Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ 2014-2016
Moravskoslezský kraj
Obsah
Úvod – východiska pro programové období 2014-2020 ............................................................ 1
1. Problémové oblasti vzdělávání v České republice – východiska ........................................... 4
1.1 Dimenze hlavních cílů ...................................................................................................... 4
1.2 Dimenze cílové skupiny ................................................................................................... 6
1.3 Dimenze tematických oblastí intervencí .......................................................................... 6
2. Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje ................................................. 12
2.1 Tematické oblasti vzdělávání ......................................................................................... 12
2.1.1 Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny ..................................................... 12
2.1.2 Potřeby společnosti, soulad s trhem práce .............................................................. 18
2.1.3 Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem ....................................................... 31
2.1.4 Efektivita ................................................................................................................. 37
2.2 Faktory ovlivňující tematické oblasti vzdělávání a návrh intervencí ............................. 37
3. Tematické oblasti vzdělávání pohledem příjemců podpory kohezní politiky
v Moravskoslezském kraji ........................................................................................................ 44
3.1 Obsahová analýza projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období
2007-2013 ............................................................................................................................. 44
3.2 Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti vzdělávání
v programovém období 2014-2020 ...................................................................................... 49
3.2.1 Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání ........................................... 49
3.2.2 Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání ...................... 52
3.2.3 Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami .................................. 54
3.3 Obsahová analýza projektových záměrů v oblasti vzdělávání pro programové období
2014-2020 ............................................................................................................................. 56
4. Absorpční kapacita prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském
kraji v programovém období 2007-2013 .................................................................................. 59
4.1 Postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních prostředků kohezní politiky
v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013 ..................................................... 59
4.2 „Latentní absorpční kapacita“ v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji ve vazbě
na projektové žádosti kohezní politiky v programovém období 2007-2013 ........................ 65
5. Specifické cíle a aktivity Akčního plánu vzdělávání 2014+ ................................................ 69
5.1 TO 1 - Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání ................................ 70
5.2 TO 2 – Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce ................. 71
5.3 TO 3 – Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce ........ 73
5.4 TO 4 – Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace ................................ 74
5.5 TO 5 – Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných .................................................. 75
5.6 TO 6 – Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace
chudoby ................................................................................................................................ 77
5.7 TO 7 – Kapacita sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání ...................... 78
1
Úvod – východiska pro programové období 2014-2020
Problematika vzdělávání je pevně zakotvena v hlavních strategických rozvojových
dokumentech Evropské unie pro programové období 2014-2020. Takto Evropa 2020:
strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění1 (dále jen strategie Evropa
2020) zdůrazňuje význam znalostí a dovedností pro dosažení v ní definovaných cílů. Znalosti
a dovednosti jsou chápány jako základní stavební kameny inteligentního růstu. Současně jsou
znalosti a dovednosti považovány za faktor zvyšující potenciál zaměstnatelnosti člověka,
neboť ten je lépe připraven adaptovat se na změnu v současném stále rychleji se měnícím
světě. Znalosti a dovednosti jsou tedy i jedním ze základních faktorů růstu podporujícího
začlenění.
Význam vzdělávání, který je definován v hierarchicky nejvyšším strategickém rozvojovém
dokumentu Evropské unie strategii Evropa 2020, se následně promítá v navazujících
koncepčních a legislativních dokumentech na evropské, národní i regionální úrovni. Toto
tvrzení se týká rovněž nastavení kohezní politiky pro programové období 2014-2020, která
mezi své tematické cíle řadí mimo jiné cíl Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního
učení, přičemž vzdělávání má svůj úzký vztah také k dalším tematickým cílům se zaměřením
na oblasti sociálního začleňování, výzkumu a vývoje nebo podnikání.
V soustavě strategických dokumentů kohezní politiky pro programové období 2014-2020 byla
pro Akční plán vzdělávání 2014-2016 vybrána jako klíčová úroveň operačních programů
České republiky. Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů je blíže
zachyceno v tabulce Ú-1.
Tabulka Ú-1: Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů České republiky
pro programové období 2014-2020
Operační program Zakotvení problematiky vzdělávání
Integrovaný
regionální operační
program
Problematika vzdělávání je zakotvena zejména v rámci Prioritní osy 2 Zkvalitnění
veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů prostřednictvím Specifického
cíle 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení.
Podporované aktivity specifického cíle mimo jiné zahrnují:
- zlepšování vybavenosti škol pro přírodovědné, technické a řemeslné vzdělávání,
pro výuku dalších základních gramotností, pro odborné vzdělávání, pro celoživotní
vzdělávání a rekvalifikace v souladu s požadavky trhu práce
- zvyšování dostupnosti zařízení péče o děti v předškolním věku, s důrazem na děti
ze sociálně a kulturně znevýhodněných rodin
- zlepšování uzpůsobení vzdělávacích zařízení pro inkluzi osob se speciálními
vzdělávacími potřebami
Téma je relevantní rovněž v rámci Prioritní osy 4 Komunitně vedený místní rozvoj
1 EUROPE 2020: A strategy for smart, sustainable and inclusive growth. Communication from the Commission
COM(2010) 2020.
2
Tabulka Ú-1: Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů České republiky
pro programové období 2014-2020 (pokračování)
Operační program Zakotvení problematiky vzdělávání
Operační program
Výzkum, vývoj
a vzdělávání
Problematika vzdělávání je zakotvena v rámci Prioritní osy 2 Rozvoj vysokých škol
a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj a Prioritní osy 3 Rovný přístup ke kvalitnímu
předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání.
Podporované aktivity Prioritní osy 2 mimo jiné zahrnují:
- podpora profilace studijních programů vysokých škol, a to včetně vazby na tvůrčí
činnost a požadavky trhu práce (spolupráce s praxí)
- zvyšování kvalifikace a kompetencí akademických pracovníků, respektive pracovníků
ve vědě a výzkumu
- rozvoj mezinárodní spolupráce, včetně získávání zahraničních pracovníků
a výzkumníků, mezinárodní mobility a dalších
- poradenství pro snižování míry studijní neúspěšnosti
- podpora studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
- podpora celoživotního vzdělávání
- podpora rozvoje lidských zdrojů ve vazbě na strategie inteligentní specializace
- rozvoj infrastruktury vzdělávání (např. učebny, laboratoře, vybavení) ve vazbě na výše
uvedené aktivity
Podporované aktivity Prioritní osy 3 mimo jiné zahrnují:
- zvyšování klíčových kompetencí žáků, včetně STEM, podnikání, kreativity a dalších
- zvyšování kvality odborného vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce
(např. polytechnická výchova, spolupráce s praxí, kariérové poradenství)
- další vzdělávání pedagogických pracovníků (např. metody výuky žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami, inovativní metody, hodnocení a další)
- rozvoj podmínek pro začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
(např. předškolní vzdělávání, poradenství, spolupráce s rodiči, asistent pedagoga,
specifické formy vzdělávání, neformální vzdělávání) a žáků nadaných
Operační program
Zaměstnanost
Problematika vzdělávání je zakotvena v rámci Prioritní osy 1 – Podpora zaměstnanosti
a adaptability pracovní síly, Prioritní osy 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou
a Prioritní osy 4 – Efektivní veřejná správa
Podporované aktivity Prioritní osy 1 mimo jiné zahrnují:
- další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli zaměřené na odborné i obecné
kompetence, včetně přípravy podnikových lektorů
- rekvalifikace, včetně odborných praxí
- rozvoj základních kompetencí (např. čtenářská gramotnost, ICT kompetence a další),
- vzdělávání pro osoby na mateřské a rodičovské dovolené a pečující o závislé osoby či
ženy ve starším věku
- kariérové a další poradenství
a to v kombinaci s aktivitami v oblasti trhu práce.
Podporované aktivity Prioritní osy 2 mimo jiné zahrnují:
- vzdělávání a poradenství, aktivizační, asistenční a motivační programy pro osoby
ohrožené sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučené
- vzdělávání pracovníků v sociálních službách
a to v kombinaci s aktivitami v oblasti trhu práce, sociálních služeb a bydlení.
Podporované aktivity Prioritní osy 4 mimo jiné zahrnují:
- vzdělávání zaměstnanců veřejné správy
3
Tabulka Ú-1: Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů České republiky
pro programové období 2014-2020 (pokračování)
Operační program Zakotvení problematiky vzdělávání
Operační program
Podnikání a inovace
pro
konkurenceschopnost
Problematika vzdělávání je zakotvena zejména v rámci Prioritní osy 2 Rozvoj podnikání
a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a Specifického cíle 2.4 Zkvalitnit
infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru s důrazem na
technické odborné vzdělávání. Podporované aktivity specifického cíle mimo jiné
zahrnují:
- podpora zajištění a rozvoje kvalitní infrastruktury pro realizaci odborného vzdělávání
v podnicích
Tento dokument představuje podpůrný materiál, jehož cílem je zmapování absorpční kapacity
s ohledem na témata a územní rozložení finanční podpory. Materiál slouží jako podpůrný
materiál pro budoucí možné zacílení finanční podpory, případně při zpracování strategie
v oblasti vzdělávání s podporou ESIF (záměr MŠMT). Cílem dokumentu je:
1. Vybrat témata z oblasti vzdělávání relevantní pro Moravskoslezský kraj, a to
s provázaností k tematickým cílům nového programového období 2014-2020
2. Zmapovat připravenost a poptávku po evropských zdrojích na území Moravskoslezského
kraje
3. Definovat vhodné intervence pro Moravskoslezský kraj jako kombinaci nástrojů
4. Posílit připravenost pro strategické rozhodování a plánování ve vztahu k jednotlivým
článkům implementačního systému - např. řídícím orgánům, lídrům v regionu, nositelům
projektu a dalším
Dokument není závazný a s tímto ohledem je možné jeho zaměření v průběhu programového
období měnit.
Dokument je strukturován do pěti částí:
- První kapitola představuje myšlenkovou podstatu dokumentu.
- Druhá kapitola hodnotí dostupné aktuální informace o problematice vzdělávání
v Moravskoslezském kraji.
- Třetí a čtvrtá kapitola představují pohled aktérů na intervence kohezní politiky v oblasti
vzdělávání v Moravskoslezském kraji pro programové období 2014-2020.
- Pátá kapitola navrhuje systém specifických cílů a aktivit Akčního plánu vzdělávání 2014+
pro Moravskoslezský kraj.
4
1. Problémové oblasti vzdělávání v České republice – východiska
Zpracování Akčního plánu vzdělávání 2014+ vychází ve své první části ze základních
strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem
ke vzdělávání. V tomto ohledu jsou východiska zpracování Akčního plánu vzdělávání 2014+
založena na třech dílčích dimenzích těchto dokumentů:
- Dimenze hlavních cílů
- Dimenze cílové skupiny
- Dimenze tematických oblastí intervencí
1.1 Dimenze hlavních cílů
Hlavní cíle základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje
se vztahem ke vzdělávání jsou v Akčním plánu vzdělávání 2014+ chápány ve smyslu obsahu
vizí, základních principů, prioritních cílů, prioritních oblastí a prioritních témat v závislosti
na terminologii, která je v jednotlivých dokumentech používána. Zastřešujícím cílem je
v tomto ohledu kvalita ve vzdělávání. Tabulka 1-1 poskytuje přehled identifikovaných
hlavních cílů těchto dokumentů, které lze shrnout do následujících čtyř oblastí:
1. Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny
2. Potřeby společnosti, soulad s trhem práce
3. Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem
4. Efektivita
Tabulka 1-1: Přehled hlavních cílů základních strategických dokumentů České republiky
a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání
Dokument Hlavní cíle
Strategie vzdělávací politiky České
republiky do roku 2020
Vize
- Vzdělávání v popředí zájmu společnosti i jednotlivců, radost z učení
pro žáka
- Využití rozmanitých příležitostí k učení v průběhu celého života člověka
- Kvalitní vzdělávání přístupné pro každého, efektivně a spravedlivě
fungující, poskytující šanci pro každého
- Vzdělávání vycházející vstříc dlouhodobým potřebám společnosti a trhu
práce
- Připravenost učitelů k výkonu své profese, osobnostní rozvoj učitelů
spolu s rozvojem žáka
Prioritní cíle
- Zlepšit znalosti, dovednosti, způsobilosti a motivaci žáků a studentů
a tím i jejich připravenost na budoucí život
- Zvýšit spravedlivost ve vzdělávání (např. omezení předčasných odchodů
ze vzdělávání)
- Posílit prestiž a relevanci školy jako společenské instituce
5
Tabulka 1-1: Orientace hlavních cílů základních strategických dokumentů České republiky
a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání (pokračování)
Dokument Orientace hlavních cílů
Dlouhodobý záměr vzdělávání
a rozvoje vzdělávací soustavy ČR
(2011-2015)
Základní princip a určující motiv
- Zvýšení kvality a efektivity ve vzdělávání, a tím i konkurenceschopnosti
České republiky
Témata
- Zvýšení kvality vzdělávání
- Nové metody hodnocení škol
- Optimalizace nabídky vzdělávání
- Rozvoj odborného vzdělávání
- Podpora pedagogickým pracovníkům
Dlouhodobý záměr vzdělávací
a vědecké, výzkumné, vývojové
a inovační, umělecké a další tvůrčí
činnosti pro oblast vysokých škol
na období 2011-2015
Prioritní oblasti
- Kvalita a relevance
- Otevřenost
- Efektivita a financování
Strategie celoživotního učení ČR
Vize
- Příležitost k získávání a uznávání kvalifikací použitelných na trhu práce
a ke zdokonalování klíčových kompetencí potřebných pro uplatnění
v pracovním, občanském i osobním životě pro všechny skupiny populace
Hlavní strategické směry
- Uznávání a prostupnost
- Rovný přístup
- Funkční gramotnost
- Sociální partnerství ve vazbě na potřeby ekonomického, sociálního
a environmentálního rozvoje
- Kvalita, stimulace poptávky, poradenství
Strategie rozvoje
Moravskoslezského kraje na léta
2009 – 2020
Globální a strategické cíle
- Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost, příležitost pro všechny
- Snížení nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných
pracovních silách v jejich počtu, struktuře a kvalitě
- Zvýšení podílu obyvatel schopných komunikovat v cizím jazyce,
zejména v angličtině
- Evropský lídr v systémovém rozvoji měkkých kompetencí u všech
skupin obyvatel
Dlouhodobý záměr vzdělávací
soustavy Moravskoslezského kraje
2012
Strategické cíle
- Naplňování cílů kurikulární reformy implementací a inovací
vzdělávacích programů
- Podpora kvality vzdělávání
- Podpora rovných příležitostí v přístupu ke vzdělávání a rozvoj
poradenských služeb
- Podpora odborného vzdělávání
- Podpora jazykového vzdělávání, informačních a komunikačních
technologií, podpora rozvoje měkkých kompetencí
- Podpora pedagogických pracovníků
- Podpora dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení
- Optimalizace vzdělávací nabídky
Zdroj: Moravskoslezský kraj (2012a), Moravskoslezský kraj (2012b), MŠMT (2007), MŠMT (2010),
MŠMT (2011), MŠMT (2013)
6
1.2 Dimenze cílové skupiny
Formulace hlavních cílů je spojena se zaměřením na cílové skupiny relevantní pro oblast
vzdělávání. V případě Akčního plánu vzdělávání 2014+ byly definovány tyto cílové skupiny:
- Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání
- Studenti terciárního vzdělávání
- Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání
- Děti, žáci, studenti a účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně
nadaných
Tabulka 1-2 zachycuje podstatu našeho vymezení, kdy děti, žáci, studenti a účastníci
vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být zvažováni jako součást
hlavního vzdělávacího proudu i jako specifická cílová skupina. Zároveň žáci předškolního,
základního a středního vzdělávání a studenti terciárního vzdělávání dohromady utváří
kategorii účastníků počátečního vzdělávání.
Tabulka 1-2: Vztahy mezi definovanými cílovými skupinami
Účastníci počátečního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání
dospělých mimo formální
vzdělávání Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání
- Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami – zdravotně
postižení, zdravotně a sociálně znevýhodnění
- Děti, žáci a studenti nadaní
Účastníci vzdělávání se speciálními
vzdělávacími potřebami
1.3 Dimenze tematických oblastí intervencí
Intervence jsou v případě Akčního plánu vzdělávání 2014-2016 chápány jako konkrétní
aktivity, které přispívají k naplnění hlavních cílů. Obsahové hodnocení základních
strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání
ukazuje na existenci následujících tematických oblastí intervencí:
1. Kapacita vzdělávacích zařízení
2. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů včetně zavádění inovativních metod, tematických
akcí, spolupráce s praxí
3. Internacionalizace
4. Poradenství a propagace
5. Neformální a předškolní vzdělávání
6. Materiální a kompenzační opatření
7. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů (dále jen DVPP/lektorů)
8. Systémy hodnocení
Výše uvedené tematické oblasti intervencí považuje Akční plán vzdělávání 2014-2016 za klíč
k naplňování zastřešujícího cíle i čtyř hlavních cílů (viz tabulka 1-3 pro formulaci vazeb).
7
Tabulka 1-3: Matice vztahů hlavních cílů a tematických oblastí intervencí; světle zelenou existence vztahu,
tmavě zelenou vnímán velmi silný vztah
Hlavní cíl
Tematická oblast intervencí
Úroveň
kompetencí
cílové skupiny
Potřeby
společnosti,
soulad s trhem
práce
Inkluze,
spravedlivost,
průchodnost
systémem
Efektivita
Kapacita vzdělávacích zařízení
Kvalita vzdělávacích
programů/kurzů
Internacionalizace
Poradenství a propagace
Neformální a předškolní
vzdělávání
Materiální a kompenzační
opatření
Další vzdělávání
pedagogických
pracovníků/lektorů
Systémy hodnocení
Tabulka 1-4 představuje dílčí intervence jednotlivých tematických oblastí s výjimkou
průřezového tématu hodnotících systémů, a to tak, jak jsou tyto intervence uváděny
v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje
v oblasti vzdělávání.
Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech
České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin
Kapacita vzdělávacích zařízení
Cílová skupina Intervence
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
- Optimalizace sítě škol ve vazbě na demografické změny a požadavky
trhu práce
- Zajištění dostatečného počtu míst v předškolním vzdělávání, dočasná
podpora alternativních forem péče o děti v předškolním věku
- Podpora vzniku regionálních sítí a sdružení škol a zřizovatelů škol
Studenti terciárního vzdělávání - Optimalizace počtu a struktury vysokých škol
Účastníci vzdělávání se speciálními
vzdělávacími potřebami
- Podpora vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním na středních
školách
- Usnadnění znevýhodněným skupinám přechod do terciárního vzdělávání
8
Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech
České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin
(pokračování)
Tvorba a inovace vzdělávacích programů/kurzů
Cílová skupina Intervence
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
- Podpora inovací ŠVP pro mateřské, základní i střední školy, včetně
inovativních výukových strategií a modulového uspořádání vzdělávacího
programu
- Zvyšování kvality vzdělávacích programů na 2. stupni základní školy
ve vazbě na konkurenci víceletých gymnázií
- Zvyšování kvality středního odborného školství
- Posilování praktické výuky na středních odborných školách v reálném
pracovním prostředí
- Podpora oborů středního vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce
- Podpora spolupráce základních a středních škol se sociálními partnery
v oblasti odborného školství, včetně inovací školních vzdělávacích
programů a vazeb na požadavky trhu práce, zapojení subjektů praxe
do vzdělávací činnosti školy, studentské a učitelské stáže a další
- Spolupráce vysokých škol se základními a středními školy při rozvoji
motivace žáků ke studiu
Studenti terciárního vzdělávání
- Inovace studijních programů s ohledem na budoucí potřeby společnosti
a uplatnitelnost absolventů, využití moderních metod vzdělávání
v souladu s potřebami cílové skupiny
- Posilování kvality vzdělávacích programů vysokých škol s provázaností
na tvůrčí aktivity školy
- Posilování praktické výuky na profesně orientovaných vysokých školách
- Podpora spolupráce škol se subjekty praxe – zapojení subjektů praxe
do vzdělávací činnosti vysoké školy, studentské a učitelské stáže, účast
odborníků praxe na přípravě vzdělávacích programů a další
- Podpora rozvoje distančního vzdělávání
Účastníci dalšího vzdělávání
dospělých mimo formální
vzdělávání
- Podpora zvyšování kvality nabídky vzdělávacích programů
- Podpora nabídky vzdělávacích programů pro seniory
- Usměrňování nabídky dalšího vzdělávání ve vazbě na posilování
konkurenceschopnosti podniků, včetně inovací
- Usměrňování nabídky dalšího vzdělávání ve vazbě na nástroje aktivní
politiky zaměstnanosti
- Propagace nabídky dalšího vzdělávání dospělých
- Spolupráce vzdělávacích organizací a sociálních partnerů v oblasti
dalšího vzdělávání dospělých
Účastníci vzdělávání se speciálními
vzdělávacími potřebami
- Využití moderních metod vzdělávání v souladu s potřebami cílové
skupiny
- Podpora zavádění integrovaných modelů vzdělávání nadaných žáků
a studentů, podpora vlastní tvůrčí činnosti
- Podpora nabídky soutěží a tematických akcí s důrazem na nadané žáky
a studenty
9
Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech
České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin
(pokračování)
Internacionalizace
Cílová skupina Intervence
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
- Podpora jazykových a výměnných pobytů žáků a pedagogických
pracovníků v zahraničí
- Zapojení rodilých mluvčích do výuky
Studenti terciárního vzdělávání
- Podpora internacionalizace studia na vysokých školách ve všech
formách
- Podpora programů zaměřených na mobilitu studentů a pracovníků
vysokých škol
- Podpora vysokých škol v rámci získání mezinárodních ocenění kvality
- Podpora trvalého zaměstnání zahraničních odborníků a příjezdu
zahraničních studentů
- Podpora výuky v cizím jazyce
Poradenství a propagace
Cílová skupina Intervence
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
- Systém ověření školní zralosti v dostatečném předstihu před zápisem
do povinné školní docházky
- Podpora aktivních poradenských služeb jdoucích za žákem a studentem
- Podpora zavádění a činnosti školních poradenských pracovišť
se školními psychology a školními speciálními pedagogy
- Podpora zkvalitnění a rozšíření poradenských služeb pedagogicko-
psychologických poraden a speciálně pedagogických center
- Zlepšování dostupnosti a kvality kariérového poradenství, spolupráce
se zaměstnavateli
- Podpora prevence rizikových forem chování žáků a studentů
Studenti terciárního vzdělávání
- Podpora aktivních poradenských služeb jdoucích za žákem a studentem
- Zlepšování dostupnosti a kvality kariérového poradenství, spolupráce
se zaměstnavateli
- Podpora psychologického a sociálního poradenství ve vazbě na cíl snížit
studijní neúspěšnost studentů
Účastníci dalšího vzdělávání
dospělých mimo formální
vzdělávání
- Podpora kariérového poradenství v celoživotní perspektivě
- Zlepšování informovanosti o možnostech dalšího vzdělávání
Účastníci vzdělávání se speciálními
vzdělávacími potřebami
- Metody diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb pro žáky
ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí
- Metody identifikace mimořádně nadaných žáků a studentů
- Podpora poradenských služeb osobám se speciálními vzdělávacími
potřebami na vysoké škole
- Podpora poradenských služeb účastníkům dalšího vzdělávání
se speciálními vzdělávacími potřebami
10
Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech
České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin
(pokračování)
Neformální a předškolní vzdělávání
Cílová skupina Intervence
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
- Podpora spolupráce škol se subjekty mimoškolního vzdělávání – kulturní
organizace, ekologická centra a další volnočasové organizace
- Podpora funkce školy jako komunitního centra
Účastníci dalšího vzdělávání
dospělých - Podpora zájmového a občanského vzdělávání
Účastníci vzdělávání se speciálními
vzdělávacími potřebami
- Motivace rodin se sociálním znevýhodněním s cílem zvyšování počtu
dětí se sociálním znevýhodněním v předškolním vzdělávání
- Podpora zřizování přípravných tříd na základních školách na základě
objektivního vyhodnocení požadavků škol
- Podpora stimulujících mimoškolních aktivit pro předškolní, terciární
i další vzdělávání
Materiální a kompenzační opatření
Cílová skupina Intervence
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
- Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání
- Vytváření didaktických pomůcek se zaměřením na čtenářskou,
matematickou a přírodovědnou gramotnost respektive pro rozvoj
klíčových kompetencí a gramotností žáků obecně
- Zajištění vybavení škol ICT a didaktickými pomůckami
- Modernizace podmínek pro přírodovědné a technické vzdělávání
Studenti terciárního vzdělávání - Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání
Účastníci dalšího vzdělávání
dospělých mimo formální
vzdělávání
- Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání
- Podpora finančních nástrojů usilujících o zvýšení účasti na dalším
vzdělávání dospělých
- Rozvoj podpůrných služeb usnadňujících další vzdělávání dospělých
(např. péče o závislé členy rodiny)
Účastníci vzdělávání se speciálními
vzdělávacími potřebami
- Podpora vybavování vzdělávacích institucí pomůckami kompenzačního
a rehabilitačního charakteru
- Podpora sociálně znevýhodněných i mimořádně nadaných žáků
a studentů formou stipendií a znevýhodněných účastníků dalšího
vzdělávání finanční podporou pro jejich vyšší účast v dalším vzdělávání
v souladu s objektivními potřebami
- Podpora asistentů pedagogů ve vzdělávání
- Zajištění materiálů výuky žáků a studentů se zdravotním postižením
nebo znevýhodněním
- Podpora aktivizačních center pro osoby s těžkým zdravotním postižením
- Podpora zabezpečení logopedické péče
- Propojení vzdělávacích a sociálních intervencí ve vazbě na žáky,
studenty a účastníky dalšího vzdělávání se sociálním znevýhodněním
11
Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech
České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin
(pokračování)
Počáteční a další vzdělávání pedagogických pracovníků
Cílová skupina Intervence
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
- Podpora vytváření dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
v souladu s poptávkou
- Systematická podpora začínajících učitelů, spolupráce učitelů na bázi
mentoringu, koučování, hospitací apod.
- Systém přípravy, výběru a vzdělávání pro budoucí ředitele a vedoucí
pracovníky ve školství
- Zvyšování kvalifikované výuky cizího jazyka a ICT technologií zejména
na základních školách
- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti pedagogicko-
psychologického poradenství
- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti vzdělávacích programů,
včetně zaměření na inovativní vzdělávací strategie
- Vzdělávání pedagogických pracovníků odborníky z praxe
- Vzdělávání kariérových poradců
- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti hodnocení
- Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v problematice
prevence a řešení rizikových forem chování
- Vzdělávání učitelů přírodovědných a odborných předmětů v odborném
školství
- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje
- Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti měkkých kompetencí
Studenti terciárního vzdělávání
- Zlepšování podmínek pro vzdělávání akademických pracovníků
- Podpora akademických pracovníků při rozvoji pedagogických
dovedností
- Rozvoj informační a jazykové gramotnosti akademických pracovníků
a kompetencí v oblasti životního prostředí
- Zvyšování atraktivity a kvality vzdělávání na pedagogických fakultách
- Posílení pedagogické praxe v přípravě učitelů, spolupráce vysokých škol
se základními a středními školami
Účastníci dalšího vzdělávání
dospělých mimo formální
vzdělávání
- Zvyšování kvality lektorů dalšího vzdělávání dospělých
Účastníci vzdělávání se speciálními
vzdělávacími potřebami
- Další vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol v oblasti
vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
- Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v odstraňování bariér
v rovném přístupu žáků ke vzdělávání
- Zajištění dalšího vzdělávání asistentů pedagoga pro žáky a studenty
se sociálním znevýhodněním
Zdroj: Moravskoslezský kraj (2012a), Moravskoslezský kraj (2012b), MŠMT (2007), MŠMT (2010),
MŠMT (2011), MŠMT (2013)
12
2. Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje
Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje vychází ze čtyř hlavních cílů
základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem
ke vzdělávání tak, jak byly definovány v kapitole 1.1. Na základě hlavních cílů jsou
vymezeny tematické oblasti vzdělávání Moravskoslezského kraje a následně identifikovány
faktory ovlivňující jejich podobu jako základ pro formulaci tematických oblastí intervencí
k řešení tematických oblastí vzdělávání.
2.1 Tematické oblasti vzdělávání
Životní šance dítěte, žáka, studenta i dospělé osoby jsou významným způsobem ovlivněny
jeho vzděláním. Měnící se požadavky současné doby nových technologií, které jsou kladeny
na uplatnitelnost člověka na trhu práce a ve společnosti, zvyšují rovněž nároky na rozvoj jeho
znalostí, dovedností a schopností. Jinými slovy, vzdělávání cílových skupin je možné
považovat za vysoce žádoucí, neboť vyšší vzdělání vede (viz např. Benavides et al. 2012):
- k nižší hrozbě nezaměstnanosti, ke stabilnější práci a vyšší mzdě,
- k nižší závislosti na sociálním zabezpečení,
- k vyšší flexibilitě na trhu práce a vyšší ochotě účastnit se dalšího vzdělávání,
- k vyššímu stupni občanského uvědomění a účasti na dění ve společnosti.
Celkově pak má vyšší dosažené vzdělání pozitivní dopad na konkurenceschopnost území.
V případě Moravskoslezského kraje je možné vymezit následující tematické oblasti
vzdělávání, které jsou svou podstatou založeny na hlavních cílech (viz kapitola 1.1)
a na tematických oblastech intervencí (viz kapitola 1.3) základních strategických dokumentů
České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem ke vzdělávání.
2.1.1 Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny
Kompetence/gramotnosti2 jsou v současné době stále více zdůrazňovanou oblastí vzdělávání.
Tabulka 2-1 představuje zakotvení kompetencí/gramotností jednotlivých cílových skupin (viz
kapitola 1.2) v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského
kraje se vztahem ke vzdělávání. Na tomto základě lze syntetizovat klasifikaci
kompetencí/gramotností cílové skupiny uvedenou v tabulce 2-2 a dále používanou v Akčním
plánu vzdělávání 2014-2016 s tím, že jsou rozlišeny obecné kompetence/gramotnosti a
odborné kompetence/gramotnosti. Zdůrazněme, že obecné i odborné kompetence/gramotnosti
jsou vnímány jako relevantní jak pro hlavní cíl vztažený k jejich dosažené úrovni, tak pro
hlavní cíl vztažený k situaci na trhu práce. V případě dalšího vzdělávání dospělých přitom lze
hlavní relevanci spatřovat k druhému hlavnímu cíli. V návaznosti na tyto skutečnosti byla
definována první tematická oblast Akčního plánu vzdělávání 2014-2016.
2 Terminologie těchto pojmů je v českých dokumentech relevantních pro oblast vzdělávání nejednoznačná (viz
např. ČŠI 2011).
13
Tabulka 2-1: Přehled kompetencí/gramotností uvedených v základních strategických dokumentech České
republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin
Kompetence/gramotnosti cílové skupiny
Cílová skupina Zaměření kompetencí/gramotností cílové skupiny
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
- Zkvalitnění výuky zaměřené na rozvoj čtenářské, matematické
a přírodovědné gramotnosti
- Zvyšování kvality výuky cizího jazyka na školách
- Zvyšování úrovně dovedností žáků v oblasti informační gramotnosti,
podpora využívání ICT ve výuce, včetně e-learningu
- Zkvalitnění výuky zaměřené na rozvoj finanční gramotnosti
- Podpora rozvoje technického vzdělávání
- Podpora rozvoje měkkých kompetencí žáků
- Podpora projektů zaměřených na environmentální vzdělávání, výchovu
a osvětu
- Podpora fyzického rozvoje žáků a studentů prostřednictvím sportu
a pobytu v přírodě
- Podpora výuky českého jazyka a cizího jazyka ve vzdělávacích
programech mateřských škol
- Posilování společného základu středního školství ve vazbě na rozvoj
klíčových kompetencí, zejména na český jazyk, matematiku a cizí jazyk
- Rozvoj klíčových kompetencí středního odborného školství
- Podpora výuky českého jazyka jako cizího jazyka pro žáky a studenty
národnostních menšin a cizinců
- Popularizace přírodovědného a technického vzdělávání
Studenti terciárního vzdělávání - Podpora rozvoje obecných způsobilostí studentů, včetně výuky
k podnikání
Účastníci dalšího vzdělávání
dospělých mimo formální
vzdělávání
- Rozvoj dalšího vzdělávání obyvatel pro klíčové dovednosti v oblasti ICT
a cizích jazyků
- Rozvoj dalšího vzdělávání obyvatel v oblasti finanční gramotnosti
Zdroj: Moravskoslezský kraj (2012a), Moravskoslezský kraj (2012b), MŠMT (2007), MŠMT (2010),
MŠMT (2011), MŠMT (2013)
Tabulka 2-2: Klasifikace kompetencí/gramotností cílové skupiny
Kompetence/gramotnosti cílové skupiny
Obecné kompetence Odborné kompetence
Čtení
Cizí jazyk
Matematika a přírodověda
ICT
Společenské a umělecké vědy
Měkké kompetence (např. komunikace, řízení,
prezentace)
Finance
Podnikání
Inovace
Zdravý životní styl, sport, rodina
Environmentální vzdělávání a bezpečnost
Sociální kompetence, rizikové chování
Technické vzdělávání se členěním na dílčí obory
Další odborné vzdělávání se členěním na dílčí obory
14
TO 1 – Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání
Hodnocení dosažené úrovně kompetencí/gramotností cílových skupin vzdělávání je v případě
České republiky komplikováno spíše omezenou datovou základnou (viz např. McKinsey
& Company 2010). Dostupná data umožňují poukázat na následující postavení
Moravskoslezského kraje ve vazbě na dosaženou úroveň kompetencí/gramotností
v počátečním vzdělávání.
Hodnocení výsledků mezinárodní šetření PISA, které měří dosaženou úroveň čtenářské,
matematické a přírodovědné gramotnosti žáků ve věku 15 let, vyvolává v České republice
po roce 2000 diskuse o klesající úrovni českého počátečního vzdělávání a potřebě jeho
reforem (např. MŠMT 2011, Santiago et al. 2012, srovnej se McKinsey & Company 2010).
Obrázek 2-1 naznačuje pokles výsledků českých žáků ve čtenářské a matematické
gramotnosti za období let 2000-2009, se zastavením tohoto trendu v roce 2012. Zároveň
úroveň dosažených gramotností českých žáků ve věku 15 let zůstává v roce 2012 na průměru
zemí OECD. Další zvyšování úrovně kompetencí/gramotností žáků počátečního vzdělávání
lze proto považovat za vysoce žádoucí.
Obrázek 2-1: Vývoj průměrného skóre České republiky v hodnocení PISA 2000, 2003, 2006, 2009 a 2012;
čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost
Pozn.: Časové trendy pro jednotlivé gramotnosti jsou sledovány od roku, kdy daná gramotnost byla testována
jako tzv. gramotnost hlavní.
Zdroj: OECD (2014)
Cíl zvyšovat úroveň kompetencí/gramotností žáků počátečního vzdělávání lze považovat
za žádoucí rovněž pro území Moravskoslezského kraje, a to i v kontextu skutečnosti, že
Moravskoslezský kraj patří ve výsledcích šetření zaměřených na hodnocení dosažené úrovně
kompetencí/gramotností k průměrným či podprůměrným krajům České republiky:
15
- V mezinárodním šetření PISA 2009 dosáhli žáci Moravskoslezského kraje nejhoršího
výsledku v hodnocení čtenářské gramotnosti. V hodnocení matematické a přírodovědné
gramotnosti v mezinárodních šetřeních PISA 2009 a PISA 2012 patřil Moravskoslezský
kraj k průměrným krajům České republiky (viz obrázek 2-2).
Obrázek 2-2: Rozdíl hodnoty průměrného skóre krajů České republiky v testování čtenářské gramotnosti,
matematické a přírodovědné gramotnosti žáků v šetření PISA 2009 a matematické gramotnosti žáků
v šetření PISA 2012 od referenční hodnoty průměrného skóre České republiky
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj
Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Pozn.: Průměrná hodnota matematické a přírodovědné gramotnosti v šetření PISA 2009
Zdroj: Palečková et al. (2010) pro čtenářskou gramotnost v roce 2009; Münich a Ondko (2011)
pro matematickou a přírodovědnou gramotnost v roce 2009; Palečková et al. (2013) pro matematickou
gramotnost v roce 2012
16
- Ve srovnávacích testech pro základní školy společnosti SCIO dosáhli žáci
Moravskoslezského kraje ve školním roce 2011/2012 mírně podprůměrných výsledků
v testech z českého jazyka, matematiky i obecně studijních předpokladů, a to
pro 6. i 9. třídu (srovnej se SCIO 2012).
- V didaktických testech společné části státních maturit na středních školách ve školním
roce 2012/2013 dosáhli žáci Moravskoslezského kraje podprůměrných výsledků
v anglickém jazyce, českém jazyce i matematice (viz obrázek 2-3).
Obrázek 2-3: Rozdíl hodnoty průměru percentilového umístění žáků krajů České republiky
v didaktických testech z anglického jazyka, českého jazyka a matematiky ve společné části státní maturity
ve školním roce 2012/2013 a referenčních hodnot pro celou Českou republiku
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj
Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Zdroj: vlastní zpracování podle dat organizace CERMAT
17
Moravskoslezský kraj vykazuje v mezikrajském srovnání spíše horší hodnoty dosažené
úrovně kompetencí/gramotností. V tomto ohledu je však potřeba zdůraznit, že poznatky
mezinárodních šetření PISA, PIRLS/TIMSS poukazují na skutečnost, že příslušnost
k regionu/kraji není rozhodujícím faktorem, který určuje úroveň dosažených
kompetencí/gramotností žáků v počátečním vzdělávání (viz např. Hájek et al. 2013). Tento
poznatek podporují i zjištění některých studií z České republiky. ČŠI (2012) poukazuje
na relativně malé mezikrajské rozdíly ve výsledcích první celoplošné generální zkoušky
ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání na úrovni 5. a 9. ročníku základní školy.
V tomto ohledu zpráva zároveň hovoří o zásadním vlivu socioekonomických charakteristik
místních žáků na výsledky jednotlivých krajů (viz rovněž ČŠI 2013a pro toto tvrzení).
Srovnání výsledků žáků jednotlivých krajů v mezinárodním hodnocení PISA 2009 a 2012
pro různé testované gramotnosti pak ukazuje na nestálost zjištěných poznatků týkajících
se postavení jednotlivých krajů (viz obrázek 2-2).
Pro hodnocení dosažené úrovně kompetencí/gramotností na úrovni vysokých škol není
k dispozici vhodná datová základna. Proto uvádíme pouze nepřímý poznatek týkající se vazeb
místa bydliště a místa studia studentů. V tomto ohledu se ukazují následující skutečnosti (viz
obrázek 2-4):
- Více než 60 % studentů bydlících v Moravskoslezském kraji si pro své studium vybírá
vysoké školy zde působící. Podíl studentů z Moravskoslezského kraje studujících v jiném
kraji České republiky je však vyšší, než je tomu v případě studentů bydlících na území
hlavního města Prahy či Jihomoravského kraje.
Obrázek 2-4: Krajská struktura lokalizace místa studia studentů vysokých škol ve vztahu ke kraji
jejich bydliště; rok 2012/2013
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj
Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Zdroj: vlastní přepočty na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
18
- Vysoké školy Moravskoslezského kraje jsou výrazně méně často vybírány ke studiu
studenty z jiného kraje, než je tomu v případě vysokých škol hlavního města Prahy či
Jihomoravského kraje.
Zvyšování kvality studia vysokých škol Moravskoslezského kraje ve vazbě na dosažené
kompetence/gramotnosti tak může přispět k rozvoji terciárního vzdělávání
v Moravskoslezském kraji ve vazbě na výběr školy ze strany potenciálních studentů.
2.1.2 Potřeby společnosti, soulad s trhem práce
Současný svět je charakteristický vysokou dynamikou dílčích podmínek, které se promítají
do měnících se požadavků na znalosti, schopnosti a dovednosti člověka pro život
ve společnosti. V současné době již neplatí, že člověk zůstává během celého svého života
na jednom pracovním místě. Naopak nové technologie, měnící se struktura zaměstnanosti
a další faktory favorizují ty, kteří jsou schopni adaptovat se na nové podmínky
prostřednictvím zvyšování úrovně svých kompetencí/gramotností, tj. prostřednictvím
celoživotního učení. V návaznosti na tyto poznatky vznikají rovněž dvě potřeby v podobě
jednak doplňování znalostí, schopností a dovedností a jednak efektivního využití existujících
znalostí, schopností a dovedností (viz OECD 2013). Z praktického hlediska se tyto potřeby
promítají zejména do cíle zajistit soulad mezi nabídkou vzdělávání a požadavky trhu práce,
a to v průběhu celého života člověka. V návaznosti na tyto skutečnosti byla formulována
druhá a třetí tematická oblast Akčního plánu vzdělávání 2014-2016. Čtvrtá tematická oblast
Akčního plánu vzdělávání 2014-2016 pak zasazuje úvahy o vztahu vzdělávání a trhu práce
do širších vazeb k výzkumu, vývoji a podnikání, a to v rámci jednoho z vůdčích rozvojových
konceptů Evropské unie pro programové období 2014-2020 - konceptu inteligentní
specializace.
TO 2 – Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce
Příprava absolventů uplatnitelných na trhu práce je jedním z hlavních cílů vzdělávacího
procesu. Nezaměstnanost mladých je významným náznakem problémů v souladu nabídky
vzdělávání v počátečním a terciárním vzděláním a poptávky na trhu práce. V případě
Moravskoslezského kraje lze hlavní poznatky hodnocení shrnout následujícím způsobem:
- Význam problematiky nezaměstnanosti mladých se za období 2008-2013 zvýšil
v kontextu rostoucího počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let v absolutním
i relativním vyjádření (viz tabulka 2-3).
- Moravskoslezský kraj vykazoval v období let 2008-2013 relativně vyšší podíl
nezaměstnaných osob mladších 29 let než referenční hodnota České republiky. V tomto
ohledu patří Moravskoslezský kraj mezi zaostávající kraje České republiky (tabulka 2-4).
- V případě Moravskoslezského kraje lze identifikovat vnitřní rozdíly významnosti
problému nezaměstnanosti mladých, kdy horší hodnoty dosahují zejména okresy Bruntál,
Karviná a Ostrava-město (viz tabulka 2-5). Zdůrazněme, že okres Bruntál vykazoval
19
v letech 2012 a 2013 nejhorší relativní hodnoty nezaměstnanosti osob do 29 let ze všech
okresů České republiky.
Tabulka 2-3: Celkový počet nezaměstnaných osob mladších 24, respektive 29 let v Moravskoslezském
kraji a počet nezaměstnaných osob mladších 29 let k celkovému počtu obyvatel ve věku 15-29 let
v Moravskoslezském kraji za období 2008-2013 (hodnoty za 4. čtvrtletí roku)
Věková skupina 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Do 24 let – absolutně 8 802 13 237 13 564 12 334 13 619 14 403
Do 29 let – absolutně 14 301 21 629 22 178 20 106 22 147 24 400
Do 29 let – relativně 5,5 8,6 9,0 8,5 9,6 10,6
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého
statistického úřadu
Tabulka 2-4: Počet nezaměstnaných osob mladších 29 let k celkovému počtu obyvatel ve věku 15-29 let
v Moravskoslezském kraji a v České republice za období 2008-2013 (hodnoty za 4. čtvrtletí roku)
Území 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Moravskoslezský kraj 5,5 8,6 9,0 8,5 9,6 10,6
Česká republika 4,6 7,6 7,8 7,7 8,4 8,9
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého
statistického úřadu
Tabulka 2-5: Pořadí okresů Moravskoslezského kraje mezi okresy České republiky vzhledem
k celkovému počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let (absolutní hodnoty) a vzhledem k celkovému
počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let na 1 000 obyvatel okresu ve věku 15-29 let (relativní hodnoty),
období 2011-2013 (hodnoty za 4. čtvrtletí roku)
Okres Pořadí absolutně (hodnota) Pořadí relativně (hodnota)
2011 2012 2013 2011 2012 2013
Bruntál 18. (2 364) 18. (2 556) 18. (2 678) 3. (12,9 %) 1. (13,9 %) 1. (14,6 %)
Frýdek-Místek 15. (2 499) 12. (2 884) 8. (3 153) 65. (6,3 %) 57. (7,2 %) 54. (7,9 %)
Karviná 4. (4 928) 4. (5 321) 4. (6 032) 14. (9,9 %) 11. (10,7 %) 9. (12,2 %)
Nový Jičín 29. (1 990) 24. (2 301) 26. (2 302) 55. (6,9 %) 48. (7,9 %) 53. (7,9 %)
Opava 8. (2 852) 8. (3 017) 7. (3 270) 30. (8,6 %) 31. (9,1 %) 25. (9,9 %)
Ostrava-město 3. (5 473) 2. (6 068) 2. (6 965) 22. (9,1 %) 18. (10,1 %) 11. (11,6 %)
Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České
republiky a Českého statistického úřadu
Dosud uvedené poznatky potvrzují, že nezaměstnanost mladých představuje aktuální problém
Moravskoslezského kraje. V tomto kontextu je opodstatněn výběr druhé tematické oblasti
vztahující se k souladu nabídky vzdělávání v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce.
Relevantnost terciárního vzdělávání je přitom dána zvyšujícím se počtem nezaměstnaných
absolventů vysokých a vyšších odborných škol (viz tabulka 2-6).
20
Tabulka 2-6: Celkový počet nezaměstnaných absolventů vysokých a vyšších odborných škol
v Moravskoslezském kraji a České republice za období 2009-2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)
Území 2009 2010 2011 2012 2013
Moravskoslezský kraj 3 177 3 918 4 056 3 204 4 428
Česká republika 20 870 26 995 26 435 21 172 29 642
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
Doplňující otázka se ptá, ve kterých studijních oborech lze hledat největší problémy
absolventů s uplatněním na trhu práce. Tabulka 2-7 znázorňuje strukturu nezaměstnaných
absolventů škol v Moravskoslezském kraji a České republice podle širokých skupin oborů
vzdělávání. Nejvyšší podíl nezaměstnaných absolventů škol v České republice
i Moravskoslezském kraji připadá na studijní obory spadající do skupiny oborů Společenské
vědy, nauky a služby, přičemž mezi roky 2009 a 2012 se podíl této skupiny na celkovém počtu
nezaměstnaných absolventů zvýšil. Tato skutečnost je tradičně spojována s debatou vztahů
mezi technickými obory na jedné straně a společenskými obory na straně druhé. Nicméně
vývoj nezaměstnanosti absolventů mezi roky 2012 a 2013 ukazuje na změnu výše
naznačeného trendu a zvýšení podílu technických oborů na celkovém počtu nezaměstnaných
absolventů.
Tabulka 2-7: Struktura nezaměstnaných absolventů škol v Moravskoslezském kraji a v České republice
podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)
Skupiny oborů
vzdělávání
(KKOV/SOV)
2009 2011 2012 2013
MSK ČR MSK ČR MSK ČR MSK ČR
1 1,3 % 1,3 % 1,4 % 1,6 % 1,4 % 1,6 % 2,2 % 1,9 %
2 a 3 36,3 % 36,1 % 31,6 % 33,1 % 30,3 % 31,9 % 34,0 % 33,0 %
4 5,7 % 6,6 % 4,5 % 5,6 % 3,8 % 5,7 % 4,3 % 5,3 %
5 1,4 % 1,5 % 2,2 % 2,0 % 2,3 % 2,0 % 2,2 % 2,0 %
6 a 7 53,8 % 52,3 % 59,0 % 55,4 % 60,4 % 56,4 % 55,0 % 54,3 %
8 1,5 % 2,3 % 1,4 % 2,3 % 1,8 % 2,3 % 1,6 % 2,3 %
Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy
a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby;
8 - Vědy a nauky o kultuře a umění
Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České
republiky
Tabulky 2-8 a 2-9 doplňují poznatky o oborové struktuře nezaměstnaných absolventů
o hodnocení rozdílů mezi středními školami a vysokými a vyššími odbornými školami.
V případě technických oborů lze pozorovat strukturálně vyšší problémy s nezaměstnaností
absolventů středních škol. V případě společenských oborů se vyšší strukturální problémy
s nezaměstnaností týkají absolventů vysokých a vyšších odborných škol, což vyvolává úvahy
o uplatnitelnosti absolventů řady oborů. Tyto skutečnosti jsou přitom dány rovněž strukturou
21
žáků a studentů na středních, respektive vysokých a vyšších odborných školách
v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů (viz tabulka 2-10 a tabulka 2-11).
Tabulka 2-8: Struktura nezaměstnaných absolventů středních škol v Moravskoslezském kraji a v České
republice podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)
Skupiny oborů
vzdělávání
(KKOV/SOV)
2009 2011 2012 2013
MSK ČR MSK ČR MSK ČR MSK ČR
1 0,7 % 0,7 % 0,5 % 0,7 % 0,5 % 0,7 % 1,2 % 0,9 %
2 a 3 37,4 % 38,1 % 33,2 % 35,5 % 32,6 % 35,1 % 37,1 % 36,5 %
4 6,0 % 6,8 % 4,7 % 5,8 % 3,6 % 5,6 % 4,6 % 5,6 %
5 1,0 % 1,1 % 2,2 % 1,8 % 2,3 % 1,8 % 2,0 % 1,8 %
6 a 7 53,5 % 51,4 % 58,4 % 54,4 % 59,6 % 55,1 % 53,5 % 52,1 %
8 1,5 % 1,9 % 1,2 % 1,9 % 1,4 % 1,8 % 0,9 % 1,8 %
Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy
a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby;
8 - Vědy a nauky o kultuře a umění
Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České
republiky
Tabulka 2-9: Struktura nezaměstnaných absolventů vysokých a vyšších odborných škol
v Moravskoslezském kraji a v České republice podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012
a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)
Skupiny oborů
vzdělávání
(KKOV/SOV)
2009 2011 2012 2013
MSK ČR MSK ČR MSK ČR MSK ČR
1 6,8 % 5,6 % 6,2 % 6,0 % 6,1 % 6,4 % 6,4 % 5,7 %
2 a 3 26,9 % 23,2 % 23,0 % 21,5 % 19,0 % 16,7 % 21,7 % 18,8 %
4 3,1 % 5,0 % 3,8 % 5,1 % 4,7 % 6,2 % 2,8 % 4,2 %
5 4,3 % 3,6 % 2,3 % 2,9 % 2,3 % 2,7 % 3,2 % 3,1 %
6 a 7 56,7 % 57,9 % 62,4 % 60,3 % 64,5 % 63,0 % 61,1 % 63,1 %
8 2,2 % 4,7 % 2,4 % 3,3 % 3,5 % 5,1 % 4,1 % 4,1 %
Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy
a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby;
8 - Vědy a nauky o kultuře a umění
Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České
republiky
22
Tabulka 2-10: Struktura nově nastoupivších žáků středních škol v Moravskoslezském kraji podle skupin
oborů vzdělávání, školní roky v rozmezí let 2008 až 2013
Skupiny oborů
vzdělávání
(RVP)
Školní rok
2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
1 5,0 % 5,0 % 4,9 % 4,9 % 4,5 %
2 a 3 31,1 % 31,7 % 32,0 % 31,2 % 31,9 %
4 2,9 % 3,3 % 3,5 % 3,6 % 3,4 %
5 2,6 % 2,5 % 3,0 % 3,3 % 3,4 %
6 a 7 57,2 % 56,2 % 55,3 % 55,1 % 55,1 %
8 1,3 % 1,3 % 1,3 % 1,9 % 1,8 %
Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy
a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby;
8 - Vědy a nauky o kultuře a umění
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Tabulka 2-11: Struktura studentů vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji podle
skupin oborů vzdělávání v akademickém roce 2012/2013, školní roky v rozmezí let 2008 až 2013
Skupiny oborů vzdělávání
(KKOV/SOV)
1 2 a 3 5 6 a 7 8
Podíl 7,3 % 36,6 % 5,0 % 49,3 % 1,8 %
Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické
vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění
Zdroj: výroční zprávy jednotlivých vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji
Konečně tabulky 2-12 a 2-13 doplňují informace o oborech s nejvyšším počtem
nezaměstnaných absolventů škol Moravskoslezského kraje. Nejvyšší počet nezaměstnaných
absolventů připadal na obor gastronomie, hotelnictví a turismus pro střední školy a ekonomie
pro vysoké a vyšší odborné školy.
Tabulka 2-12: Obory (KKOV/SOV) s nejvyšším podílem na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů
středních škol v Moravskoslezském kraji v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku)
Pořadí 2009 2011 2012 2013
Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%)
1. 65 15,9 65 17,3 65 17,6 65 16,7
2. 23 12,3 23 10,6 23 11,1 23 11,9
3. 26 8,7 64 8,4 63 8,2 36 8,1
4. 64 8,2 26 6,8 64 7,5 63 7,0
5. 63 7,9 66 6,8 69 7,0 26 6,8
Pozn.: 23 - Strojírenství a strojírenská výroba; 26 - Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika;
36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie; 63 - Ekonomika a administrativa; 64 - Podnikání v oborech, odvětví;
65 - Gastronomie, hotelnictví a turismus; 66 - Obchod; 69 - Osobní a provozní služby
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
23
Tabulka 2-13: Obory (KKOV/SOV) s nejvyšším podílem na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů
vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty
pro 1. pololetí roku)
Pořadí 2009 2011 2012 2013
Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%)
1. 62 26,9 62 27,7 62 33,4 62 28,3
2. 21 9,3 75 13,0 75 9,6 75 10,6
3. 75 7,7 36 6,5 21 5,5 36 6,4
4. 63 5,3 73 4,7 36 4,7 21 5,5
5. 39 5,3 21 4,4 41 4,3 73 5,4
Pozn.: 21 - Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství; 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie;
39 - Speciální a interdisciplinární obory; 41 - Zemědělství a lesnictví; 62 - Ekonomie; 63 - Ekonomika
a administrativa; 73 - Filologické vědy; 75 - Pedagogika, učitelství a sociální péče
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
Informace o uplatnitelnosti žáků a studentů jednotlivých skupin oborů na trhu práce je vhodné
rozšířit o otázku, o jaké obory mají největší zájem uchazeči o studium v Moravskoslezském
kraji. Tabulky 2-14 a 2-15 poskytují odpověď na tuto otázku pro střední školy. V tomto
ohledu se ukazuje mírně nižší zájem žáků o studium technických věd a nauk na střední škole
ve srovnání se studiem společensky zaměřených věd. V kontextu demografických trendů
může být do budoucna hrozbou klesající zájem žáků o studium technicky orientovaných
oborů. Tato hrozba může být zesílena skutečností, že relativně vyšší počet žáků přijatých
ke studiu technicky orientovaného oboru na střední škole tohoto oboru nenastoupí (viz
tabulka 2-15).
Tabulka 2-14: Poměr počtu přihlášených žáků k přijímacímu řízení k počtu nově nastoupivších žáků
středních škol v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů vzdělávání v období let 2009-2013
Skupiny oborů
vzdělávání (RVP)
Školní rok
2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
1 2,8 2,8 2,8 2,1
2 a 3 2,0 2,1 2,1 1,6
4 1,6 1,8 1,5 1,5
5 2,7 2,8 2,9 1,9
6 a 7 2,2 2,2 2,3 1,8
8 2,1 1,8 1,6 1,7
Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy
a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby;
8 - Vědy a nauky o kultuře a umění
Pozn.: Přihlášení do 1. ročníku denní formy vzdělávání ve středních školách podle stavu k 31. 5. příslušného
roku v 1. kole přijímacího řízení. Každý žák měl možnost podat dvě přihlášky na střední školu. Nově přijatí žáci
k 30. 9. příslušného roku do středních škol.
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
24
Tabulka 2-15: Poměr počtu přijatých žáků k počtu nově nastoupivších žáků středních škol
v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů vzdělávání, školní roky v rozmezí let 2009 až 2013
Skupiny oborů
vzdělávání (RVP)
Školní rok
2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
1 1,3 1,4 1,4 1,4
2 a 3 1,4 1,6 1,6 1,4
4 1,3 1,3 1,3 1,2
5 1,1 1,2 1,5 1,3
6 a 7 1,3 1,4 1,4 1,3
8 1,0 1,1 1,0 1,1
Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy
a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby;
8 - Vědy a nauky o kultuře a umění
Pozn.: Přijatí uchazeči do 1. ročníku denní formy vzdělávání ve středních školách podle stavu k 31. 5.
příslušného roku v 1. kole přijímacího řízení. Každý žák měl možnost podat dvě přihlášky na střední školu. Nově
přijatí žáci k 30. 9. příslušného roku do středních škol.
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Tabulka 2-16 pak zachycuje zájem o jednotlivé skupiny oborů ze strany uchazečů o studium
na vysoké škole v Moravskoslezském kraji. Hlavní poznatek v tomto ohledu ukazuje na nižší
zájem uchazečů o studium technicky orientovaných oborů. Tato skutečnost opětovně
vyvolává otázku možnosti zajištění dostatečného počtu a kvality technicky orientovaných
pracovníků, a to v kontextu poznatků o uplatnitelnosti absolventů jednotlivých studijních
oborů na trhu práce, respektive o podobě hospodářské základny Moravskoslezského kraje.
Tabulka 2-16: Poměr počtu přihlášek k počtu přijatých studentů na vysoké školy v Moravskoslezském
kraji v akademickém roce 2011/2012 a 2012/2013
Skupiny oborů vzdělávání
(KKOV/SOV)
2011/2012 2012/2013
1 2,01 2,40
2 a 3 1,29 1,34
5 3,17 3,73
6 a 7 2,34 2,42
8 3,95 4,27
Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické
vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění
Zdroj: vlastní zpracování na základě výročních zpráv vysokých škol v Moravskoslezském kraji
25
Obrázek 2-5: Mezikrajské srovnání podílu osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu k celkovému
počtu zaměstnaných v kraji – rozdíl od hodnoty České republiky; vybrané roky 1995, 2000, 2005, 2010
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj
Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu
Utváření podoby hospodářské základny Moravskoslezského kraje je nedílně spojeno
s procesem industrializace, který zůstává významným i v období postsocialistické
transformace v rámci společně probíhajících deindustrializačních a industrializačních procesů.
Takto význam zpracovatelského průmyslu Moravskoslezského kraje zůstává ve srovnání
s referenčním územím České republiky relativně vysoký, přičemž tato skutečnost je ještě více
patrná při srovnání hodnot Moravskoslezského kraje s hodnotami dalších dvou hlavních
jádrových regionů České republiky - hlavním městem Prahou a Jihomoravským krajem.
Vývoj v čase současně naznačuje, že úplná postindustriální přeměna hospodářské základny
26
spojená s nahrazením sektoru průmyslu sektorem služeb není v případě Moravskoslezského
kraje opodstatněná (viz obrázek 2-5). Analýzy volných pracovních míst na trhu práce pak
dlouhodobě poukazují na problémy s obsazením pracovních pozic určených pro řemeslníky
a opraváře (třída CZ-ISCO 7) a pro technické a odborné pracovníky (třída CZ-ISCO 3),
přičemž tato místa jsou nejčastěji určena pro osoby se středoškolským vzděláním (viz např.
Úřad práce České republiky 2013).
Celkově je tak tematická oblast zaměřená na soulad nabídky vzdělávání v počátečním
vzdělávání a poptávky trhu práce utvářena zejména následujícími skutečnostmi:
- Vývojové tendence nezaměstnanosti mládeže a absolventů škol naznačují rostoucí
význam celého problému.
- Strukturální problémy jsou spojeny s otázkami kvality technického vzdělávání
na středních školách, schopnosti zvýšit zájem žáků o technické obory na středních
i vysokých školách a uplatnitelnosti absolventů společenských oborů na trhu práce.
TO 3 – Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce
V předchozím textu již bylo zmíněno, že vzdělávání se v současném světě stalo celoživotní
záležitostí, a to v kontextu s motivací prohloubit a získat nové znalosti, schopnosti
a dovednosti, posílit svou pozici na trhu práce nebo využít vzdělávání jako zdroj zábavy
a seznamování s novými lidmi (viz např. ČSÚ 2013). Dostupné statistické informace přitom
naznačují mírné zaostávání České republiky v účasti obyvatel na dalším vzdělávání
ve srovnání s hospodářsky nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie (viz obrázek 2-6), přičemž
nepříznivý je zároveň vývojový trend mezi roky 2011 a 2013 (viz tabulka 2-17). Zároveň
mezinárodní šetření OECD zaměřené na úroveň čtenářské, matematické a ICT gramotnosti
dospělých v testovaných zemích ukazuje na více méně průměrné postavení České republiky
(viz OECD 2013). I v tomto kontextu lze spatřovat potenciál pro zlepšení situace v oblasti
dalšího vzdělávání v České republice.
27
Obrázek 2-6: Účast osob ve věku 25-64 let na dalším vzdělávání v členských zemích Evropské unie v roce
2013 podle evropského výběrového šetření
Pozn.: Francie pro rok 2012
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Eurostatu
Tabulka 2-17: Účast osob ve věku 25-64 let na dalším vzdělávání v České republice v letech 2004-2013
podle evropského výběrového šetření
Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Účast v % 5,8 5,6 5,6 5,7 7,8 6,8 7,5 11,4 10,8 9,8
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Eurostatu
Poznatky vztahující se k potenciálu zlepšení účasti i výsledků dalšího vzdělávání dospělých
v České republice mají relevanci rovněž pro situaci Moravskoslezského kraje. Za zásadní lze
v tomto ohledu považovat poznatek, že existuje silný pozitivní vztah mezi účastí v dalším
vzdělávání na jedné straně a dosaženou úrovní vzdělání na straně druhé (např. OECD 2013,
ČSÚ 2013). Vzdělanostní struktura obyvatel Moravskoslezského kraje je v tomto ohledu
méně příznivá, než je vzdělanostní struktura obyvatel v celé České republice (obrázek 2-7).
Takto lze potenciál zlepšování ukazatelů dalšího vzdělávání považovat za relevantní rovněž
pro Moravskoslezský kraj, přičemž význam tohoto tématu je dán jednak dlouhodobě vysokou
mírou nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje (viz obrázek 2-8) a jednak jeho charakterem
strukturálně postiženého regionu České republiky.
28
Obrázek 2-7: Vzdělanostní struktura Moravskoslezského kraje a České republiky v roce 2011
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu
Obrázek 2-8: Nezaměstnanost Moravskoslezského kraje a České republiky v roce 2011
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky
29
TO 4 – Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace
Vzdělávání představuje významnou součást širších konceptů rozvoje území vztahujících
se k problémům trhu práce v zemích Evropské unie3. Podstata těchto konceptů zdůrazňuje
potřebu orientovat intervence v oblasti vzdělávání tak, aby podporovaly spolupráci subjektů
vzdělávání, výzkumu a vývoje a podnikání (viz rovněž MŠMT 2007, MŠMT 2010 nebo
MŠMT 2013, Moravskoslezský kraj 2012a, Moravskoslezský kraj 2012b pro význam takové
spolupráce), a to v souladu s rozvojovým konceptem inteligentní specializace, který
s ohledem na omezené veřejné zdroje doporučuje zaměřit intervence v území na vybraná
odvětví s nejlepšími inovačními a rozvojovými předpoklady (např. Foray, David a Hall 2011).
V případě Moravskoslezského kraje lze pozorovat současně probíhající industrializační
a deindustrializační procesy spojené s existencí ekonomických odvětví s různým potenciálem
dalšího rozvoje. Tradiční, stejně jako nová progresivní, odvětví s vysokým potenciálem
inovací představují přirozenou základnu pro naplňování myšlenek inteligentní specializace
v Moravskoslezském kraji. Jejich identifikace byla provedena v rámci návrhové části
Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020, která mezi tradiční a nová
ekonomická odvětví se silným inovačním potenciálem zařadila strojírenství, informační
technologie, nové materiály a nanotechnologie, moderní energetiku, environmentální
technologie, biomedicínský výzkum a kreativní odvětví (viz ARR 2012).
Hodnocení vědecko-výzkumné základny Moravskoslezského kraje ukazuje na existenci
souladu mezi výše definovanými ekonomickými odvětvími a obory, v nichž pracoviště vědy
a výzkumu Moravskoslezského kraje vykazují nejvýraznější tendence k excelenci v českém
prostředí (viz tabulka 2-18). Stejný poznatek platí pro oborovou orientaci pracovišť, jejichž
rozvoj byl finančně podpořen z Operačního programu Věda a výzkum pro inovace
v programovém období 2007-2013 v rámci budování velkých vědecko-výzkumných
infrastruktur (viz tabulka 2-19). Konečně výběr tradičních a nových odvětví ve vazbě
na koncept inteligentní specializace je podložen hodnotou lokalizačního kvocientu4
zaměstnanosti ve velkých podnicích nad 100 zaměstnanců (viz tabulka 2-20), respektive
odvětvovým zaměřením klastrů působících na území Moravskoslezského kraje5, tj. ve vazbě
na ekonomickou základnu Moravskoslezského kraje.
Úspěšné naplňování myšlenek inteligentní specializace je obecně spojeno s přípravou
lidských zdrojů. Takto je utvářena opodstatněnost územně zasazených, integrovaných
intervencí se zaměřením na témata výzkum a vývoj, vzdělávání a podnikání, a to včetně vazeb
na počáteční a další vzdělávání. V případě Moravskoslezského kraje lze tyto úvahy rovněž
3 Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výbor regionů KOM (2010) 546. On broad guidelines for
the economic policies of the Member States and of the Union. Part 1 of the Europe 2020 Integrated Guidelines.
Council Recommendation SEC(2010) 488. 4 Lokalizační kvocient je poměrový ukazatel relativní hodnoty v dané ekonomice (např. Moravskoslezský kraj)
k relativně hodnotě ekonomiky nadřazené (např. Česká republika). Vyšší hodnota je znakem vyšší specializace
dané ekonomiky v odvětví. 5 Např. Národní strojírenský klastr, Moravskoslezský automobilový klastr, IT Cluster, Envicrack zaměřující
aktivity na oblast alternativních a obnovitelných zdrojů energie, Hydrogen klastr zaměřující aktivity na oblast
výroby, distribuce, skladování a spotřeby vodíku, Moravskoslezský energetický klastr
30
zasadit do myšlenek podpory technické a řemeslné excelence Moravskoslezského paktu
zaměstnanosti (viz Moravskoslezský pakt zaměstnanosti 2011).
Tabulka 2-18: Pracoviště vědy a výzkumu Moravskoslezského kraje, které se v hodnocení publikační
aktivity v časopisech s IF faktorem umístily v rámci oboru mezi deseti nejlepšími pracovišti České
republiky a současně publikovaly aspoň 5 výstupů v rámci skupiny časopisů v horní třetině v řazení podle
výše IF faktoru; období 2005-2010
Obor Pracoviště Relevantní odvětví RIS
Obecná matematika
OU – Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy
modelování Napříč odvětvími
SU – Matematický ústav
Teoretická fyzika SU – Filozoficko-přírodovědecká fakulta Napříč odvětvími
Optika, masery a lasery VŠB-TU – Hornicko-geologická fakulta Informační technologie
Astronomie a nebeská
mechanika, astrofyzika SU – Filozoficko-přírodovědecká fakulta Omezená relevance
Geologie a mineralogie VŠB-TU – Hornicko-geologická fakulta Moderní energetika
Environmentální technologie
Zemský magnetismus,
geodesie a geografie OU – Přírodovědecká fakulta Omezená relevance
Farmakologie
a lékárnická chemie OU – Lékařská fakulta Biomedicínský výzkum
Informatika VŠB-TU – Fakulta elektrotechniky a informatiky Informační technologie
Hutnictví, kovové
materiály
VŠB-TU – Fakulta metalurgie a materiálového
inženýrství
Nové materiály
a nanotechnologie
Kompositní materiály VŠB-TU – Centrum nanotechnologií Nové materiály
a nanotechnologie
Zdroj: JURAJDA, MÜNICH (2012)
Tabulka 2-19: Projekty Operačního programu Věda a výzkum pro inovace realizované hlavním řešitelem
se sídlem na území Moravskoslezského kraje (stav v roce 2013)
Projekt (hlavní řešitel) Priorita OP VaVpI Relevantní odvětví RIS
Centrum excelence IT4Innovations (VŠB-
TU) Evropská centra excelence Informační technologie
Regionální materiálově technologické
výzkumné centrum (VŠB-TU) Regionální VaV centra
Nové materiály
a nanotechnologie
ENET - Energetické jednotky pro využití
netradičních zdrojů energie (VŠB-TU) Regionální VaV centra
Moderní energetika
Environmentální technologie
Institut čistých technologií těžby a užití
energetických surovin (VŠB-TU) Regionální VaV centra
Environmentální technologie
Moderní energetika
Institut environmentálních technologií
(VŠB-TU) Regionální VaV centra Environmentální technologie
Inovace pro efektivitu a životní prostředí
(VŠB-TU) Regionální VaV centra
Moderní energetika
Environmentální technologie
31
Tabulka 2-19: Projekty Operačního programu Věda a výzkum pro inovace realizované hlavním řešitelem
se sídlem na území Moravskoslezského kraje (stav v roce 2013, pokračování)
Projekt (hlavní řešitel) Priorita OP VaVpI Relevantní odvětví RIS
Nová FEI VŠB-TU Ostrava (VŠB-TU)
Infrastruktura pro výuku
na vysokých školách spojenou
s výzkumem
Informační technologie
Infrastruktura pro realizaci lékařských
a souvisejících sociálních
a přírodovědných oborů a výzkumu
Ostravské univerzity (OU)
Infrastruktura pro výuku
na vysokých školách spojenou
s výzkumem
Biomedicínský výzkum
Celková rekonstrukce FBI - II. etapa
(VŠB-TU)
Infrastruktura pro výuku
na vysokých školách spojenou
s výzkumem
Informační technologie
Svět techniky - Science and Technology
Centrum (Dolní Vítkovice o.p.s.)
Komercializace a popularizace
VaV Napříč odvětvími
Vesmírná brána - moderní centrum
komunikace vědy (VŠB-TU)
Komercializace a popularizace
VaV Napříč odvětvími
Informační infrastruktura výzkumu
pro techniku (VŠB-TU)
Komercializace a popularizace
VaV Napříč odvětvími
Pre-seed aktivity VŠB-TUO - Energetické
zdroje (VŠB-TU)
Komercializace a popularizace
VaV Moderní energetika
Rozvoj a stabilizace systému TT VŠB-
TUO (VŠB-TU)
Komercializace a popularizace
VaV Napříč odvětvími
Pre-seed aktivity VŠB-TUO –
Strojírenství (VŠB-TU)
Komercializace a popularizace
VaV Strojírenství
Zdroj: informační systém Centra pro regionální rozvoj
Tabulka 2-20: Hodnota lokalizačního koeficientu zaměstnanosti ve velkých podnicích nad 100
zaměstnanců ve vybraných odvětvích Moravskoslezského kraje; stav k roku 2012
Odvětví Lokalizační kvocient
Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 4,9
Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 2,9
Opravy a instalace strojů a zařízení 2,4
Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 2,2
Výroba strojů a zařízení 1,2
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Českého statistického úřadu
2.1.3 Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem
Životní šance člověka jsou zásadním způsobem ovlivněny kvalitou jeho vzdělání. V tomto
ohledu mezinárodní šetření ukazují jednak na existenci žáků nedosahujících minimální úrovně
vzdělání (aspekt inkluze) a jednak na existenci znevýhodňujících faktorů socioekonomického
charakteru (aspekt spravedlivosti). Existence těchto stavů je dále spojena s předčasným
odchodem žáků ze vzdělávání, stejně jako s negativními dopady v kvalitě života člověka
ve vazbě na témata bydlení, zdraví a další (viz např. Benavides et al. 2012). Pro prevenci
32
těchto nežádoucích stavů jsou v rámci úspěšných vzdělávacích systémů formulovány cíle
a opatření zaměřené na posilování inkluze, spravedlivosti a průchodnosti vzdělávacích
systémů. V návaznosti na tyto skutečnosti byla formulována pátá a šestá tematická oblast
Akčního plánu vzdělávání 2014-2016.
TO 5 – Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
Mezinárodní i české výzkumy zaměřující se na hodnocení faktorů, které ovlivňují dosaženou
úroveň kompetencí/gramotností žáků a studentů škol, ukazují na následující skutečnosti:
- žáci pocházející ze škol a prostředí nižšího socioekonomického statusu dosahují horších
vzdělávacích výsledků (např. Straková et al. 2009, Palečková et al. 2010, Hájek et
al. 2013, Benavides et al. 2012, OECD 2014),
- žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou přirozeně znevýhodněni svým
postižením (srovnej např. s ČŠI 2012, ČŠI 2013a).
V tomto kontextu je plně opodstatněna potřeba věnovat pozornost dětem, žákům a studentům
se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud je inkluze, spravedlivost a průchodnost
systémem brána jako jeden z hlavních cílů vzdělávání.
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání rozlišuje tři skupiny děti, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami:
1. Děti, žáky a studenty se zdravotním postižením jako osoby s mentálním, tělesným,
zrakovým, sluchovým postižením, vadou řeči, souběžným postižením více vadami,
autismem a vývojovými poruchami učení nebo chování
2. Děti, žáky a studenty se zdravotním znevýhodněním jako osoby zdravotně oslabené,
dlouhodobě nemocné nebo s lehčí zdravotní poruchou vedoucí k poruchám učení
a chování
3. Děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním jako osoby z rodinného prostředí
s nízkým sociálně kulturním postavením a ohrožením sociálně patologickými jevy, osoby
s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, osoby s postavením
azylanta a účastníka řízení o udělení azylu
Podíl žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním na celkovém počtu žáků základních
a středních škol se v Moravskoslezském kraji v případě základního školství dlouhodobě
pohybuje kolem 9 %, v případě středního školství pak kolem 4 %. Podobné hodnoty lze
přitom sledovat i v případě území celé České republiky. Zároveň lze pozorovat mírný nárůst
podílů žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním na celkovém počtu žáků základního
a středního školství (viz tabulka 2-21). Z tabulky 2-21 tak lze identifikovat zejména dva dílčí
problémy relevantní pro cíl inkluze, spravedlivosti a průchodnosti systémem v podobě:
- rostoucího počtu zdravotně postižených a znevýhodněných žáků v populaci žáků
základních a středních škol,
- klesajícího zastoupení zdravotně postižených a znevýhodněných v rámci průchodu mezi
stupni vzdělávací soustavy.
33
Za pozitivní lze naopak považovat trend zvyšování podílů žáků se zdravotním postižením
a znevýhodněním individuálně integrovaných do běžných tříd (viz tabulka 2-22).
Tabulka 2-21: Podíl žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním na celkovém počtu žáků základního
a středního školství (v %) v Moravskoslezském kraji; ve srovnání s referenční hodnotou České republiky;
hodnoty v letech 2006/2007, 2008/2009, 2010/2011, 2012/2013
Území 2006/2007 2008/2009 2010/2011 2012/2013
ZŠ SŠ ZŠ SŠ ZŠ SŠ ZŠ SŠ
Moravskoslezský kraj 8,7 % 3,6 % 9,2 % 3,4 % 9,5 % 4,0 % 10,1 % 4,6 %
Česká republika 9,4 % 3,0 % 8,9 % 3,5 % 9,0 % 3,8 % 8,9 % 4,3 %
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – Ústav pro informace
ve vzdělávání
Tabulka 2-22: Podíl žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním integrovaných do běžných tříd
základního a středního školství (v %) v Moravskoslezském kraji; srovnání s referenční hodnotou České
republiky; hodnoty v letech 2006/2007, 2008/2009, 2010/2011, 2012/2013
Území 2006/2007 2008/2009 2010/2011 2012/2013
ZŠ SŠ ZŠ SŠ ZŠ SŠ ZŠ SŠ
Moravskoslezský kraj 49,5 % - 53,2 % 32,5 % 57,5 % 39,2 % 62,2 % 38,9 %
Česká republika 48,7 % - 47,1 % 27,6 % 51,2 % 34,9 % 56,7 % 40,7 %
Zdroj: vlastní výpočty na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – Ústav pro informace
ve vzdělávání
Přímé hodnocení situace dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním naráží na omezení
daná absencí relevantních dat. O významu tématu pro Moravskoslezský kraj ovšem svědčí
údaje týkající se socioekonomických charakteristik jeho obyvatelstva a domácností, a to
v rámci srovnání se situací dalších krajů České republiky. V tomto ohledu se ukazují
následující skutečnosti (viz obrázek 2-9):
- Moravskoslezský kraj vykazoval v mezikrajském srovnání v rámci šetření životních
podmínek domácností v České republice v roce 2012 druhý nejvyšší podíl domácností
s příjmem nižším, než je hodnota životního minima.
- Moravskoslezský kraj vykazoval v mezikrajském srovnání v rámci šetření životních
podmínek domácností v České republice v roce 2012 nejvyšší podíl neúplných rodin.
- Moravskoslezský kraj vykazoval v mezikrajském srovnání v rámci šetření životních
podmínek domácností v České republice v roce 2012 druhý nejvyšší podíl domácností,
v jejichž čele stojí nezaměstnaná osoba.
- Moravskoslezský kraj vykazoval v mezikrajském srovnání v rámci šetření životních
podmínek domácností v České republice v roce 2012 třetí nejvyšší podíl domácností,
které deklarovaly problémy se splácením půjček.
34
Obrázek 2-9: Mezikrajské srovnání vybraných socioekonomických charakteristik domácností – rozdíl
od hodnoty České republiky; rok 2012
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PHA – hlavní město Praha, PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj
Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu – životní podmínky domácností
Zaostávající postavení Moravskoslezského kraje vzhledem k socioekonomickým
charakteristikám domácností je zásadním argumentem pro význam problematiky vzdělávání
35
dětí, žáků a studentů se sociálním znevýhodněním. Zároveň poukažme, že mezi šetřeními
v letech 2007 až 2012 vzrostl podíl domácností s příjmem pod životním minimem
v Moravskoslezském kraji téměř dvojnásobně (viz tabulka 2-23).
Tabulka 2-23: Podíl domácností s příjmem pod životním minimem (v %) v Moravskoslezském kraji;
srovnání s referenční hodnotou České republiky; hodnoty v letech 2007, 2009 a 2012
Území 2007 2009 2012
Moravskoslezský kraj 3,6 % 4,3 % 6,9 %
Česká republika 2,3 % 3,0 % 3,8 %
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu – životní podmínky domácností
Obrázek 2-10: Základní sídelní jednotky v Moravskoslezském kraji vzhledem k socioekonomickému
statusu obyvatel podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytu v roce 2011
Pozn.: Zařazení do kategorií socioekonomického statusu je založena na následující metodice. Základní sídelní
jednotka byla zařazena do kategorie velmi nízkého socioekonomického statusu v případě, že její hodnota podílu
obyvatel se základním či žádným vzděláním, respektive její hodnota zastoupení nezaměstnaných osob, byla
vyšší než hodnota součtu průměru a jednonásobku směrodatné odchylky hodnot těchto ukazatelů všech
0 10 20 km
Typ základních sídelních jednotek:
základní sídelní jednotka s méně než 20 obyvateli
základní sídelní jednotka s velmi nízkým socioekonomickým statusem
základní sídelní jednotka s nízkým socioekonomickým statusemostatní základní sídelní jednotky
36
základních sídelních jednotek Moravskoslezského kraje s více než 20 obyvateli. Základní sídelní jednotka byla
zařazena do kategorie nízkého socioekonomického statusu analogicky s tím, že součet průměru a jednonásobku
směrodatné odchylky byl nahrazen součtem průměru a polovinou násobku směrodatné odchylky. Základní
sídelní jednotky s více než 20 obyvateli, které nesplnily ani jednu z uvedených podmínek, byly zařazeny
do kategorie ostatních základních sídelních jednotek.
Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011
Konečně význam vazby socioekonomických charakteristik obyvatelstva a dosažené úrovně
vzdělání lze opodstatnit rovněž existencí míst na území Moravskoslezského kraje s vysokou
koncentrací osob nízkého socioekonomického statusu chápaného ve smyslu dosaženého
vzdělání, respektive postavení nezaměstnané osoby (viz obrázek 2-10). V extrémním případě
lze tyto lokality chápat rovněž jako sociálně vyloučené lokality, na které se mimo jiné
zaměřuje práce Agentury pro sociální začleňování. Ta v Moravskoslezském kraji v současné
době působí v sociálně vyloučených lokalitách ve městech Frýdek-Místek, Krnov, Odry
a Osoblaha. Gabalova mapovací studie pak v Moravskoslezském kraji identifikovala sociálně
vyloučené lokality ve městech Bohumín, Bruntál, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Krnov,
Nový Jičín, Opava, Orlová a Ostrava (viz Gabal 20066).
TO 6 – Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní
koncentrace chudoby
Sociální začleňování a územní koncentrace chudoby představují významná témata
strategických rozvojových dokumentů na evropské úrovni, stejně jako na úrovni České
republiky či Moravskoslezského kraje. OECD (2013) ukazuje na skutečnost, že
socioekonomický status daný úrovní dosaženého vzdělání, postavením v zaměstnání či
socioekonomickým původem je rovněž klíčovým faktorem ovlivňujícím účast obyvatel
na dalším vzdělávání. Podpora vzdělávání osob s nižším socioekonomickým statusem tak
může působit proti dalšímu zvyšování rozdílů v souladu s myšlenkou sociálního začleňování.
Vedle toho je potřeba řešení situace sociálně deprivovaných lokalit uváděna v rámci
integrovaného hlavního směru 10 strategie Evropa 20207, stejně jako v rámci stěžejní
iniciativy strategie Evropa 2020 s názvem Evropská platforma pro boj proti chudobě
a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost8. Společným
prvkem obou dokumentů je důraz kladený na tematicky integrovaný přístup pro řešení
problémů územní koncentrace chudoby, přičemž tematická integrace zdůrazňuje intervence
se zaměřením na oblasti vzdělávání, trhu práce a sociálních služeb. Význam výše uvedených
úvah pro Moravskoslezský kraj je doložen jednak zaostáváním Moravskoslezského kraje
vzhledem k ukazatelům chudoby ve srovnání s dalšími kraji České republiky (viz obrázek
2-10) a jednak existencí lokalit s koncentrací obyvatel nízkého socioekonomického statusu
6 V současnosti je připravována aktualizace Gabalovy studie. Výsledky se očekávají na přelomu let 2014 a 2015.
7 On broad guidelines for the economic policies of the Member States and of the Union. Part 2 of the Europe
2020 Integrated Guidelines. Council Recommendation SEC(2010) 488. 8 Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní
soudržnost. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru
a Výboru regionů KOM (2010) 758.
37
(viz obrázek 2-11), včetně sociálně vyloučených lokalit v souladu s vymezením podle
Agentury pro sociální začleňování.
2.1.4 Efektivita
Hlavní cíl efektivity vzdělávacího systému je tradičně v českých koncepčních dokumentech
v oblasti vzdělávání zmiňován, nicméně bližší specifikace jeho významu vesměs chybí.
Ve vyspělých zemích světa je myšlenka efektivity nejčastěji spojována s vazbou
dosahovaných výsledků ve vzdělávání na jedné straně a financování vzdělávání na straně
druhé (např. Gonand, Joumard a Price 2007). Tato vazba je v českých koncepčních
dokumentech v oblasti vzdělávání uváděna, ovšem bez bližšího rozvedení (viz např. Hájek et
al. 2013). Nejčastěji je hlavní cíl efektivity vzdělávacího systému spojován s tématem
optimalizace sítě škol (např. MŠMT 2011, Moravskoslezský kraj 2012a), a to ve vazbě
na řešení otázek jejich kapacity. V návaznosti na tuto skutečnost byla definována sedmá
tematická oblast Akčního plánu vzdělávání 2014+.
TO 7 – Kapacita sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání
Problematika kapacity sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání je komplexně
řešena v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského
kraje (viz Moravskoslezský kraj 2012a). Hlavní kritéria zajištění potřebných kapacit škol
pro předškolní, základní a střední vzdělávání zahrnují:
- změny v počtech dětí a žáků příslušných věkových skupin (demografický vývoj),
- změny v legislativních požadavcích.
Na území Moravskoslezského kraje se v tomto ohledu neukazuje potřeba rozšiřování sítě škol
základního či středního vzdělávání, s výjimkou případných aktuálních potřeb konkrétních
lokalit. Podobně je řešen problém vzniku nových mateřských škol za předpokladu
nedostatečných volných kapacit existujících mateřských škol v daném území. Kapacity
mateřských a základních škol jsou upravovány v závislosti na dvou výše uvedených kritériích
zajištění potřebných kapacit škol. V případě středního školství je rovněž zohledněna otázka
souladu nabídky vzdělávání a požadavků trhu práce (viz Moravskoslezský kraj 2012a).
2.2 Faktory ovlivňující tematické oblasti vzdělávání a návrh intervencí
Předchozí podkapitola definovala tematické oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji,
včetně zdůvodnění jejich významu. Tato podkapitola uvádí přehled faktorů, které ovlivňují
tematické oblasti vzdělávání. Tyto faktory jsou v Akčním plánu vzdělávání 2014+ chápány
jako intervence přispívající k řešení problémů jednotlivých tematických oblastí.
38
TO 1 – Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání
Hodnocením vlivu dílčích faktorů na dosaženou úroveň kompetencí/gramotností
v počátečním vzdělávání se zabývala celá řada studií. Hlavní poznatky těchto studií lze
shrnout následujícím způsobem (podrobněji viz Hájek et al. 2013):
- Pozitivní vliv na dosaženou úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání má
kvalita učitele a jeho schopnost hodnotit žáka/studenta, podněcovat jeho zájem
a vzdělávací strategie (viz rovněž např. Eurydice 2011). Žák/student s pozitivním
vztahem ke studované kompetenci/gramotnosti dosahuje lepších výsledků než žák/student
bez takového vztahu (viz rovněž např. OECD 2010a, Martin et al. 2012). Takto je
pozitivní dopad na dosahovanou úroveň kompetencí/gramotností žáků/studentů
připisován rovněž schopnosti učitele využívat aktivizační metody výuky.
- Vzdělávací systémy kladoucí vyšší důraz na předškolní vzdělávání dosahují lepší
výsledky, než vzdělávací systémy takový důraz nekladoucí (viz rovněž např.
OECD 2010b, Eurydice 2011, Mullis et al. 2012a). Podobně žáci/studenti provádějící
dlouhodobě vlastní aktivity se zaměřením na danou kompetenci/gramotnost mají lepší
výsledky ve vzdělávání než žáci/studenti takové aktivity neprovádějící (viz rovněž např.
Mullis et al. 2012b, Martin et al. 2012). Současně se ukazuje, že pozitivní vliv mají
rovněž materiální podmínky, nicméně tento vliv se ukazuje být omezeným (viz rovněž
např. OECD 2010b, ČŠI 2013b).
- Kvalita domácích předpokladů žáka/studenta, včetně socioekonomického statusu rodičů,
je významným faktorem, který ovlivňuje dosaženou úroveň jeho kompetencí/gramotností.
Zároveň zájem rodičů o vzdělávání žáka/studenta vede k jeho lepším výsledkům
ve vzdělávání (viz rovněž např. Mullis et al. 2012a, Mullis et al. 2012b). V tomto ohledu
vede ke zvyšování úrovně kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání rovněž
zaměření intervencí na skupinu žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
(viz rovněž vazba na tematickou oblast 5).
Poznamenejme, že ve vztahu k dosažené úrovni kompetencí/gramotností je přisuzován vyšší
význam intervencím v rané fázi vzdělávání s důrazem na obecné kompetence/gramotnosti.
Obrázek 2-11 znázorňuje intervenční logiku první tematické oblasti, když navrhuje
intervence se zaměřením:
- na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů (např. posilování inovativních metod
výuky, tematické akce, spolupráce s praxí a další),
- na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání
(např. vzdělávání v oblasti hodnocení žáků/studentů, vzdělávání v oblasti využívání
aktivizačních metod a další),
- na zlepšování materiálních podmínek vzdělávání,
- na neformální a předškolní vzdělávání jako předpokladu zvyšování zájmu žáka/studenta
o vzdělávání,
- na vzdělávání žáků/studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (viz rovněž tematická
oblast 5).
39
Obrázek 2-11: Intervenční logika tematické oblasti „Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním
vzdělávání“
TO 2 – Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce
Druhá tematická oblast je svým obsahovým zaměřením úzce spojena s tematickou oblastí
první. Důraz je však v tomto případě kladen na soulad nabídky v počátečním vzdělávání
a poptávky na trhu práce, což se projevuje ve vyšším významu jednak středního a terciárního
vzdělávání a jednak odborných kompetencí/gramotností ve vazbě na požadavky subjektů
praxe.
Obrázek 2-12: Intervenční logika tematické oblasti „Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky
na trhu práce“
V intervenční logice druhé tematické oblasti (viz obrázek 2-12) zůstávají zachovány
intervence se zaměřením:
- na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů s tím, že významně posílen je aspekt
spolupráce vzdělávacích institucí a subjektů praxe,
- na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání,
- na zlepšování materiálních podmínek vzdělávání (např. vybavení odborných učeben),
- na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro zlepšení jejich
uplatnitelnosti na trhu práce (viz rovněž tematická oblast 5).
Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání
Kvalita vzdělávacích
programů/kurzů DVPP/lektorů
Materiální
a kompenzační opatření
Žáci/studenti se speciálními
vzdělávacími potřebami
Neformální a předškolní
vzdělávání
Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce
Kvalita vzdělávacích
programů/kurzů DVPP/lektorů
Materiální
a kompenzační opatření
Žáci/studenti se speciálními
vzdělávacími potřebami
Poradenství a propagace
40
Nově je pak přidán typ intervencí kariérového poradenství a propagace vzdělávacích oborů,
po nichž je na trhu práce poptávka, a to napříč vzdělávací soustavou.
TO 3 – Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce
Třetí tematická oblast se svým obsahem zaměřuje na podporu dalšího vzdělávání dospělých
ve vazbě na požadavky trhu práce, které se mohou dotýkat obecných i odborných
kompetencí/gramotností. Intervenční logika třetí tematické oblasti (viz obrázek 2-13) klade
důraz na intervence se zaměřením:
- na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů,
- na zvyšování kvality lektorů prostřednictvím dalšího vzdělávání,
- na zlepšování materiálních podmínek vzdělávání a poskytnutí kompenzačních opatření
účastníkům dalšího vzdělávání,
- na poskytování kariérového poradenství a propagace vybraných oborů vzdělávání.
Poznamenejme, že uvedené typy intervencí respektují hlavní důvody neúčasti dospělých
v procesu dalšího vzdělávání, které zahrnují péči o rodinu a časové možnosti, cenu
nabízených kurzů a nabídku vzdělávacích programů/kurzů (viz ČSÚ 2013).
Obrázek 2-13: Intervenční logika tematické oblasti „Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých
a poptávky na trhu práce“
TO 4 – Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace
Vzdělávání je významnou součástí konceptu inteligentní specializace, jehož podstata je
založena na dvou předpokladech (viz např. Foray, David a Hall 2011, McCann a Ortega-
Argilés 2011):
- V rámci území není možné realizovat výzkumné a vývojové aktivity ve všech odvětvích
s ohledem na omezenost zdrojů. Z tohoto důvodu je vysoce žádoucí územní specializace
v inovačně nejvíce slibných odvětvích.
- Inteligentní specializace usiluje o uchopení výhod z úspor z rozsahu a přelivu znalostí
v návaznosti na podobu ekonomické základny území.
Z praktického hlediska doporučuje koncept inteligentní specializace identifikovat inovativní
odvětví s vysokým růstovým potenciálem a na ty zaměřit intervence, a to včetně intervencí
na rozvoj lidského kapitálu (viz např. Novosák et al. 2013).
Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce
Kvalita vzdělávacích
programů/kurzů DVPP/lektorů
Materiální
a kompenzační
opatření
Poradenství
a propagace
41
V návaznosti na výše uvedenou podstatu konceptu inteligentní specializace se intervenční
logika čtvrté tematické oblasti (viz obrázek 2-14) zaměřuje na tematickou integraci intervencí
v území, kde jednotícím prvkem je odvětvové zaměření konceptu inteligentní specializace.
Konkrétně se jedná o intervence v tematických oblastech výzkum a vývoj, vzdělávání
a podnikání. Zdůrazněme, že významným aspektem intervencí je internacionalizace aktivit.
Obrázek 2-14: Intervenční logika tematické oblasti „Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní
specializace“
TO 5 – Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
Pátá tematická oblast se svým obsahem zaměřuje na intervence směřující ke zvyšování
kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami,
respektive dětí, žáků a studentů nadaných. V tomto ohledu stojí za pozornost, že úroveň
kompetencí/gramotností představuje významný faktor, který ovlivňuje hrozby předčasného
odchodu žáků a studentů ze vzdělávání (viz např. Benavides et al. 2012). Benavides et
al. (2012), Trhlíková (2012) zároveň uvádí faktory s potenciálem zvýšení úrovně
kompetencí/gramotností cílové skupiny páté tematické oblasti:
- využití efektivních vzdělávacích strategií v hodinách (např. inovativní metody výuky,
praxe, modely formativního a sumativního hodnocení a další)
- využití speciálních způsobů výuky včetně rané fáze vzdělávání (např. přípravné třídy,
výuka v méně početných třídách, neformální vzdělávání),
- zvyšování kompetencí učitelů pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami, respektive dětí, žáků a studentů nadaných,
- zajištění materiálních a kompenzačních pomůcek, podpora asistentů pedagoga a další,
- využití poradenských služeb, včetně diagnostiky, psychologických služeb, kariérového
poradenství a dalších,
- posilování vztahů s rodinou a podpora komunitního charakteru školy.
Intervenční logika páté tematické oblasti (viz obrázek 2-15) je formulována na základě výše
uvedených skutečností, když navrhuje intervence se zaměřením:
- na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů,
- na zvyšování kvality pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání,
- na zajištění materiálních a kompenzačních opatření,
- na poradenství,
Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace
Intervence v tematické
oblasti výzkum a vývoj
Intervence v tematické
oblasti vzdělávání
Intervence v tematické
oblasti podnikání
42
- na neformální a předškolní vzdělávání.
Obrázek 2-15: Intervenční logika tematické oblasti „Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků
a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných“
TO 6 – Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní
koncentrace chudoby
Vzdělávání je významnou součástí konceptu sociálního začleňování a územní koncentrace
chudoby, a to v kontextu existence vztahů mezi dosaženou úrovní vzdělání člověka a jeho
socioekonomickým statusem. Nízká úroveň dosaženého vzdělání je v mnoha případech
spojena s nezaměstnaností, s nízkou kvalitou bydlení, se špatným zdravotním stavem,
s ohrožením dluhovou pastí a dalšími negativními jevy (viz např. Gabal et al. 2006).
Obrázek 2-16: Intervenční logika tematické oblasti „Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního
začleňování a územní koncentrace chudoby“
V návaznosti na tyto skutečnosti je intervenční logika šesté vzdělávací oblasti (viz obrázek
2-16) založena na tematické integraci intervencí v území, kde jednotícím prvkem je jejich
zaměření na cílovou skupinu osob ohrožených sociálním vyloučením. Konkrétně se jedná
o intervence v tematických oblastech vzdělávání, zaměstnanost a sociální služby.
Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
Kvalita vzdělávacích
programů/kurzů
DVPP/lektorů
Materiální
a kompenzační opatření
Neformální a předškolní
vzdělávání
Poradenství a propagace
Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby
Intervence v tematické
oblasti vzdělávání
Intervence v tematické
oblasti zaměstnanost
Intervence v tematické
oblasti sociální služby
43
TO 7 – Kapacity sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání
Sedmá tematická oblast se orientuje na řešení problémů spojených s kapacitami sítě škol
pro předškolní, základní a střední vzdělávání v návaznosti na demografický vývoj a případné
změny v legislativě. Intervence jsou v tomto ohledu zaměřeny na zvyšování kapacit či jejich
redukci tam, kde aktuální podmínky takový krok vyžadují.
44
3. Tematické oblasti vzdělávání pohledem příjemců podpory kohezní
politiky v Moravskoslezském kraji
Třetí kapitola Akčního plánu vzdělávání 2014+ se zaměřuje na hodnocení preferencí
potenciálních příjemců podpory z kohezní politiky v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském
kraji. Hodnocení je založeno na třech dílčích metodických postupech:
1. První metodický postup je založen na obsahové analýze projektových žádostí
relevantních pro oblast vzdělávání v programovém období 2007-2013. Analýza hodnotí
relevantnost vymezení intervenční logiky sedmi tematických oblastí ve vazbě na podobu
nejčastějších kombinací tematických oblastí intervencí.
2. Druhý metodický postup vychází z realizovaného dotazníkového šetření mezi
potenciálními příjemci podpory z kohezní politiky v oblasti vzdělávání
v Moravskoslezském kraji v programovém období 2014-2020. Hodnocení se zaměřuje
na význam dílčích tematických oblastí intervencí pro řešení tematických oblastí
vzdělávání.
3. Třetí metodický postup je založen na obsahové analýze projektových záměrů
potenciálních příjemců podpory z kohezní politiky v oblasti vzdělávání
v Moravskoslezském kraji pro programové období 2014-2020. Hodnocení se opětovně
zaměřuje na význam dílčích tematických oblastí intervencí pro řešení tematických oblastí
vzdělávání.
3.1 Obsahová analýza projektových žádostí v oblasti vzdělávání
v programovém období 2007-2013
Cílem obsahové analýzy projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období
2007-2013 je identifikovat preference žadatelů podpory kohezní politiky na základě
hodnocení nejčastějších kombinací tematických oblastí intervencí. Tímto způsobem je
zároveň ověřována relevantnost nastavení intervenční logiky sedmi tematických oblastí.
Metodika
Pro naplnění výše formulovaného cíle byl využit metodický postup skládající
se z následujících dílčích kroků:
1. V prvním kroku byla vytvořena databáze projektových žádostí v oblasti vzdělávání se
sídlem předkládajícího na území Moravskoslezského kraje9. Do databáze byly zahrnuty
projekty Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operačního
programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Regionálního operačního programu
9 V tomto ohledu nejsou v analýze zahrnuty předložené projekty realizované na území Moravskoslezského kraje
subjekty se sídlem v jiném kraji. Vzhledem k zaměření hodnocení na preference žadatelů podpory ovšem
pokládáme za vhodnější hodnocení založené na sídlu žadatele.
45
Moravskoslezsko10
. Zdrojem informací byly databázové sestavy IS Monit poskytnuté
příslušnými řídícími orgány operačních programů, které obsahovaly rovněž informaci
o stručném obsahu projektu.
2. Ve druhém kroku byl stručný obsah jednotlivých projektů kódován ve vazbě
na vymezené tematické oblasti intervencí a cílové skupiny s tím, že některé tematické
oblasti intervencí byly doplněny o vybrané dílčí aspekty. Současně byly doplněny kódy
tematicky integrovaných oblastí intervencí v oblasti vědy a výzkumu, zaměstnanosti
a sociálních služeb. Takto byla vytvořena datová matice 5 039 projektových žádostí
pro další vyhodnocení. Tabulka 3-1 poskytuje přehled použitých kódů. Zdůrazněme, že
v návaznosti na tento metodický postup je další text orientován na hlavní zaměření
projektů ve vazbě na to, která témata zdůrazňuje ve stručném obsahu projektu. V tomto
ohledu je potřeba vnímat i interpretaci výsledků.
Tabulka 3-1: Kódování použité v obsahové analýze projektových žádostí v oblasti vzdělávání
v programovém období 2007-2013
Tematické oblasti
intervencí
1. Kapacita vzdělávacích zařízení
2. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů
- Inovativní metody
- Tematické akce
- Spolupráce s praxí
3. Internacionalizace
4. Poradenství a propagace
- Poradenství
- Propagace
5. Neformální a předškolní vzdělávání
- Neformální vzdělávání
- Předškolní vzdělávání
6. Materiální a kompenzační opatření
7. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů (DVPP/lektorů)
8. Systémy hodnocení
9. Intervence v tematické oblasti zaměstnanost
10. Intervence v tematické oblasti sociální služby
11. Intervence v tematické oblasti výzkum a vývoj
12. Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami – specifické intervence
se zaměřením na cílovou skupinu v rámci komplexního projektu
Cílové skupiny
1. Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání
2. Studenti terciárního vzdělávání
3. Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání
4. Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami s důrazem
na skupinu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami - přímo
zaměřené projekty na tuto cílovou skupinu
10
V tomto ohledu v další analýze chybí projekty zaměřené na vybudování školicích středisek podniků v rámci
Operačního programu Podnikání a inovace, neboť se nepodařilo zajistit potřebná data za tento operační program.
46
3. Ve třetím kroku byla datová matice vyhodnocena prostřednictvím analýzy četností
různých kombinací tematických oblastí intervencí, respektive prostřednictvím hodnocení
četností jednotlivých tematických oblastí intervencí, a to vždy ve vazbě na jednotlivé
cílové skupiny.
Hlavní poznatky hodnocení
Tabulky 3-2, 3-3, 3-4 a 3-5 představují hlavní závěry hodnocení nejčastějších kombinací
tematických oblastí pro definované cílové skupiny. Tabulky ukazují, že zaměření
nejčastějších kombinací tematických oblastí intervencí je v souladu s vymezením intervenční
logiky sedmi tematických oblastí s tím, že v případě terciárního vzdělávání se zvyšuje
význam tematických intervencí v oblasti internacionalizace. Nižší význam materiálních
a kompenzačních opatření ve vazbě na cílovou skupinu účastníků dalšího vzdělávání je dán
nezahrnutím projektů školicích středisek Operačního programu Podnikání a Inovace.
Současně lze za relevantní považovat nastavení intervencí jak na jednotlivé tematické oblasti
intervencí, tak na kombinaci více tematických oblastí intervencí. Tabulka 3-6 hodnotící
četnost jednotlivých tematických oblastí intervencí ve vazbě na cílovou skupinu účastníků
dalšího vzdělávání přináší stejné výsledky.
Tabulka 3-2: Nejčastější kombinace tematických oblastí intervencí projektových žádostí v oblasti
vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání
Kombinace tematických oblastí intervencí Četnost
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Poradenství a propagace + Materiální a kompenzační
opatření + DVPP/lektorů + Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami 581
Materiální a kompenzační opatření 376
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 312
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + DVPP/lektorů 198
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Materiální a kompenzační opatření 78
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
Tabulka 3-3: Nejčastější kombinace tematických oblastí intervencí projektových žádostí v oblasti
vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – studenti terciárního vzdělávání
Kombinace tematických oblastí intervencí Četnost
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 90
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + DVPP/lektorů 44
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Intervence v rámci tematické oblasti výzkum a vývoj 30
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Internacionalizace + Intervence v tematické oblasti
výzkum a vývoj 28
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Internacionalizace 24
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
47
Tabulka 3-4: Nejčastější kombinace tematických oblastí intervencí projektových žádostí v oblasti
vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – účastníci dalšího vzdělávání
dospělých mimo formální vzdělávání
Kombinace tematických oblastí intervencí Četnost
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 1 225
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + DVPP/lektorů 596
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Poradenství a propagace + Intervence v tematické oblasti
zaměstnanost 247
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Poradenství a propagace 162
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Intervence v tematické oblasti zaměstnanost 66
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
Tabulka 3-5: Nejčastější kombinace tematických oblastí intervencí projektových žádostí v oblasti
vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – děti, žáci a studenti
se speciálními vzdělávacími potřebami
Kombinace tematických oblastí intervencí Četnost
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + DVPP/lektorů 59
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 30
Neformální a předškolní vzdělávání 20
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Neformální a předškolní vzdělávání + DVPP/lektorů 20
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů + Neformální a předškolní vzdělávání 16
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
Tabulka 3-6: Nejčastější zaměření tematických oblastí intervencí projektových žádostí v oblasti
vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání (N=1 894) Studenti terciárního vzdělávání (N=313)
Tematické oblasti intervencí Četnost Tematické oblasti intervencí Četnost
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 1 388 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 289
Materiální a kompenzační opatření 1 175 Intervence v tematické oblasti VaV 98
DVPP/lektorů 902 Internacionalizace 92
Poradenství a propagace 702 DVPP/lektorů 85
Neformální a předškolní vzdělávání 58 Materiální a kompenzační opatření 29
Účastníci dalšího vzdělávání dospělých
mimo formální vzdělávání (N=2 544)
Děti, žáci a studenti
se speciálními vzdělávacími potřebami (N=288)
Tematické oblasti intervencí Četnost Tematické oblasti intervencí Četnost
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 2 486 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 216
DVPP/lektorů 707 DVPP/lektorů 159
Poradenství a propagace 459 Neformální a předškolní vzdělávání 127
Intervence v tematické oblasti zaměstnanost 339 Materiální a kompenzační opatření 66
Internacionalizace 66 Poradenství a propagace 64
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
48
V rámci obsahové analýzy projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období
2007-2013 se dále nabízí otázka, na které kompetence/gramotnosti definované v tabulce 2-2
se zaměřují intervence kohezní politiky v Moravskoslezském kraji. Tabulka 3-7 poskytuje
odpovědi na tuto otázku ve členění podle jednotlivých cílových skupin. Obecně se ukazuje
význam obecných i odborných kompetencí/gramotností pro cílové skupiny počátečního
a dalšího vzdělávání. Za poněkud specifickou pak lze považovat cílovou skupinu dětí, žáků
a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, u nichž je důraz kladen na poněkud jiný
typ intervencí. Konečně tabulka 3-8 poskytuje informaci o nejčastějším odvětvovém zaměření
projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013. V tomto ohledu
stojí za pozornost existence souladu mezi odvětvími počátečního vzdělávání a odvětvími
definovanými Moravskoslezským krajem ve vazbě na regionální inovační strategii.
Tabulka 3-7: Nejčastější kompetence/gramotnosti, na které se zaměřují projektové žádosti v oblasti
vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání (N=1 894) Studenti terciárního vzdělávání (N=313)
Kompetence/gramotnost Četnost Kompetence/gramotnost Četnost
Matematika a přírodověda 281 Technické vzdělávání 65
ICT 227 Měkké kompetence 60
Technické vzdělávání 216 Další odborné vzdělávání 52
Cizí jazyk 212 Společenské a umělecké vědy 51
Zdravý životní styl, sport, rodina 158 Cizí jazyk 31
Environmentální vzdělávání a bezpečnost 121 ICT 27
Účastníci dalšího vzdělávání dospělých
mimo formální vzdělávání (N=2 544)
Děti, žáci a studenti
se speciálními vzdělávacími potřebami (N=288)
Kompetence/gramotnost Četnost Kompetence/gramotnost Četnost
Měkké kompetence 1 072 Měkké kompetence 73
Další odborné vzdělávání 711 Sociální kompetence, rizikové chování 68
ICT 635 Zdravý životní styl, sport, rodina 27
Cizí jazyk 499 Čtení 26
Sociální kompetence, rizikové chování 457 ICT 26
Technické vzdělávání 396 Společenské a umělecké vědy 23
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
49
Tabulka 3-8: Nejčastější odvětví, na které se zaměřují projektové žádosti v oblasti vzdělávání
v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání (N=1 894) Studenti terciárního vzdělávání (N=313)
Kompetence/gramotnost Četnost Kompetence/gramotnost Četnost
Strojírenství a kovoobrábění 39 Strojírenství a kovoobrábění 21
Stavebnictví 31 Zdravotnictví 13
Elektrotechnika 29 ICT 13
Foto, design, kreativita, tisk 17 Energetika 10
Automobilový průmysl 16 Elektrotechnika 10
Účastníci dalšího vzdělávání dospělých
mimo formální vzdělávání (N=2 544)
Děti, žáci a studenti
se speciálními vzdělávacími potřebami (N=288)
Kompetence/gramotnost Četnost Kompetence/gramotnost Četnost
Sociální služby 180 Stavebnictví 3
Strojírenství a kovoobrábění 150 Zpracování dřeva 3
Obchod a finance 126
Veřejná správa 106
Stavebnictví 93
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
3.2 Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti
vzdělávání v programovém období 2014-2020
Cíl druhé podkapitoly navazuje na poznatky obsahové analýzy projektových žádostí v oblasti
vzdělávání v programovém období 2007-2013 v Moravskoslezském kraji. Preference
příjemců jsou v tomto případě identifikovány na základě dotazníkového šetření s orientací
na programové období 2014-2020. Dotazníkové šetření bylo realizováno v roce 2013
se zaměřením na odpovědné zástupce subjektů orientujících své aktivity na vzdělávání tří
cílových skupin Akčního plánu vzdělávání 2014+:
- žáky předškolního, základního a středního vzdělávání,
- účastníky dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání,
- děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.
Cílová skupina studentů terciárního vzdělávání nebyla tímto způsobem oslovena s ohledem
na relativně nízký počet potenciálních příjemců podpory.
3.2.1 Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání
Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti základního a středního
vzdělávání v programovém období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji je rozděleno
do dvou částí. První část poskytuje informace o základním a výběrovém souboru respondentů,
druhá část shrnuje hlavní poznatky.
50
Informace o základním souboru respondentů a odpovídajících respondentech
Základní soubor respondentů dotazníkového šetření zahrnoval odpovědné zástupce celkem
636 organizací, z nichž dotazník vyplnilo 207 organizací. Návratnost šetření tak dosáhla 33 %
respondentů. Tabulka 3-9 srovnává strukturu základního souboru respondentů
a odpovídajících respondentů vzhledem k okresu sídla jejich organizace. V tomto ohledu je
možné pozorovat relativně podobnou strukturu s tím, že relativně častěji jsou ve vzorku
odpovídajících respondentů zastoupeny organizace z okresu Ostrava-město, a relativně méně
často organizace z okresu Nový Jičín.
Tabulka 3-9: Srovnání struktury respondentů základního souboru a odpovídajících respondentů
podle okresu sídla jejich organizace (N=207)
Okres Základní soubor Odpovídající respondenti
Bruntál 10,2 % 12,1 %
Frýdek-Místek 18,1 % 16,9 %
Karviná 17,0 % 15,5 %
Nový Jičín 14,6 % 9,7 %
Opava 16,5 % 15,5 %
Ostrava-město 23,6 % 30,4 %
Zdroj: vlastní šetření
Tabulka 3-10 srovnává strukturu základního souboru a odpovídajících respondentů vzhledem
k velikostní kategorii obce sídla jejich organizace. Hlavní poznatek v tomto ohledu ukazuje
na vyšší zastoupení respondentů, jejichž sídlo se nachází ve větším městě a naopak nižší
zastoupení respondentů, jejichž sídlo se nachází v menší obci.
Tabulka 3-10: Srovnání struktury respondentů základního a odpovídajících respondentů podle velikostní
kategorie obce sídla jejich organizace (N=207)
Velikostní kategorie obce Základní soubor Odpovídající respondenti
Ostrava 21,1 % 28,5 %
více než 50 000 obyvatel 18,4 % 20,8 %
20 001 – 50 000 obyvatel 14,2 % 14,0 %
5 001 – 20 000 obyvatel 16,4 % 15,0 %
2 001 – 5 000 obyvatel 9,3 % 6,8 %
2 000 a méně obyvatel 20,8 % 15,0 %
Zdroj: vlastní šetření
Tabulka 3-11 srovnává strukturu základního souboru a odpovídajících respondentů vzhledem
k druhu organizace. Hlavní poznatek v tomto ohledu ukazuje na mírně vyšší zastoupení
středních škol ve vzorku respondentů, a to zejména na úkor ostatních organizací.
51
Tabulka 3-11: Srovnání struktury respondentů základního a odpovídajících respondentů podle druhu
organizace (N=207)
Druh organizace Základní soubor Odpovídající respondenti
Základní školy 70,3 % 65,2 %
Střední školy 22,2 % 31,4 %
Ostatní organizace 7,6 % 3,4 %
Zdroj: vlastní šetření
Konečně tabulka 3-12 srovnává strukturu základního souboru a odpovídajících respondentů
vzhledem k právní formě organizace. Hlavní poznatek v tomto ohledu naznačuje mírně vyšší
zastoupení příspěvkových organizací na úkor jiných právních forem organizací.
Tabulka 3-12: Srovnání struktury respondentů základního a odpovídajících respondentů podle právní
formy organizace (N=207)
Právní forma organizace Základní soubor Odpovídající respondenti
Příspěvková organizace 86,6 % 90,8 %
Jiná právní forma 13,4 % 9,2 %
Zdroj: vlastní šetření
Hlavní poznatky šetření
Hlavní poznatky dotazníkového šetření jsou poskytnuty pro celý soubor odpovídajících
respondentů. Na úvod uveďme, že respondenti dotazníkového šetření mají značné zkušenosti
s čerpáním finančních prostředků kohezní politiky v programovém období 2007-2013, když
téměř 90 % z nich využilo fondů Evropské unie k financování svých aktivit. Rovněž
pro programové období 2014-2020 deklaruje svůj zájem o takto podporované projekty téměř
95 % respondentů dotazníkového šetření, a to bez ohledu na jejich charakteristiky uváděné
v tabulkách 3-9 až 3-12. Tato skutečnost naznačuje absorpční potenciál organizací
zaměřujících své aktivity na žáky předškolního, základního a středního vzdělávání. Současně
se ukazuje, že pro téměř tři čtvrtiny respondentů šetření jsou přijatelné formy čerpání
prostředků jak varianta hlavního příjemce podpory, tak varianta partnera projektu.
Tabulka 3-13 zachycuje klíčové závěry týkající se preferencí respondentů šetření ve vazbě
na tematické zaměření projektů. Tabulka se dotýká odpovědí jak obecného zájmu, tak zájmu
ve vazbě na omezený počet priorit. Respondentům takto byla dána možnost vybrat nejvýše 4
priority obsahového zaměření projektů. Z tabulky 3-13 jsou patrné následující tematické
oblasti intervencí s nejvyšším zájmem respondentů dotazníkového šetření:
1. Materiální a kompenzační opatření
2. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů (zážitkové formy vzdělávání, exkurze a stáže)
3. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů
4. Neformální a předškolní vzdělávání
5. Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami
52
Tabulka 3-13: Prioritní obsahové zaměření projektů ze strany respondentů; N=195 respondentů
se zájmem o projekty podporované z kohezní politiky v programovém období 2014-2020
Celkem Podíl souhlasných odpovědí
Zájem Priorita
Pořízení chybějícího zařízení a vybavení 81,6 % 79,2 %
Tvorba a realizace zážitkových forem vzdělávání žáků 60,9 % 42,0 %
Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků 58,0 % 47,3 %
Podpora výuky cizích jazyků 51,2 % 37,7 %
Zvyšování dalších znalostí a dovedností žáků* 37,2 % 24,2 %
Exkurze a stáže žáků a pedagogických pracovníků v praxi 32,9 % 18,8 %
Zvyšování technických a řemeslných dovedností žáků 29,5 % 18,4 %
Pořízení/tvorba učebních materiálů 28,5 % 19,8 %
Zájmové a neformální vzdělávání 22,7 % 12,6 %
Podpora výuky s využitím ICT technologií 20,8 % 14,0 %
Inkluzivní vzdělávání žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním 18,8 % 13,5 %
Další vzdělávání dospělých 14,0 % 6,8 %
Inkluzivní vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním 12,6 % 6,3 % * například práce v týmu, komunikační dovednosti, samostatnost, čtenářská gramotnost, finanční gramotnost
Zdroj: vlastní šetření
Hodnocení priorit respondentů dotazníkového šetření přináší stejné poznatky jako hodnocení
jejich zájmu o dílčí tematické oblasti intervencí. Celkově pak poznatky tabulky 3-13 poskytují
dva hlavní závěry:
- Soubor preferovaných tematických oblastí intervencí je v souladu s nastavením
intervenční logiky v kapitole 2.2.
- V hodnocení potenciální absorpční kapacity dílčích tematických oblastí lze identifikovat
možné problémy ve vazbě na tematickou oblast inkluzivního vzdělávání žáků
se sociálním znevýhodněním. Na tuto cílovou skupinu se však mohou zaměřovat rovněž
další příjemci podpory.
3.2.2 Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání
Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti dalšího vzdělávání dospělých
v programovém období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji je rozděleno do dvou částí.
První část poskytuje informace o základním a výběrovém souboru respondentů, druhá část
shrnuje hlavní poznatky.
53
Informace o základním souboru respondentů a odpovídajících respondentech
Základní soubor oslovených subjektů byl kompilován na bázi dvou zdrojů informací.
Primárně se jednalo o databázi subjektů, která byla poskytnuta Krajskou hospodářskou
komorou Moravskoslezského kraje. Tato databáze pak byla doplněna o subjekty se sídlem
v Moravskoslezském kraji, které realizovaly projekt podpořený ze strukturálních fondů
Evropské unie v oblasti dalšího vzdělávání v programovém období 2007-2013 a které
současně nebyly zahrnuty v databázi subjektů Krajské hospodářské komory. Tímto způsobem
bylo celkem osloveno 681 subjektů, z nichž dotazník vyplnilo 144 subjektů. Návratnost
šetření tak dosahuje 21 %. Tabulka 3-14 zachycuje strukturu respondentů vzhledem k typu
subjektů, a to na bázi veřejnoprávního respektive soukromoprávního statutu. V tomto ohledu
se ukazuje mírně častější zastoupení neveřejných subjektů.
Tabulka 3-14: Struktura respondentů šetření vzhledem k typu subjektů (N=144)
Typ subjektu Počet Podíl
Neziskový 21 14,6 %
Soukromý 63 43,8 %
Veřejný 60 41,7 %
Zdroj: vlastní šetření
Hlavní poznatky šetření
Hlavní poznatky dotazníkového šetření jsou poskytnuty pro celý soubor odpovídajících
respondentů. Na úvod uveďme, že respondenti dotazníkového šetření mají značné zkušenosti
s čerpáním finančních prostředků kohezní politiky v programovém období 2007-2013, když
téměř 72 % z nich využilo fondů Evropské unie k financování svých aktivit. Rovněž
pro programové období 2014-2020 deklaruje svůj zájem o takto podporované projekty více
než 90 % respondentů dotazníkového šetření. Tato skutečnost naznačuje absorpční potenciál
organizací zaměřujících své aktivity na další vzdělávání dospělých. Současně se ukazuje, že
pro téměř dvě třetiny respondentů šetření jsou přijatelné formy čerpání prostředků jak varianta
hlavního příjemce podpory, tak varianta partnera projektu.
Tabulka 3-15 zachycuje klíčové závěry týkající se zájmu respondentů šetření o dílčí tematické
zaměření projektů. V tomto ohledu jsou patrné následující tematické oblasti intervencí
s nejvyšším zájmem respondentů dotazníkového šetření:
1. Materiální a kompenzační opatření
2. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů
3. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů
Celkově poznatky tabulky 3-15 poskytují dva hlavní závěry:
- Soubor preferovaných tematických oblastí intervencí je v souladu s nastavením
intervenční logiky v kapitole 2.2.
54
- V hodnocení potenciální absorpční kapacity dílčích tematických oblastí lze identifikovat
možné problémy ve vazbě na vzdělávání účastníků se speciálními vzdělávacími
potřebami.
Tabulka 3-15: Zájem respondentů šetření o obsahové zaměření projektů; N=132 respondentů se zájmem
o projekty podporované z kohezní politiky v programovém období 2014-2020
Celkem Podíl souhlasných odpovědí
Pořízení chybějícího zařízení a vybavení pro další vzdělávání dospělých 52,3 %
Tvorba a realizace odborně zaměřených vzdělávacích kurzů pro dospělé 52,3 %
Zvyšování měkkých kompetencí dospělých* 46,2 %
Zvyšování kompetencí lektorů dalšího vzdělávání dospělých 42,4 %
Výuka cizích jazyků pro dospělé 41,7 %
Výuka ICT a výuka s využitím ICT pro dospělé 34,8 %
Vzdělávání dospělých v technických a řemeslných oborech 32,6 %
Občanské vzdělávání dospělých**
29,5 %
Tvorba a realizace zážitkových forem vzdělávání dospělých 29,5 %
Inkluzivní vzdělávání dospělých osob se sociálním znevýhodněním 10,6 %
Inkluzivní vzdělávání dospělých osob se zdravotním znevýhodněním 8,3 % * například práce v týmu, komunikační dovednosti
** například finanční gramotnost, právní povědomí, prevence sociálně-patologických jevů, výchova v rodině
Zdroj: vlastní šetření
Z odpovědí respondentů dotazníkového šetření rovněž vyplynul poznatek, že při přípravě
projektů v oblasti dalšího vzdělávání dospělých je potřeba zohlednit problémy spojené
s časovými možnostmi cílové skupiny ve vazbě na zaměstnání, respektive se zajištěním péče
o závislé osoby v domácnosti (např. péče o dítě).
3.2.3 Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami
Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti vzdělávání dětí, žáků
a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami v programovém období 2014-2020
v Moravskoslezském kraji je rozděleno do dvou částí. První část poskytuje informace
o základním a výběrovém souboru respondentů, druhá část shrnuje hlavní poznatky.
Informace o základním a výběrovém souboru respondentů
Základní soubor oslovených subjektů se skládal z organizací, které působí ve vzdělávání
se zaměřením na cílovou skupinu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami. Primárně se jednalo o subjekty zřizované Moravskoslezským krajem. Základní
soubor tak tvořilo 53 organizací, ze kterých vyplnilo dotazník 52. Návratnost šetření se tedy
55
blíží hodnotě 100 %. Ve struktuře respondentů dotazníkového šetření byly zastoupeny různé
typy organizací v systému vzdělávání, přičemž převažovala kategorie základních
a mateřských škol s téměř padesátiprocentním zastoupením a dětských domovů s cca
čtvrtinovým podílem respondentů.
Hlavní poznatky šetření
Hlavní poznatky dotazníkového šetření jsou poskytnuty pro celý výběrový soubor
respondentů. Na úvod uveďme, že respondenti dotazníkového šetření mají značné zkušenosti
s čerpáním finančních prostředků kohezní politiky v programovém období 2007-2013, když
téměř 80 % z nich využilo fondů Evropské unie k financování svých aktivit. Rovněž
pro programové období 2014-2020 deklaruje svůj zájem o takto podporované projekty téměř
90 % respondentů dotazníkového šetření. Tato skutečnost naznačuje vysoký absorpční
potenciál organizací zaměřujících své aktivity na další vzdělávání dospělých. Současně se
ukazuje, že pro respondenty dotazníkového šetření je nejvíce preferovaná forma čerpání
prostředků v podobě partnera projektu (více než 44 % respondentů) s tím, že pro dalších
necelých 40 % respondentů jsou akceptovatelné formy čerpání prostředků jak varianta
hlavního příjemce podpory, tak varianta partnera projektu.
Tabulka 3-16: Zájem respondentů šetření o obsahové zaměření projektů; N=46 respondentů se zájmem
o projekty podporované z kohezní politiky v programovém období 2014-2020
Celkem Podíl souhlasných odpovědí
Pořízení chybějícího zařízení a vybavení 78,3 %
Zvýšení odborných kompetencí pedagogických pracovníků 67,4 %
Výjezdní vzdělávací akce pro děti 54,3 %
Podpora asistentů pedagoga 43,5 %
Výjezdní vzdělávací akce pro pedagogy 43,5 %
Posílení spolupráce se speciálními pedagogy a psychology 32,6 %
Pořízení/tvorba chybějících nebo nedostatečných učebních materiálů 30,4 %
Podpora předškolního vzdělávání 21,7 %
Rozšíření nabídky neformálního a zájmového vzdělávání 21,7 %
Zvýšení informovanosti rodičů dětí a žáků 10,9 %
Zdroj: vlastní šetření
Tabulka 3-16 zachycuje klíčové závěry týkající se zájmu respondentů šetření o dílčí tematické
zaměření projektů. V tomto ohledu jsou patrné následující tematické oblasti intervencí
s nejvyšším zájmem respondentů dotazníkového šetření:
1. Materiální a kompenzační opatření
2. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů
3. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů
56
4. Poradenství a propagace
5. Neformální a předškolní vzdělávání
Celkově poznatky ukazují, že výše uvedený soubor preferovaných tematických oblastí
intervencí je v souladu s nastavením intervenční logiky v kapitole 2.2 s tím, že jsou naznačeny
možné rozdíly v absorpční kapacitě dílčích tematických oblastí intervencí.
3.3 Obsahová analýza projektových záměrů v oblasti vzdělávání
pro programové období 2014-2020
Cíl třetí podkapitoly navazuje na poznatky předchozích dvou podkapitol s tím, že mapuje
tematické oblasti intervencí projektových záměrů potenciálních příjemců podpory z kohezní
politiky v oblasti vzdělávání pro programové období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji.
Ve své podstatě se třetí podkapitola pohybuje na vyšším stupni detailu ve srovnání
s podkapitolou předchozí.
Metodika
Metodicky byli potenciální příjemci podpory osloveni v průběhu roku 2013 za účelem sběru
projektových záměrů. Tímto způsobem bylo sesbíráno celkem 330 projektových záměrů,
k nimž byly poskytnuty mimo jiné následující informace:
- Název a stručný obsah projektového záměru
- Orientační finanční náročnost projektového záměru
V dalším kroku byl stručný obsah projektových záměrů kódován ve vazbě na cílovou skupinu
a na tematickou oblast intervencí, a to v souladu s postupem v podkapitole 3-1 (viz rovněž
tabulka 3-1). Vyhodnocení projektových záměrů je pak založeno na tradičních metodách
popisné statistiky.
Hlavní poznatky šetření
V rámci 330 projektových záměrů jich 200 připadalo na žáky předškolního, základního
a středního vzdělávání, 77 na další vzdělávání dospělých, 29 na inkluzivní vzdělávání
a 19 na terciární vzdělávání. Zbývajících 5 projektových záměrů mělo komplexní charakter.
Tabulka 3-17 představuje tematické oblastí intervencí projektových záměrů v oblasti
vzdělávání pro programové období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji ve členění podle
cílových skupin. I v tomto ohledu se projevuje relevantnost vymezení intervenční logiky
jednotlivých tematických oblastí v podkapitole 2.2. Posílen je přitom význam zejména
tematické oblasti intervencí zaměřené na materiální a kompenzační opatření. Tabulka 3-18
pak doplňuje informaci o zaměření projektových záměrů ve vazbě na jednotlivé typy
kompetencí/gramotností. V tomto ohledu zůstávají poznatky pro počáteční a další vzdělávání
konzistentní s poznatky podkapitoly 3-1 (tabulka 3-7).
57
Tabulka 3-17: Nejčastější zaměření tematických oblastí intervencí projektových záměrů v oblasti
vzdělávání pro programové období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání (N=200) Studenti terciárního vzdělávání (N=19)
Tematické oblasti intervencí Četnost Tematické oblasti intervencí Četnost
Materiální a kompenzační opatření 107 Intervence v tematické oblasti VaV 13
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 76 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 10
DVPP/lektorů 29 Materiální a kompenzační opatření 9
Neformální a předškolní vzdělávání 14 Internacionalizace 7
Poradenství a propagace 11 DVPP/lektorů 2
Účastníci dalšího vzdělávání dospělých
mimo formální vzdělávání (N=77)
Děti, žáci a studenti
se speciálními vzdělávacími potřebami (N=29)
Tematické oblasti intervencí Četnost Tematické oblasti intervencí Četnost
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 72 Materiální a kompenzační opatření 13
DVPP/lektorů 31 Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 11
Materiální a kompenzační opatření 7 DVPP/lektorů 9
Poradenství a propagace 6 Poradenství a propagace 7
Intervence v tematické oblasti zaměstnanost 4 Neformální a předškolní vzdělávání 6
Zdroj: vlastní šetření
Tabulka 3-18: Nejčastější kompetence/gramotnosti, na které se zaměřují projektové záměry v oblasti
vzdělávání pro programové období 2014-2020 v Moravskoslezském kraji – jednotlivé cílové skupiny
Žáci předškolního, základního
a středního vzdělávání (N=200) Studenti terciárního vzdělávání (N=19)
Kompetence/gramotnost Četnost Kompetence/gramotnost Četnost
Matematika a přírodověda 33 Další odborné vzdělávání 8
Technické vzdělávání 30 Matematika a přírodověda 5
Zdravý životní styl, sport, rodina 23 Cizí jazyk 3
Cizí jazyk 21 Společenské a umělecké vědy 3
ICT 20 Životní prostředí a bezpečnost 3
Společenské a umělecké vědy 18 Inovace 2
Účastníci dalšího vzdělávání dospělých
mimo formální vzdělávání (N=77)
Děti, žáci a studenti
se speciálními vzdělávacími potřebami (N=29)
Kompetence/gramotnost Četnost Kompetence/gramotnost Četnost
Měkké kompetence 26 Měkké kompetence 4
Další odborné vzdělávání 18 Sociální kompetence, rizikové chování 3
Cizí jazyk 16 ICT 2
ICT 11 Čtení 2
Technické vzdělávání 11 Cizí jazyk 1
Sociální kompetence, rizikové chování 8 Finanční gramotnost 1
Zdroj: vlastní šetření
58
Poznamenejme, že vyhodnocení ve vazbě na terciární vzdělávání a vzdělávání dětí, žáků
a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami je negativně ovlivněno malým počtem
hodnocených projektových záměrů, a proto je formulace závěrů bezpředmětná.
59
4. Absorpční kapacita prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání
v Moravskoslezském kraji v programovém období 2007-2013
Čtvrtá kapitola Akčního plánu vzdělávání 2014+ hodnotí vybrané aspekty absorpční kapacity
prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji. V definici
konceptu absorpční kapacity je přitom sledována jeho poptávková strana ve vazbě
na schopnost žadatelů generovat akceptovatelné projekty. Poznamenejme, že nabídková
strana konceptu absorpční kapacity, tj. finanční absorpce ve vazbě na schopnost žadatelů
o projekt zajistit financování a administrativní absorpce ve vazbě na schopnost administrátora
zajistit implementační systém, není v tomto dokumentu řešena. Metodicky jsou sledovány dva
dílčí metodické postupy:
1. První metodický postup je založen na srovnání relativního počtu projektů a finanční
alokace připadajících na Moravskoslezský kraj v oblasti vzdělávání v programovém
období 2007-2013 s referenčními hodnotami dalších krajů České republiky.
2. Druhý metodický přístup hodnotí „latentní absorpční kapacitu“ uvnitř Moravskoslezského
kraje ve vazbě na srovnání počtu a finanční alokace podpořených a nepodpořených
projektů v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013.
4.1 Postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních prostředků
kohezní politiky v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013
Cílem první podkapitoly hodnocení absorpční kapacity prostředků kohezní politiky v oblasti
vzdělávání v Moravskoslezském kraji v programovém období 2007-2013 je identifikovat
postavení Moravskoslezského kraje v mezikrajském srovnání. Vyšší relativní hodnoty kraje
považujeme za znak vyšší absorpční kapacity v území.
Metodika
Hodnocení postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních prostředků kohezní
politiky v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013 je založeno na následujících
metodických krocích:
1. Hodnocení vychází z oficiálních databází Ministerstva pro místní rozvoj a Centra
regionálního rozvoje České republiky, které obsahují podpořené projekty z kohezní
politiky v programovém období 2007-2013 v rámci cíle Konvergence, a to včetně
informací týkajících se:
- příjemce podpory jednotlivých projektů,
- prostorového umístění realizace jednotlivých projektů,
- obsahového zaměření jednotlivých projektů,
- finanční alokace prostředků Evropské unie.
60
Hodnocen je stav podpořených projektů z kohezní politiky v programovém období 2007-
2013 k lednu roku 2014, přičemž z hodnocení byly vyloučeny projekty se vztahem
k hlavnímu městu Praze.
2. Pro jednotlivé projekty podpořené z kohezní politiky v programovém období 2007-2013
byly doplněny informace tak, aby bylo možné vybrat projekty zaměřené na oblast
vzdělávání. Kódování bylo v tomto ohledu provedeno pouze pro dílčí cílové skupiny
s rozlišením kategorií:
- Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání
- Studenti terciárního vzdělávání
- Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání
- Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami
3. Vlastní vyhodnocení bylo provedeno vzhledem k ukazatelům počtu podpořených projektů
a finanční alokace s přepočtem na 1 obyvatele území kraje. Rozlišeny byly v tomto
ohledu dvě dimenze hodnocení:
- Hodnocení podle sídla příjemce podpory
- Hodnocení podle místa realizace projektu
Detailní popis použité metodiky je možné nalézt v Hájek (2011).
Hlavní poznatky hodnocení
Hlavní poznatky hodnocení postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních
prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013 zachycují
obrázky 4-1 až 4-4, přičemž je možné je shrnout následujícím způsobem:
- Ve srovnání s referenční hodnotou České republiky vykazuje Moravskoslezský kraj
nadprůměrný počet podpořených projektů a zároveň nadprůměrnou hodnotu finanční
alokace v rámci přepočtu na počet obyvatel území. Za pozornost stojí, že lepší postavení
vykazuje Moravskoslezský kraj v rámci hodnocení finanční alokace, respektive v rámci
hodnocení podle sídla příjemce podpory. Tato skutečnost naznačuje vyšší schopnost
příjemců podpory z Moravskoslezského kraje realizovat finančně náročnější projekty
podpořené z kohezní politiky Evropské unie.
- V rámci dekompozice finanční alokace k jednotlivým cílovým skupinám hodnocení
vykazuje Moravskoslezský kraj nejlepší postavení v hodnocení cílové skupiny žáků
předškolního, základního a středního vzdělávání. Naopak potenciál ke zlepšení lze
spatřovat ve vztahu k cílové skupině studentů terciárního vzdělávání. Zde lze sledovat
relativně vyšší absorpční kapacitu příjemců podpory z Jihomoravského a Olomouckého
kraje.
Celkově výše uvedené poznatky naznačují vysokou absorpční kapacitu příjemců podpory
se vztahem k Moravskoslezskému kraji v rámci čerpání finančních prostředků kohezní
politiky v oblasti vzdělávání v programovém období 2007-2013.
61
Obrázek 4-1: Počet projektů podpořených z prostředků EU cíle Konvergence v programovém období
2007-2013 na 100 000 obyvatel krajů České republiky – rozdíl od referenční hodnoty počtu projektů
podpořených z prostředků EU cíle Konvergence v programovém období 2007-2013 na 100 000 obyvatel
České republiky, hodnocení podle sídla příjemce podpory a místa realizace projektů; stav k lednu 2014
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Pozn.: Hodnocení bez hlavního města Prahy
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj, Centra regionálního rozvoje
České republiky a Českého statistického úřadu
62
Obrázek 4-2: Finanční alokace prostředků EU cíle Konvergence v programovém období 2007-2013
na 1 obyvatele krajů České republiky – rozdíl od referenční hodnoty finanční alokace prostředků EU cíle
Konvergence v programovém období 2007-2013 na 1 obyvatele České republiky, hodnocení podle sídla
příjemce podpory a místa realizace projektů; stav k lednu 2014
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Pozn.: Hodnocení bez hlavního města Prahy
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj, Centra regionálního rozvoje
České republiky a Českého statistického úřadu
63
Obrázek 4-3: Finanční alokace prostředků EU cíle Konvergence v programovém období 2007-2013
na 1 obyvatele krajů České republiky – rozdíl od referenční hodnoty finanční alokace prostředků EU cíle
Konvergence v programovém období 2007-2013 na 1 obyvatele České republiky podle cílových skupin,
hodnocení podle sídla příjemce podpory; stav k lednu 2014
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Pozn.: Hodnocení bez hlavního města Prahy
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj, Centra regionálního rozvoje
České republiky a Českého statistického úřadu
64
Obrázek 4-4: Finanční alokace prostředků EU cíle Konvergence v programovém období 2007-2013
na 1 obyvatele krajů České republiky – rozdíl od referenční hodnoty finanční alokace prostředků EU cíle
Konvergence v programovém období 2007-2013 na 1 obyvatele České republiky podle cílových skupin,
hodnocení podle místa realizace projektu; stav k lednu 2014
Pozn.: JCK – Jihočeský kraj, JMK – Jihomoravský kraj, KHK – Královéhradecký kraj, KVK – Karlovarský kraj,
LIK – Liberecký kraj, MSK – Moravskoslezský kraj, OCK – Olomoucký kraj, PAK – Pardubický kraj,
PLK – Plzeňský kraj, SCK – Středočeský kraj, ÚSK – Ústecký kraj, VYS – Kraj Vysočina, ZLK – Zlínský kraj
Pozn.: Hodnocení bez hlavního města Prahy
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj, Centra regionálního rozvoje
České republiky a Českého statistického úřadu
65
4.2 „Latentní absorpční kapacita“ v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském
kraji ve vazbě na projektové žádosti kohezní politiky v programovém
období 2007-2013
Druhá podkapitola se detailněji zaměřuje na projektové žádosti kohezní politiky v oblasti
vzdělávání v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013. Cílem
je identifikovat absorpční kapacitu Moravskoslezského kraje v rámci dílčích tematických
oblastí intervencí a jednotlivých cílových skupin, kdy absorpční kapacita je definována
ve vazbě na počet projektových žádostí, respektive ve vazbě na poměr podpořených
a nepodpořených projektových žádostí. Vyšší absorpční kapacitu očekáváme v případě
vyššího počtu projektových žádostí a vyššího zastoupení nepodpořených projektových
žádostí. Nepodpořené projektové žádostí chápeme jako „latentní absorpční kapacitu“ v oblasti
vzdělávání v Moravskoslezském kraji.
Metodika
Metodika vychází ze stejné datové základny, která byla použita v podkapitole 3.1. Hlavním
doplňkem je přidání kódu o stavu projektu vzhledem k jeho výběru k podpoře s rozlišením
dvou základních stavů:
- Podpořený projekt
- Nepodpořený projekt
Vlastní hodnocení je pak založeno na hodnocení struktury podpořených a nepodpořených
projektů ve vazbě jednak na cílové skupiny a jednak na tematické oblasti intervencí
(pro kódování viz tabulka 3-1).
Hlavní poznatky hodnocení
Základní poznatky hodnocení „latentní absorpční kapacity“ v oblasti vzdělávání
v Moravskoslezském kraji se vztahem k cílovým skupinám a tematickým oblastem intervencí
a ve vazbě na projektové žádosti kohezní politiky v programovém období 2007-2013 lze
shrnout následujícím způsobem (viz tabulky 4-1 a 4-2):
- Z celkového počtu 5 039 projektových žádostí bylo podpořeno necelých 42 %.
Zbývajících 58 % projektů tak představuje „latentní absorpční kapacitu“ podle naší
definice.
- Nejvyšší podíl podpořených projektů je spojen s cílovou skupinou žáků předškolního,
základního a středního vzdělávání. Tato skutečnost je dána mimo jiné využitím šablon
pro předkládání projektů. Vzhledem k dalším cílovým skupinám je „latentní absorpční
kapacita“ vyšší.
- V případě tematických oblastí intervencí připadá nejvyšší podíl podpořených projektů
na intervence zaměřené na žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami chápané
ve smyslu dílčí části komplexního projektu, na materiální a kompenzační opatření
66
a na poradenství a propagaci. Tyto tematické oblasti intervencí však zároveň vykazují
velmi vysoký celkový počet projektových žádostí. „Latentní absorpční kapacita“ je
zajištěna touto skutečností. V případě dalších tematických oblastí intervencí lze pozorovat
relativně vysoký podíl nepodpořených projektových žádostí. Nejnižší počet projektových
žádostí je pak spojen se specifickými tematickými oblastmi kapacity vzdělávacích
zařízení a systémů hodnocení.
Tabulka 4-1: Struktura podpořených a nepodpořených projektových žádostí v oblasti vzdělávání
v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013 podle jednotlivých cílových
skupin
Cílová skupina Počet projektů
Podpořených Nepodpořených Celkem
Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání 56,0 % 44,0 % 1 894
Studenti terciárního vzdělávání 37,7 % 62,3 % 313
Účastníci dalšího vzdělávání dospělých 36,8 % 63,2 % 1 903
Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami 25,1 % 74,9 % 929
Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami 30,6 % 69,4 % 288
Děti, žáci a studenti nadaní 41,1 % 58,9 % 56
Celkem 41,9 % 58,1 % 5 039
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
Tabulka 4-2: Struktura podpořených a nepodpořených projektových žádostí v oblasti vzdělávání
v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013 podle tematických oblastí
intervencí
Tematická oblast intervencí Počet projektů
Podpořených Nepodpořených Celkem
Žáci/studenti se speciálními vzdělávacími potřebami 73,3 % 26,7 % 930
Materiální a kompenzační opatření 69,5 % 30,6 % 1 306
Poradenství a propagace 60,6 % 39,4 % 1 242
Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů 52,2 % 47,8 % 1 853
Kapacita vzdělávacích zařízení 42,2 % 57,8 % 45
Kvalita vzdělávacích programů/kurzů 41,5 % 58,5 % 4 379
Intervence v tematické oblasti výzkum a vývoj 38,0 % 62,0 % 100
Internacionalizace 32,8 % 67,2 % 192
Intervence v tematické oblasti zaměstnanost 29,9 % 70,1 % 341
Intervence v tematické oblasti sociální služby 26,8 % 73,2 % 41
Neformální a předškolní vzdělávání 24,3 % 75,7 % 226
Systémy hodnocení 6,3 % 93,7 % 16
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
67
Tabulka 4-3: Struktura podpořených a nepodpořených projektových žádostí v oblasti vzdělávání
v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013 podle kompetencí/gramotností
Kompetence/gramotnosti Počet projektů
Podpořených Nepodpořených Celkem
Zdravý životní styl, sport, rodina 47,5 % 52,5 % 217
Inovace 43,6 % 56,4 % 39
Technické vzdělávání 41,4 % 58,6 % 691
Matematika a přírodověda 41,1 % 58,9 % 331
Environmentální vzdělávání a bezpečnost 40,3 % 59,7 % 345
Další odborné vzdělávání 39,0 % 61,0 % 826
ICT 37,5 % 62,5 % 915
Cizí jazyk 35,8 % 64,2 % 756
Měkké kompetence 34,7 % 65,3 % 1 318
Sociální kompetence, rizikové chování 31,5 % 68,5 % 571
Čtení 31,3 % 68,7 % 67
Společenské a umělecké vědy 30,2 % 69,8 % 205
Finance 29,0 % 71,0 % 100
Podnikání 21,8 % 78,2 % 206
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
Tabulka 4-4: Struktura podpořených a nepodpořených projektových žádostí v oblasti vzdělávání
v Moravskoslezském kraji předkládané v programovém období 2007-2013 podle vybraných odvětví
odborného vzdělávání
Odvětví Počet projektů
Podpořených Nepodpořených Celkem
Elektrotechnika 52,3 % 47,7 % 86
Strojírenství a kovoobrábění 46,4 % 53,6 % 211
Stavebnictví 46,3 % 53,7 % 136
Zdravotnictví 45,8 % 54,2 % 72
Doprava, logistika 44,2 % 55,8 % 52
Zpracování dřeva 43,6 % 56,4 % 39
Chemický a gumárenský průmysl 42,9 % 57,1 % 49
Energetika 42,5 % 57,5 % 40
Cestovní ruch, stravování 41,7 % 58,3 % 72
Sociální služby 38,0 % 62,0 % 187
ICT 34,4 % 65,6 % 90
Obchod, finance 33,1 % 66,9 % 139
Fotografie, design, kreativita 32,4 % 67,6 % 71
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IS Monit
68
Tabulky 4-3 a 4-4 hodnotí „latentní absorpční kapacitu“ ve vazbě na dílčí
kompetence/gramotnosti respektive odvětvově zaměření odborného vzdělávání. V obou
případech se ukazuje poměrně vysoká „latentní absorpční kapacita“ bez ohledu na typ
kompetence/gramotnosti či odvětví odborného vzdělávání.
69
5. Specifické cíle a aktivity Akčního plánu vzdělávání 2014+
Pátá kapitola Akčního plánu vzdělávání 2014+ představuje syntézu poznatků předchozích čtyř
kapitol vedoucí k formulaci:
- specifických cílů k řešení tematických oblastí (viz kapitola 2) ve vazbě na nastavení
intervencí kohezní politiky pro programové období 2014-2020 (viz úvod),
- aktivit k dosažení specifických cílů (viz podkapitola 2.2), včetně vztahu k potenciálním
žadatelům/příjemcům podpory (viz kapitoly 3 a 4).
Současně jsou uvedeny následující aspekty tematických oblastí Akčního plánu vzdělávání
2014+:
- cílové skupiny relevantní pro řešení tematické oblasti (viz podkapitola 1.2),
- shrnutí poznatků problémové analýzy ve vazbě na zdůraznění hlavních argumentů
pro zdůvodnění potřebnosti intervencí (viz podkapitola 2.1),
- strategie hodnocení naplnění specifických cílů tematické oblasti,
- význam specifického územního hlediska problematiky.
Zdůrazněme, že specifické cíle a aktivity Akčního plánu vzdělávání 2014-2016 je potřeba
chápat jako nástroj, který umožňuje různé složení dílčích aktivit ve vazbě na formulované
tematické oblasti a specifické cíle. V tomto ohledu se i samotné cíle mohou stát základem pro
intervence (např. zlepšování materiální vybavenosti škol). Svým pojetím umožňuje Akční
plánu vzdělávání 2014-2016 flexibilně využít podpůrnou argumentaci a vytvořit základní ex-
ante hodnocení absorpční kapacity Moravskoslezského kraje v dané oblasti.
70
5.1 TO 1 - Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání
Specifický cíl SC1.1 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání
Cílová skupina
- Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání
- Studenti terciárního vzdělávání
Pozn.: Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást hlavního
vzdělávacího proudu, tj. včetně dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami
Zdůvodnění
potřebnosti
- Klesající úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti žáků České
republiky v mezinárodním šetření PISA ve srovnání let 2000 a 2009/2012
- Průměrné či podprůměrné postavení žáků Moravskoslezského kraje ve srovnávacích
měřeních dosažené úrovně kompetencí/gramotností (PISA, SCIO, společná část státní
maturitní zkoušky)
- Vysoké školy Moravskoslezského kraje nevnímány jako prioritní cíl výběru ze strany
studentů České republiky
Aktivity k dosažení
specifických cílů
A1.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů
(např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, spolupráce
s praxí, zavádění prvků internacionalizace)
A1.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality pedagogických pracovníků
prostřednictvím jejich dalšího vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů,
vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků a
studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-
psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků,
mentoring a koučování, internacionalizace)
A1.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek (např. odborné učebny,
laboratoře, vybavení, didaktické pomůcky, vnitřní a vnější prostředí školy)
A1.4 - Aktivity zaměřené na neformální a předškolní vzdělávání
A1.5 - Aktivity zaměřené na žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
Pozn.: Relevance pro kompetence/gramotnosti definované v tabulce 2-2
Vztah k žadatelům
a příjemcům,
absorpční kapacita
Poznatky kapitol 3 a 4 potvrzují relevantnost nastavení aktivit, a to jak jednotlivě, tak
v jejich kombinaci. Zároveň poznatky datové základny kapitol 3 a 4 umožňují ex-ante
posouzení potenciálu absorpční kapacity různě nastavených aktivit tematické oblasti.
Vazba k nastavení
intervencí kohezní
politiky 2014+
a dalším nástrojům
realizace
A1.1 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3
pro předškolní, základní a střední vzdělávání
A1.2 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3
pro počáteční, základní a střední vzdělávání
A1.3 – IROP prioritní osa 2, doplňkově OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání
A1.4 – OPVVV prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání
A1.5 – IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV
prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání
Návrh strategie
hodnocení
Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření
dosahované úrovně vzdělávání podpořených cílových skupin. V tomto ohledu lze využít
již existujících veřejných či komerčně založených systémů hodnocení s tím, že důraz je
kladen na hodnocení celého vzdělávacího systému, nikoliv na srovnání škol
a žáků/studentů.
Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu
s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.
Územní hledisko Naplňování specifického cíle tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního
charakteru zvláštní povahy.
71
5.2 TO 2 – Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu
práce
Specifický cíl SC2.1 - Snižování nezaměstnanosti absolventů počátečního vzdělávání
Cílová skupina
- Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání
- Studenti terciárního vzdělávání
Pozn.: Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást hlavního
vzdělávacího proudu, tj. včetně dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami
Zdůvodnění
potřebnosti
- Rostoucí význam problematiky nezaměstnanosti mladých Moravskoslezského kraje
v období 2008-2013, a to včetně absolventů vysokých a vyšších odborných škol
- Postavení Moravskoslezského kraje jako zaostávajícího kraje České republiky
vzhledem k úrovni nezaměstnanosti mladých
- Okresy Bruntál, Karviná, Ostrava-město mezi 11 okresy s nejvyšší relativní
nezaměstnaností mladých v roce 2013 v České republice
- Relativně vysoká nezaměstnanost absolventů technických oborů středních škol
v Moravskoslezském kraji, otázka kvality odborných škol v regionu i ve vazbě
na výsledky žáků jednotlivých typů škol ve společné části maturitní zkoušky
a na dlouhodobě neobsazená pracovní místa pro řemeslníky a technické pracovníky
- Relativně vysoká nezaměstnanost absolventů společenských oborů vysokých a vyšších
odborných škol v Moravskoslezském kraji
- Klesající zájem o studium technických oborů na středních, respektive vysokých
a vyšších odborných školách v Moravskoslezském kraji
Aktivity k dosažení
specifických cílů
A2.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů
(např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, spolupráce
s praxí, zavádění prvků internacionalizace) s důrazem na spolupráci se subjekty praxe
A2.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality pedagogických pracovníků
prostřednictvím jejich dalšího vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů,
vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků
a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-
psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků,
mentoring a koučování, internacionalizace)
A2.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek (např. odborné učebny,
laboratoře, vybavení, didaktické pomůcky, vnitřní a vnější prostředí školy)
A2.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. kariérové poradenství,
propagace technických oborů a odborného vzdělávání)
A2.5 - Aktivity zaměřené na žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
Vztah k žadatelům
a příjemcům,
absorpční kapacita
Poznatky kapitol 3 a 4 potvrzují relevantnost nastavení aktivit, a to jak jednotlivě, tak
v jejich kombinaci. Zároveň poznatky datové základny kapitol 3 a 4 umožňují ex-ante
posouzení potenciálu absorpční kapacity různě nastavených aktivit tematické oblasti.
Vazba k nastavení
intervencí kohezní
politiky 2014+
a dalším nástrojům
realizace
A2.1 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3
pro předškolní, základní a střední vzdělávání
A2.2 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3
pro počáteční, základní a střední vzdělávání
A2.3 – IROP prioritní osa 2, doplňkově OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání
A2.4 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV prioritní osa 3
pro počáteční, základní a střední vzdělávání
A2.5 – IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání, OPVVV
prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání
72
Strategie hodnocení
Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření
nezaměstnanosti podpořených cílových skupin prostřednictvím statistik Ministerstva
práce a sociálních věcí.
Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu
s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.
Územní hledisko Naplňování specifického cíle tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního
charakteru zvláštní povahy.
73
5.3 TO 3 – Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu
práce
Specifický cíl
SC3.1 - Zvyšování účasti obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání
SC3.2 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností dospělých
SC3.3 - Snižování celkové nezaměstnanosti
Cílová skupina
- Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání
Pozn.: Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást
hlavního vzdělávacího proudu
Zdůvodnění
potřebnosti
- Zaostávání České republiky v účasti obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání
ve srovnání s hospodářsky nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie
- Průměrné postavení České republiky v mezinárodním hodnocení OECD týkajícím
se dosažené úrovně kompetencí/gramotností
- Mezikrajské zaostávání Moravskoslezského kraje v rámci hodnot ukazatelů, které silně
ovlivňují účast obyvatel starších 25 let na dalším vzdělávání i dosaženou úroveň
kompetencí/gramotností (např. dosažené vzdělání, nezaměstnanost, ukazatele chudoby)
- Relativně vyšší nezaměstnanost Moravskoslezského kraje ve srovnání s Českou
republikou, strukturální charakter nezaměstnanosti
Aktivity k dosažení
specifických cílů
A3.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů
(např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, spolupráce
s praxí)
A3.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality lektorů prostřednictvím jejich dalšího
vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů, vzdělávání v oblasti
inovativních metod výuky, odborné vzdělávání lektorů vzdělávání lektorů v oblasti
pedagogicko-psychologického poradenství)
A3.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek a poskytování
kompenzačních opatření (např. odborné učebny, laboratoře, vybavení, zajištění péče o
rodinného příslušníka, finanční náhrada zaměstnavateli spojená s účasti pracovníka na
dalším vzdělávání)
A3.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. kariérové poradenství,
propagace kompetencí a odborností žádaných na trhu práce)
Pozn.: Relevance pro kompetence/gramotnosti definované v tabulce 2-2
Vztah k žadatelům
a příjemcům,
absorpční kapacita
Poznatky kapitol 3 a 4 potvrzují relevantnost nastavení aktivit, a to jak jednotlivě, tak
v jejich kombinaci. Zároveň poznatky datové základny kapitol 3 a 4 umožňují ex-ante
posouzení potenciálu absorpční kapacity různě nastavených aktivit tematické oblasti.
Vazba k nastavení
intervencí kohezní
politiky 2014+
a dalším nástrojům
realizace
A3.1 – OPZ prioritní osa 1, OPVVV prioritní osa 2
A3.2 – OPVVV prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1
A3.3 – IROP prioritní osa 2, OPPIK prioritní osa 2; kompenzační opatření k prioritním
osám OPVVV a OPZ
A3.4 – OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1; OPZ prioritní osa 2 ve vazbě
na osoby ohrožené sociálním vyloučením
Strategie hodnocení
Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření
nezaměstnanosti podpořených cílových skupin prostřednictvím statistik Ministerstva
práce a sociálních věcí. Takto má ukazatel výsledku vztah zejména k SC3.3 s tím, že
vazby na SC3.1 a SC3.2 mohou být formulovány v případě vytvoření relevantního
systému hodnocení.
Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu
s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.
Územní hledisko Naplňování specifických cílů tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního
charakteru zvláštní povahy.
74
5.4 TO 4 – Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace
Specifický cíl SC4.1 - Zajištění naplňování cílů strategií inteligentní specializace ve vazbě
na vzdělávání potřebné pracovní síly
Cílová skupina
- Žáci základního a středního vzdělávání
- Studenti terciárního vzdělávání
- Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání
Pozn.: Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami jako součást
hlavního vzdělávacího proudu
Zdůvodnění
potřebnosti
- Inteligentní specializace jako jeden z vůdčích rozvojových konceptů Evropské unie
v programovém období 2014-2020
- Existence tradičních a nových progresivních odvětví s vysokým inovačním a růstovým
potenciálem, s vazbami na sektor výzkumu a vývoje, respektive na ekonomickou
základnu v Moravskoslezském kraji
- Poměrně silné postavení výrobního sektoru v ekonomické struktuře
Moravskoslezského kraje opětovně utvářející obavy o kvalitě technických oborů
středních škol
Aktivity k dosažení
specifických cílů
Aktivity v návaznosti na odvětvové založení konceptu inteligentní specializace
v tematických oblastech:
A4.1 - Vzdělávání (např. vzdělávání vědecko-výzkumných týmů, zvyšování kvality
vzdělávacích programů počátečního vzdělávání s důrazem na spolupráci se subjekty
vědy a výzkumu a podniky, kariérové poradenství a propagace, zlepšování materiálních
podmínek a vybavení, internacionalizace)
A4.2 - Věda a výzkum
A4.3 – Podnikání
Vztah k žadatelům
a příjemcům,
absorpční kapacita
Poznatky kapitol 3 a 4 potvrzují relevantnost nastavení aktivit, a to jak jednotlivě, tak
v jejich kombinaci. Zároveň poznatky datové základny kapitol 3 a 4 umožňují ex-ante
posouzení potenciálu absorpční kapacity různě nastavených aktivit tematické oblasti.
Vazba k nastavení
intervencí kohezní
politiky 2014+
a dalším nástrojům
realizace
A4.1 - IROP prioritní osa 2, OPPIK prioritní osa 2, A2 – OPVVV prioritní osa 2,
OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 1
A4.2 a A4.3 – zejména aktivity v návaznosti na OPVVV a OPPIK
Strategie hodnocení
Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k tržbám
podpořených podniků působících v odvětvovém zaměření inteligentní specializace.
Vzdělávání je v tomto ohledu vnímáno jako jedno z podpůrných témat.
Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu
s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.
Územní hledisko
Naplňování specifického cíle tematické oblasti je chápáno ve smyslu územního
charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na předpoklady území pro realizaci aktivit
v souladu s konceptem inteligentní specializace. Za nejvhodnější území je v tomto
ohledu považováno území celého kraje, a to s ohledem na potřebu zajištění kritického
množství subjektů ve vazbě na odvětvové zaměření inteligentní specializace.
75
5.5 TO 5 – Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů
se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
Specifický cíl
SC5.1 - Zvyšování úrovně kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
SC5.2 - Snižování předčasného odchodu dětí, žáků a studentů se speciálními
vzdělávacími potřebami ze vzdělávání
Cílová skupina - Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami
- Děti, žáci a studenti nadaní
Zdůvodnění
potřebnosti
- Obecně zaostávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
v dosažené úrovni kompetencí/gramotností
- Rostoucí počet zdravotně postižených a znevýhodněných žáků v populaci žáků
základních a středních škol Moravskoslezského kraje
- Vyšší tendence k předčasnému odchodu ze vzdělávání žáků se zdravotním postižením
a sociálním znevýhodněním v Moravskoslezském kraji
- Moravskoslezský kraj jako kraj s jedněmi z nejhorších ukazatelů socioekonomických
charakteristik domácností v České republice promítajících se ve významu problematiky
vzdělávání žáků a studentů se sociálním znevýhodněním
Aktivity k dosažení
specifických cílů
A5.1 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality vzdělávacích programů/kurzů
(např. posilování inovativních metod výuky, tematické a zážitkové akce, modely
formativního a sumativního hodnocení, spolupráce se subjekty praxe)
A5.2 - Aktivity zaměřené na zvyšování kvality pedagogických pracovníků
prostřednictvím jejich dalšího vzdělávání (např. kompetence v hodnocení žáků/studentů,
vzdělávání v oblasti inovativních metod výuky, vzdělávání v práci se skupinou žáků
a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání v oblasti pedagogicko-
psychologického poradenství, odborné vzdělávání pedagogických pracovníků)
A5.3 - Aktivity zaměřené na zlepšování materiálních podmínek a poskytování
kompenzačních opatření (např. úpravy vnitřního a vnějšího prostředí školy,
kompenzační a rehabilitační pomůcky, asistent pedagoga, vybavení, didaktické
pomůcky, stipendia)
A5.4 - Aktivity zaměřené na poradenství a propagaci (např. psychologické poradenství,
kariérové poradenství, diagnostika žáků, logopedická péče)
A5.5 - Aktivity zaměřené na neformální a předškolní vzdělávání (např. soutěže,
přípravné třídy, práce s rodinou)
Pozn.: Relevance pro kompetence/gramotnosti definované v tabulce 2-2
Vztah k žadatelům
a příjemcům,
absorpční kapacita
Poznatky kapitol 3 a 4 potvrzují relevantnost nastavení aktivit, a to jak jednotlivě, tak
v jejich kombinaci. Zároveň poznatky datové základny kapitol 3 a 4 umožňují ex-ante
posouzení potenciálu absorpční kapacity různě nastavených aktivit tematické oblasti.
Vazba k nastavení
intervencí kohezní
politiky 2014+
a dalším nástrojům
realizace
A5.1 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV prioritní osa 3
pro předškolní, základní a střední vzdělávání
A5.2 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV prioritní osa 3
pro předškolní, základní a střední vzdělávání
A5.3 – IROP prioritní osa 2; OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV
prioritní osa 3 pro předškolní, základní a střední vzdělávání
A5.4 – OPVVV prioritní osa 2 pro terciární vzdělávání a OPVVV prioritní osa 3
pro předškolní, základní a střední vzdělávání
A5.5 – OPVVV prioritní osa 3
76
Strategie hodnocení
Návrh strategie hodnocení je založen na ukazatelích výsledku, který se vztahuje
k měření dosahované úrovně vzdělávání podpořených cílových skupin (SC5.1),
respektive k podílu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
postupujících ve vzdělávání ze základního, do středoškolského a terciárního vzdělávání
(SC5.2, statistiky škol). Ve vazbě na ukazatel výsledku SC5.1 lze využít již existujících
veřejných či komerčně založených systémů hodnocení s tím, že důraz je kladen
na hodnocení celého vzdělávacího systému, nikoliv na srovnání škol a žáků/studentů.
Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu
s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.
Územní hledisko Naplňování specifických cílů tematické oblasti není chápáno ve smyslu územního
charakteru zvláštní povahy.
77
5.6 TO 6 – Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní
koncentrace chudoby
Specifický cíl SC6.1 - Snižování nezaměstnanosti znevýhodněných osob na trhu práce
Cílová skupina - Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami
Zdůvodnění
potřebnosti
- Koexistence problémů sociálního vyloučení, dosažené úrovně vzdělávání,
nezaměstnanosti, chudoby, nízké kvality bydlení a zdraví, včetně územního rozměru
sociálně vyloučených lokalit
- Moravskoslezský kraj jako kraj s jedněmi z nejhorších ukazatelů socioekonomických
charakteristik domácností v České republice
- Existence sociálně vyloučených lokalit a lokalit s koncentrací obyvatel nízkého
socioekonomického statusu na území Moravskoslezského kraje
Aktivity k dosažení
specifických cílů
Aktivity v návaznosti na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby
v tematických oblastech:
A6.1 - Vzdělávání (např. zvyšování kvality vzdělávacích programů rekvalifikací, další
vzdělávání lektorů, kariérové poradenství, zlepšování materiálních podmínek
a vybavení)
A6.2 - Zaměstnanost
A6.3 - Sociální služby
Pozn.: Relevance pro kompetence/gramotnosti definované v tabulce 2-2
Vztah k žadatelům
a příjemcům,
absorpční kapacita
Poznatky kapitol 3 a 4 potvrzují relevantnost nastavení aktivit, a to jak jednotlivě, tak
v jejich kombinaci. Zároveň poznatky datové základny kapitol 3 a 4 umožňují ex-ante
posouzení potenciálu absorpční kapacity různě nastavených aktivit tematické oblasti.
Vazba k nastavení
intervencí kohezní
politiky 2014+
a dalším nástrojům
realizace
A6.1 - IROP prioritní osa 2, OPVVV prioritní osa 3, OPZ prioritní osa 2
A6.2 a A6.3 – zejména aktivity v návaznosti na OPZ
Strategie hodnocení Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření
nezaměstnanosti podpořených cílových skupin prostřednictvím statistik Ministerstva
práce a sociálních věcí.
Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu
s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.
Územní hledisko
Naplňování specifického cíle tematické oblasti je chápáno ve smyslu územního
charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na problémy území daných koncentrací
hrozeb sociálních vyloučení a chudoby. Za nejvhodnější území je v tomto ohledu
považováno území sociálně vyloučených lokalit. Ty mohou být městského
i venkovského charakteru, což ve druhém případě umožňuje aplikaci principů
komunitně vedeného územního rozvoje.
78
5.7 TO 7 – Kapacita sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání
Specifický cíl SC7.1 - Snižování rozdílu mezi počtem zájemců o vzdělávání a počtem míst
v předškolním, základním a středním vzdělávání ve spádovém území
Cílová skupina - Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání
Zdůvodnění
potřebnosti
- Nastavený metodický přístup k otázkám kapacity sítě škol pro předškolní, základní
a střední vzdělávání v Moravskoslezském kraji
- Omezená potřebnost intervencí v rámci tematické oblasti, realizace intervencí jen
v případě jednoznačně podložených potřeb (např. migrační tendence, změny legislativy)
Aktivity k dosažení
specifických cílů
A7.1 - Aktivity zaměřené do oblasti materiálních opatření (např. přístavby škol,
alternativní formy péče o dítě)
Vztah k žadatelům
a příjemcům,
absorpční kapacita
Poznatky kapitol 3 a 4 potvrzují relevantnost nastavení aktivit, a to jak jednotlivě, tak
v jejich kombinaci. Zároveň poznatky datové základny kapitol 3 a 4 umožňují ex-ante
posouzení potenciálu absorpční kapacity různě nastavených aktivit tematické oblasti.
Vazba k nastavení
intervencí kohezní
politiky 2014+
a dalším nástrojům
realizace
A7.1 - IROP prioritní osa 2
Strategie hodnocení Návrh strategie hodnocení je založen na ukazateli výsledku, který se vztahuje k měření
rozdílu mezi počtem zájemců o vzdělávání a počtem míst v předškolním, základním
a středním vzdělávání ve spádovém území.
Navazující ukazatele výstupu jsou v návrhu strategie hodnocení formulovány v souladu
s indikátory hodnotícího systému příslušných operačních programů.
Územní hledisko
Naplňování specifického cíle tematické oblasti je chápáno ve smyslu územního
charakteru zvláštní povahy, neboť reaguje na aktuální potřeby konkrétních lokalit.
S ohledem na migrační trendy české populace lze za nejvíce relevantní území považovat
území v zázemí velkých měst. Přijetí legislativních změn ovšem může být celoplošného
dopadu.
79
Literatura
ARR (2012). Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje 2010-2020. Návrhová
část. Ostrava: Agentura pro regionální rozvoj.
BENAVIDES, F. et al. (2012). Equity and Quality in Education. Supporting Disadvantaged
Students and Schools. Paris: OECD Publishing.
ČSÚ (2013). Vzdělávání dospělých v České republice. Výstupy z šetření Adult Education
Survey 2011. Praha: Český statistický úřad.
ČŠI (2011). Podpora rozvoje matematické gramotnosti v předškolním a základním
vzdělávání. Tematická zpráva. Praha: Česká školní inspekce.
ČŠI (2012). Závěrečná zpráva o přípravě, průběhu a výsledcích první celoplošné generální
zkoušky ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání (ve školním roce 2011/2012
pilotovaném na úrovni 5. a 9. ročníku základních škol. Praha: Česká školní inspekce.
ČŠI (2013a). Závěrečná zpráva o přípravě, průběhu a výsledcích druhé celoplošné generální
zkoušky ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání (ve školním roce 2012/2013
pilotovaném na úrovni 5. a 9. ročníku základních škol. Praha: Česká školní inspekce.
ČŠI (2013b). Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2011/2012. Tematická
zpráva. Praha: Česká školní inspekce.
EURYDICE (2011). Teaching Reading in Europe: Contexts, Policies and Practices. Brussels:
Eurydice.
FORAY, D., DAVID, P. A., HALL, B. H. (2011). Smart Specialization. Lausanne: Ecole
Polytechnique Fédérale De Lausanne.
GABAL, I. et al. (2006). Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacita
subjektů působících v oblasti. Praha: GAC.
GONAND, F., JOUMARD, I., PRICE, R. (2007). Public Spending Efficiency: Institutional
Indicators in Primary and Secondary Education. Paris: OECD Publishing.
HÁJEK, O. (2011). Regionální disparity a regionální politika. Žilina: Georg.
HÁJEK, O. et al. (2013). Analýza současných systémů sledování a hodnocení kvality
a efektivity ve vzdělávání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
JURAJDA, Š., MÜNICH, D. (2012). Kde se v ČR dělá nejlepší výzkum? Praha: CERGE-EI.
MARTIN. M. O. et al. (2012). TIMSS 2011 International Results in Science. Boston: TIMSS
& PIRLS International Study Center.
McCANN, P., ORTEGA-ARGILÉS, R. (2011). Smart Specialisation, Regional Growth and
Applications to EU Cohesion Policy. Groningen: University of Groningen.
McKINSEY & COMPANY (2010). Klesající výsledky českého základního a středního
školství: fakta a řešení. Praha: McKinsey & Company.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ (2012a). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací
soustavy Moravskoslezského kraje 2012. Ostrava: Moravskoslezský kraj.
80
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ (2012b). Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta
2009 – 2020. Aktualizace 2012. Ostrava: Moravskoslezský kraj, Agentura pro regionální
rozvoj.
MORAVSKOSLEZSKÝ PAKT ZAMĚSTNANOSTI (2011). Moravskoslezský pakt
zaměstnanosti. Ostrava: Moravskoslezský pakt zaměstnanosti.
MŠMT (2007). Strategie celoživotního učení ČR. Praha: Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy.
MŠMT (2010). Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační,
umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011-2015. Praha:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
MŠMT (2011). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015).
Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
MŠMT (2013). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Verze
pro připomínkové řízení. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
MULLIS, I. V. S. et al. (2012a). PIRLS 2011 International Results in Reading. Boston:
TIMSS & PIRLS International Study Center.
MULLIS, I. V. S. et al. (2012b). TIMSS 2011 International Results in Mathematics. Boston:
TIMSS & PIRLS International Study Center.
MÜNICH, D., ONDKO, P. (2011). Analýza dopadu úrovně vzdělanosti žáků na dlouhodobý
růst České republiky a deficity průběžného důchodového systému. Praha: Národohospodářský
ústav Akademie věd České republiky.
NOVOSÁK, J. et al. (2013). On some aspects of territorial competitiveness: smart
specialization in the Zlín 2020 Strategy. Journal of Competitiveness, 5(3), 3-13.
OECD (2010a). PISA 2009 Results: Learning to Learn. Student Engagement, Strategies and
Practices. Volume III. Paris: OECD Publishing.
OECD (2010b). PISA 2009 Results: What Makes a School Successful? Resources, Policies
and Practices. Volume IV. Paris: OECD Publishing.
OECD (2013). OECD Skills Outlook 2013: First Results from the Survey of Adult Skills.
Paris: OECD Publishing.
OECD (2014). PISA 2012 Results: What Students Know and Can Do – Student Performance
in Mathematics, Reading and Science. Paris: OECD Publishing.
PALEČKOVÁ, J. et al. (2010). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009. Umíme ještě číst? Praha:
Ústav pro informace ve vzdělávání.
PALEČKOVÁ, J. et al. (2013). Hlavní zjištění výzkumu PISA 2012. Matematická gramotnost
patnáctiletých žáků. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání.
SANTIAGO, P. et al. (2012). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education –
Czech Republic. Paris: OECD Publishing.
81
SCIO (2012). Srovnávací testy pro ZŠ (Stonožka) 2005/06-2011/12 analýza výsledků. Praha:
SCIO.
STRAKOVÁ, J. et al. (2009). Analýza naplnění cílů Národního programu rozvoje vzdělávání
v České republice (Bílé knihy) v oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání.
Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
TRHLÍKOVÁ, J. (2012). Předčasné odchody ze vzdělávání na středních školách. Praha:
Národní ústav pro vzdělávání.
ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY (2013). Zpráva o situaci na trhu práce
v Moravskoslezském kraji, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014.
Ostrava: Úřad práce České republiky, Krajská pobočka v Ostravě.