„Historie a souasnost zahradní a krajinné tvorby“ část_3_2013.pdf · Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operaþního programu Lidské zdroje

Zahradnická perspektiva – profesní vzdělávání členů Svazu zakládání a údržby zeleně

Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

a státního rozpočtu ČR

Učební texty pro vzdělávací program „Historie a současnost zahradní a krajinné tvorby“

1

Zahradnická perspektiva – profesní vzdělávání členů Svazu zakládání a

údržby zeleně

Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního

programu Lidské zdroje a zaměstnanost ze státního rozpočtu ČR

Učební texty pro vzdělávací program

„Historie a současnost zahradní a krajinné tvorby“ 3. část

Technické prostředky zahradní a krajinářské tvorby

chodníky, schodiště, drobné stavby

Ing. Radmila Fingerová, Ing. Petr Mičola





2

dlažba velkoformátová až 200x200cm

ÚVOD

A/ ČLOVĚK str. 4

…...............................intermezzo o přirozeném světě

ZÁKLADNÍ ÚDAJE str. 5

Rozměry a potřeby plochy podle standardních rozměrů člověka

B/ PĚŠÍ KOMUNIKACE str. 7 ..............................................intermezzo pěšinkové


D1 KOMUNIKACE SE SMÍŠENÝM PROVOZEM

Zklidněné komunikace

Pěší zóny

Obytné zóny D2 KOMUNIKACE S VYLOUČENÍM MOTOROVÉHO PROVOZU

Chodníky

Cyklostezky PŘÍKLADY POVRCHŮ KOMUNIKACÍ

Historické dlažby

POVRCHY NEZPEVNĚNÉ

Mlatové

Pískované

Minerál. zpevněné kamenivo (MZK)

Travnaté cesty

ECORASTER

Terram GrassProtecta

Park30 LDP POVRCHY ZPEVNĚNÉ - DLÁŽDĚNÉ

Dlažby kamenné

Dlažby cihelné

Dlažby betonové POVRCHY ZPEVNĚNÉ - JEDNOLITÉ

Beton

Asfalt

Vegecol

Glorit OKRAJE CEST

Obrubníky

C/ SCHODIŠTĚ A RAMPY str. 21

………………………..intermezzo vystoupavé


Schodiště

Schodišťové rameno

Schodišťový stupeň

Podesta

Schodnice

Stupnice

Podstupnice

Výstupní čára

Sklon schodišťového ramene

Madlo

Zábradlí

Výpočet schodového stupně Šikmá rampa

Rampy a rampové schodiště

PŘÍKLADY SCHODIŠŤ Historická schodiště

Schodiště kamenná

cihlová

betonová

dřevěná

dřevěná se vsypem

kovová

kortenová

skleněná

D/ DROBNÉ STAVBY str. 30

…………………………..intermezzo vyhlídkové


Stavby nevyžadující povolení a ohlášení Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují Drobné stavby

Altán

Pavilon

Chrámek

Grotta

Mauzoleum, hrobky, pantheon

Kolonáda

Exedra

Pergoly, loubí

Besídka

Kryté sezení

Letohrádky

Čajovny

Domky v korunách





3

ÚVOD

Váženěmilí a milevážené, dostává se vám do

ruky třetí část skript našeho vzdělávacího programu „Historie

a současnost zahradní a krajinné tvorby“. V prvních dvou

částech jsme nahlédli do minulosti zahradního umění a

připomenuli si nejdůležitější mezníky, navštívili místa, kde žili

lidé, kteří historii možná víc než regionálně ovlivňovali. V

rámci přednášek a exkurzí jsme zpravidla sledovali linii

historie umění, tak jak je dnes zvykem, ve které jsme se

dozvěděli základní historická data - jméno šlechtice, období

výstavby, přestavby, dostavby, vyhoření, zničení, dobytí. V

některých případech (pokud byl dostatečně slavný) i jméno

architekta-stavitele, ale o realizátorech a technickém provedení

zahrad už opravdu jen pramalinko. Co všechno postavil

Albrecht z Valštejna, co vybudovali Šporkové nebo Šlikové, co

přebudovala kněžna Zaháňská, ale kdo dílo prováděl a hlavně

jak byly dané stavby konstruovány, to nám historie nesdělila.

Proto se v této části chceme zaměřit na technickou stránku

stavebních prvků zahradní architektury. Nečiníme si nárok

udělat kompletní seznam typologie historických příkladů a v

tomto skriptu jsme se raději soustředili na naši současnost, aby

uvedené ukázky mohly sloužit každodennímu praktickému

použití.

Berte toto skriptum jako výběr stavebních prvků

užívaných v zahradním umění. Stejně jako v minulých

seminářích to bude vyzobávání drobků z košíku odborných

informací našeho oboru. Cílem jsou důležité kategorie, bez

nichž si není možné představit velkou většinu zahradních a

krajinářských úprav. Jsou to cesty, schodiště a drobné stavby.

Základní stavební kameny pohybu a odpočinku. Pusťme se tedy

do tématu, ale berte následující informace jako příklad, námět

nebo pobídku k dalšímu studiu, protože poznání není nikdy

dost.

Na začátek dovolte malou kapitolu o člověku a prostoru,

protože všechno, co bylo, je a bude stvořeno na této, a možná i

jiných planetách, vychází z jeho duševní a tělesné podstaty.





4

A/ ČLOVĚK

….......................................intermezzo o přirozeném světě

Člověk může tohoto světa užívat jen díky prázdnému

prostoru, proto je stejně důležitý možná důležitější jako ten

pevný, který obvykle vnímáme, používáme a hodnotíme.

Soustavu krásných částí architektury bychom neocenili, kdyby

nebylo jejího protipólu – prázdna. Samozřejmě toho prázdna,

které je dole vymezeno povrchem zemským. Pohybujeme-li se v

krajině, jdeme vlastně po povrchu této většinové mezery v

pevné hmotě.

Z filozofického hlediska mají na definici pojmu prostor

zásluhu filozofové René Descartes(1596-1650), Isaac

Newton(1643-1727), Immanuel Kant(1724-1804) a Edmund

Husserl (1859-1938). Každý navazoval na toho předchozího

posunem znalostí doby a svým géniem.

René Descartes vymezil prostor třemi osami x,y,z, Isaac

Newton stanovil, že tento prostor nekončí nebeskou klenbou,

ale běží dál do vesmíru, a je tedy absolutním. Immanuel Kant

vše zpochybnil, protože svět, který vnímáme, je limitován naším

fyzickým aparátem. Shrnutím těchto různých názorů dospěl

Edmund Husserl (mimochodem rodák z Prostějova) k pojmu

„přirozeného světa“ (Lebenswelt), v němž se od rána do večera

běžně pohybujeme, který však naší pozornosti uniká. V reflexi

totiž využíváme všeho toho, co o vnímaném předmětu víme

odjinud, zejména z vědy. Tak v přirozeném světě Slunce

samozřejmě „vychází“ a „zapadá“, ačkoli dobře víme, že je to

zdání, vyvolané rotací Země. Prostor se pro nás „prostírá“

dopředu a dozadu, doprava a doleva, nahoru a dolů, ale

geometrie nás naučila pokládat jej za třírozměrný a nezávislý

na orientaci našeho těla. O zdánlivě pevném tělese také víme,

že se skládá z atomů a je tedy vlastně silně porézní. Odtud je už

jenom krůček k návazné filozofii „bylo-je-bude“ Martina

Heideggera a teorie relativity Alberta Einsteina....................

Prostor přirozeného světa nám stačí, když jdeme

parkem, když pozorujeme hru ptáků v koruně stromu, když

sedíme na lavičce a užíváme si modré oblohy, plujících mraků,

stínů sunoucích se pomalu po krátce střižené travnaté ploše.

Nás zajímá měřítko člověka, od něhož všechno začíná, protože

k čemu by byla lžíce, která by se nedala vložit do úst, dveře,

kterými by nikdo neprošel, neschůdná cesta, příliš vysoké

schody, lavička, na kterou bychom neusedli a vyhlídka

ohraničená zídkou vyšší než je horizont očí. Všechno se musí

konfrontovat s lidským tělem a jeho možnostmi. Asi cítíme

rozdíl mezi člověkem, který nese k ústům lžíci s polévkou a

člověkem sedícím v kokpitu startujícího raketoplánu. Přesto

jsou lžíce i raketoplán konstruovány podle měřítek člověka.

Pokud chceme tyto zákonitosti porušit, musíme pro to mít

filozofický a psychologický důvod, ale to už jsme překročili

hranici užitého umění a plujeme bezbřehým mořem.

René Descartes (1596-1650)

Isaac Newton (1643-1727)

Edmund Husserl (1859 -1938)





5

ZÁKLADNÍ ÚDAJE „Mírou všech věcí je člověk - jsoucích, že jsou, a

nejsoucích, že nejsou.” Prótagorás z Abdér (481 př. n. l. - 410 př. n. l.)

Člověk vytváří věci, aby mu sloužily. Jejich

rozměry přirozeně odpovídají poměrům naší tělesné schránky. Proto bylo velmi dlouhou dobu tělo a jeho části základem všech měrných jednotek. Daleko lépe si uděláme představu o velikosti něčeho, když se dozvíme, že to bylo vysoké tolik stop, dlouhé tolik loktu a široké tolik palců nebo třeba, že je někdo o hlavu vyšší. Takové pojmy nám jsou vrozené, jsou uchopitelné a pochopitelné. Takto člověk měřil až do vzniku metrické soustavy, kterou nakonec také vymyslel. Doba si žádala přesnost.

Vývoj měrných poměrů u člověka je popisován

v knize „Navrhování staveb“ vydavatelství Neufert. Uvádí se, že nejstarší známý kánon o mírách byl nalezen v Egyptě u Memphisu asi 3000 let př.n.l. Uvádí kánony Řeků a Římanů, kánon Polykleitův, Albertiho (1404-1472), Leonarda da Vinci (1452-1519), Michelangela (1475-1564) a hlavně Dürera (1471-1520).

Všechny výše uvedené práce vypočítávají tělo člověka podle délky hlavy, obličeje a nohy. Stopa, loket a palec byly běžné jako míra ještě v nedávné době a v některých zemích se používají dodnes.

Němec Adolf Zeising (1810-1876) vyšel při měření lidské postavy ze zlatého řezu, a tím udělal pro dnešní dobu v poměrových mírách člověka jasno.

• Rozměry a potřeby plochy podle standardních rozměrů člověka(výška člověka 180cm)

zdroj: Neufert

konstrukce poměru zlatého řezu





6

• Potřeba plochy v prostoru(výška člověka 180cm)

zdroj: Neufert

• Potřeba plochy s příručním zavazadlem, holí, deštníkem(výška s deštníkem 220cm)

zdroj: Neufert

• Potřeba plochy při různých pozicích(výška člověka 180cm)

zdroj: Neufert

• Potřeba plochy pro skupinu(výška člověka 180cm)

zdroj: Neufert





7

B/ PĚŠÍ KOMUNIKACE

…...............................................intermezzo pěšinkové

Už stopy bosých chodidel vedoucích po písku mořského

pobřeží jsou cesta. No, to je asi příliš silné označení, ale

můžeme napsat, že je to takový zárodek, ještě před zrozením.

Má sice dva hlavní znaky - směr a cíl, ale cesta v jejím smyslu

slova to ještě zdaleka není, musí totiž obhájit svou existenci

množstvím dalších stop směřujících stejným směrem ke

stejnému cíli. Jestliže se takto potvrdí, už by se chtělo napsat,

že je to cesta, vždyť má všechno co má mít. Ale co byste hned

nechtěli po zárodku, i když se zrodil, je to pořád cestní

miminko, pěšina.

Pěšina je úzká cesta, vyšlapaná v přírodním terénu.

Vznikla pěším provozem, ale ne cílenou stavební činností.

Prostě se jen vyšlapala, protože tento směr byl ten pravý a

schůdnost dostatečná. Povrch pěšiny je zhutněn zešlapáním a

proto zpravidla není porostlý vegetací nebo je jeho vegetační

skladba pozměněna. Pěšiny mohou být vyšlapané nejen

člověkem, ale také zvířaty.

Stezka, to už je něco trochu jiného, většího,

stabilnějšího, významnějšího. Stezky byly budovány a měly tak

velký význam, že dostávaly i jména – Jantarová stezka spojující

sever Evropy s jihem, Hedvábná stezka, která vedla východo-

západně napříč Asií, Kadidlová stezka vedoucí napříč

arabským poloostrovem. Byly to důležité obchodní tepny, po

kterých proudily karavany se zbožím mezi jednotlivými

civilizacemi. V jižní Anglii je Sladká stezka, která je datována

do roku 3807 př.n.l. A je jedinečná tím, že se skládá z 1800m

dlouhého pásu podélných prken, důmyslně vyzvednutých na

překřížených kůlech nad močál. Dnes známe pojem stezka spíše

jako budovanou trasu pro pěší nebo cyklisty.

Cesta už je dospělá a plnoletá. Je to pozemní

komunikace, i když nižší kvality než silnice, zejména

nezpevněná, avšak v některých nářečních oblastech jsou pod

pojem zahrnovány i silnice. Typické cesty jsou jednopruhové a

dvoustopá vozidla se na nich mohou míjet jen se zvýšenou

opatrností nebo jen na rozšířených místech. Termínem „cesta“

se obvykle označují komunikace uzpůsobené k provozu

automobilů, potahů nebo pojízdných strojů a speciálních

vozidel. Většina cest je zařaditelná pod pojem polní cesty nebo

lesní cesty. Polní cesta je v českých pravidlech silničního

provozu zmíněna jako druh účelové komunikace, která slouží

zejména zemědělské dopravě a může plnit i jinou dopravní

funkci. Nazývají se tak nejen cesty mezi poli, ale i jinde ve

volné krajině, které umožňují provoz motorových vozidel. Lesní

cesta je termín vyhrazený pro komunikace sloužící lesnímu

hospodářství, turistickým a jiným veřejným účelům. Zatímco

silnice procházející lesem se nepovažuje za součást lesa, na

lesní cesty se zpravidla vztahuje lesní zákon.





8

Silnice cesta, která víc jedla, a tak je celá pevnější a statnější, je to dopravní stavba

umožňující nekolejovou pozemní dopravu na větší vzdálenosti. Slovo silnice má původ v dobách, kdy

císař Karel IV. nechal zesílit tehdejší hlavní cesty (silná cesta = silnice). Silnice často využívá pro

překonání terénních překážek dalších staveb, jako jsou mosty či tunely, popřípadě ještě zářezy, odřezy

nebo náspy.

Dálnice vznikla zkrácením a spojením dvou slov – dálková silnice, a je daleko poetičtějším

názvem než autostráda, která signalizuje šestiproudé kolony automobilů a hluboké zásahy do krajiny.

Tady naše cesta úvodem končí, protože jsme se dostali do oblasti, kde se pohybují všemožné

stroje na kolech, kolejích, vodě nebo ve vzduchu, a to je už úplně jiná kapitola. Dostali bychom se za

hranici našeho zájmu, kterým je především člověk pohybující se pěšky, pomalu, rozvážně, rozvláčně,

zadumaně, loudavě, zkoumavě, neuspořádaně, hopsavě, běhavě, rychle, soustředěně,

sportovně……………………………….…………… …… ………………….prostě svobodně.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

O komunikacích je všechno přesně známo, stanoveno normou ČSN 73 6110. Norma dělí komunikace na funkční skupiny a dále je dělí na místní komunikace I. až IV. třídy. Podle své urbanisticko-dopravní funkce se místní komunikace dělí na funkční skupiny:

A rychlostní, s funkcí dopravní

B sběrné, s funkcí dopravně-obslužnou

C obslužné, s funkcí obslužnou

D1 komunikace se smíšeným provozem

D2 komunikace s vyloučením motorového

provozu Z našeho pohledu jsou nejdůležitější skupiny D1- pěší a obytné zóny, D2 – stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody a schodiště.





9

D1 KOMUNIKACE SE SMÍŠENÝM PROVOZEM

Zklidněné komunikace (funkční třída D1) se smíšeným provozem chodců a vozidel se navrhují z důvodu zvýšení bezpečnosti chodců při preferenci pěšího provozu a zlepšení kvality životního prostředí.

Pěší zóny se navrhují v historických a obchodních centrech měst, v lázeňských městech a v centrech větších sídlišť na základě dopravně inženýrského řešení celé navazující oblasti. Motorová doprava může být za stanovených podmínek dovolena obslužná motorová i MHD nebo zcela vyloučena – pěší ulice, kde je nutno vyřešit obsluhu ze zadních traktů. Doporučuje se vhodný zpevněný povrch a osvětlení, doprovodná zeleň, lavičky apod.

Obytné zóny se navrhují ve stávajících nebo nově budovaných obytných souborech. Za stanovených podmínek zajištěna přímá obsluha všech objektů. Obvykle mají zpevněné plochy v jedné úrovni a stavební úpravy k zajištění omezené rychlosti vozidel. Vjezd do obytné zóny se vždy provádí přes chodníkový přejezd nebo zpomalovací práh.

D2 KOMUNIKACE S VYLOUČENÍM

MOTOROVÉHO PROVOZU Chodníky - volná šířka chodníku může být 1,50 m a má umožnit jízdu dětského kočárku, jízdu vozíku pro invalidy, chůzi chodce se zavazadly a umožnit jejich míjení. Výjimečně při nízké intenzitě pěších stačí šířka 0,75 m. Bezpečnostní odstup 0,50 m od jízdního pásu musí být vždy zachován. Odstup 0,25 m od podélné souvislé překážky (zábradlí, zástavba) je možno ve stísněných poměrech vypustit. Do volné šířky chodníku 1,50 m (min. 0,75 m) nesmí zasahovat žádné překážky (ani ojedinělé). Do volné šířky větší než 1,50 m mohou zasahovat překážky (např. sloupy), ale v místě překážky musí být zachována min. volná šířka.

Cyklostezky - skladebná šířka cyklistických pruhů je na obousměrném pásu v přidruženém dopravním prostoru 1,5m. Na jednosměrném pásu v přidruženém dopravním prostoru 1,25 m. Při oddělení dělícím pásem 1,00 m.

Cyklistické pruhy v zastavěném území - se umísťují do přidruženého dopravního prostoru a oddělí se od dopravního prostoru pro motorová vozidla podle možnosti zvýšeným obrubníkem s bezpečnostním odstupem min. 0,5 m, dělícím pásem o šířce 1,5 m nebo postranním dělícím pásem.

Lze je umístit i do hlavního dopravního prostoru ve





10

Kamenná štípaná dlažba Strahovský klášter

Bruntál náměstí Broumovský klášter

Vila Čerych, Česká Skalice Grébovka, Praha

stísněných poměrech a při menší intenzitě dopravy, a

to i na úkor nouzových, zastavovacích a parkovacích pruhů nebo zpevněné krajnice. Cyklistický pruh se v tomto případě provede v šířce min. 1,5 m a přilehlý pruh pro automobilovou dopravu musí mít šířku min. 3,0 m a musí být oddělen vodícím proužkem. Povrch musí být barevně odlišený (např. cihlová červeň) a označen dopravním značením

Návrhové prvky - základní návrhová rychlost je 30 km/h. V úsecích s klesáním ≥ 3% se zvýší na 40 km/h. Délka rozhledu pro zastavení je jednotně v délce 15 m. Délka rozhledu pro předjíždění se uvažuje jednotně v délce 100 m (jen při obousměrném provozu).

Nejmenší dovolené poloměry směrových oblouků - pro dostředný sklon 2% je návrhová rychlost v km/h 20, 30, 40. Nejmenší poloměr v m 8, 16, 30. Volná výška nad cyklistickou stezkou je nejméně 2,5 m

Křížení s ostatními komunikacemi – je Mimoúrovňově (lávky, podchody) s místními rychlostními komunikacemi. Úrovňové s ostatními místními komunikacemi. Lávky a podchody slouží obvykle i pro pěší provoz.

Příčný sklon nejméně 2 %. Podélný sklon nemá přestoupit 6 %, nejvhodnější je do 3 %, výjimečně do délky 200 m lze použít až 9 %.

PŘÍKLADY POVRCHŮ KOMUNIKACÍ

Historická dlažba





11

POVRCHY NEZPEVNĚNÉ

MLATOVÉ

Složitost přípravy mlatového chodníku dokumentuje níže uvedená odpověď z rozhovoru s Ing. Jiřím Slepičkou, Zahradní architektura Tábor s.r.o.

Můžete alespoň blíže objasnit princip

mlatových úprav?

Mlatový povrch musí mít vynikající a přitom konstantní

vlastnosti – pevnost, prosáklivost, která zaručuje, že

čtvrthodinu po dešti bude už opět povrch oschlý, atd. Při

výběru jednotlivých složek spolupracujeme s řadou lomů, avšak

konečnou strukturu směsi si poté mícháme sami. Dosáhnout

normalizované struktury je mimochodem velice obtížné a je

třeba zapojit do výrobního procesu i cit. Proto je tak obtížné

směs patentově ochránit, vždyť jejím dílem je i intuice. Směs se

musí dobře stmelit a k vlastnostem, o kterých jsem už mluvil, je

třeba připočíst ještě správnou barevnost, na níž bazírují

památkáři a architekti. Ti určí barvu kamenné směsi relativně

přesně na základě okolí, především podle fasády nejbližší

historické zástavby či podle historických pramenů.

Příklad složení mlatového povrchu

• 60 mm štěrkopísek ( písek s jílovou frakci – zahliněný)

• 80 mm štěrk – drcené kamenivo 32/63 • 100 mm štěrkodrť • Písek je zaválcován do pokladu 32/63 najednou • Případně se použije princip vápenné malty – do

písku se přidá vápenný hydrát, zamíchá se, rozprostře, nakropí, za vlhka se válcuje

• Vápenná malta 120-140 kg vápna (podle požadované pevnosti)

• Na 1 m3 písku • 240-350 l vody • Písek: Vápno 8 (10) : 1

PÍSKOVANÉ Níže jsou uvedeny příklady možností složení pískovaných povrchů, tak jak je uvádějí některé firmy:

verze 1 20 mm písek ( říční i kopaný) nebo drť, zaválet 50 mm kamenná vrstva – drť nebo hrubý písek

+ cement, míchat za sucha, rozprostřít, válet, kropit

200 – 300mm kamenivo





12

verze 2

40 – 80 mm písek frakce 0/4 + 4/8 v poměru 2 : 1, míchat v betonárce (asi též

jílová hmota – bez ní míchání nemá smysl)za vlhka válet

150 – 250 mm vibrované kamenivo

verze 3

10 - 20 mm písek nebo drť frakce 0/4 mm 40 mm drť opuková frakce 16/32 vibrovat, zakropit 200 mm kamenivo, vibrovat, prolévat

cementovým mlékem

skladby jsou uvedeny pouze orientačně, vždy je nutno posoudit místní situaci

příklad konstrukce pískového chodníku

MINERÁLNĚ ZPEVNĚNÉ KAMENIVO (MZK) Mechanicky zpevněné kamenivo (minerální beton) je hmota vytvořená ze směsi převážně dvou frakcí přírodního drceného (přírodního těženého předrceného) nebo umělého kameniva (např. strusky) či kameniva recyklovaného a vody, vyrobená v mísícím centru. Toto mísící centrum je umístěno co nejblíže místu pokládky. Směs dopravená, převážně na korbě nákladního automobilu, je na připravené pláni rozprostřena a zhutněna způsobem zajišťujícím požadovanou únosnost, navrženou a ověřenou v průkazní zkoušce a potvrzenou hutnícím pokusem na místě. Je určeno jako spodní nebo horní podkladní vrstva vozovek, odstavných letištních či parkovacích ploch, ramp, nájezdů, ale i např. jako podkladní vrstva pro podlahové konstrukce v halách v závislosti na třídě dopravního či provozního zatížení. Technologicky patří mezi nestmelené vrstvy a platí pro ně ČSN EN 13285 a ČSN 73 6126-1 (nebo STN EN 13285 a STN 73 6126). Směs kameniva pro MZK musí být taková, aby výsledná čára zrnitosti ležela uvnitř předepsaných oborů zrnitosti. Kamenivo má předepsané kvalitativní parametry. Směs pro MZK se vyrábí v šaržových nebo kontinuálních míchacích zařízeních např. v klasických betonárnách, stabilizačních centrech, případně upravených obalovacích soupravách, které jsou vybaveny

Semimobilní zařízení pro míchání MZK





13


dávkovacím zařízením kameniva a vody, umožňujícím dodržení předepsané granulometrie a požadované vlhkosti s dostatečnou přesností. Použitý způsob míchání musí zaručit homogenitu směsi. Úprava vlhkosti dávkou vody po provedení míchání a uložení směsi na dopravním prostředku, ukládacím zařízení nebo na pokládanou vrstvu není dovoleno. Za dávkování vody se nepovažuje vlhčení povrchu položené a hutněné vrstvy. Směs pro MZK se rozprostírá a ukládá v jedné nebo více vrstvách většinou finišery nebo grejdry, či jiným vhodným způsobem vždy na ochrannou vrstvu nebo na pláň z nesoudržných zemin. Tloušťka jedné pokládané vrstvy je z hlediska technologického omezení 150 až 300 mm. Vrstvy se pokládají s takovým nadvýšením, aby po zhutnění tloušťka vrstvy odpovídala tloušťce projektové (viz průkazní zkouška, hutnící pokus). Pokládka se nesmí provádět při silném nebo dlouhotrvajícím dešti a při teplotách nižších než 0 °C. Zhutňování MZK lze provádět jakýmkoliv typem válce nebo hutnícím zařízením, které je schopné vrstvu zhutnit podle předepsaných požadavků. Před zahájením výroby a pokládky by měl být proveden, až na výjimky, zhutňovací pokus. Pro ochranu povrchu před vysycháním a účinky nutné technologické dopravy se doporučuje provést filtrační postřik asfaltovou emulzí v množství 0,8 až 1,2 kg/m2. Postřik se nemusí provádět, pokud se vrstva MZK překryje další vrstvou v technologicky dostatečně krátkém čase. Před pokládkou asfaltových směsí je nutno povrch MZK opatřit spojovacím postřikem v množství 0,2 až 1,0 kg/m2.

Zdroj: http://www.frischbeton.cz/mzk.php

http://stavebni-technika.cz/clanky/michaci-zarizeni-pro-vyrobu-mechanicky-zpevneneho-kameniva/

TRAVNATÉ CESTY příklad skladby:

• výkop cca 38 cm • utužit – uprostřed vypouklé • zpevňovací a odvodňovací hrubý materiál 8-12cm • (dusáním při pokropení slehne cca o1/4 –

pěchovat od stran ke středu – stále vyvýšený) 20 cm dobré těžší země

• seč – 1x týdně

ECORASTER ECORASTER je systém plastových dílců, které jsou určeny pro zpevnění a zatravnění ploch, svahů apod. Tento systém je vhodný především pro zelené parkovací plochy, pojezdové plochy ve stávajícím trávníku nebo jako ochranné lože kolem stromů. Je ekologický, bezpečný a

http://www.frischbeton.cz/mzk.php







14

pevný ve všech oblastech použití díky patentovanému spojovacímu systému a variabilním prvkům. Po ozelenění je téměř neviditelný. Hlavní výhodou je, že zde nedochází ke zhutňování půdy a je umožněn snadný růst vegetace. 200 ks 30 x 30 cm tj. cca 20 m

2

Přibližné osázení: Příklad A/ 5 – 8 m

2 nízký koberec zelený, popř. barevný

• Armeria maritima, Festuca ´Crinum Ursii´,

Festuca glauca, Dianthus deltoides, Duchesnea indica

Příklad B/ 10 m

2 alpinky 10 – 15 cm vysoké, barevné

• Sedum album, Sedum floriferum, Sedum

hybridum, Sedum cauticolum, Sedum reflexum, Sedum sexangulare, Sedum spurium var. Fuldaglut, Sedum spurium var. Rose, Sedum kamtschmaticum, Sedum ochroleucum, Sedum spathulifolium, Sedum spurium var. Schorbusser Blut, Sempervivum hybridum, Sempervivum arachnoideum, Sempervivum ciliosum, Sempervivum montanum, Sempervivum tectorum, Armeria maritima ( ´Alba´), Festuca glauca, Dianthus deltoides, Cerastium tomentosum, Hieracium pilosella, Hypericum polyphyllum, Saxifraga arendsii, Saxifraga aizoon, Saxifraga paniculata, Saxifraga umbrosa, Potentilla verna, Phlox subulata, Hieracium villosum, Saxifraga aizoon, Iberis sempervirens, Phlox subulata, Cerastium tomentosum

TERRAM GRASSPROTECTA Rohož se pokládá přímo na trávník, zabezpečuje pevnou plochu pro průjezd a parkování bez úpravy podkladu.

http://www.boddingtons-ltd.com/products/grass-ground-

reinforcement/grass-reinforcement-

protection/grassprotecta-grass-reinforcement-protection-

mesh.php

5cm výplň, směs písku a humusu

5cm ECORASTER

2cm vyrovnávací drť

15cm štěrk 5/32

http://www.boddingtons-ltd.com/products/grass-ground-reinforcement/grass-reinforcement-protection/grassprotecta-grass-reinforcement-protection-mesh.php








15

žulová kostka 6x7cm žulová kostka řezaná 6x7cm

žulová kostka 10x10cm žulová kostka cca 15x20cm, kombinace s odseky

žulové odseky

kamenné desky formátované kombinace s kostkou 6x7cm

kamenné desky formátované kombinace s kostkou

kamenná dlažba nepravidelná v kombinaci s řezanými pásy

PARK30 LDP Plastový voštinový systém. Rohož se pokládá přímo na trávník, zabezpečuje pevnou plochu pro průjezd a parkování bez úpravy podkladu.

http://www.esi.info/detail.cfm/Gridforce/Park30-LDP-ground-reinforcement-tile/_/R-

32412_NG146BP

POVRCHY ZPEVNĚNÉ - DLÁŽDĚNÉ

DLAŽBY KAMENNÉ

http://www.esi.info/detail.cfm/Gridforce/Park30-LDP-ground-reinforcement-tile/_/R-32412_NG146BP

http://www.esi.info/detail.cfm/Gridforce/Park30-LDP-ground-reinforcement-tile/_/R-32412_NG146BP





16

kamenná dlažba nepravidelná

kamenné šlapáky nepravidelné

kamenné šlapáky pravidelné

dlažba cihelná

dlažba cihelná, betonová imitace

kamenná dlažba volně ložená

kamenné šlapáky zvýšené

kamenná dlažba s valouny

příklad konstrukce šlapákovým chodníkem

DLAŽBY CIHELNÉ





17

dlažba plošná v kombinaci s kamenným páskem

dlažba zámková, skladebná

dlažba plošná imitace kamene


dlažba zámková - to si může dovolit jenom Hundertwasser

dlažba plošná

dlažba plošná v kombinaci s dřevěnou palubou

dlažba zámková, skladebná s betonovými šlapákovými deskami v drti

dlažba plošná

DLAŽBY BETONOVÉ

Všechny typy mohou mít povrch hladký, tryskaný, vymývaný, broušený, rumplovaný a v různých barevných odstínech. Z pohledu estetického je škála velmi široká, od vrcholných kýčů na straně jedné až po výrobky, které jsou přesně to, co jsou, a není problém je užít i v náročných zahradních úpravách.





18

BETON

ASFALT

příklady konstrukcí betonových dlažeb

POVRCHY ZPEVNĚNÉ - JEDNOLITÉ

příklad konstrukce litým betonem a asfaltem

VEGECOL je inovativní pojivo vyvinuté firmou COLAS. Je vyrobeno z obnovitelných surovin získávaných v zemědělské výrobě, tím podporuje udržitelný rozvoj. Používá se k výrobě různých druhů silničních povrchů na principu horkých směsí. Jeho kvalita je srovnatelná s živičným povrchem. Vegecol je transparentní, takže zachovává přirozený vzhled aplikovaného materiálu a současně se dá velmi snadno barvit. Těmito vlastnostmi umožňuje velmi široké využití v oblasti architektonické tvorby. Vynikající je pro parkoviště, příjezdové komunikace, parkové cesty, inline dráhy, cyklostezky.





19

http://www.colassolutions.ca/vegecol

GLORIT Tato moderní technologie pro výstavbu a zpevnění cest, stezek a cyklostezek funguje na principu recyklace původního materiálu, do něhož se přidává cement a stabilizační prostředek GLORIT. Výsledkem je velmi pevná a odolná vrstva (20 cm tloušťky), která skvěle odolává mrazu i značnému zatížení. Cesty upravené touto technologií mají charakter zpevněné cesty z minerálního betonu. GLORIT je stabilizační prostředek na bázi solí v práškové formě; byl vyvinut v Japonsku a úspěšně se používá více než 15 let.

Použití: • na polních, zemědělských cestách • na lesních cestách, skládkách dřeva • při zpevňování břehů • na veškerých vodu propustných nosných vrstvách • na polních letištích • na cvičištích v armádě • pro rychlé zpevnění půdy (ve vojenském prostoru) • při stabilizaci skládek • při zpevňování splaškového kalu, odpadního bahna • při vazbě průmyslových odpadů • na parkovištích a sportovních plochách

Postup výroby: Frézou a podrcovačem se připraví podklad přímo v místě zpevňované plochy. Po nivelaci půdy se na 1m3 rozdělí dostatečné množství cementu. (ca. 100 – 250kg) Prostřednictvím půdní frézy se takto rozdělený cement promíchá se stávající zeminou a podrceným kamenivem až do požadované hloubky. Následně se směs zeminy, kameniva a cementu pokropí záměsovou vodou s rozpuštěným GLORITEM. Obsah GLORITU ve vodě závisí na vlhkosti půdy. Obvyklý poměr GLORITU ve vodě je 1 : 20. Směs pokropená ve vodě rozpuštěným GLORITEM se znovu propracuje půdní frézou. Následně se stabilizovaná plocha srovná a zhutní pojezdovým válcem.

Zdroj: http://www.lesopol.cz/glorit

http://www.colassolutions.ca/vegecol

http://www.lesopol.cz/glorit





20

betonový obrubník

obrubník kamenný trojřádek žulová kostka 10x10

kovová pásnice

betonový lem vytvořený profesionálním strojem Lil Bubba

plastová obruba

kovová pásnice

kortenová obruba

OKRAJE CEST Obrubník je zpevněný, zpravidla kamenný či betonový pás, který obvykle tvoří hranu mezi dvěma pásy pozemní komunikace, které jsou v rozdílné výšce, nebo odděluje pozemní komunikaci od sousedící plochy (například trávníku). Nejtypičtější použití je na hranici vozovky a chodníku, kde horní plocha obrubníku se nachází ve výškové rovině povrchu chodníku, zatímco svislá boční plocha vede až k nižší úrovni, v níž se nachází povrch vozovky.





21

B/ SCHODIŠTĚ A RAMPY

…………………………..intermezzo vystoupavé

Dostat se někam nahoru a odtud pozorovat krajinu byla

vždycky odvěká lidská touha. Nebyla to touha jen estetická a

krajinomilná, byl to počin lovce, který vyhlíží kořist, nebo bojovníka

sledujícího, kam se přesouvají nepřátelé nebo jen prostého člověka, co

sleduje, odkud přichází déšť. Člověk měl přehled o své situaci a tak to

byla činnost strategická. Vojevůdce také nikdy nestál v dolíku, vždycky

si vyhlédl horu, kopec, vršek, i ten nejmenší a odtud vydával rozkazy a

posílal rychlé posly. Tak by se, s trochou nadsázky dalo říci, že se

člověk snažil vždycky někam vystoupat, což dělal nejrůznějším, někdy

složitým a někdy zase méně složitým způsobem. To hovořím o krajině,

kde člověk překonával výškový rozdíl pomocí nakloněné roviny, svahu

tedy rampy, která je sice tématem této kapitoly, ale my se budeme

věnovat hlavně schodištím, ty se používají častěji.

Člověk měl potřebu stoupat v rámci svého nejbližšího okolí, vystoupat

třeba k obydlí, které je tak chráněno před nepřáteli. Tady jsou spíš

prostředkem ke stoupání dobře rozmístěné větve na kmeni stromu. Na

stromě se dalo chytit, zvednout nohu k nižší větvi a tímto způsobem výš

a výš šplhat od větve k větvi do koruny stromu. A to je už jen krůček

k velkému vynálezu a předobrazu schodiště - žebříku.

Žebřík je jednoduchý nástroj, který umožňuje překonávat

výškový rozdíl - umožňuje stoupat nebo klesat. Při šplhání lezec

pokládá nohy na dolní příčky a po jednotlivých příčkách stoupá

vzhůru. Rovnováhu udržuje tím, že se může držet buď příček nad

sebou, nebo svislých stojen. Žebřík se opře o stěnu, či jiný předmět

pod ostrým úhlem, čímž vzniká velmi silně nakloněná rovina, po které

se dá šplhat nahoru. Nedokonalost žebříku je v tom ostrém úhlu, kdy

se člověk musí držet, aby nespadl. Takové stoupání je trochu

nepohodlné, ale hlavně nepraktické. Zkuste po žebříku vynést nějaký

předmět. Proto muselo být nutně vynalezeno schodiště.

Schodiště je stavební prvek sloužící k propojení jednotlivých

podlaží nebo k překonání určitého výškového rozdílu. Je daleko

pohodlnější, i když zabere mnohem více místa než třeba žebřík.

S rozvojem civilizace a způsobem života se stalo schodiště významnou

součástí našeho prostoru.

Eskalátor jsou schody v pohybu, je to speciální řetězový

dopravník určený pro dopravu osob mezi různými výškovými

úrovněmi. Pracuje na principu řetězově propojených článků, resp.

stupňů, které cyklicky obíhají po pevné dráze. Tvoří tak pohyblivé

schodiště, zpravidla doplněné o přidržovací madlo. Zařízení je

poháněno asynchronním elektromotorem. Používá se například v

metru, na nádražích či ve velkých obchodních centrech apod., někdy i

ve veřejném prostoru města má roli lanovky.

Stejně jako je svým způsobem žebřík pěšinou, je v tomto

smyslu slova výtah dálnicí.





22

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Schodiště a rampy Schodištěm vyrovnáváme terénní rozdíl cest, jejichž stoupání je větší jak 15%. Musí umožňovat bezpečný výstup a sestup. Z hlediska provozního může mít formu čistě konstrukčně účelovou nebo může být dílem uměleckým.

Schodiště - je stupňovitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Skládá se ze schodišťových ramen a schodišťových podest.

Schodišťové rameno - je souvislá sestava schodišťových stupňů.

Schodišťový stupeň - schod je prvek schodišťového ramene určený k překonáváni různých výškových úrovní, jehož rozměr vychází z délky jednoho lidského kroku.

Podesta - je vodorovná plošina, spojující nebo ukončující schodišťová ramena nebo šikmé rampy, je určena pro přechod a odpočinek osob pohybujících se po schodišti nebo šikmé rampě. Podle výškového umístění vzhledem k podlažím se rozeznávají podesty podlažní, neboli hlavni a mezipodlažní, neboli vedlejší.

Schodnice - je šikmý nosník, podporující schodišťové rameno nebo schodišťové stupně.

Stupnice - je horní vodorovná plocha schodišťového stupně, na kterou se našlapuje.

Podstupnice - je přední přibližně svisla plocha schodišťového stupně.

Výstupní čára - je pomyslná čára spojující přední hrany schodišťových stupňů v teoretické ose výstupu. Začiná na hraně prvního (nástupního) stupně a konči na hraně posledního (výstupního) stupně schodiště.

Sklon schodišťového ramene - je úhel mezi vodorovnou rovinou a výstupní čarou. Vyjadřuje se též tangentou tohoto úhlu, tj. podílem výšky a šířky schodišťového stupně.

Madlo - je prvek sloužící k přidržování při chůzi po schodišti nebo šikmé rampě. Může být součástí zábradlí nebo samostatně osazeno na konstrukci ohraničující schodiště, např. na stěně, ne na konstrukci oddělující výtahovou šachtu.

Zábradlí - se musí zřídit na volném okraji pochozí plochy, před niž je volný prostor hlubší než 500mm, jestliže schodiště slouží provozu dospělých osob nebo 300mm, jestliže schodiště slouží provozu dětí. Zábradlí musí být dostatečně pevné a stabilní, spolehlivě upevněné do stupňů nebo do schodnice.





23

Požadavky na funkci schodišť vyplývají nebo jsou uvedeny v obecně závazných předpisech, jimiž jsou zejména:

– stavební zákon č. 183/2006 Sb.,

– vyhláška č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby,

– zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky,

– nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky,

– nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., a nařízení vlády č. 128/2004Sb., v českých nebo evropských technických normách, v projektové dokumentaci, jako požadavek projektanta – architekta, investora nebo stavebníka.

Poznámka: vzhledem k častým změnám legislativních předpisů a norem je třeba při práci s nimi pracovat vždy s platným zněním.

Výpočet schodového stupně Poměr výšky a šířky schodišťového stupně je závislý na průměrném lidském kroku, což je

vodorovně 630 mm a svisle 310 mm. Vzájemný vztah mezi výškou h a šířkou b

schodišťového stupně je dán vzorcem:

2 h + b = 630 mm s možnou toleranci směrem dolů až o 30 mm (tj. 600 mm) za předpokladu, že nebude překročen nejvýše přípustný sklon schodišťového ramene.

zdroj: Neufert

Šikmá rampa - sklonitá stavební konstrukce určena k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Je tvořena nášlapnou plochou, rovinnou nebo zakřivenou.





24

Řecko - Akropolis Versailles

Sanssouci Ledeburská zahrada

Grébovka Zahrada na Baště

Rampy a rampové schodiště

zdroj: Neufert

PŘÍKLADY SCHODIŠŤ

Historická schodiště





25

Kuks Lysice

Kennedy Memorial - Runnymede Vila Čerych

Klasická schodiště z opracovaného kamene

KAMENNÁ SCHODIŠTĚ





26

Schodiště z kamenných bloků

CIHLOVÁ SCHODIŠTĚ





27

BETONOVÁ SCHODIŠTĚ

DŘEVĚNÁ SCHODIŠTĚ





28

DŘEVĚNÁ SCHODIŠTĚ SE VSYPEM

KOVOVÁ SCHODIŠTĚ





29

KORTENOVÁ SCHODIŠTĚ

SKLENĚNÁ SCHODIŠTĚ





30

C/ DROBNÉ STAVBY

…………………………..intermezzo vyhlídkové

V předchozích kapitolách jsme si vytvořili cestu, překonali

výškový rozdíl schodištěm nebo rampou, a to všechno proto, abychom

došli k cíli. To nejsou ty velké a zásadní, životní cíle, jsou daleko

menší, i když ne nepodstaté. Jsou to odpočinek, rozhled, rozhovor,

občerstvení, pohyb, poznání. Je to bod na konci trasy, to důležité, pro

co stojí se zastavit, zapřemýšlet, sdělit druhému informaci, setrvat,

posadit se………………

Cílem v našem slova smyslu, může být i letmý pohled

chodce, kterého upoutá něco v průhledu mezi stromy. Pohled bleskne,

zapíše jej do paměti, aby se k němu za chvíli přidal vjem další a další.

Jsou ale místa, kde už nejde o letmý pohled, je to o delším setrvání a

vnímání velkého prostoru krajiny. Z takového místa se za čas stane

vyhlídka. Vyhlídku navštěvuje víc a víc lidí, stane se známou, někdo se

rozhodne a vyčistí plochu, postaví zábradlí. Tak se z vyhlídky stane

terasa a lidé stále přicházejí, ale protože bývá špatné počasí, přijde

další rozhodnutí. V blízkosti vyroste altán, který ukryje lidi před

nepohodou. Sláva místa se šíří, lidé přijíždí z daleka. Jsou unavení

cestou i výstupem, vyhlídka je krásná, altán elegantní a ukryje před

deštěm. Přesto všechno tu něco chybí, až někdo dostane nápad a

postaví výletní restauraci, kde se turista, po krásné vyhlídce občerství.

Kraj je opravdu krásný, prochází jím spousta lesních cest a stezek.

Lidé chodí krajinou a řadí své letmé pohledy do paměti, obdivují

vyhlídku, jedí a pijí v restauraci.

Tady bych text rád zastavil, protože by nastoupila naše doba.

Komunikace, parkoviště, hotel, elektřina, plyn, mobilní síť, bazén,

tenisové kurty……………………….co všechno může vzniknout

z jednoho letmého pohledu.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Povolení a ohlášení nevyžadují:

Budovy

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů;

2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat, pro chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. seníky, sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);

3. stavby pro plnění funkcí lesa do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení;





31

4. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky;

5. zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky;

6. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky;

Stavby uvedené v bodech 4 až 6 mohou mít jedno podzemní podlaží,

Zásobníky, nádrže na vodu a bazény, nejde-li o vodní

díla, opěrné zdi, oplocení 1. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené

výhradně pro odběr plynné fáze; 2. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3

m; 3. zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv do objemu 50

m3 a do výšky 3 m mající doklad o shodě s technickými požadavky podle zvláštního právního předpisu;

4. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

5. bazény do 40 m2 zastavěné plochy; 6. ploty; 7. oplocení pozemků pro zemědělské a lesnické účely bez podezdívky; 8. opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními

komunikacemi a s veřejným prostranstvím;

Terénní úpravy a zařízení malého rozsahu 1. úpravy terénu, násypy a výkopy do 1,5 m výšky nebo hloubky, pokud nejsou větší

než 300 m2 a nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími;

2. výkopy a násypy pro uložení zásobníků podle písmene d) bodů 1 až 3; 3. skladové, výstavní a manipulační plochy do 200 m2, které neslouží pro

skladování a manipulaci s hořlavými látkami a chemickými látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

4. odstavné plochy pro jízdní kola, včetně konstrukcí pro uchycení kol; 5. stavby mostních vah;

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují:

a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m

2 zastavěné plochy, s jedním podzemním

podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, b) podzemní stavby do 300 m

2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou

vodním dílem, c) stavby do 300 m

2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a

haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou

nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let,

d) stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,

podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, e) větrné elektrárny do výšky 10 m, f) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. f) bodě 1, g) stavby zařízení staveniště neuvedené v § 103 odst. 1 písm. a), h) přípojky neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) bodě 8,





32

i) stavby opěrných zdí do výšky 1 m neuvedené v § 103 odst. 1 písm. d) bodě 8, j) informační a reklamní zařízení na stavbě nebo na pozemku neuvedená v § 103 odst.

1 písm. c) bodech 8 a 9 a stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2, k) výrobky, které plní funkci stavby a které nejsou uvedeny v § 103 odst. 1 písm. g)

bodě 5, l) cirkusové stany neuvedené v § 103 odst. 1 písm. g) bodě 2, m) antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických

komunikačních zařízení, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) bodě 2, n) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných

konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,

o) sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitosti,

Drobné stavby

Altán - „Je menší, zcela aneb částečně uzavřená místnost, buď co výstupek v hořejších patrech domu, aneb o sobě v zahradě, na kopci atd. umístěná, která sloužiti má k užívání čerstvého vzduchu aneb vyhlídky po okolí. Na zámcích, letních, zahradních a lázeňských domech zřizují se altány buď co kryté terrassy, aneb se zvláštními sloupy podpírají. Altány v zahradách neb na výšinách postavené slují též besídkami a jsou ponejvíce ze dřeva ozdobně zbudovány“

Ottův slovník naučný

Pavilon - je drobná lehká stavba, často dočasného charakteru, používaná v zahradách a rekreačních plochách. Existuje mnoho variant, základním typem jsou však lehké, vzdušné stavby se střechou připomínající baldachýn. Původně byl stavěn jako lehký plátěný stan, který se využíval pouze při zvláštních příležitostech typu rautu, plesu a zahradních slavností, postupně se však stával stálou stavbou. Ke konci 17. století se tento výraz začal používat pro jakékoliv drobné objekty, které byly využívány na speciální příležitosti.

Encyklopedie Brittanica

Chrámek - je označení drobné zahradní stavby empírového nebo romantického parku z konce 18. a 1. pol. 19. st., zpravidla inspirované antickou architekturou. Obvykle jde o drobnou pavilónovou nebo centrální stavbu se sloupy a kopulovou střechou užívaná jako stafáž zahradních průhledů.

Malá československá encyklopedie, 2010

Grotta - znamená v italštině jeskyni. Jak už samo slovo v

původním názvu napovídá, jde o přírodní nebo umele vytvořenou jeskyni, obloženou mušlemi, kovem, či korály a vybavenou vodními hříčkami, která v létě poskytuje chládek.

M. KALUSOK, Zahradní architektura





33

Mauzoleum, hrobky, pantheon - jsou majestátní nebo také monumentální náhrobní stavby. Název vznikl podle hrobky perského satrapy Mausola II. čili Mauzolea v Halikarnassu v dnešním Turecku. V zahradní architektuře se mohou tyto objekty nacházet na pohledově exponovaných místech a vyjadřují úctu k mrtvému. Pantheon je jakýsi soubor všech bohu uznávaných či uctívaných v určité společnosti. Postupně toto slovo získalo i význam místa odpočinku velkých osobností určitého národa.

Průvodce architekturou

Kolonáda - je krytá, neklenutá chodba, která je z jedné nebo dvou stran tvořená sloupy a rovným kládím. Slouží například v lázních k promenádám. Pokud je tvořena sloupy jen z jedné strany, druhá zeď bývá obvykle členěná pomocí výklenku se sochami, či jinak zdobená. Na rozdíl od arkád se v zahradách objevuje jako samostatně stojící objekt. Arkáda obvykle obíhá dvory a tvoří křížové chodby, či navazuje na sál v přízemním podlaží paláce, stává se však součástí hlavní stavby.

Architektura: Klíc k architektonickým slohům

Exedra - je stavba polokruhového tvaru, na přední straně otevřená do sloupové haly stojící před ní. Začala se objevovat již v antických domech a veřejných budovách jako místnost půlkruhového půdorysu se sedadly podél stěn, sloužící jako shromaždiště či hovorny, nebo jako samostatný architektonický útvar zdobený malbami a plastikami, často situovaný na konci kolonády. Exedry bývají v mnohých případech i stavby nekryté, beze střech kolem ohrazené zdmi.

Malá Československá encyklopedie

Pergoly, loubí - jsou dekorativním a často velmi

oblíbeným druhem zahradních staveb, jejichž účel je hlavně estetický a užitkový, neboť jejich konstrukce slouží k pnutí různých okrasných rostlin. Pergoly bývají otevřené, bez kompaktní střešní konstrukce. Svým horizontálním charakterem doplňují nebo ukončují solitérní prostory v parcích. Mají v prvé řadě funkci estetickou, často slouží jako stínící prostory, zejména pokud jsou porostlé rostlinami.

SEDLÁČEK, J. Navrhování staveb zahradní architektury

Besídka - je jednou z hlavních součástí zahrady. Zde se soustřeďuje rodinný život; ona plní svůj úkol jako hlavní společenské místo, kde se beseduje, pojídá a odpočívá.

J.Kumpán, Moderní zahrada





34

Příklady drobných staveb

Krytá sezení

Letní domky - letohrádky

Čajovny

Domky v korunách

Závěrečná poznámka na zbyteček místa

Pro tuto chvíli jsme na konci třetího dílu skript, která nejsou tak úplná jak jsem si představoval, ale nakonec

to nenastalo hlavně proto, že se téma třetí části vymezilo užší – chodníky, schodiště a drobné stavby. V tomto závěru

bych chtěl velmi poděkovat těm, kteří mi poslali fotografie z realizací nejen v České republice, ale také v zahraničí.

Vážení přátelé, vaše příspěvky byly tematicky hodně široké a víc bylo těch, které jsem v tomto malém skriptu použít

nemohl, ale není všem dnům konec. Publikace pozitivních příkladů užívaných v zahradní architektuře, o které jsem

mluvil, bude dál vznikat. Věřím, že se jí brzy dočkáme. Ještě jednou všem děkuji……………P.M.

Documents

„Historie a souasnost zahradní a krajinné tvorby“ část_3_2013.pdf · Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operaþního programu Lidské zdroje