a certain selection of procedural rights applies to each State in each proceedings brought before the Court as it has been

718 FRANCIONI F Equity in International Law In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume III 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 719 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 12 para 44 720 Ibid pp 7 para 27 721 KOTZUR M Good faith (Bona fides) In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of

public international law Volume IV 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 pp 514 para 23 722 SIMMA Bruno The Charter of the United Nations a commentary 2nd ed Oxford Oxford University Press 2002 lxiv 895 XXXIII ISBN 0-19-924449-9 pp 95 para 10 723 KOTZUR M Good faith (Bona fides) In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume IV 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 pp 514 para 23 724 More on the particular aspects of relation between international law and the rule of law may be found in WALDRON J Are sovereigns entitled to the benefit of the international Rule of Law IILJ Working Paper 20093 Finalised 2009-4-3 New York New York University School of Law ISSN 1552-6275 online available at lthttpwwwiiljorgpublicationsdocuments2009-3Waldronpdfgt

208

listed afore The possibility to claim substantial rights is henceforth secured and maintained through respecting the particular procedural rights just as it functions in the case of individual Should the premise be accepted that the Right to a certain extent encompasses similar aspects as the right to fair trial it may lead to more concrete guidelines on its aspects As already mentioned in the Order the Court states in particular the Right to conduct arbitration proceedings or negotiations without interference by other State and Right of confidentiality of and non-interference in its communications with its legal advisers Furthermore the Court touched the equality of the Parties to a dispute Lastly more rights may be derived from the sole common determinants of all Contentious cases presented to the Court

41 Right to non-interference in peaceful settlement of disputes

The Right to demand that other States refrain from interfering the endeavour is by wording limited to the proceedings without an explicit right to result However a judgement decision any other outcome or no outcome at all if the Parties wish so constitute an inherent part in procedural sense Thus it would be more precise to say that this right does not grant a specific outcome in substance however procedurally relevant end mark of the proceedings without any interference from other Party is indeed granted Despite the formulation of ldquonon-interferencerdquo the peaceful settlement of international disputes in any of the forms recognised by the Charter should not be mistaken what is usually named the principle of non-interference In accordance with Article 1 (7) of the Charter this notion is solely related to domaine reacuteserveacute the domestic jurisdiction Therefore the non-interference in this

case refers rather to the sovereignty in spirit of the principle of sovereign equality of States in the international arena

42 Right of confidentiality and non-interference in communications with legal advisers

The second right declared by the Court in the present proceedings could be thoroughly linked to the attorney-client privilege as stipulated in the domestic law In general this privilege prohibits disclosure of confidential information of from the legal counsellor to the court This privilege exists in various jurisdictions worldwide including Australian which is particularly relevant to the Case Under international law the roles of both legal advisers within the organisational structure of the State authorities (ie foreign ministries) with international organisations or the role of such advisors in the armed conflicts is at least somehow defined725 Nonetheless there is no difference between legal position of a State and an individual before the Court in relation to legal counselling In this notion similar rights and obligations shall apply to legal advisers regardless to whether they are representing State or an individual

The principal grounds of claims made by Timor-Leste in its application to the Court are ldquothe property and other rights possessed by Timor-Leste in documents and data sent to or held by or received from its legal representatives and legal advisers [hellip]rdquo726 Such documents would normally

if this was a case under domestic law of Australia be covered fully by legal professional privilege This privilege is governed by the 2001 Evidence Act Under Articles 118 and 119 the legal advice clause no evidence is going to be upon the objection of the client adduced in case such adduction would violate the confidentiality of communication or relevant documents It does not speak of prohibition of seizure or inspection thereof neither for the harm of client or attorney727 This may be however assumed from the nature of the privilege in general On the other hand since Australia was aware that the seized documents contain confidential correspondence or writings therefore it knew that these cannot be used before the court in prosecution of the former ASIO officer it could be anticipated that the motivation for the seizure and detention lied elsewhere Thus a significant bad light is shed on the fulfilment of obligations in good faith in the conduct of Australia

725 WOOD M Legal Advisers In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume VI 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 726 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Application to the Court (Timor-Leste) ICJ Reports 2013 pp 3 para 10 727 Articles 118 and 119 of the Evidence Act (Act 76 of 2001) Royal Assent received on 17 December 2001 available at lthttpwwwaustliieduauaulegistasconsol_actea200180gt

209

Sen Brandis affirmed the existence of the Privilege during the Oral proceedings He however stated that such Privilege cannot be deemed to be absolute and that it ldquodoes not apply when the communication in question concerns the commission of a crime or fraud constitutes a threat to national security or to the higher public interests of a State or undermines the proper administration of justicerdquo728

In the Libananco Holding v Turkey case729 the International centre for Settlement of

Investment Disputes pronounced itself on the waging of principles of attorney-client privilege Here Turkey was having persons associated with the claimant Libananco Holding Co Ltd including its legal counsel under surveillance due to criminal proceedings launched against this company The International centre for Settlement of Investment disputes held that there were certain basic principles such as basic procedural fairness respect for confidentiality and legal privilege and right to seek a legal advice freely without any third Party intervention Furthermore it held that Turkey must not intercept communications between Claimant and its counsel or other persons of interest regardless to ongoing criminal investigations The Centre ordered that all records and copies must be destroyed in a period not longer than 30 days and upon the responsibility of Turkey assurances must be made that no leaks take place This of course does not constitute a precedent for the ICJ730

Regardless to Brandisrsquo national security claim in the Case at hand the Court stated a violation of right to the exercise of attorney-client privilege specifying it in ldquoright to the protection of its [Timor-Lestersquos] communications with counsel relating to an arbitration or to negotiations in particular to the protection of the correspondence between them as well as to the protection of confidentiality of any documents and data prepared by counsel to advise that State in such a contextrdquo731 Since all States are equal in rights and obligations before the law under the concept of the sovereign equality of States this right thus shall enjoy universality

43 Other enshrined rights

Let us now shortly focus on other possible rights that could be vested in the overall term of Right especially in the Case Firstly the Parties are equal in terms of their rights as well as in the terms of their legal personality which is fulfilled by respecting the sovereign equality of States and capacity in term of eacutegaliteacute des armes that is that not one Party would enjoy more tools within the same proceedings732 Secondly all States dispose of the same free choice of means of settling their international disputes including the possibility to defend their interests through individual or joint submission to the Court This right is limited in twofold direction The submission requires reciprocity ie that both Parties accept the jurisdiction of the Court in one way or another Second limitation relates to the outcome whereas should the lack of jurisdiction or inadmissibility be of the Case be founded the Court may reject the jurisdiction and thus not give a judgement or any other decision in the matter

Also it can be argued that the legally relevant expectations of Timor-Leste have been violated by Australia since it seems to be beyond ordinary anticipation that business premises of legal counsellor of a State should be subjected to raid by intelligence service of another No prior notice

728 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 7 para 25 729 Libananco Holdings Co Limited v Republic of Turkey (ICSID Case No ARB068 Annulment proceeding (Decision on Applicants Request for a Continued Stay of Enforcement of the Award)) 730 Although the role of judicial decisions in the ruling of ICJ could be subjected to broader debate in spirit of the Article 38 (1) (d) of the Statute the judicial decisions may serve solely as ldquosubsidiary means for the determination of rules of lawrdquo Therefore no direct binding force may be accorded to the decision at hand 731 Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) Request for the indication of provisional measures Order ICJ Reports 2014 pp 7 para 27 732 SHAW Malcolm N International law 6th ed Cambridge Cambridge University Press 2008 clxvi 1542 p ISBN 978-0-521-72814-0 pp 215

210

has been given to Timor-Leste in this matter Thus some extent of legal certainty could be anticipated as well

What is curious is that the procedure of handling the evidence by the ICJ is regulated nor in the Statute nor in the Rules of the Court which is a conduct further following the overall liberal approach of the Court to procedural issues In this regard the Court shall and must respect that the Parties dispose of the proceedings and despite its adjudicative powers the Court cannot overrule Statesrsquo Partiesrsquo consent Furthermore in spirit of justice and good faith it shall be presumed that no unlawfully obtained evidence shall be used in the proceedings This lies yet again with the discretion of the judges and could serve - just as the other rights outlined - as subject of yet another and significantly longer debate

5 CONCLUSION

The Right may be derived from various sources of international law especially from the maxims enshrined in the Charter namely from the Obligation the principle of the sovereign equality of States as well as good faith maxim From examination of these as well as the regular conduct of the Court there are procedural rights as well as certain - and very debatable - substantial rights in preservation of justice of States in relation to their conduct in spirit of the Right With regards to Timor-Leste v Australia it may be asked if the Court already implicitly outlined the future possible decision if the case was not dismissed The indication of provisional measures by itself did not grant relief on the merits by the Court henceforth the potential decision in this case cannot be assessed beyond any reasonable doubt On the other hand since the ruling in this case was solely concerning the seized and detained documents and data and not about the arbitration which shall be lawfully settled within the framework of the Arbitral Tribunal of the Permanent Court of Arbitration and the Court has stated that certain rights of Timor-Leste have been violated by the conduct of Australia such declaration is likely to have an impact since the case radiates around these rights

Finally as already said the Parties managed to settle the dispute amicably through other recognised means including direct negotiations and behind-the-doors pre-negotiations of the Arbitration just the next door to ICJ in the Hague Peace palace733 Regardless to the whether the Parties will reach consensus through judicial or non-judicial proceedings the Rights mentioned in this Paper shall be maintained and cherished Just as the Court stated in its judgment in the case of Aerial Incident of 10 August 1999 (Pakistan v India) ldquoThe Courts lack of jurisdiction does not relieve States of their [Obligation] The choice of those means admittedly rests with the parties under Article 33 of the United Nations Charter They are nonetheless under an obligation to seek such a settlement and to do so in good faith in accordance with Article 2 paragraph 2 of the Charterrdquo734

List of sources

ABCAFP East Timor spy row Australia East Timor postpone ICJ case to seek àmicable settlement` In ABC News [online] 2014-9-7 [Accessed 2014-9-9] Available at

lthttpwwwabcnetaunews2014-09-06icj-postpones-australia-etimor-spy-row-case5724918gt ACKLAND R The Timor-Leste spying case is a taste of our future under Asio`s new powers In The Guardian [online] 2014-9-10 [Accessed 2015-1-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomcommentisfree2014sep10the-timor-leste-spying-case-is-a-taste-of-our-future-under-asios-new-powersgt ALLARD T ASIO raids office of lawyer Bernard Collaery over East Timor spy claim In The Sydney Morning Herald [online] 2013-12-3 [Accessed 2015-8-1] Available at

733 ABCAFP East Timor spy row Australia East Timor postpone ICJ case to seek àmicable settlement` In ABC News [online] 2014-9-7 [Accessed 2014-9-9] Available at lthttpwwwabcnetaunews2014-09-06icj-postpones-australia-etimor-spy-row-case5724918gt 734 Aerial Incident of 10 August 1999 (Pakistan v India) Jurisdiction of the Court Judgment ICJ Reports 2000 p 12 para 53 cited from SHAW Malcolm N International law 6th ed Cambridge Cambridge University Press 2008 clxvi 1542 p ISBN 978-0-521-72814-0 pp 216

211

lthttpwwwsmhcomaufederal-politicspolitical-newsasio-raids-office-of-lawyer-bernard-collaery-over-east-timor-spy-claim-20131203-2yoxqhtmlgt ALLARD T Australia ordered to cease spying on East Timor by International Court of Justice In The Sydney Morning Herald [online] 2014-3-4 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwsmhcomaufederal-politicspolitical-newsaustralia-ordered-to-cease-spying-on-east-timor-by-international-court-of-justice-20140303-hvfyahtmlgt ČEPELKA Čestmiacuter and Pavel ŠTURMA Mezinaacuterodniacute praacutevo veřejneacute 1st ed Praha Beck 2008 xli 840 p ISBN 978-80-7179-728-9 COT Jean-Pierre and Alain PELLET La Charte des Nations Unies commentaire article par article

3e eacuted Paris Economica 2005 XX 1366 ISBN 2-7178-5057-0 CRAWFORD James and Ian BROWNLIE Brownlies principles of public international law 8th ed Oxford Oxford University Press c2012 lxxx 803 p ISBN 978-0-19-965417-8 FERNANDES C Cutting the Gordian knot - solving the East Timor v Australia dispute In Timor Sea Justice [online] 2014-3-17 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwtimorseajusticecomtimor-sea-justice-media-coveragecutting-the-gordian-knot-solving-the-east-timor-v-australia-disputegt FRANCIONI F Equity in International Law In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia

of public international law Volume III 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 GEARIN M Australia rejects East Timor`s demands to return documents seized in ASIO raid In ABC News [online] 2014-1-22 [Accessed 2014-9-26] Available at

lthttpwwwabcnetaunews2014-01-21australia-responds-to-east-timor-case-at-the-hague5211912gt HURST D Timor-Leste rejects òutrageous` claim in Australian spying dispute In The Guardian [online] 2014-1-23 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2014jan23timor-leste-rejects-outrageous-slur-australian-spying-disputegt INTERNATIONAL COURT OF JUSTICE Declarations Recognising the Jurisdiction of the Court as Compulsory In International Court of Justice [online] [Accessed 2014-8-1] Available at

lthttpwwwicj-cijorgjurisdictionindexphpp1=5ampp2=1ampp3=3gt KELLER H Friendly Relations Declaration (1970) In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume IV 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 KOTZUR M Good faith (Bona fides) In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume IV 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 LAMB K Timor-Leste v Australia what each country stands to lose In The Guardian [online] 2014-1-23 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2014jan23timor-leste-v-australia-analysisgt MALENOVSKYacute Jiřiacute Mezinaacuterodniacute praacutevo veřejneacute jeho obecnaacute čaacutest a poměr k vnitrostaacutetniacutemu praacutevu zvlaacuteště k praacutevu českeacutemu 4th ed Brno Masarykova univerzita 2004 467 p ISBN 80-210-3375-4 MURPHY K and L TAYLOR Timor-Leste spy case `witness held and lawyer`s office raided by ASIO` In The Guardian [online] 2013-12-3 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheguardiancomworld2013dec03timor-leste-spy-witness-held-lawyers-office-raided-asiogt THE ECONOMIST Timor-Leste and Australia A widening gap In The Economist [online] 2010-6-

17 [Accessed 2014-9-26] Available at lthttpwwweconomistcomnode16381395gt OFFICE OF LEGAL AFFAIRS CODIFICATION DIVISION Handbook on the Peaceful Settlement of Disputes between States OLACOD2394 New York United Nations 1992 Sales No E92V7 ISBN 92-1-133428-4 PELLET A Peaceful Settlement of International Disputes In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume VIII 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 SHAW Malcolm N International law 6th ed Cambridge Cambridge University Press 2008 clxvi 1542 p ISBN 978-0-521-72814-0 SHANAHAN L Aussie spies accused of bugging Timor cabinet In The Australian [online] 2013-5-29 [Accessed 2014-8-1] Available at lthttpwwwtheaustraliancomaunational-affairsforeign-affairsaussie-spies-accused-of-bugging-timor-cabinetstory-fn59nm2j-1226652599040gt

212

SIMMA Bruno The Charter of the United Nations a commentary 2nd ed Oxford Oxford University Press 2002 lxiv 895 p XXXIII ISBN 0-19-924449-9 WALDRON J Are sovereigns entitled to the benefit of the international Rule of Law IILJ Working Paper 20093 Finalised 2009-4-3 New York New York University School of Law ISSN 1552-6275 online available at lthttpwwwiiljorgpublicationsdocuments2009-3Waldronpdfgt WALDRON J The Rule of International Law In Harvard Journal of Law amp Public Policy Vol 30 No 1 p 15-30 WOOD M Legal Advisers In WOLFRUM Ruumldiger The Max Planck encyclopedia of public international law Volume VI 1st publ Oxford Oxford University Press 2012 ISBN 978-0-19-929168-7 ZIMMERMANN Andreas Christian TOMUSCHAT and Karin OELLERS-FRAHM The Statute of the International court of justice a commentary Oxford Oxford University Press 2006 lxxxiv 1577 p ISBN 0-19-926177-6 Evidence Act (Act 76 of 2001) Royal Assent received on 17 December 2001 available at lthttpwwwaustliieduauaulegistasconsol_actea200180gt UN Document ARES262625(1970) Declaration on Principles of International Law concerning Friendly Relations and Co-operation among States in accordance with the Charter of the United Nations 25th plenary meeting 24 October 1970 UN Document ARES3710(1982) Peaceful settlement of disputes between States 68th plenary meeting 15 November 1982 UN Document ARES3978(1984) Development and strengthening of good neighbourliness between States 99th plenary meeting 13 December 1984

Aerial Incident of 10 August 1999 (Pakistan v India) Jurisdiction of the Court Judgment ICJ Reports 2000 p 12 Continental Shelf (Tunisia v Libyan Arab Jamahiriya) Judgment ICJ Reports (1982) Libananco Holdings Co Limited v Republic of Turkey ICSID Case No ARB068 Annulment proceeding (Decision on Applicants Request for a Continued Stay of Enforcement of the Award) Questions relating to the Seizure and Detention of Certain Documents and Data (Timor-Leste v Australia) ICJ docket ICJ Reports 20132014

Contact details

Barbora Obračajovaacute barboraobracajovagmailcom Faculty of Law Charles University in Prague Naacutem Curieovyacutech 7 110 00 Prague 1 Czech Republic

213

Tajnaacute nahraacutevka jako důkaz v civilniacutem řiacutezeniacute 735

Michaela Severovaacute


Abstract The thesis deal with possibility of applying illegal proof in the civil proceedings At first

there are analysed the decision of the Constitutional Court which is in these field groundbreaking because it was the first case when illegal proof was admitted Then there are analysed the provisions regarding these issues and there is drawn a comparison of current law and the law effective before the year 2014

Abstrakt Praacutece pojednaacutevaacute o možnosti použiacutet v civilniacutem řiacutezeniacute nahraacutevku ziacuteskanou nezaacutekonnyacutem

způsobem jako důkaz Nejprve je podrobně analyzovaacuten uacutestavniacute naacutelez kteryacute je v teacuteto oblasti průlomovyacute neboť se jednaacute o prvniacute přiacutepad kdy takto ziacuteskanaacute nahraacutevka byla v civilniacutem řiacutezeniacute jako důkaz připuštěna Daacutele jsou podrobně rozebraacutena ustanoveniacute kteraacute se teacuteto problematiky tyacutekajiacute a je provedena komparace současneacute uacutepravy s uacutepravou uacutečinnou před rokem 2014

Key words proof proving civil proceedings privacy protection proportionality test

Kliacutečovaacute slova důkaz dokazovaacuteniacute civilniacute řiacutezeniacute ochrana soukromiacute test proporcionality

1 UacuteVOD bdquoPoužitelnost zaacuteznamu rozhovoru pořiacutezeneacuteho soukromou osobou bez vědomiacute nahraacutevaneacute

osoby jako důkazu v přiacuteslušneacutem řiacutezeniacute je zaacutevislaacute na poměřovaacuteniacute chraacuteněnyacutech praacutev a zaacutejmů ktereacute se v teacuteto soukromeacute sfeacuteře střetaacutevajiacute Zaacutesah do praacuteva na soukromiacute osoby jejiacutež mluvenyacute projev je zaznamenaacuten je ospravedlnitelnyacute zaacutejmem na ochraně slabšiacute strany praacutevniacuteho vztahu jiacutež hroziacute zaacutevažnaacute uacutejma (včetně např ztraacutety zaměstnaacuteniacute) Opatřeniacute jedineacuteho nebo kliacutečoveacuteho důkazu touto cestou je analogickeacute k jednaacuteniacute za podmiacutenek krajniacute nouze či dovoleneacute sveacutepomocildquo736 Takto zniacute

praacutevniacute věta naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu se sp zn II UacuteS 177414 kteryacute vydal Uacutestavniacute soud v prosinci loňskeacuteho roku Veřejnost jej považuje za průlomovyacute neboť Uacutestavniacute soud vyhověl stiacutežnosti zaměstnance kteryacute se u soudu domaacutehal neplatnosti vyacutepovědi daneacute zaměstnavatelem ovšem k prokaacutezaacuteniacute tvrzeneacute skutečnosti měl pouze audionahraacutevku kteraacute obsahovala rozhovor jeho nadřiacutezeneacuteho a byla pořiacutezena bez jeho souhlasu Na tento naacutelez Uacutestavniacuteho soudu navazuje takeacute dalšiacute rozhodnutiacute Uacutestavniacuteho soudu ze dne 19 2 2015 sp zn III UacuteS 4715 Obdobnyacute princip lze naleacutezt takeacute v rozhodnutiacute Evropskeacuteho soudniacuteho dvora ze dne 11 12 2014 o předběžneacute otaacutezce ve věci C-21213

Uacutestavniacute soud tiacutemto naacutelezem rozšiacuteřil slabšiacutem stranaacutem možnosti dokazovaacuteniacute v civilniacutem řiacutezeniacute V praacuteci bude podrobně rozebraacuten vyacuteše zmiňovanyacute naacutelez Uacutestavniacuteho soudu daacutele budou analyzovaacuteny ustanoveniacute praacutevniacutech předpisů kteryacutech se předmětnyacute naacutelez dotyacutekaacute Zaacuteroveň bude provedena komparace dotčenyacutech ustanoveniacute s ustanoveniacutemi kteraacute jsou uacutečinnaacute od roku 2014 aby se dalo posoudit zda bude možneacute předmětnyacute naacutelez aplikovat i na vztahy jež se řiacutediacute praacutevniacute uacutepravou kteraacute se stala uacutečinnou od roku 2014

Ciacutelem praacutece bude podrobnaacute analyacuteza testu proporcionality kteryacute je kliacutečovyacutem prvkem v možnosti použitiacute důkazniacuteho prostředku ziacuteskaneacuteho nezaacutekonnyacutem způsobem v řiacutezeniacute před civilniacutemi soudy

Při zpracovaacuteniacute praacutece bude vychaacutezeno předevšiacutem z praacutevniacute uacutepravy platneacute před rokem 2014 platneacute pro rok 2015 a z knižniacutech zdrojů Daacutele bude použiacutevaacuteno judikatury soudů Českeacute republiky

735 Přiacutespěvek byl zpracovaacuten v raacutemci projektu ZČU SGS-2014-050 bdquoUacutečetniacute judikatura ve světle rekodifikace soukromeacuteho praacutevaldquo kteryacute je řešen na katedře finančniacuteho praacuteva a naacuterodniacuteho hospodaacuteřstviacute Fakulty praacutevnickeacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni 736 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a]

214

2 NAacuteLEZ UacuteS SP ZN II UacuteS 177414

21 Popis skutkoveacuteho stavu

Celyacute spor začal podaacuteniacutem žaloby dne 30 11 2005 u Městskeacuteho soudu v Brně Žalobu podal pan Ing Miroslav Kmoch (daacutele jen bdquostěžovatelldquo) proti sveacutemu byacutevaleacutemu zaměstnavateli společnosti KROHNE CZ spol sro (daacutele jen bdquozaměstnavatelldquo) Stěžovatel se domaacutehal určeniacute neplatnosti vyacutepovědi neboť tvrdil že skutečnyacutem důvodem vyacutepovědi nebyla nadbytečnost a připravovanaacute organizačniacute změna jak uvaacuteděl zaměstnavatel ale jiacutem učiněnaacute kritika zaměstnavatele zaslanaacute zahraničniacutemu vedeniacute zaměstnavatele Městskyacute soud v Brně stěžovateli vyhověl a určil že vyacutepověď danaacute zaměstnavatelem je neplatnaacute Městskyacute soud tak rozhodl na zaacutekladě důkazu audionahraacutevkou rozhovoru mezi zaměstnavatelem a členem zahraničniacuteho vedeniacute zaměstnavatele

Zaměstnavatel proti rozsudku Městskeacuteho soudu v Brně podal odvolaacuteniacute Krajskyacute soud v Brně rozsudek Městskeacuteho soudu změnil tak že naacutevrh stěžovatele zamiacutetl Sveacute rozhodnutiacute odůvodnil tiacutem že jedinyacutem podkladem pro rozhodnutiacute Městskeacuteho soudu byla předmětnaacute audionahraacutevka kteraacute byla pořiacutezena bez vědomiacute a bez souhlasu nahraacutevaneacute osoby a proto je jako důkazniacute prostředek nepřiacutepustnaacute

Stěžovatel rozhodnutiacute Krajskeacuteho soudu v Brně napadl dovolaacuteniacutem Nejvyššiacute soud rozhodnutiacute Krajskeacuteho soudu v Brně zrušil a vraacutetil mu věc k dalšiacutemu projednaacuteniacute Krajskyacute soud v Brně rozhodnutiacute Městskeacuteho soudu opět zamiacutetl Stěžovatel podal znovu dovolaacuteniacute nicmeacuteně tentokraacutet Nejvyššiacute soud dovolaacuteniacute zamiacutetl

Stěžovatel podal uacutestavniacute stiacutežnost ve ktereacute podrobně rozvedl sveacute argumenty proč nesouhlasiacute s rozhodnutiacutem odvolaciacuteho i dovolaciacuteho soudu K prokaacutezaacuteniacute toho že důvodem vyacutepovědi nebyla organizačniacute změna či nadbytečnost ale kritickeacute zpraacutevy ktereacute stěžovatel zaslal zahraničniacutemu vedeniacute maacute stěžovatel pouze dvě audionahraacutevky Dle něj by měly byacutet připuštěny jako důkaz neboť se tyacutekajiacute pracovniacutech zaacuteležitostiacute a proto na nich nahraneacute rozhovory nemajiacute charakter osobniacute povahy Stěžovatel zastaacuteval naacutezor že na zaacutekladě vyacuteše popsanyacutech skutečnostiacute došlo k porušeniacute jeho praacuteva na spravedlivyacute proces

Uacutestavniacute soud se v raacutemci přezkumu zabyacuteval tiacutem zda obecneacute soudy opraacutevněně odmiacutetly připustit jako důkaz předmětneacute audionahraacutevky Audionahraacutevky potvrzovaly stěžovatelem tvrzeneacute důvody vyacutepovědi Prvniacute z nich byla pořiacutezena při pracovniacute poradě zaměstnanců zaměstnavatele a druhaacute obsahuje rozhovor stěžovatele s představitelem zahraničniacuteho vedeniacute zaměstnavatele 737

22 Rozhodnutiacute Uacutestavniacuteho soudu

Jak již bylo zmiňovaacuteno vyacuteše tento naacutelez Uacutestavniacuteho soudu je považovaacuten za průlomovyacute neboť dosud civilniacute soudy v zaacutesadě nepřipouštěly použitiacute takovyacutechto zaacuteznamů jako důkazniacuteho prostředku bez souhlasu osoby kteraacute byla uacutečastniacutekem hovoru či nahraacutevky738 V předmětneacutem naacutelezu však Uacutestavniacute soud vyslovil naacutezor že v určityacutech přiacutepadech nelze takoveacuteto důkazy odmiacutetat pouze proto že se jednaacute o projev osobniacute povahy a že osoby vystupujiacuteciacute v zaacuteznamu nedaly souhlas s jeho použitiacutem Zaacutekladniacutem kriteacuteriem ktereacute se bude v danyacutech přiacutepadech aplikovat je poměřovaacuteniacute chraacuteněnyacutech praacutev a zaacutejmů jež se zde střetaacutevajiacute Jednaacute se o zaacutejem na ochranu osobnosti toho jehož projev je zachycovaacuten a zaacutejem na ochranu toho kdo zaacuteznam pořizuje K porovnaacuteniacute sloužiacute test proporcionality

Test proporcionality se sklaacutedaacute ze třiacute kroků V prvniacutem kroku je posuzovaacutena způsobilost navrhovaneacuteho důkazu dosaacutehnout ochrany praacuteva či zaacutejmu Poteacute se zkoumaacute jeho potřebnost nešlo-li ciacutele dosaacutehnout šetrněji V řiacutezeniacute nesmiacute byacutet jineacuteho přiacutemeacuteho důkazu ktereacuteho by bylo možneacute použiacutet k prokaacutezaacuteniacute tvrzenyacutech skutečnostiacute a kteryacute by se nedostaacuteval do střetu s praacutevem na ochranu osobnosti Nakonec se poměřuje uacutejma kteraacute použitiacutem důkazu bude způsobena s chraacuteněnyacutem ciacutelem Způsobenaacute uacutejma nesmiacute byacutet nepřiměřenaacute vzhledem k chraacuteněneacutemu ciacuteli739

Naprosto souhlasiacutem s jednotlivyacutemi podmiacutenkami testu proporcionality Nejdřiacuteve by se dle meacuteho naacutezoru mělo zkoumat zda danou skutečnost či tvrzeniacute nelze prokaacutezat šetrnějšiacutem způsobem V přiacutepadě že by se takovaacute možnost objevila soud by už nemusel posuzovat dalšiacute podmiacutenky testu proporcionality a navrhovanyacute důkaz by mohl rovnou zamiacutetnout neboť by se danaacute skutečnost či tvrzeniacute dalo prokaacutezat i bez jeho použitiacute V přiacutepadě že by jinaacute možnost důkazu nebyla měl by soud přezkoumat zda je takovyacute důkaz vůbec způsobilyacute danou skutečnost či tvrzeniacute prokaacutezat Tuto

737 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a] 738 Viz kapitola č 32 739 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a]

215

podmiacutenku bych zařadila až na druheacute miacutesto neboť pokud by navrhovanyacute důkaz nesplňoval prvniacute podmiacutenku do praacuteva na ochranu soukromiacute by u dotčenyacutech osob vůbec nedošlo V přiacutepadě že prvniacute podmiacutenku splniacute bude se zkoumat druhaacute podmiacutenka kde už ale k jakeacutemusi prolomeniacute praacutev na ochranu osob dojiacutet může V tomto přiacutepadě by se napřiacuteklad všichni přiacutetomniacute při provaacuteděniacute důkazu audionahraacutevkou dozvěděli obsah rozhovoru dotčenyacutech osob Soud by až poteacute mohl dospět k naacutezoru že navrhovanyacute důkaz danou skutečnost či tvrzeniacute neprokazuje zamiacutetl by jej a zaacutesah do osobnostniacutech praacutev dotčenyacutech osob by byl zbytečnyacute Přezkoumaacuteniacute nejprve prvniacute podmiacutenky by tuto situaci mohlo eliminovat Třetiacute podmiacutenka je velmi podstatnaacute Bez niacute by mohlo dochaacutezet k absurdniacutem situaciacutem kdy provedeniacutem důkazu bude zasaženo do osobnostniacutech praacutev ovšem důkaz posloužiacute k ochraně praacutev kteraacute majiacute daleko menšiacute vyacuteznam V dalšiacutem odstavci je vyjaacutedřen naacutezor Uacutestavniacuteho soudu kteryacute se dotyacutekaacute opačneacute absurdity a to že soudy nebraly ohled na zaacutevažnost praacutev kteraacute měla byacutet chraacuteněna provedeniacutem předmětneacuteho důkazu v poměru k praacutevům osob do nichž mělo byacutet provedeniacutem důkazu zasaženo

Uacutestavniacute soud daacutele uvaacutediacute že uacutečastniacuteci řiacutezeniacute očekaacutevajiacute že soud zachovaacute zaacutekladniacute zaacutesady ktereacute prostupujiacute danyacutem praacutevniacutem odvětviacutem v tomto přiacutepadě pracovniacutem praacutevem K tomu lze jako přiacuteklad uveacutest že ustanoveniacute sect 1a odst 1 piacutesm a) zaacutekona č 2622006 Sb zaacutekoniacuteku praacutece ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů stanoviacute že mezi zaacutekladniacute zaacutesady pracovněpraacutevniacutech vztahů patřiacute mimo jineacute zvlaacuteštniacute zaacutekonnaacute ochrana postaveniacute zaměstnance K tomu Uacutestavniacute soud uvaacutediacute bdquo V projednaacutevaneacute věci Uacutestavniacute soud považuje za zjevně absurdniacute že by měl v naznačeneacutem konfliktu chraacuteněnyacutech zaacutejmů převaacutežit zaacutejem na ochraně soukromiacute svědka N V kteryacute na skryteacute audionahraacutevce dle přepisu založeneacutem ve spise nepronaacutešel nic osobniacuteho ale toliko informace majiacuteciacute zaacutesadniacute vyacuteznam z hlediska pracovněpraacutevniacutech vztahů stěžovatele Přiacutestup krajskeacuteho soudu považuje Uacutestavniacute soud za projev krajniacuteho formalismu ve vztahu k důkazům předklaacutedanyacutem zaměstnancem kteryacute usiluje o soudniacute ochranu proti sveacutevoli zaměstnavateleldquo740

V tomto přiacutepadě se jednalo o pracovniacute rozhovor Na prvniacute pohled se tak může zdaacutet že se nejednaacute o projev osobniacute svobody nicmeacuteně za ten je nutneacute považovat jakyacutekoli mluvenyacute projev či jineacute zaacuteznamy osobniacute povahy jak je uvedeno v sect 12 odst 1 zaacutekona č 401964 Sb občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquoobčanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1964ldquo) Stěžovatel k prokaacutezaacuteniacute svyacutech tvrzeniacute neměl jinou možnost důkazu než předmětnou audionahraacutevku Je zřejmeacute že audionahraacutevka je způsobilaacute prokaacutezat stěžovatelova tvrzeniacute Prvniacute dvě podmiacutenky jsou tedy splněny nyniacute zvaacuteženiacute třetiacute podmiacutenky a to poměru střetu dvou protichůdnyacutech praacutev Na jedneacute straně stojiacute zaacutejem na ochraně soukromiacute zaměstnavatele kteryacute je zakotven v čl 10 usneseniacute předsednictva Českeacute naacuterodniacute rady č 21993 Sb o vyhlaacutešeniacute Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod jako součaacutesti uacutestavniacuteho pořaacutedku Českeacute republiky (daacutele jen bdquoListinaldquo) Ochrana soukromiacute je daacutele podrobněji upravena občanskyacutem zaacutekoniacutekem z roku 1964 zaacutekonem č 892012 Sb občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquoobčanskyacute zaacutekoniacutekldquo) a zaacutekonem č 1012000 Sb o ochraně osobniacutech uacutedajů (daacutele jen bdquozaacutekon o ochraně osobniacutech uacutedajůldquo) Na druheacute straně je třeba posoudit důležitost zaacutejmu stěžovatele a to praacuteva na spravedlivyacute proces kteryacute vyplyacutevaacute z čl 36 odst 1 Listiny Převaacuteženiacute zaacutejmů stěžovatele dovozuje Uacutestavniacute soud ze zaacutesady ochrany slabšiacute strany Opatřeniacute důkazu tohoto typu přirovnaacutevaacute k jednaacuteniacute za podmiacutenek krajniacute nouze či dovoleneacute sveacutepomoci Apeluje ovšem na to že je potřeba důsledně rozlišovat mezi tajnyacutem pořizovaacuteniacutem audionahraacutevek videozaacuteznamů a důkazů podobneacuteho typu s uacutemyslem druhou stranu poškodit ktereacute by se nemělo podporovat a mezi tiacutem kdy je takovyacuteto důkaz pořiacutezen pro ochranu slabšiacute strany či oběti trestneacuteho činu

V zaacutevěru sveacuteho rozhodnutiacute Uacutestavniacute soud uvaacutediacute že obecneacute soudy porušily takeacute čl 4 odst 4 kteryacute zaklaacutedaacute povinnost šetřeniacute podstaty a smyslu jednotlivyacutech ustanoveniacute o meziacutech zaacutekladniacutech praacutev a svobod Tomuto ustanoveniacute by soudy měly daacutet přednost před striktniacutem formalismem ktereacute u jejich předchaacutezejiacuteciacutech rozhodnutiacute převaacutežilo741

3 VZTAH K JEDNOTLIVYacuteM USTANOVENIacuteM PRAacuteVNIacuteCH PŘEDPISŮ

Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu sp zn II UacuteS 177414 maacute praacutevniacute zaacuteklad v několika ustanoveniacutech kteraacute zakotvujiacute praacutevo na ochranu soukromiacute praacutevo na spravedlivyacute proces a nedotknutelnost osoby Jednaacute se předevšiacutem o čl 7 odst 1 Listiny čl 10 Listiny čl 36 odst 1 Listiny a daacutele ustanoveniacute sectsect 11 a 12 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 jejichž obsah byl obdobně převzat do ustanoveniacute sectsect 88

740 Uacutestavniacute soud II UacuteS 177414 [Vyacuteběr UacuteS 31052014] 741 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a]

216

a 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku V teacuteto kapitole budou jednotlivaacute ustanoveniacute Listiny a zaacutekonů podrobně rozebraacutena a v naacutesledujiacuteciacute kapitole budou srovnaacutena s testem proporcionality použityacutem v předmětneacutem naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu

31 Praacutevo na ochranu soukromiacute - čl 7 odst 1 a čl 10 Listiny

Čl 7 odst 1 Listiny bdquoNedotknutelnost osoby a jejiacuteho soukromiacute je zaručena Omezena může byacutet jen v přiacutepadech

stanovenyacutech zaacutekonemldquo Čl 10 Listiny bdquo(1) Každyacute maacute praacutevo aby byla zachovaacutena jeho lidskaacute důstojnost osobniacute čest dobraacute pověst

a chraacuteněno jeho jmeacuteno (2) Každyacute maacute praacutevo na ochranu před neopraacutevněnyacutem zasahovaacuteniacutem do soukromeacuteho

a rodinneacuteho života (3) Každyacute maacute praacutevo na ochranu před neopraacutevněnyacutem shromažďovaacuteniacutem zveřejňovaacuteniacutem nebo

jinyacutem zneužiacutevaacuteniacutem uacutedajů o sveacute osoběldquo Praacutevo na ochranu soukromiacute spolu s praacutevem na autonomii vůle představuje obecnou klauzuli

kteraacute zajišťuje uacuteplnou ochranu svobody i v přiacutepadech na ktereacute se nevztahujiacute žaacutednaacute speciaacutelniacute praacuteva Obě tato praacuteva sloužiacute jako subsidiaacuterniacute a doplňkoveacute zajištěniacute obecneacute svobody Ve vztahu k ostatniacutem zaacutekladniacutem praacutevům plniacute tato praacuteva komplementaacuterniacute funkci odvozenou ze samotneacute povahy uacutestavniacuteho staacutetu742

Jelikož se jednaacute o jedno ze zaacutekladniacutech praacutev je velmi obecně vymezeno v Listině daacutele pak bliacuteže rozvedeno zaacutekony nicmeacuteně vždy je třeba rozsah jeho ochrany posoudit v konkreacutetniacutem přiacutepadě V Listině je zakotveno ve člaacutenku 10

Praacutevo na ochranu soukromiacute je v různyacutech zemiacutech chraacuteněno v odlišneacute miacuteře V zaacutesadě platiacute že většiacute miacutery ochrany požiacutevaacute v zaacutepadniacutech zemiacutech než ve vyacutechodniacutech což vyplyacutevaacute z historickyacutech souvislostiacute Přesneacute hranice toho co pod ochranu soukromiacute spadaacute nejsou nikde vymezeny

Dřiacuteve soukromiacute požiacutevalo ochrany předevšiacutem dle prostoroveacuteho vymezeniacute bylo chraacuteněno předevšiacutem obydliacute a daacutele se ochrana tyacutekala sociaacutelniacutech vztahů zejmeacutena manželstviacute a rodiny V dnešniacute době dochaacuteziacute k rozšiřovaacuteniacute veřejneacute sfeacutery na uacutekor soukromeacute zaacuteroveň soukromeacute osoby často disponujiacute pro soukromiacute nebezpečnyacutemi možnostmi na to reaguje judikatura Uacutestavniacuteho soudu

Ačkoli je těžkeacute přesně vymezit obsah praacuteva na ochranu soukromiacute někteřiacute autoři jej rozčleňujiacute do čtyř oblastiacute a to na

- osobniacute soukromou sfeacuteru - rodinnyacute život a praacutevo na uzavřeniacute manželstviacute a založeniacute rodiny - soukromiacute v prostoroveacute dimenzi ndash tj nepřesně obydliacute a - soukromiacute jako důvěrnost komunikace743

Čl 10 Listiny je rozdělen do třiacute odstavců kde je bliacuteže specifikovaacuteno co se za soukromiacute považuje Důležiteacute je upozornit že se nejednaacute o taxativniacute vyacutečet pod ochranu soukromiacute spadajiacute i dalšiacute praacuteva kteraacute jsou upravena v jineacute čaacutesti Listiny např ochrana obydliacute či listovniacute tajemstviacute Může dojiacutet takeacute k tomu že konkreacutetniacute podoba soukromiacute nebude spadat pod žaacutedneacute ustanoveniacute Listiny a přesto bude požiacutevat ochrany neboť praacutevo na ochranu soukromiacute je třeba chaacutepat obecně v jeho komplexnosti V prvniacutem odstavci čl 10 Listiny je chraacuteněna lidskaacute důstojnost osobniacute čest dobraacute pověst a jmeacuteno

Ve vztahu k vyacuteše rozebiacuteraneacutemu naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu budou daacutele rozebraacuteny posledniacute dva odstavce čl 10 Listiny Druhyacute odstavec obsahuje praacutevo na ochranu před neopraacutevněnyacutem zasahovaacuteniacutem do soukromeacuteho a rodinneacuteho života třetiacute praacutevo na ochranu před neopraacutevněnyacutem shromažďovaacuteniacutem zveřejňovaacuteniacutem nebo jinyacutem zneužiacutevaacuteniacutem uacutedajů o sveacute osobě V těchto ustanoveniacutech je zahrnuto takeacute praacutevo na ochranu před sledovaacuteniacutem hliacutedaacuteniacutem a pronaacutesledovaacuteniacutem a to i na veřejně přiacutestupnyacutech miacutestech Neniacute ovšem vyloučena možnost prolomeniacute ochrany praacuteva na soukromiacute a to po splněniacute odpoviacutedajiacuteciacutech uacutestavněpraacutevniacutech testů Nejčastěji se tak staacutevaacute u kameroveacuteho sledovaacuteniacute veřejneacuteho prostoru či uchovaacuteniacute uacutedajů o DNA v databaacutezi obviněnyacutech Zaacuteroveň je možneacute praacutevo na ochranu soukromiacute omezit na zaacutekladě zaacutekona K tomuto omezeniacute dochaacuteziacute u tzv


217

zaacutekonneacute a uacuteředniacute licence ktereacute byly obsaženy v sect 12 odst 2 a 3 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 nyniacute jsou obsaženy v sectsect 88 a 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku

Naacutezor na to zda se jednaacute o opodstatněneacute omezeniacute byacutevaacute často velmi subjektivniacute Subjektivniacute pohled lze spatřovat takeacute v tom že donedaacutevna bylo v civilniacutem řiacutezeniacute použitiacute důkazu audionahraacutevkou bez souhlasu dotčeneacute osoby nemyslitelneacute Se změnou obsazeniacute soudců Uacutestavniacuteho soudu a vyacutevojem společnosti se ale pohled na důkazy tohoto typu začiacutenaacute měnit Dle soudkyně Elišky Waacutegneroveacute je při zaacutesahu do soukromiacute nutno posoudit naacutesledujiacuteciacute hlediska

- rozsah dopadu praacuteva na soukromiacute - naacuteroky na omezujiacuteciacute normy z pohledu principu praacutevniacuteho staacutetu - identifikace uacutečelů omezeniacute praacuteva na soukromiacute - vzaacutejemnyacute vztah a ovlivňovaacuteniacute mezi praacutevem na soukromiacute omezujiacuteciacutem zaacutekonem a skutkovyacutem

stavem - proporcionalita omezeniacute praacuteva na soukromiacute a - efektivniacute soudniacute ochrana před neproporcionaacutelniacutemi zaacutesahy744

Určovaacuteniacutem rozsahu dopadu praacuteva na soukromiacute se maacute na mysli ověřeniacute materiaacutelniacuteho obsahu takoveacuteho praacuteva Dle člaacutenku 7 odst 1 Listiny může byacutet soukromiacute omezeno jen v přiacutepadech ktereacute stanoviacute zaacutekon Existujiacute i přiacutepady kdy vyacutejimky stanoviacute přiacutemo Listina jako je tomu napřiacuteklad u domovniacute prohliacutedky upraveneacute v člaacutenku 12 odst 2 Listiny Jelikož je potřeba posoudit druh a intenzitu zaacutesahu do soukromiacute a protože se jednaacute o velmi citlivou oblast je nutneacute ověřit určitost a jasnost těchto praacutevniacutech norem omezujiacuteciacutech soukromiacute důvod uacutečel a hranice omezeniacute soukromiacute

Identifikace uacutečelů omezeniacute praacuteva na soukromiacute je nutnaacute proto že uacutečel zaacutesahu musiacute odpoviacutedat uacutečelům pro ktereacute lze toto praacutevo omezit Jednaacute se o relativně složiteacute posouzeniacute neboť praacutevo na soukromiacute je upraveno poměrně roztřiacuteštěně Daacutele majiacute soudy povinnost vždy odůvodňovat proč lze danyacute skutkovyacute stav subsumovat pod zaacutekonnou uacutepravu kteraacute dovoluje omezeniacute praacuteva na soukromiacute a proč v důsledku toho nedochaacuteziacute k nezaacutekonneacutemu porušovaacuteniacute praacuteva na soukromiacute Princip proporcionality maacute zajišťovat aby v každeacutem konkreacutetniacutem přiacutepadě dochaacutezelo k omezeniacute praacuteva na soukromiacute jen v takoveacutem rozsahu v jakeacutem je to nutneacute a možneacute spravedlivě požadovat aby došlo ještě k naplněniacute uacutečelu omezeniacute Posledniacute podmiacutenkou je efektivniacute soudniacute ochrana kteraacute musiacute nastoupit nejpozději bezprostředně po zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute Tato podmiacutenka však nebyacutevaacute často splněna nejčastěji tomu tak je u trestniacuteho řiacutezeniacute napřiacuteklad při osobniacute prohliacutedce745

32 Ustanoveniacute sect 12 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964

sect 12 ndash Zaacuteznamy osobniacute povahy bdquo(1) Piacutesemnosti osobniacute povahy podobizny obrazoveacute sniacutemky a obrazoveacute a zvukoveacute zaacuteznamy

tyacutekajiacuteciacute se fyzickeacute osoby nebo jejiacutech projevů osobniacute povahy smějiacute byacutet pořiacutezeny nebo použity jen s jejiacutem svoleniacutem

(2) Svoleniacute neniacute třeba použijiacute-li se piacutesemnosti osobniacute povahy podobizny obrazoveacute sniacutemky nebo obrazoveacute a zvukoveacute zaacuteznamy k uacutečelům uacuteředniacutem na zaacutekladě zaacutekona

(3) Podobizny obrazoveacute sniacutemky a obrazoveacute a zvukoveacute zaacuteznamy se mohou bez svoleniacute fyzickeacute osoby pořiacutedit nebo použiacutet přiměřenyacutem způsobem teacutež pro vědeckeacute a uměleckeacute uacutečely a pro tiskoveacute filmoveacute rozhlasoveacute a televizniacute zpravodajstviacute Ani takoveacute použitiacute však nesmiacute byacutet v rozporu s opraacutevněnyacutemi zaacutejmy fyzickeacute osobyldquo

Ustanoveniacute sect 12 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 chraacuteniacute piacutesemnosti osobniacute povahy podobizny obrazoveacute sniacutemky a obrazoveacute a zvukoveacute zaacuteznamy tyacutekajiacuteciacute se fyzickeacute osoby nebo jejiacutech projevů osobniacute povahy Piacutesemnostmi osobniacute povahy se majiacute na mysli piacutesemnosti ktereacute nejsou určeny veřejnosti Nepatřiacute mezi ně tedy obchodniacute korespondence uacuteředniacute spisy smlouvy atd Přestože daneacute ustanoveniacute hovořiacute o piacutesemnostech pod tuto ochranu spadaacute i korespondence v elektronickeacute podobě a to i když neniacute v tištěneacute formě Podobizna znamenaacute portreacutet fyzickeacute osoby na ktereacutem je zachycena jejiacute podoba Obrazovyacute sniacutemek či zaacuteznam se od podobizny lišiacute v tom že se nejednaacute o portreacutet ale o jinyacute obraz kde je zachycena podoba konkreacutetniacute fyzickeacute osoby tak že je danaacute osoba identifikovatelnaacute avšak se může jednat o zachyceniacute pouze naacutehodneacute či dokonce jen okrajoveacute


218

Zvukovyacute zaacuteznam znamenaacute jakyacutekoli zaacuteznam kde je zachycen hlasovyacute projev např zaacuteznam na magnetofonoveacute paacutesce či zvukoveacute kazetě

Dle prvniacuteho odstavce daneacuteho paragrafu je pořiacutezeniacute piacutesemnostiacute osobniacute povahy podobizen obrazovyacutech sniacutemků či obrazovyacutech a zvukovyacutech zaacuteznamů možneacute pouze se svoleniacutem dotčeneacute fyzickeacute osoby Souhlas nemusiacute byacutet piacutesemnyacute může byacutet dokonce učiněn konkludentně Napřiacuteklad pokud fyzickaacute osoba vstoupiacute do prostoru kteryacute je označen naacutepisem že je střeženo kamerovyacutem systeacutemem souhlasiacute s tiacutem že bude jejiacute pohyb zaznamenaacuten

Dotčenaacute osoba může již jednou daneacute svoleniacute kdykoli odvolat Dopředu se praacuteva na odvolaacuteniacute nemůže nikdo vzdaacutet Probleacutem nastaacutevaacute ve chviacuteli kdy u soudu jeden z uacutečastniacuteků navrhne provedeniacute důkazu kteryacute zasahuje do praacuteva na soukromiacute jineacute osoby a tato osoba k tomu nedala souhlas či jej odvolala Dosud se daly použiacutet judikaacutety Nejvyššiacuteho soudu V jednom z nich Nejvyššiacute soud stanovil že takovyacuteto nezaacutekonnyacute důkaz nelze proveacutest neboť by tiacutem došlo k porušeniacute praacutev fyzickeacute či praacutevnickeacute osoby V jineacutem rozhodnutiacute Nejvyššiacute soud připustil použitiacute důkazu ziacuteskaneacuteho v rozporu s obecně zaacutevaznyacutemi předpisy avšak pouze v přiacutepadě že se jednaacute o zaacuteznam kteryacutem je zachycen projev při vyacutekonu povolaacuteniacute obchodniacute profesniacute či veřejneacute činnosti Nejvyššiacute soud to odůvodnil tiacutem že v takoveacutemto přiacutepadě se nejednaacute o projev osobniacute povahy746

U tzv zaacutekonneacute licence neniacute souhlasu dotčeneacute fyzickeacute osoby třeba Tato vyacutejimka je zakotvena ve druheacutem odstavci Možnost použitiacute piacutesemnostiacute osobniacute povahy podobizen obrazovyacutech sniacutemků či obrazovyacutech a zvukovyacutech zaacuteznamů bez souhlasu fyzickeacute osoby je možneacute pouze pokud tak stanoviacute zaacutekon Zaacutekon může povolit použitiacute piacutesemnostiacute osobniacute povahy podobizen obrazovyacutech sniacutemků či zvukovyacutech zaacuteznamů ktereacute již existujiacute či povolit jejich pořiacutezeniacute (to nelze u piacutesemnostiacute osobniacute povahy) Takovaacuteto ustanoveniacute by měla byacutet dostatečně jasnaacute určitaacute a podrobnaacute V přiacutepadě jakyacutechkoli nejasnostiacute se musiacute danaacute ustanoveniacute vyklaacutedat restriktivně jelikož se jednaacute o zaacutesah do jednoho ze zaacutekladniacutech osobnostniacutech praacutev Vyacutečet zaacutekonnyacutech licenciacute lze naleacutezt i v jinyacutech zaacutekonech než je občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1964 Jednaacute se o vyacutečet taxativniacute nelze jej tedy rozšiřovat vyacutekladem747

33 Ustanoveniacute sect 88 a sect 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku

sect 88 ndash Zaacuteznamy bez svoleniacute bdquo(1) Svoleniacute neniacute třeba pokud se podobizna nebo zvukovyacute či obrazovyacute zaacuteznam pořiacutediacute nebo

použijiacute k vyacutekonu nebo ochraně jinyacutech praacutev nebo praacutevem chraacuteněnyacutech zaacutejmů jinyacutech osob (2) Svoleniacute neniacute třeba ani v přiacutepadě když se podobizna piacutesemnost osobniacute povahy nebo

zvukovyacute či obrazovyacute zaacuteznam pořiacutediacute nebo použijiacute na zaacutekladě zaacutekona k uacuteředniacutemu uacutečelu nebo v přiacutepadě že někdo veřejně vystoupiacute v zaacuteležitosti veřejneacuteho zaacutejmuldquo

sect 90 ndash Přiměřenost zaacutekonneacuteho zaacutesahu bdquoZaacutekonnyacute důvod k zaacutesahu do soukromiacute jineacuteho nebo k použitiacute jeho podobizny piacutesemnosti

osobniacute povahy nebo zvukoveacuteho či obrazoveacuteho zaacuteznamu nesmiacute byacutet využit nepřiměřenyacutem způsobem v rozporu s opraacutevněnyacutemi zaacutejmy člověkaldquo

Při srovnaacuteniacute sect 12 odst 2 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 a sect 88 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku lze dovodit že od roku 2014 zaacutekon rozšiřuje možnosti zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute Nyniacute lze do praacuteva na soukromiacute zasaacutehnout nejen na zaacutekladě zaacutekonneacute licence ale i v přiacutepadě ochrany jinyacutech praacutev nebo praacutevem chraacuteněnyacutech zaacutejmů K takoveacutemu zaacutesahu dochaacuteziacute nejčastěji v řiacutezeniacute před orgaacutenem veřejneacute moci Zaacutekonodaacuterce oproti předchoziacute uacutepravě v souvislosti se zaacutesahem do praacuteva na soukromiacute viacutece zohledňuje praacutevo na spravedlivyacute proces Zaacutesah do praacuteva na soukromiacute nepovoluje neomezeně Může k němu dojiacutet pouze pokud se uplatňuje jineacute praacutevo či praacutevem chraacuteněnyacute zaacutejem při soudniacutem spraacutevniacutem či jineacutem uacuteředniacutem řiacutezeniacute Orgaacuten veřejneacute moci v daneacutem přiacutepadě vždy posoudiacute zda je zaacutesah do praacuteva na soukromiacute opraacutevněnyacute

Povinnost orgaacutenu veřejneacute moci přezkoumat opraacutevněnost zaacutesahu lze spatřovat v ustanoveniacute sect 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ktereacute klade důraz na přiměřenost mezi zaacutesahem do praacuteva na soukromiacute a uacutečelem kteryacute je tiacutemto zaacutesahem sledovaacuten Zaacutekon tak stanovuje spiacuteše praacutevniacute princip než podrobnyacute postup jak lze soukromiacute omezit K takoveacutemu přezkoumaacuteniacute je vhodneacute použitiacute vyacuteše rozebiacuteraneacuteho

746 Srov rozsudek NS ze dne 1152005 sp zn 30 Cdo 642004 [PR 172005 str 647] a rozsudek NS ze dne 732014 sp zn 21 Cdo 13342013 [Vyacuteběr NS 10612014] 747 ŠVESTKA J SPAacuteČIL J ŠKAacuteROVAacute M HULMAacuteK M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I II 2 vydaacuteniacute

Praha C H Beck 2009 2321 s ISBN 978-80-7400-108-6

219

testu proporcionality Přitom je staacutele potřeba zachovaacutevat vyacutejimečnost takoveacuteho zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute a v pochybnostech je nutno veškeraacute omezeniacute vyklaacutedat restriktivně 748

Dalšiacute možnostiacute jak může dojiacutet k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute je tzv uacuteředniacute licence kteraacute je zakotvena v sect 88 odst 2 Oproti uacutepravě dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 došlo k drobnyacutem změnaacutem Již samotneacute zněniacute je odlišneacute neboť dřiacutevějšiacute uacuteprava vyacuteslovně nedovolovala pořiacutezeniacute podobizen a zaacuteznamů Toto opraacutevněniacute bylo dovozovaacuteno vyacutekladem Zaacutesah do praacuteva na soukromiacute je možnyacute pouze v přiacutepadech a v meziacutech dovolenyacutech zaacutekonem k uacuteředniacutemu uacutečelu nebo pokud někdo veřejně vystoupiacute ve veřejneacutem zaacutejmu Možnost veřejneacuteho vystoupeniacute ve veřejneacutem zaacutejmu osobou odlišnou od orgaacutenu veřejneacute moci kteryacutem dojde k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute daneacute ustanoveniacute zavaacutediacute do praacutevniacuteho řaacutedu nově Rozšiřuje tak okruh subjektů ktereacute mohou do praacuteva na soukromiacute zasaacutehnout z orgaacutenů veřejneacute moci i na dalšiacute osoby nicmeacuteně věcnyacute rozsah omezeniacute praacuteva na soukromiacute zůstaacutevaacute pořaacuted stejnyacute Pojmy veřejneacute vystoupeniacute a vystoupeniacute ve veřejneacutem zaacutejmu nejsou nikde přesně definovaacuteny a tak bude zaacuteležet na dalšiacutem vyacutevoji jak bude tato vyacutejimka vyklaacutedaacutena a v praxi použiacutevaacutena749 750

4 POROVNAacuteNIacute NAacuteLEZU UacuteSTAVNIacuteHO SOUDU S LITERATUROU

Pro srovnaacuteniacute teoretickeacuteho vyacutekladu a zaacutevěru Uacutestavniacuteho soudu v naacutelezu sp zn II UacuteS 177414 zvoliacutem porovnaacuteniacute postupu testu proporcionality a postupu dle soudkyně Elišky Waacutegneroveacute kteryacute byl popsaacuten v kapitole č 31 Eliška Waacutegnerovaacute při zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute zohledňuje celkem 7 hledisek Uacutestavniacute soud zkoumal pouze tři To ale neznamenaacute že do nich nezahrnul všech 7 hledisek či dokonce nezohlednil nějakeacute hledisko dalšiacute

Prvniacutem hlediskem dle Elišky Waacutegneroveacute je rozsah dopadu praacuteva na soukromiacute Přestože tento postup v předmětneacutem naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu popsaacuten neniacute je zřejmeacute že aby soud mohl v konkreacutetniacutem přiacutepadě proveacutest test proporcionality musiacute zaacuteroveň zjistit v jakeacute miacuteře dojde k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute

Podmiacutenka posouzeniacute určitosti a jasnosti omezujiacuteciacutech norem dle meacuteho naacutezoru v tomto přiacutepadě splněna neniacute Před rokem 2014 pro danyacute skutkovyacute stav omezujiacuteciacute normy žaacutedneacute nebyly Pouze Uacutestavniacute soud stanovil postup tzv test proporcionality kteryacute by se dal považovat za naacutehradu požadovaneacute praacutevniacute normy Judikatura obecnyacutech soudů v tomto ohledu byla roztřiacuteštěnaacute a převažoval naacutezor že důkazniacute prostředky ziacuteskaneacute nezaacutekonnyacutem způsobem použiacutet nelze Jelikož u praacutevniacutech norem ktereacute omezujiacute zaacutekladniacute praacuteva a svobody je kladen velikyacute důraz na jejich určitost a jasnot roztřiacuteštěnaacute judikatura toto hledisko nesplňuje V ustanoveniacute sectsect 80 a 90 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku již je toto pravidlo zakotveno Nicmeacuteně si troufaacutem tvrdit že i toto ustanoveniacute ačkoli možnost použitiacute důkazniacuteho prostředku ziacuteskaneacuteho nezaacutekonnyacutem způsobem povoluje neniacute dostatečně určiteacute co se tyacuteče vymezeniacute důvodů a podmiacutenek kdy lze takto učinit Jelikož se ale jednaacute o zaacutesah do jednoho ze zaacutekladniacutech praacutev ktereacute je vymezeno velice obecně a široce nelze ani po zaacutekonodaacuterci požadovat aby jeho omezeniacute bylo vymezeno přiacuteliš široce

Dalšiacute podmiacutenkou je že uacutečel zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute musiacute odpoviacutedat uacutečelům pro ktereacute lze praacutevo na soukromiacute omezit Tato podmiacutenka by se dala podřadit pod třetiacute podmiacutenku testu proporcionality ve ktereacute Uacutestavniacute soud poměřuje uacutejmu kteraacute bude použitiacutem důkazu způsobena s chraacuteněnyacutem zaacutejmem Způsobenaacute uacutejma nesmiacute byacutet nepřiměřenaacute vzhledem k chraacuteněneacutemu ciacuteli I toto vymezeniacute je velmi obecneacute a bude vždy zaacuteležet na konkreacutetniacutech okolnostech

Podmiacutenka odůvodněniacute proč lze danyacute skutkovyacute stav subsumovat pod zaacutekonnou uacutepravu kteraacute dovoluje omezeniacute praacuteva na soukromiacute a proč v důsledku toho nedochaacuteziacute k nezaacutekonneacutemu porušovaacuteniacute praacuteva na soukromiacute v testu proporcionality naleacutezt nejspiacuteše nelze Vyplyacutevaacute ovšem ze zaacutekladniacutech principů řiacutezeniacute před soudem neboť soudy musiacute vždy sveacute rozhodnutiacute odůvodnit a danyacute skutkovyacute stav podřadit pod praacutevniacute normy

Princip proporcionality dle Elišky Waacutegneroveacute lze podřadit pod druhou a třetiacute podmiacutenku testu proporcionality Druhaacute podmiacutenka zajišťuje to aby v každeacutem konkreacutetniacutem přiacutepadě dochaacutezelo k omezeniacute praacuteva na soukromiacute jen v takoveacutem rozsahu v jakeacutem je to nutneacute a zaacuteroveň možneacute

748 Nonnemann František Praacutevniacute uacuteprava ochrany osobnosti v noveacutem občanskeacutem zaacutekoniacuteku a jejiacute vztah k ochraně osobniacutech uacutedajů Praacutevniacute rozhledy Praha C H Beck 2012 13-142012 s 505 749 LAVICKYacute P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect 1minus654) Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha C

H Beck 2014 2400 s ISBN 978-80-7400-529-9 750 MELZER F TEacuteGL P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I svazek sect 1-117 Obecnaacute ustanoveniacute 1

vydaacuteniacute Praha Leges 2013 720 s ISBN 978-80-87576-73-1

220

spravedlivě požadovat aby došlo ještě k naplněniacute uacutečelu omezeniacute Třetiacute podmiacutenka jak již bylo popsaacuteno vyacuteše poměřuje uacutejmu kteraacute bude použitiacutem důkazu způsobena s chraacuteněnyacutem zaacutejmem

Posledniacutem hlediskem je efektivniacute soudniacute ochrana před neproporcionaacutelniacutemi zaacutesahy kteraacute musiacute nastoupit nejpozději bezprostředně po zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute V přiacutepadě řiacutezeniacute před soudem nastupuje teacuteměř okamžitě neboť soud rozhoduje o tom zda se danyacute důkazniacute prostředek použije či ne a tiacutem rozhoduje i o tom jestli dojde či nedojde k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute751 752

5 ZAacuteVĚR

V praacuteci byl proveden podrobnyacute rozbor možnosti použitiacute důkazniacutech prostředků ziacuteskanyacutech nezaacutekonnyacutem způsobem v civilniacutem řiacutezeniacute Daacutele byl popsaacuten postup při uplatňovaacuteniacute testu proporcionality kteryacute je zakotven v naacutelezu Uacutestavniacuteho soudu sp zn II UacuteS 177414

Ačkoli zastaacutevaacutem naacutezor že každyacute trestnyacute čin či protipraacutevniacute jednaacuteniacute by mělo byacutet potrestaacuteno při hlubšiacutem zamyšleniacute jsem dospěla k naacutezoru že někdy k potrestaacuteniacute nebude moci dojiacutet a to z důvodu že protipraacutevniacute jednaacuteniacute či trestnyacute čin nebude možneacute dostatečně prokaacutezat protože kliacutečovyacute důkazniacute prostředek byl ziacuteskaacuten nezaacutekonnyacutem způsobem V některyacutech přiacutepadech bude muset převaacutežit zaacutesada ochrany soukromiacute před praacutevem na spravedlivyacute proces a spravedlivyacutem potrestaacuteniacutem či rozhodnutiacutem soudu Neznamenaacute to však že pokud dojde k zamiacutetnutiacute použitiacute důkazniacuteho prostředku jiacutemž by došlo k zaacutesahu do praacuteva na soukromiacute jineacute osoby automaticky to povede k nespravedliveacutemu rozhodnutiacute či k porušeniacute zaacutekladniacuteho praacuteva na spravedlivyacute proces Dosud ve většině přiacutepadů převaacuteželo praacutevo na ochranu soukromiacute nad praacutevem na spravedlivyacute proces Uacutestavniacute soud předmětnyacutem naacutelezem možnost použitiacute důkazů ziacuteskanyacutech nezaacutekonnyacutem způsobem oproti dosavadniacute praxi značně rozšiacuteřil Nicmeacuteně i tak staacutele dbaacute na ochranu soukromiacute a nedotknutelnost osob V každeacutem konkreacutetniacutem přiacutepadě majiacute totiž soudy povinnost pečlivě zkoumat zda je důkaz jehož provedeniacutem by došlo k zaacutesahu do soukromiacute jinyacutech osob možneacute použiacutet bez souhlasu těchto osob

Jak již bylo zmiacuteněno vyacuteše soudy musiacute zkoumat zda neniacute možnost daneacute tvrzeniacute prokaacutezat jinyacutem způsobem Daacutele soudy srovnaacutevajiacute uacutejmu kteraacute by byla použitiacutem navrhovaneacuteho důkazu způsobena a uacutejmu na chraacuteněneacutem zaacutejmu uacutečastniacuteka kteryacute použitiacute předmětneacuteho důkazu navrhuje Uacutestavniacute soud daacutele zdůrazňuje slabšiacute postaveniacute strany řiacutezeniacute (zaměstnance) Zastaacutevaacute naacutezor že aby bylo dodrženo praacutevo na spravedlivyacute proces musiacute soudy zaacutesadu ochrany slabšiacute strany dodržovat nejen v praacutevu hmotneacutem ale i procesniacutem Kdyby totiž slabšiacute strana nebyla chraacuteněna i z hlediska procesniacuteho postaveniacute ochrana slabšiacute strany v hmotneacutem praacutevu by pak pozbyacutevala na vyacuteznamu neboť slabšiacute strana by se jen vyacutejimečně mohla domoci uplatněniacute naacuteroků hmotneacuteho praacuteva Dle čl 36 odst 1 Listiny maacute uacutečastniacutek praacutevo očekaacutevat že soud bude postupovat dle zaacutekladniacutech zaacutesad kteryacutemi se danaacute praacutevniacute oblast vyznačuje Při zvaacuteženiacute konkreacutetniacute situace kdy se zaměstnanec snažiacute prokaacutezat že skutečnyacutem důvodem vyacutepovědi nebyla jeho nadbytečnost ale subjektivniacute postoj zaměstnavatele k zaměstnanci si lze jen těžko představit možnost jineacuteho důkazu kteryacute by byl způsobilyacute toto tvrzeniacute prokaacutezat Tento zaacutevěr by se dal vztaacutehnout napřiacuteklad i na spotřebitele kteryacute takeacute požiacutevaacute ochrany jako slabšiacute strana

Ve vyacuteše popsaneacutem sporu dokonce audionahraacutevka neobsahovala projevy osobniacute povahy neboť se jednalo o rozhovory ke kteryacutem dochaacutezelo při vyacutekonu povolaacuteniacute při obchodniacute či jineacute veřejneacute činnosti Uacutestavniacute soud však upozornil že i kdyby audionahraacutevka projevy osobniacute povahy obsahovala v tomto přiacutepadě by splňovala veškereacute podmiacutenky k tomu aby mohla byacutet použita jako důkazniacute prostředek Zaměstnanec si audionahraacutevku nepořiacutedil se zaacuteměrem dotčenou osobu nějak poškodit ale chraacutenit jedno ze svyacutech zaacutekladniacutech praacutev což se v tomto přiacutepadě daacute přirovnat k jednaacuteniacute za podmiacutenek krajniacute nouze či dovoleneacute sveacutepomoci (možnost ziacuteskaacuteniacute jineacuteho důkazu neměl)

Uacutestavniacute soud tiacutemto naacutelezem přibliacutežil možnost použitiacute důkazniacutech prostředků ziacuteskanyacutech nezaacutekonnyacutem způsobem v civilniacutem řiacutezeniacute jejich použitiacute v řiacutezeniacute trestniacutem kde je jejich použiacutevaacuteniacute pojiacutemaacuteno relativně široce Nyniacute lze tento vyacutevoj spatřit nejen v rozhodovaacuteniacute Uacutestavniacuteho soudu ale i v samotneacute praacutevniacute uacutepravě Občanskyacute zaacutekoniacutek ve sveacute podstatě tuto možnost zakotvuje v sect 88 odst 1

Během posledniacuteho roku vyacutevoj v tomto ohledu značně pokročil Ze sveacuteho pohledu mohu řiacuteci že to vidiacutem jako pozitivniacute krok Často se totiž staacutevalo že jedna strana (dokonce i bez zaacutekazu použitiacute důkazu tohoto typu by byla v silnějšiacutem postaveniacute) pravidla nemožnosti použitiacute důkazu ziacuteskaneacuteho

751 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a] 752 POSPIacuteŠIL I LANGAacuteŠEK T ŠIMIacuteČEK V WAGNEROVA E a kol Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha Wolters Kluwer 2012 931 s ISBN 978-80-7357-750-6

221

nezaacutekonnyacutem způsobem zneužiacutevala Uacutestavniacute soud tiacutemto rozhodnutiacutem takoveacuteto přiacutepady omeziacute a zaacuteroveň povinnostiacute proveacutest test proporcionality zameziacute aby došlo ke zneužiacutevaacuteniacute možnosti použitiacute takovyacutechto důkazů ze strany druheacute

Použitaacute literatura LAVICKYacute P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect 1minus654) Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha C H

Beck 2014 2400 s ISBN 978-80-7400-529-9 MELZER F TEacuteGL P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I svazek sect 1-117 Obecnaacute ustanoveniacute 1 vydaacuteniacute

Praha Leges 2013 720 s ISBN 978-80-87576-73-1 POSPIacuteŠIL I LANGAacuteŠEK T ŠIMIacuteČEK V WAGNEROVA E a kol Listina zaacutekladniacutech praacutev a svobod Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha Wolters Kluwer 2012 931 s ISBN 978-80-7357-750-6 ŠVESTKA J SPAacuteČIL J ŠKAacuteROVAacute M HULMAacuteK M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I II 2 vydaacuteniacute

Praha C H Beck 2009 2321 s ISBN 978-80-7400-108-6 Nonnemann František Praacutevniacute uacuteprava ochrany osobnosti v noveacutem občanskeacutem zaacutekoniacuteku a jejiacute vztah k ochraně osobniacutech uacutedajů Praacutevniacute rozhledy Praha C H Beck 2012 13-142012 s 505 Naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 9 12 2014 sp zn II UacuteS 177414 [SR 22015 str 51a] Rozsudek NS ze dne 1152005 sp zn 30 Cdo 642004 [PR 172005 str 647] Rozsudek NS ze dne 732014 sp zn 21 Cdo 13342013 [Vyacuteběr NS 10612014] Kontaktniacute uacutedaje

Bc Michaela Severovaacute severovamichaelagmailcom Fakulta praacutevnickaacute Zaacutepadočeskeacute univerzity v Plzni Sady Pětatřicaacutetniacuteků 14 306 14 Plzeň Českaacute republika

222

NĚKOLIK UacuteVAH K PROTESTU PROTI USNESENIacute VALNEacute HROMADY

Kateřina Chovancovaacute

Masarykova univerzita v Brně Praacutevnickaacute fakulta

Abstract The Act No 902012 Coll on Commercial Companies and Cooperatives (Business

Corporation Act) introduces new legal concept with regard to the regulation of the limited-liability company and the joint-stock company ndash an objection against a resolution of a general meeting This legal concept provides that the memberrsquos right to sue in the court of law for invalidity of a resolution of a general meeting is limited by an obligation to raise an objection against the resolution during the general meeting The Czech legal order did contain similar provision in the past that was applicable to a cooperative However the Business Corporation Act abandoned this legal concept in relation to the cooperative on the grounds of it being bdquounnecessarily formalisticldquo Notwithstanding the alleged formalistic nature of the legal concept it was reintroduced by the very same Act into the provisions regulating the capital companies The aim of this paper is to elaborate on the questions arising in relation to the reintroduction of the legal concept of objection and to provide general outline for their solution Integral part of this paper is dedicated to the applicability of the existing case law of the Czech courts on the objection provisions relating to the cooperative to the new provisions governing the capital companies This paper is the authorrsquos first work dealing with this issue and its main purpose is to outline the essential questions that will be addressed in detail in the authorrsquos masterrsquos thesis Abstrakt Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech zavaacutediacute v praacutevniacute uacutepravě společnosti s ručeniacutem

omezenyacutem a akcioveacute společnosti novyacute institut ndash protest proti usneseniacute valneacute hromady Praacutevo společniacuteka domaacutehat se vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady je tak omezeno povinnostiacute vzneacutest proti takoveacutemu usneseniacute na valneacute hromadě protest Obsahově podobnyacute institut českeacute praacutevo znalo v podobě naacutemitky proti usneseniacute členskeacute schůze v praacutevniacute uacutepravě družstev Novaacute uacuteprava však naacutemitku u družstev opouštiacute a to s odůvodněniacutem že jde o zbytečnyacute formalismus Paradoxně však podobnyacute institut zavaacutediacute u kapitaacutelovyacutech společnostiacute Ciacutelem praacutece je zamyslet se nad některyacutemi otaacutezkami spjatyacutemi s protestem a nastiacutenit jejich řešeniacute přičemž nediacutelnou součaacutestiacute praacutece je otaacutezka použitelnosti dosavadniacute judikatury k naacutemitce na současnou praacutevniacute uacutepravu Praacutece je prvniacutem autorčinyacutem vhledem do teacuteto problematiky přičemž představuje zaacutekladniacute nastiacuteněniacute otaacutezek ktereacute autorka využije pro psaniacute diplomoveacute praacutece Key words

objection against resolution of general meeting objection against resolution of membership meeting general meeting Kliacutečovaacute slova

protest proti usneseniacute valneacute hromady naacutemitka proti usneseniacute členskeacute schůze valnaacute hromada

UacuteVOD

Pro svoji praacuteci jsem si zvolila teacutema tyacutekajiacuteciacute se napadeniacute platnosti usneseniacute valneacute hromady konkreacutetně institut protestu společniacuteka (akcionaacuteře)753 kteryacute je nezbytnyacutem předpokladem aktivniacute legitimace754 společniacuteka v budouciacutem soudniacutem řiacutezeniacute o vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady

Zvoleneacute teacutema shledaacutevaacutem zajiacutemavyacutem předevšiacutem z toho důvodu že se jednaacute o nově zavedenyacute institut v praacutevniacute uacutepravě společnosti s ručeniacutem omezenyacutem a akcioveacute společnosti Ve skutečnosti však

753Zaacutekon č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech (daacutele jen bdquoZOKldquo) zavaacutediacute institut protestu jak u uacutepravy neplatnosti usneseniacute valneacute hromady společnosti s ručeniacutem omezenyacutem tak i u akcioveacute společnosti Vzhledem k přehlednosti budu daacutele v textu použiacutevat pouze pojem bdquoprotest společniacutekaldquo 754 Bliacuteže k tomu viz kapitolu 15

223

protest společniacuteka neniacute něčiacutem co by dosavadniacute českeacute praacutevo neznalo V obchodniacutem zaacutekoniacuteku755 existoval institut svyacutem obsahem podobnyacute dnešniacutemu protestu a to v praacutevniacute uacutepravě družstva Konkreacutetně se jednalo o naacutemitku člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze zakotvenou ustanoveniacutem sect 241 odst 1 ObchZ Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech však naacutemitku proti usneseniacute členskeacute schůze opouštiacute jako zbytečnyacute formalismus Na druhou stranu však podobnyacute institut zavaacutediacute u kapitaacutelovyacutech společnostiacute

Teacutema praacutece považuji za velmi aktuaacutelniacute neboť odbornaacute diskuze nad nově zavedenyacutemi instituty noveacute praacutevniacute uacutepravy neutichaacute ba naopak Nejen na akademickeacute půdě vyvstaacutevajiacute staacutele noveacute otaacutezky a probleacutemy praktickeacute použitelnosti nově zavedenyacutech institutů možnosti aplikace dosavadniacute judikatury na novou praacutevniacute uacutepravu a dalšiacute Ciacutelem praacutece je představit několik probleacutemů či otaacutezek spjatyacutech s institutem protestu a pokusit se nastiacutenit jejich řešeniacute

Tato praacutece je rozdělena na dvě čaacutesti V prvniacute čaacutesti se budu zabyacutevat teoretickyacutemi vyacutechodisky zvoleneacuteho teacutematu Zaměřiacutem se na rozbor platneacute a uacutečinneacute praacutevniacute uacutepravy protestu a na otaacutezky a probleacutemy ktereacute z niacute plynou Budu se věnovat takeacute vyacuteznamu protestu z hlediska civilniacuteho procesu a praacutevniacute teorie Rovněž se pokusiacutem o stručneacute srovnaacuteniacute uacutepravy v ObchZ a ZOK Druhaacute čaacutest praacutece již nebude teoretickaacute nyacutebrž bude spočiacutevat v rozboru vybranyacutech rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu vztahujiacuteciacutech se k naacutemitce člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze Uacutečelem druheacute čaacutesti praacutece bude posouzeniacute do jakeacute miacutery je možneacute dosavadniacute judikaturu aplikovat na nově zavedenyacute institut protestu společniacuteka s přihleacutednutiacutem k odchylkaacutem mezi těmito dvěma instituty

Zaacutevěrem považuji za vhodneacute zdůraznit že praacutece obsahuje pouze několik zaacutekladniacutech uacutevah nad probleacutemy ktereacute se k nově zavedeneacutemu institutu pojiacute přičemž představuje zaacuteklad pro budouciacute diplomovou praacuteci v niacutež se budu jednotlivyacutem otaacutezkaacutem věnovat podrobněji a komplexněji

1 PRAacuteVNIacute UacutePRAVA PROTESTU V ZAacuteKONĚ O OBCHODNIacuteCH KORPORACIacuteCH 11 Protest společniacuteka proti usneseniacute valneacute hromady

Povinnost společniacuteka podat protest proti usneseniacute valneacute hromady jako podmiacutenka jeho aktivniacute legitimace v přiacutepadě budouciacuteho naacutevrhu na vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady soudem je zakotvena v sect 192 odst 2 ZOK Ten stanovuje že se společniacutek nemůže dovolaacutevat neplatnosti usneseniacute valneacute hromady nebyl-li proti usneseniacute podaacuten protest Podaacuteniacute protestu neniacute nutneacute jestliže nebyl společniacutek na valneacute hromadě přiacutetomen nebo jestliže důvody pro neplatnost usneseniacute valneacute hromady nebylo možneacute na teacuteto valneacute hromadě zjistit Z logiky věci se prokaacutezaacuteniacute toho zda byl protest podaacuten nevyžaduje jestliže podanyacute protest nebyl zapsaacuten chybou zapisovatele či předsedy valneacute hromady

V přiacutepadě sporu zda protest byl podaacuten zakotvuje zaacutekon v sect 192 odst 3 domněnku že protest podaacuten byl756 Zaacutekonodaacuterce v předmětneacutem ustanoveniacute použil formulaci bdquomaacute se za toldquo kteraacute (dle vyacutekladovyacutech pravidel obsaženyacutech v důvodoveacute zpraacutevě k NOZ757) značiacute že se jednaacute o vyvratitelnou praacutevniacute domněnku758 Otaacutezkou zůstaacutevaacute zaacutevaznost takoveacuteho pravidla neboť je vtěleno pouze do důvodoveacute zpraacutevy nikoli do zaacutevazneacuteho praacutevniacuteho předpisu Na druhou stranu neniacute důvod nepovažovat vyacuteše zmiacuteněnou domněnku za vyvratitelnou Zaacutekonodaacuterce zvolil určitou formulaci vysvětlenou v důvodoveacute zpraacutevě a tiacutem dal najevo svůj uacutemysl zakotvit domněnku podaacuteniacute protestu jako vyvratitelnou

Společniacutek je povinen požaacutedat o zapsaacuteniacute obsahu protestu do zaacutepisu z jednaacuteniacute valneacute hromady a to podle sect 189 odst 1 piacutesm f) ZOK Zapsaacuteniacute obsahu protestu je stěžejniacute z toho důvodu že

755 Daacutele jen bdquoObchZldquo 756 bdquoJe-li sporneacute zda byl protest podaacuten maacute se za to že podaacuten bylldquo sect 192 odst 3 zaacutekona č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech v uacutečinneacutem zněniacute In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] CHBeck [cit 23 2015] 757 Vyacutekladovaacute pravidla důvodoveacute zpraacutevy k NOZ je dle meacuteho naacutezoru možneacute vztaacutehnout i na vyacuteklad ustanoveniacute ZOK Tyto dva zaacutekony majiacute společnaacute teoretickaacute vyacutechodiska oba byly zaacutekonodaacutercem přijaty v kraacutetkeacutem časoveacutem rozmeziacute a důvodovaacute zpraacuteva k ZOK v tomto směru neobsahuje žaacutednaacute zvlaacuteštniacute vyacutekladovaacute pravidla kteryacutemi by se odchyacutelila od vyacutekladovyacutech pravidel k NOZ 758 bdquoVyacuterazem lsquomaacute se za to žersquo se označuje vyvratitelnaacute praacutevniacute domněnka připouštějiacuteciacute důkaz opakuldquo Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek s 24 [online cit 232015] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verzepdf

224

v pozdějšiacutem soudniacutem řiacutezeniacute může společniacutek napadnout usneseniacute valneacute hromady pouze z důvodů ktereacute uplatnil v protestu759 Na společniacuteka jsou tedy v tomto ohledu kladeny velmi vysokeacute naacuteroky neboť již při podaacuteniacute protestu musiacute zhodnotit v čem dle jeho naacutezoru spočiacutevajiacute důvody neplatnosti usneseniacute valneacute hromady což vyžaduje nejen znalost praacutevniacute uacutepravy ale takeacute interniacutech předpisů společnosti

Důvodovaacute zpraacuteva se důvodům zavedeniacute povinnosti podat protest přiacuteliš nevěnuje Uvaacutediacute pouze že bdquoten (protest ndash pozn autorky) sice neniacute něčiacutem uacuteplně novyacutem ale daacutevaacute se mu jinyacute obsahldquo760 a že je projevem zaacutesady vigilantibus iura scripta sunt přičemž vnaacutešiacute předviacutedatelnost do vztahů neboť po podaacuteniacute protestu lze očekaacutevat že společniacutek napadne platnost daneacuteho usneseniacute valneacute hromady u soudu Považuji za zajiacutemaveacute a hodneacute pozornosti že důvodovaacute zpraacuteva se na jednu stranu vyjadřuje o protestu (resp naacutemitce) u neplatnosti usneseniacute členskeacute schůze družstva jako o zbytečneacutem život omezujiacuteciacutem formalismu na straně druheacute však takovyacute formalismus zavaacutediacute u kapitaacutelovyacutech společnostiacute

Tento zdaacutenlivyacute rozpor v důvodoveacute zpraacutevě je možneacute vysvětlit rozdiacutelnou povahou družstev a kapitaacutelovyacutech společnostiacute Zatiacutemco u družstev lze skutečně institut protestu považovat za zbytečnyacute formalismus u kapitaacutelovyacutech společnostiacute jeho zavedeniacute naopak shledaacutevaacutem uacutečelnyacutem a vhodnyacutem Družstva totiž obvykle jejich budouciacute členoveacute zaklaacutedajiacute s jinyacutem uacutemyslem než pouze za uacutečelem zisku Primaacuterně majiacute sloužit k ochraně a prosazovaacuteniacute zaacutejmů svyacutech členů Podnikaacuteniacute družstev neniacute vyloučeno takovaacute uacuteloha družstva je však až na druheacutem miacutestě Naopak v kapitaacutelovyacutech společnostech jde společniacutekům předevšiacutem o zisk Jsou to subjekty zaklaacutedaneacute typicky za uacutečelem podnikaacuteniacute což se samozřejmě projeviacute nejen ve struktuře a povaze vztahů mezi společniacuteky ale takeacute v zaacutekonnyacutech naacuterociacutech na rozhodovaciacute procesy společnostiacute U kapitaacutelovyacutech společnostiacute tedy strpiacuteme formalistickyacute institut protestu neboť tiacutem že klade vyššiacute naacuteroky na společniacuteka hodlajiacuteciacuteho napadnout platnost usneseniacute valneacuteho hromady chraacuteniacute do určiteacute miacutery společnost před společniacuteky-kverulanty jejichž jednaacuteniacute je vedeno snahou nabourat rozhodovaciacute procesy všemi možnyacutemi způsoby Z opačneacuteho uacutehlu pohledu lze na povinnost vzneacutest protest nahliacutežet jako na oslabeniacute společniacutekova postaveniacute proto je nutneacute při vyacutekladu a aplikaci ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK dbaacutet zvyacutešeneacute ochrany praacutev společniacuteka

Institut protestu představuje nejen realizaci zaacutesady vigilantibus iura scripta sunt v podobě vyššiacute požadavků kladenyacutech na společniacuteky maacute takeacute funkci varovnou Jeho vzneseniacute daacutevaacute signaacutel společnosti že maacute očekaacutevat v budoucnosti soudniacute řiacutezeniacute J Pokornaacute v komentaacuteři Wolters Kluwer hovořiacute o dvojiacute funkci protestu a to motivačniacute vzhledem ke společniacutekům ktereacute nutiacute k bdělejšiacutemu chovaacuteniacute a k většiacutemu zaacutejmu o informace a ochrannou vůči společnosti kteraacute diacuteky vzneseniacute protestu

může očekaacutevat soudniacute řiacutezeniacute a naopak

12 Protest jako praacutevniacute jednaacuteniacute

Rozbor protestu z hlediska praacutevně-teoretickeacuteho tedy nahliacuteženiacute na protest jako na praacutevniacute jednaacuteniacute společniacuteka je důležiteacute zejmeacutena pro zdůvodněniacute požadavků ktereacute jsou na protest kladeny resp ktereacute dosavadniacute judikatura použitelnaacute i na praacutevniacute uacutepravu protestu kladla na naacutemitku u družstev761 Jestliže je protest praacutevniacutem jednaacuteniacutem pak musiacute byacutet předevšiacutem určityacute aby vyvolal kyacuteženeacute praacutevniacute naacutesledky Občanskyacute zaacutekoniacutek762 upravuje praacutevniacute jednaacuteniacute v sect 545 přičemž nepodaacutevaacute jeho definici a ani se o to dle slov důvodoveacute zpraacutevy nesnažiacute763 To však neznamenaacute že by se na pojmu praacutevniacuteho jednaacuteniacute dřiacutevějšiacute terminologiiacute praacutevniacuteho uacutekonu něco změnilo Pojmoveacute znaky praacutevniacuteho jednaacuteniacute jakožto subjektivniacute praacutevniacute skutečnosti lze dovodit z literatury bdquoPraacutevniacute jednaacuteniacute je projevem vůle kteryacute je zaměřen na vyvolaacuteniacute určityacutech praacutevniacutech naacutesledků ktereacute praacutevniacute řaacuted s takovyacutem projevem vůle

759Viacutece viz podkapitolu 22 760Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 902012 Sb o obchodniacutech společnostech a družstvech (zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech) s 45 [online cit 22122014] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-k-ZOKpdf 761 Viz kapitolu 21 762 Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek v uacutečinneacutem zněniacute (daacutele jen bdquoobčanskyacute zaacutekoniacutekldquo) 763 Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek s 136 [online cit 232015] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verzepdf

225

spojujeldquo764 Z teacuteto definice vyplyacutevaacute že protest společniacuteka je praacutevniacutem jednaacuteniacutem ndash jednaacute se o projev

vůle společniacuteka kteryacute chce vyvolat praacutevniacute naacutesledky spojeneacute s podaacuteniacutem protestu tedy jeho vůle směřuje ke vzniku praacuteva napadnout usneseniacute valneacute hromady soudniacute cestou

Aby bylo praacutevniacute jednaacuteniacute platneacute musiacute splňovat určiteacute naacuteležitosti přičemž jsou rozlišovaacuteny naacuteležitosti subjektu naacuteležitosti vůle naacuteležitosti projevu vůle a naacuteležitosti předmětu praacutevniacuteho jednaacuteniacute765 S nedostatky v pojmovyacutech znaciacutech praacutevniacuteho jednaacuteniacute je spojena jeho nicotnost kdežto nesplněniacute některeacute z naacuteležitostiacute vyvolaacutevaacute neplatnost praacutevniacuteho jednaacuteniacute V tomto směru považuji za vhodneacute zaměřit se na judikatorně dovozenyacute požadavek určitosti a srozumitelnosti naacutemitky (protestu) z pohledu teorie praacutevniacuteho jednaacuteniacute Způsobuje neurčitost či nesrozumitelnost protestu jeho neplatnost nebo jeho nicotnost Z pohledu praacutevniacute teorie patřiacute určitost a srozumitelnost mezi naacuteležitosti projevu vůle766 tedy jejiacute nedostatek by znamenal neplatnost praacutevniacuteho jednaacuteniacute Občanskyacute zaacutekoniacutek však s neurčitostiacute a nesrozumitelnostiacute praacutevniacuteho jednaacuteniacute spojuje jeho nicotnost767 V přiacutepadě neurčitosti či nesrozumitelnosti podaneacuteho protestu nebude tedy protest vůbec považovaacuten za praacutevniacute jednaacuteniacute nyacutebrž půjde o non negotium

Ze zaacutevěru že protest je praacutevniacutem jednaacuteniacutem společniacuteka a ze zaacutesady bezformaacutelnosti praacutevniacuteho jednaacuteniacute rovněž vyplyacutevaacute že protest lze podat v jakeacutekoliv formě neboť zaacutekon pro něj žaacutednou speciaacutelniacute formu nevyžaduje Společniacutek však vždy musiacute pamatovat na to aby požaacutedal o zaznamenaacuteniacute protestu do zaacutepisu z jednaacuteniacute valneacute hromady768

13 Otaacutezka vyacutekladu ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK

Považuji za vhodneacute se bliacuteže zaměřit se na vyacuteklad (předevšiacutem jazykovyacute) ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK Vzhledem k tomu že zaacutekonodaacuterce použil trpnyacute rod769 nelze tedy dovodit že je zaacutekonem vyžadovaacuteno aby se neplatnosti dovolaacuteval pouze ten společniacutek kteryacute podal protest770

P Šuk v komentaacuteři (C H Beck) v tomto směru uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute bdquoMaacuteme za to že se společniacutek může v naacutevrhu podle sect 191 dovolat nejen důvodů ktereacute uplatnil v protestu on saacutem ale takeacute důvodů uplatněnyacutech ostatniacutemi osobami vyjmenovanyacutemi v sect 189 odst 1 piacutesm f)ldquo771 Zaacutekonodaacutercem zvolenou dikci tedy P Šuk považuje za možnost rozšiacuteřeniacute důvodů k napadeniacute usneseniacute valneacute hromady i na ty důvody ktereacute ve sveacutem protestu uplatnili jiniacute společniacuteci772 L Joskovaacute ve sveacutem člaacutenku jde ještě daacutel a tvrdiacute že z dikce předmětneacuteho ustanoveniacute vyplyacutevaacute že k aktivniacute legitimaci společniacuteka k podaacuteniacute naacutevrhu na vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady postačiacute aby kteryacutekoliv jinyacute společniacutek podal protest aniž by se muselo nutně jednat o společniacuteka žalujiacuteciacuteho Konkreacutetně k tomu uvaacutediacute bdquozaacutekonodaacuterce se vědomě rozhodl pro posiacuteleniacute postaveniacute společniacutekůldquo773 Sveacute tvrzeniacute odůvodňuje L Joskovaacute tiacutem že původniacute naacutevrh zaacutekona předloženyacute

Poslaneckeacute sněmovně vaacutezal opraacutevněniacute společniacuteka napadnout usneseniacute na podaacuteniacute protestu tiacutemto společniacutekem ke změně došlo teprve během jeho projednaacutevaacuteniacute na půdě parlamentu

L Joskovaacute na podporu sveacuteho zaacutevěru zdůrazňuje že převaacutežit by měla předevšiacutem varovnaacute funkce protestu Tedy společnost je upozorněna na možneacute soudniacute řiacutezeniacute podaacuteniacutem protestu a je již

764 HANDLAR J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect1-654) Komentaacuteř 1 vyd Praha CHBeck 2014 s 1940 765 Viz viacutece HANDLAR J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect1-654) Komentaacuteř 1 vyd Praha CHBeck 2014 s 1944 766 Srov KNAPP V Teorie praacuteva 1 vyd Praha C H Beck 1995 s 142 767 Viz sect 553 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku 768 Viz kapitolu 11 769 bdquo nebyl-li proti usneseniacute valneacute hromady podaacuten protestldquo 770 Pokud by to zaacutekon vyžadoval mělo by předmětneacute ustanoveniacute zniacutet spraacutevně takto bdquoNeplatnosti usneseniacute valneacute hromady se společniacutek nemůže dovolaacutevat nepodal-lildquo 771 ŠUK P A KOL ZAacuteKON O OBCHODNIacuteCH KORPORACIacuteCH KOMENTAacuteŘ 1 VYD PRAHA C H BECK 2013 S 377 772 Podobně se na tento vyacutekladovyacute probleacutem diacutevaacute i J Pokornaacutev komentaacuteři Wolters Kluwer Přestože v komentaacuteři k protestu u společnosti s ručeniacutem omezeniacutem pouze nastiňuje že jde o zajiacutemavou otaacutezku v komentaacuteři k protestu u akcioveacute společnosti již vyacuteklad řešiacute a přiklaacuteniacute se k tomu že akcionaacuteř napadajiacuteciacute usneseniacute valneacute hromady může využiacutet protestu vzneseneacuteho jinyacutem akcionaacuteřem 773 JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] C

H Beck [cit 22122014]

226

nedůležiteacute kteryacute společniacutek skutečně soudniacute řiacutezeniacute zahaacutejiacute Dobrou poznaacutemkou je takeacute to že maacutelokteryacute společniacutek hodlajiacuteciacute napadnout usneseniacute valneacute hromady bude spoleacutehat na to že protest podaacute některyacute z ostatniacutech společniacuteků Vzneseneacuteho protestu však mohou později využiacutet společniacuteci kteřiacute v době konaacuteniacute valneacute hromady neuvažovali o napadeniacute přijateacuteho usneseniacute avšak později se pro tuto cestu rozhodnou ať už z vaacutežnyacutech důvodů či jen ze snahy uškodit společnosti vedeniacutem soudniacuteho řiacutezeniacute Diskuze o důsledciacutech vyacutekladu sect 192 odst 2 ZOK tedy maacute dle meacuteho naacutezoru smysl neboť se zde na ocitaacute na jedneacute straně vah snaha šetřit praacuteva společniacuteků oslabenaacute samotnyacutem zavedeniacutem institutu protestu a na straně druheacute ochrana společnost před těmi společniacuteky kteřiacute využijiacute všech možnostiacute jak komplikovat fungovaacuteniacute společnosti

Nabiacuteziacute se otaacutezka jakyacutem způsobem budou ustanoveniacute vyklaacutedat soudy a kudy povede linie rozlišujiacuteciacute staacutele přiacutepustnyacute vyacuteklad (možnost uplatnit v soudniacutem řiacutezeniacute i jineacute důvody ktereacute byly obsahem protestu jineacuteho společniacuteka jak ji prezentujiacute autoři komentaacuteře či dokonce možnost podat naacutevrh na vysloveniacute neplatnosti i když žalujiacuteciacute společniacutek protest nepodal avšak byl podaacuten jinyacutem společniacutekem) V tomto přiacutepadě odpověď nelze hledat ani v dosavadniacute judikatuře vztahujiacuteciacute se k naacutemitce člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze neboť v přiacutepadě dikce ustanoveniacute sect 242 ObchZ zaacutekonodaacuterce zvolil rod činnyacute bdquoNaacutevrh soudu může člen podat požaacutedal-li o zaprotokolovaacuteniacute naacutemitkyldquo774 Lze uzavřiacutet že doktriacutena se v tomto ohledu vesměs shoduje na vyacutekladu sect 192 odst 2

ZOK ve prospěch společniacuteka konečneacute slovo však bude naacuteležet soudům předevšiacutem tedy Nejvyššiacutemu soudu jakožto sjednocovateli judikatury

Co se tyacuteče uacutepravy protestu u akcioveacute společnosti je upraven v ustanoveniacute sect 424 odst 1 ZOK shodně jako protest společniacuteka u společnosti s ručeniacutem omezeniacutem Nepovažuji tedy za nutneacute se uacutepravě protestu akcionaacuteře samostatně věnovat neboť z niacute plynou důsledky a probleacutemy shodneacute s vyacuteše rozebranou uacutepravou protestu společniacuteka

14 Protest při rozhodovaacuteniacute per rollam

Zaacutekonem ani komentaacuteřovou literaturou neřešenou avšak důležitou otaacutezkou je vzneseniacute protestu při rozhodovaacuteniacute per rollam tedy při rozhodovaacuteniacute valneacute hromady mimo jejiacute zasedaacuteniacute s pomociacute technickyacutech prostředků Vzhledem k tomu že rozhodovaacuteniacute per rollam maacute svaacute specifika je nutneacute zabyacutevat se v tomto přiacutepadě otaacutezkou formy protestu a předevšiacutem otaacutezkou časoveacuteho okamžiku vzneseniacute protestu Rozhodovaacuteniacute per rollam je upraveno v ustanoveniacutech sect 175 až sect 177 ZOK přičemž z dikce zaacutekona vyplyacutevaacute že je pro naacutevrh rozhodnutiacute vyžadovaacutena piacutesemnaacute forma jestliže společenskaacute smlouva neurčiacute jinyacute způsob resp jinou formu Forma jakou maacute byacutet vznesen protest při rozhodovaacuteniacute per rollam neniacute v zaacutekoně řešena Z naacuteroků kladenyacutech zaacutekonem na formu naacutevrhu rozhodnutiacute a takeacute z praktickeacuteho hlediska se přiklaacuteniacutem k tomu že v přiacutepadě rozhodovaacuteniacute per rollam by měl miacutet protest piacutesemnou formu už jen kvůli přiacutepadneacutemu dokazovaacuteniacute zda byl vznesen Lze jen doporučit aby společnost upravila tuto otaacutezku ve společenskeacute smlouvě a předešla tak možnyacutem komplikaciacutem Mnohem zajiacutemavějšiacutem probleacutemem je časovyacute okamžik kdy by měl byacutet protest vznesen při rozhodovaacuteniacute per rollam Obecnaacute uacuteprava protestu nezakotvuje žaacutednou dodatečnou lhůtu pro vzneseniacute protestu po konaacuteniacute valneacute hromady protest je tedy z časoveacuteho hlediska možneacute vzneacutest pouze během konaacuteniacute valneacute hromady Kliacutečovou se tedy jeviacute otaacutezka dokdy je nutneacute vzneacutest protest při rozhodovaacuteniacute mimo valnou hromadu Jestliže bychom dovodili že společniacutek maacute povinnost vzneacutest protest již v v okamžiku kdy reaguje na jemu zaslanyacute naacutevrh usneseniacute pak by takovyacute zaacutevěr vedl k absurdniacutem důsledkům Společniacutek by měl povinnost vzneacutest protest proti usneseniacute o ktereacutem ještě neviacute zda bude přijato Neměl by ani šanci seznaacutemit se s přiacutepadnyacutemi důvody svědčiacuteciacutemi pro neplatnost v budoucnu přijateacuteho usneseniacute

Klonila bych se tedy spiacuteše k tomu že společniacutek maacute možnost (a povinnost) vzneacutest protest v určiteacute lhůtě poteacute co mu bylo oznaacutemeno přijateacute rozhodnutiacute dle sect 177 ZOK kdy už maacute většiacute možnosti zhodnotit přiacutepadneacute důvody neplatnosti přijateacuteho usneseniacute ktereacute je nezbytneacute v protestu uplatnit Zde je ovšem problematickaacute otaacutezka jak dlouhaacute by měla byacutet tato lhůta aby byla přiměřenaacute pro společnost i společniacuteka Zaacutekon žaacutednou z těchto otaacutezek nereflektuje a řešeniacute tedy neniacute jednoznačneacute Dle meacuteho naacutezoru by lhůta pro vzneseniacute protestu po oznaacutemeniacute přijateacuteho rozhodnutiacute společniacutekovi neměla byacutet delšiacute než jeden měsiacutec neboť takoveacute časoveacute rozmeziacute daacutevaacute dostatečnyacute prostor společniacutekovi na rozmyšlenou zda podaacute protest a jakeacute důvody v něm uplatniacute a zaacuteroveň

774 Zaacutekon č 5131991 Sb obchodniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In beck-online [praacutevniacute

informačniacute systeacutem] C H Beck [cit 2 3 2015]

227

nevnaacutešiacute dlouhou nejistotu do postaveniacute společnosti tudiacutež varovnaacute funkce protestu zůstane zachovaacutena Konečneacute a zaacutevazneacute stanovisko k těmto otaacutezkaacutem bude zaacuteležet na judikatuře Do teacute doby je opět na společnostech aby sporneacute a zaacutekonem neřešeneacute probleacutemy podaacuteniacute protestu při rozhodovaacuteniacute per rollam upravily ve svyacutech společenskyacutech smlouvaacutech zvlaacuteště chtějiacute-li tohoto způsobu rozhodovaacuteniacute v praxi využiacutevat

15 Protest z hlediska civilniacuteho procesu

Podaacuteniacute protestu a jeho důsledky hrajiacute vyacuteznamnou roli ve sfeacuteře procesniacuteho praacuteva V uacutevodu teacuteto praacutece zaznělo že podaacuteniacute protestu je nezbytnyacutem předpokladem aktivniacute legitimace společniacuteka v budouciacutem soudniacutem řiacutezeniacute o neplatnosti usneseniacute valneacute hromady Je vhodneacute se tomuto tvrzeniacute bliacuteže věnovat neboť neniacute tak jednoznačneacute jak by se na prvniacute pohled mohlo zdaacutet Z pohledu civilniacuteho procesu je v tomto ohledu stěžejniacute požadavek tzv věcneacute legitimace uacutečastniacuteka775 kteryacute sice nepatřiacute mezi procesniacute podmiacutenky nezbytneacute k meritorniacutemu projednaacuteniacute věci soudem neubiacuteraacute to však na jejiacutem vyacuteznamu v celeacutem procesu A Winterovaacute k tomu uvaacutediacute bdquoAby uacutečastniacutek řiacutezeniacute jakožto žalobce uspěl ve věci sameacute (jde-li o sporneacute řiacutezeniacute aby spor vyhraacutel) musiacute byacutet on saacutem i jeho odpůrce (žalovanyacute) věcně legitimovaacutenldquo776 Naplněniacute požadavku věcneacute legitimace a to jak aktivniacute (na straně žalobce) tak pasivniacute (na straně žalovaneacuteho) je tedy předpokladem pro uacutespěch v řiacutezeniacute Podmiacutenka podaacuteniacute protestu s věcnou legitimaciacute uacutezce souvisiacute avšak neniacute jejiacutem jedinyacutem předpokladem Jak je uvedeno vyacuteše věcnaacute legitimace uacutečastniacuteka je předpokladem pro jeho uacutespěch v soudniacutem řiacutezeniacute Z povahy věci plyne že v přiacutepadě řiacutezeniacute o vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady se považuje za uacutespěch společniacuteka jestliže soud v rozhodnutiacute vysloviacute neplatnost usneseniacute valneacute hromady Je zřejmeacute že jestliže společniacutek napadne usneseniacute valneacute hromady soudniacute cestou aniž by byl dřiacuteve vznesen protest bude jeho naacutevrh soudem zamiacutetnut Z toho lze usoudit že podaacuteniacute protestu je vskutku nezbytnyacutem předpokladem aktivniacute věcneacute legitimace společniacuteka Avšak samotneacute podaacuteniacute protestu nepostačiacute k naplněniacute požadavku aktivniacute věcneacute legitimace společniacuteka neboť pouhyacute fakt že byl vznesen protest nepovede k uacutespěchu společniacuteka v soudniacutem řiacutezeniacute resp nepovede k vysloveniacute neplatnosti usneseniacute valneacute hromady Musiacute zde přistoupit dalšiacute okolnosti vyplyacutevajiacuteciacute z hmotneacuteho praacuteva tedy soud musiacute napadeneacute usneseniacute shledat neplatnyacutem I přes fakt že protest byl vznesen může byacutet naacutevrh společniacuteka na vysloveniacute neplatnosti usneseniacute soudem zamiacutetnut V každeacutem přiacutepadě platiacute že v přiacutepadě absence podaacuteniacute protestu bude naacutevrh společniacuteka soudem zamiacutetnut vždy Lze tedy uzavřiacutet že vzneseniacute protestu je nezbytnyacutem předpokladem k naplněniacute věcneacute legitimace společniacuteka v budouciacutem soudniacutem řiacutezeniacute neniacute však předpokladem jedinyacutem V tomto směru maacute protest v civilniacutem procesu velkyacute vyacuteznam neniacute ale jedinou podmiacutenkou uacutespěšnosti žalujiacuteciacuteho společniacuteka 16 Staraacute a novaacute praacutevniacute uacuteprava ndash v čem je rozdiacutel

Vyacuteše citovanaacute důvodovaacute zpraacuteva777 kteraacute uvaacutediacute že institut protestu neniacute v českeacutem obchodniacutem praacutevu novinkou maacute na mysli ustanoveniacute sect 188 odst 2 piacutesm f) ObchZ ktereacute pracu je s pojmem protestu v raacutemci požadavků na zaacutepis z jednaacuteniacute valneacute hromady Ovšem ObchZ s podaacuteniacutem či nepodaacuteniacutem protestu nespojoval žaacutedneacute praacutevniacute uacutečinky protest nebyl podmiacutenkou pro aktivniacute legitimaci společniacuteka napadajiacuteciacuteho platnost usneseniacute valneacute hromady tudiacutež je zřejmeacute že jeho funkce byla v režimu stareacute praacutevniacute uacutepravy nulovaacute778 Z materiaacutelniacuteho hlediska lze tedy řiacuteci že staraacute praacutevniacute uacuteprava institut protestu u kapitaacutelovyacutech společnostiacute neznala Současneacutemu protestu v uacutepravě kapitaacutelovyacutech společnostiacute se viacutece podobaacute dnes již neuacutečinnyacute institut naacutemitky kterou ObchZ vyžadoval jako podmiacutenku pro možnost napadeniacute usneseniacute členskeacute schůze družstva u soudu Ustanoveniacute sect 242 odst 1 ObchZ vyžadovalo aby člen družstva požaacutedal o zaprotokolovaacuteniacute naacutemitky na členskeacute schůzi kteraacute usneseniacute přijala Rozdiacutelně od současneacute uacutepravy

775 Podmiacutenkami řiacutezeniacute na straně uacutečastniacuteka tedy způsobilostiacute byacutet uacutečastniacutekem řiacutezeniacute a procesniacute způsobilostiacute se nebudu zabyacutevat neboť na jejich splněniacute nemaacute podaacuteniacute protestu žaacutednyacute vliv 776 WINTEROVAacute A a kol Civilniacute praacutevo procesniacute 6 vyd Praha Linde 2011 s 137 777 Viz kapitolu 11 778 Viz viacutece JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute

systeacutem] C H Beck [cit 22122014]

228

protestu bylo členovi družstva umožněno aby naacutemitku oznaacutemil představenstvu do jednoho měsiacutece od konaacuteniacute členskeacute schůze779 Praacutevě z podobnosti obou institutů ndash bdquostareacuteldquo naacutemitky a bdquonoveacuteholdquo protestu - budu čerpat v naacutesledujiacuteciacute kapitole teacuteto praacutece kde se pokusiacutem zhodnotit aplikovatelnost vybraneacute judikatury vztahujiacuteciacute se k naacutemitce člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze na novou praacutevniacute uacutepravu protestu společniacuteka proti usneseniacute valneacute hromady Je zřejmeacute že tvůrci ZOK se co se tyacuteče zavedeniacute a uacutepravy protestu ve velkeacute miacuteře inspirovali německyacutem obchodniacutem praacutevem ktereacute znaacute institut protestu již od roku 1884 kdy byl zaveden do praacutevniacute uacutepravy akcioveacute společnosti Pro (nejen soudniacute) praxi budou tedy při aplikaci českeacute praacutevniacute uacutepravy velmi důležiteacute a prakticky využitelneacute poznatky německeacute doktriacuteny a judikatury kteraacute se během viacutece než stovky let existence protestu v německeacutem obchodniacutem praacutevu již vytřiacutebila a ustaacutelila V tomto ohledu plně odkazuji na člaacutenek L Joskoveacute v němž hodnotiacute a srovnaacutevaacute českou a německou uacutepravu protestu 2 JUDIKATURA K NAacuteMITCE ČLENA DRUŽSTVA A JEJIacute APLIKOVATELNOST NA UacutePRAVU PROTESTU

Judikatura Nejvyššiacuteho soudu tyacutekajiacuteciacute se institutu naacutemitky u družstev naacutem v současnosti může posloužit jako ukazatel toho co očekaacutevat v rozhodovaciacute praxi soudů při řešeniacute budouciacutech sporů vyplyacutevajiacuteciacutech z praacutevniacute uacutepravy protestu V naacutesledujiacuteciacutech podkapitolaacutech se tedy budu zabyacutevat tiacutem jakeacute požadavky a zaacutevěry zformulovala judikatura co se tyacuteče naacutemitky člena družstva a pokusiacutem se odhadnout nakolik bude dosavadniacute rozhodovaciacute praxe aplikovatelnaacute na praacutevniacute uacutepravu protestu v ZOK 21 Určitost naacutemitky

Zaacutekladniacutem předpokladem toho aby naacutemitka jakožto praacutevniacute uacutekon vyvolala kyacuteženeacute praacutevniacute uacutečinky je jejiacute určitost a srozumitelnost K tomu se Nejvyššiacute soud vyjaacutedřil napřiacuteklad v usneseniacute ze dne 10 května 2011 sp zn 29 Cdo 652010 V řešeneacutem přiacutepadě člen družstva (navrhovatel) vznesl naacutemitku proti usneseniacute členskeacute schůze o schvaacuteleniacute uacutečetniacute uzaacutevěrky Naacutemitku odůvodnil mimo jineacute tiacutem že uacutečetniacute uzaacutevěrka bdquoneodpoviacutedaacute požadavkům předpisůldquo780 Soudy obou stupňů posuzovaly naacutemitku v celeacutem jejiacutem rozsahu včetně vyacuteše uvedeneacuteho důvodu Nejvyššiacute soud však k dovolaacuteniacute družstva uzavřel že naacutemitka je v teacute čaacutesti kde navrhovatel tvrdiacute nesoulad uacutečetniacute uzaacutevěrky s předpisy neurčitaacute Soudy tedy měly dle naacutezoru Nejvyššiacuteho soudu posoudit naacutevrh pouze v rozsahu naacutemitky kteraacute je určitaacute nikoli v celeacutem jejiacutem rozsahu Rozebiacuteraneacute rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu se vztahuje jak vidno i k rozsahu soudniacuteho přezkumu napadeneacuteho usneseniacute členskeacute schůze ktereacutemu bude věnovaacutena naacutesledujiacuteciacute podkapitola

V dalšiacutem zajiacutemaveacutem rozhodnutiacute781 byla řešena situace kdy navrhovatelky na jednaacuteniacute členskeacute schůze bdquovznesly připomiacutenky ktereacute nebylo slyšet protože mluvily jedna přes druhou takže nebylo srozumitelneacute o co jde a jejich připomiacutenky nemohly byacutet zapsaacuteny Byly vyzvaacuteny aby je přišly nadiktovat do zaacutepisu což odmiacutetlyldquo782 Ze zaacutepisu z jednaacuteniacute členskeacute schůze tedy vyplyacutevalo že

navrhovatelky nesouhlasily s přijatyacutem usneseniacutem avšak nebylo z něj možneacute zjistit zda šlo o konkreacutetniacute naacutemitky popřiacutepadě jakyacute byl jejich obsah Nejvyššiacute soud uzavřel že aktivniacute legitimaci navrhovatelek nelze v tomto přiacutepadě posoudit pouze na zaacutekladě zaacutepisu z jednaacuteniacute členskeacute schůze a uložil soudu prvniacuteho stupně aby se zaměřil na zjištěniacute dalšiacutech skutečnostiacute rozhodnyacutech pro posouzeniacute toho zda naacutemitky navrhovatelek byly určiteacute a zda jim tedy svědčiacute aktivniacute legitimace

779 Přiacutepadně do jednoho měsiacutece od doby kdy se o konaacuteniacute členskeacute schůze dozvěděl jestliže nebyla svolaacutena řaacutedně Objektivniacute lhůta pro oznaacutemeniacute naacutemitky v tomto přiacutepadě byla stanovena na 1 rok 780 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 10 května 2011 sp zn 29 Cdo 652010 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch941ED6FCEA4B77E2C1257A4E006799B2openDocumentampHighlight=0 781 Jde o usneseniacute ze dne 25 ledna 2012 sp zn 29 Cdo 2412011 782 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 25 ledna 2012 sp zn 29 Cdo 2412011 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearchF350554B9AFF0E23C1257B57003D09AAopenDocumentampHighlight=0

229

Co se tyacuteče praacutevniacute uacutepravy protestu je rovněž vyžadovaacutena jeho určitost což vyplyacutevaacute jak z povahy věci783 tak i z komentaacuteřoveacute literatury784 Dosavadniacute judikaturu vztahujiacuteciacute se k určitosti naacutemitky proto považuji za použitelnou i na institut protestu 22 Obsah naacutemitky a rozsah soudniacuteho přezkumu usneseniacute členskeacute schůze

Důvody ktereacute uplatnil člen družstva v naacutemitce tedy obsah naacutemitky jsou velmi důležiteacute V soudniacutem řiacutezeniacute totiž navrhovatel nemaacute možnost uplatnit jineacute důvody než ty jež byly obsahem zaprotokolovaneacute naacutemitky Soud je tedy vaacutezaacuten rozsahem naacutemitky a to nejen z hlediska uplatněnyacutech důvodů ale takeacute z hlediska toho co konkreacutetně naacutemitka napadaacute Jestliže navrhovatel vznesl naacutemitku směřujiacuteciacute proti konkreacutetniacutemu usneseniacute členskeacute schůze pak v naacutesledujiacuteciacutem soudniacutem řiacutezeniacute neniacute možneacute aby napadl i jinaacute usneseniacute na ktereacute naacutemitkou nemiacuteřil Stěžejniacute je v tomto ohledu rozsudek Nejvyššiacuteho soudu z něhož vyplyacutevaacute že soudy jsou opraacutevněny přezkoumaacutevat neplatnost usneseniacute členskeacute schůze pouze v rozsahu vzneseneacute naacutemitky a přiacutepadnyacutech navazujiacuteciacutech tvrzeniacute družstva785 Z tohoto zaacutevěru vychaacutezel Nejvyššiacute soud takeacute v dalšiacutech svyacutech rozhodnutiacutech786 přičemž uzavřel že odvolaciacute soud překročil meze přezkumneacute činnosti když napadeneacute usneseniacute členskeacute schůze přezkoumal i z důvodů ktereacute navrhovatelka neuplatnila v naacutemitce (ani v naacutevrhu na zahaacutejeniacute řiacutezeniacute)

Důležiteacute jsou rovněž zaacutevěry niacuteže popsaneacuteho přiacutepadu787 Navrhovatel vzneseniacutem naacutemitky poukazoval na svolaacuteniacute členskeacute schůze neopraacutevněnou osobou a takeacute na to že členskaacute schůze nebyla usnaacutešeniacuteschopnaacute Odvolaciacute soud argumentoval judikaturou Nejvyššiacuteho soudu tyacutekajiacuteciacute se vaacutezanosti soudu rozsahem vzneseneacute naacutemitky a uzavřel že naacutemitka navrhovatele se nijak nevztahuje ke konkreacutetniacutem usneseniacutem přijatyacutem na jednaacuteniacute členskeacute schůze resp že určitaacute usneseniacute členskeacute schůze nelze přezkoumat z důvodu nepodaacuteniacute konkreacutetniacutech naacutemitek proti nim Takoveacute praacutevniacute posouzeniacute pochopitelně v dovolaciacutem řiacutezeniacute označil Nejvyššiacute soud za chybneacute Z povahy naacutemitek totiž vyplyacutevalo že se tyacutekajiacute všech usneseniacute přijatyacutech na onom jednaacuteniacute členskeacute schůze neboť naacutemitky miacuteřily obecně proti platnosti svolaacuteniacute schůze a jejiacute schopnosti se usnaacutešet Namiacutetaneacute vady tedy nepochybně byly způsobileacute ovlivnit a zasaacutehnout všechna usneseniacute přijataacute na jednaacuteniacute členskeacute schůze Ve vztahu k vyacuteše rozebraneacutemu rozhodnutiacute považuji za vhodneacute se pozastavit nad otaacutezkou zda dle judikatury naacutemitka musiacute napadat pouze konkreacutetniacute usneseniacute členskeacute schůze Vyacuteše rozebiacuteraneacute rozhodnutiacute totiž dle meacuteho naacutezoru oteviacuteraacute cestu k možnosti vzneacutest tzv paušaacutelniacute protest788 jehož podstatou je napadeniacute všech usneseniacute kteraacute na daneacutem jednaacuteniacute valnaacute hromada přijme a to předem aniž by k přijetiacute konkreacutetniacutech usneseniacute při vzneseniacute protestu již došlo Vyacuteše uvedenyacute judikaacutet toto připouštiacute za předpokladu že naacutemitka poukazuje na absenci zaacutekladniacutech zaacutekonnyacutech požadavků na to aby členskaacute schůze mohla vůbec konkreacutetniacute usneseniacute přijmout Z toho lze dovodit že se vznesenaacute naacutemitka tyacutekaacute i konkreacutetniacutech přijatyacutech usneseniacute Maacutem za to že toteacutež lze

783 Jde totiž o praacutevniacute jednaacuteniacute ndash k tomu bliacuteže viz kapitolu 12 784 Viz ŠUK P a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vyd Praha C H Beck 2013 s 378 785 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 5 listopadu 2002 sp zn 29 Odo 412002 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch772758AE83538A8DC1257A4E00696F4EopenDocumentampHighlight=0 786 Napřiacuteklad Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 25 zaacuteřiacute 2013 sp zn 29 Cdo 22812013 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch7EC504B41E276656C1257C040043827BopenDocumentampHighlight=0 787 Vychaacuteziacutem z Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 24 dubna 2014 sp zn 29 Cdo 10682014 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearchE3B527F0F8B5B184C1257CCF00204CFBopenDocumentampHighlight=0 788 Paušaacutelniacutem protestem kteryacute je typickyacute pro německou praacutevniacute uacutepravu protestu se zabyacutevaacute ve sveacutem člaacutenku L Joskovaacute Viz JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] C

H Beck [cit 22122014]

230

vztaacutehnout i na uacutepravu protestu dle ZOK Vznesenyacute protest (naacutemitka) tedy nemusiacute napadat přiacutemo konkreacutetniacute přijataacute usneseniacute jak je v některyacutech judikaacutetech uvaacuteděno789 respektive postačuje pokud lze napadeniacute konkreacutetniacutech usneseniacute z obsahu paušaacutelniacuteho protestu dovodit Pro praacutevniacute uacutepravu protestu rovněž platiacute že důvody ktereacute společniacutek uplatnil při vzneseniacute protestu představujiacute jednak limity jeho aktivniacute legitimace v budouciacutem soudniacutem řiacutezeniacute tak i limity soudu v jeho přezkumneacute činnosti Judikatura zakotvujiacuteciacute možnost namiacutetat v naacutevrhu na zahaacutejeniacute soudniacuteho řiacutezeniacute pouze důvody ktereacute navrhovatel uplatnil v naacutemitce a povinnost soudu přezkoumat napadeneacute usneseniacute pouze v rozsahu naacutemitek a navazujiacuteciacutech tvrzeniacute družstva je dle meacuteho naacutezoru aplikovatelnaacute i na praacutevniacute uacutepravu přezkumu neplatnosti usneseniacute valneacute hromady kapitaacutelovyacutech společnostiacute v režimu noveacute praacutevniacute uacutepravy Ke stejnyacutem zaacutevěrům stran rozsahu soudniacuteho přezkumu napadeneacuteho usneseniacute valneacute hromady se kloniacute i P Šuk v komentaacuteři (CHBeck) a takeacute odkazuje na dosavadniacute judikaturu k vyacutekladu sect 242 ObchZ790 23 Včasnost naacutemitky

Požadavek na včasneacute vzneseniacute naacutemitky je rovněž kliacutečovyacute pro budouciacute aktivniacute legitimaci navrhovatele Dle sect 242 odst 1 ObchZ mohl člen družstva vzneacutest naacutemitku přiacutemo při konaacuteniacute členskeacute schůze nebo ji oznaacutemit představenstvu do jednoho měsiacutece od konaacuteniacute členskeacute schůze V tomto ohledu se praacutevniacute uacuteprava protestu v ZOK vyacuterazně lišiacute od naacutemitky dle ObchZ neboť z ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK vyplyacutevaacute že protest je možno vzneacutest pouze v průběhu konaacuteniacute valneacute hromady Zaacutekon žaacutednou dodatečnou lhůtu pro vzneseniacute protestu nepřipouštiacute K požadavku uplatnit naacutemitku včas se vaacuteže rozhodnutiacute791 v němž Nejvyššiacute soud řešil povahu zaacutekonneacute měsiacutečniacute lhůty pro oznaacutemeniacute naacutemitky představenstvu a dalšiacute podmiacutenky za nichž je naacutemitka vznesena včas Navrhovateleacute se zuacutečastnili jednaacuteniacute členskeacute schůze ale naacutemitky odeslali předsedkyni představenstva až jeden den před koncem měsiacutečniacute lhůty pro jejich oznaacutemeniacute Nejvyššiacute soud shledal lhůtu pro oznaacutemeniacute naacutemitky za hmotněpraacutevniacute a uzavřel že do konce teacuteto lhůty musiacute naacutemitky přijiacutet do sfeacutery dispozice družstva nestačiacute je pouze ve lhůtě odeslat prostřednictviacutem držitele poštovniacute licence Zmeškaacuteniacute lhůty znamenaacute prekluzi tedy zaacutenik praacuteva člena družstva vzneacutest naacutemitku

Vzhledem k praacutevniacute uacutepravě protestu kteraacute neumožňuje vzneacutest protest v žaacutedneacute dodatečneacute lhůtě a jinak než na valneacute hromadě se vyacuteše zmiacuteněnyacute judikaacutet na protest v režimu ZOK neaplikuje neboť u protestu podobneacute otaacutezky ohledně povahy lhůty a naacutesledků jejiacuteho nedodrženiacute z logiky věci nevzniknou To že protest musiacute byacutet vznesen pouze v průběhu konaacuteniacute valneacute hromady vyplyacutevaacute ze zaacutekona792 Může se však objevit otaacutezka ve ktereacutem okamžiku během konaacuteniacute valneacute hromady musiacute byacutet protest vznesen Zda je to možneacute tak učinit již před přijetiacutem napadeneacuteho usneseniacute těsně po jeho přijetiacute či zda může byacutet napadeno určiteacute přijateacute usneseniacute až po projednaacuteniacute dalšiacutech bodů na programu valneacute hromady Těmto otaacutezkaacutem se věnovala L Joskovaacute a dospěla k naacutesledujiacuteciacutemu zaacutevěru bdquo protest je možno vzneacutest kdykoliv během trvaacuteniacute valneacute hromady a to jak před přijetiacutem daneacuteho usneseniacute tak po jeho přijetiacute (a to i po projednaacuteniacute dalšiacutech bodů valneacute hromady)ldquo793 S naacutezorem L Joskoveacute souhlasiacutem opačnyacute praacutevniacute naacutezor bych považovala za formalistickyacute a zbytečně omezujiacuteciacute praacuteva společniacuteka jehož postaveniacute je již samotnou praacutevniacute uacutepravou protestu oslabeno Nezbyacutevaacute než doufat že se k vyacuteše uvedeneacutemu zaacutevěru přikloniacute ve sveacute rozhodovaciacute praxi i soudy

789 Viz Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 10 května 2011 sp zn 29 Cdo 652010 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z

httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch941ED6FCEA4B77E2C1257A4E006799B2openDocumentampHighlight=0 790 Viz ŠUK P a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vyd Praha C H Beck 2013 s 377 791 Jednaacute se o Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 22 května 2012 sp zn 29 Cdo 2722011 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch103AD57807EDB714C1257A4E006550E0openDocumentampHighlight=0 792 Předevšiacutem to lze dovodit z toho že protest musiacute byacutet zaznamenaacuten v zaacutepise z valneacute hromady a že o jeho zapsaacuteniacute musiacute protestujiacuteciacute na valneacute hromadě požaacutedat ndash viz sect 189 odst 1 piacutesm f) ZOK 793 JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] C

H Beck [cit 22122014]

231

3 ZAacuteVĚR

Ve sveacute praacuteci jsem se zabyacutevala praacutevniacute uacutepravou protestu jako předpokladu aktivniacute legitimace společniacuteka k napadeniacute usneseniacute valneacute hromady před soudem V teoretickeacute čaacutesti praacutece jsem poukaacutezala na možnyacute vyacutekladovyacute probleacutem ustanoveniacute sect 192 odst 2 ZOK a na postoje k jeho řešeniacute prezentovaneacute v odborneacute literatuře a takeacute na probleacutemy spojeneacute s vzneseniacutem protestu při rozhodovaacuteniacute per rollam Daacutele jsem se pokusila nahleacutednout na protest takeacute z pohledu civilniacuteho praacuteva procesniacuteho a z pohledu praacutevniacute teorie Nakonec jsem ve zkratce shrnula v čem se lišiacute staraacute a novaacute praacutevniacute uacuteprava naacutemitky (protestu) Zaacutekladniacutem zdrojem ze ktereacuteho jsem při psaniacute teoretickeacute čaacutesti čerpala byl člaacutenek L Joskoveacute a takeacute oba komentaacuteře ktereacute dosud k ZOK byly vydaacuteny

Ve druheacute čaacutesti praacutece věnovaneacute judikatuře Nejvyššiacuteho soudu tyacutekajiacuteciacute se naacutemitky člena družstva proti usneseniacute členskeacute schůze dle ObchZ jsem se pokusila odhadnout nakolik bude tato judikatura použitelnaacute i na uacutepravu institutu protestu v režimu ZOK Zaměřila jsem se na judikaturu vztahujiacuteciacute se k zaacutekladniacutem požadavkům na naacutemitku ndash k jejiacute určitosti jejiacutemu obsahu (resp odůvodněniacute) a jejiacute včasnosti Ve většině přiacutepadů jsem dospěla k zaacutevěru že judikatura bude použitelnaacute i na protest dle ZOK neboť i na něj klade praacutevniacute uacuteprava podobneacute požadavky co do určitosti a odůvodněniacute Co se tyacuteče včasnosti podaacuteniacute protestu nebude možneacute některaacute rozhodnutiacute aplikovat přičemž tento zaacutevěr vychaacuteziacute z rozdiacutelneacute praacutevniacute uacutepravy naacutemitky a protestu Při psaniacute druheacute čaacutesti praacutece jsem čerpala předevšiacutem z rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu a takeacute z komentaacuteřoveacute literatury kteraacute na aplikovatelnost některyacutech rozhodnutiacute rovněž poukazuje Seznam použiteacute literatury Literatura

Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 902012 Sb o obchodniacutech společnostech a družstvech (zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech) [online cit 22122014] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-k-ZOKpdf Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu zaacutekona č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek s 136 [online cit 232015] Dostupneacute z httpobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verzepdf HANDLAR J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect1-654) Komentaacuteř 1 vyd Praha CHBeck 2014 2400 s JOSKOVAacute Lucie Napadeniacute usneseniacute valneacute hromady společniacutekem podle zaacutekona o obchodniacutech korporaciacutech Obchodněpraacutevniacute revue č 22013 s 41 In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] C

H Beck [cit 22122014] KNAPP V Teorie praacuteva 1 vyd Praha C H Beck 1995 264 s LASAacuteK Jan a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vyd Praha Wolters Kluwer ČR 2014 2872 s ŠTENGLOVAacute Ivana a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vyd Praha C H Beck 2013 1008 s WINTEROVAacute A a kol Civilniacute praacutevo procesniacute 6 vyd Praha Linde 2011 711 s Praacutevniacute předpisy a soudniacute rozhodnutiacute

Zaacutekon č 902012 Sb o obchodniacutech korporaciacutech v uacutečinneacutem zněniacute In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] CHBeck [cit 23 2015] Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek v uacutečinneacutem zněniacute In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] CHBeck [cit 23 2015] Zaacutekon č 5131991 Sb obchodniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In beck-online [praacutevniacute informačniacute systeacutem] CHBeck [cit 23 2015] Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 10 května 2011 sp zn 29 Cdo 652010 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z

httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch941ED6FCEA4B77E2C1257A4E006799B2openDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČR ze dne 25 ledna 2012 sp zn 29 Cdo 2412011 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z

httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearchF350554B9AFF0E23C1257B57003D09AAopenDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 5 listopadu 2002 sp zn 29 Odo 412002 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z

232

httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch772758AE83538A8DC1257A4E00696F4EopenDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 22 května 2012 sp zn 29 Cdo 2722011 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch103AD57807EDB714C1257A4E006550E0openDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 25 zaacuteřiacute 2013 sp zn 29 Cdo 22812013 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearch7EC504B41E276656C1257C040043827BopenDocumentampHighlight=0 Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 24 dubna 2014 sp zn 29 Cdo 10682014 Nejvyššiacute soud [online] Nejvyššiacute soud copy 2010 [cit 29 12 2014] Dostupneacute z httpwwwnsoudczJudikaturajudikatura_nsnsfWebSearchE3B527F0F8B5B184C1257CCF00204CFBopenDocumentampHighlight=0 Kontaktniacute uacutedaje

Kateřina Chovancovaacute e-mail 393164mailmunicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity v Brně Veveřiacute 70 611 80 BRNO Českaacute republika

233

ČISTĚ MAJETKOVAacute UacuteJMA REINER VERMOumlGENSSCHADEN PURE ECONOMIC LOSS A JEJIacute NAacuteHRADA V NOVEacuteM CIVILNIacuteM

PRAacuteVU

Anežka Janouškovaacute

Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Karlovy

Abstrakt The research paper at hand is dedicated to the notion of pure economic loss which has

been introduced into the Czech legal order by section 2910 of the new Civil Code Even though the topic is being widely discussed in other jurisdictions it was neither the case of the Czech legal jurisprudence nor practice for so long as the former Civil Code adopted in 1964 was in force However this approach will have to be revised in view of the recodification that brings a significant change to the Czech legal order consisting inter alia in the limitation of the possibility to claim compensation for pure economic loss within the tort law The paper aims at defining the notion of pure economic loss outlining the rationale behind the limitation of compensation thereof and putting this concept into the wider context of the Czech tort law The main focus is given to the section 2910 of the Civil Code and its relation to the provisions providing for the contractual liability (section 2913 of the Civil Code) In respective chapters the emphasis is put on the importance of pure economic loss and its compensation in commercial law relationships which is further illustrated on several practical examples By way of comparison with German and Austrian tort law which served as a primary sources of inspiration for the Czech legislative drafters notably section 823 BGB and thus having regard to their utmost importance when interpreting those provisions of the new legislation related to the contractual and tort liability the present paper points out to the cardinal shortfalls identifiable in the new legislation of the law of torts that had arisen in the process of unduly transposing the relevant German provision governing this area of law The author reflects the outcomes of the foregoing comparative analysis and suggests possible solutions that might be helpful for the purpose of interpreting the most problematic parts of the new legislation in the field of tortious liability Abstrakt Praacutece se věnuje institutu čistě majetkoveacute uacutejmy kteryacute do českeacuteho praacutevniacuteho prostřediacute

zavaacutediacute sect 2910 noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Byť se v zahraničiacute jednaacute o velmi diskutovaneacute teacutema nebyla jeho problematika za uacutečinnosti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku z roku 1964 v českeacute teorii ani praxi řešena To se však s ohledem na rekodifikaci kteraacute do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu přinaacutešiacute zaacutesadniacute změnu v podobě omezeniacute naacutehrady prosteacute ekonomickeacute škody bude muset změnit Praacutece si klade za ciacutel prostou majetkovou škodu definovat nastiacutenit smysl omezeniacute jejiacute naacutehrady a zasadit tento institut do širšiacuteho kontextu českeacuteho deliktniacuteho praacuteva Největšiacute pozornost je přitom věnovaacutena deliktniacute klauzuli sect 2910 OZ a jejiacutemu vztahu k odpovědnosti smluvniacute (sect 2913 OZ) V jednotlivyacutech kapitolaacutech je kladen důraz na vyacuteznam čistě majetkoveacute škody v obchodně praacutevniacutech vztaziacutech a na praktickyacutech přiacutepadech demonstrovaacutena důležitost jejiacute naacutehrady pro tuto oblast praacuteva Na srovnaacuteniacute s německyacutem a rakouskyacutem deliktniacutem praacutevem jež budou miacutet s ohledem na inspiračniacute zdroj občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (sect 823 BGB) při vyacutekladu noveacute uacutepravy smluvniacute a mimosmluvniacute odpovědnosti stěžejniacute vyacuteznam praacutece poukazuje na zaacutesadniacute nedostatky v noveacute deliktniacute uacutepravě jež při adaptaci německeacuteho ustanoveniacute o mimosmluvniacute naacutehradě škody vznikly Postřehy z komparativniacute studie autorka posleacuteze promiacutetaacute do vyacutekladu nejproblematičtějšiacutech pasaacutežiacute noveacute uacutepravy odpovědnostniacutech vztahů z hlediska naacutehrady prosteacute ekonomickeacute škody a s jejich pomociacute představuje možnaacute řešeniacute kteraacute mohou při vyacutekladu spornyacutech ustanoveniacute pomoci Kľuacutečoveacute slovaacute pure economic loss compensation for economic loss tort law contractual liability

liability out of tort liability out of negligence culpa in contrahendo czech new civil code Kľuacutečoveacute slovaacute čistě majetkovaacute škoda naacutehrada čistě majetkoveacute škody deliktniacute praacutevo smluvniacute

a mimosmluvniacute odpovědnost culpa in contrahendo novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek

234

1 UacuteVOD

V předklaacutedaneacute praacuteci bych se raacuteda zabyacutevala problematikou tzv čistě majetkoveacute uacutejmy kterou do českeacuteho praacutevniacuteho prostřediacute přinaacutešiacute ustanoveniacute sect 2910 OZ Uvedeneacute teacutema mě zaujalo hned z několika hledisek

Předně je pozoruhodnaacute dlouhodobaacute rezistence českeacute praacutevniacute vědy vůči tomuto zajiacutemaveacutemu teoretickeacutemu probleacutemu Zatiacutemco v mnoha tradičniacutech zahraničniacutech praacutevniacutech řaacutedech patřiacute prostaacute ekonomickaacute škoda k jedneacute z nejdiskutovanějšiacutech otaacutezek českaacute judikatura i doktriacutena se jiacute poměrně dlouho a uacutespěšně vyhyacutebaacute Jak však vyplyne z vyacutekladu do budoucna je třeba s uvedenou kategoriiacute škod počiacutetat A nejednaacute se pouze o otaacutezku ryze teoretickou Praacutevě naopak Problematika prosteacute majetkoveacute škody maacute zejmeacutena pro podnikatelskeacute prostřediacute nemaleacute praktickeacute dopady na něž musiacute českeacute subjekty při sveacute obchodniacute činnosti pro futuro pamatovat S tiacutem souvisiacute konečně i třetiacute aspekt kteryacute mě ke zvoleniacute teacutematu vedl Českyacute zaacutekonodaacuterce totiž formulaciacute sect 2910 OZ zavaacutediacute do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu zajiacutemaveacute a inovativniacute řešeniacute ktereacute při pozorneacutem čteniacute nemaacute z komparativniacuteho hlediska obdoby Toto novaacutetorstviacute pak nutně spiacuteše než odpovědi přinaacutešiacute mnoho neznaacutemyacutech

Prvniacute čaacutest praacutece se vypořaacutedaacutevaacute s teoretickyacutemi pojmy a vyacutechodisky ktereacute jsou důležiteacute pro pochopeniacute institutu prosteacute ekonomickeacute uacutejmy Naacutesleduje stručnyacute naacutehled do německeacute a rakouskeacute praacutevniacute uacutepravy kteryacute se posleacuteze promiacutetne při vyacutekladu předmětnyacutech ustanoveniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Za pomoci komparativniacute vyacutekladoveacute metody pak předklaacutedanaacute praacutece naacutezorně ilustruje že formulace sect 2910 OZ zvolenaacute zaacutekonodaacutercem se odchyluje od tradičniacuteho pojetiacute čistě majetkoveacute uacutejmy jak je znaacute německeacute a rakouskeacute praacutevo Ciacutelem praacutece je zejmeacutena tyto odchylky identifikovat a za pomoci zahraničniacuteho srovnaacuteniacute navrhnout jak by nedokonalou transpoziciacute teacuteto koncepce mohly českeacute soudy ve sveacute rozhodovaciacute praxi překlenout

2 POJEM ČISTĚ MAJETKOVEacute UacuteJMY Pokud jde o vymezeniacute kategorie čistě majetkoveacute uacutejmy794 (pure economic loss reiner

Vermoumlgensschaden) nepanuje v zahraničniacute literatuře jednoznačnaacute shoda795 Von Bar796 rozlišuje

dva zaacutekladniacute možneacute přiacutestupy Prvniacute přiacutestup typickyacute pro praacutevniacutemi řaacutedy common law definuje prostou ekonomickou uacutejmu jako jakoukoliv škodu kteraacute vznikne nezaacutevisle na zaacutesahu do života a zdraviacute poškozeneacuteho či nezaacutevisle na poškozeniacute či zničeniacute jeho věci Druhyacute přiacutestup převažujiacuteciacute v germaacutenskeacutem praacutevniacutem prostřediacute797 charakterizuje prostou majetkovou škodu jako škodu způsobenou bez zaacutesahu do absolutniacuteho praacuteva nebo jineacuteho praacutevem chraacuteněneacuteho zaacutejmu poškozeneacuteho (legally protected interest Rechtsgutprinzip) Podstatou bdquočisteacuteldquo ekonomickeacute uacutejmy je tedy skutečnost že poškozeneacutemu se sniacutežiacute hodnota jeho majetku aniž by došlo k narušeniacute jeho zdravotniacuteho stavu poškozeniacute jeho798 vlastnictviacute nebo zaacutesahu do jeho jinyacutech praacutevem chraacuteněnyacutech statků

V teacuteto souvislosti je tak nutneacute prostou ekonomickou uacutejmu odlišit od tzv naacutesledneacute ekonomickeacute uacutejmy (consequential economic loss Vermoumlgensfolgeschaden) jež lze přirovnat k naacutem

znaacutemeacutemu ušleacutemu zisku (sect 2952 OZ) Tato škoda je rovněž představovanaacute majetkovyacutemi ztraacutetami ty však nastaly v souvislosti se zaacutesahem do absolutniacuteho praacuteva Uvedeneacute odlišeniacute lze demonstrovat na naacutesledujiacuteciacutem přiacutekladu Podnikatel A a podnikatel B provozujiacute taxislužbu Vozidlo podnikatele A je poškozeno při dopravniacute nehodě kterou zavinil řidič protijedouciacuteho vozu Kolize automobilů zapřiacutečiniacute v jedneacute z nejrušnějšiacutech pražskyacutech ulic zaacutecpu v niacutež na několik hodin uviacutezne i vůz podnikatele B Podnikatel A ani podnikatel B nemohou v důsledku nehody pokračovat ve sveacute podnikatelskeacute činnosti a přijdou tak o vyacutedělek v hodnotě několik tisiacutec korun Ušlyacute zisk kteryacute vedle škody na vozidle utrpěl podnikatel A když nemohl vozit zaacutekazniacuteky představuje naacuteslednou ekonomickou uacutejmu neboť

794 S ohledem na neprobaacutedanost teacutematu se v českeacutem praacutevniacutem prostřediacute dosud neustaacutelil jednotnyacute pojem pro uvedenou kategorii škody Terminologicky lze vychaacutezet z označeniacute reiner Vermoumlgensschaden použiacutevaneacuteho v germaacutenskeacute praacutevniacute kultuře a pracovat tak s pojmem čistaacute či prostaacute majetkovaacute škoda nebo se inspirovat anglickou terminologiiacute (pure economic loss) a použiacutevat označeniacute čistaacute ekonomickaacute uacutejma V praacuteci použiacutevaacutem všechna zmiacuteněnaacute spojeniacute promiscue 795 Srov Boom H W a kol Pure Economic Loss (Tort and Insurance Law) Springer Wien Viacutedeň 2004 s 2 796 Viz Von Bar Ch Gemeineuropaumlisches Deliktrecht Diacutel 2 CH Beck Mnichov 1999 s 31 797 Srov např Koumltz H Wagner G Deliktsrecht Vahlen Mnichov 2013 s 47 798 K porušeniacute absolutniacutech statků při vzniku čisteacute ekonomickeacute uacutejmy dojiacutet může toto poškozeniacute se však v takoveacutem přiacutepadě projevuje vyacutelučně ve sfeacuteře třetiacute osoby K tomu bliacuteže srov Boom H W a kol opcit v pozn 2 s 3

235

vznikl naacutesledkem zaacutesahu do jeho absolutniacuteho praacuteva (poškozeniacute automobilu) Podnikatel B naproti tomu pouze uviacutezl v zaacutecpě aniž by došlo k poškozeniacute jeho vlastnictviacute Finančniacute čaacutestka kterou by od potenciaacutelniacutech klientů taxislužby byl byacuteval obdržel tak představuje čistou majetkovou škodu

Jelikož se prostaacute majetkovaacute škoda projevuje jen v ekonomickeacute sfeacuteře poškozeneacuteho bude jejiacute relevance patrnaacute zejmeacutena v obchodněpraacutevniacutech vztaziacutech Čistou ekonomickou škodu tak utrpiacute

akcionaacuteř kteryacute si pořiacutediacute akcie jejichž hodnota byla kvůli nepřesnyacutem informaciacutem v prospektu nadsazenaacute a naacutesledně klesne nebo banka kteraacute spoleacutehaje na nespraacutevnou vyacuteročniacute zpraacutevu auditora poskytne zaacutepůjčku akcioveacute společnosti jež se naacutesledně ukaacuteže jako nesolventniacute Stejně tak utrpiacute čistou ekonomickou uacutejmu podnikatel jehož tovaacuterna nemůže diacuteky vyacutepadku proudu dočasně vyraacutebět obraacuteběciacute stroje obchodniacutek ktereacutemu partner včas nedodal laacutetky a on tak nemůže plnit sveacute zaacutevazky či soutěžitel jemuž poklesnou naacutesledkem vstupu noveacuteho konkurenta na trh zisky

3 TZV PRAVIDLO VYLOUČENIacute (EXCLUSIONARY RULE)

Zatiacutemco odpověď na otaacutezku zda nahrazovat prostou ekonomickou škodu v raacutemci smluvniacuteho praacuteva je ve všech relevantniacutech praacutevniacutech řaacutedech799 bez vyacutejimky kladnaacute800 To zda přiznaacutevat naacutehradu čisteacute ekonomickeacute uacutejmy v praacutevu deliktniacutem zůstaacutevaacute předmětem dlouhotrvajiacuteciacutech sporů

Ve velkeacute čaacutesti staacutetů se vyvinulo tzv pravidlo vyloučeniacute (exclusionary rule)801 podle něhož

se při nedbalostně způsobenyacutech protipraacutevniacutech činech prostaacute majetkovaacute škoda nenahrazuje Jak shrnuje H Koziol802 důvodů pro vyloučeniacute jejiacute naacutehrady je několik Hlavniacutem argumentem je obava před nekonečnyacutem množstviacutem praacutevniacutech sporů (tzv floodgates argument Uferlosigkeit)803 kteryacute spojuje snahu zabraacutenit zahlceniacute justice soudniacutemi spory snahu ochraacutenit škůdce před neomezenyacutem počtem potenciaacutelniacutech žalob a konečně skutečnost aby nedochaacutezelo k neuacuteměrneacutemu omezeniacute svobody uacutečastniacuteků praacutevniacutech vztahů804 Dalšiacutem argumentem pro pravidlo vyloučeniacute je složitaacute předviacutedatelnost prosteacute ekonomickeacute škody805 plynouciacute ze špatneacute rozpoznatelnosti majetkovyacutech poměrů poškozeneacuteho Nemalyacute vliv maacute i hodnota praacutevem chraacuteněnyacutech zaacutejmů ve společnosti - život zdraviacute a svoboda jedince požiacutevajiacute bezesporu nejvyššiacute ochrany Vysokou ochranu pak tradičně praacutevniacute řaacuted poskytuje i vlastnictviacute Naproti tomu finančniacute zaacutejmy jednotlivce jsou na pomyslneacutem hodnotoveacutem žebřiacutečku na spodniacutech poziciacutech806 Konečně nelze opomiacutejet že prostaacute ekonomickaacute škoda je v některyacutech přiacutepadech žaacutedouciacute (kupř již vyacuteše zmiacuteněnaacute situace vstupu noveacuteho konkurenta na trh)807

Tato argumentace však neniacute zcela uspokojivaacute neboť i ve staacutetech ktereacute přijaly exclusionary rule se vyvinulo několik vyacutejimek kdy se prostaacute ekonomickaacute uacutejma nahrazuje808 S jinyacutem vysvětleniacutem pravidla vyloučeniacute proto přichaacuteziacute zastaacutenci teorie Law amp Economics809 podle nichž primaacuterniacutem

799 Pro uacutečely teacuteto praacutece jsou zohledňovaacuteny praacutevniacute řaacutedy staacutetů Evropskeacute Unie a USA 800 Viz Koziol H Recovery for economic loss in theEuropean Union in Arizona Law Review 48 (2006) s 871 801 Srov tamteacutež nebo Bussani M Palmer V Parisi F Liability for Pure Financial Loss in Europe An Economic Restatement in American Journal of Comparative Law 51 2003 s 123 802 Koziol opcit v pozn 7 s 875 an 803 Americkyacute soudce Cardozo tuto ideu vyjaacutedřil naacutesledovně bdquoliability in an indeterminate amount for an indeterminate time to an intederminate classldquo Viz Ultramares Corporation v Touche 174 NE 441 (1932) 804 Zde se projevuje preventivniacute funkce deliktniacuteho praacuteva Pokud by každyacute čelil potenciaacutelniacute hrozbě neomezeneacute odpovědnosti za nedbalostniacute způsobeniacute prosteacute ekonomickeacute škody byla by většina činnostiacute přiacuteliš riskantniacute na to aby je lideacute vykonaacutevali Naacutesledkem by bylo omezeniacute svobody jednaacuteniacute 805 Přiacutelišnaacute ochrana zaacutejmů ktereacute nejsou zřejmeacute a nemajiacute jasneacute hranice by opět vedla k omezeniacute svobody jednaacuteniacute jednotlivců neboť by učinila teacuteměř všechny činnosti přiacuteliš riskantniacutemi Srov Koziol opcit v pozn 7 s 877 806 Uvedenyacute aspekt byl i vyacutechodiskem při tvorbě Principů evropskeacuteho deliktniacuteho praacuteva (čl 2102 PETL) 807 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 47 808 Přiacutekladem je informace nebo rada třetiacute osobě s ciacutelem přimět jiacute k určiteacutemu jednaacuteniacute uacutemyslneacute způsobeniacute škody či již vyacuteše zmiacuteněnaacute existence smluvniacuteho ale i jineacuteho speciaacutelniacuteho vztahu (v anglickeacute judikatuře je tato podmiacutenka označovaniacute proximity ndash srov Hedley Byrne amp Co Ltd v Heller amp Partners Ltd [1964] AC 465) mezi škůdcem a poškozenyacutem 809 Srov Bussani M Palmer V Parisi F op cit v pozn 8 s 131 a naacutesl

236

uacutekolem deliktniacuteho praacuteva neniacute nahradit veškerou uacutejmu jednotlivce nyacutebrž pouze tu uacutejmu kterou z protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute škůdce utrpěla společnost (tzv sociaacutelniacute škoda social cost) Přiacutekladem čisteacute ekonomickeacute uacutejmy kteraacute se podle praacutevně-ekonomickeacuteho naziacuteraacuteniacute hradit nebude je škoda kteraacute vznikla vyacuterobci čokolaacutedy tiacutem že nemohl při vyacutepadku elektrickeacuteho proudu vyraacutebět Společnost škodu neutrpiacute neboť na trhu je dostatek jinyacutech vyacuterobců čokolaacutedy kteřiacute poptaacutevku uspokojiacute

4 NAacuteHRADA ČISTEacute MAJETKOVEacute UacuteJMY V EVROPSKEacuteM PROSTORU

Zajiacutemavyacutem fenomeacutenem na poli naacutehrady prosteacute majetkoveacute uacutejmy v mimosmluvniacutech vztaziacutech je skutečnost že na rozdiacutel od jinyacutech oblastiacute deliktniacuteho praacuteva nelze v komparativniacutech studiiacutech najiacutet tradičniacute pojiacutetko mezi zeměmi kontinentaacutelniacute praacutevniacute kultury a staacutety common law810 Autoři rozsaacutehleacute komparativniacute studie Bussani a Palmer811 proto přichaacuteziacute s alternativniacutem rozděleniacutem na staacutety liberaacutelniacute pragmatickeacute a konzervativniacute

Staacutety liberaacutelniacute mezi něž se řadiacute Francie Belgie Španělsko či Itaacutelie vychaacutezely při tvorbě deliktniacuteho praacuteva ze zaacutesady neminem ledere - kdokoliv způsobiacute škodu musiacute ji nahradit812 Jejich

civilniacute kodexy obsahujiacute generaacutelniacute deliktniacute klauzuli při jejiacutemž naplněniacute813 vznikne poškozeneacutemu naacuterok na naacutehradu uacutejmy bez ohledu na to jakyacute statek byl zasažen Tyto staacutety tak pracujiacute s jednotnou kategoriiacute uacutejmy a nerozlišujiacute prostou ekonomickou uacutejmu jako zvlaacuteštniacute druh škody Srovnaacutevaciacute studie ukazujiacute že i diacuteky teacuteto skutečnosti přistupujiacute k naacutehradě prosteacute ekonomickeacute uacutejmy velmi velkoryse Jedinyacute způsob jak v extreacutemniacutech přiacutepadech korigovat nespravedliveacute vyacutesledky tohoto systeacutemu je přiacutepadneacute ex post vyloučeniacute odpovědnosti soudniacutem rozhodnutiacutem např z důvodu přetrženiacute kauzaacutelniacuteho nexu814

Staacutety pragmatickeacute zahrnujiacuteciacute Anglii Skotsko a Nizozemsko přistupujiacute k naacutehradě prosteacute

ekonomickeacute uacutejmy vyacuterazně zdrženlivěji Princip vyloučeniacute se v nich prosadil diacuteky soudniacute praxi815 Tyto staacutety tak naacutehradu čistě majetkoveacute škody a priori plně nevylučujiacute ale ponechaacutevajiacute na soudciacutech aby ad hoc posoudily ktereacute zaacutejmy majiacute v konkreacutetniacutem přiacutepadě převaacutežit Přiacutepadnaacute odpovědnost se pak dovozuje z porušeniacute tzv povinnosti peacuteče (duty of care) jež je však soudy shledaacutevaacutena relativně zřiacutedka Prakticky uvažujiacuteciacute soudci operujiacute s vyacuteše zmiacuteněnyacutem floodgates argumentem a odpovědnost za prostou ekonomickou škodu dovozujiacute pouze tam kde je počet poškozenyacutech určityacutem způsobem dopředu omezen816

I staacutety konzervativniacute (Německo Rakousko Švyacutecarsko či Portugalsko) se staviacute k naacutehradě

prosteacute ekonomickeacute škody v raacutemci deliktniacuteho praacuteva odmiacutetavě Na rozdiacutel od pragmatickeacuteho přiacutestupu common law judikatury však omezujiacute naacutehradu prosteacute ekonomickeacute uacutejmy již a priori tiacutem že vznik jakeacutekoliv mimokontraktniacute odpovědnosti zaacutesadně podmiňujiacute zasaženiacutem absolutniacutech praacutev Za průkopniacuteka v teacuteto kategorii lze označit Německo Řešeniacute se kteryacutem přišlo v sect 823 odst 1 BGB pak již jen ostatniacute zaacutestupci teacuteto skupiny legislativně či judikatorně přejaly817 Přiacutepadneacute nespravedlnosti řešiacute uvedeneacute systeacutemy prostřednictviacutem dalšiacutech deliktniacutech podstat a předevšiacutem velkorysyacutem vyacutekladem smluvniacute odpovědnosti818

Přijetiacutem noveacuteho civilniacuteho kodexu odmiacutetla Českaacute republika generaacutelniacute deliktniacute klauzuli čiacutemž opustila poklidneacute vody liberaacutelniacuteho pojetiacute sect 420 OZ1964 a zařadila se po boku Německa mezi konzervativniacute staacutety Radikaacutelniacute obrat nevyžaduje jen přepsaacuteniacute komentaacuteřoveacute literatury ale přinaacutešiacute i nemaleacute praktickeacute obtiacuteže V dalšiacute čaacutesti sveacute praacutece proto přibliacutežiacutem systematiku německeacuteho a

810 Srov Bussani M Palmer V Parisi F op cit v pozn 8 s 113 811 Bussani M a kol Pure Economic Loss in Europe Cambridge University Press Cambridge 2003 812 Ibid s 121 813 Např Čl 1382 ve spojeniacute s čl 1383 francouzskeacuteho Code civile pro vznik odpovědnosti škůdce vyžaduje zaviněniacute (faute) škodu (dommage) a přiacutečinnou souvislost (lied de caulasiteacute) 814 Francie pracuje s kategoriiacute přiacutemeacute a jisteacute (direct et certain) škody - Bussani M a kol op cit v pozn 18 s 129 815 V Anglii např Spartan Steel amp Alloys Ltd v Martin amp Co (Contractors) Ltd [1973] 1 QB 27 (CA) 816 V Anglii poprveacute Hedley Byrneamp Co Ltd v Heller amp Partners Ltd [1964] AC 465 kde mezi žalobcem a žalovanyacutem existoval speciaacutelniacute vztah (special relationship) 817 Bussani M a kol op cit v pozn 18 s 125 818 K tomu srov niacuteže podkapitolu 54 Tento přiacutestup přiacuteznačně nepřichaacuteziacute v uacutevahu ve Francii kde platiacute při vymaacutehaacuteniacute naacuteroků z odpovědnosti smluvniacute a deliktniacute zaacutesada non cummul

237

rakouskeacuteho deliktniacuteho praacuteva včetně jejich kladů a zaacuteporů a ziacuteskaneacute poznatky posleacuteze využiji při vyacutekladu ustanoveniacute jež do českeacuteho prostřediacute zavaacutediacute občanskyacute zaacutekoniacutek

5 NĚMECKYacute UacuteTĚK KE SMLUVNIacuteMU PRAacuteVU

Německyacute BGB na rozdiacutel např od francouzskeacuteho Code Civil vychaacuteziacute v uacutepravě deliktniacute odpovědnosti ze třiacute bdquomalyacutechldquo generaacutelniacutech klauzuliacute819 kteryacutemi jsou

sect 823 odst 1 BGB (zaacutesah do absolutniacuteho praacuteva nebo praacutevem chraacuteněneacuteho statku)

sect 823 odst 2 BGB (porušeniacute ochranneacute normy) a

sect 826 BGB (uacutemyslneacute porušeniacute dobryacutech mravů)

Naacutehrada prosteacute ekonomickeacute uacutejmy je v německeacutem deliktniacutem praacutevu značně omezenaacute v raacutemci prvniacute generaacutelniacute klauzule se nepřipouštiacute (podkapitola 51) a připadaacute v uacutevahu pouze při porušeniacute ochranneacute normy nebo uacutemyslneacutem porušeniacute dobryacutech mravů (podkapitoly 52 a 53) I proto se judikatura německyacutech soudů hledaje rovnovaacutehu mezi naacutestrahami obecneacuteho připuštěniacute naacutehrady čistě majetkoveacute uacutejmy a praacutevem poškozeneacuteho na vyrovnaacuteniacute uchyacutelila k alternativniacutemu řešeniacute (podkapitola 54)

51 sect 823 odst 1 BGB zaacutesah do subjektivniacutech praacutev poškozeneacuteho

Podle sect 823 odst 1 BGB820 lze požadovat naacutehradu škody po každeacutem kdo vlastniacutem zaviněniacutem protipraacutevně zasaacutehl do praacutevem chraacuteněneacuteho zaacutejmu (život tělo zdraviacute a svoboda ve smyslu svobody pohybu) vlastnickeacuteho nebo jineacuteho praacuteva821 Obecně přijiacutemaneacute scheacutema vzniku odpovědnosti tedy vyžaduje jednaacuteniacute či opomenutiacute (Tun oder Unterlassen) zaacutesah do praacutevem chraacuteněneacuteho statku (Rechtsgutverletzung) přiacutečinnou souvislost (haftungsbegruumlndende Kausalitaumlt) zaviněniacute (Verschulden) protipraacutevnost (Rechtswidrigkeit) a škodu (Schaden) kteraacute vznikla v přiacutečinneacute souvislosti se zasaženiacutem absolutniacuteho statku (haftungserfuumlllende Kausalitaumlt)822 V naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu se zaměřiacutem na dva aspekty ktereacute budou později při vyacutekladu sect 2910 OZ relevantniacute a sice zaacutesah do praacutevem chraacuteněneacuteho statku a protipraacutevnost

Stěžejniacutem principem německeacuteho deliktniacuteho praacuteva kteryacute se v jeho zaacutekladniacutem ustanoveniacute zrcadliacute je ochrana praacutevem chraacuteněnyacutech statků Tiacutem že zaacutekonodaacuterce podmiacutenil naacutehradu škody

zasaženiacutem těchto hodnot zaacutesadně vyloučil naacutehradu čisteacute majetkoveacute uacutejmy823 Přesto se vyskytly přiacutepady kdy německyacute soudce přiznal poškozeneacutemu naacutehradu škody i v raacutemci tohoto ustanoveniacute byť se de facto jednalo o čistě ekonomickou škodu824 Relativniacute praacuteva nejsou v raacutemci tohoto ustanoveniacute chraacuteněna některyacutem z nich se nicmeacuteně prostřednictviacutem opraacutevněneacute držby jako jineacuteho absolutniacuteho

praacuteva ve smyslu sect 823 odst 1 BGB ochrany dostaacutevaacute (naacutejemce pozemku kupujiacuteciacute v přiacutepadě vyacutehrady vlastnickeacuteho praacuteva)825

Z našeho pohledu zajiacutemaveacute je pojetiacute protipraacutevnosti jako podmiacutenky pro vznik odpovědnosti

podle uvedeneacuteho ustanoveniacute Německaacute praacutevniacute věda totiž tradičně vychaacutezela z tzv protipraacutevnosti v uacutečinku (Erfolgsunrecht) kterou je třeba odlišit od tzv protipraacutevnosti v jednaacuteniacute (Handlungsunrecht)

platneacute u naacutes826 Podle prvně uvedeneacute teorie se jednaacuteniacute škůdce staacutevaacute protipraacutevniacutem zaacutesahem do praacutevem chraacuteněneacuteho zaacutejmu poškozeneacuteho V raacutemci takto indikovaneacute protipraacutevnosti se škůdce zprostiacute odpovědnosti pouze tehdy prokaacuteže-li že mu svědčiacute některyacute z důvodů vylučujiacuteciacutech protipraacutevnost Jinyacutemi slovy pokud škůdce zasaacutehne do absolutniacuteho praacuteva splniacute všechny ostatniacute znaky prvniacute

819 Medicus D Lorenz S Schuldrecht II BesondererTeil 17 vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2014 s 454 820 sect 823 odst 1 BGB Wer vorsaumltzlich oder fahrlaumlssig das Leben den Koumlrper die Gesundheit die Freiheit das Eigentum oder ein sonstiges Recht eines anderen widerrechtlich verletzt ist dem anderen zum Ersatz des daraus entstehenden Schadens verpflichtet 821 V raacutemci sect 823 odst 1 BGB je nutneacute odlišovat praacutevem chraacuteněneacute zaacutejmy (život tělo zdraviacute a svobodu ve smyslu svobody pohybu) a absolutniacute praacuteva (vlastnictviacute a jinaacute praacuteva) Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 62 a 67 822 Srov Looschelders D Schuldrecht Besonderer Teil 9 vydaacuteniacute Vahlen Mnichov 2014 s 422-423 823 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 46 824 Bliacuteže viz podkapitolu 54 825 Schilcher B Holzer W Der schadenersatzrechtliche Schutz des Traditionserwerbers bei Doppelveraumluszligerung von Liegenschaften in JuristischeBlaumltter Sešit 17 1974 s 452-453 826 Srov Medicus D Lorenz S op cit v pozn 26 s 455-456 Bliacuteže k tomu viz podkapitolu 71

238

deliktniacute klauzule a zaacuteroveň nekonaacute např v krajniacute nouzi jednaacute protipraacutevně Nutno dodat že dřiacuteve převažujiacuteciacute teorie Erfolgsunrecht je dnes podle většinoveacuteho naacutezoru omezena jen na tzv přiacutemeacute poškozeniacute absolutniacuteho praacuteva při konaacuteniacute škůdce827 V přiacutepadě zasaženiacute absolutniacuteho praacuteva nekonaacuteniacutem nebo toliko zprostředkovaně je pro určeniacute protipraacutevnosti naviacutec třeba aby škůdce porušil povinnost (Verkehrspflicht)828

52 sect 823 odst 2 BGB porušeniacute objektivniacute normy

Funkciacute sect 823 odst 2 BGB v německeacutem deliktniacutem praacutevu je jednak bdquoposunutiacuteldquo ochrany absolutniacutech statků do staacutedia jejich ohroženiacute neboť odpovědnost zaklaacutedaacute již samotneacute porušeniacute ochranneacute normy a nikoliv až zaacutesah do absolutniacutech praacutev předevšiacutem však rozšiacuteřeniacute teacuteto ochrany i na statky jež nejsou pokryty v odstavci prveacutem ndash tedy i na čistou majetkovou škodu829 Podmiacutenkami pro vznik odpovědnosti podle sect 823 odst 2 BGB jsou existence ochranneacute normy (Schutzgesetz) porušeniacute teacuteto normy a zaviněniacute na straně škůdce830

Kategorie ochranneacute normy se neomezuje pouze na zaacutekony nyacutebrž na jakoukoliv abstraktniacute praacutevniacute normu831 Judikatura však vyžaduje aby ochrannyacute uacutečel normy (Schutzzweck) vyplyacutevajiacuteciacute z vůle zaacutekonodaacuterce nebo z jejiacuteho obsahu832 svědčil konkreacutetniacute osobě či alespoň skupině osob a norma jako takovaacute byla s ohledem na vyacutesledek jejiacute aplikace v raacutemci systeacutemu mimosmluvniacute odpovědnosti do tohoto systeacutemu přenositelnaacute833 Ochrannou normou tak nebude norma sloužiacuteciacute pouze obecnyacutem zaacutejmům Nejčastěji hledaacute judikatura ochranneacute normy v předpisech praacuteva trestniacuteho834 lze se s nimi však setkat i v BGB evropskeacutem praacutevu835 či předpisech praacuteva obchodniacuteho Za normu s ochrannyacutem uacutečelem BGH označil např ochranu držby836 zaacutekaz nadměrnyacutech imisiacute na ciziacute pozemek837 zaacutepůrčiacute žalobu na ochranu vlastnictviacute838 ochranu zaacutestavniacuteho věřitele v přiacutepadě zastaveniacute nemovitosti839 povinnost podat insolvenčniacute naacutevrh840 povinnost člena představenstva či dozorčiacute rady akcioveacute společnosti podaacutevat akcionaacuteřům a věřitelům spraacutevneacute uacutedaje a podstatneacute informace nezamlčovat841 vydiacuteraacuteniacute842 uacuteplatkaacuteřstviacute843 či podvod844 Mezi ochranneacute normy se naproti tomu neřadiacute trestnyacute čin padělaacuteniacute listiny neboť ochrana majetku je v něm vyjaacutedřena natolik nejasně a obecně že přiacutemyacute uacutečel ochrany majetkovyacutech zaacutejmů poškozeneacuteho nelze dovodit845 Pro jejich obecnost rovněž zaacutesadně nelze za ochranneacute normy označit praacuteva obsaženaacute v německeacute Uacutestavě

827 Habersack M a kol MuumlKo zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch BGB Svazek 5 Schuldrecht Besonderer Teil III sectsect 705-853 Partnerschaftsgesellschaftsgesetz Produkthaftungsgesetz 6 vydaacuteniacute C H BECK Mnichov 2013 s 1817 828Verkehrspflicht však podle většiny literatury neniacute nic jineacuteho než objektivniacute povinnost pečlivosti (Sorgpfaltspflicht) Zatiacutemco v raacutemci nedbalosti se zkoumaacute tzv vnitřniacute pečlivost (innere Sorgfalt) škůdce ex ante ndash měl a mohl by rozumnyacute člověk na miacutestě a v čase škodneacute udaacutelosti rozpoznat škodlivost sveacuteho jednaacuteniacute V raacutemci protipraacutevnosti se zkoumaacute tzv vnějšiacute pečlivost (aumluszligereSorgfalt) při niacutež se soudce ptaacute ex post zda škůdce objektivně dodržel všechny standarty chovaacuteniacute - bliacuteže Medicus D Lorenz S op cit v pozn 26 s 404 829 Looschelders D op cit v pozn 29 s 445 830 sect 823 odst 2 Die gleiche Verpflichtung trifft denjenigen welcher gegen ein den Schutz eines anderen bezweckendes Gesetz verstoumlszligt Ist nach dem Inhalt des Gesetzes ein Verstoszlig gegen dieses auch ohne Verschulden moumlglich so tritt die Ersatzpflicht nur im Falle des Verschuldens ein 831 Nezahrnuje tak např soudniacute či spraacutevniacute rozhodnutiacute Srov čl 2 EGBGB 832 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 98 833 Rozhodnutiacute BGH ze dne 8 61976 spznVI ZR 5075 834 Srov Looschelders D op cit v pozn 29 s 446 835 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 6 2011 spzn KZR 7510 o čl 101 SFEU 836 sect 858 BGB rozhodnutiacute BGH ze dne 73 1956 spzn V ZR 10654 837 sect 906 BGB rozhodnutiacute RG ze dne 13 6 1906 spzn V 58905 838 sect 1004 BGB rozhodnutiacute BGH ze dne 16 3 1988 spzn VIII ZR 18487 839 sectsect 1133-1135 BGB rozhodnutiacute BGH ze dne 2810 1975 spzn VI ZR 2474 840 Např Rozhodnutiacute BGH ze dne 16 12 1958 spzn VI ZR 24557 841 sect 399 bod 1) a 4) AktG rozhodnutiacute BGH ze dne 11 7 1988 sp zn II ZR 24387 842 sect 253 StGB rozhodnutiacute BGH ze dne 14 5 1992 sp zn II ZR 29990 843 sect 299 StGB 844 sect 263 StGB rozhodnutiacute BGH ze dne 14 10 1971 sp zn VII ZR 31369 845 sect 267 StGB rozhodnutiacute BGH ze dne 3 2 1987 sp zn VI ZR 3286

239

(vyacutejimkou je koaličniacute svoboda - čl 9 odst 3 GG)846 Testem ochranneacuteho uacutečelu neprošel ani trestnyacute čin vyhrožovaacuteniacute a naacutesiliacute proti skupině obyvatel847

Vedle tohoto obecneacuteho ochranneacuteho charakteru normy musiacute zaacuteroveň škoda v konkreacutetniacutem přiacutepadě spadat do ochranneacute působnosti normy (Schutzbereich) Splněna musiacute byacutet osobniacute působnost ochranneacute normy podle niacutež musiacute poškozenyacute naacuteležet do okruhu osob ktereacute maacute

předmětneacute ustanoveniacute chraacutenit Podnikatel se např nemůže při škodě způsobeneacute neupevněnyacutem lešeniacutem dovolaacutevat norem zajištujiacuteciacutech bezpečnost a ochranu zdraviacute při praacuteci neboť ty sloužiacute ochraně zaměstnanců Ustanoveniacute akcioveacuteho zaacutekona o vkladoveacute povinnosti akcionaacuteřů a vraacuteceniacute vkladů zase neniacute ochrannou normou směrem k věřitelům848 Zajiacutemavě přistupuje BGH i k sect 43 odst 1 GmbHG podle něhož musiacute jednateleacute vykonaacutevat svoji činnost s peacutečiacute řaacutedneacuteho hospodaacuteře Pokud tuto peacuteči nedodržujiacute odpoviacutedajiacute společnosti podle sect 43 odst 2 GmbHG za škodu V uvedeneacutem přiacutepadě se však porušeniacute peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře vůči jednatelům dovolaacutevala věřitelka společnosti ktereacute diacuteky jejich nehospodaacuterneacutemu jednaacuteniacute vznikla prostaacute majetkovaacute škoda Svůj naacuterok opiacuterala o sect 823 odst 2 BGB ve spojeniacute s sect 43 odst 1 GmbHG BGH uzavřel že povinnost peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře působiacute pouze ve vnitřniacutem vztahu jednatel-společnost nikoliv však navenek a věřiteleacute tak nespadajiacute do osobniacute působnosti tohoto pravidla849

Naplněna musiacute byacutet rovněž věcnaacute působnost normy vyžadujiacuteciacute aby zaacutejem do něhož bylo

zasaženo byl kryt ochrannyacutem uacutečelem normy To bude kliacutečoveacute při naacuterokovaacuteniacute čistě majetkoveacute uacutejmy neboť pokud je norma zaměřenaacute pouze na ochranu absolutniacutech statků zaacutesadně platiacute že jejiacute naacutehrada je podle těchto ustanoveniacute vyloučena850 BGH např vyloučil možnost domaacutehat se prosteacute ekonomickeacute škody podle předpisů na ochranu silničniacuteho provozu neboť ty sloužiacute pouze ochraně zdraviacute a vlastnictviacute851

Konečně musiacute ke škodě dojiacutet způsobem jakyacute ochrannaacute norma předpoklaacutedaacute (modaacutelniacute

působnost) Pokud tedy leacutekaacuterniacutek prodaacute nezletileacutemu prostředek s obsahem jedu jehož distribuce mladistvyacutem je pro nebezpečiacute otravy zakaacutezaacutena mladistvyacute jej ovšem nepožije nyacutebrž z něj vyrobiacute vyacutebušninu nespadaacute takto vzniklaacute škoda do ochranneacuteho uacutečelu normy

53 sect 826 BGB uacutemyslneacute porušeniacute dobryacutech mravů

Každyacute kdo jineacutemu uacutemyslně přivodiacute škodu způsobem odporujiacuteciacutem dobryacutem mravům je povinen k jejiacute naacutehradě (sect 826 BGB)852 Toto ustanoveniacute vzbuzuje na prvniacute pohled dojem pro praxi pouze doplňkoveacuteho naacutestroje při naacutehradě čistě majetkoveacute uacutejmy hraje nicmeacuteně kliacutečovou uacutelohu Vyacutevojem modifikovaneacute předpoklady naacuteroku z sect 826 BGB jsou totiž praacutevě čistaacute majetkovaacute škoda uacutemyslneacute jednaacuteniacute (Vorsatz) a jeho rozpor s dobryacutemi mravy (Sittenwidrigkeit)853

Je-li zasaženo absolutniacute praacutevo poškozeneacuteho přichaacuteziacute sice použitiacute sect 826 BGB v uacutevahu ale pouze teoreticky Poškozeniacute k ziacuteskaacuteniacute svyacutech naacuteroků voliacute cestu menšiacuteho odporu tedy sect 823 odst 1 BGB u něhož postačiacute prokaacutezat nedbalost a podmiacutenka protipraacutevnosti je zpravidla splněna již zaacutesahem854 V přiacutepadě sect 826 BGB by naproti tomu museli prokaacutezat škůdcův uacutemysl a rozpor jeho jednaacuteniacute s vaacutegniacute kategoriiacute dobryacutech mravů Uacutelohou tohoto ustanoveniacute v systeacutemu německeacuteho deliktniacuteho praacuteva byla proto již od počaacutetku ochrana majetkovyacutech zaacutejmů a obecnyacutech osobnostniacutech praacutev (allgemeine Persoumlnlichkeitsrechte) poškozeneacuteho jejichž naacutehrada byla podle sect 823 odst 1 BGB vyloučena855 Obecnaacute osobnostniacute praacuteva však BGH později povyacutešil na jinaacute (a tedy absolutniacute) praacuteva ve smyslu sect 823 odst 1 BGB jejich naacuterokovaacuteniacute v raacutemci sect 826 BGB tudiacutež nakonec

846 Teoreticky by šlo žalovat z titulu konkretizace zaacutekladniacutech praacutev v jednotlivyacutech rozhodnutiacutech BVerfG ndash srov Habersack M a kol op cit v pozn 34 s 2003 847 sect 125 StGB rozhodnutiacute BGH ze dne 24 1 1984 sp zn VI ZR 3782 848 sect 27 AktG rozhodnutiacute BGH ze dne 22 6 1992 sp zn II ZR 17890 849 Rozhodnutiacute BGH ze dne 13 4 1994 sp zn II ZR 1693 850 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 100-101 851 Rozhodnutiacute BGH ze dne 9 11 1982 sp zn VI ZR 15181 852 sect 826 BGB Wer in einer gegen die guten Sitten verstoszligenden Weise einem anderen vorsaumltzlich Schaden zufuumlgt ist dem anderen zum Ersatz des Schadens verpflichtet 853 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 105 854 Vyacutejimky viz vyacuteše podkapitolu 51 855 Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 str 104

240

rovněž pozbylo smyslu Ustanoveniacute tak dnes vstupuje do hry prakticky jen tehdy došlo-li ke vzniku čistě majetkoveacute uacutejmy856

Dobreacute mravy představujiacute dle ustaacuteleneacute judikatury BGH kategorii moraacutelniacutech norem jejichž

porušeniacute neniacute praacutevem aprobovaacuteno neboť odporuje pocitu slušnosti každeacuteho spravedlivě smyacutešlejiacuteciacuteho člověka857 Tuto velice neurčitou formulaci doktriacutena kritizuje a snažiacute se vytyčit jejiacute konkreacutetnějšiacute hranice - dobreacute mravy představujiacute ve společnosti skutečně existujiacuteciacute a obecně určitelneacute moraacutelniacute představy858 Jednaacute se přitom zejmeacutena o to co by každyacute slušnyacute člověk od druheacute osoby v praacutevniacutem styku očekaacuteval859 Při určovaacuteniacute toho co je a co neniacute v rozporu s dobryacutemi mravy je ale předevšiacutem třeba braacutet zřetel na funkci teacuteto normy jako vyacutejimky ze zaacutesady že čistě majetkovaacute škoda se v raacutemci deliktniacuteho praacuteva nenahrazuje Jinyacutemi slovy ryze majetkovou uacutejmu lze podle sect 826 BGB nahradit jen tehdy pokud v konkreacutetniacutem přiacutepadě nejsou naplněny obavy zaacutekonodaacuterce ktereacute ho vedly k jejiacute diskriminaci860

(a) Zaacutejmy poškozeneacuteho musiacute byacutet jednaacuteniacutem škůdce dotčeny přiacutemo Pod sect 826 BGB proto

nespadajiacute čistě ekonomickeacute škody třetiacutech osob ktereacute jsou pouze odvozeneacute od zasaženiacute absolutniacuteho praacuteva někoho jineacuteho

(b) Poškozenyacute nesmiacute miacutet k dispozici naacuteroky ze smluvniacute odpovědnosti neboť praacutevě ta měla

byacutet primaacuterně domeacutenou pro naacutehradu čistě majetkoveacute škody Porušeniacute smlouvy jednou ze stran proto zpravidla nezaklaacutedaacute rozpor s dobryacutemi mravy ve smyslu sect 826

(c) Škoda poškozeneacuteho musiacute zaacuteroveň vyuacutestit ve společenskou škodu Tento princip je

stěžejniacute zejmeacutena pro oblast soutěžniacuteho praacuteva a projevuje se v jeho zaacutekladniacutem ustanoveniacute861 ndash ne každeacute soutěžniacute jednaacuteniacute na trhu ktereacute vede k finančniacutem ztraacutetaacutem konkurenta je nežaacutedouciacute Platiacute že co je podle zaacutekona o nekaleacute soutěži dovoleno nikdy nevyuacutestiacute v porušeniacute dobryacutech mravů862

(d) Požadavek rozporu s dobryacutemi mravy konečně nesloužiacute naacutehradě bdquojakeacutekolivldquo finančniacute škody ale pouze škody předviacutedatelneacute a snadno určitelneacute Do hry se zde tak opět dostaacutevaacute tzv

floodgates argument a obava před bezbřehou odpovědnostiacute škůdce vůči neomezeneacutemu množstviacute poškozenyacutech863

Tyto podmiacutenky splňuje kupřiacutekladu škoda vzniklaacute sděleniacutem nespraacutevneacute informace nebo rady při neexistenci smluvniacuteho vztahu Pokud tak investoři přišli o sveacute investice vloženeacute do akciiacute jež

nabyli důvěřujiacutece nepravdivyacutem informaciacutem od členů představenstva mohou se sect 826 BGB před soudem dovolaacutevat864 Škoda však dle naacutezoru BGH nemusiacute spočiacutevat jen ve sniacuteženiacute skutečneacuteho

majetku ale i ve zmařeniacute reaacutelneacute možnosti jeho budouciacuteho zvyacutešeniacute či ve vzniku nechtěneacuteho dluhu865 Dojde-li tak ke zpožděniacute zaacutepisu zvyacutešeniacute zaacutekladniacuteho kapitaacutelu přijateacuteho řaacutednyacutem usneseniacutem valneacute hromady do obchodniacuteho rejstřiacuteku protože jeden z akcionaacuteřů neopraacutevněně žaloval na neplatnost tohoto usneseniacute může se akciovaacute společnost jež v důsledku toho utrpiacute majetkoveacute nevyacutehody domaacutehat z titulu sect 826 BGB jejich naacutehrady866

Pod porušeniacute dobryacutech mravů subsumuje BGH takeacute dalšiacute vyacuteznamnou skupinu deliktů - narušeniacute smluvniacuteho vztahu třetiacute osobou při němž dochaacuteziacute k zaacutesahu do relativniacuteho praacuteva jednoho

ze smluvniacutech partnerů Samotneacute narušeniacute smlouvy třetiacutem však ještě jeho odpovědnost nezaklaacutedaacute BGH vyžaduje aby škůdce o existenci smluvniacuteho vztahu věděl jednoho ze smluvniacutech partnerů k porušeniacute smluvniacuteho zaacutevazku přiměl oba přitom jednali ve vzaacutejemneacutem srozuměniacute (kollusives

856 Srov tamteacutež 857 Např rozhodnutiacute BGH ze dne 25 5 1955 sp zn VI ZR 654 858 Srov Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 str 106 859 Oechsler J J von Staudingers Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch Staudinger BGB - Buch 2 Recht der Schuldverhaumlltnisse sectsect 826-829 ProdHaftG Sellierde Gruyter oHG Berliacuten 2014 sect 826 m č 31 860 Srov Habersack M a kol op cit v pozn 34 s 2284 861 sect 1 UWG Dieses Gesetz dient dem Schutz der Mitbewerber der Verbraucherinnen und Verbraucher sowie der sonstigen Marktteilnehmer vor unlauteren geschaumlftlichen Handlungen Es schuumltzt zugleich das Interesse der Allgemeinheit an einem unverfaumllschten Wettbewerb 862 Habersack M a kol op cit v pozn 34 s 2285 863 Ibid s 2286 864 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 72004 sp zn II ZR 40202 865 Srov Habersack M a kol op cit v pozn 34 s 2295 866 Medicus D Lorenz S op cit v pozn 26 s 491

241

Zusammenwirken) mimořaacutedně bezohledně a s ciacutelem poškodit druheacuteho smluvniacuteho partnera867

Takovou je situace kdy koupěchtivyacute vědomě překaziacute splněniacute kupniacute smlouvy mezi původniacutem kupujiacuteciacutem a prodaacutevajiacuteciacutem když prodaacutevajiacuteciacutemu za nesplněniacute nabiacutedne že jej osvobodiacute od dluhů ktereacute tento vůči původniacutemu kupujiacuteciacutemu maacute868

54 Naacutehrada prosteacute majetkoveacute uacutejmy v německeacute judikatuře

Viděno čistě prizmatem zaacutekonnyacutech ustanoveniacute nenabiacuteziacute vyacuteše uvedeneacute scheacutema německeacuteho deliktniacuteho praacuteva poškozeneacutemu v mnoha situaciacutech možnost jak se svyacutech naacuteroků domoci Ve snaze zabraacutenit nespravedlivyacutem vyacutesledkům se proto německeacute soudy rozhodly uvedeneacute mezery zaplnit a to jednak extenzivniacutem vyacutekladem jinyacutech praacutev obsaženyacutech v sect 823 odst 1 BGB širokyacutem pojetiacutem uacutemyslu v raacutemci sect 826 BGB a předevšiacutem rozšiacuteřeniacute kontraktniacute odpovědnosti i na dalšiacute smlouvaacutem podobneacute vztahy

Prvniacutem čaacutestiacute teorie kritizovanyacutem naacutestrojem je uznaacuteniacute praacuteva na zřiacutezenyacute a vykonaacutevanyacute podnik (Recht am eingerichteten und ausgeuumlbten Gewerbebetrieb) jako jineacuteho praacuteva ve smyslu sect

823 odst 1 BGB Zasaacutehne-li někdo do tohoto praacuteva podnikatele vznikne mu naacuterok na naacutehradu z toho vznikleacute (tedy naacutesledneacute) majetkoveacute škody De facto však vždy půjde o čistě majetkovou uacutejmu869 Judikatura si však při zavaacuteděniacute tohoto praacuteva byla vědoma smyslu absolutniacutech statků v deliktniacutem praacutevu jeho naacuterokovaacuteniacute proto spojila s přiacutesnyacutemi podmiacutenkami jež jeho uplatňovaacuteniacute v praxi značně ztěžujiacute Předně musiacute byacutet zaacutesah namiacuteřenyacute na podnikaacuteniacute poškozeneacuteho (betriebsbezogener Eingriff)870 Podmiacutenka tak nebyacutevaacute splněna v přiacutepadech přetrženiacute kabeloveacuteho vedeniacute v nichž typicky nejde o ciacuteleneacute jednaacuteniacute Nadto neniacute protipraacutevnost daacutena samotnyacutem zaacutesahem871 nyacutebrž je na soudci aby ji po zvaacuteženiacute všech zaacutejmů v konkreacutetniacutem přiacutepadě určil (Interessenabwegung)872 Konečně se uvedeneacute praacutevo uplatniacute pouze subsidiaacuterně tedy v situaci kdy poškozeneacutemu nepřiacuteslušiacute naacuterok jinyacute873

Dalšiacute způsob usnadněniacute naacutehrady čistě majetkoveacute uacutejmy našel BGH v široce definovaneacutem uacutemyslu jako podmiacutenky odpovědnosti podle sect 826 BGB Škůdce v prvniacute řadě nemusiacute ciacutelit na

konkreacutetniacute škodu postačiacute že si je možnosti jejiacuteho vzniku vědom (dolus eventualis)874 Za uacutemyslneacute je naviacutec v určityacutech přiacutepadech považovaacuteno jednaacuteniacute toliko lehkovaacutežneacute a bezohledneacute875

Ani velkoryseacute pojetiacute uacutemyslu v sect 826 BGB však nedokaacutezalo zcela vyřešit nedostatečnou uacutepravu nedbalostniacute odpovědnosti za čistě majetkovou škodu v raacutemci deliktniacuteho praacuteva Německyacute soudce proto vsadil na praacutevo smluvniacute a vymezeniacute předsmluvniacute odpovědnosti876 Zprvu pouze na

judikatuře založenaacute koncepce se stala natolik všeobecně přijiacutemanou že v roce 2002 došlo i k jejiacutemu vyacuteslovneacutemu zaacutekonneacutemu zakotveniacute877 Podle nově zavedeneacuteho sect 311 odst 2 BGB vznikaacute zaacutevazkovyacute vztah s povinnostmi uvedenyacutemi v sect 241 odst 2 BGB878 tedy povinnostmi braacutet ohled na praacuteva a zaacutejmy smluvniacuteho partnera (Neben- und Schutzpflichten) již zahaacutejeniacutem smluvniacutech vyjednaacutevaacuteniacute iniciaciacute smlouvy či vznikem podobneacuteho obchodně praacutevniacuteho vztahu Vytvořeniacutem tohoto zvlaacuteštniacuteho pouta strany ziacuteskaacutevajiacute možnost působit na sfeacuteru a majetkoveacute zaacutejmy druheacuteho partnera Smyslem cupla in contrahendo pak neniacute nic jineacuteho než chraacutenit důvěru obou partnerů a zabraacutenit jim ve zneužitiacute vlivu kteryacute navaacutezaacuteniacutem kontaktu ziacuteskali879 Informuje-li se podnikatel před začaacutetkem

867 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 10 1993 sp zn XI ZR 18492 nebo ze dne 19 9 1995 sp zn VI ZR 37794 868 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 7 2004 spzn II ZR 40202 869 Koumltz H Wagner G op cit v pozn 4 s 174 870 Rozhodnutiacute BGH ze dne 0912 1958 sp zn VI ZR 19957 871 Jinak je tomu absolutniacutech praacutev - srov u protipraacutevnosti v podkapitole 51 872 Rozhodnutiacute BGH ze dne 21 6 1966 sp zn VI ZR 26164 873 Srov např rozhodnutiacute BGH ze dne 30 1 1953 sp zn I ZR 8852 874 Rozhodnutiacute BGH ze dne 11 11 2003 sp znVI ZR 37102 875 Zejmeacutena u znalců a odborniacuteku srov rozhodnutiacute OLG Mnichov ze dne 13 4 1995 spzn 24 U 8693 876 Srov např rozhodnutiacute RG ze dne 712 1911 sp zn VI 24011 viacutece viz Habersack M a kol MuumlKo zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch BGB Svazek 2 Schuldrecht Allgemeiner Teil sectsect 241-432 6 vydaacuteniacute C H Beck Mnichov 2012 s 1147 877 Gesetz zur Modernisierung des Schuldrechts z 26 listopadu 2001 878 Das Schuldverhaumlltnis kann nach seinem Inhalt jeden Teil zur Ruumlcksicht auf die Rechte Rechtsguumlter und Interessen des anderen Teils verpflichten 879 Rozhodnutiacute BGH ze dne 22 2 1973 sp zn VII ZR 11971

242

stavebniacutech praciacute bdquoneformaacutelněldquo u banky spolukontrahenta zda maacute tento na sveacutem uacutečtu dostatek finančniacutech prostředků na zaplaceniacute zakaacutezky a odmiacutetne-li dlužniacutek nakonec i přes ujištěniacute banky zaplatit lze dovodit podobnyacute obchodniacute vztah ve smyslu sect 311 odst 2 piacutesm c) BGB a smluvniacute odpovědnost banky za porušeniacute povinnosti dbaacutet zaacutejmů tazatele880

Povinnost ohledu dle sect 241 odst 2 BGB a z toho plynouciacute naacuterok na naacutehradu čistě majetkoveacute uacutejmy v raacutemci smluvniacuteho praacuteva881 však dle naacutezoru BGH nemusiacute existovat jen mezi stranami zaacutevazku882 Prostřednictviacutem smlouvy s ochrannyacutem uacutečinkem vůči třetiacutem osobaacutem (Vertrag mit Schutzwirkung fuumlr Dritte) a vlastniacute odpovědnosti třetiacuteho vůči jednomu ze smluvniacutech partnerů lze do tohoto vztahu zahrnout i osoby třetiacute Všeobecně uznaacutevanaacute smlouva s ochrannyacutem uacutečinkem vůči třetiacutem zatiacutem naleacutezaacute oporu jen v judikatuře německyacutech soudů883 Institut je založen na analogii ke smlouvě ve prospěch třetiacuteho smluvniacute partner třetiacutemu však nedlužiacute plněniacute nyacutebrž povinnost braacutet ohled na jeho zaacutejmy (sect 241 odst 2 BGB)884 Takovaacuteto povinnost pak dle BGH může existovat již v předsmluvniacutem staacutediu885 Aby však nedochaacutezelo k přiacutelišneacutemu soudniacutemu bdquodotvaacuteřeniacuteldquo smluvniacuteho vztahu vyvinuly se v judikatuře přiacutesneacute podmiacutenky886

(a) uacutezkaacute bliacutezkost třetiacuteho k předmětu plněniacute (Leistungsnaumlhe)887 (b) zaacutejem věřitele na ochraně třetiacuteho (Glaumlubigerinteresse) (c) subjektivniacute rozpoznatelnost prvniacutech dvou podmiacutenek pro dlužniacuteka a (d) potřeba ochrany třetiacuteho (Schutzbeduumlrfnis)

Takeacute odpovědnost třetiacuteho vůči jedneacute ze stran kontraktu (Dritthaftung) maacute svůj původ

v judikatuře spolu s předsmluvniacute odpovědnostiacute však doznala v sect 311 odst 3 BGB sveacuteho zaacutekonneacuteho vyjaacutedřeniacute Podle uvedeneacuteho ustanoveniacute může vzniknout zaacutevazkovyacute vztah s povinnostmi ohledu na zaacutejmy druheacuteho (sect 241 odst 2 BGB) takeacute osobaacutem ktereacute nejsou smluvniacute stranou a to rovněž i v předsmluvniacutem staacutediu Pravidlo miacuteřiacute na ty kteřiacute byť vně kontraktu majiacute na jeho uzavřeniacute nebo splněniacute podstatnyacute vliv888 Pod uvedenou kategorii řadiacute BGH dvě skupiny ndash jednak znalce a jednak zaacutestupce smluvniacuteho partnera kteřiacute majiacute na uzavřeniacute smlouvy vlastniacute zaacutejem (prokurator in rem suam)889

6 RAKOUSKAacute GENERAacuteLNIacute KLAUZULE POD NĚMECKYacuteM VLIVEM

Zaacutekladem rakouskeacuteho deliktniacuteho praacuteva je generaacutelniacute deliktniacute klauzule sect 1295 ABGB dle niacutež Každyacute maacute praacutevo žaacutedati na škůdci naacutehradu škody kterou mu způsobil zaviněniacutem bez rozdiacutelu zda-li škoda byla způsobena přestoupeniacutem povinnosti smluvniacute či mimo přiacutepad smlouvy890 I přes toto všezahrnujiacuteciacute ustanoveniacute se ale rakouskaacute teorie i judikatura postupně přiklonily k německeacutemu pojetiacute891 Deliktniacute praacutevo sloužiacute primaacuterně absolutniacutem statkům a čistě majetkovaacute škoda v jeho raacutemci nepožiacutevaacute obecneacute ochrany Vyacutejimku tvořiacute přiacutepady kdy došlo k porušeniacute ochranneacute normy ve smyslu sect 1311 ABGB k uacutemyslneacutemu porušeniacute dobryacutech mravů (sect 1295 odst 2 ABGB) nebo existuje-li speciaacutelniacute ustanoveniacute (např sect 1300 ABGB o odpovědnosti znalce za škodlivou radu)892 V raacutemci smluvniacuteho praacuteva se naproti tomu čistě majetkovaacute škoda hradiacute vždy893 H Koziol však uvedeneacute ostreacute děleniacute na smluvniacute a deliktniacute odpovědnost (a s tiacutem souvisejiacuteciacute (ne)možnost naacutehrady čistě majetkoveacute škody)

880 Looschelders D Schuldrecht Schuldrecht AT 12 vydaacuteniacute Vahlen Mnichov 2014 s 58-59 881 sect 280 odst 1 BGB ve spojeniacute s sect 241 odst 2 BGB (ev ve spojeniacute s sect 311 odst 2 nebo sect 311 odst 3 BGB) 882 Ibid s 62 a naacutesl 883 Habersack M a kol op cit v pozn 84 s 2234-2235 884 Looschelders D op cit v pozn 87 s 63 885 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 1 1976 sp zn VIII ZR 24674 886 Srov Looschelders D op cit v pozn 87 s 64 a naacutesl 887 Typicky přiacutebuzniacute naacutejemce kteřiacute s niacutem žijiacute ve vztahu k naacutejemniacute smlouvě 888 Ibid s 68 889 Např prodejce ojetyacutech automobilů zastupujiacuteciacute jejich vlastniacuteky kteryacute maacute z prodeje provizi - rozhodnutiacute BGH ze dne 29 1 1975 sp zn VIII ZR 10173 890 Převzato z českeacuteho zněniacute ABGB 891 Srov Bussani M a kol op cit v pozn 18 s 152 892 Koziol H Bydlinski P Bollenberger R Kurzkommentarzum ABGB 3 vydaacuteniacute Springer Wien Německo 2010 str 1460-1461 893 Koziol H Schadenersatz fuumlr reine Vermoumlgensschaumlden in Juristische Blaumltter Heft 5 2004 s 275

243

kritizuje Judikatura totiž obdobně jako v Německu postupně dospěla k naacutezoru že pro založeniacute odpovědnosti za čistě majetkovou škodu postačuje i jinyacute zvlaacuteštniacute vztah (Sonderbeziehung) mezi škůdcem a poškozenyacutem kteryacutem je např culpa in contrahendo894 nebo smlouva s ochrannyacutem uacutečinkem vůči třetiacutem osobaacutem895 Speciaacutelniacute vztah může vzniknout i při sděleniacute informace nebo rady bez smluvniacuteho zaacutekladu kde ale odpovědnost z většiny pokryacutevaacute sect 1300 ABGB896 Dle Koziola jsou uvedeneacute speciaacutelniacute vztahy založeny na důvěře ze ktereacute prameniacute odpovědnost (Vertrauenshaftung) jež představuje jakousi mezniacute oblast mezi odpovědnostiacute smluvniacute a mimosmluvniacute V raacutemci teacuteto zoacuteny nelze ex ante určit principy ktereacute z obou zmiacuteněnyacutech odpovědnostiacute se použijiacute897 a k určovaacuteniacute povinnosti k naacutehradě čistě majetkoveacute škody je proto třeba přistupovat ad hoc Při posuzovaacuteniacute

odpovědnosti je pak nutneacute zohledňovat několik postulaacutetů odraacutežejiacuteciacutech se v pravidle vyloučeniacute mezi něž Koziol řadiacute malyacute okruh poškozenyacutech bliacutezkost oběti ke škůdci či zřejmost jejiacutech finančniacutech zaacutejmů898

Nabiacuteziacute se otaacutezka v čem je přidanaacute hodnota zmapovaacuteniacute rakouskeacuteho přiacutestupu k naacutehradě čistě majetkoveacute škody pro uacutečely vyacutekladu OZ když se od toho německeacuteho na prvniacute pohled přiacuteliš nelišiacute Domniacutevaacutem se že kromě praacutevě nastiacuteněnyacutech inspirativniacutech teoretickyacutech uacutevah a historickeacute bliacutezkosti českeacuteho a rakouskeacuteho praacuteva existuje důvodů hned několik Předevšiacutem je to s českyacutem praacutevem sdiacuteleneacute pojetiacute protipraacutevnosti jako protipraacutevnosti v jednaacuteniacute Protipraacutevně jednaacute kdo při sveacutem jednaacuteniacute

porušiacute praacutevniacute zaacutekazy a přiacutekazy jež z praacutevniacuteho řaacutedu vyplyacutevajiacute přiacutemo (Schutzgesetz) nebo je lze dovodit (allgemeine Verhaltensnormen)899 Ve druheacutem přiacutepadě se jednaacute zejmeacutena o přiacutekaz objektivniacute pečlivosti (Sorgfalt)900 Existence absolutniacutech statků uklaacutedaacute každeacutemu povinnost naacuteležitě je respektovat jejich zasaženiacute však protipraacutevnost toliko indikuje nikoliv zaklaacutedaacute Ke konečneacutemu určeniacute odpovědnosti musiacute soudce nejprve zvaacutežit všechny zaacutejmy předevšiacutem nebezpečnost škůdcova jednaacuteniacute hodnotu ohroženyacutech statků a to zda škůdce k zabraacuteněniacute vzniku škody vynaložil dostatečnou peacuteči901 Stejneacute je rovněž širokeacute vymezeniacute věci v praacutevniacutem smyslu (na rozdiacutel od německeacuteho pojetiacute res corporales) Stejně jako OZ považuje i ABGB praacutevo z pohledaacutevky za věc

v praacutevniacutem smyslu902 přesto mu nepřiznaacutevaacute absolutniacute uacutečinek praacuteva plynouciacute ze zaacutevazků na rozdiacutel od praacutev věcnyacutech majiacuteciacutech uacutečinky erga omnes platiacute pouze relativně903 Smluvniacute vztahy tak požiacutevajiacute ochrany pouze v raacutemci uacutemyslneacuteho porušeniacute dobryacutech mravů kdy škůdce předmět jejich plněniacute vědomě zmařiacute904Vyacutejimku dle OGH tvořiacute zaacutevazky ktereacute jsou navenek seznatelneacute faktickou držbou hmotneacute věci či zaacutepisem ve veřejneacutem rejstřiacuteku (např naacutejemniacute smlouva pacht či leasing) V těchto přiacutepadech je existence obligaciacute natolik zřejmaacute že lze třetiacutem osobaacutem při jejich zaacutesahu přičiacutetat i nedbalost905 Pojiacutetko rakouskeacuteho a českeacuteho kodexu jež bude při naacutehradě čistě majetkoveacute uacutejmy viacutetanyacutem zdrojem inspirace představuje takeacute zvlaacutešť upravenaacute odpovědnost za špatnou informaci

894 Jinyacute naacuteroz srov Rummel P Kommentar zum ABGB Svazek 1 (sectsect 1-1174 ABGB) 3 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2000 s 1662 kteryacute považuje culpa in contrahendo za deliktniacute institut 895 Srov str 276 tamteacutež Naacutehrada čistě majetkoveacute uacutejmy se podle většinoveacuteho naacutezoru připouštiacute pouze pokud smlouva svědčiacute třetiacute osobě přiacutemo ndash srov Koziol H Bydlinski P Bollenberger R op cit v pozn 99 s 1468 896 Ibid s 1482 an 897 Srov Koziol H Grundfragen des Schadenersatzrechts Jan Sramek Verlag Viacutedeň 2010 s 95 a naacutesl 898 Ibid s 197-199 899 Koziol H Welser R BuumlrgerlichesRecht Svazek 2 Schuldrecht Allgemeiner Teil Schuldrecht Besonderer Teil Erbrecht 13 vydaacuteniacute Manz Verlag Viacutedeň 2006 s 312 900 Rummel P Kommentarzum ABGB Svazek 2 (sectsect 1175-1502 ABGB) 3 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2002 s 86 901 Rozhodnutiacute OGH ze dne 7 41992 sp zn 4 Ob 52492 nebo ze dne 7 91978 sp zn 7 Ob 65078 902 Koziol H Welser R Kletecka A Grundriss des BuumlrgerlichenRechts Band 1 Allgemeiner Teil Sachenrecht Familienrecht 13 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2006 s 242 903 Srov Koziol H Bydlinski P Bollenberger R opcit v pozn 99 s 789 Vyacutejimkou je aktivniacute legitimace z pohledaacutevky Pokud tedy soud přiznaacute plněniacute ze smlouvy osobě neopraacutevněneacute může se skutečnyacute věřitel u soudu domaacutehat bezdůvodneacuteho obohaceniacute ev naacutehrady škody (rozhodnutiacute OGH ze dne 10 7 2001 sp zn 4Ob6601m) 904 Ibid s 1461 905 Rozhodnutiacute OHG ze dne 29 9 2004 sp zn 7 Ob 25503v

244

nebo radu Konečně s rakouskyacutem praacutevem sdiacuteliacuteme neexistenci vyacuteslovneacuteho zakotveniacute povinnosti braacutet ohled na zaacutejmy druheacute smluvniacute strany (Schutzpflichten) jež odpoviacutedaacute povinnosti plynouciacute z sect

241 odst 2 BGB Podle judikatury a převažujiacuteciacuteho naacutezoru literatury jsou však tyto povinnosti v zaacutevazkoveacutem vztahu largo sensu obsaženy906

7 NAacuteHRADA ČISTĚ MAJETKOVEacute ŠKODY DLE OZ - INOVACE NEBO NEPOCHOPENIacute

Předchoziacute stručnyacute exkurz do zahraničniacutech praacutevniacutech uacuteprav bude miacutet v naacutesledujiacuteciacute čaacutesti praacutece stěžejniacute vyacuteznam Občanskyacute zaacutekoniacutek totiž do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu zavaacutediacute triaacutedu bdquomalyacutechldquo deliktniacutech klauzuliacute představovanyacutech zaacutesahem do absolutniacuteho praacuteva (sect 2910 věta prvniacute) porušeniacutem ochranneacute normy (sect 2910 věta druhaacute) a porušeniacutem dobryacutech mravů (sect 2909) Inspirace Německem je evidentniacute (viz kap 5 vyacuteše)907 Při analyacuteze relevantniacutech ustanoveniacute je nutneacute braacutet tuto skutečnost v potaz a odpovědi na přiacutepadneacute vyacutekladoveacute nejasnosti hledat zejmeacutena v německeacute a rakouskeacute praacutevniacute praxi Hned v uacutevodu je nicmeacuteně nutneacute zdůraznit že byť se na sect 823 BGB autoři OZ vyacuteslovně odvolaacutevajiacute neniacute zcela jasneacute zda si při teacuteto sveacute inspiraci byli plně vědomi koncepčniacute změny a přiacutepadnyacutech naacutesledků ke kteryacutem uvedenyacute odklon od dosavadniacute generaacutelniacute klauzule povede Rovněž je třeba miacutet při vyacutekladu ustanoveniacute na paměti že nedošlo k převzetiacute doslovneacutemu a ke škodě věci v mnoha ohledech ani konstruktivniacutemu Jak bylo totiž ukaacutezaacuteno vyacuteše germaacutenskyacute koncept naacutehrady čistě majetkoveacute uacutejmy je třeba zasadit do širšiacuteho kontextu praacutevniacuteho řaacutedu zejmeacutena pokud jde o vztah smluvniacuteho a deliktniacuteho praacuteva

71 Kde neniacute zaacutesah do absolutniacuteho praacuteva neniacute naacutehrada (sect 2910 věta prvniacute)

Tiacutem že zaacutekonodaacuterce v raacutemci sect 2910 věty prvniacute podmiacutenil vznik odpovědnosti zaacutesahem do absolutniacutech praacutev poškozeneacuteho omezil naacuterok z uvedeneacuteho ustanoveniacute na škody utrpěneacute na absolutniacutech praacutevech a přiacutepadneacute naacutesledneacute majetkoveacute škody v podobě ušleacuteho zisku

Předně je nutneacute kvitovat že zaacutekonodaacuterce zvolil pouze toto obecneacute označeniacute a nikoliv taxativniacute vyacutečet908 neboť tiacutem ponechal soudcům velkyacute prostor pro uvaacuteženiacute a možnost aby prostřednictviacutem sveacuteho rozhodovaacuteniacute hledali v hraničniacutech přiacutepadech potřebnou rovnovaacutehu Uvedenaacute textace s sebou však přinaacutešiacute i mnoheacute otazniacuteky Nesporneacute zůstaacutevaacute že mezi absolutniacute praacuteva je nutneacute zařadit hodnoty uvedeneacute v sect 2900 OZ tedy praacutevo na život zdraviacute svobodu a vlastnictviacute909 Absolutniacutemi praacutevy jsou ale i jinaacute podobnaacute praacuteva působiacuteciacute erga omnes zejmeacutena věcnaacute praacuteva k věci ciziacute nebo držba Jejich vymezeniacute je stěžejniacute neboť se od něj odviacutejiacute skutečnost zda vzniklaacute finančniacute uacutejma je naacuteslednaacute či zda se jednaacute o majetkovou uacutejmu prostou jejiacutež naacutehrada zde neniacute možnaacute Inspiraci lze nepochybně hledat v německeacute a rakouskeacute judikatuře Českeacute soudy jsou ovšem postaveny před nelehkyacute uacutekol staacutevajiacuteciacute uacuteprava občanskeacuteho a obchodniacuteho zaacutekoniacuteku je totiž nijak neomezovala pokud jde o kategorii zasaženeacuteho statku Co však dnes bez dalšiacuteho vedlo k naacutehradě nemusiacute byacutet hrazeno po novu Soudci tak musejiacute najiacutet ekvilibrium mezi vůliacute zaacutekonodaacuterce a zachovaacuteniacutem standardu kteryacute jednotlivcům doposud českyacute praacutevniacute řaacuted garantoval

Důležityacute v tomto ohledu bude zejmeacutena vyacuteklad zaacutesahu do vlastnictviacute kteryacute je nepochybně

nutneacute pojiacutemat široce Jednaacute se nejen o přiacutemeacute zničeniacute nebo poškozeniacute hmotneacuteho či nehmotneacuteho předmětu ale i o omezeniacute či znemožněniacute jeho užiacutevaacuteniacute Ve druheacutem přiacutepadě je však nutneacute zohlednit smysl sect 2910 věty prvniacute a stanovit hranici mezi tiacutem co představuje skutečneacute omezeniacute vlastnickeacuteho praacuteva a co již lze považovat za prostou ekonomickou škodu Německaacute judikatura pracuje s intenzitou narušeniacute - pokud je věc byť dočasně zcela nepoužitelnaacute (loď uvězněnaacute v přiacutestavu) jednaacute se o nepřiacutepustneacute omezeniacute vlastnictviacute910

Českeacute soudy si budou nuceny rovněž položit otaacutezku zda po německeacutem vzoru do katalogu absolutniacutech praacuteva zařadit i ekvivalent praacuteva na zřiacutezenyacute a vykonaacutevanyacute podnik Domniacutevaacutem se že to

bude nejen vhodneacute ale i nutneacute Německaacute praacutevniacute věda staviacute na viacutece než staleteacute zkušenosti a tamniacute judikatura byla vždy vedena snahou zaplňovat mezery ktereacute při aplikaci sect 823 BGB vznikajiacute Praacutevo

906 Ibid s 785 nebo teacutež Rummel 2000 opcit v pozn 101 s 1651-1652 907 Srov DZ k sectsect 2909-2914 908 Z hlediska praacutevniacute jistoty a zaacutejmů běžnyacutech praacutevniacutech uživatelů by nejvhodnějšiacutem byl vyacutečet demonstrativniacute 909 Srov Pipkovaacute P J Ochrannyacute uacutečel normy a jeho vyacuteznam pro vymezeniacute rozsahu odpovědnosti za škodu (k sect 2910 NOZ) in Praacutevniacutek 92013 s 872 910 Rozhodnutiacute BGH ze dne 21 12 1970 sp zn II ZR 13368

245

na podnikaacuteniacute chraacuteniacute ostatně i DCFR911 Aby však opět nedošlo k vypraacutezdněniacute smyslu sect 2910 věty prvniacute je třeba trvat na striktniacutech podmiacutenkaacutech jako je ciacutelenost zaacutesahu

Byť se nově pohledaacutevky řadiacute mezi věci912 je nutneacute vychaacutezet z rakouskeacuteho přiacutestupu a odlišit praacuteva působiacuteciacute vůči všem a praacuteva s uacutečinky inter partes Praacuteva plynouciacute ze zaacutevazkoveacuteho vztahu musiacute dle meacuteho naacutezoru požiacutevat ochrany zejmeacutena v raacutemci smluvniacute odpovědnosti a ve vztahu k třetiacutem osobaacutem podle sect 2909 OZ Stejně jako v Německu či Rakousku je však zaacutehodno vytvořit vyacutejimku pro situace kdy věřiteli na zaacutekladě smlouvy vznikaacute opraacutevněniacute k držbě určiteacuteho věcneacuteho praacuteva a tato

držba je navenek seznatelnaacute (naacutejemce či pachtyacuteř)913 Ke škodě věci se zaacutekonodaacuterce neinspiroval svyacutemi předlohami uacuteplně Nad jejich raacutemec totiž

zavaacutediacute dle meacuteho naacutezoru problematickeacute vymezeniacute podmiacutenky protipraacutevnosti jako bdquoporušeniacute povinnosti stanoveneacute zaacutekonemldquo Zaacutekonodaacuterce zde pravděpodobně postupoval v souladu s tuzemskou formulačniacute tradiciacute (bdquoporušeniacute praacutevniacute povinnostildquo v sect 420 OZ1964) a ve snaze zdůraznit rozdiacutel mezi smluvniacute a zaacutekonnou odpovědnostiacute (nahrazeniacute spojeniacute bdquopraacutevniacute povinnostildquo spojeniacutem bdquopovinnosti stanoveneacute zaacutekonemldquo) Německeacute ani rakouskeacute ustanoveniacute však porušeniacute vyacuteslovneacute zaacutekonneacute povinnosti nevyžadujiacute Jejich klauzule hovořiacute pouze o bdquoprotipraacutevnostildquo kteraacute je daacutena samotnyacutem zaacutesahem do absolutniacuteho praacuteva (protipraacutevnost v uacutečinku) eventuaacutelně jednaacuteniacutem pro něž je však vyžadovaacuten toliko rozpor s obecnou povinnostiacute peacuteče (protipraacutevnost v jednaacuteniacute)914 Proto ostatně oba staacutety zavedly princip absolutniacutech praacutevniacutech statků Tyto statky jsou navenek zřetelneacute a každyacute je může při sveacutem jednaacuteniacute zohlednit Dojde-li k jejich narušeniacute je spravedliveacute to za vyacuteše uvedenyacutech podmiacutenek škůdci přičiacutetat Čistě majetkoveacute zaacutejmy naproti tomu na prvniacute pohled zřejmeacute nejsou Nepožiacutevajiacute proto ochrany při jakeacutemkoliv protipraacutevniacutem zaacutesahu ale pouze tehdy jednal-li škůdce uacutemyslně a ciacuteleně nebo porušil-li zaacutekonneacute ustanoveniacute ktereacute sloužiacute na jejich ochranu Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek zde však pro vznik naacuteroku na naacutehradu škody vyžaduje jak zaacutesah do absolutniacuteho praacuteva tak porušeniacute povinnosti stanoveneacute zaacutekonem Zaacutekonodaacuterce tak nekoncepčně směšuje dva možneacute přiacutestupy umožňujiacuteciacute spravedlivě definovat odpovědnost škůdce (Rechtsgutprinzip a Schutzgesetz) a

současně vyacuteznamně stiacuteraacute rozdiacutel mezi touto deliktniacute klauzuliacute a ustanoveniacutem o porušeniacute ochranneacute normy (sect 2910 věta druhaacute OZ) kde porušeniacute zaacutekona hraje kliacutečovou roli Smyslem vyloučeniacute naacutehrady prosteacute ekonomickeacute škody u našich sousedů je předevšiacutem zamezit bezbřeheacute odpovědnosti škůdce počiacutenaacute-li si nezodpovědně a lehkovaacutežně aniž by zaacuteroveň porušil vyacuteslovnou zaacutekonnou povinnost Pravidlo vyloučeniacute naproti tomu neplatiacute porušiacute-li škůdce zaacutekonneacute ustanoveniacute chraacuteniacuteciacute majetkoveacute zaacutejmy Zakotveniacutem podmiacutenky porušeniacute zaacutekonneacute povinnosti v sect 2910 větě prvniacute OZ tak bdquodiskriminaceldquo prosteacute ekonomickeacute uacutejmy v raacutemci tohoto ustanoveniacute postraacutedaacute smyslu Nepochybně vhodnějšiacute by proto bylo plně vychaacutezet z inspiračniacutech zdrojů a použiacutet slovo bdquoprotipraacutevniacuteldquo915 Řešeniacutem

probleacutemu může byacutet s odkazem na sect 2 odst 2 OZ vyacuteklad věty podle smyslu a uacutemyslu zaacutekonodaacuterce či setrvaacuteniacute na poměrně širokeacutem pojetiacute povinnosti prevence (sect 2900 OZ) kteraacute de facto odpoviacutedaacute zmiacuteněneacute povinnosti peacuteče k niacutež dospěla zahraničniacute judikatura a jejiacutež porušeniacute protipraacutevnost zaklaacutedaacute

72 Naacutehrada škody při porušeniacute ochranneacute normy (sect 2910 věta druhaacute)

Formulačně zdařilaacute neniacute bohužel ani deliktniacute klauzule obsaženaacute ve větě druheacute sect 2910 OZ Od sveacuteho vzoru se pravidlo lišiacute jednak požadavkem zaacutesahu do chraacuteněneacuteho praacuteva a jednak tiacutem že hovořiacute o jineacutem praacutevu než ktereacute je chraacuteněno podle věty prvniacute teacutehož ustanoveniacute Uvedeneacute značiacute

nepochopeniacute inspiračniacuteho zdroje a vede k vyacutekladovyacutem nejasnostem tak zaacutesadniacutem že je třeba uvažovat o jeho zaacutekonneacute novelizaci

Dle čistě gramatickeacuteho vyacutekladu zastaacutevaneacuteho např J Hraacutedkem916 miacuteřiacute uvedeneacute

ustanoveniacute na jinaacute než absolutniacute tedy relativniacute praacuteva Tento vyacuteklad je však dle meacuteho naacutezoru nutneacute

911 Srov čl VI ndash 2208 DCFR 912 Lavickyacute P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect 1minus654) 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 s 1756 913 Zejmeacutena v přiacutepadech zaacutepisu těchto praacutev do veřejneacuteho rejstřiacuteku - sectsect 2203 2333 OZ 914 Srov vyacuteše pokapitoly 51 a 6 915 K uvedeneacutemu ostatně spějiacute i nejnovějšiacute tendence v raacutemci novel deliktniacuteho praacuteva ndash viacutece srov Ranieri F Europaumlisches Obligationsrecht 3 vydaacuteniacute Springer Wien Noumlrdlingen 2009 s 1458-1463 916 Švestka J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek - Komentaacuteř - Svazek VI (zaacutevazkoveacute praacutevo 2 čaacutest sect 2521 - 3081) Wolters Kluwer Praha 2014 s 931

246

s odkazem na inspiračniacute pramen odmiacutetnout Jak bylo uvedeno vyacuteše v Německu i Rakousku dopadaacute skutkovaacute podstata porušeniacute ochranneacuteho zaacutekona na všechny statky jež spadajiacute do jeho působnosti bez ohledu na jejich povahu Jejiacute využitiacute přichaacuteziacute v uacutevahu předevšiacutem nikoliv však vyacutelučně v situaciacutech kdy zaacutesah do absolutniacuteho praacuteva toliko hroziacute či došlo-li ke vzniku prosteacute ekonomickeacute uacutejmy917 Ochraně praacutev relativniacutech pak ve zmiacuteněnyacutech jurisdikciacutech sloužiacute zejmeacutena ustanoveniacute smluvniacuteho praacuteva a ve vztahu ke třetiacutem osobaacutem porušeniacute dobryacutech mravů Nadto je nutno podotknout že norem ktereacute by měly ochrannyacute charakter a směřovaly k ochraně relativniacutech praacutev před jednaacuteniacutem extraneů nebude v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu přiacuteliš Domniacutevaacutem se tedy stejně jako např P Bezouška918 že je nutneacute vychaacutezet z historickeacuteho a teleologickeacuteho vyacutekladu ustanoveniacute (sect 2 odst

2 OZ)919 a přiznaacutevat naacutehradu škody vždy dojde-li k zaviněneacutemu porušeniacute normy sloužiacuteciacute k ochraně určiteacuteho praacuteva V opačneacutem přiacutepadě by došlo k extreacutemniacutemu omezeniacute možnosti domaacutehat se naacutehrady prosteacute ekonomickeacute uacutejmy v raacutemci deliktniacuteho praacuteva920

Co se tyacuteče podmiacutenek zaklaacutedajiacuteciacutech odpovědnost škůdce lze se bez většiacutech překaacutežek vydat německou cestou921 Pokud tak ustanoveniacute hovořiacute o zaacutekonu je nutneacute tento pojem vyklaacutedat jako jakyacutekoliv normativniacute praacutevniacute akt včetně podzaacutekonnyacutech praacutevniacutech předpisů922 Z teacuteto množiny je naacutesledně nutneacute identifikovat ty normy ktereacute majiacute ochrannyacute charakter tedy nesloužiacute pouze

obecneacutemu zaacutejmu ale konkreacutetniacutemu jedinci či skupině osob Ochrannou dle meacuteho naacutezoru nebude např povinnost jednat v praacutevniacutem styku poctivě (sect 6 OZ) Nutneacute je zaacuteroveň aby byla v konkreacutetniacutem přiacutepadě naplněna osobniacute věcnaacute a modaacutelniacute ochrannaacute působnost normy923 Při naacutehradě čistě

majetkoveacute uacutejmy tak zpravidla nepřichaacuteziacute v uacutevahu předpisy regulujiacuteciacute silničniacute dopravu neboť jsou primaacuterně zaměřeny na ochranu zdraviacute a vlastnictviacute uacutečastniacuteků provozu Předpisy upravujiacuteciacute vztahy uvnitř obchodniacutech korporaciacute zase mnohdy omezujiacute okruh adresaacutetů tiacutem že z naacutehrady vylučujiacute osoby stojiacuteciacute vně společnosti

Otaacutezkou zůstaacutevaacute zda soudy označiacute jako ochrannou povinnost prevence (sect 2900) Někteřiacute

již totiž projevili obavy aby jejiacutem prostřednictviacutem nedochaacutezelo k obchaacutezeniacute zaacutesady o nenahrazovaacuteniacute čistě majetkoveacute škody v raacutemci prvniacute deliktniacute klauzule924 Lze přisvědčit uacutevahaacutem že zařazeniacute sect 2900 OZ do kategorie ochrannyacutech norem teoreticky oteviacuteraacute soudům dveře k definovaacuteniacute nespočtu jednotlivyacutech bdquopraacutevniacutech povinnostiacuteldquo Soudy by ale měly zohlednit že povinnost prevence plniacute v našem praacutevniacutem řaacutedu funkci Sorgfaltspflicht (povinnost pečlivosti) v německeacutem a rakouskeacutem praacutevu a

zmiacuteněneacute praacutevniacute řaacutedy odmiacutetajiacute tento standard chovaacuteniacute jako ochrannou normu uznat neboť jejich tvorba přiacuteslušiacute zaacutekonodaacuterci nikoliv soudům To zda bude sect 2900 OZ jako ochrannaacute norma klasifikovaacuten či nikoliv se ovšem dle meacuteho naacutezoru nikterak neprojeviacute při naacutehradě čistě ekonomickeacute uacutejmy a v tomto směru považuji vyacuteše zmiacuteněneacute obavy za licheacute Povinnost prevence v noveacutem zněniacute chraacuteniacute toliko absolutniacute statky a nikoliv takeacute čistě majetkoveacute ztraacutety925 jejiacute porušeniacute tak povede vždy k naacutehradě škody dle prvniacute deliktniacute klauzule a poškozenyacute se ani nemusiacute ochranneacute normy při vymaacutehaacuteniacute sveacuteho naacuteroku dovolaacutevat Pokud pak přeci jen sect 2910 větu druhou využije a soudy mu přisvědčiacute omezujiacute se jeho naacuteroky pouze na škody jež utrpěl na absolutniacutech praacutevech

Problematickaacute bude v uvedeneacutem světle i staacutevajiacuteciacute judikatura kteraacute dovozovala odpovědnost znalců za škody vznikleacute nespraacutevnyacutem znaleckyacutem posudkem926 Dle německeacute judikatury totiž

povinnosti znalců stanoveneacute např v zemskyacutech nařiacutezeniacutech o znalciacutech nepředstavujiacute ochranneacute normy ve smyslu sect 823 odst 2 BGB927 V situaciacutech kde mezi stranami nebude existovat smluvniacute odpovědnost lze však řešeniacute hledat v ustanoveniacute zavaacutedějiacuteciacutem odpovědnost za škodu způsobenou

917 Viz vyacuteše kapitolu 52 918 Hulmaacutek M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek VI Zaacutevazkoveacute praacutevo Zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055ndash3014) Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 s 1548 919 Viz jasnyacute uacutemysl zaacutekonodaacuterce vyjaacutedřenyacute v DZ k sectsect 2909-2914 920 K tomu rovněž srov Lovětiacutenskyacute V Změny v českeacutem deliktniacutem praacutevu pod vlivem německeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku in Praacutevniacute rozhledy 172014 s 577 921 Stejně např Švestka J a kol opcit v pozn 123 s 931-932 Pipkovaacute P J op cit v pozn 116 s 874-881 922 Ibid 923Ibid K německeacutemu vzoru viz vyacuteše kapitolu 52 924 Srov Lovětiacutenskyacute opcit v pozn 127 s 577 925 sect 2900 NOZ hovořiacute o vlastnictviacute nikoliv o majetku 926 Viz např rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 29 7 2008 sp zn 25 Cdo 14172006 927 Rozhodnutiacute BGH ze dne 12 7 1966 sp zn VI ZR 165

247

nespraacutevnou informaciacute nebo radou (sect 2950 OZ) kteryacute se podle zaacutesady lex specialis uplatniacute

přednostně To jakyacutem ořiacuteškem bude pro podnikatele naacutehrada čistě majetkoveacute uacutejmy v raacutemci deliktniacute

odpovědnosti lze doložit na naacutesledujiacuteciacutem přiacutekladu928 Řidič automobilu kteryacute nedodržuje povolenou rychlost naraziacute z nedbalosti do mostu Most je naacuterazem poškozen a silnice musiacute byacutet na několik dniacute z čaacutesti uzavřena V uzavřeneacutem uacuteseku se nachaacuteziacute benziacutenovaacute stanice jejiacutež vlastniacutek diacuteky uzaviacuterce utrpiacute škodu v řaacutedu desiacutetek tisiacutec korun Podnikatel se však naacutehrady uvedeneacute čistě majetkoveacute uacutejmy nedomůže Naacuterok podle sect 2910 věty prvniacute ztroskotaacute na chybějiacuteciacutem zaacutesahu do absolutniacuteho praacuteva Podstata vlastnictviacute podnikatele neniacute uzaviacuterkou dotčena čerpaciacute stanici může nadaacutele užiacutevat pouze se k niacute nedostanou zaacutekazniacuteci Nejednaacute se eventuaacutelně ani o zaacutesah do jeho praacuteva na zřiacutezenyacute a vykonaacutevanyacute podnik neboť řidič naacutekladniacuteho vozu nejednal s ciacutelem zasaacutehnout do provozu benziacutenoveacute pumpy Konečně nepřipadaacute v uacutevahu ani naacutehrada podle sect 2910 věty druheacute ve spojeniacute s sect 18 zaacutekona č 3612000 Sb o provozu na pozemniacutech komunikaciacutech regulujiacuteciacutem maximaacutelniacute povolenou rychlost Jednaacute se sice o ochrannou normu kterou řidič svyacutem jednaacuteniacutem porušil jejiacutem smyslem je však usnadnit silničniacute provoz a zabraacutenit škodaacutem na zdraviacute a vlastnictviacute jeho uacutečastniacuteků Ani majitel čerpaciacute stanice ani jeho škoda tak v uvedeneacutem přiacutepadě nespadajiacute do osobniacute a věcneacute působnosti normy

73 Naacutehrada v přiacutepadě uacutemyslneacuteho porušeniacute dobryacutech mravů (sect 2909 OZ)

Ustanoveniacute o odpovědnosti za uacutemyslneacute porušeniacute dobryacutech mravů (sect 424 OZ1964) bylo ve staacutevajiacuteciacute judikatuře vyhrazeno primaacuterně situaciacutem při nichž škůdce vykonaacuteval sveacute praacutevo929 Jak však plyne ze srovnaacutevaciacute analyacutezy uacutemyslneacute jednaacuteniacute přiacutečiacuteciacute se dobryacutem mravům maacute v systeacutemech konzervativniacutech staacutetů nezastupitelnou roli při vzniku prosteacute ekonomickeacute uacutejmy sect 2909 OZ se tak při jejiacute naacutehradě staacutevaacute kliacutečovyacutem ustanoveniacutem v systeacutemu českeacuteho deliktniacuteho praacuteva Byť tuto skutečnost dosavadniacute literatura k sect 2909 OZ nijak neakcentuje930 je třeba s novou funkciacute pravidla od 1 ledna 2014 počiacutetat Vyacuteznam uvedeneacute normy poněkud snižuje skutečnost že důležitou skupinu kteraacute pod uvedeneacute ustanoveniacute spadaacute v německeacute judikatuře kryje ustanoveniacute o odpovědnosti za škodlivou radu nebo informaci (sect 2950 OZ) Přesto by podnikateleacute neměli uvedeneacute ustanoveniacute podceňovat sect 2909 OZ staacutele zůstaacutevaacute zaacutekladem pro naacuteroky vznikleacute uacutemyslnyacutem zaacutesahem do relativniacutech praacutev ze strany třetiacuteho Domniacutevaacutem se že tuto jeho novou uacutelohu by měly ve sveacute judikatuře zohlednit i českeacute soudy a to jak při vyacutekladu pojmu dobryacutech mravů tak při hodnoceniacute uacutemyslu pachatele

74 Naacutehrada v raacutemci praacuteva smluvniacuteho (sect 2913)

Tato praacutece se věnuje primaacuterně odpovědnosti deliktniacute jak bylo nicmeacuteně naznačeno vyacuteše je pro naacutehradu čistě majetkoveacute škody důležityacute i rozsah odpovědnosti smluvniacute Považuji proto za viacutece než vhodneacute se o niacute zaacutevěrem zmiacutenit

Smluvniacute odpovědnost v OZ se nelišiacute od zaacutekonneacute jen svojiacute objektivnostiacute ale i existenciacute obecneacute naacutehrady prosteacute ekonomickeacute uacutejmy Zatiacutemco tedy v raacutemci deliktniacuteho praacuteva je pro naacutehradu čistě majetkoveacute škody v zaacutesadě požadovaacuten uacutemysl smluvniacute partner za ni druheacute straně odpoviacutedaacute i bez zaviněniacute Tato skutečnost nabiacuteziacute při vyacutekladu OZ prostor k zaplněniacute bdquomezerldquo ktereacute při naacutehradě čistě majetkoveacute škody v raacutemci deliktniacuteho praacuteva vznikajiacute Kliacutečoveacute v tomto ohledu bude zejmeacutena vymezeniacute smluvniacutech povinnostiacute a okruhu osob jimž smlouva sloužiacute

V přiacutepadě definovaacuteniacute povinnostiacute smluvniacute strany je třeba vychaacutezet nejen z textu smlouvy

ale takeacute z toho co plyne ze zaacutekona dobryacutech mravů či zvyklostiacute (sect 545 OZ) Při vyacutekladu kontraktu je rovněž nutneacute zohlednit zavedenou praxi stran a to co předchaacutezelo jeho uzavřeniacute (sect 556 OZ) Soudy tiacutem dostaacutevajiacute přiacuteležitost upřesnit zejmeacutena tzv vedlejšiacute povinnosti jež existujiacute vedle povinnostiacute hlavniacutech Neboť je každyacute povinen ve sveacutem styku jednak poctivě (sect 6 OZ) měly by vedlejšiacute povinnosti zahrnovat i povinnost ohledu na zaacutejmy druheacute strany korespondujiacuteciacute sect 241 odst 2 BGB nebo zaacutevěrům rakouskeacute judikatury Na rozdiacutel od těch hlavniacutech nesloužiacute uvedeneacute povinnosti primaacuterně ke splněniacute zaacutevazku nyacutebrž mimo jineacute k tomu aby při jeho realizovaacuteniacute nevnikaly smluvniacutemu partnerovi zbytečneacute škody Někteřiacute autoři proto při jejich porušeniacute volajiacute po aplikaci sect 2910 OZ o

928 Obdobně teacutež rozhodnutiacute BGH ze dne 9 12 2014 sp zn VI ZR 15514 929 Viz např rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 13 3 2014 sp zn 25 Cdo 25932011 k naacutemitce promlčeniacute 930 Srov Hulmaacutek M a kol op cit v pozn 125 s 1533-1537 Švestka J a kol op cit v pozn 123 s 922-924

248

mimosmluvniacute odpovědnosti931 Uvedeneacute tvrzeniacute je však třeba s odkazem na zahraničniacute zkušenosti a potřebu zajistit naacutehradu čistě ekonomickeacute škody odmiacutetnout Pravidlo vyloučeniacute lze kvůli obtiacutežneacute rozeznatelnosti majetkovyacutech poměrů jednotlivců a obavě před množstviacutem soudniacutech sporů ospravedlnit v raacutemci deliktniacuteho praacuteva Vznikem smluvniacuteho pouta však uvedeneacute argumenty berou za sveacute ndashstrana maacute při negociaci přiacuteležitost majetkoveacute zaacutejmy druheacuteho poznat zohlednit je při tvorbě kontraktu a počet žalobců se vyacuterazně redukuje Tento fakt by měly soudy při sveacutem rozhodovaacuteniacute zohlednit a ideaacutelně zařadit porušeniacute veškeryacutech povinnostiacute plynouciacutech ze zaacutevazku pod ustanoveniacute o smluvniacute odpovědnosti932

Stejnou optikou je nutneacute naziacuterat i na okruh osob kteryacutem maacute plněniacute smluvniacute povinnosti

sloužit Zaacutekonodaacuterce ostatně saacutem reflektuje staacutevajiacuteciacute judikaturu Nejvyššiacuteho soudu a vyacuteslovně připouštiacute že v určityacutech situaciacutech může splněniacute smluvniacute povinnosti svědčit i osobě stojiacuteciacute vně kontraktu Jednaacute se v podstatě o uzaacutekoněniacute institutu odpoviacutedajiacuteciacuteho smlouvě s ochrannyacutem uacutečinkem vůči třetiacutem osobaacutem Vyacuteslovnaacute uacuteprava sleduje předevšiacutem zpřiacutesněniacute podmiacutenek

definovanyacutech Nejvyššiacutem soudem Porušiacute-li smluvniacute strana ujednanou smluvniacute povinnost odpoviacutedaacute dle sect 2913 odst 1 za vzniklou škodu teacutež třetiacute osobě jiacutež měla uvedenaacute povinnost zjevně sloužit Při definovaacuteniacute podmiacutenek se lze nepochybně inspirovat tiacutem co vyžadujiacute německeacute soudy (podkapitola 54) Pokud jsou pak uvedeneacute předpoklady naplněny bude dle meacuteho naacutezoru daacutena i požadovanaacute zjevnost Zaacuteroveň se domniacutevaacutem že bude-li pro druhou stranu zjevneacute že splněniacute určiteacute povinnosti svědčiacute třetiacutemu bude miacutet možnost tuto skutečnost zohlednit v raacutemci smluvniacuteho vyjednaacutevaacuteniacute a netřeba tudiacutež trvat na tom aby byla povinnost vyacuteslovně ujednanaacute Soudy by tak v konkreacutetniacutem přiacutepadě měly braacutet v potaz omezenou možnost poškozeneacuteho domaacutehat se naacutehrady čistě majetkoveacute uacutejmy podle sect 2910 OZ a uacutečinky smluvniacute odpovědnosti vůči třetiacutem osobaacutem za splněniacute uvedenyacutech okolnostiacute vyklaacutedat spiacuteše extenzivně

V přiacutepadech zvlaacutešť zjevneacute nespravedlnosti kdy nelze nahradit prostou ekonomickou škodu podle deliktniacuteho praacuteva a nelze použiacutet ani sect 2950 OZ se soudům nabiacuteziacute možnost per analogiam dovodit i odpovědnost třetiacute osoby vůči stranaacutem smluvniacuteho zaacutevazkoveacuteho vztahu933 pokud maacute

tato vyacuteraznyacute vliv na jeho splněniacute

75 Zaacutekonnaacute nebo smluvniacute

Otaacutezka zda určitaacute povinnost je svyacutem charakterem zaacutekonnaacute nebo smluvniacute dostaacutevaacute s odkazem na vyacuteše uvedeneacute uacutevahy novou dimenzi Prozatiacutemniacute spory prameniacute převaacutežně ze skutečnosti že se od určeniacute odviacutejiacute přiacutepadnaacute povaha odpovědnosti jako subjektivniacute nebo objektivniacute Inspiraciacute v německeacutem praacutevniacutem řaacutedu se do hry však dostaacutevaacute dalšiacute aspekt kteryacutem je naacutehrada čistě majetkoveacute škody

Prvniacutem zdrojem svaacuteru je povaha nově zavedeneacute předsmluvniacute odpovědnosti (sectsect 1728-1730 OZ) Prozatiacutemniacute literatura převaacutežně tenduje k naacutezoru že culpa in contrahedno je svojiacute povahou zaacutekonnaacute934 Nelze se divit předsmluvniacute odpovědnost považoval za zaacutekonnou ve sveacute staacutevajiacuteciacute judikatuře i Nejvyššiacute soud935 a stejnyacute přiacutestup lze naleacutezt i ve většině evropskyacutech praacutevniacutech řaacutedů936 Uvedenyacute naacutehled plynul z generaacutelniacute deliktniacute klauzule kteraacute naacutehradu prosteacute ekonomickeacute uacutejmy nijak neomezovala937 Novyacute civilniacute kodex však redukuje mimosmluvniacute odpovědnost zaacutesadně na škody na absolutniacutech praacutevech poškozeneacuteho Je viacutece než zřejmeacute že v přiacutepadě předsmluvniacute odpovědnost však půjde o škody primaacuterně majetkoveacute ktereacute vzniknou aniž by bylo zasaženo do absolutniacuteho praacuteva strany vyjednaacutevaacuteniacute (typicky zbytečně vynaloženeacute naacuteklady souvisejiacuteciacute s negociaciacute či přiacutepravou na plněniacute zaacutevazku) I proto se ostatně německaacute judikatura a naacutesledně i zaacutekonodaacuterce vedeni snahou

931 Viz Švestka J a kol op cit v pozn 123 s 959 932 Ke stejneacutemu naacutezoru dochaacuteziacute např i P Bezouška in Hulmaacutek M a kol op cit v pozn 125 s

1568 933 Srov podkapitolu 54 934 Hulmaacutek M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek V Zaacutevazkoveacute praacutevo Obecnaacute čaacutest (sect 1721ndash2054) 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 s 52 s 61 Hulmaacutek M Vlček K Obecnaacute informačniacute povinnost při sjednaacutevaacuteniacute smlouvy ndash 1 čaacutest in Praacutevniacute rozhledy 172012 s 608 Hulmaacutek M a kol opcit v pozn 125 s 1568 935 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 11 10 2006 sp zn č 29 Odo 11662004 936 Srov Principles Definitions and Model Rules of European Private Law (DCFR) Vol I s 249 937 Obdobně tomu je i ve Francii ndash srov Ranieri F op cit v pozn 122 s 1370 a naacutesl

249

napravit mezery deliktniacuteho praacuteva vydali oproti celoevropskeacute tendenci zvlaacuteštniacute cestou938 Obdobnyacute vyacutevoj lze sledovat i v Rakousku Oba praacutevniacute řaacutedy považujiacute pouto mezi stranami po zahaacutejeniacute kontraktace za zvlaacuteštniacute vztah na nějž aplikujiacute ustanoveniacute resp principy smluvniacute odpovědnosti939 Do uvedeneacuteho vztahu jehož obsahem je primaacuterně povinnost nepůsobit smluvniacutemu partnerovi uacutejmu pak dokonce za určityacutech okolnostiacute vtahujiacute i třetiacute osoby Domniacutevaacutem se že obdobně lze postupovat i v raacutemci noveacute českeacute praacutevniacute uacutepravy a culpa in contrahendo podřiacutedit režimu smluvniacute odpovědnosti Eventuaacutelniacutem řešeniacutem ktereacute maacute s ohledem na miacutestniacute tradici a směřovaacuteniacute doktriacuteny většiacute šanci se prosadit je pak zařazeniacute ustanoveniacute sectsect 1728-1730 OZ mezi ochranneacute normy (sect 2910 věta druhaacute OZ) jejichž uacutečelem je chraacutenit majetkoveacute zaacutejmy kontrahentů940

Stejneacute uacutevahy lze veacutest i v souvislosti s povinnostiacute peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře (sect 159 OZ

sectsect 51-53 ZOK) To zda se jednaacute o povinnost smluvniacute či zaacutekonnou je v praacutevniacute teorii sporneacute941 Diskutabilniacute je posouzeniacute povahy peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře rovněž v Německu byť převažuje pojetiacute zaacutekonneacute povinnosti942 Zde však relevance posouzeniacute neniacute pro naacutehradu čistě ekonomickeacute škody rozhodnaacute neboť sect 43 odst 2 GmbHG i sect 93 odst 2 AktG (podobně v Rakousku sect 25 odst 2 OumlGmbhG a sect 84 odst 2 OumlAktG) představujiacute samostatneacute skutkoveacute klauzule opravňujiacuteciacute společnost k naacutehradě vznikleacute škody bez ohledu na jejiacute povahu943 Směrem ke společniacutekům akcionaacuteřům nebo věřitelům pak uvedenaacute ustanoveniacute nelze považovat za ochranneacute normy ktereacute by ve spojeniacute s sect 823 odst 2 BGB přiacutepadně uvedeneacute osoby opravňovaly k naacutehradě944 V českeacutem prostřediacute však probleacutemy nastat mohou sect 159 OZ neniacute samostatnyacutem zdrojem naacuteroku pro naacutehradu škody sect 53 ZOK pak obchodniacute korporaci opravňuje toliko k vydaacuteniacute prospěchu kteryacute člen orgaacutenu porušeniacutem peacuteče ziacuteskal nikoliv však k naacutehradě veškereacute škody945 Domniacutevaacutem se nicmeacuteně že byť i zde půjde v převaacutežneacute většině o škodu čistě majetkovou na jejiacute naacutehradu nebude miacutet rozuzleniacute uvedeneacute teoretickeacute otaacutezky vliv Přikloniacute-li se totiž soudy k pojetiacute zaacutekonneacutemu lze bez většiacutech pochybnostiacute dospět k zaacutevěru že povinnost peacuteče řaacutedneacuteho hospodaacuteře představuje jednu z ochrannyacutech norem jejiacutemž ciacutelem je ochraacutenit společnost před přiacutepadnyacutemi finančniacutemi ztraacutetami způsobenyacutemi nepečlivyacutem jednaacuteniacutem jejiacutech orgaacutenů

Obdobně by měly soudy postupovat vždy když budou postaveny před otaacutezku zda porušeniacute povinnosti představuje porušeniacute smlouvy či zaacutekona Zněniacute kodexu dokonce nebraacuteniacute vyacutekladu kteryacute převažuje v Rakousku podle něhož se principy smluvniacute odpovědnosti použijiacute všude kde existuje mezi škůdcem a poškozenyacutem určityacute speciaacutelniacute vztah jenž vznikl již před škodnou udaacutelostiacute946 Principy zaacutekonneacute odpovědnosti se pak uplatniacute tehdy když uvedenou spojitost mezi škůdcem a poškozenyacutem zaklaacutedaacute teprve škodnaacute udaacutelost Uvedeneacute uacutevahy lze opřiacutet např o sect 1723 odst 2 OZ podle něhož se ustanoveniacute o zaacutevazciacutech ze smluv včetně sect 2913 OZ použijiacute i pro zaacutevazky vznikajiacuteciacute na zaacutekladě jinyacutech praacutevniacutech skutečnostiacute947

8 ZAacuteVĚR

Kategorii čistě majetkoveacute škody kterou do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu teacuteměř bez povšimnutiacute zavaacutediacute novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek nevěnuje odbornaacute literatura prozatiacutem přiacuteliš pozornosti Uvedenou problematiku však nelze přehliacutežet dlouhodobě Jak ukaacutezala srovnaacutevaciacute studie byla naacutehrada prosteacute

938 Ibid s 1346 939 Srov vyacuteše kapitoly 54 a 6 940 Opačnyacute naacutezor srov Hulmaacutek M Vlček K Obecnaacute informačniacute povinnost při sjednaacutevaacuteniacute smlouvy ndash 2 čaacutest in Praacutevniacute rozhledy 182012 s 649 941 K smluvniacute se přiklaacuteniacute J Lasaacutek in Lavickyacute a kol opcit v pozn 119 s 820 k zaacutekonneacute T Dvořaacutek in Švestka J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek - Komentaacuteř - Svazek I (obecnaacute čaacutest) Wolters Kluwer Praha 2013 s 531 942 Wellhoumlfer W Peltzer M Muumlller W Die Haftung von Vorstand Aufsichtsrat Wirtschaftspruumlfer 1 Vydaacuteniacute CHBECK 2008 mč 33 943 Spindler G a kol MuumlKo zum Aktiengesetz 4 vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2014 sect 93 mč 11 Fleischer H a kol MuumlKo zum GmbHG 1 Vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2012 sect 43 mč 1 944 Srov vyacuteše podkapitolu 52 nebo takeacute usneseniacute OLG Stuttgart ze dne 23 1 2006 spzn14 U 6405 945 Srov Štenglovaacute I a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2013 s 141 946 Srov vyacuteše kap 6 947 Podobně Humlaacutek M op cit v pozn 141 s 10

250

ekonomickeacute škody hnaciacutem motorem při směřovaacuteniacute judikatury a zaacutesadniacutech novelizačniacutech počinech v Německu jež bylo při uacutepravě našeho noveacuteho deliktniacuteho praacuteva vyacutechoziacutem inspiračniacutem pramenem Rovněž v rakouskeacutem praacutevniacutem prostřediacute ktereacute se sveacutemu největšiacutemu sousedovi přibliacutežilo judikatorně vyvolaacutevaacute uvedeneacute teacutema mnoho emociacute

Tiacutem že autoři noveacuteho kodexu upustili od generaacutelniacute deliktniacute klauzule oddělili smluvniacute a deliktniacute odpovědnost v jejiacutemž raacutemci podmiacutenili vznik naacutehrady zasaženiacutem absolutniacuteho praacuteva zařadili Českou republiku mezi země s konzervativniacutem postojem k naacutehradě čisteacute majetkoveacute uacutejmy Tento posun je spojen s vyacutekladovyacutemi a aplikačniacutemi obtiacutežemi ktereacute jsou umocněny skutečnostiacute že zaacutekonodaacuterce při opisovaacuteniacute německeacuteho řešeniacute nepostupoval doslovně a ať zaacuteměrně či z nepochopeniacute zaacutekonneacuteho textu zavedl do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu z komparativniacuteho hlediska ojediněleacute řešeniacute

Praacutece se snažiacute jednotliveacute probleacutemy identifikovat a navrhnout přiacutepadneacute možnosti jejich řešeniacute S ohledem na vůli zaacutekonodaacuterce a uacutečel noveacute koncepce je třeba vyacutekladem zaacutekonnyacute text přibliacutežit vyacutechoziacutemu zdroji Podobně je nutneacute postupovat rovněž při definovaacuteniacute poměru mezi smluvniacute a deliktniacute odpovědnostiacute zejmeacutena v hraničniacutech přiacutepadech Tento nelehkyacute uacutekol naacuteležiacute v českeacutem praacutevniacutem prostřediacute soudům neboť praacutevě jim přiacuteslušiacute vyacuteklad uvedenyacutech ustanoveniacute a s tiacutem souvisejiacuteciacute rozřešeniacute nastiacuteněnyacutech teoretickyacutech sporů Lze jen doufat že budou braacutet vyacuteše uvedeneacute zaacutevěry sousedniacutech jurisdikciacute v potaz a při řešeniacute konkreacutetniacutech přiacutepadů zohledňovat zejmeacutena důvody ktereacute vedly zaacutekonodaacuterce či soudce ostatniacutech praacutevniacutech řaacutedů k zavedeniacute pravidla vyloučeniacute Měl-li tedy škůdce přiacuteležitost majetkoveacute zaacutejmy poškozeneacuteho poznat a zohlednit je ve sveacutem jednaacuteniacute čistě majetkovaacute škoda pro něj byla předviacutedatelnaacute a soudy by měly jejiacute naacutehradu přiznat K dispozici budou miacutet nejen ustanoveniacute o porušeniacute ochranneacute normy uacutemyslneacute porušeniacute dobryacutech mravů nebo zvlaacuteštniacute skutkoveacute podstaty jako odpovědnost za škodlivou radu ale přistoupiacute-li k vyacuteše navrhovaneacutemu vyacutekladu i uacutepravu odpovědnosti smluvniacute Podnikatelům jichž se uvedenaacute problematika tyacutekaacute předevšiacutem lze pak jen doporučit aby nevyčkaacutevali na prvniacute soudniacute rozhodnutiacute a přiacutepadnou naacutehradu čistě majetkoveacute uacutejmy podchytili ve svyacutech smluvniacutech vztaziacutech vyacuteslovně ujednanyacutemi povinnostmi ohledu na majetkoveacute zaacutejmy smluvniacute strany či prostřednictviacutem pojištěniacute sveacuteho majetku


BOOM H W a kol Pure Economic Loss (Tort and Insurance Law) Springer Wien Viacutedeň 2004 BUSSANI M a kol Pure Economic Loss in Europe Cambridge University Press Cambridge 2003 BUSSANI M PALMER V PARISI F Liability for Pure Financial Loss in Europe An Economic Restatement in American Journal of Comparative Law 51 2003 s 113-162 FLEISCHER H a kol Muumlnchener Kommentar zum GmbHG 1 Vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2012 HABERSACK M a kol Muumlnchener Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch BGB Svazek 5 Schuldrecht Besonderer Teil III sectsect 705-853 Partnerschaftsgesellschaftsgesetz Produkthaftungsgesetz 6 vydaacuteniacute C H BECK Mnichov 2013 HABERSACK M a kol Muumlnchener Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch BGB Svazek 2 Schuldrecht Allgemeiner Teil sectsect 241-432 6 vydaacuteniacute C H Beck Mnichov 2012 HULMAacuteK M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek V Zaacutevazkoveacute praacutevo Obecnaacute čaacutest (sect 1721ndash2054) 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 HULMAacuteK M a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek VI Zaacutevazkoveacute praacutevo Zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055ndash3014) Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 HULMAacuteK M VLČEK K Obecnaacute informačniacute povinnost při sjednaacutevaacuteniacute smlouvy ndash 2 čaacutest in Praacutevniacute rozhledy 182012 s 602-608 HULMAacuteK M VLČEK K Obecnaacute informačniacute povinnost při sjednaacutevaacuteniacute smlouvy ndash 1 čaacutest in Praacutevniacute rozhledy 172012 s 644-650 KOumlTZ H Wagner G Deliktsrecht Vahlen Mnichov 2013 KOZIOL H BYDLINSKI P BOLLENBERGER R Kurzkommentar zum ABGB 3 vydaacuteniacute Springer Wien Německo 2010 KOZIOL H WELSER R KLETECKA A Grundriss des Buumlrgerlichen Rechts Band 1 Allgemeiner Teil Sachenrecht Familienrecht 13 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2006 KOZIOL H WELSER R Buumlrgerliches Recht Band 2 Schuldrecht Allgemeiner Teil Schuldrecht Besonderer Teil Erbrecht 13 vydaacuteniacute Manz Verlag Viacutedeň 2006 KOZIOL H Grundfragen des Schadenersatzrechts Jan Sramek Verlag Viacutedeň 2010

251

KOZIOL H Recovery for economic loss in the European Union in Arizona Law Review 48 (2006) s 871-895 KOZIOL H Schadenersatz fuumlr reine Vermoumlgensschaumlden in Juristische Blaumltter Heft 5 2004 LAVICKYacute P a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek I Obecnaacute čaacutest (sect 1minus654) 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2014 LOOSCHELDERS D Schuldrecht Besonderer Teil 9 vydaacuteniacute Vahlen Mnichov 2014 LOOSCHELDERS D Schuldrecht Schuldrecht AT 12 vydaacuteniacute Vahlen Mnichov 2014 LOVĚTIacuteNSKYacute V Změny v českeacutem deliktniacutem praacutevu pod vlivem německeacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku in Praacutevniacute rozhledy 172014 s 573-578 MEDICUS D LORENZ S Schuldrecht II Besonderer Teil 17 vydaacuteniacute C H BECK Mnichov 2014 OECHSLER J J von Staudingers Kommentar zum Buumlrgerlichen Gesetzbuch Staudinger BGB - Buch 2 Recht der Schuldverhaumlltnisse sectsect 826-829 ProdHaftG Sellierde Gruyter oHG Berliacuten 2014 PIPKOVAacute P J Ochrannyacute uacutečel normy a jeho vyacuteznam pro vymezeniacute rozsahu odpovědnosti za škodu (k sect 2910 NOZ) in Praacutevniacutek 92013 s 869-882 RANIERI F Europaumlisches Obligationsrecht 3 vydaacuteniacute Springer Wien Noumlrdlingen 2009 RUMMEL P Kommentar zum ABGB Svazek 1 (sectsect 1-1174 ABGB) 3 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2000 RUMMEL P Kommentar zum ABGB Svazek 2 (sectsect 1175-1502 ABGB) 3 vydaacuteniacute MANZ Verlag Viacutedeň 2002 SCHILCHER B HOLZER W Der schadenersatzrechtliche Schutz des Traditionserwerbers bei Doppelveraumluszligerung von Liegenschaften in Juristische Blaumltter Sešit 17 1974 SPINDLER G a kol Muumlnchener Kommentar zum Aktiengesetz 4 vydaacuteniacute CHBECK Mnichov 2014 ŠTENGLOVAacute I a kol Zaacutekon o obchodniacutech korporaciacutech Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute C H Beck Praha 2013 ŠVESTKA J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek - Komentaacuteř - Svazek I (obecnaacute čaacutest) Wolters Kluwer Praha 2013 ŠVESTKA J a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek - Komentaacuteř - Svazek VI (zaacutevazkoveacute praacutevo 2 čaacutest sect 2521 - 3081) Wolters Kluwer Praha 2014 VON BAR Ch Gemeineuropaumlisches Deliktrecht Diacutel 2 C H Beck Mnichov 1999 WELLHOumlFER W PELTZER M MUumlLLER W Die Haftung von Vorstand Aufsichtsrat Wirtschaftspruumlfer 1 Vydaacuteniacute C H BECK 2008 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 11 10 2006 sp zn č 29 Odo 11662004 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 29 7 2008 spzn 25 Cdo 14172006 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 13 3 2014 sp zn 25 Cdo 25932011 Rozhodnutiacute RG ze dne 13 6 1906 sp zn V 58905 Rozhodnutiacute RG ze dne 7 12 1911 sp zn VI 24011 Rozhodnutiacute BGH ze dne 30 1 1953 sp zn I ZR 8852 Rozhodnutiacute BGH ze dne 25 5 1955 sp zn VI ZR 654 Rozhodnutiacute BGH ze dne 7 3 1956 sp zn V ZR 10654 Rozhodnutiacute BGH ze dne 09 12 1958 sp zn VI ZR 19957 Rozhodnutiacute BGH ze dne 16 12 1958 sp zn VI ZR 24557 Rozhodnutiacute BGH ze dne 21 6 1966 sp zn VI ZR 26164 Rozhodnutiacute BGH ze dne 12 7 1966 sp zn VI ZR 165 Rozhodnutiacute BGH ze dne 21 12 1970 sp zn II ZR 13368 Rozhodnutiacute BGH ze dne 14 10 1971 sp zn VII ZR 31369 Rozhodnutiacute BGH ze dne 22 2 1973 sp zn VII ZR 11971 Rozhodnutiacute BGH ze dne 29 1 1975 sp zn VIII ZR 10173 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 10 1975 sp zn VI ZR 2474 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 1 1976 sp zn VIII ZR 24674 Rozhodnutiacute BGH ze dne 8 6 1976 sp zn VI ZR 5075 Rozhodnutiacute BGH ze dne 24 1 1984 sp zn VI ZR 3782 Rozhodnutiacute BGH ze dne 3 2 1987 sp zn VI ZR 3286 Rozhodnutiacute BGH ze dne 16 3 1988 sp zn VIII ZR 18487 Rozhodnutiacute BGH ze dne 11 7 1988 sp zn II ZR 24387

252

Rozhodnutiacute BGH ze dne 14 5 1992 sp zn II ZR 29990 Rozhodnutiacute BGH ze dne 22 6 1992 sp zn II ZR 17890 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 10 1993 sp zn XI ZR 18492 Rozhodnutiacute BGH ze dne 13 4 1994 sp zn II ZR 1693 Rozhodnutiacute OLG Mnichov ze dne 13 4 1995 sp zn 24 U 8693 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 9 1995 sp zn VI ZR 37794 Rozhodnutiacute BGH ze dne 11 11 2003 sp zn VI ZR 37102 Rozhodnutiacute BGH ze dne 19 7 2004 sp zn II ZR 40202 Rozhodnutiacute BGH ze dne 28 6 2011 sp zn KZR 7510 Rozhodnutiacute BGH ze dne 9 12 2014 sp zn VI ZR 15514 Rozhodnutiacute OGH ze dne 7 9 1978 spzn 7 Ob 65078 Rozhodnutiacute OGH ze dne 7 4 1992 spzn 4 Ob 52492 Rozhodnutiacute OGH ze dne 10072001 spzn 4 Ob 6601m Rozhodnutiacute OHG ze dne 29 9 2004 spzn 7 Ob 25503v Ultramares Corporation v Touche 174 NE 441 (1932) Hedley Byrne amp Co Ltd v Heller amp Partners Ltd [1964] AC 465 Spartan Steel amp Alloys Ltd v Martin amp Co (Contractors) Ltd [1973] 1 QB 27 (CA) Důvodovaacute zpraacuteva k noveacutemu občanskeacutemu zaacutekoniacuteku dostupneacute na wwwobcanskyzakonikjusticeczfileadminDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verzepdf [cit 22 2 2015] Kontaktneacute uacutedaje

Anežka Janouškovaacute anezkajanouskovagmailcom Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Karlovy Školniacute 1700 25228 Černošice Českaacute republika

253

POČIacuteTAČOVEacute PROGRAMY A VYBRANAacute SPECIFIKA JEJICH AUTOSKOPRAacuteVNIacute OCHRANY

Martin Loučka


Abstract This paper deals with copyright aspects of computer programs development and

addresses the issue of distribution consequences of various development strategies and options The purpose of the paper is to analyze main bdquoeasementsldquo so to say that are used by programmers and may have impact on licensing and distribution options of the final computer program Recognized and studied are namely IDEs (integrated development environment) function libraries and compilers as these are considered to be the key phenomenons of software development The paper provides clear outputs related to each one of aforementioned and uses consistent code-oriented approach when making arguments as this fits best in the context of contemporary paradigm of copyright protection of the computer programs Abstrakt Tento přiacutespěvek se zabyacutevaacute autorskopraacutevniacutemi aspekty vyacutevoje počiacutetačovyacutech programů

a řešiacute otaacutezky rozličnyacutech přiacutestupů a možnostiacute při programovaacuteniacute a jejich dopad do roviny distribuce Uacutečelem přiacutespěvku je analyzovat hlavniacute metody zjednodušeniacute praacutece použiacutevaneacute programaacutetory ktereacute mohou ovlivnit možnosti při naacutesledneacutem licencovaacuteniacute a distribuci vyacutesledneacuteho programu Autor rozeznaacutevaacute a provaacutediacute studii IDE (integrovaneacute vyacutevojoveacute prostřediacute) softwarovyacutech knihoven a kompilaacutetorů jakožto kliacutečovyacutech fenomeacutenů spojenyacutech s vyacutevojem software Přiacutespěvek podaacutevaacute diacutelčiacute zaacutevěry ke každeacutemu z vyjmenovanyacutech přičemž jako jednotiacuteciacute aspekt byl zvolen přiacutestup k praacutevniacute argumentaci orientovanyacute na koacuted což rezonuje se současnyacutem paradigmatem autorskopraacutevniacute ochrany počiacutetačovyacutech programů Key words copyright computer programs software development licensing IDE software library

compiler Kliacutečovaacute slova autorskeacute praacutevo počiacutetačoveacute programy vyacutevoj software licencovaacuteniacute IDE softwarovaacute

knihovna kompilaacutetor

UacuteVODEM

Počiacutetačoveacute programy jsou bezpochyby fenomeacutenem moderniacute doby Praacutevě jejich prostřednictviacutem je možneacute na uživatelskeacute uacuterovni ovlaacutedat stroje ktereacute podle nich pracujiacute Neniacute zaměřeniacutem teacuteto praacutece popisovat historii vyacutevoje počiacutetačovyacutech programů jakkoli je zajiacutemavaacute ani kontemplovat nad jejich podstatou a mezemi jejich ochrany Pro uacutečely teacuteto praacutece budeme tedy počiacutetačovyacutem programem nazyacutevat koacuted ktereacutemu svědčiacute ochrana jako počiacutetačoveacutemu programu ve smyslu autorskeacuteho zaacutekona948 respektive EUSD949 Bude se tedy primaacuterně jednat o koacuted určenyacute stroji k tomu aby jej vykonal Legaacutelniacute definici naacutem evropskaacute uacuteprava ani českyacute autorskyacute zaacutekon naštěstiacute neposkytujiacute což sice znamenaacute zvyacutešenou miacuteru praacutevniacute nejistoty v otaacutezce šiacuteřky spektra koacutedu požiacutevajiacuteciacute autorskopraacutevniacute ochrany nicmeacuteně v konečneacutem důsledku to z pohledu autora může přispět k přesnějšiacutemu vyacutevoji v praacutevu použiacutevaneacute definice Pro podrobneacute vymezeniacute pojmu počiacutetačoveacuteho programu lze plně odkaacutezat

948 Zaacutekon č 1212000 Sb o praacutevu autorskeacutem o praacutevech souvisejiacuteciacutech s praacutevem autorskyacutem a o změně některyacutech zaacutekonů (autorskyacute zaacutekon) ve zněniacute uacutečinneacutem ke dni 16 března 2015 949 Směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 200924ES ze dne 23 dubna 2009 o praacutevniacute ochraně počiacutetačovyacutech programů

254

na jineacute praacutece950 Snad až na drobneacute vyacutejimky se budu tedy snažit tomuto jinak nesmiacuterně zajiacutemaveacutemu teacutematu vyhnout

Počiacutetačovyacute program tedy ve smyslu koacutedu požiacutevajiacuteciacuteho autorskopraacutevniacute ochrany musiacute splňovat pojmoveacute znaky autorskeacuteho diacutela To mimo jineacute znamenaacute že musiacute byacutet původniacute v tom smyslu že je autorovyacutem vlastniacutem duševniacutem vyacutetvorem951 Z toho vyplyacutevaacute bezpodmiacutenečnaacute nutnost lidskeacuteho

kreativniacuteho elementu přiacutetomneacuteho v procesu tvorby počiacutetačoveacuteho programu neboť autorem může byacutet pouze fyzickaacute osoba resp terminologiiacute noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ndash člověk

Tato praacutece se bude zabyacutevat zejmeacutena otaacutezkami přiacutetomnosti naposledy zmiňovaneacuteho elementu v souvislosti s programy generovanyacutemi prostřednictviacutem jinyacutech programů a daacutele otaacutezkami souvisejiacuteciacutemi s použiacutevaacuteniacutem rozličnyacutech předpřipravenyacutech řešeniacute a systeacutemů pro usnadněniacute praacutece programaacutetorů

Vzhledem k absenci relevantniacute literatury bude praacutece do značeneacute miacutery koncipovanaacute jako uacutevaha s omezenyacutem množstviacutem zdrojů tento nedostatek se budu snažit kompenzovat odpoviacutedajiacuteciacutem odůvodňovaacuteniacutem těchto uacutevah a to jak z pohledu praacutevniacuteho tak technickeacuteho

1 JAK VZNIKAJIacute POČIacuteTAČOVEacute PROGRAMY

Stranou nyniacute ponechme problematiku motivace k započetiacute vyacutevoje počiacutetačoveacuteho programu Někteřiacute programaacutetoři tak činiacute ze soukromyacutech pohnutků Jiniacute očekaacutevajiacute za svou činnost nějakeacute protiplněniacute Hlavniacute hybnou složkou však bezpochyby bude v naprosteacute většině ekonomickyacute zaacuteměr pod kteryacute můžeme podřadit jak bdquostandardniacuteldquo komerčně vznikajiacuteciacute software tak i model FOSS ndash tedy Free and Open Source Software kteryacute je sice distribuovaacuten zdarma ale přinaacutešiacute vyacutevojaacuteřům alespoň sekundaacuterniacute ekonomickyacute prospěch ve formě nadstandardniacutech služeb či alespoň ziacuteskaacuteniacute velice kvalitniacuteho marketingoveacuteho naacutestroje Neniacute naacutehodou že Google Inc jedna z nejuacutespěšnějšiacutech společnostiacute současnosti poskytuje velkeacute množstviacute služeb nikoli vyacuteměnou za peniacuteze

V teacuteto praacuteci se budeme věnovat převaacutežně jineacute faacutezi vytvaacuteřeniacute počiacutetačoveacuteho programu a to samotneacutemu programovaacuteniacute V teacuteto činnosti totiž spočiacutevaacute mnoho problematickyacutech aspektů z hlediska dopadu na naacuteslednou autorskopraacutevniacute rovinu celeacuteho programu a zaacutesadně je tak ovlivněno celeacute praacutevniacute postaveniacute vyacutesledneacuteho produktu Takovyacuteto dopad je daacuten zejmeacutena tiacutem že programaacutetoři ať již pracujiacuteciacute samostatně či ve společnosti směřujiacute k maximaacutelniacute efektivitě sveacuteho snaženiacute Mnoheacute čaacutesti koacutedu ktereacute jsou znaacutemeacute tiacutem že se neustaacutele opakujiacute tak nepiacutešiacute vždy znovu ale využiacutevajiacute předpřipravenyacutech řešeniacute Stejně tak využiacutevajiacute programovaciacutech jazyků jejich nadstaveb (tzv Framework) různyacutech šablon koacutedu a v neposledniacute řadě ne vždy piacutešiacute přiacutemo spustitelnyacute koacuted ndash v mnoha přiacutepadech je naopak nutneacute napsanyacute zdrojovyacute koacuted učinit spustitelnyacutem až naacuteslednyacutem procesem kompilace při ktereacutem jinyacute program zvanyacute kompilaacutetor samostatně provede některeacute operace se vstupniacutem koacutedem a na jehož vyacutestupu je teprve spustitelnyacute počiacutetačovyacute program To vše se děje ve vyacutevojoveacutem prostřediacute pro programaacutetory tzv IDE952

Všechny tyto prvky miacutevajiacute jedno společneacute ndash jsou autorskyacutemi diacutely někoho jineacuteho než je autor finaacutelniacuteho programu Je tedy na miacutestě věnovat jim podrobnějšiacute zkoumaacuteniacute abychom zjistili jak programaacutetory ndash kromě toho že jim extreacutemně usnadňujiacute praacuteci ndash limitujiacute

2 ANALYacuteZA VYBRANYacuteCH SPECIFIK VYacuteVOJE PROGRAMŮ

V raacutemci teacuteto kapitoly se pokusiacuteme analyzovat praacutevniacute aspekty jednotlivyacutech prvků ktereacute vstupujiacute do hry při vyacutevoji počiacutetačoveacuteho programu a ktereacute jsou vyjmenovaacuteny vyacuteše a budeme zkoumat jejich vazbu na vznikajiacuteciacute program jako takovyacute

21 Programovaciacute jazyk a Framework

V souvislosti s vyacutevojem počiacutetačovyacutech programů je na prvniacutem miacutestě vhodneacute uveacutest pojem programovaciacuteho jazyka953 Jeho prostřednictviacutem totiž může programaacutetor předaacutevat přiacutekazy stroji

950 Napřiacuteklad ŠAVELKA Jaromiacuter Autorskopraacutevniacute ochrana funkcionality softwaru [online] 2013 [cit 2015-03-15] Rigoroacutezniacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Filip Křepelka Dostupneacute z lthttpismuniczth134449pravf_rgt 951 sect 2 odst 2 autorskeacuteho zaacutekona 952 Integrated Development Environment Jako přiacuteklad lze uveacutest rozšiacuteřenaacute prostřediacute Netbeans (httpsnetbeansorg) či Eclipse (httpeclipseorg) 953 Uacutevod do problematiky programovaciacutech jazyků jejich třiacuteděniacute zaacutekladniacute vlastnosti a paradigmata programovaacuteniacute např AABY Anthony A Introduction to Programming Languages [online] 2004

255

(zpravidla počiacutetači) kteryacute je poteacute provaacutediacute Programovaciacute jazyk je ve sveacute podstatě abstraktniacute konstrukt kteryacute definuje jakyacutesi jednosměrnyacute komunikačniacute protokol mezi člověkem a strojem a napomaacutehaacute vyjaacutedřeniacute programaacutetorovyacutech idejiacute tak aby byly jednoznačneacute a strojem proveditelneacute Stěžejniacutem pojmem teacuteto praacutece bude syntax

Syntax je soubor definic kteryacute naacutem umožňuje tuto jednoznačnost vyacuterazů zachovat Určuje jakyacutem stylem koacutedovat naacutemi předaacutevanou informaci a přiřazuje jednotlivyacutem vyacuterazům jejich obsah Je důležiteacute poznamenat že programovaciacute jazyk ovšem nemůže byacutet efektivniacutem způsobem přenosu sděleniacute neboť je určen k přenosu přiacutekazů Neniacute tedy možneacute jeho prostřednictviacutem koacutedovat jineacute informace než ty ktereacute naacutesledně vyuacutestiacute v soubor přiacutekazů přednesenyacutech procesoru adresaacuteta-stroje Jedinou vyacutejimkou snad může byacutet objektově orientovaneacute programovaacuteniacute rozbor tohoto ovšem neniacute předmětem praacutece

V každeacutem přiacutepadě zaacutesadniacute je však poznatek že syntax a tedy jazyk jako celek je pouze bdquopraacutezdnou schraacutenkouldquo pouze reprezentaciacute metody pomociacute ktereacute je možneacute převaacutedět myšlenky do

podoby efektivniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu Neniacute tedy chraacuteněn jako autorskeacute diacutelo a to ani obecně podle autorskeacuteho zaacutekona ani v raacutemci speciaacutelniacute uacutepravy EUSD954 Ke stejneacutemu zaacutevěru je možneacute dojiacutet i v přiacutepadě formaacutetu dokumentů kteryacute je takeacute pouze metodou uklaacutedaacuteniacute informaciacute do paměti počiacutetače955

Souvisejiacuteciacute složkou každeacuteho programovaciacuteho jazyka je ovšem jeho dokumentace tedy jakyacutesi naacutevod k použitiacute kteryacute obsahuje jednak informace ohledně použityacutech syntaktickyacutech pravidel jednak soupis naacutezvů přiacutekazů a funkciacute kteryacutemi je danyacute jazyk ve sveacutem zaacutekladniacutem provedeniacute vybaven Tato dokumentace bude zpravidla chraacuteněna jako literaacuterniacute diacutelo podle autorskeacuteho zaacutekona přiacutepadně jako diacutelo souborneacute či jako databaacuteze v zaacutevislosti na jejiacute poskytovaneacute podobě Před programovaacuteniacutem popřiacutepadě během něj si programaacutetor využiacutevaacute k tomu aby se s jazykem naučil pracovat a aby mohl využiacutet veškeryacute potenciaacutel kteryacute jazyk pro jeho potřeby nabiacuteziacute Nejednaacute se ale o užitiacute autorskeacuteho diacutela z pohledu autorskeacuteho praacuteva Text dokumentace se nepromiacutetaacute do vyacutesledneacuteho programu a sloužiacute opravdu jen jako naacutevodnaacute informace pro vyacutevojaacuteře kteryacute poteacute hledaacute řešeniacute probleacutemu a piacuteše zdrojovyacute koacuted programu

Jak jsme ukaacutezali vyacuteše programovaciacute jazyk neniacute autorskopraacutevně chraacuteněn To znamenaacute že samotneacute jeho použitiacute při vyacutevoji počiacutetačoveacuteho programu nemůže klaacutest žaacutednaacute autorskopraacutevniacute omezeniacute tyacutekajiacuteciacute se možnostiacute naklaacutedaacuteniacute s vyacuteslednyacutem programem či limitujiacuteciacute autorovy kompetence při jeho distribuci V tomto prvniacutem ideaacutelniacutem přiacutepadě pokud by autor pouze s použitiacutem poznaacutemkoveacuteho bloku nebo dokonce tužky a papiacuteru956 napsat zdrojovyacute koacuted počiacutetačoveacuteho programu v některeacutem programovaciacutem jazyce dosaacutehl by ve vztahu k takoveacutemu koacutedu nejširšiacute možneacute škaacutely praacutev a možnostiacute Nutno podotknout že takoveacuteto přiacutepady budou spiacuteše v rovině studia či teorie Během vyacutevoje počiacutetačovyacutech programů totiž zpravidla dochaacuteziacute ke bdquostavěniacuteldquo software nad již hotovyacutem řešeniacutem

Jedniacutem z takovyacutech řešeniacute může byacutet tzv framework Riehle uvaacutediacute framework naacutesledujiacuteciacutemi slovy

A framework is a model of a particular domain or an important aspect thereof A framework may model any domain be it a technical domain like distribution or garbage collection or an application domain like banking or insurance A

framework provides a reusable design and reusable implementations to clients957

[citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwemuedutraelciCoursesD-318D-318-Filesplbookintrohtm 954 Srov Rozsudek Soudniacuteho dvora EU SAS Institute Inc proti World Programming Ltd Věc C-40610 Dostupneacute online z httpcuriaeuropaeujurisdocumentdocumentjsf docid=122362ampdoclang=CS 955 VENAcircNCIO Pedro Dias PhD Electronic File Formats ndash free to use under Copyright Law In 3rd International Research Forum Goumlttingen 2014 956 Pro zajiacutemavost lze podotknout že touto metodou je řešena většina piacutesemnyacutech zkoušek při studiu informačniacutech technologiiacute na FIT ČVUT 957 RIEHLE Dirk Framework Design A Role Modeling Approach [online] 2000 [citovaacuteno 2015-03-16] Disertačniacute praacutece Zuumlrich Switzerland ETH Zuumlrich Dostupneacute z httpdirkriehlecomcomputer-scienceresearchdissertationdiss-a4pdf Strana 54 Je zajiacutemaveacute že v celeacute přes dvě stě stran dlouheacute praacuteci se ani jednou nevyskytuje slovo bdquolawldquo nebo bdquolegalldquo

256

Leacutepe představitelnou definici uvaacutediacute server DocForge když popisuje framework

A software framework is a set of source code or libraries which provide functionality common to a whole class of applications While one library will usually provide one specific piece of functionality frameworks will offer a

broader range which are all often used by one type of application Rather than rewriting commonly used logic a programmer can leverage a framework

which provides often used functionality limiting the time required to build an application and reducing the possibility of introducing new bugs958

Framework si můžeme představit jako předpřipraveneacute abstraktniacute řešeniacute ktereacute programaacutetorovi usnadňuje praacuteci S trochou nezbytneacuteho zjednodušeniacute lze řiacutect že se jednaacute o mezistupeň mezi programem a programovaciacutem jazykem Praacutece s niacutem se totiž v mnoha ohledech nelišiacute od praacutece s programovaciacutem jazykem ndash staacutele piacutešeme koacuted staacutele pracujeme s jeho dokumentaciacute a staacutele hledaacuteme řešeniacute k jednotlivyacutem probleacutemům vedouciacutem k sestaveniacute vyacutesledneacuteho programu Je to daacuteno tiacutem že každyacute framework musiacute byacutet na nějakeacutem programovaciacutem jazyce založenyacute959 Jednaacute se o abstrakčniacute vrstvu kteraacute v sobě obsahuje bdquopředvyřešeneacuteldquo některeacute běžneacute probleacutemy popřiacutepadě vylepšuje danyacute programovaciacute jazyk tiacutem že poskytuje jednoducheacute a intuitivniacute řešeniacute pro překonaacuteniacute některyacutech jeho nedostatků Hlavniacutemi teacutematy byacutevaacute bezpečnost ošetřeniacute uživatelskeacuteho vstupu a praacutece s proměnnyacutemi a některyacutemi systeacutemovyacutemi naacutestroji Na rozdiacutel od programovaciacuteho jazyka kteryacute stačiacute bdquojenldquo navrhnout a vydefinovat jeho tzv abecedu vyacuterazů a syntax framework musiacute již disponovat reaacutelnyacutem koacutedem kteryacute samozřejmě musel někdo napsat

Dostaacutevaacuteme se k problematice odvozeneacuteho diacutela Podrobněji se jiacute budeme věnovat v kapitole 23 zde je důležiteacute zmiacutenit zaacutekladniacute vyacutechodiska Počiacutetačovyacute program je chraacuteněnyacute jako diacutelo literaacuterniacute EUSD sice stanoviacute v člaacutenku 1 odst 2 že se chraacuteniacute vyjaacutedřeniacute počiacutetačoveacuteho programu v jakeacutekoli formě nicmeacuteně SDEU vyacutekladem upřesnil že se ochrana nevztahuje na vyjaacutedřeniacute uživatelskeacuteho rozhraniacute počiacutetačoveacuteho programu960 V praxi je tedy nutneacute daneacute ustanoveniacute směrnice čiacutest tak že bdquo[o]ochrana podle teacuteto směrnice se vztahuje na vyjaacutedřeniacute koacutedu počiacutetačoveacuteho programu v jakeacutekoli forměldquo Koacutedem se rozumiacute buď koacuted zdrojovyacute strojovyacute či dle rozlišeniacute objektovyacute Z toho plyne že se pro uacutečely institutu odvozeneacuteho diacutela bude posuzovat zejmeacutena podobnost zdrojoveacuteho koacutedu programu Pro samotneacute zkoumaacuteniacute naacutesledně posloužiacute tzv Abstraction-Filtration-Comparison test961 Při použitiacute frameworku je nepochybneacute že takovyacute test skončiacute pozitivniacute odpovědiacute na otaacutezku zda je vyacuteslednyacute program odvozenyacutem diacutelem od daneacuteho frameworku ndash respektive od koacutedu daneacuteho frameworku Tento koacuted bude totiž v každeacutem přiacutepadě inkorporovaacuten ve vyacutesledneacutem programu a bude v mnoha přiacutepadech dokonce tvořit jeho většinovou čaacutest

Tuto čaacutest tedy můžeme uzavřiacutet v tom smyslu že samotneacute užitiacute programovaciacuteho jazyka nezaklaacutedaacute žaacutednaacute omezeniacute autora vyacutesledneacuteho programu ve vztahu k možnostem distribuce a licencovaacuteniacute Do opačneacute situace se dostaacutevaacuteme ohledně použitiacute programovaciacutech frameworků jakožto nadstaveb nad programovaciacutemi jazyky Zde je nutneacute konstatovat že autorskaacute praacuteva autora vyacutesledneacuteho programu budou poznamenaacutena omezeniacutemi vyplyacutevajiacuteciacutemi z faktu že vyacuteslednyacute program je derivaacutetem frameworku V tomto směru je možneacute očekaacutevat uplatněniacute specifickyacutech licenčniacutech

958 DOCFORGE Framework [online] 2013 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z

httpdocforgecomwikiFramework Server DocForge je recenzovanaacute znalostniacute baacuteze pro vyacutevojaacuteře software 959 Napřiacuteklad lze uveacutest Nette Framework od Davida Grudla jakožto velice obliacutebenyacute a propracovanyacute českyacute přiacutespěvek do světa frameworků kteryacute je postavenyacute na programovaciacutem jazyce PHP Adresa projektu httpnetteorgcs Jinyacutem přiacutekladem je robustniacute kompilovanyacute framework od Microsoftu Framework NET dostupnyacute včetně podrobnostiacute z httpwwwmicrosoftcomcs-czdownloaddetailsaspxid=17851 960 Již zmiňovanyacute rozsudek Soudniacuteho dvora EU SAS Institute Inc proti World Programming Ltd Věc C-40610 Dostupneacute online z httpcuriaeuropaeujurisdocumentdocumentjsf docid=122362ampdoclang=CS 961 ZBRAacuteNEK Lukaacuteš Praacutevniacute aspekty zpětneacute analyacutezy počiacutetačovyacutech programů [online] 2012 [cit 2015-03-16] Diplomovaacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Matěj Myška Dostupneacute z httpismuniczth98818pravf_m str 10

257

omezeniacute mj se může objevovat copyleftovaacute doložka nutiacuteciacute autora vyacutesledneacuteho programu uvolňovat

zdrojoveacute koacutedy a šiacuteřit program pod specificky určenou licenciacute962 S programovaciacutem jazykem popřiacutepadě nad tiacutem postavenyacutem frameworkem naacutesledně

programaacutetor pracuje zpravidla v integrovaneacutem vyacutevojoveacutem prostřediacute (IDE) O tom a o konsekvenciacutech jeho použitiacute pojednaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute kapitola

22 Integrovaneacute vyacutevojoveacute prostřediacute (IDE) a šablony koacutedu

IDE si můžeme představit jako specializovanyacute program kteryacute umožňuje zefektivnit a do jisteacute miacutery zpřiacutejemnit praacuteci vyacutevojaacuteřům Počiacutetačoveacute programy jsou zřiacutedkakdy tvořeny jedniacutem souborem se zdrojovyacutem koacutedem Mnohem častěji majiacute mnoho součaacutestiacute ktereacute se vzaacutejemně doplňujiacute a navazujiacute na sebe Prvniacutem probleacutemem tedy pro programaacutetora je udržet si přehled o všech člaacutenciacutech sveacuteho programu a spraacutevně s nimi pracovat Mezi standardniacute funkce IDE proto většinou patřiacute spraacuteva projektu a do něj zařazenyacutech souborů Daacutele často podporuje pokročileacute funkce usnadňujiacuteciacute praacuteci s koacutedem jako takovyacutem jako je dynamickeacute bdquonašeptaacutevaacuteniacuteldquo resp dokončovaacuteniacute rozepsanyacutech čaacutestiacute koacutedu či poskytovaacuteniacute ad hoc vhledu do dokumentace použiacutevaneacuteho programovaciacuteho jazyka Můžeme řiacutect že zaacutekladniacute IDE je ve sveacute podstatě praacutezdnaacute schraacutenka kteraacute jen poskytuje podpůrneacute funkce jejiacutemu uživateli Sama o sobě ovšem neprodukuje žaacutednyacute koacuted

Některaacute IDE jdou v tomto ohledu o něco daacutele Napřiacuteklad Visual Studio963 při praacuteci s některyacutemi objektově orientovanyacutemi jazyky964 jako je C umožňuje prostřednictviacutem grafickeacuteho rozhraniacute vytvořit vzhled a definovat některeacute parametry programu bez psaniacute samotneacuteho koacutedu vyacutevojaacuteřem Jednotliveacute prvky programu jako jsou tlačiacutetka či textovaacute pole je tak možneacute metodou drag amp drop umiacutestit na simulovaneacute okno budouciacuteho programu Takoveacuteto funkci budeme řiacutekat Application designer

Ohledně prvniacute skupiny vlastnostiacute IDE neniacute třeba se z hlediska užiacutevaacuteniacute vyacutesledneacuteho programu přiacuteliš znepokojovat Nehroziacute totiž reaacutelnyacute přesah podkladoveacuteho autorskeacuteho diacutela ktereacute by bylo součaacutestiacute IDE do vyacutesledneacuteho diacutela programaacutetora IDE v teacuteto konfiguraci plniacute pouze naacutestroje pro usnadněniacute orientace a zrychleniacute některyacutech operaciacute veškeryacute intelektuaacutelniacute vklad ovšem pochaacuteziacute od autora jakožto původce vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu Pouheacute strojoveacute předviacutedaacuteniacute konců slov založeneacute na lexikaacutelniacute podobnosti praacutevě psaneacuteho vyacuterazu s předdefinovanyacutem slovniacutekem neměniacute nic na faktu že programaacutetor musel proveacutest analyacutezu probleacutemu a implementovat jeho řešeniacute IDE mu pomaacutehaacute jen co se tyacuteče pohodlnosti provedeniacute jiacutem již vymyšleneacuteho postupu Ohledně naacutepovědy spočiacutevajiacuteciacute v zobrazovaacuteniacute relevantniacute dokumentace k daneacutemu programovaciacutemu jazyku lze uveacutest že počiacutetačovyacute program je chraacuteněnyacute jako diacutelo literaacuterniacute965 a tedy na jeho ochranu nebo kvalitu nemůže miacutet vliv takovaacute vnějšiacute okolnost kteraacute programaacutetorovi poskytne informaci ohledně technickeacuteho resp v tomto přiacutepadě syntaktickeacuteho aspektu jiacutem provaacuteděneacuteho řešeniacute Nabiacuteziacute se ještě srovnaacuteniacute s institutem spoluautorstviacute diacutela ve smyslu sect 8 autorskeacuteho zaacutekona Prima facie absurdniacute možnost že by našeptaacutevač koacutedu respektive jeho autor kteryacute do něj zavedl funkcionalitu a informace mohl byacutet spoluautorem diacutela vyvraciacute odstavec 2 zmiňovaneacuteho paragrafu když stanoviacute že bdquo[s]poluautorem neniacute ten kdo ke vzniku diacutela přispěl pouze poskytnutiacutem pomoci nebo rady technickeacute administrativniacute nebo odborneacute povahy nebo poskytnutiacutem dokumentačniacuteho nebo technickeacuteho materiaacutelu (hellip)ldquo I kdyby na zaacutekladě takoveacuteto zobrazeneacute informace programaacutetor změnil svůj plaacuten a implementoval řešeniacute jinak nebo dokonce i jineacute staacutele je to vyacutehradně on kdo provaacutediacute intelektuaacutelniacute činnost a zejmeacutena ndash je to staacutele on kdo vytvaacuteřiacute a formuluje vyacuteslednyacute koacuted bez jeho rozhodnutiacute či jinak řečeno vkladu se koacuted nezměniacute

Mnohem komplikovanějšiacute je situace ohledně druheacute nastiacuteněneacute funkcionality některyacutech IDE tedy tzv Application designera Staacutele můžeme vychaacutezet ze stejnyacutech předpokladů Počiacutetačovyacute program je chraacuteněn jako diacutelo literaacuterniacute IDE vyacutevojaacuteři velice silně ulehčuje praacuteci tiacutem že mechanicky provaacutediacute rutinniacute činnosti za něj Je nutneacute na tomto miacutestě osvětlit dalšiacute zaacutesadniacute informaci I aplikace kteraacute byla vytvořena prostřednictviacutem funkce Application designer disponuje zdrojovyacutem koacutedem

962 Takovaacuteto situace by nastala napřiacuteklad při použitiacute frameworku licencovaneacuteho pod open source veřejnou licenciacute GNU GPL 963 Prostřediacute od společnosti Microsoft httpswwwvisualstudiocom 964 Tedy jazyky implementujiacuteciacute objektově orientovanyacute přiacutestup k programovaacuteniacute Souvisejiacuteciacute vyacuteklad např PECINOVSKYacute Rudolf OOP ndash Learn Object Oriented Thinking and Programming [online] 2013 [citovaacuteno 16 března 2015] Dostupneacute z httpfilesbrucknerczbe2a5b2104bf393da7092a 4200903cc0PecinovskyOOPpdf str 10 965 sect 65 odst 1 autorskeacuteho zaacutekona

258

Dokonce ten je to jedineacute co se nakonec uklaacutedaacute do paměti a spouštiacute Přehlednyacute vyacutevojovyacute naacutestroj ve ktereacutem můžeme myšiacute vytvaacuteřet uživatelskeacute prostřediacute je pouze iluze interpretovanaacute našiacutem IDE Application designer reaacutelně pracuje na principu extenzivniacuteho doplňovaacuteniacute ndash či v tomto přiacutepadě dokonce autonomniacuteho vklaacutedaacuteniacute ndash zdrojoveacuteho koacutedu na odpoviacutedajiacuteciacute miacutesta zdrojovyacutech souborů aplikace v extreacutemniacutem přiacutepadě nemusiacute vyacutevojaacuteř napsat ani jedinyacute řaacutedek koacutedu a vyacutesledkem jeho (nutno podotknout že naprosto neliteraacuterniacute) činnostiacute je spustitelnaacute aplikace Zaacuteřnyacutem přiacutekladem tohoto postupu může byacutet napřiacuteklad program zvanyacute Game Maker966 kteryacute umožňuje i neprogramaacutetorovi vytvořit hratelnou aplikaci s nepřebernyacutem množstviacutem variant herniacuteho sceacutenaacuteře Game Maker je v tomto přiacutepadě IDE sui generis Zaacutekladniacutem rozdiacutelem oproti předchaacutezejiacuteciacutem uacutevahaacutem je tedy to že

vyacutevojaacuteř zde již neniacute tiacutem kdo vytvaacuteřiacute a formuluje vyacuteslednyacute koacuted staacutele ovšem platiacute že bez jeho rozhodnutiacute se koacuted samostatně nezměniacute Zdrojovyacute koacuted kteryacute vyacuteslednyacute program obsahuje po jeho navrženiacute prostřednictviacutem Application designera samozřejmě nepsal stroj saacutem Tento koacuted musel napsat jinyacute člověk ndash a to konkreacutetně jeden z vyacutevojaacuteřů samotneacuteho IDE obsahujiacuteciacuteho Application designera Takzvanaacute šablona koacutedu kteraacute je obsažena bdquouvnitřldquo IDE je tedy na zaacutekladě vstupu bdquonašeholdquo vyacutevojaacuteře doplněna o jeho nastaveniacute (napřiacuteklad popisky tlačiacutetek či atributy použiteacuteho piacutesma) a vložena do zdrojovyacutech souborů vyacutesledneacuteho programu Stojiacute za povšimnutiacute že v raacutemci tohoto procesu nejsou doplňovaacuteny jisteacute minoritniacute prvky do koacutedu programaacutetora ale je tomu praacutevě naopak ndash jisteacute z hlediska literaacuterniacuteho vyjaacutedřeniacute minoritniacute prvky jsou doplňovaacuteny do předvypracovaneacute šablony

Lze tedy uzavřiacutet že v tomto přiacutepadě je sice autorem vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu bdquonaacutešldquo programaacutetor jakožto uživatel Application designera ovšem jeho praacuteva k programu jsou pouze derivativniacute ndash jsou odvozena od praacutev poskytovatele licence k šabloně koacutedu kteraacute byla použita v raacutemci Application designera a vyacuteslednyacute program je odvozeneacute diacutelo od takoveacuteto šablony Platiacute tu tedy jistaacute analogie s přiacutepadem programoveacuteho frameworku Je tedy nezbytneacute při naacutesledneacute distribuci vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu dbaacutet na zachovaacuteniacute souladnosti s původniacute licenciacute k použiteacute šabloně a v tomto ohledu tedy může byacutet omezeno i naklaacutedaacuteniacute s vyacuteslednyacutem programem

Tento zaacutevěr lze podpořit i přiacutekladem z praxe Softwaroveacute společnosti na podobneacute zaacuteležitosti zřejmě již myslely a proto napřiacuteklad v EULA967 již zmiňovaneacuteho Microsoft Visual Studia nalezneme ujednaacuteniacute ktereacute se teacuteto problematice věnuje968 Jednaacute se o člaacutenek 3 citovaneacute EULA nadepsanyacute Šiřitelnyacute koacuted Vyacuteslovně počiacutetaacute s tiacutem že Software (tedy Visual Studio) obsahuje koacuted kteryacute je uživatel (programaacutetor) opraacutevněn daacutele šiacuteřit jako jsou napřiacuteklad ukaacutezky koacutedu šablony a styly Je zajiacutemaveacute že šiacuteřeniacute je zde vyacuteslovně vztaacutehnuto i na šiacuteřeniacute formou distribučniacuteho modelu SaaS969 Opraacutevněniacute šiacuteřit tento koacuted ovšem neniacute neomezeneacute a podleacutehaacute splněniacute několika podmiacutenek Kromě čaacutestečně redundantniacutech negativniacutech zaacutevazků neužiacutevat ochranneacute znaacutemky Microsoftu a neupravovat poskytnuteacute oznaacutemeniacute o autorskyacutech praacutevech připadajiacute v uacutevahu zajiacutemavějšiacute podmiacutenky ktereacute mohou dosaacutehnout dokonce až na naacutesledneacuteho nabyvatele licence k bdquonašemuldquo vyacutesledneacutemu programu Jednaacute se o povinnost před šiacuteřeniacutem Šiřitelnyacutech koacutedů přidat k nim bdquovyacuteznamnou primaacuterniacute funkcionalituldquo970 požadovat po distributorech a koncovyacutech uživateliacutech vyacutesledneacuteho programu aby byli vaacutezaacuteni takovou licenciacute kteraacute chraacuteniacute Šiřitelnyacute koacuted minimaacutelně stejnou měrou jako tato EULA a konečně podmiacutenka nelicencovat vyacuteslednyacute program pod Vyloučenou licenciacute Vyloučenou licenciacute se přitom rozumiacute jakaacutekoli licence kteraacute (i) požaduje otevřeniacute software ve formě zdrojoveacuteho koacutedu nebo (ii) uděluje ostatniacutem praacutevo Šiřitelnyacute koacuted upravit Bude se tedy typicky jednat o tzv open-source licence jako je napřiacuteklad GNU GPL či jineacute GNU licence971 nebo Mozilla Public License972

Použitiacute IDE tedy může podstatnyacutem způsobem limitovat programaacutetora v naacutesledneacute volbě distribučniacuteho modelu pro svůj software a je nutneacute tyto otaacutezky zvaacutežit před započetiacutem vyacutevoje

966 Program společnosti YoYo Games httpswwwyoyogamescomstudio 967 End-User License Agreement 968 MICROSOFT Microsoft Software License Terms for Microsoft Visual Studio Community 2013

[online] 2013 [citovaacuteno 16 3 15] Dostupneacute z httpswwwvisualstudiocomen-usdn877550aspx 969 Detailněji k otaacutezkaacutem a problematickyacutem bodům licencovaacuteniacute SaaS napřiacuteklad TOMIacuteŠEK Jan Licence při poskytovaacuteniacute software jako služby In Revue pro praacutevo a technologie odbornyacute recenzovanyacute časopis pro technologickeacute obory praacuteva a praacutevniacute vědy [online] Brno Masarykova

univerzita 2014 roč 5 č 10 s 47-69 [cit 2015-03-16] Dostupneacute z httpsjournalsmuniczrevueissueviewIssue245pdf_8 970 Orig bdquoSignificant primary functionalityldquo překlad autor 971 Seznam a aktuaacutelniacute zněniacute k dispozici z httpswwwgnuorglicenseslicenseshtml 972 Mozilla Public License dostupnaacute z httpswwwmozillaorgMPL

259

23 Kompilace a kompilaacutetor Posledniacutemi pojmy kteryacutemi se budeme zabyacutevat jsou kompilace a kompilaacutetor Jsou to přiacutebuzneacute pojmy nejen lexikaacutelně ale i obsahově když kompilaacutetor můžeme definovat jako specializovanyacute počiacutetačovyacute program kteryacute provaacutediacute kompilaci Pro ucelenost vyacutekladu a možnost navaacutezaacuteniacute dalšiacutech uacutevah je v tuto chviacuteli nutneacute učinit stručnyacute technickyacute exkurs do problematiky kompilace počiacutetačovyacutech programů Nespokojiacuteme se s tautologiiacute naznačenou vyacuteše a vezmeme si na pomoc definici Jednoduchou ale užitečnou definici naacutem poskytuje server PCMag

Software that translates a program written in a high-level programming language (CC++ COBOL etc) into machine language A compiler usually

generates assembly language first and then translates the assembly language into machine language A utility known as a linker then combines all required

machine language modules into an executable program that can run in the computer973

Kompilace je tedy proces kteryacute je u některyacutech jazyků nezbytnyacute k vytvořeniacute spustitelneacuteho souboru Citovanyacute zdroj obsahuje i přehlednou ilustraci funkcionality kompilaacutetoru na ktereacute je patrnaacute postupnaacute transformace původniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu až do strojoveacuteho koacutedu Zaacuteroveň je zřejmeacute že kompilace je provaacuteděna jen u programovaciacutech jazyků fungujiacuteciacutech na principu překladu zdrojoveacuteho koacutedu do jineacute podoby Prvniacute možnostiacute jsou jazyky překlaacutedaneacute do bytekoacutedu což je zkompilovanyacute zdrojovyacute koacuted kteryacute ale neplniacute stejnou funkci jako plnohodnotnyacute strojovyacute koacuted Nemůže byacutet spuštěn saacutem o sobě ale potřebuje ke sveacutemu provedeniacute program zvanyacute interpret kteryacute jej na ciacuteloveacutem stroji

načte a provede Druhou možnostiacute jsou bdquoklasickeacuteldquo kompilovaneacute programovaciacute jazyky u kteryacutech je vyacutesledkem kompilace strojovyacute koacuted kteryacute je saacutem o sobě spustitelnyacute na ciacuteloveacutem stroji Zde je nutneacute na okraj podotknout že kompilace je vždy provaacuteděna pro nějakou konkreacutetniacute konfiguraci ciacuteloveacuteho stroje Neexistuje tedy koacuted kteryacute by mohl byacutet se stejnyacutem vyacutesledkem spuštěn na všech programovatelnyacutech strojiacutech Vše je otaacutezkou specifikace procesoroveacute jednotky To však neniacute předmětem teacuteto praacutece a dalšiacute vyacuteklad neniacute nezbytnyacute pro naše zkoumaacuteniacute

Zjednodušeně řečeno kompilace funguje tak že kompilaacutetor prochaacuteziacute zdrojovyacute koacuted a na zaacutekladě svyacutech vlastniacutech instrukciacute jej postupně překlaacutedaacute do univerzaacutelnějšiacute podoby To s sebou nese velice důležityacute aspekt činnosti kompilaacutetoru pro zajištěniacute spustitelnosti vyacutesledneacuteho zkompilovaneacuteho koacutedu je nutneacute ke zdrojoveacutemu koacutedu přidat dalšiacute čaacutesti na ktereacute zdrojovyacute koacuted ve sveacute původniacute podobě odkazuje Kdyby tyto čaacutesti ve vyacutesledneacutem koacutedu chyběly spuštěniacute programu by se nemohlo podařit protože by strojovyacute koacuted odkazoval na miacutesta kteraacute by nebyla definovaacutena Nabiacuteziacute se poměrně přileacutehavaacute analogie z praacutevniacuteho prostřediacute ve smlouvě se vyskytuje odkaz na obecneacute obchodniacute podmiacutenky smluvniacutech stran Pokud chceme smlouvu přečiacutest a zaacuteroveň pochopit abychom zjistili přesnyacute obsah zaacutevazku mezi stranami je nutneacute prostudovat i obchodniacute podmiacutenky Mohli bychom tedy spojit obchodniacute podmiacutenky i smlouvu do jednoho dokumentu protože jsou k sobě praacutevně navaacutezaacuteny Naacutesledně bychom si při čteniacute vytvaacuteřeli obsah zaacutevazku s ohledem na celek a nemuseli bychom nutně reflektovat napřiacuteklad strukturu smlouvy nebo řazeniacute jednotlivyacutech člaacutenků Našiacutem ciacutelem by bylo detailně zjistit jakeacute jsou praacuteva a povinnosti stran a co je předmětem plněniacute Ve sveacute podstatě se jednaacute o určitou formu analyacutezy Kompilaacutetor pracuje na podobneacute baacutezi ndash odstraňuje z koacutedu balastniacute informace a zapracovaacutevaacute všechny relevantniacute soubory do jednoho vyacutesledneacuteho strojoveacuteho koacutedu přičemž implementuje použityacute programovaciacute jazyk Implementace programovaciacuteho jazyka kompilaacutetorem spočiacutevaacute v tom že kompilaacutetor v sobě zahrnuje jazykovaacute pravidla a algoritmus jeho překladu do nižšiacutech vrstev jazyka ktereacute se bliacutežiacute vyacutesledneacutemu strojoveacutemu koacutedu a zpravidla i standardniacute knihovny Z toho mimo jineacute vyplyacutevaacute že každyacute kompilaacutetor je určenyacute jen pro některeacute programovaciacute jazyky Stejně jako neexistuje univerzaacutelniacute strojovyacute koacuted spustitelnyacute na všech strojiacutech neexistuje ani univerzaacutelniacute kompilaacutetor použitelnyacute pro všechny jazyky

231 Praacutevniacute aspekty překladu a linkovaacuteniacute

Kompilaacutetor tedy provaacutediacute dva druhy činnostiacute jednak překlaacutedaacute zdrojovyacute koacuted do nižšiacutech vrstev jednak se staraacute o to aby byly vyacutesledneacutemu strojoveacutemu koacutedu přiacutestupneacute všechny dodatečneacute součaacutesti tzv knihovny

973 THE COMPUTER LANGUAGE COMPANY INC Definition of Compiler [online] 2015 [citovaacuteno

2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwpcmagcomencyclopediaterm40105compiler

260

Prvniacute činnost spočiacutevaacute v pouheacutem technickeacutem přeformulovaacuteniacute staacutevajiacuteciacuteho koacutedu a probiacutehaacute zcela automatizovaně jeho převodem z vyacuterazů definovanyacutech v dokumentaci programovaciacuteho jazyka do strojovyacutech přiacutekazů definovanyacutech v dokumentaci ciacuteloveacuteho stroje pro nějž kompilace probiacutehaacute V teacuteto souvislosti je důležiteacute si uvědomit že během tohoto procesu neprobiacutehaacute žaacutednyacute kvalitativniacute vklad do diacutela a nepoužiacutevajiacute se ani žaacutedneacute koacutedy třetiacutech osob Kompilaacutetor je z tohoto pohledu pouze naacutestrojem kteryacute koacuted předem danyacutem způsobem zpracovaacutevaacute

Druhaacute činnost tedy zajišťovaacuteniacute přiacutestupnosti knihovniacutech funkciacute je o poznaacuteniacute zajiacutemavějšiacute Může byacutet totiž provedena dvěma různyacutemi způsoby a kteryacute způsob se použije je volbou programaacutetora Obecně se spojovaacuteniacute různyacutech souborů nazyacutevaacute linkovaacuteniacute974 To může byacutet buď statickeacute nebo dynamickeacute Statickeacute spočiacutevaacute v tom že se zdrojoveacute koacutedy linkovanyacutech souborů (tedy nejčastěji knihoven) respektive jejich relevantniacute čaacutesti v průběhu kompilace vložiacute do hlavniacuteho souboru se zdrojovyacutem koacutedem kteryacute vytvořil programaacutetor Vyacuteslednyacute koacuted nad kteryacutem je naacutesledně provedena vyacuteše zmiňovanaacute prvniacute činnost spočiacutevajiacuteciacute v jeho zjednodušovaacuteniacute a přeformulovaacuteniacute je tedy obsaacutehlejšiacute a zahrnuje některeacute koacutedy ktereacute saacutem programaacutetor nepsal ndash pouze jejich užitiacute zapřiacutečinil tiacutem že volal odpoviacutedajiacuteciacute knihovniacute funkce a použil statickeacute linkovaacuteniacute Dynamickeacute linkovaacuteniacute dosahuje kyacuteženeacuteho vyacutesledku jinak Můžeme si jej představit jako blanketniacute odkaz ndash kompilaacutetor na přiacutekaz programaacutetora do vyacutesledneacuteho strojoveacuteho koacutedu vložiacute informaci že některeacute knihovniacute funkce se majiacute hledat ve specifickyacutech souborech975 Ty přitom vůbec nemusiacute byacutet součaacutestiacute distribuce vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu

Naacutesledujiacuteciacute diagram ilustruje proces kompilace z pohledu praacuteva

Obraacutezek 1 Diagram činnostiacute kompilaacutetoru

Diagram znaacutezorňuje praacutevně relevantniacute činnosti spojeneacute s kompilaciacute počiacutetačoveacuteho programu

Vzhledem k vyacuteše uvedeneacutemu tedy dochaacuteziacuteme k naacutesledujiacuteciacutem zaacutevěrům 1 Pouheacute technickeacute zjednodušeniacute existujiacuteciacuteho koacutedu neniacute podstatnyacutem vkladem do diacutela a

proto nemaacute vliv na autorskopraacutevniacute status zkompilovaneacuteho programu Situace je zčaacutesti podobnaacute použitiacute IDE rozebraneacutemu vyacuteše Pouheacute technickeacute zaacutezemiacute poskytnuteacute jinyacutem programem nemaacute za naacutesledek vznik odvozeneacuteho diacutela od původniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu programaacutetora neboť tento zdrojovyacute koacuted nijak neměniacute

2 Linkovaacuteniacute souborů a knihoven třetiacutech osob ktereacute je provaacuteděno dynamickou metodou takeacute nemaacute za naacutesledek změnu zdrojoveacuteho koacutedu kteraacute by byla vyvolaacutena inkorporaciacute linkovaneacuteho souboru do původniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu Zde opět neniacute na miacutestě dovozovat autorskopraacutevniacute dopady

974 Tamteacutež 975 Soubory typu DLL Dynamic-link Library

261

3 Naopak statickeacute linkovaacuteniacute maacute za naacutesledek reaacutelneacute rozšiacuteřeniacute původniacuteho zdrojoveacuteho koacutedu o dalšiacute čaacutesti ktereacute jsou vtaženy do kompilovaneacuteho koacutedu a naacutesledně zařazeny do vyacutestupniacuteho spustitelneacuteho souboru Situace je tedy obdobnaacute jako u použitiacute frameworku ndash koacutedy vytvořeneacute třetiacute osobou jsou použity při vyacutevoji bdquonašeholdquo počiacutetačoveacuteho programu takovyacutem způsobem že jsou zařazeny do vyacutesledneacuteho programu a distribuovaacuteny společně s niacutem jakožto jeho součaacutest

V přiacutepadě použitiacute kompilovaneacuteho programovaciacuteho jazyka nebo interpretovaneacuteho programovaciacuteho jazyka založeneacuteho na technologii překladu do bytekoacutedu je tedy nutneacute se při metodě statickeacuteho linkovaacuteniacute ciziacutech souborů vypořaacutedat s přiacutepadnyacutemi licenčniacutemi omezeniacutemi vaacutežiacuteciacutemi se k linkovanyacutem souborům

232 Argumenty

Lawrence Rosen ve sveacutem ndash byť postaršiacutem ndash člaacutenku publikovaneacutem na webu Linux Journal976 argumentuje proti teacuteto tezi když tvrdiacute že by se neměl reflektovat rozdiacutel v technickeacutem provedeniacute linkovaacuteniacute pokud neniacute z okolnostiacute zřejmeacute že tvůrce programu chaacutepal tento rozdiacutel a možnyacute dopad na problematiku odvozenyacutech děl Dovoliacutem si s tiacutemto naacutezorem nesouhlasit Jak bylo demonstrovaacuteno vyacuteše rozdiacutel mezi těmito použityacutemi technikami je evidentniacute a mimořaacutedně důležityacute V přiacutepadě statickeacuteho linkovaacuteniacute dochaacuteziacute fyzicky ke zhotovovaacuteniacute rozmnoženiny linkovaneacuteho souboru nebo jeho kvalitativně podstatnyacutech čaacutestiacute a tedy novyacute program byť svou funkčnostiacute může byacutet zcela odlišnyacute je odvozenyacutem diacutelem od linkovaneacuteho souboru Neobstojiacute ani argument že takoveacuteto praacutevniacute rozlišovaacuteniacute je zbytečnou zaacutetěžiacute pro praacutevniacute systeacutem a že praacutevo nestiacutehaacute na technologickyacute vyacutevoj reagovat Samozřejmě že ze sveacute podstaty rigidniacute praacutevniacute uacuteprava bude po nějakou dobu nedotčenaacute a nebude se měnit s každou novou technologiiacute aby naacutem poskytla odpoviacutedajiacuteciacute kazuistickou uacutepravu V tomto přiacutepadě naacutem postačiacute že praacutevniacute uacuteprava poskytuje koncept toho jak vznikajiacute odvozenaacute a diacutela a jakaacute praacuteva se v takoveacutem přiacutepadě vaacutežiacute Vyacutekladem můžeme poměrně dospět k jednoznačneacutemu vyacutesledku

Dalšiacutem argumentem kteryacute můžeme uveacutest ve prospěch zde vyloženeacuteho přiacutestupu je že knihovny použiteacute při vyacutevoji počiacutetačovyacutech programů jako předměty linkovaacuteniacute jsou samy o sobě bez jakyacutechkoli pochybnostiacute autorskyacutemi diacutely Implementujiacute některeacute zaacutekladniacute funkce programovaciacuteho jazyka ale činiacute tak autorsky originaacutelně Můžeme si dokonce vybrat ze ktereacute knihovny danou funkci využijeme a můžeme se setkat s různyacutemi vyacutesledky co do možnostiacute a vyacutekonu použiteacuteho řešeniacute Neniacute důvod odpiacuterat tvůrcům knihoven možnost daacutele kontrolovat život svyacutech autorskyacutech děl stejně jako neniacute tato možnost odpiacuteraacutena tvůrcům frameworků V přiacutepadě že by danaacute knihovna opravdu nesplňovala znaky autorskeacuteho diacutela pochopitelně by se omezeniacute danaacute v jejiacute licenci neaplikovala na vyacuteslednyacute program v duchu zaacutesady nemo plus iuris

Naviacutec i pokud bychom připustili že softwarovaacute knihovna neniacute natolik důležityacutem autorskyacutem diacutelem aby zasluhovala stejneacute miacutery ochrany jako ostatniacute počiacutetačoveacute programy a tiacutem bychom limitovali možnost omezit licenci pro jejiacuteho uživatele-programaacutetora staacutele bude existovat možnost paralelně sjednat mezi autorem omezeně chraacuteněneacute knihovny a programaacutetorem mimolicenčniacute smluvniacute zaacutevazek V raacutemci toho by bylo možneacute licenčniacute omezeniacute suplovat Zbytečně by se ovšem zhoršila pozice autora knihovny z hlediska dokazovaacuteniacute a naacuteroků z odpovědnosti za porušeniacute smlouvy

Posledniacutem argumentem je přiacuteklad z praxe Free Software Foundation společnost zajišťujiacuteciacute projekt GNU kteraacute vydaacutevaacute a udržuje soubor veřejnyacutech softwarovyacutech licenciacute rodiny GNU GPL mimo jineacute vydala i licenci GNU LGPL ndash tedy Lesser GPL licenci kteraacute je o něco permisiacutevnějšiacute než standardniacute GPL LGPL se původně jmenovala Library General Public License což značilo uacutemysl poskytnout ji vyacutevojaacuteřům knihoven pro jejich licencovaacuteniacute programaacutetorům a koncovyacutem uživatelům LGPL se pro licencovaacuteniacute knihoven poměrně hojně použiacutevaacute Free Software Foundation se aktuaacutelně snažiacute jejiacute použitiacute omezovat a apeluje na vyacutevojaacuteře aby pro knihovny do budoucna použiacutevali standardniacute GPL z důvodu přiacutelišneacute permitivity LGPL ve vztahu k zařazovaacuteniacute knihoven do proprietaacuterniacuteho (uzavřeneacuteho) software977 Postoj FSF a použiacutevaacuteniacute copyleftovyacutech licenciacute pro samotneacute knihovny jen dokazuje že neniacute možneacute odmiacutetnout vliv licence knihovny na vyacuteslednyacute produkt

976 ROSEN Lawrence Derivative Works [online] 2003 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwlinuxjournalcomarticle6366 977 FREE SOFTWARE FOUNDATION Why you shouldnt use the Lesser GPL for your next library

[online] 2014 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpswwwgnuorglicenseswhy-not-lgplhtml

262

3 ZAacuteVĚREM

V teacuteto praacuteci jsme provedli analyacutezu několika zaacutekladniacutech prvků ktereacute jsou běžně využiacutevaacuteny při vyacutevoji počiacutetačovyacutech programů Jednalo se o programovaciacute jazyk Framework IDE šablony koacutedu a kompilaacutetor Na zaacutekladě srovnaacuteniacute s platnou legislativou a vybranou smluvniacute dokumentaciacute jsme vyhodnotili vliv těchto prvků na praacutevniacute postaveniacute vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu respektive na přiacutepadnou existenci limitace jeho tvůrce z hlediska naklaacutedaacuteniacute s takovyacutem programem

Dospěli jsme k obecneacutemu zaacutevěru že k takoveacuteto limitaci dochaacuteziacute vždy tam kdy je v raacutemci vyacutevoje počiacutetačoveacuteho programu využito naacutestroje kteryacute podstatnyacutem způsobem ovlivňuje zněniacute zdrojoveacuteho koacutedu vyacutesledneacuteho počiacutetačoveacuteho programu nebo pro něj poskytuje jineacute zdrojoveacute soubory Zejmeacutena se jednaacute o přiacutepad stavby počiacutetačoveacuteho programu na existujiacuteciacutem zaacutekladě využitiacutem hotoveacuteho frameworku nad danyacutem programovaciacutem jazykem daacutele o přiacutepady využitiacute připravenyacutech šablon koacutedu a to i v raacutemci designovaacuteniacute aplikace pomociacute grafickeacuteho rozhraniacute (tzv Application designer) a konečně o využitiacute kompilovaneacuteho jazyka s využitiacutem statickeacuteho linkovaacuteniacute knihoven a jinyacutech souborů do vyacutesledneacuteho strojoveacuteho koacutedu programu

V dalšiacutem zkoumaacuteniacute bude nutneacute proveacutest aplikaci ziacuteskanyacutech zaacutevěrů na praktickyacute přiacuteklad a daacutele proveacutest jejich dalšiacute extenzivniacute testovaacuteniacute za uacutečelem ověřeniacute jejich způsobilosti korektně regulovat rozličneacute praacutevniacute přiacutepady

Seznam zdrojů AABY Anthony A Introduction to Programming Languages [online] 2004 [citovaacuteno 2015-03-16]

Dostupneacute z httpwwwemuedutraelciCoursesD-318D-318-Filesplbookintrohtm DOCFORGE Framework [online] 2013 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpdocforgecomwikiFramework FREE SOFTWARE FOUNDATION Licenses [online] 2015 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z

httpswwwgnuorglicenseslicenseshtml FREE SOFTWARE FOUNDATION Why you shouldnt use the Lesser GPL for your next library [online] 2014 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpswwwgnuorglicenseswhy-not-lgplhtml MICROSOFT Microsoft Software License Terms for Microsoft Visual Studio Community 2013

[online] 2013 [citovaacuteno 16 3 15] Dostupneacute z httpswwwvisualstudiocomen-usdn877550aspx MOZILLA Mozilla Public License version 20 [online] 2012 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpswwwmozillaorgMPL20 PECINOVSKYacute Rudolf OOP ndash Learn Object Oriented Thinking and Programming [online] 2013

[citovaacuteno 16 března 2015] Dostupneacute z httpfilesbrucknerczbe2a5b2104bf393da7092a4200903cc0PecinovskyOOPpdf RIEHLE Dirk Framework Design A Role Modeling Approach [online] 2000 [citovaacuteno 2015-03-16] Disertačniacute praacutece Zuumlrich Switzerland ETH Zuumlrich Dostupneacute z httpdirkriehlecomcomputer-scienceresearchdissertationdiss-a4pdf ROSEN Lawrence Derivative Works [online] 2003 [citovaacuteno 2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwlinuxjournalcomarticle6366 Směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 200924ES ze dne 23 dubna 2009 o praacutevniacute ochraně počiacutetačovyacutech programů ŠAVELKA Jaromiacuter Autorskopraacutevniacute ochrana funkcionality softwaru [online] 2013 [cit 2015-03-15] Rigoroacutezniacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Filip Křepelka Dostupneacute z httpismuniczth134449pravf_rgt THE COMPUTER LANGUAGE COMPANY INC Definition of Compiler [online] 2015 [citovaacuteno

2015-03-16] Dostupneacute z httpwwwpcmagcomencyclopediaterm 40105compiler TOMIacuteŠEK Jan Licence při poskytovaacuteniacute software jako služby In Revue pro praacutevo a technologie odbornyacute recenzovanyacute časopis pro technologickeacute obory praacuteva a praacutevniacute vědy [online] Brno

Masarykova univerzita 2014 roč 5 č 10 s 47-69 [cit 2015-03-16] Dostupneacute z httpsjournalsmuniczrevueissueviewIssue245pdf_8 VENAcircNCIO Pedro Dias PhD Electronic File Formats ndash free to use under Copyright Law In 3rd International Research Forum Goumlttingen 2014

Zaacutekon č 1212000 Sb o praacutevu autorskeacutem o praacutevech souvisejiacuteciacutech s praacutevem autorskyacutem a o změně některyacutech zaacutekonů (autorskyacute zaacutekon) ve zněniacute uacutečinneacutem ke dni 16 března 2015

263

ZBRAacuteNEK Lukaacuteš Praacutevniacute aspekty zpětneacute analyacutezy počiacutetačovyacutech programů [online] 2012 [cit 2015-

03-16] Diplomovaacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece M Myška Dostupneacute z httpismuniczth98818pravf_m Kontaktniacute uacutedaje

Martin Loučka martinlouckamailmunicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity v Brně Čaacutepkova 2821 60200 Brno Českaacute republika

264

TREATY SHOPPING

Martina Pohankovaacute


Abstrakt The paper is focused on the topic of treaty shopping in the context of bilateral investment

treaties The main object of the paper is to identify reasons which lead investors to engage in treaty shopping as well as to analyse potential problems which may arise Apart from that the author offers an examination of limits of this practice especially with regards to jurisprudence of arbitral tribunals and thus provide guidance for corporate restructuring Abstrakt Praacutece se věnuje fenomeacutenu takzvaneacuteho treaty shoppingu v kontextu dvoustrannyacutech mezinaacuterodniacutech smluv o investičniacute spolupraacuteci Praacutece se snažiacute naleacutezt důvody ktereacute investory k treaty shoppingu vedou a analyzovat některeacute probleacutemy ktereacute může tato praktika přinaacutešet Kromě toho je snahou praacutece na zaacutekladě zejmeacutena rozhodovaciacute praxe investičniacutech tribunaacutelů stanovit limity kdy lze treaty shopping považovat za přiacutepustneacute jednaacuteniacute a z toho vyvodit na ktereacute skutečnosti by se při korporaacutetniacutem plaacutenovaacuteniacute investoři měli zaměřit Kľuacutečoveacute slovaacute treaty shopping nationality planning BIT investment law indirect investment

corporate planning Kľuacutečoveacute slovaacute Treaty shopping nationality planning BIT investičniacute praacutevo nepřiacutemeacute investice

korporaacutetniacute plaacutenovaacuteniacute 1 UacuteVOD Dvoustranneacute dohody o podpoře investic (bdquobiletaral investment treatiesldquo daacutele takeacute jen bdquoBITldquo) jsou

mezinaacuterodniacute smlouvy uzaviacuteraneacute mezi dvěma staacutety ktereacute zaručujiacute ochranu investičniacutech činnostiacute zahraničniacutech soukromopraacutevniacutech subjektů proti některyacutem zaacutesahům ze strany hostujiacuteciacuteho staacutetu Texty smluv vymezujiacute jednak určiteacute hmotněpraacutevniacute standardy ktereacute jsou staacutety povinny v souvislosti s investicemi dodržovat a daacutele přinaacutešejiacute investorovi vyacutehody procesniacute neboť mu daacutevajiacute možnost řešeniacute sporů formou arbitraacuteže Ciacutelem jejich uzaviacuteraacuteniacute je podporovat přiacuteliv zahraničniacuteho kapitaacutelu

Vůbec největšiacutem pozitivem je pro investora již vyacuteše zmiacuteněnaacute možnost žalovat hostujiacuteciacute staacutet u arbitraacutežniacuteho tribunaacutelu a dosaacutehnout tak vykonatelneacuteho rozhodnutiacute ktereacute bude vyacutesledkem nestranneacuteho a depolitizovaneacuteho procesu Kromě toho že se tiacutemto způsobem lze vyhnout projednaacuteniacute sporu domaacuteciacutemi soudy978 u kteryacutech hroziacute riziko zaujatosti je přiacutenosnaacute zejmeacutena možnost soukromopraacutevniacuteho subjektu žalovat ciziacute staacutet přiacutemo Ten se totiž ve smlouvě vzdal čaacutesti sveacute suverenity a přijal jurisdikci arbitraacutežniacuteho soudu Investičniacute smlouvy tak v tomto směru přinesly investorům nezanedbatelneacute vyacutehody neboť před tiacutem než začaly byacutet uzaviacuteraacuteny se investor mohl svyacutech praacutev vůči ciziacutemu staacutetu domaacutehat složitě prostřednictviacutem diplomatickeacute ochrany domovskeacuteho staacutetu979 pokud odhleacutedneme od možnosti žalovat staacutet u jeho vlastniacutech soudů

Vzhledem k tomu že ve světě neexistuje ucelenyacute systeacutem těchto smluv a rozsah praacutev a povinnostiacute stran je podle různyacutech smluv odlišnyacute oteviacuteraacute se pro investory poměrně velkyacute prostor pro tzv treaty shopping někdy teacutež označovanyacute za nationality planning V kontextu investičniacuteho praacuteva

tyto pojmy představujiacute jev při ktereacutem investoři za uacutečelem nabytiacute ochrany vybraneacute investičniacute smlouvy zaacuteměrně zaklaacutedajiacute společnosti v zahraničniacutech staacutetech nebo se stejnyacutem efektem restrukturalizujiacute již

978 Kromě přiacutepadů kdy BIT obsahuje ustanoveniacute ktereacute zahaacutejeniacute arbitraacuteže podmiňuje vyčerpaacuteniacutem ochrany domaacuteciacutemi soudy 979 Pod diplomatickou ochranou je možno chaacutepat situaci kdy staacutet na sebe převede naacuteroky ktereacute maacute soukromaacute osoba jež je jeho přiacuteslušniacutekem vůči jineacutemu staacutetu Tiacutemto způsobem se pak spor stane mezistaacutetniacutem

265

existujiacuteciacute společnosti Jinyacutemi slovy se jednaacute o chovaacuteniacute zahraničniacutech investorů kteřiacute se bdquosnažiacute ziacuteskat vyacutehody plynouciacute z investičniacutech smluv uzavřenyacutech jejich domovskyacutem staacutetem nebo plaacutenovanyacutem hostujiacuteciacutem staacutetem skrze třetiacute země kteryacutemi nasměrujiacute svou investicildquo980

Je na prvniacute pohled zřejmeacute že investorům přinaacutešejiacute tyto smlouvy značneacute vyacutehody Vyacutehodnaacute však může byacutet tato praktika i pro druhou stranu napřiacuteklad může zprostředkovat přiacuteliv investic do staacutetů ktereacute nemajiacute přiacuteliš mnoho BIT uzavřenyacutech (typicky staacutety subsaharskeacute Afriky)981 Zahraničniacute investoři totiž budou ochotnějšiacute v těchto zemiacutech investovat pokud jim bude umožněno si treaty shoppingem zajistit patřičnou ochranu Obecně je treaty shopping vniacutemaacuten jako praktika legitimniacute nicmeacuteně podleacutehajiacuteciacute určityacutem omezeniacutem982

Zaacuteřnyacutem přiacutekladem promyšleneacuteho korporaacutetniacuteho maneacutevrovaacuteniacute a využitiacute vhodnyacutech BIT jsou v nedaacutevneacute době zahaacutejeneacute arbitraacutežniacute spory americkeacute společnosti Phillip Morris tyacutekajiacuteciacute se protitabaacutekovyacutech zaacutekonů Austraacutelie a Uruguaye zejmeacutena ve vztahu k namiacutetaneacutemu porušeniacute ochrannyacutech znaacutemek zavedeniacutem povinneacuteho vzhledu baliacutečků cigaret Americko-australskaacute BIT se pro investora jevila nevyacutehodnou tiacutem že napřiacuteklad vyacuteslovně obsahuje limitaci ochrany praacutev duševniacuteho vlastnictviacute ve vztahu k vyacutejimkaacutem podle dohody TRIPS983 pod ktereacute by vyacuteše uvedeneacute zaacutekony mohly spadat Ačkoliv je Phillip Morris společnost inkorporovanaacute ve Virginii proti Austraacutelii zahaacutejila spor na zaacutekladě australsko-hongkongskeacute BIT což bylo možneacute diacuteky včasneacutemu přesunu dotčenyacutech aktiv na dceřinou společnost Phillip Morris Asia inkorporovanou v Hongkongu Z obdobnyacutech důvodů spor s Uruguayiacute zahaacutejila podle švyacutecarskeacute BIT kde maacute společnost sveacute provozniacute uacutestřediacute984

Nejednaacute se tedy o teacutema pouze teoretickeacute ale o jev kteryacute je v praxi hojně a uacutespěšně využiacutevaacuten a je znaacutemkou rozvaacutežneacuteho korporaacutetniacuteho plaacutenovaacuteniacute985 Treaty shopping neniacute neznaacutemyacute ani

českyacutem investorům Aktuaacutelniacutem přiacutekladem mohou byacutet spory tyacutekajiacuteciacute se fotovoltaickyacutech elektraacuteren Vzhledem k tomu že českeacute soudy považujiacute přijatou uacutepravu za uacutestavně konformniacute možnosti domaacuteciacutech investorů domoci se na staacutetu jakeacutehokoliv odškodněniacute jsou omezeneacute Existujiacute ovšem i takoviacute domaacuteciacute investoři kteřiacute zavčasu nasměřovali sveacute investice skrze jineacute země a mohou se nyniacute odškodněniacute domaacutehat prostřednictviacutem mezinaacuterodniacute arbitraacuteže986

Uacutečelem praacutece je poskytnout ucelenyacute obraz možnosti uchyacuteleniacute se k treaty shoppingu z pohledu investora V prvniacute čaacutesti praacutece budou zejmeacutena rozebraacuteny odlišnosti v požadavciacutech stanovenyacutech různyacutemi BIT a důsledky ktereacute z těchto rozdiacutelů pro investory plynou Druhaacute čaacutest poskytne analyacutezu limitů přiacutepustnosti treaty shoppingu se zřetelem na dosavadniacute rozhodovaciacute praxi investičniacutech tribunaacutelů Z dosaženyacutech poznatků poteacute budou průběžně metodou indukce vyvozovaacutena obecnaacute doporučeniacute jak z pohledu investora postupovat Vzhledem k tomu že převaacutežnaacute většina citovanyacutech zdrojů je zahraničniacutech a bez oficiaacutelniacutech překladů do češtiny jsou čaacutesti textů obsaženeacute v přiacutemyacutech citaciacutech vlastniacutemi překlady autorky

Ačkoliv možnost treaty shoppingu neniacute omezena pouze na praacutevnickeacute osoby problematika osob fyzickyacutech přesahuje rozsah teacuteto praacutece a na danou oblast tedy bude nahliacuteženo vyacutehradně ve vztahu ke korporaciacutem

2 TREATY SHOPPING V RAacuteMCI DVOUSTRANNYacuteCH INVESTIČNIacuteCH SMLUV

K treaty shoppingu dochaacuteziacute obecně ze dvou důvodů Za prveacute pokud chce investor investovat ve staacutetě se kteryacutem jeho domovskyacute staacutet nemaacute investičniacute dohodu uzavřenou a nebyl by tak žaacutednou smlouvou chraacuteněn Zadruheacute je treaty shopping řešeniacutem v situaci kdy sice mezi staacutety bilateraacutelniacute smlouva uzavřena je nicmeacuteně existujiacute smlouvy s jinyacutemi staacutety ktereacute poskytujiacute ochranu přiacuteznivějšiacute a investor chce teacuteto ochrany dosaacutehnout Za přiacuteznivějšiacute ochranu je často považovaacuten napřiacuteklad přiacutestup k Mezinaacuterodniacutemu centru pro urovnaacutevaacuteniacute investičniacutech sporů ICSID (pro to aby zde mohla byacutet

980 VAN OS R KNOTTNERUS R Dutch Bilateral Investment Treaties s 11 981 KIRTLEY W The Transfer of Treaty Claims and Treaty-Shopping in Investor-State Disputes s 428 982 SCHREUER C Nationality Planning s 19 983 The Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights 984 WEBB M Treaty Shopping How Philip-Morris Cherry-Picked Worst Case BITs dostupneacute z httpinfojusticeorgarchives28044 985 SCHREUER op cit s 19 986 SEKANINA O Kdo vyhraje investičniacute arbitraacutež Dostupneacute z httparchivihnedczc1-48624150-kdo-vyhraje-fotovoltaickou-arbitraz bdquoVlastniacuteci zahraničniacute a vlastniacuteci češtiacute kteřiacute si včas založili holdingoveacute struktury v zahraničiacute to mohou zkoušet i v mezinaacuterodniacute investičniacute arbitraacutežildquo

266

zahaacutejena arbitraacutež musiacute byacutet oba dotčeneacute staacutety signataacuteři Uacutemluvy ICSID)987 Vyacutehodnějšiacute je takeacute pro investora smlouva kteraacute zaručuje širšiacute hmotněpraacutevniacute ochranu v podobě přiacuteznivějšiacutech standardů zachaacutezeniacute988

Pro uacuteplnost lze upozornit ještě na třetiacute možnost na prvniacute pohled ne zcela zřejmou a to zisk ochrany vůči sveacutemu domovskeacutemu staacutetu Jak již bylo naznačeno vyacuteše ciacutelem investičniacutech smluv je přitaacutehnout zahraničniacute kapitaacutel Za tiacutemto uacutečelem jsou staacutety ochotny poskytnout investorům určiteacute garance a přiacutepadně se podřiacutedit rozhodnutiacute arbitraacutežniacuteho tribunaacutelu Z tohoto důvodu by se měla ochrana vztahovat pouze na přiacuteslušniacuteky ciziacuteho staacutetu Ciacutelem naopak neniacute poskytnutiacute nadstandardniacute ochrany domaacuteciacutem investorům Pokud si ovšem domaacuteciacute investor opatřiacute pomociacute treaty shoppingu

přiacuteslušnost k ciziacutemu staacutetu může v určityacutech přiacutepadech ochrany nabyacutet a vyacutehody investičniacutech smluv čerpat aniž by napřiacuteklad fakticky změnil uacutezemiacute sveacute působnosti Tato forma treaty shoppingu je nejviacutece kontroverzniacute jak bude ukaacutezaacuteno v druheacute čaacutesti teacuteto praacutece Naacutesledujiacuteciacute scheacutema naacutezorně ilustruje vyacuteše uvedeneacute způsoby možneacuteho využitiacute treaty shoppingu

V praxi bude treaty shopping uskutečňovaacuten nejčastěji restrukturalizaciacute společnosti s ciacutelem

vytvořit takovou holdingovou strukturu při ktereacute bude některaacute čaacutest inkorporovaacutena ve vyžadovaneacutem staacutetě Lze takeacute využiacutet společnost kteraacute je žaacutedanou BIT již chraacuteněna Na takto situovanou společnost pak může byacutet investice za určityacutech okolnostiacute převedena989

Obecně lze restrukturalizaci proveacutest dvěma způsoby Pokud daacutele rozvedeme situaci (1) nastiacuteněnou ve vyacuteše uvedeneacutem scheacutematu může českyacute investor v Nizozemiacute založit dceřinou společnost kteraacute samotnaacute přiacutemo uskutečniacute danou investici v Tanzanii Druhou možnostiacute je uskutečnit investici v Tanzanii prostřednictviacutem dalšiacute společnosti (nebo celeacuteho řetězce společnostiacute) z jakeacutehokoliv staacutetu přičemž tato společnost bude vlastněna nizozemskou dceřinou společnostiacute990

V druheacutem přiacutepadě se jednaacute o investici nepřiacutemou Takto realizovanyacute treaty shopping může naraacutežet i na faktickeacute limity Ne pro každou

společnost je vytvořeniacute komplikovaneacute holdingoveacute struktury ideaacutelniacutem řešeniacutem Nadto se může jednat o řešeniacute velmi naacutekladneacute přičemž bude nutneacute aby přiacutepadneacute vyacutedaje byly nabytyacutemi vyacutehodami vykompenzovaacuteny Ve většině přiacutepadů je tak treaty shopping praktikovaacuten společnostmi s nadnaacuterodniacutemi strukturami991

Zaacutekonneacute limity pro treaty shopping jsou stanoveny primaacuterně samotnyacutem textem dotčeneacute smlouvy Za uacutečelem efektivniacuteho treaty shoppingu by měl investor zkoumat zejmeacutena dvě skutečnosti

Za prveacute definici investice tedy podmiacutenky ktereacute musiacute podle daneacute BIT splnit aby spadal do osobniacute působnosti smlouvy Za druheacute by se měl snažit o nalezeniacute takoveacute smlouvy kteraacute nevylučuje nepřiacutemeacute investice Podle takovyacutech smluv neniacute rozhodneacute kdo společnost skrze kterou se investice uskutečňuje ovlaacutedaacute Treaty shopping lze beze sporu uskutečnit i přiacutemo tedy přiacutemou inkorporaciacute

nebo přesunem samotneacuteho investora do vybraneacuteho staacutetu Mnohem jednoduššiacute a flexibilnějšiacute je ovšem z pohledu investora možnost dociacutelit ochrany nepřiacutemo nejčastěji založeniacutem dceřineacute společnosti či zvoleniacutem jineacute vhodneacute holdingoveacute struktury s napojeniacutem na vyžadovanyacute staacutet

987 Convention on the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of Other States 988 SKINNER M MILES C A LUTTRELL S Access and Advantage in Investor-state Arbitration The Law and Practice of Treaty Shopping s 261 Srovnej takeacute Mobil v Venezuela odst 204 bdquoUskutečnit treaty shopping za uacutečelem přiacutestupu k ICSID je naprosto legitimniacutem ciacutelemldquo 989 WISNER R GALLUS N Nationality Requirements in Investor-State Arbitration s 936 990 Bliacuteže viz VAN OS R KNOTTNERUS R Dutch Bilateral Investment Treaties s 10 991 NIKIEgraveMA S Best Practices Definition of Investor s 3

267

21 POJEM INVESTORA PODLE BIT

Už samotneacute slovniacute spojeniacute nationality planning značiacute že rozhodujiacuteciacute skutečnostiacute pro investora je byacutet investorem kvalifikovanyacutem podle BIT tedy staacutet se přiacuteslušniacutekem (national) zvoleneacuteho domovskeacuteho staacutetu U nadnaacuterodniacutech společnostiacute může byacutet investice učiněna skrz několik vrstev společnostiacute inkorporovanyacutech v různyacutech jurisdikciacutech přičemž ne všechny tyto staacutety mohou miacutet s hostujiacuteciacutem staacutetem uzavřenou investičniacute smlouvu992 Otaacutezka naacuterodnosti investora tedy může byacutet v těchto přiacutepadech velice spletitaacute

Ke stanoveniacute přiacuteslušnosti staacutety využiacutevajiacute několik různyacutech určovatelů V mnoha smlouvaacutech je na investory kladen pouze zaacutekladniacute požadavek inkorporace v domovskeacutem staacutetě přičemž tato podmiacutenka bude většinou velice snadno splnitelnaacute Některeacute staacutety proto požadujiacute splněniacute dalšiacutech kriteacuteriiacute neboť jsou si vědomy že takto širokaacute koncepce může snadno chraacutenit i investory na ktereacute neniacute ochrana danou smlouvou primaacuterně ciacutelenaacute zejmeacutena pokud majiacute staacutety snahu poskytovat ochranu jen společnostem ktereacute majiacute skutečnou spojitost s druhyacutem smluvniacutem staacutetem Vzhledem k tomu že smlouvy staacutety v jejich jednaacuteniacute mohou poměrně omezovat nemusiacute byacutet vždy staacutetu ku prospěchu je-li rozsah osobniacute působnosti smlouvy přiacuteliš širokyacute Pro uacutečely teacuteto praacutece se jeviacute vhodneacute smlouvy rozdělit podle rigidnosti ve vztahu ke kvalifikaci investora na tři druhy podle toho zda obsahujiacute

I velice liberaacutelniacute definici vyžadujiacuteciacute pouze zřiacutezeniacute praacutevnickeacute osoby na uacutezemiacute domovskeacuteho

staacutetu (kriteacuterium inkorporace)

II liberaacutelniacute definici kteraacute ovšem obsahuje tzv denial of benefits clause a

III rigidniacute definici kteraacute klade na investora dodatečneacute požadavky jako např siacutedlo řiacutezeniacute nebo

vykazovaacuteniacute ekonomickeacute činnosti na uacutezemiacute domovskeacuteho staacutetu

Na přiacutekladech BIT uzavřenyacutech mezi Českou republikou na jedneacute straně a (I) Nizozemskem (II) USA a (III) Švyacutecarskem993 na straně druheacute budou tyto tři zaacutekladniacute přiacutestupy postupně rozebraacuteny z hlediska možnosti investora uchyacutelit se k treaty shoppingu v daneacute jurisdikci Současně bude

upozorněno na některeacute probleacutemy ktereacute mohou v souvislosti se specifiky jednotlivyacutech definic vyvstat 211 Liberaacutelniacute přiacutestup Nizozemska

To že v uacutevodniacutem scheacutematu bylo zvoleno praacutevě Nizozemsko neniacute naacutehodou Nizozemiacute je totiž nejtypičtějšiacutem zaacutestupcem staacutetu s velice otevřenou politikou vůči treaty shoppingu Z toho důvodu takeacute BIT uzaviacuteraneacute Nizozemskem obsahujiacute nejbenevolentnějšiacute definice investice a investora994 Vyacutejimkou neniacute ani BIT uzavřenaacute mezi Českou republikou a Nizozemskem jejiacutež člaacutenek I zniacute bdquo[P]ojem sbquoinvestice‛ označuje každyacute druh aktiv investovanyacutech přiacutemo nebo prostřednictviacutem investora z

třetiacuteho staacutetu a to zejmeacutena nikoli však vyacutelučně [hellip]

[P]ojem sbquoinvestor‛ označuje [hellip]

ii) praacutevnickeacute osoby zřiacutezeneacute v souladu s praacutevniacutem řaacutedem jedneacute ze smluvniacutech stranldquo995

Za investora smluvniacute strany považujiacute praacutevnickeacute osoby zřiacutezeneacute v souladu s praacutevniacutem řaacutedem jedneacute ze smluvniacutech stran využito je tedy kriteacuterium inkorporace Investice samotnaacute pak může byacutet učiněna

992 DUGAN C et al Investor-State Arbitration s 291 993 Daneacute smlouvy byly vybraacuteny z důvodu že definice investora v nich obsaženeacute dokonale reprezentujiacute vyacuteše v textu uvedeneacute rozděleniacute 994 VAN OS R KNOTTNERUS R The Netherlands A Gateway to lsquoTreaty Shoppingrsquo for Investment Protection dostupneacute z httpwwwiisdorgitn20120112the-netherlands-treaty-shopping Srovnej teacutež Investment Climate Statement ndash Netherlands United States of America Department of State dostupneacute z httpwwwstategoveebrlsothrics2014227893htm 995 Čl 1 Sděleniacute federaacutelniacuteho ministerstva zahraničniacutech věciacute č 5691992 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou a Nizozemskyacutem kraacutelovstviacutem o podpoře a vzaacutejemneacute ochraně investic

268

přiacutemo nebo prostřednictviacutem investora třetiacuteho staacutetu Žaacutedneacute dalšiacute zvlaacuteštniacute požadavky na investora BIT nestanovuje Tato liberaacutelniacute definice je jedniacutem z důvodů proč investoři často využiacutevajiacute praacutevě Nizozemska pro zaklaacutedaacuteniacute tzv shell companies tedy společnostiacute ktereacute existujiacute pouze formaacutelně a sloužiacute prakticky jen jako zprostředkovateleacute pro obchodniacute transakce Skrze takoveacuteto společnosti je podle smlouvy umožněn zisk ochrany bez toho aby bylo nutneacute inkorporovanou společnost rozviacutejet nebo vykazovat na uacutezemiacute staacutetu jakoukoliv ekonomickou aktivitu Ačkoliv může byacutet pravdou že atraktivita zaklaacutedaacuteniacute shell companies v Nizozemsku může byacutet daacutena i jinyacutemi faktory napřiacuteklad vyacutehodnou daňovou politikou nebo samotnou uacutepravou obchodniacutech společnostiacute obecně neniacute pro společnosti ani investičniacute ochrana zanedbatelnaacute Ve skutečnosti vyacutehody založeneacute investičniacutemi smlouvami už nejedna z těchto společnostiacute využila pro zahaacutejeniacute arbitraacuteže proti hostujiacuteciacutemu staacutetu a mnohdy i proti sveacutemu staacutetu fakticky domovskeacutemu996 Přiacutekladem vyacuteše uvedeneacuteho jednaacuteniacute může byacutet spor Saluka997 ve ktereacutem Českaacute republika v pozici žalovaneacuteho staacutetu namiacutetala že Saluka jakožto nizozemskaacute shell company je zcela vlastněna japonskou společnostiacute Nomura a k Nizozemiacute tak investor nemaacute žaacutednyacute skutečnyacute vztah Ačkoliv tribunaacutel vyjaacutedřil tomuto argumentu žalovaneacuteho staacutetu jisteacute sympatie ochranu prostřednictviacutem shell company nevyloučil a potvrdil svou jurisdikci praacutevě s ohledem na liberaacutelniacute definici investora obsaženou ve smlouvě a splněniacute podmiacutenky inkorporace998 Obliacutebenost Nizozemska pro treaty shopping dokazuje i fakt že Nizozemsko je v investičniacutech sporech nejčastějšiacutem domovskyacutem staacutetem investorů Ze 41 sporů ktereacute byly do roku 2012 zahaacutejeny nizozemskyacutem investorem bylo dokonce 25 z těchto investorů pouhyacutemi shell companies999 Vzhledem k tomu že otevřenost Nizozemska neniacute samotnyacutem staacutetem vniacutemaacutena negativně naopak se těšiacute politickeacute podpoře1000 a takeacute z důvodu husteacute siacutetě uzavřenyacutech BIT1001 lze restrukturalizaci skrze tuto zemi z pohledu investora jednoznačně doporučit jde-li mu o co nejjednoduššiacute zisk ochrany a vyhovuje-li mu uskutečněniacute investice nepřiacutemo tedy skrze shell company Dalšiacutemi staacutety ktereacute majiacute sklon k obdobneacutemu definovaacuteniacute investora jsou napřiacuteklad Singapur1002 nebo Kypr1003 proto i v těchto staacutetech byacutevajiacute často shell companies zaklaacutedaacuteny a pro treaty shopping jsou z tohoto pohledu přiacutehodneacute 212 USA a limitace prostřednictviacutem denial of benefit clause

Člaacutenek I BIT mezi Českou republikou a USA zniacute

bdquoPro uacutečely teacuteto dohody [hellip]

b) sbquospolečnost smluvniacute strany‛ znamenaacute jakoukoli korporaci společnost sdruženiacute staacutetniacute nebo jinyacute

podnik nebo jinou organizaci z praacutevniacuteho hlediska ustavenou v souladu s praacutevniacutem řaacutedem smluvniacute

strany nebo jejich politickeacuteho podrozděleniacute [hellip]ldquo1004

Pro investora jakožto praacutevnickou osobu tak BIT vyžaduje inkorporaci v daneacutem smluvniacutem staacutetě Smlouva nicmeacuteně obsahuje v čl I odst 2 tzv denial of benefits clause naacutesledujiacuteciacuteho zněniacute

bdquoKaždaacute smluvniacute strana si vyhrazuje praacutevo odepřiacutet ktereacutekoli společnosti vyacutehody plynouciacute z teacuteto

dohody pokud takovou společnost kontrolujiacute občaneacute třetiacute země anebo v přiacutepadě že společnost

996 VAN OS KNOTTNERUS op cit 997 Saluka 998 Saluka odst 240 999 Tamteacutež 1000 Tamteacutež 1001 VAN OS KNOTTNERUS op cit 1002 Např Yaung Chi Oo Trading 1003 Např ADC Libananco 1004 Sděleniacute ministerstva zahraničniacutech věciacute č 1871993 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Spojenyacutemi staacutety americkyacutemi a Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou o vzaacutejemneacute podpoře a ochraně investic

269

druheacute smluvniacute strany nevykonaacutevaacute žaacutednou rozsaacutehlejšiacute podnikatelskou činnost na uacutezemiacute druheacute

smluvniacute strany [hellip]ldquo1005

Efektem obdobnyacutech ustanoveniacute by měla byacutet možnost staacutetu odmiacutetnout ochranu vyplyacutevajiacuteciacute ze

smlouvy společnosti kteraacute nemaacute spojitost se staacutetem na jehož přiacuteslušnost se spoleacutehaacute1006 Ačkoliv původně byla tato klauzule zahrnovaacutena do textů BIT jako pojistka pro přiacutepady kdy by se ochrany domaacutehala bdquonepřaacutetelskaacute společnostldquo v dobaacutech vaacutelečnyacutech konfliktů v nedaacutevneacute době byla znovuobjevena praacutevě jako možnost obrany proti treaty shoppingu1007

Z toho důvodu se tak na prvniacute pohled může zdaacutet že podle smluv obsahujiacuteciacutech tuto klauzuli bude treaty shopping pomociacute shell companies vyloučen Tento zaacutevěr však neniacute zdaleka tak jednoznačnyacute Uplatněniacute klauzule staacutetem bylo maacutelokdy uacutespěšneacute1008 zejmeacutena s ohledem na nejasnyacute způsob jejiacuteho uplatněniacute Tribunaacutely v přiacutepadech Plama a Yukos1009 napřiacuteklad rozhodly že odmiacutetnout ochranu na zaacutekladě odkazu na denial of benefits smiacute hostitelskyacute staacutet pouze tehdy pokud toto sveacute praacutevo využije předem nikoliv až ex post1010 Staacutet pokud chce ochranu odepřiacutet by tak byl povinen o tom informovat osoby před uskutečněniacutem daneacute investice nebo vydat blanketniacute stanovisko ktereacute by se vztahovalo na přiacutepadneacute takto dotčeneacute investory1011 Podle jinyacutech vyacutekladů ktereacute favorizujiacute takeacute uplatněniacute klauzule ex ante může staacutet uskutečnit sveacute praacutevo kdykoliv před vznikem sporu1012 V obou přiacutepadech by ale staacutet byl povinen jednat ještě před zahaacutejeniacutem arbitraacuteže odvolaacuteniacute se na klauzuli během řiacutezeniacute by již nemělo miacutet žaacutednyacute efekt

Vyacuteše uvedenaacute interpretace nicmeacuteně neušla kritice1013 a jineacute tribunaacutely v obdobnyacutech sporech umožnily i retroaktivniacute aplikaci klauzule1014 Vzhledem k omezeneacutemu množstviacute rozhodnutiacute ktereacute se danou problematikou zabyacutevaly a zejmeacutena vzhledem k tomu že naacutezor na aplikaci klauzule je rozpolcenyacute trpiacute v těchto přiacutepadech praacutevniacute jistota investora Domniacutevaacutem se že probleacutemy s aplikaciacute klauzule mohou vyvěrat z vyacuteše uvedeneacute skutečnosti že původně sloužila k jinyacutem uacutečelům a tudiacutež jejiacute aktuaacutelniacute textace plně nereflektuje požadavky na jejiacute současneacute užiacutevaacuteniacute Ačkoliv se přiklaacuteniacutem spiacuteše k naacutezoru že vyacuteklad umožňujiacuteciacute uplatněniacute vyacutejimky pouze pro futuro je neudržitelnyacute zůstaacutevaacute skutečnostiacute že ani klauzule neposkytuje staacutetům před treaty shoppingem přiacuteliš efektivniacute ochranu Z důvodu opatrnosti však lze v tomto přiacutepadě treaty shopping doporučit spiacuteše investorům kteřiacute podmiacutenky pro vyvolaacuteniacute naacutesledků klauzule nenaplniacute

Na zaacutevěr bych se zaměřila na formulaci kteraacute vylučuje nepřiacutemou kontrolu nad investiciacute vzhledem k tomu že toto ustanoveniacute se ve smlouvaacutech v různyacutech formaacutech vyskytuje poměrně často Je zřejmeacute že ciacutelem takoveacuteho ustanoveniacute maacute byacutet zabezpečeniacute ochrany pouze těch společnostiacute ktereacute majiacute skutečnyacute vztah k druheacutemu smluvniacutemu staacutetu Zjednodušeně by to tak pro Českou

1005 Tamteacutež 1006 DOLZER R SCHREUER C Pinciples of International Investment Law s 55 1007 SKINNER MILES LUTTRELL op cit s 271 1008 AZAINO E Nationalitytreaty shopping Can host countries sift the wheat from the chaff s 12 1009 Zde se sice jednaacute o spory na zaacutekladě Dohody o energetickeacute chartě kteraacute je investičniacute smlouvou mnohostrannou nicmeacuteně vzhledem k tomu že zněniacute denial of benefits clause je obdobneacute se domniacutevaacutem že zaacutevěry jsou uplatnitelneacute i v pro BIT 1010 Např Plama odst 162ldquoPokud by klauzule měla retrospektivniacute efekt mělo by to pro investora zaacutevažneacute důsledky Investor by nemohl dlouhodobě plaacutenovat svou investici a staacutetem nevykonaneacute praacutevo by v investorovi mohlo vzbudit planeacute legitimniacute očekaacutevaacuteniacute ktereacute bude později retrospektivně zmařenoldquo Tento naacutezor byl poteacute naacutesledovaacuten v rozhodnutiacute Yukos 1011 VOON T MITCHELL A MUNRO J Legal Responses to Corporate Manoeuvring in International Investment Arbitration s 55 1012 FELDMAN M Setting Limits on Corporate Nationality Planning in Investment Treaty Arbitration s 282 1013 Např SINCLAIR A C The Substance of Nationality Requirements in Investment Treaty Arbitration s 357-388 1014 Pravděpodobně naposled ve věci Rurelec odst 376 bdquoJe spraacutevneacute aby odepřeniacute ochrany bylo sbquoaktivovaacuteno‛ ve chviacuteli kdy jsou praacuteva ktereacute maacute odepiacuterat žalovaacutenyldquo Obdobně takeacute tribunaacutel ve věci Pac Rim kteryacute argumentaci zaklaacutedaacute zejmeacutena skutečnosti že žaacutedneacute omezeniacute co do doby aplikace klauzule ve smlouvě neniacute obsaženo Bliacuteže viz Pac Rim čl 483

270

republiku znamenalo poskytovat ochranu jen společnostem skutečně americkyacutem Takto stanovenaacute formulace ovšem obsahuje drobnou komplikaci kterou je skutečnost že vylučuje pouze společnosti kontrolovaneacute investorem třetiacuteho staacutetu nikoliv investorem staacutetů smlouvy Lze si tak představit že v uacutevodu naznačenaacute a ze strany staacutetů nejmeacuteně žaacutedanaacute forma treaty shoppingu pomociacute ktereacute se domaacuteciacute investor domaacutehaacute ochrany před vlastniacutem staacutetem je i přes tuto klauzuli umožněna Pokud by tedy českaacute společnosti ovlaacutedala společnost americkou mohla by se i tak dle meacuteho naacutezoru skrze ni domaacutehat ochrany proti opatřeniacutem Českeacute republiky Jinyacutemi slovy ve vztahu k přiacutepadneacutemu faktickeacutemu ovlaacutedaacuteniacute společnostiacute z domovskeacuteho staacutetu by se tak efekt klauzule neměl uplatnit 213 Švyacutecarsko a podmiacutenka skutečneacute hospodaacuteřskeacute činnosti

Za investora česko-švyacutecarskaacute BIT považuje bdquo[P]raacutevnickeacute osoby včetně společnostiacute korporaciacute obchodniacutech společnostiacute a jinyacutech organizaciacute ktereacute

jsou zřiacutezeny nebo jinak praacutevně založeny podle zaacutekonů teacuteto smluvniacute strany a majiacute sveacute siacutedlo a

provozujiacute skutečnou hospodaacuteřskou činnost na uacutezemiacute teacuteto smluvniacute stranyldquo1015

Tato BIT treaty shopping nijak neusnadňuje neboť vyžaduje po investorovi splněniacute hned třiacute

podmiacutenek ndash inkorporace umiacutestěniacute siacutedla a skutečnou hospodaacuteřskou činnost na uacutezemiacute domovskeacuteho staacutetu Co se rozumiacute (nebo spiacuteše nerozumiacute) skutečnou hospodaacuteřskou činnostiacute bylo čaacutestečně vyloženo v rozhodnutiacute ve věci Alps Finance kde rozhodčiacute tribunaacutel odmiacutetl svou jurisdikci ratione personae s odůvodněniacutem že investor sice prokaacutezal daňovaacute přiznaacuteniacute a inkorporaci ve Švyacutecarsku nicmeacuteně neprokaacutezal že by si zde pronajiacutemal kancelaacuteře zaměstnaacuteval lidi a byl tedy skutečneacute ekonomickeacute aktivniacute1016 Dalšiacute vodiacutetko k vyacutekladu tohoto pojmu nabiacuteziacute tribunaacutel v Pac Rim kteryacute jako nedostatečnou

podnikatelskou aktivitu viděl v pouheacutem drženiacute akciiacute dceřineacute společnosti čiacutemž je opět potvrzeno že toto ustanoveniacute miacuteřiacute praacutevě na vyloučeniacute shell companies Naviacutec aby byl požadavek splněn musiacute byacutet činnosti připisovaacutena konkreacutetniacute společnosti nelze ji tedy nahradit např činnostiacute dalšiacutech společnostiacute v raacutemci holdingu1017

Ani takto konstruovanaacute definice však nemusiacute byacutet pro treaty shopping překaacutežkou v přiacutepadech kdy je investor s těmito podmiacutenkami srozuměn a pokud zde sveacute podnikaacuteniacute hodlaacute alespoň čaacutestečně realizovat přiacutepadně pokud k treaty shoppingu využije již v tomto staacutetě fungujiacuteciacute společnosti Pokud ovšem zamyacutešliacute nabyacutet ochranu pouze prostřednictviacutem shell company jsou jurisdikce s obdobně

formulovanyacutemi smlouvami prakticky vyloučeny Je tak třeba pečlivě zvaacutežit zda konkreacutetniacute společnosti podmiacutenky smlouvy splňuje Neniacute však nutneacute tyto smlouvy primaacuterně vylučovat což dokazuje i v uacutevodu zmiacuteněnyacute přiacutepad Phillip Morris kteryacute pro zahaacutejeniacute jednoho ze sporů zvolil praacutevě švyacutecarskou BIT Společnost zde však maacute sveacute provozniacute uacutestřediacute takže o treaty shopping zde šlo spiacuteše z toho

pohledu že Phillip Morris měl jako nadnaacuterodniacute společnost viacutece možnostiacute jak spor zahaacutejit

22 LIMITY TREATY SHOPPINGU PODLE ROZHODOVACIacute PRAXE TRIBUNAacuteLŮ

Na uacutevod teacuteto čaacutesti je třeba připomenout neexistenci precedentniacuteho systeacutemu v mezinaacuterodniacute arbitraacuteži Ačkoliv však předchoziacute rozhodnutiacute nejsou zaacutevaznaacute tribunaacutely často naacutesledujiacute v nich vyjaacutedřeneacute naacutezory diacuteky jejich argumentačniacute přesvědčivosti Dochaacuteziacute tak k poněkud schizofrenniacute situaci kdy sice tribunaacutely na jednu stranu neustaacutele zdůrazňujiacute svou nezaacutevislost ovšem na stranu druhou se na předchoziacute rozhodnutiacute v drtiveacute většině přiacutepadů odvolaacutevajiacute

V otaacutezce treaty shoppingu lze v rozhodovaacuteniacute vysledovat určiteacute tendence neboť tribunaacutely se v přiacutepadě problematickyacutech otaacutezek poměrně důsledně přiklaacutenějiacute k obdobnyacutem řešeniacutem Při rozhodovaacuteniacute pak znatelně převlaacutedajiacute ndash pro investora přiacutezniveacute ndash extenzivniacute vyacuteklady přiacutepustnosti treaty shoppingu Existujiacute nicmeacuteně rozhodnutiacute ktereacute se k těmto většinovyacutem naacutezorům staviacute odmiacutetavě a

obsahujiacute restriktivniacute naacutehledy na danou problematiku

1015 Čl 1 Sděleniacute federaacutelniacuteho ministerstva zahraničniacutech věciacute č 4591991 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou a Švyacutecarskou konfederaciacute o podpoře a vzaacutejemneacute ochraně investic 1016 Alps Finance odst 219 a naacutesl 1017 Pac Rim čl 466

271

Většinovyacute naacutezor je teacuteměř dokonale reflektovaacuten v rozhodnutiacute Tokios Tokeleacutes ktereacute o treaty shoppingu mluviacute jako o bdquopraktice kteraacute neniacute v praxi vyacutejimečnaacute a ani ndash až na určiteacute vyacutejimky ndash nelegaacutelniacuteldquo1018 O tomto zaacutevěru nejspiacuteš panuje všeobecnaacute shoda jde nicmeacuteně praacutevě o stanoveniacute oněch limitů vyacutejimek ktereacute každyacute tribunaacutel může spatřovat jinde

Zaacutekladniacute oblasti ve kteryacutech se rozhodnutiacute rozchaacutezejiacute jsem identifikovala jako naacutesledujiacuteciacute (1) přiacutestup k otaacutezce dobreacute viacutery či principu zaacutekazu zneužitiacute praacuteva investorem (2) dopady načasovaacuteniacute restrukturalizace a (3) přistoupeniacute nebo nepřistoupeniacute k testu bdquopiercing the corporate veilldquo Tyto oblasti spolu nicmeacuteně velice uacutezce souvisiacute (např pozdniacute provedeniacute restrukturalizace může byacutet vniacutemaacuteno jako uskutečněniacute investice ve zleacute viacuteře) proto se jednaacute o rozděleniacute spiacuteše z důvodu zjednodušeniacute naacutesledneacuteho rozboru 221 Dobraacute viacutera

Investičniacute tribunaacutely se při sveacutem rozhodovaacuteniacute na princip dobreacute viacutery odvolaacutevajiacute poměrně často1019 V posledniacute době však došlo k vyacuterazneacutemu naacuterůstu přiacutepadů kdy hledisko dobreacute viacutery uplatňujiacute nikoliv jen v čaacutesti meritorniacute ale i v čaacutesti procesniacute Zaacutesada dobreacute viacutery je bdquoprincipem mezinaacuterodniacuteho praacuteva kteryacute zahrnuje pravidla poctivosti spravedlnosti a rozumnosti kteraacute jsou uznaacutevaacutena v mezinaacuterodniacutem společenstviacute v dotčeneacute doběldquo1020 Jinyacutemi slovy požaduje aby strany bdquovůči sobě jednaly čestně a spravedlivěldquo1021 Na princip dobreacute viacutery se opakovaně odvolaacutevaacute např Mezinaacuterodniacute soudniacute dvůr nebo odvolaciacute orgaacuten WTO a je označovaacuten za jednu z obecnyacutech zaacutesad mezinaacuterodniacuteho praacuteva1022 I z těchto skutečnostiacute je dovozovaacuteno že se jednaacute i o princip kteryacute je aplikovatelnyacute i v praacutevu investičniacutem Zaacutekaz zneužitiacute praacuteva je koncept z principu dobreacute viacutery prameniacuteciacute1023 a zahrnuje situace kdy bdquožalobce maacute sice procesniacute praacutevo zahaacutejit spor nicmeacuteně jej nemůže praacutevoplatně realizovat protože by uskutečněniacute vyuacutestilo ve zneužitiacute tohoto praacutevaldquo1024

Protože se v obou přiacutepadech jednaacute o abstraktniacute pojmy tribunaacutely k jejich aplikaci a takeacute k důsledkům jejich porušeniacute bohužel přistupujiacute značně nekonzistentně Hledisko dobreacute viacutery lze v procesniacute čaacutesti uplatnit obecně ve dvou rovinaacutech V raacutemci toho jestli byla investice samotnaacute uskutečněna v dobreacute viacuteře anebo při přezkumu zda byl investor v dobreacute viacuteře při zahaacutejeniacute sporu Toto rozlišeniacute neniacute pouze teoretickeacute naopak maacute důležiteacute praktickeacute dopady neboť se k němu vaacutežiacute rozdiacutelneacute faktickeacute naacutesledky V prvniacutem přiacutepadě nedostatek dobreacute viacutery vede k nedostatku jurisdikce Investice totiž neniacute investiciacute chraacuteněnou a nespadaacute do věcneacute působnosti smlouvy Soud tudiacutež nemaacute pravomoc spor z niacute vyplyacutevajiacuteciacute projednat kdežto v druheacutem přiacutepadě se jednaacute o otaacutezku přiacutepustnosti sporu (admissibility) O investici podle smlouvy se sice jednaacute a obecně by soud pravomociacute disponoval nicmeacuteně z důvodů nedostatku dobreacute viacutery žalobce spor projednat odmiacutetne

Jsem toho naacutezoru že prvniacute přiacutestup je poměrně ospravedlnitelnyacute U přiacutepadu druheacuteho lze ovšem polemizovat zejmeacutena s tiacutem na zaacutekladě čeho maacute soud praacutevo projednaacuteniacute odmiacutetnout vzhledem k tomu že toto možnost neniacute nikde vyacuteslovně zakotvena I v otaacutezce praacutevniacuteho podloženiacute takoveacuteho postupu se rozhodovaciacute praxe lišiacute Některeacute tribunaacutely dobrou viacuteru aplikujiacute čistě z titulu že se jednaacute o všeobecně aplikovatelnyacute princip mezinaacuterodniacuteho praacuteva Jineacute ji uvaacutediacute jako vyžadovanyacute procesniacute požadavek podle čl 25 Uacutemluvy ICSID1025 aniž by ovšem text teacuteto dohody tuto podmiacutenku vyacuteslovně obsahoval 1026 Vhledem k tomu že k tomuto požadavku dochaacutezejiacute jen na zaacutekladě interpretace tohoto ustanoveniacute kteraacute může byacutet velmi subjektivniacute je tento přiacutestup přinejmenšiacutem diskutabilniacute

I kdybychom však od teacuteto polemiky odhleacutedli rozhodovaacuteniacute tribunaacutelů je neuspokojiveacute takeacute z hlediska že chybně zaměňujiacute dobrou viacuteru a zneužitiacute praacuteva ačkoliv obsah těchto dvou principů je

1018 Tokios Tokeleacutes odst 330 1019 Např rozhodnutiacute Phoenix Abaclat Malicorp Mobil v Venezuela a mnoheacute dalšiacute 1020 OrsquoCONNOR J Good Faith in International Law s 124 1021 BERNHARDT R Foundations and Principles of International Law s 47 1022 BRABANDERE E lsquoGood Faithrsquo lsquoAbuse of Processrsquo and the Initiation of Investment Treaty Claims s 609 Srovnej teacutež CHENG B General Principles of Law as Applied by International Courts and Tribunals 1023 BYERS M Abuse of Rights An Old Principle A New Age s 404 1024 BRABANDERE op cit s 620 1025 Čl 25 Uacutemluvy ICSID určuje jurisdikci ICSID tribunaacutelů k projednaacuteniacute sporů vymezuje tedy co se pro uacutečely teacuteto uacutemluvy rozumiacute pod pojmem investice a staacutetniacuteho přiacuteslušniacuteka 1026 BRABANDERE op cit s 617

272

rozdiacutelnyacute Je nutneacute si totiž uvědomit že pokud došlo uskutečněniacute investice v rozporu s dobrou viacuterou nelze rozhodnout nepřiacutepustnosti projednaacuteniacute sporu (admissibility) Vzhledem k tomu že v tomto přiacutepadě žaacutedneacute praacutevo spor projednat jako takoveacute neexistuje protože neexistuje investice měl by tribunaacutel spraacutevně odmiacutetnout svou jurisdikci Jinyacutemi smlouvy nelze argumentovat zneužitiacutem praacuteva v přiacutepadech kdy žaacutedneacute takoveacute praacutevo investor nemaacute Jedinyacute jinyacute myslitelnyacute vyacuteklad je že se v tomto přiacutepadě jednaacute o jakeacutesi zneužitiacute praacutev poskytovanyacutech Dohodou ICSID přiacutepadně zneužitiacute praacuteva investičniacute arbitraacuteže obecně 1027 Osobně nicmeacuteně takoveacute vyacuteklady považuji za přiacuteliš extenzivniacute Je tak třeba při rozhodovaacuteniacute rozlišovat mezi zneužitiacutem praacuteva ke ktereacutemu došlo ve vztahu ke vzniku investice na zaacutekladě čehož je možneacute odmiacutetnout jurisdikci z důvodu nesouladu takoveacuteho jednaacuteniacute se všeobecnyacutemi zaacutesadami mezinaacuterodniacuteho praacuteva nebo BIT přiacutepadně praacuteva domovskeacuteho staacutetu Na druheacute straně pak ležiacute zneužitiacute procesniacute ochrany kdy tribunaacutel odmiacutetne vykonat svou pravomoc zejmeacutena na zaacutekladě vyacutekladu čl 25 Uacutemluvy ICSID V tomto druheacutem přiacutepadě jsou však tribunaacutely s odmiacutetnutiacutem projednat spor mnohem zdrženlivějšiacute až na situace kdy se jednaacute o na prvniacute pohled zřejmeacute zneužitiacute praacuteva1028 Daacutele se tedy budu věnovat zejmeacutena prvniacute situaci Po tomto teoretickeacutem uacutevodu je třeba zaměřit pozornost na skutečnost že treaty shopping je jedniacutem z obliacutebenyacutech přiacutepadů kdy je nedostatek dobraacute viacutery namiacutetaacuten Ze strany staacutetů byacutevaacute tento princip často navrhovaacuten jako jakyacutesi korektiv přiacutepustnosti treaty shoppingu Tribunaacutely ovšem hranice dobreacute viacutery

vyklaacutedajiacute poměrně široce Nedostatek dobreacute viacutery tak shledaacutevajiacute až v krajniacutech situaciacutech napřiacuteklad pokud se jednaacute o zcela zjevneacute zneužitiacute poskytovaneacute ochrany hraničiacuteciacute až s podvodnyacutem jednaacuteniacutem1029 nebo uacutečeloveacute přeneseniacute již vznikleacuteho jasně vnitrostaacutetniacuteho sporu k mezinaacuterodniacutemu foru1030

Uacutespěchu se argumentace porušeniacutem dobreacute viacutery dočkala opravdu jen v extreacutemniacutech přiacutepadech kupřiacutekladu ve sporu Phoenix kdy ciacutelem restrukturalizace bylo na posledniacute chviacuteli uskutečněneacute převedeniacute vnitrostaacutetniacuteho sporu na spor mezinaacuterodniacute Nadto k restrukturalizaci došlo jen v raacutemci přeskupeniacute majetku mezi členy rodiny žalobce a ještě k tomu až po zaacutesahu ze strany staacutetu Tribunaacutel rozhodl že bdquocelaacute sbquoinvestice‛ byla jen umělaacute transakce vykonstruovanaacute za uacutečelem převedeniacute sporu k ICSIDldquo1031 Současně ale rozhodnutiacute potvrdilo shora uvedeneacute zaacutevěry plynouciacute z naacutelezu Tokios Tokeleacutes a to že neniacute vyloučena možnost investora restrukturalizovat svou investici tak aby co nejvhodněji využiacutevala mezinaacuterodniacute ochrany1032 Jednalo se zde ale o okolnosti daneacuteho přiacutepadu ktereacute přiměly tribunaacutel k odmiacutetnutiacute sveacute přiacuteslušnosti

Zneužitiacutem praacuteva se zabyacuteval i tribunaacutel v přiacutepadu Cementownia kteryacute opět potvrdil obecnou přiacutepustnost treaty shoppingu per se nicmeacuteně se takeacute postavil odmiacutetavě k přiacutepadům kdy je jen treaty shopping jen naacutestrojem k uměleacutemu převedeniacute čistě domaacuteciacuteho sporu na mezinaacuterodniacute foacuterum Dobreacute viacuteře při uskutečněniacute investice v každeacutem přiacutepadě nahraacutevaacute pokud je restrukturalizace uskutečněnaacute i s jinyacutem ciacutelem než je jen zisk přiacutestupu k tribunaacutelu (např daňoveacute vyacutehody) nebo to že byla uskutečněna dlouhou dobu před samotnyacutem vznikem sporu1033 Pokud restrukturalizace proběhne jako druh korporaacutetniacuteho maneacutevrovaacuteniacute s ciacutelem ziacuteskat obecnou ochranu a nikoliv ve vztahu ke specifickeacutemu sporu lze uzavřiacutet že se teacuteměř jistě jednaacute se o praktiku kteraacute princip dobreacute viacutery neporušuje

Je logickeacute že staacutety v mnohyacutech přiacutepadech treaty shoppingu vidiacute zneužitiacute praacuteva nicmeacuteně je důležiteacute si uvědomit že praacutevě ony jako smluvniacute strany daneacute BIT mohly upravit podmiacutenky definice investora a přirozeně jde k jejich tiacuteži pokud tak neučiniacute Pokud ovšem půjdeme do jaacutedra tohoto argumentu daacute se polemizovat s tiacutem že treaty shopping je

vždy praktikou odporujiacuteciacute dobreacute viacuteře neboť se za každyacutech okolnostiacute jednaacute o čaacutestečneacute obchaacutezeniacute praacutevniacuteho řaacutedu Restrukturalizace bude miacutet stejnyacute dopad pokud bude provedena s předstihem několika let před vznikem sporu s obecnyacutem ciacutelem chraacutenit svou investici nebo pokud se uskutečniacute až později s ciacutelem chraacutenit investici za konkreacutetniacutech okolnostiacute V obou přiacutepadech půjde o uacutemyslneacute plaacutenovaacuteniacute s ciacutelem dosaacutehnout ochrany kteraacute by investorovi jinak poskytnuta nebyla Pokud je druhaacute

1027 Tamteacutež s 620 1028 Tamteacutež s 635 1029 Srovnej Aguas del Tunari odst 245 bdquoTribunaacutel souhlasiacute s tiacutem že korporaacutetniacute struktura může byacutet zneužita a pokud tak bylo učiněno za uacutečelem podvodu nebo z podobnyacutech důvodů nelze se na ni spoleacutehatldquo 1030 Např Phoenix Mobil v Venezuela 1031 Phoenix odst 143 1032 Phoenix odst 64 1033 Tokios Tokeleacutes

273

praktika považovaacutena za zneužitiacute praacuteva je otaacutezkou proč jiacutem neniacute i v přiacutepadě prvniacutem když vede ke stejneacutemu efektu 222 Načasovaacuteniacute investice Za jeden z nejdůležitějšiacutech ukazatelů přiacutepustnosti treaty shoppingu je považovaacuteno jeho načasovaacuteniacute1034 Teorie i praxe ve shodě rozděluje přiacutepady treaty shoppingu na pre-dispute (dovolenaacute praktika) a post-dispute (praktika zakaacutezanaacute) Toto rozděleniacute je naznačeno napřiacuteklad v rozhodnutiacute Mobil v Venezuela kde tribunaacutel vyjaacutedřil naacutezor že bdquozisk přiacutestupu k ICSID pomociacute vhodneacute BIT je naprosto legitimniacute ciacutel jednaacute-li se o budouciacute sporyldquo1035 Hned v dalšiacutem odstavci

nicmeacuteně dodaacutevaacute že co se tyacutekaacute sporů již existujiacuteciacutech je tato praktika považovaacutena za zneužitiacute praacuteva1036 Tento vyacuteklad uplatněnyacute i dalšiacutemi tribunaacutely1037 ovšem přinaacutešiacute zaacutesadniacute probleacutem a to určeniacute okamžiku ve ktereacutem vlastně spor vznikaacute

Tuto otaacutezku adresovalo poměrně detailně rozhodnutiacute Pac Rim ve ktereacutem tribunaacutel došel k zaacutevěru že bdquo[r]ozhodujiacuteciacutem limitem je okamžik kdy je již pro dotčenou stranu spor zřejmyacute nebo jeho vznik tato strana může alespoň předviacutedat s velkou pravděpodobnostiacute [hellip] Tribunaacutel je toho naacutezoru že pokud tato hranice neniacute dosažena obyčejně se nebude jednat o zneužitiacute praacuteva ale po dosaženiacute se o něj jednat bude Odpověď na tento probleacutem ovšem bude v každeacutem přiacutepadě zaacutevislyacute na specifickyacutech okolnostech daneacuteho přiacutepaduldquo1038 Podle tohoto rozhodnutiacute se tak nejednaacute o formalistickeacute chaacutepaacuteniacute vzniku sporu jako okamžiku kdy je spor jako takovyacute zahaacutejen u arbitraacutežniacuteho soudu Je logickeacute že tribunaacutel takovyacuteto vyacuteklad odmiacutetl neboť v opačneacutem přiacutepadě by dostačovalo aby investor se zahaacutejeniacutem arbitraacuteže vypočiacutetavě posečkal až do ukončeniacute restrukturalizace Praacutevě takovyacute postup treaty shoppingu byl jasně zavržen v již zmiňovaneacutem přiacutepadu Phoenix kdy na začaacutetku čistě vnitrostaacutetniacute investice byla po zaacutesahu staacutetu nasměrovaacutena přes Izrael a k zahaacutejeniacute sporu u tribunaacutelu došlo jen několik maacutelo dniacute po teacuteto restrukturalizaci

I v takto chaacutepaneacutem pojetiacute vzniku sporu však mohou vyvstat hraničniacute otaacutezky zejmeacutena s ohledem na subjektivitu kriteacuteria předviacutedatelnosti Problematickou tak může byacutet napřiacuteklad situace kdy restrukturalizace proběhne poteacute co v dotčeneacutem odvětviacute již nastaly určiteacute probleacutemy nicmeacuteně k samotneacutemu konkreacutetniacutemu zaacutesahu staacutetu ještě nedošlo a je otaacutezkou do jakeacute miacutery je jisteacute že k němu dojde přiacutepadně v jakeacute formě k němu dojde V přiacutepadech Mobil a Aguas tribunaacutely dospěly k zaacutevěru

že v takovyacutech situaciacutech se jednaacute spiacuteše jen o preventivniacute způsob ochrany investice a restrukturalizace je v pořaacutedku1039 Na druhou stranu se vyskytly přiacutepady kdy k zaacutesahu staacutetu došlo v opravdu velice kraacutetkeacutem časoveacutem horizontu po přesunu investora do ciacuteloveacute jurisdikce V rozhodnutiacute Cementownia tak tribunaacutel doznal že pokud se v daneacutem přiacutepadě převod akciiacute udaacutel pouhyacutech dvanaacutect

dniacute po upozorněniacute staacutetu o ukončeniacute licenciacute spadal by tento přiacutepad do skupiny sporů ktereacute byly ve vztahu ke konkreacutetniacutem zaacutesahům uměle přeměněny z vnitrostaacutetniacutech na mezinaacuterodniacute1040 tudiacutež by se jednalo o praktiku nelegitimniacute

Ačkoliv delšiacute doba děliacuteciacute okamžik uskutečněniacute investice se zahaacutejeniacutem sporu jasně nahraacutevaacute žalobci1041 je pro investora pozitivniacutem zjištěniacute že z časoveacuteho hlediska tribunaacutely neuznaacutevajiacute pouze tyto investice učiněneacute dlouho dopředu bez jakeacutekoliv spojitosti se specifickyacutem probleacutemem Naopak k restrukturalizaci daacutevajiacute dostatečnou volnost až do okamžiku kdy je konkreacutetniacute spor tak řiacutekajiacutec bdquona spadnutiacuteldquo Vždy však bude vhodnějšiacute uskutečnit restrukturalizaci co nejdřiacuteve nejleacutepe jako preventivniacute způsob jak do budoucna chraacutenit investici Na druhou stranu i ve chviacuteli kdy je již pravděpodobneacute že ke změnaacutem ktereacute investici ovlivniacute nejspiacuteše dojde nemusiacute byacutet pro přesun investice pozdě1042

1034 SCHREUER op cit s 26 1035 Mobil v Venezuela odst 204 1036 Mobil v Venezuela odst 205 1037 Např Aguas del Tunari 1038 Pac Rim čl 299 1039 Mobil Aguas del Tunari v obou přiacutepadech ovšem podle tribunaacutelů nebyl vznik konkreacutetniacuteho sporu v době restrukturalizace ještě předviacutedatelnyacute 1040 Cementownia odst 117 1041 Např v rozhodnutiacute Tokios Tokeleacutes jednoznačně nahraacutelo žalobci že investici uskutečnil dokonce několik let před tiacutem než dotčenaacute BIT vešla v platnost 1042 VALASEK M DUMBERRY P Developments in the Legal Standing of Shareholders and Holding Corporations in Investor-State Dispute s 62

274

223 Nepřiacutemeacute investice ndash piercing the corporate veil

Za nepřiacutemo uskutečněnou investici lze považovat investici drženou prostřednictviacutem jineacute ovlaacutedaneacute společnosti1043 Existujiacute dva způsoby jak nepřiacutemeacute investice podle smlouvy vyacuteslovně umožnit Důsledek je však v obou přiacutepadech stejnyacute ndash nadnaacuterodniacute společnosti neztraacutecejiacute investičniacute ochranu při užiacutevaacuteniacute běžnyacutech korporaacutetniacutech naacutestrojů jako je zaklaacutedaacuteniacute dceřinyacutech společnostiacute nebo holdingovyacutech struktur podle praacutev třetiacutech staacutetů1044 Ne všechny tribunaacutely jsou však k tomuto postupu vstřiacutecneacute a v některyacutech přiacutepadech dochaacuteziacute k odmiacutetnutiacute projednaacuteniacute sporu pokud investor neprojde testem pierce the corporate veil o ktereacutem bude pojednaacuteno niacuteže

Nepřiacutemeacute investice lze umožnit prostřednictviacutem definice investice napřiacuteklad modelovaacute BIT USA z roku 2012 obsahuje ustanoveniacute bdquosbquoinvestice‛ znamenaacute jakyacutekoliv druh aktiv ktereacute investor přiacutemo nebo nepřiacutemo vlastniacute nebo kontroluje kteryacute maacute vlastnosti investiceldquo1045 Druhyacutem způsobem je dociacutelit stejneacuteho uacutečinku pomociacute definice investora Touto cestou se vydalo napřiacuteklad Nizozemiacute ve sveacute modeloveacute BIT z roku 2004 Podle člaacutenku 1 odst 2 piacutesm c bdquo[Pojem sbquopřiacuteslušniacuteka‛ zahrnuje] praacutevnickeacute osoby ktereacute nejsou založeneacute podle praacuteva smluvniacuteho staacutetu ale jsou kontrolovaacuteny přiacutemo nebo nepřiacutemo těmi fyzickyacutemi osobami nebo praacutevnickyacutemi osobami ktereacute jsou definovaacuteny vyacutešerdquo1046

Pokud se BIT vztahuje i na nepřiacutemeacute investice rozšiřujiacute se možnosti treaty shoppingu ještě

viacutece Nepřiacutemeacute investice umožniacute skrze i několikanaacutesobnou vrstvu dceřinyacutech společnostiacute naprosteacute odpoutaacuteniacute investora od staacutetu na zaacutekladě jehož BIT se ochrany posleacuteze domaacutehaacute Pokud bude chtiacutet investor co nejjednodušeji ziacuteskat ochranu vůči hostujiacuteciacutemu staacutetu je praacutevě umožněniacute nepřiacutemyacutech investic ukazatelem vhodneacute BIT Nedaacute se ovšem automaticky dovodit že BIT kteraacute neobsahuje vyacuteslovneacute ustanoveniacute o nepřiacutemeacute kontrole tuto možnosti a priori vylučuje Tribunaacutely totiž majiacute tendenci tuto absenci neinterpretovat tak že by umožňovala pouze investice přiacutemeacute1047 Lze tedy předpoklaacutedat že diacuteky konstantniacute širokeacute interpretaci pojmu bdquoinvesticeldquo tribunaacutely by smlouvy měly chraacutenit i investice nepřiacutemeacute s vyacutejimkou kdy jsou textem BIT vyacuteslovně vyloučeny I tak ovšem může investor po uskutečněniacute nepřiacutemeacute investice narazit na zamiacutetavyacute přiacutestup tribunaacutelu Vyskytly se totiž již tribunaacutely ktereacute se rozhodly použiacutet praktiku tzv piercing the corporate veil V kontextu mezinaacuterodniacute investičniacute arbitraacuteže tento pojem značiacute snahu tribunaacutelu dohledat ve

struktuře společnosti bdquokonečneacuteho investoraldquo a pokud ten nesplňuje definici investora podle BIT je žalobci ochrana odmiacutetnuta Za investora podle smlouvy totiž takoveacute tribunaacutely považujiacute tohoto investora konečneacuteho buď na zaacutekladě kriteacuteria skutečneacuteho spojeniacute s domovskyacutem staacutetem (genuine link) nebo miacutesta odkud plyne zdroj kapitaacutelu (origin of capital) Doktriacutena piercing the corporate veil

maacute původ v mezinaacuterodniacutem praacutevu kde byla poprveacute využita při rozhodovaacuteniacute Mezinaacuterodniacuteho soudniacuteho dvora v přiacutepadu Barcelona Traction Jejiacute uplatněniacute v investičniacute arbitraacuteži maacute však malou pravděpodobnost na uacutespěch1048 neboť jejiacute užitiacute se omezuje na přiacutepady kdy maacute odhalit podvod nebo jineacute nezaacutekonneacute jednaacuteniacute1049

Přistoupeniacute k tomuto testu je velice kontroverzniacute zejmeacutena protože proti němu stojiacute velmi silnyacute argument v podobě smluvniacute volnost stran kteraacute je reflektovanaacute v textu smluv V přiacutepadě že strany BIT stanovily podmiacutenky pro kvalifikaci investorem neniacute dle meacuteho naacutezoru přiacutepustneacute aby tribunaacutely nad raacutemec těchto podmiacutenek přidaacutevaly jakaacutekoliv kriteacuteria dalšiacute Tribunaacutel ve věci Tokios Tokeleacutes kteryacute odmiacutetl korporaacutetniacute strukturu zkoumat dokonce zdůraznil že pokud by si strany přaacutely tato kriteacuteria aplikovat mohly do smlouvy vložit vhodnou denial of benefits clause přiacutepadně použiacutet v definici investora kriteacuterium kontroly1050 Odmiacutetl vziacutet v potaz že zdroj kapitaacutelu ve skutečnosti pochaacutezel z žalovaneacuteho staacutetu neboť BIT samotnaacute toto kriteacuterium nezohledňovala1051 K tomuto kliacutečoveacutemu rozhodnutiacute ovšem existuje silnyacute disent prof Weila kteryacute odmiacutetaacute tento formalistickyacute přiacutestup a

1043 VAN OS R KNOTTNERUS R Dutch Bilateral Investment Treaties s 9 1044 LEGUM B Defining Investment and Investor Who Is Entitled to Claim s 3 1045 US Model Bilateral Investment Treaty 2012 1046 Dutch Model Bilateral Investment Treaty 2004 1047 CEMEX odst 157 Mobil v Venezuela odst 165 Siemens v Argentina odst 137 1048 SCHREUER C Nationality of Investors Legitimate Restrictions vs Business Interests s 525 1049 Obdobně takeacute Saluka odst 230 1050 Např CME 1051 SCHREUER op cit s 525

275

argumentuje zejmeacutena předmětem a uacutečelem investičniacutech smluv1052 V tomto přiacutepadě se totiž jednalo o třetiacute přiacutepad treaty shoppingu tedy domaacutehaacuteniacute se ochrany vůči domovskeacutemu staacutetu Většinovyacute naacutelez byl však naacutesledovaacuten mnoha dalšiacutemi tribunaacutely ktereacute souhlasily s tiacutem že pokud smlouva stanovuje pouze kriteacuterium inkorporace a nevylučuje nepřiacutemeacute investice neexistuje žaacutednyacute důvod pro to přidaacutevat k těmto podmiacutenkaacutem dodatečnaacute kriteacuteria1053 Nelze ovšem ignorovat skutečnost že některeacute tribunaacutely se rozhodly korporaacutetniacute struktury odhalit ačkoliv se jednaacute o vyacuteraznou menšinu Jedniacutem z těchto vyacutejimečnyacutech přiacutepadů byl spor TSA Spectrum kteryacute jurisdikci odmiacutetl s odkazem na čl 25 Uacutemluvu ICSID Z ustanoveniacute odst 2 piacutesm b tohoto člaacutenku ktereacute pod přiacuteslušniacuteky ciziacuteho staacutetu řadiacute i praacutevnickeacute osoby pod bdquozahraničniacute kontrolouldquo dovodil že se jednaacute o podmiacutenku naplněniacute tohoto pojmu Tribunaacutel proto doznal že bdquoprostřednictviacutem ICSID by měly byacutet chraacuteněny jen ryze zahraničniacute investiceldquo1054 I zde se totiž jednalo o pokus žalovat staacutet jehož byl skutečnyacute investor přiacuteslušniacutekem I přes to že ciacutelem investičniacutech smluv je přilaacutekaacuteniacute zahraničniacutech investorů nelze dle meacuteho naacutezoru s ohledem na smysl přehliacutežet text samotneacute smlouvy Za spraacutevneacute tedy v těchto přiacutepadech považuji pokud ndash stanovuje-li tak smlouva tribunaacutely zkoumajiacute vyacutehradně kriteacuterium inkorporace V přiacutepadě že si naacutesledky ktereacute smlouva přinaacutešiacute při jejiacute tvorbě neuvědomiacute lze takoveacute staacutety slovy tribunaacutelu v přiacutepadě Saluka nanejvyacuteš politovat a ciacutetit k nim sympatie

3 ZAacuteVĚR

Prvniacute čaacutest teacuteto praacutece zkoumala jak mohou investora ovlivnit definice obsaženeacute v různyacutech BIT Definice byly rozděleny do třiacute kategoriiacute přičemž každaacute kategorie byla zanalyzovaacutena pomociacute konkreacutetniacute BIT uzavřeneacute Českou republikou Z teacuteto prvniacute čaacutesti praacutece vyplyacutevaacute že pokud maacute investor zaacutejem dosaacutehnout ochrany co nejjednodušeji maacute možnost využiacutet smluv staacutetů ktereacute vyznaacutevajiacute liberaacutelniacute přiacutestup k požadavkům na investora zvlaacuteště Nizozemiacute Na druhou stranu bylo poukaacutezaacuteno na to že treaty shopping neniacute primaacuterně vyloučen prakticky žaacutednou BIT V teacuteto čaacutesti bylo takeacute upozorněno na dle meacuteho naacutezoru opomiacutejenyacute aspekt teacuteto problematiky a to na fakt že treaty shoppingem může dotčenyacute subjekt poměrně lehce dosaacutehnout mezinaacuterodniacute ochrany pro svou domaacuteciacute podnikatelskou činnost

Druhaacute čaacutest praacutece si kladla za ciacutel rozbor relevantniacutech arbitraacutežniacutech rozhodnutiacute a vyvozeniacute důsledků rozhodovaciacute praxe pro investora Praacutece se zejmeacutena zabyacutevala pohledem tribunaacutelů na otaacutezku dobreacute viacutery načasovaacuteniacute treaty shoppingu a nepřiacutemeacute kontroly Ačkoliv bylo upozorněno na to že tribunaacutely se v mnohyacutech naacutezorech rozchaacutezejiacute shodujiacute se bez vyacutejimky na zaacutevěru že je treaty shopping v obecneacute rovině praktikou dovolenou I v konkreacutetniacutech otaacutezkaacutech lze v rozhodovaacuteniacute naleacutezt

určiteacute tendence Lze tak dovodit že nejjistějšiacute postaveniacute majiacute investoři kteřiacute provedou restrukturalizaci skrze třetiacute staacutet jako formu korporaacutetniacuteho plaacutenovaacuteniacute s ciacutelem zajistit sveacute investici abstraktně do budoucna většiacute miacuteru ochrany V tomto přiacutepadě se jednaacute teacuteměř jistě o postup legitimniacute Tribunaacutely daacutele schvalujiacute treaty shopping tiacutem snadněji čiacutem dřiacuteve k němu dojde ve vztahu k okamžiku vzniku sporu V posledniacute řadě je třeba při restrukturalizaci braacutet zřetel na restriktivniacute přiacutestupy některyacutech tribunaacutelů zkoumajiacuteciacutech dobrou viacuteru či vyžadujiacuteciacutech skutečnou kontrolu investora přestože tak činiacute spiacuteše ve vyacutejimečnyacutech přiacutepadech Ačkoliv s postupy těchto tribunaacutelů lze ne vždy plně souhlasit je nutneacute braacutet v potaz možnost toho že budouciacute tribunaacutely tato rozhodnutiacute naacutesledovat

Praacutece tedy ukazuje že po zvoleniacute vhodneacute BIT a při uskutečněniacute treaty shoppingu se

zřetelem na rozhodovaciacute praxi se tato praktika může pro investora staacutet velice užitečnou Ačkoliv přesouvaacuteniacute společnostiacute za hranice je v očiacutech veřejnosti vniacutemaacuten spiacuteše ve spojitosti s daňovyacutemi vyacutehodami může se možnost zisku investičniacute ochrany staacutet poměrně laacutekavyacutem ciacutelem kteryacute by při korporaacutetniacutem plaacutenovaacuteniacute měly braacutet společnosti v potaz

Seznam použiteacute literatury

AZAINO E Nationalitytreaty shopping Can host countries sift the wheat from the chaff CEPMLP Annual Review ndash CAR 2013 vol 16 s 2-18 ISSN 1369-8931

1052 Tokios Tokeleacutes Dissenting Opinion of Prosper Weil odst 1 1053 Např rozhodnutiacute Aguas Saluka Rompetrol Tokios ADC 1054 TSA Spectrum odst 118

276

BERNHARDT R Foundations and Principles of International Law Amsterdam North-Holland

Publishing Co 1984 527 s ISBN 0444862382 BRABANDERE E lsquoGood Faithrsquo lsquoAbuse of Processrsquo and the Initiation of Investment Treaty Claims Journal of International Dispute Settlement 2012 vol 3 no 3 s 609ndash636 ISSN 2040-3593 BYERS M Abuse of Rights An Old Principle A New Age McGill Law Journal 2006 vol 47 s

389-434 ISSN 0024-9041 CHENG B General Principles of Law as Applied by International Courts and Tribunals Cambridge Cambridge University Press 2006 544 s ISBN 9780521030007 DOLZER R SCHREUER C Pinciples of International Investment Law Oxford Oxford University

Press 2008 433 s ISBN 0199211760 DUGAN C et al Investor-State Arbitration Oxford Oxford University Press 2011 785 s ISBN 978-0-19-979572-7 FELDMAN M Setting Limits on Corporate Nationality Planning in Investment Treaty Arbitration ICSID Review 2012 vol 27 no 2 s 281 ndash 302 ISSN 2049-1999 Investment Climate Statement ndash Netherlands United States of America Department of State Bureau of Economic Energy and Business Affairs [online] 2014 [cit 15 3 2015] Dostupneacute z httpwwwstategoveebrlsothrics2014227893htm KIRTLEY W The Transfer of Treaty Claims and Treaty-Shopping in Investor-State Disputes The Journal of World Investment amp Trade 2009 vol 10 no 3 s 427-461 ISSN 2211-9000 LEGUM B Defining Investment and Investor Who Is Entitled to Claim In Symposium co-organised by ICSID OECD AND UNCTAD - Making the Most of International Investment Agreements A Common Agenda 2005 Paris NIKIEgraveMA S Best Practices Definition of Investor Winnipeg International Institute for Sustainable Development 2012 20 s OrsquoCONNOR J Good Faith in International Law Hants Dartmouth Pub Co 1991 144 s ISBN

1855211971 SEKANINA O Kdo vyhraje investičniacute arbitraacutež IHNEDcz [online] Economia publikovaacuteno 15 12 2010 [cit 12 3 2015] Dostupneacute z httparchivihnedczc1-48624150-kdo-vyhraje-fotovoltaickou-arbitraz SCHREUER C Nationality of Investors Legitimate Restrictions vs Business Interests ICSID Review 2009 vol 24 no 2 s 521-527 ISSN 2049-1999 SCHREUER C Nationality Planning The Fordham Papers 2012 SINCLAIR A C The Substance of Nationality Requirements in Investment Treaty Arbitration ICSID Review 2005 vol 20 no 2 s 357-388 ISSN 2049-1999 SKINNER M MILES C A LUTTRELL S Access and advantage in investor-state arbitration The law and practice of treaty shopping Journal of World Energy Law amp Business 2010 vol 3 no 3 s 260-285 ISSN 1754-9965 VALASEK M DUMBERRY P Developments in the Legal Standing of Shareholders and Holding Corporations in Investor-State Dispute ICSID ReviewmdashForeign Investment Law Journal 2011

vol 6 no 1 s 34-75 ISSN 2049-1999 VAN OS R KNOTTNERUS R Dutch Bilateral Investment Treaties 2011 Amsterdam SONO 2011 51 s ISBN 978-90-71284-84-7 VAN OS R KNOTTNERUS R The Netherlands A Gateway to lsquoTreaty Shoppingrsquo for Investment Protection Iisdorg [online] International Institute for Sustainable Development publikovaacuteno 2 1 2012 [cit 3 3 2015] Dostupneacute z httpwwwiisdorgitn20120112the-netherlands-treaty-shopping VOON T MITCHELL A MUNRO J Legal Responses to Corporate Manoeuvring in International Investment Arbitration Journal of International Dispute Settlement 2013 vol 5 no 1 s 41-68 ISSN 2040-3593 WEBB M Treaty Shopping How Philip-Morris Cherry-Picked Worst Case BITs Infojusticeorg

[online] American University Washington College of Law publikovaacuteno 2 12 2012 [cit 3 3 2015] Dostupneacute z httpinfojusticeorgarchives28044 WISNER R GALLUS N Nationality Requirements in InvestorndashState Arbitration Journal of World Investment and Trade 2004 vol 5 no 6 s 927ndash945 ISSN 2211-9000

Sděleniacute federaacutelniacuteho ministerstva zahraničniacutech věciacute č 4591991 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou a Švyacutecarskou konfederaciacute o podpoře a vzaacutejemneacute ochraně investic In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 3 3 2015]

277

Sděleniacute federaacutelniacuteho ministerstva zahraničniacutech věciacute č 5691992 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou a Nizozemskyacutem kraacutelovstviacutem o podpoře a vzaacutejemneacute ochraně investic In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 3 3 2015] Sděleniacute ministerstva zahraničniacutech věciacute č 1871993 Sb o sjednaacuteniacute Dohody mezi Spojenyacutemi staacutety americkyacutemi a Českou a Slovenskou Federativniacute Republikou o vzaacutejemneacute podpoře a ochraně investic In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 3 3 2015] US Model Bilateral Investment Treaty 2012 [online] Dostupneacute z httpsustrgovsitesdefaultfilesBIT20text20for20ACIEP20Meetingpdf Dutch Model Bilateral Investment Treaty 2004 [online] Dostupneacute z httpwwwhouthoffcomuploadstx_hhpublicationsBrochure_Arbitration_2012pdf


Mgr Martina Pohankovaacute mapohankovagmailcom Praacutevnickaacute fakulta MU

Veveřiacute 15870 611 80 Brno

Českaacute republika

278

K NĚKTERYacuteM ASPEKTŮM PROJEVU ZAacuteKLADNIacuteCH ZAacuteSAD V RAacuteMCI DOKAZOVAacuteNIacute

David Čep


Abstrakt The author deals with impacts of principle of collective criminal liability on current form

of evidence in criminal proceedings Its form was shaped for a long time on the basis of principle of individual criminal liability and liability for guilt One of the questions that the author deals with is whether the current form of evidence of criminal liability of legal entities is partly build on objective liability or not The next part of this work contains among the others authorrsquos remarks on possibility of using higher courtrsquos outcomes of decision-making process containing judging of evidence during the judging of evidence by law enforcement authorities in other cases The principle of proper and just process and principle of free assessment of evidence are the headstone for authorrsquos reflections Abstrakt Autor praacutece se nejprve zabyacutevaacute dopady zaacutesady kolektivniacute trestniacute odpovědnosti

praacutevnickyacutech osob na staacutevajiacuteciacute podobu dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute Ta byla dlouhaacute leacuteta utvaacuteřena na zaacutekladě zaacutesady individuaacutelniacute trestniacute odpovědnosti a odpovědnosti za vinu Jednou z otaacutezek jimž se autor věnuje je zda v současneacute době neniacute dokazovaacuteniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob postaveno čaacutestečně na objektivniacute trestniacute odpovědnosti V dalšiacute čaacutesti se autor mimo jineacute zamyacutešliacute zda ze zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu jakož i zaacutesady volneacuteho hodnoceniacute důkazů nevyplyacutevaacute nemožnost použitiacute judikatorniacutech zaacutevěrů stran hodnoceniacute určityacutech důkazů při vlastniacutem procesu hodnoceniacute důkazů ze strany orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute Kľuacutečoveacute slovaacute Basic Principles Evidence Principle of Collective Criminal Liability of Legal

Entities Accountability Decision-making Practice Kľuacutečoveacute slovaacute zaacutekladniacute zaacutesady dokazovaacuteniacute zaacutesada kolektivniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech

osob přičitatelnost judikatura 1 UacuteVOD

Podoba trestniacuteho praacuteva stejně jako jakeacutehokoliv jineacuteho praacutevniacuteho odvětviacute je utvaacuteřena předevšiacutem prostřednictviacutem specifickyacutech zaacutekladniacutech piliacuteřů ktereacute praacutevniacute teorie označuje jako zaacutekladniacute zaacutesady Tyto vyzařujiacute z diacutelčiacutech ustanoveniacute jednotlivyacutech pramenů trestniacuteho praacuteva a umožňujiacute sveacutemu interpretovi uchopeniacute předmětu jeho vyacutekladu v celkoveacutem kontextu Pouze tiacutemto způsobem tedy při respektovaacuteniacute zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva může dojiacutet k řaacutedneacute interpretaci a aplikaci jednotlivyacutech trestněpraacutevniacutech norem Vyacuteznam systeacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva spočiacutevaacute daacutele v tom že jsou to praacutevě normy trestněpraacutevniacute ktereacute sloužiacute k ochraně těch nejzaacutekladnějšiacutech zaacutejmů společnosti jejichž porušeniacute či ohroženiacute je považovaacuteno za natolik škodliveacute že normy jineacuteho praacutevniacuteho odvětviacute nemohou zajistit dostatečně kvalifikovanou reakci S ohledem na rozsah předmětu trestniacuteho praacuteva došlo postupně ke vzniku jeho dvou samostatnyacutech subodvětviacute ktereacute si utvořily vlastniacute sveacutebytneacute systeacutemy zaacutekladniacutech zaacutesad1055 V raacutemci zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho řiacutezeniacute pak trestněpraacutevniacute teorie rozlišuje speciaacutelniacute skupinu zaacutekladniacutech zaacutesad ktereacute jsou vlastniacute dokazovaacuteniacute Tato činnost orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute je opraacutevněně označovaacutena jako jaacutedro celeacuteho trestniacuteho řiacutezeniacute neboť jeho smyslem je bdquozjistit zda se stal skutek kteryacute naplňuje znaky některeacuteho trestneacuteho činu [hellip] a zda ho spaacutechal obžalovanyacuteldquo1056 čiacutemž je naplněn uacutečel trestniacuteho řiacutezeniacute jako takoveacuteho Od vyacuteznamu dokazovaacuteniacute se naacutesledně odviacutejiacute takeacute vyacuteznam jeho zaacutekladniacutech zaacutesad Tyto však stejně jako zaacutekladniacute zaacutesady obecně jakeacutehokoliv praacutevniacuteho odvětviacute nestojiacute osamoceně nyacutebrž přichaacutezejiacute

1055 Tedy systeacutem zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho a systeacutem zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho řiacutezeniacute 1056 ŠAacuteMAL P Dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute In ŠAacuteMAL P MUSIL J KUCHTA J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute Praha C H Beck 2013 s 345

279

do interakce s dalšiacutemi zaacutesadami předmětneacuteho praacutevniacuteho odvětviacute Tak i zaacutesady dokazovaacuteniacute přichaacutezejiacute do styku s jinyacutemi zaacutesadami trestniacuteho řiacutezeniacute a trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho kdy tato setkaacuteniacutelsquo mohou vyacuterazně ovlivnit staacutevajiacuteciacute podobu dokazovaacuteniacute

Ve sveacute praacuteci jsem se proto zaměřil na působeniacute dvou vybranyacutech zaacutesad ktereacute podstatnyacutem způsobem formujiacute současnou podobu dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute V přiacutepadě zaacutesady kolektivniacute trestniacute odpovědnosti je jejiacute vyacuteznam daacuten předevšiacutem tiacutem že se jednaacute o novumlsquo českeacuteho trestniacuteho praacuteva jehož aplikačniacute praxe je staacutele v počaacutetciacutech Zaacutesadu řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu ve spojeniacute se zaacutesadou volneacuteho hodnoceniacute důkazů jsem zvolil s ohledem na siacuteliacuteciacute diskuse nad zaacutevaznostiacute judikatury jako pramene praacuteva Ciacutelem meacute praacutece je poskytnout čtenaacuteři pohled na uvedenou problematiku pojiacutemanyacute jako snoubeniacute uacutevah teoretickyacutech s uacutevahami de lege aplicata ktereacute jistě posloužiacute k hlubšiacutemu poznaacuteniacute současneacute podoby dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute

2 ZAacuteSADA KOLEKTIVNIacute TRESTNIacute ODPOVĚDNOSTI amp DOKAZOVAacuteNIacute

Do uacutečinnosti zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob1057 byla celaacute koncepce trestniacute odpovědnosti z hlediska viny vybudovaacutena na zaacutesadě individuaacutelniacute trestniacute odpovědnosti fyzickyacutech osob a zaacutesadě odpovědnosti za vinu Orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute tak při vyhledaacutevaacuteniacute a provaacuteděniacute důkazů zjednodušeně řečeno postupujiacute tak aby vina byla přiacutepadně prokaacutezaacutena ve vztahu k individuaacutelniacute fyzickeacute osobě1058 Tomu ostatně odpoviacutedaacute zaměřeniacute orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute stran dokazovaacuteniacute neboť ve vztahu k subjektivniacute straacutence skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu je nezbytneacute prokaacutezat existenci zaviněniacute na straně subjektu přičemž zaviněniacutem rozumiacutem bdquovnitřniacute psychickyacute vztah pachatele k poruše či ohroženiacute objektu trestneacuteho činu nebo jeho předmětu uacutetoku jakož i k jeho jednaacuteniacute uvedeneacutemu v trestniacutem zaacutekoně ktereacute je vyvolaacutevajiacuteldquo1059 Jak je z uvedeneacute definice zřejmeacute samotneacute dokazovaacuteniacute naplněniacute subjektivniacute straacutenky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu je s ohledem na jejiacute imateriaacutelniacute povahu dosti problematickeacute V Kratochviacutel tak poukazuje na skutečnost že jedinyacutem přiacutemyacutem důkazem na zaacutekladě ktereacuteho by orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute

mohl v souladu se zaacutesadou zjištěniacute skutkoveacuteho stavu bez důvodnyacutech pochybnostiacute dojiacutet k zaacutevěru že zaviněniacute na straně pachatele trestneacuteho činu je daacuteno je pouze doznaacuteniacute osoby proti niacutež se řiacutezeniacute vede1060 Nicmeacuteně ani vyacuteznam doznaacuteniacute neniacute s ohledem na Vyšinskeacuteho školulsquo1061 v současneacute době přeceňovaacuten I proto se v sect 2 odst 5 trestniacuteho řaacutedu1062 nachaacuteziacute imperativ že doznaacuteniacute nezbavuje orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute bdquopovinnosti přezkoumat všechny podstatneacute okolnosti přiacutepaduldquo1063 Je tomu tak takeacute z toho důvodu že obviněnyacute maacute možnost haacutejit se jakyacutemkoliv způsobem bdquotudiacutež může i lhaacutetldquo1064 v důsledku čehož neniacute vhodneacute vyacuteznam doznaacuteniacute jakkoliv přeceňovat

Orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute tak častěji zaviněniacute pachatele ndash fyzickeacute osoby ndash vyvozuje na zaacutekladě řady nepřiacutemyacutech důkazů ktereacute naviacutec dle požadavku Nejvyššiacuteho soudu musejiacute tvořit

1057 Zaacutekon č 4182011 Sb o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob a řiacutezeniacute proti nim ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele teacutež jen bdquozaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osobldquo) 1058 Pokud důkazy ve prospěch obviněneacuteho nedosahovaly takoveacute kvality že by znamenaly onu důvodnou pochybnost při objasňovaacuteniacute skutkoveacuteho stavu kteraacute v konečneacutem důsledku zabraňuje vydaacuteniacute rozhodnutiacute o vině a trestu popřiacutepadě jinyacutech rozhodnutiacute orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute 1059 KRATOCHVIacuteL V Struktura skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu In KRATOCHVIacuteL V a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Praha C H Beck 2012 s 279 1060 Tamteacutež s 287 1061 Andrej Januarjevič Vyšinskij byl hlavniacutem představitelem stalinistickeacute prokuratury kteryacute vyzdvihoval zaacutesadniacute vyacuteznam doznaacuteniacute obviněneacuteho (a to bez ohledu na způsob jeho ziacuteskaacuteniacute) Svoji uacutelohu sehraacutel předevšiacutem v raacutemci velkyacutech procesůlsquo v Sovětskeacutem svazu třicaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute 1062 Zaacutekon č 1411961 Sb o trestniacutem řiacutezeniacute soudniacutem (trestniacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquotrestniacute řaacutedldquo) 1063 I když i k teacuteto samotneacute formulaci lze miacutet jisteacute vyacutehrady neboť může evokovat dojem že po ziacuteskaacuteniacute doznaacuteniacute maacute orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute prověřit zda toto zapadaacute mezi doposud zjištěneacute poznatky což může zvlaacuteště v přiacutepadě doznaacuteniacute ziacuteskaneacuteho na počaacutetku trestniacuteho řiacutezeniacute působit značně kontraproduktivně ve vztahu k zaacutesadě materiaacutelniacute pravdy 1064 FRYŠTAacuteK M Dokazovaacuteniacute v přiacutepravneacutem řiacutezeniacute Brno Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 317

280

ničiacutem nenarušenou a uzavřenou soustavu1065 bdquoDiacuteky jejich povaze (nepřiacutemyacutech důkazů ndash pozn autora) je však takoveacuteto dokazovaacuteniacute podstatně obtiacutežnějšiacute než dokazovaacuteniacute důkazy přiacutemyacutemi už jen proto že na policejniacute orgaacuten jsou kladeny většiacute naacuteroky z hlediska kvantity a kvality opatřeniacute těchto důkazů [hellip]ldquo1066 Je tedy zřejmeacute že dokazovaacuteniacute zaviněniacute fyzickeacute osoby probiacutehajiacuteciacute často praacutevě na zaacutekladě důkazů nepřiacutemyacutech představuje komplikovanyacute proces kteryacute z vyacuteše uvedenyacutech důvodů může přesahovat možnosti orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute

S vědomiacutem toho jak obtiacutežneacute je dokazovaacuteniacute zaviněniacute ve vztahu k fyzickeacute osobě vstupuje do teacuteto uacutevahy dalšiacute prvek S nabytiacutem uacutečinnosti zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob se součaacutestiacute systeacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho stala i zaacutesada kolektivniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob Staacutevajiacuteciacute individuaacutelniacute pojetiacute trestniacuteho praacuteva je tak obohaceno o novyacute prvek kteryacute s sebou nezbytně přinaacutešiacute řadu uacuteskaliacute Jedniacutem z nich je takeacute otaacutezka zaviněniacute praacutevnickeacute osoby Je potřeba miacutet na vědomiacute že trestniacute praacutevo je postaveno na zaacutesadě odpovědnosti za vinu v opačneacutem přiacutepadě by totiž došlo k zakotveniacute objektivniacute odpovědnosti přičemž tato

je zaacutesadně v trestniacutem praacutevu nepřiacutepustnaacute1067 Z tohoto důvodu byl staacutevajiacuteciacute koncept odpovědnosti za zaviněniacute ve vztahu k praacutevnickyacutem osobaacutem zachovaacuten a platiacute že zaacutesada odpovědnosti za vinu se uplatniacute i vůči nim Nejednaacute se však o odpovědnost za zaviněniacute v praveacutem slova smyslu když z definice zaviněniacute je zřejmeacute že je nezbytneacute prokaacutezat osobě pachatele dvě jeho zaacutekladniacute složky ndash volniacute a vědomostniacute

Praacutevnickaacute osoba je umělyacute praacutevniacute konstrukt entita kteraacute v reaacutelneacutem světě fakticky neexistuje a projevy jejiacute vůlelsquo jsou z vnějšku seznatelneacute a respektovaneacute pouze proto že jim praacutevniacute řaacuted propůjčuje praacutevniacute relevanci Z tohoto důvodu lze těžko uvažovat o zaviněniacute praacutevnickeacute osoby tak jak je pojiacutemaacuteno u osoby fyzickeacute Přesto je nezbytneacute setrvat na zmiňovaneacute zaacutesadě trestniacute odpovědnosti za vinu ndash naacutesledky opačneacuteho přiacutestupu jsem ostatně již naznačil Zaacutekonodaacuterce tak inspirovaacuten čaacutestečně zahraničniacute praacutevniacute uacutepravou zvolil zvlaacuteštniacute konstrukci zaviněniacute ndash přičitatelnosti - kteraacute maacute s tradičniacutem pojetiacutem zaviněniacute společneacute toliko to že z jeho koncepce vychaacuteziacute L Bohuslav k teacuteto konstrukci uvaacutediacute že bdquo[z]aacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob tak využiacutevaacute specifickeacute konstrukce přičitatelnosti kdy zaviněneacute jednaacuteniacute určiteacute kategorie osob přičte praacutevnickeacute osoběldquo1068 k čemuž lze slovy J Jeliacutenka dodat bdquo[hellip] jednaacute se o fikci zaviněniacute kteraacute nemaacute nic společneacuteho se zaviněniacutem fyzickeacute osobyldquo1069 Orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute tak byly s uacutečinnostiacute zaacutekona o trestniacute

odpovědnosti praacutevnickyacutech osob postaveny před zcela novyacute konstrukt se kteryacutem doposud neměly co do činěniacute

Jako řešeniacute nastiacuteněneacuteho probleacutemu dokazovaacuteniacute zaviněniacute na straně praacutevnickeacute osoby zaacutekonodaacuterce konstrukci přičitatelnosti postavil na formaacutelně materiaacutelniacutem pojetiacute podmiacutenek kolektivniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob V Kratochviacutel podotyacutekaacute že při tvorbě zaacutekona nebyla zvolena ryziacute teorie přičitatelnosti formovanaacute soukromopraacutevniacute teoriiacute nyacutebrž zvlaacuteštniacute kombinace bdquopřiacutemeacuteho zastoupeniacute a přičitatelnostildquo1070 Zaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob tak jako podmiacutenku formaacutelniacute stanoviacute že protipraacutevniacute jednaacuteniacute musiacute byacutet spaacutechaacuteno určitou kvalifikovanou osobou

1065 K tomu srovnej rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ze dne 24 března 1970 sp zn 7 Tz 8469 uveřejněneacute pod čiacuteslem Rt 381970 Sbiacuterky rozhodnutiacute a stanovisek Nejvyššiacuteho soudu přiacutepadně pozdějšiacute naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 3 srpna 2000 sp zn II UacuteS 41899 uveřejněnyacute ve Sbiacuterce naacutelezů a usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu pod čiacuteslem N 11619 SbNU 113 jenž v tomto směru hovořiacute o řetězci nepřiacutemyacutech důkazůlsquo 1066 Viz FRYŠTAacuteK M Dokazovaacuteniacute v přiacutepravneacutem řiacutezeniacute Brno Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 164 1067 KRATOCHVIacuteL V Zaacutekladniacute zaacutesady trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho In KRATOCHVIacuteL V a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Praha C H Beck 2012 s 54-55 Diskutabilniacutem v tomto smyslu nicmeacuteně nadaacutele zůstaacutevaacute přechod trestniacute odpovědnosti na naacutestupnickou praacutevnickou osobu dle sect 10 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob tedy zda v daneacutem přiacutepadě již skutečně nejde o zakotveniacute objektivniacute trestněpraacutevniacute odpovědnosti Odpověď na tuto otaacutezku však již dalece přesahuje původniacute uacutečel teacuteto praacutece 1068 BOHUSLAV L Přičitatelnost trestneacuteho činu praacutevnickeacute osobě In JELIacuteNEK J a kolektiv

Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob ndash bilance a perspektivy Praha Leges 2013 s 146 1069 JELIacuteNEK J HERCZEG J Zaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř s judikaturou Praha Leges 2012 s 71 1070 SOTOLAacuteŘ A VAacuteLKOVAacute H Zaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob In KRATOCHVIacuteL V a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Praha C H Beck 2012 s 535

281

ve jmeacutenu1071 v zaacutejmu popřiacutepadě v raacutemci činnosti praacutevnickeacute osoby Současně však (podmiacutenka materiaacutelniacute) lze toto jednaacuteniacute praacutevnickeacute osobě přičiacutest pouze v přiacutepadě kdy tak jednala vyacuteše uvedenaacute kvalifikovanaacute osoba přiacutepadně zaměstnanec na podkladě rozhodnutiacute schvaacuteleniacute či pokynu teacuteto osoby1072 Pro přiacuteklad tedy orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute budou muset dokaacutezat že protipraacutevniacute čin byl spaacutechaacuten jmeacutenem praacutevnickeacute osoby jejiacutem statutaacuterniacutem orgaacutenem

Z vyacuteše uvedeneacuteho tak stran dokazovaacuteniacute subjektivniacute straacutenky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu plyne že v přiacutepadě praacutevnickyacutech osob je zaviněniacute nutno bdquoodvozovat od jednaacuteniacute fyzickyacutech osob ktereacute za praacutevnickou osobu jednaly ve smyslu sect 8 odst 1ldquo1073 Zaviněniacute na straně praacutevnickeacute osoby tak bude dovozovaacuteno ze zaviněniacute osoby uvedeneacute v sect 8 odst 1 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob za předpokladu že praacutevnickeacute osobě lze toto jednaacuteniacute přičiacutetat (sect 8 odst 2 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob) což v přiacutepadě jednaacuteniacute statutaacuterniacuteho orgaacutenu kteryacute z povahy věci jednaacute jmeacutenem praacutevnickeacute osoby respektive zastupuje praacutevnickou osobu bude daacuteno vždy Vraacutetiacutem-li se zpět k myšlence V Kratochviacutela kteryacute poukazuje na doznaacuteniacute jakožto jedinyacute přiacutemyacute důkaz zaviněniacute na straně fyzickeacute osoby pak doznaacuteniacute statutaacuterniacuteho orgaacutenu zaklaacutedaacute doznaacuteniacute praacutevnickeacute osoby Tiacutem dochaacuteziacute k vyacuterazneacutemu ulehčeniacute dokazovaacuteniacute orgaacuteny činnyacutemi v trestniacutem řiacutezeniacute když doznaacuteniacute fyzickeacute osoby je vztaženo i k osobě praacutevnickeacute

Zdaacute se tak že zakotveniacutem kolektivniacute trestniacute odpovědnosti bylo dokazovaacuteniacute subjektivniacute straacutenky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu orgaacuteny činnyacutemi v trestniacutem řiacutezeniacute spiacuteše zjednodušeno Skutečnyacute probleacutem v současneacute době představuje provaacuteděniacute dokazovaacuteniacute a to nejen v hlavniacutem liacutečeniacute v řiacutezeniacute před soudem ale i v řiacutezeniacute přiacutepravneacutem Za situace kdy dojde ke spaacutechaacuteniacute trestneacuteho činu statutaacuterniacutem orgaacutenem praacutevnickeacute osoby je v souladu s sect 34 odst 4 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob statutaacuterniacute orgaacuten ndash fyzickaacute osoba ndash nezpůsobilaacute činit v řiacutezeniacute uacutekony za praacutevnickou osobu V takoveacutem přiacutepadě za praacutevnickou osobu bude vystupovat zmocněnec přiacutepadně jiacute bude ustanoven opatrovniacutek V přiacutepadě zmocněnce však zaacutekon obsahuje pouze velice obecnou uacutepravu tohoto institutu1074 a tak bude často dochaacutezet k ustanoveniacute opatrovniacuteka praacutevnickeacute osoby S ohledem na zněniacute sect 34 odst 4 a odst 5 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob může byacutet opatrovniacutekem ustanovena i osoba zvenčiacute napřiacuteklad advokaacutet kteryacute bude miacutet o vnitřniacutech poměrech praacutevnickeacute osoby informace přinejmenšiacutem kuseacute často i tehdy pokud se bude jednat o dvorniacuteho advokaacutetalsquo konkreacutetniacute praacutevnickeacute osoby přiacutepadně ryze formaacutelniacute (obsaženeacute ve sbiacuterce listin a vnitřniacute

dokumentaci praacutevnickeacute osoby) Takovaacute osoba naacutesledně bude v průběhu řiacutezeniacute haacutejit zaacutejmy praacutevnickeacute osoby de facto bude jejiacutem zaacutestupcem

Lze si jen těžko představit že opatrovniacutek bude v přiacutepadě vyacuteslechu obviněneacuteho ndash praacutevnickeacute osoby schopen dostatečně haacutejit jejiacute praacuteva a vypoviacutedat o diacutelčiacutech skutečnostech v situaci kdy poměry

uvnitř praacutevnickeacute osoby jsou mu zcela neznaacutemeacute Bude-li naviacutec statutaacuterniacute orgaacuten jednat v uacutemyslu poškodit praacutevnickou osobu (typicky ze zištnyacutech důvodů) půjde současně o jedinou osobu kteraacute bude znaacutet uacutečel tohoto jednaacuteniacute Statutaacuterniacute orgaacuten bude moci saacutem vůli praacutevnickeacute osoby deformovat v tom směru že naacutesledneacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute ktereacute nebylo činěno v zaacutejmu praacutevnickeacute osoby ale pouze v zaacutejmu jednotlivce bude teacuteto přičteno Soudiacutem že důsledkem tohoto nastaveniacute bude trpět nejen uplatňovaacuteniacute procesniacutech praacutev a realizace obhajoby praacutevnickeacute osoby ale současně i snaha orgaacutenům činnyacutem v trestniacutem řiacutezeniacute objasnit skutkovyacute stav věci

Dokazovaacuteniacute orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute v konečneacutem důsledku znesnadňuje i sect 8 odst 3 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob Ačkoliv je dikce tohoto ustanoveniacute realizaciacute mezinaacuterodněpraacutevniacutech zaacutevazků Českeacute republiky a pro orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute obecně představuje dalšiacute vyacutehodu platiacute-li že nezjištěniacute konkreacutetniacute kvalifikovaneacute osoby nebraacuteniacute vzniku trestniacute odpovědnosti praacutevnickeacute osoby maacute i svoji stinnou straacutenku Připomiacutenaacutem že k tomu aby určityacute trestnyacute

1071 Za povšimnutiacute jistě stojiacute že teorie přičitatelnosti zde vychaacuteziacute z teorie organickeacute nikoliv teorie fikce na ktereacute je založena současnaacute soukromopraacutevniacute uacuteprava praacutevnickyacutech osob Zajiacutemavou uacutevahu

na toto teacutema viz BERAN K Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob z pohledu noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku In Trestněpraacutevniacute revue 2014 č 7-8 s 179-190 1072 Uvedenaacute koncepce přičitatelnosti trestniacute odpovědnosti fyzickeacute osoby osobě praacutevnickeacute je zde uvedena pro potřeby meacute praacutece zjednodušeně bliacuteže viz DĚDIČ J ŠAacuteMAL P Komentaacuteř k sect 8 In ŠAacuteMAL P a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 179-181 1073 Tamteacutež s 185 1074 K tomu bliacuteže GŘIVNA T Komentaacuteř k sect 34 In ŠAacuteMAL P a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 631

282

čin byl přičitatelnyacute praacutevnickeacute osobě je potřebneacute zaviněniacute osoby fyzickeacute To však neznamenaacute že je potřebneacute bdquo[hellip] zjistit nebo dokonce usvědčit či odsoudit za spaacutechanyacute trestnyacute čin fyzickou osobu kteraacute jednala ve smyslu sect 8 odst 1 a 2 Stačiacute když bude prokaacutezaacuteno že některaacute z osob ve vztahu k praacutevnickeacute osobě jednala způsobem jiacutemž při splněniacute podmiacutenek uvedenyacutech v sect 8 odst 1 nebo odst 2 došlo k spaacutechaacuteniacute trestneacuteho činu praacutevnickou osobouldquo1075 Vyacuteše uvedeneacute ustanoveniacute tak vede k diacutelčiacutemu zakotveniacute objektivniacute praacutevniacute odpovědnosti kteraacute jak už jsem zmiňoval je v trestniacutem praacutevu zaacutesadně nepřiacutepustnaacute Nadto bude orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute postaven do prekeacuterniacute pozice bude-li zjišťovat a naacutesledně dokazovat zaviněniacute na straně neznaacutemeacuteho pachatele ktereacute bude naacutesledně přičiacutetaacuteno praacutevnickeacute osobě

Při hodnoceniacute zda je použiteacute řešeniacute proporcionaacutelniacute jistě stojiacute za zmiacutenku některeacute z důvodů ktereacute staacutely v pozadiacute přijetiacute teacuteto praacutevniacute uacutepravy Jedniacutem z nich byly praacutevě obtiacuteže v přiacutepadě dokazovaacuteniacute hospodaacuteřskyacutech trestnyacutech činů či trestnyacutech činů proti životniacutemu prostřediacute kdy nebylo možneacute prokaacutezat kteraacute konkreacutetniacute osoba se dopustila protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute1076 Tento probleacutem tedy byl přijetiacutem staacutevajiacuteciacute praacutevniacute uacutepravy odstraněn nicmeacuteně za situace kdy orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute nebudou miacutet dostatek nepřiacutemyacutech důkazů na nichž by mohly založit svůj zaacutevěr o tom zda tento neznaacutemyacute pachatel jednal zaviněně nebude možneacute dovozovat trestniacute odpovědnost praacutevnickeacute osoby Stran těchto obtiacutežiacute v přiacutepadě absence pachatele ndash fyzickeacute osoby J Dědič a P Šaacutemal podotyacutekajiacute že tyto bdquonebudou zpravidla nepřekonatelneacute neboť jde o obdobnou situaci jako když obviněnyacute využije v trestniacutem řiacutezeniacute sveacuteho praacuteva odmiacutetnout vyacutepověď nebo naopak uvaacutediacute na svou obhajobu nepravdiveacute skutečnostildquo1077 Opět tak bude na orgaacutenech činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute aby tyto opatřily a popřiacutepadě provedly takoveacute důkazy na zaacutekladě kteryacutech bude moci soud dospět k zaacutevěru absentujiacuteciacutemu důvodneacute pochybnosti o zaviněniacute na straně neznaacutemeacuteho pachatele a tedy i založeniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickeacute osoby

Dalšiacute dopady konstrukce přičitatelnosti lze vysledovat ve vztahu k zaacutesadě presumpce neviny V přiacutepadě kdy se kvalifikovanaacute osoba dopustiacute trestneacute činnosti bude orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute fakticky vždy zvažovat zda předmětnyacute skutek nebyl spaacutechaacuten jmeacutenem v zaacutejmu eventuaacutelně v raacutemci činnosti praacutevnickeacute osoby Tiacutemto postupem tak bude dochaacutezet k předjiacutemaacuteniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickeacute osoby jakož i k popřeniacute zaacutesady presumpce neviny neboť bude vždy předpoklaacutedaacuteno že kvalifikovanaacute osoba jednaacute v jejiacutem zaacutejmu přinejmenšiacutem vždy jejiacutem jmeacutenem či v raacutemci jejiacute činnosti Lze tedy řiacuteci že v tomto pojetiacute se jednaacute o bdquo[hellip] automatickou presumpci vinyldquo1078 Nemaacutem za to že dojde k porušeniacute zaacutekladniacutech praacutev praacutevnickeacute osoby když podstatou presumpce neviny je že na danou osobu se až do okamžiku kdy rozhodnutiacute o vině nabude praacutevniacute moci hlediacute jako na nevinnou1079 Samotneacute subjektivniacute přesvědčeniacute orgaacutenu činneacuteho v trestniacutem řiacutezeniacute o vině tuto zaacutesadu nijak nenarušuje naopak je de facto žaacutedouciacute A contrario by totiž orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute nemohly stiacutehat nikoho nebo by ad absurdum vedly trestniacute stiacutehaacuteniacute osoby o jejiacutež vině nejsou přesvědčeni tedy v situaci kdy neniacute dostatečně zjištěneacute a odůvodněneacute že byl spaacutechaacuten trestnyacute čin a že jej spaacutechala určitaacute osoba

S nastiacuteněnyacutemi uacutevahami souvisiacute i otaacutezka zda může byacutet praacutevnickaacute osoba trestně neodpovědnaacute

za protipraacutevniacute jednaacuteniacute ktereacuteho se jejiacutem jmeacutenem dopustiacute jejiacute statutaacuterniacute orgaacuten Ze způsobu jakyacutem je konstruovaacutena přičitatelnost trestneacuteho činu spaacutechaneacuteho kvalifikovanou osobou se zdaacute že praacutevnickaacute osoba bude trestně odpovědnaacute vždy kdy dojde k naplněniacute formaacutelniacute i materiaacutelniacute podmiacutenky kolektivniacute odpovědnosti K takto tvrdě pojateacutemu nastaveniacute se L Bohuslav vyjadřuje že odpoviacutedaacute požadavkům na praacutevnickeacute osoby stran zajištěniacute jejich řiacutezeniacute a kontroly tedy aby tyto samy vytvaacuteřely a uplatňovaly mechanismy předchaacutezeniacute paacutechaacuteniacute trestneacute činnosti kvalifikovanyacutemi osobami ndash pakliže tyto neuplatňujiacute přiacutepadně je nerealizujiacute důsledně je nezbytneacute vyvodit jejich trestněpraacutevniacute odpovědnost1080 Situace kdy i v přiacutepadě že praacutevnickaacute osoba uplatniacute kontrolniacute

1075 DĚDIČ J ŠAacuteMAL P Komentaacuteř k sect 8 In ŠAacuteMAL P a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 215 1076 Tamteacutež s 215 1077 Tamteacutež s 215 1078 BOHUSLAV L Přičitatelnost trestneacuteho činu praacutevnickeacute osobě In JELIacuteNEK J a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob ndash bilance a perspektivy Praha Leges 2013 s 149 1079 K tomu srovnej naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 19 ledna 1994 sp zn Pl UacuteS 151993 uveřejněnyacute pod čiacuteslem N 31 SbNU 23 Sbiacuterky naacutelezů a usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu 1080 BOHUSLAV L Přičitatelnost trestneacuteho činu praacutevnickeacute osobě In JELIacuteNEK J a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob ndash bilance a perspektivy Praha Leges 2013 s 149

283

postupy a přesto dojde ke vzniku jejiacute odpovědnosti až přiacuteliš naacutepadně připomiacutenaacute zakotveniacute odpovědnosti objektivniacute tak jak je znaacutema z civilněpraacutevniacute uacutepravy

Zavedeniacutem kolektivniacute trestněpraacutevniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu jistě došlo k požadovaneacutemu posunu a Českaacute republika se tak zařadila do rodiny zemiacute Rady Evropy ktereacute prostřednictviacutem tohoto institutu sankcionujiacute (ať už v rovině administrativněpraacutevniacute či trestněpraacutevniacute) protipraacutevniacute činnost paacutechanou skrze praacutevniacute entity ktereacute diacuteky svyacutem charakteristickyacutem vlastnostem jako jsou vlastnickaacute anonymita či korporaacutetniacute plaacutešťlsquo k teacuteto teacuteměř vybiacutezejiacute

Se zmiacuteněnyacutemi benefity ruku v ruce jdou takeacute určitaacute uacuteskaliacute jež majiacute sveacute kořeny předevšiacutem v dlouhodobeacutem pojiacutemaacuteniacute trestněpraacutevniacute odpovědnosti jako odpovědnosti individuaacutelniacute vztahovaneacute ke

konkreacutetniacute osobě pachatele se kterou mohly orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute ve většině přiacutepadů fakticky komunikovat Tomu takeacute odpoviacutedaacute postup orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute v raacutemci dokazovaacuteniacute zvlaacuteště pak stran subjektivniacute straacutenky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu kdy tuto lze primaacuterně vyvodit z vyacutepovědi osoby proti niacutež se řiacutezeniacute vede (eventuaacutelně jejiacuteho doznaacuteniacute) a až sekundaacuterně skrze důkazy nepřiacutemeacute V přiacutepadě praacutevnickeacute osoby jakožto pachatele trestneacuteho činu a současně osoby proti niacutež se řiacutezeniacute vede však z povahy kolektivniacute trestněpraacutevniacute odpovědnosti vyplyacutevajiacute diacutelčiacute specifika se kteryacutemi se orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute mohou vypořaacutedat pouze velice nesnadno Zjednodušeniacute dokazovaacuteniacute zaviněniacute na straně praacutevnickeacute osoby (respektive nepotřebnost jeho prokaacutezaacuteniacute v praveacutem slova smyslu) ktereacute je logickyacutem vyacutestupem konstrukce kdy zaviněneacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute kvalifikovaneacute osoby je-li přičitatelneacute osobě praacutevnickeacute znamenaacute založeniacute trestniacute odpovědnosti osoby praacutevnickeacute tak působiacute pouze jako diacutelčiacute zaacuteblesk v kontextu celeacute uvedeneacute problematiky Naviacutec zohledniacute-li se cena za kterou je tohoto dosaženo ndash tou je nabouraacuteniacute systeacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva (hmotneacuteho) zakotveniacutem objektivniacute trestniacute odpovědnosti tedy odpovědnosti bez ohledu na zaviněniacute na straně praacutevnickeacute osoby ztraacuteciacute celkovyacute přiacutenos zavedeniacute trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob svůj prvotniacute lesk Na důsledciacutech takoveacuteto změny nic neměniacute ani povaha praacutevnickyacutech osob tedy že se jednaacute o entity existujiacuteciacute pouze ve světě praacutevniacutem když praacutevě důsledky přiznaacuteniacute teacuteto existence majiacute vyacuteznamneacute projevy ve světě reaacutelneacutem

3 NENIacute VOLNEacuteHO HODNOCENIacute DŮKAZŮ BEZ ZAacuteKONA Zaacutesada volneacuteho hodnoceniacute důkazů je trestněpraacutevniacute teoriiacute řazena ke specifickeacute skupině zaacutesad

dokazovaacuteniacute v trestniacutem řiacutezeniacute Jejiacute podstata je vyjaacutedřena sect 2 odst 6 trestniacuteho řaacutedu tak že bdquo[o]rgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute hodnotiacute důkazy podle sveacuteho vnitřniacuteho přesvědčeniacute založeneacuteho na pečliveacutem uvaacuteženiacute všech okolnostiacute přiacutepadu jednotlivě i v jejich souhrnuldquo Je tedy na uvaacuteženiacute orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute a v přiacutepadě rozhodovaacuteniacute o vině a trestu soudu jakyacute vyacuteznam bude daacuten jednotlivyacutech skutkovyacutem zjištěniacutem kteraacute vyplynou z provedeneacuteho dokazovaacuteniacute V tomto ohledu neniacute soudce vaacutezaacuten ničiacutem nežli zaacutekonem (eventuaacutelně mezinaacuterodniacute smlouvou za podmiacutenek čl 95 odst 1 Uacutestavy1081) V prostřediacute kontinentaacutelniacuteho praacutevniacuteho systeacutemu v naacutevaznosti na vyacuteše uvedeneacute platiacute že zaacutekon saacutem nepředepisuje soudu jakyacutem způsobem maacute jednotliveacute důkazy hodnotit a jakyacute jim přiřkne vyacuteznam ndash to vše je věciacute vnitřniacuteho přesvědčeniacute soudu založeneacuteho na pečliveacutem uvaacuteženiacute všech okolnostiacute

přiacutepadu jednotlivě i v jejich souhrnu Na vyacuteše uvedeneacute ostatně navazuje i zněniacute sect 89 odst 2 trestniacuteho řaacutedu dle ktereacuteho bdquoZa důkaz může sloužit vše co může přispět k objasněniacute věci [hellip]ldquo Platiacute tak že v českeacutem trestniacutem řiacutezeniacute nelze naleacutezt seznamy důkazniacutech prostředkůlsquo ani manuaacutelylsquo pro soudce jak jednotliveacute důkazy z těchto vyplynuvšiacute hodnotit neboť by se jednalo o podstatnyacute zaacutesah do soudcovskeacute nezaacutevislosti

Na tuto zaacutesadu navazuje dalšiacute mnohem obecnějšiacute kteraacute se jako přiacuteslovečnaacute červenaacute niť vine celyacutem trestniacutem řaacutedem respektive na ktereacute je samotnaacute existence zaacutekladniacuteho kodexu trestniacuteho procesu postavena ndash zaacutesada řaacutedneacuteho zaacutekonneacuteho procesu P Šaacutemal k teacuteto uvaacutediacute bdquoŽaacutedneacute osobě [hellip] nelze v trestniacutem řiacutezeniacute odepřiacutet zaacuteruky stiacutehaacuteniacute jen ze zaacutekonnyacutech důvodů a způsobem kteryacute stanoviacute zaacutekonldquo1082 Jistě se nedopustiacutem přiacuteliš extenzivniacuteho vyacutekladu in favorem osoby proti niacutež se řiacutezeniacute vede když uvedu že z teacuteto zaacutesady vyplyacutevaacute i požadavek aby před soudem mohlo byacutet jako důkaz navrženo přiacutepadně i provedeno cokoliv co může přispět k objasněniacute věcilsquo neniacute-li takovyacute důkaz

v rozporu se zaacutekonem Stejně tak maacutem za to že z uvedeneacute zaacutesady lze vyvodit garanci že soud

1081 Uacutestavniacute zaacutekon č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech uacutestavniacutech zaacutekonů (daacutele teacutež jen bdquoUacutestavaldquo) 1082 ŠAacuteMAL P Zaacutesada řaacutedneacuteho zaacutekonneacuteho procesu In ŠAacuteMAL P MUSIL J KUCHTA J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute Praha C H Beck 2013 s 89

284

bude při hodnoceniacute důkazů vaacutezaacuten pouze zaacutekonem tedy že bude důkazy hodnotit dle požadavků sect 2 odst 6 trestniacuteho řaacutedu K tomu ostatně lze opětovně poukaacutezat na zmiňovanyacute člaacutenek Uacutestavy

Uvedenaacute ustanoveniacute trestniacuteho řaacutedu tvořiacute pomyslnyacute zaacutekonnyacute raacutemec ve ktereacutem se v raacutemci volneacuteho hodnoceniacute důkazů pohybujiacute orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute Ten tak představuje realizaci zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu ve vztahu k zaacutesadě volneacuteho hodnoceniacute důkazů Orgaacutenům činnyacutem v trestniacutem řiacutezeniacute je ponechaacuten relativně autonomniacute prostor v němž přistupujiacute k jednotlivyacutem důkazům a tyto hodnotiacute vaacutezaacuteny požadavky sect 2 odst 6 trestniacuteho raacutedu Uvnitř tohoto zaacutekonneacuteho raacutemce se zaacutesada řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu projevuje ještě v dalšiacutem směru ndash orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute jsou vaacutezaacuteny zaacutekonem při hodnoceniacute zaacutekonnosti důkazu Původ nezaacutekonnosti

důkazu může spočiacutevat napřiacuteklad ve způsobu opatřeniacute důkazu jeho samotneacuteho provedeniacute přiacutepadně se může tyacutekat pramene z něhož byl důkaz opatřen K tomu M Fryštaacutek uvaacutediacute bdquoZaacutekonnost důkazu je jeho vlastnostiacute (hodnotou) ale zaacuteroveň teacutež otaacutezkou hodnoceniacute důkazuldquo1083 Tiacutemto způsobem tak proporcionaacutelně dochaacuteziacute k vyvaacuteženiacute principu že za důkaz může sloužit vše co může přispět k objasněniacute věci

S proliacutenaacuteniacutem zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu se zaacutesadou volneacuteho hodnoceniacute důkazů souvisiacute i otaacutezka přiacutepustnosti odůvodňovaacuteniacute rozhodnutiacute soudu prostřednictviacutem judikatury přičemž ve vztahu k zaacutesadě volneacuteho hodnoceniacute důkazů judikaturou mysliacutem hodnotiacuteciacute praxi soudůlsquo předevšiacutem pak zaacutevaznost posouzeniacute vztahu důkazu k dokazovaneacute skutečnosti

Přes řadu diskusiacute na teacutema zaacutevaznosti rozhodovaciacute praxe soudů jakožto pramene praacuteva (vyjma naacutelezů Uacutestavniacuteho soudu vydanyacutech v působnosti jeho negativniacute zaacutekonodaacuterneacute pravomoci) nadaacutele platiacute že rozhodnutiacute soudu neniacute zaacutevazneacute pro subjekty nezuacutečastněneacute na konkreacutetniacutem řiacutezeniacute jehož produktem daneacute rozhodnutiacute je Rozhodnutiacute vyššiacute soudniacute instance jsou tedy pouze kasačně zaacutevaznaacute ndash pro jejich dalšiacute aplikaci v řiacutezeniacute o jineacute věci totiž neniacute daacuten zaacutekonnyacute podklad Přesto je však argumentace judikaturou i na straně soudu častyacutem prostředkem posiacuteleniacute vlastniacutech argumentů Zvlaacuteštniacute pozornost si zasloužiacute způsob jakyacutem by orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute zvlaacuteště pak soud měl pracovat se zmiňovanou hodnotiacuteciacute praxiacute

Problematickaacute zajisteacute nejsou takovaacute rozhodnutiacute soudu kteraacute obsahujiacute značnou miacuteru abstrakce a nečiniacute tak na orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute konkreacutetniacute požadavky stran hodnoceniacute jednotlivyacutech důkazů V předchoziacute kapitole jsem zmiňoval zcela zaacutesadniacute rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu kdy tento stanovil pravidlo pro použitiacute nepřiacutemyacutech důkazů jako důkazů usvědčujiacuteciacutech tedy že tyto musiacute tvořit ničiacutem nenarušenou a uzavřenou soustavu (řetězec) Nejvyššiacute soud se v tomto rozhodnutiacute velmi dobře vyvaroval jakeacutekoliv dalšiacute konkretizace požadavků na nepřiacutemeacute důkazy a to jak s ohledem na to že dalšiacute konkreacutetnosti by snižovaly aplikovatelnost uvedeneacuteho rozhodnutiacute tak takeacute praacutevě z důvodu nezasahovaacuteniacute do uplatněniacute zaacutesady volneacuteho hodnoceniacute důkazů v souladu se zaacutesadou řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu V žaacutedneacutem přiacutepadě totiž nelze rozhodnutiacutem soudu uložit jakyacutem způsobem by orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute měly jednotliveacute důkazy hodnotit

Jak však majiacute orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute pracovat s rozhodnutiacutem kteryacutem je a priori určiteacutemu důkazu přiřazeno hodnoceniacute ve vztahu k dokazovaneacute skutečnosti ndash je orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute vaacutezaacuten hodnotiacuteciacute praxiacute1084 Přiacutekladem může byacutet hodnotiacuteciacute praxe Uacutestavniacuteho soudu stran důkazu pachovou stopou (zkouškou) kdy tento opakovaně označil jako důkaz nepřiacutemyacute čiacutemž pro futuro vyloučil jeho hodnoceniacute jako důkazu přiacutemeacuteho1085

V přiacutepadě kdy naacutesledně naleacutezaciacute soud v jineacute kauze v raacutemci sveacuteho rozhodnutiacute stran hodnoceniacute důkazů uvede že bdquoDůkaz pachovou zkouškou byl proveden avšak s ohledem na ustaacutelenou rozhodovaciacute praxi Uacutestavniacuteho soudu maacute tento toliko hodnotu důkazu nepřiacutemeacuteho a z tohoto důvodu tak naleacutezaciacute soud dospěl k zaacutevěru že pouze na důkazu kteryacute z provedeneacute pachoveacute zkoušky vyplynul nelze dospět k zaacutevěru o viněldquo maacutem za to že nedošlo k naplněniacute zaacutesady

řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu ve spojeniacute se zaacutesadou volneacuteho hodnoceniacute důkazů Naleacutezaciacute soud

1083 FRYŠTAacuteK M Dokazovaacuteniacute v přiacutepravneacutem řiacutezeniacute Brno Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 173 1084 Tedy zda je orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute povinen toto hodnoceniacute bez dalšiacuteho převziacutet či nikoliv přiacutepadně jak se maacute s takovouto hodnoticiacute praxiacutelsquo vypořaacutedat argumentačně ve sveacutem vlastniacutem

rozhodnutiacute 1085 K tomu bliacuteže srovnej naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 3 srpna 2000 sp zn II UacuteS 41899 uveřejněnyacute pod čiacuteslem N 11619 SbNU 113 Sbiacuterky naacutelezů a usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu přiacutepadně naacutelez Uacutestavniacuteho soudu ze dne 4 března 1998 sp zn I UacuteS 39497 uveřejněnyacute pod čiacuteslem N 2810 SbNU 179 Sbiacuterky naacutelezů a usneseniacute Uacutestavniacuteho soudu

285

se totiž hodnoceniacutem předmětneacuteho důkazu kteryacute vyhodnotillsquo jako důkaz nepřiacutemyacute vůbec nezabyacuteval

a pouze mechanicky přejal zaacutevěr Uacutestavniacuteho soudu Důvodem pro takovyacute postup může byacutet zcela jistě většiacute miacutera praacutevniacute jistoty na straně subjektů trestniacuteho řiacutezeniacute kdy zvlaacuteště obviněnyacute a jeho obhaacutejce budou vznaacutešet tento argument v přiacutepadě že by se naleacutezaciacute soud hodlal od ustaacuteleneacute hodnotiacuteciacute praxe odchyacutelit Stejně tak však nastiacuteněneacute hodnoceniacutelsquo může spočiacutevat na prosteacutem soudcovskeacutem alibismu

kdy vědomiacute toho že rozhodnutiacute bude zrušeno pakliže se neodůvodněně odchyacuteliacute od rozhodovaciacute praxe Uacutestavniacuteho soudu je dostatečnyacutem argumentem proč k hodnoceniacute daneacuteho důkazu přistupovat vyacuteše uvedenyacutem způsobem

Uacutelohou judikatury ve vztahu k hodnoceniacute důkazů ale neniacute samotneacute nahrazovaacuteniacute teacuteto faacuteze dokazovaacuteniacute kterou provaacutedějiacute orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute ndash rozhodovaciacute praxe v tomto ohledu neřiacutekaacute jak danyacute důkaz maacute byacutet hodnocen nyacutebrž jak by měl byacutet hodnocen Ostatně v přiacutepadě kdy by si rozhodovaciacute praxe tento přiacutestup osvojila lze vzneacutest naacutemitku že by tiacutemto dochaacutezelo k vytvaacuteřeniacute pravidel hodnoceniacute důkazů kteryacutemi by postupně došlo k vyloučeniacute soudcovskeacute nezaacutevislosti a ještě citelnějšiacutemu zaacutesahu do zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu Judikatura by tak fakticky byla postavena na roveň zaacutekona což je i přes jejiacute zaacutesadniacute vyacuteznam nepřiacutepustneacute V uvedeneacutem rozhodnutiacute naleacutezaciacuteho soudu by tak spiacuteše mělo zazniacutevat že bdquoPo provedeniacute a pečliveacutem uvaacuteženiacute všech důkazů jednotlivě i ve sveacutem souhrnu naleacutezaciacute soud dospěl k zaacutevěru že důkaz provedenyacute pachovou zkouškou maacute hodnotu toliko důkazu nepřiacutemeacuteho Naleacutezaciacute soud tak shledal předevšiacutem proto že v současneacute době důkaz pachovou zkouškou nelze nijak spolehlivě verifikovat a jeho vypoviacutedaciacute hodnota spočiacutevaacute pouze v tom že potvrzuje přiacutetomnost určiteacute osoba v nedaacutevneacute době na určiteacutem miacutestě (přiacutepadně že tato někdy držela v ruce předmět doličnyacute) Z teacuteto skutečnosti však nelze vyvozovat diacutelčiacute zaacutevěry o době kdy se zde tato nachaacutezela etc K hodnoceniacute důkazu pachovou zkouškou lze poukaacutezat takeacute na ustaacutelenou rozhodovaciacute praxi Uacutestavniacuteho souduldquo Takoveacutemu odůvodněniacute již nelze vytyacutekat absenci vlastniacute soudcovskeacute uacutevahy splňujiacuteciacute požadavky analytickeacuteho uvažovaacuteniacute a logickeacute argumentace1086

Z povahy judikatury ve vztahu k hodnoceniacute pachoveacute stopy jako nepřiacutemeacuteho důkazu (ale i důkazů nepřiacutepustnyacutech) vyvozuji ještě dalšiacute zaacutevěr Rozhodovaciacute praxe soudů ostatně jako praacutevo samotneacute se neustaacutele vyviacutejiacute reflektuje řadu poznatků z odvětviacute kriminologie kriminalistiky ale i nepraacutevniacutech oblastiacute poznaacuteniacute V důsledku toho i judikatura podleacutehaacute změnaacutem a nelze vyloučit že napřiacuteklad praacutevě tento nepřiacutemyacute důkaz bude moci nabyacutetlsquo hodnoty důkazu přiacutemeacuteho tedy že v modeloveacutem rozhodnutiacute uvedeneacute důvody protilsquo zkraacutetka odpadnou Vedle vyacutevoje poznaacuteniacute může k teacuteto změně dojiacutet takeacute na zaacutekladě precizniacute argumentace soudce a zvlaacuteštniacuteho až jedinečneacuteho nastaveniacute skutkovyacutech okolnostiacute přiacutepadu Chci tiacutem řiacuteci že pakliže dnes Uacutestavniacute soud řiacutekaacute že pachovaacute stopa je důkazem toliko nepřiacutemyacutem neznamenaacute to že ziacutetra již nemůže byacutet důkazem přiacutemyacutem

Orgaacuteny činneacute v trestniacutem řiacutezeniacute tak při hodnoceniacute důkazů musiacute vždy jednat v meziacutech uvedeneacuteho zaacutekonneacuteho raacutemce kteryacute určuje co vše může byacutet důkazem v trestniacutem řiacutezeniacute ale takeacute jak tento důkaz hodnotit a čiacutem může byacutet zaacutekonnost takoveacuteho důkazu vyloučena V přiacutepadě hodnoceniacute důkazů orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute jednaacute v rozporu se zaacutesadou řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu pokud tento důkaz nehodnotiacute způsobem uvedenyacutem v sect 2 odst 6 trestniacuteho řaacutedu tedy na zaacutekladě vlastniacute tvůrčiacute činnosti kterou však nelze zaměňovat s libovůliacute Porušeniacutem teacuteto povinnosti by byla rovněž rezignace na hodnotiacuteciacute uacutelohu orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute zvlaacuteště pak soudu způsobem odkazovaacuteniacute na hodnoceniacute důkazů vyplyacutevajiacuteciacute z judikatury Takovyacute způsob byť postavenyacute na argumentu praacutevniacute jistoty je rovněž porušeniacutem zaacutesady řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu

4 ZAacuteVER

V uacutevodu teacuteto praacutece jsem si jako ciacutel vytyčil poukaacutezat na některeacute aspekty projevu zaacutekladniacutech zaacutesad v raacutemci dokazovaacuteniacute S ohledem na vyacuteznam teacuteto činnosti kteraacute je faktickyacutem jaacutedrem trestniacuteho řiacutezeniacute je nutneacute si uvědomit že jeho současnaacute podoba je utvaacuteřena nejen prostřednictviacutem zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho řiacutezeniacute ale i zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho Tak jako je trestniacute praacutevo neustaacutele formovaacuteno dynamikou společenskyacutech jevů ktereacute stojiacute v pozadiacute praacutevniacute uacutepravy a jejiacute konečneacute podoby

dochaacuteziacute takeacute k utvaacuteřeniacute současneacute tvaacuteřnosti dokazovaacuteniacute Zavedeniacutem zaacutesady kolektivniacute trestniacute odpovědnosti ve staacutevajiacuteciacute podobě nezbytně došlo

k navyacutešeniacute požadavků na kvalitu provaacuteděniacute dokazovaacuteniacute ze strany orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute

1086 Bliacuteže srovnej napřiacuteklad ŠAacuteMAL P Průběh dokazovaacuteniacute In ŠAacuteMAL P MUSIL J KUCHTA J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute Praha C H Beck 2013 s 368

286

Souvisejiacuteciacute a vyacuteznamnějšiacute je však otaacutezka zda touto praacutevniacute uacutepravou nebyla do českeacuteho trestniacuteho praacuteva vtažena konstrukce odpovědnosti bez zaviněniacute a nedochaacuteziacute tak k diacutelčiacutemu popřeniacute systeacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho tedy i k určiteacute změně tvaacuteřnosti dokazovaacuteniacute ergo celeacuteho trestniacuteho řiacutezeniacute Z nastaveniacute konstrukce přičitatelnosti kteraacute fakticky vylučuje situaci kdy by trestnyacutem činem spaacutechanyacutem kvalifikovanou osobou nebyla založena trestniacute odpovědnost praacutevnickeacute osoby (při zohledněniacute sect 7 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob) jakož i ze skutečnosti že trestniacute odpovědnost praacutevnickeacute osoby může byacutet postavena na doznaacuteniacute kvalifikovaneacute osoby vůči ktereacutemu nejsou praacutevnickeacute osobě poskytnuty dostatečneacute zaacuteruky ochrany vlastniacutech praacutev a z pravidla obsaženeacuteho v sect 8 odst 3 zaacutekona o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob soudiacutem že k diacutelčiacutemu zakotveniacute objektivniacute trestniacute odpovědnosti již došlo a systeacutem zaacutekladniacutech zaacutesad trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho byl tak podstatně narušen

Jestliže zaacutekladniacute zaacutesady obecně byacutevajiacute připodobňovaacuteny ke stavebniacutem piliacuteřům praacutevniacuteho odvětviacute pak zaacutesada řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu je stavebniacutem kamenem trestniacuteho řiacutezeniacute přičemž toto jejiacute označeniacute lze jistě vztaacutehnout i k dokazovaacuteniacute Při reflexi teacuteto zaacutesady pak zaacutesada volneacuteho hodnoceniacute důkazů již nepůsobiacute tolik volně nyacutebrž je zřejmeacute že orgaacutenům činnyacutem v trestniacutem řiacutezeniacute je daacuten určityacute prostor jehož hranice jsou přiacutesně střeženy a jejichž překročeniacute je stiženo sankciacutelsquo nezaacutekonnosti předmětneacuteho důkazu a tedy nemožnostiacute jej daacutele v řiacutezeniacute jakkoliv použiacutet Variaciacute na toto teacutema je i otaacutezka vyacuteznamu judikatury v trestniacutem praacutevu kdy praacutevě skrze zaacutesadu řaacutedneacuteho a zaacutekonneacuteho procesu dospiacutevaacutem k zaacutevěru že jejiacute uacuteloha by neměla byacutet přinejmenšiacutem ve vztahu k hodnotiacuteciacute uacuteloze soudu ale i dalšiacutech orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute přeceňovaacutena Porušeniacutem zmiňovanyacutech zaacutesad tak bude takovaacute situace kdy orgaacuten činnyacute v trestniacutem řiacutezeniacute rezignuje na svoji hodnotiacuteciacute uacutelohu ve vztahu k takovyacutem důkazům jejichž hodnoceniacute již bylo dřiacuteve provedeno Uacutestavniacutem popřiacutepadě Nejvyššiacutem soudem (typicky pouhyacutem poukazem na hodnotiacuteciacute zaacutevěry absentujiacuteciacutem znaacutemky vlastniacuteho hodnoceniacute předmětneacuteho důkazu)

Ve smyslu obecneacuteho zaacutevěru sveacute praacutece bych chtěl zdůraznit že trestniacute praacutevo je nutneacute vniacutemat jako celek v němž se jednotliveacute čaacutesti neustaacutele ovlivňujiacute a při přiacutepadnyacutech vnějšiacutech zaacutesaziacutech typicky zakotveniacutem noveacuteho praacutevniacuteho institutu jiacutemž dochaacuteziacute byť jen k rozšiacuteřeniacute staacutevajiacuteciacuteho syteacutemu zaacutekladniacutech zaacutesad je nezbytneacute byacutet si vědom vzaacutejemnyacutech souvislostiacute Při nerespektovaacuteniacute tohoto imperativu se pak zvlaacuteště zaacutekonodaacuterce vystavuje riziku neřiacutezeneacuteho destruovaacuteniacute současneacute podoby

trestniacuteho řiacutezeniacute tedy i trestniacuteho praacuteva Použitaacute literatuacutera

BERAN K Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob z pohledu noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku In Trestněpraacutevniacute revue 2014 čiacuteslo 7-8 s 179-190 FRYŠTAacuteK M Dokazovaacuteniacute v přiacutepravneacutem řiacutezeniacute 1 vyd Brno Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta 2014 392 s ISBN 978-80-210-7416-3 JELIacuteNEK J a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob ndash bilance a perspektivy Praha Leges 2013 392 s ISBN 978-80-87576-58-8 JELIacuteNEK J HERCZEG J Zaacutekon o trestniacute odpovědnosti praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř s judikaturou Praha Leges 2013 256 s ISBN 978-80-87576-43-4 JELIacuteNEK J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute 3 vyd Praha Leges 2013 864 s ISBN 978-80-87576-44-1 KRATOCHVIacuteL V a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute 2 vyd Praha C H Beck 2012 961 s ISBN 978-80-7179-082-2 ŠAacuteMAL P MUSIL J KUCHTA J a kol Trestniacute praacutevo procesniacute 4 přepracovaneacute vydaacuteniacute Praha C H Beck 2013 1053 s ISBN 978-80-7400-496-4 ŠAacuteMAL P a kol Trestniacute odpovědnost praacutevnickyacutech osob Komentaacuteř 1 vyd Praha C H Beck 2012 s 820 ISBN 978-80-7400-116-1 Kontaktneacute uacutedaje

Mgr David Čep 372107mailmunuicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity Veveřiacute 70 611 80 Brno Českaacute republika

287

METODIKA VYŠETŘOVAacuteNIacute DIVAacuteCKEacuteHO NAacuteSILIacute

David Jachnickyacute Dominik Skočovskyacute

Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity

Abstrakt This thesis is devoted to investigation of spectator violence Its aim is to conceive

methodology for investigation of this unlawful conduct from the point of view of criminalistics when we pay attention to individual components typical for investigation to create aid for performance in practice Abstrakt Tato praacutece se věnuje problematice vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute Ciacutelem publikace je

vypracovaacuteniacute metodiky vyšetřovaacuteniacute tohoto protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute z pohledu kriminalistiky kdy pozornost je věnovaacutena jednotlivyacutem komponentům typickyacutech pro vyšetřovaacuteniacute tak aby byla vytvořena pomůcka pro vyacutekon v praxi Kľuacutečoveacute slovaacute investigation methodology criminalistics spectator violence components act Kľuacutečoveacute slovaacute vyšetřovaacuteniacute metodika kriminalistika divaacuteckeacute naacutesiliacute komponenty uacutekon

1 UacuteVOD

bdquoFotbal je jen zaacuteminkaldquo Sportovniacute aktivity byly a jsou v Českeacute republice velmi rozšiacuteřeneacute a tyacutemy nebo sportovci

dosahujiacute pravidelně uacutespěchy nejen na evropskeacute ale i mezinaacuterodniacute sceacuteně Kladnyacute vztah ke sportu je vidět od největšiacutech měst v republice až po maleacute vesnice kde všude je umožněno sportovniacute vyžitiacute Sportovně nadanyacute člověk se může zuacutečastnit soutěžiacute od regionaacutelniacutech lig po ligy nejvyššiacute uacuterovně Samozřejmě ne každyacute je nadaacuten talentem byacutet profesionaacutelniacutem sportovcem ale i tak se uacutečastniacute lideacute aktivniacuteho sportu alespoň na amateacuterskeacute uacuterovni pro zaacutebavu Ti kdo talent majiacute a dosahujiacute dobryacutech vyacutesledků přitahujiacute pozornost ostatniacutech kteřiacute se věnujiacute sportu pasivně a to jeho sledovaacuteniacutem A čiacutem vyššiacute liga tiacutem vyššiacute sledovanost tiacutem maacute viacutece danyacute sport fanoušků kteřiacute samozřejmě fandiacute různyacutem jeho představitelům

Pokud se budeme bavit o zřejmě nejpopulaacuternějšiacutech sportech v Českeacute republice tak můžeme hovořit o fotbalu a ledniacutem hokeji Zejmeacutena fotbal je z pohledu naacutevštěvnosti zajiacutemavou sportovniacute discipliacutenou kteraacute přitahuje pozornost velkeacute čaacutesti populace a jsou tyacutemy ktereacute majiacute fanoušky i na druheacutem konci republiky než se nachaacuteziacute domaacuteciacute stadion Fanoušci cestujiacute na utkaacuteniacute sveacuteho obliacutebeneacuteho tyacutemu na domaacuteciacute zaacutepasy uacutečastniacute se vyacutejezdů do miacutest kde hraje jejich obliacutebenyacute tyacutem jako host prožiacutevajiacute herniacute vyacutesledky sveacuteho obliacutebeneacuteho tyacutemu reagujiacute na spornaacute rozhodnutiacute rozhodčiacutech a takeacute na přestupniacute politiku tyacutemu či jeho ekonomickou situaci Takteacutež fanoušci sledujiacute to stejneacute i u svyacutech soupeřů provokujiacute naacutesledně fanoušky jinyacutech tyacutemů a dochaacuteziacute tak k jejich vzaacutejemneacute řevnivosti a nevraživosti kteraacute mnohdy vede i k narušeniacute veřejneacuteho pořaacutedku a porušeniacute praacutevniacutech norem

Diacuteky tomu že mnohdy jsou sportovniacute utkaacuteniacute ve fotbalu přenaacutešena televiziacute v přiacutemeacutem přenosu přiacutepadně je na stadionu alespoň televizniacute štaacuteb pro natočeniacute reportaacuteže z utkaacuteniacute tak pokud dojde k nějakeacutemu excesu tak tyto excesy jsou publikovaacuteny ve veřejnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech Můžeme uveacutest pro ilustraci např incident z 5 května 2011 kdy na stadionu Eden v Praze 10 ndash Vršoviciacutech během semifinaacutele Ondraacutešovka cupu mezi domaacuteciacutem tyacutemem SK Slavia Praha vs SK Sigma Olomouc došlo k vniknutiacute na hraciacute plochu stadionu ze strany domaacuteciacutech přiacuteznivců demolici stadionu a předčasneacutemu ukončeniacute zaacutepasu střet mezi rizikovyacutemi fanoušky AC Sparta Praha a FC Baniacutek Ostrava ze dne 8 řiacutejna 2012 v Praze 10 ndash Strašniciacutech kde se mezi panelovyacutemi domy střetlo 100 fanoušků AC Sparta Praha a 80 fanoušků FC Baniacutek Ostrava incident na stadionu Bazaly v Ostravě ze dne 22 března 2014 kdy došlo během zaacutepasu mezi tyacutemem FC Baniacutek Ostrava vs AC Sparta Praha k napadeniacute sektoru hostujiacuteciacutech fanoušků fanoušky FC Baniacutek Ostrava a demolici stadionu nebo incidenty z konce měsiacutece zaacuteřiacute 2014 a listopadu 2014 kdy v prvniacutem přiacutepadě rizikoviacute fanoušci AC Sparta Praha napadli v přesile fanoušky Bohemians 1905 a v druheacutem rizikoviacute fanoušci AC Sparta Praha napadli v přesile fanoušky SK Slavia Praha Tyto přiacutekladmo uvedeneacute incidenty

288

majiacute společneacuteho překvapivě mnoho Jednak určitou dobu plniacute předniacute straacutenky veřejnyacutech sdělovaciacutech prostředků ale hlavně odrazujiacute slušneacute fanoušky od naacutevštěv sportovniacutech akciacute neboť vzbuzujiacute v občanech pocit ohroženiacute K podobnyacutem udaacutelostem dochaacuteziacute ve většiacute či menšiacute miacuteře velmi často A nemusiacute se jednat pouze o fotbaloveacute utkaacuteniacute ale i o utkaacuteniacute v hokeji futsale nebo basketbalu

Problematika divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je tedy otaacutezkou aktuaacutelniacute a svyacutem způsobem se jednaacute o jeden z fenomeacutenů posledniacute doby souvisejiacuteciacute jak se sportem tak i protipraacutevniacute činnostiacute Budeme-li se bavit o problematice divaacuteckeacuteho naacutesiliacute jako protipraacutevniacute činnosti pak tato jednaacuteniacute vykazujiacute specifickeacute znaky ktereacute je odlišujiacute od jineacute protipraacutevniacute činnosti Vzhledem k tomu jsme došli k zaacutevěru že i tato forma protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute si zasluhuje vlastniacute metodiku kteraacute by mohla posloužit nejen jako studijniacute pomůcka v raacutemci studia kriminalistiky ale i jako pomůcka pro vlastniacute vyacutekon činnosti orgaacutenů činnyacutech v trestniacutem řiacutezeniacute1087 Ačkoli je v naacutezvu uvedeno vyšetřovaacuteniacute je potřeba zde zdůraznit že se nebudeme o vyšetřovaacuteniacute bavit v jeho užšiacutem slova smyslu z pohledu trestniacuteho praacuteva procesniacuteho kdy vyšetřovaacuteniacutem rozumiacuteme uacutesek trestniacuteho stiacutehaacuteniacute před podaacuteniacutem obžaloby nebo jinyacutem rozhodnutiacutem ve věci1088 ale v jeho širšiacutem slova smyslu z pohledu kriminalistiky kdy možnaacute vyacutestižnějšiacutem pojmem by bylo označeniacute jako vyšetřovaciacute situace neboť tiacutemto lze vystihnout jednak bdquoobsah a rozsah kriminalisticky relevantniacutech informaciacute ktereacute jsou v daneacutem okamžiku k dispozici jednak souhrn podmiacutenek v nichž probiacutehaacute vyšetřovaacuteniacuteldquo1089

Pro uacutečely vypracovaacuteniacute metodickeacute pomůcky budou v praacuteci využity komponenty typickeacute pro metodiky jineacute protipraacutevniacute trestneacute činnosti aby bylo zdůrazněno že problematika vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute maacute skutečně svaacute specifika Za tiacutemto bude využita analyacuteza literatury dotyacutekajiacuteciacute se kriminalistiky praacutevniacutech předpisů a divaacuteckeacuteho naacutesiliacute a zejmeacutena zuacuteročeny zkušenosti jednoho z autorů

Alespoň v minimaacutelniacutem rozsahu se s ohledem na doporučenyacute rozsah teacuteto praacutece zmiacuteniacuteme o kriminalistickeacute charakteristice divaacuteckeacuteho naacutesiliacute typickyacutech stopaacutech typickyacutech vyšetřovaciacutech situaciacutech zvlaacuteštnostech předmětu vyšetřovaacuteniacute zvlaacuteštnostech podnětů zvlaacuteštnostech počaacutetečniacutech uacutekonů zvlaacuteštnostech vyšetřovaciacutech verziacute a plaacutenovaacuteniacute vyšetřovaacuteniacute zvlaacuteštnostech naacuteslednyacutech uacutekonů a o zvlaacuteštnostech zapojeniacute veřejnosti do vyšetřovaacuteniacute a prevence

2 KRIMINALISTICKAacute CHARAKTERISTIKA DIVAacuteCKEacuteHO NAacuteSILIacute

Divaacuteckeacute naacutesiliacute nemaacute svoji oficiaacutelniacute jednoznačnou definici avšak většinou se za divaacuteckeacute naacutesiliacute chaacutepe bdquojednaacuteniacute osob v souvislosti se sportovniacute akciacute ktereacute může způsobit nebo působiacute fyzickou uacutejmu osobaacutem škodu na majetku nebo narušuje veřejnyacute pořaacutedekldquo1090 Dokument Ministerstva vnitra vychaacuteziacute z materiaacutelu Rady Evropy a rozborem teacuteto definice je zřejmeacute že divaacuteckeacute naacutesiliacute jako takoveacute se může projevit u jakeacutekoli sportovniacute akce byť doposud nejčastěji se lze s jeho projevy setkat nejen v podmiacutenkaacutech Českeacute republiky ale i v zahraničiacute v souvislosti s konaacuteniacutem fotbalovyacutech utkaacuteniacute

21 Praacutevniacute kvalifikace

Jako forma trestneacute činnosti neniacute na rozdiacutel od jinyacutech forem trestneacute činnosti vyjaacutedřeno divaacuteckeacute naacutesiliacute v zaacutekoně č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquotr zaacutekoniacutekldquo) jedinečnou skutkovou podstatou ale projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute nalezneme jak v hlavaacutech tr zaacutekoniacuteku věnovanyacutech zejmeacutena trestnyacutem činům proti životu a zdraviacute proti svobodě a praacutevům na ochranu osobnosti soukromiacute a listovniacuteho tajemstviacute proti majetku proti pořaacutedku ve věcech veřejnyacutech nebo i proti lidskosti proti miacuteru a vaacutelečnyacutem trestnyacutem činům Při kvalifikaci konkreacutetniacuteho projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute tedy zaacuteležiacute na podřazeniacute skutku pod přiacuteslušneacute ustanoveniacute tr zaacutekoniacuteku Ve většině přiacutepadů se jednaacute tedy o podezřeniacute ze spaacutechaacuteniacute přečinu vyacutetržnictviacute podle ust sect 358 tr zaacutekoniacuteku kdy i s ohledem praacutevě na projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute byl zaacutekonodaacutercem rozšiacuteřen demonstrativniacute vyacutečet jednaacuteniacute u teacuteto skutkoveacute podstaty a porušeniacute tohoto ustanoveniacute tr zaacutekoniacuteku se může dopustit ten kdo bdquohrubyacutem způsobem rušiacute přiacutepravu průběh nebo zakončeniacute organizovaneacuteho sportovniacuteho

1087 viz sect 12 odst 1 zaacutekona č 1411961 Sb o trestniacutem řiacutezeniacute soudniacutem (trestniacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 18 02 2015] (daacutele jen bdquotr řaacutedldquo) 1088 viz sect 160 a 161 tr řaacutedu 1089 MUSIL Jan KONRAacuteD Zdeněk SUCHAacuteNEK Jaroslav Kriminalistika 2 přepracovaneacute a doplněneacute vydaacuteniacute Praha C H Beck 2004 s 100 1090 Zpraacuteva o situaci v oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute dopadu koncepce v praxi a naacutevrziacutech dalšiacutech opatřeniacute

[online] Ministerstvo vnitra Českeacute republiky 2010 [cit 10 2 2015]

289

utkaacuteniacuteldquo1091 Dalšiacutemi skutkovyacutemi podstatami se kteryacutemi se lze při projevech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute setkat

může byacutet podezřeniacute ze spaacutechaacuteniacute zločinu těžkeacuteho ubliacuteženiacute na zdraviacute podle ust sect 145 tr zaacutekoniacuteku přečinu ubliacuteženiacute na zdraviacute podle ust sect 146 tr zaacutekoniacuteku přečinu rvačky podle ust sect 158 tr zaacutekoniacuteku zločinu loupeže podle ust sect 173 tr zaacutekoniacuteku přečinu kraacutedeže podle ust sect 205 tr zaacutekoniacuteku přečinu poškozeniacute ciziacute věci podle ust sect 228 tr zaacutekoniacuteku přečinu naacutesiliacute proti uacuteředniacute osobě podle ust sect 325 tr zaacutekoniacuteku1092 přečinu hanobeniacute naacuteroda rasy etnickeacute nebo jineacute skupiny osob podle ust sect 355 tr zaacutekoniacuteku přečinu podněcovaacuteniacute k nenaacutevisti vůči skupině osob nebo k omezovaacuteniacute jejich praacutev a svobod podle ust sect 356 tr zaacutekoniacuteku přečinu projevu sympatiiacute k hnutiacute směřujiacuteciacutemu k potlačeniacute praacutev a svobod člověka podle ust sect 404 tr zaacutekoniacuteku nebo přečinu popiacuteraacuteniacute zpochybňovaacuteniacute schvalovaacuteniacute a ospravedlňovaacuteniacute genocidia podle ust sect 405 tr zaacutekoniacuteku

22 Děleniacute projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute

221 Dle doby spaacutechaacuteniacute

a) v přiacutemeacute souvislosti se sportovniacute akciacute kdy se jednaacute o projev divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ke ktereacutemu dojde na miacutestě konaacuteniacute teacuteto akce Obvykle se může jednat o protipraacutevniacute jednaacuteniacute spaacutechaneacute pachatelem např na fotbaloveacutem utkaacuteniacute ať již před v průběhu nebo po ukončeniacute zaacutepasu anebo se může jednat o protipraacutevniacute jednaacuteniacute ke ktereacutemu dojde v bliacutezkeacutem okoliacute stadionu např před vstupy do stadionu na přiacutechodovyacutech trasaacutech

b) v nepřiacutemeacute souvislosti se sportovniacute akciacute kdy se jednaacute většinou o projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ke kteryacutem dochaacuteziacute během meziměstskeacute přepravy do miacutesta konaacuteniacute akce nebo k nim dojde v uacuteplně v jineacutem miacutestě či dnu než kdy se konaacute sportovniacute akce Jako přiacuteklad můžeme uveacutest vzaacutejemnyacute předem domluvenyacute střet rizikovyacutech fanoušků na druheacutem konci města než je stadion nebo i střet ke ktereacutemu dojde tzv na půli cesty mezi městy

222 Dle druhu sportovniacute akce

Rozlišujeme zda se jednaacute o sportovniacute akci a utkaacuteniacute ve fotbale ledniacutem hokeji futsale nebo jinyacutech sportech

223 Dle personaacutelniacuteho složeniacute

Zejmeacutena při projevech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute tzv hooligans u přiacuteležitosti mezinaacuterodniacutech zaacutepasů může dochaacutezet k smiacuteru mezi jinak nesmiřitelnyacutemi rivaly na ligoveacute uacuterovni a ke vzniku koalic kdy uacutečastniacuteci bojujiacute ne za svůj obliacutebenyacute tyacutem ale za staacutet Ovšem jsou znaacutemy i družby hooligans v raacutemci např fotbaloveacute ligy Dalšiacutem aspektem je i možnost utvaacuteřeniacute koalic či družeb mezinaacuterodniacuteho charakteru např hooligans AC Sparta Praha a MFK Košice FC Viktoria Plzeň s FC Zbrojovka Brno a ŠK Slovan Bratislava

224 Dle připravenosti

Během utkaacuteniacute na sportovniacute akci se spiacuteše jednaacute o nepřipraveneacute projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ktereacute reagujiacute na okamžityacute herniacute projev mužstva nebo provokace fanoušků druheacuteho tyacutemu avšak v přiacutepadě zejmeacutena střetů mezi hooligans mimo miacutesto konaacuteniacute sportovniacute akce se může jednat o předem domluvenyacute střet o čemž může svědčit zejmeacutena použitiacute chraacuteničů zubů rukavic nebo i zbraniacute ze strany obou zuacutečastněnyacutech skupin či vyacuteběru miacutesta

225 Dle charakteru střetu

V teacuteto souvislosti se lze setkat s projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ktereacuteho se zuacutečastniacute jedna osoba jako pachatel nebo natipovanaacute oběť skupiny protivniacuteka a na straně druheacute takoveacuteho projevu kdy proti sobě stojiacute dvě skupiny fanoušků Zde je nutno daacutele rozlišovat zda-li se jednaacute o předem domluvenyacute střet obou skupin nebo jedna ze skupin je napadena druhou např při cestě na stadion

23 Osobnost pachatele

V přiacutepadě spaacutechaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je potřeba i v raacutemci osobnosti pachatele rozlišit zda-li se jednaacute o jednotlivce kteryacute se dopustil protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nahodile nebo nikoli Pokud se jednaacute o jednotlivce kteryacute spaacutechal některyacute přečin či zločin v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem tak dle praxe se

1091 viz sect 358 tr zaacutekoniku 1092 srovnej sect 127 tr zaacutekoniacuteku

290

jednaacute ve většině přiacutepadů o muže pod vlivem alkoholu Pachatel většinou spolupracuje při vyšetřovaacuteniacute resp omlouvaacute sveacute jednaacuteniacute praacutevě konzumaciacute alkoholu kdy z jeho strany došlo ke kraacutetkodobeacutemu selhaacuteniacute a vyacutejimečneacutemu protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute Jinaacute situace nastaacutevaacute v přiacutepadě že se jednaacute o fanouška ktereacuteho lze zařadit mezi rizikoveacute fanoušky K rizikovyacutem fanouškům patřiacute zčaacutesti ultras a zejmeacutena hooligans U ultras se zejmeacutena jednaacute o paacutechaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute pod vlivem ostatniacutech kdy se nechaacutevajiacute strhnout k protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute Za to hooligans paacutechajiacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute zcela zaacuteměrně a mnohdy je pro ně bdquofotbal jen zaacuteminkaldquo Mezi hooligans patřiacute osoby mužskeacuteho pohlaviacute ve věku 18-30 let Z praxe je zřejmeacute že u těchto osob selhala vyacutechova v rodině a pochaacuteziacute z rozvraacutecenyacutech rodin Daacutele majiacute zaacutelibu v bojovyacutech sportech a z politologickeacuteho hlediska inklinujiacute ke krajně extremistickyacutem hnutiacutem

24 Osobnost oběti

Z pohledu učeniacute o skutkoveacute podstatě trestneacuteho činu je u nejtypičtějšiacute praacutevniacute kvalifikace z oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute vyacutetržnictviacute poškozen veřejnyacute zaacutejem V přiacutepadě jinyacutech jednaacuteniacute může byacutet obětiacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute prakticky kdokoli bez ohledu na věk či pohlaviacute byť většinou se jednaacute o osoby mužskeacuteho pohlaviacute ve věku 18-30 let Nezřiacutedka je obětiacute ultras druheacuteho tyacutemu

25 Motiv

Motivaci pro paacutechaacuteniacute divaacuteckeacuteho jednaacuteniacute je nutno rozlišit s ohledem na osobnost pachatele V přiacutepadě jednotlivce kteryacute je pod vlivem alkoholu bude motivem špatnyacute vyacutekon rozhodčiacuteho nebo provokace od fanouška jineacuteho tyacutemu U hooligans je motivace jinaacute U některyacutech je to jakeacutesi souzněniacute se svyacutem obliacutebenyacutem klubem a bdquobojldquo za jeho čest avšak u většiny hooligans jsou motivy prostšiacute Ať už je to jen oloupeniacute či okradeniacute fanouška o nějakyacute suvenyacuter se symbolikou klubu ktereacutemu fandiacute onen fanoušek přes zjevnou neuacutectu ke zdraviacute a touhu imponovat ostatniacutem kamaraacutedům z řad hooligans až po zaacutežitkovou zaacutebavu spočiacutevajiacuteciacute v chuti vyzkoušet si nacvičenaacute bojovaacute uměniacute z tělocvičny na ulici

3 TYPICKEacute STOPY

V přiacutepadě divaacuteckeacuteho naacutesiliacute nelze hovořit o typickyacutech stopaacutech jako takovyacutech neboť zaacuteležiacute na konkreacutetniacutem projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute a typickeacute stopy v přiacutepadě loupeže budou odlišneacute od typickyacutech stop v přiacutepadě poškozeniacute ciziacute věci nebo kraacutedeže Takteacutež s ohledem na velmi často v meacutediiacutech zveřejňovaneacute zaacuteběry ze stadionu či jinyacutech projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je nutneacute podotknout že kriminalistickou stopou je bdquokaždaacute změna kteraacute je v přiacutečinneacute nebo jineacute souvislosti s kriminalisticky relevantniacute udaacutelostiacute existuje nejmeacuteně od sveacuteho vzniku do zjištěniacute a je vyhodnotitelnaacute současnyacutemi kriminalistickyacutemi metodami a prostředkyldquo1093 a proto je třeba rozlišovat pojem stopa a důkaz

Obecně s ohledem na praxi lze konstatovat že v přiacutepadech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute hrajiacute roli spiacuteše stopy paměťoveacute než materiaacutelniacute Paměťoveacute stopy ktereacute obsahujiacute kriminalisticky a praacutevně relevantniacute informace jsou uloženeacute zejmeacutena u osoby poškozeneacute nebo svědků Tyto stopy obsahujiacute informace jak k popisu pachatele jeho identifikace tak k způsobu jeho chovaacuteniacute a vůbec i mnohdy k popisu jeho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute V procesu vyšetřovaacuteniacute majiacute nezastupitelnou roli

S materiaacutelniacutemi stopami se lze setkat obecně v přiacutepadech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute při použitiacute fyzickeacuteho naacutesiliacute kdy se jednaacute o typickeacute materiaacutelniacute stopy jednotlivyacutech trestnyacutech činů Proto se lze setkat např se stopami naacutesiliacute na těle poškozeneacuteho

4 TYPICKEacute POČAacuteTEČNIacute VYŠETŘOVACIacute SITUACE

V přiacutepadech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute jsou vyšetřovaciacute situace zaacutevisleacute zejmeacutena na včasneacutem zaacutechytu informace o protipraacutevniacutem jednaacuteniacute rychlosti reakce Policie Českeacute republiky na oznaacutemeniacute o protipraacutevniacutem jednaacuteniacute a na kvalitě a kvantitě informaciacute ktereacute jsou ziacuteskaacuteny v raacutemci prvotniacutech uacutekonů Za typickeacute počaacutetečniacute vyšetřovaciacute situace lze v raacutemci divaacuteckeacuteho naacutesiliacute tedy považovat situace

a) zjištěneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že došlo k projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute a že jej spaacutechala konkreacutetniacute osoba ndash za takovou situaci lze považovat jakeacutekoli jednaacuteniacute ktereacute se odehraje přiacutemo na

1093 MUSIL Jan KONRAacuteD Zdeněk SUCHAacuteNEK Jaroslav Kriminalistika 2 přepracovaneacute a

doplněneacute vydaacuteniacute Praha C H Beck 2004 s 78

291

stadionu a je na miacutestě zadržen1094 pachatel ať ve formě vniknutiacute na hraciacute plochu hřiště nebo napadeniacute jineacuteho fanouška v hledišti Takteacutež se ale bude jednat o přiacutepady kdy dojde např k loupeži v uliciacutech města kdy osoba poškozenaacute je fanouškem jineacuteho tyacutemu jak osoba pachatele a je jiacute odcizen praacutevě suvenyacuter s logy tyacutemu (dres šaacutela) Nepochybně se jednaacute i o situaci kdy dojde k rvačce mezi fanoušky dvou tyacutemů

b) zjištěneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že došlo k projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ale nedovolujiacute vyslovit zaacutevěr že jej spaacutechala konkreacutetniacute osoba ndash v teacuteto faacutezi dochaacuteziacute zejmeacutena k tipovaacuteniacute pachatelů z řad zaacutejmovyacutech osob (fanoušků jinyacutech tyacutemů) a operativně paacutetraciacute činnosti mezi fanoušky Bude se jednat např o loupež kdy je poškozenyacute oloupen o suvenyacuter nebo dojde k napadeniacute osoby na rozchodovyacutech cestaacutech z miacutesta konaacuteniacute sportovniacute akce Podstatneacute je ziacuteskat co nejviacutece informaciacute k pachateli a to ať vyacuteslechem poškozeneacuteho se zaměřeniacutem zda-li pachatel nevykřikoval jmeacuteno sveacuteho obliacutebeneacuteho tyacutemu nebo vytěženiacutem kamerovyacutech systeacutemů

c) zjištěneacute skutečnosti nasvědčujiacute tomu že došlo k protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute avšak nelze dovodit zaacutevěr že souvisiacute s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem ndash v teacuteto faacutezi je nutno provaacutedět šetřeniacute zejmeacutena k osobě oběti a miacutestu trestneacuteho činu aby bylo možno potvrdit či vyvraacutetit souvislost s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem neboť takovaacute souvislost je podstatnaacute zejmeacutena pro natipovaacuteniacute podezřelyacutech osob

Pokud je na miacutestě trestneacuteho činu zadržena podezřelaacute osoba tak se můžeme setkat s naacutesledujiacuteciacutemi situacemi

a) podezřelyacute vypoviacutedaacute a doznaacutevaacute se kdy jeho doznaacuteniacute může byacutet buď v souladu nebo rozporu se ziacuteskanyacutemi důkazy

b) podezřelyacute vypoviacutedaacute avšak nedoznaacutevaacute se a popiacuteraacute spaacutechaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute ať tedy popiacuteraacute svou přiacutetomnost na miacutestě protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nebo ono jednaacuteniacute vysvětluje jinyacutem způsobem např že on se braacutenil uacutetoku apod

c) podezřelyacute odmiacutetaacute vypoviacutedat Jakaacutekoli z těchto situaciacute maacute sveacute aspekty ktereacute naacutesledně souvisiacute s problematikou

dokazovaacuteniacute neboť nesmiacuteme zapomiacutenat že ani doznaacuteniacute naacutes nezbavuje povinnosti řaacutedně skutek objasnit

5 ZVLAacuteŠTNOSTI PŘEDMĚTU VYŠETŘOVAacuteNIacute

V přiacutepadě že je podezřeniacute ze spaacutechaacuteniacute některeacuteho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem je potřeba se v průběhu vyšetřovaacuteniacute zaměřit na niacuteže uvedeneacute straacutenky charakterizujiacuteciacute trestnyacute čin

51 Objekt

Vzhledem k tomu že pod projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute lze podřadit řadu skutkovyacutech podstat trestnyacutech činů je nutneacute při se vyšetřovaacuteniacute zaměřit i na otaacutezku na jakyacute zaacutejem chraacuteněnyacute tr zaacutekoniacutekem uacutetok pachatele či pachatelů směřoval Jednaacute se zejmeacutena o určeniacute souběhu trestnyacutech činů Daacutele je potřeba rozlišovat např v přiacutepadě předem domluveneacuteho střetu mezi dvěma skupinami kdy objektem bude zaacutejem na ochraně života či zdraviacute a napadeniacutem ze zaacutelohy kdy objektem bude zaacutejem na ochraně veřejneacuteho pořaacutedku Dokazovaacuteniacute v takoveacutem přiacutepadě je třeba zaměřit na připravenost jednotlivyacutech akteacuterů na protipraacutevniacute jednaacuteniacute nebo vyhodnotit i miacutesto udaacutelosti přesun jednotlivyacutech akteacuterů na miacutesto udaacutelosti apod

52 Subjekt

Kdo maacute či nemaacute požadovaneacute vlastnosti charakterizujiacuteciacute subjekt trestneacuteho činu je daacuteno tr zaacutekoniacutekem Vzhledem k tomu že mnohdy se projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute uacutečastniacute viacutece osob je třeba se v průběhu vyšetřovaacuteniacute zaměřit na skutečnost zda pachatelem je jednotlivec nebo skupina osob a pokud skupina osob tak na jednaacuteniacute všech zuacutečastněnyacutech aby mohla byacutet provedena řaacutednaacute kvalifikace skutku Jako přiacuteklad lze uveacutest oloupeniacute fanouška konkurenčniacuteho tyacutemu o šaacutelu skupinou fanoušků jineacuteho tyacutemu kdy je nutno braacutet v potaz nejen učeniacute o spolupachatelstviacute a uacutečastenstviacute trestneacuteho činu ale i např nepřekaacuteženiacute trestneacuteho činu podle ust sect 367 tr zaacutekoniacuteku

1094 zadrženiacute v širšiacutem slova smyslu tedy nejen dle ust sect 76 tr řaacutedu ale i zajištěniacute osoby dle sect 26 zaacutekona č 2732008 Sb o Policii Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute

informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] (daacutele jen bdquozaacutekon o PČRldquo)

292

53 Objektivniacute straacutenka

Mezi jednaacuteniacutem a naacutesledkem musiacute existovat přiacutečinnyacute vztah a pokud se protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute zuacutečastnilo viacutece osob je nutno se zaměřit na dokazovaacuteniacute jednaacuteniacute a naacutesledku takoveacuteho jednaacuteniacute u všech zuacutečastněnyacutech osob Jako přiacuteklad lze uveacutest konflikt mezi security a fanouškem na stadionu kdy fanoušek po uacutederu do obličeje upadne a uhodiacute se do hlavy v důsledku čehož dojde k otřesu mozku Naacutesledně je fanoušek převezen do nemocnice kterou po důkladneacutem vyšetřeniacute leacutekařem opustiacute na tzv reverz ovšem po cestě z nemocnice upadne dojde k fraktuře lebky a přiacutemeacutemu ohroženiacute na životě

54 Subjektivniacute straacutenka

Obligatorniacutem znakem charakterizujiacuteciacutem subjektivniacute straacutenku trestneacuteho činu je zaviněniacute a v průběhu vyšetřovaacuteniacute je třeba se zaměřit na objasněniacute zda-li pachatel spaacutechal čin uacutemyslně nebo z nedbalosti neboť zejmeacutena u trestnyacutech činů z oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ktereacute spočiacutevajiacute v ubliacuteženiacute na zdraviacute je tento znak podstatnyacute pro spraacutevnou kvalifikaci skutku a jeho objasněniacute

Je tedy zřejmeacute že při vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je třeba zaměřit svou pozornost na motiv jednaacuteniacute zaviněniacute přiacutepravu pachatele či pachatelů na jednaacuteniacute a okolnostem za kteryacutech k protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute došlo

6 ZVLAacuteŠTNOSTI PODNĚTŮ

Proces objasňovaacuteniacute projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute začiacutenaacute zaznamenaacuteniacutem poznatku podnětu o možneacutem projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute Tyto podněty lze rozdělit dle charakteru na

61 Oznaacutemeniacute občany

V tomto přiacutepadě se jednaacute o podnět ze strany občanů povětšinou zavolanyacute na linku 158 nebo 112 Takovyacute podnět vychaacuteziacute buď ze strany přiacutemo poškozeneacuteho oběti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute nebo svědků kteřiacute vidiacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute S ohledem na to že vyacutepověď poškozeneacuteho a svědků je nezastupitelnaacute při vyšetřovaacuteniacute a hlavně k protipraacutevniacutem jednaacuteniacutem dochaacuteziacute v kraacutetkeacute době před oznaacutemeniacutem nebo mnohdy i během volaacuteniacute je potřeba rychleacuteho policejniacuteho zaacutesahu a poteacute tyto osoby naacutesledně vyslechnout k přiacutestupovyacutem cestaacutem pachatele jejich jednaacuteniacute jednaacuteniacute poškozeneacuteho a samozřejmě k popisu zuacutečastněnyacutech osob

62 Vlastniacute činnost policisty

S takovyacutem podnětem se lze setkat zejmeacutena v průběhu bezpečnostniacutech opatřeniacute souvisejiacuteciacutech s pořaacutedanou sportovniacute akciacute kdy zaregistrovat projev divaacuteckeacuteho naacutesiliacute lze jak na přiacutestupovyacutech cestaacutech k miacutestu konaacuteniacute tak i v raacutemci sportovniacuteho utkaacuteniacute na stadionu monitoringem divaacuteků V přiacutepadech takoveacutehoto podnětu je obvykleacute zadrženiacute pachatele na miacutestě či bezprostředniacute paacutetraacuteniacute po tzv horkeacute stopě

V přiacutepadě projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute neniacute přiacuteliš obvykleacute setkaacutevat se s nepravdivyacutemi podněty byť i tyto nelze vyloučit

7 ZVLAacuteŠTNOSTI POČAacuteTEČNIacuteCH UacuteKONŮ

Počaacutetečniacute uacutekony v přiacutepadě divaacuteckeacuteho naacutesiliacute nejsou přiacuteliš odlišneacute od počaacutetečniacutech uacutekonů v raacutemci jinyacutech problematik byť majiacute svaacute specifika kteraacute vychaacuteziacute zejmeacutena ze skutečnosti že k převaacutežneacute většině protipraacutevniacutech jednaacuteniacute dochaacuteziacute v souvislosti s pořaacutedanou sportovniacute akciacute a tedy i bezpečnostniacutem opatřeniacutem ze strany policie Tedy dochaacuteziacute k takoveacutemu jednaacuteniacute za situace kdy je v miacutestě většinou zvyacutešenyacute dohled nad veřejnyacutem pořaacutedkem a nachaacuteziacute se zde i oproti jinyacutem časovyacutem uacutesekům zvyacutešenyacute počet hliacutedek policie Mezi počaacutetečniacute uacutekony můžeme zařadit

71 Paacutetraacuteniacute po tzv horkeacute stopě

Toto paacutetraacuteniacute je obvykleacute ihned po spaacutechaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute kdy maacuteme alespoň zaacutekladniacute informace k popisu pachatele a možneacutemu směru uacutetěku Např v přiacutepadě hromadneacuteho střetu fanoušků kteřiacute většinou byacutevajiacute jednotně oblečeni lze na uacutestupovyacutech cestaacutech z miacutesta protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute tyto fanoušky zadržet

72 Analyacuteza kamerovyacutech zaacuteběrů

Kameroveacute zaacuteběry ať z městskeacuteho kameroveacuteho systeacutemu vnitřniacuteho kameroveacuteho systeacutemu stadionu nebo i zaacuteběrů pořiacutezenyacutech soukromou osobou či policistou patřiacute bezesporu k nejdůležitějšiacutem důkazům na zaacutekladě kteryacutech lze usuzovat k čemu došlo co se stalo a kdo se

293

tohoto jednaacuteniacute uacutečastnil V dnešniacute době je možneacute diacuteky technickyacutem možnostem ziacuteskat velmi kvalitniacute zaacuteběry (zejmeacutena na stadionech) s vysokyacutem rozlišeniacutem ktereacute mohou veacutest k odhaleniacute totožnosti pachatele a naacutesledně i jeho usvědčeniacute


Těmito uacutekony lze ziacuteskat informace o době a miacutestu spaacutechaacuteniacute jednaacuteniacute zuacutečastněnyacutech osob popisu zuacutečastněnyacutech osob Tedy informace ktereacute mohou veacutest v konečneacutem důsledku k natipovaacuteniacute podezřelyacutech osob Je ovšem třeba daacutevat pozor a vyhodnocovat zda-li osoba poškozenaacute či svědek neniacute ve skutečnosti takteacutež uacutečastniacutekem spaacutechaneacuteho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nepodařilo se jiacute včas uteacutect a nepodaacutevaacute naacutem zaacuteměrně zkreslujiacuteciacute a zavaacutedějiacuteciacute informace Takeacute může nastat situace že v přiacutepadě že skutečně bude poškozenyacutem rizikovyacute fotbalovyacute fanoušek nemusiacute tento vůbec spolupracovat a může nejen popiacuterat protipraacutevniacute jednaacuteniacute jehož byl obětiacute nebo může takoveacute jednaacuteniacute bagatelizovat

74 Šetřeniacute v informačniacutech systeacutemech policie

V přiacutepadě ziacuteskaacuteniacute poznatků o možnyacutech uacutečastniacuteciacutech protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute je uacutečelneacute proveacutest jednak lustraci poškozeneacuteho a svědků v poznatkovyacutech systeacutemech policie za uacutečelem ověřeniacute věrohodnosti těchto osob a jejich minulosti z pohledu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute a jineacute zejmeacutena naacutesilneacute trestneacute činnosti ale zejmeacutena v těchto systeacutemech lze na zaacutekladě poznatků a popisu možnyacutech podezřelyacutech natipovat osobu pachatele

75 Šetřeniacute ve veřejně dostupnyacutech zdrojiacutech

Po projevech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute obzvlaacuteště takovyacutech kteryacutech si všimnou veřejneacute sdělovaciacute prostředky je přiacutenosneacute proveacutest šetřeniacute i v raacutemci diskuzniacutech foacuter pod člaacutenky věnovanyacutech takoveacute udaacutelosti nebo v raacutemci zaacutejmovyacutech straacutenek věnovanyacutech hooligans a ultras a sociaacutelniacutech siacutetiacute typu Facebook nebo Instagram

76 Využitiacute institutu odposlechu a zaacuteznamu telekomunikačniacuteho provozu

Pokud dojde v raacutemci projevu divaacuteckeacuteho naacutesiliacute k splněniacute podmiacutenek pro využitiacute odposlechu a zaacuteznamu telekomunikačniacuteho provozu1095 nebo zjištěniacute uacutedajů o telekomunikačniacutem provozu1096 a je dostatečně odůvodněno že se na miacutestě vyskytovala konkreacutetniacute podezřelaacute osoba je na miacutestě využitiacute těchto institutů Jednaacute se např o situaci kdy skupina osob oloupiacute poškozeneacuteho a mezi skupinou osob je identifikovaacuten podezřelyacute tedy za uacutečelem rozkrytiacute celeacute skupiny pachatelů Velmi často se staacutevaacute že takoveacute skupiny majiacute v raacutemci sveacute činnosti rozdělenou dělbu praacutece a činnosti a majiacute bdquozvědyldquo kteřiacute je informujiacute o pohybu vyhleacutednuteacute oběti pomociacute mobilniacuteho telefonu

77 Využitiacute institutu informaacutetora

V přiacutepadech že indicie nasvědčujiacute tomu že došlo k protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem pachatel neniacute znaacutem avšak indicie nasvědčujiacute tomu že pachatel by mohl pochaacutezet z řad např rizikovyacutech fanoušků je možno pro ziacuteskaacuteniacute poznatků ke konkreacutetniacute osobě využiacutet i tzv informaacutetora1097

Dalšiacutemi počaacutetečniacutemi uacutekony mohou byacutet ohledaacuteniacute miacutesta činu ohledaacuteniacute oděvu a těla poškozeneacuteho či uacutetočniacuteků Zaacuteležiacute samozřejmě na charakteru protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute ke ktereacutemu došlo

8 ZVLAacuteŠTNOSTI VYŠETŘOVACIacuteCH VERZIacute A PLAacuteNOVAacuteNIacute VYŠETŘOVAacuteNIacute

Obdobně jako při vyšetřovaacuteniacute jakeacutekoliv trestneacute činnosti se i při vyšetřovaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute z oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute pracuje na začaacutetku vyšetřovaacuteniacute s poznatky a informacemi ktereacute nejsou uacuteplneacute ktereacute tvořiacute jen čaacutest mozaiky vypoviacutedajiacuteciacute o průběhu takoveacuteho jednaacuteniacute a s niacutem souvisejiacuteciacutemi okolnostmi a uacutečastniacuteky Za tiacutemto uacutečelem je efektivniacute aby policista provaacutedějiacuteciacute vyšetřovaacuteniacute i z důvodu sveacute přiacutepadneacute zastupitelnosti vytvořil vyšetřovaciacute verze kteryacutemi lze vyplnit informačniacute deficit kteryacute mnohdy na počaacutetku vyšetřovaacuteniacute a objasněniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute je Daacutele naacutem vytyčeneacute verze sloužiacute jako vodiacutetko mezi jednotlivyacutemi zjištěnyacutemi poznatky a jejich vyhodnoceniacutem

1095 viz sect 88 tr řaacutedu 1096 viz sect 88a tr řaacutedu 1097 srovnej ust sect 73 zaacutekona o PČR

294

a vedou naacutes k pochopeniacute okolnostiacute přiacutepadu spraacutevneacutemu zasazeniacute jednotlivyacutech informaciacute a důkazů do spraacutevneacuteho kontextu a vedou i k poznaacuteniacute a identifikaci novyacutech poznatků kdy celyacute tento vyhodnocovaciacute a poznaacutevaciacute proces by měl byacutet završen poznaacuteniacutem skutečneacute objektivniacute reality věrnyacutem a pravdivyacutem poznaacuteniacutem s nalezeniacutem odpovědiacute na zaacutekladniacute kriminalistickeacute otaacutezky Pokud se tyacutekaacute vyšetřovaciacutech verziacute tak lze vytyčit tyto verze

81 K osobě pachatele

S verzemi k osobě pachatele se lze zejmeacutena setkat v situaci kdy neniacute osoba pachatele znaacutema Podkladem pro tyto verze je zda se jednalo o jednoho pachatele či jak se mnohdy děje o skupinu pachatelů popis pachatele jejich slovniacute projevy ale takeacute vyhodnoceniacute sociaacutelniacutech siacutetiacute a Internetu neboť často dochaacuteziacute k vychloubaacuteniacute se ukořistěnyacutemi suvenyacutery nebo vůbec spaacutechanyacutem protipraacutevniacutem jednaacuteniacutem ze strany pachatele a spoleacutehaacuteniacutem na svou bdquoanonymituldquo v raacutemci virtuaacutelniacuteho světa Je třeba i zdůraznit pokud na miacutestě protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nebo hlavně při uacutetěku z miacutesta protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute dojde k zadrženiacute jednoho pachatele je třeba ověřit verzi zda na miacutestě nebylo viacutece pachatelů neboť ve většině přiacutepadů protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute se takoveacuteho jednaacuteniacute zuacutečastniacute viacutece pachatelů

82 K osobě oběti a motivu

Poznatky k osobě oběti a způsobu jejiacuteho života a zejmeacutena traacuteveniacute volnočasovyacutech aktivit můžou veacutest k informaciacutem ktereacute povedou k vhodneacutemu naziacuteraacuteniacute na spaacutechaneacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute Zaacutesadniacute může byacutet praacutevě skutečnost zda oběť patřiacute mezi ultras či hooligans některeacuteho sportovniacuteho tyacutemu kdy tato informace může byacutet kliacutečovaacute jednak v naziacuteraacuteniacute na proběhleacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute ale i k vymezeniacute okruhu podezřelyacutech osob Podstatnyacutem faktorem může byacutet takeacute vyprovokovaacuteniacute protipraacutevneacuteho jednaacuteniacute ze strany oběti Motivem může byacutet vůbec praacutevě osoba oběti jako fanoušek přiacutepadně suvenyacuter kteryacute oběť maacute při sobě

83 K miacutestu a způsobu spaacutechaacuteniacute

Verze k miacutestu spaacutechaacuteniacute mohou byacutet vytyčeny ve smyslu zda se jednaacute o naacutehodneacute miacutesto spaacutechaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute zda to je vyacutesledek připraveneacuteho jednaacuteniacute ze strany pachatele (byly použity zbraně piacuteskoveacute rukavice měl pachatel chraacuteniče zubů) zda se jednaacute o protipraacutevniacute jednaacuteniacute vyprovokovaneacute okolnostmi jako špatnyacute herniacute projev tyacutemu nebo vyacutekonu rozhodčiacuteho

Vzhledem k charakteru divaacuteckeacuteho naacutesiliacute kdy pachatel nebo oběť je typicky z jineacuteho miacutesta než je miacutesto protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute je podstatnaacute při vyšetřovaacuteniacute těchto projevů tyacutemovaacute praacutece spolupraacutece a sdiacuteleniacute poznatků a informaciacute mezi zainteresovanyacutemi policisty z jednotlivyacutech teritoriiacute Takteacutež je uacutečelneacute aby se šetřeniacute uacutečastnil policista ndash specialista na extremismus a divaacuteckeacute naacutesiliacute s ohlede na jeho osobniacute znalost zaacutejmoveacuteho prostřediacute a modu operandi zaacutejmovyacutech osob

9 ZVLAacuteŠTNOSTI NAacuteSLEDNYacuteCH UacuteKONŮ

Za naacutesledneacute uacutekony lze považovat obvykle takoveacute ktereacute naacutesledujiacute od okamžiku zahaacutejeniacute trestniacuteho stiacutehaacuteniacute1098 a kdy již je tedy dostatečně odůvodněn zaacutevěr že byl spaacutechaacuten trestnyacute čin a je dostatečně odůvodněn zaacutevěr že jej spaacutechala konkreacutetniacute osoba Mezi typickeacute naacutesledneacute uacutekony budou patřit většinou uacutekony jejichž provedeniacute je vymezeno přiacuteslušnyacutemi ustanoveniacutemi tr řaacutedu Bude se jednat zejmeacutena o

91 Vyacuteslech obviněneacuteho

Provedeniacute tohoto uacutekonu1099 zaacuteležiacute na charakteru osoby obviněneacute neboť jinak bude probiacutehat vyacuteslech obviněneacuteho kteryacute se dopustil protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute poprveacute pod vlivem davu nebo alkoholu a dosud se jednalo o osobu kteraacute doposud žila bezuacutehonnyacutem životem Takovaacute osoba většinou při vyacuteslechu aktivně spolupracuje nesnažiacute se zapiacuterat či vypoviacutedat křivě naopak se mnohdy vypoviacutedaacute v takoveacutem rozsahu aby bylo možno u niacute uvažovat o některeacutem z tzv odklonů trestniacuteho řiacutezeniacute1100

Zcela opačnyacute průběhu vyacuteslechu obviněneacuteho bude u osoby z řad hooligans kteryacute nebude většinou spolupracovat a vypoviacutedat A pokud se rozhodne vypoviacutedat tak bude vypoviacutedat lživě či bude bagatelizovat sveacute jednaacuteniacute U předestřenyacutech důkazů je bude znevěrohodňovat Takteacutež je

1098 viz ust sect 160 odst 1 tr řaacutedu 1099 srovnej ust sect 91 ndash 95 tr řaacutedu 1100 viz ust sect 307 a 309 tr řaacutedu

295

možneacute že obviněnyacute či jeho kamaraacutedi se budou snažit působit na poškozeneacuteho či oběť aby změnili svou vyacutepověď

Vyacuteslech je doporučeno zaměřit na osobu obviněneacuteho jeho minulost kamaraacutedy zda dělaacute nějakyacute druh sportu zejmeacutena bojoveacute uměniacute zda patřiacute mezi fanoušky nějakeacuteho sportovniacuteho tyacutemu Dalšiacute otaacutezky mohou zaměřeny ke konkreacutetniacutemu jednaacuteniacute zda byl pod vlivem alkoholu či nikoli kdo s niacutem byl na miacutestě kdo se uacutečastnil protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute kdo k němu dal impulz jak se na miacutesto protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute dostal proč se takoveacuteho jednaacuteniacute dopustil a jak saacutem jednal Daacutele takeacute k popisu sveacuteho oblečeniacute a pokud je jednaacuteniacute obviněneacuteho zachyceno na fotografii nebo video nahraacutevce tak v přiacutepadě předestřeniacute tohoto důkazu zda se obviněnyacute poznaacutevaacute


Tento uacutekon1101 se zdaacute byacutet na prvniacute pohled jednoduchyacute avšak zaacuteležiacute na osobaacutech poškozeneacuteho a svědků zda nepatřiacute k subkultuře fanoušků Pokud je osobou poškozenou nebo svědkem naacutehodnyacute občan tak lze očekaacutevat jeho maximaacutelniacute snahu o objasněniacute vyšetřovaneacuteho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute U osob z řad ultras nebo hooligans lze naopak očekaacutevat vykrucovaacuteniacute se bagatelizovaacuteniacute vyšetřovaacuteniacute a šetřeneacuteho jednaacuteniacute obvyklyacutem jsou i vyacutemluvy na ztraacutetu paměti nebo že se dotyčnyacute diacuteval jinam U vyacuteslechů těchto osob je nutno vziacutet v potaz jejich angažovanost na fanouškovskeacute sceacuteně a plně využiacutet možnostiacute danyacutech tr zaacutekoniacutekem1102

Vyacuteslech je doporučeno zaměřit k vyjaacutedřeniacute ke sveacute osobě a vztahu k osobě obviněneacute resp zda oběť či svědek patřiacute mezi fanoušky nějakeacuteho sportovniacuteho tyacutemu Daacutele na popis oblečeniacute pachatele popisu jeho jednaacuteniacute zda pachatel během protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute něco provolaacuteval

93 Charakteristika obviněneacuteho

S ohledem na skutečnost že protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem se dopouštějiacute velmi často osoby opakovaně ať ve formě přestupkoveacuteho jednaacuteniacute nebo i v rozporu s tr zaacutekoniacutekem tak je uacutečelneacute proveacutest důkladneacute šetřeniacute k osobě obviněneacuteho a relevantniacutem protipraacutevniacutem jednaacuteniacutem z jeho minulosti S ohledem na absenci centraacutelniacuteho registru přestupků se doporučuje proveacutest šetřeniacute zejmeacutena v evidenciacutech a poznatkovyacutech fondech policie jako Centraacutelniacute databaacuteze objektů Očista nebo Kontrola Za relevantniacute mohou byacutet považovaacuteny kontroly obviněneacuteho v souvislosti s konaacuteniacutem sportovniacute akce za přiacutetomnosti jinyacutech ultras či hooligans obecně naacutesilnaacute trestnaacute činnost obviněneacuteho či narušovaacuteniacute veřejneacuteho pořaacutedku

94 Vyhodnoceniacute videa

Zcela zaacutesadniacute důkaz pro objasněniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute může byacutet vyhodnoceniacute videozaacuteznamu ktereacute zachycuje protipraacutevniacute jednaacuteniacute Dnes je běžneacute že v miacutestech konaacuteniacute sportovniacutech akciacute jsou bezpečnostniacute kameroveacute zaacuteznamy ktereacute majiacute vysokeacute rozlišeniacute a pokryacutevajiacute celeacute miacutesto konaacuteniacute Proto neniacute problematickeacute ziacuteskat zaacuteběry protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute Takteacutež mohou pomoci zaacuteběry z kamer přiacutetomnyacutech televizniacutech štaacutebů nebo i veřejnosti neboť pokud dojde k nějakeacutemu protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute spousta osob si je nahraacutevaacute na vlastniacute mobilniacute telefony Dalšiacutem zdrojem mohou byacutet videozaacuteznamy zasahujiacuteciacutech policistů nebo v přiacutepadě protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute mimo stadion zaacuteznamy z městskyacutech kamerovyacutech systeacutemů Je uacutečelneacute aby pokud je na miacutestě zadržen pachatel byl tento zadokumentovaacuten i na video kdy naacutesledně může byacutet zkomparovaacuten zaacuteznam protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute a oblečeniacute a vizaacutež podezřeleacuteho ze dne a miacutesta spaacutechaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute

95 Rekognice

Uacutekon1103 při ktereacutem dochaacuteziacute v raacutemci vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute k znovupoznaacuteniacute zejmeacutena osoby obviněneacute Zaacuteležiacute vždy na množstviacute poznatků a důkazů ktereacute jsou k dispozici zda jiacute bude využito ještě před zahaacutejeniacutem trestniacuteho stiacutehaacuteniacute nebo až po tomto uacutekonu1104 S tiacutem souvisiacute i provedeniacute rekognice in natura nebo dle fotografiiacute Při tomto uacutekonu je ovšem nutno braacutet v potaz i jeho vliv na osobu poznaacutevajiacuteciacuteho svědka či poškozeneacuteho a jejiacute přiacutepadnou traumatizaci

1101 srovnej ust sect 97 ndash 104 tr řaacutedu 1102 srovnej ust sect 367 tr zaacutekoniacuteku ve vztahu k zločinu loupeže dle ust sect 173 tr zaacutekoniacuteku 1103 viz ust sect 104b tr řaacutedu 1104 viz ust sect 158a tr řaacutedu

296

Dle povahu věci je možneacute uvažovat i o využitiacute domovniacute prohliacutedky nebo prohliacutedky jinyacutech prostor1105 avšak to již zaacuteležiacute na uacutečelnosti využitiacute těchto institutů Takteacutež je individuaacutelniacute využitiacute např institutu utajeniacute totožnosti v přiacutepadě vyacuteslechu svědka a poškozeneacuteho1106 10 ZVLAacuteŠTNOSTI ZAPOJENIacute VEŘEJNOSTI DO VYŠETŘOVAacuteNIacute A PREVENCE

O vyšetřovaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem je často veřejnost velmi dobře informovaacutena resp pokud dojde k zaacutevažneacutemu narušeniacute veřejneacuteho pořaacutedku a protipraacutevniacutemu jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem zejmeacutena tedy během fotbaloveacuteho utkaacuteniacute a ještě v raacutemci utkaacuteniacute ktereacute je vysiacutelaacuteno přiacutemyacutem přenosem v televizi nebo kde jsou uacutečastny televizniacute štaacuteby tak o spaacutechaacuteniacute takoveacuteho protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute se veřejnost dozviacutedaacute mnohdy ve stejnyacute okamžik jako policie Veřejnost byacutevaacute velmi rozhořčena nad takovyacutemi projevy a v přiacutepadě zveřejněniacute žaacutedosti policie o spolupraacuteci při paacutetraacuteniacute po pachateliacutech divaacuteckeacuteho naacutesiliacute ve veřejnyacutech sdělovaciacutech prostředciacutech dochaacuteziacute k aktivniacute spolupraacuteci veřejnosti a zasiacutelaacuteniacute podnětů k možnyacutem podezřelyacutem

Tato spolupraacutece byacutevaacute mnohdy i umocněna v přiacutepadech kdy je zveřejněna žaacutedost o pomoc při paacutetraacuteniacute po pachateliacutech kteřiacute v přesile napadli fanouška či malou skupinu a tyto oloupili nebo byli obzvlaacuteště brutaacutelniacute při způsobu uacutetoku

S ohledem na specifikum divaacuteckeacuteho naacutesiliacute probiacutehaacute při vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute spolupraacutece takeacute s orgaacutenem sociaacutelniacute ochrany diacutetěte1107 pokud je některou ze zuacutečastněnyacutech osob mladistvyacute a daacutele takeacute probiacutehaacute spolupraacutece s Probačniacute a mediačniacute službou ČR1108 ve vztahu k předběžneacutemu opatřeniacute zaacutekazu naacutevštěv sportovniacutech akciacute1109

Prevence při předchaacutezeniacute projevů divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je poměrně důležityacutem instrumentem jak minimalizovat toto protipraacutevniacute jednaacuteniacute a hraje roli u všech typů prevence

Všechny typy prevence a snahu minimalizovat projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute se odraacutežejiacute např v činnosti Ministerstva mlaacutedeže školstviacute a tělovyacutechovy ktereacute maacute povinnosti a praacuteva vyplyacutevajiacuteciacute ze zaacutekona o podpoře sportu1110 tak i jeho vztahu ke sportovniacutem klubům daacutele vztahům mezi kluby a policiiacute a co je asi nejdůležitějšiacute tak praacuteci sportovniacutech klubů se svyacutemi fanoušky kdy se kluby snažiacute i pod vlivem různyacutech evropskyacutech a mezinaacuterodniacutech asociaciacute vymyacutetit negativniacute projevy divaacuteckeacuteho naacutesiliacute z miacutest konaacuteniacute sportovniacutech akciacute a ulic měst a obciacute

Dalšiacute prevenciacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute je i přiacutepadneacute uděleniacute některeacuteho z omezujiacuteciacutech opatřeniacute spraacutevněpraacutevniacute1111 nebo trestněpraacutevniacute povahy1112

11 ZAacuteVĚR

Problematika divaacuteckeacuteho naacutesiliacute vůbec je v posledniacute době zajiacutemavyacutem fenomeacutenem a nejspiacuteše každyacute kdo sleduje veřejneacute sdělovaciacute prostředky kdo navštěvuje fotbalovaacute utkaacuteniacute Synot ligy nebo kdo bydliacute v miacutestech kde se konajiacute sportovniacute akce se mohl s tiacutemto zaacutevažnyacutem společenskyacutem probleacutemem setkat

Divaacuteckeacute naacutesiliacute je probleacutem kteryacute zasahuje nejen do pocitu bezpečiacute divaacuteků a občanů v miacutestech konaacuteniacute sportovniacutech akciacute ale zasahuje i do ekonomiky sportovniacutech tyacutemů různyacutech sportovniacutech svazů nebo policie a jeho vyřešeniacute neniacute jednoduchou zaacuteležitostiacute ze dne na den K tomuto jevu neniacute doposud zpracovaacuteno přiacuteliš odborneacute literatury a jsme si vědomi skutečnosti že některeacute čaacutesti teacuteto

1105 srovnej oddiacutel paacutetyacute hlavy čtvrteacute tr řaacutedu 1106 viz ust sect 55 odst 2 tr řaacutedu 1107 srovnej zaacutekon č 3591999 Sb o sociaacutelně-praacutevniacute ochraně dětiacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] 1108 srovnej zaacutekon č 2572000 Sb o Probačniacute a mediačniacute službě a o změně zaacutekona č 21969 Sb o zřiacutezeniacute ministerstev a jinyacutech uacutestředniacutech orgaacutenů staacutetniacute spraacutevy Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů zaacutekona č 651965 Sb zaacutekoniacutek praacutece ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů a zaacutekona č 3591999 Sb o sociaacutelně-praacutevniacute ochraně dětiacute (zaacutekon o Probačniacute a mediačniacute službě) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] 1109 viz ust sect 88f tr řaacutedu 1110 srovnej zaacutekon č 1152001 Sb o podpoře sportu ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] 1111 viz ust sect 17 zaacutekona č 2001990 Sb o přestupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 18 02 2015] 1112 viz ust sect 76 tr zaacutekoniacuteku

297

praacutece by si zasloužili podrobnějšiacuteho zpracovaacuteniacute avšak jsme limitovaacuteni doporučenyacutem rozsahem teacuteto praacutece Navzdory k vyacuteše uvedeneacutemu jsme však toho naacutezoru že se naacutem podařilo důstojně nastiacutenit komponenty vyšetřovaacuteniacute divaacuteckeacuteho naacutesiliacute s kteryacutemi se lze při objasňovaacuteniacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem setkat takovou měrou aby jak policista objasňujiacuteciacute divaacuteckeacute naacutesiliacute nebo i odbornaacute veřejnost ziacuteskali naacutehled na specifikum teacuteto problematiky a na jakeacute situace se při vyšetřovaacuteniacute připravit či s jakyacutemi se lze setkat Subkultura fanoušků je velmi specifickaacute a při objasňovaacuteniacute teacuteto činnosti je i s tiacutemto třeba počiacutetat

V každeacutem přiacutepadě věřiacuteme že v budoucnu i třeba diacuteky objasňovaacuteniacute tohoto protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute nebo preventivniacutem aktivitaacutem ze strany klubů dojde ke sniacuteženiacute naacutepadu trestneacute činnosti v souvislosti s divaacuteckyacutem naacutesiliacutem a tiacutem i k zvyacutešeniacute naacutevštěvnosti sportovniacutech akciacute kdy se nikdo oblečenyacute do oděvu se symboly sveacuteho obliacutebeneacuteho tyacutemu nebude muset baacutet vyrazit podpořit svůj obliacutebenyacute tyacutem na druhyacute konec republiky aniž by riskoval že se stane obětiacute protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute anebo že rodiny s dětmi budou moci v klidu sledovat sportovniacute utkaacuteniacute na stadionu a ne zaacutekrok pořadatele či policie na stadionu proti hooligans


NĚMEC Miroslav Kriminalistickaacute taktika pro policisty Praha Eurounion 2004 328 s ISBN 80-7317-036-1 NIKL Jaroslav VOLEVECKYacute Petr Divaacuteckeacute naacutesiliacute Praha PA ČR 2007 66 s ISBN 978-80-7251-249-2 MAREŠ Miroslav SMOLIacuteK Josef SUCHAacuteNEK Marek Fotbaloviacute chuligaacuteni evropskaacute dimenze subkultury Brno Centrum Strategickyacutech studiiacute Barrister amp Principal 2004 181 s ISBN 80-903333-0-3 MUSIL Jan KONRAacuteD Zdeněk SUCHAacuteNEK Jaroslav Kriminalistika 2 přepracovaneacute a doplněneacute

vydaacuteniacute Praha C H Beck 2004 583 s ISBN 80-7179-878-9 ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek 2 vyd Praha C H Beck 2012 3614 s ISBN 978-80-7400-428-5 ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute řaacuted Komentaacuteř 7 vyd Praha C H Beck 2013 4700 s

ISBN 978-80-7400-465-0 Zaacutekon č 1411961 Sb o trestniacutem řiacutezeniacute soudniacutem (trestniacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 18 02 2015] Zaacutekon č 2001990 Sb o přestupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute

systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 18 02 2015] Zaacutekon č 3591999 Sb o sociaacutelně-praacutevniacute ochraně dětiacute ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] Zaacutekon č 2572000 Sb o Probačniacute a mediačniacute službě a o změně zaacutekona č 21969 Sb o zřiacutezeniacute ministerstev a jinyacutech uacutestředniacutech orgaacutenů staacutetniacute spraacutevy Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů zaacutekona č 651965 Sb zaacutekoniacutek praacutece ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů a zaacutekona č 3591999 Sb o sociaacutelně-praacutevniacute ochraně dětiacute (zaacutekon o Probačniacute a mediačniacute službě) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] Zaacutekon č 1152001 Sb o podpoře sportu ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute

systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] Zaacutekon č 2182003 Sb o odpovědnosti mlaacutedeže za protipraacutevniacute činy a o soudnictviacute ve věcech mlaacutedeže a o změně některyacutech zaacutekonů (zaacutekon o soudnictviacute ve věcech mlaacutedeže) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 13 02 2015] Zaacutekon č 2732008 Sb o Policii Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] Zaacutekon č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 12 02 2015] Dohoda o spolupraacuteci k zajišťovaacuteniacute bezpečnosti a pořaacutedku při fotbalovyacutech utkaacuteniacutech [online] Policie ČR FAČR [cit 10 3 2014] Dostupneacute z wwwmvcrczsoubordohoda-policie-facr-pdfaspx Zpraacuteva o situaci v oblasti divaacuteckeacuteho naacutesiliacute dopadu koncepce v praxi a naacutevrziacutech dalšiacutech opatřeniacute [online] Ministerstvo vnitra Českeacute republiky 2010 [cit 10 2 2015] Dostupneacute z wwwmvcrczsouborzprava-o-situaci-v-oblasti-divackeho-nasili-pdfaspx

298


Mgr David Jachnickyacute 134421mailmunicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy univerzity Veveřiacute 70 611 80 Brno ČR

299

ZAacuteSADY NOVEacute PRAacuteVNIacute UacutePRAVY VEŘEJNYacuteCH ZAKAacuteZEK

Dominik Fries Jakub Strouhal

Katedra spraacutevniacute vědy a spraacutevniacuteho praacuteva Praacutevnickeacute fakulty Masarykovy univerzity

Abstract Tato praacutece se věnuje problematice zaacutesad noveacute praacutevniacute uacutepravy veřejnyacutech zakaacutezek Jejiacutem

ciacutelem je identifikovat jakyacute vyacuteznam mohou miacutet změny ktereacute do teacuteto oblasti přinesly noveacute směrnice K tomu je využit institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Možnaacute legislativniacute řešeniacute tohoto institutu jsou proto srovnaacutena podle toho jak naplňujiacute zaacutesady jež jsou jmenovaacuteny v novyacutech směrniciacutech Tyto vyacutesledky jsou naacutesledně vyhodnoceny Abstrakt This thesis deals with issues of principles of a new legislation in the context of public

procurement Its goal is to identify importance of these changes The concept of abnormally low tender price is being used for that Possible legal solutions are then being compared through the amount of principles they are able to fulfill The results are then evaluated Key words veřejneacute zakaacutezky směrnice transpozice legislativniacute proces zaacutesady mimořaacutedně niacutezkaacute

nabiacutedkovaacute cena Kliacutečovaacute slova public procurement directive transposition legislative procedure principles

abnormally low tender price UacuteVOD

Staacutele uacutečinnyacute zaacutekon č 1372006 Sb o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech (daacutele jen bdquoZVZldquo) byl k dnešniacutemu dni1113 od vstupu v platnost 19 dubna 2006 drobnyacutemi ale i maximaacutelně rozsaacutehlyacutemi novelami celkem pětadvacetkraacutet1114 měněn To zajisteacute nemohlo uniknout pozornosti a zaacutejmu studentů praacutev

V našiacute praacuteci jsme se proto rozhodli postupovat naacutesledovně V prvniacute kapitole se budeme zabyacutevat dopadem unijniacuteho praacuteva na vnitrostaacutetniacute uacutepravu a tiacutem jakaacute opraacutevněniacute povinnosti či omezeniacute lze z tohoto vztahu dovodit V druheacute kapitole se zaměřiacuteme na stručneacute představeniacute některyacutech změn v souvislosti s přijetiacutem novyacutech směrnic o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a jejich zaacutesadami

Ve třetiacute kapitole se pak podrobněji budeme věnovat jednomu ze spornyacutech institutů zavedenyacutech novyacutemi směrnicemi o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Jde o institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Vysvětliacuteme kde se nachaacuteziacute podstata probleacutemu přibliacutežiacuteme tři nejobvyklejšiacute způsoby jeho zapracovaacuteniacute do praacutevniacuteho řadu a nakonec se na zaacutekladě analyacutezy vyacutestupů přikloniacuteme k dle našeho naacutezoru nejvhodnějšiacutemu řešeniacute

Zaacutevěrem zrekapitulujeme naše snahy vyhodnotiacuteme miacuteru naplněniacute v uacutevodu vytyčenyacutech ciacutelů a zopakujeme proč je naacutemi preferovaneacute řešeniacute institutu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny přijatelnějšiacute

1 UNIJNIacute ROZMĚR PRAacuteVA VEŘEJNYacuteCH ZAKAacuteZEK

11 Zaacutekladniacute představeniacute kapitoly

Českyacute zaacutekonodaacuterce stojiacute s ohledem na přijetiacute novyacutech směrnic1115 k uacutepravě veřejnyacutech zakaacutezek před nelehkyacutem uacutekolem řaacutedneacuteho zvlaacutednutiacute procesu jejich transpozice1116 do vnitrostaacutetniacuteho praacutevniacuteho řaacutedu

1113 Praacutece byla odevzdaacutena 16 března 2015 1114 Počiacutetaacuteno i s novelou dle zaacutekona č 4582011 jejiacutež pro naacutes relevantniacute čaacutest však byla ještě před nabytiacutem uacutečinnosti zrušena In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1115 Zejmeacutena směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek a o zrušeniacute směrnice 200418ES a směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201425EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute zakaacutezek subjekty působiacuteciacutemi v odvětviacute vodniacuteho hospodaacuteřstviacute energetiky dopravy a poštovniacutech služeb a o zrušeniacute směrnice 200417ES 1116 Pro potřeby teacuteto praacutece chaacutepeme pojmy transpozice a implementace jako synonyma

300

Než nastiacuteniacuteme zaacutesady a změny noveacute praacutevniacute uacutepravy teacuteto oblasti věnujeme prvniacute kapitolu stručneacutemu představeniacute toho jakeacute možnosti v raacutemci procesu transpozic se zaacutekonodaacuterci vůbec naskyacutetajiacute ještě předtiacutem než se začne zabyacutevat uacutepravou obsahu vyacutesledneacuteho obecně zaacutevazneacuteho praacutevniacuteho předpisu1117 Před odpovědiacute na otaacutezku Jak by měl českyacute zaacutekonodaacuterce upravit vyřešiacuteme otaacutezku Zda by měl či dokonce zda musiacute upravit naacutemi sledovanou oblast

12 Povinnost transpozice směrnice

Ačkoliv oblast veřejnyacutech zakaacutezek neniacute vyacuteslovně zmiacuteněna primaacuterniacutem praacutevem Evropskeacute unie jde vzhledem k jejiacutemu ekonomickeacutemu vyacuteznamu1118 dopadu na hospodaacuteřskou soutěž1119 a zaacutekladniacute svobody Evropskeacute unie o neopomenutelnyacute prostor unijniacuteho zaacutejmu

Pro Českou republiku se tato unijniacute uacuteprava stala relevantniacute diacuteky Přiacutestupoveacutemu aktu1120 ve spojeniacute s Uacutestavou1121 Českeacute republiky A nejenom relevantniacute nyacutebrž přiacutemo imperativniacute jednak pro splněniacute povinnostiacute dle acquis communautaire jednak co se tyacutekaacute budouciacutech změn A pravě na ně resp na povinnost staacutetu k dosaženiacute vyacutesledků stanovenyacutech směrnicemi je myšleno v čl 288 Smlouvy o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie1122 (daacutele jen bdquoSFEUldquo)

13 Způsoby transpozice

Možnosti a limity samotneacute transpozice jsou vyacuteznamnyacutem způsobem ovlivňovaacuteny hlavně primaacuterniacutem praacutevem faktem že jde u veřejnyacutech zakaacutezek o proces harmonizace praacutevě ve formě směrnic (konkreacutetně s ohledem na jejich uacutečinky nebo vyacuteslovneacute přiznaacuteniacute možnosti zvolit častokraacutet přiacutesnějšiacute resp viacutece ochrannou uacutepravu1123) a legislativniacute schopnostiacute konkreacutetniacuteho zaacutekonodaacuterce

Kombinace těchto faktorů pak nabiacuteziacute celou škaacutelu možnyacutech vyacutesledků

131 Řaacutednaacute transpozice a jejiacute limity

Řaacutednaacute transpozice je ovlivněna předevšiacutem časovyacutemi proceduraacutelniacutemi a formaacutelniacutemi mantinely Jak samy stanoviacute vyacuteše uvedeneacute směrnice majiacute byacutet v naacutemi sledovaneacutem přiacutepadě provedeny pro dosaženiacute nezbytneacuteho souladu s nimi nejpozději do 18 dubna 2016 1124 Proceduraacutelniacute otaacutezky pak napomaacutehajiacute překonat zejmeacutena Legislativniacute pravidla vlaacutedy rozšiacuteřeneacute Metodickyacutemi pokyny pro zajišťovaacuteniacute praciacute při plněniacute legislativniacutech zaacutevazků vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute Českeacute republiky v Evropskeacute unii1125

1117 12 bod rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 2 prosince 1986 ve věci Komise Evropskyacutech společenstviacute proti Belgickeacutemu kraacutelovstviacute (23985) Dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1118 Jen v roce 2013 byl odhad trhu veřejnyacutech zakaacutezek objemem okolo 475 mld Kč viz Vyacuteročniacute zpraacuteva o stavu veřejnyacutech zakaacutezek v Českeacute republice za rok 2013 Portaacutel o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a koncesiacutech [online] Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj [cit 1632015] Dostupneacute z wwwportal-vzcz 1119 Viz bod 35 rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 27 listopadu 2001 ve spojeneacute věci Impresa Lombardini SpA a Impresa Ing Mantovani SpA proti ANAS (C-28599 a C-28699) v němž se zdůrazňuje zaacutekladniacute ciacutel zadaacutevaciacutech směrnic tj otevřeniacute veřejnyacutech zakaacutezek na stavebniacute praacutece a služby hospodaacuteřskeacute soutěži a zamezeniacute bdquonadržovaacuteniacuteldquo ze strany zadavatelů Dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1120 Akt o podmiacutenkaacutech přistoupeniacute Českeacute republiky Estonskeacute republiky Kyperskeacute republiky Lotyšskeacute republiky Litevskeacute republiky Maďarskeacute republiky Republiky Malta Polskeacute republiky Republiky Slovinsko a Slovenskeacute republiky a o uacutepravaacutech smluv na nichž je založena Evropskaacute unie ze dne 16 dubna 2003 č 442004 Sb m s In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1121 Čl 10 a 10a uacutestavniacuteho zaacutekona č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1122 Smlouva o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1123Člaacutenek 20 odst 3 Metodickyacutech pokynů dle usneseniacute vlaacutedy ze dne 12 řiacutejna 2005 č 1304 [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z wwwvladacz 1124 Např člaacutenek 90 odst 1 směrnici Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU 1125 Usneseniacute vlaacutedy ze dne 12 řiacutejna 2005 č 1304 změněneacute usneseniacutem ze dne 26 řiacutejna 2009 č

1344 [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z wwwvladacz

301

Konečně formaacutelniacute požadavky omezuje vyacuteše zmiacuteněnaacute judikatura Soudniacuteho dvora Evropskeacute unie (daacutele jen bdquoSDEUldquo nebo bdquoSoudniacute dvůrldquo) stanoviacuteciacute minimum podoby přijateacuteho opatřeniacute zaacutesadně1126 jako obecně zaacutevazneacuteho praacutevniacuteho předpisu

Jak vyplyacutevaacute z věcneacuteho zaacuteměru zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech1127 novelizace se s ohledem na množstviacute změn nejeviacute jako vhodnyacute způsob a proto je navrhovaacuten vznik zaacutekona zcela noveacuteho

132 Porušeniacute povinnosti transpozice směrnice

K porušeniacute povinnosti dle čl 288 SFEU dochaacuteziacute zejmeacutena pokud neniacute směrnice transponovaacutena ve lhůtě k tomu určeneacute vůbec nebo pokud je provedena chybně Pro překonaacuteniacute nepřiacuteznivyacutech dopadů takovyacutech situaciacute pak nastupuje několik mechanismů Těmi jsou hlavně uacutečinky1128 pozdě a vadně provedenyacutech směrnic odpovědnostniacute naacutesledky a unijniacute řiacutezeniacute1129 z toho plynouciacute

Jak vyplyacutevaacute z geneze několika rozhodnutiacute SDEU1130 za splněniacute podmiacutenek včetně uplynutiacute lhůty k transpozici nabyacutevaacute směrnice vzestupneacuteho vertikaacutelniacuteho přiacutemeacuteho uacutečinku

SDEU v řadě rozhodnutiacute1131 diacuteky sveacute monopolniacute interpretačniacute pravomoci1132 přiznal směrnici takeacute nepřiacutemyacute uacutečinek kteryacute by v praxi znamenal vyacuteklad ZVZ v souladu s novyacutemi směrnicemi

14 Shrnutiacute

Vstupem Českeacute republiky do Evropskeacute unie došlo ke vzniku zisku mnoha povinnostiacute Jednou z nich je i povinnost přejiacutemat uacutepravu přijatyacutech směrnic Ty upravujiacute i oblast veřejnyacutech zakaacutezek K transpozici novyacutech směrnic pak uacuteroveň unijniacuteho a vnitrostaacutetniacuteho praacuteva nabiacuteziacute mnoho možnostiacute Pokud se zaacutekonodaacuterce rozhodne povinnost splnit smiacute se pustit do uacutevah o obsahu budouciacuteho zaacutekona

2 ZAacuteSADY NOVEacute UacutePRAVY VEŘEJNYacuteCH ZAKAacuteZEK

V raacutemci zbyleacute čaacutesti praacutece považujeme za nutneacute nejdřiacuteve rozebrat změny ktereacute se udaacutely na půdě evropskeacuteho praacuteva Proto nejdřiacuteve rozebereme vyacutevoj uacutepravy zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek v Evropskeacute unii obecně poteacute představiacuteme noveacute směrnice ciacutel noveacute uacutepravy nejdůležitějšiacute změny a jejich původ v jednotlivyacutech zaacutesadaacutech zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek

21 Geneze směrnic

Poměrně překvapivě maacute praacutevo veřejnyacutech zakaacutezek Evropskeacute unie kořeny v mezinaacuterodniacute uacutepravě Do evropskeacute uacutepravy se promiacutetaacute zejmeacutena Dohoda Světoveacute obchodniacute organizace o vlaacutedniacutech zakaacutezkaacutech jejiacutež důsledky lze spatřit napřiacuteklad v určeniacute vyacuteše finančniacutech limitů pro veřejneacute zakaacutezky

Samotnaacute unijniacute uacuteprava zadaacutevaacuteniacute je obsažena v procesniacute rovině bdquoprocesniacuteldquo směrniciacute 89665EHS kteraacute nebyla posledniacute novelizaciacute měněna a daacutele se jiacute v našiacute praacuteci nebudeme zabyacutevat

Hmotněpraacutevniacute rovina zadaacutevaacuteniacute byla obsažena v tzv bdquoobecneacuteldquo směrnici 200418ES jednak v tzv bdquosektoroveacuteldquo směrnici 200417ES a otaacutezka koncesniacutech smluv byla upravena Interpretačniacutem sděleniacute Komise o koncesiacutech podle praacuteva společenstviacute 2000C12102

1126 Vyacutejimky se objevujiacute zejmeacutena v pro naacutes nerelevantniacute oblasti sociaacutelniacute politiky 1127 Bod 4 piacutesm a) Věcneacuteho zaacuteměru zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z appsodokcz 1128 Horizontaacutelniacute uacutečinek ve smyslu rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 26 zaacuteřiacute 2000 ve věci Unilever Italia SpA proti Central Food SpA (C-44398) je dle našeho naacutezoru zde neaplikovatelnyacute Dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1129 Ve spojeniacute čl 17 odst 1 a čl 258 SFEU 1130 Obecně např rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 5 dubna 1979 ve věci Staacutetniacute zastupitelstviacute proti Tulliu Ratti (14878) přiacutemyacute uacutečinek u zadaacutevaciacutech směrnic konkreacutetněji viz bod 40 rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 20 zaacuteřiacute 1988 ve věci Gebroeders Beenjes BV proti Staat der Nederlanden (3187) Vše dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1131 Obecně např rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 8 řiacutejna 1987 ve věci Kolpinghuis Nijmegen BV (8086) nepřiacutemyacute uacutečinek u zadaacutevaciacutech směrnic konkreacutetněji viz bod 39 rozsudku Soudniacuteho dvora ze dne 20 zaacuteřiacute 1988 ve věci Gebroeders Beenjes BV proti Staat der Nederlanden (3187) Vše dostupneacute z wwweur-lexeuropaeu 1132 Čl 19 odst 3 piacutesm b) Smlouvy o Evropskeacute unii In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters

Kluwer ČR [cit 1632015]

302

22 Noveacute zadaacutevaciacute směrnice

Noveacute zadaacutevaciacute směrnice jsou tvořeny bdquoobecnouldquo směrniciacute Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU (daacutele jen bdquoOZSldquo) a bdquosektorovouldquo směrniciacute 201425EU Posledniacute novou směrniciacute je směrnice o udělovaacuteniacute koncesiacute 201423EU Tyto směrnice rušiacute stareacute směrnice z roku 2004

Noveacute směrnice se koncepčně se starou uacutepravou nerozchaacutezejiacute Zavaacutedějiacute však několik vyacuteznamnyacutech změn ktereacute budou miacutet vyacuteraznyacute dopad na zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Vzhledem k naacutesledneacutemu užšiacutemu zaměřeniacute teacuteto praacutece se tedy budeme daacutele zabyacutevat jen změnami v raacutemci OZS

221 Ciacutele noveacute uacutepravy

OZS by mělo byacutet dosaženo několika ciacutelů Snažiacute se o zefektivněniacute zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek aby skutečně dochaacutezelo k vyacuteběru ekonomicky nejvyacutehodnějšiacute nabiacutedky ne pouze k vyacuteběru podle formaacutelně nejspraacutevnějšiacuteho řešeniacute jako se tomu dělo doposud

Dalšiacutem ciacutelem je posiacuteleniacute mimoekonomickeacuteho dopadu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek kdy je usilovaacuteno o posiacuteleniacute postaveniacute malyacutech a středniacutech podniků a o zvyacutehodněniacute sociaacutelniacutech inovačniacutech a environmentaacutelniacutech prvků V důvodoveacute čaacutesti se uvaacutediacute že bdquoza uacutečelem plneacuteho využitiacute potencionaacutelu veřejnyacutech zakaacutezek k dosaženiacute ciacutelů strategie Evropa 2020 bude svou uacutelohu muset sehraacutet takeacute strategickeacute zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek s environmentaacutelniacutem sociaacutelniacutem a inovačniacutem rozměrem vzhledem k potencionaacutelu malyacutech a středniacutech podniků pro vytvaacuteřeniacute pracovniacutech miacutest růst a inovace je důležiteacute podporovat jejich uacutečast na veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a to jak prostřednictviacutem ustanoveniacute teacuteto směrnice tak prostřednictviacutem iniciativ na vnitrostaacutetniacute uacuterovnildquo1133

222 Nejvyacuteznačnějšiacute změny noveacute praacutevniacute uacutepravy

Ciacutelem teacuteto podkapitoly je ve stručnosti představit jednotliveacute noveacute či novelizovaneacute instituty v OZS a podřadit je pod jednotliveacute zaacutesady zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Těmito zaacutesadami rozumiacuteme zaacutesadu rovneacuteho zachaacutezeniacute zaacutekazu diskriminace a zaacutesadu transparentnosti a přiměřenosti

Rovneacute zachaacutezeniacute bdquoje nutno pojiacutemat nejenom ve smyslu možnosti přiacutestupu k veřejnyacutem zakaacutezkaacutem ale i rovnosti v možnosti uspět ve vyacuteběroveacutem řiacutezeniacuteldquo1134 Zaacutesada zaacutekazu diskriminace v mnoheacutem s rovnyacutem zachaacutezeniacutem splyacutevaacute nicmeacuteně v unijniacutem rozměru maacute za uacutekol dle principů praacuteva Evropskeacute unie1135 zejmeacutena ochranu zahraničniacutech dodavatelů

Transparentnost pak bdquozabezpečuje co největšiacute miacuteru informovanosti () aby byl postup předviacutedatelnyacute a v souladu se zaacutesadou praacutevniacute jistotyldquo1136 Zaacutesada proporcionality (přiměřenosti) by měla zajistit dosaženiacute ciacutelů stanovenyacutech směrniciacute aniž by překročila raacutemec k tomu nezbytně nutneacuteho1137

Jelikož se zaacutesada rovnosti a zaacutekazu diskriminace v mnoha ohledech překryacutevajiacute rozhodli jsme se je spojit a naopak v raacutemci zaacutesady přiměřenosti zdůraznit prvek hospodaacuternosti

Pokud institut odraacutežiacute viacutece zaacutesad identifikovali jsme tu kteraacute se na jeho uacutepravě projevuje nejviacutec 2221 Zaacutesada přiměřenosti

Ambiciacute staacutet se změnou s nejvyacuteznamnějšiacutem dopadem maacute rozšiacuteřeniacute zaacutesad zadaacutevaacuteniacute o čtvrtou zaacutesadu přiměřenosti1138 Zaacutesada přiměřenosti maacute posiacutelit ekonomickou efektivitu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech

zakaacutezek neboť ve směrnici z roku 2004 byl kladen přiacutelišnyacute důraz na splňovaacuteniacute formaacutelniacutech naacuteležitostiacute zadaacutevaacuteniacute Zadaacutevaacuteniacute se pak prodražovalo a prodlužovalo

V OZS se objevil takeacute novyacute druh zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute tzv inovačniacute partnerstviacute1139 Podle důvodoveacute čaacutesti se maacute užiacutet v přiacutepadě bdquonelze-li potřebu vyacutevoje inovativniacuteho vyacuterobku nebo služby nebo inovativniacutech stavebniacutech praciacute a naacutesledneacute koupě vyacuteslednyacutech dodaacutevek uspokojit pomociacute řešeniacute kteraacute

1133 Bod č 123 důvodoveacute čaacutesti OZS 1134 JURČIacuteK Radek Veřejneacute zakaacutezky a koncese 2 dopl vyd Praha CH Beck 2014 S113 999 s ISBN 9788074004438 1135 Čl 18 SFEU In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1136 JURČIacuteK Radek Veřejneacute zakaacutezky a koncese 2 dopl vyd Praha CH Beck 2014 S111 999 s ISBN 9788074004438 1137 Bod 136 důvodoveacute čaacutesti OZS 1138 Čl 18 OZS 1139 Čl 31 OZS

303

jsou již na trhu dostupnaacuteldquo1140 Tento druh zadaacutevaciacutech řiacutezeniacute by měl umožnit zajistit takoveacute dodaacutevky

ktereacute nejsou v daneacutem přiacutepadě dostupneacute a poskytnout zadavateli většiacute flexibilitu Domniacutevaacuteme se že inovačniacute partnerstviacute je projevem zaacutesady přiměřenosti jelikož umožňuje zadavateli v přiacutepadě potřeby neotřeleacuteho řešeniacute ziacuteskat noveacute na trhu neexistujiacuteciacute dodaacutevky přičemž podle stareacute uacutepravy by takoveacute řešeniacute nebylo možneacute či by bylo alespoň velmi složiteacute

Rozšiacuteřen byl takeacute okruh vyacutejimek z působnosti OZS o novou vyacutejimku tyacutekajiacuteciacute se zastupovaacuteniacute advokaacutetem v soudniacutech spraacutevniacutech či smiacuterčiacutech a rozhodčiacutech řiacutezeniacutech Novaacute vyacutejimka je projevem zaacutesady přiměřenosti neboť už nebude nutneacute organizovat mnohdy administrativně naacuteročneacute zadaacutevaciacute řiacutezeniacute pro služby advokaacuteta ktereacute se mohou v průběhu procesu měnit

V raacutemci hodnoceniacute na zaacutekladě ekonomickeacute vyacutehodnosti nabiacutedky1141 bude nově možneacute je hodnotit podle bdquoexpertnostildquo kvalifikačniacuteho tyacutemu a bude možneacute vyloučit uchazeče kteřiacute v nabiacutedce

porušujiacute povinnosti stanoveneacute sociaacutelniacutem praacutevem pracovniacutem praacutevem a praacutevem životniacuteho prostřediacute Pro usnadněniacute vyacuteběru na zaacutekladě sociaacutelniacutech či ekologickyacutech kriteacuteriiacute jsou zavedeny tzv

štiacutetky1142 Ty usnadňujiacute v jednom přiacutepadě užitiacute hodnoceniacute na zaacutekladě ekonomickeacute vyacutehodnosti nabiacutedky ve druheacutem přiacutepadě pak zohledňovaacuteniacute sociaacutelniacutech či ekologickyacutech dopadů 2222 Zaacutesada hospodaacuternosti

V OZS došlo takeacute k bdquozhmotněniacuteldquo institutu tzv in-house zadaacutevaacuteniacute1143 kteryacute umožňuje zadavateli se v přiacutepadě zadaacuteniacute zakaacutezky v raacutemci jednoho zadavatelskeacuteho subjektu vyhnout postupu podle zadaacutevaciacutech směrnic Tato otaacutezka nicmeacuteně byla dovozena již judikaturou SDEU 1144 a uplatňovaacutena i v režimu staryacutech zadaacutevaciacutech směrnic změna maacute tedy spiacuteše legislativně ndash technickyacute dopad Zaacutesada hospodaacuternosti je zde vyacuteraznaacute neboť by bylo poměrně nelogickeacute nutit zadavatele do zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek pro potřeby ktereacute by si mohli opatřit sami ze svyacutech zdrojů

V raacutemci přiacutepravy zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute budou moci zadavateleacute využiacutet služeb placenyacutech odborniacuteků či tržniacutech subjektů prostřednictviacutem institutu předběžneacute tržniacute konzultace1145 při ktereacute bude

možneacute ziacuteskat kliacutečoveacute informace pro uacutespěšneacute zadaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky OZS zaacuteroveň zavaacutediacute mechanismy jež braacuteniacute využitiacute teacuteto vyacutehody v naacutesledujiacuteciacutem zadaacutevaciacutem řiacutezeniacute Diacuteky tomuto institutu bude nově možneacute vyhlašovat vyacuteběrovaacute řiacutezeniacute s většiacute zohledněniacutem potřeb zadavatele a situace na trhu což by ve vyacutesledku mělo znamenat že zadavatel dle zaacutesady hospodaacuternosti ušetřiacute veřejneacute prostředky

Novinkou kteraacute maacute ambice staacutet se efektivniacutem a usnadňujiacuteciacutem naacutestrojem při zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek ale jež se může lehce zvrhnout v antitransparentniacute a korupčniacute institut je sniacuteženiacute počtu jinak kvalifikovanyacutech dodavatelů1146 Zadavatel diacuteky tomu může sniacutežit počet dodavatelů na

zaacutekladě objektivniacutech a nediskriminačniacutech kriteacuteriiacute tak aby nebylo nutneacute v dalšiacutech kolech řiacutezeniacute posuzovat velkeacute množstviacute nabiacutedek Zaacutesadu hospodaacuternosti zde spatřujeme v důsledciacutech tohoto opatřeniacute ktereacute by mělo veacutest ke sniacuteženiacute naacutekladů na zadaacutevaciacute řiacutezeniacute

Nově bude možneacute měnit zadavatelem uzavřenou smlouvu v přiacutepadě1147 že se rozsah změn vejde do 10 celkoveacuteho finančniacuteho objemu zakaacutezky u zakaacutezek na služby či dodaacutevky popř 15 u zakaacutezek na stavebniacute praacutece Zaacutesada hospodaacuternosti se projevuje v uacutespoře naacutekladů jež diacuteky nově se objevivšiacutem potřebaacutem dřiacuteve vznikaly kvůli nutnosti projiacutet si znovu naacutekladnyacutem procesem zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek

Změn se dočkal i institut bdquoviacutecepraciacuteldquo1148 kteryacute nově umožňuje zadaacutevat viacutecepraacutece do 50

finančniacuteho objemu zakaacutezky a to i opakovaně Zde je snaha o zvyacutešeniacute hospodaacuternosti vedena podobnyacutemi myšlenkovyacutemi pohnutkami jako u institutu změny uzavřeneacute smlouvy

1140 Bod č 49 důvodoveacute čaacutesti OZS 1141 Čl 67 odst 2 OZS 1142 Čl 43 OZS 1143 Čl 12 OZS 1144 Např rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 18 listopadu 1999 Teckal Srl proti Comune di Viano a Azienda Gas-Acqua Consorziale (AGAC) di Reggio Emilia (C-10798) In ASPI [praacutevniacute informačniacute

systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1145 Čl 40 OZS 1146 Čl 65 OZS 1147 Čl 72 OZS 1148 Čl 72 OZS

304

2223 Zaacutesada transparentnosti

Nově je řešena otaacutezka tzv smiacutešenyacutech zakaacutezek1149 kdy jsou stanovena pravidla pro určeniacute o jakyacute druh veřejneacute zakaacutezky se jednaacute Pravidlo lze zobecnit naacutesledovně pokud je možneacute zakaacutezky objektivně oddělit budou se na čaacutesti zakaacutezek vztahovat pravidla pro přiacuteslušnou veřejnou zakaacutezku pokud je neniacute možneacute oddělit užijiacute se pravidla podle hlavniacuteho předmětu plněniacute veřejneacute zakaacutezky Pravidla pro užitiacute smiacutešenyacutech zakaacutezek jsou projevem zaacutesady transparentnosti neboť bude předem jasneacute jakaacute kriteacuteria a pravidla se budou pro danou zakaacutezku vztahovat a nebude možneacute je specifikovat zadavatelem což by mohla veacutest ke sniacuteženiacute transparentnosti a zvyacutešeniacute korupčniacuteho potenciaacutelu

V raacutemci zvyšovaacuteniacute transparentnosti je zavedena povinnost uveřejňovat zadaacutevaciacute dokumentaci na internetu1150 Daacutele je přiacutetomna možnost užiacutet zvlaacuteštniacute postupy při zadaacutevaacuteniacute - elektronickou aukci1151 a elektronickeacute katalogy1152 Zde jsou rysy zaacutesady transparentnosti zřetelneacute zpřiacutestupněniacute zadaacutevaciacute dokumentace a elektronickeacute draženiacute zakaacutezek zvyacutešiacute informovanost o danyacutech zakaacutezkaacutech a umožniacute lepšiacute veřejnyacute dohled nad zadaacutevaacuteniacutem zakaacutezek

V neposledniacute řadě došlo ke zpřiacutesněniacute střetu zaacutejmu1153 mezi veřejnyacutem zadavatelem administraacutetorem veřejnyacutech zakaacutezek a dodavatelem Projev zaacutesady transparentnosti je jasnyacute ciacutelem je zabraacutenit koluzniacutemu jednaacuteniacute a korupci mezi vyacuteše uvedenyacutemi subjekty zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek 2224 Zaacutesada nediskriminace a rovnosti

Pro posiacuteleniacute mezinaacuterodniacuteho prvku v zadaacutevaciacutech řiacutezeniacutech bylo zavedeno jednotneacute evrospkeacute osvědčeniacute1154 ktereacute bude platneacute v celeacute Evropskeacute unii a bude potvrzovat splněniacute kvalifikačniacutech a dalšiacutech kriteacuteriiacute Tyto doklady budou moci byacutet zveřejněny v online databaacutezi dokladů E-certis1155 diacuteky niacutež odpadne povinnost složitě prokazovat splněniacute předpokladů pro podaacuteniacute nabiacutedky Tyto novinky usnadniacute přiacutestup k zadaacutevaciacutemu řiacutezeniacute přeshraničniacutem dodavatelům a to promiacutetaacute zaacutesadu nediskriminace

Při posuzovaacuteniacute kvalifikace nebude nutneacute vyloučit uchazeče kteryacute maacute nedoplatky vůči staacutetu1156 za předpokladu že si s niacutem dohodl splaacutetkovyacute kalendaacuteř Nově nebudou diskriminovaacuteni uchazeči kteřiacute majiacute sice nedoplatky vůči staacutetu ale na druhou stranu majiacute zaacutejem na řešeniacute teacuteto situace Okruh dodavatelů tak o ně bude rozšiacuteřen čiacutemž je daacuten průchod zaacutesadě nediskriminace

23 Mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena

Po vyacutečtu novinek představiacuteme mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu starou znaacutemou unijniacuteho praacuteva z pohledu směrnicoveacuteho kontextu

V OZS je tento institut upraven v čl 69 kteryacute stanoviacute povinnost veřejnyacutech zadavatelů vyžadovat vysvětleniacute ceny či naacutekladů po dodavateliacutech pokud se cena v nabiacutedce jeviacute jako mimořaacutedně niacutezkaacute

Důvodovaacute čaacutest k tomu uvaacutediacute bdquoNabiacutedky na stavebniacute praacutece dodaacutevky nebo služby ktereacute se jeviacute mimořaacutedně niacutezkeacute mohou byacutet založeny na technicky hospodaacuteřsky nebo praacutevně nevhodnyacutech předpokladech či postupech Nebude-li uchazeč schopen poskytnout dostatečneacute vysvětleniacute veřejnyacute zadavatel by měl byacutet opraacutevněn tuto nabiacutedku odmiacutetnout Odmiacutetnutiacute by mělo byacutet povinneacute v přiacutepadech kdy veřejnyacute zadavatel zjistiacute že mimořaacutedně niacutezkaacute cena nebo navrhovaneacute naacuteklady jsou důsledkem nedodrženiacute imperativniacutech norem praacuteva Unie nebo z nich vyplyacutevajiacuteciacutech vnitrostaacutetniacutech praacutevniacutech předpisů v oblastech sociaacutelniacuteho nebo pracovniacuteho praacuteva nebo praacuteva životniacuteho prostřediacute nebo ustanoveniacute mezinaacuterodniacuteho pracovniacuteho praacutevaldquo 1157

Staraacute zadaacutevaciacute směrnice vychaacuteziacute z odlišneacute textace nicmeacuteně obsah institutu zůstaacutevaacute viacutecemeacuteně stejnyacute OZS pouze obsahuje podrobnějšiacute uacutepravu procesu posuzovaacuteniacute mimořaacutedně niacutezkeacute

1149 Čl 3 OZS 1150 Čl 53 OZS 1151 Čl 35 OZS 1152 Čl 36 OZS 1153 Čl 24 OZS 1154 Čl 59 OZS 1155 Čl 61 OZS 1156 Čl 57 odst 2 OZS 1157 Bod č 103 důvodoveacute čaacutesti OZS

305

nabiacutedkoveacute ceny Ani jedna směrnice se nezabyacutevaacute pro naše uacutečely důležitou otaacutezkou jak přesně určit mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu

OZS pracuje se slovesem bdquojevit seldquo staraacute směrnice pak se slovesem bdquozdaacutet seldquo nicmeacuteně obě slovesa implikujiacute subjektivnost posuzovaacuteniacute zadavatelem a takeacute dispozitivnost transpozice zaacutekonodaacutercem V tomto směru směrnice neposkytuje žaacutednyacute naacutevod a jsou s niacute kompatibilniacute všechna niacuteže navrhovanaacute řešeniacute

231 Analyacuteza vztahu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a dalšiacutech institutů

Vzhledem k zaměřeniacute teacuteto praacutece považujeme ještě před uacutevahami o možnyacutech způsobech uacutepravy mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny za nutneacute podrobit OZS analyacuteze a zjistit zda neobsahuje instituty či uacutepravy ktereacute by byly na překaacutežku nabiacutezenyacutem možnostem řešeniacute institutu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

Rozhodujiacuteciacute vliv budou miacutet zaacutesady rovneacuteho zachaacutezeniacute nediskriminace transparentnosti a přiměřenosti protože prozařujiacute uacutepravou veřejnyacutech zakaacutezek Tomu se podrobněji věnuje dalšiacute kapitola Podstatneacute je v souladu s niacutezkou nabiacutedkovou cenou vniacutemat takeacute institut změny smluv na veřejneacute zakaacutezky v době jejich trvaacuteniacute podle čl 72 OZS kteryacute umožňuje dodatečně změnit uzavřenou

smlouvu do 50 hodnoty celeacute zakaacutezky a to i opakovaně což je poměrně benevolentniacute uacuteprava ktereacute v přiacutepadě podaacuteniacute nabiacutedky s mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenou umožňuje dodatečně bdquokompenzovatldquo ziskovost dodavateli kteryacute takovou nabiacutedku učiniacute

Takoveacute jednaacuteniacute by bylo v rozporu se zaacutekladniacutemi zaacutesadami zadaacutevaacuteniacute na druhou stranu by bylo vhodneacute tento probleacutem řešit i přiacutemo a to spraacutevnou transpozici mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Už teď prozradiacuteme že v uacutevahu připadajiacute dvě zaacutekladniacute řešeniacute subjektivniacute určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a určeniacute dle předem nastaveneacuteho vzorce

Pokud bychom se přiklonili k subjektivniacutemu určeniacute přiznaacuteme potencionaacutelniacutem zadavatelům velkou dispozici s tiacutemto institutem tedy možnost přezkoumaacutevat teacuteměř každou nebo naopak teacuteměř žaacutednou nižšiacute cenovou nabiacutedku což může vyuacutestit ve vysokeacute administrativniacute naacuteklady na realizaci zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute nebo k vyacuteše zmiacuteněnyacutem probleacutemům kdy zadavatel nebude vyžadovat piacutesemneacute vysvětleniacute nabiacutezeneacute ceny a naacutesledně využije v koluzi s dodavateli institut změny smlouvy k naacutesledneacutemu a uměleacutemu navyacutešeniacute ceny zakaacutezky

Ovlivnit tento institut může takeacute využitiacute subdodavatele upraveneacuteho v čl 71 OZS Je totiž nutneacute vziacutet v potaz možnost že nabiacutedka bude obsahovat plněniacute od subdodavatelů kteřiacute ať už zaacuteměrně či neuacutemyslně nabiacutednou niacutezkou cenu kteraacute se pak promiacutetne do oneacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny To je nicmeacuteně spiacuteše otaacutezka odpovědnosti subdodavatelů a daacutele se jiacute nebudeme zabyacutevat

Naopak třeba in-house zadaacutevaacuteniacute se mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny dotyacutekaacute jen nepřiacutemo v takoveacutem přiacutepadě totiž neniacute nutneacute cenu posuzovat vůbec

Ve zbytku je zadaacutevaciacute směrnice neutraacutelniacute a nevylučuje použitiacute ani jedneacute varianty

3 MIMOŘAacuteDNĚ NIacuteZKAacute NABIacuteDKOVAacute CENA

V mezirezortniacutem připomiacutenkoveacutem řiacutezeniacute bylo k věcneacutemu zaacuteměru noveacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech doručeno 5881158 připomiacutenek Ty se skoro všechny podařilo vypořaacutedat a naacutevrh byl pak podaacutevaacuten pouze se dvěma rozpory

Prvniacute z nich se dle připomiacutenky č 587 tyacutekal naacutevrhu Bezpečnostniacute informačniacute služby na sniacuteženiacute limitů pro povinnyacute postup podle zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Tiacutem se v praacuteci daacutele zabyacutevat nebudeme

Druhyacute rozpor se vztahoval k připomiacutence č 497 Uacuteřadu na ochranu hospodaacuteřskeacute soutěže kteryacute s ohledem na požadavky praxe prosazoval poskytnutiacute jednoznačneacuteho vodiacutetka k určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Rozpor byl způsoben předevšiacutem tiacutem že UacuteOHS nepředložil žaacutednyacute naacutevrh řešeniacute daneacute problematiky A oheň byl na střeše

Rozhodli jsme se proto že se v našem široce stanoveneacutem teacutematu po dvou uacutevodniacutech a obecnyacutech kapitolaacutech o zaacutesadaacutech noveacute praacutevniacute uacutepravy veřejnyacutech zakaacutezek zaměřiacuteme i na jednu konkreacutetniacute oblast v jejiacutemž určeniacute jsme vychaacutezeli praacutevě z vyacutesledků připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute Tu pak

1158 Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Mezirezortniacute řiacutezeniacute ndash vypořaacutedaciacute tabulka [online]

Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z appsodokcz

306

budeme do hloubky zkoumat abychom na vlastniacute kůži zakusili pozici připomiacutenkoveacuteho miacutesta a zjistili zda nešlo navrhnout nějakeacute řešeniacute a proč

V teacuteto kapitole se tedy pokusiacuteme nejprve představit institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny Potom provedeme analyacutezu probleacutemu tak jak byl nastolen v připomiacutenkoveacutem řiacutezeniacute popiacutešeme možnaacute řešeniacute s důrazem na tvorbu pomocneacuteho vzorce a s ohledem na miacuteru souladnosti se zaacutesadami noveacute uacutepravy se k nejvhodnějšiacutemu přikloniacuteme

31 Pojem mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

Co to je mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena se z textu zaacutekona nedozviacuteme 1159 A kde nechaacute zaacutekonodaacuterce volneacute pole působnosti přispěchaacute na pomoc kdo může Už Vrchniacute soud v Olomouci proto judikoval že jde o bdquotzv neurčityacute praacutevniacute pojem Při jeho interpretaci se vlastniacute uvaacuteženiacute spraacutevniacuteho orgaacutenu musiacute zaměři na konkreacutetniacute skutkovou podstatu a jejiacute vyhodnoceniacute a objasnit vyacuteznam neurčiteacuteho pojmu a jeho rozsah a hodnotit skutečnosti konkreacutetniacuteho přiacutepadu z toho hlediska zda je lze zařadit do raacutemce vytvořeneacuteho rozsahem neurčiteacuteho praacutevniacuteho pojmuldquo1160

Na to ve svyacutech uacutevahaacutech navaacutezal UacuteOHS když doplnil že pro určeniacute zda se jednaacute o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkou cenu bdquoza podstatneacute a stěžejniacute se tedy považuje hledisko vztahu nabiacutedkoveacute ceny a předmětu plněniacute tj posouzeniacute zda je možneacute za nabiacutednutou cenu předmět veřejneacute zakaacutezky realizovatldquo1161 Naopak judikatura SDEU1162 se viacutece než interpretaciacute pojmu zabyacutevaacute předevšiacutem diskriminačniacutemi aspekty v jeho využiacutevaacuteniacute

Lze tedy uzavřiacutet že mnoheacute probleacutemy a komplikace souvisejiacuteciacute s mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenou vyvěrajiacute z nesnadneacuteho naplněniacute samotneacuteho pojmu a toho že tento institut nelze vniacutemat samostatně ale je potřeba v něm zohlednit mnoho dalšiacutech faktorů

Zaacutesadniacutem se tedy jeviacute už určeniacute zda se v konkreacutetniacutem přiacutepadě jednaacute o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu neboť smyslem tohoto institutu je bdquoochrana zadavatele proti takovyacutem uchazečům kteřiacute jednajiacute s ciacutelem zviacutetězit ve vyacuteběroveacutem řiacutezeniacute předloženiacutem ceny za kterou neniacute možno zakaacutezku realizovatldquo1163

32 Uacuteprava mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny v čase

Hospodařeniacute s veřejnyacutemi prostředky bylo vždy ožehavyacutem teacutematem a proto s rozvojem civilizace a praacuteva poměrně zaacutehy došlo na uacutepravu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Na našem uacutezemiacute bylo vydaacuteno na sklonku habsburskeacute monarchie nařiacutezeniacute č 611909 ř j o zadaacutevaacuteniacute staacutetniacutech dodaacutevek a praciacute1164 Během existence samostatneacuteho Československa bylo vydaacuteno nařiacutezeniacute č 671920 Sb vlaacutedy republiky Československeacute ze dne 17 prosince 1920 o zadaacutevaacuteniacute staacutetniacutech dodaacutevek a praciacute problematiku mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny ale neobsahovalo

Dalšiacute komplexniacute uacutepravou zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek se stal až v roce 1994 zaacutekon č 1991994 Sb o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek neboť za socialismu tuto otaacutezku nebylo vzhledem k centraacutelně plaacutenovaneacutemu hospodaacuteřstviacute zapotřebiacute praacutevně ošetřit Tento zaacutekon byl v souladu se zaacutepadniacutemi standardy byl přijat podle modeloveacuteho zaacutekona UNCITRAL což si paradoxně o deset let později vynutilo přijetiacute noveacuteho zaacutekona o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek neboť praacutevě diacuteky inspiraci modelovyacutem zaacutekonem byl v rozporu s evropskou uacutepravou a před vstupem ČR do Evropskeacute unie bylo nutneacute tento rozpor odstranit

Co se tyacuteče samotneacute uacutepravy mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny ta zde byla upravena v sect 36 zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a obsahovala subjektivniacute kriteacuterium posuzovaacuteniacute nebylo předem

1159 Nicmeacuteně se z sect 77 odst 6 ZVZ dozviacuteme že mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena je nepřijatelnaacute a musiacute byacutet vyřazena Je tedy nežaacutedouciacute 1160 Rozsudek Vrchniacuteho soudu v Olomouci ze dne 1 uacutenora 2001 sp zn 2 A 92000-48 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1161 Odst 23 rozhodnutiacute UacuteOHS 4862011 ze dne 19 zaacuteřiacute 2011 č j R262011-148512011310-ASc In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1162 Balcar Polanskyacute a Spol Analyacuteza aktuaacutelniacute judikatury ESD v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek a koncesiacute a jejiacute vyacuteznam z hlediska českeacute vnitrostaacutetniacute uacutepravy a praxe [online] Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj

ČR [cit 1632015] Dostupneacute z wwwportal-vzcz 1163 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 17 řiacutejna 2012 sp zn 1 Afs 422012 - 51 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1164 DOLEŽALOVAacute Helena Historie zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Praacutevniacutek 1998 roč 137 č 9 s

800-816 ISSN 0231-6625

307

stanoveno jak tuto mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu určit určeniacute bylo ponechaacuteno na uacutevaze zadavatele kteryacute byl nucen si vyžaacutedat od uchazeče piacutesemneacute zdůvodněniacute teacuteto ceny v přiacutepadě že nabiacutezenou cenu identifikoval jako mimořaacutedně niacutezkou

Před vstupem ČR do Evropskeacute unie bylo nutneacute přijmout uacutepravu zadaacutevaacuteniacute kteraacute by nebyla v rozporu s evropskyacutem praacutevem resp evropskyacutemi směrnicemi zabyacutevajiacuteciacutemi se zadaacutevaacuteniacutem veřejnyacutech zakaacutezek což českyacute zaacutekonodaacuterce splnil přijetiacutem zaacutekona č 402004 Sb o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Ironiiacute osudu se stala skutečnost že tento zaacutekon byl poznamenaacuten značnyacutem množstviacutem chyb a musel byacutet mnohokraacutet novelizovaacuten Současně došlo na půdě Evropskeacute unie k přijetiacute novyacutech zadaacutevaciacutech směrnic ktereacute vyžadovaly implementaci do českeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu proto bylo přijato řešeniacute v podobě vypracovaacuteniacute dalšiacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech

Uacuteprava mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny byla bdquoukrytaldquo v raacutemci sect 61 zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacuteho se posuzovaacuteniacute nabiacutedek Při bližšiacutem pohledu na zněniacute vyacuteše uvedeneacuteho paragrafu můžeme konstatovat že novyacute zaacutekon zachoval mechanismy z minuleacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech nadaacutele bylo uplatňovaacuteno subjektivniacute kriteacuterium se stejnyacutemi naacutesledky

Zaacutekonem o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech z roku 2004 opouštiacuteme bdquohistorickeacute okeacutenkoldquo a budeme se podrobněji zabyacutevat ZVZ kteryacute byl z vyacuteše uvedenyacutech důvodů přijat pouheacute dva roky po předchoziacutem zaacutekonu

Institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny je v něm obsažen v sect 77 a opět vychaacuteziacute ze subjektivniacuteho kriteacuteria zadavateli je svěřeno posouzeniacute zda jde o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu či zda je ještě v pořaacutedku Důležiteacute je uveacutest že podle rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu bdquodo pravomoci Uacuteřadu naacuteležiacute pouze přezkoumaacutevaacuteniacute dodrženiacute zaacutekonneacuteho raacutemce postupu při zadaacutevaacuteniacute veřejneacute zakaacutezky a nikoliv uacutevahy jednotlivyacutech členů hodnotiacuteciacute komise při posuzovaacuteniacute nabiacutedek a vyacuteběru nejvhodnějšiacute nabiacutedky () neboť vyacuteběr těchto uacutedajů a posouzeniacute nabiacutedek jsou svěřeny pouze komisi kteraacute maacute pro tento postup odpoviacutedajiacuteciacute odbornou způsobilostldquo

Při pohledu do historie je patrnaacute v českeacute praacutevniacute uacutepravě jistaacute kontinuita v přiacuteklonu k subjektivniacutemu určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny ani jednou se zaacutekonodaacuterce nepokusil autoritativně stanovit vzorec pro určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

33 Rozpor při transpozici noveacute zadaacutevaciacute směrnice

Jak jsme vysvětlili v uacutevodu teacuteto kapitoly hlavniacutem důvodem vyacuteběru mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny jako institutu našiacute podrobneacute analyacutezy byl rozpor vzniknuvšiacute na zaacutekladě připomiacutenky č 497 UacuteOHS Ten v niacute reflektoval obtiacuteže praxe při identifikaci mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a doplnil že bdquolze uzavřiacutet že Uacuteřad neniacute pro zachovaacuteniacute staacutevajiacuteciacuteho stavu ale pro to aby zaacutekon poskytl zadavateli jednoznačneacute vodiacutetko k tomu kdy maacute cenu považovat za mimořaacutedně niacutezkouldquo1165

Vypořadavatel však požadovaneacute vodiacutetko nevniacutemal jako vhodnou variantu s odůvodněniacutem že bdquopři použitiacute vzorců se ne vždy podařiacute naplnit smysl mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny protože mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena se může objevit i v jinyacutech přiacutepadech nepokrytyacutech vzorcem () Daacutele jsou vzorce použitelneacute pouze při vyššiacutem počtu podanyacutech nabiacutedek a proto lze předpoklaacutedat že ve velkeacutem počtu zadaacutevaciacutech řiacutezeniacute nebude možneacute vzorce využiacutetldquo1166

34 Možnaacute legislativniacute řešeniacute

Zmiacuteněnyacute rozpor z připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute nabiacuteziacute dvě možnaacute řešeniacute určeniacute vzorce pro identifikaci mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a postup stanovenyacute zadavatelem zahrnujiacuteciacute subjektivniacute zhodnoceniacute vyacuteše nabiacutedek zadavatelem a s ohledem na současnyacute stav v praxi rozšiacuteřen způsob určeniacute rozhodneacute hodnoty už v zadaacutevaciacute dokumentaci což je navrhovaacuteno i ve věcneacutem zaacuteměru noveacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech

Všechna tato možnaacute řešeniacute vyhodnotiacuteme ve vztahu k zaacutekladniacutem zaacutesadaacutem jak jsme je představili vyacuteše a jak je stanoviacute novaacute OZS bdquoVeřejniacute zadavateleacute jednajiacute s hospodaacuteřskyacutemi subjekty na

1165 Připomiacutenka č 497 sloupec bdquoPřipomiacutenkaldquo Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Mezirezortniacute řiacutezeniacute ndash vypořaacutedaciacute tabulka [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z appsodokcz 1166 Viz připomiacutenka č 497 sloupec bdquoVypořaacutedaacuteniacuteldquo Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Mezirezortniacute řiacutezeniacute ndash vypořaacutedaciacute tabulka [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z

appsodokcz

308

zaacutekladě zaacutesady rovneacuteho zachaacutezeniacute a nediskriminace a postupujiacute transparentniacutem a přiměřenyacutem způsobemrdquo 1167

341 Postup stanovenyacute zadavatelem

3411 Subjektivniacute posouzeniacute nabiacutedky

Jde o postup kdy zadavatel saacutem bdquoviacutecemeacuteně intuitivně a individuaacutelně posoudiacute konkreacutetniacute situaci v daneacute soutěžildquo1168 Jak vyplyacutevaacute z vyacuteše sepsaneacute geneze praacutevniacute uacutepravy jako pomocnaacute vodiacutetka intuici se dřiacuteve nabiacutezela cena vyacuterazně se odchylujiacuteciacute od ostatniacutech nabiacutedkovyacutech cen či odchylka od předpoklaacutedaneacute ceny předmětu veřejneacute zakaacutezky

Vztah k zaacutesadaacutem je pak naacutesledovnyacute postup ad hoc hodnoceniacute skoro jistě vylučuje jakoukoliv praacutevniacute jistotu a oteviacuteraacute prostor k nekaleacutemu korupčniacutemu jednaacuteniacute čiacutemž popiacuteraacute zaacutesady transparentnosti a rovnosti Takeacute prolomeniacute zaacutekazu diskriminace je v teacuteto situaci pravděpodobnějšiacute neboť tento způsob řešeniacute připouštiacute schovat diskriminačniacute jednaacuteniacute za haacutev bdquointuitivniacuteholdquo posuzovaacuteniacute

Naopak minimaacutelně prvek hospodaacuternosti v raacutemci přiměřenosti naplněn je když dovoluje zuacutečastněnyacutem subjektům soustředit se na ekonomickeacute tržniacute a dalšiacute nikoliv praacutevniacute aspekty daneacute zakaacutezky což byl v podobě odformalizovaacuteniacute ostatně jeden z důvodů přijetiacute noveacute směrnice Lze namiacutetnout že vyacutehoda hospodaacuternosti bude v přiacutepadě porušeniacute ostatniacutech zaacutesad vyvraacutecena průtahy způsobenyacutemi řiacutezeniacutemi určenyacutemi k naacutepravě nicmeacuteně jde dle našeho naacutezoru spiacuteše o ilustraci vzaacutejemneacute provaacutezanosti všech zaacutesad 3412 Posouzeniacute dle zadaacutevaciacute dokumentace

Věcnyacutem zaacuteměrem zmiacuteněneacute řešeniacute se od předchoziacuteho lišiacute tiacutem že navzdory autonomii zadavatele k určeniacute byť znovu intuitivniacutech a individuaacutelniacutech kriteacuteriiacute sloužiacuteciacutech k posouzeniacute nabiacutedkovyacutech cen jsou tato všem pevně dopředu znaacutema ze zadaacutevaciacute dokumentace To se odraacutežiacute v odlišnostech naplněniacute zaacutesad Dodavatel totiž může velmi snadno určit zda bude jeho nabiacutedkovaacute cena přezkoumaacutevaacutena či nikoliv Dopředu stanovenaacute kriteacuteria jsou vtěleniacutem zaacutesad transparentnosti a rovnosti Co se tyacuteče zaacutekazu diskriminace pravděpodobnost jeho prolomeniacute se snižuje Přiacutepadneacute stanoveniacute diskriminačniacutech kriteacuteriiacute se naviacutec bude snadněji dokazovat

Takeacute pro pravidlo přiměřenosti nelze shledat nic rozporuplneacuteho

342 Stanoveniacute za pomoci vzorce

Alternativou k subjektivniacutemu určeniacute nabiacutedkoveacute ceny je jejiacute zakotveniacute v zaacutekoně podle předem stanoveneacuteho vzorce kteryacute by se aplikoval univerzaacutelně na veškeraacute zadaacutevaciacute řiacutezeniacute Otaacutezkou kterou je nutneacute si položit předtiacutem než přistoupiacuteme k samotneacutemu určeniacute vzorce je co je to mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena A jak ji maacuteme určit od jakeacuteho bodu už můžeme konstatovat že nabiacutedkovaacute cena bdquonezdravěldquo vybočuje ze standardniacuteho průměru a je bdquopodezřelaacuteldquo natolik že je nutneacute ji označit za mimořaacutedně niacutezkou cenovou nabiacutedku

Pojem mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny jsme představili o několik stran vyacuteše proto se nyniacute pokusiacuteme rovnou vyřešit otaacutezku jak ji určit Jako nejvhodnějšiacute se naacutem jeviacute vyjiacutet z uacutedajů předpoklaacutedaneacute hodnoty zakaacutezky a tzv vysoutěženeacute ceny tedy nabiacutedky vybraneacuteho uchazeče

Tyto uacutedaje jsou zaacutesadně1169 dostupneacute u všech veřejnyacutech zakaacutezek V potaz jsme brali možnost že by byla mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena určena vzhledem k nabiacutedkaacutem ostatniacutech dodavatelů např pokud by cena byla nižšiacute než X aritmetickeacuteho průměru všech veřejnyacutech zakaacutezek

Toto řešeniacute jsme se rozhodli zavrhnout neboť může nastat i situace kdy bude podaacutena pouze jedna nabiacutedka1170 kterou je možneacute označit jako mimořaacutedně niacutezkou nebo budou podaacuteny pouze dvě či tři nabiacutedky a pak by vypoviacutedaciacute hodnota takoveacuteho uacutedaje byla značně narušena

1167 Čl 18 odst 1 směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek a o zrušeniacute směrnice 200418ES 1168 Rozhodnutiacute UacuteOHS ze dne 31 května 2004 č j 3R1604-KU In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 1169 Samozřejmě neplatiacute u veřejnyacutech zakaacutezek maleacuteho rozsahu 1170 Požadavek zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech aby bylo zrušeno zadaacutevaciacute řiacutezeniacute když je podaacutena pouze jedna nabiacutedka zanikla posledniacute novelizaciacute neboť se v praxi přiacuteliš neosvědčila

309

Abychom byli schopni navrhnout vzorec kteryacute by bylo možneacute včlenit do noveacuteho zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech nejdřiacuteve jsme museli kvantifikovat uacutedaje o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech

Otaacutezkou kterou jsme museli vyřešit nejdřiacuteve byl nedostatek uacutedajů ktereacute by bylo možno zanalyzovat neboť neexistujiacute statistiky obsahujiacuteciacute uacutedaje o předpoklaacutedaneacute hodnotě a vysoutěženeacute ceně jednotlivyacutech zakaacutezek

Proto byl naacutemi vytvořen statistickyacute soubor kteryacute obsahuje uacutedaje ziacuteskaneacute z Věstniacuteku veřejnyacutech zakaacutezek1171 s uacutedaji o cenaacutech deseti1172 viacutetěznyacutech nabiacutedek dodavatelů v zadaacutevaciacutem řiacutezeniacute na služby dodaacutevky a stavebniacute praacutece Aby byl zachovaacuten faktor naacutehodneacute vyacuteběru a jisteacute průřezovost i všemi veřejnyacutemi zakaacutezkami zahrnuli jsme do souboru nabiacutedky sestupně podle data uveřejněniacute ve Věstniacuteku veřejnyacutech zakaacutezek k datu 6 3 2014

Takeacute jsme se rozhodli nerozlišovat mezi nadlimitniacutemi podlimitniacutemi a zakaacutezkami maleacuteho rozsahu neboť se domniacutevaacuteme že pravidla pro určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny by se měla vztahovat na všechny veřejneacute zakaacutezky bez ohledu na velikost finančniacuteho objemu zakaacutezky Daacutele je nutneacute uveacutest že z datoveacuteho souboru byly vyřazeny veřejneacute zakaacutezky na jejichž formulaacuteři chyběl uacutedaj o předpoklaacutedaneacute hodnotě veřejneacute zakaacutezky

Otaacutezkou kterou jsme museli vyřešit bylo jak hodnoty porovnaacutevat když se finančniacute objem zakaacutezek lišiacute v některyacutech přiacutepadech i o stovky procent Z toho důvodu jsme jako vyacutechoziacute kriteacuterium pro porovnaacuteniacute zvolili poměr mezi vysoutěženou cenou veřejneacute zakaacutezky a jejiacute předpoklaacutedanou hodnotou diacuteky ktereacutemu můžeme porovnaacutevat všechny uacutedaje bez ohledu na jejich finančniacute objem Tento poměr je poteacute kvůli grafickeacutemu zpracovaacuteniacute zaokrouhlen na jedno desetinneacute miacutesto

Nabiacuteziacute se naacutem dvě možnosti a to buď stanoveniacute jednotneacuteho vzorce pro všechny veřejneacute zakaacutezky nebo stanoveniacute odlišnyacutech vzorců pro veřejneacute zakaacutezky na služby dodaacutevky a stavebniacute praacutece V potaz je nutneacute vziacutet zcela odlišnaacute specifika jednotlivyacutech zakaacutezek napřiacuteklad lze předpoklaacutedat že u zakaacutezky na služby je předpoklad pro sniacuteženiacute ceny většiacute 1173 než u stavebniacutech praciacute nebo dodaacutevek Jak jsme ale uvedli vyacuteše tato praacutece si neklade za ciacutel vytvořeniacute komplexniacuteho vzorce maacute sloužit pouze jako naacutevod pro jeho vytvořeniacute Proto budeme pracovat s variantou ve ktereacute zahrneme všechny druhy veřejnyacutech zakaacutezek do jednoho vzorce Pokud bychom chtěli takoveacute kriteacuterium vytvořit bylo by nutneacute přidělit jednotlivyacutem druhům veřejnyacutech zakaacutezek poměrovou hodnotu podle ktereacute bychom zjištěneacute uacutedaje vynaacutesobily

1171Uacutedaje o viacutetěznyacutech dodavateliacutech Věstniacutek veřejnyacutech zakaacutezek [online] Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR [cit 1632015] Dostupneacute z wwwvestnikverejnychzakazekcz 1172Tento soubor byl vytvořen jako pouhyacute vyacutepočetniacute model pro uacutečely teacuteto praacutece je nutneacute jej vniacutemat v daneacutem kontextu ndash tedy jako silně zjednodušujiacuteciacute a nenaacutezornyacute Skutečnyacute vyacutesledek bychom ziacuteskali až při interpretaci mnohem viacutece dat nejleacutepe všech zveřejněnyacutech zakaacutezek v daneacutem roce Tato kapitola si klade za ciacutel poskytnout pouze naacutevod jak takovyacute vzorec ziacuteskat 1173Služby majiacute nehmotnou povahu variabilniacute naacuteklady budou zaacutesadně nižšiacute než u dodaacutevek či stavebniacutech praciacute kde je nutneacute kalkulovat s naacutekupem komponentů pro jejich provedeniacute

310

Tabulka 1 uacutedaje z Věstniacuteku veřejnyacutech zakaacutezek Pokud se podiacutevaacuteme na tabulku uacutedajů z Věstniacuteku veřejnyacutech zakaacutezek vidiacuteme že vyacutesledky

neoscilujiacute kolem určiteacute hodnoty a neniacute možneacute jednoznačně řiacuteci že od teacuteto hodnoty je cena skutečně mimořaacutedně niacutezkaacute

311

Domniacutevaacuteme se že do značneacute miacutery je to způsobeno velikostiacute datoveacuteho souboru kteryacute kvůli tomu nemaacute dostatečnou vypoviacutedaciacute hodnotu Pokud bychom ziacuteskali dostatečnyacute počet uacutedajů v ideaacutelniacutem přiacutepadě všechny zakaacutezky uveřejněneacute ve Věstniacuteku by měly kvalitativně zcela jinou hodnotu Je nutneacute braacutet tuto praacuteci skutečně jako jakyacutesi bdquonaacutevodldquo podle ktereacuteho by mohl byacutet určen skutečnyacute vzorec

Předpoklaacutedaacuteme že by uacutedaje měli vytvořit po zpracovaacuteniacute tzv normaacutelniacute neboli Gaussovo rozloženiacute tedy že hodnoty by měly miacutet největšiacute vyacuteskyt kolem průměru a čiacutem viacutece by se odchylovali od středniacute hodnoty směrem k nižšiacute ceně tiacutem by jejich vyacuteskyt klesal Za skutečně mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu bychom pak považovali cenu nižšiacute než dvojnaacutesobek směrodatneacute odchylky tedy okolo cca 21 1174

Na prvniacute pohled se může zdaacutet že tyto hodnoty jsou velmi niacutezkeacute neboť by to znamenalo že cca 98 všech vysoutěženyacutech nabiacutedek by bylo bdquov pořaacutedkuldquo a nepřezkoumatelnyacutech ale musiacuteme si uvědomit že takoveacuteto hodnoty zahrnujiacute všechny vysoutěženeacute jevy a užitiacute institutu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny by mělo identifikovat mimořaacutedně niacutezkou cenu

Křivka by se měla řiacutedit normaacutelniacutem rozloženiacutem a hodnoty bliacuteže ke středu se zvyšujiacute poměrně rychle proto by kriteacuterium dvojnaacutesobku směrodatneacute odchylky mělo byacutet odpoviacutedajiacuteciacute

Graf 1 Rozloženiacute poměru nabiacutedkovyacutech cen vůči předpoklaacutedaneacute hodnotě

Z grafu je patrneacute že při zpracovaacuteniacute pouhyacutech třiceti uacutedajů hodnoty vytvaacuteřiacute Gaussovo

rozloženiacute vyacuteše uvedenaacute hypoteacuteza je tedy pravdivaacute a při většiacutem datoveacutem souboru by hodnoty měly patřičnou vypoviacutedaciacute hodnotu a vztahovala by se na ně pravidla pro normaacutelniacute rozloženiacute

Nicmeacuteně v raacutemci tohoto zjednodušeneacuteho modelu by hodnotě ve vyacuteši dvojnaacutesobku směrodatneacute odchylky nejleacutepe odpoviacutedal poměr mezi vysoutěženou cenou a předpoklaacutedanou hodnotou veřejneacute zakaacutezky ve vyacuteši 04 Navrhujeme tedy pro uacutečely teacuteto praacutece stanovit že jako mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena by měla byacutet určena nabiacutedka kteraacute bude nižšiacute či rovna 40 hodnoty veřejneacute zakaacutezky1175

35 Vyhodnoceniacute nejvhodnějšiacuteho způsobu

V teacuteto čaacutesti přistoupiacuteme ke zhodnoceniacute nabiacutezenyacutech variant s ciacutelem vybrat nejvhodnějšiacute uacutepravu tohoto institutu Tato čaacutest je rozdělena na dvě subkapitoly prvniacute se bude zabyacutevat vyhodnoceniacutem nejvhodnějšiacuteho způsobu uacutepravy z pohledu zaacutesad zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek druhaacute pak z komplexniacuteho pohledu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek

1174 Takoveacuteto hodnoty jsou teoriiacute považovaacuteny za skutečně mimořaacutedneacute napřiacuteklad v raacutemci testovaacuteniacute inteligencektereacute se takteacutež řiacutediacute normaacutelniacutem rozloženiacutem tyto hodnoty odpoviacutedajiacute IQ 130 + 1175Jednaacute se skutečně o naacutevrh sloužiacuteciacute jako přiacuteklad pro uacutečely teacuteto praacutece skutečně vypočtenaacute hodnota bude pravděpodobně mnohem nižšiacute

312

351 Vyhodnoceniacute z pohledu zaacutesad

3512 Vzorec

Zaacutekladniacute zaacutesady zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek si kladou za ciacutel učinit zadaacutevaciacute řiacutezeniacute transparentniacute a nediskriminujiacuteciacute při současneacutem zachovaacuteniacute rozumneacute miacutery uplatňovaacuteniacute těchto požadavků Z tohoto pohledu je stanoveniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny pomociacute vzorce žaacutedouciacute neboť kriteacuterium stanoveneacute zaacutekonodaacutercem neumožňuje odchylnou uacutepravu pro jednotlivaacute zadaacutevaciacute řiacutezeniacute uplatňuje se pro všechny stejně bez rozdiacutelu nikoho nediskriminuje a je dostatečně transparentniacute

Zaacutesada přiměřenosti může a nemusiacute byacutet vniacutemaacutena jako argument pro uplatněniacute teacuteto varianty neboť zaacuteležiacute na uacutehlu ze ktereacuteho na danou problematiku nahliacutežiacuteme Pokud budeme vniacutemat stanoveniacute vzorce zaacutekonodaacutercem jako vstřiacutecnyacute krok vůči zadavatelům kteryacutem tiacutemto způsobem odpadnou starosti s určeniacutem mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny zjednodušeniacutem zadaacutevaciacuteho řiacutezeniacute a v důsledku toho i uacutespoře naacutekladů můžeme konstatovat že z pohledu zaacutesady přiměřenosti je takoveacute užitiacute vzorce žaacutedouciacute

Pokud budeme naziacuterat na tento způsob jako na prvek kteryacute naopak ztiacutežiacute zadavatelům zadaacutevaciacute řiacutezeniacute neboť je bude nutit do identifikovaacuteniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute i v situaci kdy je jasneacute že se o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu nejednaacute či naopak je jasneacute že jde o mimořaacutedně niacutezkou nabiacutedkovou cenu ale neniacute možneacute ji takto kvůli rigiditě vzorce určit a důsledkem bude neschopnost dodavatele splnit zakaacutezku a značneacute prodraženiacute realizace požadovaneacuteho uacutekonu jeviacute se naacutem že takoveacute užitiacute je v rozporu se zaacutesadou přiměřenosti 3512 Specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci

Způsob určeniacute pomociacute specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci nechaacutevaacute konečneacute rozhodnutiacute na zadavateli Je vhodneacute poznamenat že dle OZS musiacute byacutet zadaacutevaciacute dokumentace zpřiacutestupněna na internetu což vede ke zvyacutešeniacute transparentnosti

Na druhou stranu je nutneacute si položit otaacutezku zda takoveacute řešeniacute nedaacutevaacute až přiacuteliš velkeacute pravomoci do rukou zadavatele kteryacute tiacutemto způsobem může zvolit na jednu stranu to nejvhodnějšiacute kriteacuterium ale na druhou stranu může zvolit i to kriteacuterium ktereacute mu umožniacute takovou cenu neidentifikovat aby se vyhnul komplikaciacutem nebo dokonce aby uměle navyacutešil v koluzi s dodavatelem cenu zakaacutezky Z pohledu transparentnosti nediskriminace a rovneacuteho zachaacutezeniacute je tedy nutneacute toto kriteacuterium zavrhnout Naopak pro zaacutesadu přiměřenosti je toto kriteacuterium vhodneacute neboť daacutevaacute možnost vyacuteběru zadavateli kteryacute může nejleacutepe posoudit ktereacute řešeniacute je pro něj nejvyacutehodnějšiacute 3513 Subjektivniacute posouzeniacute

Určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny zadavatelem na zaacutekladě jeho uvaacuteženiacute je nejmeacuteně vhodneacute z hlediska transparentnosti neboť umožňuje nezachovaacutevat jistou kontinuitu v rozhodovaacuteniacute určovat mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkovou cenu ad hoc a pro různeacute dodavatele odlišně Rozhodnutiacute o existenci mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a žaacutedost o piacutesemneacute zdůvodněniacute musiacute sice byacutet odůvodněny ale dle vyacuteše zmiacuteněneacute judikatury nelze přezkoumaacutevat samotneacute rozhodnutiacute pouze proces rozhodovaacuteniacute což daacutevaacute prostor sveacutevoli zadavatele

Z hlediska přiměřenosti je toto řešeniacute vhodnějšiacute než stanoveniacute pomociacute vzorce nicmeacuteně varianta specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci daacutevaacute zadavateli většiacute prostor pro specifikaci jeho potřeb

352 Vyhodnoceniacute z komplexniacuteho pohledu

3521 Vzorec

Pokud budeme na vzorec nahliacutežet komplexně a budeme braacutet do uacutevahy veškeraacute možnaacute kriteacuteria zdaacuteniacute jeho vyacutehodnosti neobstojiacute Stanoveniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny pomociacute vzorce je bezesporu objektivniacute transparentniacute nediskriminačniacute a jednoducheacute z pozice zadavatele ktereacutemu odpadaacute starost se složityacutem zdůvodňovaacuteniacutem určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny a přiacutepadnyacutemi naacutemitkami dodavatelů Na druhou stranu je ale takoveacute kriteacuterium rigidniacute a neumožniacute přizpůsobit se daneacute situaci a povaze zakaacutezky Daacutele poskytuje bdquonaacutevodldquo dodavatelům kteřiacute si budou moci předem stanovit jakaacute cena je už považovaacutena za mimořaacutedně niacutezkou a s ohledem na to ji stanovit vyacuteše ačkoliv by pro ně takovaacute realizace byla staacutele ziskovaacute což ve sveacutem důsledku může veacutest k prodražovaacuteniacute zadaacutevaciacutech řiacutezeniacute V neposledniacute řadě je nutneacute vniacutemat neflexibilitu takoveacuteho

313

řešeniacute stačiacute že vzorec bude stanoven miacuterně nepřesně a institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny bude zcela nepoužitelnyacute ať už pro jeho vysokou či niacutezkou četnost vyacuteskytu 3522 Specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci

Takoveacuteto řešeniacute daacutevaacute pravomoci do rukou zadavatele kombinuje vyacutehody a bohužel i nevyacutehody obou řešeniacute a bude zaacuteležet na schopnostech a ciacutelech zadavatele jak bude rozumně schopnyacute s touto možnosti pracovat a zda nebude jeho ciacutelem zneužitiacute takoveacuteho institut Nicmeacuteně je nutneacute počiacutetat s tiacutem že rozhodnutiacute zadavatele podleacutehajiacute přezkumu ze strany Uacuteřadu na ochranu hospodaacuteřskeacute soutěže a je možneacute nespraacutevnaacute rozhodnutiacute zvraacutetit 3523 Subjektivniacute určeniacute

Subjektivniacute určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny vychaacuteziacute z historickeacute tradice českeacute uacutepravy zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek zadavateleacute i instituce majiacute zkušenosti s touto variantou a existujiacute i soudniacute rozhodnutiacute ze kteryacutech je možneacute vychaacutezet Obrovskou vyacutehodou takoveacuteho řešeniacute je jeho flexibilita umožňuje totiž posoudit každou nabiacutedku ad hoc v daneacutem kontextu Na druhou stranu maacute tato varianta mnoho nevyacutehod problematickaacute je zejmeacutena administrativniacute naacuteročnost a obava z podaacutevaacuteniacute naacutemitek dodavatelů pro zadavatele Dalšiacute nevyacutehodou je možnost koluzniacuteho jednaacuteniacute zadavatelů s dodavateli kteřiacute by mohli tento institut zneužiacutet ve svůj prospěch 3524 Zaacutevěr

Po zhodnoceniacute všech pozitiv i negativ jsme se rozhodli přiklonit k řešeniacute pomociacute specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci neboť kombinaci vyacutehod obou variant považujeme za nejlepšiacute řešeniacute ostatně proč miacutet v garaacuteži pouze Ferrari nebo Porsche když můžete miacutet obojiacute V raacutemci daneacuteho řešeniacute bude ale nutneacute zpracovat Ministerstvem pro miacutestniacute rozvoj metodiku kteraacute by poskytla naacutevod pro stanoveniacute vzorce popř jej v teacuteto metodice určila a poskytla dostatečneacute informace pro zadavatele tak aby si mohli erudovaně vybrat pro jejich potřeby to nejlepšiacute řešeniacute

ZAacuteVĚR

V uacutevodu našiacute praacutece jsme si položili několik otaacutezek vztahujiacuteciacutech se obecně k praacutevniacute uacutepravě veřejnyacutech zakaacutezek Jakeacute jsou tedy naše zaacutevěry

Oblast veřejnyacutech zakaacutezek zaujiacutemaacute vyacuteznamnou pozici v unijniacutem praacutevu Jeho zdrojem jsou primaacuterniacute i sekundaacuterniacute prameny z těch pak předevšiacutem rozhodnutiacute SDEU a směrnice Přijiacutemaacuteniacute novyacutech směrnic a naacuteročnost procesu jejich transpozice se nakonec odraacutežiacute v nutnosti promiacutetaacuteniacute neustaacutelyacutech změn do vnitrostaacutetniacute uacutepravy

Tyto změny mohou byacutet provaacuteděny s ohledem na atributy unijniacuteho praacuteva jakyacutemi jsou přiacutemyacute a nepřiacutemyacute uacutečinek směrnic existence institutu odpovědnosti staacutetu řiacutezeniacute pro porušeniacute povinnosti vyplyacutevajiacuteciacute z unijniacuteho praacuteva staacutetem Zaacutekonodaacuterce tedy ve finaacutele nemusiacute ani směrnici transponovat a přesto bude neprovedenaacute směrnice ovlivňovat rozhodneacute vztahy Ideaacutelniacute zaacutekonodaacuterce by však neměl o variantě neprovedeniacute uvažovat vždyť v plněniacute povinnostiacute by měl jiacutet přiacutekladem jiacutem zastupovanyacutech občanů a měl by k povinnosti transpozice přistupovat odpovědně Důkladnou přiacutepravu by pak měl věnovat uacutevahaacutem o obsahu budouciacutech zaacutekonů

Na pomoc je mu daacutena zejmeacutena důvodovaacute čaacutest směrnice stanovujiacuteciacute ciacutele noveacute uacutepravy Pro OZS platiacute za nejvyacuteznamnějšiacute ciacutele zefektivněniacute zadaacutevaacuteniacute a posiacuteleniacute mimoekonomickeacuteho dopadu zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek

K dosaženiacute těchto ciacutelů napomaacutehaacute zavedeniacute novyacutech prvků zadaacutevaacuteniacute např zaacutesady přiměřenosti a institutů např inovačniacuteho partnerstviacute in-house zadaacutevaacuteniacute smiacutešenyacutech zakaacutezek či jednotneacuteho evropskeacuteho osvědčeniacute Tyto instituty v sobě zhmotňujiacute aspoň některou z obecně uznaacutevanyacutech zaacutesad zadaacutevaacuteniacute Z textu směrnice vypadaacute vše snadně a jasně Probleacutemy se tak objevujiacute na uacuterovni transpozice kdy ta musiacute splnit podmiacutenky stanoveneacute vnitrostaacutetniacutem praacutevem pro přijiacutemaacuteniacute zaacutekonů Jednou z nich je i předloženiacute věcneacuteho zaacuteměru zaacutekona a vypořaacutedaacuteniacute připomiacutenek

Tak tomu bylo i u transpozice OZS Z připomiacutenkoveacuteho řiacutezeniacute vzešly dva rozpory ktereacute se nepodařilo odstranit Jedniacutem z nich byl rozpor ohledně způsobu určeniacute mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

Ta neniacute žaacutednou novinkou a přece se nedařiacute naplňovat požadavky praxe a řešit s nimi spojeneacute probleacutemy Institut mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny jsme proto představili v jeho historickeacute

314

genezi jeho vztahu k ostatniacutem novinkaacutem dle OZS a abychom využili zjištěneacute podrobili jsme možnaacute řešeniacute testu zaacutesadami uacutepravy veřejnyacutech zakaacutezek

Z našeho baacutedaacuteniacute vyplynulo naacutesledujiacuteciacute Mimořaacutedně niacutezkaacute nabiacutedkovaacute cena nemůže byacutet vniacutemaacutena izolovaně ale s přesahy do jinyacutech institutů např změny smluv na veřejneacute zakaacutezky v době jejich trvaacuteniacute Pomocnyacutem kriteacuteriem je i historickaacute geneze samotneacuteho institutu kteraacute umožňuje odhalit ciacutele i způsoby jeho zavedeniacute V našem přiacutepadě tak historickyacute argument hovořiacute jednoznačně ve prospěch subjektivniacuteho určeniacute

Porovnaacuteniacute toho jak dvě nejčastějšiacute řešeniacute subjektivniacutem určeniacutem a pevně stanovenyacutem vzorcem naplňujiacute zaacutesady zadaacutevaacuteniacute a dalšiacute aspekty přineslo tento zaacutevěr Jako nejvhodnějšiacute se jeviacute řešeniacute stanoveniacutem specifikace v zadaacutevaciacute dokumentaci protože v nejlepšiacutem poměru kombinuje vyacutehody a uacuteskaliacute institutu mimořaacutedně niacutezkeacute nabiacutedkoveacute ceny

Uacuteplnyacutem zaacutevěrem nezbyacutevaacute než zmiacutenit že psaniacute praacutece pro naacutes bylo velmi obohacujiacuteciacute V prveacute řadě jsme se naučili praacuteci v tyacutemu kteraacute aby byla tvůrčiacute a životaschopnaacute musiacute byacutet naplněna mnoha kompromisy a toleranciacute k odlišnyacutem pohledům na věc Daacutele jsme se seznaacutemili s rozsaacutehlou oblastiacute praacuteva jiacutež neniacute během studia věnovaacuteno mnoho prostoru uvědomili jsme si jak naacuteročneacute je sepsat kvalitniacute vědeckou praacuteci a jakaacute uacuteskaliacute jsou s tiacutem spojena

Seznam použiteacute literatury 1 Monografie odborneacute člaacutenky DOLEŽALOVAacute Helena Historie zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek Praacutevniacutek 1998 roč 137 č 9 s 800-

816 ISSN 0231-6625 JURČIacuteK Radek Veřejneacute zakaacutezky a koncese 2 dopl vyd Praha CH Beck 2014 xxv 999 s ISBN 978-80-7400-443-8 KRČ Robert Zaacutekon o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech s komentaacuteřem a judikaturou 1 vyd Praha Linde

2013 xiv 1253 s ISBN 9788072018888 TOMAacuteŠEK Michal et al Praacutevo Evropskeacute unie Vyd 1 Praha Leges 2013 494 s ISBN 9788087576533 2 Praacutevniacute předpisy a soudniacute rozhodnutiacute

Akt o podmiacutenkaacutech přistoupeniacute Českeacute republiky Estonskeacute republiky Kyperskeacute republiky Lotyšskeacute republiky Litevskeacute republiky Maďarskeacute republiky Republiky Malta Polskeacute republiky Republiky Slovinsko a Slovenskeacute republiky a o uacutepravaacutech smluv na nichž je založena Evropskaacute unie ze dne 16 dubna 2003 č 442004 Sb m s In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozhodnutiacute Uacuteřadu na ochranu hospodaacuteřskeacute soutěže ze dne 19 zaacuteřiacute 2011 č j R262011-148512011310-ASc In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozhodnutiacute Uacuteřadu na ochranu hospodaacuteřskeacute soutěže ze dne 31 května 2004 č j 3R1604-KU In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 17 řiacutejna 2012 spzn 1 Afs 422012 - 51 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu č j 2 A 92002 - 62 ze dne 16 března 2004 In ASPI

[praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 5 dubna 1979 ve věci Staacutetniacute zastupitelstviacute proti Tulliu Ratti (14878) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeulegal-contentENTXTPDFuri=CELEX61978CJ0148ampqid=1426450830671ampfrom=CS Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 2 prosince 1986 ve věci Komise Evropskyacutech společenstviacute proti Belgickeacutemu kraacutelovstviacute (23985) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeuresourcehtmluri=cellar6ccca488-7047-4e79-8898-2d5174e7031e000203DOC_2ampformat=PDF Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 8 řiacutejna 1987 ve věci Kolpinghuis Nijmegen BV (8086) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeuresourcehtmluri=cellar09d07fa8-c68a-4212-9930-92b97193c86a000206DOC_2ampformat=PDF Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 20 zaacuteřiacute 1988 ve věci Gebroeders Beenjes BV proti Staat der Nederlanden (3187) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeuresourcehtmluri=cellar2131b4df-9cde-4e99-8fab-9abc704eded0000203DOC_1ampformat=PDF Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 18 listopadu 1999 ve věci Teckal Srl proti Comune di Viano a Azienda Gas-Acqua Consorziale (AGAC) di Reggio Emilia (C-10798) Dostupneacute z httpeur-

315

lexeuropaeulegal-contentENTXTPDFuri=CELEX61998CJ0107ampqid=1426451877949ampfrom=CS Rozsudek ze dne 26 zaacuteřiacute 2000 ve věci Unilever Italia SpA proti Central Food SpA (C-44398) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeulegal-contentENTXTPDFuri=CELEX61998CJ0443ampqid=1426450678243ampfrom=CS Rozsudek Soudniacuteho dvora ze dne 27 listopadu 2001 ve spojeneacute věci Impresa Lombardini SpA a Impresa Ing Mantovani SpA proti ANAS (C-28599 a C-28699) Dostupneacute z httpeur-lexeuropaeulegal-contentENTXTPDFuri=CELEX61999CJ0285ampqid=1426449305132ampfrom=CS Rozsudek Vrchniacuteho soudu v Olomouci ze dne 17 června 1999 sp zn 2 A 199 - 32 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Rozsudek Vrchniacuteho soudu v Olomouci ze dne 1 uacutenora 2001 sp zn 2 A 92000-48 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201424EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute veřejnyacutech zakaacutezek a o zrušeniacute směrnice 200418ES In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Směrnice Evropskeacuteho parlamentu a Rady 201425EU ze dne 26 uacutenora 2014 o zadaacutevaacuteniacute zakaacutezek subjekty působiacuteciacutemi v odvětviacute vodniacuteho hospodaacuteřstviacute energetiky dopravy a poštovniacutech služeb a o zrušeniacute směrnice 200417ES In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Smlouva o Evropskeacute unii In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Smlouva o fungovaacuteniacute Evropskeacute unie In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Uacutestavniacute zaacutekon č 11993 Sb Uacutestava Českeacute republiky ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] Zaacutekon č 1372006 Sb o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 1632015] 3 Dalšiacute elektronickeacute prameny

Balcar Polanskyacute a Spol Analyacuteza aktuaacutelniacute judikatury ESD v oblasti veřejnyacutech zakaacutezek a koncesiacute a jejiacute vyacuteznam z hlediska českeacute vnitrostaacutetniacute uacutepravy a praxe [online] Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj ČR [cit 1632015] Dostupneacute z httpwwwportal-vzczgetmediac964eee1-66a9-48be-a156-0f3c5c9372dbrozhodnuti_tabulka_aktualizace_2006_final_cista Metodickyacutech pokyny pro zajišťovaacuteniacute praciacute při plněniacute legislativniacutech zaacutevazků vyplyacutevajiacuteciacutech z členstviacute Českeacute republiky v Evropskeacute unii dle usneseniacute vlaacutedy ze dne 12 řiacutejna 2005 č 1304 [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z httpwwwvladaczassetsjednani-vladykompatibilita-s-pravem-esMetodicke_pokyny_UZpdf Portaacutel o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech a koncesiacutech [online] Vyacuteročniacute zpraacuteva o stavu veřejnyacutech zakaacutezek v

Českeacute republice za rok 2013 Ministerstvo pro miacutestniacute rozvoj [cit 1632015] Dostupneacute z httpwwwportal-vzczgetmedia8965ea38-8a96-490b-ad0f-ce4e1c0a32c9Vyrocni-zprava-o-stavu-verejnych-zakazek-za-rok-2013pdf Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z

httpsappsodokczkpl-detailpid=KORN9JNHGG5U Věcnyacute zaacuteměr zaacutekona o veřejnyacutech zakaacutezkaacutech Mezirezortniacute řiacutezeniacute ndash vypořaacutedaciacute tabulka [online] Vlaacuteda ČR [cit 1632015] Dostupneacute z httpsappsodokczkpl-detailpid=KORN9JNHGG5U Věstniacutek veřejnyacutech zakaacutezek Vyhledaacutevaacuteniacute ndash Viacutetězoveacute veřejnyacutech zakaacutezek [online] Ministerstvo pro

miacutestniacute rozvoj ČR [cit 1632015] Dostupneacute z httpwwwvestnikverejnychzakazekczcs-CZSearchingContractWinners Kontaktneacute uacutedaje

Bc Dominik Fries Jakub Strouhal 393005maimunicz Praacutevnickaacute fakulta Masarykovy university (Veveřiacute 70 611 80 Brno) Komenskeacuteho 369 691 64 Nosislav Českaacute republika

316

MATERIAacuteLNIacute ZNAK PŘESTUPKU1176

Jan Scheuer


abstract Article is focused on one of the attributes of public offenses which is know as a material

attribute Author analyze the significance of this material attribute on the basis of the legal and criminal theory arguments Author also critically responds to the conclusions drawn from the case law of Supreme Administrative Court Author tries to defend an automatic presence of material attribute when there is fullfilment of formal elements of the public offenses the importance of this attribute in the determination of the sanctions and in the determination of the penal system

abstrakt Člaacutenek je zaměřen na jeden z atributů veřejnopraacutevniacutech deliktů kteryacute se označuje jako

materiaacutelniacute znak Autor provaacutediacute na zaacutekladě teoreticko-praacutevniacutech a trestně-praacutevniacutech argumentů analyacutezu jeho vyacuteznamu při čemž kriticky reaguje na zaacutevěry ktereacute vyplyacutevajiacute z judikatury Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu Autor se snažiacute obhaacutejit automatickou přiacutetomnost materiaacutelniacuteho znaku při naplněniacute formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty veřejnopraacutevniacuteho deliktu a poukazuje na vyacuteznam materiaacutelniacuteho znaku pro stanoveniacute sankce a pro stanoveniacute bdquopřiacuteslušneacuteholdquo trestniacuteho systeacutemu

key words determination of sanction material attribute public offense

kliacutečovaacute slova individualizace sankce materiaacutelniacute znak veřejnopraacutevniacute delikt

1 UacuteVOD

Tato praacutece se zabyacutevaacute fenomeacutenem označovanyacutem jako materiaacutelniacute znak přestupku Nejprve je proveden v nutneacute miacuteře uacutevod do problematiky a jejiacute identifikace v raacutemci praacutevniacuteho systeacutemu Českeacute republiky Naacutesleduje čaacutest kteraacute se věnuje procesu zjišťovaacuteniacute existenceneexistence materiaacutelniacuteho znaku V teacuteto čaacutesti je provedena kritickaacute analyacuteza naacutezoru kteryacute přijal Nejvyššiacute spraacutevniacute soud ve sveacute judikatuře a autor v niacute obhajuje pojetiacute bdquoautomatickeacuteholdquo materiaacutelniacuteho znaku V posledniacutech čaacutestech praacutece se autor zaměřil na vyacuteznam materiaacutelniacuteho znaku jako hranice mezi bdquotrestniacutemildquo systeacutemy

2 PRAacuteVNIacute MINIMUM K PROBLEMATICE

Tato kapitola sloužiacute k zaacutekladniacutemu představeniacute problematiky kterou se praacutece zabyacutevaacute Proto jsou v niacute uvedeneacute pojmy a instituty pouze stručně popsaacuteny nicmeacuteně v některyacutech přiacutepadech se k těmto pojmům autor praacutece vraciacute i v naacutesledujiacuteciacutech kapitolaacutech a vymezuje je z jineacuteho (přiacutep detailnějšiacuteho) pohledu

21 SPRAacuteVNIacute PRAacuteVO A TRESTNIacute PRAacuteVO

V praacuteci se budeme z převaacutežneacute čaacutesti pohybovat na poli spraacutevniacuteho praacuteva a trestniacuteho praacuteva Zatiacutemco trestniacute praacutevo je praacutevniacute odvětviacute ryze odpovědnostniacute a jeho hlavniacutem uacutečelem je ochrana nejdůležitějšiacutech zaacutejmů a hodnot společnosti kteraacute je provaacuteděna vymezeniacutem škodliveacuteho jednaacuteniacute a vymezeniacutem sankciacute ktereacute je možneacute za takoveacute jednaacuteniacute uložit1177 tak uacutečel spraacutevniacuteho praacuteva je mnohem širšiacute Jednaacute se o regulaci všech vztahů (nikoliv pouze odpovědnostniacutech) vznikajiacuteciacutech při vyacutekonu veřejneacute moci při čemž tato regulace by měla zajistit vyacutekon tzv bdquodobreacute spraacutevyldquo1178

1176 Přiacutespěvek byl publikovaacuten v upraveneacute podobě v periodiku Spraacutevniacute praacutevo SCHEUER J Materiaacutelniacute znak veřejnopraacutevniacutech deliktů In Spraacutevniacute praacutevo 2015 roč XLVIII č 6 str 334-348 ISSN 0139-6005 1177 JELIacuteNEK J a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute 3 vyd Praha Leges 2013 s 20-24 ISBN 978-80-87576-64-9 1178 PRŮCHA Petr Spraacutevniacute praacutevo obecnaacute čaacutest 8 dopl a aktualiz vyd Brno Doplněk 2012 s 14 36-37 ISBN 9788072392810 K pojmu dobraacute spraacuteva viz JEMELKA L Spraacutevniacute řaacuted komentaacuteř

2 vyd Praha CH Beck 2009 s 20-21 ISBN 9788074001574

317

Jelikož naznačeneacute poslaacuteniacute spraacutevniacuteho praacuteva je velmi širokeacute je vhodneacute toto praacutevniacute odvětviacute daacutele členit na menšiacute subsysteacutemy spraacutevniacuteho praacuteva1179 Konkreacutetně se jednaacute se o spraacutevniacute praacutevo hmotneacute spraacutevniacute praacutevo organizačniacute spraacutevniacute praacutevo procesniacute a spraacutevniacute praacutevo trestniacute Praacutevě posledně jmenovanyacute subsysteacutem naacutes bude v teacuteto praacuteci zajiacutemat Lze konstatovat že uacutečelem teacuteto vyacuteseče spraacutevniacuteho praacuteva je zajištěniacute nerušeneacuteho vyacutekonu veřejneacute spraacutevy1180 a takeacute ochrana důležityacutech (veřejnyacutech) zaacutejmů společnosti1181 Tato ochrana je provedena stejnyacutem způsobem jako v přiacutepadě trestniacuteho praacuteva tedy vymezeniacutem škodlivyacutech jednaacuteniacute a vymezeniacutem sankciacute ktereacute lze za tato jednaacuteniacute uložit

Podrobnějšiacute pojednaacuteniacute o vztahu mezi těmito odvětviacutemi je provedeno zejmeacutena v kapitole č 4 ale na tomto miacutestě aspoň zmiacuteniacutem že v oblasti spraacutevniacuteho trestaacuteniacute se aplikujiacute zaacutevěry trestněpraacutevniacute teorie kteraacute je propracovanějšiacute To vychaacuteziacute mimo jineacute z toho že ačkoliv se jednaacute o dva různeacute systeacutemy tak svou povahou jsou to staacutele systeacutemy bdquotrestniacuteldquo (v širokeacutem smyslu) a musiacute tedy miacutet viacutecemeacuteně stejnou povahu a naplnit stejneacute uacutestavněpraacutevniacute požadavky1182 Proto na některyacutech miacutestech teacuteto praacutece ač hovořiacutem o systeacutemu spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho tak odkazuji na zdroje trestněpraacutevniacute

22 VEŘEJNOPRAacuteNIacute DELIKTY

V raacutemci trestniacuteho praacuteva a spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho existujiacute dvě odlišneacute skupiny deliktů ktereacute si můžeme hromadně označit jako veřejnopraacutevniacute delikty V trestniacutem praacutevu jsou to trestneacute činy a ve spraacutevniacutem praacutevu trestniacutem se jednaacute o spraacutevniacute delikty Spraacutevniacute delikty jsou tvořeny skupinou nesourodyacutech deliktů a praacutevě přestupek je jeden z typů spraacutevniacutech deliktů1183 Pro uacutečelyacute teacuteto praacutece nebudeme ostatniacute typy daacutele rozlišovat a označiacuteme je pouze jako tzv jineacute spraacutevniacute delikty

Jak bylo naznačeno vyacuteše uacuteděl obou bdquotrestniacutechldquo systeacutemů je podobnyacute a je realizovaacuten stejnou metodou Rovněž obě skupiny veřejnopraacutevniacutech deliktů majiacute stejneacute strukturaacutelniacute znaky Ať už se jednaacute o trestnyacute čin nebo spraacutevniacute delikt formaacutelniacutemi znaky jsou subjekt subjektivniacute straacutenka1184 objekt a objektivniacute straacutenka1185 Tyto znaky musiacute byacutet naplněny aby došlo k formaacutelniacute realizaci škodliveacuteho jednaacuteniacute K těmto formaacutelniacutem znakům přistupuje ještě materiaacutelniacute znak1186 kteryacute je doplňuje Teprve pokud je přiacutetomen i tento znak můžeme hovořit o tom že bylo realizovaacuteno škodliveacute jednaacuteniacute ktereacute je třeba veřejnou mociacute postihnout Praacutevě tento znak je předmětem teacuteto praacutece a jeho podrobnějšiacute analyacuteza naacutesleduje v dalšiacutech kapitolaacutech

3 POJETIacute bdquoAUTOMATICKEacuteHOldquo MATERIAacuteLNIacuteHO ZNAKU

Existence nebo neexistence materiaacutelniacuteho znaku je skutečnostiacute kteraacute vyacuteznamně ovlivňuje charakter škodliveacuteho jednaacuteniacute Pokud je materiaacutelniacute znak vedle formaacutelniacutech znaků naplněn je realizovaacuten přestupek (přiacutepadně jinyacute veřejnopraacutevniacute delikt) a je třeba uplatnit veřejnopraacutevniacute odpovědnost Naopak pokud materiaacutelniacute znak z nějakeacuteho důvodu absentuje nemůžeme ani hovořit o realizaci veřejnopraacutevniacuteho deliktu Otaacutezkou k řešeniacute tedy je co to je bdquomateriaacutelniacute znakldquo a za jakyacutech podmiacutenek dochaacuteziacute k jeho přiacutetomnosti a naplněniacute Judikatura a doktriacutena1187 zaujaly k teacuteto otaacutezce poměrně jasnou pozici ale jaacute se proti niacute v teacuteto kapitole vyhrazuji kriticky a nabiacuteziacutem protiargumenty a jineacute řešeniacute

1179 Pro upřesněniacute uvaacutediacutem že i trestniacute praacutevo se členiacute na trestniacute praacutevo hmotneacute a trestniacute praacutevo procesniacute nicmeacuteně procesněpraacutevniacute čaacutest sloužiacute k realizaci hmotněpraacutevniacute čaacutesti takže primaacuterniacute uacutečely obou systeacutemů jsou v podstatě stejneacute 1180 BOHADLO David Lukaacuteš POTĚŠIL a Jan POTMĚŠIL Spraacutevniacute trestaacuteniacute z hlediska praxe a judikatury Vyd 1 V Praze CH Beck 2013 s 1-2 ISBN 9788074004131 1181 Viz např sect 1 zaacutekona č 2001990 Sb o přestupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquopřestupkovyacute zaacutekonldquo) 1182 BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 12-13 a judikatura tam uvedenaacute 1183 PRŮCHA op cit s 392-393 1184 Zde je odhliacuteženo od jemneacute odlišnosti u jinyacutech spraacutevniacutech deliktů kde se může uplatňovat objektivniacute odpovědnost tudiacutež neniacute nutně vyžadovaacutena subjektivniacute straacutenka 1185 PRŮCHA op cit 396-399 1186 Dřiacuteve nazyacutevanyacute jako bdquospolečenskaacute nebezpečnostldquo po uacutečinnosti noveacuteho trestniacuteho zaacutekoniacuteku je označovaacuten jako bdquospolečenskaacute škodlivostldquo Viz JEMELKA L Zaacutekon o přestupciacutech a přestupkoveacute řiacutezeniacute komentaacuteř Vyd 1 Praha CHBeck 2011 s 5-7 ISBN 9788074003554 1187 Např JEMELKA 2011 op cit s 5

318

Přestukovyacute zaacutekon stanoviacute v sect 2 odst 1 legaacutelniacute definici přestupku kteryacutem je bdquozaviněneacute jednaacuteniacute ktereacute porušuje nebo ohrožuje zaacutejem společnosti a je za přestupek vyacuteslovně označeno v tomto nebo jineacutem zaacutekoněldquo (pozitivniacute vymezeniacute) a bdquonejde-li o jinyacute spraacutevniacute delikt postižitelnyacute podle zvlaacuteštniacutech praacutevniacutech předpisů anebo o trestnyacute činldquo (negativniacute vymezeniacute)

Pozitivniacute vymezeniacute vychaacuteziacute ze zaacutesady zaacutekonnosti (v odvětviacute veřejnopraacutevniacuteho trestaacuteniacute ji lze konkretizovat jako bdquonullum crimen sine lege nulla poena sine legeldquo1188) kteraacute požaduje aby adresaacuteti praacuteva mohli dopředu přesně a jasně vědět kteraacute jednaacuteniacute jsou ze strany veřejneacute moci postihovaacutena V textu citovaneacuteho ustanoveniacute jsem zvyacuteraznil čaacutest kteraacute hovořiacute o materiaacutelniacutem znaku kteryacutem tedy je porušeniacute nebo ohroženiacute zaacutejmu společnosti Jak ale vniacutemat toto ustanoveniacute Jednaacute se o deklarovaacuteniacute (tedy že každeacute jednaacuteniacute označeneacute jako přestupek porušuje nebo ohrožuje zaacutejem společnosti) nebo požadavek (tedy že každyacute přestupek musiacute naviacutec ohrožovat a poškozovat zaacutejem společnosti) Je materiaacutelniacute znak automatickyacute nebo je třeba ho v každeacutem přiacutepadě bdquohledatldquo

Nejvyššiacute spraacutevniacute soud se materiaacutelniacutemu znaku přestupku několikraacutet věnoval a to v souvislosti s bezpečnostiacute provozu na pozemniacutech komunikaciacutech a vyvodil naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry1189 ktereacute jsou citovaacuteny i v dalšiacute judikatuře Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu1190

Lze tedy obecně vychaacutezet z toho že jednaacuteniacute jehož formaacutelniacute znaky jsou označeny zaacutekonem za přestupek naplňuje v běžně se vyskytujiacuteciacutech přiacutepadech materiaacutelniacute znak přestupku neboť porušuje či ohrožuje určityacute zaacutejem společnosti Z tohoto zaacutevěru však nelze dovodit že by k naplněniacute materiaacutelniacuteho znaku skutkoveacute podstaty přestupku došlo vždy když je naplněn formaacutelniacute znak přestupku zaviněnyacutem jednaacuteniacutem fyzickeacute osoby Pokud se k okolnostem jednaacuteniacute jež naplniacute formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty přestupku přidružiacute takoveacute dalšiacute vyacuteznamneacute okolnosti ktereacute vylučujiacute aby takovyacutem jednaacuteniacutem byl porušen nebo ohrožen praacutevem chraacuteněnyacute zaacutejem společnosti nedojde k naplněniacute materiaacutelniacuteho znaku přestupku a takoveacute jednaacuteniacute potom nemůže byacutet označeno za přestupek ()

Okolnostmi jež snižujiacute nebezpečnost jednaacuteniacute pro chraacuteněnyacute zaacutejem společnosti pod miacuteru kteraacute je typickaacute pro běžně se vyskytujiacuteciacute přiacutepady přestupků mohou byacutet zejmeacutena avšak nikoliv vyacutelučně vyacuteznam praacutevem chraacuteněneacuteho zaacutejmu kteryacute byl přestupkovyacutem jednaacuteniacutem dotčen způsob jeho provedeniacute a jeho naacutesledky okolnosti za kteryacutech byl přestupek spaacutechaacuten osoba pachatele miacutera jeho zaviněniacute a jeho pohnutka Okolnosti jež vylučujiacute porušeniacute nebo ohroženiacute zaacutejmu společnosti musiacute byacutet ovšem posuzovaacuteny vždy v každeacutem konkreacutetniacutem přiacutepaděldquo

Z citovanyacutech zaacutevěrů (ktereacute tedy přejiacutemaacute i současnaacute doktriacutena) je zřejmeacute že Nejvyššiacute spraacutevniacute soud se ve sveacute judikatuře přiklaacuteniacute k naacutezoru že materiaacutelniacute znak je třeba vždy hledat (resp prokazovat) a neniacute naplněn vždy automaticky naplněniacutem formaacutelniacutech znaků ačkoliv soud přiznaacutevaacute že většinou tomu tak bude V tomto přiacutepadě šlo o překročeniacute povoleneacute rychlosti v obci o 2 kmh (při zohledněniacute odchylky měřiacuteciacuteho zařiacutezeniacute policie) Podezřelyacute ze spaacutechaacuteniacute přestupku se haacutejil nenaplněniacutem materiaacutelniacuteho znaku přestupku a spraacutevniacute soudy mu daly za pravdu s ohledem na okolnosti jednaacuteniacute (změřen byl u konce obce relativně bdquobezpečnyacute uacutesekldquo atd)

Jaacute se s uvedenyacutem naacutezorem neztotožňuji a na naacutesledujiacutech řaacutedciacutech se pokusiacutem obhaacutejit trochu jineacute pojetiacute Toto pojetiacute jsem označil jako bdquoautomatickyacute materiaacutelniacute znakldquo a chci na něm demonstrovat že materiaacutelniacute znak je automaticky přiacutetomen vždy pokud jsou naplněny formaacutelniacute znaky Pouze v některyacutech vyacutejimečnyacutech přiacutepadech ktereacute ovšem praacutevo předviacutedaacute a reguluje nastoupiacute okolnosti ktereacute tento materiaacutelniacute znak naacutesledně anulujiacute (např tzv okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost - viz sect 2 odst 2 přestupkoveacuteho zaacutekona a dalšiacute okolnosti v zaacutekoně neuvedeneacute1191)

Prvniacutem argumentem pro moje pojetiacute je teoretickyacute rozbor problematiky Vymezeniacute materiaacutelniacuteho znaku přestupku přiacutemo v textu zaacutekona (sect 2 odst 1 přestupkoveacuteho zaacutekona) lze jistě viacutetat nelze z toho ale dle meacuteho naacutezoru vyvozovat že materiaacutelniacute znak je nutneacute vždy bdquodohledaacutevatldquo naviacutec ke splněniacute formaacutelniacutech znaků I bez vyacuteslovneacuteho zmiacuteněniacute materiaacutelniacuteho znaku v přestupkoveacutem zaacutekoně by nebylo v pořaacutedku kdyby byla postihovaacutena jednaacuteniacute kteraacute zaacutejmy společnosti vůbec nepoškozujiacute (nebo jim dokonce prospiacutevajiacute) Nebylo by to v pořaacutedku z pohledu uacutestavněpraacutevniacuteho a zejmeacutena s ohledem na trestněpraacutevniacute teorii (kteraacute jak jsem uvedl vyacuteše se plně aplikuje i v oblasti spraacutevniacuteho trestaacuteniacute) To lze podložit formaacutelniacutemi znaky škodliveacuteho jednaacuteniacute zejmeacutena objektem a

1188 BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 21-23 1189 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 14 12 2009 č j 5 As 1042008-45 1190 Např rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 26 4 2013 č j 5 As 762011-78 a rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 24 10 2013 č j 4 A 1332013-25 1191 JEMELKA 2011 op cit 9-11 Takeacute BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 40-42

319

objektivniacute straacutenkou Objekt jako obligatorniacute znak vyjadřuje společenskyacute zaacutejem kteryacute je danyacutem ustanoveniacutem chraacuteněn Proto nemůže dojiacutet k situaci že by zaacutekonodraacutece chtěl zakotvit jako trestneacute jednaacuteniacute kde objekt absentuje Objektivniacute straacutenka obligatorně obsahuje jednaacuteniacute naacutesledek a přiacutečinnou souvislost Při čemž naacutesledek znamenaacute ohroženiacute či porušeniacute objektu Tedy pokud je naplněna objektivniacute straacutenka veřejnopraacutevniacuteho deliktu je zřejmeacute že došlo k porušeniacute nebo ohroženiacute chraacuteněneacuteho společenskeacuteho zaacutejmu což je samo o sobě společensky škodliveacute

Tiacutemto teoretickyacutem rozborem se snažiacutem poukaacutezat na to že samotnyacutem naplněniacutem formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty škodliveacuteho jednaacuteniacute je automaticky přiacutetomen i materiaacutelniacute znak škodliveacuteho jednaacuteniacute Pokud by jednaacuteniacute neohrožovalo či neporušovalo zaacutejem společnosti nebyly by naplněny ani formaacutelniacute znaky přestupku Sama judikatura Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu1192 řiacutekaacute že bdquo() přestupkem může byacutet i takoveacute zaviněneacute jednaacuteniacute ktereacute porušuje či ohrožuje zaacutejem společnosti pouze v miacuteře nepatrneacuteldquo Z toho vyvozuji že pokud jsou formaacutelniacute znaky naplněny včetně objektivniacute straacutenky automaticky by měl byacutet materiaacutelniacute znak přiacutetomen minimaacutelně v miacuteře nepatrneacute tudiacutež je přestupek spaacutechaacuten Pokud bychom si to znaacutezornili čaacutestečně matematicky tak při každeacutem naplněniacute formaacutelniacutech znaků přestupku nabyacutevaacute materiaacutelniacute znak hodnoty většiacute než 0 a je na rozhodovaciacutem orgaacutenu aby tuto hodnotu přesně identifikoval a vyvodil z toho odpoviacutedajiacuteciacute důsledky

Dalšiacute důvodem pro existenci automatickeacuteho materiaacutelniacuteho znaku je proces posuzovaacuteniacute materiaacutelniacuteho znaku Nejvyššiacute spraacutevniacute soud uvaacutediacute demonstrativniacutem vyacutečtem okolnosti ktereacute snižujiacute společenskou škodlivost jednaacuteniacute (viz druhaacute čaacutest citace jeho rozhodnutiacute vyacuteše) Všechny okolnosti ktereacute soud ve sveacutem rozhodnutiacute uvaacutediacute jsou podle mě důležityacutemi faktory ktereacute je třeba braacutet v uacutevahu až ve staacutediu stanoveniacute sankce a nikoliv při posuzovaacuteniacute existence přestupku (resp materiaacutelniacuteho znaku přestupku) Rovněž praacutevniacute uacuteprava podporuje tento můj naacutezor neboť okolnosti uvedeneacute Nejvyššiacutem spraacutevniacutem soudem spadajiacute pod raacutemec sect 12 odst 1 kteryacute se věnuje procesu individualizace sankce1193

Pokud jsou naplněny formaacutelniacute znaky škodliveacuteho jednaacuteniacute automaticky je přiacutetomen i materiaacutelniacute znak ve formě minimaacutelně nepatrneacute a teprve při stanoveniacute sankce je třeba se snažit tento materiaacutelniacute znak exaktněji identifikovat a sankci individualizovat praacutevě s ohledem na bdquomiacuteruldquo materiaacutelniacuteho znaku Opačnyacute postup by dle meacuteho naacutezoru naraacutežel na uacutestavněpraacutevniacute probleacutem Jestliže by se měl materiaacutelniacute znak posuzovat tak jak to Nejvyššiacute spraacutevniacute soud požaduje tak by při stanoveniacute sankce dochaacutezelo k de facto protiuacutestavniacutemu dvojiacutemu započteniacute Zaacutekaz dvojiacuteho započteniacute znamenaacute že k okolnostem ktereacute jsou podmiacutenkou pro konstatovaacuteniacute existence či neexistence konstitutivniacutech znaků veřejnopraacutevniacutech deliktů nelze přihliacutežet znovu při určovaacuteniacute sankce1194 (např zaacutekon vyžaduje rasovyacute motiv jako konstitutivniacute znak deliktu takže ve faacutezi určovaacuteniacute sankce nelze odůvodňovat jejiacute vyacuteši tiacutem že jednaacuteniacute bylo vedeno rasovyacutem motivem) Pokud by bylo třeba přihliacutežet k okolnostem naznačenyacutem Nejvyššiacutem spraacutevniacutem soudem při určovaacuteniacute zda existuje konstitutivniacute znak deliktu (materiaacutelniacute znak) tak by přihleacutednutiacutem k okolnostem uvedenyacutem v sect 12 odst 1 přestupkoveacuteho zaacutekona při stanovovaacuteniacute sankce dochaacutezelo k protiuacutestavniacutemu dvojiacutemu započteniacute Takovyacute postup by byl i v rozporu s dikciacute praacutevniacute uacutepravy kteraacute vyacuteslovně uklaacutedaacute přihliacutežet k okolnostem sect 12 odst 1 až při stanoveniacute sankce Uacutevaha posledniacutech odstavců mne vede k zaacutevěru že skutečnyacute vyacuteznam materiaacutelniacuteho znaku spočiacutevaacute v tom že je nejdůležitějšiacutem aspektem při stanoveniacute sankce nikoliv při určovaacuteniacute existenceneexistence deliktu

Dalšiacute argument kteryacute zde uvedu je preventivně-ochrannaacute funkce Tyto dvě funkce patřiacute mezi zaacutekladniacute atributy trestniacuteho systeacutemu a vyjadřujiacute skutečnost že trestniacute systeacutem ochraňuje společnost a jejiacute zaacutejmy před narušovaacuteniacutem a působiacute při tom takeacute vyacuterazně preventivně1195 Tedy odrazuje subjekty od přiacutepadneacuteho škodliveacuteho chovaacuteniacute samotnyacutem vymezeniacutem tohoto chovaacuteniacute a vymezeniacutem sankciacute ktereacute za něj budou uklaacutedaacuteny Jinyacutemi slovy odrazuje subjekty od paacutechaacuteniacute škodliveacuteho jednaacuteniacute hrozbou Pokud by při naplněniacute formaacutelniacutech znaků nebyl materiaacutelniacute znak automaticky přiacutetomen tak by se tato preventivně-ochrannaacute funkce z trestniacuteho systeacutemu vytratila Napřiacuteklad když konstatujeme že nejvyššiacute povolenou rychlost je možneacute překročit na bezpečneacutem uacuteseku tak hroziacute že nastane situace hromadneacuteho překračovaacuteniacute povoleneacute rychlosti na různyacutech miacutestech ktereacute se zrovna zdajiacute konkreacutetniacutemu subjektu bezpečneacute Naopak pokud si je každyacute vědom že povolenaacute rychlost je strop a

1192 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 14 12 2009 č j 5 As 1042008-45 a judikatura v něm uvedenaacute 1193 Srov JEMELKA 2011 op cit s 63-65 1194 JELIacuteNEK op cit s 424-425 1195 Tamteacutež s 24-25

320

pokud ji překročiacute tak si uvědomuje že paacutechaacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute (ač s niacutezkou společenskou škodlivostiacute) tak je preventivně-ochrannaacute funkce zachovaacutena

Dalšiacutem přiacutekladem může byacutet přejitiacute přechodu pro chodce tzv bdquona červenouldquo Společenskaacute škodlivost takoveacuteho jednaacuteniacute je napřiacuteklad ve tři hodiny raacuteno na klidneacute vedlejšiacute ulici určitě velmi niacutezkaacute nicmeacuteně nelze konstatovat opět bdquovaacutegniacutemldquo způsobem že přechaacutezet na červenou neniacute protipraacutevniacutem jednaacuteniacutem pokud je to bezpečneacute Došlo by k situaci kdy každyacute subjekt saacutem si bude posuzovat (ne)bezpečnost situace a opět by se vytratila preventivně-ochrannaacute funkce

Některaacute jednaacuteniacute potřebujiacute stanoveniacute určiteacute hranice kteraacute musiacute byacutet vyacutesledkem uacutevahy zaacutekonodaacuterce a kteraacute jednoznačně určuje překročeniacute nuloveacute společenskeacute škodlivosti Samotneacute překročeniacute v zaacutekoně uvedeneacute hranice je porušeniacutem zaacutekona ktereacute už samo o sobě znamenaacute škodlivost pro společnost1196 To souvisiacute takeacute s děleniacutem veřejnopraacutevniacutech deliktů na vyacutesledečneacute a činnostniacute (přiacutep materiaacutelniacute a formaacutelniacute1197) kdy praacutevě posledně jmenovaneacute se vyznačujiacute tiacutem že samotneacute realizovaacuteniacute činnosti je společensky škodliveacute a k postihu neniacute vyžadovaacuten žaacutednyacute dalšiacute naacutesledek v trestněpraacutevniacutem smyslu Při překročeniacute povoleneacute rychlosti se dle meacuteho naacutezoru jednaacute o činostniacute (tedy formaacutelniacute) delikt

Jelikož se mohou moje argumenty jevit jako přehnaně pozitivistickeacute a formalistickeacute nabiacuteziacutem v tomto odstavci řešeniacute vyacuteše citovaneacuteho přiacutepadu ktereacute mělo byacutet dle meacuteho naacutezoru přijato aby byl zachovaacuten uacutečel a smysl praacutevniacute uacutepravy V prvniacute řadě ještě upozorňuji že praacutevniacute uacuteprava spraacutevniacuteho trestaacuteniacute sama reguluje přiacutepady kdy dochaacuteziacute k anulovaacuteniacute materiaacutelniacuteho znaku (např okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost) nicmeacuteně bez naacutevaznosti na tuto speciaacutelniacute praacutevniacute uacutepravu nelze podle mě materiaacutelniacute znak samostatně aplikovat Spraacutevniacute praacutevo trestniacute nabiacuteziacute takeacute viacutece variant jak řešit přiacutepady kdy byl spaacutechaacuten přestupek nicmeacuteně jeho materiaacutelniacute znak je minimaacutelniacute Jako tomu bylo napřiacuteklad v citovaneacutem přiacutepadě řidiče kteryacute překročil povolenou rychlost o 2 kmh na relativně přehledneacutem a bezpečneacutem uacuteseku Spraacutevneacute řešeniacute nespočiacutevaacute dle meacuteho naacutezoru (konkreacutetniacute argumenty uvedeny vyacuteše) v konstatovaacuteniacute že přestupek nebyl spaacutechaacuten pouze z důvodu absence materiaacutelniacuteho znaku Již v bdquoprvniacuteldquo faacutezi projednaacuteniacute tohoto škodliveacuteho jednaacuteniacute by podle mě mělo byacutet přistoupeno ze strany policejniacuteho orgaacutenu k vyřešeniacute věci domluvou dle sect 84 odst 1 přestupkoveacuteho zaacutekona Pokud k tomu nedošlo (jako v citovaneacutem přiacutepadě) a řidič se stal uacutečastniacutekem nezkraacuteceneacuteho přestupokveacuteho řiacutezeniacute tak spraacutevneacute řešeniacute dle meacuteho naacutezoru spočiacutevaacute ve volbě vhodneacute sankce s ohledem na škodlivost přestupku (nejspiacuteše bdquopreventivně-ochranneacuteldquo napomenutiacute) V tomto přiacutepadě nepřipadaacute v uacutevahu upuštěniacute od potrestaacuteniacute1198 podle sect 11 odst 3 přestupkoveacuteho zaacutekona nicmeacuteně v přiacutepadě jinyacutech minimaacutelně škodlivyacutech přestupků je tato možnost takeacute zaacutekonem předviacutedaacutena Tyto varianty postupu dle meacuteho logicky vyplyacutevajiacute takeacute ze zaacutekladniacutech zaacutesad spraacutevniacuteho řiacutezeniacute (a takeacute spraacutevniacuteho trestaacuteniacute) - zejmeacutena ze zaacutesady přiměřenosti1199 Dokonce se domniacutevaacutem že v přiacutepadě měřeniacute rychlosti v uacuteseciacutech kde se společenskaacute škodlivost překročeniacute povoleneacute rychlosti jeviacute jako absurdně malaacute by se dle meacuteho naacutezoru dalo takeacute uvažovat o rozporu vyacutekonu veřejneacute spraacutevy se zaacutekladniacutemi zaacutesadami a tiacutem paacutedem o nespraacutevneacutem uacuteředniacutem postupu dle speciaacutelniacuteho zaacutekona1200

V teacuteto kapitole jsem se snažil obhaacutejit pojetiacute automatickeacuteho materiaacutelniacuteho znaku ve spraacutevniacutem trestaacuteniacute K naplněniacute materiaacutelniacuteho znaku podle mě dochaacuteziacute automaticky vždy s naplněniacutem formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty a pouze v některyacutech přiacutepadech ktereacute praacutevo ovšem samo předviacutedaacute a reguluje tento materiaacutelniacute znak naacutesledně odpadaacute Takovyacutemi přiacutepady budou např okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost uvedeneacute v sect 2 odst 2 přestupkoveacuteho zaacutekona a dalšiacute tam neuvedeneacute1201 To vyplyacutevaacute i ze systematiky přestupkoveacuteho zaacutekona jelikož v sect 2 odst 1 uvaacutediacute požadavek materiaacutelniacuteho znaku a v odst 2 uvaacutediacute přiacutepady kdy tento materiaacutelniacute znak odpadaacute O automatickeacutem materiaacutelniacutem znaku v souvislosti se subsidiaritou trestniacute represe se zmiňuji v podkapitole 42

1196 Je možneacute takeacute odkaacutezat na sect 1 přestupkoveacuteho zaacutekona bdquospraacutevniacute orgaacuteny vedou občany k tomu aby dodržovali zaacutekonyldquo 1197 JELIacuteNEK op cit s 182-184 1198 Dle sect 125c odst 8 zaacutekona č 3612000 Sb o provozu na pozemniacutech komunikaacuteciacutech a o změnaacutech některyacutech zaacutekonů (silničniacute zaacutekon) 1199 BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 23 1200 Zaacutekon č 821998 Sb o odpovědnosti za škodu způsobenou při vyacutekonu veřejneacute moci rozhodnutiacutem nebo nespraacutevnyacutem uacuteředniacutem postupem a o změně zaacutekona Českeacute naacuterodniacute rady č 3581992 Sb o notaacuteřiacutech a jejich činnosti (notaacuteřskyacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 1201 Detailniacute rozbor těchto okolnostiacute neniacute předmětem teacuteto praacutece

321

4 HODNOCENIacute MATERIAacuteLNIacuteHO ZNAKU PRO URČENIacute TRESTNIacuteHO SYSTEacuteMU

Vyacuteše jsme si uvedli že v Českeacute republice existujiacute dva bdquotrestniacuteldquo systeacutemy ktereacute jsou si v některyacutech ohledech podobneacute nelze je ale v žaacutedneacutem přiacutepadě označit za identickeacute Doktriacutena se rozdiacutely mezi těmito systeacutemy zabyacutevaacute a existujiacute některaacute viacutece či meacuteně vyacuteznamnaacute kriteacuteria kteryacutemi se tyto systeacutemy odlišujiacute1202

Pravidelně se mezi rozlišovaciacute kriteacuteria zařazujiacute odlišneacute společenskeacute zaacutejmy ktereacute oba systeacutemy bdquochraacuteniacuteldquo U spraacutevniacutech deliktů byacutevaacute uvaacuteděn zaacutejem na veřejneacutem pořaacutedku občanskeacutem soužitiacute a na řaacutedneacutem vyacutekonu veřejneacute spraacutevy a u trestniacutech deliktů se jednaacute o širšiacute okruh společenskyacutech hodnot (zejmeacutena život a zdraviacute osob)1203 Škodliveacute jednaacuteniacute v oblasti spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho se vyznačuje tiacutem že je nejčastěji vymezeno v naacutevaznosti na určitou oblast veřejneacute spraacutevy nicmeacuteně nelze na obě odvětviacute nahliacutežet izolovaně Domniacutevaacutem se že pokud si představiacuteme spraacutevniacute delikty a trestniacute delikty jako dvě množiny budou se čaacutestečně překryacutevat Mysliacutem že ve spoustě přiacutepadů (tam kde se množiny překryacutevajiacute) jsou obecneacute chraacuteněneacute zaacutejmy u konkreacutetniacutech skutkovyacutech podstat obou systeacutemů stejneacute a spraacutevniacute praacutevo trestniacute pouze představuje miacuternějšiacute alternativu k trestniacutemu praacutevu To podle mě vyplyacutevaacute mimo jineacute z organizačniacuteho zajištěniacute realizace obou odpovědnostniacutech systeacutemů Spraacutevniacute orgaacuteny ktereacute uplatňujiacute spraacutevněpraacutevniacute odpovědnost neposkytujiacute uacutestavněpraacutevniacute zaacuteruky ktereacute jsou přiacutetomny u soudů a soudců1204 kteřiacute realizujiacute trestněpraacutevniacute odpovědnost Proto je logickeacute že jakmile protipraacutevniacute jednaacuteniacute dosaacutehne určiteacute zaacutevažnosti musiacute byacutet projednaacuteno jako trestnyacute čin před nezaacutevislyacutem soudem

Samozřejmě je třeba řiacutect že zařazeniacute jednaacuteniacute do toho či onoho systeacutemu je viacutecemeacuteně v kompetenci zaacutekonodaacuterce1205 Domniacutevaacutem se ovšem že zaacutekonodaacuterce musiacute realizovat určitou trestniacute politiku kteraacute se sice může v určityacutech otaacutezkaacutech lišit v každeacute společnosti1206 nemůže ale uacuteplně ignorovat vyacuteše nastiacuteněneacute hledisko zaacutevažnosti (materiaacutelniacuteho znaku) protipraacutevniacuteho jednaacuteniacute Respektive zaacutekonodaacuterce saacutem může určit zda bude jednaacuteniacute trestnyacutem činem nebo přestupkem (přiacutepadně jinyacutem spraacutevniacutem deliktem) nemůže ovšem zařazovat společensky viacutece škodlivaacute jednaacuteniacute do spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho a společensky meacuteně škodlivaacute jednaacuteniacute do trestniacuteho praacuteva Flagrantniacute přiacuteklad ad absurdum by byl pokud by konkreacutetniacute protipraacutevniacute jednaacuteniacute bylo hodnoceno do určiteacute vyacuteše škodliveacuteho naacutesledku (např škoda do 5 tis Kč) jako trestnyacute čin a vyššiacute škodlivyacute naacutesledek (škoda viacutece než 5 tis Kč) by byl klasifikovaacuten jako spraacutevniacute delikt To by odporovalo smyslu systematiky těchto bdquotrestniacutechldquo systeacutemů a s ohledem na absenci některyacutech vyacuteznamnyacutech uacutestavněpraacutevniacutech zaacuteruk u spraacutevniacutech orgaacutenů by to bylo podle mě i v rozporu s ustavniacutem pořaacutedkem

41 HODNOCENIacute Z POHLEDU SPRAacuteVNIacuteHO ORGAacuteNU

Dle meacute hypoteacutezy tedy existujiacute bdquočisteacuteldquo spraacutevniacute delikty (ty sloužiacute vyacutelučně k ochraně řaacutedneacuteho vyacutekonu veřejneacute spraacutevy - např ohlašovaciacute povinnosti nesplněniacute podmiacutenky stanoveneacute v rozhodnutiacute atd) bdquosmiacutešeneacuteldquo spraacutevně-trestniacute delikty (typicky např difamačniacute jednaacuteniacute nebo jednaacuteniacute proti veřejneacutemu pořaacutedku - zde jednaacuteniacute může naplňuovat formaacutelniacute znaky jednak spraacutevniacuteho deliktu jednak takeacute trestniacuteho deliktu) a bdquočisteacuteldquo trestniacute delikty (např některeacute vaacutelečneacute trestneacute činy atd) A praacutevě v prostředniacute smiacutešeneacute kategorii je hlavniacutem děliacuteciacutem kriteacuteriem mezi tiacutem zda jednaacuteniacute budeme považovat za spraacutevniacute delikt nebo trestniacute delikt společenskaacute škodlivost (materiaacutelniacute znak)

Orgaacuten projednaacutevajiacuteciacute přestupek (přiacutep jinyacute spraacutevniacute delikt) maacute různeacute možnosti jak procesně postupovat Za prveacute může dojiacutet k zaacutevěru že z nějakeacuteho důvodu nejsou naplněny formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty (tiacutemto důvodem může byacutet i např absence materiaacutelniacuteho znaku což znamenaacute že nedošlo k naplněniacute objektivniacute straacutenky) tedy se nejednaacute o spraacutevniacute delikt Pokud spraacutevniacute orgaacuten ve sveacute uacutevaze dojde k zaacutevěru že tyto znaky naplněny byly (pak je podle mě automaticky přiacutetomen i materiaacutelniacute znak) tak by měl daacutele hodnotit ve ktereacute se nachaacuteziacute kategorii Pokud se bude jednat o bdquočistyacuteldquo spraacutevniacute delikt a nelze tedy uvažovat o naplněniacute formaacutelniacutech znaků i u některeacuteho trestneacuteho činu tak lze konstatovat že spraacutevniacute delikt byl spaacutechaacuten a přiměřeně miacuteře materiaacutelniacuteho znaku by spraacutevniacute orgaacuten měl uložit sankci Pokud se bude jednat o kategorii bdquosmiacutešenyacutechldquo spraacutevně-trestniacutech deliktu (tedy jednaacuteniacute může naplňovat i formaacutelniacute znaky nějakeacuteho trestneacuteho činu) tak musiacute zjistit jakaacute je miacutera materiaacutelniacuteho znaku aby došlo k zařazeniacute jednaacuteniacute do spraacutevneacuteho bdquotrestniacuteholdquo systeacutemu Pokud

1202 BOHADLO POTĚŠIL POTMĚŠIL op cit s 11-13 1203 Tamteacutež s 11 1204 Zejm čl 81 čl 82 uacutestavniacuteho zaacutekona č 11993 Sb Uacutestava ČR ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 1205 Viz rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 27 10 2004 č j 6 A 1262002-27 1206 Např potraty eutanaacutezie marihuana bdquosexuaacutelniacute sveacutepraacutevnostldquo atd

322

totiž dospěje k naacutezoru že materiaacutelniacute znak překročil určitou stanovenou hranici je třeba aby dle sect 71 piacutesm a) přestupkoveacuteho zaacutekona1207 postoupil věc orgaacutenům činnyacutem v trestniacutem řiacutezeniacute (daacutele takeacute bdquoOČTŘldquo) ktereacute posoudiacute zda se jednaacute nebo nejednaacute o trestnyacute čin V přiacutepadě že by OČTŘ dospěl k zaacutevěru že se o trestnyacute čin nejednaacute a odevzdal by věc zpaacutetky spraacutevniacutemu orgaacutenu ten bude nadaacutele jeho naacutezorem vaacutezaacuten1208

Tento proces vyžaduje po spraacutevniacutem orgaacutenu znalost rovněž trestniacuteho praacuteva a určiteacute posouzeniacute zaacutevažnosti jednaacuteniacute a uacutevahu o tom kde ležiacute hranice kdy už může jednaacuteniacute spadat do trestniacuteho praacuteva Tomu jakyacutem způsobem lze tuto hranici určit se věnuji v posledniacute kapitole

42 HODNOCENIacute Z POHLEDU ORGAacuteNU ČINNEacuteHO V TRESTNIacuteM ŘIacuteZENIacute V KONTEXTU SUBSIDIARITY TRESTNIacute REPRESE

V teacuteto kapitole je třeba se nejprve speciaacutelně pověnovat bdquoautomatickeacutemuldquo materiaacutelniacutemu znaku i v rovině trestniacuteho praacuteva protože tam na rozdiacutel od spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho hovořiacuteme o tzv principu subsidiarity trestniacute represe přiacutepadně o trestniacutem praacutevu hovořiacuteme jako o prostředku ultima ratio V zaacutekonneacute podobě je to vyjaacutedřeno ustanoveniacutem sect 12 odst 2 TZ1209 kteryacute řiacutekaacute bdquoTrestniacute odpovědnost () lze uplatňovat jen v přiacutepadech společensky škodlivyacutech ve kteryacutech nepostačuje uplatněniacute odpovědnosti podle jineacuteho praacutevniacuteho předpisuldquo

Domniacutevaacutem se že konstrukce automatickeacuteho materiaacutelniacuteho znaku zůstaacutevaacute stejnaacute jako v rovině spraacutevniacuteho trestaacuteniacute Tedy sama skutkovaacute podstata ve svyacutech formaacutelniacutech znaciacutech (objekt + objektivniacute straacutenka) obsahuje implicitně materiaacutelniacute znak kteryacute je tedy automaticky přiacutetomen při naplněniacute formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty

Dle důvodoveacute zpraacutevy1210 je společenskaacute škodlivost trestneacuteho činu určena jeho povahou a zaacutevažnostiacute kteraacute se určuje s ohledem na okolnosti uvedeneacute v sect 39 odst 2 TZ což jsou okolnosti důležiteacute pro stanoveniacute a vyacuteměru sankce Jinyacutemi slovy povaha a zaacutevažnost trestneacuteho činu je hlavniacute kriteacuterium ktereacute je třeba hodnotit ve staacutediu určovaacuteniacute sankce a tato bdquopovaha a zaacutevažnostldquo je bdquospolečenskaacute škodlivostldquo jinyacutemi slovy Dospiacutevaacutem tedy k naacutezoru že bdquoautomatickyacuteldquo materiaacutelniacute znak se uplatniacute i v raacutemci trestniacuteho praacuteva jinak bychom naraacuteželi na stejnyacute uacutestavniacute probleacutem o ktereacutem jsem psal vyacuteše - dvojiacute započteniacute Materiaacutelniacute znak je tedy nejdůležitějšiacutem aspektem při stanoveniacute sankce Proto je třeba aby došlo ze strany rozhodujiacuteciacuteho orgaacutenu k posouzeniacute sankčniacuteho raacutemce trestniacuteho praacuteva ale s ohledem na subsidiaritu trestniacute represe takeacute dalšiacutech odpovědnostniacutech systeacutemu ktereacute přichaacutezejiacute v uacutevahu (např civilněpraacutevniacute obchodněpraacutevniacute pracovněpraacutevniacute spraacutevněpraacutevniacute odpovědnost) Pokud rozhodujiacuteciacute orgaacuten dospěje k naacutezoru že materiaacutelniacute znak dosahuje takoveacute miacutery že postačiacute potrestaacuteniacute dle jineacuteho praacutevniacuteho předpisu uplatniacute se subsidiarita trestniacute represe dle sect 12 odst 2 TZ Neniacute to ovšem s ohledem na to že čin by nebyl společensky škodlivyacute (každyacute čin naplňujiacuteciacute formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty je automaticky společensky škodlivyacute - kromě speciaacutelně upravenyacutech přiacutepadů viz niacuteže) ale kvůli tomu že postačiacute uplatněniacute odpovědnosti dle jineacuteho bdquoodpovědnostniacuteholdquo předpisu

Na podporu sveacuteho naacutezoru ještě přiklaacutedaacutem stanovisko trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu ktereacute se k uplatňovaacuteniacute subsidiarity trestniacute odpovědnosti vyjadřovalo1211 bdquoZvlaacuteštnost materiaacutelniacuteho korektivu spočiacutevajiacuteciacuteho v použitiacute subsidiarity trestniacute represe vyplyacutevaacute z toho že se jednaacute o zaacutesadu a nikoli o konkreacutetniacute normu a proto je třeba ji aplikovat nikoli přiacutemo ale v zaacutesadě jen prostřednictviacutem praacutevniacutech institutů a jednotlivyacutech norem trestniacuteho praacuteva () Společenskaacute škodlivost neniacute zaacutekonnyacutem znakem trestneacuteho činu neboť maacute vyacuteznam jen jako jedno z hledisek pro uplatňovaacuteniacute zaacutesady subsidiarity trestniacute represe ve smyslu sect 12 odst 2 tr zaacutekoniacutekuldquo Lze tedy konstatovat že stejně jako ve spraacutevniacutem praacutevu trestniacutem se jednaacuteniacute vymezenaacute ve skutkovyacutech podstataacutech už sami o sobě vyznačujiacute společenskou škodlivostiacute Subsidiarita trestniacute represe jako princip prostupuje celou

1207 V přiacutepadě jinyacutech spraacutevniacutech deliktů se procesniacute režim řiacutediacute zaacutekonem č 5002004 Sb spraacutevniacute řaacuted ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele bdquoSŘldquo) Jednalo by se pravděpodobně o postup dle sect 12 SŘ 1208 HORZINKOVAacute E Zaacutekon o přestupciacutech s komentaacuteřem a judikaturou a přehled zaacutekonů obsahujiacuteciacutech skutkoveacute podstaty přestupků 2 vyd Praha Leges 2011 s 349 ISBN 9788087212943 1209 Zaacutekon č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquoTZldquo) 1210 Poslaneckaacute sněmovna 2006-2010 Důvodovaacute zpraacuteva ke sněmovniacutemu tisku č 410 Dostupneacute z httpwwwpspczsqwtexttisktsqwO=5ampCT=410ampCT1=0 1211 Stanovisko trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 30 01 2013 sp zn Tpjn 3012012

323

trestněpraacutevniacute uacutepravou a trestniacute praacutevo samo s ohledem na tuto zaacutesadu reguluje určiteacute přiacutepady kdy je společenskaacute škodlivost sniacutežena přiacutepadně anulovaacutena Mezi tyto přiacutepady bude patřit napřiacuteklad institut uacutečinneacute liacutetosti okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost atd

Pokud tedy řešiacute veřejnopraacutevniacute delikt OČTŘ (jednaacute se tedy uacutedajně o trestnyacute čin) může dojiacutet k zaacutevěru že nejsou naplněny formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty trestneacuteho činu z různyacutech důvodů To může byacutet způsobeno i absenciacute společenskeacute škodlivost (což podle mě znamenaacute že chybiacute naacuteležitosti objektivniacute straacutenky) a v takoveacutem přiacutepadě by měl OČTŘ konstatovat že se nejednaacute o trestnyacute čin K tomu lze z posledniacute doby uveacutest jako přiacuteklad bdquohereckouldquo kauzu nataacutečeniacute klipu pro charitu1212 Pokud OČTŘ dojde k zaacutevěru že formaacutelniacute znaky skutkoveacute podstaty jsou naplněny tak je podle mě i automaticky přiacutetomen materiaacutelniacute znak Poteacute je třeba opět zkoumat ve ktereacute kategorii se delikt nachaacuteziacute Zde už s ohledem na subsidiaritu trestniacute represe dojde k odlišnostem od postupu spraacutevniacuteho orgaacutenu v rovině spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho Pokud v uacutevahu přichaacuteziacute i skutkoveacute podstaty spraacutevniacutech deliktů (jednaacuteniacute se nachaacuteziacute ve smiacutešeneacute kategorii) je třeba identifikovat miacuteru materiaacutelniacuteho znaku a posoudit zda nepostačiacute potrestaacuteniacute v raacutemci spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho Nicmeacuteně to na rozdiacutel od bdquopohledu spraacutevniacuteho orgaacutenuldquo nestačiacute a s ohledem na společenskou škodlivost je třeba hodnotit i to zda nepostačiacute uplatněniacute odpovědnosti pouze podle jineacuteho mimotrestniacuteho systeacutemu (např civilněpraacutevniacute odpovědnost) - při tomto posouzeniacute OČTŘ zohledňuje kriteacuteria dostatečnosti vhodnosti a efektivnosti tohoto jineacuteho systeacutemu1213

Pokud se jednaacuteniacute nachaacuteziacute mezi bdquočistyacutemildquo trestniacutemi delikty tak nepřichaacuteziacute v uacutevahu uplatněniacute odpovědnosti v raacutemci spraacutevniacuteho praacuteva trestniacuteho a subsidiarita trestniacute represe se podle mě v raacutemci teacuteto kategorie nemůže uplatnit (ani s ohledem na jineacute odpovědnostniacute systeacutemy) Dochaacuteziacutem k tomuto zaacutevěru s ohledem na speciaacutelniacute postaveniacute bdquočistyacutechldquo trestniacutech deliktů ktereacute by se obecně měly vyznačovat obrovskou společenskou škodlivostiacute takže uplatněniacute subsidiarity trestniacute represe v těchto přiacutepadech by podle mě bylo pouze teoretickou možnostiacute

S ohledem na vyacuteše uvedeneacute je tedy třeba aby OČTŘ měl přehled nejenom o trestniacutem praacutevu a jeho sankciacutech ale takeacute o spraacutevniacutem praacutevu trestniacutem a o dalšiacutech mimotrestniacutech systeacutemech a jejich represivniacutem a reparačniacutem charakteru

5 TYPOLOGIE MATERIAacuteLNIacuteHO ZNAKU JAKO HRANIČNIacuteHO URČOVATELE

Otaacutezkou tedy je jak přesně identifikovat hranici v přiacutepadě bdquosmiacutešenyacutechldquo deliktů V teacuteto praacuteci se nepokoušiacutem o exaktnějšiacute vymezovaacuteniacute těchto hranic u konkreacutetniacutech veřejnopraacutevniacutech deliktů nicmeacuteně nabiacuteziacutem typologii materiaacutelniacuteho znaku podle toho jakyacutem způsobem je určen

51 LEGISLATIVNIacute MATERIAacuteLNIacute ZNAK

Prvniacute způsob jakyacutem může byacutet materiaacutelniacute znak stanoven je legislativniacute způsob Zaacutekonodaacuterce saacutem může stanovit exaktně různyacutemi způsoby kdy jednaacuteniacute naplňuje skutkovou podstatu spraacutevniacuteho deliktu a kdy už se jednaacute o trestnyacute čin Jako přiacuteklad uvaacutediacutem kraacutedež dle sect 205 odst 1 piacutesm a) TZ kde je hraniciacute je škoda nikoliv nepatrnaacute (5000 Kč) nebo kraacutedež dle sect 205 odst 2 TZ kde je hraniciacute že za stejnyacute čin byl v posledniacutech třech letech již pachatel odsouzen či potrestaacuten V přiacutepadě že bychom se přes tuto hranici materiaacutelniacuteho znaku nedostali jednalo by se o přestupek podle sect 50 odst 1 piacutesm a) přestupkoveacuteho zaacutekona V přiacutepadě legislativniacuteho materiaacutelniacuteho znaku lze konstatovat že hranice mezi spraacutevniacutem deliktem a trestniacutem deliktem je poměrně jasnaacute

52 JUDIKATORNIacute MATERIAacuteLNIacute ZNAK

I druhyacute přiacutepad stanoveniacute materiaacutelniacuteho znaku je ve sveacute podstatě legislativniacutem neboť vychaacuteziacute z vůle zaacutekonodaacuterce V tomto přiacutepadě je ale volena technika spiacuteše abstraktniacutech praacutevniacutech pojmů jejichž obsah musiacute upřesnit až judikatura Přesnaacute hranice mezi spraacutevniacutem deliktem a trestniacutem deliktem tedy nevyplyacutevaacute přiacutemo ze zaacutekona ale je zapotřebiacute aby tato hranice byla konkretizovaacutena judikaturou Přiacutekladem uvaacutediacutem přestupek proti občanskeacutemu soužitiacute ubliacuteženiacute na zdraviacute z nedbalosti podle sect 49 odst 1 piacutesm b) přestupkoveacuteho zaacutekona a ubliacuteženiacute na zdraviacute z nedbalosti podle sect 148 odst 1 TZ V obou přiacutepadech se jednaacute o nedbalostniacute delikty ale proto aby se jednalo o trestnyacute čin

1212 Rozsudek Městeskeacuteho soudu v Praze ze dne 14 01 2015 sp zn 4 To 4882014 Dostupnyacute na zaacutekladě zaacutekona č 1061999 Sb o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů 1213 Stanovisko trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky ze dne 30 01 2013 sp zn Tpjn 3012012

324

musiacute jiacutet ze strany pachatele o porušeniacute bdquodůležiteacute povinnosti ()ldquo což už je prostor pro judikaturu

kteraacute musiacute tuto hranici bliacuteže specifikovat

53 DISPOZITIVNIacute MATERIAacuteLNIacute ZNAK

Jak jsem uvaacuteděl vyacuteše oba trestniacute systeacutemy sami upravujiacute přiacutepady kdy je společenskaacute škodlivost z nějakeacuteho důvodu sniacutežena nebo anulovaacutena Takovyacutem přiacutepadem jsou i naacutevrhoveacute delikty ktereacute jsem označil kategoriiacute bdquodispozitivniacute materiaacutelniacute znakldquo Jak v trestniacutem praacutevu tak i ve spraacutevniacutem praacutevu existujiacute veřejnopraacutevniacute delikty kde je jejich stiacutehaacuteniacute vaacutezaacuteno na procesniacute podmiacutenku - naacutevrh opraacutevněneacute osoby1214 Dle judikatury Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu se jednaacute o přiacutepady kdy veřejnyacute zaacutejem na potrestaacuteniacute pachatele ustupuje individuaacutelniacutemu zaacutejmu poškozeneacute osob1215 Dle meacuteho naacutezoru je hlavniacutem důvodem pro tento bdquouacutestupekldquo individuaacutelniacutemu zaacutejmu praacutevě společenskaacute škodlivost a jejiacute miacutera Zaacutekonodaacuterce opatřuje touto speciaacutelniacute procesniacute podmiacutenkou přiacutepady kdy je společenskaacute škodlivost daneacuteho jednaacuteniacute často minimaacutelniacute a bylo by proti uacutečelu trestniacuteho systeacutemu takoveacute jednaacuteniacute v každeacutem přiacutepadě postihovat Materiaacutelniacute znak je přiacutetomen automaticky s naplněniacutem formaacutelniacutech znaků nicmeacuteně jeho bdquoaktivaceldquo je diacuteky procesniacute podmiacutence plně v dispozici opraacutevněneacute osoby Jednaacute se napřiacuteklad o přiacutepad kdy si osoba bliacutezkaacute vypůjčiacute např automobil bez vědomiacute rodičů Ač se formaacutelně jednaacute o přestupek podle sect 50 odst 1 piacutesm b) přestupkoveacuteho zaacutekona tak se společenskaacute škodlivost pohybuje ve většině přiacutepadů na naprosto minimaacutelniacute hranici S ohledem na vyacuteše uvedeneacute se domniacutevaacutem že v těchto přiacutepadech lze hovořit o dispozitivniacutem materiaacutelniacutem znaku

6 ZAacuteVĚR

V teacuteto praacuteci jsem se věnoval pojmu materiaacutelniacute znak kteryacute se objevuje u veřejnopraacutevniacutech deliktů Tomuto znaku jsem se věnoval z několika pohledů Dospěl jsem k zaacutevěru že ve spraacutevniacutem praacutevu trestniacutem i v trestniacutem praacutevu existuje tzv bdquoautomatickyacuteldquo materiaacutelniacute znak což znamenaacute že při naplněniacute formaacutelniacutech znaků skutkoveacute podstaty veřejnopraacutevniacuteho deliktu je automaticky přiacutetomen i materiaacutelniacute znak což je naacutezor kteryacute je v opozici proti judikatuře Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu Nicmeacuteně jsem se snažil tento naacutezor podložit několika teoreticko-praacutevniacutemi a trestně-praacutevniacutemi argumenty Všechny skutkoveacute podstaty veřejnopraacutevniacutech deliktů už ve svyacutech formaacutelniacutech znaciacutech obsahujiacute i určitou miacuteru společenskeacute škodlivosti pouze v přiacutepadech ktereacute danyacute bdquotrestniacuteldquo systeacutem saacutem specialně upravuje (např okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost) dochaacuteziacute k naacutesledneacute eliminaci či sniacuteženiacute materiaacutelniacuteho znaku

Daacutele jsem v praacuteci naznačil skutečnyacute vyacuteznam materiaacutelniacuteho znaku veřejnopraacutevniacutech deliktů kteryacute podle mě spočiacutevaacute v měřiacutetku pro stanoveniacute a vyměřeniacute sankce a v přiacutepadě deliktů spraacutevně-trestniacutech bdquosmiacutešenyacutechldquo takeacute ve stanoveniacute hranice mezi oběma trestniacutemi systeacutemy Uvedl jsem takeacute hodnoceniacute materiaacutelniacuteho znaku z pohledu spraacutevniacuteho orgaacutenu a z pohledu OČTŘ a důsledky ktereacute z toho plynou V praacuteci jsem si takeacute vytvořil typologii jakyacutem způsobem může byacutet tato hranice určena

Zaacutevěrem lze konstatovat že teacutema materiaacutelniacuteho znaku neniacute ani zdaleka vyčerpaacuteno a zbyacutevaacute ještě širokyacute prostor pro komplexniacute analyacutezu exaktnějšiacutech hranic mezi konkreacutetniacutemi veřejnopraacutevniacutemi delikty a s ohledem na subsidiaritu trestniacute represe na exaktnějšiacute uchopeniacute hranic mezi mimotrestniacutemi a trestniacutemi systeacutemy

Seznam zdrojů a pouzite literatury Praacutevniacute předpisy

Uacutestavniacute zaacutekon č 11993 Sb Uacutestava ČR ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Zaacutekon č 2001990 Sb o přestupciacutech ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Zaacutekon č 821998 Sb o odpovědnosti za škodu způsobenou při vyacutekonu veřejneacute moci rozhodnutiacutem nebo nespraacutevnyacutem uacuteředniacutem postupem a o změně zaacutekona Českeacute naacuterodniacute rady č 3581992 Sb o notaacuteřiacutech a jejich činnosti (notaacuteřskyacute řaacuted) ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Zaacutekon č 5002004 Sb spraacutevniacute řaacuted ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů Zaacutekon č 402009 Sb trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů

1214 JEMELKA 2011 op cit s 326-328 1215 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 29 10 2008 sp zn 9 As 572008

325

Judikatura

Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 27 10 2004 č j 6 A 1262002-27 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 29 10 2008 sp zn 9 As 572008 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 14 12 2009 č j 5 As 1042008-45 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 26 4 2013 č j 5 As 762011-78 Rozsudek Nejvyššiacuteho spraacutevniacuteho soudu ze dne 24 10 2013 č j 4 A 1332013-25 Rozsudek Městeskeacuteho soudu v Praze ze dne 14 01 2015 sp zn 4 To 4882014 Stanovisko trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu ze dne 30 01 2013 sp zn Tpjn 3012012 Literatura BOHADLO D POTĚŠIL L POTMĚŠIL J Spraacutevniacute trestaacuteniacute z hlediska praxe a judikatury Vyd 1 V Praze CH Beck 2013 206 s ISBN 9788074004131 HORZINKOVAacute E Zaacutekon o přestupciacutech s komentaacuteřem a judikaturou a přehled zaacutekonů obsahujiacuteciacutech skutkoveacute podstaty přestupků 2 vyd Praha Leges 2011 480 s ISBN 9788087212943 JELIacuteNEK J a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute 3 vyd Praha Leges 2013 969 s ISBN 978-80-87576-64-9 JEMELKA L Spraacutevniacute řaacuted komentaacuteř 2 vyd Praha CH Beck 2009 640 s ISBN 9788074001574 JEMELKA L Zaacutekon o přestupciacutech a přestupkoveacute řiacutezeniacute komentaacuteř Vyd 1 Praha CHBeck 2011 534 s ISBN 9788074003554 PRŮCHA Petr Spraacutevniacute praacutevo obecnaacute čaacutest 8 dopl a aktualiz vyd Brno Doplněk 2012 429 s ISBN 9788072392810 Elektronickeacute zdroje Poslaneckaacute sněmovna 2006-2010 Důvodovaacute zpraacuteva ke sněmovniacutemu tisku č 410 Dostupneacute z httpwwwpspczsqwtexttisktsqwO=5ampCT=410ampCT1=0 Kontaktniacute uacutedaje

Jan Scheuer 370659mailmunicz Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta B Martinů 958 563 01 Lanškroun Českaacute republika

326

HISTORICKYacute VYacuteVOJ PRAacuteVNIacute UacutePRAVY VČELAŘSTVIacute

Magdalena Petrů

Masarykova Univerzita v Brně

Abstract The paper aims to transparently handle issues of development of legal regulation of

beekeeping in the Czech Republic and subsequently evaluate the continuity of this development To this end the paper also aspires to comprehensively map the historical sources regulating beekeeping Abstrakt Praacutece si klade za ciacutel přehledně zpracovat problematiku vyacutevoje praacutevniacute uacutepravy včelařstviacute na

českeacutem uacutezemiacute a naacutesledně zhodnotit kontinuitu tohoto vyacutevoje Za tiacutemto uacutečelem praacutece aspiruje teacutež komplexně zmapovat historickeacute prameny upravujiacuteciacute chov včel Keywords Bees beekeeping beekeeping laws historical development development of legal

regulation Kliacutečovaacute slova Včely včelařstviacute včelařskeacute praacutevo historickaacute uacuteprava vyacutevoj praacutevniacute uacutepravy

UacuteVODEM

Teacutema Historickyacute vyacutevoj praacutevniacute uacutepravy včelařstviacute jsem si vybrala předevšiacutem proto že se zajiacutemaacutem o historii obecně Mimoto jsem v posledniacute době zaznamenala v meacutediiacutech i mezi veřejnostiacute zvyacutešenyacute zaacutejem o chov včel a jejich ochranu Sama se včelařstviacutem žaacutedneacute zkušenosti nemaacutem avšak zdaacutelo se mi zajiacutemaveacute podiacutevat se na situaci z hlediska sveacuteho oboru Můj zaacutejem o toto teacutema takeacute podpořil fakt že včelařstviacute zasahuje do viacutece oborů lidskeacute činnosti

Vzhledem k tomu že včelařskeacute praacutevo nepodleacutehalo společenskyacutem ani politickyacutem změnaacutem nebylo praktickeacute členit praacuteci tradičně podle historickyacutech obdobiacute Kromě uacutevodu a zaacutevěru je tak praacutece rozdělena na 3 kapitoly a to na čaacutest kteraacute je věnovaacutena včelařstviacute obecně a pak na dvě dalšiacute čaacutesti věnovaneacute přiacutemo praacutevniacute uacutepravě ndash v obdobiacute přibližně od roku 1200 a naacutesledně od doby platnosti ABGB tj od roku 1812

Při zpracovaacuteniacute teacutematu jsem vychaacutezela předevšiacutem z odborneacute literatury a periodik dobovyacutech praacutevniacutech předpisů judikatury a internetovyacutech zdrojů

Už z předběžneacuteho studia materiaacutelů k teacutematu jsem zjistila že v současneacute době neexistuje v ČR ucelenaacute praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute že tato činnost je upravena v celeacute řadě zaacutekonů ať již obecneacute povahy či povahy zvlaacuteštniacute Ciacutelem meacute praacutece bylo zjistit zda a jakyacutem způsobem byl chov včel na našem uacutezemiacute praacutevně upraven v minulosti a zda existuje v praacutevniacutech předpisech v průběhu staletiacute nějakaacute kontinuita

1 VČELAŘENIacute OBECNĚ

Předmětem včelařstviacute jehož historickou praacutevniacute uacutepravou se tato praacutece zabyacutevaacute je ciacutelenaacute peacuteče o kolonie včely medonosneacute Včela medonosnaacute je považovaacutena za hospodaacuteřskeacute zviacuteře a jejiacute nejvyacuteznamnějšiacute přiacutenos pro člověka spočiacutevaacute jednak v opylovaciacute činnosti a jednak v produkci širokeacute škaacutely včeliacutech produktů z nichž člověk hojně zužitkovaacutevaacute med vosk mateřiacute kašičku propolis a vzaacutecněji i včeliacute jed a pyl jako takovyacute

Včelařstviacute představuje jeden z nejstaršiacutech oborů lidskeacute činnosti K nejstaršiacutem naacutelezům dokumentujiacuteciacutem vztah člověka ke včelaacutem patřiacute objev kresby dvou postav při vybiacuteraacuteniacute medu učiněnyacute v Pavoučiacute jeskyni ve Španělsku Tato malba pochaacuteziacute ze staršiacute doby kamenneacute a je datovaacutena mezi 12 000 a 9 000 lety před našiacutem letopočtem Z egyptskyacutech relieacutefů lze vypozorovat přechod k zaacuteměrneacutemu usazeniacute včel v uacutelech zmiacutenky o chovu včel nalezneme i u staryacutech Řiacutemanů

327

Dlouholetou tradici maacute včelařstviacute i na uacutezemiacute Čech a Moravy Podle pramenů Britskeacuteho muzea v Londyacuteně navštiacutevili Velkou Moravu v 9 stoletiacute dva cestovateleacute1216 Ibn Rusta a Ibn Mahmu Gordizi z jejichž zpraacutev vyplyacutevaacute že poddaniacute kniacutežete Svatopluka (leacuteta vlaacutedy 871 ndash 894) chovajiacute včely v dřevěnyacutech naacutedobaacutech a z medu vyraacutebějiacute opojnyacute naacutepoj (medovinu) Ibn Rusta uvaacutediacute bdquoMajiacute jakeacutesi naacutedoby ze dřeva v nichž jsou otvory pro včely a med nazyacutevajiacute je uacutely Z jednoho uacutelu se vyniacutemaacute asi deset džbaacutenků (medu)ldquo1217 Z uvedeneacuteho lze usuzovat že se jednalo již o domaacuteciacute (nazyacutevaacuteno teacutež rolnickeacute) stadium včelařeniacute (viz niacuteže) můžeme se tedy domniacutevat že včelařstviacute se na našem uacutezemiacute rozviacutejelo již dlouho předtiacutem

Jak je to ostatně s každyacutem odvětviacutem lidskeacute činnosti i u včelařstviacute vznikla postupem času potřeba regulovat a čaacutestečně i obsaacutehnout včelařskou činnost v raacutemci norem jejichž forma i podoba se lišila v souvislosti s vyacutevojem včelařstviacute jako takoveacuteho Považuji proto za vhodneacute zde uveacutest jednotliveacute vyacutevojoveacute faacuteze kteryacutemi včelařstviacute na našem uacutezemiacute prošlo Těmito jsou

1 Včelařeniacute sběrneacute (loveckeacute) 2 Včelařeniacute lesniacute (brtnickeacute) 3 Včelařeniacute rolnickeacute (domaacuteciacute) 4 Včelařeniacute racionaacutelniacute

Včelařeniacute sběrneacute Sběrnaacute faacuteze včelařstviacute započala a naacutesledně i celaacute proběhla v době prehistorickeacute Člověk

nachaacutezel hniacutezda divokyacutech včel vybiacuteral včelstvům plaacutestve medu a vybranaacute hniacutezda naacutesledně ničil tedy opakoval postup kteryacute pravděpodobně odpozoroval od medvěda brtniacuteka Tato faacuteze je nicmeacuteně z hlediska sledovaacuteniacute vyacutevoje praacutevniacute uacutepravy bezvyacuteznamnaacute neboť sběrneacute včelařstviacute nebylo ze zřejmyacutech důvodů v praacutevniacute uacutepravě reflektovaacuteno

Včelařeniacute brtnickeacute

Druhaacute faacuteze včelařstviacute maacute svůj začaacutetek v mladšiacute době kamenneacute1218 Člověk již měl svaacute staacutelaacute siacutedla a v jejich okoliacute se zmocňoval všeho co mu mohlo sloužit k obživě Ničeniacute včeliacutech hniacutezd se ukaacutezalo byacutet nevyacutehodnyacutem proto se člověk naučil hniacutezda vybiacuterat tak aby včelstvům neubliacutežil S postupujiacuteciacutem zaacutejmem společnosti o med se zvyšovala peacuteče zemědělskyacutech obciacute o početniacute stavy včelstev zaacuteroveň se vyhledaacutevala dalšiacute včelstva a hliacutedalo se aby byl zajištěn většiacute vyacutenos medu1219

Vlastniacute rozvoj lesniacuteho včelařeniacute je spojovaacuten s dobou bronzovou K poptaacutevce po medu se přidala poptaacutevka po vosku ndash ten kdo dodaacuteval vosk a med tak už nebyl jen sběračem medu ale takeacute ošetřovatelem včel Tito ošetřovateleacute lesniacutech včel a provozovateleacute lesniacuteho včelařeniacute se nazyacutevali brtniacuteci podle dutin vzrostlyacutech stromů (tzv brtiacute) ze kteryacutech vybiacuterali med a vosk

Lesniacute včelařeniacute brtnictviacute bylo jedniacutem z důležityacutech způsobů využitiacute lesů Hranice lesniacuteho včelařeniacute v Evropě je hraniciacute osiacutedleniacute Slovanů v evropskyacutech zemiacutech ndash brtnictviacute je svyacutem původem ryze slovanskeacute pro naše uacutezemiacute typickeacute a na něm plně rozvinuteacute Tehdy vznikla siacutedliště lesniacutech včelařů brtniacuteků později pojmenovanaacute Brť Brtnaacute Brtnice Lešaacutekov aj jež jsou i dnes svědectviacutem daacutevneacute a slavneacute minulosti lesniacuteho včelařeniacute1220

Včelařeniacute rolnickeacute (domaacuteciacute)

Vznik třetiacuteho obdobiacute včelařeniacute je spojen s rozumovyacutem poznaacuteniacutem že včely nachaacutezejiacute potřebneacute zdroje medu i mimo les S obecnyacutem vzestupem životniacute uacuterovně neměl člověk čas hliacutedat včelstva v lese přinesl je proto ke sveacutemu obydliacute ndash naučil se včelstva hledat chytat a usazovat do novyacutech obydliacute Vedle včelařeniacute domaacuteciacuteho bylo staacutele do jisteacute miacutery provozovaacuteno i včelařeniacute brtnickeacute ktereacute definitivně zaniklo během obecneacuteho uacutepadku včelařstviacute v průběhu třicetileteacute vaacutelky V teacuteto době upadlo i včelařeniacute domaacuteciacute a teprve v 18 stoletiacute se z jeho trosek začalo vyviacutejet včelařstviacute racionaacutelniacute

1216 BERAacuteNEK Vladimiacuter Kde med tam včely Včelařstviacute odbornyacute časopis pro včelařstviacute 2004 č 1 s 2 ISSN 0042-2924 1217 BERAacuteNEK Vladimiacuter Kde med tam včely Včelařstviacute odbornyacute časopis pro včelařstviacute 2004 č 1 s 2 ISSN 0042-2924 1218 NEPRAŠ Josef Českeacute včelařstviacute 1 vyd Praha Staacutetniacute zemědělskeacute nakladatelstviacute 1971 s 26 1219 NEPRAŠ Josef Českeacute včelařstviacute 1 vyd Praha Staacutetniacute zemědělskeacute nakladatelstviacute 1971 s 27 1220 NEPRAŠ Josef Českeacute včelařstviacute 1 vyd Praha Staacutetniacute zemědělskeacute nakladatelstviacute 1971 s 27

328

Racionaacutelniacute včelařeniacute Racionaacutelniacute včelařeniacute maacute sveacute počaacutetky již v 16 stoletiacute kdy se lideacute začali aktivně zajiacutemat o život

včel a ziacuteskaacutevat o něm poznatky Důvodem proč se počaacutetek noveacute doby včelařstviacute uvaacutediacute až od poloviny 18 stoletiacute je zaacutesah vlaacutedy do chovu včel ndash včelařskeacute patenty Marie Terezie z let 1775 a 1776 kteryacutemi byly zavedeny včelařskeacute školy a velkovčelařům se vyplaacutecely podpory O chov včel začaly projevovat zaacutejem i jineacute vrstvy obyvatelstva než zemědělci a pod vlivem vědecko-technickeacuteho pokroku byly učiněny noveacute objevy a vynaacutelezy jež přispěly k světoveacutemu včelařskeacutemu pokroku 1221

2 PRAacuteVNIacute UacutePRAVA VČELAŘSTVIacute V NEJSTARŠIacuteM OBDOBIacute

Jak bylo vyacuteše naznačeno prvniacute faacuteziacute včelařeniacute ktereacute se dostalo určiteacute reflexe v praacutevu bylo včelařeniacute brtnickeacute To na uacutezemiacute Čech a Moravy převlaacutedalo před kolonizaciacute tj přibližně do roku 1200 Brtniacuteci jsou ve staryacutech listinaacutech jmenovaacuteni jako custos apum později magister apum ndash opatrovateleacute dozorci včel Naacuteleželi ke služebniacutekům zeměpaacutena (panovniacuteka) jako ministeriaacuteloveacute1222 (a tak byli teacutež uvaacuteděni i ve Zlateacute bule z roku 1356) tzn nesvobodniacute služebniacutekoveacute kteřiacute byli panovniacutekem pověřovaacuteni k plněniacute uacutekolů spraacutevniacute vojenskeacute nebo hospodaacuteřskeacute povahy

Lesy v nichž se včelstva nachaacutezela byly původně věciacute obecnou avšak od 11 stoletiacute kdy se upevnila panovnickaacute moc byly poklaacutedaacuteny za kniacutežeciacute kraacutelovskeacute či staacutetniacute Včelařskeacute praacutevo souviselo s lesniacutem regaacutelem kteryacute spočiacuteval v ochraně a vyacutehradniacutem použiacutevaacuteniacute lesů panovniacutekem1223 Za povoleniacute užiacutevaacuteniacute se vytvaacuteřela prvniacute a nejdůležitějšiacute regaacutelia zejmeacutena myslivost sekaacuteniacute lesů rybaacuteřstviacute a včelařstviacute Vybiacuteraacuteniacute medu tak bylo vaacutezaacuteno na zvlaacuteštniacute dovoleniacute ktereacute mohlo byacutet buď darovaacuteno nebo propůjčovaacuteno za poplatky naturaacutelie nebo roboty1224 Podobneacute poplatky začala naacutesledně ve svyacutech lesiacutech uplatňovat i šlechta Na vyacuteběr poplatků dohliacuteželi hajniacute začleněniacute do jednotlivyacutech purkrabstviacute a od 13 stoletiacute měli vrchniacute dozor jednotlivě jmenovaniacute celozemštiacute hajniacute tzv bdquocustodes silvarum per Bohemiam Moraviamldquo1225

Panovniacutek teacutež ze sveacute moci uděloval privilegia k nadaacuteniacute kostelů a klaacutešterů jejichž nadačniacute a zaklaacutedaciacute listiny jakožto prvniacute piacutesemneacute dokumenty potvrzujiacute historickou existenci včel na našem uacutezemiacute Mezi nejvyacuteznamnějšiacute patřiacute zřizovaciacute listina Břevnovskeacuteho klaacuteštera z roku 993 ve ktereacute kniacuteže Boleslav II klaacutešteru přiznal na jednotlivaacute leacuteta medoveacute přiacutejmy k vyacuteročniacutem slavnostem kaacutemen vosku na kostelniacute sviacutece a 3 naacutedoby medu a daacutele napřiacuteklad zaklaacutedaciacute listina kapituly litoměřickeacute z roku 1057 kde kniacuteže Spytihněv II uvaacutediacute šest poddanyacutech kteřiacute budou klaacutešteru odvaacutedět med

Dovršeniacute kolonizace znamenalo na většině uacutezemiacute Čech a Moravy čaacutestečnyacute odklon od dosavadniacuteho lesniacuteho včelařstviacute a přechod ke včelařeniacute v uacutelech O trvaacuteniacute obou způsobů těžby medu vedle sebe do jisteacute miacutery svědčiacute i Urbaacuteř zbožiacute Rožmberskeacuteho z roku 1379 kteryacute rozlišuje mezi včelařeniacutem v brtiacutech a na včeliacutech zahradaacutech tedy ve špalciacutech a klaacutetech Latinsky psanyacute urbaacuteř obsahuje zaacuteznamy o včelaacutech na třeboňskeacutem panstviacute a poprveacute se zde vyskytuje slovo brť ndash bdquobrty in silvisldquo Urbaacuteř takeacute rozlišuje daacutevky ze včel na zahradaacutech a v lesiacutech1226 představovaneacute buď vyacutehradně poplatkem ve vyacuteši 12 grošů nebo naturaacutelniacute daacutevkou v hrnciacutech medu přiacutepadně jejiacute peněžniacute naacutehradou

Zatiacutemco doposud se psaneacute zmiacutenky o včelaacutech omezovaly pouze na problematiku daňovou od 13 stoletiacute se začalo rozmaacutehat praacutevo rojoveacute To přiznaacutevalo vlastnickeacute praacutevo tomu na jehož pozemku se roj usadil vyjma takovyacutech rojů ktereacute si včelař hliacutedal měl je na očiacutech a bez velkyacutech obtiacutežiacute je mohl usadit

1221 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 9Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v

Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1222 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 12 ISBN 80-86289-31-1 1223 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 357 ISBN 978-80-7418-144-3 1224 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 13 ISBN 80-86289-31-1 1225 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 358 ISBN 978-80-7418-144-3 1226 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 12 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute

329

Co se tyacuteče psanyacutech textů prvniacute psanou zmiacutenku o včelařskeacutem praacutevu najdeme ve statutech Konraacutedovyacutech praacutevniacute pamaacutetce ze 13 stoletiacute V člaacutenku 18 se praviacute bdquoJsou-li někomu tajně uzmuta dobytčata nebo lideacute z čeledi či ukradeny včely maacute postoupiti soud železa tj radlic (Si alicui subtrahuntur jumenta aut famuli apes furantur debent subire judicium ferri scilicet vomeres)ldquo1227

Dalšiacutem psanyacutem dokumentem tyacutekajiacuteciacutem se problematiky včelařstviacute jsou Statutaacuterniacute praacuteva Stareacuteho města pražskeacuteho z roku 1280 přičemž uacuteprava v nich obsaženaacute považuje uleacutetlyacute roj divokyacutech i domaacuteciacutech včel za statek bez paacutena jenž naacuteležiacute tomu kdo se ho zmocniacute (bdquoDy pein auch ein wild worgeet einem swarme aus und fluget in seines nackepares haus oder hoff wo sy hin fluget wer sie des ersten sonet der hat sy mit recht wenn zu der zeit ist si gemeinldquo1228) Stareacute

město pražskeacute zde recipovalo jihoněmeckeacute (švaacutebskeacute) praacutevo (vychaacutezejiacuteciacute z Švaacutebskeacuteho zrcadla ndash Schwabenspiegel ndash z roku 1270) dle ktereacuteho majitel mohl stiacutehat roj do třiacute dnů a měl povinnost oznaacutemit to vlastniacuteku nemovitosti kde se roj usadil Spolu s vlastniacutekem pak měli jiacutet a společně tlouci do onoho stromu nebo plotu Včely ktereacute spadly naacuteležely majiteli uacutelu ktereacute zůstaly na stromě nebo plotu vlastniacutekovi nemovitosti

Naproti tomu existovala skupina měst v severniacute čaacutesti našeho uacutezemiacute kteraacute byla ovlivněna severoněmeckyacutem (saskyacutem) praacutevem (Saskeacute zrcadlo ndash Sachsenspiegel ndash z roku 1234) Toto přisuzovalo včelaacutem ndash podobně jako praacutevo řiacutemskeacute ndash divokou povahu a daacutevalo vlastniacutekovi pozemku na němž se roj usadil viacutece praacuteva než majiteli uacutelu1229

Obě předchoziacute zmiacuteněneacute uacutepravy se tyacutekaly včelařstviacute domaacuteciacuteho Co se tyacuteče brtnictviacute tomu se zaacutekonneacuteho zakotveniacute dostalo až poteacute co v roce 1350 Karel IV Lucemburskyacute vydal v Norimberku list brtnickeacuteho praacuteva kteryacutem piacutesemně potvrdil dotud zvykově platnaacute praacuteva franskyacutech brtniacuteků1230 a zaacuteroveň jiacutem upřesnil povinnosti a praacuteva brtniacuteků mistrů hajnyacutech a polesnyacutech Listina předevšiacutem osvobozovala brtniacuteky v celeacute řiacuteši řiacutemskeacute od cla umožňovala jim bezplatně rubat brtě vozit z lesa dřevo a prodaacutevat jej K tomu listina uvaacutediacute bdquoMajiacute takeacute praacutevo že každyacute brtniacutek každyacute tyacuteden může vozit dvě fůry špalků a stromů z jmenovaneacuteho řiacutešskeacuteho lesa a může to prodati když chce a nikdo mu nemůže v tom braacutenit nebo myacutelit Takeacute nemaacute podleacutehat žaacutednyacute brtniacutek žaacutedneacutemu lesniacutemu praacutevu Takeacute ve jmenovaneacutem řiacutešskeacutem lese nikdo nemaacute miacutet včely než dědičnyacute brtniacutek leč hajnyacute nebo polesnyacuteldquo 1231 Brtniacuteci tedy již nepodleacutehali lesniacutemu praacutevu a daacutele jim bylo přiznaacuteno praacutevo sdružovat se do cechů Kromě toho přikazovala lesniacutekům chraacutenit brtě a zemědělcům umožnit včelniacutekům přisouvat včelstva k jejich kulturaacutem a to bez poplatku Uacuteprava daacutele přikazovala ochranu včeliacute pastvy a ochranu před naacutekazou včelstev a za kraacutedeže včel stanovila přiacutesneacute tresty Důležiteacute bylo teacutež praacutevo vyřizovaacuteniacute společnyacutech zaacuteležitostiacute včelařů sdruženyacutech v cechu a potvrzeniacute brtnickeacuteho soudu jehož siacutedlo se nachaacutezelo ve Feuchtu a kteryacute byl věcně přiacuteslušnyacute pro veškereacute spory ohledně brtnickeacuteho majetku a provozu brtnictviacute s vyacutejimkou smrtelnyacutech přiacutepadů Brtnickaacute soudniacute a spraacutevniacute uacuteprava se uplatnila kromě oblastiacute třiacute německyacutech staacutetů i ve dvou oblastech Lužice (jež až do roku 1636 naacuteležela k Českeacutemu kraacutelovstviacute)1232

Ačkoli byla tato praacutevniacute uacuteprava vydaacutena mimo uacutezemiacute tehdejšiacuteho Českeacuteho kraacutelovstviacute nebyla pro ně zcela bez vyacuteznamu neboť se stala vzorem pro psanaacute medařskaacute praacuteva ndash a v některyacutech přiacutepadech byla i přiacutemo recipovaacutena ndash a pro soudnictviacute na uacutezemiacute několika panstviacute tehdejšiacute Moravy

Medařskeacute praacutevo na určiteacutem panstviacute bylo vyacutesadniacute opraacutevněniacute poddanyacutech spočiacutevajiacuteciacute jednak v držbě včel v lesech nebo v domaacuteciacutech uacutelech jednak v přiacuteslušnosti k povinneacutemu společenstviacute nadaneacutemu nižšiacutem soudnictviacutem a organizačniacutem řaacutedem jenž upravoval praacuteva a povinnosti medařů

1227 Codex iuris Bohemici I (ed Jireček) [online] Centrum medievistickyacutech studiiacute [cit 10 3 2015] Dostupneacute z http1472315391srcindexphps=vampcat=25ampbookid=264amppage=60 1228 ROumlSSLER Emil Franz Das Altprager Stadrecht aus dem XIV Jahrhunderte Whitefish Kessinger publishing 200 318 s ISBN 1167617606 1229 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 359 ISBN 978-80-7418-144-3 1230 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 19Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1231 BERAacuteNEK Vladimiacuter Privilegium Karla IV Brtniacutekům u Norimberku z r 1350 (německyacute originaacutel Bayerisches Hauptstaatsarchiv Muumlnchenr 1308 překlad) In BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 178 ISBN 80-86289-31-1 1232 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 13 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v

Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute

330

volbu a působnost spraacutevniacuteho orgaacutenu ochranu proti naacutekazaacutem včelstev platebniacute zaacutevazky a zvlaacuteštniacute uacutepravu azylu

Nejstaršiacute zpraacutevu o medařskeacutem praacutevu znaacuteme z roku 1476 ze smlouvy Ctibora Tovačovskeacuteho a Vileacutema z Pernštejna o prodeji hradu a městečka Drahotuše1233 Předmětem prodeje je teacutež vyacuteslovně jmenovaneacute medařskeacute praacutevo Ačkoli se mohlo jednat o piacutesemneacute privilegium je pravděpodobnějšiacute že šlo o obyčejoveacute praacutevo platneacute v těch oblastech kde bylo rozšiacuteřeno brtnictviacute Tento zaacutevěr byacutevaacute dovozovaacuten z domněnky že Ctibor Tovačovskyacute jakožto praacutevniacutek a autor Knihy tovačovskeacute o moravskeacutem veřejneacutem i soukromeacutem praacutevu si byl při uzaviacuteraacuteniacute smlouvy dobře vědom obsahu medařskeacuteho praacuteva a jeho naacuteležitostiacute

Listiny medařskyacutech praacutev jsou znaacutemeacute z několika panstviacute Nejstaršiacute pochaacutezejiacute z druheacute poloviny 16 stoletiacute z panstviacute oderskeacuteho litomyšlskeacuteho valašskomeziřiacutečskeacuteho a rožnovskeacuteho

Co se tyacuteče Oderskeacuteho panstviacute privilegium vydaneacute v roce 1566 Johannem Thomasem Zvolou se dochovalo pouze v opisu z roku 1854 Platilo vyacutelučně pro zahradniacute včelařeniacute kdy oderštiacute medaři z důvodu nedostatku miacutesta ve městech umisťovali za uacuteplatek včeliacute zahrady v okolniacutech vesniciacutech na selskyacutech pozemciacutech a mělo čtyři body ndash osvobozovalo včelaře od pozemkovyacutech uacuteroků a poplatků trestalo chov loupeživyacutech včel uklaacutedalo povinnosti hlaacutesit naacutekazu hniloby plodu a vydaacutevalo ustanoveniacute o rojiacutech1234 v tomto zněniacute bdquoKdyž takeacute někdy vyletiacute roj ze zahrady za niacutem lze naacutesledovat přesně ne daacutele než tři zahrady by bylo jasneacute pro jineacute co majiacute včeliacute zahrady od druheacute v bliacutezkosti bez povoleniacute mohou vstupovat do jejich zahrady při uvarovaacuteniacute se hašteřeniacute a svaacuteru a nedochaacutezeniacute k trestaacuteniacuteldquo1235

Litomyšlskeacute medařskeacute praacutevo (zvaneacute teacutež lešaacuteckeacute) upravovalo dvacet tři artikuliacute v litomyšlskeacute

knize smluv sepsaneacute mezi lety 1570 až 1578 Obsahem bylo mimojineacute omezeniacute dispozice s medařskyacutem praacutevem vaacutezaneacute na přechoziacute souhlas tzv staršiacuteho lešaacuteka kteryacute byl volen z řad litomyšlskyacutech brtniacuteků bdquoIt co se lešby dotejče prodaacutevaacuteniacute jestliže by kteryacute z tovaryšův lešbu svuacute prodati chtěl ten každyacute člověk maacute věděti hodnej-li je to člověk ktereacutemu prodaacutevati chce a takovou věc maacute na staršiacuteho vzneacutesti Jinak žaacutednyacute lešby prodaacutevati nemaacuteldquo1236 Litomyšlskyacute řaacuted se vůbec nedotyacutekaacute domaacuteciacuteho uacuteloveacuteho včelařstviacute lze tak dovodit že bylo svobodneacute

Na panstviacute Valašskeacuteho Meziřiacutečiacute a Rožnova byly vydaacuteny celkem tři listiny medařskeacuteho praacuteva Prvniacute z nich byla vydaacutena roku 1591 Bernartem z Žerotiacutena a upravovala praacutevo (resp povinnost) valašskomeziřiacutečskyacutech brtniacuteků sdružovat se do spolku v jehož čele staacutel volenyacute lamfojt a kteryacute zaacuteroveň fungoval i jako orgaacuten pro řešeniacute sporů vyplyacutevajiacuteciacutech z provozu brtnictviacute Listina vyacuteslovně upravuje povinnost lesniacutech medařů odvaacutedět daně domaacuteciacute medaři byli od teacuteto povinnosti osvobozeni V listině daacutele obsahuje povinnost ochrany včelstev před naacutekazou jakožto i naacutesledujiacuteciacute artikuli bdquoItem kdyby komu z medařů roj ušel a do brti nevsedl než někde jinde a kdokoli takovyacute roj našel bude povinen lamfojtu oznaacutemiti aneb jineacutemu medaři o bliacutezce usedleacutemu a on přivezmouce k sobě koho se jemu bude vidět povinen bude s niacutem jiacuteti ten roj k ruce meacute jakž se při tom od starodaacutevna chovali vziacuteti a do včeliacutena meacuteho doneacutesti a jestliže by kdo sobě takovyacute roj zkořistil a na něj ukaacutezaacuteno bylo ten dostatečně podle uznaacuteniacute trestaacuten byacuteti maacute1237

Druhaacute listina medařskeacuteho praacuteva byla vydaacutena v roce 1613 Jetřichem z Žerotiacutena synem Bernarta z Žerotiacutena Tato upravila vztahy medařů chovajiacuteciacutech včely v domaacuteciacutech uacutelech a vyacuteslovně je osvobodila od povinnosti platit vrchnostenskeacute poplatky Třetiacute listina vydanaacute Baltazarem z Žerotiacutena v roce 1635 potvrzovala všechna předchoziacute medařskaacute praacuteva

1233 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 38 ISBN 80-86289-31-1 1234 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 14 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1235 BERAacuteNEK Vladimiacuter Oderskeacute medařskeacute praacutevo (Copia Des Odrauer Bienner-Rechts Anton Rolleder Geschiste er Stadt un Gerichts bezirkes Odrau Steyer 1903 str 130 překlad) In BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 189 ISBN 80-86289-31-1 1236 BERAacuteNEK Vladimiacuter Lešaacuteckeacute neb medařskeacute artikule na panstviacute Litomyšl In BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 190 ISBN 80-86289-31-1 1237 BERAacuteNEK Vladimiacuter Prvniacute listina medařskeacuteho praacuteva valašskomeziřiacutečskeacuteho a rožnovskeacuteho In BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 194 ISBN 80-86289-

31-1

331

Nepřiacutemo viacuteme i o medařskeacutem soudu a lamfojtovi na panstviacute Hranice1238 a to z hranickeacuteho urbaacuteře z roku 1569 Tento jmenuje lamfojta v souvislosti s jeho dozorem nad panskyacutemi včeliacuteny obdobnou uacutepravu měli i na panstviacute Drahotuše jak vyplyacutevaacute ze zaacuteznamu z teacutehož roku

Během třicetileteacute vaacutelky byla zničena asi polovina včelstev chovanyacutech v klaacutetech při venkovskyacutech hospodaacuteřstviacutech včelstev chovanyacutech v brtiacutech se udaacutelosti vaacutelky přiacuteliš nedotkly přestože i ta zůstala neopečovaacutevanaacute Praacutevě proto se lesniacute včely staly rezervoaacuterem obnovy včelařeniacute po třicetileteacute vaacutelce o čemž svědčiacute vydaacuteniacute třiacute medařskyacutech řaacutedů v druheacute polovině 17 stoletiacute Těmito jsou řaacuted na panstviacute Hukvaldy vydanyacute v roce 1655 vizovickyacute řaacuted z roku 1676 a lipenskyacute řaacuted z roku 1697 Vizovickyacute a lipenskyacute řaacuted již neobsahovaly ustanoveniacute o brtnickeacutem včelařeniacute naopak podrobně upravovaly ziacuteskaacutevaacuteniacute brtiacute z lesa pro domaacuteciacute včelařeniacute1239 Všechna moravskaacute medařskaacute praacuteva obsahovala ustanoveniacute o ochraně včelstev před naacutekazou (hnilobou plodu) a jejich hlavniacutem uacutečelem bylo zpoplatněniacute činnosti medařů přičemž vrchnost měla zaacutejem nejen na peněziacutech ale i na naturaacutelniacutech daacutevkaacutech Tyto byly na Moravě představovaacuteny veškeryacutem vytěženyacutem voskem

V moravskyacutech medařskyacutech řaacutedech se teacutež odraacutežiacute snaha vrchnosti zvelebit vaacutelkou zpustošeneacute kraje a neobdělanaacute pole přitaženiacutem poddanyacutech k plněniacute robotniacutech povinnostiacute a utuženiacutem jejich osobniacute zaacutevislosti a to zpřiacutesněniacutem kaacutezně poddanyacutech medařů a definovaacuteniacutem činů ktereacute měly byacutet trestaacuteny pokutami nebo i fyzicky1240 Nejšiacuteřeji trestaacutena byla neuacutečast na shromaacutežděniacute a to obvykle pokutou placenou v gramech medu Lipenskeacute praacutevo pak stanovilo u obecneacuteho deliktu kraacutedeže trest pro zloděje kteryacute by vnikl do včeliacutena za uacutečelem kraacutedeže pokutu 2 zlatyacutech a osmidenniacute trest vězeniacute ndash při recidivě byl zloděj trestaacuten dvojnaacutesobně Za chovaacuteniacute včel zlodějek byl medař na Hukvaldsku potrestaacuten pokutou 5 hřiven střiacutebra a 4 věder piva ndash loupeživeacute včely byly obecnyacute delikt medaře kteryacute byl trestaacuten i tam kde medařskaacute praacuteva vůbec nebyla vyhlaacutešena Tak napřiacuteklad ještě roku 1719 Instrukce aneb pravidla věnneacuteho města Poličky praviacute bdquoVčely zlodějky nemaacutete přechovaacutevat a pod žaacutednyacutem vymyšlenyacutem způsobem je trpěti nyacutebrž je ihned zkaziti dejte po uvarovaacuteniacutem přiacutesneacuteho trestaacuteniacute neb nemaacute se vědomě bližniacutemu sveacutemu v tom nejmenšiacutem škoditldquo1241

Ze stejneacute doby pochaacuteziacute i praacutevo města Litoměřic (1571) ktereacute v jednom ze svyacutech ustanoveniacute uvaacutediacute že bdquoVyzvedauli se komu z aulu roj včel k susedovi na grunty jeho a tu se usadiacute tehdy ten soused lepšiacute praacutevo k nim miacuteti bude nežli ten komuž vyletěly Chtěl-li by on za nimi na grunty jeho jiacuteti a je zase sebrati muož mu toho podle praacuteva zbraacuteniti Kdožby pak komu včely pokradl ten jako jinyacute zloděj sauzen a trestaacuten byacuteti maacuteldquo1242 Zde je mimojineacute patrnaacute inspirace severoněmeckyacutem praacutevem jak již bylo vyacuteše naznačeno kteraacute nakonec vedla až ke sporu se Staryacutem městem pražskyacutem jehož včelařskaacute praacuteva byla upravena v raacutemci tzv Koldiacutenova zaacutekoniacuteku Ten se však praacutevy ke včelaacutem nezabyacuteval samostatně ale tato byla součaacutestiacute pasaacuteže De furto ndash O kraacutedeži aneb o zlodějstviacute bdquoKomužby se hovada ztratila a jiniacute živočichoveacute jako slepice husi kačice svině kraacutevy ovce etc kteraacutežto neužiacutevajiacutece rozumu a nejsauce ostřiacutehanaacute letiacute aneb běžiacute z miacutesta jednoho na druheacute tehdy pro shledaacuteniacute a zlapaacuteniacute takoveacuteho dobytka aneb ptactva naacuteležiacute a slušiacute ano i praacuteva propůjčujiacute sausedu do domu sauseda druheacuteho prveacute v tom jemu aneb čeledi jeho se ohradiacutec vjiacuteti a cožby sveacuteho nalezl s sebou to domův zase pojiacuteti aneb odnesti bez vnaacutešeniacute na toho praacutevoldquo1243

Situace se pro včelaře k lepšiacutemu obraacutetila až s naacutestupem osviacutecenskeacuteho absolutismu kteryacute

pracoval s myšlenkou že osviacutecenyacute panovniacutek ndash jakožto vyacutehradniacute představitel veškereacute moci ndash je povolaacuten řešit všechny otaacutezky hospodaacuteřskeacuteho a společenskeacuteho charakteru a to tak aby zajistil svyacutem

1238 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 39 ISBN 80-

86289-31-1 1239 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 15 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1240 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 72 ISBN 80-

86289-31-1 1241 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 s 75 ISBN 80-86289-31-1 1242 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 359 ISBN 978-80-7418-144-3 1243 JIREČEK Josef Praacuteva městskaacute kraacutelovstviacute českeacuteho a markrabstviacute moravskeacuteho od M Pavla Krystyana z Koldiacutena [online] 5 vyd Praha Všehrd 1876 s 347 [cit 7 3 2015] Dostupneacute z

httpsarchiveorgstreamprvamstskkrlovs00jiregoogpagen378mode2up

332

poddanyacutem co nejvyššiacute blaho Vedena touto myšlenkou a do jisteacute miacutery takeacute pravděpodobně ovlivněna uacutespěchem pruskeacuteho panovniacuteka Fridricha II Velikeacuteho ktereacutemu se podařilo zvyacutešit stavy včelstev o celou třetinu poteacute co roku 1752 předepsal svyacutem sedlaacutekům ndash za odměnu ale i pod trestem ndash kolik majiacute miacutet včel vydala ciacutesařovna Marie Terezie 8 4 1775 včelařskyacute patent pro Dolniacute Rakousy a pro Moravu Patent byl o šestnaacutecti bodech a byl určen všem obyvatelům poddanyacutem hodnostaacuteřům šlechticům uacuteředniacutekům i ciacutesařsko-kraacutelovskyacutem osobaacutem Prvniacute čtyři člaacutenky jednaly o hlavniacute škole pro vyučovaacuteniacute chovu včel kteraacute se nachaacutezela ve Viacutedni a byla bezplatně přiacutestupnaacute všem kteřiacute chtěli ziacuteskat teoretickeacute i praktickeacute znalosti o chovu včel Pobočneacute školy pak byly otevřeny v Noveacutem městě u Viacutedně a na Moravě v Brně Dalšiacute dva člaacutenky určovaly uacutezemniacute působnost patentu kteraacute se vztahovala na Dolniacute Rakousy a Moravu tedy oblasti ktereacute byly vždy silně zavčeleny a kde šlechta věnovala včelařstviacute ciacutelevědomou pozornost o čemž svědčila jak medařskaacute praacuteva a urbariaacutelniacute zaacuteznamy tak rychlyacute rozvoj těchto oblastiacute po třicetileteacute vaacutelce Člaacutenky 7 11 a 12 obsahovaly ujištěniacute že chov včel je na věčneacute časy zproštěn veškeryacutech břemen a nebude nikdy zatiacutežen zvlaacuteštniacutemi poplatky a daacutele vyacutezvu vrchnosti aby byla ve vlastniacutem zaacutejmu naacutepomocna chudyacutem sedlaacutekům umožnila jim zlepšit jejich znalosti a opatřila je jedniacutem uacutelem kteryacute bude saacutem o sobě podnětem k rozšiacuteřeniacute chovu včel (bdquoPoddanyacutem se udiacuteliacute milostivě zeměpanskeacute ujištěniacute že nebude na včelařstviacute nikdy uvalena žaacutednaacute zvlaacuteštniacute daacutevka nyacutebrž naopak že bude při uacuteplneacute svobodě podporovaacutenoldquo1244 ) Člaacutenky 9 a 10 se potom tyacutekaly kočovaacuteniacute za včeliacute pastvou ktereacute měli majiteleacute pozemků včelařům umožnit za slušnou naacutehradu a bez potiacutežiacute Kočujiacuteciacute včelař nemusel z dovaacuteženyacutech a odvaacuteženyacutech včel platit žaacutedneacute myacutetneacute nebo jineacute poplatky s vyacutejimkou silničniacuteho myacuteta Člaacutenek 14 patentu opravňoval vlastniacuteka včelstva aby bez překaacutežky pronaacutesledoval 24 hodin vlastniacute roj na ciziacutem pozemku za podmiacutenky že nahradiacute uacutejmu tiacutemto způsobenou a doslova zněl takto bdquoMajiteli včel se dovoluje uleacutetleacute roje po 24 hodin pronaacutesledovati i na ciziacutem pozemku a za miacuternou naacutehradu způsobeneacute v tom přiacutepadě škody si je vziacutetildquo1245 Ustanoveniacute člaacutenku 15 potom pod trestem naacutehrady dvojnaacutesobku ceny zakazovalo hubit ciziacute včely a to pod jakoukoliv zaacuteminkou Ničit se nesměly ani včely zlodějky a to s tiacutem že existujiacute i jineacute prostředky kteryacutemi proti nim může včelař sveacute uacutely pojistit Zaacutevěrečnyacute člaacutenek patentu upravoval kraacutedeže včel a zahrnoval je mezi kvalifikovaneacute kraacutedeže (bdquo inter furta qualificataldquo) s tiacutem že naacuteležely dle ustanoveniacute sect 11 odst 94 trestniacuteho zaacutekoniacuteku Constitucio Criminalis Thereziana před zemskeacute soudy Obdobnyacute patent avšak o deviacuteti bodech vydala Marie Terezie 30 8 1776 i pro uacutezemiacute Čech Obsahoval shodnaacute ustanoveniacute oproti prvniacutemu patentu však zdůraznil přiacutespěvek včel pro zajišťovaacuteniacute vyacuteživy k obecneacutemu blahu

O kvalitě obou patentů svědčiacute fakt že až do 20 stoletiacute tvořily zaacuteklad včelařskeacuteho praacuteva Uacuteprava zavedenaacute Mariiacute Tereziiacute však zrušila praacutevo včelařů na medařskaacute sdruženiacute což z hlediska rozvoje včelařstviacute znamenalo krok zpět1246

Na snahy Marie Terezie naacutesledně navaacutezal jejiacute syn ciacutesař Josef II Ten vydal přiacutekaz aby u každeacute školy bylo umiacutestěno nejmeacuteně 5 včelstev pro rozšiacuteřeniacute vyacuteuky a to na všech školaacutech v raacutemci Svateacute řiacuteše řiacutemskeacute Kromě toho podporoval včelařstviacute udiacuteleniacutem preacutemiiacute za vyzimovaacuteniacute včel a uložil faraacuteřům rozumět selskeacutemu hospodařeniacute ndash včelařeniacute se tak stalo součaacutestiacute vzdělaacutevaacuteniacute v kněžskyacutech seminaacuteřiacutech a venkovštiacute kněžiacute se staacutevali průkopniacuteky lidoveacuteho včelařeniacute1247 3 PRAacuteVNIacute UacutePRAVA VČELAŘSTVIacute V MODERNIacute DOBĚ

Jak již bylo vyacuteše naznačeno včelařskeacute patenty Marie Terezie nakonec ovlivnily i zněniacute prvniacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku1248 Všeobecnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (Allgemeines buumlrgerliches

1244 ADAMEC František Včelařskyacute patent Marie Terezie ze dne 8 dubna 1775 platnyacute pro Dolniacute Rakousy a Moravu In ADAMEC František Včelařskeacute praacutevo v zemiacutech našich Praha Springer 1901 24 s 1245 ADAMEC František Včelařskyacute patent Marie Terezie ze dne 8 dubna 1775 platnyacute pro Dolniacute Rakousy a Moravu In ADAMEC František Včelařskeacute praacutevo v zemiacutech našich Praha Springer 1901 24 s 1246 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu]

Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 s 361 ISBN 978-80-7418-144-3 1247 KNOumlDLOVAacute Marie Tak šel čas Vyd 1 Fryacutedek-Miacutestek Zaacutekladniacute organizace Českeacuteho svazu včelařů 2011 160 s 1248 BERAacuteNEK Vladimiacuter Marie Terezie Varuji před našiacute nemilostiacute Včelařstviacute odbornyacute časopis pro včelařstviacute 2004 č 4 s 2 ISSN 0042-2924

333

Gesetzbuch) vyhlaacutešenyacute 1 6 1811 a platnyacute k 1 1 1812 upravoval vlastnickeacute praacutevo k včelaacutem v diacutelu II kapitole třetiacute v čaacutesti zabyacutevajiacuteciacute se nabyacutevaacuteniacutem vlastnickeacuteho praacuteva přivlastněniacutem a to konkreacutetně paragrafem 384 Uacuteprava v něm obsaženaacute vychaacutezela z člaacutenku 14 Včelařskeacuteho patentu pro Dolniacute Rakousy a Moravu a vlastniacutekovi včelstva dovolovala stiacutehat jeho roj i na ciziacutem pozemku s tiacutem že nemuselo jiacutet jen o pronaacutesledovaacuteniacute roje jako takoveacuteho ale i o jakoukoliv jinou aktivitu vedouciacute k jeho nalezeniacute Pokud by však vlastniacutek svůj roj nestiacutehal vůbec nebo po dobu dvou dnů s hledaacuteniacutem přestal stal by se jeho roj věciacute bez paacutena a bylo by možneacute vlastnickeacute praacutevo k němu nabyacutet přivlastněniacutem a to buď libovolnou osobou pokud se uleacutetleacute včelstvo nachaacutezelo na obecniacutem pozemku nebo vlastniacutekem pozemku nachaacutezelo-li se včelstvo na pozemku soukromeacutem V přiacutepadě že vlastniacutek nečinnostiacute vlastnickeacuteho praacuteva k roji nepozbyl nesl i tak důkazniacute břemeno že roj je opravdu jeho a musel nahradit přiacutepadnou škodu způsobenou dohledaacutevaacuteniacutem roje

Takřka beze změn přetrval sect 384 i v raacutemci zněniacute uacutečinneacuteho od roku 1872 bdquoRojů včel domaacuteciacutech i jinyacutech zviacuteřat krotkyacutech nebo zkrocenyacutech nelze samochtě chytati anobrž vlastniacutek maacute praacutevo i na ciziacutem pozemku je stiacutehati toliko povinen jest držiteli pozemku škodu nahraditi učinil-li mu jakou Pakli by vlastniacutek matečniacuteho uacutelu po dva dni roje nestiacutehal aneb zviacuteře zkroceneacute do čtyřiceti dvou dniacute samo se nevraacutetilo může je na pozemku obecneacutem každyacute sobě vziacuteti a podržeti na pozemku sveacutem pak může to učiniti vlastniacutekldquo1249

Pro porovnaacuteniacute lze uveacutest i zněniacute sect 384 z roku 1885 jež se změnilo jen nepatrně po straacutence jazykoveacute bdquoRojů včel domaacuteciacutech i jinyacutech zviacuteřat krotkyacutech nebo zkrocenyacutech nelze samochtě chytati anobrž vlastniacutek maacute praacutevo i na ciziacutem pozemku je stiacutehati toliko povinen jest držiteli pozemku škodu nahraditi učinil-li mu jakou Pakli by ale vlastniacutek matečniacuteho uacutelu po dva dni roje nestiacutehal aneb by zviacuteře zkroceneacute do čtyřiceti dvou dniacute samo se nevraacutetilo může je na pozemku obecneacutem každyacute sobě vziacuteti a podržeti na pozemku sveacutem pak může to učiniti vlastniacutekldquo1250

Jak vyplyacutevaacute z vyacuteše uvedeneacuteho škodu způsobenou při stiacutehaacuteniacute včel byl jejich majitel vždy povinen nahradit Co se však tyacuteče škody způsobeneacute přiacutemo včelami ta byla na zaacutekladě sect 1321 poklaacutedaacutena za škodu naacutehodnou a majitel za ni nebyl odpovědnyacute K tomu bliacuteže samotneacute zněniacute sect 1321 bdquoUbliacutežilo-li někomu zviacuteře praacutev jest z toho ten kdo je k tomu popouzel draacuteždil nebo je opatřiti opominul Neniacute-li lze viny takoveacute na nikoho dokaacutezati poklaacutedaacutena buď škoda za naacutehodnouldquo1251 Toto stanovisko později potvrdil i Nejvyššiacute soud když svyacutem rozsudkem z roku 1928 naznal že bdquoPoškozeniacute včelami jest poklaacutedati za naacutehodu leč že by tu bylo zvlaacuteštniacute zaviněniacute chovatele včelldquo1252 Kromě toho obsahoval sect 383 zmiacutenku o kradeniacute medu včelami a odkazoval přitom na zvlaacuteštniacute přepisy tyto však nikdy nebyly vydaacuteny1253

Na okraj by zde bylo vhodneacute uveacutest že po přijetiacute noveacuteho trestniacuteho zaacutekoniacuteku ze dne 27 5 1852 již kraacutedež včelstev a uacutelů nebyla kraacutedežiacute kvalifikovanou jako tomu bylo dopotud na zaacutekladě tereziaacutenskyacutech patentů nyacutebrž klasickou kraacutedežiacute věci moviteacute

Mimo to byla v roce 1870 vypracovaacutena osnova včelařskeacuteho zaacutekona zaacutekonneacuteho zněniacute však nedošla Zaacutekladem včelařskeacuteho praacuteva proto i nadaacutele zůstaacutevala uacuteprava obsaženaacute v občanskeacutem zaacutekoniacuteku a daacutele několik člaacutenků tereziaacutenskyacutech patentů ktereacute zůstaly v platnosti i po vyhlaacutešeniacute (a naacutesledně uacutečinnosti) ABGB

Po rozpadu Rakouska-Uherska převzal nově vzniklyacute Československyacute staacutet prostřednictviacutem tzv recepčniacute normy z 28 10 1918 všechny rakousko-uherskeacute praacutevniacute předpisy V platnosti tak zůstaly jak přiacuteslušneacute člaacutenky patentů Marie Terezie tak Všeobecnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek tento však byl převzat v novelizovaneacute podobě a nově byl nazvaacuten jako Československyacute obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute Novelizovanaacute verze sect 384 uvaacuteděla k rojoveacutemu praacutevu naacutesledujiacuteciacute bdquoDomaacuteciacute roje včel a jinaacute krotkaacute nebo zkrocenaacute zviacuteřata nejsou předmětem volneacuteho chytaacuteniacute zviacuteřat naopak vlastniacutek maacute praacutevo je na

1249 sect 384 zaacutekona č 9461811 Sb Obecnyacute občanskyacute zaacutekonniacutek rakouskyacute Viacutedeň Mechitaritskaacute tiskaacuterna 1872 1250 sect 384 zaacutekona č 9461811 Sb Obecnyacute zaacutekonniacutek občanskyacute a k němu se vztahujiacuteciacute zaacutekony a nařiacutezeniacute pozdějšiacute Praha Jindř Mercy 1885 1251 sect 1321 zaacutekona č 9461811 Sb Obecnyacute zaacutekonniacutek občanskyacute a k němu se vztahujiacuteciacute zaacutekony a nařiacutezeniacute pozdějšiacute Praha Jindř Mercy 1885 1252 Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu sp zn Rv I 80828 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 2 2 2015] 1253 ROUČEK František SEDLAacuteČEK Jaromiacuter Komentaacuteř k Československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu Diacutel druhyacute Praha Nakladatelstviacute V Linhart 1935

334

ciziacutem pozemku stiacutehati maacute však držiteli pozemku nahraditi škodu snad způsobenou Jestliže vlastniacutek mateřskeacuteho uacutelu roje po dva dny nestihal nebo zkroceneacute zviacuteře do čtyřiceti dvou dnů samo se nevraacutetilo může je na obecneacutem pozemku každyacute na sveacutem pozemku vlastniacutek pozemku sobě vziacuteti a podržetildquo1254

K uvedeneacutemu zněniacute naacutesledně poskytl podrobnějšiacute vyacuteklad Komentaacuteř k Československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu z roku 1935 Ten uvaacuteděl že mezi podmiacutenky přivlastněniacute patřiacute podmiacutenka že jde o věci ničiacute Tyto mohou byacutet buď věci bez paacutena věci opuštěneacute anebo věci ušleacute tzn věci ktereacute dosud byly v něčiacutem vlastnictviacute ale vyšly z něho na zaacutekladě ustanoveniacute zaacutekona Jednou z věciacute ušlyacutech mohly byacutet takeacute včely ovšem pouze v roji jako věc hromadnaacute Tiacutem že vlastniacutek mateřskeacuteho uacutelu po dva dny roj nepronaacutesledoval stal se z roje res nullius ovšem pouze za předpokladu že byly splněny tři zaacutekonneacute podmiacutenky

- Roj se musel usadit na ciziacutem pozemku ať už veřejneacutem nebo soukromeacutem Jestliže mezitiacutem došlo ke spojeniacute dvou ciziacutech rojů přichaacutezelo v uacutevahu použitiacute sect 415 o uměleacutem přiacuterůstku zpracovaacuteniacutem nebo smiacutešeniacutem vůbec bdquoMohou-li se takoveacute zpracovaneacute věci v jejich předešlyacute stav uveacutesti věci sloučeneacute spojeneacute nebo smiacutešeneacute zase odděliti tedy se každeacutemu vlastniacutekovi což jeho jest navraacutetiacute a tomu komu naacuteležiacute škoda nahradiacute Neniacute-li uvedeniacute v předešlyacute stav aneb odděleniacute možnyacutem jest věc podiacutelniacutekům společna tomu však s jehož věciacute jinyacute zaviněniacutem spojeniacute věc způsobil zůstavuje se volba chce-li celou věc podržeti a oč jest lepšiacute nahraditi aneb ji druheacutemu rovněž za naacutehradu postoupiti K tomu kdo jest vinen jest se zachovati podle toho byl-li uacutemysl jeho poctivyacute nebo nepoctivyacute Nemohlo-li by se však žaacutedneacute straně zaviněniacute přičiacutetati zůstavuje se volba tomu čiacute podiacutel stojiacute za viacutecldquo V přiacutepadě že uprchlyacute roj vletěl do ciziacuteho ohraničeneacuteho uacutelu ztratil jeho původniacute vlastniacutek pro nedostatek individualizace (sect 372 zaacutekoniacuteku1255) reivindikačniacute žalobu a zůstal mu pouze naacuterok podle sect 1041 bdquoUpotřebilo-li se věci mimo přiacutepad jednatelstviacute na prospěch druheacuteho může vlastniacutek žaacutedati nazpět věc jak je ve skutečnosti nebo nemůže-li se již to staacuteti hodnotu kterou měla v době použitiacute třebas byl pak prospěch zmařenldquo

- Vlastniacutek uprchleacuteho roje nepronaacutesledoval včelstvo po dva dny Nebylo vyžadovaacuteno aby se vlastniacutek ve dvoudenniacute lhůtě roje zmocnil ale stačilo pokud jej začal pronaacutesledovat Teprve po uplynutiacute dvou po sobě jdouciacutech dniacute během kteryacutech vlastniacutek roj nepronaacutesledoval byla splněna druhaacute podmiacutenka

- Jednalo se o roj včel Uacuteprava obsaženaacute v sect 384 se nevztahovala na jednotliveacute včely neboť by je vlastniacutek nebyl schopen individualizovat a tudiacutež by jen stěžiacute mohl uplatňovat reivindikačniacute žalobu

Co se tyacutekalo vyleacutetaacuteniacute včel na ciziacute pozemek za uacutečelem pastvy vlastniacutek mateřskeacuteho uacutelu tiacutemto nenarušoval ani ciziacute držbu ani ciziacute vlastnictviacute a to na zaacutekladě dotud platnyacutech tereziaacutenskyacutech patentů Pokud by ale včely na ciziacute pozemek přileacutetaly v nadprůměrneacute miacuteře mohlo jiacutet o imisi kteraacute byla upravena v sect 364 zaacutekoniacuteku bdquoVůbec lze vlastnickeacute praacutevo vykonaacutevati jen potud pokud se tiacutem nezasahuje do praacutev osoby třetiacute nebo se nevybočuje z meziacute danyacutech v zaacutekonech k zachovaacuteniacute a podpoře blaha obecneacuteho Vlastniacutek pozemku může sousedovi zakaacutezati co působiacute vnikaacuteniacute odpadkoveacute vody kouře plynů tepla zaacutepachu hřmotu otřesů a podobnyacutech nepřiacuteležitostiacute převyšujiacute-li miacuteru podle miacutestniacutech poměrů obvyklou a ztěžujiacute-li podstatně užiacutevaacuteniacute pozemku v miacutestě obvykleacute Přiacutemo je přivaacuteděti se nepřipouštiacute neniacute-li k tomu zvlaacuteštniacuteho důvodu praacutevniacuteholdquo1256 O imisi se však nejednalo pokud by přileacutetal celyacute roj ndash v takoveacutem přiacutepadě by se uplatnil praacutevě sect 3841257

1254 Zaacutekon č 9461811 Sb obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute

systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] 1255 bdquoNepodařil-li se sice žalobci důkaz že nabyl vlastnictviacute věci kteraacute je mu zadržovaacutena ale dokaacutezal-li platnyacute důvod a pravyacute způsob jiacutemž jejiacute držby nabyl poklaacutedaacuten buď nicmeacuteně za praveacuteho vlastniacuteka proti každeacutemu držiteli kteryacute nemůže udati žaacutedneacuteho důvodu držby aneb udaacute jen důvod slabšiacuteldquo 1256 Zaacutekon č 9461811 Sb obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] 1257 ROUČEK František SEDLAacuteČEK Jaromiacuter Komentaacuteř k Československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu Diacutel druhyacute Praha Nakladatelstviacute V Linhart 1935

335

Protože recepciacute rakousko-uherskyacutech předpisů vznikla situace kdy pro čaacutest staacutetu platily předpisy rakouskeacute a pro čaacutest předpisy uherskeacute neslo se celeacute mezivaacutelečneacute obdobiacute ve jmeacutenu přiacuteprav novyacutech kodifikaciacute Novaacute ucelenaacute kodifikace včelařskeacuteho praacuteva sice připravovaacutena nebyla ndash včelařstviacute mělo byacutet upraveno v raacutemci občanskeacuteho zaacutekoniacuteku jako doposud ndash naacutevrhů noveacuteho zněniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku bylo ale vypracovaacuteno několik Přestože žaacutednyacute z nich nakonec nedošel uzaacutekoněniacute lze na nich ilustrovat určityacute vyacutevoj

Napřiacuteklad v Naacutevrhu subkomiteacutetu pro revizi občanskeacuteho zaacutekoniacuteka pro Československou republiku z roku 1923 byl uacuteplně vypuštěn sect 383 a zněniacute sect 384 bylo upraveno jak po straacutence stylistickeacute tak - v určiteacute miacuteře ndash i po straacutence obsahoveacute Přiacuteslušneacute ustanoveniacute mělo byacutet rozděleno do odstavců přičemž včel se tyacutekaly pouze prvniacute dva prvniacute odstavec v podstatě přejiacutemal uacutepravu obsaženou v původniacutem sect 384 Československeacutem obecneacutem zaacutekoniacuteku občanskeacutem (bdquoRoje včel domaacuteciacutech a jinaacute zviacuteřata zkrocenaacute lze poklaacutedati za věci bez paacutena teprve tenkraacutete když vlastniacutek mateřskeacuteho uacutelu roje včel po dva dny anebo zviacuteřete zkroceneacuteho do 42 dnů nestihal Po uplynutiacute těchto lhůt může si je na pozemku obecniacutem každyacute přivlastniti na pozemku soukromeacutem může to učiniti jen vlastniacutekldquo1258) druhyacute přidaacuteval uacutepravu spoluvlastnictviacute společně stiacutehanyacutech rojů (bdquoVlastniacuteci mateřskyacutech rojů kteřiacute roje stihajiacute stanou se dle počtu stihanyacutech rojů spoluvlastniacuteky roje společneacuteho v nějž se stiacutehaneacute roje spojiacuteldquo1259) Co se tyacuteče naacutehrady škody způsobeneacute zviacuteřetem (lze se domniacutevat že i zde byla včela pojiacutemaacutena jako hospodaacuteřskeacute zviacuteře) o teacuteto pojednaacuteval sect 1320 odst 1 bdquoZa škodu způsobenou zviacuteřetem ručiacute ten kdo zviacuteře chovaacute Kdo však maacute domaacuteciacute zviacuteře ke sveacutemu vyacutedělku nebo ke sveacute vyacuteživě zprostiacute se povinnosti k naacutehradě prokaacuteže-li že dbal pečlivosti v pospoliteacutem životě potřebneacute opatruje zviacuteře a dohliacutežeje na něldquo

Původniacute sect 383 měl byacutet vypuštěn takeacute v raacutemci Naacutevrhu Zaacutekona kteryacutem se vydaacutevaacute všeobecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute vypracovaneacuteho v roce 1930 Jak vyplyacutevaacute z důvodoveacute zpraacutevy přiacutečinou byla jednak jeho archaičnost jednak i to že odkazoval na zvlaacuteštniacute zaacutekony Text sect 384 měl byacutet nově upraven v raacutemci sect 299 ndash ustanoveniacute o spoluvlastnictviacute spojenyacutech rojů zde bylo vynechaacuteno naviacutec byla uložena naacutehrada škody tomu kdo na ciziacutem pozemku stiacutehaacute vlastniacute roj (bdquoVlastniacutek roje domaacuteciacutech včel a jinyacutech krotkyacutech a zkrocenyacutech zviacuteřat maacute praacutevo stiacutehati je na ciziacute pozemek je však povinen nahraditi vlastniacuteku pozemku způsobenou škodu Nepronaacutesleduje-li se takovyacute roj po dva dny nebo nevraacutetiacute-li se zkroceneacute zviacuteře ačkoli mu v tom nikdo nebraacuteniacute do čtyřiceti dvou dnů staacutevajiacute se věcmi bez paacutena a smiacute si je přivlastniti na věřejneacutem statku každyacute na soukromeacutem pozemku jeho vlastniacutekldquo1260) Škoda způsobenaacute zviacuteřetem byla upravena v sect 1138 bdquoZpůsobiacute-li škodu zviacuteře odpoviacutedaacute za ni ten kdo je poštval podraacuteždil nebo opominul je opatrovati Mimoto odpoviacutedaacute za škodu ten kdo zviacuteře chovaacute ačli škoda nenastala přes to že dbal při opatrovaacuteniacute a dohledu pečlivosti potřebneacute podle poměrů Jde-li o zviacuteře jehož nebezpečnost byla chovateli znaacutema nebo mu znaacutema byacuteti musela odpoviacutedaacute vždyldquo1261 Bezvyacutejimečně tedy měl odpoviacutedat pouze ten kdo choval nebezpečneacute zviacuteře jinak by chovatel odpoviacutedal jedině tehdy pokud by neprokaacutezal že opatrovaacuteniacute a dohled nad zviacuteřetem nezanedbal

Zaacutekonneacute podoby se z různyacutech důvodů ani jeden z naacutevrhů nedočkal a pod vlivem udaacutelostiacute naacutesledujiacuteciacutech po podepsaacuteniacute Mnichovskeacute dohody veškereacute snahy o unifikaci občanskeacuteho praacuteva postupně utichly Recipovanyacute Obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute a v něm obsaženaacute uacuteprava rojoveacuteho praacuteva tak na uacutezemiacute Československa platil až do 31 12 1950

Za zmiacutenku stojiacute institut nuceneacute dodaacutevky zavedenyacute v raacutemci zemědělskeacute politiky v Protektoraacutetu Čechy a Morava Dodaacutevkoveacute povinnosti podleacutehali na zaacutekladě vyhlaacutešky č 3311940 Sb o uacutepravě vyacuteroby a zužitkovaacuteniacute drůbeže vajec medu a vosku a vyacuterobků z drůbeže a vajec a vyacutekupu peřiacute i držiteleacute včelstev jimž byla stanovena povinnost dodaacutevky 50 z ročniacute sklizně medu nejmeacuteně však 15 kg medu z každeacuteho vyzimovaneacuteho včelstva Tato povinnost byla naacutesledně v roce

1258 STIEBER Miloslav Věcneacute praacutevo - naacutevrh subkomiteacutetu pro revisi občanskeacuteho zaacutekoniacuteka pro Československou republiku Praha Ministerstvo spravedlnosti 1923 118 s 1259 STIEBER Miloslav Věcneacute praacutevo - naacutevrh subkomiteacutetu pro revisi občanskeacuteho zaacutekoniacuteka pro Československou republiku Praha Ministerstvo spravedlnosti 1923 118 s 1260 Zaacutekon kteryacutem se vydaacutevaacute všeobecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute - naacutevrh superrevisniacute komise Praha Ministerstvo spravedlnosti 1931 298 s 1261 Zaacutekon kteryacutem se vydaacutevaacute všeobecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute - naacutevrh superrevisniacute komise Praha

Ministerstvo spravedlnosti 1931 298 s

336

1942 navyacutešena na minimum 2 kg medu z každeacuteho vyzimovaneacuteho včelstva1262 Za uacutečelem motivace včelařů byl na podzim roku 1942 představen systeacutem preacutemiovyacutech odměn kdy za každyacute kg medu dodanyacute nad raacutemec stanoveneacute odvodoveacute povinnosti bylo včelaři vyplaceno 20 Protektoraacutetniacutech korun1263 Dodaacutevkovaacute povinnost přetrvala i po vaacutelce Nejprve byla upravena vlaacutedniacutem nařiacutezeniacutem 71949 Sb o vyacutekupu a dodaacutevce zemědělskyacutech vyacuterobků podle smlouvy ktereacute bylo naacutesledně nahrazeno zaacutekonem č 561952 Sb o dodaacutevkoveacute povinnosti a o vyacutekupu zemědělskyacutech vyacuterobků Ten dodaacutevky medu přiacutemo neupravoval na jeho zaacutekladě byla však vydaacutena vyhlaacuteška č 1471953 o vyacutekupu medu Přiacuteděloveacute hospodaacuteřstviacute bylo v červnu 1953 zrušeno a med se tak opět stal (jako dalšiacute zbožiacute) předmětem volneacuteho prodeje

V raacutemci občanskopraacutevniacute uacutepravy přinesl vyacuteraznou změnu Občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1950 jež ustanoveniacute byacutevaleacuteho sect 384 zrušil a obsahově jej čaacutestečně nahradil sect 119 kteryacute stanovil že bdquoVěci ktereacute nenaacuteležejiacute nikomu jineacutemu jsou ve vlastnictviacute staacutetu nemajiacute-li cenu jen nepatrnou K věcem nepatrneacute ceny ktereacute nikomu nenaacuteležejiacute může nabyacutet vlastnickeacuteho praacuteva každyacute tiacutem že si je přivlastniacuteldquo1264 V důvodoveacute zpraacutevě se pak k teacuteto změně uvaacutediacute bdquoStarobylaacute ustanoveniacute dosavadniacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteka o přivlastněniacute lovem (sectsect 383 384) nemajiacute samozřejmě v osnově obdoby kasuistickaacute ustanoveniacute že roje domaacuteciacutech včel a jinaacute krotkaacute nebo zkrocenaacute zviacuteřata nejsou předmětem lovu za jakyacutech podmiacutenek a do jakeacute doby je lze stiacutehati a kdo si je může přivlastnit na obecniacutem pozemku a kdo na pozemku soukromeacutem (sect 384 obč zaacutek ) by mohla byacutet zaacutebranou rozumneacutemu rozhodnutiacute lidoveacuteho soudu odpoviacutedajiacuteciacutemu veškeryacutem okolnostem souzeneacuteho přiacutepaduldquo1265 Problematika vlastnickyacutech praacutev k včelstvu i problematika naacutehrady škody byly tedy daacutele upravovaacuteny pouze v raacutemci obecnyacutech norem a v tomto ohledu se nelišil ani Občanskyacute zaacutekoniacutek z roku 1964

Nechaacutevaje občanskopraacutevniacute uacutepravu stranou Československo bylo zaacuteroveň jednou z prvniacutech zemiacute ktereacute legislativně upravily ochranu včel při použitiacute přiacutepravků na ochranu rostlin V roce 1957 vydalo tehdejšiacute Ministerstvo zemědělstviacute a lesniacuteho hospodaacuteřstviacute vyhlaacutešku č 791957 Sb kteraacute určovala způsob ošetřovaacuteniacute rostlin chemickyacutemi prostředky Tato vyhlaacuteška byla později nahrazena vyhlaacuteškou č 371963 Sb vydanou na zaacutekladě sect 26 odst 1 zaacutekona č 1881950 Sb o zdokonaleniacute rostlinneacute vyacuteroby a sect 38 odst 2 zaacutekona č 111955 Sb o vodniacutem hospodaacuteřstviacute1266 Vyhlaacuteška č 371963 Sb o ochraně včel vod a ryb při hubeniacute škůdců rostlin chemickyacutemi prostředky v raacutemci ochrany včel zejmeacutena kategorizovala jednotliveacute chemickeacute prostředky použiacutevaneacute k hubeniacute škůdců a upravovala hubeniacute škůdců těmito prostředky podle jednotlivyacutech kategoriiacute V uacutečinnosti zůstala až do 13 2 1997 kdy byla nahrazena vyhlaacuteškou č 401997 (vyhlaacuteška Ministerstva zemědělstviacute kterou se stanoviacute podrobnosti zabezpečeniacute ochrany včel zvěře a ryb při použiacutevaacuteniacute přiacutepravků na ochranu rostlin)

Pokud jde o veterinaacuterniacute předpisy prvniacute uacutepravou po 2 světoveacute vaacutelce bylo nařiacutezeniacute vlaacutedy č 991952 Sb To zahrnulo med a vosk mezi suroviny živočišneacuteho původu a zaacuteroveň stanovilo povinnost proveacutest veterinaacuterniacute ochranneacute opatřeniacute v přiacutepadě že jsou zjištěny naacutesledujiacuteciacute naacutekazy včel roztočovaacute naacutekaza mor a hniloba včeliacuteho plodu1267 Nařiacutezeniacute vlaacutedy bylo nahrazeno zaacutekonem č 661961 o veterinaacuterniacute peacuteči kteryacute však veškerou uacutepravu tyacutekajiacuteciacute se včelařstviacute nechal na podzaacutekonnyacutech předpisech Dne 1 1 1988 pak nabyl uacutečinnosti zaacutekon č 871987 Sb o veterinaacuterniacute peacuteči na jehož zaacutekladě byla vydaacutena vyhlaacuteška č 1171987 Sb o peacuteči o zdraviacute zviacuteřat jenž mimojineacute reguluje takeacute přemisťovaacuteniacute včel

Chov včel byl podle zaacutekona č 1031974 Sb považovaacuten za specializovanou živočišnou vyacuterobu a podleacutehal tak zemědělskeacute dani To se netyacutekalo chovů při němž se ročně dosaacutehlo po

1262 ŠTOLLEOVAacute Barbora Zemědělstviacute Protektoraacutetu Čechy a Morava Praha 2011 208 s Disertačniacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Filozofickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Eduard KUBŮ 1263 Vyhlaacuteška ministerstva zemědělstviacute a lesnictviacute ze dne 12 zaacuteřiacute 1942 o preacutemii za dodaacutevky medu In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 11 3 2015] 1264 Zaacutekon č 1411950 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] 1265 Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (1950) 1266 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 31 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute 1267 VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 s 32 Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute

337

odečteniacute vynaloženyacutech naacutekladů přiacutejmů nad 20 000 Kčs takovaacute činnost podleacutehala dani z přiacutejmů obyvatelstva1268 Kromě toho existovala ještě vyhlaacuteška č 3101951 UacutelI kteraacute upravovala zřizovaacuteniacute včeliacutech oplozovaciacutech stanic

Podobně jako v byacutevaleacutem Československu neexistuje v Českeacute republice ani v současneacute době jednotnyacute včelařskyacute zaacutekon Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute je namiacutesto toho obsažena v celeacute řadě diacutelčiacutech předpisů (a to včetně velkeacuteho množstviacute vyhlaacutešek a spraacutevniacutech předpisů) z nichž lze jmenovat jako nejdůležitějšiacute předevšiacutem zaacutekon č 2521997 Sb o zemědělstviacute zaacutekon č 1661999 Sb o veterinaacuterniacute peacuteči zaacutekon č 1542000 Sb o šlechtěniacute plemenitbě a evidenci hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat zaacutekon č 3562003 Sb o chemickyacutech laacutetkaacutech a chemickyacutech přiacutepravciacutech zaacutekon č 3262004 Sb o rostlinoleacutekařskeacute peacuteči a zaacutekon č 2891995 Sb o lesiacutech Roztřiacuteštěnost současneacute uacutepravy včelařstviacute v českeacutem praacutevu jistě nepřispiacutevaacute k zjednodušeniacute orientace v praacutevniacutech předpisech Bylo by proto dle meacuteho naacutezoru na miacutestě zamyslet se nad zjednodušeniacutem praacutevniacutech předpisů tak aby se v nich mohli snadno orientovat i ti kteřiacute včelařeniacute provozujiacute pouze jako sveacuteho koniacutečka

4 ZAacuteVĚR

Jak bylo řečeno včelařstviacute představuje jeden z nejstaršiacutech oborů lidskeacute činnosti Prvniacute zmiacutenky o něm maacuteme již z obdobiacute přibližně 12 000 let před počaacutetkem našeho letopočtu jeho vyacutevoj tedy probiacutehaacute nepřetržitě již teacuteměř 15 000 let a prošlo několika jasně rozlišitelnyacutemi faacutezemi od včelařstviacute loveckeacuteho až po včelařstviacute racionaacutelniacute Jako jinaacute odvětviacute i ono podleacutehalo od určiteacuteho bodu praacutevniacute uacutepravě ndash a tato se vyviacutejela nemeacuteně dynamicky přestože ne po celou dobu existence včelařstviacute jako alespoň čaacutestečně organizovaneacute lidskeacute činnosti (prvniacute faacuteze včelařstviacute loveckeacute proběhla cele v prehistorii a nemaacuteme k niacute žaacutedneacute prameny teacuteto povahy) Prvniacute praacutevniacute dokumenty se tedy vztahujiacute k typu včelařstviacute kteryacute jsme označili jako brtnickeacute Jednaacute se o zaklaacutedaciacute a nadačniacute listiny kostelů a klaacutešterů z nichž za nejvyacuteznamnějšiacute považujeme zaklaacutedaciacute listinu Břevnovskeacuteho klaacuteštera vydanou kniacutežetem Boleslavem II v roce 993 Postupnyacute posun od brtnictviacute tedy lesniacuteho včelařeniacute ke včelařeniacute v uacutelech pozorujeme v obdobiacute vrcholiacuteciacute kolonizace přestože v tomto obdobiacute staacutele přetrvaacutevajiacute oba způsoby těžby medu Ve 13 stoletiacute se poprveacute objevuje praacutevo rojoveacute (předchoziacute zmiacutenky řešiacute včelařeniacute vyacutehradně z hlediska daňoveacute problematiky) jež se věnuje vlastnictviacute včel V teacutemže stoletiacute pak takeacute nachaacuteziacuteme prvniacute zmiacutenku o praacutevu včelařskeacutem jako takoveacutem a to konkreacutetně ve statutech Konraacutedovyacutech V teacuteto době takeacute přirozeně vznikajiacute dokumenty silně ovlivněneacute německyacutem praacutevem konkreacutetně v opozici stojiacuteciacute Statutaacuterniacute praacuteva Stareacuteho města pražskeacuteho přejiacutemajiacuteciacute praacutevo jihoněmeckeacute (Švaacutebskeacute zrcadlo) a praacutevniacute uacutepravy vznikajiacuteciacute v severniacute čaacutesti našeho uacutezemiacute pod vlivem praacuteva severoněmeckyacutem (Saskeacute zrcadlo) Obě tyto uacutepravy se ovšem tyacutekaly včelařeniacute domaacuteciacuteho Brtnictviacute pak se zaacutekonneacuteho zakotveniacute dostalo v roce 1350 kdy Karel IV Lucemburskyacute vydal v Norimberku list brtnickeacuteho praacuteva kteryacutem piacutesemně potvrdil dotud zvykově platnaacute praacuteva franskyacutech brtniacuteků a zaacuteroveň jiacutem upřesnil povinnosti a praacuteva brtniacuteků mistrů hajnyacutech a polesnyacutech V roce 1476 nachaacuteziacuteme prvniacute zmiacutenku takeacute o praacutevu medařskeacutem to je naacutesledně doloženo i řadou listin nejstaršiacute z nich z druheacute poloviny 6 stoletiacute Ve druheacute polovině 17 stoletiacute pak byly vydaacuteny tři medařskeacute řaacutedy v nichž postřehneme zřejmou snahu podpořit obnovu po ničiveacute třicetileteacute vaacutelce a to konkreacutetně zpřiacutesněniacutem kaacutezně poddanyacutech medařů a definovaacuteniacutem činů ktereacute měly byacutet trestaacuteny K jisteacutemu uvolněniacute v teacuteto oblasti došlo v obdobiacute osviacutecenstviacute 841775 vydala ciacutesařovna Marie Terezie čtrnaacutectibodovyacute včelařskyacute patent pro Dolniacute Rakousy a pro Moravu 3081776 pak obdobnyacute deviacutetibodovyacute patent takeacute pro Čechy Tyto patenty zaklaacutedaly školy pro vyučovaacuteniacute chovu včel ale takeacute ujišťovaly že chov včel je na věčneacute časy zproštěn veškeryacutech břemen a nebude nikdy zatiacutežen zvlaacuteštniacutemi poplatky Na snahy Marie Terezie naacutesledně navaacutezal jejiacute syn ciacutesař Josef II kteryacute vydal přiacutekaz aby u každeacute školy bylo umiacutestěno nejmeacuteně 5 včelstev pro rozšiacuteřeniacute vyacuteuky podporoval včelařstviacute udiacuteleniacutem preacutemiiacute za vyzimovaacuteniacute včel a uložil faraacuteřům rozumět selskeacutemu hospodařeniacute a nakonec dokonce ovlivnily i zněniacute prvniacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Všeobecnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (Allgemeines buumlrgerliches Gesetzbuch) vyhlaacutešenyacute 1 6 1811 a platnyacute k 1 1 1812 upravoval vlastnickeacute praacutevo k včelaacutem v diacutelu II kapitole třetiacute v čaacutesti zabyacutevajiacuteciacute se nabyacutevaacuteniacutem vlastnickeacuteho praacuteva přivlastněniacutem konkreacutetně paragrafem 384 a tato uacuteprava vychaacutezela z člaacutenku 14 jejiacuteho Včelařskeacuteho patentu pro Dolniacute Rakousy a Moravu Takřka beze změn přetrval sect 384 i v raacutemci zněniacute uacutečinnyacutech od roku 1872 a roku 1885 Po rozpadu Rakouska-Uherska převzal nově vzniklyacute Československyacute staacutet

1268 sect 32 zaacutekona č 1031974 Sb o zemědělskeacute dani In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters

Kluwer ČR [cit 11 3 2015]

338

prostřednictviacutem tzv recepčniacute normy z 28 10 1918 všechny rakousko-uherskeacute praacutevniacute předpisy a v platnosti tak zůstaly jak přiacuteslušneacute člaacutenky patentů Marie Terezie tak Všeobecnyacute občanskyacute zaacutekoniacutek (převzatyacute v novelizovaneacute podobě a nově nazvanyacute Československyacute obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute) Novaacute ucelenaacute kodifikace včelařskeacuteho praacuteva sice připravovaacutena nebyla a včelařstviacute mělo byacutet upraveno v raacutemci občanskeacuteho zaacutekoniacuteku jako doposud naacutevrhů noveacuteho zněniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku bylo ale vypracovaacuteno několik Zaacutekonneacute podoby se však z různyacutech důvodů ani jeden z naacutevrhů nedočkal a pod vlivem udaacutelostiacute naacutesledujiacuteciacutech po podepsaacuteniacute Mnichovskeacute dohody veškereacute snahy o unifikaci občanskeacuteho praacuteva postupně utichly Recipovanyacute Obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute a v něm obsaženaacute uacuteprava rojoveacuteho praacuteva tak na uacutezemiacute Československa platil až do 31 12 1950 kdy byl vydaacuten novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek kteryacute přinesl vyacuteraznou změnu když zrušil sect384 a nahradil ho jen čaacutestečně sect119 Situace se nezměnila ani s Občanskyacutem zaacutekoniacutekem z roku 1964 a velkaacute čaacutest uacutepravy tak je už nyniacute roztřiacuteštěna mezi několik různyacutech obecnyacutech norem a snahy o změnu tohoto stavu chybiacute Včelařstviacute už se jednotneacute praacutevniacute uacutepravy nedočkaacute ať už v zaacutekoniacuteciacutech československyacutech či v uacutepravě současneacute Bude už je trvale upravovat celaacute řada různyacutech zaacutekonů ať už jsou to zaacutekony o veterinaacuterniacute peacuteči o šlechtěniacute či o chemickyacutech laacutetkaacutech a chemickyacutech přiacutepravciacutech Praacutevniacute předpisy z doby Marie Terezie tak zůstaacutevajiacute až doposud jedinou historicky doloženou jednotnou uacutepravou včelařskyacutech praacutev Použitaacute literatura

ADAMEC František Včelařskyacute patent Marie Terezie ze dne 8 dubna 1775 platnyacute pro Dolniacute Rakousy a Moravu In ADAMEC František Včelařskeacute praacutevo v zemiacutech našich Praha Springer 1901 24 s BERAacuteNEK Vladimiacuter Kde med tam včely Včelařstviacute odbornyacute časopis pro včelařstviacute 2004 č 1 s 15-21 ISSN 0042-2924 BERAacuteNEK Vladimiacuter Když plaacutesty tekly medem 1 vyd Praha Ostrov 2001 247 s ISBN 80-86289-31-1 Codex iuris Bohemici I (ed Jireček) [online] Centrum medievistickyacutech studiiacute [cit 10 3 2015] Dostupneacute z http1472315391srcindexphps=vampcat=25ampbookid=264amppage=60 DAMOHORSKYacute Milan SMOLEK Martin Zemědělskeacute praacutevo ndash učebniacute pomůcka Praha IFEC 2001 136 s ISBN 80-86412-11-3 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra Chov včel a jeho praacutevniacute uacuteprava v běhu času In FRYacuteDEK Miroslav a Jaromiacuter TAUCHEN Pocta Karlu Schellemu k 60 narozeninaacutem [sborniacutek praciacute k životniacutemu jubileu] Vyd 1 Ostrava Key Publishing 2012 1247 s ISBN 978-80-7418-144-3 JAacuteNOŠIacuteKOVAacute Petra KNOLL Vileacutem RUNDOVAacute Alena 3 rozš vyd Mezniacuteky českyacutech praacutevniacutech dějin Plzeň Vydavatelstviacute a nakladatelstviacute Aleš Čeňek 2010 216 s ISBN 978-80-7380-251-6 JIREČEK Josef Praacuteva městskaacute kraacutelovstviacute českeacuteho a markrabstviacute moravskeacuteho od M Pavla Krystyana z Koldiacutena [online] 5 vyd Praha Všehrd 1876 514 s [vid 7 3 2015] Dostupneacute z httpsarchiveorgstreamprvamstskkrlovs00jiregoogpagen378mode2up KNOumlDLOVAacute Marie Tak šel čas Vyd 1 Fryacutedek-Miacutestek Zaacutekladniacute organizace Českeacuteho svazu včelařů 2011 160 s NEPRAŠ Josef Českeacute včelařstviacute 1 vyd Praha Staacutetniacute zemědělskeacute nakladatelstviacute 1971 335 s ROUČEK František SEDLAacuteČEK Jaromiacuter Komentaacuteř k Československeacutemu obecneacutemu zaacutekoniacuteku občanskeacutemu Diacutel druhyacute Praha Nakladatelstviacute V Linhart 1935 ROumlSSLER Emil Franz Das Altprager Stadrecht aus dem XIV Jahrhunderte Whitefish Kessinger publishing 200 318 s ISBN 1167617606 SCHELLE Karel TAUCHEN Jaromiacuter Občanskeacute zaacutekoniacuteky - Kompletniacute sbiacuterka občanskyacutech zaacutekoniacuteků důvodovyacutech zpraacutev a dobovyacutech komentaacuteřů Ostrava Key Publishing 2012 1020 s ISBN 978-80-7418-146-7 STIEBER Miloslav Věcneacute praacutevo - naacutevrh subkomiteacutetu pro revisi občanskeacuteho zaacutekoniacuteka pro Československou republiku Praha Ministerstvo spravedlnosti 1923 118 s ŠTĚPKOVAacute Barbora Přiacuteděloveacute systeacutemy a jejich praacutevniacute aspekty na československeacutem uacutezemiacute v letech 1939-1953 Brno 20102011 60 s Diplomovaacute praacutece Masarykova univerzita Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Ladislav VOJAacuteČEK ŠTOLLEOVAacute Barbora Zemědělstviacute Protektoraacutetu Čechy a Morava Praha 2011 208 s Disertačniacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Filozofickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Eduard KUBŮ VODA Jiřiacute Praacutevniacute uacuteprava včelařstviacute Praha 2009 91 s Diplomovaacute praacutece Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Vedouciacute praacutece Milan DAMOHORSKYacute

339

Rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu sp zn Rv I 80828 In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 2 2 2015] Zaacutekon č 9461811 Sb Obecnyacute občanskyacute zaacutekonniacutek rakouskyacute Viacutedeň Mechitaritskaacute tiskaacuterna 1872 Zaacutekon č 9461811 Sb Obecnyacute zaacutekonniacutek občanskyacute a k němu se vztahujiacuteciacute zaacutekony a nařiacutezeniacute pozdějšiacute Praha Jindř Mercy 1885 Zaacutekon č 9461811 Sb obecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] Zaacutekon č 1411950 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek In Beck-online [online praacutevniacute informačniacute systeacutem] Nakladatelstviacute C H Beck [cit 11 3 2015] Zaacutekon č 1031974 Sb o zemědělskeacute dani In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 11 3 2015] Vyhlaacuteška ministerstva zemědělstviacute a lesnictviacute ze dne 12 zaacuteřiacute 1942 o preacutemii za dodaacutevky medu In ASPI [praacutevniacute informačniacute systeacutem] Wolters Kluwer ČR [cit 11 3 2015] Důvodovaacute zpraacuteva k naacutevrhu občanskeacuteho zaacutekoniacuteku (1950) Zaacutekon kteryacutem se vydaacutevaacute všeobecnyacute zaacutekoniacutek občanskyacute - naacutevrh superrevisniacute komise Praha Ministerstvo spravedlnosti 1931 298 s Kontaktniacute uacutedaje

Magdalena Petrů magdalenapetrugmailcom Masarykova Univerzita v Brně Praacutevnickaacute fakulta Veveřiacute 15870 611 80 Brno Českaacute republika

340

ODPOVĚDNOST ZA RADU V KONTEXTU PRAacuteVA FINANČNIacuteHO TRHU

Martin Hobza

Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta Katedra finančniacuteho praacuteva a finančniacute vědy

Abstract This paper deals with the legal institute of liability for advice in the context of financial

market law The paper analyzes conceptual characteristics of liability for advice and its applicability in financial market law Selected theoretical problems regarding the relation between private law and public law are also outlined Based on the analysis the author seeks to answer the question whether the liability for advice institute is going to be used widely in the practice or not and why this happens Abstrakt Tato praacutece se zabyacutevaacute institutem odpovědnosti za radu v kontextu praacuteva finančniacuteho trhu

V praacuteci jsou analyzovaacuteny pojmoveacute znaky odpovědnosti za radu a aplikovatelnost tohoto institutu v praacutevu finančniacuteho trhu Jsou nastiacuteněny i vybraneacute teoretickeacute probleacutemy vztahu soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva Autor se na zaacutekladě provedeneacute analyacutezy snažiacute odpovědět na otaacutezku zda se institut odpovědnosti za radu v praxi osvědčiacute či nikoli a z jakyacutech důvodů se tak stane Key words Financial market law investment advice liability for advice Kliacutečovaacute slova Praacutevo finančniacuteho trhu investičniacute poradenstviacute odpovědnost za radu

1 UacuteVOD1269

Jednou z novinek kterou do tuzemskeacuteho praacutevniacuteho řaacutedu vnesla rekodifikace soukromeacuteho praacuteva konkreacutetně novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek1270 je zakotveniacute zvlaacuteštniacute skutkoveacute podstaty povinnosti nahradit škodu způsobenou informaciacute nebo radou nazyacutevaneacute někdy teacutež expertniacute odpovědnost či odpovědnost za radu1271 Smyslem institutu se zdaacute byacutet posiacuteleniacute praacutevniacute pozice poškozeneacuteho adresaacuteta informace nebo rady předevšiacutem v přiacutepadech na ktereacute nepamatujiacute zvlaacuteštniacute praacutevniacute předpisy V teacuteto souvislosti lze mezi představiteli laickeacute i odborneacute veřejnosti vysledovat zvyacutešenyacute zaacutejem o možneacute negativniacute praacutevniacute důsledky poskytovaacuteniacute informaciacute nebo rad s důrazem na možnyacute vznik povinnosti nahradit škodu takovou činnostiacute způsobenou

Vyacuteše naznačenyacute zaacutejem praxe o tuto legislativniacute novinku se nevyhnul ani oblasti regulovaneacute praacutevem finančniacutem jako jedniacutem z odvětviacute praacuteva veřejneacuteho přičemž nejvyacuterazněji se projevuje v oblasti pro kterou je poskytovaacuteniacute specializovanyacutech rad a informaciacute za uacuteplatu obzvlaacuteště typickeacute Konkreacutetně se jednaacute o oblast distribuce a poskytovaacuteniacute služeb na finančniacutem trhu tedy o oblast kteraacute je doktrinaacuterně řazena jako součaacutest praacuteva finančniacuteho trhu1272 Pro uvedeniacute do problematiky připomeňme že katalog investičniacutech služeb praacutevně zakotvenyacute v zaacutekoně o podnikaacuteniacute na

1269 Tento text byl zpracovaacuten s finančniacute podporou a v raacutemci projektu Poskytovaacuteniacute služeb na finančniacutem trhu pod vlivem rekodifikace GA UK č 15785142015 realizovaneacuteho na Praacutevnickeacute fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 2015 1270 Zaacutekon č 892012 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek (daacutele jen bdquoobčanskyacute zaacutekoniacutekldquo či bdquoNOZldquo) 1271 Praacutevě termiacuten bdquoodpovědnost za raduldquo autor pro uacutečely teacuteto praacutece preferuje byť si je vědom určiteacuteho zjednodušeniacute ktereacuteho se užiacutevaacuteniacutem tohoto termiacutenu dopouštiacute 1272 Poskytovaacuteniacute služeb na finančniacutem trhu řadiacute do praacuteva finančniacuteho trhu jak českaacute tak zahraničniacute doktriacutena Srov BAKEŠ Milan Marie KARFIacuteKOVAacute Petr KOTAacuteB Hana MARKOVAacute Radim BOHAacuteČ Petr NOVOTNYacute Michal KOHAJDA a Pavliacutena VONDRAacuteČKOVAacute Finančniacute praacutevo 6 upr vyd Praha C H Beck 2012 s 467 n ISBN 978-80-7400-440-7 nebo ZETZSCHE Dirk In BIRKMOSE Hanne Soslashndergaard Mette NEVILLE a Karsten Engsig SOslashRENSEN The European financial market in transition Alphen aan den Rijn Wolters Kluwer Law amp Business 2012 s 337 n ISBN 978-90-411-

3360-1

341

kapitaacuteloveacutem trhu1273 obsahuje hlavniacute investičniacute službu jejiacutemž pojmovyacutem znakem je poskytovaacuteniacute odborneacuteho poradenstviacute tyacutekajiacuteciacuteho se investičniacutech naacutestrojů zaacutekazniacutekovi za uacuteplatu Nejde však zdaleka pouze o tuto investičniacute službu S poskytovaacuteniacutem odbornyacutech rad a informaciacute se setkaacutevaacuteme jak v dalšiacutech ustanoveniacutech ZPKT ať už v souvislosti s dalšiacutemi investičniacutemi službami nebo napřiacuteklad veřejnou nabiacutedkou investičniacutech cennyacutech papiacuterů tak v raacutemci některyacutech dalšiacutech zaacutekonů regulujiacuteciacutech ten kteryacute segment finančniacuteho trhu Přiacutekladem budiž oblast distribuce důchodoveacuteho a doplňkoveacuteho penzijniacuteho spořeniacute a teacutež nabiacutezeniacute investic do investičniacutech fondů

Společnyacutem jmenovatelem vyacuteše uvedenyacutech finančněpraacutevniacutech předpisů je skutečnost že ačkoli stanoviacute zaacutevazneacute podmiacutenky pro poskytovaacuteniacute informaciacute nebo rad v raacutemci regulovaneacute činnosti nebo v souvislosti s niacute a veřejnopraacutevniacute sankce za porušeniacute těchto podmiacutenek nikterak se zpravidla nedotyacutekajiacute soukromopraacutevniacuteho vztahu vznikleacuteho mezi poskytovatelem informace nebo rady jako regulovaneacuteho subjektu a klientem jako přiacutejemcem z titulu poskytnutiacute vadneacute informace nebo rady Tato skutečnost kteraacute je logickyacutem důsledkem veřejnopraacutevniacute povahy finančněpraacutevniacute regulace přinaacutešiacute pro klienta nutnost využiacutet pro naacuterokovaacuteniacute kompenzace cestu soukromeacuteho praacuteva V současneacute době nedochaacuteziacute v kontextu českeacuteho trhu finančniacutech služeb přiacuteliš často k řešeniacute sporů mezi poskytovatelem a přiacutejemcem služby z titulu naacutehrady škody způsobeneacute vadnou informaciacute nebo radou poskytnutou v souvislosti s touto službou Zhodnoceniacute zdali maacute nově zakotvenaacute skutkovaacute podstata povinnosti nahradit škodu potenciaacutel tento stav změnit a zvyacutešit šance klientů ndash přiacutejemců odbornyacutech informaciacute a rad na finančniacutem trhu v soudniacutem sporu s poskytovateli je jedniacutem z ciacutelů teacuteto praacutece

Předklaacutedanaacute problematika je vyacuteznamnaacute nejen svyacutemi předpoklaacutedanyacutemi praktickyacutemi dopady ale teacutež z hlediska teoretickeacuteho Praacutece je pojata jako interdisciplinaacuterniacute těžiště představuje analyacuteza odpovědnosti za radu dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku a jejiacutech kliacutečovyacutech prvků a promiacutetnutiacute tohoto soukromopraacutevniacuteho institutu do veřejnopraacutevniacuteho regulatorniacuteho raacutemce poskytovaacuteniacute rad a informaciacute na finančniacutem trhu Při teacuteto analyacuteze však nemohou byacutet opominuty teacutež obecnějšiacute praacutevně teoretickeacute otaacutezky vzaacutejemnyacutech vztahů a průsečiacuteků soukromopraacutevniacute a veřejnopraacutevniacute regulace intenzivně diskutovaneacute v souvislosti s patrně poněkud nešťastnou formulaciacute ustanoveniacute sect 1 odst 1 věta druhaacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku

Ciacutelem praacutece je kromě objasněniacute zaacutekladniacutech stavebniacutech prvků odpovědnosti za radu zhodnotit nakolik jsou modifikovaacuteny veřejnopraacutevniacutem regulatorniacutem raacutemcem a konečně zodpovědět otaacutezku zda vůbec přiacutepadně do jakeacute miacutery může odpovědnost za radu v kontextu praacuteva finančniacuteho trhu přispět k vylepšeniacute pozice klientů ve sporech vedenyacutech proti regulovanyacutem subjektům jako poskytovatelům informaciacute a rad

2 OBECNĚ K ODPOVĚDNOSTI ZA RADU DLE OBČANSKEacuteHO ZAacuteKONIacuteKU

Pozitivněpraacutevniacute zakotveniacute odpovědnosti za radu je třeba hledat v čaacutesti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku věnovaneacute jednotlivyacutem zvlaacuteštniacutem skutkovyacutem podstataacutem povinnosti nahradit škodu konkreacutetně v ustanoveniacute sect 2950 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Samotneacute relativně stručneacute ustanoveniacute obsahuje dvě skutkoveacute podstaty lišiacuteciacute se povahou subjektu v pozici škůdce Jednaacute se jednak o odpovědnost osoby v pozici odborniacuteka za informace a rady poskytovaneacute v oblasti svyacutech specifickyacutech (byť i jen tvrzenyacutech) znalostiacute tzv expertniacute odpovědnost jednak obecnou odpovědnost za poskytnutou informaci nebo radu tiacutežiacuteciacute poskytovatele informaciacute a rad bez ohledu na jeho zvlaacuteštniacute znalosti zkušenosti či postaveniacute S ohledem na zaměřeniacute teacuteto praacutece bude věnovaacutena pozornost v zaacutesadě pouze prvniacute zmiacuteněneacute skutkoveacute podstatě

Dle prvniacute věty citovaneacuteho ustanoveniacute hlaacutesiacute-li se někdo jako přiacuteslušniacutek určiteacuteho stavu nebo povolaacuteniacute k odborneacutemu vyacutekonu nebo jinak vystupuje jako odborniacutek nahradiacute škodu způsobiacute-li ji neuacuteplnou nebo nespraacutevnou informaciacute nebo škodlivou radou danou za odměnu v zaacuteležitosti sveacuteho věděniacute nebo dovednosti1274 V raacutemci analyacutezy jednotlivyacutech z vyacuteše uvedeneacute věty vyplyacutevajiacuteciacutech

pojmovyacutech znaků expertniacute odpovědnosti za radu je nutno přihleacutednout jednak k dalšiacutem souvisejiacuteciacutem ustanoveniacutem občanskeacuteho zaacutekoniacuteku jednak k zařazeniacute tohoto institutu v systematice občanskopraacutevniacuteho kodexu Expertniacute odpovědnost za radu je tak předevšiacutem vždy třeba vyklaacutedat v souvislosti s principem odborneacute peacuteče1275 jenž v obecneacute rovině klade na osobu v pozici odborniacuteka vyššiacute požadavky na miacuteru pečlivosti se kterou je povinen při vyacutekonu činnostiacute v oblasti svyacutech specifickyacutech znalostiacute či dovednostiacute vůči třetiacutem osobaacutem jednat Doktriacutena dovozuje že toto objektivniacute

1273 Ust sect 4 zaacutekona č 2562004 Sb o podnikaacuteniacute na kapitaacuteloveacutem trhu (daacutele jen bdquoZPKTldquo) 1274 Srov ust sect 2950 NOZ 1275 Srov ust sect 5 odst 1 NOZ

342

měřiacutetko průměrneacuteho profesionaacutela bdquoplatiacute jak pro profese u nichž maacute vyacutesledek činnosti profesionaacutela hmotnou podobu tak pro ty ktereacute spočiacutevajiacute pouze v poskytovaacuteniacute služeb informaciacute porad apodldquo1276 přičemž měřiacutetko se může uplatňovat v raacutemci jednotlivyacutech profesiacute i diferencovaně1277

Teacutež je třeba zohlednit skutečnost že osoba v pozici odborniacuteka kteraacute způsobila škodu porušeniacutem odborneacute peacuteče napřiacuteklad formou poskytnutiacute nespraacutevneacute informace či rady nemůže profitovat z eventuaacutelniacute soudniacute moderace naacutehrady škody1278 Konečně je třeba s přihleacutednutiacutem k systematickeacutemu zařazeniacute tohoto druhu povinnosti nahradit škodu zodpovědět otaacutezku povahy expertniacute odpovědnosti z hlediska zaviněniacute Tato otaacutezka nevyvolaacutevaacute vzhledem k zařazeniacute institutu mezi dalšiacute skutkoveacute podstaty objektivně konstruovaneacute povinnosti nahradit škodu vyacuteraznějšiacute interpretačniacute obtiacuteže Expertniacute odpovědnost za radu je tak třeba v souladu s komentaacuteřovou literaturou za použitiacute systematickeacuteho a teleologickeacuteho vyacutekladu přiacuteslušneacuteho ustanoveniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku hodnotit jako odpovědnost objektivniacute bez možnosti liberace

3 TEORETICKEacute OTAacuteZKY APLIKACE ODPOVĚDNOSTI ZA RADU V PRAacuteVU

FINANČNIacuteHO TRHU 31 K nezaacutevisleacutemu uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva



Dlouhodobě vedenyacute odbornyacute diskurs nad otaacutezkou praacutevniacuteho dualismu reflektovanyacute teacutež judikaturou vyššiacutech soudů dostal novyacute impuls v souvislosti s ustanoveniacutem sect 1 odst 1 věty druheacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku podle ktereacuteho je uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva nezaacutevisleacute na uplatňovaacuteniacute praacuteva veřejneacuteho Formulace citovaneacuteho ustanoveniacute vyvolaacutevaacute řadu praacutevně teoretickyacutech otaacutezek Předně neniacute zcela zřejmeacute zdali citovaneacute ustanoveniacute chaacutepe veřejneacute a soukromeacute praacutevo ve smyslu objektivniacutem či subjektivniacutem1279 Daacutele neniacute vyjasněna obsahovaacute naacuteplň pojmu uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva V souladu s dřiacuteve publikovanyacutemi naacutezory autora teacuteto čaacutesti občanskeacuteho zaacutekoniacuteku se zdaacute že pod pojmem uplatňovaacuteniacute praacuteva je třeba rozumět aplikaci praacuteva1280 tedy kvalifikovanou formu realizace praacuteva uskutečňovanou orgaacuteny veřejneacute moci1281 Neniacute však takoveacute pojetiacute přiacuteliš zužujiacuteciacute Komentaacuteřovaacute literatura chaacutepe nezaacutevislyacutem uplatňovaacuteniacutem soukromeacuteho praacuteva nezaacutevislou aplikaci a teacutež interpretaci objektivniacuteho soukromeacuteho praacuteva1282 objevuje se však i

1276 LAVICKYacute Petr a Jakub HANDRLICA Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 Obecnaacute čaacutest (sect 1-654) Praha CH Beck 2014 s 70 ISBN 978-80-7400-529-9 1277 Tamteacutež 1278 Srov ust sect 2953 odst 2 NOZ 1279 Komentaacuteřovaacute literatura však v teacuteto souvislosti přesvědčivě dovozuje že jde o praacutevo v objektivniacutem smyslu Srov LAVICKYacute Petr a Jakub HANDRLICA Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 Obecnaacute čaacutest (sect 1-654) Praha CH Beck 2014 s 12 ISBN 978-80-7400-529-9 1280 ELIAacuteŠ Karel Veřejnopraacutevniacute souvislosti soukromeacuteho praacuteva Spraacutevniacute praacutevo 2011 č 1-2 s 76

ISSN 0139-6005 1281 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 4 upr vyd Plzeň Aleš Čeněk 2007 s 155 ISBN 978-80-7380-023-9 1282 LAVICKYacute Petr a Jakub HANDRLICA Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 Obecnaacute čaacutest (sect 1-654) Praha CH Beck 2014 s 13 ISBN 978-80-7400-529-9

343

širšiacute interpretace tohoto pojmu zahrnujiacuteciacute veškereacute formy realizace objektivniacuteho praacuteva včetně prosteacuteho dodržovaacuteniacute povinnostiacute a vyacutekonu praacutev1283

Bez ohledu na konečneacute zodpovězeniacute vyacuteše naznačenyacutech otaacutezek je třeba vyložit smysl zkoumaneacuteho ustanoveniacute jako celku předevšiacutem pak zhodnotit nakolik se přijetiacutem noveacuteho občanskeacuteho zaacutekoniacuteku prohlubuje odděleniacute obou praacutevniacutech subsysteacutemů dosud chaacutepaneacute převaacutežně jen jako teoretickeacute Uplatňuje se skutečně soukromeacute praacutevo nezaacutevisle na praacutevu veřejneacutem tak jak deklaruje či snad normativně stanoviacute novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a platiacute tato zaacutesada i recipročně

Maacutem za to že nikoliv Praacutevniacute řaacuted je vystavěn jak opakovaně judikoval i Uacutestavniacute soud1284 na zaacutesadě jednotnosti a bezrozpornosti jeho pojmovyacutem znakem je neostrost a vnitřniacute prostupnost hranic mezi soukromyacutem a veřejnyacutem praacutevem provaacutezanost a vzaacutejemneacute doplňovaacuteniacute se obou subsysteacutemů V oblasti regulovaneacute veřejnyacutem praacutevem neniacute možneacute uplatňovat soukromeacute praacutevo zde ve smyslu realizace praacuteva nezaacutevisle na veřejnopraacutevniacutem regulatorniacutem raacutemci Takovyacute přiacutekaz zaacutekonodaacuterce by zcela popiacuteral každodenniacute realitu realizace praacutevniacutech norem Naopak veřejnopraacutevniacute regulatorniacute raacutemec omezuje prostor pro uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva v konkreacutetniacute oblasti staviacute mu mantinely Tato skutečnost plyne již z uacutestavně zakotveneacuteho principu legaacutelniacute licence1285

Jak ovšem s ohledem na praacutevě uvedeneacute vyklaacutedat citovaneacute ustanoveniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Odpověď je podle meacuteho naacutezoru třeba hledat ve vztahu speciality kdy soukromeacute praacutevo je chaacutepaacuteno jako praacutevo obecneacute zatiacutemco praacutevo veřejneacute včetně praacuteva finančniacuteho je praacutevem zvlaacuteštniacutem1286 Smyslem zkoumaneacute zaacutesady posuzovaacuteno touto optikou se tak zdaacute byacutet bdquo(hellip) umožnit aplikaci praacuteva soukromeacuteho bez ohledu na praacutevo veřejneacute nebraacuteniacute-li tomu zvlaacuteštniacute uacuteprava ale naopak nebraacutenit aby praacutevo veřejneacute čerpalo v přiacutepadě nedostatku vlastniacute praacutevniacute uacutepravy určiteacute principy z praacuteva soukromeacuteho jako praacuteva obecneacuteholdquo1287 Citovaneacute ustanoveniacute je tak podle všeho třeba chaacutepat nikoli v normativniacutem smyslu ale jako pouhou proklamaci sveacutebytneacute existence soukromeacuteho praacuteva1288

32 Rozsah aplikace povinnosti nahradit škodu v praacutevu finančniacuteho trhu

Shora provedenyacute teoretickyacute uacutevod ke spiacuteše domněleacute nezaacutevislosti uplatňovaacuteniacute obou praacutevniacutech subsysteacutemů je relevantniacute pro posouzeniacute možnosti aplikovat odpovědnost za radu jako soukromopraacutevniacute institut v jednotlivyacutech segmentech praacuteva finančniacuteho trhu Vztah tohoto institutu ke zvlaacuteštniacutem veřejnopraacutevniacutem uacutepravaacutem a rozsah jeho aplikace je v odborneacute literatuře vyklaacutedaacuten poněkud nejednotně od uacuteplneacuteho vyloučeniacute aplikace na oblasti se zvlaacuteštniacute veřejnopraacutevniacute uacutepravou povinnosti nahradit škodu při vyacutekonu regulovaneacute činnosti spočiacutevajiacuteciacute převaacutežně v poskytovaacuteniacute informaciacute nebo rad1289 po subsidiaacuterniacute aplikaci tam kde zvlaacuteštniacute uacuteprava odpovědnosti za poskytovaneacute informace

1283 HAacuteLOVAacute Miloslava Veřejnopraacutevniacute regulace soukromopraacutevniacutech činnostiacute a uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva Veřejneacute praacutevo a praacutevo soukromeacute aktuaacutelniacute tendence a vyacutezvy veřejnopraacutevniacute uacutepravy plynouciacute z problematiky praacutevniacuteho dualismu Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 62 n ISBN 978-80-87975-10-7 1284 Srov např naacutelez Uacutestavniacuteho soudu I UacuteS 53105 1285 HAacuteLOVAacute Miloslava Veřejnopraacutevniacute regulace soukromopraacutevniacutech činnostiacute a uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva Veřejneacute praacutevo a praacutevo soukromeacute aktuaacutelniacute tendence a vyacutezvy veřejnopraacutevniacute uacutepravy plynouciacute z problematiky praacutevniacuteho dualismu Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2014 s 70 ISBN 978-80-87975-10-7 1286 Obdobně GERLOCH Aleš a Jan TRYZNA Dualismus soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva a novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek k jednotě a diferenciaci praacuteva Praacutevniacutek 2014 roč 153 č 9 s 743 ISSN 0231-6625 1287 ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 (sect 1 až 654) Praha Wolters Kluwer

ČR 2014 s 13 ISBN 978-80-7478-370-8 1288 Tamteacutež s 14 Shodně HAacuteLOVAacute Miloslava s 71 Ke kritickeacutemu hodnoceniacute důsledků takoveacuteho zaacutevěru srov GERLOCH Aleš a Jan TRYZNA Dualismus soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva a novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek k jednotě a diferenciaci praacuteva Praacutevniacutek 2014 roč 153 č 9 s 744 ISSN 0231-

6625 1289 Srov HULMAacuteK Milan a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 Zaacutevazkoveacute praacutevo zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055-3014) Praha CH Beck 2014 s 1676 ISBN 978-80-7400-287-8 a NOVOTNYacute Petr KOUKAL Pavel a Eva ZAHOŘOVAacute Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek naacutehrada škody Praha Grada

Publishing 2014 s 96 ISBN 978-80-247-5165-8

344

nebo rady neřešiacute některeacute diacutelčiacute otaacutezky s povinnostiacute nahradit škodu spojeneacute1290 Spiacuteše okrajoveacute se pak zdajiacute byacutet naacutezory dovozujiacuteciacute souběh obou uacuteprav v přiacutepadě oblastiacute se zvlaacuteštniacute veřejnopraacutevniacute uacutepravou1291

Uacuteprava povinnosti nahradit škodu způsobenou při vyacutekonu regulovanyacutech činnostiacute neniacute v jednotlivyacutech předpisech z oboru praacuteva finančniacuteho trhu unifikovaacutena Teoreticky mohou nastat naacutesledujiacuteciacute modeloveacute situace co do existence a rozsahu zvlaacuteštniacute uacutepravy povinnosti nahradit škodu při vyacutekonu regulovaneacute činnosti kteraacute zahrnuje poskytovaacuteniacute odbornyacutech informaciacute nebo rad

V prvniacute řadě jde o situaci kdy finančněpraacutevniacute předpis tuto problematiku vůbec neupravuje ani neodkazuje na subsidiaacuterniacute použitiacute předpisů soukromeacuteho praacuteva Přiacutekladem budiž aktuaacutelniacute zněniacute ZPKT v oblasti nabiacutezeniacute a poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb včetně služeb s poradenskyacutem prvkem1292 V tomto přiacutepadě s ohledem na vyacuteše zmiacuteněnyacute poměr speciality veřejneacuteho praacuteva a praacuteva soukromeacuteho neniacute podle meacuteho naacutezoru sporu o aplikovatelnosti plneacuteho rozsahu režimu naacutehrady škody založeneacuteho občanskyacutem zaacutekoniacutekem včetně aplikace zvlaacuteštniacute skutkoveacute podstaty odpovědnosti za radu pokud jsou splněny zvlaacuteštniacute podmiacutenky teacuteto odpovědnosti (srov daacutele) Pro podporu praacutevě uvedeneacuteho zaacutevěru lze uveacutest že ZPKT ve zněniacute uacutečinneacutem do konce roku 2013 obsahoval ustanoveniacute vyacuteslovně odkazujiacuteciacute ve věci naacutehrady škody na uacutepravu tehdy uacutečinneacuteho obchodniacuteho zaacutekoniacuteku 1293

Druhaacute interpretačně komplikovanějšiacute situace nastaacutevaacute v přiacutepadě kdy finančněpraacutevniacute předpis obsahuje raacutemcovou uacutepravu povinnosti nahradit škodu způsobenou v souvislosti s vyacutekonem regulovaneacute činnosti aniž by však vyacuteslovně upravoval odpovědnost regulovaneacuteho subjektu za poskytovaneacute informace nebo rady a aniž by bliacuteže stanovil dalšiacute naacuteležitosti teacuteto povinnosti (např liberačniacute důvody) Vhodnyacutem přiacutekladem může byacutet zaacutekon o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute1294 v oblasti distribuce tohoto finančniacuteho produktu Ustanoveniacute sect 75 odst 7 uvedeneacuteho zaacutekona mimo jineacute stanoviacute že obchodniacutek s cennyacutemi papiacutery investičniacute zprostředkovatel a penzijniacute společnost odpoviacutedajiacute za škodu způsobenou při nabiacutezeniacute a zprostředkovaacuteniacute smluv o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute Nepominutelnou součaacutestiacute nabiacutezeniacute a zprostředkovaacuteniacute doplňkoveacuteho penzijniacuteho spořeniacute je přitom poskytovaacuteniacute kvalifikovanyacutech informaciacute o takoveacutem produktu a to minimaacutelně v zaacutekonem stanoveneacutem rozsahu1295 Nabiacuteziacute se otaacutezka zda se i v přiacutepadě že dojde v rozporu se zaacutekonem k poskytnutiacute nespraacutevneacute informace o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute a zaacutejemci v přiacutečinneacute souvislosti s touto skutečnostiacute vznikne škoda uplatniacute kromě veřejnopraacutevniacute odpovědnosti regulovaneacuteho subjektu za spraacutevniacute delikt teacutež institut odpovědnosti za radu nebo pouze obecnaacute uacuteprava povinnosti nahradit škodu vzniklou zaviněnyacutem porušeniacutem zaacutekonneacute povinnosti Maacutem za to že i v tomto přiacutepadě bude-li naplněn znak uacuteplatneacuteho poskytnutiacute takovyacutech informaciacute (viz daacutele) je na miacutestě subsidiaacuterně aplikovat ustanoveniacute sect 2950 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku Analogicky je podle meacuteho naacutezoru třeba posoudit situaci kdy finančněpraacutevniacute předpis vyacuteslovně stanoviacute povinnost nahradit škodu pouze v diacutelčiacutem uacuteseku regulovaneacute činnosti kteraacute zahrnuje poskytovaacuteniacute kvalifikovanyacutech informaciacute Tak tomu je napřiacuteklad v přiacutepadě uacutepravy odpovědnosti za obsah prospektu dle ZPKT1296 stejně tak institutu sděleniacute kliacutečovyacutech informaciacute fondu kolektivniacuteho investovaacuteniacute dle zaacutekona o investičniacutech společnostech

1290 Srov ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 (sect 2521 až 3081) Praha Wolters Kluwer ČR 2014 s 1081 ISBN 978-80-7478-630-3 1291 Srov MAGSUMOVAacute Gabriela Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a profesniacute odpovědnost daňoveacuteho poradce - budete žalovat sveacuteho daňoveacuteho poradce za nepřesnou radu EPRAVOCZ [online] 2013 [cit 2015-04-02] Dostupneacute z WWW httpwwwepravocztopclankynovy-obcansky-zakonik-a-profesni-odpovednost-danoveho-poradce-budete-zalovat-sveho-danoveho-poradce-za-nepresnou-radu-93148html 1292 S vyacutejimkou ust sect 32a odst 6 ZPKT stanoviacuteciacuteho povinnost zastoupeneacuteho nahradit škodu způsobenou vaacutezanyacutem zaacutestupcem 1293 Srov ust sect 194 odst 4 ZPKT ve zněniacute uacutečinneacutem do 31 12 2013 bdquoOdpovědnost za škodu způsobenou porušeniacutem povinnosti podle tohoto zaacutekona nebo přiacutemo použitelneacuteho předpisu Evropskeacute unie v oblasti činnostiacute na finančniacutech trziacutech se řiacutediacute uacutepravou naacutehrady škody podle obchodniacuteho zaacutekoniacutekuldquo 1294 Zaacutekon č 4272011 Sb o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute 1295 Srov ust sect 133 odst 1 zaacutekona č 4272011 Sb o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute 1296 Srov ust sect 36b odst 1 ZPKT bdquoZa spraacutevnost a uacuteplnost uacutedajů uvedenyacutech v prospektu odpoviacutedaacute osoba kteraacute (hellip) vyhotovila prospekt a ručitel pokud je uveden v prospektu a zaručil se za spraacutevnost uacutedajů Pokud vyhotovilo prospekt viacutece osob společně odpoviacutedaacute každaacute z těchto osob za obsah prospektu (hellip)ldquo

345

a investičniacutech fondech1297 Pro podporu vyacuteše uvedeneacuteho zaacutevěru stojiacute za zmiacutenku že komentaacuteřovaacute literatura v kontextu původniacutech soukromopraacutevniacutech předpisů1298 hodnotiacute odpovědnost za obsah prospektu jako odpovědnost subjektivniacute přičemž vyacuteslovně předpoklaacutedaacute budouciacute aplikaci ustanoveniacute sect 2950 (noveacuteho) občanskeacuteho zaacutekoniacuteku a s tiacutem spojeneacute zpřiacutesněniacute tohoto typu odpovědnosti1299

V neposledniacute řadě lze uvažovat o situaci kdy finančněpraacutevniacute předpis obsahuje vlastniacute uacutepravu povinnosti nahradit škodu způsobenou v souvislosti s vyacutekonem regulovaneacute činnosti včetně stanoveniacute dalšiacutech naacuteležitostiacute teacuteto povinnosti Pro ilustraci teacuteto situace je třeba zaviacutetat mimo raacutemec praacuteva finančniacuteho trhu do jineacuteho uacuteseku nefiskaacutelniacute čaacutesti finančniacuteho praacuteva konkreacutetně praacuteva pojišťovaciacuteho Přiacutekladem je oblast vyacutekonu zprostředkovatelskeacute činnosti v pojišťovnictviacute1300 konkreacutetně ustanoveniacute sect 21 odst 3 zaacutekona o pojišťovaciacutech zprostředkovateliacutech1301 podle něhož pojišťovaciacute zprostředkovatel (hellip) odpoviacutedaacute za škodu způsobenou při provozovaacuteniacute sveacute činnosti Teacuteto odpovědnosti se zprostiacute jestliže prokaacuteže že vzniku škody nemohlo byacutet zabraacuteněno ani při vynaloženiacute veškereacuteho uacutesiliacute ktereacute na něm lze požadovat Takto konstruovanaacute objektivniacute

odpovědnost s možnostiacute liberace se podle meacuteho naacutezoru aplikuje teacutež ve vztahu k informaciacutem a radaacutem poskytovanyacutem při vyacutekonu zprostředkovatelskeacute činnosti v pojišťovnictviacute a z pozice speciaacutelniacute praacutevniacute uacutepravy vylučuje aplikaci sect 2950 NOZ1302

4 POJMOVEacute ZNAKY ODPOVĚDNOSTI ZA RADU A JEJICH PROMIacuteTNUTIacute DO PRAacuteVA

FINANČNIacuteHO TRHU

Na předchoziacutech řaacutedciacutech byly nastiacuteněny obecneacute meze aplikace institutu odpovědnosti za radu v různyacutech segmentech praacuteva finančniacuteho trhu V naacutesledujiacuteciacute čaacutesti praacutece bude analyzovaacuteno promiacutetnutiacute tohoto institutu do konkreacutetniacute oblasti regulovaneacute finančniacutem praacutevem pro kterou je poskytovaacuteniacute informaciacute a rad za uacuteplatu charakteristickeacute Pro tuto analyacutezu byla vybraacutena oblast poskytovaacuteniacute hlavniacute investičniacute služby investičniacute poradenstviacute tyacutekajiacuteciacute se investičniacutech naacutestrojů a to z několika důvodů

Za prveacute jednaacute se o investičniacute službu jejiacutemž zaacutekonnyacutem znakem je poskytovaacuteniacute kvalifikovanyacutech informaciacute a rad1303 Za druheacute jde o oblast v niacutež v praxi často dochaacuteziacute k pochybeniacutem na straně poskytovatele ktereacute maacute za naacutesledek negativniacute dopad do majetkoveacute sfeacutery zaacutekazniacuteka ndash přiacutejemce teacuteto investičniacute služby Za tato pochybeniacute jsou orgaacutenem dohledu uklaacutedaacuteny poskytovatelům citelneacute sankce1304 ktereacute však samy o sobě nemajiacute přiacutemyacute vliv na soukromopraacutevniacute spor mezi regulovanyacutem subjektem a zaacutekazniacutekem Konečně jde o problematiku ktereacute se prozatiacutem v tuzemskeacutem

1297 Srov ust sect 229 odst 2 zaacutekona č 2402013 Sb o investičniacutech společnostech a investičniacutech fondech bdquoAdministraacutetor fondu kolektivniacuteho investovaacuteniacute nahradiacute investorovi tohoto fondu uacutejmu vzniklou mu tiacutem že uacutedaje uvedeneacute ve sděleniacute kliacutečovyacutech informaciacute jsou nejasneacute nepravdiveacute zavaacutedějiacuteciacute nebo klamaveacute nebo nejsou v souladu s uacutedaji uvedenyacutemi ve statutu tohoto fondu jinak uacutejmu vzniklou investorovi jinou nespraacutevnostiacute nebo neuacuteplnostiacute uacutedajů uvedenyacutech ve sděleniacute kliacutečovyacutech informaciacute nenahrazujeldquo 1298 Zaacutekon č 401964 Sb občanskyacute zaacutekoniacutek a zaacutekon č 5131991 Sb obchodniacute zaacutekoniacutek 1299 HUSTAacuteK Zdeněk et al Zaacutekon o podnikaacuteniacute na kapitaacuteloveacutem trhu Komentaacuteř Praha C H Beck

2012 s 384 n ISBN 978-80-7400-433-9 1300 Činnost pojišťovaciacutech zprostředkovatelů vyacuteslovně zařazuje do pojišťovaciacuteho praacuteva KARFIacuteKOVAacute Marie a Vladimiacuter PŘIKRYL Pojišťovaciacute praacutevo Vyd 1 Praha Leges 2010 s 28 ISBN 978-80-87212-45-5 1301 Zaacutekon č 382004 Sb o pojišťovaciacutech zprostředkovateliacutech a samostatnyacutech likvidaacutetorech pojistnyacutech udaacutelostiacute a o změně živnostenskeacuteho zaacutekona 1302 Takto rozhodl teacutež Nejvyššiacute soud v rozsudku sp zn 23 Cdo 46472009 ze dne 26 10 2011 K odlišneacutemu zaacutevěru v oblasti daňoveacuteho poradenstviacute srov MAGSUMOVAacute Gabriela Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a profesniacute odpovědnost daňoveacuteho poradce - budete žalovat sveacuteho daňoveacuteho poradce za nepřesnou radu EPRAVOCZ [online] 2013 [cit 2015-04-10] Dostupneacute z WWW httpwwwepravocztopclankynovy-obcansky-zakonik-a-profesni-odpovednost-danoveho-poradce-budete-zalovat-sveho-danoveho-poradce-za-nepresnou-radu-93148html 1303 Srov ust sect 4 odst 5 ZPKT 1304 Srov ČNB [online] 2013 [cit 2015-04-10] Tiskovaacute konference ČNB Ochrana spotřebitele a sankcionovaacuteniacute finančniacutech zprostředkovatelů Dostupneacute z WWW httpwwwcnbczmiranda2exportsiteswwwcnbczcsverejnostpro_mediakonference_projevyvystoupeni_projevydownloadzamrazilova_20130867_tk_fin_zprostredkovatelepdf

346

prostřediacute nedostaacutevaacute většiacute pozornosti a to v kontrastu se zahraničniacutem kde jsou doktrinaacutelně rozpracovaacuteny jednotliveacute zaacutesady posuzovaacuteniacute naacutehrady škody způsobeneacute vadně poskytovanyacutem investičniacutem poradenstviacutem včetně stěžejniacute otaacutezky určeniacute vyacuteše vznikleacute škody1305

Na zaacutekladě v prvniacute kapitole uvedeneacuteho vymezeniacute odpovědnosti za radu lze vysledovat několik pojmovyacutech znaků tohoto institutu Těmito pojmovyacutemi znaky podle meacuteho naacutezoru jsou

- sebeprezentace poskytovatele informace nebo rady jako osoba odborniacuteka - poskytnutiacute informace nebo rady v oblasti (byť i pouze tvrzeneacute) odbornosti poskytovatele - neuacuteplnost nebo nespraacutevnost poskytnuteacute informace či škodlivost poskytnuteacute rady - přijataacute či přisliacutebenaacute odměna za poskytnutiacute informace nebo rady - vznik škody na straně přiacutejemce - přiacutečinnaacute souvislost mezi poskytnutou informaciacute nebo radou a vznikem škody

41 Osoba odborniacuteka

Prvniacute pojmovyacute znak institutu odpovědnosti za radu se tyacutekaacute charakteru osoby jejiacutež odpovědnost se vyvozuje Touto osobou musiacute byacutet odborniacutek nebo alespoň osoba kteraacute se za odborniacuteka vydaacutevaacute Pojem odborniacutek je nutno vyklaacutedat široce v souladu s ustanoveniacutem sect 5 odst 1 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku1306 přičemž vydaacutevaacuteniacutem se za odborniacuteka se rozumiacute bdquoco nejširšiacute druh sebeprezenatce kdy osoba deklaruje určiteacute odborneacute znalosti zkušenosti dovednosti apodldquo1307 a to dle meacuteho naacutezoru včetně situace kdy takovaacute skutečnost vyplyacutevaacute z celkoveacuteho způsobu jednaacuteniacute se zaacutekazniacutekem Pro posouzeniacute soukromopraacutevniacute povinnosti nahradit škodu je tak podle meacuteho naacutezoru nerozhodneacute zda poskytovatel investičniacuteho poradenstviacute nebo osoba jej zastupujiacuteciacute splňuje veřejnopraacutevniacute požadavky na vyacutekon teacuteto činnostiacute stanoveneacute ZPKT a provaacuteděciacutemi praacutevniacutemi předpisy1308 Přiacutepadnou obranu poskytovatele investičniacute služby typicky obchodniacuteka s cennyacutemi papiacutery či investičniacuteho zprostředkovatele poukazujiacuteciacute na nedostatek odbornyacutech znalostiacute či zkušenostiacute jeho zaacutestupce vyžadovanyacutech dle veřejnopraacutevniacutech předpisů k poskytovaacuteniacute teacuteto investičniacute služby je nutno posoudit jako nepřiacutepadnou Obdobně je třeba v přiacutepadě pochybeniacute vaacutezaneacuteho zaacutestupce posoudit argumentaci zastoupeneacuteho nedostatkem zmocněniacute tohoto vaacutezaneacuteho zaacutestupce1309

42 Poskytnutiacute informace nebo rady v oblasti odbornosti poskytovatele

Pro dovozeniacute odpovědnosti za radu je daacutele nutneacute aby skutečnyacute či jen domnělyacute odborniacutek poskytl informaci nebo radu v oblasti sveacute byť i pouze tvrzeneacute odbornosti1310 Zde se v kontextu praacutevniacute regulace poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb mohou objevit vyacutekladoveacute obtiacuteže při určeniacute šiacuteře teacuteto odbornosti a jejiacuteho možneacuteho omezeniacute V modeloveacute situaci poskytovatel investičniacutech služeb poskytuje investičniacute poradenstviacute vyacutehradně k cennyacutem papiacuterům kolektivniacuteho investovaacuteniacute a investičniacutem cennyacutem papiacuterům předevšiacutem akciiacutem V raacutemci vnitřniacuteho organizačniacuteho uspořaacutedaacuteniacute1311 je poskytovaacuteniacute poradenstviacute k oběma kategoriiacutem investičniacutech naacutestrojů odděleno a vykonaacutevaacuteno specializovanyacutemi kategoriemi vaacutezanyacutech zaacutestupců Nastiacuteněneacute organizačniacute uspořaacutedaacuteniacute je zaacuteroveň promiacutetnuto i do seznamu regulovanyacutech a registrovanyacutech subjektů vedeneacuteho Českou naacuterodniacute bankou1312 Jak posoudit poskytnutiacute rady vaacutezanyacutem zaacutestupcem ndash specialistou na přiacutemeacute

1305 NORROS Olli Determining loss caused by defective information in investment services Tidskrift utgiven av Juridiska Foumlreningen i Finland 149 aringrg (2013) 5-6 haumlftet s 341-370 1306 HULMAacuteK Milan a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 Zaacutevazkoveacute praacutevo zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055-3014) Praha CH Beck 2014 s 1677 ISBN 978-80-7400-287-8 1307 NOVOTNYacute Petr KOUKAL Pavel a Eva ZAHOŘOVAacute Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek naacutehrada škody Praha Grada Publishing 2014 s 96 ISBN 978-80-247-5165-8 1308 Vyhlaacuteška ČNB č 1432009 Sb o odbornosti osob pomociacute kteryacutech provaacutediacute obchodniacutek s cennyacutemi papiacutery sveacute činnosti 1309 Ust sect 32a odst 5 ZPKT 1310 Občanskyacute zaacutekoniacutek zde použiacutevaacute pojem věděniacute nebo dovednost 1311 V souladu s ust sect 12a odst 1 piacutesm a) bod 2 ZPKT a vyhlaacutešky č 1632014 Sb v přiacutepadě obchodniacuteka s cennyacutemi papiacutery sect 32 odst 4 piacutesm a) ZPKT a vyhlaacutešky č 1632014 Sb v přiacutepadě investičniacuteho zprostředkovatele 1312 Jedna kategorie vaacutezanyacutech zaacutestupců maacute zapsaacuteno opraacutevněniacute poskytovat investičniacute poradenstviacute pouze k investičniacutem cennyacutem papiacuterům druhaacute pouze k cennyacutem papiacuterům kolektivniacuteho investovaacuteniacute

347

investice do akciiacute ve věci investice do standardniacuteho fondu kolektivniacuteho investovaacuteniacute Jednaacute se staacutele o poskytnutiacute rady v zaacuteležitosti odbornosti tohoto vaacutezaneacuteho zaacutestupce a je tedy namiacutestě aplikovat objektivniacute odpovědnost dle ustanoveniacute sect 2950 věty prvniacute občanskeacuteho zaacutekoniacuteku nebo odpovědnost za zaviněniacute podle věty druheacute

Maacutem za to že i v tomto přiacutepadě bude na miacutestě aplikovat expertniacute odpovědnost za radu a to jednak s ohledem na skutečnost že regulatorniacute režim poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb nijak nediferencuje okruh vyžadovanyacutech znalostiacute osoby poskytujiacuteciacute investičniacute poradenstviacute v zaacutevislosti na okruhu investičniacutech naacutestrojů k nimž jsou služby poskytovaacuteny jednak s ohledem na princip odborneacute peacuteče dle ustanoveniacute sect 5 odst 1 NOZ kteryacute podle meacuteho naacutezoru odůvodňuje spiacuteše širšiacute chaacutepaacuteniacute slovniacuteho spojeniacute v zaacuteležitosti sveacuteho věděniacute nebo dovednosti Opačnyacute vyacuteklad by byl v rozporu se smyslem a uacutečelem tohoto druhu objektivniacute odpovědnosti tedy usnadněniacute ziacuteskaacuteniacute kompenzace za způsobenou škodu

43 Nedostatky poskytnuteacute informace nebo rady

Povinnost poskytovatele nahradit škodu lze dovodit pouze v přiacutepadě poskytnutiacute neuacuteplneacute nebo nespraacutevneacute informace nebo škodliveacute rady Pojem nespraacutevnosti či neuacuteplnosti informace ve smyslu občanskeacuteho zaacutekoniacuteku je značně neostryacute a interpretačně nejednoznačnyacute Praacutevo finančniacuteho trhu je v tomto ohledu o něco konkreacutetnějšiacute když stanoviacute povinnost poskytovat klientům informace korektniacute jasneacute a neklamaveacute1313 O neuacuteplnosti lze obecně hovořit neobsahuje-li poskytovanaacute informace všechny rozhodujiacuteciacute uacutedaje o skutečnosti o ktereacute je informovaacuteno Pro dovozeniacute povinnosti nahradit škodu je však třeba bdquokvalifikovaneacuteldquo neuacuteplnosti informace jinyacutemi slovy neuacuteplnosti v podstatneacutem ohledu kteraacute způsobiacute že je informace způsobilaacute vyvolat škodu1314 Zde však neuacuteplnost již podle meacuteho naacutezoru z většiacute čaacutesti věcně splyacutevaacute s nespraacutevnostiacute Lze si tak opraacutevněně položit otaacutezku nakolik bude miacutet pozitivněpraacutevně zakotveneacute rozlišeniacute obou kategoriiacute praktickou relevanci Na kvalifikovanou neuacuteplnost lze podle meacuteho naacutezoru usuzovat zejmeacutena v přiacutepadě kdy specifickaacute informace neobsahuje všechny zaacutekonem požadovaneacute naacuteležitosti Pro ilustraci lze uveacutest informaci sdělovanou potenciaacutelniacutemu zaacutekazniacutekovi před samotnyacutem zahaacutejeniacutem poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb kteraacute se tyacutekaacute vyacutekonnosti investičniacuteho naacutestroje v minulosti u ktereacute by absentovalo upozorněniacute že se použiteacute uacutedaje tyacutekajiacute minulosti a že vyacutekonnost v minulosti neniacute spolehlivyacutem ukazatelem budouciacutech vyacutenosů1315 a daacutele takeacute v situaci kdy je v raacutemci předsmluvniacuteho procesu sdělovaacuten širšiacute okruh informaciacute avšak absentujiacute informace jejichž smyslem a uacutečelem je zajistit zaacutekazniacutekovi relevantniacute podklady pro kvalifikovaneacute rozhodnutiacute o využitiacute či nevyužitiacute nabiacutezeneacute investičniacute služby1316 Těmito informacemi jsou typicky informace o riziciacutech souvisejiacuteciacutech s nabiacutezenou investičniacute službou1317

Pod pojmem rada je nutno rozumět soubor informaciacute a z něho vyplyacutevajiacuteciacutech doporučeniacute ktereacute jsou sdělovaacuteny poskytovatelem rady zaacutekazniacuteku za uacutečelem ulehčeniacute či ovlivněniacute jeho rozhodnutiacute Škodlivost je vhodneacute chaacutepat jako objektivniacute způsobilost rady přivodit uacutejmu bude-li respektovaacutena1318 přičemž dovodit povinnost nahradit škodu takto vzniklou lze přirozeně jen a pouze za předpokladu že takovaacute rada byla skutečně respektovaacutena Ztotožňuji se s naacutezorem doktriacuteny podle něhož nikoli každaacute rada jejiacutež naacutesledovaacuteniacute je přiacutečinou vzniku škody je automaticky radou škodlivou bdquoJe (hellip) nutno rozlišit mezi tiacutem kdy je rada poskytnuta na zaacutekladě určiteacuteho relevantně vyargumentovaneacuteho odborneacuteho naacutezoru kteryacute nemusiacute přiacutepadně obstaacutet (hellip) a kdy jde o radu zjevně nespraacutevnou (hellip)ldquo1319 Ačkoli v raacutemci poskytovaacuteniacute investičniacute

1313 Srov člaacutenek 19 odst 2 směrnice 200439ES o trziacutech finančniacutech naacutestrojů (MiFID) V kontextu tuzemskeacuteho kapitaacuteloveacuteho trhu srov ust sect 15a odst 1 věta prvniacute ZPKT 1314 Srov ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 (sect 2521 až 3081) Praha Wolters Kluwer ČR 2014 s 1081 ISBN 978-80-7478-630-3 1315 Srov ust sect 17 odst 2 piacutesm d) vyhlaacutešky č 3032010 Sb o podrobnějšiacute uacutepravě některyacutech pravidel při poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb 1316 HUSTAacuteK Zdeněk et al Zaacutekon o podnikaacuteniacute na kapitaacuteloveacutem trhu Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 s 209 ISBN 978-80-7400-433-9 1317 Shodně HULMAacuteK Milan a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 Zaacutevazkoveacute praacutevo zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055-3014) Praha CH Beck 2014 s 1677 ISBN 978-80-7400-287-8 1318 Tamteacutež 1319 ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 (sect 2521 až 3081) Praha Wolters Kluwer ČR 2014 s 1081 ISBN 978-80-7478-630-3

348

služby investičniacute poradenstviacute zpravidla dochaacuteziacute k průběžneacutemu poskytovaacuteniacute jak informaciacute tak rad ve smyslu ustanoveniacute sect 2950 NOZ domniacutevaacutem se že v praxi bude vhodnějšiacute chaacutepat tuto investičniacute službu jako celek a přiacutepadnou naacutehradu škody tak v naacuterokovat z titulu škodlivosti rady jako konečneacuteho vyacutesledku investičniacute služby nikoli nespraacutevnosti jednotlivyacutech informaciacute na kteryacutech je takovaacute rada založena

Pro zhodnoceniacute rady jako škodliveacute jsou relevantniacute ustanoveniacute ZPKT regulujiacuteciacute poskytovaacuteniacute investičniacuteho poradenstviacute Bez naacuteroku na uacuteplnost niacuteže uvaacutediacutem typickeacute porušeniacute ZPKT vedouciacute k naplněniacute znaku škodlivosti poskytovaneacute rady Jako škodlivou je podle meacuteho naacutezoru třeba hodnotit investičniacute radu poskytovatele kteraacute vůbec nezohledňuje stanovenyacute investičniacute profil zaacutekazniacuteka1320 Uacutečelem a smyslem povinnosti poskytovatele investičniacuteho poradenstviacute ziacuteskat od zaacutekazniacuteka a vyhodnotit určiteacute pensum informaciacute v oblasti investic je zajištěniacute souladu poskytovaneacuteho investičniacuteho poradenstviacute s požadavky a objektivniacutemi specifiky konkreacutetniacuteho zaacutekazniacuteka Pokud se poskytovaneacute investičniacute poradenstviacute bez souhlasu zaacutekazniacuteka od takto stanoveneacuteho profilu odchyacuteliacute a na zaacutekladě takto poskytovanyacutech rad vznikne škoda měla by byacutet rada zhodnocena jako chybnaacute i v přiacutepadě že by jinak splňovala požadavky na vypracovaacuteniacute s odbornou peacutečiacute Praacutevě uvedeneacute tvrzeniacute platiacute ovšem i naopak Jinyacutemi slovy řečeno pokud zaacutekazniacutekovi vznikla škoda v přiacutečinneacute souvislosti s poskytnutou investičniacute radou kteraacute byla sestavena a prezentovaacutena v souladu s principem odborneacute peacuteče a kteraacute odpoviacutedaacute v souladu se zaacutekonem stanoveneacutemu investičniacutemu profilu zaacutekazniacuteka nevznikaacute zde podle meacuteho naacutezoru miacutesto pro dovozeniacute odpovědnosti poskytovatele za škodlivou radu Objektivniacute odpovědnost za radu totiž neniacute možno chaacutepat jako odpovědnost za vždy přiacuteznivyacute vyacutesledek činnosti ke ktereacute poskytovanaacute rada směřuje

44 Prvek odměny

Dalšiacutem pojmovyacutem znakem odpovědnosti za radu je přiacutetomnost prvku odměny za poskytnutiacute informace nebo rady tedy typicky existence uacuteplatneacuteho smluvniacuteho vztahu mezi poskytovatelem a přiacutejemcem rady V kontextu praacuteva finančniacuteho trhu půjde zpravidla o odměnu peněžitou v uacutevahu však spiacuteše jen teoreticky připadaacute i odměna nepeněžitaacute Peněžitaacute odměna může miacutet podobu přiacutemeacute uacuteplaty zaacutekazniacuteka regulovaneacutemu subjektu za poskytovanou službu jak předpoklaacutedaacute regulace tzv nezaacutevisleacuteho investičniacuteho poradenstviacute dle směrnice MiFID II1321 tak i uacuteplaty nepřiacutemeacute v tuzemskeacutem kontextu typicky představovaneacute provizemi vyplaacutecenyacutemi investičniacutemu zprostředkovateli jako poskytovateli investičniacuteho poradenstviacute obchodniacutekem s cennyacutemi papiacutery či investičniacute společnostiacute Maacutem za to že přiacutetomnost prvku odměny je v daneacutem vztahu vždy třeba posuzovat materiaacutelně Informuje-li tedy poskytovatel investičniacutech služeb zaacutekazniacuteka že přijiacutemaacute pouze odměnu za jinou poskytovanou službu než investičniacute poradenstviacute1322 a přitom přijiacutemaacute od třetiacute osoby provize v souvislosti s poskytovaacuteniacutem teacuteto služby zaacutekazniacutekovi jež v konečneacutem důsledku tiacutežiacute zaacutekazniacuteka nejen že to nebraacuteniacute dovozeniacute expertniacute objektivniacute odpovědnosti za radu a nikoli miacuternějšiacute odpovědnosti za zaviněniacute dle věty druheacute sect 2950 občanskeacuteho zaacutekoniacuteku ale nadto takoveacute jednaacuteniacute zaklaacutedaacute porušeniacute veřejnopraacutevniacute povinnosti poskytovatele investičniacute služby jednat čestně spravedlivě a v nejlepšiacutem zaacutejmu zaacutekazniacuteků1323 Uacutevahy orgaacutenu aplikujiacuteciacuteho praacutevo se tak v praxi nebudou moci obejiacutet bez rozkliacutečovaacuteniacute struktury odměňovaacuteniacute ve vztahu obchodniacuteka s cennyacutemi papiacutery a investičniacuteho zprostředkovatele

45 Vznik škody a přiacutečinnaacute souvislost

Znak přiacutečinneacute souvislosti nikterak neodlišuje povinnosti nahradit škodu způsobenou informaciacute nebo radou od obecneacute uacutepravy naacutehrady škody Je však vhodneacute učinit na tomto miacutestě alespoň několik poznaacutemek k rozsaacutehleacute problematice stanoveniacute vyacuteše škody způsobeneacute chybně poskytnutou investičniacute službou Domniacutevaacutem se totiž že s ohledem na postupnyacute proces zvyšovaacuteniacute finančniacute gramotnosti a

1320 Investičniacute profil zaacutekazniacuteka je zjišťovaacuten a stanoven na zaacutekladě ust sect 15h ZPKT a provaacuteděciacute vyhlaacuteškou č 3032010 Sb o podrobnějšiacute uacutepravě některyacutech pravidel při poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb 1321 Srov člaacutenek 24 odst 7 piacutesm b) směrnice 201465EU o trziacutech finančniacutech naacutestrojů a o změně směrnic 200292ES a 201161EU 1322 Typicky hlavniacute investičniacute službu přijiacutemaacuteniacute a předaacutevaacuteniacute pokynů k investičniacutem naacutestrojům dle ust sect 4 odst 2 piacutesm a) ZPKT 1323 Dle ust sect 15 odst 1 v přiacutepadě obchodniacuteka s cennyacutemi papiacutery a sect 32 odst 1 v přiacutepadě investičniacuteho zprostředkovatele

349

praacutevniacuteho povědomiacute retailovyacutech investorů budou otaacutezky spojeneacute s touto problematikou nabyacutevat na vyacuteznamu Při určovaacuteniacute vzniku škody a jejiacute vyacuteše je možneacute obecně vyjiacutet ze dvou přiacutestupů Rozdiacutel mezi oběma přiacutestupy spočiacutevaacute v posouzeniacute zda maacute byacutet poškozeneacute straně nahrazena škoda tak aby konečnyacute stav odpoviacutedal situaci vznikleacute po hypotetickeacutem poskytnutiacute bezvadneacute investičniacute služby1324 či zda maacute byacutet naacutehrada poskytnuta tak aby ve sfeacuteře poškozeneacuteho bylo dosaženo stavu jako kdyby k poskytnutiacute investičniacute služby vůbec nedošlo1325 Je zřejmeacute že prvniacute z těchto přiacutestupů je aplikačně komplikovanějšiacute neboť se neobejde bez stanoveniacute relevantniacuteho hypotetickeacuteho průběhu věciacute při poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb1326 Vytyacutekaacutena je mu daacutele určitaacute spekulativnost kteraacute však v kontextu finančniacuteho trhu přinejmenšiacutem ve stejneacute miacuteře postihuje i druhyacute jmenovanyacute přiacutestup když neumožňuje rozlišit škodu způsobenou pochybeniacutem poskytovatele investičniacutech služeb a ztraacutetu způsobenou přirozenyacutem působeniacutem investičniacuteho rizika1327 Na druhou stranu je tento přiacutestup jistě přesnějšiacute umožňuje totiž zohlednit teacutež z pohledu poškozeneacuteho zaacutekazniacuteka negativniacute vyacutevoj situace na finančniacutem trhu a přiměřeně tomuto vyacutevoji omezit vyacuteši naacutehrady škody Lze uzavřiacutet že prvniacute uvedenyacute přiacutestup se zdaacute byacutet bdquo (hellip) vhodnyacutem obecnyacutem vyacutechodiskem pro naacutehradu škody v situaciacutech kdy poskytovatel investičniacutech služeb poskytl zaacutekazniacutekovi chybneacute zavaacutedějiacuteciacute nebo jinyacutem způsobem defektniacute informaceldquo1328 Praacutevě uvedenyacute zaacutevěr je třeba aplikovat v tuzemskeacutem kontextu podle meacuteho naacutezoru předevšiacutem praacutevě na uacutepravu expertniacute odpovědnosti za radu

5 ZAacuteVĚR

Na předchoziacutech řaacutedciacutech byly postupně v raacutemci možnostiacute danyacutech předepsanyacutem rozsahem praacutece vymezeny a analyzovaacuteny zaacutekladniacute teoretickeacute a aplikačniacute probleacutemy institutu odpovědnosti za radu na finančniacutem trhu Zbyacutevaacute zodpovědět jedinou zato však stěžejniacute otaacutezku dokaacuteže institut odpovědnosti za radu v praxi přispět k vyššiacute vymahatelnosti praacuteva v oblasti naacutehrady škody způsobeneacute v souvislosti s vyacutekonem regulovaneacute činnosti spočiacutevajiacuteciacute v poskytovaacuteniacute kvalifikovanyacutech informaciacute a rad

Aplikace institutu odpovědnosti za radu v praacutevu finančniacuteho trhu obecně a v oblasti poskytovaacuteniacute investičniacutech služeb zvlaacuteště představuje podle meacuteho naacutezoru viacutetaneacute nakročeniacute směrem ke zvyacutešeniacute role soukromeacuteho praacuteva v oblasti na kterou je prozatiacutem nahliacuteženo vyacutehradně veřejnopraacutevniacute optikou1329 Praxe nejen v Českeacute republice ukazuje že samotnaacute veřejnopraacutevniacute regulace byť sebepropracovanějšiacute nemůže zajistit požadovanyacute standard ochrany investorů na finančniacutem trhu a to ani v přiacutepadě efektivniacuteho vyacutekonu dohledu nad dodržovaacuteniacutem těchto pravidel regulovanyacutemi subjekty Domniacutevaacutem se že je to praacutevě vhodnaacute kombinace veřejnopraacutevniacuteho regulatorniacuteho raacutemce a soukromopraacutevniacute uacutepravy kteraacute je s to přispět ke zvyacutešeniacute pravděpodobnosti dosaženiacute naacutehrady způsobeneacute škody a tiacutem nepřiacutemo pozvednout standard poskytovanyacutech služeb1330 bdquoPředpoklad že informovanyacute investor je schopen přijiacutemat kvalifikovanaacute rozhodnutiacute podporovat rozvoj vhodnyacutech služeb a produktů a monitorovat poskytovatele těchto služeb z čaacutesti spočiacutevaacute na souvisejiacuteciacutem předpokladu existence efektivniacutech a snadno přiacutestupnyacutech soukromopraacutevniacutech mechanismů naacutehrady škodyldquo1331 Představuje však institut odpovědnosti za radu takovyacute

mechanismus Na obě vyacuteše položeneacute otaacutezky je podle meacuteho naacutezoru třeba odpovědět spiacuteše negativně

Překaacutežku širšiacute praktickeacute aplikace odpovědnosti za radu spatřuji předevšiacutem v často nelehkeacute důkazniacute

1324 Tzv bdquopositive interestldquo 1325 Tzv bdquonegative interestldquo 1326 NORROS Olli Determining loss caused by defective information in investment services Tidskrift utgiven av Juridiska Foumlreningen i Finland 149 aringrg (2013) 5-6 haumlftet s 346 1327 Tamteacutež s 351 1328 Tamteacutež s 353 1329 Srov CHEREDNYCHENKO Olha O Full harmonization of retail financial services contract law in Europe A success or a failure In GRUNDMANN Stefan ATAMER Yeşim M (ed) Financial services financial crisis and general European contract law failure and challenges of contracting

Alphen aan den Rijn Kluwer Law International 2011 s 248 ISBN 978-90-411-3526-1 1330 Srov HOBZA Martin Investment services and protection of the retail client The Lawyer Quarterly 2015 roč 5 č 1 s 57 ISSN 1805-8396 1331 MOLONEY Niamh How to protect investors lessons from the EC and the UK Cambridge

Cambridge Cambridge University Press 2010 s 442 ISBN 978-0-521-88870-7

350

situaci poškozeneacuteho investora Je třeba zdůraznit že nehledě na objektivniacute povahu odpovědnosti za radu zůstaacutevaacute zachovaacuteno standardniacute rozloženiacute důkazniacuteho břemene Poškozenyacute investor tak sice nemusiacute prokazovat zaviněneacute porušeniacute povinnosti regulovaneacuteho subjektu poskytovat spraacutevneacute a uacuteplneacute informace a nikoli škodliveacute rady avšak je povinen prokaacutezat všechny vyacuteše uvedeneacute konstrukčniacute znaky tohoto druhu odpovědnosti Důkazniacute situace investora tak může byacutet s přihleacutednutiacutem ke specifikům finančniacuteho trhu značně komplikovanaacute a to zejmeacutena ve vztahu ke znaku nespraacutevnosti či neuacuteplnosti informace a škodlivosti poskytnuteacute rady Poskytnutiacute podkladů ke zlepšeniacute důkazniacute situace nelze přirozeně očekaacutevat od poskytovatele služeb na finančniacutem trhu v pozici protistrany1332 avšak ve většině přiacutepadů ani od Českeacute naacuterodniacute banky jako orgaacutenu dohledu1333

Investorům jako přiacutejemcům investičniacuteho poradenstviacute či jinyacutech odbornyacutech informaciacute a rad na finančniacutem trhu tak lze viacutece než dřiacuteve doporučit vyžadovat podklady důsledně a detailně odůvodňujiacuteciacute poskytovaneacute informace a rady včetně uvedeniacute přiacutepadnyacutech relevantniacutech zdrojů a naacutesledně pečlivě archivovat takto ziacuteskaneacute podklady zejmeacutena v přiacutepadě pochybnostiacute o kvalitě či podloženosti poskytovanyacutech informaciacute a rad V regulovanyacutech oblastech kde praacutevniacute řaacuted počiacutetaacute s existenciacute specializovanyacutech dokumentů sloužiacuteciacutech k individualizaci poskytovanyacutech služeb1334 je vhodneacute dbaacutet na jejich uacuteplneacute a pravdiveacute vyplňovaacuteniacute a vyvarovat se ovlivněniacute obsahu těchto dokumentů ze strany poskytovatele

Možnyacutech řešeniacute zvyšujiacuteciacutech životaschopnost zkoumaneacuteho institutu v kontextu praacuteva finančniacuteho trhu je hned několik V prvniacute řadě se nabiacuteziacute legislativniacute zakotveniacute obraacuteceneacuteho důkazniacuteho břemene ve sporech plynouciacutech z poskytovaacuteniacute služeb na finančniacutem trhu1335 Daacutele by bylo napřiacuteklad možneacute uvažovat o vymezeniacute vyacutejimky z povinnosti mlčenlivosti orgaacutenu dohledu v přiacutepadech kdy je vedeno civilniacute soudniacute řiacutezeniacute investora s poskytovatelem služeb na finančniacutem trhu u ktereacuteho Českaacute naacuterodniacute banka pravomocně dovodila porušeniacute povinnostiacute směřujiacuteciacutech k ochraně investora Konečně lze ponechat řešeniacute situace v rukou orgaacutenů aplikace praacuteva předevšiacutem civilniacutech soudů Každeacute z nastiacuteněnyacutech řešeniacute maacute svaacute specifika zasluhujiacuteciacute samostatnou analyacutezu kteraacute však bude muset byacutet provedena na jineacutem miacutestě Předpoklaacutedaacutem že to bude praacutevě posledniacute uvedeneacute řešeniacute ktereacute se i s ohledem na posiacuteleniacute role soudniacutech rozhodnutiacute dle občanskeacuteho zaacutekoniacuteku v dlouhodobeacutem horizontu prosadiacute Předevšiacutem judikatura tedy podle meacuteho naacutezoru rozhodne zda institut odpovědnosti za radu bude hraacutet roli uacutečinneacuteho prostředku ochrany praacutev investorů na finančniacutem trhu nebo spiacuteše bezzubeacuteho naacutestroje Použitaacute literatura

BAKEŠ Milan Marie KARFIacuteKOVAacute Petr KOTAacuteB Hana MARKOVAacute Radim BOHAacuteČ Petr NOVOTNYacute Michal KOHAJDA a Pavliacutena VONDRAacuteČKOVAacute Finančniacute praacutevo 6 upr vyd Praha C H Beck 2012 519 s ISBN 978-80-7400-440-7 ELIAacuteŠ Karel Veřejnopraacutevniacute souvislosti soukromeacuteho praacuteva Spraacutevniacute praacutevo 2011 č 1-2 s 76

ISSN 0139-6005 GERLOCH Aleš a Jan TRYZNA Dualismus soukromeacuteho a veřejneacuteho praacuteva a novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek k jednotě a diferenciaci praacuteva Praacutevniacutek 2014 roč 153 č 9 s 730-745 ISSN 0231-6625 GERLOCH Aleš Teorie praacuteva 4 upr vyd Plzeň Aleš Čeněk 2007 343 s ISBN 978-80-7380-

023-9 HAacuteLOVAacute Miloslava Veřejnopraacutevniacute regulace soukromopraacutevniacutech činnostiacute a uplatňovaacuteniacute soukromeacuteho praacuteva Veřejneacute praacutevo a praacutevo soukromeacute aktuaacutelniacute tendence a vyacutezvy veřejnopraacutevniacute uacutepravy plynouciacute z

1332 I přes to že jej v oblasti investičniacutech služeb tiacutežiacute zaacutekonnaacute evidenčniacute a archivačniacute povinnost dle ust sect 17 ZPKT 1333 Srov povinnost mlčenlivosti dle ust sect 26 zaacutekona č 151998 Sb o dohledu v oblasti kapitaacuteloveacuteho trhu a o změně a doplněniacute dalšiacutech zaacutekonů 1334 Zejmeacutena se jednaacute o investičniacute dotazniacutek ve smyslu ust sect 15h a 15i ZPKT a ust sect 136 zaacutekona o doplňkoveacutem penzijniacutem spořeniacute daacutele zaacuteznam o jednaacuteniacute se zaacutekazniacutekem apod 1335 Srov např CHEREDNYCHENKO Olha O The legal matrix for retail investment services in the EU where is an individual investor In DEVENNEY James KENNY Mel Consumer credit debt and investment in Europe Cambridge Cambridge University Press 2012 s 271 ISBN 978-1-107-

01302-5

351

problematiky praacutevniacuteho dualismu Praha Univerzita Karlova v Praze Praacutevnickaacute fakulta 2014 248 s

ISBN 978-80-87975-10-7 HOBZA Martin Investment services and protection of the retail client The Lawyer Quarterly 2015 roč 5 č 1 s 50-58 ISSN 1805-8396 HULMAacuteK Milan a kol Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 6 Zaacutevazkoveacute praacutevo zvlaacuteštniacute čaacutest (sect 2055-3014) Praha CH Beck 2014 2072 s ISBN 978-80-7400-287-8 HUSTAacuteK Zdeněk et al Zaacutekon o podnikaacuteniacute na kapitaacuteloveacutem trhu Komentaacuteř Praha C H Beck 2012 1029 s ISBN 978-80-7400-433-9 CHEREDNYCHENKO Olha O Full harmonization of retail financial services contract law in Europe A success or a failure In Grundmann Stefan Atamer Yeşim M (ed) Financial services financial crisis and general European contract law failure and challenges of contracting Alphen aan den Rijn Kluwer Law International 2011 342 s ISBN 978-90-411-3526-1 CHEREDNYCHENKO Olha O The legal matrix for retail investment services in the EU where is an individual investor In DEVENNEY James KENNY Mel Consumer credit debt and investment in Europe Cambridge Cambridge University Press 2012 s 271 ISBN 978-1-107-01302-5 KARFIacuteKOVAacute Marie a Vladimiacuter PŘIKRYL Pojišťovaciacute praacutevo Vyd 1 Praha Leges 2010 351 s ISBN 978-80-87212-45-5 LAVICKYacute Petr a Jakub HANDRLICA Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 Obecnaacute čaacutest (sect 1-654) Praha CH Beck 2014 2380 s ISBN 978-80-7400-529-9 MOLONEY Niamh How to protect investors lessons from the EC and the UK Cambridge Cambridge Cambridge University Press 2010 474 s ISBN 978-0-521-88870-7 Norros Olli Determining loss caused by defective information in investment services Tidskrift utgiven av Juridiska Foumlreningen i Finland 149 aringrg (2013) 5-6 haumlftet s 341-370 NOVOTNYacute Petr KOUKAL Pavel a Eva ZAHOŘOVAacute Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek naacutehrada škody Praha Grada Publishing 2014 139 s ISBN 978-80-247-5165-8 ŠVESTKA Jiřiacute et al Občanskyacute zaacutekoniacutek komentaacuteř Sv 1 (sect 1 až 654) Praha Wolters Kluwer ČR 2014 1667 s ISBN 978-80-7478-370-8 ZETZSCHE Dirk In BIRKMOSE Hanne Soslashndergaard Mette NEVILLE a Karsten Engsig SOslashRENSEN The European financial market in transition Alphen aan den Rijn Wolters Kluwer Law

amp Business 2012 451 s ISBN 978-90-411-3360-1 KUCHTA J Několik poznaacutemek k postaveniacute a formulaci okolnostiacute vylučujiacutecich protipraacutevnost v připravovaneacute rekodifikaci trestniacuteho zaacutekona In Trestněpraacutevniacute revue 2003 č 2 s 120-130 ČNB [online] 2013 [cit 2015-04-10] Tiskovaacute konference ČNB Ochrana spotřebitele a sankcionovaacuteniacute finančniacutech zprostředkovatelů Dostupneacute z WWW httpwwwcnbczmiranda2exportsiteswwwcnbczcsverejnostpro_mediakonference_projevyvystoupeni_projevydownloadzamrazilova_20130867_tk_fin_zprostredkovatelepdf Magsumovaacute Gabriela Novyacute občanskyacute zaacutekoniacutek a profesniacute odpovědnost daňoveacuteho poradce - budete žalovat sveacuteho daňoveacuteho poradce za nepřesnou radu EPRAVOCZ [online] 2013 [cit 2015-04-02]

Dostupneacute z WWW httpwwwepravocztopclankynovy-obcansky-zakonik-a-profesni-odpovednost-danoveho-poradce-budete-zalovat-sveho-danoveho-poradce-za-nepresnou-radu-93148html Kontaktniacute uacutedaje

Mgr Martin Hobza hobzaprfcunicz Katedra finančniacuteho praacuteva a finančniacute vědy Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Karlovy v Praze Naacuteměstiacute Curieovyacutech 9017 116 40 Praha 1 Českaacute republika

352

POUŽITIacute AUTOMATICKYacuteCH OBRANNYacuteCH ZAŘIacuteZENIacute K OCHRANĚ ŽIVOTA ZDRAVIacute A MAJETKU

Jan Pinkava


Abstract This theses deals with using of automatic defensive devices to protect individualacutes life

health and property within the self-defence in criminal law Legislation of this institute in Criminal code gives citiziens in particular cases possibility to protect their own individualacutes interests Since the legislation of self-defence in Criminal code is quite brief the important role for setting limits provides courts decisions This article mainly deals with question of preventative self-defence by means of automatic defensive devices especially conditions of using automatic defensive devices Abstrakt Tato praacutece se zabyacutevaacute použitelnostiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute k ochraně života

zdraviacute a majetku jednotlivce v raacutemci nutneacute obrany v trestniacutem praacutevu Praacutevniacute uacutepravou tohoto institutu v Trestniacutem zaacutekoniacuteku je daacutena občanům v určityacutech přiacutepadech možnost k ochraně vlastniacutech individuaacutelniacutech zaacutejmů Jelikož je praacutevniacute uacuteprava nutneacute obrany v Trestniacutem zaacutekoniacuteku poměrně stručnaacute důležitou roli pro určeniacute meziacute nutneacute obrany stanoviacute judikatura Tento přiacutespěvek se zabyacutevaacute předevšiacutem otaacutezkou preventivniacute nutneacute obrany pomociacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute zejmeacutena podmiacutenkami použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Key Words self-defence protection of property preventative self-defence automatic defensive

devices Kliacutečovaacute slova nutnaacute obrana ochrana majetku preventivniacute nutnaacute obrana automatickaacute obrannaacute

zařiacutezeniacute

1 UacuteVOD

Život a zdraviacute člověka a vlastnictviacute majetku patřiacute mezi zaacutekladniacute lidskeacute hodnoty kteryacutem praacutevniacute řaacuted poskytuje patřičnou ochranu Tato ochrana je poskytovaacutena zejmeacutena normami občanskeacuteho a spraacutevniacuteho praacuteva přičemž ochrana nejdůležitějšiacutech hodnot mezi ktereacute život zdraviacute i majetek nepochybně patřiacute je poskytovaacutena i normami praacuteva trestniacuteho Ochrana prostřednictviacutem trestniacuteho praacuteva je uplatňovaacutena v přiacutepadech kdy dochaacuteziacute k nejzaacutevažnějšiacutem zaacutesahům do praacutev a opraacutevněnyacutech zaacutejmů jednotlivců Staacutet disponuje efektivniacutemi prostředky k ochraně těchto hodnot vztahů a zaacutejmů nicmeacuteně může dojiacutet k situaciacutem kdy se ochrana ze strany staacutetu ukaacuteže jako neefektivniacute resp neniacute možno ji poskytnout ihned v naacutevaznosti na nastalou nepřiacuteznivou situaci V těchto přiacutepadech umožňuje praacutevniacute řaacuted jednotlivcům aby využili některeacute z forem sveacutepomoci ktereacute jsou v praacutevniacutem řaacutedu obsaženy Z pohledu trestniacuteho praacuteva se jednaacute předevšiacutem o krajniacute nouzi a nutnou obranu ktereacute jsou upraveny v sectsect 28 - 29 zaacutekona č 402009 Sb Trestniacute zaacutekoniacutek ve zněniacute pozdějšiacutech předpisů (daacutele jen bdquotrestniacute zaacutekoniacutekldquo)

Existujiacute však přiacutepady kdy je možno se na obranu určityacutem způsobem připravit a předejiacutet tak momentu překvapeniacute kteryacute v souvislosti se situacemi nutneacute obrany často nastaacutevaacute Dokonce je možneacute se vyhnout přiacutemeacutemu fyzickeacutemu kontaktu s pachatelem a přitom nadaacutele sveacutepomocně chraacutenit svaacute praacuteva K teacuteto ochraně sloužiacute tzv automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute kteraacute představujiacute specifickou formu nutneacute obrany a to tzv preventivniacute nutnou obranu Praacutevě použitiacute těchto automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je hlavniacutem předmětem teacuteto praacutece1336

V našiacute praacutevniacute teorii se jednaacute o problematiku ktereacute prozatiacutem nebylo věnovaacuteno mnoho pozornosti Z tohoto důvodu je seznam dostupneacute literatury poměrně stručnyacute stejně tak jako vyacutečet rozhodnutiacute tuzemskyacutech soudů Autor se tedy zabyacutevaacute předevšiacutem jednotlivyacutemi podmiacutenkami

1336 Tato praacutece byla autorem vypracovaacutena v raacutemci projektu s naacutezvem bdquoNutnaacute obrana v českeacutem trestniacutem praacutevu ve srovnaacuteniacute s praacutevniacute uacutepravou v USAldquo (Studentskaacute grantovaacute soutěž ndash IGA)

353

použitelnosti automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute tak jak vyplyacutevajiacute z dostupneacute praacutevniacute teorie a judikatury přičemž součaacutestiacute teacuteto praacutece je i kritickaacute analyacuteza dosavadniacute rozhodovaciacute praxe jednotlivyacutech soudů

V prvniacute čaacutesti praacutece bude nejprve rozebraacuten smysl a uacutečel nutneacute obrany a automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute S ohledem na pochopeniacute užiacutevaacuteniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je třeba pochopit smysl těchto institutů k čemu směřujiacute proč jsou dovoleneacute a jakyacute je jejich smysl Dalšiacute čaacutest praacutece se již bude tyacutekat přiacutemo automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Tato kapitola bude obsahovat obecneacute pojednaacuteniacute o automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacutech a podmiacutenky jejich využiacutevaacuteniacute Tiacutem se rozumiacute jednotliveacute předpoklady za nichž je možno tato zařiacutezeniacute instalovat Dalšiacute čaacutest bude směřovat k jednotlivyacutem druhům automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Hlavniacute a nejdůležitějšiacute čaacutest teacuteto kapitoly se bude tyacutekat tuzemskeacute judikatury kde budou rozebraacutena stěžejniacute rozhodnutiacute soudů kteraacute vymezujiacute raacutemec použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute v Českeacute republice Tato rozhodnutiacute budou nejen popsaacutena ale i rozebraacutena a kriticky zanalyzovaacutena neboť obsahujiacute značneacute rozpory Na zaacutekladě analyacutezy těchto rozhodnutiacute bude dalšiacute kapitola věnovaacutena doporučeniacutem kteraacute je třeba dodržet při instalaci automatickyacutech obranyacutech zařiacutezeniacute v praxi Předposledniacute kapitola bude věnovaacutena zhodnoceniacute praacutevniacute uacutepravy v trestniacutem zaacutekoniacuteku a uacutevahaacutem de lege ferenda 2 SMYSL A UacuteČEL NUTNEacute OBRANY A AUTOMATICKYacuteCH OBRANNYacuteCH ZAŘIacuteZENIacute

Podstatou nutneacute obrany je odvraceniacute uacutetoku proti zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem Tato ochrana společenskyacutech vztahů zaacutejmů a hodnot by měla byacutet poskytovaacutena předevšiacutem ze strany staacutetu To znamenaacute že staacutet prostřednictviacutem svyacutech orgaacutenům by měl byacutet garantem ochrany těchto zaacutejmů Objevujiacute se však přiacutepady kdy tento způsob ochrany neniacute dostatečně efektivniacute a pro tyto přiacutepady naacutem praacutevniacute řaacuted daacutevaacute možnost chraacutenit tyto zaacutejmy sveacutepomociacute V těchto přiacutepadech bude tedy uplatněna individuaacutelniacute ochrana zaacutejmů před ochranou poskytovanou staacutetniacutemi orgaacuteny (tyto přiacutepady lze i označit jako určityacute průlom do staacutetniacuteho monopolu naacutesiliacute1337) Praacutevniacute řaacuted naacutem daacutevaacute celou řadu těchto forem sveacutepomoci přičemž z hlediska trestniacuteho praacuteva hmotneacuteho je nejdůležitějšiacute nutnaacute obrana

Jednaacuteniacute v nutneacute obraně je povoleneacute zejmeacutena z toho důvodu že se nepovažuje za škodliveacute ale naopak je chaacutepaacuteno jako žaacutedouciacute ochrana vlastniacutech zaacutejmů V souvislosti s tiacutem je však nutneacute zmiacutenit že jednaacuteniacute v nutneacute obraně neniacute z tohoto pohledu povinnostiacute určiteacute osoby ale pouze jejiacutem praacutevem Pokud tedy nastane situace ve ktereacute osoba čeliacute přiacutemo hroziacuteciacutemu a trvajiacuteciacutemu uacutetoku kteryacute směřuje vůči zaacutejmům chraacuteněnyacutem trestniacutem zaacutekonem zaacuteležiacute pouze na jeho rozhodnutiacute zda zahaacutejiacute obranu ve smyslu sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku Jednaacute se tedy o jeho praacutevo jednat v nutneacute obraně nikoli povinnost

Uacutečelem nutneacute obrany je tedy umožněniacute ochrany vlastniacutech zaacutejmů bez pomoci staacutetniacutech orgaacutenů přičemž tato ochrana nebude v rozporu s praacutevniacutem řaacutedem1338 To však neznamenaacute že osoba je opraacutevněna braacutenit jakkoliv sveacute individuaacutelniacute zaacutejmy ale jeho jednaacuteniacute musiacute splňovat podmiacutenky ktereacute zaacutekon upravuje pro uplatněniacute tohoto druhu sveacutepomoci Nelze v těchto přiacutepadech očekaacutevat že bude miacutet každaacute osoba detailniacute praacutevniacute podvědomiacute o tom jakeacute jsou přesně meze nutneacute obrany resp jak tyto meze vytyčuje předevšiacutem aplikačniacute soudniacute praxe Pro přiacutepad že se rozhodne jednat v nutneacute obraně platiacute že by měla zaacutekladniacute podmiacutenky znaacutet přičemž čaacutest těchto pravidel lze dovodit i logicky bez detailniacute znalosti praacutevniacutech předpisů a jednotlivyacutech rozhodnutiacute soudů vztahujiacuteciacutech se k daneacute problematice V každeacutem přiacutepadě by však nutnaacute obrana neměla sloužit k zneužitiacute praacuteva vůči druheacute osobě tj ne k vyřizovaacuteniacute osobniacutech sporů odvetě za jednaacuteniacute z minulosti namiacutesto ochrany vlastniacutech zaacutejmů před hroziacuteciacutem a trvajiacuteciacutem nebezpečiacutem

Jednaacuteniacutem v nutneacute obraně často dochaacuteziacute k ohroženiacute či porušeniacute společenskyacutech zaacutejmů či hodnot kteryacutem Trestniacute zaacutekoniacutek poskytuje ochranu přičemž tato ochrana by měla byacutet primaacuterně poskytnuta ze strany staacutetu Umožněniacute ochrany vlastniacutech zaacutejmů jednotlivce v situaciacutech ktereacute by za normaacutelniacutech okolnostiacute vyžadovaly intervenci ze strany staacutetniacuteho orgaacutenu maacute však svůj smysl Je tomu tak proto že v řadě přiacutepadů je třeba v daneacute situaci jednat okamžitě a ochrana staacutetniacutemi orgaacuteny se z tohoto pohledu jeviacute jako neefektivniacute V těchto přiacutepadech musiacute byacutet daacutena jednotlivyacutem osobaacutem určitaacute miacutera autonomie kteraacute jim umožniacute chraacutenit sveacute vlastniacute zaacutejmy Je však třeba miacutet staacutele na paměti že i tato autonomie neniacute neomezenaacute a maacute sveacute limity

1337 KUCHTA Josef Nutnaacute obrana 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova univerzita 1999 s 48 1338 Srov ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek I sect 1 až 139 Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha C H

Beck 2009 s 399

354

Ochrana pomociacute nutneacute obrany nemusiacute nutně směřovat jen k ochraně vlastniacutech individuaacutelniacutech zaacutejmů Může se tyacutekat i ochrany individuaacutelniacutech zaacutejmů jinyacutech osob v přiacutepadech kdy tyto osoby nejsou z jakeacutehokoli důvodu schopny se okamžitě a efektivně braacutenit Hovořiacuteme v tomto přiacutepadě o tzv pomoci v nutneacute obraně kteraacute je v zaacutesadě přiacutepustnaacute1339 3 AUTOMATICKAacute OBRANNAacute ZARIZENI 31 Obecně

V souvislosti s nutnou obranou někdy hovořiacuteme o tzv preventivniacute nutneacute obraně kteraacute spočiacutevaacute předevšiacutem ve využitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute (automatickyacutech obrannyacutech systeacutemů1340) Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute neniacute v českeacutem praacutevniacutem řaacutedu upraveno Z tohoto důvodu lze analogicky využiacutet ustanoveniacute o nutneacute obraně dle sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku (v naacutevaznosti na čl 2 odst 3 Listiny zaacutekladniacutech praacutev a svobod1341) Institut automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute rozšiřuje dosah nutneacute obrany na situace ktereacute nastanou až v budoucnu Jednaacute se o přiacutepady kdy se osoba připravuje na budouciacute přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok proti zaacutejmům chraacuteněnyacutem Trestniacutem zaacutekoniacutekem1342 instalaciacute automatickeacuteho obranneacuteho systeacutemu kteryacute maacute byacutet využit až v přiacutepadě vzniku budouciacuteho uacutetoku Instalace automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute směřuje nejen k ochraně těchto zaacutejmů ale takeacute k dopadeniacute či potrestaacuteniacute pachatele 32 Podmiacutenky použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute

Jak již bylo zmiacuteněno platnaacute praacutevniacute uacuteprava neobsahuje ustanoveniacute ktereacute by upravovalo použitiacute nutneacute obrany v podobě automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Z tohoto důvodu lze analogicky aplikovat obecnaacute ustanoveniacute o nutneacute obraně upravenaacute v Trestniacutem zaacutekoniacuteku Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute tedy musiacute splňovat stejneacute podmiacutenky ktereacute jsou vyžadovaacuteny v sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku pro osobu obraacutence Jednaacute se o přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok kteryacute směřuje proti zaacutejmům chraacuteněnyacutem trestniacutem zaacutekoniacutekem přičemž tato obrana nesmiacute byacutet zcela zjevně nepřiměřenaacute způsobu uacutetoku Z pohledu automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute však mohou tyto podmiacutenky vyvolaacutevat určiteacute otazniacuteky

Instalace těchto zařiacutezeniacute mimo jineacute vyvolaacutevaacute polemiku o tom zda je možneacute opatřit a instalovat prostředky proti uacutetoku ktereacute ještě nehroziacute Existuje řada odpůrců kteřiacute využitiacute automatickyacutech obrannyacutech systeacutemů vylučujiacute (např V Solnař1343) Většina protichůdnyacutech naacutezorů upozorňuje zejmeacutena na naacutesledujiacuteciacute dvě skutečnosti Instalovaacuteniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je v rozporu s ustanoveniacutemi o nutneacute obraně neboť nesměřuje proti hroziacuteciacutemu a trvajiacuteciacutemu uacutetoku ale proti budouciacutemu tj v danyacute moment neexistujiacuteciacutemu uacutetoku1344

S tiacutemto naacutezorem se nelze zcela ztotožnit neboť obrana prostřednictviacutem těchto zařiacutezeniacute se aktivuje až v momentě kdy vznikaacute přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute nebezpečiacute1345 Do teacuteto doby lze považovat tato zařiacutezeniacute za neaktivniacute Vyloučeniacute použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute pouze s odkazem na to že se jejich instalace netyacutekaacute aktuaacutelniacuteho přiacutemo hroziacuteciacuteho a trvajiacuteciacuteho uacutetoku by byla v těchto přiacutepadech nespraacutevnaacute Pokud vychaacuteziacuteme z obecneacute premisy že každaacute osoba by se měla starat o svaacute praacuteva a že může činit to co neniacute zaacutekonem zakaacutezaacuteno pak z tohoto pohledu nelze použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute a priori vyloučit Instalace těchto zařiacutezeniacute je totiž specifickyacutem přiacutepravnyacutem jednaacuteniacutem ktereacute směřuje k přiacutepadneacute budouciacute ochraně proti budouciacutemu přiacutemo hroziacuteciacutemu a trvajiacuteciacutemu uacutetoku Osoba instalujiacuteciacute toto zařiacutezeniacute předpoklaacutedaacute v budoucnu vznik určiteacuteho nebezpečiacute

1339 Např JELIacuteNEK Jiřiacute a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Obecnaacute čaacutest Zvlaacuteštniacute čaacutest 4 vydaacuteniacute Praha

Leges 2014 s 266 1340 ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek I sect1 až 139 Komentaacuteř 2 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2012 s 409 1341 bdquoKaždyacute může činit co neniacute zaacutekonem zakaacutezaacuteno a nikdo nesmiacute byacutet nucen činit co zaacutekon neuklaacutedaacuteldquo 1342 Srov ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek I sect1 až 139 Komentaacuteř 2 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2012 s 409- 410 1343 SOLNAŘ Vladimiacuter a kol Systeacutem českeacuteho trestniacuteho praacuteva 1 vydaacuteniacute Praha Novatrix 2009 s

125 1344 Srov DOLENSKYacute Adolf NOVOTNYacute František Nutnaacute obrana a automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Trestniacute praacutevo roč 1998 č 1 s 8 1345 Srov HRUŠKA Jiřiacute BUREŠ Radek Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z pohledu trestniacuteho praacuteva Trestniacute praacutevo roč 2010 č 7-8 s 8

355

(z hlediska nutneacute obrany ve formě uacutetoku) ktereacute bude směřovat vůči zaacutejmům chraacuteněnyacutem Trestniacutem zaacutekoniacutekem

V tomto směru lze rozlišit dvě situace Prvniacute situace se tyacutekaacute přiacutepravneacuteho jednaacuteniacute kdy dochaacuteziacute k instalaci tohoto zařiacutezeniacute přičemž tato instalace neniacute postavena na předchoziacutech hrozbaacutech či uacutetociacutech ktereacute byly vůči obraacutenci spaacutechaacuteny I přesto však nelze striktně odmiacutetat jednaacuteniacute kdy osoba zajišťuje ochranu sveacuteho života zdraviacute a majetku zejmeacutena pokud je tato ochrana poskytovaacutena i dalšiacutem členům domaacutecnosti Ve druheacutem přiacutepadě se jednaacute o instalaci kdy již v minulosti dochaacutezelo k určityacutem uacutetokům proti zaacutejmům chraacuteněnyacutem Trestniacutem zaacutekoniacutekem ktereacute však v době instalace těchto zařiacutezeniacute nemajiacute povahu přiacutemo hroziacuteciacuteho a trvajiacuteciacuteho uacutetoku Nicmeacuteně osoba obraacutence na zaacutekladě přechoziacutech hrozeb provaacutediacute přiacutepravneacute opatřeniacute do budoucna V takoveacutem přiacutepadě lze takoveacute chovaacuteniacute chaacutepat jako logickeacute a naprosto legitimniacute1346

Dalšiacutem protichůdnyacutem argumentem je ta skutečnost že tato zařiacutezeniacute mohou působit na osoby ktereacute se v daneacute situaci objeviacute bez souvislosti s určityacutem uacutetokem přiacutepadně osoby proti kteryacutem bude použitiacute daneacuteho zařiacutezeniacute neadekvaacutetniacute1347 V tomto přiacutepadě se hovořiacute např o zaacutesahu hasičů leacutekařů tedy osob ktereacute nevstupujiacute do obydliacute neopraacutevněně ale na zaacutekladě specifickyacutech situaciacute souvisejiacuteciacutech s ohroženiacutem života a zdraviacute člověka Tento argument je čaacutestečně opraacutevněnyacute neboť instalaciacute automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute nebezpečiacute opravdu hroziacute Nicmeacuteně bude se jednat o vyacutejimečnou souhru naacutehod kdy by toto zařiacutezeniacute mělo zasaacutehnout i jineacute osoby než jen pachatele trestneacuteho činu Z tohoto pohledu je nutneacute učinit potřebnaacute opatřeniacute kteraacute budou směřovat k minimalizaci přiacutepadnyacutech škod způsobenyacutech osobaacutem ktereacute se do nemovitosti snažily dostat za legitimniacutem uacutečelem Spraacutevnaacute volba automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute vyacutestražnaacute signalizace dostatečneacute zabezpečeniacute a dalšiacute faktory mohou těmto excesům zabraacutenit

Z toho co bylo konstatovaacuteno lze vyvodit dalšiacute skutečnost Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute lze rozčlenit na dvě faacuteze1348 Prvniacute faacuteze je samotnaacute instalace automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute kteraacute vyvolaacutevaacute občasneacute rozpory ktereacute byly uvedeny v předchoziacutech odstavciacutech Druhou faacuteziacute je samotneacute použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Jednaacute se o situaci kdy již vznikl přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok na zaacutejem chraacuteněnyacute Trestniacutem zaacutekoniacutekem a v tomto okamžiku se automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute spustiacute Typicky se jednaacute o situace kdy pachatel trestneacuteho činu vstoupiacute do domu V tento moment zde již existuje přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok nicmeacuteně lze opět rozlišit dvě situace

Prvniacute situace spočiacutevaacute v tom že se v domě nachaacuteziacute osoby k jejichž ochraně bylo automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute nainstalovaacuteno V tomto přiacutepadě lze konstatovat že předpoklady pro uplatněniacute nutneacute obrany jsou splněny neboť zde existuje přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok proti zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem osoba pachatele se již nachaacuteziacute na miacutestě činu a dalšiacute osoby v domě jsou tiacutem paacutedem v ohroženiacute

Ve druheacutem přiacutepadě se jednaacute o situaci kdy pachatel již vstoupil do domu tj vznikaacute přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok ale osoby nejsou v domě přiacutetomny Z logiky věci vyplyacutevaacute že tento přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok může směřovat pouze vůči majetku nikoli vůči životu a zdraviacute Tuto situaci je třeba řešit s odkazem na to zda je možneacute pomociacute nutneacute obrany chraacutenit i majetek1349 Jak vyplyacutevaacute z tuzemskeacute judikatury1350 nutnou obranu je možno použiacutet i k ochraně majetku To znamenaacute že pokud by ze strany pachatele došlo k ohroženiacute nebo porušeniacute zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem lze použiacutet ustanoveniacute o nutneacute obraně resp ustanoveniacute o preventivniacute nutneacute obraně 33 Druhy automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute

Existuje celaacute řada automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute přičemž jejich volba zaacutesadně ovlivňuje i tu skutečnost zda bude jejich užitiacute v souladu s ustanoveniacutemi o nutneacute obraně Za automatickeacute

1346 Většina znaacutemyacutech přiacutepadů instalace automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute v Českeacute republice se tyacutekala praacutevě situaciacute kdy osoba byla již někdy ohrožena (často opakovaně) jednotlivyacutemi uacutetoky ze strany pachatelů 1347 Srov DOLENSKYacute Adolf NOVOTNYacute František Nutnaacute obrana a automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Trestniacute praacutevo roč 1998 č 1 s 9 1348 Toto rozděleniacute odpoviacutedaacute i argumentaci uvedeneacute ve Stanovisku Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn Tpjn 3032008 ze dne 30 zaacuteřiacute 2009 1349 Ze zahraničniacute literatury srov např LEVERICK Fiona Killing in self-defence 1 vydaacuteniacute Oxford Oxford University Press 2006 s 131 a naacutesl SANGERO Boaz Self-Defence in Criminal Law 1 vydaacuteniacute Oxford Hart Publishing 2006 s 252 a naacutesl 1350 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu sp zn 11 Tz 583

356

obranneacute zařiacutezeniacute jsou považovaacuteny nejen různeacute formy přiacutekopů padaciacutech jam uzamykatelnyacutech miacutestnostiacute ale takeacute ostnateacute draacutety zapojeneacute elektrickeacute vedeniacute do plotu a mřiacutežiacute loveckeacute pasti apod Mezi uacutečinnějšiacute automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute patřiacute předevšiacutem instalovaneacute samostřiacutely střelneacute zbraně naacutestražneacute systeacutemy jedy vyacutebušniny apod1351 Jak lze z uvedeneacuteho vyacutečtu vidět existuje celaacute škaacutela automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute přičemž čaacutest z nich lze sehnat legaacutelně na volneacutem trhu a čaacutest z nich vyžaduje ziacuteskaacuteniacute určiteacuteho povoleniacute či opraacutevněniacute

V tomto kontextu se naacutem nabiacuteziacute otaacutezka zda je možno použiacutet v preventivniacute nutneacute obraně i automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute ke ktereacutemu nemaacute obraacutence opraacutevněniacute či potřebneacute povoleniacute Dle meacuteho naacutezoru by ani v tomto přiacutepadě nemělo byacutet použitiacute takoveacuteho zařiacutezeniacute a priori vyloučeno Samozřejmě se bude danyacute přiacutepad posuzovat s ohledem na okolnosti přiacutepadu zejmeacutena konkreacutetniacute situaci osobu pachatele a uacutetočniacuteka intenzitu uacutetoku a řadu dalšiacutech okolnostiacute1352

Jako automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute lze označit i pořiacutezeniacute psa kteryacute bude určen k ochraně majetku1353 Zatiacutemco ostatniacute automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute se nachaacutezejiacute v domaacutecnostech zřiacutedka pořiacutezeniacute psa či jineacuteho zviacuteřete za uacutečelem ochrany života zdraviacute a majetku je poměrně běžneacute I z tohoto pohledu musiacute byacutet dodrženy podmiacutenky ktereacute platiacute jak pro nutnou obranu tak pro použiacutevaacuteniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute (jako napřiacuteklad vyacutestraha že se v domě nachaacuteziacute pes) To platiacute zejmeacutena v přiacutepadech že majitel objektu pořiacutediacute k ochraně svyacutech zaacutejmů bojoveacute plemeno psa ktereacute je k tomuto uacutečelu vycvičeno V takoveacutem přiacutepadě by měl byacutet jak pes tak i objekt dostatečně zajištěn a měla by zde byacutet zřejmaacute signalizace ktereacute upozorňuje na existenci psa1354 4 TUZEMSKAacute JUDIKATURA

V českeacutem praacutevniacutem prostřediacute je otaacutezka využitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute problematikou relativně novou a neobsahuje prozatiacutem ucelenou a jednotnou judikaturu Nicmeacuteně lze očekaacutevat že těchto přiacutepadů bude přibyacutevat a je důležiteacute se touto otaacutezkou pečlivě zabyacutevat Z hlediska judikatury stojiacute za zmiacutenku předevšiacutem tři rozhodnutiacute z toho dvě rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu Českeacute republiky a jedno Krajskeacuteho soudu v Plzni

V prvniacutem přiacutepadě se jednaacute o rozsudek Nejvyššiacuteho soudu sp zn 6 Tdo 662007 tyacutekajiacuteciacute se automaticky spouštěneacuteho naacutestražneacuteho vyacutebušneacuteho systeacutemu instalovaneacuteho k ochraně majetku Obviněnyacute (obraacutence) byl vlastniacutekem chatky v zahradniacute kolonii přičemž zde opakovaně dochaacutezelo k paacutechaacuteniacute trestneacuteho činu kraacutedeže Obviněnyacute opakovaně volal policii nicmeacuteně pachatel nebyl dopaden Učinil tak tedy dalšiacute opatřeniacute spočiacutevajiacuteciacute v pořiacutezeniacute dvojiteacuteho plotu instalaci automatickeacuteho vypiacutenaacuteniacute a zapiacutenaacuteniacute světel to se však ukaacutezalo jako nedostačujiacuteciacute Na zaacutekladě těchto skutečnostiacute nainstaloval do chaty automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute Umiacutestil pod podlahu chaty naacutestražnyacute vyacutebušnyacute systeacutem kteryacute se sepnul při otevřeniacute dveřiacute v důsledku čehož vyacutebušnina explodovala Zaacuteroveň ponechal dveře chaty bez uzaviacuteraciacuteho mechanismu zapřeneacute pouze dřevěnyacutem prknem1355 Poteacute co poškozenyacute vnikl do chaty vyacutebušnina explodovala a způsobila mu těžkeacute zraněniacute dolniacute končetiny kdy mu musela byacutet čaacutest nohy amputovaacutena Jednaacuteniacute obviněneacuteho bylo klasifikovaacuteno jako ubliacuteženiacute na zdraviacute

Tento přiacutepad je zajiacutemavyacute z několika ohledů Nejvyššiacute soud se ztotožnil s argumentaciacute odvolaciacuteho soudu v tom směru že se jednalo o jednaacuteniacute nepřiměřeneacute Bylo použito automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute s devastujiacuteciacutem uacutečinkem Daacutele bylo možno předejiacutet tomuto naacutesledku učiněniacutem dalšiacutech opatřeniacute k zabezpečeniacute majetku (noveacute dveře apod) V těchto směrech lze s argumentaciacute viacutecemeacuteně souhlasit

Ne přiacuteliš spraacutevnaacute je však argumentace soudu kteryacute odmiacutetaacute tento způsob ochrany majetku kteryacute je předem připravovaacuten promyšlen a provaacuteděn pomociacute technickeacuteho zařiacutezeniacute V podstatě je tiacutem

1351 Podrobněji viz HRUŠKA Jiřiacute BUREŠ Radek Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z pohledu trestniacuteho praacuteva Trestniacute praacutevo roč 2010 č 7-8 s 6 a naacutesl 1352 Srov usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Plzni sp zn 7 To 622006 ze dne 28 března 2006 V daneacutem přiacutepadě byla obraacutencem použita automatickaacute obranaacute zařiacutezeniacute k jejichž drženiacute nebyl opraacutevněn Obraacutence byl zaacuteroveň obžalovaacuten z nedovoleneacuteho ozbrojovaacuteniacute 1353 Srov HRUŠKA Jiřiacute BUREŠ Radek Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z pohledu trestniacuteho praacuteva Trestniacute praacutevo roč 2010 č 7-8 s 10-11 1354 Srov KUČERA Pavel K některyacutem praacutevniacutem aspektům uacutetoku zviacuteřete na člověka Trestniacute praacutevo roč 2008 č 12 s 3-4 KUČERA Pavel KINCL Michael Jak se braacutenit nejvěrnějšiacutemu přiacuteteli člověka Trestniacute praacutevo roč 2010 č 14 č 5 s 4-5 1355 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu sp zn 6 Tdo 662007 ze dne 28 března 2007

357

odmiacutetnuta podstata využitiacute automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute jako prostředku preventivniacute nutneacute obrany kteryacute je instalovaacuten proti budouciacutemu hroziacuteciacutemu a přiacutemo trvajiacuteciacutemu uacutetoku Soud rovněž odmiacutetaacute že se jednalo o přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok proti zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem I v tomto směru lze namiacutetnout že je třeba rozlišit dvě faacuteze použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute a to faacutezi instalace těchto zařiacutezeniacute a faacutezi aktivace těchto zařiacutezeniacute Přiacuteprava těchto zařiacutezeniacute je samotnou podstatou využitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute a nemůže byacutet a priori odmiacutetnuta1356 Dalšiacutem probleacutemem v argumentaci soudu je otaacutezka přiacutemo hroziacuteciacuteho a trvajiacuteciacuteho uacutetoku proti zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem kdy soud konstatuje že zde tento uacutetok (nebezpečiacute neniacute) V momentě kdy došlo k aktivaci automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute zde totiž byl přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok Jednalo se o uacutetok směřujiacuteciacute vůči majetku obviněneacuteho tedy vůči zaacutejmu chraacuteněneacutemu Trestniacutem zaacutekoniacutekem

Druhyacutem vyacuteznamnyacutem rozhodnutiacutem v otaacutezce použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je rozhodnutiacute Krajskeacuteho soudu v Plzni 7 To 622006 Uvedeneacute rozhodnutiacute se lišiacute od předchoziacuteho v tom směru že připouštiacute použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute V daneacutem přiacutepadě se jednalo o uacutetok na zaacutejem chraacuteněnyacute Trestniacutem zaacutekoniacutekem Soud zaacuteroveň připouštiacute že se jednalo o přiacutemo hroziacuteciacute a trvajiacuteciacute uacutetok i v přiacutepadě že naacutestražneacute zařiacutezeniacute bylo v objektu umiacutestěno v době kdy k žaacutedneacutemu uacutetoku nedochaacutezelo a bylo aktivovaacuteno v momentě kdy uacutetok ze strany uacutetočniacuteka nastal Soud v tomto přiacutepadě zohlednil i okolnosti jako je osoba uacutetočniacuteka jeho věk a fyzickyacute stav opakovanyacute uacutetok na objekt opakovaneacute způsobeniacute škody na objektu apod Soud zaacuteroveň připustil že pomociacute nutneacute obrany je možno chraacutenit nejen život a zdraviacute osob ale zaacuteroveň i dalšiacute zaacutejmy chraacuteněneacute Trestniacutem zaacutekoniacutekem jako je třeba zaacutejem na svobodě majetku apod1357 Lze konstatovat že argumentace Krajskeacuteho soudu byla přijatelnějšiacute ve prospěch osoby instalujiacuteciacute automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute tzn osoby obraacutence což lze považovat za nepochybně žaacutedouciacute

Vzhledem k rozdiacutelneacute argumentaci jednotlivyacutech soudů a potřebu řaacutedně se vypořaacutedat s otaacutezkou preventivniacute nutneacute obrany zareagoval Nejvyššiacute soud vydaacuteniacutem stanoviska trestniacuteho kolegia Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn Tpjn 3032008 Stanovisko přinaacutešiacute několik relevantniacutech argumentů ktereacute stanovujiacute meze použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute

S argumentem že použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute zaklaacutedaacute předčasnou obranu se Nejvyššiacute soud vypořaacutedal naacutesledovně Ve sveacute argumentaci potvrdil že je třeba rozdělovat dvě faacuteze preventivniacute nutneacute obrany Prvniacute faacuteziacute je instalace automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute přičemž v teacuteto faacutezi nedochaacuteziacute k samotneacute obraně ale jednaacute se pouze o přiacutepravneacute jednaacuteniacute do budoucna Druhou faacuteziacute je vlastniacute realizace obranneacuteho systeacutemu tedy aktivovaacuteniacute automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute K teacuteto aktivaci dochaacuteziacute na zaacutekladě vznikleacuteho nebezpečiacute resp uacutetoku ze strany uacutetočniacuteka Zaacuteroveň však Nejvyššiacute soud připouštiacute že nezbytnou součaacutestiacute každeacuteho automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute je abstraktniacute ohroženiacute nezuacutečastněnyacutech osob což však neniacute relevantniacute pro otaacutezku přiacutepustnosti nutneacute obrany neboť k niacute dochaacuteziacute až samotnou aktivaciacute tohoto zařiacutezeniacute

Nejvyššiacute soud potvrzuje že při použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute musiacute byacutet splněny všechny podmiacutenky pro aplikaci nutneacute obrany To zahrnuje mimo jineacute i podmiacutenku že obrana nesmiacute byacutet zcela zjevně nepřiměřenaacute způsobu uacutetoku Nicmeacuteně lze konstatovat že obrana může byacutet natolik intenzivniacute aby tento uacutetok bezpečně odvraacutetila Obraacutence tedy může způsobit i škodu většiacute než kteraacute hrozila což naacutem doklaacutedaacute i judikatura1358 Nesmiacute zde však byacutet zjevnyacute nepoměr mezi hroziacuteciacute škodou obraacutenci a škodou způsobenou uacutetočniacutekovi1359

Nejvyššiacute soud daacutele zdůraznil jeden z důležityacutech aspektů a předpokladů pro použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute a to existenci varujiacuteciacutech a zabezpečovaciacutech opatřeniacute Existence těchto opatřeniacute je nezbytnaacute pro instalaci těchto zařiacutezeniacute neboť je určitou hraniciacute mezi nutnou obranou a tiacutem aby automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute zasaacutehlo osoby ktereacute nejsou uacutetočniacuteky ve smys lu nutneacute obrany Jejich dodrženiacutem si obraacutence snižuje riziko že bude trestně odpovědnyacute za překročeniacute meziacute nutneacute obrany

1356 Z tohoto pohledu bychom mohli odmiacutetnout i např pořiacutezeniacute střelneacute zbraně za uacutečelem ochrany života zdraviacute a majetku kdy tato zbraň byla pořiacutezena v souladu se zaacutekonem I toto jednaacuteniacute je určityacutem způsobem přiacutepravneacute a očekaacutevaacute vznik budouciacuteho nebezpečiacute přičemž však neniacute jasneacute zda k němu dojde nebo ne 1357 Usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Plzni sp zn 7 To 622006 ze dne 28 března 2006 1358 Srov např usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČSR sp zn 3 To 281 ze dne 17 uacutenora 1981 1359 Srov DOLENSKYacute Adolf NOVOTNYacute František Nutnaacute obrana a automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Trestniacute praacutevo roč 1998 č 1 s 9

358

Na zaacutekladě tohoto stanoviska dospěl Nejvyššiacute soud k zaacutevěru že použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute nelze a priori vylučovat Jejich použitiacute je přiacutepustneacute nicmeacuteně platiacute že musiacute byacutet splněny podmiacutenky nejen nutneacute obrany ale i některeacute dalšiacute specifickeacute podmiacutenky vztahujiacuteciacute se přiacutemo k automatickyacutem obrannyacutem zařiacutezeniacutem 5 DOPORUČENIacute PRO POUŽITIacute AUTOMATICKYacuteCH OBRANNYacuteCH ZAŘIacuteZENIacute

Na zaacutekladě předchoziacutech odstavců lze konstatovat že použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je v souladu se zaacutekonem a judikaturou Nejvyššiacuteho soudu1360 a je přiacutepustneacute Nicmeacuteně je třeba splnit podmiacutenky za kteryacutech je možno aplikovat nutnou obranu a zajistit aby obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřenaacute uacutetoku

V praxi to v prveacute řadě znamenaacute předevšiacutem pečlivost již při volbě automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute Je třeba volit prostředek sloužiacuteciacute předevšiacutem k ochraně majetku a dopadeniacute pachatele ne k jeho fyzickeacute likvidaci1361 (v tomto kontextu přiacutepad kdy dojde např k instalaci vyacutebušneacuteho zařiacutezeniacute k ochraně nezajištěneacute zahradniacute chatky lze považovat za zcela zjevně nepřiměřenyacute) Existuje celaacute řada automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z nichž některeacute jsou povoleneacute a k některyacutem je třeba zvlaacuteštniacuteho opraacutevněniacute či povoleniacute ze strany přiacuteslušnyacutech uacuteřadů To znamenaacute že osoba by měla volit takoveacute obranneacute zařiacutezeniacute ktereacute nebude držet protizaacutekonně Dalšiacutem kriteacuteriem při volbě obranneacuteho zařiacutezeniacute bude intenzita tohoto zařiacutezeniacute Je třeba nejprve zvaacutežit k ochraně čeho daneacute zařiacutezeniacute směřuje (zda se jednaacute o život zdraviacute majetek apod daacutele zda jde o ochranu rodinneacuteho domu kůlny zahradniacute chatky soukromeacuteho pozemku apod) a dle toho zvolit adekvaacutetniacute obrannyacute systeacutem Při vyacuteběru tohoto zařiacutezeniacute by měla byacutet posuzovaacutena přiměřenost tohoto zařiacutezeniacute a naacutesledků ktereacute toto zařiacutezeniacute způsobiacute

Dalšiacutem stadiem by mělo byacutet dostatečneacute zajištěniacute objektu před nežaacutedouciacutemi vstupy jinyacutech osob V praxi to znamenaacute zejmeacutena to aby nemohl byacutet objekt jednoduše narušen kolemjdouciacutem přiacutepadně dětmi apod (např zapojeniacute plotu kliky od dveřiacute na elektrickou siacuteť bojoveacute plemeno psa pobiacutehajiacuteciacute na dvoře kteryacute je oplocen děravyacutem plotem lze posuzovat opět jako zcela zjevně nepřiměřeneacute) Spraacutevnaacute volba automatickeacuteho obranneacuteho zařiacutezeniacute jeho pečlivaacute instalace a učiněniacute nezbytnyacutech opatřeniacute ktereacute by měly předchaacutezet nehodaacutem je nezbytnyacutem předpokladem pro použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute v kontextu ustanoveniacute o nutneacute obraně dle sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku V přiacutepadech použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je třeba opět vychaacutezet z okolnostiacute daneacuteho přiacutepadu a posuzovat zda byla splněna kriteacuteria nutneacute obrany

6 UacuteVAHY DE LEGE FERENDA

V souvislosti s použitiacutem automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je třeba se zamyslet nad tiacutem zda by nebylo vhodneacute upravit tuto problematiku i v Trestniacutem zaacutekoniacuteku Samozřejmě je možnost ponechat situaci ve staacutevajiacuteciacute kteraacute reflektuje současnou praacutevniacute uacutepravu a neupravuje automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute přičemž k jejich aplikaci dochaacuteziacute na zaacutekladě analogickeacuteho využitiacute ustanoveniacute o nutneacute obraně dle sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku Současnaacute praacutevniacute uacuteprava sice otaacutezku automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute neupravuje nicmeacuteně vzhledem k vyacuteše uvedeneacutemu vyacutekladoveacutemu Stanovisku Nejvyššiacuteho soudu jsou podmiacutenky pro uplatněniacute těchto obrannyacutech zařiacutezeniacute nastaveny poměrně jasně V přiacutepadě že se jimi budou ostatniacute soudy při řešeniacute podobnyacutech přiacutepadů řiacutedit lze konstatovat že je tato uacuteprava dostačujiacuteciacute

Dalšiacute možnostiacute spočiacutevajiacuteciacute již v uacutepravě Trestniacuteho zaacutekoniacuteku by bylo rozšiacuteřeniacute skutkoveacute podstaty nutneacute obrany dle sect 29 o dalšiacute odstavec tyacutekajiacuteciacute se ochrany pomociacute těchto automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Tato varianta by v raacutemci dalšiacutech legislativniacutech praciacute jistě staacutela za zvaacuteženiacute Ačkoli maacuteme uvedeneacute vyacutekladoveacute Stanovisko tak zakotveniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute do ustanoveniacute o nutneacute obraně by jistě přispělo k většiacute praacutevniacute jistotě osob ktereacute se rozhodnou braacutenit svůj majetek tiacutemto způsobem

Třetiacute možnostiacute by bylo vytvořeniacute dalšiacute okolnosti vylučujiacuteciacute protipraacutevnost kteraacute by tento institut upravovala Nicmeacuteně tato varianta se jeviacute jako nejmeacuteně pravděpodobnaacute a nereaacutelnaacute Jednalo by se v podstatě o okolnost vylučujiacuteciacute protipraacutevnost kteraacute by byla ve vztahu k sect 29 Trestniacuteho zaacutekoniacuteku tj k nutneacute obraně

1360 Stanovisko Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn Tpjn 3032008 ze dne 30 zaacuteřiacute 2009 1361 Srov rozhodnutiacute Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn 6 Tdo 662007 ze dne 28 března 2007

359

7 ZAacuteVĚR

Problematika automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je teacutematem ktereacute se v posledniacute době dostaacutevaacute do popřediacute v souvislosti s otaacutezkou preventivniacute nutneacute obrany Ačkoliv tato specifickaacute možnost nutneacute obrany neniacute upravena v Trestniacutem zaacutekoniacuteku lze konstatovat že je možneacute využiacutet staacutevajiacuteciacute praacutevniacute uacutepravu nutneacute obrany v Trestniacutem zaacutekoniacuteku a tuto uacutepravu analogicky vztaacutehnout i na automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Jak bylo možno vidět z jednotlivyacutech rozhodnutiacute soudů existujiacute různeacute naacutezory na použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute Společnyacutem prvkem je to že je tento institut v obecneacute rovině povolen nicmeacuteně se radikaacutelně odlišovaly podmiacutenky za nichž mohl byacutet uplatněn Pozitivniacutem signaacutelem bylo v tomto směru vydaacuteniacute sjednocujiacuteciacuteho Stanoviska Nejvyššiacuteho soudu ktereacute stanovilo poměrně jasně a detailně podmiacutenky za nichž je možno automatickeacute obranneacute zařiacutezeniacute použiacutevat Vydaacuteniacute Stanoviska bylo nezbytneacute zejmeacutena s ohledem na praacutevniacute jistotu občanů a je třeba aby tuto argumentaci při posuzovaacuteniacute podobnyacutech přiacutepadů ostatniacute soudy naacutesledovaly Při využiacutevaacuteniacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute je třeba si uvědomit že nepostačiacute jen splněniacute podmiacutenek nutneacute obrany tak jak je stanoviacute Trestniacute zaacutekoniacutek ale je třeba dodržet i dalšiacute podmiacutenky ktereacute byly viacutecemeacuteně stanoveny v uvedeneacutem Stanovisku Jednaacute se zejmeacutena o požadavky na řaacutedneacute zajištěniacute tohoto zařiacutezeniacute samotneacuteho objektu dostatečnou signalizaci apod Lze předpoklaacutedat že bude přiacutepadů instalace automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute přibyacutevat Ačkoli je tato problematika upravena v teorii pouze okrajově lze konstatovat že došlo k poměrně rozumneacutemu a reaacutelneacutemu nastaveniacute hranic za nichž je možno tato zařiacutezeniacute instalovat a využiacutevat

Použitaacute literatuacutera Monografie komentaacuteře a odborneacute časopisy

DOLENSKYacute Adolf NOVOTNYacute František Nutnaacute obrana a automatickaacute obrannaacute zařiacutezeniacute Trestniacute praacutevo roč 1998 č 1 s 8- 10 DRAŠTIacuteK Antoniacuten a kol Přehled judikatury Trestneacute činy proti životu a zdraviacuteNutnaacute obrana 1 vyd Praha ASPI as 2007 388 s HRUŠKA Jiřiacute BUREŠ Radek Použitiacute automatickyacutech obrannyacutech zařiacutezeniacute z pohledu trestniacuteho praacuteva Trestniacute praacutevo roč 2010 č 7-8 s 4-15 JELIacuteNEK Jiřiacute a kol Trestniacute praacutevo hmotneacute Obecnaacute čaacutest Zvlaacuteštniacute čaacutest 4 vydaacuteniacute Praha Leges 2014 976 s KUČERA Pavel K některyacutem praacutevniacutem aspektům uacutetoku zviacuteřete na člověka Trestniacute praacutevo roč 2008 č 12 s 3-4 KUČERA Pavel KINCL Michael Jak se braacutenit nejvěrnějšiacutemu přiacuteteli člověka Trestniacute praacutevo roč 2010 č 14 č 5 s 4-5 KUCHTA Josef Nutnaacute obrana 1 vydaacuteniacute Brno Masarykova univerzita 1999 218 s LEVERICK Fiona Killing in self-defence 1 vydaacuteniacute Oxford Oxford University Press 2006 217 s PUacuteRY František Souhrn aktuaacutelniacute judikatury ndash V Nutnaacute obrana v trestniacutem praacutevu Trestněpraacutevniacute revue roč 2007 č 8 s 230-235 SANGERO Boaz Self-Defence in Criminal Law 1 vydaacuteniacute Oxford Hart Publishing 2006 394 s SOLNAŘ Vladimiacuter a kol Systeacutem českeacuteho trestniacuteho praacuteva 1 vydaacuteniacute Praha Novatrix 2009 933 s ŠAacuteMAL Pavel a kol Trestniacute zaacutekoniacutek I sect1 až 139 Komentaacuteř 1 vydaacuteniacute Praha C H Beck 2009 2528 s Judikatura

Usneseniacute Nejvyššiacuteho soudu ČSR sp zn 3 To 281 ze dne 17 uacutenora 1981 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu sp zn 11 Tz 583 Usneseniacute Krajskeacuteho soudu v Plzni sp zn 7 To 622006 ze dne 28 března 2006 Rozsudek Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn 6 Tdo 662007 ze dne 28 března 2007 Stanovisko Nejvyššiacuteho soudu ČR sp zn Tpjn 3032008 ze dne 30 zaacuteřiacute 2009

360


JUDr Jan Pinkava janpinkavaseznamcz Praacutevnickaacute fakulta Univerzity Palackeacuteho v Olomouci Katedra trestniacuteho praacuteva Tř 17 listopadu 8 771 11 Olomouc Českaacute republika

361

TAJOMNYacute RYBNIacuteK V KARPATOCH - PRIacutePADOVAacute ŠTUacuteDIA K VZNIKU PARTIKULAacuteRNEHO OBYČAJOVEacuteHO PRAacuteVA

RYBOLOVU

Jaacuten Šurkala


Abstrakt The author analysis a problem of ownership to two fishponds in the village of Smilno

northern east of Slovakia He also tries to answer the question who is entitled to do fishing there Based on sociological and legal research as well as investigation of the principal historical and doctrinal aspects of the problem he comes to conclusion that there has developed particular local customary regulation The main content of this custom is that everybody is entitled to fish there whereas the ponds do not belong to anybody and there is continual and persisting practice of wide-range of people who do those activities for a long period with silent approval of both public authorities and owners of original meadow land parcels This phenomenon can be subsumed under other customary rights of everybody to access to countryside Abstrakt Praacuteca ponuacuteka priacutepadovuacute štuacutediu k otaacutezke vlastniacuteckych vzťahov a praacuteva rybolovu na dvoch

rybniacutekoch v obci Smilno v bardejovskom okrese Na zaacuteklade sociologicko-praacutevneho vyacuteskumu v tereacutene a vyacutekladu historickyacutech a suacutečasnyacutech naacutezorov na charakter a povahu praacutevnej obyčaje na uacutezemiacute Slovenska autor prichaacutedza k zaacuteveru že na predmetnyacutech rybniacutekoch sa vyvinula miestna partikulaacuterna obyčaj Taacute poskytuje bdquokaždeacutemuldquo praacutevo rybolovu Tento fenomeacuten daacuteva autor do kontextu ostanyacutech obdobnyacutech obyčajovyacutech opraacutevneniacute verejnosti ktoreacute spadajuacute pod koncepciu bdquopraacuteva verejnosti na priacutestup ku krajineldquo Kľuacutečoveacute slovaacute customary law fishponds right to fish rights of everybody unauthorized building

illegal (black) building Kľuacutečoveacute slovaacute obyčajoveacute praacutevo rybniacuteky praacutevo rybolovu praacutevo verejnosti na priacutestup ku krajine

neopraacutevnenaacute stavba čierna stavba

1 UacuteVOD

Slovenskyacute praacutevnik je vychovanyacute vo viere že všetko praacutevo sa daacute vyčiacutetať zo zaacutekona V poslednyacutech rokoch musel tuacuteto vieru rozšiacuteriť aj na euroacutepsku legislatiacutevu s čiacutem nemaacute vaumlčšiacute probleacutem nakoľko ide tiež o piacutesaneacute praacutevo Už vaumlčšiacute probleacutem maacute s uznaniacutem judikatuacutery ako formaacutelneho prameňa praacuteva hoci pod tlakom okolnostiacute jej bdquofaktickuacute praacutevotvornosťldquo musiacute rešpektovať Čo je však pre neho uacuteplne nepredstaviteľneacute je bdquopodrobiť saldquo praacutevnej obyčaji tomu archaickeacutemu bdquoreliktu feudaacutelnej spoločnostildquo Ak ju uznaacuteva tak len v medzinaacuterodnom praacuteve verejnom Rešpektuje aj obchodneacute zvyklosti popriacutepade dobreacute mravy ale to len vtedy ak na ne odkaacuteže bdquovšemocnyacuteldquo zaacutekon To že ten nemocircže determinovať obsah tyacutechto pojmov v konkreacutetnych situaacuteciaacutech vniacutema naacuteš praacutevnik ako bdquosysteacutemovuacute chybuldquo nedokonalosť legislatiacutevy popriacutepade volaacute po presnejšom zaacutekonnom vymedzeniacute Pretože bdquoco je psaacuteno to je daacutenoldquo Aacuteno bdquomodlaacuterstvo literyldquo u naacutes prekvitaacute Normy sa vo vaumlčšine priacutepadov neposudzujuacute z hľadiska ich normatiacutevnej kvality ale len z pohľadu splnenia formaacutelnych naacuteležitostiacute ich platnosti čo spravidla znamenaacute to že sa skuacutema či boli riadne publikovaneacute v Zbierke zaacutekonov Aj dnes však existujuacute priacutepady kedy si s piacutesanyacutem praacutevom nevystačiacuteme Jeden takyacuteto priacutepad rozoberieme v tejto praacuteci Ide o analyacutezu vlastniacuteckych vzťahov k dvom rybniacutekov v katastraacutelnom uacutezemiacute obce Smilno na vyacutechodnom Slovensku Na prvyacute pohľad by malo iacutesť o jednoduchuacute zaacuteležitosť ndash zaacutejsť na katastraacutelny uacuterad za poplatok si dať vystaviť vyacutepis z listu vlastniacutectva a hotovo Život však vie byť oveľa komplikovanejšiacute ako dokaacuteže zaacutekon predviacutedať a muacutedre knihy pripustiť Nechceme predbiehať aby

362

sme čitateľovi nepokazili bdquoumeleckyacute zaacutežitokldquo ale v našom priacutepade je naacutem pohľad do katastra nanič A vtedy je už aj obyčajoveacute praacutevo dobreacute Z hľadiska štruktuacutery praacutece sa budeme držať štvorčasťoveacuteho členenia okrem uacutevodu a zaacuteveru V prvej kapitole opiacutešeme faktickyacute stav v druhej ponuacutekneme kraacutetky historickopraacutevny exkurz do obyčajoveacuteho praacuteva na našom uacutezemiacute v kapitole tretej budeme skuacutemať naacutezory suacutečasnej teoacuterie praacuteva a praacutevnej filozofie na praacutevnu obyčaj a v poslednej kapitole predstaviacuteme samotnuacute analyacutezu vlastniacuteckych vzťahov k skuacutemanyacutem rybniacutekom V zaacutevere sa pokuacutesime zasadiť vyacutesledky poslednej kapitoly do širšieho spoločenskeacuteho a praacutevneho kontextu

Z hľadiska metoacutedy budeme využiacutevať mix sociologickyacutech a dogmatickyacutech priacutestupov Faktickeacute okolnosti budeme skuacutemať metoacutedou rozhovorov s ľuďmi ktoriacute by naacutem mohli poskytnuacuteť informaacutecie priamo z tereacutenu Zaacuteroveň preskuacutemame aj listinnyacute materiaacutel najmauml katastraacutelne mapy zaacuteznamy z pozemkovej knihy a vyacutepisy z katastra V druhej a tretej kapitole budeme pracovať hlavne s vyacutestupmi jurisprudencie tak suacutečasnej ako aj historickej rovnako slovenskej ako aj zahraničnej

2 OPIS FAKTICKEacuteHO STAVU 21 Kraacutetka histoacuteria obce Smilno

Obec Smilno sa nachaacutedza na severovyacutechode Slovenskej republiky v bardejovskom okrese Prešovskom samospraacutevnom kraji v regioacutene Horneacuteho Šariša Rozprestiera sa v Ondavskej vrchovine a vo vyacutechodnej časti Zborovskej kotliny1362 v nadmorskej vyacuteške cca 413 m n m1363 Katastraacutelne uacutezemie obce maacute rozlohu približne 1380 ha1364 Hraničiacute s obcami Becherov na severe Jedlinka Mikulaacutešovaacute a Cigla na vyacutechode Šarišskeacute Čierne na juhu a Zborov a Chmeľovaacute na zaacutepade1365 Pri poslednom sčiacutetaniacute obyvateľstva žilo v obci 712 obyvateľov z toho až 965 slovenskej naacuterodnosti1366

Obec Smilno je jednyacutem z najstaršiacutech siacutedel v byacutevalej Šarišskej stolici1367 Naacutezov obce sa v priebehu dejiacuten pochopiteľne menil a vyviacutejal 1250 Zemelnye 1269 Zemeldene 1277 Scemella 1347 Scemelnye 1618 Smilna 1786 Smilno 1920 Smilno 1927 Smilno1368 Majetok Smilna (Zemeldene) ktoryacute zaberal celeacute uacutezemie severovyacutechodneacuteho Šariša predal v roku 1269 komes Pud z rodu Abovcov1369 Šimovovi synovi synovi Štefana z Veľkeacuteho Šariša z rodu Tekule za 30 hrivien striebra1370 V druhej polovici 14 storočia však Tekulovci stratili toto panstvo v docircsledku neustaacutelych sporov s vyacutebojnyacutemi makovickyacutemi paacutenmi a od roku 1364 ziacuteskali panstvo Cudarovci ktoriacute si ho pripojili k svojim makovickyacutem majetkom1371 Od tohto obdobia možno konštatovať že majetok Smilno je začlenenyacute do Makovickeacuteho panstva ktoreacute bolo svojho času jednyacutem z najvaumlčšiacutech feudaacutelnych domiacuteniiacute v Uhorsku1372 Po poraacutežke povstania Františka II Raacutekoci a v docircsledku čiastočneacuteho zhabania jeho makovickyacutech majetkov kraacuteľom sa jeho vlastniacutecka jednota narušila Smilno bolo vo vlastniacutectve rodu Eszterhaacutezy ktoryacute si v roku 1750 v obci postavil veľkyacute kaštieľ s hospodaacuterskymi budovami (majer) a pocircdou v rozlohe asi 450 ha Už od tohto obdobia suacute znaacuteme rybniacuteky ktoreacute ku kaštieľu patrili1373 V roku 1922-1923 maďarskiacute groacutefi Eszterhaacutezi a Vilecz predali svoju majetnosť aj s kaštieľom a rybniacutekmi miestnych gazdom za 2310000 Koruacuten1374 Tiacute si tento majetok ktoryacute si zadovaacutežili aj s finančnou pomocou rodaacutekov z Ameriky rozdelili na 105 častiacute pričom každyacute gazda dostal jednu1375

1362 Misovicnet [online databaacuteza] Geomorfologickeacute členenie Slovenska 1363 Jaspigov [online databaacuteza] Nadmorskaacute vyacuteška obce 1364 Geodesysk [online databaacuteza] Registre obnovenej evidencie pozemkov 1365 Mapysk [online databaacuteza] Mapa - Smilno 1366 Statisticssk [online databaacuteza] Obyvateľstvo podľa pohlavia a naacuterodnosti 1367 LUKAČ G a ADAM J Zborov Dejiny obce a Makoviskeacuteho panstva s 33 1368 KROPILAacuteKk M Vlastivednyacute slovniacutek obciacute na Slovensku III s 153 1369 BEŇKO J Osiacutedlenie severneacuteho Slovenska s 187 1370 WENZEL G Codex Diplomaticus Arpadianus VIII s 241-243 1371ULIČNYacute F Dejiny osiacutedlenia Šariša s 284 WAGNER C Diplomatarium comitatus Sarosiensiss 60-62 1372 ENCYKLOPEDICKYacute UacuteSTAV SAV Encyklopedia Slovenska III s 462 1373 SMILNOSK [online databaacuteza] Histoacuteria obce Smilno 1374 Porovnaj Priacuteloha R 1 O 7 R 2 O 7 Tiež porov pozn 12 K sume sme dospeli vyacutepočtom ndash podľa informaacutecie respondent č 1 ndash že jedna čiastka sa odpredaacutevala za 22000 Koruacuten 1375 Tamtiež

363

22 Kraacutetka histoacuteria rybniacutekov

Kedy presne boli smilnianske rybniacuteky založeneacute možno dnes len špekulovať Niektoreacute zdroje uvaacutedzajuacute že založenie rybniacutekov suacutevisiacute s vybudovaniacutem kaštieľa v obci okolo roku 17501376 Taacuteto uacutevaha maacute nepochybne svoj racionaacutelny zaacuteklad bdquoSofistikovaneacute vodneacute hospodaacuterstvoldquo určite suacutevisiacute s vaumlčšou priacutetomnosťou majiteľov panstva na svojom majetku a tiež s možnosťou ich rekreačneacuteho využiacutevania Taacuteto teoacuteria ale nevylučuje možnosť že rybniacuteky v Smilne boli aj predtyacutem ale s priacutechodom panstva na zintenziacutevnila ich prevaacutedzka možno sa vykonali nejakeacute investičneacute aktivity a pod K priacuteklonu k staršej existencii rybniacutekov naacutes vedie skutočnosť že obcou napriek jej starobylosti nepretekaacute žiaden vyacuteznamnejšiacute vodnyacute tok Stredovekeacute siacutedla sa spravidla zakladali v bliacutezkosti vodnyacutech zdrojov ktoreacute boli nevyhnutneacute pre hlavnuacute hospodaacutersku činnosť ndash poľnohospodaacuterstvo Je teda dosť pravdepodobneacute že nejakeacute vodneacute naacutedrže na mieste dnešnyacutech rybniacutekov existovali aj skocircr ako zaacutesobaacutereň vody na hospodaacuterske a protipožiarne uacutečely hoci sa nemuseli hneď využiacutevať na intenziacutevny chov ryacuteb Odpoveď prvyacutech dvoch respondentov že v obci boli rybniacuteky od nepamaumlti teda mocircže byť pravdivaacute1377 Viac informaacuteciiacute už maacuteme o existencii a praacutevnom režime rybniacutekov po založeniacute kaštieľa Od našich respondentov sme sa dozvedeli že oba rybniacuteky sa nachaacutedza približne na miestne tyacutech dnešnyacutech1378 Respondent č 1 uviedol že v spodnom rybniacuteku bolo viac vody ako dnes1379 teda aj jeho plocha musela byť vaumlčšia Obaja respondenti tiež uviedli že sa na rybniacuteku intenziacutevne hospodaacuterilo1380 a že tuacuteto činnosť vykonaacuteval panskyacute sluha nazyacutevanyacute aj porybnyacute pričom sa však rocircznili v naacutezoroch akeacute mal praacuteva k rybaacutem v rybniacuteku Podľa verzie bdquolegendyldquo 1 respondenta mohol tento sluha chytať ryby pre seba a svoju rodinu no nemohol ich už poskytovať tretiacutem osobaacutem Podľa verzie 2 respondentky porybnyacute nemal praacutevo loviť ryby pre seba ale len pre panstvo a preto bol aj prepustenyacute Každopaacutedne rybniacuteky aj s pozemkami pod nimi patrili majiteľovi miestneho panstva ktoryacute na nich intenziacutevne hospodaacuteril a rovnako mu patrili aj ryby ktoreacute možno považovať za plody veci Tento suacutekromnopraacutevny režim platil až do odpredaja rybniacutekov miestnemu obyvateľstvu Odpredajom smilnianskeho panskeacuteho hospodaacuterstva 105-tim miestnym gazdom nastala zaacutesadnaacute zmena Po ich vzaacutejomnej dohode totiž rybniacuteky boli vypusteneacute a odhaleneacute pozemky sa transformovali na luacutečne porasty1381 Rybniacuteky ako objekty praacuteva prestali existovať ndash boli nahradeneacute 105 pozemkami luacutek ktoreacute mali približne rovnakuacute rozlohu Vaumlčšiacute hornyacute rybniacutek bol rozdelenyacute na 68 častiacute s priemernou vyacutemerou jedneacuteho pozemku 525 m2 Dolnyacute rybniacutek bol rozdelenyacute na 37 parciel s priemernou vyacutemerou 505 m21382 O docircvodoch vypustenia rybniacutekov sme veľa nezistili hoci sa dajuacute vydedukovať z kontextu situaacutecie Pospolityacute ľud ktoryacute sa k tomuto majetku naacutehle dostal si asi nevedel veľmi počať s hospodaacutereniacutem na vodnej ploche s celkovou rozlohou 538 ha Ak by si aj poradili s praktickyacutemi probleacutemami ako zaistenie hospodaacuterenia odbytu ryacuteb a pod museli by zaacuteležitosť ošetriť aj praacutevne ndash teda založiť nejakeacute spoločenstvo spoluvlastniacutekov ktoreacute by sa podieľalo nielen na možnyacutech ziskoch ale aj na potrebnyacutech investiacuteciaacutech a nieslo by všetky trhoveacute rizikaacute ktoreacute s takyacutemi hospodaacutereniacutem suacute prirodzene spojeneacute a to špecificky v ťažkej povojnovej situaacutecii Ako efektiacutevne by takaacuteto praacutevna entita so 105 rovnopraacutevnymi členmi fungovala sa už nedozvieme ale sme toho naacutezoru že praacuteve veľkaacute rozdrobenosť ktoraacute by sa s plynutiacutem času pravdepodobne len prehlbovala by brzdila jej rozvoj a podnikateľskeacute aktivity

Gazdovia sa teda rozhodli že s rybniacutekmi skoncujuacute a premenia byacutevaluacute vodnuacute plochu na pasienky ktoreacute je schopnyacute každyacute z nich využiacutevať Informaacutecie o veľkej uacuterodnosti tyacutechto luacutek1383 naacutes nijako neprekvapujuacute nakoľko voda za storočia existencie rybniacutekov naniesla na dno množstvo uacuterodnyacutech častiacutec Naši respondenti naacutem tiež povedali niečo o hospodaacutereniacute na novovzniknutyacutech

1376 Napriacuteklad internetovaacute straacutenka obce Smilno citovanaacute vyššie s odvolaniacutem sa na Urbaacutersku kroniky Esterhaacutezyovcov Bohužiaľ predmetnuacute kroniku sa naacutem nepodarilo ziacuteskať 1377 Priacuteloha R 1 O 3 R 2 O 3 1378 Priacuteloha R 1 O 6 R 2 O 6 1379 Priacuteloha R 1 O 6 1380 Priacuteloha R 1 O 5 R 2 O 5 1381 Priacuteloha R 1 O 7 R 2 O 7 1382 Porovnaj Katastraacutelna mapa z roku 1922 (k dispoziacutecii u autora na požiadanie) 1383 Priacuteloha R 1a O 7 R 2 O 7

364

luacutekach každyacute si gazdoval na svojom uacutezke niekoľko metroveacute paacutesy luacuteky boli oddeleneacute medzou so stromami To nasvedčuje tomu že aj využiacutevanie tyacutechto pozemkov bolo striktne individuaacutelne

Stastus quo sa zmenil s naacutestupom kolektivizaacutecie slovenskeacuteho vidieka Globaacutelne poklesol vyacuteznam suacutekromneacuteho vlastniacutectva na minimum o luacuteky sa postupne ľudia prestali starať a preto pustli1384 Preto nikto priacuteliš neoponoval neskoršiemu rozhodnutiu vedenia miestneho poľnohospodaacuterskeho družstva o znovuobnoveniacute rybniacutekov Je priacuteznačneacute tejto dobe že vlastniacutecke vzťahy k pozemkom na ktoryacutech mali byť rybniacuteky obnoveneacute nikto neriešil Družstvo malo pozemky vo faktickom užiacutevaniacute čo mu v tej dobe stačilo dokonca aj na zmenu charakteru pozemkov Praacutevne teda naďalej existovalo pod rybniacutekmi 105 bdquozaacutehradnyacutechldquo parciel no reaacutelne na nich vyraacutestli rybniacuteky a infraštruktuacutera ktoraacute k nim patriacute (hlavne betoacutenoveacute stavy) Už za čias socializmu bol teda praacutevny režim tyacutechto rybniacutekov zaujiacutemavyacute Protipraacutevne teda bez platneacuteho suacutekromnopraacutevneho titulu boli na cudziacutech pozemkoch vybudovaneacute stavby ktoreacute pozemky transformovali do podoby ktoraacute nie je totožnaacute so stavom zapiacutesanyacutem v katastri nehnuteľnostiacute Taacuteto protipraacutevnosť je samozrejme jasnaacute a v tejto praacuteci ju nechceme nijako spochybňovať či nebodaj ospravedlňovať Suacutekromneacute vlastniacutectvo treba aj za tyacutechto okolnostiacute rešpektovať To však nič nemeniacute na naliehavej potrebe vysporiadať sa s faktickyacutem stavom ktoryacute dnes existuje 23 Opis suacutečasneacuteho stavu rybniacutekov

Po zaacuteniku miestneho roľniacuteckeho družstva Verchovina Smilno zanikol aj subjekt ktoryacute mal vlastniacutecke praacutevo k stavbaacutem patriacim k rybniacutekom (stavy) a jeho praacutevni naacutestupcovia sa ani k nim ani k samotnyacutem rybniacutekom viac nehlaacutesili1385 Rybniacuteky však neprestali existovať ndash suacute na mieste dodnes a aj bez uacutedržby a aktiacutevneho hospodaacuterenia suacute vďaka svojej veľkosti prirodzenyacutem životnyacutem prostrediacutem pre značneacute množstvo ryacuteb

Respondent č 3 naacutem opiacutesal kontinuaacutelne pokračovanie vyacutekonu jeho bdquorybolovneacuteho praacutevaldquo aj po zaacuteniku družstva ktoreacute bolo jeho byacutevalyacutem zamestnaacutevateľom pokiaľ bol jeho zamestnancom platil uacutezus že maacute praacutevo na rybniacutekoch loviť Na zaacuteklade bezplatneacuteho povolenia ktoreacute malo len evidenčnuacute funkciu mohol loviť na rybniacutekoch hocikto1386 Po zaacuteniku družstva v tejto činnosti pokračoval a nakoľko mu v tom nikto nebraacutenil dospel k zaacuteveru že maacute na to praacutevo resp že svojim konaniacutem neporušuje praacuteva inyacutech subjektov veď tiacute by sa inak istotne sťažovali alebo by podnikli kroky ktoreacute by mu v rybolove zabraacutenili1387 Nič takeacute sa však nestalo Navyše podobnyacutem spocircsobom na rybniacutekoch lovia ryby aj ďalšiacute byacutevaliacute zamestnanci ba aj ľudia ktoriacute s byacutevalyacutem družstvom nemali žiaden vzťah1388 Navyše za celeacute obdobie od zaacuteniku družstva až dodnes čo predstavuje 23 rokov nikto z rybaacuterov neprišiel do sporu s priacuteslušniacutekmi verejnej moci ndash či už s poliacuteciou prokuratuacuterou alebo vedeniacutem obce1389 Respondent č 3 je preto presvedčenyacute že jeho bdquorybolovneacute praacutevoldquo je verejnou mocou mlčky akceptovaneacute1390

Zaujiacutemavyacute pohľad sa naacutem ponuacuteka pri pohľade do katastra nehnuteľnostiacute V oddiely E je aktuaacutelne zapiacutesanyacutech 105 pozemkov na mieste byacutevalyacutech groacutefskych rybniacutekov teda tento stav odzrkadľuje stav z roku 19221391 Plocha byacutevaleacuteho horneacuteho rybniacuteka je dnes rozdelenaacute na 68 parciel druhom pozemkov suacute bdquozaacutehradyldquo a v suacutečasnosti ich vlastniacute 137 vlastniacutekov Plocha byacutevaleacuteho spodneacuteho rybniacuteka je rozdelenaacute na 36 bdquozaacutehradnyacutech parcielldquo ktoreacute vlastniacute 68 vlastniacutekov1392

Uacutechvatnyacute pohľad naacutem ponuacuteka rubrika C Plocha horneacuteho rybniacuteka je tu rozdelenaacute len na štyri parcely (C 869 C 8701 C 8702 C 8703) druhovo určeneacute ako bdquoostatneacute plochyldquo a spocircsob využiacutevania pozemkov je vymedzenyacute ako bdquo37 - Pozemok na ktorom suacute skaly svahy rokliny vyacutemole vysokeacute medze s kroviacutem alebo kameniacutem a ineacute plochy ktoreacute neposkytujuacute trvalyacute uacutežitokrdquo Drvivuacute vaumlčšinu danej plochy zaberajuacute pozemky C 869 a C 8701 pričom vyacutepis z katastra nehnuteľnostiacute uvaacutedza že bdquolist vlastniacutectva k danej nehnuteľnosti (je) nezaloženyacuterdquo Zvyšneacute dva pozemky o suacutehrnnej rozlohe 1014 m2 suacute vo vlastniacutectve suacutekromnyacutech majiteľov Podobne aj plocha spodneacuteho rybniacuteka je

1384 Priacuteloha R 1 O 8 1385 Priacuteloha R 3 O 4 1386 Priacuteloha R 3 O 2 1387 Priacuteloha R 3 O 7 1388 Priacuteloha R 3 O 5 1389 Priacuteloha R 3 O 6 1390 Priacuteloha R 3 O 7 1391 Porovnaj suacutečasnuacute katastraacutelnu mapu obce Smilno 1392 Porovnaj kataster nehnuteľnostiacute

365

rozdelenaacute len na dve parcely ndash C 868 a C 871 Druh pozemku je vymedzenyacute ako bdquotrvaleacute traacutevnateacute porastyldquo a spocircsob využitia pozemku ako bdquo7 - Pozemok luacuteky a pasienku trvalo porastenyacute traacutevami alebo pozemok dočasne nevyužiacutevanyacute pre trvalyacute traacutevny porastrdquo

Otaacutezka neznie komu patria pozemky pod rybniacutekmi Taacute je jasne zodpovedateľnaacute ndash majiteľom jednotlivyacutech bdquozaacutehradnyacutechldquo parciel ktoriacute suacute praacutevnymi naacutestupcami 105 gazdov z roku 1923 Otaacutezka však znie komu patria rybniacuteky v obci Smilno resp kto si mocircže privlastňovať ryby ktoreacute v nich len tak bdquonadivokoldquo dnes žijuacute Na ňu sa v nasledujuacutecich kapitolaacutech tejto praacutece pokuacutesime naacutejsť uspokojivuacute odpoveď

3 POVAHA PRAacuteVNEJ OBYČAJE NA NAŠOM UacuteZEMIacute (HISTORICKOPRAacuteVNY EXKURZ)

bdquoObyčajoveacute praacutevo bolo najhlavnejšiacutem prameňom naacutešho suacutekromneacuteho praacuteva už od najstaršiacutech čias a zostalo niacutem až do najnovšej dobyldquo konštatuje Štefan Luby vo svojom slaacutevnom diele Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku z roku 19461393 Ďalej uvaacutedza že do roku 1514 bolo vyacutehradnyacutem prameňom praacuteva1394 z obdobiacute rokov 1514-1848 si zachovalo dominanciu nakoľko Verboumlczyho Tripartitum ju neodstraacutenilo len čiastočne spiacutesalo a navyše platilo len z jeho moci1395 a ani do roku 1918 nebolo v Uhorsku odstraacuteneneacute nakoľko sa pripravovanaacute kodifikaacutecia suacutekromneacuteho praacuteva napokon neuskutočnila1396

Hoci praacutevna obyčaj bola dominantnyacutem prameňom praacuteva obzvlaacutešť v daacutevnych dobaacutech jej obsahom a povahou sa teoreticky maacutelokto zaoberal Prvyacute vyacuteznamnejšiacute počin v tejto oblasti treba pripiacutesať Štefanovi Verboumlczymu ktoryacute sa tomuto probleacutemu venoval v druhej časti svojho Tripartita1397 Definuje obyčaj ako praacutevo (ius) založeneacute na zvyku a kde chyacuteba zaacutekonnaacute uacuteprava je považovanaacute za zaacutekon1398 Vo vzťahu k zaacutekonom jej priznal derogačnuacute1399 interpretačnuacute a doplňovaciu praacutevomoc1400

Za jej pojmoveacute znaky považoval racionaacutelnosť praescriptio a frequentia actuum1401 Racionaacutelnosť praacutevnej obyčaje sa maacute posudzovať podľa jej suacuteladnosti s praacutevom prirodzenyacutem (ius naturale)1402 Štefan Luby však uvaacutedza že už aj najstaršia naacuteuka sa odchyacutelila od tohto Verboumlczyho

naacutezoru a racionaacutelnosť obyčaje skocircr spaacutejala s jej suacuteladnosťou so zaacutekonmi moraacutelkou alebo materiaacutelnou spravodlivosťou1403 Pod praescriptio Verboumlczy rozumel trvanie obyčaje po určituacute dobu pričom pre civilneacute praacutevo vyžadoval jedno desaťročie1404 popriacutepade uplynutie doby bdquozačiatok ktorej presahuje ľudskuacute pamaumlťldquo ak by išlo o takeacute zaacuteležitosti bdquoktoreacute suacute na znamenie najvyššej moci vyhradeneacute panovniacutekovildquo1405 Napokon sa na vznik obyčaje vyžadovalo aj frequentia actuum teda isteacute nevyhnuteacute opakovanie uacutekonov bdquoaby ľud podľa všetkej pravdepodobnosti vedel o tom že pritom všetkom obyčaj vznikaacute nie z konania ale z mlčky dohodnuteacuteho suacutehlasu ľuduldquo1406 Rozhodujuacuteca v tomto nie je ani tak dĺžka danej spoločenskej praxe pretože bdquoaj z jedneacuteho jedineacuteho konania mocircže pochaacutedzať obyčajldquo1407 ale docircležiteacute je praacuteve určiteacute povedomie zaacutevaumlznosti (opinio necessitatis iuris)

V neskoršom obdobiacute sa objavujuacute naacutezory že praacutevna obyčaj nemaacute vo vzťahu k zaacutekonom derogačnuacute moc v takom rozsahu ako ju vymedzil Verboumlczy1408 V 18 storočiacute sa rozvinula teoacuteria pripustenia ktoraacute zmenila dovtedajšiacute pohľad na praacutevnu obyčaj Teoacuteria pripustenia spočiacutevala v tom že zaacutevaumlznosť obyčaje videla len v jej ukotveniacute v zaacutekonoch ktoreacute ju pripuacutešťali buď vyacuteslovne alebo

1393 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 53 1394 Ibidem 1395 Ibidem s 55 1396 Ibidem s 57 1397 VERBOumlCZY ŠTripartitum II2 sect 9 6 sect 9 1398 Ibidem Prolog 10 1399 Ibidem Prolog 12 sect2 1400 Ibidem Prolog 11 sect5 1401 Ibidem Prolog 10 sect 3-7 1402 Ibidem Prolog 10 sect 3-4 1403 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 59 1404 VERBOumlCZY ŠTripartitum Prolog 10 sect 5 1405 Ibidem Prolog 10 sect 6 1406 Ibidem Prolog 10 sect 7 1407 Ibidem 1408 KITONIĆ I Directio methodica Processus iudiciarii iuris Consuetudinarii cap I qu 9

366

mlčky1409 Napr I Frank popieral derogačnuacute moc obyčajoveacuteho praacuteva vo vzťahu k zaacutekonu so suacutekromnopraacutevnym obsahom1410 Podobneacuteho naacutezoru bol aj E Nagy ktoryacute neuznaacuteval derogačnuacute moc obyčaje vocircbec1411 Extreacutemny priacutepadom je G Kiss ktoryacute považoval obyčajoveacute praacutevo za fikciu1412

Naproti tomu teoacuteria presvedčenia ktoraacute je z časoveacuteho hľadiska mladšia za praacutevo pokladaacute to o čom suacute ľudia (teda jeho adresaacuteti) presvedčeniacute že je praacutevom Toto presvedčenie sa mocircže prejaviť buď priamo prostredniacutectvom obyčaje alebo sprostredkovane cez zaacutekon1413 Zaacutekon a obyčaj suacute preto rovnocenneacute Jedinyacutem docircvodom zaacutevaumlznosti praacuteva je presvedčenie ľudu ktoreacute vyviera z ducha naacuteroda (Volksgeist)1414 V Uhorsku možno medzi zaacutestancov zaradiť A Czirakyho A Virozsila a E Recsiho1415

Vo všeobecnosti sa akceptuje že na Slovensku platilo uhorskeacute obyčajoveacute praacutevo aj po roku 1918 pretože bolo implicitne prebrateacute tzv recepčnou normou t j zaacutekonom č 111918 Sb Tomaacuteš Gaacutebriš zastaacuteva naacutezor že obyčajoveacute praacutevo nachaacutedzaneacute Uhorskou kuacuteriou zohľadňovalo aktuaacutelne trendy vyacutevoja suacutekromneacuteho praacuteva v Euroacutepe a chyacutebajuacuteca kodifikaacutecia teda nepredstavovala zaacutevažnyacute nedostatok1416 Preto existovala eminentnaacute snaha niektoryacutech slovenskyacutech praacutevnikov praacutevnu obyčaj ako prameň praacuteva zachovať aspoň pokiaľ by sa nepriečila zaacutekonu1417 Ku kodifikaacutecii občianskeho praacuteva nedošlo ani v obdobiacute 1 československej republiky a obyčajoveacute praacutevo na Slovensku platilo až do prijatia Občianskeho zaacutekonniacuteka v roku 1950 T Gaacutebriš poukazuje na fakt že ani v novej kodifikaacutecii sa neuplatnilo striktne normatiacutevne hľadisko Probleacutem však vidiacute v ideologicky motivovanom suacutednom aktivizme ktoryacute bol odstraacutenenyacute až v 70-tych rokoch minuleacuteho storočia odkedy sa u naacutes buduje formalisticky poňatyacute praacutevny systeacutem takmer vyacutelučne zhmotnenyacute v pozitiacutevnom piacutesanom praacuteve1418

Ten je dnes zmiernenyacute len niektoryacutemi inštituacutetmi ako napr dobreacute mravy1419 obchodneacute zvyklosti1420 či praacutevne neurčityacutemi pojmami ako je napr verejnyacute poriadok a pod Jednotnyacutem znakom tyacutechto konceptov ktoreacute svojou povahou bdquokoketujuacuteldquo s obyčajou je ich ukotvenosť v piacutesanom praacuteve ale len vo forme odkazu pričom sa ich obsah ponechaacuteva na okolnosti ktoreacute sa piacutesaneacute praacutevo nesnažiacute determinovať Praacutevna obyčaj tiež platiacute v praacuteve medzinaacuterodnom kde je považovanaacute za hlavnyacute prameň praacuteva spolu s medzinaacuterodnou zmluvou1421 Ďalšiacutem vyacuteraznyacutem prienikom do striktne pozitivistickej podoby naacutešho praacutevneho poriadku je inštituacutet obsolentnosti praacutevnych noriem1422 ktoryacute je napodiv všeobecne akceptovanyacute

4 TEORETICKO-PRAacuteVNE ASPEKTY PRAacuteVNEJ OBYČAJE Viktor Knap vo svojej Teoacuterii praacuteva charakterizoval obyčajoveacute praacutevo ako bdquopraacutevny systeacutem ktoryacute

nie je vytvaacuteranyacute uvedomelou legislatiacutevnou činnosťou (najmauml štaacutetnou) ale v spoločnosti sa vytvaacutera

1409 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 63 1410 FRANK I A koumlzigaszaacuteg toumlrveacutenye Magyarhonban I s 76-78 80 1411 NAGY E Magyarorszaacuteg koumlzjoga s 18-19 1412 KISS G A jogalkalmazaacutes moacutedszereacuteről s 115 207 1413 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 64-65 1414 Taacuteto koncepcia vychaacutedzala z učenia Savignyho Puchtu a Windscheida Porovnaj SAVIGNY F C Vom Beruf unserer Zeit fuumlr Gesetzgebung und Rechtswissenschaft SAVIGNY F C Geschichte des roumlmischen Rechts im Mittelalter PUCHTA G F Vorlesungen uumlber das heutige roumlmische Recht WINDSCHEID B Zur Lehre des Code Napoleon von der Unguumlltigkeit der Rechtsgeschaumlfte 1415 GAacuteBRIŠ T a LYSINA T Obyčaje a zvyklosti v slovenskyacutech praacutevnych dejjinaacutech a v suacutečasnom praacuteve s 49 1416 Ibidem s 50 1417 ROUČEK F Revise občanskeacuteho zaacutekona Zaacuteznam z porad slovenskeacute komise pro obor občanskeacuteho praacuteva v Bratislavě I s 8 1418 LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku s 52-53 1419 Pre viac o dobryacutech mravoch pozri ČEČOTOVAacute V Dobreacute mravy 1420 Porov Obchodnyacute zaacutekonniacutek sect 264 1421 Porov Viedenskyacute dohovor o zmluvnom praacuteve Vyhlaacuteška ministerstva zahraničnyacutech veciacute 151988 Zb čl 9 ods 2 1422 Porovnaj LACLAVIacuteKOVAacute M Praacutevna obyčaj v postaveniacute prameňa (suacutekromneacuteho) praacuteva platneacuteho na uacutezemiacute Slovenska do roku 1848 s 29-44 OKAacuteNIKOVAacute D GAacuteBRIŠ T Obsoletneacute praacutevne normy a tzv Benešove dekreacutety s 48-69

367

spontaacutenne zachovaacutevaniacutem určityacutech tradičnyacutech obyčajiacute ktoreacute suacute považovaneacute za zaacutevaumlzneacuteldquo1423

Jedinyacutemi dvoma definičnyacutemi znakmi obyčajoveacuteho praacuteva suacute u neho spontaacutennosť vzniku aj zachovaacutevania a povedomie zaacutevaumlznosti (opinio necessitatis iuris) Eva Ottovaacute k tyacutemto predpokladom vzniku pridaacuteva aj dlhodobosť jeho použiacutevania a nevyhnutnosť jeho akceptaacutecie štaacutetnou mocou1424 Rudolf Kasinec rozoznaacuteva až sedem obligatoacuternych znakov ktoreacute musiacute praacutevna obyčaj spĺňať na to aby sa mohla považovať za všeobecne zaacutevaumlznuacute 1 racionalita 2 dlhodobeacute použiacutevanie 3 bdquofraequenta actuumrdquo 4 všeobecnaacute rešpektovanosť 5 hroziaci trest pri porušeniacute 6 zrozumiteľnosť 7 ldquoopiera sa o vaacutežnosť verejnej autority a naacutestroje mocenskeacuteho donuacuteteniardquo1425 Inšpiraacutecia prvyacutech troch Kasincovyacutech podmienok sa daacute veľmi jasne vystopovať až k Verboumlczymu Podmienka štvrtaacute je podľa naacutešho naacutezoru totožnaacute s podmienkou treťou aspoň ak je taacute chaacutepanaacute v zmysle Tripartita Relevantnosť ostatnyacutech troch podmienok je podľa naacutešho naacutezoru viac ako dubioacutezna

Zrozumiteľnaacute musiacute byť každaacute praacutevna norma a siacutece nie na to aby bola platnaacute ale na to aby mala faktickyacute efekt (bola aplikovateľnaacute) To platiacute tak pre normy piacutesaneacuteho praacuteva ako aj pre obyčaje Veď nezrozumiteľneacute zaacutekonneacute ustanovenie je rovnako nepoužiteľneacute ako nezrozumiteľnaacute obyčaj Preto nechaacutepeme prečo by sa mala taacuteto podmienka uvaacutedzať ako špecifickyacute predpoklad platnosti pri obyčaji

Siedma podmienka je problematickaacute z hľadiska noetickeacuteho ndash maacuteme za to že existujuacute situaacutecie kedy sa jej splnenie nedaacute dokaacutezať hoci inak sledovanyacute spoločenskyacute jav vykazuje všetky znaacutemky existencie praacutevnej obyčaje Predstavme si situaacuteciu kedy funguje nejakeacute (obyčajoveacute) pravidlo a všetci relevantniacute akteacuteri sa podľa neho riadia Pyacutetame sa stane sa toto pravidlo praacutevne zaacutevaumlznyacutem až potom keď sa naacutejde niekto kto ho porušiacute aby sa mohlo demonštrovať že bdquopožiacuteva vaacutežnosť verejnej autorityldquo alebo že bdquostojiacute za niacutem mocenskeacute donuacutetenieldquo Bude takaacuteto bdquosuperefektiacutevnaldquo norma automaticky mimopraacutevnou len preto lebo funguje priacuteliš dobre Maacuteme za to že taacuteto konštrukcia je absurdnaacute

Podobne je to aj s piatou podmienkou ndash s podmienkou sankcionovateľnosti porušenia normy Je očividnyacutem nepochopeniacutem charakteru a povahy praacutevnej obyčaje očakaacutevať že za každyacutech okolnostiacute musiacute obsahovať sekundaacuternu praacutevnu normu prestavujuacutecu sankciu jej porušenia V obyčajovom praacuteve fungujuacute sankcie uacuteplne inak ako v praacuteve piacutesanom resp zaacutekonnom bdquoVyjavenie saldquo sankcie tu byacuteva postupneacute a pochopiteľne mocircže nastať až vtedy ak sa objavujuacute priacutepady porušovania primaacuternej praacutevnej normy z obyčaje pričom toto maacute určituacute intenzitu a frekvenciu na zaacuteklade a v reakcii na čo sa mocircže vyvinuacuteť sankcia ktorej vznik musiacute tiež spĺňať všetky podmienky vzniku obyčaje vymedzeneacute vyššie U veľkej časti obyčajovyacutech pravidiel sa špecifickaacute sankcia ani nikdy nevyvinie nakoľko nie suacute dostatočne často porušovaneacute Navyše netreba opomenuacuteť existenciu bdquovšeobecnej sankcieldquo Ako priacuteklad uvaacutedzame tzv protiopatrenia v medzinaacuterodnom praacuteve verejnom1426 ktoreacute predstavujuacute zaacutekladnyacute a najpocircvodnejšiacute sankčnyacute mechanizmus v medzinaacuterodnom praacuteve

Odporcom praacutevnej obyčaje v československom praacutevnom prostrediacute prekaacuteža tiež jeho bdquoživelnosťldquo teda že vzniklo bdquobez praacutevotvorneacuteho zaacutemeruldquo1427 Naopak zaacutestancovia poukazujuacute na jej dynamickosť resp neustaacutelu možnosť neinštitucionalizovanej vlastnej zmeny ktoraacute z nej robiacute pružnyacute systeacutem1428 Ďalšiacutem probleacutemom ktoryacute detekovala naša praacutevna veda je otaacutezka zistenia obsahu obyčajoveacuteho praacuteva V Knap otaacutezku redukuje tyacutem že poukazuje na bdquospisovanie obyčaje do zbierokldquo z ktoryacutech sa naacutesledne zisťuje jej obsah1429 Tento pohľad pokladaacuteme za zjednodušujuacuteci nakoľko platneacute obyčaje mocircžu pokojne jestvovať aj bez ich zapiacutesania do zbierok ktoreacute vo svojej podstate nedaacutevajuacute tyacutemto pravidlaacutem žiadnu dodatočnuacute praacutevnu silu len uľahčujuacute ich poznanie Praacutevna

1423 KNAPP V Teoacuteria praacuteva s 134 1424 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva s 186 1425 KASINEC R Pramene praacuteva v euroacutepskej praacutevnej kultuacutere s 66 1426 K tomu pozri rozsudok Medzinaacuterodneacuteho suacutedneho dvora z 25 septembra 1999 vo veci Gabčiacutekovo ndash Nagymaros projekt par 83 1427 BOGUSZAK J - ČAPEK J - GERLOCH A Teorie praacuteva s 51 1428 LACLAVIacuteKOVAacute M Praacutevna obyčaj v postaveniacute prameňa (suacutekromneacuteho) praacuteva platneacuteho na uacutezemiacute Slovenska do roku 1848 s 33 1429 KNAPP V Teoacuteria praacuteva s 135

368

interpretaacutecia obyčajoveacuteho praacuteva nie je jednoduchou zaacuteležitosťou Na tomto mieste nemaacuteme priestor na hlbšiu analyacutezu tejto otaacutezky preto len odkaacutežeme na odbornuacute literatuacuteru1430

Probleacutemu uznania obyčaje štaacutetom sme sa už v tejto kapitole jemne dotkli Na tomto mieste sa však k zaacuteležitosti musiacuteme vraacutetiť nakoľko niektoriacute vyacuteznamniacute teoretici napr Eduard Baacuteraacuteny podmieňujuacute platnosť obyčajovej normy tyacutem že ju štaacutet uznaacute prostredniacutectvom svojho orgaacutenu a to spravidla tyacutem že na jej zaacuteklade vydaacute rozhodnutie alebo pristuacutepi k aplikaacutecii štaacutetneho donuacutetenia1431 Uznanie orgaacutenu je problematickeacute z toho hľadiska že sa pred štaacutetny orgaacuten spravidla dostaacutevajuacute len tie obyčaje ktoreacute suacute sporneacute Ak by o obyčaji resp jej obsahu spor nevznikol štaacutetny orgaacuten sa k nej nemaacute možnosť vyjadriť a tyacutem paacutedom ju nemaacute ani ako uznať Platiacute otaacutezka ktoruacute sme položili vyššie stane sa obyčaj praacutevne zaacutevaumlznou až po prvom spore pred štaacutetnym orgaacutenom Asi nie praacutevny charakter bude mať aj predtyacutem a priacutepadneacute uznanie štaacutetnym orgaacutenom maacute len deklaratoacuterne uacutečinky Pri aplikaacutecii štaacutetneho donuacutetenia platia rovnakeacute vyacutehrady

Zaacuteverom tejto kapitoly by sme len chceli poukaacutezať na špecifickeacute filozofickeacute vyacutechodiskaacute z ktoryacutech suacutečasnaacute koncepcia obyčajoveacuteho praacuteva vychaacutedza Na rozdiel od normatiacutevnych praacutevnych aktov rola pocircvodcu a adresaacuteta praacutevnej normy pri obyčaji splyacuteva Normotvorba tu nie je bdquovedomaacute s praacutevotvornyacutem zaacutemeromldquo to však neznamenaacute že je bdquohluacutepaldquo Kolektiacutevny bdquocit pre situaacuteciuldquo1432 vedie bdquoľudldquo k tomu že sa riadi podľa rozumnyacutech pravidiel ktoreacute si saacutem spontaacutenne vytvoriacute1433 Navyše obyčajoveacute praacutevo sa dokaacuteže jednak samo opravovať a tiež pružnejšie reaguje na sociaacutelnu dynamiku1434 V neposlednom rade je obyčaj uacutespešnaacute preto lebo dokaacuteže lepšie preniesť informaacuteciu k adresaacutetom praacutevnych noriem1435 Rozpor medzi bdquobytiacutemldquo a bdquomětiacutemldquo sa naacutem tu zmenšuje Napokon obyčaj mocircže byť efektiacutevnym naacutestrojom na budovanie kolektiacutevneho vedomia určitej komunity čo vedie k sociaacutelnej inkluacutezii1436

Preto by sme nemali praacutevnu obyčaj ani zavrhovať ako prežitok docircb minulyacutech ktoryacute nezadržateľnyacute pokrok daacutevno prekonal ani by sme ju nemali obmedzovať absurdnyacutemi podmienkami ktoreacute by ju uacuteplne znefunkčnili Pretože či sa naacutem to paacuteči alebo nie jej praacutevna povaha minimaacutelne v sociologickom vyacutezname tohto slova je nespochybniteľnaacute V nasledujuacutecej kapitole si to naacutezorne demonštrujeme na konkreacutetnom priacutepade

5 OBYČAJOVEacute PRAacuteVO RYBOLOVU NA SMILNIANSKYCH RYBNIacuteKOCH

Nadvaumlzujuacutec na otaacutezku z posledneacuteho odseku prvej kapitoly musiacuteme na tomto mieste vyšetriť dve veci komu patria rybniacuteky v obci Smilno a kto si mocircže privlastňovať ryby ktoreacute v nich žijuacute (teda kto na nich mocircže vykonaacutevať praacutevo rybolovu) Obidve otaacutezky suacute dosť zapekliteacute ale opierajuacutec sa o miestne šetrenie uacutedaje z katastra nehnuteľnostiacute a vyacutepovede respondentov ktoreacute sme prezentovali v predchaacutedzajuacutecich kapitolaacutech sa predsa len pokuacutesime naacutejsť uspokojiveacute odpovede Ako sme už poznamenali vyššie otaacutezka určenia vlastniacutectva k pozemkom pod rybniacutekmi nie je problematickaacute ndash vlastniacuteci 105 parciel E a dvoch parciel C suacute zapiacutesaniacute v katastri nehnuteľnostiacute1437 Probleacutem nastaacuteva s určeniacutem vlastniacutectva k rybniacutekom Keďže na Slovensku neplatiacute zaacutesada superficies solo cedit nemocircžeme automaticky povedať že vlastniacutekom rybniacutekov v obci Smilno suacute majitelia jednotlivyacutech pozemkov pod niacutem ktoriacute by boli v nejakom faktickom spoluvlastniacuteckom vzťahu Vec je

1430 Porovnaj SCHAUER F Pitfalls in the interpretation of customary law BERNSTEIN L Opting Out of the Legal System Extralegal Contractual Relations in the Diamond Industry HANSON R N Patterns of Discovery An Inquiry into the Conceptual Foundations of Science DacuteAMATO A The Concept of Customs in International Law 1431 BAacuteRAacuteNY E Moc a praacutevo s 43 1432 Porovnaj LLEWELLYN K N The Common Law Tradition Deciding Appeals 565 s 1433 MAHONEY P G a SANCHIRICO Ch W Competing Norms and Social Evolution Is the Fittest Norm Efficient 1434 Porovnaj SUROWIECKI J The Wisdom of Crowds Why the Many Are Smarter Than the Few and How Collective Wisdom Shapes Business Economies Societies and Nations 1435 Porovnaj GILLETTE C P Harmony and Stasis in Trade Usage for International Sales 1436 Porovnaj KAHNEMAN D a SLOVIC P a TVERSKY A (eds) Judgments Under Uncertainty Heuristics and Biases 1437 Tu len poznamenaacutevame že vlastniacutectvo majiteľov predmetnyacutech parciel siacutece spochybneneacute nie je držbu však nemajuacute Rovnako nemocircžu realizovať ani užiacutevacie a požiacutevacie praacutevo Jedineacute čo mocircžu so svojimi pozemkami robiť je disponovať nimi Ich situaacutecia sa teda dosť podoba bdquoholeacutemu vlastniacutectvuldquo (nuda proprietas)

369

o to komplikovanejšia že bdquoinfraštruktuacutera rybniacutekovldquo vybudovanaacute za socializmu je siacutece nehnuteľnosťou ale nie je zapiacutesanaacute v katastri a rovnako ani nevieme určiť komu by dnes mohla patriť keďže jej staviteľ Poľnohospodaacuterske družstvo Verchovina medzičasom praacutevne zanikol a tento majetok neprešiel na jeho praacutevnych naacutestupcov Len na okraj poznamenaacutevame že rybniacuteky bez tyacutechto bdquostavovldquo nemocircžu existovať

V našom priacutepade sa naacutem ponuacuteka jeden inštituacutet ktoryacute by vyriešil mnoheacute probleacutemy ndash inštituacutet derelikcie ndash ktoryacute však v našom praacutevnom poriadku nemaacuteme zakotvenyacute1438 Pojem bdquoopustenaacute vecldquo sa siacutece v Občianskom zaacutekonniacuteku nachaacutedza1439 no jeho uacuteprava je analogickaacute s režimom bdquostratenej vecildquo Podľa nej by naacutelezca mal takuacuteto vec odovzdať vlastniacutekovi popriacutepade priacuteslušneacutemu štaacutetnemu orgaacutenu ak je tento neznaacutemy Po roku by malo vlastniacutectvo automaticky prejsť na štaacutet1440 V našom priacutepade je taacuteto uacuteprava neaplikovateľnaacute nakoľko štaacutet nielenže vie že taacuteto vec je opustenaacute ale navyše popiera jej existenciu tyacutem že siacutece vniacutema daneacute uacutezemie ako jeden celok ale finguje že ide o bdquoostatneacute plochy bez využitialdquo popriacutepade bdquotrvaleacute traacutevnateacute porasty ktoreacute dočasne nemajuacute takyacute charakterldquo Tak či onak listy vlastniacutectva v katastraacutelnej rubrike C ktoraacute je zaacutevaumlznaacute neexistujuacute ndash a to s vedomiacutem štaacutetu Ak teda platiacute bdquonepriestrelnaacute uacutepravaldquo z Občianskeho zaacutekonniacuteka tak prečo sa neaplikuje v našom priacutepade a štaacutet nepreberie na seba vlastniacutectvo k danyacutem rybniacutekom Keďže piacutesaneacute praacutevo resp normatiacutevne praacutevne akty v našom priacutepade zlyhali na celej čiare musiacuteme sa obraacutetiť na praacutevnu obyčaj Všeobecne akceptovanaacute prax ktoraacute trvaacute už 23 rokov nepretržite a ktoraacute navyše spĺňa aj podmienky bdquorozumnostildquo sa naacutem vyvinula aj bez ingerencie zaacutekonodarcu Zloženaacute vec ndash smilnianske rybniacuteky ndash ktoreacute suacute vo svojej podstate nehnuteľnosťami a plodonosnyacutemi vecami bdquopatriacute všetkyacutemldquo ndash je to res omnium communes1441

Čo je obsahom tohto vlastniacuteckeho praacuteva Ťažko povedať Vychaacutedzame z toho že rybniacuteky suacute samostatnou vecou rozdielnou od pozemkov na ktoryacutech sa rozprestierajuacute Tento vyacuteklad opierame o skutočnosť že existujuacute len vďaka ďalšiacutem nehnuteľnostiam ndash technickyacutem stavbaacutem ktoreacute suacute tiež samostatnou vecou vo vzťahu k pozemkom na ktoryacutech stoja Ak naacuteš praacutevny poriadok pripuacutešťa že vlastniacutectvo stavieb a pozemkov na ktoryacutech suacute tie postaveneacute nemusiacute byť spojeneacute potom by analogicky nemal mať probleacutem ani s našim vyacutekladom K samotneacutemu obsahu najdocircležitejšiacutem praacutevom v našom priacutepade je ius utendi et fruendi pretože tak držba ako aj dispoziacutecia s predmetom vlastniacutectva je obmedzenaacute Dispoziacutecia je priamo vyluacutečenaacute pretože ak vec patriacute každeacutemu nemožno ju scudziť Držba je spoločnaacute a preto je zrelativizovanaacute Jedineacute vyacuteznamneacute opraacutevnenie je praacutevo rybolovu To je upraveneacute v zaacutekone č1392005 Z z o rybaacuterstve Ten rozlišuje dva typy praacuteva rybolovu 1 praacutevo hospodaacuterskeho chovu ryacuteb a podnikania na ostatnyacutech vodnyacutech plochaacutech1442 2 praacutevo rybolovu na vodaacutech vo vlastniacutectve štaacutetu1443 Pri hospodaacuterskom chove ryacuteb je praacutevo rybolovu odvodeneacute od majiteľa naacutedrže pri rybolove na štaacutetnych vodaacutech sa vyžaduje povolenie od Slovenskeacuteho rybaacuterskeho zvaumlzu1444 V našom priacutepade však ide o opustenuacute vodnuacute plochu ktorej majiteľom je oficiaacutelne nikto a podľa naacutešho vyacutekladu bdquokaždyacuteldquo1445 Preto maacute aj každyacute praacutevo rybolovu na

1438 Neexistencia inštituacutetu derelikcie resp res nullius je bohužiaľ v našom praacutevnom poriadku

realitou Nemocircžeme si však nechať pre seba istyacute poznatok ktoryacute naacutes v tomto priacutepade vyslovene šokoval suacute to vyacutepisy z katastra nehnuteľnostiacute k pozemkom C 868 C 869 C 8701 a C 871 Tie konštatujuacute že bdquolisty vlastniacutectva neboli založeneacuteldquo Ako je to možneacute že pozemok nemaacute vlastniacuteka A to nie dočasne ale dlhodobo Čo si maacute o tom osoba ktoraacute chce zistiť majiteľa pozemku pomyslieť Že vlastniacutek nejestvuje Takyacuteto zaacutever vyvodzujeme aj my hoci takyacuteto vyacuteklad je zjavne contra legem Ale ak by sme v zaacutekone mali napiacutesaneacute že biela farba je čierna stala by sa ňou Sme toho naacutezoru že požiadavka racionality ktoruacute formulovali teoretici vzniku praacutevnej obyčaje by sa mala vzťahovať aj na piacutesaneacute pramene praacuteva 1439 Občiansky zaacutekonniacutek sect 135 ods 3 1440 Občiansky zaacutekonniacutek sect 135 ods 1 1441 Bližšie k tomuto pojmu pozri ALLAN C K Things 1442 Zaacutekonom č 1392002 Z z o rybaacuterstve 5 časť 1443 Zaacutekonom č 1392002 Z z o rybaacuterstve sect 4 ods 2 1444 Zaacutekonom č 1392002 Z z o rybaacuterstve sect 4 ods 3 1445 K tejto konštrukcii sme sa priklonili s vedomiacutem že maacuteme dve možnostiacute buď rybniacuteky buduacute patriť bdquonikomuldquo alebo bdquovšetkyacutemldquo Obe varianty nemajuacute oporu v zaacutekone Druhaacute možnosť však narozdiel od tej prvej chraacuteni jestvujuacutece faktickeacute vzťahy preto by im skocircr mala byť poskytnutaacute ochrana

370

tejto vodnej ploche čo je vyacutesledkom miestnej partikulaacuternej obyčaje ktoraacute spĺňa všetky nevyhnutneacute podmienky

1 racionalita ndash teda neodporuje ani zdraveacutemu rozumu a ani zaacutekonnej uacuteprave ktoruacute dopĺňa resp bdquoopravujeldquo

2 praescriptio ndash platiacute dlhodobo už 23 rokov V zmysle uhorskeacuteho obyčajoveacuteho praacuteva postačovala na

vznik obyčaje v suacutekromnom praacuteve desaťročnaacute lehota 3 frequentia actuum ndash vyvinulo sa povedomie o jej zaacutevaumlznosti Danyacute stav sa všeobecne akceptuje

jednak vykonaacutevateľmi rybolovneacuteho praacuteva ako aj majiteľmi inkriminovanyacutech pozemkov a tiež orgaacutenmi verejnej moci

Podľa naacutešho presvedčenia splnenie len tyacutechto troch podmienok je v našom praacutevnom priestore potrebneacute na vznik praacutevnej obyčaje Vyacuteslovneacute uznanie zo strany štaacutetu je redundantneacute nakoľko by k nemu reaacutelne bez sporu nikdy nemohlo docircjsť aj keby obyčaj platila nerušene hoci aj sto rokov Desaťročnaacute lehota na vznik tejto praacutevnej obyčaje je vhodnaacute aj z toho docircvodu že aj keby sa na rybolovneacute praacutevo hľadelo ako na vecneacute bremeno ktoreacute by si mohli jeho vykonaacutevatelia vydržať od vlastniacutekov pozemkov dospeli by sme k rovnakeacutemu zaacuteveru Alternatiacuteva bdquovecneacuteho bremenaldquo sa naacutem však nepozdaacuteva preto že z podstaty veci nemocircžem vydržať bdquopraacutevo rybolovuldquo od majiteľa bdquozaacutehradyldquo Ryba je totiž plodom rybniacuteka nie pozemku A rybniacutek majiteľovi pozemku nepatriacute inak by ho mal zapiacutesanyacute na liste vlastniacutectva ako bdquovodnuacute plochuldquo

Samozrejme vypusteniacutem rybniacutekov by sa situaacutecia zmenila Držba majiteľov jednotlivyacutech parciel momentaacutelne zaliatych vodou by sa znovu obnovila spolu aj s ostatnyacutemi vlastniacuteckymi opraacutevneniami k pozemkom Vlastniacutecke praacutevo bdquokaždeacuteholdquo k rybniacutekom by ipso facto zaniklo rovnako

ako aj jeho praacutevo rybolovu

6 ZAacuteVER

Vykonanou analyacutezou vlastniacuteckych vzťahov k rybniacutekom v obci Smilno sme dospeli k zaacuteveru že sa tu vyvinula miestna partikulaacuterna obyčaj ktoraacute dopĺňa ldquoderavuacuterdquo legislatiacutevu Uvedenaacute obyčaj komplexne reguluje vzťahy k rybniacutekom a rybolovneacutemu praacutevu na nich spocircsobom ktoryacute je všeobecnej rešpektovanyacute všetkyacutemi relevantnyacutemi subjektmi Sme si vedomiacute že naše riešenie situaacutecie odporuje duchu praacutevneho formalizmu a excesiacutevneho etatizmu ktoryacute v našej praacutevnej vede ale o to viac v praxi neohrozene panuje Obyčaj však považujeme nielen za spraacutevne riešenie tohto priacutepadu ale aj za jedineacute mysliteľneacute Ak majuacute platiť zaacutekladneacute zaacutesady naacutešho praacutevneho poriadku ako napr ochrana dobromyseľneacuteho držiteľa v našom priacutepade rybaacutera nerušene loviaceho ryby na praacutevne nejestvujuacutecich rybniacutekoch a zaacutekon mu žiadnu ochranu neposkytuje potom naacutem neostaacuteva nič ineacute ako rešpektovať spontaacutenne vytvorenuacute prax bdquopospoliteacuteho ľuduldquo ktoraacute de facto veľmi uacutespešne reguluje predmetneacute vzťahy už 23 rokov Toto obyčajoveacute bdquopraacutevo každeacuteholdquo treba vniacutemať v širšom kontexte praacutevnej reality na Slovensku Už v našej skoršej praacuteci1446 sme poukaacutezali na zaujiacutemavyacute fenomeacuten ktoryacute sme nazvali bdquopraacutevom verejnosti na priacutestup ku krajineldquo Ide o obyčajovuacute koncepciu ideovo inšpirovanuacute fiacutenskym konceptom jokamiehenoikeus a šveacutedskym allemansraumltten (doslovne bdquopraacutevo každeacuteholdquo) Obsahuje seacuteriu opraacutevneniacute všeobecneacuteho subjektu k prevažne neekonomickyacutem plodom krajiny pričom jej hlavnyacutem cieľom je spriacutestupniť krajinu na rekreačneacute a voľnočasoveacute aktivity verejnosti Ide napr o praacutevo prechodu praacutevo pobytu v priacuterode praacutevo rozložiť oheň praacutevo zberu neekonomickyacutech plodov z pozemkov ako napr huacuteb lesneacuteho ovocia orieškov a pod

Pod tento spoločnyacute koncept mocircžeme zaradiť aj obyčajoveacute rybolovneacute praacutevo každeacuteho (verejnosti) na smilnianskych rybniacutekoch Treba si uvedomiť že hoci sme v tejto praacuteci často akcentovali bdquopraacutevo privlastniť si rybyldquo hlavnaacute funkcia tyacutechto rybniacutekov je rekreačnaacute Samotneacute ryby nepredstavujuacute ekonomickyacute statok zaacutesadnej hodnoty nakoľko sa nelovia vo veľkom ale len udicami Avšak rybolov samotnyacute je spoločenskou hodnotou ktoraacute si zasluhuje ochranu A taacute by mu v suacutečasnyacutech podmienkach mala byť poskytnutaacute

1446 ŠURKALA J Praacutevo verejnosti na limity vlastniacutectva Praacutevo verejnosti na priacutestup ku krajine a limitaacutecia vlastniacuteckych opraacutevneniacute k pozemkom na Slovensku

371

7 PRIacuteLOHA ndash ROZHOVORY S RESPONDENTAMI

71 Respondent č 1 ndash Jaacuten Marcinek 88 rokov 1 Ako dlho žijete v obci Smilno V Smilne žijem od svojho narodenia teda už 88 rokov Prežil som tu celyacute život 2 Akyacute dlhyacute čas registrujete miestne rybniacuteky (saacutem osobne aj z priameho rozpraacutevania ďalšiacutech ľudiacute) Od svojho detstva teda od tridsiatych rokov minuleacuteho storočia Z rozpraacutevania svojich rodičov a staryacutech rodičov viem o rybniacutekoch informaacutecie zhruba o ďalšiacutech 50 rokoch 3 Odkedy teda existovali v Smilne rybniacuteky

Od nepamaumlti Viem to od svojich staryacutech rodičov ktoriacute žili ešte v 19 storočiacute 4 Komu patrili Panstvu ktoreacute siacutedlilo v miestnom kaštieli ktoryacute dnes už neexistuje 5 Panstvo na tyacutechto rybniacutekoch priamo hospodaacuterilo

Aacuteno Bol to rybniacutek s intenziacutevnych chovom Staral sa o neho jeden porybnyacute ktoryacute mal v jeho bliacutezkosti chatku v ktorej žil aj s rodinou Zachovala sa naacutem o ňom aj jedna legenda Miestny paacuten sa jedneacuteho dňa rozhodol že vyskuacuteša spoľahlivosť svojho porybneacuteho Preobliekol sa za pocestneacuteho a keď sa zvečerilo zastavil sa u porybneacuteho v chatke Tvaacuteril sa že chcel pokračovať v ceste ďalej ale porybnyacute mu to nedovolil lebo už nastala noc Prichyacutelil ho teda Domnelyacute pocestnyacute požiadal o trochu jedla Porybnyacute odvetil že momentaacutelne nemaacute v dome nič na jedenie ale že mu o chviacuteľu mocircže priniesť paacuter rybiek z rybniacuteka O chviacuteľu bol spaumlť a dal svoje žene uloveneacute ryby nech ich pripraviacute pocestneacutemu Taacute ich dala na ražeň ndash no v tom pocestnyacute vzniesol naacutemietku že tieto ryby sa jej bdquoneprepečuacuteldquo bdquoA prečo by sa mi neprepiekli Veď ich takto pripravujem skoro každyacute deňldquo Paacuten odhalil svoju identitu a porybneacuteho zbavil funkcie pretože ho bdquookraacutedaldquo 6 Boli v tom čase rybniacuteky na tom istom mieste ako dnes Aacuteno len v tom spodnom bolo viacej vody 7 Kedy paacuteni zo Smilna odišli Po vojne (1 svetovej) Miestni gazdovia od posledneacuteho paacutena kuacutepili celeacute panstvo a rozdelili si ho na 105 čiastok ndash dedo mi rozpraacuteval že každaacute staacutela 22000 koruacuten Majetok si medzi sebou rozdelili Rybniacuteky sa však rozhodli vypustiť a na mieste ich byacutevaleacuteho koryta založili luacuteky Takeacute šesť metrov širokeacute paacutesy medzi jednotlivyacutemi čiastkami boli medze z vŕb a kriacutekov Boli to veľmi uacuterodneacute luacuteky ndash kosili ich až tri razy do roka Bežne sa kosiacute luacuteka len raz popriacutepade dvakraacutet Stredom byacutevaleacuteho koryta pretekal malyacute potocircčik ndash byacutevalyacute priacutetok rybniacuteka Niektoriacute ľudia si na svojich luacutekach vykopali aj studne 8 Kedy sa rybniacuteky opaumlť obnovili

Za komunistov v 80-tych rokoch Po druhej svetovej vojne začali luacuteky postupne pustnuacuteť Ľudia doma chovali oveľa menej statku bolo založeneacute družstvo a to luacutekach nehospodaacuterilo preto postupne zarastali vŕbami kriacutekmi a burinou V 80-tych rokoch sa miestne družstvo rozhodlo že rybniacuteky treba obnoviť Celyacute priestor vybagrovali postavili betoacutenoveacute stavy urobili medzi rybniacutekmi spevnenuacute cestu Len priacutevod vody nebol ten z toho isteacuteho zdroja ako pri staryacutech rybniacutekoch ale odklonili vodu z potokov z obce To nebol veľmi dobryacute naacutepad pretože z obce išla znečistenaacute voda a do rybniacuteka stekala aj odpadovaacute voda z družstevneacuteho dvora 9 Ako na rybniacutekoch družstvo hospodaacuterilo Ryby z času na čas prikrmovali Kto chcel na rybniacutekoch loviť musel mať povolenie z družstva Maacutelokto však tie ryby konzumoval pretože voda bola veľmi znečistenaacute čo sa prejavilo aj na kvalite ich maumlsa Po určitom čase sa rybniacuteky zaniesli a bolo ich potrebneacute vyčistiť Preto rybniacuteky vypustili Na dne vtedy bolo plno ryacuteb ndash celeacute dno bolo od nich biele Kto chcel nabral si koľko potreboval ale veľa ryacuteb uhynulo len tak ndash veľkaacute škoda vtedy vznikla 10 Čo sa s rybniacutekmi stalo po zaacuteniku družstva Kraacutetko po revoluacutecii družstvo skrachovalo no vzniklo hneď aj noveacute hovoriacute sa že kvocircli dlhom O rybniacuteky sa odvtedy nikto nestaraacute Zopaacuter miestnych ľudiacute ale aj ľudiacute z okolia v nich staacutele chytaacute ryby ndash vaumlčšinou ide o športovyacutech rybaacuterov Nikto im v tom nebraacuteni 11 Pokiaľ viete mali s rybolovom na rybniacutekoch tiacuteto rybaacuteri nejakeacute probleacutemy s poliacuteciou či vlastniacutekmi pocircdy popriacutepade s družstvom Neviem o tom aby poliacutecia kohokoľvek za tuacute dobu už je to dvadsaťpaumlť rokov niekoho riešila za pytliactvo alebo niečo podobneacute Majitelia pozemkov pod vodou im v tom tiež nebraacutenia 72 Respondent č 2 ndash Alžbeta Smolkovaacute 86 rokov 1 Ako dlho žijete v obci Smilno

372

V Smilne žijem od narodenia teda už 86 rokov 2 Akyacute dlhyacute čas registrujete miestne rybniacuteky (sama osobne aj z priameho rozpraacutevania ďalšiacutech ľudiacute) Od svojho detstva teda od tridsiatych rokov minuleacuteho storočia Z rozpraacutevania svojich rodičov a staryacutech rodičov viem o rybniacuteku informaacutecie zhruba o ďalšiacutech 50 rokoch 3 Odkedy teda existovali v Smilne rybniacuteky Smilne boli rybniacuteky odkedy ľudskaacute pamaumlť siaha 4 Komu patrili Panstvu ktoreacute siacutedlilo v kaštieli Bola to veľkaacute stavba ktoraacute bez porušenia prežila aj prvuacute svetovuacute vojnu na rozdiel od kaštieľov v susednom Zborove O to smutnejšia je hluacuteposť miestnych obyvateľov ktoriacute v roku 1927 kaštieľ zbuacuterali a rozobrali na stavebnyacute materiaacutel vraj bdquoaby sa už paacuteni nevraacutetilildquo Budova sa dala využiť v prospech obce ale nebolo vtedy rozumu 5 Panstvo na tyacutechto rybniacutekoch priamo hospodaacuterilo

Aacuteno O ryby sa staral jeden paacuten (spraacutevca) ktoryacute mal pri rybniacuteku aj domček Hovoriacute sa takyacute priacutebeh že majiteľa rybniacuteka pravidelne okraacutedal Ten aby to svojmu sluhovi dokaacutezal sa jedneacuteho dňa preobliekol za pocestneacuteho a zastavil sa v domčeku pri rybniacutekoch Spraacutevca pocestneacuteho veľkolepo pohostil z panskyacutech ryacuteb paacuten naacutehle prezradil svoju totožnosť a nepoctiveacuteho sluhu zbavil praacutece 6 Boli v tom čase rybniacuteky na tom istom mieste ako dnes Aacuteno Voda v tom čase pritekala spod lesa (Stredneacuteho kopca) Bola čistaacute Stavy boli postaveneacute z dreva a nakopenej hliny ndash my sme tieto navŕšeneacute kopčeky volali bdquohrobľeldquo Pri rybniacutekoch boli aj plytkeacute naacutedrže na močenie konope ndash ako deti sme sa v nich člapkali lebo tam bola vždy priacutejemne teplaacute voda 7 Kedy paacuteni zo Smilna odišli Po vojne (1 svetovej) v roku 1922-1923 Poslednyacute majiteľ panstva sa volal Vilecz Miestni gazdovia od neho kuacutepili pozemok a ďalšiacute majetok vraacutetane rybniacutekov a spomiacutenaneacuteho kaštieľa a rozdelili si ich na 105 častiacute S rybniacutekmi si veľmi nevedeli rady tak ich vypustili a založili na ich mieste luacuteky pričom si ich rozdelili na takeacute uacutezke paacutesy Tie luacuteky boli neuveriteľne uacuterodneacute ndash asi vďaka tomu že za tie storočia to tam bol rybniacutek sa na jeho dne usadilo veľa uacuterodnej pocircdy Luacuteky sa kosili až tri razy do roka 8 Kedy sa rybniacuteky opaumlť obnovili Bolo to v roku 1984 na podnet miestneho poľnohospodaacuterskeho družstva ktoreacute stavbu financovalo Časť pocircdy vybagrovali a vyviezli čiacutem sa koryto prehĺbilo 9 Ako na rybniacutekoch družstvo hospodaacuterilo

Neviem o tom veľa ale zamestnanci družstva rybaacutem občas čosi hodili Pokiaľ viem tak tam ryby mohli chytať členovia družstva alebo tiacute komu to družstvo povolilo 10 Čo sa s rybniacutekmi stalo po zaacuteniku družstva Po krachu družstva v roku 1992 sa o rybniacuteky nikto nestaraacute až dodnes Ryby tam chodiacute chytať hocikto nevyžaduje sa na to nijakeacute povolenie 11 Pokiaľ viete mali s rybolovom na rybniacutekoch tiacuteto rybaacuteri nejakeacute probleacutemy s poliacuteciou či vlastniacutekmi pocircdy popriacutepade s družstvom

Neviem o tom 73 Respondent č 3 ndash Jaacuten Šurkala staršiacute 50 rokov1447 1 Akyacute maacutete vzťah k rybniacutekom v obci Smilno

Vo Smilne som pracoval vyše 9 rokov na miestnom poľnohospodaacuterskom družstve JRD Verchovina až do roku 1991 Pracoval na uacutedržbe teda aj na uacutedržbe rybniacutekov ktoreacute boli naposledy vypusteneacute v roku 1987 Počas tohto obdobia ale vlastne aj po ňom som pravidelne na rybniacutekoch rybaacuterčil 2 Na zaacuteklade čoho ste vykonaacutevali rybolov počas existencie Družstva Mali ste na to nejakeacute špeciaacutelne povolenie Povolenie daacuteval predseda ndash ja ako zamestnanec som neplatil nič Rovnako neplatili ani nezamestnanci teda ľudia z obce alebo z okolia Malo to čisto evidenčnuacute funkciu aby si tam nechodil hocikto 3 Ako fungovalo hospodaacuterenie na rybniacutekoch počas existencie družstva Boli tam nasadeneacute kapry liene karasy červenice ostrieže Ryby sme lovili čisto na rekreačneacute uacutečely ale kto čo ulovil mohol si aj odniesť V roku 1987 sme vypustili spodnyacute rybniacutek ndash plaacuten bol takyacute

1447 Respondent je otcom autora tejto praacutece

373

že mal byť vyčistenyacute od bahna znovu napustenyacute a zarybnenyacute Vyčistili sme ho napustili ale nebol už zarybnenyacute lebo v tom čase už neboli na to peniaze Ryby však prešli z vrchneacuteho rybniacuteka a saacutem sa zarybnil Niekoľko kapitaacutelnych kusov kaprov zo spodneacuteho rybniacuteka sme pri jeho čisteniacute presunuli do rybniacuteka horneacuteho aby sa tam mohli rozmnožiť 4 Čo sa stalo s rybniacutekmi po zaacuteniku družstva

Po zaacuteniku družstva nastala bdquoanarchialdquo ndash teda každyacute kto chce mocircže ryby loviť Niektoriacute rybaacuteri tam z vlastnej iniciatiacutevy vypuacutešťajuacute menšiacutech kaprov popriacutepade šťuky ktoreacute ulovia inde Osobne poznaacutem niekoľkyacutech ktoriacute tak robia napr Andreja Kovaľa zo Zborova 5 Rybaacuterčil na rybniacutekoch po zaacuteniku družstva aj niekto inyacute

Aacuteno Ťažko povedať koľko ľudiacute tam rybaacuterči pravidelne ale odhadujem že minimaacutelne niekoľko desiatok tak zo Smilna ako aj z okolia Rybniacuteky suacute vzaacutecne tyacutem že suacute v našej doline jedinyacutemi vodnyacutemi plochami vhodnyacutemi na rybaacuterčenie a zaacuteroveň sa na lov nevyžaduje žiadne povolenie a neplatiacute poplatok Kvocircli rozbujneneacutemu raacutekosiu suacute na hornom rybniacuteku asi 3 a na spodnom asi 4 miesta na chytanie a ak je v lete dobreacute počasie a je ešte aj deň pracovneacuteho pokoja často je probleacutem dostať sa k nejakeacutemu vhodneacutemu stanovišťu Niektoriacute rybaacuteri nechceli brať uloveneacute ryby na konzum pretože predpokladali že kvalita vody v rybniacutekoch je nedostatočnaacute Spolužiak mojej dceacutery však pred asi troma rokmi urobil laboratoacuterny rozbor ryacuteb a zaacutever bol takyacute že suacute zdraviu neškodneacute 6 Braacutenil Vaacutem niekedy niekto vo vykonaacutevaniacute rybolovu Nikto a pokiaľ viem ani ostatniacute rybaacuteri nikdy nemali nijakyacute probleacutem 7 Ste presvedčenyacute že maacutete opraacutevnenie na danyacutech rybniacutekoch chytať ryby resp že nenaruacutešane majetkoveacute praacuteva inyacutech osocircb

Aacuteno samozrejme Ak by s tyacutem mal niekto probleacutem sťažoval by sa čo sa za 23 rokov nestalo ani raz Použitaacute literatuacutera A Praacutevne predpisy Zaacutekon č 401964 Zb (Občiansky zaacutekonniacutek) Zaacutekon č 5131991 Zb (Obchodnyacute zaacutekonniacutek) Zaacutekon č 111918 Sb (tzv recepčnaacute norma) Zaacutekon 1392005 Z z (Zaacutekom o rybaacuterstve) Vyhlaacuteška ministerstva zahraničnyacutech veciacute č 151988 Zb (Viedenskyacute dohovor o zmluvnom praacuteve) B Judikatuacutera

Rozsudok Medzinaacuterodneacuteho suacutedneho dvora z 25 septembra 1999 vo veci Gabčiacutekovo ndash Nagymaros projekt C Literatuacutera a ostatneacute zdroje

ALLAN C K Things In California Law Review 1940 roč 28 č 4 s 421-441 Dostupneacute na httpscholarshiplawberkeleyeducgiviewcontentcgiarticle=3701ampcontext=californialawreview BAacuteRAacuteNY E Moc a praacutevo Bratislava VEDA 1997 246 s ISBN 8022404829

BEŇKO J Osiacutedlenie severneacuteho Slovenska Košice Vyacutechodoslovenskeacute vydavateľstvo 1985 316 s BERNSTEIN L Opting Out of the Legal System Extralegal Contractual Relations in the Diamond Industry In Journal of Legal Studies 1992 č 21 s 115-157 BOGUSZAK J a ČAPEK J a GERLOCH A Teorie praacuteva 2 vydaacuteniacute Praha ASPI Publishing 2004 324 s ISBN 80-7357-030-0 ČEČOTOVAacute V Dobreacute mravy v slovenskom suacutekromnom praacuteve Bratislava Miroslav Mračko Epos 2005 224 s ISBN 9788080576387 DacuteAMATO A The Concept of Customs in International Law Ithaca (NY) Cornell University Press 1971 286 s ISBN 9780801406195 ENCYKLOPEDICKYacute UacuteSTAV SAV Encyklopedia Slovenska III Bratislava Veda 1979 704 s FRANK I A koumlzigaszaacuteg toumlrveacutenye Magyarhonban I Budin Magyar Kiralyi Egyetem 1845 753 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpdigitalialibptehup=2638 GAacuteBRIŠ T a LYSINA T Obyčaje a zvyklosti v slovenskyacutech praacutevnych dejjinaacutech a v suacutečasnom praacuteve In Acta facultatis iuridicae universitatis Comenianae 2012 č 30 s 37-56 GEODESYSK [online databaacuteza] Registre obnovenej evidencie pozemkov [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpwwwskgeodesyskfilesslovenskyugkkkataster-nehnutelnostiregistre-obnovenej-evidencie-pozemkovroep-popdf

374

GILLETTE C P Harmony and Stasis in Trade Usage for International Sales In Virginia Journal of International Law 1999 č 1 s 707-736 [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpwwwcisglawpaceeducisgbibliogillettehtml HANSON R N Patterns of Discovery An Inquiry into the Conceptual Foundations of Science Cambridge Cambridge University Press 1958 256 s ISBN-10 0521092612 JASPIGOV [online databaacuteza] Nadmorskaacute vyacuteška obce [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpjaspijusticegovskjaspiddvzory008060Pr1pdf KAHNEMAN D a SLOVIC P a TVERSKYky A (eds) Judgments Under Uncertainty Heuristics and Biases Cambridge Cambridge University Press 1982 544 s ISBN 9780521284141 KASINEC R Pramene praacuteva v euroacutepskej praacutevnej kultuacutere Dizertačnaacute praacuteca Bratislava Praacutevnickaacute fakulta UK 2012 169 s KISS G A jogalkalmazaacutes moacutedszereacuteről Budapešť Athenaeum 1909 240 s KITONIĆ I Directio methodica Processus iudiciarii iuris Consuetudinarii Regni Hungariae 3 vydanie Trnava Akademickaacute tlačiareň (Jaacuten Andrej Houmlrnmann) 1700 147 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpreaderdigitale-sammlungendeenfs1objectdisplaybsb10488003_00003html KNAPP V Teoacuteria praacuteva 1 vydanie Praha C H Beck 1995 s 247 KROPILAacuteK M Vlastivednyacute slovniacutek obciacute na Slovensku III Bratislava Veda 1978 536 s LACLAVIacuteKOVAacute M Praacutevna obyčaj v postaveniacute prameňa (suacutekromneacuteho) praacuteva platneacuteho na uacutezemiacute Slovenska do roku 1848 In Historia et Theoria Iuris 2009 č 1 s 29-44 LLEWELLYN K N The Common Law Tradition Deciding Appeals Boston Little Brown 1960 565 s LUBY Š Dejiny suacutekromneacuteho praacuteva na Slovensku 2 vydanie Bratislava IURA EDITION 2002 630 s ISBN 80-89047-48-3 LUKAacuteČ G a ADAM J Zborov Dejiny obce a Makovickeacuteho panstva Zborov Obecnyacute uacuterad Zborov 2005 242 s ISBN 80-969350-1-1 MAHONEY P G a SANCHIRICO Ch W Competing Norms and Social Evolution Is the Fittest Norm Efficient In University of Pennsylvania Law Review 2001 č 6 s 2027-2061 MAPYSK [online databaacuteza] Mapa - Smilno [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpmapyatlasskmapamikulasovalocmikulasovaz7lat4937368190240601lon21389504664714316srcclassicGroup MISOVICNET [online databaacuteza] Geomorfologickeacute členenie Slovenska [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpwwwmisovicnetonline_toolsslovensko_pohoriahtml NAGY E Magyarorszaacuteg koumlzjoga Budapešť Eggenberger 1891 387 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpsarchiveorgdetailsmagyarorszgkzjo00nagygoog OKAacuteNIKOVAacute D a GAacuteBRIŠ T Obsoletne pravne normy a tzv Benešove dekrety In Normatiacutevna analyacuteza inštituacutetu legisvakancie Bratislava Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Pravnickaacute fakulta 2009 s 48-69 OTTOVAacute E Teoacuteria praacuteva 2 dopl vydanie Šamoriacuten Heureacuteka 2006 306 s ISBN 808912237X PUCHTA G F Vorlesungen uumlber das heutige roumlmische Recht Dritte Aufgabe Erste Band LebzigB Tauchnitz 1852 477 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpsarchiveorgstreamvorlesungenberd00rudogoogpagen7mode2up ROUČEK F Revise občanskeacuteho zaacutekona Zaacuteznam z porad slovenskeacute komise pro obor občanskeacuteho praacuteva v Bratislavě I Praha Ministerstvo pro sjednoceni zakonů a organisace spravy 1923 134 s SAVIGNY F C Geschichte des roumlmischen Rechts im Mittelalter Heidelberg Mohr und Zimmer 1814 488 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpsarchiveorgdetailsgeschichtedesrm11savigoog SAVIGNY F C Vom Beruf unserer Zeit fuumlr Gesetzgebung und Rechtswissenschaft Heidelberg Mohr und Zimmer 1814 162 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpdigiubuni-heidelbergdediglitsavigny1814 SCHAUER F Pitfalls in the interpretation of customary law In The nature of customary law Perreau-Saussine Amanda amp James Barnard Murphy (eds) New York Cambridge University Press 2007 s 13-34 ISBN 978-0-521-1156-8 SMILNOSK [online databaacuteza] Histoacuteria obce Smilno [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpwwwsmilnoskobec-smilnohistoria-obce-smilno STATISTICSSK [online databaacuteza] Obyvateľstvo podľa pohlavia a naacuterodnosti [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpcensus2011statisticsskSRVFDchodnE920SlovenskoPre9AovskFD20krajOkres

375

20BardejovSmilnoTAB2011520ObyvateBEstvo20podBEa20pohlavia20a20nE1rodnostipdf SUROWIECKI J The Wisdom of Crowds Why the Many Are Smarter Than the Few and How Collective Wisdom Shapes Business Economies Societies and Nations New York Anchor Books 2004 336 s ISBN 978-0-385-50386-0 ŠURKALA J Praacutevo verejnosti na limity vlastniacutectva Praacutevo verejnosti na priacutestup ku krajine a limitaacutecia vlastniacuteckych opraacutevneniacute k pozemkom na Slovensku In Historia et Theoria Iuris 2014 č 2 s 58-72 ULIČNYacute F Dejiny osiacutedlenia Šariša Košice Vyacutechodoslovenskeacute vydavateľstvo 1990 513 s ISBN 8085174030 VERBOumlCZY Š Tripartirtum Prekl Štempien E Žilina Eurokodex Poradca podnikateľa 2008 320 s WAGNER C Diplomatarium comitatus Sarosiensis quod ex tabulariis et codicibus manuscriptis eruit Carolus Wagner Hungarus Zboroviensis Bibliothecae Universitatis Regie Budensis Custos PosoniindashCasoviae Joannis Michaelis Landerer 1780 575 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpbooksgoogleskbooksaboutDiplomatarium_comitatus_Sarosiensishtmlid=bu9SAAAAcAAJampredir_esc=y WINDSCHEID B Zur Lehre des Code Napoleon von der Unguumlltigkeit der Rechtsgeschaumlfte Duumlsseldorf Buddeus 1847 346 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpdlib-prmpiermpgdemkleioc0010execbooks2222115822 WENZEL G Codex Diplomaticus Arpadianus VIII Pest 1870 633 s [cit 2015-03-15] Dostupneacute na httpsarchiveorgdetailscodexdiplomatic12wenzgoog Kontaktneacute uacutedaje

Mgr Jaacuten Šurkala jansurkalagmailcom jansurkalaflawunibask Univerzita Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickaacute fakulta Katedra riacutemskeho praacuteva cirkevneacuteho a kaacutenonickeacuteho praacuteva Šafaacuterikovo naacutem 6 POBOX 313 810 00 Bratislava 1 Slovenskaacute republika

376

Zborniacutek priacutespevkov z bdquoČesko ndash slovenskej praacutevnickej suacuteťaže o najlepšiu študentskuacute praacuteculdquo za akademickyacute rok 20142015 organizovanej Univerzitou Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickou fakultou Vydaneacute Univerzitou Komenskeacuteho v Bratislave Praacutevnickou fakultou I vydanie Bratislava 2016 Tlač Počet straacuten 376

ISBN 978-80-7160-419-8