MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

Ústav managementu a marketingu

Alena Šinkovská

Analýza interní komunikace ve společnosti

TOMI-REMONT a.s.

Analysis of the Internal Communication of the Company

TOMI-REMONT

Bakalářská práce

Mgr. Daniela Navrátilová

Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen

uvedené informační zdroje.

Olomouc 28.6.2013 ............................................

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Daniele Navrátilové za odborné

konzultace a vedení této bakalářské práce. Děkuji také Mgr. Martinu Zielinovi za jeho

cenné rady a připomínky. Dále děkuji společnosti TOMI-REMONT a.s. za ochotu

poskytnutí potřebných informací a umožnění dotazníkového šetření, zejména panu Ing.

Luboslavu Ringlovi za jeho věnovaný čas a příjemnou spolupráci.

4

Úvod .........................................................................................................................7

1 Vymezení pojmu komunikace .............................................................................8

1.1 Komunikace ................................................................................................8

1.2 Předmět komunikace....................................................................................8

1.3 Funkce komunikace .....................................................................................9

1.4 Základní dělení komunikace ...................................................................... 10

1.4.1 Verbální komunikace ...................................................................... 10

1.4.2 Neverbální komunikace ................................................................... 10

1.5 Formy komunikace .................................................................................... 11

1.5.1 Ústní komunikace ........................................................................... 11

1.5.2 Písemná komunikace ....................................................................... 12

1.5.3 Elektronická komunikace ................................................................ 12

2 Komunikační proces ......................................................................................... 15

2.1 Prvky komunikačního procesu ................................................................... 15

2.2 Komunikační bariéry ................................................................................. 17

2.2.1 Typy komunikačních bariér ............................................................. 18

2.2.2 Překonávání bariér komunikace....................................................... 19

3 Interní komunikace ........................................................................................... 21

3.1 Terminologický úvod do problematiky interní komunikace ........................ 21

3.2 Formální a neformální interní komunikace ................................................. 21

3.3 Interní komunikace .................................................................................... 22

3.4 Obsah interní komunikace ......................................................................... 23

3.5 Směry interní komunikace ......................................................................... 24

3.6 Cíle interní komunikace ............................................................................. 25

3.7 Projevy nefungující interní komunikace ..................................................... 26

3.8 Důsledky nefungující interní komunikace .................................................. 26

4 Komunikační kanály v podniku ........................................................................ 27

5

4.1 Komunikační kanály uplatňované v podniku: ............................................. 27

5 Nejpoužívanější nástroje interní komunikace .................................................... 29

5.1 Nástěnky.................................................................................................... 29

5.2 On-line nástěnka, intranet .......................................................................... 29

5.3 Výroční zprávy .......................................................................................... 30

5.4 Manuály činností ....................................................................................... 30

5.5 Firemní časopis .......................................................................................... 31

5.6 Společenské a sportovní akce ..................................................................... 31

5.7 Porady ....................................................................................................... 32

5.8 ICQ a Skype .............................................................................................. 33

5.9 Sociální sítě ............................................................................................... 33

6 Metodika práce ................................................................................................. 34

7 Společnost TOMI – REMONT a.s. ................................................................... 36

7.1 Organizační struktura společnosti .............................................................. 36

7.2 Vize společnosti TOMI – REMONT a.s. .................................................... 37

8 Analýza interní komunikace ve společnosti TOMI-REMONT a.s. .................... 39

8.1 Proces interní komunikace ve společnosti .................................................. 39

8.2 Směry interní firemní komunikace ............................................................. 39

8.3 Komunikační kanály uplatňované ve společnosti TOMI-REMONT a.s. ..... 40

8.4 Nástroje interní komunikace ...................................................................... 40

9 Dotazníkové šetření .......................................................................................... 42

9.1 Průběh dotazníkového šetření .................................................................... 42

9.2 Stanovení cílů, hypotéz a operacionalizace ................................................ 43

9.3 Vyhodnocení otázek dotazníkového šetření................................................ 45

9.3.1 Základní otázky ............................................................................... 45

9.3.2 Otázky zacílené na analýzu interní komunikace............................... 47

10 Doporučení ....................................................................................................... 58

6

Závěr ...................................................................................................................... 61

ANOTACE ............................................................................................................. 62

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ ............................................................... 63

SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 66

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 68

7

Úvod

Tématem bakalářské práce je analýza interní komunikace ve společnosti

TOMI-REMONT a.s. Tato společnost disponuje dlouholetou tradicí na českém trhu

a hlavním předmětem její činnosti jsou dopravní a inženýrské stavby. Důvodem pro

zvolení daného tématu byl můj zájem o tuto pro mě zajímavou problematiku. Pracovní

prostředí mnou vybrané společnosti pro mě bylo doposud neznámé, což byl i důvod pro

zvolení právě této společnosti. Jelikož nejsem se společností nijak vázána a její návštěva

ohledně budoucího výzkumu pro mě byla tou první, nebude můj výzkum z pohledu

firemního prostředí nijak ovlivněn. Avšak proniknutí do úplně cizího prostředí se může

zdát jako nelehký úkol. Každá návštěva v této společnosti pro mě byla velmi zajímavá

a přínosná.

Domnívám se, že samotná komunikace je základ pro zdravý chod každé

společnosti a vlastně i každého z nás. Bez komunikace by zaměstnanci nemohli plnit

pracovní úkoly, tudíž by nenaplnili cíle firemní, ale hlavně by nerozvíjeli dál ani své

schopnosti, pomocí kterých mohou dosáhnout cílů osobních.

Hlavním cílem této práce bude zhodnocení procesu interní komunikace

ve společnosti TOMI-REMONT a.s. na základě analýzy. Vedlejším cílem bude

případný návrh opatření, pro zlepšení zjištěného stavu.

Bakalářská práce je koncipována do dvou částí a to do teoretické a praktické části.

Teoretickou část budu zpracovávat na základě studia odborné literatury, čímž získám

i patřičné znalosti o samotném pojmu komunikace, jejich formách, dále o tom, co

samotný proces komunikace obsahuje a také o komunikačních bariérách, které při

komunikaci mnohdy vznikají. V neposlední řadě se budu věnovat interní

komunikaci, která je pro celou moji práci stěžejní. Zaměřím se na její obsah, směry

a cíle, ale také na projevy a důsledky nefungující interní komunikace a dále na její

nástroje. Jako metody analýzy pro vypracování praktické části jsem si zvolila

nestrukturovaný rozhovor, dotazníkové šetření a studium interních dokumentů

společnosti. Praktickou část zahájím představením společnosti TOMI-REMONT a.s.

a dále se budu zabývat procesem interní komunikace v této společnosti.

Nejpodstatnějším úsekem v této části bakalářské práce, bude dotazníkové

šetření, u něhož provedu vyhodnocení a ze zjištěných skutečností zhodnotím stávající

situaci a popřípadě navrhnu vhodná opatření pro její zlepšení.

8

1 Vymezení pojmu komunikace

1.1 Komunikace

V této kapitole bude vymezen pojem komunikace, komunikační prostředky,

předměty komunikace, funkci komunikace a základní dělení komunikace. Komunikace

je pojem s velmi širokým použitím. Slovo komunikace je latinského původu a má

mnoho významů. Především znamená něco spojovat, ale může být použito i jako

označení pro dopravní síť, přemisťování lidí, materiálů, myšlenek, informací, pocitů

a postojů od jedné osoby k druhé. Tento termín je používán v řadě různých vědních

oborů. Pro kybernetiku je komunikace předáváním informací mezi komunikátorem

a komunikantem, v tomto pojetí je důležité kódování a dekódování zpráv, komunikační

kanály a podobně.1 Na tyto výrazy poukazuji v kapitole 2 Komunikační proces.

Komunikace vždy probíhá pomocí některého z mnoha druhů komunikačních

prostředků. Mezi komunikační prostředky se řadí jazyk, pošta, telegraf, telefon, počítat,

rozhlas, televize, ale také vlaky, autobusy a letadla.2

1.2 Předmět komunikace

Holá definuje předměty komunikace jako data, informace a znalosti. Mezi daty

a informacemi existuje důležitá vazba, jelikož informace dávají data

do souvislostí a přidělují jim konkrétní význam. Pokud umíme pracovat s informacemi

a víme jak je využít, pak máme znalosti. Ačkoliv mezi sebou mluvíme stejnou řečí

a používáme obecně známá gesta, naše komunikace je i přesto plná nedorozumění jak

v obecném životě, tak i v tom profesním. Zahrnuje slovní i mimoslovní projevy. Holá

do komunikace řadí i chování a vše co děláme i neděláme. Signály ke svému okolí

vysíláme, i když jen stojíme a mlčíme, to nás vnímá a utváří si představy. Hlavním

cílem je dosáhnout porozumění.3

1 Srov. MIKULAŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s. 18. 2 Srov. Tamtéž. 3 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 3-4.

9

1.3 Funkce komunikace

Samotné funkce komunikace Holá ve své publikaci rozvádí jen stručně do pěti

bodů, kterými jsou:4

sdělování zpráv, informací, rozhodnutí,

vyjasňování skutečností, stavů, situací,

přesvědčování, ovlivňování,

implementace zpětné vazby ve všech komunikačních vztazích,

konkrétní činy manažerů, jejich chování, dodržování firemních

pravidel, obecného etického a morálního rámce, sdílení společných hodnot.

Mikulaštík jednotlivé funkce komunikace popisuje podrobněji

a to následovně: 5

Funkce informativní – zahrnuje předávání určitých informací, faktů a dat mezi lidmi.

Funkce instruktivní – v podstatě je to také funkce informativní, ale s navýšením

o vysvětlení významů, popisu, postupu, organizace a návodu, jak něco dělat nebo jak

něčeho dosáhnout.

Funkce přesvědčovací – je to působení na jiného člověka se záměrem o změnu jeho

názoru, postoje, hodnocení nebo způsobu konání (racionální přesvědčování pomocí

argumentů, pomocí logiky, emocionální přesvědčování formou působení na city, dost

často manipulativní).

Funkce posilovací a motivující – svým způsobem patří do funkce přesvědčovací, jde

o posilování určitých pocitů sebevědomí a o posilování vztahu k něčemu.

Funkce zábavná – nejdůležitější je pobavit, rozesmát a vyplnit čas

komunikováním, které vytváří pocity pohody a spokojenosti.

Funkce vzdělávací a výchovná – je uplatňována zejména prostřednictvím institucí

a sycena je funkcí informativní, instruktivní, ale i dalšími funkcemi.

Funkce socializační a společensky integrující – zahrnuje vytváření vztahů mezi

lidmi, sbližování, navazování kontaktů, posilování pocitu sounáležitosti a také vzájemné

závislosti.

Funkce osobní identity – na úrovni osobnosti, komunikace je velmi důležitou aktivitou

pro naše JÁ, pomáhá nám ujasnit si spoustu věcí o sobě samém

4 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 3-4 5 Srov. MIKULAŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s. 21–22.

10

Poznávací funkce – souvisí úzce s funkcí informativní. Umožňuje sdělovat si mezi

sebou každodenní zážitky, vzpomínky a plány.

Funkce svěřovací – slouží ke zbavování se vnitřního napětí a sdělování důvěrných

informací, většinou s očekáváním pomoci a podpory.

Funkce úniková – když je člověk sklíčený, otrávený nebo znechucený, může mít chuť

si nezávazně popovídat o věcech neutrálních, odreagovat se od shonu.

1.4 Základní dělení komunikace

Mikulaštík dělí komunikaci na verbální a neverbální, tudíž na to nejzákladnější

dělení, které je nejčastěji používané a nejlépe vystihuje potřeby klasifikace

komunikačního procesu. Tyto dvě formy komunikace se navzájem doplňují, nebo

dokonce může jedna suplovat druhou a to v plné míře.6

1.4.1 Verbální komunikace

Dle Dědiny se verbální komunikací rozumí komunikace slovem a písmem.

Používáme ji z důvodu, že chceme předat nebo získat informace. Techniku vhodně

kladených otázek je velmi důležité zvládnout v případě získávání informací. Pomocí

této techniky je možné získat relevantní informace včas a bez rušivého šumu.7

Mikulaštík uvádí, že verbální komunikace je nezbytnou součástí sociálního

života, a také je nezbytnou podmínkou myšlení. Při jakékoli komunikaci je význam slov

vždy dotvářen prostředky neverbální komunikace a svrchním tónem řeči. Slova se

od neverbálních složek komunikace odloučit nedají.8

1.4.2 Neverbální komunikace

Neverbální projevy při komunikaci nebývají tak přísně kontrolovány jako

samotná řeč. Většina řeči těla se odehrává na nevědomé úrovni a může doplnit verbální

projev, zesílit jeho účinek, regulovat jej a za určitých okolností jej může plně zastoupit.

V některých případech stačí pouze mimika nebo gesto bez toho, abychom říkali

nějaké slovo. Pokud to, co řekneme, nebude souhlasit s naším neverbálním

chováním, posluchači věří spíše neverbálnímu chování než řeči. Neverbální komunikace

6 Srov. MIKULAŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s. 112. 7 Srov. DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J., Management a moderní organizování firmy, s. 46-47. 8 Srov. MIKULAŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s. 113.

11

je stejně jako ta verbální ovlivněna kulturními vlivy.9 Tento typ komunikace je velice

bohatý a variabilní, mezi jeho části patří:10

pohled, pohyby očí a zorniček,

výraz tváře,

postoj těla,

pohyb končetin,

tón a síla hlasu,

vzdálenost od osoby, se kterou člověk komunikuje.

1.5 Formy komunikace

Rozlišujeme tři základní formy, ve kterých komunikace probíhá. A to

ústní, písemnou a elektronickou formu.

1.5.1 Ústní komunikace

Umožňuje okamžitou zpětnou vazbu, pružnost komunikace a identifikaci

neverbálních i emočních signálů a prvků.11

Bělohlávek do ústní komunikace řadí

konverzaci, jednání, porady, veřejné projevy, telefonní hovory a konference.12

Výhody a nevýhody při používání ústní komunikace:13

Výhody

fyzická blízkost, vidění i slyšení původce (s výjimkou telefonu),

umožnění průběžné výměny názorů a postojů,

umožnění přispění a účasti všech přítomných.

Nevýhody

těžko kontrolovatelná při účasti většího množství lidí,

neposkytnutí dostatku času k promyšlení věcí a kvalitnímu rozhodnutí,

chybí písemný záznam toho, co bylo proneseno,

časté vyvolání následné diskuze o tom, co a jak vlastně bylo řečeno.

9 Srov. MIKULAŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s. 123. 10 Srov. DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J., Management a moderní organizování firmy, s. 48. 11 Srov. VYMĚTAL, J., Průvodce úspěšnou komunikací, s. 112. 12 Srov. BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULER, O., Management, s. 522. 13 Srov. Tamtéž.

12

1.5.2 Písemná komunikace

„Může být produkována a uchovávána v rukopisné, tištěné nebo elektronické

podobě.“14

Informace je možno archivovat a zpětně ověřovat.15

Výhody a nevýhody při používání písemné komunikace:16

Výhody

evidence o odeslání a přijetí,

názorné zachycení myšlenek,

dokument je přenositelný.

Nevýhody

pracnost a formálnost,

nedovoluje poskytnutí průběžné zpětné vazby,

neumožnění dodatečné opravy po odeslání a bezprostřední výměny názorů.

1.5.3 Elektronická komunikace

Dědina říká, že elektronická komunikace má mnoho podob, jak je patrné

z Tab. 1 a vzhledem k rychlému vývoji IS/ICT lze očekávat vznik i dalších podob. Pro

elektronickou komunikaci využívají firmy jednak internet jako celosvětovou síť

a jednak své vlastní intranety. Z důvodu, že je internet přehlcen obrovským množstvím

informací o různých produktech, technologiích a možnostech, pracovníci spíše než

problém něco najít, řeší, jak vybrat to skutečně aktuální a potřebné. Intranet je omezen

na prostředí podnikové sítě, obsahuje firemní informace, oproti internetu je jeho obsah

jasně vymezen a obvykle katalogizován. Zaměstnanec si zde tedy může být

jistý a nemusí trávit svůj čas hledáním údajů jako v případě internetu. Intranet může

obsahovat citlivé údaje o firmě, proto je na místě jeho dostatečné zabezpečení. 17

14 TURECKIOVÁ, M., Řízení a rozvoj lidí ve firmách, s. 127. 15 Srov. Tamtéž. 16 Srov. BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULER, O., Management, s. 523. 17 Srov. DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J., Management a moderní organizování firmy, s. 50

13

Tab. 1 - Formy elektronické komunikace 18

Způsob Popis

Elektronické

zasílání zpráv

Textová podoba, může se jednat o formální dokument jako při

některých e-mailech, nebo o zabezpečení průběžné neformální

komunikace ve firmě pomocí instant messagingu. Je velice levná.

Email není vhodný pro zasílání zpráv. Které vyžadují okamžitou

reakci a odpověď.

Hlasová

komunikace

Technologie VolP umožňující přenos hlasu po internetu se rychle

rozvíjí a stává se funkční a levnou alternativou klasických nebo

mobilních telefonů. Pro hlasovou komunikaci stačí připojení k

internetu, nemusí se platit žádné poplatky kromě těch za připojení.

Navíc software umožňuje ukládání zpráv, jejich předávání ve firmě

apod.

Konferenční

systémy

Videokonference přenášejí kromě hlasu i obraz a dávají tak možnost

sledovat i neverbální projevy účastníků komunikace. Jedná se o zatím

nejdokonalejší náhradu osobních setkání.

Groupware

Groupware umožňuje členům jednoho týmu sdílet dokumenty

kancelářských aplikací typu MS Office nebo OpenOffice, výměnu

informací v reálném čase, plánování práce jednotlivých členů týmu a

jejich koordinaci i mnoho jiných funkcí.

Výhody a nevýhody při používání elektronické komunikace:19

Výhody

vysoká rychlost komunikace, u některých forem (videokonference) v reálném

čase,

komunikace ze vzdálených a těžko dostupných oblastí (satelitní komunikace),

obrovské množství dostupných informací (internet),

jednodušší šíření informací v podniku,

nízké náklady, většinou nižší než tradiční formy komunikace.

Nevýhody

přetížení přílišným množstvím informací a dat, z nichž většina nemusí být vůbec

relevantní,

chyby pracovníků, kteří nejsou na tento způsob komunikace zvyklí (špatně

zaslaný email),

pocit rychlosti při komunikaci vede k nepozornosti, pracovníci po sobě

zasílanou zprávu nezkontrolují, výsledkem je větší počet chyb,

18 DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J., Management a moderní organizování firmy, s. 50 19 Srov. tamtéž, s. 49-51.

14

bezpečnost. Mnoho lidí věří, že ke zprávě zaslané elektronicky má přístup pouze

její adresát, neuvědomují si existenci počítačové kriminality.

15

2 Komunikační proces

V této části práce bude vymezen samotný komunikační proces (Viz. Obr. 1)

a jeho prvky. Dědina tvrdí, že v komunikačním procesu vyjadřuje každý člověk určitým

způsobem své myšlenky a dává jim určitou formu. Toto vyjadřování se nazývá

kódováním, jehož výsledkem je předávaná zpráva. Příjemce u této zprávy provede

dekódování. Jako filtry vnímání označujeme znalosti, schopnosti vyjadřování,

schopnosti přijímání zpráv a schopnost vnímat správně realitu.20

Mikulaštík uvádí, že celý proces vnímání komuniké probíhá v podobě

sinusoidy: počátek (působí novost) a konec komuniké jsou vnímány pozorněji (lidské

podvědomí reaguje tak, že se snaží zachytit co nejvíce informací v okamžiku kdy zjistí,

že nebude nic dalšího následovat), než střední část informace.21

Obr. 1 - Schéma komunikačního procesu mezi dvěma osobami22

2.1 Prvky komunikačního procesu

Prvky komunikačního procesu dle Mikulaštíka jsou:23

Komunikátor - osoba, která vysílá nějakou zprávu. Komunikátor předpokládá, že

příjemce má společný nebo alespoň podobný repertoár poznatků, který umožňuje

porozumět tomu, co mu chce sdělit, předpokládá také, že má podobný kódovací systém.

Komunikátor zkresluje informace, není stoprocentně informovaný, jeho způsob

sdělování může být chaotický, může si domýšlet neúplné informace, používat nevhodné

komunikační prostředky, může podlehnout funkčnímu postavení, zanedbávat

zásadu, že komunikace je dvousměrná silnice, to znamená, že nechce naslouchat, ale jen

mluvit. Do svého sdělení komunikátor vždy promítá svou osobnost a osobní

20 Srov. DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J., Management a moderní organizování firmy, s. 46. 21 Srov. MIKULAŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s. 22. 22 Tamtéž, s. 24. 23 Srov. tamtéž, s. 23–25.

16

zaujetí, také chce být vyslechnut, pochopen, přijat, chce změnit chování. Svoji roli hraje

i časová opožděnost, komunikátorovy zkušenosti, náladovost a postoje. Významný je

i vliv prostředí. V komuniké, které komunikátor vysílá, se objevují nejen

myšlenky, záměry, fakta, představy, postoje, ale také fráze, klišé, emoce, obavy, takže

musíme slyšet i to, co komunikátor neříká, tudíž musíme číst v podtextu, jinak

nepochopíme, co nám chce sdělit.

Komunikant - přijímá vyslanou zprávu od komunikátora. Jeho vnímání je také

ovlivněno vlastními zkušenostmi, prožitky, vlastními záměry a cíli. Komunikant je

naslouchajícím komunikátorovi v čase, kdy od něj přijímá informaci. Předpokládá, že

s komunikátorem mají společný repertoár poznatků i vyjadřovacích schopností, tedy

stejný způsob kódování. Komunikant by měl sledovat věcný obsah

informace, vyslechnout vše až do konce, bez přerušování, nemyslet hned

na odpověď, spíše připravovat otázky, které by pomohly lepšímu pochopení zprávy.

Měl by si všímat i neverbálních signálů, ale nedomýšlet je. Do sdělení by však neměl

vkládat své dojmy a v tom, čemu naslouchá, neslyšet to, co chce slyšet, spíše

upřesňovat celkový dojem. Další zásadou je nepodléhat vlivu svého postavení z pozice

moci – kdy podřízený má zábrany se zeptat a nadřízený si zase může myslet, že je

neomylný.

Komuniké – je to vyslaná zpráva jako myšlenka nebo pocit, který jeden člověk sděluje

druhému. Tato zpráva má podobu verbálních a neverbálních symbolů. Pokud použijeme

slovo označující konkrétní věc, většinou poslouchající pochopí, co je tímto slovem

míněno. Poněkud složitější situace však nastává u slov abstraktních a u slovních

spojení, ale také u případných symbolů neverbálního charakteru (odvrácení

hlavy, předání květiny). Různí lidé mohou celou zprávu chápat zcela odlišně. Celá

zpráva může být odlišně chápána různými lidmi, a někdy dokonce může komunikátor

zprávu úmyslně zamlžovat a vkládat do ní víceznačnost. Odlišné chápání může být

způsobeno i projekcí vlastních zkušeností a dalšími vlivy, například komunikačním

šumem.

Komunikační jazyk - zpráva se předává prostřednictvím určitého komunikačního

jazyka. Ačkoliv lidé mezi sebou mluví stejným jazykem, neznamená to, že si musí vždy

rozumět.

Komunikační kanál - komunikačním kanálem je nějaká informace posílána. Při

komunikaci tváří v tvář (face to face) jsou hlavním kanálem zvuky, pohledy a pohyby

těla, mohou to být ale i dotyky v podobě stisku ruky, příjemně vonící parfém, vkusné

17

oblečení nebo příjemný hlas (působíme tím na čtyři smysly zároveň). Komunikační

prostředky jsou při komunikování, které je zprostředkované pomocí telefonu, televize

rádia, novin či kazetové nahrávky poněkud ochuzenější.

Komunikační prostředí - je velmi důležitým prvkem komunikace, protože i prostředí

má významný vliv na komunikaci. Prostředí zahrnuje prostor, kde se komunikace

odehrává, uspořádání místnosti, přítomnost různého počtu lidí, osvětlení

a podněty, které ovlivňují komunikátora i komunikanta.

Feed back (zpětná vazba) - je reakce na přijatou zprávu a je při komunikování velmi

důležitá, neboť udržuje oba účastníky v komunikační situaci, dává informaci o tom, jak

je zpráva přijata a chápána.

Marie Hesková mezi hlavní prvky komunikačního procesu řadí odesílatele

(komunikátor, zdroj zprávy) a příjemce. Dále tvrdí, že komunikační funkci zajišťují

procesy, jako jsou kódování, dekódování, reakce a zpětná vazba. Komunikační proces je

ovlivněn řadou neplánovaných rušivých momentů – poruch v podobě nejrůznějších

šumů.24

2.2 Komunikační bariéry

V publikacích se setkáváme s odlišným terminologickým vymezením pojmu

komunikační bariéry.

Někteří z autorů jako například (Armstrong, Vymětal) ve svých publikacích

užívají názvu komunikační bariéry ve významu překážek, které musí být při

komunikaci překonávány, nebo které uskutečnění komunikace brání. Skupina autorů

(Dědina, Hesková, Holá) vymezují tento pojem pod názvem komunikační

šumy, přičemž význam pojmu je stejný. V literatuře od Bělohlávka se však setkáváme

s používáním obou těchto pojmů, přičemž Bělohlávek na úrovni komunikačního kanálu

vymezuje komunikační šum jako to, co brání efektivnosti komunikace, co

omezuje, zkresluje nebo potlačuje rozsah a význam přenášených sdělení. Oproti tomu

o komunikačních bariérách tvrdí, že mohou vznikat na každém ze stupňů, jde-li

např. o zprávu šířenou postupně z úrovně vedení až na úroveň řadových pracovníků.25

Domníváme se však, že oba tyto termíny se snaží vystihnout společnou

problematiku, kterou je narušení, ovlivnění a tvorba překážek a to na úrovni všech

24 Srov. HESKOVÁ, M., ŠTARŇOCH, P., Marketingová komunikace a moderní trendy

v marketingu s. 54. 25 Srov. BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULER, O., Management s. 520.

18

prvků komunikačního procesu. Pro potřeby bakalářské práce bude dále používán termín

komunikační bariéry ve významu, v jakém je chápán Armstrongem či Vymětalem.

2.2.1 Typy komunikačních bariér

V odborné literatuře můžeme nalézt několik druhů komunikačních bariér.

slyšíme, co slyšet chceme – neboli vnímání toho, co slyšíme nebo chápeme

od osoby, která k nám mluví, je založeno na naší vlastní zkušenosti. Spíše

než to, co nám lidé opravdu řekli, slyšíme to, co nám naše paměť a rozum

říká, že řekli. Pokud to, co říkají, neodpovídá našemu hledisku, přizpůsobíme

si to,26

předsudky a zaujatost – manažer automaticky předpokládá určité vlastnosti

u člena týmu, nebo skupiny, na základě nejčastějších osobních vlastností v dané

skupině, jedná se tedy o nepřesné předpoklady o svých podřízených, na jejichž

základě dochází k sestavení sdělení, toto sdělení pak není pro daného pracovníka

optimální,27

vnímání osoby přicházející se sdělením - od toho, co nám naše pocity a dojmy

říkají o této osobě, je velmi obtížné se oprostit. Snáze akceptujeme to, co říkají

lidé, které máme rádi a kteří se nám líbí, než to, co říkají lidé, kteří se nám

nelíbí, nebo je nemáme rádi,28

vliv skupiny – skupina, s níž se ztotožňujeme, ovlivňuje naše postoje a pocity.

Lidé asi budou více naslouchat svým kolegům, kteří mají stejné zkušenosti jako

oni, než lidem přicházejícím zvenčí,29

úloha vedení organizace – management a vedení slouží jako určitý vzor

chování pro ostatní pracovníky, jestliže je vedení uzavřeno ve vlastních

kancelářích a manažeři prakticky nevycházejí mezi zaměstnance a není

zdůrazňována úloha komunikace v podniku, nelze se divit, že i samotní

zaměstnanci se chovají tajnůstkářky,30

velikost - čím je organizace větší a složitější, tím větší je problém komunikace.

Komunikace je velmi ovlivněna členitostí úrovní řízení a kontroly, jimiž musí

26 Srov. ARMSTRONG, M., STEPHNES, T., Management a leadership, s. 60. 27 Srov. DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J., Management a moderní organizování firmy, s. 55-56 28 Srov. ARMSTRONG, M., STEPHNES, T., Management a leadership, s. 60. 29 Srov. Tamtéž. 30 Srov. DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J., Management a moderní organizování firmy, s. 55-56

19

projít nějaké sdělení. Čím více úrovní organizace má, tím větší je příležitost pro

překroucení nebo špatné pochopení tohoto sdělení,31

organizační struktura – určuje pravidla pro komunikaci směrem nahoru

i dolů, ale přílišný počet pravidel může komunikaci omezovat. Zaměstnanci pak

mají pocit, že nemohou porušit hierarchii v organizaci, i když

to znamená, že nebudou komunikovat s osobou, která je pro to nejvhodnější,32

odlišná pohlaví – nejčastější rozdíly v komunikaci mužů a žen jsou například

u požádání o informace. Ženám nedělá problém o informaci požádat, kdežto

muži o informaci nežádají. Ženy hovoří za účelem sociálního kontaktu

a budování vztahů, muži však mluví k věci a to k projektům, či k náplni

práce, za účelem demonstrování vlastních schopností, 33

šum/hluk – může jim být opravdový hluk, který brání tomu, aby lidé sdělení

slyšeli, nebo v přeneseném významu tzv. šum v podobě narušené nebo popletené

informace, která překrucuje nebo zatemňuje význam. 34

2.2.2 Překonávání bariér komunikace

Pro překonávání bariér v komunikaci je nejúčinnější zpětná vazba. Je velmi

důležité zajistit si na vaše sdělení odezvu od příjemce, která vám řekne, do jaké míry

příjemce toto sdělení pochopil.35

Bělohlávek popisuje zpětnou vazbu jako obranu organizace proti důsledkům

zkreslení a neúplností zpráv, které mohou být pro rozvoj a existenci organizací

mimořádně nebezpečné. Manažer vydávající pokyny by měl zjišťovat, jak jsou

přijímány na nižších úrovních a jak jsou uskutečňovány a pochopeny v praxi (jejich

realizace). Dle Bělohlávka může zpětná vazba nabývat několika úrovní, stejně jako

komunikace:36

Zpětná vazba na úrovni vnímání (vysílání - příjem), např. odpovědí ,,ano" si

původce ověřuje, že adresát zprávu skutečně slyšel,

31 Srov. ARMSTRONG, M., STEPHNES, T., Management a leadership, s. 61. 32 Srov. DĚDINA, J., ODCHÁZEL, J., Management a moderní organizování firmy, s. 55. 33 Srov. Tamtéž, s.56. 34 Srov. ARMSTRONG, M., STEPHNES, T., Management a leadership, s. 61. 35 Srov. Tamtéž, s. 60-62. 36 Srov. BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULER, O., Management s. 521.

20

zpětná vazba na úrovni kódu může mít charakter kompletního zopakování

pokynu, pracovník je schopen opakovat úkol vedoucího slovo od slova, to

ovšem neříká, že je pochopil správně,

zpětná vazba na úrovni významu ukazuje, že příjemce opravdu správně pochopil

smysl sdělení. Lze jej ověřit kontrolou praktického provedení příkazu: mistr

zjistí, že dělník udělal práci skutečně přesně podle jeho pokynu.

Armstrong tvrdí, že způsobem, jak zpětnou vazbu získat je používání komunikace

tváří v tvář. Vždy s lidmi raději mluvte, než abyste s nimi komunikovali pomocí psaní.

Pokud vidíte příjemce tváří v tvář, můžete podle jeho reakcí své sdělení přizpůsobit,

změnit a také jej předložit lidštějším a srozumitelnějším způsobem. Kritika, která je

sdělena ústně, může být poskytnuta konstruktivnějším způsobem, než písemné

pokárání, které je vždy vnímáno jako tvrdší a ostřejší.37

Aby si lidé zapamatovali vaše sdělení, můžete jej předávat mnoha různými

způsoby, tedy způsoby vedoucími k zapamatování sdělení. Je dobré opakovaně

zdůraznit důležité body sdělení.38

Dalším důležitým bodem je důvěryhodnost, která je nepostradatelná pro efektivní

komunikaci. Tím, že budete slibovat něco, co potom nesplníte, si důvěryhodnost

nezískáte. Proto, když řeknete, že něco uděláte, tak to také udělejte.39

Pro bezbariérovou komunikaci je také podstatné používat různé a vhodné

komunikační kanály. Písemná podoba je využívána proto, aby se některá sdělení

rozšířila rychle a nezkresleně, ale vždy, když je to možné, doplňujte písemná sdělení

mluveným slovem. Totéž platí i pro ústní informace, které by měly být doplněny

o písemné sdělení.40

37 Srov. ARMSTRONG, M., STEPHNES, T., Management a leadership s. 62. 38 Srov. Tamtéž. 39 Srov. Tamtéž. 40 Srov. Tamtéž.

21

3 Interní komunikace

3.1 Terminologický úvod do problematiky interní komunikace

V odborné literatuře se setkáváme s různými termíny, kterými jsou interní

komunikace, vnitrofiremní komunikace, vnitropodniková komunikace, vnitřní

komunikace. Některý autor (Tureckiová) používá pouze pojem vnitrofiremní

komunikace. Jiný autor (Holá) používá pojem interní komunikace, mnohdy však

i vnitrofiremní komunikace. Domníváme se, že oba tyto termíny vystihují totéž

a to komunikaci uvnitř podniku.

Ve své práci budu užívat pojmu interní komunikace. Tento pojem je obsažen

v samotném názvu mé práce a hlavním důvodem volby tohoto pojmu, byl jeho samotný

význam. Slovo interní je antonymum ke slovu externí, tedy má opačný význam, což je

pro moji práci stěžejní, protože se věnuji problematice komunikace uvnitř

podniku, na rozdíl od komunikace externí. Ačkoliv se v mé práci zaměřím na interní

firemní komunikaci, je důležité upřesnit také pojem externí komunikace. Do externí

komunikace spadá veškerá marketingová komunikace podniku s jeho okolím, tedy

ta komunikace, kterou podnik vyvíjí navenek.41

3.2 Formální a neformální interní komunikace

Interní komunikaci můžeme vnímat ve dvou rovinách, kde rozlišujícím prvkem

jsou její směry. Analogií pro toto členění je dělení organizačních struktur. Organizační

struktury jsou také rozlišovány podle toho, zda jsou formální (vyplývají z firemní

strategie a jsou vyjádřením uspořádání firemní soustavy, které lze znázornit

v organizačních schématech), nebo neformální (vzniklé „z vůle lidí“ a jdoucí mnohdy

také napříč formální organizační strukturou). V souvislosti s nimi se také hovoří

o neformálních vztazích, které jsou tvořeny a udržovány prostřednictvím neformální

komunikace. Formální komunikace je primárně „organizována a řízena shora“.

Neformální komunikace vede i napříč formální organizační strukturou a je vyjádřením

a prostředkem naplňování sociálních potřeb lidí ve firmě.42

41Slovníček [online]. 2008 [cit. 2013-04-17]. Magdalena Čevelová. Dostupné z:

WWW:<http://www.cevelova.cz/slovnicek/>. 42 Srov. TURECKIOVÁ, M., Řízení a rozvoj lidí ve firmách, s. 122-123.

22

3.3 Interní komunikace

Interní komunikace představuje v podstatě komunikační propojení útvarů firmy.

Komunikační propojení umožňuje koordinaci a spolupráci procesů nutných pro

fungování firmy. Nejedná se však o pouhé předávání informací, interní komunikace

zahrnuje i utváření a vyjasňování názorů a postojů, chování managementu

i pracovníků, slovní i mimoslovní spojení a přenosy informací, které probíhají ve všech

směrech fungování firmy – mezi manažery navzájem, mezi jednotlivými pracovníky

a pracovními týmy v oficiálních i neoficiálních vztazích.43

Do interní komunikace, tedy do komunikace uvnitř firmy patří řada

komunikačních kanálů a v širším pohledu sem spadá také vybavení kanceláří

a pracovní prostředí celkově, sociální podmínky, jako například možnost občerstvení

na pracovišti, rozsah a atraktivnost dalších poskytovaných benefitů nebo způsob vedení

podniku – nakolik je management otevřený a přístupný, nakolik podporuje týmovou

práci a otevřenou výměnu názorů a jak se podnik odpovědně staví k vlivům své činnosti

na životní prostředí apod. Celkový vztah zaměstnance k podniku však není formován

jen uvnitř podnikových zdí. Velmi silně na něj působí také celospolečenský pohled

na ,,status“ jeho profese, to, jak o oboru zaměstnance a podniku informují média

a samozřejmě také to, co si o jeho práci a firmě, ve které pracuje myslí jeho rodina

a přátelé. Při komunikaci s interní veřejností musí jít o obousměrný proces (Viz. Obr.

2), tudíž je důležité aktivně usilovat o zpětnou vazbu a co nejlepší pochopení jejích

názorů, postojů a především motivace. Často u této, pro podnik životně důležité

skupiny, převládá naprosto jednostranný přístup – organizace vydává prostředky na

informování svých zaměstnanců prostřednictvím řady tiskových materiálů

a manažerských prezentací, pořádá nákladné sportovní či kulturní akce – a přitom úplně

opomíjí základní otázku: Jak naše snahy lidé vnímají? V účinné interní komunikaci

nejde jen o nástroje – tedy všechno to, co lidé vidí, slyší nebo čtou. Je to především

obousměrný proces předávání a přijímání informací a zpětných vazeb.44

Obecně jsou předmětem komunikace informace, ale v podniku však lidé pracují

i s daty a znalostmi. Na znalosti jak s nimi zacházet je založen úspěch firmy.45

43 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 8. 44 Srov. STEJSKALOVÁ, D., HORÁKOVÁ, I., a ŠKAPOVÁ, H., Strategie firemní komunikace,

s. 125-126. 45 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 8.

23

Obr. 2 - Schéma interní komunikace 46

3.4 Obsah interní komunikace

Vnitřní prostředí podniku je tvořeno mimo jiné zejména zaměstnanci, tedy

lidmi, kteří jsou pro fungování firmy nejdůležitějším a současně nejhůře ovlivnitelným

faktorem. To vychází z lidské nezávislosti, osobitosti, relativní samostatnosti

a ze schopnosti samostatného myšlení. Myšlení, projevy a chování lidí nelze

kontrolovat a ani řídit, lze je jen více či méně ovlivňovat a stimulovat k plnění

společných cílů a k motivaci pracovníků. Interní komunikace v podstatě znamená

komunikační propojení útvarů firmy, které umožňuje spolupráci a koordinaci procesů

nutných pro fungování firmy. Zahrnuje i utváření a vyjasňování názorů

a postojů, chování managementu i pracovníků. Zahrnuje slovní i mimoslovní spojení

a přenosy informací, probíhající ve všech směrech fungování firmy, tedy mezi

managementem a pracovníky, mezi manažery navzájem, mezi jednotlivými pracovníky

a pracovními týmy v oficiálních, ale i v neoficiálních vztazích.47

Interní firemní komunikace pracuje s daty. Za data považuje odborná literatura

vše, co můžeme monitorovat smysly, to co obsáhneme zrakem, sluchem, hmatem,

smysly a chutí, tedy do jisté míry vjem. Ve firemní praxi jsou data považována

za objektivní fakta o určitých skutečnostech nebo posloupnost znaků s určitou

hodnotou. Data bývají dobře strukturována, většinou vázána na technologii, nezávislá

na lidském vědomí a jsou výsledkem nějakého konkrétního procesu. Je v nich

zakódována jakási zpráva. Zpracováním dat se zabývá informační systém firmy a nabízí

managementu firmy přehled dat. Například čísla objemu, prodeje, prodaných

kusů, počet zákazníků, data z účetnictví apod. Data jsou základem informací, proto jsou

důležitá a jsou na ně kladeny nároky ohledně rychlosti jejich pořízení, nákladů

46 HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 126. 47 Srov. tamtéž.

24

na pořízení, kapacitu, přístup, nároků na další zpracovaní a na jejich formát

a srozumitelnost.48

Informace jsou data, která jsou interpretována s určitým významem, je jim

přikládána konkrétní vypovídací hodnota, důležitost a význam uživatelem. Na základě

svých znalostí vytváří uživatel z dat informace subjektivního charakteru. Uživatel může

pracovat s daty pouze tehdy, pokud má určité znalosti nutné k jejich zpracování, tak

mají pro uživatele některá data určitou hodnotu a některá pro něj nemají hodnotu

žádnou.49

Další důležitou složkou interní komunikace jsou znalosti. Znalost je svázána

s lidskou činností a emocemi, vzniká a je využívána v lidských myslích. Je zakládána

na informacích a na jejich subjektivním zpracování v mysli. V odborné literatuře

je znalost popsána jako souhrn všech zkušeností, vědomostí, mentálních modelů, hodnot

a principů, podle kterých žijeme. Znalost je informace navíc, je to informace co dělat

s informací, kterou příjemce získá. Pro organizaci jsou nejhodnotnější znalosti, bohužel

možnost jejich sdílení je mnohem nižší než při sdílení dat.50

Pro interní komunikaci má rozlišení dat, informací a znalostí význam zvláště

pro samotnou práci s nimi. Všechna tři aktiva (data, informace, znalosti) na sebe

navazují, souvisí spolu a jsou provázaná, jejich konkrétní zpracování a využívání

vyžadují různé formy komunikace a odlišný přístup. Komunikace ve firmě na základě

práce s daty, informacemi a znalostmi zasahuje celé fungování firmy, ovlivňuje

prosperitu firmy, stává se základem celého řízení, obsahuje zpracování dat v databázích

účetního software, tvorbu image a snahu o loajalitu pracovníků. Technické nastavení

zpracování dat je mnohem snadnější než nastavení komunikace mezi firmou, respektive

managementem a pracovníky.51

3.5 Směry interní komunikace

Interní komunikace může probíhat ve třech různých směrech, a to ve směru

vertikálním, horizontálním, nebo diagonálním.

U vertikálního směru se jedná se o komunikaci vedoucí mezi hierarchickými

úrovněmi shora dolů a zdola nahoru52

. Jejím cílem je, aby byli pracovníci přiměřeně

48 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 126. 49 Srov. tamtéž, s. 8-9. 50 Srov. tamtéž, s. 9. 51 Srov. tamtéž. 52 Srov. TURECKIOVÁ, M., Řízení a rozvoj lidí ve firmách, s. 124

25

a včas informováni o všem, co se jich nějakým způsobem dotýká, nebo co by je mohlo

v organizaci zajímat. Způsoby, kterými lze pracovníky informovat popisuji v kapitole

6. Nejpoužívanější nástroje interní komunikace. Pracovníci by měli mít možnost

vyjadřovat se k záležitostem organizace a měli by o to být dokonce žádáni. Své názory

může pracovník sdělovat vedení organizace pomocí bezprostředního

nadřízeného, prostřednictvím k tomu určených schránek, odborů, pravidelných

schůzí, pracovních porad, anket mezi pracovníky atd. Vertikální komunikace

je v podniku nezbytně nutná a je důležité, aby byla otevřená jak v sestupné, tak i ve

vzestupné linii.53

V organizacích, ve kterých převládá sestupná forma, je řízení

postaveno na přikazování a chybí informace o problémech v provozu, vedení

se domnívá, že samo nejlépe ví, jak vyřešit veškeré problémy a přijímány jsou pouze

pozitivní zprávy. To umožňuje podřízeným dalekosáhlé zkreslování

informací, což ve svých důsledcích vede k demotivaci, zahálce a podvodům. Kladným

opakem jsou organizace, ve kterých vedení podněcuje komunikaci vzestupnou, posiluje

zpětnou vazbu a tím operativně získává všechny důležité informace, přičemž širokou

účastí na řízení vysoce motivuje pracovníky.54

Horizontální směr probíhá na jedné hierarchické úrovni, v rámci jedné funkční

specializace (oddělení nebo útvar) nebo mezi nimi55

např. mezi jednotlivými

pracovníky, pracovními skupinami, úseky, organizačními jednotkami.56

Diagonální nebo laterální (do šířky) – komunikace prochází napříč

úrovněmi, formálně například při projektovém nebo procesním řízení, neformálně

při komunikaci mezi zaměstnanci firmy o firemních záležitostech, které nejsou

bezprostředně spojeny s pracovními úkoly, nebo o záležitostech ,,mimofiremních“.57

3.6 Cíle interní komunikace

Cíle, které by měla firma naplňovat, aby dosáhla efektivní úrovně interní

komunikace, můžeme definovat poté, co shrneme to, co je pro fungující komunikaci

uvnitř firmy nejdůležitější, což bylo již popsáno v kapitole 3.2 Interní firemní

komunikace.58

53 Srov. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky s. 338 - 339 54 Srov. BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULER, O., Management s. 523-524. 55 Srov. TURECKIOVÁ, M., Řízení a rozvoj lidí ve firmách, s. 124 56 Srov. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky s. 339 57 Srov. TURECKIOVÁ, M., Řízení a rozvoj lidí ve firmách, s. 124 58 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 21.

26

Holá definuje následující cíle interní firemní komunikace:59

zajištění informačních potřeb všech pracovníků firmy a informační propojenost

firmy zohledňující návaznost a koordinaci procesů,

zajištění vzájemného pochopení a spolupráce na základě dosažení porozumění

ve společných cílech (mezi managementem firmy a zaměstnanci, mezi

manažerem a jeho týmem, mezi týmy a pracovníky navzájem),

ovlivňování a vedení k žádoucím postojům a pracovnímu chování

pracovníků, zajištění stability a loajality pracovníků,

neustálé udržování zpětné vazby a zavádění zjištěných poznatků

do praxe – neustálé zdokonalování komunikace uvnitř firmy.

3.7 Projevy nefungující interní komunikace

„Nejčastějšími projevy mohou být:“60

nedostatek informací,

neúplné informace,

nejednoznačné informace.

Z těchto nedostatků pak vzniká informační šum, který snižuje efektivitu činnosti

podniku.61

3.8 Důsledky nefungující interní komunikace

Důsledky mohou být pro firmu velmi závažné. Nefungující komunikace vede

pracovníky a celé týmy k:62

demotivaci,

nerozhodnosti,

pasivitě,

frustraci.

59 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 21. 60 Tamtéž, s. 14. 61 Srov. tamtéž. 62 Srov. tamtéž.

27

4 Komunikační kanály v podniku

Rozdíl mezi komunikačními kanály spočívá v tom, že se od sebe liší

rychlostí, přesností, náklady, množstvím oslovených lidí, efektivitou

a schopností prezentovat a reprezentovat firmu. Záleží na posluchačích, cílech

a komuniké, ale také na tom, který kanál může být lepší za jedněch podmínek a který

za jiných podmínek. Pokud komunikační proces podporuje spolupráci a dosažení

cíle, stává se úspěšným. Nezbytná je osobní identifikace a motivace zúčastněných

osob, důvěra, otevřenost, pozitivní vztahy, dosahování hospodářských výsledků

a úspěšné řešení problémů. Pro komunikaci a rozhodování ve skupině

je lepší komunikace tváří v tvář, snadněji se vyjasňují nesrovnalosti, řeší rozdílnosti

názorů. Má však i své nevýhody, mezi které patří zkreslování zprávy, jestliže je zpráva

předávána přes zprostředkovatele. Čím více zprostředkovatelů zprávu předává, tím větší

je zkreslení. Oproti komunikaci tváří v tvář písemná zpráva zaručuje přesnost při

zprostředkování. Hlasové vzkazy, například na telefonním záznamníku, upřednostňují

mezi sebou lidé, kteří se nezastihnou při telefonování nebo zaměstnanci z jedné

směny, kteří potřebují komunikovat s další směnou. Výběr kanálu je ovlivněn kulturou

organizace, postupným přivykáním na nové formy komunikace.63

4.1 Komunikační kanály uplatňované v podniku:64

rozhovor tváří v tvář,

skupinový rozhovor – porada, týmová práce,

konference, výroční zpráva, masové shromáždění, seminář,

vzdělávání – přednáška, simulační metody, video, knihy a další vzdělávací

prostředky,

podnikové noviny a časopisy,

nástěnky,

kolektivní vyjednávání,

písemné zprávy,

telefonování, telefonické porady,

faxy,

63 Srov. MIKULAŠTÍK, M., Komunikační dovednosti v praxi, s. 218 64 Srov. tamtéž, s. 218-219.

28

dotazníky, průzkum mínění,

oběžníky, metodické pokyny, předpisy,

e-maily, internet, elektronická porada,

činy,

podnikové obřady a tradice, obleky, uniformy, image podniku,

reklama,

Public Relations.

29

5 Nejpoužívanější nástroje interní komunikace

V této části práce bude popsáno několik nejužívanějších druhů nástrojů interní

komunikace.

5.1 Nástěnky

Holá popisuje nástěnky jako velmi jednoduchý komunikační prostředek. Spolu

s nainstalovanou schránkou určenou pro názory, dotazy a různé příspěvky zaměstnanců

můžou nástěnky tvořit oboustranný komunikační kanál. Díky své jednoduchosti jsou

vhodné zejména v případě, kdy informace mají delší časovou poplatnost a je třeba, aby

je zaměstnanci měli tzv. na očích, například přehled plnění úkolů, plánů a akcí.

Výhodné jsou ale také pro zajištění denních aktuálních

informací, důležitých pro motivaci zaměstnanců (přehled denního plnění plánu).

Nástěnka může poskytovat stejné informace jako firemní časopis nebo noviny s tím, že

lze velmi jednoduše informace aktualizovat. Účinnost a význam nástěnky je závislá

nejen na obsahu informací, ale také především na jejím vhodném umístění. Mezi

nevýhodu patří nutnost fyzických úkonů spojených s průběžnou aktualizací

a nemožnost poskytování aktuálních okamžitých informací.65

5.2 On-line nástěnka, intranet

Intranet je interní elektronická síť podniku, která je majetkem firmy a je přístupná

pouze zaměstnancům a dalším oprávněným osobám. Webové stránky na intranetu

se chovají stejně jako webové stránky na internetu. Intranet se podobně jako internet

používá ke sdílení informací a umožňuje interní komunikaci pomoci e-mailů

nebo různých on-line komunikátorů. Nejdůležitější vlastností je možnost poskytování

a sdílení informací v reálném čase. Lze jej v první řadě využít jako sdílenou

nástěnku, kde mohou zaměstnanci najít vše, co je potřeba vědět o firmě a jejím

fungování. Intranet však nefunguje pouze jako elektronická knihovna, ale je vhodným

nástrojem pro získávání zpětné vazby, neboť umožňuje téměř okamžitou odezvu. Takto

však může intranet fungovat pouze tam, kde má téměř každý zaměstnanec volný přístup

k počítači, nebo s ním pracuje. Vnitropodnikovou počítačovou síť lze pro firemní

65 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 68-69.

30

komunikaci využít stejně jako ostatní prostředky informačních a komunikačních

technologií. Lze zvýšit efektivitu komunikace a také zvýšit celkovou užitečnost

a produktivitu počítačů spojenou s investiční návratností. S postupným vývojem

přestává být intranet pouhou on-line nástěnkou, ale stává se plnohodnotným

komunikačním portálem firmy, nebo-li vstupní branou do komunikace firmy.66

5.3 Výroční zprávy

Výroční zprávy bývají součástí business plánu, jejich cílem je poskytnout souhrn

důležitých informací o firmě v aktuální době. Jsou určeny vnější i vnitřní veřejnosti jako

souhrnná zpráva o činnosti firmy – například ukazatele prosperity firmy, konkrétní

výsledky, plnění plánů, dosažení jednotlivých cílů, výsledky a jejich srovnání

s minulostí, dokončené zakázky, úspěchy na trhu a spokojení zákazníci. Tyto informace

mohou tvořit základní soubor údajů o hospodaření firmy, zpravidla za jeden rok.

Výroční zpráva nesmí obsahovat žádná zkreslená fakta a musí odpovídat skutečnému

stavu. Celkově by měla vyznívat pozitivně s důrazem na úspěchy, někdy také obsahuje

plány firmy do budoucna, informace o dalším nasměrování firmy, jejích nejbližších

cílech a strategii.67

5.4 Manuály činností

Manuál činností obsahuje popis jednotlivých pracovních míst, jejich

kompetencí, zodpovědností, návazností na ostatní činnosti, přehled konkrétních úkonů

a činností z pozice vyplývajících. To vše velmi dobře nastavuje orientaci pracovníka

ve firmě, jeho adaptaci a výkon požadované práce. Manuály mohou být ještě doplněny

zastupitelností, reportováním a formuláři.68

66 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 69. 67 Srov. tamtéž, s. 67. 68 Srov. tamtéž.

31

5.5 Firemní časopis

Firemní časopis bývá oblíbeným komunikačním kanálem firmy ze strany

zaměstnanců i ze strany zodpovědného vydavatele. Jeho obsah je samozřejmě

důležitější, než jeho forma, či frekvence vydávání. Málokdy zaměstnanci věnují

pozornost strohému výčtu faktů ve výroční zprávě, upřednostňují, jsou li tyto informace

podávány v souvislostech života firmy, resp. jejich zaměstnanců. Vhodnou náplní

firemních novin je přehled budoucích a rekapitulace minulých akcí, stejně jako

výsledky testování produktů firmy nezávislými testovacími centry a ukázky

toho, co se o firmě píše a co o ní kdo říká. Časopis nebo noviny jsou také velmi

vhodným médiem pro publikovatelné personální záležitosti firmy, pro jubilea, ocenění,

představení nových zaměstnanců apod.69

5.6 Společenské a sportovní akce

Společenské firemní akce konané v rámci různých příležitostí, firemních

výročí, na začátku či konci důležitého období, nejčastěji kalendářního roku jsou velmi

vhodnou příležitostí pro získávání zpětné vazby, ale i pro neformální diskusi. Bývají

spojené s interní prezentací nebo jen s posilováním týmové spolupráce, založené třeba

na různých sportovních aktivitách. V neformální atmosféře, která při těchto akcích

nastává, se mohou zaměstnanci osmělit a projevit zájem o dosud nevyjasněné

skutečnosti a souvislosti, otevřeně projevovat své názory na fungování firmy apod.

Firma jako zaměstnavatel více či méně, přímo i nepřímo, ovlivňuje rodinné vztahy

svých zaměstnanců, proto bývají společenské akce také vhodnou příležitostí pro

seznámení rodinných příslušníků s firmou. Je žádoucí, aby i rodinní příslušníci měli

pozitivní vztah k firmě.70

69 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 68. 70 Srov. tamtéž, s. 65.

32

5.7 Porady

Porady jsou ve většině podniků běžnou součástí vnitropodnikové komunikace

a to navzdory jiným moderním komunikačním způsobům, které jsem již ve své práci

popisovala. Porada se nabízí jako vhodné médium při situaci, kdy se mají cíleně předat

informace těm správným lidem, posílit osobní zodpovědnost pro určité úkoly, najít

a vyřešit problémy, shromáždit nápady a vyhodnotit alternativy nebo motivovat

zaměstnance a mobilizovat je.71

Efektivnost porady je přímo závislá na její přípravě

a také strukturovaném průběhu. Všichni účastníci se musí na poradu řádně připravit

a musí být seznámeni s programem porady a se zápisem z minulé porady, obsahující

zadané úkoly a odpovědnost ještě před konáním porady. Cílem porady je nejen kontrola

splněných úkolů a zadávání nových, ale také prohloubení týmové spolupráce. Správně

vedená porada vede k odstranění případných komunikačních bariér mezi členy týmu

a k posilování kladných pracovních vztahů. Porada musí být vedena manažerem nebo

pověřeným pracovníkem, který ji efektivně moderuje, musí mít jasný začátek a konec.

Manažer, který poradu vede, musí mít na paměti pozitivní ladění

porady, navození pozitivní atmosféry, respektovat všechny účastníky jako

partnery, oceňovat, konstruktivně kritizovat, dávat všem účastníkům stejný

prostor, hlídat aby se diskuze neodchýlila od podstaty věci. Manažer musí zvážit, které

záležitosti na poradě probírat a které je nutné probrat při osobních pohovorech.

Na komunikačních schopnostech a dovednostech toho, kdo poradu vede, přímo závisí

účinnost porady a její přínos pro jednotlivé účastníky. Porady jsou manažery svolávány

zpravidla na pondělí nebo pátek. Pondělní rána bývají upřednostňována s tím, že se

dobře naplánují činnosti na celý týden. Naopak páteční odpoledne jsou volena

z důvodu, že jsou jasné výsledky uplynulého týdne, porada není narušována „přílišnou

aktivitou“ některých účastníků a všichni jsou struční, neboť spěchají vstříc blížícímu

se víkendu. Hlediska pro výběr vhodného dne a času porady mohou být

různá, každopádně by měl být vybrán termín, který nejlépe vyhovuje záměru porady.72

Je důležité stanovit, jaký typ setkání je přiměřený pro daný úkol a zda se daný problém

nedá řešit jiným způsobem než (časově náročnou) poradou. Aby mohli shromáždění

71 Srov. WIEKE, T., Porady a jednání, s. 14. 72 Srov. HOLÁ, J., Interní komunikace ve firmě, s. 62-63.

33

dosáhnout nějakého společného blízkého cíle, musí být zajištěna spolupráce všech

účastníků.73

5.8 ICQ a Skype

Pro krátké zprávy a upozornění jsou ideální komunikátory typu ICQ a Skype.

Fungují jen tam, kde mají zaměstnanci stálý přístup k počítači a internetu. Rozhodně se

však nehodí pro zasílání oficiálních upozornění a sdělení. Problémem při používání

těchto komunikátorů může být chat zaměstnanců se svými blízkými v pracovní době.74

5.9 Sociální sítě

Prostřednictvím sociální sítě mohou mezi sebou internetoví uživatelé

komunikovat, sdílet fotky a videa, plánovat srazy, zakládat diskuse nebo se seznamovat

s ostatními uživateli. Každá sociální síť má své specifické služby, ale zásadním

kritériem je komunikace mezi uživateli. Nynější největší sociální sítí je Facebook.75

73 Srov. WIEKE, T., Porady a jednání, s. 15. 74Marketing journal [online]. 2008 [cit. 2013-06-21]. Nástroje interní komunikace. Dostupné z

WWW:< http://www.m-journal.cz/cs/public-relations/interni-komunikace/nastroje-interni

komunikace__s317x493.html>. 75Podnikatelský web [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Sociální sítě. Dostupné z:

WWW:<http://www.podnikatelskyweb.cz/slovnik-pojmu/socialni-site/>.

34

6 Metodika práce

Praktická část bakalářské práce je vystavěna na analýze interní komunikace

ve společnosti TOMI-REMONT a.s. Výběr této problematiky vychází především

ze zájmu o to, jak funguje proces interní komunikace v dané společnosti. Nejdříve

nastíním základní údaje o této společnosti a hlavní předmět její existence, poukážu také

na budoucí cíle firmy. Poté se budu věnovat samotné interní komunikaci. Analýza

interní komunikace byla realizována v době od dubna do června roku 2013. Jako cíl

tohoto výzkumného šetření jsme si stanovili zhodnocení procesu interní

komunikace, zjištění případných nedostatků a následné navrhnutí vhodných opatření

pro zlepšení stávající situace. Prostředkem k dosažení tohoto cíle bylo vytvoření

dotazníku, jenž obsahoval otázky zaměřené na danou problematiku uvnitř této

společnosti. Výsledkem výzkumného šetření je analýza interní komunikace ve zvolené

společnosti. Praktickou část bude uzavírat již zmíněné vlastní doporučení.

K provedení analýzy byly zvoleny následující druhy metod:

Informace o společnosti byly získávány na základě nestrukturovaného rozhovoru

se zaměstnancem, který v této společnosti působí již 6 let a který mě pomocí jeho

výkladu vtáhl do dění firmy. Tato metoda získávání informací o této společnosti pro mě

byla obrovským přínosem, jelikož jsem si proces interní komunikace v této společnosti

dokázala představit i prakticky. Dále jsem čerpala z interních firemních dokumentů

v elektronické podobě a z výroční zprávy.

nestrukturovaný rozhovor - „Volný rozhovor (též neformální,

nestrukturovaný) prezentuje relativně nejvyšší stupeň volnosti při dotazování.

Otázky nejsou předem dány, vznikají během přirozené komunikace

s informantem, takže někdy ani nemusí vědět, že je objektem výzkumného

zájmu.“76

Jako techniku pro sběr dat byl zvolen dotazník, pomocí kterého je možné oslovit

velkou část respondentů.

dotazník – Tento způsob sběru dat je technikou v sociálních výzkumech

velice rozšířenou. Jedná se o písemný způsob dotazování a používá se jak při

kvalitativních, tak kvantitativních akcích. Standartizovaný dotazník užívaný

76 REICHEL, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 110.

35

v kvantitativním šetření představuje soubor převážně uzavřených, několika

polouzavřených a pouze výjimečně několika málo otevřených, volných

otázek. Dotazníky lze respondentům doručit poštou, osobně nebo

elektronicky. Dotazování elektronickou poštou předpokládá adekvátní

zabezpečení přenosu dat a vytvoření anonymního prostředí.77

Typy otázek:

volné (otevřené, nenabízejí respondentovi žádnou variantu odpovědi),

uzavřené (standardizované, vedou respondenta k odpovědi formou výběru

z nabízených variant), polouzavřené (polostandartizované, obsahují soubor

nabízených odpovědí a kromě toho ještě možnost odpovědět vlastní

variantou) Dělení otázek dle jejich počtu variant a způsobu práce

s nimi: dichotomické (obsahují dvě varianty), polytomické (obsahují více

variant), výběrové (respondent může vybrat pouze jednu variantu), výčtové

(respondent je vyzván, aby z nabídky vybral ty varianty, které považuje

za adekvátní), filtrační (respondent se vyjadřuje pouze k pro něho

relevantním skutečnostem), kontrolní (dotaz může být jednou i víckrát

opakován jinou formulací a odpovědi se pak porovnávají, prověřuje se takto

praktická použitelnost nějakého nově formulovaného dotazu či míra

obeznámenosti se zkoumanou problematikou).78

Sestavení samotného dotazníku předcházelo stanovení cílů, hypotéz

a opercionalizace.

cíl - „Cíl výzkumného úkolu určuje, čeho má být jeho splněním dosaženo.“79

hypotéza - „Hypotéza je domněnka, podmíněně pravdivý výrok o vztahu

mezi dvěma či více jevy, o existenci nějakého faktu, fenoménu, procesu

ad. a jejích příčinách, o jejich změnách atd. Hypotézy jsou svým způsobem

pracovními nástroji teorie, tvoří jakousi spojnici mezi teoretickou

a empirickou složkou poznání. Jsou z teorie odvozovány a jejich potvrzení

či vyvrácení teorii obohacuje a rozvíjí, přičemž obě varianty, tj. jak jejich tzv.

verifikace, tak tzv. falzifikace jsou z vědeckého hlediska stejně cenné.“80

opercionalizace – Je to proces převodu pojmů na zkoumatelné ukazatele

(překlad zkoumaného problému z jazyka teorie do jazyka výzkumu).81

77 Srov. REICHEL, J., Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, s. 118-123. 78 Srov. tamtéž, s. 102-106. 79 Tamtéž, s. 47. 80 Tamtéž, s. 60. 81 Srov. tamtéž, s. 51.

36

7 Společnost TOMI – REMONT a.s.

TOMI-REMONT a.s. je akciovou společností se sídlem v Prostějově, ulice

Přemyslovka 2514/4. Na trhu působí od roku 1993. Celkový počet zaměstnanců činí

164 osob, včetně 53 osob zaměstnaných jako technickohospodářský pracovník.

TOMI-REMONT a.s. má dvě dceřiné společnosti a to společnost REGENA s.r.o.

a Ingrema s.r.o., v těchto společnostech disponuje více než 20% podílem na základním

jmění.

Hlavním oborem společnosti jsou železniční stavby. Předmětem podnikání jsou

opravy ostatních dopravních prostředků, výroba ostatních motorových

prostředků, zámečnictví, silniční motorová doprava nákladní, podnikání v oblasti

nakládání s odpady, provozování drážní dopravy, projektová činnost

ve výstavbě, provozování dráhy - vlečky, provádění staveb i jejich změn

a odstraňování, opravy silničních vozidel, obchodní činnost – koupě zboží za účelem

jeho dalšího prodeje a prodej, ubytovací činnost, výkon zeměměřických činností

a podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady.

Společnost vlastní certifikáty ISO a má zavedený integrovaný systém

managementu jakosti, environmentálního managementu a managementu bezpečnosti.82

7.1 Organizační struktura společnosti

Společnost řídí vedení společnosti v čele s ředitelem a.s. a jemu podřízeným

výrobním ředitelem a ekonomickým a finančním ředitelem. Strukturu společnosti tvoří

tři střediska, která nesou název: Středisko 100, Středisko 200 a Středisko 300. Každé

ze středisek v sobě zahrnuje jednotlivá funkční oddělení společnosti (Viz. Obr. 3).

Středisko 100 sídlí v Prostějově, ulice Přemyslovka 2514/4 (oficiální sídlo

společnosti). Je složeno z Ředitelství, Ekonomického úseku, Manažera ISŘ, Oddělení

přípravy zakázek, Obchodního oddělení a Controllingu.

Středisko 200 – Stavební divize se skládá z oddělení výrobní přípravy, které má

sídlo

na Přemyslovce a ze středisek stavební výroby, kterými jsou: Středisko 201, které sídlí

82 Srov. TOMI-REMONT a.s., Výroční zpráva, s. 4-10.

37

v areálu Mechanizačního závodu v Prostějově, Hybešova ulice. Středisko 202, které je

umístěno v Ostravě-Kunčice, Bártova ulice.

Středisko 300 – technická základna v podobě Mechanizačního závodu sídlí

v Prostějově, ulice Hybešova. Nachází se zde velkoryse řešený areál, slučující v sobě

moderně vybavené středisko kolové a kolejové mechanizace, tedy Středisko 301,

Středisko 302 Zemní stroje a Středisko 303 Doprava, dílny, sklady, opravárenská hala.

Nechybí zde ani stavební dvůr a vlastní ubytovací kapacita stavebních dělníků, včetně

zázemí výrobní administrativy.83

Obr. 3 – Organizační schéma společnosti TOMI – REMONT a.s.

7.2 Vize společnosti TOMI – REMONT a.s.

Společnost bude usilovat o udržení své pozice a postavení na trhu v jejím hlavním

oboru železniční stavby, plánem je koncentrovat se na zdokonalování jimi

poskytovaných služeb v tomto oboru a zvyšovat jejich efektivnost a pružnost v reakci

na požadavky zákazníka. V oboru inženýrských staveb se TOMI-REMONT a.s. bude

snažit o udržení a rozšíření její stávající pozice na trhu. V dalších oborech stavebnictví

83 Srov. TOMI-REMONT a.s., Výroční zpráva, s. 4-10.

38

bude usilovat alespoň o udržení současných pozic. Obchodní strategie bude dále

zaměřována na zlepšení kontaktů s rozhodujícími investory a významnými obchodními

partnery na českém stavebním trhu a to především v již zmíněné oblasti neželezničních

staveb. V případě lidských zdrojů půjde o pokračování ve zvyšování osobní

zainteresovanosti a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců a vedoucích

pracovníků, stanovováním limitů a cílů a hodnocením jejich plnění. Zaměří se

na posilování individuální i kolektivní motivace. Hlavní vizí je budovat společnost

TOMI-REMONT a.s., jako středně velikou, univerzální a komplexně fungující

firmu, která ke své činnosti využívá nejmodernější metody řízení a trvale je zlepšuje.84

84 Srov. TOMI-REMONT a.s., Výroční zpráva, s.6.

39

8 Analýza interní komunikace ve společnosti

TOMI-REMONT a.s.

Následující podkapitoly jsou podepřeny o nestrukturovaný rozhovor a studium

interních dokumentů společnosti.

8.1 Proces interní komunikace ve společnosti

Společnost disponuje interními dokumenty, které sestavuje vedení společnosti.

Směrnice pro komunikaci jsou uspořádány v této dokumentaci. Každý zaměstnanec

je s nimi seznámen při nástupu do zaměstnání. Není zde přesně vymezeno, jak má

komunikace probíhat, ale je zde uvedeno, která osoba je nadřízeným, tedy na koho

se zaměstnanec může obrátit. Archiv těchto dokumentů je zaměstnancům k dispozici

jak v papírové formě, tak i ve formě elektronické a to na firemním intranetu, což

znamená, že zaměstnanci mohou do těchto dokumentů kdykoliv nahlédnout.85

8.2 Směry interní firemní komunikace

Jelikož je společnost rozčleněna na několik středisek s odlišnými sídly,

komunikace zde funguje jak uvnitř těchto jednotlivých středisek, tak i mezi nimi

samotnými. Komunikace uvnitř společnosti probíhá jak ve směru vertikálním, tak i ve

směru horizontálním a diagonálním.

U vertikálního směru komunikace, který probíhá od vedoucích pracovníků k těm

podřízeným, je společnost TOMI-REMONT a.s. otevřená jak pro sestupnou linii této

komunikace, tak i pro tu vzestupnou. Pracovníci zde dostávají z vedení zadané úkoly

(sestupná linie), ale zároveň mohou při určité situaci (na základě specifických

pracovních vazeb) sdělit vedení vlastní názor a to pomocí svého bezprostředního

nadřízeného (vzestupná linie). Příkladem vertikálního směru je komunikace vedoucího

mechanizačního závodu s mistry na Střediscích 301 – 303 (viz Obr.3).

Horizontálně zde komunikace probíhá uvnitř jednotlivých oddělení, tedy mezi

kolegy a mezi odděleními samotnými na stejné hierarchické úrovni. Příkladem

je komunikace mezi Ekonomickým a finančním ředitelem a Výrobním ředitelem, nebo

komunikace Vedoucího mechanizačního závodu s Vedoucím stavební divize.

85 Nestrukturovaný rozhovor s Ing. Luboslavem Ringlem, vedoucí obchodního oddělení

40

Diagonálně se zde komunikuje z nižší úrovně do vyšší, ale i do jiného článku

organizační struktury, tedy napříč jednotlivými úrovněmi. Příkladem je komunikace

Mistra ze Střediska stavební výroby směrem k Vedoucímu Mechanizačního závodu.86

8.3 Komunikační kanály uplatňované ve společnosti TOMI-

REMONT a.s.

Mezi nejužívanější komunikační kanály interní komunikace patří

telefonování, e-maily, skupinové rozhovory (porady) a osobní rozhovory.

Telefonování – každý zaměstnanec managementu společnosti má k dispozici

firemní mobilní telefon, který obdrží při nástupu do zaměstnání. Hovory jsou v rámci

firmy bezplatné, ať už zaměstnanec telefonuje do jiného oddělení anebo do jiného

střediska firmy. Dle potřeby je vydávaný aktualizovaný seznam telefonních čísel

zaměstnanců, který každý zaměstnanec obdrží na svoji e-mailovou adresu.

E-maily – každému ze zaměstnanců managementu je při nástupu do zaměstnání

vytvořena e-mailová adresa, která zní: příjmení@tomi-remont.cz. Stejně jako

u seznamu telefonních čísel je vydáván i aktualizovaný seznam e-mailových adres,

který je rovněž zasílán všem zaměstnancům na jejich firemní email.87

Osobní rozhovory - probíhají ve všech směrech interní komunikace.

Poradám se budu věnovat v následující podkapitole.

8.4 Nástroje interní komunikace

Společnost pro fungování interní komunikace využívá řadu nástrojů.

Porady probíhají v zasedací místnosti na ředitelství společnosti.

Porada vedení je uskutečňována každý měsíc a schází se zde vrcholový a střední

management firmy (od ředitelů do úrovně vedoucích středisek). Programem této porady

je personalistika, ekonomické výsledky, zajištěnost zakázek, Integrovaný systém

řízení, controlling a jiné.

Porada výrobní dispečink probíhá jednou týdně, konkrétně ve čtvrtek. Účastníky

jsou Stavební divize a Mechanizační závod pod vedením Výrobního ředitele.

Probíraným tématem je koordinace stavební výroby.

86 Nestrukturovaný rozhovor s Ing. Luboslavem Ringlem, vedoucí obchodního oddělení 87 Nestrukturovaný rozhovor s Ing. Luboslavem Ringlem, vedoucí obchodního oddělení

41

Porady jednotlivých středisek jsou uskutečňovány dle potřeby a neprobíhají

na ředitelství, ale nýbrž ve Stavební nebo Mechanizační divizi, kde se nachází taktéž

stejně jako na ředitelství zasedací místnost.

Konzultace zde nejsou přesně definovány ani časově vymezeny, ale vedení je pro

případné konzultace ze strany zaměstnanců přístupné.

Nástěnka je umístěna v každém středisku ve veřejných firemních místech a jsou

na ni vyvěšeny oznámení dlouhodobějšího typu.

Intranet společnosti je jedním z nejdůležitějších nástrojů interní

komunikace, jelikož obsahuje velký počet informací, potřebných pro jednotlivé

pracovníky k výkonu jejich práce. Od nástupu do zaměstnání má každý zaměstnanec

managementu přístup na intranet. Firemní intranet obsahuje interní dokumentaci,

formuláře (např. hlášení o úrazu, docházka), Technologické postupy, Organizační

strukturu, Stavební zákon, Drážní předpisy, certifikáty ISO 9001, ISO 14001,ISO

18001.

Manuály činností jsou vypracovány vedením společnosti a popisují jednotlivé

pracovní pozice, jejich funkce, kompetence a činnosti.

Výroční zprávu vytváří společnost každý rok a nahlédnout do ní může každý

ze zaměstnanců. Výroční zpráva obsahuje aktuální informace o společnosti – výsledek

hospodaření, přehled rozhodujících stavebních zakázek, podnikatelský záměr pro

nastávající rok, zprávu auditora a přílohu k účetní závěrce, která obsahuje

údaje o statutárních a dozorčích orgánech, údaje o základním kapitálu, průměrný počet

zaměstnanců a další informace.

Společenské a sportovní akce – Teambuildingové akce - jsou neformální setkání

mimo pracovní půdu v rozsahu dvou až pěti dnů a jsou určeny pro zaměstnance

na úrovni technickohospodářských pracovníků. V letním období je tato akce

uskutečňována na Baldovci a v zimním období na horách.

Výroční společenské setkání firmy – toto setkání vždy proběhne závěrem roku

a je taktéž určeno pro technickohospodářské pracovníky. Ředitel zde uvádí informace

o společnosti za uplynulý rok a také budoucí cíle firmy. Proběhne zde také vyhodnocení

nejlepších pracovníku a nechybí ani společenská zábava.

Mimořádné akce – například dvacáté výročí existence firmy, tato akce také

probíhá mimo „pracovní život“.88

88 Nestrukturovaný rozhovor s Ing. Luboslavem Ringlem, vedoucí obchodního oddělení

42

9 Dotazníkové šetření

Pro svůj výzkum jsem vybrala metodu dotazníkového šetření, kterou jsem si

zvolila, na základě potřeby oslovit velký počet respondentů. Pokusím se odhalit, jak

interní komunikace v této společnosti probíhá a taktéž nalézt její případné nedostatky.

Dále bych chtěla zjistit spokojenost zaměstnanců s procesem interní komunikace v této

společnosti.

Dotazník obsahuje dvacet otázek a je zacílen na technickohospodářské

pracovníky. Celkem je na této pozici ve společnosti TOMI-REMONT a.s. zaměstnáno

53 osob.

Otázkou č.1, č.2 a č.3 jsou zjišťovány základní údaje o respondentech, tedy jejich

pohlaví, doba trvání zaměstnání u této společnosti a oddělení ve kterém pracují. Ostatní

otázky jsou složeny z otázek uzavřených, polouzavřených a také se zde vyskytuje jedna

otázka kontrolní. U otázek uzavřených respondent zvolí pouze jednu nebo více

z uvedených možností. U otázek polouzavřených může respondent zvolit i nabídku

„jiná“, čímž jsem chtěla dát respondentům prostor pro jejich vlastní vyjádření a dalším

záměrem pro volbu takového typu otázek bylo vyhnutí se nebezpečí, že neuvedu

některou z možných odpovědí. Otázka č.5 je považována za kontrolní, jelikož

na stejnou skutečnost jsou respondenti dotazováni i v otázce č.20.

9.1 Průběh dotazníkového šetření

Jelikož je tato společnost rozdělena do několika středisek, která mají odlišná sídla,

bylo pro dotazování nutné vybrat elektronickou formu. Dalším důvodem pro vytvoření

dotazníku na webových stránkách se stalo naprosté zachování anonymity, čímž je větší

pravděpodobnost získání co nejupřímnějších odpovědí.

Na internetových stránkách www.survio.com jsem vytvořila dotazník a odkaz

na něj s přístupovým kódem jsem zaslala mému konzultantovi, ten jej rozeslal

technickohospodářským pracovníkům pomocí elektronické pošty. Dotazníkové šetření

probíhalo dva týdny. Na internetových stránkách bylo vyplněno online celkem

41 dotazníků, tedy 12-ti zaměstnanci dotazník nebyl zodpovězen a to z neznámého

důvodu. Můžeme se domnívat, že tato skutečnost byla zapříčiněna nedostatkem času ze

strany respondentů, nezájmem, špatnými pracovními vztahy, či zapomenutím dotazník

vyplnit.

43

9.2 Stanovení cílů, hypotéz a operacionalizace

Samotnému sestavení dotazníku předcházelo stanovení cílů a hypotéz. Na základě

hypotéz bude provedena operacionalizace.

Cíle

C1 Zjistit, zda jsou zaměstnanci s jejich pozicí ve společnosti spokojeni.

C2 Zjistit, zda zaměstnanci znají cíle společnosti.

C3 Zjistit, zda byli zaměstnanci při nástupu do zaměstnání seznámení s tím, jak má

komunikace probíhat.

C4 Zjistit, zda si zaměstnanci myslí, že interní komunikace v této společnosti funguje

dobře.

C5 Zjistit, zda zaměstnanci mají přístup ke všem informacím potřebným pro výkon

jejich práce.

C6 Zjistit, zda se informace k zaměstnancům dostávají z formálních nebo

z neformálních zdrojů.

C7 Zjistit, jakou nejčastější formou komunikace se k zaměstnancům informace

dostávají, která z forem komunikace je pro něj nejefektivnější a zda se k nim informace

dostávají včas a v dostatečném množství.

C8 Zjistit, zda zaměstnanci vnímají ve společnosti překážky při komunikaci a čím jsou

tyto překážky zapříčiněny.

C9 Zjistit, zda společnost vyžaduje od zaměstnanců odezvu na přijaté sdělení.

C10 Zjistit, které z prostředků interní komunikace jsou ve společnosti využívány (zda je

zaměstnanci vůbec vnímají) a které z prostředků by zaměstnanci ve společnosti ještě

přivítali.

Hypotézy

H1 Zaměstnanci jsou s jejich pozicí ve společnosti spíše spokojeni.

H2 Zaměstnanci neznají cíle společnosti, ačkoliv jsou s nimi každoročně seznamováni.

H3 Při nástupu do zaměstnání jsou zaměstnanci informování o průběhu interní

komunikace.

H4 Dle zaměstnanců funguje interní komunikace ve společnosti dobře.

H5 Zaměstnanci mají přístup k informacím potřebným pro výkon jejich práce.

H6 Informace se k zaměstnancům dostávají z formálních zdrojů.

H7.1 Informace se k zaměstnancům dostávají nejčastěji formou elektronické

komunikace.

44

H7.2 Informace se k zaměstnancům dostávají včas a v dostatečném množství.

H7.3 Pro zaměstnance je nejefektivnější forma ústní komunikace.

H8 Zaměstnanci ve společnosti vnímají překážky v komunikaci.

H8.1 Překážky v komunikaci jsou zapříčiněny špatně zvolenou formou komunikace.

H8.2 Samotní zaměstnanci vidí překážku v komunikaci ve špatně zvolené formě

komunikace.

H9 Společnost od zaměstnanců nevyžaduje odezvu na přijaté sdělení.

H10 Zaměstnanci nevnímají veškeré prostředky interní komunikace v této společnosti.

H10.1 Zaměstnanci by ve společnosti přivítali firemní časopis.

Operacionalizace

H1 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců zvolí u otázky č.4 pozitivní

odpověď tedy možnost a) nebo b).

H2 se projeví jako pravdivá v případě, že více jak 60% zaměstnanců zvolí u otázky č.5

a č.20 negativní odpověď tedy možnost c) nebo d).

H3 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců zvolí u otázky č.6 pozitivní

variantu tedy možnost a) nebo b).

H4 se ukáže jako pravdivá v případě, že více jak 60% zaměstnanců zodpoví otázku č.7

pozitivně, tedy zvolí možnost a) nebo b).

H5 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců zodpoví otázku č.8 pozitivně,

tedy zvolí možnost a) nebo b).

H6 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců zvolí u otázky č.9 možnost a)

nebo b).

H7.1 se ukáže jako pravdivá v případě, že více jak 60% zaměstnanců u otázky č.10

zvolí možnost c) tedy elektronickou formou.

H7.2 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců zodpoví otázku č.11 a č.12

pozitivně, tedy zvolí možnost a) nebo b).

H7.3 se ukáže jako pravdivá v případě, že více jak 60% zaměstnanců u otázky č.13

zvolí možnost a).

H8 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců zvolí u otázky č.14 možnost a),

b) nebo c) a u otázky č.16 nezvolí možnost f).

H8.1 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců u otázky č.15 zvolí možnost c).

H8.2 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnaců u otázky č.16 zvolí možnost d).

H9 se ukáže jako pravdivá v případě, že více jak 60% zaměstnanců otázku č.17 zodpoví

negativně tedy zvolí možnost c) nebo d).

45

H10 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců u otázky č.18 nezvolí všechny

možnosti, tedy možnost a) až i).

H10.1 se potvrdí v případě, že více jak 60% zaměstnanců u otázky č.19 zvolí možnost

h).

9.3 Vyhodnocení otázek dotazníkového šetření

9.3.1 Základní otázky

Otázka č.1 Jaké je Vaše pohlaví?

Graf č. 1 – Vyhodnocení otázky č.1

Dotazníky byly zodpovězeny muži ze 71%, tedy celkový počet mužů byl 29.

Procentuálně toto vyhodnocení odpovídá reálnému genderovému rozdělení celkového

počtu pracovníků ve společnosti, jelikož jsou pracovní pozice managementu obsazeny

ze 2/3 muži.

29% (12)

71% (29)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100% Otázka č. 1

žena

muž

46

Otázka č. 2 Jak dlouho jste již zaměstnán/a ve společnosti TOMI-REMONT a.s.?

Graf č. 2 – Vyhodnocení otázky č. 2

Více než polovina respondentů (22 osob) je ve společnosti zaměstnána déle než 1

rok, ale ne déle jak 5 let. U této kategorie zaměstnanců lze předpokládat, že již mají

dostatek pracovních zkušeností v této společnosti a že se již setkali s možným výskytem

chyb v procesu interní komunikace. Druhou největší skupinu respondentů tvoří

zaměstnanci, kteří v této společnosti pracují déle než 5 let. Pro tyto osoby by mělo být

pracovní prostředí již zcela známé a zajisté mají o procesu interní komunikace ucelený

názor. Odpověď méně než rok zvolili pouze 2 respondenti (5%). Dle nejčastěji

zvolených odpovědí se můžeme domnívat, že dotazníky byly vyplňovány zaměstnanci,

kteří již mají dostatek pracovních zkušeností a jejich pracovní život v této společnosti je

protkán pozitivními a mnohdy i negativními situacemi.

Otázka č.3 V jakém oddělení firmy pracujete?

Graf č. 3 – Vyhodnocení otázky č. 3

5%

(2)

54%

(22) 41%

(17)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 2

méně než rok

1-5 let

déle než 5 let

5% (2)

39% (16)

34% (14) 22%

(9) 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 3

vedení společnosti

Středisko 100 (Přemyslovka)

Středisko 200 (Stavební divize)

Středisko 300 (Mechanizační závod)

47

Při vyplňování dotazníku bylo více či méně zastoupeno každé oddělení

společnosti.

9.3.2 Otázky zacílené na analýzu interní komunikace

Otázka č.4 Jste s Vaší pozicí ve firmě spokojen/a?

Graf č. 4 – Vyhodnocení otázky č. 4

H1 Zaměstnanci jsou s jejich pozicí ve společnosti spokojeni.

Hypotéza: verifikace

Bezmála 90% respondentů zde zvolilo pozitivní odpověď. Negativně odpovědělo

pouze 10% respondentů. Tato otázka byla zařazena do samotné analýzy interní

komunikace. Domníváme se, že zaměstnanec nespokojený se svojí pozicí vnímá celé

firemní prostředí a procesy s ním spojené jinak, než zaměstnanec, který je se svoji

pozicí spokojený.

Otázka č.5 Znáte vizi a dlouhodobé

cíle Vaší společnosti?

Graf č. 5 – Vyhodnocení otázky č. 5

Otázka č.20 Byl/a jste seznámena

s vizí a dlouhodobým cílem Vaší

společnosti?

Graf č. 6 – vyhodnocení otázky č. 20

36% (15)

54% (22)

10% (4)

0% (0) 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 4

ano

spíše ano

spíše ne

ne

27% (11)

44% (18)

24% (10)

5% (2)

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Otázka č. 5

ano

spíše ano

spíše ne

ne 12% (5)

29% (12)

47% (19)

12% (5)

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Otázka č. 20

ano

spíše ano

spíše ne

ne

48

Tyto otázky jsou vyhodnocovány současně, jelikož byly uvedeny jako kontrolní

pro zjištění, zda zaměstnanci vize a cíle skutečně znají.

H2 Zaměstnanci neznají cíle společnosti, ačkoliv jsou s nimi každoročně seznamováni.

Hypotéza: falzifikace

Otázku č.5 zodpovědělo pozitivně 71% respondentů. U otázky č.20 byl tento

poměr pozitivních odpovědí již nižší a to celkem 41%, zde převažovaly negativní

odpovědi

a to v 59%. Ačkoliv se hypotéza nepotvrdila, více jak polovina dotazovaných

zaměstnanců uvedla, že s vizí a cílem firmy seznámena nebyla i přesto, že jsou vize

a cíle této společnosti každoročně uváděny ve výroční zprávě a také zmiňovány v úvodu

výročních akcí, které jsou pořádány pro všechny technickohospodářské pracovníky.

Otázka č.6 Byl/a jste při nástupu do zaměstnání seznámen/a s tím, jak má vnitřní

komunikace probíhat?

Graf č. 7 – Vyhodnocení otázky č. 6

H3 Při nástupu do zaměstnání jsou zaměstnanci informování o průběhu interní

komunikace.

Hypotéza: verifikace

Z vyhodnocení plyne, že zaměstnanci jsou při nástupu do zaměstnání seznámeni

s tím, jak mají se svými kolegy a nadřízenými komunikovat. Obeznámení jednotlivých

zaměstnanců s průběhem komunikace je velice podstatné pro jejich efektivní pracovní

výkon.

10% (4)

56% (23)

24% (10)

10% (4)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 6

ano

spíše ano

spíše ne

ne

49

Otázka č.7 Myslíte si, že vnitřní komunikace ve Vaší společnosti funguje dobře?

Graf č. 8 – Vyhodnocení otázky č. 7

H4 Dle zaměstnanců funguje interní komunikace ve společnosti dobře.

Hypotéza: verifikace

Touto otázkou je zkoumán pohled zaměstnanců na funkčnost nastaveného

systému interní komunikace v dané společnosti. Šetření prokázalo, že zaměstnanci

funkčnost interní komunikace hodnotí pozitivně.

Otázka č.8 Máte přístup ke všem informacím potřebným pro výkon Vaší práce?

Graf č. 9 – Vyhodnocení otázky č. 8

H5 Zaměstnanci mají přístup k informacím potřebným pro výkon jejich práce.

Hypotéza: verifikace

Vyhodnocení ukázalo, že ve společnosti TOMI-REMONT a.s. mají zaměstnanci

přístup ke všem potřebným informacím pro výkon jejich práce. Pozitivně tuto otázku

zodpovědělo 83% respondentů, což je většina. Avšak zbylých 17% respondentů ji

12% (5)

46% (19) 34%

(14)

8% (3)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 7

ano

spíše ano

spíše ne

ne

24% (10)

59% (24) 12%

(5) 5% (2)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 8

ano

spíše ano

spíše ne

ne

50

zodpovědělo negativně, z čehož vyplývá, že se zde nachází i zaměstnanci, kteří mají

s přístupem k těmto informacím problém. Ačkoliv se hypotéza potvrdila, přístup

k těmto informacím by měl mít bezmála každý zaměstnanec.

Otázka č.9 Informace se k vám nejčastěji dostávají z formálních zdrojů

(managementu) nebo ze zdrojů neformálních?

Graf č. 10 – Vyhodnocení otázky č. 9

H6 Informace se k zaměstnancům dostávají z formálních zdrojů.

Hypotéza: verifikace

Zaměstnanci (64%) za nejčastější zdroj informací považují zdroj formální. Ostatní

dotazovaní zaměstnanci (36%) jsou názoru, že informace se k nim nejčastěji dostávají

převážně ze zdrojů neformálních. Tato část jistě není zanedbatelná a mohou zde nastat

překážky v komunikaci a to tím, že pomocí neformálních zdrojů mohou být sdělovány

nepřesné, nesprávné, neúplné nebo překroucené informace.

10% (4)

54% (22) 36%

(15) 0% (0)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 9

pouze z formálních zdrojů

většinou z formálních zdrojů

většinou z neformálních zdrojů

pouze z neformálních zdrojů

51

Otázka č.10 Jakou nejčastější formou komunikace se k Vám informace dostávají?

Graf č. 11 – Vyhodnocení otázky č. 10

H7.1 Informace se k zaměstnancům dostávají nejčastěji formou elektronické

komunikace.

Hypotéza: falzifikace

K zaměstnancům se dostávají informace všemi různými formami komunikace.

Nejvíce respondentů (49%) zvolilo elektronickou formu komunikace. Další nejčastější

formou, pomocí které se k zaměstnancům informace dostávají je forma ústní (32%).

Telefonickou formu označilo 17% dotazovaných. Písemnou formu zvolil pouze

1 respondent (2%).

Otázka č.11 Dostávají se k Vám

potřebné informace včas?

Graf č.12 – Vyhodnocení otázky č. 11

Otázka č.12 Dostávají se k Vám

potřebné informace v dostatečném

množství?

Graf č. 13 – Vyhodnocení otázky č. 12

H7.2 Informace se k zaměstnancům dostávají včas a v dostatečném množství.

Hypotéza: verifikace

32% (13)

2% (1)

49% (20)

17% (7) 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 10

ústní - osobně

písemnou

elektronickou

ústní - telefonicky

7% (3)

71% (29)

20% (8) 2%

(1)

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Otázka č. 11

ano

spíše ano

spíše ne

ne 15% (6)

54% (22)

29% (12)

2% (1)

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Otázka č. 12

ano

spíše ano

spíše ne

ne

52

Tyto otázky byly většinou respondentů zodpovězeny pozitivně. Což vypovídá

o tom, že se k velké části zaměstnanců ve společnosti TOMI-REMONT a.s. dostávají

informace včas a v dostatečném množství. Ačkoliv se hypotéza potvrdila, nesmíme

zapomínat na zbylou část respondentů, kteří hodnotili tuto otázku negativně. Včasné

a dostatečné informace jsou přitom důležité pro všechny zaměstnance. Zde můžeme

vysledovat zrod pro neformální komunikaci a tedy i možný přenos nepřesných zpráv.

Otázka č.13 Která z forem komunikace je pro Vás nejefektivnější?

Graf č. 14 – vyhodnocení otázky č. 13

H7.3 Pro zaměstnance je nejefektivnější forma ústní komunikace.

Hypotéza: verifikace

Pro dotazované zaměstnance je nejefektivnější ústní forma komunikace (osobně),

zvolilo ji téměř 68% respondentů. Elektronickou formu považuje za nejefektivnější 22%

dotazovaných a ústní (telefonicky) zvolilo 10% dotazovaných. Komunikace písemná

nebyla zvolena vůbec. Hypotéza byla prokázána jako pravdivá, avšak dle vyhodnocení

otázky č.10 se k zaměstnancům dostávají informace nejčastěji formou elektronickou.

Lze posoudit, že zaměstnanci by byli spokojenější, kdyby společnost pro přenos

informací zvolila jinou formu komunikace a to ústní-osobně.

68% (28)

0% (0)

22% (9)

10% (4)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 13

ústní - osobně

písemnou

elektronickou

ústní - telefonicky

53

Otázka č.14 Vnímáte ve Vaší společnosti překážky při komunikaci?

Graf č. 15 – Vyhodnocení otázky č. 14

H8 Zaměstnanci ve společnosti vnímají překážky v komunikaci.

Hypotéza: verifikace

Vyhodnocení této otázky prokázalo, že ve společnosti TOMI-REMONT a.s. se

překážky při komunikaci vyskytují. I když byla hypotéza potvrzena, můžeme hodnotit

výskyt překážek při komunikaci pozitivně, jelikož více jak 70% respondentů jej

označuje za méně častý až výjimečný.

Otázka č.15 Čím jsou podle Vás tyto překážky při komunikaci zapříčiněny?

Graf č. 16 - Vyhodnocení otázky č. 15

H8.1 Překážky v komunikaci jsou zapříčiněny špatně zvolenou formou komunikace.

Hypotéza: falzifikace

22% (9)

44% (18) 32%

(13) 2% (1)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 14

často

méně často

výjimečně

vůbec

25% (10)

5% (2)

45% (18)

48% (19)

43% (17)

10% (4)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 15 chyba na straně sdělujícího

chyba na straně příjemnce

špatně zvolenou formou komunikace

informace nebyla poskytnuta včas

informace nebyla poskytnuta v dostatečném množství jiná možnost

54

Zde byla možnost otázku vynechat, tuto možnost využil jeden respondent, který

u otázky č.14 zvolil možnost d) vůbec.

U této otázky byly zastoupeny všechny možné varianty odpovědí, ať už ve větší

nebo menší míře. Nejčastější příčinou vzniku překážek je neposkytnutí informací včas

a v dostatečném množství, přičemž pro jejich doručení byla nevhodně zvolená forma

komunikace. Celkem 25% tázaných zaměstnanců za příčinu vzniku překážek označilo

chybu na straně sdělujícího a 5% ji přičítá na stranu příjemce. Jiná možnost byla využita

10% respondentů a jejich vepsané odpovědi byly následující: Obsahem informace,

Nevím, Nedostatečná odbornost, Informace se často dozvídám formou

JPP “jedna paní povídala”

Otázka č.16 Jaké překážky vidíte Vy ve vnitřní komunikaci Vaší společnosti?

Graf č. 17 – Vyhodnocení otázky č. 16

H8.2 Samotní zaměstnanci vidí překážku v komunikaci ve špatně zvolené formě

komunikace.

Hypotéza: falzifikace

Hypotéza se nepotvrdila. Samotní zaměstnanci považují za překážky v interní

komunikaci poskytování nejednoznačných a nedostatečných informací. Jako další

nejčastější fakt, který interní komunikaci brání, byl zvolen nedostatek času a opět

nevhodně zvolená forma komunikace. Možnost špatné pracovní vztahy byla zastoupena

12% zaměstnanců. Byla zde vyplněna i jiná možnost a to: Neodbornost.

34% (14)

41% (17)

44% (18) 32%

(13)

12% (5) 5%

(2) 2% (1)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 16

nedostatek času

nedostatek informací

nejednoznačné informace

nevhodně zvolená forma komunikace

špatné pracovní vztahy

žádné překážky v komunikaci nevidím

jiná možnost

55

Otázka č.17 Je od Vás vyžadována vždy odezva na přijaté sdělení? (např.

potvrzení doručené zprávy)

Graf č. 18 – Vyhodnocení otázky č. 17

H9 Společnost od zaměstnanců nevyžaduje odezvu na přijaté sdělení.

Hypotéza: verifikace

Vedení od svých zaměstnanců nevyžaduje odezvu na přijaté sdělení, tento pocit

má 69% respondentů, kteří tuto otázku zodpověděli negativně. Zbylých

31% respondentů nabývá pocitu, že je od nich vyžadována odezva na přijaté sdělení.

Hypotéza se prokázala jako pravdivá. Pokud je mezi zaměstnance rozesílána zpráva

pouze s informativním obsahem, který se přímo nevztahuje k pracovnímu výkonu

jednotlivých zaměstnanců, domníváme se, že vyžadování jejího potvrzení se jeví jako

zbytečné. U zpráv jejichž obsah je nepomíjitelný a pro jednotlivé zaměstnance důležitý,

je vyžadování odezvy určitě na místě.

2% (1)

29% (12)

54% (22)

15% (6)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 17

ano

spíše ano

spíše ne

ne

56

Otázka č.18 Které z prostředků vnitřní komunikace jsou využívány ve vaší

společnosti?

Graf č. 19 – Vyhodnocení otázky č. 18

H10 Zaměstnanci nevnímají veškeré prostředky interní komunikace v této společnosti.

Hypotéza: verifikace

Vyhodnocením této otázky se potvrdilo tvrzení, že některé prostředky interní

komunikace, které společnost využívá, zaměstnanci ani nevnímají. Jako nejčastěji

využívaný prostředek komunikace vnímají zaměstnanci mobilní telefon

(90%), elektronickou poštu (98%), porady (90%), intranet (83%) a společenské

sportovní akce (71%). Nástěnku jako prostředek komunikace vnímá pouze

32% respondentů, ačkoliv je nástěnka umístěna v každé z budov hned ve vstupní

hale, která je přístupná všem zaměstnancům. Výroční zprávu vydává společnost každý

rok a je přístupná jak pro zaměstnance, tak i pro veřejnost, přesto ji ale z nám

neznámých důvodů jak prostředek komunikace považuje jen 39% respondentů, můžeme

se pouze domnívat, že tato skutečnost nastala nedostatkem času ze strany

zaměstnanců, nezájmu, nebo špatnému přístupu k takovému dokumentu. Manuály

činností zvolilo pouze 27% respondentů. Konzultace zvolilo stejné procento

respondentů jako manuály činností, zde se můžeme domnívat, že problém nastal, tím, že

ačkoliv jsou dveře k samotnému řediteli a.s. stále otevřené, přesný čas pro konzultace

vymezen není.

32% (13)

83% (34)

39% (16)

71% (29)

27% (11)

90% (37)

27% (11)

90% (37)

98% (40)

0% (0)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 18 nástěnka

intranet

výroční zpráva

společenské a sportovní akce

manuály činností

porady

konzultace

mobilní telefon

elektronická pošta (e-mail)

jiná možnost

57

Otázka č.19 Které z prostředků vnitřní komunikace byste ve Vaší společnosti

přivítal/a?

Graf č. 20 – Vyhodnocení otázky č. 19

H10.1 Zaměstnanci by ve společnosti přivítali firemní časopis.

Hypotéza: falzifikace

Procentuální rozložení u jednotlivých druhů prostředků bylo poměrně nízké

a vyrovnané. Nejvíce zaměstnanců by ve společnosti přivítalo konzultace a firemní

časopis. Jiná možnost byla zvolena 7% respondentů a jejich vepsané odpovědi byly

následující: Osobní, Jsou dostačující, Komunikačních prostředků je dostatek, spíš chybí

přesnější metodika využívání.

10% (4) 7%

(3) 5% (2)

12% (5) 5%

(2)

15% (6)

37% (15)

34% (14)

5% (2)

2% (1)

7% (3)

12% (5)

2% (1)

2% (1)

7% (3)

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otázka č. 19 nástěnka

intranet

výroční zpráva

společenské a sportovní akce

manuály činností

porady

konzultace

firmení časopis

firemní televize

firemní rozhlas

mobilní telefon

elektronická pošta (e-mail)

Skype, ICQ

sociální sítě (Facebook...)

Jiná

58

10 Doporučení

Na základě výsledků provedené analýzy prostřednictvím nestrukturovaného

rozhovoru, studia interních dokumentů a dotazníkového šetření, jsem dospěla

k závěru, že proces interní komunikace v dané společnosti není zcela bezproblémový.

Na základě výše uvedeného závěru bylo vytvořeno následující doporučení:

Zaměstnanci jsou převážně spokojeni s fungováním procesu interní

komunikace, ale podařilo se odhalit i některé skutečnosti, které je třeba zlepšit.

Ohledně dostupnosti informací potřebných pro výkon jednotlivých pracovníků,

můžeme dle pozitivních výsledů tvrdit, že se společnost snaží umožnit přístup

zaměstnancům k těmto informacím, předávat je zaměstnancům včas a v dostatečném

množství. Avšak tyto informace by měly být dostupné bezmála všem

technickohospodářským pracovníkům, jelikož na nich závisí efektivní plnění

pracovních úkolů, které jsou klíčem k dosažení cílů společnosti.

Směr komunikace je určen vedením společnosti a pomocí organizační struktury

určuje osobu, která je pro danou komunikaci nejvhodnější. Jedná se tedy o formální

komunikaci. Pro neformální komunikaci jsou otevřeny společenské a sportovní akce

a výroční setkání. Doporučuji společnosti i nadále utužovat jimi zvolenou formální

komunikaci, ale je důležité dbát i na fakt, že přílišný počet pravidel může komunikaci

omezovat, jelikož zaměstnanci pak mají pocit, že nemohou hierarchii v organizaci

porušit.

Jako nemalý problém se však ukázala společností zvolená forma komunikace,

která nekoresponduje s ústní formou, jež sami zaměstnanci považují za nejefektivnější.

Tuto skutečnost také zaměstnanci označují za nejčastější příčinu tvorby překážek při

komunikaci. Společnost využívá kombinaci všech forem komunikace, což je velice

správné, z důvodu, že pro různý druh informace je nutné zvolit i správnou formu

komunikace. Nejčastěji se k zaměstnancům dostávají informace pomocí elektronické

komunikace. Můžeme se domnívat, že společnost takto zvolila z důvodu vysoké

rychlosti komunikace, jednoduššího šíření informací v podniku, či z důvodu nízkých

nákladů na tuto formu komunikace. Mohou zde však nastat případné chyby pracovníků,

kteří nejsou na tento způsob komunikace zvyklí. Zaměstnancům se jako nejefektivnější

jeví komunikace ústní a to osobně. Domníváme se, že takto zvolili z důvodu, že ústní

komunikace je otevřená pro poskytnutí zpětné vazby a na případné nepochopené

59

informace se zaměstnanec může přímo dotázat. Ústní komunikace je však časově

náročná. Doporučení vychází z toho, že společnost by měla dál zůstat u prosazování

elektronické komunikace, která se v nynější době stala velmi rozšířenou, ať už z důvodu

ušetření času či nízkým nákladům, ale také proto, že zaměstnanci jsou ze strany

společnosti pro tuto formu komunikace dobře vybaveni. Každý

z technickohospodářských pracovníků disponuje počítačem, přístupem k internetu

i vlastním pracovním e-mailem. Je důležité však této formě komunikace ze strany

společnosti ještě věnovat náležitou pozornost a to tak, aby ji zaměstnanci považovali

za tu nejefektivnější. Je ovšem důležité také dbát

na to, že pro informace, které jsou náročného charakteru je vždy nejlepším řešením

zvolit komunikaci ústní.

Komunikační bariéry se v této společnosti vyskytují méně často až výjimečně, za

nejčastější důvod pro jejich zrod je označován nedostatek času, špatně zvolená forma

komunikace, nedostatek informací a nejednoznačné informace. Zde doporučuji pro

přenos informací a samotnou osobní komunikaci se zaměstnanci vymezit dostatek

času, například konzultacemi. Nadřízení by sdělované informace měli předávat

v konkrétnější podobě a s obsahem všech podstatných podkladů pro výkon daného

úkolu.

Z výsledku vyhodnocení otázky, která je zacílená na zpětnou vazbu, lze

vysledovat, že společnost na odezvu zaměstnanců ohledně předané informace příliš

neapeluje. Doporučuji zpětnou vazbu ze strany vedení společnosti vyžadovat, aby bylo

zjištěno, zda příjemce sdělení toto sdělení pochopil a do jaké míry, jelikož podání

nepřesných a nedostatečných informací může vést k jeho špatnému pochopení, což

může vyvodit i nesprávně splněný úkol.

Ačkoliv společnost využívá dostatečný počet prostředků pro interní

komunikaci, zaměstnanci je mnohdy jako prostředky komunikace ani nevnímají.

Nástěnku označila jako komunikační prostředek pouhá třetina zaměstnanců, a to

i přesto, že je nástěnka vhodně umístěna v každé z budov ve vstupní hale, která

je přístupná všem technickohospodářským pracovníkům. U nástěnky není nainstalována

schránka určená pro názory, dotazy a různé příspěvky ze strany zaměstnanců, tedy

nástěnka neplní funkci oboustranného komunikačního kanálu. Účinnost nástěnky by se

mohla zvýšit změnou obsahu informací a také nainstalováním již zmíněné schránky.

Manuály činností zpracované společností se zaměstnancům nejeví jako prostředek

komunikace, důvodem může být omezená přístupnost zaměstnanců k tomuto

60

dokumentu. Zde doporučuji, vedení společnosti lepší zpřístupnění tohoto

dokumentu, nebo i samotné zdůraznění jeho existence, jelikož velmi dobře nastavuje

orientaci pracovníka ve firmě, jeho adaptaci a výkon požadované práce.

Konzultace se jako prostředek komunikace nejeví nejspíše z důvodu, že pro ně není

stanovený přesný čas. Doporučuji tento čas přesně vymezit u každého nadřízeného

pracovníka a tuto informaci mezi zaměstnance rozeslat elektronickou poštou a vyvěsit

i na nástěnku.

Prostředky komunikace, které společnost pro interní komunikaci využívá, hodnotí

zaměstnanci jako dostačující. Nejvíce by však ještě přivítali již zmíněné konzultace

a firemní časopis.

Společnost se snaží své zaměstnance se svoji vizí a cílem dostatečně

seznamovat, avšak na základě dotazníkového šetření můžeme tvrdit, že více jak

polovina zaměstnanců sdělení vedení o vizi a cílech firmy nevnímá a to z pro nás

neznámého důvodu. Návrhem pro zlepšení stávající situace, je zvýšení zájmu

zaměstnanců o toto téma a to například vhodně zvolenou motivací.

61

Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo provést analýzu interní komunikace

ve společnosti TOMI-REMONT a.s. a následně provést zhodnocení stávající situace

a popřípadě navrhnout doporučení pro její zlepšení. Stávající stav jsem zjistila

na základě studia interních dokumentů, nestrukturovaného rozhovoru a dotazníkového

šetření. Domnívám se, že stanovený cíl práce se mi podařilo splnit.

Teoretická část byla vypracována na základě studia odborné literatury a definuje

základní pojmy z oblasti komunikace. Nejprve zde byl popsán samotný pojem

komunikace, dále základní dělení komunikace, formy komunikace, komunikační proces

a v neposlední řadě pro moji práci tolik důležitá interní komunikace.

V praktické části jsem se nejprve věnovala charakteristice společnosti TOMI-

REMONT a.s., procesu interní komunikace v této společnosti a vyhodnocení

dotazníkového šetření. Praktickou část jsem uzavřela vlastním doporučením, které jsem

vypracovala na základě studia odborné literatury.

Ačkoliv pro mě byla společnost naprosto cizím prostředím a tudíž i já pro

společnost naprosto cizí osobou, vedení souhlasilo s provedením analýzy interní

komunikace. Do společnosti jsem docházela průběžně na konzultace s Ing. Luboslavem

Ringlem - vedoucím obchodního oddělení. Každá návštěva této společnosti pro mě byla

obrovským přínosem, jelikož jsem stále poznávala pracovní prostředí společnosti

a snažila jsem se vždy si odnést co nejvíce nových poznatků. Pan Ing. L. Ringl mi celý

proces interní komunikace podrobně vysvětlil a vstřícně odpovídal na veškeré mé

dotazy. Také mě obohatil spoustou cenných připomínek, pomocí kterých jsem si různé

skutečnosti dokázala představit i prakticky a pomohl mi i v samotném dotazníkovém

šetření.

Výsledkem mé práce bylo zhodnocení interní komunikace v této společnosti.

Samotný proces interní komunikace ve společnosti funguje efektivně bez nikterak

velkých obtíží, ale byly nalezeny i nedostatky, které je potřeba pro budoucí

a bezproblémový chod společnosti eliminovat.

62

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Šinkovská Alena

Instituce: Moravská vysoká škola Olomouc

Název práce v českém jazyce: Analýza interní komunikace ve společnosti

TOMI-REMONT a.s.

Název práce v anglickém jazyce: Analysis of the Internal Communication of the

Company TOMI-REMONT

Vedoucí práce: Mgr. Daniela Navrátilová

Počet stran: 68

Počet příloh: 3

Rok obhajoby: 2013

Klíčová slova v českém jazyce: komunikace, formy komunikace, interní

komunikace, komunikační bariéry, nástroje

Klíčová slova v anglickém jazyce: communication, forms of communication,

internal communication, communication bariers,

instruments

Cílem bakalářské práce je zanalyzovat systém interní firemní komunikace

ve společnosti TOMI-REMONT a.s. na základě studia interní dokumentace

a dotazníkového šetření. Následně na základě studia odborné literatury zhodnotit

zjištěný stav a navrhnout případná opatření pro zlepšení stávající situace. Teoretická

část se zabývá vymezením základních pojmů zvolené problematiky. Praktická část

obsahuje popis samotné společnosti, vyhodnocení dotazníků a návrh doporučení pro

zlepšení zjištěné situace.

The aim of thesis is to analyze the internal communication system within the company

TOMI-REMONT. In theory, the analysis provides explanation of a fundamental

terminology and the practical part describes the organization’s background. A survey of

the firm’s records combined with a study of academic journals determines the current

situation. An overall evaluation integrates data from both components of theory and

practice in order to find areas that need improvement. From considering various aspects,

a proposal will introduce different methods to enhance existing conditions.

63

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ

ARMSTRONG, Michael., a STEPHNES, Tina. Management a leadership. Praha:Grada

Publishing,2008.272 s. ISBN 978-80-247-2177-4.

BĚLOHLÁVEK, František., KOŠTAN, Pavol., a ŠULER, Oldřich. Management. Brno:

Computer Press, 2006. 724 s. ISBN 80-251-0396-X.

DĚDINA, Jiří., a ODCHÁZEL, Jiří. Management a moderní organizování firmy. Praha:

Grada Publishing, 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-2149-1.

HESKOVÁ, Marie., a ŠTARCHOŇ, Peter. Marketingová komunikace a moderní trendy

v marketingu. Praha: Oeconomica, 2009. 180 s. ISBN 978-80-245-1520-5.

HOLÁ, Jana. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press, 2006. 170 s. ISBN

80-251-1250-0.

KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů: Základy moderní personalistiky. 4. rozšířené a

doplněné vyd. Praha: Management Press, 2007. 400 s. ISBN 978-80-7261-168-3.

MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada Publishing,

2003. 368s. ISBN 80-247-0650-4.

REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. 192 s.

ISBN 978-80-247-3006-6.

STEJSKALOVÁ, Dita, HORÁKOVÁ, Iveta a ŠKAPOVÁ, Hana. Strategie firemní

komunikace. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2008. 254 s. ISBN 978-80-

7261-178-2.

TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha : Grada, 2004. 172 s.

ISBN 8024704056.

VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: Efektivní komunikace v praxi. Praha:

Grada, 2008. 328 s. ISBN 978-80-247-2614-4.

WIEKE, Thomas. Porady a jednání: Jak se prosadit a dosáhnout svých cílů. Praha:

Grada, 2006, 108 s. ISBN 80-247-1686-0.

Interní materiály společnosti TOMI-REMONT a.s.

TOMI-REMONT a.s. Výroční zpráva. Prostějov: TOMI-REMONT a.s., 2011. 12 s.

Podnikatelský web [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Sociální sítě. Dostupné z:

WWW:<http://www.podnikatelskyweb.cz/slovnik-pojmu/socialni-site/>.

64

Marketing journal [online]. 2008 [cit. 2013-05-15]. Nástroje interní komunikace.

Dostupné z WWW:< http://www.m-journal.cz/cs/public-relations/interni-

komunikace/nastroje-interni komunikace__s317x493.html>.

Slovníček [online]. 2008 [cit. 2013-04-17]. Magdalena Čevelová. Dostupné z:

WWW:<http://www.cevelova.cz/slovnicek/>.

TOMI-REMONT a.s. [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dopravní a inženýrské stavby.

Dostupné z WWW: <http://www.tomi-remont.cz>.

65

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 - Schéma komunikačního procesu mezi dvěma osobami .................................. 15

Obr. 2 - Schéma interní komunikace ........................................................................... 23

Obr. 3 – Organizační schéma společnosti TOMI – REMONT a.s................................ 37

66

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Formy elektronické komunikace .................................................................... 13

67

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 – Vyhodnocení otázky č. 1 ........................................................................... 45

Graf č. 2 – Vyhodnocení otázky č. 2 ........................................................................... 46

Graf č. 3 – Vyhodnocení otázky č. 3 ........................................................................... 46

Graf č. 4 – Vyhodnocení otázky č. 4 ........................................................................... 47

Graf č. 5 – Vyhodnocení otázky č. 5 ........................................................................... 47

Graf č. 6 – Vyhodnocení otázky č. 20 ......................................................................... 47

Graf č. 7 – Vyhodnocení otázky č. 6 ........................................................................... 48

Graf č. 8 – Vyhodnocení otázky č. 7 ........................................................................... 49

Graf č. 9 – Vyhodnocení otázky č. 8 ........................................................................... 49

Graf č. 10 – Vyhodnocení otázky č. 9 ......................................................................... 50

Graf č. 11 – Vyhodnocení otázky č. 10 ....................................................................... 51

Graf č. 12 – Vyhodnocení otázky č. 11 ....................................................................... 51

Graf č. 13 – Vyhodnocení otázky č. 12 ....................................................................... 51

Graf č. 14 – vyhodnocení otázky č. 13 ........................................................................ 52

Graf č. 15 – Vyhodnocení otázky č. 14 ....................................................................... 53

Graf č. 16 - Vyhodnocení otázky č. 15 ........................................................................ 53

Graf č. 17 – Vyhodnocení otázky č. 16 ....................................................................... 54

Graf č. 18 – Vyhodnocení otázky č. 17 ....................................................................... 55

Graf č. 19 – Vyhodnocení otázky č. 18 ....................................................................... 56

Graf č. 20 – Vyhodnocení otázky č. 19 ....................................................................... 57

68

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 – Logo společnosti TOMI–REMONT a.s. ........................................................ 70

Příl. 2 – Fotografie společnosti TOMI-REMONT a.s. ................................................ 70

Příl. 3 – Dotazník - interní komunikace ve společnosti TOMI-REMONT a.s. ............. 71

69

PŘÍLOHY

70

Příl. 1 – Logo společnosti TOMI–REMONT a.s.89

Příl. 2 – Fotografie společnosti TOMI-REMONT a.s.90

89 TOMI-REMONT a.s. [online]. 2013 [cit. 2013-06-21]. Dopravní a inženýrské stavby. Dostupné

z WWW: <http://www.tomi-remont.cz>. 90 Tamtéž.

71

Příl. 3 - Dotazník - interní komunikace ve společnosti TOMI-REMONT a.s

Dobrý den,

jmenuji se Alena Šinkovská a jsem studentkou 3. ročníku Moravské vysoké školy

Olomouc. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce, která se nazývá Analýza

interní komunikace ve společnosti TOMI-REMONT a.s. Pomocí výsledků

z dotazníkového šetření se pokusím zanalyzovat interní komunikaci ve Vaší společnosti.

Ráda bych Vás tedy poprosila o vyplnění tohoto dotazníku, který je zcela

anonymní, a jeho výsledky budou použity pouze pro studijní účely.

Dotazník je složen z dvaceti otázek. Pokud není uvedeno jinak, u každé otázky

zvolte jednu odpověď.

1. Jaké je Vaše pohlaví?

a) žena

b) muž

2. Jak dlouho jste zaměstnán ve společnosti TOMI-REMONT a.s. ?

a) méně než rok

b) 1 – 5 let

d) déle než 5 let

3. V jakém oddělení firmy pracujete?

a) vedení společnosti

b) Středisko 100 (Přemyslovka)

c) Středisko 200 (Stavební divize)

d) Středisko 300 (mechanizační závod)

4. Jste s Vaší pozicí ve firmě spokojen/a?

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

5. Znáte vizi a dlouhodobé cíle Vaší společnosti?

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

72

6. Byl/a jste při nástupu do zaměstnání seznámen/a s tím, jak má vnitřní

komunikace probíhat?

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

7. Myslíte si, že vnitřní komunikace ve Vaší společnosti funguje dobře?

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

8. Máte přístup ke všem informacím potřebným pro výkon Vaší práce?

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

9. Informace se k Vám nejčastěji dostávají z formálních zdrojů (managementu)

nebo z neformálních zdrojů?

a) pouze z formálních zdrojů

b) většinou z formálních zdrojů

c) většinou z neformálních zdrojů

d) pouze z neformálních zdrojů

10. Jakou nejčastější formou komunikace se k Vám informace dostávají?

a) ústní – osobně

b) písemnou

c) elektronickou

d) ústní - telefonicky

11. Dostávají se k vám potřebné informace včas?

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

12. Dostávají se k vám potřebné informace v dostatečném množství?

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

73

13. Která z forem komunikace je pro Vás nejefektivnější?

a) ústní – osobně

b) písemnou

c) elektronickou

d) ústní - telefonicky

14. Vnímáte ve Vaší společnosti překážky při komunikaci?

a) často

b) méně často

c) výjimečně

d) vůbec

Filtr: pokud jste zvolili možnost d), přejděte prosím na otázku č. 16

15. Čím byla podle Vás tato překážka při komunikaci zapříčiněna? (můžete zvolit i

více možností)

a) chyba na straně sdělujícího

b) chyba na straně příjemce

c) špatně zvolenou formou komunikace

d) informace nebyla poskytnuta včas

e) informace nebyla poskytnuta v dostatečném množství

f) jiná možnost

16. Jaké překážky vidíte Vy ve vnitřní komunikaci Vaší společnosti? (můžete zvolit

i více možností)

a) nedostatek času

b) nedostatek informací

c) nejednoznačné informace

d) nevhodně zvolená forma komunikace

e) špatné pracovní vztahy

f) žádné překážky v komunikaci nevidím

g) jiná možnost

17. Je od Vás vyžadována vždy odezva na přijaté sdělení? (např. potvrzení

doručené zprávy)

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

74

18. Které z prostředků interní komunikace jsou využívány ve Vaší společnosti?

(můžete zvolit i více možností)

a) nástěnka

b) intranet

c) výroční zpráva

d) společenské a sportovní akce

e) manuály činností

f) porady

g) konzultace

h) mobilní telefon

i) elektronická pošta (email)

j) jiná možnost

19. Které z prostředků vnitřní komunikace byste ve Vaší společnosti

přivítal/a? (můžete zvolit i více možností)

a) nástěnka

b) intranet

c) výroční zpráva

d) společenské a sportovní akce

e) manuály činností

f) porady

g) konzultace

h) firemní časopis

i) firemní televize

j) firemní rozhlas

k) mobilní telefon

l) elektronická pošta (email)

m) Skype, ICQ

n) sociální sítě (Facebook...)

o) jiná možnost

20. Byli jste seznámeni s vizí a dlouhodobým cílem Vaší společnosti?

a) ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) ne

Děkuji za Vaše odpovědi a čas, který jste strávili vyplněním tohoto dotazníku.