Analýza vývoje ekonomiky ČR · Analýza vývoje ekonomiky ČR / duben 2019 6 Česká ekonomika v roce 2018 podle očekávání zpomalila tempo růstu, nicméně se nadále opírá

1

Analýza vývoje ekonomiky ČR duben 2019

Odbor ekonomických analýz duben 2019

Analýza vývoje ekonomiky ČR / duben 2019

2

Obsah

Shrnutí ..................................................................................................................................................................... 4

1 Výkonnost ekonomiky ..................................................................................................................................... 6

Domácí vývoj ........................................................................................................................................... 6

Vývoj v zahraničí ...................................................................................................................................... 8

Výhled ..................................................................................................................................................... 9

BOX I: Výdaje na VaV a hospodářský vývoj v regionech ČR .............................................................................. 10

2 Trh práce ....................................................................................................................................................... 11

Domácí vývoj ......................................................................................................................................... 11

Nezaměstnanost v EU ........................................................................................................................... 13

3 Cenový vývoj ................................................................................................................................................. 14

4 Vývoj na finančním trhu a měnové podmínky .............................................................................................. 16

Domácí úvěrové podmínky ................................................................................................................... 16

Směnné kurzy ........................................................................................................................................ 17

Vnější rovnováha ................................................................................................................................... 18

5 Kapitálové trhy .............................................................................................................................................. 20

6 Fiskální vývoj ................................................................................................................................................. 22

Domácí rozpočty ................................................................................................................................... 22

Veřejné rozpočty ve světě ..................................................................................................................... 23

7 Průmysl .......................................................................................................................................................... 24

Domácí vývoj ......................................................................................................................................... 24

Výhled průmyslu ................................................................................................................................... 26

Průmysl v EU ......................................................................................................................................... 26

8 Stavebnictví ................................................................................................................................................... 27

Vývoj stavební produkce ....................................................................................................................... 27

Stavební povolení a stavební zakázky ................................................................................................... 28

Bytová výstavba .................................................................................................................................... 28

Výhled stavební produkce ..................................................................................................................... 29

Stavebnictví v EU ................................................................................................................................... 29

9 Zahraniční obchod se zbožím ........................................................................................................................ 31

Souhrnné výsledky ................................................................................................................................ 31


3

Teritoriální struktura ............................................................................................................................. 32

Komoditní struktura .............................................................................................................................. 33

Výhled zahraničního obchodu ............................................................................................................... 33

Zahraniční obchod EU ........................................................................................................................... 34

BOX II: ČR vykazuje deficit v obchodě s high-tech zbožím ................................................................................ 35

10 Maloobchod .............................................................................................................................................. 37

Tuzemský maloobchod ......................................................................................................................... 37

Maloobchod EU ..................................................................................................................................... 38

BOX III: Maloobchodní tržby přes internet pokračují ve strmém růstu ........................................................... 39


4

Vývoj české ekonomiky v roce 2018 naplnil očekávání, že hospodářství narazilo na hranice svých možností. HDP za celý rok 2018 vzrostl o 3 %. Proti 4,4 % dosaženým v roce 2017 jde o značné zpomalení, způsobené jak nedo-statkem pracovních a výrobních kapacit, tak rostoucími nejistotami vnějšího prostředí. Zejména situace na trhu práce vykazovala zřetelné znaky přehřátí, které se promítly do rekordních hodnot jak v nízké míře nezaměstna-nosti, tak ve vysoké míře pracovní aktivity. Míra celkové zaměstnanost již překročila 75 %, a dosáhla tak nejvyšších hodnot v historii ČR. Zároveň se snižovala obecná míra nezaměstnanosti, která v prosinci činila 2,2 % a zůstala nejnižší v rámci EU. Nabídka volných pracovních míst (v prosinci 324 tis.) začala od dubna 2018 převyšovat počet uchazečů o zaměstnání, který se v prosinci snížil na 232 tisíc.

Rozhodujícím faktorem růstu ekonomiky byla domácí poptávka, přičemž vyšší spotřeba byla spojena s růstem zaměstnanosti a mezd a optimistickou náladou spotřebitelů. K růstu ekonomiky přispěla i tvorba hrubého fixního kapitálu, když rychlou dynamiku si udržely zejména investice do staveb, díky spolufinancování z evropských fondů. Zároveň růst soukromých investic byl stimulován napjatostí ve výrobních kapacitách a snahou podniků obstát v konkurenci. Pokud jde o vnější prostředí, ekonomika EU v roce 2018 v průměru zpomalila na meziročních 1,9 % (z 2,4 % v roce 2017), což mělo nepříznivý dopad na výkonnost tuzemského exportu. Vlivem rychlého růstu domácí poptávky a vysoké náročnosti českého vývozu na dovozy čisté exporty růst ekonomiky zpomalily.

Hospodářský růst je v rámci jednotlivých krajů v ČR značně nerovnoměrný. Zatímco HDP ve srovnatelných ce-nách se v Praze a Středočeském kraji od roku 1995 více než zdvojnásobil, v Karlovarském kraji se prakticky nezměnil. Pokračující divergence HDP v jednotlivých krajích je způsobena celou řadou faktorů, např. rozdílnou odvětvovou strukturou ekonomiky a trhu práce nebo odlišnou regionální politikou. Výsledky analýzy v BOXu I: Výdaje na VaV a hospodářský vývoj v regionech ČR, rovněž ukazují, že odlišná intenzita výzkumu a vývoje může mít dopad na hospodářský růst v jednotlivých regionech. Zatímco kraje, které v poslední dekádě zaznamenaly nejvyšší změnu intenzity VaV, dosáhly vyšší růst HDP na hlavu, naopak kraje s nižší změnou intenzity VaV rostou v průměru pomaleji.

Protisměrný pohyb inflace u výrobců a spotřebitelů vedl k zúžení obchodních marží. Navzdory klesajícím ce-nám komodit tempo růstu cen průmyslových výrobců v ČR v loňském roce nepatrně stouplo na 2 % z 1,8 % v roce 2017. Naopak nižší ceny zemědělských výrobců zlevnily potraviny, což se promítlo do zmírnění růstu spotřebi-telské inflace, která zpomalila i díky levnější dopravě na 2,1 % z 2,5 % v roce 2017. Pokračující růst cen stavebních prací a obnovený růst cen potravin kvůli špatné úrodě by však mohl zvýšit spotřebitelskou inflaci v první polovině roku 2019 až k tříprocentní hranici.

Koruna v roce 2018 převážně oslabovala, a to i přes pětinásobné zvýšení dvoutýdenní repo sazby ČNB na ko-nečných 1,75 %. Nicméně i přes následný růst klientských sazeb došlo k pokračujícímu růstu úvěrové emise. Jednou z hlavních příčin slábnoucí koruny byl pokles důvěry vůči rozvíjejícím se ekonomikám. Pro letošní rok plánuje ČNB nanejvýš dvě zvýšení úrokových sazeb. Za předpokládaným výrazným zpomalením tempa růstu sazeb v roce 2019 stojí především očekávaná apreciace koruny, zpomalení domácího ekonomického růstu a ne-utichající globální nejistoty. Ve prospěch silnější koruny by mělo působit odeznění averze k riziku a očekávání dalšího rozšíření úrokového diferenciálu mezi korunovými a eurovými sazbami.

Z detailní analýzy oblastí klíčových z pohledu MPO vyplývá, že zatímco průmysl a zahraniční obchod v roce 2018 zpomalily svoji růstovou dynamiku, stavebnictví ji zrychlilo. Meziroční růst průmyslové výroby zvolnil na 3,0 % z 6,5 % v roce 2017. Důvodem byla nižší expanze zpracovatelského průmyslu a především pak snížení růstového tempa výroby motorových vozidel na 1,8 % z 9,6 % v roce 2017 kvůli nedostatku výrobních faktorů a zpomalení ekonomiky EU, které v důsledku provázanosti silně dopadá na tuzemský průmysl. Průmyslová výroba v EU v roce 2018 vykázala meziroční růst o 1,3 % a německý průmysl o 1,1 %. Nicméně tatáž čísla za rok 2017 byla přibližně o 2 p. b. vyšší.

Shrnutí


5

Pokračující zpomalení v průmyslu předznamenávají i slábnoucí nové objednávky a zhoršující se nálada mezi ná-kupními manažery. Index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) podle průzkumu společnosti IHS Markit v únoru klesl z lednových 49 bodů na šestileté minimum ve výši 48,6 bodu, signalizující pokles aktivity. Hlavním rizikem je zpomalování evropských ekonomik, především té německé, i kvůli nižšímu růstu poptávky z Číny.

Naopak tempo růstu stavení produkce v roce 2018 akcelerovalo. Zásluhou pokračujícího snižování počtu za-městnanců dochází k silnému růstu produktivity (o 8,8 % mzr. v 2018), který předbíhá i růst reálných mezd (o 5,9 %). Jednotkové mzdové náklady klesly o 2,7 %. Nadále očekáváme pozitivní vývoj s vysokou růstovou dyna-mikou, která bude ovlivněna investicemi státu a dotacemi z EU, a to i přes zdlouhavé udělování stavebních povolení. Dochází k pokračujícímu meziročnímu růstu objemu stavebních zakázek a stavební firmy mají zakázky přibližně na 9 měsíců dopředu, což je v průměru více než v loňském roce.

Ačkoli objem vývozu i dovozu dosáhl v loňském roce rekordních hodnot, tempa jejich růstu klesla. Vinou rych-lejšího růstu dovozů oproti vývozům došlo k meziročnímu poklesu přebytku obchodní bilance. Slabší kurz koruny nedokázal přebít výpadek v zahraniční poptávce, což vedlo k nižšímu růstu tuzemských exportů. Cenová konku-renceschopnost tuzemských vývozů se přitom v roce 2018 mírně snížila vzhledem k protisměrnému působení slábnoucího efektivního kurzu koruny a rostoucích mzdových nákladů. Přes snahu o diverzifikaci českých vývozů došlo v loňském roce k dalšímu zvýšení podílu EU zemí na celkových tuzemských vývozech na 84 %.

K výraznější změně nedošlo ani v komoditní skladbě našich vývozů. Dominantní podíl na českých vývozech si udržují stroje a dopravní zařízení, které rovněž generují největší přebytek obchodní bilance. Naopak zahraniční obchod ČR s high-tech zbožím zůstal v roce 2018 v přibližně stejně vysokém deficitu jako v roce předešlém (Blíže viz BOX II: ČR vykazuje deficit v obchodě s high-tech zbožím). Ukazuje se, že ČR nedisponuje širší základnou technologicky vyspělých podniků, které se nachází v rámci globálního hodnotového řetězce ve více ziskové před-produkční (výzkum, vývoj) nebo po-produkční fázi (marketing, finální prodej výrobků) a pro svoji výrobu a export musí velké množství high-tech subdodávek dovážet.

Maloobchodní tržby v roce 2018 rovněž zpomalily tempo svého růstu; spotřeba domácností přesto zůstává sta-bilním zdrojem domácí poptávky pohánějícím ekonomický růst. K růstu nákupů přispívá hlavně vysoká spotřebitelská důvěra podporovaná rekordní zaměstnaností a solidním růstem mezd. Nákupy prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby jsou přitom nejdynamičtěji rostoucím odvětvím v maloobchodě a tržby zde do-sahují dlouhodobě dvouciferných temp růstu (Blíže viz BOX III: Maloobchodní tržby přes internet pokračují ve strmém růstu). Hlavním důvodem tohoto vývoje je rostoucí počet domácností s připojením k internetu, široká nabídka sortimentu, dobrá dostupnost prodávaného zboží, rychlost prodeje, časová úspora a pohodlí při nákupu z domova.

Pro rok 2019 očekáváme, že po loňském zpomalení se růstové tempo HDP stabilizuje pod 3 %. Jeho nositelem by měla být nadále výhradně domácí poptávka, zatímco na zahraniční obchod pravděpodobně dolehne nejisto-tami poznamenaná nižší obchodní výměna. Zpomalení tempa růstu ekonomiky se ve výhledu postupně odrazí i ve zmírnění tlaku na straně poptávky po pracovní síle. V roce 2019 se očekává nanejvýš dvojí zvýšení úrokových sazeb, které bude významně determinováno pohybem měnového kurzu koruny. V aktuálních konjunkturálních průzkumech v zásadě převládají zhoršená očekávání respondentů v další vývoj.

Na domácí straně přetrvává jako hlavní bariéra růstu nedostatek pracovníků při nejnižší nezaměstnanosti v EU. V zahraničí jsou to především další eskalace ochranářských opatření v mezinárodním obchodě, dosud nevyjas-něná otázka brexitu a zpomalení klíčového obchodního partnera - Německa. Zásadní by pro tuzemskou ekonomiku byla kumulace nepříznivých vlivů, jejich zachycení do výhledu je však obtížné. Podle analýzy MF by tvrdý brexit mohl oslabit tuzemskou ekonomiku v letošním roce o 0,6 % HDP, tj. cca 30 mld. Kč. Pakliže by došlo k eskalaci obchodní války mezi USA a zbytkem světa, která by se promítla do 25% poklesu poptávky po českém zboží, domácí HDP by to dle odhadu MPO mohlo oslabit o dalších 28,5 mld. Kč až 40,5 mld. Kč.

Uzávěrka údajů: 1. března 2019 (není-li uvedeno jinak).


6

Česká ekonomika v roce 2018 podle očekávání zpomalila tempo růstu, nicméně se nadále opírá o zdravé základy, které jsou zárukou jejího příznivého vývoje i v blízké budoucnosti. Vý-konnost tuzemského hospodářství se loni zvýšila o 3 %, a zaostala tak za 4,4 % dosaženými v roce 2017. V domácích podmínkách vyššímu výkonu bránila napjatost v pracovních kapaci-tách, zatímco vnější prostředí bylo poznamenáno rostoucími nejistotami. O meziroční zlepšení se postarala silná domácí poptávka, zejména investiční aktivita, naopak čistý vývoz tempu růstu ubral. Na nabídkové straně ekonomiky byl oslabený vliv průmyslu částečně kom-penzován odvětvím služeb a stavebnictvím.

Domácí vývoj Hospodářský růst v roce 2018 zvolnil růstovou dynamiku, v jeho závěru však příjemně překvapil mírným oživením. Ve 4. čtvrtletí přidal hrubý domácí produkt na 2,8 %1, což v celoročním průměru zajistilo jeho růst o 3 %. Ve srovnání s předchozím rokem to byl sice slabší, v zásadě však očeká-vaný výsledek, který zhruba odpovídá současnému potenciálu ekonomiky.

Tuzemská ekonomika patrně vstoupila do sestupné fáze hospodářského cyklu. Po nedávné globální hospodářské krizi byl růst obnoven ve 4. čtvrtletí 2013 s tím, že kulmino-val ve 2. čtvrtletí 2015 na téměř 6 %, vydatně za pomoci nízké ceny ropy a snahy utratit zbývající disponibilní zdroje z fondů Evropské unie. Poté následovalo v roce 2016 zpoma-lení, které souviselo s odezněním těchto mimořádných vlivů a vysokou srovnávací základnou předchozího roku. Druhého vrcholu bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí 2017, kdy výkon ekono-miky vzrostl zhruba o 5 %. Následující období je již poznamenáno postupným zvolňováním růstové dynamiky, které bylo zatím přerušeno ve druhé polovině roku 2018.

Z hlediska poptávky se o meziroční růst hrubého domácího produktu postaraly více výdaje na konečnou spotřebu než na tvorbu hrubého kapitálu, ve které značně klesly zásoby. Celková konečná spotřeba se podílela na růstu 2,2 p. b., tedy zhruba stejně jako v roce 2017, i když vliv spotřeby domác-ností v průběhu roku oslaboval ve prospěch spotřeby vládního sektoru. Při růstu celkových spotřebních výdajů o 3,4 %, vzrostly výdaje domácností o 3,1 %, což svědčí o stále slušném sklonu ke spotřebě. Nejrychleji rostly výdaje do předmětů dlouhodobé spotřeby, nicméně stejně jako u ostatních kategorií zboží to bylo pomalejším tempem než v předchozím roce. Růst služeb v zásadě stagnoval na prů-měrném tempu celkových výdajů domácností do spotřeby. Výrazně naopak expandovaly výdaje vládních institucí, které ztrojnásobily dynamiku na 3,9 %.

1 Data o HDP, hrubé přidané hodnotě a jejich složkách jsou uváděna ve stálých cenách a v očištění o sezónní a kalendářní vlivy.

1 Výkonnost ekonomiky

Vývoj hrubého domácího produktu (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)

Pramen: data ČSÚ, graf MPO

-6,0

-4,0

-2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Stejné čtvrtletí předchozího roku Předchozí čtvrtletí

Výdaje na hrubý domácí produkt (příspěvky v p. b., meziroční reálný růst HDP v %, sezónně očištěné údaje)


-7

-5

-3

-1

1

3

5

7

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Saldo zahraničního obchodu

Tvorba hrubého kapitálu

Výdaje na konečnou spotřebu

Hrubý domácí produkt


7

V tvorbě hrubého kapitálu se po celý rok prosazoval trend rychlého růstu investiční aktivity a poklesu zásob. Příspě-vek tvorby hrubého kapitálu k růstu vzrostl na 1,5 p. b., o což se zasloužil prorůstový vliv fixního kapitálu ve výši 2,5 p. b., kompenzovaný negativním dopadem snížení zásob o 1 p. b. Meziroční zvýšení kapitálových výdajů se po dvou letech vrátilo ke dvouciferné dynamice, když nejrychleji rostly in-vestice do budov a staveb, jejichž výrazné meziroční oživení souviselo se zrychleným čerpáním strukturálních fondů Ev-ropské unie. Nadprůměrně rostly ještě investiční výdaje do obydlí, kterými je naplňován hlavní investiční záměr do-mácností. Zároveň důkazem, že firmy při nedostatku pracovníků usilují o zajištění další expanze pořizováním nových technologií, byl vývoj váhově nejvýznamnější po-ložky investic do ICT a ostatních strojů a zařízení, která zrychlila růst na téměř 10 %. Obdobným vývojem, tj. růstem mírně pod průměrem celkových investic, ale značným zrych-lením si prošly rovněž investice do dopravních prostředků.

Vnější sektor výkonnost ekonomiky oslabil, protože tu-zemští exportéři se museli vyrovnávat s nižší poptávkou na zahraničních trzích. Negativní dopad čistého vývozu do-sáhl 0,7 p. b., když po celý rok rostl dovoz zboží a služeb rychleji než jejich vývoz (ve stálých cenách). Tento vývoj sou-visel s rychlým růstem domácí poptávky a vysokou náročnosti českého vývozu na dovozy. Na růstu vývozu o 4,5 % se nejvíce podílely silniční vozidla, a dále elektro-nické a optické přístroje, zatímco na dovozu, který se zvýšil o 6 %, zejména subdodávky pro elektronické a optické pří-stroje, pro silniční vozidla a také stroje a zařízení.

Na straně zdrojů vzrostla hrubá přidaná hodnota (HPH) o 3,1 %, přičemž dominance tradičního nositele růstu, prů-myslu, již nebyla tak výrazná. Průmysl přispěl k růstu HPH pouze 0,9 p. b., zatímco v roce 2017 plnými dvěma třeti-nami. Jeho růstová dynamika zpomalila na 2,9 %, zejména vlivem slabého výsledku ve 3. čtvrtletí, který byl pozname-nán hlavně nižší produkcí v rozhodujícím odvětví výroby dopravních prostředků. Naopak významně přidalo staveb-nictví, vedle oživení stavebních prací také díky statistickému vlivu nízké srovnávací základny po poklesu v roce 2017. Rychle rostla rovněž odvětví peněžnictví a informačních čin-ností, následovaná skupinou odvětví obchodu, dopravy, skladování, ubytování a stravování.

Průmysl nadále vytváří téměř třetinu výkonu ekonomiky, což ji pasuje mezi nejprůmyslovější země. V roce 2018 se po-díl průmyslu na celkové HPH (v nominálním vyjádření) snížil na 30,6 %, přičemž vedle zmíněného slabého růstu, také vli-vem poklesu implicitního deflátoru (na rozdíl od průměrné cenové hladiny na nabídkové straně ekonomiky, která vzrostla o 2,4 %). Naopak stavebnictví těžilo jak z růstu vý-konnosti, tak rychlého cenového vývoje a své postavení ve struktuře HPH si částečně vylepšilo.

Vyšší míra investování do ICT a ostatních strojů a zařízení se zatím neprojevila ve zrychlení růstu produktivity práce. Souhrnná produktivita práce (HPH na pracovníka) vzrostla v roce 2018 o 1,5 %, tj. cca o polovinu méně než v předcho-zím roce. Nejzřetelněji se na tomto vývoji podepsal průmysl,

Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stá-lých cen, podíl odvětví v běžných cenách)

Meziroční

změna (%)

Příspěvek ke změně

(p. b.)

Podíl odvětví (%)

2017 2018

NH celkem 3,1 3,1 100,0 100,0

Průmysl 2,9 0,9 31,7 30,6

- zpracovatelský 3,4 0,9 26,9 25,9

Stavebnictví 6,7 0,4 5,3 5,7

Obchod a doprava 4,1 0,8 18,9 19,0

Peněžnictví a pojišťovnictví 6,7 0,3 4,0 3,9

Informační činnosti 6,7 0,4 5,3 5,3

Činnosti v nemovitostech 1,1 0,1 8,5 8,9 Pramen: data ČSÚ, tabulka MPO

Vývoj hrubé přidané hodnoty (příspěvky v p.b., meziroční reálný růst HPH v %, sezónně očištěné údaje)


-7

-5

-3

-1

1

3

5

7

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Zemědělství Průmysl

Stavebnictví Obchod a služby

Hrubá přidaná hodnota

Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)


-40

-30

-20

-10

0

10

20

30

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Hrubý fixní kapitál Obydlí

Ostatní budovy a stavby Dopravní prostředky a zařízení

ICT, otatní stroje a zařízení


8

který (po růstu o více než 7 % v roce 2017) nedosáhl ani prů-měrného tempa růstu produktivity za celé hospodářství. Produktivita práce na odpracovanou hodinu v celé ekono-mice zároveň zvolnila na 1 %, což znamená, že souhrnná produktivita práce rostla rychleji vlivem většího počtu od-pracovaných hodin. Tento závěr platí pro všechna odvětví s výjimkou stavebnictví a také informační a komunikační čin-nosti, kde byl naopak příznivější vývoj produktivity práce na odpracovanou hodinu. Současná úroveň tuzemské pro-duktivity nadále zaostává zhruba o 20 p. b. za průměrem EU. Zlepšení tohoto stavu je podmíněno intenzivnějším využitím technických inovací, které zajistí produkci s vyšší přidanou hodnotou, a tím i růst konkurenceschopnosti domácí ekono-miky.

Vývoj v zahraničí Celosvětový růst HDP dosáhl v roce 2018 svého vrcholu, který podle předběžných výsledků OECD činil 3,8 %. Avšak na rozdíl od ekonomického boomu v roce 2017, globální růst v průběhu minulého roku postupně ztrácel na tempu. Vývoj světové ekonomiky byl poznamenán zejména pomalejším růstem rozvíjejících se trhů, nejistotami obchodních politik, především mezi Spojenými státy a Čínou, a hrozbou tvrdého brexitu. Významnou roli sehrál i cyklus zvyšování úrokových sazeb v USA, k jehož ukončení v závěru roku přispěla spíše rizika u hlavních obchodních partnerů, než výraznější ochab-nutí výkonu americké ekonomiky. Ta rostla stále dynamicky, za celý rok 2018 o téměř 3 %. Pro globální vývoj bylo naopak špatnou zprávou zejména zpomalení hospodářského růstu v Číně na 6,5 %, což byla nejnižší dosažená hodnota od roku 1990. Na tomto výsledku druhé největší ekonomiky světa se na pozadí obchodní války se Spojenými státy začala projevo-vat opatření čínské vlády proti rizikovým úvěrům, k jejichž hojnému poskytování docházelo v minulých letech. Úsilí vlády však bylo zároveň zaměřeno i na stimulaci ekonomiky, především v monetární a fiskální oblasti.

V Evropské unii a eurozóně ekonomická aktivita v průběhu roku 2018 rovněž polevovala, a za celý rok růst HDP v těchto uskupeních zpomalil na 1,9 %, resp. 1,8 %. Na vině byl zejména vnější sektor, a to vlivem slabšího růstu zahranič-ního obchodu spojeného se zvýšenou mírou protekcionismu, nejistot kolem odchodu Spojeného králov-ství z EU a klesajícího trendu globální produkce. Vzhledem ke geografické orientaci zahraničního obchodu a výrobkové specializaci eurozóny byl dopad těchto vlivů zvláště citelný. Na druhé straně zůstal dostatečně silný přínos domácí po-ptávky, kterému napomáhala uvolněná hospodářská politika, především zásluhou příznivých podmínek financo-vání, jež dále posílily investiční aktivitu.

Slabší výsledek eurozóny byl významně ovlivněn němec-kou ekonomikou, která zvolnila na 1,4 %. V závěru roku se těsně vyhnula recesi, když po mezičtvrtletním poklesu ve 3. čtvrtletí, způsobeném zejména propadem produkce automobilového průmyslu vlivem nové regulace v oblasti emisí, ve 4. čtvrtletí alespoň stagnovala. Naopak v recesi se již nacházela Itálie, a to poprvé od počátku roku 2013.

Rychlejší růst domácí ekonomiky než EU by měl vylepšit postavení České republiky v konvergenci k vyspělé Evropě.

Hrubý domácí produkt v zemích EU a USA v roce 2018 (stálé ceny, čtvrtletní údaje sezónně očištěny, meziroční změna v %)

Pramen: data Eurostat, graf MPO Pozn.: Data za Irsko a Lucembursko nejsou zatím dostupná.

0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0

Itálie

Dánsko

Německo

Spojené království

Belgie

Francie

eurozóna

EU28

Řecko

Portugalsko

Finsko

Švédsko

Nizozemsko

Španělsko

Chorvatsko

Rakousko

USA

ČR

Bulharsko

Litva

Kypr

Estonsko

Rumunsko

Slovensko

Slovinsko

Lotyšsko

Maďarsko

Polsko

Malta

2018 4. Q

Vývoj souhrnné produktivity práce (stálé ceny, sezónně očištěné údaje, meziroční změna v %)


-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Hrubá přidaná hodnotaZaměstnanost celkemProduktivita práce


9

Podle zatím dostupných údajů dosahovala v roce 2017 Česká republika v ukazateli hrubého domácího produktu na obyvatele (ve standardu parity kupní síly) 89 % průměru Evropské unie. Tento výsledek jí stačil na patnáctou příčku mezi zeměmi EU.

Výhled Po dosažení vrcholu globální expanze panují obavy, že trend zpomalování tempa růstu světové ekonomiky zapo-čatý v roce 2018 bude pokračovat. Globální růst se bude vypořádávat s dopady vyvolanými jak napětím v mezinárod-ním obchodě, tak i ze zvýšených úrokových sazeb, popř. dražší ropy. Z teritoriálního pohledu lze očekávat mírné osla-bení růstu ve Spojených státech, především vlivem přísnějších finančních podmínek a vyprchávajícího efektu fiskální stimulace. Další utahování měnové politiky však pa-trně nehrozí, neboť Fed po prosincovém zvýšení sazeb naznačil, že může přijít přestávka v normalizaci politiky. Nej-větší riziko zpomalení tak představuje Čína, jejíž ekonomická aktivita ke konci minulého roku značně ochladla. Přeinvesto-vané hospodářství bude čelit slábnoucí domácí poptávce a jeho celkovou výkonnost může poznamenat také eskalace obchodních sporů se Spojenými státy. Také nové výhledy pro eurozónu dále zhoršují její růstové tempo, zejména s oh-ledem na očekávaný vývoj v Německu. Největší evropské hospodářství by podle aktuální predikce OECD mělo letos zpomalit na 0,7 % ze 1,6 % předpovídaných v listopadu.

U české ekonomiky předpokládáme, že po výrazném zpo-malení v roce 2018 se růstové tempo letos stabilizuje mírně pod 3 %. Jeho nositelem by měla být nadále výhradně domácí poptávka, zatímco na vnější sektor pravděpodobně dolehne nejistotami poznamenaná nižší obchodní výměna.

V aktuálních konjunkturálních průzkumech v zásadě pře-vládají zhoršená očekávání respondentů v další vývoj. Podle údajů ČSÚ celková důvěra v tuzemské hospodářství měla v jednotlivých měsících roku 2018 nevyrovnaný prů-běh, spíše s tendencí k poklesu. V letošním únoru sice důvěra v českou ekonomiku po třech měsících stoupla, v meziročním srovnání však byla nižší. Index nákupních ma-nažerů v průmyslu (PMI) podle průzkumu společnosti IHS Markit v únoru klesl z lednových 49 bodů na šestileté mi-nimum ve výši 48,6 bodu, signalizující pokles aktivity.

Nejistoty dalšího vývoje české ekonomiky jsou spojeny především s vývojem v zahraničí. S ohledem na silnou ex-portní orientaci by její výkonnost mohla být poznamenána především ochlazením ekonomické aktivity v eurozóně a další eskalací ochranářských opatření v mezinárodním ob-chodě, resp. dosud nevyjasněnou otázkou brexitu. V domácích podmínkách jsou hlavními riziky hrozba přehří-vání v některých oblastech ekonomiky, zejména na trhu práce, a pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí.

Hrubý domácí produkt na obyvatele (v %, EU=100, PPS)

Pramen: data Eurostat, graf MPO

0

20

40

60

80

100

120

140

160

2004 2017

Vývoj HDP podle zemí (meziroční změna v %)

Pramen: data Eurostat, graf MPO Poznámka: údaje za roky 2019 - 2020 ze zimní predikce EK

-8

-3

2

7

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19 I/20

Česká republika Německo

Polsko Slovensko

Maďarsko průměr EU-28

Bazické indikátory důvěry (v %, průměr roku 2005=100)


707580859095

100105110115

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19

podnikatelé celkem spotřebitelé souhrnný indikátor


10

BOX I: Výdaje na VaV a hospodářský vývoj v regionech ČR

Hospodářský růst je v rámci jednotlivých krajů v ČR značně nerovnoměrný. Zatímco HDP ve srovnatelných cenách se v Praze a Středočeském kraji od roku 1995 více než zdvojnásobil, v Karlovarském kraji se prakticky nezměnil. Pokračující divergence HDP v jednotlivých krajích může být způsobena celou řadou faktorů, od rozdílné odvětvové struktury ekonomiky a trhu práce, přes odlišnou regionální politiku až po různé bariéry vyššího potenciálního růstu. Důležitým faktorem meziregionálního růstu jsou i rozdílné výdaje na výzkum a vývoj (VaV), jejichž dopad na ekonomickou vyspělost jednotlivých krajů budeme v tomto boxu analyzovat.

Propast mezi růstovou dynamikou Středočeského kraje a Prahy na straně jedné a Karlovarským a Ústeckým krajem na straně druhé se dále prohlubuje. Zatímco HDP na hlavu se za posledních 22 let více než zdvojnásobil ve Středočeském kraji a v Praze, v Ústeckém kraji narostl o pětinu a v Karlo-varském kraji dokonce stagnoval. Růst ve většině krajů ČR se ve sledovaném období pohyboval kolem 70 %. Podobné roz-díly mezi regiony lze nalézt i na trhu práce. Zatímco míra nezaměstnanosti v Praze byla ke konci roku nejnižší v rámci celé ČR a dosahovala pouhé 1,9 %, v Ústeckém a Moravsko-slezském kraji patřila k těm nejvyšším (4,5 %, resp. 4,7 %).

Důvody divergence ekonomické vyspělosti mohou být různé. Svůj vliv hraje odvětvová struktura v daném regionu, kdy nižší podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou výroby podkopává jeho ekonomickou sílu. Příkladem může být např. vyšší podíl těžebních činností v Ústeckém nebo Moravsko-slezském kraji. Dalším prvkem, který prohlubuje uvedené rozdíly, je odlišná podnikatelská aktivita či úroveň vzdělání místní populace mezi např. Prahou a Jihomoravským krajem na straně jedné a Ústeckým, Karlovarským a Moravskoslez-ským krajem na straně druhé.

Ukazuje se, že odlišná intenzita výzkumu a vývoje může mít rovněž dopad na hospodářský růst v jednotlivých regio-nech. Zatímco kraje, které v poslední dekádě zaznamenaly nejvyšší změnu intenzity VaV, měřeno podílem výdajů na VaV na HDP, dosáhly vyšší růst HDP na hlavu, naopak kraje s nižší změnou intenzity VaV rostou v průměru pomaleji. To platí především o Jihomoravském a Středočeském kraji (v tom pozitivním smyslu), ale také o Ústeckém a Karlovarském kraji (v tom negativním smyslu). Objevují se však i výjimky, které toto pravidlo nepotvrzují (Královohradecký nebo Libe-recký kraj). Obecně však lze tvrdit, že mezi změnou intenzity VaV a tempem růstu HDP na hlavu existuje v rámci krajů v ČR pozitivní korelace. Nutno ovšem podotknout, že uvedená analýza se zabývala pouze jedním faktorem a nezahrnovala další proměnné s možným dopadem na tempo růstu HDP.

S cílem zamezit sociálnímu vyloučení místních obyvatel (pře-devším v problémovém Ústeckém a Karlovarském kraji), zastavit záporné migrační saldo a zvýšit podnikatelskou akti-vitu, by mělo dojít ke správné kombinaci politik mj. upřednostňujících podporu soukromých výdajů na VaV či vzdělávání, které eliminuje nesoulad mezi potřebami trhu práce a nabídkou, kterou poskytují vzdělávací instituce.

Prohlubující se propast mezi kraji v ČR HDP ve srovnatelných cenách, 1995=100


90100110120130140

150160

170180

190200210

220230

95 97 99 01 03 05 07 09 11 13 15 17

Praha StředočeskýJihočeský PlzeňskýKarlovarský ÚsteckýLiberecký KrálovéhradeckýPardubický VysočinaJihomoravský OlomouckýZlínský Moravskoslezský

Vzájemná závislost růstu HDP na změnu výdajů na VaV


y = 0,7397x + 2,632R² = 0,1719

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

0,00 0,50 1,00 1,50

Prů

měr

ný

růst

HD

P n

a o

byv

atel

e, 2

00

8-1

7, p

.b.

Změna v intenzitě VaV mezi roky 2008 a 2017, p.b.

Zlínský

Olomoucký

Ústecký

Liberecký

Jihomoravský

Středočeský

Plzeňský

Karlovarský

Pardubický

Vysočina

Praha

Jihočeský

Královohradecký

Moravskoslezský


11

Vývoj na trhu práce byl v roce 2018 v mnoha oblastech výjimečný. Příznivý vývoj ekonomiky vedl k růstu zaměstnanosti až na její historicky rekordní úroveň a snižoval míru nezaměstna-nosti pod její přirozenou hladinu. Zároveň významně stoupala nabídka volných pracovních míst, která překonala počet nezaměstnaných a vytvářela tlaky na růst mezd. Pro většinu fi-rem, zejména v průmyslu, se stal nedostatek zaměstnanců hlavní překážkou pro další růst produkce. V souvislosti s tím rostla i poptávka po zahraničních pracovnících. Z dlouhodobého hlediska zůstává jedinou možností posun k produktivním investicím. Česká republika si v rámci zemí EU udržuje nejnižší míru nezaměstnanosti.

Domácí vývoj Ve 4. čtvrtletí 2018 vzrostla celková zaměstnanost podle výsledků VŠPS meziročně o 1,2 %, tj. o 63,6 tis. osob na 5 326,3 tis. osob. Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů se zvýšil proti předchozímu čtvrtletí o 26,5 tis. osob.

Růst zaměstnanosti byl ovlivněn zejména zvyšováním po-čtu osob v pozici zaměstnanců, jejichž podíl na celkové zaměstnanosti činil 83 %. Stoupl i počet podnikatelů se za-městnanci, naopak počet podnikatelů bez zaměstnanců se téměř nezměnil. Při poklesu počtu pracujících ve věku do 40 let (o 28,9 tis.) se na růstu zaměstnanosti podílela především skupina zaměstnanců ve věku 40-54 let (růst o 54,2 tis.). Vý-razně stoupl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 21,8 tis.). Na jejich ekonomickou aktivitu působilo vedle růstu po-ptávky po práci rovněž pokračující zvyšování věku odchodu do důchodu. Změny ve věkové struktuře pracujících jsou ovlivněny demografickými faktory i prodlužující se dobou přípravy na výkon budoucího povolání.

Meziroční růst zaměstnanosti se ve 4. čtvrtletí projevil nej-více v terciálním sektoru služeb, a to o 43,6 tis. osob (vedle sekce informační a komunikační činnosti stoupl počet pracu-jících i v ubytování, stravování a pohostinství, a dále v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti). Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví stoupla o 18,5 tis. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu se počet pra-cujících zvýšil o 31,2 tis., ve stavebnictví došlo k poklesu zaměstnanosti o 13,5 tis. V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se počet pracujících prakticky nezměnil.

Výše uvedené faktory se promítly do rostoucí míry zaměst-nanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64 letých), která dosáhla 75,4 % a proti 4. čtvrtletí 2017 vzrostla o 1 p. b. Jednalo se o nejvyšší hodnotu v historii ČR.

Obecná míra nezaměstnanosti (podle definice ILO) popu-lace ve věku 15-64 let (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 4.

2 Trh práce

Míra nezaměstnanosti 15-64letých (v %)

Pramen: data ČSÚ, MPSV, graf MPO

0

2

4

6

8

10

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Obecná míra nezaměstnanostiPodíl nezaměstnaných osob

Počet zaměstnaných ve věku 15 a více (v tis.)


4 500

4 600

4 700

4 800

4 900

5 000

5 100

5 200

5 300

5 400

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Míra zaměstnanosti 15-64letých (v %)


62

64

66

68

70

72

74

76

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18


12

čtvrtletí na 2,1 % a meziročně se tak snížila o 0,4 p. b. Cel-kový počet nezaměstnaných se ve 4. čtvrtletí 2018 meziročně snížil o 17,7 tis. a dosáhl 111 tis. osob, z toho po-čet žen o 6,4 tis. na 63 tis. Tento pozitivní vývoj souvisel především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 5,6 tis. na 34,9 tis. osob). Průměrný počet neza-městnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 4. čtvrtletí 2018 proti 3. čtvrtletí snížil o 13,2 tis.

Podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných ucha-zečů o zaměstnání ve věku 15-64 let k obyvatelstvu stejného věku (dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí), k 31. 12. 2018 dosáhl 3,1 %, což je o 0,7 p. b. méně než ve stejném období roku 2017. Stále však přetrvává značný počet osob, kteří nepracují, aktivně práci nehledají, ale podle Úřadu práce uvádějí, že pracovat chtějí. Tato nevy-užitá pracovní rezerva v počtu 101,7 tis. osob se ve 4. čtvrtletí snížila meziročně o 17,4 tis. osob.

V souvislosti s příznivým vývojem ekonomiky se od po-čátku roku na úřadech práce výrazně rozšiřovala nabídka neobsazených pracovních pozic. Ke konci prosince bylo evi-dováno 324,4 tis. volných pracovních míst, tj. meziročně více o 107,8 tis. Na jedno volné místo připadl v průměru 0,7 uchazeč, z toho nejvíce uchazečů na volnou pracovní pozici bylo zaregistrováno v okresech Karviná (5,4), Jeseník (4,2), Ústí nad Labem (3,3), Bruntál a Znojmo (shodně 3,1). Méně pozitivní situace na trhu práce zůstává ve strukturálně posti-žených regionech, zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republi-kový průměr vykázalo 32 okresů.

Silné napětí na trhu práce se odráželo v dynamickém růstu mezd. Průměrná hrubá měsíční mzda stoupla v roce 2018 o 8,1 % na 31 885 Kč, což je v reálném vyjádření meziročně více o 5,9 % (od roku 2008, tedy za desetileté období, stoupla průměrná mzda nominálně o 41,1 %, inflace se zvýšila o 16,1 %, takže reálně vzrostly mzdy o 21,5 %). V samotném 4. čtvrtletí stoupla průměrná nominální mzda na 33 840 Kč, tj. o 6,9 %, proti předchozím čtvrtletím však zpomalila. Stále ale platí, že na průměrnou mzdu dosáhne méně než polovina zaměstnanců. V posledních čtvrtletích však roste mediá-nová mzda (4. čtvrtletí 29 247 Kč, tj. o 7,1 %) rychleji než ta průměrná, což vypovídá o tom, že rostou rychleji mzdy za-městnancům s nižšími příjmy. Muži měli značně vyšší mzdovou úroveň. Jejich mediánová mzda ve výši 31 910 Kč byla o 20 % vyšší než u žen.

Z hlediska odvětvové struktury se meziroční nárůst nomi-nálních mezd pohyboval mezi 5,2-10,7 %. Nejvyšší mzdový nárůst proběhl v sekcích, kde rozhodoval stát zvyšováním mzdových tarifů. To platilo ve vzdělávání, kde se průměrná mzda zvýšila nejvíce (o 10,7 % na 31 393 Kč), dále v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 10,5 % na 28 113 Kč), ve zdravotní a sociální péči (o 10,5 % na 33 711 Kč) a ve veřejné správě a obraně (o 9,9 % na 36 296 Kč).

V průmyslu mzdy stouply o 7,4 % na 32 054 Kč, což bylo méně, než činil průměr za celou ČR (8,1 %). Z nich pak nej-více přidaly mzdy v odvětví těžby a dobývání (o 7,4 % na 35 908 Kč) a ve zpracovatelském průmyslu s 7,4% meziročním

Počet uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst

Pramen: data MPSV, graf MPO

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

1/0

8

1/0

9

1/1

0

1/1

1

1/1

2

1/1

3

1/1

4

1/1

5

1/1

6

1/1

7

1/1

8

1/1

9

Uchazeči Volná pracovní místa

Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

Pramen: data MPSV, graf MPO

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18 1/19

Nezaměstnanost a mzdy podle krajů k 31. 12. 2018

Pramen: data MPSV, ČSÚ mzdy

Kraj po

čet

uch

aze

čů o

zam

ěst

nán

í

me

ziro

ční

změ

na

no

vě h

láše

ní

uch

aze

či

uch

aze

či v

yřaz

en

í z

evi

de

nce

po

čet

voln

ých

pra

covn

ích

mís

t

po

díl

ne

zam

ěst

nan

ých

oso

b v

%

prů

mě

rná

hru

bá

mě

síčn

í m

zda

v K

č

me

ziro

ční

růst

mzd

y v

%

Praha 18 476 -3 311 2 600 2 511 67 323 1,9 40 011 7,2

Středočeský 25 238 -4 132 4 375 2 889 48 071 2,6 32 492 8,8

Jihočeský 11 060 -3 052 2 900 1 340 17 575 2,4 28 808 8,2

Plzeňský 9 009 -1 508 2 172 1 215 34 866 2,1 30 722 7,5

Karlovarský 6 229 -1 259 1 244 807 8 143 2,9 28 003 8,0

Ústecký 26 335 -5 187 3 795 2 822 14 980 4,5 29 404 8,4

Liberecký 10 091 -1 770 1 862 1 268 11 030 3,2 29 725 8,1

Královéhradecký 8 968 -1 515 1 953 1 086 12 848 2,3 29 434 8,8

Pardubický 7 914 -2 238 2 203 1 029 35 590 2,2 28 687 7,8

Vysočina 10 628 -2 364 2 402 1 064 9 998 3 29 301 8,1

Jihomoravský 32 042 -5 248 5 385 2 966 24 014 3,9 30 778 8,0

Olomoucký 14 801 -4 718 3 212 1 757 10 896 3,4 28 705 8,8

Zlínský 10 954 -3 086 2 284 1 240 11 849 2,6 28 374 8,6

Moravskoslezský 39 789 -9 698 5 680 3 549 17 227 4,7 28 801 7,7

Celkem ČR 231 534 -49 086 42 067 25 543 324 410 3,1 31 885 8,1


13

růstem na 31 717 Kč. Nejnižší přírůstek ze sekce průmyslu zaznamenalo odvětví zásobování vodou a činnosti souvise-jící s odpadními vodami (o 6,5 % na 28 584 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (o 6,7 % avšak s nejvyšší mzdou na úrovni 46 308 Kč).

Z ostatních odvětví rostly mzdy nejrychleji u činností v ob-lasti nemovitostí o 8,2 %, velkoobchodu a maloobchodu o 7,9 % a stavebnictví o 7,7 %. V ubytování, stravování a po-hostinství se mzdová úroveň zvýšila o 7,6 %, přesto zůstává nejnižší ze všech odvětví s 18 699 Kč. V zemědělství, lesnic-tví a rybářství stoupla mzda o 6,7 %. Ve dvou nejlépe odměňujících odvětvích zůstal meziroční nárůst jedním z nejslabších. V odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví (o 5,2 %) činily mzdy 54 640 Kč a informační a komunikační činnosti (o 6,3 %) dosáhly mzdy nejvyšší úroveň mezi odvětvími ve výši 55 436 Kč.

Z teritoriálního pohledu rostly nejvyššími tempy průměrné mzdy ve Středočeském, Královehradeckém a Olomouckém kraji (o 8,8 %), nejnižší růst a zároveň nejvyšší mzdu má Praha (o 7,2 % na 40 011 Kč).

Růst celkové zaměstnanosti bude v dalším období narážet na své limity. Nízká míra nezaměstnanosti sice ještě po-klesne, ale ne nijak významně. Silná poptávka podniků po pracovní síle bude pokračovat a vyvine tlak i na širší zapojení zahraničních pracovníků. Českou republiku začíná dohánět rovněž demografický vývoj, kdy počet lidí v produktivním věku se začal snižovat a v dalších letech se ještě prohloubí. Přetrvávající napjatost na trhu práce se promítne do růstu mezd v tržních i netržních odvětvích. Růst mezd však začne mírně zvolňovat i vlivem vyšší srovnávací základny, zpřísňu-jících se měnových podmínek a snahy firem udržet si cenovou konkurenceschopnost.

Nezaměstnanost v EU Česká republika si v rámci EU udržuje nejnižší míru neza-městnanosti, která ke konci roku 2018 dosáhla 2,2 %, což je meziročně lepší výsledek o 0,2 p. b. V EU jako celku činila míra nezaměstnanosti 6,6 % (v Eurozóně 7,8 %), téměř 70 % zemí se však nacházelo pod tímto průměrem. S mimořádně vysokou mírou nezaměstnanosti se potýkají i nadále v Řecku, ve Španělsku a Itálii.

Nezaměstnanost mladých v Unii je přibližně dvojnásobně vyšší, ke konci roku činila 14,9 % (z 16,1 % v prosinci 2017). Je ale nutno přihlížet ke skutečnosti, že podstatná část nej-mladších v produktivním věku ještě studuje. Nejnižší nezaměstnanosti mladých v rámci EU dosáhla ČR (5,8 %) a Německo (6 %). Na chvostu se již tradičně drží Řecko, Špa-nělsko a Itálie.

Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků (meziroční index v %)


90

95

100

105

110

115

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Nominální mzda Reálná mzda

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU ke konci roku 2018 (v %)

Pramen: data Eurostat (očištěna od sezónních vlivů), graf MPO Pozn.: Spojené Království, Řecko - data za listopad

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

Čes

ká r

ep

ub

lika

Něm

eck

oN

izo

zem

sko

Maď

arsk

oP

ols

koM

alta

Spo

jen

é K

rálo

vstv

í*R

um

un

sko

Esto

nsk

oR

ako

usk

oB

ulh

arsk

oD

ánsk

oLu

cem

bu

rsko

Slo

vin

sko

Irsk

oB

elgi

eLi

tva

Slo

ven

sko

Švéd

sko

EU-2

8P

ort

uga

lsko

Fin

sko

Loty

šsko

Kyp

rC

ho

rvat

sko

Euro

zón

aFr

anci

eIt

álie

Špan

ělsk

oŘ

ecko

*


14

Rychlejší růst cen průmyslových výrobců v EU v roce 2018 zvedl i ceny domácích průmyslo-vých producentů. Ceny stavebních prací rostly významněji v souvislosti s realitním boomem. Naopak nižší ceny zemědělských výrobců zlevnily potraviny, což se promítlo do zmírnění růstu spotřebitelské inflace, která zpomalila i díky levnější dopravě.

Ceny komodit po dvou letech pozvolného růstu obrátily směr a v roce 2018 začaly opět klesat. Důvodem byly obavy z možného ochlazení světové ekonomiky a obchodní války mezi USA a zbytkem světa. Zatímco Index DJ Commodity v 1. polovině roku ještě zpevnil, ve druhé klesl až o 13 %, což byla jeho nejnižší hodnota od roku 2016. Cena ropy Brent prodě-lala v loňském roce rovněž výkyvy kvůli nesouladu nabídky a poptávky, obchodní politice největších producentů a vývoji kurzu dolaru. Říjnovým skokovým růstem až nad hranici 85 dolarů za barel se dostala nejvýše od roku 2014; v závěru roku pak její cena spadla na cca 50 dolarů. Výraznou korekcí prošly i ceny průmyslových kovů, kdy ceny mědi, zinku, hli-níku niklu i olova ztratily meziročně 15-25 %. Naopak ceny zemědělských komodit skončily v plusu.

Navzdory klesajícím cenám komodit se tempo růstu cen průmyslových výrobců v EU v loňském roce příliš nezmě-nilo. Index PPI v průměru za rok 2018 stoupl meziročně na 3,7 % (z 3,6 % v roce 2017) v eurozóně na 3,2 % (z 3,1 % v předchozím roce). Vyšší ceny průmyslových výrobců v EU se postupně přenášely do tuzemských cen průmyslových vý-robců. Ty od počátku roku zrychlovaly tempo růstu až do listopadu (3,9 %), poté výrazný pád cen ropy vedl ke zvolnění jejich dynamiky až na 2,4 % v prosinci. Na počátku letošního roku se pak vrátily lehce pod 3 %.

V roce 2018 stouply ceny průmyslových výrobců v průměru meziročně na 2 % (z 1,8 % v roce 2017). V sektoru těžba a dobývání zvýšily ceny meziroční růst na průměrných 7,6 % (z 3,8 % v roce 2017). Ceny ve zpracovatelském průmyslu, které mají nejvyšší váhu v indexu, zpomalily tempo růstu meziročně na 1,8 % (z 2,3 % v předchozím roce). Vyšší byly zejména ceny koksu a rafinovaných ropných produktů; růs-tem reagovaly i ceny dřeva, papíru a tisku, které se zvedly o 2,6 % (z 1 % v roce 2017) a základní farmaceutické výrobky o 2,7 % (z -0,5 % v roce 2017). Dobře si vedly ceny obecných kovů a kovodělných výrobků, které ale zpomalily na 3,4 % (z 5,3 % v předchozím roce). Naopak ceny potravinářských vý-robků, nápojů a tabáku se dostaly pod úroveň předchozího roku o 0,1 % (z 2,6 % v roce 2017) a meziročně nižší zůstaly i ceny dopravních prostředků. Vyšší ceny silové elektřiny na světových trzích zvedly domácí ceny v sektoru elektřiny, plynu a páry, a to v průměru meziročně na 2,2 % (z -1,2 % v předchozím roce). V sektoru zásobování vodou stouply ceny na 1,9 % (z 1,3 %).

3 Cenový vývoj

Vývoj cen ropy Brent (USD/barel)

Pramen: www.kurzy.cz, graf MPO

0

20

40

60

80

100

120

140

160

I/8 I/9 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18 I/19

Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %)

Pramen: data ČSÚ, tabulka MPO

Pramen: data ČSÚ

2017 2018

Ceny průměr 1. Q. 2 .Q. 3. Q. 4. Q průměr

spotřebitelské 2,5 1,9 2,2 2,4 2,1 2,1

průmyslových výrobců 1,8 0,1 1,5 3,3 3,4 2,0

stavebních prací 1,7 2,3 2,8 3,7 4,0 3,2

zemědělských výrobců 7,3 4,0 -3,4 -2,3 1,7 0,1

tržních služeb 1,3 1,7 1,8 1,6 2,1 1,8

dovozní 0,9 -6,1 -2,3 2,6 3,5 -0,6

Ceny průmyslových výrobců (meziroční změna v %)


-6

-4

-2

0

2

4

6

8

1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18 1/19


15

V prostředí vyšší poptávky a mezd výrazně akceleroval růst cen stavebních prací, které v roce 2018 zrychlily růst v prů-měru meziročně na 3,2 % (z 1,7 % v roce 2017); v závěru roku přidaly 4 % a dostaly se tak na nejvyšší hodnotu od října 2008. Jejich vývoj podporoval silný zájem o novou, zejména bytovou výstavbu. V souvislosti s tím rostly i ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, které byly me-ziročně dražší o 3,5 % (z 2 % v roce 2017).

Ceny zemědělských producentů v roce 2018 razantně sní-žily meziroční růst v průměru na 0,1 % (z 7,3 % v roce 2017). Zatímco ceny v živočišné výrobě klesly v průměru o 2,8 %, v rostlinné výrobě naopak stouply o 2,5 %. V říjnu 2018 ceny zemědělských producentů obrátily směr a po šesti měsících poklesů se vrátily zpět do plusu a dále pozvolna stoupají (na 4,4 % v lednu 2019). Důvodem jsou vyšší ceny obilovin a čer-stvé zeleniny v důsledku horší sklizně a pokles produkce u významných světových pěstitelů a s tím spojené snížení svě-tových zásob.

Spotřebitelské ceny v roce 2018 zpomalily meziroční dyna-miku růstu v průměru na 2,1 % (z 2,5 % v předchozím roce) a přiblížily se tak inflačnímu cíli ČNB. Jednalo se o třetí nej-vyšší růst za uplynulou dekádu. Zásadní vliv na růst cenové hladiny, i vlivem váhy ve spotřebitelském koši, měly ceny v sektoru bydlení. V rámci bydlení, kde se ceny zvýšily mezi-ročně o 3 % (z 1,7 % v předchozím roce), rostly v souvislosti s realitním boomem jak ceny bytů, tak i nájmy (o 3 %); při-daly i ceny elektřiny o 4,3 %, vodného o 1,8 % a stočného o 1,3 %. Klesaly naopak ceny plynu, tepla a teplé vody o 0,8 %, resp. o 0,1 %. Dražší ropa a slabší kurz koruny se promítly do cen pohonných hmot, jež přidaly v průměru meziročně 6,2 % a zvedly tak ceny dopravy o 2,8 %. Opačným směrem pů-sobily ceny potravin a nealkoholických nápojů, které zpomalily na 1,3 %, zatímco v předchozím roce byly vyšší o 5,2 %. Na počátku letošního roku vliv cen bydlení na růst in-flace ještě zesílil a zásadně tak přispěl k lednovému růstu spotřebitelských cen o 2,5 %.

Tuzemské spotřebitelské ceny podle HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) v roce 2018 zpomalily dynamiku růstu v průměru meziročně na 2 % (z 2,4 % v předchozím roce), v Evropské unii naopak zrychlily na 1,9 % (z 1,7 %). Zdrojem inflace se staly hlavně rostoucí ceny energií.

V návaznosti na zpomalování výkonu české ekonomiky ceny v průmyslu dosáhly v listopadu svého vrcholu a dále již vý-razně neporostou. Důvodem je zejména vývoj na trhu s ropou, jejíž cena se po říjnovém vrcholu a prosincovém pádu vrátila na počátku letošního roku v souvislosti s klid-nější situací na akciových trzích a oslabením dolaru na hodnoty okolo 60 USD/barel. Pokračovat v růstu by měly ceny stavebních prací, neboť chybí dostatečná kapacita, která by byla schopna uspokojit rostoucí poptávku. Špatná úroda pramenící z nepříznivého klima sníží nabídku země-dělských producentů a zvýší tlak na jejich ceny. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti by se spotřebitelská inflace měla zvyšovat a v první polovině roku 2019 přiblížit až k tří-procentní hranici. Podpořit by ji mohly i rostoucí mzdy.

Vývoj spotřebitelských cen dle odvětví (meziroční změna v %)


-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

po

trav

iny

a n

ealk

o n

ápo

je

alko

ho

lické

náp

oje

, tab

ák

od

íván

í a o

bu

v

byd

len

í, vo

da,

en

ergi

e, p

aliv

a

byt

ové

vyb

aven

í, za

říz.

do

m…

zdra

ví

do

pra

va

po

šty

a te

leko

mu

nik

ace

rekr

eace

a k

ult

ura

vzd

ěláv

ání

stra

vová

ní a

ub

yto

ván

í

ost

atn

í zb

oží

a s

lužb

y

2016 2017 2018

Vývoj spotřebitelských cen (index v %)


98

99

100

101

102

103

104

105

106

107

108

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18 1/19

Index meziroční Index meziměsíční Míra inflace

Vývoj spotřebitelských cen v zemích EU a USA k 31. 12. 18 (v %, z harmonizovaných indexů)


0

1

2

3

4

Řec

koP

ort

uga

lsko

Dán

sko

Irsk

oP

ols

koC

ho

rvat

sko

Kyp

rIt

álie

Špan

ělsk

oM

alta

Fin

sko

Slo

vin

sko

USA

Euro

zón

aČ

REU

Rak

ou

sko

Něm

eck

oLi

tva

Niz

oze

msk

oFr

anci

eLu

cem

bu

rsko

Slo

ven

sko

Spo

jen

é kr

álo

vstv

íŠv

édsk

oB

elgi

eB

ulh

arsk

oLo

tyšs

koM

aďar

sko

Ru

mu

nsk

oEs

ton

sko


16

Celková emise úvěrů rostla dál i v prostředí zvyšujících se klientských úrokových sazeb. Banky neočekávají změnu v úvěrových standardech ani v poptávce po podnikových úvěrech. Tempo poklesu nevýkonných úvěrů zvolnilo. Cenová konkurenceschopnost českých exportů se v dů-sledku slabší koruny a rostoucích mzdových nákladů v průběhu roku 2018 příliš nezměnila. Platební vztahy ČR se v reakci na globální ekonomické zpomalení zhoršily. Externí nejistoty budou nadále sehrávat klíčovou roli v budoucím vývoji.

Domácí úvěrové podmínky S ohledem na ekonomický vývoj ponechala ČNB své mě-nově-politické sazby ve sledovaném období beze změny. Dvoutýdenní repo sazbu banka naposledy zvedla v listopadu 2018 na 1,75 %, na což reagovaly růstem také sazby na fi-nančním trhu. Trvající spotřebitelská důvěra v ekonomiku přispěla k pokračujícímu růstu objemu úvěrové emise. Kli-entské úrokové sazby nových úvěrů rostly, avšak u podílu nevýkonných úvěrů nastalo zpomalení poklesu.

Pro rok 2019 plánuje bankovní rada ČNB nanejvýš dvě zvý-šení úrokových sazeb. Za předpokládaným výrazným zpomalením tempa růstu v roce 2019 v porovnání s pěti zvý-šeními v minulém roce stojí především očekávané obnovení apreciace koruny, zpomalení domácího ekonomického růstu a neutichající globální nejistoty. Důležitou roli při nastavení měnově-politických sazeb bude nadále hrát očekávaný vývoj kurzu koruny a inflace. Případné další slabší hodnoty koruny budou působit ve prospěch rychlejšího růstu sazeb, nicméně přetrvávající zahraniční rizika plynoucí ze slabšího výkonu německé ekonomiky, obchodních válek a stále nejasné po-doby brexitu, nabádají k opatrnějšímu přístupu. Další růst sazeb by přispěl k pokračujícímu růstu úrokového diferenci-álu mezi sazbami ČNB a ECB, která oddálila počátek zvyšování sazeb nejdříve na rok 2020.

Průměrná úroková sazba nových úvěrů u nefinančních podniků rostla a ke konci roku 2018 dosáhla 3,3 %, což bylo nejvíc za posledních osm let, následně v lednu klesla na 3 %. Poptávka podniků po úvěrech, částečně na financování fix-ních investic, vzrostla bez ohledu na rostoucí úrokové sazby. Největší část podnikových úvěrů nadále tvořily půjčky s do-bou splatnosti nad pět let. Lednové šetření úvěrových podmínek bank centrální bankou ukazuje, že úvěrové stan-dardy zůstaly celkově nezměněné. Ke zpřísnění přispívala rizika plynoucí z jednotlivých podnikových sektorů a čás-tečně také růst úrokových marží. Na druhé straně na uvolnění standardů se nejvíce podílel konkurenční tlak v po-době nabídek ostatních bank a zčásti i tržního financování. Pro první čtvrtletí 2019 banky očekávají nezměněné úvěrové standardy i poptávku po úvěrech.

4 Vývoj na finančním trhu a měnové podmínky

Klientské úrokové sazby korunových úvěrů (v %)

Pramen: data ČNB, graf MPO

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18 1/19

Nefinanční podniky Domácnosti

Měnově-politická sazba a sazby na finančním trhu (v %)


0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

2T repo PRIBOR 3M PRIBOR 1R


17

Úvěry domácnostem byly ovlivněny přísnějšími podmín-kami na poskytování hypoték. Průměrná sazba domácností, jenž se od první poloviny roku 2016 držela poblíž 4 %, na-brala rostoucí tendenci. Podle šetření úvěrových podmínek banky přistoupily ke zpřísnění úvěrových standardů zejména kvůli implementaci makroobezřetnostních opatření ČNB. Tato opatření ve formě omezení objemu hypotečních půjček ČNB zavedla s platností od října 2018 s cílem zmírnit napja-tou situaci na nemovitostním trhu. Negativní vliv na úvěrové standardy mělo také hodnocení úvěruschopnosti klientů a možná rizika plynoucí z trhu s nemovitostmi. Naopak ve pro-spěch uvolnění úvěrových standardů působila nižší průměrná úroková marže některých bank. Poptávka domác-ností po hypotečních i spotřebitelských úvěrech klesla i přes trvající vyšší spotřebitelskou důvěru. Klíčovým faktorem po-klesu poptávky bylo omezení zavedené ČNB, rostoucí ceny nemovitostí a rostoucí úrokové sazby. Zpomalil také růst ob-jemu korunových úvěrů pro domácnosti. Část bankovního trhu očekává na počátku roku 2019 pokračující pokles po-ptávky po úvěrech na bydlení i spotřebu, zpřísnění úvěrových standardů u spotřebitelských úvěrů a jejich ne-měnnost u úvěrů na bydlení.

Tempo zlepšování kvality úvěrového portfolia zpomalilo. Objem půjček v korunách i v cizí měně kromě prosince dál rostl. Úvěry nefinančním podnikům tvořily necelou třetinu a domácnostem přibližně polovinu úvěrové emise. Pouze pě-tina půjček byla poskytnuta v cizích měnách. V prostředí zpomalujícího se ekonomického růstu a rostoucích úroko-vých sazeb pozastavil objem celkových nevýkonných úvěrů svůj pokles a kolísal kolem hodnot z konce roku 2009. To při-spělo k mírnějšímu snižování podílu nevýkonných úvěrů na celku. Objem i podíl nevýkonných úvěrů pro domácnosti za-znamenal další pokles, přičemž podíl od července 2018 překonává historické hodnoty. Méně příznivá byla situace v sektoru podnikových půjček, kde v listopadu 2018 a ná-sledně v lednu nastalo zhoršení v podobě růstu podílu i objemu nevýkonných úvěrů. Kvalita úvěrového portfolia se pravděpodobně přiblížila ke svým limitům, nicméně kvůli stabilní ekonomické důvěře se dá očekávat setrvání poblíž příznivých úrovní.

Směnné kurzy Na kurz koruny nadále nepříznivě působil negativní přístup světa k rozvíjejícím se ekonomikám. Tento postoj výrazně ovlivňuje kurz koruny již od léta 2018. Ke konci roku se pro-jevila i opatření komerčních bank, které optimalizací svých bilancí rovněž působily proti zhodnocení koruny.

Kurz koruny k euru byl značně volatilní. Z hodnoty nad 26 CZK/EUR v polovině listopadu 2018 koruna posílila do polo-viny ledna o 50 haléřů. Následně do poloviny února koruna částečně oslabila, aby k počátku března opět posílila. Prů-měrná hodnota kurzu v roce 2018 byla 25,6 CZK/EUR, což je meziroční posílení koruny o 2,6 %. Pro rok 2019 se očekává další zhodnocení koruny směrem k hladině 25 CZK/EUR. Ani přetrvávající vysoký úrokový diferenciál mezi sazbami ČNB a ECB nevytvářel dostatečně silné tlaky na stabilní zhodnoco-vání koruny. Rozdíl mezi sazbami se přitom v průběhu roku 2019 ještě pravděpodobně rozšíří. Zatímco ČNB předvídá

Vývoj korunových úvěrů (meziročně v %)


-15

-10

-5

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Nefinanční podniky Domácnosti

Nevýkonné úvěry (podíl v %, Kč + cizí měna)


0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Nefinanční podniky Domácnosti Všichni klienti

Nominální kurz CZK/EUR a CZK/USD


15

17

19

21

23

25

27

23

24

25

26

27

28

29

1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18 1/19

CZK/EUR CZK/USD (pravá osa)


18

maximálně dvě zvýšení sazeb, ECB posunulo zahájení cyklu zvyšování z léta 2019 nejdřív na počátek následujícího roku. Odložení zvýšení sazeb bylo způsobeno nepřesvědčivými vý-sledky ekonomického růstu v eurozóně. V reakci na horší předpovědi hospodářského růstu rada ECB rozhodla také o zavedení nového kola operací na poskytování dlouhodobé likvidity bankám (TLTRO III), které budou vypisovány od září 2019 do března 2021. ECB přitom dle plánu ke konci roku 2018 ukončila program kvantitativního uvolňování, v rámci něhož banka prováděla čisté nákupy aktiv. Tento program na podporu ekonomiky eurozóny ECB spustila v březnu 2015.

Koruna kolísala také vůči americkému dolaru. Od konce lis-topadu 2018 do poloviny ledna vzrostla hodnota koruny z 23 na 22,2 CZK/USD. Dále však koruna do poloviny března s mír-nými korekcemi oslabovala. Průměrná hodnota kurzu v roce 2018 byla 21,7 CZK/USD, což je v porovnání s rokem 2017 posílení koruny o 7 %. Pro rok 2019 se očekává pouze mírné zhodnocení koruny vůči dolaru. Ve prospěch dolaru působí solidní výkon americké ekonomiky a přetrvávající napjatá si-tuace na tamním trhu práce. Ovšem pozorované zpomalování globálního růstu představuje potenciální rizika pro budoucí vývoj. Další nejistoty plynou z obchodních sporů a nejasné podoby brexitu. Americká centrální banka v reakci na možné hrozby naznačila zpomalení tempa růstu sazeb v roce 2019 z dříve plánovaných tří zvýšení na dvě. Fed by rovněž mohl ustoupit od snižování své bilance tím, že by přestal odprodávat aktiva, která nakoupil v rámci kvantita-tivního uvolňování. Fed zvedl sazby naposledy loni v prosinci do pásma 2,25 až 2,50 %.

Cenová konkurenceschopnost českých vývozů ve 4. čtvrt-letí 2018 stagnovala. Ve směru růstu konkurenceschopnosti působil oslabující nominální efektivní směnný kurz, protože koruna oslabila kromě eura a dolaru také vůči dalším mě-nám, které jsou součástí měnového koše. Na druhou stranu, ve směru posílení reálného efektivního kurzu deflovaného jednotkovými náklady práce, působil trvající růst mzdových nákladů českých firem v důsledku nedostatku pracovní síly. Pro rok 2019 se očekává zhodnocení koruny zejména vůči euru, které je hlavní částí měnového koše, a přetrvání tlaků na růst mezd. Pro udržení nebo zlepšení tržní pozice ve světě se české podniky budou muset soustředit na růst inovačních schopností a zvýšení přidané hodnoty.

Vnější rovnováha Na vývoji vnějších vztahů ČR se projevilo celosvětové zpo-malení hospodářského růstu. Všechny tři hlavní účty platební bilance zaznamenaly značný meziroční pokles. Pře-bytek na účtu rezervních aktiv byl meziročně nižší z důvodu vysoké aktivity ČNB v období kurzového závazku, jenž bylo ukončeno v dubnu 2017. Zahraniční zadluženost ke konci 3. čtvrtletí klesla, zhoršila se nicméně investiční pozice domácí ekonomiky.

Dle předběžných údajů klesl přebytek běžného účtu téměř o třetinu. Podíl přebytku BÚ k HDP se přiblížil k nulové hod-notě, kde nepůsobí tlaky na vnější rovnováhu ekonomiky. Důvodem poklesu přebytku byl hlavně nárůst deficitu na účtu prvotních důchodů. Výrazná část schodku vznikla ve

Reálný efektivní kurz vybraných zemí (deflováno jednotkovými náklady práce, 2010 = 100)

Pramen: Eurostat - 37 obchodních partnerů (průmyslové země), graf MPO

80

90

100

110

120

130

140

I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

EU28 ČR Německo Maďarsko

Polsko U.K. U.S.

po

síle

ní

osl

aben

í

Hlavní účty platební bilance (kumulace měsíčních dat za leden – prosinec, v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO

-1050

-700

-350

0

350

700

1050

1400

-150

-100

-50

0

50

100

150

200

1-1

2/0

8

1-1

2/0

9

1-1

2/1

0

1-1

2/1

1

1-1

2/1

2

1-1

2/1

3

1-1

2/1

4

1-1

2/1

5

1-1

2/1

6

1-1

2/1

7

1-1

2/1

8

Běžný účet Kapitálový účet

Finanční účet Rezervní aktiva (pravá osa)

Platební bilance (kumulace měsíčních dat za leden – prosinec, v mld. Kč)

1-12/15 1-12/16 1-12/17 1-12/18

Běžný účet 11,3 74,2 54,2 38,2

Výkonová bilance 266,1 353,3 362,9 358,7

Zboží 188,0 245,7 240,9 240,6

Služby 78,0 107,6 122,0 118,1

Prvotní důchody -254,8 -251,8 -260,8 -279,2

Druhotné důchody 0,1 -27,3 -47,9 -41,3

Kapitálový účet 101,9 53,5 46,5 20,5

Finanční účet 175,3 116,9 117,1 57,8

Přímé investice 49,7 -186,5 -135,3 -72,8

Zahraniční v ČR 41,6 265,2 216,7 184,1

Portfoliové investice -164,1 -169,5 -268,3 13,3

Finanční deriváty -4,8 11,3 -14,2 -16,9

Ostatní investice -56,9 -101,9 -711,5 84,2

Rezervní aktiva 351,3 563,5 1246,4 50,0

Pramen: data ČNB, tabulka MPO


19

druhém a třetím čtvrtletí, kdy se již tradičně vyplácí divi-dendy na účtu důchodů z přímých investic. Ke zhoršení salda BÚ přispěl také nižší přebytek účtu služeb výkonové bilance, kde dovoz rostl rychleji než vývoz. Pouze nižší deficit salda druhotných důchodů přispěl směrem k lepšímu výsledku běžného účtu.

Aktivní saldo kapitálového i finančního účtu se snížilo o více než polovinu. Meziroční pokles přebytku kapitálového účtu byl zapříčiněn nižším čerpáním finančních zdrojů z Ev-ropské unie a růstem výdajů do unijního rozpočtu a na nákup emisních povolenek ze zahraničí.

Přebytek finančního účtu klesl v důsledku nižší hodnoty re-zervních aktiv. Meziroční změny na finančním účtu jsou ovšem výrazně ovlivněny devizovými intervencemi ČNB v prvním čtvrtletí 2017. Pokles deficitu zaznamenal účet pří-mých investic, kde narostly domácí investice v zahraničí v podobě účastí jiných než reinvestic zisku. Portfoliové inves-tice dosáhly po třech letech aktivní saldo, zejména v důsledku dezinvestic zahraničních subjektů do vládních dluhopisů ve druhém čtvrtletí. Účet ostatních investic byl v přebytku v důsledku kladného salda obchodních úvěrů a záloh.

Zahraniční zadlužení ve 3. čtvrtletí 2018 kleslo. Jeho podíl na HDP byl nadále vysoký, činil až 83,1 %. Snížení zazname-nal stav zahraničních závazků u vládního sektoru kvůli nižšímu objemu dluhopisů ve vlastnictví zahraničních sub-jektů. Zvýšení dluhu bankovního sektoru nastalo v důsledku růstu krátkodobých zahraničních vkladů a zadlužení ostat-ních sektorů vzrostlo v důsledku navýšení stavu přijatých půjček a dlouhodobých podnikových dluhopisů ze strany ne-rezidentů. Z časového hlediska dál rostlo krátkodobé zadlužení. Dlouhodobí dluh klesl a tvořil 39,3 % celkového zahraničního dluhu.

Deficit investiční pozice ČR ve 3. čtvrtletí vzrostl. K poklesu salda přispěl pokles domácích aktiv v zahraničí a růst zahra-ničních pasiv v ČR. Největší část aktiv, až 48,8 %, tvořily i po snížení rezervní a ostatní aktiva ČNB, která dosáhla současné hodnoty v období devizových intervencí. Klesl také stav čes-kých portfoliových investic v zahraničí. Naproti tomu podnikový sektor zvýšil hodnotu zahraničních aktiv v oblasti přímých investic, zejména reinvestováním zisku a navýšením základního kapitálu. Na růstu stavu zahraničních pasiv se do největší míry podílelo zvýšení přímých zahraničních investic, které činily víc než polovinu pasiv. Stav portfoliových investic v ČR se snížil kvůli cenovým a kurzovým změnám. Investiční aktivita bude v období zpomalujícího ekonomického růstu ovlivněna také průběhem mezinárodních obchodních vyjed-návání.

Hlavní položky běžného účtu platební bilance (kumulace měsíčních dat za leden – prosinec, v mld. Kč)


-300

-200

-100

0

100

200

300

1-1

2/0

8

1-1

2/0

9

1-1

2/1

0

1-1

2/1

1

1-1

2/1

2

1-1

2/1

3

1-1

2/1

4

1-1

2/1

5

1-1

2/1

6

1-1

2/1

7

1-1

2/1

8

Zboží Služby Prvotní důchody

Hlavní položky finančního účtu platební bilance (kumulace měsíčních dat za leden – prosinec, v mld. Kč)


-711,5-400

-300

-200

-100

0

100

200

1-1

2/0

8

1-1

2/0

9

1-1

2/1

0

1-1

2/1

1

1-1

2/1

2

1-1

2/1

3

1-1

2/1

4

1-1

2/1

5

1-1

2/1

6

1-1

2/1

7

1-1

2/1

8

Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice

Zahraniční zadluženost ČR (v mld. Kč)


0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

3/08 3/09 3/10 3/11 3/12 3/13 3/14 3/15 3/16 3/17 3/18

Vládní sektor Bankovní sektor

Ostatní sektory Celkem

Saldo investiční pozice ČR vůči nerezidentům (v mld. Kč)


-2 050

-1 900

-1 750

-1 600

-1 450

-1 300

-1 150

-1 000

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

Rezervy ČNB Saldo investiční pozice (pravá osa)


20

Světové akciové trhy v roce 2018 procházely smíšeným vývojem a lze je charakterizovat jako velmi nestabilní. I přes dosud pozitivní hospodářské výsledky firem trhům škodila nejistota ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb Fedem, protekcionistických opatření a geopoli-tického napětí na Středním východě. V Evropě se pak přidala obava z neřízeného brexitu. To vše umocněné obavami z možného oslabení globální ekonomiky a rostoucí averze k riziku ve-dlo k výprodejům na akciových trzích.

Po silném růstu akciových trhů na konci roku 2017 přišla hned v únoru první velká korekce. Největší výprodej postihl čínský trh a spolu s ním i další asijské trhy. Akcie na rozvíjejí-cích se trzích a také v Evropě se již z únorového pádu plně nevzpamatovaly a v průběhu roku pokračovaly v poklesech. V USA se akciové trhy ještě zotavily, když těžily ze solidního makroekonomického prostředí. Za pozitivní faktor lze ozna-čit i uvolněnou fiskální politiku nebo zavedená cla na dovoz některých komodit, což pomohlo tamním výrobcům (ještě v září vyšplhal např. index S&P 500 na nové historické ma-ximum). V říjnu postihla akciové trhy po celém světě další výrazná korekce a v prosinci se utrhla přímo neřízená lavina až panických výprodejů.

Hlavní světové akciové trhy tak uzavřely rok 2018 v mí-nusu, i když se ekonomikám vcelku dařilo a firmám rostly zisky. Nejhorším obdobím byl poslední kvartál, kdy došlo k největším propadům za poslední dekádu. Celosvětový in-dex MSCI ztratil více než 11 %, ještě hůře skončil evropský index Stoxx 600, který utržil 13% ztrátu. Americký trh táhly dolů zejména technologické a internetové firmy, dále fi-nanční sektor i automobilky. Cena akcií velkých firem Apple a Facebook spadla až o 37 %, celý technologický sektor v USA ztratil 30 % své tržní hodnoty. Obdobně se vedlo i asij-ským firmám. Západoevropské akciové indexy se ocitly rovněž pod tlakem; dolů je táhly mj. i problémy s výstupem Velké Británie z EU a rozpočtově neukázněnou Itálií, které mají potenciál otřást finančními trhy napříč nejen Evropou.

Negativní impulzy přicházející ze zahraničí se odrazily i na výsledcích regionálních burz. Pražská burza svoje zisky z první poloviny loňského roku neudržela a zakončila rovněž v minusu. Její index PX ztratil proti předchozímu čtvrtletí 10,5 %, meziročně pak odepsal 8,5 %, což byl za posledních deset let po roce 2011 druhý nejhorší výsledek. Svým výko-nem tuzemský index zaostal za regionálními indexy BUX a WIG. Přestože aktivita pražské burzy je velmi nízká (od roku 2010 klesly obchody o více než 60 %), loňský rok přinesl ur-čitou stabilizaci. Realizované objemy obchodů se zvedly ve 4. čtvrtletí o 18,8 %; meziročně pak přidaly 2,7 % na 142, 5 mld. Kč. Důvodem slabé obchodní aktivity zůstává nízký po-čet kotovaných titulů obchodovaných ve větších objemech i nevhodná struktura zdejšího akciového trhu, který tvoří z více než 80 % pouze finanční společnosti a ČEZ.

5 Kapitálové trhy

Vývoj vybraných akciových trhů (stav ke konci roku, 2000=100)

Pramen: data www.kurzy.cz, graf MPO

0

100

200

300

400

500

600

00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

BUX DAX XetraFTSE 100 CAC 40USA DJIA PXS&P 500

Výkonnost vybraných akciových trhů (v %)

Pramen: data www.kurzy.cz, graf MPO

-20

-15

-10

-5

0

5

10

Něm

eck

o D

AX

Čín

a H

SI

VB

FTS

E 10

0

Jap

on

sko

NIK

KEI

Fran

cie

CA

C 4

0

ČR

PX

Po

lsko

WIG

USA

S&

P 5

00

USA

DJI

A

USA

NA

SDA

Q

Maď

arsk

o B

UX

meziročně 4. čtvrtletí


21

Z titulů pražské burzy se v roce 2018 nejvíce dařilo akciím ČEZ, vzhledem k růstu cen elektřiny a emisních povolenek, i akciím nováčka burzy Avast, který trhy potěšil slušnými hos-podářskými výsledky a doporučeními analytiků s poměrně vysokým potenciálem k růstu. Největším propadlíkem burzy se stala mediální skupina CME. Pražský parket opustily sáz-kařská skupina Fortuna a petrochemický koncern Unipetrol.

Objemy obchodů dluhových cenných papírů pražské burzy byly v roce 2018 zobchodovány ve výši 9,3 mld. Kč a mezi-ročně tak stouply o více než 40 %.

Začátek roku 2019 se nesl ve znamení obnoveného růstu na akciových trzích. Po výrazných a neopodstatněných vý-prodejích v závěru roku došlo k opětovným nákupům akcií. Přestože rizika z roku 2018 stále přetrvávají, první polovina roku by se mohla nést v duchu mírného posilování akciových indexů, k čemuž by mělo přispět kromě atraktivního ocenění i oddálení očekávané recese ve Spojených státech, nalezení optimální obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou a v Evropě pak nalezení kompromisu v řešení brexitu. Vý-znamnější pokles hodnot akciových indexů a s tím spojený útlum světových ekonomik by se mohly začít projevovat v závěru roku, ale nejspíše až v roce 2020.

Vývoj indexu PX (v bodech)

Pramen: data BCPP, graf MPO

800

850

900

950

1 000

1 050

1 100

1 150

2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změna v %)

Pramen: data BCPP, graf MPO

-40,00

-30,00

-20,00

-10,00

0,00

10,00

20,00

30,00

40,00

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

300,0

I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I16 I/17 I/18

akcie a podíl. listy obligace Index PX (změna)


22

Státní rozpočet si v roce 2018 vedl lépe než v předchozím roce. Dosažený přebytek státního rozpočtu byl tažen v důsledku příznivého vývoje ekonomiky zejména vyšším růstem daňo-vých příjmů, i přílivem prostředků z EU. Pozitivní zprávou je zrychlení dynamiky růstu investic. V rámci mezinárodního srovnání si Česká republika vede dobře, výše jejího dluhu je proti Unii zhruba poloviční.

Domácí rozpočty Hospodaření státního rozpočtu podle pokladního plnění skončilo v roce 2018 kumulativním přebytkem ve výši 2,9 mld. Kč, což je o 9,1 mld. Kč více než v roce 2017. Oproti schválenému rozpočtu bylo hospodaření lepší o 52,9 mld. Kč. Jedná se tak o druhý nejlepší výsledek hospodaření stát-ního rozpočtu od roku 1996.

K celkovým příjmům státního rozpočtu přispěly zejména daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které meziročně stouply o 83,3 mld. Kč, tj. o 7,2 %. Jejich vy-soká tempa souvisela s příznivým vývojem ekonomiky stimulujícím podnikatelskou aktivitu. Pozitivní vliv mělo zejména inkaso pojistného na sociální zabezpečení s růstem o 46,9 mld. Kč. Výběr DPH a daní z příjmů fyzických osob byl podpořen vysokou spotřebou domácností, resp. situací na trhu práce, která se projevila rychlým růstem mezd. Inkaso daní z příjmů právnických osob nerostlo až tak rychle, a spolu s DPH nenaplnilo částku danou rozpočtem. Příčinou může být pokles zisků firem kvůli vyšším mzdám a investi-cím. Na meziročním růstu se výrazně podílely i nedaňové, kapitálové a ostatní příjmy, tažené vyšším přílivem pro-středků z EU fondů, které při meziročním růstu o 42,4 mld. Kč, tj. o 55 %, dosáhly 119,4 mld. Kč.

Čerpání celkových výdajů ovlivnily v rámci běžných výdajů především rostoucí sociální dávky, z nich pak největší podíl připadl na dávky důchodového pojištění. Rostly i ostatní so-ciální dávky, vyjma prostředků na podporu v nezaměstnanosti. Nejvyšší dynamiky růstu dosáhly nein-vestiční transfery podnikatelským subjektům (o 18,6 %), neinvestiční transfery neziskovým organizacím (o 14,2 %) a veřejným rozpočtům územní úrovně (o 13,6 %).

Pozitivní informací je, že se zvyšovaly investice2. Kapitálové výdaje meziročně stouply o 37,9 mld. Kč, tj. o 46,4 %. Z cel-kové částky bylo 64,7 mld. Kč určeno na financování společných programů EU a ČR, což představovalo překročení rozpočtu po změnách o 26,8 mld. Kč a meziroční růst o 27,3

2 Rozdělení na „prorůstové“ investice (investice do dopravní infrastruktury, do VaV, technického školství) a ostatní „kapitá-lové výdaje“ v době uzávěrky této zprávy ještě nebylo k dispozici.

6 Fiskální vývoj

Vývoj hospodaření státního rozpočtu (v mld. Kč)

Pramen: data MF, graf MPO

-300,0

-100,0

100,0

300,0

500,0

700,0

900,0

1100,0

1300,0

1500,0

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

Příjmy Výdaje Saldo

Pokladní plnění státního rozpočtu za rok 2018 (v mld. Kč)

Pramen: data MF, tabulka MPO

2017

Skutečnost

leden-

prosinec

Rozpočet

po

změnách

Skutečnost

leden-

prosinec

% PlněníIndex

2018/2017

Příjmy celkem 1273,64 1326,74 1403,92 105,8 110,2

Daňové příjmy celkem 1155,61 1219,23 1238,92 101,6 107,2

z toho:

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů právnických osob 115,19 118,40 117,46 99,2 102,0

DPH 265,96 280,90 278,98 99,3 104,9

Spotřební daně, včetně energetických a

odvodu z elektřiny ze slunečního záření 154,74 154,70 159,28 103,0 102,9

Pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek

na politiku zaměstnanosti 466,26 496,94 513,11 103,3 110,0

Ostatní 24,85 22,89 23,55 102,9 94,8

Nedaňové a ostatní příjmy 118,03 107,50 165,00 153,5 139,8

Výdaje celkem 1279,80 1376,74 1400,97 101,8 109,5

v tom:

Běžné výdaje

z toho : sociální dávky 529,92 561,47 556,56 99,1 105,0

z toho důchody 414,39 434,26 433,83 99,9 104,7

Kapitálové výdaje 81,75 93,42 119,64 128,1 146,4

1198,05 1283,32 1281,34 99,8 107,0

113,9

2018

128,61 145,40 146,54 100,8


23

mld. Kč, tj. o 72,9 %. Investice realizované bez účasti pro-středků EU rostly také svižně o 10,6 mld. Kč, tj. o 23,9 %, avšak proti rozpočtu po změnách mírně zaostaly o 0,6 mld. Kč. Rostoucí investiční aktivitu státu potvrzuje i skutečnost, že za poslední čtyři měsíce bylo v rámci kapitálových výdajů ze státního rozpočtu čerpáno 71,2 mld. Kč, zatímco za ob-dobí prvních osmi měsíců to bylo jen 48,5 mld. Kč. Prostřednictvím nároků z nespotřebovaných výdajů minu-lých let bylo v rámci kapitálových výdajů čerpáno 53,3 mld. Kč.

Státní dluh se v roce 2018 snížil o 2,7 mld. Kč na 1622 mld. Kč. V poměru k HDP klesá již pátý rok v řadě, v loňském roce bylo dosaženo meziročního poklesu o 1,7 p. b. na 30,5 % HDP. Pokles zadlužení byl umožněn jednak efektivnějším ří-zením likvidity státní pokladny, stabilním ekonomickým růstem, ale i rozpočtovou politikou v podobě dosaženého přebytku státního rozpočtu. Státní výpůjčky spočívaly pře-vážně v emisích státních dluhopisů, jejichž výnosy sloužily ke splátkám jistin státního dluhu. Hrubá emise střednědobých a dlouhodobých dluhopisů byla rekordně vysoká, když činila 259,2 mld. Kč, tj. o 46,1 mld. Kč více než v roce 2017. Hrubá emise státních pokladničních poukázek činila 184 mld. Kč.

Podle odhadu MF by ČR v roce 2018 měla vykázat celkové saldo sektoru vládních institucí (ESA 2010) ve výši 1,6 % HDP. Vzhledem k opatřením na příjmové i výdajové straně rozpočtu dosáhne očekávaná hodnota strukturálního salda sektoru vládních institucí okolo 1 % HDP. Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí by měl v roce 2018 klesnout o 1,7 p. b. na 32,9 % HDP.

Veřejné rozpočty ve světě I přes příznivý vývoj ekonomiky došlo pouze k nepatrnému poklesu vládního dluhu zemí EU. Podle posledních dostup-ných údajů, tj. za 3. čtvrtletí 2018, dluh sektoru vládních institucí v Evropské unii činil v poměru k HDP 80,8 %, v Eu-rozóně 86,1 %. Nejnižšího dluhu měřeno k HDP dosáhly rozpočtově disciplinované Estonsko, Lucembursko a Bulhar-sko, které svoje závazky dále snižují. Polovina zemí EU však nadále výrazně překračuje limit maastrichtského kritéria pro hrubý veřejný dluh, tj. 60 % HDP. Pořadí nejvíce zadlu-žených států se nezměnilo. Dlouhodobě nejslabším článkem zůstává i nadále Řecko, jehož závazky již překročily 180 % HDP a zatím se dále zvyšují. V závěsu se drží tradičně Itálie, která svůj dluh, již čtvrtým rokem vyšším než 130 %, zatím řeší prostřednictvím ECB. Výše italského dluhu, nevýrazný výkon tamní ekonomiky a zejména její velikost a provázanost se zbytkem eurozóny, by mohly začít činit z dluhového pro-blému Itálie komplikaci zásadnějšího významu. Enormními závazky disponují i další země jako Portugalsko, Kypr, Belgie, ale i Francie.

Ze srovnání veřejných financí je patrné, že Česká republika vykazuje spolu s Rumunskem čtvrté nejnižší zadlužení v Unii a výše našeho dluhu je proti EU zhruba poloviční.

Vývoj státního dluhu (v mld. Kč, podíl v % HDP)

Pramen: data MF, graf MPO

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

45,0

0,0

200,0

400,0

600,0

800,0

1000,0

1200,0

1400,0

1600,0

1800,0

93 95 97 99 01 03 05 07 09 11 13 15 17

vnitřní zahraniční v % HDP

Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v ze-mích EU ve 3Q 2018 (v % HDP)


0 50 100 150 200

Estonsko

Lucembursko

Bulharsko

Rumunsko

Česká republika

Litva

Dánsko

Lotyšsko

Švédsko

Malta

Polsko

Slovensko

Nizozemsko

Finsko

Německo

Irsko

Slovinsko

Maďarsko

Chorvatsko

Rakousko

Evropská unie

Eurozóna


Španělsko

Francie

Belgie

Kypr

Portugalsko

Itálie

Řecko


24

Růst průmyslové produkce v roce 2018 meziročně zpomalil. Důvodem byla nižší expanze zpra-covatelského průmyslu a především pak snížení růstového tempa výroby motorových vozidel. Slabší dynamiku zaznamenávají i objemy nových objednávek, zejména těch tuzemských. Ak-tuální průzkumy mezi nákupními manažery rovněž naznačují, že nálada mezi podnikateli se dále zhoršuje. Hlavním rizikem je zpomalování evropských ekonomik, především té německé, i kvůli nižší poptávce z Číny. Dále možné eskalace protekcionistických opatření i tvrdý brexit. Brzdou rychlejšího růstu zůstává i nedostatek výrobních kapacit v ČR.

Domácí vývoj Průmyslová produkce v roce 2018 snížila tempo meziroč-ního růstu na 3,0 % z 6,5 % v předešlém roce. To bylo způsobeno zpomalením zpracovatelského průmyslu, který meziročně rostl o 3,3 %, což je sice slušné tempo, nicméně je nižší, než bývalo v posledních letech zvykem. Výroba a roz-vod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu rostla o 1,0 % a těžba a dobývání poklesla o 0,8 %. Průmysl jako celek se v roce 2018 na tvorbě hrubé přidané hodnoty (v b. c.) podílel 30,5 % a zpracovatelský průmysl 25,8 %.

V roce 2018 rostla průmyslová produkce zpracovatelského průmyslu ve dvaceti odvětvích3. Rozhodujícím odvětvím zpracovatelského průmyslu je výroba motorových vozidel, kde produkce byla meziročně vyšší v průměru o 1,8 %. Nej-více se zvýšila produkce v odvětvích výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+13,7 %) a vý-roby ostatních dopravních prostředků a zařízení (+12,1 %). Naproti tomu výroba klesla pouze v jednom odvětví zpraco-vatelského průmyslu (výroba usní a souvisejících výrobků) a jedno odvětví stagnovalo (chemický průmysl).

I přes zpomalení tempa růstu průmyslu v roce 2018 rostla všechna seskupení podle užití. Výroba pro dlouhodobou spotřebu o 5,7 % a výroba pro investice o 3,6 %. Obě reflek-tovaly pořád ještě slušný růst ekonomiky a z něho pramenící ochotu podniků investovat. Výše zamířila i výroba pro mezi-spotřebu (+3,3 %), výroba pro krátkodobou spotřebu (o 2,4 %) i výroba energií (o 0,3 %).

Tržby v průmyslu jako celku, stejně jako ve zpracovatel-ském průmyslu, se v roce 2018 meziročně zvýšily o 3,5 %. Jelikož automobilový průmysl stagnoval, tak za slušný růst tržeb vděčíme nadprůměrnému růstu v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení (13,8 %) a výroby základních kovů, hutního zpracování; slévárenství (11,6 %). Nižší růst tržeb zaznamenal těžební průmysl (2,7 %, oproti 8,7 % v roce 2017).

3 Zpracovatelský průmysl je strukturován celkem do 24 odvětví, data za 2 odvětví (výroba tabákových výrobků; výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) jsou důvěrná.

7 Průmysl

Vývoj průmyslové produkce a nových zakázek (meziroční změna v %)

2017 2018

3. Q

4. Q

celý

ro

k

3. Q

4. Q

celý

ro

k

Index prům. prod. 5,5 7,8 6,5 3,5 3,6 3,0

Průmysl (B+C+D)

B Těžba a dobýv. -3,8 1,6 -2,0 3,1 -3,1 -0,8

C Zpracov. prům. 5,4 8,4 6,9 3,1 3,9 3,3

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, 8,9 5,6 4,7 7,2 3,1 1,0

tepla a klimatiz. vzduchu

Nové prům. zak. 6,9 7,5 7,4 3,8 4,6 3,7

z toho: zak. ze zahr. 3,8 4,2 4,5 3,4 4,3 3,9

zak. z tuzemska 14,7 15,6 14,6 4,7 5,1 3,1


Vývoj tržeb z průmyslové činnosti (meziroční změna v %)

2017 2018

3. Q

4. Q

celý

ro

k

3. Q

4. Q

celý

ro

k

Průmysl (B+C+D) 5,7 5,6 7,2 5,3 6,9 3,5

B Těžba a dobýv. 9,6 5,5 8,7 13,7 0,4 2,7

C Zpracov. prům. 5,4 6,1 7,3 5,1 7,0 3,5

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

11,2 -0,7 4,4 6,6 6,6 3,2



25

Hlavní bariérou dalšího růstu průmyslu zůstává trh práce, který je na straně nabídky prakticky vyčerpaný, což dokládá pokles tempa růstu zaměstnanosti. Počet zaměstnanců v průmyslu (průměrný evidenční) v roce 2018 meziročně vzrostl o 1,0 % (v samotném 4. čtvrtletí již nerostl vůbec), což představuje zvýšení zaměstnanosti o cca 11 791 osob. Oproti předešlým letům a kvartálům však došlo k citelnému zpomalení a lze očekávat další snižování tempa růstu zaměstnanosti. Průměrná hrubá měsíční mzda pracovníků v průmyslu se meziročně zvýšila o 7,5 % na 31 861 Kč.

V průmyslových podnicích s 50 a více zaměstnanci4 tržby v roce 2018 rostly o 3,7 %, ve zpracovatelském průmyslu pak o 3,8 %. Tržby rostly v 16 odvětvích, v pěti klesly a jednom stagnovaly. Tržby z přímého vývozu se zvýšily o 3,1 % a na celkových tržbách průmyslu se podílely 60,3 %.

Tržby v odvětví výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZ-NACE 29) se v roce 2018 meziročně nezměnily, s podí-lem na celkových tržbách průmyslu 29,7 % (meziroční oslabení o 1,1 p. b.). Celkové nové zakázky automobilového průmyslu meziročně vzrostly o 0,9 %, z nich domácí zakázky rostly o 1,1 % a zahraničí o 0,9 %.

Podle statistiky Sdružení automobilového průmyslu v roce 2018 výroba osobních a lehkých užitkových vozidel mezi-ročně rostla o 1,7 % (na celkové produkci motorových vozidel se podílela 99,6 %). Bylo vyrobeno 1 437 396 osob-ních automobilů. Produkce TPCA stoupla o 6,0 % na 210 993 automobilů (podíl 14,7 %), u automobilky ŠKODA-AUTO o 3,3 % na 886 103 automobilů (podíl 61,6 %) a u automobilky HYUNDAI o 3,1 % na 340 300 automobilů (podíl 23,7 %).

Ve výrobě nákladních automobilů je dominantním hráčem automobilka TATRA. Celkem se v průběhu 1. až 3. čtvrtletí5 vyrobilo 598 nákladních automobilů, což znamenalo mezi-roční pokles o 47,7 %. Tatra vyrobila 559 automobilů a firma AVIA 39. Ačkoli AVIA v listopadu 2018 ukončila výrobu diese-lových automobilů, bude se i nadále věnovat programu poprodejních služeb a nově i výrobě elektromobilů. Výroba autobusů (zejména firmy SOR a IVECO) s počtem 4 890 rostla slušně, v průměru o 5,6 %.

Tržby ve zpracovatelském průmyslu v členění podle techno-logické náročnosti výroby se zvýšily. V rozhodujícím sektoru MEDIUM HIGH-TECH, který zabezpečuje 52,0 % tržeb prů-myslu, narostly v roce 2018 o 1,9 %. V sektoru měla výsadní postavení výroba motorových vozidel, kde v roce 2018 tržby stagnovaly, dále pak strojírenství a elektrotechnický prů-mysl. V sektoru HIGH-TECH (s podílem 10,3 %) se tržby zvýšily o 11,8 %. Výsledky těchto dvou sektorů naznačují, že odvětví produkující výrobky s vyšší přidanou hodnotu zaují-mají nejvýznamnější postavení v tuzemském průmyslu. Zvýšení tržeb zaznamenal i LOW-TECH sektor (o 1,9 %), přesto však poklesl jeho podíl o 0,2 p. b. na 13,0 %. V sektoru MEDIUM LOW-TECH rostly tržby meziročně o 5,7 % a dosáhl podílu na tržbách 24,6%, což znamenalo nárůst o 0,4 p. b.

4 V následujícím textu až do konce kapitoly jsou využity údaje za organizace s 50 a více zaměstnanci. 5 V době psaní této kapitoly nebyla data za 4. čtvrtletí 2018 (u společností TATRA a AVIA) dostupná.

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v roce 2018 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %, b. c.)


-10,0

-5,0

0,0

5,0

10,0

I/18 II/18 III/18 IV/18

Průmysl celkem

Těžba a dobývání

Zpracovatelský průmysl

Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu

Produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby (organizace s 50 a více zaměstnanci, mzr. změna a podíl v %, rozdíl v p. b.)

CZ-

NA

CE

Tržb

y z

prů

mys

lové

čin

no

sti

mez

iro

ční z

měn

a

Po

díl

na

tržb

ách

zp

raco

vate

lský

prů

m.

20

17

Po

díl

na

tržb

ách

zpra

cova

tels

ký p

rům

. 2

01

8

Ro

zdíl

2

01

8 -

20

17

Zpracovatelský průmysl celkem

3,8 100,0 100,0 0,0

HIGH-TECH 11,8 9,6 10,3 0,7

MEDIUM HIGH-TECH 1,9 53,0 52,0 -0,9

MEDIUM LOW-TECH 5,7 24,2 24,6 0,4

LOW-TECH 1,9 13,2 13,0 -0,2

Pramen: data ČSÚ, tabulka MPO Poznámka: Tabulka je zpracována podle metodiky Eurostatu. Vlivem zaokrouhlování

může docházet na desetinných místech k nepřesnostem.

Vývoj automobilového průmyslu (meziroční změna v %, b. c.)


-10,0

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

IPP Tržby Nové průmyslové zakázky


26

V roce 2018 objem celkových nových zakázek ve zpracova-telském průmyslu zpomalil meziroční růst na 3,9 %. V jejich rámci zahraniční zakázky vzrostly o 4,1 % (oproti 5,3 % v 2017) a domácí zakázky o 3,5 % (oproti 10,6 % v 2017). Za-hraniční zakázky však mají na celkových zakázkách daleko vyšší podíl (71,2 %). Rostly zejména celkové nové zakázky ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (+26,1 %) a ve farmaceutickém průmyslu (+20,3 %).

Výhled průmyslu Pro rok 2019 očekáváme další zpomalení růstu průmyslové výroby. Aktuální průzkumy mezi nákupními manažery na-značují, že nálada mezi podnikateli se zhoršuje. To platí jak pro indikátory reflektující situaci v české ekonomice, tak i pro indikátory reflektující náladu v zahraničí. Indikátor PMI (vypovídající o aktivitě v domácím zpracovatelském prů-myslu) v únoru klesl na nejnižší hodnotu za 6 let, z lednových 49,0 na 48,6, což byl osmý pokles v řadě.

Hlavními bariérami (vyššího) růstu v průmyslu jsou i nadále nedostatek zaměstnanců a nedostatečná poptávka, jakož i vy-soký růst mezd (což platí napříč odvětvími) a růst cen vstupů (na materiál a suroviny, energie). Ten se firmy částečně snaží kompenzovat zvýšením cen svých výstupů. Dalšími limitují-cími faktory pro pokračující růst firem jsou očekávaný nárůst mezd a dalších vstupních faktorů (ceny materiálů, energií, su-rovin apod.). Rizik pro vývoj průmyslu v roce 2019 je hned několik, kromě pokračování protekcionistických opatření a konečné podoby brexitu je důležité, jak se bude vyvíjet ev-ropský automobilový průmysl. Ten do značné míry determinuje vývoj v tuzemském automobilovém sektoru, který je pro řadu dalších odvětví důležitým odběratelem.

Průmysl v EU Průmyslová produkce v Evropské unii v roce 2018 vzrostla6 meziročně v průměru o 1,3 %, v eurozóně o 1,1 %. Nicméně oběma uskupením v průběhu roku klesala výkonnost a ve 4. čtvrtletí již skončila v záporných číslech. Výsledky průmyslu v zemích eurozóny i EU byly v roce 2018 determinovány vý-vojem v průmyslově významných zemích. V Německu průmyslová produkce meziročně vzrostla o 1,1 %, ve Spoje-ném království a Itálii shodně o 0,8 % a ve Francii o 0,4 %.

Mírně lepší výsledky dosáhl samotný zpracovatelský prů-mysl, jehož produkce byla meziročně v EU vyšší v průměru o 1,6 % a v eurozóně o 1,3 %. Česká republika rostla nadprů-měrně (o 3,3 %) a Německo naopak mírně podprůměrně (o 1,2 %). Průmysl (jako celek) v ČR vykazuje od druhé poloviny roku 2013 výrazně lepší (s výjimkou 4. Q 2015) výsledky v porovnání se zeměmi eurozóny jako celku a v tomto trendu pokračoval i ve 4. čtvrtletí 2018, ostatně to platí pro celý rok 2018. Dlouhodobě ČR vykazovala vyšší tempa růstu než Německo, ale v první polovině roku 2018 se tento trend nepotvrzoval, nicméně ve 3. čtvrtletí 2018 rostl tuzemský průmysl opět značně rychleji než průmysl Německa a totéž platilo i pro čtvrtletí čtvrté, jakož i pro celý rok 2018.

6 Kalendářně očištěná data Eurostatu.

Vývoj zakázek a tržeb za vybrané oddíly CZ-NACE zpracova-telského průmyslu (CZ-NACE 13, 14, 17, 20, 21, 24-30, meziroční změna v %)

Pramen: data ČSÚ, propočty a graf MPO

- 2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

I/17 II/17 III/17 IV/17 I/18 II/18 III/18 IV/18

Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí

Domácí zakázky Tržby za vybrané oddíly

Vývoj průmyslové produkce v eurozóně, v Německu a v ČR (kalendářně očištěné údaje, meziroční změna v %)


- 4,0

- 2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

eurozóna Německo Česká republika

Vývoj předstihových indikátorů


-30,0

-20,0

-10,0

0,0

10,0

20,0

13 14 15 16 17 18 19

Důvěra spotřebitelů

Aktivita v domácím zpracovatelském průmyslu

Souhrnný indikátor důvěry v domácí ekonomiku


27

Stavební produkce v roce 2018 navázala na růst z předešlého roku a svoji růstovou dynamiku ještě umocnila. Dařilo se oběma segmentům, nepatrně více pozemnímu stavitelství. Tuzem-ské stavebnictví tak dohání propady z posledních let. Nadále očekáváme pozitivní vývoj se slušnou růstovou dynamikou, která bude ovlivněna investicemi státu, dotacemi z EU a rych-lostí udělování stavebních povolení. Pozitivní očekávání podporuje i index důvěry ve stavebnictví, který se na konci roku, po více než deseti letech, dostal do kladných hodnot, ve kterých setrvává i na začátku roku 2019.

Vývoj stavební produkce Stavební produkce v roce 2018 zrychlila svůj meziroční růst z předešlého roku na sezóně neočistěných 8,4 %7. Výsledek je pozitivní o to více, že vycházel z kladné srovnávací zá-kladny. Nové stavební zakázky se vyvíjely pozitivně, pokračovala situace z minulých čtvrtletí, kdy rychleji rostla hodnota než počet zakázek. Z toho vyplývá, že roste prů-měrná cena zakázky, což může být do značné míry způsobeno situací na trhu s bydlením.

Produkce pozemního stavitelství v roce 2018 rostla v prů-měru meziročně o 8,6 %, a to i přes slušnou srovnávací základnu (růst v roce 2017 byl 6,3 %). Produkce inženýr-ského stavitelství, která je převážně závislá na financování z veřejných zdrojů, meziročně rostla o 8,0 %, vzhledem k nízké srovnávací základně.

Ve stavebních podnicích se pokračovalo v dlouhodobém trendu snižování počtu zaměstnanců. Zaměstnanost (prů-měrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci) nepřetržitě klesá již od konce roku 2010 (vý-jimka nastala v 1. a ve 4. čtvrtletí 2018), za celý rok 2018 poklesla o 0,4 %. Nicméně je zajímavé, že za celých 32 čtvrt-letí (2011 až 2018) nastaly jen 2 růsty počtu zaměstnanců a oba v roce 2018. To může naznačovat, že pro další pokles zaměstnanců je ve stavebnictví již jen minimální prostor. Průměrná hrubá nominální mzda zaměstnanců ve staveb-nictví se v roce 2018 meziročně zvýšila o 8,2 % na 37 300 Kč.

V důsledku vyššího růstu stavební produkce než růstu za-městnanosti (ta klesla) se zvýšila již deváté čtvrtletí v řadě produktivita, a to o 3,9 % ve 4. čtvrtletí 2018, za celý rok pak o 8,8 %. Růst reálných mezd činil 5,9 % a zaostal tak za růs-tem produktivity práce. Rychlejší růst produktivity než růst reálných mezd se projevil poklesem reálných jednotkových mzdových nákladů o 2,7 %.

7 Meziroční růst kalendářně očištěné produkce byl 8,4 % a meziroční růst sezónně očištěné produkce byl 7,2 %.

8 Stavebnictví

Pozemní a inženýrské stavitelství (meziroční změna v %)


-30,0

-20,0

-10,0

0,0

10,0

20,0

30,0I/

08II

I/0

8I/

09II

I/0

9I/

10II

I/1

0I/

11II

I/1

1I/

12II

I/1

2I/

13II

I/1

3I/

14II

I/1

4I/

15II

I/1

5I/

16II

I/1

6I/

17II

I/1

7I/

18II

I/1

8

Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství

Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (firmy s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

2017 2018

3. Q

4. Q

celý

ro

k

3. Q

4. Q

celý

ro

k

Prům. hr. měs. nomin. mzda na fyz. os.

2,9 7,2 4,7 9,2 7,6 8,2

Prům. hr. měs. reálná mzda na fyz. os.

0,3 4,5 2,1 6,7 5,4 5,9

Produktivita práce (ve s. c.)

3,5 4,0 5,5 12,9 3,9 8,8

Nominál jedn. mzdové náklady

-0,5 3,1 -0,9 -3,3 3,6 -0,6

Reálné jedn. mzdové náklady

-3,0 0,4 -3,2 -5,5 1,5 -2,7



28

Stavební povolení a stavební zakázky Počet vydaných stavebních povolení za celý rok 2018 mezi-ročně klesl. Stavební úřady vydaly celkem 81 174 stavebních povolení, což představuje meziroční pokles o 3,6 %. Sta-vební povolení poklesla pro výstavbu bytových (o 4,3 %) i nebytových budov (o 7,7 %). Orientační hodnota povole-ných staveb během roku 2018 činila 358,1 mld. Kč, což znamenalo růst o 1,5 %. Ten byl způsoben zejména růstem nové výstavby.

Z jednotlivých krajů se na celkovém počtu vydaných staveb-ních ohlášení a povolení (v kumulaci za rok 2018) nejvíce podílel Středočeský kraj s 16 471 povoleními (podíl 20,3 %), Jihomoravský kraj s 8 649 (10,7 %) a Moravskoslezský s 7 459 (9,2 %). Nejvyšší orientační hodnotu povolených staveb a podíl na celku vykázal taktéž Středočeský kraj (45,6 mld. Kč, 12,7 %), následovaný krajem Jihomoravským (35,0 mld. Kč, 9,8 %) a Prahou (28,5 mld. Kč, 8,0 %). V kate-gorii bytových staveb nejvyšší orientační hodnoty vykázaly kraje Středočeský (20,2 mld. Kč) a Jihomoravský (13,9 mld. Kč), následované Prahou (10,7 mld. Kč).

Pro budoucí vývoj celého odvětví stavebnictví jsou důleži-tým ukazatelem stavební zakázky, které naznačují nejen, jak se bude vyvíjet poptávka po stavebních pracích, ale přede-vším na ni navazující produkce v nadcházejících měsících. Počet uzavřených zakázek v tuzemsku přijatých během roku 2018 (stavebními podniky s 50 a více zaměstnanci) se zvýšil meziročně o 3,0 % na 63 256. Stavební podniky uzavřely v tuzemsku nové zakázky v hodnotě 235,9 mld. Kč, které byly meziročně vyšší o 16,4 %. Hodnota stavebních zakázek rostla v pozemním i inženýrském stavitelství meziročně o 16,4 %. Podniky odvětví pozemního stavitelství uzavřely v roce 2018 zakázky v hodnotě 108,6 mld. Kč a podniky inže-nýrského stavitelství za 127,3 mld. Kč.

Bytová výstavba V roce 2018 stavební podniky zahájily výstavbu 33 121 bytů, což znamenalo meziroční růst o 5,1 %. Ve stejném ob-dobí roku 2017 byla zahájena výstavba 31 521 bytů, nicméně v předkrizových letech, do roku 2008, se jejich po-čty pohybovaly okolo 43 tisíc. V rámci skupiny bytová výstavba byl letošní růst tažen zejména růstem podskupiny výstavba nebytových budov o 41,3 % a stavebně upravených nebytových prostor o 35,4 %. Nicméně tyto dva segmenty mají malou váhu, segmenty s vyšší váhou rostly mírněji (by-tová výstavba bytových domů rostla o 0,5 % a v rodinných domech o 2,7%).

V roce 2018 se v deseti krajích zvýšil počet zahájených bytů a ve čtyřech snížil. Nejvyšší počet v absolutních číslech již tradičně zaznamenal Středočeský kraj (6 284 bytů s meziroč-ním poklesem o 3,5 %), další kraje až s odstupem: Jihomoravský kraj (4 406, +9,4 %) a Praha (4 218, +13,0 %).

V roce 2018 bylo dokončeno celkem 33 868 bytů, což zna-menalo meziroční růst o 18,5 %. Počet bytů dokončených v rodinných domech se zvýšil meziročně o 26,3 % na 19 156 a počet bytů v bytových domech taktéž vzrostl (o 11,5 %),

Bytová výstavba (počet bytů)


0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

byty zahájené byty dokončené

Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb (orientační hodnota je v mld.)


0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

140,0

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Počet vydaných staveb. povolení (levá osa)

Orientační hodnota (pravá osa)

Vývoj stavebních zakázek u podniků s 50 a více zaměst-nanci (meziroční změna v %)

2017 2018

3. Q

4. Q

celý

ro

k

3. Q

4. Q

celý

ro

k

Nové zakázky v tuzemsku (počet)

2,4 -5,4 0,1 1,8 13,5 3,0

Nové zakázky v tuzemsku (hodnota)

-1,3 15,6 9,3 5,3 3,6 16,4

v tom: pozemní stavit. (hodnota)

7,8 15,1 8,4 9,2 7,0 16,4

inženýrské stavit. (hodnota)

-8,4 16,0 10,2 1,7 0,8 16,4

Stav ke konci období (po-čet)

0,7 -6,3 -6,3 3,7 9,1 9,1

Stav ke konci období (hod-nota)

-2,0 3,5 3,5 16,6 15,3 15,3

v tom: tuzemsko (hod-nota)

-0,5 6,4 6,4 21,8 19,4 19,4

v tom: veřejné (hodnota)

2,0 9,3 9,3 32,7 24,8 24,8

soukromé (hod-nota)

-3,8 2,6 2,6 6,4 11,8 11,8

zahraničí (hodnota) -10,8 -13,5 -13,5 -17 -13,3 -13,3



29

když bylo dokončeno 10 325 bytů. Z aktuálních statistik tedy vyplývá, že se „staví“. Příznivý vývoj ve stavebnictví se odrazil i v růstu zahájené i dokončené bytové výstavby.

Úrokové sazby z hypotečních úvěrů pokračovaly v růstu. Podle údajů Hypoindexu Fincentra průměrná úroková míra z hypoték pokračovala v růstu prakticky po celý rok 2018, když dosáhla průměrné výše 2,55 % (hodnota v prosinci byla 2,91 % a v lednu 2019 3,0 %). Tento vzestupný vývoj souvisí s politikou ČNB, která zvyšuje dvoutýdenní repo sazbu a zpřísňuje své obezřetnostní limity v oblasti poskytování hy-potečních úvěrů.

Roste i průměrná výše hypotéky, která v roce 2018 dosáhla 2,19 mil. Kč. Důvodem jsou rostoucí ceny nemovitostí (ob-zvláště v Praze a okolí) a vyšší reálné mzdy. Prosincová hodnota je již 2,28 mil. a lednová (2019) 2,29. Za celý rok 2018 bylo uzavřeno 99 477 nových hypotéčních smluv, což je meziročně o 9,3 % smluv méně. Poklesly i objemy, které dosáhly 218,4 mld. Kč a byly meziročně nižší (o 3,3 %).

Výhled stavební produkce V roce 2018 tuzemské stavebnictví pokračovalo v růstovém trendu započatém v roce 2017 a posílilo o 8,4 % (odchylka v důsledku sezónnosti, či kalendářních vlivů je do 1,2 p. b.), což jistě budí pozitivní očekávání na výsledky v 1. čtvrtletí 2019 i pro celý rok 2019. Dalším pozitivním faktem, jenž dává důvod k optimistickým očekáváním, je, že stavební firmy mají zakázky přibližně na 9 měsíců dopředu (přibližně pro 1/3 firem je to delší doba než loni, pro zhruba 59 % ob-dobná a pro zbylých cca 7 % kratší). Stavebnictví pozitivně ovlivní meziroční růst (hodnoty i počtu) oznámení o zadá-vání zakázek. Očekáváme proto, že meziroční dynamika růstu tuzemské stavební produkce pro rok 2019 bude po-zitivní, nicméně s nižším tempem než v roce 2018. Toto naše očekávání podporuje i index důvěry ve stavebnictví, který se v listopadu 2018, po více než deseti letech, dostal do kladných čísel a drží se v nich i na počátku roku 2019. Nej-větším limitem vyššího růstu je nedokonalá legislativa, nízká připravenost veřejných zakázek či nedostatek pracovníků. Určitou nejistotu pro tuzemské stavebnictví v roce 2019 bude, kolik veřejných staveb se stihne zahájit a taktéž objem dotací z EU, jež se podaří vyčerpat v průběhu roku 2019.

Stavebnictví v EU V Evropské unii i v eurozóně stavební produkce za rok 2018 rostla. V EU produkce meziročně8 vzrostla o 2,0 % a v eu-rozóně o 1,7 %. EU vykazuje kladná tempa růstu soustavně od 3. čtvrtletí 2013, oproti eurozóně, kde stavební výroba roste nepřetržitě až od 4. čtvrtletí 2015.

Produkce pozemního stavitelství v celé EUvykázala za rok 2018 shodný růst jako eurozóna, to je 1,3 %. V inženýrském stavitelství byl vývoj následující: EU vykázala meziroční růst

8 Kalendářně očištěné údaje.

Stavební produkce v EU (2015 = 100, sezónně a kalendářně očištěno)


80,0

90,0

100,0

110,0

120,0

130,0

140,0

08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

EU (28 zemí) EA (19 zemí)

Vývoj předstihových indikátorů


-60,0

-40,0

-20,0

0,0

20,0

13 14 15 16 17 18 19

Souhrnný indikátor důvěry v domácí ekonomikuDůvěra spotřebitelůDůvěra ve stavebnictví

Orientační hodnota povolených staveb (meziroční změna v %)

2017 2018

3. Q

4. Q

celý

ro

k

3. Q

4. Q

celý

ro

k

Orientační hodnota povole-ných staveb (celkem)

41,0 24,9 24,1 -4,5 6,5 1,5

v tom: nová výstavba 32,4 44,0 26,8 8,4 -2,0 6,4

změna dokonče-ných staveb

53,7 -5,6 20,2 -20,9 27,3 -6,3

z celku: bytové budovy 20,6 7,0 19,6 -2,4 -0,3 -0,1

nebytové budovy 20,6 -1,2 17,9 -7,5 28,1 -5,7



30

o 4,0 %, což je zpomalení oproti roku 2017 (o 0,8 p. b.). A eu-rozóna vykázala 2,5% růst, což je naopak mírné zrychlení oproti roku 2017 (o 0,3 p. b.).

Výsledky v obou evropských uskupeních byly v roce 2018 do značné míry determinovány vývojem stavební produkce v nejvýznamnějších ekonomikách. V Německu stavební pro-dukce meziročně rostla o 0,9 %, ve Spojeném království i v Itálii taktéž o 0,9 % a ve Francii naopak poklesla 0,4 %.

Stavebnictví v České republice s meziročním růstem 8,4 % (po kalendářním očištění) rostlo nadprůměrně, přesněji rostlo jako osmé9 nejrychlejší v rámci EU. Pozitivně působil (zejména na inženýrské stavebnictví) růst oznámení o zadání veřejných zakázek ze strany státu. Vyšší růst ve stavebnictví je nicméně tlumen pomalým procesem získávání staveb-ního povolení a nedostatkem pracovníků. Jinými slovy růst o 8,4 % i přes kladnou srovnávací základnu a výše uvedené limitující faktory lze hodnotit velmi pozitivně.

9 V době psaní této kapitoly nebyla dostupná data za Kypr, Irsko, Řecko a Finsko.

Stavební produkce v mezinárodním srovnání v roce 2018 (meziroční změna v %, kalendářně očištěno)


- 20,0

- 15,0

- 10,0

- 5,0

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

Maď

arsk

oLo

tyšs

koSl

ovi

nsk

oP

ols

koEs

ton

sko

Litv

aM

alta

Čes

ká r

ep

ub

lika

Slo

ven

sko

Niz

oze

msk

oR

ako

usk

oC

ho

rvat

sko

Luce

mb

urs

koD

ánsk

oP

ort

uga

lsko

Špan

ělsk

oEU

-28

euro

zón

aB

elgi

eB

ulh

arsk

oSp

oje

né

král

ovs

tví

Itál

ieN

ěme

cko

Fran

cie

Švéd

sko

Ru

mu

nsk

oIr

sko

Řec

koFi

nsk

oK

ypr

2017 2018


31

Na pozadí příznivého vývoje tuzemské ekonomiky pokračoval v zahraničním obchodě se zbo-žím v roce 2018 růstový trend vývoje, nicméně vzhledem k vysoké srovnávací základně roku 2017, mírnějšími tempy. Českým exportérům se v zahraničí dařilo, a tak nejen vývoz, ale i dovoz, dosáhl opět rekordních hodnot. Pokračoval trend rychlejšího růstu dovozu než vývozu, jehož vlivem došlo k meziročnímu poklesu přebytku obchodní bilance.

Souhrnné výsledky Zahraniční obchod se zbožím10 v roce 2018 svými výsledky zakončil další úspěšný rok. Hodnota vyvezeného a doveze-ného zboží se zvýšila o 279,8 mld. Kč11 na 7 142,2 mld. Kč. Vývoz stoupl o 3,5 % na 3 637,4 mld. Kč, dovoz o 4,6 % na 3 504,7 mld. Kč, takže přebytek obchodní bilance oproti stej-nému období roku 2017 klesl o 30,8 mld. Kč na 132,7 mld. Kč. Rychleji rostoucí importy byly ovlivněny importní nároč-ností českého exportu a silnou spotřebitelskou poptávkou. Nižší podnikatelská aktivita u našich hlavních obchodních partnerů, nasycení evropského automobilového trhu, ale i omezené výrobní kapacity ovlivněné nedostatkem pracov-ních sil zpomalily tempo růstu českých exportů. Přesto se však tuzemským firmám dařilo v zahraničí umísťovat stále více zboží.

Vazba české ekonomiky na obchod se zahraničím, resp. na vývoz, se mimo jiné projevuje vysokým podílem zahranič-ního obchodu na hrubém domácím produktu. Podíl vývozu zboží k HDP (v b. c.) se v roce 2018 snížil na 66,2 % z 67,3 % v roce 2017, v případě exportu služeb stagnoval na 12,5 %. Podíl celkového vývozu vůči HDP klesl ze 79,8 % v roce 2017 na 78,7 % v roce 2018.

Podle údajů přeshraniční statistiky12 se v roce 2018 obrat zahraničního obchodu zvýšil meziročně o 336,7 mld. Kč na 8 382,8 mld. Kč. Obchodní bilance skončila přebytkem ve výši 399,0 mld. Kč, který byl vlivem rychlejšího růstu dovozu než vývozu meziročně nižší o 44,1 mld. Kč. Shodně jako v ná-rodním pojetí, vývoz meziročně vzrostl pomalejším tempem, o 3,4 %, než dovoz, který stoupl o 5,0 %.

Vlivem domácích faktorů česká koruna k euru v průměru za celý rok 2018 posílila meziročně o 2,6 % a vůči dolaru o 7,0 %. Vlivem silnější koruny ceny vývozu a dovozu v roce 2018 meziročně klesly, vývozní ceny méně (v průměru o 0,3 %)

10 Údaje podle metodiky národního pojetí, které vycházejí ze změny vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty. 11 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 6. 2. 2019 včetně dopočtů, které budou v průběhu roku zpřesňovány. 12 Vzhledem k tomu, že podrobnější údaje jsou k dispozici pouze za přeshraniční statistiku zahraničního obchodu, a také z důvodu konti-

nuity s předchozími analýzami, jsou dále uvedeny pouze výsledky podle přeshraniční statistiky. Statistika přeshraniční vykazuje podobné tendence, ale výrazně rozdílné objemy a příznivější výsledky, protože sleduje fyzický pohyb zboží přes hranice bez ohledu na to, zda dochází k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné.

9 Zahraniční obchod se zbožím

Meziroční změna vývozu, dovozu a salda obchodní bilance (přeshraniční pojetí, mld. Kč, meziroční změna v %)

2017 2018

1.-

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.-

4.Q

Vývoz (meziroční

změna v %) 6,8 -1,3 1,8 4,7 8,7 3,4

Dovoz (meziroční

změna v %) 8,8 0,1 3,5 7,9 8,6 5,0

Saldo (v mld. Kč) 443,2 123,2 107,7 64,0 104,1 399,0

Meziroční změna

salda (v mld. Kč) -36,2 -14,4 -13,5 -24,7 8,5 -44,1


Zahraniční obchod ČR v letech 2008 – 2018 (přeshraniční pojetí, mld. Kč, meziroční změna v %)


-30

-20

-10

0

10

20

30

-50

0

50

100

150

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Obchodní bilance (mld. Kč)

Vývoz (meziroční změna v %, pravá osa)

Dovoz (meziroční změna v %, pravá osa)


32

než ceny dovozní (o 0,7 %). Zatímco ceny vývozu i dovozu se držely v první polovině roku 2018 pod úrovní předchozího roku, v druhém pololetí se překlopily do plusu. Směnné re-lace se vlivem pomalejšího poklesu vývozních cen dostaly do kladného pásma na hodnotu 100,4 % (v roce 2017 byly v zá-poru, na hodnotě 99,0 %).

Teritoriální struktura Diverzifikace vývozu v roce 2018 zůstala opět bez podstat-ných změn. Provázanost České republiky s ekonomikami států Evropské unie přináší i silné obchodní vazby, takže v rámci těchto zemí je již tradičně realizován největší objem českého vývozu a dovozu. Do zemí evropské osmadvacítky směřovalo 84,1 % celkového domácího vývozu a uskutečnilo se 64,1 % dovozu. Celková hodnota vyvezeného a doveze-ného zboží byla meziročně vyšší a podíl tohoto uskupení na celkových vývozech posílil, na dovozech však oslabil. Ob-chodní bilance se státy Evropské unie skončila aktivem ve prospěch ČR ve výši 1 131,2 mld. Kč, což je o 75,8 mld. Kč více než v roce 2017.

Německo zůstává naším největším obchodním partnerem. Vývoz do Německa byl meziročně vyšší o 2,8 % a dovoz o 1,4 %, což vyústilo v přebytek obchodní bilance ve výši 426,5 mld. Kč ve prospěch ČR, který byl meziročně o 24,1 mld. Kč vyšší. Podíl Německa se však na celkovém vývozu a dovozu meziročně snížil.

S téměř třetinovým přebytkem obchodní bilance oproti Ně-mecku se na druhém místě stabilně umisťuje Slovensko. V roce 2018 saldo obchodní bilance meziročně kleslo o 6,3 mld. Kč na 133,7 mld. Kč, protože náš vývoz na Slovensko rostl pomalejším tempem, o 2,5 %, než dovoz, který stoupl o 7,9 %. Pořadí prvních pěti zemí s nejvyššími přebytky oproti roku 2017 zůstalo beze změny. Na třetím místě je Spo-jené království, poté Francie a Rakousko. Naopak zápornou bilancí obchodu se zbožím má ČR převážně s asijskými ze-měmi. Nejvyšším schodkem skončila bilance ZO s Čínou, která se na vedoucí pozici umísťuje již od roku 2002. Na dru-hém místě se dlouhodobě umisťuje Korejská republika. Z Evropských zemí se v první desítce vyskytuje dlouhodobě jen Ruská federace a od roku 2012 pravidelně i Polsko.

Snahou převážné části českých exportérů a zainteresova-ných institucí je snížit vysokou závislost na zemích Evropské unie rozšířením portfolia obchodních partnerů o nová odby-tiště. V roce 2018 se dařilo rozvíjet obchodní vztahy také s perspektivními trhy mimo EU. Vývoz do zemí s tranzitivní ekonomikou se zvýšil meziročně o 9,8 %, do společenství ne-závislých států dokonce o 12,0 %. Opět se dařilo vývozu do Spojených států amerických, stoupl vývoz např. do Japonska, Jižní Afriky, Hongkongu, Maroka, Egypta, Kanady, Brazílie, Al-žírska či Vietnamu. Meziročně si však pohoršil vývoz do rozvojových zemí, když se dostal o 2,8 % pod úroveň před-chozího roku, čímž následně došlo ke snížení jejich podílu na celkovém zahraničním obchodě. Na výsledku se projevil mimo jiné nižší vývoz do Mexika, Spojených arabských emi-rátů, Indie, Korejské republiky a Saúdské Arábie.

Největší obchodní partneři ČR v roce 2018 (přeshraniční pojetí, podíl z celku v %)


Německo32,4%

Slovensko7,6%

Polsko6,0%

Francie5,1%


4,7%

Ostatní44,2%

Vývoz zboží

Německo24,9%

Čína14,2%

Polsko7,6%

Slovensko5,0%

Itálie4,1%

Ostatní44,2%

Dovoz zboží

Teritoriální struktura zahraničního obchodu

V Ý V O Z 2017 2018 index

mld. Kč mld. Kč 18/17

Celkový zahraniční obchod ČR 4 244,6 4 390,9 103,4 * Státy s vysp. tržní ekonomikou 3 853,8 3 986,2 103,4 ** Státy EU 28 3 559,2 3 691,7 103,7 z toho: Německo 1 383,9 1 422,2 102,8 Slovensko 323,8 331,9 102,5

** Státy ESVO 79,6 79,8 100,2

** Ostatní státy s vysp. tržní ek. 215,0 214,7 99,9

z toho: USA 87,7 90,9 103,6 * Rozvojové země 174,4 169,6 97,2 * Státy s tranzitivní ekonomikou 25,7 28,2 109,8 * Společenství nezávislých států 127,5 142,8 112,0

z toho: Rusko 82,2 89,8 109,2

* Ostatní */ 60,4 60,9 100,8 z toho: Čína 56,2 56,1 99,8 * Nespecifikováno 2,8 3,2 115,8 Zahraniční obchod se zeměmi OECD 3 755,6 3 874,0 103,2


Ceny vývozu, dovozu, směnné relace (meziroční změna v %)


-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Směnné relace Vývozní ceny Dovozní ceny


33

Navzdory pokračujícím oboustranným sankcím vzrostl vývoz do Ruské federace meziročně obdobným tempem jako v roce 2017. Následně se mírně navýšil podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu na 2,0 %, nicméně stále se drží pod 3 %, kterých dosahoval dlouhodobě v období před rokem 2014. Ruské dovozy, které v roce 2017 akcelerovaly dvouciferným tempem, v roce 2018 zpomalily, čímž se následně také mírně snížil deficit obchodní bilance.

V roce 2018 se dařilo exportovat zboží do zemí zařazených v exportní strategii ČR13 mezi prioritní a zájmové země. Vý-voz ve skupině prioritních zemí stoupl v průměru za celý rok o 3,3 %, tj. o 12,0 mld. Kč, avšak jejich podíl na celkovém vývozu oproti stejnému období roku 2017 se mírně snížil na 8,7 %. Vývoz do zájmových zemí vzrostl hodnotově o 2,3 %, tj. o 5,0 mld. Kč, což stačilo k udržení 5,0% podílu těchto zemí na celkovém exportu ČR.

Komoditní struktura Hlavní vývozní i dovozní položkou byly tradičně stroje a do-pravní prostředky, které z hlediska komoditní struktury v nejvyšší míře přispěly k dobrému výsledku českého zahranič-ního obchodu v roce 2018. V úhrnu za celý rok vývoz této skupiny zboží rostl pomaleji (meziročně o 5,7 % na 2 556,9 mld. Kč) než dovoz, který vzrostl o 7,3 % na 1 883,7 mld. Kč. I přesto obchod se stroji a dopravními prostředky vytvořil nejvyšší přebytek obchodní bilance s největším meziročním růstem (o 9,1 mld. Kč na 673,2 mld. Kč).

Ve skupině strojů a dopravních prostředků zaujímala nej-větší podíl na celkových vývozech silniční vozidla. Jejich podíl se však snížil na 34,8 % při současném poklesu vývozu o 0,3 % (o 2,7 mld. Kč) na 888,9 mld. Kč. V nejvýznamnější podskupině silničních vozidel, osobních automobilech, stoupl export o 0,9 %, tj. o 4,5 mld. Kč. Ve skupině stroje a dopravní prostředky klesl meziročně vývoz ještě u ostatních motorových vozidel, další sledované podskupiny zboží vyká-zaly meziroční růst. Absolutně nejvyšší meziroční přírůstek exportu ve výši 57,6 mld. Kč vykázala zařízení k telekomuni-kaci, záznamu a reprodukci zvuku a kancelářské stroje, jejichž export se meziročně navýšil o 52,1 mld. Kč.

Výhled zahraničního obchodu Aktuální výsledky konjunkturálních průzkumů stvrzují oslabení růstové dynamiky, jehož příčinou jsou především nejistoty plynoucí z mezinárodních obchodních sporů a brexitu, horší výsledky evropského průmyslu, nasycení po-ptávky po automobilech na evropských trzích, ale i současný geopolitický vývoj a zhoršení světového hospodářského kli-matu. Tento stav by mohl potenciálně ohrozit stávající výkon

13 Exportní strategie ČR pro období 2012 – 2020, kterou vláda ČR schválila v březnu 2012, charakterizuje prioritní a zájmové země jako ekonomiky, které skýtají velký potenciál pro zvýšení českého exportu, a trhy, na kterých je již české zboží či služby známé, nebo trhy, kde za konkurencí z jiných zemí ČR zaostává a potřebuje budovat či posílit své pozice. Mezi prioritní země se řadí: Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Mezi zájmové země: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko.

Komoditní struktura zahraničního obchodu podle SITC (meziroční změna v mld. Kč, v %)

Vývoz (podíl v %)

Dovoz (podíl v %)

Saldo 2018 (v mld. Kč)

Saldo 2017 (v mld. Kč)

Mezi-roční změna salda

Celkem 100,0 100,0 399,0 443,2 -44,1

0 3,1 4,4 -39,2 -37,9 -1,2

1 0,7 0,7 3,2 8,8 -5,6

2 2,1 2,0 12,8 11,7 1,1

3 2,0 6,1 -154,5 -129,7 -24,8

4 0,2 0,1 2,1 1,9 0,3

5 6,2 11,0 -167,5 -157,6 -9,9

6 14,9 16,4 -1,0 -5,7 4,7

7 58,2 47,2 673,2 664,2 9,1

8 12,2 11,7 70,0 87,7 -17,7

9 0,3 0,3 -0,2 -0,2 0,1


Hlavní komodity podle SITC v roce 2018 (přeshraniční pojetí, podíl z celku v %)


Stroje a dopravní

prostředky58,2%

Tržní výrobky 14,9%

Průmyslové spotř. zboží

12,2%

Chemikálie 6,2%

Potraviny a zvířata3,1%

Ostatní5,4%

Vývoz zboží

Stroje a dopravní

prostředky47,2%

Tržní výrobky

Průmyslové spotř. zboží

11,7%

Chemikálie 11,0%

Minerální paliva6,1%

Ostatní7,6%

Dovoz zboží


34

českého zahraničního obchodu. Výhled pro nadcházející mě-síce však zůstává nadále vcelku pozitivní, nicméně lze očekávat, že zahraniční obchod nebude silným tahounem ekonomiky tak, jak tomu bylo pravidlem v uplynulých letech.

Zahraniční obchod EU Zahraniční obchod Evropské unie v roce 201814 pokračoval v růstu, avšak mírnějším tempem než v předešlém roce. Vývoz byl meziročně vyšší o 4,0 % a dosáhl hodnoty 1 954,9 mld. EUR. Dovoz stoupl o 6,5 % na 1 977,5 mld. EUR. Rych-lejší růst dovozu než vývozu vedl k překlopení bilance ZO do deficitu ve výši 22,6 mld. EUR z přebytku v roce 2017. Na vý-kon evropského zahraničního obchodu působily po celý rok stejné faktory, tj. pokračující oboustranné sankce uplatňo-vané Evropskou unií a Ruskem, obchodní válka a pomalejší hospodářský růst v některých evropských zemích.

Klíčové postavení ve vývozu zemí EU na světové trhy zaují-mají výrobky zpracovatelského průmyslu, z nichž dominují především stroje a dopravní prostředky. Obchod se stroji a dopravními prostředky se v roce 2018 na celkovém vývozu podílel 41,3 %, na dovozu 31,3 % a obchodní bilance vyká-zala nejvyšší přebytek ve výši 189,7 mld. EUR, který byl však meziročně o 9,1 mld. EUR nižší. Naopak nejvyšší deficit ve výši 298,5 mld. EUR vykázala minerální paliva, jejichž scho-dek se vlivem růstu cen energetických komodit na světových trzích meziročně prohloubil o 63,6 mld. EUR.

K vysokému objemu celkového zahraničního obchodu zemí EU přispívalo tradičně Německo. Stabilně si drží největší po-díl jak na vývozech EU (27,7 %), tak i na dovozech (18,5 %). Na straně vývozů se na druhém místě dlouhodobě umisťuje Spojené království, o třetí místo se dělila Francie s Itálií, čtvrté bylo Nizozemsko a pátá Belgie. Česká republika se udr-žela na třináctém místě s 1,4% podílem. Z hlediska dovozů nedoznal žebříček zemí také žádných podstatných změn. Na druhém místě bylo Nizozemsko, následovalo Spojené králov-ství, Francie a Itálie. Česká republika s 1,9% podílem si polepšila o jedno místo a skončila desátá.

14 V analýze jsou obsaženy údaje podle stavu k 15. 2. 2019, které budou v průběhu roku ještě zpřesňovány.

Zahraniční obchod EU v letech 2014 – 2018 (mld. EUR, meziroční změna v %)


-45

-30

-15

0

15

30

45

-30

-20

-10

0

10

20

30

I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

saldo (v mld. EUR)vývoz (meziroční změna v %, pravá osa)dovoz (meziroční změna v %, pravá osa)

Podíl vybraných zemí na vývozu a dovozu EU (podíl z celku v %)


Německo27,7%


11,1%Francie10,3%

Itálie10,3%

Nizozemsko8,0%

Belgie5,5%

Španělsko5,1%

Irsko3,6%

Ostatní 18,4%

Vývoz zboží

Německo18,5%

Nizozemsko14,9%


13,6%Francie

8,9%

Itálie8,8%

Španělsko6,9%

Belgie6,9%

Polsko3,5%

Ostatní 18,1%

Dovoz zboží


35

BOX II: ČR vykazuje deficit v obchodě s high-tech zbožím

Přibližně pětina zahraničního obchodu ČR se realizuje se zbožím s vysokou přidanou hodnotou (dále jen high-tech zboží). Obdobný podíl na celkových vývozech i dovozech zabezpečuje high-tech zboží zpracovatelského průmyslu. Zahraniční obchod ČR s high-tech zbožím zůstal v roce 2018 v deficitu, přibližně stejně vysokém jako v předchozím roce. Jedním z důvodů přetrvávajících obchodních deficitů je vysoká dovozní náročnost vývozů v odvětví infor-mačních a komunikačních technologií.

Česká republika roce 2018 podle přeshraniční statistiky do-vezla více high-tech15 zboží než vyvezla. Obchodní bilance se zbožím s vysokou technologickou náročností tak zůstala v deficitu, přibližně stejně velkém jako v roce 2017. Od roku 2008, kdy vypukla globální finanční krize, tak ustal trend po-stupného zlepšování obchodní bilance ČR s high-tech výrobky. Vývoz i dovoz high-tech zboží v roce 2018 se mezi-ročně zvýšil o shodných 14 % a deficit zůstal na úrovni cca 20 mld. Kč. Zatímco největšího přebytku dosahuje zahra-niční obchod s výpočetní technikou (cca 82 mld. Kč), největší deficit je realizován v obchodě s elektronikou a telekomuni-kacemi (cca 65 mld. Kč), následovaný výrobky z farmaceutického a chemického průmyslu (shodně cca 18 mld. Kč).

Na straně vývozů bylo v roce 2018 naším největším ob-chodním partnerem Německo, na straně dovozů pak Čína. Plná třetina vývozů high-tech zboží směřovala do Německa, následovalo Nizozemí (9 %) a Velká Británie (6 %). Čínské do-vozy high-tech zboží se podílely na celkových high-tech dovozech do ČR 42 %, dovozy z Německa 13 % a z USA pak 5 %. Největší absolutní objemy obchodu s Německem i s Čí-nou zabezpečily vývozy a dovozy elektronického a telekomunikačního zboží.

Ve srovnání s ostatními evropskými státy ČR patří k předním dovozcům, ale i vývozcům high-tech zboží. V roce 2017 (po-slední dostupná data) činil podíl vývozu high-tech zboží na celkovém vývozu zboží 15 %, což nás řadí do první třetiny mezi zeměmi EU28; podíl high-tech dovozu dosáhl 18 %, což představuje třetí nejvyšší podíl mezi EU28, hned za Irskem a Nizozemím. Rozdílem je však skutečnost, že zatímco Irsko a Nizozemí, společně s Německem a Francií, dosahují vyso-kých přebytků v obchodě s high-tech zbožím, bilance zahraničního obchodu ČR s high-tech zbožím zůstává spíše v deficitu.

Vedle vysokého dovozu elektronických a telekomunikačních výrobků potřebných k uspokojení domácí konečné poptávky je jedním z důvodů deficitu ZO s high-tech zbožím vysoká dovozní náročnost vývozů v ČR, která ve srovnání s ostat-ními zeměmi patří k vysoce nadprůměrným. Zatímco

15 Zbožím s vysokou technologickou náročností (dále jen high-tech zboží) se rozumí výrobky, jejichž výroba a zpracování vyžadují v převažující míře, špičkové, technologicky velmi pokročilé a náročné provozy. Vývoj těchto produktů provází zpravidla relativně vysoké náklady na výzkum, vývoj a inovace. High-tech zboží je v rámci statistiky zahraničního obchodu vymezeno podle Standardní mezinárodní obchodní klasifikace. Údaje jsou k dispozici za osm hlavních kategorií a jsou k dispozici podle pohybu zboží (přeshraniční statistika) včetně mezinárodního srovnání.

Podíl high-tech exportu na celkovém exportu (v %)


0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

2010 2017

Obchodní bilance s high-tech výrobky zůstává v deficitu Rozdíl mezi vývozem z ČR a dovozem do ČR v mld. Kč


-100,0

-80,0

-60,0

-40,0

-20,0

0,0

20,0

40,0

0,0

100,0

200,0

300,0

400,0

500,0

600,0

700,0

800,0

900,0

93 95 97 99 01 03 05 07 09 11 13 15 17

bilance ZO (p. osa)vývoz (l. osa)dovoz (l. osa)


36

dovozní náročnost vývozů základních farmaceutických vý-robků je relativně nízká (33 %), v případě výroby výpočetní techniky, která představuje největší podíl na high-tech vý-robcích, převyšuje 50 %. Podíl domácí přidané hodnoty při výrobě zboží z odvětví informačních a komunikačních tech-nologií v ČR prakticky stagnuje, což přispívá k nárůstu dovozů.

Ukazuje se, že ČR nedisponuje širší základnou technolo-gicky vyspělých společností, které se nachází v rámci globálního hodnotového řetězce ve více ziskové předpro-dukční fázi (výzkum, vývoj) a pro svoji výrobu a export musí velké množství high-tech subdodávek dovážet. Tento výsle-dek je do značné míry důsledkem dosavadní praxe využívání levné pracovní síly místo investic do digitalizace a progresív-ních technologií.

Z pohledu probíhající digitalizace ekonomiky a společnosti je význam high-tech odvětví, a především pak ICT odvětví, klíčový. Je totiž výrobcem potřebných součástek a zařízení s vysokou přidanou hodnotou, ale také jejich spotřebitelem. Je tedy probíhajícími změnami nejen ovlivňován, ale rovněž je výrazně sám ovlivňuje. V zájmu schopnosti českých firem prosadit se na světových trzích a posunout se výše v globál-ních hodnotových řetězcích je proto nezbytná podpora výroby s vyšší přidanou hodnotou za účelem růstu produk-tivity. Lepším zacílením nástrojů, jako jsou investiční pobídky nebo podpora VaVaI programů, by mělo dojít mj. k eliminaci deficitu v zahraničním obchodě s high-tech zbožím. Alterna-tivou je spoléhat se na pokračující rychlou expanzi přebytků v zahraničním obchodě s ICT službami.

Přebytek zahraničního obchodu s ICT službami narůstá (export, import i bilance ZO s ICT sužbami, mld. Kč)


-10,0

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17

bilance ZO

export

import


37

Maloobchodní tržby si po celý rok 2018 udržely slušné tempo růstu, ačkoliv růst tržeb mezi-ročně mírně zpomalil. Spotřebitelské poptávce se dařilo, maloobchod v ČR je dlouhodobě ve velmi dobré kondici. K růstu nákupů v obchodech přispívá především vysoká spotřebitelská důvěra podporovaná rekordní zaměstnaností a solidním růstem mezd. Nadále platí, že spo-třeba domácností je stabilním zdrojem domácí poptávky pohánějícím ekonomický růst.

Tuzemský maloobchod Maloobchodní tržby včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot v roce 2018 zpomalily tempo růstu na 3,8 % v b. c., resp. 2,5 % v s. c.. Na vývoj maloob-chodu měla vliv vysoká srovnávací základna předchozího roku, počet pracovních dní ale zůstal stejný jako v roce 2017. Výborná finanční kondice českých domácností a jejich po-kračující vysoká důvěra v budoucnost se promítly také do konečné spotřeby domácností, která v roce 2018 vzrostla meziročně o 5,7 % v b.c. Korelace mezi spotřebou domác-ností a vývojem maloobchodních tržeb je velmi vysoká a tempo růstu maloobchodních tržeb tak následně kopíruje vývoj ekonomiky.

Tržby motoristického segmentu, tj. obchod, opravy a údržba motorových vozidel, byly meziročně nižší o 2,3 %16. Tuzem-ská poptávka po nových automobilech zpomaluje, a to navzdory vysokému stáří vozového parku v ČR. Svůj vliv bě-hem roku sehrály i nové emisní normy, které omezily prodeje u některých modelů.

Tržby za prodej pohonných hmot v průměru za celý rok zpo-malily růst na 4,1 %. Na spotřebitelskou poptávku měly vliv především vyšší ceny minerálních paliv na světových trzích, které se následně promítly do tuzemských cen pohonných hmot.

Zvolnily také tržby v maloobchodě s potravinami, v průměru na 1,9 %. Stejný trend vykázaly tržby za prodej nepotravinář-ského zboží, které vzrostly o 7,3 %. Růst tržeb v tomto segmentu je však dlouhodobě vysoký a stvrzuje fakt, že spo-třebitelé, jisti si svou dobrou finanční kondicí, nemají obavy utrácet své peníze za zbytnější zboží a investovat do volno-časových aktivit.

Prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb, nejúspěšnější segment maloobchodu, vykázal opět nejvyšší dynamiku růstu v segmentu, a to o 19,8 %. Ta sice vlivem vysoké základny předchozího roku oslabila, ale zájem o on-line nakupování napříč všemi sortimenty nadále trvá (Blíže viz BOX III.).

16 Údaje o maloobchodu v textu jsou vyjádřeny ve stálých cenách.

10 Maloobchod

Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu a prodeje pohonných hmot (CZ-NACE 45+47, meziroční změny v %)


-15

-10

-5

0

5

10

15

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Běžné ceny Stálé ceny

Objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny v %)


-30

-20

-10

0

10

20

30

I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 I/17 I/18

Objem prodeje Ceny

Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby (meziroční změny v %)


-40

-20

0

20

40

1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

Podnikatelská důvěra (změny oproti průměru roku 2005)

Spotřebitelská důvěra (změny oproti průměru roku 2005)

Maloobchodní tržby (změny oproti průměru roku 2015)


38

K celkovému příznivému výsledku odvětví přispěl také malo-obchod ve specializovaných prodejnách s počítačovým a komunikačním zařízením, výrobky pro kulturu a rekreaci a výrobky pro domácnost. Tržby v těchto segmentech zazna-menaly vysoký meziroční růst, nicméně i zde došlo k jeho zvolnění. Rostoucí kupní síla a optimistická nálada mezi spo-třebiteli se kladně promítla do nákupů zboží střednědobé a dlouhodobé spotřeby a investování do volnočasových akti-vit.

Zpomalující růst maloobchodních tržeb spolu s růstem dis-ponibilního důchodu vedl k vyšším úsporám. Z posledních dostupných dat vyplývá, že hrubý disponibilní důchod do-mácností ve 3. čtvrtletí 2018 zrychlil meziroční tempo růstu na 8,0 % a míra úspor akcelerovala o 29,4 %. Domácnostem se daří, a tak rozdělují svoje disponibilní příjmy jak na spo-třebu, tak i na úspory. Větší snaha spořit odráží i skutečnost, že si domácnosti začínají vytvářet rezervy, protože dochází ke zpomalení růstu ekonomiky.

Příznivé podmínky pro spotřebitele by měly setrvat i v roce 2019. Nejnovější průzkumy mezi spotřebiteli indikují nadále vysokou důvěru spotřebitelů v ekonomiku, což naznačuje, že růst maloobchodních tržeb bude pokračovat i v dalších mě-sících. Vzhledem k projevům určité nasycenosti poptávky a snaze domácností vytvářet si vyšší úspory do budoucnosti, však lze očekávat meziročně mírnější dynamiku růstu malo-obchodních tržeb.

Maloobchod EU Obrat maloobchodu v zemích Evropské unie v roce 2018 pokračoval v růstu, nicméně zpomalil meziroční dynamiku na 3,6 % ze 4,2 % dosažených v roce 2017. Zvolnil též růst obratu v eurozóně, na 2,9 % z 3,8 %. Nejvyšší růst vykázaly země, které do EU vstoupily v roce 2004 a později. Česká re-publika si pohoršila a ze sedmého místa sestoupila na desáté, přestože údaj je vyšší (+5,8 %), než uvádí ve svém šetření Český statistický úřad (rozdíl je způsoben mimo jiné vlastními dílčími výpočty a dopočty Eurostatu).

V konečném výsledku evropského maloobchodu se též od-razila důvěra spotřebitelů v zemích evropské osmadvacítky, která si meziročně pohoršila. Z průměrné hodnoty -2,7 bodu v roce 2017 se snížila v průměru za rok 2018 na -4,4 bodu. Ještě méně optimistické byly země eurozóny, jejichž indiká-tor si pohoršil, když z -2,5 bodu klesl na -4,7 bodu. Pro české exportéry je důležitým ukazatelem především německý in-dex, a to z důvodu těsné vertikální provázanosti české a německé ekonomiky. I když se německý index udržel v klad-ném pásmu, klesl z průměrných 3,2 bodu na 0,2 bodu.

Obrat maloobchodu kromě automobilového průmyslu v EU28 (meziroční změny v %, očištěno od vlivu počtu pracovních dní)

Pramen: data Eurostat, graf MPO (údaje za Španělsko nejsou k dispozici)

-25 -15 -5 5 15

IrskoItálie

DánskoBelgieŘecko

ŠpanělskoRakouskoNěmecko

FinskoŠvédsko

MaltaNizozemí

FrancieSpojené království

PortugalskoEstonsko

KyprLucembursko

Česká republikaChorvatsko

SlovenskoLotyšsko

BulharskoSlovinsko

PolskoLitva

MaďarskoRumunsko

2018 2017

Index důvěry spotřebitelů v EU28 (meziroční změny v %)


-50

-40

-30

-20

-10

0

10

20

1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 1/17 1/18

eurozóna EU28 ČR

Německo Slovensko


39

BOX III: Maloobchodní tržby přes internet pokračují ve strmém růstu

Online nákupy zboží i služeb se těší v ČR veliké oblibě. Téměř 60 % populace v uplynulém roce nakoupilo zboží přes internet, což nás řadí k průměru EU. Nákupy prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby jsou rovněž nejdynamičtěji rostoucím odvětvím v maloobchodě a tržby zde dosahují dlouhodobě vysokých meziročních temp růstu. Internetovou formu prodeje díky své rostoucí popularitě zavedly i některé kamenné prodejny a naopak internetové obchody začaly provozovat síť tzv. výdejních míst, kde si zákazníci mohou zboží objednané přes in-ternet nejen vyzvednout, ale i prohlédnout či vyzkoušet.

Prodej prostřednictvím internetu nebo zásilkových služeb v roce 2018 pokračoval v růstu. Tento nejúspěšnější seg-ment maloobchodu, ačkoliv roste z vysokých základů, si v loňském roce připsal nárůst v průměru o 19,8 % ve s.c. To je sice o trochu méně než v roce 2017, kdy tržby stouply o 21,2 %, ale i tak se jedná o vynikající výsledek. V roce 2001, kdy se tržby prostřednictvím internetu začaly statisticky sle-dovat, byl růst tržeb pouze desetiprocentní. Téměř setrvalý dvouciferný růst, který trvale převyšuje růst celkových malo-obchodních tržeb, potvrzuje skutečnost, že expanze internetových obchodů není zdaleka u konce.

Hlavními přednostmi online nákupů jsou široká nabídka sor-timentu, dobrá dostupnost prodávaného zboží, rychlost prodeje, časová úspora a pohodlí při nákupu z domova, ale i relativní bezpečnost při e-platbách a lepší právní prostředí. Silná konkurence mezi poskytovateli služeb navíc udržuje prodejní ceny v přijatelné výši a nabízí kupujícím různé akční pobídky spolu s doplňkovými službami.

Internetovému boomu nahrává rovněž velký počet domác-ností s připojením k internetu, díky kterému se rozšířil okruh spotřebitelů různých věkových kategorií, využívajících mo-derní komunikační technologie ke svým nákupům napříč všemi sortimenty. Od roku 2008, kdy měl přístup k internetu 42 % českých domácností, se jejich počet značně zvýšil a v roce 2018 to bylo už 80,5 %. Od roku 2016 je navíc v ČR více domácností s počítačem s internetovým připojením než počí-tačů bez internetu.

Meziroční růst tržeb z online obchodů byl v ČR v roce 2018 nadprůměrný. Zatímco v ostatních zemích EU28 dosáhl prů-měrný růst maloobchodního obratu prostřednictvím internetu a zásilkových služeb v loňském roce 8,4 %, v ČR to bylo 15,8 %. Z dostupných údajů vyplývá, že rychlejší nárůst tržeb byl pouze v Maďarsku, Litvě, Portugalsku, Polsku a Ru-munsku.

Na rostoucí význam tohoto segmentu maloobchodu ve vy-spělých zemích ukazuje i samotný nárůst uživatelů internetu nakupujících online. V zemích OECD narostl podíl online na-kupujících na 64 % v roce 2018 ze 48 % v roce 2010. Nárůst podílu byl přitom patrný ve všech zemích OECD. V ČR v roce 2018 využilo online nakupování 58,6 % uživatelů ve věku 16 až 74 let a v tomto ohledu patříme k průměru EU. Nejvíc po-pulární je nakupování na internetu v Dánsku a Spojeném království, kde víc než 80 % uživatelů internetu uskutečnilo online nákup v uplynulých 12 měsících.

Všude je online forma nákupu populárnější mezi mladými ve věku 16 až 24 let než u starších lidí ve věku 55 až 74 let.

Indexy obratu maloobchodu prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby v roce 2018* (stejné období předchozího roku = 100)

Pramen: data Eurostat, graf MPO * Graf neobsahuje údaje za 8 členských zemí EU, jejichž data nejsou dlouhodobě k dispozici (Irsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Slovinsko, Slovensko)

- 15,0

- 10,0

- 5,0

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

Maď

arsk

oLi

tva

Po

rtu

gals

koP

ols

koR

um

un

sko

Čes

ká r

ep

ub

lika

Niz

oze

msk

oŠp

aněl

sko

Fin

sko

Spo

jen

é kr

álo

vstv

íB

ulh

asko

Itál

ieEs

ton

sko

Dán

sko

Něm

eck

oFr

anci

eR

ako

usk

oB

elgi

eŠv

édsk

oŘ

ecko

Index tržeb bez DPH v maloobchodě (stejné období předchozího roku = 100)


90,0

100,0

110,0

120,0

130,0

140,0

150,0

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

Maloobchod kromě motorových vozidel b.c.

Maloobchod kromě motorových vozidel s.c.

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkovéslužby b.c.Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkovéslužby s.c.


40

Největší generační rozdíl je v Koreji, kde online nakupuje až 80,0 % mladých lidí a pouze 16,7 % starších. Poté následuje Slo-vensko, Irsko a Estonsko, kde jsou rozdíly větší než 50 p.b. V ČR využilo online nákupy 71 % mladých lidí, což je poblíž průměru EU. Naopak podíl lidí ve věku 55 – 74 let (30,4 %) výrazně za-ostává za průměrem EU v této věkové kategorii (37,9 %).

Mezi nejvíce poptávané produkty na internetu patří oblečení a sportovní vybavení, cestování a ubytování, lístky na akce, knihy, filmy, hudba a elektronika. V ČR v posledních letech nej-rychleji rostla online poptávka po potravinách. Podíl uživatelů internetu nakupujících potraviny online stoupl v ČR na 24 % v roce 2018 z 3 % v roce 2013.

Online nakupující v posledních 12 měsících, 2018 (podíl jednotlivců dle věkových kategorií v %)

Pramen: data OECD, graf MPO Pozn.: údaje pro Švýcarsko, Koreu, USA, Chile, Kostariku, Mexiko a Kolumbii jsou z roku 2017.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

DN

KG

BR

NLD

NO

RSW

EC

HE

GER IS

LLU

XFI

NFR

AES

TB

ELA

UT

EU2

8SV

KIR

LC

ZEK

OR

USA ES

PSV

NP

OL

LVA

LTU

HU

NP

OR

GR

CC

HI

ITA

TUR

CR

CM

EXC

OL

Věkový rozdíl Všichni jednotlivci (16-74 let)

16-24 let

55-74 let


41

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

42

Makroekonomické ukazatele ČR

2017 2018

Ukazatel 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.-4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.-4.Q

HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, 1 225,0 1 256,8 1 278,1 1 293,9 5 053,8 1 308,0 1 317,2 1 338,0 1 361,7 5 324,9

změna ve stálých cenách) 3,0 5,0 5,2 5,0 4,5 4,2 2,4 2,5 2,8 3,0

Spotřeba domácností 575,6 586,8 5,0 605,2 2 363,7 614,2 620,8 629,9 634,4 2 499,2

3,7 4,8 4,6 4,4 4,4 4,4 3,1 2,8 2,2 3,1

Spotřeba vlády 236,8 240,2 243,0 248,5 968,4 259,3 261,4 271,9 273,5 1 066,1

2,0 1,3 0,8 1,0 1,3 2,9 2,7 5,3 4,7 3,9

Spotřeba neziskových institucí 7,7 7,9 8,1 8,3 31,9 8,5 8,7 9,0 9,1 35,3

6,8 5,7 4,4 2,7 4,9 3,6 5,7 4,9 5,9 5,0

Hrubý fixní kapitál 299,7 315,3 322,0 317,2 1 254,2 328,1 343,4 362,2 357,3 1 390,9

-1,2 6,4 5,6 5,8 4,1 10,4 8,8 11,0 10,1 10,1

Změna zásob a cenností 9,7 9,8 15,6 18,7 53,8 10,4 -6,2 -2,4 -0,3 1,5

Vývoz zboží a služeb 1 012,3 1 019,6 996,0 1 006,3 4 034,2 1 022,0 1 036,2 1 049,1 1 084,6 4 192,0

5,5 7,7 7,6 7,8 7,1 5,5 3,4 4,2 5,0 4,5

Dovoz zboží a služeb 916,9 922,7 902,7 910,1 3 652,4 934,5 947,0 981,6 996,8 3 860,0

3,7 5,8 7,2 8,3 6,3 7,3 4,7 6,3 5,7 6,0

Bilance zahraničního obchodu 95,4 96,9 93,3 96,2 381,7 87,6 89,2 67,5 87,7 331,9

Průměrná měsíční mzdaxxx/

(meziroční změna v %)

nominální 4,5 6,9 6,1 7,4 7,0 8,6 8,7 8,5 6,9 8,1

reálná 2,1 4,6 3,5 4,7 4,4 6,6 6,3 6,0 4,7 5,9 Pramen: ČSÚ

Pozn.: x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy

xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem

xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců


43

Hrubý domácí produkt (změna v %, ve stálých cenách, sezónně a kalendářně upravená data)

mezičtvrletně meziročně

2018 2018

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

Malta 1,1 2,7 2,9 0,5 4,9 6,5 7,5 7,4 Lotyšsko 1,5 1,2 1,6 1,2 4,8 4,6 5,2 5,6 Maďarsko 1,3 1,0 1,4 1,0 4,9 4,8 5,3 4,9 Polsko 1,5 1,0 1,6 0,5 5,0 5,1 5,6 4,6 Estonsko 0,1 1,7 0,3 2,2 3,4 4,0 3,9 4,3 Rumunskox/ 0,2 1,4 1,7 0,7 4,4 4,3 3,9 4,0 Slovensko 1,0 1,1 1,0 0,8 3,9 4,2 4,3 4,0 Kypr 1,1 0,8 0,9 1,0 4,0 3,8 3,8 3,8 Litva 0,9 0,9 0,4 1,3 3,5 3,7 3,0 3,6 Slovinsko 0,6 0,9 1,3 0,8 5,2 4,6 5,1 3,6 Bulharskox/ 0,9 0,8 0,7 0,8 3,5 3,4 3,1 3,2 Česká republika 0,6 0,5 0,7 0,9 4,2 2,4 2,5 2,8 Irsko -0,5 2,1 0,9 0,1 10,5 9,4 5,4 2,6 Španělskox/ 0,6 0,6 0,6 0,7 2,8 2,5 2,4 2,4 Chorvatsko 0,7 1,0 0,6 0,1 2,6 2,8 2,7 2,4 Švédsko 0,8 0,4 -0,1 1,2 3,3 2,5 1,6 2,4 Dánsko 0,7 0,3 0,4 0,7 -0,6 0,9 2,4 2,2 Finsko 0,7 0,4 0,4 0,7 2,2 2,1 2,1 2,2 Rakousko 0,9 0,5 0,4 0,3 3,2 3,2 2,8 2,1 Nizozemskox/ 0,5 0,7 0,1 0,5 3,1 2,9 2,3 1,8 Portugalsko 0,5 0,6 0,3 0,4 2,2 2,5 2,1 1,7 Řeckox/ 0,4 0,3 1,0 -0,1 2,5 1,5 2,1 1,6 EU28 0,4 0,5 0,3 0,3 2,4 2,2 1,8 1,4 Spojené království 0,1 0,4 0,6 0,2 1,3 1,4 1,6 1,3 Belgie 0,3 0,3 0,3 0,3 1,5 1,4 1,6 1,2 eurozóna 0,4 0,4 0,1 0,2 2,4 2,1 1,6 1,1 Francie 0,2 0,2 0,3 0,3 2,2 1,7 1,3 0,9 Německo 0,4 0,5 -0,2 0,0 2,1 2,0 1,2 0,6 Itálie 0,2 0,1 -0,1 -0,1 1,4 1,1 0,6 0,0

Pramen: data Eurostat

Pozn.: x/ předběžný údaj


44

Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, vybraných zemích EU a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

2018 2018

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Česká republika 1,2 2,2 3,5 1,4 0,4 0,3 0,6 2,4 2,1 1,6 1,6 1,8 2,0 2,4 2,2 2,4 2,1 2,0 1,6 1,6 2,0

Eurozóna 1,6 2,7 2,5 1,3 0,4 0,0 0,2 1,5 1,3 1,1 1,3 1,2 2,0 2,0 2,2 2,1 2,1 2,3 1,9 1,5 1,8

EU 2,1 3,1 2,6 1,5 0,5 0,0 0,3 1,7 1,6 1,4 1,6 1,5 2,0 2,1 2,2 2,2 2,2 2,3 2,0 1,6 1,9

Belgie 2,3 3,4 2,6 1,2 0,5 0,6 1,8 2,2 1,8 1,5 1,5 1,6 2,3 2,6 2,7 2,6 2,8 3,2 2,9 2,2 2,3

Irsko -1,6 1,2 1,9 0,5 0,3 0,0 -0,2 0,3 0,3 0,7 0,5 -0,1 0,7 0,7 1,0 0,9 1,2 1,1 0,8 0,8 0,7

Maďarsko 4,7 3,9 5,7 1,7 0,0 0,1 0,4 2,4 2,1 1,9 2,0 2,4 2,9 3,2 3,4 3,4 3,7 3,9 3,2 2,8 2,9

Německo 1,1 2,5 2,1 1,6 0,8 0,1 0,4 1,7 1,4 1,2 1,7 1,3 2,5 2,1 2,2 2,1 2,2 2,6 2,2 1,7 1,9

Polsko 2,6 3,9 3,7 0,8 0,1 -0,7 -0,2 1,6 1,6 0,7 0,7 0,9 1,2 1,4 1,4 1,4 1,5 1,5 1,1 0,9 1,2

Portugalsko 1,4 3,6 2,8 0,4 -0,2 0,5 0,6 1,6 1,1 0,7 0,8 0,3 1,4 2,0 2,2 1,3 1,8 0,8 0,9 0,6 1,2

Rakousko 1,7 3,6 2,6 2,1 1,5 0,8 1,0 2,2 1,9 1,9 2,0 2,0 2,1 2,3 2,3 2,3 2,1 2,4 2,3 1,7 2,1

Finsko 1,7 3,3 3,2 2,2 1,2 -0,2 0,4 0,8 0,8 0,6 0,9 0,8 1,0 1,2 1,4 1,4 1,4 1,7 1,4 1,3 1,2

Švédsko 1,9 1,4 0,9 0,4 0,2 0,7 1,1 1,9 1,6 1,6 2,0 1,8 2,0 2,1 2,2 2,1 2,5 2,4 2,1 2,2 2,1

Lotyšsko -1,2 4,2 2,3 0,0 0,7 0,2 0,1 2,9 2,0 1,8 2,3 2,1 2,4 2,7 2,7 2,8 3,3 3,2 2,9 2,5 2,6

Řecko 4,7 3,1 1,0 -0,9 -1,4 -1,1 0,0 1,1 0,2 0,4 0,2 0,5 0,8 1,0 0,8 0,9 1,1 1,8 1,1 0,6 0,8

Slovensko 0,7 4,1 3,7 1,5 -0,1 -0,3 -0,5 1,4 2,6 2,2 2,5 3,0 2,7 2,9 2,6 2,9 2,7 2,5 2,0 1,9 2,5

Slovinsko 2,1 2,1 2,8 1,9 0,4 -0,8 -0,2 1,6 1,7 1,4 1,5 1,9 2,2 2,3 2,1 2,0 2,2 2,3 2,1 1,4 1,9

Španělsko 2,0 3,0 2,4 1,5 -0,2 -0,6 -0,3 2,0 0,7 1,2 1,3 1,1 2,1 2,3 2,3 2,2 2,3 2,3 1,7 1,2 1,7

USA 1,6 3,5 2,1 1,3 1,3 -0,7 0,5 1,7 1,7 1,9 2,1 2,2 2,6 2,7 2,8 2,5 2,0 2,3 1,9 1,5 2,2 Pramen: data Eurostat

Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy.

Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné.


45

Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR a ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2018 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Česká republika 1,2 5,5 2,2 0,8 -0,8 -3,2 -3,3 1,8 0,5 -0,3 0,1 0,0 1,5 2,9 3,4 3,3 3,2 3,9 3,9 2,4 2,1

Eurozóna 2,7 5,7 2,8 -0,2 -1,5 -2,7 -2,3 3,1 1,5 1,6 1,9 1,8 3,0 3,6 4,2 4,3 4,6 4,9 4,0 3,0 3,2

EU 3,1 6,1 2,8 0,0 -1,6 -3,3 -1,9 3,6 1,9 1,9 2,3 2,3 3,6 4,4 4,9 4,8 4,9 5,5 4,2 3,1 3,7

Belgie 5,4 8,1 3,5 0,5 -4,5 -4,2 -1,8 9,0 3,8 3,2 3,8 4,2 6,5 8,4 9,8 9,5 9,0 10,4 9,3 7,1 7,1

Německo 1,5 5,1 1,7 0,1 -1,0 -1,8 -1,6 2,6 1,8 1,7 1,8 1,9 2,4 2,8 2,9 3,1 3,4 3,6 3,5 2,9 2,7

Řecko 6,0 7,4 4,9 -0,6 -0,8 -5,9 -5,4 4,3 1,6 -0,7 -0,2 1,1 5,5 6,2 6,5 6,1 5,3 6,2 2,2 -0,1 3,3

Španělsko 3,7 6,9 3,8 0,6 -1,3 -2,1 -3,2 4,4 0,0 1,3 1,2 1,8 3,0 4,1 4,7 5,1 5,3 4,5 2,9 1,7 3,0

Irsko 1,5 6,5 3,1 1,5 -0,4 -4,3 -2,8 3,4 -1,9 -0,6 -1,6 -1,9 -2,7 -2,6 -2,8 -2,8 -2,8 -2,7 -0,6 -0,4 -2,0

Maďarsko 7,3 6,1 5,3 -0,5 -2,1 -3,0 -3,1 4,6 3,5 3,6 3,5 3,3 5,5 7,4 8,7 8,4 8,4 8,4 6,9 6,4 6,2

Rakousko 4,1 4,8 0,9 -0,9 -1,5 -2,1 -2,5 1,9 1,4 1,4 1,7 2,0 3,1 3,6 4,2 4,4 4,2 4,4 3,3 2,3 3,0

Polsko 3,7 7,6 3,6 -1,2 -1,4 -2,4 -0,2 4,8 1,4 1,1 1,5 1,8 3,6 4,1 3,9 3,8 3,6 3,7 3,0 2,1 2,8

Portugalsko 5,7 6,0 3,0 -0,4 -1,6 -4,2 -1,8 3,7 0,6 0,9 0,4 1,1 3,4 4,2 4,3 4,6 4,8 4,9 3,7 2,7 3,0

Slovinsko 2,0 3,8 1,0 0,3 -1,0 -0,5 -1,4 1,3 1,8 2,0 2,5 2,0 1,8 2,1 2,3 2,3 2,0 1,8 1,4 1,3 1,9

Slovensko -2,8 2,7 3,8 -0,2 -3,7 -4,3 -4,4 2,6 2,7 3,2 3,3 4,3 4,7 5,6 6,9 6,2 6,4 7,2 5,9 4,2 5,1

Finsko 6,6 5,8 2,3 0,8 -0,8 -2,2 -1,7 2,8 2,0 2,2 2,9 2,7 3,2 4,8 5,1 5,2 4,8 5,1 5,0 4,3 3,9

Švédsko 3,0 0,9 -0,4 -0,6 0,0 -1,0 -0,1 4,1 2,9 3,1 4,0 4,2 5,0 6,4 6,8 7,2 7,3 7,0 6,7 5,5 5,5

Pramen: data Eurostat


46

Průmysl – 2018 (s. c. = stálé ceny - na bázi roku 2015; stejné období min. roku = 100)

Pramen: ČSÚ, tabulka + výpočty MPO

Pozn.: */ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu.

**/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu.

nominální reálné

B Těžba a dobývání -0,8 0,8 -10,0 -4,5 5,5 7,4 -0,2 1,8 -5,4 36 264

D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu 1,0 3,2 2,0 8,6 -4,9 6,0 3,7 11,5 9,1 49 130

C Zpracovatelský průmysl 3,3 3,8 3,1 1,4 2,4 7,5 5,6 5,0 3,2 33 247

10 Výroba potravinářských výrobků 2,9 0,4 -1,7 -1,3 1,7 8,7 9,8 6,8 7,9 27 285

11 Výroba nápojů 4,6 6,7 6,8 1,7 4,9 5,5 3,3 0,6 -1,6 40 982

12 Výroba tabákových výrobků - - - - - - - - - -

13 Výroba textil i í 1,0 3,4 5,3 -1,6 5,0 9,3 8,8 4,1 3,6 26 541

14 Výroba oděvů 3,1 -3,3 -3,8 -4,0 0,7 5,9 3,2 5,2 2,5 18 605

15 Výroba usní a souvisejících výrobků -21,0 -22,4 -28,7 -3,6 -19,5 1,9 0,5 26,5 24,8 21 387

16 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 4,6 8,0 8,2 1,5 6,4 9,1 6,5 2,6 0,1 29 231

17 Výroba papíru a výrobků z papíru 0,7 -2,1 -6,7 0,6 -2,6 7,9 3,8 10,8 6,6 32 416

18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 0,6 -0,9 -3,3 -0,1 -0,8 4,4 3,5 5,2 4,3 28 672

19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků - - - - - - - - - -

20 Výroba chemických látek a chem. přípravků 0,0 2,5 4,1 4,0 -1,4 7,8 6,2 9,4 7,8 36 076

21 Výroba zákl. farmac. výrobků a farmac. přípr. 8,2 9,9 17,0 5,0 4,6 9,6 6,7 4,8 2,0 37 148

22 Výroba pryžových a plastových výrobků 0,0 -1,5 -0,7 0,9 -2,4 7,8 8,1 10,5 10,7 31 434

23 Výroba ostatních nekovových minerál. výrobků 3,4 5,5 1,0 0,1 5,4 7,7 4,2 2,2 -1,1 34 402

24 Výr. zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství 4,2 12,2 8,7 -0,4 12,6 8,2 2,7 -4,0 -8,8 33 441

25 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 4,1 6,2 6,3 0,7 5,4 7,6 5,4 2,1 0,0 31 416

26 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 13,7 12,6 12,7 2,8 9,5 6,6 6,5 -2,7 -2,8 33 106

27 Výroba elektrických zařízení 5,5 4,6 5,2 4,2 0,3 7,5 7,3 7,1 6,9 33 115

28 Výroba strojů a zařízení 3,8 4,7 5,8 2,0 2,6 6,4 5,4 3,7 2,7 33 366

29 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. 1,8 0,0 -0,2 3,0 -2,9 8,0 10,1 11,2 13,4 38 003

30 Výroba ostatních doprav. prostředků a zařízení 12,1 15,3 9,6 2,9 12,0 6,6 3,6 -4,8 -7,5 35 705

31 Výroba nábytku 3,2 0,1 -4,9 -2,0 2,2 7,8 6,9 5,5 4,6 26 802

32 Ostatní zpracovatelský průmysl 6,5 8,0 5,2 1,7 6,3 6,4 5,3 0,1 -0,9 28 721

33 Opravy a instalace strojů a zařízení 0,7 0,6 -11,3 -5,6 6,5 3,9 1,3 -2,4 -4,9 38 252

Průmysl celkem 3,0 3,7 3,1 1,4 2,2 7,6 5,4 5,2 3,1 33 775

jednotkové mzdové náklady průměrná

mzda v Kč

tržby z

prodeje vl.

výr. a služeb

v b. c.

tržby z

přímého

vývozu v b. c.

prům. počet

zaměst. FO

produkt.

práce z tržeb

průměrná

nominál.

mzda

mzda

přepočt.

indexem cen

výrobců

průmysl.

produkce

(IPP)


47

Průmysl – 2018, organizace s 50 a více zaměstnanci

Pramen: ČSÚ, tabulka + výpočty MPO

Pozn.: */ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu.

**/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddílu tržby.

osob v Kč v Kč

2 018 2 018 2 018

B Těžba a dobývání 41 -0,8 55 620 0,8 1,4 10 563 -10,0 0,3 19,0 22 137 -4,5 2,3 209 377 5,5 60,1 36 264 7,4 107,4

D Výr.a rozv.el.a.j.energ 103 1,0 215 461 3,2 5,3 9 016 2,0 0,2 4,2 28 354 8,6 2,9 633 247 -4,9 181,7 49 130 6,0 145,5

C Zpracovatelský průmysl 3 976 3,3 3 831 794 3,8 93,4 2 454 040 3,1 59,8 64,0 930 329 1,4 94,9 343 229 2,4 98,5 33 247 7,5 98,4

10 Výr.potravin.výr. 379 2,9 194 839 0,4 4,7 50 214 -1,7 1,2 25,8 64 847 -1,3 6,6 250 383 1,7 71,8 27 285 8,7 80,8

11 Výroba nápojů 53 4,6 58 284 6,7 1,4 11 904 6,8 0,3 20,4 10 838 1,7 1,1 448 145 5,0 128,6 40 982 5,5 121,3

12 Výr.tabákových výrobků 1 - - - - - - - - - - - - - - - - -

13 Výroba texti l i í 108 1,0 46 045 3,4 1,1 34 808 5,3 0,8 75,6 19 254 -1,6 2,0 199 289 5,0 57,2 26 541 9,3 78,6

14 Výroba oděvů 58 3,1 5 692 -3,3 0,1 3 896 -3,8 0,1 68,5 7 031 -4,0 0,7 67 463 0,7 19,4 18 605 5,9 55,1

15 Výr.usní a souvis .výr. 26 -21,0 2 924 -22,4 0,1 2 225 -28,7 0,1 76,1 3 285 -3,6 0,3 74 173 -19,5 21,3 21 387 1,9 63,3

16 Zpr.dřeva kr.nábytku 103 4,6 49 268 8,0 1,2 32 053 8,2 0,8 65,1 13 936 1,5 1,4 294 609 6,4 84,5 29 231 9,1 86,5

17 Výr.papíru a výrobk z p 95 0,7 64 361 -2,1 1,6 36 689 -6,7 0,9 57,0 15 575 0,6 1,6 344 362 -2,6 98,8 32 416 7,9 96,0

18 Tisk a rozm.nahr.nos ičů 63 0,6 20 388 -0,9 0,5 7 885 -3,3 0,2 38,7 9 357 -0,1 1,0 181 578 -0,8 52,1 28 672 4,4 84,9

19 Výr.koks .,raf.rop.prod. 3 - - - - - - - - - - - - - - - - -

20 Výr.ch.látek a ch.příp. 117 0,0 148 144 2,5 3,6 96 081 4,1 2,3 64,9 25 868 4,0 2,6 477 242 -1,4 136,9 36 076 7,8 106,8

21 Výr.zák.farm.vý.a f.př. 28 8,2 31 810 9,9 0,8 26 725 17,0 0,7 84,0 9 667 5,0 1,0 274 216 4,6 78,7 37 148 9,6 110,0

22 Výr.pryž.a plast.výr. 362 0,0 246 994 -1,5 6,0 149 876 -0,7 3,7 60,7 74 735 0,9 7,6 275 411 -2,4 79,0 31 434 7,8 93,1

23 Výr.ost.nekov.miner.v. 176 3,4 118 998 5,5 2,9 54 920 1,0 1,3 46,2 44 629 0,1 4,6 222 199 5,4 63,7 34 402 7,7 101,9

24 Vý.z.kovů,s lévárenství 118 4,2 195 759 12,2 4,8 88 578 8,7 2,2 45,2 40 812 -0,4 4,2 399 717 12,6 114,7 33 441 8,2 99,0

25 V.kov.konstr.,kovod.v. 655 4,1 239 055 6,2 5,8 167 747 6,3 4,1 70,2 100 299 0,7 10,2 198 619 5,4 57,0 31 416 7,6 93,0

26 V.počítač a optic.přís . 122 13,7 342 847 12,6 8,4 252 162 12,7 6,1 73,5 39 431 2,8 4,0 724 572 9,5 207,9 33 106 6,6 98,0

27 Vý.elektrických zař. 261 5,5 257 881 4,6 6,3 190 136 5,2 4,6 73,7 86 575 4,2 8,8 248 225 0,3 71,2 33 115 7,5 98,0

28 Výr.stroj a zaříz.j. n. 526 3,8 304 463 4,7 7,4 220 945 5,8 5,4 72,6 107 220 2,0 10,9 236 634 2,6 67,9 33 366 6,4 98,8

29 V.motor.vozidel ,k.motoc 296 1,8 1 219 330 0,0 29,7 902 774 -0,2 22,0 74,0 173 441 3,0 17,7 585 852 -2,9 168,1 38 003 8,0 112,5

30 V.os .dopr.prostř.a zař. 67 12,1 60 335 15,3 1,5 43 658 9,6 1,1 72,4 21 551 2,9 2,2 233 302 12,0 66,9 35 705 6,6 105,7

31 Výroba nábytku 104 3,2 23 214 0,1 0,6 13 554 -4,9 0,3 58,4 11 561 -2,0 1,2 167 327 2,2 48,0 26 802 7,8 79,4

32 Ost.zpracov.průmys l 117 6,5 48 392 8,0 1,2 30 381 5,2 0,7 62,8 24 899 1,7 2,5 161 962 6,3 46,5 28 721 6,4 85,0

33 Opr.a inst.s troj a zař. 139 0,7 54 025 0,6 1,3 16 351 -11,3 0,4 30,3 22 924 -5,6 2,3 196 390 6,5 56,3 38 252 3,9 113,3

4 120 3,0 4 102 875 3,7 100,0 2 473 620 3,1 60,3 60,3 980 821 1,4 100,0 348 592 2,2 100,0 33 775 7,6 100,0

meziroč.

změna

Úroveň

prům=100

meziroč.

změna

Úroveň

prům=100

Průmysl celkem

Průměrné měsíční tržby na

jednoho zaměstnancePrůměrná měsíční mzda

b.c. 2018meziroč.

změna

Podíl b.c.

prům=100b.c. 2018

meziroč.

změna

Podíl */ b.c.

prům=100Podíl **/

meziroč.

změna

CZ-NAZEPočet

jedn.

Index.

prům.

prod.

Tržby bez DPH za prodej vlast.

výr. a služeb v mil. KčTržby bez DPH za přímý vývoz v mil. Kč Průměrný počet zaměstnanců FO

Podíl

prům=100


48

Stavebnictví - produkce, zaměstnanost

Stavebnictví Měrná 2015 2016 2017 2018 2018 2018 2018 2018

(u indexů stejné období min. roku = 100) jednotka 1. - 12. 1. - 12. 1. - 12. 1. - 3. 4. - 6. 7. - 9. 10. - 12. 1. - 12.

Index stavební produkce (s.c.) % 106,8 94,4 103,3 111,9 106,7 112,1 104,7 108,4

Průměrný evidenční počet zaměstnanců */ % -2,0 -2,5 -2,1 0,2 -1,8 -0,7 0,8 -0,4

Prům. hr. měs. nomin. mzda na fyz. os. */ Kč 31 675 32 956 34 506 33 376 37 233 37 829 40 652 37 330

Index prům. hr. měs. nomin. mzda na fyz. os. */ % 6,4 4,0 4,7 8,1 8,0 9,2 7,6 8,2

Pramen: ČSÚ

*/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci.

Bytová výstavba

Měrná

jednotka

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Počet bytů:

zahájených počet 40 381 43 747 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853 22 108 24 351 26 378 27 224 31 521 33 121

% 3,4 8,3 0,1 -0,6 -14,3 -24,6 -2,1 -13,4 -7,3 10,1 8,3 3,2 15,8 5,1

dokončených počet 32 863 30 190 41 649 38 380 38 473 36 442 28 630 29 467 25 238 23 954 25 095 27 322 28 569 33 868

% 1,8 -8,1 38,0 -7,8 0,2 -5,3 -21,4 2,9 -14,4 -5,1 4,8 8,9 4,6 18,5

Pramen: ČSÚ


49

Zahraniční obchod – teritoriální struktura

OBRAT Meziroční VÝVOZ Meziroční DOVOZ Meziroční SALDO OBCHODNÍ BILANCE

2018 změna 2018 změna 2018 změna 2017 2018

Ukazatel mil. Kč podíl v % v % mil. Kč podíl v % v % mil. Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod ČR 8 382 751 100,0 4,2 4 390 887 100,0 3,4 3 991 864 100,0 5,0 443 155 399 024

Vyspělé tržní ekonomiky 6 828 117 81,5 3,1 3 986 167 90,8 3,4 2 841 950 71,2 2,6 1 083 217 1 144 217

EU28 6 252 222 74,6 3,1 3 691 709 84,1 3,7 2 560 513 64,1 2,3 1 055 423 1 131 196

ESVO 125 104 1,5 0,4 79 779 1,8 0,2 45 325 1,1 0,6 34 526 34 454

Ostatní vyspělé tržní ekonomiky 450 791 5,4 3,2 214 679 4,8 -0,1 236 112 6,0 6,5 -6 731 -21 433

Rozvojové ekonomiky 487 121 5,8 0,5 169 628 3,9 -2,8 317 492 8,0 2,3 -136 004 -147 864

Tranzitivní ekonomiky 52 936 0,6 11,9 28 175 0,6 9,8 24 761 0,6 14,4 4 019 3 415

Společenství nezávislých států 338 256 4,0 10,3 142 832 3,3 12,0 195 424 4,9 9,1 -51 553 -52 592

Ostatní *) 652 025 7,8 16,8 60 855 1,4 0,8 591 170 14,8 18,8 -437 299 -530 315

Nespecifikováno 24 296 0,3 -2,1 3 229 0,1 15,8 21 066 0,5 -4,3 -19 225 -17 837

Zahraniční obchod se zeměmi OECD 6 728 354 80,3 2,7 3 873 994 88,2 3,2 2 854 359 71,5 2,1 959 366 1 019 635

Pramen: ČSÚ

Pozn.: *) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam


50

Zahraniční obchod ČR s vybranými státy (pořadí zemí dle podílu na vývozu v roce 2018)

O B R A T V Ý V O Z D O V O Z B I L A N C E

2017 2018 Meziroční 2017 2018 Meziroční 2017 2018 Meziroční 2017 2018

mil. Kč podíl v % mil. Kč

podíl v %

změna v % mil. Kč

podíl v % mil. Kč

podíl v %

změna v % mil. Kč

podíl v % mil. Kč

podíl v %

změna v % mil. Kč mil. Kč

Německo 2 365 437 29,4 2 417 952 28,8 2,2 1 383 907 32,6 1 422 205 32,4 2,8 981 530 25,8 995 746 24,9 1,4 402 377 426 459

Slovensko 507 479 6,3 530 048 6,3 4,4 323 776 7,6 331 899 7,6 2,5 183 703 4,8 198 150 5,0 7,9 140 073 133 749

Polsko 547 819 6,8 570 418 6,8 4,1 254 062 6,0 265 592 6,0 4,5 293 757 7,7 304 826 7,6 3,8 -39 695 -39 234

Francie 335 577 4,2 353 866 4,2 5,4 216 375 5,1 224 235 5,1 3,6 119 202 3,1 129 631 3,2 8,7 97 173 94 604

Spojené království 309 712 3,8 288 258 3,4 -6,9 210 774 5,0 205 580 4,7 -2,5 98 937 2,6 82 678 2,1 -16,4 111 837 122 902

Rakousko 306 228 3,8 313 145 3,7 2,3 186 589 4,4 195 525 4,5 4,8 119 639 3,1 117 620 2,9 -1,7 66 951 77 905

Itálie 332 807 4,1 334 880 4,0 0,6 172 804 4,1 170 391 3,9 -1,4 160 003 4,2 164 489 4,1 2,8 12 801 5 903

Nizozemsko 250 485 3,1 271 329 3,2 8,3 147 282 3,5 162 131 3,7 10,1 103 202 2,7 109 198 2,7 5,8 44 080 52 932

Španělsko 189 256 2,4 200 757 2,4 6,1 121 936 2,9 132 671 3,0 8,8 67 320 1,8 68 086 1,7 1,1 54 617 64 586

Maďarsko 216 673 2,7 226 783 2,7 4,7 126 552 3,0 131 051 3,0 3,6 90 120 2,4 95 732 2,4 6,2 36 432 35 318

Belgie 157 448 2,0 155 108 1,9 -1,5 97 369 2,3 93 699 2,1 -3,8 60 079 1,6 61 409 1,5 2,2 37 290 32 290

Spojené státy 180 914 2,2 192 101 2,3 6,2 87 734 2,1 90 902 2,1 3,6 93 180 2,5 101 199 2,5 8,6 -5 446 -10 297

Ruská federace 198 454 2,5 213 067 2,5 7,4 82 247 1,9 89 795 2,0 9,2 116 207 3,1 123 272 3,1 6,1 -33 960 -33 477

Švédsko 97 470 1,2 109 069 1,3 11,9 66 566 1,6 76 797 1,7 15,4 30 904 0,8 32 272 0,8 4,4 35 662 44 524

Rumunsko 109 984 1,4 119 558 1,4 8,7 58 800 1,4 65 672 1,5 11,7 51 184 1,3 53 886 1,3 5,3 7 616 11 786

Pramen: ČSÚ


51

Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Vývoz Meziroční Dovoz Meziroční Saldo obchodní bilance

2018 změna 2018 změna 2017 2018

Ukazatel mil. Kč podíl v % v % mil. Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod 4 390 887 100,0 3,4 3 991 864 100,0 5,0 443 155 399 024

v tom:

0 Potraviny a živá zvířata 134 995 3,1 -2,7 174 169 4,4 -1,4 -37 932 -39 174

1 Nápoje a tabák 32 467 0,7 -11,3 29 251 0,7 5,3 8 820 3 216

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 93 899 2,1 0,8 81 092 2,0 -0,4 11 745 12 808

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 89 882 2,0 15,5 244 368 6,1 17,8 -129 685 -154 486

4 Živočišné a rostlinné oleje 8 018 0,2 -19,1 5 880 0,1 -26,8 1 886 2 138

5 Chemikálie a příbuzné výrobky 271 666 6,2 4,8 439 172 11,0 5,4 -157 572 -167 507

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 654 961 14,9 3,3 655 999 16,4 2,5 -5 730 -1 038

7 Stroje a dopravní prostředky 2 556 914 58,2 5,7 1 883 673 47,2 7,3 664 178 673 241

8 Průmyslové spotřební zboží 536 975 12,2 -4,9 466 963 11,7 -2,1 87 692 70 011

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 11 112 0,3 2,3 11 297 0,3 1,6 -248 -185

Pramen: ČSÚ

Pozn.: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky

"8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky


52

Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR s Německem


2018 změna 2018 změna 2017 2018


Celkový zahraniční obchod 1 422 205 100,0 2,8 995 746 100,0 1,4 402 377 426 459

v tom:

0 Potraviny a živá zvířata 29 371 2,1 -5,2 41 410 4,2 -2,0 -11 286 -12 039

1 Nápoje a tabák 3 021 0,2 0,3 4 456 0,4 11,7 -975 -1 434

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 28 081 2,0 2,1 11 635 1,2 -2,8 15 527 16 446

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 26 852 1,9 32,0 40 985 4,1 39,1 -9 109 -14 132

4 Živočišné a rostlinné oleje 1 311 0,1 34,9 1 036 0,1 -15,6 -256 274

5 Chemikálie a příbuzné výrobky 62 199 4,4 3,9 125 284 12,6 3,5 -61 224 -63 085

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 207 401 14,6 3,7 192 954 19,4 1,5 9 892 14 447

7 Stroje a dopravní prostředky 854 664 60,1 4,6 469 540 47,2 1,4 353 519 385 124

8 Průmyslové spotřební zboží 207 412 14,6 -6,5 107 483 10,8 -7,1 106 241 99 929

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 1 893 0,1 -23,4 965 0,1 -60,2 49 928

Pramen: ČSÚ


53

Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se Slovenskem


2018 změna 2018 změna 2017 2018


Celkový zahraniční obchod 331 899 100,0 2,5 198 150 100,0 7,9 140 073 133 749

v tom:

0 Potraviny a živá zvířata 32 324 9,7 -4,9 10 906 5,5 -4,3 22 588 21 418

1 Nápoje a tabák 6 019 1,8 1,9 1 127 0,6 17,1 4 942 4 892

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 7 067 2,1 9,2 8 122 4,1 2,2 -1 479 -1 055

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 27 570 8,3 11,3 27 335 13,8 21,3 2 238 235

4 Živočišné a rostlinné oleje 960 0,3 -5,2 342 0,2 10,5 703 618

5 Chemikálie a příbuzné výrobky 29 685 8,9 4,6 17 533 8,8 2,8 11 331 12 152

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 57 434 17,3 3,8 46 429 23,4 5,9 11 472 11 005

7 Stroje a dopravní prostředky 129 953 39,2 2,3 66 821 33,7 3,2 62 280 63 132

8 Průmyslové spotřební zboží 39 048 11,8 0,2 19 378 9,8 32,1 24 304 19 670

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 1 839 0,6 -4,0 157 0,1 -29,1 1 694 1 682

Pramen: ČSÚ


54

Maloobchod – Indexy tržeb bez DPH (stálé ceny, meziroční změny v %)

2014 2015 2016 2017 2018 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

Maloobchod včetně motoristického segmentu 4,8 4,2 6,3 6,5 7,9 8,3 5,9 8,5 7,1 8,5 4,7 4,3 7,0 3,5 3,3 4,6 2,7 2,9 2,3 2,1

Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 14,9 7,1 14,5 11,2 12,0 14,3 8,3 13,4 8,4 13,4 5,4 4,9 10,7 0,2 -1,2 1,7 -3,6 0,0 -0,9 -4,4

Maloobchod kromě motorových vozidel 0,7 2,9 3,0 4,6 5,9 5,5 4,8 6,4 6,5 6,0 4,4 4,1 5,1 5,3 5,5 5,9 6,0 4,3 3,8 5,1

Maloobchod kromě pohonných hmot 0,7 3,3 3,0 4,7 5,9 5,6 4,8 6,1 6,5 5,9 4,4 3,9 5,2 5,4 5,5 5,9 6,2 4,2 3,9 5,3

Prodej pohonných hmot 0,5 0,0 3,0 3,0 6,2 4,6 5,2 9,4 6,3 7,1 4,2 5,2 4,2 4,1 5,8 6,4 4,7 5,1 3,0 3,5

Maloobchod s potravinami -2,5 4,2 0,5 2,5 4,5 2,8 4,8 3,9 6,9 3,9 2,4 0,1 0,3 4,0 2,7 2,4 4,8 0,1 1,6 1,6

Maloobchod s nepotravinářským zbožím 2,9 2,2 4,8 7,2 7,3 8,4 4,8 7,9 6,1 7,7 6,4 7,0 10,0 6,8 7,9 8,6 7,4 7,9 5,8 8,0

Maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením ve spec. pro-dejnách

-3,5 22,2 23,4 21,8 23,9 11,6 11,4 7,7 -0,6 5,1 -1,4 6,4 10,7 11,0 10,8 15,0 13,7 8,0 10,8 11,5

Maloobchod s výrobky převážně pro domácnost ve spec. prodejnách 4,6 2,9 3,6 5,9 6,9 6,9 4,1 6,6 5,4 9,0 7,6 2,8 7,0 3,1 6,0 7,1 8,3 7,7 3,5 5,5

Maloobchod s výrobky pro kulturu a rekreaci ve spec. prodejnách 0,3 -1,3 5,2 11,0 8,6 13,0 7,4 6,1 10,0 6,9 8,5 4,9 11,8 5,9 6,6 9,6 0,6 11,8 8,5 6,9

Maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím ve spec. prodejnách 7,6 -0,5 3,6 3,9 -1,4 7,3 0,0 7,8 5,3 5,8 2,7 6,2 12,7 9,0 13,7 9,7 2,0 9,2 2,8 6,7

Maloobchod s farmaceutickým, zdravotnickým, kosmetic. a drogistic-kým zbožím ve spec. prodejnách

-4,4 -1,4 -0,6 3,8 2,8 2,3 1,6 4,1 1,9 4,5 3,7 4,1 5,3 2,4 1,3 3,1 3,7 4,2 2,7 3,9

Maloobchod ve stáncích a na trzích 6,0 -5,8 -11,6 -3,1 2,5 2,1 1,5 1,1 -3,1 -2,3 2,7 1,4 3,6 3,4 -1,8 1,4 7,0 -0,8 -0,6 -0,7

Maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy 14,0 11,6 20,2 18,6 21,5 19,7 11,5 16,9 15,1 19,1 18,4 20,0 19,8 16,5 16,7 16,1 17,3 15,4 17,6 17,9

Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby 16,1 15,3 29,2 24,1 29,5 26,9 14,3 20,1 18,6 23,0 24,8 23,9 25,3 21,4 20,3 19,1 20,7 17,6 20,6 20,1

Pramen: ČSÚ

Documents

Analýza vývoje ekonomiky ČR · Analýza vývoje ekonomiky ČR / duben 2019 6 Česká ekonomika v roce 2018 podle očekávání zpomalila tempo růstu, nicméně se nadále opírá